Vi*

1 ^ ^'

u-m%^

HARVARD UNIVERSITY

LIBRARY

GRAY HERBARIUM

Received ^ (o vr\.oox. . V"-( V X

Kvetena

Moravy a rakouského Slezska.

-^^ "V\ 'r. \.riJL/vN. -c»..--^^eíL ^-^^í-IUaXŠ^^ '

Sepsal

Dr. Edvard Formánek,

c. k. professor při vyšším českém gymnasiu.

První díl.

'^r(S>^»0-^-

V Brně, 1887.

Tiskem Mor. akc. knihtiskárny. — Nákladem spisovatelovým,

^ NEW VORK
BOTANICAU

m 26 m

bray Herbaríum
Harvard University

''•'■~'^, ■— JÍ!~^».

Předmluva.

dobé, kcly všickni vzdělaní národové o vědu botanickou, jíž
mezi vědami přírodními zajisté důležité a čestné místo přísluší,
největší péči mají, v době, ve které i jednotlivé kraje svou zvláštní
„Květenou" se honosí, pociťuje se již citelně nedostatek knihy če^ké,
která by samostatně pojednávala o rostlinách na Moravě a ve Slezsku
se vyskytujících.

Chtěje vyhověti potřebě již dávno uznané, uvázal jsem se k opěto-
vanému vyzvání, jež mne s několika stran došlo, po še^^tnáctileté pří-
pravné práci v sepsání knihy, jež by zahrnovala veškeré dosavadní vý-
zkumy, vztahující se k soustavnému vypsání rostlin moravských a rak.-
slezských. Abych pak poznal dopodrobna vegetační poměry řečených
zemí, nešetřil jsem ani času ani peněz a procestoval jsem nejvíce pěšky
skoro celou Moravu a rak. Slezsko. I použil jsem veškerých v různých
časopisech a dílech roztroušených zpráv ku květeně jmenovaného území
se vztahujících, zejména květeny Moravy a rak. Slezska od prof. Ad.
Oborného a mimo své rozsáhlé sbírky též částečně sbírek zdejšího
přírodozkumného spolku.

Obrav sobě dra. Čelakovského vzorný „Prodromus kvě-
teny české" a „Analytickou květenu Čech" za příklad, připojil
jsem přehled řádův a rodův, by kniha i širším kruhům k užitku byla
a stala se rukovětí, za jejíž pomocí by i začátečník a milovník domácího
rostlinstva rostlinu sobě neznámou určiti mohl.

Nechť tedy kniha tato pomáhá v kruzích vlastdieckých buditi
lásku ku květeně domácí a nechť jí přivodí nových učňův a milovníků v.

Zdělávaje tuto knihu řídil se spisovatel, pokud toho bylo potřeba,
spisy nejnovějšími, zejména pracemi: dra. Lad. Čelakovského, dra.
A. šl. Kernera, R. šl. Uechtritze, A. Englero, J. B. Kellera,
V. šl. Borbása, Jind. Brauna, Vint. Bečka, Ed. Hackla, Ad.
Oborného, J. Wiesbaura, Vojt. Zimmetra.

LIBUARY

NEW YORK.

BOTANlCAi.

jGARDEN

Za ])iolil('(lnutí a. určení některýcli kritických druhu vzdávám nej-
srdečnější povinné díky především páinini dru. Lad. C elak o vskému,
jiak dru. A. š ]. K o r n c r o v i, dru. V i n t í ř i B c c k o v i, J. B. K o 1 1 e r o vi,
Jindřicliu Braunovi, Ad. Ob ornému, Ed. Hacklovi, Jindř.
S a b r a n s k é m u, J. \V i e s b a u r o v i, V o j t. Z i m m o. t r o v i.

Za ra(hi neb jinou pomoc (h'ky vzdávám ])ánům : Vád. Hoytovi,
c. k. gymn. řediteli a zástupci zemskélio školdozorce a. Jindřichu
H (I li m o v i, proťessoru.

Za nižná sdělení a zaslání zpráv vřele děkuji i)ánínn : Adolfovi
( ) 1) o r n é m u, J o s. L. H o 1 u b y m u, V á c 1. S p i t z n (í r o v i, D a n.
Slobod o vi. Tom. (Jluj)kovi, J. Kla, nicovi, Fr. ÍŠebestovi,
Fr. Zelenkovi, Kai'. Sch il berszkěmu ml., M. Odstrčil o vi.

Za laskavý a ochotný průvod ))0 různých krajinách území díky
vzdávám důstojným ])ániim : F r. H o š k o v i a F r a n t. D r a š a r o v i,
])ánum : starostovi Málkovi, měšťanu novoměstskému P e t r u tS í r o v i,
kommissaři Soch o v i, ředit(íli K. Mládkovi, okresnímu školdozorci
Hanslíkovi, pánům professorům : J. Kláni co vi, Zelenkovi,
H. Krejčovi a Zachovi; dru. K v a s n i č k o v i, ])ánům učitelům:
J. Osvaldovi, Zemanovi, Fialoví, Kučerovi, G r iin wal do vi,
Vojt. S c h i e r I o v i, pánům lékárníkům S e i c h e r t o v i a Živo t-
s k é m u, p. pošt. koncipistovi Romualdu Formánkovi, ]). soud-
nímu pří račímu Jo S.Markovi a pošt. expeditoru Adolfu Kaurovi,

V Brně, dne 4. prosince 1886.

Spisovatel.

Objasnění znamének a zkrácenin.

(V) /iiaiiKMiá hylinii jcdnolcíou.

Q „ (Ivoulelou.

Tj. ,. mnolioletfm.

t) ,. st-roin iicl) ker.

* ., hyliiiu ])i'^stov;iii()U.

■j- ., „ jedovatou.

^ sainrí, prašníkový. ■ itniří, [icsiíkový.

dl. ~-^~ dlouhý. H. --:-- siroky. v. vysoký.

Čel. l'ro(J. — l)r. l.adislava (,'elakovského .,1-" lo d ro iii u s kvéicny
ruské. Piaha", 1«(57 ISTT).

li. a M. --li o hlť r a M a y e i- ., V o )• a r bc i t e n y.w c i n c r I^^loia
d(!s lil íi, h I' i soli on (í o VI vo rn(í mtí n t s" atd. Hrno 1830.

()h. J^'l. Adolť Oborny „Klora voii Mahrnu und (istiTr.

Schlesien", Hnio 1 HS"J — IS.SiJ.

W. Kl. W i m m r o v a Flora.

(ir. V\. (Jrabowski ..Flora v o ii O biM- s c h 1 h s i i- u nud d <• iii 'le-
se, ii ke". 1.S4;}.

W. (Jr. --- Winmier a (Irabowski „Flora Si I es i ae", Vratislav
lHii7 1«25».

F. Fl.-:- linii I Fiek „Flora, von lSn]ilesii'u preiiss. und íister.
Anth.^ils", Vratislav 1««1.

! znamená obyčejně, že spisovatel losllinii na zinínénéni nale/iňti
sbíral neb aspoň v herbáři viděl.

; . neb . — odliěují nalezištó spisovatelova od nalezišť cizích, sp.
v závorcíí znamená, že příslušný autor formu zmíněnou jakožto zvláštní
druh iiopsal. Dvě druhová jména sjíojená X) >2namenají míšence.

Plemena význačnější uvedena jsou za písmeny a. b. c, menší odrůdy
za řeckými písmeny o.. /?. y.

úvod.

Dějiny a písemnictví botaniicy na Moravě.

(Dějepis Palackého, V. díl, V. Brandla „Kniha pro každého Moravana'', Brno 1863.
F. S. Pluskala „Dějiny rostlinosloví na Moravě". Verhand. des zool. bot. Vereines 1856.
A. Makowského „Květena kraje brněnského, Brno" 1863. A. Oborného „Květena Moravy

a rak. Slezska", Brno 1882.)

Nejstarší zprávu o květeně moravské čteme v „Knize lékařské"
od Dr. Jana Černého vydané lékařem Mikukíšem Claudianem, tiskem
Holzelovým v Norimberce 1517. Spisovatel žil po deMí dobu v Prostějově,
kdež požíval jako vynikající a šťastný lékař veliké vážnosti (Palacký,
V. díl str. 430). Jako další příspěvek ku květeně moravské zaznamenati
dlužno „Destillirbuch" Jeronýma Braunsch weiga, přeložený
zál)řežským měšťanem Janem Černým na jazyk český — tiskem Jana
Giinthera v Olomouci 1559 — v kterémžto spise vyskytují se mnohá
starší jména rostlinná. Některá naleziště rostlin moravských shledáváme
v díle Karla Clusia „Rariorum stirpium per Pannoniam et
A u s t r i a m o b s e r v a t a r u m h i s t o r i a q u a t ú o r 1 i b r i s e x p r e s s a" ,
tiskem v Antorfu 1583. Brněnský městský lékař Dr. Jan Ferd.
Herold z Totenfeldu vydal dílo „Tartaro-Mastix Moraviae".
Brunnae 1669, v němž vyjmenovaný jsou některé stromy a rostliny na
Moravě se vyskytující.

Po delším mezičasí nalézáme v „D i s s e r t a t i o m e d i c o-b o t a n i c a
de Tataria hungarica", Viennae 1779, od Alex. Sebocka
zprávu o Norb. Bocciovi, jenž objevil Crambe tataria A 11.
n a M o r a v ě. Dále uvádí pruský professor V i 1 i b a 1 d S c h m i d některé
rostliny na rakousko-moravské hranici jím nalezené „Chloris Mor.,
Circ. Znoym." v Mayerově sbírce silozpytných pojednání 1. .svazek.
Značné zásluhy o vědu botanickou získali sobě hrabata Jan Bapt. a
Jan Nepom. Mitrovský, z nichž první založil krásnou botanickou
zahradu na hrázi Huterových rybníků v Brně a sestavil herbář 10.000
kusů rostlin obsahující. Týž dal první podnět ku zřízení „Morav-
ské společnosti pro přírodní a vlastivědu", za jejíhož před-
sedu později zvolen byl. V lůně této společnosti zrodila se poprvé
myšlénka sepsati květenu moravskou, i byla tato práce svěřena Jind.
Schottovi a jím později Dr. Alois. Karlovi i)í)stoupena, kterýž se

1

- 2 -

stal po krátkém pobytu v Praze městským fysikem v Hološovo a na to
krajským íýsikem v Uh. Hradišti, kdež r. 1831 zemřel, zanechav rukopis
♦„Synopsis plantarum in Moravia et Bohemia s])onte cres-
c e n t i u m" a v o z v r h r (j s 1 1 in j e v n o s n u 1> n ý c h.

Společnost' pro přírodní- a vlastivědu sloučila se r. 18()2 se zří-
zenou zatím společností pro orbu pod jménem „Společnosti i)ro orbu,
přírodní- a vlastivědu" a za tajemníka této nové společnosti, kteráž ve-
řejným ohlášením r. 1814 vyzvala všecky milovníky a znalce botaniky
přispěti něčím k založení úplného herbáře a flory Moravy a Slezska
(Hesperus 1814, čís. 52.), zvolen horlivý Krist. Karel André, řídící při
evangelické škole v Brně,

Asi r. 1805 ležel M. z Uechtritzu, rytmistr v c. k. vojště, po-
sádkou v některých místech jižní Moravy, později též v Kroměříži a
Šternberků. M. z Uechtritzu použil této příležitosti ku prozkoumání
země a v pojechiání od něho ve zprávách slezské společnosti 1839 uve-
řejněném shledáváme nejstarší a nejspolehlivější vypsání květeny znojemské.
Veliké zásluhy o květenu moravskou získal sobě senior a kazatel evangelické
obce v Brně, Ferd. Hochstetter, jenž vydal r. 1813 seznam ně-
kterých rostlin z okolí Brna a jižní Moravy. Hochstetter pro-
zkoumal zároveň s M. z Uechtritzu moravskou čásť Jese-
níka a sdělil svá pozorování Reichenbachovi pracujícímu o spise „Flora
excursoria germanica" a Grabowskému. Se stejnou horlivostí vší-
mali si květeny moravské lokální kaplan Weiss, majitel závodu knih-
tiskařského v Brně Rud, Rohrer (f 1839), augustinián a professor na
filosofickém ústavu v Brně Aurel Thaler (f 1843), kterýžto zejména
uveřejnil pod názvem „Aurel" některá pojednání ve zprávách společnosti
pro orl)u a jemuž děkuje květena moravská za objevení Trinia Ki-
taibelii M. Bieb. Skorém současně s Hochstettrem prozkoumal
Dr. Karl kraj uh. hradišťský, výšiny a údolí moravských Karpat,
květenu alluvialní kolem Kyjova a Bzence atd. a zjednal si značné zá-
sluhy o známost květeny moravské, vyjímajíc ovšem některé nesprávnosti
při určování druhu, které i s jinými udáními Dr. Karla, týkajícími se
uherských hor Gloče a Starcova, na nichž i leckteré rostliny alpské při-
cházejí, Rohrer a Mayer do své květeny bez další kritiky 2)řijali. Dr. Karl
oznámil r. 1812 společnosti pro orbu, že chce vydati květenu Moravy a
Slezska pod názvem „Phy tographia Silesiaco-Mo ravica" žádaje
jí o podporu; odpověděno mu však, by se s prací tou neukvapoval
(Mittheilungen 1812); jeho bohaté sbírky dostaly se v majetek rytíře
z Bedřichova na Uhřicích, jenž stal se obětí své vědychtivosti v cizích
zemích.

V téže době založené sbírky přednosty vSeršníka v Těšíně
(t 1814), Mťikusche, Schlosslcra a Enseho (18U) v Opavě,
pak sbírky hrabat Salma, Auersperga a Mitrovského

(ISIS) v Brně, ob Sil li o valy mnohé příspěvky ku květeně mo-
ravskě. Rud. Rolirer, který sám s prospěchem procestoval Sudety
jižní a severní Moravu, vydal použiv [jojcdnúní Aiidi'ěova a Hoch-
stetterova, z a s p o 1 u p ů s o b e n í G u s t. M a y e r a, se zřetelem ku
Slezsku dílo „Vorarbeiten zu einer Flora des milhr. -schles.
G o u v e r n e m e n t s oder s y s t e m a t i s c h e s V e i" z e i c h n i s s a 1 1 e r
in Milhren und in deni osterreich ischen Antheile Schle-
siens wild wachsenden, Ims jetzt pntdeckten phanero-
gamen Pflanzen", Brno 1835, tiskem Rud. Rohrera. V tomto díle
předkládá Rohrer výsledky svého a svých přátel, zejména Thalerova
bádání. R. 1841 uveřejnil Rohrer některé dodatky ku své floře v řez-
novské „Botanische Zeitung''. Týž založil ku povzbuzení studia bota-
nického v klášteře Augustiniánském na Star. Brně zahradu botanickou
a uveřejňoval od r. 1830 počínajíc v „Mittheilungen" c. k. společnosti
pro orbu týhodně jména rostlin v této zahradě právě kvetoucích.

V díle Rohrerově a Mayerově vypočteno i s některými nesprávně
přijatými 1484 známých na Moravě a ve Slezsku rostoucích druhů ;
z těchto připadá na Moravu 1346, mezi nimiž jest 312 druliíi jen na
Moravě rostoucích; na Slezsko 1172 a 128 zvláštních t. j. na Moravě
se nevyskytujících druhů.

O květenu moravskou zásluhy sobě získali : cis. r a d a F r a n t. D i e b e 1,
professor hospodářství, D r. Jan N e s 1 1 e r, prof. oekonomie na filosofické
fakultě v Olomouci, a Dr. Siegfried Reissek svými příspěvky ku
květeně moravské v „Botanische Zeitschrift" v Řezně od r. 1841 — 1842
uveřejněnými a nadál svými doplňky a opravami k téže floře v „Mit-
theilungen" moravsko-slezské společnosti pro orbu od r. 1840 — 1845,
tak že počet druhů z Moravy známých vzrostl na 1471 čísel; Reissek
však páčil jej na 1600 (Mittheilungen 1841, čís. 12).

Dr. Jos. Kalas. Schlo s ser vydal dílo „Anleitung, die im
máhr. G ou vernement wildwachsenden und am háufigsten
c u 1 1 i v i r t e n p h a n e r o g a m e n Pflanzen nach der a n a 1 y t i s c h e n
Methode zu bestimmen" v Brně 1843, tiskem Rud. Rohrera vdovy,
jako rukověť k snazšímu určování rostlin pro začátečníky. Si)isovateI
přijal mnohá udání bez dalšího zkoušení a nepočínal sobě ani dosti kri-
ticky uváděje některá naleziště, pročež setkáváme se v jeho díle s mno-
hými nesprávnostmi. Schlosser prohledal se stránky botanické jihovýchodní
Sudety a čásť Karpat a přestěhoval se později do Chorvátská, kdež i
své dílo sepsal, mnohé kritické druhy, jako Thymus, RuIjus a Rosa
s uznání hodnou znalostí rozeznal a možná předpokládati, že by se byl
mnohých nesprávností vyvaroval, kdyby dílo své na domácí půdě byl
dokončil.

Ku prozkoumání jednotlivých krajin a krajů přičinili se : jubilovaný
místodržitelský rada Vilém Tkaný; c. k. účetní F. Jelínek; c. k.

1*

— 4 —

professor ve Vídni. B odři cli Simon 3% jonž prohledal jižní Moravií,
, Dr. Putterlik a. Jan Bayer, později generální dozorce společnosti
státní dráhy, jenž za několikaletého poljytu v Brně horlivě botanickými
studiemi se zabýval. Bayer uveřejnil r. 1851 v „Pojednáních zool. botan.
společnosti" ve Vídni článek o květeně čejčské a později článek jedna-
jící o květeně bohumínské. Josef Veselý, farář v Hustopečí, objevil
pro květenu moravskou Himantoglossum hircinum Spr.. Leu-
cojum aestivum L. a jiné a prohledal okolí kroměřížské. Dr. Voj-
těch Heinrich uveřejnil pojednání o vyškytání se Xanthium s-pinosum
L. v některých místech na Moravě v „Moravia" 1846. Dr. Jind.
Vávra, t. č. námořní štábní nadlékař, uveřejnil r. 1851 v pojednáních
zool. botan. společnosti ve Vídni, seznam rostlin v okolí brněnském po-
zorovaných, jejž opravil a doplnil r. 1853 Tkaný v pojednáních téže
společnosti. Roku 1854 uveřejnil Jul. Wiesner „Květenu okolí
brněnského" v programu vyšš. reálních škol v Brně, v níž uvádí
naleziště rostlin v době svýcli studií nalezených. R. 1854 podal Wiesner
do „Oster. botan. Wochenblattu" zprávu o svém výletu do okolí čejč-
ského a na Polavské kopce.

Blahodárné zejména pro kraj brněnský činnosti botanické se podjal
Vilém Tkaný a stal se svými vzácnými vědomostmi a svou vlídností
a přívětivostí střediskem mužů snaživých, z nichž se později mnozí
horlivě o založení „Přírodozkumného spolku v Brně" přičinili. Bohatý
herbář Tkaného stal se po jeho smrti majetkem zmíněného spolku, a
později též rozsáhlý herbář C. Theimera, jež jinými nenepatrnými dary
značně vzrostly, tak že se stal herbář spolku přírodozkumného důležitým
pramenem pro květenu země. Namáhavou práci řádění, uspořá-
d á n í a záchov á n í s b í r k y této vzal na se zpočátku C. T h e i m e r,
lékárink v Brně, a })o jeho smrti J. Čížek, učitel v Brně. Vilém
Tkaný již r. 1833 podniknul ve společnosti přátel svých Thalera,
Rohrera, Veselého a Jelínka první výlety do okolí Brna a později do
jižní a jihozápadní Moravy, do okolí Mor. Krumlova, Ivančic a Polavy
a poznamenal podrobná naleziště nalezených rostlin ve
svém denník u, kterého později p ř c n e c h a 1 svému mladistvému
příteli Alexandru M a k o w s k é m u, professoru při polytechnice v Brně,
jenž svědomitě použil zápisků těch při sestavení květeny kraje brněn-
ského 1863. Roku 1837 podnikl Tkaný ve společnosti svého přítele
Jelínka cestu přes Měnín, Cejč, Kyjov, Kroměříž do Karpat, navštívil
Hostýn a Lysou horu a nasbíral zde hojně rostlin. O veliké horlivosti
tohoto svědomitého badatele, jenž více než 30 let botanickými studiemi
se obíral, svědčí ta okolnost, že r. 1855, kdy do výslužby vstoupil, 1)5
botanických výletů do okolí brněnského podnikl (Makowského Květena
brněnského kraje str. 49). Ve své skromnosti neuvcřejnil, až na ne])atrné
výjimky, ani výsledků svého vydatného bádám'.

- 5 —

Yclikýťli zásluh o květenu zt-niě dobyl sobř zkoumavý badatel F.
S. P 1 u s k a 1 svými s e z n a m y z o k o li L o m n i c o a T i š n o v a, jež
uveřejnil v „Pojednáních zool. botan. sj^oleěnosti" ve Vídni 1853 a 1854,
kdež uvedeno skoro 680 druhii rostlin jevnosnubných s 138 odrůdami,
též svými dějinami rostlinosloví na Moravě v pojednáních téže společnosti
1856, str. 868, jichž použil spisovatel této zprávy, jakož i četnými články
teratologi(-kými i jinými, uveřejněnými v „Osterr. botan. Wochenblattu."

Důkladně prozkoumal Karel Roemer, tyvární úředník v Náměšti
(f 1881 v Quedlinburku), okolí Náměště, Mohelna a Oslavan.
Roemer uveřejnil r. 1855 seznam rostlin jevnosnubných z okolí Náměště
v „Pojednáních zool. botan. spolku" a r. 1855 a 1856 květenu Náměště
v „Osterr. botan. Wochenblattu" a zjistil 884 druhu v okolí Náměště
rostoucích. Roemer objevil Hieracium granit icum Schulz Bip.,
nový to druh ve floře evropské a jiné vzácné druhy, jako Bulliardia
aquatica D. C, Coleanthus subtilis Seid. a Notochlaena
Marantae R. Br. Dr. Karel Blodig pojednal ve své „Inauguralní
dissertací" ve Vídni 1843, o rostlinách hořcovitých na Moravě, Jan
Pátek o rostlinách jedovatých na Moravě a ve Slezsku, Brno 1847,
kterému spisu Gust. Niessl z Mayendorfu právem veškerou cenu upírá
(Krist. ďElverta „Dějiny kulturní" str. 254).

Alois Pokorný, professor na akademickém gymnasiu ve Vídni,
sepsal za pomocí Dr. Weinera, Dr. Frant. Pokorného, Ka,rla z Hoffen-
eggu, J. Krist. Neumanna, Putterlíka, Griinera a Sterlýho květenu jihlav-
skou pod názvem „Vegetations verháltnis se in Iglau" s 1
mapkou, Vídeň 1852, a dodatky ku floře této ve zprávách o sezení zool.
botan. společnosti roč. II. 1852 a III. 1853. Jind. Reichardt vydal
v „Pojednáních zool. botan. společnosti" ve Vídni, svaz. V, str. 485
„Nachtrag zur Flora von Iglau", dle kteréhož spisu čítá květena jihlav-
ská 750 rostlin jevnosnubných a 661 tajnosnubných, tudíž celkem
1411 druhů.

Nákladem „Musea království českého" vyšel v té době
„Klíč analytický", který se těšil všeobecné oblíbenosti a velice
vzmnožil zalíbení ve vědě botanické jak v Cechách, tak i na Moravě.
Spis ten, první dílo toho si)ůsobu v jazyku českém, vydán pod názvem
„Rostlinnictví čili návod ku snadnému určení a pojmeno-
vání rostlin v Cechách, na Moravě a v jiných zemích
rakouského mocnářství domácích" od Daniela Slobody,
v Praze v kommissí Frant. Ěivnáče 1852. Dílo toto zahrnuje v 660 rodech
více než 3000 druhů. Názvosloví a jména česká vzata jsou z Preslova
Rostlináře ; jmen nových Sloboda netvořil, nýbrž z obecné mluvy známých
použil (Sloboda v předmluvě). Amerling vydal spis „Jedovaté
rostliny v Č e c h á c h, n a M o r a v ě, v e S 1 e z s k u a na Slovensku",
Praha 1852.

— 6 ~

O květenu kraje mikulovského zčlsluliy sobě získali : Hoclistetter.
Rolirer, prof. Simony a Josef Holzinger, jenž pozůstavil po sobě rukopis
jí3dnající o květeně okolí mikulovského a Polavských kopců, pak ])rof.
Berth. Winter, Alois Kúrschner a kněz řádu piaristského Štěp. Do m as,
který prozkoumal okolí mikulovské a mor. t ř e b o v s k é
a zůstavil výsledky svého bádání prof. Makowskému, jichž tento sepisuje
květenu kraje brněnského použil.

E. Aug. Vogel, tehda chovanec c. k. Josefina ve Vídni, pro-
hledal okolí olomoucké, kroměřížské a hranické a uveřejnil
výsledky svého bádání v „Oest. botan. Wochonblattu" od r. 185B — 1857.
Vogel již r. 1854 vytýká 815 druhů z okolí olomouckého, kterýžto
počet později Mikem, Makowským a prof Tkaným jen nepatrně roz-
množen byl.

Jos. Sapetza prozkoumal okolí novojičínské a čásť moravských
Karpat a sepsal mimo ji n á pojednání : B e i t r a g e z u r Flora v o n
Máhren und Schlesien, v „Pojednáních zool. botan. společnosti" 1855
1856 a 1860. Květenu no voj i čínskou uveřejnil v „Pojednáních
přírodozkumné společnosti ve Zhořelci, svaz. XIL, 1864 a dodatky k této
práci r. 1867 a 1868 v týchže pojednáních. Prozkoumáním okolí novo-
jicínského a moravských Karpat dobyl sobě Sapetza zásluh nevšedních;
udání jeho jsou veskrze pečlivá a mimo -několik málo nesprávných určení
zcela spolehlivá; o správnosti velké většiny Sapetzových výčtů dojista
se přesvědčil spisovatel tohoto pojednání na samém nalezišti.

Ku květeně brněnského kraje v té době přičinili : c. k. prof. Alex.
Závad ský v Brně, Dr. Kržisch v Nitře, Gustav Ni es si z
Mayendorfu, prof. při polytechnice v Brně, Dr. J. Kalmus,
C. Theimer, P. Vikt. Heinzel. Frant. Čermák v Brně a Frt.
B ar t seli ve Vídni.

Z cizích badatelů výborný znatel rostlin Rud. z Uechtritzu z
Vratislavi, syn M. z Uechtritzu, o květenu moravskou zasloužilého
navštívil r. 1855 jižní Moravu a i)r ohledal okolí bzenecké. ho-
d o n í n s k é, k y j o v s k é, š a r d i c k é, č e j č s k é, p o d i v í n s k é, lednic k é,
polavské a brněnské a sbíral na zpáteční cestě u Boskovic, Mo-
helnice, Zábřehu a v Jeseníku; seznf}.m rostlin v kraji brněnském
nalezených sdělil Makowskému, ostatní mnoho archů čítající data a
mnohé vzácné zkušenosti o květeně moravské sdělil j^ozději Obornému
(Oborného Flora Moravy a rak. Slezska 1882 str, IS).

Činností Tkaného jsa povzbuzen j)odjal se Alex. Makowský s pravým
nadšením díla o květeně moravské; poznav již v prv]n'm mládí střední
a severní část kraje brněnského a okolí svého rodného města Svitavy,
uveřejnil r. 1855 a 1856 „Beitráge zur Flora Brůniis" v Oster.
botan. Wochenblattu, r. 1859 „Beitráge uber die Flora von So-
kol nit z", v spisech ])řírodovědecké sekce sjxdečnosti pro orbu. Za

— 7 —

krátkého pobytu v Oluniouci, jako prof. iia. vys. rcáliiícli školách tamních
vydal „Sunipf- und Uforflora vonOliiiiitz, 1860" a v pojednáních
zatím založeného přírodozknmného spolku v Brně, ročník první „Flora
d e s B r il n n e r K r e i s e s" 1862; do kraje brněnského zahrnul však
některé sousední okresy, jako hodonínský okres z kraje hradišťského,
mikulovský a náměšťský okres z kraje znojemského, tak že rozloha
l)rozkoumaného území byla na 91.2rj jnil ; na tomto území zjistil Alex.
Makowsky 1263 jevnosnubných rostlin ve smyslu I^eilreichově.

Prof. Frant. Veselý uveřejnil „Vegetations verháltnisse
von Kremsier, 1855." v programe gymnasijním. Josef Mik sepsal
květenu okolí olomouckého s předmluvou od Karla Hellera 1860,
a prof. dr. Bedřich A. K o 1 e n a t ý vydal „H o h e n f 1 o r a d es AI t-
vaters" 1860.

Dr. Josef F r. K r ž i s c h uveřejnil pojednání o „ C e j č s k é m j e-
zeře" v „Oest. botan. Zeitschrift" 1859, Dr. Ferd. Schur uvádí ně-
která naleziště týkající se květeny moravské ve svých „Phytogra-
phische Fragmente", ost. bot. Zeitsch. 1868—1871.

R. 1869 vydal Frant. Haslinger dobrou rukověť pro začátečníky
pod názvem „B o t a n i s c h e s E x c u r s i o n s b u c h ú b e r den B r ň n n er
Kreis": naleziště jsou nejvíce z Makowského květeny vzata, prameny
však neuvedeny. R. 1880 vyšlo druhé vydání tohoto spisu s některými
doplňky ; želeti jest, že tento horlivý badatel dlouholetou nemocí jsa
stížen od další činnrsti botanické ustal.

Lud. Schlogl, c. k. professor v Uh. Hradišti získal sobě mnohé
zásluhy o květenu tamního okolí; vydal za podpory Frant. Banka, říd.
přírucího při c. k. krajském soudu tamním v programech gymnasialních
r. 1875 a 1876, „Flora von Ung. Hradisch und Umgebung"
a uveřejnil r. 1881 v „Oest. bot. Zeitsch" článek „Uber die Yiolariae
D. C. im Florengebiet von Ung. Hradisch". Prof. Adolf Reis
uvádí v programu niž. reál. školy v Hustopečí r. 1875 některé rostliny
v okolí hustopečském nalezené. Prof. Frant. Tkaný pojednal
v programech c. k. něm. gymnasia v Olomouci z r. 1879 a 1880 „Vc-
g e t a č n í p o ni ě r y o k o li t. m . "

V té době uveřejněna v „Oester. botan. Zeitschrift" následující po-
jednání: D. F. Bachmann „Uber eine Reise in das máhrische Ge-
senke", dále Vil. Hanseho článek o květeně Jeseníka r. 1868. J. L.
Holuby „Zwreimal auf der Javořina" 1871 a od téhož článek
korrespondenční z Hluku na Moravě 1871.

Čilý ruch nastal zařízením přírodozknmného spolku v Brně a vy-
dáním „Květeny kraje brněnského" od Alex. Makowského prof. při poly-
technice v Brně.

Především jsou to rostliny tajnosnubné, které posud mimo nepatrné
výjimky (Pokorného „Květena jihlavská" atd.) nepovšimnuty zůstávaly.

a k nimž členové t. sp. p. Gust. Niessl z Mayendoiťu, Navě. Dr. J.
Kalmus a Koemer zřetel svůj obrátili tím spusobem, že zvolil sobě Gust.
A Niesslů houby, Navě řasy, Kalmus a Roemer mechy, lišejníky a tajno-
snubné cévnaté. Při provedení podniku toho nastaly však mnohé změny,
tak že v pojednáních t. sp. vzdělal: Navě řasy 1863, Gustav
z Niesslů houby a Mixomycetae 1865, týž vyšší rostliny
výtrusné 1865 a Dr. J. Kalmus mechy 1866. Práce tyto mnoho-
slibné byly přerušeny smrtí Naveho r. 1864, Dr. J. Kalmusa 1870 a pře-
sídlením horlivého Roemera (f 1881). Největších zásluh o zná-
most' rostlin tajnosnubných dobyl sobě velice zasloužilý
badatel Gustav z Niesslů, který až do nejnovější doby spolu s lé-
kárníkem Jos. Paulem v tomto oboru pracuje.

Některé příspěvky ku poznání rostlin jevno- a tajnosnubných
cévnatých uveřejnil v pojednáních spolkových P. V. Heinzel 1862.

Svou neúmornou a všestrannou činností vyniká znamenitý ba-
datel Alex. Makowsky. Z jeho četných prací táhnoucích se skorém
ku všem odvětvím vědy přírodní uvedeny bud-tež jen práce obsahu bo-
tanického : „Uber d i e F 1 o r a d e s S p i e 1 b e r g e s, F r a n z e n s b e r g e s
und der Glacisanlagen in Brůnn 1862", „Neue und interes-
sante Fundeinder Umgebung von Oslavan 1863, zpráva o
cestě v Sudetách 1864, „Nové b o t a n i c k é nálezy 1865, „O L e pi-
dium perfoliatum L. u Brna" 1867, „O Galia palustris L. a
Ficaria calthaefolia Rchb. 1869, „Nové botanické nálezy
a floristické poznámky 1874", „Floristické zprávy a výlety
do moravských Karpat" 1876, „O vulkanické krajině kolem
Baňo va a rostlinách zde nalezených" 1877, „Nové botanické
nálezy a příspěvky ku květeně moravské" z r. 1879, 1880 a
1881. Z mnohých vzácných rostlin, jež Alex. Makowsky nalezl neb ob-
jevil, uvádíme zde jen některé: As})idium montanum, Scolopen-
drium vulgare, Potamogeton compressus, Air a caryophyl-
lea, Gagea bohémi ca Schult., Stratiotes aloides, Epipogon
aphyllus Swartz, Sturmia Loeselii. Iris bohem i ca, are-
naria a j. v.

Stejnou blahodárnou a v y d a t n o u č i n n o s t b o t a n i c k o u
projevil Gustav Niessl z Mayendorfu; uveřejnil ve spisech
spolkových : pojednání : „O E u c 1 i d i u m s y r i a c u m R. Br. " a zprávu
„O výletu v červnu 1862 do Letovic podniknutém", „Nové
nálezy v okolí brněnském a zprávu o výletu do S v it a v y" 1863 ,
floristické poznámky v r. 1864, 1865 a 1866, o květeně údolí
ledového u Vranova a nové botanické nálezy, o nalezeném
Asplenium adulterinum Milde Ad. Oborným vsev. Moravč
1877, „O Scleranthus intermedius Kitt. u Brna a nové n;i-
lezy rostlin je vnosnubných v kraji brněnském 1868 „O Po-

— 9

d o.spermum 1 uc i ii iiit um D. C. a Tu rg i u i;i liitiťoliii llofťm. u
B r n :i 1879, „O A 1 n u s p u b o s c e n s, E h r h., f 1 o r i s t i c k é }) o z n á inky
a o Rosa sepium TliuiU. 1870", „O Cropis rigida W. K i t. na-
lez e n é Rud. S t e i g e r e m u Klobouk, floristické poznámky
a o r o 8 1 1 i n á c li Ad. O b o r n ý m v o k o li Z n o jma n a 1 e z o n ý c h
1871", floristické poznámky 1873. G us ta v z N ies slů objevil:
Asplenium Heuťleri Reichliaťdt, Asplonium adiantum
nigrům L. f, lancifolium Reich. Bromus ramosus Huds.

Ve spisech přírodozkumného spolku v Brně u*vcřejnili v té dobé
následující pojednání :

Karel R.oemer: O některých nových rostlinách z okolí Náměště
1863. Nové nálezy u Náměště 1865.

K a r e 1 T h e i m e r a E d. V a 1 o u s c h e k : Zpráva o výletu do
Napajedel, Hodonína a Uh. Hradiště.

Frant. Haslinger: Nová naleziska moravských rostlin 1867.

Spatzier, lékárník v Krnově: O Rumex arifolius All 1867.

Dr. Zawadský mlad. : O Colchicum autumnale f. vernalis Hoífm.
u Hranic na Moravě.

Fr. Gebhard, ředitel měšť. školy v Řumberku : O druzích Botri-
chia u Sumberka 1872.

Dr. F. Schur: Ku květeně Moravy 1872 a

F r. Urbánek: Rostliny na podzim kvetoucí 1872.

Dr. Fr. Růžička: Tuli])a Silvestris a Muscari l)otrioides u
Sádku 1873.

Adolf S c h w o d e r, ředitel měšť. škol v Ivančicích (teď v Mo-
helnici). O vyškytání se Androsace maxima L. na Moravě 1873. O Arte-
misia austriaca Jacq u Ivančic 1876.

Frant. h r. Mitrovský: Floristické zprávy 1873. O Orcliis
fucsa Jacq. u Střelíc u Brna 1874.

Černý a Pohl v Mor. Třebové: Phaenologické záznandcy
1877. F r. Juda: Opět nalezený Ranunculus linqua L. u Brna 1877.

Frant. Zavřel, učitel v Třebíči: Floristické záznamky 1877.
Nové nálezy v okolí Třebíčském 1880.

A. Tomaschek, c. k. professor na polytechnice v Brně: O vy-
skytování se Silene dichotoma Ehrh. u Brna 1877. Příspěvky ku kvě-
teně Moravy a rak. Slezska 1879.

H. Š i n d 1 e r : Zpráva o Gladiolus in.ilnicatus L. u Štěpánova poldíž
Jevíčka 1878.

Karel Penel, professor na r»l)oc-ní i-eálco v Brně: Příspěvky ku
floře moravské 1879.

J. C í ž ek : O Rumex pratensis a Rumex obtusifolius X íiq^íi-
ticus 1879.

— 10 —

Daniel Sloboda, ovang. farář na Rusavě sestavil „Květenu
okolí Rus a vy 1867." O světlomitosti a spolehlivosti tohoto o kvě-
tenu českomoravskou velezaslouž ilého spisovatele, který
měrou značnou probudil lásku ku vědě botanické v lidu moravském, ne-
třeba šíře se zmiňovati ; spisovatel této zprávy pobyv krátkou návštěvou
u tohoto horlivého a lidumilného badatele, zná mnohá naleziště z vlastní
zkušenosti a viděl četné doklady jiných v pečlivě sestavené sbírce páně
Slobodově.

Adolf Oborny, nad jiné vynikající badatel a znatel květeny
moravskoslezské, podjal se s v z á c n o u (j b ě t i v o s t í a vytrvalostí
nesnadné práce sestaviti květenu moravskoslezskou a
přispěl svými kritickými studiemi k objasnění a uklizení četných ne-
správností a k objevení mnohých, až posud na Moravě buď neznámých,
buď nerozlišených a vzácných druhů, jako : A s p 1 e n i u m a d u 1 1 e r i n u m
Milde, As^^idium aculeatum Sw., Lycopodium alpinum L.,
S p a r g a n i u m mini m u m F r., T r a g u s r a c e m o s u s D e s f., B r o m u s
squarrosus L., Melica pieta C. Koch., Molinia serotina
Mert., Mentha Braun ii Oborny (paludosa X ^andicans), M.
plicata Opiz, ballotaef olia Opiz, ovalifolia Opiz, subspi-
c a t a W e i h., p a r i e t a r i a e f o 1 i a B e c k e r, a u s t r i a c a J a c q., S a 1 v i a
elata Host., Verbascum spéci o sum X Lychnitis Oborny,
nigrům X austriacum Rchb., Hieracium norvegicum Fr. f.
mor a vi ca Oborny, H. nigriceps Ng., Pet. subsp. iseranum
Uechtr., auriculoides Lang. H. flagellare Willd. subsp.
glatzonse Ng. et Pet., H. auriculif ořme Fr., Dianthus cae-
sius Sm., Rosa tomentella Lehm. f. 01)ornyana Christ a
mnohé jiné riiže a ostružiny a j. v.

Oborny uveřejnil v pojednáních přírodozkumného spolku :
Floristische Notizen aus der Umgebung von Znaim. 1874.
Znr Flora von Máhren. 1875 a 1876. Ueber das Vorkommen
von Trifolium striatum L. und ])arviflorum Ehrh. bei
Znaim, sowie uber andere Funde. 1877.

Rud. Steiger. c. k. berní v Kloboucích, vydal r. 1879 květenu
t. m. pod názvem : ,. V e r z e i c h n i s s d e r i m B e z i r k o Iv 1 o 1) o u k
beobachteten phanerogamen Pflanzen" s krátkou i)ředmluvou,
v níž vylíčen ráz iizemí prozkoumaného. Na území tomto, jež nemá ani
zplna 1500 hektaril, pozorováno 900 druhů, mezi jinými: Thesium hu-
mile, Crepis rigida W. Kit., Artemisia austriaca. Jurinea mollis, Echium
rubrum, Phlomis tuberosa, Astragalus asper a j. v. Zajímavou kra-
jinu tuto navštívil ])ozději Bruno Ansorge z Vratislavi a
spisovatel této zprávy. Po příi)ravných prácech v programech
zemské vyšší reálné školy ve Znojmě 1871, 1872 a 1874, vydal professor
při t. ú. Adolf Obo]'ny r. 1^79 květenu znojemskou ])od názvem:

— 11 — •

„Flora des Znaimer Kreises", použiv ku se2)8Úní květeny této nej-
novějších i)ramenii, mimo jiné též : Soupisu růží Dr. H. Clni.stGm r. 1876
pozorovaných, Rczno, Flora 1877, čís. 26. Munkeho: Zprávy o rostlinách
na Moravě a v Dolních Rakousích v čas pruské okkupace sbíraných —
výroční zpráva slezské společnosti. Prohledané území má téměř 63 D mil
a stanoveno v něm přes 1300 druhů s četnými odrůdami. Výčty rostlin
sestaveny s nevšední znalostí a zkušeností, čímž dostalo se květeně zno-
jemské vypsání dokonalejšího nad „Květeny" jiných krajů. Prací touto
dotčený badatel ku sepsání květeny zemské povolaným se osvědčil, jakož
i v úkol ten s úspěchem se uvázal, našed vydatné a trvalé podpory
v přírodozkumném spolku brněnském. Týž uveřejnil v „Oester. bot.
Zeitsch." : Beitráge zur Flora des sůdlichen Máhrens 1874,
čís. 6, 7 a 12, 1875, čís. 2; Beitráge zur Flora von Máhren
1876, 1877, 1879, 1880, 1881. Zur Flora von Máhren 1883, čís. 12.

O veliké horlivosti prof. Oborného svědčí jeho četné cesty a exkurse
botanické. Nejbedlivěji prohledal jižní Moravu od pramenů Dyje až po
její ústí a podnikl za krátkého pobytu v Brně četné výlety do kraje
brněnského, navštívil opět a opět hory Jesenické, navštívil severní a
střední část kraje olomouckého, kraj při horní Odře, Slezsko, Karpaty,
letmo takořka prošel rovinu kolem Bzence a Břeclavi a nedávno též
krajinu krumlovskou.

Nevšední zásluhy prozkoumáním krajiny bzenecké a vsetínké získal
si svědomitý a přičinlivý badatel Jan Bubela, jenž uveřejnil
ve Verhand. der zool. bot. Gesell. ve Vídni 1882: Verzeichniss der
um B i sen z wildwachsenden Pflanzen" počtem 819 druhů,
v Oest. botan. Zeitsch.: Beitráge zur Flora von Máhren, 1880 a
1881. Teratologisches, 1884. Dva články korrespondenční 1885 čís.
1. a 8. Chval né zmínky zasluhují rozsáhlé a vzorně uspo-
ř á d a n é s h í r k y r o s 1 1 i n n é p á ně B u b e 1 o v y, jakož i horlivá činnost,
jíž dokiízal hojným vyměňováním rostlin, zřídiv takořka malý výměnný
spolek na Vsetíně, čímž přispěl ku známosti flory inoravské i v širších
kruzích. Bubela navštívil Jeseník, a spisovatel tohoto pojednání ku svému
radostnému i)řekvapení osobně poznal mladého badatele pod Pradědeni
r. 1884. Z mnohých J. Bubelou nalezených druhů nejzajímavější jsou:
Festuca capillata Lam., Bromu s secalinus L. var. aspera
Neil., Carex Buekii Wimni., C. stenophylla Wahl b., C. pani-
ců! at a X teretiuscula C. Beckmann, Scir])us uniglumis
Schult., Potamogeton fluitans Roth., Ornithogalum Bou-
cheanum Aschs., Anacamptis pyramidalis Rich., Orchis
maculata L. var. candidissima Krock., Mentha hortensis
Tausch., Me lampy rum moravicum H. Braun, Euphrasia
erice torům Jord., Hieracium suecicum Fr., H. i sera nu m
Uechtr., Cirsium acaule A 11.

- 12 —

N a d j i n é horlivý vlastenecký badatel Václav S p i t z n e r,
professor při české vyš.ší zemské reálce v Prostějově, vydal v programu
t. ú. 1883 „Květenu okolí města Prostějova" jako první po-
dobný spis vyšlý na Moravě v jazyku českém, a tamtéž r. 1885 dodatkem
„Příspěvek ku květeně okolí města Prostějova". Oba spisy
stojí na výši nynější vědy a uvedeny jsou v nich některé vzácné rostliny,
zejména ostružiny a růže. Svědomitým a podrobným prozkou-
máním okolí prostějovského a částečně i vysočiny drahanské dobyl
sobě prof. V. Spitzner obzvláštních zásluh o květenu
zemskou. Z rostlin jím nalezených uvedeny buďtež tuto nejzajímavější:
Carex Davaliana Smith., Potamogeton pusillus L., Hydro-
charis morsus ranaeL., ElodeacanadensisCasp., Rudbekia
hirta L., Nepeta nuda L., Ranunculus illyricus L., Er úča-
st rum Pollichii Schimp. et Spěn., Sagina no d osa Meyer.,
Hypericum elegans Steph., Trapa natans L., Rubus fossi-
cola Holb., Genista procumbens W. K., Vicia lathyroides L.

S velikou pílí prozkoumal Frant. Zavřel, učitel v Třebíči, kra-
jinu třebíčskou a objevil zde mnohé vzácné druhy, jako: Hieracium
graniticum Se hul z. Bip., Seneci o neb r oděn sis L., S. auran-
tiacus D. C, Sagina nodosa Meyer a p.

Zevrubně prozkoumal Tomáš C lupek, učitel v Olešnici, krajinu
kunštátskou a olešnickou, i podařilo se mu objeviti zde: Melampyrum
bohemicum Kern., Orchis coriophora L. a stanoviti naleziště některých
míšenců rodu Cirsium.

Před nedávném ku poznání květeny různých krajů přičinili: Jan
Gans, městský tajemník v Berouně, s přítelem Riegrem, nadučitelem
v Rudnu. Jan Pánek, ředitel měšťanských škol v Zábřehu, Ant.
Ripper, posluchač bohosloví ve Vídni, Zimmermann, assistent při
polytechnice v Brně, Adolf Schierl, učitel v Hustopečí, a Fr. Se-
be sta, evang. farář v Hustopečí.

Dějiny a písemnictví botaniky ve Slezsku.

(Dle Flory Emila Ficka za pomocí Rud z Uoclitritzu 1881.)

Nejstarší zprávy o některých slezských rostlinách přinesl Mat-
thiolus (t 1577) a C. Clusius (1583). Roku 1600 vydal Kašpar
Schwenkfelt, lékař v Hiršberku, dílo: Stirpium et Fossilium
Silesiae Catalogus etc, Vratislaviae, ve kterém 898 samorostlých
druhů uvádí. Dílo Dr. Israela Volkmanna v Lehnici a jeho syna
Dr. Ant. Volkmanna „Phy to 1 o gia magna" o desíti svazcích,
ovšem netištěné, vyčítá přes tisíc rostlin hlavně květeně slezské přiná-
ležejících. Rukopis „Florae Vratislaviensis" od Vratislavského lékaře Chr.

Boliiiiiiíia Kudolplia (| 1707) stal ko majetkem Jind. Bohumíra
lirabtMo Mattušky, ktoiý vydal 1776 a 1777 ,.Flora Silesiaca"
vo 2 svazcích a v r. 1779 ,.Enumeratio Stirpium in Silesia
s p o n t e c r p s c e n t i u m. ''

Nedlouho po jeho smrti vydal vratislavský lékař A. J. Krocker
objemné dílo ve 2 svazcích pod jménem „Flora Silesiaca ronovata,
emendata, continens plantas Silesiae indigenas etc." Vra-
tislaviae r. 1787 et 1790, po němž vyšel r. 1814 třetí a r. 1823 čtvrtý
svazek. Použiv prací Mattuškových, Krockerových a rukflpisu po zesnulém
pastorovi Weicílovi, vydal r. 1821 lékař I)r. F. W. Neygenfind
květenu slezskou, v níž nejeví se žádný pokrok, pod jménem : E n c h i-
ridion botanicum continens plantas Silesiae indigenas.

Lékárník C. Chr. Glinther za pomocí Sclmmmelovou vydávaje
centurie sušených rostlin jevnosnubných a kapradinovitých přičinil vy-
datně ku prozkoumání květeny slezské. K tomuto podniku přidali se
později Grabowski a Wimmer a výčet těchto centurií i s vědeckým
skladem tehdejší nauky botanické uveřejněny od podnikatelů pod jménem :
Enumeratio stirpium phanerogamarum, quae in Silesia
s ponte proveniunt, Vratislaviae a pud Kom, 1824.

Na základě těchto předchozích prací vydali Fr. Wimmer a Jind.
Grabowski 1827 — 1829: Floru Silesiae, ve třech dílech, spis to velice
záslužný. Lékárník J i n d ř. Grabowski vydal r. 1 843 : Floru
horního Slezska a Jeseníka.

Mimo zmíněné botaniky a spisovatele působili v tu dobu ve Slezsku
ještě: David Piesch, řídící školy Těšínské (f 1802) a veterán rostlino-
pisu Jeseníku setník Frant. z Můkuschů (f 1837). Ten zejména
horlivě sbíral v horách Jesenických a daroval nasbírané rostliny slezské
společnosti pro vlastivědu ve Vratislavi, t)pavskému museu a Františkovu
museu v Brně. Týmže směrem působili prof. a správce musea Ens
v Opavě, pastor Karel Kotschy v Ustroni (1846), městský ka^jlan
Koschatzky, správce hospodářství Gust. Mayer ve Velk. Heralticích,
od kterého pochází neukončená květena Jeseníku v „Mittheilung 1829"',
a lékárník Spatzier v Krnově.

Mimo Grabowského a Wimmer a, kteří v }n'ácech svých po-
kračovali, přičinili ku vědě botanické : F i n k e, Schauer, Sendtnera
Scholz. Setník z Můkuschů uvádí v popise lázeňského místa
Karlovské studénky od Dr. Klima, Vídeň 1826, 120 druhů rostlin
z okolí tohoto místa. Gust. Mayer vydal floru Jeseníku v po-
jednáních společnosti pro orbu 1 829 a Scholz: Enumeratio F i 1 i-
cium in Silesia sponte crescentium 1836.

Prof. Bedřich Wimmer, naroz. r. 1803 ve Vratislavi, zemřel
r. 1868 jako městský školní rada tamní. Významnost tohoto muže ne-
třeba zde šíře vypisovati ; jeho díla jemu již dávno čestné místo ve vědě

- 14-

a jeho práce o vrbách slavné jméno zjednala. Po jeho květeně slezské
z roku 1832 vyšla již r. 1840 ve Vratislavi: „Flora v on Schlesien
preussischen und o sterreichisch on Antheils" a roku 1844
druhé vydání tohoto díla vo 2 svazcích ; druhý svazek (jbsahuje floristické
dodatky a přehled fossilní květeny slezské. se])saný od prof. Dr. J. Goep-
perta ve Vratislavi. Roku 1857 vyšlo třetí, velice změněné vydání t. d.
Na základě rukopisu ve W i m m e r o v ě p o z ů s t a 1 o s t i naleze-
ného uveřejněna r. 186S „Schlesische Excursionsf lora",
která však nestačila již pokročilé vědě.

Velikých zásluh o známosť rostlin slezských tajnosnubných dobyl
sobě prof. vratislavský, Dr. Julius Milde (f 1871 v Meranu), z je-
hožto četných prací zasluhují především zmínky jeho „Tajnosnubné
rostliny cévnaté ve Slezsku pruského a rakouského po-
dílu", uveřejněné v „Pojednáních kr. leopoldinské carol. akademie"
roku 185 v.

Vzácné dílo, jednající o všech čeledech rostlin tajnosnubných vydal
prof. Dr. C o h n ve Vratislavi pod jménem ,. K r y p t o g a m e n - F 1 o r a von
Schlesien- 1876-1881.

Zásluh o poznání květeny slezské dobyli sobě Karel Kotschy,
pastor v Ustroni (f 1846) a syn jeho Theodor (f 1886), příruční
správce c. k. musea ve Vídni, proslulý svými cestami na východ ; kromě
nich Dr. Karel Schauer, prof. botaniky v Greifswaldě, jenž pojednal
„O rostlinstvě v Jeseníku" v časopisu „Flora r. 1840".

Dr. J. W. Reichardt, prof. ve Vídni sepsal: Beitráge zur Flora
von (ister. Schlesien, Verhandl. d. zoolog, bot. Gesellschaft, 1856,
S Reissek, správce c. k. botan. musea ve Vídni. Roku 1862 uveřejnil
Karel Kolbenheyer, prof. gynm. v Bělsku, za pomocí O. Zlíka,
prof. v Těšíně, ve Verh. d. zool. bot. Gesellschaft: Vorarbeiten zu
einer Flora von Teschen und Bielitz, nejobšírnější to dílo těchto
krajin se týkající.

Jeseníky prohledali a pojednání o nález ech svých uveřej nili :
Arnošt Krause, lékárník ve Vratislavi (f 1858), který uveřejnil
v ročních zprávách slezské společnosti 1850 popis ve Velk. kotlině jím
objeveného Hieracium silesiacum; Arnošt Nagel, lékárník v Preis-
kretschamu (f 1876). Dr. B. Baenitz, učitel v Královci, Dr. Adolf
Engler, prof. botaniky v Kielu, jenž objevil 1867 vzácné, Rudolfem
z Uechtritzů popsané Hieracium Engler i a uveřejnil mnohá ])OJe-
dnání o květeně slezské; o floru evroi)skou velez a sloužily vy-
nikající badatel J. Freyn, ingenieur v Praze, a Dr. Vojtěch Peter,
správce bot. zahrady a docent při universitě v Mnichově, jenž navštívil
Jeseníky za příčinou studií o rodě Hieracium.

Značné zásluhy o Jeseníky a jiné krajiny slezské získali si lékárník
Spatzier v Krnově, Emil Fiek, lékárník v Hiršberku, prof. Urban

- 15 -"

v ()j)íivě, především pak s 1 a v n ý b a d a t c 1 R u d o 1 ť z U cí c li t r i t z ů ve V r a-
tislavi, který po více než 80 let slovem i písmem o prozkoumání kvě-
teny slezské se přičinil, a jejž neúprosná Morana právň kdy jsem toto
dílo spisoval, z krnliu jeho četných přátel vyrvala. Z hojných jeho spisii
uvádím zde každoroční zprávy v pojednáních slezské společnosti })odá-
vané : „Ergebnisse der Durc hf orschung der schl es. Phane-
rogamenflora", ve kterých se vzácnou znalostí a kritickou badavostí
nové nálezy objasnil. O pravém mistrovství a řídké zkušenosti svědčí
jeho práce o vegetační meznici květeny slezské a o Hieraciích ve Fiekovč
„Květeně slezské". Rud. z Uechtritzň, nejpovolanější a nej-
schopnější ku sepsání květeny slezské radou i pomocí p o d-
póroval Emila F i <í k a, spisovatele knihy: Flora v o n S c h 1 e-
s i e n p r e u s s i s ch e n u n d o s t e r r e i ch i s ch e n A n t h e i 1 e s, Breslau,
1881. Společné práci obou těchto spisovatelů děkuje Slezsko za Květenu,
která dlouho vzorem květeny zemské bude. Ve spise tomto Emilem
Flekem za pomocí Rud. z LIechtritzů, jenž zejména výčty z okolí vrati-
slavského sestavil, vypočteno 1513 druhů veskrze domácích, kdežto jich
Wimmer jen 1375 uvádí, tudíž o celých 138 druhů méně ; k nim ovšem
přičísti jest 128 míšenců, 69 hustěji zdivočelých a 51 pěstovaných rostlin.

Spisovatel tohoto pojednání vydal za svého krátkého po-
bytu 1871 — 1873 ve Slezsku, v programech reál. gymnasia vidnavského
články : D a s G e s e t z der B e f r u ch t u n g i n der o r g a n i s ch e n
Nátur, Weidenau, 1872 a Beitrag zur Flora von Weidenau
und Umgebung, Weidenau, 1873, čímž počátek učinil prací
b o t a n i c k ý ch o v i d n a v s k é m okol í.

Kraje toho ve příčině rostlinopisné dosud právě nedbáno ; neb mimo
některé skrovné poznámky ve Floře Wimmerově zůstalo vidnavské okolí
dosavad zhola neznámo. B e d ř i ch V i e r h a p p e r uveřej iiil v programu
téhož ústavu článek : Flora d e s B e z i r k e s F r e i w a 1 d a u und s e i n e s
angrenzenden Gebietes, Weidenau, 1880 a podal mimo to prof.
Adolfu Obornému zprávu o květeně vidnavského okolí o několika arších.

O květenu dalšího okolí vidnavského značné sobě získali zásluhy
Vojt. Latzel a prof. Zelenka, jenž podal spisovateli tohoto pojednání
některé zprávy o květeně frývaldovské ; mimo to oznámil M a g e r s t e i n,
prof. ])ři hospodářském ústavu v Horních Heřmanicích, s})isovateli
t. p. naleziště několika rostlin.

Spisovatel této zprávy za 14 lete ho svého pobytu
v B r n ě prohledal za příčinou zkoumání botanického kraj b r n ě n s k ý
a kromě toho i sousední kraje, navštívil několikráte kraj inu
krumlovskou, slavkovskou, vyškovskou až po samé Střílky, Koryčany a
Kyjov, krajinu hustopečskou, čejčskou, polavskou, mikulovskou a břec-
lavskou, procestoval r. 1883 Karpaty od Bystřice p. H. až po
Do máš o v, r. 1884 českomoravskou vysočinu od Mor. Budě-

- 16 -

jovlc až po Jim varno v a r. 1885 Karpaty od Strážnice až po
I^' řidl and a odtud až po Jablůnko v. Poznav již roku 1878
nňkteió části Jeseníků, zavítal od tó doby po čtyřikráte
do tčclito hor přcliojnou kvčtonou bohatých, navštívil r. 1883
Bruntál, Mal. Moravu, Karlovskou studénku, vystoupil na Pradéd a sou-
sední hory, navštívil Volk. kotlinu, Potrštýn a vyšel si přes Jelení
iiřeben do Klepačova a odtud do Sobotín;i, navštívil Sumberk, Unčov,
Sfernberk (po dvakráte), Olomouc, r. 1.S84 navštívil Hanušovice, Staré
město, vyšel na Kladský Sněžník i hory okolní a vybral se na cestu
z Koldštýna přes Fulirmannštýn, Ko])erník a Hockšar do Dolní Lípové a
b^rývaJdova a, odtud přes Holi studéidíovou na Praděd, Frant. mysHvnu
a údolí horní Tise do Winkelsdorfu a Wiesen])erku ; r. 1885 navštívil
Těšín, Mor. Ostravu, Krnov, Vrbno, Ludvíkov, Karlovské studénky,
Děd, Česnekový příkop. Medvědí hřeben, údolí šumné Tise a mnohé
vrcholy Jeseníků; r. 1880 navštívil za svého B4denního pobytu ve Vel.
Lo.síně Červený vrch, Praděd, Petrštýn, Frant. myslivnu, Kriech, Jelení
hřeben. Břidlicovou holi, Berggeist, Něm. Libavu, Český Bohdikov, Malou
Moravu, Pusté Zibřidovice, Tei)lice, Klepačov, potom i Rymařov, Budišov,
Vítkov, Odry a Zilinu.

Spisovatel t é to z p r á vy u v e ř (í j n i 1 v ročníku XIV. časopisu
„ Vesmír" : U v a h u o m o r a v s k ý c h j m é n e ch rostli n n ý ch mezi
lidem obecných, 1885, str. 146. a Nástin botanický z česko-
moravského pohoří, 1885, str. 255, jakožto první j)odobné práce
z Moravy v jazyku českém; v ročníku XXXIII. „Oster. botan. Zeitschrift",
1883 uveřejnil: „Teratologické", str. 178, „Kinige aus Mes-
sungen an Orchis latifolia sich an schlie ssende Be-
oba. chtungen" str. 245; v ročníku XXXIV. téhož časopisu 1884,
„Teratologické" str. 85, „Beitrag zur Flora der Beskiden
nnd des Hochgesenkes", str. 157, 196, 242, 288, 822, „Nachtráge
zur Flora der Beskiden und des Hochgesenkes" str. 361,
„Zur Flora Milhrens" str. 428 a 8 článků korrespondenčních ; v roč.
XXXV. t. č. 1885, Teratologické str. 46, Zur Flora Máhrens
sti'ana ÍJO, II ů ž e m o r a v s k é strana 1 1 i), B e i t r a g zur F 1 o r a des
bí) hmisch- inilh r isclie n und des "(ilatzeť Seli neege birges
str. 154, 202, 232, 265, 316, 855, 386, 342 a r. 1886 str. 25. Uber
li ildungsab weichunge n am Sch ncegl ock chen str. 345, a 12
článkův korrespondenčních ; v roč. XXXVí. t. č. 1886, „Teratologické"
str. 47, „Moravské růže" str. 75 a 112, „Beitrag zur Flora
der Kari)athen und des Hochgesenkes" str. 181, 282,271, 293,
33(5, 371, 406 a 1887 str. 18 a 12 článků korres})ondenčních.

Po t ř i n ;i c t i 1 e t ( ' m n e u s t á 1 é m a s v ě d o m i t é m b o t a n i c k é m
studiu vydal s])isovatel této zprávy samostatné dílo: Beitrag zur
Flora des mittlercn und sud li chen Máhrens, tiskem A. Haase

— 17 ~

v řraze 1886, které čdtá 115 stránek a vyčítá 945 méně obec-
ných druhů, jejich naleziště a četné odrůdy.

Spisuje „Květenu" tuto použil skladatel obsažného
svého herbáře t á h n o u c í li o se ku k \' ě t e n é téměř celé M o-
ravy a rak. Slezska, jenž příspěvky odjinud a výměnou rostlin ze
sbírek mnohých domácích badatelů značně byl vzmožen. Mimo to
s uznání hodnou ochotou a laskavostí zaslali skladateli pánové:
Rudolf Steiger svůj seznam rostlin z okolí klobouckého
1881, Jan Bubela seznam rostlin z okolí bzeneckého, otisk
z pojednání zoolog, bot. společnosti ve Vídni 1881, prof. Václav
Spitzner „Květenu" okolí města Prostějova 1883 a pří-
spěvek ku této květeně 1885, otisky z výročních zpráv škol reál.
v Prostějově, prof. J. Klanic některé rostliny z okolí Piňovic
a Val. Meziříčí a výpis květeny krajiny val. meziříčské;
p r o f. Z e 1 e n k a některé jednotlivosti z květe nyfrývaldovské;
Rud. z Uechtritzů „Resultate der Durchfor schung der
schles. Phanerogamenflóra 1884 a 1885" a prof. Adolf
O b o r n y „Referát ů b e r d i e Flora M á h r e n s, Seperatabdruck aus
den Berichten der deutsch. bot. Gesell." 1885, třetí svazek. 11, sešit;
evang. farář Daniel Sloboda některé podrobnosti z květeny
okol í r usáv s k é h o, evang. farář J o s. L. Holuby „Květenu J a-
voriny nad Lubinou", zvláštní otisk z Let. Mat. Slov. r. VIII., sv.
I., a delší z p r á v u j e d n a j í c í o k v ě t e n ě L o p e n í k a ; učitel Tomáš
C 1 u p e k seznam rostlin z okolí o 1 e š n i c k é h o a Karel S c h i 1-
berszky mladší, assistent ústavu botanického v Buda-Pešti, někt-ré
podrobnosti z květeny okolí loštického a mohelnického.

Povaha území.

Dle Kořistky. V. Brandla, K. Filipovského, mapy markraliství inoravskélio aftl.

I. Poloha, hranice a velikost'.

Uzemí květeny zde vypsané rozkládá se mezi 48'^ 40' a 50' 26'
severní šířky a 32'^ 48' a 36*^ 46' východní délky a mezuje na západě
s královstvím Českým, na sever s Kladskem a pruským Slezskem, na
východě s Haliči a Uhrami, na jihu s Dolními Rakousy. MarKrabství
moravské má 22.229-51 a Slezsko 5.147-53 nkm., celé území jest tedy
na 27.377-05 Dian.

II. Rovina, předhoří, hory.

Obraz, jejž poskytuje květena celého území, jest pro velmi rozma-
nitou polohu země a pro různé geologické poměry velice pestrý ; jiný

2

— 18 -

jest v rovině, jiný v horách, jiný na jihu, jiný na severu moravském,
jiný opět ve Slezsku. Celou květenu lze rozděliti ve tři hlavní pásma
^t. j. ve květenu roviny, předhoří a hor. Ačkoliv toto rozdělení samo-
zřejmé býti se zdá, přec není vždy věcí snadnou, hranice mezi jedno-
tlivými ])ásmy přesně stanoviti, poněvadž mnohdy jedno pásmo do
druhého zabíhá. Všecky kopce a mnohé lesnaté krajiny ukazují květenu
dosti jDříbuznou horské, a příbuznost tato tím patrnější jest, čím blíže
jsou hor ony kraje, jakož se i stává, že mnohá rostlina horská přechází
s proudem horského potoka daleko do údolí. Rostliny z roviny vzdělá-
váním půdy zavlekou se často daleko do předhoří, a mnohé vysoké
kopce, jako Javořina, Lopeník atd. neukazují veskrze čisté květeny před-
horní. Pročež možná jen přiblíživě hranice jednotlivých pásem čísly na-
značiti, a kde by se měly určitě vytknouti, tu nezbytno, ku květeně
v jisté krajině převládající, přihlížeti.

1. Vrchní hranice květeny rovinné končí se v jižní
Moravě ve výši 400 m., v severní Moravě, ve Slezsku a
v severní části Karpat moravských ve výši 330 m. ; význačný
pro toto pásmo jsou : borovice, dub, olše lepká, bříza bílá, jilm, jasan,
lípa, habr, buk.

2. Pásmo předhorské jest zvýší od 330 neb 400 m. a
1200 m. ; k tomuto pásmu náležejí Sudety, hory slezské, Karpaty a
hory středomoravské. Význačný pro toto pásmo jsou : jedle, smrk, modřín,
klen, buk, javor mléčný.

3. Pásmo horské jest zvýší od 1200 m. do 1490 m. ; sem
náležejí nejvyšší vrcholy a hřbety horské se svými svahy a žleby, t. j.
Kladský Sněžník, Jeseník, a nejvyšší vrcholy karpatské, ačkoliv pro
množství rostlin zde se dařících i ku předešlému pásmu přičteny býti
mohou ; význačný pro toto pásmo jsou : zakrslé smrky, jalovec horský,
jeřáb alpský.

III. Horstvo.

Rozdělení a různé geologické útvary horstva hranici celého území
lemujícího a daleko do země sahajícího jsou vzhledem ku rozšířenosti
rostlinstva veledůležitý a podstatnou podmínkou rázu celé květeny.
Skorém každé pohoří moravskoslezské má svou zvláštní květenu a činí
o sobě samostatný okres botanický.

1. Českomoravská vysočina.

Českomoravská vysočina sáhá kromě některých přestávek
od pravého břehu horní Moravy až po hranice České. Na jihu omezená
jest úvalem Dyje, na východě úvalem Svratky až skoro k Brnu, odtud
pak vkleslinou Cesavy a Hané a úvalem horní Moravy. Vyznačuje se
vrcholy nevelkého objemu, nejvíce lesem porostlými, a v západní části

^ 19 -.

četnými prameny, jež pro mírný svah některých údolí činí početné řacloii
za sebou ležící rybníky, jako v krajině telecké, jihlavské a novoměstské.
Na této vysočině jest mnoho bažin a rašelinišť, pročež i shledáváme tu
hojně rostlin vodních, rašelinných a šáchorovitých. Českomoravskou vy-
sočinu rozděliti lze ve tré: a) vysočinu j ihla v sko-žďárskou mezi
řekami Dj'jí, Jihlavou a Svratkou, b) vysočinu kun stát sko-tře-
bovskou, mezi řekami Svratkou, Svitavou, Třebovkou a horní Mo-
ravou, c) vysočinu drahanskou mezi řekami Svitavou, Třebovkou,
Moravou, Hanou a Rakůvkou.

a) Vysočina jihlavsko-žďdrskd.
Vysočina jihlavsko-žďárská s vrcholy Hradiskem 768 m., Já-
vo řičí 836 m., Zubštýnem 739 m., Kaiserštýnem 810 m.. Žá-
kovou horou 807 m., drží v sobě rozlehlá pole žulová, jež se táhnou
od Vel. Biteše podle Vel. Meziříčí k Jihlavě a podle Nov. města k Zdaru,
pak od Ratibořic stranou Náměště ku Třebíči a od Slavónic podle Dačic
a Telče až k Spělovu; menší pole žulová leží u Střížova, blíž Ujezda
na potoku Stražkovském a mezi Ivančicemi a Olbramovicemi. Mimo žulu
spatřují se tu veliké spousty šedé ruly, svor, břidlice jinorazová, vápenec
krystalický, bělokam (u Náměště), hadec, jehož největší ložiska nacházejí
se v údolí Jihlavy mezi Mohelnem a Hrubšicemi, u Lysic, u Biteše, u
Stříteže, u. Bystřice a na jiných místech. Úbočí mezi Jihlavou a Svrat-
bou prostoupeno jest na některých místech syenitem, na východním
svahu nacházejí se ssedliny útvaru kamenouhelného (jako u Rosic a
Oslavan), horních vrstev dyasu jako u Miroslavy, Tasovic, Krumlova a
Rosic a vrstev mořského teglu. Význačný pro tuto vysočinu jsou násle-
dující rostliny'): Aspidium spinulosum, Gymnogramme Marantae, Bo-
trycliium lunaria, Lycopodium annotinum, clavatum, complanatum, Pinus
silvestris L. var. parvifolia Herr., Potamogeton rufescens, Sparganium
minimum, Carex leporina, echinata, pallescens, panicea, vulgaris, flava,
Juncus diífusus, squarrosus, Polygonatum verticillatum. Polygonům bi-
storta, Crepis paludosa, succisaefolia, Hieracium graniticum, fragile, sti-
riacum A. Kern., Prenanthes purpurea, Hypochoeris radicata, lnula inter-
mixta J. Kern., Cineraria aurantiaca Hopp. Carlina acaulis, Succisa
pratensis, Menyanthes trifoliata, Limnanthemum nymphaeoides, Gentiana
germanica, Verbascum speciosum, Schottianum, adulterinum. Mimulus
luteus (nový pro Moravu), Pedicularis palustris, Lysimachia nemorum,
Soldanella montana, Vaccinium vitis idaea, Chimophilla umbellata, Ra-
nunculus flamula, Aconitum Anthora, Actaea spicata, Nuphar pumilum,
Drosera rotundifolia, Parnassia palustris, Viola palustris, Moehringia tri-
nervia, Dianthus deltoides, Hypericum quadranguhim, hnpatiens noli
tangere, Epilobium obscurum, palustre, Circaea intermedia, alpina, Saxi-

1) Z těchto jest většina zde všeobecně rozšířena.

2*

- 20 -

fraga decipions, aizoon, Chaerophyllum hirsutum, ai-otnaticiim, Comarum
palnstre, Eubus liivtus, Trifolium řípadicenm, Astragalus glycypliyllus.

6) Vysočina kunštatsko-třebovskd.
Vysočina kunštatsko-třebovská rozkládá sp až po údolí Sázavy a
Moravy a zahrnuje v sobě Jevičsko a Mirovsko. V soverozápadní části
vynikají z planiny homole: Horní les poblíž Kovečína 770 m., Sek oř
sev. od Lomnice ; od Kunštátu až ku hranicím zemským prostupuje kra-
jinu Šenhengst, jehož nejvyšší vrchol Roh jest zvýší 657 m. Sem
patří vrch Slanisko u Černé hory 498 m., Babí Lom poblíž Vranova
558 m., jehož výběžky svahujíce se až k Brnu se táhnou, jako Černá
pole 225 m., kdežto jižní výběžek končí se Špilberkem 292 m. Vy-
sočina tato vyznačuje se geologickou pestrostí; vyskytují se v ní syenity,
břidlice prahorní, pravápno, vápno devonské, jura, pískovec kvádrový,
útvar třetihorní a p. Mimo mnohé byliny z předešlé vysočiny nachází
se zde Aspidium Thelypteris Sw., které posud jinde nebylo nalezeno.

c) Vysočina drahanskd.

Vysočina drahanská s kopcem Drahanským 681*44 m. a Pap-
činou 714'34 m. prostírá se mezi Svitavou, Třebovkou, Moravou,
Hanou a Rakuvkou. V zá])adní části, skládající se z vápence devonského,
vyskytují se četné jeskyně, jako ochozské, josefovské, křtinské, sloupské,
němčické atd., a hluboce vybrázděná údolí, strmé a příkré stěny, závrtky
a propadliny; *tu rostou některé vzácnější rostliny jako: Scolopendrium
vulgare Sm., Cynoglossum montanum Lam., Cimifuga foetida, Biscutella
laevigata, Saxifraga aizoon a p.

K j ižn í m u s v a h u p ř i n á leží Hády z K 1 a j d o v k ou 376.70 m.
skály Slatinské 314"50 m. a hory Pozořické. jež sáhají až ku
Svarcavě; řeky Haná, Rousinovský a Svinský potok dělí tuto vysočinu
od Chřibů. I tato vysočina vyniká svou geologickou pestrostí, vyskytují
se zde devonské vápence, pískovce drobové, břidlice drobové a j.

2. Moravskoslezské Sudety.

Moravskoslezské Sudety táhnou se podél hranic českých prusko-
a slezskomoravských až k údolím Odry a Bečvy. Dělí se přirozeně ve
tři části: (t) pohoří Kladského Sněžníka, jež jde od Sněžníka
až ku žlebu Ostrnženskému ; h) Jeseníky od žlebu Ostruženského j)odél
hranic moravskoslezských až po města Beroun a Dvorce : c) p ohoř í
Oderské.

a) Pohoří Kladského Sněžníka.

Pohoří Kladského Sněžníka záleží z horského uzlu v severozá-
padním koutě Moravy u samých hranic českých a kladských.

— 21 —

Vicliolů iná více od sobe oddělených u nei)ííliš lozsáldých; Klad-
ský Sněžník jest nejvyšší skorém rovný vrchol 1426 m. : od něho
vycházejí na jih dva hřbety a to Svinská a Suchá kupa 1314-25 m.,
jež oddělují údolí Moravy od údolí Krupy ; poděl hranic nioravsko-klad-
ských rozkládá se hřbet Salvízu 1072 m., s rozsáhlými lukami a kopcem
Kun čínským.

Odtud na severu jde od Fichtliclm 1123 m. až k sedlu Ramzov-
skému, jímž horstvo Sněžníka souvisí s Jeseníky, pohoří Reichenštýnské.
Jižně od Kladského Sněžníka po pravém břehu Moravy táhne se hřbet
Pradědův s nejvyšším vrcholem Kamenným vrchem í)59 m., kterýž
až k Zábřehu zabíhá.

Pohoří toto skládá se podstatně z červené ruly ; od Friedberku až k Čer-
vené vodě táhne se pruh žulový; jakožto podřízené horniny vyskytují
se zde svor, břidlice jinorazová, vápenec zrnitý, hadec a šedá rula. Vý-
značný pro toto pohoří jsou následující rostliny : Polypodium phegopteris,
Athyrium alpestre, Asplenium adulterinum, Phleum alpinum, Carex
canescens, vulgaris, Juncus filiformis, Luzula maxima, multiflora,
Streptopus amplexifolius, Polygonatum verticillatum, Veratrum lobelianum ,
Rumex arifolius, Thesium alpinum, Campanula barbata, Crepis grandi-
flora, paludosa, Hieracium aurantiacum, aurantiacum X pilosella, alpinum,
stygium, decipiens, nigrescens, nigritum, prenanthoides, atratum, Mul-
gedium alpinum, Prenanthes purpurea, Archyrophorus uniflorus, Solidago
alpestris, Gnaphalium norvegicum, Doronicum austriacum, Senecio Jacqui-
nianus, Homogyne alpina, Euphrasia pieta, Melampyrum silvaticum, Vacci-
nium uliginosum, vitis idaea, Ranunculus aconitofolius, Aconitum na-
pellus, variegatum. Viola lutea, Melandryum silvestre, Hypericum qua-
drangulum, Meum mutellina, Potentilla aurea.

h) Hory Jesenické.

Hory Jesenické jdou od sedla Ramzovského až k údolím Odry
a Bečvy a dělí se na vysoký a nízký Jeseník.

a) Vysoký Jeseník táhne se podél moravskoslezských hranic v prů-
měrné výši 1265 m. od sedla Ramzovského a žlebu Brané až k čáře
vedoucí od Rymařova k Hoře Andělské ve Slezsku, jižně sahá tento
hřbet až k sedlu Primisvaldskému mezi Koldštýnem a Wiesenberkem,
odtud pak podél Tise až k Sobotínu a od Sobotína až k Rymařovu;
severovýchodně zabíhá do Slezska a jde od Lípové až k Vrbnu. Na hřbetě
nacházejí se zhusta skalnatá místa, tu a tam též močály a bažiny. Tento
hřbet vhodně se dělí ve čtvero skupení.

a) Skupení Hockšaru s nejvyššími vrcholy Hockšarem
1351 m., Ke perníkem 1424 m., Fuhrmannštýnem 1368 m. a
Černou Leiten IIHÍ) m. Z četných rostlin tu domácích nejpamátnější

- 22 —

jsou Hieiaciuni plumbeum, vulgutiim var. calcigonum. Tato skupina
skládá se z červené ruly a svoru.

b) Skupení Červeného vrcliu neb Hole studénkové skládá
se hlavně ze svoru a iialezáme zde jako vzácnosť Carex rupestris.

c) Skupení Pradědu s vrclioly Pradědem 149-1 m., Dědem
1381 m. a Leiterberkem 1373 m., od kteréhož odbočuje pohoří
Urlišské. Toto skupení složeno jest zejména z prahorní břidlice hlinité;
z hojných druhů podřízenějších přichází tu svor, břidlice jinorazová
a šedá rula. Zde roste Salix Lapponum, Hieracium bifidum.

d) Skupení Vysoké hole s Velkou a Malou kotlinou
a vrcholy Petrštýnem 1446 m.. Vysokou holí 1464 m., Majákem
1381 m., Wiesenberskou planinou, Ameisehúblem 1340 m.,
Jelením hřbetem 1 366 m., B ř i d 1 i c o v o u h o 1 í 1355 m., P e c o v ý m i
kameny 1333 m., táhne se až ku Klepácovu a Sobotínu, Toto sku-
pení vyniká hojností vzácných bylin, a nejvzácnější vyskytují se ve Velké
kotlině. Na dně Velké kotliny rostou nejvíce jen keře a křovité stromy
kdežto na stráních jejích přicházejí : Pirus aucuparia var. alpestris, Ribes
petraeum, Betulacarjiatica, Salix hastata, silesiaca, Laserpitium archangelica.
Bujíleurum longifolium, Scrophularia Scopolii, Stachys alpina, Veratrum
lobelianum, Aspidium lobatum, Braunii , montanum, tanacetifolium,
Conioselinum tartaricum, Pirola minor, Lycopodium annotinum, Anemone
narcissiflora, Arabis sudetica, Helianthemum chamaecistus var. grand iflorum,
Cerastium macrocarpum, Scabiosa lucida, Scorzonera humilis, Leontodon
opimus, Crepis succisaefolia var. grandiflora, sibirica, Hieracium stoloni-
florum, praealtum, pratense, aurantiacum, alpinum, stygium, nigritum,
chlorocephalum, albinum, silesiacum, prenanthoides, Tauschianum, laevi-
gatum var. alpestre, villosum, všechna Vaccinia, Gentiana punctata, Platan-
thera viridis, Allium victorialis, Luzula rubella, sudetica, Carex atrata,
Buxbaumii, Poa Chaixii, alpina, Avena planiculmis, Agrostis alpina, Bo-
trychium lunaria. Při pramenech a na místech bažinatých rostou zde:
Cardamine Opizii, Drosera rotundifolia, Epilobium nutans, alsinefolium.
trigonum, Gentiana věrna, Sweertia perennis, Bartschia alpina. Pinguicula
vulgaris, Carex sparsiflora, acutiformis. Eriophorum alpinum, vaginatum
Selaginella spinulosa. Na skalách se spatřují: Pulsatilla vernalis. Hedy-
sarum ol)scurum. Cotoneaster vulgaris, Rubus saxatilis. Sedům aljtestre,
rhodiola, Saxifraga aizoon. Aster alpinus, Hieracium villosum, villosum
X prenanthoides, Engleri, subcaesium, Carlina nebrodensis, Campanulla
Schcuzeri, Veronica bellidioides, Plantago montana, Aspidium lonchitis,
Asplenium viride, Woodsia hyperborea.

Pro hory Jesenické význačný jsou skorém všechny rostliny, jež byly
shora při pohoří Kladského Sněžníka uvedeny; na vrcholech hor těchto
shledáváme: Phleum alpinum. Nardus stricta, Carex rigida, Luzula
sudetica, maxima, Gymnadenia albida, Gentiana punctata, Campanula

- 23 —

bail);ita. Crepis succisacfolia, ,uraiuiitíom, Hieraciiim alimiiuii. auraiitiaciini.
iiigrituin, .stygium, Tauschianmii, Leontodou opiímis, Arcliyrdpliums uni-
fíum.s, Calluna vulgari.s, jednotlivá Vaecinia, Viola lutea, Trieiitalis europaeu,
Euphťa.sia pieta, Cerastiuin macrocarpum, Mcuin mutellina a. }). V štěr-
binách .skalních uhostily se : Aspksninni viride, Poa cacsia var. aspcra,
Juncus triíidus, Salix licibacea, Allium sibiricum, Hieraciuni plnmbeum,
Scabiosa lucida, Sedům alpestre, rhodiola, Cardamine resedifolia, Arabis
Halleri, Delphiniuni al})inuni, Anenione narcissiflora. Jiné rostliny význačné
])ro hory Jesenické jsou : Cystopteris sudetica, As])idiuni Braunii, Blechnum
spicant, Poly})odiuni phegopteris, Mulgediuni aljjinum, Adenostyle.s albida,
Doronicum austriacum, Campanula latifolia, Valeriana triptcris, Stachys
alpina, Aconitum napellus, Scrophularia Scopolii, Anthriscus nitida, Ribes
alpinum, petraeum, Carex sparsiflora, pallescens, vulgaris, Pinguicula vul-
garis, Gentiana vcrna, Epilobium nutans, alsinefolium, trigonum, Senecio
crispatus, Cardamine Opicii var. hirsuta, Viola biflora.

Od hlavního liřbetu hor Jesenických odbočuje několik
příčných hřbetů, jako hor na ti na Lósínská s hřebeny 630 — 650 m;
vysokými, kterážto jest složena z břidlice krystalické žuly a pnivápna-
rostou pak tu : Botrychium matricariaefolium a rutaefolium.

Po čáře vedoucí od Sobotína táhne se směrem jižním až k Litovli
hřbet Hajdšteinu a Bradla; jeho nejvyšší vrcholy jsou Hajdštejn
1)61 m., jižně od Sobotína a Bradlo 598 m. poblíž Něm. Libavy. Co do hornin
skládá se z břidlice krystalické, hlinité, mastkové a chloritové a z vápna.

Jiné dva hřbety zatáčejí se do Slezska a to hřbet Vysokého
Urlicha a hřbet příčních hor, jenž sáhá od Leiterberku až k Zuck-
mantlu s vrcholy Horou Jelení 1159 m. severně od Urlsberku,
Vys. Urlichem 1219 m. a vřesovištěm Reivízským. Hlavní
složivo tohoto pohoří jest: červená rula, břidlice jinorazová, hlinitá,
svor, pravápno, méně rula. V těchto stranách roste Cystopteris sudetica.

/9) Jeseník nízký jest hornatina mnohem jednotvárnější se širo-
kými hřbety 380 — 570 m. vysokými, nad které četné ploské homole
čnějí. Rozděliti lze jej ve čtyři části : v j) lani nu benešovskou mezi
Opavou a Moravicí až k Rymařovu, v planinu brunsaifskou mezi
Moravicí, Bystřicí a horm'm úvalem Moravy, jejíž nejjižnějším výběžkem
jest Sv. Kopeček u Olomouce 343 m., v planinu oderskou neb po-
hoří Oderské mezi Bystřicí, Moravicí a Bečvou, kdež pramení Odra,
v planinu vítko vsko-hrabinskou. Jako vzácnost vyskytuje se tu
Crocus vernus.

3. Moravskoslezské Karpaty.

Moravskoslezské Karpaty táhnou se podél hranic moravskouherských,
a slezskouherských a slezskohaličských a vykazují souvislé úzké namnoze
zalesněné hřbety, s příkrými, proudíím vzduchovým snadno přístupnými

— 24 —

stráněmi, na kterých sníh již záhy z jara taje. Karpaty rozděhijí se
v: a) moravské neb malé Karpaty, b) slezské Karpaty.

«) Moravské tieh malé Karpaty prostírají se od hor Strážnických
až k Vysoké, odtud podél hranic až po Fridland a Hranice. V příčině
botanické sluší je rozděliti na jižní a severní čásť.

Již n í částKar p at mo r av sk ých s vrcholy Jávo řin on 967 m.,
Lopeníkem 907 m.. Lesnou 694 m. i s nižšími kopci Král o v em
355 m. a vyhaslou sopkou Or dějovém sáhá od Strážnických hor
a vrchu Cupi až po Kubůj háj 689 m. a Loscim 736 m. V ní přichází
útvar eocénu ; u Bojkovic a Banova vyskytuje se trachyt. Sem náleží
z větší části též les Komonecký, jeiiž se začíná severně od Luhačovic
a jde až k Makytě, maje průměrnou výši 480 — 630 m. Nejvyšší vrcholy
tohoto hřbetu jsou: Komonec 676 m., Sviradov 738 m. a Makyta 917 m.
Od tohoto hřbetu vybočují četné odnože, z nichž nejdůležitější jest odnož
vycházející od Komonce směrem jihozápadním až k Uher. Brodu, Uher.
Hradišti a k Napajedlům, kdež ji od Chřibů dělí údolí Moravy.

Severní čásť Karpat moravských táhne se od Val. Klobouk
až po Val. Meziříčí, Nový Jičín a Hranice a podél hranic uherskoraorav-
ských a moravskoslezských až po Fridland. Nejdůležitější vrcholy
tohoto pohoří jsou: Horal ky 889 m., Vrchura 638 m., Hostýn
732 m., Javorník Kelský 848 m, Cáb 837 m.. Šer hovna 906 m..
Vysoká 1019 m.. Kněhyně 1251 m., Okrouhlý 1190 m.. Radhošť
1125 m., Velk. Javorník 916 m., Huštin severně od Zubří 745 m..
Kotouč 524 m., Svinec 543 m., a Hranický hřbet u Hranic
s „Propastí" 70 m. hlubokou. Útvary zde zastoupené jsou eocén
a útvar křídový; kromě toho kulm, různé pískovce karpatské a j.

Květena jižních Karpat nápadně se liší od květeny severních Karpat.
V jižních Karpatech shledáváme rostliny, které severním Karpatům na-
prosto scházejí nelj jen velmi poskrovnu tam se vyskytují, jako : Anthe-
ricum ramosum. Iris variegata, Euphorbia falcata, pilosa, virgata, lnula
ensifolia, Artemisia austriaca, Cirsium pannonicum, Viburnum lantana,
Physalis alkegengi, Datura stramonium, Hyosciamus niger, Verbascum
orientale, blataria, Gratiola officinalis, Veronica spicata, Euphrasia lutea,
Salvia silvestris, Stachys annua, recta, Marubium vulgare, Teucrium
scordium, Dianthus carthusianorum, Lavatera thuringiaca, Geranium san-
guineum, Linum flavum, Eryngium campestre, Falcaria Rivini, Bupleurum
rotundifolium, Seseli coloratum, Caucalis daucoides, Scandix pecten Ve-
neris, Chaerophyllum bulbosum, Dorycnium pentaphyllum, Tetragono-
lobus sili(piosus, Lathyrus latifolius.

Rostliny význačné pro Kurjjaty vůbec jsou : Equisetum maximum,
polystachium, limosum, Phego})teris polypodioides, Pteris aquilina, Blech-
num spicant, Aspidium sjjinulosum, lobatum, Cystopteris fragilis, Lyco-
podium selago, annotinum, Calla palustris, Melica uniflora. Nardus stricta,

- 25 —

Carex leporina, echinata, rcmota, Goodenouíiliii, paiiicea, pallescens, sil-
vatica, flava, Oederi, Luzula silvatica, maltifioia, Lilium inaitagon, Allium
ursinum, oleracenm, rolygonaiiim veriicillalum, Paris quadrifolia, Col-
cliicum autumnale, Veratrnm lol)elianum, Orchis maeulata, globosa, sam-
bucina, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Epipactis latifolia, palustris,
Gladiolus iml)ricatu8, Euphorbia platyphylla, amygdaloides, dulcis, Da])hne
mezereum, Phyteuma spicatiim, Cam])anula latifolia, Crej)is paludosa,
Hieracium iimbellatum, borealo, suecicnm Fr., barbatum, Hypochoeris
radicata, maeulata, Filago germanica, Prenanthes purpuroa, Seuocio cris-
patus, Centaurea pratensis, Centaurea Javornikiensis, Cirsium eriophoram,
rivulare, oleraceum, Carlina nigrescens, acaulis, Succisa pratensis, Lonicera
nigra, Gentiana germanica, asclepiadea, Atropa belladonna, Scrofularia
Scopolii, Digitalis ambigua, Origanum vulgare, Salvia verticillata, glutinosa,
Stachys alpina, silvatica, Galeopsis versicolor, Betonica officinalis, Lysi-
macliia nemorum, Pirola uniflora, minor, Ranunculus flamula, lanuginosus,
Aquilegia vulgaris, Actaea sjjicata, Dentaria bulbifera, enneaphylla, glan-
dulosa, Parnassia palustris, Drosera rotundifolia, Epilobium Dodonaei,
Mohringia trinervia, Dianthus deltoides, Hypericum quadrangulum, Im-
atiens noli tangere, Circaea lutetiana, intermedia, alpina, Sanicula eilropaea,
Hacquetia epipactis, Astrantia major, Pimpinella magna, Selinum carvifolia,
Chaeropliyllum aromaticum, hirsutum, Spiraea aruncus, filipendula, Rubus
hirtus, Trifolum montanum, Anthyllis vulneraria, Astragalus glycyphyllus.
Na nejvyšších vrcholech Karpat rostou : Potentilla aurea, Luzula maxima,
Nardus stricta, Vaccinium myrtillus, vitis idaea, Aconitum napellus, Trien-
talis europaea, Homogyne alpina atd.

h) Sffzské Karpaty sáhají od Trojačky až k Ortplanu, odkud vy-
bočují odnože až k Bělsku. Nejvyšší vrcholy jsou: Beskyd neb Tro-
jačka 949 m., Malý 1054 ra. a Velk. Polom 1062 m., Magurka
1154 m. a Skalka 1085 m. Údolí Ostravice, Olsy a Visly rozdělují
hory tyto na čtyři skupení: skupení Smrku 1334 m., skupení Lysé
hory s Javorovým, skupení Velkého S t o ž k u a C a n t o r y h o
a skupení Rovni ce-Skalky s Ortplanem 99H m. Slezské Karpaty
jsou útvaru křídového a skládají se z těšínského vápence a břidlice,
věřovického pískovce a břidlice ; na severu vyskytují se naplaveniny starší
a novější.

Květena tohoto pohoří shoduje se s květenou Karpat moravských ;
mimo to rostou tu ještě : Aspidium aculeatum, Braunii, angulare, Athy-
rium alpestre, Lycopodium annotinum, inundatum Struthiopteris germa-
nica, Orchis pallens, tridentata, Microstylis raonophylla, Platanthera vi-
ridis, Anacamptis pyramidalis, Gymnadenia albida, Corallori-hiza innata,
Iris graminea, Crepis praemorsa, Senecio subalpinus, Gentiana asclejň-
adea, Valeriatia tripteris, Tozzia alpina, Veronica montana, Alectorolophus
alpinus, Primula elatior, Trollius europaeus, Arabis Halleri, Lunaria

— 26 —

rediviva, Myricuria germaiiiea, Sclieuchzeria palusiris, Dictaninus albus,
Andiomeda poliifolia, Vaccinium uliginosum, oxycoccus, Geianium pliaeum,
^ Trifolinm spadiccuin. Na Baianii rostou: Atliyriiim alpestre, Phleum
falax, Calamagrostis lanceolata, Eriophoium vaginatum, Salix silesiaca,
Hieracium prenanthoides, auiantiacum, ceinuum, Centaniea montana,
Raniiiicnlus iiemorosus, Viola biflora, lutea, Empelrum nigrům.

4. Maršový hory či ťhriby.

Maršový hory či Chřiby, též Chřiběcí liory řečené, jsou jirorvou
řeky Moravy u Napajedel od Karpat odděleny a táhnou se na západě
až k úvalu Svratky a Dyje, i lze je na tři části rozděliti: hlavní
pásmo Chřibů, hřbet Hradiska a Větrníku, pak Zdá nicky
les s vrchem Kobylou.

a) Hlavní pásmo Chřibů sáhá od hory Sudny u Napajedel až ke
Kyjovu jsouc průměrem zvýší 458 m. Důležitější vrcholy těchto hor
jsou: Brdo u Ros ti na 587 m.. Hrad u Stři lek 535 m.. Králova
Skála a Kominík u Velehradu, vrch s hradem Buchlovem 525 m.,
jižně pak hora Sv. Floriana u Bzence.

h) Hřbet Hradiska n Vetrníka jde od dolního toku Hané až
k vrchu Hradisku u Hvězdlic 51-1 m., Větrníku u Dražovic 390 m.,
Sv. Urbanu u Slavkova a Kopaninám u Vyškova.

c) Zdánický les s vrchem Kobylou odbočuje u Střílek od hlavního
hřbetu směrem jihozápadním a má četné ploché hřbety, jako: Výhon
u Zidlochovic, Horu Růžovou u Hustopeče, vrch Kobylí u Polehradic
332 m., Nadanov v lese Klobouckém 365 m. ; jižní odnož s horou
„Veselý" 420 m. poblíž Kyjova svahuje se až do 220 m., a obmyká
příkrými poloobloukovitými svahy bývalé Cejčské jezero. Význačný pro
tuto krajinu jsou následující rostliny : Astragalus asper, Cytisus au-
striacus, leucanthemus, Oxytropis pilósa, Dorycnium pentaphyllum, Buple-
urum tenuissimum, Seseli hippomarathrum, Spergularia šalina, Glaux
maritima, Plantago arenaria, Euclidium syriacum. Crambe tataria, Adonis
vernalis, Globularia vulgaris, Teucrium scordium, Phlorais tuberosa, Side-
ritis montana, Linaria spuria, Orobanche major, Verbascum phoeniceum,
Serratula heterophylla, lnula ensifolia, hybrida. Aster tripolium, linosyris,
Scorzonera austriaca, purpurea, parviflora, Crepis rigida, Campanula sibi-
rica, Schoberia maritima, C-ynodon dactylon, Crypsis schoenoides, aculeata.

5. PolíiAské kopce.

Polavské kopce čnějí na jihu moravském a jsou otočeny dolinou
řeky Dyje. Nejdůležitější vrcholy tohoto hřbetu jsou: Rosen stý n
s rozvalinami hradu 457 m., Kotel 460 m., Děvín 546 m., Děvic
427 m. s rozvalinami prastarého hradu, Turold a hora Sebastian o v
u Mikulova 364 m. Hory tyto skládají se z vápenců útvaru bělojurského.

— 27 —

Význačný pro kopce PolaVf<ké jsou následujúí rostliny: Feštuca viilesiaca,
Poa badensis, Allium flaviim, falax, Iris pumila, Jurinea mollis, Scorzo-
nera liispanica, lnula conyza, germanica, Oculus Cliristi, ensifolia, Leon-
todon incanus, Artemisia pontica, Linaria genistaefolia, Euphrasia lutea,
Thalictrum collinúm, Biscutella laevigata, Hesperis tristis, Alyssum saxa-
tile, montanum, Erysimum canescens, Alsine setacea, faseiculata, Arenaria
grandiflora, Dianthus })lumarius, Viola alba, Dictainnus albus, Linum
flavum, Seseli glaucum, libanotis, hi})poinarathrum, Orlaya grandiflora,
Saxifraga aizoon, Sempervivum soljoliferum, Seduni all)uni, Dorycnium
pantapliyllum.

IV. Vodstvo.

Morava a Slezsko vysýlají vody své ke třem mořím. Jen malá čásť
vodstva toho spěje ku Vltavě a touto k Labi, příslušíc tedy k oblasti
Německého moře ; velká čásť řek teče do Moravy, jež vpadá do Dunnje
a náleží k oblasti Černého moře; některé řeky východní Moravy a již-
ního Těšínská tekou do Váhu a tímto do Dunaje. Reky severní Moravy
a ostatního Slezska vtékají do Visly a Odry, které samy v těchto zemích
pramení a náležejí tudíž k oblasti baltské.

Největší řeka vytčeného území jest Morava, kteráž na jižním
svahu Kladského Sněžníka zvýší 1265 m. se prýští a na Mohelnici,
Olomouc a Napajedly teče, posléze u Lanžlmta zemi moravskou opouští.
Přítoky Moravy jsou: Křupa, jež na hřbetu Salvízu, a Braná, jež na
Hockšaru vzniká; Tis a, jež vy víra na Vysoké holi ze tří pramenů
a vpadá u Bludova do Moravy; u Zábřehu pije Morava Sázavu, pod
Lošticemi Třebovku, u Olomouce Os kávu a Bystřici, u Kroměříže
Bečvu (v Karpatech pramenící), u Kojetína Hanou, na vysočině dra-
hanské pramenící, u Uher. Hradiště Olšavu, u Strážnice Velečku.

Mocným přítokem Mora\^' jest Dyje, která pramení západně od
Pavlova u Stonařova ve výši 617"9 m. a teče Černickým rybníkem mimo
Znojmo, přibírá u Bítova potok Z e 1 e t a v k u, u Znojma H r a d n i c i
a Leskavu, u Lávy Pulkavu; tu mění Byje svůj posavadní
směr a teče kolem Polavských kopců, pak přibírá u Frlešdorfu potok
Jevišovku, u Mu.šova Svratku a spojenou s ní Jihlavu a vtéká
u Cáhnova na půdě rakouské do Moravy.

Jihlava pramení u vesnice Jihlavky na hranicích českomoravských
ve výši 607 m., sbírajíc z odtoků několika rybníků své prameny, s e-
siluje se u města Jihlavy pobočkou Jih lávkou od Stonařova při-
tékající, u Kostelce pojí se s potokem T ř e š ť s k ý m, u Třebíče potokem
Staršenským, u Ivančic Oslavou, jež nedaleko Zdaru vyvírá, a R o-
kytnou, která vzchází z více ])otoku, od Mor. Budějovic, Rokytnice
a Jaroměřic .přitékajících.

- 28 -

S v r a t k a vytéká z Černého_balma na jihozápadním svahu Žákovy hory
a vzmáhá se u Jhnramova přítokem Fryšavou, u Bystřice Říčkou,
» u Tišnova Loučkou, u Přízenic Svitavou, v městském lesíku na
sever od Svitavy vyvěrající; tato zas pojí se u Blanska s Punkvou ze
slují sloupských vytékající ; pod Pouzdřany pak sanra Svratka s Jihlavou
se stéká.

K Váhu spějí tyto karpatské vody : potok Strany od Strany,
H r u b ý od Březové, V 1 á r od Makyty a K r á t k o v s k ý od Star.
Hrozenkova. Odra pramení na severním svahu Oderského pohoří, vzmáhá
se potokem Libavským, Milovským a Luhou a přibírá
potoky: Ji čin ku od Nov. Jičína, Husí od Fulneku, Sedlnici od
Štramberka, Lubinu od Frenštátu a Pří bóra, Ondřej nici od Pruš-
perka a Ostravici od Fridlandu, která vzchází ze dvou pramenů,
z nichž západní „Bělá" vyvírá na severovýchodním svahu Trojačky
a Vysoké a východní „Černá" na západním svahu Sulova ve výši 873 m. ,
do Ostravice pak přitéká potok Celadna a Moravka.

Opava vyvírá na hřbetu Hundsdorfském, Pradědu a Petrštýnu ze
tří pramenů, které u Vrbna se scházejí. Největší přítok Opavy
jest Moravice, jež prýští se v Kotlině mezi Vysokou holí a Májem
zvýší asi 1150 m., ta přibírá potok Podél ský od Rymařova při-
cházející a vpadá u Budišova do Opavy. Olšava vzniká na hranicích
slezsko-haličských mezi horou Ochozditem a Velk. Gončarkou, spojuje
se u Jablunkova s Lomnou, teče Těšínem a zmohutněvši potoky
Stoná vkou a Petrňvkou, vtéká do Odry.

Visla vyvírá na hoře Baranii ze dvou pramenů, pojí se s potoky :
Czienkovem, Kopidlem, Brenicou a Bělou a teče vesnicí
Vislou, Ustróněm a Skočovem k Strómienu.

V. úvaly.

v markrabství moravském prostírají se tři značnější úvaly.

1. Horní úval Moravy táhne se od Bludova nad Zábřehem až
k Napajedlům; půda jeho jest dosti žirná.

2. Dolní íival Moravy sáhá od Napajedel až k ústí téže řeky při
Dunaji a skládá se na povrchu z naplavenin novějších a ve spodních
vrstvách z naplavenin starších. V dotčeném kraji na lesy bohatém vy-
škytá se hojnost vzácných rostlin, jako : Equisctum hiemale, Festuca
vaginata, Agrostis interrupta, Carex nutans, Scir2)us uniglumis, Hydro-
charis morsus ranae, Stratiotes aloides, Sagitaria sagitaefolia, Gymnadenia
conopsea, Orchis militaris, laxiflora, incarnata, Leucojum aestivum, Iris
sibirica, spuria, Thesium humile, Hieracium setigerum, Pulicaria dysen-
terica, Achillea asplenifolia, Thymus aiigustifolius, Onosma echioides,

- 29 -

arenavia, Clematis intcgrifolia, Plantago arenaria, Herniaria hirsuta, Dian-
tlius diutinus, Eryngium pianům, Rosa vestita.

3. Úval Dyje a Svratky táhne so od úpatí coskomoravské vysočiny
podol toků Dyje, Svratky a Jihlavy a odděluje vysočinu tuto od Clii'ihu
a Polavských kopců.

Od horního úvalu Moravy odbočuje u Kojetína směrem západním
až k Vyškovu požehnané údolí Hané, lemované nízkými pahorky vysočiny
drahanské a hor Chřiběcích. Ve Slezsku nachází se malý úval Opavský.

VL Poměry zemědělské.

Morava má 2,169.546 hektarů, z kterých připadá 1,149.000 hektarů
na půdu ornou, 15.501 hektarů na vinice, 200.539 hektarů na louky a
zahrady, 223.272 hektarů na pastviska a 576.508 hektarů na lesy, 120
hektarů na zahrady polní a zbytek na Ijažiny a pustiny.

Ve Slezsku náleží 236.055 hektarů půdě orné, 37.074 hektarů
zahradám a loukám, 59.326 hektarů pastviskům, 165.294 hektarů lesům,
a 3'2" f, půdy leží ladem.

VII. Podnebí.

Podle dosavadních zkušeností vůbec nabytých pozorováním teploty
v různých výškách lze ovšem jen prozatímně vytčené území na pět růz-
ných skupenin rozděliti.

1. Moravskoslezské Sudety. Průměrná roční tej^lota na temenech
jest asi 1^ 1-250 C, v nižších dolinách |^ 7-660 ^ž ^ 8-27'' C, v nízkém
Jeseníku a v pohoří Oderském jest průměrná roční teplota asi -|- (i"25'' C.
Větry tu vanou severo- a jihozápadní.

2. Moravskoslezské Karpaty. Průměrná roční teplota jest v údolích
-|- 7"75*^ C, na stráních a hřbetech jen as -f- 3"75° C, největší prů-
měrná teplota jest v Nov. Jičíně -|- 8-16'' C, v Těšíně -|- 7'95° C. a
v Bystřici p. H. -j- 7-88° C, v Karlovicích však jen -f 6-64'^ C. ; tu
bývá i největší počet dešťů z celého území. Převládají tu větry severo-
a jihozápadní.

3. Vysočina českomoravská má průměrnou roční teplotu -|- 6'16' C,
vyjmouc jen pahorkatinu znojemsko-želetickou, jejíž průměrná roční teplota
jest -f- 8-85'^ C. ; střední stav tlakoměru jest 715'5 mm. a střední roční
množství pršek 615"75 mm. Větry obyčejné tu jsou severozápadní a jiho-
východní.

4. Moravská rovina má průměrnou roční teplotu 8-72'^ C. Místa
Hrušovany, Hevlín a Pernhofen mají nad 9^ C, kdežto jiná místa téže
zeměpisné šířky v dolním úvalu řeky Moravy ]iro bahnitou a valně za-

lesněnou půdu jen S-B** C. průměrné roční teploty mají. Střední stav
tlakoměru jost 742' 1 mm., střední roení množství pr.šek 539"25 mm.
Největší množství pršek mají Hranice 691 "8 mm. a Přerov 631 '9 mm.,
nejmen.ší Prostějov 400 mm. Brno má průměrnou roční teplotu |- 8'71" C,
roční množství pr.šek jest 529-53 mm., střední stav tlakoměru 741-85 mm.
Podnebí hor Chřiběcícli a kopců Polavských shoduje se téměř s podnebím
roviny moravské.

O. /Slezská rovina má průměrnou roční tejilotu -j- 7-2 až 8-1*^ C. ;
žně se tu začínají o 3 neděle později než ve skupině předešlé.

I. Oddělení.

Cryptogamae, Tajnosnubné.

Rozplozují se výtrusy, t. j. jedno- neb vícebunečnýnii ústroji, jež
bezpohlavně se vytvořují a zárodku nemají.

I. Třída. Cryptogamae vaseulares Brongniart.
Tajnosnubné cévnaté.

z výtrusu povstává generace pohlavní jakožto listovitý prokel,
nesoucí ústroje pohlavní ; ze zúrodněného vajíčka vzejde rostlina mající
svazky cévní, stonek, listy i kořeny. Na ní se tvoří výtrusy v tobol-
kovitých výtrusnicích (s])oran,uiích).

Řády :

1. Výtrusnice stopkaté, v kupky na žilách a žilkácli rubu listu se-
stavené (buď nahé neb šupinovitou ostěrou přikryté) a kolmým kroužkem
opatřené. Výtrusnice jednopouzdré, kruhovité, nepravidelně příčmo se
natrhující, bez mrštníků. Výtrusy četné kulovité neb hranaté. Oddenek
šupinatý, listy statné spodinové, z mládí hlemýžďovité svinuté.

1. Polyportiíícae R. Br.

2. Oddenek krátký, listy dva, z mládí přímé, řapíky srostlé, hořejší
plodonosný, přetvořený, druhý jalový. Výtrusnice bez kroužku, po obou
krajích neb na úkrojcích přetvořeného řapíku seřadéné a do tkaniva jeho
ponořené, zakulatělé, jednopouzdré, do polou dvojchlopně pukající. Vý-
trusy hranaté bez mrštníkii. 2. Ol)llioglos.seíie R. Br.

3. Oddenek plazivý, lodyha i větve rýhované, duté, příčnými při-
hrádkami v články oddělené, listy v přeslenech v zubaté pošvy srostlých.
Výtrusnice vnitřní, podélnou štěrbinou pukající, po 4 — 7 na spodní straně
stopkatých štítků obyčejně šestihranných, sestavených v konečnou homo-
lovitou jehnědu. Výtrusy četné elliptické ke dvěma • na konci širším
mrštníkům přirostlé. 3. Eqilisetaceae D. C'.

4. Stonek plazivý, vidličnatě dělený, listnatý. Výtrusnice stojí po
jedné dole na vnitřní straně neb v samém úžlabí listů přisedlých, často

v listeny přeměněnýcli, nepravý klas činících, jsou jeclnopouzdré, dvoj-
chlopně pukající, s četnj-mi drobnými výtrusy neb 3 — 4 chlopné, s 3 — 4
velkými výtrusy. 4. Lycopodiaceae D. V.

r>. Plazivé, bahenní neb ve vodě vzplývající rostliny, s pněm roz-
větveným. Výtrusnice jednopouzdrě. dvojí, větší obsahují po 4 makrosporách,
menší chovají četné mikrosi)ory. 5. Rllizocarpeae Bisclioff.

1. Řád. Polypodiaeeae R. Br. Osladiěovité.

Rody :

A. Kupky plodní bez ostěry, někdy ohnutým krajem listovým
přikryté.

1. Kupky plodní čárkovité, podél hřbetu žil postavené.

1. Gymnogramme.

2. Kupky plodní okrouhlé.

a) Rapík do osy vkloubený, jizvy působící. 2. Poh/podium.

b) Rapík do osy nevkloubený, vysoko vzhůru šupinami posazený.

5. Phec/opteris.

c) Kui)ky obklíčené kalíškovitými, po kraji rozdřípenými obaly.

4. Woodsia.

B. Kupky plodní ostěrou, někdy jen z mládí vyvinutou, přikryté.

1. Kupky plodní a ostěra čárkovité, rovnoběžné s okrajem listu.

a) Listy plodné a neplodné stejnotvárné, kraj listu ohrnutý, úzký,
mázdrovitý, brvitý. />. Pteris.

b) Listy plodné a neplodné rňznotvarné, ostěra mezi krajem a
střední žilou iikrojku listového vyniklá. 0. Blechnum.

2. Ostěry vyniklé z postranních žilek listu neb jeho úkrojku. Listy
plodné i neplodné dosti stejnotvárné.

a) Listy nedělené.

a) Listy čárkovité, kupky plodní příčně ku vřetenu listu po-
stavené. 7. Siolopevdrmm.

b) Listy dělené.

a) Kupky plodné a ostěry čárkovité neb podlouhlé, dle délky
z postranních žilek vyniklé\ Plévy na řapíku tuhé, mří-
žované. 8. jUplenium.

f-i) Ostěry okrouhlé neb ledvinovité. volné, v jediném bodu na
žilce listu připevněné. iK As pidiuvi .

y) Ostěry okrouhlé, vejčitě podlouhlé neb podkovovité, podélně
z postranních žilek vyniklé. Plévy ohebné.

10. Athyrium.

o) Ostěvy vejčité, na spodině ku])ky ])lodin'. ol)loukem na žilku
kolmým připevněné. 11. Cystopteris.

-3a -

s) Kraje plodnícli listů zcela až ku střední žíle dolů svinuté,
kupky, zvláštní ostěrou opatřené, zcela obalujíce.

12. títi-iitluopteris.

1. Gyinnograiiime Desv. Kaprad psací.

Kupky plodní podlouhlé neb cárkovité, na vedlejších žilách posta-
vené i se spodinou listu jemnými plévami četné posázené. Výtrusy étyř-
hranně kulovité. Rapík nečlánkovaný.

1. Gymnogramme Marantae Mett. (Kap raď psací.) Listy
dvakrát zpeřenosečné, cárkovité neb podlouhle kopinaté, tupé, na líci
tmavozelené, lysé, na rubu z mládí bělošedými, posléz rezavěhnědými
plévami hustě posázené, tuhé, kožovité ; řapík tuhý, lesklý, hnědocervený,
často zprohýbaný, dlouhými, bledými šupinami posázený. Oddenek plazivý,
rozvětvený, červenohnědými šupinami porostlý.

Listy O' 10 — 0-30 m. vysoké, na rubu šupinaté.

Tj. Červenec, září. Na hadci. V údolí Jihlavy u Mohelna s Asplenium
serpentini a A. rúta muraria (Roemer), v lídolí Nedvědičky, u Spáleného
mlýna poblíž Pernštýna 1884; nejsevernější to posud na Moravě známé
naleziště této jižní mnou nalezené rostliny.

2. Polypodiuiii Touni. Osladič.

Kupky plodní sedí na konci pobočních žil, kraje listu nedosahu-
jících. Oddenek krátkočlenný, šupinatý.

2. P. vulgare L. (O. obecný.) Listy podlouhle kopinaté, cho-
botnatě peřenodílné, kožovité, lysé, úkrojky podlouhlé, širokou spodinou
přisedlé, ke konci zúžené, slabě vroubkované. Kupky zlatožluté, později
hnědé, v řadách na rubu horních úkrojkň. Oddenek tlustý, plazivý,
krátkočlenný.

Listy 0-08 — 0*40 m. v. Oddenek s dvouřadými jizvami listovými,
sladký.

1\. Srpen— říjen. Lesy, štěrbiny skalní, na kořenech stromů. V rovině
roztroušen hojněji v pahorkatině a předhořích, někdy i ve vysokých horách.
Odrůdy :

a) genuinum mih i. Úkrojky listů na konci zúžené a zakročené
neb stejně široké a na konci zaokrouhlené.

V okolí Brna hojně: Kartouzy, Adamov!, Vranov, Blansko!, Něm. Ky-
nice, Letovice!, údolí Bítyšky (Niessl), Obrany, Ochoz, Mal. Bukovinka, Sv.
Antoníček, Éečkovice, Kuřim, Tišnov, Boskovice, Obora u Mlatkova, Štěpánov,
Rudka, Bystrc, Jundrov, Písařky, Kohoutovice, Střelíce, Pavlovice, Sardičky;
Náměšť (Scliwoder), Hrubšice, Znojmo, Morav. Budějovice, Jaroměřice !, Star.
Hobzí, Vranov (Oborny), Vanov, Urbanov, Velk. Meziříčí, Petrovice, Zubštýn
a Špitálský les u Bystřice p. P., Chudobín. V Prostějovsku : na Skalici, na
Zlechově, v Pluralovské oboře, na Obrově noze u Otaslavic, na stráních
poděl Oklnky, ve Žbanovskěm žlebě, na Star. Plumlově (Spitzner), Hostýn,

:5

— 34 -

Javorník Kelský; Rusava (Sloboda)!, Vsetín (Babela)!, Nov. Jičín (Sapetza)!
Na Velké u Star. Hamrů, Domašov, Guntramovice, Budišov, Hrubá Voda,
Šternberk, Bradlo u N^m. Libavy, Rejhartice, Ohrenberk u Bukovic, Hanu-
šovice, Koldštýn. Ve SÍezsku : Gráfenberk, Frankenov (Milde), Lípová, Frý-
valdov!, Waldenburg (Oborny), Vítkov, Hiinich u Nov. vsi, Vítberk, Pohoř,
hojně u Oder, tam skoro ve všech lesích. V Jeseníku: Petrštýn (Milde)!,
Keilig, Uhuštýn.

b) auritum Willd. Nejdolejší úkrojky na hořejší, řidčeji i na dolejší
polovici listu ušaté.

Gráfenberk (Milde), horské lesy u Holby (Oborny), Petrštýn.

3. Phegopteris Mett.

Ku])ky podlouhle okrouhlé, na konci žil jiobočných, kraje listu
dosahujících postavené, řapík nevldouben.

3. Phegopteris polypoides Fée. (Póly pódium phego-
pteris L. O. buko vinný). Listy trojhranně vejčité, dlouze zahrocené,
jednou zpeřenosečné, obak chlupaté, na okraji brvité ; řapík vysoko vzhůru
nahnědlými šupinami posázený ; lístky podlouhlé, hluboce protisecné, roz-
šířenou spodinou srostlé, dva nejdolejší obyčejné dolů sehnuté, oddálené,
úkrojky tupé slabé vroubkované. Kupky skorém na okraji postavené.
Oddenek dosti tlustý, plazivý.

Listy 0-15 — 0-30 m. v., hebké, světlozelené, skoro střelovité.

% Červenec— září. Vlhké lesy, prameny, skuliny skalní. Roztroušen
v pahorkatině, hojně v horách, zde až do výše 1430 m. Na cestě z Ada-
mova do Outěchova (Makowsky), Maryš u Slavonic, vzácná v údolí Hradnice
(1878), u Znojma (Oborny). Roztroušen v českomoravském pohoří: Žákova
hora (Hitschmann)!, Zvole, Hor. Rozinka, Ochoza a -j. u Nov. města, les
Kozlovka u Fryšavy, Cikhaj, Herálec, Zdar, Jimramov, četně na Stárkovu a
j. m. u Nov. Jimramova, Javorek. — Star. město!, Koldštýn!, Přemyslov,
Winkelsdorf!, Wiesenbcrg!, Supí hory u Hanušovic (Paul), Trausnic u Pe-
trovic, hojný u Vel. Losina, Bukovice, Něm. Bohdíkov, Pusté Žibřidovice,
Velvice, Raškov, Pradědův les. Vlaské, Mal. Morava, Zlatý potok, Klepáčov,
Teplice, Chrastice, Hynčina, Stříbrníce, Černý pohon. Černý vrch, Dreistein.
les u Šleglovy studénky;, les u Císařské boudy, horní údolí Tise. Křemenný
příkop, Janovice, hojný u Rymařova, Jamrtice. Hojně v Karpatech : Lesy,
kolem Javorčí, Poschlá, na Hostýne (Sloboda)! řidčeji v lesích Bystřičky u
Vsetína (Babela), Smrk u Čeladny, Obora u Hukwaldů, Star. Hamry (Sa-
petza), Fridland, Rožnov, údolí Bystřice a j. m., v Beskydách (Oborny), Lo-
peník (Holuby), Javorník Kelský, Horní Bečva, Frenštát, Velk. Kunčice, Velk.
Karlovice, Trojačka, Gavalčanské a Samčanské hájemství poblíž Salajky,
Skalka a údolí Vasy u Ostravice; hojně v lesích horní Odry, jako kolem
Střelné a Detřichova (Oborny). Ve Slezsku : Gráfenberk, Frývaldov. Adolfovice,
stráň Černého přikopu. Dníhberk, Červený Vrch, Mal. Morava; Karlovská
studénka (Niessl), Karlstál, Ludvikov!, Buchbergstál !, Vidlice, Einsiedel,
Tomášov (Spatzier), Reivíz, les Hajnovna u Krnova, Mosnig a Raden (Has-
linger). Stodolový žleb a na j. m u Oder, Loučky, Grunik, Lukšinec a Ostrá
u Malenovic, Pržno, Moravka, Urbaška, Kalužné a les u Choču poblíž Slaviče,

— 35

Ptačinky u Střední Lomné, Upas u Lomné, Jablunkov, Vrbno, Wolfsseifen;
Leiterberk (Oborny), Stráň mechová, Praděd, Česnekový příkop, Děd, Medvědí
hřeben, Červený vrch, Hole studénková.

4. Pil. dryopteris Fée. (Póly pódium dryopteris L. O.
doubravní). Listy široce trojhranné, zřetelně trojené, dvakrát zpeřené,
lysé ; řapík dlouhý, žlutavý na spodině šupinatý ; lístky 1 — 2krát zpeřené,
hořejší úkrojky srostlé, klínovité, ušty skorém střícné, tupé, slabě vroub-
kované. Kupky plodní vždy oddělené, červenohnědé. Oddenek tenký,
plazivý, leskle černohnědý, jeho kůra hladká.

Listy O'lo — OSO m. v., světlozelené, outlé.

Tj. Červen — srpen, Stinné lesy, skály, zdi, staré, zpráchnivělé kmeny.
V pahorkatině a horách až do výše 1500 m. dosti rozšířen. V okolí Brna :
Adamov, Letovice, mezi Ostrovačicemi a Popůvkami (Niessl), Cinzendorf,
Kuřim, Tišnov, Ochoz, Kanice, Bílovice, Vranov, Blansko, Boskovice, Kunštát,
Střelíce, okolí Břeclavi. Ve Znojemsku : Náměšť (Roemer), Údolí ledové u
Vranova, údolí Dyje u Hardeku, Nový Hrádek, Devět mlýnů, Nesechleb, údolí
Jaserky u Lukova a v údolí Hradnice u Znojma (Oborny). Vilémovický žleb
u Třebíče (Zavřel). Uhelný vrch. Spálený les a Maryš u Slavonic (Oborny),
Panský mlýn, Vrbové hory, les Špitálský a Satzberk u Jihlavy (Pokorný),
Telč, Krahulci, Dobrá Voda, Javořice, Vel. Meziříčí, Balín, Raděnice, Byšovec,
Dvořiště, Zubštýn a Špitálský les u Bystřice, Holotín u Chudobína, Mirošov-
ská stráň u Zvole, Vitochov, Ochoza u Nov. města, Rychtářův les u Vlacho-
vic, Fryšava, Žákova hora, Kadov, Žďár, Neudek, Jimramov, Starkov u Nov.
Jimramova, Petroviee, Maršíkov, Bukovice, Vel. Losin, Nov. ves, Bohdíkov
Něm., Pusté Žibřidovice, Ludvíkov, Rejhartice, Velvice, Raškov, Pradědův les,
Vlaské, Mal. Morava, Zlatý potok, Teplice, Křemenný příkop, Klepáčov,
Wiesenberk, Rejhotice a j. m. v údolí Tise: Šumberk (Paul), Star. město.
Černý hon, Černý vrch u Hynčiny, Hajmrlov, Koldštýn, Dreistein, Sleglova
studénka. Ve východní Moravě : Lopeník (Holuby), Javořina, Říčka u Bystřice,
Javorník Kelský; Hostýn, Rusava, Rožnov (Sloboda)!, zde skoro ve všech
lesích. Křížový; lesy u Poschlé a Bystřičky u Vsetína (Bubela), hojně u
Velk. Karlovic, Horní Bečva, Star. Zubří, Vysoká, Salajské hájemství. Velká
u Star. Hamrů, Ostravice ; Fridland a Podstat (Reissek) !, Nov. Jičín (Sapetza) !,
Střelná a údolí Bystřice (^Oborny). Ve Slezsku: Blogotice, Koňská, Vendrin,
Ustroň (Milde), Lysá hora (Oborny), zde ještě poblíž temena. Ostrá u Male-
novic, Jablunkov. Četně v údolích a vyšších polohách hor Jesenických: Kar-
lovská studénka (Niessl), zde obecný, Vrbno, Ludvíkov, Mal. Morava; Hradec,
Vigštejn, Spachov, Buchberkstál, Breitenov, Kronsdorf (Spatzier). Hajnovna
u Krnova, Mosnig, Raden (Haslinger), Lípová (Zlá stráň atd.), Tomášov,
Drehberk, Fuhrmannštýn, Červený Vrch, Uhuštýn, Keilig, svahy Dědu a
Medvědího hřebene.

5. Ph. Robertianum Fée. (Polypodium Robertianura
Hoffm. O. vápenný). Listy vejčitě trojhranné, skorém trojené, dva-
krát zpeřené i se řapíky žlaznato-chlupaté ; lístky dlouze přihrocené,
úkrojky střídavé s okrajem na rub ohrnutým, nejdolejší dva úkrojky
menší než ostatní čásť listu ; ušty čárkovité u předu vroubkované. Kupky
plodní sblížené, posléz splynulé. Oddenek neleskle hnědý, s kůrou se

sloupající.

3*

-3é-

Listy 0'30 — 50 m. v., tuhé, matněji zelené, řapíky tužší než u před.

T\. Červenec, srpen. Skály vápené, horské lesy, zdi. V rovině i před-
hoří pořídkn. V okolí Brna rozšířen: Zdi Špilberku (LTechtritz a Niessl),
hojně u Adamova, Josefova, v údolí Sloupském a Punkvy (Niessl), Bílovice,
Suché údolí a j. m. u Ostrova, Holštýn; Boskovice (Uechtritz), Náměšt!, Mo-
helno (Roemer), údolí Dyje u Devíti mlýnů, Hardek, Vranov ÍOborny), městské
zdi u holešovského zámku (Sloboda). Ve Slezsku: Dolní Lípová, Einsiedl,
Supíkovioe, před Reivízem a kolem Ustroně (Milde), v príikopu na silnici
mezi Zuckmantlem a Heřmanicemi.

4. Woodsia R. Br. Woodsie.

Kupky plodní okrouhlé, obklíčené clánkovitými chloupky, pod kupkou
rozprostřenými a po kraji rozdřípenými.

fi. \V . i 1 v o n s i s . R. B r. (A c r o s t i c h u m i 1 v e n s e L. W.
skalní). Listy podlouhle kopinaté, jednoduše zpeřené, na rubu i s vře-
tenem a řaj^íkem, četnými chlupy a šupinami posázené, lístky ze široké
spodiny i)odlouhlé, hluboce protisečné, 8 — 12 jařme, skorém stříčné,
úkrojky podlouhlé, slabě vlnité, vroubkované, na kraji ■ plodonosném
ohrnuté. Oddenek krátkoélenný, s hustým chumáčem listů.

Listy 0"05 — O" 15 m. v., špinavě světlozelené.

% Červenec — září. Štěrbiny a stráně skalní. Velmi řídká. Na úpatí
rulových skal „Zaječího skoku" u Jihlavy (Neumann). Dle Mukusche na
skalách „Vysokého pádu" u W^aldenburka a dle Heina též na Studénkové
holi směrem ku Koperníku.

7. W. hyperborea R. Br. (Polypodium hyperboreum
Sw., W. horská). Listy čárkovitě podlouhlé, zpeřené, sporými šupin-
kami posázené, posléz skorém lysé, lístky 4 — 8 jarmé, často střídavé,
dolejší vejčitě deltovité, nejhořejší vejčité, protisečné s přiokrouhlými,
plochými, k dolejšku klínovitými, slabě vykrajovanými úkrojky. Oddenek
s četnými šupinami a chlupy.

Listy 030 — 0"60 m. v., tmavozelené.

Skály horské, velmi pořídkn. V Jeseníku: na svoru ve Velk. kotlině u
Sněhových děr poblíž naleziště Aspidium lonchytis (Uechtritz sen. a Heuser
1853, Milde 1854).

5. Pteris L. Hasivka.

Kupky plodní čárkovité, na okraji listíi postavené a z mládí tenkou
blánitou z okraje listů vyniklou ostěrou a ohrnutým mázdrovitýni krajem
listů zastřené, později prosté.

8. Pteris aquilina L. (H. obecná, orličí). Listy široce troj-
hranné, skoro trojené, na rubu neb obak roztroušeně srstnaté, řapíky
dlouhé, tuhé, žlábkovité, přezimující skoro rovnovážně odstálé, lístky
podlouhlé, peřenodílné, s dlouhým, tupým eelokrnjným uštem, úkrojky

— 87 —

I)0(lloulilé neb trojliranné s krajem ohrnutým, vykrajovaně vroubkované.
Oddenek tlustý, dlouhočlenný, plazivý.

Listy 0'60 — •2"50 m. v., tuhé, kožovité, řapíky i s žilami lysé a bílé,
na průřezu se znamením kříže neb dvojitého orla.

% Červenec, srpen. Suché lesy, vřesoviny, pastviny, meze a role hor-
natějších míst, zde hojná, v pahorkatině roztroušena. V okolí Brna: Babí
lom u Lelekovic, Habrovany, Andělka a Vísky u Letovic, Veveří, Ostrovačice
(Niessl), Sedlec a Jindřichov u Náměště (Roemer), kolem Slavonic: Sicherské
rybníky, Maryš, Rudolec, Radíkov, Valchinov, Star. Hobzí, Údolí ledové a
Bratovský les u Vranova (Oborny), Obecný les u Olší, Dobrá Voda, rybník
Velk. Pařezitý a j. m. u Rasné. V okolí Jihlavy: Kostkův mlýn, mezi Alten-
berkem a Širokými dvory. Špitálský les u Počátek (Pokorný), les u Obory
poblíž Stříteže, Vesna, údolí Nedvědičky u Pernštýna, Dvořiště, Chudobín,
pole a Ochoza u Nov. města. Tři studně. Sklené, Maršovice, Studnice, mezi
ovsem pod Starkovem u Nov. Jimramova, Javorek, Borovnice. Pod Bukem
v sečích houfně a na Žákovci u Kobelniček (Spitzner), Sv. kopeček u Olo-
mouce (Makowsky), Červený vrch a Hoflerberk u Velk. Losina, Štolnhava,
Nová ves, Wiesenberk, Raškov, Pradědův les. Ve východní a jihovýchodní
Moravě : les Bzínek a za nádražím u Bzence (Bubela), Stránské u Strany,
Hradišov u Pulčína, Pozvolnický les a j. m. u Zděehova; Rusava (Sloboda),
roztroušen u Vsetína (Bubela), Hostýn, Vysoká, Radhošť (Makowsky), Hranice
(Vogel), Nov. Jičín (Sapetza), Javorník Kelský, na Kotárech, Hošťalkov, Jo-
hanovské kopce, u Karelů podél údolí Červinkova, Cáb, Dušná, Mal. Bystřice,
louky u Velk. Kunčic, Frenštát, Panský kopec. Las a Uvěz poblíž Star.
Zubří, Kozinec a Karlův kopec u Rožnova, zde též na polích mezi ovsem,
Černá hora; Fridland, okres lipnický (Oborny), Střelná (Burghauser), údolí
Bystřice (Oborny). V hornatějších polohách Slezska a též v horách Jeseni-
ckých dosti rozšířena: Butosonka, na západním svahu Lysé hory, Moravka
(les Sviňorka atd.), u Slaviče, hojná u Jablunkova ; v Těšínsku (Zlík), v okolí
Ustroně jedinci na 2*2 m. v. (Milde), Krnov, Opava, Hradec, Odry (Spatzier),
Vítkov, Frývaldov, Červený vrch; Velk. kotlina (Uechtritz).

6. Bleclinum L.

Listy plodné velmi úzké, s neplodnými různotvarné. Kupky plodní
na pobočných žilách, ostěrou čárkovitou s krajem listu rovnoběžnou,
mezi tímto a střední žilou úkrojku vyniklou, vně zastřené.

9. B 1 e c h n u m s p i c a n t W i t h. (O s m u n d a s p i c a n t L. K a p r a ď
různolistý). Listy široce kopinaté, hluboce peřenodílné, neplodné roz-
ložené, s úkrojky sblíženými, kopinatě cárkovitými, krátce přihrocenými,
nahoru zkřivenými, širokou spodinou přisedlými s okrajem úzce ohrnutým,
celistvým, jich řapíky krátké ; plodné přímé s úkrojky cárkovitými, od-
dálenými, s řapíky dlouhými a vřetenem červenohnědým. Kupky plodní
čárkovité, blíž kraje listového.

Listy 025 — 0-45 m. v., kožovité, světlozelené, v chomáčích, listům
osladiče obecného podobné.

% Červenec — září. Vlhké lesy horské zvýší nad 1300 m., v česko-
moravském pohoří, v Beskydách a horách Jesenických rozšířen. Na Babím

— 38 —

lomu poblíž Vranova (Tkaný), Rychtářův les u Sklené. — Řídce a bez
plodných liatů v lesích u Střelné (Oborny), lesy u Hor. Bečvy (Makowsky),
bahnitá místa v Lasu poblíž Rožnova ; hojněji u Star. Hamrů (Sapetza), Hu-
těnský les, na Velké na cestě k Smrku, Klín, Smrk; Kněhyně poblíž Frid-
landu (Oborny). Annaberk (Grabowski), Kladský Sněžník (W. Fl.), svah jeho
ku Stříbrnícím, svah Šosskammu a Hole studénkové k Annaberku, Frant.
myslivna, Teplice (Oborny). Ve Slezsku: Lysá hora (Makowsky), Lukšinec a
Lubno na úpatí Lysé hory (Oborny), Moravka, Urbaška a j. m. u Slaviče;
u Těšína (Zlík), u Ustroně (Milde), Hockšar, Vidlice, Waldenburg (Spatzier),
Červený vrch, svah u Tomášova (Paul), Reivíz, Velk. kotlina (Oborny), Grá-
fenberk (Milde), Frývaldov; Karlovská studénka ve výši 1000 m. (Niessl),
Stráň mechová, Opava pod Ovčírnou.

7. Scolopendrium Sw. Bindas.

Kupky plodní čárkovité, po dvou splynulé, šikmo ku střední žíle
postavené, s ostěrami proti sobě otevřenými.

10. Scolopendrium vulgare Symons. (B. obecný). Listy
široce čárkovitě kopinaté, zahrocené, nad spodinou srdčitou často houslo-
vitě súžené, s okrajem nepatrně vlnitým ; řapíky krátké, na rubu střední
žíly i s řapíkem, úzkými plévami posázené. Kupky plodní široce čárkovité.

Listy 0'20 — 0"30 m. v., lysé, oddenek vystoujDavý.

Ij. Červenec — září. Stinné kamenité horské lesy a štěrbiny skalní, po-
řídku. V Pustém údolí při vzchodu na Macochu, 1853 (Makowsky), dosti
hojný na nepřístupných stěnách skalních proti výtoku Punkvy (Niessl),
úklony mezi Švýcarnou a Býčí skalou, poblíž Asplenium viride a Cimifuga
foetida (učitel Kratochvíl 186G). V Suchém dolu a na stěnách skalních po-
blíž Ostrova.

8. Asplenium L. Sleziiiník.

Kupky plodní čárkovitě podlouhlé, ostěry z pobočných žil listů neb
jich úkrojků, zároveň s kupkami plodními vyniklé. Plévy řapíku tuhé,
ztloustlými stěnami buněk mřížované ; řapík s 1 neb 2 okrouhlými svazky
cévními.

a) Pin nati sec ta Mild. ampl. Listy peřenodílné, kratší, řidčeji
stejné délky se řapíky, přezimující dolejší lístky nejdelší. Ostěra čárkovitá.

11. A. adiantum nigrům L. (S. černý). Listy trojhranně kopi-
naté dlouze zahrocené, 2^ — Skrát zpeřené, lysé, řapíky žlábkovité, delší
než list, na rubu kaštanové, na líci zelenavé, lístky střídavé, dolejší
vejčitě kopinaté, řapíkaté, lístečky opak vejčité neb klínovité, z předu
ostře pilované. Ostěry celokrajné neb vykrajované, bělavé. Oddenek šikmý
četnými kořínky a ztloustlými zbytky listů pokryté.

^I- Červenec — září. Skalnatá místa, kamenité stráně lesní.
Listy 0"15 — 0'30 m. v., řapíky přes polovic černohnědé, oddenek
tlustý, krátkočlenný.

- 39 —

a) laiícifolium Heuflor. Li.sty úzce kopinuté, dlouze zakončíte,
2 — Bkrát zpeřené, kožovité, skibě liedbdvité k^sklé, přezimující lístečky
vejčité, jen k dolejšku klínovité, se zuby vejčitými ostře zahrocenými.

Pořídku : V hustých lesích na severním svahu, na cestě z Adamova do
Olomúčan (Niessl), Baudenberk u Krumperku s Aspl. serpentini (Oborny), na
horách Kyvnačce a Solanu (Vogi), u Vsetína, v novější době však více ne-
nalezen (Bubela), vrch Ostrý u Lyšné ve Slezsku (Zlík).

b) serpentini Tausch. Listy krátce zakončené, na líci mdlé,
bylinné, nepřezimující, obyčejně delší řapíka, lístečky podlouhle vejčité,
od polou klínovité, vroubkované neb pilovité se zuby trojhrannými tupými
neb krátce zahrocenými.

Pořídku, na hadci: Mohelno (Roemer), v údolí mezi Pernštýnem a Ro-
zinkou (Dr. Schwippel), hojně v lese poblíž Obory u Stříteže, údolí Nedvě-
diČky u Pernštýna; hora Žďár u Rudy na řece Moravě a Baudenberk mezi
Krumperkem a Raškovem v sev. Moravě (Oborny), hojně na skalách v Raš-
kqvském lese u Raškova.

12. A. rúta muraria L. (Routička ze dní). Listy vejčité
kopinaté neb trojliranně vejčité, dva- až třikrát zpeřené, tmavozelené,
lístky dolejší vejčité okrouhlé, lístečky kosníkově opakvejčité neb po-
dlouhle vejčité až půlměsíčité, zpředu vroubkované zubaté. Ostěry úzké,
bělavé, po kraji třepenité. Kupky posléz splynulé.

Listy 0"03 — 0'15 m. v., v chomáčích, řapíky zelené, jen nejdoleji
hnědé.

Ij. Červenec — září. Skály, zdi, jmenovitě na vápně.

a) Brunfelsii Heufl. Listy 0-06 — 0'07 m. v., špinavě zelené,
lístečky kosníkové, tupounké, vroubkované zubaté.

Nejobecnější tvar, v rovině i pahorkatině rozšířený. V kraji brněn-
ském: Špilberk, Hády, skály Slatinské, Adamov, Blansko, Lažánky, Tišnov
(Niessl)!, Bílovice, četně u Býčí skály a skorém všude v Josefovském žlebě,
Krtiny, Jedovnice (Spálený mlýn, Zpropadání a j.), Ostrov, Holštýn, Letovice,
údolí Rokytné, Studénka panny Marie a Sv. Florianek u Krumlova, Leskoun ;
Lednice, Polavské ! a Mikulovské kopce ! (Niessl), údolí Hradnice u Znojma,
údolí Dyje od Milfronu až k hradu Rakous v Dol. Rakousích (Oborny), Ná-
měšť a na hadci u Mohelna (Roemer), Jihlava (Pokorný), Zubštýn u Bystřice,
Chudobín, Žďár. U Prostějova: ve skulinách hradební zdi v městských
sadech, v Plumlovské oboře na zídkách, u polní cesty u Kobeřic (Spitzner).
Ve východní Moravě: Rusava! zříceniny Obrany! a Lukov, skály a městské
zdi v Holešově (Sloboda), Nový Jičín! (Sapetza), Kotouč u Stramberka, Hrad
u Star. Jičína, Skalka u Hranic, Helfenštýn u Týna. Sem patří též některé
z následujících výčtů : zřícenina Buchlov, Vsetín ! a Halenkov ! (Bubela), Sum-
berk (Paul)! Ve Slezsku: u Buchelsdorfu a Tomášova (Niessl)!, u Krnova!,
Javorníku, Friedberku ! a Opavy (Spatzier).

b) multicaule Presl. (pseudo- serpentini Mi Id. cunei-
folium Čelak.) Listy 0-15 m. v., úzce kopinaté, lístečky prodloužené
kosníkové, úzce klínovité, skoro dvakrát větší na délku než na šíř.
zpředu hluboce vroubkované neb zubaté.

- 40 —

Hády u Brna (Niessl), Bílovice; na prahorní břidlici hlinité v údolí
Dyje u Hardeku (Oborny), Dolní Lípová ve Slezsku (Mildej.

c) brevifolium Henfl. Lístečky široké, uťaté, hřebenitě zubaté.
Štěrbiny a skály hadcové u Mohelna (Roemer), na vápně u Býčí skály

poblíž Adamova (Theimer).

d) leptophyllum Wallr. Listy vejčité neb vejčitě kopinaté,
třikrát peřenodílné, 0"13 m. dlouhé, lístky zpříma odstálé, lístečky úzce
kosníkově kopinaté, slabovroubkovaně zubaté, dlouze řapíkaté.

Rovnica u Ustroně (Nagel), zřícenina Brníčko u Rohle (Bittner).

e) Matthioli Casparini. Lístečky zhusta širší než u a), zpředu
zaokrouhlené, celokrajné neb slabě vroubkované.

Pořídku. Na vápně v údolí Punkvy u Blanska (Niessl).

f) tenuifolium Ness., Milde. Listy vejčité, čtyrykráte peřeno-
dílné, lístečky drobounké, úzké, prodloužené, klínovité, zpředu uťaté,
hluboko vroubkované zubaté.

Velmi pořídku. Děry tvarohové na Kladském pohoří Sněžníku (Ness.).

13. A. germanicum Weiss (A. Breynii Ret z, S. německý).
Listy ze širšího spodu kopinaté, jednoduše zpeřené, lístky klínovité neb
kosníkové, zpředu vroubkované zubaté, střídavé, lysé, nejdolejší řapíkaté,
zhusta dvoj- až trojdílné s úkrojky klínovitými ; řapík v dolejší polovici
rudohněclý. Ostěra celokrajná. Kupky plodní nečetné, dlouhé a úzké.

Listy 0"08 — 0'15 m. v., zelené, řapíky dlouhé, kupky přihnědlé.

'^. Červenec — září. Skalní skuliny, zdi. V pahorkatině roztroušen.
V okolí Brna: na rozhraní ruly a vápna (Reissek), Kartóuzy, Klepáčov u
Blanska s As. septentrionale a trichomanes a snad též u Veveří (Niessl),
Bílovice, rostliny velmi podobné i na Leskouně u Vedrovic. Hojně u Ná-
měště (Roemer), údolí Hradnice u Znojma (Oborny), před Klášteřím u Tře-
bíče (Zavřel). Na pravém břehu u Panského mlýna blíže Jihlavy (Pokorný)
a mezi Červeným a Sedlovým mlýnem (Reichhardt), u Norberčan poblíž
Něm. Libavy (Burghauser), skály u Rudy na řece Moravě (Paul), Podstat (Reis-
sek), Roudno (Rieger), Slatenice (Sapetza). Ve Slezsku: Melč (Klement), Hra-
disko u Krnova (Spatzier), Zuckmantel (Wimmer), Račí žleb u Javorníku (Putterlik).

14. A. Heufleri Reichardt (trichomanes X germanicum
Mild. S. Heuflerův). Listy jednoduše zpeřené, lístečky ke sj)odu
klínovité zúžené, široké, kosníkové neb opak vejčité neb hluboce za-
říznuté, nejhořejší skorém podlouhlé, zpředu vroubkované zubaté, po dvou
k sobě sblížené, 3 — 5 párů ku vřetenu obloukovitě zahnutých, zpříma
odstálých, s krátkými zelenými řapíčky. Rapík dole oblý, nahoře troj-
hranný, s trojhrannými svazky cévními v oblém dřevě. Ostěry na okraji
vroubkované. Kupky plodní okrouhlé neb podlouhlé, po dvou, zřídka
ojedinělé.

Listy 005 — 0"08 m. v., matné, řapík leskle tmavohnědý, hluboce
rýhovaný, vřeteno více než do polou leskle hnědé, nahoře zelené.

— 41 —

2|. Červenec— září. Štěrbiny skalní, velmi pořídku. Na lesní cestě
v údolí mezi zámkem a cukrovarem u Veveří (Niessl).

15. A. germanicnm X scpto ntrio nal e nalezl dlo Sa])ctzy,
Klement u Melče.

16. A. septentrionale Hoffm. (S. severní). Listy ve 2 — 4
čárkovité neb čárkovitě kopinaté ve smáčknutý řajjíček z.úžené ukroj ky
rozdělené, tyto na konci s 2 neb 8 nestejnými, čárkovitými, zakročenými
zoubky. Éapíky nitkovité i s listy zelené, jen nejdoleji hnědé, žlábkovité.
Kupky plodní čárkovité, splývající, zub úkrojku skoro zcela vyplňující.

Listy 0-05 — O" 15 m, v., v chomáčích, řapíky dlouhé.

2j- Červenec — září. Skály, zdi, v pahorkatině a předhoří dosti hojný.
Schází neb jest velmi pořídku v nejbližším okolí Brna, v dalším okolí u
Veveří, Stěpánova, na Leskouně u Krumlova. Náměšť (Roemer), údolí Hrad-
nice, Dyje a Jevišovky pod Jevišovicemi, u Hardeku, Vranova, Bítova, u
Bohušického rybníka mezi Jaroměřicemi a Mor. Budějovicemi (Oborny), Tře-
bíč (Zavřel), hojně u Jihlavy (Pokorný), Uhřinov, Velk. Meziříčí, údolí Ned-
vědičky, Pernštýn, Bystřice, Chudobín, Zvole, Beberek u Neudeku, Jimramov.
V okolí prostějovském: na Plumlovské skále, Kněží hoře. Horkách u Hamer,
Kozákově u Mysliovic, Obrově noze, Nosku, Boří u Otinovsi a Hartmanic,
Babce a j. (Spitzner). Ve východní Moravě : Rusava (Sloboda), Nov. Jičín,
Sedlnice a Slatenice (Sapetza), Podstat (Reissek). V horách Jesenických na
mnohých místech: hojná u Klepáčova, Koldštýna, Aloizova, Krondorílu, Malé
Moravy; hora Groer u Wiesenberku (Bittner), Šumberk (Paul) I, Skály zmí-
jové na Kladském Sněžníku (Stenzel), Kamenný a Medvědí hřeben (Kolenatý),
Vel. kotlina (Schauer). Ve Slezsku rozšířen: hory Ligotské u Těšína (Zlík),
Odry (Sapetza), Ustroň (Milde), Melč (Klement), Frývaldov; Zuckmantl, Be-
nešov, Vrbno, Krnov, Opava (Spatzier).

b) Pinnata Milde ampl. Listy v chomáčích, jednoduše zpeřené,
úkrojky na spodu a zpředu zúžené, řapíky krátké, se středním svazkem
cévním, vnitřní delší vnějších. Ostěra čárkovité podlouhlá.

17. A. trichomanes L. (S. červeny). Listy čárkovité kopinaté,
zelené, řapík leskle černohnědý, rohovitý, tuhý, po stranách úzkou blánou
křídlatý; lístky okrouhlé, vejčité, tupé, se spodinou slabé klínoví tou při-
sedlé, střídavé, na okraji jemně vroubkované až peřenoklané, posléz od
vřetena opadávající. Kupky plodní blíž kraje listového.

Listy 0"05 — 0"20 ni. v., v chomáčích, přezimující, vřeteno leskle
černohnědé.

a) vulgare Celak. Lístky jemně vroubkované.

b) pinnatisectum Celak. Lístky na spodině hluboce rozeklané,
zpředu peřenoklané, s ušty zoubkovanými.

H- Červenec — září. Skály, zdi, kořeny stromu, kamenité stráně. V pa-
horkatině a předhoří dosti rozšířen, n) Hojný v Brněnsku; Znojemsku
(Oborny), Prostějovsku (Spitzner), kraj Uúbravy u Bzence, Buchlov (Bubela),
hojný v českomoravském pohoří, v Jeseníku, Karpatech a Slezsku, b) Velmi
pořídku a skrovně na nepřístupné skále u Ostrova.

— 42 —

18. A. a d u 1 1 e r i n u m M i 1 d . ( S. p r o s t ř e d n í .) Lí.stky okrouhlé,
na spodu klínovité, přisedlé, na líci vyklenuté, na okraji zahnuté. Rapík
leskle hnědý, na konci zelený, na líci rýhovaný, po obou krajích rýhy
s obrubou úzkou, však nikoliv mázdrovitou. Kupky plodní od kraje
oddálené.

Listy ()'05 — 0'15 m. v. Vřeteno leskle hnědé, v hořejší čtvrti zelené.

Tj. Srpen, září. Skály, štěrk, jen na hadci. Hora Zdar u Rudy na
Moravě, svah Baudenberka mezi Kruraperkem a Raškovem (Oborny), Pra-
dědův les a výběžky jeho u Raškova; Skály zmijové pod Kladským Sněž-
níkem ve výši 1100 m. (Milde).

19. A. virideHuds. (S. zelený). Listy čárko vit ě kopinaté, řídko
přezimující, lístky routkovitě přiokrouldé, vroubkované, ploché, krátko-
řapičné, neodpadávající. Rapík měkký i s vřetenem zelený, jen nejdoleji
hnědý, bezkřídlý, na hořejší straně rýhovaný, podle rýhy po obojí straně
s tlustou obrubou zšíří rýhy. Kupky plodní poblíž střední žíly.

Listy 0'05 — O" 15 m. v., světlo- neb žlutavozelené, řapík i s vře-
tenem smáčknutý, zelený, jen nejdoleji hnědý.

T\. Červenec — září. Skály, skalnaté stráně, zdi, v pahorkatině a před-
hoří pořídku, v horách hojněji. V okolí Brna : úbočí mezi Švýcarnou a Býčí
skalou u Adamova s. A. trichomanes (Theimer) ! kolem jeskyně Kateřinské
(Kalmus), údolí: Suché, Pusté a Punkvy (Niessl)!, Krtiny, Ostrov, Holštýn,
Lulč ; na jedné staré zdi u Náměště (Roemer). V Beskydách : temeno Smrku
(Makowsky), spád Sanice na úpatí Lysé hory (týž), Barania (Zlík), Rovanica
u Ustroně (Nagel). V severní Moravě a Sudetách rozšířen: Baudenberk
u Krumperku, Beroun (Reissek). Les Pradědův, PathenAvald u Koldštýna.
Velk. kotlina!, Praděd!, Petrštýn!, Hole studénková (Gr. Fl.) Koperník,
Fuhrmannštýn (Oborny), Červený vrch, Uhuštýn. Děry tvarohové na Klad.
Sněžníku (Milde). Dolní Lípová ! , Reivíz směrem k Einsiedlu, zřídka u Vyso-
kého pádu u Waldenburku (Milde), průkop na silnici mezi Zuckmantlem a
Heřmanicemi (Bachmann).

9. Aspidiuin Sw. Kaprad.

Ostěry okrouhlé neb ledvinité, jediným bodem žíle listní vetknuté,
kolem volné.

1. Euaspidium (Hy popel tis Michaux). Ostěry štítkovité,
středním bodem vetknuté, řapík se 4 obvodovými svazky cévními.

20. A. lonchitis Sw. (K. hrál ovitý). Listy kopinaté, zvolna
přihrocené, se spodinou silně zúženou, jednoduše zpeřené, kožovité, tuhé.
Rapíky krátké i s dolejší částí vřetena velikými, bledolmědými plévami
posázené. Lístky kopinaté, srpovitě vzhůru ohnuté, celé, na okraji ostnitě
pilovité, dole na hořením kraji s po vytáhlým ostrým ouškem, rovnovážně
odstálé. Kupky plodní kruhovité, značné, v řadách podél střední žíly
postavené.

Listy 010 — 0"45 m. v., s úzkými šupinaini tmavozelené. Oddenek
šikmý, krátký, tlustý, zbytky listů posázený.

— 43 —

Ij. Července — září. Skály a skalnaté stráně horské. Posud jen ve Velk.
kotlině poblíž Děr sněhových (Grabowski a Miikuschj.

21. A. lobatum Sw. (A. aculeatum Wim. Fl. A. aeu-
leatum a. vulgare Do 11. K. laločnatý). Listy podlouhle kopinaté,
na spodině značně zúžené, tuhé, příkožovité, přezimující, skorém dvakrát
zpeřené; řapík krátký, tmavohnědými, vejčitými šupinami hustě posázený.
Lístky z nestejně rozšířené spodiny podlouhle kopinaté, rovnovážně od-
stálé neb poněkud vzhůru ohnuté, lístečky nesouměrně vejčité, vespod
klínovité, jen nejdolejší krátce řapíkaté, ostatní skoro přisedlé, sbíhavé,
nejdolejší větší ostatních, s trojhrannými ku předu obrácenými oušky.
Kupky plodní dosti ploché. Ostěra příkožovitá, kupky téměř zcela kryjíc.

Listy 0"40 — 1"00 m. v., nepatrně průsvitavé. Oddenek tlustý,
hustými zbytky listů posázený.

Stinné vlhké lesy, kamenité stráně, v předhoří a horách. V okolí Brna :
Nový hrad u Adamova (Makowsky), mezi Klepáčovem a Sloupem, údolí Pusté
a Punkvy (Niessl), jako vzácnost' v údolí Hradnice u Znojma, údolí Dyje mezi
Vranovem a Hardekem, zde nejkrásněji kolem skal Věžových a na cestě
z Hardeku k Čertovu mlýnu (Oborny). V Beskydách dosti rozšířen: JavO-
řina, Lopeník (Holuby), Cernava a Humenfc u Rusavy (Sloboda), Halenkov,
Hostýn, Vsetín a lesy u Kateřince (Bubela), hojně u Vel. Karlovic (les u Ondrů,
Pluskovec, údolí Miloňovky a j.), Horní Bečva; Radhošť, Javorník, poblíž
Gertova mlýna u Nov. Jičína, lesy Domoracké (Sapetza), Kněhyně a jiné vý-
šiny u Fridlandu (Oborny), Rožnov, Kičera u Frenštátu, Kamenárky u Star.
Zubří, Smrečina a j. m. u Ostravice, Salajka. — Star. Hamry (Makowsky).
Rozšířen v Jeseníku: Kladský Sněžník (Milde)!, Velk. kotlina (Spatzier),
Winkelsdorf, Teplice, Annaberk, úklony Slosselkoppe, Jeleního hřebene, Břid-
licové hole, na Wiegenštýnu, Crveném vrchu, Sosskammu a Koperníku (Oborny),
Praděd, Petrštýn (Spatzier), les u zříceniny Nové domy, Lautenhůbl u Raškova,
Křemenný příkop, Kriech, údolí horní Tise, Hynčina, Stříbrnické hájemství.
Ve Slezsku dosti rozšířen : Lysá hora (Makowsky), zde skoro až po samý
hřeben, Moravka, Kalužné, Urbaška a j. m. u Slavíce; Cantory u Ustroně
(^Milde), Gráfenberk, Zámecká hora u Zuckmantlu (Milde), Frývaldov. Lípová,
Tomášov, Waldenburg, Vidlice, Buchbergstál, Mal. Morava (Spatzier), Lud-
víkov, Karlovská studénka.

22. A. aculeatum Sw. (A. Swartzianum Koch. K,
b o d 1 a v ý). Listy dvakrát zpeřené, na spodině málo zúžené, tuhé, jem-
nější než u předešlého, lístky čárkovitě podlouhlé, na spodu jedné strany
slabě ouškaté, rovnovážně odstálé, nejdolejší dolů ohnuté, lístečky krátce
řapíkaté, nejdolejší málo menší než následující s patrným vzhůru obráce-
ným ouškem. Plévy podlouhlé, červeno- neb bledohnědé. Kupky plodní
vypouklé, světlejší než u předešlého. Ostěra blánitá.

Listy 0*40 — 1'00 m. v., méně tuhé. Plévy světleji hnědé.

1\. Červenec, srpen. Stinné horské lesy. Západnější a jižnější druh,
u nás velmi pořídku. Svahy Lysé hory směrem k Lukšinci, svah Kněhyně
k Čeladně (Oborny) poblíž Vysokého pádu v Jeseníku, na Zámecké hoře
U Zuckmantlu s A. lobotum, Čantory u Ustroně (Milde).

- 44 —

2B. A. angularo Kit. (A. Bi-auiiii Spenn. K. Brauniiv.)
Li.sty kopinaté, dvakrát zpeřené, jasněji zelené, přiblánovité, lístky z ne-
^sonměi-né spocliny, p(3dlouhlé, krátce přihrocené neb tupounké, krátko
řapičné, úkrojky značné, elliptické, trnitě — a nejdolejší na spodu až
střihané pilovité, sbíhavé, ouško nezřejmé neb žádné. Plévy bledé. Vý-
trusy dvakrát větší než u předešlého. Ostéra menší pupkovitě vtiskla,
hromádku ne zcela kryjíc.

Listy 0"30 — l-QO m. v., chabé, nepřezimující.

Stinné horské lesy, pořídku. Spoře v Karpatech moravských, hojněji ve
slezských: Radhošť (Milde), svah Kněhyně k Čeladně (Oborny). Lysá hora,
vodopád Saziny (MakoAvsky), u Moravky v údolí Slaviče; rozšířen na vý-
slunných lesních stráních kolem Ustroně, na Malém a Velkém Čantorym
(1825 Wimmrem pro území objevený), údolí Brenny (Wichura), na Rovnicy,
Hadí hoře a Tulu (Milde), zde četněji než předešlý. V Sudetách : Klessengrund
na Klad. Sněžníku (Plosel), zde osaměle. Grafenberk, Dolní Lípová, Hockšar,
Koperník, Červený vrch, Vys. Pád (Milde), Leiterberk (Milde a Fiek), Velk.
kotlina a Křemenný příkop (Uechtritz), Česnekový příkop pod Pradědem
(Fritze), údolí šumné; i horní Tise (Engler).

2. Polystichiuni D. C. Ostěra ledvinovitá, záhybem od středu
k výkrojku jdoucím připevněná.

1. Ukrojky lístků pilované neb zubaté. Kupky na horní větvi vidlič-
natýcli žil pobočných, střední žíle více neb méně přiblížené. Ostěra
velká, dlouho trvající. Rapík s 5 — 7 svazky cévními.

a) Dolejší lístky řapíkaté, řapík s obvodovými svazky cévními.

24. A. spi nul o sum Sw. (K. ostnitý). Listy vejčitě podlouhlé
neb tříhranné, dva- až třikrát zpeřené, beze žláz; řapík i se vřetenem
řídce plévnatý. Lístky peřenosečné až peřenodílné přihrocené, dolení
vejcité neb vejčitě kopinaté, hoření podlouhlé, jich úkrojky podlouhlé
neb vejcité, pilovité, zuby ohnuté, útle zaostřené. Oddenek tlustý, šikmý.

Listy 0-40 — 1-00 m. v., plodné i neplodné, stejnotvárné.

% Červenec— září. Vlhké stinné lesy, mokřady lesní, pořídku v rovině,
hojněji v pahorkatině a předhoří. Rozšířen ve dvou odrůdách :

a) genuinum Roper. Listy podlouhlé, dvakrát zpeřené, něco
tuhé, světlozelené ; řapík zdélí listu, řídkými vejčitými, světlohnědými
šupinami posázený, lístky krátce přihrocené, lístečky podlouhlé, sblížené,
peřenoklané až peřenodílné. Polystiehium spinulosum D. C.

V okolí Brna: Cernovice, mezi Ostrovačicemi a Popůvkami (Niessl),
hojněji v pahorkatině severně od Brna: Adamov, Vranov, Blansko, Sloup,
Letovice, Chrastová, Pernštýn (Niessl), Ochoz, Kanice, Babice, Krtiny, Vel. a
Mal. Bukovinka, Holštýn, Boskovice; Náiněšť (Roemer), údolí Dyje a Fug-
ničky u Vranova a Hardeku, jako vzácnost' též viídolí Hradnice u Znojma
(Oborny), Slavonice, Klášter u Třebíče (Zavřel), Kosov, Star. Pávov a Počátky
u Jihlavy (Pokorný), Rašná, Javořice, Stamberk, Hradisko, Dobrá A^oda, By-
střice p. P., Dvořiště, Chudobín, Raděnice, Ochoz a Kaiserštýn u Nov. města,
Vlachovice, les u Sýkovce, u Tří studní, Fryšava, Stříbrná studénka, Žákova

- 45 -

hora, Beberek, Neudek, Zdar, Nov. Jimramov. Kolem Prostějova: na stráních
u Okluky, na Obrově noze pod skalami, ve Vícovském žlebě (Spitzner), luhy
Moravy u Olomouce (Makowsky), Šternberk, Bradlo u iSlěm. Libavy ; Šumberk
(Paul), Velk. Losin, Rejhartice, Raškov, Mal. Morava, Ryniařov, liudisov,
Guntramovice. U Střelné a Hrubé vody (Oborny). Na východní Moravě hojný :
Javořina a Lopeník (Holuby), les Bzínek u Bzence (Buhola,), Rusava a Ho-
lešov (Sloboda), horské lesy u Vsetína (Bubela), od Velk. Karlovic až k te-
menu Smrku, Radho.šť, Javorník u Frenštátu, . Rožnov, Uvěz a Kamenárky
poblíž Star. Zubří; hojný v Sudetách a Slezsku: Star. město, Stříbrnické
hájemství, Dreištýu, Fuhrmannštýn, Drehberg, stráň Černého příkopu, Červený
vrch, Uhuštýn, Malý Jezerník, Česnekový příkop. Hole studénko vá (Niessl).
Velk. kotlina (Spatzier), Lysá hora až pod samý hřeben, Gruník, Lukšinec a
Ostrá u Malenovic, Moravka, hojný u Slaviče, Lomná; hojný u Těšína,
Opava (Zlík), Vrbno, Ludvíkov ; Karlovská studénka (Niessl).

b) d i 1 a t a t u m S w. Listy podlouhlé, trojhranné, na spodu oby-
čejně třikrát zpeřené, chabé, světlozelené. Rapík kratší listu, s četnými
kopinatými u prostřed černohnědými šupinami. Lístky dlouze přihrocené,
lístečky oddálené peřenoklané, až zpeřené.

Rozšířen v předhoří a ve středních výších Beskyd a Sudet, jinak po
skrovnu. Brandgrund a trojnásobný mezník u Maryše poblíž Slavonic
(Oborny); velmi hojný kolem Rohozny a Počátek u Jihlavy (Pokorný); Hra-
disko, Javořice, les u Křivého Javoru u Fryšavy, Chrastice, Stříbrníce.
V okolí Prostějova: řídce na stráních u Okluky, na Obrově noze pod ska-
lami, ve Vícovském žlebě (Spitzner); Střelná v pohoří Oderském (Oborny),
Černý hon, Černý vrch, Černá kupa, Neuhausberk, Kladský Sněžník.

b) Rapík se 7 obvodovými svazky cévními, lístky skorém přisedlé.

25. A. filix mas Sv. (K. samec.) Listy podlouhle kopinaté neb
elliptické, jednoduše zpeřené, na hoře peřenodílné, lysé, tuhé, řapíky
krátké i s vřetenem většími šupinami a nitkovitými brvitými plévami
hustě posázené, lístky prodlouženě kopinaté, zašpičatělé, sblížené, krátko-
řapičné s úkrojky podlouhlými, tupými, zpředu vroubkovaně zubatými,
celými neb protisečnými. Kupky posléz se skoro dotýkající. Ostěra celo-
krajná. Oddenek silný, šikmý.

Listy 0'30 — 1'20 m. v., jasněji neb temněji zelené, ve svazku ná-
levko vitém, zuby netrnité.

'2J. Červenec — září. Vlhké stinné lesy, křoviny, keřnaté stráně. Všude
hojný, u nás v mnohých odrůdách.

a) genuinum Milde. Listy až 0'50 m. v., úkrojky druhého
řádu se širokou spodinou splývají, z předu pilované, jinak celokrajné
neb nezřetelně zubaté.

Roztroušen. V okolí Brna : Hády, údolí Svitavy, Veveří, Bítyška, Kynice,
Tišnov, Adamov, Vranov (Niessl), Evanovice, Kuřim, Blansko, Letovice, Bystrc,
Střelíce ; údolí ledové u Vranova, u Znojma (Oborny), Nová Říše, Vel. Dyjice,
Tele, Javořice, Vek Meziříčí, Pernštýn, Bystřice, Nov. město, Žďár, Něm.
Libava, Petrovice, Česk. Bohdikov; Zábřeh (Theimer). V okolí prostějovském :
na Zlechově, na Kosíři, v sečích u Určic, u Mysliovic, ve Zbánovském žlebě,

- 46 —

na Babce, na Rozsooháči, y Končinách na vysočině drahanské (Spitzner).
Javorník, Uh. Brod; Rusava (Sloboda), Střelná u Libavy, údolí Bystřice
u Hrub. Vody (Oborny), Šternberk, Moravka, Urbaška u Slaviče, Jablunkov;
kolem Těšína fZlík).

b) crenatum Mild. Ukroj ky druhého řádu i po stranách zřejmě
vroubkovaně zubaté.

Hojný, až obecný. V okolí Brna: Rosice, Ostrovačice, Veveří, Adamov,
Blansko, Letovice, Clirastová (Niessl), Líšeň, Ochoz, Babice, Krtiny, Mal. Bu-
kovinka, Sentice, Boskovice, Mlatkov, Jundrov, Dambořice a na j. m. hojný-
Slavičský les u Třebíče (Zavřel), Rapotické lesy u Náměště (Roemer), údolí
Dyje a Hradnice u Znojma, Devět mlýnů na Dyji a u Hardeku (Oborny),
Telč, Urbanov, Stamberk, Hostětice, Raděnice, Bystřice p. P., Vitochov, Zvole,
Hor. Rozinka, Ochoza u Nov. města, Frysava, les u Křivého Javoru, Žákova
hora. V okolí prostějovském: v Selouteckém lese, na Kosíři, na Kozákově, na
Obrově noze, ve Žbánovském a Vícovském žlebě řidčeji (Spitzner), Střelná
u Libavy (Oborny). Obecný v severní Moravě, v pohoří Kladského Sněžníku
a v horách Jesenických, zde i ve vyšších polohách : Kladský Sněžník, Červený
vrch, Uhuštýn, Velk. Jelení hřeben. — Velk. kotlina (Paul). V Jeseníku též
rostliny s černými plévami. Hojný v Karpatech : Nová Lhota, Strany, Val.
Klobouky, od Halenková až k Fridlandu; Rusava (Sloboda) Rožnov, Frenštát
atd. Ve Slezsku : Lubna na úpatí Lysé hory (Makowsky), Vítkov, Odry,
Jablunkov, Ludvíkov; Opava, Karlovské studénky (Spatzier), Waldenburg
(Milde).

c) incisum Moore (A. f. m. var. umbrosum Milde). Listy
přes 1"25 m. v., délka řapíku a šířka listu 0"40 m. Listy chabé, řapík
i s vřetenem zelenavý, na hořejší straně lysý, úkrojky druhého řádu se
nedotýkající, na okraji vroubkovaně zubaté až peřenoklané. Kupky od-
dělené.

Hady u Brna (Makowsky) hojně ve vlhkých lesních žlebech mezi Ostro-
vačicemi, Popůvkami a Zebětínem (Niessl); lesy mezi Střelicemi a Tečicemi.

d) heleopteris Borckhausen (spec.) Obyčejně neplodný.
Listy 0"30 — 0'60 m. v., chabé, řapík bělavý, skorém lysý, úkrojky druhého
řá(hi hluboko vroubkovaně, oddálené, obyčejně v podobě delty, na dolej-
ším okraji obloukovitě šikmo-sbíhavé.

Adamov (Theimer)!, Ostrovačice (Niessl), Koňská u Těšína (Milde)!,
Hradisko u Krnova (Spatzier).

e) d eorsolobatum Moore. (A. f. m. var. incisum Milde).
Listy tuhé, řapík krátký četnými plévami, nejdolejší úkrojky prvního
řádu se spodinou široce kosníkovou, úkrojky druhého řádu se dotýkající,
na líci s hlubokou jamkou, na okraji vroul)kovaiiě zubaté, první ouškaté.
Kupky plodní posléz splývající.

Posud jen v horách Jesenických (Milde).

2. Úkrojky lístku celokrajné neb vykrajované. Žíly pobočné vidlič-
natě dělené, dolejší na obou větvích kuj^ky, okraji přiblížené, nesoucí.
Ka})ík s 2 výstředními svazky cévními. Ostěra žlaznato-brvitá, prchavá.

— 47 —

26. A. oreopteris Sw. (A. montaiium Asclis., P o ly pó-
dium oreopteris Ehrh. K. horní.) Listy podloulilo kopinaté, ku
spodu silně zúžené, jednoduše zpeřené, svěle zelené, na rubu se zlato-
žlutými žlázami, řapík kratší listu i s dolení částí vřetena malými, hně-
dými plévami posázený, lístky peřenoklané, sblížené, dolejší malé, tří-
hranné, hořejší podlouhlé, úkrojky tupé, ploché, na ohrnutém kraji
žláznato-zubaté. Kupky malé, dosti oddělené. Oddenek tlustý, krátko-
clenný, šikmý.

Listy O' 50 — 0"80 m. v., jemné, rostlina vonná.

1\. Červenec — září. Vlhké horní lesy. V Jeseníku a Beskydách pořídku.
Údolí Bečvy na úpatí Radhoště (Makowsky), svah Kněhyně k Celadně
(Oborny), Bystřice (Ascherson), Rovnica, Cantory, Barania, Stazówka (Uech-
tritz), Ustroň (Milde), Lípová; Hockšar!, Frývaldov!, Zuckmantl, Velk. kotUna!
(Milde).

27. A. thelypteris Sw. (K. bahen ní). Listy podlouhlé neb
kopinaté, ke spodu málo zúžené, zpeřené, na rubu jen z mládí s malými
žlutými žlázami, později lysé ; řapík zdélí listu bez šupin ; lístky čárko-
vité kopinaté, poněkud oddálené, skorém hřebenitě peřenodílné, krátko-
řapičné; úkrojky podlouhlé, zahrotnatělé, plodonosné tříhranně srpovité,
s krajem ohrnutým, celokrajné neb vykrajovaně zubaté. Kupky plodní
ve dvou řadách, posléz splývající. Oddenek tenký, dlouhočlenný, plazivý.

Listy o 0"25 — ^1'00 m. v., světlo- neb žlutavě zelené.

'^. červenec — září. Bažiny lesní, rašeliny a olšiny. Pořídku. Olšiny u
nádraží abstorfského v Čechách, podobná místa nacházejí se i na půdě
moravské mezi Svitavou, Nov. Waldekem a Abstorfem (Niessl),^ bažiny pod
Lopeníkem blízko hranice, avšak již v Uhrách (Holuby in lit.) Sibice poblíž
Těšína (Reissek).

10. Athyrium Rotli. Papratka.

Kupky plodní na jedné straně žil listových připevněné, podlouhlé,
okrouhlé neb podkovité. Ostěra vyklenutá, na straně připevněná neb
zakrnělá. Plévy ohebné nemřížované. Řapík s dvěma v průseči polo-
měsíčitými svazky cévními.

28. A. filix femina Pioth. (P. samice.) Listy podlouhlé neb
vejčitě kopinaté dva- až třikrát zpeřené, světlozelené, útle zakončité,
jich délka a šířka velmi rozdílná; řapíky krátké na spodině s prodlou-
ženě kopinatými šupinami. Lístky podlouhlé neb čárkovitě kopinaté,
lístečky úzké, podlouhlé, dolejší peřenoklané až peřenodílné, úkrojky
podlouhlé, tupé, zubaté. Kupky plodní podkovité, od úhlů úkrojkových
pooddálené, bližší střední žíle. Ostěry trvanlivé, hořejší podlouhlé, dolejší
podkovité, brvité.

Listy 0-45 — 100 m. v., ve svazcích nálevkovitých nepřezimující,
útlé, jemně dělené, úkrojky různé šířky a různého rozdělení.

% Červenec — září. Vlhké, stinné lesy v rovině a předhoří obecná.

-48 -

a) dentatum Doll. Listy 0-30 m. v., 1-06 — 0-08 m. široké,
dvakrát peřenosecné, úkrojky dniliólio řádu jon zoubkované, ostěry po-
dlouhlé.

V okolí Brna: Adamov, Blansko, (Jsírovačice (Niessl), BilOvice, Krtiny,
Sloup, Boskovice, Tečice; skály hadcové u Mohelna a ve valounech u Ná-
měště (Roemer). Jiolíkovské údolí u Slavonic, údolí Dyje a Hradnice u
Znojma (Oborny), Fryšava, Žákova hora. V okolí prostějovském : pod Bukem,
na Kosíři, v Šebestově, v Kopřivovém, Zbánovském a Repešském žlebě, na
Obrově noze, na Babce, v Hudcově žlebě (Spitzner). V Beskydách: Rusava
(Sloboda), Javorník Kelský, Říčky u Lhotky, Rožnov, Domašov, Hrubá voda.
— Velk. Losin a v nízkém Jeseníku (Oborny), Bukovice, Pekařov, Mal. Morava.

b) fissidons D(>11. Listy přes 0'60 m. v. a 0'18 m. široké,
dvakrát peřenosecné s četnými kupkami, úkrojky druhého řádu peřeno-
klané, nejdolejší ušty s 8, hořejší s 2 neb 1 zoubkem.

Adamov, Letovice, Chrastová, Veveří, Kynice, Ostrovačice (Méssl), Vranov,
Černá hora, Tišnov, Kuřim, Bystrc ; Náměšť (Róemer), Znojmo, Hardek, Vranov
u Znojma, Devět mlýnu, Maryš u Slavonic (Oborny), Rasná, Bystřice p. P.,
Nov. město. V okolí prostějovském : v op;ištěných sklepích u drahanského
hřbitova (Spitzner). V Beskydách: Cáb, Radhošť, Javorník u Frenštátu;
hojný v Sudetách.

c) multidentatu m Doll. Listy až 1*2() m. vysoké a 0'25 m.
široké, třikrát peřenosecné, úkrojky třetího řádu kolkolem zubaté.

Údolí Fugnice u Hardoku, na cestě k Bratovu a kolem Maryše poblíž
Slavonic (Oborny), Volk. Karlovice. Ve Slezsku : kolem Ustroně ( Milde), Odry,
Moravka, Lomná.

29. A. al pestré Nylander. (Poly[)od. alpestre Hoppe,
P. horská). Listy vejéitě neb podlouhle kopinaté, dvakrát zpeřené,
řapík na spodině se širokými vejcitě kopinatými šupinami; lístky kopinaté,
lístečky podlouhlé, tupé, jich úkrojky odstálé, vejčité, na konci s 2 — 5
vejčitými, zaostřenými zoubky. Kupky vždy okrouhlé, při koutku výkrojků
postavené, záhy nahé. Ostěra velmi malá brvitá, brzy opadává. Výtrusy
černohnědé, vejčité, bradavičnaté.

Listy 0"50 — 1-20 m. v., ])odobné listům u předešlého.

% Červenec, srpen. Lesy a stinné, vlhké žleby horské. Kladský
Sněžník (Wimmer), Černá- a Suchá kupa. Houfně v Jeseníku: hojná na
Hockšaru, Koperníku, Studénkové holi, Leiterberku a Pradědu : (Oborny) ! ,
Fuhrmannštýn, Červený vrch, Tetřeví bouda poblíž Ovčírny, Petrštýn, Velk.
kotlina, Velk. Jelení hřeben. Břidlicová hole, Hiirndlštýn atd. V Beskydách
pořídku: Radhošť, Lysá hora (Makowsky), Barania (Milde).

11. (;V stopte i'is Bcriih. Puchýřiiík.

Kupky na hřbetě žil postavené, okrouhlé, ostery na spodině kupky
obloukem na žilku kolmým připevněné, vejčité, útlounké.

30. C. fragilis Bernh. (Póly pod. fragile L. P. křehký).
Listy podlouhlé neb podlouhle kopinaté, dvakrát zpeřené. světlozelené,

- 49 —

volmi jemné ; řapíky obyčojně kratší listů, lámavé, křeliké. Lístky vejčitě
podloiildé iiob Yojřitó kopiiiató, iiejdolej.ší dva kratší dvou ii:isk'dujících ;
lístečky peřenodílné Jieb peřeiiosecné, krátkořapiřnó neb přisedlé, s ušty
zaokroublenými neb tupě pilovitými. Oddenek tlnstý, vidlicnatě dělený,
rovnoviižný.

Listy 0"10 — (VSo m. v., chabé, řapíky lámavé.

Ij- Červenec — září. Stinné žleby, lesy, sktály, zdi. Od pahorkatiny až
do hor v různých odrůdách rozšířen.

Bez zjištěného tvaru: Hodonínský les (Theimer), luka bahnitá za ná-
dražím u Bzence (Bubela), Jihlava (Pokorný), Zdánice, Star. město; Rusava
(Sloboda), Vsetín (Bubela), Smrk u Celadny, Pískovna u Kopřivnic, Zámecká
hora u Fulneku (Sapetza), hojný kolem Těšína (Zlík), Černá kupa, Koldštýn,
Líhuštýn. Spoře na štěrku u Karlovské studéidcy, Velk. kotlina (Niessl),
Bruntál, Vrbno, Kronsdorf, Nov. a Star. Purkartice, Habartice, Brumovice,
Krnov, Opava, Hradec (Spatzier).

a) dentata Dicks. Listy úzké, kopinaté, ztuha })římé, úkrojky
velmi krátké, vejéité, tupé, mělce lalocnaté, tupě zoubkované, skoro
přisedlé.

V okolí Brna: Ostrovačice, Něm. Kynice, Vev. Bítyška, Adamov, údolí
Punkvy u Blanska (Niessl), Kartouzy, Bílovice, Vranov, Kuřim, Tišnov, Ned-
vědice, Boskovice, Bystrc, Holedná u Jundrova, Střelíce, Zastávka ; Polavské
a Mikulovské kopce (Niessl), Náměšť (Roemer), Vranov, Hardek, Znojmo,
Třebíč (Oborny), Velk. Meziříčí, Petrovice, Raděnice, údolí Nedvědičky u
Spáleného mlýna, Pernštýn, Zubštýn, Neudek, Jimramov, Nov. Jimramov.
Kolem Prostějova: v secech u Určíc, na Knězi hoře u Krumsína, na Hře-
benu u Kobeřic, na Obrově noze, ve Zbánovském a Sebestově žlebě, na
Boří u Otinovsi, na Babce (Spitzner), Kotouč u Stramberka (Sapetza), údolí
Bystřice u Hrubé Vody (Burghauser), Bradlo u Něm. Libavy. Ve Slezsku:
Lysá hora (Makowsky) !, zde až k temenu, Lomná, Jablunkov, Vítkov; Odry,
Krnov, Velk. kotlina (Spatzier).

b) p i n 11 a t i p a r t i t a M i 1 d e. Lístečky peřenoklané neb pe-
řenodílné.

a) anthriscifolia Hoffm. (spec.) Listy dvakrát iieřenosečné,
úkrojky podlouhle vejčité, ušty podlouhlé, krátce zoubkované.

Rozšířen na místech stinných. V okolí Brna: Ostrovačice, Adamov!,
Blansko, Letovice (Niessl), Cinzendorf, Doubravník, Holedná u Jundrova,
Tečice; Hardek, Znojmo, Devět mlýnů (Oborny), Náměšť (Roemer), Telč,
Balín, Vosova, les Špitálský u Bystřice, Vitochov, Chudobín, Nov.^ město.
V okolí Prostějova: v Plumlovské oboře, na Mokři u Zárovic, ve Zbánov-
ském žlebě (Spitzner). V Jeseníku (Niessl), v severní Moravě s předešlým
rozšířen. Les Studenčený a j. u Star. Hamrů. Ve Slezsku: Moravka, les
Ptačinky u Střed. Lomné, Frývaldov ; Krnov (Spatzier) !.

/5) cynapifolia Mil do. Lístky tupé, lístečky klínovité, tupounké,
úkrojky opakvejčité, s krátkými a tupými zoubky. Ku])ky roz-
troušené.

4

-50-

Porídku: Adamov poblíž Brna (Niessl), Klášteříu Třebíče (Zavřel),
údolí Dyje u Star. Hobzí a Hardek (Oborny), spoře ve Žbánovském žlebě u
Prostějova (Spitzner), Šleglová studénka. Ustroň ve Slezsku (Thamm).

/-) an gusta ta Milde. Listy velmi široké, tmavé až černozelené,
lístečky oddálené, kopinaté, zahrotnatělé, peřenodílné. úkrojky kopinaté
neb podlouhlé, s ostrými delšími zoubky.

Mokřady, stinné, vlhké skály. Pořídku. Lesní žleby v údolí Svitavy u
Brna, při vzchode na Macochu, v údolí Pustém (Niessl). Holštýn; Děry
tvarohové na Kladském Sněžníku (Milde).

31. C. sudetica A. Br. a Milde (1855). [P. sudetský]. Listy
vejčitě trojliranné, přihrocené, skorém třikrát zpeřené; řapíky dlouhé,
lysé neb na spodině spoře bledohnědě šupinaté, lámavé. Lístky podlouhle
vejčité neb kosníkové, nejdolejší dva něco delší následujících, lístečky
vejčitě podlouhlé neb vejčité, zpeřené neb peřenodělené, krátkořapičné,
nejdolejší mnohem menší než následující, jich úkrojky opakvejčité, uťaté,
zoubkované neb pilované. Ostěra žláznatá, výtrusy světlohnědé, ostnité.
Oddenek nitkovitý, plazivý, rozvětvený.

Listy ()*15 — 0'85 m. v., osamělé, chabé, světlo- až tmavozelené.

1\. Červen, srpen. Stiímé skály, horské lesy, zetlelé stromy. Jen
v horách Jesenických, neroste v Beskydách, a vyskytuje se teprv opět v Kar-
patech od Tater počínajíc. Svah Hockšaru k Lípové (Milde), Jelení louky u
Tomášova (Grabowski), poblíž jezera Mechového u Reivízu (Wichura), Lei-
terberk nad Waldenburkem (Uechtritz), les na Bílém Seifenu (Bachmann),
Česnekový příkop, Opava pod Ovčírnou.

12. Striitliiopteris Willd. Péro vnik.

Listy plodné i neplodné různotvarné ; kraje plodných listii jsou až
ku střední žíle dolu svinuty a zahalují úplně kupky zastřené zvláštní
blánitou, okrouhlou ostěrou ; později se trhají v příčné laloky a zůstavují
cáry na střední žíle.

32. S. germanica Willd. (Osmunda struthiopteris L. P.
pštros í). Listy neplodné, nepřezimující, v nálevkovitém koši, uprostřed
nich mnohem kratší hnědé listy plodonosné ; tyto čárkovitě kopinaté,
zpeřené, tuhé, příčnými zádrhy jako vroubkované ; jich lístky čárkovitě
s okrajem skoro oble svinutým, neplodné široko podlouhle kopinaté,
zpeřené, měkké, jich lístky kopinaté, přihrocené, peřenoklané s podlouh-
lými, tupými, skoro celokrajnými, na dolejšku střechovitě se kryjícími úkrojky.
Kupky splývající. Ostěra vně otevřená, prchavá. Oddenek výběžkatý.

Listy 0"60 — L50 m. v. neplodné světlozelené, plodné podobné peří
pštrosímu.

'^. Srpen — říjen. Stinné, kamenité břehy potoční. Křoviny v údolí
Visly u Ustroně iKotschy a Milde), hojněji dále na horu, hlavně v Polanii,
ale sotva až k horní Visle (Uechtritz).

~5l -

2. Řád. Ophioglosseae R Br. Vratiěkovité.

Rody:

Výtrusnice na čárkovitě jazykovitém j)lodo]istn dvouřadé, nezřejme
oddělpné, ve zdánlivý klas sestavené. lo. (JpliiíKjlnssuir,.

Výtrusnice na krajích rozděleného plodolistu, zdánlivou latu činící
zřetelně oddělené. 14. Bníri/ch/íi7n.

13. Opliioglossum L. Hadí jazyk.

Výtrusnice po obou stranách střední žíly plodních listu, do polou
2-chlopně pukající.

33. O. vulgát um L. (H. obecný). List neplodný vejčitý neb
podlouhle vejčitý, tupý, celokrajný, objímavý, kožovitý; řapík jeho s řa-
píkem plodného, obyčejně delšího listu do půl délky jeho srostlý. Klas
z 14 až 20 párů výtrusnic složený. Oddenek krátký, s četnými, tlustými
kořeny, každoročně v jeden, řidčeji ve dva listy vyhánějící.

Listy 0-05 — O' 30 m. v., neplodný žlutavozelený, lesklý, klas posléz
žlutý.

Ij. Konec června— července; v horách i v srpnu. Vlhká slatinná luka,
travnatá místa v lesích; pořídku. Javořina; na lesním okraji hory Svince u
Nov. Jičína 1883 mnou nalezen. Louky u Březové poblíž moravských hranic
(Holuby); Babelovi sděleno, že i u Frenštátu se vyskytuje. Ve Slezsku: Na
Tuhl u Těšína (Zlík), u Ludvíkova nad doly „Simon a Juda" u Mal. Moravy
(Wimmer), u Einsiedlu, kolem Dolní Lípové, na Urlichu, kolem Detřichova u
Frývaldova s Botrychium rutaefohum velmi hojně (Milde) ; podobně i na
lukách u Horní vesničky poblíž Abstorfu na hranici české (Niessner).

b) polyphyllum A. Br. (O. a zor i cum Presl). Rostlina menší,
s 2 — 3 široce kopinatými, často vesměs plodnými listy, co do zevnějšku
jihoevropskému O. lusitanicum L. podobný.

Velmi řídký. Posud jen na suchých, skalnatých úklonech Grafenberku
ve Slezsku (Milde).

14. Botrychium Swartz. Vratička.

Listy neplodné obyčejně dělené, výtrusnice na rubu úzkých úkrojků.
1. Rostlina lysá, list neplodný podlouhlý, až vejčitý.
a) Úkrojky neplodných listů celé, řidčeji dlanitě sečné.

34. B. lunaria S w. (V. obecná). List neplodný ze širší spodiny
vejčitě podlouhlý, jednoduše peřenodílný, s 5—15 lístky, z nichž dolejší
půlměsíčité, hořejší kHnovité, vroubkované neb dlanito-laločnaté, z předu
celokrajné, vějířovitě žilnaté; řapík listu neplodného skoro zcela s řa-
píkem plodolistu srostlý. Oddenek krátký s vodorovnými, silnými kořeny.

Listy 0-05— O- 30 m. v. žlutozelené, něco šťavnaté. Od loňských

rostlin jen zbytky zhnědlých pošev listových.

4*

- 52 —

Tj. Červen, červenec, v horách i v srpnu. Vlhké písčiny, lesní Inka,
kamenité a travnaté stráně.

a) normu] i s Ropor. Ukrojky colokrajm' ncl) niplce vlnovité
vroubk ovane.

Roztroušena. Kol(nn }3rna: řídká na skalácli v Újezdu Briilové v Pí-
sařkách (Makowsky), Kuřimský vrch, les nad kostelem u Adamova, zřícenina
Buchlov (Bubela), kolem cest v údolí Hradnice u Znojma (Úborny), kolem
Třebíče; kopec poblíž Jihlavské silnice, u židovského hřbitova, u Větrného
mlýna, na pastvisku pod Babou (Zavřel); v krajině Telecké : Markvartice,
vlhké písčiny poblíž hostince u Koruny na cestě ze Želetavy do Telče, Stu-
dená, hojná v okolí Nov. města: stráň u Klečkovského rybníka a kamenitý
iihor v polích pana Šírá poblíž Horních Dvorců u Nov. města, Vlachovice,
Fryšava. Kolem Prostějova: Na stráni u Stichovic řídce (Spitzner) ; hojná
po hřebenu Javořiny! a Lopeníka (Holuby); Kotoučů Stramberka (Sapetza) !.
Hojná v Jeseníku: Hole studénková, Vodorovná stezka, Petrštýn, Janovická
hole, Velk. kotlina, též i na Měšťanských skalách u Šumberka (Paul),
Maják. Ve Slezsku: Frývaldov : Gráfenberk (Milde), Tul, Velk. Cantory, Lysá
hora (Zlík).

b) s n b i n c i s u m R o p e r. Lístky hloubej i vroubkované nel) za-
říznuté.

Řidčeji. Hockšar, Fuhrmannštýn (Makowsky), Hole studénková (Plosel),
Praděd (Oborny)!, Petrštýn, Janovická hole; Velk. kotlina (Uechtritz)!, Třebíč
(Zavřel), Nov. město; louky Planisko u Rusavy (Sloboda).

c) incisuni Piíiper. Lístky 2 — Skrát lilnlxiko vějířovité sečné,
úkiojky vroubkované.

Velmi řídká : Stráň nad kostelem u Adamova (Theimer), Rusava (Slo-
boda), Fuhrmannštýn, Praděd, Velk. kotlina (Makowsky), na Holi studénkové
s obyčejným tvarem (Plosel v herb. Uechtritzově).

Bez udaného tvaru, u většiny však dojista s tvar(;m nejobyčejnějším a)
normalis Roper: Popické a Karlovy lesy u Jihlavy (Pokorný), Javořina (Ma-
kowsky), Javorník u Věrovic, Steinberk u Nov. Jičína (Sapetza), Fridland
(Schlosser), Teplice u Hranic (Reissek). Ve Slezsku: Bruntál, Rázová, Spacho v,
Benešov, Krnov, Friedberk (Spatzier), Ježník, Kronsdorf, Karlstál. Karlov-
ská studénka (llein). Urlicli u Mal. Moravy, všude kolem Gráfenberku. Velk.
Cantory, na Tulu (Milde a Wimmer).

35. B. simplcix Hitclic. (V. jednoduchá). Plodné i neplodné
listy jen na spodině, nikdy až po latu s řapíky srostlé. Čepel okrouhlá
neb opak vejčitá na spodině zaokrouhlená neb slabě srdčitá, nedělená,
řidčeji trojčetná neb peřenoklaná, s úkrojky celokrajnými.

Listy 0'03— 0-l() ni. v.

% Květen, červen. Stráně, travnatá místa. Velmi ]iořídku. Na svahu
vápenného kopce u Dol. Lípové ve dvou kusech s \]. lunaria (Milde).

b) Ukrojky listu neplodného peřenoklané neb peřenodílné. Lata
od stálá.

30. B. matricariaefolium A. Br. (B. rámo sum A s c li s.
V. lieřniánkol i stá). List neplodný přisedlý, nad prostředkem rostliny,

- 53 —

často těšiu' [)()d latou od plodiiúlio so oddělující; jeho i:v[n'\ tříhraiiiir
vejčitá neb vejčitě podlouhlá, dvakrát peřenodílná, úkrojky ua s[)odu
klínovité, podlouhlé neb vejčité, tu}>é, peřenosečné, až peřenoklané, s žilami
zpeřeuými, ušty celokrajné neb jemně vroubkované.
Listy ()08— 0-25 m. v., řapíky tlusté.

2j. Červen, červenec. Světlé suché lesy, lesní luka, pastviny, výslunné,
travnaté chlumy. Pořídku. Vysoký kámen u Jihlavy (Neumann); hojná na
střední hoře v Měšťanském lese u Šumberku s B. lunaria (Gehhart a Paul),
Detřichov u Frývaldova, mezi Frývaldovem a Reivízem, na slválc žulové
v údolí I)ol. Lípové (Milde).

2. Rapík porůznu cldupatý, list neplodný tuojhranný.

37. B. tématům Sw. (B. rutaefolium AI. Br., B. matri-
cariae Spr., B. matricaroides Willd., V. troj itá, routol ist á).
Neplodné listy 1 — 2, jich řapík toliko nejdoleji s řapíkem [)Iodného listu srostlý.
Čepel okrouhle deltovitá, trojená, lístky peřenodílné, úkrojky podlouhle vejcité,
až vejčitě okrouhlé, nej dolejší peřenoklané, ostatní vroubkovaně pilovité.

Listy 0"08 — 0"25 m. v. světlozelené, nejmladší dva listy na spodu
často pošvou staršího páru listu objaté.

T\. Červenec — září. Lesní horské stráně, travnatá úbočí. Porůzná. Vý-
slunné lesní pastviny Vysokého kamene u Jihlavy (Neumann), Střelná v hor-
ním pohoří Oderském (Burghauser), pod Měšťanskými skalami v Měšťanském
lese u Šumberku (Paul), ve vysokém lese cestou v levo od Svýcarny na
Pradědu směrem k Winkelsdorfu (Hein). Ve Slezsku: na Lysé hoře! a u
Mohelnické myslivny (Reissek), na vlhké a krátkotravnaté louce u Krásné.
Ludvíkov (Krause)!, Uhuštýn u Einsiedlu (Grabowski), Detřichov, hojná u
Reivízu a sice při silnici do Einsiedlu (Milde), Gráfenberk (Wichura) !.

3. Řád. Equisetaeeae D. C. Přesliekovité.

15. Equisetuiu L. Presličku.

A. Phaner opora. Milde. Lodyha jednoletá hladká neb málo
drsná. Priiduchy velmi malé v stejné výšce s builkami pokožky, pročež
nepokryté. Klasy tupé.

1 . H e t e r o p h y a d i c a A.B r. Plodné lodyhy měkké, aspoň z mládí
zelené, neplodným nepodobné ; větve bez střední dutiny.

a) Vernalia A. Br. Plodné i neplodné lodyhy ruznotvarné ; plodné
dříve, obyčejně z jara vyríistající, jednoduché, bělavé neb červenavé
s pošvami nadmutými, neplodné zelené, hladké s větvemi přeslenitými,
drsnými a pošvami malými, přilehlými.

38. E. arvense L. (P. polní). Lodyhy jarní žlutavé nebo pleťové,
šťavnaté, nerýhované, jich pošvy oddálené, kornoutovité, bělavé, s 9 — 12
kopinatými, zahrocenými, obyčejně tmavohnědými zuby; lodyhy neplodné
zelené 9 — 12žebré, drsné ; jich pošvy válcovité, zelené, s 12 — 18 tříhranně
kopinatými, černavými, bíle vroubenými zuby, větve 4 — Sliranné, jedno-

— 54 —

duelié neb opět rozvětvené, jich prvm' člen delší než pošva lodyhová
k němu přináležející, zuby jich pošev zeleně, krátce ko})inatě. Oddenek
rozvětvený.

V. lodyhy plodně 0-10— Q-BU m., neplodně 0-15— 075 m. Klas
štíhlý, žlutavý.

1\. Březen, duben. Role, pastviny, meze, lesy. Obecná v rovině i před-
hoří, pořídku v horách.

a) decumbens G. Meyer. Neplodná. Lodyha položená neb vy-
stoupavá, s četnými často opět rozvětvenými, lodyhu někdy prorůstajícími
větvemi.

Obecná v rovině i v předhoří, výminkou též ve Volk. kotlině (Milde a
Niessl).

b) nemorosum AI. Br. Neplodná. Lodyha až přes 1"00 m. v.,
zelenavě bílá, přímá, silnější, na spodní straně nerOzvětvená, větve oby-
čejně jednoduchě, rovnovážně odstálé, často silně prodlouženě.

V lesích a houštinách rozšířena. V okolí Brna: Adamov (Theimer),
Ostrovačice (Niessl), Bílovice, Krtiny, Mal. a Velk. Bukovina, Ořešín, údolí
Punkvy u Blanska, Letovice, Kunštát, Tulešice. Kolem Znojma, Hardeku,
Vranova, Budkova (Oborny), na vlkhých místech v secech pod Bukem (Spitz-
ner), hojná u Kroměříže (Palla), Radkov, Řašná, Dolní Bobrová, Vitochov, Něm.
Libava. V severní Moravě, jako v lese poblíž nádraží u Bludova (Oborny) a
Velk. Losin, Nová ves, Bukovice, Velvice, Raškov, kolem Rymařova, Budišov.
Ve východní Moravě: Javorník, Nová Lhota, Uh. Brod, Havřice, Val. Klo-
bouky, Halenkov, Fridland. Ve Slezsku: Pržno, Bruntál, Vítkov, Odry,
Loučky, Těšín atd.

c) varium Milde. Z pravidla neplodná. Lodyha ztuha přímá,
tenká, na konci jednoduchá, s větvemi krátkými, členy do polou červe-
navě, ostatně tmavozeleně. Pošvy černavé.

Rozšířena na suchých rolích kolem Brna, Krumlova, Vyškova ; u Znojma
(Oborny), Prostějova (Spitzner) atd.

d) irriguum Milde. Neplodné lodyhy pravidelně, plodné 0-20
až 0'25 m. v., vystoupavé neb přímě, deseti- neb vícezubé, s dutinou
střední, na hoře uvadlé. Klas nejvíce seschlý, převislý, na spodní části
zelený, s pravidelnými větvemi neidodnými neb klas nesoucími.

Pořídku: Ostrovačice u Brna (Niessl), Střelná (Oborny).

e) campe stře F. Schultz. (spec.) Plodná lodyha silná, stejno-
tvárná se zelenou neplodnou; větve neplodné neb klas nesoucí, zřídka
žádné, krátké, na konci svém v létě klas nesoucí.

Písčiny polní, pořídku. U Boskovic.

39. E. maximum Lumk. (E. tel mátej a Elirh. P. obrov-
ská). Lodyhy plodné jednoduché, bělavé neb červenavé, slabě rýhované,
tlusté, jich pošvy sblížené, kuželovité, nahnědle s 20 — 30 tmavohnědými,
šidlovitýnii dlouhou osinou zakončenými zuby, neplodné 12 — 2(lžebré,
hladké, co slonová kosť bílé, jich pošvy krátce válcovité, přilehlé se

— 55 —

zuby luilinědlými, ko])iiiatě .šidlovitýini, větve 6 — Slininné, rovnovážné
odstálé, později převislé, první člen j)Ošledin'cli kratíí než příslušné
k němu pošvy lodyhové.

V. plodné na prst tlusté lodyhy O' 15 — 0-30 m., neplodné 0'75 až
1'50 m. a více, klas tlustý.

1\. Březen, duben. Hlavně v půdě jilovité, břehy, bažiny lesní. Porůzná.

a) genuinum mih i. Lodyhy neplodné přes 1 m. v. jich ])0Švy
přilehlé, as SOzubé, plodné na prst tlusté s pošvami sblíženými, kuželo-
vitými.

Lopeník (Holuby), Hůrka, Rubensko na cestě k Lysé hoře a j. m. u
Uh. Brodu; kolem Vsetína! a Mikulůvky (Bubela), údolí dolní Bečvy (Ma-
kowsky), Frenštát, u Tamoviekého dvora poblíž Stramberka, Lhota, Zubří,
Hranice I (Sapetza), Vel. Kunčice, Rožnov; příkopy u Nov. Jičína a Štram-
berk (Sapetza)!, údolí Ostravice mezi Paskovem a Místkem četně a dojista
ještě u Fridlandu, tu však již na slezské straně u Lubna! ((Jborny). Ve
Slezsku : Lomná, Jablunkov, Piosek ; hojná u Těšína !, na jednom dvoře
v samém městě, Bohušovice !, Blogotice, Koňská!, Trzyniec (Uechtritz), les
Kopce poblíž Bohušovic ; vlhčiny v Lovickém mlází (Hein), u Ropice a Žu-
kova (Reissek), na myslivně u Horní Visly poblíž Ustroně (Wimmer), v bah-
nitém smrčí u pršných lázní a u pruské studénky v Gráfenberku (Milde).

b) breve Milde. Neplodná. Lodyha nízká, 0'25 — 0"85 m. v.,
přímá, silně rozvětvená, s větvemi odstálými, již ze spodu vynikajícími,
pošvy velmi sblížené.

Lubno (Oborny); Jablunkov; Blogotice, Trzyniec (Uechtritz).

c) serotinum A. Br. Lodyha jako u neplodné rostliny, v červnu
a červenci však s konečným klasem.

Velmi pořídku: posud jen poskrovnu u Gráfenberku (Milde).

b) Subvernalia A. Br. Plodné i neplodné lodyhy současné,
posléz sobě podobné. Plodné z mládí nahnědlé, později zelené, na hoře
rozvětvené, neplodné zelené s řadami pichu, pod pošvami špičatými
zoubky velmi drsné, jich větve hladké.

40. K. sil váti cum L. (P. lesní). Lodyhy plodné červenohnědé
neb zelenavé, jemně rýhované, jich pošvy veliké, nadmuté, zvonkovitě
válcovité, na spodu zelené, na konci hnědé suchomázdřité, ve 3 — 5 po-
dlouhle kopinatých, přihrocených, z 3 — 4 srostlých zubů vzniklých
úkrojku rozeklané. Neplodné lodyhy tmavozelené, 9 — 12žebré, na žebrech
s 2 řadami osténku, koncem nící, s větvemi opět rozvětvenými, tenkými,
óbloukovitě převislými, pošvy menší přilehlé, se zuby kopinatými, jemně
zahrocenými.

Lod. jemně a úhledně rozvětvená, plodná 0'20 — 0-45 m., nei)lodná
0"25 — 0"6() m. v., větve čtyřhranné, jich pošvy třízubé.

% Duben, květen. Vlhké stinné lesy, řidčeji role v pahorkatině, před-
hoří a horách do výše 1400 m. Porůzná ve tvaru praecox Milde s hnědou
lodyhou plodnou, z mládí jednoduchou, po uzrání výtrusů rozvětvenou.

— 56

Y okolí Brna: Jehnice, Vranov, Adamov, Lctoviee, Svitava (Oborny),
Oclioz, Kanice, Bílovice, Babice, Krtiny, kolem Tišnova, Boskovice, Štěpánov,
Úsobrno. Ve Znojemsku: Náměšť (Roemer), v Bratovském lese u Vranova,
v Blatenském a v Budkovském lese u Mor. Budějovic, Olbramův kostel a
Vračovice poblíž Znojma (Oborny), u Jihlavy (Pokorný) a otud podél hranice
až do Slavonic, zde na Strážné hoře a ve žlebě Spáleném (Oborny), Olší,
Hradisko, Dobrá voda, Velk. Vano v, Ěasná, les Vykázaný u Světlé, Raděnice,
Dvořiště, ^ Vitochov, Zvole, Nov. město, Vlach ovice, Bratraňovská u Lhotky,
Rokytná, Zdar, Beberek, Šlaghamry, kolem Jimramova, Bradlo u Něm. Libavy.
V okolí Prostějova: na Košíři, v secech nad Určicemi, v hájích u Snihotic
a v lesích vysočiny drahanské porůznu (Spitzner), Rataje a Popovice (Palla).
Velk. Losin, Maršíkov, Nová ves, Ludvíkov, Rejhartice, Něm. Bohdíkov,
Pekařov, Pusté Žibřidovice, Pradědův les, Malá Morava, Krondorfl, Star.
město, Teplice, Jamrtice, Budišov. — Střelná (Oborny). Hojná v Beskydách:
Potoky u Javorníka, Strany, Velk. Karlovice; Javořina (Holuby)!, Rusava
(Sloboda)!, velmi roztroušená u Vsetína (Bubela), Říčky u Bystřice, Frenštát,
Velk. Kunčice, Rybář a Paseky u Hranic, Týnské hájemství, Podstat, Kyslířov,
Libava, Domašov. Fridland a mnohá jiná místa v údolí Ostravice (Oborny).
Obecná v Jeseníku zde i ve značné výši: Kladský Sněžník (Uechtritz) ! ,
Červený vrch, Praděd, Velká kotlina (Milde) ! , Hole studénková. Ve Slezsku :
Vítkov, Krásná, Slaviče. — • V Opavsku a Těšínsku obecná (Oborny).

b) cap i 11a re Huffm. Lodyha iK^plodná až O' 75 m. v., větve a
větvičky skoro rovnovážně odstálé, velmi tenké až vláskovité, zeleně.

Dosti hojná: Andělka poblíž Letovic, Svitava (Niessl), Mal. Bukovina,
Kochov, Ostrovačice, les Křenička u Balína, Sklené, Fryšava, Koldštýn,
Raškovský les. Vysoký les u Janovic. Hojná v Jeseníku: Gráfenberk, Reivíz,
Karlovská studénka atd. (Niessl), Lípová, Vrbno, Ludvíkov, Mal. Morava,
údolí horní Tise, zde i ve vyšších polohách jako: Hole studénková, Česnekový
příkop, Opava pod Ovčírnou, Kriech, Berggeist. V Beskydách : Říčky u By-
střice, Horní Bečva, Gavalčanské hájemství a údolí Maxrailianky u Salajky,
Hutěnský les u Star. Hamrů.

c) s e r o t i n u ni Milde. Lodyha plodná již z mládí zelená, 8 větvemi
krátkými,

Pořídku: Střelná v horním pohoří Oderském, Vračovice u Znojma,
u Třebíče na polích ku Ptačovu, a přehojná ve Vilémovickém lese (Oborny).

41. E. pra ten se Elirli. (E. umbrosum Meyer, P. luční).
Lodyhy plodné nalinědlě neb žlutavě, jemně rýhované, se žebry jemně
zoubkovanými neb liladkými, jich ])ošvy kornoutovitě, brázdité, sivozelené
s tmavohnědými neb bílými, příčnými pruhy, H — ISzubě, zuby přihnědlě,
se širokou bělavou obrubou, dolejších pošev volně, Jiořejších ěásteěiiě
srostlé, krátce přihrocené. Lodyhy neplodně, ostrožebrě, s jednoduchými,
necotnými větvemi, žebra hořejší s jednou řadou ostěnkii, jich pošvy
menší, více přilehlé než u ])lo{|ných, zuby vejčitě, špičaté.

Lod. plodná 0"10- -0'25 m. v., ])odobná lodyze druhu E. arvonse,
neplodná 0"15 — 0"40 m. v., klas štíhlý, žlutohnědý neb ěervenavý.

'2J. Květen, červen. Lesy, písečná Inka. Velmi porůzná. V okolí Brna:
mokrá luka v údolí mezi Krtinami a Bukovinou (Theimer), vlhká luka

— 57 —

u Adamova, na cestě od Adamova k Babicím. Ve Znojemsku : některá místa
v údolí Uyje mezi Hardekem a Devíti mlýny (Oborny), meze a suché stráně
kolem Hosova u Jihlavy (Reichardt), u Rudna (Rlcoer). Ve Slezskii: Vidlice,
vstup na Praděd (Milde), suchá lesní luka u Arnultovic a Temenic směrem
k Biskupské kupě (Spatzier), meze luční na (Jbecné hoře u Krnova (liein).

3. Aestivalia A. Br. Lodyhy zelené, plodné i neplodné současné,
stejnotvárné, buď jednoduché neb rozvětvené, s ])ošvami přís tejnými.

42. E. palustre L. (P. bahen ní). Lodyha obyčejné s 9, nej-
více s 11 — 12 silně vypouklými na přič svraskalými žebry, zelená, nej-
více rozvětvená; pošvy zelené, válcovitě zvonkovité, volně přiléhající,
6 — lOzubé, zuby zelené, kopinatě šidlovité, přihrocené, se širokou bělo-
mázdřitou obrubou; větve obyčejně pětihranné, jednoduché, zuby jich
pošev tříhranné.

V. 0-25— 0-60 m. Lodyha štíhlá, klas černý.

Ij- Květen, červen. Bahnitá luka. příkopy, vlhké písčiny. Tvaru velice
proměnlivého.

a) genuinum mih i. Lodyha 0'30 — 0'5U m. v., obyčejně 9-,
zřídka vícežebrá, rozvětvená, větve pětihranné jednoduché.

Tvar po vytčeném území rozšířený a obecný ještě u kostela sv. Hu-
berta u Karlovské studénky ve výši 800 m.

b) poIy stachyum Willd. Všechny neb nejhořejší větve klas

nesoucí. Odrůda snadno znalá a lepotvárná.

Žilošice poblíž Brna (Niessl), Bílovice. Náměšť (Roemer), Znojmo, Mor.
Budějovice (Oborny), Jihlava (Pokorný), Střítež, Smrček, Dol. a Horn. Bo))rová,
v sever. Moravě dle zdání velmi pořídku. Kolem Kroměříže rozšířená, zvláště
u Měrůtek (Palla). Ve východní Moravě : Val. Klobouky, Poteč, Příkaz, Zdě-
chov, Huslénky, údolí Miloňovky a j. m. u Velk. Karlovic, Jasenka poblíž
Vsetína, Dušná, Viče. Ve Slezsku : Jablunkov.

c) nudum Duby. Lodyha 0"30 — 0"45 m. v. silná, přímá, 8 až
llhranná, jednoduchá.

Pořídku : Bystrc u Brna a kolem Svitavy (Niessl).

d) tenue Do 11. Lodyha 0"06 — 0'20 m. v., slabší 6 — Shranná,
jednoduchá.

Porůzná: Ostrovačice u Brna, na rašelině u Svitavy (Niessl), v okolí
Znojma, u Mor. Budějovic a Budkova (Oborny), u Tří Studní, Zdar, Něm.
Libava. Ve východní Moravě : Javorník a Ordějov.

e) nanum Milde. Lodyha zakrslá, 0"15 m. v., položená neb vy-
stoupavá, řidčeji přímá, velmi tenká, obyčejně rozvětvená.

Velk. kotlina v Jeseníku (Milde).

43. E. limo sum L. (P. mokra dní). Lodyha šedozelená, silná,
tlustá, jednoduchá neb řídce rozvětvená, s 10 — 30 (obyčejně 18) hlad-
kými žebry; pošvy válcovité, těsné přiléhající, leskle zelené, 15 — 20zubé.
kopinaté, tříhranné, černé s bílou úzkou obrubou. Větve 4 — Thranné,
zuby jich pošev přímé.

— 58 —

Lod. U'50 — 1'30 m. v. Klas vejčito })odlouli]ý, černohnědý. Oddenck
červenohnědý bez hlíz.

1\. Červen, červenec. Bažiny, břehy říčné, příkopy. V rovině i předhoří
hojná. Bez udaného tvaru: obecná u Jildavy (Pokorný), hojná v příkopech
u Bzence, Vsetína a Val. Meziříčí (Bubela), Nový Jičín (Sapetza), Sumberk
(Paul). Ve Slezsku : údolí Opavy a bařiny u Krnova (Spatzier).

a) Linneanum Dii 11. Lodyha až přes 0"90 m. v., jednoduchá
neb s nečetnými, roztroušenými větvemi.

Rozšířena. Andělka poblíž Letovic, Svitava, Abstorf (Niessl) ^Krtiny
(Theimer), Kartouzy, Bdovice, Černá hora, Jedovnice, Blansko, Rájec, Čertova
zmole v Písařkách, Černovice, Měnín, Vyškov, Břeclav. Ve Znojemsku: ve
všech rybnících u Dačic a Slavonic (Oborny), v Kačovském lese u Třebíče
(Zavřel), Náměšť (Roemer), Rešice u Ujezda, Vračovice, rybník v Budkovském
lese, u Jevišovic, Šimberský rybník u Šumvaldu (Oborny), Nová Říše, Zvo-
leňovice, Dobrá Voda, Řásná, Mal. Lhota, Stamberk, Slejboř, Mácová kaplička
u Velk. Meziříčí, Písečný, Nové město, Zdar, Zámek Zdar. Kolem Prostějova :
v mokřadech u Vrbátek, v Hluchovském rybníku, u Břesovic, u Plumlova,
na Osině, na Bílé vodě u Rozstání, u Hartmanic (Spitzner), u Bilan (Palla).
Velk. Losin, Bludov, Mal. Morava, Krondoríl ; Střelná (Burghauser), údolí
Dol. Bečvy (Makowsky), Cáb, Dušná; hojná v údolí Ostravice, jako u Frid-
landu, Paskova a Studénky (Oborny), Rohle (Bittner), u kostela sv. Huberta
u Karlovské studénky, Vítkov; Velk. kotlina (Niessl).

b) verticillatum Dii 11. Lodyha na hořejší části dokonale pře-
slenitě rozvětvená, s větvemi 4—7 neb 7 — Shrannými.

Hojná, avšak ne tou měrou co předešlá. Švarcava u Černovic u Brna,
Svitava, Abstorf (Niessl). Kartouzy, Evanovice, nad Verovnou u Tišnova,
Písařky, Lískovec. V okolí znojemském: Náměšť, Šimberský rybník u Šum-
valdu, u Újezdu poblíž Rešic. Ve znojemském kraji, u Lednice (Oborny),
Sichrovy rybníky u Slavonic (týž). Medovský rybník u Třech Studní, Fry-
šava, Zvole, Neudek, Rymařov. V okolí Prostějova: s předešlou v Otaslav-
ském rybníku, u Břesovic, u Stařechovic, u Kostelce, nad Krumsínem (Spitz-
ner). Ve východní Moravě: Stanovisko u Javorníka; hojná v údolí Ostravice
od Ostravy až po Fridland, Střelná u Libavy (Oborny). Ve Slezsku: Odry,
Beskyd u Krásné, kostel sv. Huberta u Karlovské studénky s předešlou. —
Mechové jezero u Reivízu (Oborny).

c) uliginosum Múhlenberg. Lodyha 9liranná, tenká, jedno-
duchá neb porůzně rozvětvená.

V Jeseníku (Milde).

d) i)oly stachyum Lejenne, s přesleny větví klasy nesoucích.
U Zábřehu (Theimer) s a) i b) (Oborny).

44. E. litorale Kiihlew. (E. inundatum Lasch. E. arvense
Xliiiiosum Milde. P. pobřežní). Lodyha šedohnědá, přímá, na
spodu vždy rozvětvená, se 7 — 16 ])řeútle svraskalými, často mělkou
rýhou ojjiitřenýnii žebry; ])ošvy zcleu(', volně ])riléhající, nejhořejší na
neplodné lodyze malé, i)řitisklé, na ])Iodné větší zvonkovitě otevřené,
zuby kopinatě šidlovité, černavohnědé, úzce běloki-ajné. Větve 4 — Bhranné.
se zuby šidlovitými. Klasy malé, na dlouhé stopce. Výtrusy bez mrštníků.

— 59 —

Lod. až 0"5(l m. v. Klasy malé, Ijlodé žlutavé. Oíldciiek s hlízami.
1\. Červen, červenec. ^ Vlhké písčiny. Velmi pořídku. Dolní Lípová
(Milde), v údolí Opavy u Uvalna a Bránice (Spatzier).

B. Cryptopora Mi Id o 1861. (Hiemalia A. Br.) Lodyha tuhá
tvrdá mi žebrech hrbolky velmi drsná, často ozimá. Pichy v j)ravidel-
uých řadáeh i)od pokožkou, která nad nimi ])říéii()u štěrl)inu tvoří. Klas
plodný .špičkou hrotnatý.

45. E. hiemale L. (P. zimní). Lodyha šedozelená, se širokou
střední dutinou, silná, 10 — 12žebrá, jednoduchá neb málo větvitá, oby-
čejně ozimá ; pošvy válcovité, těsně přiléhající, s ploskými žebry, nahoře
a někdy i vespod s úzkou černou })áskoii; jich zuby ko])inatě šidlovité,
se špicí blánitou, opadávající, okraj pošev po odpadnutí zu1)u vlnovitě
vroubkovaný, černý.

Lod. 0-50— 1-25 m. v.

jí) Schleicheri Milde. Lodyha s 8 — 12 rýhami, })0švy na ho-
řejším okraji poněkud odstálé, zuby černohnědé, hladké, z části trvalé

2J. Červen — srpen. Suché i vlhké písčiny. Pořídku. Říčky poblíž ryb-
níků pod Obrany u Rusavy (Sloboda), zde ve tvaru Schleicheri Milde; týž
tvar v lesíku pod nádražím u Bzence (Uechtritz 1855, Bubela). Výminkou
též ve Velk. kotlině v Jeseníku (Spatzier).

4G. E. r a m o s i s si m u m D e s f. ( E. e 1 o n g a t um W i 1 1 d. P. p r o-
dloužená). Lodyha 8 — 20žebrá, šedozelená, jednoletá, jednoduchá neb
na spodu s četnými dlouhými, 6— Shrannými větvemi, žebra s 1 řadou
hrbolku ; pošvy opak kuželovité zelené, zuby vejčité. s hrůtkem šidlo-
vitým, na okraji bělomázdřité, hrůtek lámavý.

Lod. 0-20— 1-20. m. v., klas hnědý.

a) gracile AI. Br. Lodyhy ve svazečku, ])oložené neb přímé,
0'30 m. dlouhé, vespod neb jen v prostředku rozvětvené ; větve po 2 — 3,
5 — Ghranné ; zuby bělavé, zřídka trvalé.

Tvar nejhojnější. Kartouzy a údolí Svitavy u Brna (Makowsky). Stře-
líce ; mezi Chrlicemi a Tuřany, břehy potoční v údolí Obravy u Žilošic
(Niessl), údolí Hradnice u Znojma a u Ivančic (Schwoder), při lesním kraji
Hartmanického hájemství poskrovnu (Spitzner).

b) virgatum AI. Br. Lodyhy až O^SU m. v., 5 — llhranné, obyčejně
hladké, přímé, namnoze jednoduché, někdy trsovité ; pošvy prodloužené
hladké neb 4 rýhami 0[)atřené, zuby obyčejně bílé, někdy hnědé neb
bledé, opadávající.

Přehojně na písčitých rolích mezi Sardicemi a Mutěnicemi, u Čejce
a Letovic (Niessl), Jundrov, Židlochovice (zde ve f. minor), Terezín, Bru-
movice. U Bzence (Bubela) a v údolí Hradnice u Znojma (Oborny).

c) altissimum A. Br. Lodyha, 0-60 — 2-00 m. v., zelená, i)římá,
14 — 2Bhranná, málo drsná; pošvy velmi prodloužené, dolejší ryšavé,
málo odstálé, větve Hhranné, někdy klasnaté, po (>— 15, zde onde s vět-
vičkami pobočnými.

— 60 —

Mezi křovím na okraji Čertovy zniole v Písařkách u Brna (Oborny)
a odtud až ku břehům Svratky; hráze dráhy u Písku a u Bzence (Buljela).

d) s u b v e r t i c i ] 1 a t u m A. Br. Lodyha jjřímá, ()"30 — 0'60 m. v.,
10 — 19hranná, obyčejně jen 12hranná; větve někdy klasnatějící, po B — 8,
6 — Obranné. Pošvy stejnobarevné.

Jdovité Muboké cesty u Bhičiny, Letovice iNiessl), údoH Hradnice
u Znojma (Oborny).

e) s i m p 1 e X D o 1 1. Lodyha obyčejně zelená. })řes 1 m. v., až IShranná ^
drsná, jednoduchá.

Pořídku. Okoh' Bzence ( Bubela), kok^n Cejče. Údoh' Hradnice u Znojma
(Oborny).

4. Řád. Lyeopodiaeeae Rieh. Plavuňovité.

Rody :

1. Výtrusnice všecky stejnotvárné, okrouhh^ neb hidvinovité, 2chlopné
s četnými prásko vitými výtrusy. 16. Lycopodinm.

2. Výtrusnice na témž khisu dvojí, dolejší 4 — Hlaločné, 4 — o chlopně,
s 4 — 3 velikými výtrusy, hořejší 2chlopné, s četnými práškovými
výtrusy. 17. Selaginella.

16. Lycopodinm L. Plavuři.

Výtrusnice v úžhibí listíi })řísedlé neb krátkořapičné, výtrusy práš-
kovité, po 4, v čtyřstěnném tělísku.

1, Výtrusnice v úžlabí prostředních neproměněných listň v klas
nes})ojené.

47. L. selago L. (P. jedlová). Lodyha tuhá. přímá neb obloukem
vystoupavá, vidličnatě rozvětvená, tmavozelená ; větve stejně vysoké.
Listy čárkovitě ko])inaté, přihrocené, více- (obyčejně 8) řadě, někdy jemně
zoubkované, tuhé, přímé. Výtrusnice ledvinkovité, na hořejším kraji
pukavé.

V. 0-06— 0-20 m.

^I- červen — srpen. Vlhké stinné horní lesy až po hřebeny nejvyšších
hor. V Beskydách : Nad myslivnou Rastockou, na Javorčí, Poschlé a na
Kameňáku u Vlčkové poblíž Rusavy hojná, ale ne všude (Sloboda), A^ysoká,
Trojačka, Salajské hájemství; Smrk u Celadny ! , Kněhyně, Domoracké lesy
(Sapetza), Lysá hora (Reissek a Makowsky,) ! , u Kotaře (Zlík), na Čantorym
(Uechtritz), na Baranii (Milde). Hojná v Sudetách: Kladský Sněžník (Opic),
Star. město, Koldštýn (Oborny), Chrastice, Hynčice, Černý vrch, Neuhaus —
a Latichberk, Suchá kupa, u Císařské boudy, Tomášov, Drehberk, Černý
příkop pod Drehberkem. — Kopcrník, Fuhrmannštýn. Sosskamm, Hole stu-
dénková, Praděd, Petrštýn, Tři studně. Hole břidlicová (Oborny); vrchol
Červeného vrchu 1333 m., údolí šumné Tise, Uhuštýn, Velk. a Mal. Jezerník,
Medvědí hřeben, Leiterberk, Vysoká hole, Heiligcnhúbel, Hrázová bouda.
Svinský příkop, Jezero u Frant. myslivny, Kriech, Maják, Jelení hřeben. —

- 61 -

Dvorco, Boroun, Budiíov, Kailovcc (Spatzier), Wioscnhork, Winkelsdorf,
T('i)lic(' (Paul), Rejhotico, Annahcvk (Oborny). Ve Slezsku ještě: u Frýval-
dova a Karlovské studénky (Niessl), l^ípová, Reivíz. Friedbcvk, Javorník,
Niesnersherk, Bruntál, Karlstál, Habartice, Loučky, liencšov, Liclinov. Kazová,
Spacliov (Spatzier).

/9. rociirvum Kit. spec. Jjisty méně nob více na zad zkřivoné,
konec vétví namnoze sehnutý.

Kídčeji. Praděd (Spatzier), liojný v lesích na Hockšaru směrem
k Lípové (Niessl).

2. Yýtrusnice v paždí listeiuí. od listů znacnéji rozdílných, v klas
spojené.

4.S. L. cla vatu m L. (P. obecná). Listy čárkovité, dlouhým,
bledým, vláskovitým hrutkem zakončené, celokrajné, hustě nakupené,
odstálé. Klasy na konci dlouhé, často vidlicnaté stopky jednotlivé neb
castéji po 2 — 5 ; listeny měkké, vejcité, s dlouhou vláskovitou ši)icí,
stopky roztroušeně a drobně listnaté. Stonek daleko plazivý, kořenující,
silně rozvětvený, s větvemi vystoupavými.

Ston. 0-60— rOO m. dlouhý, klasy bledožluté.

Tj. Červen- — srpen. Lesy poloh hornatějších až k vrcholům nejvyšších
hor. V kraji brněnském: Andělka poblíž Letovic, suchá lesní místa ve
Svjtavském bařeništi (Niessl), Černá hora, les u Pistovic. V kraji znojemském:
v lesích u Jamnic a Star. Hobzí, dle udání též na Holém kopci a v Dub-
kovém lese u Mor. Budějovic (Oborny). V jihlavském kraji : u Jihlavy dosti
hojná, obzvláště za Segelberkem, u Rancířova a Počátek (Pokorný), u Starce,
v lesích mezi Opatovem, Heralticemi a Brodcem (Zavřel), Růžená, Nov. ves a
Spálený les u Slavonic (Oborny), Telč, Zvole, Oclioza a Kaiserštýn u Nov.
města, Maršovice, Mělkovice, Vlachovice, Bratraiiovská u Lhotky, Rokytná,
Tři studně, les Kozlovka u Fryšavy, u Křivého Javoru, Cikhay, Kadov, Be-
berek, Šlakhamry, Nový Jimravov, zd(í přehojná na Stárkovu, Javorek. V kraji
prostějovském : na Nosku, v Repešském, Vícovském žlebě, na Buchtelce
(Spitzner). Ve východní a v jihovýchodní Moravě : spoře na Javořině (Holuby).
Rastocké hájemství u Rusavy (Sloboda), Luhačovice a Halenkoví (Bubela).
Velk. Karlovice ; Rožnov ! , Střelná u Libavy, Kněhyně a skorém na všech
výšinách Beskyd ! (Makowsky), v horách kolem Nov. Jičína (Sapetza) ! .
V severní Moravě: Velk. Losin, Rejhotice, W^inkelsdorf, Ludvíkov, Štolnhava,
Kopřivov, Rejhartice, Rymařov, Guntramovice, Dobytčí les u Budišova a na
j. m. Obecná v Jeseníku i ve značné výšce, na Keiligu při 1170 m. a na
Holi studénkové při 1800 m. mnou nalezená a dojista ještě výše. Hojná ve
Slezsku : Moravka, Vítkov, Loučky, Odry, Vrbno, Ludvíkov, všude u Karlovské
studénky, kolem Frývaldova, Friedeberku, Vidnavy a Javorníku atd.

49. L. annotinum L. (P. pučivá). Listy cVirkovitě kopinaté s
pichlavým hrotem, z ])ředu drobně pilovité, rovnovážně odstálé, závit-
kovitě Sřadé. Klasy přisedlé, jednotlivé; Hsteny srdčitě vejčité, jemně při-
kročené s okrajem suchomázdřitým, nepravidelně zoubkovaným. Stonek
daleko plazivý s přímými, vidličnatými větvemi.

Ston. přes l-Qf) m. v., klasy bledě hnědožluté.

Ij. červenec — září. Horní lesy. Porůzný. V okolí Brna: bezpocliyt3y
a Krtin, poněvadž se odtud na trh brněnský přináší (Niessl, holiere Sporen-
pHanzen, 1855, str. 315). Za Segelberkem poblíž Simersdorfu a Vonova
u Jihlavy (Pokorný), Žákova hora ( Hitschniann) ! , Javořice, údolí pod Javo-
řicí. Peklo, Řásná, Ochoza a Kaiserštýn u Nov. města, Tři studně, Fryšava,
les u Křivého Javoru, na cestě od Stříbrné studénky k pramenům Svratky,
Cikhay, Heralec. V severní Moravě: Rejhotice^, Winkelsdorf, Klepáčov; Star.
město (Burghauser) ! V Beskydách : Smrk u Celadny ! , Čertův mlýn u Fren-
štátu, Star. Hamry ! (Sapetza), Vysoká, Trojačka, Salajské a Gavalčanské
hájemství, údolí Maxmilianky, les Hutěnský, Peretoňky, Polána pod Smrkem.
— Kněhyně (Makowsky), Lysá hora (Oborny) ! , Barania (Kolbenheyer),
u Ustroně (Milde). Hojná v Jeseníku a ve Slezsku : vstup k Holi studánkové
od Tomášova, horní lesy u Aloizova a Josefova, u Koldštýna (Uechtritz) ! ,
Červený vrch, Leiterberk, Praděd, Vel. kotlina (Niessl)!, Šosskamm u Anna-
berku ! , Teplice, pole jezerní na Koperníku ! , Velk. jezero na svahu Mraven-
čího vrchu u Wiesenberka (Oborny), Volská luka, les u Císařské boudy,
Fuhrmannštýn, údolí šumné Tise, Drehberk, stráň Černého příkopu pod
Drehberkem, Hole studénková, Keilig, Kriech, Berggeist. — Hojná u Karlovské
studénky (Niessl)!, Frývaldov, Grafenberk (Oborny) !, Ludvíkov, Mal. Morava,
údolí horní Tise; Vflk. Raden, Karlstál (Miikusch).

50. L. inu 11(1 a t um L. (P. zaplavená), Listy čárkovitě šidlo-
vité, tupounké, celokrajné, Sřadé, na okraji blánité, posléz žlutozelené.
Klasy přisedlé, jednotlivé, konečné ; hořejší listeny ze .široké, vejčité
spodiny cárkovité, přihrocené, zažloutlé, po kraji s některým zoubkem.
Stonek krátký, plazivý, cliudovětevnatý, láinavý.

Stonek 0'05--0"10 m. v., meehovitý, listy světlozelené.

% Srpen, září. Vlhké písčiny, rašeliny. Pořídku a posud jen ve Slezsku :
rašeliny Bronovské u Rudzice v Těšínsku (Reichardt), Pašovský les u Těšína
(Zlík). '

3. Listy stonků a větví klasnatýcli stejnotvárné, mnohořadé, na
větvičkách neplodnýcli o])yčejné dvojtvárné, celokrajné, ve 4 křížem po-
stavených řadách .

51. L. com pláňatům L. (P. spi o š těla). Krajní listy na ve-
dlejších, ploských větvičkách smáčknuté, kýlnaté, do vnitř vehnuté ; listy
na hoření a dolení straně jdoclié, přitisklé, kopinaté, přihrocené.
Klasy po 2—6 na dlouhých, obyčejně vidličnatých, drobnolistých stop-
kách; listeny vejčité, přihrocené, s blánitým, vyhlodaně zoubkovaným
okrajem. Výtrusnice příčně okrouhlé, na hořejším kraji pukavé. Stonek
podzemní, plazivý, vějířovitě větevnatý, s větvemi vystoupavými vidlič-
natými.

Ston. až 1"00 m. dlouhý, větve 0-OS — 0'15 m. : klasy zelenavé neb
nahnědle žluté, na konci často svazečnaté.

1\. Červenec, srpen. Lesy horní, vřesoviště. Vehni porůzná. U Brna:
bezpochyby v okolí Lipůvky (Niessl, híih. Crypt. str. 81 G). Spálený les
n Slavonic (Oborny) les u Opatova stranou Brodce, u Heraltic a Chlumu
(Zavřel), přehojná za Segelberkem u llofbauera (Pokorný), Žákova hora

(Hitsclimann)I , Ofhoz.a it Nov. m^sta, VlacLovice, Fryšnva, los u Stříbrné
studénky pod Žákovou horou, les nad Rumpoldským mlýnem, (íikliaj, llfraloe,
Kadov, les u vápenných lomů u Zdaru, Beberek. kolem Jimramova. — Olešnice
(Člupek), lesy u Rohle poblíž Něm. Libavy (Bittner). Ve východní Moravě
pořídku : zříceniny Obrany a sousední lesy poblíž Rusavy (Sloboda), u Horn.
Zubří (Sapetza). Rozšířena v Jeseníku: Měšťanský les u Sumberka, Sleglovy
skály u Koldštýna, Koperník (Paul), Fuhrmannštýn (Makowsky)! Praděd
(Milde)!, Hole studénková, Velk. kotlina !, Hole břidlicová (Niessl). Ve Slezsku :
u Lípové; Antonínské skály u Gráfenberku, Frývaldov (Milde), u Einsiedlu
(Grabowski), Andělská hora, Vrbno (Spatzier), lesy vřesovinné u Lovice
(Hein), u Ustroně (Milde a Zlík). Na těchto místech ve tvaru anceps Wallr.
v Linnaea 1840 jako druh. Rostlina silnější a větší, střední prýt každé
větve neplodný, poboční klasnatý, neplodné větve vějířovitě postavené.

b) chamaecy parissus A. Br. (spec). Rostlina obyčejnň menší,
sivě ojiněná, střední prýt větví klasnatý, neplodné větve nahlončené,
skoro 4hranné, s listy stejnotvárnými, přitisklými. Listeny dlouze při-
lirocené.

Pořídku. Posud jen u Ustroně (Zlík v Niesslových hoh. Crypt. p. 31G).

52. L. alpinum L. (P. liorské). Listy ve 4 řadách, kopinaté,
polooblé, zalirotnatělé, celokrajné, volně přilehlé, všecky skoro stejné a
stejně odstálé, střechovitě se kryjící. Klasy jednotlivé, přisedlé ; listeny
vejéitě kopinaté, přikročené, vyhlodaně zubaté, žlutavozelené. Stonek
plazivý, svazčité větevnatý ; větve příoblé neb jen trochu smáčknuté,
vidličnaté.

Ston. přes 1"00 m. d., větve 0'(33 — 0"10 m. v. Listy matně zelené,
klasy žlutavě zelené.

T\. Srpen — září. Travnaté hole hor Jesenických. Úbočí Hole studénkové
k Fuhrmannštýnu, Fuhrmannštýn (Makowsky), Hockšar, Praděd!, Janovická
hole!, okraj Velk. kotliny (Gr.Fl.), Petrštýn (Milde)!.

17. Selagiiiťlla Spriiig Vraiieček.

Výtrusnice na téže větvi dvojí, dolejší větší, 4 — 3laločné,4 - Sclilopné,
s 4 — 3 velkými výtrusy, hořejší menší, 2chlopné, s četnými práškovitými.
jemně trnitými výtrusy po 4 v 4stěnné kupky spojené.

53. S. c i 1 i a t a O p i c. ( S. s p i n u 1 o s a A. Br. L y c o p o d i u m
selaginoides L. V. brvitý). Listy vejčitě kopinaté, přikročené, od-
dálené brvitozoubkované, spirálně všestranné, světlozelené. Klasy jedno-
tlivé, konečné, listeny větší a bledší než listy stonku, mnohořadé. Stonek
tenký, plazivý, rozvětvený, větve vystoupavé.

Ston. 003— O- 10 d. Výtrusy malé, žluté.

Tj. Červenec, srpen. Vlhká travnatá místa v Jeseníku. Klotzerberk
(Wimmer). Hockšar, Hole studénková, Petrštýn!, Velk. kotlina atd. (Gr. Fl.) ! ,
západní svah Janovické hole, Mal. kotlina (Bachmann), cesta pod Ovčírnou
na Pradědu (M. Preusse) !, Koperník, Švýcarna na Pradědu!, svahy Janovické

- 64 -

hole (Oborn)'), Fuhi-maništýn, hnjomství kostola sv. Huberta, it Tetřeví boudy,
Jelení hřeben.

54. 8. li p lve ti (• II S p i; i u ,u'. (V. s v ý c a v s k ý ). Listy ve 4 radách,
celokrajiié, dvojího druliu, poboční vojčite ])0(llouhh', tupounké, rovno-
vážně odstálé, větší vejčitých, přímo přih^liavýcli, střechovitě se kryjících
hřbetních, listy na větvickácli plodných oddálené i se stejnotvárnými
listeny kratší než listy stonku. Klasy prodloužené, jednoduché neb vidlič-
naté na pobočních, vystoupavýeh větvích. Stonek daleko plazivý i s vět-
vemi položený.

Ston. 0'05 — ()"15 m. d. Výtrusy menší, červené.

Tj. Červenec, srpen. Posud jen ve Slezsku, na iizenu' pruském, poblíž
hranic. U Bránice a P)leišvicu blízko Krnova (Flek), luhy u Konierova po-
blíž Opavy (Hein).

5. Řád. Rhizoearpeae Biseh. Míéovkovité.

18. Salviuiíi 31iclieli. Xcimkalka.

Tol)olky kulovité neb vejčité, po 4 — 8 sku])ené, blánité, Ipouzdré,
stopkaté. Výtrusnice jsou na vyniklém sloupečku v tobolkách uloženy.
1 — 2 hořejší s většími, 3 — B dolejších s menšími výtrusy.

55. S. natans A 11. (N. vz})l ý vaj í cí). Listy vejčité, na spodině
srdčité, 2řadé, stříčué, okrajem se kryjící, na líci sivozelené s chloupky
hvězdovitými, na rubu nahnědle sr.stnat(''. Stonek vz})lývající.

Stonek 0-02— 0-07 m. d.

0 Srpen, září. Stojaté a mírně tekoucí vody. Pořídku. V jednom
ze tří malých rybníků u Hustopeče (Sapetza), v rybnících u Pioztropic
u Skočova (Zlík), Benešov u Opavy (Zukal), dříve v rybnících knížete Lich-
tensteina u Krnova (Spatzier); tyto jsou však již dávno vypuštěny a rostlina
zde vyhynula.

11. Oddělení,
Spermophyíae vel Phanerogamae. Jevnosnubné.

Ptozi)lozují se semeny, t. j. ústroji i)ohlavním spusobem povstalými,
jež kel v sobě zavírají.

11. Třída. Gyniiiosperinae. Naliosemeiiiié.

Semena nepokrytá na otevřeném ])lod()]istu neb terči ])ostavená,
kel s 2 neb více dělohami.

- 66-

6. Řád. Coniferae Juss. Jehličnaté.

Keře neb stromy vždy zelené, 8 listy tuhými, sidlovitými, ěárko-
vitými neb ínpinatými, jelilicovitými. vytrvalými, řídéeji jednoletými.
Kvéty 1 neb 2domé, bez okvětí, květy prašné jehnědoviti", tyčinky éetné
šuiňnovité neb štítkovité, vajíčka nahá, po 2 — 1 na dřevnatých neb
dužnatýfh šupinovitých listenech, dřevnatou šišku neb zdánlivou dužnatou
bobuli tvořících, někdy bývá jediné vajíčko na malé větvičce konečné,
šupinami obalené neb šťavnatým míškem zastřené.

Rody:

I. Květy 2domé, tyčinky štítkovité, na rubu neb pokraji štítku s ně-
kolika pouzdry prašnými, semena přímá, po 1 — 3 v bobulo vitém obalu.

1. Vajíčko přímé, semeno konečné, obalené bobulovitým, šarlato-
vým, na hoře otevřeným míškem, semeno co kámen tvrdé. Dělohy dvě.

19. Taxus.

2. Semeno po 1 — 8, v bobulovitém, ze 3 — 6 dužnatých šupin
srostlém, na hoře otevřeném obalu. Plod bobulovitý s 1 — 3 co kámen
tvrdými semeny. Dělohy dvě až tři. 20. Juniperus.

11. Květy 1-domé. Tyčinky četné, v květenství klasovitéin, šupino-
vité, s 2 vně pukajícími pouzdry, v přívěsek hřebínkovitý ]n-odloužené.
Semena obrácená, po 2 na volných dřevnatých šupinách spirálně více-
řadé šišky.

1. Květy prašné četné, v klásku neb strboulku nahloučené. Supiny
šišek na konci ztloustlé, s vypouklým štítkem. Křídla semen opadavá.
Listy jehlicovité, po 2 — 5 ve svazečku. 21. Pinus.

2. Květy prašné jednotlivé. Supiny šišek na konci neztloustlé.
Křídla semen vytrvalá. Semena v prvním roce zrající.

a) Prašníky podél pukající, šupiny šišek kožovité posléz delší
než listeny. Listy v svazečku na větévkách skrácených jednoleté.

22. Larix.
ft) Prašníky a délka šupin jako u «). Listy jednotlivé, jehlico-
vité, vytrvalé. 23. Picea.
j) Prašníky na přič pukající. Listeny posléz delší šupin šiško-
vých i s těmito po uzrání semen od přímého vytrvalého
vřetena se oddělující. Listy jednotlivé, spirálně víceřadé.

24. Ahies.

19. Taxus. L. Tis.

Prašníky štítkovité, na rubu s 8 pouzdry.

SG. T. baccata L. (T. červený). Strom neb silný keř s větvemi
rovnovážně odstálými. Květy na krátkých, úžlabičných, na spodině šupi-

5

- m -

námi zastřených větvičkách. Listy čárkovité, špičaté, na h'ci lesklé, tmavo-
zelené, na rubu mdle bledozelené, dvouřadé i se semenem jedovaté.
Misek semene šťavnatý, šarlatový, průsvitavý, jedlý.

V. 3-00— 12-00 m.

Tj. Březen, duben. Lesnaté skalní a horní stráně, rokle. Porůzný, ne-
zřídka pěstovaný. V kraji brněnském: údolí Punkvy u Sloupu (Makowsky),
poskrovnu v údolí Josefovském, statné a pěkné kře na skalnatých úbočích
propasti Macochy, Holštýn, pod hradem Pernštýnem. Lomnice (Pluskal), Bra-
tovský les u Vranova (Niessl), údolí Dyje a Fugnice u Hardeku (Oborny),
Mor. Třebová (Domas). V Beskydách: na Tulu (Wimmer), Blogotický vrch
(Zlík), Machova Gora (Kotschy), dle udání též u Fridlandu (Oborny).

20. Juni penis L. Jalovec.

57, J. communis L. (J. obecný). Keř, řidčeji strom. Jehnědy
úžlabičné, žlutavozelené. Listy tuhé, čárkovité kopinaté, hrotité, po třech
v přeslenu, na líci modře ojíněné, na rubu tupě kýlnaté. Šiška kulovitá,
šťavnatá, černá, modravě ojíněná, přímá, 2 — 3krát kratší listů, druhým
rokem zrající.

V. 1—3-00, řidčeji 6-00 m.

a) genuina mih i. Keř přímý, s větvemi odstálými. Listy zne-
náhla dlouze zakončené.

Ij. Duben, květen. Lesy, chlumy, vřesoviště, v pahorkatině a v předhoří
obecný, schází v rovině Hané, kolem Břeclavi atd. Pořídku u Bzence (Bubela).
V Beskydách často ve velikém množství pospolu, jako: u Vsetína (Bubela) ! ,
Val. Klobouky (Oborny), horské lesy u Bystřice a Ordějova, na Hradišově
u Pulčína a v česko-moravském pohoří atd. Stromovité tvary : v pohoří Rad-
hošťském, v Bukovicích a dle udání na Travném u M< ravky. Na Hluboké
u Vsetína nalezl jsem 1883, 0-50 m. v. keř s přehojnými, těsně nakupenými
listy a přebohatými plody.

b) prostrata mihi. Keř nízký, s větvemi odstálými, po zemi
rozloženými. Listy kratčeji přihrocené,

Kopanice u Bojkovic a. j.

58. J. nanaWilld. (J. horský). Keř nízký, křivolaký, položený,
s daleko odstálými větvemi. Listy kratší než u předešlého, čárkovité,
náhle ve hrot zúžené, olniuté, na líci s hlubšími žlábky, v přeslenech
sblížených, střechovitě se kryjící. Šiška větší kulovitě vejčitá neb vejčitá,
ojíněná, zdélí listu.

V. 0-50— 1-50 m.

Tj. Červen. Kamenité stráně a hole v Jeseníku. Fuhrmannštýn, pole
jezerní na Koperníku. — Praděd, na cestě k Winkelsdorfu, Janovická hole
až k pásmu stromovému (Gr. Fl.) ! , prameny Opavy na Pradědu (Stein a
Oborny), Hole břidlicová (Herm. Schulze a Oborny) ! , na cestě k Falkenštýnu,
Hole u Třech studní, Mravenčí vrch u Wiesenberku (Oborny), Velk. Jelení
hřeben, u Jelení studénky, Pecové kameny, Heiligenhilbl, Maják.

— 67 —

b) i n t e r ni e d i a S c li u r. Keř poněkud větší, s delšími, méně
sivými listy.

Úpatí Červeného vrchu směrem k silnici Tomášovské (Uechtritz).

21. Piniis L. Borovice, sosna.

1. Listy po 2, na větévkách značně zkrácených, vespod sucho-
mázdřitými šupinami zastřené.

59. P. silvestris L. (B. lesní). Vysoký strom s větvemi od-
stálými, zdánlivě přeslenitými. Květy prašné klaso vité, nakupené ; listeny
při rozkvetení opadavé. Listy dlouhé, nasivělé, jehlicovité, přihrocené
po 2. Šišky vejčitě kuželovité, zřejmě stopkaté, hákovitě sehnuté, ne-
lesklé, šedé ; šupiny uvnitř duté, z předu se štítkem kosníkovým a
pupkem bradavičnatým. Listeny za květu již mnohem kratší šupin šiš-
kových. Křídlo třikrát delší semene.

V. až 30-00 m. Květy prašné sírožluté, pestíkové nachové; šišky
hnědošedé. Kůra nahnědle červená, svraskalá.

'2]. Květen, červen. Tvoří lesy v rovině až skorém do 500 m. obecná.

/5) parviflora Heer. (dle Christa). Větve tenčí, na spodu
často rovnovážně odstálé; listy krátké, obyčejně jen 0*01 — 0'02 m, d.

Velmi pořídku. Dle Oborného ve dvou keřích v Sedlešovickém lesíku
na Kraví hoře u Znojma.

60. P. montana Milí. (B. horní, kosodřevina). Listy po
dvou, tmavě trávozelené, tužší a obyčejně kratší. Šišky skorém přisedlé,
podlouhle vejčité neb vejčité, rovnovážně neb šikmo odstálé, nášedivě
hnědé, trochu lesklé. Štítek kosníkový, klenutý, čtyřhranný, s pupkem
vtisklým. Semeno dvakrát kratší svého křídla. Listeny v kvetení skoro
zdélí šupin šiškových. Kůra šedá. Přichází u nás ve dvou tvarech :

a) uncinata Ram. sp. (P. uliginosa Neum. B. bahen ní).
Stromek neb keř 2"00 — 1000 m. v., vystoupavý, křivolaký, s dlouhými,
přízemními větvemi. Šišky nesouměrné ; štítky na jedné straně vypouk-
lejší, hákovitě neb hrbolkovité.

Pořídku. Posud jen na mechovém jezeru u Reivízu ve Slezsku (Gra-
bowski).

b) pumilio Haenke sp. (B. kosodřevina, kleč). Keř nízký,
1-00 — 2'00 m. v., silně a hustě větevnatý, na spodině s větvemi polože-
nými a obloukovitě vystoupavými. Šiška kulovitě vejčitá, souměrná,
tmavohnědá; štítky stejně vypouklé.

Pořídku. V Jeseníku: na konci Janovické hole blíže Tří studní (Kclenatý),
úbočí Mal. kotliny, v nejnovější době v horních lesích Koldštýnského panství
s výhodou pěstovaná: ve větším množství na svahu Koperníku, na úbočí
Klad. Sněžníka k Stříbrnícím (Oborny). Fuhrmannštýn, les u Císařské boudy.

61. P. laricio L. (P. nigricans Host. B. černá). Listy po 2,
tuhé, načernale zelené, delší než u P. silvestris. Květy prašné válcovité,

5*

- 68 -

strbonlovitě nakupené. Šišky vejčitě kuželovité i po odkvetení přímé,
zralé rovnovážně odstálé, lesklé, žlutohnědé ; štítky vypouklé, na rulju
duté, pupek lesklý. Listeny jako u předešlé. Kmen šedý.
V. 15-00— 30-00 m. Šišky žlutolmédé.

T]. Květen, červen. V sadech i lesích sázená. Hojná v loších kolom
Babice a Adamova ( Makowsky) ! , kolem Krtin a Kuříma. — Budkovský les
u Mor. Budějovic, Hradiště poblíž Znojma (Oborny), les Divák u Klobouk
(Steiger), v okolí Uli. Hradiště s P. silvestris (Scldool), Javorník ; v nejnovější
době též hojně u Vsetína pěstovaná (Bubela) ! .

2. Listy ve svazecku po 5.

62. P. strobus L. (Vejmutovka). Listy dlouhé, tenké, světle
zelené. Šiška válcovitě vřetenovitá, špičatá, delší listíi, visutá. Pupek
štítku s hrbolkem. Kmen šedý.

V. 15-00— 25-00 m. Šiška šedohnědá.

'Ij. Květen. Pocliází ze severní Ameriky a pěstuje se v sadech i v lesích.

V okolí Brna, Telče, Vyškova, Střílek, Val. Klo])Ouků atd. — Lesy Domoracké,
u Paskova (Sapetza), u Prostějova (Spitzner), Říčky pod Hostýnem (Sloboda).

22. Larix Toiirii. Modřín.

63. L. europaea D. C. (L. deci dna Milí. Pinus larix
L. M. evropský). Strom se pněm přímým, košem jehlancovitým,
větvemi obloukovitě sehnutými. Listy jemně cárkovité, hebké, na mlad-
ších větévkách ojedinělé, na starších ve svazcích po 15 — 30, světlozelené,
opadávající. Šišky vejcité, stopkaté, něco dolu sehnuté; šupiny tupé,
odstálé, dvakrát delší listenii. Kiira hnědočervená, posléz šedá.

V. až 35-00 m. Květy prašné " nahnědle žluté; šišky žlutohnědé.
% Duben, květen. V pahorkatině a horských lesích hojný, až obecný.

V českomoravském pohoří, v Sudetách i Beskydách. Hojný severně od Brna
(Oborny), Rečkovice, Obrany, Bílovice, Kuřim, Tišnov, Adamov, Letovice,
Kříb u Kochova, Kraví hora, Bystrc, Veveří, Střelíce, Tečice, Bučovice, tvoří
lesy u Manerova, Kučerova a Střílek. Mezi Matějovcem a Růženou, u Dačic
v kraji Jihlavském (Oborny), u Náměště (Roemer). Ve Znojemsku : u Bítova,
Vranova, Jevišovic, Krumlova, Budkova (Oborny). V českomoravském pohoří:
kolem Telče ; činí lesy kolem Křížanova (^Haslingor) !, Bystřice, Nov. město.
Kolem Prostějova, ve větší skupině na Kosíři (Spitzner). V olomouckém kraji
na hoře Zdaru u Rudy na Moravě, a na Baudenberku u Raškova, na obou
místech na hadci, u Šumberka! (Oborny), zřídka v horních lesích kolem
Olomouce a Dolan (Makowsky), u Střelné (Burghauser), lesy podél moravsko-
slezské ústřední dráhy až do Slezska (Oborny), Něm. Libava, Petrovice,
Velký Losin, Bludov, Český Bohdíkov, Rymařov, Budišov, Podstat, Mor.
Ostrava. Ve východní Moravě : Strážnice, Javorník, Filipov, Hor. Němčí, Uh.
Brod. Val. Klobouky. — Velk. Javořina (Makowsky)!, kolem Velehradu
(Schlogl), Kotouč u Stramberka (Sapetza)!, hojný u Vsetína!, neskládá však
zde nikde lesy (Bubela), Javorčí a Poschlá u Rusavy (Sloboda). Ve Slezsku :
Osoblaha, Krřiov, Bruntál a j. m. v Jeseníku (Oborny), kolem Oder, Jablun-
kova a Těšína. Na Skrzyčné a v Bystraji hojný (Kolbenheyer).

- 69 —

23. Picea Lk. 8inrk.

BJ:. P. e X c e 1 s a L k. (A b i e s p i c e a M i 1 1 . , s m r k). Strom s košem
jelikmcovitým a větvemi rovnovážně až svisle odstálými. Listy smáěknutě
ětyřhranně, hrotnaté, jednotlivé, na vétvícli roztroušené, tmavozelené,
vytrvalé. Šišky válcovité, svislé ; šupiny kosníkové, kožovité, vylilodaně
zubaté, zelenavé, posléz hnědé. Kiira šupinovitá, ěervenolinědá.

V. až 50"00 m. Květy prašné zelenavěžluté ; šišky světlohnědé.

1\. Květen, červen. Skládá souvislé lesy v hornatějších krajinách až po
KiOO m., ve výši větší přichází jen ojedinělý a zakrslý. Činí též rozsáhlé
lesy v českomoravském pohoří, v Sudetách i Beskydách.

24. Abies Tourii. Jedle.

65. A . alba Milí. (A. p e c t i n a t a D. C, jedl e). Strom s košem
jehlancovitým, větví odstálýcli, v ploše rozšířených. Listy jednotlivé,
zpředu vykrojené, na líci leskle tmavozelené, na rubu s 2 sivými čarami,
na větvičkách hřebenitě dvoustranné. Šišky válcovité přímé; šupiny
.široké, velmi tupé od vytrvalé osy jednotlivě opadávající; listeny delší
než šupiny šišek. Kúra bělošedá, hladká.

V. až 50'00 m. Šišky tmavohnědé.

Ij. Květen. Činí menší lesy a bývá jednotlivě vtroušená v lesích smr-
kových až do výše 1000 m. V okolí Brna: Adamov, Sloup (Makowsky),
Krtiny, Jedovnice, Tišnov; Jihlava (Pokorný), kolem Telče, Zdaru. Kolem
Prostějova (Spitzner). Skládá lesy u Velehradu a Buchlova (Schlogl), skládá
lesy u Vsetína, Halenková, Rožnova a Val. Meziříčí (Babela), Rusava (Slo-
boda), Javorník, Val. Klobouky, Karlovice; Nový Jičín (Sapetza), v Těšínská
(Kolbenheyer).

II. Skupina.
Angiospermae. Krytosemenné.

Zárodky semenné tvoří se v uzavřených plodolistech uvnitř semen-
níku, na kterém jsou 1 neb více blizen připevněných.

III. Třída. Monoeotyledoneae Juss. Jednoděložné.

Svazky cévní roztroušené, ponenáhlu ve vrstvu korovou se měnící;
rozlišení v dřeň. dřevo a kuru nezřetelné. Kořen hlavní obyčejně schází.
Listy mívají vyvinutou po.švu neb jsou objímavé, spodinové neb střídavé,
jich čepel celokrajná, nejvíce s rovnoběžnými žilami, bez žíly hlavní.
Květy obyčejně trojčetné, oba kruhy obalů květních bývají zpravidla
korunovité, šestidílné.

Řády :

L Okvětí žádné neb velmi nevyvinuté z chloupků neb velmi malých
plěvovitých šupinek.

- 70 -

1. Rostliny vzplývavé neb ponořené, s osou plochou lupenovitou,
bezlisté neb na začátku s nepatrnými 2 šupinkami. Květy zdánlivě
obojaké, dva okrajní stopkaté prašné, s 2 kulovatými, přisedlými praš-
ulky bez okvětí, s 1 pestíkovým květem v společném baňkovitém toulci.

7. Lemnaceae.

2. Rostliny ponořené neb vzplývavé, s listy ])rusvitavými neb kožo-
vitými. Květy obojaké neb různopohlavné, iednutlivé neb v klasích.
Okvětí žádné aneb záležející z trubkovité pošvičky. Tyčinky a pestíky
1 až 4, čnělky 2 až Snitkové, trvalé. 8. Najadeae.

3. Rostliny vodní neb bahenní ; vodní s přímým stonkem, jenž
nad hladinu vyniká a listy podobnými listům travin. Květy bez listenů
ve válcovité neb kulovité palici :

a) Tyčinky četné ; palice toulcem obvinuta. f>. Aroideae.

b) Tyčinky 1^ — 3; palice bez toulce. 10. Typhaceae.

4. Trávy a polotrávy. Květy pluchami zakryté.

a) Stonek oblý neb dvousečný, obyčejně dutý a uzlatý. Listy
s jazýčkem, dvouřadé, pošvy nejvíce po straně otevřené. Květ
obalený pluchou vnější a obyčejně též pluchou vnitřní bláno-
vitou čili pluškou. Plévy pod květem neb celým kláskem
obyčejně 2. Tyčinky 3, zřídka 6 neb jen 2, s prašníky
na nitce pohyblivými; čnělky a blizny 2, zřídka 1. Obilka
se semenem srostlá. 11. Graminent^.

b) Stonek hranatý, celistvý, bez uzlů, toliko na dolejšku neb
někdy pod květenstvím listnatý. Listy namnoze bez jazýčku,
třířadé, pošvy zavřené. Květ za pluchou, ale vždy bez plušky
vnitřní. Plévy pod kláskem žádné neb neurčitého počtu.
Semeno s oplodím nažky nesrostlé. 12. Cyperaceac .

II. Okvětí vyvinuté, Glisté, řidčeji 4 — Slisté, podplodní.

1. Semenník jeden, nedělený. Plod tobolka neb bobule.

a) Květy obojaké, okvětí ze 6 pluchovitých, po kraji sucho-
mázdřitých lístků. Tyčinek 6 neb 3. Plod tobolka tříchlopná.
Květy ve vrcholících kruželovitých, někdy ze svazečků neb
klásků listenatých složené. 13. Juncaceae.

b) Květy obojaké, zřídka různopohlavné. ^ Okvětí korunovité,
úhledné, ze 6 prostých, neb v šestizubou trubku srostlých
lístků, zřídka 4 — Slupenné. Tyčinek 6 neb 4 až 8, v lůžko
neb korunu vetknutých. Plod tobolka neb bobule.

14. Liliaceae.

2. Plod z více prostých neb nedokonale srostlých plodolistů složený
neb poltivý.

a) Květy obojaké neb mnohomanželné. Okvětí korunovité, šesti-
lupenné neb šestidílné. Tyčinek 6, v okvětí vetknutých.

— 71 —

Semcnníky 8, méně neb více .srostlé, na vnitřním úhlu více-
vaječné ; měchýřky vícesemenné. 15. Colchicacear.

b) Květy obojaké. Okvětí kalichovitě, šestilupenné, něco zbar-
vené. Tyčinek 6, v lůžko vetknutýcli. Blizny B— 6. Pouzdra
semenníku vespod neb zcela srostlá, jedno- až vícevaječná.

16. Juncagineae.

c) Květy obojaké. Okvětí šestilupenné ; vnější lístky na pólo
kalicliovité, vnitřní korunovité. Tyčinek íl, v líižko vetknu-
týcli. Semenníku 6, dopolou srostlýcli, na celé vnitřní stěně
mnohovaječných. 17. Butomaceae.

d) Květy obojaké neb různopohlavné. Vnější 3 lístky okvětí
kalichovité, bylinné, vnitřní korunovité barevné. Tyčinek O
neb mnoho na lůžku. Semenníky četné, prosté, 1 — 2vaječné,
na terčovitém lůžku do kruhu postavené nebo v strboulek
skupené. Nažky nepukavé. 18. Alismaceae.

III. Okvětí úplné, 6lupenné, nadplodné.

1. Květy 2domé. Kalich a koruna ze 3 h'stků. Tyčinky 8 neb více,
vnější často neplodné. Semenník 1- neb vícepouzdrý. Blizny 8 — 6. Plod
bobulovitý. Rostliny vodní, vzplývavé neb ponořené, s listy srdčitě okrou-
hlými, síťožilnatými. 19. Hydrocharideae.

2. Květy obojaké. Okvětí korunovité, ze 6 lístků,

a) Tyčinky 1 — 2, na sloupku bliznovém přirostlé. Okvětí ne-
pravidelné ; jeden lístek vnitřní, pysk (labellum), od ostatních
tvarem rozdílný, obyčejně větší, ostružnatý. Semenník jedno-
pouzdrý, s 3 nástěnnými, mnohovaječnými semenicemi. To-
bolka 3clilopná, 6 skulinami pukající. Semena velmi malá,
četná, bez bílku. 20. Orchideae.

b) Tyčinky 3, okvětí vetknuté, zevnitř pukající. Lístky okvětní
korunovité, všecky stejnotvárné neb 8 vnitřní rozdílné. Se-
menník 3pouzdrý, mnohovaječný. Blizny 8, oddělené, často
plátkovité. Tobolka pouzdrosečne 3chlopná. Semeno s bílkem.

21. Irideae.

c) Tyčinek 6, na vnitřní straně pukajících. Okvětí Glupenné
neb Gdílné, ostatní jak u předešlé. Semenník 3pouzdrý, mnoho-
vaječný. Cnělka 1, s bliznou nedělenou neb Blaločnou. To-
bolka a ostat, jak u před. 22. AmaryUideae.

7. Řád. Lemnaeeae Link. Okřehkovité.

25. Lenina L. Okřehek, vodní čočka.

1 . L e m n a S c h 1 e i d. S'^menník Ivaječný, s prodlouženou čnělkou ;
plod nažkovitý, nepukavý.

— 72 —

66. L. mi nor L. (O. menší). Články lodyhy opak vejčité neb
elliptické, obak ploché, kožovité, nestopkaté, světlozelené, vzplývavé,
souvislé, každý s jednou nitkou korennou. Plod nažka Isemenná.

Člán. 0.002—0-003 m. d. světlozelené.

'4 Duben — červenec. V stojatých vodách. Obecný. U Vsetína jen po-
různu a nestálý (Bubela), u Olešnice (Chipek).

67. L. tri sul ca L. (O. troj brázdy). Články lodyhy listovité,
elliptické neb kopinaté, hrotnaté, slabě zoubkované, vespod v stopku
zúžené, průsvitavé, později tmavozelené, mělce potopené, na rubu vždy
s 1 kořínkem, vice článků obyčejně spojených. Plod : nažka Isemenná.

Člán. 0-004— 0-008 m. d.

% Duben, kveten. Ve vodách stojatých. Hojný. V jižní části kraje
brněnského až po Brno obecný (Makowsky), kolem Hustopeče, Krumlova,
Vyškova, Kyjova a v krajině břeclavské. Schází u Náměště (Roemer); hojný
v jižní části kraje znojemského : kolem Jevišovic, Hrušovan a v nížinách
Dyje (Oborny), u Jihlavy kolem Jihlavky (Pokorný), v krajině telecké a u
Zdaru. V okolí prostějovském: v mokřadech u Vrbátek podél trati velmi
hojný (Spitzner), Leština u Zábřehu (Pánek), u Olomouce (Makowsky), Stráž-
nice; Bzenec (Bubela), Uher. Hradiště (Schlógl), hojný v okolí Rusavy (Slo-
boda), u Suchodola a Jasenic (Sapetza).

2. Telmatophace Sclileid. Semenník 2- neb vícevaječný,
B bliznou přisedlou. Plod někdy pustička obříznutě pukavá.

68. L. gibba L. (O. hrbatý). Články lodyhy na rubu houbovitou
bunkatinou, poduškovitě vypouklé, okrouhlé neb opakvejčité, obyčejné
oddělené, každý s jediným kořínkem. Plod pustička obříznutě pukavá.

Člán. 0-002—0-003 m. d., zelené.

% Květen, červen. Ve stojatých vodách. Porůzný. V jižní části brněn-
ského a znojemského kraje a u Olomouce (Makowsky), Rajec, Vranovice,
Nosislav, Břeclav. Vokarecký rybník u Náměště (Roemer), hojný v Bolikov-
ském údolí u Slavonic (Oborny), příkopy luk rašelinných u Panských Hu-
běnek poblíž Jihlavy (Pokorný). Kolem Prostějova: v močidlech u Duban
s L. minor hojný (Spitzner), Šumberk (Paul), Uh. Hradiště (Schlogl), Pro-
past' u Hranice (Vogel),

69. L. polyrrhiza L. (O. ranohokořenný). Články okrouhlé,
opakvejčité, obak ploché, na líci tmavozelené, vespod často narudlé,
vzplývavé, každý se 6 — 7 kořínky. Plod 2- neb vícesemenný.

Člán. 0-003—0-009 m. d., největší v tom rodu.

% Květen, červen. V stojatých a mírně tekoucích vodách. Hojný,
zejména v rovině, zřídka v předhoří. Obecný v brněnském kraji (Makowsky),
Vyškov, Kyjov, Břeclav, Star. Břeclav, Rohatec, Strážnice; Náměšť (Roemer),
Bohušický rybník u Mor. Budějovic, Jaroměřice, Krhovice, Hodonice, Jaro-
slavice, Znojmo (Oborny). Kolem Jihlavy : u Třech lip u střelnice u Ji-
hlavky (Pokorný), Telč, Černice, Dačice, Nov. město, Zdar, Nov. Jimramov.
V okolí prostějovském: v mokřadech u bedihoštského nádraží (Spitzner),
hojný u Olomouce (Makowsky), za nádražím a na Moravě u Bzence (Bu-
bela), kolem Uh. Hradiště (Schlogl), kolem Nov. Jičína (Sapetza).

— 73 —

8. Řád Najadeae A. Rieh. Řečankovité.
Rody:

I. Květy 1- neb 2domé. Květy prašně s trubkovitým okvětím.
Tyčinka jedna, prašník čtyřj)ouzdrý, skoro přisedlý. Semenník 1, jedno-
pouzdrý, jednosemenný bez okvětí. Cnělky 2 — B, nitkovitě, trvak'.

26. Najas.^)

II. Semenníhů vice, ohyČe.jně 4, neh 2 — 6 ve společném obalu.

1. Květy jednodomě. Květ prašný bez okvětí o sobě neb s pestíko-
vým pohromadě. Okvětí pestíkověho květu krátce zvonkovitě, bkinovité.

27. Znnichellia.

2. Květy obojaké, v klasecli řídkých, čtyřřadých. Tyěinky 4. vně
každá se šui)inovitým přívěskem, okvětí podobným. Semenníky 4, jedno-
semenné. Peckovice i)řísuché. 28. Potamogeton.

27. Zaiiichellia L. Šejdračka.

70. Z. palustris L. (!á. bahen ní). Lodyha nitkovitá, vidličnatě
rozvětvená, vzplývavá. Listy na větévkách plodních obyčejně po 3, úzce
cárkovité až vláskovité, nejcelejší, obyčejně stříčné, pošva palistní, blánitá
naproti hstu. Flody po B — 6, stopkaté, smáčknuté něco skřiveně, zobanité.
Květy v úžlabí listu nakupené. Květ prašný z jediné tyčinky, s praš-
níkem dvoupouzdrým a dlouhou nitkou.

L. 0-10^0-40 m. d. Rostlina vzplývavá neb kořenující.

1|. Červen— září. Stojaté vody, potoky. Velmi porůznu. Hluboká bahna
u Šardic poblíž Brna, Mor. Třebová, kolem Bystřice (Reissek), kolem Náměště
v rybnících Radhanu, Vokarci a Kalech, u Hrotovic (Roemer), Plenkovický
rybník u Znojma (Úborny), kamenné lomy u Bedřichova polílíž Jihlavy
(Pokorný). Ve Slezsku: u Sosnové a Palhance v opavském kraji (Rohrer
a Mayer).

28. Potamogeton L. Rdest.

L E n a n t o p h y 1 1 i. Stříčnolisté. Listy vesměs stříčné, stejnotvárné,
})onořené.

71. P. den s US L. (R. husto listy). Klasy chůdo- (2— B) květe,
kulaté, krátce stopkaté, v rozsochách stojící. Listy kopinaté až elliptické,
objímavé, po kraji drsné, často dolii sehnuté, dvouřadé; palisty blánité,
s 2 oušky, obyčejně jen na listech v rozsochách stojících vyvinuté.
Plody šikmo-opakvejčité, smáčknuté, se zobánkem zkřiveným, na hřbetě
ostře kýl natě.

') 26. Najas fluviatilis Lelim. S obalem dvoulaločiiatým a listy kopiiia-
tými, plochými a zoubkovanými nalezeno dle Schlossera v l)ahuě Měnínského a Ko-
bylského jezera. Najas frařiilis All. S listy čárkovitě šidlovitými, nazpět zkřivenými,
trnitě zoubkovanýnai, dle téhož v bahně Čejčského jezera. Poněvadž tato jezera již
dávno vypuštěna jsou. nelze již ve „Květeně moravské^' olilédati se na tato naleziště.

74 —

Ij. Červenec — srpen. Stojaté a tekoucí vody. Řídký a pro Moravu po-
chybný, poněvadž v novější době na vytčených místech nalezen nebyl. Dle
Schlossera, v mlýnské stoce u Hodonína a v Kobylském jezeře (nyní vy-
puštěném).

2. Colophylli. Pošvo lis té. Listy stejnotvárné, střídavé neb
toliko 2 pod rozsochami stojící stříčné, na spodině se svinutou pošvou ;
palisty s pošvou srostlé,

72. P. pectinatus L. (R. hřebenitý). Lodyha smáčknutá, roz-
větvená, se svazečky listít v paždí listovém. Klasy dlouhostopečné, pře-
trliované, květy po 2 — 3 ve strboulku nakupené. Listy éárkovité neb
štětinovité, jednožilné, ponořené, se zřetelnou k okraji sáhající příčnou
žilkou. Plod skoro polokruhovitý. krátce zobanitý, uvnitř plochý, na
hřbetě tupý, slabě kýlnatý.

'2j. Červen — srpen. Ve vodách stojatých a mírně tekoucích. Pořídku.
Rybníky u Martinic (Steiger), Čejč (Kržísch), Bohušický rybník u Jaroměřic
a u Kobylí (Schlosser), horní rybník u Vokarce poblíž Náměště (Roemer),
Telč, hojný u Žďáru. — Jarošov u Uher. Hradiště (Schlosser a Sapetza),
hojný v mlýnské strouze u Vsetína (Bubela), hojný v mlýnské strouze u
Těšína (Flek).

3. Choelophylli. Trávolisté. Listy čárkovité, přisedlé, střídavé,
jen v rozsochách stojící stříčné ; palist na spůsob kornoutovité. od listu
oddělené pošvy.

a) Listy 1 — Bžilné ; lodyha málo smáčknutá s hranami zoblenými.

73. P. trichoides Chám. et Schl. Lodyha silně rozvětvená,
se svazečky listu v úžlabích listových. Klasy 4 — Skvěté, dva- až třikrát
kratší své stopky. Listy 1 — 3žilné, úzce čárkovité až niťovité, vláskovitě
zakončené, přisedlé, blánitě průsvitavé. Plody polokruhovité, na vnitřním
kraji dole s hrotnatým hrbolkem, na hřbetním čeřenu vroubkované,
krátce zobanité.

Lodyha vláskovitá.

Ij. Červenec, srpen. Ve vodách stojatých a tekoucích. Pořídku. V měl-
kých příkopech Rajského lesíka u Brna s P. pusillus L. (Schur), v kalužích
a loužích úvalu Dyje mezi Podivínem a Lednicí (Uechtritz), Břeclav, Star.
Břeclav, Nov. ves; rybníky u Vokarce, Zňatky a v některých bahnech
kolem Náměště (Roemer).

74. P. pusillus L. (E. maličký). Lodyha niťovitá, silně roz-
větvená, bez svazečkii v úžlabích listových. Stopky 2 — 3, delší klasů
4 — Skvětých. Listy úzce čárkovité až štětinovité, hrotnaté až vláskovitě
zakončené, 3 — 5žilné, poboční žíly poblíž střední, příčné žilky nezřetelné ;
palisty blánité, pošvám podobné. Plody kosníkově elliptické, krátce za-
hrocené, na vnitřní straně bez hrbolků, na hřbetě ne vroubkované.

Klasy tenké ; plody velmi malé.

'4 Červenec, srpen. Vody stojaté, kaluže, příkopy.

- 75 —

u) latifoliuís Neil. Listy 0()4— U-U5 m. dlouhé a 0'002 m.
široké, krátce hrotnaté neb trnitým liriitkem zakončené, obyčejně Sžilné.

/9) an gustif olius Neil. Listy jen poloviční šířky a namnoze
jen třížilné, ostatně jako u předešlé odrůdy.

Bez udaného tvaru : Vonavská myslivna u Jihlavy mezi Stonařovem
a Třeští u Jihlavky (Pokorný), Klášter Hradisko a na jiných místech kolem
Olomouce roztroušený (Vog*'' a Makowsky), Leština u Zábřehu (^Pánek). Uh.
Hradiště (Schlogl), Lásky, oahna a kaluže u Vsetína (Bubela). Ve Slezsku
u Karlovské studénky (Oborny). Na dně mlýnské strouhy u Krasic, Romže,
Plumlovského a městského rybníka (Spitzner).

V odrůdě obecnější a) : Rajhrad, Měnín, Nosislav. — Kalužiny a bahna
u Náměště (Roemer). Čertův mlýn a údolí Hradnice u Znojma, příkopy
u Hrušovan, kolem Budkova a v rybnících u Slavonic (Oborny). /9) Náměšť
(Roemer) v jižní části brněnského kraje až po Brno (Makowsky), v okolí
Vranovic.

75. P. o b t u s i f o 1 i u s M e r t e t Koch. (R. t u p o 1 i s t ý). Lodyha
hustě rozvětvená. Klas 6 — Skvětý na stopce stejně dlouhé, hustý, ne-
přetrhovaný. Listy B — 5žilné, čárkovité, tupé, útle přišpičatěné, přisedlé,
blánité, průsvitavé. Plody šikmo elliptické, po stranách vypouklé, krátce
přihrocené, s tupým hřbetním kýlem.

Podobá se velkému P. pusillus. Střední žíla široká, světlá.

% Červenec, srpen. Ve vodách stojatých a tekoucích, velmi pořídku.
Kaluže u Sandhoflerova lomu kamenného u Jihlavy (Reichardt), příkop u
Něm. Jasenic (Sapetza).

b) Lodyha i větve smáčknuté dvouřízné. Listy útlé mnohožilné ;
2 — 4 postranní žíly, silněji vyniklé, střední žíla velmi silná.

76. P. c o m p r e s s u s L. (P. z o s t e r a e f o 1 i u s S e h u m. R.
smáčknutý). Lodyha rozvětvená. Klasy husté, válcovité, 10 — SOkvěté,
několikrát kratší své stopky. Listy čárkovité, tupé, s krátkým hrotem.
Plod šikmo elliptický s krátkým a tupým zobánkem, vnitř bez hrbolku,
na hřbetě tupý.

Z tohoto oddělení druh nejsilnější.

1\. Červenec, srpen. V stojatých vodách a bahnech. Pořídku. Posud
jen v okolí Kroměříže a Olomouce. Bahna u Cernovíra, Hajčína a v pří-
kopech u trati kolem Olomouce rozšířen (Makowsky). V okolí Kroměříže:
u 4 mostu a u Bilan (Palla).

77. P. acutif olius Link. (R. špičato listy). Lodyha silně
a hustě rozvětvená. Klasy kulovité, 4 — Bkvěté, zdélí své stopky neb
málo kratší. Listy čárkovité, hrotnaté, vláskovitě zakončené, přisedlé,
blánité, průsvitavé. Plod polokruhovitý, hákovitě zobanitý, dole na vnitřní
straně s hrotnatým hrbolkem, na hřbetním čeřenu vroubkovaný.

Plody podobné plodům druhu P. trichoides, avšak menší.

'Ij. Červenec, srpen. Rybník, louže, příkopy. Pořídku. V okolí Jihlavy
a na severu. Hojný v rybníku u Kněžího dvora u Jihlavy (Pokorný). Husto-
pečské rybníky u Nov. Jičína (Sapetza), Opava (Wimmer), Krnov (Spatzier).

— 76 —

4. H ( » m o p li y 1 1 i . S t e j n u 1 i s t é. Listy střídavé, čárko vitě pu-
ti louhlé, kopinaté až široce vejcité, po kraji vlnuvité, blánité, průsvitá vé,
nejhořejší někdy kožovité a vzplývavé.

a) Listy všecky potopené, okrouhlou ned objímavou spodinou při-
sedlé. Stopky klasů všude stejně tlusté.

78. P. perfoliatus L. (R prorostlý) Lodyha jednoduchá neb
málo větvitá, hustě listnatá. Klas válcovitý, mnohokvětý. Listy ze srd-
čitě objímavé spodiny vejčité neb vejčitě kopinaté, útle zoubkované. Plod
šikmo vejčitý, smáčknutý, krátce přikročený, na hřbetě tupý.

Listy tuhé; pošvy palistů přiblánité, brzy opadavé.

% Červenec, září. Rybníky, říční kalužiny. Pořídku. Posud jen ve
východní části. Kraví Morava u Hajčína a za Hajčínským mlýnem u Ulo-
mouce (Vogel), u Lásky (Makowsky), v mlýnské strouze u Kroměříže (Palla),
kolem Hzence stranou k Veselí, četněji než P. crispus (Bubela). Dle Wimmera
a Kots(^liýho též v Těšínsku.

79. P. crisijus L. (R. kadeřavý). Lodyha rozvětvená, 4hranná.
Klas krátký, 3 — 6květý. Listy čárkovitě podlouhlé, tupé neb krátce při-
kročené, silně kadeřavé, útle ostnitopilovité, se spodinou okrouhlou při-
sedlé. Plod šikmovejčitý na hřbetě kýlnatý, dlouhozobanný.

Lis. tmavozelené, někdy červenohnědé.

Ij. Červen — srpen. Ve vodách stojatých a mírně tekoucích hojný.
Obecný v kraji brněnském (Makowsky), u Brna, Troubska, Kartouz, Řečkovic,
Černovic, Jedovnic atd., kolem Slavkova, Vyškova, Kyjova, Břeclavi, Star.
Břeclavi. Klobouky (Steiger), hojný u Náměště (Pioemer), hojný v rybnících
u Tejna poblíž Třebíče (Zavřel), Znojmo, Citonice, Plenkovice, Vranov, Jevi-
šovice, Hrušovany (Oborny), v řece Jihlavě nad Horní vsí u Jihlavy a u
Pávova v Čechách (Pokorný a Neumann), v Uyji u Telče, Černice, Krahulci,
Borovná, Nóv. město, /ďár. Hojný kolem Prostějova (Spitzner), mlýnská
strouha u Kroměříže au Popovic (Palla), u Olomouce hlavně u Hajčínského mlýna
(Vogl a Makowsky), Unčov, Litovel, Konice, Klužínek. Šumberk (Paul), Zábřeh
(Pánek), obecný u Ostrohu, Bzenec a Veselí (Bubela), v Moravě u Uher.
Hradiště (Schlogl), kalužiny Bečvy u Vsetína (Bubela), u Nov. Jičína (Sapetza) ! ,
v rybnících u Prusinovic, Bystřice a Říčky (Sloboda).

b) Listy řapíkaté na okraji drsné. Stopky klasů na hoře ztloustlé.

80. P. lucens L. (E. s v ě 1 1 ý). Lodyha rozvětvená. Klas válcovitý,
mnohokvětý. Listy okrouhlé, vejčité neb kopinaté, hrotnaté neb dlouze
růžkovité, zahrotnatělé, jemně trnitě pilované, průsvitavé, všecky ponořené
a v krátký řapik zúžené, podélné jich žily síťkou hojných příčných
žilek spojené. Plod šikmovejčitý, smáčknutý, krátce přihrocený, slabě
kýlnatý, na okraji tupý.

Lis. světlozelené, široké, lesklé.

Ij. Červenec, srpen. Ve vodách stojatých a mírně tekoucích hojný.
V okolí Brna: v Kartouzském a Troubském rybníku u Brna, u Oslavan
(Makowsky), Nenovice, Rajhrad, Vranovice. Ve Vokareckém rybníku a u Pla-
ckého dvora u Náměště (Roemer), rybník Židloch u Ptačova (Zavřel), ra-
mena Dyje dolní a u Hrušovan (Oborny). V druhém rybníku u myslivny na

— 77 —

silnici mezi Třeští a Stonařoveni (Pokorný), ii Bilan (Palla) hojný ve vodách
stojatých u Olomouce (Vogl a Makowsky), Unčov, Litovle, Klužinek ; Šum-
berk (Paul), Bzenec směrem k Veselí (Bubela), kaluže v Kunovickém háji
u Uh. Hradiště, Luhačovice (Schlogl), v Příborském rybníku a v rybníku u
Hustopeče (Sapetza), rybník u Prusinovic, Bystřice a Říčky (Sloboda).

/5) acuminatus Schumaclier sp. Listy užší, dlouze piiliro-
cené, spodní s velmi úzkou čepelí neb bez ní.

Pořídkii obyčejně s tvarem základním : Bzenec směrem k Veselí (Bubela),
u Olomouce.

o. Heteropliyll i. Ruznolisté. Listy hořejší obyčejně vzplývající,
od dolejších ponořených podr)bou rozdílné, střídavé, jen klas podpírající
stříčné.

a) Listy na okraji něco drsné, splývající, často scházejí. Klasy na
konci ztloustlé.

81. P. gram i ne US L. (P. heterophyllus Schreb. R. trá-
vo vitý). Lodyha rozvětvená, sem a tam zprohýbaná. Klas válcovitý,
mnohokvětý, kratší stopky. Listy ponořené čárkovitě kopinaté neb ko-
pinaté, zúženou spodinou přisedlé, celokrajné, blánité, priisvitavé, nejho-
řejší kopinaté až vejčité, řapíkaté, někdy vzplývající, kožovité, podélné
žíly listů, jednoduchými příčnými žílkami spojené. Plod šikmovejčitý na
hřbetě tupě kýlnatý.

T\. Červenec, srpen. Ve vodách stojatých a mírně tekoucích. Velmi
pořídku. Příkopy u Hustopeče (Sapetza), poněvadž doklady scházejí, nelze
udati ku které z následujících snad za druhy kladených odrůd, Sapetzou
sbírané rostliny přináležejí.

a) heterophyllus Schreb. sp. Listy ponořené kopinaté, na
zad zahnuté, hořejší obyčejně vzplývající. široce kopinaté, dlouze řapíkaté.

Rybníky u Bělotína (Schlosser).

/5) g r a m i n i f o 1 i u s F r. Listy všecky ponořené, kratší, čárkovitě
kopinaté, nejhořejší krátce řapíkaté.

b) Zizii Mert. et Koch. Listy na okraji vlnovité, ponořené,
široce kopinaté, ostnitě zakončené, větší než u první odrůdy, hořejší
často vzplývající, krátce řapíkaté.

b) Listy hořejší vzplývající, kožovité neb blánité, obyčejně řapíkaté
od dolejších přisedlých podobou rozdílné, vzplývající někdy scházejí.

82. P. rufescens Schrad. (P. alpinus Balb. P. semipellu-
cidus Koch a Z i z., R. červenavý). Lodyha jednoduchá, klasy
tlusté i s jich kratšími stopkami zhusta červené. Listy hořejší zpravidla
vzplývající, podlouhlé, opakvejčité, v krátký řajjík klínovitě zúžené, trochu
kožovité, obyčejně červenohnědé, dolejší ponořené kopinaté neb podlouhle
kopinaté, při obou koncích zúžené, přisedlé neb nezřejmě řapíkaté, blá-
nité, průsvitavé. Plod čočkovitě smáčknutý, na hřbetě s přiostřeným
čeřeném.

Rostlina na lioře někdy červenavá. sušená hnědočervená.

11- červenec, srpen. Bažiny, vody stojaté. Pořídku aneb dosud pře-
hlédnuta. Bažiny u Hajčínského mlýna blíž Olomouce (Makowsky), za Kyse-
lovem a u Jihlavky poblíž Jihlavy (Pokorný), Dačice, ramena Dyje u Telče,
Zdar, Mělkovice, Nov. Jimramov.

c) Listy hořejší vždy vzplývající, kožovité.

83. P. natans L. (R. vzplývavý). Lodyha jednoduchá. Klas
válcovitý, hustý, na dlouhé, všude stejně tlusté stopce. Listy všecky
dlouhořapičné, vzplývající, okrouhlé neb podlouhlé, se spodinou zaokrou-
hlenou neb slabě srdčitou, kožovité, lesklé, s řapíky mělce vybrázděnými,
ponořené čárkovité neb cárkovitě kopinaté, později uhnívající. Plod
šikmovejcitý smáčknutý, na hřbetě tupý.

2j. Červen — srpen. Stojaté a mírně tekoucí vody. V rovině a v horách
až po 600 m. obecná.

fi) prolixius Koch (P. serotinus Schrad.). Listy podlouhle
kopinaté vespod zúžené, řapíky velmi dlouhé.

Ve vodách tekoucích : kolem Hrušovan a v Oslavě u Náměště (Roemer),
u Zďára.

84. P. fluitans Roth. (R. proudící). Lodyha velmi prodlou-
žená, slabě rozvětvená. Klasy jako u předešlého, jich stopky na konci
ztloustlé, někdy tlustší než lodyha. Listy vzplývající elliptické neb po-
dlouhle kopinaté, dlouhořapičné, řapíky na hořejší straně vypouklé, listy
ponořené, podlouhle kopinaté, v čas květu jen z části zrušené, četné,
blánovité. Plod na hřbetu s ostrým čeřeném.

I). Červen — srpen. Ve vodách tekoucích pořídku. Posud jen v mlýnské
stoce u Lapačů u Vsetína (Bubela). Olešnice (Člupek).

9. Řád Aroideae Juss. Aronovité.

Rody:

1. Květy bez okvětí, dolejší obojaké, hořejší prašné, v palici husto-
květé, plochým Ižicovitým toulcem objaté, tyčinky četné. Plod bobule
šťavnatá. Listy srdčité. 29. Cnlía.

2. Květy jednodomé v palici na hoře nahé, velikým kornoutovitým
toulcem obvinuté, bez okvětí, dole pestíkové, nahoře prašné. Plod :
bobule šťavnatá. Listy srdčité neb střelovité. 30. Arům.

3. Květy obojaké v palici listenem velikým mečovitým a tuto zcela
kryjícím podepřené. Okvětí šestilisté, tyčinek šest. Blizna 1 přisedlá.
Plod vyschlý, nepukavý, třípouzdrý. 3Í. Acorus.

29. Calla L. Ďáblík.

85. C. palustris L. (D. bahen ní). Palice vejčitá, zelenavě žlutá.
Toulec vejčitě okrouhlý, zahrocený, vně zelený, vnitř bílý. Listy přízemní

- 79 -

srdčitě vejčité, dlouze řapíkaté, na spodině s palistem pošvovitým. Bobule
šarlatová. Oddenek článkovaný, plazivý.

11- Červen, červenec. Bažiny lesní, rašeliny, mokré olšiny. Porůzný
nejhojněji v českomoravském pohoří a v Beskydách. Bahnitá luka a pří-
kopy u Valtinova, rybník vesnický u Matějovce, na Lipnickém jíotoku mezi
Markvarcem a Českým Rudolcem a na dolním rybníku u Čes. Rudolce
(Oborny). Bažinaté břehy rybníků na malé Jihlavce, v údolí Saskem a u
Rančířovského rybníka u Jihlavy (Pokorný), bažiny u rybníka Velk. Pařezitého
poblíž Řásné, mezi Řásnou a Telčem, u Fryšavy. Ve východní Moravě :
Javorník, Temeno Rybníček v údolí Červinkovém poblíž Gábu ; na Ondřejničce
u Čeladny (Makowsky). Bařiny „Huti" na sev. úklonu Smrku (Sapetza).
Horní Bečva, Hluboká poblíž Horní Bečvy, Vysoká, Hutěnský les poblíž
Star. Hamrů. — Rudno (Reissek). Ve Slezsku: kolem Těšína v Grabině a
u Bobreku (Kolbenheyer), v Bronovském rašeliništi poblíž Rudzice ( Reichardt).
V obvodu Visly: u Kozákovic, Bladnice, Brenna, Grorki, Lomná (Kotschy) a
zvlášť hojný kolem Horní Visly (Uechtritz), kolem Bělska: Ligota a Čecho-
vice (Kolbenheyer) . V Opavsku : Březová u Hradce (Wim. Fl.). V okolí
Vidnavy : v bažinách Hukovského lesa poblíž Vidnavy a u Friedeberku.

30. Aruiii Touni. Aron.

86. A. maculatum L. (A. skvrnatý). Palice nachová s kyjem
dlouhostopečným. Toulec podlouhle vejčitý, dlouze zakončený žlutavo-
zelený a červeně skvrnitý. Listy přízemní střelovitě vejčité, leskle tmavo-
zelené, někdy černě skvrnité, dlouze řapíkaté. Bobule .šarlatová. Oddenek
hlízovitě ztloustlý.

Ij. Květen. Háje, vlhké lesy a žleby v rovině a předhoří. Porůzný.
Zdali v českomoravském pohoří, pochybno. Podél Dyje a Svratky obecný,
Rajský lesík u Brna ! (Makowsky), v lesích u Bílého Vlka u Kobeřic ! poblíž
Slavkova Oborny), lesík u Nenovic, Bučín u Tečic, Brd u Blanska, Opa-
tovice. Na Skaštickém potoku, mezi Skašticemi a Bilany (Palla). Příkopy
u tratě u Olomouce (Makowsky), hojný .v lesích Grygovských u Olomouce
(Reissek a Vogel), Jarošovský háj u Uh. Hradiště (Šchlogl), Javořina, pod-
Lopeníkem v Uhrách (Holuby), Strážnice, Javorník, Nová Lhota, na Kotárech
Králov u Uh. Brodu, Velk. Karlovice. Filipov u Javorníku a vůbec v Besky-
dách (Makowsky), Bažantnice u Holešova, Obora u Hlinská a u Rusavy
(Sloboda), kolem Vsetína (Ulehla), Jasenické lesy a odtud nepochybně s lesní
zemí do vsetínských sadů zavlečený (Bubela), Svinec u Nov. Jičína, Moř-
kovské hory u Velhuble, zámecký les a hrad u Hukvald (Sapetza). V Té-
šínsku : Mništvo, Kuldov, Bobrek (Kotschy), Blogotice, Koňská (Kolbenheyer).

31. Acorus L. Sišvorec.

87. A. calamus L. (S. obecný, puškvorec.) Stvol smáčknutý,
na jedné straně žlábkovitý, na druhé ostrý, mečovitým listenem zakončený;
listen mnohem delší než palice válcovitě kuželovitá, šikmo stranou odstálá,
žlutozelená. Lístky okvětní opak vejčité, na konci zahnuté. Listy z rovno-
vážného oddenku čárko vitě mečovité, přihrocené, na spodině červenavé
celokrajné, 2řadé. Oddenek tlustý, válcovitý, plazivý, kroužkovaný, silně
vonný.

- 80 -

Ij. Červen, červenec. Břehy, kraje rybníků, bařiny, příkopy. Rozšířen.
Mor. Třebová, Brno a v jižním dílu brněnského kraje (Makowsky), Kartouzy,
Jedovnice, Boskovice, Troubsku, Veselka, Slavkov. V Rasovském rybníku a
v bařině u Valičkova mlýna v údolí Žlebském u Lomnice (Pluskal). Ve Zno-
jemsku: Náměšť (Roemer), ojednělý v úžlabí Dyje nad Znojmem a u Dačice
(Oborny), hojný u Jihlavy (Pokorný), přehojný v rybníku Cernickém, Pišův
rybník, Telp, Zvole, Nov. město, Žďár, Zámek Žďár, hojný u Nov. Jimramova ;
Olešnice (Clupek). Křížanov (llaslinger). V Prostějovsku : v Hliníkách u
Hrdibořic, u Otaslavic, Stařechovic, v panském rybníku u Rozstání hojný
(Spitzner), kolem Olomouce (Vogel)!, Piňovice (Klanic)!, Unčov, Litovle, Klu-
žinek. Ve východní Moravě: Jarošovský háj u Uh. Hradiště (Schlogl), bařiny
pod evangelickým chrámem a Daůkové jezero u Rusavy (Sloboda)!, kolem
Vsetína a Hošťalkova (Bubela)!, Strážnice, Velk. Karlovice; u mlýna v Zen-
klavě! a les Stache u Nov. Jičína (Sapetza), u Ořechová a Rudna (Rieger).
Ve Slezsku rozšířen ve Vidnavsku, Těšínsku atd. ; kolem Těšína, Ropic
(Kolbenheyer).

10. Řád. Typhaeeae DC. Orobineovité.

Rostliny balienní neb vodní, rákosu ijodobné, s dvouřadými, čárko-
vitými, otevřeně pošvatými listy. Květy jednodomé v oddělených kulo-
vitých neb válcovitých, liustokvětých palicích. Okvětí šupinaté (ze tří
jemných šupinek), štětinaté neb žádné. Tyčinky 1 — 3, volné neb srostlé.
Semenník v jednoduchou čnělku zúžený, s jediným visutým vaječkem.
Plod nažka, kel přímý, bílek značný.

Rody:

1. Květy prašné a pestíkové na rozličných osách rozvětveného kvě-
tenství, hořejší palice nesou tyčinky a malé porůzné šupinky, dolejší
větší přisedlé scmenníky, ovinuté 8 — fi nepravidelnými blánitými šupin-
kami. Nažky suché jodnosemenné. 32. ISparganium.

2. K^'ěty prašné a pestíkové ve dvou nad sebou na téže ose leží-
cích palicích, listenem blánovitým, záhy 0])adávajícíni podepřených, hořejší
pra,šníko\é, dolejší pestíkové, okvětí z hustých clilupů složené. Tyčinky
na sj)odu srostlé. Plod nažka suchá, jednosemenná, čnělkou věnčená.

35. Typha.

32. Spíirgaiiiuiu Touni. Zevar.

88. S. rámo sum Huds. (Z. větevnatý). Lodyha přímá, na
konci 3 — 8 jednoduchými větvemi latnatá. Na konci každé větévky sedí
B — 12 žlutých, prašných strboulků a na dolejšku větví 1 — 2 strboulky
})estíkové. Lístky okvětní černohnědé, na konci kápovité. Listy mečovitě
čárkovité, na dolejšku tříhranné, s boky vydutými. Semenník hranatý,
])řihrotnatělý, blizna čárkovitá. Plod zobanitý.

V. 03() — ono m. Sfrboulky prašné maié.

- 81 -

2j- Červenec, srpen. Příkopy, kaluže, u rybníku a řek, všade obecný.
Ještě kolem Rymařova. Schází v okolí Klobouk (Steitrer).

89. S. .sirn])]('x Huds. (Z. jednoduchý). Lodylia, ucrozvětvená.
Kvrdouství klasovitó na .spodu liroznovité. Strljoulkíi })rašnýcli několik.
Lístky (ikvětní čárkovité, na konci ponejvíce širší, vyhlodaně zouljkované,
zelenavé. Listy čárkovité, na dolejšku tříhranné, s boky plocliými. Délka
praš)n'ků 6 — 8krát větší než šířka. Sernenník podlouldý s bliznou dl(»uhou.
čárkovitou. Plod zobanitý.

V. 0-25 — 0-50 ni. Slabší než před., strboulky prašné větší, lístky
okvětní nazelenalé.

a) genuina mihi. Lodyha přímá, silná, listy přímé, z vody vy-
nořené.

b) fluitans Gren. Lodyha i listy prodloužené, vzplývající. Kvě-
tenství řídčejší, obyčejně neplodné. Rostlina útlejší.

%. Červenec, srpen. Stojaté vody, kaluže, potoky, dosti rozšířen v od-
růdě a. Obecný v kraji brněnském (Makowsky), louky u Krumvíře (Steiger),
Slavkov, Vyškov, Kyjov, Krumlov, Břeclav, Star. Břeclav. — Náměšť, Znojmo,
Slavonice, Dačice, Telč (Oborny), kolem Jihlavy (Pokorný), Slejboř, Černice. —
Na Romži a j. m. u Prostějova sporý (Spitzner), Olomouc (Vogl), Uh. Hra-
diště a Suchodol (Oborny), Havřice, Mor. Ostrava, Heřmanice; Nový Jičín
(Sapetza). Obecný v Těšínsku (Kolbenheyer), v Opavsku a u Vidtiavy. Odriida
b. posud nepozorována.

i)0. S. miniinuni Fr. (Z. nejmenší). Lodyha přímá, jedno-
duchá, s jediným, zřídka s 2 konečnými, prašnými strboulky, po stranách
2 — 3 pestíkové přisedlé strboulky, neb nejdolejší někdy stopkatý. Šupinky
okvětní kopisťovité, slabě zoubkované. Listy čárkovité, ploché, dolejší
na spodu pošvat. Blizna podlouhlá. Plod vejčitý, přisedlý neb kratičce
stopkatý, se zobánkem kratičkým.

V. až 0'5() m., nejmenší ze všech, strboulky malé.

2j- Červen — srpen. V rybnících, příkopech a rašeliništích. Pořídku. Dle
Hostovy Flor. austriaca II. str. 571 na Moravě, místo však neudáno; mlýnské
rybníky u Horn. Duběnek poblíž Jihlavy (Pokorný), horní okraj rybníku
velkého Vostes u Nov. vsi poblíž Slavonic (Oborny), zde, dle téhož, na
sušších místech též var. terrestre Oelak. s lodyhou přímou, hořejšími
přímými a dolejšími položenými listy.

33. Typlia L. Orobinec.

í)l. T. latifoliaL. (O. širolistý). Lodyln přímá listnatá.
Oboje palice těsně nad sebou, válcovité, Imstokvěté, častěji listenem
opadávajícím podepřené. Povrch palice pestíkové skládá se pouze z blizen
vyčnívajících, kopisťovité vejčitých, delších chloupkíi okvětních, její osa
bez chloupků. Listy široce čárkovité, dosti ploché, s dlouhými pošvami.
Prašníky žluté, čárkovité, semenníky hustě při sobě, s okvětím z chloupkíi
měkkých hustých hnědých.

6

-8á -

V. 1-00— 2-00 m. Listy přerůstají lodylni.

% Červen, červenec. Břehy rybníků a řek, mokřady, příkopy u tratí,
hojný až obecný, v horách řídký a sotva přes 400 m. V okolí Brna: Písařky,
Černovice, Rajhrad, Vranovice, Bílovice, Jedovnice, Rajec atd. Schází u Ná-
měště (Roemer), hojný u Jihlavy (Pokorný), Krahulci, Nov. město, Zdar. —
Vyskytuje se u Zábřehu (Pánek), Unčov; Šumberk (Paulj, ojednělý u Bzence
a Vsetína (Bubela), Filipova; Rusava směrem k Jankovicům (Sloboda), Těšín
a Bělsko (Kolbenheyer).

/9) ambigua S on der. Palice od sebe poněkud (10 — 20 mm.)
oddálené.

Pro Moravu posud pochybný, nebo nejisto, zdali T. media Pollin od
Hranic a Bělotína (Schlosser) sem přináleží.

92. T. angustifolia L. (O. úzkolistý). Palice oddálené. Listy
úzce čárkovité, doleji trochu žlábkovité, tužší. Blizny niťovitě šidlovité,
zdélí chloupků okvětních, vřeteno z chloupků hnědých, na konci roz-
šířených.

V, 1'00 — 2"00 m. Rostlina menší a štíhlejší než předešlá.

T\. červen, červenec. Jako předešlý, avšak hojnější.

11. Řád. Gramineae Juss. Trávy.

Stéblo s listy dvouřadými. Listy s jazýčkem a pošvou nejvíce po
straně otevřenou. Květy v klasech, klas složený neb latu činících, klásky
1 — 2 až vícekvěté; květ s 2 pluchami, z nichž spodní často osinou
zakončen, klásek uzavřen ve 2 plévách, u klásků na ose bokem při-
sedlých jedna z plév scházívá. Okvětí schází aneb vyvinuto toliko
v podobě 2 malých šupinek. Tyčinky obyčejně 3, zřídka 6 neb 2,
blizny 2. Plod obilka, někdy s pluchami srostlá. Semeno s hojným
moučným bílkem a nepatrným klem.

Rody:

A. Olyreae Nees z Es. Trávy cizozemské^ jednodomé, prašatkové
a pestíkové květy rúznotvdrné, oboje v květenstvích od sebe oddělených.

1. Prašin'kové klásky dvoukvěté, s 2 plévami a 2 lístky okvětními,
v konečné silně rozvětvené latě, pestíkové květy v úžlabním klasu palico-
vém; klásky jednokvěté, s 4 i)lévami bez okvětí, čnělka dlouhá.

34. Zea.

B. Květy vš'cky obojaké, neb v témž květenství, téŽ různopolilavni.
L Klásky jednokvěté, v květenství hroznovitém neb latovitém,

jednotlivé květy stopkaté.

1. Květy i plody po hřbetě smáčknuté.
a) Klásky ranohomanželné, po 2 — 3 pospolu, konečný s květem obo-
jakým, i)řísedlým, s 2 — 3 plévami, jehož plucha tenkoblanná,

- m —

osiiiiihi rií^l) ii;i, |)<»ij|i(»ii osiiiii jh^mikuk''!);!, I 2 ))(tl)()('iií klusy
s kvrty piiišiiýiiii. ,';,0. Audropoyou.

h) Kvcítenwtví j(;ii s kvóty obojiikýini.

I|. Klásky s 2 ))l('íVíimi, [)liichy iiziivíiujíť^íini, lidřcjší phWii kožoviiá,
iiii žilách Jiákovit/i trnitá, dolejší jilévii nuttiší blánitá, oboje
bc/ osin. IMncliy 2, blánité ))C!/osiiiiié. Ciiélka pnidlon/fMiá pod
koiicciii kliísku vynikající. Hlj, Tra<juH.

2,. Klásky s .'} nestejnými plévuini, z jiicliž nejdolejsí přeinalinká,
nejhořejší pak někdy na způsob plnchy uzavírá kvét jMašný.
('nélky prodlonžcfné z konce phich vynikající. Všecky stopky
kvétenství květonosné. .77. Panicvm.

.'3,; Některé stoj)ky bezkvětn(', toti/ na spodu nékt(uých síopíík
květních nacházejí se draslavé štětinkovité pastopky, jež často
j)lodné kvéty přeríístají ; třetí pléva ohyé(fjné s jKistíkovýni
kveteni. 38. tSutavia.

•/j. Klásky všecky s květy obojakými a 2 plévami d(!lšínii kvétíiv.
Phiclia, i ph.iška chni|)lavkovité, jjlod ztuha obalující. IMucha
i j)lévy bezosinné, .'ižilné. ("nélka krátká s hliznanii nad spodk(!rn
plu(;h stranou vynikajícími. ,7,V. Milimn.

2. Kvéty Villcovitf', ohi(', |)hichy stvi-dlé, plod tésné uzavírající.
a) IMuchy 2, stvrdlé, přihi-(jc(!né, ))lévy 2, bezosiiuK'', delší než pliichy,

pluchy vnější s předlouhou dole (dáidícm s \\\ sj)ojenou, 2krát kolén-

katou osinou. Prašníky na konci chlu])até. (Jnélky 2, nad sj)odkeni

])luch vynikající. 4(). ^^iti■pa.

;{. Pluchy a plévy se strun smáčknuté. hlánf»vit(' neb bylinné, nezlvidlé.
a) Plévy žádné neb zaki-nělé.

1,. Plévy žádné. Plucha hlánovitá, osinatá, pliiška malá, 2klaná.
Tyčinky 2. Fdizny prodloužené, z konce květu vynikající.

41. (JoleaiithuH.

2,. Plévy šiij)inovité, nepatrné. Plucby oboje st(!Jné dlouhé, pa,[»í-
rovité, bezosinné. Tyčinky .'5 — (1. lilizny krátké Z(! spodu pluch
vycházející. 42. Leersia.

]>) IMévy dvě. l}|iz)iy nad dolejškem ]»luch stranou vyřn'kající. Lata
i'Ozkladitá.

1|. Plévy bezosinné, delší květův, poněkud ncístejné, na spodku
pluch nacházejí se 2 málo patrné, kratičké svazečky chloupkuv.

4S. Ayrostís.
2,. Plévy bezosinné neb dolejší z prostředku ncd) konce osinaté;
jiod pluchanii vyskytují se 2 prodloužené posléz(; z květu vyční-
vající svazečky chlonpkíi, d(ílších šířky ])luch.

44. Calamuf/rostis.
(i*

- 84 -^

c) Plévy dvě. BHzny prodloužené z konco, neb pod koncem plueli
čnějící. Lata neb hrozen stažené, neb jednostranné klasy v okolíku
rozestavené.

1,. Klásky na spodní straně vřetena, v jednostranné okoliěnatě
rozložené klasy sestavené. Pluchy kožovité, stejně dlouhé. Čněl ka
})od koncem i3luch vycházející. 46. Cynodon.

2,. Květy v latě klasovité, stažené. Plévy častěji srostlé. Plucha
ze hřbetu osinatá, někdy zbytek po zakrnělém květu. Pluška
žádná. 40. Alopecurus.

S,. Květy ve válcovitou neb strboulovitou latu stažené. Plévy málo
kratší pluch, prihrocené i s těmito bezosinné. Pluchy dvě.

47. Crypsis.

4,. Květy v latě stažené. Plévy šikmo uťaté prosté i s pluchami
bezosinné, delší pluch. Pluška 2zubá. 48. Phleiim.

d) Plévy 4. Blizny prodloužené z konce pluch vyčnívající.

1,. Vnější 2, někdy křídlaté plévy delší pluch, vnitřní 2 malé,
šupinovité, bezosinné. Tyčinky 3. Blizny 2. 49. Phalaris.

2, Vnější 2 plévy nestejné, hořejší delší pod prostředkem hřbetu,'^
dolejší kratší pod koncem osinaté. Tyčinky 2. 50. Anihoxantlmvi .

II. Klásky 2 — vícekvěté, stopkaté, v hroznech neb latách.

1. Plévy velké, zdélí neb delší nejbližších pluch.

a) blizny prodloužené, niťovité, z konce květu vycházející.

1,. Klásky Skvěté, dlouhostopečné v rozevřeme latě, 2 dolejší květy
prašné s 3 tyčinkami, často osinaté, nejhořejší květ bezosinný,
olbojaký s 2 tyčinkami. 51. Hierochloa.

2,. Klásky 2 — 3květé, s krátkou stopkou, v latě klasovité, stažené.
Tyčinky 3. Plucha na konci 3 — 5zubá, zoubky a plévy ostnité,
tyto hrotnaté neb krátce osinaté a kratší klásků.

52, Sesleria.

b) Cnělka krátká, blizny stranou nad spodkem pluch vycházející,
pluchy všech neb některých květů se hřbetní osinou.

a) Klásky 2květé, jeden kvítek obojaký, bezosinný, druhý prašníkový

se hřbetní osinou.

1,. Hořejší květ stopkatý, prašný neb zakrnělý, jeho plucha tupá
pod koncem osinatá. Plévy kýlnaté, dolejší Ižilná, přihrocená,
hořejší 3žilná, vykrojená. Obilka lysá, nebrázděná, se stran
smáčknutá. 53. Holctis.

2,. Dolejší květ prašníkový, přisedlý, jeho plucha na konci 2klaná,
na hřbetě s dlouhou kolénkatou osinou. Pluchy hořejších květů
bezosinné neb pod koncem osinaté, plévy kratší květův. Obilka
chlupatá, od hřbetu smáčknutá, na vnitřní straně podélně vy-
brázděná. 54. Arrhenatherum.

85 —

ji) Klásky 2 — vícekvěté, květy všecky obojaké.

1,. Klásky 2 — Skvěté. Nejdolejší jjlucha celá, s konečnou rovnou
osinou, 1 — 2 hořejší 2klané, na hřbetu s osinou kolínkovitě
])rohnutou. Plévy nestejné. Obylka lysá na vnitřní straně s po-
délnou rýhou. 65. Ventenatia.

2,. Klásky i? — Okvěté. Pluchy 2klané, všecky neb aspoň dolejší
na hřbetu s kolínkovitě prohnutou osinou, u ovsa setého někdy
všecky ))ez osin. Plévy skoro stejné neb trochu nestejné. Obilka
chlupatá, na vnitřní straně s podélnou rýhou.

56. Avena.

3,. Klásky 2 — Skvěté. Pluchy všecky se hřbetní rovnou, štětinko-
vitou osinou, na konci 2klané. Plévy skoro stejné, málo delší
květňv. Obilka lysá, na vnitřní straně s podélnou rýhou.

57. Aira.

4,. Pluchy na konci zoubkované. Plévy asi zdélí květův. Obilka
lysá, od hřbetu smáčknutá, na vnitřní straně ploská, ostat.
jako předešlá. • 58. Deschampsia.

o^. Klásky 2 — Gkvěté. Pluchy ve 2 vláskovité hrůtky rozeklané,
na hřbetě s nečlánko vanou osinou. Plévy nestejné. Obilka lysá
neb na konci něco chmýřitá, se stran smáčknutá, bez rýhy.

59. Trisetnm.

6|. Klásek 2květý. Pluchy zahrotnatělé, celé, osiny v polou člán-
kované, na článku chlupaté, s koncem kyjovitým. Plévy skoro
stejné, delší květňv. Plod lysý na vnitřní straně s rýhou.

60. Corynephorus.
c) Čnělka krátká, blizny stranou nad dolejškem pluch vynikající.

Pluchy všecky bezosinné neb s osinou konečnou.

1,. Klásky 2 — 5květé. Květy všecky obojaké, pluchy na hřbetě

kýlem smáčknuté, celé, přihrocené neb 2zubé a s krátkou osinou.
. Pluška 2zubá. Dolejší pléva Ižilná, kratší hořejší 3žilné. Plod

lysý, se stran smáčknutý. 61. Koeleria.

2,. Klásky 2— Skvěté. Květy všecky obojaké. Plucha na hřbetě oblá,

na konci 2zubá, s 1 středním zubem neb osinou mezi oběma

zuby. Pluška celá, brvitá, plévy delší květu, klásek uzavírající.

Plod lysý, se stran smáčknutý. 62. Danthonia.

3,. Klásky 2— 3květé. Nejhořejší kvítek jalový, uzavírající někdy

3. neb 4. zakrnělý kvítek. Plucha na hřbetě oblá na konci

celá, tupá, dolejší chruplavkovitá. Plévy kratší květův. Plod lysý.

63. Melica.
2. Plévy kratší než nejbližší pluchy.
a) Čnělka prodloužená. Blizna z prostředku květu vycházející, nejdo-
lejší květ klásku prašný, lysý, ostatní obojaké na spodině s dlou-
hými chlupy.

- 86 —

1,. Klásky 8 — 7květé. Pluchy na liřbetě smáčknuté.

64. Phrngmites.
b) Cnělka krátká. Blizny na dolejšku pluch vynikající. Květy všecky

obojaké, nahé neb dole kratičkými chloupky opatřené. Klásky všecky,

až na rod Cynosurus plodné a květonosné.
«) Pluchy na hřbetě smáčknuté, kýlnaté.

1|. Klásky 3 — Skvěté. Pluchy na konci celé neb vykrojené, krátce
osinaté; plušky přihrocené, 2klané. Plévy nestejné. Pošvy listu
zavřené. 6ř). Dactylis.

2,. Klásky 3 — Skvěté, krátce stopkaté. směstnané. Pluchy uťaté
neb vykrojené, bezosinné ; pluška uťatá, neb zoubkovaná.
Plevy velmi nestejné, hořejší 7žilné. Pošvy listův otevřené.

66. Sde.rochloa.

3,. Klásky 2 — Skvěté, se stran smáčknuté, ve volné latě, jich vřeteno
posléz ve články se rozcházející. Pluchy přihrocené, celé bezosinné,
kýlnaté ; pluška 2klanná. Plévy dosti stejné. Pošvy listů skoro zcela
otevřené, jen u Poa sudetica zavřené. 67. Poa.

4,. Osa klásků se nerozchází, leč pluchy jednotlivé od ní odpadá-
dávají. Pluška celá, 6^. Eragrostis.

fi) Pluchy na hřbetě oblé.

1,. Klásky 2 — Skvěté, vedle každého úrodného klásku, jest ještě
hřebenitý jalový klásek z prázdných tuhých plév jakožto po-
krývka. 66. Cynosurus.

2,. Klásky 3 — vícekvěté, se stran smáčknuté, srdčitě vejčité ; vřeteno
rozchází se v články, na nichž jednotlivé květy ostávají. Vnější
pluchy široce vejčité, člunkovité, na konci tupé, střecho vité se
kryjící. 70. Briza.

3,. Klásky 2 — Skvěté, kuželovité, nejhořejší kvítek jalový. Pluchy
z břichaté spodiny kuželovité, na konci tupé ; plušky tupé.

71. Molinia.

4,. Klasy 2květé. Pluchy podlouhlé, 3žilné, na konci tupé neb za-
okrouhlené ; plušky uťaté neb vykrojené. Plod opak vejčitý se
stran smáčknutý, bez rýhy. Pošvy listů do polou otevřené.

72. Catahroso.

S,. Klásky 3 — llkvěté. Plucha s S — 7 vyniklými žilkami, podlouhlá;
na konci tupá neb uťatá, ponejvíce suchomázdřitá, pluška
2zubá, s kýlem jemně brvitým. Plod podlouhlý neb elliptický
na vnitřní straně s úzkou rýhou. Pošvy listů až nahouu zavřené.

75. Glyceria.

6,. Klásky 3 — vícekvěté, se stran smáčknuté, dlouže stopkaté, v latě
neb hroznu jednoduchém, na ose květenství Shranné. Pluchy
podlouhlé, hrotnaté, z konce osinaté neb bezosinné. Dolejší
pléva kratší než hořejší. Cnělka z konce semenníku ponejvíce

— 87 —

lysého vynikající. Plod uvnitř rýhovaný v pluchách a pluškách
uzavřený. Pošvy listův otevřené. 74. Festuca.

7,. Klásky 6 — 24květé, krátce stopkaté, v hroznu skoro klasovitém,
osa květenství 2hranná, v články se rozcházející. Plucha po-
nejvíce z konce osinatá; pluška tuhými chloupky hřebenitě
žilnatá. Plévy nestejné, mnohožilné. Plod čárkovitě podlouhlý.

75. Brachy pod hnu.
8,. Klásky 2 — mnohokvěté. Pluchy elliptické neb čárkovitě kopinaté,
hrotnaté neb krátce 2klané, ze suchomázdřitého konce neb
trochu pod koncem osinaté, zřídka bezosinné. Plévy nestejné.
Cnělky pod chlupatým koncem sememiíku vynikající. Pošvy
listů zavřené. 76. Bromvs.

III. Klásky 2 — mnohokvěté, v klasu j ednoduchém neb hroznu klaso-
vitém, střídavě ponořené do zubovitých výkrojků 41iranné, sem a tam zpro-
hýbané osy klasu. Blizny z dolejšku květu vycházející.

1. Klásky po jednom ve výkrojcích osy klasu.

a) Klásky 4 — mnohokvěté, pobočné, širokou plochou k ose klasu
obrácené, tudíž v rozličných plochách. Plévy 2, skorém stejně
dlouhé, vejčité neb kopinaté. 77. Triticiim.

b) Klásky 2květé, pobočné, širokou plochou k ose klasu obrácené.
Pluchy velmi nesouměrně kýlnaté. Plévy Ižilné, šidlovité.

78. Secalf.

c) Klásky 3 — mnohokvěté, pobočné, úzkou hranou k. ose klasu obrá-
cené, tudíž všecky v jedné ploše, o jedné vnější plévě. Plévy ko-
pinaté, pluchy na hřbetě oblé. 79. Lolium.

2. Květy neb klásky po 3, řidčeji po 3 — 4 ve výkrojcích osy klasové.

a) Klas s konečným kláskem; klásky přisedlé, 2 — 3- neb jednokvěté.
Všecky květy obojaké. 80. Elymiis.

b) Konečný klásek schází. Klásky 1 květe, prostřední s květem obo-
jakým, pobočné s květem prašníkovým neb prázdným, a pěstuje-li
se, též někdy obojakým. Pluchy aspoň u prostředního klásku osi-
naté, plévy skorém stejně dlouhé. 81. Hordeum.

3. Klásky Ikvěté, ponořené do výkrojkův osy klasové. Plévy schá-
zejí. Cnělka 1, z konce květu vycházející. Blizny nit^ovité jemně chlupaté.

a) Klásky přisedlé, jednostranné. Pluchy kopinaté šidlovité, krátce
osinaté. 82. Nardus.

34. Zea L. Kukuřice.

93. Z. mais L. (Turecká pšenice). Stéblo rákosovité, uvnitř
se dření. Klásky prašníkové v konečné latě, pestíkové úžlabní, v palici
pošvami obvinuté. Listy široce kopinaté, roztroušeně chlupaté. Plody
rozličné velikosti a barvitosti.

0 červenec, srpen. Pochází z Ameriky u pěřítuje se všeobecně v jižní
a siřední Moravě. Kolem Prostějova (Spitzner), v jižní části kraje brněnského,
v kraji vyškovském, kyjovském, hodonínském; v tomto 1885 až u Lipová,
avšak s nevalným úspěchem.

35. Aiulropogoii L. Vousatka.

94. A. i.scliaemum L. (V. obecná). »StébUi obloukem vyřitupu-
jící, ze spodu větevnatá. Větví laty 5 - 10, prstnatě sestavených i se
stopkami květů prašných dlouze; chlupatých. Květy zelené, později matně
fialové. Plévy bezosinné. Plucliy přisedlých květův obojakých s prodlou-
ženou stočenou osinou. Listy čárkovitě žlábkovité. Pošvy listů lysé,
v ústí na obojí straně se svazečkem chloupkův. Oddenek tvrdý, trsnatý.

V. 0-30— 0-50 m.

'4 Červenec, srpen. Suché meze, úbočí, pastviny. V jižní a střední
Moravě hojný, jinak pořídku. Kolem Brna (Oborny)!, Klobouk (Stoiger)!,
Bílovice, Blansko, Tišnov, Slavkov, Bučovice, Vyškov, Střílky, Ždánice, Mor-
kůvky, Krumvíř, Cejč, Kobylí, Velk. Pavlovice, Šakvice, Polava, Krumlov,
Vedrovice, od Olbramovic až ku Břeclavi a Star. Břeclavi. — Mlýn Táíborský
u Třebíče (Oborny), u Náměště (Roemer), Hustopečí, Ratišovice, Mor. Budě-
jovice!, Lukov, Vranov, Hardek, Strachotice, Znojmo a otud podél hranic
země po celé jižní Moravě (Oborny), kolem Jihlavy u plovárny (Neumann),
kolem Prostějova u měst. cihelny, na Boří, na Kosíři a j. obecná (Spitzner),
v jižní části okolí kroměříž.-kého a kolem Rataje hojná (Palla), Bzenec,
Kyjov! a Domanín u Bzence (Bubela), u Popovic a Jaborovce poblíž Uh.
Hradiště (Schlógl), Nebotinské lomy u Olomouce (Vogel), u Napajedel (Theimer),
Rohatec, Petrov, Strážnice, Uh. Brod, Prakšice, Havřice. — Holajka u Holešova
(Sloboda), Hrad u Štramberka, Žilina a Svinec u Nov. Jičína (Sapetzaj.

36. Tragiis Desf. Ostrokvět.

1)5. T. racemosus Desf. (O. hroznatý). Stéblo i)oložené, ko-
línkem kořenující neb vystupující, rozkladitě větevnaté. Klásky vejčitě
kopinaté, v. hroznovité latě, větve laty velmi krátké.

V. 0"10 — 0"30 m. Rostlina ponejvíce barvy do fialová.

0 Červenec — září. Rostlina cizí semenem a vlnou z Uher zavlečena,
bez stálého naleziště. Na Františkově u Brna poblíž kříže, již 1823 Hoch-
stetterem objevena. Dříve též na Špilberku (Makowsky) a na Žlutém kopci
1882 v několika jedincích. Krumlov (Wiesner in lit. ad Oborny). Kdlem
Znojma: na cestě od Mal. Tasovic k Milfronu a to poblíž kamenných lomů,
v hluboké cestě mezi Znojmem a Mal. Tasovicemi a na úklonech skály Eliá-
šovy v údolí Hradnice; kolem Hardeku na Hradisku, svah k údolí Fugnice,
pod soukennými stavy přehojná (Oborny).

37. Panicům L. l*ro.s(), rosická.

1, Digitaria Se op. Klásky obyčejně po 2, jinlcn dlouže, druhý
kratčeji sto[»kalý, na plochých [)rstovitě sblížených vřetcnecli jednostranné.

— 89 —

!1G. I*. Lilabnnn (íaud. (li. liohi). ,St('l)lH oljyřcjnr' položená.
Klásky clliptické, jciiuiě clilupatť'. na ntn-vecli ]ys('. Vřetena laty po 2 — 5,
rozpřažcná. Pléva druhá kryje .skoro celou })luf]iu pýřit<»u. lásty i j)osvy
lyyé neb nu ústí velmi řídce cldupaté.

V. 0'05— 0-40 m. Květy malé.

0 Červenec — září. Písčitá role, cesty, břehy, v rovinT' rozšířena.
V brněnském kraji kolem Lomnice, Kartouz, Soběšic, Ménína a ('ejče (Ma-
kowsky), Adamov (Theimer), Komárov (Čížek), Červený kopec a Slatinská
skála poblíž Brna (Oborny), Rtčkovice, Sokolnice, Slavkov, Vyškov, Kyjov,
Kobylí. Ve znojemském kraji: u Kuroslep a Náměště (Roemer), Milfron,
Znojmo, Hrušovany (Oborny). V Prostějovská: za humny u Bedihoště se
Setaria verticillata (Uličný), u Plešovce poblíž Kroměříže (Palla). Na polích
u Háje a hojná na Dúbravě u Bzence (Bubela), hojná u Rusavy (Sloboda),
zahrada v Láskách u Vsetína, snad jen zavlečena (Bubela), ve valounech
Bi^čvy u Rožnova, silnice domoracká, Krásná, Hustopeč, role n Stramberka
(Sapetza). V Těšínsku (Kolbenheyer).

97. P. sanguinale L. (R. krvavá, rosa). Stébla z položené
spodiny kolínkem vystupující. Vřetena laty po 2 — 12, jiřímo odstálá.
Klásky ellipticky kopinaté. Pléva druhá krj-je jen as do polou pluchu,
])léva třetí sedmižilná, na okraji vlnitě brvitá, dvakrát delší než druhá.
Listy dosti široké, tmavozelené i s pošvami chlupaté. Rostlina nacliově-
íialová.

V. 0'10— U'5() m. Klásky delší, květy l'/o větší. Listy krátké, na
okraji vlnovitě kadeřavé.

0 Červenec — září. Meze, písčiny rolní, břehy, zahrady. Obecná ve 2
odrůdách.

a) vulgare. Kraj třetí plévy jemně brvitý.

Obecná, ve vyšších polohách u Holešova, Bystřice a Chomj'že (Sloboda)
u Lhotky p. H. ; u Štětinová poblíž Sobotína (Bittner).

b) ciliare Retz spec. Kraj třetí plévy jemně (•hlu[)atý a mimo
to ještě tuhými štětinami brvitý.

Rozšířena na jihu Moravy: U Brna, Cacovic, Kamenného mlýna (Ma-
kowsky), Velk. Pavlovice, Šakvice, Vistonice, Polava, Břeclav, Nová ves,^ Po-
štorna. — U Zaječí (Uechtritz), hojná kolem Znojma, jako u Tasovic, na Sibe-
ničníku, Pele — a Sexenberku, u Milfronu a Našetic, mezi Křtěnicemi a
Skalicí (Zavřel), Kounice, Popice, Kajdlink, Hnanice, Suchohrdlí a Hrušovany
(Oborny), u Bzence (Bubela). Na Dúbravě bzenecké nalezl Bubela tvar sotva
4 — 6 cm. v., vždy krvavě červený s klasy v pošvě uzavřenými, nikdy neod-
stálými, jež nazval f. arenarium, poněvadž zdejší písčiny často výhradně
pokrývá.

b) Panicům P. B. Klasy dlouze stopkaté, v latě rozkladité.
Pléva nejdolejší o polovic kratší hořejších.

1)8. P. miliaceum L. (Proso obecné). Stél)Jo silné, přímé,
dole drsně srstnaté. Květy vejčité. v latě rozkladli é. převislé. Plévy

— 90 —

krůtce píihrocené, vícežilné, bezosinné ; vnější pluclia kratší drnlié. Listy
kopinaté, dlouze končité i s pošvami dlouze chlupaté.
V. 0-40— 1-00 m.

0 Červen — srpen. Pochází z východní Indie. Na mezích a pustých
místech, mnohdy jen na čas zdivočilá. Stráň drahý u Maloměřic, u Bílovic,
Jundrova atd. Vyškov, Kyjov atd. — U Znojma (Oborny), u Prostějova (Spitznerj,
Kroměříže (Palla), hojné v lese Bzinku u Bzence 1881 (Bubela).

2, Echinochloa P. B. Klásky krátce stopkaté v jednostranných
latovitě seřaděných klasech. Nejdolejší pléva poloviční délky hořejších.

99. P. crus galii L. (Kuří noha, ježatka). Stéblo přímé neb
kolínkem vystupující i s pošvami hladké a lysé. Větve laty krátké, klaso-
vité s jednostrannými klásky, dlouze štětinaté. Klásky vejčitě elliptické,
světlozelené neb nacervenalé. Plévy na žilách krátce chlupaté, nejhořejší
pléva srstnatá, s hrotem neb dlouhou osinou. Listy široké, na okraji
drsné, tmavozelené, lysé.

V. O" 10 — O" 15 m. Květy vejčité, zelené neb matně červenohnědé.

0 Červenec — září. Role, zahrady, stoky a příkopy. Obecná často i ve
vyšších polohách. U Štětinová v Jeseníku (Bittner), Nov. Jičín (Sapetza),
Nov. město atd.

38. Setaria P. B. Bér.

1. Druhá pléva stejně dlouhá neb málo kratší pluchy jen nezřetelně
svraskalé květu obojakého. Za třetí plévou toliko malinka prázdná pluška.

100. S. i ta li ca Beauv. (B. vlaský). Stéblo přímé, obyčejně
jednoduché, pod latou i pastopky drsné zoubky ku předu obrácenými.
Lata klasovitá, laločnatá, k oběma koncům ztenčená, dole něco pře-
trhovaná; její větvičky i osa tlusté, hustě až huňatě chlupaté. Druhá
pléva kratší než })léva třetí a než vypouklá elliptická plucha.

V. 0*50 — 1'00 m. Klásky zelené neb žlutavě zelené, někdy rezavě
hnědé neb do fialová zbarvené.

0 Červen, srpen. Na jihu pěstovaná a zřídka zdivočilá. Seje se u Čer-
novic a Nenovic (Čížek), náspy poblíž Brna, nádraží Rosické (Makowsky),
kolem Rajhradu, Kobylí a Strážnice. — Kolem Hrušovan a Božic (Oborny), zde
onde kolem Uh. Hradiště (Schlogl), ve východní Moravě (Schlosser).

S. viridis Beauv. (B. zelený). Stéblo položené neb vystupující,
dole rozvětvené, pod latou i s pastopkami drsné, zoubky ku předu
obrácenými. Lata přímá, hustá, klasovitě válcovitá, její větvičky mírně
chlupaté. Plucha podlouhlá, dosti plochá, zdélí druhé a s ní stejné třetí
plévy. Klásky zelené neb špinavě narudlé. Blizny žlutavé.

V. O' 10 — 0"45 m. Rostlina světlozelená. Květy poloviční délky
květův u S. glauca.

0 Červenec — září. Role, pustá místa. Všude obecná, zřídka přes 500 m.
Pořídku kolem Jihlavy (Pokorný), kolem Olešnice (Člupdt), kolem Vsetína

91

(Babela), Halenková, Rožnova, Velk. Losina, Pekařova. V Těšínsku (Kolben-
heyer). V Opavsku a ve Vidnavsku.

101. S. verticillaťa P. B. (P. verticillatum L. B. přesle-
natý). Stéblo vystupující neb přímé; pod latou i pastopky draslavé
zoubky nazpět obrácenými. Lata zelená, drobnokvětá, klaso vité válcovitá,
dole často přetrhovaná. Klásky podlouhle elliptické, druhá pléva zdélí
třetí a podlouhlé něco vypouklé plucliy. Blizny nachové. Listy ostré,
poněkud chabé.

V. 0-10— 0-50. RostHna světlozelená.

0 červenec, srpen. Pole, zahrady, vinice, rumiště. V jižní a střední
Moravě obecný, jinde porůzný, jako : u Jihlavy (Pokorný), v městských sadech
u Prostějova (Spitzner), kolem Olomouce (^Vogl a Makowsky), Uh. Hradiště
(Oborny), Bzenec (Bubela), Rohatec, Petrov, Strážnice, Uh. Brod, Havřice. —
Holešov, Rusava (Sloboda). Ve Slezsku : Kateřinka a Kylešovice (Gr. Fl.),
Těšín (Kolbenheyer), Bohušovice, Koňská.

2. Druhá pléva o polovic kratší než silně na přič vráskovaná plucha
květu obojakého ; za třetí plévou sedí květ prašný i s pluškou.

102. S. glauca Beauv. (P. glancu m L. B. sivý). Stéblo
položené neb vystoupavé, v latě a pod ní krátce chlupaté. Pastopky
ryšavé a drsné zoubky ku předu obrácenými, ve svazečku na dolejšku
překrátkých, 1 — 2květých větévek laty. Lata dosti hustá, podlouhlá neb
klasovitě válcovitá. Pluchy silně vypouklé, okrouhlé.

V. O" 10 — 0"30 m. Eostlina matně sivá, osiny rezavé.

Q červenec, srpen. Role, meze, místa pustá. V rovině obecný, v horách
pořídku. V brněnském (Makowsky) a ve znojemském kraji obecný (Oborny).
Ve Vyškovsku, Hustopečsku, kolem Krumlova, Kyjova a Břeclavi. — Kolem Pro-
stějova (Spitzner), u Kroměříže (Palla), kolem Olomouce (Vogl), Uh. Hradiště
(Schlogl), Javořina (Holuby), Strážnice, Uh. Brod, Bojkovice. — Vsetín (Bubela),
Rusava (Sloboda), Nov. Jičín (Sapetza), Sumberk (Paul). Ve Slezsku: kolem
Těšína (Kolbenheyer), Jablunkov; Bystrzyce (Ascherson), Ustroň (Uechtritz),
ve Vidnavsku,

39. Miliiim L. Pšeiiíčko.

103. M. effusum L. (P. rozkladité). Rostlina lysá, světlo-
zelená. Lata velká, volná, nejrozkladitější, stopek vláskovitých koncem
ničích. Klásky světlozelené, malé, vejčité, bezosinné. Listy čárkovitě
kopinaté, hebké, na okraji drsné. Pošvy listii hladké, jazýčky dlouhé,
na konci zoubkované.

V. 0'50 — 1"00 m. Klásky na secech a místech otevřených někdy
nafialovělé f. colorata.

% Květen, červen. Háje, stinné, vlhké, zvlášť horské lesy. Porůzné.
V brněnském kraji: Adamov, Rajský lesík u Cernovic, Rajhrad, Bystrc (Ma-
kowsky), Suchá hora a les pod Boudou u Bílovic, Soběšice, Oujezd poblíž
Sokolnic. — Lomnice (Pluskal). Ve znojemském kraji: u Náměště (Roemer),
údolí Dyje mezi Nov. Hrádkem a Hardekem, liojné podél Unanovského potoka

— 92 —

v Purkrábce u Znojma (Oborny), Heulos a Vys. kámen u Jihlavy (Pokorný),
Bišovec, Bystřice p. P., Padělky a j. m. u Vitochova, Chudobín, Nov. město,
Sklené, Fryšava, Zdar, Beberek. — U Prostějova porůznu na př. na Kosíři
(Spitzner), zámecká zahrada ii Kroměříže (Palla), kolem Olomouce (Vogl),
v Cernovírském a Chomoutovském lese (Mik), h"jné v Grygovském lese (Ma-
kowsky), Piňovice (Klanic), Frankštátský les u Sumberka (Paul). Star. město,
Teplice, Vysoký les u Janovic, Grundwald u Rymařova. Ve východní Moravě :
pořídku v lese Plechovci u Bzence (Bubela), v seči pod Javořinou a na
Lopeníku (Holuby), Semetínské lesy u Vsetína (Bubela), Velké Karlovice. Ve
Vysokém lese u Nov. Jičína (Sapetza). Rozšířené v Jeseníku: údolí horní
Tise, hojné u Karlovské studénky, u pily, podél Opavy, Donnerlán, Praděd,
úklony Děda, Česnekový příkop. Medvědí hřeben, Velk. Jezerník, Svinský —
a Medvědí příkop, Frant. myslivna.

40. Stipa L. Kavyl.

104. S. Grafiana Stev. (K. Gráfův). Svazečky Jistu silné,
snáze se oddělující. Listy .široké, přízemní, žlábkovitě složené, tlusťounké ;
hořejší listy lodyžní širší, až 2"5 mm. široké, sivé, obyčejně s 9 hlav-
ními žilami, v širším údolíčku mezi střední žilou a sousedními žilami
a mezi některými žilami postrannými se slabšími vedlejšími žilami.
Pošvy starších listů velké, světložkité, silnějšího lesku, pošvy listů lodyž-
ních, něco drsné, jemně, hrbolatě tečkované, dvě dolejší přes polovici
stébla sáhající a toto až po samý jazýček objímající. Plévy i s delší a
širší osinou přes 7 cm. dlouhé. Plucliy bezosinné, 21 — 24 mm. dlouhé,
tlusťounké, se širšími proužky delších chloupků, okrajní proužek konce
pluchy dosahuj ící .

Osina až ke kolénku přes 9 cm. dlouhá, pérovitá čásť osiny přes
25 cm. dlouhá.

/5) p e n n a t a g a 1 1 i c a C e 1 a k. Listy užší. Pluchy menší ; osiny
obyčejně kratší, pérovitá jich čásť ponejvíce dvakrát delší než spodní
šroubovitě kroucená lysá čásť.

% Červen, červenec. Okraj vinic, suché výslunné kopce a skály na
syenitu, žule a vápně. Pořídku; roku 1884 mnou v tomto území objeven.
V okolí brněnském : úbočí Hádů k Maloměřicům, vinice u Obran, Židenické
kopce, Skály u Cacovic. — Ve Znojemsku : Býčí skála u Znojma, Turold u Mi-
kulova, vinohrad u čížova a Hodonínský les (Oborny).

^) Svah Hadů k Maloměřicům s tvarem základním.

105. S. Joannis Celak. (S. pennata L., Autt. part. K.
péřitý). Svazečky listů přízemních malé, těsněji souvislé, pošvy starších
listů matné, málo lesklé, listy úzké, přízemní žlábkovitě složené, skorém
niťovité, světlozelené, širší listy lodyžní jen až 1*5 mm. široké, s 7
těsně sblíženými hlavními žilami, vedlejší slabší žilky leží v užších
brázdách mezi střcchrí a sousední žilou a mezi touto a následující hlavní
žilou. Žíly hladké, pošvy listů lodyžních dosti hladké neb jen slabě
lirboulkovitě tečkované, pošvy aspoň nejdolejších listů k stéblu až po

jazýček objímavě i)řilclik!, ostatní pošvy na konci velmi zúžeiu', svinuté,
0(1 stébla i s ťizkým prodlouženým jazýčkem odd/ileiií' ; sixidina kveten-
ství často pošvou nejhořejšího listu obvinutá. Plévy i s krátkou niťo-
vitou osinou as 4 cm. dlouhé, plucha bezosinná 15— ^IG mm. dlouhá,
tenká, s úzkými proužky krátkých cliloupku, okraj ný nad prostředkem
slabý a pak přestávající, pročež okraj pluchy v hořejší třetině lysý.
Osina až ku kolénku málo přes 6 cm. dlouhá, tenčí, ])ři uzrání plodu
značněji zkroucená, s kratšími závitky (6 její závitku, zdélí 5 zavitků u
S. Grafiana). Pérovitá čásť osiny přes 25 cm. dlouhá.

Stéblo 0"50 — 1'00 m. v. Plucha velmi malá. Listy i)](>ché i)řihro-
cené neb tupounké.

Ij- Červen, červenec. Suché kopce, skály, vinice. V jižní a střední Mo-
ravě rozšířen. Hády u Obran, Mordovna, Zidenické kopce, skály Slatinské,
Stará hora u Sýrovic, Letonice, úklony luk u Krunivíře, kopce u Cejče a
Kobylí, Leskoun u Vedrovic. — U Hodonína (Theimer)!, Polavské kopce
(Oborny) !. Sem bezpochyby přináležejí i následující před kritickými výzkumy
Dr. Lad. Celakovského vesměs ku S. pennata L. počítaná naleziště : iidolí
Dyje a Leskavy u Znojma, na Popických a Konických kopcích, údolí Dyje
mezi Hardekem a Lukovem a j. m. v jižním dílu znojemského kraje
(Oborny)!, Senohrady a Kuroslepy u Náměště (Roemer), les Bzinek (Bubela)
a Dúbrava u Bzence (Oborny). Ve Slezsku: Blíberk u Vidnavy (Dr. P.
Schumann).

106. S. cap il lat a L. (K. vlasko vitý). Klásky četnější a menší
než u předešlých. Plévy s osinou zdélí kláskii neb kratší. Osina pluchy
dlouhá sem a tam zprohýbaná, dole šroubovitá, na hoře kolénkatá, skoro
od dolejška kratičkými jemnými chloupky draslavá.

V. 0"50 — 1'00 m. Rostlina hustěji trsnatá, lata větší. Osiny menší
a kratší.

% Červen, červenec. Suchá úbočí, skály, lesy. Hojný až obecný
v střední a jižní Moravě; schází ve Slezsku. Od Brna v celé jižní a střední
části kraje brněnského hojný (Makowsky), Květnice u Tišnova, Klobouky
(Reissekj!. Nikolčice (Makowsky), Čejč (Wiesner)!, Slavkov, Ždánice, Sobúlky,
Wiesgrunt u Bošovic, Kobylí, Velk. Pavlovice, Polava. ■ — Náměšť a Kuroslepy
(Roemer), Jevišovice, Lukov, Hardek, Vranov, Znojmo a otud podél hranic
země až k Břeclavi obecný (Oborny), Mikovice u Uh. Hradiště (Schlogl), u
Bzence ojediněle v lese Bzinku, četněji na kopcích kolem Kyjova! (Bubela).
Pořídku v okolí olomouckém: místa travnatá kolem Olomouce (Makowsky),
Nebotínské lomy kamenné (Vogl a Mikj.

41. Coleaiithiis Seidl. Puchýrka.

107. C. s u b t i 1 i s Seidl. (P. ú 1 1 o u n k á). Stébla niťovitá. položená
neb vystoupavá, jednoduchá neb na spodu rozvětvená. Lata z okoličnatě
rozvětvených kratinkých a prodloužených větviček. Plévy bledožluté,
plodu nekryjící. Listy ze širší spodiny kopinaté, sehnuté ; jich pošvy
břichatě nadmuté.

^ 94 -

V. 0'03 — 0-08 m. Rostlina trsnatá. Lata matně zelená, čačtěji za-
červenalá.

0 Červen, a v září po druhé. Písčité břehy rybničně. Velmi pořídku.
S jistotou posud jen v okolí Náměště a to : břehy rybníků Radhana a Ne-
topila u Náměště ve společnosti s Bulliardia aquatica, Roemrem v r. 1853
objevena. Na zajjlavených místech u Rozinky ve společnosti s Callitriche
věrna (Makowsky). Dle Schlossera též v louži u Mor. Budějovic; ani prof.
Obornému, ani mně nepodařilo se rostlinu tuto zde nalézti.

42. Leersia Swartz. Rýže.

108. L. oryzoides Sw. (O r y z a clandestina A. Br. E.
planá). Žene podzemní šupinaté šlaliouny. Stébla dole rozvětvená;
kolénka s chloupky dolu směřujícími. Lata třepetavá, převislá, s větvemi
zprohýbanými, zprvu a nezřídka povždy v nejhořejší pošvě ukrytá. Plévy
zcela zakrnělé, pluchy polookrouhlé, ztuha brvité, bělavě -zelené, zeleno-
žilné. Listy světlozelené, široce čárkovité i s pošvami drsné.

V. 0"20 — 1'20 m. liostlina žlutozelená, klásky světlozelené.

Ij. Červenec — září. V jižní a střední části kraje brněnského, kolem
Brna hojná (Makowsky), Rajhrad, Vranovice, Zidlochovice, Hustopeč, Krum-
lov, Budkovice, Slavkov, Bučovice, Vyškov, Kyjov aj. — Ve Znojemsku skorém
obecná : Náměšť (Roeiner), na Rokytné mezi Morav. Budějovicemi a Jaroniě-
řicemi, podél Jevišovského potoka od Jevišovic až k ústí, podél Dyje od
Bítova až k Břeclavi (Oborny), z okolí Jihlavy neuvedena; ale již kolem
Dačic směrem k Dobrohošti a u Slavonic ((Jborny), kolem Prostějova: u
krasické strouhy za rybníkem spoře (Spitzner). Hojná v kraji olomouckém:
kolem Olomouce (Vogl), Cernovír (Makowsky), břehy Bystřice u Bystrovan
(Mik), Velk. Bystřice (Reissek). Klužínek, Unčov. Ve východní části: Uh.
Hradiště (Schlosser a Schlogl), Strážnice, Uh. Brod. — Přerovské Karpaty
.(Reissek), kolem Nov. Jičína (Sapetza), Mor. Ostrava, Hrušov. Ve Slezsku:
břeliy Olsy od Těšína až k Jablunkovu (W. Fl. a Kolbenheyer), Koiíská. — U
Opavy a Krnova (Gr. Fl. ).

13. Agrostis L. Psineček.

1. Vilfa Beauv. Dolejší pléva něco delší než hořejší; pluška
zřejmá, 2 — 4krát kratší pluchy. Květ bez pastopečky. Listeny Sžilné, bez-
osinné neb ze hřbetu osinaté. Listy čárkovité, ploché.

109. A. vulgaris With. (P. rozkladitý). Žene krátké šla-
houny. Lata podlouhle vcjčitá, její větvičky tenounké, dosti hladké i po
kvetení rozestálé, na dolejšku bezkvěté. Pluchy bozosinné ; pluška žádná
neb přemalinká. Listy úzké na rubu skoro hladké, nejdolejší stětinkovité ;
jazýček krátký, uťatý.

V. 0.20 — 0-80 m. Klásky fialové, neb fialově a zelenavě skvrnité,
zřídka zelenavé neb žlutavé.

2j. Červen, červenec. Meze, Inka, světlé háje. V rovině i předhoří
obecný.

- 1)5 --

110. A. alba Schrad. (A. stolonifora /?. arcnaria L. Fl.
suec. P. stažený). Lata podlouhle jelilancovita, její větvičky draslavé,
po kvetení stažené od samé spodiny květonosné. Phu-hy d\'ěnia hroty
zakončené, někdy ze hřjjetu osinaté. Listy širší, drsné.

V. 0.25 — 0.80 m. Stéblo silnější. Květy větší, klásky bělozelené
neb fialové zřídka žlutavé neb červenavé (A. varia Host.), velká a velko-
květá (A. gigantea Gaud.), se stéblem položeným a kořenujícím. A. stoloni-
fera /9. arenaria L. Fl. suec.

% červen, červenec. Luka pastviny, vlhká lesní místa. Obecná v rovině
i předlioří.

2. Trichodium Michaux. Dolejší pléva delší než hořejší, pluška
schází neb přemalinká. Nejdolejší listy štětinovité, hořejší jim podobné
někdy na spodku ploché.

111. A. canina L. (P. obecný.) Stéblo tenké, hladké i s listy
šedozelené. Lata vejčitá po kvetení stažená, její větve šerpivé. Plévy
vejčitě kopinaté, plucha blánitá, z předu zoubkovaná, s osinou právě pod
prostředkem jejím vynikající, IVodelší než plévy, zřídka bezosinná. Ja-
zýček podlouhlý, zoubkovaný. Oddenek výběžkatý, plazivý.

V. 0"25 — 0"60 m. Květy obyčejně červenavé fialové, zřídka žlutavé.
Jazýček obyčejně prodloužený, někdy těž krátký,.

% Červenec, srpen. Vlhká luka, průhony, háje. V pahorkatině a před-
hoří rozšířen. Hojný v Beskydách, v českomoravském pohoří a v Jeseníku,
zde až u Císařské boudy ve výši skoro 1000 m.

112. A. alpina Scop (P. liorský). Lata vejčitá neb podlouhlá,
po odkvetení rozkladitá, s větvemi šerpivými. Plévy vejčitě kopinaté,
pluchy ve dva hroty zakončené s osinou těsně nad dolejškem vyniklou,
2krát delší než plévy. Oddenek volně trsnatý.

V. 0-12 — 030 m. Klásky skoro 2krát delší než u předeš., tmavo-
fialové, na konci světlohnědé.

1\. Červenec, srpen. Skalnaté, poněkud vlhké svahy východních Sudet.
Velmi pořídku. Posud jen ve Velk. kotlině, 1832 Grabovským objeven.

3. Apera Adans. Dolejší pléva kratší než hořejší. Osa klásku
nad něj stopkovitě prodloužena, tudíž květ po straně.

113. A. pica venti L. (Chundelka, metlice). Stébel více.
Lata veliká, vejčitá, rozkladitá, po kvetení na spůsob větví stažená, její
větve šerpivé. Klásky velmi malé. Pluchy nahoře drsné, osina pod koncem
pluchy, 3 — 4krát delší než kopinaté plévy. Prašníky čárkovitě podlcuhlé.
Listy úzké, ploché, drsné ; jazýček podlouhlý, přihrocený nob pcměkud
roztřepený.

V, 0-40 — 080 m. Klásky lesklé, zelené, někdy červenohnědé, naběhlé.

0 Červen— srpen. Na písčinách, suchých mezích, v osení. Obecná
v rovině i předhoří.

— 96 —

114. A. intcrrnpta L. (A pera iiit ei'ru})ta P. B. P. pře-
trliávaný.) Lata úzká stažená, přetrhávaná. Prašníky okvonlilé, vejéité.
kratší než u předešlé, ostatní jak u předešlé.

V. 0"30 — 0'60 m., menší než předešlá.

0 Červen, červenec. Pinstá místa, písčiny. Posud jen v Hodonínském
lese (Tlialer a Ueclitritz), dle Schlossera též u Znojma poblíž hranic zemských;
Oborny jí však zde marně hledal.

44. Calamagrostis Adaiis. Třtina.

1. Pluclia blánovitá, prosvítavá, květ bez pastopečky.

a) Plévy čárkovitě šidlovité, z předu se stran smáčknuté.

115. C. e p i g e i o s R o t li. (A r u n d o e p i g e i o s L. T. k ř o v i š t n í) .
Stéblo i s latou ztuha přímé a pod ní trochu šerpivé. Lata nahloučeně
laločnatá, její větve tuhé, tlusté. Khisky jednostranné, krátkostopeěnf^
Plévy ve smáčknutou, šidlovitou špičku zúžené : pluchy něco delší
s osinou ze hřbetu vyniklou. Chlupy mnohem delší než pluška. Listy
tuhé, rákosovité, široce cárkovité, velmi drsné, světle šedozelené. Od-
denek vyhám' plazivé, šupinaté výběžky.

V. 0(i() — 1'20 m. Klásky zelené neb iiahalovělé.

Ij. Červen, červenec. Seče, lesy, keřnatá poříčí. Obecná v rovině a
pahorkatině. Obecná v celé střední a jižní Moravě, v českomoravském pohoří,
v Beskydách od Strážnice až po Valaš. Klobouky atd.; u Samberka (Paul), u
Velk. Losina, u Rymařova. Ve Slezsku hojná v Těšínsku a Opavsku, u Krnova
a Vidnavy.

fi) glauca Rehb. s p e c. Rostlina šedozelená, skorém sivá: klásky
a větve bledozelené.

Řidčeji. Háj Kristianský na Babím lonui u Vranova (Čížek), údolí
Rokytné a j. m. kolem Krumlova. Lesy borové kolem zámku Nov. Hrádku
nad Dyjí a v Jilgenberském lese pod Slavonicemi na moravské a rakouské
straně (Oborny).

b) Plévy kopinaté, jemně přikročené.

IIB. C. lanceolata Roth. (A r u n d o calamagrostis T.
kopinatá). Stéblo ztuha přímé, pod latou skoro hladké. Lata podlouhlá,
v čas květu všestranně rozevřená, volno- a různoklasá, chaljá, s AČtvemi
vlnovitými. Plévy úzce kopinaté, jemně přihrocené ; pluchy z předu vy-
krojené, v rozkrojku s překratinkou osinou, sotva delší než postranné
špice. Chlupy trochu delší než pluška. V ])aždí dolejších listů obyčejně
svazečky úzkých lístku. Oddenek plazivý.

V. 1'00 — 1'5(> m. Klásky ěervenavé neb natialovělé. Chluj)y stříbro-
bílé, lesklé.

1\. Červen, červenec. Kraje rybníkii a řek, mokrá luka, kaluže. Fořídku
v rovině a pahorkatině, poríiznu v předhoří. Seče u Klobouk (Steiger), pří-
kopy u trati v Bzenci místy hojná ISSI (Babela), bažina rašelinná u Riižené
poblíž Dačic (Oborny), Fryšava, Žákova hora. V Beskydách : v seči na Baranii

— 97 —

ještě při 900 iii. (Uechtritz), Olsa u Sibic (Kolbenheyer). V Jeseníku na
cestě z Koperníku k Císařské boudě (Oborny), Vítkov.

fi) canescens Web. spoc. Rostlina útlejší a chabější. Klásky
zelenavé neb bělavé.

Velmi pořídku. Posud jen v stinných lesích u Karlovské studénky (Niessl).

117. C. Halleriana D. C. (T. Hallerova). Stéblo obyčejně
jednoduché, nižší a outlejší. Plévy šíře kopinaté. Osina pod rozkrojkem
pluchy, ponejvíce pod prostředkem hřbetu vyniklá, delší pluchy, někdy
žádná. Listy užší, v paždí bez svazečku listův, ostatně jako předešlá.

V. 0'50 — 1"00 m. Klásky zelenavé, obyčejně nafialovělé.

% Červenec, srpen. Seče, žleby a bažinaté lesy horské. Posud jen
v Sudetách, zde však sestupuje i níže do pásma lesního. Kladský Sněžník
(Tausch a Fiek)!, Koperník ! , Fuhrmannštýn ! , Hole studenková!. Praděd!,
Maják, Velk. kotlina!, Mravenčí vrch u Wiesenberka (Oborny). Černý vrch,
Suchá a Černá kupa, u Císařské l)Oudy, Drehberk, Uhuštýn, Keilig, Medvědí
hřeben, pod Ovčírnou, Petrštýn, Svinský a Medvědí příkop, Zámeček, Kriech,
Velk. Jelení hřeben, Břidlicová hole, Pecové kameny. Dle Schlossera též
i v moravských Karpatech, kde jí však v novější době nikdo nenašel.

2. Plucha bylinná, jen po kraji prosvítavě blánovitá, s osinou pod
prostředkem hřbetu. Květ s osou stětinovitě prodlouženou.

118. C. arundinacea Roth. (C. si lva ti ca DC. T. r ák o so-
ví tá). Lata podlouhlá úzká, odstálá po odkvětu stažená, stopky květů
štětcovité chlupaté. Plévy kopinaté, přihrocené. Plucha s osinou dlouhou,
vyčnívající, obklíčená chlupy as čtyrykrát kratšími. Ústí pošev listův
obak se svazečkem chloupkův, dolejší pošvy krátce chlupaté.

V. 0"50— 1"20 m. Klásky žlutavozelené, často načervenalé.

T\. Červen, červenec. Seče, kamenitá místa, lesy, keřnaté chlumy. Po-
různu v rovině, hojněji v pahorkatině a předhoří. V kraji brněnském : Písařky
u Brna (Makowsky), Adamov, (Theimer), lesy u Kartouz, Josefov, Střelíce
(Oborny), Lomnice (Pluskal a Makowsky), Hády u Obran, Mordóvna, Líšeň,
Ochoz, Bílovice, Outěchov, Vranov, Ěečkovice, Tišnov, Vyškov. — Klobouky
(Stei_Q;er). Ve znojemském kraji : údolí Oslavy u Náměště (Roemer), u Budkova,
Mor. Budějovic, Jevišovic, Bítova, Vranova a Znojma (Oborny), les Rancířovský
u Jihlavy (Pokorný), u Slavětína a Slavonic (Oborny), Olešnice (C!lupek),
Telč, Bystřice, Nov. město. V okolí Prostějova: na Jahodové, Brněnce, Ku-
teřově roztroušena (Spitznerj. Ve východní Moravě: Plechovec a Bzinek u
Bzence (Bubela), lesy Velehradské (Schlogl), Strážnice, Uh. Brod. — Lesy u Ru-
savy (Sloboda), Smrk u Čelaány a Hukvaldy (Sapetza), na Kněhyni a j. v
Beskydách (Oborny). Hojná v Sudetách, zde i ve značné výši. Koperník,
Hole studánková, Praděd, Maják, Frant. myslivna (Paul). Dreištýn, Fuhrmann-
štýn atd. — Ve Slezsku: hojná v Těšínsku (Kolbenheyer), Lysá hora (Oborny),
v Opavsku a kolem Vidnavy.

45. Cyiiodon Richard. Palečkovec.

119. C. dactylon Pers. (P. plazivý). Stébla klasonosná krátce
vystupující, lysá, na dolejšku ponejvíce rozvětvená. Klásky po 3 — 5,
prstnatě rozestavené, obyčejně nafialovělé. Pluchy lysé něco brvité, delší

- 98 —

než úzké přihrocené pl€'vy. Listy šedozelené, na rubu i 8 pošvami řídce
chlupaté. Oddenek s plazivými, často listnatými a kořenujícími výběžky.

V. 0-3()— 0-50 m.

% Červenec, srpen. Cesty, meze, suchá travnatá místa, písčiny. Porůznu
ve střední a jižní Moravě. V okoh' brněnském : Star. Brno, od Otmarova
u Měnína počínajíc v jižní Moravě roz.^ířený a pospolitý (Makowsky), na
cestě mezi Brumovicemi a Morkůvkami, hráze u martinického cukrovaru
(Steiger). Borkovany, Bošovice, Kobyh', Terezov, Kyjov. Ve znojemském kraji :
v lidoh' Dyje u Znojma, u Rabštýna, mezi Mal. Tasovicemi a Milfronem,
líklon mezi Milfronem a Frauenholcem u Tasovic, údolí Dyje mezi Krho-
vicemi a Hodonicemi, u Strachotic a Hrušovan (Oborny). Rostlinná stezka
a pravý břeh Jihlavy u mlýna Joskového u Jihlavy (Pokorný), Cejč (Uechtritz),
na Dúbravě u Bzence (Bubela), kolem Uh. Hradiště (Schlogl).

46. Alopecurus L. Psárka. _

1. Plévy do polou srostlé, na hořejším kýlu křídlaté, krátce brvité,
lata k oběma koncům ztenčená.

120. A. agrestis L. (P. rol ní). Stéblo vzpřímené nahoře i
s pošvami něco drsné ; nejhořejší pošva válcovitá. Lata úzce válcovitá,
větve s 1 — 2 klásky. Plévy čárkovito-kopinaté, přikročené. Osina nad
prostředkem, daleko čnějící. Listy čárkovito-kopinaté, na okraji něco
drsné.

V. 0"25 — 0'45 m. Rostlina trsnatá, klásky bělavě zelené, na po-
hled lysé.

0 Červen, červenec. V obilí pořídku a nestálá, z jihu zavlečena.
Březník a Králice u Náměště (Roemer), u Mikulova (Schlosser), u Strážnice :
na hlinité půdě u Olomouce (Vogl a Tkaný), Uh. Hradiště (Schlogl), role
u Bohdanic a Deštné (Schlosser), u Velk. Heraltic poblíž Opavy (Mayer).

2. Plévy do ', ., srostlé, přímé, kopinaté, hrotnaté, na kýlu huňatě
dlouze brvité.

121. A. pratensis L. (P. luční). Stéblo vzpřímené, na spodině
někdy kolénkovitě prohnuté i s pošvami hladké, nejhořejší pošva něco
nadmutá. Lata válcovitá, její větévky s 4 — 10 klásky. Osina nad spod-
kem pluchy obyčejně vyčnívající, řidčeji ukrytá. Oddenek s krátkými
výběžky.

V. 0'40 — 1*00 m. Plévy bělavé, na okraji a kýlu zelené, nezřídka
též tmavě fialové (var. nigricans Sonder). zřídka s delšími výběžky a
sivými pošvami a listy (var. glaucus Sonder).

2j. Květen, červen. Žírná, vlhká Inka, příkopy, v rovině i horách obecná.

3. Plévy tupé, jen nejdoleji srostlé.

122. A . g e n i c u 1 a t u s L. (P. k o 1 é n k a t á). Stébel více, dole
])olehavých, kolínkem vystupujících i s úzkými listy travozelených, jen
pošvy nasivělé. Lata tenká s větvemi 1 — 2klasými. Plévy podlouhlé,
tupé, špičkami odstálé, krátce chlupaté, delší pluchy. Osina nad spodkem

— 99 —

l)lucliy vyniklá, koléiikatá, dakíkd čnějící. Pra.šníky světkižluté, 4— 6krát
větší na (k^l než na- šíř, ])0 vyprášení světkihnědé.

V. O- 10— 0-40 m. Klásky běkivé zelené.

0 Květen — srpen. Mokrá luka, vlhké písčiny, kaluže. V rovině i před-
hoří rozšířen. V brněnském kraji zde onde nezřídka (Makowsky), podél
Svratky u Komárova (Čížek), Černovice, Přízřenice, Rajhrad, Telnice, Měnín,
kolem Břeclavi; Klobouky (Steiger). V severní části znojemského kraje hojná,
jako u Náměště a Naloučan (Roemer), kolem Jihlavy (Pokorný), Telč, Zdar,
Petrovice, Velk. Losin, Ludvíkov, Bludov, Star. město; Šumbork (Paul). V
Prostějovsku: podél Hloučely, u krasické strouhy, v lučních jjříkopech u Bře-
zovic, Kelčic a Brodku (Spitzner), u 4tého mostu u Kroměříže (Palla), kolem
Bzence pořídku a sice v lučním příkopu za nádražím (Bubela), kolem Uh.
Hradiště (Schlogl), Huštěnovice u Uh. Hradiště (Theimer), Strážnice, Uh.
Brod. — ■ U Rusavy (Sloboda), Vsetín a bažiny na Čupu (Bubela). Mor.
Ostrava, Hrušov. — Ve Slezsku : obecný v Těšínsku (Kolbenheyer), kolem Vidnavy.

A. fulvus Sm. (P. plavá). Stébla i listy sivé, pošvy silněji
ojíněné. Plévy nahoře k sobě přiléhající, zdélí plucliy. Osina něco pod
prostředkem pluchy vyniklá, daleko cnějící. Prašníky žluté, 3krát větší
délky než šíře, po vypylení rudožluté.

V. 0"10 — 0'40 m. Květy menší, četnější a hustější než u předešlé,
ku kteréž snad jen jako pouhá odríida přináleží.

0 Květen — srpen. Jak předešlá, avšak rozšířenější.

47. Orypsis Ait. Skrytěiika.

123. C. alopecuroides Schrad. (S. ocáskovitá). Rostlina
lysá. Stébla oblá, položená neb kolénkatě vystupující, oliyčejně rozestálá.
Lata klasovitá, podlouhle válcovitá, nacernalá, nahá neb nejhořejšími
pošvami vespod obklíčená. Listy čárkovitě kopinaté, hrotnaté, šedozelené,
hořejší s ostatními stejnotvárné, jazýček v podobě vousu. Plévy na kýlu
krátce brvité. Tyčinky 3.

V. 0.30 — 0-45 m. Rostlina podobná psárce kolénkaté.

0 Červen — srpen. Vlka písčitá luka, vyschlé příkopy. Pořídku. U Dyje
mezi Příkludy a Lednicí (Makowsky), u Rajhradu (Oborny), pořídku mezi
rybářskou ulicí a Huštěnovicemi u Uh. Hradiště (Schlogl), Veselí u Bzence
a u Uh. Ostrohu (Bubela).

124. C. schoenoides Lam. (S. šašinovitá). Rostlina trsnatá,
v kruhu rozložená. Stébla položená neb kolénkem vystupující, jednoduchá
neb málo rozvětvená. Lata z lichoklasii nakupené ])odlouhlých neb
okrouhlých, na konci stébla a postranných větviček, 2 neb 1 nejhořejší
břichatě nadmutou pošvou, zastřených. Plévy s kýlem krátce brvitým.
Tyčinky 3. Listy čárkovitě kopinaté, hrotnaté, často trochu svinut(\ roz-
troušeně pýřité, zřídka lysé.

Stéblo 0-30— 0-45 m. d.

0 Červenec— září. Místa slatinná a zaplavená, vypuštěné rybníky. Po-
řídku. Telnice a Otmarov poblíž Brna, mezi Začany a Měnínem (Makowsky),

7*

— loó —

pořídku na vypuštěném jezeře u Terezova poblíž Cejče 1881 (Bubela), mezi
Frelešdorfem a Novým sídlem 1883 (Oborny).

125. C. acnleata Ait. (S. bodlavá). Stébla poněkud smáčknutá,
rozvětvená, položená, zřídka přímá. Lata polokulovitá, ponořená do bři-
chatě nadmutých pošev nejhořejších skoro stříčných listů lodyžních neb
listů na větvích stojících. Tyčinky 2. Listy kopinatě, v tuhý bodlavý
hrůtek zakončené, lysé neb řídce chlupaté.

Stéblo 0"05 — 0'B0 m. d. Rostlina tuhá, trsnatá, v kruhu rozložená,
bledě šedozelená, někdy nacervenalá neb nafialová.

0 Červenec — září. Pořídku na místech slatinných. Nížiny Svratky a
Dyje mezi Začany a Měnínem se Sueda maritima a Salicornia hispida (Mayer
a Roemer), s předešlou u Otmarova poblíž Brna (Makowsky), Stutenhof
(Simony), poblíž nádraží u Zaječí (Makowsky), mezi rákosem ve vypuštěném
jezeře u Terezova poblíž Cejče (Bubela), hojná u Cejče, zde jmenovitě mezT
Cejčem a sirnou studénkou, mezi Zaječím a Velk. Pavlovicemi.

48. Plileum L. Bojínek.

1. Plévy s kýlem vypouklým. Květ podlouhlý s pastopečkou.

126. Ph. Boehmeri Wib. (B. Boehmerův). V trsech, někdy
s listnatými výběžky. Stéblo tenké, svrchu bezlisté, lysé. Lata úzká
válcovitá, větévky její mnohověté. Plévy kopinaté, v krátký hrot zahrot-
natělé, drsně tečkované, na okraji bíle suchomázdřité, krátce srstnaté,
na kýlu kratičkými brvkami šerpivé. Prašníky buď bledožluté neb fialové.
Listy úzké i se stéblem šedozelené.

V. 030 — 0"6() ni. Rostlina tuhá, šedozelená, častěji nafialová;
pluchy někdy listovité (f. vivipara).

'^. Červen, červenec. Suché lesy, meze, travnatá místa. V brněnském
kraji v jižní a střední části roztroušen, hojný kolem Brna (Makowsky),
Adamov, (Jernovice, Slapaniee, Zidlochovice (Oborny), Klobouky (Steiger)!,
Polava a Mikulov (Makowsky)!, Bílovice, Sokolnice, Nosislav, Hustopeč,
Kurdějov, Kobylí, Velk. Pavlovice, Vistonice, Klentice. — Náměšť (Roemer),
Ivančice!, Krumlov!, Lednice, Jaroslavice, Jevišovice, Mor. Budějovice, Vranov,
Hardek, Znojmo (Oborny), u Lomnice (Pluskal), Budkovice, Leskoun, Vedro-
vice. — U Čejce (Wiesner) !, les Bzinek u Bzence (Bubela), Javořina (Holuby) !,
les Hodonínský (Niessl). V nízkém Jeseníku : u Rudna (Rieger), u Berouna (Gans).

/9. interruptum Zabel. Lata volnější, větví delších, zřejměji
oddělených, něco přetrhovaná. Klásky někdy v listnaté větévky povyrostlé.
Pořídku. Hodonínský les (Niessl), údolí Dyje u Znojma (Oborny).

2. Plévy s rovným kýlem, květy bez pastopečky.

127. P h. pratense L. (B. luční). Stéblo přímé neb vespod
ohnuté, 4 — (ílisté. Lata úzce válcovitá, tupá, její dolejší větve s vřetenem
srostlé. Plévy podlouhlé, uťaté, krátce srstnaté, na kýlu dlouze odstále
brvité, 3 — 4krát delší než z konce vybíhající, šidlovitá osina. Oddenek
volnotrsý, někdy s výběžky.

— 101 —

v. 0-15 — ]'U0 m. Liita Ijélavozeleiiá, zřídka n;itialověl;í. rM('vy )>ě-
lavé s úzkým, zek'iiýiii kýlem, })rásiiíky fiak)V('. (I*li. pratense Sclireb. a
vulgare Cekik.).

1\. Červen, červenec. Luka, meze, pastvy. Obecný, i ve. vyšších polohách.
Kněhyně (Ohorny), Radhošť, Lysá hora. — Kolem hajnovny na Baranii
(Uechtritz).

/5) nodo.sum L. si)ec. Stéblo ncjdokiji hlízovité; lata někdy
kratší.

Na suchých místech všude porůznu, jmenovitě v horách. V brněnském
kraji pořídku (Makowsky), Adamov, Doubravník, Bystřice, Fryšava. — Suchá
návrší u Náměště (Roemer), Znojmo (Oborny), Dlouhá stěna u Jihlavy (Po-
korný), Želč ve Vyškovsku. — V Prostějovsku : na Drahansku roztroušený
(8pitzner), kolem Olomouce (Vogl), Uh. Hradiště (Schlogl), hojný na Javořině
(Holuby), Rusava (Sloboda), Nov. Jičín (Sapetza). V Jeseníku: kolem Svýcarny
na Pradědu (Grabovski), Červený vrch (Bachmann), úklony Hiitelberku, na
cestě od Teplic k Frant. myslivně, též u Sumberka (Paul).

128. Ph. alpinum L. (B. horský). Stéblo ztuha přímé, oby-
čejně Slisté. Lata krátká, vejčitá neb vejčitě podlouhlá, špinavě náfialová.
Plévy zdélí osiny, lysé jen na kýlu s tuhými a hustými chloupky. Nej-
hořejší pošvy nadmuté, jazýčky krátké, ostatně jak předešlý.

V. 0"20 — 0'50 m. Plévy obyčejně fialové s kýlem zeleným.

Ij. Červen — srpen. Na lukách a bolech vyšších Beskyd a Sudet roz-
šířen mnohdy i níže do lídolí sestupující. Řídce na Lysé hoře, svah ku
Pražmě (Oborny), Čantory a Barania (W. Fl), Kladský Sněžník (W. Fl.),
Černá- a Suchá kupa. — Salvíz (Zimmermann sen.), Koperník, Fuhrmannštýn,
Studénková hole, Praděd (Oborny), odtud až ku Karlovské studénce (Uechtritz
sen.), Petrštýn, Janovická hole, Břidlicová hole. Mravenčí vrch u Wiesenberka
(Oborny), Šlegliiv les, Volská luka, u Císařské boudy, Hockšar, Sosskamm,
Drehberk, stráň Černého příkopu. Červený vrch, Keilig, Velk. a Mal. Jezerník,
Leiterberk, Medvědí hřeben od Svýcarny až do Česnekového příkopu. Děd,
cesta mezi Dědem a Petrštýnem, Opava pod Ovčírnou, u Tetřeví boudy.
Svinský příkop. Zámeček, Frant. myslivna, Kriech, Velká kotlina, Heiligen-
hiibl, Velk. Jelení hřeben. — U Einsiedla, Hermanic a Reivízu (Reissek a
Milde), Horní grunt (Bachmann).

/9) fallax Jánka spec. Rostlina bledozelená. Stéblo až po latu
listnaté, obyčejně pětilisté ; nejhořejší pošva slaběji nadmutá. Plévy
zelené, něco delší než jich osiny.

Travnatá místa horního lesního pásma v Beskydách. Posud jen na
Stazovce poblíž Baranie (Uechtritz).

49. Phalaris L. Lesknice.

129 . P. a r u n d i n a c e a L. (L. r á k o s o v i t á). Stéblo přímé
i s listy lysé. Lata volná, v čas květu rozevřená, jednostranná, laločnatá.

Plévy vnější kopinaté s ostrým, nekřídlatým čeřeném, často na-
fialovělé, dolejší 3— Sžilné., na žilách chlupaté, hořejší drsnými chlupy

- 102 —

pokiyté, mnoliem kraiší než vejčité plucliy. Listy široké, tuhé, šedo-
zelené, na okraji drsné. Oddenek plazivý, výběžkatý.

V. O" 75 — r50 m. Klásky bledozelené, někdy červenavě neb světle
nafialové.

7|. Červen, červenec. Břehy potokův i rybníků, kaluže. Hojná v rovině
i předhoří.

fi) pieta L. Listy běle pruhované. V zahradách pěstována, někdy
zdivočelá.

130. P. canariensis L. (L. kanárská). Stéblo kolénkem vy-
stupující, hladké, lata vejcitá, klasovitá. Plévy vnější přihrocené se širo-
kým hřbetním křídlem, bělavé, s tlustými zelenými žebry. Listy a pošvy
drsné, nejhořejší pošva nadmutá, zdélí čepele.

V. 0"20 — 0"40 m. Plévy bělavé, kýl i křídlo zelené.

0 červenec, srpen. Pochází z jižní Evropy, pěstuje se ve střední a
jižní Moravě pro semena, jež bývají ptákíim zpěvným za pokrm, zdivočuje
též na čas. Zdivočelá: na břehu Svitavy u Židenic, na poli u Kuřima, u
Dražuvek poblíž Kyjova, u Klobouk a zde r. 1883 na jednom rozsáhlém
poli pěstována. — Na silnici od Vracova ku Kyjovu 1880 ve velkém množství
(Bubela).

50. Anthoxanthum L. Tomka.

131. A. od orat um L. (T. vonná). Stébla jednoduchá, přímá,
světlozelená. Lata stažená, podlouhlá, klasu podobná, hustá, bledozelená.
Dolejší plévy přihrocené, jen poloviční délky kopinatě šidlovitých klásků,
na nervech krátkochlupaté, hořejší chlupaté, sotva delší než pluchy.
Oddenek hustě trsnatý s četnými, hladkými stébly a listnatými- prýty.

V. 0"20 — 0'40 m. Klásky žlutavo-zelené, na kýlu nahnědlé. Rostlina
vonná.

T\. Květen, červen. Luka, palouky, lesy. Obecná od roviny až k vr-
cholům nejvyšších hor. Kladský Sněžník, Fuhrmannštýn, Praděd, Petrštýn,
Velk. Jelení hřeben atd.

51. Hierochloa GmeL Tomkovice.

132. H. australis R. et Sch. (T. jižní). Stéblo přímé neb
vystupující, lysé a útlé. Lata rozkladitá, stopky pod kláskem vousaté.
Plévy příčmo uťaté, dolejší ostnitě hrotité, bělavé, suchomázdřité, pluchy
přitisklé, pýřité. Osina hořejšího prašného květu kolínkatá, z prostřed
hřbetu vyniklá. Listy na stéble čárkovitě kopinaté, nejhořejší pošva
bezlistá. Oddenek volně trsnatý, s krátkými výběžky.

V. 0-30 — 0-60 m. Plévy stříbrobílé, někdy červeně skvrnité, pluchy
hnědé.

% Duben, květen. Světlé listnaté lesy a háje. Ve střední a jižní Mo-
ravě rozšířena. Hojná na Hádech a odtud až k Adamovu, Písařky u Brna
(Makowsky), Bořky poblíž Židenic, Líšeň, Ochoz, svah žlutého kopce směrem

- 103 —

ku Kamennému mlýnu, Zapni u Kolioutovic, Moravany. Ve Znojemsku:
Náměšť (Roemer), v Bratovském lese a u letohrádku poblíž Liliendorfu u
Vranova, údolí Dyje mezi Hardekem a Vranovem, Býčí skála u Znojma,
Hranický les u Citonic, v Tvořihrázském lese a v Purkrábce u Těšatic.
(Oborny), řídce na Zlechově nad splavem poblíž Prostějova (.Spitzner), dle
Schlossera též u Mor. Třebové.

138. H. borealisR. ot Soli. (H. odorata Wahl. T. severní).
Stéblo tuhé silnější než u ])ředešlé. Lata rozkladitéjší, stopky klásku
lysé neb svrchu řídce chlupaté. Plévy podlouhle vejčité, trochu zalirot-
natělé. Pluchy krátce srstnaté, na okraji štětinatě brvité, pkicha hořej-
šího prašného květu bez hřbetní osiny. Listy na stéble malé, kopinaté,
s velkou pošvou. Oddenek plazivý, výběžkatý.

V. 0'80 — 0'60 m. Silnější než předešlá. Listy široké, tuhé. Klásky
žlutavé neb ěervenohnědé, plucha tmavohnědá. Jako předešlá i tato
příjemně vonná.

Tj. Květen, červen. Vlhká luka a křoviny vrbové. Velmi pořídku. Posud
s jistotou jen u Cejče (Bayer), dle udání též u Bzence (Dr. Karl); zde byla
však v novější době marně hledána.

52. Sesleria Scop. Pěchava.

184. S. coerulea Ard. (P. modrá). Stéblo tuhé, přímé neb
vystupující, lysé, dole ])()švaté, s krátkou, tuhou čepelí. Lata klasovitá,
podlouhle vejčitá ; klásky ocelově namodralé, zelenavé neb bělavé. Plucha
s krátkou, zubovitou osinou a 8 — 4 špičatými zoubky, protož zdánlivě
pětizubá, zuby a osina ani poloviční délky její. Listy ploché čárkovité,
hořejší tuhé, tupě zakončené. Oddenek hustě trsnatý, někdy krátce
výběžkatý.

V. 0-10— 0-40 m.

T\. Duben, květen. Skály rulové, břidlicové a hlavně vápenné. Porůzná.
Údolí Punkvy, Josefov, skály Semberovy a Slatinské u Brna, Polavské a
Mikulovské kopce (Makowsky) !, Ostrov, zde nejhojněji v Suchém žlebu,
Holštýn, Jedovnice, Budkovice, studénka pan. Marie a údolí Rokytné u
Krumlova ; Sloup (Reissek) !, Cebín (Pluskal), skály rulové a údolí Oslavy u
Oslavan (Roemer), na svoru a břidlici hlinité na obou stranách údolí Dyje
u Hardeku (Oborny), co vzácnost u Javorovce a Popovic poblíž Uh. Hra-
diště (Schlogl) a u Hranic (Schlosser).

53. Holcus L. em. Medyiiek.

135. H. mollis L. (M. měkký). Stéblo štíhlé, lysé neb na ko-
línku chlupaté. Lata něco štíhlá a volná; klásky vejčitě kopinaté. Plévy
dosti hladké. Osina dlouhá, kolénkatá, obyčejně značně vyčnívající. Listy
lysé neb na líci měkce chlupaté; pošvy světlozelené, lysé neb velmi
roztroušeně chlupaté, jazýček zoubkovaný. Oddenek daleko plazivý,
s výběžky listnatými,

— 104 —

V. 0'c)0— OtíU m. Klásky žlutavé neb bělavé, vespod obyčejně

fialové.

1\. Červenec, srpen. Lesy, meze, lesní luka, mýtiny. Porůzný, místy a
v horách hojný. V brněnském kraji: Tišnov, Doubravník, Střelíce; Lomnice
(Pluskal). Ve znojemském kraji jen u Star. Hobzí (Oborny) a v lesích u
Jenešova poblíž Náměště (Roemer). V jihlavském kraji: Na Vysokém kamenu
a Zaječím skoku (Pokorný). V dačickém okresu podél hranic obecný a
skorém na všech polích kolem Slavonic, Matěj ovic, Růžené, Nov. vsi, Ru-
dolce, Valtinova atd. (Oborny), Telč, zde zejména na Panských nivách,
Řásná, pod Javořicí, Studená, Raděnice, Háj u Bystřice, Zvole, Nov. město,
Zdar. — V olomouckém kraji: louky u Olomouce (Vogl), kopce u Nebotína a
Slavonína (Makowsky). V Prostějovsku : na vysočině drahanské, na Drahan-
ském kopci a na Rozsocháči (Spitzner). Ve východní Moravě na kraji lesním
u Uh. Hradiště nikoliv obecný (Schlógl), Petrov, Strážnice, Uh. Brod; Rusava
(Sloboda), na jedné louce u Vesníka poblíž Vsetína (Bubela), Javorník u
Frenštátu (Sapetza), Příbor (Čížek), křoviny na Ostravici u Fridlandu
(Oborny), Mor. Ostrava; Winkelsdorf v Jeseníku a u Rudna (Reissek), Rej-
hotice. Ve Slezsku: Karlovská studénka (Niessl), obecný v Těšínsku (Kolben-
heyer), Pržno, Jablunkov atd.

136. H. lanatus L. (M. vlnatý). Stéblo přímé, na kolonkách
i s pošvami hustě, měkce a krátce chlupaté. Lata rozkladitá, krátce
chlupatá. Klásky vejčité; plévy tečkované drsné. Osina velmi krátká na
konci hákovitá, sotva čnějící. Listy měkce chlupaté i s pošvami sivé,
jazýček krátce brvitý. Oddenek hustě trsnatý, bez výběžku.

V. 0-40 — 0-80 m. Rostlina sivá. Klásky krátce pýřité, bělavé, někdy

načervenalé.

1\. Červen, červenec. Suchá místa, meze, kraje lesní. Obecný, zřídka
v horách: Praděd (Stein).

,54. Arrlienatherum P. B. Ovsík.

137. A. avenaceum P. B. (A. elatius Presl, M. et. K.,
Avena elatior L. O. obecný, metlice francouzská). Stébla
přímá, hladká a lesklá. Lata podlouhlá, dosti krátkovětevná, v čas květu
rozkladitá. Dolejší pléva jedno-, hořejší třížilná; hořejší plucha bezosinná,
dolejší s osinou pod prostředkem vyniklou. Listy dosti úzké, ploché,
lysé, drsné. Oddenek trsnatý.

V. 0'80 — 1'30 m. Klásky zelenavé, někdy nafialovělé.

Tj. Červen — ^srpen. Luka, pastvy, meze, křoviny, na hrázích, zhusta
set. Obecný v rovině i předhoří, zde i ve vyšších polohách jako: v údolí
horní Moravy a u Koldštýna (Oborny), u Janovic a Rymařova.

/9) bulbosum Schrad. Cleny vespod stébla krátké, hlízovité
ztloustlé, kolénky stéblovými oddělené.

Sem snad patří A. nodosum W. ze suchých písčitých pastvin u Lin-
davy v Přerovsku (Schlosser).

— 105 —

55. Veiiteiiíitia Koel. Oves.

188. V. aveiiíícea Koel. (A véna tenuis Míincli. Oves
tenký). Sté])lo tenké, kolínkem vystupující. Lata cliaki, rozklad itá,
dlouho- a útlovětevná. Plévy 7 — Džilné. Nejdolejsí květy s osinou rovnou
konečnou, na liřbetě bezosinné. liořejší se špicí vláskovitou, na hřbete
8 osinou kolínkovitě prohnutou. Plévy i pluchy Ijledozelené, 8 knijem
mázdrovitým stříbrolesklým. Listy úzce čárkovité, svinuté.

V. 0-30— 0-40 ni.

0 Červen, červenec. Suchá lesní luka, kraje lesů, návrší, pole. Hojný
na jihu a střední Moravě. V brněnském kraji: nad Kartouzy, na cestě do
Vranova, na Kraví hoře u Brna (Makowsky), přehojný mezi Vomicemi a
Střelicemi a na Babím Lomu u Lelekovic (Niessl), u Popiivek, Rosic a
Soběšic (Oborny), jižní svah hradního vrchu Pernštýna (Makowsky), Řečko-
vice, Cinzendorf, Kuřím, Vostopovice, Tečice, Ivančice, Krumlov. — V Prostějov-
sku: na mezích u Žešova (Spitzner). Ve Znojemsku: hojný u Náměště
(Roemer), Bojanovský les u Jevišovic, Sedlešovický lesík na Kraví hoře u
Znojma, Dlouhý Sobes u Podmole, u Devíti mlýnů, Leskoun u (Jlbramovic,
Mlýnský kopec u Čížova, v borovém lese u Jackova poblíž Mor. Budějovic
a dosti hojný v Budkovském lese (Oborny), Mor. Budějovice. Ve východní
Moravě: Javorník, Javořina; úpatí Lopeníka (Holuby).

5(j. Aveiia L. em. Oves.

1. Euavena Godr. Rostliny jednoleté s klásky převislými:
hořejší pléva 7 — 9žilná. Osa klásku holá neb pod nejdolejším kláskem
chlupatá. Konec pluchy bezosinný. Listy v pupenu svinuté.

13!:). A. sativa L. (O. setý). Lata klásku všestranná s větvemi
rovnovážně odstálými. Klásky namnoze dvoukvoté. Plévy delší květův,
hořejší devítižilné. Pluchy s 2 lirutky, v plévách ukryté, lysé bezosinné
neb dolejší s osinou slabě kolínkatou. Listy dosti široké, drsné ; jazýček
krátký. Obilka k pluse přirostlá.

V. 0"50 — 1"20 m. Pluchy žlutavě bílé neb černé.

0 Červen — srpen. Seje se všeobecně, v předhoří až do 000 m. a zdi-
vočuje; Uechtritzem na Baranii ještě ve výšce nad 1000 m. pozorován.

^) o r i e n t a 1 i s S c h r e b. s p e c. (O. v ý c li o d ní). Lata stažená,
jednostranná, s přilehlými větvemi. Pluchy žlutavobílé, zřídka černé,
ostatně jak předešlý.

Pořídku set.

2. Osa klásku pod každým květem chlupatá. Pluchy rovnou osinou
zakončené, ostatně jak 1.

140. A. strigosa Schreb. (O. hřebílkatý). Lata poněkud
stažená, posléz jednostranná, na konci hroznovitá. Klásek namnoze
dvoukvětý. Plévy 7— 9žilné as zdélí květu. Pluchy nahoře drsné, ve
2 útlé, osinaté ušty rozeklané, na hřbetu s osinou silnou, kroucenou.

V. ()-40— 1-00 m. Pluchy posléz nahnědlé.

— 106 —

0 Červen — srpen. Na polích mezi obilím, zejména mezi ovsem. Ve zno-
jemském kraji: u Jeviíšovic, Bojanovic, hojněji v západní Moravě, jako u
Matějovic, Stalkova, Růžené, Slavonic a j. (Oborny). V českomoravském po-
hoří: Telč, Řásná, Studená, Stražkov, Nov. město, Tři studně, Frygava.
Hojný v krajinách Jeseníka: Šumberk (Paul), kolem Star. města, Koldštýna,
Josefova, v údolí Brané, v údolí Moravy až ku Zábřehu (Oborny), Pusté
Zibřidovice, Hanušovice, Chrastice, Heimrlov, Aloizov, Winkelsdorf, Rymařov.
— V obvodu Odry: Střelná u Libavy (Oborny).

141. A. nudu L. (O. nahý). Lata poněkud jednostranná. Klásky
tří- až čtyřkvěté, jich osa mezi lysými, vynikle žilnatými pluchami pro-
dloužená, plucliy tudíž z plév čnějící, bezosinné neb nejdoleji s tenkou
osinou. Obilka volná.

V. 0-50— 1-20 m.

0 Červenec, srpen. Seje se pořídku.

B. Stopky květní do osy klasu mozoulkem vkloubené, i s touto
hustě srstnaté, po dozrání semena opadávající.

142. A. fatua L. ((). hluchý). Lata všestranná, s větvemi rovno-
vážně odstálými. Khisky dva- až tříkvěté. Pluchy drsně tečkované,
obyčejně dlouze chhipati', na konci dvouklaně zubaté, se hřbetní silnou
dole kroucenou osinou.

V. 0-50— 1 •20 m. Pluchy posléz hnědé.

a) hirsuta Neil. Pluchy až nad prostředek dlouhými, rezavými
neb bělavými chlupy pokryté.

b) glabrata Peterm. Pluchy hladké, lysé neb nad spodkem
s jednotlivými štětinkami.

0 Červenec, srpen. V osení, na místech pustých.
a) Obecný, b) Roztroušen.

2. A v e n a stru m K o c li . Oddenek vytrvalý s neplodnými svazečky
listův. Klásky přímé. Hořejší pléva jedno- až třížilná. Obilka na konci
chlupatá. Listy v pupenu v záhyby složené.

143. A. p 1 a n i c u 1 m i s Se h rad. (O. p 1 o s k o s t é b e 1 n ý ). Stéblo
ze spodku krátce obloukovitého vystupující. Lata dlouhá, stažená, delší
větve, s 2 — 3 čárkovitými, 4 — 5květými klásky. Osa klásků pod jedno-
tlivými květy chlupatá. Plévy třížilné, osinaté, leskle hnědé, s okrajem
bílým suchomázdřitým. Listy široce čárkovité, ploché, na konci kápovité
i s pošvami drsné, tyto })losko smáčknuté, dvousečné. Oddenek s krát-
kými šupinatými šlahouny.

V. 0"75 — lOO m. Klásky zelenavé, fialově neb stříbroleskle skvrnité.

1\. Červenec, srpen. Vlhká úbočí a žírná luka Sudet. Kladský Sněžník
kolem pramenů Moravy (Selijrer a Tausch) !, Hoekšar, Koperník, Hole stu-
dénková!. Praděd!, na lukách česnekových (W. Gr.), Leiterberk, Petrštýn, Velk.
kotlina (Grabowski) !, mezi Petr.štýnem a Zámečkovým grunt(!m (Engler), Fuhr-
niannštýn a Mravenčí vrchu Wieseuberka (Oborny), Červený vrch, Velk. Jezerník,

— 107 —

144. A. pratensis L. (O luriií.) ].;ita staž(íii;i, vřtvc její jedno-
tlivé liroziiovité a jednoklasé, jen nejdolejíí někdy po dvou a s 2 klásky.
Klásky 3 — 5květé. Osa klásku na kouei ztloustlá a pod květy se ště-
tičkou clilupuv. Obě plévy Sžilné, osina z prostředku plucliy vyniklá.
Listy úzce cárkovité, ploché neb svinuté, chvuplavkovitě vroubené, lysé,
na líci i s pošvami drsně tečkované. Oddenek hustě trsnatý, dřevnatý.

V. 0'40 — 0'70 m. Rostlina šedozelená. Klásky zelenavé a stříbro-
bíle skvrnité, někdy natialovělé.

Ij. Květen, červen. Suchá luka, pastviny, návrší. Poríizný. V brněn-
ském kraji všude roztroušen (Makowsky), Polava a Mikulov (týž), mezi
Bosonohami, Žebětínem a Němčany (Niessl), Klobouky (Steigerj. Žlutý kopec,
Cernovice, Hády u Obran, Líšeň, Bilovice, Sokolnice, Oujezd, Nosislav, Ko-
bylí, Krumlov, Leskoun u Vedrovic, Břeclav, Star. Břeclav. — U Prostějova: na
lukách zešovských a j. (Spitzner). Ve znojemském kraji: u Velkopolského
mlýna u Náměště (Pioemer), u Jevišovic, Vranova, Znojma, Popic, Tasovic,
Milfrona (Oborny), pravý břeh Jihlavy u panského mlýna u Jihlavy (Po-
korný), kopce kolem Čejce a u Hodonína (Uechtritz), Rochuv vrch u Popovic
Schlogl), horské louky při Březové u samé hranice moravské, na Javořině
(Holuby).

145. A. })ubescens Huds. (O. pýřitý). Lata ťizká, poněkud
stažená, větve její o 1 — 2 kláscích, dolejší po 3 — 5 v polopřeslenu. Osa
klásků huňatá. Klásky obyčejně tříkvěté na niťovitých, pod klásky sotva
ztloustlých stopkách. Dolejší pléva 1-, hořejší třížilná. Listy cárkovité,
ploché, po kraji nechruplavkovité, dolejší i s pošvami sotva smáčknu-
tými chlupaté až luiňaté, nedrsné. Oddenek s krátkými obloukovitými
výběžky.

V. 0'40 — 0'80 m. Klásky stříbroběle a fialově neb nahnědle peřesté.
Plévy na konci bílé, suchomázdřité s kolénkatou hnědou, z prostřed
hřbetu vyniklou osinou.

% Květen, červen. Suchá luka, světlé křoviny, cesty, návrší. Rozšín^n-
y brněnském kraji: Cernovice, Slapanice (Niessl)!, Adamov, Hády u Obran,
Sardice a Klobouky (Steiger) !, Brno, Kartouzy, Řečkovice, Kuřim, Líšeň,
Bilovice, údolí Punkvy u Blanska, Bystrc, Hustopeč, Morkirvky, Kobylí,
Krumlov, Slavkov, Vyškov, Kyjov. — Ve znojemském kraji : u Náměště (Roemer),
údolí Dyje od Vranova až po ústí u Jaroslavic, u Tasovic, Pelzberk a Sibe-
ničník u Našetic a Milfronu, v Purkrábce a na po] icko-kounické výšině u
Znojma (Oborny), louky u Ptačova poblíž Třebíče (Zavřel), podél trati na
lukách u Chaloupek a j. u Prostějova (Spitzner), kolem Olomouce na lukách
u Cernovíra, Láska a Klášter Hradisko (Mik), u Šumberka (Paul) I, Nov.
město, Něm. Libava, kolem Velk. Losina. Ve východní Moravě : Hodonín
(Theimer), Bzenec (Babela), Uh. Hradiště (Schlogl), Strážnice, Uh. Brod, Mor.
Ostrava; Rusava (Sloboda), Velk. Bystřice a Nov. Jičín (Sapetza). Ve Slez-
sku : v Těšínsku (Kolbenheyer), kolem Jablunkova Vidnavy atd.

y3) glabra Fr. Stéblo i pošvy lysé.

Pořídku. Ojediněle u Ptačova poblíž Třebíče (Zavřel), u Sund)ei-ka
(Paul).

— 108 -

57. Aira L. cm. Ovsíček.

14G. A. cčuyopliylloa L. (O. vlasko vitý). Rostlinu tenká
a útlá. Lata vejčitá, dosti rozkladitá, větvičky zprohýbané. Klásky
(Ivoukvěté, poriizné, mnohem kratší svých nitkovitýeli sto])ek. Plévy
přilirocené, na kýlu málo drsné, mnohem delší než květy. Dolejší plucliy
s 2 vláskovitými špicemi, pod prostředkem hřbetu osinaté. Listy ště-
tinkovité.

V. 005 — 0'30 m. Lata a častěji i stéblo červenavé. Klásky velmi
malé, plévy na spodku zeleně neb nachově pruhované.

0 Květen, červen. Písečná návrší, suché lesy, pole. Pořídku. Jižní
svah hi-adního vrchu u Pernštýna (Makowsky) !, silnice mezi Star. Ilobzím
a Slavonicemi a sice na rozhraní mezi Mutišovem a Chvalicemi (Oborny).
Ve východní Moravě: jižní úklon Hostýna a na některých místech v okolí
Rusavy (Sloboda), Ondřejník u Fridlandu a v písku Ostravice, jakož i na ^
Horce jižně od Fulneku dosti hojný (Oborny). Hojný v Těšínsku (Kolben-
heyer), kolem Krásné, Jablunkova, mezi Yendrinem a Koňskou. — Hojná
v kraji opavském (Schlosser).

58. Deschaiupsia P. B. Metlice.

147. D. caespitosa P. B. (Aira caespitosa L. M. tr sňatá).
Lata jchlancovitá, obšírná, rozkladitá, větví tenkých, rovnovážně od-
stálýcli, na spodku tří- až š(>stidílných. Klásek 2 — 3květý, hořejší květy
dlouž stopkaté. Pluchy uťaté, nad dolejškem s osinou rovnou, málo
čnějící. Listy čárkovité, nejprv složené pak ploché na líci silně drsné.
Rostlina hustě trsnatá, obyčejně světlozelená.

V. 0"50 — 1'20 m. Klásky fialové, žlutě neb běle skvrnité, v horách
častěji větší a tmavě fialové (var. varia Wimm.)

2j. Červen, červenec. Mokrá Inka, vlhké háje od roviny až k temenům
nejvyšších hor. Obecná, v Beskydách a Sudetách.

fi) a 1 1 i s s i m a L a m k. (s p e c.) Rostlina vyšší, až 2'00 m. v.
Lata volná, klásky četné, menší, zelenavě žluté neb zelenavé.

Vlhká lesní místa. Obecná v pasekách kolem Jevišovic (Oborny), na
Javořici a j. m. v českomoravské vysočině.

/-) aurea W. Gr. Rostlina až LOO m. v. Lata staženější; klásky
skorém dvakrát větší než u tvaru základního, na spodině širší zlato-
žluté. Pluchy z předu nepravidelně rozdřípené.

Luka a hole Sudet. Kladský Sněžník a hory Jesenické (Wimmer),
Břidlicová hole (Oborny); u Švýcarny na Pradědu nalezl Oborny tvar k této
odriidě příslušný, s užšími a pevně svinutými, přízemními listy. Suchá a
Černá kupa a skoro na všech vrcholech Jeseníku.

148. L). ťlexuosa L. (M. křivolaká). Lata vejčitá. větví přímo
odstálých vlnovitě zprohýbaných, na dolejšku dvoudílných, něco drsných.
Klásek dvoukvětý, hořejší květ kratičce st(.)}díatý. Plucha zahrotnatělá

— 109 —

nad (lolcjškcm s osinnu pvoliuiitovi, daleko čnojící. Listy štrtiiiovitó,
íasiió složené. Rostlina volno trsnatá, s kratičkými výběžky, nasivolá.

V. 0"45 — 0'75 m. Klásky žlutavé, nafialové, v liorách temnější, větší.

% Červen, červenec. Vřesóviny, suché háje, paseky. Schází v rovině ;
v předhoří a horách hojná. Nevyskytuje se v bližším okolí ]b*na, též mezi
rostlinami z okolí prostějovského, olomouckého, kyjovského, hustojječského a
krumlovského neuvedena. Nezřídka kolem Znojma, Vranova, llardeku a De-
víti mlýnů (Oborny). Mélkovice, Kadov. Fryšava, Cikhay, Heralec, Beberek,
Chrastice, Hynčina, Stříbrníce, Teplice, Klepáčov. Hojná v Beskydách: Rad-
hosť (Sapetza) !, Lysá hora (Oborny)!, Vysoká, Trojacka, Star. Hamry, Klín,
Smrk. — Obecná v Sudetách: Ve Slezsku : Čantory (Oborny), Moravka, Lípová,
Frývaldov ; Karlovská studénka (Niessl) a na j. ni. rozšířena.

59. Trisetum Pers. Ovsík.

149. T. })ratense Pers. (Avena flavescens L. O. žlutavý).
Stéblo přímé. Lata vejcitě podlouhlá, rozkladitá, chabá; delší větévky
5 — Sklasé. Klásky malé, obyčejně tříkvěté, jich osa chlupatá. Pluclia
s 2 vláskovitými špicemi, dolejší pléva jedno-, hořejší širší a delší třížilná.
Oddenek trsnatý.

V. 0-40 — 0-60 m. Rostlina světlozelená, klásky lesknavé, žlutozelené
neb fialově peřesté.

% Červen, červenec. Luka, pastviny, křoviny v jižní a střední Mo-
ravě a ve Slezsku rozšířen. V brněnském kraji od Brna a Adamova dolů
dosti hojný (Makowsky), u Svitavy ojedinělý (Oborny), Líšeň, údolí Punkvy
u Blanska, Sokolnice, Oujezd, Mal. Hostihrádky, Slavkov, Vyškov. — Kolem
Náměště (Roemer), Velk. Mašovise a na lukách dolní Dyje u Jihlavy
(Oborny). V Prostějovsku: na lukách u Držovic, u Háje (Spitzner), luka u
Kláštera Hradisko poblíž Olomouce (Makowsky), Sumberk (Paul). Ve vý-
chodní Moravě: kolem Uh. Hradiště řídce (Schlogl), Strážnice; Jayořina
(Holuby) I, obecný u Vsetína (Bubela) !, Nov. Jičín (Sapetza)!, Příbor (Čížek).
Ve Slezsku: Heraltice a Deštná (Reissek a Mik), mlýnská stoka u Těšína a
kolem Ustroně (Milde a Kolbenheyer), Bohušovice.

fi) alpestris Neil. Stébla 0-20— 0-30 m. v. Lata kratší. Klásky
větší, velmi lesklé, tialově a zlatožluté peřesté. Semenník na konci něco
pýřitý.

Pořídku. Posud jen na Javořině, zde však hojný (Holuby).

60. Coryiiepliorus P. B.

150. C. canescens P. B. (Air a canescens L. Metlice
šedá). Lata směstnaná, dosti stažená, v čas květu větví odstálých, nito-
vitých, drsných. Plévy zelenavé s okrajem bílým nažloutlé neb naružo-
vělé. Osina kyjovitě ztloustlá. Listy štětinovitě svinuté, pošev dlouhých.
Rostlina hustě trsnatá, sivozelená.

V. O' 10 — O" 35 m. Prašníky fialové.

'2J. Červen, červenec. Písečné pastvy, bory, velmi pospolitá. Dle Has-
lingra porůzná u Šardic. Ve znojemském kraji : Kraví hora u Znojma, u

- 109 -

Popic. Kotinic, Kajdlinka, Frauenliolc u Velk. Tasovic (Oborny), hojná na
Dúbravě u Bzence až k Hodonínu a na písečných polích u Píská (Bubela).
Roztroušena kolem Kyjova a So bulek. — V Těšínsku (Kolbenheyer).

61. Koeleria Fers. Smělek.

151. K. c r i s t a t a P o r s. (S. h ř e b e n a t ý). Stéblo ze spodku
kolénkovitě prohnutého ztuha přímé, hladké, pod latou jemně plsťnaté.
Lata klasovitá stažená neb poněkud laločnatá, větví drsných. Klásky
2 — 4květé. Pluchy zahrotnatělé, řidčeji ostnitě hrotité. Listy úzce čárko-
vité, světlozelené, dolejší i s pošvami jemně pýřitoplsťnaté. Rostlina
hustě trsnatá, jasně zelená.

V. 0"25 — (V50 m. Klásky lesklé. Pluchy bílé neb žlutavobílé, na

hřbetě temnější.

'^■ červen, červenec. Suchá luka, návrší, pastviny, hráze. Hojná až do
500 m.

/3) pyramidata Lamk. (sp.) Vyšší, 0"50 — 0'70 m. v. Lata větší,
až 0-16 m. d., silně laločnatá. Klásky skoro dvakrát tak veliké.

V jižní části dosti hojná, též u Brna ?. Adamova (Oborny), Obrany,
Líšeň, Veveří, Slavkov, Strážnice. — Javořina (Holuby) !.

/') humilis Uechtritz. Nízká, 0"15 — 0"20 m. v. Stéblo a pošvy
špinavě fialové neb nahnědlé. Lata malá, velmi úzká, nelaločnatá. Dolejší
listy velmi úzké, štětinovité, jen 0'02 — 0'05 m. d. Čepel hořejších listů
velmi krátká.

Velmi pOřídku. Vinice u Černovic poblíž Brna (Oborny), Leskoun
u Vedrovic s tvarem základním.

152. K. glauca D. C. (S. sivý). Lata velmi úzká. Klásky dva-
až tříkvěté ; pluchy přitupělé. Listy tuhé, sivé, ploché neb žlábkovité
s hustou huninou, ale nechlupaté, ostatně jak předešlá.

V. O' 30 — 0"fiO m. Suchá návrší, borové lesy, jen na piidě písčité.
Pořídku neb posud přehlédnuta.

Zde onde v zemi (Schlosser), u Heraltic, Sosnové a Heřmanic u Opavy
(Reissek a Mik), na Javořině, kdo Kržisch ji uvádí; Holuby i já rostlinu
tuto marně jsme hledali.

()2. Daiitlionia J). C. Trojzubec.

153. D. decumbens I). C. (Triodia dec. P. B. T. v y-
stoupavý). Lata úzká, na hoře hroznovitá, chudoklasá, větví ])ři-
lehlých, krátkých, větve s jediným, dolejší s 2 — 3 klásky. Pluchy dvoj-
zubé, se střední velmi krátkou, zubovitou osinou. Listy ploché, poněkud
tuhé, na líci šedozelené i s ])0Švami dlouhými chlou])ky brvité. Stéblo
z položeného doh'jSka šikmo vystupující.

V. 0"20 — 0"50 m. Klásky lesklé, bělavě zehnié, zřídka bledě naíialové.

1). Červen, červenec. Lesy, bory, vřesoviště, v písečné půdě, zejména

v horách hojný. Schází v jižní a střední části kraje brněnského. U Svitavy

- 111 -

na rašolinných Inkách obecný (Niessl), n Olesnico ((Jlnpok). Hojný ve znojem-
ském kraji: Náměšť (Roemer), v bndkovskťnn lese n Jemnic, Vranova, Lukova
a na Kraví hoře u Znojma (Oborny), Velk. Vanov, Řásná, Nov. město, Měl-
kovice, Zdar, Jimramov, Petrovice, Hraběžice, Sobotín, Maršíkov, Wiesenberk,
Velk. Losin, Nová ves, Bukovice, Štolnhava, Kopřivov, Chrastice, Hynčina,
Stříbrníce, Star. město, Klepáčov, Janovice, Rymařov, Jamrtice. — Sumberk
(Paul)! V Prostějovsku : v sečích pod Bukem, na Osině, na Kobylí hlavě
na Mokři, Kozákově, Morkovci u Mysliovic, (Jbrově noze, lírněnce, Nosku,
v lesích u Vícova, u Aloizova, na Boří u Hartmanic, na Buchtelce (Spitzner),
Grygovský les u Olomouce (Reissek). Ve východní Moravě : hojný v Hodonín-
ském lese (Uechtritz), Javořina, Lopeník (Holuby), Velká, Javorník, Nová
Lhota, Bystřice u Banova, Val. Klobouky ; Val. Meziříčí a Čertův mlýn
u Nov. Jičína (Sapetza), Hukvaldy (Rohrer), u Rožnova, Frenštátu a na j. m.
v Beskydách hojný. Ve Slezsku: Moravka, Jablunkov, v Těšínsku a Frý-
valdovsku rozšířen.

63. Melica L. Strdivka.

1. Plucliy tupé, lysé.

154. M. nntans L. (S. ničí). Lata hroznovitá, jednostranná,
větví krátkých, přitisklých a klásků ničích. Klásky dvoukvěté bezosinné,
jich stopky stejnými, krátkými a jemnými chloupky pokryté. Plévy
podlouhle vejčité, blánité, dosti stejné, s vyniklými žebry ; pluchy na
konci suchomázdřité. Listy jasně zelené, na konci svinuté, na líci roz-
troušeně chlupaté i s pošvami drsné, nejdolejší pošvy matně nachově
fialové, jazýček zakrnělý. Oddenek plazivý, krátce výběžkatý.

V. 0"25 — 0"60 m. Plévy nachově hnědé se širokým, bílým krajem,
zřídka jednobarevně šedozelené, jen na okraji bleděfialověhnědé (var.
pallida Uechtr.) Pluchy tenké, zřetelně pětižilné.

'^. Květen, červen. Křoviny, listnaté lesy, lesní luka, v rovině i před-
hoří hojný. V Jeseníku ještě ve Velk. kotlině (Uechtritz). Obecný ve střední
a jižní Moravě, v českomoravském pohoří, v Beskydách a Slezsku.

155. M. pieta C. Koch. Linnaea 1850. Dr. Lad. Čelakov-
ský v „Óster. bot. Zeitschr." 1883, str. '210. (S. pestrá). Lata
hroznovitá, jednostranná. Klásky ojedinělé, na nejdolejších postranných
větvičkách často })odvojné. dolejší větve někdy silněji rozvětvené, dvou-
až čtyřklasé; stopky klásků tenké, pod klásky s delšími a hustějšími
chlupy. Plévy zhusta nestejné, na hřbetě bylinném obyčejně zelené, na
hořejším rozšířeném kraji bělomázdřité, žíly nezřejmé. Listy vždy světlé,
poněkud šedozelené, ploché, nesvinuté, na líci někdy řídce chlupaté,
nejdolejší pošvy obyčejně bez čepele, světle namodralé. Jazýček vyvinutý,
bělavý, blánitý, značně prodloužený uťatý, jeho kraje spojují se na břišní
straně pošev v zřejmý, úzký, bělavý a blánitý proužek. Oddenek trsnatý
bez výběžků.

V. 0-30 — 0-70 m. Plévy obyčejně na hřbetě zelené, na okraji bílé,
na mnoze s matně načervenalými postrannými proužkj' neb po cel(''m

- 112 —

hřbetě matně načervcnalé. Plueliy tužší, tluřítounké, vypouklé, lesklejší,
nezřejmě pětižilné.

1\. Květen, červen. Křoviny, listnaté lesy, háje v nížinách a teplejší
pahorkatině. Pořídku. Nevyskytuje se v nejbližším okolí Brna, v dalším
okolí brněnském nalezl jsem tento zajímavý druh v Hájku u Vranovic v hoj-
ných jedincích se vzácnou zde M. nutans. Hojněji v okolí Znojma: Býčí
skála za Trouznickým mlýnem. Kopanina, na cestě od Velk. Mašovic k Dlou-
hému Sobesu, nedaleko obory v četných trsech (Oborny), u Bzence (Ansorge,
v herb. Uechtritzově). Mozi Chropínem a Plešovcem (Palla).

156. M. uniflora Retz. (S. jednok věta). Stéblo útlé, chabé.
Lata velmi volná, chudokvětá, převislá, větve odstálé, dolejší prodlou-
žené, dvou- až tříklasé. Klásek vejcitý, přímý, s 1 vyvinutým květem.
Plévy dosti špičaté ; ])luchy na konci bez suchomázdřitého kraje. Listy
ploché, jemné, chabé, jazýček kopinatý, naproti čepeli listové. Oddenek
daleko plazivý, s tenkými výběžky.

V. 0"25 — 0"50 m. Plévy do nachová natialové, sotva bělokrajné.

% Květen, červen. Stinné horské lesy, žleby. Porůzný a obyčejně
ojedinělý. V brněnském kraji rozšířen (Makovsky), Babí lom, Adamov, Něm-
čany (Niessl), u Bučovic (Oborny), u Lomnice (Pluskal). Melatinské údolí
u Bílovic, Josefov, Babice, Krtiny, Velká a Malá Bukovina, Blansko, Bosko-
vice, Letovice. — Ve znojemském kraji kolem Náměště (Roemer), údolí Dyje
mezi Vranovem a Bítovem, kolem skal Věžových a Laštovčích u Hardeku
přehojný, taktéž i v Bratovském lese u Vranova (Oborny), Polavské kopce
(Uechtritz), Telč, les nad Dol. Dvorci, Urbanov, Raděnice. les u Obory poblíž
Stříteže, Špitálský les a Zubštýn u Bystřice, Zvole, Černý les u Zámku
Zdaru, Zdar, Šlaghamry, Jimramov. — V olomouckém kraji : Sv. Kopeček (Vogl),
lidolí Mariánské a les Grygovský (Mik a Makowsky). Měšťanský les u Šum-
berka (Paul), Vlčí jáma u Wiesenberka a u Červené vody (Oborny), Něm.
Libava, Petrovice, Velk. Losin, Raškov, kolem Rymařova, Budišov, Šternberk,
Hanušovice, Chrastice, Stříbrníce, Star. město, Koldštýn. — Ve východní Mo-
ravě : Javořina (Holuby), Kobela u Kuželová, Javorník, Filipov, Val. Klo-
bouky, Hájek u Příkaza, Zděchov. — Přehojný u Cejkovského dvoru (Steiger),
Hostýn, Javorník Kelský; u Rusavy i Sloboda)!, v Jasenických lesích u Vse-
tína (Bubela), kolem Nov. Jičína (Sapetza)!. Ve Slezsku: Kostelní vrch u
Krnova (Fiek)!, Frývaldov (Gr. Fl.)!, Lípová, Odry.

b) Plucliy In-otnaté, po ki'aji hustě brvité, hedbávitými po odkvětu
velmi prodlouženými chlupy.

157. M. ciliata L. (S. b v vitá). Ptostlina vícelodyžná. Lata
stažená, hustě klasovitá, skorém válcovitá, posléz bělohuňatá, klásky
kopinaté, s 1 vyvinutým květem, posléz rovnovážně odstálé. Hořejší
pléva kopinatá, delší než širocevejčitá dolejší. Listy úzce čárkovité, tuhé
šedozelené, posléz svinuté, na líci i s pošvami zavřenými krátce srstnaté.

V. 0"30 — 0'(iO. Plévy bělavé neb žlutavé, zřídka natialové.

'2|. Červen, červenec. Kamenité stráně, světlé křoviny. V střední a
jižní části hojná, jinak poríizná. V brněnském kraji: u Brna, Adamova,
údolí Svitavy, OsLavany, Polava (Makowsky), Slapanice a Cernovice (Oborny),
Klobouky (Steiger). Slatinské skály, Líšeň, pod a u Klajdovky, úklon Hádů

- 1Í3 ~

k ^íaloměřicuin. skály Scinberovy, kopce u Cacovic a Obran, Kartouzy,
Modlánky, Čertova zmolc, Písařky u Brna, Kohoutovice, Lískovec, kolem
Vyškova, Zidlochovic, Nosislavi, Krumlova, Leskoun u Vedrovic. — - Kopce u
Čejce (Uechtritz). Ve znojemském kraji : Náměšť (Ro(>mer), Mikulov, Jarosla-
vice, Jevišovice, Znojmo, Lukov, Vranov, Bítov, Hardek (Oborny), kolem Tře-
bíče (Zavřel), levý břeli Jihlavy mezi panským a holým mlýnem u Jihlavy
(Pokorný). Na Kosíři u Prostějova (Spitzner). V olomouckém kraji: v hlu-
boké cestě za Slavonínem, skály u Michalské brány v Olomouci (Mik), Mo-
helnice (Uechtritz). Něm. Libava, seče v dobycím lese u Budišova. — Ve vý-
chodní Moravě : Hodonínský les, u Píská (Bubela), 8v. Florianek u Bzence
(Uechtritz a Bubela), odtud viděl Oborny skoro^ lysé exempláře. Háj Velehrad-
ský (Schlogl), Javořina (Holuby), Kotouč u Štramberka (Sapetza a Čížek)!,
na Pískové u Kopřivnic, Zámecký a Jelení v)'ch u Fulneka (Sapetza), Hra-
nice, Týn. — Ve Slezsku: Odry; Kozí kupa u Svobod. Heřmanic (Koschatzky),
Vysoký kámen u Jakartovic (W. Fl.), u Dziegielova poblíž Těšína a na Tulu
(Kolbenheyer), Krnov (Grabowski), Šelenburk (Fritze) !.

04, Pliragiuites Triu. Rákos.

158. P. communis Trin. (R. obecný). Latu velká, rozkladitá,
po odkvětu stažená, silně rozvětvená, větví drsnýeli. Klásky 4 — 5květé.
Plévy podlouhle kopinaté, přihrocené ; pluchy čárkovitě šidlovité. Stéblo
a pošvy pruhované i s kopinatocárkovitými listy šedozelené, tuhé. Od-
denek plazivý, rozvětvený.

V. 1'00 — 4'00 ni. a větší. Klásky hnědé, tmavě nafialovělé, zřídka
světlé nahnědložlnté [j3. flavescens Custer].

% Srpen, září. Břehy, bažiny, vlhká luka. Obecný v rovině i v ho-
rách, zde ještě ve Velk. (Grabowski) a v Mal. kotlině (Bachmann).

fi) na na G. Meyer. Nižší 0'30 — 0'(iO m. Listy užší, někdy
v záhyby složené, velmi tuhé, s hrůtkem skorém bodlavým. Lata kratší
0"00 — 0'10 m. Klásky často jen dva- až tříkvěté, obyčejně žlutavohnědé.

Vyschlé břehy rybníkův. U Nov. města s tvarem základním.

65. Dactylis L. Srha, palečnica slov.

1 5i). D. g 1 o m e r a t a L. (S. 1 a 1 o č n a t á, ř í z n a, č k ;i). Lata směst-
naná, laločnatá, jednostranná, větví tuhých, tlustýcli. Khisky podlouhlé,
obyč jně 3- (3 — 5-) květe, po jedné straně vyduté, \)0 druhé vypouklé.
Plnchy pětižilné, drsné i s hořejšími plévami tuhými chlupy brvité.
Listy a smáčkiiuté zavřené pošvy draslavé, s jazýčkem prodlouženým.
Rostlina hustě trsnatá.

V. 0-40 — 0-80 m. Klásky matně zelené, někdy nafialovělé.

'}\. Květen — podzim. Luka, meze, cesty. Obecná v rovině i v horách,
V Beskydách i Sudetách,- zde ještě ve Velk. kotlině (Uechtritz).

jí) violacea mihi. Stébla něco silnější a kratší, jen 0-30 až
0-65 m. v. Lnta z pravidla delší: klásky tmavší, obyčejně nafialové a větší.

— 114 —

Rozšířena. Kolem Brna, u Tise ve Velk. Losině, Maršíkov, Pekařov,
Mal. Morava, v Sudetách hojná, místy převhidá jako na Pradědu, zde ve
tvaru význačném. Děd, Kladsky Sněžník atd.

/-) nemorosa Klett. et Kiclit. Štíhlejší. Klásky blodozelené,
menší ; plachy jen na kýlu drsné, jinak obyčejně lysé. Lisl^y útlejší,
někdy silně prodloužené.

Stinné lesy a háje. Porůzná.

66. Sclerochloa P. B.

1 fiO. S. d u r a P. B. (P o a d u r a S c o p. Lipnice t v r d á). Stébla
v trsu namnoze v kruhu rozložená neb vystoupavá. Lata vejčitá, směstnaná,
jednostranná, tuhá. Klásky 3 — Gkvěté, na krátkých větévkách, postranné
skoro přisedlé. Plévy a pluchy téměř kožovité, zelené, bělokrajné.

V. 005 — O" 15 m. Nejhořejší pošvy nadmuté.

"4 Cesty, suché pastviny. Piozšířena v jižní Moravě, jinak jen pořídku.
Kolem Brna na více místech, hojně na vojenském cvičišti (Makowsky) !, u
Žabovřesk !, Ivančic, Klobouk a sice v údolí Chromovém poblíž Kašnic
(Steigor), u Cejče (Uechtritz) !, řidčeji u Lomnice (Pluskal), u Židenic, zřídka
na Žhitéra kopci u Brna, Nosislav, Židlochovice, Sakvice, Břeclav, Široký les
u Star.' Břeclavi a přehojný na cestě mezi Star. Břeclaví a Lanštorfem i
kolem Lanštorfa. — Ve znojemském kraji: Polava, Mikulov (Makowsky),
Klentice. — Náměšť (Roemer), přehojná mezi Křtěnicemi a Skalicí (Zavřel).
Velk. Mašovice, Lukov, Jaroslavice, Hrádek, Hrušovany, Strachotice, Krhovice,
Hodonice, Milfron, Mal. Tasovice a v údolí Leskavy u Znojma (Oborny). —
V Prostějovsku : na mezích za Prostějovem dosti hojná, v dalším okolí velmi
sporá (Spitzner). Kolem Olomouce: za Slavonínem (Mik), na cestách u Kláštera
Hradiska a na vojenském cvičišti u Olomouce hojná (Vogl a Makowsky) !.

67. Poa L. Lipnice.

1. Pluchy se slabými, často nezřetelnými žílami.

a) Rostliny jednoleté. Dolejší plevy jedno-, hořejší třížilné. na okraji
pýřité neb skoro lysé.

161. P. annua L. (L. jará). Stébel více, z položeného dolejšku
vystupujících i s hořejšími pošvami listu něco smáčknutých. Lata vejčito-
jehlancovitá, volná, obyčejně jednostranná, dolejší větvičky odstálé neb
sehnuté. Klásky 3 — 7květé, vejčitě kopinaté. Dolejší pléva kratší než
hořejší, pluchy tupé, na konci široce mázdrovité, často lysé. Listy světlo-
zelené, ploché, na konci něco ká])ovité.

V. 0"05 — 030 m. Piostlina trsnatá. Klásky zelené, řidčeji fialové
neb žlutavé.

0 Květen — listopad. Trávníky, pastviny, pustá i vzdělaná místa.
Obecná.

/5) supina Schrad. P(»h)žený dolejšek stébla kořenující a ])ře-
zimující. Pluchy tmavě neb nahnědle fialové a zeleně skvrnité, na
okraji bílé.

— 115 —

Pramenitá místa v Jeseníku (Wimmer).

b) Rostliny vytrvalo, obojp phichy třížilné.

<j) Oddenek trsnatý bez výběžkův. Dolejší větévky laty obyčejně pó 1 — 2.

162. P. bul bosá L. (L. cibulatá). Dolejšek stébla napnr-hlýnii
pošvami listii cibulovitý. Lata vejčitá, větví odstálých, })oněkud drsných
po odkvětu přilehlých. Klásky vejčité 4 — Bkvěté, často v listnatě trubky
vyrostlé (/9. vivi})ara W. Gr.). Plévy vejčitě kopinaté, zahrocené, ])luchy
kopinaté na kýlu a okrajních nervech hedbávitě brvité. Listy šedozelené,
úzce čárkovité, oddenkové, skoro niťovité.

V. 0-20 — 0-40 m. Klásky šedozelené.

\ Květen, červen. Návrší, suché meze, trávníky. V střední i jižní
Moravě i s odrůdou /9) hojná. Kolem Brna: Zidenické kopce, Kraví hora,
Zhitý kopec. Písařky atd., na sever od Brna : Bílovice, Soběšice, Outěchov
atd. — Lomnice (Pluskal). U Prostějova na Hloučele sporá (Spitzner), kolem
Slavkova, Vyškova, Krumvíře a Krumlova. — Od Vyškova až ku Kroměříži
(Schlosser). Ve znojemském kraji (Oborny), u Bzence (Bubela), na Javořině
(Holuby).

163. P. alpina L. (L. horská). Dolejšek stébla, hojnými z části
pevnými pošvami obvinutý, ne však cibulovitý. Lata volná, mnohoklasá,
větve v čas květu rovnovážně odstálé. Klásky 3 — 6květé. Kýl a okraj ní
žíly pluch na rubu brvité. Listy čárkovité neb čárkovitě kopinaté, sivé,
poněkud tuhé, náhle zahrotnatělé, dolejší jazýčky krátké, uťaté, hořejší
podlouhlé, přihrocené.

V. O" 15 — 0*40 m. Klásky zeleně a fialově peřesté, lesklé.

Ij. Červenec srpen. Travnaté a skalnaté stráně v Jeseníku, pořídku:
Velk. kotlina (W. Fl.)

/9) Oddenek plazivý, s kratšími neb delšími výběžky. Dolejší větévky
laty po 5 — 3 neb někdy též po 1 — 2.

164. P. compressa L. (L. smáčknutá). Stéblo i s pošvami
hladké, ploše smáčknuté, vystoupavé, dole kolínkaté. Lata podlouhlá,
stažená neb volně rozložená, skorém jednostranná, větve krátké, drsné.
Klásky podlouhlé, 5 — 9květé. Pluchy tupé z předu se širokým bílým
krajem. Nejhořejší pošvy delší čepele listové, jazýček krátký uťatý.
Rostlina šedozelená, dlouze výběžkatá.

V. 0-20 — 0-40 m. Klásky zelené, obyčejně fialově a na konci žlutě
skvrnité.

1\ Červen, červenec, někdy i později. Pustá místa, skály, návrší, cesty,.
zdi. Obecná.

165. P. nemoralis L. (L. hajní). Stéblo oblé. Lata podlouhlá
po odkvětu stažená, větví drsných. Klásky vejčitě kopinaté, 2 — Tkvěte,
kýl a okrajní žíly pluch na rabu hedbávitě brvité. Listy lodyžné delší
neb zdélí pošev, kratších členu stéblových, v paždí listií žádné svazečky
listů, jazýček velmi krátký, uťatý, skorém zakrnělý. Oddenek s krátkými
výběžky.

— 116 -

V. 0-BO— 0-BO m.

1\ Cervpn, červenec, v horách i v srpnu. Stinné lesy, křoviny, luka
Všude rozšířena.

a) vulgaris Gaud. Rostlina světlozelená, stéblo eliabé, tenké,
hladké. Lata volná, chudokvětá převislá. Klásky zelené, obyčejně 2květé.

V lesích obecná.

^) rigidula Gaud. Rostlina tmavozelená. Stébla tuhá, vysoká,
i s po.švami drsná. Lata přímá, rozkladitá, mnolioklasá. Klásky velké,
žlutavozelené, na dolejšku fialové, 3 — Tkvěte. Podobá se P. pratensis.

Kraje lesní, trávníky, zdi, v rovině a předhoří. Na skalách u Hor.
Oujezda poblíž Lipníka (Reissek), Stodolní grunt a j. u Oder.

'i) firmula Gaud. Stébla tuhá. Lata obyčejně přímá neb jen
koncem převislá. Klásky 3 — 5květé.

Světlé lesy, skály, zdi. Hojná, na suchých návrších často s latou sta-
ženou (P. coarcata Halí). Tato u Znojma (Oborny), Brna, Slavkova a j.

d) m on tana Wimm. Rostlina tmavo- neb něco šedozelená. Stébla
štíhlá; větve laty tenké, dlouhé, s 1 — 3 oddálenými klásky, tyto dosti
velké, obyčejně nahnědle fialové, 3 — 5květé.

Kamenité stráně a skály v horách Jesenických. Zuckmantel (Fiek)
v Jeseníku (Grabowski). Praděd (Fiek), Petrštýn, Velk. kotlina (Oborny)
Deskové kameny. Medvědí hřeben, skalnaté břehy Opavy pod Ovčírnou.

c) glauca W. Gr. Rostlina šedozelená. Stébla tuhá, obyčejně něco
drsná; větévky laty krátké, odstálé, tlusťounké. Klásky fialově a zeleně
peřesté, dva- až tříkvěté. Podobá se P. caesia, avšak pošvy nekryjí
kolénka.

Štěrbiny skalní v Jeseníku: Praděd (Uechtritz), Deskové kameny, Petr-
štýn (Oborny).

166. P. fertilis Host. (P. palustris L., P. serotina Ehr.,
L. úrodná). Stébla dosti tuhá, v paždí dolejších listů často svazečky ,
listův. Lata volná, široce rozkladitá. Klásky vejčitě kopinaté, četné, sblí-
žené, 2 — 5květé. Pluchy bez s|)OJivé huně. Jazýček prodloužený, hrotnatý;
pošvy kratší než členy stébel ; ostatně jako předešlá.

V. 0-30— 0-60 m.

% Červen, červenec. Vlhká luka, křoviny, břeliy. Rozšířena. V brněn-
ském kraji: u Svitavy a Svratky u Brna (Makowsky), u Klobouk (Steiger),
údolí Obravy u Střelíc, Krumlov, Břeclav. — Ve znojemském kraji kolem Ná-
měště (Roemer) a na dolní Dyji (Makowsky). V lučním údolí žešovském u
Prostějova (Spitzner), na lukách a březích Moravy kolem Olomouce obecná
(Makowsky), Šumberk (Paul). Ve východní Moravě : u Veselí a na louce
u bzeneckého nádraží (Bubela), u Strážnice a Strany; kolem Uh. Hradiště
(Schlogl). — Ve Slezsku: u Frývaldova (Theimer), výminečně též ve Velk.
kotlině (Krause).

2. Plévy s 5 silně vyniklými žilami. Dolejší větévky laty po 3 — 5.
Pluchy ko])inaté. hrotnaté, dolejší jedno-, hořejší třížilné.
a) Rostliny volně a hustě trsnaté, bez výběžkův.

— 117 —

167. P. trivialis L. (L. obecná). Stébla .silná, příoblá, svetlo-
zelená i s po.švami draslavá. Lata velká, větévky její odstálé, draslavé.
Klásky dva- až étyrkveté. Plévy nestejné, ])lucliy lysé, jen na kýlu
pýřité. Listy ploché, znenáhla přihrotnatělé, čepel nejhořejšího listu kratší
pošvy; jazýček prodloužený, hrotnatý. Oddenek někdy krátce výběžkatý.

V. 0"60 — 1"00 in. Klásky zelené, někdy naíialové.

If Červen, červenec. Liika, pustá místa, břehy, příkopy. Obecná.

a) scabra Celak. Stébla i pošvy nahoře draslavé. Obecná.

b) glabra Celak. Stébla i pošvy úplně hladké. Řidčeji. Bažant-
nice u Nesechleba (Oborny), údolí Punkvy u Blanska s a).

b) Rostlina s dlouhými plazivými výběžky.

168. P. pratensis L. (L. luční). Stéblo příoblé, dole skoro
dvouřízně smáčknuté i s pošvami hladké. Lata odstálá, větví draslavých
neb dosti hladkých. Klásky vejčité, 3 — Skvěté, s osou huňatou. Pluchy
podlouhlé, hrotnaté, huňatinou spojené, jinak lysé. Listy úzké ploché
neb nitkovitě svinuté, náhle skoro kápovitě přihrotnatělé, hořejší kratší
svých pošev ; jazýček krátký, uťatý.

V. 0"40 — O" 75 m. Klásky zelené, často nafialovělé.
% Květen, červen. Luka, pastvy, okraje lesův a cest, trávníky. Obecná
v rovině i v předhoří, někdy i v horách, v Jeseníku pořídku.

a) latifolia Weihe. Rostlina šedozelená. Listy ploché, dosti
široké. Nízké rostliny přináležejí k P. humilis Ehrh.
Obecná a všude rozšířena.

/3) angustifolia L. (sp.) Listy lodyžné, ploché, na prýtech
dlouhé, štětinovitě svinuté.

Na suchých návrších. V střední a jižní Moravě a ve Slezsku rozší-
řena. Brno, Adamov, Znojmo (Oborny), Sokolnice, Slavkov, Hustopeč, Polavské
kopce, v Těšínsku atd.

f) anceps Gaud. Rostlina silná. Stéblo smáčknuté, dvousečné.
Listy světlozelené. Klásky něco větší, 4 — 5květé.

Kolem Karlovské studénky (Uechtritz sen.), na Žlutém kopci u Brna
(Čížek).

169. P. Chaixi Vili. (P. sude ti ca Haenke, P. sil vat i ca
C h a i X., L. s u d e t s k á). Stéblo z obloukovitého dolejšku přímé
i s pošvami smáčknuté, dvojřízné, nahoře šerpivé. Lata hustoklasá,
rozkladitá. Klásky 3 — Skvěté. Pluchy lysé. Listy světlozelené, čárkovité,
dosti široké, na konci kápovitě stažené. Pošvy až ku prostředku zavřené.
Rostlina hustě trsnatá.

V. 0'50 — 1"20 m. Klásky zelené, zřídka nahalové.

% Červen, červenec. Vlhké, horské lesy, horská luka. Rozšířena. Kladský
Sněžník (Wimmer a Rybička)!, hojná v Jeseníku: Koperník, Fuhrmannštýn,
Praděd, skály Sokolí, Mravenčí vrch, Frant. myshvna. Břidlicová hole
(Oborny), Černá kupa, Stříbrnické hájemství u Urlichovy boudy, Studénková

— 118 —

hole, Velk. Jezeiník, Leiterberk, Česnekový příkop, údolí šumné Tise, Velk.
Jelení hřeben, Maják, Velk. kotlina, Pecové kameny.

fi) re mot a Fr. Stéblo i listy chabé, větévky laty tenké, velmi
'prodloužené, s koncem často převislým. Klá>;ky menší, namnoze dvoii-
květé. Rostlina bledozelená vypadá jako Milium effusnm.

V Beskydách rozšířena, v Jeseníku řidčeji. Radhošť. Javorník. Mokřov-
ské hory íSapetza), Kněhyně, Lysá hora (Oborny), Černá hora. Tanečnice,
Smrk. — V Sudetách: Kladský Sněžník, Hockšar, Praděd, Leiterberk (W. Gr.)!.
skály Sokolí (Oborny), Karlovská studénka (Wimmerj, Koperník, Medvědí
hřeben.

68. Eragrostis Host. Milička.

170. E. minor Host. (Po a eragrostis L. M. menší). Stébla
z položeného dolejšku vystoupavá, někdy v kruhu rozložená. Větve laty
rozkladité, jednotlivé neb dolejší i po 2. Klásky čárkovitě kopinaté,
zploštělé, 8 — 12květé. Listy ploché, čárkovitě kopinaté, skoro zdélí pluch.
nasivělé i s pošvami porůznu a dlouze chlupaté ; jazýček v chlupy roz-
dřípený. Kořen mrcasatý, četná stébla vysýlající.

V. 0'10 — 0'30 m. Klásky trochu lesklé, tmavofialové, zřídka zelené.

0 Pole, písčiny, úhory, cesty. Rozšířena v jižní Moravě, jinak porůzná.
V brněnském kraji: v jižní části až po Brno hojna (Makowsky), na hrázích
trati od Brna až k Blansku (Makowsky a Uechtritzi. u Podivína a
Ivančic (Reissek), na návrších a polích stranou Krumvíře u Klobouk
(Steiger). Terezov, Bruniov, Kobylí, Husíopeč, Šakvice. Vistonice. Břeclav,
Star. Břeclav, Poštorna, Nová ves. — Ve znojemském kraji : na cestě
ku Křipinskému mlýnu u Náměště (Roemer), mezi Křtěnicí a Skalicí (Theimer
a Zavřel), u Hrušovan, Hodonic, Strachotic, Sedlešovic, Znojma, Hardeku,
Čížova, Jeyišovic a Mikulova! (Oborny), od Mikulova až po Břeclav.
Hojná u čejce, Kyjova, Bzence a Úrazová (Uechtritz), obecná na písčině
Dúbrové (Bubela), Javořina (Holuby).

69. Cyiiosiirus L. Pohanka, škorpina slov.

171. C. cristatus L. (P. hřebenitá). Stéblo tuhé, hladké, vy-
stoupavé. Lata stažená, klasovitá, jednostranně dvouřadá, něco laločnatá.
Klásky tří- až pětikvěté. Plévy s krátkou osinou, na klasech neplodných
kýlnaté, trnitolirotité. Listy úzce čárkovitě, ploché, jazýček krátký, uťatý.
Rostlina trsnatá.

V. ()'20 — (J"50 m. Lata i rostlina žlutozelená.

1\. Červen, červenec. Zírná luka, n)eze, pastviny. Obecná v rovině i
předhoří.

70. Briza L. Třeslice.

172. B. media L. (T. obecná). Stébla přímá, hladká. Lata volná,
rozkladitá, větví vláskovitých, zprohýbaných. Klásky srdčité, převislé,
5 — ykvěté. Listy úzké, drsné; jazýček krátký, uťatý. Oddenek volně
tr sňatý.

— 119 —

V. 020 — 0'45 m. Klásky bélavé. zeleně a fialové peřesté, zřídka
jednobarevné, bledozelené /9i pallens Petrm.

"21- Květen — červenec. Luka. pastvy, hole. od roviny až do hor obecná.
V Jeseníku: Vejk. kotlina i Uechtritz 1 1. Mal. kotlina lObomyi. Praděd.
Petrštvn.

71. 3Iolinia Schiank. Bczkolenec.

173. M. coerulea Monch. (Air a coerulea L. B. modrý).
Stéblo tuhé, přímé, jen na dolej.íku listnaté a hlízovité ztloustlé, pošvami
('-asto až do prostředku obvinuté. Lata přímá, volná, stažená, .skoro
kla^^ovitá, vétW draslav5'cli. mnohoklasých. Klásky malé, obyčejné tříkvěté.
Pluchy ftlliptické. s 3 .silnéji vyniklými a 2 slabšími žilami, z předu
suchomázdřité. Li.sty mírné .široké, tuhé. na líci a okraji dra.slavé, zelené
neb něco sivé: jazýček z delších chloupků .složený. Oddenek tlustý,
dřevnatý. hustě trsnatý.

V. <».30 — 080 m. Klásky obyčejné nafialové do ocelová, zřídka
žlutavé var. flave.scens Gaud.

2J. Červenec — září. Bahenná a rašelinná luka. vřesoviny, lesy. Hojná
od roviny až k nejvyšším vrcholům .Sudet. V českomorav.ském pohoří : \ éch-
ňov. Zvole, Nov. město a j. m. Obecná v Beskydách a Jeseníku, přehojná
na Pradědu. Dědu. Velk. Jezemíku atd.

/3j arundinacea Schrank 'spec.j Pio.s-tlina ^7Šší. až ISO m.,
lata vetší, až 040 m.. véť\-e její z přímá odstálé. s četnými, obyčejně
zelenavými klásky.

Křoviny. lesy. houštiny. V roviné a pahorkatině porůzný. V brněnském

kraji : rašelinná luka u Svitavy, v údolí Svitavy až k Brnu a u Lomnice
Makov.-skyL Ochoz. Chrtova zmole v Písařkách u Brna. Lískovec, Vostopo-

vice. — Ve Znojem.sku: u Náměště <Roemer. Bojanovický les u Jevišovic
Ritscheli. luka při dolní D>-ji (Makowskv), údolí Dyje od Znojma vzhůru
Obomv). V olomouckém kraji: luka kolem Olomouce (\'ogli. Sumberk,

Velk. Losin atd. ^Oborny . Některá z těchto nalezišť přísluší bezpochyby ku

tvaru základnímu.

114. M. serotina M. et Koch. (Diplachne serotina Lk.
B. pozdní). Stéblo z tuha píímé, lysé, až po latu listnaté, na dolejšku
tvrdé, skorém dřevnaté. avšak neztloustlé. Lata podlouhlá neb vejčitá,
stažená neb rózkladitá. Klásky kopinaté, 2— Skvété. dolejší pluchy pod
koncem krátce osinaté. Listy čárkovitě kopinaté, ly.sé, ústí po.šev vousaté,
hořejší rovnovážně od.stálé neb dolů sehnuté. Oddenek tr.«natý, výběžkatý.

V. 030 — íJ-60 m. Klásky zelené, nafialové.

If ZářL říjen. Skalnaté a keřnaté stráně. Pořídku. Křížová hora u
Krumlova íZimmemianns na úbočí Póltenberka u Znojma Oborným 1^8.0
objeven. NejbUžší naleziště na Kalvárské hoře a na Mitterberku u Badenu
v jižním úvalu vídeňském.

— 120 —

72. Cíitabrosa P. B. Odeiiika.

175. C. aquiitica P. B. (Aira aquatica L. Glyceiia aqua-
tica Pře si., O. vodní). Stéblo kolénkem vystupující, chabé a liladktí.
Lata volná, rozkladitá, větví přeslenatých, tejdvých, nitkovitých. Klásky
čárkovité, malé, dvoukvěté. Plucliy podlouhlé, s 3 silněji vyniklými a
2 slabšími žilami, zpředu suchomázdřité. Listy široce čárkovité, náhle
ve špici stažené neb tupounké, měkké, šedozelené. Oddenek plazivý,
výběžkatý.

V. 0"20 — O" 50 m. Klásky zelenavé neb červenavě strakaté.

% Červen— srpen. Bažiny, příkopy, mokrá luka. Pořídku. Bažina u
Vladimírova dvoru u Otmarova, poblíž Brna, 1856 hojná, příkopy t okolí
Cejče (Makowsky), v okolí Klobouk (Steiger), u Terezova. — Kriiov (Spatzier).
Dle Wimmera též v okolí Tě.íína, Kolbenheyer však ji zde nenalezl.

73. Glyceria R. Br. Zblocliaii.

1. Lata všestranná, velká, mnohoklasá. Klásky mírně velké, se stran
smáčknuté, pošvy příoblé.

176. G. aquatica Wahlb. (Z. vodní). Stéblo tlusté,, přímé,
brázdité i s listy žlutavozelené. Lata vejčitě podlouhlá, veliká, velmi
složitá, větve v přeslenu četné, odstálé. Klásky i)odlouhlé, od větviček
odstálé, 4 — 8květé ; pluchy čárkovité podlouhlé. Listy dosti široké, drsné ;
pošvy zavřené, jazýček kratinký, uťatý. Oddenek namnoze plazivý.

V. l-OO — 2'00 m. Klásky zeleně a hnědě peřesté. Podobá se poněkud
rostlině Phragmites communis.

'^■ Červenec, srpen. Břehy, bažiny. Obecný.

2. Klásky dosti veliké, před dobou květu oblé, pošvy smáčknuté,
a) Lata jednostranná, pluchy })odlouhle kopinaté, přihrotnatělé.

177. G. íluitans R. Br. (Festuca fluitans L. Z. vzplýva-
jící). Stéblo dolejškem kořenující, vystoupavé i s uzavřenými pošvami
hladké. Lata velmi dlouhá a úzká, někdy přetrhovaná, její větve oby-
čejně po 2, před dobou květu a po (xlkvětu přitisklé, v čas květu rovno-
vážně odstálé, chudoklasé, kratší jen jednoklasé. Klásky dlouhé 15 až
25 mm., něco oddálené, 7-llkvěté. Pluchy podlouhle kopinaté, při-
hrotnaté, draslavé, s 7 stejně silnými, vyniklými, stejně dlouhými žilami.
Listy dosti široké, v pupenu v jednoduché řasy složené, světlo- neb šedo-
zelené. Oddenek plazivý, výběžkatý.

V. 0'50 — 1-20 m. Klásky bělavě zelené, někdy vyrostlé. Prašníky
fialové.

Tj. Květen — červenec. Příkopy, kaluže, rybníky, vlhká luka. Obecný
v rovině i pahorkatině, řidčeji v předlioří. Obecný v jižní a střední Moravě,
ve Slezsku a českomoravském pohoří, ještě u Přílioťa (Oborny), n Suiu))erka
a Berouna (Gans).

- 121 -

f^) loliaeea Huds. (spec.) Oljycejiiě nižší. Lata hrozuDvitá,
větve skoro všecky jcdnoklasé, dolejší větévka 8 2 klásky.

Řidčeji. Hořejší kaliště v Sedlešovickém lesíku, Kraví hora u Znojma a
u Kounic (Oborny), Vyškov, Telč, Nov. město. — Dle .Schlossera též u Uhřinova
pololíž Hranic.

b) Lata dosti stejnoměrně všestranná, plucliy vejčitě podlouhlé, tupé.

178. G. p li ca ta Fr. (Z. řasnatý). Lata, širší než u předešlé,
skoro všestranná, nepřetrhovaná, po odkvětu převislá. Větve s četnějšími
a sblíženějšími klásky, dolejší po 8 — 5. Klásky čárkovitč podlouldé 10 —
15 mm. d., 5— lOkvěté. Plucliy tu])é, trochu draslavé, sblížené, se 7 stejně
silnýjni, vyniklými a stejně dlouhými žilami. Listy v pupenu v dvoj-
násobné řasy složené ; jazýčky dlouhé, dosfi pevné, slabě a hrubě se
třepící.

V. 0"50 — 1-20 m. Klásky světlozelené. Prášníky žlutavé.

% Červen, červenec. Příkopy, břehy, prameny. V rovině, zejména
v předlioří až k 800 m. rozšířen a dosti hojný. V brněnském kraji: Bílo-
vice, Štěpánov, Doubravník, Nedvědice. — V příkopech silničních u Knihnice
mezi Jevíčkem a Pioskovicemi a u Mohelnice (Ueclitritz), Třebíč (Zavřel),
Náměšť (Roemer), údolí Hradnice u Znojma, kolem Hodonic a Jaroslavic
(Oborny), Pernštýn, Nov. město, Žďár, Nov. ves, Něm. Bohdikov, Bludov. —
Kolem Koldštýna, Wiesenberka, Velk. Losina a Karlovské studénky (Niessl),
Sumbcrk (Oborny), Star. město. Pořídku v bažinách na vrchu Čupu u Vse-
tína (Bubela). Drholecký rybník a u Lubiny u Příbora (Čížek).

/5) depauperata Crepin. Lata chudoklasá, skorém hroznovitá.
Pořídku. Posud jen v bažinách na Kraví hoře u Znojma (Úborny).

179. G. nemoralis Uechtr. a Ktirnike (Bot. Zeits. 1866,
Z. hajní). Lata štíhlá, skoro stejnoměrně rozkladitá, již před dobou
květu převislá. Klásky krátké 6 — 10 mm., řidčeji delší, obyčejně 5- až
7květé, na dolejších větvích často jen dva- až tříkvěté. Pluchy vejčité,
hladké, nejtupější, s 3 silně vyniklými až ku konci pluchy dosahujícími
a 4 s těmito střídavými mnohem slabšími a kratšími žilami. Jazýček
velmi jemný vláskovitě roztřepený. Eostlina ve všech částech štíhlejší.

V. 0-40 — l-OO m. Klásky zelené neb zelenavě bílé, na méně stin-
ných místech často bledožlutavé, na konci zhusta nafialovělé.

% Červen, počátek července. Prameny, lesní potoky. Pořídku. Posud
jen u Koldštýna v Jeseníku (Dr. Engler) a na malém Čantorym v Beskydách
(Schopke).

3. Lata jehlancovitá, větve rovnovážně odstálé, posléz sehnuté.
Pluchy nezřetelně pětižilné, zaokrouhlené. Klásky velmi malé. oblé.

180. G. distans Wahl. (Z. rozkladitý). Stébla lysá, kolén-
kem neb dolejškem položeným, kořenujícím vystoupavá. Lata mnoho-
násobně složitá. Klásky podlouhlé, k větvičce přiložené neb sblížené,
tří- až sedmikvěté. Pluchy tupé neb uťaté. Listy čárkovité, jich pošvy
jen nejdoleji uzavřené. Oddenek trsnatý bez výběžkuv.

- 122 —

V. 0'15 — 0-35 m. Rostlina svotlozolená.

Ij. Příkopy, zdi, vesní palouky, jmenovitě na slaniskách. V jižní a
střední Moravě porůzný. V brněnském kraji: u Brna (Oborny), u Zaječí!,
Příklud, Měnína!, Pavlovic, Zaěan, Nikolčic, Nesislavil a Cejkovic (Makow-
sky), Rajhrad (Reissek), Grnmvíř, Terezov, Brumovice, Kobylí. — Šlapanice
a Šardice (Schlosser), Klobouky (Steiger)!. Ve znojemském kraji ^pořídku:
Polava, údolí Leskavy u Znojma a ii Jaroslavic (Oborny), kolem Cejče !, na
cestě II Vilémova dvoru poblíž Bzence (Bubela), u Uh. Hradiště (Schlogl).

74. Festuca L em. Kostřava, iiirvka.

1. Vulpia Gmel. Klásky v latě postavené, stopky pod kláskem
něco ztloustlé. Prašník 1. Plévy jedno- až třížilné ; pluchy kopinatě
šidlovité, dloulioosinné. Listy přízemní, štětinovité. Jednoleté.

181. F. myurus L. (F. p s eud o-my n vus Soy. Will., Myší
ocásek). Stébel více, až po latu listnatých, pošvy volné. Lata čárkovitá,
jednostranně stažená, trochu překloněná, hojnoklasá. nejdolejší větévka
několikráte kratší než Lata. Hořejší pléva jen ])olovice nt^bližší pluchy
dosahující, dolejší malinká.

V. 0"2o — 0'50 m. Stébla jemná; klásky zelenavé.

0 Květen, červen. Píščiny, suché lesní lučiny, křemeníte břehy řek.
Pořídku. Na Lopeníku, v některém roku hojně (Holuby), jediné posud pro
Moravu známé naleziště, bezpochyby že i na jiných místech Karpat morav-
ských. Ve Slezsku: křemenitá lože Visly u Ustroně (Fiek), Heraltice, Stem-
plovice a Neplachovice u Opavy (Gr. FL), Šellenburk u Krnova (Wetschky).
Hohrer a Mayer přičítají tuto rostlinu též okolí znojemskému a kounickému;
v obojí té straně však dle Oborného neroste.

2. Eufestuca. Větve kláskii stejně niťovité. Prašníky 3. Plévy
jedno- až třížilné. Pluchy kopinaté neb podlouhle kopinaté. Vytrvalé,
mnoholeté.

a) Setifoliae. Přízemní listy štětinovité, řáskou složené, stébelní
podobné neb ploché.

182. F. o vina L. (K. ovčí). Stéblo přímé. Lata jednoduchá, přímá,
zřídka poněkud ničí. stažená, v kvetení s větvemi odstálými. Klásky
tří- až osmikvěté. Pluchy v klásku kopinaté, slabožilné, přiblížené, od
osy klásku odstálé, bezosinné neb s osinou krátkcm. Listy štětinovité.
Piostlina liustě neb volně trsnatá.

V. 0'10 — (yOi) m. Klásky zelené neb matně fialové.

1\. Květen, červen. Suchá luka, pastviny, skály, lesy. Rozšířena od
roviny až na nejvyšší vrcholy hor. Rostlina velmi mnohotvárná, s četnými
podřízenými podrody a odrůdami.

a) Cylindricae E. Hackel. Listy smáčknuté válcovité, tuhé až
velmi tuhé, pod pokftžkou rubu stejně tlustá, jen místy něco tenčí vrstva
lýka. Žíly na rului neznalé, na líci slabě vyniklé.

— 128 —

a) ca {lil lata Lam. (sp.) Stóhlo tenké, pod latou příoblé ncl)
čtyř- až ])řtiliranné, zde lysé, pýřité neb draslavé. Lata liustokvětá.
vejčitě ])odlouhlá, přímá, 5 — 7 cin. d.. rozevřená. Klásky ellii)tické, malé,
B — škvěté. Plévy vejéito-podlouhlé, špičaté ; plachy bezosinné. Listy
chlupaté neb roztroušené srstnaté, sytě zelené : pošvy lysé neb něco
draslavé.

V. 0-20— 0-40 m.

Pořídku. Posud jen na lukách ^,v Rybníku" u Vsetína (Bubela).

b) vulgaris Koch. (F. o vina L. a. genuina Hackel). Lata
stažená. Klásky malé, 4 — fikvěté. Pluchy chlupaté neb lysé, bezbranné,
ostnitě hrotité neb krátce osinaté. Listy zelené, velmi tenké, nitkovité.
více neb méně draslavé.

Na žule, rule, svoru, vápně i na novějších naplaveninách. V okolí
l)rněnském : S( mberovy skály, kopce a Rybníčky u Kartouz, Ivanovice, Hora
a Ostrá hora u Cinzendorfu, Suchý žleb u Ostrova, zde ve tvaru význač-
ném, Žabovřesky, Písařky, les u Zastávky. — Kolem Znojma: na Karolínské a
Kraví hoře a na Hradisku, v údolí Hradnice a Leskavy, v Frauenholcu u
Tasovic (Oborny), skály v lese Raškovském u Raškova, zde ve tvaru vý-
značném, Pohořský les u Oder. — Les Bzinek u Bzence (Bubela). V Jeseníku :
Mal. Jezerník.

fí) laevifolia Hackel jako b), ale pošvy a listy úplně hladké
neb jen pod koncem drsné. Stébla obyčejně hladká. Pluchy lysé, hladké
neb drsné. Přechodní tvary mezi touto a var. genuina Hackel, zhusta
se vyskytují.

Posud jen v Jeseníku. Petrštýn, vodorovná cesta od Ovčírny k Frant.
myslivně. Zámeček, Břidlicová hole.

/-) umbrosa Hackel. Stéblo až O'o0 m. v. i s listy chabé. Lata
volná, žlutozelená. Klásky 3 — 5květé. Pluchy na lubetě a okraji štětinatě
brvité, krátce osinaté. Listy až 0-35 m. d., vláskovité, drsné, rovněž
i celá rostlina.

Kolem Znojma: v údolí Hradnice a Dyje nezřídka (Oborny).

o) firmula Hackel. Stéblo tužší, dole hladké, na hoře něco
draslavé, rovněž i listy. Lata podlouhlá. Klásky větší až 7-5 mm. dlouhé
pluchy 4-5 mm. d., na hřbetě drsné neb štětinaté, zřídka zcela lysé.
Listy tuhé, až 0-6 mm. široké, sedmižilné. často našedivěle zelené, se
silnými vrstvami lýka.

Suché bory a úbočí, nejraději na písku. V kraji brněnském: Hády u
druhého tunelu, Leskoun u Vedrovic, zde v přechodním tvaru k f. durius-
cula. — V kraji znojemském : Frauenholc u Milfronu, kraj horního údolí Dyje
v právo nedaleko lomů žulových, u Trouznického mlýna poblíž Znojma,
Poltenberk a údolí Hradnice u Znojma (Oborny). V Jeseníku: vodorovná
cesta od Ovčírny k Frant. myslivně v přechodu ku f. laevifolia Hackel.

e) h i spi dula Hackel. Ptostlina tužší na povrchu krátkými ště-
tinkami srstnatá, šedo?;elená, místy nafialová. Listy kratší.

— 124 —

Pořídku. Posud jen na Kraví hoře u Znojma a u Popic (Oborny).

C) questplialica Boning. Ptostlina tuliá, šedozelená. Pilichy
až na okraj slabě brvitý lysé, osinaté a jako celá rostlina ojíněné. Rost-
lina tuhá, šedozelená.

Pořídku. Posud jen v údolí Dyje u Louky (Oborny).

b) supina S c h u r. spec. (F. d u r i u s c u 1 a v a r. a 1 p e s t r i s
Wimni.) Rostlina nižší, 0"25 ni. neb něco vyšší. Lata úzká, větévky
její zkrácené, tří- až čtyř-, zřídka pětikvěté, fialově peřesté, osinaté.
Listy delší až 0"2 m. a více, někdy šedozelené.

Štěrbiny skalní a vrcholy Jeseníků. Janovická hole, Petrštýn, skály
deskové na Pradědu, Studénková hole (Oborny), Fuhrmannštýn, Keilig, Velk.
Jezerník, Medvědí hřeben, Vysoká hole, Velk. kotlina, Velk. Jelení hřeben,
zde jmenovitě u Jelení studénky, Horndlštýn, Hofberk, Berggeist a Pecové
kameny, zde nezcela význačně, nýbrž v přechodním tvaru ku a.

c) glauca Lamk. Rostlina Ijsá. Listy a klásky zhusta voskovitým
povlakem ojíněné. Lata namnoze chabá, něco převislá. Klásky volné,
5 — 7květé. Pluchy krátce osinaté. Listy skoro válcovité, tlusté, suché,
něco z})loštělé, lysé a hladké, s hrubými, dlouho trvajícími pošvami, pod
pokožkou rubu, s 2 — 4 souvislými vrstvami lýkovými.

Skorém jen na vápně. Kopce Polavské ;i, odtud přes Sokolí kámen až
k Stacu v Doln. Rakousích, u Hilovic a Josefova (Theimer).

fi) pallens Host. (sp.) Jako předešlá, ale se zřejmým povlakem
voskovým. Klásky a stopky jejich obyčejně draslavé, bledozelené, rovněž
i celá rostlina neb též naíialové. Přízemní pošvy hrubé, široké, obyčejně
slamožluté.

Suchá výslunná úbočí a kopce. Na vápně, žule, rule, zřídka na hadci.
V kraji brněnském : Bílovice, Ivančice (Oborny), v údolí Punkvy u Blanska,
Sloup, Suchý žleb u Ostrova, Holštejnsko. — Hojná v okolí Znojma a Vra-
nova: Popický žleb na levé straně cesty do Kounic, údolí Dyje, Louka,
údolí Hradnice, Hradní a Karolínský kopec u Znojma a kolem Vranova
(Oborny), na hadci u Mohelna (Roemer).

d) psammophila Hackel. Lata velmi úzká, chudoklasá, po
odkvětu stažená. Klásky a pluchy 3 — 4 mm. d., '/a ^ž poloviční délky
oněch u c), chudokvěté, krátce osinaté, ostnitohrotité neb bezosinné.
Listy tenké, dlouhé, sotva ojíněné. Stéblo a pošvy často nafialovělé.

Pořídku. Posud jen na náspech trati u Bzence (Bubela).

e) vaginata W. Kit. (sp.) Stéblo vysoké, štíhlé, na dolejšku se
zbytky vytrvalých pošev a nahoře dosti vysoko s pošvami zachovalými.
Lata prodloužená, volná, klásků velmi malých. Klásky a květy jen
z i)olovice týchže částek rostliných jako u c). Pluchy krátce osinaté neb
bezosinné, v čas uzrávání i s celou rostlinou naíialové. Pošvy listii lo-
dyžných, velmi dlouhé, volné, ostatně jak F. glauca.

Pořídku. Na náspech trati u Bzence (Bubela), dle Oborného též na
kopcícli čejčských.

- láó -

/5) Calieulatao Hackfl. Listy })ííz('niiií dosti tulii', za, čerstva
ploclié, válcovité, nsclilé oba-k s 1 žlábkem, povstalým iíeiiii velikými,
vyniklými svazky lýkovými, které leží na obou knijích a iia liřbetu
listu, a podobné vyniklými žilami sousedními.

f) sulcata Haekel (F. duriuscula. Host. non L.) Stéblo
štíhlé, 0"3 — 0"(í m. v., hladké. Lata na dolejšku poněkud volná. Klásky
5 — ()kvété, 7 — 8 mm. d. osinaté, buď lysé neb srstnaté a jako celá
rostlina se silnějším neb slabším povlakem voskovým. Listy ohebné,
světlozelené, řidčeji nasivělé, listy lodyžné s krátkou štětinovitou čepelí,
kraje postranných žeber lysých listů bélavé, zřejmě vyniklé; ])ošvy tuhé,
nerozdřípené, po kusech opadávající.

Ve střední a jižní Moravě, na žule, rule, vápně a novějšícli naplave-
ninách rozšířena. V Brněnsku : Kartouzy, Sv. Antoníěek, Jehnice, zmole u
Husovic, zmole a skály u Cacovic, vinice a Hády u Obran, Ochoz, kopce a
lesík Bořky u Zidenic, Kuřim, Malé Hostihrádky, v přechodu ku f. valesiaca
Koch. Slavkov, Vyškov, Ofcecný les u Lulce, Hájek u Vranovic, v přechodu
ku f. valesiaca, Kolby u Uherčic, Hustopec. — Bzenec a Vsetín (Bubela).
Ve Znojemsku: Náměšť, vinice u Čížova poblíž Hardeku, zřícenina Nový
Hrádek, Vranov, Sumvald u Vranova, Podmole, údolí Dyje a Leskavy u
Znojma, Kraví hora u Znojma až do Popic, Purkrábka u Suchohrdlí, Pelc-
berk a Frauenholc u Milfronu (Oborny).

a) hirsuta Host (s}).), s pluchami chlupatými. Na mladších na-
plaveninách v údolí Leskavy u Znojma, kraje vinic u Cernovic u Brna
(Oborny), Mordovna poblíž Klajdovky u Brna.

/5) trachyphylla Haekel, s listy draslavými. Pořídku, posud
jen na Leskouně u Vedrovic.

y) pseudoovina Haekel, (F. o vina Host, non L.) Lata
úzká, s větvemi od dolejška stejnoměrně rozestavenými. Klásky přemalé,
nejvíce 5 mm. d. Pluehy nad 3 mm., lysé neb chlupaté: tyto a celá rostlina
s povlakem voskovým.

V střední a jižní Moravě. V kraji brněnském : Cernovice (Oborny), Zi-
denice, víbočí Hádů k Maloměřicům, u Klajdovky, Kozí hora u Komína (zde
též ve tvaru angustiflora). Hojněji v jižní Moravě podél hranic zemských:
Vranov, Hardek, Podmolí, Kraví hora mezi Znojmem a Popovicemi, údolí
Dyje u Znojma a Louky,, vápeníte kopce od Polavy až k Sokolímu kamenu
v Doln. Rakousích (Oborny), u Vsetína (Babela).

o) valesiaca Koch. Ve všech dílech silnější. Klásky větší, as
9 mm. d. osinaté a ojíněné. Listy tužší, draslavější ; nasivělé jíní. na
pošvách, čepeli, prýtech a kolem kolének, patrně možná setříti.

Na rule, břidlici, vápně a naplaveninách dávnějších. V kraji brněn-
ském: u Řečkovic, méně význačná v přechodních tvarech k f . sulcata Hack.,
subvar. angustiflora, Bergl u Medlánek, Ivanovice, náspy trati u Krundova
a Olbramovic, kopec Marek u Miroslavy. — Ve Znojemsku : Polavské a Mikulov-
ské kopce až k Sokolímu kamenu v Dol. Rakousích, údolí Hradnice a
Leskavy u Znojma, u Milfronu, na Šobesu u Devíti mlýnu, Kraví hora
mezi Popicemi a Sedlešoviccmi polílíž Znojma, Šunivald. nkres vranovský.

— 126 —

Znojemská rostlina jo zřídka význačná a jeví přechody ku pseudoůvina
a sulcata Hackel (Oborny).

2. A 11 a: u 1 a t a e H a c k e 1. Přízemní 1 isty sto tinovité neb ploché,
lodyžné obyčejně ploché, štétinovité, daleko jemnější než u F. ovina,
jich pokožka méně ztloustlá, žíly do vnitř silně vyniklé. Svazky lýkové
mezi sebou a se žilami stejně tlustý.

1S3. F. heterophylla Lamk. (K. riiznolistá). Stéblo tenké,
štíhlé, plihé. Lata prodloužená, tenká, často trochu převislá. Klásky
veliké, 4 — 9květé, pooddálené a přímo odstálé. Pluchy draslavé, po kraji
běloraázdřité, s osinou vláskovitou často zdélí jim rovnou, zřídka bez-
osinné. Listy přízemní složené, dlouhé, tenké niťovité, })lihé světlozelené,
stébelní široké, ploché neb trochu žlabovité.

V. O^oO — 1"00 m. Klásky světlozelené, někdy trochu nafialovělé.

"2^. Červen, červenec. Lesy, křoviny, paseky, v rovině i v předhoří po-
různá. Náměšť (Roemer). Bojanovické hájemství u Jevišovic (Ritschl), u Sum-
berka (Paul), hojný u Bzenee, zde nezřídka v lese Háji (Bubela), Javořina
(Holuby), Těšínsko (Kolbenheyer), Karlovská studénka (Niessl).

1R4. F. rubra L. (K. červená). Stébla ztuha })římá, jednotlivá
neb několik ve volném trsu, i s listy obyčejně šedozelená. Lata přímá,
v čas květu odstálá. Klásky 8 — Skvěté, květy v klásku přímo odstálé,
pooddálené. Pluchy úzce kopinaté, lysé, řidčeji krátce chlupaté, s osinou
přímou, o polovic kratší. Listy přízemní tuhounké, poněkud tlusťounké,
štétinovité neb něco ploché, liladké neb poněkud drsné, listy stébelní
ploché neb trochu žlábkovit(', jich jazýček s 2 oušky. Oddcnek plazivý
s kratšími neli delšími listnatými výběžky.

V. 0'40 — 0".S0 m. Klásky bledozelené, nafialovělé neb načervenalé.

T\. Červen, červenec. Návrší, pastvy, cesty, zdi. Po celém iizemí roz-
šířena od roviny až do hor.

a) genuina G m. Volně trsnatá, postranné jirýty výběžkaté. z části
pod zemí plazivé. jich listy řasně složené, 5 — Tžilné. listy stébelní ploché,
mnohožilné.

V okolí ])rněnské)n : IJrno. Komárov (Oborny). Židenice, Slatina, Líšeň,
í)))rany, Medlánky, Za))0vřesky, Hojedná u Jundrova, Lískovec, Vostopovice,
Sokolnice, Oujezd, Krumlov, Vedrovice. ~ Kolem Prostějova (Spitzner), Znojmo
(Oborny), Mor. Budějovice, Strahofiovice, Černice, Velk. Meziříčí. — Bzenee
(Bubela), Javořina (Holuby), Strážnice, Kněždub, Uh. Brod, Val. Klol)ouky.
— Malenovice, temeno Lysé hory (Oborny), v Těšínsku a Vidnavsku. Subvar
orandiflora Hackel, s květy velikými : na Holedně u Jundi'ova h u Mor.
Budějovic s tvarem základním.

/í) glaucescens Hegetsch. Jako a), listy však šedozelené a
klásky ojíněné.

Vsetín (Bubela), luka v sadech u Wiesenberka (Oborny).

;-) subcaespitosa Sondr. Lata stažená, výběžky velmi krátké.

- 127 —

Kamoiiitá inísia. PonMku : u íSumvaldu v okresu vranovském (Ohornyj.

I»j j)l a 11 if ol i;i llaekcl. Jako a), avšak všecky listy za éorstva
a iiřkily i sušoiié jiloclió. Lata a klásky velmi vclik('.

Pořídku: na vlhkých úhorech kolem Popic a Kouiiic, u Znojma a na
cesto od Popic k mlýnu Trouznickému (Oborny).

c) fallax Hackol. Ptostlina husté trsnatá, výběžky píekriitkó
nob žádné, postranné i)rýty z ohnutého dolejška přímé; jich listy řásné
složené, listy stébelní })loché neb ploše žlábkovité.

Pořídku. V lesích kolem Jevišovic a v údolí Dyje u Znojma (Oborny),
v údolí Svitavy u Brna.

'6. P lani f o 1 i a e D (i 1 1. Všecky listy ploché.

1 85. F. p r a t e n s i s H u d s . (F. e 1 a t i o r L. p a r t. K. 1 u c n í ).
Stéblo vystoupavé i s listy a pošvami hladké. Lata jednostranná, jiřímá
neb ničí až převislá, v čas květu odstálá, přeci dobou květu a po od-
květu stažená, větve jednotlivé neb dolejší po dvou. z těclito jedna
krátká 1 — 2klasá, druhá delší B — 5klasá. Klásky dosti veliké, podlouhh',
namnoze 6 — lOkvěté, obyčejně bezosinné. Plévy kopinaté, hořejší tu|ié.
Pluchy válcovitě kopinaté, bezosinné neb s osinou tuhou několikrát kratší.
Listy cárkovité, ploché, v jmpenu svinuté, šedozelené. Rostlina volně
trsnatá.

V. 0'50 — 1"00 m. Klásky žlutavozeloné neb nafialové.

1\. Červen, červenec. Luka, trávníky, v rovině i v horách hojná.

18ÍÍ. F. arundinacea Schreb. (K. rák oso vitá). Stéblo velmi
silné, přímé. Lata široká, po odkvětu nejrozkladitější, převislá, větve
drsné, dolej.ší podvojné, kratší větvičky s 3 — 10 klásky, delší 5 — L5kla.sé.
Klásky podlouhle vejcité, kratší, 4 — Skvěté osinaté. Plévy cárkovité,
š})iča.té. Ijisty široce cárkovité, ostatně jako předešlá.

V. 0'60 — 1'80 m. Lata až 0'35 m. d. Klásky zelené, často na-
fialovělé.

'^. červen, červenec. Veliká, bahnitá luka, poříčí, příkopy, ale též na
suchých místech. Porůzná v jižním a středním území. Sokolnice, Ménín a
Čejč (Makowsky), Oujezd, Mal. Hostihrádky, Vranovice,- nížiny na dolní
Dyji (Oborny), břehy Moravy u Kojetína a Kroměříže (Schlosser), dle téhož
též na Bečvě u Přerova.

187. F. gigantea Vili. (Bromus giganteus L. K. obrov-
ská). Stéblo obloukovitě vystoupavé, hladké, od spodu listnaté. Lata
pliliá, velmi veliká, posléz převislá, větví tenkých rozkladitých. Klásky
mírně veliké, o — 9květé, s osou lysou. Plévy cárkovité, přihrocené. Pluchy
kopinaté, slabě pětižilné, s osinou 2 — Skrát delší, drsnou vláskovitou,
zprohýbanou. Listy široké, na žilách vyniklých, na líci drsné, na rubu
hladké, tmavozelené, na líci šedozelenavé : dolejší pošvy drsné. Rostlina
volně trsnatá.

V. 0-l]0 — 1-20 m. Klásky bledozelené.

- 128 —

'^. červenec — září. U potoku, vlhké stinné háje, houště. V celém území
porůzná. Kolem Brna ve všech stinných lesích obecná; hojná v Rajském
Itísíku! (Makowsky), u Veveří (Oborny)!, Cacovice, Obrany, Bilovice, Adamov,
Kartonzy, Bystrc, Jundrov, Lískovec, Střelíce, Tečice, Bučovice, Mouřinov,
Zidlochovice, Nosislav, Krumlov, Břeclav. — Kolem Prostějova : v drahanských
lesích na Příhoně. na Losance, na Spálené n studénky pod Andělem Stráž-
cem (Spitzner). Ve Znojemsku : u Náměště. (Roemer), lesnatá úbočí údolí
Dyje od Bítova až ke Znojmu, v Bratovském lese u Vranova, řidčeji v jiných
částech kraje znojemského (Oborny). Obecná kolem Jihlavy (Pokorný), Sla-
vonice. Chválíce, Star. Hobzí (Oborny), Urbanov, Olší, háj u Bystřice, Zvole,
Nov. město, Bukovice, Koldštýn. — V severní Moravě : kolem Wiesen-
berka, Velk. Losina a Sumberka (Paul), Rudno (Reissek), Beroun (Gans),
v horním údolř Moravy a v Jeseníku obecná odtud až po Olomouc (Oborny),
hojná kolem Kroměříže (Palla). Ve východní Moravě: Hodonínský les (Uech-
tritz), Bzenec, les stranou k Veselí (Bubela), břehy Moravy blíže Uh. Hra-
diště (Schlogi), Javořina (Holuby)!, Strážnice, Velká, Halenkov. — Vsetín (Bu-
bela)!, Nov. Jičín (Sapetza)!, Příbor (Čížek), kolem Fridlandu, schází asi
kolem Kojetína (Oborny). Ve Slezsku: hojný v Těšínsku a Bělsku (Kolben-
heyer), nezřídka zde onde v údolí Ostravice (Oborny), Pržno, Jablunkov, y
Krnov, Vrbno, Ludvíkov; Karlovská studénka (Niessl).

fj) triflora Godr. Rostlina slabší. Listy užší. Větve laty obyčejně
přímé, kratší, klásky 3 — 4květé,

Pořídku: v údolí Svitavy u Brna. — V Háji, na Židovce, na Spálené,
ve Zbanovském a Vícovském žlebě (Spitzner), údolí Dyje mezi Hardekem a
Nov. Hrádkem (Oborny).

188. F. sil váti ca Vili. (F. ca Im ar i a Sm. K. lesní). Stéblo
silné, z ohnuté spodiny přímé, dole obdané bělavými šupinkami a leda
1 nevyvinutým čepelným listem i se silně žebernatými pošvami plsťnatě
drsné. Lata veliká rózkladitá, posléz převislá větví tenkých, poněkud
zprohýbaných. Klásky velmi malé, 2 — 6květé, osa jejich srstnatá. Pluchy
kopinaté, bezosinné s 3 silněji vyniklými a 2 slabšími žilami. Listy
stébelní široké, obak drsné, na líci nasivělé, na rubu tmavozelené, oby-
čejně 3. Oddenek krátkočlenný, volně trsnatý.

V. 0-60— l-OO m. Klásky bledozelené.

Ij. Červen, červenec. Stinné pohorské lesy, žleby. Velmi porůzná,
v Sudetách hojněji. U Skal vězných v údolí Dyje mezi Vranovem a Harde-
kem, na pěšince od Hardeku k Nov. Hrádku nedaleko Umlauftberku, na obou
místech po skrovnu (Oborny). Pořídku u Chrastice a Hynčiny; nad Stříbr-
nicemi u Star. města, Fuhrmannštýn, na cestě od Svýcarny pod Pradědem
k Winkelsdorfu (Uechtritz) !, nezřídka v údolí Josefském poblíž Koldštýna,
na cestě z Fuhrmannštýnu přes Šosskamm do Annabcrku na několika místech
(Oborny), údolí šumné Tise, Česnekový příkop; Velká kotlina (Grabovski),
Janovice, Rymařov. — V Beskydách : úbočí Kněhyně k Trojanovicům u Fren-
štátu (Oborny).

75. Brachy pódium P. B. Mrvkn.

18í). B. si lva ti cum V. P». (Festu ca silvatica Huds. M.
lesní). Stí^blo přímé i s listy clinbé a roztroušr>ně chlupaté neb aspoň

— 129 —

na clolejšku chlupíité. Hrozen veliký, převislý a dvouřadý. Klásky fí až
IBkvété. Plucliy podlouhlé, kopinaté, ve vlásk ovitou osinu zakončené;
tato k]'atší neb zdélí hořejších plucli klásku. Pluška ninolicin kratší
pluchy. Listy dosti úzké, ploché, dlouze zahrotnatélé, stře(hií žíla na rulju
bělavá. Oddenek volně trsnatý, krátce výbéžkatý.

V. 0'60 — 1"20 m. Rostlina tmavozelená, klásky šedo- neb bělozelené,
lysé neb chlupaté.

'4 Červenec, srpen. Stinné lesy, houštiny. Porůzná. V brněnském
kraji : lesy kolem Brna, Adamov, Rajský lesík a háje jižní (Makowsky),
Klobouky fSteiger). Bílovice, Blansko, Rajhrad, Slavkov, Mouřinov, Vyškov,
Nosislav, Břeclav a odtud až k Rohatci a Strážnici. — Na starém Plumlově u
Prostějova (Spitzner), Ve znojemském kraji: Náměšť (Roemer), Jevišovice,
Vranov, Hardek, Znojmo a háje na dolní Dyji (Oborny). Vysoký kámen a
Pokladní vrch u Jihlavy (Reichardt), Telč, Černice, Zdar. — • Hojná v okolí
olomouckém (Vogr),u kláštera Hradiska u Olomouce (Makowsky). Sumberk(Paul),
Bradla u Něm. Libavy, Trausnic u Petrovic, Hraběžice, Sobotín, Velk. Losin,
Velvice, Raškov, Teplice, Kriech, Budišov. Ve východní Moravě: dosti hojná
v lese Hodonínském (Uechtritz), les Háj a Plechovec u Bzence (Bubela), lesy
kolem Uh. Hradiště a kraje háje Velehradského (Schlogl),' Javořina (Holuby),
Velká, Uh. Brod, Val. Klobouky, Rozsoší u Příkazu. — Prusny u Rusavy (Slo-
boda), hojná na vrchu Čupu u Vsetína (Bubela), kolem Nov. Jičína (Sa-
petza), u Jindřichova a Hranic (Schlosser).

190. B. pinnatum P. B. (Bromus pinnatus L, M. prapo-
řitá). Stéblo tuhé, jen na kolénkách chlupaté. Hrozen přímý neb trochu
ničí, poněkud hustý, klásky delší, 8 — 24květé, obyčejně dvouřadé.
Pluchy podlouhlé, tupounké, v osmu kratší prodloužené. Listy dosti
tulié, namnoze roztroušeně chlupaté, světlozelené. Oddenek plazivý,
šupinatý.

V. 0-50— 1-00 m. Klásky šedo- neb žlutavozelené, ríizné velikosti
a různého odění, tvar s lysými klásky mnohem řídčejší (B. rupestre
R. et Sch.)

1\. Červen, červenec. Suché lesy, výslunné kopce a houštiny. Hojný
v teplejších polohách. V celém brněnském kraji porůzný (Makowsky), Ada-
mov, Hády u Obran, Lažánky, Židlochovice (Oborny)!, Klobouky (Steiger)!,
Lomnice (Pluskal), Červený kopec u Brna, Bílovice, Rajhrad, Sýrovice, Slav-
kov, Vyškov, Kyjov, Nosislav, Hustopeč, Morkňvky, Polavské a Mikulovské
kopce. — Kolem Prostějova: na Kosíři, na Kněží horo u Krunisína, na Boří u
Hartmanic (Spitzner), hojna kolem Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji:
Náměšť (Roemer), Jevišovice, Znojmo, Vranov, Milfroun atd. (Oborny) :
v okolí Olomouce řídce na úbočích za Slavonínem (Mik), u kláštera Hradiska
(Makowsky). Šumberk (Paul). Ve východní Moravě: Javořina (Holuby), Ze-
rotín a j. m. u Strážnice, Knězdub, Velká, Kuželov, Javorník, Chrásť u^ Uh.
Brodu, les Horka u Val. Klobouk. — Rusava (Sloboda), hojný na vrchu Cupu
u Vsetína (Bubela), Nov. Jičín (Sapetza). Ve Slezsku: Blogotice poblíž Tě-
šína (Kolbenheyer), Kostelec u Krnova.

9

- lliO -

70. Broinus L. em. SvM^řep.

1. Secalini Koch. Čelak. Prodr. Fl. Boh. p. 52. Klásky
méně neb více naduřelé, ku konci zúžené. Dolejší pléva 3 — Bžilná, ho-
řejší vícežilná. Plucha tuliými štětinkami brvitá. Druhy 1- neb 2leté.

a) Plucha krátce dvouklaná, osina rovná právě pod koncem jejím
vynikající.

191. B. secalinus L. (S. obilní, stoklasa). Stéblo přímé,
tulié a tvrdé i s pošvami lysé. Lata rozkladitá po odkvětu převislá.
Pluchy elliptické nebo podlouhle elliptické, tupé, tuhé, jich postramií
kraje obloukovité, z mládí se kryjící, posléz skoro do oblá svinuté, drsné
tečkované neb chlupaté. Listy roztroušeně chlupaté a jakož i celá- rost-
lina žlutavozelené.

V. 0-50— 1-20 m. Klásky světlozelené.

0 Červen, červenec. Na rolích a v obilí všude hojný.

a) vulgaris Koch. Klásky menší, užší a kratší, 5 — 12květé.
Pluchy posléz silněji svinuté, pročež krajem se jen dotýkající; osiny
obyčejně kratší, někdy skoro žádné (var. submuticus Hagenbach).

Všude dosti hojný. Kolem Vendrína poblíž Těšína nalezl Ascherson
řídkou odrůdu s chlupatými dolejšími pošvami a listy.

b) grossus Desf. (spec.) Klásky větší a. delší vždy mnoho-,
10- neb 15květé. Pluchy slaběji svinuté, krajem se kryjící; osiny oby-
čejně delší.

Hojný, avšak ne tou měrou co předešlý.

192. B. racemosus L. (B. arvensis L. a) racemosus Nlr.
S. hroznatý). Stébla namnoze jednotlivá, tenká. Lata přímá, iizká,
jednoduchá, hroznovitá, po odkvětu stažená, poněkud ničí, větviček drs-
ných, krátkých, 1 — 2klasých, pojediných neb po 2 — 3, přímých. Klásky
vejčitě kopinaté, 5— Skvěté, jen dvakrát delší než hořejší pléva. Pluchy
elliptické, slabožilné, lysé, světlé, zelené, jen nejdoleji trochu kiajem
vehrnuté. s krajem úzce suchomázdřitým, obloukovitým a osinou stejně
dlouhou ; plušky od konce ku spodině zúžené. ]jisty i s pošvami měkce
chlu])até.

V. 0'30 — 060 m. Rostlina i klásky světlozelené; klásky zřídka
nafialové.

0 a 0 Květen — červenec. Úrodná luka, háje. Pořídku. Dosti hojný
na úrodných lukách kolem Jevíčka a Boskovic (Uechtritz), Mlatkov. V Pro-
stějovsku : v lučném údolí mezi Prčicemi a Zešovom (Spitzner). Bažantnice
u Náměště (Roem?r), Chropín a Kroměříž (Schlosser). Javořina (Holuby),
Javorník; luka u Moravy poblíž Bzence (Bubela).

193. B. commutatus Schrad. (S. pomíchaný). Lata po od-
květu volná, ničí, větviček drsných, prodloužených, po 2 — 4, posléz ])ře-
kloněných. Klásek ])odlouhlý neb podlouhle kopinatý, 6 — P2květý, více-
krát delší než hořejší pléva. Pluchy podlouhle elliptické, lysé, krajem

- I3l -

posléz do polou a výše velirnuty a zde tupým ťddem nmezenj', úžeji
bělomázdíité, lysé, nasivěle neb nasedivěle zelené. Plušky jen vespod
zúžené. Stébla namnoze v trsu. Dolejší pošvy a listy huňaté, hořejší
kratéeji chlupaté, ostatně jak předešlý.

y. 0'80 — 100 m. Klásky šedé neb žlutavozelené, posléz obyčejně
načervenalé.

0 Květen, červen. Pole, úhory, meze, jeteliště. Porůzný, v jižní a
střední části. V brněnském kraji: vinice u Julianova a i jinde porůzný
(Makówsky), kolem Komárova (Schlossei'), Sokolnice, Mal. Hostihrádky, Bo-
bulky, Kostelec, Moravany. — Mohelno (Roemer), Polava a Mikulov (Makówsky)
Nezřídka v okolí Znojma: jako kolem Milfrounu, Suchohrdlř, Mal. Tasovic a
j. (Oborny), pole kolem Bzence (Uechtritz), ojediněle nad Domanínem u
Bzence, četněji na silnici ke Kyjovu (Bubela), Javořina (Holuby), Blogotice
u Těšína (Engler).

194. B. mol lis L. (S, měkký). Lata přímá, směstnaná, později
stažená, větve krátké, jemně chlupaté, jednoklasé, delší 2 — oklasé. Klásky
vejcitě podlouhlé, 6 — lOkvěté. Pluchy široce elliptické, krajem posléz do
polou a výše vehrnuté a tam tupým úhlern omezeny, smutně zelené,
široce bělomázdřité, chlupaté, zřídka lysé, ale drsně tečkované, jich žíly
vyniklé. Plušky jen vespod zúžené. Pošvy a listy jemně chlupaté.

V. až 0'60 m. Rostlina šedozelená. Na suchých místech rostlina
jen 0'05 — 0'15 m. v., 1 — 3klasá, var. nanus Weigel.

0 Květen, červen. Luka, trávníky, pustá místa. V celém území obecný
fi) leiostachys Tausch. Klásky lysé, ostře tečkované.

S tvarem základním u Žabovřesk u Bi'na. V starém řečišti Svratky u
Brna (Čížek), u Šumberka (Paul).

b) Plucha hlouběji dvouklaná, s cípy zakončitými, osina tudíž dosti
hluboko pod koncem pluchy, dosti dlouhá, po odkvětu namnoze zevnitř
vyvrácená.

195. B. arvensis L. (S. rol ní). Lata veliká, přímá, rozkladitá,
obyčejně všestranná, posléz ničí, z větví tenkých a dlouhých, 1- neb
2— Gklasých. Klásky čárkovitě kopinaté, 5— lOkvěté. Pluchy podlouhlé,
přihrocené, jich kraje nad prostředkem tupoúhlé, značně se kryjící, málo
delší než plušky; f)sina posléz skorém rovná. Prašulky 7 — 8krát větší
na délku než na šířku. Listy huňaté, pošvy jemně chlupaté.

V. 0-25— 1-20 m. Piostlina šedozelená. Pluchy zhusta naíialové.

0 Č:n'ven, červenec. Pole, maze, u ce^t. Porazný, někde chybí. Brno,
Adamov, Sokolnice (Oborny), Žlutý kopec, Žabovřesky, Židenice, Slavkov,
Vyškov, Kobylí, Velk. Pavlovice, Ždánice, Kyjov. *— Prostějov (Spitzner),
Znojmo, Popice, Kounice, Náměšť, Polava, Mikulov (Oborny), Klobouky (Stei-
ger), Hustopeč, Vistonice, Klentice ; kolem Olomouce (Vogl), Šumberk (Paul),
zde též f. nutans (Oborny), Bzenec (Uechtritz a Bubela), Uh. Hradiště (Schlogl),
Javořina (Holuby) !, Strážnice, Velká, Javorník. — Petříkovic>^ poblíž Nov. Jičína
(Sapetza). Ustroú v Těšínská (Kolbenheyer), kolem Vidnavy.

9*

— ÍÚ2 -

196. B. patulu.s M. et Koch. (S. odstálý). Lata přímá, od-
stálá, po odkvětu stažená, jednostranně ničí, z větví velmi tenkých, pro-
dloužených, obyčejně 1 — 2klasých. Klásky čárkovitě kopinaté, 6 — 12květé,
iŤeco větší než u předešlého. Pluchy ellipticky kopinaté, mnohem delší
než plušky, úzce bělomázdřité, nad prostředkem tupoúhlé, méně se kry-
jící. Osiny silněji kroucené, ven vyvrácené. Délka prašníků 3 — 4krát
větší než šířka. Plod větší, ostatně jak předešlý.

0 Červen, červenec. Role, meze, vinice, v jižní a střední části po-
různý. Kolem Brna, Sokolnice, Polava, Mikulov a Cejč (Makowsky), Spilberk
u Brna (Oborny). Zmole u Židenic, Juliánov, Oujezd, Slavkov, Ilustopeč, Sb-
biilky, Kyjov. — Ve znojemském kraji: Znojmo, Sucbohrdlí, Mal. Tasovice,
Velk. Mašovice, Milfroun (Oborny), kraje polích na sv. Florianku u Bzenoe
(Uechtritz a Bubela), Strážnice, Velká, Klokočník a j. m. u Javorníka.

1 97 . B. s q u a r r o s u s L. (S. kostrbatý). Lata chabá, převislá,
klásky podlouhle kopinaté, široce bělomázdřité, lysé neb pýřité, 10- až
20květé. Dolejší plévy 3 — 5-, hořejší 7- — llžilné. Pluchy elliptické,
7žilné, hlouběji pod koncem osinaté ; osina zdélí pluch, sehnutá a skoro
pod úhlem pravým od pluchy odstálá. Pošvy hustě a jemně huňaté.

V. 0-20— 045 m. Klásky bledozelené.

0 Květen, červen. Keřnaté a travnaté stráně. Velmi pořídku, bezpo-
chyby jen nahodile. Posud jen na levém svahu údolí Dyje za plovárnou u
Znojma a na Kozí stezce mezi Lukovem a Hardekem 1881 Oborným obje-
vený. Klásky moravské rostliny jsou lysé a veliké. Stébla jednotlivá neb
v trsu.

2. Genuini Koch. Klásky ku konci širší, po stranách smáčknuté.
Dolejší plévy 1-, hořejší 3žilné. Plušky tuhými štětinkami hřebenitě brvité.

198. B. tec torům L. (S. střešní). Stéblo nejhořeji namnoze
pýřité. Lata poněkud hustá, jednostranná, převislá, větví útle pýřitých.
Klásky čárkovitě kopinaté, 5 — 9květé. Plévy se širokým mázdřitým
krajem. Pluchy kopinaté, útle pýřité, trochu drsné, s osinou skoro stojně
dlouhou : pluška štětinatě brvitá. Listy a pošvy huňatě pýřité.

V. O" 15 — 0-40 m. Klásky zelenavé, posléz matně červenavé.
0 Květen, červen. Suché trávníky, meze, zdi, pustá místa. Obecný
v rovině, v horách řidčeji.

199. B. sterilis Jj. (S. jalový). Stébel obyčejně více, lysých.
Lata velmi veliká, volná, všestranná, přímá, ])osléz ničí, větví dlouhých,
srstnatých, 1 — 2k]asýc"h. Klásky veliké, ])odlouhlr> klínovité, 7 — li)květ('.
Plévy s krajem úzce suchomázdřitým. Pluchy čárkovitě šidlovití'-, lysé,
drsné, s osinou delší.

V. 0"25 — LOG m. Klásky zelen(*, posléz načervtrnale halové.

0 Květen, červen. Thory, cesty, zdi, rumiště. V jižní a střední části
obecný, v liorácli pořídku. OljPcný v brněnském (Makowsky), znojemském,
uli. hradišťském (O)mriiy), krumlovském, liustopočskéui, vyškovském a hodo-
nínském kraji. — Na cestě k Ze.'5ovu u Prostějova (Spitzner), Kroměříž (Palla),

— 133 —

mezi Inera kolem Jihlavy roztroušený (Pokorný). Poskrovnu kolem Telče. —
Olomouc (Vogel), Sum])erk (Paul), Ném. Libava. Ve východní Moravě: Javo-
řina (Holuby), Holešov (Sloboda), ojediněle na silnici od A^^seíína k Láskám
(Bubela), Žilina u Nov. Jičína (Sapetza), Rudno (Reissek). V Těšír>sku (Kol-
benheyer), ve Vidnavsku.

3. Festucacei. Klásky smáčknuté, ku konci zúžené. Dolejší
pléva 1-, hořejší 3žilná. Pluška na okraji krátce a útle pýřitá. Rostliny
vytrvalé.

200. B. as per Murr. (S. drsný). Stéblo drsně chlupaté. Lata
velmi řídká, jednostranně převislá, větví krátkých sblížených. 1 neb 2
větve kratinké; Iklasé, ostatní 2 — Sklasé, dolejší větve po 8 — 5. Pluchy
čárkovitě kopinaté, dlouze zakončíte, přilehle chlupaté, delší své osiny.
Listy čárkovitě kopinaté, plihé, v mládí svinuté, dolejší i s pošvami
chlupaté.

V. 0-60~~l-20 m. Klásky zel«né.

T\. Červen, červenec. Stinné, jmenovitě horní lesy, žleby. Porůzný.
V brněnském kraji: Paseky kolem Pernštýna (Frant. hrabě Mittrowsky) !,
Písařky u Brna, Adamov!, Babí lom (Čížek), Kralice a Střelíce! (Niessl).
Údolí Punkvy u Blanska, Sloup, Slavkov, kolem Bučovic. — Hojněji ve zno-
jemském kraji: Bažantnice u Náměště (Roemer), hrad Chrašťan u Bítova,
Mlýnský vrch u Čížova, poblíž letohrádku u Liliendorfu, údolí ledové u
Vranova, Kozí stezka u Lukova, lesy mezi Hardekem a Devíti mlýny, jako
vzácnost' v údolí Dyje u Znojma (Oborny). V jihlavském kraji : Vysoký kámen
a Špicberk u Jihlavy (Reichhardt), údolí Dyje pod Star. Hobzím a u Chvalic
(Oborny), kolem Telče a Éašné. V severní Moravě: Zámeček u Bludova, lesy
kolem Velk. Losina, Teplice (Paul), Sobotío. Ve východní Moravě: lesy Háj
a Plechovec u Bzence (Bubela), lesy u Velehradu (Schlogl), Javořina (Ho-
luby) !, Strážnice, Knězdub, Velká, Javorník. — Rusava (Sloboda) !, Morkovice
(Jelínek), Nov. Jičín (Sapetza) !.

201. B. ramosus Huds. Fl. angl. (B. serotinus Benek.
S. rozvětvený). Lata větší rozkladitá, větví dlouhých, dolejší větve
od sebe odstálé, skoro stejně dlouhé, po dvou, každá s 5 — 9 klásky,
tyto větší. Šupinka na spodku nejdolejších větví laty brvitá. Plévy zcela,
pluchy jen na hřbetě lysé. Pošvy všecky drsně chlupaté, ostatně jak
předešlý.

V. 0-75— 1-50. Klásky zelené.

'Ij. Červenec. Stinné lesy a paseky. Pořídku. Posud jen v Boskovotýn-
ském lese u Jevišovic, s klásky nafialovělými, u Střelíc směrem k údolí
Obravy poblíž Brna (Niessl) a na Javořině (Holuby).

202. B. e r e c t u s H u d s. ( S. vztýčen ý). Lata úzká, volná, přímá,
stejnoměrně rozložená, dolejší její větévky po 3 — 6. Klásky kopinaté,
5 — Tkvěte. Pluchy dvojnásobné délky jich osin. Listy v mládí řasně
složené, nejdolejší uzounké, dlouhobrvé, hořejší širší i s dolejšími po-
švami roztroušeně a odstále chlupaté neb přilysé. Rostlina hustě trsnatá.

V. 0--é0 — 0"80 m. Klásky žlutozelené, pluchy namnoze nafialové.

— 134 —

% Květen, červen. Luka, návrší, u cest. Porůzný, místy obecný.
Obecný kolem Brna (Makowsky), hojný u Blučiny (Niessl), Cernovice, So-
kolnice, Slavkov, Vyškov, Židlochovice, Nosislav. — V Prostějovská : u Plumlova
, (Spitzner), u Bedihoště (Uličný), kolem Kroměříže (Čížek a Palla). Ve Zno-
jemsku: Náměšť (Roemer) Jevišovice (Ritschl), Znojmo, Mal. Tasovice a Ho-
doniee (Oborny). Zámecká zahrada v Hradci u Opavy (L. Reischel).

203. B. inermis Leyss. (S. bezbranný). Lata veliká, přímá,
všestranná, dolejších větévek po 3 — 6. Klásky čárkovitě kopinaté, 5- až
lOkvěté. Pluchy čárkovitě podlouhlé, tupé pod koncem s rezavo-žlutou
páskou, krátce 2zubé, s hrotem neb kratinkou osinou. Listy čárkovitě
kopinaté. ploché, tuhé i s pošvami lysé, v mládí svinuté. Oddenek dlouho-
členný, šupinatý, plazivý, výběžkatý.

Y. 0*30 — 1'10 m. Klásky jasně zelené. Pluchy na konci nalmědle
žluté, častěji nafialové. Prášníky pomerančově žluté.

Tj. Červen, červenec. Meze, cesty, náspy, kraje vinic, luka. Na napla-
veninách starších i novějších obecný, jinak porůzný neb vůbec žádný.
Obecný v kraji brněnském (Makowsky). Obecný ve znojemském a uh. hra-
dištském kraji (Oborny). Hojný až obecný v krumlovském, hustopečském,
vyškovském a kyjovském a porůzný v hodonínském kraji. — V Prostějovsku :
v křovinách u selouteckého lomu (Spitzner). Kolem Kroměříže (Palla), na Ja-
vořině (Holuby). Kolem Olomouce, na cestě do Nebotína (Vogel), Šumberk
(Paul). V Těšínsku kolem Těšína a Bělska (Kolbenheyer).

77. Triticum Touni. Pšenice.

1. Eutriticum Godr. Klásky břichatě naduřelé. Plévy vejčité
neb podlouhlé, ostře kýlnaté, se stranami velmi nestejnými. Pluchy na
konci ostře kýlnaté. Rostliny jednoleté neb ozimé.

20i. T. vulgare Vili. (P. obecná). Stéblo hladké. Klas hustý,
4stranný, se vřetenem tuhým. Klásky ponejvíce 4květé. Plévy vejčité,
chruplavkovité, na hřbetě klenuté, z předu uťaté s zoubkovitým hrotem,
skoro zdélí pluch. Plod volný. Listy mírně široké, krátkými štětinkami
drsné. —

V. 0-60— 1-20 m. Klásky bělavé neb žluté.

0 a 0 Červen. Seje se po celém území, kromě hor.

205. T. turgidum L. (P. anglická). Plévy dle celé délky své
skoro křídlatě kýlnaté. Pluchy namnoze dlouhoosinaté, 2krát delší než
plévy, ostatně jak předešlá.

0 Červen. Seje se někdy v okolí Brna (Makowsky).

206. T. po Ion i cum L. (P. polská). Klas volný, nezřetelně
4hranný, trochu smáčknutý. Klásek nejvíce 3květý, z květu jeden ne-
plodný. Plévy papírovité, veliké, mnohožilňé, 3zubé, prostřední zul) něco
větší, dle celé délky své kýlnaté, zdélí osinaté pluchy.

V. 0-60— 1-20 m. Klásky lysé, žlutavě bílé.

0 červen. Seje se velmi pořídku v okolí Vyškova a j.

— 135 —

2. Agropyrum P. B. Klásky iienadiířclé. Plévy kopinaté neb
čárkovitě podlouhlé, na hřbetě zaokrouhlené. Rostliny mnoholeté.
a) Oddenek plazivý, výběžkatý.

207. T. repens L. (Pýr plazivý). Stéblo i s pošvami lysé.
Klas dosti hustý, přímý. Klásky obyčejné 5květé s osou nazpět drsnou.
Plévy kopinaté, přihrocené, 5žilné, delší než polovice klásku. Pluchy
přihrocené neb tupounké bezosinné neb krátce hrotité («. vulgare Doll.),
neb s osinou sotva delší než plucha, též plévy osinaté (/9. aristatum Doll.)

V. 0-45— 1-20. Klásky bledozelené.

Ij. Červen — srpen. Suchá místa, ploty, křoviny, cesty, pole, na těchto
plevelí nenáviděnou. V rovině i v předhoří obecný.

208. T. intermedium Host. (P. prostřední). Stéblo tuhé,
silnější a větší. Klas volný. Klásky oddálené, řidčeji sblížené větší než
u předešlé. Plévy a pluchy tupé neb zaokrouhleně, s žilami vyniklými,
bezosinné neb překrátce osinaté, pléva kratší neb do polou klásku. Listy
široké, ploché, tuhé, na kraji drsné. Dolejší pošvy chlupaté, řidčeji lysé
na okraji obyčejně brvité.

V. 0'60 — 1'20 m. Rostlina světlozelená neb sivá. Klásky bělavé
zelené, někdy nafialové.

Ij. Červen, červenec. V naplaveninách star.ších a novějších, v jižní a
střední Moravě rozšířena.

a) vili o sum Hackel. (Agropyrum Savignonii De Not.)
Plévy a pluchy drsně srstnaté. Mezi význačným tvarem.

V brněnském kraji : řečiště Svratky u Brna (Čížek), Spilberk, Žlutý
kopec, Kartouzy a dále na jih (Úborny), Rečkovice, Obrany, Slatinské skály
Líšeň, Červený kopec. Sokolnice, Slavkov, Hustopeč, Kobylí, Velk. Pavlovice,
Sobúlky, Kostelec. — - Pod Kosířem a v křovinách u selouteckého lomu
poblíž Prostějova (Spitzner). V kraji znojemském : Náměšť, Mohelno (Roemer),
údolí Dyje od Vranova níže u Hardeku, Nový hrádek. Devět mlýnů, Znojmo,
Jevišovice, Hodonice a na j. m. (Oborny), u Čejce (Uechtritz) !, a kopce u
Kyjova (Bubela).

/?) caesium Presl. Dolejší listy na rubu měkce chlupaté, pošvy
huňaté.

Na sv. Florianku u Bzence (Uechtritz a Bubela).

b) s u b s p e c. g 1 a u c u m D e s f. (s p.) Stéblo tuhé. Klas volný-
Plévy 5 — Tžilné, velmi tupé neb uťaté, pluchy tupé, bezosinné. Listy
úzké, po kraji skorém štětinovitě svinuté, z tuha odstálé ; pošvy po
kraji skorém vždy brvité, ostatně jak T. intermedium.

V. až 1"20 m. a více. Rostlina sivá, ametystově modře ojíněná.

% Červen, červenec. Kraje cest, vinic a návrší. Nikolčice, Cejč, Ko-
bylí; kopce u Kyjova (Bubela). Ve Znojemsku: údolí Dyje u Znojma a dlouhý
Šobes u- Devíti mlýnů (Oborny), sem bezpochyby patří rostliny Hodonínské,
Schlosserem a Reissekem co T. risidum Schrad. uvedené.

— 136 —

b) Oddenek trsnatý, bez výběžkův.

209. T. caiiinum Sclireb. (Pýr psí). Stéblo poněkud plihé
i s pošvami hladké. Klas štíhlý, převislý. Klásky 3 — Skvěté, s osou
Imiiatou. Pluchy kopinaté, zakoncité, s osinou delší, hadovitě zprohýba-
nou. Listy měkké, plihé, po obojí straně drsné, obyčejně pyrite, na líci
šedozelené, na rubu tmavozelené.

V. 0'50 — 1-80 m. Rostlina tmavo- až světlozelená. Klásky světlo-
zelené, někdy naiialové. Fest. silvatica Huds. trochu podobný.

'2J- Červen, červenec. Stinné lesy, háje, břehy, žleby, hou.štiny. Hojný.

V brněnském kraji: kolem Adamova a sice na Praobru (Theimer), lesy u
Brna (Oborny), lesy u Martinic poblíž Klobouk (Steiger). Bilovice, Babice,
Ivančice, Krumlov, Vranovice, Kurdějov, Břeclav. — Ve znojemském kraji: skoro
ve v.sech hájích a houštinách podél Dyje od Vranova až k ústí jejímu
(Oborny). Kolem Jihlavy spoře: a to na Josefském vrchu u Čížova (Pokorný).

V Prostéjovsku : v Háji a v lesích na vysočině drahanské porůzný (Spitzner),
Kroměříž (Čížek), kolem Olomouce (Vogl), Rudno (Reissek). Ve východní
Moravě: háj u Vilémova dvora poblíž Bzence (Bubela), lesy kolem Uh. Hra-
diště (Schlogl), Napajedly (Schlosser), Javořina (Holuby), Strážnice. — Kolem
Holešova a Rusavy (Sloboda), Lhotka u Bystřice p. H. V Opavsku (Rohrer
a Mayer), a v Sudetách ještě na úpatí Kladského Sněžníka (Uechtritz).

78. Secíile L. Žito.

210. S. ce reále L. (Z. obecné, réž.) Stéblo nahoře jemně chlu-
paté. Klas převislý. Plévy Ižilné, na kýlu draslavé, kratší kláskův. Pluchy
kopinaté, s osinou prodlouženou, na kýlu s tuhými brvami.

V. 0'50— 1-75 m. Klásky šedozelené.

0 a 0 Květen, červen. Všeobecně bývá seto i zdivočilé. Četně na
secech Baranie asi při 1000 m. (Uechtritz).

79. Lolhim L. Jílek.

a) Rostliny hustě trsnaté, mnoholeté, s přezimnými svazečky listův.
Pluchy bylinné.

211. L. peren ne L. (L. ozimý, anglický). Stéblo silně smáčk-
nuté, lysé. Klásky četné, přímé, l'/-2 delší než plévy, 3 — 12květé, uzrálé
ne hned rozpadavé. Pluchy tupounké, bezosinné, neb pouze hrotité. Listy
úzké, v mládí řasně složené.

V. 0"20 — 0"75 m. Klásky žlutozelené, někdy v listnaté výrostky
přeměněné, v rozličném množství a riizné velikosti, též klas buď jedno-
duchý neb rozvětvený.

Tj. Červen — -září. Luka, pastviny, trávníky, cesty. Obecný.

212. L. multiflorum Lamk. (L. Boucheanum Kunt.
L. vlaský). Stéblo nahoře drsné. Klásky četné, 3— 2okvěté, 2— 3krát
delší než pléva, dozrálé velmi drobivé. Pléva sotva delší pluchy na konci
2klané a hořejší aspoň v klásku osinaté. Listy v mládí svinuté.

— 137 —

V. 0-45— 1-00 ni. Klásky bledozelené.

l^. Červen, červenec. Pochází z jihu, seje se někde a pořídku zdivo-
čnje. Lnka osetá, jeteliště, u cest. Koliště v Brně (Makowsky), na jednom
trávníku u Ulešnice (Clupek), Slavkov, Vyškov. V Prostějovsku : na lukách u
Držovic, u cest u Krasic (Spitzner). Údolí Dyj(í u Znojma, kolem Božic a
Hrušovan (Oborny), podél Bečvy u Vsetína (Bubela).

})) Rostliny jednoleté bez svazečků listových, riucliy nejdoleji chru-
plavičné.

213. L. re ni o t u m S (; b r a n k. ( L. 1 i n i c o 1 u m A. B r., L. a r-
vense Schrad. J. oddálený). Stéblo štíhlé, přímé, jednoduché, lysé
i s listy žlutozelené. Klásky malé, posléz široce elliptické se stran
smáčknuté, 4 — skvété, delší než plévy, dolejší dosti oddálené. Plucha
nejčastěji bezosinná, zřídka s osinou tenkou a krátkou. Listy v mládí
svinuté.

V. 0'25— 0'60 m. Klásky jasně zelené.

0 Červen — srpen. Ve lnu, zřídka v obilí. V pahorkatině a předhoří
hojný. V severní části kraje brněnského: Maxdorf u Brna (Makov/sky), Le-
tovice, Mor. Třebová (Niessl), Lomnice (Pluskal), hojný u Olešnice (Člupek),
Olomouc (Vogl), kolem Jihlavy hojný (Pokorný), kolem Star. Hobzí, Bob-
ková, Valtinova, Slavonic a j. (Obornyj, Telč, Olší, Dobrá voda, Vanov, Stra-
choňovice, Uhřinov, Vídeň, Dol. Bobrová, Raděnice, Stražkov, Věchnov, Bystřice,
Písečný, Lhotka, Rokytná, Studnice, Nov. město, Mělkovice. — Ve znojem-
ském kraji pořídku: Náměšť (Roemer), Liliendorf, Čížov, Bítov (Oborny),
Šumberk (Paul), Petrovice, Velk. Losin, Maršíkov, Nov. ves, Pekařov, Pusté
Žibřidovice, Rejhartice, Mal. Morava, Stříbrníce, Aloisov. — Ve východní Mo-
ravě: ve lnu pod Hájem u Bzence (Bubela), ojediněle, kolem Uh. Hradiště
(Schlogl), Javořina (Holuby)!, Zdéchov, Velk. Karlovice a na j. m. Beskyd
hojný. Hojný v horách Jesenických až k pohoří Oderskému zde u Střelné a
v Těšín sku (Kolbenheyer), Moravka, Jablunkov.

/9) ar is tatům Díjll. Plucliy osinaté.

Pořídku. Cizkrajov u Slavonic a kolem Střelné u Libavy (Oborny),
Světlá, Pivonice, Nov. město.

y) complanatum Schrad. (spec). Klásky 7— ÍJkvěté, odstále
osinaté neb bezosinné.

Až dosud v území nenalezena.

214. L. temulentum L. (Mýlek, mat on oba, opilec). Stéblo
tuhé, přímé, jednoduché neb na dolejšku rozvětvené i jako listy často
šedozelené. Klásky podlouhlé neb elliptické, 2— 8květé, zclélí plév neb
kratší. Plucha s dlouhou osinou. Listy v mládí svinuté.

V. 0-45— O-ÍIO m. Klásky bledozelené neb nasivělé. Plod dle do-
mnění niiímivý a jedovatý.

0 Červen, červenec. V obilí, jmenovitě v ovse a žitě. Obecný.

/9) leptochaeton A. Braun (L. speciosum Stev.). Osiny
slabé, zprobýbané, kratší než plucliy, někdy v osten proměněné neb
skoro žádné.

— 138 —

Pořídku. Kolem Jililjivy (Pokorný), na úpatí Javořiny (Holuby), dle
Sohlossera též kolem Mikulova

80. Elymus L. Ječmenka.

215. E. eiiropaeus L. (J. evropská). Stéblo na kolérikii drsně
srstnaté. Klas přímý, dosti naliloučený. Klásky bledé, drsné, namnoze
Ikvěté, se zákrskem druhého květu. Plévy čárkovitě šidlovité, lysé, osi-
naté. Pluchy lysé, 2 — Skrát kratší než jich osina. Listy široké, ploché,
dosti měkké, roztroušeně chlupaté. Dolejší pošvy listové srstnaté, hořejší
drsné. Oddenek bez výběžkův.

V. 0-60— 1-20 m. Klásky zelené.

% Červen — srpen. Stinné horní lesy, žleby, paseky. Porůzná.
V brněnském kraji : Adamov (Theimer) !, kolem Lomnice (Pluskalj. Dou-
bravník, Nedvědice, spoře na zříceninách hradu Pisolce u Bystřice p. P. —
Vysoký kámen u Jihlavy (Pokorný), lesy kolem Jevišovic, v lesích mezi Vra-
novem a Hardekem (Oborny). V Beskydách: v lesích kolem Rusavy dosti
hojný (Sloboda) !, Křížový u Vsetína (Bubela) !, Lopeník (Holuby), Javořina,
Javorníky poblíž Halenková. — Vysoký les u Nov. Jičína a Pečavská gora
u Star. Jičína (Sapetza). V Jeseníku dosti hojný: na cestě k myslivně u Te-
plice, Vlčí jáma a na cestě k INIravenčímu vrchu a sice poblíž boudy hlínové
u Wiesenberku (Oborny), Winkelsdorf a Vidlice (Bachmann); údolí horní
Tise. — Urlich u Malé Moravy (Spatzier). Reivíz a Jelení luka u Waldenburku
(Grabowski).

81. Hordeum L. Ječiiieii.

a) Květy všecky obojaké a osinaté neb poboční })rášné a bezosinné.
Osa klásku se nerozpadává. Listy lysé.

216. H. vulgare L. (J. obecný). Květy všecky přisedlé, obojaké,
osinaté, v klase 4 — 6řadém, ničím. Klásky jednokvěté. Plévy čárkovitě
šidlovité i s osinou zdélí pluch 5žilných, bez jicli osiny. Listy drsné a
jako pošvy lysé.

V. 0'50 — 0-80 m. Klásky obyčejně žlutozelené.
0 a 0 Červen, červenec, a) zhusta, b) spořeji setý.

a) tetrasticlion. Klas hustější, 4řadý.

b) liexastichon L. (sp.). Klas volnější. 6řadý.

b) Kolem Brna (Makowsky), Krumlova, A'yškova; kolem Znojma
(Oborny), Jihlavy (Pokorný), Příbora (čížek).

217. H. dis tich on L. (J. dvouřadý). Klas prodloužený, 2řadý.
Květy prostřední obojaké, osinaté, přisedlé, postranní čárkovité, prašné
bezosinné, přitisklo stopkaté; obojaké květy oddálenější, s osinami ku
předu naměřenými.

V. 0'45 — 0"í)0 m. Klásky obyčejně žlutozelené.
Q Červen, červenec. Všeobecně bývá set.

— 139 —

218. H. zeocrithon L. (J. smeták). Klus krátký. Květy pro-
střední obojaké, sblížené, za plodu odstálé s osinami vějířovitě rozpra-
ženými, postranní květy i)rašné, bezosinné.

V. 0-45— 0-60 m. Klásky žlutozelené.

0 Červen, červenec. Řidčeji bývá set. Kolem Brna I, Nenovie a Pří-
bora (Čížek), kolem Slavkova a j.

b) Všecky květy osinaté, prostřední obojaké, postranní prašné neb
nijaké, stopkaté. Osa celého klásku dozrálého v články se rozpadává.
Listy dolejší pýřité.

219. H. murinura L. (J. myší). Stébla vystoujjavá: často četná
i s pošvami hladká a lysá. Plévy prostředních kláskii čárkovitě kopinaté,
brvité, plévy prašných květů nestejné, vnitřní úzce cárkovité, krátce ště-
tinovito brvité, vnější čárkovitě štětinovité, lysé. Pluchy s dlouhou osinou,
Listy chlupaté, nejhořejší pošva poněkud naduřelá.

V. 0-20 — 0-40. Rostlina světlozelená. Klásky zelené.

0 Červen — září. Pustá místa, rumiště, zdi, cesty, ve vesnicích a
městech teplejších poloh. Obecný v brněnském (Makowsky) I, jižním zno-
jemském (Úborny), krumlovském, vyškovském, kyjovském, roztroušený v husto-
pečském a hodonínském kraji. — Kolem Prostějova (Spitzner), řidčeji u Klo-
bouk, zde u hospody Martinické (Steiger) I Pořídku u Jihlavy, zde na stezce
rostlinné (Pokorný). Hojný kolem Kroměříže (Palla), kolem Olomouce (Vogl) !.
Ve východní Moravě: Javořina (Holuby)!, kolem Bzence (Bubela) až po
Strážnici, Javořinu a Uh. Brod, odtud řidčeji a též scházející. Kolem Hole-
šova a Bystřice (Sloboda) !, schází u Vsetína, roste však u Val. Meziříčí
(Bubela), Nov. Jičín (Sapetza) !. V Těšínsku (Kolbenheyer) !. kolem Opavy
(Oborny) ! a Vidnavy.

82. Nardus L. Siuilka.

220. N. stricta L. (S. tuhá). Stébla tenká, hladká, jen na do-
lejšku listnatá, v hustém trsu. Klasy volné, tenké, vláskovité, jedno-
stranné. Klásky malé, čárkovitě šidlovité, Ikvěté, bez plév. Listy přímé,
tuhé, štětinkovité svinuté, přímé, vnější odstálé.

V. 0"10 — 040 m. Klásky matně fialové.

Tj. Květen — červenec. Suché vřesovinné lesy, hole, pahorky, rašeliny.
V pahorkatině a na horách až na nejvyšší vrcholy obecný. V brněnském
kraji : Soběšický les u Brna, pořídku (Tkaný), obecný kolem Zastávky u Rosic
(Makowsky) !, Svitava a Lomnice (Pluskal), Vochos u Lomnice (Oborny),
Olešnice (Člupek) u Čejce (Wiesner). Ve znojemském kraji: Náměšť (Roemer),
Budkov, Jemnice, Jackov u Mor. Budějovic, ojediněle u Vranova, Čížova, Liliendorf,
Břečkov, Mramotice, v Sedlešovickém lesíku, a na Kraví hoře u Znojma
(Oborny). Obecná kolem Jihlavy (Pokorný) a hojná v českomoravském pohoří:
Javořice, Světlá, les na nivách u Vosové, Zvole, Nové město. Tři studně,
Bratraňovská u Lhoty, Jiříkovice, Rokytná, Pohledec, Kaiserštýn, Žákova
hora, Šlakhamry, Jimramov. — Kolem Olomouce: mezi Hajčínským mlýnem a
Chomoutovským lesem a u Marientálu (Vogl a Mik). Ve východní Moravě:
les Bzínek u Bzence (Bubela), roztroušena na lukách u Kunovic a Mikovic

— 140 —

(Sclilogl), hřebenem Javořiny a Lopeníka (Holuln') I, Střelná ii Libavy a
Rusava (Sloboda), Jasenické horní lesy a hor;i Cup u Vsetína (Rubela).
Val. Klobouky, Potěš, Příkaz, Hradišov, Zděchov, Javorníky, Velké Karlovice,
Projačka, Ostravice, Fridland, hřebtMicm Černé hory. Radhoště, Javorníka a
Smrku. — Obecný v celém pohoří Kladského Sněžníka až ke Krumperku a
Koldštýnu, obecný v Jeseníku (Préulěd, Červený Vrch, Fuhrnninnštýn, Petr-
š(ýn) až k Rymařovu a Něm. Li bavě; i v jeho hlubších údolích: Sumberk
(Paul), Bradla u Něm. Libavy, Budišov. — Ve Slezsku: Karlovská studénka
(Niessl), Frývaldov, Urbanův les a j. m. u Vrbna, Dubová hora u Kostelce,
Vítkov, Odry, Jablunkov, Upas u Lomné, Moravka, Lysá hora, Malenovice,
Bělsko.

12. Řád, Cyperaeeae Juss. Šáchorovité

Lodyha namnoze trojhranná s velmi prodlouženým nejhořejším člán-
kem, pročež v části nadzemní nečlánkovaná, toliko na dolejšku a zas
někdy pod květenstvím listnatá. Květy obojaké neb jedno-, zřídka dvoj-
domé, tvoří plachou [)odepřené klásky v hroznovité neb vrcholíkovité
květenství seřaděné. Květ za plnchou, ale vždy bez plušky vnitřní. Plévy
pod kláskem žádné neb v neurčitém počtu. Okvětí buď schází neb v po-
době štětin. Tyčinky 3. Semenník 2 — 3j)locliý, jednovaječný; čnělka jedna
s 2 — 3 bliznami. Semeno s oplodím nažky nesrostlé. Listy 3řadé, bez
jazýčku, pošev zavřených. Rostliny vytrvalé, zřídka jednoleté, často s pla-
zivými, šupinami pokrytými oddenky.

Rody:

1. Květy dvojaké, jedno-, zřídka dvojdomé, ve společných neb
různých klasecli. Květy prašné nahé za plucliami bez plušky. Květy pe-
stíkové za plui-hou, uzavřené ve vaku neb měchýřku, jehož hořejším
ústím vycházejí 2 — 3 čnělky. Semenník 3hranný neb čočkovitě 2boký.
Semeno v oplodí volné. 83. Ca?-ex.

2. Květy obojaké v klasech střecliovitýcli. Měcliýřky štětinkami
obklíčené neb nahé.

a) Klásek chudokvětý, ze 2 — 3 pluch květonosných a doleji ze
3 — 4 menších neplodných plév. Okvětní štětinky krátké, z klásku nikdy
nečnějící. Nažka smáčknutým, stvrdlým spodkem čnělky zobanitá. Blizny 2.

84. Rhynchospora.

b) Klásek ze 3 neb mnohých ])lucli květných, plévy buď žádné
neb 1 — 2 pod kláskem mnohokvětým. >Štětinky okvětní krátké neb
žádné. Nažka zbytkem čnělky špičkovitým neb naduřelým a článkovitě
odděleným zakončena. 85. Scirinis.

c.) Květy v konečných klasech. Nažka článkovitě odděleným, hlízo-
vitě naduřelým zbytkem čnělky zakončena, ostatně jako předešlá.

80. Heleocharis.

- 141 _

(i) Klásky mnoliokvěté, víceradé, stětinek okvětních G neb mnoho,
po odkvětu 80 ])ro(l]užujících, z klásku juko vlna vyčin'vajícíeh. Praš-
níky 3, blizna nitkovitá. 87. Eriophornm.

3. Květy obojaké v klásku 2řaclém. Nažky obklíčeny stětinkami
a nebo bez nich.

a) Klásky chudokvěté do strboulku nahlouěené, nezřetelně 2řadě.
Pluchy květonosné 1 — 3, větší dolejších 4 — 6 prázdných plév.

88. tíchoejiiis.

b) Klásky mnoliokvěté v latnatém kruželi, zřetelně 2řadé. Plévy
[)rázdné žádné neb toliko 2—3. Stětinky okvětní žádné.

89. Cyperus.

83. Carex L. Ostřice.

1. Psy llophorae Loisl. Klásek jediný, konečný.

a) Ptostliny jednodomé, na dólejšku s květy pestíkovými, nahoře
s prašnými.

«) Nažka smáčknuté 2boká. Blizny 2.

221. C. pul i car i s L. (O. blešní). Stébla příoblá, hladká. Pluchy
za plodu opadalé. Měchýřky podlouhlé k oběma koncům zúžené, posléz
sehnuté oddálené, bez žeber, s uťatým, hladkým zobánkem. Listy hladké,
štětinkovité. Oddenek trsnatý.

V. OOG — 020 m. Méchýřek posléz tmavohnědý, pluchy červeno-
hnědé.

% Květen, červen. Luka rašolinná, bařiny. Pořídku. Na lukácli u Mi-
kovic poblíž Uh. Hradiště dosti hojná (Schlogl), sedla na Hoekšaru a Pra-
dědu (Grabowski).

/S) Nažka 3boká, blizny 3.

222. C. pauciflora Lightf. (C. leucoglochin L. fil. O.
chůd ok věta). Stéblo slabě hranaté. Klásek obyčejně 4květý s jedním
květem prašným. Pluchy před plodem opadalé. Méchýřek čárkovitě ko})i-
natý, posléz zcela sehnutý; zbytek čnělky dlouhý z měchýřku čnějící.
Listy úzce kopinaté, ploché, na okraji drsné. Oddenek tenký, plazivý,
výběžkatý.

V. 0-08—020 m. Méchýřek i pluchy slamožluté.

Tj. Květen, červen. Bahnitá luka a rašeliny horské. Lobník v severní
Moravě (Ueclitritz sen. 181í»), rašeliniště Huti u Star. Hamrii (Sapetza a
Sclnír) !, Kladský Sněžník (Knaf) !, Fieivíz, Koperník, Červený vreli, Praděd
(Gra))owHki) !, Hladová stráň, Janovická hole ! (líechtritz), jezerní pole u Fuhr-
mannštýnu !, Studénková hole !, Kotlina !, velké a malé jezei'0 u Frant. my-
slivny. Mravenčí vrch (Oborny), Janova bouda, Drehberk, jezera po Keiligem,
Velký a Malý Jezerník, Leiter))erk, Děd, jezerní pole mezi Pradědem a Petr-
štýnem, na cestě od Ovčírny k Divokým kamenům, líbočí Vysoké hole.

223. C. rupestris A 11. Stéblo 3hranné, na hoře drsné. Klásky
čárkovitě, mnohokvěté. Pluchy tupé, plod zastírající. Méchýřek opak-

- 142 -

vejčitý, Sbolvý, vždy příiný, kratincG znbanitý, slabě žilnatý. Lisfy čár-
kovité, ploché, na okraji disné. Oddonek plazivý výběžkatý.

V. 0-00 — O' 10 m. Měcbýřky kožoviťě žluté, plucliy kaštanověhnědé.

Ij. CVrvon, červenpc. Štěrbiny skalní. Velmi pořídku. Ná skalách nad
kostelíčkem na Studénkové holi l.S'2í» Grabowským objevena.

b) Rostliny dvojdomé.

224. C. Dával Han a Smith. (O. Dávali o va). Stéblo Bhranné,
nahoře více, méně drsné. Prašné květy v čárkovitých, pestíkové v čárko-
vitě ])odlouhlých klasech. Pluchy na i)lodu stálé. Měchýřek podlouhle
kopinatý, žebernatý, se zobánkem prodlouženým, krátce 2zubým, posléz
dolu obráceným. Listy úzké, skorém štětinovité, nahoře drsné. Oddenek
hustě trsnatý bez výběžkův.

V. 0-10 — 0-80 m. Měcbýřky a pluchy rezavěhnědé.

Tj. Dab?n, květen. Bahnitá a rašelinná luka. Poríi/cná. V brněnském
kraji: Krtiny a Blansko (Haslinger), Olešnice a Kunštát ! (Glupek), Svitava
(Niessl), u Čajce (Kr/isch). V Pro.stějovsku: na lakách mv/Á Ohrozúni a
Vícovem do.-;ti hojně (Spitzii3r). Ve ziiojein-;kéin kraji: návrší mizi Podmilím
a Lakovém u Veskova, ŠMnberův rybník u éamvaldii, luka u "Vračovic,
kolem Mikulova a Lednic. (Ob^rny), kolem Břeclavi. U Napajedel a Kromě-
říže (Schlosser). V olomouckém kraji : hojná u Hiisovic a skorém na všech
lukách rašelinných (Makowsky), v Hradištském lese (Mik.), m?zi Lobníkem
a Šternbgrkem (Pechtritz), Saini)?rk (Paul), kolem Uh. Hradi.ště obecná
(Schlogl), Říčky u Ijhotky poblíž Bystřice p. H. a dle udání na loucf u Zam-
ijošky u Vsetína, čehož novější pozorování ueztvrzuje, neb Babela ji zde
m arně hledal. — Svinec u Nov. Jičína (Sapetza) !, Jindřichov (Schlosser). Ve
Slezsku: rašeliniště Golich u Bronova poblíž Rudzic v Těšínská (Reichardť)
Re i víz (Gr. Fl).

225. C. dioica L. (O. dvoudomá). Stéblo příoblé i s listy
hladké. Klásky prašné čárkovité, pestíkové, cárkovitě podlouhlé. Mě-
chýřek dosti ])římý, vejcitý, žebernatý, s krátkým zobánkem posléz od-
stálým neb skoro přímým. Oddenek tenký, plazivý, výběžkatý.

V. 0"0G — 1)'25 m. Měcbýřky a pluchy rezavěhnědé.

1\. Duben, květen. Luka rašelinná, bahna. Velmi pořídku. Dle Hoch-
stettera u K^^ll státu ; Glupek jí zde marně hledal. Na veliké louce nad Jin-
dřichovem u Postatu a na rašelinné louce Lindavské (Schlosser). Ve Slezsku :
u Reivízu (Gr. Fl.)

2. Vigneae Koch. Klásky četné, dvoupohlavné, zřídka některé
ednopohlavné, sestavené v složitý klas, latu neb strboulek. Blizny dvě.

a) Oddenek trsnatý, krátké, přímé výhonky ženoucí bez výběžkův.
Klásek nalioře prašný, dole pestíkový.

a) Pluchy rezavohnědé neb rezavožluté s nervem nezeleným.

220. C. toretiuscula Good. (O. pří oblá). Stéblo dole příoblé,
nahoře tupě Bhranné málo draslavé, strany dosti vy])0uklé. Klas skoro
jednoduchý neb dole složené nahloučený. Měcbýřky přímé, skoro kulatě
vejčité, obak vypouklé, lesklé, bezžebré neb vně slabě žebernaté, v zo-

— 143 —

bánek 2znbý, na kraji drsný, prodloužené. Listy úzce čárkovité ; pošvy
nelesklé, přízemní zvětralé, málo roztřepené. Oddenek volně trsnatý.

V. 0'25 — 0'50 m. Méchýřky kaštanověhnědé, men.ší než u následu-
cícli. Plochy světlolinědé.

'4 Květen, červen. Bahnitá a rašelinná luka. Pořídku. Lískovec poblíž
Brna. — Náměšť (Roemer), Hosov u Jihlavy (Pokorný). Kolem Prostějova: nad
Braniskem u Plumlova, na lukách před Vícovem (Spitzner), nezřídka na
rašelinných lukách u Olomouce, hojná kohnn Hlusovic (Makowsky), Kroměříž
a Velké Heraltice (Schlosser), Hustěnovice u Uh. Hradiště (Schlogl).

227. C. parád o xa Willd. (O. odchylná). Stéblo tříhranné,
draslavé. Klásky v husté, podlouhlé latě. Méchýřky skoro kulatě vejčité,
obak vypouklé, nelesklé, zřetelně žebernaté, s užšími často bělokrajnými
pluchanii. Listy úzce čárkovité, na okraji drsné; pošvy nelesklé, nej-
dolejší černohnědé, ve vlákna roztřepené. Oddenek hustě trsnatý.

V. 0'35 — 0"()0 m. Méchýřky světlohnědé, pluchy rezavohnědé.

If Květen, červen. Bahnitá a rašelinná luka, v rovině a horách až
ke 700 m. Pořídku: Olešnice (Clupek), Velké Heraltice a na Grundvízu
u Zotického dvora poljlíž Opavy (Rohrer a Meyer).

22H. C. paniculata L. (O. latnatá). Stéblo tříhranné, ostře
draslavé. Klásky v latě. Pluchy se širokým blánitým krajem, zdélí mě-
chýřku široce vejčitého, skorém přímého, slabě lesklého, vnitř plochého,
vně žebernatého neb skoro bezžebrého. Listy šíře čárkovité, sivé. Pošvy
oddenku veliké, hnědé, lesklé, neroztřepené. Oddenek hustě trsnatý.

V. 0-45— 1-00 m. Méchýřky i pluchy světlohnědé.

^l- Květen, červen. Příkopy, břehy, bahnitá luka. Pořídku. Kunštát a
Olešnice (Clupek), rašeliniště u Svitavy (Niessl) ; Náměšť (Roemer). Dle
Schlossera též u Kroměříže a Kojetína. Pavov poblíž Jihlavy (Reichardt);
toto místo již však v Čechách. — Luka podél Moravy u Bzence (Bubela),
u Uh. Hradiště (Schlogl), Lopeník (Holuby), Javořina, Strážnice. — Les
Osyčná u Příbora (Čížek), Koňská v Těšínsku (Kolbenheyer).

/3j Pluchy zelené neb jen částečně nahnědlé aspoň se zeleným nervem.

229. C. muricata L. (O. měkkoostenuá). Stéblo tříhranné
s boky plochými, nahoře drsné. Klásky v méně neb více přetrhovaném
klasu. Měchýřky vejčitě kojiinaté, vnitř ploché, vně vypouklé, bezžebré,
dosti dlouze zobanité, posléz rovnovážné odstálé, jich stěny na dolejšku
houbovitě ztloustlé. Plod zřetelné stopkatý. Listy úzce čárkovité, jich
pošvy blánitým, velmi tenkým, snadno se roztřepujícím dílem svého ústí^
v jazýčkovitý přívěsek, přes spodinu listu vynikající, prodloužené, dolejší
pošvy světlohnědé, čuprynatě roztřepené. Oddenek skrácený.

V. 0 30 — 050 m. Měchýřky zelené, posléz nahnědlé ; pluchy světlo-
hnědé.

T\. Květen červen. Křoviny, světlé lesy, luka. Hojná až ol)ecná. Obecná
v brněnském (Makowsky) !, znojemském (Oborny), hustopečském, krumlov-
ském, vyškovském a kyjovském, rozti-oušená v hodonínském kraji. Kolem
Prostějova: u Bousína, Hradiska, na Žlechově a na Kosíři (Spitzner). Řídce

- 144 --

kolem Jihlavy, jako u plovárny (Reichardt), Nová Říše, TelČ, Hradisko, Velké
Meziříčí, Balín, Bystřice, Zubštýii, Nové město, les ii křivého Javoru a Ko-
zlovka u Fryšavy, Zďár, Slakhamry, Mělkovice. — Hojná kolem Kroměříže
(Palla). Kolem Olomouce (Vogl), v Chomoutovském lese, u Slavonína a na
j. m. obecná, 8umbcrk (Paul); Něm. Líhava, Budišov. - — Ve východní Moravě:
Bzenec (Bubela), Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina (Holuby), Strážnice, Velká,
Uh. Brod, Ordějov, Val. Klobouky, Rusava (Sloboda)!, Vsetín (Bubela)!,
Příbor (Čížek), Nov. Jičín (Sapetza) !, Fridland a na j. m. Beskyd obecná.
Hojný ve Slezsku, obecná v Těšínsku, Opavsku, u Krnova, Vítkova, Oder
a ve Vidnavsku.

/S) uemorosa Lumnitzer (spec.) Klasy silněji prodloužené a
přotrhované, plucliy bledé. Měchýřky zelené.

Řidčeji. Brno (Makowsky), Bílovice, Adamov, Blansko, Slavkov, Vyškov.
— Zámecká zahrada u Kloliouk (Steiger), Náměšť (Roemer), Znojmo, Lukov,
Jevišovice, Vranov (Oborny), mezi Příborem a Dreigiblem, dle Sapetzy.

230. C. virens Lamk. (C. divulsa Good. ? O. zelená).
Klas přetrliovaný, dolejší klásky často dosti vzdálené od hořejších a oby-
čejně stopkaté. Měchýřky vejčité, dosti krátce zobanité, posléz přímo
odstálé i dole útloblanné, nikoliv houbovitě ztlustlé, plod skoro přisedlý.
Jazýček na kraji ztlustlý, na straně čepele nízký, na přední straně pošvu
nepřesahující, ostatně jak předešlá.

V. 0*50 - 100 m. Plachy světlorezavé na kýlu zelené. Rostlina
silnější než předešlá.

% Květen, červen. Keřnatá návrší, horní lesy, skály. Pořídku: Po-
lavské (Uechtritz) a Mikulovské kopce. — Les Ochúzky u Klobouk (Steiger),
Karlovská studénka (Uechtritz).

§) Pairaei F. Schultz (spec.) Stéblo obyčejně nižší, tuhé,
tupě tříhranné, dole hladké. Měchýřky široce vejčité, krátce zobanité,
kostrbatě odstálé. Listy užší čárkovité, jazýček krátký,

Pořídku. Posud bezpochy<)y přehlednuta. Hády u Obran, Bílovice, Býčí
skála u Adamova.

231. C. vulpina L. (O. liščí). Stéblo křídlatě tříhranné, na
křídlech velmi draslavé, s boky vydutými. Klásků mnohokvětých, rezavo-
hnědýcli 5 — 8, obyčejně v jednoduchém, hustém klasu. — Měchýřky
podlouhle vejčité, vně podél žebernaté. Listy široce čárkovité.

V. 0-45 — rOO m. Rostlina světlozelená. Pluchy nahnědlé s kýlem
zfdeným. Měchýřky zelené, posléz hnědé.

21- Květen, červen. Příkopy, močály, břehy. OI)ecná až do 400 m. a
ještě ve Velké kotlině (Grabowski) !.

/5) n e m o r o s a R e b e n t i s c h (s p e c.) Klas d( »le častěji přntrho-
vaný, pod[)írající listen obyčejně klas přesahující, nejdolejší, často až ke
š]>ici zelený; listeny světleji hnědé. Měchýřky i posléz zelenavé neb
aspoň bledší, větší a kostrbatěji odstálé.

V bažinách a vlhkých křovinách. Řidčeji. Hojná v brněnském kiaji
(Makowsky) Vyškov, Břeclav, Rohatec, Stiážnice, Uher. Brod atd. — Koh-ni
Znojma, Vranova, Náměště, Hardeku a j. (Oborny).

— 145 —

b) Klásek dole i^rašný, nahoře pestíkový. Listeny klásků šnpinko-
vité neb jen nejdolejší se štětinkóvitým hrůtkem.

232. C. leporina L. (O. zajeeí). Stéblo tupohranné, jen nahoře
něco draslavé, delší než listy. Kláskův obyčejně (> sblížených, vejčitých,
v podlouhlém klasu. Pluchy tříhranné, zdélí niěchýřku. Měchýřky vej-
čité, přímé, se širokou křídlovitou obrubou, v dosti dlouhý, dvouzubý
zobánek zúžené. Listy tuhé na okraji draslavé.

V. O' 15 — 0"30 m. Stébla i listy šedozelené. Pluchy světlohnědé
s kýlem zeleným ; měchýřky světlejší.

1\. Květen, červen. Mokrá luka, lesy, bažiny. (Jd roviny až k temenům
nejvyšších hor obecná. V českomoravském pohoří na temenech : Javořice.
Hradiska, Kaiserštýnu a Žákovy hory. V Beskydách : Lopeník, Javořina,
Lysá hora (Holuby), Javorník (Sapetza), hřebenem Javorníků u Halenková,
Vysoká, Trojačka, Smrk. V Sudetách : na hřebenech Kladského Sněžníka
(Flek) a Praděda (Grabowski), Koperník, Leiterberk, Karlovská studénka
(Niessl), Černý vrch, Neuhausberk, Medvědí hřeben, Děd, od temena Červe-
ného vrchu až k Svýcarně a odtud přes Petrštýn až k Berggeistu, Velká
kotlina, u Frant. myslivny atd.

^) argyroglochin Horném, (spec.) Listy dosti plihé. Klásky
obyčejné něco oddálené, pluchy zelenavé neb žlutavobílé.

V stinných lesích. Puřídku. Náměšť (Roemer), Telč, Nov. město. —
Javořina, Lopeník, (Holuby)!, Koňská u Těšína (Fiek)!.

233. C. canescens L. (O. šedivá). Stéblo nahoře ostře tříhranné,
drsné i s listy šedozelené. Klásky vejčité podlouhlé 4 — 7, dolejší od-
dálené, v klasu přetrhovaném. Pluchy vejčité, hrotnaté, bílé, blánité,
málo kratší plodu. Měchýřky vejčité, přímé, (ibak jemně pruhované,
s krátkým, nezřetelně vykrojeným, vně žlábkovitým zobánkem.

V. 020— 0*50 m. Měchýřky žlutavozelené.

Ij. Květen, červen. Bažiny lesní a luční, rašeliny, pramenitá místa.
Porůzná, v horách hojná. Ud Brna až k Lednici (Makowsky). V Prost ějovsku:
na lukách u Plumlova, u Hartmanic (Spitzner). Ve znojemském kraji po-
skrovnu. Náměšť (Roemer), bažiny na dolní Dyji (Makowsky), luka u rybníků
Ptačovských (Zavřel). Obecná u Jihlavy (Pokorný), Slavonice, Růžená, Valtinov
(Oborny) příkopy dráhy kolem Holice a Olomouce (Makowsky), kolem Sum-
berka (Paul). Mezi Bzencem a Pískem (Babela). Kolem Uh. Hradiště (Schlogl.),
rašeliniště Huti v údolí Ostravice u Fridlandu (Sapetza), Lysá hora (Oborny).
V Sudetách: Kladský Sněžník (Čelakovský) !, Fuhrmannštýii !, Glaserberk,
Praděd!, jezerní pole na svahu Mravenčího vrchu, Velk. kotlina! (Oborny),
Hynčinské rašeliniště pod Černým vrchem, Černý vrch, Neuhaus))('rk, u Císařské
boudy, Koperník, Hockšár, Keilig, Leiterberk, Česnekový příkop, Děd, jezerní
pole mezi Petrštýnem a Pradědem, u Ovčírny.

234. C. elongata L. (O. prodloužená). Stéblo nahoře ostře
tříhranné, drsné, štíhlé, skoro zdélí listův. Klásků podlouhle válcovitých
6—1 2, dolejší něco oddálené, hořejší sblížené. Pluchy tupé, kratší než
plod. Měchýřky kopinaté, smáčknuté, odstálé, posléz skoro dvouřadé,

10

- Í46 -^

v kuželovifý zobánek zúženo. Listy plilié, jasné zelené. Oddenek liusté
trsnatý.

V. 0'40 — 0"60 m. PJucliy nahnědlé, zeleně kýlnaté, měchýřky na-
•hnědle zelené.

^I- Květen, červen. Příkopy, bažiny, luka. Velmi porůzný. Y okolí
brněnském: Kartouzy (Oborny'. Ve znojemském kraji: Náměšť (Roomeri,
bahna lesní u letohrádku na Mlýnském vrchu u Liliendorfu (Oborny), u Klá-
štera Hradiska u Olomouce (Mik), mezi Grygovem a Husovicemi (Makowsky),
mezi Litovlí a Klužínkem. — Šumberk (Paul), u Velk. Losina (Schur), luka
u bzeneckého nádraží (Bubela), na lukách u Rybářské ulice poblíž Uh. Hra-
diště (Schlogl), luka bařinná u Strážnice. — U Fridlandu (Schur).

235. C. echinata Murr. (C. stellulata Good. O. je žatá).
Stéblo tupě tříhranné, hladké, nejliořeji na hranách drsné. Klásky oby-
čejně 4, skoro kulovaté, dosti sblížené. Měchýřky vejčité, slabě vy-
pouklé, jemně pruhované, kostrbatě odstálé, v dlouhý, drsný, 2zubý
zobánek zúžené, delší než pluchy vejcité.

V. O' 10 — 0-10 m. Rostlina šedozelená. Pluchy nahnědlé, s kýlem
zeleným a okrajem bílým, blánitým. Měchýřky zelené.

T\. Květen, červen. Bažiny lesní a luční, místa pramenitá Hojná.
V brněnském kraji : Lomnice, údolí Svitavy nad Brnem, Brno (Makowsky).
Osyky poblíž Tišnova (Pluskal), na secech pod boudou mezi Soběšicemi
a Bílovicemi, Sloup, Jedovnice, Tišnov, Doubravník, Nedvědice, Boskovice.
Ye znojemském kraji porůzný : u Náměště (Roemer), Znojmo, Milfroun, Popice,
(Oborny). Obecná kolem Jihlavy a odtud až k Slavonicům (Oborny), Olší,
Javořice, bařiny u rybníka Velk. Pařezitého p >blíž Éasné, Strachoňovice,
Balín, Bystřice, Vitochov, Zvole, Kaiserštýn, Zdar, Beberek, Slakhamry. — Kolem
Olomouce (Vogl), Cernovír u Olomouce a v Gryp'Ovském lese (Mik), Něm.
Libava, Velk. Losin, Bukovice, Nov. ves, Něm. Bohdíkov, Pust. Zi])řidovice,
Ludvíkov, Stolnhava, Raškov, Počátky u Křivé vody, Mal. Morava, Krondorfl,
Klepačov, Rymařov. Ve východní Moravě : u Kunovic (Schlogl), Strážnice,
Nov. Lhota, Příkaz. — Poschlá! a vrch Cup u Vsetína (Bubela), Věřovice
a Frenštát ! (Sapetza), Fridland (Schur) !, úbočí Vysoké, Trojačky, luka u Sa-
lajky, Star. Hamry. V Jeseníku: Leiterberk, Velk. kotlina (Paul), stráň
Černého příkopu. Červený vrch, Keilig, Uhuštýn, Velk. a Mal. Jezeroík, Medvědí
hřeben, Česnekový příkop, Praděd, Opava pod Ovčírnou, Petrštýn a na j. m.
obecná. Ve Slezsku: Karlovská studénka (Niessl) !, Malenovice, Krásná,
Maiavka, Slavíce, Jablunkov, Těšín, Vítkov, Odry. — Annaberk (Oborny),
Vidnava, Horní Heřmanice, [Loučkov].

c) Nejdolejší 2 — 4 listeny klásků listovité, stéblo daleko přesahující.

236. C. remota L. (O. oddálená). Stéblo útlé, štíhlé, převislé.
Klásků 6 — 10, vejčitých neb vejčitě podlouhlých, dolejší velmi oddálené.
Pluchy vejcité, bělavě blánité, kratší než plody. Měchýřky vejcité neb
vejčitě podlouhlé, skoro přisedlé, žebernaté, vně vypouklé, ve dvouzubý
zobánek zúžené. Oddenek hustě trsnatý.

V. 0'25 — 0"60 m. Pluchy bělavé, zelené kýlnaté. Měchýřky zelenavé.

H- Květen, červen. Bažiny a potůčky lesní. V rovině a předlioří až

skoro do SfiO m. roztroušena. V brněnském kraji: kolem Adamova, v údolí

- 147 —

Svitavy od Svitavy níže směrem k Brnu (Makovsky), kolem Veveří jNiessl),
u Soběšic a Vranova (Oborny), Klobouky (Steioer), Rajský lesík u Cernovic,
Vysoká louka u Nenovic, Bílovice, Josefské údolí, Krtiny, Velká a Malá
Bukovina, Břeclav, Star. Břeclav. ■ — U Protivanova (Spitzner). Ve znojem-
ském kraji kolem Náměště (Roemer). Žlehy v údolí Dyje od Bítova
až ke Znojmu, Lukov, Bratrovský les u Vranova,potok Hojka u Pod-
molí poblíž Znojma (Oborny). Kolem Prostějova: na lukách pod Chlu-
mem a na Zlechově (Spitzner). V jihlavském kraji: kolem Jihlavy (Po-
korný), Stalkov, Růžená, Slavonice (Oborny), kolem Třebíče a v lesích
u Heraltic (Zavřel), Telč, Hradisko u Olší, les u rybníku Sýkovce u^ Třech
studní, Bratraňovská u Lhotky, les u křivého Javoru u Fryšavy, Žákova
hora, les Rovné doly u Kadova, lomy vápenné u Zdaru, Beberek. — Kolem
Kroměříže: v knížecím lese a u Bilan (Palla). V olomouckém kraji: Gry-
gOYský a Chomoutovský les (Makowsky). Les na Kiosku a j. u Šternberka,
Bradla a Krausovy kře u Něm. Libavy; Šumberk (Paul). Spálený les u Něm.
Bohdíkova, Pusté Žibřidovice, Janovice, Rymařov. Ve východní Moravě:
u bzeneckého nádraží (Bubela), Velehrad (Schlogl). Javořina (Holuby)!, le.s
u přívozu u Strážnice, Kralov u Uh. Brodu, Val. Klobouky, les Rozsočí
u Příkazu. — Rusavá (Sloboda) !. Obecná v lesích Jasenických a Semětínských
u^ Vsetína (Bubela), Nov. Jičín (Sapetza)I mlýnský potok u Drholce u Příbora
(Čížek), Fridland (Oborny). V údolích a žlebech hor Jesenických: kolem Kold-
štýna, Wiesenberka, na cestě od Annaberku k Studénkové holi (Oboray) !,
Velk. kotlina (Uechtritz) !, Křemenný příkop, Kriech. Ve Slezsku: Moravka,
les u Chočů u Slaviče, Stodolový žleb u Oder, Loučky, Zámecký kopec
u Vrbna. — V Těšínsku a Bělsku(Kclbenheyer), Baranie (Uechtritz), Karlovská
studénka (Nieřisl)!, Reivíz (Grabowski), Frývaldov, Friedberk.

237. C. cyperoides L. (O. šachoro vi tá). Stéblo tříhranné,
hladké. Klásky do strboulku směstnané, iifAJdolejSí někdy něco oddálený.
Pluchy kopinatě šidlovité, mnoliem kratší než plody. Měchýřky kopinaté,
dlouhostopeéné, ploché, bezžebré, s dlouhým čárkovitým, v dvojitou vlás-
kovitou špici zakončeným zobánkem. Blizny 2. Oddenek hustě trsnatý.

V. 0-10-— 0-40 m. Rostlina světlozelená. Pluchy a měchýřky zelené

neb žlutavé.

0 Červen, červenec. Vlhké pobřežní písčiny, rybníky. Pořídku. V brněn-
ském okolí: na východním okraji Červeného rybníka (Makowsky). Ve zno-
jemském kraji: Náměšť (Roemer), Novolucké rybníky mezi Grešlovým mýtem
a Jevišovicemi (Oborny). V jihlavském kraji: Bedřichov u Jihlavy (Pokorný).
Ptačov u Třebíče (Zavřel', Nové dvory u Slavonic (Oborny), rybníky u Telče,
spoře na březích rybníka u Věchňova poblíž Bystřice p. P. — Sumberk (Paul).
Uh. Hradiště, Hustopeč a Lhota (Sapetza). V Těšínsku: v příkopu nádražní
stanice Chiby (Reichardt), druhdy u Krnova (Spatzier).

d) Oddenek plazivý s výběžky šupinatými.

238. C. brizoides L. (O. tře si i co vitá). Stéblo tenké, chabé,
ostře tříhranné, posléz zhusta převislé. Klásky podlouhle khnovité, něco
skřivené, ve dvouřadém klase sblížené, doleji s květy prašnými, nahoře
s pestíkovými. Měchýřky kopinaté s křídlovitou, širokou, až ku špici
zobanu sáhající obrubou, delší než šupinovité pluchy. Listy dlouhé a úzké..

V. 0-30— 0-50. Pluchy bělavé, se sivým středním pruhem. Měchýřky

sivé C. brizoides L. a genuina Celak. Anal. Květ. Ces., str. 89.

10*

- 148 -

Ij. Květen, červen. Světlé losy, křoviny, na bažinných lukách horních. Po-
různá. V brněnském kraji: Hády u Obran!, Horakov!, Tišnov!. Třebová (Makow-
sky), Adamov (Theimer) !, Lomnice (Pluskal) !, Bystrc (Niessl), u Pustoměře (Spitz-
• ner), Bilovice, Vranov, Kuřím, Veveří, Sloup. V okolí prostějovském : na žechovských
lukách a v Bilovském háji (Spitzner). Ve znojemském kraji : Náměšť a Sedlec
(Roemer) u Znojma, Těšatice, Velk. Mašovice, Mlýnský vrch u Liliendorfu atd.
(Oborny). Kolem Jihlavy rozšířena: Waldhausen, panský mlýn. Zaječí skok
(Reichardt), Slavičský les u Třebíče (Zavřel) kolem Telče. — Žďár (Schlosser).
V knížecím a horním lese u Kroměříže (Palla). V olomouckém kraji: kolem
Olomouce (Vogl), Grygovský les u Olomouce (Makovsky), Šternberk. - — U Usova
a Šumberka (Paul), Wiesenberk fOborny), údolí horní Tise, Winkelsdorf. Ve
východní Moravě : lesy kolem Velehradu a Mikovic (Schlogl), u Napajedel
(Theimer), Rusava (Sloboda) I, Příbor (Čížek), kolem Fridlandu (Oborny), Vě-
řovice, Frenštát, Nov. Jičín (Sapetza). Ve Slezsku: Lomná (Reissek), Jablunkov;
Bobrek, Blogotice, a u 3 jezu poblíž Těšína (Kolbenheyer).

/9) curvata Knaf. Pluchy bledé rezavohnědé, se zeleným střed-
ním })ruhem. Měchýřky travozelené. V. O" 15 — O* 50 m., přechází v ná-
sledující.

V stinných lesích, na vlhkých lukách. Pořídku, někdy společně s ná-
sledující. Obrany; Náměšť (Roemer), údolí Dyje u Znojma (Oborny).

239. C. Schreberi Schraň k. (C. praecoxSchreb. O. Schre-
berova.) Klas skoro dvouřadý, ze 3 — 6 klásků vejčitě podlouhlých,
přímých, nahloučených. Méchýřky podlouhle vejčité, krátce zobanité,
s obrubou jen až ke spodu zobánku sáhající, as zdélí šupinovitých plucli.

V. O" 10 — 025 m. Pluchy i měchýřky červenohnědé.

% Duben, květen. Suché lesy, palouky, výslunná návrší, cesty. V střední
a jižní části hojný, jinak porůzný. V brněnském kraji: Písařky, Kartouzy,
Obrany, Ochoz, Bilovice, Adamov, Josefské údolí, Měnín, Ivančice, Budkovice,
Krumlov, A''edrovice, okolí Břeclavi. — Na Hloučele poblíž Prostějova (Spitz-
ner). Ve znojemském kraji: Náměšť (Roemer), od Znojma níže podél Dyje,
Nový hrádek, Lukov, Hardek, Jevišovice (Oborny), hora Kalvárská u Jihlavy
(Neumann). Hojná u Kroměříže (Palla), Olomouc (Vogl), Beroun (Gans), Bzenec
(Bubela), Uh. Hradiště a Napajedly (Theimer), Javořina (Holuby), Strážnice. —
Suchá luka kolem Lásek u Vsetína (Bubela), u Ziliny (Sapetza). V Těšínsku
a Bělsku (Kolbenheyer).

240. C. dis tich a Huds. (C. iatermedia Good. O. dvou-
řadá). Stéblo ostře trojhranné, nahoře drsné. Klásků 6 — 20, vejčitých,
v klase dlouhém, laločnatém, někdy dole latnatém, dolejší a nejhořejší
s květy pestíkovými aneb tytéž nahoře s květy prašnými, prostřední
s květy prašnými, někdy dole s květy pestíkovými. Měchýřky vejčitě
kopinaté, na zad vypouklé, žebernaté s úzkým krajem, delší pluch po-
dlouhlých, přihrocených.

V, 0"50 — 1'00 m. Pluchy červenohnědé, měchýřky tmavohnědé.

'2J. Květen, červen. Vlhká luka, příkopy. Porůzná. V okolí brněnském :
Kartouzy : Ěeckovice, luka u Žabovřesk, Lískovec. — Luka u Cejče ! a na
do!ní Dyji (Makowsky), údolí Chromovské poblíž Kašnic (Steiger), kolem
Kunštátu (Clupek) !, na Splavách u Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku :

— 149 —

Náměšť (Roemer), Popický žleb a Hnanice u Znojma, vlhká luka u Podmolí,
Lukov a Veskov v okresu vranovském (Oborny), Třebíč (Zavřel). U nádraží
bzeneckého (Bubela), u Uh. Hradiště (Schlogl), u Jindřichova (Schlosser.) Ve
Slezsku : u Oder a Opavy (Schlosser), Sibice a Blogotice v Těšínsku (Kolben-
heyer.)

241. C stenophylla Wahlb. (O. úzkolistá). Stébla příoblá,
hladká, nahoře něco drsná, na konci výběžkův oddenkových svazčitě na-
hloučená, do květenství málo ztenčená. Klásky v nahloučeném vejčitém
klasu, nahoře s květy prašnými, v dole s pestíkovými. Měchýřky vejčité,
žebernaté, zobánek bylinný, na vnějších krajích trochu draslavý, na
hřbetě trochu rozeklaný, v zadu toliko vykrojený. Listy úzce čárkovité,
nasivělé.

V. 0*10 — 015 m. Klásky rezavohnědé.

% Duben, květen. Suché lesy, pastviny. Pořídku. Pastviny mezi Grum-
vířem a Terezovem (Steiger), v Hodonínském lese (Bayer a Hochsteíter), na
cestě lesní od Bzence do Písku (Bubela).

3. Eucarex Neil. Klásků několik, konečný obyčejně neb 2 — 5
nejhořejších prašné, zřídka nahoře s květy pestíkovými, dolejší pestíkové ;
jen výminečně shledáme u <? klasu dole pestíkové květy neb 9 na
konci s květy prašnými.

a) Měchýřky s kratinkým neděleným zobánkem, smáčknuté, 2boké.
Blizny 2.

a) Oddenek šupinatými výběžky plazivý.

242. C. rigida Good. (C.saxatilis Wahlb. O. tvrdolistá.)
Stéblo tuhé, tvrdé, skoro hladké i s listy šedozelené. Samčí klásky
jednotlivé, samicí 3 — 4, podlouhlé, přímé, přisedlé, sblížené, nejdolejší
stopkatý. Pluchy vejčité, tupé, plody svým dolejškem obalující. Měchýřky
elliptické, smáčknuté, vně vypouklé, namnoze bezžebré. Listy čárkovitě
kopinaté, tuhé, kýlnaté, nazpět ohnuté, s pošvami světlohnědými, ne-
třepivými; nejdolejší listen tuhý, velmi krátký.

V. 0"10 — 0'20 m. Pluchy černé, měchýřky nahnědle zelené.

'1\. Červen, červenec. Mokrá luka, rašelinná místa. Na hřebenech sudet-
ských : Kladský Sněžník (Wimmer) !, Hockšar, Koperník, Praděd, Janovická
hole. Velká kotlina (Gr, FI.)!, Petrštýn, Maják (Oborny) !, Mezi Suchou kupou
a Kladským Sněžníkem, Studénková hole.

243. C. acuta Fr, (O. řízná). Stéblo tuhé, nahoře ostré, draslavé.
Klásky dlouze válcovité, samčí 1 — 4 sblížené, samicí oddálené, dolejší
vynikle stopkaté, ničí, posléz převislé. Pluchy hrotnaté, delší než plody.
Měchýřky elliptické, trochu nadmuté, nezřetelně žebernaté, stopečkaté.
Listy široce čárkovité, ploché, suché, s krajem zavinutým ; dolejší listen
stéblo přesahující; pošvy bez síťovité žilnatiny.

V. 0"2o — 0'75 m. Pluchy načernalé. Měchýřky zelené neb nahnědle.

H- Duben, květen. Příkopy, břehy, vlhká luka. Obecná a velmi pro-
měnlivá.

— 150 —

/9) strictifolia Opic (spec.) Méchýřky obyčejně smáčknuté,
zřetelněji žebernaté, mnoliem kratší než dlouze zakončité pluchy.

Málo pozorována neb přehlednuta, dosud s jistotou jen u Břeclavi.

;') fluviatilis Hartm. Rostlina silnější. Listen velmi dlouhý.
Klásky přímé, tlusté, 7 — 8 mm. šir. Pluchy častěji kratší než měchýřky.

Posud málo pozorována. V okolí brněnském: Adamov (Ohorny). M^nín,
Jedovnice.

d) tricostata Fr. (spec.) Listy užší. Klásky samicí méně od-
dálené, přímé, krátce stopkaté. Pluchy přitupělé asi zdélí ploduv. Mě-
chýřky vejčité, vnitř ])loché. vně vy|)ouklé. zřetelné třížebré.

Bažiny, vlhká luka. Pořídku, Kartouzy, Nosislav ; Nová ves u Slavonic
(Oborny), mlýnský příkop u Těšína (Kolbenheyer).

č) sphaerocarpa Uechtr. Klásky samicí 8 — 4, obyčejně delší
než u předešlé, namnoze přímé a krátce stopkaté. Měchýřky okrouhlé
neb okrouhle elliptické, s překratinkou špicí, obak vypouklé, zejména
nahoře, třížilné, namnoze zdélí malých, obyčejně vejčitých pluch, střední
žebro špice jejicli dosahující.

Sem snad patří tvary z vlhkých luk od Hnanic u Znojma (Oborny, ve
své Květeně M. a S. str. 178).

244. C. Goodenoughii Gay. (C. vulgaris Fr. O. obecná.)
Stéblo štíhlé, dosti tuhé, jen nahoře drsné. Klásky krátké, válcovité,
samicí 2 — 4, přímé, skoro přisedlé. Pluchy přítupé, kratší než plody,
k dolejšku zúžené. Měchýřky okrouhle vejčité, krátce stopkaté, vnitř
ploské, vně vypouklé, žebernaté. delší než pluchy. Listy úzce čárkovité,
ohebné, jen asi 4 mm. široké, ploché neb trochu žlábkovité, suché, na-
mnoze na okraji svinuté. Oddenek volně trsnatý.

V. O" 10 — 0'40 m. Rostlina obyčejně šedozelená. Pluchy klásků
samčích, nachově hnědé, samicích černé ; měchýřky zelené.

Tj. Duben, květen, v horách mnohem později. Mokrá luka, bažiny,
rašeliniště, vlhké lesy. Od roviny až do hor obecná. Velmi proměnlivá.

/9) juncella Fr. Rostlina hustě trsnatá. Stéblo tenké, štíhlé.
Klásky sblížené, samčí podlouhle vejčité. Měchýřky široce vejčité, zelené.
Listy řasně složené a svinuté ; dolejší listen zdélí stébla.

Porůzný. Spálený žleb u Slavonic, Velk. Losin, Osyčina u Příbora atd.
(Oborny), Nov. město, Val. Klo])Ouky a. j.

f) melanea Wimm. Pluchy i měchýřky černé, jen na konci
někdy zelenavé.

Nová ves u Slavonic a v Jeseníku (Oborny), v pohoří Kladského
Sněžníka.

d) chlorostachya Re lib. Pluchy sotva do polou měchýřkův;
těmito skoro zúplna zakryté, protož klásky skoro docela zelené, ostatně
jako /9).

Zvole, Lomná, Jablunkov. Až posud přehlednuta a dojista že hojněji
rozšířena.

— 151 —

s) turfosa Fr. Stéblo dosti tuhé. Klásky suniiéí něco oddálené,
přisedlé. Méchýřky vejéité, sto})katé. Listy obyčcyné })loclié, ostře kýbiaté,
pošvy často spoře síťovitě žibiaté, nejdolejší bsten kratší stébkx. Rostbna
vobiě trsnatá.

Rašelinná Inka, příkopy a bažiny. Vehni porůzná. Bažiny n Velk. Pa-
řezitého u Řásné, Vlachovice, Hynčina. — Nov. Wiesenberk (Bittner). Velké
jezero na svahn Mravenčího vrchu n Wiesenberka, Velk. a Mal. kotlina
a u Karlovské studénky (Niessl), rašeliniště u Reivízu (Lohmeyer). Velký
Jelení hřeben, Velký Jezerník a j. m. Sudet.

245. C. Buekii Wimm. (O. B neková.) Stéblo nahoře ostré,
skoro do polou listnaté, na spodku s pošvami velikými červenohnědými,
velmi dokonale v pevnou síťku vláken se roztřepující. Klásky cárkovité,
přisedlé, samčí 2 — 3, samicí 3 — 5, dosti oddálené, nejdolejší někdy stop-
katý. Méchýřky vejčité, malé, travozelené, uvnitř ploché, vně vypouklé,
bezžebré. Pluchy jwdlouhlé, tupé, kratší plodův. Listen nejdolejšího
klásku lupenitý, kratší než stéblo, listeny ostatních klásků kratinké,
štětino vité.

V. 0'50 — 1"00 m. Pluchy tmavohnědé neb načernalé.

% Duben, květen. Luka, břehy. Velmi pořídku. Melatinské údolí u Bílovic
poblíž Brna. — Hojná na lukách u Lásky a Jablůnky poblíž Vsetína, zde
J. Bubelou 1880 pro území objevena.

/9) Oddenek hustě trsnatý bez výběžkuv.

246. C. stricta Good. (O. tuhá). Stéblo silné a tuhé, šedo-
zelené, dole objaté velikými žlutohnědými, v dokonalou, útlou síťku se
třepícími pošvami. Klásky samčí 1 — 3, samicí 2 — 3, válcovité, přímé,
})řísedlé. Méchýřky elliptické, smáčknuté, 5 — 7žebré, sivé, za sucha jako
ojíněné. Listy dolejší řasně složené, hořejší tuhé.

V. 050 — 0*75. Pluchy tmavohnědé, měchýřky záhy opadavé.

T\. Duben, květen. Mokřady, rašelinná a bažinná luka. Velmi porůzná.

V okolí olomouckém : rašelinná luka u Kláštera Hradiska a na lukách za
Láskovým mlýnem u Olomouce (Vogl a Makowsky), kolem Šumberka (Paul).
U Bzence (Bubela), u Uh. Hradiště (Schlogl), vlhká luka u Příbora (Čížek).

V Těšínsko-Bělsku (Kolbenheyer).

247. C. caespitosa L. (O. tr sňatá). Stéblo štíhlé, plihé, drsné,
žlutavozelené, dole s ponachovělými pošvami, na nečetná, útlá, síťovitě
spojená vlákenka roztřepenými. Samčí klásky jednotlivé, samicí 2 — 3,
krátce válcovité až vejčité, přímé, přisedlé, velmi sblížené. Listen nej-
dolejšího klásku lupenitý. Měchýřky okrouhle vejčité, smáčknuté, obak
slabě vypouklé, bezžebré, světlo- neb špinavozelené. Listy ploché, krátké.

V. 0"25 — 0'50 m. Pluchy černé neb nachově hnědé.

Ij. Duben, květen. Vlhká a rašelinná luka. Pořídku. V okresu vranov-
ském: luka mezi Citonicemi a Lukovem (Oborny), na Zlechově po])líže Pro-
stějova (Spitzner), rašelinná luka u Kláštera Hradiska (Vogl a Mik), Rusava
(Sloboda) ! Nov. Jičín (^Sapetza) !.

— 152 —

b) Cyrtorrliyncliae tristigmaticae. Zobánek krátký s ústím
uťatým neb vykrojeným. Nažky tříboké. Blizny B.

a) Trichocarpae. Měchýřky pýřité neb srstnaté.
' «,) Oddenek tvsnatý. Stébla ])ostranin' s konečnými svazečky listů,

nejdoleji s pošvoviton snpinou.

248. C. digitata L. (O. prstnatá.) Stébla oblá. Samicí klásky
čárkovité, 2—4. volnokvěté, nejhořejší pod úzce čárkovitýra samčím
kláskem, jej obyčejně přesahující. Listeny pošvaté s krátkou čepelí neb
bez ní. Listy dosti úzké. zdélí stébla, jich pošvy krvavé. Pluchy za-
okrouhlené, tupé, přihrocené, na kraji bílé blánité. Měchýřky tříhranné
opakvejčité, roztroušeně srstnaté, se zobánkem uťatým.

V. O' 10 — 0"25 m. Pluchy červenohnědé, se zeleným středním pruhem.

% Duben, květen. Stinné lesy, háje, paseky, stráně. Obecný v pahor-
katině, někdy i v horách. Ye vyšších polohách : u Wiesenberka (Oborny)
u Chrastice atd.

[í) Oddenek trsnatý, bez plazivých výběžkňv. Stébla k listnatým
větvím oddenku konečná, dole též jen listnatá.

«o) Listeny pošvaté, s kratičkou štětinko vitou neb zcela zakrnělou
čepelí.

249. C. humilis Leyss. (C. clandestina Willd. O. nízká.)
Stéblo tupohranné, hladké. Klásky samicí 2 — 4, 2 — 5květé, oddálené,
jich stopky a zprvu klásky celé v pošvách listenů zavřené ; nej dolejší
listen hned nad spodkem stébla. Měchýřky okrouhlé, opakvejčité, tříboké,
pýřité, plsťnaté, zobánek skoro žádný, s ústím uťatým. Listy tuhé,
stéblo daleko přesahující, pošvy listů nachové.

V. 0'()5 — 0'10 m. Pluchy rezavohnědé s krajem širokým, blánitým,
bílým.

% Duben, počátek května. Travnaté neb skalnaté stráně, hlavně na
■ vápně. Ve střední a jižní Moravě. Pořídku. V okolí brněnském : Kraví liora
u Brna I, Slatina!, Sokolnice!, Bluěina, Nikolčice, Polava !, Mikulov!, (Makowsky),
Šlapanice (Ni(^ssl)!, Adamov! Lažánky (Theimer), Hádv! a kolem Klobouk
(Steiger), Gejč (Bubela), pod nejkrajnější prachárnou nad Zabovřesky, Julianov,
Oujezd, Slavkov, Hustopeč, Morkůvky, Kobylí. — Ve znojemském kraji : Seno-
hrady a Molielno (Roemer), Velk. Mašovice, Popice, Kounice, Devět mlýnu,
Znojmo, Milfroun a odtud skoro na všech kopcích až do Mikulova (Úborny).

«.,) Listeny nepóšvaté neb jeden nejdolejší s kratičkou pošvou.
Klásky samicí sblížené, hořejší přisedlé, hustokvěté.

250. C. montana L. (O. clil um ní.) Stéblo i listy plihé, světle
zelené. Klásky samčí kyjovité, jich pluchy nikdy bělokrajné, pod nimi
nejčastěji 1 — 2 samicí klásky, velmi sblížené, přisedlé, pluch tupých,
namnoze černonachových. Listeny zcela nepóšvaté, mázdrovité, nanejvýš
nejdolejší s štětinovitou čei)elí. Měchýřky podlouhle opakvejčité, tříboké,
namnoze skoro bezzobané. Pošvy nachově načervenalé, síťkou se třepící.

— 153 —

V. í)'l() — 0'20 m. Listy ])0sléz delší než stébla plucliy (;ernonM(íh()vé,
se světlejším středním pruhem. Měcliýřky .světlozelené.

Ij. Duben, květen. Světlé suché lesy, háje, keřnatá úbočí. Dosti hojná,
v pahorkatině, výmineěně též ve Velké kotlině (Grahowski). Schází bezpo-,
chyby kolem Jihlavy a Těšínská. V brněnském kraji hojná v horských lesích,
kolem Brna (Makowsky), u Bystrce a Ostrovačic (Niessl), kolem Klobouk,
(Steiger), Rečkovice, Mokrá hora, Jehnice, Cinzendorf, Soběšice, Ubřany,
Bílovice, Adamov. Blansko, Sloup, Boskovice, Letovice, Komín, Veveří, Jundorf
Střelíce, Tečice, Rosice, Krumlov, Vedrovice. — Kolem Prostějova: na Záhoří
na Skalici a na Kosíři (Spitzner). Hojná, skoro obecná ve znojemském kraji :
Náměšť (Roemer), vinice u Čížova, Smoha u Citonic, u Ratišovic a Jevišovic
u Vranova, Hardeku, Lukova, Popic, v Purkrábce a u Tvořihráze poblíž
Znojma a j. (Oborny), v lesích kolem Třebíče (Zavřel). Hojná kolem Kroměříže
(Palla). Kolem Olomouce na Sv. Kopečku (Mik) v Grygovském lese (Makowsky).
Ve východní Moravě : Hodonínský les (Uechtritz), Plechovec u Bzence (Bubela),
kolem Uh. Hradiště : na kopci Sv. Rocha směrem k Javorci a Popovicům
(Schlogl), hojná na Javořině (Holul)y), dubový lesík u Vesníku a hojný kolem
Bobrku poblíž Vsetína (Bubela), mezi Nov. Jičínem a Čertovým mlýnem (Sa-
petza). Ve Slezsku: Heraltice a Sosnová u Opavy (Rohrer a Mayer).

251. C. pilulifera L. (O. kulkou osná.) Stéblo oblé, posléz
přehnuté. Klásky samčí úzce cárkovité, samicí, nejčastěji 2 — 3, kulaté
až vejčité, nejdolejší někdy kratičce stopkaté. Listeny zcela nepošvaté,
mázdrovité, nejdolejší listen lupenitý. Pluchy vejčité, přihrocené, bělo-
krajné. Měchýřky tříhranně elliptické ve zřetelný zobánek náhle zahrot-
natělé. Pošvy listů nahnědlé, bez síťky, posléz v rovnoběžná vlákna se
třepící.

V. obyčejně 010 — 0'20 někdy až 0"35 m. Pluchy hnědé, se zele-
ným středním pruhem. Listy poněkud tuhé,

% Duben, květen. Suché světlé lesy, pastviny, hole. V pahorkatině
a v horách porůzná. V Brněnsku : Poidom poblíž Račic (Rohrer). Kunštát
a Olešnice (Člupek), Náměšť (Roemer), Telč, Černice, Javořice, Mal. Lhota,
Bíirovna, Olší, Nov. město. — Sumberk (Paul), Velk. Losin. — Velehradský
háj u Uh. Hradiště (Schlogl), Val. Klobouky; Rusava (Sloboda), na stezce
mezi Nov. Jičínem a Čertovým mlýnem, Radhošť. Javorník (Sapetza). V Je-
seníku : úbočí Pradědu při údolí šumné Tise při 1^300 m. (Uechtritz), hřbet Pra-
dědu a Studénkové hole směrem k Fuhrmanštýnu (Oborny), stráň Černého
příkopu, Drehberk, Velký Jezerník, Česnekový příkop. Ve Slezsku : Lysá
hora, svah k Pražmě a kolem Krnova (Spatzier), Koňská u Těšína (Kolbenheyer.)

252. C. 1 o n g i f o 1 i a H o s t. (C. ]) o 1 y r r r h i z a W a 1 1 r. O. dlouho-
listá.) Stéblo tříhranné, hladké, přímé, posléz sehnuté. Klásek samčí
jeden kyjovitý, samicí 1 — 3, sblížené, vejčité podlouhlé neb podlouhlé,
nejdolejší krátce stopkatý, někdy v pošvovitém listenu poněkud za-
halený. Pluchy tupé, hrotité, bez kraje bělomázdřitého. Měchýřky 3boké,
dlouze chlupaté, v zobánek na konci mázdrovitý zúžené. Listy dlouhé,
četné; dolejší pošvy listů, v čuprynu tenkých, světle hnědých vláken
roztřei»ené.

— 154 —

V. 0-25 — 0"45 m. Pliicliy rezavohnědt'- se zeleiiýni středtiíin priiheni .
Mécliýřky nahnědle zelené.

^ Duben, květen. Suché lesy, křoviny. Pořídku. Lesy kolem Sedk-e
u Náměště (Roemer), Rožnov (Sapetza).

"4) Oddenek šupinatými výběžky plazivý, s konečnými stébly.

253. C. praecox Jacq. (C. věrna Vili. O. ranní.) Stéblo
přímé, hladké. Klásky sldížené. samčí jednotlivé kyjovité, samicí 1 — 3,
vejčitě podlouhlé neb podlouhlé, nejdolejší krátce stopkatý. Pluchy vcj-
čité, tupé, častěji hrotité. as})oň (^ bez bělomázdřitého kraje. Měchýřky
zúžené v zobánek kratičký, hustě chlupatý, vykrojený, na konci sotva
mázdrovitý. Listy světle travozelené, pošvy listů svétlohnědé bez síťky ;
nejdolejší listen obyčejně krátce pošvatý.

V. 008 — 0'30 m. Pluchy rezavohnědé se zeleným středním pruhem.
Měchýřky olivově zelené.

2j. Duben, květen. Suché lesy, pahorky, meze, cesty, všude obecný.

§) u m b r o s a Host. (spec.) Stéblo něco vyšší, štíhlé, nahoře
něco drsné. Listy dosti dlouhé. Klásky samicí, krátce válcovité. Výhonek
oddenku často s čuprynou vláken, tím C. polyrrhiza Wallr. podobná,
oddenkem plazivým však od ní rozdílná.

Řidčeji: Pisárky u Brna (Čížek), Klobouky (Steiger), údolí Svitavy
u Brna, Rajský lesík u Cernovic, Bořky poblíž Židenic, Rychtářov a kolem
Vyškova. — Kolem Prostějova: na Nivkách za Křeniivkami zřídka (Spitzner),
u Babského rybníka, u Borovského mlýna a na Jurdové stráni u Třebíče
(Zavřel). Ve znojemském kraji : údolí Hradnice a Dyje u Znojma, u Jevišovic,
lesnaté stráně v údolí Dyje mezi Vranovem a Hardekera, v Purkrábce mezi
Suchohrdlím a Těšaticemi (Oborny), Hustopeč a Hranice (Schlosser), Šumberk
(Paul), Wiesenberk (Bittner).

254. C. t omen t osa L. (O. plsťnatá.) Stéblo tuhé, přímé.
Klásky samčí válcovité, jednotlivé, samicí 1 — 2, vejčitě podlouhlé, zřídka
okrouhle vejčité. něco oddálené, přisedlé neb nejdolejší sto])katý. Pluchy
vejčité. hrotité, bez bílého kraje, kratší než měchýřky vejčitě kulovité,
hustě krátce plsťnaté, skoro bezzobané. Listy úzké, na rubu šedozelené,
dolejší pošvy černonachové. síťkou roztřepené. Výběžky prodloužené.

V. 0'15 — 0'40 m. Pluchy červenohnědé se zeleným středním pruhem,
měchýřky nažloutle šedé.

1|. Květen, červen. Háje, křoviny, vlhká Hika. Porůzná. V brněnském
kraji porůzná (Makowsky), Kartouzy, Klobouky (Steiger), břehy Svitavy
a Rajský lesík u Cernovic, Zidlochovice, Nosislav. Na Kosíři u Prostějova
(Spitzner), porůzná kolem Kroměříže: květná zahrada, Obora u Bilan atd.
(Palla). V okolí Olomouce: lesní louky kolem Grygova a kolem Olomouce:
porůzná (Makowsky), Nebotín (Mik), les Plechovec u Bzence (Bubela), Uh.
Hradiště (Schlogl), hojná na Javořině (Holuby)!, Strážnice, Havřice u Uh.
Brodu a kolem Líh. Brodu. — Rusava (Sloboda), Jiřochy u Vsetína, zde
poskrovnu (Bubela), kolem Nov. Jičína (Sapetza), Bilnice, Brumov a Ijipník
(Schlosser). V Těšínsku (Kolbenheyer).

— 155 —

255. C. cricetorum Poli. (O. vře.so višt ní.) íStrblo tulit',
tupohranné. Klásek samčí 1, kyjovitý, samicí 1 — 2. vcjčité. sblížen(% i)rí-
.sedlé. Nejdolejší listen někdy s luj)enitou špicí. Plachy široce vejčitó,
zaokrouhlené, s bělomázdřitým útle brvitým krajem'; zdélí měchýřkův.
opak vejčitých, skoro bezzobanýcli. Listy dosti široké, krátké, tuhé, na-
sivělé, často sehnuté: ])0Švy hnědé, hez síťky.

V. 0-10 — 0-25 m. Pluchy kaštanové, měchýřky nahnědle zelené.
Listy podobné (-. glauca neb ('. rigida.

T\. Duben, květen. Lesní písčiny, bory, brka. Pořídku. Les na Vlčím
kopci nedaleko věže a u Kramolína v lídolí Jildavy (Roemer), les Hzinek
u Bzence (Bubela), u Slatenic (Sapetza), jehličnaté lesy mezi Jindřichovem
a Nýdkem (Schlosser). V Tě.^ínsko-Bělskii. (Kolbenheyer).

fi) Leiocarpae. Měchýřky aspoň v dospělosti lysé, zřídka (C.
glauca) v prvním mládí sporými chloupky drsné.

a^) Konečný klásek jiravidelně nahoře samicí. Listeny skoro ne-
pošvaté.

256. C. Buxbaumii Wahl. (O. Buxbaumova.) Stéblo dosti
tuhé, nahoře drsné. Klásky 4—5, podlouhle válcovité, skoro přisedlé,
nejdolejší stopkatý. Pluchy ])odlouhle vejěité, dlouze zakončíte, nejdolejší
listen krátce pošvatý. Měchýřky opakvejčité. Sboké, žebernaté, lysé,
s zobánkem nezřetelně 2zubým. Listy úzce čárkovité, dlouhé, přímé, na-
sivělé, dolejší pošvy nachové s útlou síťkou. Oddenek výběžkatý.

V. (J-BO — 0-60 m. Pluchy kaštanové se širokým středním i)ruhem.
Měchýřky zelené. Konečný klásek výminečně čistě prašníkový neb zcela
paštikový.

% Květen, červen. Bažinná luka. Pořídku, výminečně ve Velké kotlině
(Grabowski) !. Cesta lesem Bratovským u Vranova, Kanice u Znojma (Úborny),
vlhká luka u Uh. Brodu. Ve Slezsku: Těšínsko (Kolbenheyer), Viduava (Wim-
mer), na lukácli u Kalkova: zde však již na pruském území.

257. C. atrata L. (O. černavá.) Stéblo hladké. Klásky 3—5.
])odlouhle vejčité, často krátce stopkaté, neb nejdolejší déle stopkatý
a ničí. Pluchy vejčité, přítupé neb hrotnaté. Měchýřek opakvejčitý neb
podlouhlý, skoro tříboký, bezžebrý. Listy široké, tuhé, odstálé, travo-
zelené, nejdolejší pošvy černonachové, v síťku neroztřepené. Oddenek
trsnatý, výběžkatý.

V. 0-15 — 050 m. Pluchy černé neb s velmi úzkým středním
pruhem. Měchýřky zelené.

Tj. Červen, červenec. Travnaté hole, stráně a hřebeny Jeseníka. Po-
různý. Praděd, zde v krásných kusech kolem deskových kamenů, kolem
Ovčírny a Petrštýnu, Velká kotlina (Ohorny), Děd, mezi Pradědem a Petr-
štýnem, na cestě od Ovčírny k Divokému kamenu, vodorovná cesta od Ovčírny
k Frant. myslivně. Vysoká hole, Heiligenhúbl.

/9) aterrima Hoppe [spec] (C. sude ti ca Opic.) Lodyha
namnoze vyšší 0'30 — 050 m., na hoře drsná. Pluchy širší, zcela černé,
měchýřky úplně kryjící.

— 156 —

Ve Velké kotlině (zde 18.']") A. Winklerein poprvé rozeznána), Petrštýn,
mezi Petrštýnem a Pradědem a. j. s tvarem základním.

«,) Konečný klásek čistě prašníkový. Oddenek s výběžky plazivými
*) Listeny nepošvaté neb nejdolejší krátkopoševný.

258. C. lim osa L. (O. b: žinná.) Stéblo na dolejšku s bezlistými
po.švami. Klásky samčí 1 - 2, samicí 1 — 2, řidčeji 3, hustokvěté oddáleném
na dlouhých stopkách ničí neb převislé. Pluchy vejčité, přihrocené až
vejčitě kopinaté zdélí neb delší plodův. Měchýřky elliptické neb vejčité,
zevnitř silně 5žebré, stopkaté, v krátký, vykrojený zobánek náhle zúžené.
Listy velmi úzké, žlábkovité, někdy řasně složené, sivé, kratší stébel.
Oddenek s dlouhými výběžky.

V. 0*20 — 0'45 m. Pluchy červenohnědé neb rezavé, se zeleným
středním pruhem, měchýřky sivé.

'^. Květen — červenec. Bažiny a rašeliny. Posud jen v Jeseníku, zde
však hojná. Koperník (Rngler), Janova bouda, Drehberk. — Studánková hole
(Grabowski), mezi Uhuštýnem a Buterberkem, Keilig, Štechplány, Velký a Malý
Jezerník; Hladová stráň (Uechtritz) mezi Pradědem a Ovčírnou (Bachmann),
Janovická hole atd. (Gr. Fl. a Oborny), Veliké jezero, na cestě od Frant.
myslivny k Mravenčímu vrchu (Oborny). Dle Schura kolem Fridlandu
u Lipníka v Beskydách, kteréž nálaziště nutno znova zjistiti.

259. C. flacca Schreb. (C, glauca Scop. O. sivá.) Stéblo
štíhlé. Klásky samčí 1 — 3, čárko\ité, přímé, sblížené, samicí 2 — 3, husto-
květé, válcovité, něco oddálené, na vyniklé stopce přímé neb nejdolejší
převislý. Pluchy vejčité, přihrocené neb hrotité. Měchýřky okrouhlé,
obak vypouklé, bezžebré, jemnými chloupky zvlášť v mladosti drsné,
bezzobané. Listy ploché, tuhé, často sehnuté, sivé. Oddenek s výběžky
tlustými, daleko plazivými.

V. 0.20^ — O' 60 m. Pluchy tmavě červenohnědé se světlejším střed-
ním pruhem. Měchýřky hnědé, zřídka i s pluchami černé (f. melanosta-
cliya Uechtritz.)

1\. Květen, červen. Bažinná luka, příkopy, lesní bažiny. Hojná. V brněn-
ském okolí porůzná. Kolem Brna pořídku (Makowsky). Sv. Antoníček poblíž
Kartouz, zde se světlými pluchami (Oborny), břehy rybníkův u Kartouz,
Řečkovice, Nosislav, Brumovice; Lomnice (Pluskal), Kunštát (Člupek). Svitava,
(Niessl), Čejč (Bayer). Kolem Prostějova : v lučném údolí za Žešovem (Spitzner),
Obora u Kroměříže (Palla). Kolem Jihlavy velmi hojná (Pokorný), v údolí
Dyje od Znojma až k jejímu ústí, v údolí potoka Jevišovského, kolem
Podmolí, Lukova, Vranova, Bítova a j. ve znojemském kraji (Oborny),
Hradisko, Javořice, Strachoňovice, Borovná, Vitochov, Bystřice, Zvole, Velký
Losin. Ve východní Moravě : místy na lukách u Syrovinského potoka u Bzence
(Bubela). Obecná kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina (Holuby)!, Králov
u Uh. Brodu, Val. Klobouky, Dušná, Viče, Rožnov. — Kolem Nov. Jičína
(Sapetza^ V Těšínsko-Bělsku (Kolhenheyer).

260. C. supina Walil. (O. lehavá). Stéblo tenké. Samčí klásek
jeden, samicí 1 — 2, kulovité neb vejčité, chudokvěté, velmi sblížené, pří-

— 157 -

Sficllé. Pluchy vejčité, široce bělokrajné. Měchýřky elliptické, vypoukle,
tříboké, vynikle dvojnásob kýlnaté, nezřetelně žebernaté, se zobánkem
na konci mázdrovitým, dvojlaločnýra. Listeny blánovité, nejdolejší na-
mnoze s štětinoviton čepelí, docela nepoívaté. Listy úzce čárkovité, žlabovité.
V. 0'10 — O" 15 m. Pluchy rezavohnedé : měchýřky žlutavohnědé.

% Duben, květen. Písčitá a travnatá úhočí, suché liáje. V jižní části
hojný, řidčeji ve střední. Mezi Polavou a Novým mlýnem (Makowsky), u Šla-
panie a Geranovic (Oborny), Polavské kopce a u Šardic (Iíohrer\ Krumlov,
Olbramovice, Leskoun a j. m. u Vedrovic. — V okolí Znojma: údíIí Dyje,
Hradnice a Leskavy, u Kounic a Popic, Prostoměřiče, Tasovice hojná u Mil-
frouna (Oborny), skoro obecný v Háji a na písčinách u. Bzence, na prvním
místě vyskytuje se dle Bubely f. palida se světložhi»ými pluchami.

**) Listeny pošvaté, listovité.

26L C. panicea L. (O. prosová). Stéblo šedozelené, hladké.
Samčí klásek jeden, ellipticky podlouhlý, přímý, samicí klásky 1 — 3 od-
dálené, poněkud řídkokvěté, stopkaté, přímé. Pluchy vejčité, bělavo-
krajné. Měcbýřky oyakvejčité, tříboké, útlé, tečkované se zobánkem kra-
tičkým, tlustým, uťatým. Listy ploché, sivé.

V. 0"10 — 0'25 m. Pluchy tmavonachově hnědé, od žlutavozelených
měchýřkii nápadně barvou se lišící.

Ij. Květen, červen. Vlhká, bažinná a rašelinná luka všude roz.šířena.
Hojná ve střední, jižní a severní Moravě, v českomoravském pohoří, v Be-
skydách a ve Slezsku od Pržna až po Odry, Krnov a Vidnavu. — Ve vyšších
polohách: Lysá hora, úbočí Studénkové hole (Oborny), Javořina (Holuby),
Javořice, Hynčinské bařiny pod Černým vrcliem.

a.j) Konečný klásek docela prašníkový. Oddenek trsnatý, bez vý-
běžkův. Listeny pošvaté.

262. C. i^aUescens L. (O. bledá). Stéblo ostře tříhranné, přímé,
nahoře drsné. Klásky samicí 2 — 3, vejčité neb podlouhlé, hustokvěté,
stopkaté, přímé neb nejdolejší posléz ničí. Pluchy vejčité, hrotnaté.
Měchýřky elliptické, nadnmtě tříboké, lesklé, jemně žebernaté, skoro
bezzobané, s ústím uťatým. Listy ploché, chabé i s pošvami roztroušeně
chlupaté, travozelené. Listeny krátce pošvaté, nejdolejší delší než klas.
Rostlina žlutavozelená.

V. 0"20 — 0"40 m. Pluchy žlutavobílé; měchýřky žlutavozelené.
Ij. Květen, červen. Luka, lesy, luhy lesní, křoviny, od roviny až do hor
rozšířena. V kraji brněnském: Bystrc, Veveří, Adamov, Horakov, Hády u Brna
(Makowsky)!, Soběšice a Ostrovačice (Niessl) !, Hložek u Klobouk (Steiger), Cejč
(Makowsky)!, u Protivanova(Spitzner), Bílovice (pod Boudou atd.), Blansko, Chobot
poblíž Macechy, Sloup, Tišnov, Rosice, Zastávka, Zbejšov, les na úpatí Le-
skouna u Vedrovic. Kolem Prostějova: na Osině, na Mokři, na Kobylí hlavě.
Obrově noze. Klučí u Křenůvek, na Buchtelce (Spitzner). Ve znojemském
kraji : kolem Náměště (Pioemer), Vranov, Znojmo, Lukov atd. (Oborny). Kolem
Jihlavy: železárna. Vysoký kámen atd. (Reichardt), Polanka u Nové^ Říše,
Panské nivy a j. u Telče, Olší, Hradisko, Strachoňovice, Javořice, Řásná,
Světlá, Raděnice. Smrček, Věchnov, Bystřice, Vitochov, Zubštýn, Zdánice,

— 1Ó8 -

Zvole, obecná v krajině novo-městské, fryšavské (Žákova lioi'a atd.) žďárské
a jimramovské. — Kolem Olomouce mezi Nť^vým světem a lesem Grygovským
(Makowsky), Šumberk (Paul), Střelná (Burghauser), Velký Losin (Niessl.)
Obecná v severní Moravě od Yelk. Losina až k Malé Moravě, Stříbrnicím
a k Fulirmannštýnu. — Ve východní Moravě: listnaté lesy u Píská a Háj
u Bzence (Hubela), Javořina (Holuby) !, Planisko a j. m. u Rusavy (Sloboda) I,
Hošťalkov; kolem Vsetína (Bubela)!, Kotáry poblíž Nov. Lhoty, kolem Klo-
bouk, Příkaz, Jasenka, Velké Karlovice, Horní Bečva, St. Zubří, Velká poblíž
Star. Hamrů. — Vysoký les u Nov. Jičína Sapetza), Budišov, Příbor (Čížek),
po skrovnu na Lysé hoře, hojněji v údolí Ostravice (Oborny) I, Butosonka
pod Lysou horou. ^— Hojná v Jeseníku: Velká kotlina (Wimmer), Drehberk,
Studénková hole, Červený vrch, údolí šumné Tise, Velký Jezerník, Leiter-
berk, Svýcarna, Medvědí hřeben. Česnekový příkop. Děd, Praděd, kolem a
pod Ovčírnou, Petr.štýn, Medvědí příkop, údolí horní Tise. — Ve Slezsku:
Karlovská studénka (Niessl), v Těšínsku (Kolbenheyer.) Ve Vidnavsku, Lud-
víkov, Vítkov, Odry, Slaviče, Moravka, Pržno.

263. C. pendula Huds. (C. maxima Scop. O. převislá.)
Stéblo tuhé, tříliranné, silné. Samčí klásek jeden, samicí klásky 4 — 7,
čárkovitě válcovité, až U-15 m. dlouhé, hustokvěté, oddálené, dlouze
stopkaté, posléz ničí. Pluchy vejčitě kopinaté, hrotité. Měchýřky malé,
ellipticky tříboké, zúžené v zobánek krátký, bělomázdřitý. Listy velmi
siroke. ploché, tuhé, lysé, na líci s 2 vyniklými postranními nervy, sivo-
zelené. Listeny dolejší listovité, dlouze pošvaté.

V. 0-75 — 1-25 m. Pluchy cervenohnědé, měchýřky světlozelené.

% Květen, červen. Vlhké horní lesy, žleby. Pořídku. V okolí Brna:
žleb lesní mezi Adamovem a Vranovem (Makowsky), kolem Brumova! a Bil-
nice (Dr. Karl), dle téhož též v horách Chřiběcích, v tomto znění dojista
nesprávné, poněvadž příliš neurčité. Lopeník, Javořina! (Holuby), Kralov
u líh. Brodu, Bystřice poblíž Banova; Roztocký revír (Sloboda), v pohor-
ských lesích kolem Jasenic a Bystřičky a j. u Vsetína (Bubela), Rožnov s
yal. Meziříčí (Schlosser.) — V( Slezsku: v Nýdecké seči u Ustroně a ns
Cantorym (Kotschy), na Baranii (Uechtritz .

264. C. capillaris L. (O. v lásko vitá). Stéblo tenké a útle
tupohranné. Klásek samčí 1, samicí 2—5 čárkovité, chůdo- a řídkokvěté
na vláskovitých, dlouhých, chlupatě drsných stopkách převislé. Pluchy
široce vejčité, zaokrouhlené, široce bělomázdřité, kratší než plody. Mě-
chýřky ellipticky kopinaté, lesklé, v bělomázdřitý, šerpivý zobánek zvolna
zúžené. Listy úzce čárkovité, trochu žlábkovité, lysé; listeny dlouze
pošvaté.

V. 005— 0-10 m., posléz až Q-liO m. Rostlina travozelená. Pluchy
světlohnědé, měchýřky nahnědle zelené. Stopky klásku někdy s druhým
pobočným kláskem.

Tj- Červen, červenec. Vlhké skály nejvyšších Sudet. Pořídku. Posud
jen ve Velké kotlině a sice na srázném svahu směrem ku Karlovu (Dr.
Schaucr a Dr. Scholz.)

a

~ 169 -

c) Ocl on torrh y n chae. Zobánck mochýřka pi'odlnužený, zřetelné
(ivouzubý, zuby zaokrouhlené až vláiskovitě zaliiofnatělé. Blizny B. Mě-
chýřky tiíboké.

(/) Leiocarpae. Měchýřky lysé.

«,) Oddenek trsnatý, s krátkými, přímými výbonky.

*) Klásky převislé, zobánek měcbýřku po kraji liladký.

265. (J. silvatica Huds. (O. lesní.) Stéblo tupě tříhvanné,
hladké. Klásky samčí 3 — 6, čárkovitě válcovité, řídkokvěté. Listeny
dolejší listovité, dlouze pošvaté. Pluchy vejčitě kopinaté, hrotnaté, bělo-
mázdřité. Měchýřky ellipticky tříboké, bezžebré, zobánek čárkovitý,
s 2 zuby vláskovitě zahrotnatělými. Listy široce čárkovité, chabé, jasně
zelené.

V. 040 — 0'60 m. Rostlina světlozeloná, obloukovitě převislá.

Ij. Květen, červen. Vlhké lesy a křoviny krajin hornatějších. Pomzná.

V okolí brněnském : na svahu Hádů k Svitavě, u Adamova, Blanska, Sloupá
(Makowsky) !, Ochoz (Theimer) !, Lomnice (Pluskal) !, Klobouky (Steiger) !,
háj u Cacovic, Krtiny, Velká a Malá Bukovina, Nový hrad mezi Adamovem
a Blanskem, Chobot poblíž Macechy, u Ostrova, Holštýn, Doubravník, Ned-
vědice. — Kolem Prostějova: v lesích u Hartmanic a Baldovce (Spitzner.)

V kraji znojemském : na Kozí stezce mezi Lukovem a Hardekem, u potoka
Hojka na cestě od Podmolí k dlouhému Šobesu (Oborny), Vysoký kámen a
Fopice u Jihlavy (Reichardt), Heraltický les u Třebíče (Zavřel), kolem Jevišo-
vic (Ritschl), Raděnice, Fryšava, ve skupenině horstva Žákovy hory. —
Hojná u Kroměříže (Palla.) Kolem Olomouce skoro ve všech hájích dosti
četně (Makovvsky), Grygovský les u Olomouce (Spitzner), a odtud až
k Uherskému Hradišti (Schlogl), les Měšťanský u Sumberka (Paul),
Šternberk, Trausnic u Petrovic, Hraběžice, Velký Losin, Spálený les
u Něm. Bohdíkova, Pusté Žibřidovice, Velvice, les u zříceniny Nové
domy, Raškov, Pradědův les. — Ve východní Moravě : Javořina (Holuby) !.
Bažantnice a les u přívozu u Strážnice, Kobela u Kuželová, Klokočník a
Stanovisko u Javorníka, Filipov, na Kotárech, Strany, Havřice, Jelenovská
u Klobouk, Příkaz. — Rusava (Sloboda) I, kolem Vsetína dosti hojná, ale
porůznu (Bubela) !, Cáb, Halenkov, Javorníky, hojná u Velk. Karlovic, Hlu-
boká u Horní Bečvy, Kičera a Javorník u Frenštátu, Velké Kunčice, Sa-
lajské hájemství, Staré Hamry, Smrk. — Les Stolová u Trojanovic poblíž
Frenštátu a na úpatí Kněhyně a Radhoště! (Oborny), kolem Nov. Jičína
(Sapetza) ! Hojná v horách Jesenických : Teplice, Wiesenberk. Winkelsdorf !,
Studénko vá hole (Oborny). Hojná u Karlovské studénky, Mechová stráň.
Medvědí hřeben, Kriech, Křemenný příkop, Janovice, les grunt a zámecký
vrch u Rymařova. Ve Slezsku : Beskyd u Krásné, Moravka. V Těšínsku :
Blogotice, Koňská ! (Kolbenheyer), les kopce u Bogušovic, Kohoutí les a na
j. m. ve Vidnavsku.

/S) pumila Fiek. (a})ud Uechtr. Jali re sb. d. sch. Ges.
1879.) Nízká, jen 008—012 m. v. Klásky samicí 2 — 4, sblíženější a
kratceji stopkaté, pročež skoro přímé, málo převislé. Listy tužší, užší
a kratší.

Pořídku. V Těšínsku: mezi Koňskou a lášnou, zde hojná bez tvaru
základního, jihovýchodní svah Tulu směrem k Lišné a na Mal. Cantorym (Fiek.)

- 160 -

266. C. pseudo-cyperus L. (O. ned osa choř.) Stéblo ostře
tříhranné, drsné. Klásky samčí 3 6, válcovité, hustokvěté, oddálené neb
hořejší poněkud sblížené, dlouze stopkaté, převislé. Pluchy kopinaté se
špicí čárkovitě šidlovitou, brvitě drsnou, as zdélí plodův. Listeny nepo-
svaté neb nejdolejší krátce pošvaté, mnohem delší než stéblo. Měchýřky
vejčitě kopinaté, posléz skoro rovnovážně odstálé, vynikle žebernaté po-
zvolna v dlouhý, šidlovitý, ve 2 hrůtky vybíhající zobánek súžené.
Listeny široce čárkovité, posléz žlutozelené.

V. 050 — 1"00. Pluchy světlozelené, bělomázdřité. Samci klásek
bledě žlutavý, samicí zelený, ztuha osinatý.

% Květen, červen. Příkopy, břehy, bažiny, v jižní části hojnější, jinak
poříflku. V Brněnskii : Okraj kartouzského rybníka u Brna !, u Strachotína
a Pulgarova (Makowsky), kolem nenovického rybníka (Čížek) !, druhý rybník
u Veselky poblíž Troubska; kolem Hrušovan, Frelešdorfu a odtud podél
hranic zemských (Oborny), Olomouc (Sapetza) !, hojná na bažinných lukách
u bzpneckého nádraží (Bubela.) V" údolí Moravy u Star. města a Uh. Hra-
diště (Dr. Karl a Schlogl), pořídku kolem Nov. Jičína (Sapetza), na iipatí
Cantoryho v Těšínsku (Kolbenheyer.)

**) Klásky přímé. Méchýřky přímé, se zobánkem po krajích brvkatě
draslavým, se zuby tu])ými neb hrotnatými. Listeny pošvaté, listovité,
nejhořejší často blánité.

267. ('. hordeiformis Vah I. (C. hordeistichos Vili.
O. j ecmeno vitá.) Stéblo tupé tříhranné, hladké. Klásky samčí 2,
čárkovitě kopinaté, samicí 2 — 4 podlouhlé, hustokvěté, oddálené neb
hořejší sblížené. Pluchy vejčité, hrotnaté, široce bělomázdřité, namnoze
krátce brvitě hrotité. Listeny delší než stéblo. Měchýřky podlouhle ellip-
tické, vně vypouklé a žebernaté, uvnitř ploché, lesklé, přímé, skoro
pravidelně 4 — 5řadé, zobánek hrotnaté dvouklaný, na okraji jemně pilo-
vaný, na přední straně plochý. Listy tuhé, přímé, delší než stéblo.

V. 0-10— 0'25 m. Klásky samicí, někdy výběžkaté. Plody bledo-
zelené.

1\. Květen, červen. Příkopy, bažiny, meze jmenovitě místa slatinná.
Fořídku. U kartouzského cukrovaru u Brna, Otmarov, v bažantnici u Měnína,
kolem Cejče !, hojná podél Dyje mezi Polavou a Novým mlýnem, v příkopech
kolem Nikolčic (Makowsky), Slavkov a na mezích u Křenovic, Terezov a mezi
Terezovem a Morkůvkami. — Na polní cestě poblíž Smradaku u Klobouk (Stei-
ger), na Kobylském jezeře (Obor)iy), Zaječí a hojná mezi Zaječím a Nosi-
slaví (Uechtritz), dosti četně podél Moravy kolem Uh. Hradiště (Schlogl).

268. C. secalina Wahlnb. (O. žito vitá.) Klásky samicí, po-
dlouhlé, nepravidelně víceřadé, nejčastěji rozvětvené, tedy 2- — 4 pospolu
v paždí listenův. Pluchy široce bělomázdřité, s krátkým, brvkatým hrotem.
Měchýřky černé, nelesklé, sotva poloviční velikosti co měchýřky předešlé
rostliny, ostatně jako tato. Nažka podlouhlá, smáčknuté příoblá.

- Kit -

V. 0-08— 0-25 m. Nažky černavcí.

'^. Květon, červen. Jako předešlá, ale mnoliem řídčejší. Kolem Brna
a Měnína (Uechtritz iu lit ad. Oborny), dle Sdílossera též u Napajedel a
1 lodonína.

209. C. Ho viiscliuchiana Hoppe. (('. ful va Autt. O. Horn-
schnchova.) Stéblo tiipohranné. Klásky samicí 2 — 3, vojčité neb po-
dloulilé, hustokveté, vynikle stopkaté, hořejší sblížené. Plucliy přítnpé,
široce bělomázdřité, hladké, bez hrotu. Nejdolejší listen přímo odstálý.
Měchýřky vejcité, obak vypouklé, odstálé, travozelené, neskvrnaté, zobá-
nek krátký, zuby jeho odstálé, na ústním kraji bělomázdřité, lysé. Listy
poněkud tuhé, světlozelené ; prostý mázdrovitý díl ústí pošvy krátce
vejčitý. Listy i s listeny kratší než stéblo. Oddenek volně trsnatý, krátké
obloukovité výhonky ženoucí.

V. 0-20 — 0-40 m. Pluchy kaštanové s úzkým, zeleným, středním
pruhem, těmito a plody lze ho od následujícího druhu snadno rozeznati.

11- Květen, červen. Luka bažinná. Pořídku. Dle Reisseka zde onde
v zemi s C. distans, dle Schlossera kolem Kroměříže, Napajedel a Hulína.
Co C. fulva Godd. v Téšínsko-Bělsku (Kolbenheyer).

270. C. distans L. (O. odstálá.) Stéblo hladké. Klásek samci 1,
samicí 2 — 3, podlouhlé; elliptické, vynikle stopkaté, velmi oddálené.
Pluchy namnoze s krátkým brvkatým hrotem, s bílým krajem uzoučkým
neb žádným, kratší než plody. Nejdolejší listen přímý. Měchýřky vej-
cité vně vypouklé, uvnitř ploché, žebernaté, přilehlé, šj)inavě bledozelené,
namnoze červeně skvrnité, náhle v krátký zobánek zúžené, zuby jeho
trochu rozestálé, bylinné na ústním okraji brvkatě drsné. Volná blánitá
čásť ústí, pošev podlouhlá. Rostlina šedozelená, v hustých trsech.

V. 0'15 — 0'50 m. Pluchy světie-rezavohnědé až kaštanové. Dr.
Celakovský nalezl rostlinu s 8 klásky samičími.

% Květen, červen. Bažinná místa, luka rašelinná. Hojná. V okolí
brněnském: Černovice, Tuřany, Měnín, Moutnice (Makowsky) !, na úpatí Bki-
činských kopců (Niessl) !, u Cacovických mlýniiv, Telnice, Židlochovice, Nosislav.
— Kašnice u Klobouk (Steiger). Příkopy u Čejce (Bubela). V okolí Prostě-
jova : na lukách u Kelčic a Dobrochova (Spitzner). V jižní části znojemského
kraje dosti hojná: Našetice, Popický žleb, v údolí Dyje u Znojma, kolem
Hardeku a Hrušovan a j. (Oborny). Ve východní Moravě : na bažině za bze-
neckým nádražím (Bubela), hojná na Javořině (Holuby)!, Velká, Kuželov,
Louka, Dlouhá a Machova luka u Javorníka, Nová Lhota. — Rusava (Slo-
boda), Nov. Jičín (Sapetza). V Těšínsko-Bělsku (Kolbenheyer).

***) Klásky sblížené, květy nahloučené. Měchýřky přímé, hvězdo-

vité, zralé rovnovážně odstálé.

271. C. flava L. (O. rusá.) Stéblo přímé, hladké neb nahoře
trochu drsné. Samicí klásky 1 — 3, vejčité neb kulaté, hustokvěté, nej-
hořejší namnoze velmi sblížené, přisedlé neb na stopce v i)0Švě zavřené.
Listen nejdolejší obyčejně delší než stéblo, rovnovážně odstálý neb se-
li

— 162 —

hnutý. Měchýřky vejčité, nafouklé, žebernató, delší než pluchy tupé.
Zobánek ohnutý. Rostlina žlutozelená.

'2J. Květen, červen. Pluchy nahnědlé, se zeleným středním pruhem.

a) genuina. Stéblo přímé, tuhé, 0-25— 0-50 m. v., dosti ostře iií-
hranné. Klásky samicí vejčité, velmi sblížené. Měchýřky velké', dozrálé
žluté, se zobánkem čárkovitým, dlouhým, scdinutým. Listy dosíi široké,
ploché, světlozelené.

Rašelinná, vlhká Inka. Hojný v rovině i v horácli. V brněnském kraji :
kolem Brna, Adamova!, Lomnice! (Makowsky), u Svitavy (Niessl), u Klobouk
(Steiger)!, u Čejce (Wiesner), Čertova zmole u Kohoutovic, Boskovice, Leto-
vice, Doubravník, Nedvědice. — Na Sphicliách a u Zešova poblíž Prostějova
(Spitzner). Ve znojemském kraji :■ Náměšť (Roemer), Vranov, Jevišovice, Cížov,
Popický žleb u Znojma, Hrušovany, Lednice (Oborny). Kolem Jihlavy obecná
(Pokorný), též i u Slavonic (Oborny), Borovná, Olší, Řásná, Bystřice, Zdá-
nice, Vitochov, Zvoie, Vlachovice, Pohledec. -- Příkopy u dríhy kolem Olo-
mouce (Makowsky)!, Sumberk (Paul)!, Velk. Losin, Ludviko v, Krumperk,
Star. město, Hyněinské bažiny pod ('erným vrchem, Koldštýn, Ryniařov. —
Winkelsdorf, Teplice (Oborny)!. Ve východní Moravě: hojná kolem físku
(Babela), Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina, Březová (Holuby), Nová hora
u Filipova, Nov. Lhota ; Val. Klobouky (Sapetza) !, Rozsoší u Příkazu, Pulčín,
Hradišov, na louce lesní „Planisku" u Rusavy (Sloboda)!, bažiny v Poschlé
u Vsetína (Bubela)!. Velk. Karlovice, Vysoká, Trojačka, luka u Salajky;
rašeliniště Huti u Star. Hamru (Oborny), Fridland ; Nov. Jičín (Sapetza),
Hranice a Velká (Schlosser). Ve, Slezsku a v Jeseníku: Malenovice (Oborny),
Butosonka, Lysá hora, Krásná; rašeliniště Golich u Rudzic, v Těšínsku
(Reicbardt), Donnerlan u Karlovské studénky. Křemenný příkop, Krioch,
Drehberk, Studénková hole.

b) lepidocarpa Tausch [spec] (C. brachy rrhy uch a
Čelak. Prod. p. 71. O. k rát kozobanná.) Stéblo chabé, 015— 020
m. v. Nejdolejší samčí klásek více zaokrouhlený, často značně oddálený,
s listenem dlouze pošvatým. Měchýřky menší, šíře vejčité, se zobánkem
kratším, sehiuitým.

Bažiny luční a lesní. Pořídku. Nov. město, Rejhartice, Krásná: Po-
pický žleb u Znojma, Slavonice, Velk. kotlina (Oborny).

272. C. Oederi Ehr. (C. or thorrh y ncha Čelak. O. Oeder-
o v a, O. r o v n o z o b a n n á). Stéblo tupohranné, chabé, nízké. Samicí klásky
2 — 3, sblížené, často směstnané, nejdolejší na stopce v pošvě zavřené ;
jeho listen dlouze pošvatý. Měchýřky okrouhlé, menší než u předešlé,
se zobánkem o polovic kratším a namnoze rovným. Listy trochu na-
modrale zelené, zdélí stébla, ostatně jak předešlá, ku kteréž jako pouhá
odrůda připočtena býti miiže.

V. 0-05— 0-30 m. Měchýřky zelenavé.

% Květen, červen. Vlhké písčiny, bažinná a rašelinná luka, prame-
nitá místa. Hojná. Rajský lesík u Brna (Makowsky) a odtud podél Svratky
(Oborny), háj u Cacovic, Bílovice. — Lomnice (Pluskal) !, Svitava (Niessl), u Pro-
tivanova (Spitzner), kolem Cejče (Uechtritz) !, Nov. mlýny a Příkludy (Makow-
sky). Na lukách u Kelčic a Dobrochova poblíž Prostějova (Spitzner). Náměšť

— ](]?, —

a Jindřichov (Roeiner), kolem Jihlavy (Pokorný), pohraniční luka mezi Kadolcem
a Slavonioemi (Oborny). Řásná, bahna u „Velk. Pařezitého" poblíž Kasné, Stra-
choňovice, Věchňov, Zvole, Rokytná, Černá bahna u pramenů Svarcavy, Tři
studně. Počátky u Křivévody, Mal. Morava, Krondórfl. — Podél Moravy : kolem
Olomouce ( jMakowsky ) !, Klužínek a Litovle. — Uh. Hradiště (Schlogl) ; Ja-
vorník, Val. Klobouky, Příkaz, údolí Milořiovky a j. u Velk. Karlovic, bažiny
u Lasa u Rožnova, Gavalčanské hájemství poblíž Salajky. — Rašeliniště
Huti v hoi'. údolí Ostravice (Sapetza)!. Fridlandský díl nov. -jičínského kraje
(Reissek), Hranice a Velká (Schlosser). Ve Slezsku a Jeseníku : Moravka,
Jablunkov; na Tulu v Těšínsku (Kolbenheyer), Praděd (Uechtritz) !, Velk.
kotlina (Fiek)!, Petrštýn, Opava pod Ovčírnou, Studénková hole, údolí šumné
Tise, u Císařské boudy.

fi) elatior Anderson. Stéblo vy.í.ší, (VSO — 0';^5 m. v., štíhlejší
a muohem delší než listy. Klásky podlouhle elliptické, nejdolejší vynikle
stopkatý.

Pořídku. Posud jen : v dolní části Popického žlebu poblíž Trouznického
mlýna u Znojma, odtud však nově založenou cestou částečně vytlačen
(Oborny) a na Čupu u Vsetína s tvarem základním (Bubela).

«.^) Oddenek s plazivými výběžky.

*) Listeny dlouze pošvaté. Klásek samčí 1, řídko 2.

278. C. pil osa Se op. (O. chlupatá). Stéblo hladké. Klásky
samčí válcovitě kyjovité, samicí 2 — 3, čárkovité neb podlouhlé, velmi
oddálené, volnokvěté, na stopkách chlupatýoh. Měchýřky opak vejčité,
tříboké, silně žebernaté, delší pluch, zobánek vně liladký, nahoře
mázdřitý, dvoulaločný neb dvouzubý. Na spodině stébla krátké, hnědo
červené pošvy, které zvolna v listy ])řeeházejí; přízemní listy široce
čárkovité, po kraji a silnějších žebrech roztroušeně chlupaté. Rostlina
tmavozelená.

V. 030 — 0"50 m. Pluchy zelené, s okrajem hnědým; měchýřky
zelené.

% Duben, květen. Světlé lesy, háje, jmenovitě v pahorkatině rozšířena.
Hojná v horských lesích kolem Brna a na Polavských kopcích (Makowsky) !,
Adamov (Theimer)!, Jedovnice, Babice (Niessl)!, Kartouzy, Ochoz, Kanice,
Bílovice, údolí Josefské, zde jmenovitě hojná u Býčí skály odtud až do Krtin,
Blansko, Boskovice, Písařky, Bohonice, Habrůvka, Slavkov, Vyškov, Pavlo-
vice, Šardičky, kolem Krumlova a Vedrovic. — Ve znojemském kraji: lesy
listnaté u Senohrad na Oslavě (Roemor), Mlokový žleb u Velk. Mašovic a
u Trouznického mlýna poblíž Znojma, Smoha u Citonic, potok Hojka na
cestě od Podmolí k Dlouhému Šobesu, u Hardeku, ^ Vranova, Milfrouna
(Oborny). V Grygovském lese u Olomouce (Makowsky). Šumberk a les u BIu-
dova (Paul). Ve východní části: Bzinek a v křovinách Háje u Bzence (Bu-
bela), hojná na Javořině (Holuby), Strážnice; Vsetín (Bubela)!. Ve Slezsku:
na Mal. Ostrém u Těšína (Kolbenheyer), kolem Opavy (Mukusch), kolem
Medvědích skal u Gráfenberku (Wichura).

274. C. sparsiflora Steud. (C. vaginata Tausch. O. po-
šva tá.) Klásky samicí 1 — 3, volnokvěté, na stopkách lysých. Pluchy
vejčité, hrotnaté. Měchýřky tříhranně vejčité, bezžebré, zobánek mírně

W

— 164 —

dlouhý, vně hladký, nahoře mázdřitý, dvoulaločný. Stéblo na spodku
s listy krátkými, dlouze pošvatými, mimo to vyrůstají z oddenku ješté
svazečky travozelených, lysých listův, kratších než stéblo.

V. O 15—0-30 m. Plucliy hnědé se širokým zeleným středním
pruhem. Podobá se poněkud C. panicea, od této však zobánkem, krátkou
čepelí listů stéblových a travozelenou barvou patrně odlišná.

Ij. Červen, červenec. Travnatá, poněkud vlhká úbočí Jeseníka. Velrni
pořídku. Hockšar, Koperník, Velk. kotlina (Gr. FI.), prameny střední Opavy
na Pradědu (Kugler), Vysoká hole poblíž Petrštýna (Baenitz).

275. C. Michelii Host. (O. Micheliova.) Stéblo přímé, nahoře
drsné. Samicí klásky 1- — 2, vejěité neb podlouhlé, dosti volnokvěté, na
stopkách lysých, namnoze zavřených. Pluchy podlouhlé, bělavomázdřité,
s drsným hrotem. Měchýřky opakvejčité, tříboké, tečkované, slabě žeber-
naté ; zobánek dlouhý, čárkovitý, vně draslavý, hrotnatě dvouzubý. Listy
přízemní úzce čárkc)vité, přímé, lysé, světlozelené.

V. 0'25 — 0"45 m. Klásky samčí běložlutavé. Plody velké, zelené.
Rostlina světlozelená.

1}. Květen, červen. Suché lesy, keřnaté stráně, návrší. Ve střední a
jižní Moravě rozšířena, jinde chybí. V brněnském kraji: Písařky u Brtia,
Hády u Obran, Adamov, Polavské kopce (Makowsky)!, Tuřanský les a u Šla-
panie (Niesslj!, u Rosic (Oborny), u Klobouk (Steiger)!, u Pustoměře a
Drysic (Spitzner), kopce u Cacovic, vinice u Obran, Líšeň, Bílovice, Bedřicho-
vice, Hustopeč, Morkňvky, Krumlov, Budkovice, Olbramovice, pod Leskounem
u Vedrovic a koleni Vedrovic. — V okolí prostějovském : v Selouteckěm lese
a na Kosíři (Spitzner). Ve znojemském kraji u Náměště (Roemer), odtud až
po Mikulov, u Vranova, Bítova, Jevišovic, Tasovir, Plece a j. (Oborny), Obora
u Kroměříže (Palla), u Strážnického přívozu, les Háj a Plechovec u Bzence
(Babela), místy u Vehhradského háje (Schlogl)

**) Klásky samčí pravidelně 2 neb více. Měchýřky se zobánkem
vně hladkým. Listeny nepošvaté neb jen nejdolejší kratičce pošvatý.

276. C. palu do sa Good. (C. acuta Curt. C. acutiformis
Ehrh. O. kal už ní). Stéblo silné, ostře tříhranné, nahoře drsné. Samčí
klásky 2 — 4, jich pluchy tupé neb přítupé, samicí 2 — 4, válcovité,
dolejší krátce stopkaté, obyčejně přímé, jich pluchy kopinaté, hrotnaté
neb v drsný hrot zahrotnatělé. Měchýřky smáčknuté dvoustranné, vejčité
neb vejčité podlouhlé, žebernaté; zobánek krátký, krátce dvouzubý. Listy
dosti široké, čárkovité, na rubu sivé ; dolejší pošvy listů nahnědle na-
chové, v síťku roztř(!pené.

V. 0-50 — 1'00 m. Pluchy černohnědé se zeleným střediu'm ])ruhř^m.
Měchýřky sivé, nelesklé.

T]. Květen, červen. Bažiny, břehy, příkopy. V rovině a pahorkatině
obecná, v předhoří pořídku. Beroun (Gans), Vsetín (Bubela). V Těšínsko-
Bělsku (Kolbenheyer) a ještě ve Velk. kotlině (Engler a O))orny ) !. V okolí
Brna: Kartouzy, Obrany, Bílovice, Jedovnice, Tišnov, Cernovice, Rajhrad atd.

— 165 —

/?) Kochiřuia D. C. (spec.) Mécliýřky podlouhlé. Pliichy dlouze
zakončíte, dvakrát, delší než měcliýřky. Klásky kratší než u tvaru zá-
kladního.

Řidčeji: Vyškov, Břeclav; kolem Brna, Hnanice, Wiesenberk (Oborny)-

277. C. vesicaria L. em. (O. puchýřitá). Stéblo ostře tří-
hranné, na hranách obyčejně drsné. Klásky samčí 2—4, čárkovité,
samicí 2 — 4, válcovité, oddálené, nejdolejší převislé; pluchy kopinaté.
Měchýřky vejčitě kuželovité, nafouklé v zobánek ponenálilu zúžené,
přímo odstálé, zobánek s 2 vláskovitě zahrotnatělými zuby. Listy čárkovité,
ploché i se stéblem travozelené, dolejší pošvy hnědočervené se zřetelnou
síťkou.

V. 0-30 — OGO m. Pluchy světlohnědé se světlým středním pruhem.
Plody posléze zelenavožluté.

% Květen, červen. Břehy, příkopy, bažiny. Rozšířena a hojná. V okoh'
brněnském : Kartouzy, Budkovan u Jedovnic, Měnin, Nosislav atd. ; u Pistovic
(Spitzner), ve vyšších polohách na Radersberku u Wiesenberka (Bittner) a
u Švýcarny na Pradědu (Cxrabowski).

278. C. ampullacea Good. (C. rostrata With. O. bubli-
natá). Stéblo tupě tříhranné, hladké, zřídka nahoře drsné. Klásky
samčí 1 — 3, samicí 2- — 3, válcovité, hustokvěté, oddálené, krátce stop-
katé, přímé. Měchýřky kulovitě vejčité, nafouklé, žebernaté, skoro rovno-
vážně odstálé, v úzký a dlouhý, vláskovitě dvouzubý zobánek náhle
zúžené. Listy úzce čárkovité, sivé ; pošvy bez zřetelné síťky.

V. 0"25 — 0"60 211. Pluchy červenohnědé, se světlým středním pruhem,
na konci bělomázdřité. Měchýřky zelenavě žluté, lesklé.

Tj. Květen, červen. Příkopy, břehy, bažiny, rašeliny. Porůzný v rovině
a pahorkatině, v horách hojnější. Schází v okolí brněnském. V kraji pro-
stějovském : na Splachách nad Braniskem, na Zlechově a j. (Spitzner). Ve
znojemském kraji: jen kolem Náměště (Roemer). Kolem Jihlavy: břehy Jihlavy
a u panského mlýna (Reichardt), Pávov (Neumann), toto naleziště však již
v Cecháchj kolem Heřmanova (Schwoder), Spálený žleb u Slavonic (Oborny),
Olešnice (Clupek), Olší, Ochoz u Bystřice, Vitochov, Zvole, Nov. město, Velk.
Losin, Nov. ves, Rymařov. — Kolem Uh. Hradiště (Schlosser a Schlogl), Zubří,
Ženklavský mlýn a Svinec u Nov. Jičína (Sapetza), Hranice (Schlosser), Frid-
land (Schur), Střelná u Libavy a u Berouna (Gans). V Těšínsko-Bělsku,
jako na Cantorym (Kolbenheyer). Hojná v horách Jesenických : kolem Kar-
lovské studénky (Niessl), Koperník, jezerní pole mezi Koperníkem a Fuhr-
mannštýnem !, Velk. jezero na cestě od Frant. myslivny k Mravenčímu vrchu
(Oborny), Opava pod Ovčírnou, zde jmenovitě hojná poblíž Hrázové boudy,
na cestě od Ovčírny k Divokému kamenu, mezi Petrštýnem a Pradědem,
Keilig, Stechplan, Červený vrch, Studénková hole.

279. C. ri pária Curtis. (O. pobřežní). Stéblo ostře tříhranné,
nahoře drsné. Klásky samčí 2 — 6, s pluchami ostnitohrotitými, samicí
2 — 5, válcovité, dolejší stopkaté, často ničí, jich pluchy vejčité, s dlouhým
drsným hrotem. Měchýřky kuželovité, příoblé, tříboké, žebernaté, matně
lesklé, kožovité, nažku ostře tříhrannou volně obkličující, zobánek krátký

— 166 —

s dvouina lirotnatými zu])y. Listy široce tárkovité, sivé. Pošvy bez zře-
telné síťky.

V. 0'60 — rSO m. Pilichy nachově linědé, se zeleným středním
pruhem. Mécliýřky posh^z nahnědlé. Krásný a statný druh.

Ij. Květen, červen. Příkopy, břehy potokav a rybníkův. Rozšířena, místy
schází, jako v kraji jihlavském, v severní části kraje znojemslíého, brněn-
ského a olomouckého. V kraji brněnském: Rybníčky u Kartouz, Rečkovice,
Rajhrad, Měnín, Vranovice, Vyškov, Bosonohy, Troubsko, Veselka, kolem
Břeclavi. — V okolí Znojma j(m ojedinělé, hojná v nížinách Dyje (Oborny).
Obecná v poříčí Moravy kolem Olomouce fVogl a Makowsky), Písek a
silniční příkopy u Uh. Ostroha (Babela), Strážnice; Uh. Hradiště (Schlogl),
kolem Hustopeče (Sapetza) a v Těšínsko-Bělsku (Kolbenheyer).

/9) gracilescens Hartm. (C. r i pária var. grácii i s Siegert
exsicc.) Rostlina štíhlejší, listy užší. Klásky samicí, štíhlejší a poněkud
delší, na dolejšku volnokvěté, někdy všecky dlouze stopkaté a převislé.
Zobánek někdy hlouběji rozeklaný.

Dle Oborného přináleží sem rostlina jemu Steigrem od Kašnic u Klo-
bouk zaslaná.

280. C. nutans Host. (O. rýhovaná.) Klásky samčí 1 — 8,
sblížené, s pluchami přihrocenými až ostnitě hrotitými, samicí 2 — 3,
krátce válcovité, oddálené, dolejší déle stopkatý, jHÍmý; jich pluchy
vejčité, útle zahrotnatělé. Měchýřky vejčité kuželovité, příoblé, tříboké,
podél rýhované, kožovité, nažku velkou, tupě tříhrannou, dosti ztuha
obkličující; zobánek krátký, s 2 hrotnatými zuby. Listy úzce čárkovité,
travozelené.

V. 0'20 — 0-40 m. Rostlina štíhlá. Pluchy tmavohnědé se zeleným
středním pruhem.

% Květen, červen. Vlhké příkopy, kalužiny. Velmi pořídku a jen na
jihu moravském. Na kalužinách jílovitých u Břeclavi a Star. Břeclavi, 1883
mnou objevena.

/5) Trich ocarpae. Měchýřky chlupaté. Oddenek plazivý.

28L C. filiformis L. (O. nitkolistá.) Stéblo tenké, štíhlé,
nahoře drsné i s listy lysé a nasivěle, skoro do polou listnaté. Samčí
klásky 1 — 8, samicí 2 — 8, podlouhlé, elliptické, přisedlé neb nejdolejší
krátce stopkatý. Pluchy vejčité, přihrotnatělé, zdélí měchýřkův. Listeny
s kratičkou pošvou neb nepošvaté. Měchýřky nafouklé, krátce plsťnaté
s plochými žebry, zobánek krátký, kuželovitý. Listy úzce čárkovité,
svinuté ; jjošvy červenavě linědé s útlou síťkou.

V. 0"40 — 0"90 m. Pluchy červenohnědé, se širokým zeleným pruhem.
Rostlina tuhá.

% Květen, červen. Rašeliny, bažiny. Pořídku: bažinná luka u ))ze-
ncckélio nádraží (Bubela). Mechové jc^zero u Reivízu (Gr. Fl.)!. Schlosser
uvádí tento druh pro Dúbravu u Bzence.

282. 0. hirta L. (O. srstnatá.) Stéblo tupoliranné, jen nahoře,
drsné, po celé délce listiiaié. Klásky samčí 1 — 8, sblížené, samicí 2—4

— 167 —

podlouhlé, válcovité, dosti volnokvěté, oddálené, stopkaté. Listeny dlouze
pošvaté. Pluchy široké, roztroušeno chlupaté, s krajem široce bělomázdři-
tým a špicí huňatě brvitou. Měchýřky nadmuté, vejčité kuželovité, silně
žebernaté, šedochhipaté ; zobánek dlouhý, s 2 zuby vláskovité zahrotnaté-
lými. Listy šíře čárkovité, ph^ché i s pošvami chlupaté neb skoro lysé ;
pošvy bez síťky.

V. 0-20— 0-60 m. Měchýřky šedozelené.

% Kveten, červen. Vlhké písfiny, břehy, cesty, příkopy. Všude obecná,
v horách až k 600 in.

/?) hirtiformis Pers. Listy a pošvy lysé. Měchýřky roztroušeně
chlupaté.

Řidčeji. Brno (Oborny), Kartouzy, Slavkov. — Olešnice (Clupek), v údolí
Hradnice u Znojma a u Jevišovic, zde rostliny malé, zakrslé, s měchýřky
skoro lysými (Oborny), Zvoleňovice.

84. Rliyiichospora ValiL Hrotiioseinenka.

283. R. alba Valil. (H. bílá.) Stéblo nitkovité i s listy nasivělé.
Klásky bělavé neb nacervenalé ve svazeěnatém stejně vysokém vrcholíčku,
jehož listeny obyčejně nepřesahují. Stětinky zdélí nažky. Prašníky 2.
Listy čárkovité, žlábkovité. Oddenek trsnatý, bez výběžkuv.

1\. Červenec, srpen. Bažinná a rašelinná luka. Pořídku. Bažiny u Mi-
kovic a Podolí poblíž Uh. Hradiště, zde dosti četný (Schlogl). V Těšínsku:
Blodnice (Kotschy), rašeliniště GoUich u Brónova poblíž Rudzic (Reichardt),
Dolní grunt u Cuckmanthi (Mik.). R. fusca Rom. et Schult., jež uvádí
Schlosser s předešlou pro okolí Telče byly zde Reichardtem, Oborným a
mnou marně hledány.

85. Scirpus L. Skřípina.

1. Phyllothryon Celak. Stéblo listnaté. Listy čárkovité, ploché,
trávo vité.

a) Blysmus Panzer. Klásky v konečném dvouřadém, na dolejšku
často složeném klasu. Stětinky okvětní 3 — 6, řidčeji žádné. Blizny 2.

284. S. compressus Pers. (S. smáčknutá.) Stéblo nezřetelně
hranaté, na spodině s listy a pošvami. Klásky 6 — 9květé, v klase dvou-
řadém, doleji často složeném a přetrhovaném. Pluchy podlouhle kopinaté,
hrotnaté. Stětinky okvětní 3 — 6, nazpět osténkaté. Nažky opak vejčité,
smáčknuté. Listy na hřbetě kýlnaté, nejdoleji žlábkovité i s rosthnou
nasivělé ; pošvy hnědé. Oddenek trsnatý.

V. 0-10 — 0-25 m. Pluchy kaštanové. Podobá se C. disticha.

'4 Červen, červenec. Písčiny, břehy, mokré pastvy, luka bahnivá.
Porůzná, místy schází. Schází bezpochyby v nejbližším okolí Brna. Adamov
(Theimer)!, Lomnice (Pluskal), Klobouky (Steioer), Mikulov, Břeclav (Makow-
sky), Čejč (Oborny). Hojná kolem Náměště (^Roemer), kolem Znojma (Oborny),
poriiznu na lukách u Rotkova poblíž Bystřice, Zvolo, Nov. město. — V po-
říčí Moravy : na vlhkých lukách u Repčína, Černovíra a j. u Olomouce

— 168 —

(Mik), rašelinná luka u bzeneckého nádraží (Bubela,). Star. Břeclav, Rohatec,
Strážnice, Velká, Pulčín a Hradišov u Pulčína. — Hustěnovice u Uh. Hradiště
(ScMogl), Javóřina (Holuby), Rusava (Sloboda), na vrchu Cupu u Vsetína
(Bubela), západní svah Počavské gory u Star. Jičína (Sapetza)!, Hranice
(ř*hlosser)!, Blogotice, Sibice a Mal. Ostrý v Těšínsku (Kolbenheyer).

b) Dichostylis Ness. Klásky v konečném kmželi strboulkovitě
směsi>nanéin, několika lupenovitýrni listeny podporovaném. Stětinky
okvětní žádné. Blizny 2.

285. S. Michelianus L. (S. Micheliova.) Stébla tříhranná,
v trsu, přímá neb položená, v dole listnatá. Klásky malinké, vejčité,
bledozelené. Plncby podlouhlé, přikročené. Listeny 2 — 3, listovité, rovno-
vážně odstálé, zdélí neb delší než stéblo. Nažky smáčknuté, ostrohranné.

V. 0'01 — O' 15 m. Pošvy červenavé, pluchy bělavé se zeleným
kýlem. Podobá se Cyperus neb Carex cyperoides.

0 Červenec — září. Břehy rybníkův, zaplavovaná místa. Pořídku. Cejč
(Kržisch), Kobylí (Reissek), Terezov, Brumovice. — Břehy Moravy u Jarošova
poblíž Uh. Hradiště (Dr. Karl a Schlogl), u Ostroha (Reissek).

c) Euscirpus Neil. Klásky v svazečku neb jednotlivé, dílem
přisedlé, dílem stopkaté, v konečném několika lupenovitými listeny pod-
porovaném kruželi. Stětinky okvětní 3 — 6. Blizny 3.

286. S. maritimus L. (S. mořská). Stéblo tříhranné, pod pro-
středek listnaté. Klásky veliké, rezavobnědé, po 3 — 5 nahloučené, sem
tam též jednotlivé, v jednoduchém neb svazečnatém kruželi. Pluchy
dvouklané, ve výkrojku s hrotem. Listy žlábkovité, s ostrým kýlem.
Oddenek s výběžky, na konci hlízovitě ztlou.stlými.

V. 0-30— 1 00. Pluchy hnědé.

T\. červen, červenec. Příkopy, břehy, vlhké háje. Hojná ve střední
a jižní Moravě a v pohoří českomoravském, jinak ojedinělá. V brněnském
kraji: kolem Brna a Měnína (Makowsky), Blučina a Svitava (Niessl), Kobylí
a Klobouky (Steiger), Cejč (Wiesner), břeh Svitavy u Komárova a Obran,
Černovice, břehy Ponavky a rybníka u Kartouz Nenovice, Rajhrad, Vranovice,
Slavkov, Vyškov, Střelíce, Šardičky, Terezov, Slavětice, Břeclav, Star. Břeclav,
Pošt.orna. — Na lučném údolí za Zešovem poblíž Prostějova (Spitzner), při
silnici do Rataje u Kroměříže (Palla). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemer),
Hrušovany a hojná podél Dyje až k jejímu ústí (Oborny). V českomoravském
pohoří: Telč, IJačice, Věcliňov, Bystřice, Zvole, Hor. Rozinka, Nov. město,
Vlachovice, Pohledec, Zdar, Jimramov, Nov. Jimramov, Javorek. — V poříčí
Moravy: mezi Chvalkovicemi a Pavlovicemi u Olomouce (Mik), Klášter Hra-
disko (Makowsky), mezi Bzencem a Čejkovicemi (Uechtritz), hojná u Bzence
(Bubela), Rohatec, Petrov, Strážnice, Uh. Brod, Havřice, Moravská Ostrava,
Hrušov, Heřmanice. — Ve Slezsku : Blogotice v Těšínsku (Kolbenheyer), Opava
(W. Fl.) Krnov (Schlosser).

ft) compactatus Hoffm. (spec.) Klásky všecky přisedlé.

Hojná pospolu se tvarem základním neb bez něho. Kolem Brna, Měnína,
Znojma, Hrušovan (Oborny), kolem Nenovic, Rajhradu, Vranovic, Vyškova,
Břeclavi atd.

}-) m o n o s t a c h y s S o n d e r. Klásky jednotlivé.

— 169 —

Posud bezpncliyby jen přehlednuta.

287. S. silvaticus L. (S. lesní). St(^blo ín]w iřílirainié, až
nahoru listnaté. Klásky malé, vejčité, jednotlivé neb po 2 — 5, ve svaz-
cích mnohonásobně složený kružel činících, jich stopky draslavé. Pluchy
podlouhlé, útle hrotité. Stětinky okvětní osténkatě drsné, zdélí nažky.
Listy široce čárkovité, ploché. Oddenek s podzemními výběžky a krát-
kými listnatými výhonky.

V. 0-50 — 1-00 m. Klásky četné. Pluchy ěernavozelené, zeleně kýlnaté.

Ij- Květen, červen. Břehy, lesní močály, příkopy, bažiny. Všude hojná.
V Jeseníku: na Donnerlanu u Karlovské studénky asi Í)UU m. — Velk.
(GrabowskJ) a Mal. kotlina (Bachniann).

y5) ramosus Baenitz. Květenství více rozvětvené, méně nahlou-
čené. Klásky nejsou tak hustě při sobě jako u tvaru základního, ný)»rž
jsou s ojedinělými stopkatými promíchané.

Řidčeji: Brno, Lukov, údolí Dyje poblíž ndýna Trouznického u Znojma,
Strachotice (Oborny).

288. S. r a d i c a n s S c h k u h r. (S. koře n u j í c í). Stébla tu |iě
tříhranná, až nahoru listnatá. Klásky vejčitě kopinaté, v.šecky jednotlivé,
pořídku po 2, na stopkách hladkých, v mnohonásobně složeném kruželi.
Pluchy tupé, bezhrotné, lysé. kStétinky okvětní hladké. Listy čárkovité,
ploché. Neplodní lodyhy obloukovitě k zemi skloněné, koncem kořenující.

V. OoO — 100 m. Pluchy černavozelené, zeleně kýlnaté. Podobná
předešlé, v úžlabí listů kruželových někdy svazečky listův.

Ij. Červenec, srpen. Kamenité břehy a kaluže. Pořídku. Trouznický
mlýn u Znojma poblíž žlebu nilokového a odtud na několika místech až ke
Znojmu (Oborny). Renardovice na Visle a u Bělska (Uechtritz), Heraltice
a Krnov v Opavsku (Gr. Fl.).

2. Coleothryon Celak. Stéblo nahé, dole pošvaté ; pošvy bez-
čepelné neb hořejší 1 — 2, s krátkou štětinkovitou neb svinutou čepelí.

a) Schoenoplectus Rchb. Klásky po 3 — 5 ve svazečku, zřídka
výminkou jeden, listenem prodlouženým, zeleným; ve zdánlivé })ostranní
kružel zatlačené. Stětinek okvětních několik. Blizny 2 — 3.

289. S. Tabcrnemontani Gmel. (S. Taber nemo ntano va).
Stéblo oblé, světle sivozelené. Kružel stažený, stopkatých svazků klásko-
vých málo neb žádné. Pluchy nachovými tečkami drsné. Nažka dvouboká.
Blizny 2. Pošvy obyčejně s krátkou čepelí, ostatně jak S. lacustris.

V. 0-60 — 1'00 m. Rostlina tenčí a štíhlejší než S. lacustris již se
v mnohém ohledu podobá. Pluchy nachověhnědé. Nažky, jen poloviční
délky co následující.

T\. Červen, červenec. Bahniska, vlhké háje, příkopy, slatiny. Rajský
lesík u Brna, Mikulov, Lednice, Příkludy, (Makowsky), Nenovice, Krunivíř,
Terezov. — Velmi hojná na bařinných lukách u Březovic a Kelčic (Spitzner).
Čejč (Uechtritz), bažinná luka u bzeneckého nádraží (Bubela).

— 170 —

290. S. lacustiis L. (S. jezerní). Stéblo přímé, oblé, jen na-
hoře .slabě hranaté, travozelené. Klásky podlouhle vejčité, svazky klásku
v složitém kružoili, z největší části sto})katé. Plucliy hladké neb na kýlu
drsné, vykrojené, brvité. Listen květenství často kratší než toto. Nažky
tříboké, jemně přihrocené, obyčejně s 3 bliznami. Pošvy nachové, nej-
hořejší 1-2, někdy s krátkou če])elí, ostatní l)ez této.

V. 1'00 — 2"00 m. Pilichy červenohnědé, s tlustým ostnitým hrotein.

1\. Corven — srpen. Vody stojaté a mírně tekoucí. Obecný a pospolitý.

21)1. S. Pollichii Godr. et Gren. (S. trigonus R o t h.
S. Polichiova). Stéblo ostře tříhranné, s })lochanii poněkud vydutými,
travozelené. Klásky vejčité, ve volném neb staženém, z přisedlých neb
stopkatých svazečků složeném kruželi. Plucliy dvouklané, ostnitohrotité,
třasnitě brvité. Měchýřky dvouboké, ploše vypouklé, jemně přdírocené.

V. 0"B0 — 1"00 m. Plucliy hnědé neb červenohnědé.

% Červenec — září. Břehy, příkopy, místa zaplavovaná. Velmi pořídku.
Posud jen u Star. města poblíž Uh. Hradiště (Scldogl). Schlosser uvádí tuto
rostlinu pro okolí Mašova, kde však marně hledána byla. V Dolních Rakou-
sích obecná.

b) Isolepis R. Br. Klásky v kulatých strboulkách, zřídka jedno-
tlivé, listenem listnatým, vzpřímeným zdánlivě postranní. Štětinky
okvětní žádné. Blizny 3.

2í)2. S. holoschoenus L. (S. šasi no vitá). Stéblo oblé, přímé,
sivé, jen na spodině s pošvami a několika li.sty. Klásky malinké, rezavo-
žlutavé a nahnědlé, četné, v kulatých strboulkách, jichž konečný, při-
sedlý, postranní 1- — 4, obyčejně dlouzestopkaté, odstálé. Listen prodlou-
žený, polooblý, stéblo dokončující. Nažky opakvejčité, tříhranné, hladké.
Pošvy se síťkou, 1 — 2 nehořejší, se štětinovitě svinutou čepelí. Oddenek
válcovitý, dřevnatý, plazivý, s výběžky.

V. 0*50 — 1"00 m. Pošvy žlutohnědé. Pluchy nahnědlé neb žluté,
bělokrajné.

Ij. červen, červenec. Vlhké louky, písčiny, bažiny, v jižní části porůzná.
V kraji brněnském : Vranovice (Reissek), Šardice, Cejč (Makowsky), Gerano-
vice (Oborny). Luka a příkopy u Břeclavi, vlhká luka u Staré Břeclavi. —
Kolem Znojma: na louce podél cesty od Milfrouna k Našeticíim, les Hoja
u Hrušovan a Popic (Oborny), Trasenhofské pastvisko u Mikulova (Domas).
Příkop pod nádražím u Bzence (Bubela), Hodonínský les (Wiesner), mokré
jámy při Předhradské skále na Javořině (Holuby).

/5) australis L. (.spec.) Stéblo nižší, strboulky malé, velikosti
hrášku, jednotlivý přisedlý a zřídka některé stopkaté.

Na suchých místech tvar hojnější: Našeti(;e, Popice, les Hoja u Hru-
šovan (Oborny). Kolem Břeclavi a j.

25)3. S. s e t a c (í u s L. ( S. n i t k o v i t á). Stébla nitkovitá, (h^lší
než přízemní listy, i s celou rostlinou lysá, v trsu. Klá.sky vejčité, malé,
zelenavě nahnědlé; 1—3 ve svazku po straně štětinovitého listenu.
Niižka iříboká, vynilšlc |)riiliovaná, kráicc přihroccná. Plizny 3, tyčinky 2.

— 171 —

V. 005 — 0"20 m. Pošvy luicliovó; plucliy zeloiiavé a čenioiiachové.

Ij- červenec, srpen. Vlhké písčiny, z;iplavovan;i pobň^ží, břehy řek
a rybníkův. Porůzná. Kolem Brna: Svratka mezi Písařkami a Komárovém
(Makowsky), Troul)sko (Oborny), Rajhrad, Tišnov. — V Prostějovskii, u pkim-
lovského rybníka zřídka (Spitzner). Ve Znojemsku : kolem Náměště (Roemer ),
Mikulov (Domasj. V jihlavském kraji : za plovárnou a u Lankvandského
rybníka (Pokorný), Sichrovské rybníky a u pohodnice u Slavonic, u Nové
vsi, rybníky u Velk. Voskesu a Stojeěína (Oborny), Raděnice, hojná u Dolní
a Horn. Bobrové, Pikarec. — Ve východní Moravě: předměstí Olšovec u Bzence
s Cyperus íiavescens (Bubela), Hustopečské rybníky u Nov. Jičína (Sapet.za),
Vsetín (Bubela), Fridland (Schur), velmi hojná u Kunčic a Jjohdanovic
(Schlosser). V Těšínsku (Kolbenheyer).

c) Baeothryon N. Klásky jednotlivé, konečné bez list()VÍi(']io
listenu. Stětinek okvětních několik. Blizny 3.

294. S. p a u c i.fl o r u s L i g li t f. (S. b a e o t h r y o n E h r. S. c h u d o-
květá). Stéblo oblé, útle rýhované, přímé. Klásky krátké, vejčité,
3 — 7květé. Plucliy vejčité, kýlnaté, přilirocené, trvalé, nejdolejší pol-
objímavá. kŠtětinky okvětní drsné. Nažka tříliranná, útle žebornatá, mezi
žebry síťkovitě tečkovaná; zbytek čnělky tříhi'anně jehlancovitý, od nažky
článkovitě neoddělený. Pošvy zavřené, bezčepelné. Oddonok trsnatý,
někdy s krátkými výběžky.

V. 0"05 — 0*25 m. Pošvy i plucliy hnědočervené. Svými plody a
spodinou čnělky jest tento drnli přechodem k rodu Heleocharis.

T\. Červen, červenec. Bažinná a rašelinná Inka, vlhké písčiny. Pořídku
a velmi porůzná. Čejč (Makowsky), bažinná luka na dol. Dyji u Mušova
(Schlosser a Makowsky), nezřídka u Střebovic a Nové vsi (Schlosser), Lobník
v severní Moravě (Uechtritz sen. 1819), Karlův pramen u Velk. Losina (Paul).
Bažiny na Čupu u Vsetína (Bubela). Pořídku u Lomné a mezi Lomnou
a Jablunkovem. — Mezi Mosty a Jablunkovem v Těšínsku (Stein).

86. Heleocharis R. Browii.

295. H. palustris R. Br. (S. bahenní, palach). Stéblo příoblé,
jemně pruhované, přímé, bezlisté, málo lesklé, nasivělé. Klásek konečný,
podlouhlý neb kuželovitý, nejdoleji s 1 — 2 prázdnými, skoro vstřícnými
poloobjímavými plévami, plucliy hořejší přihrotnatělé. Nažka opak vej-
čitá, čočkovitá, bezžebrá. Zbytek čnělky jak dlouhý, tak široký. Blizny 2.
Oddenek oblý, plazivý.

V. 0'10 — •0"50 m. Pošvy červenohnědé. Plucliy hnědé, na okraji
bělomázdřité.

1\. Červen — srpen. Vlhká luka, ))řehy ryl>níkův a řek, mokřady. Obecná.

fi) castanea Celak. Plucliy kaštanové s úzkým středním ])ru-
hem, úzce bělokrajné.

Řidčeji: Černovice, Břeclav. — Kolem Náměště (Roiíiner), kolem Slavo-
nic (Oborny).

— 172 —

2!)6. H. uniglumis Schul t. (Scirpus uniglumis Link.
S. jednoplevá.) Stéblo bczlisté, travozelené, lesklé. Klásky podlouhle
kuželovité. Prázdná pléva 1, dokonalo objímavá. Nažka tečkovaná. Od-
,denek a pošvy lesklé, hnědočervené, ostatně jak předešlá.

V. 0-10 — 0'30 m. Předešlé podobná, štíhlejší. Pluchy větší, ka-
štanové, s úzkým zeleným středním pruhem.

% Červen — srpen. Příkopy a ])ažinná luka. Pořídku. V okolí Prostě-
jova: u Kelčic, Dobrochova a Kobeřic dosti hojná (Spitzner). /elezité bažiny
u Náměště (Roemer), v příkopu pod bzeneckým nádražím s Equisetum hiemale,
hojná na lukách u Šardic poblíž Bzence (Bubela). Dle Mika též na bažinných
lidíách u Holasovic v Opavsku.

297. H. acicularis R. Brown. (Scirp. acicularis L.
S. j ehlovitá). Stéblo nitkovité, silněji rýhované. Klásky podlouhle
vejcité, hrotnaté. Pluchy přihrotnatělé, všecky plodné, nejdolejší stéblo
dokonale objímavé. kStětinky 2 — 4, opadavé. Nažka podlouhle opakvejčitá,
tupě tříhranná, žebernatá, jinak hladká. Zbytek čnělky malý. Blizny 3.
Oddenek nitkovitý, dlouhoclenný, plazivý.

V. 0"03 — 0"20 m. Klásky velmi malé, zelenavé neb nahnědlé; pluchy
hnědé, bělokrajné.

% Červenec, srpen. Písčité a bahnité břehy rybníkfiv a řek, zaplavovaná
místa. Porůznu v rovině i pahorkatině. V jižní části brněnského kraje obecná
(Makowsky), hojná podél Svratky u Brna, u Svitavy (Niessl). Kunštát (Člupek),
břehy Svitavy u Brna, Boskovice, Doubravník. — Za pilou a u třetího mostu
u Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji méně hojný: Náměšť (Roemer),
Tasovice Milfroun, Hodonice u Znojma, kolem Jevišovic a v nížinách dolní
Dyje (Oborny). V jihlavském kraji Lankvandský rybník, prameny Jihlavy
(Pokorný), skoro u všech rybníkův u Slavonic, Nov. ves, Rudolec, Dačice
(Oborny), v bahně rybníkův u Ptačova poblíž Třebíče (Zavřel), Telč, Černický
rybník, v bahně rybníkův u Véchňova, Nov. město. — Kolem Olomouce:
Hajcín a Černovír (Makowsky), Veselí a Uherský Ostroh (Bubela), kolem Uh.
Hradiště (Schlogl), Suchodol (Sapetza), v Těšínsku (Kolbenheyer).

298. H. o vat a Pi,. Brown. (Scirp. o vatu s Roth. S. vej-
éitá). Stébla příoblá, útle rýhovaná, v hustém trsu, nestejně dlouhá.
Klásky vejčité. Pluchy zaokrouldené, tupé, nejdolejší poloobjímavé, všecky
plodné. Nažky opakvejéité, čockovité, hladké. Zbytek čnělky ne tak
dlouhý jak široký. Blizny 2.

Y 015 — 0'40 m. Pošvy nachové. Pluchy světle kaštanové, na
okraji bělomázdřité.

TI Červenec, srpen. Břehy rybníkův a řek. Velmi porůzná. Kolem Brna
posud nenalezena. Ve Znojemsku: u Náměště (Roemer), Novolucký rybník
mezi Grešlovým mýtem a Jevišovicemi (Oborny). Kolem Jihlavy : u Kněžího
dvora, Jindřichov a Hor. Dubenky (Pokorný), hojná u Ptačova poblíž Třebíče
(Zavřel), Stalkov, Nov. ves a Slavonice (Oborny). Ve východní Moravě : písčité
břehy Bečvy mezi Vsetínem a Láskami (Bubela)!, Nov. Jičín!, Hustopeč a Lhota
(Sapetza), Fridland (Sapetza). Ve Slezsku : V Těšínsku kolem Císzova (W. Pí.
a Kolbenheyer), Kylešovice, Sádek, Deštné (Mayer).

- 173 -
87. Eriopliornm L. Siicliopýr.

1. Klásek jeden konečný. Chlapy okvětní, nemnohé, volné po od-
květn kíideřavé.

299. ¥j. ali)inum L. (S. horský). Stéhlo tříhranné, drsné.
Klásek vejčitý, chudokvětý, i)říiný; nejdolejší ])lnclia s tui)onnkým zele-
ným hriitkem. Pošvy na dolejšku stébla otevřené, nejhořejší zavřené se
štětinkovitou čepelí. Oddenek plazi vý, krátkočlenný.

V. Q-IO — 0'25 m. Klásky malé, žlnté rezavohnědé, plnchy hnědé.
Vzezřením Scirpus caespitosus podobná.

Tj- Květen, červen. Pramenitá a rašelinná místa horská. Pořídku. V Jese-
níku jen ve Velk. (Gr. Fl.)! a Mal. kotlině (Bachmann a 0))orny).

2. Klásek jeden konečný. Chlupy okvětní četné, husté, rovné.

300. E. vaginatum L. (S. po svatý). Stéblo oblé, hladké, na-
hoře tříhranné. Klásky podlouhle vejčiié, mnohokvété, pluchy podlouhle
kopinaté, dlouze zahrotnatělé, vesměs blánovité, nejdolejší před kvete-
ním stéblo a dolejší část klásku pošvovité objímající. Na stéblu nej-
doleji 1 — 3 úzké, pošvaté listy, hořeji 2 nadmuté pošvy.

V. 0-25 — 0-50 m. Rostlina šedozelená, pošvy světlohnědé. Plucliy
načernalé s krajem stříbro vitě šedým.

% Duben, květen. Rašeliny a bažiny horské. V Beskydách: rašeliniště
Huti na jižním svahu Smrku (Sapetza), Baranie a Lysá hora (Kolbenheyer).
V Sudetách: Černý vrh, Neuhausberk, Suchá kupa; Kladský Sněžník (Opic)!,
u Císařské boudy, Fuhrmannštýn ; Koperník, jezerní pole mezi Koperníkem
a Fuhrmannštýnem, Studénková hole, Leiterberk, Praděd, Velk. (Oborny) !
a Mal. kotlina, Mravenčí vrh (týž), Drehberk, Červený vrh, Uhuštýn, Keihg,
Stechplan, Velk. a Mal. Jezerník, Česnekový přikop, Děd, na cestě od Ovčírny
k Divokému kamenu, pod Ovčírnou, Petrštýn, Vysoká hole, Velk. Jelení hřeben.

3. Klásků více v krnželi okolíkovitém. Chlupy okvětní jako u 2.

301. E. polystachium R o t h. (E. latifolium Hoppe.,
S, mnohoklasý). Stéblo tupě tříhranné, listnaté. Klásku 5 — 12, posléz
nejvíce převislých, jich stopky srstnatě draslavé; vlna rovně uťatá. Pluchy
zahrotnatělé, jednožilné. Listy čárkovitě kopinaté, ploché, s krátkou
tříhrannou špicí. Oddenek krátký, obyčejně bez výběžkův. Rostlina trsnatá.

V. 025^ — 0'60 m. Pluchy černohnědé.

Tj. Duben, květen. Bažinná a rašelinná luka, místa pramenitá. Hojná
v rovině a předhoří, zřídka v horách. V kraji brněnském: údolí Svitavy od
Svitavy až k Adamovu (Makowsky), Kartouzy u Brna, Josefské údolí!, Cejč!,
Morav. Třebová, Chrastová (Oborny), Evanovice, Boskovice, Letovice, Tišnov,
mezi Bohonicemi, Lískovcem a StřeUcemi, Měnín, Drnovice, Mouřinov, Vyškov,
v Břeclavsku. — Ve Znojemsku: Náměšť (Roemer), Vranov, Popický žleb
u Znojma (Oborny), kolem Jihlavy (Pokorný) a na j. m. v českomoravském
pohoří. — Beroun (Gans), Rudno (Rieger), Velk. Losin, Pekařov, Hynčina
a úpatí Černého vrchu. — Ve východní části : u bzeneckého nádraží (Bubela),
kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Hlusovice (Makowsky), Javořina (Holuby), pod
Hostýnem u Bystřice. — Poschla!, Včelniska u Vsetína (Bubela), Nov. Jičín
(Sapetza)! Mnichy u Těšína (Kolbenheyer), Velk. kotlina (Uechtritz) !.

~ 174 —

302. R. angus tif ol ium R o t li. (E. póly stacliyum L. Sp.
plant. S. úzkolistý). Stéblo slíoro oblé, listnaté. Klásky 3 — 8, posléz
nejvíce ])řevislé, jich stopky hladké, vlna zaokrouhlená. Pluchy vejčité
kopinaté, zahrotnatělé, jodiiožilné. Nažky křídlaté tříhranné, ostnité hro-
tité. Listy čárkovité, žlábkovité neb skoro ploché, v dlouhý tříbočný
hriitek zúžené. Oddenek s výljěžky ])lazivýnii.

V. O 20 — 0"G0 m. Pošvy svétlohnědé. Listy delší, ne vždy užší než
u předešlé.

'4 Duben, květen. Bažiny, bahnitá luka. Hojný a všude rozšířen,
v horáeh řidčeji. V Beskydách : na Javořině (Holuby), na Tulu (Kolbenhoypr),
na Trojaěfe. V Jeseníku: na cestě od hostince na Červeném vrchu k Svýcarně
a ve Velk. kotiiné! (Oborny), ('esnckový příkop atd.

30H. E. gracile Koch. (E. triquetrum Hoppe, S. štíhlý).
Rostlina volně trsnatá, s výběžky plazivými. Stébla tupohranná, listnatá.
Klásky 3 — 4, přímé neb nejdolejší posléz převislý, jich stopky krátce
plsťnaté. Pluchy vejcité, zaokrouhlené na spodku vícežilné. Listy úzce
cárkovitě ko})inaté, žlábkovité, tříhranné.

V. 0'20 — 0"40 m. Jemnější než oboje předešlé. Pluchy matně zelené.

Dolejší ]»ošvy hnědé.

% Květen, červen. Dle Viorhappera La ])ažinných lukách v Kohoutím
lese u Vidnavy.

88 Sclioeíms L. Šášiiia.

304. S. nigricans L. (S. černavá). Stébla oblá, přímá, lysá,
])ošvatá, v trsu. Khískú 5 — 10, černohnědých, ve svazku 2 listeny pode-
přeném. Vnější listen šikmo odstálý, svazek značně přesahující. Pošvy^
hořejší s čepelí svinutou, do polovic stébla sahající.

V. 04 5 — 0'5r> m. Rostlina velmi tuhá, v trsech velice hustýcli.
Dolejší pošvy, listeny a pluchy leskle černohnědé.

'2j. Duben, květen. Bažinná luka, v nížinách. Velmi pořídku. Cejč
(Uechtritz), Mikoviee u líh. Hradiště (Schlogl). Thaler uvádí tento druh pro
Telč, Reichardt však pochybuje, že liy zde se vyskytoval, s čímž se docela
srovnávám neb jsem ho zde, jakož i diuhu pro toto stanovisko uvedeného
,,S. ferru^ineus Ij." marně hledal.

89. CyixTus L. Síuhor.

305. C. fus.cus L. (S. hnědý). Stéblo ostře tříhranné, bezlislé
neb na spodině s 1 — 2 listy i s celou rostlinou lysé. Klásky velmi malé,
podlouhlé čárkovité, v květenství často mnohonásobně složeném, s 2 — 3,
namnoze velmi dlouhými listeny listovitými, skoro rovnovážně odstálými
neb sehnutými. Pluchy přihrotnatělé, do polou se kryjící, tyčinky 2. Blizny
3. Listy ploché, na okraji drsné.

V. 0"05 — -0"35 m. Klásky černohnědé neb zelenavé, řidčeji zelenavo-
hnědé (var. virescens Hoffm. spec.)

— 175 —

0 Corvenec — září. Vllikr písčiiiy, poříčí, zaplavovaná místa, písčité
břohy. Korůzný. Adamov (Theimer), od fínia }ia jih (Makowsky), Nenovioe
a Rosico (Oborny), Cojč (Wiesnor), hojný na lukách a zaplavených místech
u Krnmvíře, porůzný u Terezova a Brumovic. — Ve vodních struhách za Cha-
loupkami 11 Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku : rybník Okarec u Náměště
(Roemor), staré řečiště I)j;je u Nesechleba poblíž Znojma (Oborny). Příkopy
u dráhy a Hajčínské lomy u Olomouce (Mik a Vogl). Na lukách u bzenec-
kého nádraží dosti hojný (Bubela), kolem Uh. Hradiště (Sapetza a Schlugl),
Javořina, pod Lopeníkem a u Březové (Holuby), Lásky u Vsetína (Bubela),
západní svah Pečavské gory u Star. Jičína (Sapetza), při Olše u Těšína
a u Ustroně (líolbenheyer).

30fi. C. flavescens L. (S. žlutavý). Stéblo tupě tříhranné, boz-
listé neb na s])odině 1 — 2list<', lysé. Klásky větší podlouhle kopinat**,
plocliě, v koiioěněm svazečku neb staženém krnželi, 2 — 8 rovnovážně
odstálými listeny podepřeném. Pluchy přítupé, až kw konci se kryjící.
Nažky opakvejčité, dvonboké. Tyčinky obyčejné 3, blizny 2. Listy úzce
čárko vité, kýlnaté.

V. 0"02 — 0.25 m. Klásky dvakrát tak veliké jak u předešlé, špinavo-
žluté neb něco cervenolmědé.

0 Červenec — září. Bařiny. příkopy, břehy. Velmi porůzný. Kolem
Brna: břeh Svratky poblíž Písařek (Tkaný). Rajský lesík, údolí Obravy
u Nebovid (Makowsky), vlhká Inka na úpatí Babího lomu u Lelekovic (Tkaný),
Kunštát (Clupek) !, Rověčín poblíž Kunštátu. — Cejč (Wiesner) !, Náměšť
(Roemer). Předměstí Olšovec stranou ku Bzinku a u nádraží bzeneckěho
(Bubela), údolí u Popovic poblíž Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina, pod Lope-
níkem a u Březově (Holuby). V severní Moravě: bahnitá luka za koupelnou
ve Velk. Losině (Oborny). Ve Slezsku: kolem Krřiova (W. Fl.) a kolem Těšína
(Kolbenheyer).

13. Řád. Juneaeeae Bartl. Sitinovité.

Rostliny tuhé, trávám podobné, s listy oblými neb úzkými, plochými.
Květy ve vrcholícícli kruželovitých, ze svazečkú neb klásků listennatých
složené. Květy obojaké. Okvétí ze 6 prostých, pluchovitých, po kraji
snchomázdřitých lístkuv. Listence pošvaté. Cnélka jedna, někdy kratičká,
se 8 nitkovitýnii bliznami. Tyčinek B neb 8. Sernenník 3 — 1 pouzdry,
s 3 — více vajíčky. Tobolka třícblopná.

Rody:

1. Sernenník do polou neb dokonale tříponzdrý, vícesemenný. Chlopně
tobolky u prostřed s přihrádkou neb semenicí. Listy lodyze podobné,
často s příčnými přihrádkami více neb méně oblé, sitinovité neb žláb-
kovité lysé. 90. Juiicus.

2. Tobolka jednopouzdrá, tříchlopná, bez přihrádek, na spodině
každé chlopně s 1 semenem. Listy ploché, travovité, více neb méně
chlupaté, pošvy zavřené. 91. Lu<.iila.

- 176 -

00. Juiicus Tourn. Sítina.

1. Aphylli. Lodyhy bezlisté, jen naspodině pošvaté, s dlouhým
listenem ])od květenstvím. Květy v kruželi zdánlivě postranním. Z oddenku
plazivého vyrůstají lodyhy ])lodné a neplodné prýty, s jediným, zakon-
čitým, sítinovitým listem. Semena bez přívěskův.

«) Rostlina hustě trsnatá. Lodyha jak brk tlustá, statná, sítinovitá,
kratší nož listen. Kružel vícekrát složený. Tobolka třípouzdrá.

807. J. Leersii Marsson. (J. conglomeratus Aut. non L.
J. communis E. Mey. part. S. obecná). Lodyha oblá, útle čárkovaná,
matně zelená s dření nepřetržitou. Kružel obyčejné kulovitě směstnaný,
listen nadmutě roz.šířený. Lístky okvětní velmi hrotnaté. Tobolka opak-
vejčitá, uťatá na konci s vyniklým pupkem, silně lesklá. Tyčinky obyčejně
3, pošvy nelesklé.

V. 0-25— 0-50 m. Okvětí a tobolka nahnědlé.

% Červen — srpen. Místa vlhká a bažinná, v rovině i hoiáeli roz-
šířena a namnoze hojná.

308. J. effusus L. (S. rozprostřená). Lodyha něco lesklá,
světlozelená. Kružel z větví prodloužených, jeho listen nerozšířen do
nadinuta. Tobolka na konci vtiskla, zbytek čnělky v místě vtisklém.
Pošvy rezavohnědé, ostatní jak předešlá.

Y. 025 -050 m. Okvětí a tobolky žlutozelené neb nahnědlé.
^ červen, srpen. Bažiny, vlhká Inka, l>řehy, příkopy. V celém území
až do 800 m. obecná.

309. J. glaucus Ehrh. (S. sivá). Lodyha oblá, silně rýhovaná,
sivozelená, se dření v přehrádky přetrhovanou. Kružel obyčejně volný.
Lístky okvětní velmi hrotnaté, vnější delší. Tobolky podlouhle elliptické,
tupě tříhranné, ostnitě hrotité, skoro delší než lístky okvětní. Tyčinek
0. Pošvy le.sklé, nahnědlé.

V. 0"30 — 0'60 m. Lístky okvětní žlutohnědé, tobolky tmavohnědé.

'Ij- Červen - srpen. Příkopy, vlhká, jmenovitě hlinitá místa. Porůzná,
v některých krajinách však schází. Kolem Hrna (Makowsky), koleni Slav-
kova, Vyškova, Terezova, Kyjova, Břeclavi. — Kolem Prostějova: u trati na
vlhkých lukách blíž Určíc a j. (Spitzner), hojná kolem Kroměříže (Palla).
Náměšť (Roemer), Znojmo (Oborny). Jihlava (Pokorný), Telč, Bystřice p. P.
— Olomouc (Vogl), Šun)l)erk (Paul), Rudno (Rieger). Kolem čejce, Mutenic
a Hodonína (Ueclitritz). Vsetín (Hubela), obecná kolem Rusavy (Sloboda),
kolem Fridlandu u Fulneku (Oborny), v Těšínsku (Kol))enheyer). Na měst-
ských lukách kolem Yidnavy, na Butterbcrku v Hukovickém lese (Vierhaj)per),
kolem Sorgsdorfa, Vlčic a Javorníku (Latzel).

310. J. effusus X glaucus S c h n i t z 1 e t F r i c k h. Lodyha slabě
rýhovaná, tmavě travozelená. Kruž(íl Vdlný. Tobolka o\n\k vejčitá, tupá,
krátce ostnitohrotitá.

Lístky okvětní nahnědlé, tmavší nož u J. eftusus. Tyčinek 6.
Y. až 060 m. Pošvy méně lesklé, tmavonachové.

177 -

% Červen — srpen. Vlhká, hlinitá místa, mezi rodiči, velmi pořídku.

V dolní části žlebu Popického, v levo při cestě od Trouznického mlýna do
Kounic u Znojma (Ol)orny). Kateřinské lázně poblíž Jihlavy (Pokorný) ; toto
naleziště jest již v Cechách.

311, J. filiformis L. (S nitko vitá). Lodyha oblá, slabá, nitko-
vitá, travozelená, nepřetržitou dření naplněná, jen zdélí listenu. Kružel
jednoduchý, chudokvětý, dosti stažený. Vnější lístky okvětní velmi hrot-
natě, vnitřní přítupé. Tyčinek 6. Tobolky vejčitě kulovité, s krátkou
tlustou čnělkou. Pošvy dosti nelesklé, světlohnědé.

V. 0'20 — 0"50 m. Lístky okvětní bělavé. Tobolky slaraožluté.

% Červen — srpen. Rašeliny, bažinná luka, v rybnících, jmenovitě v horna-
tých krajinách, v rovině namnoze schází. V brněnském kraji pořídku : Raškov
u Lomnice (Pluskal), Kunštát, Olešnice (Clupek), u Protivanova (Spitzner), kolem
Jihlavy (Pokorný), Telč, Slavonice a bezpochyby v celém jihlavském kraji
obecný (Oborny), Hradisko nad brankou na cestě k Dobré vodě. Dolní Bobrová,
Pikarec, Vitochov, Bystřice, Zvole, Nov. město, Star. město. - — Na bažina-
tých lukách u Hartmanic poblíž Prostějova hojná (Spitzner). Hojná v Sude-
tách: Neuhausberk, Černá kupa; Kladský Sněžník (W^r. Fl.), Koperník, Fuhr-
mannštýn, Studénková hole, Praděd (Oborny), na cestě od Vidlice ku Karlov-
ské studénce, mezi Koperníkem a Hockšarem (Vierhapper), Hockšar, Červený
vrch, Velk. Jezerník, Děd, na cestě od Ovčírny k Divokému kamenu, Opava
pod Ovčírnou, Petrštýn, vodorovná cesta od Ovčírny k Frant myslivně,
Vysoká hole, Velk. kotlina. — Rašeliny kolem Těšína (Kolbenheyer), Bogušo-
vice (Fiek.). Temeno Baranie (Uechtritz).

2. Lodyha na spodiné pošvatá, neplodné prýty z oddenku mnoho-
letých druhii se svazečkera listův. Ústí pošev listových naproti čepeli
s br vitým jazýčkem. Semena loďko vitá na obojím konci s blánitým
přívěskem.

312. J. trifidus L. (S. troj klaná). Lodyha nitkovitá, clmdo-
listá, na konci s dvěma štětinovými, přímými listeny, v jich úžlabí 1 4,
v kružel postavené květy. Pluchy hrotnaté, as zdélí podlouhle vejčitých,
dlouhozobanitých tobolek. Listy štětinovité, žlábkovité. Kostlina hustě
trsnatá.

V. O" 10 — 020 m. Okvětí hnědé, bělokrajné, tobolky lesklé, kaštanové.

% Červenec, srpen. Štěrbiny skalní, vlhké kamenité hřbety horské.

V Sudetách: Kladský Sněžník (Opic), Fuhrmannštýn (Uechtritz), zde ve štěrbi-
nách skalních v rozsáhlých trsech. Hockšar, Koperník, Studénková hole,
Praděd, Petrštýn, Velk. kotlina (Gr. Fl. a Oborny). Jezerní p(jle mezi Koper-
níkem a Fuhrmannštýnem, Janova chýže, Drehberk, Vysoká hule, na skalna-
tých místech Pecových kamenů v celých trsech.

3. Lodyhy na spodině neb i svrchu listnaté, z oddenku mnoholetých
druhů se svazečky listův. Ústí jjošev listových nebrvité. Semena bez
přívěskův.

a) Květy v strboulkách nahloučené, tyto v konečném kruželi. Ty-
činek (j. Listy oblé neb něco smáčknuté, duté, s přihrádkami vně patr-
nými. Oddenek rovnovážně plazivý.

12

— 178 —

313. J. lamprocarpus Ehrh. (J. articulatus L. part.
S. 1 e s k o p 1 o d á). Lodyha přímá, hladkcá, oblá neb něco smáčknutá, tak-
též i listy. Kružel mnohonásobně složený, větve rozestálé. Lístky okvětní
podlouhle kopinaté, stejně dlouhé, rovné, všecky hrotnaté neb vnitřní
přítupé, kratší než tobolka lesklá, podlouhle vejčitá, hrotnatá, v zobánek
znenáhla ztenčená. Semeno soudkovitě vejčité, s krrtkou stopečkou.

V. 020 — 0'50 m. Lístky okvětní, hnědé neb zelenavé. Tobolky
hnědé neb černohnědé. Strboulky 3— lokvěté.

'2Í- Červenec, srpen. Mokrá luka, břehy, písčiny, bažiny lesní, v celém
území obecná.

314. J. fuscoater Schreb. (J. alpinus Vili. S. černo-
hnědá). Lodyha obyčejně slabší. Kružel složený, jeho větve dosti vzpří-
mené, tenčí, prodloužené. Okvětí menší, lístky jeho stejně dlouhé, vnitřní
zaokrouhlené, vnější hrotité, kratší než tobolka podlouhle vejčitá, pří-
tupá, v zobánek kratičký náhle ztenčená. Semeno vřeteno vité s delší
stopečkou.

V. 0-20 — 0'40 m. Okvětí i tobolky černohnědé. Malými tmavými
strboulky od předešlé snadno rozeznatelná.

% Červenec — září. Příkopy, bažiny, rašeliny, zvlášť u rybníků porůznu.
V brněnském kraji: u Otmarova a Měnína (Makowsky a Schlosser)!, kolem
Cejče (Wiesner)!, kolem Břeclavi. — V jihlavském kraji: Sichrovské rybníky
u Slavonic dosti řídká, u rybníka blíže Stalkova, raiíeUnná luka u Růžené,
Matějovic a Valtinova (Oborny), Rohatec ; Hodonínský les (Uechtritz), příkop
jižně od bzeneckého nádraží s Equisetum hiemale (Bubela), Drahotouš u Hranic
(Schlosser). Ve Slezsku: bažiny u valchy poblíž Zotiekého dvora, u Velkých
Heraltic, u De.ítné a Spachova (Meyer), Bučkovice a Skalita u Bělska
(Kolbenheyer).

315. J. obtusiflorus Ehrh. (S. tupokvětá). Odstálými neb
rozkladitými větvemi kružele, bělavými lístky okvětními, žlutavými a
hrotnatými tobolkami od předešlé rozdílná. Nalézá se dle Schlossera
v bahně jednoho rybníka mezi Třebíčí a Mor. Budějovicemi, nebyla
však v době novější zde opětně nalezena.

316. J. silvaticus Reichardt. (J. acutiflorus Ehrh.
S. lesní). Lodyha přímá smáčknutá, hladká. Kružel velmi složitý,
z větviček posléz volně rozestálých. Lístky okvětní kopinaté, všecky
zahrotnatělé a hrotité, vnitřní delší, špičkou útlou nazpět ohnuté. To-
bolka vejčitě kopinatá se šidlo vitým zobánkem, málo delší než vnitřní
lístky okvětní. Listy oblé, něco smáčknuté, hladké, uschlé jemně a hustě
rýhované.

V. 040 — LOO m. Lístky okvětní světlo až tmavohnědé. Tobolky
černohnědé, menší než u předešlé a následující.

T]. Červenec, srpen. Mokrá luka, bažiny lesní. Pořídku. Koleni Náměště
(Roemer), Cejče (Bayer), v Grabině u Těšína (Kolbenlieyer), kolem Opavy,
Krnova a Loděnice (Múkusch), Šubertová Kras a Lukov (Vierhapper).

- 179 -

317. J. atratus Krock. (J. nigricaiií? Taiisch. Š. čornavíí.)
Lodyha dosti oblá s 2 — 4 listy. Větve kružele obyčejně přímo odstálě.
Lístky okvětní černohnědé, všecky zahrotnatělé a hrotité, vnitřní delší,
zdélí tobolky vejčitě kopinaté, jednopouzdré, tato í?'e značným zobánkem.
Listy vynikle 7 — 9žebré, suché oddálenými žebry zřetelně pruhované.

V. 0'40 — 1"00 m. Listy nejširší mezi všemi příbuznými.

Tj. Červen, červenec. Příkopy, vlhká luka, bažiny. Pořídku. V nížinách
Dyje mezi Příkludy a Podivínem hojná (Uechtritz), mezi Popovicemi a Pólavou
(Čížek), kolem Znojma: v. Sedlešovickém lesíku, na Kraví hoře (Oborny),
u Sardic ! a v Hodonínském lese (Uechtritz a Makowsky). Ve Slezsku:
u Kuldova a hojná v Bělsku od Bučkovic počínaje (Kolbenheyer).

b) Květy v strboulkách nahloučené, tyto jednotlivé nebo v kružel
sestavené. Tyčinky 3. Listy tenké nitkovité neb štětinovité, bez pře-
li řádek vně patrných. V trsech bez výběžkův.

318. J. supinus Monch. (J. bulbosus L. Sp. pl. O. polo-
žená.) Lodyhy přímé, často položené, kořenující a listnaté, na spodině
obyčejně hlízovitě-ztloustlé. Strboulky často listnaté, na prodloužených
větvích kružele, řidčeji jeden konečný. Lístky okvětní široce kopinaté,
rovné, stejně dlouhé, vnější hrotnaté, vnitřní tupé, něco kratší než to-
bolka. Listy nitkovité, přízemní i lodyhové.

V. 005— 0'25 m. Lístky okvětní světlohnědé neb zelenavé. Tobolky
červenohnědé. Lodyha rostlin ve vodě vzplývajících velice prodloužená.

'2J. Červenec — září. Vlhké písčiny, zaplavované břehy rybníkův, rašeliny,
příkopy. Porůzná. V brněnském kraji u Boskovic (Uechtritz). Ve znojemském
kraji: Jen v okolí Náměště (Roemer). V jihlavském kraji dosti hojná: hlinité
kaluže za Větrným dvorem u Jihlavy (Pokorný). V dačickém okresu skoro
kolem všech rybníkův : Sicherské rybníky u Slavonic, u Nových dvorův, Cesk.
Rudolec, u Valtinova, Matějovic, Růžené a na Kohlberských lukách u Slavonic,
a Kadolce (Oborny), kolem Telče, Slejboř, Pikarec, Horn. a Dolní Bobrová,
řídce u rybníka poblíž Věchňova. — U nádraží olomouckého (Prof. Tkaný).
V Těšínsku a Bělsku (Kolbenheyer), Tomášov (Gr. Fh), Šubrtova Kras a Lukov
(Vierhapper), Bernatice, Dolní forst (Latzel).

^) ul i gin osuš Rotil, (spec.) Lodyha položená, kořenující.

S tvarem základním v jihlavském kraji skoro na všech místech (Oborny)
s tvarem základním v českomoravském pohoří; u olomouckého nádraží (Prof.
Tkaný), sem patří bezpochyby též rostliny V. Latzlem pro Dolní forst uvedené

x) fluitans Lamk. (spec.) Lodyha vzplývající, obyčejně velmi

prodloužená.

Příkopy u Boskovic (Uechtritz). Řidčeji u Jihlavy (Pokorný), u Růžené
a Slavonic (Oborny), u Telče.

319. J. capitatus Weigel. (S. strboulkatá.) Lodyhy přímé,
velmi tenké, v trsu. Strboulek jeden konečný, 6 — lOkvětý, listenem často
prodlouženým podepřený, někdy 1 — 2poboční. Lístky okvětní vejčitě
kopinaté, vnější s dlouhým outlým hrotem, ven ohnuté, vnitřní kratší,
všecky delší než tobolka vejčitá, tupá, krátkoostnitě hrotitá. Listy čárko-
vité, všecky přízemní.

12*

^ Í8Ó -

0 Červen, Červenec. Vlhké písčiny, zvláště rybničně. Velmi pořídkil.
Naloučany u Náměště (Roemer). Ve Slezsku : kolem Těšína (Wimmer), Blogotice
(Kolbenheyer). Zotický dvůr u Opavy (Gr. Fl.), Karslberk na Moravici (Meyer),
"íněstská rašelinná luka u Vidnavy (Vierhapper).

b) Květy jednotlivě roztroušené v kruželích neb jednostranných
vrcholících, nanejvýš v posledních rozvětveních po 2. Tyčinek 6.

<j) Oddenek vytrvalý.

320. J. squarrosus L. (S. kostrbatá.) Lodyha tupohranná,
jen na dolejšku listnatá. Větve složeného kružele ztuha přímé, dolejší
velmi prodloužené, nejdolejší listen kružele s velkou pošvou a krátkou
štětinkovitou čepelí konce kružele nedosahující. Lístky okvětní po-
dlouhlé, přítupé, po kraji široce mázdřité, skoro zdélí tobolky opak-
vejčité, krátce hrotité, třípouzdré. Listy úzce čárkovité, žlábkovité, tuhé,
odstálé neb nazpět ohnuté.

Y^ 020 — 0'40 m. Lístky okvětní nahnědlé tobolky žlutohnědé.

'\ Červenec, srpen. Vřesoviště, rašeliny, okraje bažin, jmenovitě v hor-
natějších polohách. Pořídku. Bahnitá luka u Svitavy (Niessl), Horní Rozinka,
Ochoza u Nov. města, Vlachovice, Fryšava. — Rudno (Rieger). Nový Jičín
(Sapetza), Porubá na Odře (Meyer a Schlosser). Ve Slezsku: rašeliny u Lich-
uova a Benešova (Meyer a Schlosser), Vítkov a Kunčice v Opavsku. — Hojná
na rašeliništích v Těšínsku (Kolbenheyer).

321. J. compressus Jacq. (S. smáčknutá.) Lodyha více
méně, jmenovité dole smáčknutá neb příoblá, štíhlá, dole někdy slabě
ztloustlá. Větve kružele přímé, volné, dolejší prodloužené, hsteny kružele
čárkovité, pošvaté, zdélí nebo kratší jeho. Lístky okvětní, vejčitě po-
dlouhlé, tupé, po kraji mázdřité, kratší neb skoro zdélí tobolky kulo-
vité, tupé, lesklé, dokonale třípouzdré. Listy přízemní a list lodyhový
úzde čárkovité, žlábkovité, přímé.

V. 0-20 — 035 m. Lístky okvětní světlohnědé, se zelenavým střed-
ním pruhem. Tobolka hnědá.

1\. Červen — srpen. Vlhké louky, pastvy, písčité břehy rybničně. Hojná,
až obecná v rovině a předhoří až do 600 m. Obecná v jižní a střední Moravě
a v českomoravském pohoří. Velký Losin, Malá Morava; Šumberk (Paul).
Javořina (Holuby), Vsetín (Bubela), Valašské Klobouky, Pulčín; Nový Jičín
(Sapetza), Rudno (Rieger), Beroun (Gans). V Těšínsku (Kolbenheyer), Lomná,
Jablunkov. — Y Opavsku (Meyer), ve Vidnavsku.

322. J. G e r a r d i L o i s 1. (S. e 1 1 i p t i c k á.) Lodyha slaběji
smáčknutá, příoblá. Lístky okvětní skoro zdélí tobolky elliptické, silně
lesklé. Čnělky zdélí semenníkuv, blizny tmavočervené, ostatně jako
předešlá.

Y 015 — 0"35 m. Lístky okvětní hnědé s okrajem černavým ; to-
bolky tmavokaštanové.

Tj. Květen, červen. Vlhká luka, cesty, zejména na půdě slané. Řidčeji.
Klobouky (Steiger), Krumvíř. Slaná luka na l)ývalém Cejčském jezeře (Uechtritz),
Našetice a Derflice ve znojemském kraji (í)borny), luka na Syi'ovinském potoku
u Bzence (Bubela).

- 181 —

/9) Rostliny jednoleté. Lodyha s 1 až více listy.

B23. J. buf oni US L. (S. žabí). Lodyha příoblá, listnatá, přímá.
Větve kružele prodloužené, přímé. Lístky okvětní kopinaté, přihrocené,
vnější značně delší vnitřních, všecky delší než tobolka ellipsoidní neb
podlouhlá. Listy úzce čárkovité neb skoro štětinovité.

V. 005^ — O" 30 m. Lístky okvětní bělavé se zeleným středním
pruhem ; tobolky žlutohnědé neb zelenavé.

0 červen — podzim. Písčité břehy, luka, role, vlhká místa. Obecná
ve 2 tvarech.

«) c o m p a c t u s Č e 1 a k. Lodyha nízká, silná a hustě trsnatá
s konečnými, nahloučenými květy. V. 003 — 009 m.

/S) laxus Celak. Lodyha pliliá, prodloužená, s dlouhými ze
spodku neb ze středu vybíhajícími větvemi kruželovými. Květy jedno-
tlivé, oddálené.

324. J. tenageia Ehrh. (S. rybničná.) Lodyha příoblá, list-
natá, přímá. Větve kružele dvouklané, rozevřené, velmi tenké, větviček
zpět ohnutých. Květy vždy oddálené menší než u předešlé. Lístky
okvětní vejčitě kopinaté, tupounké, hrotité, skoro stejně dlouhé, zdélí
neb málo delší tobolky kulovaté.

V. 0"08 — O' 15 m. Lístky okvětní tmavohnědé se zeleným středním
pruhem; tobolky kaštanové.

0 Červen — srpen. Vlhké písčiny, zvlášť u rybníků v. Pořídku. Jindřichov
a Hranice (Schlosser a Vogl), dle Schotta též v jižní Moravě.

Míšenci.

325. J. diffusus Hoppe. (J. glauco X effusus Schni z 1.
et Frickh. S. rozkladitá.) Stébla travozelená; pošvy černonachové.
Tobolka opakvejčitá, tupá, ostnitě hrotitá; čnělka zřejmá, ostatně jako
J. Leersii.

V. 0-30— 0-60 m.

T\. červen, červenec. Příkopy, vlhké písčiny. Pořídku. Posud jen pod
Lopeníkem (Holuby).

91. LuzuLa I). C. Bika.

1. Květy jednotlivé neb po 2 — 5 ve svazečkách. Větve kružele
okoličnaté, obyčejně jednokvěté. Semeno na konci s velkým srpovitým
přívěskem.

326. L. pil osa Willd. (L. vernal.is D. C. B. chlupatá,
jarní). Větve kružele namnoze tříkvěté, velmi tenké, jednoduché neb
rozvětvené, některé po kvetení sehnuté, delší než jich listeny. Lístky
okvětní široce kopinaté, hrotnaté, kratší tobolky tupé, krátce hrotnaté.
Listy přízemní, čárkovitě kopinaté, k dolejšku silně zúžené, lodyžní 3 — 4,

— 182 —

•s čepelí mnoliem kratší, na okraji dlouhovlnitě chlui^até. Lodyha iiřímá.
Oddenek \olne trsnatý.

V. O" 15 — 0-40 m. Lístky okvětní kaštanové, zřídka bílé. Lodyha
íjlabá posléz položená.

Ij. Duben, květen. Křoviny, stinné lesy, zvlášť horní. Porůzná. V brněn-
ském kraji: kolem Brna, Adamova, Sloupu, Chrastové, Slavkova, Pojdomu
(Makowsky) !, mezi Ostrovačicemi a Vev. Bytiškou (Niessl) !, Lomnice (Pluskal)!,
kolem Bílovic, Krtin, Žlíbek u Žerůtek, Letovice, luhy u Vinného vrchu u Kun-
štátu, Cinzendorf, Kuřim, Tišnov, Hřeben u Žďara, Bučovice, Mouřinov, Lulč,
Rychtářov, Vyškov, Pavlovice. — V Prostějovsku : v Krůpovém žlebě, v Doma-
myslickém a Selouteckém háji (Spitzner), v Ratajském a Popovickém lese,
zřídka v zámecké zahradě u Kroměříže (Palla). V jihlavském kraji : kolem
Jihlavy (Pokorný), Slavonice, Star. Hobzí a u Třebíče (Oborny). Telč, Hradisko,
Bystřice, Zvole, Nové město, Žďár. — • V poříčí Moravy : od Uher. Hradiště
(Schlógl), až k Olomouci; jako Sv. Kopeček, stranou Homboku u Olomouce
(Mik), porůzná v lese Grygovském (Makowsky), v Angerském lese u Blude va
a v Měšťanském lese u Šumberka (Paul), kolem Berouna (Gans), u Rudna
(Rieger), až ke Střelné u Libavy (Burghauser). Ve východní části: Strážnice,
Nová Lhota, Uher. Brod, Val. Klobouky, Vel. Karlovice: Javořina (Holuby)!,
u Rusavy (Sloboda), kolem Vsetína (Bubela)!, Vysoký les u Nového Jičína
a na Priskovně u Kapřivnic (Sapetza). Ve Slezsku: Moravka, Jablunkov. —
Kolem Těšína a Koňské ! (Kolbenheyer) ; s bílými lístky okvětními v lese
Bořku u Bystřice v Těšínsku (Kotschy), hojná ve Vidnavsku : jako Butterberk,
Kohoutí les u Studénky atd. — Nassdorfský les, u Javorníka, Sorgsdorfa,
Bílého potoka, u Zighartic, Friedberka, v údolí u Frývaldova, u Reivízu, nad
Waldenburkem (Vierhapper).

327. L. flavescens Gaud. (B. žlutavá.) Kružel delší než
listen, větve jeho obyčejně jednokvěté, po kvetení přímé. Lístky okvětní
kopinaté, přihrocené, kratší tobolky kuželovité, tupé. Listy přízemní
čárkovité, hrotnaté. Oddenek tenký, plazivý, výběžkatý.

V. O" 15 — 0"30 m. Lístky okvětní slamožluté neb nahnědlé.

2|- Duben — červen. Listnaté a jehličnaté lesy Beskyd slezských. Po-
řídku. V Těšínsku: lesy jedlové mezi Bystřicí a Košařiskem (Ascherson).
Severní svah M. Cantoryho u Ustroně, zde 1872 Fritzem pro území objevena.

2. Květy po 2 — 5 v svazečkách, kružel mnohonásobně složený.
Semena bez neb s malými přívěsky.

328. L. maxima D. C. (L. sil vat i ca Gaud. B. největší.)
Lodyha statná, silná. Květy po 2 — 3 pohromadě neb i jedaotlivé, listeny
v kruželi mnohem kratší než větve. Lístky okvětní kopinaté, dlouze
hrotité, zdélí tobolky. Semena bez přívěskův. Listy oddenkové rozložené,
čárkovité kopinaté neb čárkovité, dlouhé, lodyžních 5 — 6, pošvatých,
s krátkou čepelí. Oddenek tlustý, šikmo vystoupavý.

V. 0'50 — LOO m. Lístky žluté neb nahnědlé. Listeny žlutavě lesklé.

Tj. Červen, červenec. Vlhké stinné lesy horské. Výminkou kolem Olomouce :
na Sv. Kopečku (Mik a Vogl) a v Mikovickém lese (Vogl). V Beskydách:
lesy u Bystřičky poblíž Vsetína (Bubela), Smrk u Celadny, Kněhyně, Radhošť
(Sapetza a Oborny), Černá hora, Javorník, Klín, Polána mezi Klínem a Smrkem ;

— 183 -

Lysá hora a Baranie (Kotschy), Skalka, na Stačovce (IJeclitritz), u pramenů
Bialy a kolem Klimčoku (Kolbenheyer). Hojná v Sudetách : Kladský Sněžník
(Opic) !, Saalvíz (W. Gr.), Suchá a Černá kupa, les ri Oldřichovy boudy,
Dreištýn, Sleglův les, u Císařské boudy, Fuhrmannštýn, Sosskamm, Hockšar;
Koperník, Studénková hole, Leiterberk, Praděd, Červený vrch, Radersberk
u AViesenberka, Mravenčí vrch (Oborny), Karlovská studénka (Niessl), Reivíz,
Kopřivová kupa (A^^ierhapper), les pod Drehberkem u Doln. Tomášova, Drch-
berk, stráň ('erného příkopu, údolí šumné Tise, Keilig, Uhuštýn, Velk, a Mal.
Jezerník, Medvědí hřeben. Děd, Švýcarna mezi Pradědem a Petrštýnem, Petr-
štýn, Vysoká hole, Svinský příkop, Frant. myslivna. Zámeček, Kriech, Jelení
hřeben. Břidlicová hole, Hofberk, Horndlštýn.

329. L. albida D. C. (L. angustifolia Garcke, June. a n-
gnstifolius Wulf. B. bělavá.) Květy po 2 — 3 pohromadě neb též
jednotlivé v konečném složeném kruželi, větve jeho přímé neb odstálé,
listeny zdéh' větví kružele neb delší. Lístky okvětní hrotnaté, delší než
hrotnatá tobolka. Semena s velmi malými přívěsky. Lodyha přímá, lysá,
nejdoleji s hnědými pošvami, nad těmi čárkovité, přímé, na okraji
chlupaté, přízemní listy, listy lodyžní stejně dlouhé, pošvaté.

V. 0'40 — 0-75 m. Listy okvětní bělavé, zřídka bledě narůžovělé,
též světle neb tmavě červenohnědé (jS. rubella Hoppe ; v. čupřina Rochel),
velmi zřídka černohnědé (v. fuliginosa Aschs.).

Tj. Květen, červen. Křovitá návrší, světlé lesy a háje. Všude rozšířena
a hojná, u Karlovské studénky řidčeji (Niessl). /9. v předhoří a horách hojná:
jako Červený vrch. Medvědí hřeben. Praděd, Petrštýn, Velký Jelení hřeben,
Hofberk atd.

3. Klásky mnohokvěté, vejčité až podlouhlé. Semena s kuželovitým
přívěskem.

330. L. multiíiora Lejeun. (B. mnoho kvétá.) Lodyha dosti
tuhá, vyšší a silnější. Klásky obyčejně podlouhlé, mnohokvěté, četnější,
stopkaté, přímé neb něco odstálé. Prašníky asi zdélí nitek. Cnělka
kratší než vaječník s bliznami útlejšími, jen z části čnějícími, dříve
opadává. Semeno vejčité s přívěskem o polovic kratším. Rostlina hustě
trsnatá, ostatně jako L campestris.

V. 0"15 — 040 m. Okvětí obyčejně kaštanové neb světlohnědé, na
stinných místech žlutavé neb zelenavěbílé (L. pallescens Hoppe, non Bess.)

Tj. Duben, květen. Lesy, pastviny, křoví. Porůzná. V brněnském kraji :
Adamov (Makowsky), Písařky (Reissek), údolí Obravy u Žilošic, Bystrc, Ostro-
vačice stranou k Veveří (Niessl), Kartouzy (Oborny), Soběšice, Outěchov,
Bílovice, Velk. a Mal. Bukovina, Blansko, Letovice, Boskovice, Střelíce, Tečice,
Zbejšov. — V okolí Prostějova : na Kosíři, na pasece v Žarovickém hájemství,
na Boří u Hartmanic (Spitzner). Náměšť (Roemer) a odtud skoro v celém
znojemském kraji hojná (Oborny). Rozšířena v českomoravském pohoří. Roz-
šířena v severní Moravě: Měšťanský les u Sumberka (Paul), kolem AViesen-
berka a Rejhotic (Bittner). Petrovice, Velk. Losin, Pusté Zibřidovice, Krum-
perk. Malá Morava, Rymařov. — Až k Olomouci, zde v Grygovském lese
(Makowsky), ojediněle v lese Háji u Bzence (Bubela) Uh. lirod. V Beskydách:
Javorník, Nová Lhota, Javořina, Velk. Karlovice, Trojačka; u Bobrku poblíž

— 184 —

Vsetína (Bubela), Vysoký les a kopec Sv. Hynka u Nov. Jičína, Heilův vrcli
n Bludovic, (Sapetza), Radhošť, Kněhyně, Smrk, Lysá hora (Oborny), Ostravice.
Ve Slezsku: Moravka, Jablunkov, Těšín, Odry, ve Vidnavsku.

- fi) fu SCO nigra Celak. Lístky okvětní, obyčejně černohnědé.

V horách, někdy i v předhoří. Černý vrch, Kladský Sněžník, Leiterberk,
Praděd, Petrštýn, Velk. kotlina, Svinský příkop, Velk. Jelení hřeben.

y) congesía Lej (spec.) Rostlina nižší, klásky krátce stojikaté
až přisedlé, v strboulku nahloiičené.

Skoro význačně na Kraví hoře a na Poltenberku u Znojma (Oborny).

331. L. campestris D. C. (B. ladní.) Lodyha přímá, lysá. Klásky
vejčité v okoličnatém kruželi. Klásek konečný obyčejně přisedlý, pobočné
stopkaté, posléz převislé. Vnější lístky okvětní kopinaté s odstálým nebo
zpět ohnutým hrotem, vnitřní kratší, elliptieké. Prašníky až šestkrát
delší než nitky. Cnělka zdélí neb delší než seraenník, s bliznami vy-
čnívajícími, pozdě opadající. Semeno skoro kulovité s velkým přívěskem.
Listy čárkovité neb čárko vité kopinaté, brvité. Rostlina volně trsnatá.
Oddenek poněkud plazivý s krátkými výběžky.

V. O" 10 — 0*20 m. Lístky okvětní obyčejně kaštanové.

Ij- Březen, duben. Světlé lesy, háje, návrší, vřesoviště. V rovině a před-
hoří obecná.

332. L. pallescens Bess. (B. drobounká.j Lodyhy četné,
útlé, plihé. Klásky přímé neb postranní odstálé, od sebe vzdálené, až
s 20 malými květy, Kružel z mládí kratší než nejdolejší listen. Vnitřní
lístky okvětní elliptieké kratší než podlouhle kopinaté, dlouze zahrocené
vnější. Cnělka mnohem kratší než semenník, záhy opadající. Semeno
vejčité s přívěskem o polovic kratším. Listy světlozelené, širší. Rostlina
hustě trsnatá.

V. 0'10 — 0"30 m. Lístky okvětní bledé, zelenavé neb málo na-
hnědlé, 2 — 3krát menší než u obou předešlých. Tobolka kaštanově hnědá,
řidčeji nahnědle žlutá.

Ij. Květen, červen. Suché lesy, výslunná luka a pastvy, vřesoviště.
Pořídku. Borové lesy kolem Soběšic u Brna (Schur: Uechtritz in lit. ad
Oborny), velmi pořídku v lesích borových kolem Znojma (Oborny). Četněji
v lesích Bzinku a Plechovci u Bzence (Bubela), hojná v lese Hodonínském
(Niessl). Ve Slezsku : vyšší polohy Beskyd (Reissek), před Koňskou u Těšína
(Fiek). —

333. L. sude ti ca Presl. (B. horská.) Lodyhy jednotlivé, tužší
než u předešlé. Klásky méně četné (5 — 10), větší a více nahloučené.
Čnélky později opadající. Přívěsek vejčitého semene velmi krátký, as do
čtvrt semena. Oddenek krátce plazivý.

V. 0.15 — 0"40 m. Okvětí a tobolky černohnědé.

1\. Červen, červenec. Travnaté, kamenité stráně a hřebeny Sudet, zde
rozšířena. Suchá kupa; Kladský Sněžník (Uechtritz)!, Koperník, Fuhrmannštýn,

— 185 —

Studénková hole a j. jako u Karlovské studénky (Niessl) !, Leiterberk, Praděd,
Děd, u Ovčírny, Petrštýn, Vysoká hole, vodorovná cesta od Ovčírny k Frant.
myslivně. Svinský příkop, Velk. Jelení hřeben. Břidlicová hole.

14. Řád Liliaceae D. C. Lilijovité.

Rody:

1. Tulipoideae Endl. Plodem tobolka mnohosemenná. Semena
smáčknutá, s bledým, lioubovitým neb tvrdým osemením. Oddenek
cibulovitý.

a) Lístky okvětní bez medníkův.

<j) Okvětí zvonovité, opadavé. Prašníky přímé. Blizny přisedlé,
třílaločné. Tobolka tříboká, třípouzdrá, pouzdra mnohosemenná.

92. TuUpa.

b) Lístky okvětní s medníky.

(i) Lístky okvětní, dole zvonkovité, poněkud spojené, nahoře od-
stálé neb sehnuté, na nehtu s medovou rýhou. Prašníky na nitku příčmo
postavené. Čnělka skoro kyjovitá s tříbokou bliznou. Pouzdra tobolek
s četnými semeny. 93. Lilium.

ft) Lístky okvětní hvězdovitě odstálé, bezmozolné, žluté, na spodině
poněkud spojené. Prašníky na nitce přímé. Cnělka nitkovitá, přímá,
s nezřetelně třílaločnatou bliznou. Tobolka tříboká s pouzdry chudo-
semennými. 04. Gagea.

2. Aspodeloideae Endl. Tobolka chudosemenná. osemení
koravé, černé. Oddenek cibulovitý.

a) Okvětí ze 6 prostých lístkův. Prašníky na nitku příčmo položené.
«) Tyčinky k lístkům trvalého, livězdovitého okvětí nepřirostle.

Květy v hroznu listenatém. Pouzdra tobolky 4 — 6semenná; semena
okrouhlá neb hranatá. 96. Ornithogalum.

/9) Tyčinky šidlovité, dolejškem ku spodku livězdovitých, obyčejně
opadavých lístkův okvětních přirostlé. Květy modré, v hroznech, pouzdra
tobolky 4 — 6semenná. Semena okrouhlá neb podlouhlá.

96. Scilla.

y) Prašníky svými na dolejšku rozšířenými nitkami k lístkům
hvězdovitého neb zvonkovitého, trvalého okvětí přirostlé. Květy v okolíku,
před rozvitím toulcem 1 — 2listým obalené. 97. Allium.

b) Okvětí srostlolupenné.

a) Prašníky přímé, uzavřené. Okvětí kulovitě vejčité neb trubko-
vité, krátce šestizubé. Blizna nezřetelně třílaločná. Tobolka ostře tří-
hranná, pouzdra její 1 — 2semenná. Semena kulovitě hranatá.

98. Mvscari.

3. Asparageae Čelak. Oddenek bezcibulný. Stopky květní člán-
kované. Plodem tobolka nebo bobule. Semeno s černým kornatým osemením.

— 186 —

a) Květy obojaké. Stopka květní nad dolejškera článkovaná. Okvětí
prostoplatečné, hvězdovitě rozložené. Tyčinky na lůžku vetknuté. Cnělky
nitkovitě. Pouzdra tobolky 4 — 6scmenná. 99. Anihericiim.

j, b) Květy pometáníra dvoudomó. Okvětí zvonkovité, šestiklané.
Cnělka tříklaná. Bobule kulatá, s pouzdry dvouPémennými.

100. Asparngus.
4. Smilaceae R. Br. Oddenek válcovitý, plazivý. Stopky květné
nočlánkované. Plodem bobule. Osemení světle blánité.

a) Okvětí 4 — íídílné, lístky dosti stejné. Cnělka 1.

«) Okvětí zvonkovité, až ke spodině šestidílné. Cnělka nitkovitá,
Bobule třípouzdrá, pouzdra vícesemenná. 101. IStreptopus.

fi) Okvětí 4- — Gdílné, s lístky rozloženými neb nazpět ohnutými.
Cnělka krátká, tlustá. Bobule kulovitá, pouzdra její 1 — Ssemenná.

102. Mojantho.vium.

y) Okvětí kulovatě zvonovité. Tyčinky na spodku okvětí vetknuté.
Květy v hroznu. Cnělka krátká, tlustá. Pouzdra kulovité bobule
1 — 2semenná. 103. Convalaria.

o) Okvětí trubkovité šestizubé. Tyčinky z prostředka okvětí vy-
niklé. Stopky jedno- až vícekvěté, v úžlabí listův, 104. PoJi/gonatum.

b) Okvětí osmidílné.

«) 4 vnější lístky větší kalichovité, 4 vnitřní úzké, čárkovité,
korunovité. Tyčinek 8. Cnělky 4. Bobule 4pouzdrá. 105. Paris.

92. Tiilipa Touni. Tulipán.

334. T. silvestris L. (T. lesní.) Lodyha 2 — 31istá. Listy čárko-
vité kopinaté, světlozelené. Květ jeden konečný, před rozvitím ničí. Lístky
okvětní pod koncem plsťnatě vousaté, vnitřní širší, na dolejšku i s nit-
kami tyčinek vousaté.

V. 0-25— 0-40 m. Okvětí žluté, vonné.

% Duben, květen. Trávníky lesní i zahradní. Pořídku a někde jen
zdivočilý. U Slavkova (Oborny) !, travnaté zahrady u Fernštýna 1880, travnaté
zahrady u Vyškova, les Novosady u Ždánic ; kolem Mikulova (Stupp), u Selce
poblíž Mikulova (Haslinger), zámecká zahrada u Sádku (Dr. Růžička), Uherčice,
v některých zahradách kolem Znojma, jmenovitě v údolí Leskavy (Oborny),
příkopy na valech před Litovelskou branou u Olomouce (Makowsky) a na
lukách (Oborny), Květná zahrada u Kroměříže (Palla). Po dvě léta na poli
před Angerským lesem u Bludova (Paul). Ve Slezsku : Dlouhá hora u Linhartic
poblíž Krnova a Stemplovické sady u Opavy (Rohrer a Meyer).

93. Lilium L. Lilije.

335. L. martagon L. (L. zlatohlavá.) Lodyha přímá listnatá,
nahoře krátce chlupatá. Listy elliptické neb ellipticky kopinaté, krátko-
řapičné, prostřední j)0 3 — 8, ve 2 3 |)řeslenecli, hořejší kratší pří-

— 187 —

sedlé a střídavé. Květy v konečném řídkém hroznu převislé. Lístky
okvětní ohrnuté. Cihule tlustošupinatá, zlatožlutá.

V. 0'50 — 1"00 m. Okvětí růžové, nachově skvrnité. Vůně omamující.

"Ij. Červen, červenec. Listnaté lesy, háje, horní luka, keřnaté ^stráně.
Všude rozšířena. V brněnském kraji: Brno (Makówsky) a sice Písařky, Červený
kopec, Holedná u Jundrova atd. — Adamov, Sloup, Lomnice, Mor. Třebová
(Makówsky). Ostrovačice stranou k Veveří (Niessl), Hády, Ivančice, Slapanice,
Střelíce (Oborny), Líšeň, Ochoz, Kanice, Bílovice, Vranov, hojná u Ořešína,
Krtiny, Velk. a Mal. Bukovina, Kuřím, Cebinka, hojná u Boskovic, Syčka
u Bačova, Letovice, Korýtka u K( chová, Doubravník, Nedvědice, Rozdrojovice,
Bystrc, Lískovec, Bučovice, Mouřinov, Cerčín, Vyškov, Pavlovice (rostliny velmi
silné a statné), les Habrůvka u Dambořic, Krumvíř, Kobylí, Velk. Pavlovice,
Studénka Mariánská a údolí Rokyt né u Krumlova, Vedrovice, Maršovice. —

V okolí prostějovském: na Kosíři, v Krůpovém žlebě a v Selouteckém háji
( Spitzner) Obora u Kroměříže (Palla). Hojná ve Znojemském kraji : Náměšť
(Roemer), kolem Bítova, Jevišovice, Vranov, Lukov, Hardek, Devět mlýnův,
údolí Dyje u Trouznického mlýna poblíž Znojma. Polav^ké a Mikulovské
kopce (Oborny). V kraji jihlavském: pravý břeh Jihlavy za panským mlýnem
u Jihlavy (Pokorný), na Špičáku (Reichardtj, kolem Dačic (Oborny), u Telče.

V olomouckém kraji : Sv. Kopeček (Vogl), Grygovský a Chomout( vský les
u Olomouce (Makówsky), Zábřeh (Pánek), Beroun (Gans), Rudno (Rieger),
lesy kolem H( rky (Mik). Ve východní Moravě: Hodonínský les (Uechtritz),
hojná kolem Bzence (Bubela), v Mikovickém lese blíže Uher. Hradiště dosti
hojná (Schlogl), u Banova (Makówsky), Javořina (Holuby), Kobela u Kuželová,
les na Máchových u Javorníka, les pod Javořinou u Strany, Hůrka blíže
UL Brodu, Prakšice, Chrast' u Bojkovic. — Val. Klobouky (Sapetza). Javorník
a Zopské lesy (Sloboda), Vsetín, zde též s bílými květy (Bubela), Val. Mezi-
říčí (Klanic), Velk. Javorník a Kičera u Frenštátu, Lichnov. — Svinec u Nov.
Jičína a Pečavská gora u Ičiny (Sapetza), Hranice (Vogl) Ondřejník u Frid-
landu (Oborny). Hojná v Jeseníku : kolem Sumberka a sice u Kopřivová
a Vel víc (Paul), Koldštýn, Winkelsdorf, Červený vrch (Oborny) a odtud až
k Berounu, pak u Karlovské studénky (Niessl). Star. město, Chrastice, Stříbr-
níce, Česnekový příkop, úbočí Medvědího hřebene, poblíž temena Pradědu,
úbočí Dědu, Velká kotlina. — Ve Slezsku na Tulu, Cantorym a Kamenické
výšině (Kolbenheyer). Kostelní vrch u Krnova, Vidnava, Kunčice, Stachlovice.

336. L. bulbiferum L. (L. cibulkonosná.) Lodyha přímá;
listnatá, na dolejšku krátce chlupatá. Květ jeden neb 2 — 4hroznovité
neb skoro okoličnaté, přímé. Lístky okvětní zvonkovitě nálevkovité, na
spodině bradavičnaté. Listy kopinaté, hoření čárkovitě kopinaté, střídavé,
přisedlé, v úžlabí často s cibulkou. Cibule vejčitá, tlustošupinná, bělavá.

V. 0'40 — 0*70 m. Okvětí oranžové, uvnitř hnědě skvrnité.

T\. Červen, červenec. Lesnaté stráně, luka horská, meze a pole. Pořídku
a hlavně v krajině kolem Starého města. — Luka horská na jihovýchodním
úbočí Kladského Sněžníka (Milde), lesní okraje u Josefova (Uechtritz), horní
lesní hranice západního svahu Fuhrmannštýnu (Makówsky), hojná u Přemy-
slova (Bachmann) a poblíž Koldštýna na ovesních polích (Fritze a Oborny),
Františkov, Nov. Losin a na cestě odtud k Přemyslovu (Oborny), zdivočilá
v panských sadech u Vsetína (Bubelaj.

— 188 —

94. Gagea Salisb. Křivatec.

1. Pod jediným listem cibulovým jen jedna přímá mladá cibulka,
vyssátými šupinami staré cibule obalená.

*337. G. pusilla Scliult. (Ornith. pusillum Schmidt.
K. nízký.) Květy 2 — 8, na stopkách lysých, v chocholíku. Lístky okvětní,
podlouhlé, přihrotnaté, vnitř sytožluté, vně zelené, někdy narůžovělé.
List cibulní úzce cárkovitý, žlábkovitý, nazpět ohnutý, sivý, užší než
první list lodyžní, delší než lodyha.

V. 0-06- 012 m.

Tj. Březen, duben. Suché trávníky, křovitá návrší, meze. V jižní části
rozšířen. V okolí Brna u mostu poblíž Ivančic a kolem Krumlova (Oborny)!,
Martinice poblíž Klobouk (Steiger), ko!em Vranovic a Cejče (Beyer), Němčíce,
Budkovice, Vedrovicc, Krumvíř, Kobylí. — Kolem Znojma : Mal. Tasovice, Pelz-
a Sexenberk mezi Milfrounem a Bohumělicemi, kolem Popic, Kounic a Kaidlinka
a odtud až na Polavské a Mikulovské kopce (Oborny), Břeclav (Makowsky).
Obecný v okolí Bzence, jmenovitě hojný na náspech železničně trati (Bubela).

388. G. lutea Scult. (K. žlutý.) Květů 5 — 7, na dlouhých lysých,
stopkách. Lístky okvětní podlouhlé, přítupé, vnitř zelenavožluté. List
cibulní široce cárkovitě kopinatý, plochý, kýlnatý, na konci kápovitě
stažený, zdélí neb delší lodyhy, listy lodyžní 2 pod okolíko vitým vrcho-
líkem menší a užší.

V. 0-15— 0-25 m.

1\- Duben, květen. Vlhké ^háje a lesy, křoviště, luhy. V rovině i před-
hoří obecný. Ještě u Olešnice (Clupek), hřebenem Javořiny (Holuby), u Rudna
(Rieger) a ve Vidnavsku.

2. Pod cibulovým listem, jedna větší kyjovitá a jedna, řidčeji 2 — 3
menší, ze spod šupin loňského listu šikmo vyrostlé, obnažené cibule.

339. G. pratensis Schult. (G. stenopetala Rchb.
K. 1 u ě n í.) Lodyha lysá. Květy 1 — 5, na stopkách lysých ve vrcholíku.
Lístky okvětní podlouhle cárkovité, přítupé, vnitř sytě žluté, vně zele-
navé. List cibulní 1, zřídka 2, cárkovité, obak zúžené, ostře kýlnaté,
mnohem delší než lodyha, lodyžní 2 — 3, cárkovitě kopinaté, na okraji
chlupaté.

V. 0-08— 0-15 m.

TJ. Duben, květen. Trávníky, luka, kopce, meze, role, okraje lesní. Roz-
šířen. V rostlinstvu jihlavského kraje; dosud nepřipomenut. Hojný v kraji
brněnském: kolem Brna, Rajhradu, Adamova (Makowsky)!, Ivančice (Schwoder)!,
Kunštát a Olešnice (Clupek), Wiesgrunt u Bošovic (Steiger), Obrany, Bílovice,
Babice, Boskovice, Letovice, Medlánky, Ořešín, Kuřim, Hradčany, Tišnov,
Geršpice, Lískovec, Vostopovice, Moravany, Nebovidy. — V Prostějovsku : na
vinohradech v Kosíři, v křovinách u Mysliovic, na Zlechově, u Ptení
(Spitzner), kolem Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji: Náměšť (Roemer),
Kravská, Milfroun, Znojmo a odtud až po Mikulov, Polavu a Lednici
hojný (Oborny). Kolem Olomouce (Mik.), Pustoměř, Náměšť, Tovačov
(Spitzner , Angerský les u Bludova a na polích u Suml)erka (Paul); pře-
hojný na polích strancdi Nemil a u Pobuč poblíž Zábřeha (Pánek),

— 189 -

U iizence, na polích mezí Hájem a městem přehojný (Bubela), i v polích
mezi Zivoticemi a Butovicemi (Sapetza) ; Uh. Hradiště (Selilogl), kolem Hranic
a Jindřichova (Schlosser). Y Téšínsko-Bělsku (Kolhcnheyer), kolem Vidnavy.

3. LivSty cibulní 1 — 2, pod těmito 2 vejcovitc, přímé, inladé, v su-
chých slupkách loňské cibule obalené cibulky.

a) List přízemní jeden, úzce čárkovitý, přímý, skoro plochý.

840. G. minima Schul t. (K. nejmenší.) Lodyha útlá, lysá.
Kvétňv až 7. Lístky okvětní, čárkovitě kopinaté, přihrocené, koncem
ohnuté. List cibulní 1, úzce čárkovitý, žlábkovitý, lodyžní 1 — 2 čárko-
vitě kopinaté, pod květenstvím sblížené. Listeny velmi malé, nitkovité.

V. 010 — 0"]5 m. Rostliny v trsech pospolu. Lístky okvětní uvnitř
bledožluté. Cibulky velmi malé.

'2J. Křoviště, háje, travnaté stráně, okraje lesní. Porůzný, místy hojný ;
jinde zas ho není a to bezpochyby v jihlavském a olomouckém ( ? ) kraji,
v Beskydách i Sudetách. V brněnském kraji : v údolí Svitavy od Adamova
až k Brnu, Písařky, Bystrc, Blučina (Makowsky) !, Hády u Obran a u Krtin
(Reissek) !, Ivančice (Schwoder) !, Rosice (Oborny), Martinický les u Klo-
bouk (Steiger). Hojný u Bílovic, Ořesín, úpatí Červeného kopce, Holedná
u Jundrova, Komín, Rozdrojovíce, luka pod hradem u Veveří, Budkovice,
Mariánská studénka a údolí Rokytné u Krumlova, Vedrovíce. — Ve znojemském
kraji: Náměšť (Roemer), Tasovice, Milňviun, Nový hrádek, Devět mlýnův a na
jiných místech znojemského okolí až k Polavě (Oborny). V křoviuách u Mysliovic
poblíž Prostějova (Spitzner). Dle Schlossera též u propasti poblíž Hranic ;
kolem Opavy (Gr. Fl.)

b) Listy cibulní 2, čárkovité neb nitkovité.

341. G. arvensis Schul t. (Ornithogalum vili ošum
M. B. K. rol ní.) Lodyha nahoře kadeřavé pýřitá. Stopky květní huňaté-
pýřité. Listence čárkovité. Lístky okvětní čárkovitě kopinaté, přihrocené,
vně drsně chlupaté. Listy cibulin' úzce čárkovité, žlábkovité, tupé, kýl-
naté, lodyžní 2 — 3, kopinaté, na okraji pýřité, zrovna pod vrcholíkem
okolíkovitým, 1 až vícekvětém sblížené, v jich úžlabí často hromádky
malých cibulek.

V. 0-08 — O' 15 m. Lístky okvětní uvnitř bledožluté.

T\. Duben, květen. Pole, meze, trávníky. Rozšířen. Obecný v brněnském
(Makowsky), hustopečském, krumlovském, vyškovském a kyjovském kraji,
porůzný v Boskovicku a Nov. městsku. — ■ Porůznu kolem Prostějova : u Seloutek
a na Plumlovsku (Spitzner), taktéž kolem Kroměříže: v Květné zahradě,
u Plešovce atd. (Palla). Obecný ve znojemském kraji, vyjímajíc okolí Náměště
(Oborny), Telč. — V olomouckém kraji porůzný (Voglj, Náměšť u Olomouce
(Spitzner), kolem Berouna (Gans). Ve východní části: kolem Bzence, avšak
řidčeji než G. pusilla (Bubela), obecný kolem Uher. Hradiště (Schlogl), Javo-
řina (Holuby), u Holešova a Bystřice (Sloboda), Jasená u Vsetína (Bubela),
Svinec u Nového Jičína (Sapetza). Ve Slezsku: u Těšína jen u Blogotice
mezi 1 a 2 jezem (Kolbenhyeer), na Olše a u Frýdku (Rohrer a Meyer).

342. G. bohem i ca Schult. (Ornithogalum bohemicum
Zauschner. K. český.) Lodyha lysá. Květ 1, konečný, řidčeji ještě

- 190 —

1--2 v úžlabí listův; stopky kadeřavě pýřité s listeny. Lístky okvětní
podlouhlť', na konci rozšířené, tupé. Listy cibulní 2, úzce čárkovité,
skoro nitkovité, lodyžní ;} —4, kopinaté, dolejší větší, všecky od sebe
oddané.

V. 0"03 — O 10 m. Okvětí značné, vnitř sytě žluté.

"íj. Březen, duben. Travnaté pahorky, kamenité stráně, pastviny. V jižní
a střední Moravě porůznu. ■ — Posud jen v kraji brněnském a znojemském.
V okolí Brna: Kraví hora nad Kamenným mlýnem u Brna (Makowským 1853
na území tom objeven), Kraví hora nad vojenskou střelnicí, zejména na trav-
naté stráni nad terči této střelnice, nejkrajnější prachárna poblíž Žabovřesk,
z obou míst bude bezpochyby zalesněním vytlačen, zřídka u Budkovic. —
Ve znojemském kraji: svah u Velkopolského mlýna blíže Náměště, u Skřepin-
ského jnlýna nedaleko Březníku v údolí Oslavy (Roemer 1858). V údolí
u Mohelna, návrší mezi Krumlovem a Polankou, Kraví hora, údolí Loskavy
a Hradnice u Znojma, návrší u Kounic, Popic, Kaidlinka a Mramotic, stráně
v údolí Dyje u mlýna Trouznického a Louky, Pelz-a Sexenberk mezi Milfrounem
a Nesechlebem (Úborny).

95. Oniithogaluiii L. Snědek.

1. Okvětí hvězdovitě rozložené, přímé. Nitky tyčinek kopinaté,
bezzubé.

348. O. pyrenaicum L. (S. pyrenaiský.) Lodyha jednoduchá,
přímá. Květy v prodlouženém hroznu ; stopky z mládí odstálé, posléz
i s tobolkou k lodyze přitisklé. Lístky okvětní čárkovitě podlouhlé.
S(ímenník okrouhlý. Listy čárkovitě kopinaté, žlábkovité, přihrocené,
s okrajem hladkým, přízemní v dolejší části pošvovitě se objímající,
kratší než lodyha, v čas květu obyčejně již uvadlé. Cibule vejčitá.

V. 0*50 — IMJO m. Lístky okvětní žlutavobílé

Tj. Červen, červenec. Pole a trávníky. Pořídku a jen v Beskydách.
Hojný u Brusného chomíše mezi Holešovem a Bystřicí (Sloboda), na stezce,
jež od Pochová mlýna ku Mariánské studénce na Svinci u Nov. Jičína vede
(Sapetza), Caputský dvůr u Hranic (Vogl sen. a Schlosser).

344. O. um bel latu m L. (S. chochol ičnatý.) Květy v řídkém
cliocholičnatém hroznu. Dolejší stopky po odkvětu rovnovážné neb trochu
sehnuté, dvakrát delší listenňv. Lístky okvětní podlouhlé, přítupé. Listy
přízemní čárkovité, žlábkovité, na rubu s bílým proužkem. Tobolka
kyjovitá, na konci uťatá, skoro stejně šestihranná. Cibule kulatě vejčitá,
s četnými cibulkami rozmnožovacími mezi čerstvými pošvami.

V. 010 — 0-25 m. Lístky okvětní bílé, vně se zeleným hřbetním
pruhem.

If Květen, červen. Role, luka, háje, trávníky. Hojný v rovině i v nízkém
předhoří až ke 400 m. Hojný v brněnském kraji (Makowskjy), Cebín (Pluskal),
Kartouzy, Husovice, Obrany, Julianov, Rajský lesík u Cernovic, Komárov,
Žabovřesky, Písařky, Bosonohy, Troubsko, Bohonice, Zebětín, Střelíce, Mora-
vany, Bedřichovice, Šlapanice, Rajhrad, Nosi-lav, Zidlochovice, Morkůvky,

- 191 -

Kobylí, Krumlov, kolem Břeclavi. — Květná zahrada u Kroměříže (Palla).
Schází kolem Náměště (Roemer), hojný v jižní části znojemského kraje (Oborny).
Kolem Jihlavy (Pokorný), Třebíče (Zavřel), kolem Olomouce (Mik a Vogl),
kolem Šumberka (Paul), u Zá))řeha (Pánek). Ve východní části: les Háj
u Bzence (Bubela), porůzný kolem Uherského Hradiště (Schlogl) u Napajedel
(Theimer\ Holešov a Hlinsko (Sloboda), luka Odřina u Butovic (pat. Marek
apud Sapetza). Ve Slezsku: Koňská u Těšína (Kolbenheyer), Krnov a Opava
(Gr. Fl.).

345. O. tenuifolium Guss. (S. to. nkolistý). Květy v řídkém
chochol i énatém hroznu; dolení stopky květní za květu jen o něco delší
než listeny, po odkvětu přímo odstálé. Vnější lístky okvětní přihrotnatělé
vnitřní přítupé, užší než u předešlého. Listy úzce cárkovité, jen dole
žlábkovité, s proužkem středním málo patrným. Tobolka tříhranně vejěitá,
u předu vtiskla, šestihranná, hrany žlábkem rozdělené obloukovité, po
2 sblížené. Cibule vejěitá neb podlouhle vejěitá, na hoře zúžená, zřídka
skoro kulovitá bez rozmnožovacích cibulek.

V. 01 0 — 0"20 m. Rostlina veskrze útlejší a menší.

■^j. Květen, počátek června, ranněji než předešlý. Suchá luka, travnatá
návrší, křoviště. Řidčeji než předešlý, s kterým až posud zhusta smíchán
byl. V kraji brněnském: Šlapanice a Pindulka (Niessl), Sokolnice (Makowsky),
Slatinské skály a řídce u Brna (Reissek, co O. comosura L.), Vranov Bedři-
chovice, Ivančice, Němčíce, Krumlov, Leskoun u Vedrovic, Morkůvky, Dul)-
řiany. — Sem dle Oborného přísluší též rostliny, jež Steiger pod jménem
O. comosum L. pro Martinice u Klobouk uvádí. V Prostějovsku : ve Vlčích
dolech, v Krúpovém žlebě, na zlechovských lukách (Spitzner). Hojněji v jižním
území, kolem Čejce (Makowsky), Polava, Mikulov, Milfroun a Znojmo (Obornyj,
u Příbora (Čížek).

2. Okvětí zvonkovité, rozkvetlé převislé. Nitky tyčinek plátkovitě
rozšířené, pod prášníkem dvouzubé, uvnitř s vyniklým kýlem.

346. O. nutans L. (S. odvislý). Květy ve volném, později jedno-
stranném hroznu. Okvětí zvonkovité posléz převislé, lístky okvětní po-
dlouhlé, tupé. Kratší tyčinky })od prašníky uťaté neb dvouzubé. Listeny
delší stopek květních. Listy přízemní cárkovité, žlábkovité, přímé, šedo-
zelené, za květu nesvadlé. Semenník vojěitý, kratší než ěnělka. Tobolka
na konci pupkatá. Cibule vejěitá, bělavá.

V. 0-30 — 0'50 m. Lístky okvětní šedobílé, se zeleným pruhem,
uvnitř bílé.

T^ Duben, květen. Trávníky zahradní, vlhká luka. Vehni porůzný. Kolem
Brna: Černovice, Komárov, Moravany, Rajhrad, Ménín, Židlochovice (Makowsky)!,
Obrany (Oborny), Ivančice (Schwoder), Kozí žleb u Bílovic, Horní a Dolní
Geršpice, Žilošice, Sýrovice, Nosislav, Vranovice, Uherčice, Slavkov, Zdánice,
Kyjov. — Květná a zámecká zahrada u Kroměříže (Palla). Luka na pravém
břehu Jihlavy u Třel)íče (Zavřel), Hrotovice, Šatov, Kajdlink a v údolí Leskavy
u Znojma, zde jen v otevřených ovocných zahradách (Ol)orny). Přehojný na
písčinách polních mezi Bzencem a Pískem (Bubela). Ve východní části: kolem
Oder a Fulneka (Schlosser). Ve Slezsku: u Těšína a Štemplovic u Opavy
(W. Fl.), Krnov (Spatzier).

- 192 -

347. O. chlorantlium Saus (O. Bonchealiiím Áschs. Š.
zelenavý). Květy menší, v hroznu mírně hustém, j^o odkvětu jedno-
stranném. Lístky okvětní podlouhle kopinaté, přikročené ; kratší prašníky
nakoře s patrnými, špičatými zoubky. Listy žlutozelené, chabě po zemi
rozložené, v čas kvétii nahoře uschlé. Tobolka na konci tupounká, v stejně
dlouhou čnělku zúžená.

V. 0'B0 — 050 m. Lístky okvětní vně i vnitř se širokými louhově
zelenými proužky.

% Duben, květen. Zahradní trávníky, polní písčiny. Pořídku. V okolí
Kroměříže (Zahradník), oliecný na písčinách polních mezi Bzencem a Pískem
(Bubela).

96. Soilla L. Ladoňka.

348. S. bifolia L. (L. dvoulistá). Lodyhy jednotlivé oblé. Květy
v dosti hustém 2 — r2květém vš 'stranném chocholíku, dolení s delšími
stopkami. Listeny nepatrné neb zcela scházejí. Listy 2 — 3, cárkovitě
kopinaté, dlouze pošvaté, lodyhu až do polou objímající, žlábkovité na
konci kápovité, něco odstálé. Semeno s velikým bílým přívěskem. Cibule
vejčitá.

V. O" 10 — 0'20 m. Okvětí modré, zřídka bílé neb růžové.

1\. Březen, duben. Vlhká a bahnitá Inka, křoviště. Velmi porůzná.
Porůzná, ale dosti iiojná na lukách při Jihlavě u Ivančic (Schwoder), při
Jihlavce u Dolní Vladislavi, Budkovice, údolí Rokytné u Krumlova, Kroměříž ;
zde zejména u střelnice (Palla). Při Rokytné u Výmyslic a v Purkráhee
u Znojma, poblíž štěpnice na cestě od Kuchařovic k Tvořihrázu (Oborny),
hojná na pravém břehu Jihlavy u Koněšína a přehojná u Táborského mlýna
poblíž Třebíče (Zavřel). Velmi hojná v hlubokém žlebě údolí Sumice u Ná-
měště poblíž Olomouce (Makowsky 1882). V hradišťském kraji: luka u Derflu
poblíž Kunovic (Schlogl) u Lípy (Schlosser . Na lesnatých úbočích u nové
hospody „Bystřičky" poblíž Vsetína, odtud do sadů přesázena a opět zdivočilá
(Babela) ; luka u Javcové (Klanic), hojná v údolí Bečvy kolem Hranic (Schlosser
a Vogl).

349. S. amoona L. (L. příjemná). Lodyh hranatých několik,
z jedné cibule. Hrozen velmi řídký, chudokvětý. Listeny malé, vejčité,
uťaté neb zoubkované, blánovité. Listy 4 — 7, široce cárkovité, dosti
ploché, na konci ká])Ovité, přímé. Semeno bez přívěsku.

V. O' 15 — 0'25 m. Okvětí větší než u předešlé, tmavomodré.

T\. Duben, květen. Pochází z jihu, na trávnicích zahradních, pořídku
zdivočilá. Posud jea ze Slezska známá: Velké Heraltice u Opavy (Meyer),
Krfiov (Fiek).

07. Alliuni L. Česnek.

1 . Platy]) h y 1 1 o n N e i 1. Okvětí hvězdovité neb nálevkovité, ote-
vřené, tyčiidvy jednoduché. Listy toulce okolíkového 1 — 2, kratší než

— 193 -

okvětí hvězdovité, čárkovitě kopinaté. Listy 2, přízemní, ellipticky kopí-
naté, dlouhořapičné. Cibule tenká, válcovitě kyjovitá, hladká, bělavá,
v pošvě nejdolejšího listu uzavřená.

V. 0-28— 0-40 m. Okvětí bílé.

% Květen, červen. Háje, vlhké křoviny, stinné lesy pohorské, i v níži-
nách. Rozšířen. V brněnském kraji: Rajský lesík u Cernovic, Adamov, Lomnice
(Makowsky), Netichová u Lomnice (Pluskal), Rajhrad, Blučina (Oborny). Vysoká
louka u Nenovie, Obrany, Kozí žleb u Bílovic, v Josefském údolí na cestě
od Svýcarny k Býčí skále, Blansko, Karolín, Netín, Mouřinov, Ždánice, Blat-
nice, Uherčice. — Hojný kolem Kroměříže : zámecké sady, horní les a les na
Hrázi (Palla''. — Kolem Znojma velmi ojedinělý a sice u Milfrouna, hojněji
v hájích dolní Dyje u Vrajiovic a Vistonic (Oborny). Pospolitě v lese u Heraltic
poblíž Třebíče (Zavřel), Cížov, Popice a v údolí Jihlavy u Jihlavy (Pokorný),
Grygovský les u Olomouce (Makowsky), Hanušovice (Paul). V parku
v Kvasících u Tlumačova (Spitzner). Obecný v Kunovickém háji blíže Uher.
Hradiště (Schlogl). Ve východní^ části: Filipov pod Javořinou (Makowsky),
Javořina (Holuby', na Odře u Červeného lesa, na potoku C(droni pod
Olejním kopcem u Stramberka a u Dreigiblu (Sapetza), Svinec u Nového
Jičína; Hranice stranou Helfenštýna (Reissek). V Jeseníku: žleby Červe-
ného vrchu (Gr. Fl.) a úbočí Baudenberka stranou Raškova (Oborny).
Ve Slezsku : Koňská, Dziegielóv, Ustroň, Bogušovice (Kolbenheyer), zde v lese
Kopce a j., Moravka, les Kalužné poblíž Slaviče, Těšín ; Svinov u Opavy (Mayer).

351. A. victorialis L. (C. hadí, devatero odění). Lodyha
do polou pošvami posázená. Okolík kulatý. Cnělka vyčnívá z okvětí
nálevkovitě otevřeného. Listy 2—4, elliptické až podlouhle kopinaté,
tupé, krátkořapičné a dlouzepošvaté. Cibule prodloužená, kyjovitá na
válcovitém nahém oddenku, staršími síťovitě roztřepenými pošvami obvinutá.

V. 0'30 — 0"50 m. Okvětí zelenavo-bílé.

'21- Červenec, srpen. Travnaté a kamenité stráně a hřebeny Beskyd a
Sudet. Poriizný a řídký. V Bělsku na Šindelberku nad Vapienicí (Zipper),
dle Slobody též na Radhošti. V Sudetách: Hockšar, Koperník, Studénková
hole blízko pramene (Gr. Fl. a Paul). Pod Švýcarnou na Pradědu a na
sev. východ, svahu jeho (Gr., Fl. a Oborny), Velk. kotlina (Gr. Fl.)!, spoře
na cestě od hostince na Červeném vrchu ke Švýcarně, Medvědí příkop
(Oborny), Janovická hole (Bachmann). Svah Praděda směrem k Ovčírně a
na cestě od Praděda k Ovčírně. — Pěstována na trávnicích zahradních u Wal-
denburka (Uechtritz).

2. Homalophyllon Duli. Okvětí nálevkovitě otevřené. Listy
ploché, úzké, čárkovité. ostatně jak 1.

352. A. acutangulum Schrad. (C. os trohranný). Lodyha
ostře hranatá, jen na dolejšku listnatá. Okolík polokulatý, květy dosti
dlouhostopečné. Tyčinky asi zdélí okvětí. Listy vyniklým středním nervem
na rubu ostře kýlnaté, dole tříhranné. Nejdolejší pošva listní zavírá
v sobě ostatní. Oddenek vodorovný, nahý, rozvětvený, dolejšek listů málo
ztloustlý, cibule pravé nečinící, v blánité nesíťnaté pošvě uzavřený.

V. 0'25 — 050 m. Okvětí čistě růžové, velmi zřídka bílé.
T^ Červen, červenec. Vlhká luka, háje, jen v rovině. Porůzný. U Brna
zřídka, Měnín, Blučina (Makowsky), luka u Bošovic poblíž Klobouk (Steigerj,

Vd

— 194 —

Telnice, Vranovice, Břeclav, Star. Břeclav, Pošftorna a odtud až k Rohatci.
Hojná při dolní Dyji od Znojma počínajíc, jako kolem Strachotína, Příklad,
Podivína a Lednice (Makowsky a Uechtritz). Vranovice v Prostějovská. —
Nezřídka kolem Kroměříže, s bílými květy za pilou (Palla). Velmi porůzný
nar lukách u Uh. Ostroha, kolem nádraží a v Háji u Bzence (Bubela), Petrov^
Zvolenov, hojný na lukách, v bažantnici a na j. m. u Strážnice. — Uher.
Hradiště (Sapetža a Schlogl), u Hranic (Vogl).

353. A. fallax Scliult. (A. petraeum D. C. A. montanum
Schmidt. C. skalní). Lístky okvětní vejčite podlouhlé. Tyčinky něco
delší než okvětí. Listy nezřetelně žilnaté, bez kýlu, nejdoleji na rubu
vypouklé, ostatně jak předešlý.

V. 0"20 — 0'40 m. Okvětí kalně růžové neb bělavé.

% Červenec, srpen. Skály, kamenité stráně. Porůzný. Kolem Brna
hojný. Písařky,, Hády, údolí Svitavy u Adamova, údolí Punkvy a u Cebína
(Makowsky), Řečkovice a Ivančice (Oborny), u Račic blíže Vyškova (Spitzner),
Mordovna pod Klajdovkou, Ochoz, Líšeň, Horákov, Ořešín, Kuřim, Tišnov,
Bílovice, v údolí Josefském, zde především hojný na Býčí skále, hrad u Bo-
skovic, Stráň u Morkůvek, Grundvíz u Bošovic, Budkovice, údolí Rokytné,
Mariánská studénka a Sv. Florianek u Krumlova, Leskoun u Vedrovic. —
V okolí prostějovském : na výslunných, skalnatých místech před Plumlovskou
oborou (Spitzner). Ve znojemském kraji: údolí Oslavy u Senohrad a u Ná-
měště (Roemer), stráně v údolí Dyje od Vranova až ku Znojmu, Milfroun,
zde též s bílými květy, u Mor. Budějovic, Jaroměřice, na Kozí stezce
u Lukova, na Polavských a Mikulovských kopcích (Oborny). Zřídka na
suchých místech kolem Olomouce (Mik.), na kopcích u Náměště v Olo-
moucku (Reissek), Kotouč (Sapetza)!, Hradisko a skoro na všech kopcích
u Stramberka; u Hranic (Schlosser).

8. Sclioenop rasům Don. Okvětí hvězdovité neb nálevkovitě
otevřené. Toulce okolíkové, kratší než okolík. Tyčinky jednoduché aneb
3 vnitřní nejdoleji s 2 krátkými zoubky. Listy rourkovitě duté, oblé
neb polooblé.

354. A. s c h o e n o p r a s u m L. (P a ž i t k a, luče k). Lodyha nejdoleji
1- — 21istá. Okolík bezcibulný. Pošvy okolíka 2, vejčitě okrouhlé, krátce
přihrocené. Lístky okvětní kopinaté, zahrotnatělé, delší než stopky květní.
Tyčinky bezzubé, dvakrát kratší než okvětí. Listy trubkovitě šidlovité,
smáčknuté oblé. Cibule kopinaté kyjovité v chumáči nahloučené.

a) genu in um (P. pravá). Lístky okvětní široce kopinaté s kratším
hrůtkem, růžové s tmavším kýlem. Listy skoro oblé. Tobolka ostře tří-
hranná. V. 015— 0-25 m.

Ij. Květen, červen. V zahradách pěstovaná a zde někdy i zdivočilá.

b) sibiricum Willd. (spec. P. horská). Lístky okvětní úzce
kopinaté, dlouze zakončité, tmavší, skoro nachové, zřídka bílé. Listy
smáčknutější, nahoře poněkud ploché. Tobolka tupě tříhranná. Kostlina
silnější a větší. V. 0-20— 0-4:5 m.

2}. Červenec, srpen. Pramenitá místa, vlhké, travnaté stráně. V Jese-
níku rozšířena a pospolitá. Česnekové louky na Pradědu, Petrštýn, Velk.
kotlina (Gr., Fl. a Oborny)!, Křemenný příkop v Kriechu (Uechtritz), Leiter-

— 195 —

berk, prameny střední Opavy, Maják, Jelení hřeben, prameny Moravice a Tise
(Oborny)!, Mal. kotlina (Bachniann), Studénková hole, Velk. a Mal Jezerník,
hojný v příkopu Česnekovém, pod Svýcarnou, Heiligenhiibl, Svinský a Med-
vědí příkop u Frant. myslivny, Břidlicová hole, Pecové kameny. — S bílými
květy v gruntu Oupy a na Pradědu (Wim. Fl.)

355. A. ascalonicum L. (Ošlejch, šal otká). Lodyha oblá,
trubkovitá, nenafouklá. Okolík cibulnatý neb bezcibulný. Lístky okvětní
vejčitě kopinaté, zdélí neb delší tyčinek, z nichž vnitřní dole silněji
rozšířené, dvouzubé. Listy šidlovité. Cibule podlouhle elliptické, nahloučené.

V. O' 15 — O" 30 m. Okvětí bělolilákové s nachovým kýlem.
'4 Červen, červenec. Pochází z východu a pěstuje se někdy v kuchyň-
ských zahradách.

356. A. fis tul osu rn L. (Cibule zimní). Stvol skoro uprostřed
a zároveň i trubkovité, oblé listy nafouklé. Květy na mírně dlouhých
stopkách. Tyčinky bezzubé, vnitřní dole slabě rozšířené, všecky delší než
okvětí. Cibule malá, kulovitá.

V. 0"25 — 0"60 m. Okvětí bělavě zazelenalé, mázdřité.
Ij. červenec, srpen. Pochází ze Sibiře a sázívá se někdy v zahradách
i na polích.

357. A. cep a L. (Cibule obecná). Stvol pod prostředkem nafouklý
i s listy oblými, nafouklými sivý. Květy na velmi dlouhých stopkách.
Lístky okvětní podlouhlé, tupé; vnitřní tyčinky dole silně rozšířené,
dvouzubé. Cibule smáčknuté kulovitá.

V. 0*50 — l^OO m. Okvětí bělavě zazelenalé, bylinné.

% Červenec, srpen. Neznámého původu. Všeobecně pěstována.

4. Macrospatha Don. Okvětí zvonkovité. Toulec dvoulistý, list
větší v dlouhou zobanitou čepel zúžený, delší než okolík cibulkatý. —
Tyčinky jednoduché. Listy úzce čárkovité.

358. A. oleraceum L. (C. domácí). Květy nečetné, někdy ani
nevyvinuté ; ony jež stojí mezi cibulkami okolíka dlouze stopkaté, ničí.
Lístky okvětní tupé, zdélí neb něco delší než tyčinky. Listy úzce čárkovité,
dosti tlusté, na spodině trubkovité, zřetelně žlábkovité, na konci ploché.
Cibule jednoduchá, vejčitá, bílá.

V. 040 — 0'60 m. Okvětí zelenavo-bílé, odkvetši růžové.
% Červen — srpen. Meze, ploty, stráně, vinice, křoviště. V rovině
i předhoří hojný; taktéž v krajině brněnské (Makowsky), znojemské (Oborny),
krumlovské, hustopečské, vyškovské a obecný v hodonínské, zde ještě na
Javořině. — V křovinách u Slatenic poblíž Prostějova (Spitzner), rozšířen
u Kroměříže (Palla). V jihlavském kraji : Cížov, Popice a údolí Jihlavy
u Jihlavy (Pokorný), údolí Dyje u Dačic a Černína (Oborny); Nov. Říše,
Černice, Telč, Urbanov, Velk. Meziříčí, Vídeň, Bystřice, Žďár. — Pořídku
kolem Olomouce (Mik.), Šternberk. — V severní Moravě: Šumberk (Paul)!,
Bludov, Wiesenberk (Oborny)!, Rudno (Rieger), Něm Libava, Obědné, Velk.
Losin, Nov. ves, Pekařov, Ces. Bohdíkov, Raškov, Budišov. — Ve východní
části : kolem Bzence (Bubela), u Velehradu (Sapetza), Uh. Brod, Val. Klo-

13*

- 196 -

bouky, Bystřice p. H. — Rusava (Sloboda)!, Hošťálkov; Vsetín a Lásky
(Bubela), Halenkov, Velk. Karlovice, Fridland ; Steinberk ii Nov. Jičína,
u Jasníku a Peterkovio (Sapetza) ; Příbor (Čížek). Ve Slezsku : Bobrek u Tě-
šípa (Kolbenheyer), v opavském kraji (Schlosser). Vítkov, Odry, Nová ves
u Oder, ve Vidnavsku.

/5) complanatum Fr. Listy širší, ploše žlábkovité.
Pořídku. Strážnice a na úpatí Hostýna.

359. A. flavum L. (C. žlutý). Lodyha až do polou listnatá.
Okolík mnohokvětý, květy na nestejně dlouhých stopkách, vnitřní přímé,
vnější převislé. Tyčinky skoro dvakrát delší než okvětí. Listy úzce čár-
kovité, polooblé, dole duté, pošvaté, v čas květu uvadlé.

V. O" 35 — O 60 m. Okvětí citrónově žluté.

% Červenec, srpen. Světlá křoviště, výslunné kamenité kopce, skály.
V jižní části hojný, dle Schlossera však též u Hranic. Kolem Brna: Hády
(Makowsky) !, Slatinské skály (Reissek)!, Ivančice (Schwoder) !, Klobouky
(Steiger), Čejčské kopce ( Ueclitritz) !, kopec Horakovský u Líšně, Horákov,
Klínek a j. m. u Morkůvek, Klentice, Němčíce, Alexovice, Tempelštýn u Ja-
molic, Budkovice, obecný u Krumlova (Mariánská studénka, sv. Florianek,
údolí Rokytné atd.), Leskoun u Vedrovic, Olbramovice. — Hojný u Mohelna
a Oslavan (Roemer). Obecný u Znojma, méně hojný kolem Vranova, Bítova,
Jevišovic, Hardeku a na Kozí stezce u Lukova, Polavské a Mikulovské kopce
(Oborny), u Kanic a Višňové (Zavřel), kolem Hodonína (Wiesner).

5. Porrum Don. Nitky vnějších tyčinek jednoduché, vnitřních
tříklanné neb třídílné, postranní vláskovitě zakončené, ušty jejich zdélí
neb delší prostředního prašník nesoucího.

360. A. scorodoprasum L. (C. zubatý, Ořešec). Lodyha oblá
až do prostředka listnatá. Okolík dosti řídkokvětý s cibulkami fialovými.
Toulec dvoulistý, listy krátce zobanité, kratší než okolík. Lístky okvětní
na kýlu drsné, delší než tyčinky, někdy zakrnělé. Prostřední ušet nitky
tyčinkové do polou postranních a skoro trojnásobné délky nerozdělené
spodní části. Listy široce čárkovité, ploché, kýlnaté, po krajích drsné,
dlouze pošvaté, v čas květu vadnoucí, nasivělé; pošvy smáčknuté s jazýčkem
bělomázdřitým. Cibule vně hnědoblanná, s červenohnědými stopkatými
pacibulkami.

V. 0"50 — 1'00 m. Okvětí tmavě nachové.

1\. Červen, červenec. Keřnatá návrší, listnaté háje, kraje lesní, luka.
Ve střední a jižní části hojný, skoro obecný, jinak porůzný. V brněnském
kraji jižně od Brna obecný (Makowsky), kolem Komárova, Zidlochovic, Blu-
činy (Oborny), Žabovřesky, Písařky, Kohoutovice, Cernovice, Nenovice, Raj-
hrad, Sýrovice, Slavkov, Nosislav, Krumlov, Břeclav, Star. Břeclav, Poštorná.
— Ve Znojemsku: Pelcberk u Milfrouna poblíž Znojma, kolem Hodonic,
Božic, Hrušovan a hojný na dolní Dyji a Jihlavě (Oborny). V poříčí Moravy
na okraji lesa Grygovského u Olomouce (Makowsky), řídce kolem Bzence
(Bubela), Strážnice. — Vinice a lesy^ u Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina (Holuby),
Klapinov a j. m. u Rusavy. — Řídce na okraji pole na Trávníkách u V.se-
tína (Bubela). Mezi Nov. Jičínem a Bludovicemi (Sapetza), kolem Hranic.
Dle Múkusche též kolem Opavy.

— 197 —

361. A. vineale L. (C. polní). Lodyha oblá až do polou listnatá.
Okolík obyčejné řídkokvětý, s kulatými malými cibulkami, někdy s květy
zcela zakrnělými, řidčeji hustokvětý, bez cibulek ; toulec jodnolistý příčně
se trhající kratší než okolík. Prostřední ušet nitky tyčinkové zdělí neb
delší nerozdělené spodní části, tyčinky delší než okvětí. Listy oblé, dlouze
pošvaté, na líci úzce žlábkovité, nejdoleji duté, v čas květu vadnoucí.
Cibule vejčitá, s bílou slupkou, pacibulky stopkaté vejčité.

V. 0'40 — 070 m. Okvětí růžové, neb světle fialov.é.

T^ Červen, červenec. Pahorky, křoviště, cesty, písečná role. Velmi po-
různý. V kraji brněnském : u Blučiny (Niessl), Zidlochovice. — Kolem Bítova
a v bažantnici u Znojma (Oborny), Náměšť a Přemyšlovice u Olomouce
(Spitzner), hojný na polích u Mohelnice a Zábřeha (Uechtritz), porůzný
kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Hostýn u Bystřice, Podstat a Kyslířov, Štern-
berk. — Kolem Nov. Jičína, Žiliny a Bernartic (Sapetza). Ve Slezsku: Rau-
denberk u Benešova (Sapetza), Javorze v Bělsku (Kolbenheyer),

fi) capsuliferum Lange. Okolík velký, bezcibulný, s četnými
květy.

Řidčeji. Pole kolem Popic u Jihlavy (Pokorný), pole^ u Měštánského
lesa poblíž prádelny u Šumberka (Paul) a kolem Příbora (Čížek).

862. A. sativum L. (C. kuchyňský). Lodyha přímá pod květem
kroužkovitě stočená. Okolík chudokvětý, cibulkatý; toulec jednoduchý,
dlouze zobanitý, mnohem delší okolíka. Lístky okvětní kopinaté, na kýlu
hladké, delší než tyčinky. Listy čárkovité, ploché, šedozelené. Cibule
s četnými, velikými, bělavými a přisedlými pacibulkami.

V. 0-25— 0-60 m. Okvětí špinavě bílé.

'^. Červenec, srpen. V zahradách i na polích, sázen i zdivočelý.

b) Okolík kulovitý, hustokvětý bez cibulek.

363. A. porrum L. (Pór zahradní). Okolík bez cibulek, husto-
květý, kulovatý kratší než toulec jednoduchý dlouze zobanitý. Lístky
okvětní na kýlu drsné, kratší tyčinek. Listy podlouhle kopinaté, ploché,
šedozelené. Cibule ponejvíce jednoduchá bez pacibulek.

V. 0"40 — 0"80 m. Okvětí světle růžové.

Tj. Červen, červenec. V zahradách zhusta sázena.

364. A. rotund um L. (Č. okrouhlý). Okolík hustokvětý, kulo-
vatý, delší než toulec jednoduchý, krátce hrotnatý. Lístky okvětní na
kýlu draslavé, zdélí tyčinek, jich střední ušet skoro čtyrykrát delší než
postranní a nerozdělená spodní část'. Listy úzce čárkovité, na konci
kápovité, ploché, dlouze póšvaté, travozelené, v čas květu vadnoucí. Cibule
kulatá, běloblanná, s četnými stopkatými, hnědočervenými pacibulkami.

V. 0-30— 0-60 m. Okvětí nachové.

1\. Červenec, srpen. Pole, keřnaté kopce, písčité a kamenité stráně. Ve
střední a jižní části rozšířen. V brněnském kraji, kolem Brna, Sokolnic, Blučiny,
Oslavan (Makowsky), mezi Popůvkami a Žebětínem (Niessl), Ivančice (Sch^vó-
der). Klobouky (Steiger), Čejč (Makowsky), u Račic (Spitzner), Kartouzy, Řečkovice,

— 198 —

Ořešín, Kuřim, Obrany, Bílovice, Líšeň, Slatina, Komín, Rozdrojovice, Mora-
vany, Rajhrad, Sýrovice, Slavkov, Nosislav, Krumlov, Břeclav, Star. Břeclav,
Poštorna. — ^V Prostějovsku : u „Cikánské kuchyně" za Zešovem, na Zadních
za ámržicemi (Spitzner). Ve Znojemsku : na hadci u Mohelna (Roemer), údolí
Dyje u Znojma, Milfroun, Tasovice, Polava a Mikulov (Oborny). Kolem
Mutenic (Uechtritz>, hojná v osení kolem Uh. Hradiště (Schlogl).

365. A. s p h a e r o c e p h a 1 u m L. (C. k u 1 a t o h 1 a v ý). Okolík
zakulacený, hustokvětý delší než jednoduchý krátce přihrocený toulec.
Lístky okvětní kratší než tyčinky, prostřední ušet nitky tyčinkové kratší
než čárkovitá spodní její čásť. Listy polooblé, na líci hluboce žlábkovité,
na spodině obyčejně duté, dlouze pošvaté, v čas květu vadnoucí. Cibule
kulatovejčitá, běloblanná, s většími žlutavými pacibulkami.

V. O" 30^ — O 60 m. Okvětí tmavě nachové.

Ij. Červen, srpen. Skály, keřnaté výslunné stráně, pole. Pořídku.
V okolí Brna: Pracké hory u Sokolnic i Čížek), kamenité pahorky kolem
Klobouk (Steiger), Morkiivky, Brumovice, Cejč, Kobylí. — Kolem Znojma:
v údolí Dyje mezi plovárnou a Trouznickým mlýnem, u Devíti mlýnňv a na
svahu Kamenného kopce u Tasovického jezu (Oborny), mezi obilím kolem
Uh. Hradiště (Schlogl), u Olomouce a na hoře Svrčově u Hranic (Vogl).

99. Muscari Milí. Modřenec.

1. Hrozen později velmi prodloužený a řídký. Květy nestejné, nej-
hořejší modrofialové, trubkovité neb zvonkovité, dlouž stopkaté, v cho-
cholku sestavené, dolejší hranatě válcovité, plodné rovnovážně odstálé.

366. M. comosum Milí. (M. chocholatý). Okvětí květův obo-
akých sotva zdélí své stopky, s ústím otevřeným, skoro jak trubka
širokým, zuby okraje vně ohrnuté, bělozelenavé. Okvětí květů jalových
zvonkovité, 4 — 6krát kratší své stopky. Listy přízemní široce čárkovité,
krátce přilirocepé, žlábkovité, na spodině pošvaté lodyhu objímající, lysé.
Cibule vejčitá.

V. 0-50 — 080 m. Okvětí květíiv obojakých žlutá vozelenavé, uprostřed
olivově hnědé.

1\. Květen, červen. Písečná pole, meze, náspy. V rovině a nižším před-
hoří. Hojný v brněnském kraji (Makowsky), kolem Brna, Špilberk, Hády a odtud
až k Adamovu, kolem Blučiny, Šardic, Hustopeče, u Čejce a Kyjova (Oborny),
Olešnice a Kunštát (Člupek), Klobouky (Steiger), u Želče a Lulce (Spitzner), Líšeň,
Ochoz, Kanice, Medlánky, Evanovice, ŘeČkovice, Mokrá hora, Kuřim, Tišnov, Bejko-
vice, Březina, Doubravník, Rozdrojovice, Bystrc, Troubsko, Lískovec, Nebo-
vidy. Sokolnice, Oujezd, Mal. Hostihrádky, Mal. Lovčice, Sýrovice, Slavkov,
Vyškov, Pavlovice, Čerčín, Dambořice, Ždánice, Břeclav, Star. Břeclav. —
V Prostějovsku : v polích pod Kosířem, nad Držovicemi, u Seloutek a u Lešan
(Spitzner), u Vážan a za Oborou u Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji:
kolem Náměště, u Mohelna (Roemer), Radišovice, u Jevišovic (Oborny). Po-
řídku kolem Olomouce: Nebotínské lomy kamenné, za Slavonínem a velmi
ojednělý u Dolan (Mik a Vogl), Náměšť v Olomoucku (Reissek), ojednělý a
řídký na polích u Zábřeha (Pánek), Šumberk (Paul), Velk. Losin.— U Čejce,
Kyjova, v dubovém křoví v Hodonínském lese a pořídku v křovinách na

— 199 —

Dúbrové u Bzence (Uechtritz), náspy trati a pole kolem Bzence (Bubela).
V Beskydách : Javořina (Holuhy), Brusný, Bystrico p. H. atd. (Sloboda),
ojednělý a řídký kolem Vsetína, Lásek a na polních krajích v údolí Ves-
nickém (Bubela), Fulnek (Wichura), Nov. Jičín (Sapetza). Ve Slezsku: Ja-
blunkov (Wetschky). V Těšínsku : Koňská, Lišná (Kotschy), Albrechtice
(Kolbenheyer), Štemplovice, Sádky, Milostovice (Gr. Fl.), Krnov (Fritze),
Yidnava.

3(37. M. tenuiflorum Tausch. (M. tubuliflorum Sto ven.
M. t e n k o k v ě t ý). Okvětí květův obojakých namnoze delší své stopky,
na konci uťaté s ústím malým, staženým, zuby okraje kratičké, přismahle
černohnědé. Okvětí květů jalových trubkovité, asi zdélí své stopky, ostatně
jak předešlý.

V. 0"25— 0'50 m. Menší a nižší než předešlý, též cibule menší.
Okvětí květův obojakých zelenavé, hořeji barvy jablečné.

% Květen, červen. Keřnaté a travnaté stráně a pahorky. V jižním
území rozšířen. Kolem Klobouk (Steiger), kolem Lednice (Oborny), kolem
Morkůvek. — Ve Znojemsku: údolí Leskavy u Znojma (Niessl), na Popické
výšině, u Milfrouna, Nesechleba a na jiných místech kolem Znojma, nezřídka
též na Polavských kopcích (Uechtritz), Mikulovské kopce.

2. Hrozen hustý, vejčitě podlouhlý. Květy stejnotvarné, nejhořejší
menší jalové přímé, kratčeji stopkaté, dolení převislé.

368. M. racemosum Med. (M. hroznatý). Hrozen 30 — 40květý.
Květy vejěité, nahloučené. Listy přízemní obyčejně četné, úzce čárkovité,
hrotnaté, žlábkovité, nazpět ohnuté, delší než stvol, v čas květu namnoze
již uschlé.

V. 0'15 — 0*25 m. Okvětí květův obojakých tmavomodré, bělookrajné,
nejhořejších květů fialově modré.

11- Duben, květen. Keřnaté a výslunné pahorky, pole, kraje vinic. Ve
střední a jižní části divoce rostoucí, avšak dosti roztroušen, jinak jen
zdivočilý. V brněnském kraji od Brna po celé jižní části (Makowsky). Schází
kolem Brna, Letonice, Morkňvky, Krumvíř, Cejč, Kobylí, Šardice, Velk. Pavlo-
vice, Budkovice, Krumlov, zde jmenovitě hojný v háji a na polích poblíž
cihelny, Rakšice, Loděnice, Olbramovice, jako na Leskouně atd. — Kolem Husto-
peče (Reuss), Klobouky (Steiger). V Květné zahradě u soch pohanských
u Kroměříže (Palla). Ve Znojemsku: hojný kolem Znojma, Suchohrdlí, Taso-
vice, Těšatice, Popice, Kounice, Satov, Hnanice, Kaidlink, Tvořihraz, Uher-
čice (Oborny). Sem tam na polích a náspech trati kolem Bzence (Bubela),
kolem Uh. Hradiště na kopci Sv. Rocha a u Velehradu (Schlogl). Zdivočilý
bezpochyby: u Dačic (Schindler), u Vsetína (Bubela), u Štemplovic a v He-
raltických sadech u Opavy (Gr. Fl.)

369, M. botryoides D. C. (M. ší roli stý). Hrozen vejčitě po-
dlouhlý, nahloučený, 15^ — 20květý. Okvětí vejčitě kulaté, zuby jeho bělavé.
Listy 2 — 3, kopišťovité čárkovité, k dolejšku zúžené, kratší než stvol,
přímo odstálé, v čas květu čerstvé.

V. 0'10 — 0"15 m. Květy, sytě modré.

— 200 —

^ Duben, květen. Sady, trávníky zahradní. Řídký a jen zdivočelý.
Zámecká zahrada u Sádku (Dr. Růžička), zahrady u Brna. — Uherčice a zde
onde též u Znojma (Oborny).

100. Aiithericum L. Bělozářka.

370. A. r a ra o s u m L. (B. větvit á). Lodyha přímá, rozvětvená.
Květy hvězdovité bílé, v latě z větví odstálých, hroznovitých. Listeny
mnohem kratší stopek. Cnělka rovná, přímá, delší než okvětí. Listy pří-
zemní, ěárkovité, žlábkovité, lysé. Tobolka tříhranně kulatá, tupá. Kořen
svazecnatý.

V. 0-30~0-75 m.

% Červen, červenec. Skalnaté a keřnaté stráně, lesy. Ve střední a jižní
části dosti hojná jinak porůzná. Hojná v brněnském kraji : Brno, Obrany, Adamov,
Sloup, Lomnice, Rosice, Zidlochovice (Makowsky)!, Drásov (Pluskal)!, Klobouky
(Steiger)!, u Račic (Spitznpr), Líšeň, Ochoz, Kanice, Bílovice, Josefské údolí, Blansko,
Boskovice, Kartouzy, Řečkovice, Medlánky, Evanovice, Jehnice, Ořešín, Kuřim,
Tišnov, Rozdrojovice, Bystrc, Bosonohy, Lískovec, Zebětín, Babí lom u Nebovid,
Střelíce, Sokolnice, Oujezd, Morkůvky, Kobylí, Velk. Pavlovice, Něm. Kynice,
Krumlov, Vedrovice. — V Prostějovsku : pod Bukem, na Chlumu, u Aloizova,
na Plumlovské skále, na Kněží hoře, na Kostelecké hoře, nad Šváby u Ota-
slavic, na Kozákově, na kopcích u Slatinek a Slatěnic (Spitzner). Ve zno-
jemském kraji : Náměšť (Roemer), Vranov, Lukov, Hardek, Devět mlýnův,
Znojmo, Tasovice, Polava. Mikulov atd. (Oborny). Sv. Kopeček u Olomouce
(Schlosser), Nebotínské lomy kamenné a v Grygovském lese u Olomouce
(Vogl a Mik ). Ve východní části : u Mutěnic a v Hodonínském lese (Uechtritz),
Háj a Plechovec u Bzence (Bubela), Javořina, pohorská luka u Březové
(Holuby)!, Val. Klobouky (Sapetza)!, zde na př. v lese Horce, hojná na vini-
cích u Strážnice, Knězdub, Velká, Vojšice u Mal. Vrbky, luka u Kuželové,
Javorník (luka pohorská^ Machové a Dlonhé atd.), Filipov, Uh. Brod, Bojko-
vice, Brumov. — • Nad Copem u Holešova (Sloboda), Kotouč u Stramberka
(Sapetza)!, Hranice (Vogl). Ve Slezsku: Kuldovský lesík u Těšína (W. Fl.
a Kolbenheyer), Frývaldov (Gr. Fl.)

/S) fallax Zabel. Lodyha nerozvětvená. Květy v jednoduchém
hroznu. Poněkud A. liliago L. podobná. Pořídku. U Javorníka s tvarem
základm'm.

101. Asparagiis L. Chřest.

371. A. officinalis L. (Ch. obecný). Lodyha přímá, lysá, za
mlada dužnatá, šupinatá, později rozvětvená, v paždí listů široce šupi-
novitých, se svazečky štětinkovitých, hladkých, lysých větviček. Květy
po 1 — 2 na spodině štětinkovitých větviček neb větví převislé. Trubka
okvětní poloviční délky celého okvětí. Bobule kulatá červená.

V. 0'70 — 1"50 m. Okvětí zelenavobílé.

\ Červen, červenec. Suchá luka, keřnaté a kamenité stráně, meze,
vinice. V jižní a střední části rozšířen. Dosti hojný v brněnském kraji :
Brno, Ivančice, Sokolnice, Blučina (Makowsky), Sardice, Zaječí (Oborny),

— 201 —

v lesíku Boří a i na j. m. kolem Klobouk (Stciger), Kuřim, Střelico, Rajhrad,
Sýrovice, Mal. Hostihrádky, Slavkov, Vyškov, Židlochovicc, llustopoč. — Na
širém poli sázen u Ivančic (Oborny). Kolem Prostějova pořídku zdivočelý,
tak na hrázi u Clialoupek a u mokřad za nádrřižím (Spitzncr), porůzný na
břehách Moravy u Kroměříže (Palla). Ve znoj(ímsk('m kraji : Znojmo, JeviŽo-
vice, Vranov, Polava, Mikulov, Krumlov a j. (Oborny), Olomouc (Voř,^l),
Janušov u Šumberka (Paul), Čejč (Makowsky), mezi Hodonínem a Bzencem
(Oborny), kolem Bzence (Bubela), kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Příbor (Čížek).
Ve Slezsku: břehy Olsy v Těšínsku (Kolbenheyer).

102. Stieptopus Ricli. Cípek.

372. S. amplexifolius D. C. (Č. objímavý, babí jahoda).
Lodyha jednoduchá neb 1— 2krát vidličnaté dělená i s listy srdčitě vej-
čitými, objímavými lysá. Stopky úžlabní, 1 — 2květé, dlouhé, kolem lodyhy
stočené a dolů sehnuté. Oddenek hlízovitě ztloustlý.

V. 0-2o — 0-60 m. Okvětí zelenavobílé, uvnitř při spodině někdy
nachové, bobule červené.

1\. Červen, červenec. Vlhké horní lesy, keřnaté stráně, lesní luka a
břehy. Ve slezských Beskydách a Sudetách. V Beskydách: na Čantorym a
na Baranii (Kotschy a Kolbenheyer). V Sudetách: Černý vrch, Neuhausberk,
Suchá a Černá kupa; Kladský Sněžník až do Klessengruntu (W. Gr.), Salvíz
(Zimmermann), Dreištýn, Šloglův les, u Volských luk, u Císařské boudy,
Hockšar, Fuhrmannštýn, Šosskamm. — Koperník, Studénková hole, Petrštýn,
Leiterberk, Praděd, Kriech, Kotlina, Mravenčí vrch (Oborny)!, les pod Dreh-
berkem, u Doln. Tomášova, Drehberk, stráň Černého příkopu. Červený vrch,
údolí šumné Tise, Velk. Jezerník, Medvědí hřeben, Děd, Široké úbočí. Mechová
stráň až ku Karlovské studénce, zde hojný u pilního mlýna, při Opavě a
na Donnerlanu, Heiligenhúbl, Svinský a Medvědí příkop, Frant. myslivna.
Jelení hřeben, Zámeček, Divoký kámen odtud až do lídolí horní Tise se-
stupující a ještě u Wiesenberka při vstupu k Úzkému hřebeni.

103. Smilaciiia Desf. Pstroček.

373. S. b i f o 1 i a Desf. (M a j a n t h e m u m b i f. D. C, C o n v a 1 a r i a
bif. L. P. dvoulistý). Lodyha na dolejším s pošvovitými šupinami,
na hoře dvoulistá, zřídka 1 — 3listá. Květy malé, po 1 — 3 na stopečce,
v konečném hroznu. Listy srdčitě vejčité, střídavé, řapíkaté. Tyčinky 4,
zdélí okvětí. Bobule kulaté. Oddenek tenký, článkovaný, plazivý.

V. 0*05 — 0-15 m. Květy bílé, vonné. Bobule zelené, červeně tečko-
vané, posléz červené.

% Květen, červen. Stinné lesy, křoviny. Všude hojný, od roviny až
k vrcholům nejvyšších hor. V Sudetách : na Pradědu a svah k Sokolím
kamenům (Oborny). Černá kupa, u Volských luk. Červený vrch, Kelig, Velk.
Jezerník, Leierberk u Karlovské studénky, Petrštýn, Vysoká hole, Velk.
Jelení hřeben, Ztracené kameny a Hofberk. V Beskydách: hřeben Piadhoště
a Lysé hory.

— 202 —

104. Coiivallaria L. Konvalinka.

374. C. majalis L. (K. vonná). Stvol jednoduchý polooblý, po-
boí^^iý s hroznem jednoducliým, vohiým, převislým, na dolejšku s pušvo-
vitými šupinami. Listy 2— 3, přízemní, elliptické neb ellipticko kopinaté,
přihrocené, řasně složené, lysé a dlouze řapíkaté, vnější objímají pošvitě
vnitřní. Bobule kulovité. Oddenek oblý, článkovaný, plazivý.

V. 015 — 0-25 m. Květy bílé, vonné. Bobule šarlatové.

% Květen, červen. Listnaté lesy, háje, křoviny. Rozšířena. Obecná ve
střední a jižní Moravě. Kolem Jihlavy (Reichardt), Mrakotín, Žďár. — Gry-
govský les a Chomoutov (Makowsky), Šternberk; Beroun (Gans), Rudno
(Rieger), Střelná (Burghauser), Zábřeh (Pánek), Šumberk (Paul), Bradla
u Něm. Libavy, Yelk. Losin, Star. město, Rymařov, Jamrtice. — Ve východní
Moravě: Javořina (Holuby), Rusava (Sloboda), Vsetín (Bubela), Val. Meziříčí
(Klaníc), úbočí Radhoště (Reissek), Nov. Jičín (Sapetza), Hranice. — Ve
Slezsku: Bogušovice u Těšína, vrch Trocen a na j. m. u Bělska (Kolben-
heyer), Vítkov, Odry, Eichberk u Kostelce, obecný ve Frývaldovsku a Vid-
navsku. V Jeseníku: Červený vrch stranou cesty skoro ve výši 1200 m.,
Česnekový příkop. Zámeček poblíž Frant. myslivny.

105. Polyi^onatnni Tonrn. Kokorík.

375. P. officinale A 11. (Convalaria polygonatum L. K.
obecný). — Lodyha hranatá, nahoře skoro dvojřízně smáčknutá, lysá.
Stopky 1— 2květé, úžlabní, jednostranné. Okvětí šíře trubkovité, převislé.
Tyčinky lysé. Listy vejčitě podlouhlé, hrotnaté, poloobjímavé, na rubu
sivé, střídavé. Oddenek tlustě válcovitý, bělavý, s kruhovitými jizvami
po dřívějších lodyhách.

V. 0-20— 0-50 m. Okvětí bílé, s okrajem zelenavým, slabě vonné.
Bobule tmavomodré.

'2J. Květen, červen. Lesy listnaté, kamenité a keřnaté stráně. Obecný
ve střední a jižní Moravě, v českomoravském pohoří a v Beskydách až do
550 m. Ještě u Jablunkova — U Těšína (W. Fl.), zde a v okolí obecný. Hra-
disko u Krnova (Spatzier), Eichberk u Kostelce, Vidnavskó.

376. P. multiflorum All. (Convallar. multif, K. mnoho-
květý). Lodyha oblá, štíhlejší i s listy lysá. Stopky obyčejně 3— 5květé.
Okvětí úzce trubkovité, na dolejšku břichaté ; konce zubů uvnitř a nitky
tyčinek pýřité. Listy krátkořapičné, ostatně jako předešlý.

V. 0-30— 0-60 m.

% Květen, červen. Stinné listnaté lesy, porostlé stráně, křoviště. Roz-
šířen, zejména v pahorkatině, skoro řídčejší než předešlý, avšak i ve větší
výši rostoucí. Hojný až obecný ve střední, jižní a severní Moravě, v česko-
moravském pohoří a Beskydách. Kolem Brna: u Kartouz, Medlánek, Obran,
Ochoze, Bílovic, Líšně, Bystrce, Jundrova, Písařek atd., u Mal. Moravy'
Rymařova, na Lysé hoře. — U Krnova (Oborny), u Bruntálu. — V Těšínsku
(Kolbenheyer), u Karlovské studénky až do 780 m. (Niessl), Bruntál, Lud-
víkoVj v Opavsku a ve Vidnavsku.

— 203 —

377. P. verticillatum A 11. (Conv. verticillata L. K. pře-
slenatý). Lodyha hranatá, na dolejšku červeně toukovaná. Stopky jedno-
až tříkvěté. Okvětí malé, bílé, konce uštů pývité. Lissteny .štčtinovité.
Listy po 3-7 v přeslenech čárkovitě kopinaté neb kopinaté, sivé.

V. 0-30— 1-00 m. Bobule fialově modrá.

Ij. Červen, červenec. Stinné lesy, žleby, křovistě. V předhoří a horách po-
různý, schází v rovině. V krajině brněnské: kolem Sloupá a Svitavy (Makowsky),
u Protivanova (Spitzner), Nový hrad poblíž Blanska, Holštýn. — Kolem Jihhwy
dosti hojný : Zaječí skok. Vysoký kámen a u Altenberka v Cechách (Reichardt), lesy
u Riižené (Oborny), les Kozlovka u Fryšavy, u Křivého javoru, Žákova hora,
Cikhay, Cerny les u Zámku Zdaru. — Frankštatský les u Sumberka (Paulj,
Ludvíkov, Rejhartice, Velvice, Raškovský a Pradědův les, Mal. Morava,
Teplice, Klepačov. — Y pohoří Oderském : u Střelné (Oborny), Beroun ^Gans),
Rudno (Rieger). V Beskydách: Javořina (Holuby), Rusava (Sloboda), v lesích
kolem Jasenic a luka nad hutí skelnou u Vsetína (Bubela), Rybuíčky a Cáb
v údolí Cerviiikovém, Halenkov, Javorník nad Minaříkem [Baranářka, již
v Uhrách], Velk. Karlovice, Star. Hamry, Peretoňky, Klín, Radhošt!, Kičera,
Frenštát. — Luka na úpatí Javorníku, Smrk u Celadné (Sapetza), Kněhyně,
Ondřejník u Fridlandu (Oborny), Podstat, Domštát, Hrubá voda. — Hojný
v Sudetách : Černý hon, Neuhausberk, Černá a Suchá kupa. Kladský Sněžník,
Koldštýn, Dreištýn, Koperník, Fuhrmannštýn odtud přes Praděd a Petrštýn
až k Berggeistu a Rohrberku u Klepáčova a od Ovčírny přes Svinský
příkop až do Křemenného příkopu a k uhlířským chyžím u Teplic a od
Frant. myslivny až do údolí horní Tise a k Winkelsdorfu. — - V nižších
polohách: u Karlovské studénky již na okraji luk v sadech (Niessl), údolí
šumné Tise, Česnekový příkop, Mal. Moravice, Ludvíkov. — Ve Slezsku mimo
to : V Těšínsku mezi 600 a 900 m. (Wimmer). Kamenická výšina, Magura
a v Gordiščkém údolí (Kolbenheyer), Ropičník, Kičera, Prašivá a Travný
(Hetschko), Frývaldov, Lípová, Friedberk.

106. Paris L.

378. P. quadrifolia L. (Vraní oko). Lodyha přímá s 4, řidčeji
3 — 5 listy, široce vejčitými, zahrotnatělými v přeslenu. Květy konečné,
jednotlivé. Lístky kališní kopinaté, zelené. Prašníky prodlouženým spo-
jidlern dlouze osinaté. Oddenek velmi dlouhý, plazivý.

V. 0"20 — 040 m. Vnitřní lístky okvětní žlutá vozelené, bobule
černomodrá.

Ij. Květen, červen. Stinné lesy, háje, žleby, zvláště horní. V pahorkatině a
v předhoří rozšířeno. Schází kolem Klobouk, Cejče a Kobylí. ■ — Obecné v brněn-
ském kraji (Makowsky), Adamov, Rajský lesík, Ždánice, Bučovice (Oborny), Lulč
(Spitzner), Kartouzy, Cinzendorf, Kuřira, Ořešín, Vohančice, Tišnov, Předín,
Pocoucov, Brumov, Lažánky, Doubravník, Obrany, Ochoz, Kanice, Bílovice,
Josefské údolí, Krtiny, Mal. Bukovina, Vranov, údolí Punkvy u Blanska,
Sloup Karolín, Olešná, Černá hora, Bořitov, Boskovice, Štěpánov, Roseč,
Kunštát, Routka, Písařky, Vostopovice, Zeběín, Popůvky, Střelíce, Tečice,
Neštovice, Oslavany.^ Zbejšov, Rybešovice, Rajhrad, Zabčice, Vážany, Hostěnice,
Jezera, Mouřinov, Cerčín, Kozlany, Prusy, Nosislav, Krumlov, kolem Břeclavi.
V Prostějovsku : na Záhoří, na Skalici, na Kosíři (Spitzner), nezřídka kolem

— 204 —

Kroměříže (Palla). Dosti zřídka ve znojemském kraji: Náměšť (Roemer),
IJratovský les mezi Vranovem a Hardekem, kolem Star. Hobzí, kolem Znojma
velmi řídlié a ojednělé (Oborny), hojné kolem Jihlavy (Pokorný), Vilímovické
a Heraltické lesy u Třebíče (Zavřel), v údolí IJyje kolem Star. Hobzí (Oborny),
DoDrá voda, Javořice a při potůčku pod ní se řinoucím, Urbanov, Raděnice,
Zlatkov, Bystřice, Nov. město, Fryšava, u Křivého javoru, Žákova hora, les
nad Rumpoldským mlýnem, Rovné doly u Kadova, Žďár, Nov. Jimramov. —
Obecné kolem Olomouce: Chomoutovský les. Střelná a skoro ve všech lesích
listnatých (Makowsky), Šumberk (Paul), Zábřeh (Pánek), Trausnic u Petrovic,
Velk. Losin, Spálený les a studénka u Něm. Bohdíkova, Pusté Žibřidovice,
Velvice, Raškov, Pradědův les, Mal. Moríiva, Klepáčov, Berggeist, llofberk,
Winkelsdorf, Rejhotice, údolí horní Tise, Koldštýn, Chrastice, Janovice, Ry-
mařov, Jamrtice. — Ve východní Moravě: Bzinek u Bzence (Bubela), obecné
kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina (Holuby), Kuželová, Javorník, les na
Machových, Králov u Uh. Brodu, Říčky u Bystřice p. H. — Rusava (Sloboda),
Hukvaldy, Vsetín (Bubela), Rybníčky, Velk. Karlovice, Hluboká u Hor. Bečvy,
Trojačka, Salajské hájemství, les Studenčený a na Velké u Starých Hamer,
Smrk. — Ondřejník u Fridlandu (Oborny)!, Rožnov, Uvěz a Kamenárky
u Star. Zubří, Javorník u Frenštátu, Černý les u Štramberka. — Příbor (Čížek),
Nov. Jičín (Sapetza)!, Niederberk u Domštátu, Jasanový lánu Hrub. Vody;
Beroun a Rudno (Oborny). V Sudetách: Kladský Sněžník (Uechtritz) ! Šleglová
studénka, "\'olské louky, Fuhrmannštýn Sosskamm, Červený kopec, úbočí
Medvědího hřebene a Dědu, Česnekový příkop. Mechová stráň. — Rautenberk
u Karlovské studénky (Niessl) též Hin- a Wiederštýn, Grátzberk a Dlouhý
hřeben. — Velká Kotlina (Grabowski) !, na cestě ku Kriechu nad Teplící
(Oborny) !, jako Špicberk, Křemenný příkop a Kriech. Ve Slezsku ještě : Ostrá
u Malenovic, Moravka, Urbaška u Slaviče. • — Koňská !, Bogušovice u Těšína !,
Mikušovice, Kamenice, Bučkovice atd. u Bělska (Kolbenheyer), Opava (Oborny),
Heraltice (Mayer), Kohoutí les a na j. m. kolem Vidnavy.

15. Řád. Colehieaeeae D. C. Oeúnovité.

Rody:

1. Okvětí srostlolupenné.

a) Okvětí nálevkovité, velké, s dlouhou, tenkou trubkou. Okraj
šestidílný. Tyčinek 6 ve spodinu okvětí vetknutých. Cnělky 3, nitko vité,
velmi dlouhé. Měcliýřky přes polovici srostlé. 107. Colchicum.

2. Okvětí ze 6 prostých lístkuv. Cnělky 3, kratičké.

a) Okvětí hvězdovitě rozložené, korunovité, huňaté, brvité. Prašník
ledvinovitý, pouzdra pukají společnou skulinou a činí pak terč talířovitý.
Měchýřky nejdoleji srostlé. 108. Veratrum.

b) Okvětí více kalichovité. Prašník dvoupouzdrý, pouzdro každé
podélnou štěrbinou pukající. Měchýřky přes polovici srostlé.

109. Tofiddia.

107. Colchicum L. Ocťiu.

379. C. au t um n ale L. (O. je senní, naliáč). Lodyha nejdoleji
napuchlá ve hlízu vejcovitou, v hnědé slupky zaobalenou. Ušty okvětí

— 205 —

elliptické neb kopinaté, vlnovitě žilnaté, o— Gkrát kratší trubky. Listy
podlouhle kopinaté, opak zúžené, tupé. Květy objevují se na podzim
a příštího jara vypučí krátká lodyha s velikými listy a méchýřkem
dozrávajícím.

V. O' 10 — 0'20 m. Rostlina jedovatá. Okvětí pleťové neb bílé, zřídka
objevují se opožděné květy s užšími ušty okvětními z jara, f) vernale Hoffm.

Tj. Září, říjen. Vlhká a žírná luka. V rovině a pahorkatině rozšířen
a hojný, někde i scházející. V brněnském kraji obecný (Makowsky), v nej-
bMžším okolí Brna niezi kamenným mlýnem a Bystrcem, u Komárova, Adamova
(Oborny), n Kun státu a Olešnice (Člupek), Malostovice, Bejkovice, Černá
hora, Ti.§nov, Boskovice, Bačov, Štěpánov, Slavkov, Bučovice, Mouřinov,
Čerěin, Vyškov, Pavlovice, Střílky, Břeclav, Star. Břeclav, Poštorna. — Kolem
Prostějova, u Václavovic, na Zlechově a j. (Spitzner), obecný u Kroměříže
(Palla a Pátek)!. Ve znojemském kraji: u Podmolí, Citonice, Vranov, Šura-
vald, Grešlové mýto. Mor. Budějovice!, JarOměřice!, Jevišovice, Plenkovice,
na lukách na Unanovském potoku, v Purkrábce u mlýna Hojky blíž Sucho-
hrdlí, u Hnanic (Oborny), v nejbližším okolí Znojma (Oborny). Schází kolem
Náměště (Roemer), kolem Slavonic (Oborny). Pořídku na Špitálské louce
kolem Jihlavy (Pokorný), hojný kolem Dačic (Schindler) ! Dle zdání zřídka
v českomoravském pohoří: Nov. město, Žďár, Jimramov, Nov. Jimramov. ■ —
Olomouc (Vogl), Kojetín a Chropín (Pátek), Napajedly (Theimer). Na lukách
při Moravě od Bludova níže, tak kolem Lukavce jižně od Zábřeha (Pánek),
v pobočních údolích kolem Šumberka (Paul), Beroun, Rudno, Hranice!
(Rieger). Zlatý potok, Mal. Morava, Rymařov, Janovice. — Ve východní části :
hojná u Uh. Ostroha a Veselí (Bubela), Uh. Hradiště (Schlogl), Strážnice,
Vojšice u Mal. Vrbky, Kuželová, hojný u Javorníka a odtud až k Miavě
v Uhrách, Nov. Lhota, Filipov, na Kotárech a odtud až na temeno Javo-
řiny, Strany, Uh. Brod, Příkaz, Pulčín, Zděchov, údolí Huslénky, Bystřice
p. H., luka u Hošťálkova, zde též několik kusů na jedné seči a v sousedním
lese ! ; Rusava (Sloboda) !, Vsetín (Bubela) !, Halenkov, Javorníky, hojný u Velk.
Karlovic, Rožnov, Horní paseky, Star. Zubří ; Nov. Jičín (Sapetza), Žilina,
přehojný u Senová; Fridland (Oborny). Ve Slezsku: Koňská!, Lišná, Vojtě-
chov, Opava (Kolbenheyer), Krnov (Spatzier)!, schází dle Baiera u Bělska.
Vítkov, Mal. Heřmanice, Loučky, Odry, Vidnava, Horní Heřmanice, Velk.
Kunětice.

f) vernale Hoffm.

V okolí Brna: Kozí žleb, mezi Obrany a Bílovicemi 1882, Bílo-
vice 1874 a 1881. — Kolem Kunštátu a Olešnice (Člupek), u Hoštálkova,
nad Láskami u Vsetína 1880 (Bubela), Hranice (Dr. Zavadsky). Ve Slezsku:
hojný na vlhkých lukách na úpatí Lysé hory (Wetschky 1878J, Opava,
Deštná, Diirstenhof atd. (Pátek).

108. Veratriim L. Kýchavice.

380. V. Lobelianum Bernb. (V. album L. /?. Lobelianum
Pteichb. K. bílá). Lodyha oblá, dutá, listnatá i s listy a větvemi lato-
vitého květenství pýřitá. Květy krátce stopkaté, ušty okvětní zoubkaté.
Listy z delší pošvy poloobjímavé, hrotnaté, dolení široce elliptické, nej-

— 206 —

hořejší kopínaté, obloučně žebernaté, dle žeber řasnaté. Oddenek krátký.
tlustý, s čuprynou vláknitých zbytku loňských listův.

V. O'o0 — 1'20 m. Okvětí žlutavé neb čistě zelené.

" Ij. červenec, srpen. Mokrá luka, místa lesní, pramenité stráně horské.

Y Beskydách a Sudetách. Y Beskydách : hojná kolem Vsetína (Bubela), údolí
Červinkovo u Jasenic, Javorník nad Minaříkem poblíž Halenková, Bukovina;
Kněhyně a Ondřejník u Fridlandu, Smrk! u Čeladny, kolem Domorazu a
Věřovic (Sapetza), na Sinrku též na svahu k Ostravici až na temeno, Rad-
hošť, luka u Trojanovic, v květu na jedné louce poblíž Horeček a v křoví
u Ljubiny, bezpochyby jediná stanoviska v rovině u Frenštátu, Místek na
cestě k Zlebovicňm. — Ve Slezsku: Lysá hora; v Těšínsku: u Sibice,
Dziegielova, Mnichů, v Grabině, u Frýdku, na Baranii, Čantorym a na
Kamenické výšině (Kolbenheyer), v křovištích u Něm. Mikušovic (Baier),
Heraltice u Opavy (Gr. FL), Velká luze u Vidnavy, Frývaldov. — V nízkém
Jeseníku : Týlov u Šternberka (Uechtritz sen.), Rudno (Rieger), Beroun (Gans).

V Sudetách: Chrastice, Hynčina, Stříbrníce, Star. město. Černý vrch, Neu-
hausberk, Černá kupa; Kladský Sněžník (W. FL), les u Tomášova; od Ko-
perníků podél hřebenův až k Pecovým kanaenům dosti rozšířen (Oborny) a
sice Praděd, Petrštýn, Vysoká- a Břidlicová hole a ještě na Hofljerku, Berg-
geistu a Róhrberku u Klepáčova, hojný od Dreištýnu u Koldštýna až po
temeno Fuhrmannštýna. — V nižších polohách: údolí šumné Tise, Česnekový-,
Svinský- a Medvědí příkop, Frant. myslivna, Kriech, Křemenný příkop a
odtud až k uhlířským chýžím u Teplic, Vysoký les u Janovic.

109. Toíieldia Hiids. Kohátka.

381. T. calyculata Wahl. (K. ka líškatá). Lodyha jednoduchá,
chudolistá i s celou rostlinou lysá. Květy krátkostopečné, v hustém, často
prodlouženém, válcovitém hroznu, delším než jeho stopka. Stopečku každého
květu podpírá listenec třílaločný, jako kalíšek pod okvětí přiložený. Listy
tuhé, mečovitě čárkovité, nejdolejší dvouřadé, jezdivé. Oddenek s nepatrnou
čuprynou vláknitých zbytků loňských listův.

V. 015— 0-25 m. Okvětí žlutavé.

% Červen, srpen. Bahenní a rašelinná luka. Velmi pořídku. Dle udání
na lukách u Kunovic poblíž Uli. Hradiště (Schlogl), Slavkov poblíž Opavy
(Múkusch).

16. Řád Juneagineae Rieh. Baříékovité.
Rody:

a) Okvětí šestilisté, kalichovité, opadavé. Květy četné v hroznu
prodlouženém, bezlistném. Plod kyjovitý, 3 — Gpouzdrý, pouzdra jedno-
semenná, celá od středního sloupce zdola nahoru se oddělující, na vnitřním
úhlu pukající. Blizny štětičkovité, 3 neb 6. 110. TrigLochin.

b) Okvětí šei.stidílné, trvalé. Semenníky 3 řidčeji 6, nejdoleji srostlé,
1 — 2vaječné; měchýřky jednosemenné, posléz kostrbatě odstálé. Květy
nečetné v hroznu volném. lil. tícheuchzeria.

- 207 -

110. Triglochiii L. Bcařička.

382. T. palustris L. (B. obecná). Stvol přímý, nejdoleji napuchlý,
poněkud ničí, v prostředku již květonosný. Květy malé, krátce stopec-né,
v hroznu bezlisteném. Listy přízemní, úzce čárkovité pošev objímavých.
Plod tříbočně kyjovitý, trojpouzdrý, k ose hroznu přitiskly. Oddenek
krátký, šikmý, s podzemními, nitkovitými výběžky.

V. 025 — 0-75 m. Okvětí zelenavé neb ponačervenalé.

"Ij. Červen, červenec. Bařinná a rašelinná luka, příkopy, slaniska. Hojný
někde řídčejší, zhusta ve společnosti s Trifolium fragiferum. V brněnském
kraji sem tam. — Mor. Třebová, Brno, Otmarov, Měnín, Lednice, Nikolčice
poblíž Hustopeče (Makowsky), Lomnice (Pluskal), Kunštát a Olešnice (Clupek),
Klobouky (Steiger), údolí Josefské, Tišnov, Štěpánovice poblíž Tišnova, Hodě-
jice, Drnovice, Hustopeč, Terezov, Cejč, Kobylí, Břeclav, Star. Břeclav, Nová
ves, Poštorná. — V Prostějovsku : na lukách u Vrahovic (Uličný), Stětovic,
Vrbátek, Kobeřic a Hradčan hojná (Spitzner). Obecná ve znojemském kraji
(Oborny). Řidčeji kolem Jihlavy: u Kaliště poblíž Počátek (Pokorný), kolem
Slavonic, Nov. města a Třebíče (Zavřel), u Nedvědic a j. v českcmoravském
pohoří. — Jevíčko a odtud až k Mírovu poblíž Olomouce (Uechtritz), Hlusovice
poblíž Olomouce (Makowsky), Rudno (Rieger), Rohle (Bittner). V hradištském
kraji: u Hajčína (Vogl a Mik). Šumberk, Velký Losin (Paul)!, zde hojná
u Karlova pramene; a odtud až k Uh. Hradišti (Schlogl), Bzenec, (Bubela),
Rohatec, Strážnice, Velká, Suchá Loza, Ordějov, Bystřice, Valašské Klobouky,
Příkaz. - — Ve východní části mimo to : Rusava stranou k Hostýnu (Sloboda),
Poschlá a vrch Čup u Vsetína (Bubela), Svinec a u Čertova mlýna poblíž
Nov. Jičína (Sapetza), potok Říčky u Blučiny (Schlogl). Ve Slezsku : u Jakar-
tovic, Spachova, Loděnic a Sadků (Rohrer a Mayer), kolem Šibice u Těšína
a u Bělska (Kolbenheyer).

111. Sclieuclizeria L. Blatnice.

383. S. palustris L. (B. horská). Lodyha přímá. Květy necetné,
v řídkém hroznu, listen nejdolejšího květu listovitý. Listy úzce čárkovité,
žlábkovité, dole pošvaté, na konci s jamkou obroubenou. Měchýřky šikmo-
vejčité, nadmuté. Oddenek dlouhý, článkovaný, plazivý s výběžky šupi-
natými. —

V. 0"10 — 0"25 m. Okvětí zelenavo-žluté.

1\. Květen — červenec. Hluboká rašeliniště a lomy mechové. Pořídku.
Rašeliniště Huti na jižním svahu Smrku u Celadny poblíž Fridlandu (Sa-
petza), Bronówské rašeliniště u Rudzice v Těšínsku (Reichardt), hojná na
Mechových lomech u Reivízu v Jeseníku (Grabówskij.

17. Řád. Butomaeeae Lindl. Šmelovité.
112. Butonuis L. ŠmeL

384. B. umbellatus L. (S. okoličnatý). Lodyha přímá, oblá,
jednoduchá. Květy dlouze stopkaté v okolíku konečném, obaleném. Tyčinek
6 na lůžku. Listy přízemní, čárkovité, žlábkovité tříboké, pošvaté, dvou-

— 208 —

řade. Měchýřků 6 do polou srostlých, na celé vnitřní stěně mnolíosemen-
ných. Oddenek krátký, uzlatě ztloustlý, se silnými vlákny korunnými.

V. 1'00 — rSO m. Okvětí bělavorůžové, vně častěji náfialové.

Ij. Červen — srpen. Bažiny, tíiné, rybníky, řeky. Rozšířen. V jižní části
brněnského kraje obecný, řidčeji v severní části (Makowsky), kolem Brna
u Komárova a Měnína (0])orny), u Ivančic (Schwoder), mezi Polehradicemi
a Morkiivkami (Steiger), hojný n Cernovic, Nenovic, břehy Svitavy u Obran
a Bílovic, Jedovnice, Kartouzy, Rečkovice, Mokrá hora, Lískovský potok,
Bóh' nice, Popůvky, Veselka, Střelíce, Oujezd, Slavkov, ^Bučovice, hojný kolem
Vyškova, Židlochovice, Nosislav, Vranfivice, Terezov, Cejč, Kobylí, Dražíivky,
Star. Břeclav, Poštorná. — V Prostějovská : dříve dosti hojný v mokřadech
u nádraží a na Hloučele, nyní na Romži u Vrahovic a na Zlechově (Spitz-
ner). Ve znojen^ském kraji : u Náměště (Roemer), Vranov, Jevišovice, v Bohu-
šickém rybníku u Jaroměřic, Citonice stranou Olbramova kostela, hojný
u Jevišovického potoka u Hrušovan, v nížinách podél Dyje až k Lednici a
Břeclavi (Oborny), Moravské Budějovice. — Rybníky kolem Jihlavy a Popic
u Jihlavy (Pokorný), koleni Třebíče (Zavřel), obecný kolem Unčova, Litovle,
Renot a Piňovic. — V poříčí Moravy hojný kolem Zábřeha a obecný kolem
Olomouce (Oborny), u Hajčína a Uh. Hradiště (Schlogl), u Bzence (Bubela),
Rohatec, Strážnice. — Ve východní části: luka u Hlinská (Sloboda), Hustopeč
u Nov. Jičína (Sapetza). Ve Slezsku: mlýnský příkop u Oder (Schlosser),
v údolí Odry na několika místech (Oborny), Svinov, Martinov u Opavy
(Mikusch), Opava (Oborny), hojněji kolem Frýdku a v Těšínsku (Kolbenheyer).

18. Řád. Alismaeeae Juss. Žabníkovité.
Rody:

a) Květy obojaké; 3 vněj.ší lístky okvětní kalicliovité, bylinné,
vnitřní korunovité, barvené. Tyčinek 6 — 12. Semenníky četné prosté, na
terčovitém lůžku do kruhu postavené neb v strboulek nahlouěené.

113. Alisma.

b) Květy jednodomé. Okvětí zrůzněné v kalich bylinný, zelený
a v koruna útlolupennou, bílou. Tyčinek mnoho. Semenníky četné, jedno-
vaječné, na kulatém lůžku strboulovitě nahloučené. 114. tíogittaria.

113. Alisma L. Žabiiík.

385. A. pian tágo L. (Ž. jitrocelový). Stvol přímý, delší listův,
na dolejšku ztloustlý. Květy v latě jeldancovité. Listy četné, přízemní,
vejčité, trochu srdčité neb kopinaté až čárkovitě kopinaté, řapíkaté. Nažky
smáčknuté, tupé, na hřbetě s 1—2 rýhami, v strboulek tupě tříhranný
sestavené.

1\. Červenec — září. Stojaté vody, příkopy, zaplavovaná místa. V rovině
i v předhoří hojný.

/9) 1 a n c e o 1 a t u m A u t. (A. r a n u n c u 1 o i d e s P r e s 1). Listy kopi-
naté na spodině zúžené. Květcnství namnoze, větví jednoduchých. Rostlina
nízká, as 0'30 m. v.

— 209 —

Rozšířena, jmenovitě na suchých místech a v mělčinách vodních s pís-
čitým dnem. Troubský rybník u Brna, Znojmo, Jevišovice, Slavonice a j.
(Oborny). Rajský lesík u Černovic, údoh' Svitavy u Obran, Slavkov, Vyškov,
Břeclav, Star. Břeclav, Bludov, Vítkov, Vidnava atd. — Rašelinná luka za
nádražím u Bzence (Bubela).

/') humile mihi (nikoliv totožný s f. terrestre Neil.) Listy přízemní,
malé, růžicovite. Stvol nápadně nízký. Květy velké.

Příkopy, zaplavovaná luka, vyschlé mokřady. Pořídku. Krumvíř, Kobyl-
ské jezero u Terezova.

o) graminifolium Ehr. Listy ponořené, čárkovité, travovité,
průsvitavé, některé s kopisťovitou vzplývající čepelí.

Pořídku. Bažiny v jižní části brněnského kraje (Makowsky), kaluže
kolem Uh. Hradiště (Schlogl).

114. Sagittaria L. Ší patka.

386. S. sagittaefolia L. (S. vodní). Na konci tříhranného stvolu
tříkvěté přesleny, dolení pestíkové, lioření prašníkové. Plátky bílé, prchavé.
Listy přízemní, přímé, hluboce střelovité, s laloky podlouhle tř-íhrannými,
hrotnatými. Plody krátce zobanité. Oddenek s výběžky oblými, ponořenými.

V. 0"25 — 1'00 m. Plátky bílé, s nehtem načervenalým.

Ij. Červen — srpen. Stojaté a mírně tekoucí vody, příkopy, bahna. V rovině
a pahorkatině, místy hojná, jinde opět scházející. Schází kolem Brna ; jižně od
Brna mezi Rajhradem a Holáskami (Makowsky), u Kunštátu a Olešnice (Člupek),
Štěpánov (Spitzner), Drnoholec (Reissek), dolní Dyje mezi Podivínem a Lednicí,
(Uechtritz), Břeclav (Oborny), Star. Břeclav, Poštorná a Nová ves; posledn-
dvě naleziště již v Dol. Rakousích. V okolí Prostějova: v Otaslavském ryb-
níku a na sousední louce pořídku (Spitzner). Kolem Náměště (Roemer),
hojná v rybnících u Jihlavky a u Pávova poblíž Jihlavy (Reichardt), pře-
hojná v rybnících u Ptačova poblíž Třebíče (Zavřel), u Křížanova (Haslinger).
Hojná v poříčí Moravy od Zábřehu (Pánek) a Olomouce níže: Olomouc (Vogl
a Oborny)!, Hajčín a Láska a Olomouce (Oborny), Piňovice (Klanic), kolem
Línčova, Detřichovic, Renot a Litovle. — Sudkov u Šumberka (Paul). Kolem
Uh. Ostrohu, v příkopech na silnici od Bzence k Veselí a ojedinělá u ná-
draží bzeneckého (Bubela), příkopy dráhy mezi Břeclaví a Hodonínem (Oborny).
Ve východní části: rybníky kolem Hustopeče u Nov. Jičína (Sapetza), v pří-
kopech trati u Ostravy dosti hojná (Oborny), bažiny poblíž uhelných dolů
u Mor. Ostravy, Hrušov, Hermanice. — Ve Slezsku: V Těšínsko-Bělsku
(Kolbenheyer), u Krnova (Rohrer a Mayer), Hermanice, Dolní forst, Sorgs-
dorf, Javorník, bažiny na úpatí Butterberku stranou Heřmanic, v svobodném
rybníku (Vierhapper), bažiny na městských rašelinných lukách u Vidnavy
a u Kalkova a na mnohých místech v praskem Slezsku až k Nise.

19. Řád. Hydroeharideae D. C. Vodaňkovité.

Rody:

1. Hydrilleae Caspary. Semenník jednopouzdrý. Blizny 8.
a) Květy mnohomanželné, dvojdomé neb obojaké. — Prašné květy
s 3 — 9 tyčinkami a s okrouhlými neb vejčitými lístky okvětními. Květy

14

-^ 210 —

obojalvé, s 3 — 6 tyčinkami, čárkovitě podlouhlými semenníky a čárko -
vitými bliznami. Květy pestíkové předešlým podobné s tyčinkami zakr-
nělými. Plod podlouhlý, skoro tříhranný. 115. Elodea.
* 2. Stratioteae Endl. Semenník vícopouzdrý. Blizen 6.

a) Květy 2domé. Prašné po 1 — o v okolíku, s toulcem dvoulistým,
konečným, pestíkový 1, z dvoulistého, konečného toulce. Tyčinky četné,
volné, 12 vnitřních s čárkovitými prašníky, ostatní neplodné. Okvětí
šestidílné, 3 vnější lístky kalichovité, 3 vnitřní korunovité, trubka okvětí
se semenníkem srostlá. Cnělka krátká ; blizny dvouklané. Plod šestihranný,
šestipouzdrý, chudovaječný, bobulovitý. 116- BU-atiotes.

b) Květy dvojdomé, prašné 1 — 5 v okolíku, s dvoulistým toulcem,
pestíkový 1, z jednolistého toulce. Tyčinek 12, z nichž 3 — 6 neplodných.
Okvětí se semenníkem srostlé, na okraji šestidílné. Blizny 3 — G. Plod
šestipouzdrý, mnohovaječný, bobulovitý. 117. Hydrocharis.

115. Elodea ('aspary. Douška.

387. E. canadcnsis Casp. (D. vodní). Lodyha ponořená, roz-
větvená. Obaly květův úžlabní, jednokvěté. Květy s prodlouženou trubkou
a plátky okrouhlevejčitými. Květy prašné s 9 tyčinkami. Květy pestíkové
s 1 semenníkem a 1 — 3 zakrnělými tyčinkami. Listy po 3 — 4 v jjřeslenu,
podlouhlé neb kopinaté, hrotnaté, pilované, přisedlé.

D. 0'25 — 1"00 m. Rostlina namnoze neplodná. Lístky kališní načer-
venalé, plátky bílé.

Ij. Květen — srpen. Stojaté a mírně tekoucí vody. Původem ze sever.
Anieriliy a teprve v nejnovější době do území zavlečena. V mokřadecli u pro-
stějovského nádraží zašla, v mokřadech u trati blíže Vraho vic v několika
neplodných trsech, dosti hojně v mokřadech za nádražím u Bediho.ště (Spitz-
ner), u Opavy (Urban), u Krnova, avšak ještě na pruské půdě (Spatzierj.
Pro Moravu prof. Spitznerem 1883 objevena.

IIG. Stratiotes L. Vojíc.

388. S. aloides L. (V. obecný). Lodyha květonosná úžlabní,
koncem vynořená, kratší než listy. Prašné květy stopkaté, pestíkové skoro
přisedlé. Plátky vejčitě okrouhlé velmi útlé, mnohem delší než lístky
kališní. Listy ponořené, široce čárkovité, přikročené, tříhranné na hřbetě
a okraji osínitě zubaté, přímo odstálé, tuhé, růžicovité. Plody vejčité
toulec přesahující. Oddenek výběžkatý.

V. 0-20— 0-40 m. Plátky bílé.

T\. Květen — srpen. Příkopy, kaluže v poříčí dt lni Moravy a Dyje a
v Těšínsku. Pořídku. Hojný v starém řečišti Dyje u Břeclavi a v starém
ramenu Moravy u Rohatce (Makowsky), hojný mezi Břeclaví a Hodonínem
(Oborny), pořídku v kaluži na silnici od Bzence do Veselí (Bubcla), velmi
pořídku v kalužích a příkopech u Rybářské ulice a u Star. města blíže
Uh. Hradiště (Schlogl).

^ 211 -

117. Hydrocliaris L. Voďaiika.

389. H. morsus ranae L. (Žabí květ). Lodyha ponořená, oblá,
rozvětvená, výběžkatá, na kloubech s vlákny kořennými a svazečky listův.
Květy pestíkové menší než prašníkové, dlouze stopkaté, posléz ponořené.
Plátky útlé, okrouhle vejčité. Listy vzplývající, okrouhle ledvinovité, celo-
krajnó, kožovité, řapíkaté, s velikými blánovitými palisty. Plody ellipsoidické.

V. 0-15— 0-30 m. Okvětí bílé, dole žlutavé.

"Ij. Červen — srpen. Příkopy, tůně, stojaté vody. U IStěpánova (Spitzner).
V nížinách podél Moravy a Dyje a v Téšínsku. Porůzná. Kolem Šardic a
Čejce (Kržisch), ve všech stojatých vodách kolem Olomouce (Vogl a Mik),
u Nemilan a Kojetína (Spitzner), hojná u Piňovie (Klanic), kolem Unčova,
Dětřichova, Khižníku a Litovle. — Hojná v starém řečišti Dyje u Břeclavi,
kaluže starého ramena Moravy u Rohatce (Makowsky), kaluže u Uh. Ostrohu,
v příkopech na silnici do Veselí, ojedinělá u nádraží a v příkopech lučních
za nádražím bzeneckým (Bubela), Uh. Hradiště (Schlógl).

20. Řád. Orehideae Juss. Vstavaéovité.

Květy v klasech neb hroznech, jsou stočením spodního semenníku
obráceny. Okvětí korunovité, často tlamaté, šestilupenné, nepravidelné,
ze dvou trojlistých kruhův, jeden lístek vnitřního kruhu (pysk, labellum)
od ostatních lístků tvarem rozdílný, často ostruhatý. Ze 6 tyčinek jest
toliko jedna vyvinutá a plodná, jen u rodu Cypripedium jsou dvé plodné,
ostatní se nevyvíjejí. Tyčinky srůstají s pestíkem do sloupku (columna
gynostemium). Prašníky dvoupouzdré, pyl každého pouzdra slepen jest
v stopkatou brylku pylovou, stopky žlázkou (držadélkem) ukončeny. Na
konci sloupku spočívají tři blizny, z nichž nejhořejší měkká a lepkavá
zobánkem (rostellum) se nazývá. Semenník jednopouzdrý s 3 nástěnnými,
mnohovaječnými semenicemi. Tobolka po každé straně semenice skulinou,
tedy celkem 6 skulinami pukající. Semena drobounká bez bílku. Listy
střídavé neb dvouřadé, jednoduché, celokrajné, na spodině pošvaté, též
šupinaté. Rostliny vytrvalé s oddenkem jednoduchým neb s déma hlízami
buď celistvými neb dlanitě děhnými, jednou dvojletou, z níž lodyha
a listy vyrůstají a druhou roční, v níž zásoba pro rok budoucí se snáší.

Rody :

A. Cypripedieae Lindl. Prašníky 2, na sloupku postranní, mezi
nimi lupenovitá patyčinka. Pyl moukovitý.

1. Sloupek krátký. Lístky okvětní odstálé, 2 vnější lístky srostlé
v jeden často dvouklaný, pročež okvětí zdánlivě pětilisté. Pysk střevíčko-
vitě nadmutý. Semenník nestočený. J18. Cypripedium,

B. M a 1 a X i d e a e Lindl. Prašník jeden, dvojpouzdrý, prostý,
pohyblivý; v každém pouzdře prašníkovém 2 voskovité brylky pylové.
Pysk bezostružný. Oddenek korálovitý, bez kořínků neb nejdolejší článek
lodyhy v bulvu, pošvami zahalenou napuchlý.

— 212 —

1. Lodyha dole v bulvu pošvami obalenou napuchlá. Pysk vzhůru
obrácený, nedělený, přímý.

a) Prašníky dvojpouzdré, trvalé, bez ^^řívesků; pouzdra delší zobáním,
na "hřbetě sloupku podél pukající. Brylky pylové na jednom držadélku.
Sloupek kratičký, přímý. Pysk vejčitý, přímý, nedělený, kápovitou spo-
dinou sloupek uzavírající. Semenník nekroucený. 119. Microstylis.

b) Prašník dvojpouzdrý, opadavý, s blánovitým přívěskem. Brylky
pylové na 2 držadélkách. Sloupek prodloužený, poloválcovitý. Lístkův
ojívětních 5, odstálých. Pysk na hořejší straně květu postavený, podhuihlý,
tupý, nedělený, sehnutý, ku spodině sloupku poněkud přirostlý.

120. Sturmta.

2. Oddenek korálovitý, bez kořínkův.

a) Sloupek ku předu ohnutý, bezkřídlý. Lístky okvětní zvonkovitě
skloněné. Pysk dolů hledící, se 2 postranníma zoubky, nejdoleji vakovitý,
hrbolatý. Jen stopka semenníku kroucená. 121. Coralliorrliiza.

C) Neottieae Lindl. Prašník 1 , dokonale, řidčeji nedokonale
dvojpouzdrý. Brylky pylové beze stopky, pyl moukovitý, neslepený. Pysk
bez ostruhy.

1. Pysk nečlánkovaný. Brylky pylové nestopkaté.

a) Pysk celý, vzpřímený neb rovnovážně odstálý. Zobánek blizny
dvouklaný. Semenník nekroucený. Oddenek mrcasatý neb s hlízkami
kořennými.

o) Držadélka čárkovitá. Prašníky přisedlé. 3 hořejší lístky okvětní
skloněné, 2 postranní odstálé, posléze zpět ohnuté. Pysk vzpřímený, nej-
doleji žláljkovitý, zpředu plochý, třásnitý, zpět ohnutý. Oddenek s hlíz-
kami kořennými. 122. típiranthes.

13) Držadélko okrouhlé. Prašník dvoupouzdrý, volně k zobánku při-
lehlý. 3 hořejší lístky okvětní v lebku shipené, 2 postranní odstálé. Pysk
rovně odstálý, dole vyhloubený, se žlábkovitým, zpět ohnutým jazýčkem.
Oddenek mrcasatý. 123. Goodyera.

b) Zobánek blizny celý. Pysk na konci dvoulaločný neb dvouklaný,
svislý. Oddenek mrcasatý.

u) Prašník dvoupouzdrý, zpředu k zobánku blizny přilehlý, vzadu
lupínkovitým výrostkem sloupku více méně krytý. 5 lístkův okvětních
trochu v lebku skloněných, kratších než nejdoleji žlábkovitý, na konci
2— 5klaný pysk. Lodyha pod prostředkem dvoulistá, zelená.

124. Listera.

/5) Prašníky dvoupóuzdré, zpředu k zobánku přilehlé, v zadu nepři-
kryté. Sloupek uťatý. 5 lístkův okvětních trochu skorém zvonovitě sklo-
něných. Pysk nejdoleji vakovitě vydutý, na konci dvoulaločný. Rostlina
šupinatá, bezlistá, hnědá. 125. Neottia.

2. Pysk dvoučlený, dolejší člen vydutý neb žlábkovitý, konečný
rovný, nedělený. Oddenek mrcasatý.

— 213 —

a) Piasníky dvoupouzdré, tříhranné, pvosté. Brýlky pylové ncstop-
kate, držadélkem na bližně povytáhlé spočívající. Lístky okvětní zvon-
kovitě skloněné, pysk odstálý. Semenník nekroucený na stopce stočené.

126. Epípactíf.

b) Prašníky nedokonale dvoupouzdré, podlouhlé, kolem prosté, přímé,
krátce atopkaté. Držadélek nemá. Lístky okvětní přímé, pysk zakrývající.
Semenník kroucený, přisedlý, 127. Cephalanthera.

D. Epipogoneae Par lato re. Prašník 1 , na sloupku volném
konečný, pohyblivý, dvoupouzdrý. Brylky pylové 2 na společném držadélku.

1. Lístky okvětní i pysk odstálý, tento ostružnatý, vzhůru obrácený,
ostruha krátká, vakovitá. Semenník nekroucený. Oddenek korálovitý.

128. Epipogon.

E. Ophrydeen Lindl. Prašník 1, dvoupouzdrý. ku sloupku jiři-
rostlý, nepohyblivý. Brylky pylové stopkaté, stopky žlázkou čili držadélkem
ukončené. Hlízy kořennové 2.

1. Držadélka brylek pylových v dutince bliznového kraje skrytá.
Pysk obyčejně ostružnatý.

a) Každá brylka pylová na zvláštním držadélku, prašník tudíž dvou-
pouzdrý. Lístky okvětní v lebku skloněné neb tři hořejší Ibovité, dva
postranní odstálé. Pysk trojlaločný neb trojdílný. Ostruha válcovitá neb
kuželovitá. 129. Orchis. ;

b) Obě brylky pylové na společném držadélku, prašník jednopouzdrý;
Ostruha nitkovitá. 130. Anacamptis.

c) Obě brylky pylové na společném držadélku, prašník jednopouzdrý^
v dutince bliznového kraje uschovaný. 5 lístkův okvětních v lebku sklo^
něných. Pysk hluboce tříklaný, převislý, ostružnatý.

131. Himanto glos sum.

2. Držadélka nahá, na kraji neb ponebí blizny sedící. Pysk ostruž-
natý.

a) Držadélka oddělená i s prašníky k zobánku blizny a výběžku
jeho přilehlá. Prašníky dvoupouzdré, pouzdra rovnoběžná. Pysk tříklaný
neb třílaločný. 132. Gymnadenia.

b) Držadélka k postranním lalokům zobánku přilehlá. Blizna bez
zobanitého výběžku. Prašníky dvoupouzdré, pouzdra rovnoběžná neb dole
od sebe vzdálená. Pysk pentlicovitý celý neb zpředu trojzubý.

133. Platanthera.

3. Pysk bez ostruhy.

a) Držadélko každé ve zvláštní dutině. Lístky okvětní odstálé, pysk
dolů obrácený, ne vyhloubený. 134. Ophrys.

118. Cypripediuin L. Střevičník.

390. C. calceolus L. (S. evropský, pant o flíčky). Lodyha
pýřitá, dole pošvatě šupinatá, nahoře s 3 vej čitými neb vejčitě podlou-

— 214 —

hlými, hrotnatými listy. Květy 1 — 3, velké. Listeny listům podobné. Lístky
okvětní vejčitě kopinuté, hrotnaté, postranní někdy dvouldané, vnitřní
čárkovitě kopinaté, pysk nadmutý, zpředu zaokrouhlený. Laloky sloupku
do^vnitř sehnutého vejčité, stopkaté, dolů stlačené. Oddenek válcovitý,
uzlatý, s masitými vlákny kořennými.

V. 020 — 0-40 m. Okvětí hnědě nachové, pysk světložlutý, nachově
skvrnitý.

% Květen, červen. Keřnaté, vápenné stráně, lesy. Pořídku. V brněn-
ském kraji rozšířen: Králové pole, Hády u Obran a u Líšně 1855 hojný
(Makowsky); u Líšně sbíral jsem jej ještě r. 1875 a v lese Habří u Líšně
r. 1885, Veselka, Popůvky, Střelíce, tak ve zmolích, v Ivančickém koutě a j.,
Vomice, Tečice, Oslavany, Spešov, Klucanina u Tišnova, Kontová stráň
u Doubravníka, Mouřinov. — Bosonohy (Niessi)!, Krtiny (Haslinger), velmi
hojný v Žilošickém lese (Makowsky)!, kolem Zdánic (Rodler), v lese mezi
Žebětínem a Troubskem, zde častěji dvoukvětý (Čížek) !, Ivančice (Schwoder) !,
Velko-Těšanský les u Kroměříže (Palla), Neuwegberk u Hnanic poblíž Znojma
(Pohl). V Jeseníku: u Hanušovic (učit. Theimer). V Těšínsku: u Koňské a
Dziegielova, Yendrina a Star. Lišné (Kolbenheyer 1859), dříve kolem Bělska
(Kotschy).

119. Microstylis LindL Měkkyně.

391. M. monophylla Lindl. (Malaxis mon. Sw., Ophrys
monophyllos L. M. jednolistá). Lodyha na hoře tříhranná, nad
bulvou s listy šupinovitými asi (zřídka s 2) podlouhle vejčitým, zahrot-
natělým, na spodině pošvatým listem. Hrozen mnohokvětý, volný. Listeny
velmi krátké. Vnější lístky okvětní kopinaté, vnitřní čárkovitě; pysk
vejčitý, vydutý, dlouze přihrocený.

V. 0-08^0"25 m. Okvětí žlutozelenavé.

Ij. Červen, červenec. Bahnitá lesní hika, vlhké horní lesy. Pořídku.
V Jeseníku: v jediném kuse na bahnitém místě v údolí Opavy u Karlovské
studénky (Niessi), ojedinělá na Leiterberku nad Waldenburkem (Uechtritz),
na Urlichu (Scholz). V Beskydách: na Ondřejníku u Fridlandu, ojedinělá
kolem Liščí boudy tamtéž (Oborny). Dle Schlossera na Radhošti. Lysá hora,
na Tulu (Kolbenheyer), Golešovské hory (Hetschko), horní luka kolem Ustroně,
a sice na Muchové a Velk. Čantorym (Kotschy), seč u Nydeka (Wimmer).
U Bělska: hojná na Dunaczym a Skalitě (Kolbenheyer), na Javořince a
Magúře (Baier).

120. Stuimia Rchb. Hlíziiík.

392. S. Loeselii Rchb. (Malaxis Loeselii Sw. Liparis
Loes. Rich. H. dvoulistý). Lodyha přiostřeně, skoro křídlatě troj-
hranná. Hrozen řídký 3 — Skětý. Lístky okvětní čárkovitě, rozkladité;
pysk vzpřímený, vejčitý, útle vroubkovaný, na spodku žlábkovitý.

V. O 07— 015 m. Okvětí a rosthna žlutozelené.

Ij. Červen, červenec. Bažiny, rašelinná luka v rovině. Pořídku. Luka
kolem bývalého čejčského jezera, druhdy hojný, později vždy řídčejší (Ma-
kowsky), druhdy u Bílovce poblíž Opavy (Miikusch).

— 215 —

121. Coralliorrhiza HíiIIer. Korálice.

398, C. innata R Br. (K. vrostlá). Rostlina žlutavě zelená,
bezlistá, pošvatá. Hrozen řídký, chudokvětý. Okvětí malé, lístky jeho
kopinaté; pysk podlouhlý, mělce třílaloěný, uprostřed s 2 mozoulky.
Oddenek korálovitý, bez kořenův.

V. O' 10 — 0"30 m. Okvětí zeleně žlutavé, konce lístkův okvětních
červeně nahnědlé ; pysk bílý, nachově kropenatý.

Tj. Květen, červen, v horách i v červenci. Stinné, vlhké lesy, mezi
mechem a listím. V pahorkatině i předhoří porůznu. V brněnském kraji
rozšířena: od Brna až k hranici české hojná (Makowsky), Písařky stranou
k Žebětínu, mezi Žebětínem a Troubskem (Čížek), u Soběšic, Hády, u Ostro-
vačic stranou k Veveří, kolem Zdánic (Oborny), Slavkov (Schlosser), les
Hložek u Klobouk (Steiger), Mor. Třebová (Haslinger). Líšeň, Ochoz, Kanice,
Soběšice, Bílovice, Adamov, Babice, Krtiny, Vranov, Lelekovice, Obora u Bo-
skovic, Jundrov, Kohoutovice, les u myshvny u Střelíc, Tečice, seč u Níž-
kovic, les Hájek a Luze u Mal. Lovčic, Pavlovický les poblíž Vyškova. —
Kolem Znojma: ojedinělá na cestě k Dlouhému Šobesu a nad myslivnou
u Velk. Mašovic (Oborny), Mikulov a Polavské kopce (Makowsky a Oborny).
Kolem Jihlavy pořídku : na Vysokém kamenu a v Popických lesích (Reichardt).
Olomouc, Frankštátský les u Šumberka (Oborny). Ve východní části: kolem
Strážnice (Makowsky), Křížový u Vsetína, Rybníčky nad údolím "Červinko-
vým ; kolem Val. Meziříčí (Reissek). V Jeseníku : Kladský Sněžník (Uechtritz) !,
lesy kolem Hajmrlova, mezi Star. městem a Koldštýnem a mezi Koldštýnem
a Vojtěchovem (Uechtritz), Velk. kotlina (Hans), kolem Wiesenberka a Teplic
(Oborny), Hofberk a jiná m. u Klepáčova. Ve Slezsku : hojná kolem Karlovské
studénky (Gr. Fl.)!, Mal. Moravice, Ludvíkov. — Hojná v Těšínsku: Zor a Rov-
nica u Ustroně (Kotschy), Dziegielóvský les a v Bělských horách (Kolben-
heyer), Mal. Čantory (Zlik). Gorné Olszyny, Cikánský les, Strazonka, Bystrá,
Javorze (Baier).

122. Spiraiithes Rich. Švihlík.

394. S. a u t u m n a 1 i s R i c h. (*S. podzimní, k r u t i k 1 a s). Lodyha
vedle přízemních svazeěků listů podlouhle elliptických, široce řapíkatých,
pouze pošvatá, nahoře pýřitá. Klas jednostranný, šroubovitě kroucený,
pýřitý. Pysk vlnovitě vroubkovaný. Hlízky 2, mrkvovité.

V. O" 10 — 0'25 m. Okvětí malé, bílé, vně zelenavé, vonné.

7]. Srpen, září. Pastvy, suchá horská luka, travnaté stráně. V Sudetách
a v českomoravském pohoří poskrovnu, hojněji v Beskydách. Hojný kolem
Kunštátu a Olešnice (Clupek), kolem Jimramova. Ojedinělý a výminečně
u Annina dvora poblíž Šumberka (Paul). V Beskydách : zřídka kolem Rusavy
(Sloboda), hojný kolem Vsetína (Makowsky), u Frenštátu (Reissek), Ondřejník
u Fridlandu, u Bohušovic, na Vojenském kopci u Senová, na Libotínu
u Zenklavy, na Liboštském a Kamenném kopci a Svinci u Nov. Jičína
(Sapetza). Ve Slezsku : luka u Lubna na úpatí Lysé hory (Makowsky), Krásná,
Lomná; u Szybice, Boganovice, Dziegielova, Mohelnice a Moravky (Reissek),
u Bystřice, na Cantorym a u Jablunkova (Kotschy), Puncóv a Wendryn
(Kolbenheyer). Hojný v Bělsku: na úpatí Goduly a Kičery v Kameralné
Ligotě, luka u Dobračického- a v Cikánském lese u Bělska (Hetschko), na

— 216 —

Kozlu stranou k Bystré u Bělska (Baier). Sádek, Košetice a Životice u Opavy
(Wim. a Gr.), u Krnova (Spatzier).

123. Goodyera R. Br. Snirkovník.

395. G. repens R. Br. (Satyrium repens L. S. plazivý).
Lodyha dole hustě listnatá, nahoře s 4 — 5 pošvatými šupinami a klasem
jednostranným, poněkud stočeným a i s tímto žláznatě pýřitá. Listy vejčité
neb podlouhle vejčité, široce řapíkaté, síťnatě žilnaté. Pysk přihroccný,
v předu sehnutý. Semenníky krátce stopkaté. Oddenek plazivý.

V. O' 10— 0-25 m. Květy malé, bílé, pýřité, poněkud vonné.

Ij. Červenec, srpen. Vlhké, mechaté lesy smrkové. Pořídku. V okolí
Brna: Hády u Obran a u Soběšic (Makowsky), hojněji u Jindřichova poblíž
Náměště (Roemer), pořídku v Růženovských lesích v okresu dacickém (Oborny).
V Jeseníku: Zlatá kupa u Frývaldova, Šosskamm u Annaberka (Oborny).
Ve Slezsku ještě: Hnojnický les u Kamerálné Ligoty a Kocob^dz poblíž
Těšína (Hetschko), u Kamenice poblíž Opavy (W. Fl.), Hradisko u Krnova
(Gr. FL), dle Schlossera též kolem Oder.

124. Listera R. Br. Bradáček.

396. L. o vat a R. Br. (Ophrys o vata L. B. vejčitý). Lodyha
přímá, na spodině se šupinou pošvatou, uprostřed s 2 široce vejčitými,
vstřícnými, krátce přihrocenými listy. Hrozen prodloužený, řídký. Pysk
ěárkovitě podlouhlý, na spodině zúžený, hluboce dvojklaný. Oddenek
rovnovážný, krátký, s kořeny četnými, svazčitými.

V. 030 — 0-50 m. Okvětí zelené, pysk zelenavožlutý.

Ij. Květen, červen, v horách i v červenci. Vlhká luka, listnaté lesy.
Rozšířen. V okolí Brna pořídku: Písařky, Kartouzy (Jelínek), les mezi Kar-
touzy a Soběšicemi, u Adamova, Hády, u Popůvek, všude jen řídce (Oborny),
u Vomic (Niessl)!, Líšeň, úpatí Horneku, Evanovice, žleb Zlobíce u Kuřima,
dosti hojný v údolí Růžovém u Mouřinova. — V lesích kolem Zdánice,
jako u myslivny u bílého Vlka (Oborny), zřídka u Klobouk (Odstrčil),
u Kunštátu a Olešnice (Člupek)!, na Šenhengstu a Švédské skále
u Moravské Třebové (Domas). — V okolí prostějovském v Krůpovém
žlebu a na Záhoří (Spitzner). Obora u Kroměříže (Palla)!. Zřídka u Jihlavy
(Weiner), u Kostelníčka nedaleko Třebíče (Zavřel). V poříčí Moravy:
Tatenice u Zábřeha (Pánek), pořídku v Grygovském lese u kláštera
Hradiska (Vogl a Mik), Chomoutovský les u Olomouce (Vogl), lesy a křoviny
blíž Ph. Hradiště (Schlogl), mezi Napajedly a Kostelany (Theimer), v příkopu
nádražním u Bzence (Bubela). V Jeseníku i ve značné výši: Leiterberk,
Velk. a Mal. kotlina (Uechtritz) !, Eerggeist (Oborny)!, Rudno (Rieger), Velk.
Losin! a Frankštátský les u Šumberka (Paul), luka v sadech u Karlovské
studénky (Niessl), Donnerlan a Šafl^erk u Karl. studénky, Ludvíkov; roz-
troušen až do poříčí Odry, zde nezřídka na horních lukách u Střelné (Burg-
hauser). V Beskydách: Nov. Lhota, Velk. a Mal. Javořina, u rybníků v Říč-
kách poblíž Bystřice, Javorník Kelský, úpatí Hostýna; hojný u Rusavy (Slo-
boda)!, dosti hojný kolem Vsetína (Bubela)!, Krásná (Klaníc), na seči pod
Štěpánem a na lukách kolem Hošťálkova, Rybníčky, Cáb, Halenkov, Velk.
Karlovice, Dolní paseky, pod Kozincem a j. u Rožnova, Frenštát. — Nov.

— 217 —

Jičín (Sapetza), úbočí Kněhyně ii Celadny a úbočí Lysé a temono Ondřej-
níka u ř^ridlandu (Oborny). Ve Slezsku: Moravka, louky u Lhotu pol)líž
Slaviče. — V Sibici, Koňská, Dziegielóv, na Tulu. kolem Lčlska a na Skalitě
v Těšínsku fKolbenheyer), Lipník, Straczonka, Star. Bělsko, Olszyny, Něm.
Mikušovice, Kamienica, Vapienica (Baier). Velká Luze a na j. m. kolem
Vidnavy, Velk. Kras, Kobyla, Heřmanický les atd.

Bii7. L. cordata R. Br. (Neottia cord. Rich. Ophrys cord.
L. B. srdčitý). Lodyha chabá. Hrozen 6 — -lOkvětý, volný. Květy malé.
Pysk podlouhlý, doleji s 2 postranními zoubky, z předu napolo dvou-
klaný. Listy trojhranně srdčitě vejčité, vstřícné. Oddenek tenký, plazivý,
s jednotlivými kořínky.

V. 0'10 — 0'20 m. Okvětí zelené, vnitřní lístky jeho a pysk do hně-
dočervena.

% Červen, červenec. Vlhké stinné lesy horské. Jen v Beskydách a
Sudetách. Svah Kladského Sněžníka ku Stříbrnícím (Uechtritz) !, a to po-
spolitě s Coralliorrhiza inata (Oborny). nad Josefovem u Koldštýna (Uechtritz),
Hockšar (Grabowski) !, Gráfenberk (Milde). Velk. a Mal. Jezerník. — Jelení
Inka u Waldenburku, u Karlovské studénky, úbočí Pradědu ! a Hladové
stráně (Gr. Fl.), Leiterberk (Uechtritz), vodorovná cesta k Ovčírně (Paul),
mezi mechem u vodopádu Opavy (W. Hans), Velk. kotlina (Spatzier) !. —
V Těšínsku: na Baranii a Ostrým (Kolbenheyer).

125. Neottia Rich. Hlístiiík.

398. N. ni dus a vis Rich. (Ophrys nidus a vis L. H. obecný,
linizdák). Rostlina žlutavě hnědá, něco průsvitavá, s 4 — 5blánitými,
lodyhu jako pošvy objímavými listy. Hrozen dosti hustý, mnohokvětý.
Pysk čárkovitý, nestejně třílaločný, s rozkladitými, jazykovitými, postran-
ními laloky. Oddenek s hustými, masitými, spletenými kořeny.

V. 0-20— 0-50 m. Květy žlutavé hnědé.

IJ. Květen, červen. Vlhká křoviště, stinné lesy. V rovině i předhoří
hojný, někdy i ve značné výši. Obecný v brněnském (Makowsky)!, znojfm-
ském (Oborny), boskovickém, nov.-městském a vyškovském kraji, Nikolčice,
Klobouky, Stražovice, les Hříběcí u Osvětiman, Leskoun u Vedrovic, kolem
Krumlova. — Na Záhoří a v Brodeckém lese u Prostějova (Spitzner), Obora
u Kroměříže (Palla). Kolem Jihlavy pořídku, zde jen na Zaječím skoku
(Reichardt), kolem Třebíče ve Vilímovském lese (Zavřel). V poříčí Moravy
roztroušený, nikoliv však řídký : kolem Zábřehu (Pánek) v Chomoutovském
a Grygovském lese u Olomouce (Vogl), Šternberk; Rudno (Rieger), Velehradský
háj blíže Uh. Hradiště (Schlogl), velmi hojný v Buchlovských lesích, řidčeji
kolem Bzence, zde jen v lese Plechovci (Bubela). V severní Moravě : Mě-
šťanský les u Suraberka (Paul), Rymařov, Berggeist, Klepáčov, Chrastice,
Star. město, Stříbrníce, Hynčina. — V Sudetách: Černý vrch; Kladský
Sněžník skoro při 1000 m. (Uechtritz), Salvíz (Zimmermann), Leiterberk
(Uechtritz), Mravenčí vrch u Wiesenberka (Oborny), kolem Karlovské stu-
dénky (Niessl), Mal. Moravice. — V Beskydách: Javořina (Holuby), Měřičník
u Javorníka, Nov. Lhota, Chrast' u Bojkovic, Val. Klobouky; Rusava (Slo-
boda), Hošťálkov; Vsetín (Bubela), údolí Červinkové, Kolkový, Rybníčky, Cáb,

— 218 —

Rožnov, Uvez, Kamenárky poblíž Star. Zubří, Černá hora, Frenštát, Kičt^ra ;
Příbor (Čížek), Nov. Jičín (Sapetza), kolem Hranic (Vogl), Bartošovické a
Týnské hájemství. — V Těšínsku: Bogušoviee, Mnichy, BÍogofice, D/.icgielov,
Mal. Ostrý (Kolbenhcyer) a vůbec v horách Bělsko-Bialských rozšířen (Baier).
V ufavském kraji (Rohrer a Mayer), ve Vidnavsku.

126. Epipactis Ricli. Kruštík.

399. E. lat i folia A 11. (Serapias helleborine a) L. K. šíro-
listý). Hrozen skoro jednostranný. Pata pysku celá vydutá, v mcdník
s úzkým ústím přeměněná, jeho plátek srdčitý neb vejčitý, zalirotnatělý,
na dolejšku s 2 hladkými neb trochu bradavkatými hrboulky, zřídka bez
nich. Semenník ř;dce pýřitý neb skoro lysý. Listeny dolejší jsou delší
květuv. Listy široce vejčité neb podloulile kopinaté, hořejší kopinaté.
Oddenek válcovitý, krátký, uzlatý, plazivý.

V. 015 — 050 m. Okvětí vně zelené, vnitř tmavorůžové, pysk rů-
žový, ve vydutině linědě nachové, neb celé okvětí zelené a pysk bělavý.

T\. Červen, červenec, v horách i později. Stinné lesy, křoviště. Hojný,
místy obecný. V kraji brněnském: údolí Svitavy, Macecha (Oborny). Líšeň,
Ochoz, Kanice, Krtiny, Kuřim, Tišn v, Nedvédice, Letovice, Střelíce, Tečice
a ve všech hornatějších krajích. — Pólavské kopce (Makowsky), Hodonínský
les fUechtritz). V Oboře a oj(dinělý v zámecké zahradě (Palla). Ve Zno-
jemsku : Náměšť (Roemer), řidčeji v lesích kolem Vranova, Bítova a Hardeku
(Oborny). Kolem Třebíče (Zavřel), kolem Jihlavy (Pokorný a Reichardt), Kro-
kovický les u Písečné v Jihlavsku (Oborny), Nov. Éíše, Telč, Olší, Štřítež,
Zdar. — Olomouc (Vogl), Šternberk. — Obecný po celé severní Moravě.
Karlovská studénka a odtud v priiběhu Jeseníka až ku Střelné (Oborny),
obecný i ve vyšších polohách : Leiterberk (Uechtritz). Křemenný příkop,
Kriech, u Frant. myslivny, Mechová stráň. Spálený Urlich u Dol. Lípové,
luka pod Císařskou Boudou. — Obecný v Beskydách, zde i ve vyšších po-
lohách: Polána mezi Klínem a Smrkem, Lysá hora a odtud až k Maleno-
vicům a Těšínu, obecný i v ostatním Slezsku. — Kolem Podstatu jsem ho
marně hledal, tak že zde buď schází neb velmi poskrovnu se vyskytuje,
jest však již u Domštátu a Hrubé Vody hojný.

400. E. rubiginosa Gaud. (E. atrorubens Schult. K. tma-
vo červený). Lodylia tuhá, listnatá i s listy často přinachovělá. Květy
menší, vonné. Medová vydutina pysku se širokým ústím, jeho plátek na
dolejšku s 2 řasnatě vroubkovanými hrboulky. Listy vejčitě podlouhlé,
zahrotnatělé, hořejší kopinaté. — Semenník hustě pýřitý, ostatně jako
předešlý.

V. 0'30 — 0"50 m. Okvětí tmavokrvavě červené, pysk bledší.

Ij. Červenec, srpen. Lesy, keřnaté chlumy, hlavně na vápně. V okolí
Brna: Evina jeskyně u Adamova, Macecha u Blanska (Theimer), Nový hrad
u Adamova (Makowsky), zřídka u Klobouk a Divák (Steiger), Jindřichov
u Náměště (Roemer), Semětínské lesy „Huboky" u Vsetína (Bubela), na
vápně u Štramberka; na vápně u Hranic! a Krásné (Schlosser), zřídka nad
Kozincemi na Javořině (Holul)y).

— 219 -

401. E. palustris Crantz. (Se rap i as palustris Se op. K.
bahen ní). Lodyha přímá. Hrozen vohiý, jednostranný. Pata pysku dvoj-
nšetná prostřed s medovým žlábkem, jeho plátek přiokrouhlý, tupý, vhio-
vitě vroubkatý, na spodu s 2 zpředu klikatými hrboulky. Listy podlouhé
neb podlouhle kopinaté na konci dlouze přihrocené, nejdolejší někdy
vejčitě podlouhlé, po krajích a žebrech hladké, delší než členy lodyhy.
Oddenek oblý, výběžkatý, s kořínky porůznými.

V. 0'30 — 0*60 m. Vnější lístky okvětní zelenavě nachové, vnitřní
bílé, pysk bílý, fialově proužkatý se žlábkem žlutým.

TJ. Červenec, srpen. Bahnitá a rašelinná Inka. Porůzný. V okolí Rrna
póřídka : spoře v příkopu bahnité louky v údoh za sv. Antoníčkem poblíž
Brna a u Cejče (Makowsky), v bahně mezi rákosínl u Rajského lesíka 1882
u Cernovic, spoře. — Mikulov (Domas), Jihlava (Pokorný). V poříčí Moravy :
úbočí Sv. Kopečka u Olomouce (INIik), vlhká ■ luka u Velehradu a Nov. vsi
(Schlogl), příkopy pod bzeneckým nádražím (Bubela). Hojný v Beskydách:
Javořina, u Březové v Uhrách (Holuby), Jastřabí, Dúbek (Sloboda) a Klapinov
u Rusavy, Hošťálkov; bahnitá luka kolem Bobrk, na Cupa, Brdo v Jaseni-
cích a j. m. kolem Vsetína (Bubela), údolí u Semctína poblíž Vsetína,
Zděchov, Halenkov, Velk. Karlovice, Jasenka, Dušná, Mal. Bystřice, Viče,
louky pod Lasem, pod Kozincem a j. m. kolem Rožnova, louky pod Olšov-
ským u Star. Zubří, louky u Pindulky, Velk. Kunčice. — Frenštát, Celadna,
Jeličná, Nov. Jičín (Sapetza), skoro na všech horských lukách, na úpatí hor,
v hlavním a ve vedlejších údolích horní Ostravice, jako na Ondřejníku
u Fridlandu, na Kněhyni u Celadny, u Trojanovic, na úbočích Okrúhlého
(Oborny), Podstat, Boškov, luka v Kyslířovských lesích. — Ve Slezsku:
u Lubna poblíž Fridlandu, u Malenovic, úbočí Ostré hory u Lukšince
(Oborny), Janovice, Bystrá, Krásná, Moravka, luka pod hájemstvím Kosubové
u Střed. Lomné, Lomná. — Kolem Ustroně (Kotschy), Koszarzysk (Ascherson),
Ligotské hory (Zhk), u Buczkovic, na Skalitě (K' Ibenheyer) a skoro na
všech vlhčinách v Bělských, Bialských a Javorzeckých horách (Baier).

402. E. m i c r o p h y 1 1 a S w. (S e r a p i a s m i c r o. E h r. K. d r o b n o-
listý). Okvětí zvonkovité, lístky jeho vzpřímené, 3 vnější pýřité, plátek
pysku srdčitý, na konci sehnutý, na dolejšku s 2 hluboce laločnatými
hrboulky. Listy vejčitě kopinaté neb kopinaté, na krajích pýřité draslavé,
na žebrech lysé, prostřední a hořejší kratší neb zdélí členů lodyhy.

V. 0"30 — 1'25 m. Okvětí zelenavé, na kraji červenavé, i)ysk bělo-

Tj. Červen — srpen. Horní lesy, keřnaté chlumy, nejradéji na vápně.
Velmi pořídku a obyčejně ojedinělý. Posud jen zřídka v bučinách na Lope-
níku, Holubým pro území objeven.

127. Ceplialaiitlieríi Ricli. Okrotice.

1. Květy červené. Semenník žláznaté pýřitý.

403. C. rubra Rich. (Serapias rub. L. O. červená). Lodyha
žláznaté pýřitá. Klásek volný. Lístky okvětní zahrotnatělé, pysk vejčitý,
přihrocený, delší než široký, s 5 řasnatě svraskalými, podélnými řáskami.

— 220 —

Listeny zdélí semenníku nob delší. Listy kopinaté, dolejší podlouhlé, po-
švaté. Oddenek válcovitý, uzlatý, šikmý, s tlustými dužnatými vlákny
kořennými.

^Y. 0'25 — 0'50 m. Okvětí světle karmínové, pysk bělavý, žlutě
pruhovaný.

T\. Červen, červenec. Suché lesnaté chlumy, světlé háje. Pořídku, nej-
raději na vápně. V okolí Brna: Hády u Obran (Bayer)I, Evina skála u Ada-
mova (Theimer), Nový hrad a kolem Babic poblíž Adamova (Makowsky),
Kanice a pořídku v Písařkách poblíž myslivny 1881 a 1884. — Kolem
Mikulova (Domas), u Mor. Třebové (Reissek], Javořina (Holuby). Dle Schlossera
též na Radhošti, snad jen C. ensifolia Rich. Ve Slezsku : na Godule a
v Blogotických horách (W. Fl.); Kolbenheyer pochybuje o pr sledním nalezišti
a ani o prvním nedává určitých zpráv.

2. Květy bílé neb žlutavobílé, pysk se žlutou skvrnou. Semenník lysý,

404. C. grand iflora Bbgtn. (C. pallens Rich. O. velko-
květá). Lodyha lysá. Klásek chůdo- a volnokvětý, prodloužený. Lístky
okvětní vnější hrotnaté, vnitřní tupé, pysk okrouhle tříhranný, širší než
delší. Listeny listům podobné, podlouhle kopinaté, znenáhla menší, delší
a toliko nejhořejší trochu kratší než semenník. Listy vejčité neb vejčitě
kojDÍnaté, hrotnaté. Oddenek jako u předešlé.

V. 0'25 — 0"45 m. Okvětí bělavé, pysk se žlutou skvrnou.

T\. Květen, červen. Keřnaté stráně, světlé lesy. Porůzná, ráda na vápně.

V brněnském kraji: kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), Mor. Třebová,
Adamov, od Brna až na jižní hranice nezřídka (Makowsky), Babice, Popůvky,
Němčany,. Slavkov (Oborny), kolem Klobouk (Steiger), Hornek, Babí žlíbek
a j. m! u Líšně, Ochoz, Kanice, Hády u Obran, Sv. Antoníček, Medlánky,
Soběšice, zmole. Suchá hora a j. m. u Bílovic, Outěchov, Vranov, les Ochoza
a j. m. u Sloupu, Babolek, Rozseč, les Bačkovec u Březiny, Mal. Lovčice,
Cerčín, Kobeřice, Leskoun u Vedrovic. — V Prostějovsku : na Záhoří, nad
Šváby, v lesích u Aloizova, na Kuteřově (Spitzner), Obora u Kroměříže
(Palla). Schází bezpochyby u Jihlavy. — Ve znojemském kraji: Purkrábka
mezi Suchohrdlím a mlýnem Hojkou, Hranický les mezi Velk. Mášovicemi
a Poltenberkem, kolem Jaroslavic a v okolí Polavy a Mikulova (Oborny).

V poříčí Moravy: na jižním úklonu Grygovskéhó lesa u Olomouce nezřídka
(Makowsky).^ Ve východní části: Javořina a Lopeník (Holuby), Bečevna
u Vsetína (Ulehla), Solanec a Horn. Bečva (Schlosser), háje u Krásné (Klaníc),
Čertův mlýn u Nov. Jičína (Sapetza), Hranice (Vogl), kolem Střelné (Burg-
hauser). Ve Slezsku: kolem Těšína, Koňská, Dzi^gelóv a j. (Kolbenheyer), na
Tulu (Fiek), Friedberk v Jeseníku (Miincke).

405. C. ensifolia Rich. (Se rap las xiphophyllum L. fil.
E p i p a c t i s e n s i f o 1 i a S m. O. m e c o 1 i s t á). Lodyha štíhlá, lysá. Květy
malé, četnější. Listeny mnohem menší, vejčitě šidlovité, mnohem kratší
scmenníku. Listy skoro dvouřadé, kopinaté, hořejší čárkovitě kopinaté.
Ostatně jak předešlá.

V. 0'30 — 0'60 m. Okvětí sněhobílé, pysk se žlutou skvrnou.

% Květen, červen. Horní lesy, keřnaté stráně, křoviště. Roztroušena.

V kraji brněnském dosti hojná: kolem Brna, Adamov, lesy u Nov. Hvězdlic

— 221 —

poblíž Vyškova (Makowsky), Lomnice (Pluskal), Ivančice (Schwoder), Blansko
a velmi ojedinělá, ale dosti rozšířena u Vranova, Babice, Krtiny mezi Ada-
movem a Blanskem, zde jmenovitě, liojná u Nov. hradu, Zernůvka, Mouřinov.
— Na Záhoří poblíž Prostějova (Spitzner), Obora ii Kroměříže (Vogl). Po-
řídku v lesích kolem Olbramova Kostela (Oborny), pořídku v lesích Hohen-
štýnských u Jihlavy (Pokorný), u Varhoště poblíž Olomouce (Tkaný). V severní
Moravě: mezi Něm. Libavou a Mladinovém na tak zvaných Metlových polích,
v jednom lesíku poskrovnu (Bittner), hojněji kolem Sumberka (Paul), na
vápně mezi Leštinou a Vítošovem u Zábřeha (Pánek ). Ve východní části :
Mandatské údolí u Strážnice (Makowsky), .Velká, Kuželov, Potoky a les
u Machových luk poblíž Javorníka, Filipov. — • Javořina, Lopeník, Horní
Němčí a Strany (Holuby), zde v lese Jelenova a j. — V lesích u Zalub
a Nov. vsi piiřídku (Schlogl), Buchlovské horské lesy .(Bubela), horská luka
Planisko u Rusavy (Sloboda), ojedinělá kolem Vsetína, nejhojněji v horních
lesích u Jasenic (Bubela), Pískovna u Nov. Jičína (Sapetza). Ve Slezsku:
Goleszówský vrch u Těšína (Zipser jun.), na Tulu a Cantorym (Wim. Fl.),
o čemž Kolbenheyer pochybuje. V Opavsku: Pzezarovice (Uechtritz sen.),
Velk. Heraltice (Mayer). Ve Vidnavsku: jako u Kunětic a j.

128. Epipogoii Gmel. Skleiiobýl.

406. E. a p h y 11 u s S w. CS a t y r i u m e p i p o g i u m L. S. b e z 1 i s t ý).
Stvol nahnědlý, na hoře červenavý, průsvitavý, bezlistý, s 3 — 5 šupinami.
Květ 1 neb 2 — 8 dosti velikých, převislých, v hroznu řídkém, často jedno-
stranném. Lístky okvětní kopinaté, hrotnaté; pysk třílalocný, na okraji
zoubkovaný, n prostřed žlábkovitě prohloubený. Ostruha krátká, tlustá,
barvy pleťové. Oddenek korálovitý.

V. 0'08 — 0'20 m. Okvětí žlutavobílé, pysk bělavý, fialově tečkovaný.

Tj. Červen, červenec. Stinné, husté lesy, na dřevě zpráchnivělém a
listech zetlelých, poblíž pramenův a potůčkův. Velmi pořídku. U Outěchova
na cestě mezi Adamovem a Brnem (Makowsky 1855 ve 2 kusech), stinná
místa u potůčku, na zetlelých listech na Suché hoře u Bílovic v 8 kusech 1882.
— Ratkovský les (Dr. Hožek), Obora u Kroměříže (Vogl), u Rusavy (Slo-
boda in lit.), vesnický Grundvald u Střelné poblíž Libavy, dosti hojný (Burg-
hauser). Roztroušen v Sudetách: Kladský Sněžník (Seliger 1810), Gráf(;nberk
(Milde), Urlich u Mal. Moravice a v Kriechu íGrabowski).

129. Orchis L. Vstavač.

1. Všech pět lístkův okvětních v lebku skloněno. Listeny 1-, zřídka
3-žilné. Hlízky nedělené, kulovité neb podlouhlé.

a) Lodyha nahoře bezlistá. Pysk trojdílný, prostřední cíp dvojklaný
neb dvojlaločný, často se zoubkem ve výkrojku.

407. O. purpurea Huds. (O fusca Jacq. V. nachový). Klas
směstnaný, podlouhlý. Listeny blánité, jednožilné, mnohem kratší než
semenník. Lístky lebky vejčitě okrouhlé, hrotnaté. Pysk třídílný, postranní
ušty úzce čárkovité, střední ušet štětcovitě chlupatý, od dolejška znenáhla
rozšířený, dvojlaločný, s lalučky rozkročilými, čtyrstrannými, zoubkatými.
Ostruha válcovitá, dolů sehnutá, sotva s polovici délky semenníku. Listy

- 22Ž -

elliptické neb podlouhlé, sblížené, nejhořejší plochý, nikoliv kornoutovitý.
Hlízky podlouhlé. Rostlina leskle travozelená.

V. 045— O" 75 m. Vůně květů skořicová. — Lebka hnědonachová,
temn'eji tečkovaná a čárkovaná. P^^sk světlorůžový neb bílý, nachově
kropenatý.

Ij. Květen. Světlé lesy, keřnaté chlumy, lesní luka. Roztroušen v střední
a jižní Moravě. V brněnském kraji: Hády u Obran (Makowsky), lesy mezi
Žebětínem a Troubskem (Čížek), hojný v lesích u Střelíc (Frant. hrabě
Mittrowský), Padochov (Schwoder), Krtiny a v h sích kolem Ždánic, poblíž
myslivny u bílého Vlka, u Slavkova, Nikolčice (Oborny), lesy u Polehradic
poblíž Klobouk (Steiger), Cinzendorf, les Zlobíce u Kuříma, les Doubí a j. m.,
u Líšně, Ochoz, les nad vápenicemi a na j. m. u Kanic, Adamov, Babice,
Tečice, Bučovice, Mouřinov, Cerčín. Břeclav, Star. Břeclav, Nov. ves. — Ve
Znojemsku: Jemnice (Schlosser), Purkrábka u Znojma (Ostrauer), Mikulovské
a Polavské kopce (Domas), Velk. Těšanský les u Kroměříže (Palla). V Besky-
dách: na Javořině (Holuby), v seči na Lieskovském, již na uherské straně.

408. O. militaris L. (O. Rivini Gouan. V. přilbo nos ný).
Klas směstnaný. Lebka vejčitě kopinatá, hrotnatá; pysk trojdílný, ušty
postranní úzce čárkovité, střední ušet dole čárkovitý, od prostředka náhle
rozšířený, s lalučky podlouhlými, rozkročilými, něco zoubkatými. Listeny
nepatrné, šupinovité, mnohem kratší než semenník. Listy podlouhle ellip-
tické, hrotnaté, sblížené, nejhořejší list kornoutovitý. Hlízky vejčité.

V. 0'25 — 0"45 m. Květy menší než u předešlého, málo vonné. Lebka
světlorůžová uvnitř tmavší, pysk bledorůžový, nachově tečkovaný.

% Květen, červen. Výslunné a keřnaté stráně, křoviště, lesní luka.
Porůzný. Hády u Obran až do Adamova, u Čejce (Makowsky), Josefské údolí
(Theimer), přehojný na lukách u Říčky nad Líšní (Oborny), Lomnice (Pluskal),
hojný kolem Blučiny a Ivančic (Schwoder), Židlochovice (Niessl), Časkovecký
a Martinický les u Klobouk (Steiger), Slavkov (Reissek), kolem Mikulova a
na Polavských kopcích (Makowsky a Oborny), Doubí a Hornek u Líšně,
Horákov, Ochoz, Zlobíce a j. m. u Kuříma, Radlovec u Klobouček poblíž
Bučovic, Růžové údolí u Mouřinova, zde hojný, Vyškov, Drysice, Star. Břeclav,
Břeclav, a odtud přes Rohaíec a Strážnici až k Javorníku a k uherské hranici.
— Na Záhoří u Prostějova (Spitzner), Velk. Těšanský les u Kroměříže (Palla).
Ve Znojemsku : úbočí Brúndlberku k Dyji u Hardeku a sice na straně mo-
ravské (Oborny). Ve východní části: v Hodonínském lese (Bubela), kolem
Velehradu (Schlogl), Lopeník, Javořina (Holuby), na krajích lesních a v oboře
mezi Hlinském a Holešovem (Sloboda), na horských lukách nad skelnými
hutěmi kolem Vsetína (Bubela), Val. Meziříčí (Klaníc), dle udání též u Be-
rouna. Ve Slezsku, v Těšínsku : na Tulu a u Horní Lišné (Kotschy), Opava
(Urban).

409. O US tu lata L. (V. osmahlý). Klásek hustokvětý, posléz
válcovitý, na konci načernale nachový. Květy velmi malé. Lebka polo-
kulatá, tupá; pysk trojdílný, střední ušet na konci rozšířený, dvojklaný,
s cípky podlouhle éárkovitými. — Ostruha 3 — 4krát kratší semenníku,
sehnutá. Listy podlouhle kopinaté, nejhořejší 2 — 3 menší lístky kornou-
toví té. Listeny as})oň s polovici délky semenníku. Hlízky kulovité.

— 223 —

V. 0-20— 0'30 m. Lebka černonacliová, pysk bílý, nachové tečkovaný.

% Červen, červenec. Keřnaté stráně, vlhká Inka, meze, pahorky. Po-
různý v pahorkatině, řídký v rovině. V jihlavském kraji schází. V brněnském
kraji porůzný: Hády u Obran (Makowsky), Lomnice (Pluskal), Kunštát a
Olešnice (Člupek), Brumov poblíž Lomnice, Doubravník, Nedvědice. — Na
hákách bývalého Čejčského jezera (Theiraer a Makowsky). Ve Znojemsku:
údolí Fugnice a Dyje u Hardeku, též na moravské straně, luka při Dyji pod
Kozí stezkou u Lukova (Oborny), kolem ]\Iikulova (Domas). Kamenný les
(Vogl) a Obora u Kroměříže (Palla), u Vysokého kamene poblíž Zábřeha
(Pánek). Ve východní části : Velehradský les na straně ku Nov. vsi (Schlogl),
zřídka kolem Strážnice. — Zřídka na Javořině (Holuby), Banov (Mik), pořídku
na lukách pod Hostýnem (Sloboda), Poschlá a Ostrá hora u Vsetína pořídku
(Bubela). Ve Slezsku : na Prašivé a na louce u Frídka (Zlík), na Tulu (Kotschy),
pořídku mezi Mosnikem a Hošťálkovem u Krnova (Spatzier).

410. O. tridentata Scop. (O. variegata All. V. strakatý).
Klas směstnaný, krátký, z mládí kuželovitý. Lebka podlouhlá, hrotiiatá
neb zahrotnatělá ; pysk trojdílný, ušty postranní, podlouhlé, střední ušet
široce opakvejčitý. Ostruha více než s polovici délky semenníku. Listy
podlouhlé, hrotnaté, nejhořejší kornoutovitý. Hlízky podlouhlé.

V. 015— 0-25 m. Okvětí světlonachové, pysk tmavěji tečkovaný.

% " Květen, červen. Trávníky, horská luka. Velmi pořídku. Jižní svah
lesa Grygovského u Olomouce (Makowsky), kolem Hranic (Vogl). V Beskydách :
kolem Solance a Hukvald (Kotschy). Ve Slezsku: na Tulu (Kolbenheyer),
u Nydku, na cestě k Beskydu (Kotschy a Zlík).

b) Lodyha až na horu listnatá. Pysk troj klaný neb trojlaločný,
střední ušet nedělený, leda vykrojený.

411. O. morio L. (V. obecný). Klas chudokvětý, dosti volný, vejčitý
neb podlouhlý. Lebka vej čitá, zaokrouhleně tupá, lístky její tupé; pysk
krátký, široký, třílaločný, laloky přiokrouhlé, střední ušet vykrojený. Ostruha
válcovitá rovnovážná neb vystoupavá, zdélí semenníku. Listeny též zdélí
semenníku. Listy podlouhle kopinaté, hoření kornoutovité. Hlízky kulovité.

V. 0'15 — 0"25 m. Lebka nachová, zeleně žebernatá; pysk nacliový,
zřídka květ bílý neb pleťový.

'2{. Konec dubna, květen. Suchá luka, keřnatá návr.ší, trávníky. V pahorkatině
střední a jižní části obecný, jinak roztroušen, schází v rovině. V brněnském kraji
hojný, řidčeji v severní části : Adamov, Blansko, Veveří, Ostrovač-ice (Niessl),
u Podivic u Vyškova (Spitzner), u Brna: na Kraví hoře hojný, na Červeném kopci,
Slatinských skalách atd., Velatice, Obrany, Evanovice, Jehnice, Ořešín, Babí lom
u Lelekovic, Vranov, Krtiny, Rudice, Černá hora, Mlatkov, Štěpánov, Malo-
stovice, Jilmoví, Zerůtky, Lysice, Bystrc, Vyškov, Drnovice, Rychtářov, schází
dle zdání u Klobouk a Bzence. — V Prostějovsku : na Zlechovských lukách,
v Kroužkách, pod Chlumem a jinde (Spitzner). Hojný ve znojemském kraji
(Oborny). V Jihlavsku : Zaječí skok a Pavov poblíž Jihlavy (Reichardť), u Tře-
bíče (Zavřel), kolem Dačic a Slavonic (Oborny), Dnubravník, Nové město.
Nov. Jinn-amov. — V poříčí Moravy : u Grygova (Makowsky) mezi Chomoutov-
ským lesem a Hajčínem u Olomouce (Mik), obecný na lukách kolem Zábřeha
(Pánek). Ve východní části: hojný na lukách kolem Strážnice (Makowsky),
Velehrad, Nov. ves a Mikovice u Uher. Hradiště (Schlogl), Javořina (Holuby),

- 224 -

Napajedly (Theimer), Val. Klobouky ; Rusava (Sloboda), kolem Vsetína (Biibela),
Nov. Jičín (Sapetza), Beroun (Gans). Ve Slezsku: na Tulu v Tešínsku (Kolben-
heyer), četně na úpatí Goduly u Kameralné Ligotky, ojediněle u Knzobendze
u Těšína (Hetscliko), Krnov (Spatzierj.

fi) albiflora. Pořídku. Červený kopec u Brna, Brumov. — Hojný
na Sv. Kopečku u Olomouce (Reissek).

412. O. globosa L. (V. hlavatý). Lodyha i s ]i.sty .sivá. Klas
krátce jehlancovitý, nahoře polokulatý. Lebka zvonkovitá, její lístky vej-
čité, ve vláskovitý, na konci kopi.sťovitě rozšířený hríitek končící; pysk
trojklaný, s trojhrannými po.stranními ušty a podlouhlým, na konci zúženým
středním uštem. Ostruha malá, kuželovitá, dolů sehnutá, s polovici délky
semenníku. Listeny trojžilné. zdélí neb delší než semenník. Listy podlouhle
kopinaté, dlouze zakončité, dolejší pošvaté, hořejší šupinovité. Hlízky
podlouhlé.

V. 0*25 — 0"50 m Okvětí růžové neb světle nachové, pysk nachově
tečkovaný.

T\. Červen, červenec. Horní luka jmenovitě v Beskydách a Sudetách.
Porůzný: Výminečně též kolem Kunštátu (Člupek). Hojný v Beskydách: hojný
na Machových lakách u Javorníka, luka u Sigmundova hostince, též na
uherské straně až k Miavě, Nová Lhota, na Kotárech ; Lopeník (Holuby),
Javořina (Makowsky) !, zde hojný. Horka a j. m. u Val. Klobouk ; Hostýn
(Reissek), Planisko a Dubek u Rusavy (Sloboda), hojný u Vsetína (Babela)!,
Johanovské kopce podél údolí Červinkova u Jasenic, Cáb až k vrcholku. Dušná,
Kičera Černaňská u Halenková; hojný na Javornících, hojný u Karlovic,
Milořiov, na Polaně u Tomků, po hřebeni Vysoké a Trojačky, luka u Salajky,
údolí Masák a luka u Ostravice. — Rožnov, Radhošť, Javorník, Pískovna
u Kapřivnic (Sapetza)!, Jarcová, Val. Meziříčí; Frenštát (Makowsky^ zde
hojný: Horečky, Velk. Javorník atd. — Ondřej nik u Fridlandu, Čertův
mlýn, na úpatí Kněhyně u Čeladny a j. (Oborny, luka u Lasu v dolních
pasekách poblíž Star. Zubří, Zubří, Horečková luka u Trojanovic, Velk.
Kunčice. — Ve Slezsku : úpatí Lysé hory u Fridlandu (Wetschky), Rovénky
u Malenovic, Butosonka. Lysá hora až skoro k vrcholu, Krásná, Moravka,
luka pod Blatnou poblíž Slaviče, Lomná; Jablunkov (Stein), Horní Lišná
u Ustroně (Wimmer), na Tulu (Kotschy), na Čantorym, na Kotaře (Kolben-
heyer), hojný v Ligotských horách a na Travném (Hetschko), na Skalitě,
Skalce a Dunaczym (Kolbcnhcyer), Strazonka, Josefská hora, Hanslík, Luisino
údolí, Kamienica, Bystrá (Baier). V Jeseníku: Praděd (Oborny\ luka pod
Petrštýnem, Velk. kotlina (Grabowski a Oborny), Mal. kotlina (Bachmann a
Oborny), Hockšar; až do nížin pramenů Odry, jako kolem Střelné (Burghauser).

4LS. O. coriophora L. (V. štěničný). Klas hustý, podlouhlý.
Lebka podlouhlá, v zobánek zakončená, lístky její slepené; pysk troj-
klaný, postranní ušty skoro čtyřhranné neb kosníkové, prostřední pod-
louhlý, hrotnatý. Ostruha kuželovitá, s polovici délky semenníku. Listy
čárkovitě kopinaté, četné. Hlízky kulovité.

Y 0-20 — 0"40 m. Okvětí hnědonachové, zeleně žilnaté, pysk u pro-
střed čorvenavý, tmavěji tečkovaný, ušty zelené, červeně obroubené. Květ
páchne štěnicemi.

— 225 -^

% Červen, červenec. Vlhká luka. Roztroušený a řídký. Kolem Kunštátu
a Olešnice (Clupek), luka kolem Rozinky (Frant. hrabě Mitrovský), u Miku-
lova (Domas a Rupp), Javořina na Lieskovském (Holuby), Spálov a Žercov
(Schlosser). Ve Slezsku: Stemplovice u Opavy (Mayer).

2. Vnější postranní lístky odstálé neb zpět ohrnutě, toliko H hořejší
v lebku skloněné. Hlízky dělené neb nedělené.

a) Ostruha rovnovážná neb vystoupavá. Listeny blánovité, obyčejně
kratší než semenník. Hlízky nedělené, nanejvýš některá na konci krátce
2— Bklaná.

414. O. p a 11 e n s L. (V. b 1 e d ý). Klásek poněkud volnokvětý,
vejčitý. Lístky okvětní vejčité, vnější tupé : pysk mělce trojlalocný, s ušty
širokými, celokrajnými, dosti stejnými, střední namnoze uťatý. Ostruha
kratší semenníku. Listy z užší spodiny podlouhlé, zpředu rozšířené,
zahrotnatělé. Hlízky podlouhlé.

V. 020 — 040 m. Lebka světložlutá, zřídka narůžovělá; pysk žlutý.
Květy nepříjemné vůně.

% Duben, květen. Listnaté lesy, světlá lesní místa. Porůzný a jen ve
východní části. Porůzný v údolí Mandatském jihovýchodně Radějova poblíž
Strážnice (Makowsky 1882), ř'ilipov a v lesích u Nové Lhoty poblíž Javor-
níka; Javořina (Holuby), kolem Uh. Hradiště v lese u Mikovic a na kopci
Sv. Rocha dosti -hojný (Schlogl), rovněž i v křovinách na úpatí vrchu Bečevná
u Vsetína (Bubela), Radhošť (Schlosser), Bludovické křoviště a Svinec u Nov.
Jičína, Pečavská a Pernavská Gura u Star. Jičína (Sapetza). Výminečně a
velmi pořídku též v Jeseníku: na vápně u Leštiny (Pánek 1882). Ve Slezsku
zejména v Těšínsku : Blogotické hory. Mnichy (Zlík), Cisovnica a na Tulu
(Kotschy), Bobrek u Těšína na Bobře (Hetschko).

415. O. mas cul a L. (V. mužský). Klas podlouhlý, mnohokvětý,
volný, posléz prodloužený. Listeny blánovité, 1 — 3žilné. Lístky okvětní
podlouhlé, hrotnaté, neb vláskovitě zahrotnatělé ; pysk hluboce třílaločný,
ušty široké, zoubkované. Ostruha válcovitá, skoro zdélí semenníku. Listy
podlouhlé neb kopinaté, 1 — 2 nejhořejší kornoutovité. Hlízky podlouhlé.

V. 0"25 — 0"60 m. Okvětí nachové, zřídka lilakové neb bílé; pysk
na spodině světlejší, nachově tečkovaný.

2j. Květen, červen. Lesní horní luka. travnaté stráně. Schází kolem
Brna; v česko-moravském pohoří pořídku: Lomnice (Pluskal), Kunštát a
Olešnice (Clupek), Boskovice, Nov. město, Jimramov. — V Beskydách : Javo-
řina u Velké (Makowsky), Bobrky, Poschlá, Bečevna a j. kolem Vsetína po-
spolitý (Bubela), Val. Klobouky, Halenkov, Velk. Karlovice. — Úpatí Radhoště
(Reissek), kolem Nov. Jičína (Sapetza). V Jeseníku i na temenech : Domštát,
Libava (Schlosser), Beroun (Gans), Jívavá, Rudno (Rieger), pořídku na cestě
od Vysok. kamene ku Koruně u Zábřeha (Pánek), Groerlierk u Wiesenberka
(Bittner), Karlovská studénka (Niessl), Hockšar, Studánková hole (Grabowski
a Paul), Červený vrch, Velk. kotlina (Grabowski), kolem Oder.

416. O. laxiflora L a m k. (O. palustris Jacq. V. řídko-
květý). Lodyha dutá, stejnoměrně listnatá. Klas velmi řídký, prodloužený.
Lístky okvětní podlouhlé, tupé : pysk široký třílaločný. postranní laloky

15

— 226 -

zaokrouhlené, prostřední širší, hluboce vykrojený. Ostruha válcovitá, rovno-
vážná neb vystoupavá, kratší semenníku. Listeny více bylinné, skoro delší
než semenník, vícežilné neb hořejší též 3 — Sžilné. Listy čárkovito kopi-
naté, žlábky přímé. Rlízky kulatě vejčité.

V. 0-25— 0-60 m. Okvětí velké, krásně nachové. U nás v odrůdě:
/3) palustris Jacq. (spec). Prostřední lalok pysku zdélí neb delší
než postranní.

Tj. Červen, červenec. Vlhká luka. Pořídku. V jižní Moravě: kolem
Čejce a při dolní Dyji (Makowsky), Lednice (Schlosser a Niessl) !, Star.
Břeclav a Luka u Břeclavi. (Seefeld a Kudolc v Doln. Rakousícli, Oborny] ;
velmi pořídku v příkopech jižně od nádraží bzeneckého (Bubela), Kroměříž
(Schlosser). Ve Slezsku jen v Těšínsku: Zabřeg (Kotschy) a Rudzice
(Kolbenheyer).

b) Lodyha cévkovitě dutá. Ostruha dolů obrácená. Listeny vícežilné
neb hořejší též 3 — Bžilné, obyčejně bylinné, delší semenníku, nejdolejší
delší květu. Hlízky nedělené neb na konci krátce 2 — Bklané.

417. O. sambucina L. (V. bezový). Klas dosti hustý. Lístky
okvětní tupounké, pysk velmi mělce třílalocný, s malým středním lalůčkem.
Ostruha válcovitě kuželovitá, zdélí semenníku. Dolejší listy podlouhlé,
z předu širší, tupé, hořejší kopinaté. Hlízky na konci 2 — 3klané.

Y. O- 10 — 0'25 m. Okvětí žlutavé, červeně tečkované neb kalně
nachové s pyskem žlutě skvrnitým, slabě vonné.

Tj. Květen, červen. Lesní luka, křoviště, kraje lesní. Porůzný. Dosti
rozšířen v brněnském kraji: Písařky u Brna, velmi hojný u Horákova (Ma-
kowsky), Lomnice (Pluskal), Kunštát a Olešnice (Clupek), Líšeň, Ochoz, Velk.
a Mal. Bukovina, Medlánky, Ivanovice, Cinzendorf, Tišnov, Doubek u Borotína,
Rozseč, Holedná a les nad Jundrovem, zde též četně s květy kalně nacho-
vými, Střelíce, Vomice, Tečice, Ivančice. — V Prostějovsku : s květy žlutavě
bílými a kalně nachovými na Kosíři, na Křebu u Drahan, na Boří u Hart-
manic hojně (Spitzner). Ve Znojemsku: u věže u Vlčího kopce poblíž Ná-
měště (Roemer), úbočí Einsiedelské u Kounic poblíž Znojma, u Plaveče, les
Smoha u Mlíčovic, Mlýnský vrch u Liliendorfu v okresu vranovském (Oborny).
V Jihlavsku : Vysoký kámen u Jihlavy (Reichhardt), luka na úpatí Uhelného
vrchu u Slavonic (Oborny). Y severní části : u Tatenic poblíž Zábřeha (Pánek),
a ještě ve značné výši jako : kolem Rejhotic (Bittner), Mikovský les u Uh.
Hradiště (Schlogl). Rozšířen v Beskydách: ^v obou barvách na Javořině
(Holuby), kolem Rusavy : na Planisku a Čechru obecný (Sloboda), hojný
kolem Vsetína (Bubela), lesy Domorácké (Klanic), rozšířen u Rožnova a Fren-
štátu. — Javorník, Dluha u Věřovic, Mořkovské hory, u Jeličné (Sapetza).
Ve Slezsku: Godula, Kičera, Prašivka (Hetschko), u Dzi^'gielóva, na Tulu a
v Číszové v Těšínsku (Kolbenheyer).

c) Listeny trojžilné, žilkaté. Hlízky dlanitě dělené, ostatně jako b.

418. O lat i folia L. (V. ší rol i stý, kukačka). Lodyha stejně
4 — Glistá. Klas mírně hustý. Pysk ze široce klínovité spodiny třílalocný,
postranní lalůčky kosníkové, prostřední velmi malý. Ostruha kratší semen-
níku. Listeny, aspoň dolejší, delší květův. Listy dolejší vejčité neb po-

- 221 -

dloulilé obak zúžené, nejhořejší kopinatý, spodiny klasu namnoze dosa-
hující: všecky od lodyhy odstálé, kalně zelené, čtisto černohnědé skvmité.

V. 015— 040 m. Okvětí světle nachové, zřídka bílé, pysk temněji
malovaný.

'2J- Květen, červen. Mokrá, bahnitá Inka, od roviny až ku liřebenimi vysokých
hor hojný. Hojný v brněnském kraji (Makowsky),Cprnovioo, Písařky, Kartouzy, a sico
přehojný n Sv. Antoníěka(Oborny), Ostrovačice, Tišnov, Lažánky, Svitava (Niessl),
Podivice u Vyškova (Spitzner), Líšeň, Ochoz, Bilovice, Ivanovice, Krtiny, Velk.
a Mal. Bílkovina, Jedovnice, Banov, Malostovice, Drasov, Jilmoví, Dinovice,
Letovice, Di ubravník, Velk. Byteš, Netín, Dědkov, Velk. Meziříčí, Křížanov,
Jabloňové, Bohdalec, Nov. město, Měřín, Střelíce, Kobeřice, Drysice, Krásensko,
kolem Břeclavi. — V Prostějovsku : na Zlechovských lukách, nad Braniskeni
u Plumlova, ve Žbanovském, hraničném žlebě, u Hartmanic, Otinovsi a j.
(Spitzner). Ve znojemském kraji: obecná kolem Náměště (Roemer) a v níži-
nách dolní Dyje, řidčeji kolem Uherčic, Čížova, Olbramova kostela, Vranova,
HardekUj a jako vzácnost v Popickém žlebě u Znojma (Oborny). Hojná
kolem Jihlavy (Reichardt), u Dačic (Schindler), u Slavonic (Oborny); Telč,
Hradisko, Velk. Meziříčí, zde přehojný u Mácové kapličky, Křížanov, By-
střice, Vitochov, Zvole, Horn. Rozinka, Nov. město, Rokytná, Pohledec. —
Kolem Heřmanova (Schwoder). Y poříčí horní Moravy obecný, a skoro na
všech lukách, v hlavním a v pobočních údolích : Hanušovice, Šumberk,
Rapotín, Zábřeh až k Olomouci (Obomy), Něm. Libava. V údolích a na
hřebenech Jeseníka hojny: Velk. Losin, Něm. Bohdíkov, Winkelsdorf, Rejho-
tice, Teplico, Kriech a ještě na Mal. a Velk. Jezerníku atd. — Ve východní
části: pořídku v příkopu nádražním u Bzence (Bubela), Velehrad (Schlogl),
Banov (Makowsky), Velká, hojný u Javorníka a odtud až k [Miavě v Uhrách |,
Nov. Lhota, na Kotárech, Javořina, Val. Klobouky, Příkaz, Pulčín, Hradišov ;
Rusava (Sloboda) !, kolem Vsetína (Bubela) !, Velk. Karlovice, Horní Bečva,
Frenštát; Val. Meziříčí (Klaníc), Hukvaldy, Fridland! (Oborny). Ve Slezsku:
Malenovice, Butosonka, Krásná, Lomná, Jablunkov, kolem Těšína, Vrbno,
Wolfsseifen, Frývaldov, kolem Vidnavy, Červená voda, Friedberk, [Lukov] atd.

419. O. i ne ar na ta L. (V. p letní). Lodyha tuhá 4— 6listá. Klas
hustý, často prodloužený. Pysk podlouhle routníkový, nedělený neb
nezřetelně třílaločný. Listeny dolejší i prostřední delší než květy, nej-
hořejší delší než poupata, pročež květenství na konci čuprynaté. Listy
dlouze kopinaté, žlábkovité, přímé, světlozelené, neskvrnité.

V. 025 — 0'50 m. Okvětí světlonachové neb pleťové, zřídka bílé,
pysk tmavší barvy. Květy menší než u předešlého.

1|. Květen, červen. Bahnitá a rašelinná luka.^ Porůzný; někde i pře-
hlédnut, y kraji brněnském : Kunštát a Olešnice (Clupek), luka u Rajského
lesíka u Cernovic, pořídku na lukách za Kadlcovým mlýnem u Líšně, Drno-
vice, Boskovice, Křížanov, u Brodu u Vev. Bytyšky, Drysice. — Luka kolem
Lednice (Niessl)!, Břeclav, Star. Břeclav; příkopy pod nádražím bzeneckým
a hojný na lukách mezi tímto a Pískem (Bubela), Javořina (Holuby), luka
u Sigmundova hostince, poblíž Javorníka při samé hranici uherské |u Miavy
v Uhrách]. — Luka mezi Bobrky a Vesníkem u Vsetína (Bubela), kolem Nov.
Jičína (Sapetza).

d) Lodyha uvnitř hutná. Listeny kratší neb dolejší skoro tak dlouhé
co květy, ostatně jako b.

— 228 —

420. O. maculata L. (V. plamatý). Lodyha stejně 6 — lOlistá.
Lístky okvětní dosti hrotnaté ; pysk široce třílaločný, vroubkovaný, laloky
postranní skoro kosníkové, střední menší, vykrojený. Ostruha válcovitá.
Licty uprostřed nejširší, na konci ploché, dolejší podlouhle jazykovité^
tupé, hořejší menší, úzce kopinaté, hrotnaté, často hnědě skvrnité, nej-
hořejší od hustého klasu namnoze vzdálený.

V. 0"25 — 0"50 m. Okvětí růžové s nachovými tečkami a čárkami,
zřídka bílé, pysk tmavonachové barvy.

^I- Červen, červenec. Světlé lesy, vlhká luka. V horách hojný a roz-
šířen, jinde porůznu. V severní části brněnského kraje : Lomnice (Pluskal),
Olešnice (Člupek), Svitava (Niessl), Nov. město, Mělkovice, Fryšava. — Ve
Znojemsku jen kolem Náměště (Roemer). Kolem Jihlavy obecný (Pokorný),
Heraltice u Třebíče (Zavřel), na louce v lese Bzinku u Bzence (Babela), ne-
zřídka v lesích u Velehradu (Schlogl). V Beskydách: Javořina a Lopeník
(Holuby), Javorník, Nov. Lhota, Val. Klobouky, Zděchov; lesní luka kolem
Rusavy (Sloboda) !, Hošťálkov ; u Vsetína, nad hutěmi sklenými a u Bobrk
(Bubela), Hluboký, Nivky, Křížový, u Vsetína, Semetín, Johanovské kopce
podél Červinkova údolí, Rybníčky, Gáb, Jasenka, Halenkov, Velk. Karlovice,
Dušná, Mal. Bystřice, Star. Zubří; Val. Meziříčí (Klanic), Rožnov a Příbor
(Čížek), Radhošt!, Frenštát, les Čapkov a Kopankov pod Ondřejníkem u Velk.
Kunčic, Trojanovice; Nov. Jičín (Sapetza), Fridland a všeobecně ve vyšších
polohách Beskyd (Oborny). V Jeseníku všude hojný i v nižších polohách:
Podstat, v Kyslířovských selských lesích ; Beroun (Oborny), Střelná u Libavy
(Burghauser), Šumberk (Paul), Studená loučka (Novotný), Velk. Losin, Pekařov,
Něm. Bohdíkov, Mal. Morava, Wiesenberk, Winkelsdorf, Teplice, Křemenný
příkop, Klepáčov, Hoíberk, Berg-geist, Janovice, Nov. pole, Rymařov, Jamrtice.
Ve Slezsku : Krásná, Moravka, Lomná, Jablunkov, Mal. Moravice, od
Vrbna až ku Karlovské studénce, zde na Donnerlanu rostliny velmi širolisté
a odtud až na Praděd, Tomašov, Frývaldov a odtud až k Friedberku, roz-
šířen ve Vidnavsku.

fí) candidissima Krock. Lodyha poněkud silnější a tužší. Květy
bílé. Listy světlozelené, neskvrnité.

Porůzný. Luka mezi Vesníkem a Bobrky (Bubela), Hluboký u Vsetína,
luka u Jarcové.

130. Aiiacamptis Rich. Rudo hlávek.

421. A. p y r a m i d a 1 i s R i c h. (O r c h i s p y r a m. L. B. j e h 1 a n i t ý).
Klas hustý, mnohokvětý, z mládí krátce jehlancovitý, posléz vejčitě po-
dlouhlý. Pysk do polou tříklaný, s ušty podlouhlými, celokrajnými, na
spodině s 2 podlouhlými šupinkami. Ostruha nitkovitá sehnutá, zdéh'
semenníku. Listy úzce neb cárkovitě kopinaté, dolejší sblížené, hořejší
oddálené malé. Hlízky skoro kulovité.

V. 0"30 — 0'50 m. Okvětí malé, pěkně karmínově červené, řidčeji
světle nachové neb bílé. Květy vonné.

Ij. Červen, červenec. Horní lesní, jmenovitě vápenitá luka. Pořídku.
Zřídka po hřebeni Javořiny ; na horských Inkách ..Nová hora'' blízko morav.

— 229 —

hranice u Březové, pod Lopeníkem ^Holuby in ]it..), luka lesní „nade Mžiky"
u Vsetína 1884 hojný (Bubela), u Rožnova (Schlosser). Ve Slezsku jen v Tě-
šínsku: hojný na Tulii u Horn. Lišné (Grabowski a Kotschy), blíže Ustroně
(Milde), ojedinělý na levém břehu Gluchové u Bystrzyce (Ascherson).

131. Himaiitoglossiini Spreii^'. Jazýček.

422. H. hircinum Spr. (Satyrium li i re. L. Acer as li i re.
J. kozí). Klas volný, velmi prodloužený. Lodyha listnatá. Lístky okvětní
přihrotnatělé, pysk trojdílný, laloky čárkovité. })rostřední velmi dlouhý,
poněkud stočený, postranní mnohem kratší vlnovitě kadeřavé. Ostruha
velmi krátká, vakovitá, dolů sehnutá. Listy podlouhlé neb kopinaté.
Hlízky nedělené, kulovité neb podlouhlé.

V. 0'30 — 0"75 m. Okvětí bělavé, na konci načervenalé, u vnitř zeleně
a nachově pruhované, medníky olivově zelené neb nachově načervenalé.

Ij. Květen, červen. Kamenité a keřnaté kopce, jen na vápně. Pořídku.
Jižní úbočí Hadův u Obran (Reissek 1837, Makowsky 1853 — 1855), vyseká-
ním stráně však vyhuben a v novější době zde více nenalezen. Kopce
u Židlochovic, 1837 hojný (Reissek); městský les u Mikulova (Domas).

132. (Tymiiadeiiia R. Br. Pětiprstka.

423. G. conopea R. Br. (Orchis conopea L. P. obecná).
Klas válcovitý, hustý. Lístky okvětní přítupé, vnější 2 odstálé ; pysk
třílaločný, laloky stejné, zaokrouhlé, drobně vroubkované. Ostruha nitko-
vitá, 1 — 2krát delší než semenník, sehnutá. Listy čárkovité kopinaté,
žlábkovité, dlouhé, hoření krátké. Hlízky dlanitě dělené.

V. 0'20 — 0*60 m. Květy světle nachové neb pleťové, zřídka bílé,
vonné.

1]. Červen, červenec. Travnaté stráně, lesní a horská luka. V předhoří
a horách až do 1200 m. rozšířena, v pahorkatině a rovině pořídku. V okolí
Brna: hlavně v severní části (Makowsky), Hády a Lažánky (Oborny), Kiin-
štát a Olešnice (Clupek), Ochoz, Zlobíce u Kiiřima, Štěpánov, Nov. město, les blíže
nádraží u Střelíc, Břeclav, Star. Břeclav ; velmi zřídka v lese Hložku u Klobouk
(Steiger), Zňatka u Náměště (Roemer), kolem Jihlavy (Pokorný), luka kolem
Rozinky (Frant. hrab. Mitrovský). Horské lesy kolem Olomouce (Mik), Střelná
(Burghauser), Rudne (Rieger), Frankštátský les u Šumberka (Paul), u Tatenic
blíže Zábřeha (Pánek), Bukovice, Stříbrníce, Koldštýn, Aloisov, Janovice, Peršl
a j. m. u Rymařova, Jamrtice. — Ve východní části: Machova luka u Ja-
vorníka, Nov. Lhota, na Kotárech, Javořina, Val. Klobouky. — Rusava
(Sloboda), Hošťálkov; kolem Vsetína nejobecnější vstavačovitá rostlina
(Bubela), Rybníčky, Cáb, Jasenka, Halenkov, Kičera Cerňanská, pohoří Ja-
vorníkův až do Uher, obecná u Karlovic, Miloňov, Vysoká, Trojačka, Salajské
hájemství, Star. Hamry, Hutěnský les, na Velké, obecná u Ostravice, Frid-
land. — Val. Meziříčí (Klanic), Dušná, Mal. Bystřice, Rožnov, Star. Zubří,
Jarcová, obecná u Trojanovic a Frenštátu, Javorník. — Nov. Jičín (Sapetza),
Hranice (Vogl), u skelných hutí u Podstatu (Reissek), zde hojný, luka v Ky-
slířovských selských lesích. V Jeseníku hojná i ve značné výši : jako u Cí-
sařské boudy, Velk. Jezerník nad 1000 m.. Praděd, Petrštýn, Svinský a

— 230 —

Medvědí příkop, Velk. kotlina a j. — Ve Slezsku hojná : Malenovice, Nov.
ves, Janovice, Krásná, Moravka, Slavica, Lomná, Jablunkov; ojedinělá na
Klimczoku u Bělska (Baier), v Těsínsku (Kolbenheyer), Streitová (Zelenka),
Fri^berk a j. ve Vidnavsku.

424. G. a] bída Rich. (Satyrium albidum L. P. bělavá).
Klas hustý, tenký, skoro jednostranný. Lístky okvětní všecky v přilbu
skloněné; pysk hluboce troj klaný, lalok prostřední širší, postranní zakro-
čené, celokrajné. Ostruha válcovitě kyjovitá, třikrát kratší semenníku.
Listy dolejší podlouhlé, opakvejcité, hořejší kopinaté. Hlízky hluboce
dlanitě dílné, s dlouhými a tenkými dílky.

V. 0"15 — 0"25 m. Květy žlutavě bílé, slabě vonné, menší než
u předešlé.

1\. Červen, červenec. Luka, pastvy a travnaté stráně vyšších hor.
Dosti roztroušena. V Beskydách pořídku: Smrk u Ccladny (Sapetza), Lysá
hora (Kolbenheyer), Kamienická výšina (Baier 1881\ Hojněji v Sudetách:
Suchá kupa ; Kladský Sněžník (Wimmer a Grabowski), u Císařské boudy,
Hockšar; Koperník, Fuhrmannštýn, Červený vrch, Mal. kotlina (Oborny),
Studénková hole, Praděd, Petrštýn, Velk. kotlina, (Gr. Fl. a Oborny), Kře-
menný příkop (Uechtritz), Keilig, Velk. a Mal. Jezerník, Medvědí hřeben,
skleslina pod Švýcarnou, Děd, Svinský a Medvědí příkop, Frant. myslivna,
Vys. hole, Velk. Jelení hřeben a j. m.

425. G. conopea X albida Hegelmaier (Ostr. bot. Zeits.
XIV. str. 102). Klas válcovitý, skoro jednostranný. Lístky okvětní tupé,
2 vnější odstálé, ostatní skloněné ; pysk hluboce tříklaný, postranní laloky
vejčité, tupé, skoro stejné. Ostruha válcovitá, l'/2-l^i'át delší semenníku.
Dolejší listy podlouhle vejčité, tupé, hořejší vejčitě kopinaté, hrotnaté.
Hlízky jako u předešlé.

V. 027 m. Okvětí bledě růžové, menší než u G. conopea. Vzezřením
a vegetativními ústroji podobá se G. albida, květy však G. conopea,
ostruha jest tlustá, nikoliv nitko vitá.

Ij. Červenec. Mezi rodiči na jižním svahu Praděda směrem k Petr-
štýnu v jediném kuse (Hegelmaier).

133. Platanthera Rich. em. Venieiiuík.

426. P. v i r i d i s L i n d 1. (S a t y r i u m v i r i d e L. C o e 1 o g 1 o s s u m
vir. H a r t. V. zelen ý). Klásek válcovitý, dosti volnokvětý. Lístky
okvětní v kulatou lebku skloněné, 2 vnitřní čárkovité, hrotnaté, pysk
široce čárkovitý, na konci trojzubý. Ostruha velmi krátká, vakovitá.
Pouzdra prašníková dole rozestálá. Listeny delší květův. Listy přízemní
2 — 3, elliptické neb opakvejčité, lodyžní poněkud menší, nejhořejší ko-
pinaté.

V. 0-10 — 0"25 m. Okvětí žlutozelené, často hnědě narudlé.

Ij. Červen, červenec. Vlhká luka, světlé lesy, travnaté stráně. V horách
rozšířen, jinak pořídku.^ V kraji brněnském: Lomnice (Pluskal), Kunštát
(-Hochsteter), Olešnice (Člupek), mezi Čejčem a Čejkovicemi (Makowsky),

— 231 —

Dědkov. — V Sudetách: Neuhausberk; Kladský Sněžník (Wimmer a (ira-
bowski), Salvíz (Zimmermann), Hocksar, Praděd, Velk. a Mal. kotlina (Gr.
Fl. a Oborny) !, Fuhrmannštýn !, Studénková hole, Kriech, Mravenčí vrch,
honební stezka u loveckého domku, Hlínová bouda (Oborny), Koperník, údolí
šumné Tise. — V Beskydách : hojný po hřebeni Javořiny a Lopeníka i s květy
špinavonachovými (Holuby in lit.), Nov. Lhota, Val. Klobouky, Rozsoší u Pří-
kazu; lesní luka Planisko u Rusavy, pořídku (Sloboda), nad lesem Skalkou
u Vsetína (Bubela), u Trojanovic, luka na Kněhyni u Čeladny (Jelínek),
Javorník, poblíž Mariánské studénky na Svinci u Nov. Jičína (Sapetzaj.
Ve Slezsku : na Tulu (Uechtritz), Velk. Čantory, Mohelnice, Moravka, Lomná,
Brenna (Kotschy), Krásná; Lysá hora, Dunaczy, Szozyk (Kolbenheyer), Li-
gotské hory (Ketschko), Frývaldov, Tomášov.

427. P. bifolia Rchb. (P. solstitialis Bonngh. V. bělo-
květý). Lodyha na spodině pošvatá. Postranní 2 lístky okvětní pood-
stálé ; pysk úzce čárkovitý, dlouhý, celokrajný. Pouzdra prašníková sblí-
žená, rovnoběžná, ouzkou střední páskou oddělená. Ostruha nitkovitá,
ku konci slabě ztlustlá, as dvakrát delší než semenník. Listy přízemní
2, řidčeji 3, veliké, opakvejčité, řapníkaté, lodyžní velmi malé, kopinaté.
Hlízky podlouhlé, často mrkvovitě ztenčené.

V. 0-25— 0"50 m. Okvětí bílé, trochu nazelenalé, pod večer vonné.
Ij. Květen, červen. Háje, lesní luka, křoviště. Obecný od roviny až do
hor, zde i ve značné výšce : jako poblíž vrcholu Radhoště a j.

428. P. chlor antha Custor. (P. bifolia Rich. P. montana
Rchb. fil. V. zelenok věty). Květy větší. Pouzdra prašníková širokou
trojhranou páskou oddělená, dole silně oddálená, ku konci sblížená. Ostruha
nitkovitá, ku konci kyjovitě ztlustlá, smáčknutá, zelenavá. Rostlina sil-
nější, ostatně jako předešlý.

V. O" 30 — O" 60 m. Okvětí zazelenale bílé, pysk na konci zelený.

% Červen, červenec. Lesy, křoviny, lesní luka. V rovině a předhoří
roztroušen. V brněnském kraji: kolem Brna, v Rajském lesíku (Reissek),
Hády u Obran (Makowsky) !, lesy mezi Kartouzy a Vranovem, též kolem
Vomic (Niessl), Hornek a j. m. u Líšně, Ochoz, Kanice, Medlánky, Mokrá
hora, Ořešín, les Maruška a j. m. u Kuřima, Mal. Kynice, Rozdrojovice,
Holedná u Jundrova, Písařky, Kohoutovice, Líchy a j. m. u Žebětína, hojný
v mal. Nivkách u Nebovid. — Pořídku u Maryše u Slavonic (Oborny), Vilí-
movský les u Třebíče (Zavřel). Hojněji ve znojemském kraji: Spálená hora
u Lukova, Vinný vrch u Čížova, Vranov, Hardek, Bojanovický les u Jevi-
šova, svahy Dyje u Znojma (Oborny), nezřídka v Hodonínském lese (Uechtritz),
u Komné; Winkelsdorf v Jeseníku (Paul). Ve Slezsku: na Tulu u Ustroně
(Krause, Wetschky), Tomášov v Jeseníku (Krause).

134. Ophrys L. Tořič.

429. O. aranifera Huds. (T. pavoukonosný). Vnější lí.stky
okvětní zdélí pysku, vnitřní kratší než pysk, lysé. Pysk podlouhle opak-
vejčitý, nedělený, vyklenutý, nadmutý, s okrajem vehrnutým, na konci
tupý, neb slabě vroubkovaný, uprostřed s 2—4, na spodině příčně spo-
jenými, lysými, podlouhlými čarami.

— 232 —

V. 0'15— U*30 m. Pysk nachový neb na okraji žlutavý, lysé čáry
matně žluté.

Tj. Květen, červen. Horská luka mezi Třebíčí a Budějovicemi nad
Oujezdem (Schlosser), dle téhož vyskytuje se U. muscifera Huds. na Polav-
ských kopcícli u zříceniny, na obou místech nebyly však zmíněné rostliny
později nalezeny a jsou tudíž pro květenu zemskou pochybný.

21. Řád. Irideae Juss. Kosateovité.

Byliny vytrvalé, s hlízovitými neb hlízovitě cibulnatými oddenky
a ntyčastéji mečovitými listy. Tyčinky i3, na okvětí přirostlé, zevnitř
pukající. Lístky okvětní korunovité, všecky stejnotvárné neb 8 vnitřní
rozdílné. Semenník trojpouzdrý, mnohovaječný. Blizny 8 oddělené, často
plátkovité. Tobolka ])ouzdrosečně trojchlopná. Semeno s bílkem.

Rody:

a) Okvětí pravidelné, vnější 8 lístky jeho nazpět ohnuté, vnitřní
})římé, jinotvárné. Blizny plátkovité, veliké, dvoupyské. Oddenek válcovitý,
tlustý, rovnovážný, uzlatý se silnými kořeny. 135. Irin.

b) Okvětí trochu nepravidelné, dole trubkovitě srostlé, na okraji
skoro dvoupyské. Prašníky čárkovité, ušaté. Blizny čárkovitě nitkovité,
kopisťovitě rozšířené, malé. Oddenek ze dvou koláčkovitých, na sobě
ležících hlíz. 13(k Glodiolus.

c) Okvětí pravidelné, zvonkovité, s dlouhou trubkou. Prašníky s
oušky šípovitými. Blizna masitá, kyjovitá, na konci kápovitě stažená,
zubatá. Oddenek v obalu z podlouhlých vláken, ostatně jak u předešlého.

137. Crocus.

135. Iris L. Kosatec.

1. Vnější lístky okvětní uvnitř podélnou řadou hustých chlupů
vousaté.

480. J. bohemica Schmidt. (J. nudicaulis Lamk. J. hun-
garica W. Kit. J. Fieber i Seid 1. K. český). Lodyha smáčknutá,
vícekvětá, dole s několika krátkými listy; nejdolejší větévka květonosná,
málo nad jejím dolejškem vyniklá. Lístky okvětní stejně dlouhé, vnitřní
přímo skloněné. Listeny vejčité až kopinaté, nafouklé v kvetení čerstvé,
tence bylinné, jen po kraji a na špičce trochu mázdřité, často nafialovělé.
Listy nasivělé, krátké, mečovité, více méně srpovité, na nekvetoucích
roštech mnohem delší, posléz delší než lodyha,

V. 0"25 — 0'50 m. Okvětí fialové, dole bělavé a rudohnědě žilnaté.
Ij. Květen. Kamenité a keřnaté stráně, na vápně. Velmi pořídku. Posud
jen na Sv. hoře u Mikulova (Reissek a Makowsky).

481. J. pumila L. (K. nízký). Lodyha jednokvětá, krátká. Vnější
lístky okvětní užší než vnitřní, trubka okvětní mnohem delší než blánitý

— 233 —

pošvatý listen. Listy sivé, mečovité, přízemní kratší, ostatní delší než
lodyha.

V. 0-08 — 0'15 m. Květy vonné. Okvětí fialové neb světlomodré,
někdy i žluté neb bílé, vous žlutavý.

Tj. Duben, počátek května. Výslunné, travnaté a kamenité stráně,
vinice, světlá křoviště, na vápně, žule a rule. V jižní a střední Moravě po-
různý. V brněnském kraji : Bluéina, Pracky kopec u Sokolnic, kopce u Oujezda,
dříve též na Hádech u Obran (MakoAvskj), kolem Klobouk, jen na travna-
tých stráních u Krumvíře (Steiger), u Cejče (Wiesner\ na Stráni u Mor-
kůvek s modrými a žlutými květy, obecný les a j. m. u Kobylí, Velk. Pavlo-
vice, Šaratice, Mouřinov, Větrník u Dražovic, Kolby u Uherčic. — Ve zno-
jemském kraji: hojný na Polavských a Mikulovských kopcích (Makowsky a
Oborny), Pelcberk u Milfrounu, Frauenholc a úbočí Kamenného kopce u Ta-
sovic, u Kounic, ojedinělý též v údolí Leskavy u Znojma (Obornyj.

432. J. germanica L. (K. německý). Lodyha vícekvětá, delší
než mečovité listy. Okvětí velké, vnější lístky jeho sehnuté, zaokrouhlené,
dvojnásob dlouhé co široké, vnitřní obloukem skloněné, v krátký nehet
náhle zúžené. Nitka zdélí prašníku. Blizna bledomodrá, u prostřed
nejširší.

V. 0-45— 0-75 m. Okvětí fialové, vnitřní lístky jeho bledší, skoro
nevonné, vous žlutý.

% Květen. Ve vinicích, na pahorcích skalnatých a stráních, pořídku
zdivočilý a zdomácnělý. Okraje vinic na Urbanově u Slavkova (Niessl), kraje
vinic na Leskounu u Vedrovic, zde zdivočilý a dle zdání zdomácnělý. V Pro-
stějovsku: zdivočilý na zdi zahradní za hřbitovem a na stráních Košíře
(Spitzner). Ve značném množství na stráních skalnatých v údolí Leskavy
u Znojma (Oborny), kolem Uh. Hradiště (Schlogl) ; pochybno, zda-li též v kra-
jinách Karpatských, jak Schlosser udává.

433. J, a r e n a r i a AV. K i t. (K. p í s e č n ý). Lodyha dvoukvětá,
zdélí přízemních úzce mečovitých listův ; listy lodyžní kratší než lodyha.
Konečný květ větším dílem neplodný. Lístky okvětní tupé, z předu vy-
krojené a poněkud vroubkované. Listeny přihrocené, blánité, pošvaté,
skoro zdélí trubky okvětní.

Y o-lO — 020 m. Okvětí žluté, vous vnějších lístků jeho šafránový.

7}. Duben. Kamenité pahorky, písčité trávníky. Velmi pořídku. Na
Turoldu u Mikulova hojný (Makowsky); dle prof. Thalera na suchých trav-
natých chlumech kolem Strážnice a Uh. Brodu.

434. J. variegata L. (K. strakatý). Lodyha 2— 4květá. Listeny
bylinné, pošvaté, zdélí trubky okvětní. Listy srpovité.

Y_ 0-30 — 0-50 m. Vnější lístky okvětní žlutavé, bíle a tmavofialově
neb nachově žilnaté, vnitřní i s bliznami čistě žluté, zřídka celé okvětí
bělavé, vous žlutý.

T\. Květen, červen. Světlá místa lesní, kamenité a keřnaté pahorky.
V jižní a střední Moravě rozšířen. V brněnském kraji: Šumberovy skály a
na jižním svaha Hadův u Obran (Makowsky) !, Blučinské kopce (Veselý) !, les
u Geranovského rybníka (Jelínek), Židlochovické a Nosislavské kopce (Niessl) !,

— 234 —

svahy lesní Fogla a Ochoza u Klobouk (Steiger)!, Hustopeč (Sebesta), Žide-
nicl<é vinice, Tišnov, Kiirdějov, Morkůvky, Leskoun u Vedrovic, Vyškov, Ko-
beřice, Větrník u Dražovic. — Polavské kopce mezi Klenticemi a Milonicemi.
(Haf??inger). Ve znojemském kraji: údolí ledové u Vranova ve f. albiflora
(Niessl) ; Umlauftberk u zříceniny Nov. Hrádku, na dlouhém Sobesu u Nov.
mlýnů, lesík mezi Kuketaiem a Milfrounem u Znojma, Pelcberk mezi Mil-
frounem a Nesechlebem, Purkrábka u Těšatic, Suchordlí u Přímětic (Oborny)..

V jihovýchodní části: Hodonínský les (Theimer), obecný v Háji a Plechovci
u Bzence (Bubela), Knězdul), Louka, Velká, hojný na lukách Vojšice u Vrbky,
horská luka „Dlouhé, Doliny a Machové" u Javorníku; Filipov pod Javo-
řinou a Banov (Makowsky).

2. Vnější lístky okvětní nevousaté, lysé.

a) semenník trojhranný.

435. J. sibirica L. (K. sibiřský). Lodyha oblá, lysá, 1 — Bkvětá
delší než listy. Vnější lístky okvětní podlouhlé, opakvejčité, poznenáhla
v nehet zúžené, vnitřní opakvejčité, větší než blizny. Listeny pošvaté,
v hořejší polovici suchomázdřité, nahnědlé. Listy mečovité, úzké, čárko-
vité, útle zahrotnatělé.

V. 0'40 — 0'70 ra. Vnější lístky okvětní modrofialové, dole bělavé,
fialově žilnat<í, vnitřní menší než blizny.

'2|. Květen, červen. Vlhká luka. V rovině roztroušen, zřídka v předhoří.

V kraji brněnském : v okolí Brna zřídka, hojněji na lukách dolní Dyje kolem
Mikulova, Příklud, Vistonice, Mušova a Lednice (Makowsky), Jedovnice
(Niessl), Kuřim, Tišnov, Rychtářov, Polava, Břeclav, Star. Břeclav, Poštorná.
— Ve znojemském kraji : horní luka kolem Čížova, nekvete zde však každo-
ročně, u Kajdlinku poblíž Znojma (Oborny), kolem Jihlavy (Pokorný), Slavo-
nice (Oborny). V poříčí Moravy od Olomouce počínajíc : luka před klášterem
Hradiskem a kolem Laseckélio mlýna (Mik a Sapetza), u Chomoutová
(Sapetza), mezi Rybářskou ulicí u Uh. Hradiště a Hustěnovicemi, avšak
ojedinělý (Schlogl), v Hodonínském lese (Theimer). Ve východní části : po-
řídku na lukách „Jastřabí" u Rusavy (Sloboda), kolem Berouna (Gans),
u Rudna (Rieger). Ve Slezsku: kolem Opavy (W. Fl.), Bruntálu (Oborny) a
Krnova (Spatzier).

436. J. iDseudoacorus L. (K. žlutý). Lodyha příoblá, listnatá,
1 — okvětá. Vnější lístky okvětní opakvejčité, v nehet pozvolna zúžené,
vnitřní kopinatě čárkovité, menší než blizny. Listeny bylinné pošvaté,
nejdolejší lupenovité. Listy mečovité, čárkovitě kopinaté, as zdélí lodyhy.

V. 0'50 — 1"00 m. Okvětí žluté, vnitřní jeho lístky dole hnědožilnaté.

% Červen, červenec. Stojaté vody, břehy, příkopy. Rozšířený až obecný,

schází místy, jako kolem Slavonic a v nejbližším okolí Znojma (Oborny).

V okolí Brna: Kartouzy, Rečkovice, Krtiny, černovice, Nenovice, Rajhrad,
Telnice, Bohonice, Nebovidy, údolí Obravy, Střelíce, ve Vyškovsku, Břeclavsku
atd. — V Prostějóvsku (Spitzner), u Tovačova v Přerovsku (týž). Hojný kolem
Jihlavy (Pokorný), kolem Zábřeha (Pánek), u Sumberka (Paul), u Bludova. — Ve
východní části: kolem Uh. Hradiště (Schlogl), kolem Bzence (Bubela), kolem
Nov. Jičína (Sapetza). Ve Slezsku, kolem Opavy: Palhanec, Mladecko; Brumo-
vice. Sosnová (Rohrer a Mayer), Ropice u Těšína, Cechovice u Bělska (Kolbenheyer).

b) Semenník šestihranný.

— 235 —

437. J. ispuiiíi L. (K. mííený). Lodyha oblá, něco smáčknutá,
1 — 4květá, delší než listy. Vnější lístky okvětní kopisťovitě, jich okrouhlá
čepel kratší než kopinatý nehet, vnitřní podlouhlé, větší než blizny světlo
fialové. Listy mečovité, čárkovitě kopinaté. Tobolka dlouze zobanitá.

V. 0'30— O^GO m. Lístky okvětní světle fialové skoro blankytné,
vnější tmavěji žilnaté a bíle skvrnité, nehet bělavý, nachově žilnatý
a čárkovaný, žlutým pruhem protáhlý.

% Červen. Bahnitá luka, v nížinách. Velmi pořídku Na lukách
u Břeclavi a Star. Břeclavi, 1882 mnou objeven.

438. J. graminea L. (K. t r a v o 1 i s t ý). Lodyha dvouřízná, až
nahoru listnatá, 1 — ^2květá, mnohem kratší než listy. Vnější lístky okvětní
houslovité, jich nehet velký, oddělený, křídlovitě rozšířený, vnitřní po-
dlouhlé, skoro zvící blizen bledě růžových na hřbetě nafialovělých.

V. 0'25 — 0'40 m. Vnější lístky okvětní fialové, žilnaté, bělokrope-
naté, jich nehet světle nachový, žlutým proužkem protáhlý, vnitřní fialové.

Ij. Květen, červen. Keřnaté pahorky, hika, kraje lesní. Velmi pořídku.
Křoviště Tuřanského lesíka u Brna (Heinzel 1857, nyní vymýcením lesa
vyhuben, Makowsky), Heinzel přesadil rostlinu tuto odtud na příkré svahy
lesa Horakovskélio. Mezi Milovicemi a Klenticemi (Hasliriger). Javořina od
Ljeskovského, hojný na Bošáckých horských lukách blízko hranice moravské
(Holuby in lit.) V Těšínsku: Vendrín, Oldřichovice (Reissek), na Tulu a
u Cíšova (Kotschy), Brenna u Ustroně (týž).

130. GLidioIus L. Mečík.

439. G. imbricatus L. (M. s t ř e ch o v i t ý). Květy 4 — 10 })ře-
kloněné, dílem se kryjící, v jednostranném hroznu. Hoření, postranní
lístky okvětní kosníkově vejčité. Prašníky kratší nitek. Listy lodyž)ií
mečovité, dvouřadé, nejdolejší list širší, větší, přítupý. Tobolka opak-
vejčitá, zobleně trojhranná, na vrchole vtiskla. Obal blízek z vláken
souběžných, velmi hustých, tenkých, nahoře síťovitě spojených, nejdoleji
se utrhujících.

V 0'50 — 1"00 m. Květy nachové, zřídka bílé, sušené fialové.

Tj. Červen, červenec. Křoviště, vlhká luka lesní a horská. V Besky-
dách rozšířen, jinak velmi porůzný. V brněnském kraji : hojný jen u Ště-
pánova v okresu jevíčském (H. Schindler). U Protivanova, co druhé na-
leziště v kraji brněnském (Spitzner). Schází v ostatním kraji brněn-
ském, vyškovském ; a též znojemském (Oborny). Za Vápenným kopcem
u Jihlavy (Puterlík), u Olešné poblíž Jihlavy, avšak již v Cechách (Pokorný).
V poříčí Moravy: roztroušen na vlhkých lukách kolem Olomouce (prof.
Tkaný), Šternberk (Schlosser), les Háj u Bzence (Bubelaj. V poříčí Odry:
Domštát a u města Libavy (Schlosser), roztroušen na horských lukách
u Střelné (Burghauser), Podstat, luka v Kyslířovských selských lesích a
a u Boškova. — Hojný v Beskydách: po hřebeni Javořiny, Bošacké horské
luuky (Holuby), Komna, Pulčín, Zděchov; kolem Rusavy (Sloboda), Hošťálkov;
všude na bahenných horských lukách kolem Vsetína, nejhojněji kolem Ja-

23fi

senic, a na Jelenové (Bubela), Nivky, Hluboký, Johanovské kopce u Vsetína,
údolí lliislenky, llalenkov, Velk. Karlovice, Dušná, Zubří; u Rožnova, Fren-
štátu a Věřovic, na několika místech u Bečvy a Jeličné (Sapctza), Horečková
luka a, Inka u Pindulky na cestě od Rožnova k Frenštátu, Velk. Kunčice,
úpatí Ondřejníka ; velmi hojný na úpatí Kněhyně u Celadny, úpatí Radhoště,
u Trojanovic, úbočí Smrku (Oborny), údolí horní Ostravice u Star. Hamrů,
zde častěji s bílými květy (Makowsky); kolem Stramlierka a Příbora (Čížek),
Ruzanka, Huti a luka u potoka Celadenského, na lukách kolem Fridlandu,
u Salajky (Oborny), Ostravice. Ve Slezsku: Hutosonka, Nov. ves, Pržno ;
horská luka na svahu Lysé hory u Lubna, Malenóvice, Krásná a odtud až
k Jablunkovu (Oborny), pod Tulem, na Cantorym, Haranii a Ligotských
horách (Zlík), Janovice, Bystrá, Moravka, hojný kolem Slaviče, jako na lukách
pod Blatnou a j., luka u Kantoruňky u Lomné, Piossek ; kolem Bělska :
v Mešně, Bučkovice, na Ma,!j;urce, Dunaczyni a Skalitě a j. m. v Bělském
pohoří, zde častěji s bílými květy (Kolbenheyer). V Jeseníku: u horního
Gruntu, Hermanic, Svobodných Hefmanic a Benešova (Rieger), kolem Opavy
(W. a Gr.), Životice, Bohdanovice, Raden (Kotscliy), Rinsiedl (Gr. Fl.), u Rei-
vízu (Scholz), Zuckmantel a Vidnava (Grabowski).

440. G. palustris Gaud. (M. bahen ní). Květy 2 — 5, v jedno-
stranném klasu. Listy mečovité, široce čárkovité, nejdolejší širší. Tobolka
podlouhle opakvejčitá, se 6 slabými brázdami, na konci zaokrouhlená.
Obal blízek z vláken síťovitých v okrouhlé třasně spojených.

V. 0"40 — 0'60 m. Okvětí nachové, 3 spodní lístky okvětní s bílou
skvrnou.

^ Konec června a července. Vlhká lesní luka. Velmi pořídku. Dosti
hojný v světlém dubovém houští a na malých lesních lukách v Hodonínském
lese, na levo od silnice mutěnické (Uechtritz), luka u Podolí poblíž Uher.
Hradiště (Schlogl), dle Schlossera též za jedlovým lesíkem nad Jindřichovem
u Hranic.

137. Crocus L. Šafrán.

441. C. vernus Wuli. (Š. jarní). Lodyha překrátká, jednokvětá
na spodině s několika pošvatými a 1 — 2 prodlouženými, kopinatě čárko-
vitými, znenáhla zúženými, na rubu bílým středním pruhem opatřenými
listy. Květy pošvatým listenem ovinuté, sotva delší než listy. Lístky
okvětní podlouhlé, opak vejčité, tupé, vypouklé, jícen lysý. Blizna troj-
klaná, kratší než okraj, nad lysé prašníky vyniklý.

V. 0-10— 0-20 m. Květy fialové.

T\. Konec března, duben. Horská a lesní luka. Velmi pořídku, avšak
pospolitě, dostupuje ve Slezsku severovýchodní hranice svého rozšíření. Rost-
liny u nás se vyskytující jsou totožný s C. banaticus Heufel, který roste
ještě na Babí lioře v západní Haliči. Luka kolem Spálová v okresu hra-
nickém (Schlosser), dle téhož i u Velk. Losina, kde byl však až posud
marně hledán. Ve Slezsku: mezi Velk. Heralticemi a Brumovicemi, a sice na
lukách lesních při potoku Hrozině (Mayerem 1820 pro území objeven), malou
hodinku před vtokem jeho (Wetschky).

— 2H7 —

22. Řád. Amaryllideae R. Br. Amarylkovité.

Rostliny po většině cibulnatě. Tyčinek B, na vnitřní straně puka-
jících. Okvětí šestikipenné neb šestidílné ostatně jak u předešlého. Semenník
trojpouzdrý, mnohovaječný. Čnělka 1 s bliznou nedělenou neb trojlalocnou
Tobolka a ostat, jak u Irideae.

a) Okvětí trubkovité, s krajem šestidílným, v ústí trubky korunka
zvonkovitá neb mískovitá. Tyčinky trubce vetknuté.

138. Narcissus.

b) Okvětí ze fi prostých lístkův, zvonkovité. Lístky okvětní skoro,
stejné, na konci ztloustlé. Pouzdra prašní podél pukající.

loU. Ltíucojnm.

c) Okvětí jak u předešlého, lístky jeho nestejné, 3 vnější odstálé,
3 vnitřní přímé, kratší, vykrojené. Pouzdra prašní na konci děrami
pukající. 140. Galu))thus.

138. Narcissus L. Narcísek.

442. N. p s e u d o n a r c i s s u s L. (N. žlutý). Stvol dvouřízný,
jednokvětý, s listenem suchomázdřitým, pošvatým. Korunka číškovitá,
po kraji vlnovitě vroubkovaná, zdélí okvětí. Listy 3 — 4 přízemní, čárko-
vité. Cibule vejčitá.

V. 0-20 — 0'40 m. Okvětí bledožluté, korunka temněji žlutá.

Ij. Březen, duben. V zahradách hojně pěstován, v horách zdivočilý.

443. N. p o e t i c u s L. (N. bil ý). Stvol smáčknuté dvouřízný,
rýhovaný. Korunka mískovitá, po kraji vroubkovaná, mnohem kratší než
okvětí. Listy čárkovité, tupé, sivé. Jinak jako předešlý.

V. 0*20 — 0'40 m. Okvětí bílé, korunka žlutá, po kraji červená.

% Duben, květen. V zahradách hojně pěstován, zřídka zdivočilý. Zdivo-
čilý v horských údolích Jeseníka a na Sv. Kopečku u Olomouce (Vogl).

139. Leucojiim L. Bledule.

444. L. v e rn u m L. (B. jam í). Stvol dvouřízný, jedno řidčeji
dvoukvětý. Květy ničí ; lístky okvětní podlouhle elliptické, na konci
uzlovitě ztloustlé. Cnělka kyjovitá. Listy přízemní široce čárkovité, tupé,
žlutozelené. Cibule vejčitá.

V. 0'15 — 0"35 m. Lístky okvětní bílé, na konci se zelenožlutou
skvrnou.

% Březen, duben. Vlhká lesní Inka, břehy potokův. Schází v rovině,
rozšířena v polohách hornatějších. V brněnském kraji : hojná mezi Krtinami
a Jedornicemi, kolem Mor. Třebové a u Svitavy (Makowsky), v jednom údolí
u Mal. Bukoviny (Niessl), Kunštát a Olešnice (Clup^k), Babický les mezi

— 288 —

Babicemi a Kanicemi, les Luhy u Oclioze, Štěpánov, Babolky u Letovic,
Velk. Trestné, u Střelic a sice v údolí pod Bnčínem poblíž Vomic. — V Pro-
stéjovsku: u lesního kraje blíže rybníku na Osině s podsněžníkerii pořídku
(Spitzner). Ve Znojemsku: Uhelný les u Slavonic, kolem Želetavy a v malé
bažantxjíci u Jemnice, les Kosava u Mor. Budějovic, u Štítavy a v údolí
Švýcarském u Vranova (Oborny). Sady u Telčej Hostětice (Krejč). Bažant-
nice u Třebíče a v lesích u Heraltic (Zavřel), Černá bahna při pramenech
Svratky poblíž Nov. města, hojný (Dr. Griiner), u Fryšavy a Heralce; kolem
Rudna a u Dvorce (Rieger). V poříčí horní Moravy a na lukách v poboč-
ních údolích Krupy a Brané velmi hojný, též v údolí Sázavy a ve v.sech
vedlejších údolích u Zábřeha (Pánek) a odtud porůznu až k Olomouci, zde
v Břestském a Chomoutovském lese, až ku Kroměříži (Schlosser), kolem
Přerova a v celém Oderském údolí (týž). Ve Slezsku : kolem Opavy a Krnova
(Spatzier), kolem Spachova (Grabowski), údolí Moravice (Schlosser), na Hock-
šaru (Wimmer).

445. L. aestivum L. (B. letní). Stvol vícekvětý. Okvětí menší
než u předcházející, čnělka nahoře málo ztloustlá. Listen kopinatý zdélí
neb delší než nestejně stopkaté květy. Listy čárkovité, tupé.

V. 0 25 — 0'50 m. Okvětí jako u předcházející. Rostlina silnější
a větší.

% Duben, květen. Vlhká a bahnitá luka, příkopy, háje. Pořídku a však
pospolitá. U Vistonic (Krumpholz), mezi Drnoholcem a Strachotínem (Makow-
sky), mezi Zidlochovicemi a Přínosticemi (Veselý; Makowsky jí však zde více
nenalezl), na lukách poblíž nádraží u Břeclavi, Star. Břeclav. — Naleziště
Javišovice u Osvi^címa na pravém břehu Visly nepatří více k území našemu.
(P. A. Trousil).

140. Gíilaiitlms L. Podsiiěžuík.

446. G. nivalis L. (P. bílý). Stvol dvouřízný s 1 ničím květem.
Listy dva čárkovité z cibule vejčité, pošvovitou šupinou obvinuté. Listen
pošvovitý.

V. OlO— 0"25 m. Okvětí bílé, vnitřní jeho lístky vně pod koncem
se žlutozelenou páskou.

% Únor —duben. Lesy, vlhké háje, luhy poříční, luka. Rozšířen.
V brněnském kraji obecný, při Svratce u Brna, kolem Adamova (Makowsky),
na Netichové u Lomnice (Pluskal), kolem Svitavy u Kunštátu a Olešnice
(Clupek), u Ivančic (Oborny), kolem Hustopeče (Reuss), přehojný v Prostředním
koutě u Klobouk (Steiger), v údolí Svitavy od Cacovických kOpcův a od Hádíiv
u Obran až k Adamovu a odtud až k Blansku, Líšeň, Slatinské skály. Krtiny,
Vranov, Letovice, Štěpánov, Kuřím, Doubravník, Pernštýn, Střítež, Bystřice,
Nové město, Holedná u Jundrova, Bystrc, Veveří, Rakšice poblíž Krumlova,
Rychtářov. — V Prostějovsku : na trávníkách u pily v Cechách pořídku,
hojněji na Zakovci u Kobelniček (Spitzner), Knížecí a Horní les a zámecká
zahrada u Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji kolem Náměště obecný
(Roemer), rovněž i kolem Krumlova, Vranova, Lukova, Milfrounu, Bohumělic,
v nejbližším okolí Znojnia pořídku (Oborny), kolem Jihlavy velmi řídký, zde
na Špicberku (Reichardt), kolem Dacie (Schindler), Třebíč (Zavřel), u Telče,
Zďái'u, Jinnamova. V poříčí Moravy nejhojněji v údolích Sudetských. zde

- 2;-^9 —

někdy přehojný (Oborny), kolem Zábřeha a Vitošova, jinak pořídku (Pánek)
a odtud až k Olomouci (Vogl) a sice v Grygovském a Chomoutovském lese
(Oborny), Piňovice (Klanic), kolem Uh. Hradiště a v liáji Kunovickém (Schlogl).
Ve východní části: po hřebeni Javořiny přehojný (Holuby), u Hošťálkova
kolem Rusavy (Sloboda), u Bystřice a Hukvaldů, lesy kolem Halenková u Vsetína
(Ulehla), Příbor, (Čížek), na úpatí Radhoště, Kněhyně a Javorníka, v Domo-
rackých horách, jakož i v rovině na Odře u Nelhuble (Sapetza). Ve Slezsku:
na Travném nad 1000 m. ; na Tulu a Cantorym (Kotschy), v Karpatech až
ku hřebenům hor, u Holčovic (Kolbenheyer), kolem Opavy a Krnova (Spatzier)
rozšířen kolem Frývaldova a ve Viduavsku.

%

Květena

Moravy a rakouského Slezska.

Sepsal

Dr. Edvard Formánek,

c. k. prolesisor pii vyšším českém gymnasiu v Brně.

První díl,

2. svazek.

^

V Praze, 1S92.

Tiskem Jos. R. Vilímka. — Nákladem spisovatelovým.

LIBRARY OF THE GRAY HERBARIUM

■p" HARVARD UNIVERSITY.

BOUGHT.

riAR 2G ISÍ2

Gray Herbarium
Harvard University

IV, Třída, Dicotyledoneae Juss, Dvouděložné,

Kel má obyčejně dvě sliíčné, rapíkató neb k dolejšku zúžené
dělohy, zřídka jednu neb tři, pouze u některých rostlin cizopasných,
na př. u zárazy scházejí úplně. Stonek má obyčejně kolem dřeně do
kruhu rozestavené svazky cévní, jichž vzrůst zpravidla není ukončen,
a pletivo mízové, z něhož se u rostlin dřevnalych každým rokem novy
kruh dřevní a lýkový vyvinuje. Listy jsou namnoze řapíkaté, zpeřené
nebo dlánitě síťožilné s čepelí často dělenou neb složené. Květy, nej-
častěji složené z kruhů pěti- neb čtyřčetných, mají zhusta obaly různé
podoby, vnější kruh zelený nazývá se kalich, vnitřní, jinak zbarvený,
koruna.

1. Apetalae DC. Bezkorunné.

Okvětí žádné neb velmi jednoduché zastupuje buď kalich i ko-
runu, a kruh tyčinek jest s ním střídavý, nebo zastupuje pouze kalich.
v němž koruna se nevyvinula; pak stojí kruh tyčinek před nim.

Kády:

A) l^iNlliiiy Nodní s kvřly jcdiKiiliicliými. nk\Mi jcdiiiKliiclii' iicli žúiIim'-.

1. I^isly v ]H'Oslcmi Ulll()lluř<'lllť'lll ji'(lll(i(hlclli' llrli \i(iriC()\ilř (IMcíK-. Sc-

inennik jcdnoinMizdrý, jcdiinvaiťrný, ťiiMImi jcdiindiicliá. K\My icdiinlliví' iicli
úžlab ni.

a) líoslliiiy voilní. |Mni(ii-iMii'', s k\My iciliinddiiiýiiii. ú/.lahiiími a li^ly
Irnilr zídialýiui. <>k\MÍ jcdiKidiiclii', nimiliudiliH'. Sjíodní kxM |irašiiíl<(i\ý m'
12 — 1 () lyrinkaiin. |M'slík(i\ý s jťdiKiiliiclKni riířlkdii a liliziiuii. Sriiicnnil\ jciliu)-
)Miiizdrý s 1 xajirkciii \isiilýin, l*l(iil iiažka řiiMkoii lr\al(iii zakouřená.

23. Cevaiophylleae.
h) l^islliiiy za kxrlciií \ yiiuicíK', s lisly \ |ii<'s|cini rcliiými, uiMlMciiými.
Iwťty (ilidjaki' ii<'li |i(iiiii'láiiíin ruziiii|uilila\iii'. i'ižlal)iii. Sfiiiciuiík icdiidjKMizdťý
s 1 niF<i\il(ii! riiělkdii. na xtcIkiIii > iii'|iatrnýiii ol^rajciii (il<\Miiíin, I xisiilýiii

vajiřkciu a 1 lyřinkuii. 24. Hippurideae.

2. Lisly sli'írll('', i('dli(Mlllch('', rárki)\lli'' nrlio \cjrlli'.

a) RnsHiny jKiiioicíK' iicli balicími. K\My iižlahiii, ii('|)alni('', (iliyrcjiiř
ji'dnnni\ I', olidjaki'' iirli jcdiKMlniiH', inisln iikxMi namnoze 2 Máiuivih' listenee.
.*>enieniiílv jiapiílnádkanii elyipňiizdrý, rlyi\ ajecný. d\ (Milaloěný s 2 niH\<i\ilýma
řnělliama. 'ťyěinka 1 — 2. IMod roz)>a(lá se \e 1 dily. 25. CaUitrichineae.

B) l-íosHiny zeimn' s lisly sli-ida\ými. iidreji sliírnými. okvelí nizn(' |io-
doliy, ziidka žádni'.

— 2^2

1. Scniciniík (liikiiiiiilc (I\(mi- ■.[/. liípoiizdiA . CiiMUy ;i lili/.iiv 2 — ."{.

a) Byliny, /.iidlva l<rc iicli slioiuy. niiiniio/.c s iiiliMMiýnii ;i |irii(lkýini ;i;i-
\;iiii', /ii lisly slii(la\ ýiiii. K\My jedno- mi'Ii d\ (luddiiu-. ()lv\rtí žádiK-. KvMy
|pi'a>iiik()\('' řcliií''. nl\nl() |<\Mn |l(■^lík()\ ('lin, s|H ilcriiýni rlyř- az |iMiziil)ýiii kali-
(•li(i\ilýin olialcni nlililopriu', lak že se zdá k\M hýli (ilxijaký. Mezi cípy olialn
4 — 5 žliilaxýcli /.\\y.i'\<. \\\ř\ \)v;\^\\\ o I lyriiicc, z clánkoxaiK'- slojíky a 2 |iií-
sodlýcli prašiiikii\ , pi'-.liko\ ý slojikalý s picvisloii Iroipouzdroii, Irojkokiisiioii
loliolkoii. s ;{, oliyrcjiiř (Uonklanými hliziianii. 26. Euphorhiaceae.

2. Scniciiiiík i plod jcdiiopoiizdiý iicíi nedokonale \íeeponz(lrý.

a) Slidiny neli kře s lisly >lrída\ýnii a k\ěly rnznopohla\iiíiiii \ odděle-
nýeli k\Mensl\íe|i. ď v jelnie(lái|i hrzy opadá\aiieieli.

■'') Iv\ely jednodohK'. Seinennílv nedokonale d\ onjMjiizdrý. s jediným spod-
níni xajeěkeiii. Lisly lieliozperein- hez palisliiv .

ci) Kvěly prašné na lislenu jii-iioslli', \ jehnědáeli jnodlouži^nýcli, po-
síraniueh. Okvf-.lí 5 — (idíhK', lyěiiiky t-elm'-. Kvěly peslikové koiiečué, jeduollivi'-
neb iialilouí-en(''. Senienník se s\ýni lislenein a 2 lisienci rásleěně srnsllý, jedno-
pouzdrý, neli jen dole jiozději neňplně dvou- až Myrpoiizdi-ý. (Ik\elí ze I nialýi'li
šupinek, Itlizny 2. liásnih'. |'lod pecko\ iee s 2elilopnoii peckou. Kel bez bílku
ětyřlalocný. ne|)ia\ idelne v iasy složený. 27. Juf/landeae.

''•"•'] K\ěly jednod<ini('". Senienník 2 až \íce\ajecný. 2 — (ipouzdrý seme-
nicemi náslěnnými. INmzdra jedno- až d\on\ ajeená.

a) fioslliny di'e\nal('' s lisly sliídaxými a palisly opadaxými. Iwěly prašnc'-
\- jíduiedácli s lisleny šupino\ ilými, ku klerýui 2 .'i k\ely lisienci opalicin''
piii()sli('' jsou. okvělím ;{ — Idílným neb žádným a 2-1 lyčinkami. K\ěly pe-
slíko\('' s lislencem, bez (d<\ělí, s 2 nilko\ilými bliznami a semenníkiMU d\ou-
pouzdrým ; \ kaž<l(Mn ponzdi'i' po 2 vajíčkách. l*lod oříšek jednosemeimý.
Semena bez bílku. 28. Befulaceae.

[i] Roslliny slromo\ il(''. K\ěly piašuí'' \ jelmědádi ni'h nahloučenýcli hi'o-
ziKiťli, okvMí kalicho\ ili'. .'> Ml i<lan('' s malými, Nolnými. opadávivjieÍMn neb
zakrnělými lisleny. Tyčinek počel němčily, prašníky neděleni'. K\M ]ieslíknvý
1 — několik \ nořených neb uzasicnýcli do <li-e\ nab'-, \nč hojnými lisleiico-
vilými přívěsky porosili' číšky (cupnia), okxčlí s\ ichní. nepalrm'' neb žáilm''. Sc-
mciiník dvou- až \ ícepoiizdiý. \ každiMu pouzdic po 2 \ajíčkácli. Itlizny nilko-
viii', Iři až několik. 29. CupuH/erae.

■•■**) K\ěly iKoiidomi'. Senienník jednopoiizdrý. s 2 náslěnnými innolio-
vaječnými semenicemi. IMoil lobolka ihouchlopná. Semena s clilu|io\ iloii čupryiioii.

a) Obojí! kvěly v jehnědách l)OZ okvělí, poliárkovilým lůžkem oltiaU' neb
I — 2 žlázkami itodcpicni'. Tyčinky d\ě až čelní'. Senienník jednopouzdrý s čel-
nými zárodky na 2 náslěimých semenicích. Illiziiy 2 neděleni' neb 2 — Jklanč'.

30. Salicineae.

h) Byliny neb roslliny die\nali'' s lisly sliídaxými, iidčeji sliíčnými, kvěly
obojaki' neb různopiilila\ né, čistě prašníko\ i' k\ěly nikdy \' jehnědách.

■■') Sememiik 1. jednopouzdrý, jediio\ aječný. 'ryčiid<y na spodinn ok\ěli
\\v]} na líižko viMknub'.

o Hlizny 2, jedna nepra\á. \'ajíčka xisulá. I*;;iisly bylinní', opada\ i'
nob Irvali'.

— 24:5

(<} Slrniiiy iK-h kir ■- |iali>ly ii|i;i(la\ ýiiii. K\rly jimIiiii- iirli (|\ oihIdiiii-
V jeliiiÍMJo\ ilýcli klasi'(li uch na ioz.šíícikmu iich (IuUmii hižkii slrhoiilovilí' slosiuuic.
J* kvMy s(> zakriířlým scmcimiUciii. Ok\rli A odíliK- m-li /ádiK- : lyřiiiky 3 — 1.
Ciířlka (iliyřcjur ilxouklaiiá. .\a/,ko\ ih- jildíly olialciiy jsnii všals liinl' zdužiialě.lýiii
iikvřliiii nclio zaiuišlřiiy \i' zilii'/iialM(''iii. s|ii)lcrii(''iii liižkii ||iliiil iic|)ra\ý). Kel
iizaxn-ii \ hílkn. 31. Moreae.

(S) Sli'niuy iii'li kli' M' --liídaN ýiiii, d\ oiiiadýiiii lisly a (i[)rclia\ýiiii pa-
lisly. K\í'ly olnijaki'' m-h iiiiiolKiinaiižcliu'. (lk\Mi 1 S, iirjraslrji r)klaiii'\ \ad-
iioiicí, s l(ird;(''z lyriiiliaiui. Scinciiiiík I 2|i()iizdr\' ^ - riiMkaini. IMudy ndIik',
(doídli-iu' iiažky uch niišky. Sciih-iiu l»rz liíll<ii. o2. UlmaCeas.

-.') liyliiiy ^ li>ly >li'íť-iiýini, nalHiii- slřidavými a jialisly li\alýiiii. K\My
(Ixníidniuc. |irašii(' \ lalácli, jich nkxcií "xhliK-, p('slíl\(>i\ ('• \ klasccli ijch jclinc-
dách s (ik\č(iiu hiihkovilýiii, scniciiiiík ohahiiícíiii. rycinclí 5, v |i(in|ich přímých.
Xažka hMikolilaniiá. Kel l)oz hílkii kolinkovitč ii(>h závilkovilč luoliiiulý.

83. Cannabineae.

0 0 lUizna I. \'ajiclKi> >|I(mIiií. 1'alisly \y\iiui(('' uch žádiK'.

íV) Rylhiy iiaiiiiuizc ^c žaliav ýiiii chhijiy. Iv\čly ohojalw'- uch [toiiicláiiim
ruzii(i[M)hla\ iK'. (>k\rlí uliojal^ých a |irašiiýih l\\čhi 4 — rxlíhič. pcslíkov ýcli llish'-,
2 vii('isí lislky iiiciiši (uch žádiu'), xiiiliiií 2 na pliMhi zveličel/", jej zakrývajíce.
'1'yčinky 4 — "). |)i-cd llNd^y okvěhiínii. \ |mhi|icIÍ i\h \iiilr (ihnuh'-, pale \z[)nižnč
>e \ ymršfiijíci. líliziia piíscdlá, hlaxalč šlMick(i\ ilá. Kel pj-iiiiý s hílkem.

34. Urticaceae.

000 iíliziiy 2 \\r]) několik, palisly žádni'.

ř) líyliny se s(iida\ýnn, jen dnle sliicnýnii. někdy zakrnělými lisly hez
jakýehkoli palishi\ . K\ely nlinjake neh iiiznupohlax ué. Okvelí 3 — r)diln('' nei>
klaní', zřídka ncdělcm'', \ kxčlcch pcslíkoxých mísiu nkxělí li''ž 2 lisleiice. 4'yčinek
Inliki-ž jaki) lípn nk\Miu'cli ucho nnniě, jďcd nimi slojících, illiziiy 2 — 4. Nažka,
volná iieli na spodi;n s ok\čh'm srosllá. Semena ohycejně led\ inko\ilá. Kel krn-

hoviiý kolem hílkn. 35. Chenopodiaceae.

v") líyliny s lisly sliída\ými nch sliíčnými. Iwčly ohojaki', ťúzuu]ioiilavné
neh nnioliomanželni''. Kalicli 3 -."nlílný, hlánilý, \ žily neharvený. Tyčinky 3 — 5,
prosil' neh sroslli', pied cípy ok\ělními. Cnělka I, s I neh několika hliznaiiii.
Senn'm\ík jedno- až \íce\aječný. l'lod mědiýiek. 30. Ainarantaceae.

0000 lUizny 2 1, nuslo palisUi [irodlonžená, pi)švo\ilá l)olka.

r/) liyliny s lisly sliídaxými, zjicicnožilnými. ivvěly uhojaké uel) pome-
láním jednodomi''. Ukvělí 3 — (idílm'', někdy harveué. Tyčinky 3 — í), na spodkn
okvělí \' 1 — 2 kinzícii. Semenník 2 — 3hranný s 2 — 3klanon ciiělkon a spodi-
novýiii \ajíci\i'm. Nažka jediioscmcnná, semeno s hílkem. o7. Poli/ffOfieae.

'•"'') Semeimík 1, ji'ilno\ ajecný. 'J'yčinky na jícen nch Indjku okvělní
velknnli'.

«) Byliny neh kie s lisly celnkrajnými hez palislňv. Kvěly nhojaké neh
|>omelánim dvouddíhi'. <lk\ělí liiihkovité, ělyřklané, obyčejně barvené. Tyčinek
lolikéž neb d\akrál lolil< \e 2 sliídavých kruzieh. Cnělka 1 s kulalon hliznon.
Semenník s jediným \isiilým \ajíckem. Plod nažka snchá neb peckovice.

38. Thymelaeaceae.

jj) Slromy neh kie s lisly leskle lup(a\ými, hezpalislnými. Kvěly obojaké
neh dvoudonu'. ()k\ělí 2 — Iklam'-, \ždy l>ar\('né. 4'yčinky v stejném počin neb

16*

244 —

<l\akrál lolik jakd ci|iuv okvMiiícIi. CiiMka 1 s liliziioii jazykdx iUni. Vajírko pi-ími'-
iia <lii(' swínfiiiiíku. Nažka uzaNicná \ Inilicc ok\rliií siiclu- ncli diižnah'.

* Elaeagneae.

3. Scin«_'iiiiik j('(lii()]M»iiz(liý iicli iiáslrmiýini sciiicniccini iHMlokoiiah; víee-
)i<iiizdrÝ. Ok\Mi svichiií, vyviiiiilé, koriiiiovili'-, liarxciu'.

a) IMotl jcdnopouzdrý, jodnosiMiiciuiý, iu'pid\a\ý.

(í) P)yliiiy neb keře s lisly ťáikovilýiiii. KvMy <iii(ijak('' ik;!) iiitiohoniaiižcliir'.
()kv(Mí svrchuí, 3 — Sklané, uvailř zbarvené. 'J'yěiiiky 3 — 5 |iicd cípy okvéliiíini.
Vajíčka 2 — 4, na konci volné semenice visulá. Ciiělka 1. Nažka oriškovitá neli
pc<'k()vic()\iiá. ,5<>, Sanialaceae.

(j) Kcic s listy slřičnýiui, na riiznýcli slronuu-li cizopasiir žijící. Květy obo-
jak(' n<'b riiznopnldavni'. ()k\MÍ s\rchiií, 4 — Slish', prošlé ncli Irnlikovilč sroslb'-.
Tyrinky 4 — S, 1; ol<\Mí ]ii'irosll('. Scinciiník s jcdinýin piíniým iicIh) \isnlýiii,
k jeho slčiiáiH liiilnr přirdsllýiii \ ajiřkciii. Ciirlka I. IMud hohiiic. Kel s bílkem.

40. Loranthaceae.

h) IMod '.') — (i náslÍMmými, do sln-dii jchd saliajícími, lam \sak iicsrosllými
>cmcm(/cmi nedokonale 3 — (ijiouzdrý, miioliosiMiiemiý, oliyřejiiě |iuka\\,

a) i^yliny, řidčeji polokře > lisly střídavými. K\My obojaké'. nk\ělí s\ rrlmi,
zbarveni', Irojklam'', jazykovité m-b trnldvovité' se šikmým krajem, 'lyrinek (i — 12,
Nolných nebo > pestíkem srostlýeli Ciielka krátká, blizny ěárko\il(', paprskovitě
idzložem''. IMod loiiojka, řidčeji iioiaile. Kel \ iiílkn. 4L. Aristolocilieae.

23. Řád. Ceratophylleae Gray. Růžkatcovité.
141. Ceratopliyllum L. Ku/kjitcc.

447. ť. (lemersum L. (R. ostnatý.) Lodyha vzplývajíci, vělev-
nalá. Listy 1 — 3krát vidličnaté dělené ve 2 — 4 ukroj ky, namnoze
tuhé, čárkovité, přitloustlé, útle ostnitě zubaté, tmavozelené. Plod
podlouhle vejčitý, po kraji tupě zoblený, na spodu obak
s ostnem sehnutým a se stejně dlouhým neb delším ostnem
kon ečným.

D. 0*30 — 1"00 tn. Hořejší přesleny obloukovitě k sobě skloněné.
C. oxyacanthum Chamisso.

2|- Cervciiec — záři. Slojalí' a \(ilně lekoncí \oily. 1'ornzný a po>)iolitý.
\' . brnen>kem kiaji obecný, jako \ c xodácli llajskebo lesíka u ('erno\ic (Ala-
kowsky)!, Cerxfný mlýn poblíž lírna, jezero ti Holásek, kolem Měníiia a (Vjce
(Schlossei), kaluže n mostu poliliž Slracbotína (Scliieii). přikopy \ úiloli Cbro-
mo\ ('lu u Klobouk (Sleij^ci'), iiajlirad, .le(lo\ iii<'e, JiřeclaN . Star. liicciaw l'ošloi'na.
— V l*roslčjo\ skli : II ("elecliox ic, \e iilalm'', lírodiiice, ii niasla\ic, ISidelník
II Plnmlo\a, \e strouze ii I lludiox skídio mlýna, na liili' \'odě ii ISozláiii (Sjíitzner).
Ve ZnojiMiiskii : \ rybníku ii liorn, předměstí u haěic bojiiě, l('ž i \e slar.
řečišti l>yje, \ řečišti |ioloka .b'\ išo\ski''bo ii iliiišo\aii (Oboriiy). Nezřídka \- údol.
Moravy n llajěína, Cernox íra a l'avlo\a jioblíž Olomouce (.Makow sky ), u Liloxle
(Spilzner), n rněova, Fieiiol a Pětřidiova. • — I' Siimberka (Paul), ii Najiajedel
(líeissekj, \ bájích podél Moraxy a Kioměříže a níže (Oboriiy), kolem l'b. Hra-
diště (Schli)!;!), příkopy nádražní u bzeiíťckidio ciikioNaiii a \ ziimecke zahradě

— 245 - -

II Bzoncc (Biilicla). \'(' Nýclindní rásli: ii Piíbora a u \al<'Iiy pol)líž Št:'no\a
(Sapelza). Ve Slezsku: liojný \- 'rěsíiisUu (Kolhcnluiyor).

^) apiculatum Chani. Plod na spodku s ostny krátkými, hrbo-
latými; v území posud nenalezen.

44-8. ť. submorsuiii L. (R. hladký). Listy 2— 3krát vi-
dlic natě dělené v 4—8 úkrojků měkkých, útlých, nitkovitých,
jemně a oddáleně ostnilě zubatých. Plod vejčitý, po krajích sil-
něji smáčknutý, na spodku bez ostnů, s kratičkým
trochu ohnutým o s t ě n k e m konečným.

D. 0'30— 1 00 m. Listy jasněji zelené a útlejší než u předešlého.
C. muticum Chám. et Schldl.

2j- C('r\('ii — srpen. Slojalí' Nmiy. Poiídkii. Mezi Šardiccuii a Ilodoiil-
r»em (íMakowsky), SlavJěskí- a Jaseiiicki'- rybníky v pořií-í Bečvy (dle Sehlosseia).

24. Řád. Hippurideae Link. Prustkovité.
142. Hippuris L. Prustka.

449. H. vuli^aris L. (P. obecná, truskavec ) Lodyha jedno-
duchá, úzce trubkovitá, buď ponořená, vzplývající nebo přímá vyno-
řená. Listy čárkovité, celokrajné po 8—12 v přeslenech sblížených,
nahoře menších. Květy drobné, úžlabní, přisedlé. Oddenek plazivý,
dlouhočlenný, na uzlech kořenující,

V. 0-20— 0-80 m. ICvěty zelené.

2j- Červenec, srpen. Sldjalé vody, \ odní luně, bařiny, pnkc)[iy. Porůzný,
v jižní ěásli hojněj.ší. Y rybníku a mlýnském potoku u Muzlo\a (Czeruy),
11 l*řísnotie (IVIakowsky), \- Troubskéni rybníku u Brna a kolem Hru.šovan
(Oborny), kaluže u nioslu jxjblíž Slrachotína (Sehierl), kolem Cejče (Wiesner),
kolem Břeclavi, Star. Břeclavi a Po.šloriiy. — V jihovýehodiu čásli : kolem Uh.
Hradištč (Schlogl), kolenr Hodonína (Makowsky) a hojný na rašelinué louce poblíž
nádraží u Bzeuce (Bubela), kolenr Hustopeče u Nov. Jičína (Sapetza). Ve Slezsku :
kolem Stromienu a podél Visly při pruské hraniri (Kolbenheyer), druhdy v měsl-
ském příkopu u Krnova (Spatzier).

25. Řád. Callitrichineae Link. Hvězdošovité.

143. Callitiiclie L. Hvezdos, Žabí vlas.

450. C. stagualis Scop. (H. bahenní ) Listy všecky opakvej-
Oité, kopisťovité neb dolejší úzké, čárkovité, nejhořejší ve vzplývající
malou rozetku spojené. Lis tence květu široké, b ě 1 o m á-
z dři té. Plody veliké, kruhovité, krátce stopkaté, na plochách
slabě vypouklé, na okraji kolem hlubokou rýhou
komissuralní mezi širokými, ostrými, někdy průsvita-
vými, křídlo vitý mi okraji plodolistů. Gnělky přímé,
na plodu dlouho vytrvající.

24G —

D. 0-10— 0-40 m. Plody větši než u následujících, šířka křídlo-
Aitých okrajů plodolistů proměnlivá.

2j. ('crvon — podzim. Slojalé, ndčeji fekoiici vody, v crliMii iizcnií po-
riizný. Sedlec n Náiiiěšlě (Hoeivier) u BudUova pobliž Mor. Budějovic (Oborny),
u Hibralce a v potoku u Paiisk. I)iibenpk vi Jihlavy liojný (Pokorný). l*nkopy a
poloky pod .Tavořici pobliž Telče a n Zdaru. — Příkopy u 'J'i-eiiiečkii pobliž
Šumbcrka (Paul). I' Kroineřiže (Palla), Střelná v poříčí Odry a v )iiíkopech
kolem Příbora (Čížek), iia ]^>ybiiičkách a na Koulecli u Rožnova (Kotek), bařiny
u Doniášova. U nás l(''ž v odrůdě:

/9) platycarpa Kútzing (spec). Dolejší listy čárkovité, hořejší
opakvejčité. Plod smáčknutý.

Řidčeji, ]iosud jen v kaluži ii Zňalky poblíž Nánie.sle (Pioenier) a n jlni-
šovan ]»oblíž Znojma ((Jborny).

451. C. hamiilata Kiitziiig'. (H. háčkovitý.) Listy čárkovité,
zpředu hluboce vykrojené, útlé neb hořejší vejčité neb kopisťovité.
Listence úzké, srpovité, hákovité neb žádné. Plody veliké, k r u-
hovité, na širokých stranách dosti ploché, se sla-
bou hřbetní rýhou, na hranách ostře a úzce kýlnaté.
G n ě 1 k y dosti dlouhé, dolů sehnuté, ku plodu příti-
sklé, záhy opadávající.

D. 0-10— 0-45 m. Plody větší než u následujícího, menší však
než u předešlého. Listy jsou velmi tenké a útlé, Sieny prodloužené.

2). Červenec — podzim. Stojaté i tekuté, zvlášf rašelinné vody. S jislo-
lou posud jen na česko-moravské hranici mezi Litomyšlí a Svitavou (Cela-
koYský).

452. ('. veriia Kiitziiiíi'. (H. jarní.) Listy opakvejčité , neb
všecky čárkovité, na konci Sklané, hořejší v rozetku sméstnané, vzplý-
vající. Listence široké, slabě ohnuté, bělomázdřité. Plody vejčité neb
přiokrouhlé, zpředu trochu srdčité, na širokých plochách po-
vypouklé, s ostrou hřbetní rýhou, na hranách krátce
a ostře kýlnaté. C.nělka přímá neb odstálá, delší čas vytrvajicí.

D. 0-03 — 1'50 w. Plody nejmenší ze všech. G. věrna L. part. Rostlina
proměntiva. Rostliny na vlhkých, zaplavovaných místech nebo bahně ro-
stoucí jsou obyčejně 1 lete, nízké, 0'02 — 0*06 ?» v. a útlé, jich listy všecky
čárkovité, bez hořejší rozetky, plody četné, namnoze podlouhlé, řidčeji
kruhovité, trochu větší, méně vypouklé. /?) G. minima Hoppe = C.
caespitosa Schultz. Ve vodách rychle tekoucích prodlužují se členy
a listy, plod} a rozetky se nevyvinují. 7) angustifolia Hoppe.

2j. a (3 Kveten — jiodzim. Stojatí- ;i tekoucí vody, bařiny, pobřežní
balma. Rozšířen vt; tvaru základním. V brnensk(''Ui kraji obecný (Makowsky),
Prolivanov (Spilznerj! Boskovice, Letovice, Krumlov, hojný kolem Břecla^'i. —
U prostéjov.skélio nádraží, u Bedihošle, Yrahovic, \ Homži, ve Blatné, ve Hra-
iiičném žlcbu (Spilzner). Obecný kolem .7ilila\ y (Pokorný), Dačice, Slavonice,
IMenkovice. kolem Znojma, Mor. liiidějovice. .laromčíice, ilodonice (Obornv),

247 —

lídlciii T(íl('(\ Vel. Alcziiící, Hor. Rozinka. ZnoIc, N<i\. iiiřsld. Jiříkovico, Žífár,
Ncmlck. — KnlciH (Homoiicc (Mik), lIlulHirky jiobliž OldiiiDiKT (8])i(zaeť), u Suiii-
IdM-ka (l'aal). Kolem [uzence (iiiibcia). Vo xýehndni rásli : rybníky u Pruse-
iiovic (Corviiika), kolem Vseliiia (Babela), kolem Bysliice )). II., Říčky, Frenštát,
'rrojannviee. — Kolem Nov. Jieína (Sapetza). Ve.snieký i;runt u Střelné v po-
řídí Odry (()l)orny). kolem Místku (Gogela). Na několika místech v údolí Oslra-
\ice a v Těšinskii. /?) U Rozinky a Náměště (Roemer), .lihlava (Pokorný), na
bielui ry1)níka jioidíž liornílio jiredměslí u Daeic a v Italmě rybniěném n Noví'-
\ si poliliž Rudolee, v ]iiíko[»u u Valtiiiova v okresu daěiekém (Obornyj, pobřežní
bahno rybníkúv u ('ernic a Telěe. — Kolem Olomouce (Makowsky). y) V Pro-
stějovsku : v (''iibernici, na (!)sině, v rybník\i u llartmanic (Spitzner), nezřídka
\' ndýnské strouze ii 8la\onic (Oliorny), Iiojný \ prikopecii lučních u Syrovin-
-.k('dio poiolva polilíž Hzence (líubela).

26. Řád, Euphorbiaceae R. Br. Pryšcovité.

K o rty:

a) Kvěly jednodomé, prašných 10 — 12, ve 4 — 5 skupinách kolem jedi-
ného, středního, peslíkovélio k\ětu, zdánlivým okvětím (zákrovkem neb kalicho-
\ itým obalem) 4 — 5 klaným, z\ onkovitým, na kraji opatřeným tolikýniiž žláz-
kami vně obrácenými, objatých, c^ květ o jedné tyčince s článkovanou stopkou.
P květ slopkalý, bez neb s malým Iřílalocným spodním okvětím. (Jnělky ?>.
Plod tobolka převislá, Iřípouzdrá, tříkokusná. 144. Euphorhia.

h) Květy jedno- neb dvoudomé, odděleni'-. Okvětí 3 — 4díln('. Tyčinek
í) — 12, nečlánkovanýeh. Semenník 2-, výjimkou ;-i-}»ouzdrý, blizny 2, 2 neb
?! ])alyčinkami obdaniv Tobolka přímá, obyčejně 2pouz(lrá. 2koknsná.

145. Mercurialis.

144. Eiipliorbia L. Prysce.

Květy v úžlabních, vidličnatých vrcholících se stříčnými listenci
neb ve vijanech, které tvoří u našich druhů květenství okolíkovité,
listy nestejnotvárnými, nahloučenými podepřené. Každá větévka jest
1 prašníkovým a 10 — 12 pestíkovými květy .zakončena, pod nimiž
umístěny jsou listence, z jichž úžlabí vynikají dvě neb více větévek
květonosných.

A) Semena dubkovauá neb svraskalá. Tobolky hladké' neb zrnitě drsné.
Okolík 3 — 5 paprskový, pa])rsky 2-vícekrál 2 — 3klaim('. Ibidiy jedno- nebo
dvouleté s jednoduchýni kulovým kořenem.

1. Žlázky zákrovu dvourolu' u<'b piilměsíčilé'.

a) Lisly vstřícní', křížmoslojíci. Okolík 2 — 4 paprskový, P.ylina dvouletá.

*) E. latliyris L. (P. křížmolistý, skočec menší.) Lodyha tlustá,
ojíněná, v druhém roce na spodku bezlistá. Listy čárkovitě podlouhlé,
tupé, ostnitě hrotité, skoro přisedlé, tmavozelené. Listeny podlouhle
vejčité, zahrocené.

V. 0-60— 1-00 m. Žlázky světle žluté, semena světlo-hnědá.

Q Červen — záiú. Původem z jižní Evropy u nás v zahradách pěstovaný
a někdy zdivočelý. Botanická zahrada při ústavě iičib'lsk(''m na Slar. Brně 1SS3,
Písařky, Mal. Bukovina, Bojkovice.

b) Listy přisedlé, čárkovilé neb kopinalT'.

— 248 —

453. E. exigiia L. (P. drobný.) Lodyha přímá neb rozložená.
Listy čájíovitc neb čáikovitě klínovité, zašpičatělé («. acuta L.) neb
na konci rozšířené, uťaté či vykrojené, často hrotité (/í. retusa L.)
Listy obalní a listeny ze širšího, často srdčitého
spodu čárkovitč kopinaté. Růžky žlázek prodloužené. Pou-
zdra tobolky na hřbetě zoblená. Semeno čtyřhranné, jamkami
s v r a s k a 1 é.

V 0 05 — 0 20 m. Rostlina žlutavě zelená, žlázky žluté, semena
sivozelená, posléz černohnědá.

Q Koiiťe- řiTXUa — řijcii. riiory. slriiišlr. rule liliuilá. líozšírcn \ c harii'
a): /j) řidčeji, ěaslo s «) [i()S|m|ii. (ll)iMiiý \- kraji hnirHském (MakdwsUy).
jako kolem Komárova, Hrna, Adaiuoxa. tiudic ((M»oniy), u Lomnice (Phiskal).
u Klobouk (Sleiyer) ; Žideiiiec, Oliiany, Kaiioiizy, Ilcekovice. ('inzeudorl', Ivniiin.
Bilovice, f>rásov. 'J"išnov, I>osko\ ice, ketoviei-, Žaboviesky, .ívuidrov, Kolionlnvirc,
Slielioe, Sokolnice, (hijezd, Sia\ko\, ÍJiicovice, Vyškov u odtud až ku Šliílkáin.
hojný kolem Kyjova, Morkiivek, 1'olcluadic, Krumviřx', Terezova, Cejče. Koliyli.
— V Pro.slějovsku : u I'roslcjo\a, Irčic, Vranovic, Brodku, Biskupic, i!ilo\ir
a j. m. (Spilzner). Ve Zuojcnisi^n : Idolem Náměslc , Mohchia a (Islavan
(Roemer), mezi Jackoxcm a l>cdiccmi, ii \\a\\ líudějovic. IJudkova, Vel. Mašovic.
Lukova, Vranova a Znojma (Oliorny). il"jiiý koleni Olomouce (Mik), u Ludn-
míra (Slavíček), u llnčova. — \' jiiiovýcliodiii části: hojný u Kroměřiž<í (i';dlu).
zde onde na polích kolem Bzence (Ibiliela), na Javořině (Holuby), Ilohatei'.
Šlrážnice, Knězdub, Hrozná Lliola, Velká, Vrbka, .Tavornik, Uh. Brod, Haxiice.
Prakšiee, Suchá I.oza, Chrasf u iJojkovic, poskrovím u Val. Kloliouk, IMíkaz.
Lideč, Bystřice ]>. II., Hošl'alko\'. — V Tuřap, Pruseno\ic a Itolirotic |C('r\inka).
kolem IvU.savy (Slolnida)!, na stěrku Bečvy u \'selína (lUdiela)!, u lio/.noxa (Ko-
lek). Nov. Jičin (Sapelza), Hranice, .Mor. (»slra\a, — Kolem Frýdhmdu a na
jiných místech \ c východní .Moravě ((Jborny), |)oskrovnu na rolích u Zeliidíovir
a Starčic u Místku (docela). V Těšínsku : u Těšiiia, Bobrcka, rdoi;i)lic, Ahiichn
a Ustroaě (Kolbenheyer). na lipalí [.ys('' hory u Frýdlandu (Oborny), Boí;ušo\Íc.
l\oi'isk(''.

454. E. falcata L. (P. srpatý.) Lodyha přímá, od dolejška
rozvětvená neb jednoduchá, lysá. Listy kopinaté, zpředu rozšířené,
ostnito-hrotité, ku spodu klínovitě zúžené, dolejší tupé neb vykrojeno :
listy obalní jim podobné. Listeny šikmo k o s n í k o v ě v e j č i t é,
dlouze hrotité. Žlázky králkorohé. Pouzdra tobolky na hřbetě
slabě hranatá. Semeno čtyřhranné, s 4 p o d é 1 n ý m i ř a-
d a m i příčných b r á z d e k.

V. 0-Od — 0-15 m. Sivozelený, žlázky žluté, semeno žluté, posh-z
světlohnědé.

(0 Červenec — září. IMiory, role \ápenilá a hliiiilá, někdy i na pudě ka-
menité a písčité. V jižní a střeilní .Moravě rozšiři-n, jinak i)oskrovnu. Meroslc
v kraji jihlavském, nov. jičínském a \e Slezsku. Obecný \ jižní a střední části
kraje brněn.ského (Makowsky), u Oujezda (Bipper) , kt)lem Brna a Oslavan
(Uoemer)!, na sever od Brna: ťitěchov a Berllik blíže M. 'l'řebové (Czerny),
u IMalomfířic, Hády u Obran, Bílovice, heto\ ice atd. V okresu hustopečském : Klo-

— 24!) —

lioiiky (Slcii^or) !, Židlochovico, Nosislav, Bošovice, lN)li'linidi(;c, Kriímvíř, Morkůvky,
Kiirdojov, Huslopoč, Zaječí, Vel. Pavlovice, Kobylí, nadál l(''/, kolem Slavkoxa,
Vyškova, Kyjova, l>ubňaii, Cojčo, Terezova, Vedrovie a Olbraiiiovic. — Kolem
Krmidova (Ziinniennaiin) ! V Prostřijovsku : před Uičieemi na polích a v silnie-
Uí-m )iiíkopu, za Vranovicemi blíží! háje a za Zešovem n Cikánské kuchyně
(Spilzner). Ve Znojemsku : v okolí Hodonic, Tasovie a Znojma (Oborny), vý-
jimkou, možná že zavlečen u (Mší poblíž Telče. — IJ Náměště polilíž Olomouce
(Spilzner). V kraji uh. hradišlskí-m : na polích kolem Cli. Hradiště (Sdíloi:!),
na polích nad Hájem a Domanínen\ u P>zencií (Bubela), na .lavořině (Holuliy),
liohatcc, Zvolenov, Strážnice, Knčždub, Hrozná Lhota, Velká, Vrbka, Javorník,
Ih. Brod, Havřice, Suchá Loza; odtud směrem k hranici zemské pořdku se
vyškytá neb docela schází. Ve východní části: .lasenná n Vyzovic (Bubela).
r) Listy krátce řapíkaté.

455. E. pepliis L. (P. okrouhlý.) Lodyha od dolejška větevnatá,
zřídka jednoduchá i s listy lysá. Listy opakvejčité neb pii-
okrouhlé, velmi tupé, c e I o k r a j n é, řapíkaté. Listy
obalní vejčité, sivozelené, nejhořejším listům podobné. Listeny
vejčiténeb šikmo vejčité, krátce ostnito-h rotíte.
Větve trojklaného vrcholíku vícekrát dvouklané, květenství pometáním
někdy vijanovité. Pouzdra tobolky na hřbetě s ^2 slabě křídlo vitými
kýly. Semena šestihranná, na jedné straně s 2 krátkými podélnými
rýhami, ostatně s několika řadami ze 3 — 4 jamek.

V. 0*08 — 0"25 m. Žlázky žlutavě bílé, semena žlutá, posléz světle
hnědá.

Q Cer\en — pozdní podzim. Zahrady, návsi, zelonišlč a rumiště, j;d\o
[ilevel. Obecný a ])ospolitý až do 450 nu

2. Žlázky zaokrouhlené, napříč vejčité. Vrcholík -1 — 5 pai»rsko\ ý, paprsky
ncjprv Iři- polftm dvoidvlané.

4:50. E. helioseopia L. (P. kolovratec.) Lodyha přímá, jedno-
duchá neb od spodu větvitá, roztroušeně chlupatá. Listy opakvej-
čité neb kopisťovité, v řapík klínovitě zúžené, zpředu
drobně pilovité. Listeny vejčité, tupé, zpředu pilované. Pouzdra
tobolky na hřbetě zoblená. Semena okrouhlá, ďubkovaně síťkovítá.

V. 010— 0'30 m. Žlázky žluté, semena hnědá.

Q Březen — pozdní podzim. Zahrady, role, záhony u cest, \ ro\ině a
v předhoří obecný.

B) Byliny vytrvalé, zřídka jednolet*', s oddenkem nmohoklaným neli
plazivým. Okolík často mnohopaprskový. Tobolky bradavičnaté neb hladké.
Semena hladká.

1. Žlázky zákrovu zaokrouhlené neb na přič vejčití-. Tobolky nejčaslěji
' bradavičnaté, zřídka hladké.

a) Byliny jednoleté s kořenem vřetenovitým. OkoUk 3 — 5 paprsečný.

547. E. platyphylla L. (P. plocholistý). Lodyha přímá neb vy-
stoupavá, jednoduchá neb od spodu větevnatá, lysá. Listy opak — neb
podlouhle kopinaté, špičaté, úškatým spodem přisedlé, nejdolejší opak-

— 250 —

vejčité, rapíkaté a jako ostatní od prostředka jemně pilovité, řidčeji
celokrajné, jysé neb na rubu chlupaté. Listeny vejčitě trojhranné neb
kosnikové, zahrocené neb ostnitě hrotité. Bradavky tobolky pólo-
kulaté, málo vyniklé. Semena smáčknuté 3hranná.

V. 0-15— 0-45 m. Žlázky žluté, semena černohnědá. Listy světle
zelené, měkké, často dolů sehnuté.

0 ťcrvcn — záři. Návsi, u eesl, role, piíkopy, vlhlu' lrá\ niky, v roviiií'
a iiizkém píedlioři porůznu, mísly hojný. V jižní ťásli kraje brnt-nského obecný,
\ slřodni a severní řidčeji, n Brna a Adamova (Makowstty), Ccrnovie, Jundro\a,
Jíliiěiny (Niessl), koleni Oshvan (Roemerj, n Hor. Bojanovie poblíž Huslopere
(Schierl), kolem Klobouk (Sleiger); Žabovřesky, Karlouzy, Josefsk(' údolí, Telniee,
.Měnili, Slavkov, Vyškov, Huslopeě, Kurdějov, Polehradice, Kobylí, Vel. Pavlovice,
Břeclav a odtud až ke Strážnici, Velká, .Tavorník. — V Prostřjovsku : u Snrržic,
Olšan, Vrahovic, Biskupic, Bediliošlě, Čechovic, Mosíkovic, Ohroziini a j. in.,
\ horách schází (Spitzner). Hojný ve znojeiuskéni kraji: jako ii Senolirad iRo(Miier)
pii dolní Dyji, u llodonic, Tasovic, Dertlic (Obornyj. Poiídku \ zeleiiišlích kolem
.lihla\y (Pokorný). V ]>oiičí Moravy kolenr Olomouce skoro ve všech \ csnicícli,
jako léž na odolanskc-m pastvisku (Makowsky). V jihovýchodní čásli : hojný kolem
Kroměříže (Palla), v Přerovsku zejména při řekách (Reissek), kolem Uh. Hradišle
(Schl()gl), na polích kolem Bzeiice (Biibela), na .Tavořině (Holuby); Tasov, Lípov,
Louka, Velká, Vrl)ka, .hivorník. Šíraní, Uh. Brod, Havřice, Záhorovice, Bojko-
vice, Val. Kloliouky, i>ríkaz, Lideč, Byslřice p. H. a Lhollux u Bystřic. — Hojný
n Tiiča). (Cerxinka), Vyzovice (Pr. C. Hanáčcli), kolem Rusavy (Sloboda)!, zřídka
kolem Vsetína, zde někdy nízký a zakrslý, Nov. Jičín a Hukvaldy (Sapelza),
hojný n Slramberka, zde U-ž u stár. hradu. Starý Jičín. — Frauenberk u Při-
l)ora (ťzížek), kolem Alíslku, na travnalých místech a v ])říkopecli ii .Melylo\ic,
Palkovic a Hychaliic ((íoi^cla). Ve Slezsku kolem Blo^olir. Tršina al.l. (Kolbm-
heyer). Lomná, .íalihmkov, Boí;iišo\ ice. Koňská.

45S. E. stricta L. (P. tuhý). Bylina namnoze od spodu více-
lodyžná. Lodyhy přímé. Listy špičaté od prostředka nestejně a drobně
pilované, opakkopinaté, srdčitým spodem přisedlé, nejdolejší opak
vejčité, tupé, rapíkaté. Listeny trojhranně vejčité, drobně pilované.
Okolík nejčastěji o 3 paprscích, paprsky nejprv trojdílné, potom více-
kráte dvoudílné. Bradavky tobolky krátce válcovité. Semena
príoblá, slabě Shranná

V. 0"15 — 0'30m. Žlázky žluté, semena kaštanově hnědá. Rostlina
předešlé podobná, ale štíhlejší, tobolky a semena o polovici menší.
Květenství podobá se poněkud hroznu, poněvadž větve z úžlabí listu
prostředních od okolíku dosti vzdálených vynikají. E. platyph. t) gra-
cilis W. Gr., E. foetida Hoppe.

Q i> O ("erven — srpen. Křo\iska, břehy, kraje lesu. \ severovýchodní
a \ýrhodní čásli jiorúzný. Hojný kolem Vselína a Vyzovic, (Ihibela in lil.), u Imcu-
šlálii. Vel. Kunčic, nezřídka kolem Slramberka, jako na Kotouči a jinde —
Svinee u Nov. Jičína (Sapetza), hojný v údolí Ostravice, jako kolem Frýdlandii
a j. (Oborny), hojný v šlěrku Ostravice a Mora\ky kolem INhsiku (Go-ela).
Ne Slezsku: kolem .lalilnnkova (Hachmann), u Bloi;otic ])oblíž Čisownice a na

251

úliorccli ii;i Tulil s předešlým ( (■(•clili ilz). \ ridoli (llšavy ji/. IrMiř nad Těšínem

(Fick), \ porieí Visly od Cslioiiě dolu (Wichiiia). u (loIesziAva (Koliila).

b) Hítsiliiiy \ylrval(' s oddeiikem io\ iioxážným, rlái)k((\ aným iieli iiiísly

uzlalýin. l'aprskii \ okolíku nejeaslěji 5, jednou ii<'li iidreji d\akiál dvou-
dílných.

45Í). E. (liilťis Jsu'(i. (P. sladký). Lodyha přímá, oblá, roz-
troušeně chlupatá. Listy krátce řapíkaté neb přisedlé, vespod roztrou-
šeně chlupaté, podlouhle kopinaté, tupé, jemně pilované neb skoro
celokrajné, nejdolejši opakvejčité. Zákrovky skoro přisedlé. Listeny
trojhranně vejčité, tupé, namnoze delší než široké. Paprsky
okohku obyčejně jen jednou vidličnatě dělené. Žlázky na príč vejčité.
Tobolka s několika málo bradavkami, nejčastěji dlouze chlu-
patá «) lasiocarpa Neilr., řidčeji lysá, /9) verrucosa Neilr.

V. 0"25 — 0*60 m. Žlázky posléz tmavonachové, semena světle
žlutá.

2j. buben — červen. Křoviska, slinné, vlhkc' lesy. V eelí-m Tízemí \e Ivaru
«) porůzný. Rozlroašen po střední eásli kraje brněnského, Ixijný kolem I5rua,
Adamova až k Sloupu (Makowsky), kolem Bystrce (Niessl), Hády a j. ui.
u Obmn, Reěkoviec, Sobešiee, Melalinskí' údolí. Suchá hora a j. u Bilo\ie,
Vranov, Haliice. Kiliny, .Mal. Hukovina, .Maloslo\ ice, Tišno\ , Lelo\ice, Hoseč
Kunšlál, SlepánoN , Slielice, '!"eči<'e, Rychlaid\ . — M. Ticbová iScIilosser). V l'ro-
slejovsku : v Bílo\sk<''m háji, na Okluce za \'íco\('m, \f žlebii za Krenu\kami,
na Babce, u Baldoxce, \ Končinách za llarlmanicemi a jinde porůzný, \ lesích
hornaliny roztroušen (Spilzaer). Ve znojemsk(''m kraji: Náinešf (lloemei), údolí
Ledo\"é u l>yj<' u Vranova, Hardek, Znojmo, .Millroun, \ údolí .h'višovski''lio jio-
toka od Jevišovic až ku Tvoiihrázu, kolem Mašuvek Hlubokých, IMaxcč a na
sousednicli pahorcích, mimo lo ji'šle \ Piirkrábce n Znojma. \ ki'o\inách kolem
Citonic, Veskova, Lukova, llianic a líudko\a (Oborny). V .lihla\sku: Va Zaječím
skoku u .lililavy (Picichardl), háje ivolem Lišlí poblíž Tiebíče (Zavr<'l), hojný
u Zďáru (F. Kovář), a v údolí mora\ skť' byje od jtačic dolu (Oborny). \ olo-
mouckém kraji rozlroušený : v lesích kolem Olomouce, na Sw Ko|iečku (Makowsky),
v ú<h)lí Byslřice ((sborny), u .\Iilko\a (Sla\ íček), .\n-erský les n Sumlterka (I^aid),
u Slernlierka. — V poříčí Odry: Spálený les na slezce od SlřehK' k .feslřebí
(Buri^hauser). \' sexcrní Moravě: Vel. i.osíu, Bukovice, Studénka u >iem. líohdí-
kova, Piislé Žil)ři(hi\ ice. Velxice, les u zříceniny „Nové domy", Hašl\o\ . Pra-
dědův les, Mal. .Mora\a. Teplice, Křemenný (iříkop, Vysolíý les ii .lanoxic, By-
mařov. V jihovýchodní čásli : .lavorník, V(i\. Lhola, llíčky u líyslřice p. (I.,
HošCálkov. — Kolem Husaxy (Sloboda)I, a hojný kolem VstMÍna (ihibela)!, Byb-
iiíčky, Cáb, Rožnov, Uvěz a Kamenárky jiolilíž Star. Zuljří, Frenšlál, ('<'rný les
u Stramberka, Helfenšlýn u Týna. — Jíolcm Nov. Jičína (Sapelza), \ lesích na
Ondřejaíku u Frýdlandu (Oborny), xc Staiidli a \ sa<h'ch ii mísleckť- slřelnice.
došli liojný ((iogela). Ve Sb^zsku : hojný kolem 'J"ěšína (Kolbenheyer), Sla\ iiovský
háj u Opavy (Svěrák), Krásná, .Moraxka, Jal)lMnko\, les Kopc<' u Bo!;ušovic,
Lud\ íko\ , hojný u Karlovski' slu(h''nky, \e Viihiaxskii.

400. E. aiiuiilata Jacq. (P. hranatý). Lodyha přímá neb vy-
stoupavá, nahoře ostrohranná, jednoduchá, lysá. Listy lysé neb
pyrite, přisedlé neb krátce řapíkaté. Zákrovky zřetelně stopkaté. Listeny

252 —

trojhranně široce vejčité, na spodu srdčité, stejně dlouhé neb
kratší než široké. Okolík tři- až pětipaprsečný, větve jeho jednou-,
řidčeji dvalírát vidhčnatě dělené, Žlazky na přič vejčité. Tobolka lysá
s bradavkami polokulatými neb krátce kuželovitými. Oddenek oblý,
rozvětvený, jen ztloustl lodyhy, jen zřídka místy uzlinatý.

V. 0*25 — 0"50 m. Žlázky zelenavé, posléz červeno-žluté, listy
a listeny kratší a světleji zelené než u předešlého.

2j. Kvelei), červen. Slinná mísla, světlé kraje lesní, křoviska. V jižiii
a střední Moravé porůznu. V jižní a střední části kraje brnčnského roztroušen,
jako kolem Brna, Moravan, Jundrova, Bystrce a Veveří (IVlakowsky), kolem Bo-
sonoh a Ostrovačic (Niessl), křoviska poblíž Brankovic u Vyškova (Makowsky).
Rozdrojoviee , Střelíce, Zastávka, Radslavice poblíž Vyškova. — V Pni-
slějovsku: na Záhoří, ve Vicovském a Repešském žlehu, na Jahodové, na Br-
iiěnce a j. a \ ždy jednotlivě (Spilzner). Ve Znojcuisku : Idolem Náměště (Roemcr),
jednotlivě v vidolí Dyje u Znojma, jako ve zniohi pod viaduktem Dyjiným,
hojněji na Kozí stezce u Lukova, i\klony v ťulolí Dyje u Čížova, u líardeku
a v lesích mezi Olbramovýin kostelem a Sumvaldem, v Pin'krábce u Znojma
a v lesíku „Smoha" u Citonic (Oborny). Řidčeji \' poříčí Moravy kolihu Olo-
mouce, jako v (irýgovském lese (Makowsky), kolem Velehradu a Ibicliloxa
(Sclilogl).

C) Byliny vyirvalé ; oddenek [iřímovětevnalý, s icolmým kfUovýiu kořenem.

a) Okt)lík 5 až ^ícepaprsečný. I'aprsky nejprv Irojklam'', Listy světle neb
sivozelené, měkkc", z předu nanmoze drobně pilovam''.

461. E. [)olychroma Keru. Oest. b. Z. 1875, str. 395 (P. čer-
venoplodý). Lodyha přímá neb vystoupavá, jednoduchá, huňatá.
Listy podlouhlé neb kopinaté, tupounké neb vykrojené, přisedlé, na
líci roztroušeně, vespod hustě huňaté, často načervenalé,
hořejší namnoze zpředu drobně pilované. Listeny vejčité. Okolík 5-
neb 4paprsečný; zákrovy prodloužené, konec větví namnoze
dosahující, větve 2 — 3krát vidličnatě dělené, s větvičkami vidhčnatě
klanými. Žlázky napříč okrouhlé. Tobolky nitkovitými, pomoran-
čově červenými výrostky pokryté.

V. 0'25 — 0'45 m. Žlázky voskově žluté. Listy sivě zelené, v kvě-
tenství a zákrovy za květu pomorančové. E. epithymoides Jacq. L. Spec.
ed. II. p. 656.

2\. Duben, květen. Kamenité a porostlé stráně, výslunná návrší. V jižní
a střední Moravě hojný, jinde scliází. V brněnském kraji od Adamova a Tišno\ a
na jih rozšířen, kolem Brna, Ivančic, Oslavan (Makowsky), Květnice u Tišnova.
Cebinka u Cebína (Pluskal), Hády u Obran, u Soběšic a Kloliouk (Steiger), na
kopcích mezi Pindulkou a Šlapanicemi, Nčmčany u Sla\'ko\a (Niessl), Ncbovidy,
Bosonohy, Bílovice (Oborny), „nad Mlýnem" u Pislovic lilíže Vy,škova (Spilzner).
lesy u Kurdějova a Divák (Schierl), u Líšně , Slalinskc- skály, llorákov, Ochoz,
vinice u Obran, Cacovice, Medlánky, ílcěkovicc, Ivanovice, Ořešín, Kuřim, Ky-
ničky, Jilmoví, Malostovice, Vohančice, Brd, údolí l*unkvy a j. m. u Blanska,
Letovice, Kunštát, Pernštýn, Rozdrojoviee, Bystrc, Veveří, Lískovec, Vostopovice.
.\fbovidy, Žebělín, Veselka, Střelíce, Tuřany, Syrovice, Rychtářov, Kobylí, l>ra-

25)} —

žiivky, Kmtrilov. Ve zii()j(Miisk('iii kriiji : ua liadci ii Mulicliia (Piociucr), \ ťiddli
11 )titl()ka Jfvišovského, kolem llliili. :\hišii\ck. IMa\cc, \ údolí Dyje od \'raiio\a
(liilii došli hojný. ro\ něž i \ l\i-o\ iiiáili a na soiisediiicli návršicli, jako \ l*nr-
Iviálu-e n Znojma, na Pelclieiku u MilIVoima a j. liojný, na l'oliivský(!li a .Mikn-
lovskýcli liopcich lOIioiny). Na eeslě mezi Moiko\ ieiMni a l>ileněieemi (Heissek).
V |ioiíěi iMoravy: na Mikoviekýeh a. I'odolskýeli koiicírli |ioliliž Tli. Ilradiilě
(Schlíii;!) a liojný \ li'se Háji, jakož i v jednom mlází n Uzence ď.nliela).

Mil. K. ])alHsti'is L. (P. bahenní). LiMiUia prim;i, dutá a jako
celá bylina lysá, nahoře pod okolíkem větvitá, větve obyčejně neplodné,
nejhořejší po odkvětu velmi prodloužené, lodyhu pi-esahujici. Listy
lysé, kopinaté neb podlouhle k o p i n a t é, celokrajné. jen
zpředu oddálené drobounce zoubkované. Okolík 5- až ninoho-
paprsečný, paprsky nejprv 3-, potom sklané Zákrovy vejčité. Žlázky
napřič vejčité. Tobolky lysé s bradavkami krátce válcovitými.
Oddenek tlustý, válcovitý, vícohlavý.

V. 0-75— 1-50 ni. Žlázky voskově žluté neb nahnědlc, semena
hnědá. Listeny žlutaví'.

2J. IwMen. ěei\i'n. liicliy, piikopy, haiiny i>oiirni a lesní. V slrední
i jižní rásli. zejin('na \ ňvaleeli Moravy a Dyje rozlroušen. V brněnsk('m kraji
|M,d('| S\ialky od \ln;o\a. Vranovie až k Rajiu-adii (Makowsky), liicelav, Slar.
llicelav. Lanštoi-r Lanžhol. l^o^torna. \'e znojenisk(Mn kraji: při J)yji od l>rno-
holce ]>ies Slrarliolin a l.edniri až k hranici zemsk(', ojediněle kolem Hevlína,
mezi íle\ línem a kázem (Oliorny). V poiíčí Moravy: m<'zi kásky a Chomoiilovcm,
l('ž n éernovíra iiohliž (llomoiice (Makowsky), nezřídka kolem Knnviěříže (Palla),
Ivolem Ih. llra.liMe (Schl..^! I, v Hodonínském l.-e (Thenner), Imjný na liařinnýeh
loukách a \ hiních u 1'ískn a \'eselí (Ihihela),

4-Go. V. pilosa L. (P. chlupatý). Lodyha přímá, jednoduchá neb
s krátkými neplodnými větvemi, lysá neb krátce chlupatá, řidčeji na-
hoře huňatá. Listy podlouhlé až vejčité kopinaté, obak zvláště ve-
spod chlupaté, posléze skoro lysé, zpředu drobně a hustě pi-
lovité. Okolík 5- až mnohopaprsečný, paprsky nejprv tři , potom
dvoudílné. Zákrovy nejhořejším listům podobné. Tobolka lysá neb
chlupatá, hladká neb s polokulatými hrboulky.

V. 0-60 — í-00 w. Žlázky žluté, semena hnědá. 1^. villosa W. KiL

2\. Kvělen. (■■erven. l'říko]»y, svMU' háje, lrá\niky, pornzný ve harii a)
Icincarpa .\eilr. = K. procera M. R, s iiladivými a lysými lolM,lkaml. U lv()l)yli
(llochslelier), v les.' mezi Sardieemi a Hodonínem (Makowsky). pil slokn Moravy
s Dyji (Bayerj, Břeclav, Star. Biv.-lav. -- V Froslejovskn : na Inkách u Kroužků
přeď Václavovicemi, při lesmán kraji n i!ilovsk('ho háje. u lllnehovského ndýna,
na prv<'m slanovisku brzy asi zmizí, poněvadž Inka se In zorávají (Spilzner). Na
vlhkých lulíách před Chmnonio\ským lesem ii Olomonce (Makowsky). Na Ljp-
skovském (Holuby), luka n Mal. Vrbky, Kuželov.', Velké a .lavornílva. — Ve
Slezsku: u Iřeíího jezu na Olšavě ii 'lesina (Kolbenheyer).

(^) Okolík nmohopaprseěný, paprsky nejprv dvoudílné. Lisly celokrajné pii-
Jluslh', lidii', si\ ozelení'.

464-. E. Oerardiaua Jacu. (P. Gerardův). Lysý. Lodyha přímá

— 2Ó4 —

neb vystoupavá, zřídka položená, jednoduchá. Listy čárkoví tě kopínaté,
až opakvejcito - kopínaté špičaté, zašpičatělé neb hrot na té.
celokrajné, rapíkovitě zúženým spodem přisedlé. Listeny kos-
níkové neb srdčitě trojhranné, hrotité, kratší než široké.
Zákrovky hořejším listům lodyžním podobné. Žlázky na přič vejčíte
a mezi nimi í půlměsíčité a dvourohé. Tobolky lysé, hladké neb jemné
tečkované. Oddenek přímý, vícehlavý.

V. O' 10 — 0-45 1)1. Žlázky žluté. Listy neplodných výhonkův užší,
hustější než u květonosných.

2|. KxMcii. rcr\ cncc. Píscriiá. ki('iiiciiil;'i iiihiší, liil<;i. in.liic/í, liáviiikv.
I'(iií(ll<ii K \i'liiii |H(iiiiriili\ ý. r nás \c (|\(iii Uarccii s čelnými |>i-ccli()(ly a\ iiiiiioi-
j\('ilr. Fl. \. Xicd. (»csl. sir. S17. Lodylm nizl<;'(, piinui iirli |Mili)žoiiá, [lak raslo
kruhoxiíř ni/.Inžfiiá. kisly iizké, skoro rárko\i[(', iialiloučcíK-. raslo sli-crlio\ ih'.
VzezhMiíiii K. cyiiaiissias podolniý. (i) major Ncil I. c. Lodyha iiiímá, \yš;i,
l.isly širší a \olii(>iši, k\'M(Misl\i složilější, vrcholíko\ i((' iidi liro/,Mo\ ih'. \'zczi('iiiiii
E. csnla podoltiiý. a) na míslcch kaiiiciťilýcli, jako iia liadci ii Molidua (llormcr),
[j) v i>nko|K'cli, na lukácli písčitých, Irávnicich a mezích. Kolem ťejre (Wiesner)
ii sice v příkopech l)ý\-. Kobylskélio jezera (S|)ilziier), Šardice a Ihidoníu (Ma-
kowsky), II idieliiýt-h jam iiiozi Cejčem a Miilěnicemi (Scliierl), druhdy (('■z n So-
kolnic (Reissek), ťiklony lnění n Krimixíic poblíž Klohoidv (Slei-cr), Kohylí. |)ii'
IMnskala Ií-ž n LonniiceC.'').

E) Žlázky pnhiiesiěih' nejt dvonidhí'. 'l'olioll<y liladkí- neh ponze (hasla\ě
|ečko\an('. ()koh'k 5- mnoliopaprsečný, paprsky xícekrál d\onklaiu''.

a) kislcny vsliíciu', oba dolejškem \ je(|en Inpeii sidslh'-. I.odyliy kolem
rozložení'', vysloiipaxi-, prvním rokem neplodní', drnliým k\Moiicí a hidíž dole
liezlish'', jiz\al('.

4ť)r). E. Hiuysdaloides L. (P. mandloíiovitý). Lodyhy vy-
stoupavé, oblé, roztroušeně chlupaté, řidčeji lysé, neplodné lodyhy
hustě listnaté, kvetoucí uprostřed s hustými, skoro
r ů ž i e o v i t ě postavenými, nahoře s oddálenými men-
šími listy, dole bezlisté. Listy celokrajné, pýřité, dolejší podlouhlé,
opakvejčité neb klinovité, řapíkaté, hořejší vejčité neb podlouhlé, při-
sedlé. Zákrovky opakvejčité. Žlázky dlouhorohé. Tobolky jemně
tečkované, lysé. Oddenek vřetenovitý, vícehlavý, plodné í ne-
plodné lodyhy ženoucí.

V. 0"25 — 050 m. Žlázky žluté, semena tmavohnědá.

4 l'uhen, kxeien. SliinK', lislnalé háje, lesy, keiiiah' \ršky. líozlroušen.
v zá[ia(hií cásli poridkn, iicrosle v .[ihla\sku. Ili',jiiý \ kraji hiněnskíMii. zde
v nižších ]iolohách skoro obecný (I\'iak(í\vsky), kolem .\damo\a, ŽehMÍna, kíšne
a Ždánice (Olioiny) !, ('cbinka n ('el)ina (IMuskal)!, obecný kolem Ibislopeee
(Schieil) !, kolem Klohonk (S(eij.;er) !, Ochoz, Kanice. Í!ečko\ ice, .b'hni<'e, Ořešín.
(.)břany, Oulěchox, l!ilo\ice, Vrano\ , Kilitiy, Blansko, Tišnov. iSajec, !!osko\ice.
Piozdrojovice, ť.yshc, Veveří, Kra\i hora a Písařky n Ihiia, lloledná n .biii-
drova, Slřelicc, Vel. Pavlovice. — V(í Znojeni.skii : hojný kolem Námě.šlě, (líoen\ei)
a pak opr-t v ob\ddii Poiavských a Mikulovských ko|icn (Ojioriiy). \' [loiící Moravy:
v liorských lesích u (Homonce (Mik)!, Zkamenělý zámek n Milkova, lomy n Ka-

— 255

(Iviíii;! (Sl;(\ írck). ■-incrciii sc\ cidzápadiiíin iidrcji. DJcdiuMc jcAlř Isnlcm Molicliiirc
(líoclitril/ st'11.). \' okolí Kroiiirií/.c : \ Ohoic ;i \ líalajsUřin lose (Pall;i|. Hojiiřj.;í
v jižní ,\ výcIio(liií rásli, ohcciiý \ Px-sUydácii : v los(> m(>zi Niijiiijcdly :i Koslc-
laiiy (llu-imcr), \ lionVcli kolem l>iirlilo\a (línhcla), na .la\oniir (llolidiy)!, na
lloslýiiř (S|>ilzni'r) I. Kobi-la ii KiižcÍon (', ohccný ii .la\ (niiíl\a, Fili|to\, \ov. l.liola.
('ll|■a^l' II l>ojko\ic, liojiiý II \'al. Klolioiik, .la\(iriiík Kclský. — • Hrádek ii l*riise-
iiovii', Kosleleeký a l*aeelliieký les n 'riieap (('ei\ iiika), olieciiý kolem Riisa\ y
(Slolioda)! a Vselíiia (fíiiliela) !. Te]>lice ii liiaiiie (!>r. ('. Ilaiiáeek). ilošfálkov.
ltaleiiko\, Kieera ěernaiiská, .la\ oiiiíky, obecný ii Vel. k'aiio\ie a odlud přex
Vysolvoii a 'l'rMÍařkii až do ( »slia\ iee. Na lloslýniia liadhošli (S|iilznei-), \'al.

Meziříčí (Klanie), olieeiiý kolem l!ožiio\a, zde na Cenu'' lloic až |io iilioěí ISadiiosle.
hojný II Frenšlálii. Vel. .lavoriiík, Kiěera ald. — Nov. .liěín (Sapelza), (Ihora a údoli
Beěvy II Uránie (Voi^l), Ol.šov.ské lesy, hojný u Podšlálii, hoinšlálii a IIiiiIm'' vody.
— V poríeí ()(h-y koleni Sli-elné (Buri;hans(!r). Údolí Oslraviee ii Frýdlandii (Oliorny).
V lesích a křovištíeh na Šlaudli, v LipiiiskcMii háji a zde onde \ Kamenei Oslra-
\ iee II Míslkn ((io^cla). \^ Slezskn rozšířen: V Tě.šínsku : it .Maleno\ie na iijialí
kysé hory dosli vysoko v horách (Oborny)!, Pržno, Moiaxka, Irbaška a Kaliižňí'
II Slaviče, les IMačinky u Slar. koiuné, Lomná, .Taliliinko\ . — ZalesněiH' břehy
Olšavy nad Těšínem, IJlogoliee, Koňská (Fechlrilz) !, IcNy Priilek a Kojiee u lioi^ii-
šovii'. — Dzief^iííITtw (KoUienlieyer). na Tnlii (Fiek), jiod Vel. Oslrym směrem ke
Koszarzysku (Sehiilie), líyslrzica (.Aschersoii), kolem Islroně, na Canlorym, \ lidolí
konniy (W. Fl.), na Baranii, na l'ob>iiiii (Kolschy). V F.ělskii : Byslrá, .loselská
hora a Skalila (Kolbenheyer). Kolem Opavy ii [Pzezarovie] {Ueclilrilz sen.), .lakar-
lo\ieea i!rimio\iee (Spalzier), l>obiosla\ieký \ reli (Welsehky). l!olidano\iee (li. a M.).
Nílkov, Loiiěky, l*ohoiský les a Siodolní ^riml i.i Oder,

b) kisteny prošlé. Lodyhy hned prvním lelem kveloiiei, veskrze lislnali'.

(ij Lisly pod proslredivem nejširší, kii předii více in(''!iě ziižeiii', mdle hiěiiě
leskb'. Iroehll (llhi'.

4-6(>. E. salieifolia Host. (P. vrbolistý). Lodyha přímá, pýřitá
nahoře s neplodnými krátkými větvemi. Listy hustě šedo-
pýřitě, celo krajné, přisedlé, kopinaté neb podlouhle kopinaté,
špičaté neb hrotité, na neplodných A^ětvích dosti stejnotvarné. Okolí k
mnohopaprscčný, zákrovky, listeny a hořejší listy lodyžné kosnikové
neb srdčitě trojhranné, zašpičatělé neb hrotité, na přič širší,
Žlázky půlměsíčité neb dvourohé. Tobolka slabě hrbolatá.

V. 0-30— 0-60 m. Žlázky žluté, semena světle žlutá. E. amygda-
loides Lumn., E. paUida Willd. non Host.

2|. Kvěleii, ěerven. í.uka, meze, kraje rolí, česly v nížinách. 1'oiidkii. Kolem
Sokolnic (Niessl iSOf)), na úpalí kopců mezi (hijezdem a Sokolnicemi (Makowsky).
-Mal. Hoslihrádky. — Liika u Kunovic ii lli. Hradiště (Schlo-1).

4-67. E. lucida W. Kit. (P. lesklý). Lysý. Lodyha přímá, hustě
listnatá, na hoře někdy větvitá. Listy kopinaté neb podlouhle kopina((\
široce srdčitým neb zaokrouhleně ouškatým spodem při-
sedlé, tupé neb vykrojené, s hrotem neb bez něho, na líci silně lesklé,
sytě zelené, postranní žíly všecky krátké, šikmo ku kraji
vybíhající a vespolek síťkovitě se spojující. Listeny kosní-
kově vejčité, stejně dlouhé, neb málo delší jak široké, kratičce

256

přišpičatělé. Okolik mnohopaprseéný. Růžky žlázek dlouhé, skoro
rovnoběžné.

V. 0 60— 1"20 m. Žlázky žluté, posléz hnédé, semena světle šedá.

2|. Kvclcn, ('•crviMi a na ])0(lziiii c-aslo podruhé. Paslviiiy, Inka, |»nkn|iy,
liichy. Došli pořidku. Na lukách u Blučiny dosti hojný (Niessl), hojněji jeslí- pii
dolní Dyji a v poříčí Moravy : inozi Podivínem a Přikludy (Ueolitrilz) ! u Pola\ y
a Nov. mlýna (Scliierl), u Vislonic a Šakvic. — Kolem Lednice (Hochsieller a Niessl)!,
n líreclavi (Bayer), Slar. Břeclav a Pošlorna. — Mezi křovím na Inczích Moravy
n Uli. Hradiště (Schloyl). Schlosserovo udání na březích Bečvy u Hranic, dojisla
že spočívá na omylu.

468. E. Yirg'atíi L. (P. prutnatý). Lysý. Lodyha přímá. Listy
kopinaté neb čárko vitě kopinaté, špičaté nebo přitupělé se
špičkou nasazenou, v kratičký řapiček náhle skrojené, na líci slabě
lesklé, tmavozelené, nejdolejší postranní žílys hlavním
žebrem skoro rovnoběžné. Listeny kosníkově přičmo-
vejčité, na přič širší, značně hrotité, mnohem kratší než
paprsky okolíku. Tobolky na hřbetě jemně tečkované. Oddenek
vřetenovitý, vícehlavý,

V. 0'40— 0*70 m. Žlázky žluté, semena nahnědlá. Lodyha pruto-
vitá, řidčeji listnatá. Listy matně olivově zelené. U nás též tvar.
fi) angustifoha Gelak. s listy čárkovitými ku předu málo zúženými.

2|. Červen — září. Příkopy, meze, cesty, pažily. V slicdní a jižní čásli hojný,
v českomoravském pohoří neroste. Obecný v jižní a siředni čásli kraje brněnskélio
<Mako\vsky), kolem Adamova, Oslavan, Ivančic a Cerno\ie ((Hiorny), na kopcíeli
mezi Pindulkon a Šlai>anicemi (Niessl), Slavkov a Puli^arov (ti. a M.). Chvalko-
vice, Drysice, Nezamyslice a podél trati až k Vyškovu hojný (Spilzner), n Nosi-
slavi a Tejče (Uechtritz), u Klobouk (Steiger), Hovorany, Chmn a ('horvald
(Uechlrilz sen.). Kolem Brna: Komárov, Žlutý kopec, Žabo\řesky, Písařky. Jundrox,
Sv. Antoiiíček, Karlouzy : Julianov, Maloměřice, Obrany, Medlánky, líečkovice,
Mokrá hora, Hihivice, Maloslovice, Drásov, Tišnov, Boskovice, l^izdrojox ice. Komín,
liyslrc, Troiilisko, Bosonoliy, Voslo|io\ ire, Lískovec, Bolionice, (íeršpiee, ^lodřice,
líajlirad, Sokolnice. Onjezd, \'á/,any, Krnmvíř, Morkfivky, Kobylí, No\ . ves,
Pieznoviee, Krninlo\, \'i'dro\iee, Slar. líieelav, Pošlorna. - ■ \' INdsIčjovskn :
po(|('l Iralě k liedihošli, \ silničních ])říkopeeh na cesič k Zešo\ ii, Irčicíni. n:i
mezi nad cilielnon pod Zt,'šo\ským kopcem (Sjíilzner). \'i' /nojcinsku : u Námčšlě
a Molielna (Moemer). \ údolí i>yje od ,\o\ ('ho Hrádku na jili skoro obecný,
léž na souseibiicli náxršídi, jako kolem llnanic, lla\ raníku, \ Pmkrábce u Znojma
a na Pelcberkn ii MiltVouna, hojný kolem Hrušovan, Mikuloxa ll^eidslierku] a Bře-
clavi (Oborny), u Mor. l)ndějo\ic. V jiiiovýchodni čásli: ťli. llradišle (Schlogl),
liuchlovice (Sapetza), kraje viuičné kolem Bzence a u ^'lkoše (Ibibela), na .lavo-
řine (Holuby), liohalee, Zvolenov, Strážnice, Hroz. Miola, TaN(i\. Velká, Vrbka,
.lavorník, Slraní, V\\. lirod, Prakšice, Havi'ice, Siicliá Loza, Ordčjo\, liyslřice.
HanoN, P)ojko\iee. odlud až ke iu-anicím zemským již jsem ho nepozoro\al. -
Na jeduíjm kopci u. .laseníku a na \ rchu Bečevné ii Vselina (ibihehi), na |ioli(li
kolem .lindřiehova a l'odšlálu (Sehlosser). V poříčí Odry kolem Sli-elnč' (í!ui^-
hauser). Ve Slezsku: na polních cesláeh n Liclileuwerdc poblíž lirunláhi (Ziescli.
1S7S). dochází zde sc\erni in-anice s\ ('ho rozšířeni, p') Mezi l\ai-em zákhelniiií

II Hrna. — V tirkolika jcdinciťh v údolí l>yiť u Ziiniiii;i (Olidniy), na mezi nad
(iliclnou pod Žcšovskýni kopcem (S|hIziiim).

(5) l/isly lys('', na konci širší uch slcjnč šii^oki', k dolcjškn zií/.imk', došli
Icnlíí', sNMlcji zelení', nezrelelně žilnah' a neleskk'.

-Kil). E. osula L. (P. obecný.) Lysý. Lodyha přímá, větvitá,
větve neplodné. Listy o p a k k o p i n a t é neb č á r k o v i t ě
podlouhlé, ku spodu kUnovitě zúžené, zpředa širší, namnoze
hrotité, na nemnohých neplodných větévkách o něco užší, šedé nel)
žlutozelené. Šupiny na d o 1 e J š k u lodyhy v čas květu
oprchalé. Listy obalní podlouhlé neb vejčitě podlouhlé, skoro při-
sedlé. Listeny na přič širší, vejčitě kosníkové, bylinné, ze-
lené neb žlutavé.

V. 0*25 — O 60 nt. Žlázky žluté, semena hnědá. Tvar a šířka listů
proměnlivé. Oddenek vřetenovitý, vícehlavý.

2|. Kxělen — čerxcnec. Meze, česly, jiruliony, pažily a kioNiska. Olieený
A ro\ine a leplejší pahorkaline, \ předjioií až k .■')0(l m. Oliecný \ jižní a slředni
čásli, v liorácli pořídkn. U Boskovic (S\eiák). I Vraiioxic, I.ešan, Proslějovieek
(Spi(zner). Kolem .Iilila\y (Pokorný), Sinnherk (l'aiil). \'el. Losin, Bliidov, .Jano-
vice, Piymaiov. — Puisava (Sloboda), Tučapy (('crxinka). Vselín (ÍJnliela), na
.Tavořině (Holuby), Val. Klobouky, l*nkaz, Lideč, l*nlčín. - ^ \o\. .ličin (Sapetza),
došli hojný kolem Mísíku (Gogela). V Slezsku: \ 'rěsínsku (Kolhenlieyer), Kylc-
šovice a Slavkovský háj u Opavy (S\erák), P>rinilal, Krfio\. —

/■/) pinifolia DG. (spec. P. sosnolistý) Listy (>03 — 0 035 ni dl..
1"5 — 3 W/m š., hustě nahloučené. Listy obalní i listeny barevné. Vze-
zřením E. cyparissias L. podobný.

SucIk' pisčiny. Hojný v pobřežním písku, \ lidolí ll>lra\ii-c pod l'rýdlandi'ni
a na sousedních písčilýcli rolích (Oliorny).

4-70. E. cyparissias L. (Chvojka, Hadí mléči). Lodyha přímá.
s četnými, namnoze neplodnými větévkami. Listy skoro ve-
skrze stejně široké, čárkovité neb čárkovitě klínovité, namnoze
bezhrotné, na větvích úzce čárkovité, skoro nitko vité. Listy obalu
ze širšího zaokrouhleného dolejška čárkovité. Listeny tenké, skorém
blánité, obyčejně přítupé, po odkvetu často červené. Supiny na do-
lejšku lodyhy za kvetení ještě zachovalé. Oddenek vřetenovitý, vícehlavý.

V. 0'20 — 0-30 m. Žlázky žluté, posléz hnědé, semena žlutohnědá.
Rostliny prášilkou pryšcovou (Aecidium cuphorbiae) pokryté jsou ne
plodné a k nepoznání přeměněné.

21- Jlnlii'!!, kvělen. Uliory, meze. |iísčiny. Indien('' palouky. ná\rší. V celi-m

území olieci\ý, \' liorácli jioiídkn. .lešlě n Vel. l\arlo\ic. (>slra\ice. — U .Míslkn

<(ioí.;'ela). \ Huko\ic. .Janovic. Hymaiova a Krfioxa. INiřídku u Frý\ald(i\;i
(Zelenka).

145. Mercurialis L. Dažaiilva.

A) Pioslliny jednolelé s lodyhou \ (■lc\iialon.

J-Tl. 31. ainiiia L. (B. polní). Lysá. Lodyho od spodu větev-
natá. Listy vejčitě podlouhlé, až podlouhle kopinaté. Květy prašm.-

17

— 2ř,8 —

V dlouzestopkatých, pretrhovaných, úžlabních lichoklasech, pestíkové
úžlabni po 1 — 3 skoro přisedlé. Blizny uvnilř po obou krajích s jednou
řadou chloupkův. Tobolky štětinaté. Kořen vřetenoví tý.

V. 0"25 — 0'50 w. Semena světlohnědá. Listy světlozelené, květy
někdy též jednodonié.

Q Červen — říjen. Z;iln;i(ly. xinicc, nnnišlě, iiiiory, česly. Ple\'el \ reh-in
iizeiiii olieený, na .sever, v lieskydúcli a Slezsku iidši.

B) Hoslliny \ ylr\al(' s jediioiliichoii lodylidii a oddenkem plazivým.

47'^. 31. pereiiilis L. (B. lesní.) Lodyha jednoduchá, vystoupavá.
na dolejšku s bblnitýnii šupinami, nahoře listnatá. Listy podlouhle
kopinaté až ve j čité, špičaté neb při špičatěl é, vroub-
kovaně pilovité, zřetelné r a p í k a t é. vstřícné, s palisty
šupinatými. Květy prašné nahloučené v dlouze stopkatých pre-
trhovaných úžlabních klasech, delších než listy pestíkové,
po 1—3 v úžlabí listů, na stopkách mnohem delších než tobolka štěti-
natá. Bhzny na celé vnitřní straně chlupaté. Oddenek oblý, pla-
zivý, větevnatý, místy uzlatý.

V. 0-20 — 0-30 1)1. Semena světle šedá, ďubkované síťovitá. Sušená
rostlina tmavomodrá.

«) genuina Gelak. Anal. K. č. m. str. 153 (B. obecná). Listy
vejčitě podlouhlé, až podlouhle kopinaté, s kratším neb delším řapíkem.
Cípy okvětí pěstíkového vejčité, krátce zakončíte.

2|. Ihilien, l;velí'n. Stinní', vlldvO' lesy, \ půdě liyjiri', lesní imiiicky, žli^hy.

V palinrl<aliiiě a picdlidií idzšíiciiá, až obecná. Hojná v liinensk(''iu kraji: tJa-
bieký \ reh u Babic (Czížek), Kriiny, .ledovnice, Adaiii(i\. [!lans]<(i, mezi Rosicemi
a Bilyškou, v Písařkách u Brna a lunohýcli j. ni. (OliDrny). Ldnmice (Pluskal).
Prolivanov a Veleno\ (Spilzner), u Kiudejdxa a Divák (Scliierl). u Klobouk
(Sleiger), ÍVledlánky, Vranov. Křiiny, Ib-jkovice, Boskovice, Baba, Andělka ald.,
u Letovic, Bystrc, lloledná n .Inndrova, Slřelice, "rečice. Luze u Lovcič(,'l;,
Ry.chtařov, Pavlovice, Koliylí, KruinloN, ivolem Břeclavi. — Kolem Kronu>nže,
na Skalici, ve Yrano\ském, P>íl(i\ski''m háji a na vysočině drahanské v Prosfě-
jovsku (Spilzner). Hojný ve znojemském kraji : jako na Hradisku u Znojma,
v Purkrabski-m a Tvoíihráském lese, kolem Ihercic, Náměšlě ald. (Oborny).
Kolem Jihlavy zde onde, jako na Sacberku (Beicbardl), ]*ansk('' ni\ y a j. u Jelěe.
Slamberk u Mal. Lhoty, Dolní I Korce, Sliílež, hojný u ]!ystiic(; n. P., Žďár.
.Jimramov, Nov. .limramov. — Suudjerk a Wiesenberk (Oborny)! a po ceh' se-
verní Moravě obecivý, často ve znační! výši jako u Císařské Boudy u Koldštýna,
11 Klepáčova a Janovic. — V [loiíčí Moravy : v (Jrý^ovském lese a v lesích
kolem Hrubé vody (Makowsky)!, Ch. Hradi.ště a Mikovice (Schlogl). V jiho\ý-
chodni části: Javořina (Holuby), Kuželová, Javorník, Nov. Lhota, Straní, Vh.
Brod, Bojkovice, Val. Klobouky. — Želkovská deljie u Tučap a Hrádek u Prn-
senovic (Červinka), na Hostýne, Poschlé a Javorcí u Rusavy (Sloboda)!, hojný
II Vsetína (Bubela) ! a Val. Meziříčí (Klaníc), hojný u Božnova (Kotckj!, Nov.
Jičín (Sapelza), Teplice, u Hranic (l>r. C. Hanáčck), od Vel. Karlovic až do
Krenátátu a odtud pres Hranici až do l»omšlálu obecný. • — Kolem Místku: \i-
Slaudli, v Lipinském háji a jinýeh lesích ukoliiích hor (Gogela). Hojný \- Su-

— 255) —

• loládi a \c Sl(>zskii. Kolem Tě.Šiiia! a Bčlska (Kolbculicyerj, n Hradce a v Sluv-
kovskéiu Jiiiji II Opavy (Svěrák), Karlovské sliulénky (Niessl)!, Vel. kotlina. (Gni-
liowski)!, Vílkox, kourky, (»(lry, P.niiilál, Frý\ aldov, Drand Irlich ii Lipové a ve
Vidnavskii.

b) ovata Čelak. 1. c. str. 153. (Sternb. et Hoppe spec. B. vejčitá.)
Lodyha namnoze od dolejška krátce chlupatá. Listy vejčité neb okrouhle
vejčité, přisedlé neb nejdolejši krátkořapičné, pýřité, zřídka lysé. Gipy
okvěti paštikového vejčité, krátce zakončité. V. 0-20— 025 m.

Skalnatá a křo\ilá iiá\ nši, ojediněle a poiidku. V brněnském kraji: na
vápně \- údolí Pnnkvy n Blanska (Tkaný). .MiltVonnskí- siráiiě n Znojma a Fraiieii-
holc n '1'asovir (Oliorny).

27. Řád. Jug-landeae DC. Ořešákovité.
* Jimlaiis L. Oi'esák.

* J. regia L. (O. královský, vlaský.) Strom s listy lichozpeřenými,
namnoze sedmičetnými, lístky podlouhle elliptické, krátce zašpičatělé,
vykrajované, přisedlé, lysé. Květy prašnikové ve válcovitých, úžlabnich,
zprvu zelených, potom černých jehnědách, pestikové přímé, po 1 neb
2—3 na konci větévek. Plod skoro kulatý, lysý.

V. až 25 m. Okvětí zelené.

"b lUiben, kvělen. Původem z výehodn. V sli^-ední a jižní Moravě v za-
hradáeli i vinieíeh zhusta sázený. V okolí proslějovsk('m : x Hatích n Brodkn
blíže hájovny keíovitý, jako zdivočelý (Spilzner).

28. Řád. Betulaceae A. Br. Břizovité.
Rody:

A) Beluleac Dii II. Květy prašné v poslramiích neb koneěnýcli jehnědách.
Listeny štílkovité, tříkvěh' (neb 2květé), vespod listence nesoucí, květy s okvětím
2 — 4 neb jednolislým, prašníky lysé". Květy peslíkoxé v jehnědách válcovitýcli,
li>leny 4 — olalocnými pokryté, leě jimi neobalené. (Mcvětí se semenníkeni srosllé,
s okrajem nezřetelným. Blizny 2. Plod pometáním jethioponzdrý, jednosemenný.

a) Jehnědy prašné na podzim před květní jarní dobou již vyvinuté, volně
přezimující, jich okvětí 4-, řidčeji 3 — 51isté. Listeny květů prašných s 3, pestí-
kových s 2 květy a 4 listenci, poslední .srůstají u květů pestíkových s listeny
v šupiny na konci štitovilě ztlustlé, zdřevnalělé, neopadavé. Prašníky 4, dvou-
dílné-, na nilkách nerozeklaných. • 146. Alnus.

h) Jehnědy ol)oje leprv z jara se vyvinující, jich okvětí 1 — llisté. Lisleny
obojích květů tříkvět('', jen s 2 listenci, které srůstají u kvěiů pestíkových s li-
slenem v šupinu trojlaločnon papírovitou, po uzrání s osy opadávající. Tyčinky
2 — 3, s dvouklanými, dvonpyiličnými nitkami, pročež zdánlivě 4 — 6 tyčinek.

147. Betula.

B) Carpineae Koll. Kvěly prašné v jehnědách z plochýdi, šupinovitých,
obyčejně jednokvětých lislenův, jicli okvětí žádné, prašné pytlíčky na konci cliUipaté.
Květy pestikové v květenství řídkém, klasovitém, rozvětveném neb pupenovitém,
s listeny prchavými, z jichž úžlabí vycházejí 2 kvěly; každý květ, posléz plod
jest obdán obalem si; zveličujícím, povstalým ze tří srostlých lislencův. Pestík se
zřelelným s\ řehním i.>krajem okvětním.

17*

— yC)0

a) Lislciiy jťliiiod pnišiiýrli lríhil(H-ii('', jcdiiokvřh' s 2 lislciici. 'rybníky 4.
ii|ilii('; ďiOiKlíliir, proí-ťž Zíkiiiliví- S lyrinck. .Icliiirda |M'slík()\á |iii|M'n(>\ilá, joii
li(ii('j;i její 1 — 4 lisleny plodiu''. Obal jilodiii kalísk(i\ilý, dri[ialý. Délohy pod-
zfiiiní. 148. Corylus.

h) l>isl(Miy jclinrd prašiiýc-li ii('(k~'lcm'', vcjrilf, I — ;^1<\M('', licz lislcncuv.
\a každí- šiqiiiiř 4 — 12 úpliir dvdiidíliiýeli, liidiž Z(k'iiili\(' S — 24 lyčiiick. .Ic-
liiiřda pcslíková iídká, vieckvMá. Olial plodní liHaločiiý, lupeiiox ilý, slřcdní kdok
iicjvrlší. JtMoIiy iiadzoiiiiii. 149. Carpinus.

U(). Aliius Touni. Olše.

x'í) ('Icllira Kricli. (HkiJc jcliiirdy v h-nižc picziímijíciiii kvMciislN í, před
lupíMiiiii r(izk\ <''lajirí. l*ii]i(Miy jen palisly ncjdok-jšicri k'slku pokrytí''. Okvídí 4klaiir'
ncli 4dílii(''. Xažky liezkridk' iidi s nl^i-ídliin papini\ ilýiii.

a) Lisly \ cspod lysí', žláziialř Icrkox aiK', jen \ iižlaliích |Misli'aiiiiícli iicrx ti
\niisal(''. Aažky Ňinárkniilť'. Iiraiialť', dslrc olirdulicm''. Icr liczkndli'.

47:}. A. í>'lutiiiosa (jíartii. (O. lepká) Listy okiouhlé ne]j
okrouhle opakvejčité, rnpikaté. zpředu uťaté neb vykrojené,
vykrajovaně nestejně až dvakrát pilovité, na líci
tmavozelené, vespod blejiší, z mládl lepkavé. Jehnědy prašné
dosti dlouhé visuté. Šištice podlouhle vejčité, postranní dosti dlouze
stopkaté. Blizny brzo opadávající. Strom se šedohnědou roztrhanou
korou.

V. 3-00— 25-00 m. Listeny jehněd d nahnědle nachové. Betula
alnus a) glutinosa L.

t) Březen, duben. líreliy, liariny. \\\\\\v l("-y. Oliemý \ i-i'l(''iii úzcruí,
\ Siidekieh až dn 1000 1H: jako ii K'arln\sk(' slnd('id<y (^"K!^^1).

1) kisly ves])od pýnl(', \ i'ižlal)i nervu nevniisab'. ^'ažky iil(M-h('', kiídlo-
vile obroidieni'.

473 X ^^*^' ^^' l)ul)eseens Taiiscli. (O. pýřitá.) Listy okrouhlé
neb okrouhle opakvejčité, tupé, nejhořejší na větévkách někdy zašpi-
čatělé, nestejně skoro dvakrát pilovité, se slabě vyniklými laloky, vespod
bledší pýřité, v úžlabí nervii slabovousaté, na líci pýřité neb lysé.
Šištice postranní zřetelně stopkaté. Nažky úzce křídlo vité obroubené.

V. 10 — 12 m. Stopky šištic delší než u A. incana, leč kratší a
méně odstávající než u A. glutinosa. — A. glutinosa X incana Krause.

t^ liřezen, dtd>en. Mezi roiliri, velnu poiídku. Posud ji'n na IcMii ceslř
nad Xn\. ^^'i(■^l•^be^kelu. ccslou oil Wicscnberka k iMravenriinu vrclui (nbnruy).
a jak z lislnalýi'b vMé\i'k lýž badald soudi, \řy. koleni 1'ríbora (("zížcdO.

4-74-. A. íncaiia DC. (O. šedá, lípalíska.) Listy vejčité nebo
slabě opakvejčité, špičaté neb krátce přišpičatělé.
laločnatě zubaté, laloků opět pilovitých, vespod nasivělé, přitisklo
pýřité až roztroušeně chlupaté, na žebrech a ř a p í k u j e ra n é
plsťnatě pýřité. Šištice podlouhle vejčité neb okrouhlé, po-
.strannl přisedlé neb překrátce stopkaté. Šupiny se širokým, Irojhran-
iiým štítkem, laloků plochých nízkých, nažky zcela zasLírajicích. Blizny
brzo opadavé. Strom .se šedou hladkou korou.

— 2(il —

V. 4'00 — :25.00 m. Listeny (^ květů něco světlejší než u A. glu-
tinosa. Betula alnus (i) incana L.

"^ Biczcii, duben, iiíto diivc iicž A. yluliiio.sa. BaiiuiU' hrcliy, žlcby,
\llik('' lesy zvlášť horní, \ ntvine íidťcji. V bniÍMiském kruji poiídku: zile jen
mezi l!lansl<eni a Olcšuoii v několika jedineíeli a n Sv. Kiilciiny (Tlieiniei). lesy
na Brdě n l*iuli\ ano\a \c \ ysoěině dralianskc- (S|»ilznei), dle udáni U-/. u llud-
kova (Oborny). V INdsIrjoN sku : u ])oloka na Skaliei, v remisn ii l')is!;n|iir, \r
Slínavskéni žlebu potí Slínavou na Okluce, po vělšine jen sázená, ii Hisknpie
i zdivoeilá a hojná (Spilzner). Ve Znojemsku jen ojetliněb' a poiídku a pro
zinc~'ny \ zalr>ňo\áni neklála (Oborny). jako \' měsiski-m leM- u .Mikulo\a (l>(i-
mas), v liájemslx í Zá[>o\ ěd n .le\išovic (liilM'hel). líojnejší v Ji lila V si; u : kolem
.lihhuy (l*id<.orny), lesy n (liceliova (llaslin;;cr), l>;\rice, Maryš ii Slavonir [>oblíz
Irojnásobnt' hranice zeinski- (Úborny), zib- onde \ okolí "i"elěe, ^'ov. Alěsla a
Žďáni. — Hojněji \ severní Moravě a nižšíeh jiolohárh Jeseníku : u Slepánova
(Spilzner), u Wie.senberka, Teplic a na Beri^yeislu v sexerní Mora\r (Oborny).
Btikovice, Winkelsdorť a J;uiovice. — V poříčí řeky Mora\y : v ('liomoulov>k(''m
lese u Olomouce (Mik a prol'. Tkaný), u Slrpáno\a (iMakowsky), hojná u Kromě-
říže (Palla), puřídku u poloknv u V\\. Hradiště (Schlogl). Rozšířená ve výchoilní
ěásli a v Beskydách : u 1'rusenovic a Tučap (Červinka), sady u Rožnova a sady
n Hidvvald (Sapelza). n \'el. Karlovic a Vselina, zde hojná, až obecná (Bultela),
liojná u Rožnoxa (Kotek), u Příbora (Czížek), Studénka u Příliora (Spitzner),
u Starých Haunu a Frýdlaudu. — U Místku nnioheni hojnější než A. i;luli-
nosa (Goiicla), lONiiěž i v údolí Odry a v celém obvo(hi iidolí Ostravice*, kde
skoro úplně A. i;lutinosa zastupuje (Oborny). V Slezsku : u Těšína a Krásnt'
(Wimmer). \ ťidolí Visly u Uslroně a Horní Visly (Uechtrilz), u Jabluid^oxa
(Bachmann) a na j. m.

475. Á. sornilata Wild. (O. svraskalá.) Listy vejci té neb

opakvejčité, špičaté neb přitupé, dole zaokrouhlené neb přísrdčité,
vráskovité, nestejně neb skoro dvakrát pilovité, obak zelené, ve-
spod pýřité, na žebrech a řa pících namnoze s ryša-
vými chlupy. Šištice podlouhle krátko válcovité, po-
stranní odstálé, stopkaté, šupiny s úzkým štítkem
a žebrovitě vyniklými lalůčky, posléz rozevřené
a u v n i t r jako n a ž k y leskle p r y s k y r i č n a t é. Blizny
trvalé. Strom často keřovitý s hojnými plody.

V. 3-00 — 1500 m. Šištice a namnoze i květy větší než u A. glu-
tinosa. Větévky tmavohnědé, ostře hranaté, z mládí chlupaté. Listy
pi^-itlustlé. A. rugosa Spreng., A. autumnalis Hartig.

ť Březen, duben. Pdvodeni ze se\-. Ameriky zde onde sázená. S jisiolou
jiosud jen \ lese mezi Blanskem a Sv. Kateřinou na cesift do Olešné mezi A.
^lutinosa a .\. incana v r. IS69 Theimrem objevena.

B) Alnasler Spach. Jelmědy prašné po 1 — 3 koneěiK-, přezimující, i)estí-
kové na postranních, listnatých letošních větévkách, s luptniíin zároveíi se rozví-
jející. Listy na větévkách dvouřade'. Okvětí Ó 3 — .") lisl('. Xažky s (duífllím
niázdrovitým.

470. A. Tiridis I)C. (O. zelená.) Listy vejčité, špičaté,
ostře a hustě dvakrát pilovité, obak zelené, z mládí

— 2G2 —

lepkavé, vespod pýřité. v úžlabí nervů slabě vousaté, někdy skoro lysé.
Jehnědy prašné odstálé, posléz visuté, po 1 — 3 konečné, pestikové na
listnatýc.i postranních větévkách, nejdolejší v úžlabí přímé, podlouhle
elliptické, dlouze stopkaté, s tenkými a plochými šupinami a úzkým
štítkem. Blizny vyčnívající. Ker neb malý strom.

V. 1-00— 3-00 w. Šištice světle zelené, posléz světle hnědé, daleko
otevřené. Větévky hranaté, šedé červenohnědé. Betula alnobetula Elirh.,
B. ovata Schrank.

ť. buben, květen. Kcřnali" slráně, kraje lesní, Inka rašelinná. Velmi po-
iídku. Na Mal. Liseckéni vrchu na ěes. mor. hranici směrem k lázním Svale
Katcnny a na severním svahu jeho směrem k Lcškovicím (Pokorný), u Olešnice
(Clupek), hojněji u Rožnova (Tkaný).

147. Betula Touni. Bříza.

.4) Slromy nebo keře. Listy dosti dlouze řapíkaté, se silnými, postranními
žebry a málo zřetelnou sifkou žilek, vespod s četnýjni pryskyřiěnými žlázkami.
Jehnědy pestikové válcovité, visuté. Nažky šupinami nestejně trojklanými zcela
zakryté, s okřídlím 1 — 2kráte .širším.

4-77. B. YeiTueosa Ehrli. (B. bílá.) Listy k osní kove neb
trojhranně vejčité, namnoze dlouze zakončíte, ostře dva-
krát pilovité, dospělé jakož i větévky lysé. Jehnědy pestikové válcovité,
dlouze stopkaté, visuté, po kvetení s přitisklými šupinami. Postranní
ušty šupin plodních rovnovážně odstálé neb na zad ohnuté. Nažka
elliptická, křídlo dvakrát širší své nažky. Strom, zřídka keř
s bílou korou a větvemi nejčastěji převislými, jen z mládí přímo od-
stálými a lysými,

V. 3-00— 20-00 m. Listeny 6 jehněd nahnědlé. B. alba L. part.
et. p. p. aut.

"^ Duben, květen. Suché lesy, stráně, meze. Y i'o\ině i přcdhoií obecná,
vtroušená neb \c. vět.šich skupinách.

478. B. pubesceiis Ehrli. (B. pýřitá.) Listy vejčité neb
vejčitě kos ní kove, špičaté neb krátce zakončíte, na
spodu zaokrouhlené neb khnovité, tupěji pilovité, vespod chlupaté,
neb v úhlech žeber vousaté, na líci posléz skoro lysé. Jehnědy pe-
stikové krátce válcovité, dlouze stopkaté, poněkud p ř e-
vislé. Šupiny přímo odstálé. Nažky opakvejčité, křídla zšíří své nažky.
Nižší strom neb keř, větve přímo odstálé neb i převislé, zmládí na-
mnoze chlupaté.

V. ^•20— 15*00 w. Listeny jehněd ó hnědé. Rostliny rašelin mají
i v stáří hsty a větve chlupaté a listy na spodu srdčité. B. alba L,
z většího dílu, B. odorata Bechst., B. glutinosa Wallr.

"^ Duben, květen. Lesy a křoviska, zvláště rašeliny, v rovině i horácli.
Pořídku. Kolem Jihlavy v rašeliništi pod Jarschingcm již v Čechách (Pokorný),
rašelinná mista u Růžené v okresu dačickéni (Oborny). V poříčí Moravy: liojná
\' lese mezi Cerno\ írem a lllusovicemi u (Olomouce (Makowskv). Hradištský

2tí;j —

liáj II Olnmoucc (Olioniy), v losírli kolem Kinměnžc (l*alla). Ve východtií čúsli:
liáje pod Lysinou u Žop, Dobrolie a Jaiikovic (('ei\ iiika), pořídku v lesích ko-
lem Holešova a nad Žopem (Sloboda) : \ c shlrkáih piíiodozk. spolku brnénského
nalézá se dle Niessla I exemplár v .T(mIi»\ nii-ídi sliiraný.

3) carpatica Willd. (sp. B. karpatská.) Koř s listy okrouhle
vejčilými, tiih5'nni, posléz i s rapiky a větvemi lysými. Krajní ušty šu-
pin plodních obyčejně ku předu namířené a okřídlí namnoze zšírí
plodu. —

Zleliy a pole .lesenickť'. ťeiršlýn. Vel. kullina (lii'. FL). Slitdenková hole.
Křemenný příkop, na cestě, od Švýcarny k Winkelsdoilii (Ueehlrilz), hojná na
ra^^elinišli na Fichílichu poblíž Bergi;eistu a j. (Oborny).

/>) Kříčky nizkť'. Lisly vespod s vyniklou sífkoii žilek, se žlázkami
neiiniohými neb bez nich. Jelniědy pesliííovi' vejčite \álcovilé, přímé. Nažky
vejcité s okřídlým o polovic užším. Supiny lilnbore Iríklané-, nažky dokonale
nepřikrývající.

* B. humilis Schrank. (B. nízká.) Lisiy eHijilnky xejčiti' neb okrouhle
\i'jcil('', lupe, nestejně vroubkovaně piloxiU', ly>(''. xcspod bledší. .Tehnědy prašné
králce válcovib'. pestikové přímí', po>l('-z xcjrih' neb eUi[)tické, mnohem delší
slopky. Supiny kUnovilé, postranní ušty šupin peslíko\ ýeli značně kratší [irostře-
dního. Kříček nízký, dosti přímý, větxc mladí- husle krátce pýřité, s \'elkýini.
žlulými žlázkami pryskyřicnými.

V. (1-3 — 0-6 m. B. ťruticosa p. [>. Aul. n<m Tall.

"b Duben, květen. Rašeliímá lidía, \elini pořídku. ,\a okraji jedné louky
lašelimié v lese mezi klášterem Hradiskem a ('erno\írem (Ohorny), prof. Tkaný
r. 1SS7 rostliny l(''lo zde více nenašel, a léž [iroť. Spilzner r. ISSS po dvakráte
ji zde marně hledal, tudíž pro ^loravu pochybná.

IJ^S. Corylus Touni. Líska.

479. ť. avellana L. (L. obecná.) Listy ze srdčitého spodu
okrouhlé neb opakvejčité, slabě laločnaté, zašpičatělé, dvakrát pilo-
vité, krátce řapičné, roztroušeně chlupaté. Květy před lupením rozkví-
tající, prašné ve 2—4 konečných a postranních, visutých jehnédách,
pestikové pupenům podobné. Plodní obal zvonkovitý, otevřený, asi
zdélí plodu. Keř se šedou korou a žlaznatě štětinatými mladými vě-
tévkami.

V. 2*00 — 4-00 )ii. Blizny vyčnívající, nitkovité, nachově červené.
1? Únor — duben, v horách později. Lesy, keřnaté- sháiiě. od roviny až do
hor obecná a ještě ve Vel. kotlině (Uechirilz a Oborny)!

* C. tubulosa \Yilld. (L. Irubkovilá), s listy srdčitě \ ejčilými a idodním
obalem trubkovitým, zpředu zúženým, delším než plod: jest v Jiauatě a Istrii
domovem, u nás se jen zřídka sází, jako ii Místku (Gogela) a j.

14Í). Carpiiiiis Touni. Halir.

480. ť. betulus L. (H, obecný.) Listy podlouhle vejčité, za-
špičatělé, dvakrát drobně pilovité, na spodu zaokrouhlené, srdčité neb
nesouměrné, řapíkaté, dospělé skoro lysé. Jehuědy prašné úžlabní,
krátce válcovité, přisedlé, se šupinami okrouhle vejčitými, pestikové na
větévkách listnatých konečné, stopkaté, velmi volné. Plodní obal tří-

— 2U

klaný, s prostředním lalokem nejdelším. Strom neb keř se šedohnědou,
dosti hladkou korou.

V. ^o 25'00 m. Listeny d jehněd žlutozelené s krajem červeno-
hnědým.

"b iMilicii. kxrlcii. Loy ;i kin\iiiy, [\ nn v jižní rá^li vi'lki'' Nkiipiiiy ; jíimIc
mezi l)iiky, ja\(iry, jilmy, jasiniy ;i diiliy \ii-(iiiš('ii, \ Imrácli |)()M(lku a (ijcdi-
iirlc. (HxMMiý \' slřcdiií a jižní M(ira\r. \' jihkivskíMii liiaji poridkn, skládá iiiczi
tíiiiiiccuii a 'IVlťOin malý liáj (ncicliardl), jcštň u Šninltcrka (Olioniy). Vo \ý-
(■liddní cásli : v okolí 'riiraji (('('i\ iidía), ii Rusavy (Šlobodaj, Nový .liěíii (Sa-
[ďlza), Hukvaldy a \ (('[(''iii údolí Oslravico a Odry hojný (Oboriiy), zde onde
u Mislkii ((joi;('la), rozMlcii \ 'Iršíiiskii (Koliícnlicyci), zde ondo \- Opavsku a
Vidiiavškii.

29. Řád. Cupuliferae Rich. part. Čiškonosné.

Kódy:

Á) Císka 2 — \íi-i' pi'>líko\ Ýi'li k\r(u. polom ploílíi i'ipliir iiza\írající. po-
>I(''Z rlyR'lilo]»ur roz[)uklá.

a) Jidiiiědy prašiK- krád<('', slrlioiilovilé, visnk', jich ok\Mí z\ oiiko\ iU' .'>
až Gklaiu". ťíška nainaoze dvoukvcMá, listencc její jcdnodiirln'', ŇjiiraU'-. Sfuicii-
DÍk Hpoiizdrý, blizny 3. Xažka zhranila. DMoliy \ysliiiniji nad zrm,

150. Fagus.

}>) .Ichnřdy prašiH' piíiiK', prodloiižcíK', luhi', z kluhíčck složciic (>k\MÍ
5 — (idilni'. Číška 2 — Skvělá, její lislcncc jako osliiy i-ozv(M\('ii(''. Scmciiník .">
až 8 (nejvíce O-) ponzdrý, s C) hliznami. Nažka ohlá. Dělohy podzemní.

* Cas^tauea.

]:>) l'eslíko\ý kvM, pak plod jen jeden, na >podn \- cí^ce misličkox ili''
tízavion.

a) .lehnědy |)ra.šni' iiilko\ ili'. \i>iili''. z klnhíček složeni'. (>k\ělí (i — Sdíhn''.
Senieinu'k l-iponzdrý. > 'A hliznann. 151. QuercilS.

150. Famis Touni. 15uk.

4-Sl. F. silvatica L. (B. obecný.) Listy dvouřadé, vej čité, při-
sp i č a té 1 é, vykrajované neb tupě a oddálené zubaté, krátce
řapíkaté, nakrájí, nervech a řapíku hedvábitě huňaté, dospělé částečně
lysé, jen na kraji brvité. Pupeny kuželovité, zašpičatělé, s podlouhlými
šupinami. Jehnědy prašné úžlabní, visuté, pestíkové přímé. Okvětí
stopkaté, dlouze huňaté. Číška měkce o s t n i t á. Strom se šedou
korou a odstálými větvemi.

V. do 30'00 m. ď okvětí červenavo-hnědé.

t? iMihen. k\ělen. Tvojí namnoze rozsáhlí'' lesy ^• paliorkalině a horách,
zde až k 1 .'{00 m.. \ h- \ýši \šnk jen kiovilý, \ ro\ine jen pornznn viioiišen
a zřídka ])ěslován. V jiahoikalině jižní a slh'dní ěásli poiídkn : rozlronšen \- le-
sích Diváckých u Klolionk (Mei^cr). \ liornalejšícli polohách kraji; hrnenski-lio
nezřídka. — V Froslějov sku hojněji: kde \háji'msl\i drahanskiMn a hoiisínskem
(4300 ji(er) i)olo\ici lesní pudy zaliíiá, iiej\ěi;í >kn|.iny Unií n l>ralian, na
Xoskii a na lírněnce (Spilzner), poiídkn kolem Napajedel (Ohorny), \- líalajslíém
'lese n Kroměříže (l*alla), \ lesích kolem \'el('hra(ln a Ihichloxa (Schlo,i.;l). Ve
\ yšsích polohách vysočiny jihlavsk/' jediný slrom lislnalý. klerý nzav řem'- skn-

2G5

|iniy Kiiií, ali" i zdf jen zřídka: jakn na ŠacIxTku, za Vys. Kainciicin, ii l'o|iir
a na Špicbcikii u Jihlavy (Pokorný), rovněž i v l(>l('čk('', l»ysliirk('' a novoničsl-
Nki' krajinC', zde. zejména v uzavřcnýcli sknpinách a slaluýcli jedincích, jak(t
drnhdy na Ochozu. — V severní Moravě: v lesícdi jehlicnalýeli hojně vtroiišen,
jako v krajině kolem Wiesenberka, Slar. niěsla, Koldšlýna a v Karpatech
(Ohorny), zde hojný: jako na Javořině (Holuby), v Koslelecki-m lese a na Lysině
n Tuěap (Červinka), hojný v krajině míslecké, koleni Frýdku, na iiuksaldech a
v okolních lesích (Gogela). V moravskí'- ěásli Jeseníka až do UMO ;;/. ješlě
\ uzavřených skupinách jako na Vel. Kunzenherkii ii Kuncie (Oborny). \'e Slez-
sku: na Velk. Canlorym ve velkých skupinách při 1000 m (Fiek), ve Vidna\-
sku. — Y křovitých jedincích na Trojačce, Vysoké lioli a Velicém Jelením
hřebenu.

* Castaiiea Touni. Kaštan.

* C. sativa Milí. (K. jedlý.) Listy tuhé, podlouhle kopinaté,
špičaté, dlouze a pichlavě přišpičatělé, pilovité, dospělé skoro lysé,
príkožovité. Jehnědy prašné úžlabní, přímé, paštikové namnoze na
.spodu prašných přisedlé. Nažka zralá ostnitá. Strom s korou
šedou, roztrhanou.

V. do 25'00 m. (^ okvěti žlutavé. Fagus caslanea L., C. vulgaris
Lamk,, C. vesca Gárt.

ť Červen. Původem z jilm, u nás v leplejších polohách zřídka sázen.
\' ěernoviekých vinohradech n Brna (Czížek), kolem Mikulova, Lednice a Břeclavi
(.\hd\owsky), ojedinělé stromy ještě u Liliendorťu, ano též ve Slavonieích (Oborny).
Hrad Lukov (Červinka), v zámeckých sadech u Frýdku ((Jo^cla).

151. (^uercus Tourn. Dub.

A^ Iiobur. Palisty blánilé, opadavé. Plody pr\ ním rokem zrající, ludíž na
■-lopkái-h v páždí letošních listův. Šupinky číšky malé, ]uitiskl(\

482. (^. sessilitlora Sm. (D. zimní, drnák.) Listy dlouho-
rapičné, obyčejně opakvejčité, v řapik klínovitě sbihavé, neb dole
široce a mělce vykrojené, kraj listů chobotnaté laločnatý, laloky tupé,
řidčeji zašpičatělé, dospělé vespod roztroušeně pýřité, řapik delší
než poloviční šířka spodiny listové. Větvičky roční i řapiky
zprvu roztroušeně pýřité, pak zcela lysé. Jehnědy prašné postranní,
nahloučené, chabé visuté, pestikové konečné neb postranní, jedno-
tlivé neb po 2 — 5 pospolu i posléz přisedlé neb krátce stop-
katé. Strom s korou roztrhanou a větvemi odstálými.

V. do 35-00 m. rf okvětí zelenavé. Q. robur /?. L., Q. robur
Ehrh., Robur latifolium Gluss.

ť K velen. Le.sy, křoviny^ příkré stráně, zřídka v uzavřených skupinách,
namnoze vlroušen. V jižní a střední Moravě dosti rozšířen; schází kolem Jihlavy
a na jižním svahu moravské části Jesenílca (Oborny), dosti hojný v poříčí Odry
a v údolí Ostravice (týž), hojný v Beskydách: na Javořině (Hohiby), hojný \- okolí
Tučap (Červinka), u Božnova (Kotek), v okolí Val. Klobouk, Vel. Karlovic ald.
\' Těšínsku (Kolbenheyer).

/?) acutisecta Borb. Laloky listů zašpičatělé, nikoliv zaokrou-
hlené neb tupé.

200

Pořidku. Posud jen na kraji lesa u Nov. Zámku poliliž I>il()\lc s Ivarem
základním (Schilberszky iun.j.

y) au.\ea Wierzb. Větévky žlutavé, s mnohými vedlejšími žilami
a žlutavou žilnatinou.

Pořídkii. Posud jen na I.eskoune u Vedroxic.

483. Q. peduuciilata Elirh. (D. letní, křemelák.) Listy krátk o-
řapičné, namnoze podlouhle opakvejčité, chobotnaté laločnaté,
s laloky zaokrouhlenými, na spodu uťaté neb hlubšími laloky úškaté,
íapík není delší než poloviční šířka spodiny listové.
Listy, jakož i větve záhy zcela lysé. Jehnědy prašné jako u předešlého,
pestíkové volné, přetrhované, konečné neb postranní zprvu
krátce, posléz dlouze stopkaté. stopky delší než řapík. Strom
s korou roztrhanou.

V. 10-00— 50-00 m. J okvětí zelenavé. Q. robur u) L., Q. lati-
folia exotica Gluss.

t) KvMen, as o S dni drive než předešlý. Obecný v slředni a jižiii Mo-
ravě, tvoři lesy až k 40U ni, výše zřidka a ojediněle. Tvoří lesy kolem Oslavan,
Lednice, Břeclavi, Velehradu a Olomouce (Makowsky), kolem Kobylí, Krumlova,
Slar. Břeclavi, Nov. vsi, Bohatce a Strážnice. — Hojný kolem Prostějova (Spitzner),
a kolem Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji: u Náměště (Roemerj ; Hrušo-
\any, Jaroslavice, Jevišovice, Znojmo a les Hoja u Božice (Oborny). Kolem
•lililavy jen poskrovnu a nikde v uzavřených skupinách (Pokorný). U No\-. Zámku
poblíž Litovle (.Schilbersky iun.). Na Javořině (Holuby), Hrabiiia u Rusavy
(Sloboda), kolem Vsetína méně hojný (Bubela), u Božnova (Kolek), Hidi\aldy.
v poříčí Odry, vyslupnje v údolí Ostravice dosti vysoko nainiru, jcšlě kolem
<»slra\ice a Celadny (dborny), všude v okolí nu'sl(>ck('m (Goi^cla).

^) brevipes Heuff, Stopka květní zdélí plodu.
Pořidku, posud jen u Břeclavi.

484-. (J. hiemalis Stev. (D. ozimní.) Listy opakvejčité, k do-
lejšku zúžené a zde nestejně srdčitě vykrojené, kratičce rapíkaté, ne-
stejnobarevné, na líci světle zelené, vespod bledší. Plody v řídkém
hroznu na dlouhých (zdélí pídě) skoro stříčných, zřídka střída-
vých, převislých stopkách. Plody malé, vejčité, zkrácené,
až dvakrát delší číšky, řidčeji delší, na konci pupkatě bradavkaté.
Supiny číšky na konci špičaté, posléz hnědé, na hřbetě vypouklé,
pýřité, těsné přitisklé. Strom vysoký, větevnatý, větvi rozkladitých.

V. 25 — 50-00 m. Plody menší a kratší než u předešlého. Q. fili-
pendula Schloss. et Vukot., Q. pedunculata Var. austraUs Heuff.
non Link.

t? Květen — červenec. Lesy v rovinácli, řiděcji na kopcích. Posud jen v se-
\('rni Moravě: u No\ . Zámku (Schilber.sky iun.), Borbás Oeslerr. Itot. Zeits.

JS87. čís. ;l

485. il. pubesceiis Willd. (D. plsťnatý, šipák.) Listy rapíkaté,
podlouhle opakvejčité neb ellipticky opakvejčité, chobotnatě laloč-

- 2(17 —

naté, laloky zaokrouhlení' neb trž úlilatř, na spodu vykrojen*'" neb
v řapík zúžené, vespod šodopl.s ťnatř, {)OzdčJi často jen py-
rite. Palisty někdy až do úplného vyvinuti mladého listu
trvalé. Jehnědy pestíkové na letošních větévkách konečné neb úžlabni,
ojedinělé neb po 3 — 5 nahloučené. Nižší strom neb keř s větvičkami
ročními a řapíky trvale šedoplsťiiatými.

V. 18 00-2000 w. Tvar listův a délka stopek plodních pro-
měnlivá. Robur humile Cluss., Q. Aegilops Krám., Q. lanuginosus
Thuil, Lam.

■^ KvčUmi. 'IV|iIi' ;i \á|)('iiii(' [lalioiky. V itiiliorkiiliiiř sIhmIiií íi jižní řásli
iMz;ln'ii. V brnňiisl<(''iii kraji : iia lládccii ii Ohiaii (Makowsky)! a jižiiř iia k()|u;ícli
lil. '/.i Piiidiilkoii a Šla|)atiif(íiiii (Nicssl)!, dle INiiskala iia KnMmÍcÍ iiTisiioxa a na
CrliiiKH! II Cebíiia. — IJ Nosislavi, jako/ i \ lese Odm/ky it Klolioiik (Slci^ci) !,
u Kmdřjova (Sdíicrl), Mi-diichovicc, Židlocliov ice, Slráfi ii Moikiivídv, Kobylí,
Vři. Pavlovice. — Ve Zuojeiiiskii : v IMukrábcc a 'l'\ (aibiá/.kiMu li'sf, v édoli
iiyje mezi Znojiiiein a Sedle.šovieemi, krovilý na |Hiiiiirii niczírli u lliiaiiic, liojiirjí
na l'elcl)('rkii ii MilIVoiiiia, Fraiienholc ii TasoNic, na l'(ila\ský(li a Mikiilox skýcli
jvopcícli a na 'liiroldii u .\likiilo\a, (Oboiny), Kiižová lloia, S\ , flmiaiíck (Zinuner-
niann), údolí Ilokylné a Mariánská sludénka n Kiuiiilo\a, lliidko\ icc, Lcskoiin
II Vedrovic. V iili. hradišfskéni kraji : na S\ . {'Idiiaiiku n l!/.riM-c (ICi-blriiz),
li'i- již na \ yliyniití (HiilK-la, Seznam lusUiii z nkuli ISzciicc ISS2): xinier
II Slrážiiice.

[j] crispata Stev. Listy s ostrými, kadeřavými laloky; pupeny
listů skoro přisedlé.

l-*ondkii. Sliáň n M<iikii\ ck. \lariáii>ká vlndiMika a iidulí lldkyliii' ii Kiiimío\a.

7) Tommasinii Jvotscliy — O. lanu^Miiosa Lam. Var. Tenorei
DC. Klasoví té kvétenství na prodloužených stopkách.

I*iii'idkii, posud jen na Sírám n Mnrkiu i'i\ a \ lese (li-liuzky n ivInlHiiik

B) Ccrris. Palisly lii/.ši, vytrvali'. IMody Ii'|h\ driiliym idkrm zrající. Iiidíž
na \ěl<'\kácii \ii)([ lelošními lisly. Šupinky risky eárko\ilť šidlo\il('', nazpřl oliimlc

4S(). <^. cerris L. (D. rakouský.) Listy řapíkaté, podlouhlé neb
podlouhle opakvejčité, na spodu zaokrouhlené neb v řapík zúžené,
chobotnatě protisečné neb mělčeji chobotnaté, s laloky špičatými,
zřídka tupými, v mládi vespod, jako roční větévky a řapíky
šedoplsťna té, později pýřité neb olysalé. Palisty čárkovité.
Jehnědy prašné postranní, nahloučené, chabě visuté, pestíkové na
letošních větévkách konečné neb úžlabni jednotlivé neb po 2 — 5.
n: dlouze stopkaté. Plody druhým rokem zrající, tudíž všecky
postranní a pod listy. Strom neb keř.

V. do 19-00 m. Nekvete jako keř. Q. austriaca VVilId.

-fj K\el<'ii, později mv, oslalní. I'(»i-ídkii \ iialmrkalini' jižní \Iora\y. Kiiixilý
na Sv. Florianku 11 lizence (Uechirilz lS.'j.^)), v aovějši době \šak zasel (Ibihela
1. c). .)ako sU-oin v lese Iloja mezi Uožicemi a Hriisoviiiiy, \ liáicinsUí biec-
lavsko-i'eldsberij;sk(''m (Oborny), na Pclcberkn 11 .Xcscrlilcba pdblíž Znojma skupina
více než lOOkmomi (■ilajírí (lýž). \ skii|iinr \ OIkmc ii Krimilu\a (ZiímiKTmanii).

— 268 —

30. Řád. Salicíneae Rich. Vrbovité.
Kódy:

a) Kvrly jiodepřenó 1 — 2 žlázUaiiii, jinak nahé, prašné ze 2 — 12 lyčindi.
šupiny jehněd nerozdílené. Plod 2 ehlopnénii se olvírajicí. 152. Salix.

h) Kvely objalé pohárkem, prašné z S — -30 lyřinek na poliárkii. Bupiny
jehněd dřípaté neb znbalé. Plod nannioze 2, zndka 3 — ^1 rhlopněmi se olvírajicí.

l53. Populus.
152. Salix Touni. A rl>a.

A) Johnedy na \él\i pupenono.sné postranní, na l^onei králké, lislnalé-
V('lé\ky, spohi s lislíin, neb málo před ním se roz\íjejirí. K\ěly prašné dvnii-
žlazné, s 2 — 12 volnými lyéinkami a žUilými prašníky. Peslík lysý, s králi\nii
énelkou a ílnslými. (I\ nulaločnými neb vykrojenými bliziiami. Šupiny jednoliarevni'-.
Hajiíky na spodu lislu s 2 neb více žlázkami.

I. Fraf;ilis Koch. Supiny jehnéd žlulnzclcni', pird uzráníui [iloiluv opa-
ilá\ající. Šlromy nel) vyšší kře.

a) Kvél peslíko\ý o 2 žlázkách. JeJniédy došli llu>l('. válcdvih'-. Yélévky
lenké, dole snadno m' ulaumjíi-í. Lisly dospěli' ly^', na líci Ic^kb-. z mládí
lejilcavé.

487. S. trai^ilis L. (V. křehká.) Listy kopinaté neb po-
dlouhle kopinaté, dlouze zakončíte, pilovité, na větévkách jehněd
nejvíce celokrajné, vespod sivo- neb bledozelené, řapík 1 — Sžlázný.
Palisty polosrdčité neb pololcdvinkovité. Šupiny jehněd opakvejčité,
celé kosmaté. Tyčinky 2, na spodu huňaté. Stopka semenníka
;^— 3krát delší než zadní žlázka. Tobolka vejčitě kopinatá, lysá.

V. 4-00— 10-00 m. Větve lesklé-

ť bnben, kvelen. U poloků, řek, cesl a vesnic. V rovině i |iřediioří až
k 050 VI hojná, až obecná, ille Eui;lera též ve Yel. kolline v .lescm'iíu.

4-8H. S. peiitaiidra L. (V. pětimužná, mandlovka.) Listy vejčité
až vejčitě elliptické, zašpičatělé, jemně žláznatě pilovité, na líci lesklé,
na větévkách jehněd pilovité, řapíky s četnými žlázkami. Pahsty
přímé, vejčité. Supiny jehněd podlouhlé, jen dole kadeřavě
pýřité. Tyčinek 5 — 7, zřídka až 12. Stopka semenníka sotva
delší než zadní žlázka. Tobolky vejčitě kopinaté.

V. až 8"00 m. Větve leskle hnědé neb červenohnědé, jako natřené.
S) polyandra Bray, s tlustšími a delšími jehnědami, 7 — 12 tyčinkami,
posud nepozorována.

t? lv\Men, červen. Břehy, rašeliny, mokřady, olšiny, dosii jioruzná, ncj-
liojnéji \" dolním livalu Moravy. U Lonmice (Pluskal), zřídica kolem Jihlavy na
lířcbu .Jihlavy u .Mlcnbcrku (Pieichardl). l»arko (Pil. Kovář), ii PoliUidee vi'
žlcbě u Kozákovélio lesíka (P. Havelka), n kláštera Hradiska, v Cernovírskéin
lese u Olomouce (Makowsky), \ houšlinácb za Cernovírem (S[ii(zner), v Chomon-
lovském lese (Sa])elza), kolem Siuubcrka (1'aul). na vašcrmišli Picblliilm lui Ber^-
^■eislu (Oborny). V příkopech tralč jMid llzcncem s Jvpiisclimi hicmalc, zde jen
sazena (Bubeia). Náves u Tučap (Červinka). Ve Shv^ku : kolem Těšína iWinnuer).
íílo^olice, P)oyušovic(! a j., též kolem BěUka (Kolbrnlirycr).

2()9

h) l\\M |M',slik(i\ý N jcdiiKMi žlá/knii z;i kialrc ■-l(i| ikalýin SL'iii('iinil<ciii.
VM\(' nlicliiK', ii('láiiia\(''. I.isly (l(i>,|iM('' as|inu xcspod ÍhmIIku il(', m-lcskli'.

-4-SÍ). S. all)!! L. (V. bílá. bělice, potočnice.) Listy kopinaté neb
podlouhle kopinatc', dlouze zakončilo, na líci mdlé, vespod sivo-
zelené, tamtéž a někdy obak hedbávité; řapíky s 1 — 2 žlazkami
a kopinatými palisty. Šupiny velmi tenkých jehněd podlouhlé,
z předu nejvíce lysé, vespod huňaté. Tyčinky 2. Stopka pestíku
kratší než žlázka. Tobolka z vejčitého spodu zúžená, tupá, lysá.

V. 5-00 — 18 00 m. Větve zelenavě šedé.

t) buben, l<\rlcii. I' ])iil(iku, na hil<ácli, ii ccsl, \cmiÍc ;i \ liájirli, Ikiiiiá
^" ro\iiir i |ii('(l|i()ii, iic/rí<llsa |mi i-c--lácli sázená.

/5j vi tel lina L. Větve žloutkově neb červenavě žluté.

Ilidreji než [licdeslá. někdy sázená. I' Mdslkox ie a Kelí-ie |hi1iIíž l^nislějoNa
(Spi(zner). Mal. Jleulos ii .lihla\ y (l'nl<nrnyl, n Telěe. .InuraninN a a Nnv. .Tinira-
mova. — Xa .lavorině (lloliihy). V zaliiadníkoN ě zahradě \ Kitll(ire(i((\ ě u Míslkn
(Goi;ela). Při Opavě ve Slezsku (Miikuseli).

4-87 X ^^^'^' ^' fra^iilis X '*^^^''^ Wiímu. Listy podlouhlé, až úzce
kopinaté, dlouze zakončíte, zprvu hedbávité, posléz lysé, slabě
zoubkované, na líci málo lesklé, vespod namnoze šedozelené. Je-
hnědy pestíkové štíhlé, květu (5" jednožlázné. Tyčinky :3, na spodu
poněkud huňaté. Stopka pestíku zdélí žlázky.

V. Ó-OO— 12-00 ni. S. viridis Fr., S. Russelíana Koch,, S. palustri?;
Host (tvar hustěji chlupatý).

t? Iluhen, k\ělen. Jako předešlá, leř ridsi.

línsiliny prašn('' pii \'elindu do pisareeké restaurace v Brně (Czižek). Ye
Ivaru paliislris llosl. u l'rostějo\a: u proslějov. nádraží, na lliouěele zaslado\riou,
u Krasie, Koslelee, Slareehuvie, Plumlova, v Braniskáeli (Spilzner), kolem tiře-
elavi. — Hrušovany (l'eler). v lese Moji mezi Hrušovany a Božicenii ^ (Oliorny),
lile Ulehly na liřezíeli l!eě\y n Nselína velmi pořidku a dle Kolhenheyera ne-
zřídka v Těšínskii.

li. Anly^(lalinae Koch. Su|iiny jehněd až ilo uzráni \ylr\al('v Kvěl
pevlíkoxý jednožlázný. Lisly lys(', nelepka\i''. Slromy neb kře \ěl\í ohebných.

a) Slopka peslíka ?) — ókrál delší, zřídka kralší než žlázka.

4Í)0. S. amyii-ílalina L.ampL (V. mandlová.) Li.sty kopi-
naté neb podlouhle kopinaté, špičaté neb přišpičatělé.
ostře pilované, lysé, na větévkách jehněd pilovité neb celo-
krajné, na hci lesklé, vespod zi-etelně útle síťkované žilnaté a buď
sivozelené, nelesklé, neb bleději trávozelcné, lesknavé (S. triandra L.).
Palisty p o 1 o s r d č i t é. Šupiny jehněd prašných, tenkých, dosti
rídkokvětých, zpředu dosti lysé. jen dole pýřité. Tyčinky 3. Se-
mennik dlouhostopečný, stopka 3 — 5k rát delší než žlázka.
Blizny přisedlé. Tobolka lysá.

ť Duben, kvělen. 1'oloky-, řeky, příkopy, vlhká křoviska.

V. 2-00— 4-00 m. Korá posléz se odlupující, U nás ve 2 tvarech.

— 270 —

t() d i s c O 1 O 1' Koch. Listy vespod sívozcIlmió, neleskla, na spodu
zúžen ('.

l^i) t r i k n d r a L. spec. Listy vespod bleději zelenr, trochu lesk-
naví', na spodu zaokrouhlena.

\' obou Unrccli ro/,šiÍTii;'i, až olicciiá; sríii |iulii l(-ž (lloiiliolislá S. uiidii-
lalo X uiiiyí^dalina Wiiuin. zi' Sliarlialy u Třtina. (W. V\. cd. 11. Nadil.)
b) Slopka pcslíka as z(li'lí žlázky.

400 X ^'^^- !^- aiiiyíAdnliiia X vimiiialis Doll. Listy úzce
kopí n a t (■', dlouze zakončit ř, jemně pilovití', zprvu hed-
báv i t ó, posléz lyse, o b a k leskl é. Jehnědy válcovité, se šupinami
rezavožlutými, zpředu huňatými. Semenník namnoze lysý neb slabě
chlupatý. Keř s větvemi a pupeny lysými.

V. 1 00—3-00 w. S. triandra X viminalis Wimm., S. Trevirani Spr.,
S. hippophaifolia W. Gr.

b niilicii, k\Mcii. líicliy a ])ol(iky, velmi iioíídkii. .Náiiiršt (llofincr) a v IV--
šiiiskii : u liichiu (H.šaxy a jiii kaiiáiccii ii lilo-olii- (Kolhcidicycr).

'''' S. Iia I) y 1 o 11 ica L. (V. lialiyloiiská, siinMko\á.) l.isly |)odloidilc kopiiiali'.
\i's|io(| si\('' zclcíK', lys(', řapíky kroiircíK'. Sciiicnník kralirrc slopkalý, slojika
kralŇí iii'ž žlázka. Slroiii \ysoký, \M\i \isiilýcii. - Podiazi z Východu; ii na--
na Iiiiiilo\ cell, \ sadech a ii xod zhiisla sázená. Krásni a siainí jedinci ii l!i-ccla\i.

Bj .Iťhnčdy na \cl\i piipciionosiii' poslranní, na králki', ncidolcji šiipiiiali'
iicli iiiáloiisl/' slo[)cf, jircd lislím k\i'loiici. I\\čly prašiu' i |M'slíko\('' jen jediio-
žláziK', .jejich .šii])iiiy dvouharex ik', na konci zčervená, načernak' neli ryšaVí', dál
dolo l)h'dé. 'l'ycinky 2, nilky sroslh', pročež zdánlivě jen 1 lycinka. Seincnniky
nannioze plsl'nal(''. l.isly liez žláz<'k na sjnidii lisln.

(I) .\ilky ohoii lycineic liphiě neb z v ělši čásli sroslb'. 'ioliojka vejěilá.
Iiijiá. chlopni rovnýcdi.

III 1'nrpiireae Kocli. I'h'iii('' kie neb nízk(' slioiiiy, s včlveini lenkýini.
Iiihýnii a lesklými, vnih''iií kiira v lelě cih-onove žliilá. 1'rašníky zprvu červeni'-,
pak žliib', posléz ěcrnaví'. Semenníky přisedli", vejcili". Iu|m'", s bliznami skoro
piisedlými. Chlopně lobolky rov ui'-.

4Í)1. S. i)ur]MiiTa L. (V. nachová, červeníce). Listy k o p i-
naté až čárkovitě kopinaté, zpředu širší, zašpiča-
tělé, o s t ř e p i 1 o v i t é, lysé, z mládí toliko s porůznou rezavou
vlnou, na líci lesklé, vespod sivé, Jehnědy husté, tenké
a trochu ohnuté. Tyčinka zdánlivě 1. Semenník přisedlý,
huňatý. B 1 i z n y skoro přisedlé, v e j č i t é. Keř s větvemi
prutovitými, žlutými neb hnědonachovými.

V. r50— 300 m. S. monandra Arduin. Vyskytuje se s tenkými
a dvakrát tlustšími jehnědami a širMmi listy. S. Lambertiana Smith.

■b BíezoM, duboii. lířeliy, příkopy, vlhká Inka, iiáje. Hojná, až obecná
v rovině i prodhoři až (>r)() IP, dle Rnglora bv. ve \el. koilině \- .Teseiiikn.
\' okolí lírna : ii Obran, l^yslrce, Želiělína, Slřelic, l>ilovic, .ledovnie aid.

IV S e m i o 11 r p iiie a e (uiišeiici s V. nachovou). Prašníky ziirvii cerveiu'-.

27] —

polom í'(M'iia\i'% iiilUy jen na s]io(lii neb až do proslicd siosllí'. S(Mucnnil;y lirálcc
slo])kal('\ i-iiMky králkc.

1. Seincniiilv sl^oio jiiiscdlý, riiMka došli loálká. iiaiuiiozc zd(''li liliziiy.

+91 X J^'^^' ^' purpurea X ^ ii"i"'tl'^ Wiiinii. Listy podlou-
hle neb úzce kopinaté, vroubkovaně pilovité, zprvu
třpytivě hedvábité, posléz na líci lysé, tmavozelené,
nelesklé, vynikle žilnaté. Jehnědy válcovité, skoro přisedlé,
někdy ohnuté. Šupiny kopisf ovité, huňaté. Semenník v e j č i t ě k u-
želovit)\ hustě plsfnatý, s čárkovitě podlouhlými,
obloukovitě odstálými bliznami. Keř.

ť Ihilicii. líhdiy potoku a řek. Mezi rodiěi, v io\ině a predlioří poiňziiá.

V. 1-50 — 4'00 ni. Tvar Hstův a odění proměnlivé.

«) F o r b y a n a Srn. sp. Listy široce kopinaté, nad pro-
středkem nejširší i s větvemi lysé. Nitky až nad prostředek
srostlé. Prašníky posléz černavé. Blizny prostředni délky. Stoji V.
nachové blíže. S. semihelix Lasch.

Poildkii. posud jen při Irati pod záiiieelcýiii vnlieiii u Těšína ď fSVo-
řoszezak).

/?) rubra Huds (spec). Listy vespod jemně mrtnaté, ze-
lené, kopinaté až čárkovitě kopinaté. Tyčinky až do prostředka srostlé.
Prašníky nejprv načervenalé, posléz špinavě žluté. Větve lysé.

Kozlroušena. Obrany poblíž Brna. Kolem Proslí-joNa : mezi rodiěi \- mokiadii
II proslějov. nádraží, blíže Vrahovic n Bilovie i j. (Spilzner), nezřídka kolem
V^selína, místy při břehu Beěvy hojná (Bubela), u Hožno\a (KoleiO, mezi rodiěi
u Ždáru.

y) elaeagnifolia Tausch sp. Listy úzce kopinaté,
matně zelené, vespod hedbávitě plsťnaté. Tyčinky
namnoze jen na spodu srostlé. Gnélky a blizny krátké. Větve mladé
krátce chlupaté. Jest V. košařské příbuznější. S. rubra i^) se-
ricea Koch.

Pořídku, posud jen u Frenšiátu poblíž Nov. Jiěína (Sapelza) a snad lež
Ivolem Hrušovan (Oborny).

d) macrostigma Wimm. Listy široké, čárkovitě kopinaté,
vespod mrtnatě hedbávitě lesklé, na líci lysé neb skoro lysé. Gnělka
krátká, blizny čárkovitě. delší než čnělka; žlázky dlouhé. Jest V. ko-
šařské příbuznější.

Pořídku, posud jen při Byji pod Hardekem |()borny).

f) angustifolia Tausch spec. Listy úzce čárkovitě, lysé,
nanejvýš střední nerv na spodu něco chlupatý. Gnělka velmi krátká,
bUzna krátká. Větve štíhlé, slabě chlupaté, až lysé. RostUna V. ko-
šařské podobná (f. angustissima Wimm.).

Pořídku. Obrany u Brna, u Krumlova, kolem Šumberka při strouze u prá-
delny a na břehu Tisó (Oborny); Bílovice poblíž Brna. — Břehy Olšavy u Iře-
lího jezu blíže Těšína (Kotula).

— 272 —

491 X A^-^' ^' piirpiii*^*^ X iiK'íiiia Wiiuiii. Listy č á r k o v i t ě
kopinaťf, zoubkované, hořejší na větvích na spodu řídce
m o u k o v i t ě p 1 s ť n a t é, dolejší posléz skoro lysé, sivozelené. Je-
hnédy před listím se rozvíjející, válcovité, štíhlé, málo ohnuté; šupiny
podlouhlé, duté, slabě chlupaté. Semenník vejčitý, slabě šedo-
plsťnatý, na spodu namnoze lysý, se zřetelnou čnélkou a bhznanii
krátkými na sebe položenými. Nízký strom s větvemi stihlými.

V. 4 50— 5-00 w. S. bifida Wulfen. Fl. nor.

t> Duben. Hřťhy. Mezi rodiči pořidku a posud jcu \ <; Slezsku. JJieliy
Olšiuy u Iřeliho jezu hliže Tčšiua (Fiek), iia Visle bliž Uslroiiě (Milde), údolí
Vapicuice u Kaniienice poblíž Bělska Q keř (Wiehura 1840), břehy 01ša\ y
II Szybie napmli J. jezu 9 keř, v právo Olšavy nai>r(ili úslí jiolnku H(ipicz;uiky
(Knliila).

2. Semenník zřelelně slopkalý, sUipka 2 — 4krát deUi než žlázka. L-nělk;i
■\-ehui králka, easto j(.'n zdť'lí Itlizny.

a) Lisly z předu nerozšířené neb jen nepalme širší.

491 X ^(^*^- ^' imrjmrea X 1'^P^ií'^ Wimm. Listy podlouhlé
až čárko vité kopinaté, zpředu drobně pilované,
z mládí obak hedbávité, posléz lysé, na líci trochu lesklé, na
rubu sivozelené. Palisty kopinaté. Jehnědy přisedlé, podlouhlé
neb krátce válcovité, obyčejně štíhlé. Šupiny zpředu tupé a nachově
černé. Prašníky posléz černavé. Stopky s e m e n n i k ů dva-
krát delší než krátká žlázka. Nízký keř s útlými ohebnými
větvemi.

V. 0-30 — 1'00 m. Listy sušením snadno zčernají. S. Doniana Sni.
ť iHiben. Rašelinné a lesní louky, příkopy,, pořidku. Pos\id ji-n \ příkopu
na obou slranáeh Iralě pod nádražím u Bzenee mezi rodiei. (Buliehi. \ pojed.
zool. bol. spolee. Vídeň, 1882, sir. 7S4.)

j) Lisly Z|iředii rozširfMK', v liořejši Iřeline nejširší.
*) !\llad(' \r'l(''\ky ;d;sauu'l(i\ ě iilsfiiah'.

499 X +'^1' i^* ťiiieroa X pHiT"!'*"*' Wiiiiiii. Listy opakvejčito-
kopinaté, zpředu dosti zřetelně pilované, zprvu měkce plsťnaté, na
líci namnoze lysé, tmavozelené, nelesklé, vespod sivo-
zelené, skoro zřelelně plsťnaté. Jehnědy štíhlé, šupiny jejích zpředu
černonachové, chlupaté. Prašniky posléz špinavě žluté. Semenník
knželovitý, plsťnatý, stopka jeho až 3krát delší než krátká
žlázka. Blizna vejčitá, skoro přisedlá. Keř s větvemi dosti štíhlými,
prutovitými, aksamitově plsťnatými.

t> Březen, duben. Břehy polokii, řek.

V. 1-00— 3-00 m. U nás v odrůdách:

a) g 1 a u c e s c e n s Wimm. Listy delší, trochu světleji zelené,
vespod sivozelené, skoro lysé. S. Pontederana Schleich..
Koch.

273

Velmi pořídisu, [misikI jcii v Tršíiiskii ; ii ciliclcii ;irci\ ('nikIox ýdi v Mítslecli
<KnhilLl).

/?) cinerascens Wimm. Listy opakvejčitě podlouhlé, vespod
sedoplsťnaté. S. sordida Kern.

PořídUii. Ve 2 siliiýeh kiíeh \o žlelm mezi Poiiieemi a Tidiiziiiekýiii mlýnem
ti Znojma a sice na levém břelm poloka nad rozeesllm na stezce ku Kounicíiu
{ňliurny), poblíž cihelny u T('sina (Woloszczak), u [slroně : háji! i)i-i Visl<í u spla\ii
od Heňnanic do Lipovce (Koliila).

**) Mladé vělévky lysí- neb skoro lyse'-.

497 X -t^l' ^- silesiaea X purpurea Wimm. Listy podlou-
hlé neb kopinatě opa k ve j čité, z mládí měkce chlupaté a
často načervenalé, n ě c o 1 e s k 1 é, na líci namnoze lysé, vespod sivo-
zelené, řídce chlupaté neb skoro lysé. Palisty polosrdčité. Jehnédy
přisedlé, prašné podlouhlé, často křivé, pestíkové válcovité. Prašníky
posléz černavé. Semenník kuželovitý, lysý, roztroušeně chlupatý neb
plsťnatý, stopka jeho dvakrát delší než čárkovitá
ž 1 á z k a. Gnělka skoro zdélí krátkých k sobě skloněných bhzen. Keř
s lysými neb skoro lysými větvemi.

V. 1-00— 2-00 m. S. Siegerti Anderson.

t? Kveten. Jllnboká Vidolí Jeseníku, poiídkn. l'ii jiotojvu Mertě u Teplice
( Woioszczak), eosta pro seno u Karlovsl^í' slu(l(Miky (Krause), jeden líeř u Uslroně
při hranici Visly (Kotula).

501 X J^^l* ^- aurita X purpurea Wimm. Listy podlouhlé
neb kopinatě opakvejčitě, zpředu pilované, na líci s v r a-
skalé, tmavozelené, vespod sivozelené, zprvu měkce chlupaté.
Jehnědy krátké, válcovité, malé, Prašníky posléz černavé. Semenník
vejčitě kuželovitý, plsťnatý, stopka dvakrát delší než čár-
kovitá žlázka. Gnělky žádné, blizny vejčitě. Nízký keř s lysými
neb skoro lysými, v mládí červenohnědými a lesklými větvemi.

V. 1-00— 1-50 m. S. dichroa Dóll. Čítá 2 tvary:

a) gl a u c e s c e n s Wimm. Listy užší, na líci lysé, vespod skoro
lysé, s vedlejšími nervy trochu vyniklými.

/3) cinerascens Wimm. Listy na líci často mrtnaté, vespod
řídce p 1 s ť n a t é. S. auritoides Kern.

ť iMiben. Břeliy, velmi pořídku. a) Dle Wimnna u rstrnne. Fiek však
v novřjší době o tomto stanovisku se nezmiňuje; při trati u kaky \' Tešínsku
( Woloszcz-.dí), a \- přechodném tvaru k /?) při rylmících u kaky v Tešínsku
(Kotula).

500 X l^l* ^' t^^aproa X purpurea. Wimm. Listy opakvejčitě
podlouhlé neb podlouhlé, krátce zašpičatělé, pilovité, na líci tma-
vozelené, trochu lesklé, vespod šedozelené, měkce chlu-
paté, posléze lysé. Čnělky a blizny krátké. Semenník vejčitě kuže-
lovitý, bělošedě plsťnatý, stopka jeho dvakrát delší
n e ž ž 1 á z k a.

18

274

V. 1*50 — 2"50 ni. S oleifolia Host., S. mauternensis Kern.

I>ube:'íi Bicliy. xclini ]Miií(lkii, ]i(isii(l jen na ImczÍcIi I*yji' u Hn'cl-,i\i.

b) NilUy iiImiii lyřiiiclv iipliiř |ii(isl(''. Tiilidlka zalvitiiMlá. clilojjiič Ivniirciii

()llllUl(''.

1. l*csliU |iiis('(llý iicli l^raliřcc slopkalý; se sloplvnii kralši ne/ žlázka.
CiiMka nill<n\ii(' iiidilldiižciiá.

\'. P r II 1 11(1 s a (• Knch. .Icliiirdy prisiMlk', prcd lislíiii se \ y\ iiuijíi/í, liiilíž
lu'zlisl(''. VMnc ly.Ní', nanmozc iiimlr(i>i\r ((Jíik^mk'" se žliila\(Mi \iiilnu koroii. Lisly
leda v iiiládí liedbávih', dospMc' lysí'-, na lii-i Ic-^klí', vcsjíod iiaMVÍ-h'. Scinciinik
lysý, II mísciicú li'ž liodliáxilř clilupalý.

4í)*-2. S. (laplmoidos Vili. (V. lýkovcová). Listy podlouhle kopi-
naté, zpředu častěji poněkud rozšířeno, přišpičatělé, vroubkovaně pilo-
vité. Palisty polosrdčité. Jehnědy velmi veliké a tlusté, po-
dlouhle ve j čité, šupiny vejčité, dlouze huňaté, zpředu černavé.
Semennik skoro přisedlý, lysý, s bliznami trochu smáčknutými,
přimo odstálými. Strom s větvemi tlustými i pupeny
plsťnatými, posléz lysými, zelenými neb červenými a sivě
ojíněnými.

V. 5'00 — 2U00 m. S. pomeranica Willd., S. praecox Hoppe.

"^ r>i-('Z(_'i), duben, ranněji než (islalní \rby. líreby p(>l(d\n, ^lbká l\i'n-
višlě, pmiizná, nejhojněji \' Imrárb. V brnřn>l;éiu kraji: ii liyslrce a ii Lclmiir

poblíž l>iiro\ic. RasoN' II Lomnice (IMiisl<al). liolidíknx. Tiiida a j. inísla na

Moravě (Oborny), jiri 'J'is(' ii Šinnberka (Paul) a v jinýi-h údolii-h Siidel (Oborny).
llojnějši \ jibovýi-liodní řásli a \ Karjiaicch : Slar. iiiěslo ii V\\. I li-adišli'
(SeliUii;!), pril<opy b'alř a n Syrox insl\('b(> |Hi((ika u lízcnce. na Icximo břcbii
lieěvy II Lásek a (Kliá liora ii \ selína (líiibcla), na .laxorinř zřídka sázena a
jen Č slroiny (holuby) s ď k\ělein \ okoli Tiiěap (Cerxinka), n Pi.usavy (Slo-
boda), Kiiiuald, tiybí, Žiliiia. Krásná a íidžnov (Sapelza), zilc z\ lášle v sadeeh
(Kolek), Šenov, Zubří. — .lindřiebox' a S|)álo\ (Si'lilo>srr), pěsidvaná v Mal.
Kiiněiťích, Hodt)ňovieíeb, Pallvovieíeb, IMelvInx i^ich a jiikIi' \ dkoli nií>leci<i''iii
(Cíog-ela). Ve Slezsku: |iri OUavě ii Třtina (\V. LI.), při \ i>le (Kulscliy). koslelní
náměsli a ]tn pol.okii P)ilzo ii liMska (Kolí)eidiey(_'r), Kainicniei' u P>Mska (Wiiii-
inei"), při Opavě a .Moi-a\i(i n (t|ia\y (Miikiiscli), koleni Kailn\sk('' sindiMiky
(Niessi).

''' 8. aeutifolia Willd. (V. ostrolistá.) Listy dlouze a úzce ko-
pinaté, lysé, s palisty kopí na tý mi. Jehnědy pestíkové tenčí, ostatně
jako předešlá. Nižší stromek neb silný keř s červenohnědými. metlo -
vitými větvemi.

V. 3*00 - 10-00 ni. S, pruinosa Wendland; S. caspica horL

"^ Březen, duben. Velmi ziíilka sáziMia, jako kolem ,lindrirlio\ a \ |io-
řiči Odry (Schlosser), a, u iMísIkii ((loj^cla).

WZ X '^^^^- !*♦• superdaphiioidcs X caprea J. Keni. Pojed,
zool. bot. společ. 1861 str. ±^\. Listy opakvejčitě kopinaté.
přetrhovaně dlouze zakončíte, i> — 2'/2 delší než širší, pilovité,
z mládí obak roztroušeně, skoro hedbávitě plsfnaté, na líci vtiskle,
vespod vynikle žilnaté, posléz lysé, na líci hladké, zelené a lesklé.

— 275 —

vespod vynikle žilnaU'-, nasivMó a tmavc'. Palisty vojčité, pilovité. Jc-
hnědy pestíkové zpočátku kraličce stopkaté. hustokvěté, válcovité,
^i/gkrát delší než širší, na spodu se 4 — 6 šupinovitými listy. Šupiny
vejčilé, jemně zakončíte, na spodu r3'šavé, na konci černavé, dlouze
chlupaté. Žlázky podlouhlé, uťaté, žlutavé. Semenník vejčítě kuželo-
vitý, smáčknutý, zelený, s roztroušenými p ř i t i s k 1 ý m i, h e d-
bávítými chlupy, stop katy, stopka z d(" li neb málo
delší žlázky. Gnělka tenká, 0'5 - rOO luui dl. Blizny čárkovité,
přímo odstálé, po kvetení skloněné. Větévky v mládí někdy chlupaté,
později lysé, tmavě krvavé.

V. 600 — 15-00 ;//. Strom neb keř, s větvemi pod ostrým úhlem
odstálými. S, daphnoídes bližší. S. Erdingeri J. Kern.

ť Březen, duben. ]>ii'iiy pniolcd, vilil\á l\i-o\išlě, porídlvii. Ph Irali pod
lě.šíiislvýni zámeclcýiii Mcliem (Woloszezalí 1SS5), na slialáeli při Irali v [iřed-
ineslí Branítýs \ 'tešíně. leij' jcii jeden Jšei oinvižený, za Uiu jiríeinou liixllá
KoUila lulo \ liiu i jinde \ ysázdi, liy iiplně nezašla (Kulnla \' I/miiž nii;e), uluiji'
^slanoviska zdají se liýli loUtžná.

^'í. Vi ni ia a 1 e s Wiiinii. Jeliiiedy piísedl(', liezlislí'. ivie neb nižší slrouiy
s \ělven!Í neojíněiiýnii a líonai vnitřní žliilozeienoii. I.isly neleslílí'.

498. S. iucaiia Sťhraiik (V. šedivá). Listy čárkovité kopinaté
neb čárkovité, zašpičatělé, žláznatě zoubkované; krajem někdy
ohrnuté, na líci lysé, vespod bělavě plsťnaté. Jehnědy skoro
přisedlé, prodlouženě válcovité, ohnuté: šupiny dlouze a hustě brvité.
Žlázky okrouhle 1 e d v i n k o v i t é. Semenník prodlouženě kuže-
lovitý, lysý, stopka jeho skoro 2krát delší žlázky. Blizny dvoudílné,
skoro zdélí své čnělky. Keř neb strom, větví červenohnědých, pří-
lesklých, lysých.

V. 2-00— 10-00 w.

ť ]»uben. Břeliy řek a puloku, jen v Beskydáeli a \e Slezsku. Y okolí
Míslku : v poříčí Oslraviee došli ěelně, zvlášle \ křo\ išli pod Slar. městem Ixojiiá
((jOi;ela). Při Bečvě (l^ieissek), dle li-liož při silnici niezi Místkem a Zelinkovi-
eemi; lolo udání se \šak \- novější doliě nepoivrzuje, poněvadž dúivladný znalee
tamější květeny, dusí. P. (íogela ji zde marně liledal. Dle udání prof. Seldogia
též při potoku blíž Uli. Mradiště. Horské potoky slezskýcli Karpat (Rcissek),
při Olšavě u .Tablunko\a, dosti bojná u Těšína a dolu až k Fryštátu (W. Fl.),
Bystřiea a Nydek. i*iossek a P)uko\ee poblíž Jablůnko va. — Při Visle u Visly
(Kotsehy), u Uslroně a ii \\'apieiiiee poblíž Bělska (W. Fl.), kolem Šzezyrkn,
avšak již mimo úzeuu' naší k\ěleny (Kolbeidieyer).

494. S. yimiualis L. (V. košařská.) Listy dlouze kopinaté neb
čárkovité kopinaté, zašpičatělé, skoro celokrajné, na líci matně zelené,
lysé, vespod hedvábitě stříbrošedé, krajem někdy ohrnuté. Palisty čár-
kovité kopinaté. Jehnědy podlouhle válcovité, přímé, hustokvěté. Šu-
piny dlouze huňaté, zpředu špičaté, černavé. Žlázky čárkovité podlou-
hlé. Semenník přisedlý, vejčitě kuželovitý, hedvábitě plsťnatý, sbliznami
nedělenými. Keř s větévkami žlutými, nějprv plsťnatými, potom lysými.

18*

— 270

V. 2-00— 4-00 m. Větve hojně listnaté.

ť Biozcii, (liilicii. |i ick a poldlui, příkopy halí. Ilo/šíiciiá. až obcťiiá,
/,llll^la sázeiiá> V okuli Jiriia: ii (lliiaii a <'ciiio\ic (Oliorny), u Nenovic, (jim--
Ňpic. Rajhradu ald.

YIÍ. Pliy li (■ i Id 1 1 a !■ Wiiiiin. pail. Jclinť-dy iicjprx přisedle'-, pak králce
slopkah'. Lisly xcjriU'' iieli elliplickí'. na lici \ ice iiK-iie leskh''. Ncspod zpi\ u
eldiipalé, hělavě- až sivozeleiu', posl(''Z lysé.

a] Seineiinik lysý neb skoro lysý.

405. S. hastata L. (V. šipovitá.) Listy elliptické, drobně
vroubkovano-pilovité, vždy lysé, obak zelené, vespod jen
bledší, na líci trochu lesklé. Palisty polosrdčité. Jehnědy
dosti hnstokvěté; šupiny dlouze huňaté, zpředu červenohnědé. Stopka
semenníka lysého 1 Ya^rát delší žlázky. Gnělka něco delší než blizna.
Chlopně tobolky vejčitě šidlovité, hlemýžďovitě nazpět zatočené. Keř
s větvemi červenohnědymi neb černavými.

V. ()-60— 1-80 m. ' ^

t? K'\Meii. rei\('ii. I^aiiny horni. l*oniziiá \ inoia\sk('' rásli ,íe>enika.
ll(Mkšár ((irabowski a Paul), Sliidénková hole (Paid), iiklony [MdiriHaiinšIýna. —
1'elršlýii ((iraliowski a Ohoniy) a siee pobliž Ověíťny a pii jiranienech slředni
(»pa\y (Oborny). na Mal. l)ě(hi (Spilzner), Velk. kotlina (Grabowski a Oliorny),
zde došli rozšiiíMia. jnienoxile na liorníni kraji (Oliorny). riíh^-eji v Mal. kotlině
(Hillner 1 SSO).

4Í)5 X J^**^^* ^>- liíístata X silcsiaea Wimm. Listy okrouhlé, špi-
čaté, zřetelně pilovité, na líci jasně zelené, lesklé, lysé, vespod sivo-
zelené, v mládí měkce chlupaté, pak lysé. Jehnědy válcovité, volno-
květé; šupiny ryšavé, huňaté. Semenník vejčitě kuželovitý, lysý. Gnělka
krátká, s bliznami vejčitými, dvouklanými, odstálvmi. Keř.

V. 1-00— 1-50 w.

ť Červen, ěervenee. Bažiny horní, poiidkn. V nioravski- rásli .leseníka:
posnd jen pod Pelršlýneni a ve Vel. kotlině (Krause), jen P kic,
[:!} Seniennik pisfnalý, iiděeji lysý.

40(}. S. Lappoiium L. (V. laponská). Listy vejčité, podlouhlé
až podlouhle kopinaté. krátce zašpičatělé, ku spodu namnoze zúžené,
celo krajné, na hci nejprv hedvábitě huňaté, posléz svraskale a smutně
zelené. Palisty polovejčité neb zakrnělé. Jehnědy stopkaté, se stop-
kou liíítríatou. prašné tlusté, silně huňaté, s listím skoro současné,
pestíkové válcovité, hustokvěté, o něco časněji než listí; šupiny zpředu
černavé. Semenník plsťnatý, stopka jeh(j kratší než žlázka.
Blizny čárkoví tě kyj o vité, obyčejně nedělené. Keř hustě větev-
natý. větví bradavkatých.

V. 0-50 — 1-50 m. Listy tuhé, skoro kožovité. Tobolky tlusté, na
konci málo zúžené.

ť Cer\-en. P>ařinná, praiiieiiilá niisla nej\yššír|i \rcholu .íeseníka, jiorídku.
\a l'radědu poblíž desko\ýeli kainenn \ několika jedinrírli a na l'i'lršlýnu ((iia-
liowski)!

2. l*i'Nlík (llíHizcslopkalý, >l(>iiUa jcIid 2 — (ikrál delší než žlá/.l<a. CiiMlia
UrálUá. nanejvýš Z(l(''lí blizuy.

Vlil. Capreae Koch paiM. l^isly elliplieUé, až ]i(i(llouhle opakvejčilé,
/.aluTieerK', 1) >nšeium někdy Imědí". Zlázka králka. I'rašiiíky po vyi>ylení špi-
navě 1m'1('\

(() .lelniědy králce ^lopkalé s 2 — 'ó vělšíiiii listy, pra.šué zároveň ■^ lisly
se nizxijejieí, peslíkove předěasiié. I-isly dospělé lysé neb vespod na žiláeli
(olikd pýřih'. Senienník lysý, nděeji clilupalý.

4-07. S. silesiaea >Vilíl. (V. slezská). Listy opakvejčité neb po-
dlouhle opakvejčité krátce zašpičatělé, vlnovitě pilovité, z mládi
vinaté, hnědočervené, později lysé, na líci tmavozelené, vespod stej-
nobarevné neb trochu nasivélé, někdy na žilách krátce
pýřité: palisty pololedvinkovité. Jehnědy válcovité, volnokvěté. šupiny
dlouze huňaté. Semenník z vejčitého dolejška šidí ovitý,
namnoze lysý, zi'ídka šedochlupatý, stopka jeho 3— 4 delší žlázky.
Gnělka široká, blizna často dvouklaná. Chlopně tobolky srpo-
vitě dolů sehnuté. Statný keř, s větvemi oblouko vitými.

V. 1'50— 3-00 in. S. rubens Presl, teste Tausch, S. Ludwigii
Schk. —

"fe i)nlien. květen i [lozději. Kernali- stráně, pdlnky a i'eky huiskí- od
4.")<i )ti iialinrii. Iiozšířen, zejména v .leseníku. Kladský Sněžník (Opiz a W.
Fl.jl úklony Salvízu (Zininieiinann sen.). Hojný v Jeseníku od Wal<lenl)advU
(Fiek), Vidliee a Kailovské slud('idvy vzhůru ((ír., l'l.), Krehberk, Ludvíkov, Me-
chová stráň. — Koperník, Sliid(''nková hole, Deskové kameny, Uvčírna, Velk.
a Mal. kotlina, Mravcněí vrch a j. (Oborny). Hrázová bouda pod (^včírnon, Vy-
soká hole, .íelení hielien. Svinský a Medvědí piíko]*. V Beskydách: na Ba-
ranii (Uechtritz) a jinde v Těšínská rozšířena: pii potoku Kopiím'' |iod Vel.
Ostrým u Jablimkova, mezi vrchy Zorem a Skalkou hojně č, na (lodule v Ka-
meralní Ligotce P, v lese u Trycieže naprnti Godule P, v Kocobendzu u Tě-
šína P, v Uslroni naproti Cantorymu na úpatí Skalice při [iravi-m liřehu Visly
(Kotula).

4:98. S. uigTicaus Sm. (V. černající). Listy elliptické, až po-
dlouhle kopinaté, krátce zašpičatělé, vykrajovaně pilovité,
z mládí trochu vinaté, potom lysé, na líci tmavozelené, něco lesklé,
vespod nasivélé, ku konci často trávozelené, usvadlé černající.
Jehnědy husté a krátké, prašné podlouhle vejčité, pestíkové krátce
válcovité, se šupinami zpředu černavými. Tyčinky na spodu chlupaté.
Gnělka tenká s bliznami kuželovitými, od stálými a vykrojenými. Stopka
.semenníka vejčitě kuželovitého, lysého, zřídka chlupatého (var.
eriocarpa Koch.) 2 — 3krát delší žlázky. Chlopně tobolky hle-
mýžďovi tě nazpět ohnuté. Silný keř neb nízký strom.

V. LOO — 4-00 m. Sušením černající. S. stylaris Seringe. S.
phyhcifolia (L.) Whlnbg., Rehb., Gaud etc.

^) Místo zahrcjceaý, lirotiialý užil jsem v dálšiai pokniěov áni všeobecně užívuaéhn
/.aípLcalělý, špičatý atcl., l>ycli vyvaroval se záměny se sloveni, hrolilý.

— 278 —

ť iHiluMi, IcvMcii. I' p(il(il<ii. \ cílili p()i-í(lk'ii. I'n-~ii(| jen II (lr;iri'iihcrku
jKililíž Frýv;il(i()va (Voi;cl).

(3) Jťlincdy skoro přisedlé, před lislíin se vyviiiiijici, na slopííc-cc šupin-
kami neb několika velmi malými lislky porosllé, posléze zřelelněji lee kratiěee
slopkalé. Listy ^t zvlášlé \ esi)od plsfnalé, peslíky skoro vždy šedojilsríiali'-.

^■) Jediiororní \el(''\ky a šupiny ]iupemiv aksamilově ])lsfiial(''.

4:í)í). S. ciiierea L. (V. popelavá). Listy podlouhle opak-
vejčité až opakvejčitěkopinaté, krátce zašp.čatělé, celo-
krajné až vln ovité |)ilovité, na líci špinavě zelené,
nelesklé, mrtnaté, vespod šedoplsťnaté; palisty ledvi-
nité. Jehnědy z mládí přisedlé, prašné vejčité, pestíkové válcovité,
hustokvěté, později méně neb více volnokvěté a krátce stopkaté, šu-
piny hustě huňaté z předu černohnědé. Semennik kuže-
lovitý, jeho stopka 3 — 5krát delší žlázky. Gnělka namnoze
zdálí přímo odstálých blížen. Silný keř neb nízký strom
větví tlustých.

V. 1*59 — 3*00 m. S. acuminata Hoffm,, S. aquatica Sm. (tvar
ší roli stý).

ť Březen, diilieii. Vlhl\á luka. příkopy, kraje lesu, břeliy polokíiv a
řek. Hojný v ro\iné, řidčeji v předhoří, zde až k GOO m a někdy výše.
Kralice u Náuíěšlě (Roemer), Bolikov a Slar. Hobzí u Dacie .(Oborny), kolem
.Tihlavy (Pokorný), kolem Telče a Slar. města. — Kolem Vsetína (Bubela), Nov.
.liěin (Sapetza) a na jiných místech v Karpatech rozšířena, hojná v Těšínsku,
Opavsku a ve Vidnavsku.

|5) spuria Wimm. Nízký ker s listy opakkopinatými, menšími
než u tvaru základního a s krátkými blíznami.

Na bařinách řidčeji, J'odmole, Růžená atd. (Oborny), v Telěi-.

(500 X Jtí>í>) X ^^■*- ^' (lasyclados Wimm. (V. dlouholistá). Listy
velmi prodloužené, kopinaté neb podlouhle kopinaté, nezřetelné
vlnovitě zoubkované; na líci jemně pýřité, vespod šedoplsťnaté, málo
třpytivé; palisty poloměsíčité. Jehnědy tlusté, hustokvěté. Semennik
kuželovitý, srstnatě šedoplstnatý, jeho stopka as dvakrát delší než
žlázka. Cnělka dlouhá, blizny nitkovité, nedělené, až
d v o u k I a n é. Větévky tlusté, jednoleté, hustě srstnato-šedoplsťnaté,
dvouleté tmavošedě tlustě plsťnaté. Strom neb vysoký keř.

S. (caprea X <iinerea) X viminalis Wichura, S. longifolia Host.

"^ Březen, dulicMi. iiřeliy řek a polokii pořidku. l'osi)d jen u Žiliny u .\ov.
.lirína a sice poblíž pivovaru (SajK-lza) a při Olšavě u Těšína (iMiikusch).
**) .íednoroění větévky králce chlupaté, dvouleté a pupeny lysé.

501 X -A^-l-* ^' íHirita X viminalis Wimm. Listy podlouhle kopi-
naté, nad prostředkem nejširší, na kraji neohrnuté, slabě
vlnovité, vroubkovaně pilovité, n a 1 i c i k a 1 n ě zelené, trochu
svraskalé, vespod něco nasivělé, slabě plsťnaté. Semennik z vejči-
tého dolejška šidlovitý, šedoplsťnatý. Keř s tenkými, hnědými větvemi.

— 27í) —

V. J -00— 300 w. S. Smithiana Koch', part., S. ťruticosa Dóll.

t? |)iib(^n. I'(iíí(lkii. I'ri licliiu jezu iia (Hš;i\ř ii Třsína (Kdliila).

500 X ^^^' ^' CíUnea X viminalis Wimm. Listy na kraji trochu
ohrnuté, na líci tmavozelené, lysé, něco lesklé, vespod
bělavě neb šedoplsťnaté, trochu třpytivé, vynikle žilnaté. Jehnědy tlusté,
podlouhlé, hustokvěté. Semenník plsťnaty'. Strom neb keř. U nás ve
dvou tvarech.

n) latiíblia Wimm. Listy vejčité až podlouhle kopinaté, vespod
s volnou šedou, neb přitiskle hedvábitou plstí. S. longifolia Host. part.,
S. acLiminata Koch part., S. sericans Tausch.

f?) angustifolia Wimm. Listy kopinaté až čárkovité kopinaté. S.
Hostii Kern.

ť iMilicii. lirchy, velmi p<irí(ll<.ii : (<) [kisiiiI jen pil Irali |mmI zámeckým
Nrelicm II 'IV>ína ( Woloszczak), ^i) u 'IV-síiia : |Mirí<ll<ii |iii (llša\r, ii Mnichu
\ ikIiiIÍ „Ziiiiiié duly" došli ccliii; (Knlnlal.

:•"!:*■) ByliniK' l(''|( )i'( »řsly plsfiiali' uch mckcc i'lilii|ial('. jcdimrnčni \člčvi\y a
pupeny lysí'. Semenník dlouze >lopkalý.

500. S. capiTa L. (Jíva). Listy široce vejčité neb
okrouhle elliptické, krátce zakončíte, vlnovitě pilovité,
neb celokrajné. vyrostlé na líci lysé, sytě zelené, trochu
lesknavé, vespod naši vele zelen é, ± hustě b ě 1 o-
p 1 s ť n a t é ; palisty polosrdčité. Jehnědy veliké, tlusté, prašné vejčité.
pestikové válcovité ; šupiny h u s t é h u ň a t é, s k o n c e m č e r-
n ý m. Stopky semennika 4 — 6krát delší žlázky. Blizny podlouhlé,
k sobě skloněné, skoro přisedlé. Strom neb silný keř s jednoročními
větévkami a šupinami pupenův aksamitově plsťnatýmí, staršími větvemi
tlustými, špinavě hnědými.

V. 2*00 — 9-00 m. Listy posléz kožovité, Jehnědy huňaté, tobolky
veliké.

t? IVrezen, diilien. Lesy, háje, slráně, pohuMvy. Oliecná až k iO.")!) 11/.

501. S. aurita L. (V. ušatá). Listy o pak vejčité, v přední
třetině nejširší, ve špičku zpět zahnutou zakončené,
vlnovitě pilovité, vyrostlé nalíčí s v r a s k a 1 é, kalně zelené,
m r t n a t é, vespod šedozelené, plsťnaté neb pýřité. Palisty
pololedvinité. Jehnědy malé, z mládí přisedlé, 9 trochu řídkokvěté.
šupiny volně chlupaté, zpředu rezavé. Semenník kužclovitý, plsť-
naty, jeho stopky 3 — 5krát delší žlázky, Blizny přisedlé, přímo odslálé.
Keř nízký, s větvemi tenkými, ohebnými, z mládí kaštanově hnědými.

V. 0'50 — 2-00 m. Semenník šedoplsfnatý, zřídka lysý.

t? Ihihen, k\elon. Kraje lesů, poloky, liaiiny lesní, vlhká Inka. Hojná
v hornalějsícii polohách a v liorách je^lě xc značiu' výši, řidčeji v rovině.
V kraji lirnensl<(''ni došli porůznu: Kilmy. .ledovnice, liudice, Boskovice, Lelovice
ald. — Sinalov (1'hiskal), Pislovice, Proli\anov (Spilzner). Dnsli rozšířena \ Pro-
-^lěiovsku : \' Kroiižkácli u Václavovic n Kralic. |!i-i'S(ivic. Vrhálek. na P>laln('. na

280 —

Záliorí, na Osiiir, ii llolóho }uíli(inii, za Mysli(»\ Kcmi, \c PlciiskíMii žlchii. nu
Kozích hřbetech ii Hradiska, na Babce a j. (Sjíilziier). Nezřídka kolem Kroměříži'
(Palla). Roz^'^u.šeiia kolem Dacie, Slavonic, Slaré Hobzí (Oboriiy), v lese Blá(ř
II Budkova a kolem Třebíče (Zavřel). U Jihlavy : břehy rybníkúv u Jihlavky (Po-
k(iniy), kraje lesní za Sandhoflem (Bcichardl), obecná v oslalní čásli českomorav.
(lohoří a v severní Moravě. L' Tovačova a Litovle (Spilzner). V Jeseníku jcštř
[iři 12 5U m na Pradědu, Pelršlýnii a ve Velk. kotlině (W. Fl.). Méně hojná
v příkopech při trali kolem Bzciicc, roztroušena, lec pospolitá v okolí Vsetína
(Bubela), pod Hrádkeni u PruscnDvic (Cerviidui), hojná kolem Místku ((í(ij;ela).
líojná až obecná v ostatní čásli Px-skyd. zde též hřebenem \\'\k. Ja\nriiíku
u Frenštátu a v Slezsku.

500 X ^^'^- !*»• caprea X iiKJma Wimm. Listy podlouhle
kopinaté u prostřed nej.širší. na spodu ztížené, krátce prišpičatělé,
na líci tmavozelené, trochu lesklé. Jehnědy § krátce vál-
covité, na spodu volnokvěté. Semenník z vejčitého dolejška kopinatý,
šedoplsťnatý. Blizny nitkovité, Strom s červenohnédými větvemi a krátce
chlupatými, jednoročními větévkami.

V. až 5'00 m. S. Seringeana Gaud.

^ Březen, duben. Mezi rodiči velmi poridkn. Posud jen \' jednom křoví
nu'zi Uslroněm a Visi(»u, jediMi $ strom (Krausem objevena), zde již neroste. —
(J Těšína: ve Vysokém lese u Koeebendzu při silnici do Opavy (Kotula),
v Heřmanicích u Ustroně (Dr. B. Kotula), četné rostliny ď i 9 " Šzczyrku po-
blíž Bělska (Kolbenheycr), leč již mimo území naší květeny.

501 X ^^^' ^' aurita X iiutaiia Wimm. Listy o p a k v e j č i t ě
kopinaté, v přední třetině nejširší, na hci kalně zelené, ne-
lesklé, trochu svraskalé. Jehnědy $ štíhlé, ohnuté. Semenník
kuželovitě šidlovitý, krátce a roztroušeně chlupatý. Bhzny podlouhlé,
skoro nedělené. Keř se štíhlými, tenkými větvemi.

V. 1-00— 2-50 m. S. oleifolia Seringe, S. salviaefolia Koch.

ť 1'uben. Mezi rodiči xclmi ]iořídku. Na Poláni mezi Uslroněm a \islou
r. 1846 Wichurou v četných Q jiMlincích ol)jevena: mimo to ještě pii břelm
(llšavy u Koňské (Uechtritz 1S.")7).

****) Listy vt>jčité až podlouhlé; semenník více méně plsfnalý.

o Listy vespod poslé'Z skoro lysé.

499 X ^^1' ^' ('iiií'rí'a X silesiaea Wimm. Listy podlouhlé,

0 p a k v e j č i t é, z předu širší, krátce zašpičatělé, nezřetelně vlno-
vitě pilovité, na líci lysé, kalné zelené, vespod šedozelené, měkce
chlupaté. Šupiny čárkovitě podlouhlé, řídce chlupaté. Semenník
kuželovitě šidlovitý. Bhzny vejčitě podlouhlé, vykrojené. Letošní a dvou-
leté větévky šedě krátkochlupaté. Strom neb keř.

V. až 2-00 m.

ť Květen. V<'lmi porídku. |Misiid jen při \'isle lilíž l'sli(»nč (Kohilou ISS.")

1 lil.) územ i objevena).

500 X ^^^' ^' ("Ain'eíi y( sWpsUwa Wimm. Listy vejčitě
- ] J i p t i c k é, uprostřed n e j š i r š í, pilovité neb jen vykrajované, na

281 —

líci skoro lysé, trochu lesklé, vespod šedozelené, měkce chlupaté,
mladší trochu plsťnaté. Šupiny rezavé neb černavé. Semenník z vejči-
tého dolejška šidlovitý, prílupý. B 1 i z n y podlouhlé, přímé.
Mladé větévky a pupeny lysé.
V. 2-00— 400 m.

t? KvMeii. Pořidku. Posud jen na úkloiiccli Canldiylio a Skalice blíž
lislroiie, hojný u Szezyrku v Haliči (Kolula).

501 X ^^^' ^' «"i'ita X silesiaca Wimm. Listy opakvej-
čité neb podlouhle opakvejčité, v přední třetině
nejširší, krátce zašpičatělé, pilovité neb skoro celokrajné, trochu
s v r a s k a 1 é, na líci kalně zelené, lysé, vespod nasivělé, měkce
chlupaté, vynikle žilnaté, Semenník kuželovitě šidlovitý, šedo-
plsťnatý, neb řidčeji nazelenalý, roztroušeně chlupatý. Cnělká žádná
neb kratičká; blizny krátké. Keř neb nízký strom.

V. 1-50— 3-00 m,

ť Květen. Mezi rodiči, pořidku a jen v Jeseníku. 1'raděd, l*elršíýn, Velk.
kollina (W. Fl.), Dělmaroviec u Waldenburka (Dr. Pax).

o o Lisly vespod více méně, plsfnalé.

500 X ^^^' S* í-api^ť^a X ('iwí'i*^a Wimm. Listy podlouhle opak-
vejčité, na spodu trochu zaokrouhlené, krátce zašpičatělé, na líci kalně
zelené, jemně a měkce chlupaté, vespod šedozelené s žilami trochu
vyniklými. Jehnědy 9 podlouhle válcovité. Semenník vejčitě kuželovitý.
Blizny čárkovitě podlouhlé, odstálé neb skloněné. Letošní větévky
a pupeny krátce chlupaté.

V, 2-00— 500 m. S. Reichhardti Kern.

ť buben. Poiidlui. Piybníky u Lalvy u Těšína, Kdluíou 1SS5 obje\ena.

499 X '^^1* !^' tdn^i'^?! X a»i'itii Wimm. Listy podlouhle
opakvejčité, k dolejšku silně zúžené, s velmi krátkou, řasnatou
špicí, vlnovitě pilovité, na líci kalně zelené, svraskalé, ne-
lesklé, mrtnaté, Jehnědy pestíkové, dosti malé, husté. Gnělka
žádná neb kratičká. Blizny krátké, vejčité. Pupeny jen skrovně chlupaté.

V. 0-50— 1-50 )». S. multinervis Dóll, S. lutescens Kern.
t* Duben, ivvěten. Rybníky u Laky u Těšína (Kolula).

500 X '^01. S. caprea X aurita Wimm. Listy eUiptické
neb opakvejčité, v přední třetině nejširší, se špičkou krátkou
nazpět ohnutou, vlnovitě pilovité, na líci kalně zelené, trochu lesklé,
slabě chlupaté, vespod šedozelené, na vyniklých nervech šedo-
plsťnaté. Jehnědy 9 vejčitě podlouhlé. Šupiny zpředu černavé. Nízký
strom s vystoupavými větvemi a tenkými hnědými větévkami ; mladé
větévky a pupeny lysé.

V. 1-00 -3-000 »i. Od S. aurita, jíž se v mnohém ohledu po-
dobá, liší se svým stromovitým vzrůstem, svými černavými až černými
a huňatými šupinami.

282

ť DuIhmi, kví'U'ii. Mezi rodiči ixírídkii. V jcdiKnii žIcImi n:i ccslr mezi
Lukovem a Hardekem jcii jeden č silný slidmek (Uboniýiii ISSii objevena),
u Volk. Mezi^^ěi, v lese Ochoza ii Nov. Měsla, u Zámku ŽcTáni. Ve Východní
čásli u Val. Klobouk. Ve Slezsku: na úpalí Skalice blíž rslroně (Kolula).

IX. R e )) e útes Wiuiui. Kře s oddenkeni v zemi plazivýni a \ etveuii
vystoupavými. Lisly sušením snadno černající. Prašníky po vypylení (■erna\(''.

502. S. repeiis L. (V. plazivá). L i s t y v e j č i t ě k o p i n a t é,
až čárkovité. krátce přišpičatělé, celokrajnó neb ne -
patrně zoubkované, vespod neb obak přitiskle stribroběle hedvábité,
řidčeji posléz olysalé, na líci posléz kalně zelené, trochu lesklé, vespod
n a s i v ě 1 é, též později hedvábité, Palisty kopinaté. Jehnědy před
listím se v y v i n u j i c i, o k r o u h 1 é, h u s t o k v ě t é, n e j p r v
přisedlé, plodní kraťounce stop kate; šupiny chlupaté,
zpředu černonachové. Semenník hedvábité šcdoplsťnaty,
jeho stopka 2— Bkrát delší než žlázka a kratší než listen. Mladé větévky
plsťnaté, posléz lysé.

V. 0'20— 60 m. S. polymorpha Ehrh. Tvar listů a odění proměn-
livé. Tvary hlavni jsou:

a) genuina Čelak. Listy vejčité, vejčitě podlouhlé neb kopinaté,
kožovité, lomivé, se špicí často v řasy složenou, nazpět ohnutou a krajem
ohrnutým. Jehnědy $ krátce válcovité. S. vulgarJs Koch. S. incubucea
Willd. non L., S. repens Sm. Tvar s listy široce vejčitými a obak
hedvábitými (/:í argentea Smith spec.)

h) r o s m a r i n i f o 1 i a Koch (sp.) Listy čárkovité neb čárkovité
kopinaté až podlouhlé, měkčí, ohebnější, na kraji neohrnuté neb málo
ohrnuté. Jehnědy 9 skoro kulaté S. angustifolia Wullf.

"b niilieii, kvelen. Vlliki'' jiísciny, vlhká bařinná a rašeHnná luka. tiozliou-
šena. Roslliny, z Moravy, klerť' jsem viděl, náležejí k rozsířenějsíuui (varu a), l\;u-
b) luiiohem řidší. V brněnském kraji: u Jedovnic směrem k Račicím n 11 lia-
ěic (1'heiiner), u Svitavy Niessl). bařinná luka u Čejce (Kržisch). Za Chalon|ikami
]tři kraji houšliuy Kroužky a u Vrahovic blíže Iralě ve Ivaru a) i /?) (S|iilzner)
Ve Znojemsku: kolem Mikulova (l)omas), Hrušovan a Čížova 11 Vranova (Oborny).
V cesk. uior. pohoří: Mělkovice u Zdaru. — Sv. Kopeček n Olomouce (Sapelza),
rašelinná hika 11 ďrnovíra a (Iryfíova (Mik), kolem Roudna (Sehlosser a Rie^er),
u Berouna ((lans), na Fichllictm u Slřelné (Burí;hauser), luka mezi Velkým kosi-
nem a Rapolínem (Oborny). V jiliovýchodní části : kolem Uher. Hradiště (Schloi;!),
v příkopech lialě pod nádražím lizeneckým (Bubela), Vá])enky u Val. Kloboulv.
— Na jediu' louce nu'zi Bobrky a Vesníkem u Vsetína (Bubela), Svinec u No\-.
.hčína (Sa]>elza). Ve Slezsku: u Bloi;'otic (Kolbenheyer) a j. m., v Těšinsku ne-
zřídka, h) r»ářko poblíž í;ďáru (F. Kovář).

501X '"íO^. S. aurita X i'*^^"^ Wimm. Listy opakvejčité
až opak vejčitě podlouhlé, zpředu širší, se špicí namnoze nazpět
ohnutou a krajem slabě vlnovitě pilovitým, na líci řídce krátkochlu-
paté, trochu s v r a s k a 1 é, vespod šedozelené. Pahsty srdčitě vej-
čité. Jehnědy podlouhle vejčité. Semenník kuželovitý, jeho stopka

— 28:3 —

2~3krát delší žlázky. (Inělka kraťounká, s iDliznami často dvoukla-
n\'mi, přímo odstálými. Keř nízký.

V. 1-50— 3-00 )n. S. anibigua Ehrh., S. plicata Fr., S. incubacea
L. dle Fr., S. spathulata Schultz Starg.

ť iMilicii, k\ML'ii. Velmi poiidku. INIczi rodiři \ iiríkopecli Irair ii Bzeiice
a Ivolcm Vsolíiia Jiubťloii 1S81 pro úzeiní objevena.

C) Glaciales Koch. Kře nizoučké s plazivýin oddeiikcin. .Irlinrdy lui konci
li>liialýcli příslím rokem se prodlnžnjícíeli vél(''Vck.

503. S. herl>;K'ea L. (V. zakrslá). Listy okrouhle vejčité, tupé
neb uťaté, pilované, lysé, obak lesklé, síťkovitě žilnaté.
J e h n ě d y 5 — 10 květe, šupiny duté, brvité. Semennik lysý, krátce
stopkatý. Gnělka krátká, s bliznou dvouklanou.

Větévky 002 -O- 10 m dl.

"b Červen. Slěrbiny skalní a \ slerku nejvyšších hi-ebenn .h'seníka. beskové
l<ameiiy na l*radědn, na I\_'(ršíýnn a ve Velk. kolline (GralNnvski) I.

153. Pí^mliis Touni. Topol.

^4) Supiny jehned brviU''. Tyčinel< namnoze S. Mlad('' \ýboid;y mrlnaU'
neb ]»lsfnalé, mlaih' lisíy nelepkave.

504. P. all)a L. (T. bílý, linda). Listy okrouhlé neb okrouhle
vejčité, úhlatě hrubě zubaté, na výstřelcích též dlanitě 3 — 5 laločné,
vespod běl o- neb šedoplsťnaté, v stáří též olysalé a ve-
spod stříbrošed('' ; řapíky přioblé. Pupeny tence p 1 s ť n a t é, n e-
lepké. Šupiny jehněd prchavé, nestejně zubaté neb skoro
c e 1 o k r a j n é, rezavé, brvité. Tyčinek 8. Blizny namnoze
dvoudílné, žluté. Tobolky vejčitě kulaté. Strom s k o r o u šedou, po-
sléz roztrhanou.

V. 15 00 — 30'00 m. Listy hustě plsťnaté neb u /íj denudata, Gelak.
(P. canescens Aut. plur. non Sm.) posléz dosti lysé, vespod stříbrošedé

f? l!i-ezen. diilieii. Poříčí, vllikí' háje, boiišliiiy. Obecný v jižin'm a slředním
území a i jinde rozšířen: ješlě n Teplice \- .íeseníku (l'aul).

505. P. ti-emula L. (Osyka). Listy vejčité neb okrouhlé,
tupé neb krátce přišpičatělé, vykrajované neb úhlatě zu-
baté, stejnobarevné, později úplně lysé, na výstřelcích srdčité,
pilovité, šedochlupaté ; řapiky silně s obou stran smáčknuté, dlouhé,
lehce pohyblivé. Šupiny jehněd hluboce dlanitě stříhané, hnědé, šedě
huňaté. Blizny nachové. Strom, zřídka kei- s korou bělošedou, hlad-
kou, pupeny lysými a lepkavými.

V. 5-00— 20-00 m.

^ lUezen, didien. Lesy. meze, slráne. lvřo\i^ka. Obecný v rovině i v před-
hoří až do ziiačn('" \ ýše.

504 X '^>0'5« !*• ííl'>íi X tremula Wiium. Listy srdčitě okro u-
h 1 é, vykrajovaně ' zubaté, na líci tmavozelené, lesklé, vespod tence
šedoplsťnaté, posléz lysé, na výstřelcích nelaločnaté. Šupiny jehněd

— 284 —

zpředu nestejně stříhané, lesklé, hnědé, huňaté. Tyčinek 8.
Blizny 2 — 4dilné, žluté. Tobolky vejčitě kuželovité. Strom s pupen\
-tence šedoplsťnatými až lysými.

V. 10-00— 25-00 m. P. canescens Smith., P. hybrida M. Bieb.

ť Březen, diibeti. líáje, křoví, břeliy. V jižním území porúziui. Na Mora\ ř
a r>yji (Reissek), Liižánky v Hiiié, Rajhrad, kolem Sokolnic (Makowsky), Náměšf
(Roenier), Přerov a Chropin (Si-hlosser). Zdali všechna zde uvedená stanoviska
sem náležejí, nelze zjistiti, ponévadž není dokladu.

B) Šupiny jelméd lysé neb skoro lysé. Tyčinek 12 — 30. Yélve a lisly
lysé, pupeny a mladé listy pryskyřicí lepkavé.

a) Kúra mladších vétví kožovile žlutá, řapiky se >lr;ui smáčknuli''. Li>ly
Irdjliranné neb kosníkové.

506. P. iiigTa L. (T. černý). Listy trojhranně ve j čité neb
kosníkové, dlouze zakončíte, vykrajovaně pilovité, nebrvité; rapík
bez ž 1 á z e k. Jehnědy válcovité, krátké, šupiny dlanitě stříhané, lysé.
Tyčinek až 30. Blizny skoro přisedlé, široké, nazpět ohnuté.
Tobolky kulalé Strom s větévkami mladšími příoblými, slabě hra-
natými, kmen s větvemi rozložitými.

V. 15-00— 25-00 w. Blizny žluté.

ť l»uben. Lesy, luka, l)řeliy, u cest a silnic. Rozšířen a zhusta sázen.

* P. italica Much. (T. vlaský). Listy kosníkové neb trojhranně
vejčité, dlouze zakončíte, pilované, lysé, z mládí lepkavé. Jehnědy
válcovité; šupiny dlanitě stříhané, lysé. Kmen s přímo vě tevným,
jehlancovitým vrcholem, lysými a lepkavými pupeny, u nás
jen (5. V. až 3000 ni. P. pyramidalis Roz., P. fastigiata Poir.

1) ]>uli(Mi. Puxodem z Východu a ještč na Krimu domovem. U ňás zhubla sázen.

* P. moiiilifera Ait. (T. kanadský). Listy široce trojhranně
vejčité, na spodu uťaté neb slabě srdčité, brvité, řapík pod čepeh s 2
žlázkami. Šupiny jehněd jemně stříhané. Blizny žluté, přímé, dvou-
laločné, dlouze stopkaté. Mladší větévky korkovými žebry hranatí'.
V. 10-00—20-00 ni.

ť Duben. Původem ze Sev. Ameriky. U nás namnoze jen r^, zříflka sázen.

b) Větve hnédočervené, prioblé. ftapíky přioblé, nahoře žiálikovilé.

* P. balsamifera L. (T. balšámový). Listy vejčité neb p c-
dlouhle vejčité až elliptické, zašpičatělé, tupě zubaté, na spodu za-
okrouhlené, vespod bělavé se zřetelnou tmavší sítkou žilkovou. Šu-
piny jehněd stříhané. Strom s v e 1 i ký m i a lepkavými pupeny.
V. do 12-00 w.

1? Duben. Původem ze Sev. Ameriky, u ná> ])oří(lku \ zahradách, sadech,
u silnic a [)olokii sázen. Kolem P>rna, l)osko\ic a .lihlavy (Oboriiy), saily ^■ lia-
ěieíeh (Sjíilzner).

31. Řád. Moraceae Endl. Morušovité.
154. Morus L. 3I(n*use.

Květy jedno- neb dvoudomé v jehnědovitých klasech. Okvětí

— 28Ó —

41isté, na plodu zdužnělé. Semenník s 1 vajíčkem a 2 niťovitýnii
bliznami. Plod nažka.

* M. alba L. (M. bílá). Listy okrouhle vejčité neb přísrdčité, ne-
dělené neb laločnaté, měkké, na líci hladké, vespod roztroušené
srstnaté. Klasy pestikové asi zdélí své stopky. Okvětí po kraji lysé
neb trochu brvité; blizny bradavkaté. Plody bílé, červené, mdlé.
sladké. Strom s větvemi šedohnědými.

V. 6-00— 12-00 m.

ť K\('Umi. Píivodciii z Východu. (' nás zde onde prslováiia. Kdlcm tíriiu,
Olomouce, Šuinberka (Oborny), Kloliouk (Slcii^oij, Slavkova, Yysko\a, Kriunlova,
Tišno\"a. — Kolem Proslějoxa (Spilziicr), Znojma, Mikulova (Oborny). Návo.s
v Tučapoeh a Pruseno\ k iVii (Červinka), Vsciin (Buljola), No\ . .lirín (Sapotza),
koleni Mislku ((ioyela), kolem Belska (Baier), u Vidna\y. —

* M. nigra L. (M. černá). Listy vejčité neb vejčité podlouhlé,
zašpičatělé, na spodině namnoze srdčité, prítlustlé, nedělené neb ne-
pravidelně laločnaté, na líci velmi drsné, vespod mrtnaté. Klasy pe-
stikové vejčité podlouhlé, mnohem delší své stopky, neb skoro přisedlé.
Kraj okvětí a blizny srstnaté. Plody nakyslé a černé. Strom s vět-
vemi světle červenohnědými.

V. 5-00—12.00 m. Plody 2krát větší než u předešlé.

ť K\elen. l*u\o(lem z Yýcliodu, u nás sázena, leč ndeeji než předešlá.
l»osli liojně v okolí Znojma (Oborny), .^klrliniec u Kloboidc (Steiger), pořídku
v okolí Proslějova (Spitzner), Střelecký dvůr v Uh. Hradišli (Schlogl), kolem
Slrážnice. — U Yselína (Bnliela), u .Mislku ((iogela). V Belsku (Baierj a j. ni.

32. Řád. Ulmaceae Mirbel. Jilmovité.
lóó. Ulmiis L. Jilm.

Květy obojaké, okvětí zvonkovité, nachové 4 — 8- (nejčastěji 5-)
klané. Tyčinky 4—8 (obyčejně 5), před cípy okvětními. Semenník
s 2 čnělkami, na jejichž vnitřní straně blizny se nalézají. Nažka jedno-
semenná, okřídlená. Stromy neb kře s dvouřadými listy a opadavými
palisty.

A) Kvěly dlouzeslopkalé, převislé, křídla ellijilirká, lnn~ialě brvilá. Posh-anní
žebra lislu skoro všecka jednoduchá.

507. U. peduiiťiilata Fougeraux (1782) (Vaz). Listy vejčité neb
vejčité podlouhlé, dole nestejně šikmosrdčité, řapíkaté, dvakrát ostře
pilovité, na líci posléz dosti lysé, vespod hustě pýřité. Tyči-
nek 6 — ^. Rourka čnělková 2k r á t kratší než semeno, as zdélí
hlubokého výkroj 'm blizny. Strom s větvemi z mládí chlupatými.

V. 10-00 -20-00 m. U. effusa Willd., U. ciliata Ehrh.

t) Březen, duben. VUikc" lesy, břehy. V ro\ine a nízkém předlioří rozšířen,
zhu>la sázený. V éeskomorax sk(Mn pohoří porůznu ; \ jižní cásli od Náměště
a Ivančic dolu hojný (Oborny), Krizová hora u Huslop<"ce (Schierl), nero.ste kolem
Klobouk (Sleigcr), u Bzence ho Babela nenalezl. Kolem Nosi.slavi a Krumlova hojný.
Hojný kolem Proslějova, Dědic a 'J'ovačo\a n Lilovle (Spilzner). Kroměříž (Palla),

28(1

(lloiiiMiic (:Mik), ŠiiiiilHTk (Paiil). .\ii\. .liřiii (S;\|m'Iz;i). ii >lrcliiiri'. \ jMirlrí Oslni-
vic-c, ])ri OlcšiK- a j. \ ulóili iiiíslc(k(''ni (<Ini;cla). n Opavy a ii l*niicri\a ii Třšíiia
(Kolltciilicycr)^ ii \'i(liia\y.

Ii) K\My králce sl(i|ikal(', |)n'iiii'. Pdslraiiiii ži'lira lislii /. ncjxMši rá-li
vidliriialá. I'l(i(l vojčitý, z predii zadkroiililciiý. lysý.

50S. r. campestris L. (1753) (J. polní). Listy tenké, široce vej-
čité, zpředu širši, s velmi nestejnou šikmosrdčitou spodincu, špičaté
neb dlouze zakončíte, í^krát ostře pilovité, na líci lysé neb draslavé-
vespod na žebrech ± nirlnaté. Tyčinek o — 6. Rourka čněl ková delší
než pouzdro semenní, téměř uprostřed plodu položené. Křídla tenko-
blánilá, měkká, špinavě zelenavě šedá, skoro 2krát delší než u násle-
dujícího druhu. Strom neb keř s větvemi z mládí chlupatými, skoro
plsťnatými.

V. až 80-00 III. U. montana Smith (1808) Host. fl. Aust., víz A.
Kerner Fl. exs. aust. hung. čís. 264.

t? tticzcii, (tiibcii, lisly vyvinují se o S 1 1 dni i\v\\ r ne/, ii iiáslcdniícílin.
l.csy li(iriialřjšicli jiololi, kcrnah'' slráiir. V palinikarini' a |ii'i'dlinii idzšiicii. \ rn\ inr
|Hii-iiznii a lirz|Micliyljy jeti sázen. \' l(\ ěleně jililaN sk('' ne|i()Ziiaineiián. linjný kolem
Znojnia, \'i'aMn\a, 'l'as((\ie, Milviilov a, l\nniiln\a, na l'nla\ skýeh ki)|iciV|i a odhal
v lirněnsk(''ni kraji liiiieiu na se\er (Makowskyl. kuleni Ti>n()\a a Sloupu. —
Kri/,o\á liora n lluslnpeěe (Sehiiai). .lednuHi\e \ lesich draliansk(''li() liájeni>lví
a U Ilaěie (Spilzner). Nerosle koleni lizem^e, z<le onde kolem Welina (jínliela).
na .lavorině (lloiiiliy), l\olem Val. Klolioid;, ^ Ži\ý plol \ Tneapech (('ei\ ini<a).
Ve Slezsku: koleni 'l'ešiiia n liy^lizyi-e iKollienlicyci), na 'ruin (Kolnla). kolem
()pa\y a Vidná vy.

50Í). r. ií-lal)ra 3Iill. (J. lysý). Listy dospělé tuhé, příkožovité.
vejčité, s nestejnou, šikmo srdčitou spodinou, krátce přišpičatělé, 2krát
vroubkovaně pilovité, dospělé na líci lysé, dosti hladké a
skoro lesklé, vespod lysé neb skoro lysé. Tyčinky 3 — 4. Rourka
čnělková kratší než pouzdro semenní v přední tře-
tině plodu položené. Křidla tuhá, příkožovitá, bledě našedi-
věle žlutá. Strom neb keř s větvemi z mládí roztroušeně p ý-
ři t ý m i, pak lysými.

V. až 30'00 II'. U. campestris Aut. pl. non L.

h Březen, didien. LislnaU' Jiáje, lioiišiiny, kej-nalí' slráiie, \ ro\ine a pi-edliorí
až k r)00 w. rozšiřen. Hojný \c znojenisk(''m a liriiěn>l;('m i^raji. lak ]iod('l Znojma
a, odliid pod('i liraniee zemski- (()l)orny), lirno, ,\damo\. Klobouky (Sleiiici').
Byslíiee (Ohorny), kolem l.oiiiniee (IMuskal), t!osko\ iee (\iessi), liojiiý liolein Hlanslia
a v l<rajiiie i^rninlovslši' a kyjoxski'. — Hojný \ Proslejo\sku ave žlelieeli liá-
jeinsUi draliaii>k('lio (Spilzner). Kolem .lililavy zde onde pi-i silnici >ázeii a \ le>ícli
vlroušeii jako u \Valdllau^enll a Alleniairku (l{eieliardl), ii 'l'ií lip (IN>koniy).
ojediněle, kolem jlaeic pii silniei xcdiaieí do Telee, nerosíc kolem Slaxonie (Oliorny).

V severní Moravě: Ivolein lieronna ((lans), tioiidna (lťiei;(M) a l'neo\a (Selilossei).

V jitiovýcliodní části: kolem Kroměříže (1'alla), kolem Oloinouee, Slřeliu', Uli.
Hradiště (Solildi;!), a lese Máji a na Sv. Floriaiikii n lízenee (P.nhela), 'l'iiěapy
(Šlěpánek), Hukvaldy a Piiljor (Czi/.ek). Ve Slezsku : n Těšína a lilo-olir (Kollien-
heyer), Opaxa irrhaii).

— 287

(3) 5 u b e r O s a Elirh (spec.) Obyčejně ker s malými listy a vět-
vemi korkem křidlatými.

v jižní rásli roz^^iřcii, li'/ \i l'rns|('jn\ ;i (S|iil/.iici-) a \' (Ihořc ii Ki-oníř-
i-í/.c (1'alla).

33. Řád. Canabineae Endl. Konopovité.
KiMly :

fí) KvMciisU i |M'siik(i\ ('" iclnirddx il(', |MiZ(lrii šišl<i(\ ili', Ze siicliuiiiázdřilýcli
siliiř se zvcliriijícícli š(i]iiii, \ úžlalií (l\(Mi Aii|iiii 2 — .") k\ílkii, každý šiipiiiknu

(lnic nlicjalý. Kol šldllltox ilr lorcilý. 156. HuiHuluS.

h) K\Mcnsl\í |irslikii\c lisliial(''. laliialř klasiiali'. k\My iicjvin' po (hon

\' úžlabí lislii, každý s\ýiu pi)s\'i)\ilř s\iiiiilýiii lislciiciii ulialciiý. Kel l\()líiik(n ilř

pi-dl lý. 157. Canahis.

ir)(). Humiilus L. Chiiiel.

510. H. liipuliis L. (Gh. obecný). Lodyha otáčivá, hrbolatě dra-
slavá. Listy dlonhořapičné, srdčitě vejčité, dlanitě 3—5 laločné neb dílem
nedělené, hrubě pilovité, na líci draslavé, vespod se zlatožlutými žláz-
kami. Palisty dílem srostlé. Květy prašné ve volných, úžlabních
latách, pestíkové v krátkých konečných neb postranních klasech. Oddc-
nek plazivý.

V. až 5*00 w. Okvětí 6 květů bělavé.

ť Ccrvcii, srpen. Vllik(' kh>\í, poríří, ploly. (Ilifciiý v i-(i\iiiě i pi-rdhni í.
Zde onde sázen: jako koleni 'l'ěsan n KlolMudv (Slei^cr), n Kravská polilíž
Znojma (Oboray). V nejnovější době zakládají se s prospěchem mab' chuiebiire
koleni t*roslějo\a : jako ii Zešova, Doniainyslie, Slarmek, Lnkolína, l!ilovir. \ť
velkiMii u l*i-áslavie jioltlíž Oionioiiee a Tršie Idíže Přeros a (Spilzner). I*ěslnje m'
poi-ídkn n 1'acelliik, dří\'e hojně pěslo\án pod l!rádk<MU u 1'riisenovic (*'''i'\ inkal.

157. Cauabis Touni. Koiiopo.

511. ť. sativa L. (K. setá.) Lodyha přímá, jednoduchá neb roz-
větvená, přitiskle chlupatá. Listy vstřícné, dlonhořapičné, prstnaté,
5 — 7četné, lístky kopinaté, pilovité, nejhořejší listy často nedělené, n.i
líci draslavé, vespod žláznatě šedopýřité. Palisty prosté. Květenslví
úžlabní, pestíkové latnato-klasnaté, prašníkové vrcholíkovité, v konečnou
latu sestavené.

V. O-SO— 1-50 w. Okvětí 6 květů bělavé.

Q Oervenee, srpen. IMvodein z liiilie. Seje se na [lolích i \ zahradáeh
došli li'ijně, z hiisla i zdixděiije.

34. Řád. Urticaceae EndL Kopřivovité.
Hoíly:

a) Kvěly jedno- neb dvondoiné. (>k\ěh' prašných kvěhi 4 — ."xhlne, se
4—5 lyěinkami, peslíkovýcti 4lislé, 2 \ nější líslky menší neb žádni', xnilrní 2
na plodu zveliěeh'-, jej zakrývající. Bliziia ])iísedlá, hla\alě šlěliěkovik'i. Byliny
se žaliavými dihipy. ' 158. Urťica.

h) ivvěly niiiolioinauželiié. Okvěh' kvěhi prašných 4dílii(", s 4 lyěhdiaiiii,
peshkov('' Irubkovité, 4zubé. Čnělka kráiká s kťopácko\iUui bliznou. Prašníky
obojakýcli kvělii spriižně se vynirštující. Byliny iiežaha\<''. 159. rciťlBtayid.

— 288 —

158. IJrtica L. Kopřiva.

512. ^J. ureiis L. (K. palčivá, žahavka menší). Lodyha obyčejně
větvitá i s listy porůznu chlupatá a žahavými štětinami pokrytá. Listy
vejčité, špičaté, stříhané zubaté, vstřícné, řapíkaté. Květy
jednodomé, oboje na téže větvi v latách úžlabních,
namnoze kratších řapíku. Kořen jednoduchý, vřetenovitý.

V. 0-15— 0-45 m. Okvětí zelené.

(J) Kví-ten, řijcn. Rumiště, puslá iiiísla, zídky, návsi, zaiirady. V rovině
i iiicdiioři až k (íOO m obecná. Někdy i na hřebenech vysokých hor, jako
koliMU ocliranného domku na Lysé hoře 1881 (Oborny).

513. IT. (lioiea L. (K. dvoudomá, vehká.) Lodyha jednoduchá
neb slabě větvitá, přímá, hranatá i s listy krátce chlupatá, s vtrou-
šenými štětinkami žahavými. Listy srdčitě podlouhlé neb
s r d č i t é, dlouze přišpičatělé, hrubě pilovité. Květy d v o u d o m é
v latách úžlabních, posléz převislých, delších než řapík. Oddenek
plazivý, oblý, větvitý.

V. 0*40 — 1*50 m. Okvětí zelené. Tvar listův a odění velmi
rozdílný.

2|- Červenec — záii. IMoly, křovišlě, břehy, lesy, ])uslá misla. Obecná nělvdy
i v horách, jako u Křivťdio javoru i)od Žákovou lioroii a na l^ysé iioře přes
1300 m. U nás v ochudách:

/?} s u b i n e r m i s Uechtr. Rostlina kratičce a měkce chlupatá,
namnoze zcela bez štětinek žahavých. Listy vejčitě podlouhlé až po-
dlouhle kopinaté, ostře pilované, skoro lysé.

Slinná křoviště, vlhké lesy, porůznu. Karlouzy s Ivarmi základiiíui. lířcclax.
Val. Klobouky, u Tise ve Velk. Losině, v údolí horní '{'isé', Trausnic u l*elrovic.
ti Opavy pod Ovčíriuiu, .Tanovice, Rymařov, Bruíitál a j.

y) m i c r O p h y 1 1 a Hausmann. Lodyha silně větvitá. Listy 3- až
4krát menší než u tvaru základního a jako lodyha s jednotlivými ště-
tinkami žahavými porostlé.

Zřídka a ojediněle.

159. Parietaria Touni. Drnavec.

514. V. ofíicinalis L. (D. lékařský, bouchavec.) Lodyha přímá,
jednoduchá neb krátkovětevná. Listy střídavé, řapíkaté, vejčité
kopinaté až vejčité, k oběma koncům zúžené, celokrajné, brada vkaté
tečkované, na líci lesklé, skoro lysé, vespod i s řapíky a lodyhou
krátce chlupaté. Květe nst ví úžlabní strboulovitě ná-
hlou č e n é. 9 květy nečetné. Okvětí obojakých květů zdélí tyčinek
a asi zdéli listenův obalních okolo květenství.

V. 0'40— 0 80 ni. Listeny obalní zelené, okvětí květův obojakých
l)ělavé.

^j- Cerxcn — říjen. Křovišlě, nnnišlě, ploly, zdi, poríiznu a |iniize zdniiiác-
nělý. Na ruinišlícli a pldlecli kolem Mikulo\a a Lednice (Sclilosser). kdlein Tře-

•2m —

bové (Hasliiiger), kraj zaiuady ii Mi(-lialsk('' Ijiáiiy \ OIuiikuuú (.Makuwsky), iia
Kotouči u Stramberka (Sapelza a Czížck), na Ichiciki Kuloučc, pouze zavlečen
a uehojně (Spilzucť), poblíž IMundhollerovy barvírny v Nov. Jičíně (Sapetza),
na Knčhyui u Trojanovic a Javorníku (lýž). — \^c Slezsku: kolem Opavy
(Urban).

35. Řád. Chenopodiaceae Vent. Lebedovité.

Kódy:

I. K\My bťZ li>,l('ni'n iidi jen ^ s 2 lislciici, (»l<\"člí ziislupiijíciiui. Okvelí
bylinné. Kel kruhovilč luřcný.

A) Lodyha článkovaná, bczlislá.

a) Květy obojaké, někdy mnohonianžcIiK', do jamek kyjo\it('' osy klasov*'
ponořené. Okvětí nedělené, toliko skulinkou rozčísnulí', za plodu houbovité, nažku
uzavírající. Tyčinka 1 neb 2. liiizny 2. Kol kolem mouko\ilé'ho bílku.

160. Salicornia.

B) Lodyha nečlánkox aná, lislnalá. K\ěly jednodomé'. Semenník kolmý, se
stran smáčknutý, všech neli četnějšíeh peslíko\ý<b květu zakrytý 2, na plodu
se zveličujícími listenci. Onělky 2. (tkvěli prašii(''lio květu 3 — Sdílné, na spodu
s 3 — 5 tyčinkami.

a) Květy pcsliko\('' dvojlvarné', vedle liezok\ělnýcli kro\ kalých l(''ž neuuiohé
s 3 — 5 dílným okvětím, bez krovek a ro\uo\ázným [ilodem. Krovky mezi se-
liou úplně prosté, dolními kriiji ku stopce kxělní jako ^biliající křídlo přirostlé.

161. Atriplex.

h) Květy peslíko\(> slejuol\arn('. \šecky liezok\ ělm''. o 2 kro\kácli, s kol-
mým plodem. Krovky na dolejšim kraji \'e>polek \ íce m(''ně sroslh'. leč po stopce
nesbíhající, dělajíce taštičku, na j<'již dně n;ížka sedí. 162. Schizotheca.

C) Květy dvoudouK-. Okxělí pesliko\ých květu 2 — 1 zuIk', liez listencaw
a) Květy v klubkách, klubka prašiiiko\á \ naliých klaseeii, jejich okvětí

4 — 5 díhu', s 4 — 5 tyčinkami. pes|iko\á ližlabní -- oksělím 2 — 4 zubým.
ztvrdlým, plod zcela uzavírajicim. cnělky 4. 163. Spinacia.

D) Květy obojak(' bez li>lencn, ^ ok\ělim 1 — .">. řiděeji 2 — 3 dílným,
jMiinetáiu'm tyčinek \' jednollixýcb kxělecli \řy. mnohomanžehii'. Kliček v semenu
kruhovitý kolem tiílku.

a) K\ěly ol:)ojak('. IMod srostlý s <l(j|ej;kem ."xliluidio okvěli, \řž květy
každébo klidiíčka nejdoleji vespolek sroslb' a do kroužku semeiiuík obkličujícího
veiknuié. 164. Beta.

J>) K\ěly obojak.-. zřidka. miioliomaiižebK^ na klubičku prosté, semenník
s okvělím nesrosllý. 4'yčinky na dně (jk\čli |>řirost!('.

a) Květy obojaké. (tkvěli na plodu zveličeb'. šfa\ nalě dužnaté, zbarvené,
bez přívěskův. Semerra kolmá s eliiiipla\ ko\ ilým okxělim. 165. BUtum.

.3) Okvětí naumoze .'xlilni-. na iHudu bylinné^ neb sotva trochu zdužnělé,
liez hstencuv. liiizny 2. ziidka 3 — ."). i.rosU'. Semena rovnovážná neb kolmá,
s osemením chruplavko\ ilým. K^'^- Chenopodium .

■;) Okvětí 5 klanné, ušty jela, na hřbetě pod koncem s příčným přívěskem.
Aluno obojaké kvěly pometáním tyčinek lež peslíkové. Rlizny 2. Nažka na
konci vtiskla. Semeno rovnovážné, s l>lánovilým osemem'm. 167. Kockici.

II. Každý květ s 2 lislenci, ok\ělí sudiomazdiili' neb bylinné.

11)

2t»0

a) Kvřly iiaiiiun/,c |)(i :\ \ ii/.lahi li>|ii ^kluhcíK'. uliojaki'. zřídka |miiiii'-
láiiiiii lyčinek iu>>líkn\ .•. H-^Iimicc malí' -MiUa ziiah'. ()k\rli .'xlílm''. usly \r\\n licz
pvívf-sku, tlu^^ř, (lii/iialr, nažkii na konci iicli jio slraiiř sniárkiiiiliiu pn^h'/ nza-
vírajici. 'ryí-inek 5. líliziiy 2 — 3. Klií-ck \ xmhciií \ jahu- loxiiiř zá\lll<M\iiř
stořoiiý, bilok sjídrý. \ iiř kliřkii a jím \ 2 řásli rozdřiciiý. 108. Sucieda.

h) KvMy oli(ijal<(' --c zi-clclnýiiii ÍÍsIimuí a okxřlim r)li>|ýiii. Jjslky ok\řliii
na hiiiclí' s přicnýni liláuox ilýni ucli kýlmilýni příx tSkciii. '1'yrinck o zi' dna
okvMi. Seniciin liczbílcrni'. io\ noxážm'' ^ lilán<i\ ilýin iixMncníni a klíčkem >n>n-
l.uvik-' lo.Vným. Í6'.9. Salsolo.

1()0. Salkornia Tourii. Slaiiorožec.

515. S. hei-baeea L. (S. bylinný.) Lodyha přímá neb položená,
vstřícně větevnatá, bylinná, dužnatá, bezlistá, lysá. Články válcovitě
opakkuželovitě , na konci s mázdřitým , dvouklaným okrajem. Po
každé straně článků 3 do trojhranu postavem'' kvítky. Semena hladká.
Kořen vřetenovity.

V. 0-10— Oo5 111. S. europaea L, S. annua E. B.

(0 Srpen, záři. Slam' |Midy, \yscld.' ]ii-ik(i|.y. |ia>l\iny. 1'nruznn \ jižní
-Moraxě. V [li-ikopccii a na xllikýdi nuVlcch mezi .Měnini-m a Zacany |.\iai<n\v-
sky). Imjný v |iiíkn]tii n Iralř u I (u>l()pf>čc (Schierl). pi-cliujný n Criře (Wiesiii-i).
u Tcrcziiva. — Mezi .\osišla\í a Zajcríni a linjný \c >lanýcii jamácli mezi
Zajerirn a nádražím |li'rlilrilz|. mezi iMnohnlrrm a (inleiďeldem (l!ei>>ek) a ko-
lem Novéhii Picruva (líipper. )

IGl. Atriplex Touni. LolHMla. (Atriplox Séct. Euatriplex G. A. Meyer.
Dichospermum Dumort )

51G. A. nitoiis Sclikuhr. (L. lesklá.) Lodyha přímá, větvitá, větví
přímo odstálých neb rozkladitých i s listenci hladká neb pomoučená.
Listy řapíkaté, srdčitě trojhranné, hořejší trojhranně podlouhlé, cho-
botnatě zubaté, toliko nejhořejší v latě někdy k o p i n a t c
a celokrajné, spodní a prostřední se spodinou uťatou neb hrálovitou
a jako předešlé na 1 í c i z e 1 e n é, lesklé, vespod š e d o- n e b
b ě 1 o I u p i n a t é. Květy v klubíčkách: krovky plodní vejčitě
kosníkové, krátce přišpičalělé, celokrajné, se síťkou žilkovou.
Stopečka plodní vícekrátkratší než nažka.

V. O-oO— 1-20 w.

Q Cervenee — záií. limni-lě. piik(i|iy. ee>.|y. kinvi-le a liii'liy. \' >liedni
a jižní čásli rnzšiřena, až obecná. \ lirněn>kem Isiaji : ii Hrna. Alenina, liaj-
liradu a Straeliolina (Makowsky ) I. kolem Lomnice (rin-~kal). I\aněic (Scliwoederl.
na náspech tratě mezi lirnem a lli-echní ěaslo |)i-eliojná (íieisx-k). kolem Klo-
bouk a. Marlinic (Sleii;er). ii Hor. Hojanovic (Schierl). Xikolřice n llnslopeče
(.Mívknwsky), Karlonzy, Cernovice, Sokolnice. Telnice, (Injezd. Sla\ ko\ . Vyškov.
Kostelec n Kyjova, Kobylí, Terezov. — \' l'roslějovskn : \ Olšaiiecji u lnění
slronliy rnezi Vej.šovicenii a Kelcicemi hojná (Spilzner). \'e znojem^ki-m kraji :
koleni Znojma, Hotlonie, Hrnšovan. .fevišovic, .Mikulova a odhid do líicdavi
(Oborny). Koleni Olomouce (Mik). V jihovýchodní čású : neziídka kolem Kro-
mftřížt!, zejnni;na jni .Vloravě, (Palla), n Jarošova (Sapelza). n lízenic a odind až
ku Kyjo\n (Huhela a Spilzner) a Cejči ( reihhllz). Iiolialec, Slrážnice. ("h. iWod.

2?)] —

\'i' Slezsku: |iu(|i'| líialky ii llřlska (líaicr). dlr MajiTa a llipliicra dovli hojná
II (l|ia\y.

* A. Iiortcnse L. (L. zahradní.) Lodyha pntná, větvitá, i s krov-
kami hladká neb pomoučená. Listy řapíkaté, trojhrannó neb trojhranně
podlouhk', chobotnatě zubaté neb skoro celokrajné, zašpičatělé neb
špičaté, se spodinou srdčitou neb hrálovitou, obak dosti stejno-
barevné, nelesklé, hořejší v latě podlouhlé, celo-
krajné. Krovky okrouhlé, tupé neb zašpičatělé, celokrajné, sítkoví tě
žilnaté. S t o p e č k a plodní asi z d (> 1 í n a ž k y.

V. 0-60— 1-50 m.

Q 0<'i\cii('i září. rii\(nliMu ze slh>diií Asie, zilc nmlc [iřs|i>\ áiia a |mi-

rídkii zili\iM-ilá. \' jižní řášli kraje liriiěiisk(''liii (Alakowsky), IíhIimh Klnlhink
(Sleiycr), n Oshuaii (Tkauy), Znojmu (Ohoniy), ii ['roslejova (S]iUziier), ii Telře
a Hystřiee ii. I*. — ■ T' Kroměříže (Palla) ve vesnuíeli kolem riierskélio Hradislě
(Šchlo!;!), kolem Šmnherka (1'anll, Zde onde |.n plol<'c|i ii Míslkn ne^lále
(Goíi-ela).

102. Sťhiz<>theea C. A. 3Io,v. Lebedka. (Atriplex Séct. Teutliopsis

Dumort.)

Stejnotvárnosť květů pestíkových a velmi odchylná podoba krovek
mne přiměla, že jsem za příkladem slovutného badatele Dra. Lad.
Celakovského tuto skupinu od předešlé oddělil.

A) Krovky |ilodni liylimK'. celým >|H)dním krajem sroslli',

517. S. hastata ('elak. (L. střelo vitá.) Lodyha položená neb
vystoupavá, zřídka přímá, rozkladitě větevnatá. Listy řapíkaté, spodní
často vstřícné, trojhranně s t ř e 1 o v i t é, na spodině rovnovážně
uťaté neb i srdčité, s laloky odstálými, celokrajné neb chobotnatě zu-
baté, jen nejhořejší k dolejšku zúžené, kopinaté
zelené neb vespod trochu šedolupinaté. Krovky skoro trojhranně
špičaté, celokrajné neb zoubkaté, s nezřetelnou síťkou žilek
hned mnohem větší nežnažka [«) macrotheca Gelak.. tvar
rozšířenější], hned sotva větší nažky [/?) microtheca Gelak. A. micro-
sperma W. Kit.]

V. O 25— 0-80 m. A. latifohum Wahlbg.

Q Červenec — září. limnišlě, česly, křovišlě, příkopy, (lořičí, rozšířena v ro-
\ine, v předlioří řidčeji. \' Iniienském kraji obecná (.Makowsky), hojná \- ojcoli
\ yškoNskiMii. lmslopeČNk('m a kyjovski-m. porůznu v okresu krumlovsk('m a ho-
douínskíMn. ilojuá \ proslějov>k('m kraji (S[iilzner). V nížinách znojeinsk('ho
kraje (Olioniy). Kolem Olomouce (Mik), hojná kolem Kroměříže (l*alla). Kolem
Těšína (Wimmer) a Vidnavy. I' nás \ odruilácli.

/?) microsp erma W. et Kit. (spec). Listy střídavé, zřídka
stříčné, zelené, hladké, jen z mládí pomoučené. Květenství husté neb
latnaté. Krovky zdélí nažky. A. viridis Nlr. jako var.. A. latifolium Sm.
A. deltoideum Bab., A. ruderale Wallr.

Posli rozšířiMia, V krávnýcli jedincích \ le-i,h kolem 1'ískn (jíiihela).

292

-/) i n c a n a Neil. Listy střídavé neb též vstřícné obak neb aspoň
vesjDod husté pomoučené neb šedolupinaté. A. oppositifolium DC,
A. Sackii RoMk.

Ve sl;iiu'" pudě velmi ]Miií(lkii : Mriiiii. Kdhyli a ('cjr (Mak(iw>ky).

518. S. patiila Celak. (L. rozkladitá). Větve lodyhy rozkladité
neb vzpřímené. Listy řapíkaté, vejčitě kopínaté neb kopi-
n a t é, k dolejšku klínovité zúžené, dolejší často hrálo vité
s laloky ku předu namířenými, hořejší neb nékdy všecky
kopinaté až čárkovité kopínaté, celokrajné (f, angustissima W. Gr .
trávo- neb šedozelené. Krovky střelovitě kosníkovité, celo-
krajné neb zoubkované a jako listy a lodyha méné neb více šedo-
lupinaté.

V. 0-25 — r20 1)1. A. angnstifolium Srn. Dietr. fl. boruss.

0 CcrN i'iii'( záři. I'll^lá iiiísla. ]m}1('. (■i'>ly. návsi. V roviné i přcdhoři

nhccllá.

51Í). S. ol>loimif(>lia ťelak. (L. podlouhlolistá.) Lodyha přímá
větví krátkých, přímo odstálých. Listy řapíkaté, k dolejšku klí-
novité zúžené, dolejší vejčitě kopinaté až hrálovité, s laloky
a zuby ku předu namířenými, prostřední a hořejší kopi-
naté až čárkovité kopinaté, celokrajné, namnoze jako
krovky a celá rosthna hustě šedolupinaté. K r o v k y plodní vejčité
neb kosníkově vejčité, dole zaokrouhlené, skoro celokrajné.
výjimkou některé hrálovité.

V. 0-55— 1-00 III. A. oblongifolium W. Kit.. .A. tartaricum Koch.
nec L.

0 Července. M-pen. Jako ]ired('>lá. (ilieeiiá v jižní .Moravě, jinde
\i'hni pondku neb vůbec schází. V brncnsk(Mn kraji od Urna dolu až k hrani-
' cíiH zemským (ÍNlakowsky), u Ouje/.da (Ripper). Sla\ki>v, Cejc. Kobylí, Kyjov,
liřeclav. Selce. — Y okolí proslčjnvském : u Snn'žic, Žesdva, Vejso\ic a jiude
hojná (Spilzner). Ve znojeniski-m kraji: kolem Znujma. MillVouna, Síracholie,
.larnsla\ic, Hodonic. Hnisuvan a ndind až k hranici zemsk(''. jako kolem Polavy
(Oborny) a kolem .\likulo\ a ( rei-lihilz). IM-i colách a \inicícli kolem Fízence,
(linbeia).

7>)Kro\ky plodin u|iros|red až blízko ku kraji chi'upla\ ko\"ilč zlxrdlé. liMave.

020. S. tartarica ('<*lak. Lodyha od dolejška rozkladité větev-
natá. Listy řapíkaté, dolejší trojhranně vejčité, hluboce nestejně
c h o b o t n a t é. hořejší kopinaté, celokrajné, špičaté neb tupé, na líci
kalně zelené, hladké, iiékdý pomoučené, vespod i s krovkami střibro-
šedě lupinaté. Klubka květní v c h v o s t o v i t ý c h, t e n k ý c h,
nahoře nahých a s m ě s t n a n ý c h, 1 a t o v i t é sestavených
klasech, hořejší jen prašné. Krovky kosníkovité. tudíž skoro
do ]-)ů\ délky srostlé neb též trílaločné, namnoze z u b a t é.

V. 0-25 — 0-60 ni. Klubka květní voskově žlutá. A. taitaricum L..
A. laciniattmi Presl, Koch et pl. aut. non L.

293 —

Q CcrvciiCL-, Mpcii. lluuúšlě, návsi, ploty, cesty. V jižní čásli olieciiá,
jinde siliázi neb pouze zavlečena. Obecná kolem Brna (Tkaný), u Oujezda (Rip-
per). koleni .Měnína a Kobylí (Schlosser), Zaječí (Uechlritz), Terezo\', Velk. Pavld-
vice, Sakviee, Slavkov, Vyškov, hojná kolem Kyjova. — U Kostelce, Smržie,
Pťoslejova, Vrahoxie a Určic hojná (Spi(zner). Ve znojemském kraji: kolem
Znojma, Mikulova a Polavy (Obornyj, neroste kolem Xáměslě (Roemer) a již ko-
lem Oslavan a odUid až k hranici zemské (Oborny). Hojná při silnicích a na [lolíeli,
zejména směrem k \n\ř ulici a k Hradní liráně u Olomouce (Mik), Štěpánov
u Olomouce (Spilziier), Vážany u Kroměříže (Palla), kolem Bzence a (Jejče (Uecli-
Irilz), ojedinělá kolem -larošova (Sapelza), Piohaďc, Slrážnice, Radejov, Hroz. Lhola.

521. 8. rosea Celak. (L. růžičkovitá.) Lodyha přímá, od dolejška
rozkladitě větvitá ajakolisty a krovky plodní šedobíle
1 u p i n a t á. Listy krátkořapičné, dolejší trojhranně neb kosníkově
vejčité, nestejně c h o b o t n a t ě zubaté, hořejší vejčitě kopinalé,
skoro celokrajné. Klubka květní na větvi oddálená a li-
steny podepřená, jen nejhořejší směstnaná abez-
listenná, z největší části obojpohlavná. Kro^d^y plodní skoro
trojhranně, tudíž jen do Y^ celé délky srostlé, zubaté, na střední
části nikdy s příčnými, hřebenitě zubatými přívěsky.

V. 025 — 0-75 ni. A. roseum L., A. album Scop.

Q Červenec, srpen. <'esly, puslá mísla, ploly, návsi. V slřední a jižní
čásli rozšířena, jinak poskrovnu. V lirnenskíMU kraji od P>rna na jiii až ku lira-
nicím zemským, jako kolem Karlouz !, (Jliirlie !, Rajhradu !, Měnína a lilučiny
(Makowsky), kolem Nenovic, Moutnic, podél náspu tratě od Brna až do Břeclavi
(Reissek), mezi Obrany a Bílovicemi (Uechlritz), liojná kolem: Ivančic (Scliwoeder),
hojná kolem Hustopeče (Schierl), Klobouky (Steiger), kolem Kobylí (Schlosser),
u Cejče a jinde v jižní čásli (Oborny), u Oujezda (Ripper), Sokolnice, Mal. Hosli-
hrádky, Slavkov, Vyškov, Lanžhol, Pošlorna, Kyjov, Slrážnice. — V Proslějov-
sku : u Smržic, Cechovic, Moslkovic, Určic a Kostelce (Spilzner). Ve Znojemsku:
u Náměště (Roemer), Krumlov, Mikulov, Polava, Slracholice, Jaroslavice, Hrušo-
vany, Hodonice, Znojmo a j. (Oborny). U Šlěpánova (Spilzner). V uher. hradišf-
ském kraji: u Chropína a lomy u Těšnovic u Kroměříže (Palla), ojedinělá kolem
Jarošova (Sapelza), ojedinělá kolem Bzence (Bubela) a hojná na zdích v Riisavě
(Slol)oda).

108. Spiiiaeia Tourii. Špenát.

* S. oleraeea L. (Š. zelní.) Lodyha jednoduchá neb větvitá
a jako listy měkká, travozelená. Listy dlouze řapíkaté, podlouhlé neb
trojhranně hrálovité, hořejší též celé. Květy klubkaté, prašné v nahých
úžlabních neb konečných klasech, pestíkové v úžlabních klubkách.

V. 0-30— 0-45 m.

(3 řiž Q Kvělen — podzim. Původem z Východu. V kuchyňských zahra-
dách zhusla pěstován. U nás ve 2 odrůdách.

a) inermis Mnch. (spec). Hořejší listy podlouhlé, na dolejšku
klínovité. Okvětí skoro kulovité, bezbranné.

b) s p i n o s a Mnch. (spec). Hořejší listy na dolejšku namnoze
hrálovité. Okvětí skoro trojhranně, 2 - 4rohé.

294

lU. Beta Touni, ťvikla.

'■'' l\. ful,^•a^is L. (Burák, cukrovka.) Lodyha přímá, hranatě
brázditá, větvitá, lysá. Listy vlnovitě vykrajované, dolejší vejčité, tupé,
v řapík sbíhající neb přísrdčité, hořejší vejčitě-kosníkové neb podlouhlé;
špičaté, krátkořapičné neb přisedlé, nejhořejší kopinaté. Květy po 3 — 5
spojené; klubka v tuhých, latovitě sestaven3'ch, listnatých klasech.

V. 0-50- 1-50 m."

O '' CD *-"''i'\ <'>!''*■ — Ziiri. Z jilm. lidjíK'' iia imhVIi |ir>l(i\áiKi. (lužiiali' l\ii-
řciiy slouží k |iri|ira\ n\ ;'im' nikrii a |Hi>kyluií iiici (Inliyll^ii. V nás \i- (l\i>ii
ixlrůdách.

a) Cicla L. (spec). Kořen válcovitý, tlustý, poněkud tuhý
Řapíky a střední žíly přízemních listů často dužnaté.

h) Rapa Dumort. (spec). Kořen řepovitý, dužnatý, cukrnatý,
uvnitř bílý, neb též žlutý a červený (Burák neb červená řepa). Z této
odrůdy připravuje se cukr.

W)'). lilitum Touni. Žmiiida.

* 15. viraatum L. (Ž. prutovitá.) Lodyha přímá, brázditá, až ke
konci listnatá, větvitá. Listy řapíkaté, kosníkově neb trojhranně po-
dlouhlé, na spodu khnovitě zúžené, hluboce chobotnatě ostře zubaté,
lysé, nejhořejší skoro hrálovitě trojhranné. Klubka květní všecka
úžlabní, oddálená. Okvětí namnoze trojdílné. Plody štávnatě duž-
naté, krvavě červené. Semena po kraji tupá, žlábkovitá.

V. 0"15— 0*50 w. Květy zelené. Chenopodium foliosum Aschers.

(2) CiTVcner, srpen. Z jižní E\ roiiy. Zřídka prsl(i\aná a ji'šl('' řidčeji zdivn-
rllá. hrulidy ti Ziiujnia (( Miorny ).

•^ B. eapitatum L. (Ž. hlavatá.) Lodyha nahoře bezlistá,
tudíž hořejší klubka v klas splývající. Listy Shranně hrálovité,
na spodu uťaté, zubaté. Střední květy 4— 5četné, postranní s okvětím
třídílným a 1 tyčinkou. Semena ostře hranatá, ostatně jako předešlá.

V. 0*15 — 0*50 III. Květy červené. Chenopodium capitatum Ascher.

Q ČervíMi — srpen. Z jižní Evropy. Zřídlía pěslována a zdivočilá. Zde
ondr v )irnenskéni i^raji (Makowsky).

lOO. ('h(Mi<)po(liuiu Touni. Merlík.

A) Ai;alopliyliiiii Maij. Tand. liylmy nmoliolelé, poniuučené, puněkud žlá-
znale lepkavé. INleehýřky slopkalé, později částecnč opadávající. Semena všecka
kolmo poslavená, ^ ok\elí .sklaném, .jiaužnéni. Kel kruliovilý.

')'Z2. rU. Ixníus Hoiiriťus L. (Všedobr.) Lodyhy přímé, jedno-
duché neb trochu větvité, na oddenku postranní. Listy dlouze řa-
píkaté, hrálovitě trojhranné, vlnovitě vykrajované, zřídka
zubaté, hořejší kopinaté. Klubka v husté, c h t o s t o v i t é latě.
Semena lesklá, tupohranná. Oddenek vřetenoví tý, rozvětvený, tlustý,
dužnatý, vícehlavý.

2;t5

V. 0-20- 0'50 m. Květy zelení'-, \vv. u všech následujících. Bliturii
bonus Henricus Rchb.

f? K\Mrii — sr|t(Mi. riiiinišlO'. <'<'sly, /.di, ná\M. |'l<''y. Ilujiiá v cel)'!!!
ilZciuí ;i/ |ii'i"- SIHI w. iiMxdy i \ li(ir;'i<'li. j;tkn ii;i ImImu-Ii. Kiirliyiir |i(p|ilíž
liifliciic ((Midinyl. II l!yiiiai'(i\ ;i.

B] ('ll(•M^Jl^(li;l^l^lllll .M(H|. 'r;ill(l, líyliny jiMlhnlcIi' s kurcliriU \ řclciu i\ i-
lýiii- iilizny l<i;ill<i'. Sciiiciia \Nrrl\a iidi as|inii iicjlinii'i;í \ ka/,il(''m kliiliUii
iii\ ii<i\ ážn:'i, \ (ik\i''lí .") klanem, .') niiižiiciii : >ciiii'na knhiiá, jsdii-li \iiln'c jaká,
nalézají >!• \ iik\rli 2 ;> klaiM'iii. I .'> iiiii/.immii. Měcliýřky pMsfdli''. Klír<'k
\ -.('iiieiiii !\riilin\ ilý. líyliny |i(iinniici-n('' iiel. Iiu|i>. jen slirovnř klkiiU'', Icř iir-
i-hlii|ial(''.

a) Lisly na (lnlcjškii srdrili'. Slupky k\cli'nsl\i |Mip|-avcni''. ok\MÍ jakn/
I M^^laliií rásli skíiro zcela lyM'.

52o. ťli. liybriduiii L. (M. zvrhlý.) Lodyha přímá, větvitá. Listy
veliké, řapíkaté, troj hra nně vejci té, hrubě chobotnato-zubaté,
dlouze zakončíte, stejnobarevné, lysé. Květy k 1 u b k a t é, v k o-
nečné, rozklad i té. skoro bezlisté latě. Ušty okvětní nekýlnaté.
Semena málo lesklá, vypí cháně tečkovaná.

V. 0'40— 0'80 III. Zapáchá durmanem.

Q ('crvcni'! — -září. .Mt-zc, rule, zálKniy, piislá inísla. Hnjný \- lovinř
i \- iiízk(''in piíMlhdií až d(i '.VÁ<^ lil. Oliccný \ slicdní a jižní Moravé. Porůznu
u .lihla\y (INikorny), u \i\\ó lííšc a l!alkii\a. IMcidn a l,il(i\('l (Spilznor), Šum-
licrk ďaiil). Schází \ ridolícii .Jeseníka (Olidrny). i' Knuneríže (Palla), na Javn-
iíne (llnliihy). lii-eli lín^axy n ll(ilešo\a, Tiičapy a Pniseimx ice (Červinka),
líiisaxa (Slnlioda). .\ii\. .ličin (Sapelza). Ilnz>ii-en \ Těšíiiskn (Knllicnlicyer)
a \'idna\sl;u.

})) Lisly \ hipík zriŽeiK'. (Ky k\ěleii>l\í a uk\elí liladki'. nepiiprášeiU'.

('.) kisly eelulirajíK', zcela liladkí'.

524. (1i. ])4>lysjKM*imiiH L. (M. mnohosemenný.) Bylina hladká.
Lodyha vystoupavá neb přímá, obyčejně od dolejška rozkl;iditě větvitá.
Listy dlouze řapíkaté, namnoze tupé, v e j č i t é neb v e j č i t ě
]) o d 1 o u h 1 é, hořejší podlouhlé až k o p i n a t é, tupé neb
š p i č a t é, obak stejnobarevné, lysé. Květy k 1 u b k a t é, ve v o 1-
n v c h, b e z 1 i s t ý c h, h r o z n o v i t ý c h neb v r c h o 1 i č n a t ý c h
latách. Okvětí na rovnovážném plodu otevřené, nekýl-
nat(''. S e m e n a 1 e s k 1 á, č e r n á.

0 Oer\enee — záií. Zalnady. rule. rilmry. piíknpy. lnNdiy. lioZsíren
\ celi''ui území.

V. 0-25— 0-60 m. Listy tenké, často načervenah', vzrůstem Al-
bersia blitum podobný, leč květy jeho malé a semena snadno vypa-
dávající. U nás též odrůda:

§) a c u t i f o 1 i u m Kit. (spec). Bylina světle . zelená. Lodyha
přímá, méně větvitá. Listy namnoze zaspičalélé. Klubka květní obyčejně
v úžlabních bezlistých lichoklasech.

Hidceii. S l\ai-em základním kok-ni lirna. Židlocln.x ic ZnMjma (OJMirny),

yf)6 —

Jťdovnic, Bojkovic; na Hloučele u Pioslrjova (Spilziier), <')li)iii(iiic. ItMiicliov
lK)blíž UiiL^va. — Hranice (Sehlosser).

/?) Listy ťholiolne /iiliah', zúženi- \- řapik nalmie široce ki'idlalý. obak
slejnoliarevné, leskh''.

525. Cil. rubním L. (M. červený.) Lodyha přímá, zřídka polo-
žená neb vystoupavá, často červená neb aspoň červené pruhovaná,
i s hsty a okvětím hladká. Listy řapíkaté, kosníkově troj-
h r a n n é neb v e j č i t é, namnoze h r á 1 o v i t ě t r o j 1 a 1 o č n é,
lesklé, zcela lysé. Klubka husté směstnaná, v složených klasech,
jichž poboční klásky s malými listy. Vřetena klasů křídlo-
vitě rozšířená. Konečný plod každého klubka rovnovážný, ostatní
kolmé. Ušty okvětní kýlnaté, plod zcela zakrývající.

V. 0"20 — O' 70 m. Květy nazelenale načervenalé až krvavě červené
a jako červenohnědá lesklá semena velmi malé, Blitum rubrum. Rchb.

Q Červenec — říjen. Břehy, vlhká role a příkopy, niísla zapla\ ováná,
rozšířen, niísly hojný. V Iniienskéni kraji: Brno (Makowšky), Adamov (Tei-
nier), Lonniiee (1'luskal), Klobouky (Sleii^er), od Brna přes Rajhrad až k Břeclavi
a SU'ážnici rozlronšen. TI Nániěslě. (Roenierj a i v oslalních ráslech ziiujcni-
skélio kraje rozlronšen, až ojieený. jako kolem Znojma, Hrušovan, Shachnlic a
na j. m. (Úborny). V kopce Sv. .Tana u .lihlavy (Beichardl). U CeriioNÍra,
|K>bHž^01omouce (Mik), u Troudné (Rici^er). Y jihovýchodní části: u Išroměřižc
l»ořídku :^mezi chmelnicí a cestou do Rataje (Palla), kolem TJh. Hradišlč (ScIiIoí;'!),
při Moravě a za nádražím u Tízence (Bubela), při břehu Rťisavy a j. u Idole-
šova hojný (Cerxinka), při silnici u Nov. Jičína, kolem Fnlneku, Rožnova a ITu-
slopeče (Sapetza). V Tčšinsku (Kollienheyerj a na j. m. \e Slezsku rozšířen.

/3) crassifolium Róm. et Schult. Lodyha i s dlouhými
prutovitými větvemi položená. Listy trojhranné až hrálovitě kosníkové,
chudě zubaté až celokrajné. přitloustlé.

Na slané pude pořídku : kolem Hrušovan, Měnína a Kobylí (Makowšky),
kolem ('\'jče (Kržisch), v |iískn rytmika Okareckého u Xámešle (Roemer).

536. Cli. ui'l)icum L. (M. městský.) Lodyha ztuha přímá, větvitá
i s listy a ušty okvětními hladká ne b jen z mlá d í tro chu po-
moučená. Listy řapíkaté, trojhranné- až kosníkově po-
dlouhlé, zašpičatělé, chobotnatě zubaté, nejhořejší
též kopinaté. Klubka řídká, v klasech ztuha přímých,
jednoduchých neb složených, jichž hořejší postranní klásky
bezlisté. Vřetena klasů nerozšířená. Okvětí 5klané, jeho ušty bez-
kýlné, plod nezcela zakrývající. Plody všecky rovnovážné.
Semena lesklá, po kraji tupá, jemně tečkovaná.

V. 0-35— 0-80 m. Lodyha namnoze jen na dolejšku větvitá :
listy přitloustlé. Dle hloubky chobotů a délky zašpičatělých zubů roz-
lišuje se v odrůdy:

<',) delto id eum Neil. Lodyha ztuha přímá. Listy veliké,
trojhranné, na spodu skoro rovně uťaté, namnoze měl-
čeji vykrajovaně zubaté. Gh. melanospermum Wallr.

— 297 -

/9) r h O m b i f O I i u m Miihlenb. (spec). Listy kosníkově
podlouhlé, v řapik šikmo skrojené. namnoze hlouběji chobotnatě
zubaté. Bylina méně tuhá, klásky více odstálé a malolisté. Ch. inter-
medium M. et Koch.

Q Červenec — září. Piiiinišlč, zdi, jiloly, ccsly, |)nko|)y. Y roviiu' a.
pahorkatině rozšířen, v příMlhoří sdíází. Xcrosle v jihlavskí-iii kraji. V briiřii-
skéin kraji zejin(''iia xmí \sích došli rozšířen (Makowslcy), jalco u Kolioulox ic.
Sokolnic, Oujezda ald. — - Klobouky (Sleii;cr), Sla\kov, Vyškov, Cejč, Kobylí,
Velk. Pavlovice, Polavské kopce, Břeclav. — V Krubřir a Určic u Proslějo\a
(Spi(zner). Ve znojemskéni kraji hojný, jako kolem Znojma a odlud dolu (Úborny).
Kolem Olomouce (Mik). U Kroměříže rozšířen; jako u Ralaje, Kobijed atd.
(Palla), kolem Bzence za nádražím při Moravě (Bubela), Zvoleno v, Strážnice.
Kněždub, Hroz. Lhota. — Smetiska v Ljeskovské dolině (Holuby). V okolí
Holešova : u Tučap, Bořcnovic a' Prusenovic (Červinka), u Senová a Kunvaldii
(Sapelza), Ve Slezsku: u Těšína (Wimmer), při Olšavě, ii panských zalirad a
též ve stromořadí u Těšína (Kolbenheyer). /?) Biděcji. Při Ponavce u Brna,
u Modřic a Blučiny (Makowsky), na hnojišlích ii íírodku (líeisselv), hojný kolem
Prostějova: a Dělkovic, Olonovic, Hrubčic, Vraho\ic. Cechovic (Spitzner).

}') Listy ciiobotnalě zubaté neb celokrajné, vespo<l si\ozelené a moiickuii
I lojnou poprášené.

537. Ch. y;'laiu'iiiu L. (M. sivý.) Lodyha přímá až položená,
větvitá, posléz zcela lysá, zelená a bíle proužkovaná. Listy podlouhlé
až vejčitě podlouhlé, tupé, oddálené chobotnatě neb vykrajovaně
zubaté, zřídka celokrajné, v krátký řapík zúžené, dvojbarevné,
na líci hladké, sytě zelené. Klubka v přetrh ováných, nahých
klasech. Semena po kraji ostrá a jako plody z menší části
kolmá.

V. 0-10— 0-40 m. Květy a semena velmi malá. Bylina posléz
někdy do červena naběhlá. Bhtum glaucum Koch.

0 Červenec — říjen. Břehy, cesty, zdi, návsi. Obeiná v ro\ině a před-
lidří až do 520 w.

C) Listy v řapík úzce křídlatý zúžené, nannioze zabal/' ncli choboliialě
laloěnalé. Okvělí a osy kvělenství moučkou poprášené.

a) Semena s oslrým kýlovilým okrajem, nelesklá.

528. Ch. murale L. (M. zední.) Lodyha přímá, zřídka položená,
rozkladitě větvitá s listy a okvětím z mládí moučkou poprášenými,
posléze hladká. Listy řapíkaté, kosníkově až trojhranně vej-
čité, chobotnatě ostře a nestejně zubaté, vespod skrovně
pomoučené, posléz olysalé, v řapík úzce obroubený náhle skrojené.
Klubka ve vrcholičnatých. rozevřených, bezlistých látkách.
Okvětí 5klané, jeho ušty roztroušeně pomoučené, šedozelené, kýlnaté.
Semena rovnovážná, jemně tečkovaná.

V. 0-20— 0-50 m. Listy hustěji a ostřeji zoubkaté, než u dvou pře-
dešlých; zápachu nepříjemného.

O Červenec— září. Rumiště, ploty, cesty, zdi, návsi. Rozšířen v slředni

2U8

a jižní Aluravr, jimlc |Hiriizný. Schází \ jihliwskéiii kraji. Ulicciiý \ c vsícli
liiiií'nskc'lu) kraje, kolem liriia řidčeji (Makowsky); příkopy u Žábo vresk a kolem
Klobouk (Sb%cr), kolem Knuulova, Vedrovic a Hiislopeěc, nezřídka v krajině
\yškovské. kyjovské a břeelavské. Za líoliií tilieí \ l*roslc'jo\e a n meslskýeb
•■ilieleii (S|iilziiei'). Obecný xc znojemském kraji od Námešlě na jih (Obořily),
ibijný kdlem Olomouce a v sousi^dnich \ csnieích (Mik a Makowsky), schází
\- severní čásli (olu.lo kraje a v iidohCIi Sudel (Oborny). Kolem Uh. Hradišlě
(Schloi;l), ojedinělý kolem Tizence. zde jen n nádraží (Bidteía). Slrážnice. VU.
Hrod a ^]<n\ Osh-a\a.

/?) Semena lesklá, ])o kraji došli lupá, bez kýlu. xclmi jenuiě leěkovaná.

52Í). Cli. all>iim L. ampl. (M. bílý.) Lodyha přímá, jednoduchá neb
větvitá. Li.sty řapíkaté, kosníkověvejčité až vejčitěpodlouhlé.
r^krát delší než širší, zašpičatělé neb tupé, nestejně úhlatě zubaté,
iidčeji skoro celokrajné, vespod ± moučnaté. Semena silně lesklá,
po kraji dosti ostrá, nejjemněji tečkovaná,

Q Červenec — i'íjen. 1'uslá i vzdělaná mísla, návsi, role, česly. Obecný
\ celém území až do \ yššílio předlioří.

V. 020 — 1*00 m. Zápach nepatrný. U nás v několika odrůdách:
u) spicatum Koch. Rostlina bílou moučkou poprá-
šená. Lodyha málo větvitá. Květy v hustých, přímých 1 i c ho-
klasech. Gh. album L.

V .slřednim a jižním území obecný.

/?) V i r i d e L. (spec). Bylina šedou moučkou poprá-
šená, skoro zelená Lodyha větvitá. Květenství volně lat na té

Ve \y.ššícli polídiách a v údolí hor ol»ecný.

}') 1 a n c e o 1 at u m Můhlenberg (spec). Bylina nižší, často za-
krslá, málo rozvětvená. Listy podlouhle kopinaté, až kopinaté, celo-
krajné. Květy v přetrho váných lichoklase ch.

>ia suchých slrni.šlich (b)sli hojný.

580. Ch. opiilitolhim Selirad. (M. kahnolistý.) Byhna šedou
moučkou poprášená. Lodyha přímá, větvitá. Listy řapíkaté, nelesklé,
dolní a prostřední okrouhlé neb okrouhle kosní-
k o v i t é, skoro tak široké jak dlouhé, tupé, mělce třílaločné, laloky
zaokrouhlené, hořejší elHptické až kopinaté, nelaločnaté. Klubka
ve složených, skoro bezlistých klasech. Semena rovnovážná, po kraji
dosti tupá.

V. 0-25 -0-75 m.

Q červenci září. Zdi, [iloly, |)uslá mísla. křo\iny. \' nižších |h»|o-

hách slředniho a jižního ijzemí rozlroiišen. V bi-něnsk(''m kraji: od Brna až
do Břeela\i (Makowsky). kolem Adamova ('1'iieimer) a iMěnína (Oliorny), Křížová
hora a Školní ulice u lluslo|ieěe (Schierl) , kolem Klobcudv obecný (Slei-er),
n Cejěe (ICchlrilzl. l!rumo\ice. Kobylí. Yelk. Pavlovice, Kruinlo\ . — Kolem
ÍM-oslějova : ii Smržic, ('echuNck, Králic, Trěic a zlechovsk(''lio ndýna {S]iilzi\er).
Ve Znojemsku: kolem Xáuiěsle (líoemer). \ lidoli l»yje oil Znojma dolu roz-
šířen (Olioiny). koleui Druoholce a .Mikulova (Makowsky). I' kiloxle (Spilzmn).

2fif)'

I' |il"ln n;i .lavuimr (|[(i|iiliy) ;i dl.' ('crxiiiKy I''/ n I IhIcmix ;i. \'r Slc/,sl<ii ; iiii
iiáihaží II ( l(lr|- (kiiliila).

óol. V\i. íieiíolium Srn. (M. fikolistý.) Bylina málo pomoučená.
Lodyha přímá, slabě větvitá. Listy tupé, chobotnatě zubaté, dolní
a prostřední téměř hrá lo vitě troj lálo čné, s prostředním
lalok em protáhlým, téměř souběžnými kraji obmezeným,
hořejší listy kopinaté, skoro celokrajné. Klubka ve složených,
skoro bezlistých klasech. Semena rovnovážná, méně lesklá, ďubkovaně
tečkovaná, po kraji tupá.

V. 0-40— 1-00 m. Bylina světle zelená.

Q Červenec — záři. Záhony, zdiiišle, pluly, bieliy |Milnkii\. linzlroiišcii
\ >lrední a jižiii ]\liHa\ř a \ě Slezsku. Nevyskyliije se v ,lilila\ skii, v se\ciiií
MiiraAe a iidoliVli Siidcl. V linieiiskéin kraji: ii ('er\ ciu''!!!! mlýna poblíž Brna
a na j. ni. jižmlio iizenii (Makowsky), koleni Meiiina a lilněiny (NiessI)! Nosi-
slav, Cejě, Terezov, Velk. Pavlovice, Zaječí, Kiiinilo\ . — Koleni Podivína a
P>ili)vic (Uechtritz). Ye Znoj(>nislcn : <lošli rozšířen : lířcliy rylmíkn kolem Ná-
měslč (K(icmer), kolem Znojma, Slracliolic, Dertlic ald. ((Iliorny). IHe Mika. {('•■/.
kolem Olomouce. V iili. hiadišlskť-in kraji: na inezícli a \ přikopecli liirníi'li
za nádražím bzeneckým (Biibela), mezi Vracovem a Bzenccm (IJecliIrilz), Holia-
lec, Pelrov, Slrážiiice, Mor. Hslrava, — \'e Slezsku: V Těšínskii : \ T('síiic,
kolem i'rorliiiy. mezi l!loL;-oliccmi a Kofiskoii (rcclilrilz) I. lloi;iiso\ irc. — Kolem
l!(~'M<a lllaiiskiieejil), ii ( l|ia\ y (Mayer).

582. Cli. vulvaria L. (M. smradlavý.) Bylina šedá, pomou-
čená. Lodyha položená neb vystoupavá, rozkladitě větvitá. Listy
malé, kosníkově vejčité, hrotité, celokrajné, nanejvýš obak
s 1 zoubkem. Klubka v konečných a postranních, bezlistých a latovitě
nahloučených lichoklasech. Ušty okvětní bezkýlné, šedomoučnaté. Se-
mena i květy velmi malé, nepatrné. Zápach hnusný jako od shnilých
slanečků.

D. O' 10 — 0-30 III. Bylina chová trimethylamin. Gh. olidum Gurtis.
W. Gr. Fl. sil.

Q ('er\enec — září. ''esly, zdi, nimná, na r[»avck Ixilialá misla., nas.si.
ilozšířen v roxine a \ nízk(''m předhoři až k 3()(l ///. \e\yskylnje se v soverni
Moravě a \ lídolíeli Smlel. V brněnskiMii kraji obecný (^lakowsky), Adamov
('riieinierl. u Lomnire (Pliiskai), kolem iliislo|)eče (Schierl), Klobouky íSteii;-er),
rozšířen až obecný v krajině sla\ kovski', vyškovsk('' a cejcské. — \ 1'roslějove
\- některých ulicích na př. v .Monřenínskí' \ lllinikách, n hřliilova, ii Hedihošlě
(Uličný), u Vra!io\ii', Itědvovic, Krasic, Ceehovic, Ždělína (Sitiizner). Koleni .Ji-
hlavy (1'okorný), hojný n Mor. T!iidějo\ic, .laroniěřie, Bndkova a kolem Znojma
a odlud v nížinách při l>yji a kolem Hrušovan (Oborny), u Nové říše a velmi
porůzný ii Telce. — Kolem Olomouci' (Mik), Litovle, Přerova (Spilzner), n Kro-
měříže: pil silnici do Kulojed. [unW-i hiiiitovni zdi a v Kolojcdech, juiak poriiziui
(Pallal. Ve východní cásli ; .lavořina (Holuby), Holešov (Sloboda) ! jako vzácnost
((•ž v horním předměstí ve Vsetíně (Živolský), zdi u Nov. Jičína (Sapelza), po-
mlku při staveních v hoitií ulici v .^h'slku (Go-ela). Ve Slezsku: na Sa.skěm
\rclm II Těšína (Zlik). kolem Vidna\v.

— 300

C) Bolryoides C. A. Meyer. Semena všecka rovnovážná i s kvély vehni
malá. Bli:'ny došli dlouhé. Kliček v semenu neobklicuje celého bilku. ByUny
pýřilé a žláznaté, ale nepomouCené.

533. Cli. botrys L. (M. hroznový), Žláznatopýřitý, lepkavý. Lo-
dyha přímá, větvitá. Listy rapíkaté, nahnědle kalnězelené, podlou-
hlé, tupě chobot nato-protisečné, nejhořejší kopi-
naté, celokrajné. Klubka květní v krátkých, úžlabnich, dole
několika hsteny opatřených, vidličnatých vrchohcich. Okvětí na
plodu otevřené, ušty jeho nekýlnaté. Semena hladká, lesklá,
po kraji ostrá. Zápach příjemně aromatický.

V. 0-15— 0-40 w.

Q Červen — sr])en. Phvodem z jižní Evropy, u nás na záhonech, rolicli,
reslách, březích a kamenitých kopcích zdivočelý, ale sotva zdomácnělý a namnoze
nestálý. V brněnském kraji: při březích Svratky u Brna. h^'^' pořídku (Makowsky
1885), u Ivančic (Schwoeder), při Oslavě u Oslavan (Roenier). u Konice a Pravlo\a
(Reissekj, n Klobouk (Steiger). při silnici mezi Krnmvířem a Terezovem (SchierI),
písečná role u Vrbic a Bořetic (Makowsky), kolem Mikulova (Uechlrilz). ^' za-
liradách u Bystřice n. P. 1884. — Xa kamenitém kopci u Cejče směrem k Cej-
kovicím s Viola arenaria (Uechtrilz), u Napajedel (týž 1819). Při hradské cestě
v Ljeskovskí" dolině (Holuby). — - Ve Slezsku: u Frýdku (Kolbenheyer).

167. Kocliia Rotil. Bytel.

A) Listy přisedlé, čárkdvilě .•<idlovil('.

534. K. arenaria Kotli. (B. písečný). Lodyha přímá, položená
neb vystoupavá, větvitá. Listy střídavé, n i t k o v i t ě š i d 1 o v i t é,
poněkud dužnaté. špičaté, jako lodyha srstnaté až
v Inat o - hun a t é. Květy po 1—3, úžlabní. v konečných, přetrho-
vaných, tuhých a listnatých klasech. Okvětí hedvábitě huňaté až hustě
vlnaté : ušty plodního okvětí s přívěsky s u c h o m á z d ř i t ý m i,
hvězdovitě odstálými, čárkovitě kopinatými, celokrajnými neb .zoubko-
vanými. Kořen jednoletý, vřeteno vitý.

V. 0-20— 0-45 m. Salsola arenaria M. B.

0 Červenec — září. Písčiny, prnliony, pasivy, pořídku a jen v dolním
livalu Moravy od Uh. Hradiště dolů, mezi Mulěnicemi a lloddiiíncin (.Makowsky),
II Star. města a Uh. Hradiště (Schloi.;!), na Dúbravě u Bzence misly přehojný
(Bubela), na písčinách poblíž borového lesa u bzeneckého nádraží \ skn]iiná(li
(Uechlrilz a Spilzner), Rohatec (Schlosser) a pak opčl na písčinádi u Šřirdic
(Ukany). Lužice u Hodonína (SchierI).

535. K. prostrata Schrad. (B. položený). Lodyhy p o 1 o k ř o-
v i t é, vystoupavé neb položené, větevnaté, dole lysé. nahoře jako
listy pýři té až šedě srstnaté. Listy úzce čárkovitě až nitko-
vité, trochu dužnaté, dolejší s v a z e č n a t é, hořejší s t ř í-
li a v é. Květy po 3—5 úžhibní, v konečných přetrhovaných a listna-
tých klasech. Okvětí až srstnaté huňaté; přívěsky plodního okvětí
.^ u c h o m á z d ř i t é, opakvejčité, zpředu nestejně zoubkované, kolo-
vilě rozložené. Oddenek větevnatý, dřevnatý, mnoholodyžný.

— ;3ui -

D. až 0-45 m. Salsola prostrata L., Ghenopodium augusta-

num All.

4 Ccr\cMi(M- — -září. Suclié pahorky, meze, česly. Porůzný v dolním úvalu
Moravy a od úžlabiny Chřibské až ku Svratce, v Slezsku neroste. Mezi Sokol-
nicemi a Oiijezdem, na pastvisku u Moutnic (Makowsky), panský dvůr u Ole-
ksovic, při silnici nu'zi Moulniccnii a T^šany (Oborny), kolem Cejče (Bayer), kolem
T'li. llradišlě s picdeslýni a u Koslclaii (Schlogl).

B) Lisly rárko\ilc kopinatc', ploch(''.

5:íG. K. scoparia Sclirad. (B. metlovitý). Lodyha bylinná, přímá,
metlovitě přímo větevnatá, na spodu lysá, na hoře pýřitá.
Listy střídavé, nezřetelně řapíkaté, čárkovitě kopinaté, plo-
ché, celokrajné, roztroušené chlupaté až lysé. Květy po 1 — 3 úžlabní.
v listnatých klasech. Okvětí vlnato - huňaté až lysé, ušty jeho
s krátkým, trojhranným, často nezřetelným, bylinným přívěskem.
Kořen jednoletý, vřeteno vitý.

V. 0*35 — 1'75 ni. Ghenopodium scoparia L., Salsola scoparia
M. a B.

Q Červenec — září. Xa místech piislýi-li, písřinácli. niuiišlícii a jtri silnicích
zdivočelý a na pohled zde onde zdomácnělý, \ča v zahradách pěstován. Kolem
vranovického nádraží (Tkaný 1S44), kolem Mikulova a Drnoholce, zde zejména
na luiiilo\"ě (Makowsky), kolem Hevlína a Grafendorfa (Ripper), koleni .Taroslavic
(Oborny), zde na viucjhradech (Makowsky), na 'cestě od Mikulova do Bralilirunti
(Reissek), v zahradácli kolem Klobouk pěstován a v jich okolí zdivočelý (Steii;er),
v okolí rii. llradiAlě (Sdílo-l). v okolí Strážnice (Makowsky)! Radějov.

1()S. Suaeda Forsk.

5:37. S. maritima Bumort. (S. pomořskii.) Lysá. Lodyha vy-
stoupavá neb přímá, rozkladité větevnatá. Listy poloválcovité, na
licí trochu žlabovité, častéji ojíněné. Květy namnoze po 3 úžlabni,
v přetrhovaných, malolistnatých klasech. Bhzny 2 Semena rovnovážná,
lesklá, na kraji tečkovaná. Kořen jednoletý, vřetenovitý.

V. 0-10— 0*30 ni. Schoberia maritima G. A. Meyer, Ghenopodium
mart. L., Ghenopodina mart. Moq.

(0 Srpen, září. Slaná nu'sla, pastvy. piíkn[iy. )Miiídku v nížinách 1'y.ji'
a Svratky. Mezi Začany a Mčnínem se Saíiconiia hcrbacca hojná (Makowsky),
kolem Aosislavi (Uechiritz) a Cejče (^Makowsky), v slaných příkopech mezi Zaječím
a nádražím (Ucchtrilzj, mezi Zaječím a Yelk. Pavlovicemi, Brumovice, Terezov.
— Hojná u Nov. Přerova (Olioiny), mezi Drnoholcem a Gnienfeldem (Pieissek),
a pak opěl v nížinách iMilkavy \ I>oIil Rakousích od íladresu dohi (Oborny).

lOÍ). Salsola L. SlaiiobýL

Ó38. S. káli L. (S. obecný.) Lodyha položená neb vystoupavá,
rozkladité větevnatá, hrbolatá. Listy přisedlé, čárkovitě šidlo-
vité. tlusťounké, podkvětné vejčité, ostnitě přišpičatělé.
Květy jednotlivé, úžlabní. Okvětí kratší než listen, zprvu hlánité.

— ■d02 —

pozdcji chruplavičné s blánitou špicí. Kořen jednoletý, vře-
tenovitý.

V. 0-20— 0-45 III. Na stinných místech jsou listy delší a nabývají
tvaru až čárkovitě niťovitého, na výslunných krátce trnitého.

Q (\m-\('I1('(' — září. l*íscťii;V l;i<la, imhorky. ccsly. iiá\>i. HozAířcii \ lc|ilri;í<-li
|t()l(ihácli jižní a slivdiií Moravy, jinde nerosíc. V liiiiěnském kraji: od línia
ii;> .jili ;'ž k hranici zenisk('. n Solvolnic, Klolionk. l'odi\ ína. Polioiclic, .Nikolcic
(Makowsky)!. hojný na ŠpihMakn \ líriiě a kohMn l\ ancic (Scli\voe(h'r) !. n Zaječí.
Nov. vsi a Čejce ( rcchlrilz) I. KoliyH (Schlosser) !. hojný ii Ži(h'nic. slráu Mn-
■(k)\iia M Klajdoxky, kopce ii Žalio\ řesk, mezi l'rací a ( liijez(han, n Sla\ ková.
Lysic. Miislopeče. Kiu-dejova. lHirko\an. Kriinixíic. IVreZova, liiiiniovii- a Velk.
l*a\lo\ic. — \'e Znojenrsliu : kolem Mohelna iia ha(U^i (líoemei)! mezi Kilěiiicemi
a Hor. Kolmicemi, jakož i ii Višňové (Zavix'l), přehojný kolem Znojma, ve ve—
ničích po(h''l I tyje od Znojma dohl, kolem Šalo\a. Slracliolic. .laiosla\ ic. Hru-
šovan a pod(d liranice zemsk('' až k Břeclavi (Ohorny). Hojný až ohecný \ jižní
cásli nli. hradisísl^idio kraje: íxolem Kyjo\a! a lizence (Ccchlrilz).

36. Řád. Amarantaceae R. Brown. Laskavcovite.

Kódy:

i. Kvěly jediiodivě ťižlaliiií, \ šecky oliojaki'. Okvěh' -> 2 li-leny. ■)\\->\r.
bez přívěskův. Tyčinky ohycejiie 3, nejdoleji v kroužek podplodiií srosdiv
Blizny 2. Semeno kolnu' s chriiplax ko\ ilýni osemcním a kriilio\ilým kh'id<em.

1/0. Fnlycnemum.

2. Kxely kliilikali', miiolioinaiiželiK', každý s 2 lislenci : klubka úžlalmí
iieli v konecnýcli klasech. (»k\Mí siicliomázdřih', .'{ — ."xlíliir'. s 'A — ,"> V(i1iiými
lyčiiikami.

a) -Nažka leiilioblánná. iiepuka\á. posl(''Z nepiaxidelne se Irhající.

171. Albers/a.

h) 1'ušiička kolem oiiiíznuiě (\i(-keiii) pukající. 172. Amarantus.

170. rolyciiťiimm L. Chi-iiplaviiílv.

."ioí). P. arvoiise L. (Gh. polní.) Lodyha položená až přímá, od
dolejška větvitá, ± bradavkatá. Listy přisedlé, čárkovitě šidlovitě, dole
s krajem suchomázdřitým. Květy jednotlivě úžlabní. s 2 vejčitě kopi-
natými, bělomázdřitými, šidlovitě zakončenými listenci. Okvětí sucho-
mázdřité, zdélí neb kratší listencův. Kořen vřetenoví tý.

J^odyhy a větve 0'0o-0'35 ui. dl., zelené, někdy i s květy a li-
stenci červeně naběhlé. -Jedinci silni Salsola káli podobni. P. arvense
Jacq. —

Q Červenec-- iíjen. Písečná a šlěrkovilá pole, rdiory, česly, kopce, lioz-
šiřeii \' rovině a leplejší pahorkaliiiě, \ horách nerosíc. Hojný \ brněiisk(Mii kraji:
od Hrna na jih (Alakowsky), Sokolnice, Klobouky (Slei-vr)I. \damo\ (Theimer).
haučice (Schwoeder) I. Kounice, l*ravlov a j. (dboriiy). ii Krumlova (Zimmer-
niami)!, Oujezd, \'edid\ice. Čejc, Kobylí. \'elk. Pavlovice, Nisiomci-, l'olava.

Zaječí. KokMU 1'roslejova: na Horkách ii Ohrozimi. na policii nad a pod

vinohrady na Kosíří (Spilzner). Hojný ve ziiojemsk/an kraji: Xámčšr :i Muhelno
(Roemer). Křlčnice a Hor. Kolmice (Zavřel), kolem \I(H-. Ibidějovic, l'.iidko\;i.

mi

Lul\()\a, ('íž()\a a llanlckii, iiljcciiý \ oknW Ziiojma, Jaroslav Ir, liu/.ir. Hrádku.
Hrušovan a oilliid a/, lí .Mil<iilo\ ii a liicrlav i (Ol)oruy). \' jililax >k(''iu kraji: iiokiaji
ťosl II lloli-lio mlýna u Jililaxy (iicicliardl), odlud k jižní hranici ro/.lroiišcn
a {loiídkn jako kol(>m Shudiiic, Kailoirc, Mnlišova a /dr onde li-ž n l>arir
(Oliorny). ii lizcnrc (iiiilicla), ii Koslclcc (Sjíil/jH-r). .\a .la\oriní' |llolul)y). Ve
Slezsku: koleni l>niiilálii. Kri'io\a. kolem llerallir a l>riiiiio\ ic n (Ipaxy (<ir. I''l.).
U nás li''ž \ odrůdě :

(í?) verrucosum Lang (spec). Listy velmi krátké, nanejvýš dva-
krát delší než okvětí, na spodu málo rozšířené, šedozelené. Plody
velmi malé. Lodyha i vétve tenké, sem a tam zprohýbané, trsovité
rozložené.

Vétve až O- 15 /// dl. P. arvense [^. brachyphyllon Nlr.

Písčilr česly nad |)lovánioii ii Laii^cnwandskí^lio ryimíka ii .lililavy (l'o-
koniý), Hradišlě ii Znojma, pole za Karloiizy u Brna (Makowsky).

171. Albersia Kuiitli. Hrubozel.

510. A. l)litum Kuiitli. (Blít.) Lysý. Lodyha vystoupavá. polo-
žená neb přímá, od dolejška vétevnatá. Listy rapíkaté, vejčité kosní-
kové neb vejčité, tupé neb vykrojené, vlnovito vykrajované až celo-
krajné, tmavozelené, často s bílou, řidčeji červenou skvrnou, vespod
bledší, hrbolaté tečkované, silné žilnaté. Klubka květová úžlab ní,
hořejší v ocasovitý, konečný klas spojená. Tyčinky 3. Okvětí
delší než kopinaté listence. Kořen vřetenovitý.

V. 0-25— 0-45 1)1. Květy zelené. Listy sušením trochu černající,
ocasovitý klas někdy kratičký. Barva, tvar a žilnatina lista proměnlivá.
Odrůda s listy více kosníkovými, menšími, silně žilnatými a hrbolatými
/í) A. viridis kunth. a Euxoíus viridis Moq. — A. adscendens Lois,
W. Gr. A. viridis L. (Amarantus blitum L ?), A. prostratus Presl.

Q Července — září. Puslá i \zdělaná mísla. \'ihory, česly, zdi, \esincc.
líozšiřeu v střední a jižní čásli, jinak porůzný, ihmosIc \ picdlioií. \ lirnčn^-kem
kraji obecný (.Makowsky), Franliškov v Brně, Ivarloiizy a j. m. u lirna ((thoriiy).
došli zřídka u KloluMik (Slei^ev), Lomnice (l>liiskal). Sokolnice, Kobylí. Cejě.
Krumlov, Břeclav. — I" přikopu blíže slřelnice v Proslějoxě, n zahradních jdolii
v Dubanoch fSpilzner). Hojný ve Znojemsku: .Xáměšf (Boeiiier), Mikulov (Ma-
kowsky), kolem Znojma, llradišlě, Nesechlcba, MilIVouna, llrušo\aii a \ nížinách
Dyje rozšířen (Oborny). Kolem Jihlavy obecný (Pokorný). Kolem Olomouce (.\lik).
Šumberk (Paul), Šlělino\ ii Soliolína (P.illncr). Ve výi'lioduí ěásli : oheciiý kolem
fli. Hradišlě (Sciilo!.;l). zahrady u llol<-M,\a (Sloho<la|, u Tučap (Červinka).
11 Bzcuce, Vyzovie a Vs,.|ína (Buhda m lil.). Idolem .\o\-. .ličína (Saj-elza), pii
slaveních v Mislkii lii a lam dosii hojný (Co^da). V,' Slezsku: r.iz>íř.'n \ Tě-
šínská (Kolbenheyer).

172. Aiuaraiitus L. Laskavec.

511. A. silvestris Desf. (L. zelinný.) Lysý. Lodyha namnoze

vystoupavá neb přímá, od dolejška větvitá. Listy rapíkaté, kosníkově

vejčité až vejčité, tupé neb vykrojené, celokrajné až vlnitě vykrajované.

vespod s žilnatinou silně vyniklou, hrbolatě tečkované. Klubka

— yo4

okrouhlá, vesměs úžlabní, nikdy konečná. Tyčinky 3. Listence kopinaté,
špičaté, zdélí okvěti. Plody zelené, rovnovážně pukajici;
t i ni od p r*e d e š I é h o, jemuž se vzrůstem podobá, roz-
dílu v. Kořen vřetenovitý.

V. 0-15— 0'35 ?//. A. Berehtoldi Seidl; B. adscendens Tausch.
herl). —

Q) Červenec — záři. ^'inu■e, }m>1c. ccsly, meze Porůzný v jižním území.
Porůzný v brněnském kraji (Maknwsky). v okolí Krumlova a Yelk. Pavlovic. —
Ac zuojemskt^m kraji: kolem .Mikulova a Pola\y (.Makowsky), v okolí Znojma,
Hratliitě a. v nížinách I>yje (Oborny). V uli. Inadisfském kraji: ve vinicícli
u Bzenee, u bzeneck(''ho nádraží, ii Oslrolin a jiii Mora\e u Veleli, leč. všude
jMUÍdku (Bubela).

542. Á. retroflexus L. (L. srstnatý.) Lodyha přímá, jednoduchá
neb větevnatá. krátce srstnatá, s větvemi krátkými, vystoupa-
vými. Listy řapíkaté, vejčité neb vejčitě podlouhlé, tupé, krátce hrotité,
celokrajné neb vykrajované, vespod hrbolatě tečkované,
nervy někdy krátce srstnaté. Klubka ve složitých, hustých, laločnatých
klasech. Tyčinek 5. Listence kopinaté, ostnitě hrotité, d v a k r á 1
delší než okvětí. Kořen vřetenovitý.

V. 0-10— 0*80 in. Byhna žlutavě bledozelená, květy zelené.

Q Červenec — září. líolc, úhory. zdi. rumiŇlě. Oliecný v sh-cdiiim a jižním
území, v hornatějších krajinách pořídkn. Kolem !'roslějova (Spilzner). l*ondkii na
rostlinné slézce n .Jihlavy (Pokorný). Kolem OIoukmicc (.\hU), kolem Unčova. —
Šiunberk (Pani), Zábřeh (1'anek), Slělinov a Sobolín (Billiicr). Ve východní čásli :
kolem Kroměříže (Palla), na Javořině (Holuby), Slrážnice a lli. l!rod. — V Tuěa])
{Červinka), v příkojiedi Uolem Holešova (Sloboda), v zi'lnišlíili u Vsetína, leč
jiořídkn (Bubela), kolem \ov. .Ticiiia (Sa|M'lza), při zaliradácii, ceslách i ua ob-
dělané ])udě n l\hslkn fGog-cla).

37. Řád. Polygoneae Juss. Rdesnovité.
K o (I y :

1. (>k\ělí kalir|i(.\ il(>. ()li>l('', 'A xiiilřni li^lky po kvělení zveličeli'. :\ xnějši
malé. Tyčinek (i, |io 2 ]iřed xiiějšími li>d<y iikxěliiími. SiMiiemiik jeduopouzdrý
> 1 spodním xajíčkem. Blizny 3. .\ažka Irojbrauná. 173. Rumex.

2. (Ik\ělí ."). řidčeji 'A — 4dílné. nanmoze kornnox lli'. ušly ok\ěluí došli
~.|ejn('', jiřímé', po k\ členi nezveličelé, jiosléz plod uzaxírajici. Tyčinek ."> — S.
Ciiělky 2. — IT -Xažka dxouboká neli Iříhrauuá. Kel ua hllkii poslrauuí. \" hraně
plodu. I,i--ly slřídaA(''. na uH'slě palislii > liolkou pov\n\ilou.

174. Polygonům.
'.\. nk\clí plod jen ua spodu zakrýxajiei. Seuieiiiiík kroužkem žláznatým
objat. Cnělky ;>. Kel u prostřed liílku knhuy. - dělohami šiiokými. ia--ualě
složenými. 175. Farjopyruni .

178. lliimex L. Stovík.

A) Lapathnm 'l'om-n. Květy obojaké, peslík volný. Lisiy \ řapik /.\v/.r\\v
!ii'h ua spodu zaokrouhlené- neb srděilé, lec nikdy slřelo\ ih'.

i. Byliny 1 — 2lel(''. kichopřesleny všecky li-lem pode[iřeih''.

— HOó —

54:^. K. luaritímus L. (Š. pobřežní.) Lysý. Lodyha přímá neb
vystoupava, jednoduchá neb od dolejška větevnatá. Listy kop i na té
neb čárkovitě kopinaté. vlnovitě řeřabaté neb celokrajné, do-
lejší jen větší, dloužeji ř a p i k a t é. Květy v hustých, nepře-
trh o váných, listnatých, nahoře na h loučených licho-
klasech. Krovky (3 vnitřní lístky okvětní) malé, v kopinatou špici
prodloužené, obak s 2, řidčeji s 3—4 dlouhými, štětinovitými zuby,
všecky s úzkým, kopinatým mozoulkem. Zuby zdélí neb kratší
lístkův okvětních.

(3 '> O Corvoiiee— říjeli. Vlliki' liicliy rylMiikiu ;i rcl\, xlliki- příkopy.
Rozlroiišeii \' území vyjiuoiir liory.

V. 0-10— 050 m. U nás ve 2 odrůdách:

a) au re US With. (spec). Včas plodu nahoře zlato-
žlutý. Přesleny směstnané, v hroznech nepřetržitých. Krovky kosní-
kové, kratčeji přišpičatělé, jich zuby dlouhé jako krovky aneb delší.
Steinmannia aurea Opiz.

Hojnější než následiijíeí. V In-něnslíém kraji: od Brna dolu (Makowsky).
Obřanský udýn, Adaaio\ , Slřeliee, .Monlniee, Hiislopeě (Oborny), Pislovice (SpUzner),
zde při rybníku (Niessl), u Yali-e (ltr. Ilanáěek), břehy Dyje u Nov. iidýiia
(Schierl), v kahiži lesní nad .Marlinicemi |Sl('i^i'r), Idolem "Čojee (Wiesner), Netio-
viee, Měnili, Telnice, Rajhrad, Vraiiovire, Nosislav, Šakvice, Terezov, Kriniivíř,
Kobylí, Velk. Pavlovice, Břeclav, Slar. Břeclav. — Kolem Proslějova: ii l)r/.o\ ir,
Žešova, Březovic, na Brodince, n Koslelee, n rybníka na Osině (Spilznei). \'e
znojemském kraji : kolem Náměšle (Roemer), .levišovice, u (irešloxého myla,
])ři Bohušickém rybníku u .Taroiněřie, kolem Badkova, HriišoN au a na j. m.
v jižním území roztroušen (Oborny). V jihlavském kraji : Saské údolí a Hor.
]»idjěnky u Jihlavy (Pokorný), kolem Dařic až kii Hobrohošli, Xov. ves u R,u-
dolee poblíž Slavonic ((sborny), břehy ry!iiiílvn\ ii Plaéova poblíž Třebíče (Zavřel),
Pikaree, Žďár. — Šundjerk (Paul), v háji u Lešliiiy jioblíž Zábřeha (Pánek) ii
Hajčína a Póvlu poblíž Oloiiioiu-e (Makowsky). V jihovýehodní ěásli: u Tří
moslu u Hilaii (l'alla), bařinná mísla ii Kuiiovie ii rii. Ilradišlě (Seldogl), u Bzenee
(Bubela), u Holialce, Petrova a Strážnici-. — U Tamovického rybníka u Štram-
berka, u Xov. .Ticína (Sapelza), kolem IVhn-. Ostravy (Oborny). Vi- Slezsku :
liobrek u Těšína (Ivolbenheyer), Velk. Herallice (H. a M.l.

/?) p a 1 u s t r e Smith (spec). V čas plodu zelenavě žlutý
Hrozny řidší, dole přetrhované. Krovky podlouhle vejčité, dlouze za-
končíte, šidlovitě zubaté, zuby kratší než krovky, mozoulky větší než
u předešlého. R. mart. L. /?) limosus Gelak. (Thuill. spec), var. /5) vi-
ridis Neil. part.

iVidceji. Bařiny a liaje \ brněnském kraji (Makowsky I. n splavu při
rybníku u l>islovic (Spilzner), u Ménína a Žabčic. — U Proslějova a Václavu-
(Sjulzner), v nížinách Dyje (Oborny), břehy Moravy u Olomouce (Makowsky).

2. Byliny mnoholeté. Kejdolejší listy namnoze velmi veliké, na spodu
zaokrouhlené, srdcilé neb \ řapík zúžem'. Xcjhořejší lichopřesleuy kvělii skoro
vždycky bezlisté'.

20

30G

a) KroNky iHidldiiliii" ncl) [jodloiihlc liojliiauiK', s l<(inc('in prodloiižcnvin.
zťižoiýui. Kvrlciislxí slulJě vMvil(', doh-jší lictiopřesleiiy oddálcíK'.
a) Kro~:J;\, nl»ak se 2 šIMinnvilýiiii zídiy.

548 X '">■*<>. K. Kiiafii Čelak. (Š. Knafův.) Lodyha větevnatá,
větví prodloužených, přímých. Listy nej dolejší podlouhle kop i-
naté, vlnovitě vroubkované, v řapík skrojené, ostatní kopi-
naté, špičaté, slabě vlnité, v řapík zúžené. Lichopřesleny poněkud
oddálené, listnaté, jen nejhořejší be zlí sté, splývající.
Stopky plodní I72— ^krát delši než krovky, ze širokého, m o-
zoulko vitého spodu čárk ovité p.odlouhlé, přítupé ;
krovky na dolejšku obak s 2 šidlovitýrai zuby, zdéh krovek, všecky
s podlouhlým, tlustým m o z o u 1 k e m. Oddenek krátký.

V, 0-á5— 0*50 m. Lodyha žlutavě zelená, nahoře načervenalá.
Listy světlozelené- Květy pometáním namnoze neplodné a jen některé
krovky vyvinuté. R. maritimus X conglomeratus, R. palustris Aut.
part.? —

2j. Ccr\(Mirc, srpL-n. Ylldvá, zaplavovaná místa. Velmi puiídku. Na sla-
róin kluzišti u Brna (Sclmr, Ueehtritz in lit. ad Oboniy). Naleziště toto vsak
použilim místa k jinému účelu zašlo. V okolí Pťoslějova : na loiiee l)liže pří-
kopu u Držovic mezi gb&ma rodiči, proť. Spitznerem pro úzeuií (ijtěl zjištěn.

/?) Kro\ky trojhranně podloulilť;, tupounké, na dolej,šku s několika Iroj-
hrannými až Irojhraimě šidlovilýnii, někdy jen slaliými zoubky.

544. K. oMiisifoliiis L. (Š. tupolistý.) Lodyha přímá, s větvemi
přímo odstálými. Listy ploché, dolejší a prostřední v e j-
č i t é neb podlouhlé, na spodu srdčité neb zaokrou-
hlené, hořejší kopinaté, všecky skoro c e 1 o k r a j n é, namnoze
tupé. Lichopřesleny dolejší oddálené, listnaté, ho-
řejší b e z 1 i s t é , sblížené. Krovky trojhranné, tupounké, na
dolejšku obak s 1 — 3 krátkými, špičatými zoubky a skoro všecky
s podlouhlými až podlouhle kopinatými mozoulky.

2j- Cer\enec . srpen. i>i-cliy |ioloku\ a rybníků, bařiny, příkopy, hou-
štiny lesní.

V. 0-50 — LOO ni. U nás ve dvou odrůdách:

<i) silvestris Wallr. (spec). Krovky menší, tříhranné,
s úzkým, prodlouženým koncem, obak s krátkým, tupým zoub-
kem; mozoulky více v e j ť i t é, silně vypouklé. Listy nejdolejší
širší než u tvaru základního.

V rovině i předhoří obeený, někdy i v horách ve značné výši. V Besky-
dách: ještě na Baranii při 1200 m (Ueehtritz). Ztracené poblíž Velk. Karlovic
blízko hranice uherské, na Černé hoře přes !)00 7n, na Červeném vrchu v Je-
seníku.

/5) agrestis Fries. Krovky skoro dvakrát větší, tří-
hranné podlouhlé, se širším prodlouženým koncem, obak s 2 — 5 zře-
telnými, tříh ranný mi neb tříhranné šidlovitými zuby;

— 807 —

mozoulky podlouhlé, kopinaté. Přesleny více sblížené
R. obtusifolius Wallr., R. Wallrothii Nym., R. Friesii Gren et Godr.

F*r<i ůzciiií pDstid l)cz[)criiř iiczjišlOii. Byliny od Zvole v čcskoinoravskéiu
[jolioií jsou (omiilo (varu blízki'.

'/) Krovky úzce podloiilili', rclokiajíK' nel) si; zoubky vfliiii aepalraými.

5J-5. K. saii^uiiieus L. (Š. krvavý.) Lodyha přímá, větví
prutovitých, přímo od stálých, na dolejšku někdy i s větvemi
krvavě naběhlá. Listy jemně vroubkované, dolejší vejčitě podlouhlé,
na spodu zaokrouhlené neb trochu ouškaté, tupé neb špičaté, hořejší
kopinaté, špičaté Lichopřesleny oddálené, toliko dolejší
listnaté. K r o v k y m a 1 é, j e n j e d n a s v e j č i t ě k u 1 a t ý m
rudým m o z o u 1 k e m.

V. 0-50— 1 -00 m. Listy tenké, chabé, R. nemorosus Schrad.,
R. nemolapathum Ehrh.

4 Oervenec, srpen. Vlhké liáje, křoviiiy, roztroušen v rovině, pahorka-
tuiě a nízkém předhoří. V brněnském kraji došli rozšířen (Makowsky), liojný
v Rajském lesíku!, u Soběšic, Veveří a j. poblíž Brna fOborny), u Klobouk
(Sleig-er), Bílovice, Tišnov, Geršpice, Rajhrad, Vraaovice, Krumlov. — Ve zno-
jemském kraji: kolem Náměšté (Roeiner), aížiay při Dyji pod Znojmem' (Oborny),
Pernštýa, Žďár. V severaí Moravě: Šumberk (Paul), Děířichovský les u Unčova,
Něm. Libiny. Ve východní čásli : břehy Moravy u Uli. Hradiště (Schlogl), list-
naté háje a křoví u Písku a Veselí (Bubelaj, Rohalec, Strážnice, Uh. Brod. — ■
Na kopci Jelenové u Vsetína, leč velmi pořídku (Bubela), Kunvald (Schlosser),
Mor. Ostrava. — Ve Slezsku : Odry (Schlosser), Budišov, Vítkov. — Bažano-
vice u Těšína (Zlík).

54:(}. R. coiíglomeratus Miirr. (Š. klubkatý.) Lodyha přímá,
větevnatá, větví rozkladitě odstálých. Listy malé, vlnovitě
vroubkované, dolejší dlouze řapíkaté, vejčitě podlouhlé, na spodu za-
okrouhlené neb srdčité, tupounké neb přišpičatělé, hořejší podlouhle
kopinaté až kopinaté, špičaté. Lichopřesleny oddálené a na-
mnoze všecky listnaté. Krovky velmi malé, obyčejně celo-
krajné, všecky s podlouhlým, tlustým mozoulkem. Stopky plodní krátké,
sotva V2 — l^^krát delší než krovky.

V. 0-25— 0-70 m. Rostlina často krvavě naběhlá. Okvětí velmi
malé. R. nemolapathum Ehrh. part.

2j- Cer\-eaec — září. Příkopy, cesty, vesni palouky, křovišlě. V rovmě,
pahorkatině a v nízkém předhoří obecný. Kolem Jihlavy zde onde (Pokorný).
V okolí Místku roztroušen (Gogela).

/') Květenství vícekrát složené, lichopřesleny se posléz dotýkají a splývají,
hořejší bezUsté. Krovky veliké, široce vejčitě okrouhlé neb srdčité.

a) Krovky obak zubaté, skoro všecky s mozoulkem.

547. E. steiiopliyllus Aut. Imiig. noii M. B. (Š. úzkolistý.)
Lodyha větví vystoupavých. Listy kopinaté, pokraji čeřité,
vlnovitě vroubkované, dolejší řapíkaté, prostřední a hořejší kopmaté
až čárkovitě kopinaté, krátkořapičné. Lichopřesleny sblížené, ho-

20*

— 308 —

řejší bezlisté, splývající. Krovky třihranně srdčité, zpředu
tupounké, •vynikle žilnaté, s vejčitě podlouhlým mozoulkem,
obak s 5 — 6 zřetelnými, tříhrannými až šidlovitě tríhran-
nými zuby. Stopky květní Vj^ — 2^2 delší než krovky.

V. 0"60— 1'00 m. Bylina naše odpovídá bylině na nevzdělaných
místech poblíž budínské kyselkové studánky rostoucí a do herbáře
university pešťské jako R. crispus L. var. odontocarpa Sándor vřaděné.

2|- CLTVcnec, srpen. I>ns1i hojný na slanýcli Inkách mezi Telnicí a Za-
i-aiiy ]M)lilíž Brna s R. (•on!j;lonicratus uc. Czižkeni pro území objeven. — ■ Ko-
leni Nlasalie, 1"vrdoiiic, n\ezi Onjezdeni a Telniei (Piipp(>r).

544 X '^-^^' I^' l>i'5ítoiisis Mert. et Koeli. (Š luční.) Lodyha
větví vystoupavých, metlovitých. Listy trochu vlno-
ví t é, dolejší podlouhlé až srdčitě podlouhlé, ostatní podlouhle kopi-
naté. Lichopřesleny oddálené až sblížené, jen nejdolejší
listnaté. Krovky třihranně vejčité, srdčité, hřebeni tě zu-
baté, zuby třihranně šidlovité, krátké, četné.

V. 0-50— 1-00 m. R. obtusifolius X crispus, R. cristatus Wallr.,
R. obtusifolius L. ^) angustifolius Tausch.

2j. ('erxcn, srpen. Na Inkách u Nániešle (lioeiner). I>le Reisseka \' níži-
nách H tirna a v jižní .\iora\ě, ki\o''., dle Schlossera n .^hlsova, leč velice po-
cliybno. U TSVjv. Přerova a Ihniína (Ripper).

(j) Krovky nejvíce celokrajné, všecky neli aspoň jediMi s niozoiilkeni.
Řapiky na hořejši slraně [iloche, leč obak obronlicm''.

5-l-S. 11. erispus L. (Š. kadeřavý.) Lysý. Lodyha přímá, větví
přímo odstálých. Listy řapíkaté, tuhé, dolejší podlouhlé neb
podlouhle kopinat é, na dolejšku uťaté neb trochu
srdčité, tupé až špičaté, hořejší kopinaté. Krovky okrouhle
srdčité, celokrajné, zřídka na spodu slabě a nezřetelně zoubko-
vané, dvě ze tří bez mozoulků neb s menšími mo-
z o u 1 k y.

V. 0-50 — 1 -00 m. Listy kadeřavé.

'4 ('eiAcnec. >rpen. Meze, česly, píiko]>y, ná\si, kni\i. (•beciiý v ro-
vině i jiredlioii.

54Í). K. Iiydrolapatliiim Huds. (Š. koňský.) Lodyha přímá, vět-
vitá, lysá. Listy v 1 n o v i t ě ú 1 1 e v r o u b k o v a n é, leč nekadeřavé.
namnoze přítlustlé, šedozelené, dolejší velmi veliké, elliptické
až podlouhle kopinaté, v řapík zúžené, hořejší kopinaté. Krovky
třihranně vejčité, leč nesrdčité, všecky neb aspoň 2 mozoul-
katé. Stopky plodní zřetelně článkované.

V. 1-00— 200 ni. Listy namnoze přítlustlé, šedozelené, řidčeji
tenké, jasněji zelené, z mládí po kraji skorém až ku hlavní žíle svi-
nuté, dolejší listy bez řapiku 0-30— 0-60 m dl. a 0-08— 0'16 m š.

2|- Červenec, srpen. IJaiiiiná Inka, pi-íkc)py, biehy. líozlronšen v sii-edni

— 309 —

:i jižní řásli a \(' Slezsku. \' ú\alii Svralky : Idolem .Mčiiíiia a Sardic (Miil^itw-
sky), kolem Lednice (U(!chlrilz), mezi Hrušovany a Nov. sídlem (Ripper), u Cejěe
(Kržisch a Makowsky), křo\ í \ rbovťí při nilýnskiMti pololíu u Krumvíře (Sleiyer),
Terezo v, Kobylí, Břeclav. — Bařiny ii Povla a Cernovíra pol)líž Olomouce (Ma-
kowsky), II Štěpáiio\a a Lilovle (Spilzner). U Bilan, Chropína, v mlýaské slrouze
u Kroměříže (l*alla), Slar. iněslo u Uh. Hradišlč (Schlogl), luka mezi Piskcui a
V<'selím a nádražím lizeiieckým (Bubela), Rohalee, Slrážiiice. — U Tučap (Čer-
vinka), kraj rybníku n Záhlenie poblíž MísUvu (Gogela). Ve Slezsku: při Olšavě
II '["ešína (Kolbenlieyer).

.■)50. K. maximus Sehrcl). (Š. největší.) Lodyha přímá, větvitá,
silná. Listy řapíkaté, špičaté až tupounké, po kraji vln ovité, méně
tlusté, nej dolejší podlouhlé, na dolejšku nestejné, zaokrou-
hlené neb trochu srdčitě vykrojené, lodyžní na dolejšku
šikmo okrouhlé, vejčitě podlouhlé ažkopinaté. jen nej-
hořejší v řapík zúžené. Krovky tříhranně vejčité, častěji trochu
srdčité, na dolejšku slabě neb zřetelně zoubkované, mozoulky často
menší, někdy některé zcela zakrnělé. Stopky plodní méně zřetelně
článkované.

V. 1-00— 1-50 m. Přízemní hsty bez řapíku 0-45 m dl. a delší,
na dolejšku 0-30 m š., řapík 0'40 m dl. R. hydrolapathum X aqua-
ticus Čelak. et Aut. pl.

4 Červenec, srpen. U vod a v příkopech, \e|inL |)ořídkii a ne \ždy
mezi domiiělýnú rodiči. Uícky ii Byslřice p. H. — \)\r. Schlosscra u Hranic,
Bělolína a Příbora. — Dle Oborného sem snad též přináleží Czížknv R. obUi-
silblius X aqualicus z údolí Svilavy mezi Obrany a Bilovicemi (FojiMlnání pří-
rodozk. spolku, Brno 1S7!) sv. XV).

* R. paíieulia L. (Š. zahradní). Lisly řapíkalé, dolejší srdčilí- neb vejčilě
podlouhlé, zašpičatělé, leaké, nekadeřavé, hořejší kopinalé, řapíky úzce žlábko-
vité. Krovky veliké, okrouhle srdčité, tupé, celokrajné, z nichž jen jedna s mo-
zoulkem. Původem z jižní Evropy, u nás zřídka v zahradách pěstována ještě
řidčeji zdivočelá, jako kolem Brna (Oborny), Nov. Jičína (Sapetza) atd.

y) Krovky všecky bez niozoulků, celokrajné nel) ne[>atrně zoulikované.

551. R. iiqiiaticus L. (Š. vodní.) Lysý. Lodyha i větve ztuha
přímé. Listy řapíkaté, špičaté, tenké, jasně zelené, vlno vité
jemně vroubkované, dolejší veliké, srdčito- vejčitě po-
dlouhlé, dole houslovitě obak vykrojené, hořejší podlouhlé až kopi-
naté, na dolejšku zaokrouhlené; řapíky nahoře úzce, dolů šíře žlál^-
kovité. K věty v lichopřesleno vi tých, hustě nahlouče-
ných hroznech. Krovky okrouhle vejčité, poněkud srdčité, bez
mozoulků, zřídka s jednotlivými, tenkými mozoulky. Stopky plodní
nezřetelně článkované, pod krovkami něco tlustší, leč ne-
napuchlé.

V. 0-75— 1-50 m. Stopky plodní tenké, nitko vité. R. hippolapa-

thum Fr.

4 červenec, srpen, líařinná Inka, příkopy, břehy. Pioztroušen v pahorka-

310 -

line a předjidii, řidčeji v loviiie. Y ]irneiisk('m kraji : ]iii Svilave nad Obrany
(Czížek), u Brna (Maktnvsky), u Adamova (Niessl), příkopy u Xov. mlýna (Sehierl),
Bílovice, Boskovice, na cesté od Bystrce k Veveří. V okolí Prostějova : na
Okluce za Stinavon, ve Ptenském žlebn. n strašického potoka, na Bílé vodé
n Baldovce (Spitzner). Ve znojemském kraji : hojný kolem Náměště (Boemer),
A údolí Dyje od VranoNa dolů až k Milfrijnnu roztroušen, a sice n Vranova,
Hardeku, Trouznického mlýna n Znojma a Mal. Tasovic (Oborny). U Ždáru (Ko-
vář). V olomouckém kraji: na bařinách a březích u Olomouce (Mik), ToxacoN',
Štěpánov, v údolí Bystřičky u Hrubé vody, u Hluboček (Spitzner), u Now Lo-
sina a v údolí Brané (Oborny 1SS2), u Neifanku u Bymařova (Sehierl), u Klo-
čova, a břehy potokňv u Lomnice (Uechtritz sen. 1S19). Kolem Nov. Jičína
(Sapelza), kolem Star. Jičína. — Dle Schlossera při potocích a rybnících ve vy-
sokém Jeseníku. Ve Slezsku: ]iři Opavě u Krnova (Gr. Fl.). v okolí Oder.

552. K. alpiíms L. (Š. horský.) Lodyha přímá, větvitá. Listy
vehké, řapíkaté, vlnovitě vroubkované až celokrajné, dolejší srdčitě
okrouhlé neb srdčitě ve j čité, velmi tupé neb tupé,
a krátce prišpičatěné, hořejší vejčitě podlouhlé až kopinaté,
řapíky široce žlabovité. Krovky srdčitě vej čité, síťkovitě žilnaté. Stopky
plodní pod krovkami vrtlíkovitě napuchlé. Oddenek
uzlatý, šikmý, vícehlavý.

V. 0-50 — ťOO m. Dle spodních listů, jichž délka šířku nepatrně
převyšuje, snadno k poznání.

2|- Červenec, srpen. Mokrá a pramenitá místa, v Beskydách a Sudetách.

V Beskydách: na Baranii, kolem Czarné Visly (W. FL), na Czantorym fZlík).

V Sudetách : moravské pohraniční hory u Králíka (Erxleben). při \slupu na Sál-
viz a v Česnekovém příkopu (Spitzner), Sálvíz u Knnzendorfu na pruské hranici
(Zimmermann sen.), porůznu kolem Švýcarny, travnaté zahrady u Mal. Moravice,
Ti^mašova, Waldenburgu a Královské studénky (W. FL), Reivíz (Fritze), pořídku
na Sludénkové holi a na Pradědu (Oborny), zde zejména hojný na západním
svahu, Ludvíko\% Děd, Medvědí hřeben, Svinský příkop, Petrštýn, Jel. hřeben.

B) Acetosa Tourn. Květy n našich druhů dvoudomé. Lichopřesleny oddá-
lené, chudokvěté, bezlisté. Listy střelovité neb hrálovilé, chuti kyselé.

a) Krovky zveličelé, blánovité, srdčitě okrouhlé, mnohem širší než nažka
bez šupinky a mozoulku, nejširší lístky okvětní ke krovkám přitisklé. Květy
obojaké i Ó na též rostlině.

* K. sciitatus L. (Š. štítnatý.) Lodyha vystoupavá neb položená.
Listy dlouze řapíkaté, sivozelené, celokrajné, přítlustlé, přiokrouhle
hrálovité, často houslovité, hořejší kopinaté. Botky
celokrajné. Květy ve volných, bezlistých , Uchopřeslenovitých
hroznech. Oddenek vřetenovitý, mnohohlavý, s hlavičkami prodlouže-
ný'mi, lodyhovitými.

V. 0-60 — 1 '00 m. R. alpestris Jacq., R. glaucus Jacq., R. digynus
Schult.

2j- Květen — ěerveni-c Zřídka pěstován a zdivněclý. Úplně zdivočelý na
skalnatém úkloiui Hradiska n Znojma, liezpochyby to pozůslalrk diivějši kultury
((Jbornv).

— yii —

b) Kvély dvoudonu!. Cnčlky lui liranádi scmciiiiíkii prirosilí'-. Krovky zve-
ličela, blánovite, srděitě oknuililí'-, iiuiuliciu vMší wX plod, iia dolcjšku s malou
•-■lyrhraniiou solnutíoti .šupinkou: \iiřjŇí lislky okvMuí sciuuilé.

553. R. arifolius AU. (Š. aronolistý.) Listy tenké, měkké,
lysé, vynikle žilnaté, skoro tríhranné neb široce srdčitě
t ř í h r a n n é, s ušty o d s t á 1 ý m i, zaokrouhlenými neb krátce pri-
špičatělými a stranou nahoru obrácenými, nejhořejší
skoro bez pošvy s hluboce srdčitým spodem přisedlé. Botky celo-
krajné, uťaté, záhy zrušené.

V. 0'40 — 1'00 m. Květy namnoze červeně naběhl*'. Nažka větši
a světlejší než u následujícího. R. acetosa L. /j) arifolius Wimm. Neil.,
R. montanus Poir.

2j- Ccr\eiii'c, sr[)eu. Horské louky, lia\niky a lesy. — Piozšířeu na
nejvyšších temenech Beskyd, jako: Javorník u Frenšiálu (Sapelza)!, na Radho-
šli, Kněhyni, Lysé hoře a Ondřejníku u Frý<llandu ((Miorny)!, na Smrku. Obecný
\' Sudetách, zde skoro na \šech hřebenecli a iiklonech a v žlcbích, často až do
předhoří sestiqHije; jako nad TepUcemi a nad Annaljcrkem (Oborny), u Stříbrníc
(Spitzner), Chrastice u Star. města, Hynčice, od hřebene Fuhrmannštýnu až ku
Volským lukáui, Klepácov, Berggeist, Karlovski'' studénky. Malé Moravice,
Ludvíkov.

554. K. acetosa L. (Š. obecný.) Lysý, někdy i pýřitý. Lodyha
přímá, nahoře latnatě větvitá. Listy 1 1 u s ť o u n k é, tuhé, i s botkami
krátce mrtnaté, řapíkaté, vlnovitě vroubkované, ze šípovitého neb
hrálovitého dolejška vejčitě podlouhlé, s prodlouženými, špičatými, se-
hnutými neb odstálými laloky, nejhořejší na zřetelné pošvě přisedlé
neb krátce řapíkaté. Botky dlouze třísnité. Krovky celo-
krajné, tupé.

V. 0"30— 0'80 ))i. Květy a krovky často nachově naběhlé. R. ace-
tosa L. fl) arifolius W. Fl.

2|- Kvělen, červen. í.uka, ki-(i\išlr, pasKiny, V rovině a piíMlhorí obeiTiý,
někdy i v horách.

C) Krovky vejcité, nic vělší než plod, vnější lístky ok\ělní přímé. Květy
d\ Dudonié.

555. R. aeetosella L. (Š. menši.) Lodyha přímá až položená,
nahoře latnatě větvitá. Listy všecky řapíkaté, tuhé, celokrajné,
podlouhle kopinaté až čárkovité, tupé neb špičaté, n a
spodu namnoze střelovité. Botky bílé , suchomázdřité,
rozeklané, posléz třísnité, krátcechlupaté.

V. 0-10— 0-30 in. Nažky načervenalé. Šířka listův a tvar laloků
proměnlivý. «) hastatus Neil. Listy střelovité kopinaté, laloky nedělené.
Řidčeji. /?) angustifoiius Neil. Skoro všecky listy čárko vitě kopinaté,
bez laloků, některé polostřelovité. Na neúrodných místech. ;') multi-
fidus Sturm. Laloky 2— Sklané. V jižní části.

'4 Květen, červenec. Písčitá a kanicnnilá mí-la. neúrodná lada, meze, pa-

312

<rky. \šii(lc i)|)(M-iiý, ;iž k liiclicmiiH vy-nkých lior. I*r;u1rd (rcrhii i(z|. Vy>i)ká
holp 14(il ?/*.

174. PoJy^onuiu L. Kdesuo.

A) Vrchdlirky \ hioziKn ihMU neb klasovihMii kxělciislx i. \ paždi liláiioxi-
lýťli lisleiiii, jcii iiejflnlcjší iiMvdy \ jiaždi nialýcli lii|H'niiv. SiMuiMiuití knilicm
žlázek obklopený.

I. Bisforla Tourn. Lodyhy k dicvnalo-inii, hadoNilc proliimlí-mii oddeiikii
lioslraiiiii. s konocuým haslým klasem. Lisleny jen itoloobjimavé, blánib', \- osinii
vybUiajíc-i. Po.s\a lislii mnohem delší než vlaslní liláno\ilá bnlka. Cnělliy '.\. od-
dělené, s malými hliznami.

550. P. l)istorta L. (Hadí kořen.) Lodyha jednoduchá, přímá,
lysá. Listy vlno vité, vespod sivozelené a obyčejně roztroušeně chlupaté,
podlouhle ve j čité neb vejčitě kopinaté. dolejší ve
krídlovitý řapik prik rojené, hořejší přisedlé, trochu srdčité.
Botky lysé, nebrvité. Květy v podlouhlém, válcovitém, přímém licho-
hroznu. Oddenek tlustý, dřevnatý, kroužkovaný.

V. 0-")0 — 100 7n. Okvětí bělorůžové.

■^ K\Men. ěenen. 'riiěná, vlhka luka. lirehy, >\ěll('' le>y. V |ire(lhon až
k nejvyšším hřebenům Beskyd a Sudet rozšířen, v [lahorkaline a roviní; porůznu.
V brněnském kraji: na lukách podid éeskomorav.ské hranice obecný, hjž \ údolí
Svitavy, od Svilavy až k BrezoN é- a kolem Mor. "J'ře))ové liojný, \ údolí S\ ralky
od Jimramova až k Tišnovu (Makowskyj, u Podolí (Pluskal), luka u Mladko\a
(Svérák), u Protivanova a Bukové (Spitzner), druhdy ii Čejce (Krži.sch). neroste
v nejbližším okolí Brna, teprv u iMor. Kynic a Slěpánova. — U. Bedihošlě
(Uličnýj, na Zlechov e, mezi Krumsínem a Křenuvkauň u Prostějova fSpitzner). Ve
znojemském kraji rozlroiišen : jako kolem Sum\ aldii. .Tevišo\ic. Bojanovic, ('ížo\a,
Mor. Budějoxic. t5udko\a a n (irešlového myla (()borny). V jihla\sk(''m kraji :
kolem Dacie a odtu<l na jih ((Miorny), kolem Telče, Bystřice n. P.. .\o\ . ničila.
Vlachovic, Pohledce , .Melko\ic, hojný v okresu žďárském. n .lavorku, Bo-
rovnie a j. — V olomouckém kraji : kolem Olomouce fSa|»elza a Makowsky).
II Plumlova, Štepánova a Litovle (Spilzner), u Berouna í(!ans). ii Incova a !•(•-
Iridiová. Obecný v severní ^lora\ě! — Ve východní čásli : n \liko\ic. jioliliž
Uh. Lh-adišlě hojný (Schlogl), NClkí' Karlovice, Miloňov, Vysoká. — V. ííyhi
(Sapetza), u Solance, a Lh'ozinkova (Schlosscr), Kepertovice, Milovaný. — Rou-
dno (Riei^er), Siřelná a při lukách při pramenech Odry (Burghaiiser). Obecný
v údolích, na rikloiierh a lin-benech Sudet, jako: Kladský Sněžník a hřebenem
J'radědu při 1 4!)0 in. — A'a vrcholu Salvízu (Spitzner). Ve Slezsku: ve Visle,
na Baranii (Uechlrilz). kolem Opavy (Urban), Kylešovská luka, Slěbořiee (S\erák).
Bruntál. Vílkov, Odry a ^e Vidnavsku.

IL l*er.sicaria 'l'ourn. Květy a k\ělenslvi jako ii 1. Lodyha konečná
obyčejně \ět\itá, s Imslými neb \olnými lichoklasy. Lisleny \ klasu hol-
kovité neb kornoulkovilé. ]*ošva lislu krátká, nanejvýš Z(h''lí \ laciní bláno\il("
botky. Cnělky 2 — 3 do polou srostlé, s kulatou bliznoii.

a) Byliny mnoholeh' s oddenkem oblým, dlouhoclenným, ]ilazi\ým. \ěl\i-
lým. Pošva listů zdiMí holky. Kvěly hustě nahlouceia'' s 2 hliznami. Xažky
d\ouhranné.

557. 1*. amphibiiim L. (R. oboj živelné). Lysé. Lodyha plazivá^
nahoře vystoupavá neb na vodě vzplývající, jednoduchá neb větvitá.

— aiB —

Listy celokrajné, podlouhlé až kopinaté, na dolejšku
zaokrouhlené neb srdčité, Lichohrozny jednotlivé, zřidka po dvou.
Tyčinek 5, delších než okvětí růžové, dvakrát delší než dvouřízná
obak vypouklá nažka.
D. 0-25— 1-50 m.

2j- Corven — září. Vlhká, bařinná niíski, vody slojal/' a plynoucí, [iiilvo|iy.
V ro\inř a předhoří obecné. U nás ve 2 (varech.

a) n a t a n s Mnch. Na vodě vzplývající. Hořejší listy dlouze řapí-
katé, podlouhlé, lesklé i s botkami lysé. Květenství vzpřímené. Ve
vodách.

/?) terrestre Leers. Lodyha plazivá, nahoře vystoupavá, zřídka
přímá. Listy krátce řapíkaté, kopinaté i s botkami přitiskle mrtnaté.
Vlhká luka, vyschlé příkopy.

Oba Ivary v slřední a jižní čásli a v česko-inoravskcMn pohoří obecné. — •
li Hluchova a Lilovle (Spilzner), u Rymářova. Ve východní čásli : kolem Kro-
měříže (Palla), u Uh. Hradišlé (Oborny), zde onde u Rzence (Biibela), Zvolenov,
Strážnice, Uh. Brod atd. — U Tučap (Červinka), u Rusavy (Sloljoda), některé
kaluže ii Vsetína (Bubela), u Zubří (Kotek), u Nov. Jičína (Sapelza), u Místku
(Gogela), v nížinách při Odře (Oborny). V Těšínsku (Kollienheyer), v Opavsku
(Oborny) a Vidnavsku.

b) Byliny jednoleté, s listy krátce řapíkatými. Po^^x y lislii z dolcjška bo-
b'k vynikající, nniohem kratší než tyto. Čnělky 2 — H.

L Lichohrozen hustokvětý, dosti tlustý, konečný neb úžlaliní.
a) Botky volně přilehlé, kratičkými, neosinalými brvami opatřené. ('buf
lishi nikdy peprná.

558. P. tomeutosum Schraiik 1787. (R. plsťnaté). Lodyha z ko-
línkovitě prohnutého dolejška přímá, málo větvitá. Členy válco-
vité, na spodu stloustlé. Listy vejčité, podlouhlé až kopinaté,
špičaté, na líci často s krvavou skvrnou, všecky neb nejdolejší ve-
spod tence šedo- nebběloplsťnaté, žláznatě tečkované.
Botky jemně brvité. Li chopřesleny krátké, nahloučené, ku konci
nezúžené, nikdy ničí, namnoze po 2, konečné a úžlabní. Okvětí
i se stopkami žláznatě drsné, posléze plod vejčité zaobalující, seschlý
obal se silnými paprskovitými na krajích kličkovi-
tými nervy. Nažky skoro kruhovité, na plochách vtisklé, leskle
hnědé, menší než u následujícího, as 2 mm v průměru.

V. 0-25— 0-50 m. Květy namnoze nazelenalé. P. lapathifolium Aut.
pl. non L., P. persicaria 7) L.

Q Červenec — říjen. Vlhká role, břehy, kaluže, příkopy. Hojiv.
v rovině a nízkém předhoří. — U Bedihošlě vzácné (Spitzner).

559. P. lai)atIiifoliuiu L. (Blešník). Lodyha z kolínkovitě pro-
hnutého dolejška přímá, silně větvitá, s členy kuželovitými,
na spodu stloustlými. Listy podlouhle kopinaté, dlouze zakon-
číte, na kraj i a vespod na vyniklých nervech přitiskle

— m4 —

chlupaté a žláznatě tečkované, na líci zi-ídka s černou skvrnou.
Botky volI^^. Lichohrozny na dolejšku katnaté, trochu štíhlé,
ke konci zúžené, ničí. Okvětí posléz svými ušty plod zcela za-
obalující, obal tence blánovitý, vejčitě kuželovitý. bez žlázek, seschlý
jen na kraji s vyniklými žilami. Nažky čočkovité, na plochách
vtisklé, ostatně jako u předešlého, leč o něco větši.

V. 0-30— 1 00 )n. Okvětí růžové neb bílé. P. nodosum Pers. et
all., P. lapalhifolium ;■) Wimm.

4 ťciNciifc - září. \\\)k\ II. I(". iiá\si, příkopy, bicliy. Hojni' v roviiií' a palior-
lialiiii' cclí-lio úzciiií. v ]irc(lli(>ií iidri. .Ic^lr u liožiiox a (Kolek) a u Místku (Gogcla).

500. V. (lamilnalo Kcrii. Oest. bot. Zeits. 1875 str. 253. (R. du-
najské). Lodyha položená, silně větvitá, konce větvi vystoupavé. Členy
na spodu jen slabě stloustlé. Listy okrouhle vejčité,
až vejčitě podlouhlé, tupé, krátce zakončíte, všecky neb
aspoň n c j d o 1 e j š í, vespod šedě a ž i) ě 1 a v ě v 1 n a t é, n ě-
k d y též p a v u č i n a t é, na líci vždy s červenou skvrnou. Květenství
úzké, dosti volné, nepřetrhované, namnoze trochu ničí, latovitě
rozvětvené. Okvětí nežláznaté, 2 nmi dl., posléze plod obalující, obal
kulatý, seschly s žilami málo vyniklými, na kraji obloukovitými. Nažky
z uschlého okvětí trochu vyčnívající, málo menší než u předešlého.

Větve až 0-35 /// dl. Bylinu tuto považují někteří za odrůdu od
P. tomentosum Schrank., jiní opět od P. lapathilblium L., já ji však
za příkladem Kernera a Oborného jako samostatný druh zde popsal.
U nás vyskytují se rostliny s listy kopinatými a okvětím žláznatým,
tyto pak odpovídají odrůdě od P. tomentosum Schrank.

Q ('(M'\ ciicc — záií. liicliy, \ ysilih' kaliizo. Nezřídka v jižiiíin území, jinde
IMiniznu. I'(id("l l>yje od Znojma dolu (Oliorny). liolem Itreclavi. - - líreliy líeěx y
od Yselína dolu (Hidiela)

/?) líod\y priliskle nnlnali', dlouze lir\il(''. I,i>ly neliýxají nil\dy iiepiiK'.

5G1. 1*. porsicaria L. (C-ervivec). Lodyha namnoze z koiínkovilého"
dolejška obloukem vystupující, zřídka položená, větvitá, lysá. Listy
celokrajné, čárkovité neb podlouhle kopinaté, špičaté,
neb zašpičatělé, v řapík zúžené, po kraji hladké neb přitiskle
štětinaté, obak lysé, nanejvýš no střední žile, jako řapík krátce srst-
natné. Botky těsně přilehlé, šikmo uťaté, přitiskle mrtnaté, dlouze
b r v i t é. Ijichohrozny podlouhle válcovité, nahloučené;
listeny ztuha brvité. Okvětí a stopky hladké bez žlázek. Tyčinek na-
mnoze 6. Nažky obak ploché neb n a j e d n é straně v y-
p o u k 1 é, v e j č i t é, lesklé.

V. 025 — 1*00 i». Okvětí broskově růžové neb bílé, na spodu zele-
navé. Chuť mdlá; tím od podobného P. hydropiper rozdílný.

Q Cervcnee říjen. \'lid<á role. rumi^^lě. návsi, lireliy. |ii'ikopy. \ i'o-
\ iní- a piíMlIioii olK'cný.

— .-nó —

5(>lX'J^->- I*, persicaria X ""í<' ^' •>••• foste dlo Pally ne-
zřídka mezi rodiči kolem Kroměříže.

2. Li(,'ii(iliťo/.cii \<iliiý, šlílilý, časlo pi-clilioMiiiý.

«) Ok\rli |M)l(>kiiliil(''. IdíliK', čelnými, žhilými, lesklými žlúzlvami iiiijolalé.
Chuť oslře peprná.

50*-2. P. hydr<4)ij[)er L. (Pálečník, peprník). Lodyha vystoupavá
neb přímá, jednoduchá neb větvitá, na uzlech trochu stlustlá, lysá.
Listy kopinaté, až podlouhle kopinaté, v krátký řapík zúžené, zašpi-
čatělé, na kraji hladké neb krátkou, přilehlou srsti drsné, na líci lysé,
vespod průsvitavě leskle tečkované, leč bez žláze k,
Botky n e p ř i 1 e li 1 é, lysé, krátce b r v i t é. Klas prodloužený,
řídký, přetrhovaný, ničí. Listeny kornoutovité, šikmo uťaté, po kraji
lysé neb roztroušeně brvité. Okvětí hrubě žláznatě tečkované. Nažky
vejčité, na jedné straně vypouklé, zřídka třihranné, hrbolatě drsné, ne-
lesklé.

V. 0*35 — 0 60 ni. Okvětí zelenavé neb načervenalé.

(3 červenec — říjen. A'lliií(' piíko[iy, hřeliy, kaluže lesni, vesniee. líojný
v rovině i předhoň.

|5) Okvělí liladkí'- neb slaliě žláznalě lerko\an(''. 5díln('.

óiý-i. P. mitc Seliraiik. (R. řídkokvété). J^odyha přímá, vět-
vitá , jednoduchá, lysá. Listy podlouhle kopinaté, v krátký srstnatý
řapík dosti náhle zúžené ; botky skoro přilehl (■, s r s t n a t é,
dlouze brvité. Lichoklasy prodloužené, řídké, doleji
přetrhované, z vrcholíčků 1 — 3 k v ě t ý c h, nici, nejdolejší
dva vrcholíčky v úžlabí velmi malých listův, ostatní
v paždí listenů kornouto vitých, dlouze br vitých.
Okvětí a stopky hladké, obyčejně nežláznaté. Tyčinek namnoze
6. Nažky podlouhlé, trojhranné neb dvousečné, na jedné straně více
vypouklé, nezřetelně tečkované, méně lesklé.

V. 0 20 — 0-50 m. Okvětí bělavé, pak nachově růžové, doleji ze-
lené, dosti veliké. Chuť žádná. P. laxiflorum Weihe.

Q Červenec — říjen. l)ře,liy, křovislě, vlhké Uihy, ])loly, příko[iy. V ro\ině u
pahorkatině siřední a jižní ěásli rozšířené, v předhoří neroste. V příkopech a ba-
řinách Ijrněnského kraje roztioušené (Makbwsky), při Ponavce, Svitavě a S\ ralee
u Brna, kolem Adamova a j. (Obornyj, Uika u Straehotina a Šakvie (Seliierl),
u Jedovnic, Rajce a liajhrachi. — • Ve znojeinsk<'m kraji: l<ob'm Znojma, iVhil.
Tasovie, .Milhonna, Slrachotic, Jaroslavie, Hrušovan a \ nížinách Dyje hojné
(Obornyj, Pohledec a Ždár. — V poříčí Moravy : kolem Šternberka a Unčo\a
(Schlošser), hojný u Kroměříže (Palla), příkopy při Irali u Bzence (Bubela) a odtud
až k Břeclavi (Oborny), u Roliatce a Slrážnice. Ve xýchodní části: na nuiohýcli
mí.stceh v poříčí Bečvy a Odry (Beissek), v okolí Bystřice p. II., zřiflka n Pod-
statu. — Při rolích a silnicích kolem Vs(,'iína (Bubela). liařina při Olešné a .\h'slku
(Gogela).

564-. P. minus Huds. (R. menši). Lodyha vystoupavá, neb po-
ložená, chabá, útlá. Listy široce č á r k o v i t é, na spodu uťaté

— 316 —

neb zaokrouhlené, ke konci poznenáhla zúžené; botky ±: přilehl é,
porůznu chlupaté, dlouze b r v i t é. Lichohrozny častěji pře-
trhované, přímé. Listeny kornoutkovité. Tyčinek 5. Nažky vejčité.
obak vypouklé, lesklé, dvakrát menší než u předešlého.

V. 0-10— 0'50 ni. Okvětí broskvově růžové, zřídka bílé, malé. P.
persicaría /?) L,

Q ťoiAťiicc — iijcii. J{i('liy. |iiíl;(ipy. nIIiIvc |iÍM~-iny. luiily lyhniriK' : /.(\i-
(iiulc jiiko II Vclk. l.osiiui a Shnoiiic iiu'zi obilím a na úlioircli (Olioniy). linz-
Iroiišcn. \' liiiiriisk(''iu kraji : kolem Vranova, A(laiiio\a, \- líaisk(''m lesíku a
kohíiu Karloiiz ii Urna (IVIakovvsky). kolem Nov. vsi ii Mikulova (Selilosser).
Vraiio\'iťe, I!iecla\. líolialec a Slrážnice. — Ve Znojemsku s jisloloii jen: kolem
Nániěšlě (Roemei) a xc \ yššicli poloháeli kolem fiiulkoNa ((Mioriiy). V jilila\ sk(''m
kraji: Sielierslú" ryliiiíky ii Slavonie. v ťidolí l»oliko\ském ii Daeie, ii Malejoxce
a liii(ioh'(í a. j. (()l)orny). \' Olomoucku, od Olomouce na se\er; jako v lese
11 Klášlera Hradiska (Mik) a i jinde na sliímýcli a lianniiýcti nH'sle(|i (Makow.sky).
v liornini údolí 'Tisi- a Mora\ y hojné (Oborny). u .Něm. l/ibiii. — \' lli. hra-
disl'sk(''m kraji: \ okolí Kroměi-íže, za [)ilou, |)ii polní ceslě od Kroměiíže do
líilan a u Cbropína (Palla), na \lidíýcli liikácji u lízence směrem k Veselí hojíK"
(Biibela). I*ii mlýiiskc' slroiize ii Mislkii (tlo^cla). Ve Slezsku: \ opavském a
lěšínskcMn kraji rozšířeno (Kolbenhoyor).

i>) Vrcliolíěky svazecko\il(', v úžlabí obyěejnýeli liipenuv, oddálené, na-
nejvýš nejlioiejší klaso\ i(ě sblíženi'-. Kruh žlázck okolo semeníka žádný. Poš\y
lislii kralší než bláno\il('' bolky.

III Axieiilare Meisnei'. Lodyha neoplýlavá. položená neb \ ysloupa\á. hladká,
líolky siichoniázdřilé, shíbroleskU', posh-z rozIrliaiK'. I\\ěly přísedb'-, ok\ělí hla<ik(''.
iilizny .'}, kralickí'.

505. P. aviciilare L. (Truskavec). Lodyha položená neb vystou-
pavá, rozkladitě větvitá. Listy velmi k rá t k o ř a p i č n é, skoro
přisedlé, vejčité, až čárkovitě kopinaté, špičaté neb tupé, žebernaté.
celokrajné, lysé. Botky dvouklané, posléz roztrhané.
Nažky trojhranné, podél proužkované, nelesklé.

V. 0'10 — 0*45 m. Okvětí zelené, po kraji růžové neb bělavé.
Velmi proměnhvé.

/?) e r r e c t u m Roth. (spec). Lodyha přímá, slabě větvitá. Listy
namnoze čárkovitě kopinaté, zřídka vejčité. Vrcholí čky na konci větví
v lichohrozny nahloučené.

y) m o n s p e 1 i e n s e Thiebaud (spec.) Lodyha vystoupavá neb
přímá. Listy elliptické, větší než u /?) 0"03 — 0-05 m dl. zřetelně řapíkaté,
Vrcholíčky oddálené, 1— 3květé.

á) n e g 1 e c t u m Bess. (spec ) Lodyha položená, tenká, chabá,
ranohovětevnatá. Listy čárkovitě, špičaté, nervy silně vyniklé; botky
neprodlouženo.

(3 Červen— Hjeii. ďsiy, pasivy, role, piislá uusla, zdi. T\ar základní
'■ ! i\ině i předhoří obecný. (■{) Rozšín-iio. y) Zdi- onde kolem Vsejína (Uiibela)
\ ik'h"I)rna. — - d) Na neúroihiýcli a |usěilýeh ladách došli hojíK-.

i\'. Tiniaria .\h'isner. I.odvlia šlíhlá. olácivá. na branách draslaxá. líolkv

iil7

liláiKix lil'. ii('lc-.kl('\ |Mmiíji\r. ()k\ rli |»(iiiřkii(l /.\ rllccli', hradav Imuiii ikiscU'. Cnrllía 1.
■~ kiilaldii lili/.iKMi.

500. P. ťoiivolvulus L. (R. svlačcovité.) Lodyha v pr avo otáčivá,
na hranách namnoze krátkosrstnatě draslavá. Listy srdčitě střelo-
vité, trojh ranné, zašpičatělé, po kraji a na nervech draslavé.
Stopky květni kratší než okvětí na plodu, blízko pod ním
článkováno. Vnější 3 ušty okvětní tupě kýlnaté, vnitrní prohlubené.
Nažka trojh ranná, svraskale pruhovaná, nelesklá.

D. 0'20 — 1'00 '))K Okvětí zelené, po kraji a uvnitř bílé.

Q CiTviMicc- — rijcii. Ildli'. úliory, plniy. krox išlť'. \' loxiiiř a |)r('(lli()i'í

OIJCCIK'.

•')07. I*, (lumetoruiii L. (R. plotní, povleka.) Stopky květní
zdélí okvětí na plodu, pod prostředkem článkované. Vnější
3 ušty blánovitě křídlaté. křídla na stopce květní sbíhavá. Nažka
ostře trojhranná, hladká, lesklá. Ostatně jako předešlé.

D. 0-75— 1'50 m. Okvětí jako u předešlého.

Q Ccrvt-nec, srpen. Křoviay, ploly, kraje lesní. I)rehy. llojué v rovině :v
ni/.k(''ni předliori. Obeené v jižním a slředníni území. Kolem Proslějova (Spilzner)
a tHomonee (Makowsky), a odliid až k Šundjerku (Pani). V jihovýeliodní ěásli ;
Ivolem Kroniěiíže (Palla), oliecíK' kolem l,'l}. llradislě (Sehloi;-!), hojné při silnici
mezi Bzcneem a Veselí, jinak rozlronšeno (línbela), hojní- \' krajině slrážnieké
a nli. brodeek(''. — >;a .lavoiině (Ilolnby), břehy Riisavy od Chomýže až k .lan-
kovieňm (Červinka), bažantnice n Holeso\a (Sloboda), koleni Nov. .Jičína, lluslo-
pcěe, NěnL. .biMMiic a l!liido\ii' (Sapi'(za). Rozšířeno \ Těšinskn (Kollienlieyer) a
npa\skn.

ITÓ. Faiiopyrum Touni. Pohanka.

* F. esculeutum Monch. (P. jedlá.) Lodyha přímá, bylinná, na-
mnoze červeně naběhlá. Listy krátce řapíkaté, trojhranně vejčité neb
poněkud hrálovité, lysé, lesklé. Květy v klasech na konci lodyhy cho-
choličnatě sestavených. Nažka okvětím celá zaobalená, s 3 ostrými
nejcelejšími hranami.

V. 0-ir>— 0-50 m. Okvětí bílé neb narůžovělé. P. fagopyrum L.

Q ('ervenec, srpen. Pnvodem ya: slři.'dní Asie. >eje se zhnsla, z\ lašf na
jiuilách jiíseriiýili a časlo zdivocuje, lec jen dočasně : jako i;olem Jihlaxy (l*o-
korny), u Kioměříže (l»alla) a Mislkii (Gogela), Val. Kloliouky, Příkaz, údolí
llnslénky n Zděcho\a, Hradisko ii Slramberka. Velk. Knnciíc. Ky--líi-ovské sidské
lesy, Velvice, Pradědův les a j.

* F. tartarieum Gartii. (Tatarka.) Silnější. Lodyha obyčejně
zelená, jinak jako u předešlé. Listy široce trojhranně srdčité až hrá-
lovité, lysé. Lichohrozny často ojedinělé. Nažka tupě trojhranná.
s 3 vlno vité vykrajovanými hranami.

V. 0-30— 0-75 m. Okvětí malé, zelenavé. P. tartarieum L.

Q^ Červenec, srpen. Seje se \ clml pořídkn, zde onde jako ple\ <'l nu^zi
osialnínň plodinami polnínú zdivočelá. V (»kolí Vyškova, Židlochovic a Uli. Brodu.
V západní ěásli : kolem Sknonic, podél cesko-moravskí- hranice, jako n Kadolce.

;J18

Maryše. SlaNoiiic |(.H)(»niy). \' jcdiu' zaliradě \- HóťiMiovirícli u Holešova (Čer-
\iii.ka), iicziídUa v olvolí Vsclíiia (Bnlicla). Úl^loiiy OiKliciiiíUa a kojtcc Ska11<a
u Frýdlaiidn (Oboriiy).

38. Rád. Thymelaeaceae Juss. Lýkovcovité.

KiHly:

1. Byliny. Olv\Mi 1iáiik()\il(' iicb lridiko\ il(', sklané, inálo zbarveiK', lťval('.
tiažkii siiclioii iiza\ irajíci. Tyrinck S. CiiMka krállíá. Vajíčko visMilé.

176. Stellera.

1. Krc. (>k\MÍ k(iriiiio\ilr, iiálr\ k(i\ i|(' ucl» iriil»ko\il(', 4dílné, opadavé.
Tyčinek S dn jiciiii velkiiulých. Bliziia hla\alá, skoro přisedlá, konečná. Pecko-
viee nahá s dnžnaliin iiel) kožovilon niliinun. Vajíčko visnlé 177. Daphne.

n(>. stellera L. yral>eciiiťe.

5G8. St. passeriiia L. (V. rolní.) Lysá. Lodyha piímá, namnoze
od prostredka pmtovitě větevnatá. Listy čárkovité neb čárkovitě kopi-
naté, přisedlé. Květy v úžlabních 1 — 4květých, 2 listenci podepřených
svazečkách. Stopky květni kratičké, huňaté. Okvětí chlupaté, s ušty
vzpřimenými, hruškovitě zúžené.

V. 0'iO— 0"30 VI. Okvětí zelené, posléz žlutavě zelené. Thymelaea,
Passerina Goss et. Germain, Passerina annua Wikstróm., Th. arvensis
Lamk.

Q Červenec, srjieu. Výslunná, neňrodiiá nií~.la. mle, meze, pasivy. Roz-
Iroušena v střední a jižní čásli a \i' Slezsku. \' brnenski-ui kraji kdlein Brna
misťy hojná: Slalinské skály, mezi Králoxýin polem a, Cacdx ieemi, n l*ísárek
(Oborny)!, Sokolnické kopce (Makowsky) !, Olniarov, Bednelio\ice, Obrany, mezi
Moravany a Nebovidy (Czížek) !, Ivančice (Sehwoederj !, Klobouky (Steig-er)!, Nosi-
slav (Uechirilz) !, n Slracliolína a mezi Kurdt-joveni a Slracholíncm (Schierl), Slu-
dánka ii Krumlova (Zinnnermann), Oujezd, Slavkov, Židlochoviee, llustopeč, Kiu-
dejov, Morkůvky, Krnmvíř, Kobylí, Vel. Pavlovice, Želetiee, Slražovice, hojná na
polích u Sobulek a Koslelce. — Úhory a suchá návrší u Kyjova a Cejče
(Uechirilz a Wiesner)!. Ve znojemsk(''m kraji: n Senohrad poblíž Námešlč (Roenierj,
údolí Hradnice nad Cilonicemi. \ údolí Oyje. n Býčí skály, za Tronznickým
n)lýnem u Znojma (Oborny), l('ž n Vow Přero\a a na hrázi hale mezi Hrušo-
vany a Nov. sídlem (llipper). V jihovýchodní čásli: role mezi Oborou a říielešo-
vickým hájem, řidčeji mezi Oborou a 'Ješňovicenň (Palla), mezi (Jh. llradišlČMii
a Uh. Brodem (Sapelza), na polích nad Plechovcem a při březícli Mora\y u Bzence,
úhory u Jasenné u Vyzovic (Buliela), zřídka na .Tavořině (HohiViy), u Suché Lozy.
V okolí Holešova: u Tučap mísly hojná (Červinka), na Svinci n Nov. Jičína
(Sapelza). Ve Slezsku: Mnichi u Těšína (Kotscliy), Bobrek (Kolbenheyer), Slře-
blovice a Slablovice poblíž Opavy (Mukusch).

177. Daphne L. LýkoTec.
509. 1). mezereum L. (L. obecný.) Nízký keř na dolejšku nahý
a olysalý, konec větví listnatý a přitiskle chlupatý. Listy jedno-
roční, měkké, opadavé, opak podlouhle kopinaté,
přišpičatělé, v hořejší třetině nejširší, v krátký řapík ponenáhlu zúžené,
vespod sivozelené. Květy před listím, namnoze poBv paž dl

31Í) —

loňských listů, hnědými šupinami pupenovými obdané. Trubka
okvětni hedbávitá, zdéli kraje. Peckovice ellipsoidická,
šťavnatá.

V. 0-50— 100 w. Jedovatý, Květy barvy broskvové, vonné. Plody
šarlatové,

"^ Březen, rliiljeii. Siiiuié, vlliké horní lesy. /.lehy. lesní poloky. V rovině
ii i)iiliorkatině rozlroiišen, v horáeh až k 1300 m \r\\\\\ obecný. Nerosle v [)a-
horkalině a rovině jižní Moravy. V lirněnskéni kraji \ iKuiialějších polohách
obecný (Makowsky), Hády, Písařky, Adamov, Křliny, l31ansko, Boskovice a j.
(Úborny), lesy u Dědic a 1'usloniěre, u jeskyně Yýpuslku ii Prolivanova (Spilzner),
II Lomnice (Phislcal), 8v. Anioníček, fleěkovice, Cinzendorl', Kuřini, Žlíbek u Že-
rulck, Tišnov, Líšeň, Ochoz, Kanice, Bílovice, Mal. Bukovina, Račice, Vranov,
.Tundrov, Žebětín, Střelíce, Slavkov, Vyškov, Pavlovice, Kyjov a na j. m. viz
Formánek „Příspěvek ku květeně 'slřed. a jižní Moravy" sir. 2() a 2 7. V okolí
Prostějova: na Kosíri, Záhoří, Zleehově, v domamyslickém háji, v lesích nad
Krumsínem, na Obrově Noze, na Roháči, v Prúklesu, na Okliuíe ve Vícovskéiu
žlebu, u Hradiska a j. (Spilzner). Ve znojemském kraji: kolem Náměště (Roemer),
AUknlov (Domas), Polavské kopce (Makowsky), údolí ledoví- u Vranova, Nový
hrádek při Dyji, v lesích kolem Liikova, Bítova a Hardeku (Olioniy), Heraltickc"
lesy a u Třebíče (Zavřel). Hojný u Zdaru (Kovář), Raděiiice, les u (Jliory po])líž
Stříteže, Bystřice n. P., Chudobín, Nov. město. — V olomouckém kraji: v Grý-
govsk(''m a Chomoutovském lese (Makowsky), Sv. Kopeček (Mik), Hlubočky
(Spilzner), liojný kolem Zábřeha (Pánek). Hojný kolem Kroměříže (Palla), v Mi-
kovickém lese u Uh. Hradiště (Schlogi). Velmi obecný \- se\(>rní Mora\ě a \c
východní části, velmi obecný v Beskydách a Sudetách, zde i ve značiu- výši :
jako na Javořině a Lopeníku (Holuby), Radhošh a Kněhyni (Oborny), .Tavoriiíl\u
Kelském a Trojačce. V Sudetách: Frant. myshvna. Zámeček, Medvědi hřeben,
Uhuštýn, na Studénkové hoh při 1300 m. Ve Slezsku: u Iřelího jezu poblíž
Těšína, u Blogotic, Koňské, Bělska, Něm. Mikuszovic a j. m. těšínského kraje
(Kolbenheyer), kolem Bruntálu, Krnova, Frývaldova (Oborny), Slavkoxský a
Stěborský háj na vysočině od Hradce k Jablovicům (Svěrák) , Vítkov, ( )diy,
Vrbno, Ludvíkov, Mal. Moravice, Karlovské studénky a obecný ve Vidna\>kii
až do hor.

570. D. eiieorum L. (L. vonný.) Nízký keř, s větvemi namnoze
položenými, konci vystoupavými, na dolejšku lysými a nahými, nahoře
pýřitými a listnatými. Listy přezimujicí, kožovité, lysé,
'klinovitě čárkovité, celokrajné, zpředu tupé až hrotité, Květy
krátce stopkaté v konečném, hojnokvětém, zelenými lupeny
podepřeném svazečku. Trubka okvětni dvakrát delší než okraj.
Peckovice elhpsoidická, kozo vi tě suchá, žlutavohnědá

V. 015— 0-35 m. Jedovatý. Okvětí světle nachové, libovonné.
Větve hnědé. Gneorum Matthioli Clus.

ť Květen, červen, na podzim často podruhé. Světlé, keřnalé a kame-
nité stráně, bory, v středním a jižním úzeuu' roz.šířen, jinde neroste. V brněnském
kraji v hornatých lesích střední části: od Bystrce až k Tišnovu v údolí Svratky
a od Písařek u Brna až k Rosicům (Makowsky), v lese mezi Drásovem a Ti-
šnovem (Pluskal), kolem Ivančic (Schwoeder), mezi Ro^icenii a líyfyškon (Niessl).

320

Modláiiky, l-{et-kovice, mezi Obrany a Soběsifťiiii, Osliá Inna u Sobršic. llorUa
a j. 111. u Cinzendorfu, Ořešín, Kuřim, Vohaiícice, Rozdrojoviee, HolíHlná ii .liiii-
(Irova, Ccrv"Jjý kopce, Liskovcc, Žebolín, Troubsko, Popuvky, Slřclice, Nesldjo-
vice, Lelekovice, Rebešovice, kopce ii Cejcc, Ždánice. — Na Záhoří a na Kosiii
u Proslřjova (Spilzner). Ve znojemském kraji: w Senohrad (Roemer), Hranice,
Popice, Velk. Mašovicc, Šatov, vinice u Čížova, oproli Hardeku a ii Hostrhradic
poblíž Krmialova (Oborny). V okoh' Olomonce (Mik). Zřídka v uli. liradišfslúMii
kraji : Mikovický les ;i, n VcbOiradii (ScIiIoíí'1).

* Řád. Elaeagneae R. Br. Hlošinovité,
* Elaeagiius L. Hlosiiia.
* E. aiigustiíolia L. (Geská oliva.) Mladé větve, listy a okvětí
hvězdovitými lupty střibroleskle oděné. Listy střídavé, rapíkaté, kopi-
naté až ellipticky kopinaté, prítupé, na l^i někdy hvězdovitě chlupaté,
jich kraje a řapiky trochu pýřité. Květy po 1 — 3, úžlabní, krátce stop-
katé, přímé, okvětí na spodu zúžené, s ušty trojhrannými Plody
ellipsoidické, suché. Strom s korou šedou.

V. 35 — 7*0 m. Okvětí uvnitř citrónově žluté, vonné.

ť Květen, červen. Původem z jižní Evropy a z Východu. Y sadech a
zaliradácli jioriiznu sázena. U Brna, Znojma, Mikulova (Oborny), u Prostějova
(Spilzner), u Slavkova, Lednice ald. V zámeckých sadech u Frýdku ((TOi;ela).

39. Řád. Santaiaceae R. Br. Santalovité.
178. Thesiími L. Liiěnka.

Květy obojaké, v hroznech neb vrchohku, delšími listeny a 2 po-
stranními listenci podepřené. Okvětí nálevkovité, zvonkovité neb řepi-
covité, s celým tudíž podokvětným semenníkem srostlé, trochu barvené
4 — Sklané, s 4 — 5 tyčinkami za cípy okvětními. Cnělka 1. Vajíčka 3
na vrcholku tenkého sloupku. Plod jednosemenný, nepukavý. suchý
neb bobulovitý.

A) Slojíky k\rlní se 2 lislencl, hrozen časlíj složily, bez chocholky a ja-
lových včlvicck, ušly ok\elni obak s úškem.

1. Ok\MÍ z\ iMikoN il('', .jklaiU', na plodu už ke spodu (lo\nili' \cIimiiI(''
a třikrál kratší než plod.

571. T. iutermedium Schrad. (L. obecná) Lodyha vystoupavá
neb přímá, lysá, jednoduchá neb nahoře hroznovitě větevnatá. Listy
čárkovité až čárkovitě kopinaté, přisedlé, zašpičatělé, nezřetelně 3 až
Sžilné. Listeny od dolejška hroznu ponenáhlu na stop-
kách květních výše, až i k listenům pošinuté. Stopky
květní 1— 2květé, přímo odstálé, článkované. Plod ellipticky. Oddenek
dlouhočlenný, vřetenovitý, větvitý, s tenkými výběžky a šu-
pinami.

V. 015— 0-30 it). Okvětí zelené jako u všech následujících. Th.
linophyllum L. part., Th. montanum Wimm Fl. ed. III. non Ehrh.

2j- KnčIcii. ccrNCii. S\Ml;i ki-o\'Klc. Innimh' ;i kcriiah- kopce, \i-cso\iiiy.

— 32] —

\' |ialioikaliii(' sli'('(lin' a jiziií řá^li iKijiiá. \' liniriiskiMii kraji ixl línia na jili
rd/Jnaišcna, na lládcrli n Ohran hojná (Malídwsky). u IxanMc (Sciiwocdcr),
ííliiciua (Ni('s>l). Unika n lirii(i\ic (Spilzncr), kojicc lMii;la u Klobouk (Sleii;('r),
11 Nosislaxi a ŽldlorlioN ic (Ohoiiiy), Sobť-širc, Txtí;! u MoHllánek, Evanovici',
llolcdná II .luiidro\a. Byslrc Kriinivír. Kurdrjo\, ) liislopcř. údolí Rokytiié, Ma-
riánská sliid(''nka a S\ . Floriaiíck ii Krinnlo\a, kcsl^onn ii Vcdrovii;. — Na
Kusin a na Zálioii ii 1'roslriova (Siiilzncr). Ve ZiKijciiislúMn Icraji: ii Nániešlí'
(Pioenicr), \ okolí Znojma skoro \c \šim-1i křovinách, jako na Kraví hoře, na
úkloncili \ iidolí l>yji'. na ( lrarciil)i'rkii ii llnanic, u Dovili nilýnii, na Kozí
slczcr II Lukova, koleni Hardekii. Viaiio\a, Tcšalir, .Tevišovic, na Pelcberkii
II MiltVouna, v l'urkťábce n Taso\ic. na Pola\ských a Mikulovskýeli kopeí(-Ii
a innohýrh j. in. obeeiiá ((Jborny). V iih. Inadišl'sk(''ni kraji: při eesláeh a Iráv-
nieieli ii INipovic polibž Fli. Uradišlř hojná (Schlíí^l). na .lavonnr (llohiby), vinice
u Slrážnice. KnrZíhib, l!adějo\, hika „Vojšicc" n Mal. Vrbky, bika : iJloulu'-,
Krčmy a Machové ti .Taxorníka, nezi-ídka ii Tb. l>]o(hi, jai\o na Kralo\é ald.

5/3. T. ramosuiii HayiiP (L. větevnatá.) Lodyha přímá neb vy-
stoupavá, hranatá, lysá, nahoře neb již od spodu latnatě vě-
tevnatá, řidčeji jednoduchá, nahoře hroznovitá, stopky
hroznu delší plodu a s ním od osy hroznové odstálé. Listy
přisedlé, celokrajné, 1 — Sžilné. Listeny a listen ce sblížené,
listeny podpůrné 2 — 4krát delší než plod a jako listence a hořeni
větvičky pilkovitě drsné. Okvětí namnoze óklané. Plod velmi
krátký, elhpsoidický. Oddenek 1 až vícelodyžní, bez výběžkův.

V. 0-15— 0-30 i>i.

2j- neli Q i (T7). Červen — srpen. Siich(> ko|icc. Irá\níky, ňhory. 1'oriiznii
v jižiiiin území. Pracké kopce ii Sol^ohiic smcrcm k Oiijczdiil, \ iiažaiilnici
11 Méníiia (Oborny), (Jlmarov ii l!rna (I lochslcllcr). l\lolioiii;y (Sb'ÍL;cr), Sv. Flo-
rianek u Krumlova (Zinnnennann 1S7'.)), há\níky \ Ohnic ii Lednice (Niessl) !,
rdle a kraje cesl kolem Kyjova a na Cejcskýili kopcích (LCchirilz) !, .Mal. Hosli-
InYidky, Urbanov u Sla\k(na, Koliyii, Sardice, Shažovice, \inicc a iiliory ii So-
búlek. Svalliořii'e. Koslelec. — liezpochyliy že sem náležejí bv., jak (M)orny
předpokládá. liyTmy, klére Heis^ck jako T. dixaricaliim .lan. ]iro nekicrá inísla
jižní Mora\y uvádí, a >icc : vinii-e n Židlocho\ ic. riralibrim a leinenem \iiiic
novosídelskýcli n hrnoholce, poslední >lano\ÍNko Simonym objevciKi.

57:^. T. Immile YaliL (L. nízká.) Lodyha vystoupavá neb polo-
žená, zřídka přímá, hranatá, lysá, jednoduchá, nahoře téměř
klasnatá neb nahoře větvitá s větvemi přiklaso vitými,
stopky mnohem kratší plodu, tudíž plod skoro přisedlý, k ose klasu ±
přiléhající. Listy přisedlé, čárkovitě kopinaté, zašpičatělé, celokrajné.
1— 3žilné. Listeny a listence sblížené, listeny podpůrné
2— 4krát delší než plod a is listenci za doby plodu po kraji drsné.
Plod ellipsoidický, hladký, se žilami vyniklými, propletenými.

D. 0-10— 0-20 )ii. Okvětí namnoze óklané. ústy jeho nazpět
ohnuté, velmi krátké.

4 neb Q i Q. Hiiben, kvělcn. Úhory, pasivy, meze. Rozlronsen v střední
a jižní čásll. V lídolí T.eska\ y mezi Znojmem a Mal. 'raso\icemi r. 1S71 v ně-

2]

m-2 —

kolika jedincR-h, !(•(■ nd ii- doby \ ít-c nenalezena (Oborny), hojněji na kn|i(ir|i
koleni Sokolni(4. a na Slalinskí' skále ii Brna (Hoehsleller a llasUn^tM-), na rdlídi
a nhorecji u hlapanie a Bhieiny (.\iessl), ii lluslopeěe. (Schierl), u Kldlmnk
(Sleii;i'r). U Prostějo\a: ii Cikánskí' kněhyně, za Žešoveni, a v lilizk(' jelelině
(Si)ilznor). Na policii nad Itonianíneni n Bzence a -koleni l'ískn hojná (linhelu).
2. (tkvěli Irnhkdvih'. na pludii loliko s konci ušlň xchnnlýini a ]iak zd(''h
neb delši phjdn. kisly jio kraji jemně pilkovaně drsné.

574:. T. prateiise Ehiii. (L. iuční.) Lysá. Lodyha vystoupavá,
jednoduchá neb nahoře latnatá, větví hroznovitých, všestranných,
rovnovážně odstálých, jen dolejší stopky květní vícc-
květé, hořejší a na jedincích slabších též všecky jedno-
květé. Listy čárkovité neb čárkovitě kopinaté. Stopky článkované,
stejně dlouhé neb delší než plod dlouhostopečný; listeny na nich
obyčejně znenáhla v hrozen výše se pošinují. Okvětí do 1/2 pětiklané,
trubkovitě zvonkovité. Plod kulovitě vejčitý, žebernatý. Oddenek
přímý, v í c e h 1 a v ě větvitý bez výběžků, více vystoupavých
lodyh ženoucí.

V. 0-10— 0-30 m.

2j- Cer\'en, ěervenec. Vlhká Inka, rašeliny. p<>i'idkn. s jishilmi jen \' Be-
.skydách. ble Sehlossera na Hadhosli. Horská luka na Ondiejnikn n Frýdlandu
zde ISSl hojná (Oborny). U .\h'sdíii : na jedni- lonce při Olešm'' mezi l^alkovicemi
a .^h'slkem (Gog'ela). Sem snad náležejí l('ž byliny jako T. munlannm Ehrli.
z Lysé hory, Kolbenlieyerem uvedeni'.

575. T. alpinum L. (L. horská.) Lodyha obyčejně jednoduchá,
zřídka nahoře slabě větevnatá. Listy čárkovité, zašpičatělé, jednožilné.
Květenství jednostranně hroz no vité; stopky květní jedno-
květé, zdélí neb kratší stopkatého plodu, obyčejně přímé. Listeny
až k listencům pošinuté a jako tyto po kraji jemnými zoubky
drsné. Okvětí trubkovité do ^3 neb málo přes to 4 klané. Plod
kulatý neb kulatě vejčitý. Oddenek krátkočlenný, vícehlavý, vícelodyžní.

V. 0'10— 0"25 111. Žebra vyschlého plodu vyniklá neb nezřetelná.
Byliny z míst stinných jsou větší, jich listy a stopky delší, dolejší
stopky jsou někdy i vícekvété, tak že vzrůstem T. pratense se podo-
bají. Podobné byliny nalezl Oborny na Mravenčím vrchu v Jeseníku.

2|- Kvělen — srpen, kesní horská Inka, slráiiě a ťdšlony. l'osiid jen \ Sn-
deláeli, zde vsak hojná. Kladský Sněžník (W. (jr. a Er.xleben)! a sonsední
lířcbeiiy, jako Sncliá knpn, Nenhan.sberk a j. Hojný \ .lesenikii : Hoekšár,
SlLidénková a Janovická liole, Velk. kotlina (Gr. Fl. a Oborny). nad Karlovem
blíže BymaÍT)va (Scliierl), Fnhrmannslýn, slráň Černého piíkopii, svah Vysoké
hole kn Velk. kollině (Spilzner), Ko])ernik, Praděd, Malá kollina, Mravenčí vrch
ald. (Oborny), a odUid až k Toniaišovu (W. Fl.)!, Winkelsdorfu (Oborny) a lín
Karlovské sludénce, zde, na Donerlánn, u KUipáěova a ještě na Dreišlýnn, Voj-
ských lukách a u ('ísařské hondy n Koldšlýna, Drehberg, Pelršlýn, vodoroxná
stezka od Ověírny ku Frant. myslivně. Svinský příkop,- Jelení InNdien, Břidlicová
hole, Pecové kameny, ilÍHiidlslýn, HoTber^, Bergg^eist.

82:3

40. Řád. Loranthaceae Don. Ochmetovité.

Rody:

1. Kvřly oliujaki". iioiiicláiiím Irž (InoíkIoiik'. ()k\rlí ()li>|(''. \- k\Mu Q
vař (iliklirciii' kališk(i\ ilýiii kiajciii scmoimíka. 'lyřiiick (1, nilkaiui k iik\ř(í rá-
slcřiir |H'iiosllýcli, s piaŇiiíky 2|inuz(lrýnii, immIi'! piikajícíiiii. CiiMka nilkoxilá
s iili/mm hlaviiioii. 179. Lovanthus.

2. Kvřly jcdiii)- iicli (KoikIoiik'. ()l\vrlí (j* k\Mii Idíliii'-. |M'slíkn\-\ rii
menši 4lis|('. l'i-aŇiiíl<.y I, k cÍimíiii (ik\MÍ docela |iriri)sll('', |iiáNlvU.ě iiiiioliti-
liiiiiiěiK', iiiiiiiliýiui děrkaini na xinliiií slmne se olxírajíeí. lílizna iirísedlá.

180. Viscum.

179. Loraiitlms L. Oclmiet.

576. L. europíieus L. (O. evropský.) Lysý. Větóvky s 3 páry
listů nezcela vstřícných a jako tyto tmavozelené s korou načernale
šedou. Listy řapikaté, opakvejčilé neb podlouhlé, lupe, kozo vité,
opadavé. Květy pometáním dvoudomé, v konečných, řídkých,
chudokvětých klasech. Okvětí skoro ku spodu 6dílné. Plod
bobule hruškovitá. Keř vidličnatě větevnatý.

V. 0-25 — 040 w. Okvětí nažloutlé, bobule syté žluté.

t? Kvělen, eer\i'n. ?\a diilieeh jižního a středníiio d/.enií eizopasae žijící,
zde rozšířen, jinde se ne\yskyhije. V lu-něnském kraji iioniziui v hájích podél
Svratky, velmi hojný \ llajskr-m lesíku u Brna, řidčeji \- l*ísárkácli (Makowsky),
hojný v lesích mezi Žilošieemi a, Modřieemi (Niessl). kolem lluslupeee (Schierl),
kolem Klobouk (Slei.^cr), n Krumlova (Oborny), Dědice u Vyškova (Spilzaer),
Rajhrad, Vcdroviee, Břeclav. — V lesích u Brodku u Proslějova (Spilzaer). Ve
zaojemskéai kraji: v údolí .Jevišovskélio potoka od Plece dolíi hojný, též kolem
Hlab. Ma.šůvek a Yelk. Mašovic, les Hoja u Božic, u Tasovie (aa Q. pubesceas),
v údolí Dyje a Zaojma a dle Roemera též aa Vlčíai kopci v okresa náaiěst-
ském, néuao lo jesle kolem Polavy, braoholce, Mikulova a Alušova (Oboray).
V poříčí Moravy: aezřídka v Chomoulovskéai lese u Olomouce (Vogl a Mik),
aezřídka v lesích kolem Olomoače (Makowsky), u Uli. Hradiště (Schlogi), kolem
Kroaiěříže (Schlosser), llodoaíaský les (Spilzaer), háj u Bzeace (Babela), dle
Sehlossera aamo lo ješlě v lesích a Chropíaa a Rokelaic. — Na dubech ve
všech lesícli v okolí Tucap u Holešova (Cerviaka), Bělolía a Hraaic (Ripper). Ve
Slezska : Wiegšlýn u Opavy (Svěrák).

180. yiseuiu L. Jinélí.

577. Y. album L. (J. obecné.) Větévky žlutavozelené s 1 párem
vstřícných listů na konci. Listy vejčité neb klínovitě podlouhlé
až kopinaté, tupé, celokrajné, kožovité, vytrvalé. Květy dvoudomé
po 3 — 5 v klubkách úžlabních neb konečných. Plody
b o b u 1 o v i t é. Keř vícekráte vidličnatě dělený, článkovaný.

V. 0-20— 0-40 m. Květy žlutavé, bobule bílé, lepkavé. Z větvi
a lepkavých bobulí upravuje se lep na ptáky.

ť Únor, 1)řezea. Na stroaiech zvlášt jehličnatých, též aa jabloaích, břízácli,
vrbách, lípách, dubech, topolech a j. Rozlroašeao až k 600 m. V brněnskéai
kraji rozUbašea.i, mísly liojac' (Makowsky), a Lomaice (Plaskalj, a Boskovic

21*

— 324

(Svěrák), na lilolui, javorccli a ovotMiýeli sIiouumIi ii Klulioiil; (Sk'ii;iT), na lo-
jKiloeh u Slraehdlína (Sc-liicii), kolcin Kriímidva ((Jlioiiiy). na jablonít-li a hrušU;u-li
n Cernovic, *lioin('' na jcliliťiialých slrdincrli ii Adamnxa, \ úddlí .l(iM'l'sk(''ni až
do KřlHi, na jedlích a bitrox icícli ii Lipnvky, na jcdiícli ii .Maloslovic, na boro-
\ icich v Braliincť u Aialoslox ic-, na jcldirnalýcli Nlrdnicrh n 'rišnoxa, na jcdlícli
II Ivoehdva. na jchličnalýcli slroniccli ii l>ra/.MV(dí. — V Piosif-jovskii : v lesicli
n Žárovic. na Mokři, nad Krnnisincni, ii l'r((slřjo\ iěck, na \oskn, u Baldovce
(Spilzncr). Vť /.nojoniskéni l^raji : hojné koU-ni Xániršlr (Piocinci). Ii-ž kolein
Znojma, l'ia\ri'. Vranova, l>ílo\a, llardcku, Hrnšoxan a j.. \" loc Hoji li''ž liojníí
na dnlicrh (OlMirny). Kolem .lilda\ y \ chni |ioridkii : \ Koppclci (l*okorny), au
jcdlícli a lioro\ icíi-li v j('diiici<-h >irolislých \' měslsk(''m l(>se n Slavonic (Úborny).
\' (Momoiirkn: |ioiídku \ okoli Olomouce (VoííI a .Mik), na je(Uicli v kostelním
lese n IMiidoNa (l'anl). kol<'m Sli-ejin'' (Olioiiiy). \' uíi. hradišfsko-m kraji: na
lo|Milecli \ zámeckí' y.aln'adě n Kroměříže (Palla). \ lesích kolem Velelu'adn
(Scldo^l). na lislnalých slromedi v sadecli zámeckých ii lizence (iinliela), n Slráž-
nice. Ve východní čásli : v Kruhách u 'J'uča|i |iolilí/. Holešova (Cerviidva), kotem
llusavy (Slol)oda), ii Vselína (liubeia), hojně u iíožnoxa (Kolek), kolem Nov.
.liěína (Sa])elza), mezi Hranicemi a Bělolínem (Hij)[ier). n Hukvald (Oborny).
V (dvoli Míslkii hojné: ve Šlamlli. na lípách ]ni cisai-ské' silnici od Míslku
k Příboru. \ Slai'iěi ((ioi^cla). Ve Slezslšu rozvířeno \ Těšínskn (l\ollii'ulieyer),
\ ()|ia\skn a \c Vidnavsku.

41. Řád. Aristolochieae Juss. Podražcovité.

Kódy:

1. Okxělí lmbko\ile, dole břichah'. opadav(''. s krajem neděleným nelt
Iríklaným. Tyčinek (>, pod (ilaioěnon Miznou na ěnělkn přirosliých. Plod (ipouzdrý,
(ichlopný, s ěelnými plochými semeny. 181. AristolocMa.

2. ()k\ělí bafdvovilě zvoid<o\ il(''. hluhoce ."blíhK', lr\al(''. Tyčinek 12, \e
2 řadách ^iřídavě delších a kralších. od čnělky s lerčo\ilou (ipaprsečnou bliznou
oddělených. Tobolka nepraxidelně se rozlrháxající. 182. Asarum.

181. Áristoloeliia L. Podražec.

578. A. clematis L. (P. obecný.) Lodyha přímá, jednoduchá,
lysá a jako listy světle zelená. Listy řapíkaté. okrouhle neb vejčitě
trojhranné. na spodu hluboce srdčité, tupé, zřídka A^ykrojené. celo-
krajné. Květy po 2 — Gúžlabm: trubka okvětní skoro zdélí ja/.ykovitého
okraje. Tobolky hruškovité, převislé. Oddenek plazivý, větevnatý.

V. OoO — 080 ni. Květy světle žluté. Plody zřídka vyvinuté.

■4 K\ělen. čcr\cn. Pluly. mi'ze, \inice. ccsly, břehy, liozšířen \ slředním
a jižním iizeuu'. jinde ]ioi-nzmi. \' hrněiiNkíMu kraji: od Hrna jižním směrem,
jako ii;i /JuliMii ko|ici. lia imlícli u Huso\ ic hojný ( \!akii\\ sky ), na Š|iilherl;u,
na Cernýcii |iolícli u Ibiia. n .\eno\ic, Holásek, kolem i>řecla\i a j. (dborny)!,
u Ivančic (NiessI)', u kiiobi-alřic a Krinnlova (Zinnnermann) !, ii Klobouk (Sleii;er) !,
u Yrano\ic, Slracliolína a Příklnd (Scliierl), >!iilenicc, l.íšeíi, l\lajdo\ka, Oliřany,
Karliaizy. lb'čko\icc. Mokrá lioi-a. l!ilo\icr. Maloshivice. 'l'išno\ . iiosiioviee,
Konuii. iiyshc. .lmidro\. Písái-ky n lirna. 'IVoubsko. při S\ila\ě u Komárova,
Cernoxicc. Prízi-enice, Modřicc. (Icišpicc. SlaiVi hora u Syro\ ic. 'ťelnice. Měiiín,
Šaralice, Sla\ko\. NA^^kos. .\ii-isla\, Siai-. P.řeclaw Po^loina. .\m\. vcs. —
r Proslějova (S|iilznerl. l»o^li hojný \e Znuicm^^kii : lúilem .Náměšlě (ISocmer),

■Ó2Ó

II Vniiiiiv.i, Ziiuiiua, .MilIVumia, llodonir, Jcvišov ic, l>oln. Vislonic a in. j. iii.
((Ilioniy). \" jihlax sk(''iii kraji poridkii : ii |)aii>k(''lh) mlýna, ii .lciiš(ýn>l;i'' ^IsIcik'
liiilř ((Iiiiiici), nad l>ranl<nii ii Trcbiřc (Zavřel). I' llajríua ii (Hoinnucc (Mik).
\" uh. liradišískiMii kraji: i<nlciii I li. liradišlr. xclnii (ilicciiý (Sa[K'l/.a a Sdílii^l).
rozíroiišcn kulem Ií/.cik-i', iicjrcliieji [iri silnici do \'('si'lí Ncduucí (línln-la). na
Javoiinř (lluliiliy), iioliaicc. Z\n|ciin\, Slrážiiicc, Hroz. kliola. NCIká, lli. Uind,
Bojkovice. — r \'al. Meziříčí (Klanic). V Slezsku: ii ()|ia\y (Liiian) a \ Iráv-
nalycli zahradách \ lloi'. Tomasox ě n l''rý\aldo\a (tlraliow^i^i).

18'2. Asarum L. Kopytiiík.

579. A. europaoiim L. (K. obecný.) Oddenek plazivý, větevnatý,
na konci s !:2 — 4 .'lupinami a pod konečným květem s 2 — 3 dlouze-
rapikatými listy. Listy okrouhle ledvinkovité, tmavozelené, lesklé, po
kraji brvité, posléz kožovité. Ušty okvětní dovnitř zahnuté. Spojidlo
prašniků šidlovité prodloužené.

V. 0'04 — 0"06 in. Okvětí vné hnědozelené, uvnitř špinavě krvavé.

2|. Březen — k\ělen. Křo\iiiy. slinia'' lesy. Višiide liojaý, v horách ohecný.
zde i ve znační' \ý.si. V .lesenikn jesle na Volskýeli hikách, Kriechu a ii Franl.
niyslivny.

11. Sympetalae (Gamopetalae, Monopetalae).
Srostloplátečné.

Okvětí dvojí, totiž kalich a koruna, mezi sebou střídavé. Ve
květech se semenníkem spodním někdy kalich jako nepatrný kraj,
chmýří neb šupinkatě vyvinut. Koruna srostloplátečná.

Řády:

A] Tyčinky v jednom kiTihii, v siejni-m neh menším podn než líslky
korunní. Seinenníi; |iod(d;vělný.

I. Kvěly jednolli\(' neb nahloučeni', nikdy \ c sirboiilkii. Kalich z\dn-
kovilý, s 5 cípy, se spodkem koruny až naprosté cí[iy NrosMý, oba N|ioln ii|ia-
(lávajíoí. Tyčinky do spodu neli úslí koruny vellvnulé.

a) Kvéty namnoze rúznopolilavné. Koruna až ke spijdu 5díliiá neb Jklaná.
Tyčimdv 5, po dvou spolu srostlé, zřídka v.šecky volné neb spolu sroslK'. lilizny
li — 5, Husté, dvoulaločnaté. I^lod bobulovilý neli lykvicovitý, dužnatý, zprvu
jednopouzdrý, pozdčji 'A — 5 rozšířenými semenicemi zdánlivě vícepouzdrý, \íci'-
až nmohoseinenný. Semena bez liílkii. Byliny o[ilelav('' s úpouky a laločna-
lými listy. 42. Cucurbitaceae .

II. Kalich se spodkem koriuiy nesrosllý, koruna zxiáštč opadávající.

a) K\ely pravidelní'-, obojaké. Tyčinek 5, od koruny oddělených a s je-
jími ušly slřída\ých, na saim-m vrcholku semeimíkovém, pra.šníky volné neb
v lrul)kii slepené, 2pouzdré, podél pukající. Semenník 2 — Spouzdrý, s četnými
vajíčky na vnitřních úhlech. Cnelka s 2 — S bliznami. Tobolka imiohosemenná.
skulinanéi iieli děrami pukající. Semeno s bílkem, i^yliny.

43. Campanulaceae.

lil. Kvčlenslví slrboulovilé, neobmezené, dole obalem líslku čili zákrovem
obklíčené. Kalich a konuia oddělené, bezprostředně na semenuíkii. Tyčiidvy do
koruny velkmití' a s touto opadávající. Semenník jedno]>ouzdrý, jediiovajecný.
Byliny s li>iy slřídavými neli vstřícnými.

yy() —

a) KvMy jiMliKKldinť'. iirašin' ve sliiioiilccli, s l^iiriiiniii lriilik(}\ ihui 1 — 5-
zubuu, bez kalichu, s 5 mezi scbnii prošlými lyčiiikaiui, [icslíkovr z iiali('-li()
semcniiíka o 2 bliziiácli, jednotlivé iiel) iiM;olik V(! zl\ rdlcMii 1 — \ic('|>f(iiz(lréiii.
iisbiib-ni obalu. Byliny. 44 Ambrosiaceae .

h) K\"ěly oltojaké neb (-aslu innohoinaiiželné. na konci nizšíi-cnc' ploché
neb kuželovib' osy, v innohokvelých, společným zákrovem opalřených úborech.
Ibory jeiliKilliví', konečné, v chocholícich nebu vrciiolícich. Každý kvM )iodepřen
je plevou neb je bez ní. Kališní kraj nevyvinuly, z chlupu (chmýří) neb }ilevovilýeli
šupinek. Koruna Irubkovilá. ziídka nálevkovilá, 3 — Sklaná neb jazykovilá, s cípy
A poupěti chlopnilými. 'J'yčinek .">, prašníky cárkovit('', okolo énélky v h-id»ku
spojené, jich nilky nejcaslěji voliu'. ČuMka dvourameiiná. Vajíčko ze spodu,
piinié. 45. Compositae.

c) K\ély vždy obojaki", každý kvét strboulu se z\lášluím, srosllolupeným,
semennik i plod uzavírajícím zákrovkem. Kališní kraj misko\ilý, nejěastřji zuliatý
neb osinaté brvilý. Koruna nálevkovitá, 4 — 5klaná, s cípy v poupéti stře.chovi-
lýnii. Tyčinek 5 volných. Cnelka 1. Vajíčko visuté. ByUuy s listy vslřícnými.

46. Dipsaceae.

IV. Květy \e vrcholících bezobalných, zřídka ve s\azečku slrboulovilém,
obalem opatřeném. Semennik 2 — 5pouzdrý, pomeláním nékdy 1 — 2pouzdrý,
pouzdra 1- až vícevajeemu Byliny neb kře s vslřícnými neb zdánlivě přesleni-
lými lisly.

a) Květy obojak('', kališní kraj nezřetelný neb posléz chmýřilý. Koruna ná-
levkovitá, dole ěaslo s hrboulkem. Tyčinky, obyčejně 3, volné. Semennik Iří-
pouzdrý, 2 pouzdra menší, prázdná, třetí s 1 visulým vajíčkem. Čnělka 1. Xažka
blánitá neb kožovilá, jednosemenná. 47- Valeňaneae.

h) Květy obojaké neb nuiohomaiiželní'. Kališní kraj zubalý neli nezřelelný.
Koruna trubkovitá neb kolovilá, 4klaná, v poupěli chlopnilá. Tyčiidcy namnoze
4, z]-ídka 3 — 5. Semennik 2pouzdrý; čnělky 2. Plod dvojnažka dvoulaločná,
suchá, v obě jednosemenná pouzdra čili Ivrdky se rozpadávající, neb Iroehu
zbobulcná. livdiny s lisly přeslenatými, z nichž jen 2 vstřícné' pupeny mají.

48. Stellatae.
C) K\ěty obojaké. Kraj kališní 2 — 5klaný neb dílný. Koruna Irubkovilá
neli kolovitá, namnoze Sklaná. Tyčinek 5 neb 10, zřídka 4 neb S. \olných.
Plod bobule neb peekoviee 2 — Spouzdrá neb zakrněním pouzder jednopouzdrá,
jiouzdra 1- víeevajeěná. Čnělky neb Idizny I — 5. Kře neb stromy, zřídka liy-
liny, s lisly po 2 vslřícnými. 49. CaprifoUaceae.

'''£) Tyčinky ve 2 kruzích, dvakrát neb skoro d\akrát lolik jako čáslí
korunních, po S neb 10, do zvláštního kroužku vrostlé, jinak Nulné-. Semenm'k
svrclmí neb spodní. Pouzder, čr.ělek a blizen právě tolik jakn ěá-^li korunních.

I. Semennik nadkvělní.

a) Koruna srosllopláleěná. Irubkoxiiá neb z\onko\ilá.

1 . Kalich někdy korunovilý, 4zubý. Koruna trvalá, Irubkovilě zvonkovitá,
4zabá až hluboce 4klaná. Pyllíěky prašnikové s 2 hrolitými přívěsky, nahoře
rozšiřenou .skuhnou pukající. Plod: lolmlka pouzdnisečně pukající. Keře s pupeny
bez šupin obalných. 50. EricGceae.

b) Koruna z 5 mezi sebou volných lislu, řidčeji hluboce Sklaná.

1. KaUeli 4 — Sdílný. Koruna prosloplálečná 4 — Slislá, obyčejně opadáva-
jící. Pyllíěky prašnikové bez přívěsku, na spodu 2 děrami pid<ající, 2 neb 1
pnuzdr('', pak na jiřiě pid\ajicí. Xepalrná semena nemají děloli. byliny zelené

— 327 —

s lisly lUMlMcnýnii iidi iic/.cleiK' s lodylidii dii/nnluii. Iilcdr žliilýini .šiiiiinaim no-

l<iy'""'- 57. Hijpopitaceae.

2. Kalich uiiilý, 5zubý. Konina z 5 mezi schoii volných ])tál,kuv, oiiadá-
\a|ii i. I'yllíč-ky |irašiukovó hoz přívěsku, iiahoic 2 okrouhlými děrami pukající. Plod
loliolka na [liclnádkách |iidiaiici. Keř nízký > jMijicny \y\inidými, se íšupiuami
"halnými. 52. Bhodoraceae.

II. scmcnnik --[nidiií ndi poln>|in(liií.

a) Kalich 4 — ódílný, se scincnníkcm -j^ srostlý , obyčejně jako clyř-
;\X .")zuhý. nczřclclný kraj. Koruna 4 — óklaná, Iruhkovilá až z\nnkovilá opadá-
vající. 1'yllícky prašní s 2 pi-í\csky, skulinami jiukající. Scmcnník 4 — Spouzdrý.
I'I(mI IkjIiuIc ncli pouzdrn-^cciič pukající loliolka. Ki-c nízké s lisly namnoze jedno-
duchými. \7,dy zelenými. 53, Siphonandraceae.

C) Kvěly obyčejně obojak(''. 4'yčiidvy \ slejn(''m neb menším počíu než
jesl ušhi korunních. Senienník spodiu'.

1. lyčinky s cípy kormmími slrída\é. nezřídka \ počlu menším, do ko-
niny vrostlé. IModolisly ubyčejue \- menším počlu, 2 zřídka .■•!.

á) Seiuenník jednopouzdrý. jednovaječný aneb zpr\ n 2- I pouzdry, více-
\aječný. avšak časným odlržením se náslěnnýcli prílu-ádek \- jedn(i[K(Uzdrý plod
přeměněn. Koruny Irxalť'.

1. Kalich 4-, u $ kvělu 3dílný. Koruna Irubkoxilá, siichumázdi-ilá, s kra-
jem pravidelně I- nebo .'•ilalocným. 4'yčinky 4, slejně dluidi('', s nilkami v pou-
pěli kiilinkovilě jirolnmlými. 1'yllíčky prašní ro\ iioliěžné', \\t\i\ř\ pukající. Semeu-
ník 2 — ^4 pouzdry, avšak časným odlržeiiím se 2 — 4 přílirádek,. jakož i potomní
]ilod jednopouzdrý, se slře(hiím 2 — 4 křídlým sloupc(>m. Cnělka 1, nitkovitá
^ liliznoii jednodiichiiu. 4'obolka víčkem pukající. Kvěly \' klasech. Byliny s listv
namnoze přízemními a jeclnodiicliými slvoly. 54. Plantagineae.

2. Ivalicli óklaný. Koruna Irvalá, nálevkovilě lrul»ko\ilá, hoicjší pysk menší
2klaný, řidčeji nezřelolně dělený, dolejší Sklaný. Tyčinky 4, dvoumocné, pytlíčky
prašní společnou štěrbinou pukající. Cnělka 1. Xažka jeduosemenná, nepukavá,
zbylkem čnělky zakončená. Semeno v bílku. 55. GLobularieae.

h) SenuMuiík 2 — 4ponzdrý neli 1 pouzdry, s náslěnnými, vícevaječnými
semenicemi.

1) Koruna -^ nepra\ i<lclná, s 5 — 4 neslejnými cípy. časlo d\"oupyšká.
Tyčinky v rnenšíui počlu než jesl ušlu koruny, nejčaslěji 4, d\oiunocné, někdy
se zákrskem páb' lyčinky, zřídka skoro slejně dlonln'' (u něklerých pyskatých)
neb p(nneláním loliko 2, zřídka ."> (jen u Yerl)ascum), z nichž 2 delší. Byliny
neb nízké polokře.

•=') Semennik 1- neb 2 4ponzdrý. nedělený. Plod 1 Isemenný, n našich

druhu jen 2semenný, \ (■ 2 Ivrdky se rozpadající, ('nělka 1 , konečná.

«.) Kalich Irubkovllý. Koruna nálevkovilá, kraj její šikmý, skoro dvou-
pyský. Tyčinky 4, dvoumocné. Kvěly ve střídavých InMznecdi. Semena liez-
bílečná neb s nepalrným liílkem. 5i). Verbenaceae.

••'*) Semennik 4pouzdrý, ve 4 jednosemenn(' Ixrdky se rozjiadající. Cnělka
I — 2klaná, mezi Ivrdkanři \ yslupující.

a) Kalich lrul)kovilý. Koruna obyčejně d\oupyská, zřídka nále\ko\iiá. s ušly
skoro slejně velikými. Tyčinky 4, 2mocné', pomeláním b'ž 2. K\ěly ve svazko-
\ilýc|i vrcholíčkách, zřídka jednotliví' v paždí Inpemi neb lislenu\. Byliny neb
polokře k<iřenně páchnoucí, lisly Nstřícné- na lodyze Ihranm^. 57. Labiatae.

***) Semennik 2- neb léž jednopouzdrý a [lak s 2 náslěmiými semenicemi.

328 —

Cnelka jednoduchá, koiicriiá, s liliziioii dvoalalořiioii iicli [řy. icdniMliicliiMi.
Plod lol}olk;i '■hlopiit-nii uel) drraiiii ^(' olvirajíci.

a] Kalicli dvDiili^lý, lislii (l\ niiklaiiýcli iicli lnilik()\ilý 4 — oklaiiý. Kniiiua
Irubkovilá, iicjdolcji Irocliii dii/.iialá, nad dolcjškoni oliříziuilř se oddMiijici. ale
v kaliťlni o^lávajicí. iNycIiajín'. Tnliolka jcdnopouzdrá, s 2 |iod\ ojuvini ná--li'Mi-
nýini sonionicemi, dok> žláznalýin kronžkcin obklíčená nebo zpi-edu se žlázkoii.
Semena drobonlinká, práškovilá, náslenná, s klíekeni liezděložnýni. Byliiiv žhi-
lavé až naěer\(Miale hnědi', zřídka lialové , cizopasin', šiipina!(\ bez zelenýeh.
li^iuv. .38. Orobancheae.

^) Kalicli 4 — óklaiiý neli zídiý. Koruna d\()upy>ká neb Hamala, njiadá-
vající, v poupeli lioiejší pysk dolejší kryjící. 4'yčinky 4. dxoiiiiiiMMK'. I'ylličky
prašní rovnoběžní', dole ixIdělciH- a ěasbi osinalé. 4"ob()li<a 2- neb I pmizdrá,
2cldopná, mezi ]ii-ehrádkami neb náslěimými semenicemi pukající. Semena dlšroii-
hlá, někdy smáěl^nulá. Kel -> liilkem. líyliny ua kořenech jiných rosllin cizn-
pasné žijící se zelení neb bez Zeleně lisioxi', s iisly zelenými, zřídka siipinalýim,
sušením černající, s k\ělenslvím hroznovilým. 50. Rhinanthaceae .

y) Kalieli 4 — ódílný neb \ — Jzuliý, někdy sknro d\du|iyský. Komna ne-
slejuě 5ial()cná, dvoiipyská neb Hamala. opadá\"ající, hořejši ]iysk kryje obyčejně
v ponpěli dolejší. 4'yčinky 4. dvoumocné, časlěji se zákrskem )»áli'' lyčinky,
zřídka 5 neslejnýcli neb toliko 2. PyHíčky prašní bez přixěsku, se roZNlupn-
jíeí neb rovnoběžní'. 4"obolka 2p(Mizdrá. Semena \- liílku. s 2 dělohami, líyliny
s Iisly siříčnými ni'b siřídaxými. 60. Scrophulanaceae.

2. KoiMHia nanmoze praxidelná, jen u Echium a Myoscianuis Irochu nejtraxi-
delná, 4 — ódílná. 4'yčinek ,"), řidčeji 4, slejně dlouhč', \ koruně iii'|iravidelni'
též nestejné.

*j Semenník 1, 2 neb l|iouzdrý. Plod tobolka neli bobule.

«) Kali(4i 4 — Sklaný. Kormia baíikovilá, neo[iadávající, 4 — óklaná. n\iiilř
obyčejně s 4 — 5 .šuphikami. lyčinky 4 — 5, vohu'. Onělka 1 — 2. Molmlka
2pouzdrá, 2 — 4seinenná, na dolejšku kolkolem obřízmitě pukající. Kel válcovitý,
zavilkovilě kolem dnžnatého tiílkii stočený. Květy khibkovitě nahloučcné. Byliny
oláčivé, liezlislé. nezeleni', na jiných rosllinách cizopasni', s rozšířc'nými ssavými
kořeny. 61. Cuscuteae.

j3) Kalich Ódílný až ózuhý. neopadavý. Koruna z\ onko\ itá až nále\ ko-
vitá, Sklaná, opadavá, v [loiípěli obyčejně stočená. Cnělka, nedělená neti 2klaná.
lobolka 2 — 4 chlopná, s chlopněmi od přihrádek >e oddělujícími neli nepraNi-
deliiě se trhající. Ki'l kři\ý, v bílku nepatrném, .s dělohami řasnalě složenými.
Byliny nejvíce opleta\é. s kvěly po 1 — 3úžlabnínii a listy střídavými.

62. Convolviilaceae.

y) Kalich (15 — 5-j obyčejně Sklaný neb zuby. Koruna nále\ko\ilá, zvon-
kovilá nelj kolovitá, Sklaná, \' pou[>ěti řasnalá neb řasnatě chlopnitá, opadáxajíeí.
Tyčinek S volných. Cnělka 1. IMod mnohosemenný, liud boliule nepukavá,
namnoze zbarvená neb tobolka chlopněmi, víčkem neb nepravidelně pukající.
Kel s liílkem, za\ilko\ilý neb přímý. 63. Solanecie.

**J Semeniu4í iipouzdrý. Pouzdra 1 až vícevaječná. l'lod tobolka.

a) Kalich z\onko\ilý, Sdílný až Sziibý. Koruna z\dnko\ilě kolo\ilá - kra-
lickou trubkou, ťistí rozšířeným, chlupatým dolejškem nitek lyčiid<.o\ ých poiiza-
vřené, v poupěti slřechoviti'. I'yčinek S xolných. Cnělka J, jednoduchá. 4"o-
bolka' pouzdrosečně 3chlopná, chlopně od přihrádek s(' oddělující. Kel v laiku,

^ plochými dělohami. * Folemoniaceoe.

— 32Í)

'^''"'') Sciiiciiiiík jcdiiopuuzdrý, s 2 jediiodtirliýiiu uch podvojnými iiáslrimýini
scmcuicťiiii, iicl) scincniccmi Ičmilo liloiibčji viiikiijíríiiii nedokonale d\ oupoiizdrý.

<() Kaliek 4^-lOdíliiý. Koruna nálcvkovilá až kolo\ilá \ — Klklaná.
iisly její \ ponpěli elilopnilé a do vnitř vehaulé neb skroueeiu', dlouhu poU\a-
jíci. Tyěinky 4 — 10, volné. Cní-lky 2, nannioze srosik', s 2 bliznauii. IMod
lobolka dvoiícbkipná, nepuka\'á neb iiepra\idehie se Irhajíeí. Kel \- bílku. P>yliny
s lisiy naiinioze slnčnýnii. 64. Gentianeue.

::••:;::::>::) Seiuenník 1, ve 4 jednosenienná neb 2 dNonsenicnná |iouzdra nch
l\rdky rozdělený, klerá se pak každá zv!á.šf od lůžka neli l(''ž od sli-edníln.
shiupkn neb od selte oddřlují.

a) Kalieh .'Sdílný neb 5zubý. Kornna nálevko\i(á až kolovilá, zřídka ne-
pravidelná oklaná neb 5znbá, opadávajíeí. Tyčinek 5 volných. Cnělka 1, niczi
Ivrdkanii neb konečná, jednodnchá neb dvouklaná. Byliny drsně srslnalé, s lisly
sliídavýini, jednodneliými, s lichohrozny neb liehoklasy před rozvitím hleiuýždo-
viiě svinulými. 6'5. Boraginecie.

*****) Senienníky 2, oddělené, loliko bliznann srosllé, jednopouzdré, každý s 1
násiěnnon semenicí. Plody méchýřkovité, na vnilřním š\ u seuicnonosném pukající.

a) Kalieh Sdílný. Koruna řepieovilá. Sklaná, s uslíni Shraimým, \ [)o\i-
[ičli sviiuilá. Tyčinek 5 prošlých, bez přívěsku prold)ím vysloupavých ; prašníky
na bliznu přilehající, dvoupouzdré, s pylem zrnilým. Nolným. ('nělka na konci
s kroužkovilým lerčem, nesoucím bliziin věncem chlui»uv o[ialřenou. Semena bez
clmiýří. . 06. Apocyneae.

j5) Kalich .S<h'lný. Koruna Sklaná, ušly její \ [loupěli slřechovili'. (»by-
čejně sxinulé. Tyčinek 5, jich nilky sroslh' , vně s přívěsky, kleré' skládají
věnec S — 10 laloěný, prašníky na l)liznu přiléhající, každý s 2 pylovými bryl-
kami, kleréž po dvou přilípnuly jsou k S žlázkám xcliki' Shrann('> lilizny. Kel
s nepalrným Itílkem. Semena s chmýřím. 67. Asclepiadeae.

******) Koruna pravidelná, 4dílná. Tyčinky 2, do koruny \rosll(\

«) Kalich 4zubý neb 4dílný, zřídka žádný. Kormia 4dílná neb žádna.
Semenník 2pouzdrý, pouzdra s 2 vajíčky^ Cnělka 1. Plod lobolka neb bobule.
Slromy nebo kře s listy vslřícuými a kvělyr lalnatými 68. Oleaceae.

C) Semenník jednopouzdrý, s kulovalým, volným, slředním, ninoho\ajeěnýii\
sloujikem.

I. Kalich Sdílný nel) dvoulislý a jako koruna šklebivá dvoupyský. oslni-
halý; Irubka koruny velmi krátká. Tyěinky 2, pytlíčky prašníka \ jedné- viih',
jednou skulinou pukající. Cnělka 1, králka, blizna dvonpyská. i'lud loliolka.
Kel bez liílkn. Byliny vodní neli liahenní. 69. Lentibularieae.

II. Tyěinky před cípy korunnínéi, s nimi a plodolisly v stejném poctu (S neb 4).

a) Kalich trubkovitý, nahoře suchomázdřilý, Sřasý, Szubý. Koruna hlu-
boce Sdílná, skoro prostopláteěná. Tyěinky do koruny vrostlé. Sememiík jedno-
pouzdrý, s 1 vajíěkem s konce středního sloupka visícím. Onělek S neb 1.
s 5 bliznanii. Plod nepukavý, měchýřkovitý, posléz dole se oddělující, liyliny
u našich druhů, s listy přízemními, kvěly strboulovitč nahlouěenými, obalní lisleny
(oho kvělenství dolň v trubkovitou, slxol objímající pošvu prodouženy.

70. PUimljagineae.
h) Kalich 4 — Sdílný neb 4 — Szubý. Koruna pravidelná, nálevlú)\ilá až
kolovilá 4 — Sklaná neb -dílná. Tyěinky do koruny vrostlé. Semenník
jednopouzdrý, s několika neb ěelnými vajíčky na středním sloupku. Cnělka
1 s nedělenou bliznou. Plod tobolka na přič pukající. Květy v okolíkii, hroznu
iieh laiě. 71 Primulaceae.

— mo —

42. Řád. Cucurbitaceae Juss. Tykvicovité.

K Oíly:

• *-

A) 'J"yčuiky 2 a 2 sroslh', pátá prošlá. Plod spiuenifciiii uáNlriiiiýnii |>ii-
lirádkovaiiý, víeesomenný, uvnitř šfávnatý.

1. Koruna hluboce odílná. Bobule šfá\iiatá. kulatá. \ nr Iciikublanná,
riiáiosenienná. 183. lirijonia.

2. Koruna hluboce ."jdilná. Tykvice jindloulilá. \ ně korovilá. s ,S dvou-
dílnými, niiiohosonieimýini pouzdry. * Ciicuinís.

13) l*ra,sníky všecky v jeden kužel srostlé.

1) Koruna Sklaná, veliká. Tykviee velmi veliká, elliptická až kulovatá,
vne koro\itá, s 3 dvouíhlnýnii, nuiohosenu-nnýnii pouzdry. H* Cucurhitci.

183. Bryonia L. Posed.

580. B. alba L. (P. bílý) Lodyha opletavá, s úponkami namnoze
jednoduchými a jako hsty ostrými a krátkými štětinkami drsná. Listy
.srdčité, dlanitě 51aločné, laloky ostře chobotnatě zubaté. Květy
jednodomé, malé. ve vrcholících, vrcholíky d dlouze stop-
katé v dolejších úžlabích listových, $ v úžlabích
hořejších, zdélí neb delší řapíka. Koruna květu p e s t í k o-
V é h o zdélí kalicha. Blizny lysé. Bobule černé. Oddenek
mrkvovitý, bílý.

D. 2*00 — 3*00 lil. Květy bělavožluté, ď mnohem větší.

'4 Cer\('ii — srj)('ii. l'loly, křovišle, břeliy. V slř-ední a jižní části hojný
a zdomácnělý, jiníh- jen zdivočelý. V brnensk(''m kraji: kolem Brna a Mikulova
hojný (Makowsky), u Ivančic (Schwocder), u Kuiislálu a Ole.šnice zdivočelý a pěsto-
vaný (Clujiek), u Lonmice (Pluskalj, při plotech u Rakšic u Krundova (Zinnner-
mann), kolem Polavy (Ueclitritz), kolem Hustopeče (Schierlj, u Kloboidv (Steiycr),
zdivočelý a zdomácnělý u P>rumova, (jeršpie, Mal. Hostihrádek, Vážan, Slavkova,
Nyškova, na vinicích u Kobylí, u Cejče a Břeclavi. — Y Proslčjovsku : u Králic
(dičiiý), Studence, Krasic, Cechovic, Zdelína zdivočelý (Spilzner). Hojněji ve zno-
jemském kiaji : zde je.šlě u Náměště (Pioemer), kolem Hrušovan a Frelešdorfu
(Ripper), \ liilnii Pyje a v údolí Leskavy u Znojma, v údolí Hradnice. mezi
Znojmem a < ilonii-enii, na Hradišti u Znojma, u Velk. Mašovic a na lUouhém
Sobe>u u l'odm(de (Úborny). V jihlavském kraji: kolem Jihla\y jen pořídku
(Weiner), jako u Weisenštýnské myslivny (Pokorný), u Třeště (Reichardl), Telč,
Krahulci, Byslnce n. P., Chudobín, Nov. město, Pohledec, .Javorek. V olomouckém
kraji: Slavonín a Greinerova ulice v Olomouci a při silnici u Hajčína (Mik),
v Předmostí blížií Přerova (Spilzner). Pouze zdivočelý: u sumberka (Paul),
II Střelné (l)Uri;hauser), Bludova, Ces. Bohdíkova a Piaškova. — - V jihovýchodní
části: u liilan. Vážan a v Květné zahradě u Kroměříže (Palla), hojný u Uh.
Hradiště (Schl(»ml), v houštinách a při plotech před lesem Bzinkem poblíž Bzence
(Ihibela), Strážnice, Hroz. Lhota, Tasov, Velká, .Javormk. — Ve východní části :
ploty a keře u Tiiča[i a Pnisí^novic (Červinka), při ]>lotecli a v kid\ináeh u /^o]ni
(Slolioda). pniiizMu u Vsetína a sice u Lapačů (Buliela), při |ilolech u Rožnova
porůznu (JMilek). u Slramberka. — V Bhidovicích u Nov. .fičína (Sapelza), na
lěebto uMsIíM-li |Miuze zdi\i>čelý. Pěstuje se lu a tam jako loiibí u slavení v Pal-
kovieích a \ l\iiliiied(i\ ě 11 Místku ((ioi^cla). Ve Slezsku: v Těšínsku (Kolbeit-
lieyer). u IV\\aldo\a a ve Vi(liia\>ku pouze jiěstován.

— 331 —

■= B. (lioiea Jaeq. (P. dvoudomý). Drsný. Lodyha opletavá.
Listy řapíkaté, srdčité, dlanitě Slaločné, laloky vejčitó až trojhranné,
špičaté neb zašpičatělé, nestejně úhlatě zubaté neb vykrajované. Květy
dvoudomé. Vrcholíky 9 kratší řapíka. Koruny dvakrát delší kalicha ;
zuby kališní u 9 rostliny zdálí Yo koruny. Blizny
srstnaté. Plody šarlatově červené. Ostatně jak předešK'.

D. 0-13-0-30 m.

2j. Červen, ěerveiiec. Ploly, kiovislě. ble Sehlosseia pusud jen \ duliiim
úvalu .Moravy u Laažhota a Týnce, leč niilno lálo nalezišlě znova zjistili; roste
však poblízkii v lloln. Ralciiii^í('h u Angern a Oberweiden (Neilr. Fl. d. r.)

* Cucumis L. Dyne.

* C. sativus L. (Okurka). Lodyha položená neb opletavá, srst-
natá, drsná Listy hluboce srdčité, úhlatě Slaločné, 1 a i o k ů v o strý ch,
ostře zubatých i s kahchy a stopkami srstnatých. Úponky jednoduché.
Plod podlouhlý, hrbolkatě bradavičnatý.

D. 1-00— 1-50 m. Květy žluté.

Q Kvřten — srpen. Piivodeni z Asie, u nás zhusta pěslována. Koleni
Znojma, Brna, Bzence, též ve velkém na širiMu poli (Úborny) , též kolem
Ivančic.

* C. melo L. (Meloun). Lodyha srstnatá. Listy širokými choboty
srdčité, úhlatě 51aločné, laloků zaokrouhlených. Plody okrouhlé,
neb vejčité, hladké neb síťovité, zřídkahrboulkaté.
Ostatně jak předešlá.

D. až 3 00 ))). Květy bledožluté.

0 Červenec — záií. Pčsluje se v zahradácli jižní Mnravy.

* Cucurbita L. Tykev.

* C. pepo L. (T. obecná, turek). Srstnatá, drsná. Lodyha po-
ložená, neb opletavá. Listy okrouhle srdčité neb skoro tříhranné,
mělce úhlatě 5 — 71 a 1 o č n é, laloků tupých, ostře zubatých.
Úponky rozvětvené. Plod kulatý neb ellipsoidický, hladký.

D^ 3-00— 800 ni. Květy velmi veliké, žloutkové.

Q Červen — >rpen. Původem ze střední Asie, v slředním a jižním území
' zhusta v zahradách a na polích pěstován.

43. Řád. Campanulaceae Juss. Zvonkovité.

Kódy:

^4) Koruna před rozvitím trubkovitá, posléz zdola nahoru v 5 čárkovilých
uilu -e rozdělující. Květciis|\i konečné, husté strboulovilé, neb klasovit(''.

1) Mtky tyčinek mlkovité, prašniky na dolejšku spolu souvislé. Tobolka
dvojpouzdrá, na konci derou pidíajicí. 184. Jasione.

h) Nitky tyčinek dole rozšířené, prašniky volné. Blizny 2 — 3. nitkovilé.
Toliolka 2 — 3 pouzdra, nahoře 2 — 3 postranními děrami pukající.

185. Phyteuma.

332

B) Koťimii zv()iiko\ il;'i, .Maloriiá. -Nilky lyřiiick dole vcjťilr lozšíťcíu'.
(,'uMUa s 'A — 5-. iiilkovitýini lilizuaini, ddU; licz kroužku. Tolidlka \ rllikovilá, po-
siranníiui (Iriaiui jMikajíci. 180. Campanula.

C) Koruna kolovilá. I<rálcc r)lalořná. Milky lyruick dole ro/.šiitMU'. TolHillsa
l»ro(llou/,i'iiř pfi^-nialiclvá. .'<|Miii/.(lrá. jiod koncem 'A drraini laikajíci.

* Specularia.
184. Jasioiie L. Pariiieť.
581. J. moiitaiia L. (1*. obecný), Lodyha obyčejně přímá jedno-
duchá neb dole větevnatá, na dolejšku i s listy srstnatá, nejhoreji bez-
listá, lysá. Listy čárkovitě podlouhlé, tupé neb prítupé, vlnovitě vy-
krajované, přisedlé. Květy stopkaté. velmi malé, v okolíku plochém,
strboulovitém. Obalni hsty vejčitě neb podlouhle kopinaté. Kořen vřete-
novitý, jedno- neb vícelodyžný.

V. 0*25 — 0'45 m. Kvóty jasně modré, zřidka bilé,

Q ('crxcn — M'|M'n. SucIk' [lahorky, \řcso\ išlř, l\ro\ i, inczi'. (Iliccný \ slřiMlní
a jižní Moravě, oliccný \' rcslio-niorax ski''ni |iolioii a M-Ncrni \lora\r. i-oz>Ííimi
v Kaqtaiccii a xc Slezsku, \ idcdlioii až k (lOO m. ziidixa \ýšc. \" Kar|ialc(li
Ít'.šlě: u .la\ iirnika. \'al. KIoIm.uI^. - V. okolí ilolcšoxa: Lysina, ('hlínu klíže
lioslýna, llájdv u I, oslic (("civ inka), llii^^aNa (Slolioda). na ,lclciio\(' u Vselína
poťidku, liojiiřji na CcrloNř skále n Lideěka (líukela), liožnov (Sehlii-I) a sice
ua Skalce (Kolek), \o\ . .lirín (Sapelza)!, Hranice (\'oí;I)!. zřidka na liosúžlcácli
11 IMÍsIku (Co^-ela), 1'Výdland, .\lelylo\ ice. — Ve Sliv.skii : na lešínskýcli liradliácli,
Bfdslco, tiyslrá,. liyliaroN ii'e a j. iKolhcnheyer). \ okolí < Idei', ICiclikerk u Koslelce,
Krno\. \ I' \'idna\sku.

I8'j. riiyteuma \j. Keplia.

583. I*, orbiculare L. (Ř. hlavatá). Lodyha přim á, j e d n o-
duchá, hladká. Listy dolní dlouhořapíčné vroubko-
V a n ě pilovité, vejčité neb vejčitě kopinaté, lysé neb brvité, s řa-
píkem nahoře křídlovitě rozšířeným, hořejší kopinaté neb čár-
kovitě kopinaté, poloo b jímá v ě přisedlé. Květy ve
s t r b o u 1 k u polokulatém. posléz kulatém neb krátce vejčitém, v n ě j š i
listeny vejčitě kopinaté, dole zubaté tvoři dokonalý zákrov.
Tobolka třípouzdrá. Oddenek krátký, tenký, často dělený.

V. 0'20— 0*40 m. Květy temně modré.

4 KvMen, červen, v liorácli jesle na |iočálkii srpna. Iloini loni Inka,
\lhk;'i rašelinná nn'sla. iíozicousena. \' lirněnsioMU kiaji poriiznu \ m'\ erní cásli
údolí Svilavy a ve x-edlej.ších údolích: kolem S\ila\y \i'lnii ho|n;'i. u Mal. l!u-
koviiiy, u Kiiin a Adanio\'a (.Makowsky) !. luka na Kiin^^M nie/i S\ila\on a Sčn-
ÍKMig-sleui (NiesMier), Šlepáiio\- pohlíž lioskovic. Csohi-no. — \' okolí Pidslějox a :
pod Chhuneiu u Seloulek. \ llalích u lirodku. xc >!liáiiovsk('in žlehii, n llail-
luanic. (S|iilzner). \'e znojeniskiMU kraji: u liačic (lioeuu-r), \ i'idolí hyji' jiod
llartkdveni |(>hoi-ny). \' ( Honioiicku : na \clk(' louce před ("homoulox -.kým lepeni
(Sapelza), mezi Láskou a Horkou a pi-e<l ('einn\ íi-,kýni lesem u Olomouce (Ma-
kowsky), kiilem udýna u Knt'j.;s[einu scMaiiě od Slernherka (Lechlrilz sen.),
Sludeuá Loučka poblíž M Třeliové (Ohorny), louky \ lidolí Kučiuy u Zábřoha
(1'anidO a ii llouduí' (liie^vr). Ve xýchodní (■ás|i : \'elk. .hmučma u ,lasiu'ku

mii

(.M;iki>\vsky|. \' .Icsríiíkii ; \'clk. kulliiia ((iraliowski a Olioniy ), /dc liujiiá, zc-

jiiióiia |MÍ |ii;uii('U('i'li Mdiavirc. \'(' Slezsku: Nriii. \'isla ( Wiiiiincr), Hranice

a SiiUswaldc ii Krno\a (S|ial/.H'r), \'i'lk. Kcrallicc. .lakarluv icc a Sosnová ii Opavy
(R. -A M.).

583. P. spíeatiim L. (Ř. klasnatá). Lodyha pří ni á, j e d ii o-

d ů c h á, slabě hranatá, lysá. L i s t y d o s t i lysé, nejdolejši
dlouhořapíOné srdčitě vejčitr, dvakrát p i 1 o v i t ř, následující krát
čeji řapíkalé, ostře piloviir, vejčitě až čárkovitě kopinaté, dole za-
okrouhlené, všecky staženc' v řapík, nahoře sotva po-
rozšířený, nejhořejší k dolejšku řapíkovitě zúžené. Klas v e j č i t ý.
posléz válcovitý, vnější listeny čárkovité, celokrajné, neb na konci
trochu pilovité, nemnohé, v zákrovu nedokonalém. Tobolka dvou
p o u z d r á. K o ř e n k r á t k ý. ř e p o v i t ý.

V. 0"30 — 0*80 w. Koruny nažloutle bílť'. zřídka namodralé.

2|. K\M('ii. rcr\('ii. \ liorárli iiozilěji. SliiiiK' li'sy, lesní loiilíy, /.lehy.
Obecná až i<ii lireliennni xysokýcli lioi-. \"e vyšslcli pololiáeli \ líeskydárli : Kně-
hyně. Lysá hora (Oliorny), Cáli, Vysoká, Hadhošl. V Sii(h'lách ; \'elk. koHina
(Obornv). Salvíz, \'elk. .h-zerník (S|iilzner), Černá a Sncdiá knpa, Fiihriiiannšiýn,
Slndéni<o\á hole, Medxědi hiclien, í*raděd, 1'elršlýn, .leleni hřeben ald.

u) s p a r o c e p li a 1 u ni Form. Bylina nižší a stěsnanější. Lodyha
silnější. Klas skoro kulatý, vřeteno skrácené. Květy širší než u tvaru
základního.

1'Mrídkii. jKisud jen \ .le>enikn : \'elk. kollina.

IfSO. (ampauula L. Zvonek.

.A) Kalich niczi n>ly s |ii-i\ěsky široce v<'jěilýnii. dolu na seniennik sc-
linnlýnii.

584-. C. l)arl>ata L. (Z. vousatý). Bylina srstnatá. Lodyha přímá,
jednoduchá, c h u d o 1 i s t á. Listy přízemní veliké, v řapík kříd-
latě zúžené, podlouhle kopinaté, skoro nejcelejší, toliko vlnovité,
lodyžní kopinaté, menší přisedlé. Květy 3 — 6 v hroznu jedno-
duchém, jednostranně převislé m. Přívěsky kalicha
delší než s e m e n n í k. Koruna veliká, válcovitě z v o n k o -
vitá s cípy dlouze vousatými. Tobolky tenkoblanné, velikými
děrami pukající. Oddenek tlustý, šikmý, vícehlavý.

V. 0-l(J— 0-HO m. Koruna světle fialově modrá, zřídka bílá.

2j. C(M-v<'nec. si-]ien. Le^ni Inka a lra\nali' slráně. Obecný na všech
sbánicli a hřebenech Sndel. Od CeriH-ho \rchn. Sntln' knpy a Kladsk. Sněžníka
jiočinaje až k Beri;-i;'eislii. Někdy si'slM|aije i hlnboko dolu do lub)!! : jako u Nov.
.loseťova (Uechlrilz). ii llyněic (Si)ilznei). n Sliilnnic a na l»ťeiš[ýnu u Koldšlýna.
— Waldenbnrk (Aíilde a Oboiny), 'loniášu\ , 'l'eplice a hojný ješlě na sedle mezi
r.i-aunseireni a Kb-pacoN eni (Ob.irnyl, ridolí Šnnni(' T\sř a Horní 'J'is(- ii Winkel.s-
dodii, Hěihrlieik n Klepaco\a a Spálený les n liraniiseibMi. — V Karlovské slu-
dénky sesln|inje až k 700 ni (Niessl). zde ješlě n chiánni Sv. Hnlierla .s C.
]ialiila.

— 334 —

/í) s t r i c t O p e d u n c ii ] a t a Rchb. fil. Květy přímé, menší.

[•oiídkii. Slii(l('nko\á liolc (IMoscI). l^-aděd (Grabowski) a zároveň > l<(.riiii(Mi
lialovi'' hurdou na ccsiř iirrcnr kii svážení sena od I\Ial. Moravice kn lúdlině (l'iek).

585. C. sibirica L. (Z. sibiřský). Bylina krátce mrtnatá.
Lodyha vícelistá, přímá, tupě hranatá, obyčejně rozvětvená. Listy
vlnovitě kadeřavé, dolejší podlouhle kopisťovité, v řapík zúžené, ho-
řejší čárkovitě kopinaté, špičaté, přisedlé. Květy ničí v přímém,
latovitě rozvětveném, vicekvětém hroznu. Přívěsky
kalicha vejčitě kopinaté, kratší než semenník. Koruna nálevko-
vitě zvonkovitá s cípy lysými neb porůznu chlupatými. Tobolky pře-
vislé. Kořen vřetenovitý, tlustý, rozvětvený.

V. 0-15 — 0.50 m. Koruna blankytně modrá, zřídka bílá.

0 Kvelen, eerven. SiicIk- Irávnílíy, s\ellá křoví, z\lásle na \á|ině. \'i'
slředni a jižní Moravě rozlroiišen, jinde pořídku ; v ]irusl\(''ni Slezsku dosliijniic
západní hranice svého rozsíi'ení. V brněnském kraji rozšij-en : na Hádech |hi1iIíž
vápenné' pee(> a w Králova pole (Makowsky) !, n ('aco\ i(ké'lio mlýna a n I!ilo\ic
(Oborny), zde zejm('na liojný ve zmoh'cli při \ehodn do Melaliiiski^lKi i'idolí. po-
řídku v údolí samém. — Slaliiisk(- skály (Fieissek) I. u Šla[ianic a na \á|iennýeli
kopcích u Pindulky (Niessl)!, u Blnciny, Sokolnic a Židlocliovic (nhnrny)!. na
Polavských a Mikidovských kopcích (Makowsky)!, \ okolí Klobouk na kopci
Fogia (Sleiger), Bílá hora n ,lnliano\a. Žideiéickí' kojM-c a líurky poblíž Židenic
a odlnd až do Líšně, u Horáko\a, ii prvního a druh('lio linieln na Hádech a odliid
až do Bílovic, vinolirady a jiné ko])ce a Václavsk('' údolí n Obiaii, S\ . Anlonií-ek.
Kohoutovice, Uujezd, Mal. Hoslihrádky, Vělrník n ]>ražo\ic. íbidlovec n J!uco\ic.
Slar. hora u Syrovic, Nosislav, Huslopeě, bicní úklony n Krmnvíře. — \' jiho-
východní cásli : u Čejce (Wiesner), zde léž v příkopech bicnich (SpilzntM). u llo-
donina a i^ardic fSchlosser) !, hojný na Sv. Florianku u tízence (l-cchirilz a l!ii-
bela), liorní Inka v Komnaleckém lese u Luhačovic (ScIiIoí;!). ť. aibillora, :\birdo\iia
poblíž Klajdovky u Ibiia a \v. Václa\sk('m údolí u Obran.

B) Kalich bez [iřivěskiiv.

a) Kvěly přisedlí' v konečných a úžlabnich slrbonlei'li. '1'oliolky příUK'. dole
děrami pukající.

586. C. glomerata L. (Z. klubkatý). Mrtnatopýřítý neb skoro
lysý. Lodyha t u p o h r a n n á, Listy drobně vroubkovaně pilovitém
nejdolejši řapíkaté, podlouhle vejčité až podlouhle kopinaté, na spodu
zaokrouhlené neb srdčité, hořejší vejčitě kopinaté, poloobjímavě při-
sedlé. Květy v konečných a úžlabnich strboulech. ušty k a 1 i š n í
úzce kopinaté. (Jnělka uzavřená, nevyčnívajicí.
Oddenek tenký, dřevnatý.

V. 0-25— 0'80 lil. Koruna fialová, zřídka bílá.

2j. CerveiKH- - září. Světlé' ki-o\iny, suché trávníky, meze. \ ro\ině a nízkém
předli(»ří až k 100 Wi rozšířen. nu'sly hojný. V brněnsk('in kraji hojný: kolem
Brna obecný (Makowsky), ii cihelny n Lomnice (rinskal), dle ('ln|ika nerosíc
kolem KuiLštátn a Ulešnice ; hojný u Tuřan, Adamova u Klobonk (Sleiiícr), ii Jhi^io-
peče fSchierI), Líšeň, Ochoz, Bilo\ice, Jelmice, Oře.šín, '!"išno\-, Itohonice. Slřelice.
'lečice. Ivančice, \eslo\ice, Si\ice. Vážany, Kobeřicc. Slaxkow Vyško\-, líošovice.

— 835

.\l(nkú\ky, Ccjč, Ki)l)ylí, ohcciiý kolem líi(;cla\ i. V nikoli Froslřjdx ;i : lui líoiii/i,
iKi Kcisíři, \ líraničiKMii žlchii, iia l>raliiiiiskii ii lioiišíiia ridrcji než tiáslcdtijicí
(Spilziicr). Ve /.ii<)i('iiisk('Mii kraji olKMMiý, zcjméiia \ paliurkaliiiř kdlciii Zimiiua.
řidrcji II Kriiiiil(i\a a Aáiiiřšlě (Oboniy). V Jililavskii dle zdání |M(iidlui : jako
II l.išli a j.. u 'I"ř('l;)ír(> (Zavřel), ii haěic a Ceinie. — V ( llomoiicku : koleni

Ol oiice (Voyl a Mik), II líeroiina ((iaiis). u Hoiidiia (liie-cr). k Šlěpáiiova, na

SaUízii (Spilziier). ^' iili. liradišiskiMii kraji: nezřídka \ jižní rásli kraje krouiě-
řížskéiu) (1'alla), ii lizeiici' jen \ lese Háji (Bul)ela), ii líaiioNa (.Mako\\>k\ ), ne-
zřídka iia Inkách u l*ozlo\ie (Selil()i;l) ; Kiiezduli, Velká, Inka \'ojši('e ii Mal.
Vrliky, Kuželová, Maelio\a Inka, zde s Ivarein alhillora a skoro na \šee]i liorníeli
lukách 11 .[a\orníka, Filipov, Nov. Lhola, liřelieaein .lavořiiiy, Slraiií. ( h. lírod,
Havřico, les J)uliovee, Horka a j. u Val. Klobouk, Pulčíu. — \'e \ý(liodiií rásli:
obecný kolem Tiičap u Holešova (Červinka), níčky u Bystřice ]i. II. — (' Hn-
savy (Sloboda)!, Ho.šfalkova; obecný u Vselína (Bubela iii lil.), Cáb, Dušná, na
lukách pod Koziiicem u Rožnova, Trojanovice, Frcnšiál, Rybí. — U Stramberka.
Hukvald (Schlosser) dle téhož též na Radhošli; Nov. Jičín (Sapelza), pod Šlaudlem
u Místku dosti hojný (Gogela), Hranice, Piybař, ])oiiiašov, Hruliá voda. — \'e
Slezsku v nízki-iii předhoří až ke 400 m, výše zřídka (Fiek) ii Rybarzowic a llei-
narlic (Baier) u Friedberku, Zukmantlu, Vlčic a u Frývaldova ( Vierhapper), n ci-
helen a v Řeznickém lese u Krííova a u Vidnavy.

/?) aggregata Willd. Bylina světle zelená. Řapíky listů lodyž-
ních siřeji křídlaté, květy větší. Strbonly úžlabní oddálené, tudíž kvě-
tenství přetrhované. G. sparsiílora Rchb.

Pořídku. I' Bílovic, Morkíivek a Kobylí. — Kozí slezka n Liiko\a. lidolí
ledové 11 Vranova, u Hardekii a \ údolí Dyje n Znojma ((Iborny).

587. C. cerviearia L. (Z. hadincovitý.) Štětinatě s r s t n a t ý.
Lodyha přímá, ostře hranatá, tuhá. Listy nestejně vroubkovani',
dolejší podlouhle kopinaté, v řapík nahoře křídlatý ztížené, hořejší
kopinaté, poloobjímavě přisedlé, Květenství jako u předešlého ; strbouly
široce vejčito-kopinatými hsty podepřené. Ušty kališní ve j čité.
tupé, Cnělky z koruny vyčnívající. Tobolky přímé. O d -
denek tlustý, dužnatý, položený, namnoze jen jednohlavý.

V, 0"2o — 0"70 ni. Bylina světle zelená. Listy přízemní menší než
u předešlé, srdčitě podlouhlé, za květem uvadlé. Květy světle modié,
zřídka bílé.

2j- Červen, červenec. Lesní luka. háje, keřnab' a Iraxnab'' pahorky. \'i-
slřední a výcliodní Moravě a ve Slezsku rozlroiišcn. V l)rněnském kraji : mezi
Adamovem a Brnem, a sice na severním úklonii tláilu pořídkii (.Makowsky).
u Oulěchova poblíž Adamova (Theimer a Makowsky), }ioskro\ nu \ sečcích ii liačic
(Niessl), pořídku na Suché hoře u Bilo\ic. — V okolí 1'roslějova : na Ko>iři.
u Krumsína, u Křenůvek, MysUovic jako na Nivkách, Zámčisku, ve rienskiMu

žlebu, u Bousína, Harfmanic, na Bíb" vodě u Baldovce (Spilznerl. \'<»|oi ickn :

horské úklony u Velk. Bystřice směrem k S\'. Kopečku (.Mik), llliiljočky n 'Ho-
mouce, v údolí Nectavy mezi Konicí a Necla\ou (Spilzner), u Milkova (Slavíček),
II Roudna (Rieger), u Berouna (Gans). Obora u Kroměříže (řalla). Ve východní
části: Velká, Kuželová, Machova luka u .Javorníka, Nov. Lhola, Javořina, Lysá
liora u Uh. Brodu. Lysina a háje pod Lysinou poblíž Tučap (Oer\inka), Riisava

— 'óm —

(Sldlioda), II Vsciína idzlidiišcii a poriizim iia kujici Čtuui, na Icsiiícli liikácli
v IJiilirkii, Puxhh' a ii .lascnic (í^>iibela), na Nivkácli a Jolianox skýcli kopi-icli,
^(''"•c na CábTi. ii ])u;ii(', liil<a jkkI Kozinccni a na Stráni u Rožnova, Inka ii 'J"r()-
jaiioNic a rrcnslálu. — Jrličná u Zubří, na Pískoví'-, Horn. Poliriiá ii Val. Mozi-
řící (Sajiclza). Sťčc u Šaťranice a j. ni. u Hranic, pn P>eL'vě u l,i|iníka. — Xa
liikárh a \ lUo\išlí(]i ii Mal. KuiŘ-ii- zřídka ((logeki). Vn Slezsku: Lipovice u Sko-
ri>\\\ (Kiilhciilicyci). hdjiiý u Alseii (Baier), lesy u Mozníku poblíž Krnova (ScIiíitI),
Fiý\al(l(i\ (Czcnnak), Šalbcrk ii Vidnavy, Kobyla, Heřnianicc, Fricdlicrk (Vicr-
)ia|i|MT). Ilcrnarlice, Sor^sdorl', Hiiko\ice (La(zcl), Hirnidi ii Nov. \ si |Hibliž Oder,
*>dry. licznický les ii Krnova, Jjižc a Vidnavy.

h) KvMy slopkah'' v hroznccli ncli lalárli.

u) Tobiilky přilili'' ])od proslřodkeni neb pod končeni děrami imkajici.

.')8S. C. persieaefolia L. (Z. broskvolistý, ) Lodyha jednoduchá,
ztuha přímá, namnoze lysá. Listy lysé, oddálené drobně
neb v r o u b k o v a n é pilovité, dolení podlouhlé neb kopinaté,
v rapik zúžené, lodyžní čárkovité až kopinaté, často prodloužené, při-
sedlé. Hrozen nejvíce jednoduchý, chudokvětý, jen n e j-
dolejší stopky někdy 2 — 3 květe. Listence 2 na dolejšku
stopky květní. Koruna polokulatě zvonkovitá. Kališní ušty kopi-
naté. Bylina mnoholetá, s oddenkem válcovitým, plazivým, krátko-
členným, ukousnutým.

V. 0 40— 1 00 m. Koruna fialově lazurná, zřídka bila.

2j- Červen — srjieii. Svelh' lesy a křovišlě, jtiirosllí- paborky, skály, paseky.
\" ccli-ni rizriiii nlirriiý. V Siideláeli dle (>borii(''lio jcšlě při SóO?// f. albitlora.
V.' \'ol('skii II |ii>ki;jiir jiolilíž Kniiiilova.

■j) eriocarpa Koch. Kalich ± luptovitě štětinatý.

Nezřídka kolem P>rna, Znojiiia, Vranova, Klolioiil; a j. (Obornyl. kolmii
Slavkova a P>řei-la\i. — I' Vyzovie a Laskovský les ii .\a\ojni'. > lyMiii lodyboii
a lysými li>ly bojiirji (l»r. Hanáček).

5<SÍ). C. rapiiiiciilus L. (Z. řepka.) Lodyha přímá, hranatá, dole
štětinatá, nahoře skoro lysá. Listy vroubkovaně pilovité, namnoze
trochu draslavě srstnaté, úzce kopinaté, hořejší skoro čárkovité. Lata
přímá, dlouhá, úzká, kužel o vitá. někdy hroznoví tá, s krátkými,
přímo odstálými větvemi. Postranní stopky květní na spodu
s 2 1 i s t e n c i. Kališní ušty čárkovité š i d 1 o v i t é, delší
z polovice koruny, nálevkovitě zvonkovité. Bylina dvouletá, s ko-
řenem m r k v o v i t ě ztlustlým, d u ž n a t ý m.

V. 0'50 — 1"00 m. Koruna niodrofialová.

(^ KvMcn — ěer\eii(>e. Jrávníky, meze, eesly, brázc Mhliá Inka a kiovišle.
Pořídkii a jiMi \(' \ ýcliodnim úzeiiii, iiiísly bezpochyby jen zdivočelý. Při poloku
.. liíěce" 11 l.iiliaro\ ic (dle Sebloi;la). V okolí [!u>a\y (Sloboda), v Karitalech
zejména |miIiIí/, Inanlcc -.lc/sk(' (Meissek). koleni Ibižnoxa a i*říliora (dle Sciilossera).

•>ÍK>. ť. i)atula L. (Z. rozkladitý.) Krátce srstnatý. Lodyha
přímá, větevnatá. Listy slabě v 1 n o v i t ě v r o u b k o v a n é, někdy

— 337 —

lysé, dolní opakvejčitě podlouhlé, v řapík zúžené, hořejší čárkovitě
kopinaté, přisedlé. Lata volná, vrcholíkovitá, s větvemi od-
stálými, řidčeji hrozen jednoduchý. Listence 2 nad prostředkem
stopky květní is ušty kališními čárkovitě šidlovité, tyto na do-
lejšku zoubkované. Koruna nálevkovitě zvonkovitá. Kořen tenký,
d ř e v n a t ý.

V. 0*30 — 0'7U m. Koruna modrá, řidčeji bílá. Kalich obyčejně
lysý, někdy žláznatě tečkovaný [/?) adenocarpa] neb srstnatý \y) dasy-
carpaj .

(^ Květen — červenec. Luka, světlé křoviny, travnaté stráně, kraje lesní.
Všude hojný a ještě na Radhošti, na Dreišlýnn u Koldštýna a n Karlovské
studénky.

/?) Tobolky převislé na svém dolejšku děrami pukající.

*) Ušty kališní čárkovitě šidlovité. Hrozen chudokvětý, listenatý, konečný
neb více jich lafovitě sestavených, někdy 1 květ konečný. Cípy koruny lys(''.

591. €. rotundifolia L. (Z. okrouhlolistý.) Lodyha vystoupavá
neb přímá, obyčejně rozvětvená s listy vroubkovanými neb
celokrajnými, elliptickýnii, čárkovitě kopinatými neb
úzce čárkovitými, listy přízemní v rozetce, dlouze řapičné,
v čas květu často již zahynulé, srdčitě neb ledvinkovitě
okrouhlé neb ve j čité, úhlatě zubaté. Koruna krátce zvonko-
vitá. Oddenek krátký, plazivý, vícehlavý.

V. O- 10— 040 //;. Koruna fialově modrá, zřídka bílá. Tvar listů
proměnlivý.

4 Červen — září. Suchá luka, trávníky, meze, skály. V rovině i předhoří
obecný, často i ve značné výši, avšak pořídku : jako kolem Petrštýna a na Vy-
soké holi (Oborny), hřebenem Javořiny. ť. albiflora : při silnici od Velk. Losina
k Nov. vsi.

593. Scheuchzeri VilL (Z. Scheuchzerův.) Lodyha jedno-
duchá, tuhá. nízká, hustě listnatá. L i .s t y dolní obyčejně
vroubkovaně pilovité až ellipticky kopinaté, v řapik zúžené, tupounké,
lodyžní čárkovitě kopinaté, celokrajné, na neplodných
výhoncích vejčité neb srdčitě vejčité, řapíkaté, řapíky nékoh-
krát delší listův. Hrozen 2 — 6květý neb jednokvětý. Ušty kalicha ze
širšího dolejška šidlovité. Koruny hluboce zvonkovité, větš
než u předešlého, mělčeji laločnaté. Oddenek tenký, plazivý
vícehlavý.

V. 0-08—0 14 )!). Koruna tmavomodrá. G. rotundifolia L. —
h) Scheuchzeri, G. pusilla Wimm., G. linifoha Lamk.

4 Červenec, srpen. SkuUny skalní nejvyšších IiícIhmiu. pořídku. Kopernik,
Petrštýn, Velk. kotlina (Oborny), Fuhrmannštýn, Praděd.

* C. rhomboidalis L. Listy ostře pilované, dohií a -prostřední vejčilé, hořejší
kopinaté, nejdolejší v krátký řapík zúžené, ostatní přisedlé. Květy v jednostranné
latě. Ušty kališní šidlovité. Koruna tmavomodrá. Poiizi> zavlečený a zdivočelý.

22

— yas

NiV Iravnalých mislecli \ sadech a koh'111 sadů u Wicseiiberka, lec jedinci velice
cJiudokvětí (Bi";iei- 1880).

i **) Ušly kališní kopinalé neb vejčitě kopiiiaté. Hrozen jjiodlmižený, doleji

časlo složený, obyčejně lislnalý. Cípy koruny lysé.

593. C. boiionieiisiís L. (Z. bononský.) Lodyha tuhá, tupo-
hranná, hustohstá, p ý ř i t á. Listy na líci krátce chlupaté, vespod
šedoplsťnaté neb šedopýřité, drobně vroubkované
pilovité, dolní srdčitě podlouhlé, špičaté, řapíkaté, prostřední
vejčité neb vejčitěkopinaté, srdčitým spodem přisedlé, za-
špičatělé, nejhořejší kopinaté, srdčitým spodem objí-
mavé. Květy krátce stopkaté. Ušty kališní kopinaté.
Koruny malé, náievkovitě zvonkovité. Tobolky převislé.
Oddenek vřelenovitý, větevnatý, jedno- až vícehlavý.

V. 0"40 — 1'00 m. Koruna světle modrofialová. Tvar s hroznem
jednoduchým jest C. simplex D. G.

2|- Cer\enec — záři. Lesnaté a keřnaté stráně, kopce, suché lesy, cesty. Ve
středním a jižním území porůzný. V brněnském kraji : kolem Brna, na Žlutéut
kopci, mezi Kartouzy a Řeěkovicemi, v Tuřanském lesíku, u Žilo.šic, Blučiny,
Polavy, Hovoran a Cejče (Makowsky) !, u Bosonoh (Oborny)!, u Oslavan (Roemer) !,
v lesích u Klobouk (Steiger)!, u Mutěnic a Nov. mlýna (Schierl), na Turoldu
11 Mikulova (Peter), hojněji v sadech u Lednice (Niessl)!, Skály slatinské, kopce
u Sokohiic a Mal. Hostihrádek , Květniee u Tišnova, u Židlochovic, Krumvíře a
Nosislavi. — V okolí Prostějova: na Plumlo\šké skále a na mezi za plumlov-
skou oborou (Spitzner). Ve znojemském kraji: v údolí Dyje u Znojma, na Pelc-
1)erku a Sexenberku mezi Bohumělicemi a Milfrounem, leč pořídku, u Našelic
(()borny), u Nov. sídla (Dr. Hanáček). Stráně naproti nádraží v Hhibočkách u Olo-
iuo\tce (Spitzner).

'='**) Ušty Uališuí koi)inal(' neb vejčilě kopinaté, cípy korunní brvilé.

594. ť. rapuuculoides L. (Z. řepkovitý.) Lodyha přímá, oblá,
lupohranná i s listy mrtnatá až hustě pýřitá. Listy nestejně
vroubkované pilovité, nejhořejší skoro celokrajné, dolni a na neplod-
ných postranních výhoncích srdčité vejčito-podlouhlé, řapíkaté, h 0-
řejší podlouhlé neb podlouhle kopinaté, přisedlé.
Hrozen jedno stranný, nejčastěji jednoduchý. Ušty kališní úzce ko-
pinaté, dolů sehnuté. Tobolky převislé. Oddenek plazivý, výběž-
katý s kořeny neztlustlými, vícehlavý.

V. 0-30 — 0-80 V). Koruny modrofialové, dosti veliké, jich cípy
brvité.

2)- Červen — září. Pole, úhory, meze, houště, lesy. V rovině i předhoří až
k 550 m hojný, až obecný. U nás ve dvou odrůdách:

|5) parviflora Gelak. Koruny malé. Bylina nahoře, zejména
na kalichu hustě šedopýřitá až plsťnatá. Listy tuhé, C. bononiensis L.
podobná.

Suché kopce, hlavně na vápně a jilii : jako u Ziiojnia {Ob..iiiy). 11 Bílovic
;i v Josefském údolí u Adamova.

— 3;w —

7) umbrosa Opiz. Listy veliké, měkké, více zelené; dolejší
listeny větší, stopky až tríkvěté. C. trachelium L. podobná.

V slinnýťli lesích. U Brna (Oborny) u Střelíc.

595. ť. trachelium L. (Z, kopřivolistý.) Lodyha nahoře ostro-
hranná i s listy roztroušeně mrtnatá. Listy nestejně hrubě pilo-
vitě zubaté, zašpičatělé, dolejší a prostřední srdčitě vejčité neb po-
dlouhlé, řapikaté, hořejší vejčité podlouhlé až podlouhle kopinaté,
krátkořapičné až přisedlé. Hrozen všestranný. Stopky květní
na dolejšku s 2 listenci, dolejší v hroznu často tríkvěté. Kališní
lístky dole srostlé, štětinatě srstnaté, s ušty širokými, vejčité
kopinatými, ke koruně přilehlými. Tobolky převislé. Oddenek bez
výběžků, mrcasy kořenové, mrkvovité ztlustlé.

V. 0'50 — 1 00 w. Koruny fialově modré, někdy všecky bílé (f. albi-
flora) neb některé bílé, leč ostatní, obyčejně dolejší, pravidelně zbar-
vené (f. variegata Form.).

2]- Červenec, srpen. Křoviště, kraje lesní, svellé lesy, zmoly, břehy. V ro-
yiiic i předhoří obecný. Ve vyšších polohách: V^elk. kotlina (Wimmer a Oborny),
.íavořina, hřebenem Javorníka u Halenková, f. albiflora : nezřídka v hornatějších
p(jlohách, hlavně v severní Moravě. Bažantnice u Strážnice, Červený kopec,
H;irllierk a při Tise u Velk. Losina, Maršíkov, Bnkovice, Wiesenberk, Špicberk
u 'JVplic, Kirchberk n Nov. vsi, Velvice, Raškovský a Pradědův les. ť. variegata
F<irin. Stcinig- u Pekařova a u Nov. vsi v severní Moravě.

/i) nem orali s Form. Rostlina útlejší a ztepilejší. Listy měkčí,
hořejší užší a delší než u základního tvaru. Kalich slaběji srstnatý.

Nezřídka v okolí Velk. Losina : jako 11 Tise, \ zámeckých sadech, na Hut-
bťiku ald.

7) parviílora Čelak. S korunami o polovic menšími, posud
u nás nepozorována.

506. ť. latitolia L. (Z. šírohstý.) Lodyha nahoře tupohranná,
přilysá neb roztroušeně srstnatá. Listy roztroušeně
mrtnaté, nestejně vroubkovano-pilovité, tenké a měkké,
dlouze zašpičatělé, dolejší slabě srdčitě vejčité, řapikaté, hořejší
vejčitě podlouhlé až vejčité kopinaté, krátkořapičné až přisedlé, zřídka
(f. cordata). větší díl srdčitě vej čitých. Hrozen dlouhý. Stopky
květní skoro vždy vesměs 1 květe, nad prostředkem se 2 li-
stenci. Kališní lístky až ku spodu od sebe oddělené, s ušty široce
kopinatými, dlouze zašpičatělými a jako kalich lysými. Koruna
velmi veliká. Tobolky kolínkovitě dolů sehnuté. Oddenek
bez výběžků, krátkočlenný, s kořeny dlouhými, částečně jen ku
konci mrkvovité ztlustlými.

V. 0*50 — 1 20 m. Koruna světle fialová, zřídka bílá.

^- Červenec, srpen. Horské lesy, stráně, zmoly, křoví. V Beskydách po-
různý, hojnější v Sudetách. V Btjskydách : pořídku u Rožnova (Kotek), Javorník
II Věřovic (Sapelzo), Velk. Javořina a na svahu jejím ku Strání v krásných je-

22*

— 340

dineích, úklony Cenié hory, liadhošlí.' a Tanočiiiuc, úkloiiy Mal. Javorníka až
skoro ke KičciÍB u Frenšlálu. V Sudetách ; u Šlříbniic a <Jldřieho\ a liouda nad
Slříbrniceml. — Klad. Sněžník (W. Gr.)l a odliid na jih až k Vojtíškovu (Ohorny).
V Jeseníku: na Sludénkové holi, Leilerberku a ve Velk. kothné a u Vrbna
(Gr. Fl.)!, u Ludvíkova (Uechtritz sen. a Spitzner), Stráň Černého příkopu pod Drrli-
berkem, Červený vrch. — Hockšár!, Mal. kotlina, Mravenčí vrch u Wiesenberka,
Kriechenlelme, vodorovná stezka a mezi Frant. niyslivnou a Peršlýneui (Oborny),
vodorovná stezka ku Kriechu (Bachmann), údolí horní Tisí- (Schweinfuriii), zde
skoro až k Winkelsdorfu, na cestě, od Frant. niyslivny dolu k Tisi'-. — Kře-
menný příkop (Uechtritz), u Waldenburku a Tomášova (1876), u Nov. Josefova,
a na P>erí>^eislu (Oliorny). dle l'anka lež pořídku u Vilošova poblíž Zábrclia.

* Specularia Heister.

* S. speeulum Alp. D€. (Zvonek dlouhoplodý.) Lodyha roz-
kladitě větevnatá, dolejší větve prodloužené. Listy dolejší kopisťovité,
mělce vroubkované, roztroušeně mrtnaté neb lysé, hořejší podlouhlé.
Květy krátkostopečné, ve vrcholíku listnatém, rozevřeném, chůdo -
květem. Ušty kališní úzce čárkovité, zdélí neb delší než koruna.

V. 0i5 — 0*25 w. Koruna nachově fialová; prašníky žluté. Gam-
panula specul. L., Prismatocarpus specul. L'. Hér.

Q Červen, červenec. V osení a na iihorceh zavlečená a porídku. [ Ihiia
na nimišli zdivočelá (Makow.sky), mezi obilím ti Star. města u Uh. Hradi.šlč a
u ZIccIu.va (Srhlog-1).

44. Řád. Ambrosiaceae Link. Řepňovité.
187. Xaiitliiiim L. Kopeii.

^4) liyliny beztrné.

597. X. struinarium L. (Ř. obecná.) Lodyha přímá, tupo-
hranná, beztrná, větevnatá, přilehle neb odstále srstnatá. Listy řapí-
katé, hořejší vejčité, dolejší tříhranně vejčité, na spodu až
po 2 poboční nervy srdčitě vykrojené, klínovité, mělce 3 — 51aločné,
zubaté, krátce chlupaté, šedozelené. Květy prašné četné v strbou-
lech zákrovem z nstů prostých, obdaných, pes ti kove po 2 v z á-
krovech d v o u p o u z d r v c h, d v o u z o b a n n ý c h uzavřené,
z á k r o v k y chlupaté a ž I á z k a m i k r á t k o s t o p e č n ý m i
posázené; ostny na konci nejvíce hálíovité, pooddálené, nedosa-
hující až k zobanŮQi, tyto o jedné rovné trnité špičce. Kořen vřete-
noví tý.

V. 0!20 — 0*60 )!'. Koruna nazelenalá.

Q Červenec — září. Pustá lada, rumišlč, náv^i, cesty, příkopy. .Mí^ly
obecná, jinde pořídku neb schází. V briicnsk(''in kraji : od Brnu na jih všude
obecná (Makowsky), též u Ivančic, dle zdání seliází kolem Kunštátu a Olešnice
(Oborny), u Lonmice (Pluskal), kolem Klobouk (Sleiger), kolem Krumlova (Oborny),
u Litobratřic (Ziumieruiann), u Židenic a \řy. jcšIc u cihelen v Lelovicích, Hustopeč,
Kurdějov, Morkůvky, Kruiuvíř, Terezo\-, Ccjč, hojná u Kobylí, Velk. Pavlovic,
V(idrovic a ( libraiuo\ ir. Slavkov, Vyško\ . l\yjo\. Břeclav a v okolí. — V Pro-

— 341 —

slejovsku : u Sinržic, Držovic, Vntliovic, Hriihčic, Oloiioxic (S])ilzii('r) u Bťdilutšlť-
(■(Jličný). Ve znojeiiisk('in kniji: v okolí Znojma ji-n ii MiUroiiiía, Tasovk' a llo-
<loniť, hojnr-ji odtud dolíi (lii l»yji, kok^m flnisdvaii, Ficlcšdorťii a j. in. (Oborny).
Koknu JihUivy pořidkii ; iia |miIÍ mezi zem.čaly u Kosova (l*okoriiy). V Olomoucku :
u Cernovíra a Hajt-iiia (Mik), iia Odokxnskýeli pastviskách při Bystřici (Tkaiiy),
Hilany, Lilopccuy, pol)lly, mlýna ii Miíuivek u Kromčřížo (Palla). l»člncliov, Unčov.
— Ve východní řás li : na .laxniinř (Holuby), u Strážnice, Hroz. kholy, Tasova,
Velké, Javorníka, lli. Ikodn. Siiclir Lozy. — Pořídku u Láscjc při Bcčv6
(Babela), polní cesia n Mislkn \ 1. kuse (Gogela), Nov. Jičín (Sajieiza). Ve
Slezsku: kdiem 'IV-šina (Zlik). pii>lá luísla poblíž tratě u Břlska (líaicr). n Krho\a
a Vid na vy.

y>) Ma (Inlcjškn vel\í poslťanníi'li pn nlum neb jcdoí' slranř niahM-ského
lislii po jcdnoin žliilfMn. namnoze Inijdíliu-m (rnu.

.')Í)S. X. spinosuiu L. (Ř. Iniitá.) Lodyha přímá, silně větev-
iiatá, m r t n a t á, trnitá. Listy t r o j 1 a I o č n ě Ic o s n i k o v é,
v rapík klínovitě zúžené, s prodlouženým středním lalokem, laloky
c e 1 o k r a j n é neb hrubě zubaté, dvoubarevné, na líci
tmavozelené, na nervech hustě, jinak roztroušeně srstnaté, vespod
š e d o p 1 s ť n a t é. Z á k r o v k y okrouhlé, v 1 n a t é a trnité, trny
rovné, na konci hákovitě ohnuté; zobany velmi nestejné, větší z nich
v šidlovitý osten vybíhající. Kořen vřetenovitý.

V. 0'30 — 0"50 m. Koruna zelenavá.

Q Červenec — září. Cesty, riimišlř, pnslá lada, zdi, prnliony. Původem
z jihovýchodní Evropy, k nám vlnou a uherským \ epiovým dobytkem pouze
zavlečená, leč úplné zdomácnělá. Nerostla r. 1840, v které době. Schlosser svou
kvělenu vydal na Moravě. Icpr\('' r. 1841 Bayerem na Spilberku n Brna poprvé
pozorována, nyní skorém \>n i-elé Moravě rozšířena. V brněnském kraji: kolem
Hrna (Makowsky), Husovice, Malomčřice, (Jernovice, Žabovřesky, Kohoutovice. —
r Lomnice (Pluskal). M. 'J'řebo\ é (Domas), Ivaikác (Oborny), u Krumlova, Hruběic
a Litoliratřic (Zimmermann). hnjná u Klobouk (Steiger), u Nikolcic (Makowsky),
(iliecná u Břeclavi a Lanšiorťa (Ripper), Mistřín u Kyjoxa (Spilzner), Hustopeč,
Kurdějov, Morkuvky, Krumvíř, Terezov, Cejě, Kobylí a o<lhid až k Zaječí,
Slavkov, Vyškov, Kyjov, Star. Břeclav, Poštorna, Nov. ves, Roliatec. —
\' Proslějovsku : před Bedihošlěm (Uličný), u Vejšovic, Oechíivek, Vrahovic, na
l\ai>li, u Trepčína (Spilzner). \'c Znojemsku: kolem Náměště (RoenuM-), Znojmo,
Slrachotice, Mitlromi, 1'asovice atd., obecná kolem Frelešdorťu, Driudiolce a v údoH
Dyje, též u Hnišoxan při ]»oloku Jevišovském, nerosíc však kolem Hardeku,
ačkohv jsou zde lo\árny na lálky vlněné (Oborny). Sano\ — Hrušovany, (Br. Ha-
náček). V jihlavské-m kraji : zde onde kolem Jihlavy při mlýnské sloce před
Blouhou stěnou, na Uosllinní'" slezce hojná a mezi l)rand)ory u Kosova (Pokorný),
n Třebíče a na polích u Liští (Zavřel). V poříčí Moravy: v olomouckém kraji
posud jen \ jižní části: při Byslřici u Olomouce, na Odolanských pastviskách,
bezpochyby ovc(nuí z Lijiska zavlečena (Makowsky), Olomouc, Štěpánov, Svato-
liořice (Spilzner), u Kroměříže (Vogl), přehojná u Přerova (Makowsky), obecná
u Uh. Hradiště (Schlogl), u Bzence (Bubela), u Kyjova, Mistřína, Hovoran (Spitzner),
n Stvážnice (Makowsky)!, na Javořině (Holuby), u Val. Klobouk (Sapetza), Ro-
liatec, Petrov, Hroz. Lhota, Loidca, Velká, Uh. Brod, Hovřice. Bánov. — Obecná
iiii Busavě 11 Holešova (Skboda). kolem Nov. Jičína, Hodsla\ic. Krásné, Lipníka

— 342

a Piibora (Sapelza), zde jen puřidku, ačkoliv zde bylo mnoho lováren na lulky
vlněné (CzižekV Ve Slezsku : u Bčlska a sice u hřbitova (Kolbenheyer), . UmT již
zašla (Baier), u Kiňova.

45. Řád. Composltae Adans. Složnokvěté.

ťeletle :

A) Cnellia (hduraiiiriiiiá, (loil rameny iicslUisllá, ncřláiikoxaná, aniž š(MÍr-
kíivilT' clilnpalá.

a) Všecky květy úbora jazykovité, 3 — 5zubé a obojaké. Ramena
čnělky válcovitá, obyčejně dolů sehnutá, krátce měkkochlupatá. Byliny
se šťávami mléčnými. I. Ciclioriaceae.

b) Květy buď všecky obojaké neb krajní (v paprsku) O, někdy
bezpohlavné. Koruny v terči vždy trubkovité, pravidelné vždy 5 neb
4zubé, krajní nejčastěji jazykovité neb velmi tence trubkovité neb
nitkoví té. 11. C-orjTiil)itťťať.

B) OnMka kvélňv obojakýeh pod rameny čnélkovými, prostými neb podél
srosllými zlUisUá, jako článkovaná a lam nejěaslěji šléliékou ehlupii značená.

«) Květy všecky obojaké, plodné, zřídka dvoudomé, různopohlavné,
neb v paprsku pestíkové neb jalové. Koruny všecky trubkovité, Sklané,
zřídka v paprsku nálevkovité. větší. III. ťyiiareae.

1. Čeleď. Cichoriaceae Juss. Čekankovité.

Kódy:

A) Plody bez chmýri z diliipu složeného.

1. Lapsancae Less. .Xažky s koruno\ ilým kališníni niiiajem neb nc-
zi'i'lclným krajem.

a) Zákrov jednořadý, z S — 10 lislkii prošlých, za plodu přimých, na
dolejšku s králkou vnějši řadou, ^ažka smáčknula, iminlidžclirá, s lupým, ne-
zřetelným kališním okrajem. Lůžko nalK-. l88. Lapsaiia.

li) Zákrov jednořadý, ze 16 — IS lístků prostých, za plodu oblotUvovile
sevřených, na dolejšku s \clnii králkou vnější řadou. Xažka 5hranná, mezi
hranami s 5 jenmými žebry, s oslrým .obranným kališnim oi;rajem. Lůžko nabe.

189. Arnoi>eyis.

2. Cichorieae Schullz l!i[>. \ažky na konci s uialými. úzkými, |>roNlvmi
neb korunovile srostlými šupinkami.

a) Zákrov dvouřadý, vnitřních S lístku na dolejšku srosllých, .'> \nčjši<-ii
kratších odstálých. Nažka 3 — 5hranná, s kali.šním věncem ze mnoha jednořadých
šupinek. Lůžko po kraji jamek i-oztrhanč zubaté. 190. Cichorimn.

]j) Chmýří z cldn|Mi jednoduchých, šlčlinoxilýcli. kniličce [lýrilýcli neb
holýcli.

L Mažky IiczZoIkuk- neli zol»anil<''. leč na dolejšku zohanu hladké.

3. Crepideae Koch. >jažky oblé a žebeniali' neb hranolovilč iu-aiialé-.
uomáčknuté. Chmýří z chlupu jednoduchých. Lůžko hez ple\ .

a) Zákrov dvoui-adý. vnější jeho lístky obyčejné kratší. .Nažky ku konci
ztenčené neb v zo])ánek povyláhb'. Chmýří čisle bib'. mčkké. zřídka špinavé
bílé, lámavé. 191. Crepis.

h) ZákroN \ íce méiič slr<'chovilý, xíceiadý, zřidl<;i d\ouiadý. XažUy vál-

- 343

covité, lOžebré, ku kduci spíše lluslší, utaló. Cliuiýíí špiiiavě neb aafmědle
bčlavé, zřídka bílé, luhé a láiíiavó. 192. Hieraciuin.

4. Lactufcae Koch. Nažky smáčknuté, bezzobau<'' u<'b zobanili'-, na do-
Ifjšku zobanu hladké.

*) Nažky bezzobaué.

a) Zákrov skoro dvouřadý, vnější řada vchni králka. Květy čotiié. Xažky
hranolovllé, sot\a siiiáěknulé, žebernalé, nahoře neztenčené, ufaté, okolo vlastního,
lániavého, špinavě bíli-ho chmýří s věncem hustých štělinek.

193. Mulgedium.

Ii) Zákrov slrcchoviiý. Kvěly čelné, \ íceřadé. Nažky smáčknuté, na obou
plochách slejně žebernalé' ncl) vyniklým žebrem na obojí straně smáčknuiě 4boké,
na krajních iiranách a obyčejně léž na žebrech svraskalé a jemně pilovité. Chmýří
měkké, bělostiu', bez věnečka. 194. Sonchus.

c) Zákrov dvouřadý. Květů 5 jednořadých. Nažky smáčknuté, na jedné
straně^s vyniklým žebrem a lim Irojboké. zcela hladké. Chmýří měkké, bělostné,
bez věnečka. 195. Prenanthes.

**) Nažky nilkovilé' neb válcovité, zobanilé.

a) Zákrov válcovitý, za plodu dole břichatý, dvou- až víceřadý. Nažky
na plocho smáčknuté, obak vícežebré, náhle v zoban válcovitý neb nifovilý
ztenčené. Chmýří nu-dikí'-, čislě l)ílé, někdy věnečkem z králkýcli štětinek obdané.

190. Lactiica.

II. Nažky zolianih'-, tia spodu nifo\il(''ho zubanu uzlinami neb šupinkami
posázení''.

5. Chondrilleae Kocli. Nažky hranolovilé neb Irocim smáčkmiU'". Chmýří
z chlupu jednoduchých, jenmých. Lůžko bez plev.

«) Líslky zákroNu dvouřadí', vnější řada nuioliem kralší. K\ětu 7 — 12,
ve -2 řadách. Nažky luanulox ib', mnohožebré, s 5 lirázdami, nahoře uzlatč šupi-
naté, 5 nejhořejších, největších šupinek Ivoří korunku. 197. ChondHlla.

h) Líslky zákrovu víceřadc', vnější kratší, střcciiovib'. K\ěly čelné-. Nažky
Irochu smáčknuli', žebernali', náhle v zobánek na konci bílý zúžem'', nahoře >e
šupinkf)vilýnii měkkooslny, klen'' však zvláštní korimky iiená[iodobují.

198. Taraxacum.
C) Chmýří z chlujtu dldidiých. dlouze chlupatých (pérovitých).
fi. H y p o c h o e r i dea (' Less. Lůžko s opadavými plevami mezi kvěly.
Chmýří z chlupů prošlých, dole rozšířených.

a) Zákrov střecliovitý. Nažky zobanilé neb krajní bezzotiané. Chmýří 2řad(',
z chlupů pérovitých, trvalých, vnější řada často z chlupů jednoduchých, drsných.
Liťžko úboru s plevami mezi k\ěly. 199. Hijpochoeris.

h) Chmýří ji^diioiadé- z chlupu \ orně-- p(''rnvilých, ostatně jako předešlý.

200. Archyrophorus.
7. Leonl odon teae Šchullz. Bip. Zákrov slřeclmvilý. Pírka chmýií \c-
spulek nespletená. Lůžko úboru bez plev.

a) Nažky zobanilé. Chmýr na plodech krajních kurunovilý, rozdřípený, na
plodech v lerči vytrvalý, bez kroužku, z clilupu k dolejšku rozšířených, sucho-
mázdřitých, s pýřím posléz opadavým. 201. Ihrmcia.

h) Nažky na konci v zobánek zúžen(>, neb bczzobam'". Chmýr na plodu
vytrvalý, bez kroužku, veskrze pérovitý, s pýřím vytrvalým neb vnější řadou
jednoduchých, drsných chlupův obdaný. 202. Ltontodon.

c) Vnější listy zákrovu někdy ojiadavé. Nažky v zoban kralický ziiženť'.

— 344

Chmýr opadavý, jeho chlupy nojdolcji \ kroužek sidslh'-, \iiiliiií [h'to\ÍI(', vnější
kratší, jednodťjlié, drasla\ó. 203. Picris.

8. Se o rz o n erea fi Sehullz. Hiji. Liižko rihoni licz plev, lysó nfl) králkými
lí-ásnÍTiii porosili'. Pírka chmýří ]MT(»\ilá, svým vlášoním dohroiinidy splclcná, asi
5 z nich ohyccjnč prodloužených, iialioic holýcli, pouze draslavých.

204. Tragopogon.

h) Záki(>\ slrccho\ilý. Nažky liczzobaiK-, na slopcčcc ]i()s!('Z \ ydiilí'-, s m'
spolu z lůžka o|>adá\ající. 205. Scorzoneva.

C.) Zákrov s[řccho\ilý. .Xažky liczzoltani'. na dnliMii, lliisU-m iiiozoulUu,
mozoulky širší nažek. 20ij. PoclosperinuDK

188. Lapsaiia L. Kapiistka.

591). L. comimmis L. (K. obecná). Lodyha nahoře latnatá, dole
i s hsty pýřitá neb srstnatá. Listy vejčité, zašpičatělé, vykrajovaně
zubaté, dolejší lyrovitě peřenoklané, hořejší podlouhlé neb kopinaté,
oddálené zubaté. Úbory malé, chudokvěté. Lístky zákrovní kopinaté.
tupé, lysé. Kořen vřetenoviíý.

V. 0 40— rOO m. Květy citrónově žluté.

Q ('cr\cn — srpen. Kio\i, jiloly, háje, meze. Y rovině i |iiedhoří hojná
až obecná. V .lt-;i'in'ku jcšlč nad Karlovskou sludtMikou (Niessl), n Teplic ((Hiorny)
a Wiesenbcrka.

181). Arnoseris díartii. l*íseí'iiatka.

fiOO. A. minhiia Liiik. (P. nízká.) Lodyhy bezlisté, nahoře
iistenaté, čelné z rozetky listů příz(>mních, jednoúborné, neb větvitě
víceúborné. dolejší dil lodyhy a větví červenohnědý. Listy pří-
zemní podlouhle kopisťovité, vykrajovaně zubaté, brvité
a roztroušené p ý ř i t é. Stopky úbor ů kyj o vi t ě ztlustlé
a duté. Úbory malé, posléz zveličelé: Hstky zákrovní široce kopinaté.
Kořen vřetenoviíý.

V. OOo— O-^O m. Květy malé, zlaté. Hyoseris minima L., A. pu-
silla Gártn.

Q Červen — srpen. Písečná role a lada. Porůzná. Hojná \ okolí Shnonic :
na Strážné hoře, u Stalko\a, Kadfdce a odlud až k Star. městu v Cechácii,
u Matějovie a na j. m. okresu dacického, jako ii Vallinova až k Něm. Brodu
v Cechách (Oborny), hojná u Jam, Slavkovic, Yeselícka a j. blíže Ždáru (Kovář),
pak opět v severní Mora^ě: kolem Sundierka (Paul), a dle Schlossera též v obilí
ve východní části. U Nov. Jičína (Sloboda Rosil.). — Ve Slezsku : u Piadunu
\ Opavsku (Miikusch), úhory na Šaťberku a v údolí Jujtlovém u Vidna\y (Vier-
liapper), n)Zšířena v Těšínsku (Kolbenheyer) a v pře<lhoří u Islroně (Peclilrilz).

190. (iťhorium L. ťekaiika.

(iOl. ('. iiityl)us L. (Č. obecná.) Byhna trávozelená. Lodyha
obyčejně v ě t e v n a t á, listnatá, srstnatá iiž skoro lysá. Listy
dolejší krácovité neb chobotnatě protisečné, podkvětní ze
širšího poloobjimav ého spodu kopinaté. Úbory v hroznu, ho-
řejší jednotlivé, dolejší po 2—3 v úžlabí listenův. Lístky zákrovní

— 345 —

žláznatě štětinaté, vnější vejčitě kopinaté, vnitřní užší čárkovitě kopinaté
Květy veliké. Věnec kališní mnohem kratší než nažka.

V. 0-20 — 1-00 ni. Koruna modrá, ziídka růžová neb bílá. Pěsto-
vaná bylina- jest obyčejné vyšší a bujnější a má listy nedělené, neb
jen oddálené zubaté (C. sativum Blakw.)

4 CciN (Micf — záií. Cesty, |iriiliiiiiy. iiiczc. role, kojíce. \' rovině a nízkcMii
lireílhoíi az k 500 m obecná. V honiatýeli kriijiuácli nděeji. Kolem Jihlavy:
zřídka za Sloiiařoveni (Pokorný), jioiidkii n Xo\'. města, nerosíc dle zdání u Vršan
a Slar. měsla. - Kolem Proslějo\a. l\ano\ic a Vyškox a jiěslujc se jud korenv
na jiolícli na rovině ve značnějším množsKÍ |iro snšíiny řepní (Spilzncr). Po-
iídkn iT Piožnova (Kolek).

'•' C. cndivia L. (Šlěrbák, cndivic.) Bylina nasivělá, došli lysá. Lisly do-
lejší }Hjdlonhl(", ehobotnatě vykrajovant-, zluisía kadeřavé a jirofiseěné, podkvětní
široce vejcit)', srděitym dolej.škem ol)jíma\ é. \'ěnec kališní jen 4král kratší než
nažka. Pěstuje se někdy v kiichyiiskýcli zahradách.

191. Crepis Tauscli. Škarda.

A) P.urkliausia Alíinch. Celak. Piod. sir. 190. Nažky lOžebré, všecky neb
jen vnitřní s dlouhým nifovitým zobanem. Chmýří měkké, yiiěžně bíh'.

G02. C. rhoeadiíolia 31. B. (Š. mákolistá.) Lodyha přímá, vě-
tcvnatá, nahoře i se stopkami úborů štětinatě mrtnatá. Listy pro ti-
se čné až pereno dílné, s laloky obyčejně vodorovně odstálými,
zašpičatělými, často hrubě pilovitými, dolejší v řapík zúžené, lyrovité,
lodyžní střihanýma ouškama objímavé, zřídka všecky nedě-
lené, nestejně hrubě krácovitě pilovité. Libory dosti veliké, před kve-
tením ničí, jednotlivé na dlouhých větévkách neb ve volném chocho-
liku na konci větví. Listy zákrovní trochu šedopýřité, na
střední čáře s tuhými š t ě t i n k a m i, namnoze zcela
bez ž 1 á z n a t ý c h c h 1 o u p k ů v. Čnělky žluté. Nažky vnější kratší,
vnitřní delší než zákrov, j i c h chmýří z á k r o v přerůstajíc í.

V. O' 10 — 0*30 n). Koruny citrónově žluté, krajní vně často čer-
veně pruhované. Vůně nepříjemná. Barkhausia rhoeadifolia M., B. G-
ťoetida L. h) rhoeadifolia M. B. Čelak. Prodr.

O •' G) Červen — srpen, lliory, rmrmá a kamcnilá mísla, meze, j)a-
horky, hlavně na jilu a \ápně. A' slřediiím a jižním území rozšířena, až liojná,
v liorácli nerosíc. ^' lirněnsk(''m kraji : zejnu-na \ jižní části a kolem Brna
((•borny), hojná kolem 0>la\an a Ivančic (Makowsky), Zidloclio\ ice (Ileissek),
Klobouky (Sleii^cr), [iod('l lialě od Hrušovan až do Krumlova (Oborny), hojná na
náspech Iralě mezi Podivínem a řJřeclaví (Ripper)!, u Kyjova (Schlosser) !, kolem
Cejče, Cejkovic a Bzenc<' (rechtrilz), .lulianov, Zidenické kopce, stráně u Klaj-
<lovky, Lišcii, (Ichoz. hojná u Obran, Malomčřic a, Karlouz, Soběšice, Bílovice,
;\Ial. Bukovina, Žabovřesky, Kolioulovice, Slřclicc Sokolnice, Mal. Hostihrádky,
Slavkov, Vyškow Nosisla\ , llustopeě, Kurdějov, l*olehradice, Wiesgruut u Bošo-
vic. Kobylí, Velk. Pa\lo\icc, Budkovice. — Při cestě za městskou cihelnou
n Prostějova, na slráni \ Brosu u Služína (Spitzner). Ve znojemském kraji místy
obecná, neroste však kolem ^^áměště, obecná v údolí Byje a na sousedních ná-
vrších kolem Znojma a odliid dolu, v údolí Ifradnice a Leska\y. \ údolí Tevi-

— 346 —

šovského poloka, roztrnii.seiia v úddli Dyje od Znojma nahoru, ojedinělá kolem
Hardeku a V'-jnova, hojná od Hrušovan podél hraniee zemské, jako u No\ .
sidla, Mikulova ald. (Oborny). Kolem Jihlavy poridku na pisěitýeh sh-áníeh plovárny
(Pokorný), u Třebiěe (Sehlosscr). V jihovýchodní eásli velmi poridku: lomy iia
kopci sv. Barbory u Kroměiiže (1'alla). náspy Iralě od Bzenee dolů a při Mora\ř
(Bubela), vinice a na j. m. ii Slrá/.nice. — Na Nlráiii u koslcla v (icrliclmxř
u Nov. Jičína (Sapelza).

* C. foetlfla M. 15. (Š. snu dutá.) Lodyha a listy pýřité. Listy
z á k r o v n í měkce šedopýřité a mimo to delšími, měkkými
chlupy a často i četnějšími žláznatými chlupy po-
rostlé. U k r o j k y listův užší, drobnější, pročež listy zdán •
livě delší a úbory štíhlejší, než u předešlé, jíž se jinak podobá.

Q Červen — srpen. U nádražnílm iloiuku u Lulce poblíž Vyškova iSST
prof. Spilznerem ve 2 kusech pro lizcmi ()!)jevená, bezpochyliy že jen dočasiiř
zaAlečena.

603. C. setosa Halí. iiL (Š. štětinatá.) Lodyha přímá, větevnatá'
i s listy štětinatá neb dosti lysá. Listy podlouhlé, dole proti-
sečné, hořejší též jen zubaté neb celokrajné, ouškama střelo-
vitýma o b j í m a v é. Úbory malé. před kvetením přímé,
v složeném vrcholíku. Lístky zákrovní jemně pýřité, na kýlu jak
stopky úborů štětinaté, vnější již za kvetení odstálé. Cnělky
načernale zelené Nažky jemně mrlnaté, skoro stejně zobanité i .se
zobanem mnohem kratší než zákrov. Chmýří málo ze zákrovu
vyčnívající.

V. 0'20— 0"50 III. Koruny světle žluté. Barkhausia setosa DG.

Q Červenec, srpen. l'ole, úhory, Irávníky, ce^ly. 1'uvodcm z jižní E\ro]iy.
k nám pouze zavlečena a jen mísiy zdomácnělá, leč dle zdání neslálá. l*oiídkii.
Na kolišh v Brně, někdy došli hojná 1S61, \ jelelině, zejména mezi .Medicai;o
saliva u Měnína, Blučiny, mezi Komárovém a XenoNicemi (Makowsky), ]iii
Syralce u Brna, u Král. pole a u l'a\lo\ic ((Miorny), u licčkovir ISTIi a ISS2,
u Tclnice 18S3. — Pak ješlč mezi vojLěškou u nádraží olomouckého hojná
(Makowsky). V kraji iili.-hradišiském : ve vinicích ii Maialic a u Slar. Měsla
u T'h. Hradiště, leč jen poridku (ScIiIoíl;!). u Cejče (Makowsky).

h) Eucrepis JtC. Byliny jedno- ncli dvouleté s koiTnem \ rclcno\ il\ m.
Lodyha listnatá. Úbory vrcholičnalč lalnah'. Nažky nalioic ziiženc', 10 — 13želire.
Chmýř měkký, sněhobílý.

a) Úbory dosti malV-. Vnější lístky zákrovní asi ;ikrál kralší než \nilrni.

004. C. Tireiis Vili. (Š. zelená.) Lodyha větevnatá i s listy dosti
ysá a zelená. Listy ploché, špičaté neb zašpičatělé, chobotnatě
zubaté neb krácovitě protisečné, v řapík zúžené, nejh(,iřejši čárkovité
neb čárkovitě kopinaté. Stopky úborni stejně tlusté, lůžko lysé.
Lístky zákrov ů zelené, trochu šedopýřité a často žláznatě
chlupaté, v n i t ř n í u v n i t ř 1 y s é. Č n é 1 k y ž 1 u t é, z a s u c h a
nazelenalé. Nažky světlohnědé, ku konci málo zúžené. Climýří
z d é 1 í neb něco kratší než zákrov.

-^- 347 - -

V. 0*40— 1'00 1)1. Květy světle žluté, krajní často vně červené
pruhované. G. polymorpha Wallr., G. pinnatifida Willd.

Q Ilolo, ]»nihony, pisřiny, cesty. Obecná v rovině, v předlioří hilřcji
fP) agrestis W. K. Úbory dvakrát větší než u tvaru základního,
jich zákrovy a stopky silněji žlái::naté.

liiděcji: Hranice a .liii<liieho\' (Selilos.ser).

605. C. teetorum L. (Š. střešní.) Lodyha namnoze rozkladítě
větevnatá i s listy krátce chlupatá, šedozelená. Listy po kraji
ohrnuté, přízemní podlouhlé, k dolejšku zúžené, peřenoklané neb zu-
baté, lodyžní kopinaté, chobotnatě zubaté neb hřebenitě protisečné,
nejhořejší čárkovité, celokrajné, řidčeji všecky celokrajné. Stopky
úbor ní nahoře trochu ztlustlé; lůžko třepenitě štětinaté.
Lístky zákrovu šedopýřité a trochu žláznatě chlupaté, vnitřní uvnitř
přitisklehedbávité, vnější odstálé. Gnělky hnědé,
za sucha načernalé. Nažky kaštanové, v krátký zobánek ztenčené, na-
hoře na žebrech zoubkované draslavé. G h m ý ř í nepatrně delší
nežzákrov.

V. 01 0 — 050 m. Koruny světle žluté. Hieracium teetorum Karsch.

Q Červen — řijen. flole. pasivy, meze, pisčiny, zdi. V rovině i předhoií
obecná.

b) Úbory veliké, vnější lístky zákrovu kopinalo', sk(iri) liikrát kialsí
vnitřních.

(>0G. C. rigldii W. K. (Š. tuhá. ) Lodyha ztuha přímá, hra-
natě brázditá, větevnatá, doleji i s listy krátce mrtnatá neb pří-
lysá, nahoře hladká a lysá. Listy dolejší vejčitě podlouhlé, až vejčitě
kopinaté, v řapík znenáhla zúžené, nezřetelně oddálené zubaté, pro-
střední a hořejší vejčité, k dolejšku zúžené, střelovitou spodinou ob-
jímavé, nestejně hrubě pilované, nejhořejší ze střelovité spodiny troj-
hranně kopinaté. Úbory veliké, v květenství vrcholičnatě latnatém až
latnatém, vnější lístky zákrovní neodstálé, vnitřní
kopinaté. tupé i se stopkami květními více méně
šedopýřité. Gnělky žluté. Nažky lesklé a lysé, as o třetinu kratší
než zákrovy. Ghmýr jen málo ze zákrovu vyčnívající. Bylina statná,
velkolistá, se silným, hnědým, vretenovitým kořenem.

V. 0'35 — [-00 m. Koruny žluté. Hieracium pannonicum Jacq..
G. pannonica Koch., G. latifolia Balb.

Q) Koncem čer\ na — srpen. Role, meze, lnění slráně. ťondku, posnd jen
ve Chřibech, v Uhrácli a \' ]>alniacii rozšířena, a nás na Moravě doslupuje zá-
padní hranice svého rozšíření. Suché slráně Wiesgrunlu ii Bošovic!, zde H.
Steigreni 1S71 pro území objevená; Mkolcice ii Hustopeče (Sebesta)!, došli
hojná na polích a Iravnatýcli mezích na stráni směrem k Šitboneňm u Nikolěic
(Makowsky)I, meze v Kapansku u Starého Poddvorova, poblíž Hodonína
(Schierl).

— 348 —

c) Úbory prosIrediiĎ volikó. Vnější lislky zákrovii k()|>iii;(l(\ n ])(.l()\ic
kratší ^'iňtřnícb. Lůžko nbor\i Iřepeiiilř šlěfinatc'.

* C. iiicaeensis Balbis. (Š. nicejská.) Lodyha přimá, nahoře
vrehoUčnatě vělevnatá, i s hsty ± srslnatá, nahoře někdy skoro lysá.
Listy ploché, podlouhlé, špičaté, chobotnatě zubaté neb.
protisečné, zřídka skoro celokrajné, dolejší v řapik zúžené, nej-
hořejší střelovité přisedlé. Lístky z á k r o v u š e d o p v ř i t é, vnitřní
uvnitř lysé, někdy štětinaté neb žláznatě srstnaté. G n ě I k y hnědé,
suché zčernalé. Nažky žkitohnědé, nahoře trochu zúžené, lOžebré.
Chmýří sotva delší než z á k r o v.

V. 0*35 — 0*60 m.. Květy sytě žluté. Následující podobná, leč úbory
něco menší. C. Bauhini Tausch., G. scabra DG., G. adenantha Vis.,
Brachydera nicaeensis Schultz. Bip.

Q Květen, červen. Mezi (isenini a slrnišlěm poiidkii. Původem z jižní
Evropy, u nás jen zavlečena, jako na úlioretdi „Ohýio\ " nad Láskami u Vse-
tína dosti hojná, LSSO nub(,'lou objevená. Byliny vselínskť' jsou skoro bez-
ž lázní'. —

(>07. C. bieimis L. iŠ. ozimá.) Lodyha přimá. jednoduchá neb
na konci větevnatá, i s listy mrtuatá neb skoro lysá. Listy ploché,
podlouhlé, chobotnatě k r á c o v i t é, laloky postranní špičaté,
konečn)> větší a okrouhlý, nejhořejší úzce kopinaté, nedělenou spo-
dinou přisedlé. Vnější lístky z á krovu odstálé, vnitřní
uvnitř p ř i t i s k I e h e d b á v i t ě p ý ř i t é, vně šedopýřité,
někdy roztroušeně srstnaté. Gnělky žluté; nažky trochu křivé,
ISžebré, žlutavě hnědé, nahoře na žebrech slabě zoubkované draslavé.
G h m ý r značně delší z á k r o v u.

V. 0-40 -1-00 VK Koruny zlatožluté. Hieracium bienne Karsch.

0 Červen — srpen. Meze, Inka, Irávniky, příkopy, kioví. Obeeiiá v eel(«in
území, v piedhoi-í řidčeji.

/íj L O d om er ie n sis B e s s. Listy chobotnatě peřenoklané,
úkrojky k dolejšku menší. Lístky zákrovu dole s nečetnými ště-
tinkami.

S l\arem základním řidčeji, jako n Komína, jiublíž Urna (((bíirny).
O) Intybus Fr. Bylina oddenkem vytr\ajíeí. Lodyha bezlislá, na koiiei
liioznovilč latnalá. Úbory čehu', došli malé. Chmýř měkký, čistě bílý.

608. C. praemorsa Tausch. (Š. ukousnutá.) Listy přízemní
v r o z e t c e, vejčitě podlouhlé, zoubkaté, až skoro celokrajné, měkké,
dole řapíkovitě zúžené a jako lodyha šedopýřité. Stopky podlouhlé
laty s 1 — 3 válcovitými úbory, v úžlabí čárkovitě kopinatých neb čár-
kovitých listenův a jako vnější lístky zákrovní šedohuňatě drsné. Lístky
zák rovní roztroušeně štětin katě, tmavě olivově
zelené, vnější velmi krátké, tupounké a pritisklé. Čnělky žluté.

;549

Chmýř zdélí neb delší zákrovu. Oddenek válcovitý, šikmý,
ukousnutý, s mrcasy přitloustlými.

V. 025— 0'50 m. Květy žluté. Hieracium praemorsum L,

2]- Kví^lon — červen. Lesní Inka a cesty, travnali' stránř, křovišlě. Rožlroii-
šena, v Sudetách až k 650 ni. V brnéaském kraji roz.šířena : kolem Brna, Ada-
mov, Blansko, Bystrc, Rosice, lesní luka u Bučovic (Makovsky), v Písárkácli
II Brna, n Bilovic, í^lapanic, Blnčiny (Niossl), u Lažánek, Hády ii Obran (Oborny),
les u Kurdějova (Scliierl), v lese Ochúzky u Klobouk (Sleif^er), na cestč od Klaj-
dovky do Ochoze, Soběšice, Medlánky, Velaliee, Tišnov, Sloup, LcIhnÍcc, Holedná
n Jundrova, Bedřiehovice, Kloboučky^ hojná u Mouřinova, zde zejnu-na v Růžo-
vém údolí, u Ždánic. — V okolí Prostějova: na Kosíři, \ doniamyslickcMn háji,
na Záhoří, na Chlumu (Spi(zner). Ve znojemském kraji : kolem Náměště (Roe-
mer), v údolí ]>yje mezi Hardekein a Nov. hrádkem, na lak zvaiK- rybářsk*'
stezce, ve Snioze u Citonic, v Purkrábce u Suchohrdlí a sice n;i ceslě k 'l\oii-
hrazi (Oborny). V olomouckém kraji : Olomouc (Vog^l), lesní Inka u Oerno\ ira a
klášter Hradisko u Olomouce (Makowsky), Náklo a Příkazy (Spilzner), ii Berouna
f Gans), n Střelné (Burghanser). Y jihovýchodní části : kolem Kroměříže (Palla),
u Popovic a Mikovic poblíZ Uh. Hradiště pořídku (Sehlogl), v Hodonínském lese
(Theimer), kolem Bzence jen na jednom mislě v lese Háji, v le\o od eesty do
])omanína (Bubela), na Javořině (Holuby), na lukách u Bobrk, Skalky, na kopci
Čubu a u sklenných hutí poblíž Vsetína (Bubela). Ve Slezsku : na Malino\u blíž
Ustroně (Wimmer), Sloczny a Baranie (Kolbenheyer), u Opa\y (Mayer).

D) (icracium Rchb. Byliny vytrvalé. Lodyha listnatá. IHiory prostředně
\('lik('', xálcovilť', na stopkách sotva ztlustlých. Cnělka za, sucha naěernale žiulá.

()0í). C. succisaefolia Tausch. (Š. čectkusolistá.) Lodyha přímá,
na konci chocholičnato-latnatě větevnatá. Listy v y-
k r a j o v a n ě zoubkované, přízemni podlouhle o p a k-

V e j č i t é, v řapik zúžené, 1 o d y ž n í podlouhlé, nad spodinou
stažené, o u š k a m a okrouhlýma p o 1 o o b j í m a v é. Zákrovy
a stopky žláznatě chlupaté, zřídka skoro lysé; lístky zák rovní
n a č c r n a 1 e zelené, vnitřní úzce k o p i n a t é, v n ě j š i
mnohem kratší, p ř i t i s k 1 é. Nažky žOžebré. Chmýři sněhobílé,
měkké, ohebné, sotva delší než z á k r o v.

V. 0 40 — 0'80 m. Květy žloutkově žluté. U nás ve dvou odrfi-
dách. fi) integriiblia Hoppe spec. Lodyha i listy lysé neb skoro lysé.
Hieracium succisaefolium All, C. hieracoides W. Kit., C. succís. ď) gla-
brata (^lelak., ff) mollis Jacc{. spec. Lodyha i listy krátce chlupaté, na-
mnoze bezžlázné. Hieracium croaticum W. KiL, Geratium succis. Reich.
Hieracium molle Jacq. V Jeseníku.

4 Květen — srpen. Trávníky, křoví, \lhká. z\lášf horská luka. Porůzná.

V brněiisk('m kraji: I\Ial. Bukovina u Křlin (Tliciinei) I, lidva u Svitavy (Niessl).
u Jedovnic (Oborny). V Jeseníku rozšířena az k Hej\yššim hřebenům: Kar-
lovská studénka (Gr. Fl. a Oborny), Leitcrlierk. I'i'lršl\ii, Mal. hole, Velk. kotlina
atd. (Gr. Fl.)!, na cestě od Švýcarny k ^Yillkel^(lor^u (IJechtritz) !, luka kolem
VeHí. Losina, Klepáčov, nad Winkelsdorťem a Teplicemi (Oborny), Ludvíkov,
Maják (Spilzner) !, Praděd, Svinský příkop, .leleiií hi-elien, iSridlicová hole, Pecové

— 350

kameny, Berggeist až ku Braiinscifcmi a .Ta novic fini. — Dle Schlossera též na
Radhošli.

610. C. paludosa MSnch. (Š. bahenní.) Lodyha přímá, dutá
i s listy lysá, na konci větevnatá. Listy chobotnatě zubaté,
podlouhle opakvejčité až podlouhle kopinaté, přizemní k do-
lejšku krácovitě stříhané, lodyžní velikými špiča-
tými oušky objímavé. nad spodinou stažené. Zákrovy
černozelené s dlouhými, černými, žláznatými chlupy, vnitřní
lístky zák rovní kopinaté, vnější třikrát kratší.
Nažky desetižebré. GhmvH špinavě bělavé, křehké, málo delší než
zákrov.

V. 0'40 — 0"80 ni. Koruna světle žlutá. Předešlé podobná. Hiera-
cium paludosum L.; Araeium pal. Monnier, Geraciura pal. Reichb.

2|- Kvělen — červenec, v horách i v srpnu. VUiká křoví, barinná hika,
lesní mokřady, místa pramenila, v rovině pořidku, v horách hojná až obecná.
V pahorkatině brněnského kraje : Adamov, Josefov, údolí Punkvy u Blanska,
u Sloupu (Makowsky)!, u Letovic a Mal. Bukoviny (Oborny)!, u Lhotky a An-
dělky v údolí Svitavy a u Svitavy (Niessl), u Kunštátu a Olesnice (Člupek), Ště-
pánov, Ned\ědiee. — Ve znojemském kraji méně hojná : lesy u Vranova,
bařinná luka n Liliendorlu (Oborny). V jihlavském kraji: kolem Jihlavy velmi
obecná (Pokorný), pospohtá ve Vilimovickém lese u Třebíče, roztrou.sena kolem
Slavonic, jako kolem Sicherských rybníkův a na Kohlberku, v údolí Bolíkovském
mezi Daěicemi a Slavonicemi (Oborny). Velmi obecná v česko-moravském pohoří
od Telče počínaje až k Jimramovu, velmi obecná v severní Moravě (viz For-
mánek Beilr. v Oest. bol. Zeils. 1885 sir. 66 a 1887 str. 307). V pahorka-
tině olomouckého kraje hojná: hojná u Cernovíra (Makowsky), u Olomouce (Vogi),
v Grýgovském lese (Oborny). Obecná ve všech údolích Jeseníka až k nejvyš-
ším hřebenům : Sludénková a Vysoká hole. Mravenčí vrch (Oborny), Karlov u Ry-
mařova (Schierl), Černá kupa, Hockšár, Velk. Jezerník, Praděd, Medvědí hřeben,
l>ěd, Pelršlýn, Velká kollina. — Hojná ve východní části: na Javořině (Holuby),
jHiiídkii \c Vesníku u Vsetína (Bubela in lit.), kolem Rožnova a Luhačovic
(Schloi;!), Říčky u Bystřici' p. H., Frenštát, Velk. Kunčice, Hor. Bečva, Vysoká,
Trojačka, lesy u Salajky, Star. Hamry, Smrk i jeho okolní vrcholy. — Nov.
.lil ín (Sajtelza), Domštát, Hrubá voda. — V Karpatech i ve značné výši, jako
na lladhošli, Ondiejníku, Lysé hoře (Oborny) na Smrečině. — Při potůčku pod
Sliiiidlem u Místku dosti hojná (Gogela). Obecná ve Slezsku.

E) Soyera Monnier Byliny vytrvalé. Úbory veliki", široké, dole vrllí-
kn\ili', stopky pod nimi zllustlé. Cnělky žluli'. Chmýř špinavě bílý.

011. C. g-randiflora Tauseh. (Š. velkokvětá.) Lodyha přímá
neb vystoupavá, 3 — 10 úborna, j a k listy pýřitá a silně ž 1 á-
znatě chlupatá. Listy podlouhle kopinaté, dolejší v řapík zúžené
a vyhlodaně zubaté, hořejší strelovitou spodinou přisedlé, nad spodem
trochu stažené, zoubkované až celokrajné, nejhořejší listenovité. Stopky
úborův obloukovitě vystoupavé. Lístky zák rovu podlouhle
kopinaté, dosti široké, černozelené, srstnaté a
hustě žláznatě chlupaté, vnější téměř jen o y, kratší,

351

volně přilehlé. Nažky 20žebré. Chmýří patrně delší než zákrov.
■Oddenek válcovitý, šikmý.

V. 0-30— 0-50 m. Bylina statná. Květy zlatožlulř. Hieracium
iíiandiflorum All., Soyera grandf. Monnier.

4 Konce LHTViia — ,srpi'ii. '1'ravnalé slrátir, liorská lukči a liole Sudol, zde
hnjná. Sestupuje od Švarcberku až k Hynčitiskó myslivně, Neuhausberk, Suchá
M Černá kupa. — Kladský Snéžník (Celakovský) ! Sálvíz u Landoku (Ziiniuer-
iiiatin sen.). V .Jeseníku hojná až k Waldenhurku, Tomášovu a Karlovské stu-
dénce (W. Gr. a (3boriiy), zde na všech hd\ách (Ot)omy) a dle Ricyra ještí*
II Roudnc. — Hojná na Koi)crniku, Fidiniiannslýnu, Sludéidíoví' holi, Leiler-
heikii. Pradědu, Vy.s. holi, \c Velk. :i Mal. kolliuč, Jelení studénka, Maják,
.\h-avenčí vrch, na Břidlicoví'- holi a odlud až ku Slraeenýni kanicniun a Berg-
i;eislu poblíž příbytku lidských (Ohorny)!, Slráň příkopu pod DrehluTkem, údoli
Suinné Tise, Opava pod OvcMrnon, Medvědí příkop (Spitzner)!, Dreištýn u Kold-
šlýna, u Císařské boudy, na Volskýcli lukách, Hockšár, I»rchberk, Červený vrcli
a odtud až ku Švýcarne pod Pradědem hojná, Medvědí hřeben. Česnekový příkop,
Děd, Petršlýn, Heihgenliubl, Svinský příkop, Zámeček, Jezero u Frant. myslivny
a odtud až do údoli horní Tise, zde ještě u chyží uhlířských a ještě u Wiesen-
berka, na Kriechu, \- Křemenném příkopu až k Teplicíuu. — Na vodoroviu^
stezce mezi Franl. myslivnou a Pelršlýnem nalezl Oborny 1S79 f. lubulosa,
š kvěiy vesměs zaviniilými.

G12. C. silíiriea L. (Š. sibiřská.) Lodyha přímá, 2—5 úborna,
srstnatá však bezžlázná. Listy vejčité až vejčitě podlouhlé, brvité,
vespod na žilách srstnaté, dolejší v křídlatý, zubatý, objímavý řapík
zúžené, hořejší srdčitě objimavé, hsty přízemní a neplodných výhonků
dlouze řapíkaté. Úbory veliké. Lístky zákrovu široce čárkovilě kopinaté,
černozelené, na středu srstnatě huňaté, vnější volně přilehlé, as o '/a
kratší vnitřních. Nažky 30žebré. Chmýří skoro kratší než zákrov. Od-
denek tlustý, uzlatý.

V. 0-70 — 1-50 m. Květy zlatožluté. Soyera sibiiica Monniei'.

2|- Konec července — září. Keřnaté stráně. \' Jeseníku velmi pořídku.
Na dně Yelk. kotliny mezi kapradinami a křovinami řeřabu Winuurem 1S3;í
pro území objevená a mnou ještě 1883 sbíraná, dostupuje zde západní hranice
svého rozšíření.

192. Hieracium Touru. Jestrábuík.

l*ři spnicování Piloselloid řídil jsem se celkem monogratií Dra. K. Náge-
liho a Iha. A. Pelra o „Hieraciích střední Evropy, Mnichov 1885",
jioněvadž je lo nejdůkladnější, nejsvědomitější a nejúplnější práce, zakládající se
na pozorování úžasného množství divoce rostoucího, lec též (čéliož želeli jest)
v mnichovské, botanické zahradě vypěstovaného materiálu, který spisovatelé
s nevšední pílí a důvtipem seřadili a popsali. Monogratie tato přispěla značně
k objasněni a rozlišení u)nohých až posud neznámých (varů a při bedlivém
studiu opravného díla toho brzy se spřátelíme s rozvrliem na hlavní, vedlejší a
střední tvary, skupiny, subspecie, variety, tvary a podřízené tvary podmíněným
a odůvodněným samou přírodou tohoto hojného a nad míru mnohotvárného rodu.
Též práce G. Schneidrova o Hieraciích západních Sudet, Cunners-
• liirť 1889, přispěla k odklizení zmatku, klerý druhdy zavládal v příčině tohoto

— 352 —

kritického rodu. Ve shodě s loulo prací přibral jsem H. lardaiis X. P. k li.
pilosella jakožJio subsp. niveum Miill. Aarg., s níž totožné jcsl a vedlejší specie
N. a P. H. flagellare Willd. a H. iurcalum Hoppe vřadil jsem mezi hlavní specie,
o veskerýcli vedlejších speciích pojednal jsem mezi hlavními jim příbuznými
druhy, nikoliv teprve po vypsání těchto, jak to G. Schneider činí. Ačkoliv ne-
shoduji se se všemi vývody a názory v díle Dra. A. Nageliho a Dra. .\. Petra
pronesenými a některé jejich hlavní znaky, jako barvu, dé^lku n liouštku odění,
barvu květu, délku akladia M počet úborů, stopek iiborovýeli ald. jen za vedlejší,
namnoze velmi proměnlivé' znaky považuji, přec přidržím se \e výpise Pilosel-
loid mimo některé odchylky této posud o Hieraciích nejlepší práce. Že Ijylo nuiě
v mnohé příčině překonávati značné překážky, poněvadž Hieracia našeho úzimuÍ
ve smyslu N. a P. až posud zpracována nejsou a údaje \' N. a P. monograiii
k našemu území se vztahující, jen velice povšechná jsou, jako Beskydy, Sudety
atd. leží na bíle dni. Aby vyvaroval se obsáhlých doplňků přijal jsem do s\('"
„Kveteny" některé tvary pouze povšechným stanovi.skem Beskydy ne!) Sudety
v N. a P. monografii označené, poněvadž květena hor těchto tolik sliod uka-
zuje, že nutno předpokládati, že tvary, které v těchto horách mimo naše území
rostou, též u nás nalezeny budou, a nelze o tom pochybovati, že k těmto
i mnohé jiné nov('' tvary se přidruží, neb až posud Piloselloid u nás málo dbáno.

I. Subgenus. Piloselloidea N. P.

Oddonek prodloužený neb krátký, rovnovážný neb šikmo plazivý,
řidčeji kolmý, ukousnutý. Obnovuje se i: prodlouženými, pod- neb
nadzenmími výběžky, s konečnou kořenující rozetkou, neb řapikatými
neb přisedlými rozetkami. Listy všecky neb z větši části v rozetku za
kveteni vicelistou spojené (řidčeji za kvetení u.schlé), kopisfovité, opak-
vejčité, elliptické, podlouhlé až čárkovité', celokrajné neb nanejvýš
zoubkované. Lodyha stvolovitá, bezlistá neb chudolistá, jednoduchá,
vidličnatá neb na konci latnatě chocholičnatá. Oděni trojnásobné,
z chlupů zoubkovaných, žláznatých neb hvězdovitých ; listy na spodu
nanmoze hojněji chlupaté než na líci. Zoubky květů neobrvené. Nažky
nanejvýš 2*5 mm dl., černé, žebernaté, s rýhami hustě tečkovanými a
žebry kiátce ostnitými, na konci v kroužek nasplývajícími, nýbrž
v krátký zoubek vybíhajícími. Chlupy chmýří nestejné, delší mnohem
četnější než kratší.

Přehled jednotlivých oddělení:

1. Series. Acaulia N. P. Všecky lupeny v přízemní ro-
zctku spojené. Stvol bezlistý, obyčejně jednoúborný jen výjimkou dvou-
úborný.

a) Lodyha hlavni úboronosná. /. Sectin. Pilosellina:

W. Series, Cauligera N. P. Listy dolejší v přízemní ro-
zetku spojené, hořejší lodyžní. Lodyha 2 až mnohoúborná, výjimkou

') aklatliiuu čili Ijezvčlvi jesl uiia část květonosué osy, jež se nalézá mezi
iH')prvé kvetoucím iiboreni ;i místem, z něhož vyniká nejbližší pod ním stojící větévka
ll^^l|■;lllní; onii část rostliny, j'"/. Icži pml iiklicli.MU iin/.yvaji .\. a I'. I< 1 a il u j.li o r.

853

též jednoiíboriiá, leč namnoze se zakrnělými úbory květními v paždí
listů neb v úžlabí listenňv.

A) Tribus. Cauligera humilia N. P. Lodyha 1(— 2)listá,
nízká, chudoúborna.

a) Fiircata lesitima (r. Sclm. Lodyha vidličnatá, úbory dosti
veliké až vehké.

«) Květenství jednoduché neb opětovaně vidličnaté, úbory dosti
veliké až veliké. Zákrovy 8—12 mm dl. (zřídka 7 neb 13 tmu.).

2. Sectio Furcatina G. ScJin.

b) Pauciflora Gr. Schu. Květenství latnaté zřídka okoličnaté
Úbory malé až prostřední. Zákrovy 6 — 8 mm dl. (zřídka 4 — 9 mm.).

a) Listy obak bez vloček, nanejvýš vespod trochu vločkaté. Chlupy
listů skrovné. 3. Sectio AuricuUna,

B) Tribus. Cauligera elata N, P. Lodyha vysoká,
± hstnatá. Květenství latnaté neb okohčnaté, zpravidla mnoho-
úborné.

a) Hořejší větve květenství okoličnaté nahloučené, dolejší volně
postavené. 4. Sectio Collinina.

b) Všecky větve květenství v okolík spojené. Listy na líci
± vločkaté, listy rozetky za kvetení čerstvé, zelené neb žlutozelené,
lodyžní úzkou spodinou přisedlé. 5. S>'cHo Cymosina.

c) Dolejší hsty za kvetení uschlé, ostatně šedozelené, hsty lodyžní
rozšířenou neb úzkou spodinou přisedlé. 6. Sectio. Echinina.

d) Stonky štíhlé a tenké. Chlupy a vločky skrovné.

7. Sectio Praealtina.

L Series Acaulia N. P.

Všecky listy v rozelku spojené, slvol oliyčejuč jediioúboniý, bozlislý, řidčeji
vidličnatý, víceúboriiý neb scházející, lak /.c Icprve osy poslramií iicsoii úbory.
Obnovuje se jen výběžky.

1. Sectio Pilosellina Fries. Lodyha slvolovilá, úborduosná, řidčeji
úbory lež na výběžcích. Listy zek-né, zřídka nasivělé neb žhilozelené, kopinalé,
podlonhU^, vejčité neb kopisfovilé, zaokrouhlené, tupé neb špičaté, skoro vždy
celokrajné, velmi zřídka nezřetelně zoubkované, vespod hví-zdovými chloupky
našedivěle zeleně až běloplsfnaté, zřídka též na líci vločkaté. Úbory dosti malé
až prostřední, zřídka skoro veliké; zákrovy nikdy pod 8 »?w, naumoze S — 10,
leč léž až 13, zřídka až 1 5 vnn dl. Květy různě žluté, krajní vně načerve-
nalé neb červené, často velmi silně čárkované neb pruhaU'-. Obnovuje se
výběžky.

a) Angustisqiiamia N^. P. Líslky zákrovii ((ť5 — ) 1 — 2 inni -. -pi-
čaté neb zaokrouhleně tupé, neb nezře I cl ně zakončíte.

«) Nornialia. Zákrov nahý neb cldupalý, chlupy líslky zakrovin sotva
kryjící.

613. H. pilosella L. (Chlupáček.) Stvol jednoduchý, zřídka
vidhčnatý, někdy více vedlejších stvolů, bezlistý, někdy s 1 neb více

23

— 354 -

listenovitými šupinami. Listů v rozetce více neb dosti mnohé, v čas
květu čerstvé, Jiopinaté až podlouhlé neb opakvejčité, někdy skoro
kopisťovité, tupé neb přišpičaté, celokrajné. zřídka nezřetelně zoubko-
vané, travozelené, tuhé, zřídka trochu tenké, nasivělé neb žlutavě ze-
lené. Zákrov polokulatý až vejčitý (6— )9— 10( — 14) mm dl, hstky zá-
krovu 0"5 — 1-5(— i!) mm š., čárkovité, špičaté, nazelenale šedé až
skoro černé, zřídka bělavé, zhusta s bledými kraji. Chlupy na zákrovu
a stvolu často žádné, leč též, zvlášť na prvním dosti hojné, na Hci
listů skrovné až dosti bohaté, přilehlé, zpravidla štětinaté neb dosti
tuhé, zřídka měkké. Zákrov a stvol namoze s hojnými žlázami. Vločky
(chlupy hvězdovité) zákrovu a stvolu namnoze hojné, na Hci listův
obyčejně žádné, řidčeji ± bohatou neb volnou bílou plsť tvořící,
vespod listů jako šedá neb běiavá, zřídka bílá plsť vyvinuté, zřídka
jsou hsty vespod i četnými vločkami našedivěle zeleně plsťnatými.
Oddenek přítlustlý až štíhlý, prodloužený. Obnovuje se několika až
četnými prodlouženými, ± štíhlými, řidčeji krátkými, přitlustlými vý-
běžky, listů dosti řídkých, ku konci menších, nikdy přisedlými neb
stopkatými rozetkami.

V. st. (5 — ) 10— 30 ( — 50) om. Květy rozhčně žluté, krajní vně na-
mnoze i červeně pruhaté. H. canum Vukot. Hierac. croat 1858., Pilo-
sella officinarum Sz. Sz. ve Flor. 1862., Pil. communis Arv. Touv.
Monogr. 1873.

21- Prostřed kvMna, v horách v červnu a čorvciiei. Such('' česly, ukízc;
slráně, Uika, kojicc, Irávniky. V celém území obecný, ii nás v uásleíhijících
skupinácli :

1. SklipÍDil TriellOSCapiim X. P. Zákrov (10), 11 — 13 ( — 15) wrm dl.,
lislky jeho J^ široké, namnoze ± šedé. Chlupy hojné, dlouhé. Lisly veliké, ko-
pinalé neb podlouhle kopinalé, na líci lysé neb chudé vlockalé, vespod šedé neb
belavé. Slvol vysoký, jednoduchý. Výběžky prodloužené, šlihlé neb llusfounké.

1. Subsp. trichoscaimm. N. P. Stvolu (1-) 2- několik, 10— 30 cm
v., trochu přitloustlých. Listy kopinaté až podlouhle kopinaté, špičaté
neb přišpičatčlé. Zákrov 11-5 — 14-0 mm dl., břichatý, lístky
jeho velmi široké, šedé, s úzkým krajem, ku konci
s tmavou čuprynou chlupův. Chlupy úborů velmi bohaté, našedivěle
2 — 3 mm dl., na stvolu bohaté, světlé na spodu tmavé 4 — 6 mm dl..
chlupy listů roztroušené, měkké neb trochu přítuhé 6 — 8 mm dl. Zá-
krovy skoro bezžlázné, stvol dole bezžlázný, nahoře velmi porůznu
žláznatý. Vločky: zákrov a rub listů bělavě šedý, kraj lístků zákrovních,
plsťnatý, stvol šedý. Květy v paprsku načervenalé až červeně pruho-
vané. Výběžky silně prodloužené, štíhlé až ztlustlé.

«) g e nu inu m. Vyskytuje se též s nepruhovanými květy krajními
a chlupy kratšími, černými a méně hojnými.

v okuli lirna ; Hádv n (Mihui, Ži<leiiicc ;i llnliMlná n .hindmxa.

— Ii55 —

.í) oriontale N. P. Lístky zákrovu široké, tmavošedé až na-
černalé, s krajem ± světlým, bohatě vločkatým, chlupy 2—3 mni dl.

1. normále N. P. Listy ± kopinaté, prišpičatělé. Zákrov
10 — 11 wni dl., zaokrouhlený nebo trochu břichatý. Chlupy zákrovu ±:
velmi hojné, našedivělé, 2 — 3 mm dl., listfl mírné, ±: přítuhé. Zákrov
bezžlázný neb roztroušeně žláznatý, stvol nahoře porůznu neb mírně,
dole ojediněle žláznatý. Kraje lístků zákrovních bohatě vločkaté, listy
vespod šedé neb bílé.

Morava (N. \\). Při silnici n Hluchova poblíž Prostějova (Spitzner), Býí-í
skála 11 ZiKijiiia ((Hi(iriiy).

'Z. Siil)sj). crassipes N. P. - H. pilosella b) Peleterianum Gelak.
Prod. str. 194. Stvoly 2—4, 14-17 cm v., přítlusté. Listy kopinaté,
přítupé. Zákrov 13 mm dl., zaokrouhlený, lístky jeho široké,
tmavé, s krajem i světlým. Chlupy zákrovu, stvolu a listů bohaté,
na zákrovu světlé 2 — 3 mm, na stvolu světle s tmavým spodem
4 — 6 mm, na listech přítuhé 6 — 7 vdh dl. Zákrov roztroušeně, stvol
nahoře dosti bohatě, dole velmi roztroušeně žláznatý. Vločky: zákrov
našedivělý. kraje lístků jeho chudě vločkaté, stvol bělavě šedý, listy
vespod bělavé, Květy krajní slabě načervenale pruhované. Výběžky
silně prodloužené tlusté.

Morava (\. P.). V okolí Brna: Židenické kopce, Slatina, Sv. Antoníček,
Marlvrabství ii Mcdláiick, Žlulý kopec, kopec Malná u Komína, zde ve tvarecli
zakrsalýcli. — l*ii Irali u iMostejova (Spitzner). U nás rostou též tvary s men-
šími úbory. piiš|iiralMýini lisly a kralsíni oděním.

3. Sul)sp. Tliiimeiiii N. P. -- H. pilosella g. longifolium Thúm.
v Bonplandia 1858. Stvoly 1 — 3, lO— 30 cm v., trochu přitloustlé,
někdy 1 — 6 cm nad spodem vidličnaté. Listy ± podlouhle kopinaté,
špičaté až prišpičatělé, světlozelené. Zákrov 10 — 14 w/^ dl., zaokrouh-
lený, lístky jeho skoro široké, ± tmavošedé, bělokrajné.
Gíilupy zákrovu bohaté, bílé, 1 — 2-5 mm, na stvolu roztroušené až
mírné, světlé 2 — 4 iiid!, na hstech prostředně hojné, přítuhé 6 — 7 mm
dl. Zákrov bezžlázný až mírně žláznatý, stvol nahoře skoro bohatě,
dole mírně žláznatý. Vločky: zákrov šedobělavý, kraj lístků jeho plsfnatý,
stvol šedý, listy na líci bez vloček neb jen mladší hsty (na výběžcích)
na středním nervu s hojnými, na čepeli ojedinělými vločkami, vespod
(šedobělavé až) bělavé až bílé. Krajní květy nepruhaté neb načervenale
pruhaté, květy světleji neb tmavěji žluté. Výběžky silně prodloužené,
štíhlé až trochu přitloustlé. Odění velmi proměnlivé, květy krajní někdy
silně červeně pruhaté a Msty kopinaté špičaté.

Morava (N. P.). Kopaiiiivd ii Velk. iMaŠovic (Oborny).

4. Sul)8i). scalptum X. P. Stvoly 1-2, 25—37 cm v., dosti štíhlé
Listy úzce (skoro čárkovitě) kopinaté, zašpičatělé neb špičaté. Zákrov
10—11 mm á\.., zaokrouhlený, po kvetení smáčknuté uťatý, lístky zá-

23-

— 350 —

krovní široké, silně tmavošedé, s úzkým krajem. Chlupy zákrovu roz-
troušené až mfťné, šedé, 1 mn), na stvolu roztroušené neb mírně
hojné, tmavé 1*5 — 2"5 mm, na vedlejších stvolech bohatší až 4 mm,
na listech velmi porůzné, příluhé, 4 — 5 mm dl. Zákrov dosti bohatě
žláznatý, stvol nahoře mirně, dole ojediněle žláznatý. Vločky: Zákrov
a rub listů šedý, kraj lístků zákrovních plsťnatý, stvol nasivělý, hc listů
bez vloček. Květy dosti sytě žluté, krajní vně s načervenalými špicemi.
Výběžky silně prodloužené, prítlusté až tlusté.
Jižní Morava (X. \\).

5. Subsi>. holostoiium N. P. Stvoly 1-2, štíhlé, 28-34 cm v.
Listy ± úzce kopinaté, špičaté, Zákrov 11 mm dl., zaokrouhlený,
lístky jeho dosti široké, na čem ale šedé, s úzkým světlým
krajem. Chlupy na zákrovu žádné, na stvolu roztroušené až mírné,
tmavé 2 — 3 mm dl., na listech roztroušené neb skrovné, trochu přítuhé,
4 — 5 mm dl. Žlázy dlouhé, na zákrovu velmi bohaté, stvol na-
hoře dosti hojně, dole roztroušeně žláznatý. Vločky: Zákrov a rub hstů
šedý, kraj lístků zákrovních plsťnatý. Stvol nasivělý, bohatě vločkatý,
líc listů bez vloček. Květy krajní nepruhaté. Výběžky silně prodloužené,
■±_ štíhlé. Vyskytuje se s menšími zaokrouhlenými a většími více vál-
covitými úbory.

MoraA-a (N. ?.)•

II. Skupina TricllOpllOrum N. ť. Zákrov 9 — 12 mm (II., lislky jeho
úzkí' uch inírnL" .sirolvé, šcck', řidčeji tmavší. Oděm bolialí', dosti dloiilK-, namnoze
světlé. Lisly db kopinaté až podlouhk-, na líci lysé (jen ii jedné siibsp. vločkah'),
vespod šedé až bělavé šedé. Stvol jednoduchý fjen u 1 subsp. dole vidličnalý).
Výběžky prodloužené, štíhlé neb trochu llusfounké. Žlázy nanmoze skrovné.

í. Sul)sp. trichophoriim N. P. Stvoly I (-2), 20—25 cm v.,
štíhlé. Listy kopinaté nebo široce kopinaté, špičaté až tupé. zelené.
Zákrov IL — 12 mm dl, kulatý, lístky jeho trochu široké, šedo-
zelené, s krajem úzkým. Chlupy na zákrovu 2 — 3 mm dl., na stvolu
3 — 5 min dl., na obou bohaté a bílé, na listech dosti bohaté, trochu
přítuhé, 6—7 mm dl. Žlázy zákrovu skrovné, na stvolu nahoře bohaté,
dole méně hojné. Vločky: zákrov bělavě šedý, kraje lístků zákrovních
bohatě vločkaté, stvol našedivělý, rub listů bělavě šedý až nasivělý.
Květy krajní načervenale pruhaté neb nepruhaté. Výběžky silně pro-
dloužené, štíhlé.

«) genuinum.

1. normále. Listy kopinaté neb široce kopinaté. Chlupy zákrovu
2—3 Diin, na stvolu bohaté 3 — 5 mm, na listech 6 — 7 mm dl.

Pxozšířen. V brněnském kraji: les Strážná u Cinzendorfu, Lišli u Vanovic,
Písařky u Brna, Mariánská sludénka u Krumlova. — Pii Irali ii Prn>lřjo\a
(Spilzner). U Millrouna poblíž Znojma (Oborny).

2. brevipiluniN. P. Listy podlouhlé. Chlupy zákrovu 1 — 1-5 mm,
na stvolu mírné neb dosti hojné 2—3 m)n, na listech 3 — 4 mm dl.

Řidčeji. Znojmo (Oborny). Při silnici k Hliichovu lilížc Proslrjova (Spitzncr).

/í) lasiosoma N. P. Stvol štíhlý. Listy kopinaté, tupounké,
Zákrov 11 mj)i dl., okrouhle vejčitý, lístky jeho dosti široké, tmavé,
s krajem málo světlejším. Chlupy zákrovu našedivělé 1-5 mm, na stvolu
světlé 3 — 4 mm dl., na obou bohaté, na listech velmi skrovné, měkké,
3 — 4 mm dl. Květy krajní slaběji neb silněji červeně pruhaté, oděni
někdy též bohatší.

Beskydy (N. P.).

3. Subsp. steiioMiim N. P. Stvoly 2, štíhlé, 38— 42 cm v. Listy
úzce kopinaté, špičaté, tmavozelené. Zákrovy 10 — 10*5 mm dl.,
břichaté, lístky zákrovní trochu široké, tmavošedé, s krajem velmi
úzkým. Chlupy zákrovu bohaté, trochu našedivělé 1-5 mm, na stvolu
mírně- hojné, trochu tmavé 3 — 4 mm, na listech roztroušené, přituhé
4 — 5 m)n dl. Žlázy zákrovu žádné, na stvolu nahoře skrovné, dole
ojedinělé. Vločky: zákrov a rub listů šedý, kraj lístků zákrovních
a stvol bohatě vločkatý. Výběžky prodloužené, štíhlé. Pilosella jež vy-
kazuje některé vlastnosti H. echioides, s nímž pospolu roste.

Jižní Morava: Nesechleb n Znojma (Oborny).

III. Skupina. Trieholepium. \. P. Zákrov S — 12 mw dl., lislky
jelio úzké, šedé (zřídka až naeernalé), po kraji a na konci beloplsínalé. Odění it
bohaté, na zákrovu došli králké, často nahnčdlé. Lisly úzce kopinaté až podlouhlé,
na líci lysé, vespod dz šedé. Stvol jednoduchý, jen u jednolio tvaru na spodu
vidličnalý. Yýbéžky prodloužené, štíhlé, až velmi (enké. Žlázy zh scházející.

1. Siil)sp. trieholepium X. P. Stvoly 1—2 (-3), 15—30 cm v.,

štíhlé. Listy , kopinaté až podlouhle kopinaté, špičaté až při'
špičatělé, za sucha trochu žlutavě zelené, pěst. sytě zelené. Zákrov
11 — ^12 mm. dl., okrouhlý, lístky jeho úzké, šedé, s krajem úzkým.
Chlupy zákrovu hojné, světlé, na spodu namnoze nahne dlé 1 — 'Imm
dl., na stvolu roztroušené, trochu tmavé 1 — 3 mm, na listech roz-
troušené, světlé, měkké neb trochu přituhé 3 — 5 i)im dl. Žlázy na zá-
krovu skoro žádné, na stvolu nahoře dosti bohaté, dole roztro Lišené.
Vločky: zákrov, stvol a rub listů šedé, kraj lístků zákrovních bělo-
plsťnatý. Květy krajní ± červeně pruhaté. Výběžky dosti prodloužené,
štíhlé, často silně rozvětvené.

«) g e n u i n u m. V četných odrůdách, s pruhatými a nepruhatými
krajními květy, bez neb s různě četnými žláznatými chlupy, s oděním
skrovnějším neb bohatším, kratším neb delším, úbory menšími neb
většími.

Piozšířen: V kraji brněnském: Židenické kopce, Cimberk u Kuříma, kopec
Čebinka u Cebína, Písařky u Brna. — U Místku (Gogela).

I, Subsp. pilimim N. P. SLvoly 2—3, as 20 cm v., tenké. Listy
úzce kopinaté, špičaté, trochu nažloutle zelené. Zákrov 10 — 11 mm dl.,
vejčitý, lístky jeho úzké, bělavé, u prostřed černými kořeny chlupů

- u58 —

tmavé. Chlupy zákrovu bohaté, šedé, 1 — 1-5 mm, na stvolu roztrou-
šené, černé, 2 — 3 ?//;«, na hstech skrovné, měkké, 3—4 in)» dl. Žlázy
na zákrovu velmi Skrovné, na stvolu nahoře mírné neb skrovné, dole
roztroušené. Vločky: zákrov bělavý, kraj lístků 'plsťnatý, stvol naše-
divělý, rub listů šedý neb šedozelený. Krajní květy slabě načervenale
až silně červeně pruhované. Výběžky prodloužené, tenké.

Porůzný. Znojmo (Obornyj. Přiblížené tvary v .Tosefskéni údolí ii Adamova.

IV. Skupina. Latiuseulum X. P. Zákrovy 9 — io-5 ( — li) mm di.,

líslky zákrovní široké neb ]iii>ir()k('', zt šedé, s krajem světlým. Odění mírné až
skrovné, krátké, db svellé. I.isty ± kopinaté až podloulilé, elliplieké neli opak-
vejěilé, na líci lys(''. vespod šedé- až Ijěloplsfnaté. Stvol někdy vidličnalý. Výběžky
prodloužené, štíhlé Ijeii u jednoho Ivaru krátké, tlusfounké).

1. Sul)si). amauroloiieum N. P. Stvoly 1 — 2, 10 — 15 cm v.,

štíhlé, někdy nad dolejškem vidličnaté. Listy vejčité kopinaté, špičaté,
trochu nasivělé (?) Zákrov 10 — 10'5 mm dl. okrouhlý, lístky jeho
široké, bělavé. uprostřed načernalé s krajem velmi
světlým. Chlupy zákrovu velmi skrovné, světlé, 1 mm, na stvolu
žádné neb roztroušené, trochu našedivělé, 1 — 2 m^n, na listech roz-
troušené, piítuhé, 4 — 5 nnn dl. Žlázy na zákrovu bohaté, na stvolu
nahoře mírně hojné, dole až ku spodu roztroušené. Vločky: zákrov
bělavý, kraj lístků zákrovnich běloplsťnatý, stvol šedý, rub
listů bílý. Krajní květy červeně pruhaté. Výběžky prodloužené, štíhlé
U nás jen přiblížené tvary se skrovnějšími vločkami, neb tmavší barvou
a jinak rozděleným oděním.

Morava, Sudety 7 00 — 1400 m |X. P.).

•2. Subsp. latiuseulum N. P. Stvoly 1 (-2), 12—18 cm v., štíhlé.
Listy vejčité, tupounké, světle zelené. Zákrov lOmm dl., bři-
chatý, lístky jeho široké, tmavé, s krajem skoro žádným,
(chlupy zákrovu skrovné, 0 5 mm, na stvolu skoro žádné, 2 mm na
listech roztroušené, přítuhé, 3—bmm dl., veskrze světlé. Žlázy zákrovu
bohaté, na stvolu nahoře v mírném počtu, dole roztroušené až oje-
dinělé. Vločky: zákrov šedý, kraj lístků jeho chudě vločkatý,
rub listů běloplsťnatý. Krajní květy červeně pruhaté. Výběžky pro-
dloužené, štíhlé až tenké.

1. normále. Morava N. P., zde též tvary s listy tupějšími
a vločkami hojnějšími a žlázami méně hojnými.

Pisárky u Brna, Leskoun u Vedrovic, luka u Krumxiie.

V. Skupina. Pilosella. Zákrov (7 — ) 9 — 10-5 ( — 11-5) mm dl., lístky
jeho dosti široké (neb úzké), dz tmavé a po kraji s\ěll('. Odění zákrovu a stvolu
slabé neb žádné. Listy kopinalé až podlouhlé, na h'ťi lysé, Ncspod hěla\é až
bílé. Slvol zřídka vidličnalý. Výběžky prodlouženi'-, nanmoze trochu zllouslli' (neb
štíhlé). Žlázy obyčejně hojné.

1. Subsp. Pilosella L. Stvol 1, 13—20 cm v., štíhlý. Listy
kopinaté neb podlouhle kopinaté, přišpičatělé až

— 35ÍJ —

Špičaté, zelené. Zákrov 9—9*5 mm dl., vejčitý, lístky jeho dosLi
široké, šedé, s krajem světlým. Chlupy na zákrovu a stvolu
žádné, na listech bohaté, přituhé, (3—) 5— 7ww<dl. Žlázy krátké,
na zákrovu bohaté, na stvolu až k dolejšku dosti bohaté. Vločky :
zákrov a stvol šedý, kraje lístků zákrovních ± plsťnaté, rub listů
skoro aksaminaté běloplsťnatý. Krajní květy červeně pru-
hované. Výběžky prodloužené, trochu přítlustlé.

a) g'(' n 11 ia 11 in. Znojiuo (Olioiiiy), Brno a ua j. m.

2. Sul)sp. lanceolatmu N. P. Stvoly 1—2, 18—22 cm v., štíhlé,
někdy v dolejší Y4 vidličnaté. Listy kopinaté, špičaté, zelené.
Zákrov 9—10 mm dl., zaokrouhlený, lístky jeho dosti široké, zeleno-
šedé, s krajem úzkým, světlým. Chlupy na zákrovu a stvolu
dosti bohaté neb skrovné, světlé, tam 1 — 1*5, zde 2—3 ivin,
na Hstech dosti hojné, měkké, 5 — 6 mm dl. Žlázy na zákrovu
skoro žádné, na stvolu nahoře bohaté, dole roztroušené. Vločky :
zákrov bělavě šedý, kraj lístků jeho bohatě vločkatý, stvol šedý, rub
listů bělavý. Květy krajní silně červeně pruhaté. Výběžky prodlou-
žené štíhlé.

Morava (N. l\).

VI. Skupina. MelailOpS. N. P. Zákrov 9-5 — 13-5 mm dl., líslky jelio
zb široké, linavé iiel) načernalé. Odění bohaté, namnoze ± Imavé, mirné dlouhé
neb dlouhé. Lisly dl kopinalé až podlouhlé, na líci lysé, vespod zh šedé až bé-
lavé. Slvol zřídka vidličnalý. Výběžky prodloužené, šlíhlé neb Irochii ztlušlb''.
Žlázy mírně hojné neb liohalé.

1. Subsp. pseudomelaiiops N. P. Stvoly 3, 20 — 25 cm v., trochu
tlusťounké. Listy ±: kopinaté, přišpičatělé, světle zelené. Zákrov 11 mm
dl., vejčitý, lístkyjeho dosti široké, načernalé, s kra-
jem trochu světlým. Chlupy na zákrovu černé 2*5 — 3 mm, na
stvolu tmavé 3-6 ?nin dl., na obou bohaté, na hstech roztroušené,
přituhé 4—5 f/Du dl. Žlázy na zákrovu žádné, na stvolu nahoře bo-
haté, dole roztroušené. Vločky: zákrov našedivělý, kraje hstkův zá-
krovních chudě, stvol bohatě vločkatý, rub listů šedozelený až šedý.
Květy krajní červeně pruhaté. Výběžky silně prodloužené, tlusťounké.
Tvar prostřední mezi skup. Trichoscapum a Melanops.

U Znojma (Oborny). U Pisto vic blíže Vyškova, pri trali u Prostějova
(Spilzncr).

Ž. Subsp. melanops N. P. Stvoly 1—2 (u pěst. —3), 6 — 12
(-18) cm v., štíhlé. Listy kopinaté, přišpičatělé neb špičaté, zelené.
Zákrov 12— 13-5 ;/í/// dl., stlačeně břichatý; hstky zákrovní široké, na-
černalé, s krajem světlým. Chlupy tmavé, na zákrovu bo-
haté, 1 mm, na stvolu dosti hojné, 3—4 mm, na listech
roztroušené, měkké, světlé, 4—5 m7u dl. Žlázy na zákrovu ± skrovné,
na stvolu nahoře bohaté, dole až pod prostředek roztroušené. Vločky :

3G0

zákrov, stvol a rub listů šedý, kraj lístků zákrovních skoro bez vloček.
Květy krajní nepruhaté. Výběžky prodloužené, trochu ztlustlé.
Beskydy (N. P^.

3. Sulisp. ínhiflorum N. P. Stvoly 1—3, 20—32 cm v.,

±: ztlustlé. Listy podlouhle kopinaté, piůšpičatělé, světle zelené. Zákrov
12 — 13 7/im dl., stlačeně břichatý neb zaokrouhlený, lístky jeho
trochu široké, načernale šedé, s krajem světle zele-
ným. Chlupy zákrovu ojedinělé, 2 ////;/ dl,, na stvolu
skoro žádné neb velmi roztroušené, světlé, 2 — 3 mm
dl., na listech roztroušené, trochu přítuhé, 3 — 4 w;// dl. Žlázy zákrovu
bohaté, na stvolu nahoře velmi hojné, dole až ku spodu roztroušené.
Vločky: zákrov a stvol našedivělý, kraj lístků zákrovních bez vloček,
rub listů bělavě šedý. Květy trochu tmavožluté, krajní vně silně čer-
veně pruhaté. Výběžky prodloužené, štíhlé neb trochu ztlustlé.
Znojmo (Oborny).

4. SuTbsp. laticeps N. P. Stvoly 1 (—2), 30—40 cm v., dosti
štíhlé, často v dolejší polovici vidličnaté. Listy kopinaté, přišpičatělé
až špičaté, světle zelené. Zákrov 11 — 12 7/im dl., široce břichatý,
1 í s t k y j e h o š i r o k é, černé, s k r a j e m ú z k ý m, zeleným.
Chlupy na zákrovu žádné, na stvolu skrovné, světlé, 2 — 3 mm,
na hstech roztroušené, skoro měkké, 3 — 4 mm dl. Žlázy dlouhé,
na zákrovu velmi bohaté, na stvolu nahoře dosti neb mírně
hojné, dole až k prostředku roztroušené, pak ojedinělé. Vločky : zákrov
našedivělý, kraj lístků zákrovních bez vloček, stvol bohatě vločkatý,
rub listů ± šedozelený. Květy krajní vně jen na konci slabě načer-
venalé. Výběžky silně prodloužené, štíhlé. Připomíná nám sk. Tricho-
scapum, stvol jest zhusta vidličnatě dělený.

ZiKijiiio (( )li(iniy).

Til. Skupina. Šiil>caulesceiis N. P. Zákrov (" — ) !i — 1 1 ( — 12 .">) ?»»>?

dl., lislky jeho ± .široké, liiiavé neb eerné. Odí-iií slabé. Lisly kopiiialé až po-
dlouhlé, na líci lysé, vespod šedozelené až šedé (zřídka až bílé). Šlvol nrzridka
vidlienalý. Výběžky prodloužené, štililé až tenké. Žlázy bohaté, namnoží! dlouhé.

1. Subsp. sul)eaulcscens íí. P. Stvoly 1-2, 9—14 cm\. štíhlé,
skoro tenké, často nad spodem vidličnaté. Listy kopinaté až
podlouhlé, přítupé až přišpičatělé, zelené. Zákrov 10 — lOb mni dl.,
zaokrouhlený (trochu uťatý), lístky zákrovní trochu široké,
načernale, s krajem nepatrným. Chlupy na zákrovu a stvolu
žádné až dosti bohaté, černé, tam 1 mm, zde 2 mm dl., na listech
mírně hojné, trochu tuhé, 3 — 4 mm dl. Žlázy velmi d 1 o u h é,
na zákrovu a konci stvolu velmi bohaté, dole až ku
spodu hojné. Vločky: zákrov mírně vločkatý, kraj hstků zákrovních
chudě vločkatý až lysý, stvol našedivělý, rub listů zelenošedý
až š e d ý. Květy krajní vně ±_ červeně pruhované. Výběžky prodlou-

— 3G1 —

Zené, štíhlé, skoro tenké. — Sem náležejí byliny nízké, s načernalými,
dosti širokými lístky zákrovními, namnoze v horách rostoucí.
«) g e n u i n u m.

1. valdestriatum. Květy krajní silně pruhované,
f.eskydy 1300—1550 m (N. P.).

2. t e p h r o 1 e p i u m N. P. Lístky zákrovu načernale šeclé,
s velmi úzkým krajem, skoro lysé až skrovně chlupaté. Květy krajní
silně červeně proužkované.

Beskydy: Polhora, PiLsko (N. P.)

/j) a c u t i s s i m u m N. P. Zákrov 8 — 8-5 7Hm dl. Odění na zá-
krovu a stvolu namnoze žádné, lístky zákrovní velmi špičaté.

1. alpinum N. P. Listy ±: kopinaté, špičaté, zelené. Zákrov
8 — 8*5 ///;« dl., břichatě okrouhlý; lístky jeho skoro šírokounké, černé,
s krajem skoro žádnj^m. Rub listů zelenošedý.

Jeseník 1300 — 1360 )ii (\. P.). Jjika kolem Karlovské sludétiky a u Hii-
berlova ehráinu (Oboriiy).

;-) a t r i u s c u 1 u m N. P. Zákrov 10 — 11 ni//i dl. Chlupy zákrovu
bohaté, tmavé, 1'5 — 2 7nm dl., na stvolu mírně hojné, nahoře tmavé,
dole světlé 2 — 3 ( — 4) mm dl. Lístky zákrovní černé s krajem skoro
žádným.

Beskydy 1460 — 1770 m: Babia i;ora, Pilsko (N. P.).

2. Siibsp. melaiiocomTiiu \. P. Stvol 1, 22—23 cm v., tenký,
slabounký, někdy v dolejší Y3 vidličnatý. Listy kopi-
naté, přítupé, zelené. Zákrov 9*5 mm dl., zaokrouhlený, lístky jeho
mírně široké, načernale šedé, s krajem trochu světlým.
Chlupy zákrovu dosti bohaté, načernale, 15 ?n//i, na stvolu mírně
hojné, tmavé, 3 — 5 f/im. dl. Žlázy zákrovu skrovné, na stvolu nahoře
bohaté, dole až ku spodu mírně hojné. Vločky na zákrovu mírné,
kraj lístků zákrovních chudě vločkatý, stvol mírně neb bohaté vloč-
katý, rub listů bohatě vločkatý. Květy krajní nepruhaté. Výběžky pro-
dloužené, tenké.

Beskydy (N. P.). Tvary blízké s proužkovanými kveiy krajními neb srslna-
tými li^-ly neb ebudším oděním neb menšími úbory vyskylují se léž v Jeseníku
620 — 1360 /// a v Beskydáeb.

:3. Subsp. Bal)iag-orae X. P. Stvoly 1—2, 6—8 cm v., tenké,
ale tuhé. Listy vejčité až podlouhlé, přišpičatělé až špičaté, zelené,
malé. Zákrov 8— 9'5 m7/i dl. štíhlý; lístky zákrovní trochu šírokounké,
šedé až načernale, s krajem velmi úzkým. Chlupy na zákrovu mírné
až dosti bohaté, trochu světlé, až 1 tmn, na stvolu velmi skrovné až
mírně hojné, světlé 1—2 mm, na hstech velmi skrovné, měkké, as
2 mm dl. Žlázy na zákrovu skrovné, na stvolu nahoře bohaté, dole
roztroušené neb velmi roztroušené. Vločky zákrovu mírné až bohaté.

362

po kraji lístků zákrovních žádné, stvol a rub listů šedý. Krajní květy
vně silně červeně pruhaté. Výběžky prodloužené, tenké.
Beskydy: Babia gora 1460 — 1550 /// (N. P.).

yin. Skupina. Tlllgare N. P. = H. pilosella «. vulgare Taiiscli. ve
Fl. 1828. Mon. Essai 1S29. Zákrov (8 — ) 9 — 10 ( — 12) mm dl., ILsIky jeho
úzké, namnoze šedé. Odění skrovné neb niirné (řidčeji bohaté a dlonhé). Lisly
úzce kopinalé až podlonhlé, elliptieké a opakvejčité, na líci lysé, vespod zdeno-
šedé až běkivě šedé. SLvol někdy vidliěnalý. Výběžky prodloužené, tenké neb
štíhlé (velmi zřídka až ztlustli').

1. Subsp. rosulatum N. P. = í H. pilosella A. vulgare a. ova-
tum Mon. Es. 1829 str. 18. Stvoly 1—3, 12-20 cm v., tlusťounké.
Listy opa k ve j čité, zaokrouhleně tupé, zelené. Zákrov
9 — 10 mm dl., stlačený; lístky zákrovní úzké, našedivělé, s krajem
úzkým světlým. Chlupy na zákrovu a stvolu žádné, na listech roz-
troušené, tuhounké, 5 — 7 ))u)i dl. Žlázy zákrovu dosti bohaté,
krátké, na stvolu nahoře skrovné, dole až ku spodu velmi roztroušené.
Vločky: zákrov a rub hstů šedý. kraj hstků zákrovních plsťnatý, stvol
nasivělý. Krajní květy silně červeně pruhaté. Výběžky prodloužené,
trochu tlusťounké.

Na Kotouči II Slraniljerka (Spitzner), ZnojuKi (Oborny), zde též byliny trochu
chlupaté. Ve Slezsku: Kreuzlniseh u Bruntálu.

•2. Sul)sp. parviflorum N. P. Stvol 1, 7 — 10( — 15) cm v., tenký.
Listy podlouhlé, tupounké, zelené. Zákrov 7 inm dl..
břichatý, hstky jeho úzké, šedé, s krajem silně světlým. Chlupy
světlé, na zákrovu skrovné, 1 )in)i, na stvolu skoro žádné až skrovné,
1 — 1*5 mm, na listech roztroušené, měkké, 4 — 5 mm dl. Žlázy krátké,
na zákrovu a konci stvolu v mírném počtu, dole až ku spodu roz-
troušené neb velmi roztroušené. Vločky: zákrov bělavý, kraj lístků zá-
krovních plsťnatý, stvol mírně vločkatý až našedivělý, rub listů šedý.
Květy sytě žluté, krajní silně červeně pruhaté. Výběžky prodloužené,
velmi tenké.

V brněnském kraji: les Suchý u Bilovic, seče u Ostrova, Ivančický kout
u Střelíc, Kobylí, .Mariánská studénka a údolí Rokylné u Krumlova. V Jeseníku:
u Jelení sludénky. — Odrůdy s většími a tupějšími listy a scházejícím oděním
na zákrovu a sl\olu rostou na Moravě, v Beskydách a Jeseníku až k 1250 m.

3. Sul)sp. tricliocephaliiiu N. P. Stvol 1, 12 — 18cw v, tenký.
Listy podlouhle elliptieké až kopinaté, přišpičatělé, zelené. Zákrov
10 mm dl. zaokrouhlený, hstky jeho úzké, šedé, s krajem úzkým
světlým. Chlupy na zákrovu a stvolu bohaté, světlé,
2 — 3 mm dl., na listech roztroušené, sotva přítuhé, 3 — 4 mm dl.
Žlázy na zákrovu žádné, na stvolu nahoře bohaté, dole
roztroušené. Vločky: zákrov a rub hstů šedý, kraj hstků zákrovních bo-
hatě vločkatý, stvol našedivělý. Květy krajní ± červeně pruhaté (někdy
i nepruhaté). Výběžky prodloužené, tenké.

— 363 —
Morava (N. P.). Při silnici u Práslavic blíže Olomouce (Spilzner).

4. Siil)sp. vuls-are Tauscli. = H. pilosella A. vulgare. (3) lan-
ceolatum Mon. Es. Stvoly 1—2, 8—16 cm v., tenké (zřídka vidličnaté).
Listy i podlouhlé až kopinaté, tupé neb přítupé,
zelené. Zákrov 9 — 10 mm dl., zaokrouhlený, někdy trochu vejčilý,
hstky jeho úzké, šedozelené, s krajem světlým. Chlupy na zá-
krovu a stvolu žádné neb skrovné, tam světlé až 1 m;//,
zde 1 — 1-5 mm dl., na listech skrovné, měkké, 3—^ mm dl. Žlázy na
zákrovu a konci stvolu bohaté, dole až ku spodu roztroušené. Vločky :
zákrov šedý, kraj lístků zákrovních chudě vločkatý, stvol nasivělý, rub
hstů šedý až bělavě šedý. Krajní květy silně červeně pruhaté. Výběžky
prodloužené, tenké. Tvar velice proměnUvý s četnými přechody k jiným
subspeciím.

a) g e n u i n u m.

1 . s u b p i 1 o s u m N. P.

V celém území až k nejvyšším hí'ebenům obecný. Morava, Beskydy, .Je-
seník (N. P.), Sv. Antoníček, na cestě od Klajdovky do Ochoze, Žideniclíé kopce,
náspy tratě u Bílovic, seče v Soběšickém lese, kopec Cebinka u Čebína, seče
u Ostrova, u Boskovic, Cernovic, kopce ii Žabovřesk, skály u Bystrce, Panský
les n Slřelic, Krumlov, Leskoun u Vedrovic, Cejč, Javořice poblíž Telče; Kle-
páčov, Kreuzl)usch u Bruniálu atd. — U Znojma, ii Hubertova chrámu a na
lukách u Karlovskí' studénky (Oborny). Při trati u Prostějova, u silnice před Hlii-
chovem, u Konice, na stráních u Grygova u Olomouce, při cestě z Nezamyslic
k Drysicům (Spitzner), u INhstku (Gogela).

2. p i 1 o s u m N. P. Listy podlouhle kopinaté až kopinaté, pří-
tupé až špičaté. Zákrov 10 — 12 ////;/ dl., zaokrouhlený. Chlupy na zá-
krovu a stvolu mírně hojné, světlé, tam 1, zde 1 — 2 mm dl. Žlázy zá-
krovu mírné neb skrovné. Květy krajní vně velmi slabě načervenale
pruhaté.

Morava, Jeseník, Beskydy (N. P.). U městské cihelny za Proslějovem, na
Císařské skále u Drysic blíže Vyškova, u Přaslavic (Spitzner).

3. e X s t r i a t u m N. P. Listy kopinaté, přišpičatělé. Zákrov
9 — 10 mm dl. Květy krajní nepruhaté.

Morava" (N. P.).

l3] s u b v u 1 g a r e N. P. Listy podlouhle vejčité neb podlouhlé
až kopinaté, přišpičatělé, zelené. Zákrov břichatý, lístky jeho šedé.

1. s tria tu m N. P. Zákrov 10^10-6 mm dl. Krajní květy vně
načervenale až červeně pruhaté. Rub listů bělavý až bělavěšedý. Chkipy
na zákrovu žádné až mírně hojné, světlé, 1 mm, na stvolu žádné až
dosti bohaté, 2 — 3(— 4) 7um dl.

Rozšířen. Bergl u Medlánek. — ■ Při trati a u měst. cihelny u Prostějova,
u Práslavic, při silnici mezi Kostelcem a Konicí (Spitzner). Při trati u Znojma
(Oborny). Ve Slezsku v Buchbergsthalu u Vrbna (Spiizner).

2. exstriatum N. P. Zákrov 12—13 7/^/// dl. Krajní květy

— 3G4

nepruhaté. Rub listů šedý. Chlupy na zákrovu žádné až bohaté, 1 invi,
na stvolu ojedinělé až roztroušené, světlé, 2 — 3 vnn dl.
Morava (N. P.).

5. Sul)sp. aiigiistissimimi N. P. Stvol 1, 13—15 cm v., štíhlý.
Listy kopinaté, špičaté, světle zelené. Zákrov 9— 9'o mvi
dl., trochu břichatě vejčitý; lístky zákrovní velmi úzké,
šedé, velmi špičaté, s krajem úzkým, světlým. Chlupy
na zákrovu a stvolu žádné, na listech roztroušené, měkké, 3 — 4 mni
dl. Žlázy na zákrovu a konci stvolu velmi bohaté,
dole až ku spodu velmi hojné. Vločky: zákrov šedý, stvol našedivělý,
kraj lístků zákrovních mírně vločkatý, rub listů bělavý. Květy krajní
červeně pruhaté. Výběžky prodloužené, štíhlé.

Rozlrou.šen. Znojiiin (Oborny), Les a j. iii. u Karlouz, ziiioly ii Bílovic,
Pisálky u Brna, Slráu u Morkňvek, Slar. Břeclav aUl.

6. Sul)sp. amauron N. P. Stvol 1, 6—11 cm. v., štíhlý. Listy
podlouhle kopinaté, přítupé až přišpičatělé, světle zelené. Zákrov 10 mvi
dl. zaokrouhlený, lístky jeho trochu širokounké, tmavé,
skoro nace malé, s krajem úzkým, nazelenalým.
Chlupy zákrovu dosti bohaté, načernalé, 1'5 — 2 mm,
na stvolu mírné, tmavé 2 — 4 mm, na listech roztroušené, skoro měkké
3 — 4 viin dl. Žlázy na zákrovu a konci stvolu mírné neb dosti bohaté,
dole roztroušené, nad spodem se ztrácející. Vločky: zákrov našedivělý,
kraj hstku zákrovních lysý, stvol bohatě vločkatý až našedivělý, rub
hstů šedý. Květy tmavě žluté, krajní červené pruhaté. Výběžky pro-
dloužené, štíhlé.

1 . normále.
Znojmo (Oborny).

2. s u b p i 1 O s u m N. P. Chlupy na zákrovu 1 mm, na stvolu
2"5 mm dl., na obou skrovné, tmavé. Žlázy dlouhé, na zákrovu bohaté,
na stvolu všude mírné hojné.

Jeseník : Praděd.

7. Siil>si). ang-ustius N. P. = H. pilosella /?. angustifolium Tausch.
Stvol 1 (u pěst. více), 14 — 18 cm, v., tenký, často vidličnatý (zvlášť ve-
dlejší .stvoly). Listy kopinaté, přišpičatělé, zelené. Zá-
krov 9"5 — 10 mm dl., zaokrouhlený, lístky jeho úzké, šedo-
zelené, s krajem světlým. Chlapy na zákrovu velmi
skrovné 1 ;////«, na stvolu dosti bohaté, 2 — 3 mm, na
listech dosti bohaté, měkké, 3—4 mm dl. Žlázy na zákrovu a konci
stvolu bohaté, dole až ku spodu roztroušené. Vločky : zákrov našedi-
vělý, kraj lístků zákrovních nahý, stvol nasivělý, rub hstů zelenavě
šedý neb šedý. Květy krajní velmi slabě načervenale pruhaté. Výběžky
prodloužené, tenké.

— 365 —

a) g e II LI i n 11 ni.

1. pil o sum N. P. Chlupy jako u subsp.

Při silnici od Kostelce u Prostějova ke Konici, na KostelecUí- hoře, n:i Ska-
lici II rrčic iSpilzner).

(5) p 1 u !• i fl o c c u m N. P. Listy kopinaté, tupounké. Zákrov
9 — 10 mm dl., lístky jeho úzké. Vločky: zákrov bělavý, kraj listků zá-
krovních plsťnatý, rub listů bělavě šedý.

Tvar lysý u Znojma (Úborny).

8. Subsp. steiiophyllum N. P. Stvoly 1— 2, 17— 30 cm v., štíhlé.
Listy i úzce kopinaté, špičaté, zelené. Zákrov 9— 95 ;/////
dl., okrouhlý, lístky jeho úzké, šedozelenavě bílé, s krajem
silně světlým. Chlupy světlé , na zákrovu skrovné , 1 ;«;«, na
stvolu 2 — 3 mm dl., na listech přituhé, 3 — 5 mm dl., na obou ± roz
troušené. Žlázy zákrovu dosti bohaté, na stvolu nahoře mírné, dole
v počtu menším, konečně velmi ojedinělé. Vločky: zákrov našedivělý ;
kraj lístků zákrovních skoro nahý, stvol bohatě vločkatý, rub listů
našedivěle zelený. Květy krajní načervenale pruhaté. Výběžky prodlou-
žené, tenké.

1 . normále.

Morava, Sudety (N. P.). U měst. eiiielny n Prostějova a v Buchberi;stlialii
u Vrbna (Spitzner).

IX. Skupina. Sul)VÍreSCeilS N. P. Zákrov (8 — ) 9 — li ( — 12) nim
dl., lístky jeho ± širokounké, šedé neb tmavé, s krajem zeleným. Odění na
zákrovu a stvolu inírné neb skrovné. Listy kopinaté až podlouhlé, na líci lysé,
vespod ± nasivělé. Stvol nezřídka vidličnatý. Výběžky prodloužené , stihlé
neb tenké.

1. Subsp. cliaetocauloii N. P. Stvol 1, 22 — 33 cm v., štíhlý, sla-
bounký, těsně nad spodem vidličnatý. Listy kopinaté, k dolejšku dlouze
zúžené, přišpičatělé, zelené. Zákrov 11 mm dl., vejčitý až o kro u-
h 1 ý, lístky jeho trochu širokounké, n a č e r n a 1 é, s krajem
skoro žádným. Chlupy černé, na zákrovu bohaté, 1 — 2 mm,
na stvolu dosti hojné, 4 — 6 mm, na listech roztroušené,
měkké, 3—5 mm dl. Žlázy zákrovu dosti bohaté, na stvolu nahoře
velmi bohaté, dole až ku spodu v počtu menším, zcela na spodu
velmi roztroušené. Vločky na zákrovu mírné, kraj lístků zákrovních
nahý, stvol našedivělý, rub listu bohatě vločkatý. Květy
krajní slabě načervenale pruhaté. Výběžky velmi prodloužené, tenké.

V Beskydách až k 1550 ^ (\. P.).

3. Subsp. subvireseeiis X. P. = Var virescens Fries. Stvoly
1—2 (u pěst. až 3), 15—22 cm v., štíhlé. Listy podlouhlé neb kopi-'
natě, přítupé neb přišpičatělé, zelené. Zákrov 9-9*5 mm dl., trochu
stlačeně břichatý, lístky jeho širokounké, šedé, s krajem
světlým (u pěst. zelený ni). Chlupy zákrovu mírně hojné.

— 366 —

načernalé (u pěst. světlé) 1 mm, na stvolu skoro roztroušené, trochu
tmavé (u pěst. světlé) 2—3 mm, na listech roztroušené, měkké, 3 — 4ww
dl. Žlázy na zákrovu a konci stvolu bohaté, dole až ka spodu roz-
troušené. Vločky: zákrov našedivělý, kraj lístků -zákrovních nahý, stvol
bohatě vločkatý neb našedivělý, rub listů zelenavě šedý.
Květy krajní načervenale neb červeně pruhaté. Výběžky prodloužené,
štíhlé neb trochu ztlustlé.
«) g e n u i n u m.

1. pil os um N. P. jako nahoře. U nás posud nenalezen, po.
dobné tvary však v Jeseníku.

2. calvescens N. P, Chlupy zákrovu skrovné, tmavé, 0-5 mm,
na stvolu roztroušené, 1-5— 2-5 vim dl. Žlázy zákrovu velmi hojné.
Květy krajní nepruhaté neb vně s načervenalou špicí.

Be,skydy: u Míslku (Gogela).

3. e p i 1 o s u m N. P. Chlupy na zákrovu a stvolu žádné, neb
na stvolu ojedinělé, světlé, as 2 mm, na listech velmi skrovné, po
kraji roztroušené, měkké, 2—3 mm dl. Žlázy zákrovu velmi hojné.
Květy krajní vně červeně pruhované.

Beskydy (N. P.).

%. Siibsp. iiigrescens Fries. Syiub. 1848. Stvol 1, as 20 cm
v., štíhlý. Listy kopinaté, přišpičatělé, světlozelené. Zákrov 11 mm dl.,
vejčitý, lístky jeho úzké, načernalé, s krajem skoro žádným.
Chlupy zákrovu bohaté, načernalé, 2 ;«;«, na stvolu mírné, trochu
tmavé, 3 — 3-5 mm, na listech ku kraji roztroušené, tuhounké,
3 — 4 mm dl. Žlázy zákrovu dosti hojné, na stvolu nahoře bohaté, dole
až ku spodu roztroušené. Vločky zákrovu míiné, na kraji lístků jeho
žádné, na stvolu skrovné, na rubu listů bohaté. Krajní květy načerve-
nale pruhované. Výběžky prodloužené, štíhlé.

V Jeseníku pri 1300 m a v Beskydách (N. P.), iiklony Pradědu.

J:. Subsp. virescens N. P. non Fries cujus planta est sbp.
subvirescens N. P. Stvol 1, 16—28 cm v., trochu tlusťounký, namnoze
vidhčnatý, bez vět ví = 1/^^,-3/^ stvolu, paprsky ii řádu 1—2, řády 2,
úbory 2—3. Listy vnější kopistovitě podlouhlé a ko-
pist o v i t ě kopinaté, zaokrouhleně tupé, vnitřní ±
špičaté, nasivělé, tenké. Zákrov (9—) 11-5— 12-5 ;;m dl, ku-
latý, lístky jeho úzké, špičaté, načernalé, s krajem širokým, světlým.
Chlupy zákrovu až mírně hojné, tmavé, 1-5 mm, na stvolu nahoře
dosti bohaté, trochu tmavé, dole mírné, světlé 2—5 mm, na listech ±
•roztroušené (až dosti bohaté), tuhé, (3—) 5—8 mm dl. Žlázy zákrovu
mírné až bohaté, na konci stvolu velmi hojné, dole brzy v počtu
mnoliem menším, leč až ku spodu roztroušeně. Vločky zákrovu dosti
bohaté, po kraji lístků zákrovních žádné, na stvolu mírné až bohaté.

3G7

na rubu listů bohalé. Květy krajní ±: načervenale pruhované. Výběžky
prodloužené, tlusfounké až štíhlé.

1 normále, tvar základní.

r Švýcarny v .Toscnikii \>h 1300 ni (Pclcr).

X. Skupina. Miiiuticeps N. P. Zákiov o — s ( — 9j mm di., lísikv

zákroxni zh šiťokouiikr' uch úzk('', iianiiiozo linav<^ Odčiií zákrovu a stvolu pro-
sli-fdiií iiťb žádiu'. Lisly kopinali', podkuihló uob opakvcjčilé, na líci nahé, vespod
zb bMavé neb zclenošcdř. Stvol někdy vidličnalý. namnoze nízký, tenký. Výběžky

jirodloiižené, leiik(''.

1. Sul)sp. miímticeps N. P. Stvoly 1—2, 4 — 11 cm v., tenké.
Listy (dolejší) opakvejčité až p o d 1 o u h 1 e k o p i n a t é, tupé
až t u p o u n k é, zelené. Zákrov 6—7 mm dl., okrouhlý, lístky jeho
úzké, béla v ě šedé, s krajem světlým. Chlupy na zákrovu a stvolu
žádné, neb velmi skrovné, světlé, tam 0'5— 1 mm, zde 1 mm dl., na
listech dosti bohaté, měkké, 3—4 mm dl. Žlázy krátké, na zákrovu
bohaté, na stvolu roztroušené. Vločky: zákrov bělavý, kraj listkťi
zákrovních plsťnatý, stvol šedý, rub listů bílý. Květy kraj n i
silně červeně pruhaté. Výběžky prodloužené, tenké.

Znojmo (Oborny), Bela a j. m. n Boskovic, Certo\a zniole u Kohoiilovic,
les n Zastávky. — Vn ceslě od Hliichova ku Plenskénui udýiui lih'žc Koslek-e,
na SkaUci n Určie a na Jahodoví- n l>rahan (Spilzner).

•2. Sul)sp. parvulmu N. P. Stvol 1, 6 — 11 cm v., velmi tenký.
Listy k o p i n a t é, špičaté, zelené. Zákrov 6 — 7 mm dl., vejčitý,
hstky jeho širokoanké, načernalé neb tmavošedé, s krajem
±: světlým. Chlupy na zákrovu a stvolu žádné, neb na zákrovu
dosti četné, tmavé, 0*5 mm, na listech skrovné, měkké, 2—3 mm
dl. Žlázy zákrovu skrovné, na stvolu nahoře bohaté, dole až ku spodu
roztroušené. Vločky: zákrov málo vločkatý až šedý, kraj hstků zá-
krovních skoro nahý, stvol sotva našedivělý až šedý, rub listů bělavě
šedý. Květy krajní načervenale pruhované Výběžky prodloužené tenké.

Znojmo (Oliorny). Na mezi luční za Svěsedlicemi u Olomouce (Spiízner)-

3. Subsp. medioíurcum N. P. Stvol 1, 11 — 13 cm v., tenký,
namnoze v dolejší polovici vidličnatý. Listy krátké, podlouhle
kopinaté, přišpičatělé. Zákrov 7 "5 — 8 mm d 1., vejčitý, lístky
jeho skoro širokounké, zeleno šedé, s krajem úzkým.
Chlupy světlé, na zákrovu mírné 0-5—1 mm, na stvolu skrovné
1 — 1-5 mm, na listech roztroušené, měkké, 3 ;«;« dl. Žlázy zákrovu
mírně hojné, na stvolu nahoře skrovné, dole až k prostředku ojedinělé.
Vločky; zákrov a stvol bělavý, kraj hstků zákrovních chudě vločkatý,
rub listů bělavě plsťnatý. Květy krajní načervenale pruhované. Výběžky
prodloužené, trochu tenké.

Kraví iiora u Znojuia (Oborny).

XI. Skupina. Triehadenium X. P. Zákrov (7 — i íi — ii i — i^) mm

B68 —

dl, lislky jeho širokouiikc' iirb iizkr, ± šedí' až IjMuvó. Odéní uaiiinozc inínu'
neb skroviiť'. I>is'^ líopinali' až podloiilile kopiiialé a opakvejěilé, na líei (\y-
jimaje jen I l\ar) lys(>, \cs[m)(1 bělavé až bélavě plsťnaté. Stvol někdy vidliěnalý.
Výběžky prodlonžení', slihlť' (až llnstounké). Žlázy králké, velmi rozdilně IkiJik'.

1. Subsi). l)riieimeiise N. P. Stvoly 1—2, až 27 cm v., došli
štíhlé, namnoze v dolejší polovici vidlic naté. Listy
podlouhle kopinaté až kopinaté, přišpičatělé, tmavo-
zelené. Zákrov 10— 10"5 mm dl, zaokrouhlený, lístky jeho širokounké,
bělavě šedé, s krajem světlejším. Chlupy světlé, na zákrovu
skrovné, 0-5 — 1 ?nm, na stvolu žádné neb skrovné, 2 mm, na listech
velmi roztroušené, měkké, 5 mm dl. Žlázy zákrovu bohaté, na stvolu
mírně hojné neb až ku spodu roztroušené. Vločky: zákrov a rub listů
b ě 1 a v ý, kraj lístků zákrovnich plsťnatý, stvol šedý. Květy krajní na-
červenale pruhované. Výběžky silně prodloužené, štíhlé.

1 . b r e v i p i 1 u m, tvar základní.

Šv. Anioníěek n Brna, Karlouzy, Reěkovice.

2. longipilum N. P. Chlupy zákrovu bohaté, 2 w;«, na stvolu
dosti bohaté, 3 — 4 mm dl. Žlázy na zákrovu žádné neb velmi skrovné,
na stvolu nahoře velmi roztroušené, dole až k prostředku velmi ojedinělé.

Hády u Brna.

XII. Skupina. Niveiim (t. Schnd. Slvol namnoze jednoduehý. Listy
kopinaté, podlouhle elliptieké až opakvejěité, na líci lysé, vespod hnslě bělo-
plsťnaté. Zákrov (6 — ) 8 — 10 ( — 13) mm dl., lístky jeho širokounké nel) úzké,
šedé až bělavé. Chlupy na zákrovu bohaté, na stvolu skrovnější, na výběžcích
dlouhé a hedbávité. Žlázy mírné neb žádné. Výběžky krátké neb málo prodlou-
žené, tenké.

1. Subsp. iiiveum Miiller Aarg. - subsp. tardans NP. Stvoly
1 — 2, 3 — 11 cm v., tenké, bělavě šedoplsťnaté, skrovně světle chlupaté,
skrovně žláznaté, žlázy velmi malé a útlé. Chlupy 2 — 4 mm dl. Listy
podlouhle kopinaté, špičaté, zelené, chlupy bohaté, na líci tuhounké,
4—7 7nm dl, vespod měkké, rub listů bělavě plsťnatý. Zákrov
7 — 8 (-10-5) mm. dl., okrouhlý, mírně velmi drobně a útle žláznatý
a bíle vločkatý; chlupy mírné neb skrovné, bílé, až 4 ;«;« dl.. hstky
zákrovní širokounké, špičaté, bělavé, po kraji plsťnaté. Květy žluté,
krajní vně červeně pruhované. Výběžky málo prodloužené, tenké,
bohatě hedbávitě chlupaté. Odění, tvar listů a proužkování květů velmi
proměnlivé.

] . no r m a 1 e.

1'ondku. V Gilgenbergsk('in lese u Slavonie (Oborny), blízké Ivary na Velk.
.lelcnim hřelienu v .leseniku.

\\. Serles. Cauligera N. P.

l>olcjší listy \' prízeinnl rozelee, hořejší na stvolu nelt lodyze. Sl\i>l málo
(2—) až mnoho úboi-ný, xidliěnalě, lalnalě neb okoliěnalě rozvěKcný. (Hmuvuje
se nad- neb podzemními \ýběžky, neli přisedlými až slopkalými rozetkaui'.

— 369

A) Tribus. Caulig-era humilia N. P.

Lodyha namnoze méně než 1 5 cm v., ± vystoupavá 1 ( — 2) lislá, clnido-
ú horná, nanmoze jen 2 — 5 ^úborna, poněvadž paprsků drulu^ho řádu málo ; řády
[laprskii 1 ( — 2). Květenslví vidliěnalé neb lalnaté, zřídka okoliěnalé.

a) Furcata legitinia. Gr. Scliiid.

Lodyha vidUčnalá. Úbory dosti veUké až veliké.

2. Sec li o Furcalina G. Schnd. Kvělenslví jednoduché neb vícekrát
vidličnaté ; úbory vehké až dosti veliké, zákrov (zřídka 7 — ) 8 — 12 (zřídka
— 13) mm dl. Stvol namnoze jednoduchý, někdy též opětovaně vidlifinalý. Listy
zelené, nezřídka trochu nasivělé, kopinalé, podlouhlé neb trochu kopisíovité, řidčeji
opakvejěité neb (vnější) elliptické, celokrajné. Riili lislíi skrovně až zb bohatě
vloěkatý až lehce plsfnatý, zřídka našedivěle plsťnatý (u alpských druhů). Lístky
zakrovní tmavé, mírně vloěkaté. Květy namnoze světle žluté, krajní vně nepruho-
vané, neb ib naěervenale neb červeně pruhované. Obnovuje se krátkými neb velmi
prodlouženými výběžky, s listy stejně velikými neb přibý\ avě většími, z předu ubý-
vavě menšími neb přisedlými, neb stopkatými rozetkami (jen ii alpských druhů).

G14. H. flag-ellare Willd 1813 (J. šlahounokvětý.) Lodyha ±
vystoupavá až přímá, tlusťouiiká neb štíhlá, často stlačitelná, jemně
pruhovaná. Květenství vidličnaté, (1 — ) 2—6 úborné, stejně neb pod-
vťcholové, akladium něco málo mm až Ya ( — Yi) ^•^'^yhy; paprsky 2. řádu
(žádné — ) 1 — 3, oddálené, šikmo odstálé, ku konci rozvětvené; řády
(I — ) 2 — 3. Listy v rozetce (2 — ) 4 — 8, kopinaté, podlouhlé neb ± ko-
pisfovité (též opakvejčité a elhptické), namnoze špičaté neb přišpičatělé,
svčtlozelené neb nasivělé, tlusťounké až tenké: nejdelší též nejhořejší
v rozetce a zároveň též nejširší neb ncjbhže pod ním stojící; v dolejší
polovici žádný až 2 listy lodyžní. Zákrov (8 — ) 9—11 ( — 12) ww dl.,
namnoze stlačeně kulatý, na spodu uťatě břichatý, lístky jeho úzké až
širokounké, špičaté, tmavé neb černé, s krajem ±: světlým. Listeny
šedé neb tmavé, s krajem často světlým. Chlupy namnoze všude
skrovné, zřídka na zákrovu a lodyze bohaté. Žlázy velmi hojné
Vločky: zákrov ± bohatě vločkatý, lístky jeho po kraji trochu vločkaté,
stonky nahoře plsťnaté, dole mírně až bohatě vločkaté, listy nahoře
vločkaté, vespod ±: bohaté vločkaté až lehce plsťnaté. Květy i (na-
mnoze světle-) žluté, krajní vně namnoze i červeně pruhaté; čnělky
stejnobarevné. Oddenek trochu šikmý neb rovnovážný, krátký neb slabě
prodloužený, tlusťounký. Obnovuje se i hojnými, prodlouženými,
někdy silně rozvětvenými, tenkými až tlustými výběžky, s listy sblíže-
nými, skoro stejně velikými neb pozvolna většími neb menšími.

V. 12-40 cm. H. bifurcum Rchb., H. stoloniferum Aut. plur.
non W. K., H. furcatum a majus Neilr., H. pilosella X stoloniflorum
Tausch., H. pratensi-pilosella P. M. E , H. pilosella -j- pratense Aschers.
H. pilosella a. elongatum Heufl.

2j- Z počátku června a později. Palouky, meze, kraje, lesní, vresoňšté.
U nás v následujících skupinách:

24

370

I. Skupina. Flagellare N. P. Kvelenslví vysoce vidličnalé neb volně
lalnalé. Zákiov 10 — 12 viin dl., bnchatč kulatý, na dnlejškii sllačený. Listy
podlouhlé neb kopi;".Al(' neb Irocliu kopisfovilě kojiiímli'. Výběžky šlílib' noli
lliisfounké. Lodylia málo chlupatá.

1. Subsp. flagellare Willd — Pil. stolonifera Schiiltz Bip. Lodyha
20— 30c/» v. (pěs. vyšši), tlusťounká, přímá. Květenství volně latnaté
neb vysoce vidličnaté, akladium (10 — 15 mm — ) V3 — Ya lodyhy; pa-
prsky 2. ráda 1 — 3, tlusté, oddálené, rády 2 — 3, počet táborů 2 — 5.
Listy (vnější ± kopisťovité) podlouhlé až podlouhle
kopinaté. tupé, nejvnitrnější ± špičaté, zelené, list lodyžni
žádný neb 1 zcela dole. Zákrov 10 -11 (—12) mm á\., velmi široce
stlačeně kulatý, lístky jeho ± úzké, vel mi špičaté, šedé
až tmavé, s krajem lízkým, světlým. Listeny šedé neb tmavé,
s krajem světlým. Chlupy zákrovu slo-ovné neb skoro žádné, světlé
neb ± tmavé 1"5 — 2 mm dl., na stonku roztroušené, měkké, světlé,
3-4 mm dl.. obak listů roztroušené neb skrovné, měkké,
3 — 4 mm, na kraji mírné, 2 — 3 mm dl. Žlázy zákrovu bohaté, na
stoncích nahoře velmi hojné, dole v počtu menším, konečně mírně
četné. Vločky zákrovu a rubu listů bohaté, na stonku mírné, kraj Ustků
zákrovních bez vloček, stopky úborů šedé. Květy světle žluté, krajní
vně nepruhaté neb zh slabě červeně pruhaté. Výběžky prodloužené.
±i tlusťounké až tlusté, často silně rozvětvené, položené a kvetoucí
výhonky vyvinující.

a) g e n u i n u m.

I. n o r m a 1 e^

a) p i 1 o s i c e p s N. P. Tvar základní.

Rozšířen. V brněnském kraji: vlhká Inka mezi Ki-lininm a .b-dovniLH-mi
(Tlicimcr), u Sokolnic poblíž Brna a u Brna (Oborny). v .biscfski^m údolí, mezi
Adamovem a KMinami, rostliny ve všem slabší a .menši u PmccUiví. — - l*i'i Irali
u Proslějova, 11 IMumlova v bývalém lomu na Zlechově, při cestách, na lukách
za Klášterem Hradiskem u Olomouce, u iJrysic lilíže Vyškova, při silnici př(»il
Přáslavicemi 11 Olomouce (Spilzner). při hřbitovu u Konice (l)r. Hanácek). U Bzence,
Pisku a na úhorech u P>obrk 11 Vsetína (Bubela), u Annaberku, n chrámu sv.
Huberta a na lukách kolem Karlovsk<'' skuh^iky (Olxtriiy). U Míslku (()o;;ela).
nezřídka ve Vidnavsku.

II. SkuiÚlia. TatreUSe N. P. Kvělenslví vý.še ni'b hlouběji vidličnaté.
Zákrov 8 — 10 ( — ^llj mm dl., it kulatý, se spodem namnoze zaokrouhleným.
Listy podlouhlé neb kopinaté neb irochu kopistoxilé. Nýběžky naumoze leuké.
Lodyha chudé chlupatá až srstnalá.

1. Sul)si>. g-latzeiise N. P. Lodyha 15 — 25 cm v., štíhlá neb
trochu tlusťounká, něco vystoupavá. Květenství výše neb hlouběji vi-
dhčnaté, akladium — Vio— V2 (— Vi) lodyhy, paprsky 2. řádu (žádné—)
1—2, velmi oddálené, rády 2, úbory (1—) 2—3. Listy vejčitě
kopisťovité až podlouhlé neb kopinaté, tupounké až

— 371 —

Špičaté, často hrotité, trochu nasivělé, hst lodyžní žádný — 1 hluboce
doie. Zákrov 9 — 10 (—11) mm dl., stlačeně kulatý, lístky
jeho úzké, špičaté, načernalé neb černé, s krajem skoro žádným
neb úzkým, světlým. Listeny tmavé, s krajem často světlým. Chlupy
na zákrovu a stoncích skoro žádné, neb skrovné (na lodyze až roztrou-
šené), tmavé, tam až 1 mm. zde 2 mm dl., obak listů roztrou-
šené až mírné, měkké, 3 mm. na kraji a hlavním nervu dosti
bohaté, 2 mm dl. Žlázy zákrovu bohaté, na stoncích nahoře velmi
četné, dole roztroušené neb mírné. Vločky zákrovu dosti bohaté, po
kraji lístků zákrovních mírné, na stoncích nahoře šedoplsťnaté, dcle
mírné neb skrovné, rub listů našedivěle zelený až mírně
vločka tý. Květy žluté, krajní vně i načervenale pruhaté. Výběžky
± prodloužené, trochu tlusťounké neb štíhlé.

1. normále. Tvar základní, nahoře popsaný.

Sudfly 1300 — 1360 ni : Kladský Siií-žník, Mul. Děd (Peler), Pnuiěd (Ficiuiis),
Mcdvrdi hřeben. — Sem bezpochyby též palří : SUidénková hole, 8\ýcania, Mak
kdílina, Mravenčí vrch (Oborny). V Beskydách: Polliora (N. P.).

2. hirsutum N. P. Chlupy černé, na zákrovu skrovné, 1 mm,
na stoncích mírné neb došli bohaté, 2 — 3 mm, na hstech nahoře roz-
troušené, trochu tuhounké, 2 — 3 mm dl., vespod mírně hojné.

.leseník 1300 — 1300 iíi, Beskydy: Polliora (N. P.).

'2. Siibsp. tatreiise N. P. := ? H. stoloniflorum /?. microcephala
Čelak. Prodr. = H. ílagellare 2. cernuum. Rehm. in sched. Lodyha
16—42 cm v., štíhlá, vystoupavá. Květenství vidličnaté, akladium —
(,7c—) Vs — V'j (~'/i) lodyhy, paprsky 2. řádu (žádné — ) 1—2, velmi
oddálené, řády 2. úbory (1 — ) 2 — 3. Listy i kopinaté až
trochu kopist ovité, (tupé až) špičaté, nasivělé, lodyžní list
žádný až 1 hluboce dole. Zákrov 8—9 ( — 10-5) mm dl., ± kulatý
neb vejčitý, se spodem zaokrouhleným, lístky jeho
trochu širokounké, špičaté, černé neb tmavé, s krajem úzkým,
světlejším. Listeny tmavé. Chlupy tmavé, na zákrovu mírné neb skrovné,
1'5 mm dl., na stoncích roztroušené až bohaté, dole světlé, 2-5 — 4 mm
dl, na líci listů ku kraji skrovné neb roztroušené, trochu tuhounké,
2—3 mm, dole a po kraji mírné, 1 — P5 mm dl. Žlázy zákrovu bohaté
neb mírné, na stoncích nahoře četné, dole roztroušené. Vločky zákrovu
mírné, po kraji lístků jeho skrovné, stonky nahoře šedé, dole bohatě
vločkaté, rub listů našedivěle zelený až šedý. Květy žluté, krajní vně
bez proužků, neb slabě načervenale proužkované. Výběžky velmi pro-
dloužené, tenké.

1. pí losům N. P. Tvar nahoře popsaný.
Beskydy: Babia gora (N. P.). Odcní proměnlivé.

2. calvum N. P. Chlupy zákrovu skoro žádné, až 1 mm, na

24*

stoncích ojedinělé, světlé, 2 — 3 mm, na líci listů skrovné až mírné,
měkké. Květy krajní vně ± červeně pruhované.
Beskydy: PolWa (N. P.).

III. Skupina. CerilUÍfV>rillC N. P. Květenslví velmi hluboce vidlič-
nah', neb velve z rozelky vybíliajíťí. Zákiov (9 — ) 10 — 12 mm dl., zt kidalý,
na spodu sllaěený. Listy kopiiiab' až (>Hiplick(''. Výběžky štíhlé neb tenké, kodyha
dosti bohaté ehkipatá.

1. Sul)sp. ťeruiiiřorme N. P. Lodyha :20— 25 cm v. (pěst, až
40 cm), štíhlá, slabounká, vystoupavá. Bezvětví = Yio — Vi lodyhy.
Paprsky 2. řádu žádné — 1, úbory 2. Listy kopinaté, přitup é,
zelené, hst lodyžni žádný — 1, zcela dole. Zákrov 10 — 12 mm dl.,
■^ kulatý, později stlačený, lístky jeho úzké, velmi špičaté,
černé, s krajem velmi úzkým. Listeny tmavé. Chlupy
černé, na zákrovu skrovné až dosti bohaté, 2— 2'5 mm
na lodyhách mírné, jen dole tmavé (3 — ) 4- 5 mm, na líc
listů roztroušené, skoro štětinkaté, 4— 5 w?;/ dl , vespod mírné; měkké.
Žlázy zákrovu ■±_ bohaté, na hořejší čásli lodyhy mírné, velmi
dlouhé, dole roztroušené. Vločky: zákrov našedivělý, kraj lístků zá-
krovních dosti bohatě vločkatý, lodyhy nahoře našedivěle-, dole
mírně vločkaté, listy vespod našedivéle zelené až našedivěle. Květy
žluté, krajní vně živě červeně pruhované. Výběžky velmi prodloužené,
štíhlé neb tenké.

1. I o n tí'ip i 1 u ui i\. P. U cliráinn -~\ . Ihilieiia a na Inkádi kdleui Kar-
lo\ské studénky (Oborny).

2. brevipilum N. P. Zákrov 9—10 mm dl. Chlupy na zá-
krovu a lodyhách skrovné, zde pod vidhcí světlé, 2 — 3 mm dl. Vločky
zákrovu bohaté, po kraji hstků zákrovních mírné.

Jako předešlý (týž).

615. H. íurcatum Hoppe exs. et Fl. 1831 str. 181 (J. vidličnatý).
Lodyha vystoupavá, tenká až tlusťounká, rozdílně vidličnatá, akladium
— (málo mm — ) Yio — V2 ( — Vs) lodyhy; paprsky 2. řádu (žádné — )
1 — 3, šikmo vystoupavé, řády 1--2 ( — 3), úbory 2 až nemnohé. Listy
výběžků trochu oddálené, listy rozetek v době květu nečetné, namnoze
ih kopinaté, častěji kopisfovitě kopinaté, opakvejčité neb eUiptické,
tupé až špičaté, světle zelené neb trochu nasivělé až 8 cm dl., lodyžni
žádný neb 1 malý nad rozetkou vetknutý. Zákrov (7 — ) 8 — 10 mm dl.,
vejčitý až kulatý neb stlačeně břichatý, na dolejšku namnoze zaokrou-
hlený; lístky jeho širokounké až úzké, špičaté, tmavé až černé,
s krajem skoro žádným až světlým ; listeny podobné. Chlupy bohaté,
namnoze tmavé, ± dlouhé, zřídka krátké. Žlázy na lodyze hojné, dole
až ku spodu v počtu menším. Vločky zákrovu mírně vyvinuté, po kraji
lístků zákrovních žádné, lodyha ± šedá, listy vnější na líci namnoze
nevločkaté, vnitřní často trochu vločkaté, všecky vespod chudě vločkaté

— 373 —

až našedivěle plsťnaté. Oddenek rovnovážný, krátký neb trochu pro-
dloužený, tlustý neb tlusťounký. Obnovuje se přisedlými neb krátce
stopkatýnii rozetkami neb výběžky ± krátkými, tlusťounkými, s listy
značnými, přibývavě většími, na konci náhle ubývavě menšími.

V. (6 — ) 10 — 30 cm. Květy namnoze bledě žluté, krajní vně
stejnobarevné neb ± načervenale pruhované. ? H. acutifolium Vili p.
part., H. acutifolium Gaflisch, H. Hopii Bluff. et Fing., H. angusti-
foiium Hoppe var. furcatum Tausch., H. stoloniflorum var. pullatum
Fries., H. auriculo-alpinum Schultz Arch.

4 Poťálkciii rerxoncc, ve vysokých horácli později.

I. Skupina. yittatÍfl<H'Um N. P. Lodyha ±: vidličnatá. Rub Uslň zb
holialr vloěkalý až našcdi\ rlc zelený. Kvěly krajní vné načervenale neb červenň
pndinvané. Oděni bohaté, linavé zt dlouhé, Líslky zákro\ ui it úzké (až širo-
koiinké), ěerné neb naěernal(''. s krajem zt s\ětlÝiii. namnoze velmi ěelné.

1. Sul)sp. parTiim \. V. Lodyha přímá, tenká, G — 10 pih v., vi-

dličnatá. akladium = ^ V, — V2 f^ — Vi) lo^^y^y- Listy podlouhlé,
tupé až pří tupé, trochu nasivělé. Zákrov 9 — 10-5 nnn dl, vej-
čitý, lístky jeho úzké, načernalé, špičaté, s krajem nepatrným. Chlupy
na zákrovu a stoncích bohaté, tam ± tmavé, 2 — 2-5 mm, zde světlé,
3—5 m7n dl., na 1 i s t e c h ± roztroušené, trochu tuhounké
3 — 5 »}iu dl. Žlázy zákrovu mírné neb skrovné, na stoncích nahoře
velmi bohaté, dole až ku spodu mírně hojné. Vločky zákrovu mírné
neb bohaté, po kraji lístků zákrovních a na líci listů žádné, stonky na-
hoře šedé, dole našedivěle, rub listů našedivěle zelený. Květy sytě
žluté, krajní vně načervenale pruhaté. Výběžky ± prodloužené, tenké,
oněm u H. pilosella podobné.

Beskydy: Babia gora 1460 — 1625 m (N. P.). Tento tvar, ač po kolikeré
stránce H. pilosella podobný, jest přec většinou znaků typickému H. furcatum
blizký a dle N. a 1'. nutno jej považovati za zbytek tohoto druhdy více roz-
šířenélid dndui v Beskydách.

3Iíseiici.
614 X ^l-^- H. luacrostolouum G>. Schiid. (J. dlouhovýběžkatý).
Lodyh více (—4), dosti štíhlých, hluboce neb uprostřed, čá-
stečně opětovaně v i d 1 i č n a t ý c h, 2—4 úborných. Listy ± po-
dlouhlé neb široce elliptické až kopinaté, až 3-5 cm dl. a 1 — 1-25 cm
š., k dolejšku řapikovitě zúžené, oddálené, skoro stejně
dlouhé, jen nejmladší na konci výběžků (ne zcela vyvinuté) menší; líc
listů výběžkových bez vloček, rub listů ± méně bohatě
vločkatý až našedivělý; mírně až bohatě, na výběžcích též
hustě chlupatý, chlupy 2—4 7>n» dl., bílé. Listy přízemní po-
dlouhlé až podlouhle kopišťovité, zašpičatělé, na-
hoře bez vloček, rub listů bohatě vločkatý až našedi-
věle zelený, obak roztroušeně až mírně chlupaté, chlupy na líci

— 374 —

trochu tuhoimké, as 2 i)tm dl. Zákrov polokulatý, na spoda zaokrou-
hlený, 9 — 10 mm ál, s hustými černými žlázami, někdy s několika,
černými 2 mm, dl.*štětinkami, na spodu bohatě, nahoře roztroušeně
vločkatý, vločky částečně žlázkami zakryté, lístky zákrovní tmavé,
žláznatými chlupy až černé, jemně zakončíte, s krajem zele-
ným, di širokým. Stopky úborů a lodyha nahoře nahá neb ojediněle
chlupatá od vidhce dolů mírně bělochlupatá, chlupy 2 — 4 mm dl,
stopky pod úbory velmi bohatě, dole méně hojně ž 1 á z n a t é,
lodyha pod vidličnatým rozvětvením roztroušeně až mírně žláznatá.
žlázy tlusté, t m a v o č e r n é. Vločky na stoncích nahoře bo-
haté, bělavé, namnoze hustými žlázami zakryté, dole v počtu menším
až skrovné. Oddenek skoro rovnovážný, tlusťounký. Výběžky velmi pro-
dloužené až 40 cm dl., tlusté, silné, bohatě- a velkohsté.

V. 20 — 30 c))}. Květy žluté, krajní vně živě červeně pruhované.
H. flagellare X pilosella.

2|- Konec rcrvnu, čcrvi-ncc. Ti-iwiialá misla mezi Kiíliiaitii a Jedovnicemi.

b) Paiiciflora U. Scliiid.

Kvěleiislví laliiaté, zřídka okoličnaté. Úbory iiialc" až proslrcdiií.

3. Seetio. AliričUlilia Fries. Lodyha nízká, máloůborná, slabť clilu-
palá nťli lysá, s lislcm 1 neb žá(hiýiii. Listy jazykovib', lupe, zaokroiibbMK'' neb
kopisfovilé, rárkovile kojiiiiah' až ráik(ivil('\ prílii|M'' až šjii(~^al(', nainiioze skrovné
chlupalť, bez \l(»rek neb scspod Irotbu xlořkalé, zřídka na rubu ]io kraji
a hlavním nervu bohaleji \i()ěka(('' neli na Hei \l(irkal('. Žlázy jen \ lívelenslví
bohatší, juiak skro\né neb žá(hié. Obnovuje se vehni králkými, slíhlýuii neli zt
prodlouženými, lltisfounkými až lenkými, nezřídka zpola podzeuuiími \ ýbežky,
s listy přibývavě většími neb piisedlými, neb stopkatými rozelkanii.

G16. H. aiiricula Lamk ot D V. (Myší ouško.) Lodyha vystou-
pavá, štíhlá až velmi tenká, slabounká (někdy přímá tlusfounká), lysá
neb velmi roztroušeně, namnoze jen nad spodem až nahoru k listu
lodyžnímu chlupatá, roztroušeně žláznatá neb bezžlázuá, skrovně
vločkatá, zřídka zcela nahoře našedivěle vločkatá, 1 neb bezlistá. Kvě-
tenství latnaté, i oddělené, ± nad vrcholové, až stejnovrcholové. Bez-
větví 4 — 10 ( — 100) mm dl. Paprsky 2. řádu (žádné — ) 1—4, namnoze
sblížené, trochu prodloužené, šikmo, zřídka obloukovitě odstálé, řády 2
(zřídka 3). Úbory (1 -) 2 — 5, namnoze 3. Stopky úborů ziídka trochu
chlupaté, skrovně až bohatě žláznaté, vločkami šedoplsťnaté až mírně
vločkaté, řidčeji bez vloček. Listy rozetek jazykovité neb ^b kopisťo-
vité až čárkovitě kopinaté neb skoro čárkovité, tupé, řasnatě špičaté,
zaokrouhlené neb až přišpičatělé, sivé, lesklé, namnoze jen na spodu
tuhými štětinkami brvité, obak bez vloček, neb jen na hlavním nervu
listu lodyžního s ojedinělými vločkami. Zákrov (4 — ) 6 — 8 ( — 9) mm dl.,
namnoze vejčitý, zhusta na spodu později trochu uťatý, namnoze bez
chlupů, řidčeji skrovně až mírně mrtnatý, skrovně až dosti bohatě

— 375 -

žláznatý, roztroušeně neb skrovně vločkatý až skoro bez vloček, lístky
zákrovní úzké neb trochu širokounkě, tupé, tmavozelené až načernalé,
namnoze s krajem světlým ± širokým až bělavým, nevločkatým. Li-
steny namnoze jako lístky zákrovní. Oddenek rovnovážný, prodloužený,
tlusťounký. Obnovuje se několika ^t prodlouženými, tlusťounkými až
tenkými, častěji zpola podzemními výběžky, s malými neb dosti značnými,
přibývavě většími listy.

V. (4 — ) 10 -30( — 4:0) cm. Květy rozličně až namnoze světle žluté,
krajní vně nepruhované neb velmi zřídka trochu červeně naběhlé. H.
dubium L., p. par., H. lactucella Wallr., Pilosella dubia Schultz Bip.,
H. Buekii Thíím., H. pycnocephallum Vukot.

2|- Proslřed kvélna — čorvencc. Luka, příkopy, mokřady, meze. Rozšířen
a hojný od roviny až do hor, zde Ještě na Pradědu při 1450 m. U nás v ná-
sIcdLijicích snbspeciích :

1. Siil)si>. melaiieilema N. P. = H. auricula C alpicolum Monn.
Es.? Lodyha (4—) 10—19 (—24) cin v., tenká neb štíhlá. Květenství
latnaté, 1 — 4 úborně (pěst. často neobmezené) ; akladium (3 — ) 5 — 8 mm
dl. Listy kopisťovité neb kopinaté, tupé neb přítupé, řidčeji trochu
přišpičatělé. Zákrov 7 — 8 mm dl., '^^ejčitý, na spodu zaokrouhlený,
lístky jeho trochu širokounkě, načernalé neb
černé, tupé s krajem sotva světlejším (neb nej vnější
s okrajem světlým). Listeny načernalé neb s krajem trochu světlým.
Chlupy veskrz žádné neb listy na spodu se skrovnými tu-
hounkými 1 — ^ „im dl. brvami, pod hstem lodyžním roztroušené, světlé,
2 — 3 mm dl. Žlázy zákrovu mírné neb bohaté, na stopkách úborových
mírné neb skrovné, na lodyze velmi ojedinělé. Vločky zákrovu skrovné,
stopky úborů šedé, lodyha skoro nahá, listy zcela nahé. Květy dosti
světložluté. Výběžky prodloužené, tenké.

a) g e n u i n u m.

1. epilosum N. P. Tvar základní.

Siidely až 1040 m, Beskydy (N. P.), Kladský Sněžník (Úborny), Praděd.

■2. s u b p i 1 o s u m N. P. Zákrov 6-5—8 mm dl., s chlupy
mírně hojnými, černými, 1 — 1-5 mm dl. Akladium (3—) 5—8 mm. Li-
steny ib načernalé.

Beskydy (N. P.).

3. stípitatum N. P. Akladium (15—) 20—50 (— 100);/^ dl.
Zákrov 7 — 8'5 mm dl., bez chlupův. Listeny tmavé.

Jeseník 1300^1360 m.

4. marginatum N. P. Zákrov 6 — 8 mm dl, lístky jeho
širokounkě, tmavozelené, s krajem bělavým, tupé. Listeny podobné.
Stopky úborů namnoze obloukovitě odstálé.

— 37(\ —

a) e p i 1 o s u m N. P. Chlupy na zákrovu a stoncích žádné. Bez-
vétví 5 — 5 ww, z^.^rov 6 — 7 mm dl.

Beskydy, nu Moravě podobný tvar s 20 — 35 mm. dl. akladieiii (\. W).

5. s u b s t r i a t u m N. P. Květy trochu světle žluté, krajní vně
se slabou načervenalou špicí. Akladium 4 — 5 mm, zákrov 6 — 8 mm dl.,
nechlupaté. Listeny šedé až načernalé.

Beskydy (N. P.j.

6. b r e v i f O 1 i u m N. P. = H. pycnocephalum et auricula Vukot
in sched. Listy kopisťovité, velmi krátké (57—40 mm nejdelší). Akla-
dium 3 — 4, zákrov (6"5 — ) 8 — 9 mm dl., trochu břichatý, bez chlupův
Listeny s krajem světlým.

/?) aurulentum N. P. Lodyha štíhlá až tenká. Bezvětví
3 — 6 mm dl. Listy kopisťovité. Květy tmavě žluté.
Tvar chlupatý v jižní Moravé (N. P.).

2. Siibsp. auricula Laiuk. et D C. Lodyha 6—20 ( — 44) cm v.,
štíhlá až velmi tenká. Kvétenství latnaté (1 — ) 2 — 4 ( — 5) úborně:
akladium 4 — 10 ;w« dl. Listy kopisťovité až skoro kopinaté, zaokrou-
hlené, tupé neb přítupé, často řasnatě špičaté. Zákrov 5 — 7 mm dl.,
vejčitý, později na spodu uťatý, lístky z ák rovní úzké, ±
tmavozelené až načernalé, ± tupé, s krajem běla-
V ý m. Listeny s krajem silně bělavým. Chlupy na zákrovu a
lodyhách žádné, jen na spodu lodyhy často skrovné, hsty jen
na dolejšku se skrovnými, tuhounkými, 5 — 7 mm dl. brvami. Žlázy zá-
krovu bohaté, na stopkách úboru mírné, na lodyze roztroušené neb
až ku spodu ojedinělé. Vločky velmi malé, na zákrovu skrovné, po
kraji hstků zákrovních žádné, stopky úborů šedé neb bělavé, rovněž
i horejní část lodyhy, dolejší rychle chudě vločkatá, listy obak nahé
neb vespod na hlavním nervu listu lodyžního někdy s ojedinělými
vločkami. Květy (i světle) žluté. Výběžky prodloužené,
tlusťounké až tenké.

«) g e n u i n u m.

1. e p i 1 o s u m N. P. = H. auricula Lindeb. Hier. Scan., P. au-
ricula L. macra, Norrlin Herb. Pilos. Fenn. Tvar základní.

R.oz.šiřen. Sudety a Beskydy, zde též velkoúbornc (8 — 9 mní) tvary.
Horka u Cinzendorfu, les u Sobftšic, rozšířen v českomoravském pohoří. — - U Hu-
bertova chrámu a kdía Ivolem Karlovské studénky (Oborny).

2. s u b p i 1 0 s u m N. P. -= H. auricula í/. trichocephalum DG.
Prodr. Chlupy zákrovu skrovné, světlé, 1 — 2 mm dl. na stoncích žádné;
akladium 4 — 10 mm, zákrov 7—8 mm dl., lístky jeho našedivěle zelené,
s krajem úzkým bělavým.

Morava, Beskydy (N. P.).

3. s t i p i t a t u m N. P. -= H. auricula Gaud = H. auricula y.

— 377 -

pedunculatum D C. Prodr. Akladium 12 — 60 (—95) »"« dl. Zákrov
6 5 — 7 mm dl, lístky jeho černozelené, s krajem bělavým. Chlupy na
zákrovech a stoncích žádné, žlázy četné.

Morava, Sudely N. 1'.

4. a c 11 1 i u s c u 1 u m N. P. Listy ± kopinaté, pnšpičatělé.
Akladium 6 — 16 mm, zákrov 6-5 — 7 mm dl., štíhlý, lístky jeho dosti
tmavé, s krajem sotva světlým.

Jťsenik (N. P.), Pelrštýn.

5. substriatum N. P. Květy světleji neb tmavěji žluté, krajní
vně s načervenalými konci. Akladium 4- 10 (-17), zákrov 6-5 — 7*5 mvi
dl., lístky jeho černozelené, s krajem bělavým.

Morava (N. ?.).

6. O b s c u r i p e s N. P. = Pilos. auricula Norrlin. Akladium
4—10 ( — 14) mm, zákrov 6 — 7 mm dl., lístky jeho tmavé, s krajem
skoro žádným.

Beskydy (N. P.).

f?) mucronatum N. P. — Pilos. auricula L angustifolia Norrl. Listy
čárkovité, zpředu sotva širší, tupé, hrotité. Zákrov 7 — 9 mm dl., lístky
jeho úzké, bez chlupův. Květy žluté.

Beskydy (N. P.).

8. SuT)si). amaureileina N. P. Lodyha 7—25 (—48) cm v.
štíhlá neb tenká. Květenstvi latnaté 2—5 (—7) úborně, větve někdy
daleko od sebe vzdálené; akladium 3 — 20 tmn dl. Zákrov 8 — 9 mm
dl., ve j čitý, lístky jeho úzké, přitup é, načernalé,
s krajem sotva světlejším. Listy čárkovitě kopist o-
vité až skoro čárkovité, tupé až přišpičatělé. Chlupy
zákrovu mírné neb dosti četné, černé, trochu tu-
hounké. na stopkách úboru roztroušené, světlé, též
na lodyze neb ojedinělé, na spodu lodyhy dosti bohaté, na hstech jen
při kraji spodiny, všude 2 — 3 mm dl. Žlázy dlouhé, na stopkách úborů
bohaté, dole na lodyze rychle ubývající, konečně roztroušené, na zá-
krovu skrovné. Vločky zákrovu roztroušené, při kraji lístků zákrovních
žádné, stopky úborů šedé, lodyha velmi skrovně vločkatá, listy obak
nahé. Květy světle žluté. Výběžky prodloužené, tenké.

Morava, .Irseiiík, Beskydy (N. P.). Tvary nahoře neeliUipaté v Besky-
dách (N. P.).

4. Sul)ši). littuíiiiicum X. P. Lodyha (18—) 22—31 cm v.,
velmi štíhlá. Květenstvi latnaté, 2 — 3 úborné, druhá větévka od první
velmi oddálená. Akladium 8—14 mm dl. Listy kopisťovitě čár-
kovité, tupé. Zákrov 6 — 6*5 mm dl., okrouhle vejčitý, hstky jeho
úzké, tmavé, tupé, s krajem bělavým. Listeny bělavé. Chlupy
na zákrovu a stopkách úboru žádné, na lodyze oje-

378 -

d i n é 1 é, světlé, 2 mm, listy na dolejšku trochu tuhounkými, skrovnými,
1'5 — 3 mm dl. chlupy brvité. Žlázy dlouhé, na zákrovu velmi bohaté,
na stopkách úborových bohaté, na lodyze nahoře mírně hojné, dole
až ku spodu roztroušené. Vločky zákrovu skrovné, po kraji hstků zá-
krovních a obak listů žádné, na lodyze mírné neb skrovné, stopky
úborů našedivělé. Květy světle žluté. Výběžky prodloužené, v e 1 m i
tenké.

Tvar chlupalý v jižní Moraxí' (N. P.).

5. Siibsp. luag-iiauricula N. P. = H. auricula b. glaucescens
Garcke Fl. D. Lodyha 20 — 28 ( — 35) cm v., tlusťounká až štíhlá
nebo tenká, přímá. Květenství latnaté (2 — ) 4 — 7 úborně, akladium
5 — 15 mm dl. Listy kopistovi té, tupé neb zaokrouhlené. Zákrov 7 — 9 mm
dl., okrouhle vejčitý, lístky jeho širokounké, tmavozelené, špičaté,
s krajem silně světlým. Chlupy zákrovu skrovné až mírně
hojné, světlé, 1 — 1'5 tmn, na stopkách úboru ojednělé neb žádné,
na lodyze často ku spodu roztroušené, listy na spodu s tuhými
4 — 5 mm dlouhými brvami. Žlázy zákrovu skrovné neb mírné,
na stopkách úboru mírné až bohaté, na lodyze až ku spodu velmi roz-
troušené až mírně hojné. Vločky zákrovu skrovné, po kraji lístků zá
krovních a obak listů žádné, na lodyze mírné neb skrovné, stopky
úborů plsťnaté. Květy světle žluté. Výběžky prodloužené, tlusto unké.
1. subcalvum N. P. Tvar základní.

Ve Slezsku: u Frývaldova.

Tvary střední a míseiici.

G13 X ^6. H. auriculiíorme Fries. (J. ouškolistý.) Lodyha na-
mnoze od dolejška vystoupavá, štíhlá až tenká, slabá neb tuhounká ;
akladium velmi krátké (málo delší než 1 mm) až celé lodyze neb na-
mnoze '/o— Vs lodyhy se rovnající. Květenství vidličnaté, přesvrcholové,
paprsků 2. řádu 1 — málo, šikmě vystoupavých, často z rozetky vy-
niklých, řády 2 (-3), počet úborů skrovný. Listy výběžkův oddálené,
rozetek namnoze někoUk, kopisťovitých neb kopinatých, ehiptickýeh až
podlouhlých, tupých až špičatých, namnoze trochu nasivělých, trochu
tenkých, na lodyze často jen jeden malý hst a nahoře málo listenů.
Zákrov (6—) 7 — 10 (—12) mm dl., vejčitý až ± okrouhlý, lístky jeho
úzké až širokounké (velmi zřídka široké), špičaté, namnoze tmavé,
s krajem světlým. Listeny světlé. Chlupy namnoze skrovné. Žlázy ±
bohaté. Vločky na zákrovu a lodyze slabě vyvinuté, listy na líci na-
mnoze nevločkaté, vespod mírně vločkaté až našedivělé. Oddenek
rovnovážný neb trochu šikmý, krátký až prodloužený, tenký až tlu-
sťounký. Obnovuje se ± prodlouženými, tenkými až tlusťounkými
výběžky.

V. (0-.5-) O-IO— 0-20 (-0-30) m. Květy ± žlulé. krajní vně často

— ;379 —

± červeně pruhované, H. auricula + pilosella, H. subdubio-pilosella et
pilosella-dubium Lasch., H. brachiatum d. subianiflorum DC, H. furcatum
Schloss. et Vukot, P. dubio-officinarum Schultz Bip.

2j- Květen, červen. Suché, kamenité česly, slránň, kopce, trávníky. Bez
udání tvaru : u Přáslavic a Dralilova l)líže Olomouce (Šj/Uzner). U nás v násle-
dujících skupinách :

I. Skupina Átrum N. P. Listy kopinaté, špičaté, na líci ncviočkaté.
Zákrov 7 5 — 10 Dini dl., lístky jeho -^ širokounké, černé, s krajem úzkým,
nazelenalým. Lodyha 13 — 26 cm v.

I. Sxil)sp. atruin N. P. Lodyha vystoupavá, 23 — 25 an v,,
velmi štíhlá, slabounká, hluboce vidličnatá, akladium — ^4 — Vs lodyhy.
Listy vnější kopisťovité, vnitřní kopinaté, tupé až špičaté, trochu na-
sivělé. Zákrov 8 — 9 mm dl., okrouhle vejčitý, lístky jeho trochu širo-
kounké, ^erné, špičaté, s krajem úzkým, nazelenalým. Chlupy černé,
na zákrovu bohaté, 2 mm, na stoncích dosti bohaté 3 — 5 mm, na listech
mírné neb roztroušené, měkké, 1 — 2 mm dl. Žlázy zákrovu mírné až
dosti bohaté, na stoncích nahoře mírné, dole až ku spodu velmi roz-
troušené. Vločky zákrovu mírné, po kraji lístků zákrovních žádné, na
rubu listíi roztroušené až mírné, lodyhy nahoře šedé, dole mírně vlo-
čkaté. Květy krajní nepruhované. Výběžky prodloužené, tenké.

Beskydy: 1'olliora 14(50 — -1625 m, zde tvary s nechlupatými zákrovy
a skrovnými chlupy na lodyhách (N. P.).

II. Skupina. Holulbyanum N. P. Listy ^t kopinaté, špičaté, na líci
Ijrz vloček. Zákrov 7 — !) mni dl., lístky zákrovní úzk('', J^ černé, málo obrou-
Immk'. Lodyha l(i — 26 c/ii y.

Subsp. HoIubyanuiU N. P. Lodylia vystoupavá. 20 — 2(i cm v.,

štílilá, vysoce vidličnatá, bezvelví = Yg — Yg lodyhy. Listy kdpinaté, .špičaté,
skoro sivé. Zákrov 8 m)n dl., ^j^ kulatý, lístky jelio úzké, černé, sotva obrou-
bené, špičaté. Chlupy na zálírovii žádiK', na lodyhách skrovné, černé, 2 — 3 mm,
na listech skrovné, skoro měkk(', 3 — -4 mm dl. .Žlázy zákrovu bohaté, na lo-
dyhách nahoře míriK-, dole až ku sjíodku velmi roztroušené. Vločky zákrovu
skrovné, podobně t(''ž i vespod lislúv a jen na hlavním nervu; jinak jako na
kraji lístku zákrovních scházejí, lodyhy nahoře našedivělé, dole skrovně vločkalé.
Květy krajní nepruhované. Výběžky \elrni tenkí' a velmi prodlouženi''. Chlupy
bud delší neb kratší.

Posud jen u Podmole a \- lidolí J*yje u 'rrouzniek(''liu mlýna poliliž
Znojma (Oburny).

lil. SlíUpilia. Megalopliyllum N. P. Listy ± opak vejčilě kopisťo-
vité, zaokrouhleně tupé, na lící nahé. Zákrov 7 — 9 ( — 12) mtn dl., lístky jeiio
úzké neb .širokounké, -ij^ šedé, s krajem světlým. Lodylia (8 — ) 15 — 25 cm v.

1. Sul)sp. megalopliyihmi N. P. Lodyha trochu vystoupavá,
15—20 cm v., ± štíhlá, vidličnatá, bezvětví — (V20-) V2 - Vi lodyhy.
Listy opakvejčitě kopisťovité, široké, zaokrouhleně tupé, nasivělé. Zákrov
11 mm dl., baňatý, lístky zákrovní skoro širokounké, nazelenale šedé,
s krajem světlým, špičaté. Chlupy na zákrovu a lodyhách žádné, na

— 380

listech skoro též. Žlázy krátké, na zákrovu bohaté, na lodyhách na-
hoře mírné, dole až ku spodku roztroušené. Vločky vespod listů bohaté,
kraj lístků zákrovních nahý, ostatně zákrov na spodku našedivělý, na-
hoře mírně vločkatý. Lodyhy nahoře šedé, dole mírně vločkaté. Květy
krajní vně červeně pruhaté. Výběžky prodloužené, ± štíhlé.

a) i^' cil 11 i mnu IV. P. Kraví hora a Popický žleb poblíž Znojma (Oborny).

lY. Skupina. Corypliodes N. P. Lisly kopínaté neb úzce kopinaté,
namnoze přišpičalělé neb špií-alé, na líci nevločkaté. Zákrov 8 — 9 ( — 10 ■.5) imn
(]]., líslky jeho úzké, šedé, s krajem světlým. Lodyha 11 — 20 cm v.

1. Subsi). Meiulelii N. P. Lodyha přímá, dosti štíhlá, 12 až
17 cm V., vidličnatá, akladium = (V.^-) V2— Vi lof^Y^iJ- Listy (trochu
úzce-) kopinaté, špičaté, nasivělé. Zákrov 9 — 10-5 mm dl., břichatý,
lístky jeho úzké, šedé, špičaté, s krajem světlým. Chlupy tmavé, na
zákrovu a stoncích dosti bohaté až roztroušené, tam 1-^1-5. zde
2 — 2-5 mm dl, na listech roztroušené, měkké, 3—5 ww dl. Žlázy malé,
na zákrovu a koncích stonku bohaté, dole až ku spodu roztroušené
neb v prostředku se ztrácející. Vločky zákrovu četné, po krajích lístků
zákrovních žádné, stonky šedé, rub listů šedozelený. Květy krajní vně
načervenale pruhované. Výběžky prodloužené, tenké.

1 . s t r i a t u m N. P. Exsc. 13.

Mišenec p. Mendlem v Rrnc vypéslnvaný z H. Ijnicnncnse rf ;i H. auri-
cnla a. genuinmii Q.

* Subsp. coryphodes N. P. Exsc. 76 jcsl mněly mišenec mezi H.
brnenncnsc rj a význačným II. auricnia Q viz Mony-. N. P. str. 230.

2. Subsp. palatiuum X. P. Lodyha ± přímá, štíhlá, 20 až
28 cm v., vidličnatá, akladium — (Ve — ) V2 — Vi lo^.vhy. Listy ko-
pinaté, špičaté, nasivělé. Zákrov 8 — 9 mm dl., okrouhlý, lístky
jeho, úzké špičaté, šedé, s krajem světlým. Chlupy na zákrovu
a stoncích žádné, na listech mírné, tuhounké, 4 — 8 mm dlouhé.
Žlázy zákrovu bohaté, na stoncích nahoře skrovné, dole až k prostředku
skoro žádné. Vločky : zákrov našedivěle zelený, lístky jeho po kraji
nevločkaté, stonky nahoře šedé, dole mírně vločkaté, rub listů šedo-
zelený. Květy krajní nepruhované. Výběžky silně prodlou-
žené, tenké.

Umělý I". Scinilizciii \ ypěslovaný mišenec. llusHiiiy \i'lini |irílMizn('', \ y-
slonpavou, mirně chlupaloii ludyhoii a červenými knnci k\ělu krajních význačné'
vyskytují se v Beskydách (.\. i\).

V. Skupina. Auriculitorilie N. P. Listy kopinah- až cárkosilč kopi-
naté, přišpičatělé neb špičaté, na Uci nevločkaté. Zákrov O — S ( — 10) mm dl.,
lístky jeho úzké, načernalc- až šedé, namnoze s krajem s\Mlým, úzkým. Lodyiia
4—12 (—24) cm v.

1. Sul)sp. acariaeum \. P. Lodyha ± vystoupavá, velmi
tenká, 7—9 vim v., vidličnatá, akladium — Vi5~V6 lodyhy.
Listy ± kopinaté, přišpičatělé až špičaté, trochu nasivělé. Zákrov

881 —

7—8 7?im dl., Úzce vejčitý, lístky jeho úzké, načernalé, špičaté, s krajem
nepatrn3'm. Chlupy světlé, na z á k r o v u velmi hojné, až 1 mm,
na stoncích bohaté, 1 — 2 mm, na listech velmi skrovné, měkké,
1 ww dl. Ž 1 á z y n a z á k r o v u ž á d n é, na stoncích nahoře mírné,
dole až k prostředku skrovné, pak se ztrácející. Vločky na zákrovu
bohaté, kraje lístků zákrovních nevločkaté, stonky nahoře šedé, dole
našedivělé, rub listů šedozelený. Krajní květy vně ±: červeně
p r u h a t é. Výběžky prodloužené, velmi tenké.

Beskydy 1460 — 1625 w, zde lež tvary s iniioliem delšími elilii[)y a žláz-
iialýiH zákroveiii.

3. Siil)si). auriculitoriue Fries. Lodyha ± vystoupavá, 5 — 18

(pěst. — 28) cm v., tenká, vidličnatá, akladium — (pěst. Vi4'~")V5 — Ví
( — Yj) lodyhy. Listy úzce neb čárkovitě kopinaté,
špičaté, trochu nasivělé. Zákrov 6—7 mm dl., ± vejčitý, lístky jeho
úzké, šedé, s krajem světlým, špičaté. Chlupy na zákrovu
a s t o n c í c h žádné, na listech roztroušené až dosti bohaté, tu-
hounké, 4—5 mm dl. Žlázy zákrovu bohaté, na stoncích nahoře velmi
hojné' dole mírné neb až ku spodu roztroušené. Vločky zákrovu mírné,
kraj lístků jeho nevločkatý, stonky nahoře šedé, dole roztroušeně vloč-
katé až našedivělé, rub listů šedozelený. Květy krajní nepruhované.
Výběžky scházející neb velmi krátké, tlusfounké (pěst. prodloužené,
dosti štíhlé).

«) g e n u i n u m.

1. exstriatum N. P. Tvar základní.

Slezsko: Těšín (N. I'.j. Tento tvar, jako H. aurieiiliťornie var. simplex
v Frics Herb. iiorm. vyskyluje se též s jinak rozděleným oděním až hojně
ehUipatý, s květy krajními červeně pridiatými, lisly. hipouidíými a načervenalýmt
lístky zákrovnimi v Beskydách.

2. striatum N. P. Květy krajní vně ± červeně pruhaté.
Listy ± kopinaté, zákrov 7—8 mm dl.

Beskydy.

B) Tribus. Cauligera elata N. P.

Lodyha namnoze vy.šší než 20 vm, ^tl přímá. K\ělen-,lví více- až bohato-
úborné, latnaté neb okoliěnaté.

4. SectiO. Colliuma N. P. Byliny vysoké, nanuioze bohatě tmavě
štětinkaté. Akladium obyčejně velmi krátké, nanuioze 2král delší než zákrov
(u pěst. i vícekrát). Lodyha na spodu chudolistá, i dutá, stlačitelná. Listy
často značně veliké, zelené, elliptické, podlouhlé neb kopinaté, ± měkké, vespod
<diudě vločkaté až skoro nahé, často, někdy velmi zřetelně zoubkované, lisly lo-
dyžní nečetné (namnoze jen dole 1 — 2), často na konci žláznaté. Úbory skoro
prostřední až malé, zákrov dz tmavý. Květy sytě žluté až nachové, vně stejno-
barevné neb červeně až nachově pruhované. Květenství více- neb mnohoúborné,
nahloučeně latnaté, ku konci ± okoUčnaté. Výběžky vždy vyvinuté, často pod-
zemní, s bledými šupinami neb nadzemní, s relikými, přibývavě většími lisly,
snadno loniivé.

382

017. H. auraiitiaeum L. (J. rudokvětý.) Lodyha namnoze trochu
vystoupavá, štíhlá až tlusťounká, stlačitelná, jemně na dél pruhovaná.
Květenství latnaté, kS konci často skoro okohčnaté, oddělené, stejno-
vrcholové, nejprv nahloučené, posléze trochu volné; akladium 3 — 8
(—25) iinn dl. ; paprsky 2. řádu (1 — ) 2 — 4 (pěst. — 7), šikmo odstálé,
řády 2—4; úborů 2 — 6 (—25). Listy v rozetce 2 — 3 (—6), podlouhlé
až kopinaté a ± kopisťovité, k dolejšku zúžené, zaokrouhleně tupé až
špičaté, vnitřní často na konci trochu v řasy složené, oddálené drobně
neb vykrajovaně zoubkované neb skoro celokrajné, měkké, tenké, travo-
neb světlozelené neb trochu nasivělé, nejdelší, jeden z nejhořejších
v rozetce, často i nejširší neb 1 — 2 členy pod ním stojící ; listy lodyžní
1 — 4, dosti rychle v listeny přecházející, Zákrov (6—) 7—9 ( — 10) mw
dl., namnoze vejčitý s zaokrouhleným, později uťatým dolejškem, lístky
jeho úzké až širokounké. ± pří tupé, tmavé neb načernalé, s krajem
nezřídka světlejším. Listeny namnoze tmavé. Odění namnoze veskrze
bohaté, tmavé a dlouhé, na lodyze nahoře často skrovnější než dole,
dole často náhle mnohem hustší a světlejší, na líci listů ku kraji
a vespod ku konci hojnější. Žlázy namnoze hojné, na listech rozetek
žádné, po kraji a na hřbetním nervu nezřídka též na čepeli hořejších
lodyžních listů skrovné. Vločky zákrovu méně hojné, stopky úborů ±
šedé, lodyha málo vločkatá, Msty na líci nevločkaté, vespod chudě
vločkaté. Oddenek šikmý, trochu prodloužený, tlusťounký neb štíhlý.
Obnovuje se několika prodlouženými výběžky, bud podzemními, s ble-
dými šupinami neb zb nadzemními, chlupatými, s malými zelenými
stejně velikými neb sotva přibývavě většími listy, všecky tenké na do-
lejšku snadno se trhající a lomivé.

V. 020 — 0-40 (0-65) m. Květy nachové neb pomorančově žluté,
krajní vně vždy nachově neb červeně pruhované; čnělky tmavé. H.
vulgare 7.) aurantiacum Neil., Pilos. aurantiaca Sz. Sz., H. Hinterhuberi
Schultz Bip.

^■ l'n)hliod června — červenec. Horní liika, travnaté úklony jen v Siuletácli
a Be.skydácli, zfie jen na Baranii (W. Fl.), v Siulelácli velini rozšířený a hojný.
liez zji.štěni''lio l\arn; Kladský Sněžník (Wat;ner a Fiek), Salvíz (W. Gr,), při
výstupu na Kladský Sněžník, na travnatých iníslcjch kolem liývalé S\ ýcarny hojný.
V .[esiMiíkn sahá ilolu až k Tomášovu, Mal. Moraviei ;i Karlo\ské sindénce ((ir.
FL), koleni ponlnických cest k Stnd(''nkové holi méně hojný, velmi hojný na
příkrých iiklonech Stndčnkové hole k Annaberku, li-ž na Mravenčím vrchu
u Wiesenberka, zfle místy jako sázený, na Cer\ tikmii \rchu, Leilerberku, na
Velk. a Mal. Dědu, na Hladové stráni. Majáku, v Mal. i<ollině (Obornyj, úklony
Hockšáru k Brand-Urlichu, Heiligenhiibl, Břidlicová hole. — Na Salvízu již
n pramene Alojzova, úklony mezi Fnhrmannšlýnen\ a Sludť-nkovou holí, breliberk,
Keilig a odtud přes Velk. .lesernik až k Svýcarně a na Praděd, pii Opavě pod
Sxýcarnou, Svinský a Medvědí příkop (Spilzner) I U ná> v těchlo skupinách;

I. Skupina. AnrantiaCUlU N. P. l-íslky zákrovni_± úzk«'. Akladium

— ;}83

králUc'. ZákiDN chiidr uch \ ícovlučkalý. KxMy luu-linvi-. Lodylia \i'lini lidhali''
cliliipalá. Lisly světlo zt-leiió neb Iruelui nasivěló.

1. Sul)si>. aiiraiitíacnm L. Lodyha 15—22 (pést. 45—60) cw
v., štíhlá, skoro přímá. Květenství latnaté, nahloučené, dosti stejno-
vrcholové, někdy již velmi záhy volné. Bezvětví (3 — ) 5 — 8 ( — 12) m?»
dl., paprsky 2. řádu 2—3 (pěst. 5 — 7), sblížené, řády paprsků 3 — 4,
úbory 4—10 (pěst. — 25). Listy podlouhlé neb podlouhle
kopinaté, k dolejšku zúžené, zoubkované, tupé až přišpičatělé, nej-
vnitrnější někdy ku konci řasnaté, s v ě 1 1 e z e 1 e n é, v dolejší polo-
vici 1 — 4 listy lodyžní. Zákrov 7 — 8 wm dl, ve j čitý, na spodu
zaokrouhlený, lístky jeho úzké, přitup é, načernalé,
s k r a j e m skoro žádným. Listeny tmavé. Chlupy zákrovu dosti
bohaté, černé, 1"5 nim, na stopkách úboru roztroušené, tmavé, 3 mm.
na lodyze velmi bohaté, tmavé (na spodu lodyhy světlé),
4 — 6 mm, obak listů a po kraji bohaté, měkké, 1 — 15 mm
d 1., na výběžcích velmi hojné. Žlázy zákrovu bohaté, na stopkách
úboru velmi hojné, na lodyze nahoře mírné, dole roztroušené, po kraji
listů lodyžních namnoze velmi ojednělé. Vločky zákrovu skrovné neb
dosti bohaté, na lodyze nahoře mírné, dole roztroušené, vespod listů
žádné neb jen po kraji neb na hlavním nervu, někdy též na čepeli
roztroušené, stopky úborů šedé. Květy nachové. Výběžky pro-
dloužené, štíhlé neb tenké.

1. longipilum

(i) normále. Tvar základní.

Kkidšký Sněžník a v Jeseníku od 1300 — 1490 m (N. P.) zde rozšířen:
Fuhťniann.šl,ýn, Praděd, Petrštýn, Vysoká hole a odtud až ku Zlracenýni kamenům.

2. calvescens N. P. Chlupy na lodyze skrovné, tmavé,
2--4 mm dl. Žlázy zákrovu bohaté. Květy nachové.

Sudely 1010 — 1300 ,„ (X. P.).

3.. fusciflorum N. P. Chlupy na lodyze mírně hojné, dole
hojnější, posléz velmi bohaté, nahoře černé, dole světlé, 4 — 6 mm, na
hstech obak bohaté, skoro měkké, 2 — 2-5 mm dl. Žlázy zákrovu skrovné,
Květy pomerančové.

Jeseník 1300 m (Peter).

3. Sul)sp. meliiioides X. P. Lodyha 43—56 cm v., štíhlá, skoro
přímá. Květenství latnaté, volné, stejno- neb trochu přesvrcho-
lové; akladium 5—7 mm dl.. paprsky 2. řádu 4, sblížené, řády paprsků
3—4, úborů 9 - 10. Listy podlouhlé neb podlouhle kopinaté, přítupé
až přišpičatělé, zoubkované, světlozelené, v dolejší polovici namnoze
3 hsty lodyžní. Zákrov 8—9 mm dl., vejčitý na spodu zaokrouhlený;
lístky jeho úzké, přítupé, černé, s krajem úzkým
světlozeieným. Listeny černé. Chlupy zákrovu bo-
haté, 4 — 5 mm dl., černé, na stopkách úboru skrovné, na lodyze

— 384 —

nahoře mírné, dole dosti hojné, posléz bohaté, černé 3—4 (—7) nun
dl., obak Mstu hojné, na hci tuhounké, 3 — 4 ,nm, vespod měkké, 2 mm
dl. Žlázy zákrovu mírné, na stopkách úboru bohaté, na lodyze nahoře
roztroušené, dole až ku spodu ojednělé, též po kraji listů lodyžních.
Vločky zákrovu skrovné, na lodyze mírné až skoro žádné, po kraji
listů a na hřbetním nervu roztroušené, stopky úborů našedivělé neb
šedé. Květy světle nachové. Výběžky prodloužené, tenké, na-
mnoze podzemní.

1. h o 1 o t r i c h u m N. P. Exs. 18. Též se skrovnějším oděním.
Jeseník 1300 — 1'Mi) w. (N. P.)

2. h O 1 O p s i 1 0 n N. P. Chlupy zákrovu mírné neb dosti bo-
haté, 2 — 3 ww, dl., v květenství žádné, též na lodyze neb skrovné, jen
zcela na spodu bohaté, světlé, 3 — 4 mm dl., obak hstů dosti hojné
2—3 „^m dl, ^

.Jeseník 1300 — 1340 m. (N. P.)

3. SuT)sp. porpliyromelaimiii N. P. Lodyha 35 — 38 cm v.,
trochu tlusťounká, přímá. Květenství latnaté, volné, stejnovrcho-
lové; akladium 7—8 wm dl., paprsky 2. řádu 3, oddálené, řády pa-
prsků 2 — 3, úborů 5—8. Listy podlouhle kopinaté, přišpičatělé, zoub-
kované, světlozelené, na dolení polovici 2 listy lodyžní. Zákrov 8 až
8-5 mm dl, vejčitý, na dolejšku zaokrouhlený, lístky jeho úzké,
skoro špičaté, silně černé, 3—4 mm dl, v květenství mírně hojné, na
lodyze bohaté, černé, od nejhořejšího hstu lodyžniho dolů světlé,
3—5 mm, obak Hstů bohaté, měkké, 0-5-1 mm dl. Žlázy zákrovu
skrovné, v květenství bohaté, na lodyze nahoře mírné, dole až ku
spodu roztroušené, na listech lodyžních žádné. Vločky na zákrovu
a lodyze ojednělé, na hstech jen vespod na hlavním nervu roztroušené,
po kraji skoro žádné, na stopkách úborů bohaté. Květy světle na-
chové. Výběžky prodloužené, tenké, podzemní. Od H. aurantiacum
volným květenstvím, silně černým zákrovem a chlupy rozdílný.

Jeseník 1300 — 1340 m. (N. P.j Velk. kotlina.

4. 8ul)sp. carpathicola N. P. Lodyha 24—30 cm v., štíhlá,
trochu vystoupavá. Květenství latnaté, stej no vrcholové, akladium 4 až
6 mm dl., paprsky 2. řádu 1—3, sblížené, řády 2—3, úbory 2—4.
Listy podlouhle kopinaté, zoubkované, přítupé neb přišpičatělé, světlo-
zelené, v dolení polovici 2 listy lodyžní. Zákrov 7 — 8 mm dl., vejčitý,
na spodu zaokrouhlený, lístky jeho úzké, tupounké, černé, s kra-
jem skoro žádným. Listeny tmavé. Chlupy černé, na zá-
krovu bohaté, 2-5 mm dl, na stopkách úboru mírné, na lodyze
velmi hojné, tmavé s černým spodem, 2-5—3 mm, obak listů a po
kraji bohaté, měkké, 1 mm dl. Žlázy zákrovu skoro skrovné, v kvě-
tenství bohaté, též na hoření části lodyhy, dole velmi roztroušené, na

— 385 —

listech lodyžních žádné. Vločky zákrovu velmi skrovné, též na lodyze,
vespod listů skoro žádné, jen po kraji a hřbetním nervu roztroušené,
stopky úborů šedé. Květy pomorančové, vně nachové. Výběžky pro-
dloužené, tenké, podzemní.

Mor. Jeseník 1250 — 1460»í. (N. l\}

II. Skupina. PorpliyrailtheS N. P. l.íslky zákrovní šimkounké ticlj
široké, bezvělví knilkí'. Zákrov cluidovločkatý, kvěly bledě nachové. Lodylia
silně chlupatá, lisly světle zelené.

1. Sul)sp. porphyraiitlies N. P. Lodyha 15— 27 cw v.,
dosti štíhlá, trochu vystoupavá. Květenství latnaté, stejno-
vrcholové, akladium 5 — 7 mm dl., paprsky 2. řádu 1—2, sblížené,
řády 2—3, úbory 2—4. Listy podlouhlé až podlouhle ko-
pinaté, sotva zoubkované, špičaté a přišpičatělé, světle zelené,
1 — 2 na dolejší Y3 lodyhy. Chlupy všude bohaté, na zákrovu a ston-
cích černé, tam 3, zde 4 — 5 mm dl., velmi hojné, na listech měkké,
2 — 3 mm, po kraji 1-5— 2'5 mm dl. Žlázy zákrovu skrovné, na stopkách
úboru velmi bohaté, na hoření části lodyhy dosti hojné, dole roz-
troušené, na hstu lodyžním žádné. Vločky zákrovu dosti hojné, na
lodyze bohaté, vespod listů žádné, po kraji skrovné, na hlavním nervu
mírné, stopky úborů bělavě šedé. Květy nachové. Výběžky pL'0-
dloužené, štíhlé, často podzemní.

1. longipilum — H. aurantiacum Billot Fl. Gall. et Germ. exs.
Nr. 413.

Sudety (N. P.), Praděd.

2. brevipilum N. P. — H. Hinterhuberi Schulz Bip. Listy'
elliptické neb ellipticky kopinaté, v řapík zúžené, špičaté. Chlupy zá-
krovu mírné, tmavé, 1"5 mm, v květenství skrovné, na lodyze velmi
bohaté, trocha světlé, 2 — 2*5 „im dl. Žlázy v květenství mírně hojné.

Sudety (N. P.).

618. H. pratense Taiisch. (J. luční.) Lodyha přímá neb trochu
vystoupavá, tlusťounká neb tlustá, dutá, snadno stlačitelná, slabounká,
jemně na dél pruhovaná. Květenství latnaté, oddělené, na konci ±
okohčnaté, dole častěji s větví trochu oddálenou, stejno-, řidčeji přes-
vrcholové, nahloučené neb volné; akladium 2—10 mm dl., paprsky
2. řádu 3—8, hoření stěsnané, dolení volné, šikmo odstálé, na konci
klubkovitě rozvětvené, řády 2—5. Úborů 10 až mnoho. Listy v rozetce
2—4 ( — 8), podlouhlé až kopinaté a kopisťovitě podlouhlé, namnoze
k dolejšku zúžené a dlouze řapíkaté, řidčeji se širokou spodinou skoro
přisedlé, zoubkované až skoro celokrajné, zaokrouhleně tupé až špi-
čaté, nejdelší též zároveň nejširší, neb 1 článek pod ním v rozetce,
2 — 3 hsty lodyžní až do výše ^/s- Zákrov (6—) 7—8 (—9) mm dl.,
± válcovitý, se zaokrouhleným neb (později) uťatým spodem, lístky
zákrovní úzké až širokounké, špičaté neb přítupé, -tmavé až čciné,

2.5

— 386. —

skoro bez kraje neb s krajem zL širokým, světlým, často bělavým. Li-
steny jako lístky zákrovní. Chlupy na zákrovu a lodyze namnoze bo-
haté, tmavé neb světlé, + dlouhé, na listech různé četné. Žlázy
v květenstvi hojné, na lodyze dole brzy velmi skrovné neb žádné, na
nejhořejších listech lodyžních často po kraji ve skrovném počtu. Vločky:
zákrov chudě vločkatý, květenstvi dt. plsťnaté, lodyha mírně vločkatá.
hsty na lici namnoze nevločkaté (jen zřídka na středním nervu trochu
vločkaté), vespod velmi skrovně až mírně vločkaté. Oddenek šikmý
neb trochu rovnovážný, krátký neb trochu prodloužený, tlusťounký.
Obnovuje se nečetnými neb několika krátkými neb prodlouženými,
tlusťounkými až štíhlými výběžky, tyto dílem podzemní s bledými šu-
pinami, lomivé, snadno se odtrhující, dílem nadzemní s vehkými, sbh-
ženými, stejně velikými listy.

V. 0-30— 0-50 (—0-80) m. Květy -t tmavě žluté, řidčeji světlejší,
krajní vně namnoze světlejší, zřídka na konci slabě načervenalé. čnělka
stejnobarevná neb trochu trnava. H. collinum N. P., Gochnat ?, H. cy-
mosum Willd et Aut. pl., H. auricula Bess., H. falax Bluff et Fink,
H, Gochnati Spreng., H. aurantiacum var. flavum Gaud., H. praealtum
var. Aut., H. vulgare var. -viride Neil., H. xanthophyllum Vukot.

2|. Konec května neb poíátek června. Vlhká luka, trávníky, meze,
ccsly, hráze.

I. Skupina. Prateiise Form. = Sk. Collinum N. P. Kvetenslví ±
iiahloučeni'', stejnovreholové. Zákrov králce válcovitý, na spodu zaokrouhlený,
li>lky jeho úzké, špičaté, + nač(>rnalé, s krajem nepalrnýui až skoro žádným.
I.isly zelené. Odění veskrze bohaté, dlouhé.

1. Sul)sp. prateiise Taiisch. — H. collinum N. P. ; Gochnat ?
Lodyha 35 — 50 cm v., 1 1 u s ť o u n k á až tlustá, přímá. Květenstvi
latnaté, nahoře okoličnaté, nahloučené : akladium 2 — o {■ — 8) mm dl.;
paprsků 2. řádu 7 — 9, hoření velmi sblížené, nejdolejší trochu od-
dálený, řády 3 — 4, úborů 15—50. Listy podlouhle kopinaté neb ko-
pinaté, přišpičatělé neb špičaté, zelené, na dolejších ^/g 2 hsty lodyžní.
Zákrov 6 — 7 ( — 7*5) mm dl., krátce válcovitý s dolejškem zaokrou-
hleným, lístky jeho úzké, špičaté, nace malé. s krajem
skoro žádným. Listeny tmavé. Chlupy veskrze bohaté,
na zákrovu a stoncích tmavé, tam 1*5, v květenstvi 2 — 3,
na lodyze 3 — 4 mtn dl., dole velmi bohaté a světlé, na listech trochu
tuhounké, 2 — 3 mm dl. Žlázy zákrovu dosti bohaté, v květenstvi velmi
hojné, na lodyze nahoře bohaté, dole až ke Ya iieb Y3 lodyhy, v počtu
menším, na konci listů lodyžních ojednělé. Vločky zá-
krovní skrovné, velmi malé, na lodyze bohaté, na líci listů žádné,
vespod roztroušené, na hlavním nervu bohaté, stopky úborů šedé.
Květy tmavožluté. Výběžky prodloužené, tlusťounké neb štíhlé,

«) g e n u i n u m.

— 887

1. longipilum N. P. — H. pratense Tausch. Význačný, na-
hoře popsaný tvar.

Rozšířen. Slezsko, .loseníU, Morava (N. I'.) Poblíž Zlámaného kříže u Babic.
v Rudic, Slar. Břeclavi, meze a úhory poblíž lesa u Převozu u Sh-ážniee. —
Louky mezi Klášterem, Hradiskem a Cernovlrciu ii (lloinouee, kraj Cemovírskc-lio
lesa lamtéž (Spilzner).

Bez udání tvaru roste II. pralense Taiisch. na následujících nuslech :
u Brna a Křiin, u Šardie a Cejče (Makowsky), kobMu Kunšlálu a Olešnice (Člupek).
]\'a jedni' louce mezi Havraníky a Hnanieemi \(' znojemském kraji (Oborny).
V Olouioucku: rašelinná luka u Olomouce (Vogl a Makowsky), u Úsova a Zá-
břeha (Pánek), u Berouna (Gansj, u Slřelné (Bur^hauser). V Sudetách: Klad.
Sněžník (Ueclilrilz), na Studf-nkové holi, na Červeném \rclni a Hladové stráni
(Wimmer), u Karlovské studénky, Tomášova, na .íelemCIi lukách a ve Velk.
kollině ((írabowski), Kriech (Eni^ler). Wiesenbcrk. vodorovná stezka mezi Peir-
šlýnem a Franl. myslivnou a na \ ys. pádu (tlhorny). \' jihovýchodní čásli :
v HodoninskcMii lese (Theimer). Horská luka na .laxdřině (Holuby), horská luka
Javorcí u Fíusaxy (Sloboda), Rybí, Zašová a \o\ . .licín (Sapelza), u Hukvald
a Sb\nnberka (Sciilosser), liorská luka na Knčiiyni u Frýdlandu (( Mioiiiy ).

2. brevipilum N. P. H. kobrinense Gorsky in sched, Kvě-
tenství nahloučené. Chlupy na lodyze 2—3 uim dl , obak listů (roz- •
troiišené neb) mírně hojné.

Slezsko (X. i'.). Sem snad í' přísluší následující stanoviska: Usov (Úborny),
Hodonín, Háj u P)Zence, Vsetín (Bubela), v Ob. Fl. jako /?) brevipilosum Ob.
uvedená.

/í?) g O rli c i c Q m N. P. Květenství volně latnaté. Listy (trochu
úzce-) kopinaté, špičaté, za sucha nažloutle zelené. Lístky zákrovni
úzké, špičaté, načernalé, s krajem úzkým, světlým. Listeny šedé.
Chlupy zákrovu dosti bohaté, v květenství hojné, na lodyze dz bo-
haté. Vločky na rubu listů roztroušené, na středním nervu mírně hojné.

Slezsko: Těšín (N. P.).

'/) d e n s i p i 1 u m N. P. Květenství okoličnaté, nahloučené. Listy
kopinaté neb úzce kopinaté, přišpičatělé a špičaté, světle zelené: Lístky
zákrovni velnu úzké, špičaté, černé, s krajem velmi úzkým, světlejším.
Listeny tmavé. Chlupy na zákrovu mírné, na stoncích bohaté. Vločky
vespod listů přízemních mírné, na listech lodyžních dosti bohaté.

Beskydy (N. I'.).

2. Sulis]). leptocauloii N. 1*. Lodyha 23—43 cm v,, velmi
štíhlá, přímá. Květenství latnatě okoličnaté, nahloučené, akladium
2 — 5 mm dl., paprsky 2. řádu 3—4, velmi stěsnané. řády 3, úborů
6—10. Listy kopinaté, prítupé až špičaté, světle zelené, 1—2 listy
lodyžní na dolejší polovici. Zákrov 6 — 6'5 mm dl., válcovitý s dolej-
škem zaokrouhleným, lístky jeho velmi úzké, špičaté, černé,
s krajem skoro žádným. Listeny tmavé. Chlupy dosti světlé, na zá-
krovu dosti bohaté, 1 — 2 mm dl., na stoncích mírně hojné, nahoře
1-5— 25 mm dl., dole bohaté, obak listů dosti bohaté, měkké, 2 až

25*

388

3 mm dl. Žlázy zákrovu mírné, v květenství bohaté, na lodyze nahoře
mírné, dole brzy se ztrácející, na Hstech lodyžnich žádné. Vločky zá-
krovu mírné neb bohaté, na lodyze dosti hojné, na líci listů skrovné,
vespod dosti bohaté, stopky úborů bělavé. Květy sytě žluté. Výběžky
trochu prodloužené, podzemní, tenké.

1. p i 1 o s i u s N. P. Tvar základní.
V nás posud ncpozoidNáii.

2. c a 1 V i u s N. P. — H. fimbriatum Mertens et Roth. Květenství
volné, latnaté. Listy lodyžní 2 — 3, Chlupy na stoncích nahoře roz-
troušené, dole v počtu sotva větším, jen na spodu hojné, trochu
tmavé.

Mor. Jesenik i;^(»(» — 1350 vi. (N. P.) sem 1h'z pochyby přísluší tvary
Sudel u a) genuiiunu 1 . I(iiii;ipiluiii N. P. uvedené.

3. Sulbsp. siidetorum N. P. Lodyha 20—60 cm v. tlasťounká
(až štíhlá), přímá neb trochu vystoupavá. Květenství latnaté, sklu-
bené; bezvětvi 2 — 4 mm dl., paprsky 2. řádu 2 — 6, hoření sbhžené,
dolení oddálené, řády 3—4, úborů 6 — 30. Listy kopinaté až podlouhle
kopinaté, tupé až špičaté, světlozelené, 2 — 3 listy lodyžní na dolejší
polovici. Zákrov 7 — 8 mm dl., válcovitý s dolejškem zaokrouhleným;
lístky jeho úzké, špičaté, černé, s krajem skoro žádným. Listeny tmavé.
Chlupy černá, na zákrovu, květenství a lodyze bohaté neb na
stopkách úborových jen m'rně hojné, na zákrovu 2 — 2'5 mm d 1.,
na stoncích 3 — 4 mm dl., zde na spodu světlejší, obak listů mírně
hojné, na líci tuhounké 2—3 mm dl. Žlázy zákrovu mírné, na stopkách
úborových bohaté, na lodyze nahoře mírné, dole brzy se ztrácející, na
listech lodyžnich žádné neb ojednělé. Vločky zákrovu mírné, na lodyze
dosti bohaté, na líci listů žádné, vespod roztroušené neb mírné.
Stopky úborů bělavě šedé. Květy tmavě žluté, krajní vně často
n a č e r v e n a 1 é. Výběžky ± prodloužené, štíhlé.

U chrámu Sv. Hubcrla a na lakách kolem Karlo\sk<'! studénky (Oborny).

II. Skupina. Ueehtritzii N. P. Květenslvi U-oelm volné (zh oko-
iičnaté), slejnovrcholové. Zákrov krátce válcovitý, na spodu uťatý; lístky jeho
úzké, špičaté', s krajem trochu svétlým. Listy nasivMé. (Idcní dosti l)ohalé, mírnr
dlouhé.

1. Sulbsp. ITeťhtritzii N. P. Lodyha 35-55 cm, v., štíhlá
až tlusťounká, přímá. Květenství okohčnaté až latnaté, trochu volné,
stejnovrcholové ; akladium 6 — 7 mm dl., paprsky 2. řádu 3 — 5, stěs-
nané neb dolejší trochu oddálené, řády ,^3 — 4, úborů 6 — 25. Listy
podlouhle kopinaté, vnější tupé, s koncem často v řasy složeným,
vnitřní až špičaté, nasivělé, listy lodyžní 2 — 3 na dolejší polovici. Zá-
krov 7 — 8 mm dl., válcovitý na spodu uťatý, lístky jeho úzké,
špičaté, načernalé, s krajem úzkým bělavým. Li-
steny šedé s krajem světlým. Chlupy na zákrovu trochu

— H81» —

tmavé 1—1-5 mm dl. a jako na stopkách úborů mírné, na lodyze na-
hoře bohaté, tmavé, dole velmi hojné, světlé 2-5 — 3 mm, na líci hstů
velmi skrovné, vespod a po kraji mírné 1 — 1-5 mm, na hlavním
nervu bohaté 2 — 2'5 mm dl. Žlázy na zákrovu dosti bohaté, v květen-
ství mírné, na lodyze nahoře skrovné, dole až k pro-
středku roztroušené, na listech lodyžních žádné. Vločky zá-
krovu dosti skrovné, na lodyze skrovné, na listech jen vespod na
hlavním nervu skrovné, stopky úborů šedé. Květy světlo a;l sytě žluté.
Výběžky prodloužené, štíhlé.

Mor. Jeseník (N. I'.) U chráiiui Sv. Hiiberla a aa Inkách kolem Karidvské
slndénky (Oborny).

Tvary střední a míšeiici.

617 > (íl-i. H. rul)rum A. Pet. (J. červený) Lodyha trochu vy-
stoupavá, štíhlá neb tlusfounká, ± trubkovitá, stlačitelná, jemně pru-
hovaná. Květenství volně latnaté až vidličnaté, stojnovrcholové, bez-
větví 6-20 (—220) mm dl. - Vso— V2 lodyhy. Paprsky 2. řádu (I—)
2—4, oddálené, skoro přímé, dolení na konci větvité, řády 2 — 3, úbory
(1 -) 2—5 (-8). Listy v rozetce 1 — 3 (až několik), ± podlouhle ko-
pinaté, příšpičatělé neb špičaté, světle zelené, měkké, nejdelší namnoze
v 1 - 2 článku nad nejširším vetknutý, 2 — 4 listy lodyžni nad pro-
středkem, nejhořejší často velmi veliký, nejdolejší listen často zelený,
Ustovitý. Zákrov 8 — 11 mm dl., kulatý, na spodu břichatý, neb později
uťatý; hstky jeho široké neb širokounké, špičaté, ± černé, bez kraje
neb s krajem nepatrným. Listeny tmavé. Chlupy veskrze bohaté, dt
tmavé, dlouhé. Žlázy zákrovu skrovné, na stopkách úborů velmi bo-
haté, na lodyze méně hojné, na hstech lodyžních žádné. Vločky zá-
krovu různé hojné, stopky úborů plsťnaté, lodyha namnoze bohatě
vločkatá. listy na líci nahé, vespod bohatě až chudě vločkaté. Oddenek
trochu šikmý neb rovnovážný, krátký, tlusťounký. Obnovuje se něko-
lika neb mnohými, prodlouženými výběžky, kteréž jsou buď podzemní
s bledými šupinami, neb nadzemní s volnými, stejně velikými listy, tenké
neb štíhlé, lomivé, snadno se odtrhující.

V. O- 16— 0 38 ///. Květy světleji neb temněji nachové, čnělky
tmavé. H. aurantiacum > (flagellare) Glatzense.

21 Prostřed čerNcnec. Travimlá iiiísla a úklouy Sudel.

1. Subsp. rubrimi Petr. Lodyha 16—38 cm. v., štíhlá neb
tlusťounká, trochu vystoupavá. Květenství vysoce vidličnaté neb
volně latnaté; bezvětví 6—20 (—220) »>„> dl. = 1/30— V^i lodyhy, pa-
prsky 2. řádu (žádné — ) 1—2, řády 2—3, úbory (1—) 2—5. Listy
podlouhlé neb podlouhle kopinaté, tupé až špičaté, světle zelené, 1—2
listy lodyžni na dolejší polovici. Zákrov 9—11 mm dl., břichatě
kulatý, lístky jeho široké (1-5 mm), špičaté, černé, bez
kraje, vločkami našedivělý. Listeny tmavé. Chlupy zákrovu bohaté,

— 390 —

trochu tmavé 2 ( — 3) miti, na stopkách úborů mírné, na lodyze bohaté,
nahoře tmavé, dole /^vétlé, 3—4 mw. obak listů bohaté, na Hci měkké
3—4 Dim, po kraji 1 — 1-5 mm dl. Žlázy zákrovu mírné, na stopkách
úboru velmi hojné, na lodyze nahoře mírné, dole brzy se ztrácející.
Vločky na lodyze bohaté, na líci listů žádné, vespod
zt bohaté až roztroušené, zákrov našedivělý, stopky úborů
šedé, Květy nachové. Výběžky prodloužené, tenké neb štíhlé, namnoze
podzemní.

1. tephrocephalum P. Tvar svrchu popsaný.
Kladský Sněžník.

2. m e lan O c ep h al am P. Lístky zákrovní černé. Chlupy
zákrovu černé 4 — 5 mm, na lodyhách všude velmi bohaté, černé, dole
světlejší 4 — 5 ( — 6) )nm dl. Žlázy zákrovu skrovné, vločky jeho jen
mírně hojné,

U nás posud nenalezen.

613 — (017 — 616). H. cerinium Fr. (J. níci,) Lodyha trochu vy-
stoupavá neb přímá, štíhlá až tlusťounká, jemně rýhovaná; akladium
namnoze = '/s — ^'3 lodyhy, zřídka méně než 10 mm dl. Květenství
vidličnaté. neobmezené, 2—4 (pěst. — 12) úborně, namnoze trochu pod-
vrcholové ; paprsky 2, řádu 1 — 2 (pěst. více), velmi oddálené, šikmo
přímé; řády 2—3 (pěst,— 4), Listy v rozetce 4—8, kopinaté, elliptické
neb ± podlouhlé, tupé až špičaté, světlcji neb temněji zelené, zřídka
nasivělé, tenké neb trochu tuhé, nejdelší mezi nejhořejšími v rozetce
málo článků nad nejširším vetknutý. list lodyžní O — 1 hluboce dole ve-
tknutý, Zákrov (7-5 — ) 9 — 11 mm dl., vejčitý neb kulatý, s dolejškem
zaokrouhleným, lístky jeho úzké neb širokounké, špičaté, tmavé, bez
kraje neb s krajem nepatrným. Listeny šedé neb tmavé. Chlupy na-
mnoze všude bohaté, dlouhé, tmavé. Žlázy zL hojné. Vločky zákrovu
± bohaté, stopky úborů plsťnaté, lodyha dr vločkatá, listy na líci ne-
vločkaté, vespod dL bohatě vločkaté. Oddenek rovnovážný neb trochu
šikmý, krátký, tlusťounký neb štíhlý. Obnovuje se několika ± pod-
neb nadzemními, prodlouženými, štíhlými neb tenkými (až tlustými)
výběžky, s bledými šupinami neb oddálenými dosti malými, sotva ubý-
vavě menšími listy,

V, 0-8 — 0*30 m. Květy svělleji neb temněji žluté, krajní často
vně ± načervenale pruhované, čnělka trochu tmavší. Pilosello-Bly-
thianum. Pil, cernua Sz. Sz.

2j. Z jxírálkii června. Horská Inka; posud jen v Beskydáeh.

1. Siibsp. eeniuiim Fries. Lodyha as 30 (pěst. 27 — ^33) cm v.,
tlusťounká, trochu vystoupavá. Květenství vidličnaté; akla-
dium =: Ys — V2 lodyhy, paprsky 2. řádu 1—2, velmi oddálené, řády
2 (pěst. — 3), úbory 2 — 3. Listy kopinaté neb podlouhle kopinaté,

— 39 ] —

přišpičatělé až špičaté, zelené, list lodyžní žádný (u pěst. 1—2 v dolejší
Vs)- Zákrov (9-) 10 mm dl., kulatý, lístky jeho trochu širo-
ko u n k é, velmi špičaté, načernalé, s krajem trochu světlým.
Listeny šedé. Chlupy zákrovu bohaté, trochu tmavé, 2 — 2-5 /«/»,
na stopkách úborů mírné, skoro bohaté, na lodyze
dosti hojné, tmavé, dole bohaté, světlejší, 3 —5 mm,
obak listů bohaté, na líci trochu tuhounké 3 mm, po
kraji 2 mm dl. Žlázy zákrovu bohaté, na stoncích nahoře velmi hojné,,
dole roztroušené. Vločky na zákrovu a lodyze mírné neb bohaté
vespod listů bohaté, stopky úborů šedé. Květy tmavě žluté, krajní vně
někdy s načervenalým koncem. Výběžky prodloužené, štíhlé neb tlu-
sťounké, často dopolou podzemní.

|5) s u b c e r n u Q m N. P. = H. cernuum /?. umbrosum Lindeb.
— Pilos. cernua a. Fries. H. Europ. Listy kopinaté, špičaté, světle
zelené. Lístky zákrovní úzké, špičaté, černé, s krajem skoro žádným,
chudě žláznaté. Květy žluté, krajní vně ±: červeně pruhované.

V Beskydách : .Maliiiov a Barania (Wicluua).

618 X 613. H. prussicum X. P. (J. pruský.) Lodyha přímá neb
vystoupavá, štíhlá neb tlusťounká až tlustá, často dutá a stlačitelná,
jemně pruhovaná. Květenství vysoce vidličnaté neb volně latnaté, ne-
obmezené, 2 — 12 (-20) úborně, stejno- neb podvrcholové; bezvětví
(6-) 10 mm SLŽ Ys lodyhy zabírající; paprsky 2. řádu 1 — 4, hoření sblí-
žené, dolení někdy velmi oddálené, neb všecky d= oddálené, ku konci vět-
vité, šikmo odstálé, namnoze tlusťounké, řády 2 — 4 (-5). Listy v ro-
zetce 3—5, kopitiaté, elliptické neb podlouhlé, tupé až špičaté, dr zelené
neb našiv ělé, tenké, nejdelší spolu nejširší neb 1 člen nad ním stojící,
1 — 2 listy lodyžní nad prostředkem. Zákrov (7-) 8 — 10 (-11'5) mm dl.,
vejčitý neb d- válcovitý, se spodem zaokrouhleným, často později
uťatým, lístky zákrovní velmi úzké až širokounké, tmavé až d= černé,
s krajem rh světlým. Chlupy namnoze všude bohaté, tmavé, dlouhé,
na listech skrovnější. Žlázy bohaté, na hstech lodyžních žádné. Vločky
zákrovu mírné neb bohaté, po kraji lístků zákrovních častěji mírné,
na lodyze bohaté, na líci hstů žádné, vespod roztroušené až bohaté,
stopky úborů zt plsťnaté. Oddenek kolmý neb trochu šikmý, krátký,
tlustý neb tlusťounký. Obnovuje se nečetnými neb několika i nad-
zemními, prodlouženými, štíhlými neb trochu ztlustlými výběžky, s listy
oddálenými nebo v předa sblíženými, znenáhla ubývavě menšími neb
ponenáhlu přibývavě většími, konečně náhle ubývavě menšími.

V. 0-15— 0-65 m. Květy světlej i neb temněji žluté, krajní vně někdy
trochu načervenalé, namnoze však jako čnělky stejnobarevné. H. pra-
tense X pilosella.. H. bifurcum Klinggr.. Fl. Pruss., H. bifurcum S.
corymbulosum b. hirsutissimum Doell. Fl. Bad., H. pilosello-coUinum

392 —

Schultz Arch., H. pilosella-pratense Aschers., H. moUicaule Vukot., H.
stolonifloriim-coUinurri' Rchb.

4 Poěúlek ťorvna. Liika.

1. Skupina PruSSicum N. P. Lodyha nanejvýš 30 n,i v. Vzozřenini
uproslřed mezi H. collinuai a H. pilosella. Květenslví nanejvýš 10 — 12 úhovni'.
Listy dosti značné, easto + nasivélé.

1. Siib8i>. prussicum N. P. Lodyha 15—36 cm v., tlusťounká.
neb tlustá až štíhlá, + přímá. Květenství volně latnaté neb vysoce
vidličnaté, bezvětvi 12—75 mm dl.. paprsky 2. řádu 1—4, oddálené,
řády 2— 4, úbory 3 — 12. Listy Thkopinaté, přišpičatělé, nej-
vnitrnější špičaté, světle zelené, 1 — 2 listy lodyžní na dolejší polovici.
Zákrov 8*5 — 10 mm dl., vejčitý na spodu zaokrouhlený, později uťatý,
lístky zákrovní úzké, špičaté, černé neb tmavé,
s krajem b ě 1 a v ý m. Listeny šedé, s krajem bílým. Chlupy bílé,
na zákrovu a stopkách úboru velmi hojné, na lodyze bohaté, na zá-
krovu 2 — 3 mm, na stoncích 3—6 mm dl., obak listů roz-
troušené, trochu tuhounké, 2 — 4 mm. po kraji a na hlavním nervu
bohaté, 2 mm dl. Žlázy zákrovu sotva mírné až dosti bohaté, na ston-
cích nahoře velmi hojné, dole ojednělé. Vločky zákrovu mírné až bo-
haté, na lodyze nahoře mírné, dole roztroušené, stopky úborů šedé,
listy vespod bohatě vločkaté až našedivěle zelené. Květy d- žluté,
krajní vně nepruhované neb na konci slabě načervenalé. Výběžky db
prodloužené, tenké až trochu přítlustlé.

L Karlovské studénlíy a sice na louce kti Ináin určené při cestě do Vi-
lémovo údolí (Oborny).

5. SeetiO. CymOíSina ^'. P. Kvěleaslví umohoúborné, okoličnaté. Vý-
běžky žádné (velmi zřidka podzemní, slabounké). Lodyha pevná neb trochu stla-
čitelná, \!očkatá. Byliny krátce a mékee chlupaté. Listy zL nažloutle zcilené,
obak mnohovločkaté, listy lodyžní zhusta žláznaté. Zákrov malý. úzký, namnoze
světlý. Kvěly sylě žluté, vne nepruhované.

010. H. cymosum L. (J. chocholičnatý.) Lodyha přímá, štíhlá
až tlustá, často ± stlačitelná, jemně na dél pruhovaná. Květenství
okohčnaté, zřídka latnaté, z počátku sklubené, později často volné, rh:
oddělené, stejno- neb ± přesvrcholové; akladiuin 2 — 10 ( — 20) mm dl..
paprsky 2. řádu nečetné — 20, šikmo odstálé neb trochu obloukovité.
ku konci rozvětvené, s paprsky 3. řádu často okoličnatými ; řády 3—6;
úborů (10 — ) 20—50 (až přes 100). Listy v rozetce 3 — 8, vnější opak-
vejčité, podlouhlé neb elliptické, vnitřní vždy užší až úzce kopinaté
a dle toho tupé až velmi špičaté, často zoubkované, zelené neb nažloutle
zelené, zřídka trochu nasivělé, +: dosti tuhé, nejširší jest též mezi
nejspodnějšími, nejdelší též mezi nejhořejšími v rozetce, na dolejších
-/s lodyhy 1 — 4 (-8) listy lodyžní, namnoze rychle v listeny přetvořené.
Zákrov 5 — 7 mm dl., štíhle válcovitý, na dolejšku často prodloužený,
neb zt-. vejčitý s zaokrouhleným dolejškem; hstky zákrovní velmi úzké

— (393 —

až širokounké, tupounké až špičaté, tmavošedé (někdy bledozelené) až
načernalé, s užším neb širším světlým krajem. Listeny šedé až tmavé,
čárkovitě nitkovité, až 8 mm dl. Chlupy velmi rozdílné, na zákrovu
namnoze velmi bohaté a dlouhé (ale též žádné), podobně též často
na stopkách úboru, na lodyze bohaté až skrovné, krátké, obak listů
bohaté, ± tuhounké až štětinaté, velmi krátké až dlouhé. Žlázy zá-
krovu všude neb jen na koncích hstků zákrovních, i květenství skrovné
až dosti bohaté, na lodyze namnoze již v poloviční výšce se ztrácející,
namnoze též na listech lodyžních, řidčeji též v .skrovnějším počtu po
kraii nejhořejších Hstů rozetek. Vločky zákrovu namnoze mírně hojné,
na lodyze dz bohaté, na líci listů roztroušené až bohaté, vespod ±
bohaté, stopky úborů plsťnaté. Oddenek kolmý neb trochu šikmý,
krátký, tlustý. Obnovuje se přisedlými rozetkami, s listy velmi úzkými
a dlouhými neb několika podzemními velmi tenkými, snadno lomivými
výběžky, s bledými šupinami neb zřídka současně právě takovými nad-
zemními výběžky, s malými zelenými listy.

V. 0'30— 0'80 (až přes 1-00) «. .Květy světlé až tmavě žluté, krajní
vně bledší neb stejnobarevné. H. cymosum B. Nestleri Monn. essai.,
H. Nestleri Koch. syn., H. sabinum Neil., Reichb., H. vulgare /?) viride
Neil. Nacht.

2|-. Druhá imlnvicc kvMiui-rerx cii. Tra\iial('' a Ipsiialé cliluiny, krovišlř,
stráiiř. M-rc. lesiií Inka, caslo pospolitý. U nás v iiáslediijícícli skupiiiácli :

I. Skui)ilia. CymOSlim N. P. Kvě-lenslví okoličiuilé, volné, iinioho-
úborné, slejiio- neb aadvrcholové, s hiislýini, svéllýnii chlupy. I.isly opakvejčilé
neb podlouhlé až úzce kopinaté, zelené neb žlutozelené, s chlupy nanmoze bo-
hatými 1 — 3 (-4) mm dl. Listy lodyžní 1 — 4 (-8) bez žláz neb trochu žláznaté.

1. Subsp. cyniosimi L. Lodyha 40—60 cm v. (pěst. až 1 w
a vyšší), tlusfounká, přímá. Květenství okoličnaté, volné, stejno- neb
trochu přesvrcholové, bezvětví 4 — 10 mm dl, paprsků 2. řádii 10 — 20,
velmi stěsnaných, jen nejdolejších někdy trochu oddálených, řády 4—6:
úborů 20 - 50 (-100), a pěst. velmi mnoho. Listy podlouhlé, hoření dt
kopinaté, tupé až špičaté (často trochu nažloutle-) zelené, měkké, mdlé,
ve výši ^3 1 — 3 listy lodyžni. Zákrov 5-6 mm d!., velmi štíhle vál-
covitý, na dolejšku v stopku povytažený, posléze zaokrouhlený, lístky
zákrovní úzké, přišpičatělé, světle zelené až tmavé,
s krajem velmi úzkým, světle zeleným. Listeny šedé.
Chlupy světlé, na zákrovu a stopkách úboru bohaté, 1-5—2 mm
dl, na lodyze velmi hojné 1 mm dl, obak listů bohaté, na líci tuhounké,
vespod měkké až 1 mm dl. Žlázy zákrovu skoro žádné neb na konci
lístků zákrovních skrovné, na stopkách úborů skoro žádné až mírné,
na lodyze až do prostřed, po kraji a na konci hořenních listů lodyžních
skrovné, všude malé. Vločky zákrovu mírné, po kraji lístku zákrovních
roztroušené, na lodyze bohaté, na líci listů skrovné až mírné, vespod

— 394 —

mírné až dosti bohaté, stopky úborů bělavé neb šedé. Květy zlato-
žluté. V}'běžky žádné neb krátké až trochu prodloužené, namnoze pod-
zemní, slabounké, niťovitě tenké.
a) g e n u i n u m.

1. normále.

a) astolonum N. P. = H. Nestleri Billot fl. Gal. et Germ.
Výběžky žádné.

Morava (N'. P.) Slatinské skály a u Krumlova.

b) stoloniferum N. P. S výběžky podzemními, tenkými, sla-
bounkými.

Ziif)iiiio (Oboriiy.) Pod Slar. záiniviMii ii LíšiiT', Lcskoiiii u Yedrovic —
l*(id iiilýiUMU II Pislovif liližc Vyškova, iia vinohradech na Kosíii u Prostějova
(Spitzner.)

Bez zji.šlěného I varu: ii Bystrce, v Písařkách u Brna a ua Hádech ii Ubřan
(Ohorny) zde 1873 — 1SS() zejména hojný na skalácla Šumberových. — V údolí
.lihlavy a Oslavy u Ivančic (Schwoeder) na cestě od Klajdovky do Ochoze, icolem
Ochoze, .Tulianov, Kohoutovice, Budkovice, Mariánská studénka, údolí f-íokytnť'
a Sv. Florianek u Krumlo\a, Olbramovice. — U Pisfovic, Kobeřic blíže Vyškova
(Spilzner). Ve znojemském kraji: n Náměště (Roeiner), na příkrých ůklonech
údolí l>yje, jako \ údolí Ledové-m u Vranova, kolem Lašlovčích skal u Hardeku,
u hevili ndýnu a misly hojný v údolí Dyje a Hradnice u Znojma, na návrších
mezi Kounicemi, Popicemi a Šaluxcm, v údolí .Jevišovskélno poioka, na Pelcberku
u Milfrouna (Oborny).

2. setosum N. P. Listy jako u 1. Chlupy na zákrovu a stopkách
úboru velmi bohaté, světlé, tam 2, zde 2 — 3 mm dl., na lodyze bohaté,
tmavé 2 — 3 mm, dole světlé, 1 — 2 mm dl, obak listů velmi bohaté, na
líci štětinovité, křivé, 1-5 — 2 mm dl., vespod měkké.

Znojmo (Oborny).

3. a n g u s t i f O 1 i u m N. P. — Pilosella poliotricha F. Schultz
et F. Winter. Listy úzce kopinaté, velmi špičaté, ztz světle zelené,
chlupy jako u 1.

Morava (.\. P.j.

4. obscuripes N. P. Listy jako u 1. Chlapy všade bohaté,
na zákrovech a stopkách úboru načernalé, 2 }nm, na lodyze nahoře
načernaló, dole světlejší, 1 — 1'5 mw, na hci listů ± tuhounké,
05 — 1"5 mm dl. Lístky zákrovu černé, s krajem velmi úzkým, světlým.

Znojmo (Obornyj Hády u Obran.

II. Skupina. Cymii;"eriim X. P. Kvčlenslví okolicnalé, volné, rt
přcsvrcjiolové', vifc až nmolm úliorn<'', liez chlupův až mírně tmavě chlupaté.
I.isly podlouhlé neb clliptické až kopinaté, zelené až žlutozelené, s chlupy mírně
hojnými až skrovnými, 0'5 — 1 wm dl. dyl') někdy scházejí), lisly lodyžní
'1 — \ {-•)}, bezžlázné až mírně žláznalé.

1. Siil)sp. c>Tiiig-erum Kchb. Fl. Germ exc. (1830). Lodyha 3G
až 40 cm v. (pěst. až přes í m), štíhlá až tlustounká, přímá. Kvě-
tenstvi okohčnaté, sklubené, pak volné, trochu přesvrcholové, akladium

— 395 —

4—6 nnn ál Paprsků ± řádu 5—7 (pěst. —^0), řády 3—5, úborů
15—30 (pěst, — 100). Listy podlouhlé až (podlouhle ) kopinaté, tupé
až špičaté (trochu nasivělé — ) žlutozelené, na dolejších 2/3 lodyhy
2 — 3 listy lodyžní. Zákřov 6 — 7 mm dl., ve j čitý na dolejšku
zaokrouhlený; lístky jeho úzké, vnitřní širokounké,
špičaté, tmavé, s krajem světlým. Listeny tmavošedé.
Chlupy na zákrovu a stopkách úborů žádné neb
skrovné, tmavé, až 1 mm dl., na lodyze nahoře skrovné, dole
dosti bohaté, 0'5 — 1 mm dl, obak listů mírně hojné, na líci
skoro měkké, 0*5 — 1 mm dl., vespod trochu bohatší. Žlázy
na zákrovu a stopkách úborů zh bohaté, na lodyze
nahoře mírné, dole roztroušené, na listech lodyžních žádné (pěst. dosti
bohaté). Vločky zákrovu dosti bohaté, po krajích listů zákrovních roz-
troušené, na lodyze bohaté, na líci listů roztroušené až
dosti hojné, vespod rt: bohaté, stopky úborů šedé. Květy
sytě žluté. Výběžky žádné neb krátké až dosti prodloužené, tenké, pod-
zemní.

a) g e n u i n u m.

1. ca 1 v i p e d u n c u i u m N. P. =: H. cymosum Schultz. Bip.,
Pilos. Nestleri Schultz. Bip., H. cymosum v. pubescens Rehm., Pil.
poliotricha Schultz et Wint.

Slezsko: Tčšiii (N. P.) Podobný tvar s listy iižšíiui : 11 Znojma (Oboriiy).

2. b o h e m i c u m N. P. Chlupy na zákrovu a stopkách úboru
mírné, tmavé, tam 1 — r5 mm, zde 1 mm, na lodyze 1 — 1%5 mm dl., na
listech mírně hojné.

Znojmo (Oborny).

3. Subsp. pulveratum N. P. Lodyha (35—) 45—65 (pěst.
— 80) cm v., štíhlá až tlusťounká (pěst. až velmi tlustá), přímá, měkká,
pruhovaná. Květenství okoličnaté neb polookoličnaté, dt velmi volné, ±
oddělené, přesvrcholové; akladium 5 — 8 ( — 10) mm dl.; paprsky 2. řádu
4 — 5 (pěst. — 9), hoření Hz sklubené, nejdolejší velmi oddálený, štíhlý
neb tenký; řády 4 — 5 (pěst. — 6); úborů 14—25 (pěst. mnohem více).
Listy ± podlouhle kopinaté, přítupé až špičaté,
sytě zelené, měkké, až 17 cm dl , listy lodyžní 3 — 5 (u pěst. často
až 6) až do výše Y2 — 'Is- Zákrov válcovitý na spodu zaokrouhlený,
potom uťatý 7 — 7*5 mm dl., lístky jeho úzké, špičaté, černé, s krajem
trochu světlejším. Listeny tmavé. Chlupy zákrovu mírné až dosti bo-
hatý, tmavé, 1 mm dl., na stoncích nahoře mírné, načernalé, na stop-
kách úborových 1— P5 mm d\., dole na lodyze až bohaté, světlejší,
1 mm, na líci listů dosti bohaté, tuhounké, 0-5 mm dl. Žlázy zákrovu
mírné neb dosti hojné, ku konci hstků zákrovních bohaté, na stopkách
úborových mírné, na lodyze nahoře roztroušené, dole v počtu mnohem
menším nanejvýš až k prostředku, na nejhořejším hstu lodyžním skrovné.

— mm —

Vločky zákrovu mírné, po krajích lístků zákrovních žádné, na lodyze
dosti bohaté, na listech velmi malé, na líci ojednělé, až
skrovné, vespod roztroušené až mírné hojné, stopky úborů šedé. Květy
pytě žluté. Obnovuje se přisedlými rozetkami a krát-
kými (u pěst. trochu prodlouženými), štíhlými neb trochu
tlusťounkými, nadzemními výběžky s listy sblíže-
nými neb volně postavenými, velikými, pribývavě
většími.

.lescuik 5(JU — GSO w (N. P.), u rliiáiiiu S\ . Hiilicrhi a na lukádi kolem
Karlovskó šliidénky (Oboriiy).

:3. Subsp. Nestleri Yill. voyage (1812). Lodyha 35—38 au v.,
štíhlá. Květenství okoličnaté, volné ; akladium 4 — 6 mm dl., paprsků
2. řádu 6 — 10, nejdolejší častěji trochu oddálený ; řády 3 — 4, úborů
15 — 25. Listy vnější elliptické, tupé, vnitřní ± kopinaté, až špičaté,
zoubkované, žlutozelené, na dolejší polovici 2 listy lodyžní. Zákrov
5-5—6 mm dl. , válcovitý, s dolejškem povytaženým
a vejčitý, na spodu zaokrouhlený, hstky zákrovní i širo-
kounké. přišpičatělé, šedé neb tmavé, s krajem silně světlým. Listeny
šedé. Chlupy zákrovu skoro žádné až dosti bohaté, trochu tmavé, 1 mm^
na stopkách úborů žádné neb skrovné, světlé, 1 mm dl., na lodyze
a listech zcela žádné. Žlázy veskrze žádné neb na
zákrovu, stopkách úborův a listech lodyžních ojed-
nělé. Vločky zákrovu dosti bohaté, po krajích lístků zákrovních roz-
troušené, na lodyze bohaté, na líci listů mírné až dosti bohaté, vespod
±: bohaté, stopky úborů běloplsťnaté. Květy sytě žluté. Výběžky žádné
neb podzemní, tenké, prodloužené.

Znojmo (Oborny).

Trary stře (bií a luíseuei.

61Í) -\- 013. H. canum N. P. (J. šedý.) Lodyha přímá, štíhlá neb
tenká až ± tlusťounká, nikohv slabounká, někdy trochu tuhá, nepru-
hovaná neb velmi slabě pruhovaná. Květenství výše neb hlouběji
vidličnaté neb někdy velmi hluboce okoličnaté, volné, neobmezené
stejno neb trochu přesvrcholové ; bezvětví — Yao — Va ( — Vi) lo^.vhy;
paprsky 2. řádu (žádné — ) 1—4 ( — 6), ± oddálené (když nejsou oko-
hčnaté), šikmo přímé, nad prostředkem neb ku konci rozvětvené; řády
2 — 3 (-4). Listy v rozetce 3 — 7, úzce kopinaté, podlouhlé neb elHptické^
tupé až špičaté, nažloutle zelené neb světlozelené, někdy trochu r^si-
vělé, tlusťounké neb tlusté, některé skoro stejně dlouhé, žádný až 1
( — 2j namnoze hluboce vetknuté listy lodyžní. Zákrov 7 — 10 ( — 11) mm
dl., ±: vejčitý neb skoro kulatý neb válcovitý, s dolejškem namnoze
zaokrouhleným, později někdy i uťatým, Hstky zákrovní úzké neb
širokounké, špičaté, šedé až načernalé, s krajem namnoze ± světlým.

— 397 —

Listeny šedé neb tmavé. Chlupy velmi rozdilné, skoro žádné neb
skrovné a velmi krátké až bohaté a dlouhé, namnoze světlé, na Uštech
měkké až štětinaté. Žlázy málo vyvinuté, na listu lodyžním namnoze
žádné. Vločky bohaté, zákrov a lodyha obyčejně šedé neb bohaté
vločkaté, listy na líci skrovně vločkaté, vespod namnoze lehce plsťnaté.
Oddenek rovnovážný až kolmý, krátký, tlusťounký. Obnovuje se ±
prodlouženými, nadzemními, štíhlými výběžky, s četnými, volnými neb
trochu nahloučenými znenáhla menšími listy, jako H. pilosella, řidčeji
přisedlými rozetkami neb výběžky a spolu rozetkami.

V. 007 — 0-40 m. Květy světleji neb tmavěji žluté, krajni vně ne-
zřídka trochu načervenalé, čnělka stejnobarevná. H. cymosum ~\- pilo-
sella., H. bifurcum Grisb.. H. pilosella - cymosum et cymoso - pilosella
Schultz Arch., H. cymosum - pilosella Wimm., Pilosella Laschii Sz. Sz.

2|. Konec kvřlna, počálek června.

I. Skupina Kraiisii X. P. KvíMcusIvÍ v^lně l;ilnal(s vysoce vi(Hičiiah'
neb vysoce okoličnalé. Liísty na líci chudě vločkah'. I.odylia \ysoká. Odění došli
bohaté. Výběžky šlihl(' a tenké. Mezi H. caninn a H. ryiii(j>iiin.

1. Sul)sp. poliaiithes N. P. Lodyha 25 — 35 cm v., štíhlá,
přímá, namnoze vysoce vidUčnatá, bezvětví — Yj. — 2/5 ( — skoro Y^)
lodyhy; paprsky 2. řádu 1 — 2, řády 2, úbory 2 — 3. Listy ± p 0-
dlouhlé a podlouhle kopinaté. přítupé neb přišpi-
čatělé, nažloutle zelené: žádný až 1 list lodyžní velmi hlu-
boko dole. Zákrov 10— 10-5 mm dl. vejčilý, na dolejšku zaokrouhlený:
lístky jeho trochu širokounké, špičaté, šedé neb tmavošedé,
s kraiem světlým. Listeny šedé. Chlupy na zákrovu velmi bohaté, světlé.
1-5— 2-5 mm dl, na stoncích nahoře dosti bohaté, trochu tmavé, dole
mírné, světlé, 2—4 mm', na lici listů bohaté až mírné, tuhé,
2 — 3 mm dl, vespod bohaté, měkké. Žlázy na konci lístků zákrovních
skrovné, jinak na zákrovu skoro žádné, na stoncích nahoře roztrou-
šené, dole záhy žádné. Vločky na líci listů velmi skrovné až skoro
mírné, vespod (mírné až) bohaté, zákrov našedivělý, kraje hstků zá-
krovních dosti bohatě vločkaté, stonky nahoře šedé, dole i: bohatě
vločkaté. Květy světleji neb temněji žluté, krajní vně nanejvýš na
zubech načervenalé. Výběžky prodloužené, štíhlé.

.Znojmo (Oborny) Židenické vinice poblíž Brna.

2. Siilísp. aiiosciadium X. P. Lodyha 23- 28 cm v., velmi
štíhlá, skoro přímá. Květenství okoličnaté; akladium ir Ys — Vt
lodyhy; paprsky 2. řádu a řády 2-3, úbory 3 — 5. Listy úzce kopinaté,
velmi špičaté, trochu nasivělé, list lodyžní uprostřed L Zákrov 8 mm
dl., vejčitý se zaokrouhleným dolejškem, lístky jeho velmi úzké,
velmi špičaté, načernale šedé, s černými konci ak rá-
jem trochu světlým. Listeny tmavošedé. Chlupy na zákrovu
a stopkách úboru velmi bohaté, tam načernale, 1-6— ^ mm dl.,

398

zde tma v é. na lodyze bohaté, tmavé, 2 — 3 unn, na 1 i c i listů
roztroušené, měkké l — '^i,tiii dl., vespod mírné. Žlázy jen na
konci lístků zákrovních skrovné, ostatně žádné. Vločky zákrovu mírné
(jeho dolejšek šedý), po krajích lístků zákrovních roztroušené, na hcí
listů velmi roztroušené neb skrovné, vespod mírné až dosti bohaté,
lodyhy šedé. Květy žluté. Výběžky žádné.
Znojmo (Oboniy).

n. Skupina. Cailimi N. P. KvétensUí výše neb hlouběji viclličaaté
neb okollěnalí'. Lisly na líei iiaiiuioze chudě vločkaté. Lodyha nanuioze dosti
vysoká. Odění skrovné až liohah-. Výběžky šlihb' neb b'nk('.

1. Siiljsj). camim X. P. pěst. Lodyha 30—33 cm v., štíhlá,
přímá. Květe nství vidlic naté neb okoličnaté, velmi volné,
stejnovrcholové, bezvětví — V5"~V2 lodyhy, paprsky 2. řádu 1 — 5, velmi
oddálené neb stěsnané, řády 2, úbory 2-6. Listy úzce kopinaté,
špičaté, žlutavězelené. 1 list lodyžni ve výši Y5. Z á k r o v 9 — 9'5 mm
dl., kulatě vejčitý s dolejškem zaokrouhleným, lístky
jeho úzké, špičaté, tmavé, s krajem světlým. Listeny
šedé. Chlupy na zákrovu a stopkách úborů mírné,
trochu tmavé, tam 0'5 — 1 , zde 1 min, na lodyze mírně
hojné, světlé, 1 — 2'5 mm, obak listů roztroušené až
dosti bohaté, na líci skoro měkké, 1 — 1"5 ;«;;/ dl., vespod
měkké. Žlázy na zákrovu a lodyhách nahoře bohaté, dole až ku spodku
roztroušené, na hstu lodyžním velmi ojednělé. Vločky: zákrov a lo-
dyha našedivělé, kraj lístku zákrovních mírně vločkatý, stopky
úborů šedé, listy na líci bohatě až mírně vločkaté, ve-
spod našedivělé až šedé. Květy žluté, krajní vně
slabě načervenale pruhované neb nepruhované.
Výběžky silně prodloužené, štíhlé.

<() g e n u i n u m

1. pil o si as N. P. Uinelý niíšenec H. eyniigenini a II. bruennense, prelát.
iMendlein v Brně s následtijlcimi Ivary vypěstovaný.

2. calvius N. P. Listy podlouhlé až kopinaté. Chlupy zákrovu
skrovné, 0*5 mm, na lodyhách nahoře roztroušené, světlé 1 nwi, dole
mírné, 1 — 1-5 mm dl., na hstech měkké neb tuhounké. Květy krajní
nepruhované.

a) ob t usům N. P. Listy vnější podlouhlé, zaokrouhlené, vnitřní
podlouhle kopinaté, až príšpičaté. Lodyha 20 — 23 cm v. Úbory 3 — 12.
— Umělý míšenec, jako předešlý.

b) acutum. N. P. Listy kopinaté, príšpičaté. Lodyha 32 — 42 cm v.
Úbory 2 — 3. — Umělý míšenec jako předešlé.

/i) h i r t i c a n u m N. P. Zákrov válcovitě vejčitý, našedivělé
vločkatý. Chlupy na zákrovu a lodyhách žádné neb skrovné, 0*5 — 1 mm
dl, na líci listů skoro měkké.

mu

1. ep i losům N. P. Chlupy na zákrovu a lodyhách žádné, na-
nejvýš ku spodku lodyhy velmi roztroušené, až 1 mtn dl. — Umělý
raíšenec j. p.

2. s u b p i 1 o s u m N. P. Chlupy zákrovu skrovné, tmavé, 0*5 mm,
na lodyhách nahoře velmi skrovné, dole, zvláště ku spodku roztrou-
šené, světlé, 1 mm dl. — Umělý míšenec j. p.

;) p i 1 o s i c a n u m N. P. Zákrov ± kulatý, dosti bohatě vločkatý.
Chlupy na zákrovu namnoze žádné, na lodyhách roztroušené, až 4 mm
dl. na listech tuhounké.

riurlý iiilš(MU'c. Divoce v lose u l^odiiKilc poltlíž Znojma (Oboriiy).

(V) s e t O s i c a n u m N. P. Zákrov vejčitý, se spodkem zaokrou-
hleným (později skoro kulatý), skoro našedivěle vločkatý. Chlupy roz-
troušené neb mírné, na listech štětinaté. — Umělý míšenec.

'2. Subs}). uTacile Tauscli. in' sched. Lodyha 8—19 cm v..
velmi štíhlá, přímá. Květenství vysoce vidličnaté, akladium Y^ — V2
( — Yi) lodyhy, paprsky 2. řádu 1 — 2, velmi oddálené, řády 2 — 3, úbory
3—4. Listy elliptické až podlouhlé, přišpičatělé, zelené, list
lodyžní žádný — 1 velmi hluboce dole. Zákrov 8—9 mm dl., vejčitý
s dolejškem zaokrouhleným, lístky zákrovní trochu širo-
ko unké, velmi špičaté, tmavošedé, s krajem úzkým světlým.
Listeny šedé. Chlupy na zákrovu žádné neb ± skrovné, tmavé 0"5 mm
na lodyhách nahoře roztroušené, pak mírné, konečně ^ bohaté, světlé,
2 — 3 fnm, na líci listů ±: roztroušené, štětinaté, 2 -4 mm dl., vespod
mírně hojné, měkčí. Žlázy zákrovu velmi hojné neb bohaté, na ston-
cích nahoře dosti bohaté, dole velmi roztroušené. Vločky na zákrovu
a lodyze bohaté, po kraji lístků zákrovních skrovné, na líci listů
ž á d n é. j e n n a hlavním nervu velmi skrovné, rub listů
bohatě vločkatý až našedivělý (nejmladší šedý). Květy žluté. Výběžky
prodloužené, štíhlé.

«) g e n u i n u m

ZiiojiiKi (()l)oray).

3. Subsi>. catoscliistum N. P. Lodyha 25—27 cm v., skoro
tenká, přímá, velmi hluboce vidličnatá, bez větví zz Ys — Vi lodyhy, pa-
prsky 2. řádu žádné — 1, řády 2, úbory 1-2. L i s t y ± k o p i s ť o-
vité až kopinaté, tupé až špičaté, žlutozelené, list
lodyžní žádný — 1 v dolejší Ys- Zákrov 10-11 mm dl., válcovitě
vejčitý, s dolejškem zaokrouhleným; lístky zákrovní úzké,
špičaté, šedé, s krajem světlým. Listeny šedé. Chlupy zá-
krovu bohaté, trochu tmavé, velmi měkké, 2—2-5 mm,
na stoncích nahoře dosti bohaté, tmavé, dole brzy světlé, b o-
haté, velmi měkké, 3—5 mm, na líci listů mírné,
skoro měkké, 3—4 mm dl„ vespod dosti bohaté měkké. Žlázy
zákrovu skrovné až mírné, na stoncích nahoře mírné až skoro roz-

— 400 —

troušené, dole velmi skrovné. Vločky: zákrov a stonky našedivělé kraj
lístků zákrovních roztroušeně vločkatý, listy na líci jen v mládi na
spodu skrovně vločkáté, vespod našedivělé zelené (nejmladší našedi-
vělé), Květy dosti světle žluté, nepruhované. Výběžky velmi
prodloužené, skoro tenké.
Ziiojiiio (Oborny).

^, Siibsp. luelaiiopolium N. P. Lodyha 20—23 (pěst. až
36) cm v., velmi štíhlá, přímá, hluboce vidličnatá, akla-
dium = Y2— Vi lodyhy, paprsky 2. řádu 1 — 2, velmi oddálené, řády 2,
úbory 2 — 3. Listy vnější ± podlouhle kopinaté, přítupé, vnitřní kopi-
naté, špičaté, žlutozelené, list lodyžní žádný. Zákrov 10 — 11 m/» dl.,
A^álcovitě vejčitý, s dolejškem zaokrouhleným, lístky zákrov ní
širokounké, špičaté, načernale šedé, s krajem naze-
lenalým. Listeny tmavé. Chlupy načernale, jen hluboko dole svě-
tlejší, na zákrovu bohaté, 2 — 2-5 mm, na stoncích sotva mírně hojné,
3 — 5 mm, na hci listů roztroušené (pěst. mírné), tuhé, 4 — 5 mm
dlouhé, vespod dosti bohaté, měkčí. Žlázy zákrovu žádné
neb zcela oje dněl é, na stoncích nahoře skrovné, dole záhy
žádné. Vločky zákrovu bohaté, po kraji lístků zákrovních roztroušené, na
líci listů skrovné neb ojednělé, stonky šedé, rub listů bohatě
vločkatý až našedivělý. Květy sytěžluté, krajní
vně s červenými konci. Výběžky velmi prodloužené, tenké.

Ziiojiiio (Oboriiy).

5. Sul)sp. lag-arum N. P. Lodyha 22—40 on v., velmi
štíhlá, přímá, vidUčnatá, akladium ^ (V20— ) Vs—Vo ^o'^yhy» paprsky
2. řádu 1 — 3, velmi oddálené, řády 2, úbory 2 — 4. Listy nej-
vnější opakvejčité, zaokrouhlené, vnitřní podlou-
hle kopinaté až úzce kopinaté, prišpičatělé až špičaté,
± zelené, list lodyžní žádný až 1 hluboko dole. Zákrov 10 — 11 wm
á\ , vejčitý, s dolejškem zaokrouhleným ; lístky jeho širo-
kounké, špičaté, načernale, s krajem úzkým nazele-
nalým. Listeny šedé neb tmavé. Chlupy na zákrovu, na
lodyhách nahoře žádné, dole velmi roztroušené,
tmavé, konečně mírně hojné, světlé, 2—3 mm, na Kci listů roztroušené
až mírné, i; tuhé, 2-5 — 3-5 mm dl., vespod dosti bohaté, měkké. Žlázy
velmi dlouhé, na zákrovu velmi bohaté, na stoncích
nahoře dosti hojné, dole roztroušené, na listu lodyžním ojednělé.
Vločky zákrovu bohaté, po kraji lístků zákrovních mírné ; lodyhy na-
hoře našedivělé neb šedé, dole bohatě vločkaté neb našedivělé. Květy
žluté, vně nepruhované. Výběžky velmi prodloužené, tenké
neb štíhlé.

Znojmo (Oborny) oclĎní proniénlivé.

— 401 —

6. Subs]). areiiiťola X. V. Lodyha 13 30 cm v., tenká,

pí-imá, vidličnatá, bezvětví C/i.,-) Vr. - 'A (— Vi) lodyhy; paprsky
2. řádu 1—2, řády 2, úbory 2—3. Listy ± podlouhlé až kopinaté,
tupé až přišpičatělé (a špičaté), nažloutle zelené, list lodyžní žádný.
Zákrov 8—9 mm dl., vejčitý, s dolejškem zaokrouhleným, později ku-
latý; lístky zákrovni ± úzké, špičaté, tmavošedé až náčer-
ná 1 é, s krajem ± svěllým. Listeny šedé neb tmavé. Chlupy světlé,
na zákrovu a hoření části lodyh mírné, 1 mm, dole až dosti bohaté,
1 — 2"5 „im, na líci listfi roztroušené neb mírné, i tuhé
neb skoro štětin ovité. 2—5 mm dl., vespod měkké. Žlázy zá-
krovu bohaté, na lodyhách nahoře mírné, dole velmi roztroušené
Vločky zákrovu bohaté, po kraji lístků zákrovních roztroušené, lodyhy
nahoře šedé, dole našedivělé neb bohatě vločkaté, listy n a li c i
skoro nahé neb velmi roztroušeně vločkaté, vespod
mírně vločkaté až našedivělé. Květy sytě žluté, krajní vně nepruhované.
Výběžky ± (často velmi) prodloužené až tenké.
Znojmo (Oborny).

7. Subs]). leptol>ium X. P. Lodyha 14—32 au v., velmi
štíhlá neb tenká, přímá, hluboce vidhčnatá, akladium = (i/g — )
S— 'Vif. lodyhy; paprsky 2. řádu 1 (—2), řády 2 (—3), úbory 2—3
Listy vnější elliptické neb podlouhlé, vnitřní kopinaté, tupé až špičaté,
nažloutle zelené, list lodyžní žádný — 1 velmi hluboko dole. Zákrov
7 — 8 mm dl., vejčitý s dolejškem zaokrouhleným, později ^li kulatý;
lístky zákrovni trochu širokounké, špičaté, tmavé,
s krajem úzkým. Listeny tmavé. Chlupy na zákrovu žádné,
na lodyhách nahoře žádné neb ojednělé, dole roz-
troušené, konečně dosti bohaté, světlé, 1 — 2 mm, na
líci listů mírné, i: tuhounké, 2 — 3 mm dl., vespod bohaté,
měkké. Žlázy zákrovu velmi bohaté, na lodyhách nahoře mírné, dole
velmi roztroušené. Vločky na zákrovu a dolejší části lodyhy bohaté,
pokraji hstků zákrovních skrovné, na líci listů velmi skrovné,
stopky úborů šedé, rub hstů ±: našedivělý. Květy žluté, krajní vně
silně červeně pruhované. Výběžky prodloužené, štíhlé až tenké.

Znojmo (í)boiny).

8. Siil)sp. almonieum N. P. Lodyha 15 — 20 an v., velmi
stihlá neb tenká, přímá, vidhčnatá, bezvětví = V4 — V3 (~Vi) lodyhy,
paprsky 2. řádu 1—2, řády 2 (—3), úbory (1—) 2—3. Listy kopinaté,
špičaté, ± žlutozelené, list lodyžní žádný (—li v dolejší 1/3. Zákrov
8—9 mm dl, vejčitý, na dolejšku zaokrouhlený, pak ± kulatý; lístky
zákrovni úzké, špičaté, nace malé, s krajem ± světlým.
Listeny šedé neb tmavé. Chlupy na zákrovu mírné, tmavé,
1—2 mm, na lodyhách dosti bohaté, tmavé neb načer-
nalé, dole světlé, 2—3 mm, obak listů ± bohaté, na líci

26

— 402 —

tuhounké, 2-5 — 3 mm dl., vespod měkké. Žlázy na zákrovu a stoncích
nahoře mírné, dole roztroušené. Vločky zákrovu dosti bohaté, stonky
nahoře šedé, dole bohatě vločkaté až našedivělé, listy na líci velmi
skroyně až mírně vločkaté, vespod našedivělé zelené až
našedivělé. Květy žluté, krajní vně nepruhované neb na špici
červené. Výběžky žádné neb prodloužené, velmi štíhlé.

Znojmo (Oborny).

9. Subsp. eymosella íí. P. Lodyha 13—22 cm v., štíhlá, přímá,
yidličnatá, akladium =^ (^/lo— ) ^'5— Vs (— Vi) lodyhy; paprsky 2. řádu
(žádné—) 1 — 2, řády 2 (—3), úbory 1 — 4. Listy vnější ^ po-
dlouhlé, vnitřní kopinaté, tupé až špičaté, (trochu nasi-
věle-) žlutozelené, hst lodyžní žádný — 1 malý hluboko dole.
Zákrov 8—9 mm dl., válcovitě vejčitý. s dolejškem zaokrouhleným ;
lístky jeho širokounké, špičaté, šedé až načernalé. s krajem
±: světlým. Listeny šedé neb tmavé. Chlupy zákrovu velmi
hojné, světlé až černé, 2—3 ?mn, na stoncích dosti bohaté,
nahoře světlé až tmavé, dole světlé, 2— 4 ^w,, na líci listů
± bohaté, tuhounké neb tuhé, 4—5 mm dl., vespod měkké.
Žlázy zákrovu roztroušené, na koncích ^t bohaté, na ston-
cích nahoře roztroušené, dole záhy žádné. Vločky zákrova bohaté, po
kraji lístků zákrovních mírné, na líci listů velmi skrovné až mírné (na
středním nervu často bohaté), rub listů našedivělé zelený až našedi-
vělý, stonky nahoře bělavé, dole bohatě vločkaté až šedé. Květy sytě
žluté, krajní vně trochu načervenalé. Výběžky prodloužené, tenké.

(i) gen u i nu m.

1. angustius N. P.

a) s u b e X s t r i a t u m N. P.

Ziiojiiio a Kopanina u VolU. Masovic (Oborny).

h) s tria tu m N. P. Květy žluté, krajní vně načervenalé pru-
hované. Lístky zákrovní úzké, vnitřní širokounké. Chlupy na zákrovu
bohaté, světlé, 1 mm, na líci listů velmi roztroušené až mírně hojné,
skoro měkké, 1-5- 2-5 m>n dl.

Znojmo (Ubornyj.

'\ 1 a t i u s N. P. Listy vnější opakvejčitě podlouhlé, zaokrou-
hlené, "nitřní zt podlouhlé, přišpičatělé, jen nejvnitrnější kopinaté^
špičaté lažloutle zelené. Chlupy zákrovu mírné, světlé, 1 mm, na ston-
cích na ře roztroušené, tmavé, dole až dosti bohaté, světlejší, 2 až
3 mm dl. věty žluté, vně nepruhované.

Znojmo (Oborny).

/S) r a t i s b O n e n s e N. P. Květenství vidličnaté, akladium ^
Ve až skoro Vi lodyhy. Zákrov 7-5- 8-5 mm dl. Výběžky velmi pro-
dloužené, tenké.

Znojmo (Obornyj.

403

"/) p s e u d a 1 m O n i c u m N. P. Květenství vidličnaté. Zákrov
7'5---12 mnt dl. Výběžky ± prodloužené, trochu tlusťounké až tenké.
Zákrov lysý neb bohatě chlupatý. Stonky krátce neb dlouze chlupaté,
květy krajní proužkované neb neproužkované.

Znojmo (Oboniy).

10. Subsp. eliíiradaceiim X. P. Lodyha 20 — 34 cm v.,
štíhlá, vidhčnatá, akladium = Yk, — Yj lodyhy, paprsky 2. řádu 1 — 2,
řády 2—3, úbory 2 — 4. Listy podlouhle kopinaté až kopinaté, tupé
až špičaté, nažloutle zelené, list lodyžní 1 v dolejší Ys-
Zákrov 8 — 10 mm dl., ± kulatý, později na dolejšku trochu uťatý,
lístky zákrovní trochu širokounké, špičaté, tmavošedé až načer-
nalé, s krajem Jt: světlým. Listeny šedé neb tmavé. Chlupy
tmavé, na zák rovu mírné neb dosti bohaté, 1 — 2 mm
dl., na lodyhách nahoře dosti hojné (těsně pod úbory bo-
haté), dole mírné, světlejší, 2 — 5 mm, na líci listů i
roztroušené, tuhounké až skoro štětin o vité. 2 až
4; mm dl., vespod mírné, měkké. Žlázy zák rovu bohaté, na
lodyhách nahoře sotva mírné, dole záhy žádné. Vločky
zákrovu bohaté, po krajích lístků zákrovních roztroušené, na hci hstů
velmi skrovné, rub hstů našedivěle zelený (nejmladší našedivělé), lo-
dyhy nahoře šedé, dole našedivělé až bohatě vločkaté. Květy sytě
žluté, krajní vně ± na konci načervenalé neb nepruho-
vané. Výběžky velmi prodloužené, velmi štíhlé.

Včtrnik u Dražovle. — llluhoké cesty u Znojma, u Xašetic (Oborny).

11. Sul)sp. lepteilema N. P. Lodyha 15—28 cm v., štíhlá,
vidličnatá, akladium "^ ' lo — Vi lodyhy, paprsky 2. řádu 1—2, řády 2,
úbory 2 — 3. Listy podlouhle kopinaté až kopinaté, přišpičatělé až špi-
čaté, nažloutle zelené, list lodyžní žádný —1 hluboko dole na lodyze.
Zákrov 10—11 mm dl, ± vejčitý, na dolejšku zaokrouhlený; lístky
jeho velmi úzké, velmi špičaté, načernale šedé, s krajem světlým. Li-
steny šedé. Chlupy na zákrovu bohaté, dosti tmavé, 2—3 mm dl , na
stoncích nahoře mírné, tmavé, d o 1 e r o z t r o u š e n é, světlejší
3—4 m?u, na líci listů dosti bohaté, tuhounké, 2—3 mm
dl., vespod bohaté, měkké. Žlázy na konci lístků zákrov-
ních mírné, ostatně na zákrovu skrovné neb skoro
žádné, stonky beze žláz. Vločky: zákrov šedý, kraje hstkůjeho
bohatě vločkaté, stonky nahoře běloplsťnaté, dole našedivělé, listy na
líci velmi roztroušeně, na středním nervu mírně vločkaté, vespod
našedivěle zelené neb šedozelené. Květy sytě žluté, j e n
zoubky květů krajních vně načervenalé. Výběžky velmi
prodloužené, štíhlé.

Znojmo (Oborny).

26*

— 404 -

13. Sulísp. pleiaiithiím N. P. Lodyha as 50 cm v., 1 1 u-

sfounká, vysoce vidlic natá. akladium as Y^o lodyhy,
vedlejší lodyhy a výběžky vyvinuté; paprsků 2, řádu 7, ± oddálených,
řády 2, úborů as 8. Listy i: kopinaté. tupé až špičaté nažloutle ze-
lené, listy lodyžni 2 v dolejší ^4. Zákrov 7'5— 9 mm dl.,
válcovité ve j čitý, na dolejšku povytažený, lístky
jeho velmi úzké, velmi špičaté, tmavošedé, s krajem
skoro žádným. Listeny šedé. Chlupy na zákrovu (světlé, 1 mm)
a stopkách úboru (tmavé) velmi hojné, na stoncích (tmavé) dole
v počtu trochu menším, pak opět velmi bohaté, 2—3 ( — 4) nnn, na
líci listů mírné, trochu tuhounké, 2 — 2"5 mm dl., vespod dosti bohaté,
měkké. Žlázy zákrovu žádné, na stoncích nahoře
sotva mírné, velmi malé, dole brzy se ztrácející.
Vločky zákrovu bohaté, po kraji lístků zákrovních roztroušené, na líci
listů velmi skrovné, rub listů bohatě vločkatý až našedivěle zelený,
stonky nahoře šedé, dole bohatě vločkaté. Květy syté žluté, nepruho-
vané. Výběžky velmi prodloužené, velmi štíhlé.
Znojmo (Oborny).

13. Siiljsp. praelongum IS. P. Lodyha 30 — 40 cm v.,
štíhlá, velmi slabounká, vidličnatá , akladium = Vr." V2
lodyhy, paprsky 2. řádu 2, velmi oddálené, řády 2 — 3, úbory 3 — 4.
Listy kopinaté, přišpičatělé, až špičaté, (trochu nasivělé — ) světloze-
lené, list lodyžni 1 v dolejší ^/.,. Zákrov 8-5 mm dl, kulatě vej-
čitý, s dolejškem zaokrouhleným, lístky jeho trochu
širokounké, špičaté, načernale šedé, s krajem skoro
žádným. Listeny šedé. Chlupy zákrovu bohaté, trochu
tmavé, 2 mm. na stoncích dosti hojné, světlé, 2 — 3 mm,
zcela dole bohaté, na líci listů velmi roztroušené,
měkké, 1 — 2 mw d 1., vespod dosti bohaté. Žlázy zákrovu dosti
hojné, na stoncích nahoře sotva mírné, dole velmi roztroušené. Vločky
zákrovu bohaté, po kraji Hstků zákrovních mírné, stonky nahoře šedé.
dole našedivěle, listy na líci velmi chudě vločkaté,
vespod našedivěle zelené. Květy žluté, nepruhované. Vý-
běžky prodloužené, štíhlé.

Znojmo (Oborny). Ve vinohradech na Kosíri u Prostějova blíže H. cymo-
sum (Spilzner).

14. Siilísp. melaiioxaiitlium N. P. Lodyha 18—30 cm v.

přímá , tenká , hluboce vidličnatá, akladium = ^2 — ^/0 lo-
dyhy, paprsek 2. řádu 1, řády a úbory 2. Listy kopinaté, přišpičatělé
až špičaté, žlutozelené, Ust lodyžni 1 hluboce dole. Zákrov 9 — 10 mm
dl., kulatý; lístky jeho širokounké, špičaté, načer-
nale, skoro bez kraje. Listeny tmavé. Chlupy zákrovu
žádné, na stoncích nahoře žádné, dole ojednělé

405

konečně roztroušené, t r o c h u t m a v é, 1 — 2*5 mm d 1., na
líci listů mírně hojné, tuhounké 1*5 — 2 mm, vespod dosti
bohaté, měkké. Žlázy zákrovu velmi bohaté, na ston-
cích nahoře sotva mírné, dole roztroušené. Vločky zákrovu bohaté, po
kraji lístků zákrovních roztroušené, stonky nahoře našedivělé, dole
dosti bohatě vločkaté, listy na líci velmi skrovně vločkaté, vespod bo-
hatě vločkaté až našedivělé zelené. Květy sytě žluté, nepru-
hované. Výběžky velmi prodloužené, štíhlé.

Znojmo (Oborny).

m. Skupina PastuiU N. P. Kvélenslví vysoce vidličnalé neb volné
latnaté. Lisly nahoře bohatě vločkaté. Lodyha nízká. Odění skrovné. Výběžky
tlustounké.

1. Subsp. pastum N. P. Lodyha 11 — 13 cm v. tlusťounká,
přímá. Květenství volně latnaté, akladium 2 mm dl, paprsky 2. řádu
3 — 4, hoření sbhžené, nejdolejší oddálené, řády 2, úbory 4—5. Listy
± eUipticky kopinaté, špičaté, zelené, Hst lodyžní 1 zcela dole. Zákrov
7—8 mtn dl, kulatý, lístky jeho úzké, špičaté, tmavošedé, s krajem
úzkým, světlým. Listeny šedé. Chlupy tmavé, na zákrovu skrovné,
0*5 mm dl, na stoncích nahoře roztroušené, dole skoro se ztrácející,
světlejší, 1 mm, obak listů dosti bohaté, na líci stětinovité, 2-5 — 3 mm
dl., vespod měkké. Žlázy zákrovu bohaté, na stoncích nahoře roztrou-
šené, dole velmi brzy se ztrácející. Vločky zákrovu mírné až bohaté,
po krajích lístků zákrovních skrovné, stopky úborů bělavé, lodyha
šedá. Msty obak mírně vločkaté, vespod našedivělé zelené až našedi-
vělé. Květy žluté, krajní vně i načervenale pruhované. Výběžky krátké,
tlusťounké.

Znojmo (Oborny).

619. + (j16. H. seiadophoniiu N. P. (J. štítonosný.) Lodyha
přímá, štíhlá, trochu tuhá až dosti slabounká, namnoze nezřetelně
jemně proužkovaná. Květenství okoličnaté neb latnaté, sklubené neb
trochu volné, namnoze oddělené a stej no vrcholové, (3 — ) 6 — 12 ( — 30)
úborné; bezvětví 2 — 10 mm dl., paprsky 2. řádu 2 — 5, stěsnané, řády
2 — 3 ( — 4). Listy v rozetce (2—) 4 — 6, vnější namnoze ±: kopisťovité,
zaokrouhleně tupé, vnitřní kopinaté neb podlouhlé, až špičaté, ± na-
sivělé, namnoze trochu tuhé, nejdelší namnoze též nejširší, lodyžní listy
1 — 3. Zákrov (5 — ) 6— 8*5 mm dl., i vejčitě válcovitý, s dolejškem
zaokrouhleným neb uťatým, lístky zákrovní úzké až širokounké, tupé
až špičaté, ± černé, s krajem rozličným. Listeny it tmavé. Chlupy
dosti bohaté až skrovné, namnoze světlé, trochu krátké. Žlázy dosti
bohaté, nezřídka až na listy lodyžní přecházející. Vločky málo vyvinuté,
listy na líci často trochu vločkaté, vespod roztroušeně až mírně vločkaté.
Oddenek kolmý neb šikmý, zřídka rovnovážný, krátký, tlustý neb

406

tlusťounký. Obnovuje se přisedlými rozetkami, řidčeji krátkými, ten-
kými ± podzemními výběžky, s malými, bledými listy.

V. 0-20— 0-50 w. Květy žluté neb sytě žluté, vně nepruhované;
čnělky stejnobarevné. H. cymosum -f auricula.

A- Konec kvělna, \ liorárli i koaoc června. Mezi rodiči.

1. Sul)si>. digeiies. X. P. Lodyha as 32 cm v. ipěst. vyšši),
štíhlá, přímá. Květenství nahoře okoličnaté, volné,
stejno- neb namnoze trochu přesvrcholové, akla-
dium b — 10 mm dl, řády 3—4, paprsků 2. řádu 5—8, úborů 10—20.
Listy -j- kopisťovité až kopinaté, zaokrouhlené až
přišpičatělé, ± sivé, hsty lodyžni 1—2 v dolejší Y3. Zákrov
5"5 — 7 mm d\, vejčitý se zaokrouhleným dolejškem; lístky jeho
úzké, skoro špičaté, černé, skoro bez kraje. Listeny
načernalé. Chlupy černé, na zákrovu a stopkách úboru nahoře mírné,
tam 1—2 mm, zde dole se ztrácející, na lodyze nahoře žádné, dole roz-
troušené, konečně mírně hojné, světlé, 2—3 mm. na líci listů
jen po kraji velmi skrovné, tuhounké, 2 — 3 mm dl.,
vespod žádné, jen na středním nervu mírně hojné. Žlázy zákrovu
dosti bohaté, na stopkách úboru bohaté, na lodyze nahoře mírné, dole
roztroušené, na konci listů lodyžních skrovné. Vločky zákrovu sotva
mírné, na lodyze mírné, na lící listů velmi skrovné, jen
na hlavním nervu roztroušené, vespod skrovné
neb roztroušené, na hlavním nervu mírné, stopky
úborů šedé. Květy zlatožluté. Obnovuje se přisedlými rozetkami.

Tvar se zákroveni bohalř chlupalýni u Znojma (Oborny).

619 — 618. H. ffloiiieratuiii Fries Syml). str. 3S. (J. sklubený.)
Lodyha ±: přímá, tlustá až štíhlá, namnoze stlačitelná, zřídka tu-
hounká, jemně pruhovaná. Květenství zcela neb jen nahoře okoličnaté,
sklubené neb později volné, i oddělené, namnoze více až mnoho-
úborné, stejno- neb řidčeji přesvrcholové, bezvětví 2 — 10 (velmi zřídka
až 40) vmí dl., paprsky 2. řádu (2—) 4 — 8 ( — 10); hoření neb všecky
stěsnané, řády 2 — 5. Listy v rozetce 3 — 8, vnější zt kopisťovité, za-
okrouhleně tupé, ostatní podlouhlé neb kopinaté až úzce kopinaté,
tupé až špičaté, žluto- neb světlozelené neb nezřídka 4z nasivělé,
měkké, nejdelší vždy někoHli členů nad nejširším vetknutý, listů lo-
dyžních 1 — 5, pozvolna v listeny přecházejících. Zákrov 6*5 — 8 (— 9*5) tnm
dl, zfc válcovitý, později často na dolejšku uťatý, lístky zákrovní úzké
neb širokounké, špičaté až tupounké, tmavé až černé, s krajem svě-
tlým. Listeny šedé neb tmavé, někdy s krajem světlým. Chlupy na zá-
krovu a lodyze žádné neb skrovné, velmi krátké, na listech trochu
bohatší, všude až 1 mm, řidčeji (nanejvýš) až 2-.5 mm dl. Žlázy mírné
neb dz bohaté, někdy též na hořejších listech lodyžních. Vločky zá-

- 407 -

krovu dosti bohaté až skrovné, stopky úborů plsťnaté, lodyha ± bo-
haté vločkatá, hsty na hci neb obak roztroušeně vločkaté, neb vespod
trochu bohatěji vločkaté. Oddenek šikmý neb rovnovážný, krátký,
tlustý neb tlusťounký. Obnovuje se přisedlými rozetkami neb db pro-
dlouženými, tenkými, pod- neb nadzemními výběžky, s nečetnými velmi
malými listy.

V. 0'30 — 0'75 m. Květy žluté neb tmavě žluté; čnělky stejnoba-
revné, zřidka trochu tmavší. H. cymosum-pratense, H. pratense ^. lan-
ceolatum Tausch., H. pratense i'.? obovatum Tausch.. Pilosella cy-
mosa Sz. Sz., ?H. cymosum. Fl. dan., H. dubium Fi. dan.

2j. Konec června, červenec. Mezi rodiči.

1. Sul)sp. proloiigatmn. N. P. Lodyha as 64 cm v., tlu-
sťounká. přímá. Květenství okoličnaté, dole latnaté, trochu volné, stejno-
vrcholové. akladium 'Ž — 3 mm dl, paprsků 2. řádu as 6, řády 4—5,
úborů as 30. Listy trochu kopisťovitě úzce kopinaté,
tupé až špičaté, žlutozelené, listy lodyžní 3 v dolejší polovici.
Zákrov 6*5 — 7 (?) mm dl., válcovitý s dolejškem zaokrouhleným; lístky
jeho úzké, špičaté, černé, s krajem ú z k ý m s v ětlým.
Listeny tmavošedé. Chlupy černé, na zákrovu dosti bo-
haté, 1'5 mm. na stopkách úborů mírné, na lodyze
roztroušené, dole světlé 1 — 2 m/w, obak listů mírné,
na líci tuhé 2 mm d 1., vespod měkké. Žlázy na zákrovu a stop-
kách úboru roztroušené, na lodyze až ku prostředku ojednělé, na
listech lodyžních žádné. Vločky zákrovu mírné, po kraji lístků zá-
krovních skrovné, na lodyze nahoře mírné, dole roztroušené, na hci
listů skrovné, vespod roztroušené, na hlavním nervu mírné, stopky
úborů b ě 1 o p 1 s ť n a té. Květy žluté. Výběžky žádné.

Slezsko : Těšín (N. P.) Uprostřed mezi H. pralense a cyinosLun. U Vse-
tína (Bubela, dle Oborného v roč. zpráv. ném. bot. společ., bez udání subsp.).
Ostatní v Ob. Fl. pod H. cymosum L. b. pubes(;ens W. Gr. nelze sem vřaditi,
poněvadž nesrovnávají se s H. giomeratum Fries.

6. SectiO. Eellilliua X. P. Květenství více- až nmohoúborné, oko-
ličnaté neb latnaté. Výběžky žádné. Bylina štětinatá, silně vločkatá. Lodyha
pevná, tuhá, nanmoze zprohýbaná. Zákrov prostřední, bohatými hvězdovitými
chlupy světlý. Listy kopinaté neb podlouhlé, ± tuhé, šedozelené, listu lodyžních
vice, namnoze bezžlázných. Květy sytě žluté, nepruhované.

630. H. echioides Liimii. (J. haděncovitý.) Lodyha přímá neb
trochu vystoupavá, i zprohýbaná, štíhlá až tlustá, tuhá, pevná, dosti
nezřetelně jemně pruhovaná. Květenství namnoze okoličnaté, řidčeji
± latnaté, dosti oddělené, 10—50 úborně, stejno- neb presvrcholové,
bezvětví (2—) 5—20 (—50) mm dl., paprsky 2. řádu (.5—) 4—7 (—12),
hoření stěsnané, nejdolejší ± oddálené, řády 3—7. Listy v rozetce
žádné neb 1—2 (zřídka více, pak listy lodyžní, méně hojné), ± kopi-

— 408 —

naté, neb úzce kopinaté, tupé až přišpičatělé, namnoze trochu nasivělé, ště-
tinkami a vločkami d^ zelenošedé, tuhé. pevné, nejdelší list lodyžní 1—3
členy nad nejširším vetknutý, řidčeji zároveň nejširší, listů lodyžních (3—)
5 — 20, k hořejšku znenáhla menších a užších, mimo to pod a v okolíku
více zelených 0-5 — 1-5 ,nm dl. čárkovitých listenů, nejdelší člen namnoze
1. — 3. pod okolikem, vždy nad prostředkem lodyhy. Zákrov 6 — 9 mm
dl., vejčitý neb ± válcovitý s dolejškem zaokrouhleným, lístky jeho
úzké, špičaté, šedé neb bělavé, bez kraje neb s krajem úzkým světlým.
Listeny dolení na líci namnoze rt nazelenalé, čárkovité neb šidlovité,
hoření db šedé, všecky štětinaté. Chlupy zákrovu světlé, krátké neb
trochu prodloužené, měkké, na stopkách úborů často skrovné, též na
lodyze nahoře, pod prostředkem hojnější, štětinaté, přímo přilehlé, tlu-
sťounké, obak listů bohaté, na líci tlustě štětinkaté, přilehlé, ± dlouhé.
Žlázy veskrze žádné, velmi zřídka zákrov trochu žláznatý. Vločky-
zákrov a stopky úboru šedé neb bělavé, lodyha bohatě vločkatá, listy
na líci mírně neb skrovně vločkaté, vespod až bohatě vločkaté. Zuby
lůžka hustě chlupaté, chlupy brzy prchající. Oddenek kolmý neb
šikmý, krátký, tlustý. Obnovuje se přisedlými rozetkami neb zavřenýma
pupeny.

V. 025 — 0'90 m. Květy namnoze sytě žluté, čnělka stejnobarevná,
H. echioides a canescens et /?. ascendens Monn. essai., H. echioides
/?. verum Koch., H. echioides setosum Čelak., H. echioides Neil. Nachtr.
Piloselia echioides Sz. Sz.

2|. Prostřed června, červenec. Výshniné, travnaté slráne, skály a křo-
vištč. Rozlroiišen ve slřcdnini a jižním úzenii, jinde ntTOsle. U nás v sku-
pinách.

I. Skupina. Echioides. N. P. KvtMenství malý neli mírně veliký,
stažený neb ziz volný okolík, + oddélený, -+i slejnovreholový. Bylina dosti
vysoká, silná neb štíhlá. Chlupy bohaté, přítiskle štětinaté.

1. Siil)sp. eellioides Lumii. Lodyha 30 — 70 au v., štíhlá neb
tlustou nká, přímá. Květenství okoličnaté, nahloučené, pak ± volné
-+- stejnovrcholové; bezvětví 10—20 mm dl., paprsky 2. řádu 4 — 7,
štíhlé, řády 4 — 5, úborů 10 — 30. Listy ne j vnější, jsou-li
vyvinuté, až podlouhlé, jinak úzce až čárkovité
kopinaté, tupé až přišpičatělé, našedivěle zelené
listů lodyžíjich 5 — 13, nejdelší člen 1. — 2. pod okohkem. Zákrov
8 — 9 mm dl., vejčitý s dolejškem zaokrouhleným, lístky jeho úzké, špi-
čaté, bělavé šedé, uprostřed tmavěji šedé. Listeny šedé neb nazelenalé.
Chlupy světlé, na zákrovu bohaté, 1 — i'o mm, na stopkách
úborů skrovné neb nahoře až mírně hojné, na lo-
dyze nahoře skrovné, dole v počtu větší m, konečně
bohaté, přímé, štětinkaté, 2 — 3 mm, obak listů velmi bohaté, na líci
štětinkaté, dr tlusté, 2 — 3 mm dl.. vespod tuhé. Žlázy žádné.

409

Vločky na líci listů skoro žádné až mirné, vespod roztroušené až dosti
bohaté, na hlavním nervu mírné až bohaté, zákrov bělavý, stopky
úborů bílé, lodyha bohatě vločkatá neb našedivělá. Květy tniavo-
žluté.

a) g e n u i n u m.

1. a d p r e s s i p i 1 u m N. P.

a) h i r s u t i c e p s N. P. Tvar nahoře popsaný.
Znojmo (Oborny).

b) hirticeps N. P. Jako a), leč chlupy zákrovu jen mírné
neb skrovné, až I mm dl.

Znojmo (Obornyj.

c) m i n o r i c e p s N. P. = H. echioides /?. calcareum Bluíf. et
Fing. Zákrov 6*5 — 7 mm dl., listy obak s bohatými, na líci tuhými,
tenkými 1 — 2 mm dl. chlupy a zde ještě s velmi skrovnými, vespod
-t- bohatými vločkami.

Znojmo (Oborny).

d) a n o c h a e t i u m N. P. Chlupy na lodyze všude bohaté,
dole v počtu větším, štětinaté, 3 — 4 mm dl.

Znojmo ((Jborny).

Oslalní slanoviska H. echioides Lumn. bez udání tvaru : hojný ve Zno-
jem.skn : koleui Náměšlé a na hadci u Mohehia (Roemer), v údolí Dyje od Har-
deku dohi často vehui hojný, jako kolem Nov. hrádku, Devíti mlýnů, u Trou-
znického mlýna a odtud na obou stranách údolí až ku Znojmu obecný, u Louky,
Milfrouna, Bohumilic, na Kaiuenném kopci u Tasovic, mezi Tasovicemi a Naše-
ticemi, na Pele- a (ial^enberku u Nesechleba a Bohnmělic, na návrších kolem
Kounic, Satova a Havraníků, v údolí Leskavy a Hradnice u Znojma a na
sousedních návršii-h hojný (Oborny), na Polavských a Mikulovských kopcích
(Uechtritz). V ostatní části: mezi ňardicemi a Hodonínem (Makowsky), dle
Schlogla též na prosekách lesních u Velehradu.

2. pate n tip il um N. P. Zákrov 7 mm dl., trochu široce
vejčitý. Chlupy zákrovu 1 mm dl., na lodyze všude odstálé tuhé.

Znojmo (Oborny).

/9) albocinereum R up r. =: H. e ch. *albocinereum Fries.
Epic. a (!íelak. Prodr. str, 199 =:H. tortuosum Froel. Listy šedozelené,
lodyžních 5 — 16. Zákrov 5 — 7 mm dl., hstky jeho bělavé, s krajem
bílým a chlupy 0'5 tnm. dl.

1. minoriceps N. P. Tvar zde popsaný.
Znojmo (Obornyj, -Polavské kopce.

2. m a j o r i c e p s N. P. Zákrov 8 — 9 mm, bezvětví 8—10 mm dl.
Znojmo (Oborny), Polavské kopce.

H. albocinereum Rnpr. roste ještě : v údolí Dyje, Hradnice a Leskavy
u Znojma, na Kamenném kopci u Tasovic, Kuketaj u Bohumetic, návrší kolem
Šatová a Havraníků (Oborny).

— 410 —

Tvary střední a míšenci.

630 > 613. H. setig-erum Tausch (J. štětinatý). Lodyha přímá
neb trochu vystoupavá, namnoze trochu zprohýbaná, tlustá až štíhlá,
tuhá, pruhovaná. Květenství velmi volně latnaté, zt nadvrcholové, ne-
obmezené, víceúborné, bezvětví 6 — 50 ( — 150) mm dl . paprsky 2. řádu
3 — 5 ( — 8), všecky neb aspoň dolejší oddálené, na konci větvité, šikmo
odstálé, řády 3 — 6. Listů v rozetce (žádné — ) několik až 6, kopinatých
až čárkovitých, zb špičatých, zřídka až tupých, trochu nasivělých neb
skoro šedozelených, tuhounkých, trochu pevných, nejdelší spolu nej-
širší, leč někohk skoro stejně dlouhých, listy lodyžní (2) 4 — 9, nahoře
dosti rychle ubývavě menší a užší. Zákrov 7 — 10 um, dl., dz válcovitý
neb vejčitý s zaokrouhleným dolejškem, lístky zákrovní velmi úzké až
širokounké, špičaté, šedé až bílé, s krajem často nazelenalým. Listeny
šedé, dolení (často trochu lupenovité a zelené) 1 — 1"5 au dl.. hoření
kratší. Chlupy světlé, odstálé, všude bohaté a dlouhé, neb na dolejší
části skrovnější, na Hstech štětinaté. Žlázy žádné neb na zákrovu a
stopkách úborových aneb jen na zákrovu trochu vyvinuté, řidčeji po
lodyze dolů sestupující, na listech lodyžních nikdy nijaké. Vločky:
zákrov a stopky úboru šedě neb běloplsťnaté, lodyha méně vločkatá,
listy na líci nahé neb trochu vločkaté. vespod bohatě vločkaté neb
našedivělé. Oddenek kolmý neb šikmý, krátký, tlustý. Obnovuje se
přisedlými výběžky (velmi zřídka výběžky krátkými, tlustými, pla-
zi vými).

V. 0'30 — 0-75 1)1. Květy světleji neb temněji žluté, nikdy sytě neb
tmavožluté. nepruhované; čnělka stejnobarevná, H. echioides >> pilo-
sella, H. echioides Schloss et Vukot., H. echioides 7. setosum Monn.
essai, H. ech. «. setigerum Koch. H. Rothianum Griseb.

2j. Konoc č(!rvna, červenec. Pisčilá místa, travnaté vršky, křoviště, lilu-
bok«' cesty, porůzný obyčejně po.spolitý v střední a jižní Moravě. U nás
skupiny :

L Skupina. Setig-erum N. P. Zákrov 7 — 10 mm <11., rt válcovitý
neb vejčitý, lislky jelio velmi úzké až širokounké', .špičatí'. Chlupy na lodyze
světlé, bohaté neb dosti hojné, namnoze méně než 6 mm dl. Žlázy na zákrovu
a stopkách iiboru skrovné nel» žádní'-.

1. Sulbsi). setigerum Tauseli. Lodyha 40 — 60 (pěst. až přes
100) cm v., tlusťounká až tlustá, přímá neb trochu vystoupavá.
Květenství volně latnaté, velmi volné, neobmezené, zprvu stejno-,
potom ±: přesvrcholové, a k 1 a d i u m 20 — 50 (pěst. — 130) mm d 1.,
paprsky 2. rádu 4 — 6, oddálené, štíhlé, řády 4 — 5, úborů 20 — 40. Listy
kopinaté až úzce kopinaté, špičaté, trochu nasivěle světlozelené, Hsty
lodyžní 4 — 5 až do výše y„ nejdelší člen v hoření polovici lodyhy.
Zákrov 8—10 mm dl., ± válcovitě vejčitý s zaokrouhleným, později ±
uťatým dolejškem, lístky zákrovní trochu širokounké,

— 411 —

špičaté, šedé, s krajem silně nazelenalým. Listeny
světlošedé. Chlupy zákrovu ± bohaté neb velmi hojné, bílé (pěst.
trochu tmavé) 2—3 mm dl., též na stoncích, bílé, tuhé, trochu zprohý-
bané, odstálé, 4—6 (—9) mm dl., obak listů roztroušené
neb rt mírné hojné, na líci tuhé neb štětinaté 4 — 8 mm dl.,
vespod měkčí. Žlázy zákrovu mírné až skoro žádné,
na stopkách úborů roztroušené až žádné, na lodyze
nahoře velmi brzy ojednělé a se ztrácející. Vločky: zákrov šedý, též
kraje lístků jeho neb jen mírně vločkaté, stonky nahoře bílé, dole
šedé až bohatě vločkaté, listy na líci nahé, vespod mírně až
bohatě vločkaté a našedivěle zelené. Květy žluté.
(c) g e n u i n u m.

1. normále N. P.

(/) seticaule N. P. Tvar nahoře popsaný.

['.rno, Polava (N. P.) Ziiojiiio, Kraví hora n Sedlešovie (Oborny), u So-
biilck poblíž Kyjova.

b) cal víc aule N. P. Chlupy zákrovu mírné, na lodyze na-
hoře skoro žádné, teprve pod prostředkem mírné, pak bohaté a jako
u a), na zákrovu bohaté, 1—3 min dl.

l'olava 560 in. fPelpr), Znojmo (Oboray).

2. a n g u s t u m N. P. Listy zt úzce až čárkovitě kopinaté,
špičaté, nasivělé. Lístky zákrovní dosti úzké, tmavošedé, s krajem na-
zelenalým.

Brno, Polava. Znojmo ((Jborny).

H. setigeruni licz udáni Ivarn rosle. U sklentK' luili za Prolivanovem
(Spitzner). Ojednělé na Majdenberku n Polavy (Poler). Hojnéji \ e Znojemsku :
v hlubokých ceslách mezi Znojmem a Mal. Tasovieemi, v Purkrábee u Tasovic,
u zříceniny Xov. Hrádku, na Kozí slezce u Lukova, na péšince od Hrádku
do Vranova a při cestě od Hardekn do Cíždva (Oborny). Pod Chlumem
u Seloulek poblíž Prostějova (Spitzner). kopce u Kyjova (Bubela). Písčitá a
světlá nu''-la \ Hodonínském lese (Uechlrilz), Ihilirava pod lizeneckým nádražím
(Oborny).

2. Siibsi). holopolium. N. P. Lodyha as 33 cm v., tlusťounká.
přímá. Květenství velmi volně latnaté, vedlejší lodyhy často vyvi-
nuté, bezvětví 8—17 mm dl., paprsků 2. řádu 5—6, velmi oddá-
lených, štíhlých, řádů 6, úborů mnoho. Listy kopinaté, špičaté, světlo-
zelené, na lodyze 4—5, nejdelší člen 3. pod bezvětvím 1. řádu. Zá-
krov 7*5 — 8 mtn dl, vejčitý s zaokrouhleným dolejškem; lístky
jeho úzké, špičaté, šedé. Listeny šedé. Chlupy zákrovu velmi bo-
haté, + tmavé, 2 — 3 mm dl.. na stopkách úborů skrovné až mírné,
na lodyze nahoře dosti bohaté neb mírně hojné, odstálé, trochu tmavé,
dole až bohaté, přímé, i štětinaté, světlé, 3 — 4 (—5) mm, obak listů
bohaté, na hci trochu štětinaté, tenké, 3—4 mm dl., vespod tuhé.
Žlázy žádné. Vločky na lodyze bohaté, na líci listů zt: roz-

— 412 —

troušené, vespod mírné až bohaté. Zákrov a stopky úborů šedé.
Květy tmavě žluté. .^

Znojmo (Oborny).

8. Subsp. areuarium Tauscher iu sched. Lodyha 32 až
52 cm v., tlusťounká, přímá. Květenství volně latnaté, velmi volné,
neobmezené, přesvrcholové ; bezvětví 10 — 25 ( — 42) ?//;// dl., paprsky
2, řádu 3—4, velmi oddálené, rády 3 — 4, úborů 10—20. Listy ± úzce
kopinaté. přítupé neb přišpičatělé, ±: žlutě zelené, 6 — 8 listů po celé
lodyze rozdělených, nejdelší člen uprostřed lodyhy. Zákrov 7*5 — 85 i/im
dl., zt kulatě vejčitý s dolejškem zaokrouhleným, lístky jeho ši-
rokounké, špičaté, světle šedé. s krajem bílým. Li-
steny bělavé. Chlupy bílé, na zákrovu velmi bohaté,
2*5 — 3 m?n, na stopkách úboru dosti bohaté, na lodyze nahoře ± bo-
haté, dole velmi hojné, tuhé, odstálé 5 — 7 mm, obak listů roz-
troušené neb mírné, na líci skoro štětinaté 3 — 4 7n;;i dl.,
vespod tuhé. Žlázy žádné. Vločky: zákrov bělavý, kraj lístků
zákrovnich a lodyha bohatě vločkaté, stopky úborů bíle plsťnaté,
listy na líci velmi r o z t r o u š e n ě (n a h 1 a v n í m nervu
trochu hojněji) vločkaté, vespod bohatě vločkaté až naše-
divěle zelené. Květy světle žluté.

Znojmo (Oborny), zde tvar se sUnéjšínii šlětinkaiui. iHist. p. praelalovi
Mendlovi v Brně podařilo se vypěstovali \^ klášterní zahradě starobrněnské nií-
šence mezi H. setigerum «) genuinum a. anguslum N. P. (^ a H. aurantiacum
normále ^ = H. monasleriale N. P.

020 -j- 613. H. Míureum M. Biel) (J. dvouvidličnatý). Lodyha na-
mnoze přímá, tenká až tlusťounká, tuhá až slabounká, nepruhovaná
neb nezřetelně jemně proužkovaná. Květenství výše neb hlouběji vi-
dličnaté, neobmezené, 2 — 6 ( — 10) úborně, bezvětví 15 mm až skoro
zdélí lodyhy, paprsky 2. řádu 1 — 3 ( — 4) velmi oddálené, šikmo přímé,
řády 2-3 ( — 5). Listy v rozetce (2—) 4—8, kopinaté až eUiptické neb
podlouhlé, špičaté až tupé, zelené neb trochu nasivělé, ± tuhé neb
pevné, nejdelší spolu nejširší, listy lodyžní (žádný — ) 1 — 2 ( — 4) pod
prostředkem, nahoře rychle ubývavě menší. Zákrov (6-5 — ) 8 — 10
( — 12) mm dl, kulatý neb vejčitý neb krátký a tlustě válcovitý s do-
lejškem zaokrouhleným, lístky zákrovní úzké neb širokounké, špičaté,
vločkami ±: šedé neb bělavé, s krajem často světlejším. Listeny světlé
neb ± šedé. Chlupy skrovné až bohaté, ±: tuhé, krátké neb dlouhé,
na listech namnoze štětinkaté. Žlázy žádné až dosti bohaté, na listech
lodyžných nikdy nijaké. Vločky: zákrov namnoze plsťnatý, též ±
stonky, listy na líci nahé neb vločkiité, vespod mírně vločkaté až bělo-
plsťnaté, Oddenek kolmý neb rovnovážný, krátký až trochu prodlou-
žený, tlusťounký. Obnovuje se přisedlými rozetkami neb ± četnými.

413

prodlouženými štíhlými neb dz tlustými výběžky, s malými, znenáhla
menšími listy.

V. 0"10— 0-45 ;//. Květy světleji neb temněji žluté, krajní vně
zřídka červeně pruhované, čnělka stejnobarevná. H. echioides -\- pilo-
sella, ? H. flagellare Reichb. p. par., H. pilosella X echioides Asehers.,
H. brachiatum var, hirsutissimum Froel.

21 Knnoť kvMna, pof-álck rorvna. Skály. kaincuiU' slráiiř. V nás násle-
dující skupiny.

I. Skupina. CiliereUlU N. P. Výhřžky žádné neb králké, tluslé. Lo-
dyha došli vyMiká. silná. Listy kopinaló, na líci nahé neb vloekalé, vespod bo-
halč vliičkalí' až liclavt', na lodyze 1 — 3. Zákrov S — \\'h mm á\. Žlázy mírně
cchK' až žádnc'.

I. Sul)sp. thayeiise N. P. Lodyha 12 — 25 cvi v., trochu

tlustounká, přímá, bezvčtví ^ Vio — Y2 lodyhy, paprsky 2. rádu 1 — 2,
velmi oddálené, rády 2 — 3 ( — 5), úbory 2— 7. Listy kopinaté neb úzce
kopinaté, špičaté, nažloutle šedozelené, listy lodyžní 1—2 v dolejší po-
lovici. Zákrov 10— 11'5 vim dl.. vejčitý s dolejškem zaokrouhleným,
lístky jeho širokounké, špičaté, bělavé, s krajem bílým. Listeny bělavé.
Chlupy světlé, na zákrova velmi bohaté. 2 — 3 iiun dl.. na stoncích
dr hojné, nahoře odstálé, dole ± přímé. 3—5 mm, obak listů
bohaté, na líci štětinaté, 3 — 4 mm dl.. vespod skoro měkké. Žlázy
žádné. Vločky: na zákrovu a stopkách úborů bílé, na stoncích dole
šedé, listy na líci velmi skrovně až roztroušeně, na
hlavním nervu až mírně vločkaté, vespod ± šedé
až bělavé. Květy sytě žluté, nepruhované. Výběžky žádné neb krátké,
tlusté.

Skály při Dyji u Znojma (Oborny) zde l(''ž s lut^nšínii úbory it kvéty kraj-
ními červeně pruhovanými.

II. Skupina. Tephraeum N. P. Výběžky žádné. Lodyha dosti vy-
soká, štíhlá, tuhá. Listy podlouhlé neb kopinaté, na líci vločkaté, vespod naše-
divělé na lodyze 1. Zákrov 10-^11 mm dl. Žlázy skoro žádné.

1. Sul)sp. tephraeum. N. P. Lodyha as 29 cm v., přímá, bez-

větví =■ Ye lodyhy, paprsky 2. řádu 2, velmi oddálené, řády 2 — 3,
úbory 4. vedlejší lodyhy a výběžky vyvinuté. Listy vnější ±: podlouhlé,
vnitřní kopinaté, velmi krátké, přišpičatělé, nasivěle žlutozelené, 1 velmi
malý list lodyžní v dolejších Ys- Zákrov 10 — 11 mm dl, tlustě válco-
vitě vejčitý, s zaokrouhleným, pak uťatým dolejškem, lístky zákrovní
širokounké, přišpičatělé, popelavé, s krajem trochu světlejším. Listeny
šedé. Chlupy zákrovu sotva mírné, tmavé, 1 — 1'5 mm, na stoncích
skrovné, načernalé, dole světlejší, 1 — 2 7nm, na líci hstů jen ku kraji
skrovné, tuhounké, 2—3 mm dl.. vespod žádné, na hlavním nervu
mírné. Žlázy zákrovu velmi skrovné, jinak žádné. Vločky: zákrov bě-
lavé šedý, stonky nahoře bílé, pak našedivělé, dole bohatě vločkaté.

414

listy na líci skoro nahé až roztroušeně vločkaté (nejhořejší), vespod
bohatě vločkaté až našedivělé. Květy žluté.
Znojmo (Oborny).

111. Skupina. Praticola X. P. Výběžky prodloužené, lcnl<(' ndi
.slílUé. I.odyha nízká, slihlá, >lalionnká neb Uihá. Lisly ^f; kopinalé, mi hCi ii;ih('
neb vločkaté, vespod mírně vloěkalé až bělavé, na lodyze žádné až 1. Zákrnv
6'5— 1 I mm dl. Žlázy skrovné neb nnrně liojni', zřídka žádné.

1. Subsp. paeliycladum N. P. (pěst.) Lodyha 28—30 cm v.,
tlusťounká, přímá, bezvětvi = 72~ "A loclyhy, paprsky 2 řádu 2—4.
velmi oddálené, 1 1 u s ť o u n k é, řády 2 — 3, úbory 3—6. Listy kopi-
naté ± špičaté, šedozelené, 2 listy lodyžní v dolejší Yi-
Zákrov 1 1 jmn dl., tlustě válcovitě vejčitý s dolejškem
zaokrouhleným, lístky jeho š i r o k o u n k é, špičaté, bě-
lavé šedé, s krajem (trochu nazelenale-) světlým. Listeny šedé.
Chlupy zákrovu velmi bohaté, trochu tmavě 1 — ťb mm na ston-
cích nahoře bohaté, dole v počtu větším, světlé, od-
stálé, tuhé, 2 — 3 iin)t, na líci listů roztroušené, štětinaté, 3—5 )nni dl..
vespod mírné, měkčí. Žlázy zákrovu skrovné, na stoncích nahoře roz-
troušené až mírné, dole záhy ojedinělé. Vločky: zákrov, stonky a rub
hstů šedý, líc listů roztroušeně- až mírně-, na hlavním nervu
často bohatě vločkatý. Květy sytě žluté, krajní vně se silně
červenými špicemi. Výběžky velmi prodloužené,
tlusťounké. H. setigerum -(- pilosella.

l*olav.sk('' kopce (Pclcr).

2. Siibps. eomatuiii N. P. Lodyha 11—40 cm v., štíhlá, přímá
neb trochu vystoupavá, bezvětví = Ve— V 2 loc^yhy, paprsky 2 řádu
1-2 (—3) velmi oddálené, řády 2. úbory 2—4. Listy k o-
pinaté až ^i: úzce kopinaté, přišpičatělé až špičaté, nasi-
vělé, list lodyžní žádný až 1 malý hluboko dole. Zákrov 8 — 10 /;/;;/ dl,
kulatý, lístky jeho úzké, špičaté, tmavošedé, s krajem nazele-
nalým. Listeny světlé. Chlupy světlé, na zákrovu velmi bo-
haté, 2 mm, na stoncích ±: bohaté, 3 — Q mm dl., na líci
listů roztroušené až dosti bohaté. ± tuhé, ale ni-
koliv štětinaté, 3 — 4 7m;i d 1., vespod měkké. Žlázy ku konci
zákrovu skrovné, na stoncích nahoře velmi roztroušené, dole žádné.
Vločky: zákrov našedivělý, lístky jeho po kraji skrovně vločkaté,
stonky nahoře bělavé, dole šedě až bohatě vločkaté, listy na líci nahé
nanejvýš na hlavním nervu s ojednělými vločkami. Květy žluté, krajní
vně nanejvýš se špicemi trochu načervenalými.
Výběžky velmi prodloužené, tenké.

Brno; a Ivar kratčcji chhipalý n Znojma (Úborny).

8. Siibsp. mesoscliistimi N. P. Lodyha 26-31 cm v., štíhlá,
skoro přímá, bezvětví^ as V2 lodyhy, paprsek 2. řádu 1,

- 415

řády 2 (—3), úbory 2 — H. Listy kopinaté, dosti krátké, špičaté, na-
žloutle zelené, v dolejší ^/4 jeden malý list lodyžni. Zákrov 10 mm ál,
skoro kulatý, lístky jeho úzké, špičaté, bělavé. Listeny světlé.
Chlupy světlé, na zákrovu velmibohaté, 1 mm, naston-
cích nahoře skoro roztroušené, dole mírné, tuhé,
3 — 9 //////, na líci listů dosti bohaté, tuhé, 5 — 8 mm dl.
Žlázy žádné (pěst. rosthna nahoře dosti hojně žláznatá). Vločky :
zákrov, stopky úborů a rub listů bělavý, lodyha našedivělá,
listy na líci velmi roztroušeně až dosti bohatě
v 1 o č k a t é. Květy zlatožluté, krajní vně nace r ven ale
pruhované. Výběžky krátké, tlusťounké. Též as H. setigerum
-j- pilosella.

Znojmo (Oboray).

020 — ()19. H. fallax Willd. (J. klamný.) Lodyha přimá, velmi
štíhlá až Hustá, namnoze trochu zprohýbaná, pevná, často tuhá, jemně
pruhovaná. Květenství dz okoličnaté (neb latnaté), volné, dosti oddě-
lené, stejno- neb přes vrcholové, (6 — ) 15— 40úborné, bezvětví (4 — )
6 — 12 linu dl, paprsky 2. řádu (3 — ) 5 — 11, nejhořejší nahloučené,
nejdolejší ± oddálený, řády 3 — 6. Listy v rozetce 2 — b, rt kopinaté
až podlouhlé, špičaté až tupé. rozličně zelené, tuhounké až skoro
měkké, nejdelší nad nejširším postavený, 2—8 hstů po celé lodyze
neb pod jejím prostředkem, nahoře zt ubývavě menší. Zákrov 5-5— 8
( — 9) mm dl., válcovitý neb vejčitý s dolejškem zaokrouhleným, lístky
jeho úzké, špičaté (řidčeji tupější), šedé až načernalé, s krajem ±;
světlým. Listeny šedé. Chlupy zákrovu bohaté, světlé, krátké, na lodyze
nahoře skrovnější, dole vždy bohaté, světlé, přímé neb skoro rovno-
vážně odstálé, často zt štětinaté, na listech namnoze velmi hojné,
štětinaté. Žlázy veskrze žádné neb rozličně hojné, pak též na hořeních
neb všech Hstech lodyžních. Vločky : zákrov často plsťnatý neb bohatě
vločkatý, stopky úborů šedě- až běloplsťnaté, lodyha bohatě vločkatá,
hsty na líci skoro vždy vločkaté, vespod mírně až bohatě vločkaté.
Oddenek kolmý neb šikmý, krátký, tlustý. Obnovuje se přisedlými
rozetkami neb několika ± podzemními, tenkými výběžky.

V, 0-35— 0'75 m. Květy světleji neb temněji žluté, čnělky stejno-
barevné. H. echioides — cymosum.

4 Červen, červenec.

1. Skupina. ZllOymeUSe N. P. Výběžky a žlázy žádné. Listy lodyžni
\^'6 — ) 4 — S po celé lodyze. Kvěly sytě žlulé. Zákrov bělavě plsťnatý. Štětiny
lodyžni trochu přímé.

1. Sul)sp. eleg-aus X. P. Lodyha 37—52 cm v., velmi štíhlá .
zprohýbaná, přímá. Květenství okohčnaté neb latnaté, volné, stejno-
vrcholové, bezvětví 4 — 6 mui dl., paprsky 2. řádu 3 — 4, tenké, velmi
nahloučené, jen nejdolejší někdy trochu oddálený, řády 3 ( — 4),

— 416 —

Úborů 6 — 15 (mimo to několik nevyvinutých úborů). Listy úzce
kopinaté. -Jtz přišpičatělé, trochu našedivěle zelené, 7 až
8 hstů lodyžnich, po celé lodyze rozdělených. Zákrov 7 — 7*5 inm dl.,
válcovitý, s dolejškem zaokrouhleným, listky jeho úzké, špičaté,
bělavě šedé.s krajem úzkým, bílým. Listeny bělavé. Chlupy
bilé, na zákrovu bohaté, 1 mm, na stopkách úborů mírné neb skrovné,
na lodyze nahoře roztroušené, dole četnější, konečně bohaté, tuhé,
± přímé, odstálé, 1 — 3 mm, obak listů velmi bohaté, na líci
dosti tenkoštětinaté, 1 — 2 ;/«?« dl., vespod tuhé. Žlázy žádné.
Vločky: zákrov bělavý, stopky úborů bílé, lodyha našedivělá, listy na
hci skrovně až mírně-, vespod mírně až d= bohatě vločkaté. Květy
tmavožluté.

Znojmo ((tlHirny).

3. Siil)si). ziioymeiise N. P. Lodyha 35 — 55 an v., štíhlá,
trochu zprohýbaná, přímá. Květenství nahoře ±: okoličnaté, velmi
volné, později piesvrcholové, bezvětví 6 — 10 nwi dl., paprsků 2. řádu
5 — 7, velmi nahloučených, nejdolejší často i oddálený, řády 4 — 5,
úborů 10— 35. Listy vnější podlouhlé, přišpičatělé,
vnitřní zt kopinaté, špičaté, trochu našedivěle zelené, 4 až
6 hstů lodyžnich ve výši 2/3 a mimo to veliké lupenovité listeny v kvě-
tenství. Zákrov 6-5 — 7 ;«m dl., válcovitě vejčitý, s dolejškem zaokrou-
hleným, lístky zákrovní úzké, skoro tupé. ±šedé, s krajem
světlý m. Listeny šedé. Chlupy bílé, na zákrovu velmi hojné,
1 — 2 mm dl., na stopkách úborů nahoře bohaté, dole skrovné, na
lodyze nahoře mírné, dole brzy bohaté, konečně velmi četné, trochu
přímo odstálé, 2—3 mm, obak listů bohaté, na líci skoro štěti-
naté, leč tenké. 1-5 — 2 ww dl., vespod tuhé. Žlázy žádné. Vločky:
zákrov a stopky úborů bělavé, lodyha našedivělá neb bohatě vločkatá,
listy na líci skrovně- až roztroušeně vločkaté, vespod mírně vločkaté
až skoro našedivěle zelené. Květy tmavožluté.

Znojnio (Oborny).

7. Sectio. ťraealtilia N. P. Nejštíhlejší a nejútlejší z oddělení Cauli-
i^era elalá. í.odylia ■±: pevná, tuhá. Květenství více- až mnohoúborné, obyčejně
latnaté, zřidka noobniezené, ještě řiděeji okolicnalé. Úbory namnoze štíhlé, malé,
zákrov zelený neb šedý (5 — ) G — 7 mm dl., zřídka delší a sotva někdy přes
8 Dnu, stopky úboru obyčejně tenké. Odění namnoze skrovně vyvinuto, nej-
obyčejněji vyskytují se žlázy a nezřídka též chlupy, vločky, zvláště na listech,
jsou u tohoto odděleni mnohem řiděi než u ostatních Piloselloid, lodyha jest
z vMši části, nezřidka též zcela nahá. Květy žluté, krajní květy vně stejno-
barcvné, nikdy červeně pruhované.

631. H. florentinům N. P. (AU. exp.) (J. florentský.) Lodyha
přímá, tenká až štíhlá (a tlustá), namnoze tuhá, rovná, řidčeji trochu
zprohýbaná, málo neb nestlačitelná, ± jemně pruhovaná. Květenství
latnaté (zřídka zcela neb na konci okoličnaté), stejno- neb ± nad-

— 417 —

vrcholové, oddělené neb ± neobmezené, někdy nahloučené, později
volné, ostatně dz volné. Bezvětví jen několik až 30 — 33 nnn dl.; pa-
prsků 2. řádu až 12, hoření sblížené, nejdolejší, řidčeji všecky i od-
dálené, šikmo odstálé neb rozkladité neb obloukovitě vystoupavé,
řády (2— )3— 5( — 7). Listy v rozetce nemnohé až 20, vnější namnoze
±: kopisťovité, zaokrouhlené neb tupé, ostatní i kopinaté až čárko-
vité, ± špičaté, všecky sivé, pevné neb trochu měkké, nejdelší buď
též spolu nejširší neb někohk členů nad ním ležící. Listy lodyžní 1 — 3
(—5) až do výše ^ 3, nahoře rychle ubývavě menší. Zákrov 5 — 7
( — 8-5) mm dl., ± válcovit}^, s dolejškem později uťatým, hstky jeho
úzké' až širokounké, špičaté neb přítupé, tmavé až černé, s krajem
skoro žádným až široce světlým. Listeny bílé až načernalé neb hnědé
až tmavočerné. Chlupy namnoze skrovné, na zákrovu velmi zhusta
žádné, ale též až mírně bohaté, tmavé neb světlé, na stoncích zpra-
vidla skrovně vyvinuté, vždy i tuhé až štětinaté, na vnějších hstech
vždy hojnější než na vnitřních, u těchto často jen po kraji a vespod
na středním nervu, namnoze štětinaté a dlouhé. Žlázy zákrovu bo-
haté, namnoze též ± na stoncích nahoře (leč také skoro žádné), dole
v počtu značně menším, na listech lodyžních žádné, neb někdy též
se vyskytující. Vločky zákrovu ± bohaté (až plsťnaté) až skoro žádné,
po kraji lístků zákrovních žádné, na stonku skrovné neb se ztrácející,
na líci listů skoro žádné, vespod žádné až roztroušené (neb též mírně
hojné), stopky úborů šedé až nahé. Oddenek kolmý, krátký, tlustý neb
tlusťounký. Obnovuje se přisedlými rozetkami.

V. (0-20—) 0-30— 0-80 m. Květy světleji neb tmavěji žluté, krajní
vně nepruhované, čnělky stejnobarevné. H. praealtum. DC, H. praealtum
et H, obscurum Aut. plur. ex pari, H. florentinům All. ex part., H,
astolonum Vukot. ex p.

^■ Prostřed června, červenec. Suchá luka, pasivy, meze, cesty, návrší,
světlé lesy. V celém území rozšířen, v horách řidčeji. U nás v následujících
skupinách :

I. Skupina. Obscurum X. P. Kvelenslví lalnalé, oddělené, stopky
úborů šedé neb bohatě vločkalé, tlusíounké. Lístky zákrovu tmavé, s krajem
skoro žádným neb úzkýn"!, proto tmavé, ± nechlupaté. Listeny tmavé. Listy
-f- kopinaté až čárkovitě kopinaté. Byhna štíhlá.

1. Subsp. obscurum Rclib. fl. g-. exc. - H. praealtum var.
obscurum Froel. in DG. Pr. = H. prae. b. verum Doell. = H. prae.
É. hispidulum Froel. == H. florentinům I praealt. Gaud. = H. pilo-
selloides Hegeschw. et Herr. Lodyha 35 — 70 c//i v., ± štíhlá až trochu
tlusťounká. Květenství volné, ±: oddělené, stejno- neb sotva přes-
vrcholové; bezvětví 6 — 8 ( — 13) mm dl., paprsků 2. řádu (3 — ) 5 — 6,
hořeni sbhžeňé, dolení trochu oddálené, řády 4 — 5, úborů 10 — 40.
Listy úzce kopinaté, špičaté, dolení jen přišpiča-

27

— 418 —

těle, sivé, 2 — 4 listy lodyžní do výše až f 3, Zákrov 6 — 7 mm dl.,
:± úzce válcovitý s dolejškem brzy uťatým, lístky zákrovní úzké, špi-
čaté, černé, s k r a j e m skoro žádným (neb trochu světlým).
Listeny tmavé. Chlupy na zákrovu. stopkách úboru aho-
řeni části lodyhy žádné, na lodyze dole skrovné,
tuhé. 2 — 3 mm, po kraji listů a na h ř b e t n í žíle roz-
troušené, tuhé, 4 — ř) 111)11 dl. Žlázy zákrovu velmi hojné, na
stopkách úboru bohaté, na lodyze nahoře velmi skrovné až mirné,
dole roztroušené neb záhy žádné. Vločky zákrovu mírné neb bohaté,
stopky úborů našedivělé až šedé, ostatně žádné. Květy žluté.
«) g e n u i n u m.

1. normále N. P. Pilosel. praealta Schultz Bip.

RozšiiíMi z\lá>lř v [licdlioi-í a horách. U SlroliK' a koloiii bývalť- \ys.
jiecc u Karlovské slii(l(''iiky (Oboriiy). U Winkolsrtorfii, na Ocrv pikmii \ rchii \ .li'-
seníku a na Holi 11 VílluTkn \p Slezsku.

2. Subsi). lícniiiiac Grrisel). revis. 185*2 = H. florentinům
Sendtn. Sůdb. 1854. Lodyha 20 — 35 cm v, tenká neb velmi
štíhlá. Květenství volné, it: nadvrcholové, bezvětví 8—12 cm
dl., paprsky 2. řádu 2—4, nejhořejší sblížené, ostatní ± oddálené,
tenké, řády 3—4. úborů 5 — 20. Listy vnější dz kopist" o-
V i t é, tupé. vnitřní úzce k o p i n a t é až skoro č á r k o v i I é,
přišpič atole a špičaté, sivé, 2 listy lodyžní až do výše -'3,
hořejší velmi malý. Zákrov 5*5 — 6 »/?« dl., úzce válcovitý, na dolejšku
brzy uťatý, lístky zákrovní šitokounké, přišpičatělé,
silně černé, skoro bez kr aj e. Listeny z+z tmavé až černé.
Chlupy na zákrovu a stoncích žádné, na lodyze nanejvýš zcela blízko
dolejška ojednělé. štětinovité, I — 2 mm, na líci d o I e j š í ch I i s t ú
i: r o z t r o u š e n é. s k o r o š t ě t i n a t é, 1 '5 — 2 mm d 1., na h 0-
ř e j š í c h skoro žádné. Žlázy zákrovu bohaté, na stopkách úborů
nahoře dosti hojné, dole roztroušené, na lodyze nahoře ± podobně,
dole záhy žádné. Vločky zákrovu skoro mírné neb roztroušené, na
lodyze nanejvýš ojednělé. na listech žádné, stopky úboru našedivělé,
dole až roztroušeně vločkaté. Květy světle žluté.

«) B e s k y d a r u m N. P. Lístky zákrovní trochu širokounké,
přišpičatělé, silně černé, s krajem tmavozeleným. Listeny tmavé. Květy
žluté. Chlupy velmi skrovné až dosti bohaté.

Hi-skydy 1300 — 1 .ťTíO m : Polhora, Hrana. [íabia -ora (N. I».) .l.-scnik
IISO — 1400 ;/z: Pradi'il.

n. Skupina. Praealtum N. 1*. Kvřli-nslvi lalnah-, oddcMonř, slopky
ňboru tliisfounké, bohalí* vlořkaU'. Líslky zákrovní s krajem ^j^ širokým, svMlým,
pročež celý zákrov svěllý, namnoze J3 i;hhi]ialý. Lisleny tmavé neb ^i; svMIť'.

1. Sul>s[). praealtum Vili. -= H. praealtum u. genuinum
Celak. Prod. part., H. praealtum «. ílorentinum Koch. part, H. prae.

— 419 —

7- ťallax Doell, H. cymosum Schult. Oest. Fl. Lodyha 50—70 cm v.,
± tlustá. Květenstvi latnaté, na h loučené, pak ±z volné,
s te j n o vr ch o 1 o vé, bezvětví 7 — 11 mm dl., paprsků 2. řádu 5 — 7,
stěsnaných neb sblížených, nejdolejši často ± oddálený, tlusťounký,
řády 4—5, úborů 10-30. Listy čárkovitě koping,té (nej-
vnější širší), špičaté, sivé, 2 hsty lodyžní na dolejší polovici. Zákrov
6*5 — 7 mm dl, štíhlý, válcovitý, s dolejškem brzy uťatým, lístky
zákrov ní širokounké. špičaté, načernalé, s krajem
světlý m. Listeny tmavé, s kra j.em světlým. Chlupy
zákrovu mírné neb skrovné, tmavé, 1 — 2 ww, na
stopkách úborů žádné, na lodyze nahoře roztroušené, černé, dole
skrovné, světlejší, 1—2 5 nnit. na dolejším kraji listů ojed-
nělé až roztroušené, na hlavním nervu skrovné až
mírné, trochu š t ě t i n o v i t é, 1— 2 (— 3) w/« dl. Žlázy malé,
na zákrovu mírné, na stopkách úboru skrovné, na lodyze nahoře
velmi roztroušené, dole záhy žádné. Vločky zákrovu mírné, n a 1 o-
dyze a listech žádné, zde nanejvýš vespod na středním nervu
ojednělé, stopky úborů šedé. Květy zlatožluté.

«) g e n u i n u m.

1. normále N. P, Tvar svrchu popsaný.

Slřelná {()boriiy), Boskoxiťc.

'Z. Subsp. hirsutieeps. N. P. Lodyha 34—45 cm v., tenká.
Květenstvi latnaté, trochu stěsnané, stej no vrcholové;
bezvětví 7 — 10 ww dl., paprsky 2. řádu 3, i sblížené, štíhlé, řády 3,
úborů 5 — 12. Listy vnější kopisťovité, tupé, vnitřní až
úzce kopinaté, špičaté, sivé, 2 — 3 listy lodyžní do výše až -/g.
Zákrov štíhle válcovitý se zaokrouhleným, později ufatým dolejškem,
6 mm dl., lístky jeho úzké . špičaté , načernalé, s krajem úzkým,
světlým. Listeny tmavé s krajem světlým. Chlupy na zákrovu
a stopkách úborů mírně hojné, světlé, 1 ww, na lodyze
dosti bohaté, nahoře ± tmavé, dole světlé, 15 — 3*5 mm, na do-
lejším kraji listů skrovné, štětinaté, 2 — 3 ww dl., na hlavním
nervu až dosti bohaté. Žlázy zákrovu hojné, na stopkách úborů mírné
na lodyze nahoře velmi roztroušené, dole záhy se ztrácející. Vločky
zákrovu roztroušené, na lodyze žádné, na rubu listu žádné, nanejvýš
na hlavním nervu listů lodyžních velmi skrovné, stopky úborů šedé.
Květy dosti sytě žluté.

Znojmo (Oborny), podobné tvary též u Brna.

m. Skupina. Polioeladuin N. P. KvětensUí lalnalé neb okoličnaté,
oddělené, stopky úborů šedoplsl^naté, tlustounké až tenké. Zákrov světlý neb
tmavý, namnoze neclilupatý. Rozetky chudolisté, listy -j- kopinaté, vespod ^
nahé (rianejvý.š trochu vločkaté).

1. Subsp. sulbcymigeriim N. P. Lodyha 46 — 73 cm v., tlu-

27*

— 420 —

sťounká. Květenství latnaté až skoro okoličnaté, ± nadvrcholové,
volné, bezvětví 6 — 9 (—13) mm dl., paprsků 2. řádu 6-7, velmi
stěsnaných, nejdolejši ± oddálené, dosti štíhlé, řády 4—5, úborů
20 — 40. Listy kopinaté, přišpičatělé neb přitupé, trochu oddálené
zoubkované, sivé, 2 — 4 listy lodyžni. Zákrov 6*5 — 7 mm dl, vál-
covitý, s dolejškem zaokrouhleným, pak uťatým, lístky zákrovní
trochu širokounké, přišpičatělé, tmavé, s krajem širokým světlým.
Listeny šedé. Chlupy na zákrovu a stoncích žádné neb na lodyze ku
spodu roztroušené neb skrovné, tuhounké, světlé s tmavým dolejškem,
1-5 — 2-5 mm dl., po kraji listů a na hlavním nervu roztroušené, tu-
hounké, 2—3-5 mm dl. Žlázy zákrovu mírné, na stopkách
úborů skrovné, a dole až ku prostředku lodyhy velmi
ojednělé. Vločky zákrovu mírné (jeho dolejšek našedivělý), na lodyze
roztroušené, často velmi skrovné, na listech žádné neb skoro žádné,
na listech lodyžních vespod na hlavním nervu velmi skrovné, stopky
úborů ± šedé. Květy žluté.

Rozšířen. Brno, Znojmo (Oborny) u Sokolnic, Slavkova. — U Chvalkovic
blíže Nezamyslic velmi hojné, při trati u Prostějova, při kraji Cernovirského lesa
u Olomouce (Spitzner).

IV. Skupina. Radiatum N. P. Květenství db okoličnaté, oddělené, pa-
prsky trochu tenké, chudě vlockaté. Lístky zákrovní namnoze chlupaté, s krajem
d; světlým.

1. Sul)si). aletlies N. P. Lodyha 43 — 54 cm v., štíhlá (pěst.
tlustá). Květenství okoličnaté, trochu volné, stejnovrcholové (pěst.
velmi volné, silně přesvrcholové), bezvětví 7 — 9 (pěst. — 20) mm dl., pa-
prsky 2. řádu 4 (—5), štíhlé (u pěst. bylin skoro neobmezené, pod oko-
líkem ještě několik), řády 3, úborů 10—12 (pěst. —60). Listy vnější
kopisťovitě podlouhlé, tupé, vnitřní až úzce kopinaté, špičaté, sivé,
listy lodyžni 2 — 3 (pěst. — 5) do výše až ^3. Zákrov 6 wm dl., válcovitý.
s dolejškem uťatým, lístky jeho úzké, přišpičatělé, načernalé, s krajem
úzkým, nazelenalým. Listeny světlé. Chlupy zákrovu
mírné, tmavé, 1 mm, na stopkách úboru skrovné, na lodyze nahoře
velmi roztroušené, tmavé, 2—3 mm, dole brzy žádné, po kraji a na
hlavním nervu listů roztroušené, štětinaté, 25 mm dl. Žlázy zákrovu
dosti bohaté, na stopkách úborů roztroušené, na
lodyze nahoře ojednělé, dole záhy žádné. Vločky zákrovu skrovné, na
lodyze žádné, na rubu listů žádné neb ojednělé, stopky úborů naše-
divělé. Květy sytě žluté.

Znojmo (Oborny).

V. Skupina. FlocCOSUni N. P. Květenství latnaté, oddělené; stopky
iiborů plstnalé, štíhlé až tenké. Zákrov tmavý, lístky jeho jen s úzkým světlým
krajem. Listy kopinaté neb kopistovité, vespod dosti bohatě vloěkaté.

1. Subsp. floccosum N. P. = H. fallax I. exstolonum y. mite

421

Gaud íl. helv. Lodyha 36 — 38 mm v., velmi tenká. Květenství
latnaté, volné, stejnovrcholové, bezvětví 8—10 mm dl., paprsky 2. řádu
3-5, hoření sblížené, dolení trochu oddálené, velmi tenké, řády 4,
úborů 7 — 10. Listy krátké, ± kopinaté, špičaté, sivé, na dolejší
polovici 2 — 3 listy lodyžní, Zákrov 5 — 5-5 mm dl., štíhle válcovitý, s do-
lejškem uťatým, lístky jeho úzké, špičaté, tmavošedé, s krajem
světlým. Listeny šedé. Chlupy na zákrovu a stoncích žádné, n a
listech jen po kraji a hlavním nervu, kdolejšku velmi
skrovné, tuhé I — 1'5 mm dl. Žlázy na zakrovu a stopkách úbo-
rových dosti bohaté, na lodyze nahoře ojednělé neb skoro žádné, dole
záhy se ztrácející. Vločky na zákrovu a krajích lístků zákrovních dosti
bohaté, na lodyze ±: mírné, na rubu listů i bohaté, stopky
úborů šedé. Květy dosti sytě žluté.

1. calviceps N. P. Tvar nahoře popsaný, u nás posud ne-
nalezen.

2. pilosiceps N. P. := H. praealtum Tausch. in. sched. Lístky
zákrovní načernalé, s krajem trochu světlým. Listeny tmavé. Chlupy
zákrovu skoro mírně hojné, světlé, 1 mm dl. Vločky zákrovu roztrou-
šené, po krajích lístků jeho žádné.

Kolem Vysoké pece u Karlovské studénky (Oborny) u Vrbna.

6*33. H. magyariciim N". P. (J. maďarský). Lodyha přímá, tenká
až tlusťounká, tuhá, často pevná, ± stlačitelná, jemně podél pru-
hovaná. Květenství latnaté neb (často jen v hořejší části) okollčnaté,
nahloučené neb (aspoň později) volné, stejno- až silně nadvrcholové,
oddělené, neb zh neobmezené, bezvětví 3—30 ( — 50) mm dl., obyčejně
však není delší než u H. florentinům, paprsky 2. řádu (2-), 4 — 8 (-12),
hoření sblížené neb nahloučené, nejdolejší namnoze trochu oddálené,
všecky tuhé, tenké až tlusťounké, šikmo odstálé, řidčeji rozkladité, neb
trochu obloukovitě vystoupavé, řády (-2) 4— 6 (-8), úborů až 80, zřídka
méně než 10. Listů v rozetce 5-15, tuhých, pevných, sivých, nejvnější
vždy poměrně širší a tupější než vnitřní, tvaru kopisťovitému se při-
bUžující, nejmnožší dt kopinaté až čárkoví tě kopinaté, špičaté, nejdelší
namnoze spolu též nejširší neb trochu nad ním stojící. Ušty lodyžní
2—4 (-6), namnoze na dolení části lodyhy, neb též až do Ys výše.
Zákrov 5—8 mm dl., ± válcovitý, často štíhlý, na dolejšku (později
skoro vždy) uťatý, lístky zákrovní úzké až širokounké, špičaté neb tupé,
šedé až černé, s krajem namnoze di světlým. Listeny bílé až tmavé
a černé. Chlupy skrovné, často na některých částech, jako na zákrovu,
stopkách úborových a lodyze zcela žádné, zřídka někde bohaté, vždy
± tuhé neb štětinaté, takto zvláště po kraji a na hlavním nervu rubu
Hstu, na výběžcích velmi rozdílné. Žlázy slabě vyvinuté, na stoncích
nebo přec pod květenstvím nezřídka žádné, na listech lodyžních vždy
žádné, vyjímajíc pěst. subsp. empodistum N, P. Vločky málo vyvi-

422

nuté, někdy všude, namnoze však přece po kraji lístků zákrovních a obak
listů žádné, na stopkách úborů velmi skrovné neb žádné až v šedou
plsť spojené, na lodyze namnoze skrovné neb žádné. Oddenek kolmý
neb dz šikmý, krátký, tlustý. Obnovuje se velmi prodlouženými, nad-
zemními, tuhými, tenkými výběžky, s malými, oddálenými, namnoze
ponenáhlu ubývavě menšími, zřídka stejně velikými neb trochu priby-
vavě většími listy, současně často přisedlými rozetkami.

V. (0-14—) 0-30 -080 m. Květy rozHčně žluté, krajní a čnělka
stejnobarevná. H. Bauhini Bess., Schult. et Aut. pl., H. piloselloides
Wallr., H. praealtum Froel in DG. Prodr., H. praealtum var. stoloni-
ílorum Wallr., H. prae. var. decipiens Doell., H. prae. /Sflagellare Neil.

"^ Konec kvétna neb počálek června, l.éž později. Kopce, česly, trávníky,
slráně. v rovině i předhorí hojný až obecný. V nás \- následiijícicli skupinách.

I. Skupina. Effusiim N. P. KvělonsUi laliialé, nanejvýš nahoře ±
okoUěnaté, nadvrcholové, stopky úborů mírně ^ loěkalé až .šedé ; bezvělví nanej\^š
12 '"w dl. Výběžky vehni prodloužené z (namnoze liohalě listnaté) rozetky a
často též z úžlabí listů lodyžnich vyniklé, s listy naiuuozc jiřibývavě většími neb
stejně velikými, vespod obyčejně vicevločkalými.

I. Subsp. eířiisum N. P. Lodyha 58—75 cm v., ± štíhlá.
Květenství latnaté, velmi volné, nadvrcholové, bezvětví 5 — 10 mm dl.,
paprsků 2. řádu 6 — 10, hoření sblížené, dolení oddálené, tenké, řádů
5 — 6, úborů 24 — přes 60. Listy kopinaté, špičaté, sivé, 3 — 4 listy
lodyžní v dolejší polovici. Zákrov 5 — 5*5 mm dl., štíhle válcovitý,
s dolejškem brzy uťatým, lístky zákrovní úzké, tupé, tmavé s kra-
jem trochu nazelenalým. Listeny nazelen ale šedé. Chlupy
zákrovu skrovné, na stopkách úborů jen zcela na-
hoře velmi skrovné, na lodyze jen zcela dole roz-
troušené, světlé, t u h o u n k é, 1 — 1-5 mm, na líci listů
velmi roztroušené, t u h o u n k é, 2—4 ww, na výběžcích
sotva mírné, 1 mm d 1. Žlázy zákrovu mim é, na stop-
kách úborů nahoře velmi skrovné, dole skoro žádné, na lodyze žádné.
Vločky zákrovu mírné, na stopkách úboru nahoře bohaté, dole skrovné,
na lodyze roztroušené až mírné, na rubu listů skrovné. Květy žluté.
Výběžky velmi prodloužené, velmi tenké, často ještě zYs lo-
dyhy vyniklé. Patří k subsp. s nejdelšími a nejtenšími výběžky.

«) g e n u i n u m N. P. Tvar nahoře popsaný.

Les u Tří kamenův u Rusavy. — Kolem Vysoké pece v Karlo\ské stu-
dénce a poblíž kostela u ]Vlal. Moravy (Oborny).

II. SkuX)ÍIia. 3Ieg-alomastÍX N. P. Květenství (aspoň nahoře skoťo
vždy) okoličnaté, nadvrcholové, stopky úborů chuděvločkaté, nanejvýš zcela nahoře
vicevločkaté, bezvětví 6 — 18( — 25) mm dl. Výběžky velmi prodloužené, jen
z rozetky vyniklé.

1. Subsp. (lecolor N. P. Lodyha 30—68 cm v., tenká až
tlusťounká. Květenství skoro okoličnaté. volné, silně nadvrcholové,

— 423 —

bezvětví 10—18 mm dl., paprsků 2. řádu 5 — 8, tenkých, řádů 5—6.
úborů 15—40. Listy kopinaté, špičaté, sivé, 3 — 3 listy lodyžní až do
výše Ya- Zákrov 6*5 mm dl,, štíhle válcovitý, s zaokrouhleným,
pak uťatým dolejškem, hstky zákrovní úzké, špičaté, tmavozelené,
s krajem světlejším. Listeny hořejší světlé, dolení ± tmavé.
Chlupy na zá krovu a stoncích žádné, neb na lodyze
ojednělé, tuhé, trochu tmavé, 1 — 2 mm, na líci listů
velmi skrovné, štětinaté, i2--3 mm dl., vespod žádné,
na hlavním nervu skrovné, na výběžcích velmi skro-
vné až skoro mírné, 1 — 1*5 „vn d 1. Žlázy zákrovu ojednělé,
na stopkách úborů jen nahoře ojednělé, ostatně žádné. Vločky zá-
krovu jen na dolejšku dosti bohaté, ostatně žádné, na stopkách úborů
zcela nahoře mírné, dole až skoro žádné, ostatně veskrze žádné. Květy
žluté. Výběžky velmi prodloužené, tenké neb štíhlé.
Znojmo (Oborny).

m. Skupina. MagyaríCUm N. P. Kvělenslsi lulaalé, stejnovrcho-
lové (až nadvrcholové), stopky úborů chudě \ iočkaU', leiiké, akladium 3 — 15
(—25) mm dl. Výběžky vebiii prodloužené, jen z ruzetky vyeliázejíci.

1. Sul)sp. magyaricum íí. P. Lodyha 60 — ^0 c»i. v., stihlá.
Květenství latnaté, volné, skorostejno- neb velmi
málo nadvrcholové, bezvětví 10 — 24 ,nw dl., paprsky 2. řádu
4 — 9 , hoření sblížené , dolení ±^ oddálené, tenké, řády 3 — 4
(—5), úborů 11 — 50. Listy kopinaté až podlouhle ko-
pinaté, špičaté neb velmi špičaté, celokrajné,
tuhounké, sivé, 2—6 listů lodyžních do výše až ^4- Zákrov 6 — 1 mm
dl., válcovitý s zaokrouhleným, brzy ufatým dolejškem, lístky zá-
krovní úzké, vnitřní trochu širokounké (ze širokého
dolejška dlouze zakončíte), špičaté, zelené, s krajem
silným, světlým. Listeny zelené. Chlupy na zákrovu žádné
neb velmi skrovné, světlé, 1—^1 "5 //-;///, na stoncích žádné,
na listech jen na dolejšku velmi skrovné, tuhé,
2 — i Ť/im, na výběžcích skrovné, 1 iinji d 1. Žlázy zákrovu
skrovné, na stopkách úborových jon zcela nahoře skrovné, malé,
tmavé, ostatně žádné. Vločky na zákrovu a stopkách úboru
velmi skrovné, na těchto dole záhy se ztrácející,
jinak žádné. Květy žluté. Výběžky velmi prodloužené, velmi tenké,
malolisté.

«) g e n u i n u m.

1. normále N. P. Tvar svrchu popsaný.

Brno (Oborny) Rajský lesík a j. ni. u Cernovic, v lese u Soběšic.

2. Subsp. íiliferimi Taiisch. Lodyha 36—52 cm v., tenká.
Květenství latnaté, volné, nadvrcholové, bezvětví 5 — 15 wm dl., paprsky
2. řádu 2 — 4, ±_ oddálené, velmi tenké, řády 4—5, úborů 5 — 15.

424 —

Listy úzce kopinaté, špičaté, sivé, 2 —3 listy lodyžní do výše
až Vs- Záicrov 5— ,5-5 mm dl., úzce válcovitý, na dolejšku
brzy uťatý, lístky zákrovní úzké, tupounké, tmavé, s krajem nazele-
nalým. Listeny tmavé. Chlupy zákrovu mírné, světlé,
1 — 1*5 mw, na stoncích žádné, po kraji listů k dolejšku velmi
skrovné, tuhé, 2 — 3 mm, na výběžcích velmi skrovné, 1—2 mm dl.
Žlázy zákrovu velmi roztroušené, na stoncích žádné. Vločky zákrovu
velmi skrovné, na stopkách úborových nahoře velmi roztroušené, dole
a ostatně veskrze žádné. Květy světle žluté. Výběžky velmi
prodloužené, velmi tenké, malolisté.

Rozšířen. Znojmo (Oborny), Sv. Antoníček, Stráň Mordovna pod Klaj-
dovkou, Hády u Obran, kopce u Cacovic, Mokrá hora, Ořešín, Špilberk v Brné,
les nad Jundrovem, meze u Bosonoh. — V Prosté) o vsku : u Plumlova, na Zle-
chově n Ohrozimi, u Ivanovic, u Snihotic blíže Brodku, při silnici mezi Hlu-
chovem a Kostelcem, Drysice u Vyškova (Spitzner). U Karlovské studénky
(Oborny), Beskydy (N. P.) Na stěrku Ostravice u Místku (Gogela).

3. Siibsp. Braiiae N. P. Lodyha 48— 60 cm v., štíhlá. Kvě-
tenství latnaté, trochu nahloučené, ■±_ přesvrcholové, bezvětví 6 až
^mm. dl., paprsky 2. řádu 4— 5, dosti sbhžené, dosti tenké, řády 4 -5,
úborů 10—20. Listy úzce kopinaté, špičaté, n a s i v ěle-žl uto-
zelené, listy lodyžní 2. Zákrov 6-6-5 mm dl, válcovitý s. zaokrou-
hleným, později di uťatým dolejškem, Ustky zákrovní úzké. tupounké,
silně černé, s krajem trochu nazelenalým. Listeny
načernalé. Chlupy zákrovu skrovné, černé. l—Vómm,
na stopkách úboru velmi roztroušené, jak uhel černé,
3 — 5 nun dl., n a lody z e nahoře žádné, d o 1 e v e 1 m i roz-
troušené. 2—2-5 mm, po kraji listů roztroušené, tuhé,
1 — 2-5 mm, na hlavním nervu mírné, na výběžcích velmi bo-
haté, 2-3/«,>/ dl. Žlázy zákrovu velmi skrovné, na stopkách úbo-
rových nahoře skoro mírně hojné, dole v počtu menším až žádné,
jinak žádné. Květy žluté. Výběžky velmi prodloužené, štíhlé, malohsté.
Beskydy: Braná u Polhory (N. P.)

IV, Skupina. Cymiiailtlmm N. P. Květenství okoličnaté, namnoze
stejnovrcholové, stopky úborů plsfnalé nebo přec bohatě vločkaté, bezvětví 3 — 1 5
( — 30) mm dl. Výběžky velmi prodloužené, jen z rozetky vybíhající.

1. Sull)sp. hispidissiimmi Reliiuaim. Oest. b. Z. 1873. Lo-
dyha 27— 34 cm v., velmi štíhlá. Květenství okohčnaté, trochu na-
hloučené, stejnovrcholové, bezvětví 10—12 vim dl., paprsků 2. řádu
6_8, velmi stěsnaných, nejdolejší někdy trochu oddálený, řády 4—5,
úborů 20—40. Listy trochu kopisťovitě úzce kopinaté,
tupéažpřišpičatělé, nasivěle-nažloutlozelené, listy
lodyžní 2, malé. Zákrov ^ mm dl., válcovitě vejčitý, s dolejškem
zaokrouhleným, lístky jeho úzké, špičaté, šedé,, s krajem velmi úzkým
světlým. Listeny světlošedé. Chlupy všude dosti bohaté,

— 425

světlé, na zákrovii a stopkách úboru až 1 mm dl., na lodyze
trochu přímo odstálé, štětinaté, 1 —2 mni, na listech ště-
tinaté 3 — 5 mm, vespod roztroušené, na hlavním nervu bohaté, na
výběžcích 1—2-5 mm dl. Žlázy na zákrovu a stopkách úborových
ojednělé, na lodyze žádné. Vločky na zákrovu skrovné, na lodyze bo-
haté, na hci listů žádné, vespod ± roztroušené, stopky úborů šedé.
Květy žluté. Výběžky prodloužené, tenké, malolisté.

1. pilosicaule N. P. Tvar svrchu popsaný.

Znojmo (Oborny). Na Hádech u II. tunelu u Obran, zmoly u Cacovic,
Horka u Cinzendorfu, Slalinské skály a Nová hora u Julianova. — Drysice
u Vyškova (Spitzner).

2. c a 1 v i c a u 1 e N. P. ^ Pilosella praealta var. hispidissima
Schultz herb. norm. Listy kopinaté, špičaté, sivé. Zákrov 6 — 6*5 mm dl.,
štíhle válcovitý, na dolejšku záhy uťatý, mírně vločkatý. Chlupy na
lodyze žádné neb roztroušené, tuhé, 1 — 2*5 mm dl., na Hci listů ku
kraji roztroušené, štětinaté, 2— 3 m/// dl.

Vélrník u Dražovic. — Při cestě z Nezamyslic do Želce, u Želce, Drnovic,
na Císařské skále u Drysic, u Kobeřic blíže Brodku (Spitzner).

2. Subsp. tliaumasium N. P. (pěst.) Lodyha 30—42 cm v., velmi
štíhlá. Květenstvj nahoře trochu okoličnaté, dole
latnaté, dosti volné, skoro stejno- neb málo nadvrcholové, bezvětví
7 — 10 \)<m dl., paprsky 2. řádu 4 — 7, hoření velmi stěsnané, dolení
trochu oddálené, velmi tenké, řády 4—5, úborů 20—30. Listy úzce
kopinaté, špičaté, sivé, listy lodyžni 2—3. Zákrov 5*5 — 6 wm dl.,
štíhle válcovitý, s zaokrouhleným, pak uťatým dolejškem, lístky
zákro^-ní úzké, špičaté, nace malé, s krajem světlým. Listeny
tmavé. Chlupy na zákrovu skoro žádné neb skrovné,
světlé až \mm, na stopkách úborů žádné, na lodyze ojednělé,
světlé, 1 i)>w, po kraji listů skrovné, tuhounké, 1 — 1-5 m///, na hla-
vním nervu roztroušené, na výběžcích dosti bohaté, 1 mm. dl.
Žlázy zákrovu dosti hojné, na stopkách úborových
mírné, na lodyze nahoře roztroušené, dole až ku
spodu velmi skrovné. Vločky zákrovu roztroušené, na stop-
kách úborových bohaté, na lodyze dosti hojné, na líci listů žádné,
vespod velmi roztroušené. Květy citrónově žluté. Výběžky velmi pro-
dloužené, velmi tenké, malolisté.

1. normále N. P. Tvar tuto popsaný.

Znojmo (Oborny). Kopce u Obran, náspy trati u Bílovic.

3. Siibsp. tliaumasoides N. P. Lodyha 60—74 cm v., štíhlá až
tlusťouiiká. Květenství okohčnaté, velmi volné, trochu nadvrcholové,
bezvětví 20—30 mm dl., paprsků 2. řádu 5—9, nejdolejší oddálený,
± tenký, řády 4—5, úborů 15—35. Listy kopinaté až čárko vitě kopi-
naté, ± špičaté, někdy vlnovité, sivé, listy lodyžni 2 v dolejší Vs-

426

Z á k r O V 7 nim dl., štíhle válcovitý, na dolejšku uťatý, lístky
jeho úzké. špičaté, •^/^ I e n o š e d é, s krajem světlým. Listeny
iedé neb tmavé, s krajem světlým. Chlupy na zákrovu skoro
žádné, na stoncích žádné, jen na dolejšku lodyhy
někdy roztroušené, světlé, 1 — 2*5 mm, po kraji listů ± roz-
troušené neb skrovné, tuhé, 2 — 2*5 mm dl. na hlavním nervu až
mírné, na výběžcích roztroušené neb mírné 1 — l-Swjm dl. Žlázy
zákrovu roztroušené, na stopkách úborových skoro
žádné, na lodyze žádné. Vločky na zákrovu a lodyze roztrou-
šené, na rubu hstů velmi roztroušené, stopky úborů našedivělé neb
bohatě vločkaté. Květy žluté. Výběžky velmi prodloužené, tenké, mírně
velkolisté.

Znojmo (Oborny).

V. Skupina. Bailhílli N. P. Kvélenslvi latnaté (někdy nahoře oko-
l.i(-naté), slejno- až presvrcholové, slopky úborů zt bohalr vločkaté až plstnaté,
llnsfounkó až tenké, bezvétvi 2 — 15( — 30) '«»* dl. Zákrov tmavý neb světlý,
tianejvýš mírné vločkatý. Listy db kopinaté až čárkovilé. A^^ýběžky velmi pro-
dloužené, jen z rozetky vybíhající. H. Bauhini Schiilt,, H. praealtuin var. Bau-
liiiii Koch., H. prae. a genuinum Celak.

1. Siibsp. arvoruiii N. P. Lodyha 60—68 cm v., tlusťounká.
Květenství nahoře skoro okoličnaté, dole latnaté, velmi
volné, nadvrcholové, bezvětví 6 — 10 mm dl., paprsků 2. rádu 8—9,
hoření stěsnané, nejdolejší ± oddálený, tlusťounký, řády 4 — 5, úborů
25 — 30. Listy vnější trochu kopisťovité, tupé, vnitřní
?koro čárkovité, špičaté, sivé, listy lodyžní 2 — 3. Zákrov
•rj-5 mm dl., štíhle válcovitý, s zaokrouhleným, pak uťatým dolejškem,
lístky zákrovní trochu širokounké, špičaté, tmavěj
s k r a j e iři silně světlým. Listeny světlé. Chlupy zákrovu
mírné, trochu tmavé, 1 — 15 mm dl., na stoncích nahoře
roztroušené, tmavé, dole skrovné, světlé 1 — 2-5 ;///// dl, po kraji
listů velmi roztroušené, tuhé, 2 — 2*5 mm, na hlavním nervu roz-
troušené, na výběžcích mírné, 1 — 2 jnm dl. Žlázy zákrovu bo-
haté, na stopkách úborů velmi hojný, na lodyze na-
hoře roztroušené, dole až k prostředku skrovné. Vločky zákrovu
mírné, na lodyze ± roztroušené, na líci listů žádné, vespod velmi
roztroušené až skoro žádné. Stopky úborů šedé, Květy
žluté. Výběžky velmi prodloužené, velmi tenké, dosti malolisté.

1 . n u d i f o 1 i u m N. P, Tvar základní.

Znojmo (Oborny) Mordovna poblíž Klajdovky u Brna. — U Gryg-ova
(Spilzner).

2. fl oce i foliům N. P. — H. praealtum f, íállax Griseb.
Chlupy na stoncích mírně hojné, nahoře tmavé, dole světlejší, trochu

— 427 —

Štětinaté, 2 — 3 ;//;// dl. Vločky zákrovu bohaté, na líci listů velmi
skrovné, vespod roztroušené až mírné.

Li Znojma l\ary velmi blízké s trochu odchylným oděním (Oborny).

•Z. Subs]). traiisgressum X. P. (pěst.) Lodyha 38—60 cm v.,
štíhlá. Květenstvi latnaté neb nahoře okoličnaté.
velmi volné, silně n a d v r c h o 1 o v é, bezvětví 6 — 13 mm dl.,
paprsky 2. řádu 4 — 7, hořeni stěsnané neb sblížené, doleni oddálené,
dosti tenké. Řády 4, úborů 20 — 35. Listy kopinaté, přišpičatělé, sivé.
listy lodyžní 2. Zákrov 7 — 7'5 mm dl., válcovitý, s dolejškem zaokrou-
hleným, pak uťatým, lístky jeho dosti úzké, špičaté, načernalé.
s krajem nazelenalým. Listeny tmavé, s krajem trochu světlým.
Chlupy zákrovu mírné, tmavé. 1 — 1-5 ;/////, na stopkách úborů
nahoře roztroušené, tmavé, 1 — 3 fum. dole žádné, na lodyze žádné
neb velmi ojednělé, světlé, 2 7«w. na líci listů velmi roz-
troušené, světlé, štětinaté, 3—5 /um, na výběžcích skrovné,
1 — 2 iiun dl. Žlázy zákrovu skrovné, ostatně žádné. Vločky zákrovu
roztroušené, na jeho dolejšku mírné, na stopkách úborů nahoře
skrovné, dole až žádné, na lodyze skoro žádné, na listech jen na
hlavním nervu někdy ojednělé. Květy dosti sytě žluté. Výběžky
velmi prodloužené, velmi štíhlé, s listy mírně velikými.

1. normále N. P. Tvar nahoře popsaný.

r Iturrsťircnu a kolem Karlovské studénky ((sborny).

8. Sul>sp. Aiscidiilum Taiisch. part. = H. Bauhini ,j. visci-
dulum Tausch. in sched. Lodyha as 50 cm v., štíhlá. Květenstvi lat-
naté, velmi volné, trochu nadvrcholové, bezvětví 6 — 10 mm dl., paprsků
2. řádu 6. ±: oddálených, trochu tlusťounkých, řádů 5, úborů
as 30. Listy podlouhlé, k dolejšku zúžené, tupounké, listy
lodyžní 3. Zákrov 7'5— 8 mm dl.. válcovitý, se zaokrouhleným, po-
zději trochu uťatým dolejškem, lístky zákrovní trochu širokounké,
tupounké, černé, s krajem světlým. Listeny nazelenalé. Chlupy
zákrovu db skrovné, tmavé 1 — 1-5 mm dl.. na stopkách úborů skoro
žádné, na lodyze nahoře velmi skrovné, trochu tmavé, dole roztroušené.
1 — 2 ;;////, na líci listů velmi roztroušené, štětinaté, Z—^ mm,
na hlavním nervu mírné, na výběžcích dosti bohaté, 1'5 — 3 mm
dl. Žlázy zákrovu bohaté, na stopkách úborů zcela nahoře mírné, dole
roztroušené, na lodyze nahoře ojednělé, dole brzy se ztrácející.
Vločky na zákrovu a stopkách úborů velmi skrovné, na
lodyze skoro žádné, jinak scházejí. Květy žluté? Výběžky prodloužené,
dosti tenké, malolisté.

1. bohémi cum N. P. Tvar svrchu popsaný, u nás posud
nenalezen.

2. s u d e t i c u m N. P. Listy ih kopinaté, přišpičatělé až špičaté.
Lístky zákrovu špičaté, silně černé, skoro bez kraje neb s krajem

— 428

Úzkým zeleným. Listeny černohnědé. Chlupy na listech tuhounké,
1—2-5 mm dl.

Jeseník 800 — 1200 m. (N. P.) Cesnřkový příkop.

4. Siilbsp. plicatiim Tausch in sched. Lodyha 50—70 cm v.,
tlusťounká. Květenství latnaté, dosti volné, stejno- neb trochu přes-
vrcholově, bezvětvi 8 — 12 mm dl., paprsky 2. řádu 4 -6, hoření
sbhžené, dolení oddálené, tlusťounké, řády 4— 5, úborů 15—30. Listy
vnější kopisťovité neb podlouhlé, kdolejšku zúžené,
tupé, vnitřní kopinaté, špičaté, někdy na konci řasnaté, sivé,
listy lodyžní 2. Zákrov 7 — 7*5 (—8) mm dl, válcovitě-vejčitý, s dolejškem
zaokrouhleným, pak uťatým, lístky jeho dosti úzké, tupounké, načernalé,
s krajem světlým. Listeny světlé. Chlupy zákrovu skoro mírné,
dosti světlé, 1 — 1'5 mm, na stopkách úborů skrovné, na lodyze velmi
roztroušené, tmavé, tuhé, 1 — 2*5 mm, na líci listů ku kraji velmi
skrovné, štětinaté, 2 — 3 mm, na kraji až mírně hojné, až
4 w;«, na výběžcích jen ku konci dosti bohaté. 2 — 3 mm dl.
Žlázy zákrovu dosti bohaté, na stopkách úborů bohaté, na lodyze na-
hoře roztroušené, dole až ku prostředku v počtu menším. Vločky zá-
krovu roztroušené, stopky úborů šedé, ostatně žádné. Květy světle
žluté? Výběžky prodloužené, tlusťounké, dosti malolisté.

Jeseník 490 (N. P.) Kolem Karlovské sUidénky (Oboniy).

5. Subsp. melachaetum Tauscli. in Fl. = H. collinum var. me-
lachaetum Rchb. = H. floribundum var. melachaetum Fries. symb.
Lodyha 42— 44 cm v, štíhlá. Květenství latnaté, dosti volné, stejno-
neb trochu nadvrcholové, bezvětvi 4—12 mm dl., paprsky 2. řádu 4—5,
hoření stěsnané, nejdolejší trochu oddálený, štíhlý, řády 4—5, úborů
10—20. Listy úzce kopinaté, špičaté, sivé, listy lodyžní 2 — 3 do
výše až 2/3. Zákrov 6-5 — 7*5 m7n dl., vejčitý, na dolejšku zaokrouhlený,
pak uťatý, hstky jeho úzké a trochu širokounké, přišpičatělé, načer-
nalé, s krajem velmi úzkým, s v ětlým. Listeny bělavé. Chlupy
zákrovu mírné, tmavé, 1-5 mm, na stoncích nahoře roztrou-
šené, tmavé na spodu černé, 2 — 3 mm, dole až žádné, na výběžcích
mírné, tuhé, 2— 2-5 mw dl., obak listů a po kraji jejich dosti
bohaté, měkké, 1-5 — 2*5 w/» dl. Žlázy zákrovu skrovné, na
stopkách úborových nahoře o jednělé, dole žádné, na lodyze
jen zcela nahoře ojednělé, dole brzy se ztrácející. Vločky zákrovu
skrovné, na lodyze velmi skrovné, na listech žádné, stopky úborů šedé.
Květy žluté. Výběžky prodloužené, tenké, malolisté.

Znojmo (Obornyj.

6. Sul)sp. Pseu(lol)auhiiii N. P. Lodyha 38 — 52 c,n v., štíhlá.
Květenství nahoře skoro okoličnaté, dole latnaté, na-
hloučené, pak trochu volné, skoro stejnovrcholé, bezvětvi 4 — (^ mm
dl., paprsků 2. řádu 5—8, hoření stěsnané, dolení trochu oddálené.

— 429 —

Štíhlé, řády 4—5, úborů 8—25. Listy kopinatě čárkovité, přišpičatělé,
žlutozelené, 2—3 listy lodyžní do výše až Vs- Zákrov 6 mm dl, štíhle
válcovitý, na dolejšku brzy uťatý, lístky zákrovní dosti úzké, špi-
čaté, tmavé, s krajem silně světlým. Listeny tmavé. Chlupy
na zákrovu skrovné, tmavé, 1 mm, na stoncích žádné, na líci listů
skorém mírné až velmi roztroušené, štětinaté, 1-5 až
2-5 mm dl. Žlázy zákrovu roztroušené, ostatně žádné.
Vločky na zákrovu a lodyze mírné, na líci listů velmi roz-
troušené, vespod roztroušené, na hlavním nervu
mírné, stopky úborů šedé. Květy žluté. Výběžky velmi prodloužené,
štíhlé, trochu malolisté.

a) clarius N. P. — H. Bauhini Tausch in sch. z= H. ery-
thriophyllum Vukot, in sch.

Solvolnické kopce.

b) O b s c u r i u s N. P. Listy kopinaté, špičaté, sivé. Lístky zá-
krovu černé, s krajem světlým. Chlupy zákrovu mírně hojné, černé,
1"5 — 2 (—3) mm dl. Listy na líci bez vloček. Květy sytě žluté,

U nás jiosiid nepozorován.

Tvary střední a mísenci.

G21 — 618. H. bracliiatum BertoL (.J. ramenatý.) Lodyha zt vy.
stoupavá neb přímá, štíhlá až tenká, tuhá až chabá, (často trochu ne-
zřetelně) jemně podél pruhovaná. Rozvětvení výše neb hlouběji vi-
dličnaté, řády paprsků 2 — 4 (—5), paprsky 2. řádu (žádné — ) 1—3
( — 5), velmi oddálené, ±: přímo ,odstálé, dle rozvětvení hlavní lodyhy
výše neb hlouběji vidličnaté, úbory (1 — ) 2—5 ( — 12). Listy v rozetce
as 4 — 10, ± kopinaté až podlouhlé a skoro kopisťovité. zřídka až
elliptické, tupé až špičaté, nasivělé až sivé, ± pevné až měkké, list
lodyžní žádný až 1, v dolejší 1/3. Zákrov (6 — ) 7 — 10 ( — 11) mm dl.,
i kulatý neb nejprv vejčitý a později ztlustlý, lístky zákrovní úzké
až širokounké. špičaté, šedé až načernalé, s krajem namnoze db světlým.
Listeny světlé neb šedé, zřídka tmavé. Chlupy velmi rozličné, na zá-
krovu a stoncích zcela žádné až bohaté, krátké neb dlouhé, na líci
listů namnoze roztroušené až mírně bohaté, tuhé až štětinaté, oby-
čejně dosti dlouhé. Žlázy podobným spůsobem vyvinuté, nikdy zcela
žádné. Vločky: zákrov namnoze plsťnatý neb ± bohatě vločkatý,
kraje hstků zákrovních často bez vloček, stopky nahoře plsťnaté, dole
s počtem vloček ubývajícím, hsty na líci namnoze bez vloček, zřídka
trochu vločkaté, vespod i plsťnaté neb s ± hojnými vločkami, řidčeji
jen roztroušeně vločkaté. Oddenek kolmý až rovnovážný, krátký až
prodloužený, tlustý až štíhlý. Obnovuje se několika nadzemními,
± prodlouženými (zřídka krátkými), štíhlými až tenkými, zřídka tlu-

— 430 -

sťounkými výběžky, s listy malými, namnoze oddálenými, ku konci
výběžků, jako u H. pílosella znenáhla menšími.

V. (0-06—) 0-15— 0-35 (-0-60) cm. Květy rozdílně žluté, krajní
vně nepruhované neb ^b červeně pruhované, čnělka stejnobarevná.
H. florentinům — pilosella, H. bifurcum Ten., H. bifurcum ;)'. minus
Neil., H. bifurcum /í. piloselliuum Doell., H. stoloniflorum var. coUinum
Fr. symb., H. stol. var. campestre Fr. symb.. H. praealtum — pilosella
Wimm. Fl. Sch.

^■ ]\v('lpn, rcrvťii.

I. Skupina. ťilierOSlim \. P. Lisly na liri nalu-, vcsiiod hMn\.-.
Líslky zákrovii ^ ťizkč. špičaló. Vzozrení jako u H. ](il(iNclla. \znisl ni/ký.
KvMy jazykovilí', kiajni naiiiinizc silní' červeně pruliovaiK'.

I. Subsp. valdestriatum N. P. Lodyha 7—16 (pěst. —24) cm v..
tenká, trochu vystoupavá, hluboce vidličriatá, bezvětví = Ya — Vi lodyhy,
paprsky 2. řádu žádné — 1, řády 2. Listy velmi krátké, po-
dlouhlé, ± t u p é. nasivělé, 1 list lodyžní hluboko dole. Zákrov
7-5 — 8-5 (pěst. — 10) mm dl, vejčitý, pak kulatý, lístky jeho trochu
širokounké, špičaté, n a č e r n a 1 é, s krajem trochu světlý m.
Listeny šedé. Chlupy na zákrovu a stoncích nahoře žádné, jen zcela
na spodu lodyhy skrovné, světlé, 1—2 unn, na líci listů mírné,
tuhé, 3 — 4 ;;/m dl. Žlázy zákrovu a nahoře na stoncích velmi bohaté,
zde dole až ku spodu mírné. Vločky: zákrov, stonky a rub listů bě-
lavý, kraje hstků zákrovních dosti bohatě vločkaté, líc listů nahý.
Květy žluté, krajní vně silně červeně pruhaté. Výběžky prodlou-
žené, tenké.

Zndjino (Obíirny). Pri eeslě ph^d ('řsarskoii skaldU n Drysie a pii ecslě
z Dřevnic k Drysicmii (Spi(zner).

II. Skupina. Brachiatum X. P. Lisly na liVi nali(>, vespod nanejvýš
.<('([('•. Záki(i\ ^ veliký, (7 — ) S — Hi ( — [l)mm dl. Líslky zákrovu ^t »zké.
špiěalí'. Kvely jazykovih'. Výliřžky jirodldUŽeni', šlíhk' až lenké.

1. Subsp. brachiatum líertol. Lodyha 27—38 cm v., velmi
štíhlá, přímá, vidličnatá, bezvětví i= Vs — V^ lo^^yhy- P^iprsky 2. řádu
1 — 2, velmi oddálené, řády 2—3, úbory 3 — 5. Listy vnější
kopisťovité, zaokrouhlené, vnitřní kopinaté, pri-
špičatělé až špičaté, sivé, list lodyžní žádný až 1 malý
v dolejší polovici. Zákrov 7 — 8 mm dl., i vejčitý, pak ku-
latý, lístky zákrovní i úzké, špičaté, nace malé, s krajem
trochu světlým. Listeny šedé neb tmavé. Chlupy tmavé,
na zákrovu dosti bohaté, 1 — L5 inm, na stoncích ± roz-
troušené neb zcela nahoře mírně hojné, dole svět-
lejší, 2 — 4 ( — 6) mm dl., na líci listů skrovné neb roz-
troušené, štětinaté, 3 — 4 mm dl. Žlázy zákrovu dosti bohaté
až roztroušené, na stoncích nahoře velmi skrovné až mírné, dole

— 431 —

ojednělé. Vločky : z á k r o v n a š e d i v ě 1 ý, lístky jeho nahé, stonky
nahoře šedé, dole ± bohatě vločkaté, listy vespod našedivěle až
mírné vločkaté. Květy světle žluté, nepruhované. Výběžky silně pro-
dloužené, tenké.

(i) s t r i a t o b ra c h i a t u m N. P. Zákrov 8-5 — 9 ,n/n dl., i
kulatý, lístky jeho širokounké. Chlupy zákrovu mírně hojné, trochu
tmavé, 1 — ^1-5 w/«, na stoncích roztroušené, světlé, tuhounké, 3 — 5 ww.
na lici Uštů roztroušené až mírné, štětinaté, 4—6 wm dl. Listy kopi-
naté až úzce kopinaté, špičaté, trocha nasivěle-světlozelené, trochu
pevné. Květy sytě žluté, krajní vně i červeně pruhované neb s čer-
venými konci.

Dosti rozšířen, leč posud nebyl vždy piesnč od oslaluit-h lozeziiáii. Ziiojiuc
(Oborny). Židenické kopce, Slatinské skály, kopce u Obran, kopce a náspy trati
u Bílovic, kopce u Sokolnic, Krumberk v severní Moravě. — I>rysice u Vyškova,
na výmolech nad silnicí k Brodku u Želče (Spitztier).

~ 2. Subsp. flaviiiu X. P. Lodyha 20 — 30 cw v., velmi štíhlá,
přímá, vidličnatá, bezvětví = Vo~^2 lodyhy, paprsky 2. řádu 2, velmi
oddálené, řády 2 — 3, úbory 4. Listy vnější elliptické, vnitřní i po-
dlouhlé, přišpičatělé, nasivělé, list lodyžní žádný. Zákrov 9'b—lO 7)i)h
d 1.. široce kulatý, 1 í s t k y j e ho trochu š i r o k o u n k é, špi-
čaté, tmavošedé, s krajem silně světlým. Listeny světlé.
Chlupy zákrovu bohaté, trochu tmavé, 1 •5—2 //////, n a
stoncích zcela nahoře bohaté, trochu tmavé, dole
mírné, světlé, 3 — 6 ;«;/<', na líci listů ^ roztroušené,
tuhounké, 3 — 5 wřw dl. Žlázy na zákrovu a stoncích nahoře bo-
haté, dole ojednělé. Vločky zákrovu dosti bohaté, po kraji lístků zá-
krovních žádné, stonky nahoře šedé, dole našedivěle, rub listů ±
bohatě vločkatý až našedivěle zelený. Květy světle žluté, nepruhované.
Výběžky velmi prodloužené, štíhlé

Znojmo, Lednice (Oborny).

3. Siibsp. i)seu(lobracliiatiim N. P. Lodyha 28 — 34 cm v.,
štíhlá, přímá, ± vidličnatá, bezvětví (Vio— ) V5— Vi lodyhy, paprsky
2. řádu žádné —2, velmi oddálené, řády 1—2 (—3). úbory 1—4.
Listy ± kopisťovitě kopinaté, tupé až přišpičatělé,
sivé, 1 hst lodyžní v doloj^i Va- Zákrov 9—10 J/nn dl, kulatý, hstky
jeho dobti úzké, špičaté, n a č o r n a 1 é, s krajem světlý m. Li-
steny světlé. Chlupy tmavé (pěst. světlé), na zákrovu
bohaté, Vb—2mi)i, na stoncích mírné (neb roztroušené),
dole světlejší (1—) 2—4 ww, na lici listů ± roztrou-
šené, tuhé, 3—5 mm dl. Žlázy zákrovu mírně hojné, na stoncích
nahoře velmi bohaté neb bohaté, dole až ku spodu velmi roztroušené
(pěst. žádné). Vločky zákrovu bohaté, po kraji lístků zákrovních žádné,
stonky nahoře šedé, dole bohatě vločkaté, rub listů bohatě vločkatý

— 432 —

až našedivěle zelený. Květy žluté, nepruhované. Výběžky silně pro-
dloužené, štíhlé.

1. exstriatum N. P.

a) 1 o n g i p i 1 u m N. P. Tvar svrchu popsaný.
Znojmo (Oborny).

2. s t r i a t u m N. P. Listeny šedé. Chlupy na hci listů mírně
hojné, skoro štětinaté, 4—6 mm dl. Květy světle žluté, červeně pruhaté.

Brno, a s krátkými chlupy u Znojma (Oborny). Na císařské skále u ]>rysic
blíže Vyškova, u Nezamyslic, u Drahlova blíže Olomouce, u městské cihelny za
Prostějovem (Spitzner).

4. Sul)sp. pieuiakense Rehmaim Gest. h, Z. 1873. Lodyha
18 — 32 cm v., tenká; ±: přímá, vidličnatá, bezvětví -= 1/4 — Yi lodyhy,
paprsky 2. řádu žádné — 1, úbory 1—2. Listy trochu kopisťovitě
kopinaté až úzce kopinaté, prišpičatělé až špičaté, sivé, 1 list lodyžní
v dolejší Yj. Zákrov 7—8 ;«w dl., vejčitý s dolejškem za-
okrouhleným, lístky zákrovu úzké , špičaté , světleji neb
tmavěji šedé, s krajem málo světlejším. Listeny světlé.
Chlupy na zákrovu žá d n é, na stoncích roztroušené,
světlé, 1 — 2*5 míH, na líci listů i roztroušené, tuhé,
2 — 3 mjn dl. Žlázy zákrovu bohaté, na stoncích nahoře roztroušené,
dole ojednělé. Vločky: zákrov našedivělý, lístky zákrovu nahé, stonky
nahoře šedé, dole mírně vločkaté, rub listů bohatě vločkatý
až šedozelený. Květy světle žluté, krajní vně trochu načervenale
pruhované. Výběžky prodloužené, tenké.

1. pil o si US N. P. Tvar svrchu popsaný.

Byliny tomulo tvaru příbuzné objevil prof. Spitzner při silnici u Hluchova.

5. Siibsp. brachiatiforme N. P. Lodyha 20 — 30 cm v., tenká,
skoro přímá, vidUčnatá, bezvětví = Ve — V2 lodyhy, paprsky 2. řádu
1 — 2 velmi oddálené, úbory 2 — 3. Listy kopinaté neb úzce
kopinaté, špičaté, ± sivé, hst lodyžní 1 v dolejší Yc- Zákrov
8 — 8'5 m7/i dl., ih vejčitý, p ak s k o r o k u 1 a t ý, 1 í s t k y z á-
krovu trochu š i r o k o u n k é, špičaté, silně černé, s kra-
jem trochu světlým. Listeny tmavé. Chlupy zákrovu
žádné n e b v e 1 m i s k r o v n é, tmavé, 1 mm, na stoncích
nahoře podobně, dole skrovné, tmavé, zcela dole
dosti bohaté, světlejší 1 — 2 7//m, na líci listů ku kraji roz-
troušené, tuhé. 1*5 — 2'5 tmn dl. Žlázy zákrovu a na stoncích nahoře
velmi bohaté, dole až ku spodu v počtu menším. Vločky zákrovu
roztroušené, po kraji lístků zákrovních žádné, na stoncích nahoře
bohaté, dole roztroušené, na listech vespod mírné až bohaté. Květy
světle žluté, krajní vně jen na konci velmi slabě načervenale. Výběžky
prodloužené, velmi tenké.

Beskydy (N. P.).

— mi —

(}. Subsp. ťrocittorum N. 1*. Lodyha 15 — 25 cm v., tenká,

± přímá, vidličnatá, bezvětvi = 1/4 — V2 ( — Vi) lodyhy, paprsek
2. řádu 1 (pěst. — 3), úbory 2 (pěst. —4). Listy kopisťovité
až kopinaté, zaokrouhlené až špičaté, nasivělé, Hst
lodyžni 1 hluboko dole. Zákrov 7 mm dl., vejci tý, později
rL kulatý, lístky jeho úzké, špičaté, tmavé, s krajem trochu světlým.
Listeny tmavé, s krajem světlým. Chlupy zákrovu skrovné až
mírné, tmavé, 1 ;«?«, na stoncích roztroušené, tmavé,
dole světlé, 1 — 1"5 mm (pěst. dosti hojné až bohaté, 1-5 — 3 5 ?nm) dl.,
na líci listů mírné neb ± roztroušené, tuhounké neb tuhé, 2 — 2*5 mm
dl. Žlázy na zákrovu a stoncích nahoře bohaté, zde až ku spodu roz-
troušené. Vločky zákrovu mírné neb dosti bohaté, po kraji hstků zá-
krovních žádné, stonky nahoře našedivělé, dole mírně vločkaté, rub
listů mírné vločkatý až našedivělé zelený. Květy skoro sytě
žluté, nepruhované. Výběžky prodloužené, velmi tenké.

1. polyadenium N. P. Tvar nahoře popsaný.
U nás posud nepozorován.

2. O 1 i g a d e n i u m N. P. Zákrov 8 —8-5 mm dl. Chlupy na hci
listu dosti bohaté, tuhé, 3 — 5 mm dl. Žlázy zákrovu roztroušené až
sotva mírné, na stoncích nahoře roztroušené, dole brzy ojednělé
neb žádné.

Znojmo (Oborny). Nezřídka v oliolí Brna; jako na mezích u Klajdovky
a ve zmolích u Cacovic a j.

7. Subsi>. iiematocaulon N. P. Lodyha 20—35 cm v., velmi
tenká neb tenká, skoro přímá. Květenství vidUčnaté, stejno-
vrcholové, bezvětvi = 1/2 — Vo 'odyhy, paprsek 2. řádu 1, velmi
tenký, řády 2 — 3, úbory 2 — 3. Listy kopinaté, přišpičatělé až špi-
čaté, světlozelené až nažloutle zelené, měkké, až 12 cm dl., list lodyžni
1 malý ve vidlici. Zákrov 8-5 /«;« dl., vejčitý, se zaokrouhleným
dolejškem, lístky jeho úzké, špičaté, tmavošedé, s krajem
úzkým, světle nazelenalým. Listeny šedé. Chlupy na zá-
krovu žádné, na stoncích nahoře skrovné, dole roztroušené,
měkké, černé, 1 — 2 mm, na líci listů dosti bohaté, tuhé,
3_4 ^^^^,^ (JI, Žlázy zákrovu bohaté, na stoncích nahoře roztroušené,
dole až ku prostředku v počtu menším. Vločky zákrovu ± bohaté,
po kraji lístků zákrovních žádné, stonky a rub listů našedivělý. Květy
světle žluté, krajní nepruhované. Výběžky velmi prodloužené, velmi
tenké neb tenké.

Znojmo (Oborny).

632 > 613. H. leptophytou N. P. (J. tenký). Lodyha přímá,
tenká až tlusťounká, tuhá neb trochu slabounká, nezřetelně jemně
podél pruhovaná. Květenství volně latnaté neb vysoce vidhčnaté,

28

— 434

i oddělené, slejnovrcholové, bezvětvi 4 — 100 mm dl., řády paprsků
2—3 (—4): paprsk}'. 2. řádu (1—) 2-4 ( — 6), ± oddálené, z pro-
stredka neb nad tímto dále rozvětvené, šikmo odstálé, úbory 3 — 10
( — 16). Listy v rozetce 4—8, ± kopinaté až elliptické a podlouhlé,
namnoze dz špičaté, sivé neb nasivělé, trochu pevné neb dosti měkké,
až 12 cm dl., listy lodyžní 1 — 2 (často malé) v dolejší polovici. Zákrov
6—9 ( — 10) mm dl., ± vejčitý neb válcovitý, se zaokrouhleným neb
uťatým dolejškem neb ± kulatý, lístky jeho úzké až široké, špičaté
až tupounké, tmavé neb černé, s krajem ± světlým. Listeny bílé až
tmavé a často s krajem světlým. Chlupy velmi rozdílné, na zákrovu
krátké, na stoncích mírně dlouhé, na listech namnoze málo vyvinuté,
tuhé neb štětinaté. Žlázy skrovné až bohaté, na lodyze dole brzy se
ztrácející. Vločky na zákrovu a lodyze mírné až bohaté, po kraji lístků
zákrovních a na líci listů žádné, stopky úboru d- plsťnaté, rub listu
skrovně až bohatě vločkatý. Oddenek rovnovážný neb šikmý, krátký
neb trochu prodloužený, tlustý až tlusťounký. Obnovuje se několika
nadzemními, štíhlými až tenkými, ± prodlouženými výběžky, s listy
oddálenými neb trochu sblíženými, malými, sotva ubývavě menšími,
jako u H. magyaricum.

V. 0"15— 0*40 ( — 0'50) w. Květy ± žluté, krajní vně jen zřídka
trochu červeně pruhované, Snělky stejnobarevné. H. magyaricum >
pilosella, H. bitense Gren. Godr.. H. brachiatum c corymbosum Fries.
Epicr.

■^ Kveten, červen. Zuioly, eesly, náspy Iraii. U nás skupina :

I. Slmpilia. LeptophytOll N. P. I.odylia a slo])ky ťilMtrii tenké neb
štíhlé. Zákrov 7 — 8 '5 ( — 9) »im dl., dr vejcitý nel» \áli'(ivilý, lístky jehí)
-t- úzkí'.

1. Subsp. Icptophytoii N. P. fpě.st). Lodyha o2— 40 cm v.,
velmi štíhlá. Květenství volně latnaté, slejnovrcholové.
bezvětvi 15 — 24 mm dl., paprsky 2. řádu 3, ± oddálené, stihlé, řády
1L — 3, úbory 4—6. L i s t y k o p i n a t é, špičaté, sivé. listy lodyžní 2
ve výši až ^s- Zákrov 7*5 — 8 mm dl., vejčitý, s dolejškem zaokrou-
hleným, lístky jeho úzké, špičaté, černé, a jako (ostatně
tmavé) listeny, s krajem b ě 1 a v ý m. Chlupy na zá-
krovu a stopkách úboru žádné, na lodyze velmi roz-
troušené, světlé. 1 — 2 mm, o b a k listů ± roztroušené,
na líci tuhé, 2—3 mm dl. Žlázy zákrovu velmi bohaté, na stopkách
úboru mírné, na lodyze nahoie roztroušené, dole až ku spodu se
táhnoucí. Vločky zákrovu mírné, na lodyze bohaté, na rubu
listu velmi roztroušené, stopky úborů šedé. Květy dosti
světle žluté. Výběžky velmi prodloužené, tenké.

Znojmd íOborny). V brnénski-in kraji: zninjy u Caeovic Morka n Cinzen-

4;35 —

(lorlu, náspy Irali ;i ziiioly ii Hilovir, Rajský lesík ii Ccriiov ic, LísUox cc. —
Při cestě z Prosléjova du Uhroziini (Spilzner). Hřbilo\ n Vesníku (lohlíž Vsetína
(Bubela).

3. Sul)sp. anocladum N. P. = H. piiosella-praealtum Bauhini
Rehm in sch. Lodyha 15 — 38 cm v., štíhlá. Květenství volně latnaté,
stejnovrcholové, bezvětvi 14-30ww dl., paprsky 2. řádu 2—3, od-
dálené, stihlé, řády 3, úbory 4 — 10. Listy z±z kopinaté, špičaté,
sivé. listy lodyžní 1 — 2 (hoření velmi malý) v dolejší polovici. Zákrov
6'5 — 1 mm dl., vejčitý s dolejškem zaokrouhleným; lístky
jeho úzké. špičaté, tmavé, s krajem trochu světlým.
Listeny tmavé, s krajem světlým nebo světlé. Chlupy světlé, na
zákrovu skrovné až mírné 0-5 — 2 mm^ na stoncích velmi
skrovné 2— 3 mm, po kraji hstu roztroušené až velmi skrovné,
tuhounké, 2 — 3 mm dl. Žlázy na zákrovu a stopkách úborů •±i bohaté
neb na zákrovu mírně hojné, na lodyze nahoře roztroušené, dole
v počtu menším. Vločky na zákrovu a lodyze mírné, na líci listů
žádné, vespod roztroušené až dosti bohaté, stopky úborů šedé. Květy
žluté, nepruhované, výběžky prodloužené, tenké.

Na mezi při cestě z Dřeno \ic k Císařské skále ii Drysic blíže Vyškova
(Spitzner).

3. Sul)sp. atriceps N. ť. Lodyha 30 — 46 cm v., velmi štíhlá až
tenká. Květenství volně latnaté neb vysoce vidličnaté, stejnovrcholové,
bezvětvi 20 — 100 mm dl., paprsky 2. řádu 1 — 3, velmi oddálené, štíhlé,
řády 3(— 4), úbory 3 — 7. Listy kopinaté a úzce kopinaté až
skoro čár k ovité, prišpičatělé až špičaté, nasivělé, 1—2 hsty lo-
dyžní na dolejší Vs- Zákrov 7 — 8"5 mm dl., vejčitý, s dolejškem za-
okrouhleným, lístky zákrovu úzké, špičaté, s krajem nazele-
nalým. Listeny tmavé. Chlupy černé na zákrovu a stopkách
úboru bohaté, 1 — íb mm na lodyze nahoře mírné, dole
i roztroušené, tuhounké, 2*5 — 4 mm, na líci listů velmi
roztroušené až skoro žádné, tuhé neb trochu štětinaté,
2 — 4 mm dl. Žlázy zákrovu skrovné neb mírné, na stoncích nahoře
skrovné, dole záhy žádné. Vločky na lodyze mírné, na Uci listů
žádné, neb na nejmladších velmi skrovné, na všech
vespod mírné až bohaté, zákrovy našedivělé, stopky úborů šedé. Květy
dosti sytě žluté. Výběžky velmi prodloužené, velmi tenké.

Znojmo (Oljorny). Ve Vyšk(nsk(i : liojně na Císařské skále u Drysic, ve
výmolech nad Želčí při silnici (Spilznei).

J:. Sul)sp. (liseolor N. P. — H. subpilosella-praealtum Rehm. in
sched. Lodyha 22—28 cm v., velmi štíhlá. Květenství volně latnaté,
stejnovrcholové, bezvětvi 6 — 12 mm dl., paprsky 2. rádu 2, trochu
sblížené, štíhlé, řády 2 — 3, úbory 3—4. Listy kopinaté, ± špičaté,
sivé, list lodyžní 1 v dolejší Ve- Zákrov 8—8-5 mm dl., vejci íý se

28*

— 436 —

spodkem zaokrouhleným, lístky zákrovní širokounké, pří-
špičaté, č er n é, ;i kr aj e m širokým, bílým. Listeny bělavé.
Chlupy zákrovů dosti bohaté, černé, 1*5 — 2 mm, n a
stopkách úborů velmi skrovné, na lodyze skoro
žádné neb skrovné, světlé, 2 — 3 mm, obak hstů roztroušené,
na líci štětinaté, 3— 4;«w dl., vespod měkčí, na hlavním nervu mírně
hojné. Žlázy zákrovů mírné, na stopkách roztroušené, na lodyze nahoře
skrovné, dole skoro žádné. Vločky na zákrovů a lodyze mírné, stopky
šedé, rub listů bohatě vločkatý až našedivčle zelený. Květy světložluté,
krajní vně pruhované. Výběžky prodloužené, štíhlé.
Posud jen na Kraví hoře ii Znojma (Úborny).

5. Subsp. bauhmifloriim N. P. Lodyha 30 — 31 cm v., velmi
tenká. Květenství vysoce vidličnaté, stej no vrcholové, bezvětví 35 až
^0 mm dl., paprsky 2. řádu 1 — 2, oddálené, velmi tenké, řády 2—3,
úbory 3 — 6. Listy kopinaté a úzce ko,. inalé, špičaté, nasivělé, hsty
lodyžní 2 na dolejší polovici. Zákrov 6— 6-5 ;«w dl, štíhle válco-
vitý, s zaokrouhleným, pak uťatým dolejškem, lístky zákrovní
velmi úzké, špičaté, tmavošedé, s krajem nazele-
nalým. Listeny světlé. Chlupy světlé, na zákrovů dosti bohaté 1 mm,
na stopkách úboru roztroušené, na lodyze mírné, 1 — 2( — 2*5) mm, po-
dobně též na líci Hstů, tupé, \—1 mm dl. Žlázy velmi malé, na
zákrovů a stopkách úboru velmi skrovné, zde dole,
jakož i na lodyze žádné. Vločky zákrovů dosti bohaté,
na lodyze mírné, na rubu hstů roztroušené až bohaté, stopky úborů
nahoře šedé, dole méně vločkaté. Květy dosti sytě žluté. Výběžky pro-
dloužené, velmi tenké.

Popický žleb u Znojma (Oborny), u Želče blíže Vyškova (Spitzner).

631 (seu 633) —616. H. sulphureum DoelL (J. sírožlutý). Lo-
dyha přímá neb trochu vystoupavá, štíhlá až tenká, tuhá neb dosti
slabá, často stlačitelná, jemně na dél pruhovaná. Květenství zb latnaté,
stejno- neb nadvrcholové, dosti oddělené, bezvětví 5 — 20 mm dl., řády
paprsků 3—5 (—6), paprsky 2. řádu 2—5 (—9), štíhlé neb tenké,
hoření sblížené neb stěsnané, nejdolejší ± oddálené, šikmo odstálé,
ku konci dále rozvětvené, úborů (3—) 5—30. Listů v rozetce 5—8,
aspoň vnější zh kopisťovité, neb hoření kopinaté až podlouhlé neb
čárkovité, tupé až špičaté, ± sivé, pevné až dosti měkké, listy lodyžní
1—3 rozhčně rozestavené, nahoře rychle ubývavě menší. Zákrov
5-5—8 mm dl., vejčitý, s dolejškem zaokrouhleným až válcovitý a na
spodu uťatý, hstky zákrovní úzké až širokounké, špičaté až tupou nké,
tmavé až černé, s krajem =fc světlým. Listeny světlé neb tmavé. Chlupy
skrovné, krátké. Žlázy skrovné až dosti bohaté. Vločky zákrovů skrovné
až dosti bohaté, po kraji lístků zákrovních a na líci listů žádné, rovněž

— 437 —

i na rabu liátů, nanejvýš i-oztroušené, stopky úborů chudě vločkaté až
šedoplsfnaté. Oddenek kolmý až rovnovážný, krátký neb trochu pro-
dloužený, tlustý až tlusťounký. Obnovuje se přisedlými rozetkami neb
nadzemnimi, prodlouženými až krátkými, tenkými neb stihlými výběžky,
s malými neb dosti značnými, oddálenými, skoro stejně velikými neb
na konci trochu většími hsty. V. (0-06—) 0-20— 0-60 w. Květy světle
žluté. H. florentinům (s. magyaricum) -auricula. H. praealto-auricula
Lasch., H. auricula-praealtum Rchb., ? H. auricula X praealtum Aschr.
Fl. Brd.

2|- Počálok června. Mísla kiátkolraviiulá. kopce.

I. Skupina. Slllphureiím N. P. í.odyha a slopky úhoru štíhlé. Kvě-
Icřiství stejiiovrcholové. Výběžky žádné. Vzezřením H. praeaKum podobný.

1. Subsp. pascuoruin N. P. Lodyha 25— 38 rw v., tenká, přímá.
Květenstvi latnaté, velmi volné, stejnovrcholové, bezvětví 6 — 14 ww dl.,
paprsky 2. řádu 2 — 3, sblížené, nejdolejší oddálené, řády 3, úborů 6.
Listy kopisťovité, zaokrouhlené, vnitřní ±i kopinaté, přišpičatělé, sivé,
listy lodyžni 2, ve výši až ^/^. Zákrov 6'5 — 7 mm dl., vejčitý na do-
lejšku uťatý, lístky jeho trochu širokounké, špičaté,
černé, vnější skoro bez kraje, vnitřní s krajem světlým.
Listeny načernalé. Chlupy na zákrovu a stopkách úborů žádné,
na lodyze ojedinělé, tmavé, 2 — ^'5 mm, po kraji listů a na hlavním
nervu k dolejšku skrovné, skoro měkké, 1 — "Ž mm dl. Žlázy zákrovu
dosti bohaté, na stopkách úborů sotva mírné, na lodyze až ku pro-
středku velmi roztroušené. Vločky zákrovu ± mírné, na lodyze žádné,
na rubu listů jen na středním nervu roztroušené až žádné, stopky
úborů šedé. Květy světle žluté.

Byliny podobné Išii Ivaiu zde popsanému v Beskydách (N. V.),
* H. calomastix N. P. = H. mag-yaricuni -[- auranticum a H. tn^enes N. I*.
— H. pilosella -|- calomastix, oba tito noví míšenci vypěstováni v zahradě klá-
štera starobrněnského vel. prael. Mendlem.

621 — 018. H. aryicola N. P. (J. polní). Lodyha přímá, štíhlá až
tlustá, rňálo pevná, stlačitelná, na dél pruhovaná. Květenstvi latnaté,
volné, neb (aspoň z počátku) nahloučené, stejno- neb přesvrcholové,
oddělené, bezvětví 4—15 (—22) mm dl, řády paprsků 3—5 ( — 7), pa-
prsky 2. řádu (2 — ) 3—6 ( — 9), hoření namnoze sbhžené neb stěsnané,
nejdolejší často oddálený, všecky šikmo přímé. Listy v rozetce 3—8
( — 12), zL kopinaté až podlouhle kopinaté, tupé až špičaté, zh nasivělé,
trochu měkké, nejdelší buď spolu nejširší neb 1—2 členy nad ním,
listy lodyžni 2—4 (—7). Zákrov (5-5 — ) 6— 8 ( — 9) mm dl., ± válcovitý,
3 zaokrouhleným, později často trochu uťatým dolejškem, Ustky zákrovu
namnoze úzké, špičaté, černé až tmavé, s krajem i světlejším. Listeny
tmavé neb šedé, s krajem častěji světlým, (chlupy velmi rozdílné, ale
jen řidčeji bohaté, namnoze mírné neb skrovné, světlé neb tmavé,

— 438 —

málo dlouhé. Žlázy bohaté, často též ojedinělé na hořeních listech
lodyžních. Vločky zákrovu skrovné až mírné, po kraji lístků zákrovních
žádné, stopky úborů vždy plsťnaté neb bohatě vločkaté, listy často
obak, namnoze však jen na líci vločkaté, vločky zde roztroušené až
dosti hojné. Oddenek kolrný neb šikmý, krátký, tlustý neb tlusťounký.
Obnovuje se přisedlými neb stopkatými rozetkami, neb krátkými až
trochu prodlouženými, namnoze ± podzemními výběžky jako u H.
pratense.

V. as 0-30— 0-60 (— 0-80i ;;/. Květy rozličně žluté, krajní u ně-
kterých nepruhované, u jiných vně velmi slabě načervenale pruhované,
čnělka stejnobarevná H. florentinum-pralense.

2j. Konec kvMnu — proslřed ťcrx iia. Misla |»r:iinc'iiilá, há\ iiíky, luku .suchá.

1. Skupina. Molendiimum X. P. Kvíunstxí liUnaié, as 20 — 40

úboniá. Listy -i^ ruztruusene ehlupal('. na lodyze 2 — 'A. Krajiii květy nepruhované.
Výběžky žádné neb krátké až prodloužeiH''. Vzezřeníiri H. pratense podobný.

1. Siibsp. Moleiidiaimiu X. I*. Lodyha as 62 cv« v., tlustá, přímá.
Květenství latnaté, volné, skoro stejnovrcholové, bezvětví 4 — 6 mm dl.,
paprsků 2. řádu 7, hoření sblížené, doleni ±: oddálené, řádů 5, úborů
as 40. Listy veliké, podlouhle kopinaté, tupé až špičaté, trochu na-
sivělé, listy lodyžné 3. Zákrov 7"5 mw dl., válcovitě vejčitý, s dolejškem
zaokrouhleným, lístky zákrovu úzké. pnšpičatělé, načernalé, s krajem
trochu světlým. Listeny šedé, s krajem světlým. Chlupy zákrovu mírné,
tmavé, 15 — '2 mm, na stopkách úboru skrovné, na. lodyze nahoře roz-
troušené, trochu tmavé, dole dosti bohaté, světlé, 1— 2-5w/«, obak
listů roztroušené neb skoro mírné, na hlavním nervu dosti
bohaté, na líci trochu štětinaté, 1 — 2 wm dl. Žlázy zákrovu
bohaté, na stopkách úboru nahoře mírné, dole jakož i na
nejhořejší části lodyhy roztroušené, zde od dola až ku
prostředku ojedinělé. Vločky zákrovu mírné, na lodyze roztroušené,
na líci hslů žádné, vespod velmi roztroušené neb skrovné, na hlavním
nervu roztroušené, stopky úborů šedé. Květy světle žluté. Výběžky
žádné.

J*raiiH'iiy Odriiiy. .li's('nik (A. I'.)

621 — 010 — OlS. H. íloribuiHlum Wiiiuu. et (rrab. (J. květnatý.)
Lodyha přímá až vystoupavá, štíhlá až tlustá, stlačitelná, na dél pru-
hovaná. Květenství latnaté neb volně latnaté, v prvním (hojnějším)
případu častěji na konci trochu okoUčnaté. a zpočátku uahloučené,
pak volnější, stejno až nadvrcholové, oddělené, bezvětví 2—10 (zřídka
—30) /«/;/ dl, řády paprsků 2—4 (—5), paprsky 2. řádu 2—7, hoření
namnoze nahloučené neb sblížené, nejdolejší často trochu oddálené,
ku konci dále rozvětvené; úbory 2—20 (—25). Listy v rozetce 3—8,
kopinaté až podlouhlé a kopisto vité, špičaté až zaokrouhleně tupé,
nasivělé až sivé, tenké, trochu lesklé, nejdelší spolu nejširší, neb ně-

— 439 —

kolik členů nad tímto stojíci, listy lodyžní 1—3 ( — 4), namnoze na
dolejši polovici, nahoře dosti rychle ubývavě menší. Zákrov (5*5 — )
7 — 9 ( - 10) mm dl.. vejčitý až i válcovitý, na dolejšku zaokrouhlený
neb (aspoň později) uťatý; lístky zákrovní úzké až širokounké. špičaté
až tupounké, tmavé až černé, skoro bez kraje neb s krajem bělavým.
Listeny tmavé neb s krajem světlým až bělavé. Chlupy zákrovu mírné
až skrovné, krátké, tmavé (neb světlé, řidčeji delší a bilé) na lodyze
velmi rozličné, ale jen zřídka bohaté, namnoze ■±_ tuhé, na listech
u některých skupin ± hojné, u jiných jen po kraji několik delších
štětinek, na hlavním nervu vespod vždy bohatší. Žlázy bohaté, zřídka
též na hořejších listech lodyžních. Vločky zákrovu namnoze jen skrovné,
na stopkách úborů v šedou plsť spojené, na lodyze rozličné, na Hci
listů žádné, podobně i vespod až dosti bohaté. Oddenek ± šikmý až
rovnovážný, krátký neb trochu prodloužený, tlusťounký až štíhlý. Ob-
novuje se krátkými neb -jh prodlouženými, tenkými až štíhlými (zřídka
až tlusťounkými) pod- neb nadzemnými výběžky, s listy sblíženými
velikými neb trochu oddálenými mírně velikými, trochu ubývavě
menšími.

V. (0-10— ) 0-20— O 50 (-0-75) ,«. Květy světleji neb tmavěji žluté,
krajní obyčejně vně nepruhované, jen u některých přechodných tvarů
červeně pruhované. H. tlorentinum-auricula-pratense, H. floribundum
/I alpestre Lindebg., H. pratense-auricula Schultz.

4 Prostřed června a později. Lesni a horní luka, Iráviiíky, meze, . úkloiiy,
v rovině a předhoň porůzný někdy i ve vysokých iK^rádi. liez udáni tvaru
vyskytuje se H. floribundum W. el (i.: V Proslějovsku : lesní luka u Březska
bUže Konice, na seěi Koiěřov u Froslějova (Spilzner) V poříěí Moravy u Štern-
berka (Uechtrilz sen.). Luka za nádražím ii Bzence (Bubela). V severní Moravě:
u Velk. Losina, lLiusl)erk a Mravenci \ n-li \ .leseníku. u Anualicrku a na vodo-
rovné stezce u Franl. myslivny (Oborny). Ve Slezsku: koleui ()|ia\y, Einsiedlu
a Frývaldova (Grabnwski). na Červeném \relui \ .Jeseníku (W. LI.), u Ustroně
v Těšínsku (Wicinn-a). Náspy Irali ii ("liyli (Kniula). L uá> v ná-^li^dujírích sku-
pinách.

I. Skupina. KllťllbeilS N. P. Kvelenslví lalnalé neb nahoře -±_ oko-
ličnalé, více neb nuKtiioúlnirui'. I\\ěly krajní vně -^ červeně pruhované.
Vzezřením H. pralense podobný — H. >ueri(um Čclak. Prodr. str. 196.

1. Subsp. eurubens N, P. Lodyha 10 — 36 cm v., tlusťounká,
skoro přímá. Květenství skoro okoličnaté, nahloučené, stejnovrcholové,
bezvětví 3— 6 mm dl., paprsky 2. řádu 2—4, stěsnané, tlusťounké, řády
3—4, úbory 4—12. Listy ellipticky kopinaté až kopinaté, přišpičatělé
neb špičaté, nasivělé, listy lodyžní 2 — 3 ve výši až '/g. Zákrov
9 mm dl., tlustě válcovitý, na spodu uťatý, lístky jeho úzké, špičaté,
temně černé, s krajem málo světlejším. Listeny šedě vločkaté. Chlupy
zákrovu ± bohaté, tmavé 1 — 1-5 mm, na stopkách úborů bohaté až
.skrovné, na lodyze mírné neb bohaté, na.ioře černé, dole málo

— 440 —

světlejší, í2— 8 ww, obak listů dosti bohaté, skoro měkké,
1 — 2 mm dl. Žlázy záLyovu mírné až bohaté, na stopkách úborů skrovné
až dosti hojné, na lodyze nahoře roztroušené, dole se ztrácející. Vločky
zákrovu mírné neb bohaté, na lodyze nahoře bohaté, dole až ku spodu
mírné, na líci listů žádné, vespod dosti bohaté až roztroušené. Květy
sytě žluté, krajní vně načervenale až červeně pruhované. Výl)ěžky
trochu prodloužené, tlusťounké.

U chrámu Sv. Huberla a na lukách kolem Karlovské studénky (Oborny).

II. Skupina. Floribundum N. P. Kvélenství latnaté neb nahoře
skoro okolicnaté, více až mnohoúborné. Zákrov ^h válcovitý až vejčitý, s .do-
lejškem zaokrouhleným, později namnoze ufatým ; lístky zákrovu ^ úzké, tmavé
neb s krajem svřtlým. Květy krajní vně nepruhované. Listy všecky neb jen
vnitřní ^ kojiiiialé, vnější ^b kopisfovilí". Chlupy mírné až skrovné, J^ tmavé
až ěerné.

1. Sul)8p. lloribímdum Wimm. et Oř. Lodyha 35— óOťw v.,
štíhlá neb tlusťounká, přímá, nahoře často načervenalá. Květenství
latnaté neb nahoře ± okolicnaté, dosti volné, stejnovrcholové neb i:
nadvrcholové, bezvětví 5—7 mm dl., paprsky 2. řádu 3—5, stěsnané,
dolejší často ±_ oddálený, řády 4 — 5, táborů 10 — 20. Listy vnější ^
kopisťovitě kopinaté, tupé, vnitřní kopinaté neb široce kopinaté, pří-
tupé až špičaté, sivé, listy lodyžní 1 — 2 na dolejší polovici. Zákrov
7 — 8 mw. dl., válcovitý s dolejškem zaokrouhleným záhy uťatým,
lístky zákrovu trochu širokounké, přítupé, nace malé,
s krajem málo světlým. Listeny s krajem světlým. Chlupy zá-
krovu skrovné až mírné, černé, tuhé, % — 25 w?m, na stopkách úborů
žádné, na bezvětví 1. řádu a nahoře na lodyze roztroušené,
štětinaté, černé, na tomto nahoře často hustější,
3 — 4 ;>«;;/, ua lístech po kraji a na hlavním nervu skrovné až mírné,
tuhé, 3 — 4 mm dl. Žlázy na zákrovu a stopkách úborů
bohaté aneb na posledních velmi bohaté, na lodyze
nahoře mírné neb roztroušené, dole až ku spodu
velmi roztroušené. Vločky zákrovu velmi skrovné až roztroušené,
na lodyze nahoře roztroušené, dole skoro žádné, na listech jen na
hlavním nervu skrovné neb skoro žádné, stopky úborů šedé. Květy
zlatožluté. Výběžky prodloužené, štíhlé.

«) g e n u i n u m N. P. Tvar svrchu popsaný.

Hojně u Grygova na stráních blíže dvora a u Chvalkovic (Spilzner). Tvary
trochu odchylné v odění a jiných znacích \- Jeseníku (Peter), jako na IV-Iršlýnn.
sem přísluší některá udání svrchu ]>ez vytknutí ivaru uvedená.

m. Skupina. SueciCUm N. P. Květenství latnaté, málo neb mnoho-
líliorné. Zákrov tlustě válcovitý, pak skoro kulatý, lístky jeho úzké až širokounk<'.
s krajem bělavým. Krajní květy nej)ruhované. Listy kopisfovilé neb -^ kopistovilě
kopinaté, zaokrouhlené (až přišpiěalělé). Chlupy zákrovu skrovné až mírné, tmavt-
ncli svělb'.

— 441 —

1. Subsp. sueeicum Fries symb. = H. auiicula y. suecicum
Griseb. rev., Pilosella siiecica Sz. Sz. Lodyha 30 — 42 cm v., tlusťounká
až velmi štíhlá, přímá. Květenství latnaté, vohié. stej no vrcholové, bez-
větví 4— 12ww dl., paprsky 2. řádu (1—) 2—5, sblížené, řády 2 — 3.
úbory (2 — ) 3 — 12. Listy kopisťovité a kopisťovité ko-
p i n a t é, zaokrouhlené, často hrotité, sivé, listy lodyžní 2 v dolejší
Ys- Zákrov 7-5 — 8 mm dl., tlustě válcovitý, s dolejškem zaokrouhlenými,
pak skoro kulatý, lístky zákrovu úzké, špičaté, leč na
samém konci tupé. načernalé, s krajem úzkým bělavým.
Listeny s krajem bělavým. Chlupy tmavé, na zákrovu skrovné.
1*5 mm, na stopkách úborů velmi skrovné, na lodyze
dosti bohaté, 3 — 4 mm, na listech jen po kraji roztroušené, na hlavním
nervu až dosti bohaté, tuhé, 1— 2*5 mm dl. Žlázy zákrovu mírné, na
stopkách úborů i bohaté, na lodyze nahoře bohaté, dole
mírné neb roztroušené. Vločky zákrovu velmi skrovné, na lodyze na-
hoře roztroušené, dole a na hstech žádné, stopky úborů našedivělé.
Květy sytě žluté. Výběžky prodloužené, tenké.

«) g e n u i n u m.

1. normále N. P. = H. suecicum Fries. herb. norm. Tvar
zde popsaný.

Na polní mezi za Slépániiiou silnicí u Vsciína hojný, IJiibcIoii |)ro iizimiiÍ
objeve.i).

631 — GIG — ^618>613. H. uigTiceps N. P. (J. černohlavý.j Lodyha
namnoze ± vystoupavá, štíhlá, dosti tuhá neb trochu slabounká,
častěji stlačitelná, jemně na dél pruhovaná, Květenství volně latnaté
neb vysoce vidličnaté, neobmezené, stejno- neb trochu přesvrcholové,
bezvčtví 5 — 60 mm dl, někdy = až 1/4 lodyhy, řády paprsků 2—5.
paprsky 2 řádu (1 — ) 2 — 4, zt oddálené, šikmo přímé, úborů (2 — )
5 — 10 ( — 18). Listy v rozetce 4—7, kopisťovité neb podlouhlé až -±_
kopinaté, tupé až špičaté, ± nasivělé, měkké neb trochu tuhé, nejdelší
namnoze spolu též nejširší, listy lodyžní 12 na dolejší polovici,
rychle v listeny se přetvořující. Zákrov 7-9 ( — i\) mm dl., kulatý až
válcovitě vejčitý, na dolejšku zaokrouhlený, řidčeji uťatý, lístky zákrovu
ih širokounké neb úzké, it: špičaté, černé neb tmavé, s krajem i
světlým. Listeny světlé až tmavé. Chlupy zákrovu bohaté, tmavé, na
stoncích mírné, na listech roztroušené, tuhounké neb tuhé, 2— 4řwwdl.
Žlázy namnoze hojné, na lodyze často až k dolejšku se táhnoucí.
Vločky na zákrovu, lodyze a rubu listů mírné až bohaté, po kraji
lístků zákrovních namnoze žádné, stopky úborů plsťnaté, listy na líci
nahé neb trochu vločkaté. Oddenek šikmý neb rovnovážný, krátký,
tlusťounký. Obnovuje se prodlouženými, nadzemními, štíhlými neb
tenkými výběžky, s listy sbhženými neb trochu oddálenými, malými až
dosti značnými, namnoze trochu ubývavě menšími.

— 442 —

V. (O* 12 — ) 0-20 — 0'50 m. Květy světleji neb tmavěji žluté, krajní
vně nepruhované neb ± červeně pruhované. Gnělka stejnobarevná.
H. floribundura >> piiosella, H. floribundum Fr. symb., H. floribundum-
pilosella Wimm., H. stoloniflorum var. pulatuin Fr. Epicr.

1. Subsp. iseraimm Uechtr. Lodyha 27 — 48 em v., štíhlá až
tlustá, přímá neb vystoupavá. Květenství volně latnaté, bezvětvi
20—35 mm dl , paprsky 2. řádu 3—4. i oddálené, řády 4 — 5, úborů
8 — 18. Listy podlouhlé až ± kopinaté, tupé až přišpičatělé,
trochu nasivěle světlozelené. listy lodyžní 1 — 2 v dolejší Ys- Zákrov
8-11 mm dl., válcovitý s dolejškem brzy uťatým, později ± kulatým,
lístky zákrovu dosti úzké, přišpičatělé, dosti černé, s krajem sotva
trochu nazelenalým. Listeny šedé. Chlupy zákrovu bohaté, načernalé
neb tmavé, 1 — 2 mm, na stoncích mírné, nahoře tmavé neb černé, dole
tasto sotva světlejší, 1 — 2-5 ww, na líci listů velmi roztroušené,
tuhé, 2 — 3 mm dl., vespod roztroušené, měkké. Žlázy veliké, na zákrovu
dosti — , na stoncích nahoře velmi bohaté, dole až ku spodu v počtu
menšim. Vločky na zákrovu a lodyze mírné, na líci listů žádné,
vespod roztroušené až mírné, stopky úboru šedé. Květy žluté, krajní
vně často s načervenalými konci. Výběžky prodloužené tenké až dosti
ilusťounké.

1. normále N. P. Tvar svrchu popsaný.

.Josenik 1\Q0—Íi00 m (N. .1.), poblíž Švýcarny na Pradědu (Bubela),
Hlínová bouda na úkl©nu Mravoní-ího vrohn ii WicštMibcrl<a 1880 Obornym
a l>r. Peliciii pro území objevon.

2. parcipilum N. P. Bezvětvi 40— 50 ww dl. Chlupy na
stoncích ±i roztroušené neb skrovné, světlé, 1 — P5 mm dl. Žlázy zá-
krovu velmi bohaté

.Jeseník 1100 — 12 50 m (Pcler).

631— (Í16— 618<613. H. piloselliflorum N. P. (J. chlupačko-
květý). Lodyha vystoupavá, štíhlá neb tlusťounká, namnoze slabounká,
stlačitelná, jemně podél pruhovaná. Květenství (namnoze hluboce-)
vidhčnaté, bezvětvi = (Vio— ) Va — Vi lodyhy, řády paprsků 2 — 3 ( — 4);
paprsky 2. řádu žádné — 2, velmi oddálené, šikmo přímé, úbory
1—3 ( — 7). Listy v rozetce 2—5, kopisťovité neb podlouhlé až ± ko-
pinaté, nasivěle až světlozelené až 14 cm dl., nejdelší spolu též
nejširší, hst lodyžní žádný neb 1 namnoze malý hluboko dole. Zákrov
8—13 mm dl, kulatý, neb vejčitý a aspoň později kulatý; lístky zá-
krovu i: širokounké až široké, špičaté, ± černé, s krajem rozličně
světlejším. Listeny šedé neb tmavé. Chlupy rozhčné, skrovné až velmi
bohaté, černé až světlé, dlouhé, na Uštech měkké, řidčeji až tuhé.
Žlázy velmi hojné, na lodyze až ku spodu se táhnoucí. Vločky zákrovu
namnoze bohaté, po kraji lístků zákrovních namnoze žádné, stopky
ihorů plsťnaté, lodyha namnoze bohatě vločkatá. listy na líci bez

443

vloček, vespod namnoze bohatě vločkaté až lehce plsCnaté. Oddenek
šikmý neb rovnovážný, krátký neb trochu prodloužený, dosti štíhlý až
tlustý. Obnovuje se prodlouženými, nadzemními, štíhlými neb tlusťoun-
kými výběžky, s Hsty oddálenými, ubývavě menšími, malými neb dosti
značnými.

V. O' 12 — 0'35 ( — 045) )ii. Květy žluté, krajní vně vždy, leč roz-
dílnou měrou červeně pruhované. H. floribundum << pilosella.

2|- Prostřed řorvna, v horách |ioz(U'ji. Horaí Inka, slráiiě.

1. Sul)sp. lůloselliHorum N. I*. Lodyha 12- BScw v., štíhlá až
tlusťounká, trochu vystoupavá. Květenství hluboce vidličnaté, bezvětví
= ^3 — '/i lodyhy, paprsky 2. rádu žádné — 1, řády 2, úbory 1—2.
Listy podlouhlé až kopinaté, tupé až dosti špičaté, světle zelené, list
lodyžní 1 hluboko dole. Zákrov 10-5 — \'^ mm dl., ± kulatý, pak
trochu smáčknutý, lístky jeho široké, špičaté, černé,
š krajem zeleným. Listeny světlé. Chlupy černé, na zákrovu
dosti bohaté, 1*5 — 2 ,it.„í, na stoncích nahoře skoro roztroušené, dole až
dosti bohaté, světlejší 2— 4 ww, na líci listů roztroušené, trochu
tuhounké, 2 — 4 mm dl. Žlázy veliké, na zákrovu a nahoře na stoncích
velmi bohaté, zde dole až ku spodu znenáhla v počtu menším. Vločky
na zákrovu, lodyze a rubu listů bohaté, mladší lisfy vespod až
našedivělé, stopky úborů šedé. Květy žluté, krajní vně ± načervenale
až červeně pruhované. Výběžky velmi prodloužené, trochu tlasťounké.

1. hirsuticeps N. P. Tvar základní, u nás posud nenalezen.

2. g 1 a n d u 1 o s i c e p s N. P. Listy vnější opakvejčité,
zaokrouhlené, vnitřní ± kopinaté, až špičaté. Chlupy zákrovu skoro
žádné neb skrovné. 1 mm dl.

Mor. .h-s(Miik 1300 — 1860w. (l>.'k'r), Medvědí iiiíkup.

618 -{- 622. H. Oboriiyauiim X. P. (J. Oborného.) Lodyha přímá,
štíhlá až tlustá, trochu tuhá, leč stlačitelná, na dél pruhovaná. Kvě-
tenství volně latnaté, silně přesvrcholové, namnoze dosti oddělené,
8 — 40 úborně, bezvětví 4—10 ( — 14) ww dl., paprsky 2. řádu 4 — 7,
hoření sbhžené, nejdolejši ± oddálené, šikmo odstálé. řády 3 — 5. Listy
v rozetce 2 — 6. kopinaté a úzce kopinaté, tupé až špičaté, namnoze
k dolejšku dlouze zúžené, ± nasivělé, listy lodyžní 2—3 na dolejší
polovici, nahoře jen znenáhla ubývavě menší a pak náhle v hsteny
přetvořené. Zákrov 6'5— 8 5 ?n»i dl., válcovitý, se zaokrouhleným, pak
uťatým dolejškem, lístky jeho úzké, špičaté a jako listeny s krajem d=
tmavým neb světlým. Chlupy všude ± bohaté, mírně dlouhé, na zá-
krovu světlé, na lodyze aspoň nahoře tmavé, zde a na listech tuhé. Žlázy
v mírném počtu. Vločky zákrovu mírné, po krajích lístku zákrovních
vždy scházející, na lodyze rozličné, na hci listů namnoze ve skrovném
počtu, vespod roztroušené až bohaté. Oddenek kolmý neb šikmý,

444

krátký neb málo prodloužený, dosti tlustý. Obnovuje se několika velmi
prodlouženými, tenkými, nadzemními výběžky, s oddálenými, malvmi,
znenáhla ubývavě menšími listy, jako u H. magyaricum.

V. 0"40 — 0'70 w. Květy sytě žluté, čnělka stejnobarevná. H-
pratense -j- magyaricum.

2j- Kveten, červen. Žíniá Inka, Išraje [polni. l'(ň'HlUn, ii mV.'^ :

1. Subsp. Oboriiyamuu N. P. Lodyha 52—60 cm v., dosti tlustá,
přímá. Květenstvi latnaté, volné, silně nadvrcholové, bezvětví 6 až
8 mm dl., paprsky 2. řádu 4—6, sblížené, nejdolejší namnoze ± od-
dálené, řády 4, úborů 15 — 22. Listy kopinaté a úzce kopinaté, tupé až
přišpičatělé, žlutozelené, listy lodyžní 2 — 3. Zákrov 75 — 8"5 wm dl.,
válcovitý, se zaokrouhleným, pak uťatým dolejškem, lístky jeho úzké,
špičaté, n a č e r n a 1 é, s krajem světlým. Listeny tmavé,
s krajem silně světlým. CIhlupy zákrovu bohaté, světlé,
1 "5 — 2*5 m))u na stoncích nahoře mírné, tmavé, na lodyze
dole bohaté, světlé s černým spodem. 2 — 3 >«;«, o b a k listů
bohaté, na líci tuhé, 1-5 -2-5 mm dl. Žlázy zákrovu bohaté,
na stopkách úborů mírné, na lodyze nahoře roztroušené, dole ojednělé
a záhy se ztrácející. Vločky zákrovu mírné, na lodyze dosti bohaté,
na líci 1 i s t ů j e n na hlavním nervu zt skrovné, vespod
roztroušené neb mírné, stopky úborů našedivělé. Květy sytě žluté.
Výběžky velmi prodloužené, tenké.

Mezi Havraníky a Hnanicemi, blíže k Havraníkiun s H. pralensc Obornyuí
pro vizemi objeven. S iiltory Iroeliu menšími v Širokém lese u Star. Břeclavi
mnou nalezen.

3. Subsi). stricticaule N. P. Lodyha 65 — 70 cm v., štíhlá až
tlustá, přímá. Květenstvi trochu volně latnaté, volné, skoro neobmezené.
málo přesvrcholové, bezvětví 5— 14ww dl,, paprsky 2. řádu 5—7,
hoření ± sblížené, doleni oddálené, řády 4 — 5, úborů 10 — 40. Listy
velmi úzce kopinaté, špičaté, nasivělé, listy lodyžní 3. Zákrov 7"5 mm dl.,
vejčitý, se zaokrouhleným, později trochu uťatým dolejškem, lístky zá-
krovu úzké, špičaté, šedé, s krajem silně nazelenalým.
Listeny tmavé, s krajem světlým. Chlupy na zákrovu a stop-
kách úborů velmi bohaté, dosti světlé, tam 1 — 1 "5 mm,
zde 2— 2'5 mm. d 1., na lodyze nahoře bohaté, světlé, dole
v p o č t u m e n š i m a ž m i r n é, tuhé, 2—3 mm, na líci listů
mírné neb roztroušené, tuhé, 1-5 -2*5 >w)u dl , vespod méně
hojné, na hlavním nervu dosti bohaté. Žlázy žádné. Vločky na spodu
zákrovu bohaté, ostatně roztroušené, na lodyze nahoře mírné, dole
velmi skrovné, obak hstů skrovné, na hlavním nervu roztroušené neb
mírné. Stopky úborů šedé. Květy sytě žluté. Výběžky velmi prodlou-
žené tenké.

U Znojma: mezi Havraníky a jlnanicemi (Ohnrny).

— 445 —

(>l;i — 618 — G*^*2. H. acrothyrsuin N. F. (J. stejnovrcholový.)
Lodyha štíhlá neb trochu tkisťounká. i: přímá, trochu stlačitelná,
dosti slabě pruhovaná. Kvělenství volně lalnaté, dosti oddělené, stejno-
vrcholové, bezvětví 6 -26 mm dl., paprsky 2. rádu 2 — 4, volné neb
oddálené, trochu tlusťounké, řády 2 — 3, úbory 4 — 8. Listy v rozetce
4 — 8, ellipticky kopinaté až kopinaté, špičaté, trochu nasivělé, trochu
tlusťounké, hst lodyžní žádný — 1 velmi hluboko dole. Zákrov
9 — 10 mm dl., vejčitý, pak trochu smáčknutý, lístky zákrovu úzké, tu-
pounké, načernalé. s krajem světlým. Listeny šedé neb světlé. Chlupy
na zákrovu žádné, na stoncích nahoře skrovné, dole roztroušené,
tmavé, 1 — 2 (—3) mm, na líci listů ± roztroušené, tuhé neb štětinaté,
2 — 3 mm dl. Žlázy zákrovu bohaté, na stopkách úborů ± podobně,
na lodyze nahoře roztroušené, dole až ku spodu v počtu menším, na
listu lodyžním ojednělé. Vločky zákrovu skrovné neb roztroušené, po
kraji lístků zákrovních a na líci listů žádné, na rubu listů ojednělé
neb skrovné, na středním nervu roztroušené, stonky nahoře šedé, dole
mnohem slaběji vločkaté, Oddenek velmi krátký, tlustý, šikmý. Obno-
vuje se ± silně prodlouženými, tenkými, nadzemními výběžky, s listy
oddálenými, malými, znenáhla ubývavě menšími.

V. 0'18 — 0*40 m. Květy žluté, nepruhované, čnělka stejnobarevná
H. pilosella-pratense-magyaricum.

2|- Poč-álek řervna. Popický žleb a Našelice poblíž Znojma (Oborny).

631 — 619. H. Ziziauum Tausch. (J. ostrolistý.) Lodyha přímá,
štíhlá až tlustá, tuhá, často ± stlačitelná, jemně na dél pruhovaná.
Květenství okohčnaté neb latnaté, oddělené, nahloučené neb volné,
stejno- neb nadvrcholové, bezvětví 4 — 24 inm dl., řády paprsků 3 — 6
( — 9), paprsky 2. řádu (2—) 4—13, stěsnané neb sbhžené, nanejvýš
nejdolejší trochu oddálené, ku konci dále rozvětvené, šikmo odstálé,
rovné neb trochu obloukovitě nahoru ohnuté, úborů až ke 100, často
však mnohem méně, někdy jen málo úborů. Listy v rozetce namnoze
4 — 8, vnější namnoze ± kopisťovité a tupé, vnitřní ± kopinaté až
úzce kopinaté, přišpičatělé až špičaté, skoro vždy trochu nasivělé, dosti
pevné až skoro měkké, nejdelší někoUk členů nad nejširším postavený-
listy lodyžní 2 — 5 ( — 8), rozmanitě rozestavené, nahoře znenáhla menší.
Zákrov 5 — 8 min dl., rozličně válcovitý, na dolejšku namnoze zaokrou-
hlený, často později utatý, lístky zákrovní úzké až trochu širokounké.
špičaté, tmavé až černé, s krajem i světlým. Listeny šedé až tmavé.
Chlupy velmi rozličné, ale skoro nikdy dlouhé, na listech namnoze ±
tuhé. Žlázy rozličně vyvinuté, často též až na konce hořeních listů
lodyžních se táhnoucí. Vločky na zákrovu a lodyze namnoze mírné až
bohaté, po krajích lístků zákrovních scházejí, stopky úborů plsťhaté,
listy na líci vločkaté (zřídka bez vloček), vespod nanejvýš mírně vločkaté.

446 —

Oddenek kolmý neb trochu šikmý, krátký, tlustý. Obnovuje se při-
sedlými rozetkami.

V. namnoze 0*30 až přes 0"70 m. Květy světleji neb tmavěji žluto,
často trubkovité, krajní vně nepruhované, čnělka nestejnobarevná. H.
florentinum-cymosum, Pilos. Ziziana Sz. Sz., H. asperum Tausch .
H. cymosum Fresen., H. coUinum j'. Zizianum Froel., H. praealtum i.
Nestleri DoelL, H. collinum y. setosissimum Čelak.

2|- Konec kvělna.

1. Sul)sp. laeve N. P. Lodyha 23 — 46 cm v., štíhlá neb tenká.
přímá. Květenství okoličnaté, volné, stej no vrcholové,
bezvětví 13 — 15 mm dl, paprsků 2. řádu 5—6, velmi stěsnaných, nej-
dolejší někdy trochu oddálený, řády 3 ( — 4), úborů 10 20, úbory
3. řádu často zakrnělé, pročež okolík zdánUvě jednoduchý. Listy ko-
pinatéažčárkovité, špičaté, sivé, listy lodyžni 3 ve výši
až 2/3. Zákrov 6'5 — 7-5 mm dl, štíhle válcovitý, s dolejškem zaokrou-
hleným, pak širší, na dolejšku uťatý; lístky zákrovu dosti úzké. tu-
pounké, jako listeny tmavé, s krajem široce nazelenalým.
Chlupy zákrovu ojednělé, světlé, až 1 mm, na stoncích
žádné, na listech jen po kraji a hlavním nervu velmi
skrovné neb skoro žádné, tuhé, 1 — l'ó mm dl. Z 1 á z y z á-
krovu roztroušené, jinak veskrze žádné. Vločky na zá-
krozu a lodyze roztroušené neb zde až velmi skrovné, na stopkách
úboru nahoře bohaté, dole v počtu menším, na listech žádné. Květy
světle žluté.

Brno, mezi Moravany a Modřicenii ((tliorny).

•-2. Subsp. postdiluviale N. P. Lodyha 25-53 cm v., tlusťounká
neb štíhlá, přímá. Květenství latnaté, dosti volné, stejno-
n e b n a d v r c h o 1 o v é, bezvětví 6—7 mm dl., paprsky 2. řádu 3—6.
sblížené, nejdolejší trochu oddálený, řádů 5 — 6, úborů až 40. List y
kopinaté neb úzce kopinaté, tupé až špičaté, trochu
nasivělé, listy lodyžni 3 ve výši až ^/g. Zákrov 6-5 ww dl., válcovitý.
s dolejškem zaokrouhleným, lístky zákrovu úzké, špičaté, načernalé,
skoro bez kraje. Listeny šedé. Žlázy na zákrovu a stopkách úborů
dosti bohaté, na lodyze nahoře roztroušené, dole v počtu menším,
na listech lodyžnich žádné. Chlupy zákrovu bohaté, dosti tmavé.
1 — 1-3 mm dl , na stoncích nahoře mírné, trochu tmavé, dole bohaté,
světlé, 1—2-5 mm, na líci listů mírné, dosti tuhé. 2-5 — 3 mm dl.,
vespod bohaté, měkké. Vločky zákrovu mírné, na lodyze dosti bohaté,
na líci listů skoro žádné, na hlavním nervu skrovné, v e-
spod mírné až bohaté. Stopky úborů šedé. Květy dosti světle
žluté.

1. normále N. P. Tvar základní, u nás posud nepozorován.

— 447 —

2. acropsilon N. P. Chlupy zákrovu skoio skrovné, světlé,
0*5 mm, na stopkách úborů skrovné, na lodyze nahoře skoro roztrou-
šené až mírné, trochu tmavé, dole až bohaté, světlé, 1 — 2 mm, obak
listů bohaté, na líci tuhounké, 1'5— 2*5ww dl

Znojmo (Ohoniy).

632— (>lí). H. nmbelliferum N. P. (J. okoličnatý). Lodyha přímá,
štíhlá neb tenká, tuha, jemně na dél pruhovaná. Květenství okohčnaté
neb latnaté, nahloučené neb (namnoze) volné, stejno- až silně přes-
vrcholové, oddělené; bezvět^á 3—20 {— 30)/«;« dl., řády paprsků (2 — )
3 — 5 (—7), paprsky 2. řádu (2 ) 4 — 9 ( — 11), nahloučené neb sblí-
žené, nejdolejší často trochu oddálené, šikmo odstálé, někdy trochu
obloukovitě vystoupavé, ku konci dále rozvětvené; úborů (4—) 10—40
( — 60). Listy v rozetce 4—6, -±_ kopinaté až podlouhlé, vnější širší,
podlouhlé až skoro kopisťovilé, tupé až špičaté, nasivělé až sivé, měkké,
nejdelší několik členů nad nejširším vetknutý, listy lodyžní (1—) 2 — 4
( — 6) namnoze na dolejších 7s- Zákrov (5—) 6 — 7 [—%) mm. dl, ± (často
úzce) válcovitý neb vejčitý se zaokrouhleným, někdy později uťatým
dolejškem, lístky zákrovu úzké neb trochu širokounké. špičaté až pří-
tupé, tmavé až černé, s krajem namnoze světlým. Listeny šedé až
tmavé, zřídka bělavé. Chlupy zákrovu -±_ bohaté, světlé neb tmavé,
měkké, namnoze krátké, na stopkách úborů velmi rozdílné, na lodyze
zřídka více než mírně hojné, na líci listů roztroušené až bohaté, měkké
až tuhé, namnoze krátké, zřídka přes 2 5 mm dl., vespod měkčí. Žlázy
skrovně vyvinuté, na zákrovu často scházející neb skrovné, nanejvýš
mírně hojné, na stoncích namnoze žádné, též na stopkách úborů na
mnoze jen roztroušené, na koncích hořeních listů lodyžních častěji
ve skrovném počtu. Vločky na zákrovu roztroušené až mírné, po
krajích lístků zákrovních namnoze žádné, stopky úborů plsťnaté až
mírně vločkaté, lodyha roztroušená až bohatě vločkatá, listy na líci
namnoze chudě vločkaté, vespod roztroušeně až mírně vločkaté. Od-
denek kolmý až rovnovážný, krátký neb prodloužený, tlustý až štíhlý.
Obnovuje se několika nadzemními, velmi prodlouženými, tenkými neb
štíhlými výběžky, s listy oddálenými, malými neb dosti značnými, zne-
náhla ubývavě menšími.

V. 0*30 — 0"75 «>'. Květy rozhčně žluté, krajní vně vždy nepruho-
vané, čnělka stejnobarevná. H. magyaricum - cymosum, H. radiocaule
Froel., H. praealtum var. setosum Koch syn.

2j. Kounc kvělna, červen. Světlá Ivřoxišle, \ýsliiuiié a keřnalé úkloiiy, po-
iídkii. Bez udání tvaru: na Býčí sltále u Znojma a Kopanině u Velk. Ma-
Ňovie v okresu znojemském (Oborny), u Želče při silniei k Brodku (Spitzner).
I' nás :

1. Siibsp. oclirocephalum íi. P. Lodyha 36—40 cm, v., tlu-
sťounká. Květenství okoličnaté, nahloučené, stejnovrcholové, bezvětvi

— 44H —

12w/« dl., paprsků 2. rádu 8 — 9, řády 3, úborů 15—20. Listy kopi-
naté, velmi dlouze k dolejšku zúžené, přišpičatělé, nasivělé, listy lodyžni
2 — 3 ve výši až Ys- Zákrov 7—7*5 »řw dl, krátce válcovitý, na dolejšku
brzy uťatý, listky zákrovni úzké, špičaté, šedé, s krajem světlým.
Listeny bělavé. Chlupy na zákrovu a stoncích nahoře
žádné, na lodyze dole roztroušené, světlé, konečně velmi bohaté,
3 — 4 mm, obak listů dosti bohaté, měkké, 2 — 4 mm dl. Žlázy
světlé, na zákrovu velmi hojné, na stopkách úborů a na-
hoře na lodyze bohaté, zde dole znenáhla v počtu menším, na všech
hstech lodyžních mírné. Vločky: zákrov i s kraji lístků jeho bělavě
šedý, stopky úborů bílé, lodyha nahoře šedá, dole našedivělá, hsty na
líci skoro neb zcela nahé, vespod skrovně, na hlavním nervu roz-
troušeně vločkaté. Květy světle žluté. Výběžky krátké, štíhlé neb
tlusté.

Znojmo (Obořily).

3. Subsp. cymosiforme íí. P. Lodyha as 56 cm v, štíhlá. Kvě-
tenstvi okoličnaté, dosti nahloučené, slejnovrcholové, bezvětví 11 až
22 ww dl., paprsků 2. řádu a řádů 5 — 6, úborů 30—35. Listy
vnější podlouhlé, tupé, vnitřní k o p i n a t é, přišpi-
čatělé až špičaté, nažloutle zelené, listy lodyžni 2 — 3.
Zákrov 7 — 8 ww dl., válcovitý, na dolejšku povytažený, pak zaokrou-
hlený, lístky zákrovu úzké, špičaté, tmavé, s krajem trochu světlým.
Listeny bělavé. Chlupy zákrovu bohaté, světlé, 0-5 ww dl., na stopkách
úborů mírné, na lodyze nahoře roztroušené, tmavé, dole až bohaté,
světlé, 0'5 — 1 7nm, obak listů mírně hojné, na líci tu-
ho u n k é, 0-5 WOT dl. Žlázy velmi malé, na zákrovu roztroušené, na
stopkách úborů skoro žádné, na lodyze nahoře ojednělé, dole záhy
žádné, na listech lodyžních žádné. Vločky na zákrovu a po kraji lístků
zákrovních dosti hojné, obak listů roztroušené neb mírné,
na hlavním nervu vespod bohaté, stopky úborů bělavě plsť-
n a t é, lodyha nahoře šedá, dole méně vločkatá. Květy žluté. Výběžky
prodloužené, tenké, namnoze podzemní. Tvar H. cymosum velmi bhzký
a výběžky od tohoto rozdílný.

Znojmo (Oborny).

3. Siibsp. acrosciaílium N. P. Lodyha 53—62 cm v., štíhlá.
Květe nství okoličnaté, dole latnaté, dosti volné, stej-
novrcholové, bezvětví 5 — 10w;« dl., paprsků 2. řádu 6 — 9, stěsnaných,
iiejdolejší trochu oddálené, řády 4—5, úborů 30— 35. Listy trochu
kopinatě čárkovité, velmi špičaté, n a s i v ě 1 e světlo-
zelené, Hsty lodyžni 2—3. Zákrov 6-5— 7 ww dl., dosti štíhle válco-
vitý, na dolejšku zaokrouhlený, později uťatý, lístky zákrovni úzké, špi-
čaté, trochu načernalé, s krajem světlým. Listeny našedivěle zelené.
Chlupy světlé, na zákrovu mírné, 1 mm, na stopkách úborů dosti bo-

44í* —

hale, 2 mm, na lodyze sotva mírné, nahoře tmavé, dole světlejší, 2—4 ww.
na líci listů roztroušené, tuhé, 2 — 3ww dl., vespod na hlavnim nervu
mírné. Žlázy na zákrovu a stopkách úborů roztroušené, na lodyze a
liíStech lodyžních žádné. Vločky zákrovu skrovné, po kraji lístků zá7
krovu a na líci listů žádné, na lodyze nahoře dosti bohaté,
dole v počtu menším, na rubu listů skrovné neb vel ni i
roztroušené, stopky úborů šedé. Květy světle žluté. Výběžky velmi
prodloužené, tenké

n) g e n u i n u m.

1. 1 o n g i p i I u m N. P. Tvar svrchu popsaný.

Znojmo (Oborny). Vétrník u Dražovie ve Vyškovsku.

4. Subsp. umbelliferum N. P. Lodyha 52— 7 4 cm v., štíhlá.
Květenství okolíčnaté. dosti volné, skoro stejno-
vrcholové, bezvětví 13 — 14 ,nm dl., paprsku 2. řádu 6 — 8, řádů 5,
úborů 25 — 30. Listy vnější kopisťovité, tupé, vnitřní kopinaté, přišpi-
čatělé, sivé neb nasivělé, hsty lodyžní 3. Zákrov 6*5 myn dl., vejčitý,
& dolejškem zaokrouhleným, lístky jeho širokounké, špičaté, tmavé,
s krajem světlým. Listeny tmavošedé. Chlupy na zákrovu bo-
haté, světlé, 1 — 15 mm, na stoncích nahoře roztroušené,
dole v počtu menším, dosti tmavé, 1 — 2 mm, o b a k listů
vzláště ku kraji roztroušené, na líci tuhé, 2 — 3 mm dl.,
na hlavním nervu bohaté. Žlázy na zákrovu a stopkách úborů skrovné
až dosti bohaté, na lodyze nahoře velmi roztroušené, dole skoro žádné,
na listech lodyžních žádné. Vločky zákrovu sotva mírné, na lodyze
a rubu listů roztroušené, stopky úborů našedivělé, po kraji
lístků zákrovních a na líci listů žádné. Květy žluté. Výběžky velmi
prodloužené, tenké.

n) s u b u m b e 1 1 i f e ru m N. P. Listy podlouhle kopinaté až
nejvnitrnější kopinaté, přišpičatělé a špičaté, nasivělé nažloutle zelené.
Vločky zákrovu bohaté, po kraji lístků zákrovních mírně hojné.

U Znojma v rúzaýcli odrůdách (Oboniy), Žideaice, zmoly u Bílovic, Star.
Břeclav.

5. Subsp. Neilreichii N. P. Lodyha 50 — 70 cm v,, štíhlá neb
tenká. Květenství nahoře okoličnaté neb zcela latnaté, volné, stejno-
až silně nadvrcholové, bezvětví 8 — 12 m//ř dl., paprsky 2. rádu 4 — 7,
hoření sblížené, dolení ■±_ oddálené, řádů 5—6, úborů 15—40. Listy
i kopinaté až úzce kopinaté, přišp'čatělé až špičaté, nasi-
vělé, listy lodyžní 3 — 4 ve výši až ^i- Zákrov 5— G ( — 7) mm dl., velmi
štíhle válcovitý, na dolejšku povytažený, pak vejčitý
s dolejškem zaokrouhleným, lístky zákrovu úzké, špičaté,
± tmavošedé, s krajem světlým. Listeny šedé. Chlupy zá-
krovu velmi bohaté, světlé, 1—15 mm, na stopkách úborů dosti
hojné, na lodyze mítné. nahoře trochu tmavé, dole světlejší, 1—2 w/«.

29

— 45U

obak listů mírné, na líci tuhé, 2 — 3 mm d 1., vespod měkčí,
na hlavním nervu bchaté. Žlázy zákrovu skrovné až mírné, na stop-
kách úborů roztroušené, na lodyze nahoře žádné neb skrovné, dole
brzy se ztrácející, na konci hořeních listů lodyžních velmi skrovné.
Vločky zákrovu roztroušené, po kraji lístků zákrovních skoro žádné,
na lodyze a rubu listů mírné až roztroušené, na líci listů i roztroušené až
skrovné, stopky úborů šedé. Květy žluté. Výběžky velmi prodloužené,
± tenké.

1. ;s II bpi lo s II 111 N. P. Tvar svrc-hu popsaný. Znojmo (Oborny). Kopce
II Sokolnic, Šaratice, Slalinské skály a Nová hora u .fulianova.

2. pil O si US N. P. Chlupy na lodyze nahoře mírné, tmavé,
dole brzy bohaté, světlé, 1-5 — 2'5 mm, obak listů dz bohaté, nahoře
tuhé, 1*5 — 2 mm dl., vespod tuhounké. Zákrov vejčitý, s dolejškem
zaokrouhleným.

Znojmo (Oborny) Vétriiík ii ])ražovic ve Vyskovsku.

6. Subsp. manothyrsum N. P. Lodyha až 75 on v., štíhlá.
Květenství latnaté, velmi volné, nadvrcholové,
bezvětví 4 — 20 myn dl., paprsků 2. rádu 7 — 9, hoření trochu sblížené,
dolení oddálené, řádů 6 — -1 , úborů 40—60. Listy podlouhlé až
úzcekopinaté, tupé až špičaté, nasivěle žlutozelené. Ušty
lodyžní 2 — 3. Zákrov Q—7 mm dl., štíhle válcovitý, na do-
lejšku povytažený, pak vejčitý, se zaokrouhleným,
konečně trochu uťatým dolejškem, lístky zákrovu
úzké, špičaté, tmavé, s krajem světlým. Listeny tmavé, chlupy
zákrovu mírné, až 1 m»i dl,, na stoncích roztroušené tmavé, teprv
hluboko dole světlejší, 1 unn. obak listů ± roztroušené, na líci sotva
trochu tuhounké, \ iinn dl. Žlázy veskrze žádné, neb na zá-
krovu a stopkách úborů skrovné. Vločky zákrovu skrovné,
po kraji lístků jeho žádné, na stoncích mírné, na líci listů velmi
skrovné až roztroušené, vespod ±: roztroušené. Květy sytě žluté. Vý-
běžky velmi prodloužené, tenké.

Znojmo (Oborny) Věirník u Dražovic ve Vyškovsku.

621 — 630. H. ealotloii Tauseli. (J. lepozubý.) Lodyha přímá,
štíhlá až tenká, rovná neb ± zprohýbaná, tuhá, někdy pevná, (často
velmi nezřetelně) jemně na dél pruhovaná. Květenství ± okoličnaté
neb latnaté, volné, oddělené nadvrcholové neb stcjnovrcholové, bez-
větví (2 — ) 5 — 20 mí// dl.. řády paprsků 3—6 ( — 8), paprsky 2. řádu
(3—) 4—8 ( — 10), (hořeni) stěsnané neb sblížené, nanejvýš nejdolejší
trochu oddálené, častěji obloiikovitě vystoupavé, ku konci dále roz-
větvené, úborů 10—30 (—60). Listy v rozetce 3—8 (—12). ± kopinaté
až úzce kopinaté. tupé až špičaté, + nasivěle, trochu pevné, listy
lodyžní 3 — 6 ( — 11), rozmanitě rozestavené, často na celé lodyze roz-
troušené. Zákrov 6—8 (—9) unn dl., ± válcovitý, na dolejšku za-

— 451 —

okrouhlený neb uťatý, lístky jeho úzké, řidčeji až širokounké, špičaté,
šeidé až černé, skoro bez kraje neb s krajem trochu světlým. Listeny
namnoze šedé neb tmavé. Chlupy velmi rozmanité, na zákrovu bohaté
až skrovné, krátké, na stoncích bohaté až ± scházející, tuhé, často
nahoru ohnuté, na listech namnoze mírné až bohaté, štětinaté. Žlázy
slabě vyvinuté, někdy zcela neb na stoncích scházející. Vločky : zákrov
chudě vločkatý až plsťnatý, stopky úborů plsfnaté, lodyha a rub listů
mírně až bohatě vločkatý, hc listů namnoze trochu vločkatý. Oddeuek
kolmý, krátký, tlustý. Obnovuje se přisedlými rozelkami.

V. 0-30— 0-65 m. Květy namnoze žluté až tmavožluté, krajní vně
nepruhované, čnělka stejnobarevná. H. florentinum-echioides, H. col-
linum /?. dentatum Tausch., H. praealtum í. hirsutum Koch syn., H.
astolonum var. foliatum Vukot.

2|. Květen, červen.

1. Subsp. sphaleron N. P. = H. florentinům Spreng., Pilos-
praealta v. hirsutissima F. Schultz. Lodyha 30 —59 cw v., štíhlá, přímá.
Květenstvi okoličnaté, dole latnaté, volné, skoro stejnovrcholové,
bezvětví 10 — 13mw dl., paprsků 2. řádu 6—8, stěsnaných, nejdolejší
trochu oddálené, řádů 5 —6, úborů 15 — 30. Listy db kopinaté,
špičaté, nažloutle zelené, listy lodyžní 3 — 4 ve výši až ^s-
Zákrov 6 — 7 m/« dl., válcovitě vejčitý na dolejšku zaokrouhlený, lístky
zákrovu úzké, přišpičatělé, tmavošedé, s krajem velmi úzkým světlejším.
Listeny šedé. Chlupy zákrovu bohaté, dosti tmavé, 1 mm, na stopkách
úborů nahoře bohaté, dole v počtu menším, 1—2 mm dl.. na lodyze
nahoře roztroušené, tmavé, dole v počtu větším, konečně
bohaté, světlejší, tuhé, i — 3 mm. na líci listů dosti neb mírně
hojné, štětinaté, 1 — 2 mm dl. Žlázy na konci lístků zákrovních mírné
ostatně na zákrovu roztroušené, na stoncích roztroušené neb na .stop-
kách úborů skoro žádné. Vločky na zákrovu, lodyze a rubu listů mírné,
po kraji lístků zákrovních žádné, na líci listů roztroušené, stopky úborů
šedé. Květy světle žluté.

Havraníky u Znojiiiíi (Oborny).

633 — 6á0. H. pimiioiiícum N. P. (J. uherský). Lodyha přímá
tuhá neb stlačitelná; častěji ztuhlá a pevná, jemně na dél pruhovaná.
Květenstvi latnaté neb okoličnaté, oddělené, stejno- neb nadvrcholové,
(nahloučené až) volné, bezvětví (3 — ) 5 — 15 ( — 36) mm dl, řády paprsků
3 — 5 (—7), paprsky 2. řádu (2—) 4-8 ( — 10) stěsnané neb sblížené,
nejdolejší namnoze ± oddálené, ku konci dále rozvětvené, šikmo- neb
rozkladitě-, řidčeji obloukovitě odstálé, úborů (7 — ) 10 — 40 ( — 50).
Listy v rozetce 3 — 8, d= kopinaté a špičaté, vnější širší a kratší, pevné
až měkké, nasivělé až sivé, listy lodyžní (2 — ) 3—6, rozdílně roze-
stavené, nahoře namnoze znenáhla menší. Zákrov (5—) 6 — 7 ( — 9) mm

29*

— 452 -

dl., ± válcovitý, na dolejšku zaokrouhlený neb (často teprv pozdějij
uťatý, lístky zákrovn'^ úzké, zb špičaté (zřídka tupounké), šedé až tmavé.
s krajem ± světlým. Listeny světlé až tmavé. Chlupy obyčejně bohaté,
dlouhé, tuhé, neb zvláště na listech štětinaté. Žlázy nanejvýš mírně
vyvinuté, často zcela neb na stoncích scházející. Vločky velmi roz-
manitě rozdělené, na zákrovu skrovné až mírné, někdy též v plsť
spojené, po kraji hstků zákrovních namnoze scházející, na stopkách
úborů skoro žádné až v hustou plsť spojené, na lodyze zpravidla méně
vyvinuté, na líci listů scházející neb v počtu skrovnějším, vespod scházející
až mírně hojné. Oddenek kolmý až skoro rovnovážný, krátký, tlustý.
Obnovuje se nadzemními, silně prodlouženými, tenkými výběžky, s listy
malými až dosti značnými, oddálenými, stejně velikými neb trochu
ubývavě menšími, jako u H. magyaricum.

V. 0-25 — 0 75w. Květy žluté neb světle žluté. Gnělka stejno-
barevná. H. magyaricum-echioides, H. sarmentosum Froel, H. praealtum
.'. setosum Koch., H. praealtum var. hispidissimum Fries. Epic,, H.
collinum Čmelák. Oest. b. Z, 1871.. H. auriculoides Kerner Oest. b.
Z. 1872.

2)- Počátek června. Kamenité stráně, meze, kopce, ' pořidku.

1. Subsp. longisetum N. P. Lodyha as 52 cm v., tlusťounká.

Květenství řídce latnaté, velmi volné, stejnovrcholové, bez-
větví 12 mm dl,, paprsků 2. řádu 5, ± oddálených, řády 3 — 4, úborů
as 12, Listy dlouhé, kopinaté, špičaté, nasivěle žlutozelené, 4 listy po
celé lodyze rozdělené. Z á kro v 9 ,nm d 1., válcovitý, s dolejškem za-
okrouhleným,pak" skoro kulatý, lístky zákrovní trochu širokounké, špi-
čaté, tmavé, s krajem silně světlým. Listeny světlé. Chlupy světlé, na
zákrovu velmi hojné, 1 — 1-5 mm dl., na stopkách úborů bohaté, na
lodyze nahoře dosti bohaté, dole v počtu větším, štětinaté, 4 — 6 mtn,
na líci listů ku kraji roztroušené, po kraji samém
mírné, tuhé, 3 — 5 mm dl., vespod zvláště ku konci mírně hojné,
na hlavním nervu bohaté. Žlázy malé, na zákrovu mírné, na stopkách
úborů dosti bohaté, na lodyze nahoře velmi roztroušené, dole záhy
žádné. Vločky zákrovu roztroušené, na lodyze mírné, na rubu listů
velmi roztroušené, stopky úborů šedé. Květy dosti světle žluté. Výběžky
velmi prodloužené, štíhlé. Tvar střední mezi H. magyaricum a seti-
gerum, poslednějšímu květenstvím, listnatostí a chlupy blízký.

Znojmo (Oborny).

3. Sxil)sp. polytylum N. P. Lodyha as 48 cm v., velmi štíhlá.
Květenství latnaté, volné, stejnovrcholové, bezvětví as
6 mm dl., paprsky 2. řádu 4, skoro stěsnané, řády 3—4, úborů as 10.
Listy úzce kopinaté, přítupé až špičaté, nasivěle, listy lodyžní 3 ve
výši až Vs. Zákrov 5 — 7 mm dl., štíhle válcovitý s dolejškem zaokrou-
hleným, lístky zákrovní dosti úzké, přítupé, tmavošedé, s krajem silně

453

nazelenalým. Listeny šedé. (Ihlupy zákrovu velmi hojné, světlé,
2—3 mm, na stopkách úborů bohaté, světlé, 3 — 5 mm, na lodyze nahoře
velmi roztroušené, tmavé, dole až dosti bohaté, světlejší, na líci
listů mírné, štětinaté Í2 — 3 mm dl., vespod dosti bohaté, měkké.
Žlázy žádné. Vločky zákrovu dosti bohaté, na lodyze mírné, na lící
listů roztroušené (starší skoro nahé), vespod mírný
až šedozelený povlak tvořící, stopky' úborů šedé.
Květy sytě žluté. Výběžky velmi prodloužené, tenké. Vločky bohatší
než u ostatních subsp. od. H. pannonicum. Dolejší část byliny více ku
H. setigerum. hořejší však více ku H. magyaricum podobná.
Znojmo (Oborny).

4. Subsp. eiimorphuin N. P. Lodyha 42— 64 cw v., štíhlá. Kvě-
ten s tví latnaté neb okolíčnaté, volné, trochu nad vrcholové!
bezvětví 8-^15 mm dl, paprsky 2. řádu 4 — 7, stěsnané, nejdolejši
někdy trochu oddálený, řády 4, úborů 12 — 25. Listy čárkovitě
kopinaté, sivé, listy 3 — 5 ve výši až '■^J^. Zákrov 7 mm dl., vál-
covitý, na dolejšku brzy uťatý, lístky zákrovu úzké, špičaté, zelenošedé,
^ krajem silně zazelenalým. Listeny světle šedé. Chlupy světlé,
na zákrovu velmi hojné, 2 — 3 mm dl, na stoncích bohaté,
na stopkách úborů 2-4 mm, na lodyze 4 — 7 mm, na líci
listů roztroušené až mírné, štětinaté 3— 4. ww dl., na
hlavním nervu bohaté. Žlázy zákrovu skrovné, na stoncích ojednělé.
Vločky zákrovu skrovné, na stopkách úborů dosti bohaté, na lodyze
mírné, na rubu listů velmi skrovné, na hlavním nervu roztroušené.
Květy žluté. Výběžky velmi prodloužené, velmi štíhlé.
Polavské kopce.

03*3 — 620>618. H. euchaetlum X. P. (J. tuhoštětinaty.) Lodyha
přímá, tenká až tlustá, častěji zprohýbaná, tuhá neb u silnějších tvarů
stlačitelná a měkčí, jemně na dél pruhovaná. Květenství vysoce vi-
dhčnaté neb volně latnaté, namnoze stejnovrcholové, neobmezené.
bezvětví (4—) 10 — 55 (pěst. — 130) mm. dl., řády paprsků 3 — 4 ( — 6),
paprsky 2. řádu 2—4 ( — 9), ± oddálené, šikmo odstálé, teprv ku
konci dále rozvětvené. Úbory 4—20. Listů v rozetce 6 - 8, ± kopina-
tých, namnoze špičatých, nasivělých, trochu tuhých neb měkkých, listy
lodyžní 1 — 3 namnoze v dolejší polovici. Zakrov 6"5 — 9 mm dl., (aspoň
později) ±: kulatý, lístky zákrovni úzké až širokounké, špičaté, šedé
neb tmavší, s krajem trochu světlým. Listeny šedé neb světlé. Chlupy
zákrovu ±: bohaté, světlé, mírně dlouhé, na lodyze roztroušené až
mírné, dole bohatší, 'světlé, tuhé, dlouhé, na listech mírné, štětinkate.
dlouhé. Žlázy skrovné neb v mírném počtu vyvinuté, na lodyze dole
záhy se ztrácející. Vločky zákrovu namnoze bohaté až plsť tvořící
lodyhy nahoře plsťnaté, dole bohatě vločkaté. Listy na líci nahé neb

— 454 —

chudě vločkaté, vespod mírně vločkaté až šedozelené. Oddének kolmý,
krátký, tlustý. Obnovuje se prodlouženými, nadzemními, tenkými neb
štíhlými výběžky, s listy oddálenými, malými, skoro stejně velikými neb
znenáhla se umenšujícími.

V. 0-25— 055 (pěst. — 1-00) w. Květy světle žluté, krajní vně
častěji načervenale-pruhované neb- příšpičaté. Gnělka stejnobarevná.
H. magyaricum-setigerum.

2j- Počátek června. Kaiiienilé a Nlvalnaď' si ráne.

1. Sul)sp. euchaetiuiu N P. Lodyha as 36 cm v., tenká.
Květenství vysoce vidličnaté, p o d v r c h o 1 o v é, bezvětví 34 mm dl.,
paprsky 2. rádu 2. velmi oddálené, řády 3, úborů 6. Listy kopi-
n a t é, špičaté, žlutozelené, 1 list lodyžní v dolení Vr,. Zákrov 8 min
dl., vejčitý se spodkem zaokrouhleným, lístky zákiovní úzké, špičaté,
černé, s krajem světlým. Listeny šedé. Chlupy na zákrovu a lody-
hách bohaté, černé, tuhé, tam 3—4 mm, zde dole světlejší,
4 — 8 -mm, na líci listů mírné, štětinkaté, 4 — 6 mm d 1.,
vespod dosti hojné, na hlavním nervu bohaté. Žlázy na konci lístků
zákrovních skrovné, ostatně na zákrovu žádné, na stopkách roztrou-
šené, na lodyze nahoře ojednělé, dole záhy žádné. Vločky zákrovu
sotva mírné, vespod listů bohaté, lodyhy nahoře šedé. dole našedivělé,
Květy světlóžluté, krajní vně červeně pruhované. Výběžky prodloužené
tenké. \

Pdsud jen na Kravi hoře u Znojma (Oborny).

3. Sul)sp. longum N. P. pěst. Lodyha 85 — 100 rw v., dosti štíhlá
až trochu přítloustlá, květenství vysoce vidličnaté, n a d v r c h o 1 o v é,
bezvětví 30 — 130 mm dl, paprsky 2. řádu 2 — 4, velmi oddálené, rády
3—4, úborů 10—15. Listy kopinaté, špičaté, trochu nasivělé.
listy lodyžni 2 na dolení polovici. Zákrov 8 — 8'5 mm dl.. dz kulatý,
lístky zákrovni širokounké, špičaté, tmavošedé, s krajem trochu světlým.
Listeny šedé. Chlupy světlé, na zákrovu bohaté, \—^ mm, na lo-
dyhách nahoře mírné, 1'5— 2 mm, dole bohaté, 4 — 6 mm,
obak listu minié. nn líci tnhounké 4 — 6 mm dl., vespod měkké, na
hlavním nervu bohaté. Žlázy zákrovu mírné, na lodyhňch na-
hoře roztroušené, dole brzy žádné. Vločky: zákrov jako kraje hstku
jeho a stopky šedé, lodyha bohatě vločkatá, listy na líci skrovně
vločkaté, vespod rh šedozelené. Květy světle žluté, krajní vně s na-
červenalými špicemi. Výběžky velmi prodloužené, velmi štíhlé.

1. 1 o n g i p i 1 u m N. P.

Pnsiul jen na Kravi tioře u Znojma, zde lež tvary ěervené pruhované (Oborny).

2. b r e v i p i 1 u m N. P. Chlupy na lodyhách nahoře roztrou-
šené, dole sotva až mírně hojné, 2 — 4 ( — 5) mm dl.

Posnd jen na Kraví Ikiíi- n Znojma fOhnrny).

455

II. Subgrenus. Archhieracium Fries.

Lodyha ±: listnatá, řidčeji be/.listá. Listy namnoze zubaté, pří-
zemní v (-as kvěíu již uschlé. Plody níijménč 3 mm dl., často mnohem
větší, barvy rozličné, na horním kraji kroužkovitě ztlustlé, nevroubko-
vané. Chmýří velmi nestejné, skoro 2řadé. Úbory obyčejné veliké neb
prostřední. Květy jazykovité četné, lístky zákrovní rozložené. Výběžky
žádné.

I. Series. Phyllopoda Čelak. Pr. sir. 199. Lodyhu dmdo-

listá, nanejvýš Slistá, častéji I — -31istú, někdy bezlislá, na spodu s ríižicí néko-
lika řapíkatýcli, čerstvých, zřídka v čas kvetu již uvadlých lislu. VedU' lodyh
laké neplodné růžice lislíi, které přezimvijí.

A) Aurella Fries. Lístky zákrovní četné, viceřadé, ± pravideUiě
střechovité. Odění nannioze bohaté.

a) Excomata (t. Schnd. Lodylia na spodku bez čupryny diiupů. Ja-
zýčky it chlupatí" neb lysé.

a) íprlaUCella (r. Sclind. Listy namnoze nasivělé.

1. Sectio. VilIOSina N. P. Lodyha, hsty, stopky květní a zákrovy =h
huftlýnii, bílými, hedbávitými chlupy posázení', skoro bezžlázné. .íazýčky namnoze
lysé neb velmi nezřetelně Itrvité.

623. H. Tillosum L. (J. huňatý.) Lodyha přímá, tlustá neb
silná, zprohýbaná, ±: pruhovaná, v hořejší polovici rozvětvená, na do-
lejšku listnatá. Listy v ro zetce nečetné až mnohé, bez řapíků
neb na dolejšku ± zřetelně v řapík stažené, podlouhlé až k 0-
p i n a t é, často trochu vlnovité, skoro tupé až špičaté, celokrajné neb
zoubkované až zubaté, sivé neb nasivělé, namnoze měkké. Listy 1 o-
dyžní (3 — ) 4 — 8 (—12). znenáhla se umenšující, dolejší zúže-
ným, prostřední a h o i- e j š í zaokrouhlený m neb ±
o b j i m a v ý m d o 1 e j š k e m přisedlé, ponenáhlu v listeny a
lístky zákrovní pieménéné. Kvétensiví vidličnaté, iieobmezené, ^ stej-
novrcholové, (1 - ) 2—4 úborné. bozvětví 3—10 ( — 18) r;y/ dl., paprsky
2. řádu (žádné — ) 1 — 3, oddálené, namnoze nerozvétvené, úhel roz-
větvení (25 -) 3:)-45^ Zákrov 14— 17 (-23) ,«m d 1„ kulatý neb
stlačený, lístky zákrovní rozsochaté odstálé, vnitřní volné, vnější lupe-
novité, elliptické neb podlouhlé až kopinaté, zelené, vnitřní více čár-
kovité, dlouze zakončíte, všecky velmi špičaté, tmavě až světle zelené.
Listeny na bez větví 3— 8, lupenoví té. Chlupy na všech částech
velmi bohaté, bílé, měkké, na zákrovu 3 — 5, na lodyze až
10 (a 12), na hstech až 8 mm dl., řidčeji na líci hstů skoro scházející.
Žlázy drobounké, jen ku konci delších lístků zákrovních vyvinuté, jinak
žádné. Vločky na zákrovu a listech scházející, na lodyhách nahoře
v plsť spojené, níže někdy až hluboko dolů v počtu menším. Gnélky
stejnobarevné neb trochu tmavé. Plody světle- až červenohnědé neb
černé, namnoze 3*3— 4'5 mm dl.

450 -

V. 0-15 -0-30 (— 0-40)m. Květy ± světle žluté, jich zoubky ±
ijrvité. H. criniferum Yukot.

21 Červen, srpen. Skalní štěrbiny u slnuie v Jeseníku.

1. Siibsp. imdulifolium N. P. — H. villosum Wimm Fl. Schl.
1857 p. 305, Flek Fl. p. 266. Lodyha až 32 cm v., dosti štíhlá, trochu
zprohýbaná. pruhovaná, na spodku listnatá; namnoze jedno-
duchá (pěst. až k dolení Yg rozvětvená). Listy rozetky za květu na-
mnoze uschlé, kopinaté, ř a p i k a t é ; listů lodyžnich 5 — 7, dolení
kopinaté, na dolejšku zúžené, prostředni až po-
dlouhlé, hoření ze zaokrouhleného, vejčitého.
spodku zašpičatělé, všecky špičaté, trochu naši vele světloze-
lené, silně v 1 n o v i I é a s nasazenými, krátkými, špi-
čatými zuby, nahoru znenáhla se umenšujicí a v Hsteny a lístky
zákrovní přecházející. Kvétcnství v přírodě namnoze nevyvinuté, byhna
lúborná, pěstováním vidličnatá, sotva stejnovrcholová, 2— 5úborná;
bezvětví 4 — 12 cm dl., paprsky 2. řádu žádné ( — 4), tlusté, úhel 25—30''^
řády I (—2). Zákrov l6—]Smm dl , široce kulatý, lístky jeho vnější
lupenovité. ellipticky kopinaté, světlozelené, zašpičatělé,-
rozsochaté, vnitřní užší, dlouze zašpičatělé, tmavozelené. Listenů
5—6, lupenovitých, velikých, kopinatých neb vejčitě kopinatých. Chlupy
veskrze bohaté, světlé, měkké, skoro až ku spodku lodyhy s černými pod-
stavci, na zákrovu a hoření části lodyhy velmi hojné, tam 3 — 4, zde až
SfnM dl., na listech až 6;«wdl, Žlázy jen ku konci vnitřních lístků zakrovních
roztroušené, jinak scházející. Vločky na zákrovu a listech žádné, nahoře
na stoncích bělavou, dole znenáhla nezřetelnou plsť tvořící, as upro-
střed lodyhy se ztrácející. Květy živě žluté, vně málo chlu-
paté, zuby jen s ojednělými chlupy, čnělka trochu tmavá.
Plody černé, právě 3*5 mm dl.

Ve Velk. kotlině na západním svahu Janovické hole 1834 Grabowskini
objeven. Zde při 1400 — 1460r« (Peter) a odtud sahá až na Vysokou holi.

633X^54:. H. Crrabowskianum N. P. (J. Grabowského). Lodyha
přímá, štíhlá, jemně pruhovaná, ku konci rozvětvená, na spodku bez-
listá neb hstnatá. Listy na spodku lodyhy nanejvýš 2 (namnoze žádné),
nezřetelně řapikaté, kopinaté, špičaté, oddálené zoubkované, trochu
nasivěle světlozelené, trochu tuhé až měkké, listů lo-
dyžnich 7 — 12, velmi zvolna se umenšujících, ±: podlouhle kopi-
natých, dolení ku spodku zúžené, následující se
spodkem stejně širokým neb nad ním trochu houslovitě
stažené, prostředni a hoření se širokou zaokrouhle-
nou až trochu srdčitě objímá v ou spodinou při-
sedlé, všecky zoubkované až pilované zubaté. Kvě-
tenstvi vysoce vidličnatá. trochu nadvrcholové, 1—2 úborně, bezvětví

— 457 -

1 — 1-5 rjii dl., paprsky 2. rádu žádné — í, tenké, úhel rozvětvení as
H0», rády 1—2. Zákrov 13— 15/«,« dl., tlustě vejčitý, později skoro ku-
latý, lístky zákrovní širokounké, špičaté, černé, s krajem trochu svět-
lejšim, jen nejvnějši trochu volné. Listeny as 2, čárkovité. Chlupy zá-
krovu bohaté, světlé, 3— 4//m, na stoncích nahoře' mírné, dole dosti
bohaté, světlé 4-6;«w, na hci listů mírně četné, trochu tuhounké
3--4 r/im dl., vespod bohatší a měkčí. Žlázy velmi malé, na zákrovu.
zvláště ku konci lístků jeho, mírně hojné, jinak žádné. Vločky: na zá-
krovu jen po kraji lístků jeho ojedinělé, na stoncích nahoře šedou
plsť tvořící, níže až pod prostředek lodyhy v počtu menším, jinak
žádné. Čnělky tmavé. Plody hnědé, 4 mm dl.

V. 0'20— 0-30 w«ř. Květy žluté, zoubky krátce brvité. H. villosum
X prenanthoides, H. villosum ^. intermedium Grab., H. villosum ^}
dentatum Wimm. Fl.

2|. Červenec, srpec. Mezi rodiči v skalních šlcrbiiiácli Jeseníka.

1. normále N. P. Skály na hořením kraji Velk. kotliny
1430— 1460 n>, (írabowskim pro území objeven.

/3) Valdevestlta U. Sclllld. Lodyha jen nahoře, zřídka dX kii spodUu
žlázami někdy léžko znatelnými posázená. Lisly travoželené, někdy Iroclm ii;i-
sivělé, namnoze bohatě chlupaté, pročež za čerstva často šedě Iřpylivi''. Zákrov
it hustě huňatý, s bělošedými, řidčeji se vtroušenými neb převážně bílými,
hedbávitými chlupy, zákrovy bezžlázné neb dz zřetelně znalými žlázami po-
sázené.

3. Sect. Alpina Fries. Květy jazykovité -±z roztroušenými, hedbá-
vitými chlupy posázené neb jen na zubech -t brvité. Lodyha jen nahoře
žláznalá.

I. Grrex. Alpina genuina (x. Selind. — Subfohosa ohm. Lodyha

hustě a dlouze huňatá, nahoře hvězdovitě hustě plslnalá, se vtroušenými, velnu
malými, sotva znatelnými neb většími žlázkami, 1 úborna, velmi zřídka více-
úborná, obyčejně málo- (1 — 3)listá, řidčeji bezlistá. Listy Iravozelené, tenko-
blánité, hustě chlupaté, přízemní četné, v čas květu čerstvé, nejhořejší lodyžní
skoro vždy lislenovilý. Zákrovy husle a dlouze huňaté, bezžlázné, lístky zákrovní
širokounké až široké, nezřídka oba lv;uy na témž úboru, časlo lupenovité. Kraj
jazýčků a zuby hojnými, dlouhými, bílými, hedbávitými chlupy brvité.

634. H. alpinum L. ex. p. (J. horský). Lodyha štíhlá neb
přítlustlá, zřídka (jen odrůdy grande Wimm) ztlustlá, ± z p r o h ý-
b a n á. přímá, zřídka skoro vystoupavá, lú b o r n á (zřídka !2úborná),
dlouhými, na spodku často ztlustlými a černými chlupy a vtroušenými
černými štětinkami hustě posázená, nahoře se vtroušenými
velmi malými, často sotva znatelnými, řidčeji většími žlázna-
tými chloupky, na konci šedoplsťnatá, vločky dole :h
hojné, ku spodku v počtu menším neb se ztrácející. Listy pří-
zemní v čas květu mnohé neb hojné, nazelenalé,
vnější kopisťovitě okrouhlé neb skoro vejčité,
vnitřní kopisťovitě- neb podlouhle kopí natě. neb

— 458 —

trochu v křídlatý rapík sbíhavé neb jen na do-
lejšku zúžené, prítupé neb přišpičatělé, všecky travoze-
1 e n é, b 1 á n i t é, měkké, obak dlouhými, hojnými chhipy šedo-lesklé,
celokrajné neb skoro zoubkované, řidčeji zubaté, zuby na konci s při-
sedlými žlázkami. List lodyžní 1, obyčejně čárkovitě kopinatý'
špičatý, celokrajný, velmi zřídka trochu zubatý, řidčeji 2—3 na hořejší
části lodyhy, nahoře v listeny nitkovité neb lupenovité přecházející,
nejhořejší vždy listenovitý, zřídka lodyha bez-
lista a jen několika listeny posázená. Zákrovyvejčité, kru-
želovité, kulaté neb skoro břichaté, na dolejšku vždy za-
okrouhlené (11—) 13 — 16 ( — 19) m/M dl., dlouhými na do-
lejšku vždy tmavšími chlupy hustě huňaté, bezžlázné, se
vtroušenými. chlupy přikrytými vločkami, lístky zák rov ní dosti
široké neb široké, vnější přítupé, volné neb skoro rozkla-
ditě odstálé, často lupenovité, nejvnitrnější přišpičatělé, -±z při-
tiskla, všecky načernale zelené. Jazýčky na povrchu, kraji a zubech
s hojnými, tenkými, bělavě hedbávitými chlupy. Gnělky
žluté. N a ž k y černé.

V. 0-08— 0-15 (-0-30) III. Květy zlatožluté.

2j. Konec června — srpen. Travnaté a kanienilé úklony a hole Sudet
přes 120(1 /;/ rozšířen a velmi mnohotvárný, u nás v následujících odrůdách:

(/) f»euuíiium Wimm. ex p. Lodyha obyčejně štíhlá, listy na-
mnoze celokrajné neb nezřetelně zoubkované. Zá-
krovy vejčité neb kruželovité, jazykovité koruny
méně četné, delší zákrovu, za květu v plochý terč rozlo-
žené.

a) typicum G. Schnd. Šedobílými, na spodku tmavšími
chlupy huňatý. Lodyha zt: zprohýbaná, bezlistá neb na
dolejšku s listem čárkovitě kopinatým, celokrajný m. Lístky
zákrovni načernale zelené.

Ve vyšších polohách Sudet: na Pradědu (Spilzner)!, rostliny tomuto tvaru
blízké mezi Koldštýnským Sněžníkem a Koperníkcm (Oborny), na Suché kupé,
Klads. Sněžníku, Hockšaru, ruhrmannšlýnu, Vysoké holi a ve Velk. kotlině.

|3) a 1 b O v i 1 1 o s u tn. Froel. = H. holosericeum Backh. pro sp.
Odění z chlupů b ě 1 o h e d b á v i t v c h j- vtroušených neb z větší
části jen z chlupů bělohedbávitých. Lístky zákrovni načernale zelené.

V Jeseníku rozšířen. Petršlýn, Vysoká hole, Mravenčí vrch, Jelení stu-
dénka, Břidlicová hole a j. (Oborny), Praděd, Leiterberk (Spitzner), Koperník,
vodorovná stezka od Ovčírny k Franl. myslivně, Svinský j)nkop, Velk. kotlina,
llcilig^enhubl.

y) n i g r o s e t o s u m G. Schnd. Odění tmavší. Lodyha přímá,
nahoře se štětinkami černými do huňatého odění zL hojně vtrouše-
nými, na konci s roztroušenými, většími žlázkami.

— 459

Listy přízemní kopisťovité, ± zubaté, lodyžní 2-3, často až
ku spodině zubaté. Lístky zákrovní tmavočerné.
i\a Pradědu ve tvaru příbuzném.

b) melanocephaliim Tausch iioii Wimm. Bylina statnější.
Lodyha často přímá, prítlustlá, zřídka .štíhlá. Listy
Fozetky často zubaté Zákrovy širší kulaté neb :L baňaté, květy
jazykovíté kratší, četnější, od kraje dovnitř se krátící, tudíž
rozkvetlé na spůsob ploché nálevky.

fí) normále G. Schnd. Oděni šedobílé, často se vtroušenými
černými štětínkami. Listy lodyžní kopinaté, celokrajné.

Vysoká hole (Špilztier). Klads. Sněžník, Praděd, Petrštýn.

(í) sericeum G. Schnd. Oest. b. Ztsch 1887, p. 202. Odění
z chlupů bělohedbávitych ± vtroušených neb z větší části
jen z chlupů bělohedbávitych.

Praděd, Vysoká hole, Pelrštýn {Spitznerj, Fuhrmannštýn, Velk. .Jelení
hřeben.

y) aterrimuni G. Schnd. Oděni tmavé, se vtroušenými
černými š tetinkami. Lodyha na konci s roztroušenými většími
ž 1 á z k a m i. Listy často zubaté. Zakrovy tmavočerné.

Ve Velk. koUině.

ó') n i V a 1 e Velen. = H. setulosum G. Schnd. olim. Odění z krá-
tkých černých štětin, lodyha též se žlázkami. Lístky zákrovní černé.

Na Pradědu (Spilzner).

c) grande Wimm. Nejstatnější tvar z tohoto oddělení. Lodyha
až 30 cm v. 2—4 (řidčeji až 7-) hstá, odění pravidelné, mimo to ještě
na hořejší části četné černé, na spodku silně ztlustlé štětiaky, IJbory
velmi veliké (až 3 cm v průměra). Listy přízemní až 15 on dl., jazykovíté,
podlouhle kopinaté neb kopisťovité, tupé neb zašpičatělé, jemně zoub-
kované neb zubaté, někdy s jednotlivými velmi velikými zuby, zřídka
celokrajné. Listy lodyžní skoro všecky lupeno vité, jen nejhořejší-, zřídka
kdy více listenovitých. Odění šedobílé «) n o r m a 1 e G. Schnd. neb
bělavě hedvábité /5) sericeum G. Schnd.

Vysoká hole (SpUzaer), \r (varu ((} ua [*radědii.

635. H. caleiidulitlorimi Backh. (J. raěsičkokvětý.) Lodyha
přímá neb trochu zprohýbaná, prítlustlá n e b z 1 1 u s 1 1 á, zřídka
štíhlá, hstnatá, 1 úborna, hojnými, až 5 m/n dl., šedobílými na ztlu-
stlém spodku černými chlupy a vtroušenými černými štětínkami
j: hustě posázená, pod úborem žláznatá a šedobílými
hvězdnatými chlupy hustě plsťnatá, dole jen roztroušeně a nad
spodkem jen ojedněle plsťnatá. Listy travozelené, velmi zřídka trochu
nasivělé, obak a na kraji s dosti hojnými šedobílými chloupky, nerv
hlavní skoro vždy bělavý. Listy přízemní se širokou bílou, oby-
čejně zřetelnou střední žilou, v čas květu čerstvé neb přec v jedné

46U

nfib vice růžicích ještě zelené, vnější k o p í s ť o v i t é, na konci
zaokrouhlené, celokrajné neb nezřetelně zoubkované, často hrotité a na
kraji někdy s porůznými, přisedlými žlázkami posázené, vnitřní
podlouhle k o p i n a t é, nahoře často širší (kopisťovité) neb k o-
p i n a t é, na dolejšku v dlouhý široce křídlatý řapík znenáhla zážené,
přišpičatělé, na konci často v řasy složené, hrotité, nepravidelně od,-,
dálené neb ± chobotnatě hrubě zubaté, zuby na konci žlázkami pií-
sedlými neb kratičce stopkatými posázené, často od hlavního nervu
rovnovážně odstálé, někdy se střídavě postavenými, vedlejšími, menšími
zoubky. Listy lodyžní (2 — ) 3 — 4, dolejší p i- i z e m n í m p o-
d o b n é, ku spodu jako v řapík zúžené, kopinaté, nahoře někdy
širší, it zubaté neb zoubkované, příšpičaté neb špičaté,
ostatní užší, nejhořejší nenáhle v lupenovité listeny přecházející. Z á-
krovy kulaté, na spodku často uťaté, namnoze vehké
(15 — ) 18—20 ( — 21) mfn dl, šedobílými na dolejšku černými, dlouhými,
chlupy často hustě huňaté a hustými, černými a krátkými štětin-
kami chlupaté, b e z ž 1 á z n é, s vtroušenými (často chlupy přikrytými)
vločkami. Lístky zákrovní široké, tupé neb přitupé,
vnější volné, nejvnitrnější přitisklé, přišpičatělé neb trochu špičaté,,
všecky n a č e r n a 1 é, sotva někdy lupenovité. Jazýčky
bledě zlatožluté a jako zuby dosti hojné dlouze a jemuě hed-
bávitě chlupaté. Gnělka za čerstva žlutá neb nahnědlá, suchá,
tmavá neb černá. Nažky černé.

V. (0-12 — ) 0-15— 0-25 (—0-35) m. H. apiculatura Tausch in sched.
test. Freyn. Ve 2 tvarech a) normále G. Schnd., s jazýčky úplné
vyvinutými ,:/) sty losům G. Schnd., s jazýčky zakrnělými a čnělkanii
daleko čnějícínii.

l'osiid jen na Klads. Sněžníku ( Urchlrilz).

GáO. H. tubulosum Tausch. in Flor. 1837 (I. trubičkovitý.)
Lodyha 2 — 31istá, hustě a dlouze huňatá, 1 úborna. Listy travozelené,-
silně chlupaté, šedotřpytivé, dolejší četné, široce kopisťovité neb ko-
pinaté, zoubkované. Úbory zavřené, zákrovy baňaté, přehustě a dlouze
huňaté, hstky zákrovní široké, nestejné, vnější přitupé, často lupenovité.
Koraný vevinuté, silně chlupaté, zubu zakrnělých, silné brvitých. Čnělky
načernalé.

V. 0-20— 0-25 m. H. alpinum hebetatum Wimm ex p. Tvar pro-
střední (nikoliv míšenec) mozi H. alpinum L. ex p., jemuž se tvarem
úborů, listů a oděním podobá a H. polymorphuin G. Schnd., jemuž
se vzezřením přibližuje.

2|- Červenec, srpen. Posud jon na Klads. Sněžniku, zde I 'iS i Inekeni
pro území objeven.

11. GrreX FolioSíl (I. Schutl. Lodylia více- (3— S) lislá, jedno- až
nnwlioúborná, namnoze kralšiini a mówi- huslýini rhlu[>y m-ž |iřeilešlc udděliMií

4<)1

oděná, luilioic iiióiiř \ lorUalú a zde zřeleliié ziiatcltiýiui, žláznalými chlupy po-
říázená. Listy trochu tnlu- až skoro kožovité, ne zřídka ± nasivělé, přízemní
v čas kv^tu všecky neb až na 1 — 2 již uvadlé, nejhořejší lodyžní zřídka li-
stenovité. Stopky úborCi vždy z paždí listu vyniklé, zákrovy namnoze ment
hustě chlupaté než u před. oddělení, lístky zákrovní až na vnější kratší stejno-
Ivárné, namnoze úzké a špičaté, velmi zřídka lupenovité. Kraj jazýčků obyčejně
skrovně chlupatý, zuby namnoze krátce brvilé.

037. H. polymorphum O. Schnd.(J. mnohotvárný). Lo dýha přímá
neb trochu /.prohýbaná, tenká, štíhlá, přítlustlá neb skoro tlustá, 1—3
(velmi zřídka až 10) úborna vždy itr listnatá, často pro-
středně chlupatá, na konci obyčejně trochu plsťnatá, dole
s vločkami chudšími ku spodu se ztrácejícími, nahoře se vtroušenými
± hojnými žlázkami. Listy skoro pevné (jen u tvarů s dlouhou čnělkou
často měkči), it tmavozelené, nasivělé, často zoubkované neb skoro
zubaté, obak chlupy krátkými. ±: hojnými posázené, přízemní
v čas květu často uvadlé, vnější ± kopisťovité neb vejčitě ko-
pisto vité, zaokrouhlené neb tupé, vnitřní a lodyžní na-
mnoze podlouhle kopinaté, špičaté, řidčeji tupé neb
zaokrouhlené, hořejší lodyžní kopinaté, obyčejně špičaté. Zákrovy
k u 1 a t é, řidčeji vejčité neb skoro břichaté (10—) 12 — 15 ( —17) mm dl..
chlupy šedobílými. ± hojnými, leč vždy chudšími a namnoze
kratšími než u předešlých huňaté, bezžlázné. skrovně neb
prostředně vločkaté, lístky zákrovní dosti úzké, skoro
stejné, špičaté, přišpičatělé neb přítupé, tmavé, vnější
trochu volné, velmi zřídka lupenovité, nejvnitrnější při-
tisklé, nezřídka bledší neb s krajem bledým. Jazýčky na kraji
a zubech chlupy bělo-hedbávitými, dz krátkými prostředně neb skrovně
brvité. G n ě 1 k a tmavá neb žlutá. Nažky černé.

V. (008—) 0-12-0-25 (— 0-35)w. Květy zlatožluté. H. alpinum
foliosum Tausch et Aut. recent ex p., H. alpinum 2. debile Rehm.
ex p.

2j. Červenec — srpen. Travnaté hole v .Jeseníku.

'i) Fritzei F. Schultz. = H. alpinum 2. debile Rehm ex p. Lodyha
přímá neb trochu zprohýbaná, tenká neb štíhlá (8 — ) 12 — 18 ( — 25) cm v..
1 — 3 (—10) úborna, na konci chlupy trochu tmavými, dole bledšími,
na ztlustlém spodku černými prostředně posázená, nahoře s vtrouše-
nými kratšími a delšími chlupy žláznatými a vločkami hojnými, dole
měně četnými. Stopky z úžlabí hstů vyniklé neb jen listeny podepřené,
prostředně žláznaté, ib hojně, na konci hojně chlupaté, dole trochu
vločkaté. Listy nasivělé, prostředně chlupaté, přízemní v čas květu
skoro vždy uschlé, lodyžní 2—6, podlouhle- neb čárkovitě kopinaté.
špičaté, neb zašpičatělé, dolejší v řapík dosti dlouhý zúžené, nejdolejší
± zřetelně, nikdy hluboce zubaté, hořejší celokrajné, všecky šikmo

— 402 -

odgíáié. Zákrovy kulaté neb skoro vejčité, zřídka skoro baňaté.
10 — 15 mm dl., dosti hojné chlupaté, velmi roztroušené vločkaté, lístky
zákrovní mnohořadé, úzké, zašpičatélé. načernalé, nejvnitrnější s krajem
trochu bledším. Cnělka tmavá.

Pro území pochybný, příbuzné Ivary na PradřMlu.

h) pseudopersonatum G^. Sclmd. Oest. b. Ztsch. 1886 p. i>3 = ?
H. personatum Aut. suec. recent. non Fries, cujus planta H. phyllo-
podum = H. alpinum 2. debile Rehm. ex p. — H. alpinum foliosum
Tausch ex p. Lodyha trochu zprohýbaná neb přímá, piitlustlá nejj
štíhlá, zřídka skoro tlustá, (10-) 20—25 (—35) c))i. v., 1—4 úborna,
na hořejší části chlupy tmavými, na dolejší bledými, na spodku ztlu-
stlými a vždy černými, nahoře s vtroušenými černými štětinkami a
žlázkami + husté posázená, na konci prostředně, dole roztroušeně
vločkatá. Stopky vždy z úžlabí listů vyniklé, chlupy načernalými, ště-
tinkami černými a žlázkami dosti hojnými posázené, ku konci hojně,
dole prostředně vločkaté. Listy nasivélé. obak dz hojně chlupaté, při-
zemní v čas kvetu uvadlé neb někoHk. skoro vždy jen v postranních
růžicích zelených, lodyžní 3 — 6, k hořejšku znenáhla se umenšujíci,
dolejší podlouhle kopinaté, v krátký řapík zúžené, ostatní kopinaté,
s dolejškem trochu zúženým přisedlé, všecky tupé neb ostré, celokrajné
neb trochu zoubkované, řidčeji trochu zubaté, šikmo odstálé. Zákrovy
kulaté neb trochu baňaté, posléz často skoro uťaté. 12 -17 mm dl.,
chlupy zt tmavými, na konci bledšími husté posázené, bezžlázné. roz-
troušené neb prostředně vločkaté, lístky zákrovní vícei-adé, sotva někdy
lupenovité, dosti široké, zašpičatělé, načernalé, nejvnitrnější obyčejné
bledší. Gnélka obyčejně žlutá (zřídka trochu tmavší).

Poiidkii. Na Klads. Snřžnikii (()bnrny. Flek), Suchá kupa a niczi loiilo a
Klads. SnřžníkciM.

111. MalitiOSa U. Schud. Oesl. b. Zlsch. ISST \K 27(i. I.odylia k do-
Icjskii í-aslo ulysajíci, na hoření čásli ± žláznalá, obyčejnr cliudoHslá, I až vice-
idiorná, h-lopky ne vždy z úžlaltí lislů vyniklé, z pravidla však lisIcniMn pode-
přené, listy inuo- až šedozclnié, zřídka Iroehu nasivělé, přizemní v cas květu
namnoze reluí' zcIimk'. znenáhla \ řapík namnoze dlouhý a křídlalý zúžené, na-
hoře zaokrouhliMK' neb \ dlouhdu jeuuiou špici povylažené, lodyžní všecky neb
u víeclistýeh jen ncjhDicjší \ jcuuiou špici povylažené. Zákrovy namnoze husle
chlupaté, časlo s vlroiišenýuii žláziialými chlupy, líslky zákrovní úzké, špičaté,
namnoze v dlouhou, jenniou špici poxyiažcné, \nilřní slejnolvárné. Kraj jazýčku
skoro lysý, jich zoubky krátkými, llustonnkými, bílými chlupy it brvib'.

(>28. H. eximium Baekli. (J. vynikající). Lodyha přímá, trochu
sera a tam zprohýbaná. oblá, někdy dutá, i zřetelně podélně
pruhovaná, jednoduchá neb větevnatá, řidčeji neb hustěji chlupatá
až skoro lysá, nahoře žláznatými chlupy, štětinkami a hvězdnatými
chloupky ±: hustě posázená, k prosti-edku méně hustými, na dolejší
části lodyhy velmi roztroušenými neb scházejícími. Listy přízemní zo

- 4(ia —

květu ± četné, ±: chlupató až skoro lysé, lodyžiií kopinaté,
v dlouhou špici povytažené, hořejší obyčejně v li-
steny úzce čárkovité přeměněné. Zákrovy tlustě
\'álcovité neb pólo kul a té, se spodkem zaokrou-
hleným neb uťatým, velké neb prostřední. 20 mm dl.,
i více, krátce a hintě chlupaté, bezžlázné, lístky zákrovní
dosti ú z k ó a vvjimajic vnější, dlouhou, jemnou špicí za-
končené, tmavé až skoro černé. Jazýčky na plochách a kraji skrovně,
na zubech bohatěji chlupaté. Květy tmavožluté, suché trochu načer
venalé až skoro pomorančové. H. alpinum 4. sudeticum W. Gr.

2|. Konec července a srptMi. Travnaté íiole, kainenilé stráně výcli. Siidcl
a sice dle Schneidra v následujících tvarech :

a) g-eimiiium Gr. Schnd. Byliny mírně chlupaté. Gnělky tmavé.
a) t y p i c u m. Tvary vysoké, s listy úzkými a dlouze řapí-

katými.

,0') pseudonigrescens G. Schnd. — H. nigrescens Aut. pl.
non Willd. Byhny nízké, s listy širokými a krátkorapíkatými.

h) ehrystostylum Uechtr. Byliny silněji chlupaté. Gnělky
žluté.

<() nor m a 1 e. Byliny vysoké, velké a mnohoúborné, s listy
namnoze zubatými a dlouze řapikatými.

/?) te ne 11 um Backh. Byliny nízké, 1 úborně, s hsty na-
mnoze celokrajnými a obyčejně krátkorapíkatými.

Ve tvaru a) /?. Klads. Sněžník (W. Gr.), Leiterberk (Spitzner), xýslup tia
Klads. Sněžník od Stříbrníc, Fuhrmannšlýn, BřidUcova hole, b) a. Suchá kupa,
Jelení hřlicn. Bez udání tvaru : na skalách nad kaplí na Studénko vé holi (Gra-
bowski, Bachmann), Hockšár. Koperník, Praděd, Janovická hole (W. Gr.), kolem
Weskovýcli kamenů, na Petrštýnu, Majáku, na svahu Majáku k Velk. kotlině ve
I varu iiialoúborném (Oborny).

(>'^í). H. decipiens Tausch iiec alior. (J. klamný). Lodyha
(často několik z přízemní rozetky vyniklých) ztuha přímá neb
skoro vystoupavá, často silně zpr ohýbaná, nezřídka
stočená, štíhlá neb přítlustlá (neb tlustá), 2—3, řidčeji až 5- neb
(častěji) 1 úborna, dt huňatá, nahoře nemnohými neb hoj-
nými ž 1 á z k a m i a vločkami, dole se ztrácejícími posázená.
Stopky silně prodloužené, šikmo neb z obloukovitého do-
hijška vystoupavé. dole někdy listem zkráceným podepřené, pro-
středně chlupaté a žláznaté, na konci dosti vločkaté a
listeny posázené. Listy šedobílé neb travozelené, velmi
zřídka trochu nasivělé, měkké, řidčeji tuhé, obak roztroušeně
neb prostředně chlupaté, přízemní v čas květu mnohé
neb velmi četné zelené, velmi různotvárné, leč vždy v ř a p í k ne-
náhle zúžené, podlouhlé neb elliptické, podlouhle kopisťovité neb ko-

4(14

pisťuvité, Úzce neb podlouhle kopinaté, ±: dlouze řapikaté neb jen na do-
lejšku zúžené (přízemní vnější namnoze široké a zaokrouhlené vnitřní na-
mnoze užší), zevnitřní na konci zaokrouhlené, tupé, celokrajné, neb
zoubkované, vnitřní zašpičatělé neb špičaté, zoubkované neb (zvláště
tvary kopinaté) nepravidelně zubaté, zubů na konci žlázonosných.
všecky často hrotité, vnější a lodyžní hojně chlupaté.
Listy lodyž ni 1-3, podlouhle- neb čárkovitě kopinaté neb čár-
kovité, dolejškem na spůsob krátkého řapíku zúženým přisedlé, ho-
ření často zoubkované neb zubaté, ostatní celokrajné, všecky ostré
neb ± dlouze zakončíte. Zákrovy kulaté, posléze
často uťaté, (12 — ) 13 — 15 ( — 18) w/>i dl., chlupy šedobílými, na
konci obyčejně bělavými, na spodku ztlustlými a černými hustě posá-
zené, s vtroušenými (částečně chlupy přikrytými) dosti hojnými žláz-
kami a skrovnými vločkami, lístky zák rovní mnohem delší
než nerozkvětlé úbory. úzké. v.šecky špičaté neb
dlouze zakončíte, nace malé. nejvnitrnější někdy bledší.
Zuby jazýčků chlupy bílými, krátkými a ztlustlými brvité. Gnělka tmavá.
Nažky černé.

V. (0-8—) 0-15— 0-30 (-0-40) m. Květy zlatožluté, H. alpinum
/?. melanocephalum Wimm. non Tausch., H. alpinum v. Halleri Rehm.,
H. nigrescens Veln. non Vili. Listy podobá se H. alpinum, květy H.
nigrescens, od tohoto rozeznává se četnými, úzkými, dlouze sbíhají-
cími listy přízemními, lodyhou více listnatou a úbory huňatými.

2j. Polo\dc července — podzim. Travnaté hole a kamenité stráné Sudet.

U nás :

(i) orientale (x. Schiid. Lodyha tenká, štíhlá. Žlázy
krátce stopkaté, mírné neb skrovné. Zákrovy bě-
lavými, na spodku jen někdy černými chloupky obyčejné
dlouze huňaté, bezžlázné neb žlázy pro dlouhé chlupy nezřetelné,
lístky zákrovní černozelené, vnitřní vesměs bledší neb s bledším krajem.
Listy všecky jemně zoubkované neb zubaté. Hvězdnaté chloupky na
lodyze nečetné, na zákrovech žádné neb skoro žádné.

Pořídku. Posud jen na Klads. Snéžníku (Ueclilrilz).

* H. nigrescens Willd. U nás posud nenalezen. Byliny, ve F. u Ob.
Fl. sem počítané, patři k H. eximium Backh.

B) Pulmonarea Frles. Lístky zákrovní méně čelné, nepravidelné
slřechovité, nestejné, vnitřní řada skoro stejně dlouhá, dvě vnější nanohem kratší.
()dění bohaté, vyjímaje řapíUy sotva někde huňaté.

a) Simpllcifolia O. Schn. Chlupy vždy jednoduché, nikdy pérovilé,
žlázky lepkavé žádné.

«) SubCOrymbOSa (x. Schn. Květcnství obyčejně chocholičnalě lalnali'.
velmi zřídka skoro hroznovilě latnaté. Nažky hnědoěervené, černohnědé, kašta-
nové až černé.

460 —

3) Heci. Alpestria Fries. Iloh-ni lisly Indyžni i objímavt' neb ši-
rokou spodinou přisedlí- (jen ii H. Wmuiicri Ueehir. někdy král<'<< řapíkalé). .

I. (jírex. Eualpestria Uochtl*. Lodyha llusíonnká neb šlihlíi. Úbory
hojné, prosí icdni \\>. ziiaěné, sloi)ky úboru namnoze rovtié, llusCounké. Listy pří-
zemní za květu ještě mnohé zelené. Zralé nažky éernohnědé neb načernalé.

630. H. chloroceplialum Wimm. Jahrb. d. sch. G. 1845 (J.
zelenoúborný.) Lodyha přímá, tuhá, pevná, 3— 5 lista, nahoře
lat natě vrcholikovitá, obyčejně 3—, řidčeji 4 — 5 úborna, hvězdnatě-
a roztroušeně žláznatě chlupatá a draslavá, dole červeně skvrnitá,
dosti lysá neb trochu huňatá. Listy dosti tuhé, bledé,
vespod trochu šedozelené, měkce chlupaté, brvité, chobotnatě zubaté,
se zuby obyčejně dosti velikými, ku předu namíře-
n ý m i, načernalou žlázkou zakončenými, přízemní neéetné, na-
mnoze 3, řidčeji 2 neb 4 a jako dolejší lodyžní vejčitě podlouhlé
až vejčitě k o p i n a t é, v kř í dl a t ý ř apík znenáhla zúžené,
šjtičaté, prostřední a hoření lodyžní se širokou
náhle zúženou spodinou přisedlé, zašpičatělé. Úbory
dosti veliké, zákrovy na do lejsku široké, uťaté,
lístky zák rovní ze širokého spodku zúžené, s ne-
četnými, krátkými, černými štětinkami a žláznatými chloupky, vnější
načernalé, vnitřní na kýlu načernalé, seširokýmbledým
krajem. Gnělky načernalé; nažky černohnědé.

V. 0'20— 0'45 m. Květy temně zlatožluté. Rozetkami a zavřenými
pupeny přezimující. Listy sušením snadno žloutnoucí. H. pallescens /?.
foliatum Wimm. Fl. ed. III, H. pallidifolium Knaf.

'^■ Cervenec-září. Travnaté a kameni lé stráně, skály a štěrk vysokých hor.
V Jeseníku pořídku. Ve Velk. kotlině (Uechtrilz a Bachmann) a sice na ho-
řejším kraji s H. Eng-leri, mimo to léž velmi pořídku pod Fuhrmannštýnem
v srpnu 1879 (Oborny).

031. H. iiisrituin Ueclitr. Jahrb. d. sch. G. 1872 a 75 (J. na-
čcrnalý.) Lodyha přímá, (štíhlá neb) tlusťounká, dutá, dosti
drsná, na dolejšku často ryšavě hnědá neb ryšavě skvrnitá, skoro
pruhatá, měkce chlupatá až bledými chlupy huňatá, někdy
skoro bez chlupů, ku konci i žláznatá neb ^ vločkatá. Květenství
neobmezené, vidličnaté, řidčeji latnaté, (1 — ) 2 — 3 ( — 4)úborné,
stopky šikmo odstálá, přímé neb zřídka na dolejšku skoro oblou-
kovité (někdy nejdolejší stopka z úžlabí dolejšího listu vyniklá),
chlupy měkkými, štětinkami černými a hojnými žla-
z a.m i posázené, prostředně vločkaté. Listy tmavo-
zelené, dosti měkké, obak prostředně neb ±: hojně měkce chlupaté,
na kraji a řapíku s chlupy hustšími, přízemní v čas květu některé
neb četné zelené, široce kopinaté neb podlouhlé, často
skoro kosníkové, v řapík dlouhý zúžené, na konci za-

30

— 466 —

okrouhlené neb tupé, větší vždy špičaté, všecky oddálené zoub-
kované, řidčeji s několika většími zoubky, na konci stopkatými žlá-
zkami posázenými. Listy lodyžní (1 — ) 2-3 (—8), nejdolejší pří-
zemním podobný, kratičce řapíkatý, řapík křídlatý (řidčeji dlouze
řapíkatý), prostřední a hořejší podlouhle kosníkové,
poloobjímavé neb (řidčeji) objímavé neb širokou spodinou
přisedlé, dolejší Jz zubaté, prostřední a hořejší zoub-
kované neb celokrajné, všecky špičaté, nezřídka s ně-
kolika většími zuby. Zákrovy vejčité neb skoro kulaté,
vždy na dolejšku zaokrouhlené (10—) 11 — 12 (-13) mw dl., chlupy
tmavými, skoro černými prostředně posázené, s vtrou-
šenými hojnými žlázkami a skrovnými vločkami, lístky zá-
krovní příširoké, zašpičatělé, vnější skoro černé, na kraji trochu bledší,
nejvnitrnější bledší, s krajem bledým, všecky nad úbory nerozkvětlé
sotva čnějící. Zuby jazýčků kratičce brvité. Gnělka tmavá. Nažky na-
černalé.

V. (O-IO—) 0-20 -0-30 (— 0-40) w. Květy živě zlatožluté. H. nigres-
cens W. Gr. et Wimm. ex p. non Willd, H. amplexicaule Tausch. non
L., H. epimedium Gelak. non Fries.

2j- Červenec, srpen. Luka, travaaté stránř', hole vysokých lior, rozsiien
v Sudelách. Na Mechové stráni n Karlovské sludénky, pořídku a Neuhaiis-
berku, Černá- a Suchá kupa, Stříbrnické hájenislví při výslnpu na Klads.
Sněžník. — Na Klads. Sní-žníku (Uechirilz sen., Tausch.)!, Sálviz u Star. incsta
(Preusse). V Jeseníku hojný: Hockšár (0. Reinhardl), Mal. hole a Fuhnnannslýn
(Bachmann), Studénková hole, Hladová sh-áň, Praděd, Pelrštýn, Yelk. kotlina
(Uechtritz)!, Mal. kotlina, Wiesen- a Steinberk nad Star. vsí (Freyn), Vysoká
hole, Maják, vodorovná cesia mezi Pelrštýnem a Franl. inyslivnou, Mravenči
vrch, Velk. Jelení hřeben, Břidlicová hole a odlud přes Pecové kameny až ku
Ztraceným kamenům nad Klepačovem (Oborny)!, Keilig, Uhuštýn, Velk. a Mal.
Jezernik, u Svýcarny (Spilzner)!, Volská luka, u Císařské boudy, Šosskamm.
Červený vrch. Medvědí hřeben. Česnekový příkop. Děd, kolem 0\'c;írny a mezi
loulo a Pradědem, Svinský jiřikop, Zámeček, Heiligenhiibl.

68*^. H. stygium Ueehtr. Jahrb. d. sch. G. 1875 (J. podsvětní.)
Lodyha štíhlá neb přítlustlá, trochu zprohýbaná, pevná,
něco draslavá, na dolejšku často i s řapíky hnědočerveně zbarvená
a skvrnatá a zde měkkými bledými chlupy posázena,
nahoře skoro lysá, na konci s několika žlázkami a ± hojnými
neb skrovnými vtroušenými vločkami. Květenství vysoce vidličnaté
(1 — )2— 4 úborně (zřídka latnaté, chudoúborné), stopky přítlustlé
neb štíhlé, přímé neb obloukovitě vystoupavé (u stat-
nějších bylin na dolejšku rovnovážně odstálé, nahoře obloukovitě vy-
stoupavé), všecky šedovločkaté a chlupy tmavými, na spodku černými
a žlázkami ±: hojně posázené. Listy tmavozelené, skoro na-
sivělé, pevné, na líci často lesklé, jen po kraji a střední žíle měkce

- 467 —

chlupaté, přizemni v čas květu 1 — 2, zřídka mnohé, zelené, ±
široce neb úzce kopinaté, řidčeji opakvejčité, v řapík dlouhý,
chlupatý, jako křídlatý sbihavé, zoubkované, řidčeji zubaté,
někdy skoro celokrajné. Listy lodyžní 2 — 3 (—4) kopinaté, zašpi-
čatělé neb špičaté, zřídka na konci zaokrouhlené, nejdolejší přizemním
podobný, dlouze řapikatý, prostřední kratičce řapikaté, trochu
objimavé, nejhořejší menší, přisedlé neb skoro objímavé.
Zákrovy kulaté, posléz skoro baňaté (10—) 11 — IS mm d 1.,
chlupy tmavými, na dolejšku černými a žlázkami ±_ hojnými posázené,
na konci lístků zákrovních trochu chlupaté a trochu žláznaté, posléze
často skoro lysé, lístky zákrovní přiširoké, přitupé neb zašpi-
čatělé, zdéH úborů nerozkvetlých, vnější černé, nejvnitrnější
bledší s kraji bledými. Jazýčky úzké, nejčastěji v řasy složené, chlupy
krátkými brvité. Gnělka tmavá. Nažky černohnědé.

V. (0-18— ) 0-20-0-25(0-40) w. Květy bledě zlatožluté. H. plum-
beum b. elatius Fries Epic.

21- Červenec, srpen. Luka, Iravnalé stráně a hole Siiclel, rozšířen, niísly
hojný. U Karlovské studénky sahá dosti hluboko do údoU (Obornyj, Klads.
Sněžník (Uechtritz 1859), Sálvíz u Star. města (Preiisse), Černá- a Suchá kupa.
— - V Jeseníku: Hockšár, Leiterberk (A. Latzel)!, Koperník, Kuhrmannštýn
(Winkler) !, zde 1859 někohk jedinců s kvěly veskrze Irubkovitýnii, mezi Ko-
perníkeni a Glaserberkem, Šosskamm u Annaberku, Studánková hole ! (Oborny),
Hladová stráň, Praděd, Petrštýn, Velk. kotlina (Uechtritz)!, Mal. hole, Mal.
kotlina, Steinberk nad Star. vsí (Freyn). vodorovná stezka mezi Petrštýnem
a Frant. myshvnou, Mravenči vrch, Jelení hřeben, Břidlicová hole a odtud přes
Pecové kameny až ku Ztraceným kamenům nad Klepačovem (Oborny)!, Keilig-,
Mal. Jezerník (Spilzner) ! U Císařské boudy, Sonntagsberk, Velk. Jezerník, pod
Švýcarnou, Medvědí hřeben, Děd, Heiligenhiibl, Vysoká hole, Zámeček.

683. H. Engleri Ueclitr. Oest. H). Ztsch. 1871. (J. Englerův).
Lodyha sem a tam zprohýbaná neb ztuha přímá, 2 — 3listá,
2— 4úborná, nahoře roztroušeně chlupatá, dole
drsně srstnatá. Listy mdle zelené, vespod bledší, roz-
troušeně chlupaté, na kraji a vespod na střední žíle drsně srstnaté,
kopinaté, celokrajné neb oddálené zubaté, 2— 3 přízemni
za květu často již uvadlé a jako nejdolejší lodyžní v křídlatý
a huňatý řapík znenáhla zúžené, hořejší ve j či-
tou spodinou poloobjímavé. Úbory prostřední velikosti,
na tuhých, přímých, hvězdnatě plsťnatých, štěti-
natých, bezžlázných stopkách. Zákrovy dole zaokrouhlené,
za plodu baňaté a skoro uťaté, lístky zákrovní četné (až 20),
načernalé, s krajem bledozeleným, štětinaté, kopi-
nato-šidlovitě prodloužené a před kvetením nad
úbory daleko čnějíci. Nažky černohnědé. Oddenek polo-
žený.

30*

4GS

V. O' 15 — 0'25 w. Květy zlatožluté, téměř lysé. H. rupestre 7. molle
Wimm., H. dovrensfí Ensl.

2|- Červenec, počátek srpna. Skalnaté a travnaté stráně, velmi pořídku.
V Jeseníku: posud jen na hornim kraji Velk. kotliny Grabowskim a později
Englerem nalezen.

n. Grrex. All)estria Spuria Ueclltr. Lodyha štíhlá neb tenká. Úbory
sotva neb nanejvýš prostředně veliké, stopky úborů štíhlé neb lenké, oblouko-
\itě odstálé neb do vnitř ohnuté. Lisly lodyžní namnoze méně hojné, na konci
lupe neb zaokrouhlené, přízenmich za kvěln několik zelených. Nažky cerveno-
neb kaštanově hnědé.

634. H. moravicum Freyn; Uechtr. in lit. od Oborny (J. mo-
ravský). Lodyha 2listá, štíhlá, sem a tam z p r o h ý b a n á.
skoro lysá, dole hnědě nachově naběhlá neb červeně skvrnitá,
nahoře i se zákrovy hvězdnatě chlupatá a hojnými žlázkami posázená.
Listy kalně trávo- zelené, vespod bledší, roztroušeně měkce
chlupaté, brvité, oddálené žláznatě zoubkované, přízemní 2 — 3, za
květu často již uvadlé, ve j čité, vnější tupý, ostatní přítupé až špi-
čaté, rapi katě, v řapík křidlatý a huňatý, někdy až
skoro lysý ztížené, lodyžní vejčitě podlouhlé, na spodku hru-
běji zubaté, poloobjímavé, dolení v delší řapík skrojené, hoření v krátký,
široký řapík klínovitě ztížené. Úbory 3 — 8, zřídka více, oddálené, na
tenkých ramenovitě vystoupavých stopkách, zákrovy podlouhle vejčité.
dole zaokrouhlené, načernalé, lístky zákrovní piítupé, vnější trochu
odstálé, vnitřní s krajem kalně zeleným, žláznatě a krátce černo-štěti-
naté. Nažky hnědo-červené.

V. 0"30 — O 50 íAi. Koruny jasně zlatožluté, skrovně lirvité. Zákrovy
až 10 mm dl. H. albínům Fries ex p.

4 Srpen, září. Travnalé, kamcnilé slráně a úklony v Jeseníku, velmi po-
řídku. Velk. kotlina (Bachmaun), hlavně na hořením kraji, zde s H. Engieri a JI.
silesiacum (Oborny), pořídku na Hockšáru (Bubela), u Frant. myslivny a hojný
v Křemenném příkopu (Ficinus), na Petrštýnu, vodorovná stezka mezi Pelrštýnem
a Frant. myslivMdii. úklun {'radědu ku Svýcarně, Šosskamm u Annaberku
(Oborny).

4. Sect. Ncmorosa O. Sťlnid. Hoření lisly lodyžní zúženou spodinou
přisedlé neb -±~ kraliěre iapikaté, skoro nikdy objímavé.

I. (jrrex. Subuilifolia Gr. Selmd. Lodyha bezlislá neb llislá (velmi
zřídka 21islá). Lisly přízeiimi \ čas květu někleré neb mnohé zelencv

aa) Oreada Fries. Listy sivozelené, + tuhýnú šlělinkami posáztíiie.
po kraji zt šlětinatě brvité; čnělka obyčejně žlutá.

635. H. Schmidtii Tausch. (J. Schmidtův). Lodyha ztuha přímá,
bezlistá, řidčeji jednolistá, dole aneb i veskrze roztroušeně odstálé
štětinatá, nahoře hvězdovitě a žláznatě chlupatá. Listy dosti tenké, pa-
pírovité, světle sivozelené, vespod bledší, hladké, po kraji a někdy i na
líci blíže kraje tuhými štětinkami posázené, na řapících skrovněji

— 4()» —

dlouhoštětinné, přízemní četné, huňaté, tapíkaté, často odstálou
rozetku tvořící, podlouhlé až ellipticky kopinaté, nej-
dolejší též vejčité, vykrajovaně zoubkaté, řidčeji trochu stří-
hané zubaté, v řapík delši a úzký zúžené neb skrojené. Úbory
dosti veliké, 3 — 8 ve volném květenství, jich stopky hvézd-
natě plsťnatéa jakodzšedoštětinaté, poněkud ba-
ňaté a světlozelené zákrovy dosti hojnými, bled}'mi, žlázo-
n osný mi chlupy posázené. Lístky zákrovni ze širšího do-
lejška kopinaté, znenáhla zašpičatělé. Gnělky žluté.

V. 0-20— 0-45 w. Koruny veliké, zlatožluté. Zákrovy 10- 12 mm dl.
H. paUidum Bivona dle Fr.

2j- Červen, červenec. Skály a kanieiiilc'' slráně, pořídku. V poněkud od-
chylném Iv-aru, se širšími, hustéji slělinalýnii listy a lodyhou skoro veskrze od-
stále slělinatou na úklonech v údolí i>yjc kolem lomu ii Znojma a na, Konig-s-
sluhlu u Trouznickélio mlýna poblíž Znojma; lenlo Ivar mohl liy liýli označen
H. Schmidlii criniyerum Fr. herb. nonu. (Oborny), skoro lýž Ivar u Ostrovačic
poblíž Brna (Niessl). V Jeseníku: na skalách v predhoří Studénkové hole
(Krause), dle Sapelzy na Uelberku a Kotouči u Štramberka a na Pískové u Ka-
při v nic.

636. H. graiiiticiim Scliulz Bip. Čich. 38. (J. žuiomilovný).
Lodyha přímá, bezlistá neb llistá, dole roztroušeně
huňatá, ostatně skoro lysá, nahoře hvězdnatě chlupatá a
jemně žláznatá, 3 — 5, řidčeji Súborná. Listy tuho unké, dosti
pevné, drobně neb na dolejšku hrubě až stříhané zubaté, zuby pod
pravým neb tupým úhlem odstálé, na kraji husté tuho-
stětinatě brvité, na líci sytě modrozeleném dosti lysé neb
roztroušeně až hustě štětinaté, vespod na středním nervu a na řapí-
cích řidčeji měkce huňaté, přizemní četné, v rozložené
rozetce, podlouhle vejčité až vejčité, na spodku
v dlouhý řapík nesouměrně, skoro náhle zúžené,
skoro uťaté, zřídka poněkud srdčité, vnější tupé, vnitřní zašpi-
čatělé, řapíky hustě huňaté, řidčeji se zoubky kopinatými, šikmo od-
stálými. Úbory dosti veliké, načernale zelené, po-
někud baňaté i se stopkami obloukovitě vystoupavými hvězd-
natě plsťnaté a černě žláznaté. Lístky zákrovni
ze širšího spodku šidlovitě zašpičatělé, po odkvětu
ku plodům i špičkami přítisklé, na hřbetě načernale. vnitřní se širokým
zeleným krajem. Čnělky žluté.

V. 0-20 — 0'40 »K Koruny veliké, světle zlatožluté. Zákrovy až
12 mm dl. Dříve mylně k H. lasiophyllum Koch počítán, od tohoto
však širšími na spodku uťatými, méně chlupatými hsty, většími úbory
a užšími hstky zákrovnimi rozdílný.

2|- Kveten, červen a pozdŘji. Kamenité stránč, štérk, skály židové, ridov(''

470 -

a křemencové, pondUu a posud ji-ii v západní Moraví-. Dle odí-ni, Ivaru lisliiv
a A-elikosli úborů rozdřirí Uocliliilz drnh Icnio na následnjíci I vary :

«) t y p i c u m. Listy dlouze rapíkaté, na líci skrovné roztroušeně
štětinaté, řapíky zhusta kopinatými lalůčky ouškaté. Úbory nápadně
veliké.

Kolem llartikovk' a iMciliclna, n víccnického příkopu a valchy u Náměští'
(Roemer), v údolí Ledo\(''m u Vranova (Niessl), v údolí Dyje mezi Vranovem
a Hardekem, jako kolem skal Vlašíovčích a \'ežových, na cestě k Cervenénm
kříži a na vinohradech u Cížo\a, hojněji \šak v údolí Dyje kolem a v lomech
žulových u Znojma, v údolí Mločím a ii Crrlova mlýna (Oborny), na skalách
u zříceniny Kozlova poblíž Koncsína n Trcbírc (Zavřel), na Šlamberku u Lhotky
poblíž Telce.

/?) medium Uechtr. Listy kratčeji rapíkaté, na líci roztroušeně
štětinaté, řapíky bez lalůčkův, ostatně jako «.

Řidčeji a zhusta pospolu s a. (Oborny).

7) m u 1 1 i s e c t u m Uechtr. Listy krátce až překrátce rapíkaté,
tuhé, skoro kožovité, hustě štětinaté, na dolejšku často zaokrouhlené,
vnitřní často v řapík zúžené. Úbory namnoze menší, jich zákrovy
hustější chlupaté, lodyhy často odstálými chlupy roztroušeně huňaté.

Pořídku. Posud jen na hadci u Mohelna, u Náměšlě a v údolí Dyje
u Znojma (Oborny).

]5(5) E u m u r o r a Uechtr. Listy na líci Iravo- neb nasivěle zelené až na-
sivělé, měkce chlupaté a brvité, zřídka slělinat(''. Čnělka posléz tmavě zbarvená.

* E u m u r o r a g- e n u i n a. G. Schnd. Kvělenství latnaté s větvemi
a stopkaňú obloukovitě vystoupavými, stopky bohatě- (zřídka mírně až skrovně)
žláznaté, bohatě až plsfnalě vloěkaté. Listy měkké, Iravo- až šedozelené, mírně
až bohatě vloěkalé. Zákrovy z pravidla bohatě vloěkaté, skoro bez vlroušených
.štětinek, mírně až skrovně vloěkaté, lístky zákro\ni zelené až nacernalé, někdy
nad mladishé- úbory cnějící. Chmýří skoro ěistě bílé.

637. H. murorum Aut. omn. L., ex p. (J. zední.) Lodyha
štíhlá neb přítlustlá, přímá neb nahoře zprohýbaná, skoro lysá, jen
nahoře trochu měkce chlupatá, ku konci prostředně
vločkatá, často s několika vtroušenými žlázkami.
Květenství latnaté, obyčejně obmezené, řidčeji neob-
mezené, s větvemi z páždí hstů lodyžních vyniklými, nejčastěji
mnohoúborné, velmi zřídka lúborné, s několika zakrnělými úbory
neb chudoúborné, stopky obloukovitě vystoupav é, na
konci často hustě bělavě plsťnaté neb s hojnými vtrou-
šenými vločkami, hojně žláznaté, zřídka s vtroušenými.
černými štětinkami, dole s oděním trochu chudším. Listy travo-
neb nasivěle zelené, zřídka skoro nasivěle, měkké, obak
roztroušeně neb dz hojně chlupaté, řapíky vždy hustě chlu-
paté, přizemni v čas květu vždy četné, někdy velmi hojné
zelené, tvaru velmi rozdílného, opak vejci té, elhptické, podlouhlé,

— 471 —

podlouhle- neb úzce kopinaté neb kopinaté, často na
spodku srdčité, řidčeji v řapík nepravidelně sbíhavé, -jh prostředně
neb dlouze řapíkaté (prvotní vždy kratičce řapíkaté), ku spodu
obyčejně stříhaně zubaté, zuby ± nazpět namířené,
někdy na spodku s 2 zuby většími, podlouhle 3hrannými, špičatými,
silně nazpět ohnutými, zřídka jen zoubkované neb skoro celokrajné,
ziz tupé neb přítupé, na konci zaokrouhlené neb zakončíte. List lo-
dyžní žádný neb 1 (zřídka 2), zt v prostředku neb hlouběji vetknutý, buď
řapíkatý přízemním podobný neb čárkovitě kopinatý neb čárkovitý,
někdy listenovitý, vždy velmi špičatý. Zákrovy podlouhle vejčité, skoro
válcovité, odkvetlé širší, 9—10 (—12) mm dl, namnoze velmi hojně
žláznaté, zřídka též černými stětinkami posázené, s dz hojně vtrou-
šenými vločkami (jen u tvarů alpských s oděním chudším a žlázkami
velmi tenkými), lístky zákrovní úzké, špičaté, nejvnitrnější
špičatější neb velmi špičaté, vnější tmavě zelené, nejvnitrnější bledší,
s krajem bledým, někdy nad mladistvé úbory čnějící. Zuby jazýčků
skoro lysé. Gnělka obyčejně tmavá, řidčeji žlutá neb nažloutlá.
Nažky černé, chmýří skoro sněhobílé.

V. (010— ) 0-30 -0-40 (0-55) m. Koruny zlatožluté. H. murorum
* silvaticum L., H. silvaticum N. P., nec Sm., nec alior. — Var. micro-
cephalum Uechtr. jest nestálá hmyzem spůsobená monstrosita.

2|- Kvělen-červenec a podzim. 8vě(l('' lesy, inýliny, luhy, skály, od roviny
až ku hřebenům vysokých hor, jako na Pradědu při 1400 in obecný. U nás
A" následujících Ivarcch :

a) g-enuiímm (x. Sclmd. Lodyha jen dole chlupatá neb skoro
nechlupatá, někdy dosti lysá, větve a stopky silně obloukovitě vystou-
pavé, listy měkké, travozelené, prostředně chlupaté, stopky hojně chlu-
paté, chlupy vždy měkké. Gnělka tmavá, zřídka skoro žlutavá.

1. normále G. Schnd. Listy chobotnatě neb oddálené zubaté,
zuby nejčastěji špičaté, zákrovy 10 mm dl., zřídka trochu menší neb
větší, hojně žláznaté, prostředně vločkaté, lístky zákrovní zdélí mla-
distvých úborů.

Y křovinách, na mezích a piislých míslech, v celém území obecný.

2. sagittatum Lindebg. Tvar bujnější až 0*50 m v. Listy
přizemní a lodyžní veliké, dlouze řapíkaté, stříhaně zubaté, zuby hrubé,
skoro Shranné, obyčejně tupé, žlázky na konci žádné. Zákrovy až
11 mm dl., ostatně jako předešlý.

Svéllé lesy, kř(i\í s hnmosní piidon, v pahorkalinč a nižším předhoří
až k 1000 m hojný.

3. ovalifolium Jord. spec. Listy vejčité, namnoze celokrajné
neb oddálené zubaté, na spodu slabě srdčité až uťaté. Zákrovy světlo-
zelené a jako stopky s nehojnými žlázami a štětinami.

Pořídku : v údolí Svitavy u Obran a u Klobouk. — V okolí Znojma,

472 —

jakg v údolí Dyje a Hradiiiee ii Cilunic poblíž Znojma (Obornyj, u Zábř«4ia
(Pauck), na „Skalioi" ,í^ Určic blíže Prostějova (Spilzner).

; //) íragile Jord. spec. Lodyha 30— 60 c/// v., skoro lysá, z pro-
stredka a nad nim vidličnatě větevnata, větve velmi lamavé. Květenství
nahoře rozkladitě větevnaté, stopky silně obloukovitě vystoupavé, bez-
žlázné neb s roztroušenými žlázami. Listy skoro nasivělé, na dolejšku
nejčastěji se zuby značně zastřiženýuii. Zákrovy vejčité, 10 mm dl.,
hstky zákrovni zdélí mladistvých úborů v.

Nejliojn('*ji v okolí Znojma a Vranova, Pclcbcrk ii Milfrouiia, Frauciiholc
u Tasovif, v iidolí Dyje a Hradniee u Znojma, ii jtevíli mlýnů, u Hardeku,
v ýdolí Ledovém u Vranova, zříceniny Šimberk u Šumvaldn, lesy na Mlýnském
kopci u Cíž(>\a, u Cilonic, Velk. Mašovic, \ Purkrábce u Siiehohrdlí a u Hnanic
(Oborny), u Mor. Budějovic, u Telče a V<'lk. Meziříčí.

c) cinerascens Jord sp. Listy namnoze celokrajné i s lodyhou
temně nasivělé, obak a po kraji dosti hustě bilými, trochu kadeřavými
chlupy štětinaté.

KeřnaU' stráně a lesy jehličnalé. Ve Ivaru blízkém u Skalice poblíž Pro-
stějova (Spilzner), v údolí Dyje n Znojma, Studénkový příkop u Hradiště, údolí
I^yje a Fugnice u Hardekn, Pelcberk u Milfrouna (Oborny), ve Ivaru blízkém
u Mal. Moravy.

** A Ira I a (iremli. Květenství vysoko neb z proslředka (neb hlouběji)
vidličnalé, stopky přímo odstálé, hojnými žlázkanú a černými šlělinkami posázené-,
proslředně neb hojně \ ločkaté. Listy měkké, Imavozelené, obak hojně neb na
hci jen mírně chlupaté. Zákrovy hojnými žlázami, černými štělinkamí a ztz li"j-
nými, vtrou.šenými, delšínú, šedobílými, na spodku černýnň chlupy posázené, chu<lě
vločkaté, lístky zákrovni černé, nad mladislví' úbory namnoze nečnějící. Nažky
hnědočerné, chmýří špinavě Itílé-.

638. H. atratum Fries. (J. černohlavý.) Lodyha tenká neb pří-
tlustlá, zřídka ztlustlá, přímá neb zřídka skoro zprohýbaná. přiobiá,
nezřetelně neb skoro brázditě pruhatá, trochu draslavá neb skoro lysá,
nad dolejškem často načervenalá, pod lodyžním hstem roztroušeně
a prostředně chlupy bledými a měkkými posázená, nahoře skoro bez
chlupů, leč žlázkami a černými stětinkami ±: hojně, ku konci nej-
hojněji posázená, nahoře ^ prostředně vločkatá, dole roztroušeně
vločkatá. Květenství vidličnatě neb Sdílné, někdy s větévkou velmi
oddálenou, z ližlabí listu lodyžního + hluboce vyniklou, stopky ku
konci šedoplsťnaté. žlázkami a stětinkami hojnými, na konci nejhoj-
nějšími, dole skrovnějšími posázené. Listy na líci tmavozelené,
vespod trochu bledší, měkké, obak s chlupy měkčími,
prostředně vtroušenými, neb vespod po kraji hojnějšími, při-
zemní v čas k v ě t u 3 n c b mnohé zelené, vnější oby-
čejně opakvejčité, v řapík krátký přetrhovaně
zúžené, na konci zaokrouhlené, v n i t ř n i podlouhlé neb
k o p i n a t é, v ř a p i k dlouhý znenáhla zúžené, špičaté neb

— 47B —

přítupé, řidčeji široce elliptické, opakvejčité neb skoro okrouhlé, pře-
trhovaně v řapík zúžené, na konci zaokrouhlené neb přítupé, všecky
na spodku chobotnatě- neb oddálené neb hlouběji zubaté, několik
zubů často větších, tupých, íidčeji špičatých, zřídka jen zoubkované.
Listy lodyžní 1 — 2, kratičce řapíkaté, řapík obyčejně široce křídlatý
neb na dolejšku zúžený, všecky přisedlé, špičaté, někdy nejdolejši při-
zemním podobný. U bylin hluboce vidličnatých nalézá se pod vc-
tknutou větévkou list široce kopinatý, na konci dlouze zakončily, šikmo
odstálý, se spodkem silně zúženým poloobjímavý (jako u H. nigritum
Uechtr.). Zákrovy podlouhle vejčité 11 — 12 wm dl. (zřídka delší), roz-
troušeně vločkaté, prostředně neb dosti hojně žláznaté, s vtroušenými
černými štětinkami a chlupy delšími, na spodku černými, žlázky k do-
lejšku často dlouze stopkaté, na konci lístků zákrovních kratší; hstky
zákrovní příširoké, vnější přítupé, ostatní dlouhé, často velnň ostře
zakončíte, vnitřní často s krajem nepatrným, nejvnitrnější bledší.
s krajem bledým. Zuby jazýčků zL brvité. Čaiělka tmavá. Nažky zralé
černohnědé, chmýří špinavě bílé.

V. (O 16— ) 0-26— 0-30 (-0-60) »>. Koruny živě zlatožluté. II.
nigi'escens >> murorum.

21- Počátek čor\enoe nrb jiozdeji. Horní liika, slráiie vysokých hor.

a g-eiluiiium (x. Schinl. Lodyha 16—35 cm v., bezlistá neb llistá.
Květenství vidličnaté (1 — ) 2—4 řidčeji — 7úborné. Listy přízemní
podlouhlé neb podlouhle kopinaté (poslední převládající), obyčejně špi-
čaté, jen nad dolejškem hlouběji zubaté neb jen zoubkované, lodyžní
široce neb úzce kopinaté, často šikmo odstálé, špičaté, zákrovy (10 — )
11— 12 mm dl.

1 n o r m a 1 e.

Posud jen na Klads. Sněžníku (Remer dle Uechlritze) a jako vzácnost na
Koperniku (Bubela) a sice s listy okrouhlými a úbory malými /i. snbni;<rescen-
Fr. blízký.

*** C a e s i a G. Schnd. Květenství vidličnaté, 2dílné neb volnč vidlič-
naté latnaté, stopky namnoze rovné, řidčeji trochu obloukovitě odstálé, zřídka
trochu ehlupatc', jen výjimkou několika žlázami posázené, nahoře plsfnaté, dole
obyčejně hojně neb prostředně vločkaté. Listy přizemní tuhé, nejčastěji sivozelené,
nasivěle až olivově zelené vespod bledší, řidčeji na líci zelené, a jen vespod na-
sivělé, často lysé neb jen po kraji trochu chlupaté, častěji vespod trochu vločkah'-.
Zákrovy db vločkaté, bezžlázni', trochu chlupaté' neb skoro lysé, lístky zákrovní
obyčejně delší než mladislvé úbory. Nažky obyčejné hnědočerné, chmýří špi-
navě bílé.

639. H. siibeaesium Fries. pro var. H. nmrorum (J. nasivělý).
Lodyha štíhlá, trochu zprohýbaná, nad dolejškem někdy na-
červenalá, nahoře s roztroušenými neb nemnohými
měkkými, bledými chlupy, na konci dosti hojně
vl oč kata, dole s vločkami chudobnějšími, ku spodku obyčejně se

474

ztrácejícími, bezžlázná neb zřídka s několika žlázkami. Květen-
ství vidličnaté, ?^ílné neb vidličnatě latnaté, chudoúborné
neb řidčeji lúborné, stopky skoro stejné, přímé neb nezřídka skoro
obloukovitě vystoupavé, ku konci šedobíle plsfnaté, dole i hojně
vločkaté, ku konci často krátkými chlupy, velmi zřídka několika vtrou-
šenými žlázkami posázené. Listy papírovitě tuhé, na hcí
travozelené, vespod bledě nasivělé, často fialově zbarvené, jen po
kraji ±i hojně brvité neb obak roztroušeně chlupaté, často jen vespod
podél nervu hlavního roztroušeně chlupaté, rapíky obyčejně hustě hu-
ňaté a jako nerv často fialově zbarvené, přízemní v čas květu některé
neb četné zelené, opakvejčité, na spodku uťaté neb trochu srdčitě
skrojené, dlouze řapíkaté, po kraji oddálené zoubkované, zuby na konci
žláznaté, řidčeji trochu zubaté neb na spodku s několika zuby rovno-
vážně odstálými neb trochu ku předu namířenými, na konci zaokrou-
hlené, hrotité neb příšpičaté. List lodyžní žádný neb I, upro-
střed lodyhy neb hlouběji vetknutý, podlouhle kopinatý, řapíkatý, za-
končitý. ± zubatý, k dolejšku s několika většími zuby neb jen se
zubem ojedinělým. Z á k r o v y v ej č i t é, později skoro kulaté (8—)
9 — 10 mm. dl., s prostředně vtroušenými chlupy krátkými, bledými, na
spodku černými, velmi hojně vločkaté neb skoro plsť-
n a t é, u našich bylin vždy bezžlázné (neb dle Friese někdy s něko-
lika žlázkami). Lístky zákrovní úzké neb příširoké, špičaté neb zašpi-
čatělé, zdélí mladistvých úborů, načernale zelené, nejvnitrnější bledší.
Jazýčky lysé. Gnělka trochu tmavá neb nabledlá. Nažky hnědočerné,
chmýří špinavě bílé.

V. (0-15— ) 0-20— 0-30 (—0-40) ui. Koruny bledě zlatožluté. H.
senile Kern., H. subdolum Jord., H. incisum Koch, nec Hoppe (ex
Fries).

2|- Počátek června. Velmi porídkii. 1*osir1 jen \ Jeseniku : na skalách ve
Velk. kotlině (A. Lalzel).

640. H. bifidiiin Kit. non Koch (J. dvouklaný). Lodyha tenká,
štíhlá (zřídka přítloustlá), přímá neb trochu zprohýbaná, nezřetelně
pruhatá, lysá, zelená, zřídka na dolejšku trochu načervenalá, dosti hlu-
boce dolů nemnohými, roztroušenými chlupy posázená, ostatně bez
chlupů, nahoře prostředně, dole roztroušeně vločkatá, bezžlázná. Kvě-
tenství vidhčnatě neb 2dílné, 2- neb chudoúborné (zřídka lúborné),
častěji s větví 1 úbornou hlouběji vetknutou, stopky ± nestejné, štíhlé,
přímé, velmi zřídka skoro vystoupavé, nechlupaté, bezžlázné, ku konci
plsťnaté, dole dosti hojně vločkaté. Listy tenké, papírovitě tuhé, na
líci nasivělé zelené, vespod bledší, obyčejně s roztroušenými vločkami,
obak lysé, jen na kraji trochu chlupaté, řapíkaté, rapíky obyčejně i
bledě chlupaté. Listy přízemní v čas květu mnohé zelené, opak vejčité,
na konci tupé neb kopinaté, špičaté, na dolejšku trochu uťaté neb

- 476 —

V řapík trochu sbíhavé, řidčeji trochu srdčité, kratičce neb dlouze řa-
pikaté, někdy jako rapiky a nerv vespod špinavě Tialové, až do-
prostředka neb častěji až k dolejšku nepravi-
delně oddálené neb chobotnatě zubaté, často na do-
lejšku s někoHka většími zuby, někdy se zuby až na řapík sestupují-
cími. Listlodyžní žádný neb jeden uprostřed lodyhy neb
hlouběji vetknutý, čárkovitě kopinatý, kratičce řapíkatý, velmi špičatý
neb šidlovitý. Zákrovy podlouhle vejčité, 10 — 11 mm dl., bez-
ž 1 á z n é (velmi zřídka s několika žlázkami), chlupy bledými,
krátkými trochu chlupaté, hojně vločkaté, lístky zá-
krovní úzké. velmi zakončíte, bledě nazelenalé, se
širokým bledším krajem, nad úbory mladistvé (i rozkvetlé)
daleko čnějící. Jazýčky lysé. Gnělky trochu tmavé. Nažky červeno-,
skoro kaštanově hnědé, chmýří špinavě bílé.

V. (0-10—) 0-20-0-25 (— 0-35) m. Koruny bledě zlatožluté. H.
Retzii Griseb., H. chartaceum ("elak. p. p.

2j- Konec k^élna, \ lioiách pocálek července. Skály, kamenité příkré
stráně, velmi poíídkii. Sokoli skály na svahu Pradědu směrem k Vidlici, 187()
Obornym pro území objeven. — Poblíž Sokolí boudy pod Pradědem.

Mimo to nalezl Oborny \ údolí Hradnice a Dyje u Znojma a na Pelc-
berku ii Bohumělic byliny s listy dosti lysými, na kraji zřetelně brvitými a roz-
troušeně huňatými, vespod mimo to přinachovělými, ^ lodyhou poněkud žláznatou
a úbory dosti velikými, jež jako H. chartaceum Celak. rozeslal a též ve kvě-
teně znoj. kraj. uvedl. Dle náhledu Oborného tvoří zmíněné byliny buď samo-
statný druh neb odrůdu předešlého, H. modhngensf Wiesb. velmi podobnou.

641. H. caesmm Fries. (J. sivý). Lodyha štíhlá, řidčeji pří-
tlustlá, přímá neb trochu zprohýbaná (u bylin menších trochu vystou-
pavá), skoro lysá, jen ku konci trochu draslavá, nezřetelně pru-
hatá, zřídka na dolejšku trochu načervenalá, na dolejší části
chlupy měkkými, bledými trochu chlupatá, nahoře ne-
chlupatá neb roztroušeně chlupatá, na konci prostředně,
dole roztroušeně, nad dolejškem zde onde vtroušeně v 1 o č k a t á,
zřídka na konci trochu žláznatá. Květenství vi-
dličnaté neb vidličnatě latnaté, oddělené, (1 — ) 2—4
( — 6)úborné, stopky štíhlé, skoro stejné, přímě-, řidčeji
trochu obloukovitě vystoupavé, na konci plsťnaté, dole hojně
vločkaté, nahoře několika měkkými chlupy, řidčeji
skrovnými žlázkami posázené. Listy zt tuhé (zřídka
až kožovitéj, na líci sivozelené, vespod sivé, ±: hvěz-
do v i t ě - neb pavučinatě vločkaté neb skoro bez vloček, skoro
lyse, jen na kraji měkkými chlupy brvité neb řidčeji krát-
kými chlupy, zt hojnými neb roztroušenými posázené. Listy pří-
zemní v čas květu obyčejně četné zelené, různotvárné,
podlouhlé, podlouhlo-kopinaté, kopinaté neb úzce kopinaté, dlouze neb

— 476 —

kratičce řapíkaté, v ř a p i k měkce a dz hojně chlupatý sbíhavé, na
konci špičaté njb ^hzakončité (řidčeji tupější), chobot-
natě neb oddálené zubaté, zuby na dolejšku hlouběji zastřižené, všecky
žlázonosné a ku předu namířené. Listy lodyžní 1—2 (velmi zřídka
žádný), obyčejně 1 u prostřed lodyhy neb hlouběji vetknutý, úzce ko-
pinatý, špičatý, na dolejšku v řapík krátký zúžený neb zúženým
spodkem přisedlý, zubatý neb zoubkovaný, řidčeji skoro celokrajný,
druhý (je-h vyvinut) obyčejně šidlovitý. Zákrovy štíhle vej-
ci t é, odkvetlé kulaté, 10 — 12 ( — 13)/////^ dl., chlupy měkkými, ble-
dými trochu chlupaté, b e z ž 1 á z n é, ± š e d o- plsťnaté,
lístky zákrovni úzké neb příširoké, špičaté, zelenavě
nace malé neb tmavší, na kraji ±, obyčejně hojně
vločka té. přítisklé, nad mladistvé úbory trochu čněj i cí. Ja-
zýčky lysé. Gnělky tmavé. Nažky černé, chmýří špinavě bílé.

V. (0-15— ) 0-Í20— O 25 (—085) in. Koruny bledě zlatožluté. H.
murorum a. genuinum L.

2j- Pocálek kvěliia in'h iioztlřjí. liavnalé ;i kaiueiiilé slráiií', poiídku.

(í) genuinum. Listy ± sivoi^elené, tuhé, skoro lysé. zákrovy
bledší, byhna statnější.

U nás posud nenalezen, bezpocliyby jen jiiclilediuil.

/3í) alpestre Lindebg. Listy trochu nasivělé, skoro travozelené.
měkčí, obyčejně obak chlupy krátkými '± hojně neb roztroušeně po-
sázené, zákrovy tmavší, Ustky zákrovni trochu načernalé, bylina cela
slabší někdy trochu žláznatá.

Posud jen ve Velk. kotlině (Fioinus 1883).

042. H. plumbeum Fries. (J. olověný.) Lodyha tenká nel)
štíhlá, zřídka přítlustlá, trochu zprohýbaná, nezřetelně pruho-
vaná, v e 1 m i 1 y s á, u byhn lúborných jen na konci trochu chlu-
patá. Květenství vysoce vidli čnaté, někdy s třetí lúbornou,
hlouběji vetknutou stopkou, neb 1 úborně (zřídka vidličnatě latnate,
chudoúborné), stopky štíhlé neb velmi tenké, nestejné,
přímé neb trochu obloukovité, na konci trochu chlupaté, jen
zcela nahoře, se skrovnými vtroušenými vločkami, b e z ž 1 á z n é
Listy papír ovité tuhé, na líci olověně zelené, nej-
častěji tmavě skvrnité, vespod buď bledě nasivělé neb ± fialově zbar-
vené, obak lysé, jen po kraji několika měkkými, velmi ten-
kými chlupy brvité, řapík bohatěji chlupatý; přizemní v čas
květu četné zelené, dlouze řapíkaté, vnější opakvejčité.
vejčité neb podlouhle kopinaté, na konci zaokrouhlené
neb tupé, trochu hrotité, vnitřní podlouhle kopinaté,
užší než vnější, zašpičatělé neb špičaté, všecky obyčejně chobotnatě-,
k dolejšku oddálené- neb střihané zubaté, na spodku uťaté neb

— 477 —

trochu srdčité, častěji s několika většími, rovn^o vážně odstá-
lými, neb nazpět namířenými zuby, ku konci často vlnitě
vykrajované. List lodyžní žádný neb 1, ± vysoce vetknutý,
úzce kopinatý, špičatý, kratičce neb dlouze rapikatý neb šidlovitý. Z á-
krovy vejčité, odkvetší na spodku uťaté (11 — ) 12 — 13 mw
dl.. lysé neb roztroušeně vločkaté a několika vtrou-
š e n ý m i, krátkými, černými, štětinatými chlupy posázené, bez-
žlázné, lístky zákrovní úzké, zak ončité, vnější černo-
zelené (suché černé), nejvnitrnější tmavo zelené, s kraji bledými, všecky
nad mladistvé úbory trochu čnějící. Jazýčky lysé. (Ilnělky
tmavé. Nažky hnědočerné, chmýří trochu špinavě-, skoro sněho-bílé
(jako u H. murorum),

V. 0-20— 0-30 ///. Koruny bledě zlatožluté.

2j- Prostřed července. Skalnatá místa v Jeseníku, velmi pořídku.

Posud jen na Kopernikii poskrovnu (Winklei).

II. Grrex. Pleiophylla. G. Schnd. Lodyha 2- neb mnoholislá, listy
přizemní v čas květu uschlé neb 1 , zřídka mnohé zelené.

aa) Vulg-ata Fries. Kvétenslví latnaté, mladistvé úbory přímé. Listy na
líci obyčejné zelené, zřídka trochu nasivélé. Lístky zákrovní nepravidelné stře-
(hovité, vnitřní přitupé, řidčeji zašpičatělé.

643. H. yul§atuiii Fries. ampl. (J. lesní). Lodyha tenká,
štíhlá, přítlustlá neb tlustá, přímá neb trochu zpro-
hýbaná, pevná neb dutá nezřetelně neb zřetelně pruhatá neb žláb-
kovitě hranatá, dosti tuhounká, na dolejšku často fialová neb
červenavá, nahoře často bez chlupů, dole prostředně neb
hojně chlupatá, nezřídka ku konci trochu vločkatá
a trochu žláznatá. Květenství dt oddálené latnaté (1 až)
8 —10 úborně, řidčeji mnohoúborné, stopky přímo odstálé, na
konci hojně vločkaté a ± žláznaté, obyčejně bez chlupů, řidčeji
trochu vločkaté neb trochu žláznaté. Listy tuhé neb trochu měkké,
na líci tmavě neb světle zelené, řidčeji trochu nasivělé,
vespod bledší neb nezřídka jako řapíky fialové, na líci někdy ± skvrnité,
skoro lysé, neb na líci ± roztroušeně-, na kraji
a nervu hojněji chlupaté. Listy přízemní v čas květu
1 — 3, řidčeji mnohé zelené neb nezřídka všechny uschlé,
podlouhlé neb podlouhle kopinaté, zašpičatělé, řidčeji užší neb elUp-
tické neb vejčité, na konci zaokrouhlené neb tupé, všecky vřapík i
krátký neb dlouhý ±sbíhavé, neb vřapík znenáhla zúžené.
± hrubě-, řidčeji oddálené neb stříhané zubaté, zuby ku předu
namířené, někdy na řapík sbíhající, všecky na konci žlázonosné.
Listy lodyžní obyčejně 2 — 4, řidčeji 1 neb četnější, k ho-
řejšku obyčejně znenáhla se umenšující, nejdolejši, u rosthn mnoho-
listých též druhý, dlouze rapikatý, přízemním podobný, hořejší široce

— 478 —

kopinaté neb opakvejčité, špičaté neb zašpičatělé, kratičce řapíkaté,
dolejškem širokým neb úzkým přisedlé, zřídka 1 neb mnoho trochu
objimavých. Zákro\fy obyčejně \0 mm dl., řidčeji kratší neb delší,
podlouhle vejčité neb skoro válcovité, později skoro kulaté, chlupy
žláznatými a štětinami černými, řidčeji vtroušeaými
chlupy šedobílými na spodku černými posázené, po kraji hstků
zákrovních a k dolejšku ± vločkaté neb veskrze bezžlázné
a ne vločkaté, lístky zákrovni přiširoké, přitup é, nej-
vnitrnější nejčastěji užší, tupější (řidčeji příšpičaté), špinavě
zelené neb tmavé, často s krajem bledým, z dél i, řidčeji trochu
nad mladistvé úbory čnějící. Jazýčky lysé. Gnělky tmavé neb
(zřídka) žluté. Nažky červenohnědé, chmýr špinavě bílý.

V. (0 12—) 0-20— 0-40 (— 1-00) m. Koruny zlatožluté. H. silva-
ticum Lmk?

2|- Prostřed ter\ na iicli ('•(írveace-podzim. Lesy. křoví, kopce, honií luka,
od roviny až k vrchohnn nejvyšších hor obecný a velmi )n-oiněnlivý. U nás
v následujících tvarech :

a) g-eimiimm. J. 8clmd. Lodyha tuhá, 2—3 (— 6)listá, řidčeji
1 lista, nejčastěji jen nahoře chlupatá. Listy dosti tuhé, na líci oby-
čejně chlupy roztroušenými neb prostředně hojnými, ku kraji a vespod
hojnějšími posázené, nejčastěji hrubě — , řidčeji oddálené zubaté neb
zoubkované, vnější často na konci zaokrouhlené, skoro celokrajné,
dole jako v řapík zúžené. Zákrovy žlázami, často černými štětinami, řid-
čeji vtroušenými , šedobílými na spodku černými chlupy posázené,
prostředně neb hojně vločkaté.

1. normále G. Schnd. Listy široce kopinaté, skoro
elliptické neb opakvejčité. Květenství obmezené neb z úžlabí
hořejších hstů ± větevnaté, listy lodyžní 2—3. Zákrovy 10 mm dl.,
prostředně neb hojně vločkaté.

Lesy, křoví, kraje lesní, od roviny až do vysokých hor obecný.

2. angusti foliům Aut. nonnuU. Listy podlouhlé
neb úzce kopinaté, obyčejně v řapík zúžené, ostatně
jako před.

Porůzný. U Adamova, Tišnova, Pernšlýna ald.

3. i r r i g u u m Fries ampl. Lodyha 3— 6listá, lístky zá-
krovni načernalé s krajem trochu bledším neb stejnobarevné.
stopky se ž 1 á z k a m i velmi hojnými , tmavými, obyčejně
dlouze stopkatými. Zákrovy většími žlázkami a
hojnými černými štětin kam i posázené. Listy různo-
tvárné, ostatně jako předešlé.

Pořidku. V Malé (Bachmaun) a Vclk. kollině (Uechlnlz) !, na Steinberkii
u Star. vsi poblíž Janovic (Freyn), vodorovná stezka mezi Peirštýnem a Frant.
myslivnou! a jako vzácnost na Fuhrmannšlýnn (Oborny).

— 479

4. alpestre Uechtr. Lodyha tenká neb štíhlá,
10—30 an v., c h u d o ú b o r n á (1 — ), 2 — 8 ( — 4)listá. Listy často
úzce kopinaté, zuby menšími posázené, hoření listy lodyžni
jen zoubkované. Zákrovy 8 — 9 (u lúborných až 10) mm dl., s roz-
troušenými, tenkými žlázkami, roztroušeně vločkaté
neb skoro bez vloček, lístky zák rovní tmavé, s krajem
trochu bledším.

V Siidolách Dinl KHIO iii lozlroiišcn. Jako száciiosf na LyM' hoře (Oljorny).
V Sudetách: Salvíz ii Laudeku, zde s tvarem základným a Žíislýiu H. media-
mim Grisb. (Preusse), vodorovná stezka mezi Petršlýnem a Franí. myslivnou, Pe-
cové- a Ztracené kameny (Obornyj, na Salvízii, Velk. Jezeraík (Spitzner).
Hockšar, Kopernik, Drehljerk, Praděd, Medvědí hřeben, Heiligenhdbl.

5. argutidens Fries. sp. Lodyha obyčejně 2 — 3 lista,
skoro lysá. Listy světle zelené, na líci lysé, vespod drsně
srstnaté, po kraji namnoze s hojnými, drobnými zoubky. Úbory ne-
četné, na krátkých, šedoplsťnatých, skoro bezžláz-
ných stopkách. Lístky zákrovní špičaté, namnoze bez-
žláznými, krátkými chloupky posázené, při rozkvětu delší než
květy. H. argutidens «. monacense Nágeli, H. ramosum Sendt. non
W. Kit.

Vehni pořídku. Posud jen v Beskydách na Malinovii (Wichura dle
Uechtritze).

6. K n a f i i Čelak. Lodyha pruhovaná, c h u d o 1 i s t á, od
polou latnatě větevnatá, ku konci šedoplsfnatá a j a k o z á-
"krovy bezžlázná až roztroušené žláznatá, s porůznými krátkými,
černými štětinami. [Listy tuhé, kopinaté, drobně- až cho-
botnatě zubaté, zašpičatělé, přízemní v rozetce, v krátký, huňatý
řapík zúžené, lodyžni k hořejšku se umenšující. Stopky
úborů velmi dlouhé, vidličnaté, nahoře trochu mrtnaté. Lístky
zákrovní kopinaté, tupé. Gnělky žlutohnědé. — Tvary
s úbory a stopkami bezžláznými a listy tuhými, chobotnatě zubatými
odpovídají H. canescens Schleich. v Fries. Epic. str. 99.

Pořidkii. Údolí Kyje u Devíti mlýnů, Milfrouna a Znojma, vidolí Leskavy
u Znojma (Oboruy), méně význačně ii Třebíče íZa\řel), t\ary H. canescens
Schleich. odpovídající velmi pořídku : Dukovany u Krumlova (Zinuiiermann), žu-
lové lomy v údoli Dyje a údolí Leskavy u Znojma (Oborny), iiklony skalní
u Konice (Dr. Hanáček).

b) fastigiatum Fries pro spec. = H. vulgatum /?) latifolium
W. Gr. = H. sciaphilum Uechtr. olim = H, murorum v. fastigiatum
Rehm. Bylina bujnější, lodyha 50 — 120 cm v., dosti tuhá, pruhovaná,
dutá, mnoholistá, prostředně neb hojně (nahoře velmi
hojně) měkce chlupatá, zt vločkatá. Květenství roz-
kladitě latnaté, mnohoúborné, stopky oddálené, skoro
přímo odstálé, na konci plsťnaté, dole hojně vločkaté, —

— 480

žláznaté. Listy měkké, světle zelené, na líci, k dolejšku
a po kraji prostředně neb ± hojně chlupaté, chlupy po straně
kratší, na kraji a ves;^d na nervu delší, přízemni v čas květu
nejčastěji všecky uschlé, řidčeji 1 neb několik zelených,
podlouhle elliptické, na konci zaokrouhlené, větší
často šikmě hrotité, všecky nepravidelně chobotnatě neb skoro stří-
hané zubaté, zuby oddálené, žlázonosné, často větší s men-
šími se střídající. Listy lodyžni nahoře znenáhla se
umenšující, dolejší dlouze-, prostřední kratičce řapi-
katé, nejhořejší přisedlé, všecky elliptické neb široce opak-
vojčité (někdy jsou listy užši, ± široce kopinaté), příšpičaté, zřídka na
konci trochu zaokrouhlené, všecky hrubě zubaté, zuby do-
le n i (zřídka) někdy nazpět namířené, prostřední
skoro rovnovážně odstálé, ostatní neb všecky ku předu
namířené. Zákrovy podlouhle vejčité, S—9 mm dl., tenkými
ž 1 á z k a m i a ku spodku roztroušenými vločkami posá-
zené, lístky zákrovní vnější přitup é, všecky tmavo-
zelené, se širokým bledým krajem. Jazýčky zlatožluté.
Gnělky nažloutlé neb žluté. Chmýří špinavě bílé.

Porůzný. Kolem Adamova, ve Krlinskýeh lesích a v údolí Nedvédičky
11 Ponišlýna. — V okolí Prcsléjova : na Obro\ e Noze, \" lesích drahanských
v Maršenu, u Stinavy, Hradiska (Spilzner, jako H. vulg. v. laUfolium W. Gr.).
TdoH Dyje u Znojma a u Devíti mlýníi blíže Znojma (Oborny, jak H. vulg. v.
JatifoUum W. Gr.), Slavický les a Liští u Třebíče (Zavřel jako H. vulg- v.
lat. W. Gr.).

(') calcig'eiiimi Kehm. pro spec. Lodyha štíhlá , přitlusllá
neb tlustá (35 — ) 30 — 40 ( — 50) cm v., přímá neb trochu zprohýbaná,
tuhá, dosti draslavá, nahoře ± hranatá, dole trochu nad
spodkem špinavě fialová neb načervenalá, lysá neb jen nahoře chlu-
patá. Kvotenstvi 'Ž— neb často latnatě viceúborné, silně n a d-
vrcholové, často s větvemi oddálenými, z úžlabí listův uprostřed
lodyhy neb hlouběji vyniklými, stopky oddálené, přímo neb
skoro oblouk ovitě vystoupavé, dolejší značně prodloužené,
ku konci šedoplsťnaté, dole dz hojně vločkaté, bez chlupů v
a ž 1 a z (aneb jen u tvarů na žulové půdě vyrostlých s několika žlá-
zami). Listy tuhé, světle neb trochu tmavozelené,
±: n a s i v ě I é, vespod bledší, lysé neb jen na kraji trochu
brvité, přízemní v čas květu uschlé neb nemnohé zelené,
(obyčejně široce) kopinaté, vn ěj ší elliptické, všecky v krát ký
ř a p i k s b i h a v é, vnější tupé, trochu zubaté, vnitřní přítupé neb
špičaté, hrubě zubaté, zuby na konci žláznaté, lodyžni-S — 5.
dolejší přízemním podobné, leč hlouběji zubaté, v krátký řapik zúžené
neb zúženým spodkem přisedlé, hořejší často užši, zúženým spodkem

— 48] —

přisedlé, zašpičatělé, i zubaté, nejhořejší úzce kopinatý, skoro celokrajný,
Zákrovy podlouhle vejčité, skoro válcovité, později kulaté,
± hustě šedo-vločkaté, zřídka několika chlupy a žlázkami
posázené , lístky zákrovní příširoké, načernalé, nej-
vnitrnější bledší, všecky obroubené, zdélí neb trochu nad mladistvé
úbory čně jící. Jazýčky zlatožluté, lysé. G n ě 1 k y tmavé neb
žluté. Ghmýr špinavě bílý.

Velmi poiídku. Mezi Fuhrniannštýnem a Šosskamniem u Aunaberku a zcela
význačtiě ve Velk. kotlině (Oborny) ; byliny (éliož skoro Ivaru nad Karlovskou
studénkou (Niessl) a v tvaru příbuzném na Uhnšlýnu v Jeseníku.

d) czaiitorieuse Fiek, Result. d. Durchf. d. schles. Ph. 1882.
Lodyha až 35 cm v., 2 — 6 úborna, řidčeji více- nelj též 1 úborna a pak
s několika zakrnělými úbory, 3 — Slistá, pevná, tuhá, často zprohýbaná,
pruhovaná, dole červeně skvrnitě tečkovaná, veskrz velmi krátkými,
tuhými štětinkami draslavá, mimo to -±i roztroušenými, krátkými, jedno-
duchými a nečetnými delšími chlupy posázena, úbory též mírně žlá-
znatě chlupaté. Listy přízemní vejčitě podlouhlé, s nemnohými zuby,
lodyžní vejčité až podlouhlé , zašpičatělé, prostřední a hoření za-
okrouhleným neb trochu zúženým dolejškem přisedlé, všecky zubaté,
obak s ; — 4 (zřídka více) silnými, ku předu namířenými
neb ohnutými žlázou zakončenými zuby, tuhými chlupy
brvité, obak ± roztroušeně chlupaté achlupy na dolejškuztlu-
stlýrni trochu draslavé. Úbory okoličnatě latnaté, prostředně veliké,
stopky šedě vločkaté, skrovně až mírně černými žláznatými chlupy po-
sázené, vnější lístky zákrovní čárko vité, pří tupé, černozelené, poměrné
slabě žláznato-chlupaté, nejvnitrnější světlejší a skoro lysé. Kraj koruny
lysý. Gnělky hnědé.

Horská luka na Velk. Czantorym v Beskydách při 920 m velmi hojný,
Fiekem 1SS7 pro území objeven.

/?/?) Cernua Uechlr. Květenství chudoúborné, hroznovilě chochoiícnaté neb
latnaté, mladistvé úbory ;^ ničí, lístky zákrovní nepravidelné střechovité, tupé,
řidčeji přilupé. Listy .šedozelené neb trochu nasivelé.

64-4. H. silesiacuiii Krause (J. slezský.) Lodyha štíhlá neb pří-
tlustlá, příoblá, trochu zprohýbaná, dosti tuhá, nezřetelně pruhovaná,
na dolejší části chlupy tenkými, bledými, huňatými -^t hojně neb pro-
středně posázena, nahoře skoro lysá neb zde onde (řidčeji prostředně)
vtroušenými, černými štětinkami posázena, bezžlázná a nevločkatá, pod
spodkem lodyžních listů často hustěji chlupatá. Květenství latnaté
neb skoro hrozn ovité latnaté {i — ) 3—6 ( -l!2) úborné,
úbory mladistvé často ničí, stopky prostředně dlouhé neb krátké, štíhlé
neb d- žlázkami tenkými a několika vtroušenými, černými, na konci
někdy našedivélými štětinkami^posázené, neb skoro lysé, sotva vločkaté.
Listy dosti tuhé, našedivěle zelené, trochu nasivelé, na kraji,

31

— 482 — .

k dolejšku a vespod prostředně-, podél hlavního nervu však hojněji
chlupaté, přízemních, v čas květu 2—5 zelených, vnější elliptické neb
podlouhle opakvejčite, řapíkaté, řapík krátký, široce křídlatý, na konci
zaokrouhlené, často hrotité, vnitřní podlouhle kopinaté, přítupé, zne-
náhla v řapík prostředně dlouhý, široce křídlatý sbíhavé, všecky od-
dálené zoubkované, řidčeji chobotnaté zubaté, přítupé neb špičaté. Listy
lodyžní 3 — 7, nahoru znenáhla se umenšující, kopinaté, dolejší na
spodku na spůsob řapíku zúžené, poloobjímavé, ostatní spodkem trochu
zúženým přisedlé, všecky špičaté, oddálené zoubkované neb trochu
zubaté, nejhořejší namnoze celokrajné. Zákrovy podlouhle vál-
covité, na dolejšku zaokrouhlené (11 — ) 12 — V6 mm dl.^
s černými štětinkami a několika vtroušenými žlá-
zkami, sotva někdy vločkaté, lístky zákrovní příširoké,
všecky tupé, vnější načernale zelené (suché tmavé), vnitřní
špinavé zelené, s bledým krajem, nejvnitrnější bledší, všecky nad
mladistvé úbory sotva čnějící. Jazýčky lysé. Gnělky tmavé. Nažky
světle hnědé,

V. (0-20 -) 0-25 - 040 w. Koruny zlatožluté.

2j- Sríjen, září. Luka a travnaté stráně, pořídku a jen v Jeseníku. Na
horním kraji Velk. kotliny! Krausem 1846 pro území objeven. Hladová stráň
(Krause), ojediněle na Leilerberku, úklon k Tomášovu 1879, hojněji na Pradědu,
svah ku pramenům Opavy!, řidčeji na Mravenčím vrchu při cestě od Frant.
myslivny k Hlínové boudě u Wiesenberka as při 1300 )n. (Oborny).

II. SerieS. Accipitrina FrieS. (Aphyllopoda Celak.) Obnovuje
se pupeny + krátce stopkalými, podzemními, dosh tuhými, poměrně velikými,
které obyčejně v klidu přezimují a teprv z jara v hustě listnatou lodyhu se vy-
vinují (zřídka vyvinují se již na podzim za příznivého počasí některé pupeny a pře-
zimují pak jako rozetky). Listy lodyžní ^t značně četné, nejdolejsí list lodyžní
jest menší než lisí nad nim stojící, dolejší listy lodyžní v čas květu obyčejně
všecky uschlé.

A) Pseudopulmonarea Fries. ampl. Zákrov ■±_ nmoho-

řadý, listy lodyžní nikdy oljjímavé, nejčaslěji zúženým spodkem přisedlé neb
dolejší a prostřední řapíkaté, lodyha velmi zřídka chudolislá, nejčaslěji umoholislá.
Jazýčky obyčejně lysé, velmi zřídka brvité.

5. SectiO. Trideiltata Fries. Lodyha nmoholistá. Líslky zákrDvni
nepravidelně střechoyité, vnilřní skoro stejně dlouhé, vnější mnohem kralší. Listy
lodyžní rúznotvárné, dolejší a prostřední mnohem větší než hořejší. Kvělenslví
větevnalé, latnaté neb skoro hroznovité.

645. H. laevigatum Willd., nec Griesb. nec, alior. (J. hladký.)
Lodyha štíhlá, řidčeji tlustší, často přímá, zřídka trochu zprohýbaná,
± nezřetelně pruhatá, nechlupatá neb trochu chlupatá, bezžlázná, ku
konci často trochu vločkatá. Květenství latnaté, řidčeji skoro
hroznovité, často silně rozvětvené, mnohoúborné, zřídka chudoúborné
(nejřidčeji 1 úborné), stopky přímo odstálé, silně prodloužené neb kratší,
nechlupaté, -t vločkaté, velmi zřídka s někohka vtroušenými žlázkami.

— 483 —

Listy travozelené, vespod bledší, lysé neb jen na kraji ku
spodině trochu chlupaté, přízemní v čas květu uschlé neb velmi zřídka
nemnohé zelené. Listy lodyžní ± četné, podlouhle kopinaté, k dolejšku
nejčastěji s někoHka většími zuby, nejhořejší mnohem menší, často
celokrajné, dolejší řapíkaté, hořejší přisedlé, nejdolejší (v čas květu
nejčastěji uvadlé) tupé neb na konci zaokrouhlené, ostatní špičaté ijeb
na konci skoro zakončíte, všecky neobjímavé. Zákrovy válcovité,
na dolejšku zaokrouhlené, s nemnohými krátkými
chlupy, velmi zřídka s několika vtroušenými žlázkami neb nechlupaté,
na spodu a po kraji lístků zákrovních i roztroušeně vločkaté neb
zcela lysé, lístky zákrovní chudořadé, vnější pří široké volné,
zašpičatělé, nejvnitrnější stejné, užší, ^ zakončíte, všecky bledě ze-
lené neb (u tvarů alpských) tmavší neb načernalé, odkvetlé na konci
stažené. Jazýčky lysé neb velmi zřídka ± brvité. Gnělky žluté neb
nažloutlé, posléze tmavé. Nažky černé.

V. 0"20 — 1*00 M. Koruny bledě neb sytě zlatožluté.

2|- Prostřed července, srpen. Světlé lesy, křoviště, návrší, stráně, od roviny
až do vysokých hor rozšířen.

a) g-eimiiium. Lodyha (20-) 30—60 (—100) cm v. Listy lo-
dyžní pravidelně oddálené, nahoře (nejhořejší vyjímajíc) znenáhla se
umenšující. Zákrovy 10 mm dl., hstky zákrovní bledě neb tmavě zelené,
nejvnitrnější často jen nazelenalé, všecky s bledým krajem, jazýčky
bledě zlatožluté.

1. normale = H. tridentatum Fries. Epic. pro spec. H. rigidum
Wimm et Aut. plur,, non Hartm., H. vulgatum d laevigatum W. Gr.
Lodyha 40 — 80 cm v., tenká neb přítlustlá, přímá, často pruhatá, na
dolejšku načervenalá, 6 — mnoholistá, mnoho-, zřídka chůdo- neb
lúborná. Listy měkké neb dosti tuhé, travozelené, řidčeji
trochu nasivělé, přízemní v čas květu velmi zřídka některé zelené,
široce kopinaté, v řapík křídlatý zúžené, tupé, lodyžní
obyčejně podlouhle kopinaté, zubaté, zubů několik větších
(často 3 obak kraje), nejdolejší skoro kopisťovitě kopinaté, tupé neb
téhož tvaru co následující, v řapík ± dlouhý, křídlatý zúžené, špičaté
(nejdolejší v čas květu nejčastěji uvadlý), prostřední a hořejší
širokou neb zúženou spodinou přisedlé, hořejší často
mnohem užší než ostatní, nezřídka jen zoubkované.

Světlá lesní místa, kraje a cesty lesní, stráně, v rovině a předhoři až
k 900 7n rozšířen, v Jeseníku sahá až k 1300 ;«. V brněnském kraji: u Klobouk
(Oborny), Adamov, Vranov, Blansko, Sloup, Krumlov, Vedrovice. — V Prostě-
jovsku: v Hatích u Brodku, na Charpovci u Urěic, na St. Plumlově, u Bousína,
Otinovsi, u Lulce (Spi(zner). Ve znojemském kraji: v lesích kolem Znojma
a Vranova (Oborny). V česko-moravském pohoří a v sev. Moravě: kolem
Třebíče (Zavřel), kolem Sicherskýeh rybníkův u Slavonic a v údolí Dyje u Star.
Hobzi (Oborny), Nová říše. Panské nivy a j. u Telče, Dačice, Bystřice n. P.,

31*

— 484 —

Dvořiště, Vršany, u Křivého javoru, Bralrouovská u Lhotky, Melkovice, Jiin-
rainov, Chrastice, Star. město. — U Slřehié s úbory černými, n Maršíkova
a Teplice, zde ještě ve žíiačné výši (Oborny), Sobolín, nezřídka u Velk. Losina,
Ohrenberk u Bukovic, Rejhotice, Nov. v(^s, Fiehlberk n Kopřivová, Pusté Žibři-
dovice, Křemenný příkop, Franl. mysii\ na. Peršl a j. lu. u Rymařova, Smrčky
u Jamrtic, Dobytčí les u Budišova. — V uh. hradištském kraji : les Bzinek
a "Sv. Florianek u Bzence (Bubela), Uii. Brod, Bojkovice, Ostravice, — Ve
východní části : u Jindřichova a Spálová (Schlosser), na Ondřejníku a Lyáé hoře
u Frýdlandu, při pramenech Odry a j. (Oborny), na Osyčine u Príbora (Czížek),
v lese pod Staudlem u Místku (Gogela). Ve Slezsku : u Oder, Jablunkova, Tě-
šína, Frývaldova, Gráfenberku a ve Vidná vsku.

2. g r an d i d e n t a t LI m Uechtr. Bylina statná 60 — 100 cm v.
Květenství skoro hroznovitě latnaté, mnohoúborné, stopky značně pro-
dloužené. Listy 1 o d y ž n i četné (až 30), dolejší veliké,
všecky široce kopinaté, velmi hluboce zubaté až
skoro perenodílné, zuby až 30 tnm dl., často delší než příčný
průměr, čárkovité neb čárkovitě kopinaté. Zákrovy 10 /ww dl., skoro
lysé, lístky zákrovní bledě zelené, se širokým bledým krajem.

Velmi poiidkii. Na Jelenici u Uslronč (Na,i;el) a podobný tvar u Třebíče
(Zavřel).

3. a n g u s t i f o 1 i u m Uechtr. Lodyha ztuhá přímá
20-25 lista. Listy úzce kopinaté, dolení až 20 cm dl. a jen
2 cm š. . zubaté, prostřední krátce, leč zřetelně rapíkaté.
Úbor y m a 1 é v květenství rozloženě větevnatém.

Rozšířen. Písařky ii lirna (Czížek). Ve znojemském kraji: u Númčšlč
(Roemer), Bratovský les u Vranova, údolí Dyje u Devíti mlýnu u Znojma,
v okolí Čížova a Podmole, v městském lese u Slavonic (Oborny), u Vsetína
(Bubela), Mor. Budějovice, Černý les u Zámku Ždáru, u Oder a ve tvaru pří-
buzném u Jíogušovic.

b) íilpestre F. Scliultz = II, gothicum Fries p. part. Lodyha

(20—) 25 — HO (— 45) <■/// v., štíhlá neb přítlustlá, dole hustěji listnatá
nahoře s listy oddalenějšiini neb silně oddálenými, chudoúborná. Listy
zelené, často tužší a skoro nasivělé, přízemní v čas květu uvadlé, do-
lejší lodyžní nejčastěji úzce kopinaté, hořejší (často i prostředni) na
dolejšku zaokrouhlené, skoro opakvejčité, zakončíte neb úzce čárkovité
kopinaté, na dolejšku zúžené, všecky zubaté neb zoubkované, hořejší
obyčejně mnohem menší než dolejší, nejdolejší v čas květu často
uschle. Zákrovy 9 ( — 10) nnu dl.. skoro nevločkaté, lístky zákrovní
načernalé neb silně tmavozelené, nejvnitrnější bledší, nejvnější stejno-
barevné, nejvnitrnější zť obroubené. Jazýčky sytě zlatožluté, suché
pomorančově žluté.

Horní Inka, Iraviiah" úkloiiy a stráně, |H.siid j('i\ \ .Icscnílvii a (ie^kydácli.
Lysá hora (Oborny). V Jes(>níkii : Kopři\ na u (iniťenberkn (Wichura), ve Vdk.
a Mal. kotlině (Uechtritz), Franl. myslixiia, .Mravenci vrch, cesta k Vlčí jámě,
Studénková liole, úklon k Šuniiié Tis.-, na IMadcdu, Jaiiovická hole, Pelršlýn,

— 485 —

vodorovná slezka, P.iMgt^eist a j. í()boriiy), Mcdvčdí hřeben, Opava pod Ovčirnou,
při ccslě od Frant. niyslivny ku KřemenntWnii příkopu.

040. H. iiorveg:icuin Fries. Symb. str. 169 (J. norvežský). L o-
d y h a ztuha přímá, listnatá, nahoře chocholičnatě rozvětvená,
větví přímo o d s t á 1 v c h. Listy s i v o z e 1 e n é, ke konci zne-
náhla menší, drsně srstnaté až lysé, podlouhlé až kopinaté, uprostřed
s 2 — 4 zuby, nejdolejší krátkořapičné. Stopky úborní příti ustlé,
šupinovitými listeny posázené, šedoplsťnaté, roztroušeně
štětinaté, bezžlázné. Zákrovy břichatě nadmuté,
bledé, b ě 1 o vločkaté, bílými, krátkými chlupy drsné, bezžlázné.
Lístky zákrovní mnoho řadě, vnější široké, vnitřní zúžené
zašpičatělé, přímo odstálé. Gnělky trvale načervenale žluté.

V. 0'30 — 0"50 m. Koruny vehké, zlatožluté.

/?) moravicum Uechtr. Lodyha na dolejšku více lysá. Listy s men-
šími zoubky. Rozvětveni chochohku volnější.

2j. Červen, červenec. Meze, trávníky, velmi pořidku. Posud jen ve 2 kusech
na mezi u Plačova pobh'ž Třebíče 1S78 učitelem Zavřelem objevena Ueehlritzem
sem vřadčn.

G. Sect. Umbellata Fries. Lodyha mnoholistá, lisly lodyžní stejno-
tvarné, ku konci znenáhla se umenšujíci. Lístky zákrovní pravidelné střechovité.
Kvétenství okoličnale lalnaté neb skoro okoličnaté.

047. H. iiml)ellatum L. (J. okoličnatý.) Lodyha přítlustlá neb
tlustá (zřídka štíhlá), přímá neb málo zprohýbaná, p r u h a t á, lysá
neb trochu draslavú, nechlupatá neb krátkými chlupy trochu
chlupatá, bezžlázná, nahoře roztroušeně vločkatá, listy pravidelně roze-
stavenými hustě listnatá. Kvétenství okoličnaté neb skoro
okoličnaté latnaté, 5 úborně (velmi zřídka 1 úborně) ; stopky
nejčastěji přímé, sblížené, řidčeji skoro obloukovitě vystoupavé, trochu
oddálené, na konci ztlustlé, bez chlupův a žláz, ± prostředné neb roz-
troušeně vločkaté, často + četnými až do úboru vstupujícími listenci
posázené. Listy tuhé, tmavozelené, vespod bledší, s nervy vyniklými,
volně síťnatými, nejčastěji lysé neb jen po kraji kratičce brvité, řidčeji
obak trochu chlupaté, často na kraji ohrnuté, přízemní a nejdolejší
lodyžní v čas květu vždy uvadlé, lodyžm všecky stejnotvárné, hustě
sbUžené, k hořejšku znenáhla se umenšujíci, podlouhlé neb čárko-
vitě kopinaté, dolejší kratičce řapikaté, zašpičatělé, hořejší
neb často všecky zúženým spodem přisedlé, špičaté.
Zákrovy vejčité neb skoro vrtlíkovité, posléz na spodku
uťaté (8 — ) 10 — 11 mm dl , bezžlázné, chlupy neb na dolejšku několika
vtroušenými vločkami posázené neb lysé, lístky zákrovní mnohořadé
střechovité, příširoké, tmavě zelené, sotva obroubené, suché skoro
černé, tupé, vnější přišpičatělé, často ± volné, koncem rozkladitě na-

- 486 —

spět ohnuté. Jazýčky lysé. Čnélky žluté, posléz tmavé. N a ž k y
černohnědé.

V. 0-20— 0-75 m. Koruny zlatožluté.

2j. Prostřed července — podzim. Suchá luka, úklony skalní, stráně, kopce,
lesy, křoviště. Y celém území až do hor obecný. U nás v odrůdách:

/?) 1 a c t a r i s Bert. p. sp. Byliny nízké, chudoúborné. Listy po-
dlouhle vejčitě až ellipticky kopinaté, dosti široké, obyčejně tupé,
s nemnohými zoubky až celokrajné. Vnější lístky zákrovní méně nazpět
ohrnuté.

Na lukách zvláště horských: jako v údolí Sudet a a^ údolí Dyje pod Ra-
kousy a u Slavonic (Oborny), Velk. Meziříčí, Velk. Losin, Bludov, Rymařov,
Vítkov, Malenovice.

7) coronopifolium Bernh. p. sp. Listy prodloužené, čár-
kovité, obak s 2— 4 většími zuby. f. linearifolium Neilr. Listy čárko vité,
hořejší užší.

Na Metylovské hůrce u Frýdlandu, u Oder. — f. linearifolium Neilr. Ne-
zřídka na kamenité a nevzdělané půdě, jako kolem Brna, Vyškova ald. — Na
Planině u Dětkovic poblíž Prostějova (Spitzner).

648. H. rigidiim Fries. Epicr. str. 133 non Hartm (J. tuhý).
Lodyha nezřetelně pruhovaná, přímá, tuhá, skoro lysá
až odstále roztroušeně bělohuiiatá, stejnoměrně hustě listnatá. Listy
všecky stejnotvarné, tuho unce pevné, přisedlé, ši-
roce- až vejčitě kopinaté, od spodku až ku prostředku
zubaté, zašpičatělé, drsné neb též olysajicí, namnoze brvité,
nezřetelně 3žilné, s žilami volně rozvětvenými. Úbory prostředně
velké, vlatnatém klasu. Zákrovy zelené, suché na-
ce male zelené, dole zaokrouhlené, šedě vločkaté až
úplně lysé; lístky zikrovní tupé, pravidelně střechovité,
m n o h o ř a d é, jednobarevné, jen vnitřní obroubené, vnější
poněkud odstálé- Gnělky načernalé. Nažky černohnědé.

V. 0-40— 0-70 m. Koruny zlatožluté. Od H. boreale značnou tu-
hostí a lysostí, listy užšími, jen v dolení polovici zubatými, zřetelně
žilkovanými ; od H. tridentatum Fries. mnohořadými, pravidelně stře-
chovitými lístky zákrovními rozdílný.

■4 Červenec, srpen. Suchá, výslunná místa, světlé křoviny, kraje lesní,
pořídku. Údolí Svitavy mezi Brnem a Adamovem, Písařky u Brna, údolí Dyje
u Znojma, Veskovský les mezi Znojmem a Citonicemi, údolí Dyje u Hardeku
(Oborny). V lesích u Líšně a Soběšic. — Při cestě mezi Zábřehem a Václa-
vovem (Pánek).

A) Accipitrina genuina Fries. Lístky zákrovní více- neb
mnohořadé. Listy lodyžní skoro všecky nebo přec některé ± objímavé, neb
širokou spodinou přisedlé, nejdolejší řapíkalé. Jazýčky někdy trochu brvité.

7. Sect. Sabauda Fries. Lodyha mnoholistá. Lístky zákrovní pravi-
delné střechovité, vnější mnohořadé a jako stopky liezžlázné, (příliskle neb)

— 487

vněiší aspou částečně odstálé, s přímým koncem. Ušly lodyžní uestejiiolvárné,
hoření a prostřední poloobjímavé nt'b širokou spodinou přisedlé. Jazýčky lysé.

aa) Boreales. Zákrovy načernalé, řidčeji tmavo- až špinavozelené.

649. H. l)oreale W. Crr. 1829. Fries. Symb. a Epicr. 1848 (J. se-
verní). Lodyha přitlustlá neb ztlustlá, přímá, řidčeji nahoře trochu
zprohýbaná, zřetelně pruhovaná, na hořejší části, řidčeji
pod ní ± hustě chlupy dlouhými neb krátkými posázena,
bezžlázná, řidčeji na konci s několika vtroušenými vločkami neb
celá lysá, vždy mnoholistá. Květenství skoro okoličnatě
1 a t n a t é neb skoro hroznovité, nejčastěji mnohoúborné,
stopky skoro přímé, přítlustlé neb štíhlé, na konci ztlustlé, prostředně
vločkaté, ostatně lysé. Listy tuhé, tmavozelené, vespod bledší, síťnatě
žilnaté, obyčejně obak lysé, řidčeji »'zvláště z mládí) měkkými, posléz
se ztrácejícími, chlupy posázené, nezřídka po kraji trochu brvité, hořejší
nejčastěji zcela lysé, přízemní v čas květu vždy uvadlé. Listy lodyžní
dolejší menší než následující, široce opakvejčité, na konci zaokrouhlené,
zúženým spodkem trochu objímavé (v čas květu skoro vždy uvadlé),
následující podlouhlé, v krátký řapík zúžené, zašpičatělé, prostřední
kopinaté neb opakvejčité kopinaté, buď kratičce řapikaté neb přisedlé,
hořejší široce okakvejčité, na spodku zaokrouhlené, přisedlé neb trochu
objímavé, všecky na kraji od spodku až ku prostředku zubaté neb
zoubkované, často s několika většími zuby (jako u H. tridentatum),
zašpičatělé neb špičaté, u prostřed lodyhy často nejhustší, nahoře pře-
trhovaně oddálenější a mnohem menší. Zákrovy vejčité neb trochu baňaté
(10 — ) 11 — 12 nim dl., zcela lysé neb s několika bledými, krátkými
chlupy a na dolejšku s několika vtroušenými, nikdy četnými vločkami,
lístky zákrovní střechoví tě mnohořadé, široké, tupé, vnější často
na konci ohnuté, volné, všecky tmavo-zelené neb načernalé
(suché černé). Jazýčky lysé. Čnělky tmavé. Nažky zralé skoro
černé.

V. 0'30— 1-50 m. Koruny zlatožluté. H. sabaudum Aut. plur. non
L., H. commutatum Becker, Lindbg., H. silvestre Tausch.

4 Počátek srpna — říjen. Suché lesy, křoviště, kopce, stráně, od roviny
až do předhoří hojný až obecný, obecný v střední a jižní, hojný v sev. Moravě,
zde ještě u Wiesenberka (Pánek), u Bukovic, Rejhotic, Rymařova a Jamrtic. —
Ve východní části ještě u Místku (Gogela), u Frenštátu, Frýdlandu. — Huk\aldy
u Příbora (Czížek). Ve Slezsku : obecný v Těšínsku, v krajině oderské a ještě
kolem Krnova na Eiehberku u Kostelce. Tvar a šířka listů i barva zákrovů velmi
proměnlivý. U nás v odrůdách :

/?) chlorocephalum Uechtr. Lístky zákrovní i suché kalně
zelené, nejvnitrnější na konci často načervenale hnědé. — Úzkolisté,
na konci skoro bezhsté tvary jsou H. obliquum Jord. podobné.

Porůzný. Kozí žleb u Bilovic (Oborny), Christianův háj na Babím lomě
(Czížek), údoH Svitavy u Brna, u Bučovic. — Na Charpovci a Prostějova,

— 488

v údolí Neclavy mezi Konici a Neclavon (Spilziier). Ve znojemském kraji:
Náměšf (Schwoeder), VJskóvský lesík, údolí Dyje a Hradnice u Znojma, ii Kravské,
Milfrouna a j. roztroušen (Oborny), Zvole, í^tolnhava, Pusté Žibřidovice. —
U Bludova, \- žlebu na úklonu Bílého kamene mezi Velk. Losínem a Sobotínem
(Oborny). U Bzence, v lese Poschlé u Vsetína stranou k Semetínu (Bubela).

7) r O t u n d i f o 1 i um Tausch. Fl. 1828. Úboiy načernale zelené,
dlouze stopkaté. Listy veskrze vejčité, zaokrouhleným spodkem přisedlé,
nejdolejší nezřetelně rapi kate, nejhořejší trochu objímavé.

Pořídku. Ojediněle v údulí T>yje u Znojma a v lesích při pramenech Odry
(Oborny), hojněji u Dukovan poblíž Krumlova (Ziímnermann).

d) ra mulo sum Form. Oest. b. Ztsch. 1887 p. 346. Byliny
silnější a statnější. Lodyha bohatě rozvětvená, s větvemi blízko nad
prostředkem vyniklými a až ku konci lodyhy se vyskytujícími, někdy
vynikají též z paždí 2 — 3 dolejších listťi postranní větve. Lodyha
hustě listnatá, listy uprostřed lodyhy sblížené.

Pořídku, posud jen u Velvie a na Hutbcrku u Velk. Losina.

/i,5) Sabauda vera. Zákrovy svčlle- až (ravozelené.

050. H. l)íirl)atum*) Tauscli, Fries Epic. non Loisl, non Hegetschw.
(J. vousatý). Lodyha tenči, jemněji pruhovaná než u předešl.,
nahoře méně listnatá a jako řapíky namnoze dosti dlouhými,
bělavými, trochu křehkými, odstálými chlupy i: srst-
ná tá až huňatá, nejhořeji jako stopky úborů delšími bělavými
chlupy jen roztroušeně srstnatá, řidčeji neb hustěji hvězdovitě
plsťnatá a bledými, nepatrnými chloupky žlázonosnými posázena, na
konci hroznatá neb hroznatě latnatá, s větvemi 1 — , řidčeji 2 — Húbor-
nými. Listy obyčejně tenké, temněji zelené, zoubkaté, brvité, na
hci lysé, vespod roztroušeně chlupaté až lysé, na nervech, jakož i ř a-
pikách doleních listů zL huňaté, dolení podlouhlé
neb podlouhle kopinaté, v křídlatý řapik znenáhla
zúžené, ostatní ve j čité kopinaté, zúženým neb zaokrou-
hleným spodkem až poloobjímavě přisedlé, nejhořejší vej-
čité, dlouze zakončíte, často bělavě huňaté. Úbory pro-
středně velké, stopky úborů s listeny neb bez nich, ku konci
neztlustlé neb málo ztlustlé, nejdolejší zdéU neb kralší jich listenů,
ostatní prodloužené a rozvětvené. Zákrovy dole užší. lístky
zákrovní tupé, světlozelené s tmavším koncem a
bledým krajem, obyčejně krátkými, bělavými, přilehlými štětin-
kami skrovně posázené, vnější na kýlu namnoze trochu tmavší, nej-
vnitrnější bledozelené a obyčejné lysé. Gnělky načernale.
Nažky posléz bledohnědé.

V. 0-25— 0-60 ///. Koruny světle zlatožluté. Zákrovy 10—12 mm

*) Yňes řadí druh (ento v Hicr. eurcip. e.xsicc. do oddělení Italica.

— 489 —

dl. H. racemosum Aul. part., H. racem. /?. barbatum Fról. Fries.
Symb.

4 Konce srpna — řijon. Světlá křoví, kraje a česly lesní, mýliny.
V celém území až na nízké předhoří porůzný. Byliny karpatské jsou silnější
a jich lodyha nahoře hustěji dlouze a odstále huňatá než u bylin ze střední,
západní a severní Moravy, které jsou slabší a méně hustě oděné. V brněnském
kraji : Svitava a Písařky u Brna, Tuřany, horní stěny Šemberovy skály na
Hádech u Obran, Adamov, při 1. prachovně v Josefském údolí (Oborny), dle
téhož též v Rajském lesíku ? u Ceniovic. — Christianův háj na Babím lomu
(Czížek), lesy za Račicemi blíže Mal. Bukoviny (Spitzner), Suchá hora a les
pod Boudou u Bílovic, Soběšický les mezi Soběšicemi a Bilovicemi, Boskovice,
Mlatkov, Lhota u Boskovic, Javorník, Filipov. V českomoravském pohoří a ^• sev.
Moravě: u Zdaru: Musilův les u Zániku Žďárn a u Polniěky (F. Kovář), Velk.
Meziříčí, v údolí Nedvědičky u Pernšlýna, Zvole, Sv. kopeček u Olomouce 1883,
Bradla u Něm. Libin. — Rohrbúsclil u Zábřelia (Pánek), Lišna u Loštic (Schil-
berszky iun.) Ve východní části : les Poschlá a Bobrk u Vsetína pořídku (Fjubela),
Hostýn, Javorník Kelský, Rusa\a, iíjafranice a Propast u Hranic, seče v Týnském
hájemství u Týna, Lipník, Kohlwald u Podšlátu, Domašov, Hrubá voda. — -
Frauenholc u Příbora (Czížek). — Ve Slezsku: ojediněle v Stodolovém gruntu
u Oder, hojný v Kohlgrunlu u Mal. Hermanic, v předhoří Jeseníka u Heřmi-
novic (Welschky 188(í), hojný v Pohořském lese u Oder, Hirnich u Nov. vsi
a lesy u Vitberku a jistě ješlě na j. m., mnou 1885 pro rak. Slezsko objcvfn.

651. H. racemosum W. Kit. (J hroznatý.) Lodyha přímá,
hranatě pruhovaná, dole hustě bělohuňatá, nahoře od-
stále dlouzehuňatá a roztroušeně hvězdovito plsť-
natá, v květenství až šedoplsťnatá, nahoře úzce hroznatá (neb častěji
s delšími víceiibornými větévkami úžlabnímí). Listy přítuhé, jasněji
sytě zelené, oddálené, podlouhlé až podlouhle kopinaté,
zašpičatělé, oddálené zubaté, zoubky žláznaté, ku předu
namířené , dolejší v dlouhý křídlatý řapík znenáhla
zúžené, prostřední a hoření zúženým a zaokrou-
hleným spodkem přisedlé, na líci lysé neb skoro lysé, po
kraji brvité, vespod roztroušené chlupaté, na střední žíle a řa-
píku až hustě bělobu ňaté. Úbory malé, krátce sto p-
katé, stopky isezákrovy namnoze kratší nežvej-
čité, zašpičatělé listeny. Zákrovy světle zelené,
vejčitě podlouhlé, dole užší, lístky zákrovní pravidelně
s t ř e c h o v i t é, p ř i t u p é, na kýlu a konci tmavší, lysé neb roz-
troušeně krátce chlupaté. Čnělky suché načernalé. Nažky černohnědé.
Chmýr zubatý, špinavě bílý. Oddenek rovnovážný, uzlatý, hustě
mrcasatý.

V. 0*36 — 0'50 ///. Koruny světle žluté. Zákrovy suché 10—11 mm
dl. Menšími úbory a černohnědými nažkami od předešlého rozdílný.
H. sabaudum í) racemosum Nlr. Fl. str. 443.

2|- Září, říjen. Vlhká a světlá křoviště, háje, kraje lesní. V jižní části

— 490 -

podél hranice zemské pořídku. Hradnický les u Znojma, Tvořihrázký les podél
Uoauovského potoka, u '^lonic, Velk. Mašovic, Lukova. Hardeku a Vranova
(Oborny).

653. H. st jTÍaeum Keni. (J. štýrský.) Lodyha silná, zře-
telně pruhovaná, odstále bělohuňatá, zvláště pod vetknutím
listu, nahoře roztroušeně hvězdnatě vločkatá, v květe nství skoro
šedoplsťnatá. Listy tmavozelené, nahoře lysé až roztroušeně
chlupaté, vespod roztroušeně dlouze huňaté, po kraji zřetelně brvité,
prostřední a hořejší ve j čité, dlouze zakončíte, od-
dálené zouJíkaté, zuby žláznaté, ku předu namířené, listy tyto
zaokrouhleným neb slabě srdčitým spodkem skoro poloobjímavě při-
sedlé, n e j d o 1 e j š í v krátký ř a p í k zúžené. Úbory ve-
liké, ve volných, dlouhovětevnatých, chocholič-
natých latách, s větvemi 1 — 3 ú b o r n ý m i, z úžlabí listenů
široce vej čitých, dlouze zakončitých ; stopky úborů přítlusté,
bezžlázné, d= hustě odstále bělohuňaté a šupinkami listenovitými
posázené. Zákrovy bledě zelené, lístky zák rovní ši-
roce kopinaté, přitup é, bezžlázné, zcela lysé neb
velmi roztroušeně krátce chlupaté. Gnělky suché na-
černale zelené. Nažky tmavohnědé.

V. 0'50 — rOO m. Koruny světle zlatožluté. Předešlému velmi
podobný a bývá často s ním zaměňován.

21 Konec srpna-řijen. Křoví, kamenitá místa, žleby lesni, v jižním území
pořídku. V údolí Dyje u Znojma, v údolí Jizerky u Lukova, v údolí Fugničky
u Hardeku (Oborny), roztroušen v lesích kolem Klobouk (Steigerj, \- lesích mezi
Velk. Pavlovicemi a Kobylím v okresu hustopečském.

058. H. teiiuiřolluin Host. FL aust. II. p. 419. (J. tenkolistýT)
Lodyha přímá, dole prodlouženými, bělavými chlupy
huňatá, nahoře hroznatá, p ř í 1 y s á, d= hvězdovitě chlupatá neb
plsťnatá, obyčejně 5ú b o r n á. Listy nestejné, kalně zelené,
tenké, oddálené zoubkaté neb zubaté, po kraji brvité, na líci skoro
lysé, vespod roztroušeně dlouze chlupaté až huňaté, dolenípodlouhlé
až p o dlouhle kopinaté, v dlouhý, huňatýa kří dlatý řapik
zúžené, špičaté, oddálené, prostředni na spůsob
rozetky sblížené, podlouhle vejčité až vej či té, krátko-
rapičné až přisedlé, zašpičatělé, nejhořejší náhle
velmi malé, opět oddálené, listenovité. Stopky úborů
velmi dlouhé, n i t k o v i t é, nejhořeji s listeny šupinovitými, roztroušeně
chlupaté a hustě plsťnaté. Zákrovy kalně bledozelené^
hojnolisté, přilehle střechovité, skrovnými, krátkými a
bělavými chloupky posázené. Gnělky načernalé. Nažky černohnědé-
Oddenek uzlatě ztlustlý, načernalý, silně mrcasatý.

V. 0-25— 0-50 m. Koruny světle zlatožluté. H. sabaudum C) sub-

— 491 —

verticillatum Neil. Fl. str. 443, H. silvestre C) tenuifolium DG. Prodr. VIL
str. 225.

2j. Srpeii-září. Vlhká křoví, kraje lesní, žUiby. V jižní části porůzný.
Pořídku kolem Klobouk (Steiger). V údolí Oslavy u Náměště (Roemer), v údolí
Hradnice, Leskavy a Dyje u Znojma, u Vranova a Hardeku (Oborny).

8. Sect. Preuailtlioidea Fries. Lodyha obyčejně mnoholistá, vnější
lístky zákrovní málo četné, stopky a zákrovy zt hustě žláznaté. Listy lodyžní
(vyjímajíc nejdolejší, někdy též nejhořejší) objímavé, všecky vespod s ziz zře-
telně vyniklou šití žilek. Jazýčky častěji brvité.

I. GrreX. Euprenanthoiílea Uechtr. Listy lodyžm nestejnotvámé,
prostřední ^ houslovité. Zuby jazýčku brvité. Nažky zralé bledé až ble-
dožluté.

654. H. i)reiiantlioi(les Vili. (J. věsenkovity). Lodyha štíhlá neb
přítlustlá, řidčeji ztlustlá, ± zprohýbaná, tuhá (neb u bylin silnějších
nahoře skoro dutá), nezřetelně pruhovaná, dole nechlupatá neb s roz-
troušenými, bledými chlupy, nahoře namnoze chlupy ± roztroušenými,
řidčeji hojnějšími posázena, na konci často s několika vtroušenými
žlázkami a trochu vločkatá. Květenství skoro hroznovité neb skoro
okoličnatě latnaté, řidčeji rozkladitě větevnaté (1—) 5 — 10 neb mnoho-
úborné, ± obmezené, větve a stopky trochu obloukovitě vystoupavé,
stopky zřídka skoro přímé, stopky hojnými žlázami, chlupy šedobílými,
na spodku černými a ztlustlými a vločkami ± hojnými posázené.
Listy měkké neb trochu tuhé, na líci travozelené, zřídka trochu nasi-
vělé, vespod bledší, ±: hustě sífnatě žilnaté, obak ku konci, na kraji
a vespod podél hlavní žíly ±: hojně neb roztroušeně chlupaté, pří-
zemní v čas květu žádné, nejdolejší lodyžní (v čas květu namnoze
uschlé) podlouhle kopinaté, v řapík dlouhý, široce
křidlatý, na spodku ouškatý znenáhla ztížené, ná-
sledující ±fpodlouhle kopinaté. houslovité, do-
lejškem srdčitě ouškatým objímavé, prostřední
(často přede-šlým podobné) a hoření podlouhle kopinaté.
dolejškem srdčitým objímavé, z těchto výše postavené buď
velmi úzce kopinaté neb opakvejčité dolejškem srdčitým zt objímavé,
jen nejhořejší velmi malé, častěji přisedlé, všecky špičaté neb zašpiča-
tělé, žláznaté zoubkované neb celokrajné, zřídka zřetelně zubaté.
Zákrovy válcovité, nadolejšku vždy zaokrouhlené as
10 mm. dl., hojnými, z větší části dlouze stopkatými žláz-
kami a často vtroušenými, šedobílými na spodu černými chlupy po-
sázené, prostředně vločkaté, lístky zákrovní i chudořadé, vnější
mnohem kratší, všecky trochu zúžené neb skoro příširoké, vnější pří-
tupé, ostatní tupé, načernale zelené, trochu obroubené, nejvnitrnější
bledší široce obroubené. Jazýčky na konci zřetelně kratičce
brvité. Nažky bledé, špinavě žlutavé.

V. (0-30) b-40— 0-60 (—1-00) vi. Koruny světle žlutá.

— 492 —

21. Srpen, září. Travnaté stráni' a křovištč. V Sudi-lách rozšířen a oby-
čejní; pospolilý, v Beskvdách jen na Baraiiií (Kolbenheger). U nás ve tvarech:

a) geiminiiin

1. bu p 1 e urif o 1 i u m W. Gr.. Tausch. Bylina větší a statnější.
Lodyha tuhá. namnoze sem a tam zprohýbaná. Listy světle zelené,
měkké, širší, vejčitě podlouhlé, jemně zoubkované, prostřední zřetelněji
hcuslovité, na spodku hluboce srdčitě ouškaté. Úbory malé, četné, na
stopkách oddálenějších, rozkladitých. Lístky zákrovní užší. Kraj koruny
na mnoze zřetelně brvitý. H. prenanthoides Vili. Précis III. p. 2.

i() normále.

V Jeseníku rozšířen. S potoky sestupuje až k S50 w do údolí, jako při
Tise u Annaberku, na úpatí Leiterberku, tésnř nad niyslivnou při chrámu
Sv. Huberta u Karlo vské studénky (Niessl), hojněji ve vyšších polohách :
Leiterberg, Studénková hole, Wiegenšlein, Medxřdí hřeben. Mravenči vrch,
f. lanceolata s kopinatými až O' i 5 /// dl. a jen 20^ — 24 itnii š. listy v zales-
něné části Pradčda a v údolí Tise u Annaberku, tvar s listy dlouhými, úzkými
a zřetelné zubatými na Leiterberku (Oborny), údoH Sumné Tise, Uhuštýn (Spitzner)
Černá kupa, Kladsk, Sněžník, Koperník, Drehberk a úklony jeho, Velk. a Mal.
Jezerník, úklony Pradědu směrem k Svýcarně, S\inský a Medvědí příkop, Velk.
Jeleni hřeben.

/?) s u b a n g u s t i f O 1 i u m G. Schnd. Listy lízké, prostředni
lodyžní zřetelně houslovité, zřetelně siťnatě žilnaté, úbory malé.

V Jeseníku porůzný a často s anguslifolium Gúnlh. zaměňován. Černá
kupa, u Císařské boudy, Velk. Jezerník, Petrštýn, Jelení Hřeben, Horndlštýn až
na Hofberk u Klepačova

'/) ramigerum Fries. Byhny vysoké s lodyhou hustě listnatou,
silně větevnatou, bohatě- až 40LÍbornou a delšími posléz rozkladitými
větvemi.

Posud jen na Leiterberku (Grabowski).

2. perfoliatum Froel. Statný. Listy veliké, široce podlouhlé
(30—45 mm š.), na dolejšku hluboce srdčité, s laloky širokými, zaokrou-
hlenými se dotýkajícími neb kryjícími, celokrajné neb velmi jemně
zoubkaté, nejhořejší široce vejčité.

Velmi pořídku a ojedinělé. V Jeseníku: Velk. kotlina (M. Winklcr) a dle
Oborného podobný tvar na Mravenčím vrchu u Wiesenberka a na Kriechu nad
Teplicemi.

h) aiiíiustifolium (xiinth., Gr. Wimm. Enum. etc. 1834, Tausch.
Flor, 1828. Lodyha ztuha přímá. Listy tmavozelené, poněkud tuhé,
užší, podlouhle kopinaté, řidčeji čárkovitě kopinaté, jemně zoubkaté
až zubaté, zřídka skoro celokrajné, spodinou méně hluboce srdčitou
objímavé neb poloobjímavé, prostřední nezřetelně neb sotva houslo-
vité. Úbory trochu větší, na stopkách více přímých nahloučené. Lístky
zákrovní širší, načernale zelené. Kraj koruny obyčejně slaíjěji brvitý,
H. prenth. Vili. v. lancifohum VV. Gr., H. přen. v genuinum Lín-

— 49a —

deberg, — Tento tvar, který často s /?. subangustifolium G. Schnd.
a i s následujícími zaměňován byl. není tak hojný a rozšířen, jako se
vůbec za to má, a bezpochyby též značí druh samostatný.

V Sudetách porůzný. Klads. Snéžník (Tausch, Oliorny) a sahá odtud níže
až skoro k Stříbrniciuii. — - Dle Oborného na Koperaíku, Hockšáni, Fuhrinaun-
štýnu, Studéidvov(' holi, Leiterbcrku, Pradědu, Vys. holi., \e Velk ! a Mal. kotlině,
u Jelení studénky, Frant. inyslivně, na Mravenčím wchu. — Pctršlýn, Břidli-
cová hole.

n. Grrex FoliOSa Fries. Listy lodyžní obyčejně stejnotvánié, nikdy liou-
slovité, vespod nezřetelně síťovitě žilnaté. Jazýčky lysé. Nažky ěernohiiědé neb
červenohnědé.

655. H. Taiischiaimm Uechtr. (J. Tauschův). Lodyha tuhá,
cehstvá neb dutá, lysá až srstnatá. na konci namnoze chudoúborná,
chocholičnatě latnatá, řidčeji skoro hroznatě chocholičnato-latuatá,
s větvemi obyčejně krátkými. Listy podlouhlé až podlouhle
kopinaté, nebčárkovitěkopinaté znenáhla zašpičatělé, doleni po-
dlouhlé, krátce řapíkaté, v čas květu vždy uschlé, prostřední a hoření,
spodkem srdčitým neb zaokrouhleným až uťatým pólo neb zcela objímavě
přisedlé, ostřezubaté neb zoubko van é, vespod bledší, sotva šedo-
zelené, ±: zřetelně síťnatě žilnaté. Úbory veliké; stopky úborů přímé,
hvězdovitě plsťnaté až lysé, bezžlázné neb žláznaté, s chlupy dlouhými,
načernalými, jednoduchými neb bez nich. Zákrovy na spodku
široce zaokrouhlené až uťaté, lístky zákrovní zřetelně
střecho vité, černozelené až černé, velmi tupé a široké,
vnitřní namnoze se širokým bledým krajem, vnější jednoduše chlu-
paté, žláznaté neb bezžlázné neb lysé. Kraj jazýčků lysý.
Nažky velmi světle načervenale hnědé neb černo-
hnědé.

V. 0-30 — 060 lil. Koruny sytě zlatožluté H. prenanth. j3. lanci-
folium W. Gr. pro part. Druh velmi proměnhvý, leč četnými přechod-
nými tvary těsně spojený.

2\. Konec srpna, září. Kamenité a travnaté slráně, horní luka. \' Sudetách
porůzný ve tvarech :

n) iimloides Tausch p. sp. Lodyha pevná, lesklá, n e z ř e-
t el n ě p r u ho v an á, lysá neb skoro lysá, jen na dolejšku častěji
krátce srstnatá. Listy podlouhlé, podlouhle kopinaté až čárkovitě
kopinaté, dosti lysé neb vespod měkce chlupaté, po kraji brvité,
prostřední a hoření poloobjímavé a jako ostatní se široce kličko-
ví t o u, méně zřetelnou sítí žilek. Úbory prostřední veli-
kosti, 2—8, zřídka více, na stopkách jemných, slabě
hvězdnatě pýřitých, namnoze bezžlázných, někdy
zcela lysých. Lístky zákrovní černé, lysé neb skoro
lysé. vnití-ní s krajem bledším. H. crocatum Fries part. non Wimm.,

— 494

H. pieiianllioides 7. strictum Wimra. Fl. ed. III., H. boreale var. Gris.
Neilr,, H. reticulatum Lindeb.

Kamenité a Iravnaté stráně Sudet. Klads. Snéžník a Praděd (Grabowski),
jižní ůklony Praděda, nejhojněji při pramenech Opavy, řidčeji na Petrštýnu
(Uechtrilz), Velk. kothna (W. FL), u Frant. myshvny, na Kriechu, zde tvary
dosti sihiě šedo-vločkaté, význačný na Mravenčím vrchu u Wiesenberka, zde
nezřídka (Oborny), vodorovná slezka od Ovčirny k Frant. myshvně.

/>) striatuin Tauscli, Jako předešlý, leč lodyha namnoze
silněji pruhovaná, i s často širšími listy více chlupatá, stopky
úborů silněji hvězdovitě vločkaté a jako spodek vnějších
lístků zákrovních krátkými šedobílými, jednoduchými
chlupy a namnoze jen ojedinělými žláznatými chloupky posázené.
Nažky obyčejně tmavě černohnědé. H. prenanthoides 7. dentatum Tausch
pl. sel. Boh., H. Tausch. v. pachycephalum Uechtr. olim ex part.
Odrůdu pachycephalum později Uechtritz dle svědectví Fieka a
G. Schneidra zrušil a jako silněji chlupatý tvar sem vřadil.

Kamenitá místa, horní luka, v Sudetách roztroušen. Klads. Sněžník (Tausch),
Koperník (Winkler), Studánková hole (Zimmermann sen.), Velk. kotlina (Uechtritz),
zde ve tvarech přechodných, na Pradědu tvar nízký 1 — Sútaorný s velmi veli-
kými až O "02 III širokými zákrovy (Fiek), Fuhrmannšlýn, vodorovná stezka mezi
Frant. myslivnou a Pelrštýnem, Janovická hole. Jelení studénka. Mravenčí vrch
(Oborny), Zámeček (Fritze), Velk. Jelení hřeben, Mal. kotlina (Freyn), Volská luka
při cestě od Dreištýnii na Fuhrmmanštýn, Drehberk a úklony jeho.

193. Mulgedium Cass. Mléčivec.

<í56. M. alpinum Cass. (M. modrý). Lodyha silná, přímá, dutá,
jednoduchá, nahoře žláznato-chlupatá, s latou hroznovitou, směstna-
nou. Listy veliké, dosti lysé, na líci sytě zelené, vespod nasivělé, kra-
covitě lyrovité, vykrajovaně hrotitě zubaté, s řapíkem široce křidlatým,
dole ouškatým, s ^— 4-hrannými úkrojky postranními a tříhranně stře-
lovitým úkrojkem konečným, nejhořejší listy celé, kopinaté, objímavé.
nad dolejškem houslovitě zúžené. Úbory četné, zákrovy nahnědlé. Nažky
čárkovitě podlouhlé.

V. 0*70 — 1"50 m. Koruny fialově modré, velmi zřídka bílé. Son-
schus alpinus L,, S. coeruleus Sm.

2). Cerven-srpen. Lesní potoky a louky, vlhké horské lesy a žleby, jen
v Beskydách a Sudetách, často sestupuje hluboko dolů do údolí. V Beskydách :
zřídka na Javořině (Holuby), na úklonech Kněhyně k Trojanovicům u Frenštátu
(Oborny), na Smrku u Čeladné (Sapelza), na Lysé hoře směrem k Mohelniciim
(Kolbcnheyer), na Cantorym a Baranii (Kolschy). V Sudetách : Klad. Sněžník
(W. Gr.) Černý vrch, Ceriiá kupa, u Urlichovy boudy v slříbrnickém hájemství.
— Při cestě na Salvíz (Zimmermann sen.), Salvíz u Star. města, Hockšár, Gra-
nátový příkop u Koldštýna, Koperník, Studenko vá hole, Praděd, vodorovná stezka
od Pelrštýna k Frant. myslivně, Velk. a Mal. kotlina, Mravenčí vrch a j. hojný
(Oborny)!, stráň pod Drehberkem, Drehberk, údolí Smnné Tise, Červený vrch,
Velk. a Mal. Jezerník (Spitzner) !, Volská Inka, u Císařskc' boudy, Fiilirmannšlýn,

— 495 —

Šosskamm, Medvédí hřeben, Česnekový příkop, I»rd, Leiterberk, pod Švýcarnoii,
Opava pod Ovčírnou a mezi louto a Pradědem, Petrštýn, Svinský a Medvčdí
příkop, Heiligenhubl, Jezero u Frant. myslivny a odlud až do údolí horní Tise,
zde u Otcovy boudy a u chyži uhlířských pobHž Winkclsdorht, na Kriechu. Se-
stupuje často hhiboko do údolí: jako u Gráfeabcrku (Vierhapper) u Kar-
lovské studénky (Niessl), zde hojný při Opavě a na úklonech skoro všech
okolních hor.

194. Soiichus L. part. Mléč.

A) Hyliny mnoholeté, s lodyhou namnoze jednoduchou, s úbory vélšínii.
Nažky méně smáčknuté, oljak vypouklé neb 4 — 5hranné, bledožluté neb hnědé.

657. S. arveii8is L. (M. polní). Lodyha obyčejně jednoduchá,
ztuha přímá, stejnoměrně listnatá, nahoře chocholičnatě latnatá Listy
lesklé, travozelené, chobotnatě peřenoklanné až kraco-
V i t é, s úkrojky tvojhrannými neb trojhranně kopinatými, řidčeji celé,
hořejší lodyžní kopinaté, neb čárkovitě kopinaté, nedělené, tuhounké,
na dolejšku srdčité, oušky okrouhlými, přitiskly mi
objímavé. Úbory veliké, zákrovy a jich stopky z pravidla se žlu-
tými žlázovými chlupy, zřídka lysé. Nažky tmavohnědé, trochu
smáčknuté, na obou stranách s 5 tlustšími stej-
nými, uzlatě svraskalými žebry.

4 Cerven-říjen. Role meze, příkopy, vlhká luka. V celém území obecný.

V. 0-60 — 1-50 >//. Koruny zlatožluté. Sem přináleží:

^>) 8. uliginosus M. Biel>. Úbory něco menší a četnější
než u S. arvensis, jich zákrovy a stopky bezžlázné. Listy dole
obyčejně více stěsnané.

2j- K\ělen-září. Na podobných místech jako tvar základní, hojněji však na
vlhkých lukách, v příkopech a při kraji rybníkův. Při Ponavce ii Brna (Oborny),
hojný na slatinných lukách u Cejče (Uechtritz). Na slatinné půdě při Jevišovském
potoku u Hrušovan a při dolní Dyji (Oborny), kraje rolí kolem Ptačova (Zavřel),
Příkaz a Nákle u Olomouce (Spitzner). Nezřídka v hornatějších krajinách: četně
u Vsetína (Bubela), v poříčí Odry kolem Střelné, na polích kolem Koldštýna,
Star. města. Nov. a Velk. Losina (Oborny), kolem Rudoltic, Lud\íkova, Štoln-
havy, Hanušovic, Chrastic, Heimrlova, Mal. Moravy. — Ve Slezsku: u Frýval-
dova (Uechtritz), u Krnova (Fiek), Einsiedlu (Gr. Fl.), Nov. Herminovic (Mayer),
u Kostelce, Vrbna, Buchberg-stálu u ve Vidnavsku.

658. S. paliistris L. (M. bahenní). Lodyha přímá, tlustá. Listy
velmi veliké, tuhé. na líci lesklé, vespod nasivělé, kracovitě
lyrovité, s úkrojkem konečným veUkým střelovitým a několika kopina-
tými postranními ušty, hořejší nedělené, podlouhle kopinaté, nejhořejší
kopinaté a jako ostatní lodyžní na dolejšku střelovité,
oušky špičatými neb zašpičatělými, odstálými ob-
jímavé. Úbory prostředně vehké a jako stopky hustě žláznato-
štětinaté. Nažky bledožluté, smáčknuté 4hranné, na plochách všech s 2
jemnými, slabě svraskalými žebry. Oddenek tlustě válcovitý.

V. 0-5— 2-00 m. Koruny bledé žluté.

— 496

4 Ci-i"\ en-záií. Mokřady, příkopy, břehy, pořídku, a poněvadž doklady
scházejí pro Mora\a pochybný. Trasenhofské pastviště ii Mikulova (Domas)
[Feldsberk (Munke)], Meílin a Blucina (Makowsky).

B) Byhny lleté, s kořenem \řeleno vitým a lodyhou nejčastěji větevnalou,
s úbory menšími, dole baňatými. Nažky sploštělé, po každé straně s 3, řidčeji
5 lenounkými žebry.

G59. S. laeyis Áll. (M. hladký). Lodyha i hsty měkké; dolejší
listy v křídlatý řapík zúžené, lyiovitě peřenoklané, zřídka nedělené,
hořejší oušky rovně namířenými, odstálymi, na-
mnoze zašpičatělými objímavé, celé neb lyrovitě protisečné a zubaté,
se zuby ze širšího dolejška skoro ostnitě přišpičatělými, vespod nasi-
vělé. Úbory prostředně veliké, zákrovy i se stop-
kami úborů zcela lysé. Nažky mezi pilovitě s v r a-
skalými žebry zřetelně napříč svraskalé.

V. 0 30 — 1"00 ni. Koruny světle žluté. S. oleraceus laevis L, S.
oleraceus Aut. pl.

Q) Cerven-září. Role, záhony, niuiišLě, křoviny; <>d roviny až do před-
horí obecný. T\ar lislú \elice proměnlivý a) i n t e g r i f o 1 i u s W a 1 1 r.
Lisly nedělené, jen chobotnalě zubaté. /5) t r i a n g- u 1 a r i s W a 1 1 r. Lisly ly-
rovitě peřenoklané, s likrojkem konečným velmi širokým, tříhranným, y) 1 a-
cerus Wallr. Lisly peřenodílné, ukroj ky kopinaté, zašpičatělé, všecky skoro
stejné. Ve všech Lvarech rozšířen, ^) obecný.

660. S. asper L. (M. ostrý). Listy tuhé tmavěji zelené,
vespod sivozelené, obyčejně nedělené, řidčeji kra-
covité, pichlavě zubaté, zubů z užšího dolejška dlouze ostnitě
zakončitých, hořejší oušky nazpět k lodyze přitisklými, srdčitě objí-
mavé, dolejší v křídlatý řapík pozvolna zúžené. Zákrovy a stopky
úborů namnoze bezžlázné. Nažky nahnědlé, mezi žebry
velmi jemně p i 1 k o v i t ý m i skoro hladké.

V. 0-35— 0'50 m. Koruny zlatožluté. S. oleraceus y. asper L.
Q Cerven-září. Zahrady, rumišlě, mýliny ,role. Obecný od roviny až do
předhoří.

195. Preiiaiithes L. part. Věseiika.

661. P. purpurea L. (V. nachová). Lodyha přímá, stejnoměrně
listnatá, nahof-e latnatě větevnatá, dole s pošvami bezčepelnými. Listy
lysé, tenké a útlé, chobotnatě peřenoklané, dolejší lyrovitě protisečné,
s úkrojkem konečným tříhranně vejčitým, s řapikem křídlatým, hořejší
srdčitým spodem objímavé, podlouhle kopinaté, nejhořejší namnoze
celokrajné. IJbory četné, malé, ničí, na stopkách tenkých nitkovitých.
Zákrovy lysé, lístky zákrovů přítupé, 4—5 vnějších mnohem kratší než
4—5 vnitřních.

\\ 0-50 — 120 in. Koruny fialově nachové. Sonchus purpureus
Tausch herb.

2j- Cerven-srpen. Slinné, vlhké horské' li'sy, v iiorácli rozšířena až hojná,

— 497

v rovině ;\ palioi-kaliiiě řidčeji. V In-iiěiiskt-iii kraji: liojná v lesích mezi Brnem
a Veveiím (Makovvsky), v okolí Kimštátu a Olešnice (Clupck), kolem Brna velmi
porídku : Zapni n KohoiUovic. — Ve Znojemsku : kolem Náměště (Roemer),
v Bratovském lese n Vranova, v údolí Dyje a Fugničky u Hardeku (Oborny).

V jihlavském kraji: v husích kolem Jihlavy (Pokorný), kolem Heraltic u Třebíěe
(Zavřel), v údolí Dyje mezi Star. Hobzím a Václavovem, Rňženovské lesy u Ru-
dolce v okresu daěickém (Oborny), Černý les u Ždáru (Kovář), Panské nivy
u Telče, Hradisko, Šlamberk, Javořice a v údolí pod ní, Mrakolín, Doln. Dvorce,
Raděnice, Bratraňovská u Lhotky, Vršany, u Křivého javoru, Žákova hora. Stří-
brná studénka, (^ikhaj, Kadov, Zámek Ždár, Slakhamry. V Olomoucku a severní
Moravě hojný: kolem Olomouce (Vogl), kolem Šternberka. — Na Sv. kopečku
(Kronfeid). Hrubá voda v údolí Bystřice a Šloleny (Oborny), Roudno (Rieger),
Beroun (týž a Gans). Šumberk (Paul), Bludov, Raškov, Pradědův les, Krumperk,
Zlatý potok, Mal. Morava, Chrastice, Star. město, Stříbrníce, Koldštýn, les u zří-
ceniny Nov. domy, Velvice, Rejhartice, Něm. Bohdíkov, Bukovice, Velk. Losin,
Trausnitz, Hraběžice, Teplice, Hofl)erk, Klepačov, Janovice, Rymařov, Budišov. — ■

V pohoří Klad. Sněžníka a Praděda všude obecná (Oborny), na Salvízu (Spitzner),
na Studénkové hoU as při 1200 in, a údolím horní Tise až k Winkelsdorlú,
Rejhoticům a Wiesenberku. Ve východní části: Valaš. Klobouky, Zděchov. —
Na mýtinách a v stinných lesích, jako „Kostelecký a Lysina" u Tučap (Červinka),
Bystřice p. H., Říčky, Javorník Kelský, Hostýn. — Hojná kolem Rusavy (Slo-
boda), Jasenice, Hošfalkov a kolem Vsetína dosti hojná (Bubela) ! a odtud až do
Rožnova a Trojanovic, zde v celém okolí, a na všech horácli, jako na Radhošti,
Javorníku, Ondřejníku atd., Halenkov, Javorníky, hojná u Velk. Karlovic, Tro-
jačka. Staré Hamry, Smrk, Ostravice. — ■ Frenštát a Frýdland (Oborny)!, kolem
Nov. Jičína (Sapetza)!, hojná u Stramberka, Hranic, Paršovic, v Týnském há-
jemství u Týna, hojná kolem Domašova. — Teplické lesy u Hranic (Bubela in
lit.)!, při pramenech a podél řeky Odry, u Příbora (Czižek). Ve Slezsku: Lysá
hora u Malenovic (Oborny)!, Gruník, Lukšinec, Moravka, v údolí Slaviče, hojná
u Lomné a u Jablunkova. — V Ligotských horách: Gnojník, Travný, Rohelnice
(Hetschko), Canlory, Barania (Wimmer), Visla, Kamesznice, Kamenická výšina,
Dunaczy (Kolbenheyer), na Solné hoře. Kozlu, Hanslíku, Josefské hoře a u Ja-
worze (Baier), Vítkov, Bruntál, Mal. Morava, Ludviko v, obecná u Karlovské stu-
dénky a odtud až na Mechovou stráň, u Frývaldova. — U Johannistálu, Zuk-
mantlu a Tomášova, jakož i v údolích Jeseníka (Oborny), Kopřivná u Vidnavy,
Zighartice, Kamenné, Friedberk, Lípová a u Reivízii (Vierhapper), Sorgsdorf,
Vlčice, Pelrsdorf (A. Lalzel).

1Í)G. Lactuca L. ampl. Locika.

A) Lodyha dutá. bylinná, zelená. Nažky 2 — 3král delší než zoban. Květy
světle žloutkové.

66*3. L. miiralis (xartii. (L. zedni.) Lodyha přímá. G — 8 li stá.
Listy měkké, útlé. lysé, nasivěle ojíněné, lyrovitě proti-
sečné, s ušty širokými, úhlatě chobotnato-zuba-
t ý m i, s úkrojkem konečným velmi velikým, srdčitě střelovitým, s řa-
pikem křídlatým, střclovitě objímavým, nejhořejší kopinaté, střelovitým
spodem přisedlé. Úbory velmi malé v latě volné, odstále větvil é.
Zákrov úzce válcovitý, jednořadý, s velmi krátkou druhou

32

— 498 —

radou vnější. Květů v úboru 5. Nažky černohnědé, nahoře krátce
ostnitě štětinaté. Qddenek krátký, ukousnut}% bez hlavního kořene.
V, 0*50 — 1.00 w. Úkrojky postranní velmi malé, na hořejších
listech žádné. Prenanthes muralis L., Phoenix opus mur. Koch.

■2j- Červenec, srpen. Křovišlě, slinné lesy, skály, zdi. Obecný od roviny
až do predhoři, zde ještě při 900 ///.

G68. L. qiiercma L. (L. dubolistá.) Lodyha bylinná, ztuha
přímá, dutá, stejnoměrně listnatá. Listy vejčitě podlouhlé,
lysé, hořejší kopinaté, lodyžní chobotnatě proti-
sečné, jen na postranních výstřelcích celé, jemně a ostře zoub-
k a t é, spodem hluboce střelovitým přisedlé, jen nejdolejší v křídlatý řa-
pík zúžené, s velikým, podlouhlým, tříhranným úkrojkem. Úbory četné,
v latě podlouhlé, hroznovité, z vrcholíčků dosti hustých složené. Z á-
krovy válcovitě kuželovité, lysé, černě tečkované.
Květů 10—12 v úboru. Nažky černohnědé, lesklé, žebernaté,
jemně napříč svraskalé. Kořen hlavní mrkvovitý.

V. 0'5— 1'20 111. Lodyha dole někdy špinavě červená, dolejší
listy za květu již uvadlé. L. (:{uercina L. a. stricta Aut., L. stricta
W. Kit.

(T?) Červen, červenec. Slinné, vlliké lesy, žleby, kraje lesní, v střední
a jižní čá>li porůzná. V brněnskénr kraji: v Tuřanském lese, křoviny u Blučiny
a hojná mezi Némčicemi a Vranovicemi (Makowsky). Popický les u Hustopeče,
sady u Lednice (Schierlj, u Ménína a Nosislavd. Ve znojemském kraji: v údolí
Dyje u Vranova, u Hardeku a nezřídka u Znojma, též u iNIilfrouna, Tasovic,
v lesích na Mlýnském vrchu u Čížova, u Liliendorfu, Kozí stezka u Lukova,
u Devíti mlýnův a Čertova [ndýna u Znojma, háje Hoja u Hrušovan (Oborny),
Obora u Mikulova (Domas). V Mikoviekém a Velehradském lese u Uh. Hradiště
a u Luhačovic (Sclilogl).

GG4-. L. sagittata W. Kit. (L. střelovitá.) Přízemni rozetka
letošní z hstů lyrovitě kracovitých. Listy lodyžní veskrze ne-
dělené, vejčitě kopinaté, hořejší kopinaté, zašpi-
čatělé, nestejně ostře zoubkaté, hluboce střelo-
vitým spodem přisedlé, dolejší ku spodu zúžené, za květu již
uvadlé. Semena z předu zřetelně krátce štětinatá. Ostatně jako pře-
dešlá, jejíž odrůdou se zdá býti.

V 0 50— 1 00 m. L. Ghaixii Vili.

Q Červen, červenec. Háje, slinné lesy, velmi porůznu a zvlášť v nížinách.
Tuřanský les u Brna (Hochslelter a Czížek), lesy mezi Němčicemi a Vranoviceau,
u Blučiny (Makowsky), háje u Hrušo\an (Ripper), u Mikulova (Domas), dle
Schlógla též u Luhačovic.

B) Lodyha pevná, jako kosf bělavá. Listy lulic, na kýlu vespod často
ostnité. Květy bledožlulé. Nažky zdélí niťovitého svého zobánku neb kratší.

a) Úbory chůdo- obyčejně Skvělé. Listy, vyjma nejdolejší 2, čárko\itýini
úzkými pruhy sbíhavé.

— 499 —

665. L. viniiiiea Presl. (L. prutnatá.) Lodyha přímá, tuhá, na-
hoře prutovitě větevnatá, s větvemi přímo odstálými, oddálené hroznó-
vitými. Listy bez ostnů, chobot natě protisečné, řapí-
katé, s úkrojky kopinatými neb též čárkovitými, špičatými, na dolejšku
trochu rozšířenými, nejhořejší velmi malé, přisedlé, některé celé tiště-
no vité. Úbory velmi malé, po 1--2 v paždí listů listenovitých
skoro přisedlé. Lístky zákrovní střechovité, vnitřní velmi dlouhé.
Nažky jemně žebernaté, napříč svraskalé a jako pří-
tlustlé zobany černohnědé.

V. 0-40— LOO m. Bylina lepkavě mléčnatá. Prenanthos vi-
minea L.

Q Červenec, srpen. Kamenité suchopary, skály, keřnaté stráně, zvlášf
v jižní části porůzná. V brněnském kraji : hojná kolem Brna, na Řpilberkn,
Františkové, Žlutém- a Červeném kopci, u Cacovických mlýnův, u Kounic, Ivančic,
na Leskouně u Krumlova, u Miroslavi (Oborny)!, Polavské kopce (Uechtritz),
zde též tvar s listy oslnitými. — U Mikulova (Schlog-1)!, Obrany, na Mordovně,
u Klajdovky, Židenické kopce, Líšeň, Kartouzy, Milovice, Klentice, Sobúlky,
Sfražovice. — Ve znojemském kraji: u Náměště, Senohradu a Oslavan (Roemer),
u Hrušovan, Hodonic, Milfrouna, Znojma, Devíti mlýnů, mezi Cížovem a Har-
dekem, u Popic, Kounic a Šatová (Oborny). Y Hodonínském lese (Makowsky) !,
u Kyjova (Schlosser) !

h) Květu v úboru 10 — 16, ve 2 — 3 kruzích Listy, vyjma nejdolejší,
střelovitým spodem objímavé, nesbíhavé. Zoban tmavé nažky bílý.

666. L. scariola L. (L. planá.) Lodyha ztuha přímá, stejno-
měrně hustě listnatá, nahoře jehlancovitě větvitá, vě-
tévky před kvetením ničí. Listy tuhé. kolmo postavené,
kracovité, s úkrojky hrubě pilovitými, třihranně vejčitě
kopinatými, nejhořejší neb zřídka všecky nedělené, všecky ostnitě
zubaté, velikými, okrouhlými oušky objímavé, ve-
spod na kýlu hrubě ostnité. Úbory malé, zákrovy
úzce kuželovitě válcovité, lysé, lístky zákrovní pravidelně
střechovité, nestejně dlouhé. Nažky čárkovitě klínovité. s velmi
úzkým krajem, šedě nahnědlé, nahoře krátce štětino vité, z d é 1 í
bílého, n i t k o v i t é h o zobanu.

V. 0-50 — 1-50 /«. Koruny bledě žluté, za sucha modře fialové.

(3 Červenec, srpen. Cesty, meze, úhory, rumiště, stráně, suché kopce ;
dosti rozšířena, někde pořídku. V brněnském kraji velmi obecná (Makowsky)!,
u Kunštátu! a Olešnice (Clupek), u Brna všude obecná, u Klobouk (Steiger) !,
u Šardic (Oborny)!, Slavkov, Bučovice, Vyškov, Kyjov, Hustopeč, Kurdějov,
Morkůvky, Cejč, Kobylí, Velk. Pavlovice, Biidkovice, Leskoun u Vedrovic, kolem
Břeclavi. — V Prostějovsku všude hojná, jako na Romži, u Vrbátek, Otaslavic,
Holubice, Ptení a j. (Spitzner). Ve znojemském kraji hojná, místy obecná:
Náměšt (Roemer), v údolí Dyje od Vranova dolů, v údolí Jevišovského potoka,
u Čížova, Břeckova, na náspech trati mezi Hrušovany a Znojmem a mezi Hru-
šovany, Ivančicemi a Mikulovem (Oborny). Pořídku na Rostlinné stezce u Jihlavy

32*

— 500 —

(Pokorný). V olomouckéiii kraji: u Olmnoiice (Mik), u Šternberka. — U Šum-
b<írka (Paul), Zábřeha (['átick), a BUidova. — V uh. hradisfském kraji: u Kro-
měříže (Palla), u Uh. Hi^di.šlé (Schlogl), Cejče a hojná kolem Bzence (Bubela) !,
u Strážnice, Hodonína a j. (Oborny)!, na Javořině (Hohiby), Hroz. Lhota, hojná
kolem Uh. Brodu, zde ještě na Královu, Havřice, Prakšice. — Od Tučap až
k Holešovu (Červinka). Ve Slezsku: kolem Těšína (Wiinmer), u Drahomyšle
(Fiek), Bučkoviee u Bělska (Kolbenheyer), na zdích u Olmachova poblíž Vidnavy
(Gr. FL), nezrí<lka kolem Vidnavy.

(!?) integrifolia Bi.schof'. Listy nedělené, zoubkaté, vespod
na střední žíle málo neb neostnité. L. angustata AU.

Pořídku. Dle Oborného ii P>rna a Maxdorfu. — U Slavkova. I' Kromě-
říže (Palla).

667. L. saligiia L. (L. vrbolistá.) Lodyha tuhá, přímá, obyčejně
od dolejška s větvemi vystoupavými, prutovitými, aspoň od
polou úboronosnými, úzce latnatě hroznovitými. Listy dlouhé
a úzké, tmavozelené až tmavě nasivěle zelené, s bílým středním
pruhem, do kolmé plochy stočené, vespod na střední žíle krátce ost-
nité, obyčejně jen nejdolejší, zřídka až do prostřed lodyhy kracovité,
protisečné, prostředni a hořejší o d s t á 1 ý m i, špičatými
oušky s t ř e 1 o v i t é, přisedlé, nejhořejší prodlouženě čárkovité,
listenovité. cel o krajné. Zákrovy úzce válcovité, zákrovy lysé.
N a ž k y čárkovitě opakvejčité, žebornaté, v e 1 m i úzce o b r o u-
bené, nace male hnědé, nahoře pod 2krát delším
nitkovitým bílým zobánkem štětin kate.

V. 040— 1"00 in. Květy bledožluté, za sucha jak indigo modré.

(^ Červenec, srpen. Meze, cesty, kraje vod, pahorky, vinice, příkopy,
háje. Ve střední a jižní cásli poriizná. V brněnském kraji: u Oslavan (Makowsky),
u Ivančic (Schwoeder), u Klobouk (Stcii;er), kolem Brna u Julianova, též u Mě-
nína, Nosislavi a Židlochovic (Oborny)!, u Blučiny (Niessl)!, u Kounic (Schlogl),
Nikolěice poblíž Huslopeěe, hojná kolem Strachotína (Makowsky), u . Lanštoría
(Ripper), u Zaječí, Podivína, Lednice a Cejče (Uechlrilz), Huslopeč, Morkůvky,
Kobylí, Velk. Pavlovice, l*olavské kopce, kolem Krumlova zvlášt podél trati,
u Olbramovic, na Leskouně u Vedrovic. — V Prostějovsku : u měsl. cihelny
v Prostějově, u nádraží, na Hloučele, pod Kosířem, v lomecli na Křížové hoře
u Smržic, u Vranov>kélio mostu (Spitzner). Ve znojemském kraji : u .Mohelna
(Pioemer), Hrušovany, iMižicr. Ilodonice a ještě u Znojma, na náspecli trali mezi
Nov. sídlem a Hrušovany ((lli(irny), hojná u Nov. Přerova (Piipper). V uh. lua-
dišfském kraji : \ inice u Mořatic a na kopci Sv. Pioclia lilíž Uh. Hradiště (Schlogl),
porůzim piň silnici od lízence do Oslrolia a Veselí, zde té'ž při Moravě (Bubela),
u Strážnice (Schlosser)!, zde dosti hojná na mezích a \e \inohradech. Na Ja-
vořině (Holnliy), 'u Vsetína (ibiltela).

* L. sativa L. (L. zahradní, salát hlávkový.) Lodyha nahoře
latnatě větvitá, větví přímých, nahoře menšími listy hustě porostlých,
na konci do stejné výšky chocholičnatých. Listy dosti rovnovážné,
lysé, vejčitě podlouhlé až vejčité, nedělené, hluboce srdčitě střelovité,

— 501 —

malé lístky na latě cstnitě zubatř. Nažky opak vejčilě podlouhlé.
Květy světle žluté.

V. 0-50— 1-00 m.

0 a (52) Červenec, srpen. PěsUije >-e zluisla v zahradách, někdy i na
polích jakožto salát hlávkový. Zdivočelý a Bzence (L'echh-ilz). Ve Ivaru úzko-
lislém 1SS3 II Louky poblíž Znojma (Oborny).

197. ChoíHlrilla Touni. Kadyk.

668. Ch. jiiiicea L. (R. prutnatý.) Lodyha tuhá, dutá, v pruty
rozvětvená, nahoře latnatě neb skoro hroznovitě větvitá, dole tuho-
štětinatá. ostatně hladká. Listy přízemní v rozetce a jako nejdolejši
lodyžni podlouhle opakvejčité, kracovité, lodyžní tuhé, čárkovité až
podlouhle kopinaté, brvitě zoubkované, někdy přilehlé. Úbory malé,
po 2 — 3 pospolu, krátce stopkaté, zákrovy podlouhle válcovité i se
stopkami šedě vločkaté. Lístky zákrovní špičaté, vnitřní velmi dlouhé.
Nažky kratší než zoban nahoře ztloustlý. Oddenek válcovitý, kolmý.

V. 0'50 — 1"20 m. Koruny žloutkové, zubů koruny kopinatých 5.

4 Červenec — září. Suché kopce, kamenilá uiísla, zdi, meze, pole, v střední
a jižní části rozšířen, jinak porůzný. V brnč.nském kraji: v jižní části obecný,
též u Brna (Makowsky), ve výmolech nad Želčí, u ih-ysic (Spitzner), Ivančice
(Schwoederj, Klobouky (Steiger), u Zaječí (Schierl), u Krumlova (Zimmermann),
u Lomnice (Pluskal), ve vinohrádkách u Boskovic (Svěrák), řidčeji u Kunšlátu
a Olešnice (Clupek), Kartouzy, Židenické kopce, Bilovice, Lysice, Hustopeč, Bor-
kovany, l^ošovice, Kobylí, Velk. Pavlovice, Slavkov, Vyškov, Sobúlky, Stražovice,
Kyjov. — V okolí Prostějova: na skále u Snihotic, na Kosíři, na Boří u Zle-
chova, pod plumlovským zámkem, u plumlovské pily a střelnice, na Kostelecké
hoře (Spitzner). Ve znojemském kraji: u Náměště a Mohelna (Boemer), u Znojma,
Hrušovan, Mikulova a j. nezřídka (Oborny). Kolem Jihlavy pořídku : jako na
Janovo kopci a u velk. \alchy (Neumann), hojný kolem Třebíče (Zavřel), kolem
Sumberka (Paul). Na náspech irati u Bzence (Sapetza). Na cestách u Star. města
a Kostelan poblíž Uh. Hradiště (Schlógl)!, obecný na písčinách mezi Hodonínem
a Bzencem (Babela), na Javořině (Holuby). Ve Slezsku : ii Těšína (Wimmer),
u Blogotic a Koňské (Kolbenheyerj, kolem Osoblah, Kolno\ ic. iiittendorfa a Polské
sázky poblíž Vidnavy ((Jr. FL). U nás v odrůdách:

/?) lati folia M. B. sp. Byliny silnější, hořejší a prostřední listy
lodyžni ellipticky kopinalé, ostnitě brvité, vespod na střední žíle ostnitě
tuhoštětinaté.

Řidčeji: u Mohelna (Roemer). Sludnični přikop a ua P)ýčí skále, v údolí
Dyje u Znojma, u Hrušovan (Oborny).

y) acanthophylla Borkh. Lodyha doie a kraj listu trnitě
tuhoštětinatý Gh. juncea (S. spinulosa Koch.

Velmi pořídku. Posud jen u Kobylí s tvarem základním.

198. Taraxacnm Haller. Siuetanka.

A) Listy kracovité, zřídka celokrajué, zobáiiky tenké, nilkovilé. Byliny
raně kvetoucí.

— 502 —

669. T. officinale Wig-g-. 1/80. (S. obecná, pampeliška.) Listy
přízemní v rozetce, ^etné, podlouhle kopinaté, na řapíku dole rozší-
řeném, kracovitě protisečné neb střihané peřenodílné, lysé neb jako
jednoúborný stvol pavučinatě vločkaté. Zákrovy břichaté, dole skoro
uťaté, vnější lístky zá krov ní podlouhle čárkovité, za
květu nazpět ohnuté, vnitřní na konci bez hrboulků,
svými konci v stejné výši s chmýřím. Nažky zprvu olivově
zelené, posléz šedé, na konci s ostenci četnými, špičatými, bílá část
zobánku tenká, 2 — 3krát delší než barevná část i spolu
s n až k ou.

V. 0'15-0'30 !)i. Koruny žluté, krajní často vně modrošedě pru-
hované, úbory 3 — 5 cm v průměru. Leontodon taraxacutn L., L. vulgare
Lamk., T. dens leonis Desf., T. vulgare Schrank.

2j- Duben — červen. Louky, Irávnlky, záhony, cesty, kopce. V celém území
až k 850 /// obecná.

f-i) dissectum Tausch. herb. Listy až k střední žíle stříhané
peřenodílné, úkrojky kopinaté, úzké až úzce čárkovité, nestejné, k do-
lejšku širší, často s vtroušenými nitkovitými a kadeřavé.

fiidčeji. S tvarem základním v okolí Znojma, Hodonic, Brna (Oborny)
u Jedovnic, Hustopeče, Slavkova atd.

670. T. coriiieulatum Kitaib. (S. růžkatá). Bylina útlejší, často
nasivělá. Stvol tenký, trubkovitý, štíhlý. Úkrojky kracovitých listův užší
a delší než u předešlé, často úzce čárkovité až nitkovité. Zákrovy vej-
čité, vnější lístky z á k r o v ů kopinaté, rovnovážně o d-
stálé, vnitřní často pod koncem s hrboulkem, kratší
než chmýr zralých, vzákrovu uzavřených nažek.
Nažky zprvu světle červen ohnědé, posléz tmavě
č e r v e n o h n ě d é. Zobánek kratší, bílá čásť jeho 2—4 krát
delší než barevná čásť i spolu s nažkou.

V. 0"10 — 0"25 /«. Koruny bledě, skoro sirkově žluté, vně často
načervenalé. Úbory za květu I— "2 aut v průměru. Menšími úbory,
bledšími květy a hrboulkatými vnitřními lístky zákrovními od předešlé
rozdílná. L. glaucescens. M. Bieb. non DC, L. corniculatum DG. Prod.
VIL, L. officinale var. corniculatum Aut pl.

^■ Duben, kveten. Suché pažity, kopce, .stráně, meze. V s.lřední a jižní
čásli rozšířena, jen o néco řidčeji než předešlá, v předhoří pořídku. V brněnském
kraji: kolem Brna, Adamova, Klobouk (Oborny), jižní úklony Špilberku v Brně
(Dr. Hanáček), Drysice a Pustoměř u Vyškova (Spilzner), kolem Sokolnic, Slav-
•kova, Vyškova, Vedrovic, Polavy, Hustopeče, Kurdčjova, Čejce, Velk. Pavlovic
atd. — V Prostějovsku : u Zešova, Dobrochova, Kobeřic, Slatinek, pod Kosířem,
u Plumlova, Krumsíná, Otinovsi (Spilzner). Ve znojemském kraji dosti obecná,
zvlášt na suchých návrších kolem Znojma, Popic, Milfrouna, Hodonic, Krumlova,
Miroslavi, Podmole (Oborny), Hiskupice a Charváty u Olomouce (Spilzner). V uh.
hradišťském kraji: u Napajedel, mezi Hodonínem a lizencem (Theimer), kopec

503 —

Sv. Rocha u Kyjova a hojná koloiii Bzence a na Sv. Florianku u Bzence
(Bubpla).

()vl. T. palustre DC. (S. iDahenni.) Stvol obyčejně zcela
lysý, zvýši listův. Listy nasivěle zelené, přítlustlé, vzpřímené, na
dolejšku často načervenalé, nedělené, čárkovité kopinaté, pří tupé, vy-
krajovaně neb chobotnatě zoubkaté, zřídka kracovité. Úbory malé,
vnější lístky zákrovů široce kopinaté až ve j čité, za-
špičatělé, n a č e r n a 1 e zelené, p ř i t i s k 1 é, vnitřní čár-
kovité kopinaté, kratší než chmýr zrajících nažek.
Nažky nažloutlé, s žebry tupými, ostenci krátkými, tlustšími, z části
tupými, v niťovitou čásť zobánku znenáhla přecházejíce.

V. 0*10 — 0"20 rn. Koruny malé, sytě žluté, vně načervenalé.
Chmýr bílý. Leontodon paludosum Scop., L. palustre Huds., L. lividius
W. Kit. — Tvar listů velmi proměnlivý: listy úzké, čárkovité kopinaté,
vykrajovaně zoubkaté, až skoro celokrajné. L. salinus Poli. — , neb
kopinaté, kracovité neb chobotnatě peřenoklané L. erectus Hoppe.

4 Kvělen, červen. Mokrá luka, rašelinišlě, porůzná. U Šlapanic, Měnina,
OUnarova a na j. lu. brněnského kraje až do Brna (Makowsky), hojná kolem
Cejče (Wiesner), na slalinné piidé u Mušova (Sclilogl), Telnice, Nosislav, Vra-
novíce, Krumvír, Terezov, Kobylí. — V okolí Prostějova: u Kelěic, u Dobrochova,
na Kosili, v Braniskách za Planilovem, ve Žbánovském žlebu, u Harlmanic
a Olinovsi (Spilzner). Piašelinišlě Kaliště v jihlavském kraji (Pokorný). Ve Slezsku
na měst. rašelinišlíeli u Vidnavy (Vierhapper), dle Kolschyho též u Bladnice
v Těšínská.

B) Lisly dělené neb nedělené, zobánky štětinkovilé. Byliny pozdě kvetoucí.

072. T. serotimim Poir. (S. pozdní). Stvol trubkovitý, položený
neb vystoupavý, nahoře hustě bělovlnatý. Listy kalně zelené, tuhounké,
na hci drsně mrtnaté, aspoň mladší vespod šedohuňaté, později skoro
lysé, v rozetkách, vnější podlouhle opakvejčité, v křídlatý
velmi krátký rapik zúžené, špičaté neb pří tupé, drobně a špičaté
zubaté, vnitřní chobotnatě až kracovité protisečné.
Úbory dosti veliké, břichaté, lístky zákrovní víceřadé, na konci
šedě vločkaté a bez hrboulků, čárkovité kopinaté, vnější za
květu od stálé neb ohnuté, vnitřní přímé. Nažka na-
žloutlá, čárkovité podlouhlá, k oběma koncům ztenčená,
nahoře jemně uzlinkatá. Chmýr špinavě bílý, delší než
vnitřní lístky zákrovní. Oddenek válcovitě vřetenovitý.

V. O" 10 — 0*30 //'. Koruny světle žluté, vně načervenalé. Úbory
3 — 5 cm v průměru. Leontodon serotinum W. Kit., L. serotinum Sadler.
Flor. com. Pesth II.

2j- Červenec— říjen. Pastvy, meze, travnaté kopce. V jižní části porídku.
Mezi Cejčem a Cejkovicemi hojná (Makowsky)!, kopce u Cejče (Spitzner)!, na
Piíhoně u Klobouk a u Brumovic hojná (Sleiger)!, u Sardic I a na Polavských

— 504 —

Uopcich (Schlosser), hojná na lučnicli úklonech u Kninivire. — U Kilčnic ve
Znojemsku (Veselý), dle Sapelzy též u Nov. Jičína?

673. T. leptoceplialuin Kchl). Fl. exc, st. 270 (S. maloúboniá).
Stvol tenký, trubkovitý, pavučinatě vločkatý až lysý, zdélí neb kratší
listův. Listy piitlustlé, trávozelené, lysé, kopinaté neb kyjovité, nedělené
neb vykrajované, chobotnatě zubaté až kracovité, rozetkovité rozložené
neb též pf-ímé. Úbory velmi malé, zákrovy za květu po-
dlouh.le vejčité, dole zaokrouhlené, vnější lístky zákrovni
kopinaté, přitisklé, vnitřní čárkovitě kopinaté, přímé, bez
mozoulků, kratší než chmýr zrajících nažek. Nažky šedé,
se žebry ostrými, s ostenci špičatými, spodní čásť zobán ku bě-
lavá, od niťovité jeho části zašk rčením oddělená.
Chmýr načervenalý. Oddenek černý, kolmý, tlustý, válcovitý, jedno-,
zi'ídka nmoholodyžní.

V. OtO— 0"20 m. Koruny malé, zlatožluté, vně načervenalé.

4 Červenec — září. Vlhká, zvláště slaná luka. V nížinách jižní Moravy
porůzná. V nížinách Svratky u Měnína (Hochslelter), KobyU, Začany, Onjezd,
Olmarov, na nádraží u Zaječí a u Nikolčic u Hustopeče (Makowsky). Při l)yji
kolem Přerova (Oborny), Šardice, Velk. Pavlovice a u Selce. — Hojná v okolí
Čejce (Uechlritz a Bnbela), u Troskolovic mezi Lanžholem a Nov. vsí (Púpper).

199. Hypoclioeris L. Prasetiiílí.

674. H. g-labra L. (P. lysý.) Lodyhy obyčejně mnohé z rozetky
spodních listů, bezlisté, nahoře vidhčnaté 2 — víceúborné, zřídka
lúborné, pod větévkami a stopkami se šupinovitými listeny. Listy
lysé, klínoví tě podlouhlé, chobotnatě zubaté neb kracovité.
Úbory malé, jich zákrovy lysé, vejčité válcovité.
Lístky zá krovu široce kopinaté, hladké, p ř i t u p ě 1 é, na
konci osmahle hnědé, vnější přilehlé, Y^ — Vs ^ d é 1 í
vnitřních, na okraji blánitých jako květy dlouhých. Nažky
krajní namnoze bezzobané, vnitřní zobanité, se zobánky
jen něco delšími než nažky žebernaté a z mi té. Chmýr
špinavě bílý, vyšší než vnějši lístky zákrovni. dvouřadý, vnější chlupy
jednoduché, vnitřní pérovité. Oddenek tenký, mrcasatý.

V. U-10 — 0-30 m. Květy světle žluté, krajní jen zdélí zákrovu u odrůdy
/?) Loiseleuriana (iodr. = H. Balbisii Loisl jsou nažky všecky zobanité.

Q Cerven-srpen. Písečná role, úklony, cesty, pastviny, porůzný. V brněnském
kraji : na polích mezi Synapis alba u Račic pospolitě (Niessl), kolem Lonmice
(Pluskalj, kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek). Za Slatinkami u Prostějova
(Spitznerj. Ve Znojemsku pořídku : i)ři rybníku Radhonu u Náměště a v oboře
při Oslavě u Březníku (Roemer). V jihlavském kraji : na polích mezi Stalkovem
-a Matějovicemi pořídku (Oborny), u Hostětic, Nivky u Slříleže, Chudobin, Lhotka,
Kokytná, Mělkovice, na Stárkovu a j. u Nov. Jimramova. — LJ Konic (l»r. Ha-
iiáček). U Střelné hojný (Oborny), u Slernberka. — Ve výclujdui části: Val.
Klobouky, Příkaz, l\íčky u Bystřice p. H. — Obecný koli'iii l!iisa\y (Sloboda),

505

v okolí Rožnova, Frenšlálu, uiozi ŠirainbcikLMii a Zavésieeiui, u Frýdlaiidu
(Sapciza), a Zubří a Velk. Kiinčic;. — Ve Slezsku : Rovénky u Malenovic. —
U I)ziegi('l('iva (O Zlik), u Byslrzice (Ascherson), Uslroň (Sadebeck), u Pauke, na
Safberku u Vidnavy s Arnoseris minima a na polích a Tomikovic (Viorhappcr),
u Sórgsdorfu, v Červeném grimtu a na úhorech u Dohiího forslu, u Skorošic a
v lese Jiiplu vp Vidnavsku (A. Latzel).

075. H. radicata L. (P. kořenatý). Lodyha namnoze rozvětvená,
Se šupinovitými listeny pod větévkami a pod ztloustlými stopkami,
Listy v rozetce klinovitě podlouhlé, kracovité neb cho-
bot natě protisečnéneb jen zubaté, srstnaté. Úbory
dosti veliké, lístky zák rovni kopinaté, přitup é, na
kýlu často hřebenitě štětinaté, na konci stejnobarevné,
kalně zelené, špičaté i vnitřní kratší než květy. Nažky všecky
zobanité. Oddenek krátký, tlustý, ukousnutý.

V 0-25 — 0*45 m. Květy tmavožluté, krajní vně sivozelené, delší
nox zákrov.

2J. Cerven-září. Laka, průhony, meze, česly, vřesoviště. V rovině porůzný
až rozšířen, v pahorkatině a v předhoří velmi obecný, často i ve značné výši,
jako v Beskydách : Javorníky u Halenková, Vysoká, Trojačka, Lysá hora.

V Sudetách: Černá kupa, Dreištýn, Červený vrch, Keilig při 1 100 in. V brněnském
kraji : Žlutý kopec u Brna a odtud až k severní hranici, ii Svitavy (Makowsky),
Bílovice, Střelíce, Zastávka, Ostrovačice, Rapotice. — U Adamova, Lelovic, Je-
dovnic a Blanska (Niessl), kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), u Lulce a Proti-
vanova (Spitzner), ii Krumvíře (Steiger), u Cejče (Oborny). V Prostéjovsku : podél
trati k Bedihošti u Dobrochova, Hradčan, Aloizova, Mysliovic, na Brněnce, ve
Vícovském žlebu, u Slinavy, Drahan, Otinovsi (Spitzner). Ve znojemském kraji:
kolem Náměště (Roemer), Vranova, Mor. Budějovic, Lukova, Citonic, Podmole,
v údolí I>yje a Hradnice u Znojma (ObornyJ. Velmi obecný v česko-
moravském pohoří a severní Moravě. Kolem Olomouce (Vogl a Mik),
u Konic (Dr. Hanáček), Hlubočky u Olomouce, u Příkaz a Nákla (Spitzner).

V uh. hradišťském kraji : obecný u Uh. Hradiště (Schlógi), kolem Bzence po-
různý (Bubela), na Javořině (Holuby)!, u Navojné (Dr. Hanáček), Javorník, Nov.
Lhota, Val. Klobouky, Příkaz, Pulčín, Zděchov. Ve východní části : Říčky a
Hostýn u Bystřice. — V okolí Tučap: Lysina a na Hrádku u Prusenovic dosti
hojný (Červinka), u Rusavy (Sloboda) !, kolem Vsetína místy velmi hojný (Bubela)!
Halenkov, Javorníky, obecný u Velk. Karlovic, Star. Hamry, u OsU'avice a Slar.
Jičína. — U Rožnova, Nov. Jičína, Hranic a Frýdlandu (Sapetza) ! V okolí
Místku dosti hojný (Gogela) Ve Slezsku: Moravka, luka pod Blatnou u Slaviče.
■ — V Těšínsku velmi rozšířen (Kolilbenheyer) Vítkov, Mat. Heřmanice, Nov. ves,
Odry, Hradisko u Krnova. — U Karlovské studénky (Niessl), od Tomášova až
pod hřeben Drehberku, Adolťovice, Frývaldov, Gráfenberk. — Obecný ve Vid-
navsku (Vierhapper) !

200. ÁchyrOphorus Scop. Prasetník.
676. Á. maculatus Scop. (P. blamatý). Lodyha málo vět-
vitá, řidčeji jednoduchá, ^ — 3 neb jednoúborná i s listy štětinatě
s r s t n a t á, řidčeji skoro lysá. Větve velmi dlouhé, vystoupavé,

— 506

j e (1 ij u ú ]j u !■ n é, nahoře slabě ztloustlé. Listy sytozelené,
často špinavočerveně skvrnaté, přizemni v rozetku spojené, podlouhlé
až podlouhle opakvejcité, chobotnatě zubaté. Úbory velmi ve-
liké, zákrovy vejčitě kulaté, břichaté, lístky zákrovní pravi-
delně střechovité, vnější kopinaté, na kýlu štětinaté a
štětinatě brvité, vnitřní čárkovitě kopinaté, na kýlu přitiskle tubo-
štětinaté, po blánitém kraji s hustou plstí z útlých třísní.
V 0-25 — 060 ni. Koruny zlatožluté. Hypochoeris maculata L.

4 Červen, červenec. Výslunné ;> keřnalé chlumy, vřesoviště, horni luka.
V celém území porůzný, v předhorí až k 500 in. V brněnském kraji: pořídku
na Hádech u Obran, u Nikolčic, Cejče a Hovoran (Makowsky), u Proti\anova a
Biikn\a pobliž Boskovic, u Drysic (Spitzner), Hluboký Grunl u Svitavy (Niessner),
luka u Kurdějova (Schierl), na Radlovci u Bučovic, luka u Břeclavi. — V Pro-
stejovsku: u Bousína a na Horkách u Drahan (Spitzner). Ve znojemském kraji:
na Pelcberku a Milfrouna, tropické vřesoviště, les Hoja u Božic, na Polavských
a Mikulovských kopcích a hojný na lukách při Dyji od Vranova až ku Znojmu,
na Býči skále u Znojma, u bevili mlýnťiv a u Hnanic (Oborny). V Olomoucku:
na horskýcli lukách kolem Olomouce (Vogl), v Grýgovském lese (Makowsky),
u í^umberka (Paul), u Roudna (Rieger), a hojný na lukách horských kolem
Střelné (Burghauser), u Hrubé vody a Domašova. — V uh. hradišťském kraji :
pořídku na lesních lukách u Uh. Hradiště (Schlogl), Laškovský les u Navojné
(br. Hanáček), na Javořině, u Banova (Makowsky)!, u Velké, luka Voišice
u Vrbky, u Kuželové, hojný na horských lukách u Javorníka, u Nov. Lhoty,
Val. Klobouk, Zdechova. — Ve východní části : na Hostýne, na Dúbku a j.
u Rusavy (Sloboda) ! zde též na Klapinové. — - Na všech kopcích kolem Vsetína
obecný (Rubela)!, na Gábu, u Halenková, na Kičeře čerňanské a Javornících,
hojný u Velk. Karlovic, na Miloíiovu a Vysoké. — Na Pískovné nad Poličnou
u Val. Meziříčí (Sapetza). Ve Slezsku ■ kolem Těšína (Wimmer), Sandhiibl u
Frývaldova (W. Fl.), na kopcích kolem Vidnavy. — Kras (Vierhapper).

677. A. uuifloriis Bluf a Fiiigh. (P. jednoúborný). Lodyha
ztuha přímá, jednoúbornaažpo úbor poznenáhla ky-
jovitě ztloustlá i s listy jemně srstnatá s 1 neb několika listeny.
Listy nažloutle zelené, přízemní v rozelce podlouhle jazykovité,
chobotnatě zubaté, vnitřní podlouhle kopinaté. Zákrov
zvláště veliký, široce obrtlík ovitý, jeho lístky po-
dlouhle kopinaté, načernalé, dlouze brvité, dlouhými,
měkkými třísněmi pokryté, jako mechaté, vnitřní dlouze zakončíte,
V. 0-20 — 0-40 m. Koruny zlatožluté. Hypochoeris uniflora Vili., H. hel-
vetíca Wulf., A. helveticus Less. V Jeseníku pod jménem arniky znám.

2|- Červenec, srpen. Horní luka, travnaté stráně a hřebeny Sudet. Kladský
Sněžník (Tausch a Fiek), Neuhausberk, Suchá a Gerná kupa. — V Jeseníku
hojný od 1000 /// počínaje: Hockšár, Koperník, Sludénková hole, Leiterberk,
Praděd, Pelrštýn, Maják, Velk. a Mal. kotlina, Břidlicová hole, Pecové kameny a j.
(Oborny)!, Mal. Jezerník, kolem Ovčírny pod Petrštýnem a při Opavě pod
Ovčírnou (Spitzner)!, na Salvízu (Schópke), Prehberk, Velk. Jezerník, Medvědí
hřeben, pod Švýcarnou, l>ěd. Vysoká hole, vodorovná stezka od Ovčírtiy k Frant.

507 —

myslivii(\ Svinský a Medvědí příkop, Hciligenhiibl, Velk. Jek<rií hřeben, v nižších
pokiháeh Schilderhaii pod Slossberkem ! u Vibna.

/?) c r e p i d i f O 1 i u s W i m m. Bylina vyšší. Lodyha ninoho-
listá, listy silněji chobotnatě zubaté.

I*ondku. Posud jen na Kkidskérn Sněžníku, na úklonu k Slríbrnirtini Ohoi-
nýni 18 73 v několika jedincích nalezen a pro území objeven.

301. Thriiicia Kotli. Pupavík.

078. T. liirta líoth. (P. chlupatý). Lodyh několik bezlistých
jednoduchých, jednoúborných. Lisly přízemní v rozetce, kopinaté až
čárkovitě podlouhlé, ku spodu zúžené, chobotnatě zubaté, větvitými
chlupy i: drsné. Úbory před kvetením ničí. Zákrov podlouhle vejčitý,
lístky jeho podlouhlé, přítupé, lysé, černě obroubené. Kališní kraj
krajních nažek korunovitý, z útlých třísní, chmýr nestejný, na středních
nažkách na spodku rozšířený, suchomázdřitý, posléz opadávající.

V. O-IO— 0*20 m. Koruny zlatožluté, krajní vně modrošedě pru-
haté. T. Leysseri Wallr.

2|- Červenec, srpen a později. Luka, pasivy průhony. Pořidku. Posud jen
u Olradic v okresu náměšlském (Ptoenier). Jiná stanoviska pochybná : dle Schlos-
sera u Spálová a Jindřichova ve východní Moravě.

Ž0í3. Leoiitodou L. Pampeliška.

A) Oporinia Don. Lodylia vělevnatá, víceúborná. Cnělka suchá, špinavě
zelená neb nacernalá.

679. L. autumiialis L. (P. Podzimní). Lodyha bezlistá, nad pro-
středkem vidličnatě větvitá a namnoze ch ocholičnatá, lysá
neb roztroušeně chlupatá. Listy rozetky podlouhle kopinaté,
v řapík zúžené, chobotnatě peřenoklané, řidčeji zubaté,
úkrojky čárkovitě podlouhlé; listeny čárko vité. l) bory pro-
st ř e d n ě veliké, přímé, na stopkách nahoře ztloustlých,
pod úborem vždy četnými listenci posázených. Z á krovy vrtliko-
vité; lístky zákrov ní čárkovitě kopinaté, jak stopky
lysé neb pýřité, nanejvýš na střední čáře spoře štětinaté (a. 1 e i o c e-
p hal US Neil.), řidčeji jako hořejší díl stopek hojnými, měkkými, ry-
šavými neb černými štětinami huňaté, (/?. trichocephalus Neil,
Op. pratensis Less.). Jamky lůžka na krajích nebrvité.
Cnělka suchá špinavě zelená Všecky chlupy chmýr u péro-
ví t é. Oddenek šikmý, válcovitý, ukousnutý,

V. 0'1U — 0'40 ///. Koruny zlatožluté, krajní vně načervenale pru-
hované. Apargia aut. Hoffm., Opornia aut, Don.

'^■ Cervenec-říjen. Luka, pastvy, meze, trávníky, v celém území obecný
až ku hřebenům Jeseníku, jako na brehijerku, Berí^geistu atd. Sem lež patří
tvary :

7) i n t e g r i f O 1 i u s Uechtritz. Listy nedělené, nezřetelně a
oddálené zoubkaté.

— 508 —

d) bifida Form. Oest. b. Z. 1886 str. 295. Byliny nízké, na-
niiioze zakrslé, lodyh více. Lodyhy skoro stejně dlouhé i s listy roz-
troušeně chlupaté neb skoro lysé, jednothvé namnoze vidličnaté, zřídka
jednoduché. Listy čárko vité až kopinaté, chobotnatě peřenoklané,
s úkrojky čarkovitými až kopinatými. Úbory s četnými listenci, lístky
zákrovní i s hořejší ztloustlou částí stopek šeděhuňaté. Tvar význačný
od základního patrně se lišící.

a) Všude obecná. 8) ne došli význačná: kolem Střelné, Velk. Losina a
v Jeseníku (Oborny), 7) v Jeseníku, d) U Mor. Ostravy, na Hradisku a na jedné
mezi u Krnova ve 2 jedincích mezi tvarem základním.

B) Aparii-ia Italech (Eulontodon Neil.) Lodyha nedřlená, jednoúborná. Cnělky
vždy žluh'.

(>80. L. liispidus L. ampL (P. srstnatá). Lodyha bezlistá,
jednoduchá; jednoúborná, pod úborem před kvetením
ničím ztloustlá, nahá neb jen s 1 — 2 šidlovitými listenci. Listy pří-
zemní v rozetce podlouhlé neb podlouhle kopinaté,
k dolejšku zúžené, vykrajovaně až chobotnatě zubaté neb kracovitě
protisečné. Úbory dosti veliké, zákrovy vejčité. Jamky
Ifižka úborového na krajích třísnitě brvité. Lístky
zákrovní kopinaté, bělavě obroubené, nažloutle šedé, více
méně štětinatě drsné. Cnělky žluté. Vnější chlupy chmýru krátké, drsné,
vnitřní pérovité. Oddenek válcovitý, ukousnutý.

2|- Cerven-řijen. Luka, Irávníky, světlá křoví, meze, pole, kopce. Od ro-
viny až ku hřebenům vysokých hor rozšířena.

V. 0'10— 0-30 m. Koruny zlatožluté. L. proteiformis Vili., L. ha-
stihs Koch. U nás ve 2 tvarech:

a) vulgaris Koch. Listy a lodyha mrtnaté. Zákrov delšími
štětinami a doleji kratšími, větvitými chloupky našedivělý. L. hispidus
L., Apargia hispida Willd. Tvar všude obecný.

/?) opím US Koch. Lodyha nahoře silněji ztloustlá, úbory
větší, zákrovy -načernalé, po kraji zřetelně bílé. Listy širší, slaběji
zoubkaté. L. nigricans Tausch., Apargia sudetica L.

Porůzná. Na Klad. Sněžníku a v Jeseníku (W. Fl.j, zvlášt hojná kolem
Pelrštýnu (Oborny), Svinský příkop (Spitzner), Koperník, Studénková hole, Velk.
Jezerník, Praděd, vodorovná stezka od Ověirny k Frant. myslivné.

fe) h a s t i 1 i s L. Lodyha a hsty skoro lysé. Zákrov načernalé
zelený, lysý neb roztroušeně chlupatý a pýřitý. L. hastilis /?. glabratus
Koch., Apargia hastilis Willd.

Rozšířena, leč řidčí než (/., na suchých kopcicii a lukách, zvláště
v předhoři.

681. L. iucaíms Schraiik (P. šedivá). Lodyha bezlistá a jako
zákrovy a listy kratičkými, 3 — 4raniennými chlupy šedoplsťnatá, jedno-
duchá, jednoúborná, nahoře trochu ztloustlá, s několika šidlovitými
listenci. Listy v rozetce podlouhle kopinaté, špiča t:é, jcelo-

— 509 —

krajné neb skoro celokrajné, na spodku zúžené. Úbory dosti veliké,
před kvetením nici, zákrovy vrtlikovité. lístky z ák rovní
víceradé, střechovité, úzce kopinaté. Všecky chlupy chmýru
pérovité, vnější krátké, drsné, méně četné. Jamky
lůžka na krajích krátce brvité. Gnělky žluté. Oddenek
válcovitě vřetenovitý, prodloužený, kolmý.

V. O' 10— 0*25 m. Koruny zlatožluté. Hieracium incanum L., H.
montanum Glus., Apargia incana Scop.

4 Květen, červen. Na skalách vápenných poří<lkii. Posud s jisloton jen
na Klentick('Mn kopci u Mikulova (Domas), ostalní ndáni pochybná.

•203. Picris L. Hořčík.

082. P. hieracioides L. (H. jestřábníkový). Lodyha ztuha přímá,
nahoře chocholičnatě latnatá, chlupy namnoze háčko vitými, bílými, tak
jako listy draslavo srstnatá. Listy podlouhle kopinaté, chobotnatě zu-
baté až celokrajné, ostnitě brvité, dolejší v křídlatý řapík zúžené, ho-
řejší a prostřední poloobjímavé. Úbory prostředně veliké. Lístky zá-
krovni kopinaté, tmavozelené, na celém povrchu neb jen ve střední
čáře štětinaté, vnější odstálé, vnitřní přímé. Nažky načernale hnědé,
lesklé, bezzobané, s 5 brázdami a silně napřič svraskaié. Ghmýr
bělavý.

V. 0-40 — 0*80 ///. Koruny zlatožluté. Jestřábníkům podobný, leč
háčkovitými chlupy od těchto rozdílný. P. ruderalis Schmidt. Tvary
nahoře roztroušeně štětinaté, lístky zákrovní nanejvýš jen v střední
čáře štětinaté, ostatně hladké, a) 1 a e v i g a t a Gelak.

Q a 2|.. Červenec — záři. Kopce, křoviště, suchá luka, cesty, v celém
území roztroušen, v predhoří až k 700 m. V brnénském kraji obecný: jako
kolem Brna, Tišnova, Ivančic, Židlochovic, Krumlova (Úborny), kolem Kunštátu
a Olešnice (Clupek), kolem Klobouk (Steiger), u Lulce (Spilzner), Kartouzy,
Bilo\'ice, Blansko, Strelice, Cernovice, Sokolnice, Slavkov, Bučovice, Vyškov,
Pavlovice, Slřílky, Sobúlky, Stražovice, Kyjov, Hustopeč, Krumvťř, Morkuvky,
Kobylí, Yelk. Pavlovice, kolem Polavy, u Vistonic, Budkovic, Vedrovic a Olbra-
movic. — V Prostčjovsku : při hati k Bedihošti, u Zešova, Březo\ ic, Détkovic,
Otaslavic, Brodku, Smržic, Slahnek, Kostelce, Lešan a Plumlova (Spitzner). Ve
znojemském kraji hojný: kolem Náměště (Roemer), u Dobřinska poblíž Krunilo\a
(Zimmermann), u iMikulova, Hrušovan, Znojnia, Vranova, Čížova, Hardeku, Je\i-
šovic. Mor. Budějovic a j. hojný (Oboriiy). V Jihlavsku pořídku : mezi Star.
Hobzím a Dačicemi, neroste dle zdáni u .Tihlavy (Oburny), u Třebíče (Zavřel).
V olomouckém kraji: u Olomouce (Vogl a Mik), u Hněvotina (Makowsky),
u Nám*ěště u Olomouce, u Hluchova, Konice, Předmosh u Přerova (Spitzner),
hojný v lomech u Vitošova u Zábřeha (Pánek), Schliksenwald u Koldštýna. — ■
U éumberka a Teplic (Oborny), hojný u Pioudna (Rieger). V uh. hradišťském
kraji hojný u Kroměříže (Palla), u Cejče, Holešova a Luhačovic (Schlogl), kolem
Bzence a Ostroha (Bubela), kolem Hodonína (Oborny), na Javořině (Holuby),
u Strážnice, Kněždubu, Hroz. Lhoty, Velké, Javorníku, Uh. Brodu, Havřic, Boj-

510 —

kovic, Val. Klobouk, Rozsoši ii Příkazu. — Ve x-ýchodní části: kolem Rusavy
(Sloboda), Lásky a Vsel^fi (Babela), Halenkov, Velk. Karlovice, Frenštát, Rybí,
Štramberk, Hranice, Melylovice. — Nov. Jičín (Sapetza), Frýdland a Mistek
(Oborny). Ve Slezsku : Janovice, Lomná, Jablunkov, Tftšín, Bogušovice. — Koiiská,
]>zie§ielóv, Punzov (Kolbenheyer), Teresienfeld, při silnici a řece mezi Kalkavou
a Briizavou (Vierhapper), Bieberteich, Détřichov a Krautenwalde (Latzel), rozšířen
kolem Vidnavy. — - Ve t^•aru «) blízkém dle Oborného u posledního domu
u Teplic, u Wiesenberka a na kopci Čubku u Frýdlandu.

* Helem intha echioides Gárln. (Drasiavec hadéncovilý.) Původem
z jižní Evropy. Nalezen pouze jediný exemplář prof. Spitznerem r. 18S2 u městské
cihelny u Prostějova, leč od té doby více nepozorován.

204. Tra u 01)0 ?í 011 L. Kozí lirada.

A) Stopky úborové neztloustlé neb málo ztloustlé. Zoban nažky na konci
slabě ztloustlý, užší než kotouček chmýr nesoucí.

683. T. orientalis L. (K. východní.) Lodyha jako i hsty na-
mnoze lysá. zřídka poněkud vlnatě vločkatá, nahoře slabě větvitá.
Listy z břichatého, poloobjimavého spodu dlouze zakončíte, čárkovítě
kopínaté, celokrajné. Úbory veliké, lístků zákrovních 8 — H,
k o p í n a t ý c h, 1 u p e n o v i t ý c h, velmi širokých, as o I/3
kratších než květy. Rourka prašníků zlatožlutá,
s 5 tmavohnědými, podélnými pruhy. Nažky krát kým í
měkkoostencí porostlé, zdélí nitkoví tých, nakonci
ztloustlých zobánkií, krajní dosti oblé. Kořen vře-
te n o v i t ý.

V. 0-50— 0-80 m. Koruny zlatožluté. IJbory 5 — 7 7/im v průměru.
T. pratensis Tausch. herb.

(^ Květen — červenec. Luka, trávníky, meze, cesty. V střední a jižní části
hojná až obecná. V brněnském kraji obecná (Makowskyj, n Lomnice (Pliiskal),
neroste kolem Kunšlátu a Olešnice (Clupek), obecná kolem Brna a na lukách od
lílanska až k lirnu, kolem Ivančic (Schwoěder), roste ještě u Tišnova a u Kří-
žanova poblíž Velk. Meziříčí, obecná v okresu vyškovském, kyjovském, břec-
lavském, čejčském, hustopečském a krvmilovském. V Prostějovská : u Určic,
Dětkovic, na Blatné, u Kostelce a Mosikovic (Spitznerj. Ve znojemském kraji
dosti rozšířena; následující druh zde dle zdání neroste: hojná kolem Znojma,
Hnanic, Podmole, Hrušovan, Jaroslavic, Mikulova atd. (Oborny). Neroste u Jihlavy,
leč již na lukách u Dačic (Oborny). Velk. Meziříčí, Vosova a Pernštýn. —
V olomouckém kraji: u Olomouce (Vogi), Berouna (Gans), Roudna (Bieger),
Šumberka (Paul) a Budišova! — V uh. liradištském kraji hojná: u Rataje poblíž
Kroměříže (Palla), u Napajedel (Theimer), u Uh. Hradiště (Schlogl), obecná kolem
Bzence (Bubela). Bohatec, Petrov, Strážnice, Kněždub, Hroz. Lhota, Javořina,
Blumentál, Strání, Uh. Brod, Havřice, Bojkovice, Val. Klobouky. — Ve východní
části: Lhotka u Bystřice, Hostýn. — Velmi obecná kolem Vsetína (Bubela),
Štramberk, Hranice. — Zámecká hora u Fulneku (Sapetza). Ve Slezsku : u Kriiova
(Spatzier)!, poblíž lomu u Supíkovic (Vierhapper), u Vidnavy, Vítkova a Oder.

684. T. pratensis L. (K. luční.) Lodyha vícekráte vídličnatě
dělená. Listy ze široce břichatého, poloobjimavého spodku znenáhla

- óll

zúžené, úzce čárkovité, namnoze ploché, často vlnité a stočené. Úbory
prostředně veliké. Lístků zákrovních na jn no ze jen 8,
široce kopinatých, lupenovitých, zdéli neb deíšich než květy.
Rourka p r a š n í k ů dole zlatožlutá, n a h o i- e celá t m a v o-
hnědá. Nažky zrnité neb skoro hladké, kraj ni óhranné,
aspoň zdélí zobánku na konci ztloustlého. Ostatně jako předešlá.

V. 0 40 — 060 m. Koruny světleji žluté. Úbory menší než pře-
dešlé, 3-5 cw v průměru.

(3 Kvěleii — ěiTvenrc. Luka, trávníky, meze, ce^ly, kopcť. hle ziláiií
velmi porůzná a posud ne vždy správně od předešlé rozeznána. Kolem Cejee. — -

V okolí Prostějova hojněji než předešlá (Spitzner), hojná u Kroměříže (Palla).
Obecná na lukách u .Tihlavy (Pokorný), u Třebíče (Oborny). V Olomoucku :
u Pioudna (Rieger), u Berouna (Gansj, hojná kolem Šmnberka (l*aul), v údolí
IMoravy a Brané (Oborny). V jiho\nJ'chodní části: porůzná na lukách koleni
Bzence (Buhela)!, u Tučap (Červinka), u Holešova (Sloboda), pořídku u Piožnova
(Kotek), u Nov. Jičína (Sapetza). Ve Slezsku : kolem Těšína, Blogotic, Bažanovic
(Kolbenheyer), Štěbořice u Opavy (Svěrák), v písečné jámě u Vlčic, v silničním
příkopu u Zighartic a odtud roztroušena až k Pieichenšteinu (Latzel). Zdali všecka
zde uvedená stanoviska sem náležejí, nelze s jistotou udali, ponč\"adž doklady
scházejí.

/í) mino r Fr. Listy chabé, namnoze převislé. Koruna o polovic
kratší než zákrov. T. pratensis var. micranthus Wimm.

Posud jen u Čejce s tvarem základním 1SS3 mnou nalezen.

3) Stopky úborové znenáhla po úbor kyjovitě zlloiisllé, duté. Zoban na
konci kyjovitě ztloustlý, zšíři kotoučku chmýrového.

685. T. major Jacq. (K. větši.) Lodyha přímá, jednoduchá,
jedno- neb více úborna. Listy ze spodu skoro objí-
má v é h o čárkovité, zúžené, dlouze zakončíte i s lodyhou lysé
neb slabě vločkaté. Úbory veliké, povrch kvetoucího
úboru uprostřed prohlubeň. Lístky z á k r o v n í, lupeno-
vité, kopinaté, dlouze zakončíte, delší než krajní květy, lysé
neb dole bělavě vločkaté. Nažky bledé, ostrohranné, měkko-
ostené, znenáhla v zoban zúžené, zdélí zobanu.
Ghmýr špinavě bílý.

V. 0-30— 0-60 ui. Koruny bledě žluté.

Q Květen — červenec. Luka, suché, travnaté kopce, stráně, náspy trali,
cesty. V středním a jižním území rozšířena, ve Slezsku dle zdání neroste. —

V brněnském kraji: kolem Brna, Sokolnic, Blučiny, Židlochovic a Cejče (Ma-
kowsky), u Lomnice (Pluskal), u Boskovic (Svěrák), u Kunštátu a Olešnice (Clupek),
u Ivančic (Schwoeder), u Adamova a Obran (Oborny), hojná u Hustopeče (Schierl),
u Klobouk (Steiger) a Krumlova (Ziaunermann), na Slatinských skalách, Líšeň,
Ochoz, Kanice, Sv. Antoniček, Kartouzy, Jehnice, Bílovice, Tišnov, Březina, Ko-
houtovice, Nebovidy, Modříce, Oujezd, Mal. Hostihrádky, Slavkov, Morkůvky,
Kobylí, Břeclav. — V Prostějovsku : u Bedihoště (Uličný), u Otaslavic, na Kosíři,
v Brozu u Služína, na kosteleckých vinohradech, na lukách u Vícova (Spitzner).
Ve znojemském kraji: zámecká hora u Náměště (Roemer), u .\hkulova (Makowsky),

— 512

)i Polavy, Hrušovan, v obvodu Hoje u Božic, u Hodoiiic, Tasovic a koleni Znojma
(Obomy). Na Heulosu a jiných suchých kopcích u Jihlavy pořídku , (Reichardl).
V uh. hradišlském kraji: jednou na kopci sv. Barbory u Kroměříže (Palla), za
nádražím' u Bzence (Bubela), u Luhačovic (Schlóg-l), na Javořiné (Holuby), u Stráž-
nice, Uh. Brodu a Zdéchova. — Naproti škole u Rožnova (Kolek), na hřbitovft
u Jindřichova (Schlosser).

305. Scoťzonera L. Hadí mord.

A) Oddcnek tenkými vlákny zvětralých, roztřepených pošev listních ču-
prynalý. Koruny růžově hlákové.

686. S. purpurea L. (H. nacho^^ý). Lodyha přímá, jednoduchá
neb nahoře vidličnatě dvoudílná, dosti silně listnatá.
Listy úzce čár k ovité až nitkovité, zašpičatělé, celokrajné,
po kraji často složené, jako celá rostlina lysé neb doleji pavučinatě
vlnaté, přízemní na spodu ziižené, lodyžní přisedlé. Úbory prostředně
veliké, záki-ovy válcovité, jemně pýřitě plsťnaté, dole poněkud
vlnaté. o polovic kratší než květy. Lístky zák rovní při-
tup é. vnější v e j č i t é, zašpičatělé, vnitřní k o p i n a t é.
Jazýčky koruny !2kfát delší než trubky. Nažky žebernaté, žebra hladká
neb jemně zrnitá. Chmýr špinavě bílý.

V. 0 35 — 0 45 m. Koruny ríjžově lilákové, z inládí voní vanilkou,
^■ Kveten, červen. Travnaté, porostlé stráně, kopce, štěrk, pořídku. V br-
něnském kraji : druhdy na Hádech u Brna (Oborny), poblíž myslivny na Klajdovce
1S62 (Makowsky); tuto rostlinu nalezl jsem 1882 ve 3 exemplárech poblíž
stanoviska Makowským udaného, před tím a od té doby nikdy více, leč možná,
že rostlina tato na obou místech po nějaké době, Iřebat jen ojediněle a pořídku
opět se objeví. Luční úklony u Krumvíře poblíž Klobouk (Steig-er) !, mezi Cejko-
vicemi a Čejčem, luční úklony nad Kurdějovem a luka nad Nikolčicemi (Schierl),
mezi Cejčem a Šardicemi (Makowsky)!, na kopcích u Mikulova (Domas), u Ho-
voran (Schlosser), v Hodonínském lese (Theimer), na Bošackých lukách blíže
Březové pod Lopeníkem (Holuby) !

B) Oddenek vyjma S. austriaca pošvami slaršícli nclřepenících se li^lu šu-
pinatý. Koruny žluté.

a) Konuiy 2krát delší než zákrov , ji'jich jazyk zdélí neb málo delší trubky.

087. S. hispanica L. (H. španělský). Lodyha přímá, namnoze
s dlouhými, j e d n o lí b o r 1 1 ý in i větvemi, dole hojně, na-
hoře od dálené ji listnatá. Listy trochu tuhé, nazpět ohnuté,
podlouhle kopinaté neb elliptické až čárko vité, dlouze
zakončíte, celokrajné neb zubaté, rozšířený m spodem p ř í-
sedlé, nejhořejší listenovité. Úbory veliké, záki-ov válcovitý,
dole břichatý, lístků zákrovnich 10 ve 2 řadách,
vnitřní (podlouhlé, špičaté, trochu k o ž o v i t é, 3 n e j -
vnější mnohem kratší, vejci té. Koruna 2krát delší než zákrov.
Nažky lOžebré. krajní s 5 oddálené pilovitými, silnějšími žebry, ostatní
hladké.

V. 0'30— 1-00 ?í/. Koruny sytě žluté.

— 5iy —

2j- Červen, červenec. Traviuilé clilniiiy, :>Uáně, luka, na vápiiť- a jilu.
^' jižní :i střední části porůzný. Na Polavskýcli a Mikulovských kopcích ve (varu
úzkoli^lčni, kolem Cejče a Karlova ve tvaru šírolisténi (Makowskyj, u llovoran,
Blučiny, na Židlochovickém a Nosislavském kopci (Reissekj ! kraj lesní nad Kur-
dčjoveni (Schierl), Wiesgrunl u Bušovic a ii Krumvíře poblíž Klobouk (Sleiger) !,
Filipov u Javorníka (Makowsky) ! Dle prol'. Svčráka ve Vinohrádkách u Boskovic?
(>88. S. hiuuilis L, (H. nízký). Lodyha přímá, ponejvíce
jednoduchá, zřídka 2 — 3úborná, chudolistá a jako Ušty *
obyčejné puvučínatě vlnatá. Listy měkké, celokrajné, při-
zeintií mnohožilné, šiioce eUiptické, neb podlouhle elliptické až čár-
kovitě kopinaté, v řapik zúžené, na spodu pošvaté, lodyžní menší, úzce
kopinaté, přisedlé. Úbory dosti veliké, zákrovy vejčité, břichaté,
lístky zákrovni četné (přes 20), pravidelně střecho vité
řáděné, přitupělé, vnější vejčité kopinaté, vnitřní čár-
kovitě kopinaté. Nažky hladce žebernaté.

V. 0*10 — 040 m. Koruny světle žluté. Dle šířky listu a) angusti-
foliaNeil. a jS) latifoha Neil.

* 2|. Květen, červen, v horách později. Horská a lesní, též bařinná luka,
pramenitá místa, trávníky, obyčejně pospolitý, porůzný. V brněnském kraji: hojný
při hranici českomoravské u Kretína (Reissek), u Kunštátu a Olešnice (Clupek),
v údolí Svitavy u Bílovic ! (Hochstetter), u Cejče (Krisch) ! U Hartmanic poblíž
Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku : u Mikulova (Domas), horská luka u Citonic,
Lilienfeldu a na Studénkovém kopci u Čížova v okresu vranovském (Oboruy).
Kolem Jihlavy jen poblíž Karlova lesa poskrovnu (Neumann). Pod Kamenným
rybníkem u Ždáru hojný (F. Kovář). V Olomoucku : dosti pořídku na lukách
u Lásek u Chomoutová (Sapetza a Mik), u Milkova (Slavíček), hojný u Střelné
poblíž Libavy (Burghauser), u Konice při cestě do Skřípova v lese!, u Březka
a Šlěpánova (Spitzner). Na vlhkých lukách za rybářskou ulicí Itlíž Uh. Hradiště
(Sclilogl). Na lukách u Loučky pod Hostýnem velmi hojný \" odr. «. i /j.
(Spitzner), na Pvadhošti (Škach). V Jeseníku: Velk. kotlina a Sludénková hole
(Grabowski). Dle R. a M. též u Sosnové, Nov. Heřminovic a Dlirstenhofii.
^} roste dle Oborného u Bílovic, Lilienfeldn poblíž Vranova a u Střelné, zde též a.
(i89. S. austriaca Willd. iH. rakouský). Lodyha přímá, bezlistá
neb 1 — 3 i i s t a, 1 zřídka Súborna, lysá, řidčeji pavučinatě vlnatá.
Listy celokrajné, přizemni čárkovité až elliptické, v řapik na spodku
pošvovitý zúžené, často kadeřavě stočené, lodyžui přisedlé, hořejší šu-
pinovité, skoro listenovité. Úbory dole zaokrouhlené, zákrovy
podlouhle vejčité, lístky zákrovni široce kopinaté,
přitupělé, pravidelně střechovité. Nazky hladce, neb
zrnitě žebernaté. Oddenek tenkými vlákny roztřepených pošev listních
čuprynatý.

V. 0'10 — 0'25 ///. Koruny citrónově žluté.

^■ Duben, květen. Výslunné kopce, skalnaté stráně, pořídku. Kopce mezi
Sokohiicemi a Oujezdem, mezi Blučinou a Židlochovicemi (Makowsky)!, Polavské
a Mikulovské kopce (Schlosser a Makowsky)!, zde též na Sv. kopečku, pak na
stráni u Nov. mlýna poblíž Hustopeče (Schierl), na hadci u Mohelna (Roemer),

33

— Ó14 —

na Kní;o\ém kopci u Krumlova (Zimmermannj, liojiiý na slráiii u Morkůvek a na
Vělrníku u Dražovic.

b) Koruny zdélí ^krovu. jich jazyk kratší než trubka.
• 690. S. parviflora Jacq. (H. malokvětý). Lodyha vystoupavá,
1 — 31istá, 1 — 3úborná, jak listy lysá. Listy přízemni k o p i n a t é
až čárkovitě kopinaté, celokrajné, vdlouliýna spodku p oš-
ívat ý řapík zúžené, dolejši lodyžní úplně objimavé,
hořejší list menší, poloobjímavý, pod úborem někdy několika šupino-
vitých listencův. Úbory malé, zákrovy válcovité, lístky
zákrovní podlouhlé, přitup é, po kraji blánité, stře-
chovité, vnější skoro vejčité. Nažky hladce žeber natě,

V. O' 15 — 0'45 tn. Koruny bledožluté, jen za výsluní zcela otevřené.
S. caricifolia Pall., S. graminifolia Tausch.

2j- Kvélen-červenec. Vlhká, slaná luka, příkopy, bařmy. Ve středním a
jižním území porůzný, ve Slezsku neroste. Mezi Měninem a Mutěnicemi (Schlosser
a Makowskyj, u Komárova a na Kobylském jezeře u Cejče ! (Oborny), v pří-
kopech kolem Rajhradu (Frant. hrabě Mitrovský), v údoU Chromském u Klobouk
(Steiger)!, hojný u Cejče (Křisch)!, mezi líJakvicemi a Slarvicemi, příkop tlrati
u Nov. Přerova (Schierl), hojný u Terezova a Kobylí, ojedinělý u Brumovic,
Krumvíře a Hustopeče. — Poblíž Obory u Mikulova (Domas) [u Feldsberku
(Miinke) ! a Kadolce v Bol. Piakousích (Oborny)]. V Hodonínském lese (Theimer),
na vlhkých lukách za rybářskou ulicí u Uh. Hradiště (Schlogl).

206. Podospermiim DC. Hadí mord.

691. P. Jacquiiiiaiium Koch. (H. Jacquinův). Lodyha přímá
neb vystoupavá, obyčejně větevnatá, viceúborná, jako listy lysá neb
pavučinatě vlnatá i s větvemi hranatě rýhovaná. Listy peřeno-
dílné, úkrojků čárkovitých neb čárkovitě kopinatých, celokrajných,
zašpičatělých, dole nestažených, konečný úkrojek čárkovitě ko-
pinatý, namnoze větší, nejhořejší listy lodyžní často nedělené. Zákrovy
válcovité; lístky zákrovní pravidelně střechovité,
přitupělé, nej vněj ší vejčilě podlouhlé. Květy namnoze
dvakrát neb aspoň l^/a krát delší než zákrov. Koruny
uvnitř hedbávitě pýřité. Nažky s 5 hladkými žebry. Kořen
tlustý, mnoholetý, s o d d e n k e m větvitým, lodyhy a neplodné
výhonky ženoucím.

V 0-10—045. Koruny bledožluté. Slabší jedinci bez výhonkův a
jen s jednou lodyhou /?) simplex Bisch. jsou následujícímu velmi po-
dobné. Scorzonera Jacquiniana Čelak.

2|- Květen, červen až podzim. Trávníky, vinice, kopce, meze, cesty,
hráze. Porůzný až hojný ve středním a jižnim území, ve Slezsku neroste.
V brněnském kraji rozšířen : kolem Brna obecný (Makowsky), u Oslavan (Koemcrj,
neroste kolem Kunštalu a Olešnice (Clupek) ; n haiiiic (Schwoeder) !, Rosice,
Slavkov (Niessl)!, ii Dědic a Prolivanova (Spilzncr), u Klobouk (Steiger)!, kolem
Cejče!, při .silnit;) ii Kyjo\ii!, nerosíc však u Rzence (Bubela), Slatina, Soběšice,
Bohnnice, Neliovidy, Sokohťice, .Mal. Iloslihrádky, Vyškov, Šaratice, líiistoptič.

— 515

Kurdéjov, Morkůvky, Kobylí, Velk. Pavlovice, Břeclav, Slar. Břeclav. — V Pro-
střjovsku : podél trali u Redihošlft, Oobrochova, Otaslavic, Aloizova, na Kosíři
(Spitzner). Ve znojemském kraji vyjiinaje Namést a některá místa severní části
skoro všude : jako kolem Mikulova a Polavy, Jaroslavice, Frelešdorf, Hrušovany,
Stracholice, Šatov, Krumlov a j. nezřídka (Oborny). Neroste u Jihlavy (Pokorný).
Na hradbách olomouckých a u Kláštera Hradiska (Makowsky), v Hodonínském
lese (Theimer), kokMu Uh. Hradišlč fSchlogl).

693. P. laciuiatum DC. (H. dřípatý). Lodyha namnoze větevnatá,
nahoře jak větve oblá, útle rýhovaná. Listy peřenodílné,
úkrojků čárkovitých neb čárko vité kopinatých, zašpičatělých, na
dolejšku zúžených, hořejší listy lodyžní často nedělené, čárko-
vité. Úbory malé, zákro vy válco vité, po odkvětu břichaté, lístky
zákrovni kopinaté, běl o krajné, vnější pod koncem často růžkaté,
vnitřní dlouze zakončíte, uvnitř lysé. Květy zdélízákrovu
neb málo delší. Nažky s .o lysými žebry. Kořen tenký, vřetenovitý,
dvouletý, jedno- neb mnohoiodyžní.

V 0'10— 0'45 III. Koruny bledě žluté. Scorzonera laciniata L.

(T) Květen-červenec. Piole, úhory, cesty, meze. Velmi porůzný. U Bílovic,
Lednice ! a Slavkova, zde hojnější než předešlý (Niessl), Mal. Hostihrádky,
Křenovice, Vážany a Hodějice. — V pahorkatině podél jižní hranice Moravy
(Uechtritz sen.). Meze za chmelnicí u Kroměříže (Palla), Star. město a Kostelany
u Uh. Hradiště (Schlogl).

II. Corymblferae Juss. Chocholičnaté.
Rody:

A) Ásteroideae Less. Květy v terči obojaké, trubkovité, 5zubé, žluté,
ramena čnělky čárkovitá neb i^odlouhlá, polooblá, namnoze špičatá a na špici
pýřilá, květy v paprsku jazykovité, zřídka trubkovité neb žádné, pestíkové na-
mnoze plodné.

I. Astereae Ness ab Es. Prašníky dole bezocasé, ramena vně plochá.

1. Nažky smáčknuté, bez žeber. .Jazykovité květy jinak než terč barvené
neb žádné.

a) Květy v paprsku žádné, všecky květy trubkovité, obojaké. Zákrov
víceřadý, střechovitý. Chmýr stejnotvarný, dvou- až mnohořadý.

207. Linosijris.

fi) Květy v paprsku vyvinuté jedno- neb víceřadé.

a) Zákrov víceřadý, střechovitý. Květy v paprsku jednořadé, jazykovité.
Jamky lůžka úborového zubatým, blánovitýiu okrajem obroubené. Chmýr dvou
až víceřadý z chlupů stejných. 208. Aster.

/3) Zákrov víceřadý, střechovitý. Květy v paprsku pestíkové, víceřadé,
všecky úzce jazykovité, neb vnitřní trubkovité. Lůžko úboru jamkaté, jamky
hladké, bez kraje. Chmýr jednořadý, z chlupů stejných. 209. Erigeroa.

y) Zákrov dvouřadý. Lístky zákrovni šupinovití'. Květy v paprsku pestí-
kové, jednořadé, jazykovité. Lůžko úboroví' lysé a jako jamky hladké. Chmýr
žádný.' ' 210. BeMis.

2) Nažky válcovité, žebernaté. Květy v paprsku jazykovité, s terčem
stejnobarevné, žluté.

a) Zákrov z více řad nestejných lístků, střechovitý. Květy v paprsku ja-

33*

516

ZYkovilé. Jamky líižUa úborového zubalýin, blánovilým okrajcin oliroiibeiK'. Chmýr
M íinoduchý z chlupů slejných. 211. Solidago.

II. Bup hthal lil (^ae Les. Prašníky na spodu ocasaté. Kraj kalicha koruno-
Miý. Lůžko plcvnaté, ploché.

a) Zákrov slrechovilý. Kvcly v paprsku peslikoví', jazykovité. Nažky
v paprsku opakvejčité, Iříhranné, slabc křídlaté, bez chinýři, loliko s ostrým
kaUšníni krajem, nažky v terci podlouhlé, sináčknutč 4boké, na vnitřním kraji
ťizce křídlaté. s chmýřím z králkýdi dřipalč zubatých plev m' skládajleim.

212. Buphthalmum.

III. Inuleae Cass. Prašníky na spodu s přívěsky (ocasaté). Kraj kalicha
z chlupů složený. Lůžko nahé, plochi'.

a) Zákrov slrechovitý. Květy krajní peslíkové, jazykovité, zřídka tence
trubkovité, třízubé, výjimkou žádné. .\ažky válcovité, žebernaté. Chmýr stejný,
jednořadý, bez korunky. 218 lnula.

h) Zákrov slrechovilý. Květy krajní peslíkové, jazykovité. Nažky válcovité,
žebernaté. Chmýr chlupovilý, jednořadý, obdaný krátkou, zubatou neb v šupinky
rozdělenou korunku. 214. Palicaria.

B) Seiiecioideae LeSS. Květy krajní žluté neb bílé, v terci žluté neb
nahnědlé, trubko\ité, oliojaké. Piamena čnčlky na konci ufatá a jen tam šté-
tiěkou chlupů porostlá neb nasazenou kratší neb delši, diluiialou, kuželovilou
špičkou opatřená.

IV. Heliantheae Less. Zákrovni lislky lupeaovit('', namnoze dvouřadé.
Květy krajní nepohlavné, neb peslíkové, jazykovité. Lůžko úboru kuželovité,
plevnaté. Prašníky bezocasé. Okraj kalicha žádný neb nezřetelně korunkovitý.

1. Zákrov nepravidelně střechovitý, vnější Hslky zákrovni odstálé, listovilé.
a) Květy krajní nepohlavní jazykovité. Nažky čtyřhranné' neb smáčknuté.

Lůžko s plevami trvalými, plody zaobalujícimi. Chmýr z 2—4 osinatých plev.

21l). Helianthus.

2. Zákrov lUouiadý.

(i) Vnější řada ^tl lupcnovitá, vnitřní trochu plálkovilá. Květy v paprsku
nepohlavné, jazykox itc'-, nauuioze žádné. Nažky jiodlouhle kyjovilé, smáčknutě
čtyřhranné. Plevy na lůžku opadavé-. Chmýr ze 2 — 4 osinatých, zoubky dolů
namířenými, drsných plev. 216. Bidens.

h) Všecky lístky zákrovu luiícnovlli', odstálc'. Kvěly v pa])rsku bezpo-
hlavné, jazykovité. Nažky 4hramii'. Lůžko úboru kuželox ilé neli \álct)viié, plev-
naté. Chmýr žádný neb jen nízkým okrajem značen. 21i. Rudbeckia.

V. llelcnieae Cass. Chmýr a,s|ioii v terči ze širších plev. i-ůžko úboru
plevnaté, ostatně jako IV.

a) Zákrov chudolistý, oliyčejně jednořadý. Koruny v paprsku pestikové,
4 — 5, okrouhle jazyko\ il(', někdy žádn('. Nažky hranaté, rhUipulí". JMevy čár-
kovitě kopinal('", ěastěji Irojklané, na lůžku kuželovitém. Chmýr v terči z četných,
jednořadých, pérovilě roztřepených plev, v paprsku chlupovilý. 218. Galinsoga.

VI. .4nlhemideae Ca.ss. Zákrov slrechovilý, viceřadý. Květy krajní
nauuioze jiestíkové, jazykovité, v terči namnoze obojaké. l>rašníky bezocasé.
Chmýr žádný neb jen nízkým okrajem značen.

1. Lůžko úhoru plevnat('. Prašníky na konci s podlouhle vcjřitým. za-
okrouhleným přívěskem.

a) Květy krajní peslíkové, s okrouhlým jazykem. .Nažky oiiakvejčitě po-
dlouhlé, smáčknuté, bezžebré, obak obroubené. Úbory malé, čelné.

219. Achillea.

— 517 —

/)) Kvěly kriijiií peslíkovó aiieijo bezpohlavní, s podUmlilým jazykem,
zřídka žádné. Nažky kolkolem žebcrnaté, obl('> neb smáčknulě ělyrboké.

220. Anthemis.

2. Lňžko úborové bez plev. Prašník na konci s podloulile Nejeilým, za-
okrouhleným pří voskem.

a) Květy krajní paštikové, jazykovilé neb žádné. Nažky stejné, na hřbetní
straně na přič svraskalé neb útle pruhovant', bezžebré, na břišní straně s 3 až
5 žebry. Lůžko silně vyklenuté, vejěité neb kuželovité. 221. Matricaria.

b) Květy krajní jazykovité. Nažky kolkolem žebernaté neb hranaté; 2 až
3 hrany krajních iiažek někdy s rohovilým křídlem. Lůžko ploché neb iiolokulalě
vypouklé. 222. Ghryaanthemuin.

c) Květy krajní nitko vitě trubkovité, namnoze Szubé, ostatně jako b.

223. Tanacetwn.

3. Lůžko úborové bez plev. Prašniky na konci s kopinafě šidlo vitými
přívěsky.

a) Krajní květy pestíkové, nilkovité neb žádné. Nažky bez okraje kališ-
ního, opakvejěité, smáčknuté, bezžebré. 224. Artemisia.

VIL S e n e c i o n e a e Cass. Prašniky na dolejšku Ix-zocasé. Chmýr
z chlupuv.

1. Zákrov polokulatý neli skoro plochý ze 2 — 3 stejných řad lístkův.

a) Zákrov dvouřadý. Květy krajní pestíkové, jazykovité. Piamena čnělky
v kuželovilý, chlupatý přívěsek ztenčená. Chmýi- všech nažek jednořadý.

225. Arnica.

b) Zákrov 2 — 3řadý. Kvěly krajní pestíkové, jazykovité. Piamena čnělky
na konci utatá a tam štětičkou chlupů porostlá. Chmýr na vnitřních nažkách
víceřadý, na vnějších žádný. 226. Doronicuin.

2. Zákrov jednořadý, válcovitý neb válcovitě zvonovitý, na spodu často
s několika volnými, menšími lístky.

«) Kvěly krajní pestíkové, jazykovité, jednořadé, zřídka žádné. Ramena
čnělky na konci uíatá a jen tam štětičkou chlupů porostlá. Nažky válcovité, že-
bernaté, všecky s chmýrem víceřadým, u vnějších snadno opadavým.

227. Senech.

VIIL (jnaphalieae Less. Květy všecky trubkovití'. Prašniky s přívěsky.
Chmýr z chlupů neb štětin složený.

a) Zákrov pětihranný, slřeehovitý, huiialý, vnější lístky jeho bylinné neb
jen na konci suchomázdřité. Květy krajní pestíkové, nilkovité, 2- až víceřadé,
v paždí plev, podobných lístkům zákrovním, v terči obojaké, trubkovité, 4- až
5zubé, bez plev. Nažky skoro obl(''. vnitřní s chmýrem snadno opadavým, vnější
obyčejně bez chmýří. 22S. Filago.

b) Zákrov polokulatý neb válcovitý, nehuňalý, lístky jeho namnoze ba-
revné, suchomázdřité neb vnější na dolejšku bylinné. Květy všecky bez plev,
krajní pestíkové, nilkovité, jedno- neb víceřadé, v terči obojaké, trubkovité,
pětizubé. Lůžko vyklenuté. Nažky skoro oblé. Chmýr stejný, jednořadý.

229. Gnaphalium.

r.) Zákrov po odkvětu nerozložený, vnitřní lístky jeho někdy na spůsob
paprskův. Květy krajní pestíkové, jednořadé, nečetné, někdy žádné. Lůžko ploché.
Chmýr drsný, prostý neb srostlý, ostatně jako /'. 230. Helichrysuin.

C) Ramena čnělky kvčtův obojakých válcovitá neb polooblá, vně vykle-
nutá, obyčejně prodlouženě kyjovitá, řidčeji krátce vejěitá, od spodku hustě pý-
řitá. Koruny načervenalé, řidčeji žluté.

-- 518 —

fX. Tussilag ineae Less. KvMy ranohomanželné , často dvojdomě
muohomanželné. Zákrpv jednořadý, na spodku často s přívěsky (vnějšími lístky).
Chmýr víceradý. >

1. Kvčty nachově načervenalé, krajní peslíkové, v terči ubojakí-, mtkovitě
trubkovité, šikmo ufaté neb 3 — 5zubé.

a) Úbory na dvou rostlinách dvoutvárné, dvojdomě mnohomanželné, četné,
v kytkovité latě. Květy trubkovité, obojaké, v terči neplodné, nitkovité, pestíkové
na kraji plodné; na rostlině více samčí málo jednořadýcli jilodiiýcii a mnoho
neplodných květů, na rostlině více samicí mnoho plodných, málo (5 — 1) ne-
plodných uprostřed. 231. Petasites.

h) Úbory všech rostUn stejné. Všiicky květy plodné, krajní nitkovité, ne-
mnohé, jednořadé. Slvol obyčejně jednoúborný. 232. Roiriogyne.

2. Kvěly žluté, krajní pestíkové, jazykovité, víceřadé, květy terče obojaké,
pětizubé.

a) Květy terče neplodiK', krajní plddiié. Stvol jcdnnúborový.

233. Tussilago.

X. Eupatorieae Less. Zákrov jedno- až víceradý. Kvěly všecky obo-
jaké, trubkovité neb trubkovitě nálevkovité, 5- neb 4klaiié. Ramena čnělek
dlouhá, válcovitá neb kyjovitá.

a) Květy trubkovité, 4 — 5klané , nachové. Lístky zákrovní neumohé,
jednořadé. Nažka skoro oblá, proužkovaná. Chmýr víceradý.

234. Adenostyles.

h) Lístky zákrovní nestejné, střechovité, 2 — víceřadé. Koruny trubkovitě
nálevkovité, pětizubé, nachové. Chmýr jednořadý. 235. Eupatoritíin.

307. Liuosyris DC. Zlatorlásek.

698. L. vulg-aris Cass. (Z. obecný). Lodyha přímá, jedno-
duchá, hustě listnatá, nahoře s chochohkem úborův. Listy
tuhounké, úzké, čárkovité, šidlovitězašpičatělé,
z mládí běle vlnaté, posléz skoro lysé. Lístky zákrovní jako celá
rostlina žlutě zelené, volné, vnější odstálé. Nažky hedbávitě
chlupaté. Chmýr dvouřadý Oddenek krátký, válcovitý, jedno- neb více
hlavy.

V. 0'30— 0-50 w. Koruny malé, zlatožluté. Aster linosyris Bernh.,
Ghrysocoma linosyris. L.

4 Cervenec-září. Výslunné travnaté, neb lesnaté stráně, suchá místa, křo-
viště, ve střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji: Obrany, Cacovice, Ju-
lianov, Sokolnice, Hády (Makowsky), u Xcbovid, nad Bosonohami stranou k Pí-
sařkám (Niessl), Ivančice (Schwoederj, chlumy východně Pravlova (Reissek), Ni-
kolčice u Hustopeče (Bubela), Nosislavské kopce a u éardic (R. et M.), kraje
lesní u Polchradic u Klobouk (Steigerj, kraje vinic nad Mariáilskou studénkou,
u hlubok('"ho rybníka a Adamova stanu u Krumlova (Zimmermann), na Leskouné
(Oborny), Židenické kopce, Mordovna poblíž Klajdovky, Hustopeč, Kurdějov, Klo-
bouky, Borkovany, Wiesgrunt u Bošovic, Morkúvky, Krumvíř, Cejč, hojný na
Katovně a na j. m. u Kobylí, Velk. Pavlovice, Vedrovicc. — Ve Znojemském
kraji: na hadci u Mohelna (Roemer). Frauenholc u Tasovic, u .\lilfrouna, v Po-
pickém žlebu poblíž Trouznického mlýna, na Býčí skále a v údolí Leskavy
u Znojma, úklony vinohradů, oproti liardeku (Oborny), Hužové hory a Star. hole

519

u No\ . sídla (Hippor). Haěvotínské lomy u Olomouce, leč pořídkii (Vogl),
kopce Sv. Roeha ii Uli. Hiadišlě (Sapetza a ScIiIojj;!), vitiice Žerotíii a j. m.
u Stráž aice.

20S. Aster L. HYězdiiice.

A.) Amellus. Oddenek krátce válcovitý, iieplazivý. Lístky zákroviii zcola
bylinné neb jen vnitrní na konci suchomázdřité a zbarvené.

G94-. A. amellus L. (H. chlumní). Bylina m r t n a t á. Lo-
dyha přímá, stejně listnatá, nahoře chocholičnatě
v í c e lí b o r n á, pořídku • jednoúborná, tvrdá, někdy kalně nachově
naběhlá. Listy poněkud tuhé, celokrajné neb slabě zubaté, třížilné,
n e j d o 1 e j ší elliptické, neb podlouhle kopinaté, v rapik zúžené,
za kvetení uschlé, hořejší kopinaté, špičaté, přisedlé.
Lístky zákrovní zaokrouhleně tupé. Oddenek šikmý, válcovitý, tlustě
mrcasatý, vicehlavý, často s neplodnými svazečky listův.

V. 0"25 — U'45 m. Květy krajní paprskovité, modrofialové. v terči
žluté.

^■ Cervenec-září. líopce, výslunné a skalnaté stráně, cesty, krovislě. V střední
a jižní části rozšířena, ve Slezsku velmi pořídku. V brněnském kraji dosti rozší-
řena : kolem Brna a Klobouk (Sleiyer), u Kartouz a Hády u Obran (Oborny),
u Čebina (Pluskal), u Ivančic (Schwoeder), Rokylenský les, u Adamova stanu a
na vinicích u Krumlova (Zimmermann), u Hor. Kounic (Zavřel), Polavské a Mi-
kulovské kopce (Uechiritz), Žideiiické kopce, Slatinské skály, Líšeň, Bílovice,
Kuřím, Hradisko u Boskovic, Červený kopec, Sivice, Hustopeč, Kurdějov, Mor-
kuvky, Bošovice, Krumvíř, Cejč, pod Katovnou, vinice a j. m. u Kobylí, Ma-
riánská studénka, údolí Rokytné a Sv. Florianek u Krumlova, Budkovice, Obecný
les a Leskoun u Vedrovňc, Olbramovice. — V Proslějovsku : při dráze od Be-
dihoště k Prostčjovu (Uličný), na Skalici, u selouleckélio lomu, na Kosíri, na
vinohradech a u dvorku, na Ivosteleckých vinohradech, na Záhoří (Spitzner). Ve
Znojemsku : Vlčí kopec a u Senohradu v okresu náměštském (Roemer), v údolí
Dyje od Hardeku doUi dosti hojná, v údolí Leskavy u Znojma, u Šatová, Ha-
vraníkúv a Kounic (Oborny). V olomouckém kraji : u Olomouce (Vogl), lomy
u Hněvotína (Reissek). V uh. hradištském kraji: Obora a Kroměříže (Palla),
u Velehradu a u Star. města pobUž Uh. Hradiště (Schlogl). Sv. Florianek u Bzence
(Uechtritz), vinohrady u Strážnice. — ^V okolí Holešova: stráň v Kruhácli u Tučap,
v lomech nad Dobroticemi místy hojná (Červinka). Ve Slezsku : Zá\ada poblíž
Fryštátu (Zlik), lomy u Lipníku a .Tosefská hora u Bělska (Baier).

695. A. alpiíms L. (H. hornij. Bylina mrtaatá až huňatá. Lo-
dyha přímá, jednoduchá, jednoúborná, pod úborem
něco ztloustlá, nahoře skoro bezlistá. Listy třížilné, celokrajné,
n e j d o 1 e j š i v rozetku směstnané, v čas kvetení čerstvé, kopisto-
vité, v rapík zúžené, hořejší podlouhle kopinaté,
špičaté neb přišpičatělé, přisedlé, k dolejšku zúžené,
nejhořejší čárkovitě kopinaté. Úbory veliké. Lístky
z á krovu volné kopinaté, špičaté, brvité, na hřbetě silně
huňaté až skoro lysé a po kraji nachově zbarvené. Oddenek válco-
vitý, šikmý, vicehlavý, se svazečky neplodných listův.

— 520 —

V. O 08 — 0'í5 m. Květy terče zlatožluté, paprsek světle modrofialový.

4 Červenec, srpefi. Skály Jeseníka, pořídku. Ve Velk. kotlině, zde s lístky
zákrovními skoro lysými (Krause a Finke 1834 a Spitzner ISSSj, hojněji na
Sokolích skalách pod hřebenem Pradědu oproti Vidlici; zde se světlozelenými
silně huňatými lístky zákrovními fOborny ISTÍi). Deskové kameny na Pradědu
(Wotoszczak).

69G. A. tripolium L. (H. bažinná). Bylina úplně lysá. Lodyha
stejně listnatá, nahoře chocholičnatě víceúborná. Listy
p ř i d u ž n é, 1 — Sžiltié, celokrajné. někdy též brvitě zubaté, dolejší
podlouhle kopinaté, v řapik sbíhá v é, špičaté neb
přítupé, hořejší čárkovitě kopinaté neb čárkovité.
Lístky z ák rov ní široce kopinaté až elliptické,
velmi tupé, přítisklé, nachově obroubené. O d d e n e k válcovitý,
krátký, ukousnutý, položený, tlustomrcasný, vícehlavý.

V. 0-10 — 0-85 ///, Květy terče žluté, krajní lilakové. Tripolium
vulgare N., A. pannonicus Jacq.

^i- Srpen, zái-í. Bařinná, zvláště slanná luka, zaplavená místa, obyčejně
pospolitá; ve střední a jižní cásli roztroušena. V brněnském kraji: u Měnína,
Zaěan a Hustopeče (Makowsky), u Klobouk (Steiger), hojná u Cejče (Křisch),
Krumvíř, Terezov, Polava. — Ve znojemském Išj-aji : mezi Drnoholcem a Miku-
lovem jako i nezřídka v rovině mezi Polavskými a Falkenšlýnskými horami : tak
kolem brnoholce, Mikulova, Nov. Přerova a No^•. sídla, z druhé strany až k Za-
ječí a Příkludům (Oborny), na jedné louce mezi vesnicí a stanicí u Damnic (Zim-
mermann) a dle Schlossera též u Hodonína. U Hevlína (Ripper).

* A. canus W. K. (H. šedivá). Lodyha nahoře chocholičnatě neb lal-
natě větevnatá, mnohoúborná a jako listy šedopýřitě vlnatá. Listy tuhé, třížilné,
podlouhlé až podlouhle kopinaté, hrolnaté, přisedlé, celokrajné, nejdolejší za kve-
tení uschlé. Lístky zákrovní kopinaté až čárkovitě kopinaté, nestejné. Úbory malé.
Koruny krajní lilakové. Rostla v bažantnici u Měnína; od roku 1863 nebyla
zde však již zpozorována (Makowsky); zde též nalezl M-ako\vsky 1880 A.
punclatus DC. (H. tečkovaná). Lodyha i listy bulvatými chloupky hustě posázena,
slopky úborů s porůznými, čárkovilými, špičatými, něco odslálými lístky. Bez-
pochyby, že jen zavlečena.

B) Euaster. Lístky zákrovní nahoře bylinné, podle úzkého zeleného pruhu
středního s krajem bělavým, suchomázdřitým neb chruplavkovitým. Listy jedno-
žilné, vedlejší žíly sítovitě rozvětvené. Oddenek plazivý, výběžkalý. Byliny ze
sev. Ameriky pocházející, u nás jen zdivočile u břehů, plotův a v zahradách rostoucí.

a) Lisly zúženým spodem přisedlé, loliko nejdolejší řapíkaté.

* A. salicifolius Selioller. (H. vrbolistá). Lodyha přímá, na.
hoře silné hranatá, na stopách listních silně chlupatá, nahoře cho-
choličnatě latnatá. Listy kopinaté, k oběma koncům
zúžené, celokrajné neb prostřední, trochu pilovité, po kraji drsné.
Úbory dosti veliké. Lístky zákrovni čárkovité, lysé, bíle
obroubené, skoro stejně dlouhé, volně střechovité.

V. 1-00 — 1-50 m. Květy krajní bledě lilakové neb bělavé. A. ?a-
liffnus Willd.

— 521 —

4 Srpeii-zárí. Vii)Oví ick a polokíi, ii nás jen zdivočelý zvláště \p vý-
chodní části. Při Bystřici n Olomouce (Tkaný), při Bečvě u Lásek a Jablůnky
(Babela), při Bečvě u Krásné (Schlosser), n Kunvaldu, při Ostravici u Paskova
(Sapetza). Zahrady a hřbitov u Místku (Gog-ela). V severní části dle Paula
u Šumberka. Zdivočela ii slrouhy u Krasic a za Prostějovem u mlýna (Spitzner).

* Á. Lamarckiaims Ness. (H. Lamarcková). Lodyha nahoře
hranatá, na stopách Hstnich chlupatá, latnatě větvitá. Listy dosti
tuhé, na lici poblíž kraje zrnitě drsné, podlouhle kopinaté, ostře
a drobně pilovité, na větvích a větévkách menší, nejhořejší často
kopinaté, špičaté. Úbory prostředně veliké. Lístky zákrovní bylinné,
na spodu s krajem bělavým a brvitým, čárkovité, špičaté,
nej vnější volné, často nazpět ohnuté, skoro o polovic kratší
než vnitřní.

V. 1-00—1 "50 m. Květy krajní bledě iilakové.

2|- Září, říjen. Keřnaté břehy, pořídku. Posud jen v někoUka jedincích nad
Trouznickým mlýnem v údolí Tyje u Znojma (Oborny), dle Sclúerla též v jednom
příkopu u Hustopeče.

* Á. parvifloriis Ness. (H. malokvětá). L o d y h a p ř i m á, na

stopách listních silně chlupatá, latnatě větvitá, větve hroznovitě
větvité. Listy měkké, po kraji drsné, kopinaté, zašpičatělé, oddá-
lené drobně pilovité, nejhořejší na větvičkách mnohem
menší, podlouhlé. Úborky ze všech nejmenší. Lístky zákrovní
čárkovité, špičaté, přitisklé, často koncem odstálé, vnější skoro více
než o polovic kratší vnitřních.

V. 0-80 — 1-20 ni. Květy krajní bělavé, po kvetení bledě lilákové.

4 Srpen-říjen. Břehy, ploty, pořídku zdivočelá. Posud jen v jedné za-
hradě a při plotu u Zaječí.

* A. 110 vi Belgii L. (H. novobelgická). Lodyha nahoře slabě
hranatá, se stopami hstů málo chlupatými, chocholičnatě latnatá
Listy něco tuhé a lesklé, kopinaté neb podlouhle kopi-
naté, zašpičatělé, dolejší drobně pilovité, hořejší celo-
krajné, drsné, na větévkách o polovic menší a na větévkách úboro-
nosných dosti četné. Lístky zákrovu čárkovité kopinaté, zašpi-
čatělé, volné, nejkrajnější delší než polovice zákrovu,
od stálé, by linné.

V. 080— 1-00 ///. Květy krajní světle fialové.

4 Září, říjen. Břehy řek a potokův. V okolí Brna: u břehů Svratky,
u viaduktu sev. dráhy, pak u Ostrovačic (Makowsky), břehy Svratky u Nosislavi
(Schierl), hojná u břehů Rokylné mezi Mor. Budějovicemi a Jaroměřicemi a pod
Jaroměřicemi v křoví pobřežním, při Dyji u Dačic (Oborny). Nezřídka při Mo-
ravě u Kroměříže (Palla). Zdivočelá v zahradách u Tučap poblíž Holešova
(Červinka.)

* A. Laeyis L. (H. hladká). Lodyha lysá, nahoře skoro
hroznitě větvitá, větve jednoiáborné, neb s 1 — 3 hstnatými,

522

jediioúbornými větvičkami. Listy tuhé, hladké, po kraji něco
d r s 11 é, kopinaté ne^ vejčitě kopinaté, špičaté, nad dolejškem často
houslovitě skrojené. celokrajné neb skrovně drobně pi-
lovité, na větvích velmi malé. Listy zákrovu hustě stře-
ch o vité, vnější sotva do Y3 zákrovu široce bělo-
krajné, se zeleným kosníkovým středním polem.
V. 1-00 — loO m. Květy paprsku modré, terče žluté.

4 Září, říjen. Při břehách pořídku zdivočelá. Pod viaduktem v údolí
Leskavy dosti hojná (Oborny), na jednom miste u břehů starého řečiště Moravy
11 Veselí hojná (Bubela).

309. Eriseron L. Tiiráii.

097. E. acris L. (T. obecný). Lodyha přímá, namnoze hnědo-
červená, nahoře hroznitá neb skoro chochohčnatá, s větvemi
j e d n o li b o r n ý m i neb chocholičnatě 2 — 4úbornými. Listy oddá-
lené, celokrajné, čárkovitě kopinaté, dolejší podlouhle klínovité, jako
lodyha a zákrovy srstná té, zřídka jak tyto lysé, toliko brvité
{/:?. glaber. E. droebachiensis O. Miiller). Úbory prostředně ve-
liké. Lístky zákrovu čárkovitě kopinaté, šidlovitě zakončené-
Květy krajní pestíkové, přímé nitkovité, vnější uzounce
jazykovité, skoro 2krát delší zákrovu, květy paprsku
obojaké. Ghmýr červenavě bílý.

V. O- 10 — 0*30 7n Květy krajní bledě pletní neb nachové, v pa-
prsku nažloutle zelené.

Q -A "A-. Cerven-září. Suché kopce, vřesovištč, písčiny, trávníky, mýtiny
kraje cest a rolí. Od ro^^ny až na předhoří v celém území rozšířen až hojný,
zřídka ve vysokých horách. V Beskydách : Velk. Javorník u Frenštátu a Hel-
fenštýn u Týna. V Jeseníku: u Karlovské studénky (Niessl), jako u chrámu
Sv. Huberta atd. — Velk. kotlina, Leiterberk a Švýcarna na Pradědu (Ueclitrilz)
a na Petrštýnu při 1446 m. — Na Salvízu (Spilzner). /?) Klepáčov, na cestě
k Berg-geistu, Teplice, výstup k Frant. myslivně, blíže chyží uhlířských (Oborny).
Herminovice v Jeseníku (Wetschky).

G98. E. caiiadeusis L. (T. kanadský). Lodyha ztuha přímá,
srstnatá, nahoře s latou prodlouženou, úbory velmi
četnými a malými. Listy husté, čárkovitě kopinaté, srstnaté,
štětinatě brvité, dolejší oddálené zubaté. Listy zákrovní čárkovitě, ne-
stejně dlouhé. Květy krajní všecky uzounce jazykovité,
sotva delší než zákrov. Ghmýr bílý.

V. 0"25— LOO m. Květy krajní špinavě bílé.

0 Cerven-září. Škrobotiny, mýtiny, zdi, meze, puslá místa, úhory. Od
roviny až do předhoří k 500 ni. obecný. Původem ze sev. Ameriky, u nás
však od 200 let úplně zdomácnělý. Ještě u Rx)žnova (Kotek), u Val. Klobouk a
přehojný na jedné mýtině u Michalova při 500 ui. V Jeseníku u Ludvíkova.

— 523 —

310. Bellis L. Sedmikrása.

099. B. pereimis L. (Chudobka). Stvol namnoze bezlistý, jedno-
úborný. Listy v rozetce kopisťovité, vroubkované, tupé. Lístky zákrovní
dvouřadé, tupé. Květy krajní paprskující. Oddenek válcovitý, větvitý,
bohatě mrcasaty.

V. 0*04 — O' 15 m. Květy krajní bílé, vně často červené.

2|- Brezen-prosinec. Trávníky, luka, meze. Od roviny až do predliori
obecná. Ve vysokých horách pořidku : koleni Svýcarny na Pradědu (Uechtritz),
bezpochyby že jen zavlečena a nahodilá.

311. Solidago L. ZlatobýL

?00. S. Tirg'a aurea L. (Z. obecný). Lodyha přímá, roztroušeně
chlupatá. Listy v křídlatý řapík sbíhavé, dolejší elliptické neb ellipticky
kopinaté. drobně pilovité, hořejší kopinaté. Úbory malé až pro-
středně veliké, v latě přímé, j e h 1 a n c o v i t é, více méně
složité, z větví hroznovitých, všestranných, přímo
odstálých. Květy krajní přímé, úzké, čárkovitě po-
dlouhlé, delší z á k r o v u. Oddenek položený.

V. 0'40 — 1"00 v;/. Květy krajní zlatožluté, v paprsku žluté.

4 Červenec — záři. ■ Lesy, paseky, kopce, horní a lesní stráně. V celém
území, zvláště v horách hojný. Na Smrku. Od Fiihrmannštýnu až k Pradědu
a Dědu.

/5) alpestris W. Kit. (spec.) Byliny nižší, více lysé. Listy užší.
Lata malá, úzká, úbory až dvakrát větší než u tvaru základního.

Na liřebenech a holecli nevyšších hor rozšířen. Dle Oborného na Radhošti
a Lysé hoře. V Sudetách hojný: Klad. Sněžník (Fiek) !, Černý vrch. Suchá kupa,
Neuliausberk. — Salvíz, Hockšár, Studénko\á hole i jinde v .Jeseníku hojný
(Oborny), Císařská bouda, Koperník, r»rehberg-, Uhuštýn, Velk. a Mal. Jezerník
(Spitzner), Fuhrmannštýn, Leiterberk, Medvědí hřeben. Děd, Praděd, Opava pod
Ověírnou, a odtud sestupuje až skoro ku Karlovské studénce, Svinský a Medvědí
příkop, Velk. kotlina, Vysoká hole. Heiligenhiibl, od Pelrštýna až skoro na Hofberk
u Klepacova.

701. S. serotiiia Áit. (Z. pozdní.) Lodyha přímá, doleji lysá, na-
hoře útle pýřitá. Listy kopinaté, ostře pilovité, po kraji brvitě
dr.sné, vespod jen na žilách slabě inrtnaté. Ú b o r y m a 1 é, v h r o-
znech dlouhých, daleko odstálých, jednostranných, na
konci často ohnutých, v konečnou latu sestavených.
Lístky zákrovní čárkovitě kopinaté, velmi nestejné, odstále střechovité.
Koruny jazykové něeo delší terče. Oddenek prodloužený,
větvitý.

V. 0-50— 1-50 m. Květy krajní zlatožluté. S. glabra Desf.

4 Srpen — říjen. Původem ze sev. Amenky. Na březích a pahorcích zdi-
vočelý a zdomácnělý. Při Svratce u Brna (Czížek). Velmi hojný při Dyji mezi
Hardekem a Lukovem, mezi Hardekem a Nov. Hrádkem, četně na několika
místech mezi Trouznickým mlýnem a Devíti mlýny, \ údolí Dyje pod Trouznickým

524 —

mlýnem u Znojma, v hájích Dyje ii Mal. Tasovic a odlud duhi hojný (Oborny),
yn Moravř u Kroměříže ',Palla). Obora ii Koldštýna.

* S. c a n a d e n s i s L. (Z. kanadský.) Lodyha hustě
m r t n a t á. Listy kopinaté ku konci ostře pilovité, vespod všude roz-
troušeně mrtnaté. Uborky velmi malé. K o r u n y j a z y k o v é, malé,
sotva delší terče, ostatně jako předešlý.

V. 0'60 — 1*52 lu. Květy krajní zlatožluté.

2|- Srpen — říjen. Původem ze severní Ameriky. U potoků, v zahradách
a při plotech zdivočelý a místy zdomácnělý. Zdivočelý u mlýnské strouhy v Dolní
ulici v Prostějove (Spitzner), u Šumberka (Paul). V oboře a při břehách Moravy
u Strážnice, v zahradách a při plotech u Unčova. Ve Slezsku : zdivočelý
u mlýnské strouhy ve Vidnavě (Vierhapper), u Vlčic a Horn. Ibrstu (A. Latzel).
V zahradách a při plotech u Těšína, Bogiišovic, Hrušová, též u mlýnské strouhy
u Krnova.

212. Buptlialmum L. Yolské oko.

702. B. ssílicifolium L. (V. vrbolisté.) Lodyha přímá, jednoduchá
neb nahoře větvitá, s větvemi jednoúbornými a jako zákrov roztrou-
šeně odstálé měkkochlupatá. Listy podlouhle kopinaté, roztroušeně
chlupaté, dolejší ellíptické, celokrajné neb slabě zubaté, špičaté neb
přítupé, v řapík sbíhavé, hořejší užší, přisedlé. Listy zákrovni široce
kopinaté, jemně zakončíte. Jazyky krajní paprskující, mnohem delší
terče. Oddenek šikmý, uzlatě válcovitý, dlouze a tlustě mrcasatý.

V. 0"20 — 0"óO ///. Květy krajní pomorančové žluté, v terči žluté.
B. grandíflorum L. sp, pl. str. 904.

4 Červenec, srpen. Výslunná, keřnatá místa, stráné. V jižní Moravč po-
řídku. Dosud jen hojné na stráni v údolí Dyje při silnici od Čížova do Hardeku,
též hojně při cestě od Hardeku do Merkersdorfu, pak u mlýna v Hardeku, tato
poslední dvě stanoviska již v Doln. Piakousích (Oborny).

313. luiila L. Oman.

A) Corvisartia Mérat. Lístky zákrovni vnější vejčité, lupenovité, aa spodině
srdčitě rozšířené, tupé, nejhořejším listům lodyžním podobné a v lyto přechá-^
zející, vnitřní ku konci kopistovitě rozšířené, tupé, znenáhla v blánilé šupiny se
přeměňující. Lůžko jemně pýřitě brvité.

* I. heleiiiuin L. (O. pravý.) Lodyha přímá, silná, brázditá,
měkce chlupatá, nahoře plsťnatá a chocholíčnatě větvitá. Listy velmi
veliké, nestejně zubaté, přízemní podlouhlé, elliptické,
tupé neb špičaté, řapíkaté. lodyžní srdčitě vejčité
objimavé, na líci svraskalé, vespod jako vnější lístky zákrovni
hedvábitě plsťnaté. Úbory velmi veliké. Vnější lístky zákrovu
lupenovité, vnitřní suchomázdřité. Květy krajní jazykovité, pa-
prskující, delší než zákrov. Nažky lysé.

V. 1-00— 1-50 /^/. Koruny zlatožluté. Aster helenium ScopoU, A.
oMcinalis AU., Helenium grandíflorum Gihb., Corvisartia helenium
Mérat.

— 525 —

4 Červenec, srpen. Trávníky, zahrady, palouky, příkopy, ploty, zvláště
v hoiaatějšíeh krajích pěstován a zde onde zdivočelý. U Lomnice (Pluskal).
U Olešnice (Clupek), Březník u Náměště (Schwoeder). .Kolem Jihlavy u myslivny
u Široké vsi (Pokorný), skalnaté úklony v údolí Jihlavy od Goskova mlýna až
k Louce (Pteichardt), u Slavonic a Nov. vsi (Oborny). Pěstován a někdy zdivočelý
u Černic, Uhřinova, Slraškova, Chudobína, Nov. města, Nov. Jimramova. —

V olomouckém kraji: při plotech ve Štěpánově u Litovle fSpilzner). Zahrady
lra\naté v Jeseníku: jako kolem Velk. Losina (Oborny) Wisenberka, Filipova,
Star. vsi. — - Ve výcliodní části : v Buchlovskýcli horách (Schlogl), na úpatí
Kolonce u Ženklavy (Sapetza). V okolí Místku : pěstovaný někdy i zdivočelý
v zahradách \- Stařici a Zelinkovieích ((jogela), Velk. Kunčice, Lichnov, Piybí,
Milovaný, Kepertovice. — V Těšínská : Ustroň (Ucchtri(z), Bogušovice, Hrušov. —

V Opavsku : Velk. Heralticc, Breitenau, Wiedergriinn (R. a M.), Kriiov (Spatzier).

B) Enula Duby. Lístky zákrovní vnější na konci lupenovité,^ nazpět ohnuté,
vnitřní kopinaté až čárkovilé, špičaté, po kraji suchomázdřité. Lůžko lysé.

1) Longeligulatae Beck. hiul. Europ. Pojed. Akad. věd. Vídeň 1881. Květy
krajní jazykovité, dlouhé, paprskující.

a) leiocarpae. Nažky lysé.

(c) Úbory četné, v hustém clioch<ilíku.

703. I. g-ermauica L. (O. německý.) Bylina kalně zelená, silně
vonná. Lodyha přímá, chocholičnatě větvitá, mnoho-
úborna, v I n a t ě p ý ř i t á, nahoře hustě huňatá až p 1 s ť-
ňatá. Listy husté, podlouhlé neb podlouhle kopinaté,
celokrajné neb slabě zoubkaté, síť natě žilnaté, drobounkými žláz-
kami poseté, v^espod méně vice vlnaté, hořejší slabě srd-
čitým spodkem pólo objímá vé. Lístky zákrovní velmi ne-
stejné, znenáhla kratší, vnější široce kopinaté, tupé, ku konci by-
linné, vnitřní úzce kopinaté, špičaté, suchomázdřité. Květy
krajní krátce jazykovité, paprskující, málo delší než květy
v paprsku. Oddenek oblý, rovnovážný, plazivý, větvitý.

V. 0-30 — 0-60 m. Květy žloutkově žluté. Aster corymbosus Mónch.,
Puhcaria germanica Presl Fl bob., L fasciculata Gilib., I. praealta
Dumort.

2J- Červen, červenec. Suché, výslunné kopce keřnaté, kamenité stráně.

V střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji: Židlochovické a Nosislavské
kopce (Reissek), mezi Blučinou a Nosislaví (Niessl). Polavské kopce (Uechtritz), při
popicko-starvické cestě u Hustopeče (Schierl). Ve znojem.ském kraji: u Mikulova
(Domas), Frauenholc u Tasovic, na Dlouhém Šobesu u Podmole, úklon k J leviti
mlýnům (Oborny), u Strážnice. — A dle F. Kováře na Peperku u Zdaru.

[j] Úbory nečelné, na konci větví jednotUvé.

704. I. saliciua L. (O. vrbolistý.) Lodyha přímá, lysá
neb nahoře skrovně chlupatá, jednoúborná neb s několika větvemi
jednoúbornými. Listy tuhé, lesklé, sblížené, podlouhle ko-
pinaté, síťnato- žilnaté, lysé neb vespod roztroušeně
mrtnaté, bezžlázné, zoubkaté a b r v i t ě drsné, hořejší srdci
tým spodkem p o 1 o o b j í m a v é , dolejší často zaokrouhlené.

— 526 —

Lístky zákrovu nejvnitrnější čárkovité, sucho-
raázdřité, vnějč''j[ kopinaté, ku konci bylinné ažli-
5 t o v i t é, špičkou nazpět ohnuté, brvité. Květy krajní jazy-
ko vité, veliké, paprskující.

V. 0-30 — 0"60 ni. Květy zlatožluté. Bylina tmavozelená, namnoze
lesklá. I. hetrusca Moretti, Aster rigidus Mónch.

2|- Červen, červenec. Kamenité a keřnalé stráné, lupenaté háje, jilovilá
luka, kraje lesní, křoviště, v území došli rozšířen. V brnftnském kraji : od Brna
až k Břeclavi, jako v lesíku Tuřanském u Brna (Makowsky), u Olešnice (Clnpek),
u Klobouk (Sléiger), u Lednice (Uechtritz), luka u Příklnd (Schierl), u Kurdéjova,
Morkůvek, Krnmvíře, Kobylí, Pola\y a Vistonic. — U Václavovic poblíž Pro-
stějova (Spitzner). Ve znojemském kraji : u Znojma, Milfrouna, Kounic, Sedle.šovic,
na Býčí skále, , u Trouznického mlýna poblíž Znojma, Kozí stezka u Lukova,
vinohrady u Hardeku, Hrušovany, Nov. sídlo a na j. m. roztroušen (Oborny).
Koskův mlýn u Jihlavy (Reichardl). V Olomoucku : u Olomouce (Vogl), Cho-
mutov a Horká (Mik), Lásky (Makowsky), Délřichov u Unčova. — V uh. hra-
dišlském kraji : Obora u Kroměříže (Palla), kopec Sv. Rocha u Popovic, Luha-
čovice (Schlogl), na lukách za nádražím a v lese Plechovci u Bzence (Bubela),
na Javořiné (Holuby), Kněždub, Louka, Velká, luka Voj šice u Mal. Vrbky, Ku-
želová, louky Machové a Doliny u Javorníka, Filipov, Uh. Brod, vinice u Havric,
les Horka u Val. Klobouk, Ratiboř. Ve východní části: v okoH Holešova: stráh
v Kruhách u 'J'učap, les Vranov u Prusenovic, PacetUický les, Lysina (Štěpánek),
pod hřbitovem u Rusavy (Sloboda)!, u Vsetína (Bubela)!, úklony Radhoště
u Frenštátu (i)r. Hanáček), u Jeličné, Věřovic, Nov. Jičína a Ženklavy (Sapetza),
ve vrbině u Sviadnova (Gogela). Ve Slezsku : v Těšínskn (Kolbenheyer).

/?) s u b h i r t a G. A. Meyer. Lodyha i listy krátce srstnaté.

Pořídku. V okoli Hardeku a Znojma (Oborny), u Bzence (Bubela) a
Uh. Brodu.

705. I. liirta L. (O. srstnatý.) Lodyha přímá, hranatá
jak listy a z á krovy odstálými, bulvatými chlupy
srstnatá. Listy podlouhlé neb podlouhle kopinaté,
drobounkými žlázkami poseté, celokrajné neb slabě zoubkaté, síťnatě
žilnaté, hořejší zúženým neb zaokrouhleným spodkem
přisedlé. Lístky zákrovu všecky skoio stejně dlouhé, vnější
čárko vi t ě k o p ina t é, zelené, listovité, žilkaté, zrnité
a brvité, vnitřní čárkovité, suchomázdřité. Květy
krajní dlouze jazykovité, paprskující.

V. o 20— 0-40 m. Koruny zlatožluté. Úbory jednotlivé, zvlášť ko-
nečné veliké. Listy tmavozelené, silně vonící.

4 Květen, červen. Suchá, kamenitá místa, travnaté, porostlé stráně, kraje
lesní a vinic. Ve střední a jižní části porůzný, ve Slezsku pořídku. V brněnském
kraji: Hády u Obran, v Písařkách u Brna, u Nosislavi a Čejce (Makowsky)!,.
na Kvčtnici u Tišnova (Pluskal), u Sokolnic (Khok), u Ivančic (Schwoeder),
u Bosonoh a Klobouk (Steiger), u Polavy (Uechtritz), ii Kurdějova a Mal. Němčíc
(Schierl), údolí Václavské u Obran, Líšeň, Bílovice, Jcdovnice, Kohoutovice,
Lískovec, Židlochovické kopce, Kolby u Uherčic, u Krmiilova. V okoli Proslě-

— 527

jova: v háji a na kopcích za Držovicemi, u Krumsína, Plení, u PUunlova
(Spilzner). Ve znojemském kraji : Senohrad u Náměšlě (Roemer), Mikulov (Ma-
kowsky), údolí Ledové u Vranova, v údolí Dyje od Hardeku až kii Znojmu,
místy hojný, kolem Vranova, Milfrouna, Devíli mlýnů, Lukova a v Purkrábce
u Suchohrdlí, řidčeji u Hitová a v údolí potoka Jevišovského (Oborny). V Olo-
moucku : u Olomouce a Hněvotína (Mik), u Litovle (Spitzner). V uh. hradišlském
kraji : u Hodonína a Banova (Makowsky), u Bzence (Bubela), pořídku na suchých
kopcích u Uh. Hradiště (Schlógl), na Javořiné (Holuby). Ve východní části :
u Rusavy (Sloboda) a porůznu ve Vesnickém dubovém lese u Vsetína (Bubela).
V okolí Místku: na poříčí Olešné v Palkovicích dosti hojný, místy při silnici
v Stařici a v kamenci reky Moravky pod Star. městem (Gogela). Ve Slezsku :
na Tulu, pak u Oldřichovic (Kotschy).

705 X "^O-t. 1. rigitla Doll. (O. tuhý.) Lodyha přímá, hranatá,
listnatá, jednoduchá, řidčeji 2 — Mborná, mrtnatá, na dolejšku
někdy krátce chlupatá. Listy kopinaté, koncem poněkud
nazpět ohnuté, celokrajné až slabě zoubkaté, siťnatě žil-
naté, na líci lysé, vespod na hlavních žilách slabě
chlupaté, po kraji drsné. Lístky zák rovní kopinaté, p o
kraji b r v i t é, jemně pilované, na hřbetě skrovně srst-
naté, zelené, kratší než květy terče, nej vnější s po-
dobnou žilnatinou jako nejhořejší listy. Květy
krajní úzké mnohem delší než květy paprsku.

V. 0-30 — 0"50 m. Květy zlatožluté. T. hirta X salicina Ritsch.,
L spmia Kern.

2|- Červenec. Keřnaté a výslunné kopce a stráně, mezi rodiči pořídku.
Mezi Moravany a Modřicemi (Czížek). Vinohrady u Čížova oproti Hardeku, Trouz-
nický mlýn u Znojma (Oborny).

708 X ^^^« !• liybrida Baumg-. (O. míšený.) Lodyha přímá,
hustě listnatá, chocholičnatě větvitá, 5 až mnoho-
úborna, lysá neb nahoře vlnatá. Listy sbhžené, kopinaté, špičaté,
celokrajné neb slabě zoubkaté. nervovitě žilnaté, spodkem
zúženým přisedlé, po kraji drsné neb poněkud vlnaté. ostatně
namnoze lysé. Vnější lístky zákrovní kopinaté, na spodu
chruplavkovitě suchomázdřité, na konci bylinné, vlnaté
chlupaté, ih zřetelně podél žilnaté, vnitřní čárkovité, suchomázdřité.
Květy krajní jazykovité, paprskující, mnohem delší než
květy terče. Nažky lysé.

V. 0*25— 0'45 ///. Koruny zlatožluté. L germanica X ensifoUa
Neil. Fl. str. 336. Míšenec velmi proměnlivý, od J. germanica lysými,
k dolejšku zúženými listy, od L ensiíolia žilnatinou listů a menšími
úbory rozdílný.

2|- Červenec. Kamenité a výslunné kopce, pořídku. Na jednom kopci pod
L lunnelem u Obran (Theiraer a Reissek), Židlochovické kopce (Reissek), u Nosi-
slavi. — - Úklon kopců mezi Blučinou a Nosislaví (Niessl).

— 528

í06 X 705. I. Hausmauni Huter. (O. Hausmannův.) Lodyha
, t Miá, hustě 1 i f; t n a t á, jednoduchá až trojúborná, lysá, nahoře
někdy roztroušeně tuhoštětinatá. Listy tahé, úzce kopinaté,
na konci méně zašpičatělé, nikoliv ponenáhla ve špičku
zúžené , zřetelně síťnatě žilnaté, postranní nervy
střednimu nervu nejbližší ne rovno běžné, nýbrž na-
hoře i s nervy stejného řádu obloukovitě zkřivené a zřetelně síť-
natou žilnatinu působící, Lístky zák rovní na konci
slabě bylinné, na spodu sucho mázdřitě chruplav-
kovité, brvité, ± srstnaté. Květy krajní jazykovité,
dlouhé.

V. 0-50-0-4() m. Květy zlatožluté. L ensifolia X hirta. Od L
ensifolia, jemuž se velice podobá, siťnatou žilnatinou listů rozdílný.

^■ červenec. Suchá, výslunná mísla. Mezi rodiči poridku. V několika
kusech \ údoh Dyje pod Hardekem, ve více jedincích na Kounické výšine
u Znojma, úklony sniérein k údoh Dyje a na Býčí skále u Znojma (Oborny).

704- X 706. I. Neilreicliii Beck. (O. Neilreichův.) Lodyha
tuhá, hranatá, přímá, namnoze chocholičnatě větvitá, lysá, na-
hoře roztroušeně chlupatá. Listy dosti sblížené, podlouhle ko-
pinaté až čárkovitě kopinaté, zúženou spodinou
přisedlé, hlavní nervy dole se středním nervem
rovnoběžné, nahoře obloukovitě od něho odstálé
a pak opět k němu sblížené a s ním rovnoběžné, síť-
natá žilnatina dosti vyvinutá. Lístky zákrovní na spodku
chruplavkovité, na konci trochu byhnné, brvité a zoubkaté, vnitřní
suchomázdřité. Květy krajní jazykovité, paprskující.

V. 0-30— 0-50 m. Koruny zlatožluté. L stricta Tausch. l:í) Neil-
reichi Beck J. Eur. 1882., L salicina X ensifolia. Od L ensifolia větši
štíhlostí, listy obyčejně velmi úzkými a dlouhými, žilnatinou listů
a nervy částečně rovnoběžnými rozdílný.

4 červenec Lesní luka, křovišlč. JMezi rodiči poridku. Na Kozí stezce
u Lukova, v údolí Dyje u Hardeku, Býčí skála u Znojma (Oborny).

700. I. ensifolia L. (O. mečolistý.) Lodyha tuhá, přímá,
jednoduchá neb slabě větvitá, lysá neb nahoře vlnatě hu-
ňatá. Listy hustě nahlo učené, tuhé, lesklé, čárkovitě
kopinaté až čárkovitě, špičaté, v špici zvolna zúžené,
celokrajné neb slabě zoubkaté, podélně žilnatě pruhované,
bez zřetelné síťnatiny žilek, bez žlázek, lysé, po kraji
drsné, hořejší trochu vlnatě huňaté, všecky zúženým dolejškem při-
sedlé. Lístky zákrovu vnitřní čárkovitě, suchomázdřité, vnější kopinaté,
něco odstálé, na spodku chruplavkovité, ku konci bylinné, často lupe-
novité, zdéh vnitřních, nejkrajnější podélně žilnaté. Krajní květy
veliké, jazykovité, paprskující.

— 529 —

V. 0-20—0 60 m. Koruny zlatožluté. Aster ensifolius Scop.

2j- Červenec — srpen. Keřnaté, výslunné vrchy, kamenité stráně, kraje vinic.
V střední a jižní části porůzný,- ve Slezsku neroste. Y brněnském kraji : Hády
u Obran (Makowsky) !, u Sokolnic (Oborny) !, u Ivančic (Schwoeder) !, mezi
Židloclioviccmi a Nosislaví (Niessl), u Klobouk (Steiger). Výhon u Židlochovie
(Schierl), Polavské a Mikulovské kopce (Schlosser) !, Mordovna poblíž Klajdovky,
vinice u Maloměřic, Bílovice, Josefské údolí, Oujezd, Mal. Hostihrádky, Větrník
u Dražovic, Huslopeč, Kurdějov, Morkůvky, Wiesgrunt u Bošovic, Krumvíř,
Kobylí, Velk. Pavlovice, Vistonice. — Ve znojemském kraji: na Býčí skále
za Trouziiickým mlýnem a na Králově stolci u Znojma, na Kounické výšině,
iiklony směrem k údolí Dyje, Kozí stezka u Lukova, úklony vinohradů k Har-
deku, v údolí Dyje mezi Hardekem a Nov. Hrádkem, v Purkrabce u Suchohrdlí
(Oborny). V uh. hradišlském kraji : kraje u Uh. Hradiště, Derfle a Oujezd
(Schlógl), kraje ^inic a kamenitá místa na Žerolínu u Strážnice, Uh. Brod a vi-
nice u Havric.

(j) lasiocarpa L. Nažky chlupaté.

707. J. Imtaiiica L. (O. luční.) Lodyha přímá, hranatá,
2— 3úborná až latnatě větvitá, pavučinné vlnatá,
nahoře někdy hustě huňatá. Listy podlouhle kopinaté až
čárkovitě kopinaté, špičaté, celokrajné až nestejně drobně
zubaté, dolejší v řapík zúžené, hořejší poloobjímavě přisedlé, p a v u-
činněvlnaté a vinožlutými žlázkami poseté, na
líci dosti lysé. Lístky zákrovu čárkovitě šidlovité,
vnější bylinné, volné, vlnatě chlupaté, zdélí neb
delší vnitřních suchomázdřitých. Květy krajní
úzce jazykovité, paprskující, mnohem delší než
květy paprsku.

V. 0-20— 0-80 m. Květy žluté. Tvar listův a houšťka odění pro-
měnUvé.

2|- Červenec, srpen. Luka, příkopy, meze, cesty, náspy. Od roviny až
k nízkému předhoří obecný. Ve vyšších polohách u Tomášova (Uechtritz), u Ry-
mařova a ve Smrčkách u Jamrlic.

p) v i r i d i s Wahlenbg. Listy čárkovitě kopinaté a jako lodyha
a lístky zákrovní skoro lysé. J. brilanica /?) glabrescens Kabath. Fl. v.
Gleiw,, J. Oetteliana Rchb.

Pořídku, posud jen v hájích podél trati Hrušovany — • Nov. sídlo u Fre-
lešdorfu (Oborny).

708. J. ociilus Christi L. (O. oko Kristovo). Lodyha přímá,
jednoduchá neb nahoře chocholičnatě větvitá, víceúborná. Listy
tuhé, měkké, podlouhlé neb podlouhle kopinaté,
špičaté, celokrajné až slabě zoubkaté , dolejší v dlouhý
řapík zúžené, hořejší srdčitým spodkem při-
sedlé, jak lodyha na obou stranách hedbávitě
vlnaté až plsťnaté, šedozelené. Úbory značné, zákrovy
hustě hedvábitě vlnaté, vnější lístky zákrovní

34

— ó'óO —

čárkoAdtě kopinaté, znenáhla kratší, vnitřní čárkovité, sucho-
mázdřité. Květy krajní jazykovité, paprskující, mnohem
delší než květy terče.

V. 0*20 — 0*45 m. Květy žloutkové. Rostlina příjemné vůně, šedo-
zelená, v mládí hedvábitě lesklá. J. campestris Bess., J. lanuginosa
Gilib., J. sericea Kit.

2j- Červenec, srpen. Výslunné, kanienilé slráně a kopce, kraje vinic a hájů,
křovišlé. V střední a jižní části porůzný. V brnénském kraji : ii Kartouz a
v Ochozském údolí (Makowsky) !, na Květnici u Tišnova (Pluskal a Rcissek)!,
u Ivančic (Schwoeder) !, u Němčan a na Židlochoviekýcli a Nosislavských kop-
cích (Niessl)!, Pracky kopec u Sokolnic (Czížek) ! ; na travnatém úklonu naproti
Císařské skále u Drysic u Vyškova s Lathyrus latifolius, nejsevernější stanovisko
na Moravě (Spitzner), Nikolčice u Hustopeče (Makowsky)!, u Klobouk fSteiger)!,
u Cejče (R. a M.), Polavské kopce (Schlosser) !, Klášterní vrch, rybniční mlýn
(Zimmermann), též u střelnice u Krumlova, na Leskounč (Oborny) !, Hády u Obran,
Bílovice, Větrník u Dražovic, Syrovice, Kolby u Uherčic, Wiesgrunt u Bošovic,
luční ůklony u Krumvíře, Němčíce, Budkovice, údolí Rokytné u Krumlova, Ve-
drovice. — Ve znojemském kraji: u Mikulova (Makowsky), Frauenliolc u Ta-
sovic, na Kamenném kopci mezi Tasovicemi a Derflicemi, Pelcberk u ^hlirouna,
Hradiště, údolí Dyje a Hradnice u Znojma, na Dlouhém ňobesu, u Devíti mlýnů,
Štolfirst u Nov. hrádku, u Hardeku, Lukova, Ratišovic, Plavče a v údolí Jevi-
šovickém od Jevišovic dolů až k lesu Hoja porůzný (Oborny). Na pisčilých kopcích
mezi Star. městem a Zlechovem u Uh. Hradiště (Sehlog-l).

709 X '^^^' J« iiitermixta J. Keni. (O. zvrhlý). Lodyha přímá,
nahoře chocholičnatě větvitá, mnoho úborna. Listy
podlouhle kopinaté neb elliptické, špičaté, hořeni
cel o krajné, poloobjímavě přisedlé, dolejší slabě zoubkaté, v řapík
sbíhavé, na líci mrtnaté, vespod ± plsťnaté, na nervech
dlouze hedvábitě chlupaté. Úbory volné. Lístky zákrovu
štětinatě brvité, vnitřní čárkovité, rovné, s u c h o m á z d ř i t é,
na konci načervenalé, lysé, vnější ve j čité podlou-
hlé, uprostřed a při kraji červeně pruhované, by-
linné, namnoze nazpět ohnuté. Květy krajní jazykovité,
třízubé, mnohem delší než zákrov a květy terče.

V. 0-30— 0-70 m. Květy žloutkové. J. conyza X Oculus Christi.

■4 Červenec, srpen. Suchá kcřnalá a výslunná mísla. Pořídku. Na seči
pod pěšinkou od Hardeku do Nov. liradku, na Soudním a Vinném vrchu u Čí-
žova, úklon k Hardeku, zde léž Ivar super conyza X oculus Christi J. Kern. =
J. suaveolens Jacq. 1776, s lodyhou nuiohoúbornou. silně chochnliěiialě vělvilou
a menšími krátce stopkatými úbory (Oborny).

/;) breviUgulata Beck. 1. c. Květy krajni lnibk(i\ ilé, skoro skrylť', jemnější
než květy terče.

709. J. couyza D. C. (Hnidákj. Lodyha přímá, nahoře
latnatě větvitá, mnohoúborná, pýřitě plsťnatá. Listy
elliptické neb ellipticky kopinaté, špičaté, celokrajné,
neb drobně zoubkaté a žláznaté, peřenožiiné, na líci jemně pý-

— 531 —

řité, vespod krátce a řídce plsťnaté, dolejší vřapík
sb i h a v é, h o ř en í zúženým spodkem přisedlé. Lístky
zákrovní střechovité, štětinatě brvité, vnitřní čár-
ko vité, suchomázdři té, znenáhla delší, vnější široce čárko vité,
špičaté, na konci bylinné, drsné a odstálé. Květy krajní
přímé, nikoliv paprskující, trubkovité, nepravidelně
třízubé, zdélí květů terče. Nažky nahoře srstnaté.

V. 0"50 — l'00wi!. Květy krajní načervenalé, v terči nahnědlé.
Listy kalně zelené, drobně žláznaté, nepříjemně zapáchající. Conyza
squarrosa L., J. vulgaris Lam., Erigeron squarrosum Glairv.

(J2) a ^■. Červenec, srpen. Suché lesnaté stráně, světlé lesy, kraje vinic.
Porůzný, zvlášC v předhoří, zde až k 600 ni. V Ijrněnském kraji: Blučina, Sla-
tinské skály, Hády ii Obran, vidolí Svitavy u Adamova, u Vranova, Blanska
(Makovsky)!, stráň Crhova u Lomnice (Pluskal)!, uKunštátu! a 01e.šnice (Clupek),
u Pistovic (Spitzner), Písařky u Brna, Rosice a Ivančice (Oborny)!, v lese u Mar-
tinic stranou k Divákům, u Hustopeče (Steiger)!, u Soběšic, hojný u Ochoze,
Jedovnice, Květnice a j. m. u Tišnova, Letovice, Střelíce, Bučín u Tečic, Ma-
riánská studénka u Krumlova. — Adamův stan a v oboře u Krumlova (Zimmer-
mann). V okolí Prostějova: na Kosíři, ve Vícovském, Repeš.ském a Ptenském žlebu
(Spitzner). Ve znojemském kraji: NáměšE a Senohrady (Roejncr), u Jevišovic, Rati-
šovic, Lukova, Vranova, Hardekti, Znojma, Polavy!, Mikulova!, Vistonic!, Miroslavi
a na Leskouně u Krumlova! (Oborny). V jihlavském kraji: na stěnách skalních
v údolí Jihlavy od Goskova mlýna až k Louce u Jihlavy (Reichardt), Gilgen-
berg-ský les u Slavonic, údolí Dyje u Star. Hobzí (Oborny). V Olomoucku: Sv.
kopeček (Mik) a Hlubočky, v údolí Neclavy mezi Konicí a Nectavou (Spitzner),
u Milkova (Slavíček), Puhuštýn u Střelné, u Hrubé vody a Šumberka (Paul),
v lesích u Libin (Bittner), Karlshohe u Velk. Losina. — Ve východní části: zří-
ceniny hradu Lúkova poblíž Holešova (Červinka), Hostýn. — V semětínském
lese „Lípový" u Vsetína hojný (Bubela), údolí Provazny u Halenková, Kičera
čerňanská, .Javorníky, Volk. Karlovice, Rožnov, Panský kopec v Doln. Pasekách
a luka pod Olšovským poblíž Star. Zubří. — Štramberk (Sapelza a Czížek), na
Pískovné u Kapřivnic, mezi Hladk. Živolicemi a Ženklavou (Sapelza), u Frýdlandu
(Oborny)! u Teplic (Dr. Hanáček), u Hranic (Vogl) !, zde zejména u Propasti,
Domštát a odtud až do Hrubé vody hojný. — Ve Slezsku: Koňská u Těšína
(Kolbenheyer), Goleszówský vrch (Kotula), Šelenburk u Krnova a les Hůrka u He-
raltic (Mayer), u Opavice (Můnke), Mal. Heřmanice, Loučky, Nov. ves, Odry,
Pohoř. — Kaltseifen, .Javorník (Vierhapper), Sorgsdorf, Vlčice (A. I^alzcl).

214. Puliearia Grartii. Blešník.

TlO. P. Tulgaris Oartii. (B. obecný.) Lodyha přímá, odstále
větvitá, větve jednoiíborné neb vrcholičnaté, nahoře skoro vlňatě
huňaté. Listy podlouhle kopinaté, vln o vité, okrouhlým,
trochu objímavým spodkem přisedlé, vlňatě pýřiténeb
přílysé. Úbory dosti malé, polokulaté. Jazyky květů
krajních přímé, zdélí terče. Nažky krátce chlupaté.

V. 0-10— 0-30 m. Květy žluté. Bylina špinavě zelená, nepatrná,
nepříjemně zapáchající. lnula pulicaria L.

34*

- 53J

Q Červenec — září. Zaplavovaná mířila, vlhké pasivy, návsi, příkopy, pustá
místa, v roviné a pahtjiikatmé rozšířen, místy schází. V brněnském kraji rozšířen,
místy obecný: kolem Brna jen u Moravan, Nenovic a Krtin (Makowsky),
u Lomnice (Pluskal), kolem Rajhradu a Oujezda (Czížek), ii Ivančic (Oborny),
u Soběšic a Klobouk (Sleiger), Příklady, Velk. Pavlovice (Schierl), u Tišnova,
KrmTivíře, l^akvic, Vistonic, Star. Břeclavi, Poštorny a Nov. vsi. — V Prostř-
jovsku : na Hloučele, v Kralicích (Uličný), Hrnbčicích, Olonovicích, Žešově,
II Kelčic, Stichovic, Křenůvek a Plumlova (Spitzner). Ve znojemském kraji : v ní-
žinách při dolní Dyji u Polavy, Mikulova, Drnoholce, Mušova, Lednice až
k Břeclavi obecný, řidčeji kolem Milfronna, Hodonic, Znojma, Budkova a Dédic
(Oborny), hojný n Lilubralřic (Zimmermaim), u Htivlina (Ripper). V záhonech
ti Jihlavy (Pokorný), Lideřovice u Kačic, Mutná, Holešice, Mutišov a j. m.
u Slavonic (Oborny), Hostákov u Třebíče (Zavřel). V Olomoucku : u Olomouce
(Vog-l), u Cernovíra (Makowsky), Stčpánov, Hlucho v, Přemyslovice, Konice
(Spilzner), Troubelice (Červinka), Dětřichov u Unčova. — V uh.-hradištském
kraji: v nížinách tohoto území obecný (Pieissek), ii Bilan a Chropina (Palla),
u Bzence a Hodonína (Uechtritz), při silnici mezi Bzencem a Uh. Ostrohem
(Bubela), na Javořiné (Holuby), kolem Nov. Jičína (Sapetza). Ve Slezsku: roz-
šířen v Tčšínsku (Kolbenheyer). Ve Vidnavsku hojný : jako kolem Vidnavy
a Kalkavy. — Kras, Bernartice, Dilý potok, Javorník, Vlčice, Friedberk, Zuck-
manlel a j. (Vierhapper).

711. P. dysenterica Wallr. Sch. crit. 182^. (B. úplavičný). Lo
dýha přímá, jednoduchá neb nahoře chochohčnatě neb latovitě
větvitá, vlnatě huňatá. Listy velmi měkké, podlouhlé neb
})odlouhle kopinaté, vlnovité, celokrajné neb zoubkaté, dolní za
kvetení již uvadlé, hořejší hluboce srdčitým objímavým
spodkem přisedlé, špičaté, na líci šedopýřité, vespod šedo-
plsťnaté. Úbory dosti veliké, jich zákrovy bylinné, čárkovité,
vlnatě huňaté. Jazyky krajní paprsku j ící, mnohem delší terče.
Oddenek prodloužený, plazivy.

V. 0'40— lOOm. Květy žluté.

^■ Červenec, září. Příkopy, břehy, vlhká místa. Ve střední a jižní čásli
porůzný. V brnénském kraji: v hájích pod Židlochovicemi (Pieissek), u Pavlovic
(Makowsky), 1880 v několika kusech při Svratce u Písařek u Brna (Oborny), ted
již zašel, u Nosisla\i a hojný u Selce. — Příkopy luční mezi Hustopečí a Ni-
kolčicemi, při plotech u Kurdějo\a (Schierl). Ve znojemském kraji: u Námčšlě
(Roemer), u Mikulova (Simony), v hájích kolem Hrušovan a v místč samém
hojný, též kolem Frelešdorťu, Nov. Přerova a Drnoholce (Oborny). V česko-
moravském pohoří vi'hni pořídku : posud jen u flasné v okresu teleckém. Roz-
troušen v příkopech kolem Olomouce (Vogl), u Uh. Hradišté (Schlogl), u Bělolína
a Polonii (dle Schlossera), hojný u Strážnice, zvlášť v bažantnici, Filipov, na
Hradisku u Star. Jičína. — U strouhy na Novosad<'ch v Brušperku (Gogela).

315. Heliaiitlius L. Slunečnice.
* H. anniuis L. (S. obecná.) Lodyha namnoze jednoduchá. Listy
srdčité, třížebré, pilovité, řapikaté. Úboiy velmi vehké, ničí. Zákrovy
slřechovité, vnější vejčité, zašpičatělé, lupenoví té. Květy krajní velmi
veliké, bezpohlavní. Kořen jednoduchý.

— 533 —

V. 1-50 — 2'50 m. Paprsek žlutý, terč hnědožlulý.

(3 Červenec — říjen. Původem -z Peruánská a Mexika. Pěstuje se v za-
hradách a při kraji polí, někdy i zdivočuje. Jako v okolj Prcstějova: 1885 u lesní
školky na pasece na Kosíři, 1886 u prostějovského nádraží fŠpilzner), u Kro-
měříže (Palla), při Bečvě a na sousedních polích (Bubcla).

* H. tiil>erosus L. iS. bambulinata, topinambur.) Lodyha přímá,
větvitá, drsná. Listy dolejší srdčitě vejčité, stříčné, hořejší z klínovitého
spodu vejčitě podlouhlé neb kopinaté, pilovité, střídavé. Úbory pro-
středně veliké, přímé, lístky zákrovni kopinaté, špičaté. Oddenek s po-
dlouhlými hlízami.

V. 1-20— 2-00 w. Kvěfy žlontkové.

2)- Říjen, listopad. Piivodeiu ze sev. Ameriky, pěstuje se pro hlízy, které
poskytují píci pro dobytek a nezřídka zdivočuje. Polní cesta mezi Křepicemi
a Moutnicemi, v Oboře u Kroměříže (Palla). U Uh. Brodu, hojně a úplně zdo-
mácnělý na domnělé vyhaslé sopce u Ordějova.

316. Bideiis L. Dvouzubec.

A) Úbory nici. Lisly přisedlé, oba stříčné, na dolejškti trochu srostlé.

713. B. cerimiis L. (D. ničí.) Lodyha přímá neb vystoupavá, na-
mnoze lysá. Listy kopinaté, k dolejšku zúžené, přisedlé, nedě-
lené, pilovité. Úbory za květu nici, stopkaté, úžlabní i ko-
nečné, dosti ploché. Vnější lístky zákrovu 3 — 8, lupenovité, vnitřní
vejčité. Květy v paprsku jazykovité neb všecky trubkovité, Nažky
s 4 osinami.

V. 0-25— l-OO m. Květy žloutkové.

Q Cerven-říjen. Vlhké břehy, bařiny, příkopy. Od roviny až na předhoří
k 450 iti obecný. U nás v těchto tvarech:

(() discoideus Wimm. Květy všecky trubkovité. Všude obecný.

^) radiatus DG. Květy krajní paprskující, s jazykem vejčitým.
Gareopsis bidens L.

Řidčeji: u Kroměříže (Palla), Boskovice a Rapolína Lhota u Boskovic, Telč,
Mal. Lhota, Štamberk, Dolní Bobrová, Byslřice p. P., Žďár. — Piňovice (Klanic)
a Dětřichov u Unčova, Budišov, Vítkov, Mankovice u Oder.

y) minimus L. Lodyha 3 — 10 cm v? namnoze jednoúborná.

Zde onde, jako u Cejče, u Tišnova ald. — U Lilopecon (Palla).

B) Úbory přímé. Listy 3 — Tdílné, zřídka nedělené.

713. B. tripartitus L. (D. trojdílný.) Lodyha přímá neb vy-
stoupavá, větvitá, lysá neb poněkud pýřitá. později namnoze špinavě
narudlá. Listy trojdílné, v křídlatý řapík sbíhavé, úkrojky pilovitě
zubaté, se zuby rovnými neb málo ohnutými. Úbory dole zaokrou-
hlené, stejné výše a šíře, aneb vyšší než širší, též za kvetení
přímé. Vnějších lupenovitých lístků zákrovu tohko 5 — 8. Plevy široce
čárko vité, 3— 9žilné, spodu osin plodních dosahující. Krajní květy
nečetné, delší než vnitřní. Nažky se 2—3, zřídka 4 osinami, delší
svých osin.

534

V. 0-20 — 1-00 lil. Koruny žlutohnědé, listy kalně zelené. U /?) in-
teger Koch jsou lis'^ nedělené a lodyha jednoduchá.

(3 Červenec — září. Příkopy, břehy, bahna Uicní. Obecný v rovině
i předhoří.

* B. radiatus Thnill. (D. placatý). Lod. posléz nažloullá. Listy světle
zelené, ostře pilovité, se zuby do vnitř ohnutými, nestejnými. Úbory značně širší
než vyšší, ploché, velmi hojnokvěté, vespod posléz pupkovitě prohlubené. Vnější
lupenovité, hstky zákrovu četné (10 — 14). Plevy úzce čárko vité, 1 — Sžilné,
konce osin plodních dosahující. Nažky asi zdélí osin. Květy žluté V. 0'15 — 1'00 m.

Q Srpen — říjen. V bahně a písku rybníků, bahna luční. U Telče 1884;
leč ze stanoviska mnou zjišlěného proměnou místa vymizel.

317. Ru(ll)ekia L. líudlbekie.

* R. laciuiata L. (R. di-ípatá). Lodyha přímá, lysá, nahoře
s větvemi jednoúbornými. Listy drsné, dolejší peřenosečné,
hořejší jednoduché neb 3— Sdílné, úkrojky vejčité, stříhané
zubaté, konečný třílaločný. Úbory vehké, dlouze stopkaté, lístky zákrovní
lupenovité, dvoui-adé. Krajní květy jazykové, paprskující, bezpohlavní.

V. 1 00 — 1-5(; ii'. Krajní květy zlatožluté, v terči nazelenale hnědé.

4 Červenec — září. Původem ze se\ . Ameriky, pěstuje se v zahradách
a sadech, někdy u břehu řek, potokův a rybníků zdivočuje. V severní Moravě:
v horním údolí Tise mezi Wiesenberkem a Velk. Losínem, u Maršíkova (Oborny),
u pivovaru při potoku v LitovU (Spitzner), při Oskavě u Piňovic, dle zdání zdo-
mácnělá (Klaníc). Ve východní části : v zámeckých sadech u Bystřice p. H. při
kraji rybníka zdi\ očelá a zdomácnělá. — V křoví při Bečvě u Lásek u Vsetína
(Bubela), mlýnská strouha Lubiny u Příbora (Czížek), při strouze v paskovském
zámeckém parku poblíž Místku (Gogela). Ve Slezsku : pěstována a zdivočelá u Mo-
ravky. — Při Grabině u Těšína (Kolbenheyer), Supíkovice (Vierhapper), Horní
ťorst a při potoku u Kraulenwalde (A. Latzel).

* R. liirta L. (R. srstnatá). Lodyha jednoduchá neb dole větvitá
u jako listy štětinatě srstnatá. Listy řapíkaté, cel o krajné, dolejší
kopisťovité, hořejší podlouhlé neb podlouhle kopinaté
přisedlé. Úbory menší než u předešlé, dlouze stopkaté.

V. 0-30— 0-GO w. Květy krajní zlatožluté, něco kratší než u před.,
květy paprsku černohnědé.

2|- Srpen — září. Původem ze sev. Ameriky, zhusta v zaliradách pěstována,
zřídka zdivočelá. Zdivočelá ve 3 jedincích r. 1882 na pasece na Kosíři! u Pru-
slějova od té doby nebyla pozorována (Spitzner).

218. (xaliusoga Riiiz et Par.
714. Gr. parviflora Cav. (G. malokvětá). Lodyha přímá, jedno-
duchá neb větevnatá. Listy střičné, vejčité, zašpičatělé, zoubkaté, tří-
žilné, vespod roztroušeně chlupaté, řapíkaté, nejhořejší podlouhle ko-
pinaté. Úborky malé, dlouze stopkaté, úžlabní nahoře v chudokvěté,
chocholičnaté latě. Lístky zákrovu jednořadé, suchomázdřité. Květů
krajních obyčejně jen 5, pestikových.

585

V. 025 — 0*40 ;;/. Koruny krajní bílé, v terči žloutkové. Viborgia
acmella Roth.

Q Pole, ploly, Iraviialé zahrady, zavlečena z jižní Ameriky a u nás jen
zdivočelá. Kolem Klobouk a sice na zelném jjoli mezi Klobouky a Marlinicem
(Steiger), příkopy u Bzence (Kotek), Lednice (Ripper), na trávnících zahradních
při nádraží u Olomouce 1883 četně zdivočelá a dle zdání zdomácnělá.

219. Achillea L. ĚebHček.

A) Plarmica Tournť. Květů v paprsku 6 — -12 (obyčejně 10), jich jazyky
nedělené, zdéli zákrovu neb delší. Úbory 9 — 13 nim v průměru, nečetné a
méně husté.

715. A. ptarmlca L. (Bertrám, persán.) Lodyha přímá,
hustolistá, nahoře ehocholičnatě mnohoúborná a
jako Msty lysá neb jen nahoře pýřitá. Listy přisedlé, nedělené,
čárkovitě kopinaté, zúžené, špičaté až do polovice
drobně a hustě, odtud ku konci hlouběji a oddálen ějl
pilovité, zubův útle chruplavkovitě pilko vitých. Úbory prostředně
veliké, hstky zákrovu vejčitě kopinaté, pýřité. Květů v paprsku
8—12, zdéli zákrovu. Oddenek plazivý, oblý, větvitý.

V, 0-30— 0"60 ni. Koruny jazykové bílé, v terči nažloutle bílé.
Ptarmica vulgaris DG. a Cluss.

2|- Červenec, srpen. Břehy, příkopy, vlhká luka a křoví, luhy. Ve vý-
chodní, severní a západní části porůzný, ve střední a jižní části pořídku.

V brněnském kraji : u Komárova (Oborny), při potoku nfiezi Sokolnicemi a Mě-
nínem (Makowsky), u Ivančic (Schvvoeder), kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek),
příkopy podél pěšinky od Bohuslavic do Zvole. — Ve- znojemském kraji: jen
na břehách Oslavy od Naloučan do Senohradů (Roemer). V česko-moravském
pohoří : za raaeířovským rybníkem a za Hibralcem u Jihlavy (Pokorný), u Zdaru,
Jimramova, hojný u Nov. Jimraniova, podél břehů potoka Vršanského, u Ja-
vorku a odtud v údolí potoka Vršanského kolem Lišné až ku Kadovu. , —

V severní Moravě: u Šumberka (Paul)!, u Velk. Losina, Bludova, na lukách
u Angerského lesa (Oborny)!, mlýnský potok u Bymařova (Schierl), též hojný
v příkopech při trati poblíž nádraží bludovského, u Piaškova a po skrovnu na
lukách u Rymařova a Jamrtic. — V Olomoucku : u Nov. zámků (Pánek),
kolem Olomouce (Vogl), při břehách Moravy u Cernovíra (Makowsky), u Pvoudua
(Piieger), u Berouna (Gaus). Ve východní čásli: u Luhačovic (Sapetza), na jednom
místě v příkopu u cesty na vrch Nivku u Vsetína četně (Bubela), v poříčí Odry
v býval, přerovském kraji (Pieissek), mezi Hranicemi a Podštátem. — Ve Slezsku :
v Těšínsku (Kotschy), u Bučkovic poblíž Bělska (Kolbenheyer), u Hrabína, Melče
a Leskovce (R. a M.), u meleckých lázní a Neu-Vogelseifenu. — Kraj lesní
u Pauke a u Mikulovic (Vieřhapper), Dolní Forst, Sorgsdorf, Javorník, Bernar-
tice, Butterberk u Heřmanovic, u Sedmi lánův a Vlčic (A. Lalzel).

B) Millefolium Tournf. Květy v paprsku 4 — 5, kratší vejčitého zákrovu.
Úbory malé, 5 — 7 nini v průměru. Listy dvakráte neb třikrát peřenodílné.

á) Vřeteno listu bezzubé, zřídka od prostředka ku konci s jednotlivými zuby.

716. A. luUleíolium L. (Ř. obecný). Lodyha přímá, jednoduchá
neb nahoře ehocholičnatě mnohoúborná, jako hsty

— 58() —

skrovně chlupatá až lysá. Listy tmavozelené, v obrysu kopinaté
až podlouhle kopjnaté, 2— 3krát peren o dílné, ukroj ky
krátce kopinaté neb čárkovité, nestěsnané, celé neb zubatě
dělené, ušty špičaté, nikoliv chruplavkovité. Vřeteno listů namnoze
jen ku konci slabě zubaté. Úbory malé, zákrovy poněkud břichaté.
Květů krajních 5, s jazyky rovnovážně odstálými až 2krát
kratšími než zákrov. Oddenek rovnovážný, mnohohlavě větvitý,
s výběžky plazivými.

V. 0'20— 0-60 /". Květy krajní bílé, špinavě žluté až živě červené.

2j- Cerven-řijen. Liilia, pasivy, Iviaje losni, skály, cesty. Tvar typický
v předhoři rozšířen, zvlášt v údolicli Beskyd a Sudet. Sein náležejí tvary :

a) A. sudetica Opiz And. Hesp. 1812. (Ř. sudetský) Listy
v obrysu kopinaté, třikrát peřenodílné, jako lodyha více méně huňaté,
9 ušty čárkovitými, zašpičatělými, chruplavkovité neztloustlými. Lístky
zákrovní skoro lysé, širší než u následujících, nazelenale žluté, s černo-
hnědým krajem, se zřetelně nahnědlým středním nervem. Květy krajní
zdélí zákrovu, živě růžové, zřídka bílé. A. magna Hanko 1791, non L.,
A, Haenkeana Tausch 1812., A milí, (V) alpestris Wimm. et Grab.

Na hřebenech .leseníka (Fiek a Oborny), Velk. kuUina (Úborny)!, Vysoká
hole, Mal. Jezerník, (Spilzner)!, Kopernik, Velk. Jezerník, Leilerbcrg-, Praděd,
Pelrslýn, Svinský příko]), Velk. Jelen, hn^ben, Břidlicová liole. Pecové kameny.

h) A. colliiia líeck. ex Koch. syii. ed. I. 1837. (Ř. chlumni).
Bylina šedozelená, nižší. Lodyha pHniá. nahoře chocholičnatě latnatá
a jako listy ±: hustě vlnatá. Listy v obrysu podlouhlé až čárkovité
kopinaté, 2 — 8krát peřenodílné, úkrojky stěsnané, zubaté, ušty špičaté,
namnoze chruplavkovité ztloustlé. Vřeteno listů celokrajné, ku konci
slabě zubaté. Zákrovy menší než u tvaru základního, lístky zákrovní
a střední nerv nazelenale žluté, slabě vroubené až stejnobarevné,
skoro lysé. Květy krajní bílé, zřídka růžové. A. milí. /?) lanata et y)
vulgaris Neilr.

V rovině a pahorkatině hojný a ješlě v údolích Jeseníka: jako ii Velk.
Losina, leč řidčeji než Ivar základní, liojný kolem Znojma, Hrušovan, Mikulova,
Krumlova, Ivančic, Brna, Obran a j. (Ohorny); Medlánky, Slavkov, Strehce,
Vranovice, Židlochovice, lluslopeč, l*olava, Budkovice. V celém okrsku kolem
Prostějova liojný (Spitzner). V okoli 1'nčap a Holešova liojný (Červinka).

c) A. paiiiioiiica ScUelle iii Linii. XVIII. 1844. (Ř. uherský).
Bylina šedozelená, dlouhými chloupky huňatá. Listy podlouhle kopi-
naté, 2— 3krát zpeřené, líkrojky hustě nahloučené, vřeteno listů bez-
křidlé, bezzubé neb jen nahoře zubaté, dolejší listy lodyžní dlouho-
řapičné. Květenství stažené: lístky zákrovu nažloutlé, se středním
nervem zeleně vroubeným a krajem slabě žlutohnědým. Úbory menší
než u předešlého. Květy krajní malé, bílé neb špinavě žluté. A. milí.
var. lanata Koch, Neilr, et Aut. pl.

537 -

Řidčeji, posud jon ve střední a jižní Moravě. V brněnském kraji: ii Želcc,
Drysic a Nczauiyslie u Vyškova (Spilzncr), Sokolnice, Oiijezd, Mal. Hoslihrádky,
Slavkov, Polava, Klenliee. — V okolí Prostějova: na kopcích nad Držox iceini,
za Žešoveni u Cikánské kuchyně, na skále pod plunilovskýni zámkem (Spilzner).
Ve Znojemsku: podél jižní hranice pi'i Moraxě až do pahorkatiny kolem Znojma,
u Hrušovan, Hradiště, Kounic, Popic, .Ahl (rouna (Oborny), kolem Mikulova (Frcyn),
u Bzence (Spitzncr).

717. A. setacea W. Kit. (Ř. tenkolistý). Lodyha přimá, n a
konci s chocholíkem hustoiíborným, slabě vykle-
nutým, jako listy azákrovy hustě vlnatě huňatá.
Listy šedozelené, v obrysu čárkovitéažčárkovitě
kop i na té, 2 — 3krát peřenodilné, úkrojky listů velmi útlé,
š tet inko vité, stěsnané, vřeteno bezzubé. Úbory malé, trochu
větši než u následujícího. Květy krajní 4 — 5, nazpět
ohnuté. Lístky zákrovní přítupé, namnoze hnědě obroubené.
Oddenek prodloužený, rovnovážný, větvitý.

V. 0-30— 0-35 m. Květy krajní bílé až špinavě žluté. A. miliefolium
L. (i) setacea Koch, Neilr. etc.

21- Květen, červen, raněji néž ostatní druhy. Suché, kamenité kopce, nreze,
trávníky. V pahorkatině střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji : u B lu-
činy, Nosislavi, na kopcích u Cejče a j. m. (Makowsky), u Ivančic, Šardic a
Krumlova (Oborny), v Písařkách ti Brna, u islapanic a Klobouk (Steiger), u Obran,
Střjílic, Budkovic, Klentic, Kobylí, Velk. Pavlovic, Sobůlek a Kyjova. — Ve
Znojemsku : Šibeničník, Pele- a Saxenberk mezi Milfrounem a Bohumělieemi,
u Našetic, na Kraví hoře u Znojma, u Popic, Kounic, Hnanic, v údolí potoka
Jevišovského, v lese Hoji u Hrušovan, u Polavy, Mikulova a Vistonic a j.
(Oborny). U Hněvotína poblíž Olomouce (Vogl). V uh. hradištském kraji : Huště-
novice u Uh. Hradiště (Schlogl), u Hodonína a Bzence (Theimer) a sice v lese
Háji a v předměstí Olšovice (Bubela). Ve východní části : u Hustopeče, Krásné
a Fulneku (Sapelza), u Hranic ! — Ve Slezsku u Opavy (Miikusch).

b) Vřeteno listů vždy zubaté.

718. A. Neilreichu. A. Keni. (Ř. Neilreichův). Lodyha přímá,
hranatá, jednoduchá, nahoře chocholičnatě mnohoiíborná,
zřídka od polou v dlouhé, choličnatě větvité větévky rozdělená, jako
listy a zákrov vlnatě pyrit á. Listy šedozelené, v obrysu
vejčité neb podlouhle kopinaté, 2krát peřenodilné,
nejhořejší skoro jednoduše zpeřené, hřebenité, úkrojky
oddělené, čárkovité, celokrajné neb zubaté, ušty ostnitě hro-
tité, vřeteno listů od polou až kii konci mezi úkrojky nepravi-
delně zubaté. Úbory 2 — 3 mm dl., v chocholícich hustě náhlou-
čených, ploše vyklenutých. Květy krajní 4 — 5, jazykové, ohrnuté,
3 — 4krát kratší než zákrov. Oddenek plazivý, oblý, větvitý,
bez výběžkův.

V. 0-25— 0-55 m. Květy krajní velmi malé, bledožliité, vespod
bílé. Zapáchá pelyňkem, silně aromaticky. A. nobilis Neil., non. L.

— 538

2j- Červen, červenec. Suché slráně, meze, křoví, kraje vinic. Ye slředni a
jižní části hojný, v hor'>ch neroste neb vehni pořídku, ve Slezsku se nevysky-
liije. V brněnském kraji: v údoh' Oslavy u Nebovid (Makowsky), u Slrelic (Niessl),
u Jundrova mezi Slrelicemi a Tečicemi, u Nebovid, Popůvek, Neslojovic, Vomic,
Ivančic, Rosic, Oslavan, a Krumlova (Oborny), u Komína, Bohonic, Vostopovic,
Budkovic, Vedrovic, Olbramovic, Klentic. — Hojný ve znojemském kraji: údolí
Oslavy u Náměště (Roemerj, u Radižovic, Jevišovic, Budkova, Mor. Budějovic,
Bítova, Vranova, Jaroměric, Devíti mlýnů, Milfrouna, v údolí Dyje od Hardeku
dolů až ku Znojmu, ve Frauenholcu a na úklonech Kamenného vrchu u Tasovic,
les Hoja mezi Božicemi a Hrušovany, na náspech trali mezi Miroslaví a Olbra-
movicemi a j. nezřídka (Oborny). V jihlavském kraji: zde onde kolem Jihlavy,
jako v údolí saském a na Rostlinné stezce (Pokorný), na trávníku u Koněšín-
ského mlýna poblíž Třebíče (Zavřel). V uh. hradištském kraji: velmi pořídku na
kopci Sv. Rocha u Uh. Hradiště (Sehlogl), neroste u Bzence (Bubela). Štramberk
u Nov. Jičína (Reissek), zřídka ještě u Hranic (Reissek a Tkaný), v kamenci Lu-
biny u Příbora (Czížek).

c) Listy jednoduše až dvakrát zpeřené, vřeteno listů široce křídlaté,
trojžilné.

719. A. asplenifolia Ventenaut 1800 (Ř. slezinkolistý). Lo-
dyha i listy i lysé, první často od polou dlouhovětevnatá,
každá větévka o jednom květenství. Listy čárkovitě až po-
dlouhle kopinaté, z předu nezašpičatělé, jich vře-
teno široce křídlaté, trojžilné, celokrajné, líkrojky vej-
čitě kopinaté, lysé, lesklé, ušty úkrojků široké, krátké,
tuhé, chruplavičně ztloustlé, bílé. Lístky zákrovní
jak sláma žluté, světlohnědě vroubené, lysé.

V. 0-20— 0-60 ni. Kvóty krajní jak broskev červené, řidčeji bílé.
A. rosea Desf , A crustata Rochel, A. scabra Host.

2|- Červenec — říjen. Mokrá, slaná luka, v nížinách při Moravě, Dyji a
Bečvě. U Čejce (Uechtritz), Terezova (Ansorge) , u Gutenfeldu a Mikulova
(Reissek), s květy bílými na Dúbravě u Bzence a na mezích u bzeneckélio cu-
krovaru (Bubela), trávníky u Vsetína (týž).

•220. Antheinis L. Rmeu.

A) Cota Gay., v Guss. Fl. Sicul Syn. II. str. SGtí. Lůžko vypouklé až
polokulaté. Plevy značně široké. Nažky hladce žlábkovité, na konci s rhombickým
dvůrkem.

730. A. tinctoria L. (R. barvířský). Lodyha přímá, namnoze větvitá,
pyrite vlnatá, větve jednoúborné. Listy dvakrát peřenodílné,
obak šedovlnaté, s vřetenem zubatým, jich úkrojky pravi-
delně dvouřade hřebe nité, skrovně zubaté, s ušty k o-
pinatými. os tni tě hrotitými, na hci lysými, vespod šedo-
vlnatými. Lůžko polokulaté, plevy kopinaté, celokrajné, ve hrot ztížené.
Květy krajní paprskující, jazyk ovité. Nažky smáč-
knuté čtyřhranné, obak p ě t i p r u h é , nahoře s blánitým
rhombický dvůrek obkličujícím okrajem. Kořen vřetenovitý, větvitý.

— 539 —

V. 030 — 060 w. Květy krajní citrónově žluté, zřídka bílé neb
žádné.

0 a 2].. Kamenité stráně, meze, kraje lesní, světlá křoví, úhory, porůzný,
v předhoří až do 500 m. V brněnském a znojemském kraji obecný (Oborny),
v hornatějších polohách: u Lomnice (Pluskal), ve Vinohrádkách u Boskovic
(Svěrák), u Letovic, Úsobrna, Doubravníka, Velk. By tese, obecný v krajině
krumlovské, hustopečské, vyškovské a kyjovské. — V Prostějovská : u Snihotic,
na vinohradech na Kosíři, u Slařechovic, u Plumlova, ve ptenském žlebu (Spitzner).
V jihlavském kraji: úklony skalní v údolí Jihlavy u Jihlavy (Pokorný), hojný
kolem Třebíče (Zavřel), u Dačic, Star. Hobzí, Slavonic, Cizkrajova, Maryše a j.
(Oborny), Černý les u Žďáru při pokraji (Kovář), hojný u Mor. Budějovic, Mal.
Dyjice, Urbanov, Mácova kaple a j. m. u Velk. .Meziříčí, u Bahna, Uhřinova,
les Vesna u Stříteže, Branšov. — V Olomoucku a sev. Moravě : pořídku kolem
Olomouce (Vogl), u zámku Bouzovského (Slavíček), ojediněle ještě kolem Berouna
CGans) !, u Roudna (Ricger), a Hanušovic (Billner), u Budišova. — Ve Frankštátském
lese u Šumberka (Paul), Veselí u Mohelnic (Uechlritz), kopec Laudon u Pobuče
poblíž Zábřeha (Pánek). V uh. hradištském kraji: u Bilan a Litopecen (Palla),
neroste kolem Uh. Hradiště a Bzence?, velmi zřídka nade Mžiky u Vsetína (Bu-
bela), vyskytuje se však u Strážnice, Uh. Brodu, Havřic a v Oboře u Bojkovic.

— Ve východní části: náhodou při břehu Rusavy jednou zavlečen (Červinka),
zříceiiiny hradu Lukova (Sloboda), kraje lesní u Domorace a Hodslavic (Bubela),
poblíž Čertova mlýna u Nov. Jičína (Sapelza), u Podstatu a v lesích u pustého
zámku poblíž Kyslířova. — Ve Slezsku: na Tulu (W. Fl.), Mnichi, Karvín, ře-
čiště Olšavy u Těšína (Kolbenheyer), Bogušovice. — Koňská! Vendrin, Ciszovnica
(Uechlritz), Goleszówský vrch (Kotula), Vítkov, Nov. ves, Odry, Pohoř. — Zámecký
vrch u Herallic (Grabowski) a Kylešovice poblíž Opa\y (Svěrák), Schcllenburk
u Krnova (Fiek), kolem Vidnavy. — Zde též na jednom úhoru v Račím
žlebu (A. Latzel).

721. Á. austriaca Jacq. (R. rakouský.) Lodyha přímá neb vy-
stoupavá, namnoze větevnatá a jako listy ± vlnatě pýřitá. Listy
2krát peřenodílné, ukroj ky pravidelně dvouřadé hřebe-
nité, jich ušty kopinaté, ostnitě hrotité. Lůžko polo-
kulaté, plevy čárkovitě klínovité, náhle v dlouhý, tuhý
hrot zúžené. Květy krajní jazykovité, v terči trubkovité.
N a ž k y smáčknuté čtyřhranné, po každé straně třížebré,
ostatně jak u předešlého. Kořen vretenovitý.

(2) a (0 Květen, červen. Úhory, role, pustá místa, písčiny, meze, stráně.
Ve střední a jižní čású poríizný. V brněnském kraji : u Brna, Cernovic, Malo-
měňc (Oborny), u Kartouz (Czižek), pořídku u Nosislavi a Polavy (Uechlritz),
u Hustopeče a Zaječí (Schierl), u Husovic, Židenic, Nenovic, Vistonic a Milovic.

— Ve znojemském kraji: u Mikulova (Reissek), na Hradišti u Znojma, u Popic,
Kounic, Havraníkň, Hnanic, v údolí Hradnice, Leskavy a Dyje u Znojma, u Mil-
IVouna, v lese Hoji u Hrušovan a Božic (Oborny), dle Dr. Carla u Uh. Hradiště
a na Dúbravč u Bzence, leč ani Schlogl, ani Bubela neztvrzují těchto údajů.

B) Euanlhemis Neil. Lůžko úborové prodlouženě kuželovité, s dosti širo-
kými, tuhými plevami. Nažky na žebrech hladké, na konci s okrouhlým dvůrkem.
Květy v paprsku pestíkové úrodné.

7*33. Á. rxitheiiica M. B. (R. ruský.) Lodyha přímá neb vy-

— 540

stoupavá, od dolejška rozkladito větvitá a jako listy šedohuňatá.
Listy nestejně d-^^^akrát peřenoklané až peřenodílné,
nehřebenité, ušty kopinaté , ostnitě hrotité. Plevy podlouhle
klínovité, ku konci rozšířené, roztrhané a zoub-
katé. náhle v tuhý hrot zúžené, Nažky vrtlíkovitě
čtyřhranné, na žebrech hladké, s ostrým hořejším krajem,
vnější často s polovičnou korunkou.

V. 0-15— 0*30 m. Květy krajní bílé, v terči žluté. Od A. austriaca
kuželovitým lůžkem a měkčími, nehřebenitými listy, od A. arvensis
silně aromatickou vůní a tvarem vnějších nažek, od obou tvarem plev
rozdílný. A Neilreichii Ortm.

Q Kvélen — srpen. Písčiay, cesty, pole, liráze. Ve slřední a jižní části
porůzný. U Šarclic a Cejče (Makowsky). V kraji znojemském: v obvodu Hoje
mezi Hodonicemi, Božicemi a Hrádkem velmi hojný, u Hrušovan, Sanova, Nov.
Přerova, Frelešdorfu a na j. m. v nížinách při Dyji (Oborny), hojný v okolí
Hodonína (Theimer), na písčinách Dúbravy u Bzence (Uechtrilz), u Pisku (Bubela),
v Hodonínském lese (Schierl).

733. A. arvensis L. (R. rolní ) Vlnatě pyřitý neb dosti Ijsý.
Lodyha přímá, vystoupavá neb položená, namnoze rozkladitě větvitá.
Listy 2krát peřenodílné, ukroj ky hřebenitě nese-
řaděné, čárkovitě kopinaté, ostnitě hrotité. Plevy
čárkovitě kopinaté, skoro celokrajné, k ti konci neroz-
šířené. Vnitřní lístky zákrovní posléz koncem zpět
ohnuté. Nažky nahoře s tupým, tlustým krajem, vnitřní
s dvůrkem okrouhlým. Kořen vřetenovitý.

V. O 10— 0'40 ■>!'. Květy krajní bílé, někdy žádné. Listy kalně
zelené.

Q a (3 Červenec — říjen. Role, meze, cesty, úhory. V celém území
obecný, v horách pořídku. U Karlovské studénky mezi 7 50 a 850 ;;/ (Niessl).

C) Marula Cass. Plevy nitkovilé, měkké, obyCejně jen na hořejšku pro-
dloužené kuželovilého Ifižka. Kvéty v paprsku jalové. Nažky na žebrech drobné
bradavičnaté, na konci s kruhovilým dvůrkem.

734. A. cotula L. (R. smradlavý.) Pýřitý neb dosti lysý. Lodyha
přímá neb vystoupavá, jednoduchá neb od dolejška větevnatá, větve
jedno- až víceúborné. Listy 2 — 3krát peřenodílné, ú kr oj ků
úzce čárkovitých, skoro niťovitých, ostnitě hroti-
tých. Lůžko prodlouženě kuželovité, plevy čárko-
vitě štětinovité až nitkovité, jemně zakončíte.
Lístky zákrovní na konci vždy zpřímené. Květy krajní
vehké, jazykovité. Nažky oble vrtlíkovité, na konci s okrouhlým, tupě
a vroubkovaně obroubeným dvůrkem. Kořen vřetenovitý,

V. 0'20— 0-45 1)1. Květy krajní bílé, v terči žluté. Smrdí sýro-
vinou. Maruta cotala DC.

— 541 —

O Červen — říjen. Návsi, pusté palouky, role, ploty, cesty, úhory. V celém
území rozšířen, leč nikdy pospolitý, v předhoří neroste neb velmi pořídku. V ní-
žinách s(řední, jižní, východní části a ve Slezsku obecný. Dle Člupka neroste
II Kunštátu a Olešnice ; leč ještě hojný kolem Třebíče (Reichardt), u Mor. Bu-
dějovic a Nov. flíše. — Kolem Šumberka (Paul). U Tučap poblíž Holešova
obecný (Červinka), hojný u Místku (Gogela), hojný v Těšíiisku, Opavsku a ve
Vidnavsku. —

'2'Zl. Matricaria L. Heřmánek.

7'25. M. iiiodora L. (H. nevonný, psí rmen.) Lysý. Lodyha
pHmá neb vystoupavá, větvitá. Listy 2 — 3 krát p e ř e n o d í ] n é,
s ukroj ky úzce čárkovitými, vespod iDrázditymi.
Lůžko vejčité, posléz krátce kuželovité, dření vyplněné. Květy krajní
veliké, jazykovité. Nažky s 3 tlustými žebry, napříč svra-
skalé, posléz černohnědé, na hřbetní straně pod korunkou
s 3 žlázovitými, ze 2 splasklých, zprvu vypouklých a zelených hrboulků
povstalými jamkami.

V. 0*20 - 0'80 )i). Květy krajní bílé, zřídka žádné. /?) discoidea.
Lodyha někdy nachově naběhlá. Ghrysanthemum inod. L.

Q 'A Q) i ^■. Červen — říjen. Pole, pustá místa, cesty, návsi, od roviny
až do předhoří obecný, v severní Moravě ještě u Ryinařova. /j') pořídku : u Mil-
frouna poblíž Znojma (Oborny), hojný kolem Svitavy (Niessner).

736. M. cliaiiiomilla L. (H. pravý.) Lodyha řídce listnatá, vět-
vitá a jako listy lysá. Listy 2krát peren odílné, s úkrojky
úzce čárkovitými, plochými. Stopky úborů prostředně velkých
l)rodloužené, sotva ztloustlé. Lístky zákrovů podlouhlé, tupé.
nahoře suchomázdřité. Lůžko úborů kuželovité, duté. Květy krajní
jazykovité, v paprsku 5zubé. Nažky na břišní straně
3 žebre, bez podélných pruhů, na hřbetě bez jamek.

V. 0-15 — 0*30 m. Květy krajní bílé, v terči žluté. Zápach pří-
jemně aromatický. Ghijsanthemum chám. P. M. E.

Q Květen — srpen. Role, úhory, puslá místa, cesty. V rovině došli roz-
šířen, v předhoří pořídku neb scliází. V jižní části brněnského kraje až k Brnu
porůzný a na stanovisku nestálý, při Svratce poblíž Písařek často přehojný (Ma-
kowsky), Drysice u Vyškova (Spilzner), u Ivančic (Schwoeder), u Hustopeče
(Reissek), u Klobouk (Sleig-er), řidčeji u Olešnice (Clupek), při silnici u Kojetína
(Czížek), hojný u Břeclavi a Star. Břeclavi. — ■ Dříve v okolí Prostějova mezi
M. inodora zdá se, že úplně znňzel a pouze jen u Krasic a Mostkovic roste
(Spitzner). Ve znojemském kraji hojný: kolem Havraníků (Niessl), Podmole,
Velk. Mašovice, Lukov, Hradiště, Lilienfeld, Vranov, Mor. Budějovice, Jaroměřice,
Budkov', Hrušovany a v nížinách při dolní Dyji (Oborny). V jihlavském kraji :
ve vesnicích kolem Jihlavy obecný (Pokorný). V olomouckém kraji : u Olomouce
(Vogl), u Berouna a Roudna (Rieger), u Šumberka (Paul). V uh. hradišiském
kraji: porůzný u Kroměříže (Palla), hojný u Uh. Hradiště (Schlog'1), u Bzence
a Šardic (Uechtritz). Ve východní části: Bystřice p. H. a Lhotka poblíž Bystřice.
— U Rusavy (Sloboda), u Val. Meziříčí (Klanic), u Suchodola, Kunvaldu a Krásné

542 —

(Sapetza), u Hukvaldů (Jackl), u Místku pěstován (Gogela). Ve Slezsku : obecný
kolem Téšina (Kolbenheyer),. Jaktař u Opavy (Svěrák). Ve Vidnavsku : u Vid-
navy, Švandorfa. — Heřmanice, Kras, [Kalkava, Wiesau] (Vierhapper).

333. Clirys anthemům L. Kopretina.

A) Xanthophtalmum C. H. Schultz. Úbory veliké, jednotlivě konečné na
lodyze a větvích. Listy nedělené. Květy krajní a v terěi žluté. Plody v paprsku
Shranné, s hranami všemi 3 neb 2 postranními, křídlovitě rozšířenými, v terči
příoblé neb prísmačknuté, bozkřídlé.

* Ch. segetum L. (K. polní.) Lodyha přímá, slabě vět-
vitá. Li sty p o dl o uhl e opakvejčité až kopinaté, lysé,
stříhané zubaté až mělce protisečné, dolejší krátce řa-
píkaté , hořejší srdčitým spodkem objímat' é. Stopky
úborů kyj ovité ztloustlé. Nažky lOžebré.

V. 0"30— 0'60 ///. Květy v paprsku a v terči žluté.

0 Květen — srpen. Na polích velmi pořídku a nahodile. Před drahnou
dobou v jednom kuse u Znojma, od té doby nikdy více (Úborny), u Uh. Hra-
diště (Schlogl), Schlosser nalezl bylinu luto před r. 1840 v jetelišti nad horním
dvorem u Hranic.

B) Leucanlhemum Tournef. Jusl. sir. 492. Úbory veliké, jednotlivě ko-
nečné na lodyze a větvích. Listy nedělené. Nažky všecky stejnoměrně žebernaté.
Květy v paprsku bílé.

737. Ch. leiícanthemum L. (K. bila.) Lodyha přímá,
jednoúborná, zřídka s několika dlouhými, jednoúbornými větvemi,
jako celá byhna ly^á. Listy hrubě zubaté, dolejší dlouze
řapíkaté, opakvejčité, hořejší poloobjímavé, čár-
kovitě podlouhlé neb klín ovité, dole často stříhané zubaté.
Obory dosti veliké, lístky zákrovu kopinaté, h n ě d o-
blánité vroubené. Nažky černavé, s 10 stejnými, bílými žebry,
v paprsku stojící trihranné.

V. 0-20— 0-50 m. Květy krajní veliké, bílé. Leucanthemum vul-
gare Lamk.

4 Květen— srpen. Suchá Inka, kroviště, světlé háje, meze. Od roviny
až do předhoří obecná, někdy i v liorách ve značné výši. Na Klads. Sněžníku
při 1250 »i (Uechlritz), v Mal. kotlině (Rehmann), zde však pořídku (Oborny).
Hřebenem Javořiny, na Radhošti při 1100 m. Drejštýn, Šlegliiv les, při vstupu
na Tuhrmannštýn, na Velk. Jelením hřebeni, u Jelení studénky. U Krumberka
nalezl jsem jeden exemplář s 3 srostlými úbory. U nás v odrůdě:

/?) hirsuta Form. Oest. bot. Z. 1887 sir. 347. Úbory větší
než u tvaru základního, namnoze přes 4 cm v průměru, zřídka užší.
Listy široké a jako lodyha dlouze a roztroušeně srstnaté, prostřední
a dolejší listy na dolejšku srdčité, poloobjímavé.

Sucliá a krátkotravnalá místa hornatějších poloh, pijiídku a posud jen ve
východní části: Hluboký u Vsetína a Horečky u Frenštálii 1. c. 1S84 str, 198
jako var. foliosa Willk. part., Hirnich u Nov. vsi poblíž Oder.

— 543 —

C) Pyrcllirum. Úbory dosú malé, četné, v lalč choclioliciialé. Listy peřeno-
dílné. Koruny krajní jazykovilé, zřídka výminečné žádné, v terči s trubkou
dvouřizně smáčknulou. Nažky všecky s korunkou.

<'38. Cil. coryml)OSiim L. (K. chochol ičnatá.) Lodyha přímá,
nahoře chochoHčnatá, zřídka jednoduchá a jako rub lislů roztroušeně
chlupatá. Listy trochu tuhé, v obrysu podlouhlé, dolejší
řapíkaté, prostřední a hořejší přisedlé, na dolejšku
stříhané p e ř e n o d í I n é, úkrojky podlouhlé až kopinaté.
dolejší protísečné, s ušty pilovitými, vřeteno listů nezubaté.
nanejvýš s ojedinělými, porůznými zoubky. Úbory
prostředně veliké. Květy krajní veliké, jazykoví té. paprskující. Nažky
5žebré, s korunkou blánitou, zubatou. Oddenek válcovitý, dlouze
mrcasatý.

V. 0-50— l-OO ;//. Květy krajní bílé, v terči žluté. — Lodyha
zřídka jednoduchá, jednoúborná a pak obyčejně zkrácená, s listy lo-
dyžními nepatrnými, zakrnělými a přízemními v rozetce většími f.
simplex mihi. — Pyrethrum cor. Willd.

"4 Červen, červenec. Suclié, výslunné, lesní slráně, kamenilé a keřnalé
kopce, světlé háje, iiřoví. V střední a jižní čásli hojná až obecná, v předhoří
neroste neb velmi pořídku. V brněnském kraji hojná: na Cebince u Cebína
(ÍMuskal), u Bačova poblíž Boskovic (Svěrák), nerosle u Knnslálu a Olešnicr
(Clupek), u Sloupá a Oejče (Uechlrilz), u Obran, Adamova, v údolí Obravy
11 ŽUošie, hojná u Ivančic (Oborny)!, na kopcích mezi Pindulkon a Šlapanicemi
(Niessl), Račice u Vyíkova (Spilzner), Nikolčice u Hustopeče (.Makowsky) !, obecná
kolem Hustopeče (Schierl)l, u Klobouk (Steiger)!, u Oslavan (Reissek). U Krumlova :
Sv. Florianek, Křížová hora, Obecný les a Obora (Ziuunermann) !, Slatinské skály,
u Klajdovky, Líšně, Horákova a Mal. Bukoviny, obecná kolem Brna, Cacovice,
Sv. Antoníček, Řečkovice, Sobě.šice, Medlánky, Evanovice, Jehnice, Kuřím,
Březina, Bílovice, Josefské údolí, Bystrc, Žcbetín, Jundrov, Písařky, Kohoutovice,
Lískovec, Střelíce, Bučín u Tečic, Stará hora u Syrovic, Vranovice, Velk. Pav-
lovice. V Proslějovbku: v háji u Držovic, na Kosíři, na Kosteleck(' iioře u Sobčsuk,
na Kneží hoře u Kriunsína, v Občináeh u Křenůvek, v lesích za Mysliovicemi,
u Otaslavic, na. skalách ii \'íco\a (Spitzner). Ve znojemském kraji hojná: kolem
Náméštč (Roemer), u Jevi.šovic (Ritschl), mezi Křtenicemi a Horn. Kounicemi
(Zavřel), u Bihařovic, Bítova, Vranova, Šatová, Znojma, Mikulova, Polavy, Olbra-
muvic a na L.'skoune (Oborny), u Mor. Budějovic. — Kolem Jihlavy velmi po-
i-ídku: za Hibralcem a kolem Cerekve malé (Reiehardt), kolem Třebíče (Zavřel).
Pořídku v Olumoucku: Hněvotinské lomy (Vogl), v Orygovském lese u Olomouce
(.Makowsky) a stráně nad tímto lesem (Spitzner), zmole u Slatěnic (Reissek).
V uh. hradišťském kraji : les Plechovec u Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby),
Luhačovice, Strážnice, \'elká, luka Vojšiee u Vrbky, Kuželová, hojná u Javorníka,
Chrástka a j. m. u Uh Brodu, Volenov, Suchá Loza, Bystřice, Bojkovice, Val.
Klobouky. — V okolí Holešova, háj nad Jankovicemi, pořídku na stráni v Kru-
hách u Tučap (Červinka), v Oboře u Hlinská (Sloboda), pořídku u Frýdku
(Kotschy), u Lomné, v jednom jižně k Uhrám se táhnoucím údolí (Kotula).

;29. Ch. partheiiiiim Pers. (Řimbaba.) Lodyha přímá a jako
listy roztroušeně chlupatá. Listy měkké, řapíkaté, v obrysu

— 544 —

vejčité, peřenodílné, ukroj ky podlouhlé neb ve j čité,
tupé, protisečaé, s ušty vroubkovaně zubatými.
Úbory menší než u předešlé, četné. Nažky s 10—12 bílými žebry,
s krátkým přiostřeným, blánitým krajem.

V. 0'50— 0-80 ni. Květy krajní jazykovité, bílé. Zápach aromatický
Matricaria parlhcnium L.

4 Červen — srpen. Piumišlé, zdi, ploty, břehy, návsi, zhusta pěstována
a zdivočelá, a na mnohých místech úplně zdomácnělá, zvláště v horách. V br-
něnském kraji: u Brna pořídku (Oborny), hojná u Adamova (Makowsky), v údoli
Josefském, zejména pobhž Býčí skály, v údolí Punkvy u Blanska. — U Cuřic
a Ivančic (Schwoeder), u Kunštátu a Olešnice (Clupek). V okolí Prostějova po-
řídku: jednou u Stichovie, Plení (Spitzner). Ve znojemském kraji: v lesích u Ná-
měště hojná (Roemer), u Mikulova (Makowsky), řidčeji u Znojma a ve vesnicích
při Dyji ti Lukova, Bítova a Hardeku (Oborny). Kolem Jihlavy u Dlouhé stěny
(Pokorný), u Dačic, Slavonic a Piudolce a j. m. v okresu dačickém (Oborny),
hojná na rumištích u Třebíče (Zavřel), při plotech u Borovné, Mal. Lhota, Štam-
berk, les u Mrakolína, Mal. Pičín, Černice, Olšany, Nivky u Stříteže, Jiríkovice,
v lese u Havlíčků poblíž Kadova, Nov. město, Neudek, Javorek. — V Olomoucku
a sev. Moravě: Přemyslovice u Konice .a Hluboěky u Olomouce (Spilzner),
u Roudna (Rieger), Střelné (Burghauser), kraje iCsní u Šumberka (Paul) a hojná
ve všech údolích Sudet (Oborny). U Stříbrníc, hojná u Velk. Losina, Maršíkova,
Bukovic, Něm. Bohdíkova, Pust. Žiliřidovic. — V uh. hradištském kraji: u Uh.
Hradiště (Schlogl), kolem zříceniny u Buchtová (Bubela), na Javořině á Lopeníku
(Holuby). Ve východní části: u Tuěap (Červinka), u Cejšků na cestě od Rusavy
do Holešova, u Zděchova, Velk. Karlovic, na Miloňově, na Černé hoře u Rožnova
zdomácnělá, Velk. Kunčice. — Na iihelnišlích a v lese Štolová u Troj ano vic
poblíž Frenštátu s Ribes alpinum 1881 (Oborny), u Hodslavic a Bludovic (Sa-
petza), u Michalova. — U Příbora (Czížek), pořídku v kamenci Ostravice
u Místku a v 1 kuse na Ondřejníku (Gogela). Ve Slezsku : Butosonka pod hře-
benem Lysé hory, Moravka. — U kostela v Těšíně, Drogomysl a Visla (Kolben-
heyer), u Karlovské studénky (Niessl), zde u kostela Sv. Huberta úplně zdo-
mácnělá. — ■ Ve Vidnavsku: zdivočelá u Krase, Friedberku a Velk. Kunětic
(Vierhapper), Sorgsdorť, Javorník, Krautenwalde (A. Lalzel), u Vidnavy, Zigharlic,
Kobyle atd.

233. Tauacetum L. Vratic.

730. T. vulgare L. (V. obecný.) Lodyha přímá, lysá, zřídka
trochu pavučinatě vlnatá, na konci chocholičnatě latnatá. Listy peřeno-
dílné, na líci žláznatě tečkované, úkrojky kopinaté, stříhané pilovité
neb protisečné, vřeteno listů ku konci rozšířené a zubaté. Květenství
směstnané, krátkovětevné. Lístky zákrovní na konci široce blánitě
obroubené. Koruny krajní niťkovitě trubkovité, nejvíce 3zubé, v terči
s válcovitou oblou trubkou korunní. Nažky 5žebré.

V. 050 — 1*00 lil. Květy zlatožluté. Zápach silný. Ghrysanthemum
tanac. Karsch.

2|- Červen — říjen. Cesty, meze, kraje lesní, mýtiny, poříčí. V celém úženu'
až do předhoří rozšířen a hojný, v rovině někde řidčeji. Dosti zřídka kolem
Brna. Též zřídka kolem Slavonic (Oborny). Často i ve značných výškách, jako

545 -

poblíž temena Vysokc'-, u Braiinseifenu až při SOO ///, na Zlé stráni u Frývaldova
a u Chrámu Sv. Huberta u Karlovské sIndiMiky.

334. Arteiiiisia L. Pelyuek.

A) Vnější lístky zákrovu plstnaté. Listy aspoň vespod bčlo- neb šedo-
plsfnaté.' Kvély všecky plodné.

I. Absinthium DC. Květy krajní pestíkové, v terči obojaké. Lůžko
chlupaté, vnější lístky zákrovu plstnaté. Řapík na spodu bez oušek.

731. A. absinthium L. (P. pravý). Lodyha přímá, nahoře hroz-
nitě latnatá, bělošedě plsťnatá. Listy hedvábitě šedo- neb žlutavo-
plsťnaté, 2 — 3krát peřenodílné, dolejší řapíkaté, hořejší Sdílné neb
celé, uštů kopinatých až čárko vitých, tupounkých. Úbory laty raalé
skoro kulaté, ničí; vnější lístky zákrovu plsťnaté. Oddenek přímý
větvitý, vícehlavý.

V. 0 50 — 1-00 )i/. Květy velmi malé, světle žluté. Zápach silně
aromatický, chuť hořká.

4 Červcnec-zán. Rumiště, návsi, skalnaté stráně, mýtiny, česly, náspy.
Ve střední a jižní, ěásti oljconý, jinde porůzný a pouze zdivočelý. V. brněnském
kraji rozšířen: v údolí Svitavy hojný (Makowsky) ; kolem Brna: Žlutý kopec,
Kamenný mlýn. Kraví hora, Kartouzy, Adamov, Nebovidy atd. (Oborny),
u Ivančic (Schwoeder), u Račic u Vyškova (Spitzner), u Lomnice (Pluskal),
kolem Kunšiátu a Olešnice bezpochyby jen zdivočelý (Clupek), na Svitavských
kopcícli u Boskovic (Svěrák), na náspech trati mezi Vranovicemi a Břeclaví
(Ripper), u Hustopeče (Reissek), u Klobouk (Steiger), staré hradby u Krumlova
(Zimmermann), u Bílovic, Letovic, na Špilberku v Brně, od Písařek až do Střelíc,
Kurdějov, Polehradice, Morkuvky, Cejč, Kobylí, Velk. . Pavlovice, Budkovice,
Vedrovice, Kyjov. — V Prostějovsku : u lomu u Seloutek, na kosteleckých
vinohradech, na Kosíři, Boří u Zlechova, při cestě do Ohrozimi, ve Vícově,
v Rozstání (Spitzner). Ve znojemském kraji: hojný na náspech státní dráhy
mezi Hrušovany a Znojmem, Hrušovany a Krumlovem, na mýtinách u Hardeku,
Lukov, Vranov, Šumvald, v údolí Dyje u Znojma, u Milfrotma, v lese Hoja a
na uuioh. m. podél hranice zemské, hojný kolem Mor. Budějovic a Budkova
(Oborny). V jihlavském kraji: kolem Altenberku a u brněnského mostu u Jihlavy
(Pokorný), u Třebíče (Zavřel), přehojný v údolí Dyje pod vtokem Bolíkovského
potoka naproti Star. Hobzí (Oborny), Ratkov. — V olomouckém kraji pořídku a
namnoze jen ze zahrad zdivočelý : u Olomouce (Vogl), v údolí Neclavy mezi
Konicí a Nectavou (Spitzner), u Roudna a Berouna (Rieger a Gans), na Vysoké
stráži u Sobolina puuze zdivočelý. V uh. hradištském kraji: na kopci Sv. Rocha,
Popovice a Derfle u Uh. Hradiště (Schlogl), u Bzence hojný (Uechtritz a Bubela),
kolem Strážnice (Oborny), u Rohalce. — - Ve východní části namnoze jen zdi-
vočelý : u Tučap poblíž Holešova (Červinka), u Nov. Jičína (Sapetza), u Ostravy
a Kunovic (Schlosser), u Místku pěstovaný, zřídka zdivočelý (Gogela). Ve Slezsku :
v Těšínsku (Kolbenheyer), u Moravky pouze zdivočelý. — U Benešova (Schlosser),
zdivočelý v zahradách a ze zahrad u Adolfovic, Tomášova a Vidnavy. — Kras,
Friedberk, Supíkovice (Vierhapper), u Zighartic (Gr. Fl.), Bernartice, Bílý potok,
Sórgsdorf, Javorník (Latzel).

IL Abrotanum Bess. Ušty listů úzce čárko vité, řapík na spodu ouškatý.
Lůžko úborové lysé, ostatně jak L

35

— :;4G —

733. A. pontica L. (P. pontický). Lodyha přímá neb vystou-
pavá, dřevnatá, nahoře úzce hroznovitělatnatá. Listy 2— 3krát
peřenodílné, nazelenale šedoplsťnaté, na líci přílysé, s ušty
odstálými, úzkými, čár kov i tým i, nelesklými, na větévkách krátké,
nedělené. Úborky malé, skoro kulaté, pří ti skle šedoplsTnaté,
ničí. Oddenek prodloužený, plazivý, s květonosnými a neplodnými
lodyhami.

V. 0'25— 060 ni. Květy nepatrné, sírožluté, zápach aromatický.

2j. Srpen, září. Výslunné stráně a meze, travnaté kopce, eesly, kroviště.

V jižní a střední části porůzný. V brněnském kraji : u Hustopeče, Bluéiny,
Moutnic a Sokolnic (Makowsky), n Židloehovic, při n\lýnské strouze u Těšan
poblíž Klobouk (Steiger), u Nikolčic (Makowsky a Bubela), u Sardic a Cejče

(Wiesner), Oujezd, Kolby u Uherčic, Kurdějov, Polehradice, Morkiivky, Kobylí.

Ve znojemském kraji : u Mikulova a Drnoholce (Makowsky), na Polavských
kopcích u Příklud, náspy Irali mezi Hrušovany a Nov. sídlem, ve Frauenholcu
u Tasovic, kraje polí u Milfrouna (Oborny), porůzný na mezích a cestách u Star.
a Nov. Přerova (Piipper), dle Gogely nestále a zřídka pěstován u Místku. —

V ostatní části : u Hodonína (Schlosser), u Strážnice. —

783. A. austriaca .Jaeq. (P. rakouský.) L o d y h a polokřovitá,
přímá neb vystoupavá. nu konci neb od polou lalnatá, nahoře
běloplsínatá, dole posléz lysá. Listy hedvábitě bělošedě
plsťnaté, 2 — 3krát peřenodílné, uštů delších, čárkovitých,
špičatých neb zašpičatělých, vzpřímených, dolejší hsty řapíkaté^
řapík na spodu ouškatý, hořejší přisedlé, . v latě stojící nedělené, nad
úborky daleko čnějíci. Úborky okrouhle vejSité, srstnatě bělo-
plsťnaté, trochu ničí, větévky květonosné motlovité, přímo odstálé.
hroznovité, s četnými úbory. Oddenek plazivý, větvitý, více-

I odyžní.

V. 0-,80— 0-60 m. Květy špinavě žluté. Zápach silný.
4 Cervenec-říjen. Suchá kamenitá místa, kopce a vinice, pořídku. V údoH
Jihlavy u Ivančic 1S7G Schwoedrem \\xo území objeven; u malého mostu

II Třebíče při potoku k Rezkovu mlýnu tekoucím (Zavřel), při cestách a na
novém liřbilově u Klobouk (Steiger). Vinice u Strážnice a u Radějova.

734. A. Tulg-aris L. (P. obecný, Černobýl), Lodyha byli n n á,
přímá neb vystoupavá, dole lysá, nalioře vhiatě pýřitá, časlo
načerveiialá, s větvemi odstálými, hroznovité latnatými. Listy jedno-
duše peřenoklané.neb peřenodílné, na líci' lysé,
k a 1 n o zelené, vespod b ě 1 o p 1 s ť n a t é, ú k r o j k ů širších,
k o p i n a t ý c h, celých neb z a s t ř i h o v a n ý c h. Úbory v e j -
čité, četné, zákrov běloplsťnatý, nejvnější lístky
jeho bylinné. O d d e n e k p ř í m ý, větvitý, vícehlavý.

V. 0-50 — 1 "50 m. Květy žluté neb načervenalé.

2j- Srpen-září. Břehy, příkopy, křoviště, palouky, meze, cesty. V celém
území obecný.

— 547 -

B) Dracuiiculus Bess. Úbory velmi malé. Lístky zákrovu lysé, po
kraji mázdřité, lesklé. Květy v terči neplodné. Lůžko lysé.

735. A. campestris L. (P. ladní). Lodyhy polokřovité,
od dolejška mnohovětevné, neplodné, trsnaté, položené, kvetoucí vy-
stoupavé, prutovitě latnaté. Listy dospělé dosti lysé, jen
z mládí hedvábitě šedé, dolejší 2— Skrát peřenoklané,
rapíkaté, řapíky ouškaté, hořejší jednou peřenoklané, s u š t y
čárko vitý mi. Úbory ve j čité, malé, přímé až převislé, v úžlabí
nedělených, neúžkatých listenův. Oddenek přímovětevnatý.

V. 0*40 — LOO IP. Květy načervenalé.

2j- Červenec — říjen. 8uch('' úklony, kopce, skály, meze, cesty, písčiny.
Ve střední a jižní části obecný. Obecný v brněnském kraji, v severních polohách
t. k. pořídku neb schází, obecný v okresu krumlovském, hustopečském, břec-
lavském, uh. hradištském a vyškovském. Ve znojemském kraji skoro všude
obecný. Hojný v Proslějovsku (Spitzner). V Olomoucku: u Olomouce, leč jen
pořídku (Voyl), II Roudua a Berouna ((lans a Rieger), u Rohle (Billner),
u Vílošova a Leštiny, u Zábřeha 1S83 (Pánek), poblíž nádraží u Šumberka,
bezpochyby že jen zavlečen. Ve Slezsku: dle Kolbenheyera v lešínsku. — Ve
Vidnavsku : na písčitých kopcícli d sudné stráni v okolí Vidnavy. — Jako na
Sandberku, v stromořadí, u Krase, na Sandbcrku mezi Wojfzem a Glumpenau,
u Pauke (Vierhapper).

736. A. scoparia W. Kit. (P. metlatý.) Lodyha jedno-
tlivá, bylinná, ztuha přímá, nahoře latnatá ; někdy též od spodu
větvitá, lysá neb odstále, velmi roztroušeně chlupatá, její nejdolejší
listy v rozetce, ale za květu namnoze již zahynulé. Listy lysé, jen
z mládi hedvábitě šedé, přízemní a nejdolejší lodyžní
rapíkaté, 2 — 3 krát peřenoklané, s úkrojky čárkovi-
tými, ostnitě hrotitými a jako hořejší, přisedlé; na spodu
ouškaté. Úbory velmi malé. kulatovejčité, v úžlabí
dílem ouškatých, dílem jednoduchých listenů, přímé
neb převislé, větve květonosné odstálé, hroznité, mnoho-
úborné. Lůžko lysé. Kořen vřetenovitý, větevnatý, 1 — 21etý.

V. 020— 0*50 III. Květy načervenalé. Lodyha namnoze nachově
hnědá. Od A. campestris, jíž se veUce podobá, jemnějším vzrůstem,
nižší přímou lodyhou, Q neb 0 kořenem a růžicovitými hsty
rozdílný.

Q a 0 Srpen — září. Písečné, výslunné kopce, kraje polí a vinic, u zdí
a cest porůzný. V brněnském kraji: od Brna na jih hojný (Mako wsky), Špilberk,
Kamenný mlýn, na Červeném a Žlutém kopci a jinde v okolí Brna nezřídka,
podél Svratky od Brna dolů, u Šardic (Oborny)!, na sever ještě u Cebína a
Tišnova (Pluskal)!, u Mor. Třebové (Haslinger), u Kunštátu a Olešnice (Clupek),
u Ivančic (Schwoeder)!, u Židlocliovic a Blučiny (Makowsky) !, u Nosislavi
(Reissek)!. u Klobouk (Steiger)!, u Bílovic, Žabovřesk, Bystrce, Střelíc, Husto-
peče, Morkůvek, Krumvíře, Kobylí, Velk. Pavlovic, Sobúlek. — V Prostějovská:
při cestě do Ohrozimi, na kosleleckých vinohradech, u pletenského dvorku

35'

- 543

(Spilzner). Ve znojemski^m kraji : Zámecký vrch u Náměště (Roemer), u Drno-
holce, na cestě mezi ^lojmem a Mal. Tasovicemi, u Milfrouna a Hodoiiie
(Oborny). V jihlavském kraji porídku : kolem Jihlavy při brněnské silnici a v údolí
Jihlavy (Pokorný), na městských zdích u Telce a u Velk. Meziříčí. — • V Olo-
moucku : u Olomouce, leč porídku (Vogl). V uh. hradištském kraji : u Hodonína
(Makowsky), u Uh. Hradiště (Schlogl), písečná role u Bzence (Uechtrilz a Bubelá),
u Vracova, Kyjova a odtud až do Cejče (Bubela). Ve východní části : na Javo-
řině (Holuby), Hradisko nad Dobroticemi u Tučap (Červinka), na Kotouči a Hra-
disku u Stramberka, na Hiršberku u Fiilneku, u Gerlichova (Sapetza).

•2Ž5. Ariiica Ilui)p. Prlia.

?37. Á. inoiitaua L. (P, chlumní.) Lodyha pHíTiá, jednoduchá,
jednoúborná neb vrchohčnatě dlouhovětevnatá, žláznatě pýřitá, rovněž
i větve jednoiiborné. Listy přisedlé, namnoze vstiúcné, na lici krátce
chlupaté, přizemni v rozetce, podlouhle opakvejčité, lodyžni podlouhle
kopinaté, toliko v 1 až 2 párech, nahoře někdy několik kopinatých,
střídavých listiív. Úbory vehké, lístky zákrovu kopinaté. Oddenek vál-
covitý, šikmý, jedno-, zřídka vicelodyžní.

V. 0-30— 0'50 m. Koruny pomorančové, vnější červeně naběhlé.
Zápach silně aromatický.

2}. Červen, červenec. Horní a lesní Inka, světlá lesní místa. Na Moravě
velmi porídku a jen v česko-moravském pohoří, mnohem četnější v sousední
části Cech a Doln. Rakous. V jihlavském kraji, posud jen v okolí Slavonic :
\- Gilgenberském lese poblíž Slavětína, na dolním Jvraji rybníka stalkovského
(Oborny). Lesní luka u Svitavy (Niessner). Ve Slezsku: údoh ■ Moravky pod
Lysou horou (Kolbenheyer).

226. Doronicuin L. Kamzicník.

738. D. austriacum Jacq. (K. rakouský.) Lodyha přímá, na do-
lejšku šupinatá, 1— Siíborná, zřídka chocholičnatě větvitá, nahoře po-
různu pýřitá a žláznatě chlupatá až zcela lysá. Listy četné vykrajovaně
zoubkaté, dolejší mělce srdčité, s řapíkem křídlatým, dvojušetným,
hořejší objímavé, nad dolejškem houslovitě stažené, nejhořejší malé,
kopinaté, listenovité. Úbory vehké, lístky zákrovijí čárkovitě kopinaté,
sotva delší terče. Oddenek bez výběžkův a listů přízemních, válcovitý,
položený, krátkočlenný, ukousnutý.

V. 0'50— l-OOw. Koruny zlatožluté, krajní jazyko vité, paprskující.
D. scorpioides W. Gr.

2j- Konec května^ — počátek srpna. Vlhká, pramenitá místa, horní lesnaté
stráně, luka a žleby v Beskydách a Sudetách. V Beskydách : Smrk u Celadné
a rašeliniště Huti nad Star. Hanny (Sapetza a Oborny), na Ondřejníku u Frýd-
landu (Oborny), na Radhošti (Sloboda a Bubela), u Místku, při cestě Celadnici
nedaleko Podolánek, v Mohelnici pod Lysou horou (Gogeia), údolí Milohovky
u Velk. Karlovic, údolí Maxmilianky při cestě od Salajky k hostinci u Papeže
v Star. Hamrech, Klín a Polána pod Smrkem a úklony Smrku. — Na Baranii
(Kotschy), Velk. Polom směrem k Jablunkovu (Kotula), údolí Visly u Ustroně
na př. v Krislinině chýši (Uechtritz), na Travným (Helschko), na Kamenické vý-

549 —

šine (Kolbciiheyor). V Siuk^lách liojiiý až obecný: Černý vreh, Neuhansberk,
Černá knpa, Stříbrnické liájeinství u Oldřichovy boiuly. — ■ Kladsk. Sněžník
(W. Gr.)!, Sauberg- mezi Sliibrnicenii a Moravon (Oborny), Sálvíz íSpilzner),
odtnd až dolii k Bielendorťn (Ih". Stenzel), Volská luka, u Císaiské boudy,
Hoekšár, Fuhrniannštýn, Sosskannn, Drehberk a stráň pod nim. — Koperník,
Studénková hole směrem k Tomášovu a Annaberku, Leilerberk, Praděd, Maják,
Velk. a Mal. kotlina, Ah'avenčí vrch a m. j. m. v Sudetách (Oborny)!, místy,
jako : u Ptcivízu (Frilze), AValdenburku (Uechtritz) ! a a Karlovské studénky daleko
dolů sestupuje (W. Gr.), zde obecný až k Ludvíkovu. — Velk. a Mal. Jezerník,
Svýcarna a úval pod ní (Spitzner)!, údolí Šumné Tise, Medvědí hřeben. Česne-
kový příkop, Děd, Opava pod Ovcírnou a na cestě od této k Divokému kamenu,
Petrštýn, Vysoká hole, HeiligenhiJbl, Velk. Jelení hřeben, Svinský a Medvědí
příkop. Jezero u Franl. myslivny a odlud až do údolí horní Tise. — Porůzný
v nižších polohách Jeseníka až k pramenům Odřiným : vrchy kolem Roudna
a Friedlandu na Moravici (Rieger), Beroun (Gans), na Smolné a Fichtlinku
u Střelné (Burghauser).

227. Seiiecio L. ampl. Starcek.

A) Obaejacěae DC. Prodr. VI. str. 341. Úbory v cliocholících. Zákrov
dvojí, vnitřní válcovitý neb zvonkovilý, vnější z menších, stejně dlouhých, skoro
šupinovitých lístků na spodu jeho. Květy jazyko vité bud žádné, bud krátké,
málo delší než zákrov, nepaprskující, nazpět ohnuté. Listy peřenoklané. Bylina
jednoletá.

1. Zákrovy válcovité až úzce válcovité. Květy jazykové žádné neb velmi
krátké, nazpět ohnuté.

739. S. Tulgaris. L. (S. obecný.) Lysý neb pavučinaté
vlnatý. Lodyha přímá neb vystoupavá, nahoře chochohrnatě větvitá,
mnohoúboi^ná. Listy v obrysu podlouhlé neb podlouhle opakvejčité.
peřenoklané, dolejší v řapík zúžené, hoření přisedlé, ukroj ky listu
vejčité neb })odlouhlé, tupé, nestejně úhlatě zubaté. Zá-
krovy válcovité, lysé, vnější lístky zákrovu velmi krátké,
přitisklé, na konci jak zuhleně černé, namnoze 10.
Květy jazykové žádné. Nažky skrovné chlupaté.

V. 0-10 — 0*30 m. Květy v terči žluté.

Q Březen — listopad a při mírném počasí i v zimě. Pustá a vzdělaná
místa, role, záhony, cesty, rumiště, všude obecný.

740. S. yiscosus L. (S. lepkavý.) Lepkavě ž 1 á z n a t o-
chlupatý. Lodyha přímá, nahoře chocholičnatě větvitá, mnoho-
úborná. Lisiy podlouhlé neb podlouhle opakvejčité, hluboce
peřenoklané, dolejší a prostřední v řapík sbíhavé, hořejší při-
sedlé, úkrojky podlouhlé neb podlouhle opakvejčité, tupé, chobotnatě
zubaté. Zákrovy válcovité , vnější lístky zákrovu niťovité,
2 — 3 krát kratší vnitřních, na konci tmavě zbarvené. Květy
krajní jazykovité, nazpět ohnuté. Nažky lysé.

V. 0-20— 0-50 m. Květy žluté, zápach nepříjemný.
Q Červen — srpen. Písěiny, světlá křoví, lesní paseky, zdi. V rovině
i předhoří obecný.

- 550 —

741. S. silvaticus L. (S. lesní.) Roztroušeně pýřitý a
pavučinatý, bezžlázný. Lodyha přímá, nahoře choehohčnatá,
ninohoúborná. Listy jako u předešlého, úkrojky listů podlouhlé neb
čdrkovité, tupé, zubaté. Úbory skoro o polovic menší než u přede-
šlého. Vnější lístky zákrovu velmi krátké, mnohem
kratší než vnitřní zákrov, nemnohé, namnoze nebarevné
Květy krajní jazykovité, velmi malé, nazpět ohnuté.
Nažky srstnaté

V. 0-30— 0-60 '/ . Květy žluté.

Q CťrvciKM', .sr])cii. 1-csy, ]i;isck\% sliáiiř. s\Mh'i kíovišlL-. Od roviny až
do pí-odhoíi obecný.

2. Zákrovy zvonkovilí'". Kvrly krajin' delší, odstálé.

í-l-Ž. S. veriialis W. Kit. (S. jarní.) Pavučinatě vlnatý,
zřídka olysalý. Lodyha přímá, nahoře chocholičnatě větvitá. Listy
podlouhlé, chobot natě protisečné, kadeřavé, úkrojky
krátké, vejčité neb podlouhlé, nestejně zubaté. Zákrovy
skoro lysé, vnější lístky zákrovu četné, v hořejší polovici černé.
Květy krajní zřetelně jazykovité, paprskující. Nažky
krátce chlupaté.

V. O- 15— 0-50 'n. Květy krajní zlatožluté.

Q Květen, červen. Pole, jeleližlě, úhory, mýtiny. ]'ondkn a jiouze za-
Aleícn, jen ve Slezsku dle; zdání zdomácnělý. KoIímii Brna u l>anr<)va cidvrovaru
187!) mezi Míjlěškou (insli liojný (Pciiel). Ve Slezsku hojněj.ší : mezi Koňskou a
Lišnou (Zlik), kopce mezi Lišnon a Vcndrínem (Kotula), u BMska (Seinu), kolem
Opavy (Sapelza), na jcíhn'' lont-c za sady u Herallic a Slemplovic (li. a M).

780x7+'2. S. vulí»aris X veriialis KitschL (S. piostřeiluí.) Lo-
dyha a lisly slabě pavučinato-vlnaté až skoro lysé. Listy cliobot-
iiatě protisečné, trochu kadel-avé. Úbory menší než
u S. vernalis, široce válcovité. Květy krajní kratší než
užší, jazykovité, nazpět neohnut é. Nažky roztroušeně
krátce chlupaté.

V. 0-15 — 0-45 m. Květy k^-ajní zlatožluté. S. intermedius Lasch.

Q Kveten, ěervcii. Mezi nnliěi xcluii iioiidku. Posud jen u Bělska (Schur).

Ji) .lacol)aea l)('. ÍModr. \l. str. ;}4S. Úíjory \ choeholícíeh, • zřídka
lodyha jednoduchá, l-isty peicnokhnK- neii jteicnodílm'', řidčeji nedělené. Zákrov
zvonkovitý neb válcovitě zvonkovilý, zřídka a U> jen ii mnolioletých (S. Fuehsii)
válcovitý, vnější lístky zákrovní nestejně dlouhé, na slo[iky pošinuté. Květy jazy-
kovité vélši, paprskující, kolkolem roxiiovážně odstálé, jen vyjíndiou a to jen
u rostlin 2 neb víceletých (S. Jacobea), někdy žádné.

1. Listy perěnoklané neb peřenodílné. a) Vnější lístky zákrovní 4 — 6 neb
\íce, skoro o polovic kratší než vnitřní.

748. S. iieí)rOílensis L. (S. skalní). Lysý neb z mládí vlnatý.
Lodyha přímá, nahoře neb nad prostředkem chocholičnatě větvitá,
mnohoúborná. Listy četné, chabé, t r á v o z e 1 e n é, podlouhlé

551

neb podlouhle o p a k v e j č i t é, ostrými zářezy p e i* c n o k 1 a n é,
ploché, s ušty podlouhlými, tupými, úhlatě zubatými,
dolejší v řapík zúžené, hořejší ouškatým spodkem přisedlé. Úbory
prostředně veliké, vnějších hstků zákrovních podlouhle kopinatých
5 — 7, 3 — 4krát kratších než vnitřní, na konci černých. Oddenek krátkýi
válcovitý, uzlatý, rovnovážný neb šikmý.

V. 0-20—045 m. Květy žluté. S. rupestris W. Kit., S. montanus
Hop., Kit. ap. Schult.

2|- Červen, červenec. Kamenité a kernalé stráně, lesy, velmi pořídku.
Posud jen v Heraltickém lese u Třebíče leste Oborny, zde hojný, 1879 Zavřelem
pro území objeven.

74:4. S. eriícaefolius Huds. (S. rukvolistý). Lodyha přímá,
hustolistá, tuhá, nahoře chocholičnatě latnatá, mnohoúborná,
dole často načervcnalá. Listy kalně zelené, trochu
tuhé, pávu činaté, hořejší peřenodílné, přisedlé, s ma-
lými celými neb dvouklanými oušky, úkrojky často rozevřené, 2— Sklané,
ušty hořejších listů čárkovité, špičaté, na kraji namnoze
ohrnuté, dolejší listy peřenoklané, rapíkaté. Vnější lístky zákrovní
volně přilehlé 4—6, skoro poloviční délky vnitřního zákrovu
dosahující. Nažky všecky chlupaté. Oddenek vyhání plazivé výběžky
a neplodné lodyhy.

V. 050 — 1"00 m. Květy krajní světle žluté, paprskující. Poněvadž
neshledávám žádného podstatného rozdílu mezi tímto druhem a S.
tenuifolius Jacq. Fl. aust lil., mám, za příkladem duchaplného badatele
Dr. Lad. Gelakovského; Fieka, Nymana a j. za to, že oba jsou soujmenní.

^■ Cervenee-září. Suciié kamenilé stráně, kopce, luka, příkopy, křoví,
kraje le^iii. Porůzný. V brněnském kraji: luka u Mal. Slatiny poblíž Švédských
valů (Tkaný), u střelnice v Líštii (Makowsky), u bažantnice u Měnína (Hochstetter),
u Klobouk (Sleii;'er), ii Cejče (Bayer). Židenické kopce, kopce u Sokolnic a
Mal. Hoslihrádek. — Ve znojemském . kraji jen na liadci u Mohelna (Roemer).
V Jihlavsku pořídku: za Panským mlýnem v údolí Jihlavy (Neumann), při nové
silnici od Třebíče k Borovskéimi mlýnu vedoucí (Zavřel). Oborný jen rostliny od
Třebíče sem řadí, kdežto ostatní zde uvedená udání k S. leniiiiblius, který však
s tímto druiícm loložný jest, počítá. Ve Slezsku : Drogomyšl, Chybi, Visla
(Kolbenheyer).

L) Vnější lístky zákrovu 1 — 2, několikrál kratší zákrovu \ nitřního.

745. S. Jacoliaea L. (Přimětník). Lodyha přímá, obyčejně
načervenalá, na konci, řidčeji od polou s latou chocholičnatou,
hustou, pravidelnou, přímo větě vnou a jako listy často pavu-
činatě vlnatá. Listy dolejší nedělené neb lyrovitě peřeno-
klané, v dlouhý řapík zúžené, za květu namnoze uschlé, pro-
středni a hořejší peřenodílné, úkrojky podlouhlé neb podlouhle
čárkovité, peřenoklané zubaté, často 2 — Sklané, postranní skoro
rovnovážně od stálé. Lístky zákrovu krátce válcovitého podlouhle

kopinaté, skoro lysé, na konci tmavohnědé, namnoze nebrvité. Nažky
v paprsku vždy lysé, v terči na žebrech srstnató. Oddenek krátký,
ukousnutý, bez výběžkťKv a lodyh neplodných.

V. 0'30 — 1"00 m. Květy krajní jazykovité, zlatožluté. /?j discoideus
W, Gr. (S. flosculosus Jord.) Krajní květy žádné.

Q a 2|.. Cervenec-říjen. Suchá místa, luka, meze, kopce, lesy, stráně.
Hojný v roviné a předhoři. Ve vyšších polohách: na Lysé hoře as 1200 m.,
Javořina, Javorník Kelský, Gáb atd. /?) posud nebyl pozorován.

746. S. Ijarbareaefolius Krock. (S. barborkolistý). Lodyha
často již od polou choch oličnatě latnatá, s větvemi tuhými,
namnoze rozkladitými, volnými, nestejnými. Listy slabě pavučinatě
vlnaté až zcela lysé, namnoze lyr ovité peren o dílné, s velikým
srdčitě vejci tým neb v ej čitým uštem ^konečným, dolejší,
někdy též hořejší nedělené neb malými tíkrojky opatřené, dolejší řapí-
katé, za květu čerstvé, prostřední ahoření ouškatým spodkem
přisedlé, hořejší listy se 4 podlouhlými, postranními ušty. prostředni
obyčejně khnovitý, všecky skoro rovnovážně odstálé, neb trochu povy-
tažené. Úbory prostředně veliké, lístky zákrovu polokula-
tého, dole uťatého, široce kopisťovité. náhle přišpičatělé, na-
mnoze lysé. Nažky v paprsku vždy lysé, v terči lysé neb přetítle
pýřité. Oddenek jako u předešlého.

V. 0'40 — 100 1IÍ. Květy krajní zlatožluté. S. erraticus Bertol.
part 1819.

2|- Cervenec-září. Vlhlvá luka a kioxi, břehy, příkopy, lesní potoky. Po-
různý, zvláště v nižších polohách. V brní-nském kraji: na Hádech u Óbřan,
u Otinarova! a Brna! (Makowskyj, u íiepky a Drásova (Pluskal), u Ivančic
(Schwoeder) !, u Adamova a v nížinách nezřídka (Oborny), u Cejče (Křisch),
u Telnice, IMěnína, Kurdějova, Polohradic, Morkůvek, Krumvíře, Šardic, Krumlova,
Břeclavi a Star. Břeclavi. — V Proslějovsku: mezi Vrahovicemi a Cechiivkami,
u Žešova, Stichovic, Plumlova (Spilzner). Ve znojemském kniji : u Senohradův a
Kuroslep (Roemer), u I.ilobratřic (Zimincrmami). ve Smoze u Citonic a Mlíčovic,
v širokém háji u Vraiio\a, v lesiťli u ÍVmIiuoIi' (!'. iiitei^rifolia), v údolí Hradnice
a Leskavy u Znojma, u Čertova mlýna poblíž \'('lk. Wlašovic f. laciniata s listy
veskrze dělenými a ušly úzkými, luka kolem Hostěhrádku, Olbramův koslel,
u Hrušovan a v nižinácli ])H dolní Uyji (Ob(jriiy). V jihlavském kraji: kolem
Jihlavy, Slavonic, Růžené a .Miilějox ic (Oborny), kolem Žďáru a Neudeku.
- — V olomouckém kraji: rašeliímá liikii za Klášterem Hradiskem u Olomouce
(Voylj, Štěpánov u Litovle (Spilzner), Liičov, Želechovice, Dčtřichov, Pienoty.
- — ■ Vesnický háj u Leštiny (Pánek). V uh. Iiradišlském kraji : hojný u Kro-
měříže (Palla), u Uh. Hradiště a Luhačovic (Schlogl), na lukách při bzeneckém
nádraží a při Moravě u Ostroha (Bubela), na Javořině (Holuby), Zvolenov,
Strážnice. — Ve východní části : kolem Holešova : u Tučap, kraj Lysiny
(Červinka), Bystřice p. H. a na úpatí Hostýna, odtud až ke Štramberku
dle zdání neroste. — Bařinná luka v Doniorackéui lese a u Hodslavic (Bubela),
u Nov. Jičína (Sapetza), Rybař a jiná místa v okolí Hranic. — Břehy potoku
u Příbora (Czížek), vlhčiny u Místku, Palkovic a jinde v okolí místeckém

553

(Goyela), II Mor. Ostravy. — Ve Slezsku: v okolí Skoěova a sice ii l>roi;()niyšli<,
u Star. BMska a Komorovic iiriu. (Kolbeuheyer), ii Priichiiy, Reiiardovie a Dčdic
(Uechirilz), kolem Vidnavy : na Šarberku a v stromořadí ve Vidnavě fVicrhapper).
2. Lisly nedělené neb hořejší toliko nejdoleji protisečnť'.

747. S. subalpiiius Koch. (S, horský). L o d y h a piíma, často
červeně nabělilá, oddálené listnatá, nahoře dosti volně
chocholičnatě větvitá a trochu pavučinatě vlnatá. Listy
dolejší široce a mělce srdčité, málo delší než širší,
dlouze řapíkaté, s řapíkem dole rozšířeným, poloobjimavým, n e-
stejně hrubě z ubaté, hořejší rozeklanými oušky na pólo objímavé.
s řapíkem kratším, křídlatým, celé neb nejdoleji protisečné, stříhané
zubaté. Úbory nemnohé, dosti veliké. Lístky zákrovní čár k ovité
kopinaté, po kraji blan i té. Nažky lysé. Oddenek ukousnutý
neb výběžkatý bez kořene kůlového.

V. 0'80— 0 60 vt. Květy krajní zlatožluté, S. auriculatus Jacq.

2j- Červenec, srpen. Vlhká lesní luka, pramenitá a bahnitá místa lesní,
žleby vyššícli hor. Posud jen ve slezských Beskydách. Na Babím vrchu u Mo-
ravky a ua bařinných lukách u Lhotu poblíž Slavičí. — ■ Na Baranii, Dominovee,
a Černé Visle (Kotschy), od vesnice Visly až k pramenům řeky Visly (Uechiritz),
prameny černé Visly (Fiek), na .Malinovu, Dimaczym a na Kamienické vyšine,
u Szczyrku (Kolbeuheyer). V lierbáři přírodozkumného spolku bručnského nalézá
se jeden exemplář Tkaným! v Sudelách (dojisla tu^správné) sliíraný : podrobné
stanovisko však neuvedeno.

C) Sarracenici DC. Prodr. VI. p. 352. Byliny vytrvalé. Lisly všecky
nedělené, hořejší lístky přisedlé neb oušky celými objímavé. Lodyha cliocholič-
uatě větvitá. Vnější lístky zákrovu nestejné. Květy krajní jazykovilé, paitrskující.

\. Vnější Hstky okvětní čárkovilč nitkovité, nečeln('', nanmoze 3 — 5,
obyčejně zdélí vnitřních.

74:8. 8. Jac(j[uiiiiaiius Kchb. (S. .Jacquinňv). Lodyha [u^imá, na-
hoře volně chochoUčnatě latnatá, mnohoúborná. Listy veliké, dlouze
zakončíte, k o ž o v i t é, dosti oddálené, odstálé, zubaté, se zuby od-
stálými, dolejší vejčité, s řapíkem krátkým, křídlatým, pro-
střední a hořejší nad poloobjimavým spodkem zúžené,
vespod na žebrech mrtnaté. Úbory prostředně veliké,
zákrov válcovitý, namnoze mrtnatý, často na hnědly, vnější
hstky zákrovu čárko vité nitkovité, skoro zdéh vnitřního 8— ISlistého
zákrovu. Květy krajní nečetné, namnoze 5 (řidčeji 5 — 7). Nažky lysé.
Oddenek krátký, větvitý, bez výběžků neb někdy s krátkými výběžky.

V. 0"80 — 1'50 ///. Květy světle žluté. S. nemorensis L. ampl. a.
genuinus Gelak. Prodr. str. 24L a F. Fl. str. 230., S. frondosus Tausch.
Poněvadž tento tvar, ačkohv jest rozšířením, vzezřením a jinými znaky
od následujícího podstatně rozdílný, u nás často s ním zaměněn byl
a k S. nemorensis L. brzy on, brzo S. Fuchsii připočteny byly, tedy
jsem dal, bych zabránil dalšímu nedorozumění přednost jménu S. Jacqui-
nianus Rchb. (= S. nemorensis L. Nym. Gonsp. íl. europ. str. 353).

554 —

4 Konce července, srpen. Horní lesy, paseky a strúné. Porůzný v před-
hoň a hojný ve vysokých horáeli, neroste v rovině, v pahorkaliné nikdy vý-
značný. Na Žákově hoře-^ie zcela význačný. Y Sudetách : Černý vrch, Neuhaus-
berk, Černá kupa, u Oldřichovy boudy, od Dreištýnu až k Císařské boudě, Brand
Urlich u Lípové, Hockšár, Fuhrmannštýn, Šosskanim, Wiesgrunt u Toniá.šova,
Drehberk, stráň pod ním, Studénková hole, údolí Šumné Tise, Červený vrch
a odtud až na Praděd, Medvědí hřeben. Česnekový příkop, byliny lepolvárné'
mezi Pradědem a Ovčirnou a odtud až ku Karlovské studénce, zde obecný,
II Ludvíkova, Mal Moravice, Wolfseifenu, na Pelršlýnu a odtud přes Jelení
lireben až na líofberk, u Klepáčova a ještě ve Vysokém lese u Janovic, Svinský
a Medvědí příkop, Kriech, Jezero u Frant. myslivny a odtud až do údolí horní
Tise, zde ještě u Otcovy boudy a poblíž uhlířských chyží. V Beskydách: Na
Černé hoře. Radhošti, u Velk. Karlovic, Star. Hamrů, na Velké, Perelohky, Klín.
Polána a odlud až na samý liřeben Smrku, údolí Wasa u Ostraxice. — Tvary
málo význačné a přechodní od rostlin Sudel a Beskyd naprosto rozdílné, zde
onde v česko-moravském poli oři a v severní Moi-a\ě.

74Í). S. Fuehsii (jímel. (S. Fuchsův.) Lodyha lysá, namnoze
načervenalá. Listy všecky rapíkaté neb hořejší k dolejšku
zúžené, neobjímavé, dolejší vejčité neb elhptické, hořejší úzce
kopinaté, všecky v řapík úzce křídlatý, na spodku ne-
rozšířený neb slabě rozšířený zúžené, vespod dosti lysé.
Úbory namnoze 8 1 i s t é, četné, menší než u předešlého;
zákrovy užší, podlouhle válcovité, nažloutlé, dosti lysé.
Lístky zákrovní nazelenalé až slámožluté, ku konci načernalé. Květů
krajních 5, zřídka 4—6. Nažky lysé. Oddenek a ostatní jak u pře-
dešlého.

V. 0-60 — 150 /;/. Květy krajní světle žluté. S. sarracenicus L.
part.. Poli. Wallr., Godr., S. sarrac. 3. Fuehsii Schult.

4 Červenec, srpen. Lesy, křoví, stráně, břehy. Od roviny až do předlioři
hojný až obecný. V brněnském kraji: Písařky u Brna, Tuřany a j. (Makowsky) !,
11 Adamova (Theimer)!, u Obran (Oborny)!, poblíž Macechy (Svěrák)!, hojný
II Kunšlálu a Olešnice (Clupek), u Ivančic (Schwoeder), Výpuslky u Křlin a Pro-
livanov u Boskovic (Spitzner)I, les Slukyně u Nikolčic (Schierl), Líšeň, Soběšice,
Bílovice, Josefské údolí, Borač, Tišnov, Blansko, Sloup, Holšlýn, Jedovnice,
Boskovice, Letovice, Bystrc, Pislovice. — • V Prostř-jovsku : ve zmolii za Slalě-
nicemi, v le.sích na Kosíři před Drahanovicemi (Spilzner). Ve znojemském kraji :
II Náměště (Pioemer), údolí Ledové u Vranova, ii Bítova, Jevišovic a Hardeku
11 Znojma (Oborny). Kolem Jihlavy obecný (Pokorný), hojný v údolí Dyje pod
hačiceini, u Star. Hobzí, v Gilgenbergském híse u Slavonic, v Růženo vských
lesích u Ces. Rudolce nezřídka (Oborny), porůzný ve Vilímovském lese u Třebíče
(Zavřel), u Žďárn (Kovář), Telč, Irbanov, Raděnice, les Špitálský u Bystrice,
Chudobín, Ochoza u Nov. města, Sklenné, Vlachovice, Rokytná, Bratroňovská
11 Lhotky, Tři studně, Vršany, .Jimramov, Nov. Jimramov. V olomouckém kraji:
\- údolí Bystřičky u Hluboček poblíž Olomouce (Spilzner), Luboměř (Sehlosser),
břehy Sázavy u Luběn poblíž Zábřehu (Pánek), u Milkova (Slavíček), u Mar-
šikova, Velk. Losina atd. (Oborny)!, Špiklice (l)r. Hanáček), Hynčice, Stříbrníce,
Pathenwald u Koldštýna v jedincích zvýší člověka, Šumberk a vůbec v celé sev.
Moravě obecný, podrobná slanoviska viz Oest. b. Z. 1SS7 sir. 34S, ve vyšších

polohách na Červeném kopci, Keiligu a Berggcistu v Jeseníku. — Ve východní
čásli: Kuželová, nezřídka u Javorníka; Javořína (Holuby), Straní, Horn. Němčí,
Uh. Brod, Byslrice p. H., Hostýn, od Rusavy až do Vsetína, zde jakož i kolem
Rožnova hojný, Radhoší, hojný u Frenštátu, Halenkov, Javorníky, Vysoká, Tro-
jačka, Salajka, Star. Hamry, Klín, Ostravice. — Lesy u Příbora (Czížek), Nov.
Jičín (Sapetza), Černý los u Šlraniberka, Dúbrava u Hranic, hojný u Podstatu
a Michalova, u Boškova, Kepertovic, u Doma.šova a odtud až k Hrubé vodě.
Ve Slezsku : Malenovice, Pržno, Moravka, Slavica, Lomná, Těžín, Bog-ušovice,
Koňská, Mal. Heřmanice, Odry, Bnmiál, Krnov, Vrbno, Ludvikov. — U Kar-
lovské studénky (Niessl), zde hojný, při Antonínově stezce s předešlým, v Če-
snekovém příkopu, u Lípové, Gráfenberku a obecný ve Vidnavsku.
/í) salicifolius Wiillr. Listy úzké, kopinaté.
Nezřídka mezi tvarem základním. Líšefí, Bystrc, Telč, Chudobín, Nov-
Jimramov, Bludov, Star. město, Velk. Losin, Traiisnic u Petrovic, Nov. Lhota,
Juvořina, Strání, nezřídka u Lhotky, u Bystřice p. H., Ostravice, Domašov, Hrubá
\()da. V(! Slezsku: Beskyd u Krásné, Vrbno, Ludvikov, Karlovská studénka.

750. S. íluviatilis Waalr. (S. poříční). Lodyha přímá, tlustá.
s četnými a hustými listy, nahoře chochohčnatě latnatá, mnohoiíborná.
Listy přítuhé, přímo odstálé, podlouhle kopinaté neb
kopinaté, chruplavkovitě obroubené, nestejně pi-
lovité, se zuby ku předu ohnutými, dolejší v řapík ztížené,
hořejší klínovitě ztížené, neobjíraavé. Uboiy prostředně
veliké, zákrovy zvonkovitě válcovité, krátce šedochlapaté,
na konci načernalé. Květa v paprsku 7—8. Nažky lysé. Oddenek
s prodlouženými, plazivýmí výběžky.

V. 0-80 — loOw/. Květy v paprsku zlatožluté. Listy dosti lysé,
brvité. S. sutracenicus L. part., S. salicetorum Godr.

4 Červenec, srpen. Břehy, ve vrboví poříčním, v nížinách dosti porídku.
Při dolní Dyji až po Břeclav a při Moravě od Uh. Hradiště až k Břeclavě (Ma-
ko wsky), mezi Lanštorfem a Lednicí (Ripper). Les u Kláštera a Hradiska u Olo-
mouce (Makowsky), hojný při Moravě u Kroměříže (Palla), blíž Uh. Hradiště
(Schlóglj, v příkopech v lese Bzinku u Bzence (Bubela), při Bečvě u Hranic
(Vogl). Ve Slezsku: na břehách Olšavy u Těšína (Kolbenheyer), zde ji Kotula
marně hledal, břehy Odry u Oder (Kotula), háje při Vidné a Nise ve Vidnavsku
(Vierhapper).

2. Vnějších Ustku zákrovu namnoze 10, nanejvýš s Yg zákrovu hlavního.

751. S. Boria L. (S. velkolistý.) Lodyha tlustá, přímá,
nahoře chochoUčnatá neb latnatá, mnohoúborná, a jako listy lysá
neb trochu vlnatá. Listy nasivělé, kožovité, jako tučné,
dole ní veliké elliptické až podlouhle kopinaté,
zoubkaté až celokrajné, hořejší zúženým spodkem trochu
objímavé neb trochu sbíhavé, k hořejšku lodyhy, tím
jako nahé, značně se zmenšující a v úzké hsteny poznenáhla
přecházející. Úbory dosti malé, zákrovy lysé, vnější lístky
zákrovní nanejvýš s Ya vnitřních. Květů v paprsku namnoze
5. Nažky lysé. Oddenek dřevnatý, ukousnutý, u z 1 a t ý, vícehlavý.

- 556 —

V. 0"50— 1*00 ?«. Květy v paprsku zlatožluté.

2|. Červenec — září /Vlhká luka, příkopy, křoviny. V nížinách jižní a střední
části porůzný. Na lukách mezi Kašnicemi a Krumvířem u Klobouk (Sleiger), mezi
Nosislavou a Hustopečí (Schlosser), mezi Hustopečí a Zaječím, mezi Hustopečí
a Nikolčicemi, u Terezova (Schierl), příkopy trali mezi Zaječím a Vranovicemi
(Makowsky), u Hustopeče, Brumovic, Kobylí a Vrbic. — U Cejče (Wiesner)!.
mezi Drnoholcem a Nov. vsí (Reissek).

753. S. x>aliulosus L. (S. bahenní.) Lodyha přímá, tuhá. dutá,
nahoře chocholičnatě latnatá a méně neb více pavučinatě vlnatá. Listy
prodlouženě kopinaté, ostře pilovité, vespod neb slaběji též
na líci tmavozeleném pavučinatě vlnaté až plsťnaté, zřídka lysé (S.
bohemicus Tausch.), dolejší krátkořapičné, ostatní polo-
objímavě přisedlé. Zákrov polokulatě zvonkovitý, více
méně pavučinatě vlnatý, vnějších lístků zákrovnich namnoze 10. čár-
kovitě kopinatých, sotva zdélí s Y2 vnitřních (as 20), kopinatých. Květů
v paprsku 10—16. Nažky lysé. Oddenek plazi vy.

V. LOO — 2 00 m. Květy v paprsku zlatožluté. Úbory dosti vehké,
větší než u předcházejících. Po listech prodlouženě kopinatých snadno
se pozná.

2J- Červenec, srpen. Vlhké poříční křoví, břehy, příkopy. V nížinách po-
řídku. Na českomoravské hranici u Mikulčí v lučním příkopu mezi lesy jen
i nekveloucí jedinec 1869 (Celakovský). Les u Kláštera Hradiska a na lukách
u Olomouce (Vogl a Tkaný), v lese před Hlusovicemi, po kraji louky rašelinné
nezřídka (.Makowsky), při trati mezi Litovlí a Štčpánovem (Spitzner), bařinná
mista v hájích při Moravě blíž Uh. Hradišté hojný (Schlóg-1), jen jednou na
Javořině (Holuby), dle Schlossera u Jindřichova a Slříteže poblíž Hranic.

J)) Cinerariaefornies Kitlel V\. Deutsch. 11. str. 588. Lodyha na konci
okoličnalá, zřídka chocholičnalá neb 1 — Súborná. Listy nedělené. Zákrov zvon-
kovitý bez vnějších lislkúv.

1. Byliny mnoholelé, pavučinatě vlnaď', bezžlázné. Lodyha jednoduchá,
nahoř(! ehocholičnatá, nejdoleji s rozelkou lislu, hořejší lisly lodyžní zmen.šené,
listenovilé.

753. S. crispatus !)(■. ampL (S. kadeřavý). Bylina d^ pavu-
činatě vlnatá. Lodyha dutá, tlustá, poněkud brázditá, nahoře
chocholičnatě mnohoúborná. Listy vyhlo daně až pilo vité zub até,
trochu kadeřavé, dolejší srdčitě vejčité, do řapíku křídlovitě
sbíhavé, hořejší podlouhlé širším spodkem poloobjímavé.
Úbory dosti veliké, zákrov břichatě zvonkovitý, mnoho-
listý. Květy v paprsku četné, Semenník lysý. Ghmýr zdélí nažky neb
málo delší.

V. 0-30 -0-80 m. Květy v paprsku žloutkové až pomerančové.
Gineraria crispa L.

4 Červen, červenec. Bahnitá a rašelinná luka, potoky, lesní bařiny. Po-
různý, u nás ve dvou tvarech :

(() genuinus VV. Gr. Listy a zvláště široce křidlatý řapík vlnovitě

kadeřavé. Koruny v paprsku žloutkově žluté. Porídku a jen ve vyšším
předhoří a žlebech vysokých hor.

í^) rivularis Rchb. ampl. Listy a úzce křídlatý řapík dosti
ploché, nikohv vlnaté. Zákrovy zelené. Koruny světle zlatožluté (G.
rivularis W. Kit.), neb lístky zákrovni na konci neb zcela nachové-
koruny žloutkově žluté (G. sudetica Koch), v předhoří a ve vysokých
horách ; neb lístky zákrovni tmavě nachové a koruny pomerančové (G.
crocea Tratt), pořídku ve vysokých horách.

Oba Ivary často pospolu, C. sudetica Kocli! roste však více v předhoří
a ve vysolvých horácli. V brněnsliém kraji: při pramenech Svita\y u Svitavy
a mezi Svitavou a Mor. Třeljovou ve tvaru /9. (Malvowslvy) a u Chrastové
(Oborny), u Nov. města, Mérina a Jevičlía. — V českomoravském pohoří:
u Pánova a Hibralce (Weiner) a ve tvaru /?. v Knčžím lese u Jililavy (Pokorný),
v obou tvarech v lese u Heraltic u Třebíče (Zavřel), Moučkův polok, Vápenice
a j. u Zdaru (Kovář), ve tvaru ^. u bobre vody a Praskolesa, u Křivého
Javoru, u Stříbrné studénky pod Žákovou horou, Černá bahna při pramenech
Svratky. — - V olomouckém kraji a v severní Moravě : bařinná luka za Klá-
šlerem Hradiskem (Makov>'sky), hika na Smoze u Střelné (Burghauser), u Berouna
(Gans), u Pioudna (Rieger) (j. v Frankitálském lese u áumberka (Paul), ve tvaru
sudetica Koch. v lese u Janovic (Schierl). V Beskydách : f. sudetica u Francovy
Lholy (uč. Merlíček, Bubela in lit.), ve tvaru a. i /í/. v údolí Maxmihanky pod
Salfijkou, u Slar. Hamru, Polána, Smrk, .Mura\ka a Slavica. — Tvar /í. na
vlhčinách nedaleko pramenů Bílé u Mimiku (Gogela). Na Chelmu (Kolbenheyer)
a na Baranii (Kol.sehy), na hoře Jasienowé u Goleszówa mezi Chelmem a Tulem
(Kolula). V Sudetách ve tvaru j3. a zliusta též subvar. C. sudetica Koch: Klads,
Snčžník (Opiz)!, stráň Černého příkopu pod Drehberkem, Opava pod Ovčírnou,
poblíž hrázové boudy (Spitzner) !, a Sleglovy studénky, u Volských luk, u Cí-
sařské boudy, Hockšár, Koperník, Fuhrmannslýn, Drehberk a odtud sestupuje
liluboko dolil do Tomášovského lesa. — Studénková hole, Leilerberk, Švýcarna,
l'raded, Petršlýn, Mal. a Velk. kotlina (Oborny) !, údolí Šuinné Tise, Červený
\ rch, hojný na úklonech Yclk. a Mal. Jezerníka, Česnekový příkop, les u Tetřeví
lioudy, při pramenech Mal. Opavy nad Ovčírnou, Svinský příkop, Berg-g-eist.
V nižších polohách: kolcivi Karlovsk*' siudénky (Niessl) !, u Reivízu (Vierhapper) !.
I", crocea Tral.. pořídku u Švýcarny a ve Velk. kolUnč (Oborny)!

754. S. campestris DC. em. (S. chlumní). Lodyha jedno-
duchá, přímá, na konci chocholičnatě mnohoiiborná a jako listy
])avučinatě vlnatá. Listy celokrajné neb vykrajovaně slabě
zubaté, dolejší vejčité neb podlouhlé, v křídlatý řapík zúžené
neb kopisťovitě skrojené, tupé, hořejší podlouhle klí no vité až
čárkovitě kopinaté, přisedlé, špičaté. Úbory dosti v e^
liké. Květy krajní četné, paprskující. Semeník s r s tn a t ý.
Chmýr vícekrát delší než nažka.

V. 0-20 — 0-45 m. Gineraria campestris Retz. U nás ve dvou
tvarech :

a) g e n u i n u s. Listy šedozelené neb skoro bělošedé. Zákrovy
zelené. Koruny světle žluté.

— 558 —

2|- Kvělen, čerue-i^ Travnaté a kernaté chininy, meze, svMlá křoví a lesní
místa. Ve střední a jižní části porůzný. V brnřnském kraji : porůzný od Brna
dolů, jako v Písařkách u Brna a u Jundrova (Makowsky) !, u Moravan (Oborny)!,
u Ivančic (Schwoeder) !, lesní luka u Krumvíře poblíž Klobouk (Steiger)!, na
Polavských kopcích (Schlosser, jako S. spathulaefolius DC)! též hřebenem těchto
kopců v jeseňoví, mezi Cejčem a Cejkovicemi (Schierl), llečkovice, Medlánky,
Melatínské údolí a j. in. u Bílovic, Sv. Florianek, Mariánská studénka a údolí
Rokylné u Krumlova, Budko vice, Leskoun a j. m. n Vedrovic. — Ve zno-
jemském kraji : kolem Náměšlč v lesích horních u Zňatky (Roemer), hojný
v okolí Znojma: Einsiedelleilhen, u Popic, v údolí Dyje ve žlebu pod viaduktem,
na kopci Kuketaj u Nesechleba, v údolí Jevišovského potoka u Hlub. Mašovic,
Plavec a Tvořiliráz, na výšine mezi Havraníky, Popicemi a Šatovém, Graíenberk
u Hnanic (Obornyj. V uh. hradišťském kraji: u Cejče a v Hodoninskéui lese
(.Makowsky), v lese Háji v levo od cesty do Domanína (Bubela).

^) aurantiacus DG. (spec.) Listy měkké trávozelené, na líci
namnoze lysé. Zákrov celý neb jen nahoře načervenalý. Koruny červeně
pomorančové až kalně šarlatové jako u Hieracium aurantiacum.
Paprsek někdy žádný. Cineraria auranliaca Hoppe, G. alpina Wulf,
G. capitata Wahlenbg.

2J- Květen, červen. Horní lesy, lesní luka, pořídku. Posud jen u Líšt
poblíž Třebíče, zde však hojný (Zavřel) !

2. Bylina dvouletá, žláznatě hufiatá, světle zelená. Lodylia nahoře trochu
větevnatá, větví chocholičnalých, na spodu bezlistá, jinak dosti stejně listnatá. •

755. S. x)aliistris DC. (S. kalištni). Lodyha přímá, za květu
bez rozetky listův. Listy světlozelené, trochu kade-
řavé, kopinaté, dolejší chobotnalě zubaté, v rapik na spodku roz-
šířený skrojené. hořejší a prostřední zubaté až celokrajné, poloobjímavé,
Úbory prostředně veliké. Zákrovy břichaté zvonkovité.
hustě žláznat o-h uňaté, list kyje ho kopinaté, zašpi-
čatělé, Ghmýr vícekrát delší než lysé n a ž k y.

V. 0'30 — 0*60 ///. Koruny sírožluté. Gineraria palustris L.

(^ Červen, červenec, líařiny rašelinné, břehy rybníků, velmi pořídku.
Posud s jistotou jen na česko-moravské hranici u Mikulěí (Oelakovsky). ]>le
Schlossera též u Jimramova.

228. Filago Touni. liMolist.

.-1) Lístky zákrovu kýlnaU', hmlovilě zašpičalěK', se ;picí suchoinázdřilou,
lysou, leskl(ju, za ]ili)(lii piinioii. Lůžku prodluužt'né, lenri- Nálfovilt'-.

756. F. eaiiesceiis Jord. (B. šedý). Bylina bělošedě
v 1 n a to-p 1 s ť n a t á, nahoře často již od dolejška vidličnatě větvitá.
Listy čárkovitě kopinaté, vlnaté, přímé neb k lodyze
přilehlé. Klubka úborů četných v rozsochách a konečná,
kulatá, velmi oddálená. Lístky zákrovů po dlouhle kopinat é
suchomázdřité, jen na dolej šku kýlu zelené, ostatně nahnědlé,
snadno oddělitelnou pavučinatou plstí obdané. Osiny
bezbarvé.

— 559 —

V. 0-10— 0'30 ni. Koruny nepatrné, nažloutle bílé jako u všech
následujících. F. Kaltenbachii Schulz. Bip., F. germanica L. «} albida
W. Gr., F. pyramidata Krocker,

(£) Červenec, září. Úhory, suché pahorky, strniště, písečná lada, kraje
polí a lesů. Pondkn a dle zdání jen ve východní části. Luhačovice (Schlogl),
na mezích u Ratiboře. — U Vyzovic a s následujícím u Vsetína (Bubela), jako
na Poschlé atd. — Na kopci Cůpku u Metylovic poblíž Frýdlandu (Oborny)!.
u Místku (Gogela) ! Jindřichov a Barlolovice (Schlosser). Ve Slezsku : Jelenica
blíž Ustronč (Nagel).

757. F. apiculata G-. E. Sniith. (B. špičatý). Bylina na-
žloutle plsťnatá, řidčeji bělavě šedá. Lodyha přímá neb vystou-
pavá, namnoze již od dolejška vidličnatě větvitá. Listy
četné, odstálé, podlouhle kopinaté, trochu houslovitě
stažené, přisp ič atělé. Klubka úborů kulatá, v rozsochách
neb konečná, řidčeji též některé v lížlabí hstů větví. Lístky zá-
k rovní plsťnaté, nahoře suchom áz dřité, s načervenalou
o s i n o u.

V, 0-10—0 30 ///. F. lutescens Jord.. F, germanica Aut. part. etL.
p') virescens W. Gr.

Q Cervenec-září. Úhory, pastvy, strniště, písečná lada, břehy. V rovině
a nízkém předhoří dosti rozšířen. V brněnském kraji pořídku : u Svitavic poblíž
l,('l()\ic, u Račic (Niessl), u Loiunicc (Pluskal), hojněji ve znojemském kraji: na
liadlianu u Náměště a v oboře při Oslavě u Březnika (Roemer), v hájemství
Zápověď u Jevišovic, na polích mezi Podmolí a Nov. hrádkem, u llardeku, mezi
Itědicemi a lesem Blálcm u Budkova a jako vzácnost též u Tvořihrázu (Oborny).
V jililavském kraji: pníc na (irabberku mezi Václavovem a Mulnou, a Chvalic
a -Mulišova blíže Slavonic (Oborny), Rasná, Chudobín, Žďár, Zámek Zdar,
Neudek. — V olomouckém kraji: na „Planině" u ftědíovic (Spilzner), u Roudna
a Berouna (Rieyer a (Jans), Terezov u Velk. Losina, Černé kameny mezi Sobo-
linem a Velk. Losínem, leč pořídku (Oborny)!, Něm. Libiny, Pelrovice, Šumberk.
— Hojněji u Saličné a .Jeslřebí u Zábřelia (Pánek), Týlov severně od Šlern-
iterka (Ueclilrilz sen.), při iMiisovickém poloku u Cernovíra poblíž Olomouce
(iMayer). V uh. hradišlskí-m kraji: v jižní čásli okolí Kroměříže (Palla), na .Ta-
vořině (H(iluby), Val. Klobouky. Ve východní ěásli : na Hostýne. — U Rusavy
(Sloboda), na mezích u Ratiboře s předešlým. — U Vselína (Bubela), Vysoká
[loblíž Velk. Karlovic. — Pečavská gora u Slar. .ličína, nad Poliěnou u Val.
Meziříčí, mezi Polomi a Polouvsí (Sapelza), u Oomašova. — Ve Slezsku : v Tě-
šinsku (Kolbenheyer), Vilberk, Odry, Bruntál. — Sandberk směrem k Wiesau, Su-
píkovice.a Zuckmanlel (Vierhapper), Bullerberk n Vidnavy a u Červené vody (Latzel).

Ji) Lístky zákrovní namnoze lupounké, za plodu hvězdovitě rozložené'.
Lůžko krátké rozšířené.

1. Líslky zákrovní špičaté.

756X'^'58. F. mixta Holuby Oest. b. Z. 1871. str. 261. (B. mi
šený.) Lodyha přímá neb vystoupavá, nahoře vidličnatě
větvitá, větví rovnovážně odstálých až obloukovitě převislých,
zřídka zpřímo odstálých, a jako celá bylina hustě bělo-
vlnatě plsťnatá. Listy husté, kopinaté. Klubka úborů

— 560 —

kulatá, v rozsochách, konečná a úžlab ni. Lístky zá-
krovu bělavé, oa konci suchomázdřité, za plodu
hvězdovitě rozložené. Chmýr jednořadý.

V. O 45 — O 50 m. F. canescens X arvensis Holb. Bylina vzezřením
a oděním F. arvensis podobná, leč tvarem úborů F. canescens pří-
buzná, od této však hvězdovitě rozloženými lístky zákrovními rozdílná.

Q Červenec — září. Úhory, strnišlé. Mezi rodiči pořídku. Posud jen u Lásek
u Vsetína, Bubelou 1883 pro území objeven.

2. Lístky zákrovni tup(''.

758. F. arvensis L. (B. polní, plesnivec.) Hustě bělovlnatý.
Lodyha a větve obyčejně hroznitě větvité, jen na
koncích vidličnaté. Listy kopinaté, přisedlé, na
spodku často široce zaokrouhlené. Úbory válco-
vité, po 2 — 7 v klubku. Vnitřní lístky zák rovu čárko-
vitě kopinaté až skoro do špičky hustě vlnaté, nej-
doleji uvnitř mělce žlábkovité.

V. Olo— 0'25 w.

Q Červenec — září. Role, slrnišlě, úhory, mýtiny, pastvy. Obecný v ro-
vině a předliori až do 600 w.

759. F. miiiima Fr. (B. nejmenší.) Tence vlnatě plsť-
natý, slabě hed vábíte lesklý. Lodyha nahoře oby-
čejně vidličnaté větvitá. Listy husté, čárkovitě kopi-
naté, skoro přilehlé. Úbory z břichatého spodu kuželo-
ví t é, po 3 — 6 v klubku. Lístky zákrovu vejčitě kopi-
)iaté, kýlnaté, vnitřní plsť natě, leč se špičkou pří-
tupou, sucho mázdřitou, lysou, lesklou, na dolejšku va-
kovitě vyhlubcné.

V. 010— 0'20 m. F. montana DG., Gnaphalium minimum Sm.
Q Červenec — září. Úhory, role, kamcnilé stráně, písečná místa, mýtiny:
Obecný v rovině a předhoří až do 450 m.

* F. gallica L. (B francouzský.) Tence vlnatě plsťnatý,
slabě hedvábitě lesklý. Lodyha vidličnaté větvitá.
Listy husté, čárkovitě šidlovité. Úbory po 3 až 6
v klubku. Listeny delší svých klubek. Vnitřní lístky zá-
krovni zaobalují své úžlabní nažky dřevnatě stvrdlou
dutinkou dokonale. Ostatně jak předešlý.

V. 0-10-0 25 m.

Q Červenec — záři. Role, písčité cesty, velmi pořídku semenem zavlečen.
Posud jen na písčitých cestách kolem plovárny u Jihlavy (Reichardl).

239. Oiiaplialiiuii L. Protěž.

A) Eugnaphalhmi. Úbory dvojkvěté : na kraji květy pestíkové, nitkovité,
namnoze četné, víceřadé, uvnitř obojaké. Chlupy chmýru veskrze nifovité. Zákrov
za plodu hvězdovitě rozložený.

1. Byliny mnoholeté, ^t plsfnaté, trsnaté, s válcovitým oddenkem.

760. iw. silvatieum L. (P. lesní) Lodyha přímá neb vy-
stoupavá, jednoduchá, dosti hustě listnatá a jako hsty
hustě hedvábitě šedo- neb běloplsťnatá. Listy na líci posléz skoro
lysé, jednožilné, přízemní čárkovitěkopinaté, lodyžni
čárkovité, Ižilné, ke konci znenáhla menší. Úbory
krátce kuželovité, v květenství jednoduše neb slo-
žitě hroznatém. Lístkyzákrovu zřejmě střechovité, vnitrní
vykrojené, zelenavé bělomázdřité neb s hnědou skvrnou, nej-
vnější 3krát kratší celého zákrovu. Květy krajní více-
řadé. Nažky tence válcovité. Oddenek válcovitý žene květonosné a list-
naté lodyhy.

V. 0'30 — 0*45 m. Koruny nažloutle bílé, nepatrné. G. rectum
Sm., G. silv. a) pediophyllum W. Gr. a «) rectum Gelak. Prod.
str. 23G.

2j- Oervence — září. Suché l<!sy, slránr, kraje lesní, mýtiny. V roviiir'
i předhoří rozšířena, často i ve vysokých horách. V Jeseníku až k 1200 ///
(Uechirilz). V Beskydách: na Trojačee, Černé hoře, Piadhošli a Javorníku
u Frenštátu.

761. Gr. iiorvegiciim (xuiiner. (P. horní.) Lodyha přímá, o d-
dáleně listnatá. Listy vespod jako lodyha bělovlnatě plsťnaté.
na hci tenčeji plsťnaté, prostřední zdélí neb delší dolej-
ších, kopinaté až podlouhle kopinaté, třížilné. Úbory v kvě-
tenství hustě nahloučeném, krátkém, klasovitém,
zřídka oddálené. Zákrovy větší, lístky jejich střechovité, pod koncem
s černohnědou skvrnou, vnitřní zaokrouhlené, ostatně jako předešlý.

V. 0-20— 0-30 »i. Koruny nažloutle bílé. G. fuscatum Wahl. Pers
etc, G. silv. /3) oreophyllum W. Gr.

4 Cerv-enec— září. Lesy, suchá luka, strání' a hole vysokých hor. Po-
ríizná v Beskydách: Radhošt (Czížek), na Cantoryni, Baranii a Stazovce (Uech-
Iritz). Hojná v Sudetách, zde často daleko dolů do údolí sestupuje : sestupuje
s Cernélio vrchu dolů až skoro na hynčické, pod myslivnou ležící pozemky.
Neuhausberk, Suchá a Černá kupa, u Oldřichovy boudy. — Kladsk. Sněžník
(W. Gr. a Celakovský)!, Svinský vrch až k Mal. Moravě (Oborny), Kopřivna
u Gráfenberku (Bubela). Na Salvízu, Drehberk a stráň pod ním, Uhuštýn, Keilig-.
Velk. a Mal. Jezerník, u Řvýcarny (Spitzner)!, na Koperníku, Fuhrmannšlýnu,
Studánkové holi, Šosskammu, Leiterberku, Pradědu, Pelrštýnu, Vys. holi. Majáku,
u Frant. myslivny, Mravenčí vrch, Pecové a Ztracené kameny až dolů na Berg-
geist (Oborny)!, éleglova studénka, Volská Inka, u Císařské boudy, Hockšár.
údolí Šumné Tise, Medvědí hřeben, Česnekový přikop. Děd, Opava pod Ovčirnou,
Mechová stráň až dolů na Donncrlan u Karlovské studénky, vodorovná stezka
od Ovčirny k Frant. myslivné. Svinský a Medvědí příkop, Kriech, Heiligenhiibl,
Velk. kollina, J(^tení hřeben. Břidlicová hole.

2. Byliny jednoleté s kořenem vřelenovitým.

762. dr. uligiiiošiim L. (P. bařinná.) Lodyha vystoupavá neb
položená, silně větvitá a jako listy šedovlnatá neb olysající Listy

36

- 502 —

velmi měkké , čárkovitě kopinaté , ponenáhlu kdolejškii
zúžené. Klubka několika je přesahujícími listy ob-
jatá. Lístky zákrovu nestejné, nahnědle žlutavé, v hořejší
polovici suchomázdřité, vnitřní čárkovité, špičaté.
Blizny žlutavé. Nažky hladké neb jemně měkkoostné.

V. 0-03 — 0-20 m. Květy žlutavé. — f. cuneata mihi. Větve bělo-
vlnatě huňaté, pod klubky silně ztloustlé a tudíž podlouhle kyjovité.

Q Červenec — říjen. Místa vlhká drive zaplavená, role, vlhká luka, břehy,
příkopy. Od roviny až do předhori obecná. Na mýtinč v Týnském hájemství při
400 m, na Radhošti při 1000 m, též u Star. mésta, f. cuneata mihi. Vehni
pořídku u Strážnice s tvarem základním.

|5) p i 1 u 1 a r e Wahlb. Bylina velmi nízká, zelená a často zcela
lysá. Nažky jemně měkkoostné.

Velmi pořídku. Pole u Luhačovic (Schloglj.

763. Gr. liiteo-album L. (P. žluto-bílá.) Byhna béloplsťnatá.
jedno-, zřídka vícelodyžní. Lodyha jednoduchá neb nahoře větvitá.
Prostřední a hořejší 1 i st y čárkovité, špičaté, pólo objí-
má v é, dolejší podlouhlé z předu rozšířené. Klubka úborů ko-
nečná, několika krátkými listy podepřená. Lístky
zákrovní dosti stejné, skoro celé mázdr ovité, za-
okrouhleně tupé, lesklé, žlutavo-bílé. Blizny čnějící, nachové.

V. 0'08 — 0"30 ni. Květy pomorančové.

(3 Červenec — září. Písečná pole, \Ihká místa, příkopy, břehy řek a ryb-
níků, mýtiny ; porůzná a nestálá. V brněnském kraji : v Písařkách u Brna a sice
blíže myslivny a u Geršpic (IVIakowsky 1857), u Soběšic a Kounic (Tkaný),
u Ivančic (Pieissek), mýtina mezi Diváky a Polehradicemi u Klobouk fSteiger),
u lanštorfského hřbitova (Ripper), kopce a nejsevernější úklon Hadův u Bílovic,
Jundrov, příkopy pod Bučínem u Tečic, kopec Vinice u Drnovic. — V Prosté-
jovsku : u Vraliovic (Uličný), na Kosíri, u Křenůvek pod Klučeni a pod Skálou
(Spitzner). Porůzný ve znojemském kraji: kobylna u Mikulova (Reissek), koleni
Hevlína, u Hrušovan a vedle frelešdorfského pastviska (Ripper), písečná role
a úhoi-y poblíž nádraží Nov. Sídlo- — Drnoholec, zde čelná (Oborny). V nčkolika
kusech u Goskova mlýna poblíž Jihlavy (Reichardt). V Olomoucku pořídku :
les u mlýna poblíž Rohle (Bilner), u Šumberka (Paul). V uh. hradištském kraji :
v. lese Bzinku u Bzence dosti hojná (Bubela), porůzná na suchých lesních místech
v pohoří Chřibů (Dr. Carl), příkop Žopky pod Lysinou u Tučap (Červinka). Ve
Slezsku : u Těšína (Wimmer), u Blogotic (Kolbenheyer), úhory u Pauke a při
plotu v Horním předměstí ve Vidnavě (Vierhapper).

B) Antennaria Gárln. Úbory stejnokvělé, dvoudomé, budlo se samými
nitovitými Q květy a nitovilými chlupy chmýru, aneb všecky se samými trubko-
vitými, obojakými, leč neplodnými květy a s chlupy chmýru kyjovilě ztloustlými.
Zákrov za plodu hvězdovitě rozložený.

764. Gr. tlioicum L. (P. dvoudomá. kociánek). Lodyha přímá,
od dolejška oddálené chudě listnatá, odstále vlnatě plsťnatá.
Listy na líci skoro lysé, vespod běloplsťnaté, dolejší jako

— 563 -

i výběžků kopisťovité, tupé, hořejší čárkovitě ko-
pí n a t é, špičaté. Úbory nemnohé, ve směstnaném chocholíku.
Lístky zákrovní byhny více (^ širší, kopisťovité. tupé, byhny 9 a (^
podlouhlé. S výběžky listnatými, kořenujícími.

V, 0-06 — 0'30 m. Zákrov bílý, růžový neb světle nachový. Anten-
naria dioica Gártn.

2j. Kvélea, červen. Kopce, meze, suchá luka, svéllá lesiiií místa, mýtiny,
vřesoviště. V celém území od roviny až na předhori obecná, někdy i ve vy-
sokých horách, jako na Petršlýnii, u Zámečku atd. V Beskydách : hřebenem
.lavořiny, na Radhošli.

•330. Helichrysum 1). (. Siiiil.

765. H. areiiariiiiu i). C. (S. písečná). Lodyha jak listy bělo-
plsťnatá. Listy dolejší podlouhle opakvejčité, k dolejšku ponenáhlu
sbíhavé, hořejší čárkovitě kopinaté, přítupé. Úbory kulatě vejčité, v latě
hustě chocholičnaté. Lístky zákrovu volné, za plodu koncem nazpět
ohnuté, lesklé, citrónové neb pomorančové (var. aurantiacum Pers.).
Oddenek dřevnatý, větvitý, žene lodyhy květonosné a listnaté.

V. O' 15 — 0-30 w. Koruny pomorančové. Gnaphalium arén. L.

Q Červenec - — říjen. Písčiny, pasivy, keřnalé a kamenité kopce, v ní-
žinách a v pahorkahné rozšířena. V brněnském kraji : na Červeném kopci u Brna,
u Vranova, Rosic, Bohutic a na Leskouně fR. a M.), u Nebovid (Makowský) !,
u Ivančic (Schwoeder) !, u Sokolnic (Heinzel)I, náspy trah a průkopy mezi Po-
divínem a Břeclaví a mezi Břeclaví a Feldsberkem (Rtppor)!, údolí Rokytné
u Krumlova. — Sv. Florianek, u hlubokého rybníka, vinice u Mariánské stu-
dénky a na cestě do Rybníka u Krumlova (Ziunaermann) !, Kraví hora u Brna,
Kobylí, Velk. Pavlovice, Vcdrovice, Olbramovice, Budkovice. — V prostějov-
ském kraji : na mezích nad Roudníkem za Plumlovem (Spitzner). Ve znojemském
kraji; u Náměště (Roemer), u Nov. sídla (Ripper), u Mikulova!, Jevišovic, Bu-
diškovic, v lesích u Oujezda, na úklonech Dyje, Hradnice a Leskavy u Znojma,
kopce kolem Havraníků, Kounic, Šatová, v lese Hojí mezi Božicemi a Hrušovany
(Oborny). V jihlavském kraji: v okolí Jihlavy jen u Panského mlýna a u Tře-
bíče (Pokorný), na jednom místě při silnici mezi Dačicemi a Pecí a při cestě do
Lideřovic (Oborny), u Mor. Budějovic, zde zvláště hojná na heřmanickém kopci,
v údolí Oslavy, Balinky a ha stráni u Mácové kapličky u Velk. Meziříčí, u Ba-
hna. — .Jako vzácnost ještě u Olomouce (Vogl). V uh. hradišlském kraji: u Čejce
a hojná u Hodonína (Wiesner), u Mutěnic (Uechtrilz), přehojná na Dúbravě
u Bzence (Bubela), u Rohatce poblíž Hodonína (Spitzner). Ve Slezku : v Těšínsku
(Kolbenheyer), mezi Brumovicemi a Úvalnem (R. a M.) Poblíž cihelen u Krnova.
— Var. aurantiacum Pers. Řidčeji. Kolem Znojma: v údolí Hradnice, úklony
skal Ehašových, Popícký žleb a u Tasovic (Oborny), mezi Břeclaví a Felds-
berkem a u Nov. sídla (Ripper), u Krumlova a Kobylí.

331. Petasites Touni. DevětsiL

766. P. offlcinalis Monch. (D, obecný). S t v o 1 před listím se
vyvinující, šedoplsťnatý, s nemnohými, článkovanými chlupy, se šupi-
nami do nachová zbarvenými, zákrovy a listeny hořeji

5(i4

hladké. Listy méně tuhé, přízemní okrouhlé neb troj-
h ranné, na spoflu až po žíly postranní srdčitě vy-
krojené, mělce chobotnatě zubaté, na kraji rovném mezi
většími zuby s hustými menšími, nejprv šedoplsťnaté,
posléz olysající. Úbory v hroznech. Blizny obojakých květů
krátké, vejčité, špičaté, květů pestíkových s větvemi
nitkovitými, Sdílnými (Tussilago hybrida L.). O d d e n e k
plazivý, na konci hlízovitě ztloustlý.

V. byliny obojaké 0'15 — 0'dO m, hrozen vejčitý, nahloučený, úbory
větší. Koruny pletně růžové. Tussilago petasites Hoppe., P. vulgaris
Desf. V. byliny 9 ^"20 — 0"45 ni, hrozen prodloužený, volný, úbory s ^2
předeš. Koruny bledší. T. hybrida L

2|- Březen, (IiiImmi. Vlhká Iii1í;i. |iřik()[iy, ii iinlokiiv. Poniziiý, v predhoří
namnoze hojný a pospolilý. V Ncxcrni rášli liinrnskéhn kraje obecný (Makowskýj,
břehy polokův u Žlebúv a Inka ii Seikovie (1'liiskal), koleni Knnšk'ilu a Olešnice
(Clupek), Svitava,- Mor. Třcl)u\a (Oboniy), kolem Urna \ elmi pořídkn, 1879
jednou za AečKovicemi, .Josefské údolí, Krtiny, Velk. a Mak Bukovina, Bosko-
vice, Mlalkov, Usobrno, Lhotka u Lelovic, Šlěpánov, Pernšlýn. — V Prostě-
jovsku : při Irali k Bedihošíi na h^vé slrani" a pod Stínavoii na loiiee (Spilznerj.
Ve znojemském kraji: kolem .Náměsiě hojný (Roemer), zámecká zahrada u Sádku
(Dr. Růžička). Hojný \- ojomonck(''m kraji a v údolích Sudet: Olomouc (Vog-1),
Hrubá voda (Burghanser), Berotm (Gans), Rondno (Ricger), Velk. Rystřice a
Šumberk (Paul), Holba, Haniišoviee, Nov. Losin, Františkov, Koldslýn a j. ne-
zřídka íOborny), Janovice u Rymařova (SchierI), Velk. Losin, Nov. ves. Ném.
Bohdikov, Raškíjv, Mal. Morava, Star. město, Rymařov. — Ve východní části :
pn polokn Říčka (Schlogl), na Javořině (Holuby), pod Hrádkem n Tučap a
n Kozrálského mlýna n Prnsenovic (Červinka), u Rusavy (Sloboda) a velmi
obecný na lukách u Vsetína (Bnbela), \\ Val. Meziříčí (Klanic), při Bečvé u Hranic
(Dr. Hanáček), u Velk. Karlovic, v Kamenárkách u Rožnova a u Frenštátu. —
U Nov. .Jičína (Sapeiza). V okolí místeck(''m : pobřeží Olešné pod Štaudlem, v ba-
řiné Hrbmii hojný (G(jgela). Ve Slezsku : Blog-otice a v okolí Těšína (Kolben-
iieyer). Hradecké údolí n Opavy (Svěrák), Bischofswalde, Kalkava, Mikulovice,
Zuckmantel (Vierhapper), Sorgsdorf (Lalzel), Inka u Vlčic (Magerstein) !, Vidnava,
Zighartice, Javorník a na j. m. ve Vidnavskn hojný.

/?) falax Uechtritz, Listy vespod dosti silně plsťnaté. Ko-
runy květův obojakých bledě růžové, skoro bílé. Listeny a zákrovy
zelené.

Vehni poMdku. Posud jen na Inkách u Vsetína (Buhela).

7(i7. P. albus (Trartn. (D. bílý). Stvol před listy se vyvinující,
běloplsťnatý, nahoře jak široce šupinovité, nazelenalé listeny a zákrov
s chlupy článkovanými. Listy na líci pavučinatě vlnaté až lysé, ve-
spod tence běloplsťnaté, úhlatě zubaté, se zuby hrotitými,
v obrysu srdčitě okrouhlé, postranní žily na spodu oby-
čejně substancí listovou obroubené. Kytice ploše vyklenutá
neb vejčitá. Blizny květův obojakých čárkovitě

565 —

kopinaté, přišpičatělé. Oddenek plazivý, na konci
n e z 1 1 o u s 1 1 ý.

V. 0'20— 040 m. Koruny žlutavě bílé. Tussilago alba Hoppe. Obo-
jaká bylina (T. alba L.) má stopky jednoduché a květenství chocho-
ličnaté; bylina 2 (T. ramosa Hoppe) stopky delší, namnoze větvité,
květenství podlouhle hroznovité a koruny bílé.

2j- Duben, kvělrii. Vlhké lesy horské, lesní polůeky, žleby, horská Inku.

V piedhoří a v horácli přes 330 m rozšířen, v rovině neroste a v pahorkatině
jen ve studenéjších polohách. V brnénském kraji: v údolí Svitavy mezi Blan-
skem a Adamovem, jako u \ýčepny bhže Nov. Hradu, v údoh Punkvy (Ma-
kowsky), kolem Mor. Třebové (Domas), v údolí .Josefském, při cestě od Ada-
mova k Svýcarně a mezi touto a Býčí skalou. — V jihlavském kraji: u Gos-
kova mlýna blíže Jihlavy (Reiehardt), na Spieberku, mezi Třeští a Slonařovem,
léž u Horn. vsi (Pokorný), přehojný na vlhkých místech u Heraltic poblíž Tře-
bíče (Zavřel) a v okolí Slavonic a lesích u Star. Hobzí směrem k Slavétínu a
(Jh\alieům (Oborny), Černý les a Kolková stráň u Ždárn (Kovář), u \ov. města
-i Vršan. — Y severní Moravě: ii poloka liliže ()spil(i\;i (Slavíček). \\ Pioudna
(Rieger), Beroun (tians), u Střelné (Bur^hauser), Sumbcrk (Paul), břehy Tise
u Velk. Losina: — Wiesenberka (Bitlncr), Janovice poblíž Rymarova (Schierl) a
skoro při v.šech horských potocích v Jeseníku (Oborny). Ve východní části : Ja-
vořina (Holuby), hojný na lesních lukách Javorčí a Lipová u Rusavy (Sloboda),
|iorúzný u Bystřičky a Vsetína (Bubela), luka u Senu^lína (Životský), lesy horské
u Halenková (Ulehla), u Velk. Karlovic. — Strouha u Rožnova (Kotek). Na
Smrku u Celadné, na Radhošti (Sapelza a Oborny) a při potocích skoro všech
hor v Beskydách (Oborny), Javorník, blúhá v Mořkovských lesích a za Čerto-
vým mlýnem u No\-. .Tičína (Sapelza), Horečky (Skach) a Kičera u Frenštátu. —
Hukvaldy a Slavkov (Oborny), u Míslku, v horské' rokli při bystřině nad Chle-
líovicemi poblíž Místku, na Salajce a Beskydu (Gogela). Ve Slezsku : na Canto-
rym (Wimmer), Koňská a v údolí Bystré (Kolbenheyer), na Josefské hoře, Skři-
vanním poli, Pisárecké louce a ii Jaworze (Baier), u Karlovské studénky (NiessI),
u Krnova (Spalzier), Olmachov ((ir. Fl.) Šlippengrunt u Kobyle, Supíkovice, Ces.
ves. — Friedberk, Zigharlice, Petrovice (Vierhapper). Račí žlcb u Javorníka
(Latzel), u Rejvízu, na Kopřivm'' a na j. m. Jeseníkii stejně hojný Jitko v mo-
ravské části jeho (Ol)orny).

•232. Hoinogyiie Cass. Podbelice.

768. H. ali)iiia Cass. (P. horní). Stvol nahoře se 2 — 3 šupinami,
1 — ^líborný, hustě vlnatohuňatý. Listy přizemní zároveň s květy se
vyvinující, dosti malé, kožovitě tuhé, roztroušeně chlupaté, srdčitě
okrouhlé neb ledvinkovité, hrubě zubaté, na líci tmavozelené, vynikle
žilnaté, vespod bledší. Žákrov červenavý. Oddenek plazivý.

V. 015 — 0'25 í« Koruny červenavé neb bělavé. Tussilago alpina
L. Řidčeji stvol Siíborny (f. multiflora Gr.)

2|- Květen-červenec. Horské lesy, luka lesní, rašelinná a pranu^nitá nn'sla.

V předhorí a horách od 500 m. nahoru, jen v Sudetách a Beskydách. Y Be-
skydách: na Smrku (Reissek), na Baranií (Sehlosser), na Lysé hoře!, Kamienické
\ýšině a na hřebenu Skrzyczné, jako též i na Malinovu (Kolbenheyer), na Sla-
zowce (Uechh-ilz). V Sudelách : od Černého vrchu dolu až na Hynčické po-

566

Zťiriky, ]Xeiiliau8berg-, Suchá a Černá kupa, u Oklřichovy boudy. — Na Kk\ds.
Sněžnikii a odtud sest4|)uje dosti hkiboko do údolí Moravy (Celakovský) !,
u SlríbrnÍL-, lesy kolem Kotdšlýua Glaserberg-, Fuhrmannštýn, Studénková hole,
Leiterberk, Praděd, Vysoká hole, Kotlina, Jelení hřeben. Mravenčí vrch, Pecové
kameny, a místy zasahuje hluboko do údolí, jako u Ňov. Losina, Františkova,
Annaberku a j. (Oborny), Sálvíz, Koperník, Keilig, Uhuštýn, Velk. a Mal. Je-
zerník, pod OvtMrnou (Spilzner), Dreištýn, Šleglova studénka, Volska luka
u Císařské boudy, Hockšár, Šosskamm, údolí Šumné Tise, stráň Černého pří-
kopu, Drehberk a odtud sestupuje hluboko dolů do Tomášovského lesa, Červený
vrch. Medvědí hřeben. Česnekový příkop, Děd, u Tetřeví boudy, Petrštýn,
Heiligenhúbl, Maják, Svinský a Medvědí příkop, Kriech a odtud sahá až do
údolí Merty u Tephc, Jezero u Frant. myslivny a odlud sestupuje dolů do údolí,
horní Tise u Winkelsdorfu, Břidlicová hole, Hofl)erk, Berggeist a odtud sahá až
na Pihorberk n Klepaěova. — - Bruntál, Mal. Moravice, a Karlovská studénka
(Niessl), zde všude obecný až do Ludvíkova. — Špicberg u Petrovic, hraniční
žleb a Kopiivna u Gráťenberku (Vierhapper).

283. Tussilago Touni. Podbél.

769. T. farfara L. (P. obecný). Stvol s četnými šupinovitými
listeny, jednoiíborný, pavučinatě ,vlnatý. Listy přízemní iapíkaté, po
květech se vyvinující, srdčitě okroulilé, úhlatě zubaté, vespod šedo-
plsťnaté, posléz trochu olysalé, postranní nervy na spodu listů substancí
listovu obroubené. Lístky zákrovní přítupé. Oddenek tenký, plazivý,
posléz mnohohlavý, ztloustlý.

V. 0-08 -0'20 ?n. Květy žluté.

2j- Březen, duben, někdy již v únoru. Hlinitá a písčitá místa, příkopy,
břehy, role, cesty. V rovině a předhoří obecný; ještě ve Velk. kotlině v Jese-
níku (Uechirilzl.

284. Adeuostyles Cass. Havez.

<70. A. Alliariae Keni. (H. bělolistá). Lodyha přímá, vícelistá.
nahoře nahloučeně latnatá, mnohoúborná. Listy veliké, měkké, řapíkaté,
ledvinkovitě Shranně srdčité, přišpičatělé, nestejně neb 2krát ostře
zubaté, vespod tence pavučinatě plsťnaté, mezi žilami hlavními slabší
žilky, s nezřejmou drobounkou šití žilnou, řapíky namnoze s oušky
patrně oddělenými. Úbory malé, chudokvěté.

V. 060 — 1-20 m. Květy světle nachové, zřídka bílé. A. albifrons
Reichb., A. albida Cass., Cacaha alpina L., G. AUiariae Guan 1773.,
G. albifrons L. fil. 178L

2|- Červenec, srpen. Horská, lesní Inka, pramenila mísla, žleby vysokých
hor. V Beskydách a Sudetách nad 900 iit. V Beskydách: na Baranii (Kolben-
heyer), v Bělských horách, na Malinovu (Th. Kolschy), dle Sapelzy též na
Smrku. V Sudetách hojná: Klads. Sněžník (W. Fl.)!, Svinský hřbet (Oborny),
Neuhausberk, Suchá a Černá kupa. — V Jeseníku: Sálvíz, vodopád Opavy,
Slěehplan, Ovčíma a při Opavě pod ni (Spilzner), Koperník, Hockšár, Fuhr-
mannštýn, Studénková hole, Leilerberk, Praděd, Vysoká hole, Velk. a Mal.
kotlina, Franl. myslivna, Mravenčí vrch aj. (Oborny). ]>reištýn, u Císařské boudy.
Šosskamm, údolí Sumn(' Tis(', iMehberk, slráň pod ním, Velk. a Mal. Jezerník,

— 567 —

pod Švýcarnou, Medvědí hřeben, Česnekový příkop, Děd, u Telřeví boudy,
Pelrštýn, Heiligenhúbl, Jelení hřeben, Svinský a Medvědí příkop, Jezero u Frant.
myshvny a odtud až do údolí horní Tise, zde ještě u Otcovy boudy. —
U Karlo vské studénky při 900 m. (Niessl), zde ještě na Šafberku, u Ludvíkova.
— U Mal. Moravice (Uechtrilz sen.)

Ž35. Eupatoriiini Touru. Sadec.

771. E. caimabiímm L. (Konopáč). Lodyha přímá, namnoze
jednoduchá, hranatě pruhovaná, jak rub hstů drobně žlázkatá, vonná.
Listy vstřícné, krátkořapičné, ve 3—5 listů peřenosečně rozdělené,
řidčeji nedělené, lístky vejčité až prodlouženě kopinaté, hrubě pilovité,
Úbory malé, chudokvěté, svazčité, v latě chocholičnaté. Lístky zákrovu
2 — 3řadé, vnější velmi krátké, vnilřní tenkoblanné, načervenalé.

V. 0-70— 1-50 w. Květy brutnaté neb bílé, 5—6 v zákrovu.
Odrůda s listy veskrze nedělenými /?) indivisum DG.

4 Červenec, srpen. Vlhkt' křoví, lesní stráně, mýtiny, příkopy. Rozšířen
v rovině a v nízkém předhoři až skoro k 400 m. V brněnském kraji hojný
(Makowsky), v Písařkách u Brna, Rajský lesík u Cernovic, kolem Obran,
u Adamova, Veveří a j. nezřídka (Oborny), u Lomnice (Pluskal), kolem Kunštátu
a Olešnice (Clupek), u Ivančic (Schwoeder), v Bučíně u Tečic (Dr. Hanáčekj,
u Krumlova a Litobratřic (Zimmermann), mýtiny u Cástkovce a v Hložku blíže
Klobouk (Steiger), u Divák a Mutěnic poblíž Hodonína (Schierl), Ochoz, les Suchý
a pod Boudou a j. u Bilovic, Kuřím, les Strážová u Vohančic, Tišnov, Borač.
Boskovice, Mlatkov, Lysice, Letovice, Kovářova zmole a j. m. u Kochova,
Střelíce, Bučín u Teěic, Zastávka, Obecný les a j. m. u Vedrovic. — V kraji
prostějovském: u Chaloupek, Bedihoště (Uličný), u Biskupic, Vrbátek, na Kosíři.
ve Vícovském, Repešském a Ptenském žlebu (Spitzner). Ve znojemském kraji
hojný : kolem Náměště (Roemer), v údolí Dyje u Hardeku a Znojma, u Jevi-
šovic, Lukova, Hrušovan a v nížinách při Dyji dosti rozšířen, jako u Frelešdorfu,
Drnoholce ald. (Oborny). V Jihlavském kraji pořídku : v údoU Jihlavy u Kamen-
ného mlýna u Jihlavy (Reichardl). V Olomoucku: u Olomouce (Vog-1), Velká,
Bystřice, Hlubočky a Grygov u Olomouce (Spitzner), u Kláštera Hradiska,
u Střelné a Hrubé vody (Oborny), lesní mýtina u Ospilova, údolí u Nectavy
(Slavíček), u Berouna (Gans), u Šternberka a les Grund u Rymařova. — U Pi-
ňovic (Klanic), údolí Růžové u Záhřeba (Pánek) a porůzný v měštan.ském lese
u Šumberka (Paul). V uh. hradištském kraji: Obora a horní les u Kroměříže
(Palla), na Javořině zde též f. indivisum DC. (Holuby), Strážnice, Kuželová, Sta-
novisko a les Stružné u Javorníka, Filipov, Strání, Horn. Němčí, Uh. Brod,
Obora u Bojkovic, Vápenky a Dúbrava u Val. Klobouk, Rozsoší a při potoku
Rakovci u Příkazu. Ve východní části: Želkovská debř u Tučap, Pacetlucký a
Kostelecký les, Ochoza u Prusenovic. na Lysině i pod ní (Červinka), Hostýn. —
U Rusavy (Sloboda), u Cejšků na cestě od Rusavy do Hošfalkova. — U Vsetína
(P.ubela), Provazny u Halenková. — Rožnov (Oborny), zde u Bečvy (Kotek) a
na Panském kopci v Doln. Pasekách, Horečky u Frcnšlálu. — Nov. Jičín (Sa-
petza), porůzný v údolí Ostravice (Oborny), jako v údolí Vasa, Helfenštýn poblíž
Týna, Arthurova stráň, Černý les a j. m. u Podstatu, v Kyslířovských selských
lesích, Kohlvald u Michalova, Domašov. — V okolí Mislku: na Šlaudh po-
různu, na hůrkách Chlebovských (Gogela). Ve Slezsku : při Olšavě u Těšína,
u Kocobendze (Hetschko), u Bogušovic. — Kamienica u Bělska (Kolbenheyer),

5()R

Wapieiiica, Slar. Bělsku, Gorn. Olyszyny, Skn\ančí pulc (Baier), Vítkov, Mal.
Heřnianice, Loučky, Noy. ves, obecný u Oder. — U Rázové (Rieger). Kolem
Vidnavy hojný u Kalkavy a při Vidné, u Krase. ■ — Račí žleb a j. m. u Ja-
\orníka a Račí potok a Paulinaburgu, kolenr Sorg-sdorfii, Friedbei-kii. Reivízu a
na j. ni. ve Vidnavsku (Vierhapper).

* Caleiidula L. Měsíček.

* G. officinalis L. (M. zahradní). Lodyha přímá. Listy oddálené
zubaté, dolejší kopisťovité, hořejší podlouhlé až kopinaté, poloobjímavé.
Plody téméř všecky článkovité, křídlaté, na hřbetě se špičatými
hrboulky, vnější sotva zobanité, vnitř nahoře s křídlo vitým kýlem.
Koruny pomerančové. Úbory dosti veliké. V. 0"30 — 0*50 m.

Q Cer\ en-říjen. Původem z jižní Evropy, u nás v zahradách zhusla pč-
slovaný a zde onde zdivočelý, leč neslálý. 1878 blíže Střelnice v Písařkách
u Brna, 1876 na rumišti u Sardiček. — V okolí Prostějova: ii Chaloupek,
Králic, Hrubčic, u povětrníku u Dělkovic (Spilzner). U Kotojed zdivočetý (Palla).
U unčovského nádraží 1883.

111. Cynarea Less. Bodlákovité.
Rody.

I. Char{lC01)a|)l>ae Sehultz. Zákrov slřechovitý. Kvítky nahé, mezi
nimi žádné tahc' plevy. Liižku úburov('' štčlinali'', neb po kraji jamek třásnité.
Nažky lysé neb rozlronšené diliipaté. jicli horní kraj H:: kolem hlavního kalicha
kroužko\itě vyvýšený.

A) Serratulae Less. ampl. Úbory mnohokvelé, květy trubkovité, obo-
jaké. Chlupy chmýru dvou- až viceřadé,. mezi sebou prosté, bez kroužku, jedno-
tlivě opadavé neb vytrvalé, neb pozdě spolu se spodkem čnělky opadávající.

1. Zákrovy střechovité, bez ostnu neb přívěsku. Chmýr nestejný, jeho
nejvnitrnější řada nejdelší. Nažky se spodním, ač někdy trochu šikmým pupkem.

a) Nažky smáčknuté příoblé, s málo patrnou obrubou okolo chmýru.
Chlupy chmýří jednollixr opadávající, spodek čnčlky tenký. Prašníky bezocasé.

236. Serrahda.

h) Nažky čtyřhranné se zoubkovanou obrubou kolem chmýru. Spodek
čnělky ztloustlý, čepičkovitý, nad samým víceřadým chmýrem, s ním spolu pozdě
opadavý. 237. Jurinea.

2. Lístky zákrovu, vyjmouc jen nejvnitrnější, ostnem hákovitým ukončení'.
Chn)ýr záhy opadávající, z chlupů stejně dlouhých, víceřadých. Nažky á pupkem
spodním.

a) Nažky podlouhle opakvejčité, smáčkmitě čtyřhranné, trochu svraskalé.
Prašníky na dolejšku ocasaté. 238. Lappa.

3. Lístky zákrovu s rovným trnem neb vícetrným neb suchomázdřitým
přívěskem. Chmýr víceřadý, trvalý, nejvnitrnější řada chlupu krátká, předposlední
nejdelší, neb chmýr žádný. Nažky pupkem dokonale postranním na lůžku přisedlé.
Prašníky bezocasé.

a) Nažky smáčknulě |.iíoblé bez žeber. Květy krajní nanmoze větší, pa-
prskující, jalové. Lístky zákrovu s přívěskem silně ostnilým, suchomázdřitým nel»
více chruplavicným. 239. Centaurea.

h) Nažky skoro Mvrhranně žebernatí'. Květy všecky stejné, obojaké.

5G9 —

Viiéjsi líslky zákroMií liipciKix il(', (.dstálé, iK'iviiitmí>jší kožovilé s l)odlavou
•^pi^l^ou. . . , * Carthamus.

B) ('arduinfiic Cass. Úbory lunoliokvčtó, kvčly IrubkoviU', obojaké aeb
někdy léž rňziiopohlavné. Lístky zákiovní lUleji neb lirubčji ostnité zakončené.
Chlupy ohniýni na dolcjslai v kroužek srosllé a kroužkem tím v celku od plodu
se ndluěující.

1. Kraje lilubšíeli dídkti na lůžku Iřepenilě zubatí-, ale bez šleliuovilých
elilupu. Chmýr málořadý, chlupy jeho brvité chlupaté, dole v bláim sroslh-.

a) Nažky opakvejeité, smáčknuté čtyřhranné. Úbory slejnokvél*'. Líslky
zákrdvni oslnite zakončené, slrechovité. Prašníky králctí ocasalé.

240. Onopordon.

2. Liižko štčiinovilýini chlupy posázené. Nažky sniáčknulě přioblé. Chmýr
mnohořadý, chlupy přirostlé na kroužek manšetkovitý, mezi sebou prosté.

á) Chmýr z jednoduchých zoubkované drsných chlupův. 241. Carduus.

h) Chmýr z ciiliipn pérovitých. 242. Cirsium.

n. Ácharopappae Sclmltz. Zákrov střechovilý. Mezi kvítky tuhé
ple\y na spůsob listencú neb zvláštních obalův. Nažky hedvábitě huňaté, nahoře
bez Nyniklého kraje okolo chmýru.

L Car linea e Less. Květy všecky trubkovilé, ubojak('. Chmýr jednořadý,
opadávající.

a) Chlujiy ťhmýru dole srostlé, pérovité, opadávající s terčovitým výkrojkem,
se svršku válcovité nažky. Vnější lístky zákrovu lupeno\ité, ostnitě zubaté, vnitřní
paprskující, sachomázdřité, barevné. 243. Carlina.

2. Xeranthemeac Less. Kvčly krajní dvoupyské, trubkovité, pestíkové,
kožo\ité, neplodné, v terči trubkovité, obojaké. Chmýr jednořadý.

a) Nažky trochu smáčknuté. Chmýr z 5 — -10 kopinatč šidlovitých, brvitých
plev, na krajních nažkách častěji schází. Lístky zákrovu všecky sucho mázdřité,
střecho vité, bezostné. Prašníky ocasaté. 244. Xer anthem um.

3. Echin opsideae Less. Zákrov kulatého úboru ze mnohých, stěli-
novitých, nazpět sehnutých lístkiiv. Každý kvítek úlioru objat zvláštným střecho-
vitým zákrovečkem.

a) 5 nejvnějšíeh lístků zákrovečku skráceno na 5 svazečků nestejných,
zoubkovaných štětin, ostatní lístky kopisťovité, na konci kopinatč zašpičatěle-
a štětinaté brvité. Nažka 5žebrá, s roztřepenou korunkou místo chmýru.

245. Echinops.

236. Serratula L. Srpek.

7T2. S. tiiictoria L. (S. barvířský.) Lysý. Lodyha přímá, nahoře
chochoUčnatá neb chocholičnatě latnatá. Listy vejčitě podlouhlé
neb podlouhlé, špičaté, jemně ostnitě až střihaně zubaté,
hořejši přisedlé často protisečné, dolejši dlouhořapičné. Úbory malé,
zákrovy podlouhle válcovité. Lístky zákrovní podlouhle
kop i natě, zašpičatělé, přítisklé, na konci fialové. Oddenek válcovitý,
šikmý, uzlatý, tlustomrcasý.

V. 0*50 — 1-00 ?u. Květy nachově hlákové, zřídka bílé.

2|- Červenec — září. Lesní luka, křoví, mýtiny, světlé háje. Pioztroušeii
v rovině a v nízkém předhoří až k 400 m. V brněnském kraji hojný: Písařky,
Tuřanský les až k Horákovu, Hády u Obran, Polavské a Mikulovské kopce,
v liAjíih při Dyji od Lednice až k Nov. mlýnům (Makovsky), .Tedovniee, Blučina,

— 570 —

Krumlov (Oborny)!, u Boskovic (Svěrák)!, u Prolivanova (Spitzner), les' Ochúzky
n Klobouk (Steiger), Sv. y^ntoníček u Brna, Ochoz, Bílovice, Holedná u Jundrova,
Mal. Hostihrádky, MorkůvKy, Šakvice, Břeclav, Star. Břeclav. — V Prostějovsku:
u Chaloupek v Kroužkách, na lukách u Králic, Sinržic, na Kosiři, v secech pod
Bukem, u Křenůvek, za Hartmanicemi na lukách (Spitzner). Ve znojemském
kraji: kolem Náméště (Makowsky), u Polavy, Citonic, Jevišovic, Mor. Budějovic,
Vranova, Hardeku, Lukova, Znojma a j. obecný (Oborny). V jihlavském kraji:
kolem Jihlavy obecný (Pokorný), hojný u DaČic (Oborny). V Olomoucku: kolem
Olomouce (Vogi a Burghausor), u Velk. Bystřice a v Mariánském údolí (Mikj,
lesní luka Rezky u Ponikve (Slavíček), mezi Lásky a Chomoutovém (Makowsky),
u Hlubočku, Litovle a Stepáno va (Spitzner), u Roudna a Berouna (Rieger a Gans),
u Unčova. — V uh. hradištském kraji: u Bilan (Palla), v Hodonínském lese
(Makowsky), na Javořině (Holuby). Luka u Kuželové. — Ve východní části: na
lukách pod Lysinou u Tučap místy hojný (Červinka), Brusný a Hrabina mezi
Chomýšem a Jankovicemi (Sloboda), kolem Vsetína jen pořidku na jedné louce
mezi Vesníkem a Bobrky (Bubela), u Rožnova (Kotek), u Hodslavic, Jehličné
a Kozlovic (Sapelza). Ve Slezsku : Praskliva u Ligotky (Kolbenheyer), u Vítkova.
— Vidnava, Březina, Butterberk u Heřmanic, u Mikulovic, Obergrunt (Vierhapper).
Bernarhce, Sorgsdorf, Javorník a j. (Latzel).

|5) integrifolia Wallr. Listy všecky nedělené.

Porůzný a často s tvarem základním. Melatinské údolí u Bílovic, Drásov
bhže Tišnova, les u Jundrova, Hustopeč, Klobouky, obecný les u Vedrovic,
u Unčova. — Ve východní části: Žerotín u Strážnice, Vojšice u Mal. Vrbky,
luka u Kuželové, Dlouhá luka u Javorníka, Filipov, Lysá hora u Uh. Brodu,
luka v Kyslířovských selských lesích při 400 ni. — Paseky u Žebětína blíže
Prostějova (Spitzner). Ve Slezsku : u Vítkova a Kostelce.

778. S. lieterophylla Besf. (S. dvojlistý.) Lodyha přímá, dole
jak listy pýřitá, nahoře lysá, bezlistá, jednoúborná. Listy
dvojí, dolejší řapikaté, vejčité, špičaté, hrubě neb stříhané
zubaté, dole často protisečné, hořejší přisedlé, peřenoklané neb hře-
benitě peřenodílné, s ušty kopinatými. Úbor dosti veliký, zákrov
kulatě vejčitý, lístky zákrovní vejčitě kopinaté, přitisklé,
ostnitě zakončené, lesklé. Oddenek válcovitý, šikmý, uzlatý,
3 chomáčem krátkých a tlustých mrcáskův a krátkými výběžky.

V. 0-25— 0-50 ;;/. Koruny nachové. Garduus nitidus W. et Kit.

2|- Červen, červenec. Mokrá luka a výslunné kopce, pořidku. V nížinách
kolem Hovoran (Tkaný), u Cejče (Makowsky a Křiseh), ještě 1876 hojný
(Wetschky).

337. Juriiiea Cass. Sinokyět.

774-. J. mollis Kchl). (S. měkký.) Lodyha přímá, jen do Vs list-
natá, nahoře bezlistá, jednoúborná, pavučinatě vlnatá. Listy podlouhle
kopinaté, špičaté, namnoze nestejně stříhané zubaté neb hřebenitě
peřenodílné, zřídka típlně celokrajné, úkrojky podlouhlé až čárkovité,
celokrajné, dvojbarevné, na lící tmavozelené, roztroušeně pavučinatě
vlnaté, vespod běloplsfnaté, na kraji ohrnuté, přízemní v rapík sbíhavé,
lodyžní namnoze poloobjímavě přisedlé. Úbory veliké; zákrovy pólo-

— 571

kulaté, na spodku ploché, lístky zákrovní kopinaté, ostnité, pavučinaté
vlnaté, vnější koncem nazpět ohnuté. Nažky napříč řasnatě svraskalé.
Oddenek kolmý, válcovitý, mnohohlavý.

V. 0-35 — 0-60 m. Koruny nachové. Zapáchá slabě pižmem. Car-
duus molhs I. Gluss., Serratula simplex DG.

2j- Kvélen, červen. Výslunné a travnaté kopce, keřnaté stráně, zvláště na
vápnt". Ve střední a jižní části velmi porůzný Sokolnické kopce mezi Sokol-
nicemi a Oujezdem, Polavské a Mikulovské kopce (Makowsky), Nikolčice (Še-
besta), lomy nad Hustopečí a v lese u Němčiček (Schierl), hojný ■ na lučních
úklonech u Krumvíře, ojedinělý u Klobouk (Steiger), kolem Cejče (Oborny), Kur-
dějov, Šardice a Hovorany. — Písčitá a pustá místa kolem Star. města u Uh.
Hradiště fSchlógl).

238. Lappa Tom-u. Lopuch.

A) Dolejší větve úboronosné prodloužené, tudíž květenství chocholičnaté.

775. L. major Grartu. (L. větší.) Lodyha přímá, hranatě rý-
hovaná, rozložitě větevnatá, ± pavučinaté vlnatá. Listy
veliké, vejčité neb slabě srdčité, oddálené zubaté neb skoro
celokrajné, na líci zelené, vespod šedoplsťnaté, dolejší dlouze řapíkaté,
hořejší krátkořapičné. Úbory prostředně veliké, kulaté.
Lístky zákrovu stejnobarevné, svétlozelené, úzce
kopinaté, s hákovitou špičkou, bez pavučiny, delší než květy,
na dolejšku brvkatě zubaté. Kraj koruny zvonkovitý,
v trubku náhle zúžený. Nažky černé, nahoře svraskalé. Kořen
tlustý, dužnatý, kolmý.

V. 1'00 — 1'50 m. Koruny nachové, růžové neb bílé. L. officinalis
All., Arctium lappa L. part.

Q Červenec, srpen. Meze, cesty, návsi, pustá místa, ploty, poříčí, mýtiny.
Od roviny až do nízkého předhoří obecný.

776. L. tomeiitosa Lamk. (L. pavučinatý.) Listy vejčité neb
vejčitě podlouhlé, na líci kalně zelené, vespod šedoplsťnaté. Úbory
prostředně veliké. Lístky zákrovu kratší než květy,
jemně zoubkaté, namnoze hustě pavučinaté, vnitřní nachově
zbarvené, skoro čárkovité, uťaté, tupé neb vykrojené, s hrotem rovným.
Koruny 3krát delší než chmýr, jich kraj zvonkovitý. Ostatně
iako předešlý.

V. 0'70 — 1-20 m. Koruny nachové, zřídka bílé. Listy a úbory
tmavěji zelené. Arctium bardana Willd., A. tomentosum Schk.

(3 Červenec — září. Cesty, kraje polí, křoví, rumiště, návsi, kopce. Pioz-
šířen v celém území, místy obecný. V okolí Brna (Makowsky) !, u Adamova,
Ivančic (Oborny), u Lomnice (Pluskal), u Boskovic (Svěrák), u Pistovic, Račic
a Vyškova (Špitzner), kolem Klobouk (Steiger), u Lanštorfa a Lednice (Ripper).
Kartouzy, Obrany, Bílovice, Blansko, Jedovnice, Komín, Bystrc, Veveří, Slavkov.
Bučovice, Hustopeč, Kurdějov, Morkůvky, Cejč, Kobylí, Vedrovice. — V Pro-
stějovská : u Zešova, Biskupic, Vrbátek, Vrahovic, na Romži, u Smržic, l^rčic.

572 —

Pliimloxa, Lulotína (Spilzner). KoIlmii Núinéšlí; (Koemer), Nové sídlo, Driioliolec
■atd. (Ripper), Krundov, Hrušovany, Mor. Budéjovice, Jemnice atd. (Oboriiy), léž
koleni Jihlavy (Pokorný) a Dacie obecný (Oborny). V Olomoucku : u Olomouce
(Voglj, u Litovle (Spitzner), u Šnmberka, Velk. Losina (Paul), Něm. Libiny.
Petrovice, Ludvíkov, C. Bohdíkov, Raškov, Budišo\ . — - V uh. hradištském
kraji : u Kroméřiže (Palla), na Javořině (Holuby), Strážnice, Tasov, Lipov, Louka,
Velká, Stráni, Uh. Brod. — Ve východní části : kolem Holešova (Sloboda),
u Tučap, Prusenovic a u Lysiny (Červinka), u Vsetína (Bubela), u Piožnova
(Kotek), u Halenková a Velk. Karlovic. — U Nov. Jičino (Sape(za), u Příbora
(Czížek), hojný v údolí Ostravice a ve Slezsku (Oborny).

B) Úboronosné stopky krátké, pročež kvétenství hroznovité.

777. L. miuor DC. (L. menší.) Listy dosti tuhé, na líci pýřité
až lysé, vespod ± šedoplsťnaté, dolejší a prostřední ze srdčité spodiny
podlouhle vejčité, dlouze řapíkaté, hořejší vejčité, krátkořapičné. Úbory
nejmenší neb prostřední, více oddálené, dlouže ji
stopkaté. Lístky zákrovní trochu pavučinaté, všecky zelené,
neb nejvnitrnější ponačervenalé, všecky s hákovitou neb
nejvnitrnější s rovnou špičkou, tyto kratší než nálevkovité
koruny. Nažky menší, méně svraskalé.

V. 0'50 — 1*20 m. Koruny dole bílé, nahoře nachové, zřídka bílé.
Arctium minus Schrank.

(^ Červenec — záři. Cesty, rumiště, pustá místa, křoví, lesy. Od roviny
až do predhoří k .500 7n rozšířen. V brněnském kraji obecný (Makowsky),
u Brna, Adamova, Ivančic atd. (Oborny), u Lomnice (Pluskal), u Žabovřesk,
Střelíc, Skalice atd., u Slavkova, Vyškova, Střílek. — V Prostějovsku : u Držovic,
Vrahovic, Duban, Hablova, Biskupic, Určic a j. (Spilzner). Ve znojemském
kraji: ii Krumlova, Znojma, IShlfrouna, Bošic, Hrušovan, Hodonic atd. (Oborny).
Kolem Jihlavy obecný (Pokorný), u Dačic a Slavonic (Oborny), u Mor. Budějovic,
Černic, Velk. Meziříčí. — V hájích kolem Olomouce (Vogi), u Cesk. Bohdíkoxa,
— U Kroměříže (Palla). Ve východní části: na Javořině (Holuby), u Tučap a
Prusenovic (Červinka), u Busavy (Sloboda), obecný kolem Vsetína (Bubela),
u Rožnova (Kotek), u Nov. Jičína (Sapetza), u Příbora (Czížek), v údoH Ostra-
vice (Oborny), při cestách a křovištích u Místku dosti hojný (Gogela), hojný
ve Slezsku,

U Krumlova nalezl jsem r. 1S81 přechodný tvar k L. tomeniosa LamU.
> hustě pavnčinatými zákrovy a krajem koruny zvonkovitým.

289. Ceiitaurea L. Chrpa.

A) Lístky zákrovní nahoře se suchomázdřilým, barevným krajem neb pří-
\čslú'm. Květy krajní namnoze větší, paprskující.

í. Přívěsek suchomázdřitý, od dolejší části lístku zákrovního oddělený.
Listy nedělené zubaté neb trochu peřenoklané.

a) Nažky bez chmýru.

778. C. jacea L. (Gh. luční.) Lodyha přímá neb vystoupavá.
listnatá, jednoduchá neb větvitá, jedno- neb mnohoúborná a
jako listy draslavá neb trochu pavučinatá. Listy
kalně zelené, podlouhlé až čárkovitě kopinaté neb

č á r k o v i t é, celokrajné neb trochu zoubkaté, dolejší též často cho-
botnatě zubaté neb peřenoklanné, v rapík zúžené, hořejší přisedlé.
Úbory prostředně veliké, ve j čité kulaté až vejčitě
podlouhlé. Přívěsky zákrovní namnoze veliké, zákrov zakrývající,
okrouhle vejčité neb trojhranné až kopinaté, celé neb jen natržené a
vyduté neb ploclié, hřebenitě třepenité, však jen krátkým jednoduchým
hrotem ukončené. Krajní květy skoro vždy paprskující.

4 Cerveucc-njeii. Suchá Inka, meze, jiaslvy, kraje i-esl a Icsú, kopce.
Od roviny až do předhoří obecná.

V. 0"30— 1-00 iti. Koruny světlé nachové, zřídka v terči bílé.
Druh velice proměnlivý: při určování jeho odrůd potřebí pozorně si
počínati. U nás v odrůdách:

a) Yiilg^aris Koch. ampl. Úbory vejčitě kulaté. Přívěsky lístků
zákrovních veliké, okrouhle vejčité, vyduté, celé neb trochu natržené,
hnědé, zřídka bělavé, nejdolejší někdy pravidelně třepenité. — Tvar
s pavučinatě plsťnatými a bělavými listy a větvemi v hořejší části by-
liny /9) tomentosa Aschers.

Obecná od rovmy až na nízké předhoří a je.šlě u Sniriberka. Velk. Losina
a Wiesenherka (Oborny), u Rymařova. /?), u Oujezda, jen ojediněle, mezi Freleš-
doríem a Drnoholcem (Ripper), kolem Znojma (Oborny), mezi Cejcem a Kyjovem.

b) (lecipieiis Thuill. sp. (Gh. klamná). Přívěsky velké, hnědé neb
bledé, dolejších lístků zákrovních s hřebenitými, čárkovitě štětinovitými
třísněmi, prostředních nepravidelně natržené a nejhořejších celé.

V předhoří rozšířena, \' pahorkalině a \" ro\ině pořídku. Hády u Obran
(Makowsky), Bilovice, Boskovice, Letovice. — V kraji proslejovském : u Určie,
Ih-ubčic, Kralic, na Boří ii Pkimlova, u Drahan (Spilzner). V cesko-moravském
pohoří : u Náměště (Roemer), Urlianov, Vídeh, Radčnice, Tislvý dvíir, Ždár.
Xcudek. — Y severní Moravě nezřídka s následujícím : Petrovice, Velk. Losin,
Pekařov, Ludvíkov, Rejliartice, Vsíkov, Bludov, Hanušovice, Koldštýn, Janovice,
Rymařov, Jamrlice. Ve východní čású: Val. Klobouky, Bystřice p. H. — Pod
Lysinou .u Tučap (Červinka). Kolem Střelné, kraj lesní nad Vlčkovou u Rusavy
(Sloboda), zde též na Klapinově, u V^setína, Velk. Karlo\ic, na Miloňovu, Inka
u Trojanovic. — A vubcíc v Beskydách (Oborny). Vi Slezsku: u Nové vsi,
Oder a Frývaldova. -^

c) pratensis Thuill. sp. (Ch. pérovitá). Zákrovy podlouhle vejčité.
nejdolejší lístky zákrovní s úzce kopinatými, prodlouženými, prostřední
a hořejší se šidlovitými přívěsky. Přívěsky, vyjmouc nejvnitrnější s oddá-
lenými, tuhými, štětinovitými třísněmi, na konci nazpět ohnuté, zákrov
často neúplně zakrývající, před květem chocholkaté.

V předhoří hojná, v pahorkatině pořídku. V Prostějovsku : na Piomži,
Hlouěele, u Hrubčic, na 0.sině, ve IHenském žlebu, na Bílé vodě u Rozstání
(Spitzner). V severní Moravě: Šternberk. — Šmnberk, Velk. Losin, Wiesenberk
(Oborny), Petrovice. Nov. ves, Bukovice, Star. město, Chrastice, Hyacice, Stří-
brnice, Heimrlov. Koldštýn, Winkelsdorť, Rejliolitte, Janovice, Rymařov, Guntra-
niovice, Budišov. Ve východní části: .nndřichov (Schlosser), Val. Klobouky,

574

[Jnkuz. Byslhce, p. H. , Hoslýn, Ru.sav;i, Hoštálkov, Vř,ťlíii. Scmelín, údolí Ja-
• enky, Gáb, Velk. KarJo\ice, Miloíio\, Tiojat-ka, Salajka, Klín pod Smrkem,
Bystřiííka, Rožnov, Trojanovice, Sviiiec u Nov. Jičína, Hranice, Týn, Podšlát,
Mor. Ostrava. — Hojná až obecná v údolích Lubiny, Ostravice, Olšavy a Visly,
liojná v západním Slezsku (Oborny). Ve Slezsku : u Karlovské studénky (Niessl).
na Vidlici (Theimer), u Javorníka (Latzel), Lysá hora, Moravka, Lonuiá, Jablunko\-,
Těšín, Bogušovice, Vítkov, Bruntál, Adolfovice, • Frývaldov, Lipová a ve Vid-
navsku.

b) Nažky s ehmýrem.

779. C. i)seii(loi)liry,gia C. A. Meyer. (Ch. vlásenkovitá). Lo-
dyha přímá, namnoze odstále větvitá. Listy skrablavě
mrtnaté, podlouhlé až elliptické, zoubkaté, někdy chobot-
natě protisečné, hořejší se srdčitým neb uťatým spodkem přisedlé.
Úbory veliké, skoro kulaté, lístky zák rovní vej-
čité, vícežilné, přívěsky zákrovní vyjma nejvnitrnější z ko-
pinatého hřebenitě třepenitého spodku, v namnoze světlohnědé, šidlo-
vité, pérovité, většinou nazpět ohnuté hroty, zákrov zcela
nekryjící prodloužené. Pérovité hroty zaobalují úbor jako paruku
a jsou delší než přívěsky. Ghmýr as 3krát kratší
nažky.

V. 050 — 1-OOm. Koruny světle nachové, zřídka bílé. C. phrygia
Wimm,. Gelak. et Aut. germ, non L., G. cirrhata Rchb.

4 Červenec — září. Suchá luka, kraje lesů, stráně, křoví. \ pahorka-
tině a předhoři porůzná. V okolí Kunštátu a Olešnice (Člupek), u Budišova. —
Dle Schlossera na Lobníku v Olomoucku. V Beskydách a ve Slezsku: hřebenem
Javořiny (Holuby), písčité břehy Bečvy u Rožnova (Červinka), Horečky u Fren-
štátu a Horečková luka u Trojanovic. — U Těšína rozšířena, les u Koňské (Ko-
tula), Blogolice, Bobrek a Buczkowice (Kolbenheyer), Jaworze, Wapienica, Lipník
a Kozy (Baier), Třenec, Haslach (Uechlritz), Uslroň (Kotschy), Krásná, Moravka,
Vítkov, Nov. ves, Odry. V Jeseníku: u Sádku, HeraUie, Vrbna (R. a M.) Zuck-
mantel, Einsicdel (Grabowski), Frývaldov (Zelenka)!, Buchbergstál, Wolfsseifen,
Tomášov, Adolfovice, Bukovice, Lípová, Vidnava.

780. C. steiiolepis A. Keni. Yegetv. II. 368. (Gh. úzkoperá).
Lodyha přímá, hranatá, štíhlá, četně listnatá, listy
k hořejšku stále menší, krátce větevnatá, víceúborná, více
nahoře i s listy hořejšími mrtnatá a více méně hedvábitěběloplsťnatá.
Listy zubaté, se zuby ztlustlými, k předu ohnu-
tými, dolejší elliptické, špičaté, dlouze řapíkaté, hořejší
podlouhle elliptické neb kopinaté, přisedlé, ne-
objímavé. Úbory prostřední, vejčité neb podlouhle
voj čité, na konci lodyhy chochohčnatě sbhžené, zřídka jen jeden
konečný. Lístky zákrovní úzké, namnoze jednožilné, přívěšky
lístků dolejších a prostředních úzce čárkovité,
v šidlovitý hrot prodloužené, pérovité třepenité,
rezavohnědé, od polou nazpět ohnuté, zákrov nezakrývající ani neza-

obalující, mnohem delší než lístky zákrovní a nikoliv
širší než tyto, nejhořejší vejčité, nepravidelně natržené, kratší
než přívěsky prostřední a jimi kryté. Ghm^r as 6krát kratší
nažky. Oddenek válcovitě uzlatý. šikmý, dřevnatý, v i c e h 1 a v ý,
lodyhy květonosné a neplodné ženoucí.

V. 0"50 — 1'00 m. Květy světle nachové. C. austriaca /j. cirrhosa
Rchb., C. phrygia Neilr. part.

4 Červenec — září. Luku, křoviska, kraje lesů, duboví. V jižní a střední
čásli porůzná. Kolem Nániěsté (Roeaier),- v jednom kuse u mlýna Trouznii;k('li()
poblíž Znojma 1883, ojediněle u Hrušovan a Frelešdorfu (Ripperj. V Dolních
Rakousích : v údolí Dyje pod Rakousy (Krenberg-er). V lese míchaném jižně od
Bzence (Ansorge) a hojný \' lese Bzinku u Bzence, neroste u Vsetína (Bubela
in lil.).

2. Přívěsky zákrovní od dolejší části listu zákrovnílu* neoddělené, neb jen
na \iiilřních lístkách trochu oddělené, hnědé, špičatě Iříhranné, hřebenitě Iřepe-
nité. Listy peřenodílné.

781. C. rlieuiina Boreau (Gh. porýnská). Lodyha přímá,
šedopavučinatě vlnatá, nahoře zřídka od dolejška 1 a t n a t á ,
mnohoúborná. Listy šedě chlupaté, dolejší 2krát
peřenodílné, řapíkaté, hořejší jednoduše peřenodílné, při-
sedlé, úkrojky listů čárkovité neb čárkovitě kopinaté, na ohrnutém
kraji drsné. Úbory malé, okrouhle vejčité. Lístky zá-
krovu 3—5 žilné, vejčité, hořejší podlouhlé, s konečným tří-
hranným, hřebenitě třepenitým přívěskem. Ghmýr až Sikrát
kratší nežnažka. Kořen vřetenovitý.

V. 0'40 — 0*80 m. Květy nachové. G. panniculata Jacq. et al. aut.,
non L , G. maculosa aut. germ, Gr. et Godr. part., non Lamk.

Q Červenec — - září. Suchá, travnatá místa, kopce, skály, stráně, meze,
zdi, úhory, v teplejších polohách rozšířena, v horách neroste neb velmi pořídku.
V brněnském kraji obecná: koleni Brna, Kartouz, Obran, Adamova, Ivančic,
Krumlova, Miroslavi, na Leskouně (Oborny), Dědice u Vyškova (Spitzner), u Klo-
bouk (Steiger), všude v celém i dalším okolí Brna velmi obecná, severně od
Brna porůzná : u Lomnice (Pluskal), u Kunštátu a Olešnice (Clupek), u Boskovic,
Pernštýna atd., Žaratice, Slavkov, Tlustomaěek, Vyškov, Pavlovice, Hustopec,
Kurdějov, Krumvíř, Cejč, Šardice, Kobylí, Velk. Pavlovice, Šakvice, Vistonice,
Tulešice, Bndkovice, Vedrovice, Olbramovice. — V kraji prostějovském: na
Hloučele, u Smržíc, Určic, Kostelce, Plumlova, Drahan a j. (Spitzner). Ve zno-
jemskéiH kraji obecná: hojná kolom Náměště (Roemer), u Mikulova, Polavy, Je-
višovic, Vranova, Bítova, Hardeku, Lukova, Mor. Budějovic, .Jemnic, Znojma,
v lese Hoji mezi Hrušovany a Božicemi (Oborny). V jihlavském kraji: v údolí
Jihlavy u Jihlavy (Pokorný), Třebíč (Zavřel), Cizkrajov u Slavonic', u Dačic a
odtud dolů v údolí Dyje nezřídka (Oborny), Nov. ftíše, Ratkov, Velk. Meziříčí,
Balin, Uhřinov, Mostišlě, Straškov, Slřítež. — V olomouckém kraji: u Olomouce
(Vogl), Hněvolínské loiny a Slavonín poblíž Olomouce, Bystrovany (Tkaný), Dolní
grunt u Šternberka. — Řidčeji u Chromcc poblíž Zábřeha (Pánek). V uh. hra-
dištském kraji : hojná na písčinach u Bzence (Bubela), u Hodonína a v celé jižní
části (Oborny), u Kroměříže (Palla), na Javořině (Holuby), Bohatec, Petrov, Stráž-

— 570 —

aice, Rftděj(»\, I li. JBiod, Jiavnce, Piakšic-e. — Ve východní řásli : u Holešovu
(Sloboda), zdo zejména lyjreliLi Rusavy a na slráni v Kndiách n Tučap (Ccivinka),
n Hranic (Vogl), dle zdáni nerosle v oslalní časli Beskyd a \- nejsevernější části
Moravy. — Ve Slezsku: rozšířena v Těšínsku (Kolbenhoyer), hojná kolem Vid-
navy. — Zde skoro na \ši'cli kopcích, stráně Nisy u Glunipenan a Voilzu (Vier-
liapperj, leč poslední dvě slano\iska již na i)ruskéni území, f. albitlora, porídku
v několika kusech na vinohradu u Čížo\a oproli Hardeku (Oborny).

3. Suchomázdřitá cásf líslkú zákrovních. jako oliruba as od polo\ice líslkii
začínající, nahoře širší, hrebenitě třepenilá.

a) Lisly dolejší hipíkalo', hořejší pnsedl(''. Chmýr zdélí iiažky.

782. C. S('íil)iosa L. (Gekánek, jesenec.) Lodyha přímá, listnatá,
hranatě brázditá, namnoze větvitá, .s větvemi jednoúbornými. Listy
poněkud tuhé, brvkatě draslavé, mrtnaté, trochu pavučinaté. dolejší
rapíkaté, lyrovitě peřenoklanné neb pereno sečné, hořejší
přisedlé, vejčité neb podlouhlé, 1 neb 2krát peřenodílné, s ušty po-
dlouhlými. Úbory veliké, kulaté. Lístky z ákrovní ne-
zřetelně žilnaté, mázdřitý kraj jejich široký, černý,
se špicí měkkou, řidčeji delší trnitou (,í?. G. spinulosa Roch.). Oddenek
kolmý, vlákny čuprynatý.

V. 040 — 1-20 m. Koruny kalně nachové, zřídka bílé.

4 ('ervenec — říjen. Suché, výslunné kopce, meze, česly, pole, křoví.
V celém území obecná a ješlě na Jokiberku u myslivny poblíž Koldštýna,
u Frývaldova a 'iomášo\a.

/?) Gudernatschiana Opiz. Obruba okrouhlých a krátkých lístků
zákrovních široká, zákrov skoro zakrývající, se špicí trnitou a šidlovitě
štětinovitými třísněmi. Listy nestejně dvakrát peřenodílné, ušty hořeních
listů čárkovité.

1'ořídkn. (!i-oerberk w Wicsenberka a u Velk. Losinu a j. iii. v .Te>eníkii
(Oborny), n Rejholic.

782 X ^^1. t- seabiosa X rheiiaua Fiek. Fl. str. 245. Bylina
vytrvalá, zelená. Lodyha silně větvitá, větví odstálých. Listy 2krát
zpeřené, ušty kopinaté, dolejší dlouze rapíkaté. Úbory kulaté, větší než
u G. rhenana, lístky zákrovní nezřetelně neb slabě sítnatě žilnaté,
s úzkou, černou, třepeni lou obrubou. Květy nachové, Ghmýr kratší
než nažka.

V. 0"30 — 0*50 m. Tvar listů, oněm u G, rhenana a úborův, oněm
u G, scabiosa podobný. G. paniculata X scabiosa Gr. Fl. str, 254.

2j. Červenec, srpen. Aíezi rodiči velmi pořídku. 1'osiid jen v několika je-
dincích na jednom kopci u Třebíče (Zavřel).

788. C. cyaiius L. (Gh, polní). Lodyha přímá, jednoduchá neb slabě
větvitá, pavučinaté vlnatá. Listy měkké, čárkovitě kopinaté neb
čárkovité, hořejší celokrajné, dolejší na spodu zubaté
až peřenoklanné. Úbory na prodloužených větvích jednotlivé.
Lístky zákrovní bez nervů, s hnědou neb bělavou, třísnitou

obrubou. Květy krajní nálevkovité, v terči trubkovité. C h m ý r zdéli
n a ž k y. Kořen jednoletý, vřetenovitý.

V. 0*30 — 060 in. Koruny krajní modré, vnitřní fialové, zřídka bílé
(f. albiflora), růžové neb hnědofialové.

(£) Červen, červenec — podzim. V obili, na úhorech a rumislích. Od roviny
až do předhoří obecná. U Michalova přes 400 m, a ještě u Ryinarova. f. albi-
flora, les Bořky u Židenic, Žabovřesky, Cernovice, Nenovice, jen v některých
letech a vždy ojediněle.

b) Listy dolejší řapíkaté, často chobolnalě protisečaé, hořejší sbíhavé. Chmýr
několikrát kratší nož nažka.

784. C. luoutaiia L. (Gh. horní.) Lodyha přímá, jednoduchá,
zřídka slabě větvitá, jedno- až chudoúborná, jako listy tence pavuči-
natá, zelená, nahoře a uprostřed sbíhavými listy namnoze široce křídlatá.
Listy celokrajné, ve j čité podlouhlé až široce kopi-
n a t é, zašpičatělé, sbíhavé, přízemní řapíkaté. Úbory veliké.
Lístky zákrovu nezřetelně žilnaté, hřebenitě pilovité, zuby stejně
dlouhé neb kratší než černohnědý okraj, nejv^nější široce vejci té, ostatní
vejčitě podlouhlé až podlouhlé. Chmýr vícekrát kratší než
nažka. O d d e n e k p 1 a z i v ý.

V. 0"30 — 0'50 in. Květy krajní modré, vnitřní fialové.

2|- Květen, červen. Lesní lidia, vlhké horní lesy, pořídku. Na Moravě jen
II Jevíčka a na jedné stráni u Malostovic, na posledním stanovisku ve tvaru
poněkud odchylném. — U Jevíčka na jižním úklonu kopce Cumu a sice při
východu z Holzwiesu (Czerny). Ve Slezsku: na jižní straně Baranie směrem
k Javořince (Kotsehy), u Koňské a Holěoňc u Opavy (Zlík).

785. C. axillaris Willd. (Gh. chlumní.) Lodyha vystoupavá
neb přímá, jedno- až mnohoúbornáajako listy šedě
neb bělošedě pavučinat o-p Isťnatá, listy sbíhavými
úžeji neb nezřetelně křídlatá. Listy měkké, úžeji
kopinaté až kopinaté, špičaté, nedělené neb cho-
botnatě protisečné, dolejší řapíkaté. Úbory vejčitě kulaté, pro-
střední. Lístky zákrovu nezřetelně žilnaté, hřebenitě tře-
penité, třisně často bělavé, delší než okraj namnoze jen
nahnědlý, nejvnější široce vejčitě, vnitřní vejčitě podlouhlé. Ghmýr
krátký. Oddenek válcovitý, krátkočlenný, s tlustými
vlákny.

V. 0-1.5 — 0*30 m, Koruny krajní modré, vnitřní fialové neb čer-
venavé. C. montana L. /?. incana Neil.

2|- Květen— červenec. Výslunné stráně, keřnalé a kamenité kopce, skály,
zvláště na vápně. Ve střední a jižní části rozšířena. V l)rněnském kraji : Červený
kopec a Hády u Brna, u Cejče, Polavské a Mikulovské kopce (Makowsky) !,
kraj lesní u Drasova (Pluskal), u Ivančic (Schwoeder) !, u Šlapanic, Tišnova,
u Pindulky a na Židlochovických kopcích (Oborny)!, u Bošovic poblíž Klobouk
(Steig-er)!, Sv. Florianek a Krizová hora u Krumlova (Zimmermann), dle HasUngra
též u Mor. Třebové. — Židenieké kopce, Líšeň, Bořky u Židenic, Mordovna,

37

— 578

Cacovické kopce, vinice u Obran, Zlubice a j. ni. u Kuřiuia, Malostováce, Bo-
skovice, Kraví hora, z''ipadní úklony Žlutého kopce, Písařky, Kohoutovice, Bo-
honice, Bosonohy, Nebovidy, Háj u Dražovic, Leskoun, Hájek u Vráno vic. - —
V Prostéjovsku: na vinohradech kosířských a kosteleckých, na Obrové Noze, na
KUiči a v Občinách u Křenůvek, na Kněží hoře u Krumsína, na Horkách u Hamer,
na skalách za Vícoveni, na Nosku (Spitzner). Ve znojemském kraji: Vlčí kopec
a Senohrady v okresu náméštském (Roemer), v lese Hoji mezi Božicemi a Hru-
šovany, v údolí Jevišovského potoka, v údolí Pyje u Vranova, Bítova, Hardeku,
Devíti mlýnů, Znojma a na sousedních kopcích nezřídka, jako u Hnanic, Popic
a Kounic atd. (Oborny), Arbes a Dlouhá stráž u Nov. Přerova (Ripper). V uh.
hradištském kraji : v Hodonínském lese (Makowsky), v lesích u Bzence (Sapetza),
na Dúbravč bzenecké (Schlosser), hojná v lese Háji u Bzence v právo cesty do
l)omanína (Bubela), dle Schlossera též u Štramberka?.

/9) stricta W. Kit. Bylina štíhlejší, méně hustě plsťnatá. Listy úzce
kopinaté, bezzubé, sbíhavé, tudíž lodyha zřetelně křidlatá V. až 0'40 m.

Pořídku. Význačná jen v lese Háji u Bzence (Bubela).

4. Lístky zákrovní bez suchomázdřité obruby neb jen vnitřní na konci
suehomázdřité, hřebenitě třepenité. Vnější as s Y„ vnitřních.

786. C. JaYOriiikieiisis Form. (Ch. javornická.) Lodyha přímá,
zřídka trochu vystoupavá, jednoduchá, jednoúborná, pavu-
činatě plsťnatá. Listy tuhé, vejčitě kopinaté, dolejší
v krátký, dole rozšířený, poloobjimavý řapík zúžené, ho-
řejší spodinou poloobjímavou, sotva sbíhavou přisedlé,
všecky celokrajné neb nezřetelně oddálené zubaté, na líci tmavozelené,
velmi tence pavučinaté, vespod bělošedé, hustě pavučinato-
p 1 s ť n a t é. Lístky zákrovní bez suchomázdřité obruby,
vnější vejčité, celé neb natržené třepenité, skoro dvakrát kratší vni-
třních, tyto ze široce vejčitého spodku kopinaté, na konci sucho-
mázdřité, hřebenitě třepenité. Stopky pod úbory ztloustlé.
G h m ý r 5 — 7 krát kratší n a ž k y.

V. 0-30— 0-40 m. Koruny fialové. Listy 0-06- 0-09 w. d. a
2*5 on š. Od bhzké příbuzné C. axillaris Willd. přisedlými, lodyhu
poloobjimavými, sotva sbíhavými, mnohem širšími a kratšími, namnoze
celokrajnými listy; lístky zákrovními po kraji nikoHv snchomázdřitými
a mnohem kratším chmýrem rozdílná. Od G. montana L. lodyhou
nikoliv neb sotva křídlatou, scházející obrubou hstků zákrovních,
listy mnohem kratšími a tuhými, na líci tmavo- až kalně zelenými,
vespod bělavě šedými, hustě pavučinaté plsťnatými a chmýrem pře-
krátkým rozeznatelná. G. carpatica Form. Oest. b. Z. 1887 str. 154.

2j- Červen, červenec. Travnaté, výslunné úklony Beskyd. Velmi pořídku.
Posud jen na jednom travnatém úklonu „Bukovina" řečeném, v Javornících
poblíž Halenková 1885 mnou objevena, zde přehojná, možno že se i na uherské
straně Javorníků vyskytuje, aneb na některém jiném místě Karpat, ale dojista
že jen velmi pořídku, poněvadž jsem byliny této, ačkoliv jsem skoro celé Be-
skydy pěšky prošel, nikde jinde neviděl.

579 —

B) Líslky zákrovu nahoře s; ostnem konoeným, silnějším a pod tímlo
8 dvěma postranními, krátkými a tenkými ostny. Kvély krajní nie větší ostatních.

* C. Solstitialis L. (Gh. žlutá). Lodyha pi-ímá, rozkladitě větev-
natá, s větvemi jednoúbornými, a jako listy pavučinatě plsfnatá, sbíha-
vými listy zřetelně až široce křídlatá. Listy celokrajné až vykrajovaně
zubaté, dolejší čárkovitě kopinaté, skoro lyrovitě
peřenodilné, ostatní čárkovité, úzkým křídlem sbí-
h a v é. Úbory malé, jednotlivé na konci větví a větévek. Lístky
z á k r o v n í namnoze s 1 a m o ž 1 u t é, konečný osten žlutý,
delší než úbor, postranní krátké a j e m n é.

V. 0*20 — 0'80 m. Koruny citrónově žluté.

Q Cervenec-září. Původem z jižní Evropy, u nás v polích mezi vojtěškou
a jetelem porůznu zavleěena, leč nestálá. V brněnském kraji : u Králova pole,
Zábrdovic, Cernovic pole mezi Měnínem a Moutnicemi (Makowsky), u ílečkovic
(Schlosser), Podolí (Reissek). Ve znojemském kraji: u Zhatky poblíž Náměště
(Roemer), podél zemské hranice (Uechlritz sen.), mezi Frelešdorfcm a Trabinským
dvorem (Ripper), u Znojma 1876 (Oborny). U Hranic a Nov. Jiěína (Sapetza).
Ve Slezsku: poblíž trati západně Těšína 1884 (Kotula), Bobrek při polské
silnici (Kolbenheyer), na polích Ligolky kameralné 1878 (Helschko).

* ť.artliamus L. Světlice.

* C, tiiictorius L. (Šafrán planý, saflor). Lysá. Lodyha přímá,
jednoduchá neb větvitá. Listy tuhé, žilnaté, podlouhle vejčité, špičaté,
trnitě zubaté. Úbory veliké; lístky zákrovní vejčité, s bodlavou špičkou,
na dolejšku trnitě zubaté, s řapíkem tuhým pošvatým. Nažky bez
chmýru.

V. 0-50— 1-20 m. Květy šafránové.

Q Červenec, srpen. Původem z Egypta, pěstuje se v jižní Moravě.
U Ivančic (Schwoeder), Jaroslavice,. Slrachotice. Šatov, a zde onde pomíjivě
zdivočelá, jako v okolí Hoje u Božic 1875 (Oborny). Pěstuje se na Hané po-
různu v zahrádkách, zejména u nádražních a hlídačských domků (Spitzner), též
u Hustopeče (Schierl), u Místku (Gogela).

* Silybum Mariánům Gárln. (Ostropestřec obecný, volčec). Listy lysé,
lesklé, podél nervů bíle pruhované, chobotnatě úhlatě zubaté, trnité, dolejší cho-
botnatě peřenoklané, na dolejšku zúžené, hořejší objímavé. Úbory veliké, trnité.
Koruny nachové. Chmýr pérovitý. V. 0-80 — ^1-50 m. Carduus Marianus L.
Pěstuje se zde onde v selských zahradách, zřídka pomíjivě zdivočujc, jako
u Sobotína, Hrušovan (Oborny), u Javorníka \ okresu strážnickém ald. —
U Milkova (Slavíček).

24:0. Onopordon L. Ostropes.
787. O. acanthium L. (Trubil). Lodyha přímá, jednoduchá neb
větvitá, i s větvemi, listy sbíhavými, široce chobotnatě křídlatá a
trnitá. Listy jako lodyha pavučinatě šedoplsťnaté, jako řeřabaté, cho-
botnatě zubaté a trnité, elliptické neb podlouhlé, přízemní v krátký
řapík stažené, lodyžní zcela sbíhavé. Úbory veliké, ploše kulaté. Lístky

37*

— 5S(,) —

zákrovni z vejčitého spodku čárkovitě šidlovité, lysé neb pavučinatě
plsťnaté, ostnitě zakončené, dolejší odstálé.

V. 0-80 — 1'50 w/ Koruny světle nachové, zřídka bílé.

O Červenec, září. Pusté, kamenité kopce, průhony, cesty, rumiště, ploty.

V celém území obecný, v předhoří porídku a ojedinělý. V česko-moravském
pohoří: pořídku u Jihlavy (Pokorný), u Krahulci, Ratkova a Velk. Meziříčí. —
A ještě u Karlovské studénky! mezi 750 — 850 m. (Niessl), zde jen zavlečen.

V Beskydách: na Javohně (Holuby).) Dle Bubely neroste u Vsetína, Val. Me-
ziříčí, Hranic a Val. Klobouk. l»li- Kolka roste u Rožnova?

341. Carduus. Touni. Bodlák.

A) Acanlhoideae. Listy obak slejnobarcvné, roztroušeně vlnalé, laUičky
oddělenými, silně trnitými sbíhavé, hluboce peřenoklanné, s úkrojky skoro dla-
nitě 3 — 5klannými, ušly silně trnilými. Úbory nejvíce jednotlivé, na konci větví.

788. €. nutaiis L. (B. ničí). Lodyha přímá, jednoduchá neb
chudě větvitá, nahoře b e z li s t a, dole s b í h a v ý m i listy
1 a 1 o č n a t ě k ř í d 1 a t á, trnitá, pavučinatě plsťnatá, pod úbory
i s větvemi delší kus nahá. Listy zcela sbíhavé, podlouhle kopinaté
neb kopinaté, jinak jak u A). Úbory veliké, sploštěle kulaté, n a-
mnoze ničí. Zákrovy namnoze lysé, nad dolejškem často pavučinatě
plsťnaté. Lístky zákrovu nad širším vejčitým spodkem trochu
zaškrcené a tam nazpět zlomené, nahoře široce ko-
pinaté, silnějším trnem ukončené. Kořen vřetenovit\>.

V. 0-30 — 0-80 ttL Květy nachové, zřídka bílé, medové vůně. Úbory
někdy o polovic menší (3) microcephala Wallr.

0 Červenec, září. Meze, kraje cest, suché kopce, pažity, škrobotiny.

V rovině a pahorkatině obecný, v předhoří až k 330 w, výše jen pořídku a
ojediněle. Ješlě u Nov. Llioty a na Javořině v okresu strážnickém, neroste neb
jen velmi pořídku od Val. Klobouk až do Ostravice. — Neroste na Proslějovsku
(Spitzner), ještě u Roudna (Rieger), u Berouna (Gans), v Těšínská (Kolbenheyer),
v Opavsku a ve Vidnavsku. [j. u nás posud nepozorován.

789. €. acanthoides L. (B. obecný). Lodyha přímá neb vy-
stoupavá, větvitá, mnohoúborná a jako větve až k úborům
listnatá a sbíhavými listy laločnatě a trnité k ř i d 1 a t á, vlnatá,
pod úbory až plsťnatá. Listy zcela sbíhavé, podlouhle kopinaté,
hořejší kopinaté, ostatně jak u A). Úbory prostředně veliké, kulaté,
přímé, na konci křídlatých větví jednotlivé, zřídka po 2. Zákrovy na
dolejšku často pavučinatě vlnaté. Lístky zákrovni četné,
vnější čárkovitě kopinaté, pichlavým, tenčím trnem
ukončené, v oblouku odstálé, ale nezlomen é. Trubka
koruny zdélí kraje. Gnělka na spodu oblá. Kořen vřetenovitý.

0 Červen — září. Cesty, ploty, pustá a nevzdělaná místa, úhory, světlá
křoví. Od roviny až do předhoří k 450 m obecný. Ještě u Krnova, f. albiflora,
kolem Adamova (Theimer), Vrabčí les u Krumlo\a (Zinunermann), u Znojma a
Milfrouna (Oborny).

— 581 —

V. 0-40— 1-00 in. Květy nachové, zřídka bílé. U nás v od-
růdách.

/S) microcephalus Spitzner in lit. Úbory malé, 5 — 1 mm
v průměru, skoro vždy po dvou těsně vedle sebe shloučené, zákrovní
lístky v čas květu přitisklé, krátce ostnité, později jen málo odstálé,
stopky květní asi 4 mm dl., huňatě vlnaté. Rostlina od typu útlým ze-
vnějškem ihned znatelná.

Poiídku. mezi lypiekými jeduici při zídce u Mostkovic u Prostojová, prol'.
Spilznerem pro květenu vůbec objeven.

y) subnudus Neil. Listy peřenoklanné. Stopky úborů nekrí-
dlaté, bezlisté, neb jen s 1—3 čárkovitými, malými, sotva sbíha-
vými hsty.

Pořídku a ojediněle mezi tvarem základním. Pole mezi Moulniccmi a Mě-
iiínem někdy hojný (Makowsky), Frauenholc u Sueliohrdlí poblíž Znojma (Oborny),
II Břeclavi. — U Mostkovic (Spitzner).

8) sub mi tis Neil. Listy mělčeji peřenoklanné, více laločnaté a
jako lodyha měkce trnité, sotva pichlavé. G. crispus blízký a snad jeho
míšenec, leč na spodu bez šedé plsti.

Porídkii. ttle Makowského v hájích jižně od Brna porůzný.

7S8 X ^^^' í • nutaus X acantlioides Koch. Lodyha až skoro
ku konci trnitá, křídlatá a listnatá. Listy peřenoklanné, s úkrojky dla-
nitě 3 — Sklanými. Úbory skoro takové, jak u G. nutans, poněkud ničí
neb dosti přímé, veliké, lístky zákrovní kopinatě šidlovité. Koruny
nachové.

V. 0-30— 0-80 in. G. orthocephalus. Wallr.

Pořídku, posud jen u Znojma a Milfrouna (Oborny).

£) Personalae. Listy \ espod ^h hustě pavuěinate běla\'oplsfnalé, křídlem
lalocnatým ale souvislým, útle trnitým sbíhající, nedělené neb mělceji peřeno-
klanné, s tenkými trny a tuhými brvami. Úbory na konci lodyhy a vět\l namnoze
nahlo učené.

790. C. crispus L. (B. kadeřavý). Lodyha přímá až nahoru hst-
natá, sbíhavými listy křídlatá, trnitá, nahoře větvitá, mnohoúborná,
vlnatá, pod úbory vlnatě plstnatá. Listy zcela sbíhavé, hořejší po-
dlouhlé až podlouhle kopinaté, chobotnatě zubaté, s ušty
často 2— Sklanými. Úbory vejčité, jednotlivé neb několik pospolu často
v chocholíku, přímé neb postranní rovnovážně odstálé. Zákrovy lysé
neb dole pavučinaté ; lístky zákrovní čárkovité, zašpičatělé, volné,
odstálé neb dolejší nazpět ohnuté, na zevnějšek stále menší,
nejzevnější čtyřikrát kratší vnitřních. Kořen dvou-
letý, v r e t e n o v i t ý.

V. 0-50— 1-00 m. Koruny světle nachové, zřídka bílé (f. albiflora).

0 Července, srpen. Vlhké křo\í, háje, u potoků, příkopy, mýtiny, po-
různý v rovině a pahorkatině. Y brněnském kraji porůzný : a- Tuřanském lese,

582 —

v Písařkách a Brna a v údolí Svita\"y ii Adamova (Makowsky), u Lomnice
(Pluskal), u Blučiny a ""^veří (Oborny), Račice u Vyškova (Spitzner), mýtiny
u Castkovce poblíž Klobouk (Sleiger), u Lanštorfa (Piipper), u Morkůvek. — Na
Cigánkách a v remisu u Biskupie poblíž Prostějova (Spitzner). Ve znojemském
kraji: horní lesy u Velkopolského dvora poblíž Náměsté (Roemer), háje u Lednice
(Uechtritz)!, a Hrušovan a sico v háji mezi Trabinským dvorem a náspem trati
hrušovansko-drnoholecké, v údolí Dyje u Znojma, Vranova a Hardeku, v Po-
pickém žlebu, v lese Budkovském a Blátech, v okresu jemnickém (Oborny).
V česko-moravském pohoří : kolem Jihlavy : na malém Heulosu a u Obergosu
(Pokorný), v údolí potoka Nevědického, u Vitochova, Chudobína, Nov. města,
Vlachovic, Ždáru a Zámku Žďára. V Olomoucku a sev. Moravě: háje kolem
(Komouce (Vogl)!, Litovel, Štěpánov a Hlubočky u Olomouce (Spitzner), u Sla-
vonína (Mik) a ještě u Berouna (Gans) a v Jeseníku nezřídka (Oborny), u Ha-
nušovic, Ces. Bohdíkova, Rejhartic, Šleglova, Koldšlýna, Velk. Losina, Filipova,
Teplic, Sobotína, Hraběžic a u Rymařova. — V uh. hradištském kraji : hojný
u Kroměříže (Palla), porůzný u Uh. Hradiště a Luhačovic (Schlogl), v křoví a
hájích mezi Veselí, Pískem a bzeneckým nádražím (Bubela), v Hodonínském lese
(Uechtritz), Bažantnice a j. m. u Strážnice. — U Březové pod Lopeníkem (Ho-
luby). Ve východní části: bažantnice pod Holešovem (Sloboda), porůzný na mý-
tinách a v lesních debřích „Hrádek a Ochoza" u Prusenovic a Lysina (Červinka),
ve vrboví při Bečvě u Vsetína, leč pořídku (Bubela), u Nov. Jičína (Sapetza),
u Příbora (Čžížek), u Velk. Bystřice pod Radhoštem (Slavíček) Ve Slezsku: pod
Frýdeckým zámeckým vrchem (Gogela), na Baranii (Kolbenheyer), hojný kolem
Těšína, zvláště při Olšavě (Uechtritz)!, břehy Odry u Oder, zvláště kolem Man-
kovic rozšířen (Wetschky)!, u Pohoře (Dr. Hanáček), Bogušovice, Mal. Heřma-
nice, Vítkov, Mexico u Bruntálu a kolem Vidnavy. — Břehy a háje Nisy a
Vidné, jako u Otmachova, Bernartic, Sorgsdorfa, Javorníka, Supikovic, Mikulovic
a Zuckmantlu (Vierhapper), u Waldenburka (Gr. Fl.) U nás odrůda:

/?) intermedius W. Gr. Listy všecky jen chobotnatě zu-
baté, neb jen dolejší laločnaté. G. crispus /?) integrifolius (ílelak.

Řidčeji, zde oiide mezi tvarem základním (Oborny), u ohrady pro do-
bytek za Olšany u Prostějova (Spitzner), kolem Nov. města.

7'91. C. personata Jacq. (B. lopuchovitý). Lodyha přímá, na-
hoře větvitá, mnohoúborná, hstnatá, sbíhavými listy buď celo-
krajná neb laločnatě křídlatá, trnitá, vlnatá, pod úborem až běloplsť-
natá. Listy dolejší hluboce peřenoklanné, s úkrojky podlouhlými, la-
ločnatými, prostřední a hořejší nedělené, úzkým krajem sbí-
havé, vejčitě kopinaté, kolcatě pilovité a brvité, IJ b o r y
polokulaté, malé, přímé, lysé neb pavučinaté, postranní rovno-
vážně odstálé, na konci lodyhy a větví nahloučené. Lístky z á -
krovní čárkovitě šidlovité, nazpět ohnuté, spletené, nej ze-
vnější málo kratší ostatních vnitřních. Oddenek
p 1 a z i v ý v ř e t e n o v i t ý , větvitý.

V, 0-70— 1-50 m. Koruny nachové, zřídka bílé (f. albiflora).
Úbory někdy o 1/2 menší /?) microcephalus Uechtr.

2j. Červenec — září. Křoviště potoční, zvlášlě v údolích horských, žleby,
travnatá místa. V Sudetách rozšířen, v Beskydách dle zdáni neroste. Černá

583

kapa, Neuhausbcrk. — Kladsk. Sněžník (W. Fl.)!, Salvíz (Zimmermann sen.),
Koperník, Fuhnnannštýn, Studánková hole, Leiterberk, Pelrštýn, Vel. a Mal.
kotlina, Jelení luka, Frant. myslivna, Břidlicová hole (Oborny)!, stráň pod Dreh-
berkem, Keilig, Velk. a Mal. Jezerník (Spitzner)!, u Císařské boudy, Drehberk,
Praděd, pod Švýearnou, Medvědí hřeben. Česnekový příkop. Děd, Opava pod
Ovčírnou, Svinský přikop, Kriech a odtud sestupuje dolů až k Teplicům. —
Sestupuje až ku Karlovské sludénce (Niessl) a Ludvíkovu. — Na Vidlici a
k Tomášovu (Oborny). Od Frant. myslivny sestupuje dolů až do údolí horní
Tise, zde ještě u chýží uhlířských, u Mal. Moravice a při potoku mezi Ryma-
rovem a Jamrticemi. ť. albiflora. V Křemenném příkopu (Uechtritz) !, a u So-
kolích skal pod hřebenem Pradědu oproti Vidlici (Oborny), četně s tvarem zá-
kladním pod Švýcarnou a v Česnekovém příkopu. /5) nebyl posud pozorován.

790 X ^S^« C. crispus X acanthoides Koch. Lodyha až nahoru
kadeřavě a trnitě křídlatá, ostny méně tuhé než u G, acanthoides.
Listy peřenoklané, útle trnité, vespod tence pavučinatě plsťnaté.
Úbory menší než u G. acanthoides po 2 — 4 pospolu, zřídka jedno-
tlivé. Lístky zákrovní čárkovitě šidlovité, se špicí tence trnitou, nazpět
ohnuté.

V. 0*60 — 1'00 111. Koruny světle nachové.

(3 Červenec — září. Křoví, břehy potoků, velmi pořídku. Posud jen
u Nov. měsla.

343. Cirsimu Touni. Pchác.

A) Květy všecky obojaké, s korunkou 5klanou. Tyěinky chlupaté.

\. Listy na líci malými ostenci škrablavé. Květy nachové.

792. C. laiíceolatum Scoi). (P. kopinatý.) Lodyha přímá'
větvitá, až k úborům listnatá, listy sbíhavými laloč-
natě a trnitě křídlatá. Listy dokonale neb hořejší jen do
polou sbíhavé, pavučinatě vlnaté neb skoro lysé, namnoze
chobotnatě protisečné, úkrojků 2—3 klaných, trnitých. Úbory dosti
veUké, vejčité neb kulaté, jednotlivé. Zákrovy pavučinatě neb
lysé, lístky zákrovní čárkovitě kopinaté, v š i d 1 o v i t ý, o d-
stálý osten zakončené.

V. OdO— 1"50 m. Koruny nachové. Garduus lanceolatus L.

(^ Červen — září. Cesty, pustá a vzdělaná místa, meze, suché kopce.
V rovině a předhoří až do 800 m obecný.

/3) n e m o r a 1 e Rchb. sp. Listy vespod bělavo-pavučinatě plsť-
naté, jich úkrojky měkčí, kratší a širší, méně silně trnité. Úbory
okrouhlé.

Vlhké listnaté háje, stinná křoví, vlhké mýtiny, pořídku. Kunštát a Oleš-
nice (Clupek), u strážnice čís. 78 trati Hrušovany — Nov. sídlo (Ripper), Sum-
berk (Paul), lesy u Zdětína a Milkova blíže Konice (Spitzner), Nov. Jičín (Sa-
petza), na vlhké seči v Týnském hájemství poblíž Hranic. — Odry a u Třenee
poblíž Těšína (Uechtritz).

798. C. eriopliorum Scop. (P. bělohlavý.) Lodyha přímá,

— 584 —

větvitá, bezkřídlá až k úborům listnatá, vlnatě plsťnatá.
Listy na líci triiavozelené, vespod běloplsťnaté,
peřenodílné, s úkrojky až ku spodu dvoudílnými, trnitými, objí-
má v é, n e s b i h a v é, dolení řapíkaté. Úbory velmi veliké, ku-
laté, na dolejšku listy obdané. Zákrovy hustě bělovlnaté,
lístky zák rovní ze širšího spodku čárkovitě kopi-
naté, s trnitou, na konci často kopisťovitě rozšířenou špicí,

V, 0"70 — 1*50 m. Koruny nachové. Garduus eriophor. L.

0 Červenec, srpen. Výslunné a kamenité stráně, keřnaté kopce, u cest,
kraje lesů. Velmi porůzný, v Beskydácli hojnější. V brněnském kraji pořídku :
Suché údolí u Sloupá a u Rajce (Makowsky), poblíž Ovčí jeskyně u Vilímovic
a u Ostrova. — Na jedné louce u Zigharlic poblíž Střelné (Burghauser). V uh.
hradištském kraji: u Luhačovic (Sapetza a Schlógl), v horách, severně od Lu-
hačovic se táhnoucích (Makowsky), kraje polní u Mikovic a Kunovic, pořídku
(Schlogl). Ve východní části: u Louky, hojný v lese Slránsko u Sh-áni. — Při
potoku u Drštkové, leč jen pomíjivě (Sloboda), Jasonice, Semelín, Liptál směrem
k Syrachovu (Bubela), na cestě od Lidská do Polanky (Sapetza), hojný na Gábu,
na Panském kopci, pak u Putýrek u Piožnova, údolí Provazny u Halenková,
Kičera čerňanská, Javorníky, Ztracenec, obecný u Velk. Karlovic, Miloňov, údoli
Maxmilianky a Javorničky poblíž Star. Hamrů, na Velké. — U Solance a Hro-
zinková (Schlosser), na úpatí Radhoště a i jinde v Přerovských Karpatech
(Reissek), Tamovický dvůr u Štramberka (Sapetza). Jediný exemplář r. 1883
v kamenci Ostravice u Místku bezpochyby splaveným semenem z Bílé u Ostra-
vice sem zavlečen, kdežto na poříčí nad kostelem hojně rosle (Gogrla). Ve
Slezsku: jižní úklon jablunkovské hradby 1832 pastorem Kotschym pro Slezsko
objeven. Zde však již neroste, za to na sousedním vrchu Kiczeře, zvláště na
jeho úklonech k Lomné, v údolí Lomné též směrem k Salajce, horní údoli
Malinky u Horn. Visly (Kotula). Kameralní Ligotka (L. Heczko), při silnici do
Csácsy (Kolbenheyer), nezřídka u Střední Lomné.

2. Listy na líci hladké, bez oslencův. Květy nachové neb taělavožluté.

á) Úbory listeny iieobalené ani podepi-ené. Květy nachové, jen vý-
jimkou bílé.

u) Úbory nahloučené. Lisly dokonale sbíliavé, ludyha tudíž laločnalě
křidlatá.

794. C. palustre Scop. (P. bahenní.) Lodyha přímá, pro-
dloužená, až nahoru, leč zde drobněji a oddáleněji listnatá,
sbíhavými listy křidlatá, pavučinatě vlnatá, pod tíbory bělo-
plsťnatá. Listy lodyžní křídlem laločnatým a ostnitě zubatým do-
konale sbihavé, podlouhle až čárkovitě kopinaté, cho-
botnatě perenoklané, s úkrojky 2 — Sklanými, ostnitě zubatými
neb brvitými. Úbory malé, v e j č i t ě podlouhlé, chocholičnatě
nahloučené. Lístky zákrovní útle a krátce ostnitě za-
končené, vnější mnohem kratší. Okraj koruny něco delší trubky.

V, 0*50 — 1-25 m. Koruny nachové, zřídka bílé.

Q Červen — září. Bažinná Inka, vlhké lesy, paseky, křoví. Obecný od
rnviny až na přcdhnří. zde i ve značné výši. někdy i V(> vysok^ich horách;

— 585 —

jakti Mal. Javorník a Frenšlálu, hřeben Vysoké a Smrku, Lysá hora. V Jcse-
iiíku : u Císařské boudy, Stráň pod Drehberkeni, Červený vrch, Mechová stráň
a Donnerlaii u Karlovské studénky. — Bylina proménUvá, u nás v odrůdách:

/?) n e m O r a 1 e Form. Listy vespod hustě běloplsťnaté.
Pořídku a vehni ojediněle. U Bílovic.

y) O p a c u m Form. Bylina silnější. Listy širší, hořejší delší,
všecky vespod matně zelené.

Posud jen v lese poblíž nádraží u Bludova.

794 X 7^^' C* palustre X caimm Wimm. Lodyha přímá, listy
daleko sbíhavými křídlatá, nahoře jen s malými a oddále-
nými lístky. Listy chobotnatě zubaté, s úkrojky krátce
trojhrannýrai, často dvouklanými. Úbory vejčitě kulaté, po
9j — 4 na delších stopkách. Lístky zákrovní s tmavým,
lepkavým kýlem, vnitřní užší, vnější pavučinaté, s odstálým
ostnem.

V. 0"40 — 0 80 j/i. Koruny nachové. G. silesiacum Schz. Bip., C.
Wimmeri Gelak.

2j- Červenec — září. Vlhká luka, mezi rodiči pořídku. Kolem Náméšlí'.
(Roemer), Kozí žleb u Obran 1S66 (Obornyj, luka za nádražím u Bzence po-
řídku (Bubela).

794 X 7^7. C. palustre X rn ulare Schiede. Lodyha přímá
až do polou dosti hustě, nahoře oddálené ji listnatá.
Listy úzkým a kadeřavým krajem ± sbíhavé, chobotnatě
peřenoklané, s úkrojky podlouhlými, laločnatými, ostnitými. dolení
řapikaté. Úbory skoro kulaté, po 3 — 5 sblížené neb na-
hloučené, zřídka několik dloužeji stopkatých. Lístky zákrovní
hnědočervené, se širokým, lepkavým kýlem, vnějši
s krátkým ostnem.

V. 0'50— 1'00 ;//. Koruny nachové. G. subalpinum Gaud.

^■ červen — září. iNIezi rodiči porůzný. Popuvky a Svitava (Xiessl), Je-
dovnice, Blansko, údolí Obravy u Žilošic (Oborny), kolem Kunštátu a Olesnice
(Člupek), u Drnovic. — V severní části: Odřina luka u Střelné (Oborny), na
lesní louce ve Žbánovském žlebě u Plumlova (Spitzner), mezi rodiči na Stépá-
novském vrchu poblíž Stříbrníc. — Ve Slezsku: hojný u Ciszownice poblíž
Ustroné (Uechtritz), u Ludvíkova (Krause), luka v sadech u Karlovské studénky
(Niessl), u Gráfenberku (Fritze).

/3) Úbory veliké, jednotUvé na konci lodyliy a větví. Listy bez objímavých
oušek, jen krátce sbíhavé. Stopy namnoze celokrajiré, tudíž lodyha jen málo
křídlatá.

795. C. canum Áll. (P. šedý). Lodyha přímá, jednoduchá neb
s prodlouženými, jednoúbornými větvemi, listnatá, nahoře často
bezlistá, pavučinaté vlnatá až plsťnatá. Listy šedozelené, ostnitě
brvité, podlouhle kopinaté, vykrajovaně zubaté áž
chobotnatě proti sečné, prostřední stopou namnoze

— 58(5 —

zúženou krátce sbíhavé, hruběji brvité. Úbory veliké,
kulaté. Lístky z p^ krovu s načernalým kýlem, ku konci p o-
rozšířené, pak dlouze zakončit é, suchomázdřité a nachově
zbarvené. Oddenek krátký, mrcasy kořenové mrkvovité
ztloustlé, svazčité.

V. 0'50 — 1'20 m. Koruny nachové, růžové neb bílé. Carduus canus L.

2j- Cervenec-záři. Vlhká, tučná Inka, břehy, příkopy. Ve střední a jižní
části hojný až obecný, ve vyšších polohách pořidku neb schází. V brnčnskéin
kraji hojný: Oslrovačice a ještě u Svitavy (Niessl), Brno, Obrany, Adamov,
Mušov, Slavkov (Oborny), Kunštát a Olešnice (Clupek), mezi Jevíčkem a Bosko-
vicemi, u Cejče (Uechlrilz), u Ivančic (Schwoeder), Klobouky (Steiger), Lanšloii'
(Piipper), hojný u Lednice, Břeclavi a v jižní části nejobyčejnější pcháč (Oborny),
Ochoz, Bílovice, Josefské údolí, Krtiny, Ůsobrno, Šlěpánov, Hustopeč, Sokolnice,
Vyškov, Střílky, Kyjov. — V prostějovském kraji: u Smržic, Určic, Dětkovic,
Vrahovic, Hrubčic, na Blatné, u Duban, Slichovic, též u Plumlova, Drahan
(Spilzner). Ve znojemském kraji porůzný : Náměšť (Roemer), Hrušovany, Frelešdorf
a odlud na lukách při Dyji podél hranice země, u Příklud, mezi áumvaldem a
Grešlovým mýtem, kolem Mor. Budějovic, u Budkova, Znojma a j. nezřídka
(Oborny). V Jihlavsku: u Táborského mlýna u Třebíče (Zavřel), Telč, Velk.
Meziříčí, Bystřice n. P., Zvole, Ždár. — V Olomoucku: u Olomouce (Vogl),
u Hlusovic (Oborny), u Litovle (Spitzner), u Milkova (Slavíček), Veselí u Mo-
helnic a mezi Chornicemi a Mírovém (Uechlritz), Unčov, Pienoly, Dětřichov. —
V uh. hradištském kraji: hojný u Kroměříže (Palla), Uh. Hradiště (Schlogl),
obecný kolem Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby), Bánov (Makowsky), Bo-
hatec, Strážnice, Velká, Vojšice u Mal. Vrbky, Javorník, Filipov, Strání, SIavko\-,
Nivnice, Uh. Brod, Havřice, Suchá Loza, Ordějov, Bystřice poblíž Uh. Brodu. —
Ve východní čásli : u Tučap, Prusenovic, Pacelluk, Dobrolic a j. hojný (Červinka),
u Rusavy a Hlinská (Sloboda), Bystřice p. H., Hošfálkov, Ratiboř. — Kolem
Vsetína (Bubela), Nov. Jičín (Sapetza), Hranice, Jindřichov, Střítež (Schlosser),
Olšovec, Podšlál, Domašov, Hrubá voda. — Příbor (Czížek). Ve Slezsku: Vílberk,
Odry, Bruntál, Lipová zde snad jen zavlečen. — Vidnava (Vierhapper). f. albi-
ílora, na lukách v údolí Jihlavy u Třebíče směrem k Přibyslavicům (Zavřel).

/?) děnu dat a Form. Lodyha zcela nahá. Pořidku u Strání.

796. C. paiiuoiiicum Graiul. (P, uherský). Lodyha přímá, jedno-
duchá, jednotíborná neb s několika prodlouženými, jednoiibornými
větvemi, dole hustě, nahoře řídce listnatá až nahá, pavučinatě vlnatá.
Listy světle zelené, podlouhle k o p i n a t é, dolejší ku spodu
ziižené , prostřední ku spodu housloví tě sk rojené
a pak stopou po rozšířenou, slabě ouškovitou krátce
sbíhavé, nestejně zubaté neb celokrajné, jemněji brvité. Úbory
prostřední, břichaté, lístky zákrovní se širokým kýlem,
dlouze zakončíte, nahoře načervenalé, trochusucho-
m á z d ř i t é. Oddenek válcovitý, šikmý, mrcasy kořenové
neztlustlé, řidčí.

V. 0-30— 0'50 m. Koruny nachové. Carduus pannonicus L. fil,
Cnicus serratuloides Schult.

— 587 —

2|- Červen, červenec. Lesní luka, travnaté stráně. Porůzný, zvlášlě v Be-
skydách. V křoví na jižním úklonu Hádů u Obran 1853 hojný (Makowsky) !,
na Mordovně, u Klajdovky a Cernovic. — V lese Ochůzky u Klobouk (Sleiger)!,
luční úklony u Hustopeče (Schlerl), u Kurdéjova a Morkůvek. — Ve východní
čásli: u Radéjova a Banova (Makowsky)!, na Javořinč ! a Lopeniku (Holuby),
Strážnice, Kněždub, luka Vojšice u Mal. Vrbky, Velká, Kuželová, Javorník,
Uh. Brod. — Luka u Bobrk a v dubovém lese u Vesníku poblíž Vsetína dosti
hojný (Bubela), u Štramberka a ve Vysokém lese u Nov. Jičína (Sapctza) ; sem
bezpochyby též přináleží Carduus deíloratus L., jejž Schlosser pro Spálov a
Haltinov poblíž Hranic uvádí.

19^X1197. C. canuin X riviilare Sieg-ert. Lodyha přímá, n a
dolejšku listnatá, nahoře bezlistá, jednoduchá neb
s 2 — 3 1 -úborovými, dlouhými větvemi, pavučinatá. Listy často oušky
trochu sbíhavými a spoluobjímavými přisedlé, podlouhlé, špi-
čaté, chobotnatě protisečné, s úkrojky kopinatými, ku
předu obrácenými, 2 — Sklanými neb jednoduchými, silně ostnitě brvi-
tými. Úbory břichatě kulaté. Lístky zák rovní zelené, sč erným,
širokým, lepkavým a lesklým kýlem a krátkým ostnem.
V. 0-50— 1*20 m. Koruny nachové. G. Sigertii G. H. Schultz.

2|- Červenec, srpen. Mezi rodiči, pořídku. V okolí Kunštátu a Olešnice
(Clupek), u Krtin a Velk. Meziříčí. — Na lesní louce ve Žbánovském žlebě
u Plumlova (Khek).

y) Lisly prostřední a hořejší oušky trochu sbíhavými a spolu objímavýnu
přisedlé.

797. C. rivulare Liiik. (P. potoční). Lodyha přímá, jedno-
duchá, jednotíborná neb nahořes2 —4 hustě náhlou-
čenými líbory, v dolejší třetině hustě listnatá, jinak
chůdo-, namnoze 1 — 21 i s t á, slabě vlnatě pýřitá, nahoře plsťnatá.
Listy obak zelené, roztroušeně mrtnaté, vejčité neb
podlouhlé, špičaté, chobotnatě protisečné, řidčeji hluboce
peřenodílné neb chobotnatě zubaté, s úkrojky trojhrannýini až kopi-
natými, často dvouklanými, ostnitě brvitými, dolejší v křídlatý řapik
zúžené, ostatní krátce sbíhavými oušky objímavé. Úbory dosti
veliké, lístky zákrovnísostnitou špicí, přitisklé,
většinou barevné, vnější s černým, lepkavým kýlem.
Oddenek válcovitý, krátkočlenný, šikmý, s vlákny neztloustlými. Kraj
koruny delší trubky.

V. 0-40 — 100 m. Koruny nachové. Garduus rivularis Jacq., Gnicus
rivularis Willd.

2|- Červen, červeacc-září. Vlhká, lučná luka. V rovině a pahorkatině po-
různý, v předhoří rozšířen, v Beskydách a v Jeseníku hojný až obecný.
V brněnském kraji: od Brna až k sev-erní hranici kraje toho; Rajský lesík
u Cernovic, u Králova pole a v údolí Svitavy (Makowsky)!, u Popůvek, Šardic,
v Josefském údolí a u Svitavy (Niessl)!, v okolí Kunštátu! a Olešnice (Clupek),
u Klobouk (Stcigor), u Hlubokého rybníka u Krumlova (Zimmermann) !, u Líšně,

v MeliUiiiském luloli u Bilovic ;i odliid až do Soběšie, Křliiiy, Velk. a Mál. Bu-
liovina, údolí Punkvy u glanska, a Dinovic. - — V kraji prostějovském : u Vá-
clavovic, Biskupic, Seloiitek, Draliaii, Harlmanic a j. (Spilzner). U Jihlavy : na
bažiunýcli lukách, hojný na kmínové louce (Reichardl). V Olomoucku a v se-
verní Moravě : u Olomouce (Vogl), u Lásek (Makowsky) hojný u Střelné a v Je-
seníku, zde skoro ve všech údolích hojný, jako v údolí Moravy, Brané, Tise a
Merty (Oborny), u Šumberka (Paul), Zábřeha (Pánek), Berouna (Gans), u Mil-
kova (Slavíček), u Domašova a v celé se\-erní Moravě hojný : jako u Hanušovic,
Chrastic, Heimrlova, Koldštýna, Mal. Moravy, Raškova, Pust. Žibřidovic, Něm.
Bohdíkova, Pekařova, Buko\ic, Velk. Losina, Janovic, Rymařova, Jamrtic. —
V uh. hradišfském kraji : u Uh. Hradiště a Luhačovic (Schlogl), rašelinná luka
u Bzence, lec pořídku (Bubela), bařinná luka na Javořině (Holuby), Nov. Lhota,
Val. Klobouky, Zděchov. Ve východní části: u Tučap, Prusenovic, Pacetluk,
Dobrotic a j. (Červinka), u Rusavy (Sloboda) a obecný na lukách u Vsetína
(Bubela), údolí Huslénky, Halcnkov, hojný u Velk. Karlo\ic, Miloňov, Salajka,
Star. Hamry, Klín, Trojanovice, Horn. Bečva. — Radhost a Javorník u Fren-
štátu (Sapetza) !, Hranice a Bčlolín (Bipper), u Rožnova, na úpatí Ondřejníka a
Smrku u Frýdlandu a odtud dolů (Oborny)!, hojný u Příbora (Czížek), vlhká
luka v okolí Místku (Gogela). Ve Slezsku : hojný na úklonech Lysé hory u Ma-
lenovic a jinde v údolí Ostravice, u Karlovské studénky (Niessl)!, Pržno, Krásná,
Moravka, Slavica, Lomná, Jablunkov. — Vendrin, Rystřica (Kolbenheyer), Cisow-
nica (Uechtrilz), Ustroň (Kotschy), nezřídka u Bělska (Baier), Frývaldov (Oborny)!,
Vrbno, Ludvíkov, Tomášov, hojný u Vidnavy, Javorník, Sórgsdorf, Červená
-voda. Kobyla. — Přehojný na bařinných lukách u Šubrtové Kraši, Wiesau,
Bernartice, Mikulovice, Zuckmantl, Zighartice, Friedberk, Lípová (Vierhapper).

798. C. lieterophyllum AU. (P. různolistý). Lodyha přímá,
jednoúborná neb na konci s 2—4 dlouze s t o p k a t ý m i
úbory, dole hustě, nahoře jen málo listnatá, neb bezhstá, zde
skoro běloplsťnatá. Listy na líci lysé, travozelené,
vespod bílé, vlnatě plsťnaté, podlouhle kopinaté neb do-
lejší elhplické, špičaté, nestejně trnitě brvité, nedělené neb pro-
střední perenoklané, nejdolejší kůidlatě řapíkaté, ostatní
srdčitým, ouškatým spodem objímavé, nad tímto
často ho u slovíte zúžené. Úbory skoro kulaté, veliké. Lístky
zákrovní kopinaté, hrotité, přitisklé, lysé. Oddenek výběžkatý,
plazivý, válcovitý, uzlatý, šikmý, s dlouhými, nitkovitými mrcasy.

V. 0-50— 1-00 m. Koruny nachové. Garduus heteroph, L.

2|- Červenec — srpen. Lesní horní luka, svěllá lesní místa, u pulokův.

V česko-moravském pohoří a Sudetách rozšířen, v Beskydách a jinde neroste.

V česko-moravském pohoří : bažinná luka u Růžené poblíž Rudolce \- okresu
dačickém 1881 ve více jedincích (Oborny), Nov. město, Vlachovice, Vršany,
Rokylná, Žďár, Mělkovice, Jimramov, Nov. Jimramov, Javorek. V Sudetách
i v nižších polohách: Star. město, Chrastice, Hynčice, Stříbrníce, Černý vrch,
Neuhausberk, Černá kupa. — Klads. Sněžník (Uechtrilz)!, Nov. Heřminovice
(Mayer), Studénková hole, Petrštýn, Velk. kotlina atd. (Gr. Fl.)!, Koperník,
Praděd, Jelení hřeben. Vysoká hole, Mal. kotlina. Břidlicová hole (Oborny)!,
"^.fal. Jezerník (Spitzner), úklony Fuhrmanuštýnu a mezi tíuUo a Koperníkem.

589

údolí Í5umué Tise, Velk. Jezeruík, pod isvýcarnoii, u Fninl. mysliviiy. — - A jcšli'-
u Roudiia (Rieger), u Berouna (Gaiis). Odrůda :

^) helenoides All. (spec.) Listy všecky nedělené G. heter. a)
integrifolium Wimni.

S IvartMii základniui \elnii pořídku. U Růžené (Oboruyj, a Ždárii
a Mělkovic.

d) Lisly nosbíhavé, všecky v řapik bez oušek zúžené.

799. C. aeaule All. (P. nízký.) Lodyha až po úbor ubývavé
listnatá, namnoze velmi skrácená, řidčeji prodloužená, jednoduchá.
1 úborna neb z dolejška s 1 — 3 zcela krátkými neb prodlouženými
lúbornými větvemi. Listy roztroušeně srstnaté, podlouhlé,
chobotnatě protisečné, s ú k r o j k y k o sníkovými, 2 — Sklanými,
silně trnitými, ostnitě brvitými, dolejší veliké v rozetce rozložené.
Lístky zákrovu vejčitě válcovitého přitisklé, lysé, kopinaté,
krátce hrotité, vnitřní dlouze zakončíte. Kořeny stejně tlusté.

V. 0*03 — 0-05 m. Koruny nachové, zřídka bledě pletní neb bílé.
Garduus ac. L., Cnicus ac. Willd.

^■ Červenec — -září. Vlhká luka, past\ y, kraje lesní, Iravnalé stráně. Velmi
pořídku. S jistotou posud jen na jednom místě při stezce přes vrch Dušnou
mezi Vsetínem a Rožnovem, zde však hojně, 1885 Bubelou pro území objeven.
iMakow^sky se domnívá, že snad rostlina tálo, která u Brandýsa nad Orlicí
v Cechách nezřídka se vyskytuje i v sousedních moravských liorách roste.

//) Úbory lupenovilýnú listeny obalené. Květy bledožlutavé, zřídka bledě
nachové.

a) Úbory \elikýnú, vejčitými, dlouze a útle o>tnitými, bledozelenými listeny,
které poznenáhla v lístky zákrovní se přeměňují z počátku docela obalené. Kvěiy
bledožlutavé.

800. C. oleraceuiu Scop. (P. zelinný.) Bylina žlutozelená.
Lodyha až ku konci listnatá a jako listy dosti lysá. Listy
podlouhle vejčité až vejčité, špičaté neb zašpičatělé, 1 o-
d y ž n í přisedlé, širokými laloky o b j í m a v é, útle ostnitě
brvité, všecky neb zvláště hořejší nedělené, dolejší v řapik sbíhavé,
namnoze veliké, peřenoklané neb peřenodíiné, s úkrojky podlouhle vej-
čitými, zubatými. Úbory na stopkách pavučinatě vlnatých
sblížené neb shloučené, přímé, četnými listeny oba-
lené. Lístky zákrovní kopinaté, měkkoostnem zakončené, na konci
trochu odstálé, bledozelené, slabě pavučinatě. Oddenek válcovitý, šikmý,
uzlatý, s dlouhými nitkovitými vlákny kořenovými.

V. 0-60— 1 '50 m. Koruny bledožlutavé, velmi zřídka kalně nachové
(var. amarantinum Lang. spec). Cnicus oler. L., Garduus oler. Vili.

2|. Červenec — září. VUiká, bařinná luka, l)řehy. V předhoří až do S0(» W
zřídka výše, hojný až obecný, v rovině dosti rozšířen. Ještě ve Velk. kotlině
(Oborny)!, Mal. kotUna, vodorovná stezka ku Kriedui (Bachmann), u Frant.
myslivny a na Berggeistu.

590

/?) Úbory na spodu s listeny něco zveličelými, lislky zákrovní nahoře
s krátkým ostnem. Koruny žlulavobílé neb červenavé, nikdy čislé nacho\é.

*) Listy porůznu mrtnaté, lodyžní ouškatým spodkem objímavé a naninozc
králce sbíhavé.

800 X '^^^' t • oleraceiim X palustre Scliiede. Lodyha na-
hoře oddálené listnatá, pod úbory pavučinatě plsťnatá. Listy
podlouhlé neb podlouhle kopinaté, dolejší velmi dlouhé,
k dolejšku řapíkovitě zúžené, ehobotnatě perenoklané až peřenodílné,
s úkrojky kopinatými, zubatými, často dvouklanými, ostnitými a brvi-
tými, hořejší spodkem ouškovitě rozšířeným přisedlé.
Úbory prostřední vejčité, po 4—9 sblížené neb nahlou-
čené, před kvetením kopinatými listeny přerostlé. Lístky
zákrovní bledé, na zbarveném konci s od stálým ostnem, na
spodu pavučinaté.

V. 070 — 1*00 m. Koruny žlutavobílé, často načervenalé. Úbory
často dvakrát větší než u C. palustre. G. hybridům Koch.

2j. Červenec — září. Vlhká, tučná luka, příkopy. Porůzný mezi rodiči. Mezi
Kartouzy a Soběšicemi poblíž Brna pořidku (Makowsky), u Nov. Jičína fSapetzaj,
na lukách u. Štětinová a Sobotina 1882 (Oborny). Ve Slezsku: Donnerlan u Kar-
lovské studénky. — U Nisy (Lohmeyer), již na pruském území.

**) Listy lysé až porůznu mrtnaté , prostřední krátce sljihavými oušky
poloobjímavé přisedlé.

795 X 8^0* C. Cíiinim X olcraceum Rclib. Lodyha nahoře
s listy o ddáleněj šími a menšími. Listy vejčitě podlouhlé neb
podlouhlé, nejdolejší v krátký a široce křidiatý řapík zúžené, lodyžní
velmi krátce sbíhavým, nejhořejší nesbíhavým ouškem přisedlé,
dolejší nedělené až ehobotnatě perenoklané, ostatní zubaté neb
ehobotnatě protisečné, s úkrojky 3hrannými, nestejně
ostnitě br vitý mi. Úbory dosti veliké, břichaté, namnoze po
2 — 3 sblížené, neb na krátkých, oddálené hstnatých, pavučinatých
stopkách. Listeny nečetné, úzce kopinaté. Lístky zákrovní
bledé s tmavším kýlem, pavučinatě vlnaté, dolejší vejčitě kopinaté.
tenkým ostnem zakončené, nejvnitrnější prodloužené, na konci
sucho máz dřité. Kraj koruny zdélí trubky. Odden k šikmý, s tenkými
sotva ztloustlými vlákny kořennými.

V. 0'50 — 1-00 m. Koruny bledožlutavé, často načervenalé. G. tar-
taricum Wimm. et Gr., Garduus ílavescens Krock.

2j- Červenec — září. Tučná luka, bažinná místa, příkopy. Mezi rodiči po-
různý. Žleb mezi Sobéšieemi a Královým polem u Brna, u Adamova a v Jo-
sefském údolí hojný (Makowsky), u Krtin (Theimer), lesní luka u Žebčtina
(Czižek), bažantnice u Geranovic, u Rosic a Blanska, na lukách v údolí Ra-
kovce u Račic hojný (Niessl), u Kunštátu a Olešnice fClupek), luka u Jevíčka
a Mohelnice (Uechtritz), u Ochoze, Bílovic, Jedovnic a Unčova. — V okolí Pro-
stějovském: na lukách u Krumsína, v Braniskách u Piumlova 1886 (Spitzner).
Nezřídka u Kroměříže, zvláště u Měrůtek a Litopecen (Palla), liojný v okolí

591

Bzoiíce (Bubela), u Biezové poblíž inovavski:' hranice (Holuby). Na cestě k Lysé
hoře u Uh. Brodu.

800 X '^^^« C. oleraceum X i"i^'wlare DC. Lodyha dole hustě,
nahoře chůdo- (2 — 3) lista, pýřitá, nahoře pavučinatá až pavučinatě
plsťnatá. Listy vejci té až podlouhlé, ostnitě zubaté a brvité,
dolejší krátce řapíkaté , chobotnatě peřenoklané , s úkrojky po-
dlouhle kopinatými, hořejší většími někdy trochu sbíhavými
oušky objímavě přisedlé, časlo jen chobotnatě hrubě zubaté.
Úbory dosti veliké, po 2—3 nahloučené, na kratších neb delších
stopkách. Listeny podlouhle kopinaté, lupenovité. Lístky zá-
krovní podlouhle kopinaté, zelené neb slabě zbarvené, na konci
s krátkým, útlým, trochu odstálým ostnem. Kraj koruny skoro dvakrát
delší trubky. Oddenek šikmý, uzlatý , s mrcasy nitkovitými, ne-
ztloustlými.

V. 0"50 — 1*00 ni. Koruna bledožlutavá až načervenalá. C. prae-
morsum Koch, G. semipectinatum Reichb.

2j. Červenec — září. Vlhká luka, mezi rodiči rozšířen. U Švýcarny v Jo-
sefském údolí u Adamova (Theimer), lesní luka u Žebétina (Czížek), na lukách
u Olešnice (Ciupek), luka v sadech u Velk. Losina a i jinde v údolí Tise ne-
zřídka, též v údolí Merty a u Teplic (Oborny), kolem Kolštýna (Uechtrilz), Pe-
kařov, Mal. Morava, Hanušovice, Chrastice, Star. město. — Na lukách u Soběsuk
u Plumlova (Spilzner). Klads. Sněžník (Wimmer) a ve Velk. kotlině 1876 (Oborny).
Na lukách u rybníků v Říěkách u Bystřice p. H. — Ve Slezsku: u Opavy
(Mi^ikusch), na lukách v sadech u Karlovské studénky (Grabowski a Niessl), luka
mezi městským rašeliništěm a hájem u Kalkovského mlýna (Vierhapper), Bílý
potok, Vlčice, Bernarlice, Folmersdorf, Paulinaburg', Kobyla (Latzel).

*** Listy na líci tmavozelené, lysé, vespod bělavé, pavučinatě plsfnaté,
lodyžní velikými oušky objímavě přisedlé.

800 X ^^S* C. oleraceum X lieterophyllimi Wimm. Jahresb.
d. schles. Gesell. 1846. Lodyha namnoze až nahoru list-
natá, pavučinatě vlnatá, nahoře skoro plsťnatá. Listy dolejší
v řapík zúžené, vejčitě podlouhlé až podlouhlé, peřenoklané,
hořejší velikými oušky objímavě přisedlé, v přední
části peřenoklané neb peřenodílné, s úkrojky kopina-
tými, zřídka nedělené neb zubaté. Úbory veliké, jednotlivé neb
po 2 — 4 sblížené, krátce slopkaté. kopinatými listeny pode-
přené; lístky zákrovní kopinaté. zelené, skoro lysé, dolejší a pro-
střední na konci s krátkým ostnem, hořejší bez ostnu.

V. 0-80 — 1'20 /;/. Koruny běložlutavé. C. afflne Tausch.

A- Srpen, září. Mezi rodiči pořídku. Posud jen ve Velk. kotlině v Jese-
níku Oborným 187G pro území objeven.

B) Květy zaprtáním dvoudomé. Kraj koruny zvonkovilý až dolů 5dílný,
několikráte kratší než trubka. Chmýr pestikových kvělů po odkvětu mnohem
delší než koruna. Listy na líci hladké bez ostencův.

— ód-J —

801. C. arYeiise Seop. (Oset.) Lodylia přímá, větvitá, nekřídlatá.
nahoře pavučinatá. Ijsty db sbíhavé, hořejší namnoze jen přisedlé,
kopinaté, chobotnaté neb protisečné, zřídka skoro celokrajné. ostnaté
a brvité, lysé neb pavučinaté neb vespod běloplsťnaté. Úbory dosti
malé, vejčité, sbhžené neb nahloučeně chochohčnaté. Vnější lístky zá-
krovu tříhranné, s trnem dosti silným, lysé neb pýřité. Oddenek rovno-
vážný, s pupeny nahodilými.

4 Červenec— záři. Role, úlinry, puslá mísla, lesní paseky, kraje eesl.
Od roviny až na přediion obecný.

V. 0"50 — 1'20 .'.»?. Koruny temně nachové, zřídka bílé. Serratula
arvensis L., Garduus arv. Gurt. U nás v následujících tvarech:

«) h o r r i d u m Wimm. Lodyha křídlatá. Listy vlnitě kadeřavé,
s četnými, tuhými, žlutavými ostny, namnoze peřenoklané, vespod lysé
neb pavučinaté. Obecný.

j5) s e t o s u m M. B. (spec). Lodyha namnoze bezkřídlá. Listy
ploché, celokrajné neb chobotnaté zubaté, ostnatě brvité, lysé. Rozšířen,

7) i n c a n u m Fischer (spec). Lodyha bezkřídlá. Listy skoro
ploché, chobotnaté speřené neb celokrajné, vespod běloplsťnaté. G. ar-
genteum Vest., G. arvense d\ vestitum Koch.

Na jilu a vápné porůzný: u Sloupu a j. — U Tučap (Červinka), u Kro-
měři/.i' (Palla), u Prostí-jova (Spitznerj.

243. Carliuíi L. Pupava.

802. €. Yiilg-aris L. (P. obecná). Lodyha přímá, list-
natá, prodloužená, jednoúborná až chocholičnatě více-
úborná a is rubem listů pavučinatá. Listy hrubě trnito-zubaté
a útle zoubkované, hořejší vejčitě kopinaté, poloobjí-
mavě přisedlé, dolejší podlouhlé neb podlouhle
kopinaté, řapíkaté. Úbory prostřední. Vnější lístky zákrovu
listovité, kratší vnitřních, vnitřní čárkovitě kopinaté, až do polou
brvité, nejvnitrnější světle žluté a lesklé. Plevy na liažku úborovém
zpředu šidlovité. Zákr oveček plev zdélí nažky. Kořen vře-
tenovitý.

(3 Červenec, srpen. Výslunné a keinalé kopce, viesovišié, ineze, česly,
lesy. (Jd roviny až do předhori hojná až obecná, v předhorí ještě při 900 >//.

V. O- 15 — 0*50 m. Koruny žlutavé. U nás ve tvarech:
■jj nigrescens Form. Bylina šedozelená, pavučinatá. Listy
hrubě trnito-zubaté a útle zoubkované, čárkovitě kopinaté, prodlou-
žené, podlouhlé až vejčitě kopinaté, trny lístků zákrovních a někdy
i trny hořejších listů, až po bledší a světlejší špice i za sucha černé.
V pahorkatině a misly i v předhori rozšířena: Kvělnice u Tišnova, l-lacla-
vice, Vy.škov, Střilky. — V Prostějovsku na „Kožich liřbetecli" u Hradiska,
na Okluce (Spilzner), les Vesna u Stříleže, Šuuiberk. Hanušovice. Petrovice.

Květena

Moravy a rakouského Slezska.

Sepsal

Dr. Edvard Formánek,

c. k. professor při vyšším českém gymnasiu v Brně.

První díl.

3. svazek.

Y Praze, 1893.

Tiskem Jos. R. Vilímka. — Nákladem spisovatelovým.

hP

^- LIBRARY OF THE GRAY HERBARIUM
F HARVARD UNIVERSITY.

BOUGHT.

nAíí 2€ [512

Gray Herbaríum
Harvaré University

593 —

Vťlk. Losin, nezřídka v HosUydách. Ve Slezsku: Maleiiovice, Moravka, Lomui\,
les Zabřcf,'- u Tčšina, Odry, Šoberbusch u Bruntálu. — ■ U Přemyslovic bliže
zámku u Konice (Spitznerj.

i) longifolia Grab. Lodyha jedno- až dvouúborná. Listy
dlouze a úzce kopinaté, k oběma koncům ponenáhlu zúžené, ploché,
skoro celokrajné, po kraji útleji osténkaté, též na líci paviičinatě
vlnaté, s útlejšími více do předu ohnutými ostny. Vnější hstky zá-
krovní delší neb zdélí vnitřních. G. nebrodensis Guss., C. longifolia
Reichb.

Pořídku. Velká (Grabowski) a Mal. kotlina (Engler), v slěr]>inách skalních
v Jeseníku (Obornyj, dle Sapetzy též na Pečavské g-uře.

803. C. seiniamplexicaulis Forin. Oest. 1). Z. 1890 str. 80.

(P. poloobjímavá). Lodyha přímá až ku konci hustě list-
natá, chocholičnatě 2 — 4 neb i víceúborná, zřídka
jednoduchá a jako listy i: pavučinatě vlnatá, nachově
neb amethystově naběhlá. Listy namnoze malé, střídavé, dolejší
kopinaté, v krátký ± objímavý řapík zúžené, ho-
řejší širšími oušky poloobjímavě přisedlé, vej-
čitě podlouhlé neb vejčité, chobotnatě trnitě zu-
baté, s trny rozkladitými. na konci nažloutlými.
Úbory prostředně veliké. Lístky zák rovní vnější listo-
vi t é, vejčitě kopinaté a jako kopinaté prostřední hře-
benitě trnité, s trny černými, zřídka nažloutlými, na
špici bledými, vnitřní suchomázdřité, čárkovité, celokrajné, pa-
prskující, uprostřed brvité, na hřbetu s krátkým nachovým
pruhem. Nažky hedvábité, chmýr pérovitý, trvalý, delší
koruny. Kořen vřetenovitý.

V. 0-18— 0-30 c»». Koruny bělavé neb bledožlutavé. Bylina lepá a
význačná a od svých nejbližších příbuzných snadno rozeznatelná. Lo-
dyha nižší než u G. vulgaris, od této celým svým vzezřením, hsty
hustšími, kratšími, širšími a širokými jich oušky objímavými, hstky
zákrovními, trny atd. rozdílná. Od G. corymbosa L. brvitými lístky zá-
krovními. Ušty pavučinatě vlnatými a chobotnatě zubatými, korunami
atd. rozdílná.

4 Konec července — září, pozdéji než C. vulgaris. Travnaté slráně,
suché kopce, horská luka. S jistotou posud jen ve východní části a v Besky-
dách porůzná, jinde neroste. Polýlky u Střílek, Javorník. Kuželová, Val. Klo-
bouky, Hluboký u Vsetína, Velk. Karlovice a na j. ni. Beskyd. — Byliny
z léchto míst jsou totožný s rostlinami, jež jsem sbíral na Bukovinč u Vrbovce
(nedaleko Kuželové) poblíž hranice moravsko-uherské pak u Rutky v Uhrách:
u Varese, Visokého, na Treboviči u Sarajeva a j. m. v Bosně.

804. C. acaiilis L. (P. bílá). Lodyha namnoze jedno-
úborná, silně zkrácená, s úborem uprostřed rozetky pří-
zemních listů přisedlým. Listy namnoze přízemní, lysé,

38

— 59J: -

rapíkaté, hluboce choJDotnatě protisečné, s úkrojkv
zubatými a ostnatým'^ Vnější lístky zákrovu listovité, z části delší než
úbor, vnitrní zpředu rozšířené pak zašpičatělé, bílé, na dolejšku s na-
chovým středním pruhem, zřídka červené. Plevy štětinovité, nahoře
kyjovitě ztloustlé. Zákroveček plev dvakrát delší než
n a ž k a. Oddenek kolmý, jednohlavý.

V. 0-02— 0-05 m Koruny běložlutavé.

2j. Červenec, srpen. Kamenité, suché kopce, meze, stráně, průhony, pa-
seky. Y roviné porůzná, v pahorkatině a předhoři roz.šířena a ještě ve Velk.
kotlině v Jeseníka (Grabowski) ! V brněnském kraji porůzná: ii Brna, Adamova,
Bílovic, u Krumlova, na Leskouně a Polavských kopcích (Oborny), ii Ivaněic
(Schwoeder), u Klobouk (Steiiíerj, u Lomnice (Pluskal), v okolí Kunštátu a Ole.š-
nice (Clupek), Proli\anov, Pustoměř a Drnovice u Vyškova (Spitzner), u Sloupá,
Ostrova, Holštýna, Jedovnic, Kvělnice u Tišnova, Kraví hora u Brna, Holediia
u Jundrova, Střelíce, Krumviř, Wiesyrunt u Bošovíc, Cejc. — V kraji prostě-
jovském: u Určic, Dětkovic, na Záhoří, u Plumlova, na Víšnovci u Krumsiaa,
v Oběinách u Křenůvek, na Horkách u Hamer, u Pteni, na Horce a na louce
při pramenech Hany u Drahan, na Boří, u Ohnovsi, u Bousína (Spitzner). Ve
znojemském kraji v pahorkatině porůzná; v rovině často schází: Náméšf (Roemer),
na Arbesu u Nov. Přerova (Ripper), v údolí Dyje a Popický žleb u Znojma,
Hradiště, Citonice atd. (Oborny). V jihlavském kraji: kolem Jihlavy velmi obecná
(Pokorný), u Třebíče (Zavřel), u Slavonic, Dačic, Star. Hobzí (Oborny), Nov.
Říše, Zvoleňovice, Krahulci, Mal. Dyjice, Doln. Dvorce, Ořechov, Urbanov, Mal.
Piěín, Velk. Meziříčí, Balín, Uhřinov, Mostiště, Vídeň, Doln. Bobrová, Raděnice,
Mitroy, Střítež, údolí Nedvědičky, Pernštýn, Bystřice p. P., Dvořiště, Pivonice,
Vitochov, Holotín u Chudobína, Zvole, Horn. Rozinka, Křídla, Nov. město, Miiv-
šovice, Rokytná, Pohledec, Žďár, Neudek, Radomín, Jimramov. — V severní
Moravě a v Olomoucku: kolem Olomouce porůzná (.Mik), Drahanovice, Hátkovice,
Velk. Týnec u Olomouce, Přemyslovice u Konice a Předmostí u Přerova (Spitzner),
Šternberk, Něm. Libiny. — U Roudna (Rieger), u Berouna (Gans), Střelné (Burs--
hauser), u Šumberka (Paul), u Zábřeha (Pánek), v údolí Krupy, Moravy, Brané, Tise a
Merty na m. m. obecná (Oborny), Hanušovice, Star. město. Stříbrníce, Šlěpánovský
vrch, Hynčice, Šleglov, Dreištýn. Volská luka a j. m. poblíž Koldštýna, i v oslalní
části obecná, u Janovic, Rymařova, Velk. Štoly, Guntramovic a Budišova. V Sudetách :
na Salvízu (Spitzner). V uh. hradištském kraji: v jižní části okolí kroměřížského (Palla),
u Hovoran (Uechlritz), u Luhačovic a Uh. Hradiště (Schlogl), kolem Bzence velmi
porůzná a ojedinělá (Bubela), u Březové pod Lopeníkem (Holuby), Strážnice, Mal.
Vrbka, Javorník, Filipov, Nov. Lhota, na Kotárech, hřebenem Javořiny, Volenov, Sucliá
Loza, Bojkovice, Val. Klobouky, Navojná, Lidečko, Pulčín, Zděchov. — Ve vý-
chodní části: u Tučap a Prusenovic (Červinka), u Rusavy (Sloboda)!, u Vsetína
(Bubela)!, Kotouč u Štrambcrka (Spitzner), Halenkov, na Javornících, Velk. Kar-
lovice, Miloňov, Star. Hamry, úklony Smrku, Rožnov, Frenštát, Velk. Kunčice,
Skalka a j. m. u Hranic. — Nov. Jičín (Sapetza), Bělotín (Ripper), u Příbora
(Czížek). Mctylovská Hůrka u Frýdlandu. — - V Kamenci u Ostravice a na
Štaudh u Místku (Gogela). Ve Slezsku : Lukšinec a Rovénky u Malenovic, Lomná,
Jablunkov, Koňská. — Dzicgielów u Těšína a hojná u Bělska (Kolbenheyer),
Vítkov, Loučky, Odry, zřícenina u cihelen. Hradisko, Mosnig a j. u Krnova,
Kostelec, Vrbno, Tomašov, Frývaldov, Červená voda, hojná u Vidnavy, jako
u studénky u městských cihelen. — Též na Šafberku a Písečném kopci, mezi

-- 55i5

Kraší a Kobylou, Velk. Kuaělicr, Siipíkovice, ZiicUmaiill (Vierhappcr), SorgsdoiT,
Vlčice, Javorník, rriedberk. Bílý polok (Lalzel), iVussdorí', Rodins. Oppcrsdorf
(Gr. Fl.), leč již na pruském území. U nás v odrůdách:

8) caulescens Lamk. Lodyha prodloužeáá. až 0-30 w v., přímá,
řídce listnatá, s úborem menším. Listy užší, podúborní dolů svi-slé.

Pořídku: Polavskc- kopce (Makowsky), Xáméšf (Pioemerj, Popický žlel»
a údolí Dyje u Znojma (Oboniy), Klads. Snéžník při cestě od Marie Sněžní-
k Pului (Barijer).

7) purpurascens Aschrs. Paprslek vnitrních lístků zákrovních
růžový.

Poiídku. V okolí Jihlavy (Pokorný), kraj údolí n Ooln. Lípové v Jeseníku
(Hier), na Fichlliyn u Ramsavy (Kionka).

344. Xerautliemiim L. Suchokrět.

805. X. anmiuiu L. (S. otevřený.) Lodyha přímá, namnoze
větevnatá, větví jednoúborných, nahoře nahých, jako listy šedoplsťnatá.
Listy podlouhle kopinaté neb kopinaté, špičaté, celokrajné, přisedlé.
Úbory polokulaté, prostřední. Lístky zákrovní hrotité, lysé, vnější vej-
čité, bledé, vnitřní podlouhle kopinaté, dlouhé, lesklé, korunovité, pa-
prskující, narůžovělé neb bílé. Koruny nepatrné. Kořen vřetenovitý.

V. 0-20— 0-45 w. Koruny bledě lilákové neb bílé. X. radiatuni
Lamk.

Q Oer\en — srpen. Kamenitá a výslunná mísia, písčité kopce, stráně, meze.
kraje vinic. Ve střední a jižní čá^ti dosti porůzný, leč pospolitý, jinde zdivočelý.
V brněnském kraji: na Žlutém kopci u Brna f Makowsky), na Špilberku ! a u Ka-
menného mlýna u Brna (Zimmermannj, ivančická stanice nádražní (Schwoeder) !
a odtud až k Silúvce, hojný na náspech trati mezi Miroslavou a Olbramovicemi,
jako mezi strážnicí čís. 75 a 74 (Oborny) !, na Leskouně (Zimmermann) !, pře-
hojně podél trati mezi Krumlovem a Olbramovicemi, pořídku ve vinicích u Ko-
byU. — Ve znojemském kraji: v okolí Znojma, leč velmi porůzný (Uechtrilz
sen.), údolí Hradnice mezi Citonicemi a Znojmem (Oborny). Roslhnná stezka
u Jitilavy (Reichardt), zde bezpochyby jen zdivočelý. Přehojný na Dúbravě mezi
Hodonínem a Bzencem (Makowsky).

245. Echiiiops L. Bí^lotni.

806. E. sphaerocephalus L. (B. obecný.) Lodyha přímá, listnatá,
jednoúborná, zřídka větvitě chudoúborná, lepkavě pýřitá, nahoře bělo-
plsťnatá a žláznatá. Listy na hci tmavozelené, lepkavě pýřité, vespod
bělavě vlnato plsťnaté, peřenoklané, s úkrojky skoro tříhrannými, cho-
botnatými, ostnitě zubatými, dolejší v krátký řapík zúžené, hořejší
objímavě přisedlé, znenáhla menší. Úbory veliké, na lodyze a větvích
konečné. Lístky zákrovní vnější v štětiny rozdřípené, dvakrát kratší
než vnitřní, tyto namodralé, žláznaté s měkkou šidlovitou špicí. Pra
šníky modré. Zákrovečky korunovité. v četné, žláznato-p3TÍté, modravé
třísně rozdělené. Kořen vřetenovitý, větvitý.

V, 0-50 — 1-50 m. Koruny namodrale bílé.

38*

5ÍXÍ —

4 CerveiiL'c — září. kaiueiiitó a výslunné kopce, keřaalé slráne, kraje lesii,
u cesf. Ve střední a užni části porůzný. V brněnském kraji: na Špilberku a při
krajích vinic na Žlutém kopci u Brna (Makowsky a Czížek), u Klajdovky, na
Hádech u Obran, u Caco\dc poblíž Brna, u Židlochovic, Vranovic a Šardic (Ma-
kowsky), u Hustopeče a Nosislavi (Reissek), ii Klobouk jen po kraji lesním
u Cástkuvce (Steiger), u Nikolčic. — Ve znojemském kraji: v údolí Dyje
u Znojma (Uechtritz sen.), naproti vodovodu ; v údolí Hradnice pod Hradištěm,
Nov. Hrádek při Dyji, úklony Unavovského potoka, v Purkrábce u Kuchařovic
a Uriavova, Kuketaj u Nesechleba (Oborny), v lese Hoji mezi Hrušovany a Bo-
žicemi (Ripper). V uh. hradišlském kraji : při Moravě mezi Veselím a strážnickým
převozem (Bubela), porůzný v jižní části tohoto území (Reissek). Ve Slezsku
sotva domácí : Střebovice u Opavy (Můkusch), Šellenburg u Krnova (Sintenis)

46. Řád. Dipsaceae DC. Štětkovité.
Rody:

A) Zákrovečky 4hraaiié, s krajem kralickým, koruiiovilýni. celokrajným
neb drobně zoubkalým.

1. Lůžko úboru plevnalé, plevy a odslálé neb .vystoupavé lístky zákrovní
luhé, hrotité, pichlavé. Zákrovečky Srýhové. Kraj kališní skoro 4hranný, mist-
kovitý, celokrajný neb (éž slabě zubalý, chlupatý a brvitý. Hrany lodyhy a lístky
zákrovní ostnaté neb štětinaté. 246. Dipsacus.

2. Lůžko úboru bezplevné, chlupaLé. Lístky zákrovní bylinné, bezhroté,
hvězdovilě rozložené. Zákrovečky nerýhované, nahoře se 4 jamkami. Kraj kališní
mistkovilý, s 6 — 12 osinatými zoubky. 247. Trichera.

B) Zákrovečky válcovité, Srýhové neb Sžebernalé, s krajem 4laločnalým neb
manšetovilým, spodek kališnílio kraje přesahujícím. Lůžko plevnaté. plevy a lístky
zákrovní bylinné.

1. Zákrovečky s bylinným, 4laločnýui, manšetovitým krajem. Kraj kališní
s 5 stětinovitými zoubky neb celokrajný. 248. Succisa.

2. Zákrovečky s krajem suchomázdřilým, mnohožilným, často laločnatým
posléz rozprostřeným. Kraj kališní s 5 neb 10 osinatými zoubky, zřídka celo-
krajný. 249. Scahiosa.

34(). Dipsacus Touni. Štětka,

A) Eudipsacus. Lístky zákrovní rovnovážně odstálé neb vystoupavé, čár-
kovité kppinaté neb čárkovitě šidlovilé, ostnaté, mnohem delší než plevy. Listy
stříčné, po 2 dolejškem srostlé.

1. Listy přízemní na lilavním nervu a namnoze i na líci ostnaté, lodyžní
nebrvité,- dole v širokou málo vydutou část srostlé.

807. D. silvestris Huds. (Š. obecná). Lodyha ztuha přímá, jedno-
úborná neb vrcholičnatě 3iáborná, na hranách i s hlavním nervem na
rubu hstu sihiě ostnatá. Listy přízemni tupé, štětinatě brvité, 1 o-
dy žní nebrvité, dole v širokou málo vydutou část srostlé, podlouhle
kopinaté, namnoze nedělené, vroubkovaně pilovité,
zřídka prostřední peřenoklané (/5. pinnatifidus Koch). Úbory vejčitě
podlouhlé. Lístky zákrovní čárkovitě šidlovité, oblou-
kem vystoupavé. Plevy s rovnou ohebnou .špičkou, delší než květy.

V. 1-00 — 1-50 m. Koruny lilákové. D. fuUonum «. L.

— 597 —

(TT) Července, srpen. Piislá inísla, šlěrk poříční, ii cest, potoků, náspy Irali,
návsi. Ve střední a jižní části hojná iiž obecná. V brněnském kraji všude roz-
šířena (Makowsky), Husovice, Zábrdovice, Obrany, Bilovico, Adamov, Rosice, Ivančice,
Lednice, Břeclav a j. (Oborny)!, Lomnice (Piuskal) a ještč n Kunštátu a Olešnice
(Clupek), u Klobouk (Steiger), u Lanštorfa (Ripper), Medlánky, Kurim, Tišnov,
Žabovřesky, Krumvíř, Kobylí, Kruinlo\", Siar. Břeclav, Poštorna. — V prosté-
jovském kraji : na Romži, Valové, Blatné, pod Kosířem, u Vrbátek, v horách
schází (Spitzner). Ve znojemském kraji : u Náměště. (Roemer), Frelešdorf, Tra-
binský dvůr, Nov. Přerov (Ripper), Znojmo, Milfronn, Hrušovany, Nov. sídlo,
Vranov, Lukov, při bohušickém rybníku u Jaroměřic, při Rokytné u Mor. Bu-
dějovic, \- bažantnici u Jenuiic, v Tvořihrázském lese u Únavová a j. nezřídka
(Oborny). V Olomoucku: Klášter Hradisko (Vog'l) a jinde v okolí Olomouce ne-
zřídka (Makowsky), Unčov, Zelechovice a Dětřichov blíž Unčova. V uh. hra-
dištském kraji : hojná u Kroměříže (Palla), u Luhačovic, Jarošova a Uh. Hradiště
<Schlogl), hojná u Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby), Strážnice, Hroz. Lhota,
Tasov, Louka, Vrbka, Velká, Strání, Horu. Němčí, Uh. Brod, Suchá Loza, Boj-
kovice, Rokytnice. — Ve východní části: Holešov, Bystrice p. H., Lhota. —
U Tučap, Prusenovic, Dobrotic a jinde velmi rozšířena (Červinka), u Rusavy
(Sloboda), Vsetín (Bubela), vidolí Provazny u Halenková. — Nov. Jičín (Sapetza),
Žilina, Šenov, Skalka u Hranic, Frýdland, Mor. Ostrava, Heřmanice. — V údolí
Odry, ojediněle v údolí Ostravice (Oborny), u Příbora (Czížek). V poříčí Ostravice
u Místku, v Metylovieích, Palkovicích, Starčiči, u Fryčovic a Brušperka dosti
hojně (Gogela). Ve Slezsku: Nov. ves, Pržno, Moravka, Bogušovice, Těšín, Koňská,
Blogotice a Ustroň (Kolbenheyer a .Milde), kolem Bělska (Baier), Velk. Kunětice
(Vierhapper), u Vidnavy. — /?) u Vsiska poblíž Olomouce (Makowsky).

* D. fullonum Huds. (Š. soukenická.) Lodyha ztuha přímá.
Listy lodyžni podlouhle kopinaté, skoro bezostenné. Lístky zákrovní
kopinatě šidlovité, skoro rovnovážně odstálé, na konci trochu sehnuté.
Plevy s tuhou nazpět ohnutou špičkou, sotva dolší než květy. Jinak
jak předešlá.

V. 1-00— 2-00 m. Koruna hláková. D. fullonum /?. L.

Q Červenec, srpen. Původem z jižní Evropy, pěstuje se pro poiřebu sou-
kenníků. Pěstována kolem Brna (Makowsky), kolem Boskovic (Svěrák), u N(>\'.
Jičína (Sapetza), u vápenné pece u Hranic (Ripper).

2. Listy přízemní bezostenné, lodyžni štětinatě brvité, dolejškem v misko-
vilou část srostlé, nestejně chobotnatě peřenoklané.

808. D. laciuiatus L. (Š. laločnatá). Listy přízemní v ro-
zetce, vroubkované, krátce řapíkaté, tupé neb špičaté, na líci chlu-
paté a štětinaté, bezostenné, po kraji jako listy lo-
dyžni štětinatě brvité, lodyžni podlouhlé neb tříhranně
podlouhlé, lyrovité neb peřenoklané, na kjHu ostnaté. Lístky zákrovu
čárkovitě kopinaté, daleko odstálé, tolikokoncem
vystoupav é. Plevy s rovnou, ohebnou špičkou.

V. 0-50 —1-20 m. Koruny bledolilákové neb bílé.

(3 Červenec, srpen. Cesty, kraje lesů, návsi, poříčí, pustá místa. Ve
střední a jižní části porůzná, jinak pořidku. V brněnském kraji : v jižní části
porůzná, u Chrlic, Rajhradu, Židlochovic (Makowsky), Rebešovice, Střelíce,

— 5H8 —

.loseíské údolí (Obornyí a ještě u Kim.šlútu a Olešniee (Olupek), pasivy u Dol.
Vislonic a les u Straclíolina (Schierl), u Klobouk (Steig-er), u Lednice a Lan-
^lorfa (Ripper), u Břeclavi a Kyjova. — V prostějovském kraji : pouze u Bedi-
liošlě (Uličný) a na Romži blíže Smržic s předešlou (Spilzncr). Ve znojemském
kraji ; při Dyji od Drnoholce až do Mušova (Makowskyj, u Frelešdorfu (Ripper),
ííťušovany a v nížinách podél hranice, u Hnanic a Podmole (Oborny). V severní
části: ještě kolem Mohelnice (Uechtritz), u Litovle (Spitzner), u Pihovic (Klaníc),
11 Želechovic a Dělřichova poblíž Unčova. — - U uh. hradišCském liraji : nezřídka
II Kroměříže (Palla), příkopy při vchodu do Hodonínského lesa, kolem mulě-
riické mysUvny, u Mutěnic ald. (Uechirilz), hojná při silnici mezi Bzencem a
<)strohcm (Bubelaj, na Javořině (Holuby), u Strážnice. — Xerosle u Vsetína
(Bubela in lit.) Ve Slezsku: Hradební kopec u Těšína, v lomech v Kempi
u Bogušovie (Kotula), vysoké břehy Olšavy nad Těšínem, u Blogotic a Koňské
(Uechtritz), Goleszów (Fiek), u Bohušovic. —

B) Pseudocephalaria. Úbory vejčitě podlouhlé, prostřední. Lístky zákrovu
posléz dolů sehnuté, klínovitě kopinaté, bylinné, jen na konci jemně ostnité,
málo delší plev jemně trnitých, štětinatě brvitých.

S09. D. pilosus L. (Š. chlupatá). Lodyha přímá, větvitá
dole srstnatá, na hranách tence ostnatá. Listy měkké, ř a p i k a t é
elliptické neb kopinaté, na spodu namnoze dvouušetné, hrubě zubaté
hořejší třidilné, s velikým konečným úkrojkem,
často celokrajné, namnoze lysé neb trochu srstnaté. Stopky
líborů jehličnaté. Lístky zákrovní jako jemně trnité plevy dlouze brvité,
rovnovážné, posléz dolů sehnuté.

V. 0-50 — 1-íiO m. Koruny žtutavo-bílé. Cephalaria appendiculata
Schrad., C. pilosa Gren.

0 Červenec, srpen. Vlhké houští, ploty, háje. Ve střední a jižní cásU
porůzná. Při Svratce mezi Rajhradem a Židlochovicemi (Niessl) !, při Dyji u Příklud
až k Lednici (Makowsky), porůzná v hájích kolem Hrušovan a ojedinělá též ve
zdejších sadech (Ripper)., v háji u Drnoholce (Dr. Hanáček), bažinná místa po
kraji hájů při Moravě u Uh. Hradiště (Schlogl), v Hodonínském lese (Wiesner),
Obora u Kroměříže (Schlosser a Palla), na Javořině (Holuby), při kraji Piňovického
lesa u Piíiovic poskrovnu (Klanic)!.

•247. Trichera Schrad. Chrastayec.

■ 810. T. arvensis L. (Gh. polní). Lodyha přímá neb vystou-
pavá, jednoduchá neb nahoře vrchohčnatá, 3— 7úborná, namnoze
šedopýritá a zvláště dole srstnatá, k ose oddenkové
konečná. Listy srstnaté, po kraji krátkými chloupky drsné, tlusťounké,
trochu tuhé, vejčité až kopinaté, dolejší nedělené, v krátký, kří-
dlatý řapík zúžené, prostředni přisedlé, namnozeprotisečné,
s ušty kopinatými, celokrajnými, řidčeji všecky celé, po-
dlouhle kopinaté, hrubé zubaté. Úbory polokulaté. Lístky zákrovní ši-
roce kopinaté, štětinatě brvité. Kraj kališní 7— Spaprskový, menší,
mističkovitý. Oddenek šikmý, větvitý.

V. 0-20— 050 in. Koruny světle fialové, červenavé neb bilé, krajní

— 599 —

namnoze paprskující. Knautia arvensis Goult. ; Scabiosa arvensis L.
l^) moravica s listy tužšími méně dělenými a korunami bledožluta-
vými. Knautia moravica Schur.

2j- Červenec-září. Pole, meze, luka, kopce, světlá lesní místa. Od roviny
až do předhoří obecný. /?) řidčeji, na Špilberku u Brna, kolem Slavonic, hojný
v Jeseníku (?), Karpatech a v poříčí Odry, s přechody ku pravidelné barevným
bylinám (Oborny), vinice u Strážnice a Radějova. — U Březové pod Lopeníkem
(Holuby), u Tučap poblíž Holešova (Červinka), u Místku (Gogela). — 1882 na-
lezl jsem u Cernovic bylinu s úborem volno- a chudokvělým a korunami dlouze
slopkatými, 18S6 u Kopřivová 1 exemplář bez hstů lodyžních a listy přízemními
v rozetce, lístky zákrovními široce kopinatými, vnějšími mnohem delšími než
koruna. U nás ještě odrůdy:

'/) integrifolia W. Gr. Listy všecky aedělené, podlouhle ko-
pinaté, oddálené zubaté a na lodyze namnoze stejnoměrně rozesta-
vené. Scabiosa silvatica Krocker. Fl. sil., non L.

Porůzný mezi tvarem základním : Melalinské údolí u Bílovic, Rajec, při
Svratce u Písařek, Bučín u Tečic, Břeclav. — ■ Na Skalici u Prostějova (Spitzner).
Náměšf (Roemer), Znojmo, Bzenec a j. (Oborny). U Tučap poblíž Holešova
(Červinka), u Místku (Gogela). Karlshohe a Kreuzberk u Velk. Losina, Pekařov.

ó") c a m p e s t r i s Bess. (spec.) Vnější květy nepaprskující, stejné
s ostatními. K. arvensis var. eradiata Neil.

Na půdě kamenité, kraje polí, mezi obilím, dle zdání pořídku. II Brna,
Adamova, Znojma (Oborny), v okolí Slavkova. — U Náměště (Roemer), u Střelné
(Burghauser).

811. T. silvatica Sclirad. (Gh. lesní). Lodyha roztroušeně
s r s t n a t á neb dosti lysá, nahoře pýřitá, někdy i žláznatě pýřitá,
k ose s rozetkou listů postranní neb konečná, stejnoměrně list-
natá Listy měkké a tenké, nedělené, řidčeji trochu stříhané^
elliptickéneb široce ve j čité kopinaté, dlouze za-
končíte, vroubkované, srstnaté, na neplodných prýtech dlouze
rapíkaté. Úbory polokulaté ; lístky zákrovní široce kopinaté,
rozložené, měkče ji a méně hustě brvité než u přede-
šlého. Kraj kališní větši, ploštější, často 12paprsečný.

V. 0 25 — ^0"50 )n. Koruny načervenale fialové, zřídka bledohlákové ,
krajní namnoze paprskující. Scabiosa silvatica L., Knautia silvatica
Duby, Knautia arvensis Goult. /?) silvatica Goult. v. Neil Fl.

^■ Červenec, srpen. Horní lesy, žleby. Ve střední a jižní části porůzný ,
jinde řidčí. V brněnském kraji: od Brna na sever až k hranici (Makowsky),
Vranov, Adamov, Bosonohy, SlřeUce (Oborny)!, Ivančice (Schwoeder) ! Křtinské
údolí, v lesích u Routky, blíže .levička (Spitzner)!, šerkovická louka u Lomnice
(Pluskal), Hády u Obran, Mordovna, Ochoz, Soběšice, Rečkovice, Medlánky,
Evanovice, Bílovice, Josefské údoH, Krtiny, Velk. Bukovina, Kuřím, Boskovice ,
Valchov, Kunštát, Bystrc, Veveří, Jundrov, Písařky, Kohoutovice, Lískovec, Te-
čice. Mariánská studénka a les Bílá u Krumlovfi. — V kraji prostějovském :
na Kosíři, v lesích u Ptení, na Okluce, na Nosku, na Hrubém kopci u Prostě-

600 —

joviěek, na Kluci u Křenůvek, v Trhoviskách, Dlouhé seči, na Buchleke,
Nivkách u Mysliovic, ve nraničném žlebu, v drahanském hájemství, v Klucích
u Hradiska (Spitzner). Ve znojemském kraji: u Náměště (Roemer), mezi Freleš-
dorfem a Trabinským dvorem (Ripper), hojněji ve Švýcarském údolí u Vranova,
u Jevišovic, na Unavovském potoku, v Purkrábce u Znojma, Lukova, Nov.
Hrádku, Mor. Budějovic a Budkova (Oborny). V jihlavském kraji : Hornoveský
les a v údolí Jihlavy u Jihla^y (Reichardl), Velk. Meziříčí, Petrovice a v údolí
Nedvědičky. — V Olomoucku ; u Olomouce (Vogl), u Šumberka (Paul), Trausnic
u Petrovic, Velk. Losin, Rejhartice, Bludov. — V údoU u Nectavy, u Kaderína
a j. (Slavíček). Ve východní části: Rohatec, Strážnice, Velká, Mal. Vrbka. —
V lese Poschlá u Vsetína poridku (Bubela), u Spálová a Šumvaldu (Schlosser).
Ve Slezsku : u Oder, ostatní udání nejistá.

248. Succisa Yaill. Čertkus.

813. S. pratensis Moiich. (Č. luční). Listy jako lodyha přitiskle
srstnaté až skoro lysé, celokrajné, dolejší vejčitě podlouhlé, v řapík
zúžené, hořejší podlouhle kopinaté. Úbory polokulaté, posléz kulaté.
Lístky zákrovní kopinaté, jako stopky úborů chlupaté. Kraj kališní
5štětinný. Koruny 4klanné, stejné, nepaprskující. Oddenek krátký,
ukousnutý, s dlouhými mrcasy kořenovými.

V. 0-30 — 0-80 m. Koruny lilákově modré, zřídka bílé. Seabiosa
succisa L.

^ Červenec — září. Vlhká a rašelirmá luka, křoví, lesní luka. V pahor-
katině a předhoří obecný a pospolitý, v rovině řidčeji. Odrůda ^) pumilio Weiss.,
s lodyhou nízkou, jednoúbornou až O' 10 m v., listy přízemními, široce vejčitými
až vejčitými. Hojný u Lideřovic poblíž Dačic (Oborny).

349. Seabiosa R. et Seli. (Astrocephallus Halí).
Hlayác.

A) Osiny kališní 3 — 4krát delší než vnější kalich.
813. S. oeliroleuca L. (H. žlutavý). Lodyha přímá, namnoze
vrehoHčnatě větvitá, jako listy ± přilehle chlupatá, často
až šedopýřitá. Listy rozetek podlouhlé neb elliptické, vroubko-
vané neb i s dolejšími lodyžními lyrovité až peřenoklané, řapíkaté,
střední peřenodílné neb hluboce peřenoklané, s ukroj ky opět pereno -
klanými neb protisečnými, zřídka též skoro nedělené. Úbor plodní
kulatý až vejčitý. Osiny kališní nejprv ryšavé, na
spodku bledší. Kořen vřetenovitý.

V. 0'30-0-60 m. Koruny bledožlutavé, nevonné. Úbory větší než
u následujícího. Seabiosa columbaria Goult. var. ochroleuca Goult.,
Čelak., Neil. etc.

2j- Červenec — září. Suché a výslunné kopce, meze, hráze, cesty, kraje
lesní. Ve střední a jižní části obecný, v nižších polohách Beskyd, v předhoří
až k 400 m rozšířen. V brněnském kraji obecný (Makowsky), u Brna, Cacovic,
Obran, Slavkova, Krumlova, Podivína, Břeclavi atd., neroste v severní čásli
loholo kraje (Oborny), u Lomnice (Pluskal), u Ivančic (Schwoeder) !, hojný u Klo-

— 601 ~-

bouk (Steiger)!, na lukách bývalélio Cejčského jezera inezi Terezoveiu a Hru-
inovicemi f. simplicifolia s listy úzce kopinatými, nedělenými (Bubela), Kartouzy,
Židenice, Líšeň, Ochoz, Bilovice, Ořešín, Dědkov, Kříb u Kochova, Jundrov,
Bosonohy, Střelíce, Cernovice, Geršpice, Rajhrad, Mal. Hostihrádky, Bučovice,
Vyškov, Kyjov, Huslopeč, Vedrovice, Olbraniovice atd. — V okolí prostějov-
ském všude hojný, zejména na rovině, jako za Smržicemi, za Kosteleckou
horou, u Mysliovic a j. (Spilznerj. Ve znojemském kraji obecný: u Náměště
(Roenier), na náspech trati mezi Ivančicemi a Hrušovany, mezi Hrušovany a
Znojmem, u Citonic, Vranova, Bítova, Hardeku, Lukova, Nesechleba, v pahor-
katině u Mor. Budějovic a Jaroměřic, u Nov. sídla atd. (Oborny). V Jihlavsku:
u Třebíče a poblíž Táborského mlýna (Zavřel). V ostatní části: u Olomouce
(Vogl), u ííumberka (Paul), Něm. Libiny, Petrovice, Velk. Losin, Bludo\-, Budišov.
— Hojný u Kroměříže (Palla), na Javořině (Holuby), u Nov. Lhoty v okresu
strážnickém. — V okolí Holešova : u Tučap, Pacetluk, Dobrotic, pod Lysinou
hojný (Červinka), neroste u Vsetína, Val. Meziříčí, Hranic, Rožnova a Vyzovic
(Bubela). Ve Slezsku: v Těšínsku (Kolbenheyer), Vítkov, Odry a ještě u Krnova
a Kostelce, ve farním lese a na Písečném kopci u Vidnavy. — Odtud až do
předhorí hojný (Vierhapper).

814. S. columbaria L. (H. obecný.) Listy jak lodyha
jemně p ý ř i t é až lysé, nelesklé. Úbor polokulatý, plodní kulatý.
Lístky zákrovní široce čárkovité, skoro lysé, zdálí koruny. O s i n y
kališní uzounké, namnoze bezžilné, o d s t á 1 é, hnědočervené,
3— 4k rát delší než kraj vnějšího kalicha. Ostatně jak
předešlý.

V. 0-2o— 0"50 m. Koruny modrofialové neb nachově červené,
zřídka bílé, nevonné. Asteroc. columbarius Wallr.

^■ Červenec — září. Suché výslunné kopce, světlá lesní místa, luka, pastvy,
velmi porůzný. Sokolnické kopce. — - V Prostějovsku : na Kosíři, ve hraničném
žlebu, na Okluce, na Boří u Otinovsi, na Bílé vodě u Baldovce (Spitzner), u Uh.
Hradiště (Schlógl), Štramberka, na lesních kopcích u Hukvald (Schlosser), hojný
na Kotouči u Štramberka. — V severní části: pořídku u Wiesenberka, odkud
jej již Schlosser uvádí, též u Roudna (Rieger).

815. S. lucida Yill. (H. lesklý.) Lodyha dole lysá, nahoře pý-
řitá. Listy dosti lysé, t o li k o b r v i t é, trochu lesklé, dolejší
lodyžní na spodku namnoze peřenoklané, s úkrojky širšími, hořejší
peřenodílné, s úkrojky peřenoklanými a ušty čárkp-
vitě kopinatými, hsty prýtů neplodných vejčitě podlouhlé, Úbory
plodní kulaté, větší než u předešlého; lístky zákrovní čárkovité kopi-
naté. Osiny kališní prodloužené, silnější a zřetelněji jedno-
žilné, tmavohnědé. Plody větší než u předešlých druhův.

V. 0-40 — 0-60 m. Koruny růžové neb světle nachové, zřídka bílé.
Astr. lucidus Rchb,, S. norica Wulf.

2{. Červenec — září. Skalní a travnaté stráně vysokých hor. S jistotou jen
v Sudetách, Koperník (W. Fl.)!, Petrštýn (W. Gr.)!, Velk. kotUna, zvláště na
západním svahu (Gr. Fl.)!, zde též s bílýari květy (Behnsch), Mal. kotlina
(Bachmann), Zámecko vý grunl (Engler). údolí Tise (Plosel). Svah Vysoké hole

— 002 —

ku Velk. kollině (Spilzner)!, ruhrmannšlýn, Soniilai;>>berk, Vysoká hole, Heilig-en-
hiibl, Jezero u Fraiit. liiřyslivny, Velk. Jeleni hřeben, zde zejména hojný u Jelení
studénky a podél potůčku, z léto vyvírajicího a ješté v údolí horní Tise. —
Schlosserova udání: „Stražovice, Solanec a Karlovice v Karpatech" jsou dojista
nesprávná.

B) Osiuy kališní jen as dvakrát delší než kalich vnější.

816. S. suaveolens Desf. (H. vonný.) Jemně šedopýřitý. Lodyha
jednoduchá neb větvitá, pod úbory skoro šedoplsťnatá. Listy rozetek
podlouhle kopisťovité, celokrajné, trochu kožovité, listy lodyžni
peřenodilné neb hluboce peřenoklané, s úkrojky
čárkovitými. Úbory plodní kulovité až vejčité. Osiny kališní
bledé, žlutavé, řidčeji nahnědle žluté. Oddenek nahoře
větvitý, vícehlavý.

V. 0-20— 0'50 w. Koruny lilákově modré, vanilkou libě páchnoucí,
tyto a úbory menší než u před. S. canescens W. Kit. Koruny zřídka
žlutavé. /?) palUdiflora mihi.

'^■ červenec — -září. Suché kamenité kopce, travnaté stráně, meze, bory.
Ve střední a jižní části porůzný, místy hojný. V brněnském kraji : Brno, Hády
u Obran, Slatina u Sokolnic a v jižní části t. k. hojný (Oborny), při silnici od
Krumlova do Dobřinska a u hlubokého rybníka u Krumlova (Zimermann) !,
u Ivančic (Schwoeder) !, u Klobouk (Steiger) !, u Nov. hory u Nikolčic (Schierl),
Kařtouzy, Židenické kopce, Líšeň, Ochoz, Kanice, Hustopeč, Kurdějov, Morkůvky,
Oslavany, Baba, při trati a na j. m. u Krumlova, Budko vice, Vedro vice, Olbra-
movice, na Leskouně. — V Prostéjovsku : za Držovicemi v úvozu, před Urči-
cemi u borovice, zde však již zmizel (Spitzner). Ve Znojemsku: na hadci u Mo-
helna (Roemer), u Jevišovic, Ratišovic, Znojma, Milfróuna, Kounic, Popic, Ha-
vraníkův (Oborny), Nov. sídlo, Probice, Nov. Přerov (Ripper). V uh. hradištském
kraji : na kopci Sv. Roclia u Javorovce poblíž Uh. Hradiště pořídku (Schlogl),
u Cejče, Hodonína a Kyjova (Uechtritz), na kopcícli mezi Vikošem a Kyjovem
(Bubela), j5) u Oslavan a poskrovnu u Krumlova.

47. Řád. Valerianeae DC. Kozlikovité.
Rody :

1. Kraj kališní na květu do vnitř vehnutý, na plodu v pérovitý chmýr
změněný, opadavý. Koruna nálevko vitá, dole s hrboulkem. Tyčinky 3. Plod za-
krněním jednopouzdrý, jednosemenný. 250. Valeriana.

2. Kraj kaUšní nezřetelný neb zubatý, trvalý. Koruna nálevkovitá, velmi
malá, bez hrboulku. Tyčinky 3. Plod s 1 pouzdrem jednosemenným a 2 prázd-
nými pouzdry. 251. Valerianella.

•250. Yaleriaua L. Kozlík.

A) Květy všecky obojaké. Listy \šecky zpeřené.

817. V. ofíicinalis L. (K. lékařský, odolen, baldryán). Lodyha
brázditá, dutá, někdy dole trochu chlupatá. Listy dosti tuhé,
vstřícné, 6 — 11 jař mé, s menším lístkem konečným,
lysé, lístky kopinaté až ehiptické, hrubě neb stříhané zubaté. Květy
ve vrcholíku latnatém, rb nahloučeném. Oddenek krátký, přímo-

— 003 —

větevnatý, obyčejně bez výběžků neb jen s krátkými vý-
běžky.

V. 0'50— 1*50 m. Koruny bílé, načervenalé, vonné.

2|- Červen — srpen. Vlhká luka, křoviště, háje, u polokúv a přikopův. Od
roviny až do predhori hojný, mísly obecný.
U nás v odrůdách :

/?) exaltata Mikan. Bylina vyšší, silnější, často mnoholodyžná.
Listy širší, hlouběji zubaté až stříhané,

S tvarem základním porůzný. Josefské údolí u Adamova, Rajský lesík
II Brna (Oborny), Sv. Anloniček u Brna, Bílovice, údolí Punkvy vi Blanska,
Badlovec ii Bučovic. — Senohrady u Náiněšlě (Roemer), údolí Dyje u Znojma
a Nov. hrádku (Oborny), na Javořině (Holuby), Vápenky u Val. Klobouk.

y) a n g u s t i f o 1 i a Tausch. (spec). Bylina namnoze nižší, ští-
hlejší, silněji chlupatá. Listy útlé, lístky čárkovitě kopinaté až čárko-
vité, slabě zubaté až celokrajné. Vrcholík menší.

Na lesnatých a kamenitých stráních, zdích a skálách, v křo\ ích ; porůzný.
V lese u Bystrce, u Pernštýna, na Polavských kopcích (Makowsky), Ochoz,
Kuřim, Nov. hora u Blučiny, Kobylí, Velk. Pavlovice. — Při rybníku pod Sád-
kem u Třebíče (Zavřel), zámek Nov. hrádek. Hradisko u Znojma, Frauenholc
u Milfrouna, Milfrounská stráň a jinde v okolí Znojma nezřídka (Oborny), Zdar,
Mal. Lhota, Koldštýn. — V lese Háji u Bzence, v právo od cesty do Doma-
nína hojný, luka horní u Bobrk u Vsetína (Bubela), luka u Strání. — U Frýd-
landu v údolí Ostravice (Oborny). Ve Slezsku: jablunkovské hradby (Uechtritz),
Pochefi a Raden u Krnova a Řaduii u Opavy (R. a M.)

818. y. saml)uci folia Mikan (K. bezohstý). Lodyha silná, jedno-
tlivá, lysá neb skoro lysá. Listy slabě matně lesklé, lysé, 3—5
jařmě, na neplodných výhonkách někdy jen trojené, s hstky vejči-
tý^mi až široce vejčitými, lístky ostatních listů široké, podlou-
hle vejčité neb vejčitě kopinaté, hrubě zubaté, ko-
nečný lístek větší. Vrchohk směstnanější, koruny trochu větší,
s delší trubkou. Oddenek vyhání oblé, prodloužené,
jako brk tlusté, plazivé výběžky.

V. 0-50 — 1'20 7n. Koruny načervenalé bílé, vonné.

^■ Květen, červen, v horách až v srpnu. Vlhké, zvláště horské rokle,
horské lesy, příkopy, břehy, porůzný. V brněnském kraji : v Josefském údolí
u Adamova (Theimer), u Krtin, Sloupu a Holštýna. Ve Znojemsku: u Náměště
(Roemer), údolí Dyje pod Devíti mlýny poblíž Znojma (Oborny). V česko-mo-
ravském pohoří : lesy kolem Mal. Cerekve u Jihlavy (Reichardt), Velk. Meziříčí,
lialin, Střítež, v údolí Nedvědičky. — V Olomoucku a v severní Moravě :
u Roudna (Rieger), u Šumberka (Paul), v údolí Jeseníka dosti hojný, jako u Nov.
.losefova u Koldštýna (Oborny), keřnaté kopce u Janovic a v Mal. kotlině (Schierl),
Hrubá voda, údolí Štolové, Domašov. u Wiesenberka a Teplic, V Jeseníku
hojný: u Karlovské studénky a nahoru až ku pramenům Opavy, ve Velk.
kotlině (Oborny)!, úklony Drehberku (Špitzner), les u Volských luk, úklony
Medvědího hřebenu a Dědu, Česnekový příkop. Mechová stráň, ^Svinský a Med-
vědí příkop, Kriech. — Ve východní části: na Říčce u Luhačovic (Schlógl), na

- 604 —

Javořiné (Holuby), u Rusavy (Sloboda), u Hustopeče (Sapelza). Ye Slezsku :
na Grabině a u Bučkovic 'f Těšínsku (Kolbenheyer), u Bruntálu. — Arnultoviee,
Wiesau, kolem Zuekmantlu, Supikovie a Bernartic (Vierhapper), u Červené vody
(Ehrllch). mechové lomy u Reivízu (Gr. Fl.)!.

B) Květy neslejnolvarné, mnoliosnubné, na jedněch rostlinách vétši, obojaké
neb samčí, s vynikajícími plodnými tyčinkami, na jiných menší s uzavřenými ne-
]il()dnými tyčinkami a s vyční\ající čnělkou. Dulejši lisly neb všecky nedělené.

1. Oddenek plazivý, výběžkalý. Listy lodyžní prostřední a hořejší přisedlé.

819. y. (lioeca L. (K. dvoudomý). Lodyha přímá, rýhovaná,
pod uzlinami mrtnatá, jinak lysá. Listy přízemní a na do-
lejšku lodyhy a neplodných výhoncích dlouhořa-
pičné, ve j čité neb elliptické, někdy trochu srdčité,
celokrajné neb vykrajované, prostřední a hořejší přisedlé,
k dolejšku ztížené, peřenodílné neb lyrovitě proti-
sečné, s úkrojky čárkovitě podlouhlými, celokrajnými a podlouhlým,
velikým, konečným úkrojkem. Vrcholíky směstnané. Oddenek pro-
dloužený, plazivý, výběžkatý.

V. 0-15 -0-30 m. Koruny bílé neb růžové.

2j- Květen, červen. Bařinná a pramenitá místa, mokřady lesní. V rovině
porůzný, v předhoří rozšířen. V brněnském kraji ; od Brna až k severní hranici :
kolem Svitavy a Třebové, mezi Královým polem a Soběšicemi, u Jehnic, Ada-
mova (Makowsky), na borkovecké louce u Lomnice (Pluskal), Rajský lesík u Cer-
novic (Ripper), u Krtin atd. (Oborny)!, kolem Kunštátu u Olešnice (Clupek),
u Cejče (Haslinger), Sv. Antoníček poblíž Brna, Evanovice, Ořcšín, Ochoz, Ka-
nice, Mal. Bukovina, Mor. Kynice, Březina, Brumov, Roseč, Žerůtky, Lysice,
Netín, Měřín, Písařky u Brna, Žebětín, StřeUce, Bučovice, Mouřínov, Drnovice,
Vyškov. — V Prostějovsku: v lučném údolí za Žešovem, na lukách u Blatné,
v Cubernici, u Plumlova, Krumsína, Stínavy, v Repešském žlebu u Hartmanic
(Spilzner). Ve znojemském kraji rozšířen ve střední a severní části, řidčeji v jižní :
hojný u Náměště (Roemer), u Mikulova (Domas), Františkov u Oujezda v okresu
hrotovickém, na Mlýnském vrchu u Lilendorfu, Šimbergský rybnik u Sumvaldu,
u Hrušovan (Oborny). V Jihlavsku : na bařinných lukách kolem Jihlavy obecný
(Pokorný), Heřinanov (Schwoeder), kolem Dačic, Telče a Slavonic (Oborny),
liojný u Žďáru (Kovář). V Olomoucku a v severní Moravě : u Olomouce a na
rašelmých lukách u Kláštera Hradiska (Vogl), v Chomoutovském lese (Sapelza),
u Cerno\ira, Lásek, Hlusovie (Makowsky), u Střelné (Burghauser), ii Roudna
(Rieger), u Berouna (Gans), Zábřeha (Pánek), luka mezi Nedvězí a Svinovem
(Dr. Hanáček), u Sumberka, Velk. Losina a v údolích Jeseníka vůbec hojný a
ještě kolem Švýcarny na Pradědu (Oborny), u Mal. Moravy, Chrastice, Kold-
štýna, Rymařova. — U Uh. Hradiště (Schlogl), bařinná luka u Bzence (Bubela),
na Javořině (Holuby). Ve východní části: mokrá luka u Prusenovských rybníků
(Červinka), v údolí semělínském, u Hošfálkova a Jablůnky (Bubela), luka pod
Radhoštěm (Kotek), lesy u Celadné a Nov. Jičína (Sapetza), Hranice (Ripper),
Jindřichov a Spálov (Schlosser). Ve Slezsku : Koňská, Szybice a j. kolem Těšína,
u Bučkovic poblíž Bčlska (Kolbenheyer), v Cikánském lese, pod myslivnou u Bělska,
u Mikuszowic a Straczonky (Baier) , křoviny pod farním lesem a u studénky
poblíž Vidnavy, Velk. a Mal. Kras. — U Heřmanic, Bernartic, Račí žleb u Ja-
vorníka, Kobyla, Friedberk, Zigharli<;-e, Vlčice, Frývaldov, Zuckmantel, Horní grunl.

G05

Reiviz (Viorliappt>r), u Karlovské studénky (Niessl) a jesle ve Velk. kolliiiř
(Oborny).

830. V. polyřiama Bess. 1880. (K. mnohomanželný). Lodyha
statnější a silnější, šťavnatá, křídlatě hranatá,
lysá. Listy na neplodných prýtech i s listy přízem-
ními útlé, velké, okrouhle vejčité, tupé, často srdčité, dlouze ř a-
p í k a t é, tapík křídlat3>, lodyžní nedělené, skoro přisedlé, ho-
řejší přisedlé, často hrubě zubaté, nejhořejší někdy tříklané
Oddenek prodloužený, dlouze výběžkatý.

V. 0-20— 0-40 m. Koruny bílé neb načervenalé. V. simplicifolia
Kabath. Fl. v. Gleiw. 1846. V. dioica var. simphcifolia Rchb.

21 Květen, červen. Bažiny lesní, mokrá hika, lest\í potoky. Jen ve vý-
chodní části a v Jeseníku : luka u Vsetína (Bubela), lesy domorácké (Klanic),
Rožnov, Frenštát, Ostravice, Frýdland. — Čertův mlýn u Nov. Jičína, rašeliniště
Huti u Star. Hamer (Sapetza jako V. montana). V okolí Míslku : u lesa Rovně
na vlhčinách a u potůčku pod Štaudlem, na pobřeží Olešné porůznu (Gogela).
Ve Slezsku : mezi Blogotieemi a Koňskou (Engler), Bystrzica a Jabhmkov (Kotschy),
Bělsko a Bučkovice (Kolbenheyer). V Jeseníku: u Karlovské studénky (Gra-
liowski), mlýnská strouha u Horn. Lipové (Fritze).

2. Oddenek větevnatý, bez výběžkňv. Listy lodyžní iapikaté.

831. V. tripteris L. (K. trojený.) Lodyha přímá, brázditá, jedno-
duchá, nahoře někdy vrchohčnaíá, nejvíce lysá. Listy velmi útlé.
tenké, světle zelené, dolejší a přízemní srdčitě vejčité, vykrajo-
vaně zubaté, dosti dlouze řapíkaté, prostřední a hořejší tro-
jené, zřídka nedělené, lístky vejčité až kopinaté, zašpi-
čatělé, prostřední namnoze větší, hrabě zubatý. Oddenek tuhý.
bez výběžků, na konci větevnatý.

V. 0'20— 0*40 m. Koruny bílé neb červenavé.

4 Květen — červenec. Vlhká místa horských lesů, lesní potoky, vlliké skály,
v předhoří a vysokých horách jen v Jeseníku a Beskydách. V Beskydách: na
skalnatých místech po kraji rašeliniště Huti u Star. Hamer (Sapetza), na Lysé
hoře (Arndt), na Čantorym a v údolí Lomné u Jablunkova (zde 1812 Grabov^-
skim pro území objeven), na Baranii (W. Fl.), při Bílé Visle (Kolbenheyer).
V Jeseníku: Koldštýn, Frývaldov, na Hockšáru (W. Gr.), při potoku u Velk.
Losina 187 7 splavený a nahodilý (Oborny), u Karlovské studénky (Uechtritz sen.
1818), zde hojný při břehu Opavy na Hin- a Wiedersteinu atd., na Mechové
stráni až ku pádu Opavy, též u Ludvíkova. — Nad Bobřím rybníkem mezi
Pradědem a Petrštýnem (W. Fl.), západní úklon Vysoké hole (Baehmann)!, Velk.
kotlina (Gr. Fl.)!, Studénková hole, při pramenech Opavy (Oborny), Křemenný
příkop v Kriechu (Uechtritz)!, u Císařské boudy, Sonntagsberk, Volk. Jezerník.
Frant. myshvna. —

/?) intermedia Vahl. Bylina namnoze menší. Všecky listy ne-
dělené.

Mezi tvarem základním pořídku : u Karlovské studénky (Uechtritz sen.),
podél břehů Bílé Opavy, Hin- a Wiederstein, u Ludvíkova a na Mechové stráni
až k pádu Opavy s předešlým. — Studénková hole a na Pradědu 18(17

G(3C) —

(Oborny). Ve Velk. kollině a v Křeincnnéin příkopu (Ucclilrilz) !, západní úkloii
Vysoké hole (Bachmann). 't

833. V. moutaiia L. (K. horpky.) Lodyha jednoduchá, namnozt'
mrtnatá. Listy dosti tuhé. trochu mastné, našedivěle zelené,
dolejši a přizemni a listy neplodných prýtů okrouhlé neb
okrouhle vejčité, na spodu uťaté neb zaokrouhlené, mělce
zoubkaté, řapíkaté, prostředni kratčeji řapikaLé, nedělené,
vejčité až kopinaté, nejhořejší skoro přisedlé, kopinaté. Koruny
větši než u předešlých.

V. 020 — 0"4o w. Koruny bělavé neb růžové.

2|. Červen, červenec. Vlhká skaliska horská, štěrk skalní, u nás velmi
pořídkii a jen v Beskydách. V Ligotských liorách na hranici uhersko-slezsk(''
mezi Velk. Ostrým a Kohyňcem u Tyrrhy Kolbenheyerem 1855 pro území ob-
jeven. Stanoviska, Sapetzou pro tuto rostlinu uvedená, přísluší, jak jsem v Oesi.
b. Z. 1884 str. 202 zjistil, k. V. polygama Bess.

251. Valerianella Toiirn. Kozlícek.

A) Kraj kališní nezřejmě 1 — 3znbý. Vrcholíky velmi směslnané, v roz-
sochách prodloužených větví žádné květy. Byliny jarní.

833. V. olitoria PolL (K. jarni, polni salát.) Lodyha vidličnatá.
Listy podlouhle kopisfovité, nejcelejší neb dole zubaté, hořejši po-
dlouhlé až kopinaté. Plod smáčknutý, napřič v e j č i t ý, na
k r a j i c h rýhou p r o r y t ý, na plochách se silnějším žebrem a
rýhou, vnějši stěna plodného pouzdra houbovitě
ztloustlá; toto právě tak velké jak prázdná pouzdra.

V. 0-08 — 0-20 )ii. Koruny namodrale bilé. Valeriana locusta a.
olitoria L., Fedia olit. Vahl.

Q Duben, kvélen. Travnaté úklony, křoví, cesty, meze, pole. Od roviny
až na přcdhoří obecný.

834. V. carinata Loisl. (K. kýlnatý.) Kraj kališní nezřetehiě
jednozubý. Plod podlouhle čtyř boky, obak s vyniklým
kraje m, na předni straně člunkovitě vydutý ; vnějši stěna zad-
ního plodného pouzdra neztloustlá, prázdná pouzdra
velmi veliká. Ostatně jak předešlý.

V. 0-08 - 0-15 m. Koruny namodrale bilé. Fedia carinata M. et K.

Q Duben, květen. Pole, trávníky, kopce. Velmi pořídku. Na Hádech
mezi I. a II. tunelem, na polích u Bystřice p. H. a Lhotky poblíž Bystřice
mnou pro území objeven. — Příkopy při cestě u Rakvic fSchierl). Mezi Inem
u l.iliendorfu a Vranova (Oborny), kolem Svitavy (Niessner).

B) Kraj kališní šikmý, třízubý, zadní zub jeho veliký, ostatní nuiohem
menší neb nezřejmé. Vrcholíky řídké, v rozsochách prodloužených větví jednothvé
květy. Byliny letní.

835. y. aiiricula DC. (K. ušatý.) Lodyha ztuha přímá, nahoře
rozkladitě vidličnatá, draslavá až skoro zcela lysá. Listy kopisťovite,

— ()07 -

hořejší kopinaté, na spodku často zubaté. Plod lysý neb chlupatý,
skoro kulatě vejčitý, zpředu prázdnými pouzdry
opuchlý, mezi nimi rýhovaný, prázdná pouzdra větší
než plodná, tenkou přihrádkou od sebe oddělená.
Zadní veliký zub kahšní tupý.

V. 0-15 — 0-25 iii. Koruny namodrale bílé. V. rimosa Bastard.,
Fedia auricula M. et K.

Q Cervea — srpen. V osení, na úhorech, mezi Inem. V rovině poriizný,
v palíorkatiné a nizkéni předhoň rozšířen. V brněnském kraji pořídku, jako
u Červeného mlýna poblíž Brna a u Sokohiic (Makowsky), u Písařek (Ripper),
u Ivančic (Schwoeder), u Boskovic, Velk. Meziříčí a Bystřice n. P. — V Pro-
stějovsku: na Hloučele, Blatné, u Plumlova, na Bílé vodě u Roztáni, a Harlmanic
(Spitzner). Ve znojemském kraji u Senohradův a v lese u Vlčího kopce poblíž
Náměště (Roemer), mezi Hrušovany a Nov. sídlem a u Nov. Přerova (Ripper),
na polích u Lukova, leč pořídku, u Merkersdorfu v l)ol. Rakousích (Oborny).
V českomoravském pohoří : kolem Jihlavy obecný (Pokorný), mezi osením u Týna
poblíž Třebíče hojný (Zavřel), řidčeji u Slavonic, Dacie a Mulišova (Oborny), a Telče,
Nov. města a Zdaru. — - V Olomoucku; pole v selských lesích kyslířovských
a u Unčova. — - Ve východní části: u Nov. Jičína (Sapelza), dle Kolka u Rož-
nova. Ve Slezsku : rozšířen v Těšínsku (Kolbenheyer), hojný kolem Vidnavy. —
Jako na Butterberku, Kras, Kobyla, Friedberk, Tomíkoviee, Zuckmantl, Fi-ývaldov
atd. (Vierhapper).

826. v. (leiitata Poli. (K. zubatý.) Lodyha ztuha přímá, roz-
kladitě vidHčnatá. Listy velmi jemně brvité, podlouhle kopinaté, hořejší
čárkovitě kopinaté až čárkovité, na spodku namnoze zubaté. Květy ve
volných vrcholících, květy v nejhořejších rozsochách vyvinuté. Plod
lysý neb chlupatý, vejčitě kuželovitý, v zadu vy-
pouklý, zpředu dosti plochý, s 2 tlustými, vnější stěnu
pouzder prázdných, uzounkých, širokou přihrádkou od sebe oddělených,
naznačujícími žebry, pouzdro plodné mnohem větši než
velmi malá prázdná pouzdra. Zadní veliký zub kališní
špičatý.

V. 0-15--0"30w. Koruny namodrale bílé. V. Morisonii DC, Fedia
den tata M. et K.

Q Červen — srpen. V osení, mezi Inem, na úhorech. Od roviny až do
předhoří rozšířen. V brněnském kraji: dosti obecný (Makowsky), li Brna, Ko-
houtovic, Svitavy (Oborny), u Boskovic (Svěrák), u Kunšlálu a Olešnice (Clupek),
porůzný u Klobouk (Steiger), n Kartouz, flečkovic, Jehnic, Obran, Bílovic, Kanic,
Ochoze, Líšně, Blanska, Jedovnic, Žabovřesk, Komína, Bystrce, Střelic, Rosic,
Hodějic, Slavkova^ Vyškova, Kurdějova, Morkůvek, Kobylí, Velk. Pavlovic,
Krumlova, V^edrovic. — • V Prostějovskii : na polích při mlýnské strouze u Cha-
loupek, za plumlovškou oborou (Spilzner). Ve znojemském kraji: u Náměště
(Roemer), u Vranova, Lilienťeldu, Lukova, Podmole, Čížova, Dědic, Mor. Budě-
jovic, Budkova, Jevišovic, Citonic a u Hardeku, od Znojma na jih řidčeji: vý-
šiny mezi Našeticemi a Tasovicemi (Oborny). V jihlavském kraji: kolem Jihlavy
(Pokorný), Sádek u Třebíče (Růžička), Třebíč (Zavřel), u Star. Hobzí, Cizkrajo\a

— (;u8 —

a Slavoiuc (Obomy), u Telče a Slřiteže. — V Olomoucku a se\ erní Moravě:
u Olomouce (VogJ), y, údolí Nectavy, u Konice (Dr. Hanáček), u Slřelné a Zá-
břeha, hojný v údolíelf Jeseníka, jako u Velk. Losina, Wiesenberka, Šumberka
atd. (Oborny), Něm. Libiny, Petrovice, Hraběžice, Sobotín, Bukovice, Nov. ves,
Bludov, Raškov, Kriímperk, Mal. Morava, Krondorfl, Vlaské, Rymařov, Budišov.
— V uh. hradištském kraji : nezřídka u Kroměříže (Palla), velmi hojný u Uh.
Hradiště (Schlóg-l), porůzný v příkopech u trati u Bzence (Bubela), na Javořině,
role u Vyškovce (Holuby), Rohatec, Strážnice, Hroz. Lhota, Velká, Slraní, Uh.
Brod, Havřice (Bojkovice), Val. Klobouky, Lidečko. — Ve východní části: By-
strice p. H., role u Tuěap, Bořeno více, Prusenovice a j., obecný (Červinka),
u Rusavy (Sloboda) !, u Vsetína (Bubela)!, u Nov. Jičína. — U Příboru (Czížek),
Frýdland a Cůpek u Metylovic a j. (Oborny), obecný na rolích v okoU mí-
steckém (Gogela). Ve Slezsku: roz.šířen v Těšínsku (Kolbenheyer), u Vítkova,
Oder. — Obecný ve Vidnavsku (Vierhapper),

48. Řad. Stellatae L. Mařinovité.
Rody:

A) Kraj kališní trvalý, na plodu zveličelý, 6zubý, s 2 menšími zoubky.
1. Koruna nálevkovitá, 4klaná. Tvrdky suché, skoro polokulaté ; osemení

tenké. 252. Shemrdia.

B) Kraj kališní nepatrný, na plodu nezřetelný.

1 . Tvrdky suché.

a) Koruna nálevkovilá neb zvonkovitá, 4klaná, řidčeji 8- neb Sklaná,

253. Asperula
h) Koruna kolovilá, plochá neb málo prohlubená, 4-, řidčeji Sklaná.

254. Galium.

2. Tvrdky příštavnalé, peckovicovité.

a) Koruna kolovilá, 4 — 5klaná, kraj kališní nepatrný.

* Riihia.
253. Sherardia Dilleii. Bracka.
8Ž?. S. arveusis L. (B. rolní.) Lodyha položená, větvitá, na
hranách jak Hsty malými ostenci drsná. Listy dolení po 4, kopisťovité,
hrotité, hořejší po 5 — 7 kopinaté. Vrcholík strboulovitě stažený, zá-
krovem několikrát delším obalený. Lístky zákrovní na spodu srostlé,
kopinaté. Plody ostnité, mrtnaté.

V. 0-10— 0-20 m. Koruny lilákové, zřídka bílé.

Q Květen — září. Role, úhory, pustá místa. Od roviny až na předhoři
rozšířen až obecný. Ve vyšších polohách : na Miloňovu u Velk. Karlovic při
700 m, v severní Moravě: u Velk. Losina, Rymařova a Velk. Štoly.

353. Asperiila L. Marinka.

A) Květy skoro přisedlé ve svazečku směslnaném, obaleném delším obalem
ze 6 — 8 Ustenů, dlouhými, bílými štětinami brvitých. Koruny modré, dlouze
trubkovité, 4klané. Bylina jednoletá, s kořenem vřetenovitým.

828. A. arvensis L. (M. rolní.) Lodyha přímá, namnoze větvitá,
4hranná, na hranách draslavá. Listy po kraji drsné, nejdclejší po 4,
kopisťovité, hořejší po 6 — 8, čárkovitě podlouhlé, tupé. Koruna

(iOÍ)

trubkovitě nálevkovitá, trubka delší než kraj. Plod
velmi jemně zrnitý až roztroušeně mrtnatý. Kořen vřetenovitý.
V, O 10—0*20 m. Koruny blankytně modré.

Q Červen — srpen. Role vápenilá a hlinitá, úhory, pořídku. V brněnskcMU
kraji: Hády u Obran, u Tuřan, MaxmiUanova, Nebovid atd. (Makowsky) !, u Bo-
skovic (Svřrák), n Ivančic (Schwoeder), pořídku u Klobouk (Steiger), Černá pole
u Brna, pole u Julianova, pole u Slatiny a pod Slalinskými skalami, a Hodějic
poblíž Slavkova — Ve Znojemsku : u Oslavan (Roemer), u Podmole, Velk.
Mašovic, mezi Lukovem a Citonicemi, u Budkova (Oborny). U Berouna (Gans).
Lomy na kopci Sv. Barbory u Kroměříže (Palla), na Javořině (Holuby). Na
polích u Břeslku blíže Velehradu pořídku (Červinka), Janlíovice u Rusavy
(Sloboda), u Jankova (Steiger), u Podstatu (Schlosser), u Lukavce a Fulneku
(Miikusch).

B) Květy stopkaté ve volných vidličnatých vrcholících, bez obalu, s listeny
nebrvilými. Koruny bílé neb Irochu načervenaté. Bylina vytrvalá, s oddenkem.

1. Plody hákovilě šlětinaté. Vrcholík jediný konečný.

829. A. odorata L. (M. vonná). Lodyha přímá, namnoze jedno-
duchá, čtyřhranná. Listy po 8, podlouhle kopinaté, hrotité, po kraji
jemnými ku předu obrácenými ostenci drsné, na spodku s věncem
štětinovitým, dolejší po 6, kopisťovité, menší. Květy dlouze stopkaté,
koruna trubkovitě zvonkovitá, trubka zdélí kraje. Oddenek tenký pla-
zivý, dlouhočlenný.

V. 0'15 — 0 25 iiL Koruny bílé. Za sucha příjemně vonná.

21- Květen, červen. Vlhké, stinné lesy, listnaté liáje, často pospolitá.
V rovině porůznu, v pahorkaUně a horách rozšířena až obecná. V brněnském
kraji hojná: Vranov, Adamov, Němčany u Slavkova, Veveří, Rosice (Oborny)!,
Ostrovačice (Niessl)!, Lomnice (Pluskal), Němčíce u Boskovic (Svěrák), u Proti-
vanova (Spitzner), Kunštát a Olešnice (Clupek), Ivančice (Schw^oeder) !, Hustopeč
(Reiss)!, porůzná kolem Klobouk (Steiger)!, hojná v obecném lese u Krumlova
(Zimmermann) !, Ochoz, od Hád u Obran až po Boskovice obecná, Letovice,
Štěpánov, Bystrc, Kartouzy, Soběšice, Cinzendorí, Ořešín a odtud přes Ti.šnov
až k Doubra\níku a Nedvědicům, Jundrov, Písařky, Veselka, Popůvky, Střelíce,
Tečice, Lovčičky, Bučovice, Mouřinov, Dražovice, Drnovicc, Vyškov, Rychtářov,
Krásensko, Pavlovice, Ždánice, Moštěnice, Diibňany, Kobylí. — V Prostějovsky :
na Kosíři, Záhoří, Bachtelce, Brněnce, Kutěrově, v lesích při Okluce na Babce
a j. h. (Spitzner). Ve Znojemsku: obecná kolem Náměště (Roemer), Vranov,
Bítov, Jemnice, Slar. Hobzí, Jevišovice, Lukov, Budkov (Oborny). V česko-
moravském pohoří: kolem Jihlavy obecná (Pokorný), hojná kolem Dačic I atd.,
řidčeji kolem Slavonic (Oborny), Nov. Říše, Borovička, Telč, Hradislio, Štamberk,
Uoln. Dvorce, Střítež, Bystřice n. P., Nov. město, Vršany, Žákova hora, Žďár
a odtud až k Jimramovu. — V Olomoucku : u Olomouce (Vogl), v Grygovském
lese JMakowsky), obecná kolem Střelné (Burghauser), Berouna (Gans), Roudna
(Rieger), Zábřeha (Pánek), kolem Šternberka, Hrubé vody, Domštátu a Unčova.
— Velmi obecná v severní Moravě a Jeseníku, zde i ve vyšších polohách :
jako Salvíz u Kunzendorťu (Oborny), Studénková hole, u Šv^carny (Grabowski) !,
Velk. kotlina (Uechtritz)!. Červený vrch, Kriech, Berggeist. — V uh. hradištském
kraji: Obora u Kroměříže (Palla), kolem Uh. Hradiště (Schlógl), obecná kolem

39

610 —

Bzence (Bubela) a v osta(ní části loholo kraje. Velmi obecná ve východní části
a Beskydách, zde'i ve vyšších polohách: jako na Ondrejníku u Frýdlandu
(Oborny), na Javorině, Javorníku Kelském, Javornících, Vysoké, Černé hoře,
Radhošti, Javorníku a Kičeře u Frenštátu, Lukšinci pod Lysou horou. Obecná
v pohoří oderském a ve Slezsku.

2. Plody lysé. Vrcholíky namnoze ve větší latu spojené.

a) Lodyha na hranách zpátečnými ostny draslavá, popínavá, zavěšivá,
rozkladilě včlevnata. Listy kopinaté, zpředu širší.

880. A. aparine Scliott. (M, drsná). Lodyha silně větvitá,
4h r a n n á, hrany ostré a draslavé. Listy po 8 — 9, kopinaté, zpředu
širší, hrotité, po kraji a vespod na středním nervu zpátečnými ostny
drsné. Květy v květenství vrcholičnatě latnatém, listy nebrvitými po-
depřeném. Koruna krátce zvonkovitá, trubka kratší
než kraj namnoze rozložený. Plody zrnkovatě drsné. Oddenek
plazivý, větvitý.

V. 0-80— 2-00 7N. Koruna bílá. A. rivalis Sibth.

'^■ Červenec, srpen. Křoví pobřežní, vlhké kraje lesní, žleby, háje.

V brnénském kraji dosti hojná, ve východní Moravě a ve Slezsku porůzná, ne-
roste v západní části. V brněnském kraji : od Sloupá v údoU Punkvy až ku
Blansku a odtud podél Svitavy až k Brnu, zvláště hojná u Obran, u mlýna a
ve žlebu u Králova pole (Makowsky), hojná v Kozím žlebu u Bílovic (Oborny),
u Brna, Cernovic, Zábrdovic, Husovic, Cacovic, ftečkovic a v Josefském údolí u Ada-
mova. — U Ivančic (Schwoeder) !, v pobřežním křoví mezi Telnicí a Sokolnicemi (Ripper),
Horákov, Otnice, Židlochovice (Haslinger). V Olomoucku: hojná v pobřežním křoví mezi
Olomoucí a Štěpánovem (Makowsky). V uh. hradištském kraji: v Hodonínském
lese (Wiesner), křoví u Podolí a Mikovic poblíž Uh. Hradiště (Schlogl), luční
křoví mezi Pískem a nádražím, v polních příkopech, v lese Bzinku, v lesíku
za Nov. světem a na j. m., u Bzence nezřídka (Bubela), břehy Moravy u Bo-
hatce (Makowsky), zřídka na Javorině (Holuby), břehy Moravy u Kojetína
(Ripper). Ve východní části : pobřežní křoví podél potoka Kozrálovského u Pru-
senovic (Červinka), u Vlčkové poblíž Busavy a na Kameňáku (Sloboda), břehy
Bečvy u Vsetína, u Vyzovic (Bubela). Ve Slezsku: Neplachovice poblíž Opavy
(Gr. FL), Stemplovice (Mayer), Raselvice již na pruském území (Sintesis), pří-
kopy u rybníkův u L§ki (Woioszczak).

(S) Lodyha na hranách hladká. Listy čárkovité.

831. A. cyuaiicMca L. (M. psí). Lodyhy četné, pi-ímé, vy-
stoupavé neb položené, 4hranné, mnohovětevné, lysé neb dole
krátce pýřité. Listy tuhé, čárkovité, špičaté neb hrotité, vstřícné
neb po 4 — 6, nestejně dlouhé. Květy ve volné latě vrcholičnatě.
Listeny čárkovité kopinaté až vejčité, hrotité. Koruna
namnoze 4klaná, vně hrbolatě drsná. Plody zrnkovaně
drsné. Oddenek vřetenovitý, tr-naiý, sotva plazivý, dřevnatý, bezbarvý.

D. O- 15— 0-30 m. Koruna bílá, vně načervenalá.

■4 Cerven-srpen. Suché kopce, meze, průhony, cesty, zvláště v kamenité
a písčité půdě. V teplejší pahorkalině střední a jižní části obecná, jinde porůzná.

V brněnském kraji obecná (Makowsky), u Lomnice (Pluskal), u Boskovic
(Svěrák), u Kunštálu a Olešnicc (Chipek), Krumlov. Adamov a v celém okolí

— on —

Brna a udlud na jili (ObornyjI, hojná kolein Ivančic (Schwoederj, Klobouky
(Steiger), a ještě kolein Úsobrna, u Šaratic, Lovčiček, Slavkova, Vážan, Ivanovic.
Bučovic, Vyškova, Dražůvek, Kyjova, Hustopeče, Krumvíře, Cejče, Kobylí, nu
Polavských kopcích, u Vediovic. — V kraji prostějovském : u Určic, Brodku,
na Kosíři, u Plumlova, na Knéží hoře u Krumsína, Myslio\ic, Holubic, Ptení,
na St. Plumlovč a j. hojná (Spilzner). Ve Znojemsku : kolem Náměštč (Roemer),
u Mor. Budějovic a v jižní části obecná (Oborny). V česko-moravském pohoří :^
kolem Jihlavy pořídku u Handlhofu (Picichardl), na skalách při Jihlavě u Třebíče
(Schlosser jako A. montana Kil.,) u Jaroměnce, Vov. fiíše, Velk. Meziříčí, Mo-
stiště, v údolí Nedvedičky, !-)pitálský les a j. m. u Bystřice n. P. — V Olo-
moucku : Hajčínské lomy u Olomouce (Vogi) a na suchých kopcích kolem Olo-
mouce roztroušena (Sapelza a Makowsky). V uh. hradištském kraji : v jižní části
okolí Kroměříže hojná (Palla), u Uh. Hradiště a u Brumova při uh. hranici
(Sapetza), u Luhačovic (Schlóg-1) a velmi obecná kolem Bzence (Bubela) a v ostatní
části jižní pahorkatiny (Oborny), na Javořině a Lopeníku (Holuby), Bohatec, Zvo-
lenov, Radějov, Knězdub, Hroz. Lhota, Velká, Kobela u Kuželové, Javorník,
Jelenova a j. u Blumentálu, Strání, Uh. Brod, Prakšice, Havřice, Suchá Loza,
Ordějov, Bystřice, Bánov, Bojkovice, Zahořovice. — Ve východní části : u Tučap,
Prusenovie, Dobrotic, Pacetluk a j. obecná (Červinka), na Hrabině u Chomýže
hojná (Sloboda), u Vsetína jen velmi pořídku a na kopci Syrachovu u Liptálu
a na Trávnících u Vsetína (Bubela), u Hustopeče (Sapetza). Ve Slezsku : Górek
u Skočova v Těšínsku (Kotschy), Velk. Herallice u Opavy (Mayer a Fiek), Jakar-
tovice a Heřmanice (R. a M.), Zuckmantl (Gr. Fl.), Zig-harlice u Friedberku (Spatzier).
833. Á. tiuetoria L. (M. barvířská). Lodyha přímá, namnoze
jednotlivá, 4hranná, větvitá, hladká, lysá. Listy čárkovité, celokrajné,
po kraji draslavé, po 4—6, nestejné, nejhořejší též po 2, vstřícné.
Květy ve volných vrcholících, listeny vejčité neb okrouhlé,
špičaté. Koruny trubkovitě nálevkovité, hladké, namnoze
t ř í k 1 a n é, trubka zdéh kraje. Plody hladké, lysé. Oddenek pla-
zivý. šafránově žlutý

V. 0'25— 0-45 m. Koruny bílé. Tyčinky namnoze 3.
2|. Červen, červenec. Travnaté, obrostlé stráně, světlé, suché háje, kraje
lesní, křoví. Velmi porůzná. V údolí Oslavy mezi Námčšlěm a Senohrady, nej-
hojněji v Svinské oboře u Kuroslep (Roemer), lesy kolem Znojma, jako v Pur-
krábce a Tvořihrázském lese, kolem Ivančic (Schlosser), Grafenberk u Hnanic
(Oborny), v Hodonínském lese (Niessl), horské louky poblíž moravské hranice a
Nov. hora pod Lopeníkem již v Uhrách (Holuby). Dle Schlossera též dosti hojná
v morav. Karpatech kolem Solance, Hrozinková a v seči ii Hukvaldův.
}') Lodyha hladká. Listy čárkovité, lesHvlé.

833. Á. glauca Bess. (M. sivá, svízelová.) Bylina nasivělá. Lo-
dyha přímá, skoro oblá, větvitá, lesklá, skoro zcela lysá. Listy po
8—10, čárkovité, hrotité, celokrajné, dvojbarevné, vespod sivé.
dosti stejně dlouhé, na kraji ohrnuté, tuhé, drsné. Květy ve volné latě
vrcholičnaté. Listeny čárkovité, hrotité. Koruna krátce zvon-
kovitá. přes V2 4 k 1 a n á, vně lysá, t r u b k a k r a t š í k r a j e. Ty-
činky 4. Plody hladké, lysé. Oddenek plazivý, větvitý, jedno
neb vícelodyžní.

39*

(i 12

v. ()-3U— 0-70 m. Kuruny bílé. A. galioides M. Br., Galium
glauc. L. V

21 Červen, červenec. Skály, kanienilé a keřnalé slráně, svěllá křoví, kraji;
lesův a vinic. V leplejši pahorkatině a ve Slezsku porůzná. V jižní části kraje
brněnského až do okoh Brna porůzná, Horákov, Otnice, Židlochovice, Polavské
kopce (Makowsky) ! , Něničany u Slavkova (Niessl)!, v údolí Svitavy, jako u V>\-
lovic, Obran a j. (Oborny), Ivatičice (Schwoeder) !, Klobouky (Sleiger) !, Slatinské
skály u Brna, Sokolnice, Mal. Hostihrádky, Huslopeč, Cejč, Kobylí, Leskoun
u Vedrovic, Krumlov. — V Prostějovsku : blíže lomů pískovcových u Koberic, na
vinohradech na Kosteleeké hoře, v Občinách u Křenůvek (Spilzner). Ve Zno-
jemsku : horní lesy u Senohradů (Roemer), u Mikulova (Piipper), údolí Dyje
U Devíti mlýnů, Trouznický mlýn u Znojma, Kukelaj u Nesechleba, Frauenholc
a milfrouaská stráň u Milfrouna, Kozí stezka u Lukova, u Hardeku, Vranova
a na jih až k Jaroslavicům (Oborny). V o-slalní části: hnévotínské lomy u Olo-
mouce velmi pořídku (Voí;1), Grýgovský les (Makowsky), Zkamenělý zámek
u Milkova (Slavíček), Sw Florianck u Bzence (Bubela), Nečický les u Zdounek
(Dr. Hanáček), u Po<lhradí u Luliarovic (R. a M.). Ve Slezsku : Opava (Urban).
Krnov (Sjtatzier).

•^54. (íaliiim L. Svízel.

A) l.isly čárkovilé až opakvejčih', jednožilni'. -f shiliými, |M-<>|i|('l(^aýiui
vedlejšími žilami, po 5 — í), řidčeji po 4.

1. Eui^alium ]>C. Byliny vytrvalé, liladkí'. Kvčlenslvi konečnc', laliiaté.
Koruna v průměru širší než dozrálý plod.

a) Korunní ušty tupounké, všecky neb včlší díl jich iněkiiým hrotem
ukončenýcli. Plody liladké'. lille dubkali'. Oddcnek pevný, dřcvnalý. iičkdy
ztloustlý.

a) OddiTick obyčejně jednotlivé a oddálené lodyhy ženoucí. Lata choclK)-
ličnalá, s prodlouženými, dosti stejnovrcholnými, dole bezkvětnými větvemi.

834. (x. silvaticum L. (S. lesní.) Lodyha p ř í o b 1 á, se
4 slabými, někdy sotva znalými žebry, lysá. Listy po
8, podlouhlé až podlouhle kopinaté, tupé, zpředu širší, hrotité, vespod
nasivělé, po kraji a na žilách ku předu draslavé. Stopky květní vla-
sko vité. před kvetením nici, posléz přímo odstálé, v latách obšírných,
vrcholičnatě chocholičnatých. Koruna m i s k o v i t á, velmi malá,
sušty vejčitě podlouhlými, krátce hrotitými. Ty-
činky přímé, krátké. Plody trochu svraskalé. Oddenek krátko-
členný, později uzlatý, hlízovitě napuchlý.

V. 0-50— I -00 m. Koruny bílé.

2|- Červenec, srpen. Křoviště, stráně, žleby, lesy, zvláště listnaté. Rozšířen.
V brněnském kraji: v knninách a lesích dosti iiojný (.Makowsky), u Brna,
Adamova, Slapanic a Oslrovačic (Niessl), Veveří (Oborny), hojný kolem Ivančic
(Schwoeder), Nikolčice a Castkovec u Klobouk (Sleiger a Ansorge). Za pazdernou
a ve Vinohrádkách u Boskovic (Svěrák), Protivanov (Spitzner), Písařky, Hády
u Obran, Ochoz, Zmoly a les Suchý u Bílovic, Klešlínek u Jehnic, údolí Punkvy
u Blanska, Lysice, Bělá u Boskovic, Morkůvky, Polehradice, Kobylí. — V Pro-
stějovsku: na Skalici, ve Vranovském háji, na Obrově noze, na Kosíři, v Bí-
lovském háji, ve Žbánovském, Pekařském, Ptenském žlebu, v lesích za Myslio-

— G];j

vicemi, v draliaiiskéiii liájeaisLvi (Spilziicr). Ve znojoiiiském kraji: hojný kolem
Námčště (Roeinor), u Jevišovic, Mor. P.uíkV|ovic, Biidkova, Vranova, Liliendorfu,
Volk. Mašovic, Devět mlýnů, Hardcku, [iilova, Znojma a j. (Oborny). V jihlav-
ském kraji: kolem Jihlavy méně hojný, jako na Špicberkn a Vysokém kameiui
(Pokorný), u Slavonie, Star. Hobzí ald. (Oborny), Telč, Velk. Meziříčí. —
V Olomoucku: v horských lesích u Olomouce (Vogl), Hlubočky u Olomouce
(Spilznerj, Střelná (Burghauser), Roudno a Beroun (Rieger a Gans), Zábřeh (Pánek),
,\ěm. Libiny, Bludov. — V uh. hradlštském kraji: hojný v pahorkatině kolem
Kroměříže (Palla), \- lesích kolem Veleliradu, Buehlo\a a Luhačovic (Schlogi),
\ Hodonínském lese (Uechtritz), S\-. Florianek u Bzence (Ansorge), dolní kraj lesa
Plechovce a v Háji u Bzence (Bubela), Strážnice, Javořina, Uh. Brod, Val. Klo-
bouky. — - Ve východní části: keřnatá debř želkovská, i jinde kolem Tučap obecný
((''ervinka), Bystřice p. H. — Hojnil' v lesích nad Žopem u Rusavy (Sloboda), velmi
porůznu kolem Vsetína (Bubela), u Rožnova (Kolek), u Nov. Jičína (Sapetza),
u Stramberka, Hranic a j. — V křoví při Ostravici a na Šlaudli u Místku iiojný
(iogela). Ve Slezsku: Koňská a Blogolice (Kolbenhoyer).

835. (x. Sclmltesii Vest. 1821 (S. osinatý.) Lodyha dole oblá,
nahoře zřejmě 4 h r a n n á, lysá, lesklá. Listy po 8, kopinaté,
uprostřed nejširší, řidčeji podlouhlé neb opakvejčitě podlouhlé, tupé,
krátce hrotité, nasivělé. Stopky kvěiiií nitkovité, ponókud tuhé, před
kvetením dílem přímé, dílem ničí. Koruna plochá, s ušty č ár-
k o v i t ě podlouhlými, dlouhým, n i t k o v i t ý m hrotem
ocáskatými. Tyčinky delší než u předešlého, nejprv
obloukem dovnitř, pak nazpět ohnuté. Plod hladký, sivě
ojíněný. Oddenek plazivý, dlouhočlenný, v ý b ě ž k a t ý.

V. 0-50— 1-00 m. Koruny větší, bílé, zasládle vonné. G. polymor-
phum Knaf 1837., G. silvaticum var. intermedium Uechtr. sen 1821 ,
G. aristatum Gelak., Gark., non L., G. silvaticum mnohých botaniků.
Tvary úzkolisté od G. Schultesii Vest. jsou G. polonicum Blocki.

2j. Červenec, srpen. Lesy listnaté, křoví, stráně, někdy pospolu s pře-
dešlým. Porůzný. V okolí Brna (Uechtritz Oest. b. Z. 187 7), jako u Sv. An-
loníčka poblíž Kartouz a v údolí Svitavy (Oborny), Lužánky u Brna, Cmzendorí',
údolí Punkvy u Blanska, Holedná u Jundrova, Cejč, Kobylí, Hutberk a j. m.
u Velk. Losina, Rejhartice. - — Při silnici od Loštic do Bonzova (Schilberszky
mladš.). Ve východní části: Ostrá hora a nad sklennými hutěmi u Vsetína (Bu-
bela), mezi Nov. Jičínem a Štramberkem, u Příbora, Fren.štátu atd. (Ripper), na
kopci Čubku u Metylovic a v údolí Ostravice pod Frýdlandcm (Oborny 1881),
Hranice a Týnské hájemství poblíž Hranic. — Ve Slezsku: Odry, Pohořský les,
Hirnich u Nov. vsi.

/?) Oddenek dlouhočlenný, trsnalě rozvětvený, nanmoze hojné lodyhy
a lislnaté výhonky ženoucí. Lata vrcholičnatě hroznovitá, větve krátké.

836. (x. mollug'0 L. (Povázka.) Lodyha přímá neb vystoupavá,
4 h r a n n á, se stranami skoro plochými, rozvětvená, lysá,
řidčeji chlupatá. Listy po 8, řidčeji po 5 — 7, kopinaté neb čár-
ko vité kopinaté, dolejší až podlouhlé opakvejčitě, zpředu na-
mnoze širší, hrotité, lysé neb jen roztroušeně mrtnaté, vespod mdlé.

— 014

bleději zelené, střední nerv lesklý. Laty rozkladl té, hojno-
k A^ ě t é. Stopky květní přímé neb rozevřené. Koruna plochá,
ušty její s dlouhým nitkovitým hrotem neb přívěskem. Ty-
činky dlouhé, zpočátku rozložené, potom nazpět ohnuté. Oddenek
dlouhočleniiý, rozvětvený.

V. 0-40 — l-20m. Koruny bělavé neb žlutavě bílé, zřídka žluté.

4 Červen — září. Luka, meze, česly, lesy, křovišté. V celém území obecný.
U nás následující odrůdy :

(3) elatum Thuill. Fl. de Paris str. 76 (1799). Bylina statná.
Lodyha přímá neb vystoupavá, někdy v křovinách opletavá. Listy
široce vejčitě kopinaté neb široce podlouhle kopi-
naté, skoro lesklé. Lata hojnokvětá, s dlouhými skoro rovno-
vážně odstálými dolejšími větvemi. Koruna bílá, stopky
plodonosné dosti krátké rovnovážně odstálé. V. 0"80— r20w.

Porůznu. Hojný kolem Znojma, Slavonic, Dačic, Brna, Žilošic, Moravan
atd. (Úborny), kolem Sokolnic, Slavko\a, Vyškova, Mor. Prus, Střílek ald. —
V Prostéjovsku : na Piomži před Kralicemi (Spitznerj, na vrchu Cubku u Frýd-
landu, zde a kolem Znojma též se žlutými květy (Obornyj.

7) p u b e s c e n s Schrader in Rchb, fl. germ. exc. str, 210, čís.
1291 (1830) = G. hirsutum Kit. Lodyha přímá neb vystoupavá, tuhá.
Listy vejčité neb opakvejčité, podlouhlé, široké, jako
lodyha v hořejší části dz, leč velmi hustě chlupaté,
mdlé. Lata mnohokvětá, s dlouhými rozkladitými neb trochu sta-
ženými větvemi. Stopky plodonosné krátké, rovnovážně odstálé. Koruny
bílé. Bylina statná.

Pořídku. Posud jen u Obran a Břeclavi.

ó) d u m e t O r u m Jord. pugill. pl.. str, 78 (1832). Lodyha přímá
neb vystoupavá, tuhá. Listy krátce opakvejčité, vejčitě
kopinaté neb vejčitě podlouhle kopinaté, vpředu
rozšířené, prostřední vehké, dolejší jako lodyha chlupaté,
hořejší a hořejší část lodyhy lysé, lesklé. Lata mnoho-
květá, dolejší větve její dosti krátké, odstálé, hořejší krátké, obrys laty
vejčitě okrouhlý. Stopky květní dosti krátké. Koruny bílé. Od tvaru
základního lodyhou dole chlupatou a Msty lehce rozeznatelná,

Pořídku. Údolí Punkvy u Blanska.

í) m e m O r O s u m Wierzbicki in Reichb. pl. crit. (G mollugo X
erectum H, Braun ohm). Lodyha přímá neb vystoupavá a jako celá
bylina lysá. Listy podlouhle kopinaté až čárkovité neb kopinaté, 3 až
ĎYakrát delší než širší, málo lesklé. Lata volná, mnohokvětá, s ± pro-
dlouženými dolejšími větvemi. Stopky květní poněkud prodloužené, delší
než plody, odstálé, neb s větvemi druhého řádu ostrý líhel tvořící.

Pořídku. U Úbřan a Luhy u Ochoze.

887. (j. erectum Huds. FL aiígL {Vi&2). (S. přímý). Lodyha

- 615 —

ztuha přímá neb vystoupavá, namnoze lysá, řidčeji chlupatá. Listy
čárkovitě kopinaté neb kopinaté, špičaté, dosti tuhé, pro-
střední veliké neb malé. Lata chudokvětá, stažená, po kve-
tení přímá, úzká. Stopky květní prodloužené. Plody větší než u G.
mollugo, bylina vzezřením velmi nápadná.

V. 0'40— 080 ni. Koruny bílé.

2j- Červen — září. Luka, meze, cesty, stráně, křoviště, namnoze s G.
mollugo pospolu. Rozšířen. Kolem Znojma, Brna (Oborny), Rečkovice, zmoly
u Bílovic, Adamov, Býčí skála a j. m. v údolí Josefském, údolí Punkvy u Blanska,
seče u Ostrova, Kozí hora u Komína, Wiesgrunt u Bošovic, Kobylí, Břeclav. —
U Berouna (Gans), Roudna (Rieger) a u hostince na kopečku u Šumberka (Paul),
JVIal. kotlina (Bachmann), Propast u Hranic (Dr. Hanáček), Karlův pramen, lázeňský
grunt, Hóferberk, Kreuzberk a Černý kámen u Velk. Losina, Nov. ves, Vlaské,
Krumberk. Ve východm' části : Miloiíová stráň u Velk. Karlovic, Kotouč u Štram-
berka, temeno Javorníka u Frenštátu. Ve Slezsku: Stodolní grunt u Oder.

/?) h i r t i f o 1 i u m H. Braun in lit. Listy a lodyha namnoze
v dolejší části chlupatá. Má se ku tvaru základnímu jako G. dume-
torum Jord. ku G. mollugo L.

Pořídku. Kolem Brna a Znojma (Oborny). Na žlebu poblíž zastávky
u Jehnic, údolí Punkvy u Blanska.

7) p e t r O s u m Schur. Bylina nízká, lata s nemnohými přitisklými
větvemi. Tvar vzezření velmi nápadného.
Pořídku. Údolí Punkvy u Blanska.
* Gf. insubricuin tfaud. fl. helv. I. p. 4:21 (1828). (S. msubrický.)

Lodyha vystoupavá neb přímá, od dolejška rozvětvená a jako celá bylina lysá.
Listy po S, široce vejčitě elliptické, 2krát delší než širší, měkké, papírovité,
živě zelené. Lata málo rozložená, namnoze nahoře něco stažená, dolejší větve
její přímo odstálé, poněkud prodloužené, větve druhého řádu prodloužené, volné,
větve prvního řádu volné, málokvěté. Stopky květní prodloužené. Latou volno-
květou, chabými, měkkými, širokými a světle zelenými listy význačný. Pro Moravu
pochybný, málo vyvinutá bylina, která nejspíše sem přísluší ; byla mnou u Bře-
clavi nalezena.

888. (x. yeruin L. (S. syřištový). Lodyha přímá neb vystou-
pavá, tvrdá a tuhá, příoblá, 4žebrá, nejníže někdy nezřetelně 4hranná,
lysá neb mrtnatá. Listy nejvíce po 8 (6 — 12) č á r k o v i t é>
hrotité, ku konci širší, po krajích silně ohrnuté, nahoře tmavoze-
lené, lesklé, vespod pýřím aksamitnatým našed i-
V ě 1 é, třpytivé, posléz často k lodyze nazpět zahnuté. Květy v ko-
nečných a postranních, velmi hustých, z vrcholíků složených latách.
Stopky květní rovné. Ušty korunní s krátkou špičkou. Oddenek vře-
tenovitý, rozvětvený, dřevnatý.

V. 0'15— 0'60 m. Koruny citrónově žluté neb bledožluté (,í?. pal-
Hdum (5elak.), namnoze medově vonné.

2|- Červen — záři. Suchá luka, meze, česly, křovišíě. V celém území
obecný. ^) řidčeji, jako kolem Brna, Břeclavi; kolem Znojma (Oborny).

010

6) W i r t g e n i F. W. Schultz. Lodyha ztuha přímá, nejdoleji
zřetelně 4hranná,7nahore příoblá, se sotva patrnými žebry, skoro vždy
něco mrtnatá. Listy přímo odstálé, po krajích slaběji ohrnuté než
u tvaru základního. Lata velmi štíhlá, větviček krátkých, dole pood-
dálených, nahoře odstálých. Koruny tmavěji zlatožluté, nevonné. Plod
svraskalý.

Porůzný. V okolí Kunšlátu a Olešiúco (Cliipek), Slatinské ■ skály jjcblíž
Brna. V okolí Prostějova: na liorkách u Drahan (Spilzner), na lukách u Znojma,
Grafendorfa, Hodonic, Milfrouna a Hnanic (Oborny), Velk. Meziříčí, Bystřice n. P.,
Nov. měslo, Ždár, Jimramov.

Míšeiici.

1. Dolejší větve laty velmi krátké, kratší než členy (míšenci s G. Wirl-
geni F. Schullz).

837 X 8881). (x. palatiímm F. Schultz ( G. erecto X Wirtgeni)
(S. falcký). Lodyha nahoře chlupatá, dole lysá. Listy čárkovité. Lata
chudokvětá, v obrysu skoro vejčitá, dolejší větve její krátké, skoro
jako u G. Wirtgeni, rovněž i hořejší, všecky větve pod ostrým úhlem
přímo odstálé. Koruny bledě citrónově žluté. Od G. Wirtgeni slabším
oděním hořejší části lodyhy, větvemi laty přímo odstálými, kratšími
hsty, barvou květův atd. snadno a bezpečně k rozeznání.

Mezi rodiči na Slalinskýcli skalách Itlíže Brna.

8881)X^'^^' ^' aiiil>iii"Uiim Cfr. Uodr. (WirtgeniXmollugo teste
exempl. orig.) (S. nestálý). Lodyha pod latou chlupatá. Listy čárko-
vité kopinaté, ku konci zřetelně rozšířená, po krajích ohrnuté, dolejší
kopinaté, oněm u G. mollugo podobné. Lata v obrysu vejčitá jako
u G. Wirtgeni, dolejší její větve krátké, hořejší mnohokvěté. Květy
citrónově neb bledožluté až skoro bělavé. Od G. palatinum F. Schultz
širšími, G. mollugo podobnými listy, větvemi laty hořejšími mnoho-
květými, skoro rovnovážně odstálými lehce k rozeznání.

Mezi rodiči u Velk. Meziříčí.

2. Dolejší větve laty prodloužené, delší neb zdéU členův (míšenci s G.
verum).

887 X 888. (r. eiuiueiis Gfr. Uodr. (G. erecto X verum) ( S. vy-
nikající). Lodyha dole lysá, nahoře pýřitá. Listy čárkovité neb čárko-
vité kopinaté, po kraji i: ohrnuté. Lata úzká, mnohokvětá, dolejší její
větve trochu odstálé, hořejší stažené. Květy citrónově žluté. Od G. pa-
latinum F. Schultz (G. Wirtgeni X erectum) prodlouženými, dolejšími
větvemi laty a latou mnohokvětou rozdílný. Od G. verum X mollugo a
to od tvaríi G. verum příbuznějších (G. ochroleucum Wolf) 2krát krat-
šími listy a staženou latou rozdílný. U nás ve 2 tvarech:

«) t y p i c u m. Listy podobné oněm u G. verum. Květy sírově-
až citrónově žluté.

Polavšké kopce, Yclk. PavlDvicc. Mal. Hoslihrádky, Lulč. — V okolí

(517

•Znojma, jako na Kraví lioře, v údolí Dyje ii MilíVouna, ve vinicích u Tasovic,
u Našelie a Havraníkův, u Budkova a na Grubberku u Star. Hobzí (Oborny, jako
(I. oehroleucuni Wolff a. anguslHolium Celak.), leč byliny z okolí Znojma, kleré
.1. Braun viděl přísUi.šicí k G. euiinons Gr. Godr. a. lypicum. Nov. méslo, Čer-
vený kopec u Velk. Losina. —

j5) a p p r O X i m a t u m Gr. Godr. Schultz heib. norm. 487,
Listy jako u G. erectum Huds. Lodyha nahoře chlupatá, dole lysá.
Koruny bělavě žluté.

Posud jen u Obran blíže Brna.

888 X ^'^^' ^' ochroleucum Wolíf. (G. verum X mollugo) (S.
bledožlutý). Lodyha nahoře chlupatá, dole lysá. Listy čárkovité, dolejší
dlouhé, čárkovité kopinaté, ku konci trochu rozšířené. Lata vyvinutá,
mnohokvětá, dolejší větve jeji dosti krátké, skoro rovnovážně odstálé,
hořejší krátké, četné, hustě nahloučené, podobně jako u G. verum.
Koruny citrónově neb bledožluté. Od G. verum mnohem širšími, po
krajích jen slabě ohrnutými listy, bledožlutými květy a zcela jiným
vzezřením rozdílný.

V. 0-40— 0-80 lil.

2j- Červen — ■ září. Suchá, slunná niísla, meze, slráně. Porídku.

a) a n g u s t i f 0 1 i u m Gelak. Lodyha nahoře hustě pýřitá, větve
laty přímé. Listy čárkovité kopinaté, po kraji silněji ohrnuté.
Trávníky u Rověčína (Fleischer), Balín, Dolní Bobrová, Střilež.

836/5. X 838. (x. Pauliaiuím Fr. Schultz (G. elato X verum, G.
ochroleucum Wolff. /?) latifoUum Gelak.). Lodyha nahoře slabě chlu-
patá, dole lysá. Listy kopinaté neb čárkovité kopinaté, ku konci roz-
šířené. Lata vyvinutá, volná, dolejší její větve rovnovážně odstálé,
velmi prodloužené, hořejší volné, prodloužené; připomíná nám živě
G. elatum ThuilL, od tohoto však citrónově až sirově žlutými květy a
slabě chlupatou hořejší částí lodyhy snadno k rozeznání. U nás ve
dvou lehce rozeznatelných tvarech :

a) typicum. Listy širší, ku konci velmi rozšířené, podobné
listům G. elatum ThuilL = G. mollugo var. flavum Tausch, G. Stern-
bergii Knaf. Tvary se slabě chlupatou neb lysou lodyhou G. luteolum
Uechtritz jako var., non Jordán.

Mezi rodiči zde onde Malé Hostihrádky, Stráň u Morkňvek. — U Maryše
u Slavonic (Oborny). U Kroměříže (Palla), zřídka na Javořině (Holuby), u Vsetína,
(Bubela), Vidče, Zubří (Kotek).

/9) d e c O 1 O r a n s Gr. Godr. Listy listům u G. verum podob-
nější, užší, po krajích silněji ohrnuté. Lata jako u G. elatum ThuilL
Koruny bělavé;

Pořídku : u Cejče.

2. Ušty koruny špičaté, nikoliv hrolilé. Lisly hrotilé. Plody jemně brada-

- G18 —

vičnaté neb zrnité. Oddenek vřelonovitý, četné trsnaté lomivé lodyhy ženoucí.
Roztřídění dle J. Brauna vJ/ Vídni.

a) Sivestria Pollich. Listy po krajích s hrboulky křemenitými.

(í) Hirtella. Lodyhy a Ušty aspoň v dolejší části chlupaté, listy po krajích
četnými hrboulky draslavé.

889. Gr. scíibriim Jacq. (S. draslavý). Lodyhy tuhé, vy-
stoupavé nebo přímé, v trsech volně rozkladitých, všecky
stejnotvárné, namnoze kvetoucí, rozvětvené, nezřetelně 4h ranné,
dole neb veskrze draslavé. Listy po 7 — 8, čárko-
V i t é, řidčeji čárkovitě kopinaté, hrotité, jednožilné, dosti tuhé,
mdlé, po krajích namnoze ohrnuté, hrboulky draslavé a
tuhými štětinkami srstnaté. Květy v konečných a po-
stranních, jednoduchých neb složených vrcholících. Stopky květní rovné
jen za plodu přímo odstálé. Ušty koruny špičaté. Plody lysé,
slabě bradavičnaté.

V. 0-10 — 04^0 m. Koruny bílé, G. silvestre var.hirsutum Rchb., G.
pusillum «. hirtum Neil.

2J- Kveten — červenec. Suchá a kamenitá místa, trávníky, křoviště, příkré
stráně, písčitá místa. V střední a jižní části rozšířen.

«) t y p i c u m. V brněnském kraji : Kartouzy, Obrany, Adamov (Oborny),
Žlutý kopec u Brna (Ripper), u Ivančic (Schwoeder), Ostrovačice (Niessl), les za
Klajdovkou u Brna, Líšeň, Sv. Antoníček, Bergl a Markrabství u Medlánek, Eva-
novice, Vostopovice, Holedná u Jundrova, Obecný les u Lulce. — V Prostě-
jovsku: při lesním kraji Seloutska u Mysliovic, na stráních u Mostkovic, Sticho-
vic, u Ptení nad berovským mlýnem ve křovinách (Spitzner). Ve Znojemsku:
kolem Náměště (Roemer), kolem Liliendorfa a Šumvaldu, úklony v údolí Dyje od
Nov. Hrádku u Podmole dolů hojný, též na sousedních kopcích, jako kolem
Velk. Mašovic, Devíti mlýnů, Hnanic, Hradiště, Znojma. Milfrouna, v údolí Les-
kavy, Hradnice a Jevišovského potoka a i jinde nezřídka (Oborny). Náměšt
u Olomouce (Spitzner), na Kotouči, u Štramberka (Czížek).

/?) scrabiusculum Braun Ob. Fl. str. 737. (an G. scabridum
Jord.) Lodyha rozvětvená, lysá, zřejmě 4hranná. Listy čárkovitě kopi-
naté, hrotité, u konce nejširší, namnoze ploché; proti světlu jsouce
drženy často zřetelně žilnaté; po kraji hrboulkaté. Květy v konečných
a postranních vrcholičnatých latách. Koruny bílé, ploché, ušty jejich
špičaté. Tyčinky kratší než ušty.

Kamenité a písčité pahorky, meze. Rozšířen. Les Bořky u Židenic, Hády
u L tunnelu a za Klajdovkou, Luhy a j. m. u Ochoze, Josefské údolí, údolí
Punkvy u Blanska, Cacovice, Bergl a Markrabství u Medlánek, Evanovice, Řečko-
vice, les Klešfínek a na žlebu u Jehnic, na všech kopcích kolem Cinzendorfu,
Boskovice, kopec Božinka u Doubravníka, Nov. město, prachárny u Žabovřesk,
Žlutý kopec, Holedná u Jundrova, Písařky, Červený kopec, Lotrůvka, Ivančický
kout a j. m. u Střelíc, Obecný les u Lulce. — Při lesním kraji Kluci za Hra-
diskem u Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku: údolí Dyje u Znojma a u Jizery
u Lukova (Oborny). Skály za Předklášteřím u Třebíče (Zavřel), Oborny domnívá
se, že sem též přísluší byUny od rancířovského rybníka a Holého mlýna Pokor-

— 619

ným u Jihlavy sbírané, což těžko rozsouditi, poněvadž doklady scházejí. — Křenišov,
Šenkhof a Třemeček u Sumberka (Paul), Zábřeh (Pánek), Wiesenberk (Bittner),
Petrovice. Ve východní části: paseky v Týnském hájemství u Hranic.

7) valdepiíosum Braun. Listy čárkovité, hustě chlupaté.
Lodyhy silně rozkladité, větve prodloužené, u konce malé.

Stráně u Žabovřesk.

d) nitidulum Thuill. (spec). Bylina i s větvemi latnimi roz-
troušeně chlupatá, poněkud lesklá, útlejší než tvar základní. Listy
trochu širší a plošší, na konci 1 — 1"5 mm š. Lata bohatěji, často již od
prostředka rozvětvená. Listy poněkud lesklými, žlutavě zelenými od
tvaru základního lehce k rozeznání.

V brněnském kraji hojný: les Bořky u Židenic, I. tunnel a les za Klaj-
dovkou na Hádech a náspy trati u Obran, Zmoly a žleb pod Hády u Bílovic,
les Rakovec u Mal. Bukoviny, údolí Punkvy u Blanska, Cacovice, Sv. Antoníček
u Brna, Rybníčky a j. m. u Kartouz, Bergl a Markrabství u Medlánek, Ostrá
hora a Horka u Cinzendorfu, Lysice, Kraví hora, kopce a trávníky u Žabovřesk,
Holedná u Jundrova, lesní stráně u Kohoutovic, Červený kopec, Lotrůvka u Střelíc,
Kolomazná pec, Liliová hora a Obecný les u Lulce, Leskoun u Vedrovic. —
V Prostějovsku : ve křovinách u Ptení nad berovským mlýnem (Spitzner). V okolí
Znojma, v Purkrábce, u Suchohrdlí, na Miihlberku u Liliendorfu, u zámku Nov.
Hrádku, u Velk. Mašovic (Oborny). Sem též náleží sub var. subglabrum H.
Braun. Rostliny s lodyhou skoro zcela lysou aneb jen dole roztroušeně chlu-
patou a listy roztroušeně chlupatými. V okolí Znojma (Oborny), Sv. Antoníček
u Brna, L tunnel na Hádech u Obran, kopce u Žabovřesk, v Písařkách při cestě
k myslivně, háje pod Tupým kopcem u Kohoutovic.

í) h i r t e 1 1 u m Jord. Byliny malé, nízké, vzezřením G. alpestre
Gaud podobné, lač na všech částech, zejména na dolejší části lodyhy
chlupaté.

v Sudetách : na Petrštýnu.

/?) G 1 a b r a t a e. Byliny lesklé. Listy i lodyha zcela lysé, jen hořejší
listy po kraji s tupými hrboulky.

84:0. Gf. austriaciim Jacq. (S. rakouský). Lodyhy nízké, po-
ložené neb vystoupavé, chabé, lysé a jako celá rostlina lesklé, zře-
telně 4hranné, hrany vyniklé, světlej i zbarvené.
Listy po 5 — 10, čárkovité neb čárkovité kopinaté, ku konci poněkud
rozšířené, hrotité, po kraji ohrnuté neb ploché a zcela lysé. Květy ve
volných vrchohčnatých, stažených latách, nejdolejší větve nejsou přes
30 7nm, dl. Ušty ploché koruny špičaté. Plody lysé, slabě bradavičnaté.
Bylina světlé zelená. Kořen žene tenké, nitkovité, žlutými odumře-
lými lístky pokryté, trsovitě rozložené, hustě nahlou-
č e n é . a jednoleté lodyhy vyvinující k m í n k y.

V. 010— 0-20 m. Koruny bílé.

2j- Červen — srpen. Keřnalé a kamenité stráně, křoviny, lesy, luka. Po-
různý. V brněnském kraji: Polavské kopce (Makowsky), Protivanov (Spitzner),
Stanovisko a Bergl u Medlánek, Horka u Cinzendorfu (byliny autentické). Liliová

G20 —

Ijora u Lulce. — Y Prostějovsku : na Záhoří, v Občinách u Křcnůvek, na Okln-
káeh u Hradiska, /41a Horkách u Drahan (Spilznerj. Kroko\ický les \i Slavonir
(Oborny). U Olomouce (Vogl), u Štepánova, u Rúžova bliže Konice, Hlubočky
(Spilzner), Trausnic u Petro\ic, Stráíi u Čes. BohdikoVa, Piymařov, Perschl a
náspy trati u Janu-lic, Budišov. — U Vsetína (Bubela). Na Radhošti (Spitzner).
Ve Slezsku : posud jen u Vrbna, mnou objeven.

841. Ct. aiiisopliyHiim Yill. (S. nestejnolistý). Lodyha chabá,
položená neb koncem vystoupavá, zřetelně 4hranná, ± hustě list-
natá, lysá a jako celá rostlina lesklá. Listy po 5 — 8, dosti široké,
čárkovitě kopinaté až kopinaté, na konci nejširší, hrotité, velmi
útlé, brzy žloutnoucí, proti světlu jsouce drženy,
zřetelně žilnaté. Vrcholíky velmi chudokvěté, ko-
nečné, řidčeji též postranní. Ušty koruny špičaté. Plody
lysé, nezřetelně svraskalé. Kořen vřetenovitý vyhání četné nilkovité,
hustě trsnaté, rozložené, jednoleté lodyhy vyvinující kmínky. Bylina
tmavozelená, sušením snadno černající.

V. 0-10— 0-20 wí. Koruny čistě bílé. G. argenteum Rchb?

2)- Červenec — září. Husté, stinné lesy, lesní potoky, žleby a štěrbiny
skalní. Porůzný. Lesy kolem Budkova a Jemnic, Gilgenbergský les u Slavonir
(Oborny), u Vsetína (Bubela). Dle domnění Oborného patří sem též rostliny od
Roudna (Rieger) a Berouna (Gans).

842. O. sudeticuiu Taiisch. (S. sudetský). Bylina nižší, dosti
hustě trsnatá. Lodyhy vystoupavé, nahoře tuhé, přímé.
4hranné, silně a rozkladitě větvité a jak listy úplně lysé. Listy často
po 6, čárkovitě kopinaté až kopinaté, hrotité, zpředu širší, se slabším
nervem, jemné, temněji zelené a jako celá bylina sušením snadno čer-
nající. Vrcholíky úžlab ní a konečné, chudokvěté, leč
bohatší než u předešlého druhu. Koruny dosti veliké.
Plody nezřetelně zrnité.

V. 0-06— OiOw. Koruny čistě bílé.

2j- Červen, srpen. Žleby a travnaté viklony v Jeseníku, pořídkn. Posud
jen \e Velk. kotbně (Lechtritz) !

843. tf. laeve Tlmill. FL d. Par. str. ;;. fl799) (S. hladký).
Lodyha veskrze lysá, lesklá, skoro vynikle 4hranná. Listy po 5 — 10,
čárkovitě kopinaté. ku konci zřetelně rozšířené, hrotité, po kraji ohr-
nuté neb ploché, hladké, lysé. Laty dlouhé, vyvinuté, postranní větve
laty někdy 30 — 60 mm dl., větve 2. řádu dosti nahloučené (G. laeve
Thuill), neb méně prodloužené a volné (G. commutatum Jord. 1. Ušty
koruny špičaté, nikoliv zašpičatělé. Plody dosti veliké, lysé, poněkud
bradavičnaté. Kořen žene tenké, nitkovité, trsovitě rozložené, volné,
jednoleté lodyhy vyvinující kmínky. Bylina živě neb světle zelená.

V. 020 — 0*50 7)1. Koruny bílé. G. glabrum Hoffm. (non Vaillan-
tia glabra L.), G. commutatum Jord., G. silvestre «. glabrum Koch p.

(LM

p., G. pussilum /?. glabrum Neil., kterýžto citát sem přísluší a nikoliv
jak v některých květenách uvedeno k G. austriacum Jacq.

2j- Cerven-srpen. Zinoly, stráně, kopce. PořícUvu, pro území niiioii objeven.
Znioly u Biloviť, slránč poblíž silnice u Adamova, Krtiny, údolí Punkvy u Blanska,
Piudice, Cacovice, Kartouzy, Horka u Lulce, Olší poblíž Velk. Moziřírí. Moltenkopť
u Maršíkova, Budišov.

h) Uliginosa L. Kraje listů bez hrboulkii, leč ostenci draslavé.

H4:4r. Gr. lili giuo sum L. (S. mokřadni). Lodyha položená
neb vystoupavá, chabá, rozvětvená, hustěji neb oddáleněji hstnatá.
4h r a n n ě ž e b e r n a t á, na hranách jemnými ostenci
d r a s 1 a v á. Listy nejvíce po 6, řidčeji po 7—8, čárkovitě kopinaté
až opakvejčitě podlouhlé, z předu špičaté, k dolejšku zúžené, po
kraji ostenci drsné, lysé. Koruny mističkovitě vyduté. ušty špičaté,
tyčinky krátké. Plody s jemnými, špičatými, hustými bradavkami.
Oddenek tenký, lamavý, trsnatý.

D. 0-20— 0-35 ///. Koruny bilé.

2j- Červen-září. Mokrá luka, bařiny, rašeliništč, příkopy V rovině a před-
hoň až k 1000 ))i. rozšířen. V brněnském kraji: u Svitavy a Račic (Niessl),
Ciijče, Kobylí a Břeclavi. — V Prostějovsku: na lukách za Krumsínem při
lesním kraji s E. palustre a C. paniculata (Spitzner). Ve Znojemsku: v okolí
Náměště (Roemer), kolem Znojma a v příkopech železničních v jižní Moravě
liojný (Oborny). Rancířovský rybník u Jihlavy a jinde hojný (Pokorný), a Tře-
bíče (Zavřel), pohraniční luka mezi Kadolcem a Slavonieemi, u rybníkův a na
jiných místech kolem Slavonic obecný, Růžená, Matějovice a na m. j. m. kolem
Dačič a Telče (Oborny), Věchnov, Bystřice, Nov. město, Ždár. — • U Olomouce
(Vog-l), u Střelné (Burghauser), ii Milkova (Slavíček), u Berouna ((jans), u Roudna
(Ptieg-er), u Velk. Losina (()borny), zde u Karlova pramene hojný. Nová ves.
Spálený les u Něin. Bohdíkova, hraniční les u Rejhartic, Piaškov a Ces. Boh-
díkov, Mal. Morava, Zlatý potok, Klepačov, Rymařov, Budišov. — V uh. hra-
dištském kraji : u Kroměříže (Palla), bařinná luka u Kunovic poblíž Uh. Hra-
diště (Schlogl), kolem Bzence jen na rašelinných lukách za nádražím (Bubela).
Hojný v okolí Místku (Gogela). Ve Slezsku: Koňská a jiná místa kolem Těšína,
Bučkovice a j. kolem Bělska (Kolbenheyer), Karlovská studíhika (Niessl), a velmi
hojný kolem Vidnavy, jako : městské rašelinišlě, luka u Sorgsdorfu, u Heřmamc
Bernarlie, Sklenný grunt, Račí žleb u Javorníku atd. (Viorhapper) u ZÍL;har(ir.

3. Ušty koruny špičaté, lisiy [upé, nelirolit(''.

845. Gr. palustre L. (S. bahenni). Lodyhy četné, chabé, polo-
žené neb vystoupavé, rozkladité, větvité, 4h ranně žebernaté,
na hranách jemně osténkaté. někdy hladké. Listy po 4 — 5, čárko-
vitě podlouhlé, k dolejšku zúžené, tupé, po krajích a na střední
žíle draslavé. Květy v konečných a úžlabních, jednoduchých neb slo-
žených často latovitě sestavených vrcholících. Koruna miskovitá, ušly
její špičaté. Tyčinky velmi krátké. Plody skoro hladké a lysé.

V. 0-30— 0-50 m. Koruny bilé.

^■ Cerven-srpen. Kraje rybníků, břehy, bařiny, rašcIinKic. [iiíkii[iy. \" ci_'leiu
lizciní obecný. U nás ve tvarech:

622

[i) humifusum Reuter. Bylina útlejší, menší, hustě trsnalá.
Lodyha položená, větvitá, nezřetelně 4hranná. Listy menší, namnoze
po 4, po krajích skorém hladké.

Vtí velmi útlých tvarech v nížinách Pulkavy (Oborny) a n Břeclavi.

y) caespitosum G. Mey. Bylina jako u /?). Květy a plody
větší, listy opakvejčité.

Na rašelinných místech u Karlova pramene u Velk. Losina (Oborny).

846. Gr. eloiigatum PresL (S. povytáhlý). Lodyha přímá,
tnhá, řidčeji chabá, tlustší a vyšší než u předešlého
(iruhu, zřetelně 4h ranná, na hranách zvláště pod
uzly slabě priisvitavě křídlatá. Listy podlouhle
kopinaté až elliptické, dosti veliké a velmi útlé. Koruny
trochu mističkovitě vyduté, ve volných, chudokvětých chocholícich,
na větvích posléz přímých, nikoliv nazpět ohnutých.
Květy a plody trochu větší než u předešl. Bylina sušením snadno
černající.

V. 0-30— 0'60 m. Koruny bílé. G. palustre y) elongatum Fiek,
Gelak., G. palustre L. decipiens Hn.

2|- Cervenec-záři. Mokrá bařinná luka, jiříkopy, vlhká křoví. V brněnském
kraji : kolem Brna a Cernovic (Oborny), Pistovice u Vyškova (Spitzner). Kostelní
zmola u Kartouz, Piajhrad, Vranovice, Pohansko a Obora u Břeclavi, Star.
Břeclav, I^oštorna. — V Proslějovsku: u Vrbálek, Biskupic, v sečích na Záhoří,
v lesních mokřadech za Mysliovicemi, na Židovce u Krumsina, ii Hartmanic, na
Bílé vodě u Baldovce, na lukách před Mollenburkem, v Klucích n Hradiska
(Spitzner). Ojediněle kolem Znojma, jalio u Cilonic a v Popickém žlcbu, na
vysočině kolem Dačic, Telče a Slavonic dosti liojný, hojný kolem Budkova a
Jemnic (Oborny). Vrbátky, Štěpánov, Hlubočky, Příkaz a Náklo u Olomoui-c
(Spitzner). Kraje rybnílviiv u DrlioVe u Příbora (Czížek).

2. Aparine Gren. Bylina jednoletá. Lodyha 4hranná, na hranách silně
nazpět draslavá. Průměr koruny menší než průměr zralého plodu. Vrcholíky
úžlabni, chudokvěté, na konci lodyhy často v jediné Ivvětenslví splývající.

a) Větve vrcholíčků delší než jich listy podpůrné.

847. 6r. apariue L. (S. obecný, přítula). Lodyha položená neb
popínavá, 4hranná, na hranách nazpět draslavá, čuprynou hstů za-
končená. Listy po 6 — 9, opakvejčitě podlouhlé, k do-
le jšku zúžené, zpředu zaokrouhlené, hrotité, měkké
a útlé, po krajích a na střední žíle draslavé. Květy v úžlabních,
složených, často latovitě na h loučených vrcholících,
jich stopky delší podpůrního Mstu, stopky za plodu rovné, rozevřené.
Koruny velmi malé. Plody dosti veliké, hákovitě štětinaté a
jemně zrnité.

D. 0*60 — 1*50 w/. Koruny bílé. Lodyha lysá neb chlupatá.
Q Květen-podzim. Ploty, křoviny, role, zahrady, rumiště. V rovině
i předhoří až k 500 m., jako u Pustého zámku u Kyslířova obecný.

848. Gr. spuriiim L. (S nepravý). Lodyha položená neb popí-

G28 —

navá, rozvětvená, 4hranná, hrany vyniklé, namnoze draslavé. Listy
po 5—9, dosti tuhé, čárkovitěkopinaté, špičaté, po kraji,
ano též na celém povrchu draslavé. Květy v složených vrcho-
lících, tyto od prostredka až ku konci všecky v pře-
slenech, jich stopky delší listu podpůrního, za plodu
rovné. Koruny velmi malé. Plody malé, sotva jako pšeno vehké.
jemně zrnité, lysé.

V. 0 30-0-60 w. Korunv bílé. G. aparine y) spurium Wim.
et. Grab.

Q Cerven-podzim. Na polích zvláště v bramborech a ve lnu, iia úhorech.
Porůzný. Černá pole u Brna, Žabovřesky, Kobylí. — Ve Znojemsku: ii Olradic,
Kralic, Náměště (Roemerj, ve lnu u Stražkova, Věchňova a Studnice. — V ku-
kuřici u Šuníberka (Paul), u blternberka (Schierl). U Kroměříže (Palla), na Javo-
řině (Holuby), v osení u Vsetína (Bubela) a na některých místech kolem Vidnavy
(Vierhapper).

/?) V a i 1 1 a n t i i DC. Bylina menší, s užšími listy, na kolenkách
často lysá. Plody mimo to štětinatě draslavé. G. infestum W. Kit.
G. aparine /?. infestum W. Gr., G. agreste a. echinospermum Wallr.

V osení rozšířen. U Vranovic. Ve Znojemsku hojný: jako u Nesechleba,
Znojma, Bohumělic, Havraníkův atd., u Hrušovan a j. nezřídka (Oborny), na
pohch u Bludova a u Podstatu. — U Příbora (Czížek).

7) a s p e r u m Braun. Listy i hrany lodyhy draslavé.

Karlshóhg u Velk. Losina.

/?) Stopky vrcholíčků kratší neb zdélí listu podpůrního.

849. Gf. tricorne With. (S. trojrohý). Lodyha položená neb
vystoupavá, jednoduchá neb od dolejška rozvětvená a pak trsovitě
rozložená, na konci s čuprynou Hstů, 4h ranná, na hranách, po
krajích listův a na středním nervu ostenci nazpět silně
draslavá. Listy pó 6 — 8, čárko vitě kopinaté, zpředu širší hrotité.
Vrcholičky úžlabní; chůdo-, namnoze jen Skvěté,
zdélí neb kratší listu podpůrného. Koruny malé. Stopky
za plodu dolů ohnuté. Plody se špičatými bradavkami a jemné
:^rnité, ostatně lysé.

D. 0*20 — O'o0 m. Koruny žlutavě bílé. G. spurium Roth., Presl
Fl. boh.

Q Červen — září. Pole vápenilá a hlinitá, též písečná. V teplejší ěásti po-
různý. Hojný v brněnském kraji : u Brna, mezi Husovicemi a Kartouzy, u So-
kolnic, mezi Sokolnicemi a Otnicemi, u Pavlovic a na j. m. (Oborny), Němčany
u Slavkova (Niessl), u Kuřima, Bořetic a Cejěe (Makovvsky), u Nikolcic (Schierl),
u Klobouk (Steiger), Černá pole, Stanovisko u Medlánek, Adamo\-, Býěí skála,
v údolí Josefském, údolí Punkvy u Blanska, Suché údolí u Ostrova, Holedná
u Jundrova, Certo\a zmola v Písařkách, Oujezd, Kobylí. — U Vrbátek poblíž
Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku: hojný u Podmole, Lukova, Veskova, řidčeji
u Suchohrdlí, na polích mezi Milfrounem a Našeticemi, hojný na úhorech u Hru-
šovan, Grafendorfu a Frelešdorfu (Oborny), u trati Hrušovany — Nov. sídlo

— 024

(Ripper). U Olomouce (Vot;l). V uli. hradišťském kraji: u Bilau (Palla), velmi
obecný kolem Uh. Hradišlt*''4Schlogl), porůzný na polích u Bzence (Bubela), na
Javonni>, pod Lopeníkem u Vyskovce (Holuby). Ve východní části: mezi obilím
u Tučap a Prusenovic (Červinka), při břehu Bečvy u Lásek poblíž Vsetína, zde
jen zavlečen (Bubela). Ve Slezsku : u Oder (Schlosser), u Blogolie a Koňské
poblíž Těšína (Uechtrilz), Mnichi a Dziegielów (Engler).

B) Listy vejčité až kopinalé, 3žilné, po 4 v přeslenu.

3. Cruciata Tournf. Vrcholíčky úžlabní, krat.ší listů podpůrných, za plodu
sehnuté a listy sehnutými přikryté. Květy neuniohé plodné, na konci vrchoHkův,
ostatní jalové, rf- Plody liladké, lysé.

850. (jí. cruciata Seop. (S. křižatý.) Lodyhy četné, jednoduché,
přímé, 4h ranné, chabé, oddáleno, nahoře trochu nahloučené hst-
naté, srstná té. Listy široce vejčité, elliptické neb
podlouhlé, útlé, žlutavě zelené, srstnaté a brvité. Vrcholíky
s e 1 1 i p t i c k ý m i listeny. Stopky chlupaté. Koruny malé. Oddenek
tenký, dlouhočlenný, větvitý. Bylina žlutavě zelená, lámavá.

V. 0-20—045 iH. Koruny žluté, vonné. Vailantia cruciata L.

2j- Duben — červen. Vlhké houštiny, lesy, háje. Rozšířen. V brněnském
kraji hojný (Makowsky), Cernovice, Kartouzy, Adamov a jinde v okolí Brna
hojný (Oborny)!, u Ivančic (Schvvoeder) !, v lesích u Krumlova pořídku (Zimmer-
mann), u Lomnice (Pluskal)!, v okolí Kunšlátu a Olešnice (Clupek), u Vranovic
a Selce (Schierl)!, ve Vinohrádkách u Boskovic, mezi Lhotou Rapotínou a SkaUcí
(Svěrák), Židenice, Hády a j. u Obran, Líšeň, Bílovice, -Josefské údolí. Krtiny,
Mal. Bukovina, Blansko, Sloup, Bejkovice, Vostopovice, Sv. Anioníček, Rečko-
vice, Medlánky, Mokrá hora, Ořešín, Kuřím, Zlobíce u Malostovic, Žernůvka,
Herotice, Vohančice, Tišnov, Doubravník, Štěpánov, Komín, Bystrc, Holedná
u .lundrova. Písařky, Kohoutovice, Bosonohy, Bohonice, Střelíce, Nenovice, Tel-
nice, Měnín, Orlovice, Zarošice, Ždánice, Dražůvky, Kyjov. — V Prostějovsku :
na Záhoří, Zlechově, Skalici, Kosíři, na lukách u Krumsína, na Okluce, pod
Babkou u Baldovce (Spitzner). Ve Znojemsku dosti hojný: Senohrady (Roemer),
Devět mlýnů, Nesechleb, Bohumělice, Jaroslavice, Frauenholc u Tasovic, Plece,
Jevišovice, Liliendorf, Vranov, Lukov a v hájích při Dyji (Oborny). V česko-
moravském pohoří: kolem Jihlavy (Pokorný), Star. Hobzí, Slavonice (Oborny),
Telč, Mal. Dyjice, u Anniny chýše a v údolí Nedvědičky u Pernšlýna, Bystřice
n. P., Zubštýn, Nov. město, Zdar. — V olomouckém kraji (Vogl), Příkazy,
Náklo, Svěsedliče (Spitzner), u Milkova (Slavíček), podél potoka u Šternberka. —
Roudno (Rieg-er), Beroun (Gans), Ang-erský a Měšťanský les u Šumberka (Paul),
Zábřeh (Pánek), Bludov, Budišo\-. — V uh. hradištském kraji: při Moravě
u Kroměříže (Palla), u Uh. Hradiště (Schlogl), Hodonínský les (Theimer), Stráž-
nice, Velká. — Ve východní části: llusava (Sloboda)!, Vsetín (Babela)!, Val.
Meziříčí (Klaníc), Nov. Jičín (Sapetza), Hranice (Ripper), Rožnov, Frenštát, potok
Sludenčaný u Star. Hamer, úklon Smrku směrem ku Klinu. — U Frýdlandu leč
nehojný (Oborny), obecný při Ostravici a Olešné u Místku ((íogela). Ve Slezsku :
Frýdek (E. .Můller a Gogela), rozšířen v Těšínsku (Kolbenheyer), Lysá hora,
Krásná, Moravka, Lomná. — Jablunkov (Uechiritz), Oldřichovice (Schube), obecný
kolem Těšína a Ustroně, hřebenem Mal. Czaniorylio při 935 /;/, nejvyšší stano-
visko (Fiek), Pzezarovice u Opavy (Uechiritz sen.), u Ih-adce, v Slavkovském
háji a na Eichberku u Krnova (Svěrák), Vítkov, Othy, Bruntál. — Frývaldov
(Grabowski), Vidnava. — U Kalkavy, Briesen a v hájích u Woitzu (Vierhapper).

— 025 —

/?) 1 a e V i p e s M. et Koch. Lodyha štíhlejší. Listy podlouhle
vejčité a jako lodyha lysejší, stopky květní zcela lysé.

Posud jen v Liští poblíž Třebíče (Zavřel).

851. 0-. vermiin Scop. (S. jarní.) Lodyha jednoduchá, přímá,
4hranná, lysá, jen nejdoleji mrtnatá, lesklá. Listy elliptické
neb podlouhlé, tupé, lysé, po kraji a žebrech brvité, trávo-
zelené. Vrcholíky lysé, bez listenů, stopky za plodu zcela
lysé. Oddenek dlouhočlenný, tenký, větvitý.

V. 0-08 — O 20 m. Koruny žluté neb nazelenalé. Vailantia glabra
L., G. Bauhini Róm. et Schult.

2j. Duben, kveten, na podzim nékdy podriilié. Světlé háje, křoviny, lesní
^ palouky, keřnaté stráně, pořídku na rašeliništích. Ve střední a východní části roz-
šířen, neroste v českomoravském pohoří a pořídku v severní Moravě. V brněn-
ském kraji mezi Svitavou a Třebovou hojný a odtud v horách až k Sloupu,
Račice, Krtiny až k Hádům u Obran (Makowsky), na Šenhengstu u Mor. Tře-
bové (Czerny), Ostrovačice směrem k Veveří fNiessl), Horka u Drnovic a Dědice
poblíž Vyškova (Spitzner), na cestě od Klajdovky k Ochozí, Ochoz, Kanice,
Babice, Mal. Bidvovina. — U Brodku v Hatích poblíž Prostějova (Spitzner).
V Olomoucku a v severní Moravě : pospoUtý na Sv. Kopečku směrem k Ma-
riánskému údoh (Mik), u Milkova (Slavíček), v Cernovírském a Grygovském lese
(Makowsky), Hluboček (Burghauser), Týlov u Šternberka (Uechtritz sen.), les
u .Tanovic poblíž Rymařova (Schierl), Roudno (Rieger), Beroun (Gans), Domašov,
Guntramovice, Budišov. — V uh. hradištském kraji: Obora u Kroměříže (Palla),
v lesích kolem Buchtová (Bubela), Velk. Kamenná u Luhačovic, v údolí od
Jaborovce až k Podolí u Uh. Hradiště nezřídka (Schlog-l), Laškovský les u Na-
vojné (Dr. Hanáček), na Javořině a Lopeníku (Holuby), Klokočník u Javorníka,
Filipov, hojný na Lysé hoře a u Bohaté lípy u Uh. Brodu, Chrást a Kopanice
u Bojkovic, hojný u Val. Klobouk, Příkaz, Lidečko. — Ve východní části :
u Rusavy (Sloboda), velmi hojný na lesních lukách kolem Vsetína (Bubela), jako
Nivky, Křížový atd,, Pulčín, Pošušiska u Zděchova, údolí Provazny u Halenková,
Kičera čerňanská, hojný na Javornících a u Velk. Karlovic, u Turecku na Mibj-
nově, vrchol Vysoké, hájemství Salajky, údolí Javorničky, Star. Hamry, na Velké,
Polána, Smrk, Ostravice, ra.šeliniště louky pod Lasem u Rožnova s Drosera
rotundifolia, Olšovský u Star. Zubří, Kotouč u Štramberka. — ■ Na Radhošti
(Spitzner), Nov. Jičín (Sapetza), u Místku a pod Star. městem v olšině u Frýdku
(Gogela), Safranice, Doubrava, Skalka a Obora u Hranic, Paršovické a Týnské
hájemství, Helfenštýn u Týna. — Ve Slezsku : na Cantorym a u Dziegielówa
(Kolbenheyer), Vítkov, Mal. Heřmanice, obecný u Oder, Loučky, Now ves,
Vitberlv, Pohoř, Mestenbusch ii Bruntálu, Hradisko a Mosnig u Krnova, Eiehberk
u Kostelce, Urbanův les u Vrbna. — V Einsiedlu (Uechtritz sen.), u Karlovské
studénky a u Reivízu (Bachmann) !, Sleinberk u Mikulovic, Písečný kopec
u Vidnavy, kopce u Kraši, ve velk. a mal. Lůži na cestě do Mikulovic, u Ku-
nětic a Frývaldova, u Jťiplu a při silnici od Zighartic do Lipové (Vierhapper).

4. Pia ty galium Koch. Květenství vrcholičnaté neb latnaté, konečné, se
stopkami delšími než Ušty, za plodu rovnými. Květy všecky obojaké. Plody
hákovitě štětinaté, zřídka holé.

853. Gr. rotuiiílifolium L. (S. okrouhlolisty.) Lodyhy vystoupavé,
chabé, 4hranné, namnoze jednoduché, lysé neb roztroušeně chlupaté.

40

— 626 —

Listy v e j č i t é neb okrouhlé, tupé, krátce ošpičatělé, štěti-
natě brvité a na nervech někdy draslavé. Vrcholíky konečné
neb postranní, řídké, vidličnaté, velmi dlouze stop
kate a rozložené Plody dlouze hákovitě štětinaté.
Kořen dřevnatý, četné, tenké, položené a kořenující kmínky ženoucí.
V. 0'15— 0'25 m. Koruny bilé, Asperula laevigata starš. slezs,
spis., non L.

4 Červen — srpen. Stinné horní lesy, lesní žleby. V roviné porůzný, v i)red-
hoří rozšířen a ještě ve Velk. kotlině (Grabowski). V brněnském kraji porůzný:
kolem Svitavy, Třebové, Soběšic, Adamova a na Hádech u Obran (Makowskyj!,
v lese u Lomnice a Sinalova (Pluskal), u Rosic (Schwoeder), u Popůvek, Veveří
Bytyšky, Vomic, v okresu ivančickém (Oborny), v okolí Kunštátu a Olešnice
(Clupek), Chraustovský les u Válče (Dr. Hanáček), Kartouzy, Vranov, Tišnov,**
Sloup, Holštýn, Zastávka, Ostrovačice, Rapotice. — V Prostějovsku: u Hart-
manic, na Brněnce, na Boří u Otinovsi, v lesích u Baldovee, v Pasekách u Hra-
diska (Spitzner). Ve znojemském kraji : v jehličnatých lesích u Náměště (Roemer),
u Podmole, Lihendorfu, zámku Nov. Hrádku, Velk. Mašovic, Lukova, Hardeku,
Vranova, v Budkovském lese a v Blátech u Mor. Budějovic a u Jemnice (Oborny).
V česko-moravském pohoří : kolem Jihlavy (Pokorný), Spálený žleb u Slavonic,
Gilg-enbergský les u Slavětína (Oborny), Černý les a Vápenice u Zdaru (Kovář),
Nov. ftíše, Telč, Hradisko, Velk. Vanov, údolí pod Javořicí, Strachoňovice, Dol.
Dvorce, Velk. Meziříčí, Balín, Raděnice, údolí NedvědiČky, Ochoz u Bystřice
n. P., Chudobín, Vršany, Šlakhamry, Beberek. — V Olomoucku a v se v. Mo-
ravě : Kostelní les u Šumberka (Paul), lesy u Velk. Losina a Střelné (Oborny),
Stará ves u Rymařova (Schierl), u Milkova (Slavíček), Šternberk, Domašov,
Trausnic u Petrovic, Bludov, Raškov, Pradědův les, Star. město, Chrastice, Drei-
šlýn u Koldštýna a odtud až k Šleglově studénce, hojný u Guntramovic a Bu-
dišova. — Hojný ve východní čásli: Nov. Lhota, Javořina, hojný u Val.
Klobouk, Příkaz, Lidečko, Hradišo\-, Hostýn, Hošíálkov. — Laškovský les u Na-
vojn(^ (Dr.' Hanáček). Jehličnatý les nad Žopy (Červinka), Rusava (Sloboda),
u Teplic a Hranic (Ripper), kolem Vsetína (Bubela), zde hojný, Halenkov, hře-
benem Javorníků, hojný u Velk. Karlovic, Gáb, Dušná, Stráň, Uvěz, Kamenárky
a Kozinec u Rožnova, Zubří, Černá hora, Horečková luka a les Rakový poblíž
Trojanovic, Horečky, Javorník a Kičera u Frenštátu, Velk. Kunčice, Doubrava
a Šafranicc u Hranic, Olšovské lesy, Podšlát, Kostelní les u Kyslířova, l>ělřicho\ .
— Nov. Jičín (Sapetza)!, Ondřejník u Frýdlandu (Oborny), Hluboká u Horu.
Bečvy, Vysoká, Star. Hamry, na Velké. — V lesích na Štaudli u Místku došli
hojný (Gogela). Ve Slezsku: Lysá hora (Oborny), Ostrá, Moravka, hojný u Slavičí,
Ptačinky u Lomné, Jablunkov. ■ — Kolem Těšína (Wimmerj, Dziegiehnv, na Ka-
mienické výšině, Mal. Čantory, Mazurka a Skalita (Kolbenheyer), Hrabinský les
u Opavy (Svěrák), Karlovská studénka (NiessI), Waldenburk a Reivíz (Oborny),
Vítkov, Loučky, Vítberk, Pohoř, hojný u Oder a v lesích u Bruntálu a Krnova,
Šlossberk u Vrbna, Frý^'aldov, Lípová. — V okolí Vidnavy : farní les, Hahn-
wald, Butlerberk, Briesenský les, Sorgsdorf, Friedberk (Vierhapper), Zigharlice,
Račí žleb u Javorníka a v Rejchenštýnském pohoří (Latzel).

853. 6r. boreale L. (S. severní.) Lodyha tuhá, přímá, dole
s krátkými, namnoze neplodný mi, nahoru obrácenými
větvemi, 4h ranná, hladká neb krátkými a špičatými hrboulky

— 627 —

draslavá, lysá neb mrtnatá. Listy čárkovitě kopinaté až kopinaté, tuhé,
tupouiiké. Vrcholíky v konečné h o j n o k v ě t é latě. Štětiny
plodů hákovité, krátké, řidčeji žádné. Oddenek plazivý, dlouhočlenný.
dřevnatějicí.

V. 0-20— 0-60 m. Koruny bílé

2j. Červen — září. Luka, luhy, kopce, trávníky. U nás v následujících
tvarech :

«) t y p i c u m. Byliny namnoze dosti statné. Listy z předu špičaté.
Plody s krátkými, hákovitými, bílými štětinami.

Obecný na vlhkých lukách a kamenitých místech. Obecný v horách a pa-
horkatině ve střední a severní části, velmi porídku v západní a východní Čásli.
Ve vyšších polohách: ve Yelk. kotlině a na Studénkové holi (Uechtritz), na
Petrštýnu (Oborny). V brněnském kraji: podél Svratky od Brna až k Mušovu,
Rajský lesík u Cernovic, mezi Královým polem a Soběšieemi, kolem Lažánek
u Blanska! (Makowsky), Ovčácký grunt u Mor. Třebové (Czerny), Ivančice
(Schwoeder)!, v údoU „Rakovec" u Račic až k Jedovnicům, u Blučiny a Krtin
(Niessl)!, u Klobouk (Steiger)!, luka při Dyji (Schierl), u Cejče (Wiesner)!, Pro-
tivanov, Račice, Přemyslovice u Konice (Spitzner), Galgenbusch u Svitavy
(Niessner), Bejkovice, Brumovice, Břeclav, Star. Břeclav, Poštorná. — V Pro-
stějovsku: háj u Držovic, u Kralic, Biskupic, na Obrově Noze, u jMysUovic,
Krumsína, na Kosíři, ve Žbánovském žlebu, u Drahan, Hartmanic, Baldovee
(Spitzner). Ve Znojemsku : u Náměště (Roemer), Litobratřic (Zimmermann), na
bařinných lukách při dolní Dyji od Drnoholce až k Lednici hojný a pospoUlý
(Makowsky), údoU Ledové u Vranova (Niessl), u Hardeku, Lukova, zámek Now
hrádek u Dyje, u Devíti mlýnů, v údolí Dyje pod Trouznickým mlýnem u Znojma,
u .Jevišovic a v Purkrábce u Suchohrdlí (Oborny), hojný mezi Nov. sídlem
a Drnoholcem, u Hevlína, Frelešdorfu a Grafendorfu (Ripper). V Jihlavsku: na
lukách při Dyji u Dačic a na lukách při Vopovce od Dačic k Jeřicům (Oborny).

V Olomoucku : lesy kolem Olomouce (Vogl), u Milkova (Slavíček), v údolí
Nectavy nad Konicí (Dr. Hanáček), na trávnících před ', Grygovským lesem obecný
(Makowsky), u Roudna (Rieger), Berouna (Gans), u Litovle (Spitzner)!, Piňovic
(Klaníc)!, hojný na lukách kolem Unčova a Dětřiehova, v údolí horní Tise. —

V uh. hradišfském kraji: u Bilan (Palla), kolem Hodonína (Uechtritz), místy na
lakách u Písku, Ostroha a Veselí (Bubela), na Javořině (Holuby), u Strání. —
Ve východní části: Bystřice pod H. — Louky pod Lysinou u Tučap (Červinka),
obecný u Rusavy, u Lásek u Vsetína velmi pořídku (Bubela), Hranice, Velká,
Olšovec (Schlosser). Ve Slezsku : v Těšínsku (Kolbenheyer), hojný u Bruntálu. —
Luka u Frývaldova (Oborny), u Reivízu (Vierhapper), horský lesík u Bukovic
(Latzel).

/?) i n t e r m e d i u m Koch. Lodyha dosti statná, přímá, Listy
jako u a). Plody porůznu krátkými, bělavými, skoro tečkovitými štěti-
nami poseté. G. boreale ^. DG, fl. fr.

V okolí Brna.

7) hyssopifolium Hoffm. Deuts. Fl. str. 71 (1791). Bylina
trochu nižší než předešlé. Listy trochu tupější. Plody zcela lysé.

Hojný v rovině, zejména v jižní části, v poříčí Hany, Dyje a Moravy, jako
u Břeclavi, Strážnice a j.

40*

— 628 —

* Rubiíi L. Marina.

* R. tinctorum L. (M. barvířská.) Lodyha větvitá, na hranách,
po kraji hstů a na hřbetní žíle silně ostnitá, nazpět draslavá. Listy po
4 — 6, elHptické neb kopinaté, sifnatě žilnaté, tuhé. Vrcholíčky mnoho-
květé, otevřené a úžlabní , 3vidličné. Koruny namnoze Sklané, ušty
nazpět ohnuté. Plody černé, trochu šťavnaté. Oddenek plazivý, červený.

V. 0"60 — l"00m. Koruny nazelenale žluté.

21. Červenec, srpen. Zde onde se pěstuje a pomíjivě zdivočuje : u Brna. —
Nov. Jičína (Sapetza) atd.

49. Rád. Caprifoliaceae Juss. Zimolézovité.

Rody:

1. Koruna Irubkovitá, k hořejšku rozšířená. Cnělka 1,* s jednoduchou
bliznou. Pouzdra semenníková s někoUka vajíčky.

a) Kraj kalicha 5zabý, krátký. Koruna skoro dvoupyská, 51aločná. Tyčinek
5, blizna kulatá. Bobule šfávnalá, 2 — Spouzdrá, pouzdra chudosenienná.

255. Lonicera.

2. Koruna kolovilá, stejně 5 (zřídka 4-)laločná. Cnělky neb blizny 3 — 5.
Pouzdra semenníková o 1 vajíčku.

a) Kraj kalicha polosvrchní, 5zubý, malý, trvalý. Tyčinek 5. Bobule
kulatá, šfávnatá, s 3 — 5 pouzdry chruplavkovitými, z nichž 2 často prázdná.

256. Samhuciis.

}>) Kraj kalicha s\rchní, 5zubý, malý, trvalý. Tyčinek 5. Bobule šíávnatá,
peckovicovitá, zakrněním toliko s 1 kožovitým pouzdrem. 257. Viburniim.

255. Lonicera L. Zimoléz.

A) Capriťolium Tournf. Kmen popínavý neb oplétavý, V^rcholíčky
3 — 2kvélé, v úžlabí vstřícných listů přisedlé, tudíž květy jako v přeslenech nebo
v strboulu. Kraj kahšni na plodu stálý.

* 854. L. caprifolium L. (Kozí list obecný, růže z Jericha).
Listy vstřícné, okrouhle elliptické, vespod nasivělé, na
neplodných větévkách řapíkaté, na kvetoucích větévkách hořejší po
2 srostlé, v jich páždí květy jako přeslenaté, nej-
hořejší květy strboulovitě nahloučené, nejdolejší listy
na spodku houslovitě zúžené. Koruny 2pyské, lysé, vonné, hořejší pysk
4klaný. Bobule šarlatové. Mladé větévky roztroušeně dlouze chlupaté,
zřídka lysé.

V. 4*00 7n. Koruny nejprv nachové, pak růžové a žlutavobílé.

^ Květen, červen. Keřnaté kopce, zvláště na vápně, kraje lesní, Iráje,
ploty, břehy. V jižní části porůzný, zhusta pěstován, zde onde pomíjivě zdivočelý,
zřídka zdomácnělý. U Žilošic, řidčeji u Králova pole u Brna (Makowsky), zdi-
vočelý na Žlutém kopci u Brna a za letohrádky v Písařkách, v lese za pra-
chovnou u Vladislavi, zde bezpochyby zdomácnělý. — Kolem Mikulova a Po-
lavy (Makowsky), zde onde v hájích při dolní Dyji, přehojný kolem Jaroslavic
a na Buchberku u Mailberku v l>oln. Piakousíeh, hojný v údolí Leskavy u Znojma
(Oborny), velmi pořídku při kraji lesa Bzinku u Bzence (Bubela), na hřbitově
místeckém (Gog-ela). Zdivočelý u Vidnavy ve Slezsku (Vierhapper).

629

* L. periclyinenum L. (Kozí list německý). Listy všecky oddělené, řapikaté.
\rchoIíčky v úžlabí listenů, v konečný slrboul sestavené. Koruny žlutá vobílé
a listeny silně žláznatě srstnaté. Bobule červené. V. 3-00 m ^. V sadech
pořídku pěstován a zřídka zdivočelý, jako u Brna. — U Vidnavy (Vierhapper).

B) Xylosteum Tournf. Kmen přímý, neoplétavý. Vrcholíčky dvoukvěté,
v úžlabí listů stopkaté. Kraj kališni po odkvětu opadavý.

855. L. xylosteum L. (Z. obecný.) Listy krátce řapikaté, vejčité
neb elliptické, špičaté neb zašpičatělé, po kraji slabě vlnovité, p o
obou stranách jak stopky květni roztroušeně pýřité,
vespod bledši. Stopky zdálí květů, kališni ušty vejčité. Listeny
čárkovitě šidlovité, chlupaté, delši sernennika. Bo-
bule červená. Keř hustě větvitý, mladé větévky chlupaté, řidčeji
skoro lysé.

V. l'00-3"00. Koruny žlutavě bílé. chlupaté.

"^ Květen, červen. Světlé háje, obrostlé stráně, cesty, meze. Od roviny
až do předhoří k 600 w rozšířen, ve střední a jižní čásli obecný. V brněnském
kraji obecný i ve vyšších polohách; jako u Lonmice (Pluskal), u Protivanova
(Spitzner), u Ostrova, Boskovic, Letovic, Kunštátu atd. V Prostějovsku : u Ce-
hovic, v Seloutském háji, na Kosíři, na Záhoří, v plumlovské oboře, v lesích
na vysočině zejména za Stínavou, u Hradiska (Spitzner). Ve znojemském kraji
obecný (Oborny). Kolem Jihlavy pořídku : na Heiilosu, sázen u Spáleného mlýna
(Weiner), Černý les. Kolková stráň a j. u Ždáru (Kovář), v údolí Nedvědičky.
u Pernštýna, Bystřice n. P., na Zubštýnu. — V Olomoucku : u Olomouce (Vogl),
Hlubočky (Spitzner), Vesnický grunt u Střelné (Burghauser), kolem Berouna
(Gans), u Roudna (Rieger), u Šternberka, Hrubé vody, Niederberk v údolí Što-
lové, hojný u Domštálu. — Leština a Nemile u Zábřeha (Pánek). Hojný v se-
verní Moravě: u Šumberka (Paul), u Wiesenberka (Oborny), Petrovice, Rudoltice,
Sobotín, Maršíkov, Nov. ves, Něm. Bohdíkov, Ludvíkov, Rejhartice, Velvice,
Raškov, Hanušovice, Mal. Morava, Krondorfl, Vlaské, les Šliksen a j. m. u Kold-
štýna, Rymařov, .Jamrlice, Guntramovice, Budišov. — V uh. hradišlském kraji :
u Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina, Stráni, Horn. Němčí (Holuby), Kobela u Ku-
želové [Bukovina poblíž Vrbovce v Uhrách], Javorník, Filipov, Val. Kloljouky. — ■
Ve východní části: hojný u Vsetína (Bubela) jako na Křížové hoře atd. — -
Val. Meziříčí (Klaníc), Stráň u Rožnova (Kotek), Nov. Jičín (Sapetza), Halenkov,
Velk. Karlovice, Rožnov, Frenštát, Obora a Propast u Hranice, u Podstatu. — -
Ve Slezsku: u Těšína (W. Fl.)!, u Koňské, Goleszówský vrch (Fiek). — ,
U potoka Bílá (Kolbenheyer) a v horách kolem Bělska, Bialy a Jaworze (Baier)
u Oder, u Vrbna a odtud až ku Karlo vské studénce, Zámecký vrch u Adol-
ťovic. — ■ U Hradce a Heraltic (W. Fl.) a při potoku Hrozině (Fiek), u Krnova
(Spalzier)!, Eichberk u Kostelce (Svěrák)!, u Doln. Lípové (Uechtritz) !, u Zig-
hartic a na cestě od Frývaldova k Reivízu (Vierhapper), při silnici od Zighartic
k Lípové a v starém háji u Folmersdorfu (Lalzel).

* L. tartarica L. (Z. tatarský.) Listy srdčitě vejčité, tupé, na
spodku nejširší ajako větve a stopky lysé. Kališni ušty
podlouhle kopinaté. Bobule červené neb žlutavé.

V. 1-00 — 2-00 )n. Koruny prostřední, špinavě růžové.

-jg Květen, červen. Původem ze Sibiře, u nás zhusta sázen a zde onde

— 630 —

při plotech a v zahradách zdivočelý. V zahradách u Lužánek v Brně, u Ře-
čkovic, Husovic, při Sv;gavě u Bilovie, u Vohančic, Rajhradu a j. — U Znojma
(Oborny), při trati z Vrbátek do Olomouce jen sázen (Spitzner).

856. L. nigra L. (Z. černý). Listy tenké, žilnaté, krátkořapičné,
podlouhlé neb elliptické, na líci matné, na žilách
lesklé, vespod trochu nasivělé, z mládí jako mladé větve
a stopky roztroušeně chlupaté, později lysé. Stopka
několikrát delší než květy. Listeny velmi malé, několikrát
kratší semenníkův. Bobule veliké, černé, ojíněné.

V. 0'50— 2-00 m. Koruny červenavo-bílé.

ť Kveten, červen. Horní lesy, stráně, rokle, jen v horách. V předhoří
od 400 in až do žlebň vysokých hor as do 1300 in, neroste v jižní části a
ve střední čásli jen v hornatějších polohách. V brněnském kraji u Kunštátu a
Olešnice (Clupek), u Svitavy a mezi Svitavou a Mor. Třebovou (Makowsky).
V Jihlavsku : na Hermmiihlberku, Satzberku a Vysokém kamenu (Reichardt),
u Spáleného mlýna (Weiner), u hradu Jenštýnu již v Cechách (Pokorný), mezi
Rudolcem a Radíkovem (Oborny). V Olomoucku : u Roudna (Rieger), u Berouna
(Gans), u Domašova, Dobytčí les a j. m. u Budišova, u Guntramo\ic, Bradla u
Něm. Libin. Hojný v Jeseníku, zde skoro na všech hřebenech a sestupuje dosti
hluboko dolů do údolí a sice do krajin při pramenech Odry a kolem Střelné
(Oborny), na Salvízu a u Vrbna (Spitzner). Obecný v sev. Moravě : Velk. Losin,
Maršikov, Bukovice, hojný u Wiesenberka, Winkelsdorf, v údolí horní Tise,
u chyží uhlířských u Otcovy boudy, Pekařov, Nov. ves, Něm. Bohdíkov, Pusté
Žibřidovice, Zlatý potok, Mal. Morava, Krondortl, Vlaské, Chrastice, Star. město,
Stříbrníce, Černý hon. Šváb, Koldštýn, Dreištýn a odtud až k Císařské boudě,
Teplice, Křemenný příkop, Kriech, Janovice, Rymařov, Jamrtice. V Beskydách
hojný: hojný u Velk. Karlovic, na Vysoké. — Na Trojačce (Wimmer a Fiek)! ,
lesy u Salajky a Star. Hamer, u Rožnova, Frenštátu. — Na Smrku u Celadné
a na Javorníku (Sapetza a Oborny), u Frýdlandu (Oborny). Ve Slezsku: Lysá
hora (Oborny)!, Moravka, Slavica, Lomná. — U Jablůnko va (Kolbenheyer a
Fechtritz) !, u Bělska (Baier), údolí Breny, na Travném, Polomu a Mal. Ostrém
(Wimmer), podél Opavy u Vrbna (Spitzner), Mal. Moravice od Ludvíkova a
Karlovské studénky až na úklony Praděda a Děda, Česnekový příkop. Medvědí
hřeben, Velk. Jezerník, údolí Šumné Tise, Drehberk a stráň pod ním, Tomašov,
Adolfovice, hojný u Lipové. — - Mariahilf (Richter), u Zuckmantlu, Frývaldova,
Račí žleb u Javorníka a v Reichenštýnském pohoří (Vierhapper).

356. Sambucus Tourn. Bez.

A) Eusambucus. Palisly bradavkovité neb žádné. Ušty korunní v poupěti
' střechovité. Nitky tyčinek tenké, hladké. Strom neb keř.

857. S. nigra L. (B. černý). Listy lichozpeřené, lístky vejčité,
dlouze zakončíte, nestejné pilovité. Palisty zakrnělé, žlázkovité neb
čárko vité. Květy v husté, ploché latě chocholičnaté,
po odkvětu ničí, z. 5 prodloužených hlavních větví. Stopky
lysé. Plody černé, lesklé. Keř neb nízký strom, dřeň větví bílá.

V. 3-00- 6-00 ;//. Květy žlutavo-bílé.

ť Červen, červenec. Lesy, křovišlě, ploly, u potoků, zvláště poblíž

631 —

obydlí lidských. Obecný od roviny až do předhoří, dle Grabowského ještě ve
Velk. kotlině. Var. laciniata Milí. Listy dvakrát zpeřené neb lístky peřeno-
klané. Pořidkii, posud jen na praváin břehu Dyje, poblíž žulových lomu u Znojma
(Oborny).

858. S. racemosa L. (B. červený). Listy lichozpeřené, lístkj vej-
čité až podlouhle kopinaté, ostře pilovité. P a 1 i s t y zakrnělé, ž 1 á z-
kovité. Lata vrcholičnatá, vždy přímá, hustá, v e j č i t ě ku-
latá. Stopky chlupaté. Plody šarlatové. Keř, dřeň barvy
skořicové.

V. 1-75 -3-75 m. Květy žlutavobílé.

"^ Duben, květen. Kraje lesní, paseky, žleby, stráně horské. V rovině
pořídku, ve vyšší pahorkatině a předhoří rozšířen, ve střední a jižní části po-
řídku neb schází. V brněnském kraji : hojný v údolí Svita^^ý^ od Brna až
k Blansku, u Veveří, Bosic a Mor. Třebové (Makowsky), u Lomnice (Pluskal),
lesy u Bačic blíže Vyškova (Spitznerj, u Krtin, Boskovic, Kunštátu a Letovie. —
Neroste u Klobouk (Sleiger), schází u Bzenee (Bubela). V Proslějovsku : schází
v lesích nejbližšího okolí prostějovského, jakož i u Brodku, teprve v plumlovské
oboře, na Židovce, nad Krumsínem, ve žlebě u Křenůvek, ve Žbánovském
žlebu, v lesích u Ptení, na Okluce, u Hradiska, Seče, Baldovce (Spitzner). Ve
Znojemsku: v okolí Náměště ÍBoemer), v údolí Dyje od Hardeku dolů velmi
hojný, v údolí Jevišovského potoka, u Bítova a j. (Oborny). V Jihlavsku : kolem
Jihlavy obecný, na Heulosu zhusta sázen (Pokorný), hojný u Zdaru (Kovář),
11 Telče, na Hradisku a Javořici, Velk. Meziříčí, Vosova, Zubštýn a j. m. u By-
střice n. P., Chudobín, Nov. město, Starkov u Nov. Jimramova. — V Olo-
moucku: u Olomouce (Vogl) v údoH Nectavy (Spitzner), u Šternberka, Hrubé
Vody, Domašova, l>obytčí les u Budišova. — V severní Moravě : Jelení skály
u Bejhotic, Kostelní vrch u Nov. vsi, Štolnhava, Zlatý potok, Mal. Morava,
Hynčice, Stříbrnice, Černý hon. Černá kupa. — Ve východní části : na Javořině
a Lopeníku (Holuby), u Javorníka. Z okolí Holešova posud neuveden. — Vrch
Bečevny u Vsetína (Živolský mladš.). Dolní Paseky u Božnova (Kotek), Halenkov,
Gáb a úklony jeho, Frenštát. — Na Kotouči u Stramberka a na Pečavské goře
u Jičíny (Sapetzaj, hojný u Michalova a Podstatu, u Ostravice. — Na Staudli a
v okolí místeckém roztroušen (Gogela). Ve Slezsku: Szczyrk (Kolbenheyer) a
j. m. u Bělska (Baier), Moravka, Slavica, Lomná, Jablunkov, rozšířen v Těšínsku,
u Oder a Bruntálu, od lesa. u Doln. Tomášova až pod hřeben Drehberku, Frý-
valdov, Lípová, porůzný ve Vidnavsku.

B) Ebulum Garck. Palisty vyvinuté, listovité, vejčité, zašpičatělé. Ušty
korunní v poupěti chlopnité. Nitky tyčinek tlusté, na vnitřní straně vroubkované.
Bylmy .

859. 8. ebuliis L. (Ghebz, chebdí). Lodyha přímá, brázditá, vě-
tevnatá. Listy zpeřené, s 5 — 9 podlouhle kopinatými, za-
špičatělými, pilovitými lístky, hořejší postranní na spodku
nestejné. Palisty nejvíce lupenovité, pilovité, hořejší úzké, čárkovíté.
Lata vrcholičnatá, přímá, plochá, ze 3 —4 prodloužených,
hlavních větví. Prašníky nachové. Bobule černé.

V. 0'60 — 1-50 m. Koruny bílé, vně červenavé. Ebulum humile
Garck.

032

4 Červenec, srpen. Kraje lesní, paseky, slráné, křoviště, ineze, háje,

v pakorkalině a předhorí všude rozšiřen; hojnější než předešlý.
V

357. Viburnum L. Kalina.

860. V. opulus L. (K. Obecná). Větve lysé. Listy 3 -5 1 a-
1 o č n é , ostře zubaté, vespod pýřité, řapík nahoře s 2
řadami žláze k, nejdoleji s několika čárkovitě šidlovitými palisty.
Lata vrcholičnatá, plochá, volná. Koruny krajní (v zahradní
odrůdě /3) roseam L. všecky) větší, kolo vité, paprskující,
jalové. Peckovice červená, šťavnatá.

V. 2 00—4-00 m. Koruny bílé, vonné.

1p K velen, červen. Vlhké lesy, křoviště, břehy, liáje, žleby, od roviny až
do 550 in v predhoří rozšířena. V brněnském kraji hojná: v údolí Svitavy
u Adamova, u Třebové (Makowsky), n Lomnice (Pluskal), u Boskovic a na Nov.
hradu u Blanska (Oborny), Drnovice a Dědice n Vyškova (Spitzner), Rajský lesík
u Cernovic a u Lanštorfa (Ripper), u Ivančic (Schwoeder), u Hustopeče (Reiss),
u Klobouk (Steig-er), Líšeň, Hády u Obran, Sv. Antoníček, Kartouzy, Řečkovice,
Medlánky, Evanovice, Bílovice, Malostovice, Rozdrojovice, Bystrc, Veveří, Ho-
ledná u Jundrova, Písařky, Kohoutovice, Nenovice, Kurdějov, Hrádek a j. m.
u Morkůvek, Kobylí, Ždániee, údolí Rokytné u Krumlova, Leskoun u Vedrovic.
— V Prostějovská : na Valové, na Brodince u Kobeřic, v lesích u Brodku a
Otaslavic, v Seloutsku, u Mysliovic, Křenůvek, na Okluce u Stínavy, v bílovském
háji a j. h. (Spitzner). Ve Znojemsku: nížiny Dyje až k Lednici a Podivínu
(Uechtritz), háje u Hrušovan a mezi Frelešdorfem a Trabinským dvorem (Ripper),
břehy potoku u Otradic a Březníka (Roemer), u Podmole, Jaroslavic a v zakrně-
lých jedincích v údolí Hradnice u Znojma (Oborny). Kolem Jihlavy velmi po-
různá a zakrnělá (Pokorný), údolí Dyje u Star. Hobzí (Oborny), ve Vilímovickém
lese u Třebíče (Zavřel), Peperek poblíž Ždáru (Kovář), Pernštýn, Bystřice n. P.,
Ždár. — V olomouckém kraji : u Olomouce (Vogl), zde hojná a u Střelné (Oborny),
Příkazy, Tovačov, Litovel (Spitzner), u Roudna (Rieger), u Berouna (Gans), hojná
v Piňovském lese (Klanic), Dětřichov u Unčova, Bradla u Něm. Libin. — V se-
verní Moravě při Tise u Sudkova (Paul) a v údolích Jeseníku (Oborny), u Štoln-
havy, Wiesenberka a Koldštýna. — V uh. hradištském kraji: kolem Kroměříže,
Luhačovic a Uh. Hradiště (Schlogl), v hájích a křovinách u Bzence (Bubela), na
Javořině (Holuby), Velká, Kuželová, Věhčký les a j. m. u Javorníka, Vápenky
u Val. Klobouk. — Ve východní části: v okoH Holešova: u Hrádku, Vranov
\\ Prusenovic, Pacetlucký les (Červinka), zde onde u Rusavy (Sloboda), obecná
kolem Vsetína (Bubela), u Nov. Jičína (Sapetza), u Hukvaldův (Oborny), u Rožnova,
Frenštátu, Humbárky u Velk. Kunčic, Paseky u Hranic, Metylovská hůrka poblíž
Frýdlandu. — T)osti hojná v okolí Místku (Gogela). Ve Slezsku : Janovice, Zabřeg-
u Těšína, Koňská. — U Opavy a Krnova (Oborny), Stěbořice (Svěrák), hojná
v celém okolí vidnavském ; až k horám (Vierhapper).

861. y. laiitana L. (Tušalaj, chudovina). Větve mladé,
řapíky a stopky větvitými chlupy plsťnaté. Listy
řapíkaté, okrouhlé neb ve j čité, často trochu srdčité,
ostře pilovité, vespod svraskale žilnaté a hvězdo vitými chlupy
plsťnaté. Lata chocholičnatá, dosti hustá, plochá. Koruny všecky

— 633 —

zvonkovitě kolo vité, plodné. Peckovice červená, pak černá,
moučnatá, se stran smáčknutá.

V. 2*00 — 2-50 ni. Koruny špinavě bílé.

-^ Kveten, červen. Suché, výslunné kopce, porostlé, kamenité stráně, cesty,
kraje vinic, v teplejší části Moravy porůzný, ve Slezsku neroste. V brněnském
kraji : na kopcích u Židlochovic a Nosislavi fReissek a Makowsky), na Polavských
a Mikulovských kopcích (Makowsky), kolem Hustopeče (Schierlj, lesy u Klobouk
(Steiger), les Blučín u Teluice, u Damboric a na Kolbách u Uherčic. • — V Pro-
stějovsku nikde samorostlý (Spitzner). Ve Znojemsku hojný: u Hardeku, Vranova,
v údolí Dyje u Bítova, Kozí stezka u Lukova, u Devíti mlýnů, hojný v okolí
Znojma: Hnanice, Šatov, Popice, Kouniee, v údolí Dyje mezi Znojmem a Trou-
znickým mlýnem, u Milfrouna, Tasovic, v Purkrábce a Tvořihrázském lese
a u Hrušovan (Oborny). V uh. hradištském kraji: u Uh. Hradiště (Schlosser
a Schlógl), u Luhačovic (Schlógl), křoviště kolem Tvarožné, Lhoty a u Banova
(Makowsky)!, na Javořině (Holuby)!, Stamfáty, Žerotín, les u převozu a j. m.
u Strážnice hojný, Kněždub [Bukovina a Vrbovce], luka a Kobela u Kuželové,
Javorník, Filipov, Králov u Uh. Brodu.

50. Řád. Ericaceae Klotzsch. Vřesovlté.
358. Calluna Salisb. Vřes.

862. C. vulgaris Salisb. (V. obecný.) Listy čárkovitě šidlovité,
třihranné, na spodku střelovité, vstřícné, střechovitě 4řadé. Květy
krátce stopkaté v jednostranných, potom prorůstajících hroznech, na
spodku s několika listenci. Kalich ze 4 suchomazdřitých, korunovitých,
barevných lístků. Nízký keř s četnými, namnoze měkce mrtnatými
větvemi a větévkami.

V. 0-20— 1 00 m. Erica vulgaris L.

2|- Červenec — září. Lesní vřesoviště, lesy jehličnaté, stráně, meze. Od ro-
viny až k hřebenům hor obecný, jako hřebenem Praděda, Červeného vrchu,
Klads. Sněžníka atd.

* Erica carnea L. (Vřes zelenavý.) Listy namnoze po 4 přeslenovilě
sblížené, úzce čárko vité, hrotité. Květy po 1 — 2 v úžlabích, v jednostranném
hroznu. Koruny baňko vitě trubkovité a jako kalich růžové, zřídka bílé. Prašníky
bezocasé, na konci 2klané, čnějící. Byla jednou Múkuschem u Einsiedlu a Al-
brechtic v Jeseníku nalezena, v novější době zde však nepozorována, a tudíž
pro území pochybná.

51. Řád. Hypopitaceae Klotzsch. Hruštičkovité.

Rody:

A) ByUny nezelené, bez lupenů, lodyha tolika šupinami roztroušenými
posázená s konečným hroznem.

1. Květy konečné Sčetné, postranní 4četné, plátky na spodu vakovilě
vyduté. Semenník nedokonale 4 — 5pouzdrý, 10 žlázkami objatý. Plod 4 — 5chlopní,
chlopně u prostřed s příhrádkanú. Prašníky nahoře spojené, štěrbinou půlměsíčitou
pukající. 259. Monotropa.

B) Byliny s listy vždy zelenými, lysými. Květy 5četné : kališních a ko-
runních lístků po 5, tyčinek 10, čnělka 1, semenník Spouzdrý. Kalich po od-
kvetení opadávající.

G34

1. Květy v konečném hroznu. Tobolky ničí dole silněji a dříve pukající
než nahoře, kraje chlopní plsti souvisící.

a) Pytlíčky prašníkové sotva v rourku prodloužené, na konci derou pu-
kající. Pod semenníkem 10 nitkovilých výrostků z lůžka. Tobolka pouzdrosečné
skulinami pukající, semena na vnitřním úhlu pouzder droboulinká.

260. Ramisehia.

h) Pytlíčky prašníkové v rourku prodloužené, na konci derou pukající.
Výrostky z lůžka podplodní žádné, ostatně jako a. 261. Pirola.

2. Květy okoličnaté neb jednotlivě konečné. Tobolky přímé, nahoře silněji
a dříve pukající, kraje chlopní lysé.

a) Květy v okoUku. Pytlíčky prašníkové v rourku prodloužené, na konci
derou pukající. Nitky dole v okrouhlý spodek rozšířené. Pod semenníkem mistič-
kovitý kroužek z lůžka. Tobolka pouzdrosečně skuhnami pukající, semena na
vnilřním úhlu pouzder, droboulinká. 262. Chiinophila.

b) Květ konečný. Kroužek podplodní žádný. Nitky dole tlusté, tříhranné.
Ostatně jak a. 263. Monesis.

359. Mouotropa L. Hiiidák.

863. M. hypopitys L. (H. žlutavý.) Bylina celá bledožlutá. Lo-
dyha jednoduchá, s konečným nejprv ničím hroznem a vejčitými šu-
pinami dole hustě, nahoře řídce posázená. Listeny široce šupinovité.
Plátky korunní zoubkaté. Blizna nálevkovitě vydutá, tmavožlutá. Od-
denek dužnatý vyhání pupeny,

V. 0'10 — 0*25 m. Koruny bledě žluté. Odrůdy:

«) hirsuta Roth. Osa hroznu, vnitřek plátků, nitky, semenník,
kraj blizny a listenů chlupaté ; tobolka podlouhlá.

^) g 1 a b r a Roth. Bylina ve všech částech lysá ; tobolka více
přiokrouhlá. M. hypophegea Wallr.

2j. Červen — srpen. Stinné, zvláště jehličnaté lesy, mezi shnilými listy dosti
hojný v odrůdě a). V brněnském kraji rozšířen: u Vranova, Adamova, údolí
Punkvy u Blanska, u Třebové (Makow^sky), kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek),
kolem Ivančic (Schwoeder), Dukovany u Krumlova (Zimmermann), u Klobouk
(M. Odstrčil), Kanice, les Brabinka u Malostovic, Tišnov, Pejškov, Letovice, Vlčí
vrch u Babolek, Jaroměřice, pod Křížovou cestou u Dubicka, StřeUce, Tečice,
Rosice, Ostrovačice, Mouřinov, Lulč, Slanisko u Morkůvek, Sobúlky, Stražovice,
Kyjov, Břeclav, Poštorna. — V prostějovském kraji: v Dornamyslickém háji, na
Kosíři, na Kozáku u Mysliovic, na Jahodové, Brněnce, v Končinách a v Jesenci za
Hartmanicemi, na Babce u Baldovce (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště
íRoemer), u Znojma, u Devíti mlýnů. Nov. hrádku, Lukova, Bítova, Vranova,
v Purkrábce a Tvořihrázském lese, u Budkova, Mor. Budějovic, Jevišovic a Bi- ,
hařo\dc (Oborny). V Jihlavsku : lesy kolem Slavonic a Dacie, kolem Třebíče
a v okolí Křížanova (Oborny), Vápenice, Vella a j. u Ždáru (Kovář), Polanka
a j. u Nov. Říše, Hradisko, Panské nivy a j. u Telče, Strachoňovice, les u Obory
u Stříteže, Bystřice n. P., Ždánice, Zubštýn, Ochoza a j. m. u Nov. města,
Sklené, Bratraňovská u Lhotky, Vršany, v pohoří Žákovy hory : u Křivého ja-
voru, u Stříbrné studénky atd., Cighaj, Šlakhamry, Beberek, Smetanica u Bo-
rovnice. — V Olomoucku hojný: kolem Olomouce (Vogl), Roudna (Riegerj,
u Milkova (Slavíček), a Šternberka. — V Mesiánském lese u Šumberka (Paul).
V severní Moravě: v níže ležících lesích moravské části Jeseníka, jako kolem

- 635

Teplic, Wiukelsdorfu a Annaberku (Oborny), les u Janovic (Schierl), kolem
Hanušovic, Rymařova a Budišova. — V uh. hradištském kraji: jehličnaté lesy
u Mikovic a Velehradu, leč pořidku (Schlógl), v borovém lese mezi nádražím
bzeneckým a Dúbravou (Uechtritz) a skoro ve všech jehličnatých lesích kolem
Bzence (Bubela), zřídka na Javořině (Holuby), Hůrka u Uh. Brodu, Vápenky,
Doubrava a j. m. u Val. Klobouk. — Ve východní části: Kostelecký les a lesní
roklina Holubice poblíž Tučap (Červinka), na Javorči a v Zárubech u Rusavy
(Sloboda), v lesích kolem Vsetína (Bubela), Hradisko a Kamenárky u Rožnova
(Kolek), les u Ondrů a j. m. u Velk. Karlovic, Miloňov, Kubiška, Vysoká, Tro-
janovice, lesy Capkov a Kopánkov pod Ondřejníkem u Velk. Kunčic. — Kolem
Nov. Jičína (Sapetza), na kopcích mezi zříceninou Helfenštýnem a Hranicemi,
mezi Lazí a Val. Meziříčím (Reissek), u Jindřichova, zde dle udání v obou
(varech (Schlosser) ; Hranice, Paršovické a Týnské hájemství, les Grund a Obora
u Podstatu. — Kolem Frenštátu a Frýdlandu (Oborny) !, úklony Radho.ště u Fren-
štátu ([>r. Hanáček), na Štaudli u Místku zřídka (Gogela). Ve Slezsku : kolem
Těšína (Wimmer), u Holešova (Zlik), hojná v městském lese a j. m. u Bělska
a na Skalitě (Kolbenheyer), u Jaworze, Bystré, Straczonky a Alsenu (Baier),
Kreuzbusch u Bruntálu. — Hojný v okolí Vidnavy a Frývaldova (Vierhapper).
j3) Na Lopeníku (Holuby) a dle Pokorného u Jihlavy. V lese při silnici od Loštie
do Bonzova (Schilberszky iun.).

260. Ramischia Opiz.

864. R. secuiidiflora Opiz (Hruštička jednostranná). Lodyha
přímá neb vystoupavá, skoro až do polou listnatá. Listy vejčité neb
podlouhle vejčité, nejvíce špičaté, vroubkovaně drobnopilovité, světlo-
zelené, delší než jich řapík. Hrozen jednostranný. Ušty kališní troj-
hranně srdčité, zoubkaté, kratší koruny. Tyčinky kolem čnělky uza-
vřené, tato ze zvonkovitě sevřené koruny čnějící. Bhzna 2krát širší
čnělky.

V. 0*06 — 0'15 IV. Koruny bělavozelené. Pirola secunda L., R.
secunda Garck.

2j- Červen, červenec. Lesy jehličnaté, háje, vřesoviště. Od roviny až do
předhorí hojná až obecná a často ještě v horách: jako na Hofberku, Berg-geistu
u Klepačova a ve Velk. kotlině. — U Star. města (Spitzner).

361. Pii'ola L. part. Hruštička.

A) Cnělka rovná, na semenníku kolmá, kratší než tento, nahoře do terče
nerozšířena, nýbrž ukončená bliznou 2krát širší, rozložitě 51aločnou.

865. P. luiuor L. (H, menší.) Listy vejčité okrouhlé, drobné
vroubkované, ku spodku zaokrouhleně skrojené, kratší neb zdélí kří-
dlatého řapíka. Ušty kališní srdčitě vejčité, zašpiča-
tělé, mnohem kratší koruny, dole vespolek se kry-
jící, ke koruně přitisklé. Prašníky krátké, okrouhlé, s velmi
krátkou rourkou. Cnělka velmi krátká, z koruny kulovitě se-
vřené nečnějící.

V. 0*08 — 0*15 m. Korunv bílé neb narůžovělé.

— 636

2|. Červen, í-ervenec. Lesy jehličnaté a listnaté. Rozšířena, zvláště v hor-
natějších krajinách až /pres 1400 ni. V brněnském kraji: v listnatých lesích
dosti hojná (Makowsky), v lesích mezi Rosicemi, Bylyškou a Ostrovaěicemi
(Niessl), lesy kolem Svitavy (Niessner), mezi Křenovou a Březovou (Ripper),
Mal. Bukovina, Adamov, Letovice, ftemberovy skály n Obran a v lesích u Reč-
kovic (Oborny), na Jahodné u Brusného (Pluskal), mezi Kartouzy a Obrany,
Soběšice, Outěchov, Bílovice, Kuřim, Vranov, Bejkovice, Boskovice, les na
Příčkách u Vanovic, na Balatkách u Hrbova, Písařky u Brna, Jundrov, Střelíce,
Tecice, Břeclav, Poštorna. — V Prostějovsku : na Záhoří, na Osině, Mokři u Žá-
rovic, u Holého Příhonu nad Krumsínem, v Pekařském žlebu, na St. Plumlově,
v Brněnském žlíbku (Spitzner). V severní části znojemského kraje hojná: jako
kolem Náměště (Roemer), Vranova, Lukova, Čížova, Podmole, v nejbUžším okolí
Znojma pořídku, místy neroste (Oborny). V Jihlavsku: kolem Jihlavy obecná
(Pokorný), Nov. ves u Ces. Rudolce (Oborny), skoro ve všech lesích kolem
Třebíče (Zavřel), Telč, Urbanov, Strachoňovice, Velk. Meziříčí, Balín, í^pitálský
kopec a j. m. u Bystřice n. P., Vitochov, Nov. město. — V Olomoucku: kolem
Olomouce (Vogl), u Berouna (Gans), hojná na Jindřichově u Zábřeha (Pánek),
u Milkova (Slavíček). V severní Moravě hojná: Kostelní les u Bludova a na m.
j. m. v Jeseníku (Oborny), les u Janovic (Schierl), Petro vice, Hraběžice, Sobotín,
Maršíkov, Kostelní vrch u Nov. vsi, Pekařov, Spálený les u Něm. Bohdíkova,
Ludvikov, Velk. Losin, Kopřivov, Rejhartice, Velvice, les u zřícenin Nov. domy,
Hanušovice, Raškov, Pradědův les, Mal. Morava, Chrastice, Star. město, Hynčice,
Stříbrníce, u Šléglovy studénky poblíž Koldštýna, Klepačov, Bergg-eist, Rymařov.
— V uh. hradišťském kraji pořídku: les u Popovic (Palla), hojná v lesích
kolem Velehradu (Schlosser), v příkopech trati s Equisetum hiemale a v lese
Háji u Bzence (Babela), Javoňna, Lopeník (Holuby), Klokočník u Javorníka,
Filipov, Val. Klobouky. — Ve východní části: Pacetlucký a Kostelecký les,
Ochoza u Prusenovic, Lysina, lesní roklina Holubice u Troubelic (Červinka),
v lesích Javorčí a Poschlé' u Rusavy hojná (Sloboda), a cestou odtud do H(j-
štálkova. — U Vsetína velmi hojná (Bubela), les u Vyzovic a Holý vrch u Na-
vojné (Dr. Hanáček), Rozsoší u Příkazu, Halenkov, Javorníky, Velk. Karlovice,
Miloňov, Vysoká, údolí Javorničky u Star. Hamer, Rožnov, Hůrka poblíž Star.
Zubří, Frenštát, les Rakový u Frojanovic, Doubrava a Šafranice u Hranic, Kyslí-
řovské selské lesy poblíž Podstatu. — Nov. Jičín (Sapetza), Teplice u Hranic
(Vogl), na Ondřejníku u Frýdlandu, na Kněhyni u Čeladné a na rašeliništi Huti
u Star. Hamer (Oborny)!, na Štaudli zde onde, křoviště při Olešné u Místku
(Gogela). Ve Slezsku : Lysá hora, les Upas u Lomné, Jablunkov. — Kolem
Těšína (Wimmer) !, v Žukovském lese a u Olbrachczic (Kolbenheyer), v lesích
u Mikuszowic, pod Bělskou myslivnou a u Alzenu (Baier), obecná u Karlovské
studénky a hojná v okolí vidnavském. V Jeseníku: Praděd, Velk. (Grabowski)
a Mal. kotlina (Oborny), na skalách na Petrštýnu (Bachmann), Pecové kameny
a pod Ovčírnou.

B) Cnělka šikmo dolů sehnula, nahoře rozšířena v kruhovitý terč, tento
širší než přímé laloky bliznové.

866. P. media Sw. (H. prostřední.) Listy příokrouhlé, velmi
jemně vroubkovano-pilovaté, přišpičatělé. Hrozen volnokvětý. Ušty
kališni vejčitě kopinaté, špičaté, o polovic kratší koruny,
špičkami od stálé, dole se nekryjící. Koruna kulovitě
zvonkovitá. Tyčinky skoro stejně okolo semenníka skloněné, rourky

637

prašníků krátké. Gnělka trochu dolů sehnutá, leč jen slabě
prohnutá, pod bliznou náhle v terč rozšířena, delší než semen nik,
z koruny čnějící.

V. 0*10 — 020 m. Koruny bílé neb narůžovělé.

2j- Červen, červenec. Stinné lesy, zvláště horské, velmi pořídku a často
s předešlou zaměňována a pro některá z následujících míst pochybná. Vranov
u Brna (Makowsky) !, kolem Kunšlátu ! a Olešnice (Clupek), Mor. Třebová (Has-
linger). V kraji prostějovském : na Kosíři, v Plumlovské oboře, u Holého pří-
honu a Hrubé jedle, nad Krumsínem, v .Jahodovém žlebu, na St. Plumlově,
v lesích u Hradiska (Spitzner), u Milkova (Slavíček). Kolem Náměště (Roemer),
v lese u Rotkova poblíž Bystřice n. P. porůznu. — Šumberk (Paul), horské
lesy u Josefova poblíž Koldštýna a sice na jižním úklonu Fuhrmannštýna (Uech-
(ritz !), Karlov v Jeseníku (Grabow^ski), Hranice. — Ve Slezsku : Dziegielów
u Bučkovic, na Tulu, v městském lese u Bělska, Jaworze (Kolbenheyer), To-
mašov!, ve Velk. kotlině (Grabowski), mezi Frývaldovem a Reivízem (Latzel),
Kohoutí les, Hukovice a u Štachlovic (Vierhapper).

867. P. rotundifolia L. (H. okrouhlolistá.) Listy přlokrouhlé
neb vejčité, tupé neb vykrojené, velmi mělce vroubkované, as zdéli
řapíku. Stvol dole se širokými, objímavými šupinami.
Listeny zdélí neb delší stopek květních. Uštyka-
lišní kopinaté, přišpičatělé, koncem ohnuté, 2krát
kratší koruny, otevřeně zvonkovité. Tyčinky nahoru ohnuté,
rourky prašníků prodloužené, prašniky na konci tupounké. (znělka
hned od dolejška sehnutá a silněji prohnutá, poznenáhla v terč roz-
šířena.

V. 0-10 — 0 25 m. Koruny bílé neb načervenalé.

2|- Červen, červenec. Stinné lesy a křoviny; rozšířena ud roviny až do
předhoří a ještě ve Velk. kotlině (Grabowski) ! V brněnském kraji dosti roz-
šířena, zvláště v severní části, též kolem Brna nezřídka (Makowsky), v lesích
u Lelovic!, Lhotky a Andělky, u Popůvek a Vomic (Niessl), v lesích u Soběšic
(Oborny)!, na Jahodné u Brusného (Phiskal), u Molenburka u Boskovic (Svěrák),
kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), v lese Hájku u Klobouk (Steiger), Hády
u Obran, Ochoz, Kanice, Babice, Bílovice, Outěchov, Adamov, Vranov, les Ma-
ruška a j. u Kuříma, Mokrá hora, Evanovice, Ořešín, Bejkovice, les Stružná
u Herotic, Tišnov, Žeriitky, Jundrov, Žebětín, Střelíce, Tečice, Slavkov, Bučovice,
Mouřinov, Lulč, Vyškov, Kyjov. — V kraji prostějovském: u trah blíže Chval-
kovic u Nezamyslic zavlečena, v Domamyslickém háji, na Záhoří, v Helikách
u Brodku, v Milánce u Hartmanic (Spitzner). Ve Znojemsku dosti hojťiá : NáměšE
(Roemer), Bítov, Vranov, Jevišovice a v okolí Budkova (Oborny). V Jihlavsku:
kolem Jihlavy, nikoliv obecná (Pokorný), též kolem Slavonic (Oborny), Musilův
les a j. u Ždáru (Kovář), Telč, Mrakotín, Strachoňovice, údolí Nedvědického po-
toka, Smrček, Bystřice n. P., Zvole, .limramov. — V Olomoucku a v severní
Moravě: Sv. kopeček u Olomouce (Vogl)!, v měšťanském lese u Šumberka
(Paul), u Milkova (Slavíček), nezřídka kolem Zábreha, místy hojná, jako v lese
při silnici u Chromče (Pánek), u Teplic a j., v lesích Jeseníka nezřídka (Oborny),
Rosnerštýn u Janovic a při cestě od Horního města do Rešova (Schierl), Něm.
Libiny, Petrovice, Hraběžice, Velk. Losin, Chrastice, Sleinich a Silberbusch u Star.

— G38 —

mésta, Rymarov, Budiíiov. — V uh. hradišfskéni kraji: ii Kroměříže (Palla),
lesy kolem Velehradu '1(Schlogl), v boro\'ýcli lesích kolem Bzence, v lese Háji
a v příkopech trati pod bzeneckým nádražím (Bubela), Javořina, Straní a Horn.
Němčí (Holuby) I, Banov (Makowsky) !, les u Vyzovic a Holý vrch u Na vojně
(Oř. Hanáček), Velká, Javorník, Filipov, Uh. Brod, Bystřice, Bojkovice, Val.
Klobouky. — Ve východní části : Lysina, Kostelecký les, u Tučap, roklina Ho-
lubice u Troubelic (Červinka), u Riisavy (Sloboda), Vesník, Bobrky a horní lesy
nad sklennou hulí u Vsetína (Bubela), u Příkazu, Semetíua, Halenková a v Ky-
slírovských selských lesích poblíž Podstatu. — U Nov. Jičína (Sapetza)!, Teplice
u Hranic (Vogl), zřídka na Slaudh u Místku (Gogela). Ve Slezsku : v Těšínsku
(Kolbenhyer) !, nezřídka u Frývaldova (Vierhapper), u Jablunkova, Oder, Zámecký
vrch u Vrbna, kolem Vidnavy.

868. P. chlorantha Sw. (H. zelenokvětá.) Stvol dole ostro-
hranný, s nečetnými, lizkými, čárko vitými sapinami.
Listy okrouhlé, tupé i vykrojené, velmi jemně zoubkaté, zclélí neb
kratší než řapik. Hrozen chudokvětý, listeny kratší stopek
květních. Ušty kališ ní okrouhle tříhranné, špičaté,
přitiskl é, 4krát kratší než koruna otevřeně zvonkovilá.
Prašníky na konci krátce hrotité. Čnělka z koruny trochu čnějíci.
ostatně jako předešlá.

V. 0'12— 020 w. Koruny bledě žlutavozelené.

4- Červen, červenec. Stinné, suché, jehličnaté a listnaté lesy. Porůzná od
roviny až do 450 ni v předhoří. V brněnském kraji v západní a severní čásli
porůzná : v Písařkách u Brna, na Hádech u Obran, u Adamova, Sloupu a Mor.
Třebové (Makowsky), na Crho\é u Lomnice (Pluskal), u Vranova, Mal. Bukoviny
a Sobéšic (Oborny)!, u Popůvek a Vomic (Niessl)!, Tafelgrunl u Svitavy (Nies>-
ner), Cinzendorf, Babí lom u Lelekovic, Kuřím, Lelovice, Mouřinov, Bučovice,
Nesovice. — V Prostějovsku: v Brodeckém lese, v Křepelkově žlíbku za My-
shovicemi, na St. Plumlově (Spitzner). Ve znojemském kraji porůzná: kolem
Náměště (Roemer), v lese mezi Nov. Hrádkem a Podmolí, u Lukova (Oborny),
v Klučovském lese u Myslibořic (Zavřel). V Jihlavsku : kolem Jihlavy zde onde,
jako u "Wetterhofu a Mal. Cerekve (Pokorný), v Gilgenbergskéni lese u Slavonir
a v lesích u Nov. vsi poblíž Rudolce, v okresu dačickém (Oborny), v lex-
Vrchy u Mělkovic blíže Žďáru (Kovář), u Slrachoňovic. — V Olomoucku a m'-
verní Moravě : S\'. Kopeček u Olomouce (Vogl), u Náměště (Reissek), u Ro-
venska poblíž Zabřeha (Pánek), pořídku u Milkova (Slavíček), v Měšfanském lese
u Sumberka (Paul), u Úsova (ObornyJ, u Velk. Losina a Kostelní vrch u Nov.
vsi. — V uh. hradišfském kraji posud nenalezena. Ve východní čásli: nad
Žopem u Rusavy, leč pořídku (Sloboda), Stráň u Rožno^"a (Kotek), u Slramberka
a Jindřichova (Schlosser), Gimpelberk u Bludovic (Sapelza), Hranice. (Vogl), Te-
plice u Hranic (Ripper). Ve Slezsku porůzná : u Dziegielówa v Těšínsku (Kolben-
heyer), kolem Vidna\y (Vierhapper), a ješlě ve Velk. kotlině (Grabow.ski).

263. Chimophíla Piirsh. Zimozeleii.

869. Ch. iimljellata Nutt. (Z. okohčnatý.) Lodyha větvitá, list-
natá i se stopkami aksamitnatě mrtnatá. Listy v lichopřesleny
sestavené, podlouhle kopinaté, zpředu nejširší, přítupé,

— ()31» —

v krátký řapík klínovitě zúžené, ostře pilovité, kožovité,
vtiskle siťnatě žilnaté. Květy v chocholiku nečetné. Ušty
kališní vejčité, zoubkované. Koruny polootevřené, zvonkovité. Čnělka
krátká, s bliznou 5laločnou stejně široká.

V. 0'08 — O' 15 m. Koruny bělavorůžové. Pirola umbellata L., Ch.
corymbosa Pursh.

2|- Červen, červenec. Suché, zvláště písčitě, jehličnaté lesy, svéllá lesní
inísta, zde namnoze při cestách velmi porůzný a ojedinčlý. V brnénském kraji :
za myslivnou na Hádech, v Písařkách u Brna, u Adamova, Chrastová a Star.
mésto u Mor. Třebové a na Šenhengstu (Makowsky), na stanoviskách u Brna
velmi pořídku, místy již zašel. — U Mor. Třebové (Domas), u Ostrovačic směrem
k Veveří (Niessl), a kolem Ivančic (Schwoeder), les Javorník u Štěpánova poblíž
Úsobrna a v lese u Zbejšova. — Ve Znojemsku velmi pořídku: posud jen
v jehličnatých lesích kolem Náměště (Roemer). V Jihlavsku : Šatzberk u Jihlavy
(Weiner) a za myslivnou brodleskou v levo silnice poblíž Jihlavy (Pokorný),
nad rybníkem Židlochem u Ptačova poblíž Třebíče (Zavřel), u Mrakotína (Krejč),
na světlých místech a při cestách lesních u Strachoňovic s Gnaphalium dioicum,
u Kostelního Vydři a Kostelní Myslové. — V Olomoucku pořídku : kolem Ro-
venska u Zábřeha (Pánek). V nejsevernější části Moravy a v uh. hradišlskéni
kraji posud nenalezen. Ve východní části: Borový les u Palolína blíže Loštic
(Červinka), na úpatí Javorníka, na Gimpelberku u Bludovic a u Čertova mlýna
u Nov. Jičína (Sapetza), u Hranic (Ripper), ve třech kusech podél cesty v lese
„Zur Kirche" u Kyslířova za průvodu prof. Klaníce mnou nalezen, více kusíi
nalézti přes bedUvé hledání nám se nepodařilo. — Ve Slezsku : kolem Těšína,
Puncówa, Žukowa a v Grabině u Trzanowic (Kolbenheyer), Raškovice (Z. Kaiser),
v Gnojnickém lese a u Kocobendze (Hetschko), u Opavy (W. Fl.), kolem Krnova,
na Mosnigu a u Býkova fSpalzier), v Stachlovickém a Kohoutím lese u Vidnavy
poskrovnu (Vierhapper).

263. Moiiesis Salisl). JediiokYÍtek.
- 870. M. grandiflora Salisl). (J. velekvětý.) Lodyha jednoduchá,
jednokvětá. Listy přízemní okrouhlé, drobně vroubkovaně pilovité,
v řapík klínovitě ztížené. Květ veliký, rozevřený, ničí. Ušty kališní vej-
čité, tupé, krátce brvité. Nitky tyčinek dole tlusté, Shranné. Blizna
veliká, s 5 vroubky. Tobolka ztuha přímá.

V. 0*05 — O 10 m. Květy bílé, vonné. Pirola uniflora L.

2|- Květen, červen. Stinné, mechaté lesy jehUčné, namnoze pospolitý,
v chladnější pahorkatině a předhoH až přes 1000 in v. rozšířen. V brněnském
kraji jen v studenějších polohách: v Sloupském údolí a sice poblíž Macechy
u Blanska!, kolem Svitavy a Mor. Třebové (Makowsky), u Lelovic, Lhotky a
Andělky (Niessl)!, Hády u Obran, leč velmi pořídku (Oborny), Pavlovický les
u Nov. Hvězdlic (í>r. Hanáček), na Crhové u Lomnice a u Osyků (Pluskai),
u Bejkovic, Sloupá, v Holštýnsku, u Boskovic, Vanovic, Velk. Byteše. —
V Prostějovsku : v Brodeekéni lese, na Žákovci u Kobelniček, na Záhoří, na
Zlechově, v Hartmanském hájemství (Spitzner). Ve znojemském kraji pořídku :
lesy jehličné u Náměště (Roemer), Miihlberk u Liliendorfu v okresu vranovském
(Oborny). V česko-moravském pohoří rozšířen : íiiatzberk u Jihlavy (Weiner),
u Kateřinských lázní (Pokorný), u Maryše poblíž Slavonic a sice poblíž trojí

()40 -

hranice zemské (Oborny), ve Vilímovickéia lese a Třebíče (Zavřel), Mrakolíti
(Krejč), Jezbiny a j. \iif u Nov. flíše, Borovičky, Telč, Hradisko, Řásná, Nov.
město, Vrsany, u Křivého javoru, Cikhaj, Heralec, les Rovné doly u Kadova,
Jiniramov, Nov. Jimramov, Javorek. — Velká, Veselka, Vápenice, Černý les
a j. u Ždáru (Kovář). V olomouckém kraji: údolí mariánské u Olomouce (Mik),
Sv. kopeček (Vog-1)!, a v horských lesích až do Slrelné (Oborny), u Milkova
(Slavíček), u Ravinky a v jehličnalých lesích u Skalický a Rovenska blíže Zá-
břeha (Pánek). V severní Moravč a Sudetách : u Koldštýna, u Kleinových hutí
a Star. města, nezřídka též v Jeseníku, jako na Koperníku a v lesích Kladsk.
Sněžníka (Oborny)!, les u Janovic (Schierl)!, Trausnic u Petrovic, Hraběžice,
Velk. Losin, Ohrenberk u Bukovic, Jelení skály u Rejhotic, Wiesenberk, Pe-
kařov. Něm. Bohdíkov, Ludvíkov, Rejhartice, Velvice, Mal. Morava, Chrastice.

— Ve východní části : Nov. Lhota, Javořina, Val. Klobouky. — U Rusavy
(Sloboda in lit.), v lese Poschlé u Vsetína, leč pořídku (Bubela), Val. Meziříčí
a obecní les u Křivé (Klanic), Halenkov, Velk. Karlovice, hojná u Rožnova,
Frenštát, Šafranice a j. m. u Hranic. — Na Javorníku u Včřovic a na Svinci
u Nov. Jičína (Sapetza)!, na Skalce a Ondřejníku u Frýdlandu (Oborny), na vý-
chodním svahu Palkovských Hůrek blíže Místku (Gogela). Ve Slezsku: Moravka.

— V Grabině u Těšína, v Dziegielówě, Žukówě, na Tulu, Lysé hoře, Kotorzi
a na Baranii, též u Bělska, Jaworze a pod Janovým kamenem (Kolbenheyer),
v údolí Ludovičině, v Cikánském lese, na Gemsštýnu, u Bystré a Straczonky
(Baier), liojný v Lig^otských horách a u Kocobendze (Hetscliko), Reivíz, Kalt-
seifen, Sorgsdorf, Zighartice (Vierhapper), Kreuzbusch a j. m. u Bruntálu, Zá-
mecký vrch a j. m. u Vrbna, u Mal. Moravice a obecný u Lud\'íkova a
Karlovské studénky, hojný na Červeném vrchu, zde ještě při 1200 m, u Frý-
valdova, Lípové, Kohoutí les a j. m. u Vidnavy, Friedberk, Javorník.

52. Řád. Rhodoraceae Klotzsch. Rojovnikovité.
204. Ledům Rupp. RojOYník.

871. L. palustre L. (R. bahenní.) Lisly podlouhlé až čárkovitě
kopinaté, kožovité, po kraji široce ohrnuté, na líci lysé, kalné zelené
a lesklé, vespod jako mladé větévky rezavě vlnato-plsťnaté. Květy
dlouhostopečné, v konečném bohatém chocholíku, stopky žláznaté a
roztroušeně pýřité, s plodem převislé. Tyčinek 10, z květů čnějicich.
Keř s chlupatými staršími větévkami.

V. 0-70 — 1'40 tn. Koruny bílé. Zápach silný, omámivý. Bylina
jedovatá, užívá se jí proti molům.

ť Červenec — září. Rašeliny, bařinné lesy, obyčejně s Oxycoccos pal.
pospolu. V Sudetách a Beskydácli porůzný. V Beskydách : Marklovice u Těšína
(Reissek), Bronów u Rudzic (Reichardl), Slrómien, Drogomyšl (Kolbenheyer).
V Sudetách : rašeliniště u Reivízu, Koperník, Praděd a rašelinná místa u pádu
Opavy (Gr. F!.), bařiny na Kopřivné (Vierhapper).

53. Řád. Siphonandraceae Klotzsch. Brusnicovité.

Kódy:

A) Andromedae DC. Semenník nadkvělný. Tobolka pouzdrosečně pukající.
1. Koruna vejčitě zvonkovitá. Tobolka Sponzdrá, pouzdrosečná, přihrádky
na chlopních ostávající, pouzdra vícesemenná. 265. Andronieda.

— 641 —

B) Arbnlai! DC. Plod peokovice, ostatně jak A.

1. Kalich Sdílný. Koruna baakovilá s 5 nazpčt ohrnutými zuby. Tyčinek
10. Peckovice s 5 jednoseinennými peckami. 266. Arctostaphi/los.

C) VaccineaeDC. Semenník polopodkvčtný neb podkvětný. Plod bobule.

1. Koruna zvonkovitá neb baňkovitá, 4 — Szubá neb klaná. Tyčinek 8
neb 10. Plod 4 — 5pouzdrá, kulatá bobule. 267. Vnncinmm.

2. Koruna kolo vitá až na dno 4dílná, u.šlii nazpět ohnutých, ostatně
jako 1. 268. Ox^coccos.

2()5. Áiidromeda L. Kyhanka.

873. Ac poliifolia L. (K. bařinná.) Listy vždy zelené, lysé,
krátkořapičné, podlouhle elliptické neb podlouhle
kopinaté. po kraji silně ohrnuté, na líci lesklé, vespod
sivě ojíněné, s nervem středním silně vyniklým. Květů více ko-
nečných, okoličnatě shloučených, ničích, na kolikráte delších
stopkách, šupinovitými listeny podepřených. Prašníky nachově hnědé,
s 2 štětinovilými osinami. Nízký keř s větvemi položenými, posléz
vystoupavými.

V. 0*10— O 30 lil. Koruny načervenale bílé, kalich a hsteny růžové.

21- Kveten, červen. Rašeliny horské, v Jeseníku a Beskydách pořídku.
V česko-moravském pohoří : na rašeliništi Darka blíže Zdaru (Kovář). Rašeliniště
Hutí na jižním úklonu Smrku u Star. Hamer (Sapetza a Schauerj, Kluzov pobUž
Rožnova. — Rašeliniště u Bronówa u Rudzic (Reichardt), u Paskova (Kolben-
heyer). Bařiny na Leiterberku, nejjistěji na cestě od hospody na Červeném vrchu
ku Švýcarně a na Pradědu (Oborny), Slechplan a Mal. Jezerník fSpitzner), Stu-
dánková hole. Červený vrch, Uhuštýn, KeiUg-, Velk. Jezerník.

366. Ái'ctostaphylos Ádaus. Medvědice.

873. Á. iiva iu'si Spr. (M. lékařská, tolokněnka.) Listy střídavé,
vždy zelené, kožovité, obak síťnatě žilnaté, lesklé, po-
dlouhle opakvejčité, celokrajné, tupé, v řapík khnovitě zúžené, po kraji
krátce a měkce brvité. Hrozen krátký, chudokvětý, konečný. Prašníky
nahoře s 2 přívěsky. Plod červený. Nízký keř s pněm polože-
ným neb vystoupavým a větévkami v mládí mrtnatými.

D. 0-25— l'00w. Koruny bílé, na konci růžové. A. officinalis W.
Gr., Arbutus uva ursi L.

"b Duben, květen. Vřesnaté, lesnaté chlumy, písčité a kamenité jehhčnaté
lesy, velmi pořídku. U Bučkovic poblíž Bělska, leč již v Haliči (Kolbenheyer),
dle Mukusche a Hoch^tetlera u Frývaldova a Wiesenberka, na obou místech jsem
jí marně hledal.

367. Yacciumm L. part. Brusuice.

A) Listy bylinné, opadavé, obak vynikle síťnaložilnaté. Květy po 1 — 3, úžlabni,
namnoze 5četné, jich stopky bez listencův. Prašníky na hřbetě s 2 štětinovilými
přívěsky, nitky lysé. Bobule černé, modře ojíněné.

874. V. myrtillus L. (Borůvka, černá jahoda.) Listy stejno-
barevně zelené, dosti tenké, vejčité neb elliptické, špi-

41

— 642 —

čaté, drobně vroubkovaně pilovité, krátkořapičné, lysé,
jen na zubech s iiitkovitými, dovnitř přitisklými přívěsky. Květy
jednotlivé, úžlabní. Kraj kališní neděleny. Koruna
kulatě bankovitá, s ústím ú z k ým a krajem drobně zubatým. Nízký
keř s větvemi vystoupav ý mi, ostr obraným i.

V. 0*20 — 0'50 m. Koruny bledozelené, načervenalé.

t) Duben, květen. Lesy, vřesoviště, rašeliny, od roviny až k nejvyšším
hřebenům Beskyd a Sudet obecná.

875. Y. uligínosum L. (Vlochyně.) Listy tuhé, opakvejčité až
elliptické, pří tupé, celokrajné, na Hci tmavozelené, vespod sivo-
zelené, silně sífnatožilnaté. Květy po 1—2, na krátké postranní,
šupinaté větvičce, v úžlabí listenů v. Kraj kališní 4 — 51aločný,
Koruna vejčitě bankovitá, s ústím širokým a krajem
krátce zubatým. Keř nízký s větvemi oblými.

V. 0-20 — 0"50 m. Koruny bílé neb narůžovělé.

"h Květen, červen, v horách ještě v červenci. Rašeliny, barinné lesy, po-
řidku. V Jihlavsku : na rašeliništi u Hoťn. Dubenek (Reichardl), rašeUnišlě Darka
blíže Ždáru v hustém nízkém křoví (Kovář). V Beskydách: u Knížecí boudy na
Kněhyni (Oborny), Frýdland, Ochaby, Chiby, Rudzice (Kolbenheyer), rašeliniště
u Bronówa poblíž Rudzic (Reichardt). V Sudetách: Suchá kupa, hojná při vý-
stupu a na Klad. Sněžníku. — Koperník, jezerní pole mezi Koperníkem a Fuhr-
mannštýnem, Studénková hole. Praděd, a odtud sestupuje až ku Karlo vské stu-
dénce, zde při 850 m, Vysoká hole (Oborny), Stechplan, Mal. Jezerník (Spitzner),
Fuhrmannštýn, Červený vrch, Keilig-, Velk. Jezerník, Leiterberk, Medvědí hřeben,
na ceslě od Švýcarny k Medvědímu hřebenu, na cestě od Vysoké hole k Tetřevím
boudám a od Ovčírny k Divokému kamenu.

B) Listy vytrvalé, !;ožovilé, na Uci vliskle žilnaté. Květy v ničích, králko-
stopečných hroznech, jich stopky s 2 listenci. Prašníky bez přívěsků, nitky chlu-
paté. Bobule červené.

876. V. Titis itlaea L. (B. obecná.) Listy opakvejčité
neb okrouhlé, tupé, nepatrně vroubkované, po kraji trochu
ohrnuté, na hci tmavozelené, lesklé, vespod bledší, černě ž 1 á-
znato-tečkované, zřetelně síťnato-žilnaté. Kraj kališní
4 d í 1 n ý, s úkrojky žláznatě třísnitými, Shrannými. Koruny zvon-
koví t é. Nízký keř, s větvemi oblými, měkce chlupatými.

V. 0-10 — 0-20 m. Koruny bílé, namnoze narůžovělé.

-fe Květen — červenec. Vřesovinné, jehličnaté lesy, křoví, horní stráně, po-
různá, v horách hojná. V brněnském kraji: hojná kolem Svitavy a Mor. Třebové
(Makowsky), u Lomnice (Pluskal), kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), velmi
ojedinělá v Písařkách u Brna 1867 (Oborny). V Prostějovská: pouze na Křebu
u Dřahan, na Boří u Olinovsi a na Babce u Baldovce (Spitzner). Ve znojemském
kraji velmi pořídku: posud jen kolem Jenešova u Náměště (Roemcř). V Jihlavsku:
rašeliniště u Kaliště (Pokorný), u Studené, Kohlberk u Slavonic, leč pořídku,
hojněji mezi Slalkovem a Landšteincm a u Růžené v okresu dačickém (Oborny),
Sklené u Křížanova (Haslinger), pořídku na Hradisku u Lhoty, hojná na Javořici,

(543 —

Svěllá, Horu. pole, Pikarec, les a Obory u Stříteže, Ochoza a na j. m. u Nov.
iněsla liojiiá, Vlachovice, Tři studné, Lholka, Jiříkovice, Maršovice, Rokytná, Vr-
šaiiy, Cikhaj, Heralec, Kadov, na Kaiserštýnu, obecná ii Zdaru, Zámek Ždár,
Šlakhamry, Beberek, Mélkovice, Javorek. — V Olomoucku : ve vzdálenějších
horních lesích pořídku (Vog-1), o několika kusech u Kladek blíže Milkova (Sla-
víček), kolem Střelné (Burghauser), u Berouna (Gans), u Roudna (Rieger). V se-
verní Moravě: meze u Janovic (Schierl), skály u Raškova, Pradědův les, Krum-
perk, Mal. Morava, Krondorfl, Chrastice, Hynčice, Slříbrnice, Pathenwald u Kold-
štýna, TepUce, Klepačov, v Sudetách až k nejvyšším hřebenům obecná. — Ve
východní části : na Jelenové a po kraji lesa Hlubokého v Semětíně u Vsetína
(Bubela). Temeno Radhoště, Javorníka a Kněhyně, rašeliniště Huti nad Star.
Hamry a ve Vysokém lese u Nov. Jičína (Sapetza), u Frýdlandu (Oborny). Ve
Slezsku : na Lysé hoře, Baranii, kolem Drogomyslu a Chib (Kolbenheyer), raše-
hniště GoUich u Bronówa (Reiehardl), u Jaworze, Wapienice a v údolí Sóly
porůznu (Baier), Godula, Jagarcz, Travný a Kocobendz (Hetschko), u Jilovnic
a Krnova (Spalzier), hojná v Jeseníku (Oborny), zde v Česnekovém příkopu též
na zetlelých kmenech; na Polaně, Janovice, Moravka, Slavica, Zámecký vrch
u Vrbna, a roztroušena ve Vidnavsku, jako u Velk. Kunětic a Psí luka na
Karpenštýnu u Waldeku.

368. Oxycoccos Toiirn. Klikra.

877. O. palustris Pers. (K. bahenní, žoravina, blatnice.) Listy
vždy zelené, k o ž o v i t é, vejčité neb vejčitě podlouhlé, špičaté, po
kraji ohrnuté, na líci lesklé, vespod sivé. Květy na konci loň-
ských větví v o k o 1 í k u 1 — 4 květem, na dlouhých, nachových
stopkách ničí. Kra,j kalicha 4dílný. Prašníky bezocasé. Bobule
po přezimování krvavě červené. Pníčky položené, větve niťovité,
p I a z i v é, v mládí pýřité.

V. O' 10 — 0-40 m. Koruny růžově nachové. Plody kulaté, zřídka
elliptické. Vaccinium oxycoccos L.

■^ Květen, červen. Rašeliny, baiiny, mezi Spagnum pořídku. Jako vzácnost
ve Zlechově v lese u Plumlova (Spitzner). U Horn. Duběnek a Kaliště v Jihlavsku
(Pokorný), rašeliniště Dařka blíže Žďáru (Kovář). V Beskydách : rašeliniště Huti
pod Star. Hamry (Sapetza a Oborny), rašeliniště u Bronów^a poblíž Rudzic (Rei-
chardt), u Drogomyšle (Kolbenheyer). Hojnější v Jeseníku: Koperník, Jezerní
pole mezi Koperníkem a Fuhrmannštýnem, Studénková hole, Leiterberk, Praděd,
Velk. a Mal. kotUna, mezi myslivnou a Mravenčím vrchem (Oborny), Stechplan,
Mal. Jezerník (Spitzner), rašeliniště u Reivi';!i, rašeliniště poblíž Janovy boudy.
Červený vrch, Keilig, Uhuštýn, Velk. Jezerník, lovčí stezka u Švýcarny, na
Potrštýně poblíž Ovčírny a při cestě od této k Divokému kamenu. Vysoká hole,
Heiligenhůbl, Jezero poblíž Frant. myslivny.

/?) microcarpus Turcz (sp.) Bylina celkem lítlejší. Listy velmi
malé, užší, špičatější, na spodu uťaté. Květy namnoze jednotlivé,
na stopkách lysých i s plodem o polovic menší než
u tvaru základního

Ovesná luka na Klads. Sněžníku s Andromeda (VVeberbauer).

41*

644

54. Hád. Plantagineae Juss. Jitrocelovité.
r^ 2C9. Plautago L. Jitrocel.

A) Lodyha zkrácená s rozelkoii listů, s poslrannimi klasoiinsnýnii slvoly
v jich úžlabí.

1. Listy kopinalf' až vejřilé, travozelené. Listeny suchomázdřité. Trubka
koruny lysá.

878. P. major L. (J větší.) Listy vejci té neb elliptické,
5 — 9žilné, krátce neb dlouze řapičné, lysé neb roztroušeně chlupaté,
někdy trochu zoubkaté. S t v o 1 vždy rovný, oblý, na spodku slabě
pruhovaný, zdélí, řidčeji d e 1 š í 1 i s t ů, lysý neb pýritý. Klas
čárkovitě válcovitý, dz hustý. Ušty kališní prosté. Tobolka
Spouzdrá, pouzdra 4—8 s e m e n n á.

V. 0'10 — 0"30 m. Kraj koruny nahnědlý, nitky bílé, prašníky zprvu
fialové.

2|. Červen — září. Luka, cesty, pole, pastviny, od roviny až do předhorí
obecný. Odrůdy :

/?) leptostachya Wallr. Bylina nízká, Msty tenké, 3— 5žilné.
Klasy velmi štíhlé, na spodku volnokvěté. P. asiatica L., P. limosa Kit.,
P. intermedia Gr. a Godr. part. Tvary této odrůdy velmi nízké, s listy
Sžilnými a klasy chudokvětými odpovídají odrůdě P. nana Tratt.

Vlhká místa, bahnitá poříčí; rozšířena. ' P. nana Tratt. roste dosti hojně
v okolí Slavonic, Ces. Rudolce, Nov. vsi a Maryše (Oborny), na lukách u Bře-
zovic (Spilzner), též v horním údolí. Tise u Winkelsdorfu.

7) crispa Bubela. Bylina nízká, s tuhými, na spodu chobotna-
tými a kadeřavými hsty.

Porídku. Hřebenem Piadhošté, zde Bubelou pro území objeven. Na Kněhyni.

879. P. media L. (J. prostředni.) Listy elliptické až
ellipticky kopí natě, špičaté, 5 — 9žilné, v řapík obyčejně
krátký zúžené, obak mrtnaté. Stvol namnoze mnohem delší než
listy, před kvetením sehnutý, slabě rýhovaný. Klas podlouhle vál-
covitý, hustokvětý. Ušty kali.šní prosté. Kraj koruny bílý, průsvitný,
nitky hlákové, prašníky bledší. Pouzdra tobolky 1 — Ssemenná.

V. 0-25— 0-50 m.

4 Květen — září. Luka, pasivy, cesty, pole, od roviny až do předhorí
obecný a někdy i ve značné výši, jako 1886 u Ovčírny v Jeseníku. Často
i s postranními, květonosnými osami: jako u Oujezda 1876 a 1884, při cestě
od Písařek do Bohonic 1883, u Kartouz 1874 a 1880, u Ruchelsdortii u Frý-
valdova 1884 atd.

880. P. montaiia Lamk. (J. horský.) Listy úzce kopinaté, 3 až
5žilné, namnoze celokrajné, trochu dlouze huňaté, řidčeji lysé. Stvol
oblý, klas krátký, v e j č i t ý, hustý. Listeny široce opak-
vejčité, tupé, zpředu trochu tupě hrotité a něco vou-
satě brvité, suchomázdřité, nahnědlé. Zuby kališní prosté, bez.

— 645 -

kýlu, na konci vousaté, suchomazdřité. Kraj koruny nahnědlý,
průsvitný, nitky žlutavé. Pouzdra tobolky jednosemenná.

V. 0-08— 0-20 m. P. alpina Vili.

^■ Červenec, srpen. Skalnaté úklony a travnaté slráné Jeseníka, velmi po-
řídku. Posud jen ve Velk. kotlině, Grabowskim 1834 pro území objeven; zvlášf
hojný na hořejším kraji kotliny.

881. P. laiíceolata L. (J. kopinatý.) Listy kopinaté neb
čárkovité kopinaté, špičaté, celokrajné neb oddálené zoubko-
vané, 3 — 7žilné, lysé neb pýřité, s řapiky žlábkovitýrai, na spodku
často huňatými, S t v o 1 vystoupavý neb přimý, silně rýhovaný,
delší než listy, před kvetením rovný. Klas hustý, vál-
covitý. Přední 2 zuby kališní srostlé v ušet Sklaný,
zadní krátce hrotité, na kýlu chlupaté. Kraj koruny prů-
svitný, nahnědlý, nitky bělavé, prašníky žluté. Pouzdra tobolky
jednosemenná. Semena na vnitřní straně žlabovitá.

V. 0-1 0-0-50 m.

'^■ Kveten — září. Luka, průhony, cesty, pole, meze. Od roviny až do
předhoří obecný, zde ještě při 850 7n, jako na Dreištýnu u Koldštýna. — S po-
stranními osami květonosnými na spodu klasu, kolem Znojma (Obornyj, u Frý-
valdova a j. Co do tvaru velice proměnlivý:

«) v u 1 g a r i s Neil. Bylina přes 0"30 jii v. Klasy vejčité až vál-
covité, listeny načernale hnědé (P. atrata Presl.), zřídka nahnědlé,
suchomazdřité,

j5) pumila Koch. Bylina nízká, 0"15 m v., někdy i nižší. Listy
velmi úzké, 0'05— 0"10 m dl., namnoze 3žilné. Klásky velmi malé,
skoro kulaté. Listeny i s korunou hnědé, suchomazdřité.

)')sphaerostachya M. et K, Bylina nízká, klasy kulaté,

d) altissima Neil. Bylina 0"80 m a vyšší. Listy 0-30 ni dl.,
namnoze 5žilné, lysé. Klasy válcovité až 0"10 m dl,, listeny žlutavě
bílé, postranní zuby kahšní kýlnaté, po kraji brvité.

«) Obecný. /?) Na písčitých, suchých kopcích, řidčeji. V jižní části kraje
brněnského (Makowsky). Židenické kopce. Jilmoví, Kunštát, Jundrov, Písařky a
Gerto\a zmola u Brna, Ivančický kout a j_. u Střelíc. — Na Javořině (Holuby) I
7) hojný na horských lukách Radhoště (Bubela). Ó) vehni pořídku, posud jen
na \lhkých lukách a při kraji polí v údolí Tise u Velk. Losina poblíž řeky
1877 (Oborny).

2. Lišty čárkovité neb úzce čárkovitě kopinaté, sivozelené. Listeny by-
Unné, jen po kraji suchomazdřité. Trubka koruny dole huňatá.

883. P. maritiina L. (J, slatinný,) Listy čárkovité neb
čárkovitě kopinaté, k oběma koncům ztížené, celokrajné neb
oddálené zubaté, dužnaté, ž 1 a b o v i t é, 3žilné, lysé, S t v o I oblý,
přitiskle chlupatý, delší než listy, před kvetením sehnutý.
Klas čárkovitě válcovitý, hustý, posléz velmi pro-
dloužený. Zuby kališní prosté, zadní kýlnaté. Kraj koruny

— 646 —

nahnědlý, prašníky zlatožluté. Pouzdra tobolky jednosemenná.
Semena na vnitrni'''straně plochá.

V. O 15— 0-50 w.

'^■ Červen — září. Luka, průhony, pastvy, meze, zvlášt na slané půdě,
ve střední a jižní čásli rozšířen, jinde se nevyskytuje. V brněnském kraji: Brno,
Měnín, Otmarov, Telniee, Podolí, Sokolnice, Židlochovice, Biučina (Makowsky),
Pindulka (Niessl) !, Klobouky a luka u Brumovic (Steiger)!, Nikolčice (Makowsky)!,
kolem Hevlína (Ripper), cesty mezi Hustopečí a Šakvicemi, mezi Morkůvkami a
Klobouky (Schierl)!, Zaječí (Uechlritz) !, Čejč (Wiesner), a sice v příkopech bý-
valého Kobylského jezera (Spitzner)!, Lednice, Podivín a odtud až do Feldsberku
(Oborny) !, Nosislav, Terezov, Kobylí, Velk. Pavlovice, Selce. — Ve znojemském
kraji : kolem Podmole, Vrbovce, Znojma, Velk. Mašovic, Hrádku, Jaruslavic,
Hrušovan, kolem Drnoholce, Frelešdorfu, Nov. Přerova, Nov. sídla a Mikuloxa
(Oborny). — V uh. hradištském kraji : kolem Čejkovic, Kyjova a Hodonína
(Uechlritz).

/?) ci 1 i a t a Koch., s listy brvitými, nalezl Tkaný při cestě k žabo-
vřeské prachárně; zde však již zašel.

jB) Lodyha prodloužená, větevnalá, s oddálenými, vstřícnými hsly, z jejichž
paždí stopkalé klasy.

883. P. areiiaria W. Kit. (J. písečný.) Lodyha větvitá a jako
listy a kalich mrtnatá. Listy čárkovité, vstřícné, celokrajné neb
někdy nezřetelně zoubkaté. Klasy vejčité neb vejčitě podlouhlé, dlouze
stopkaté, někdy 2 vstřícnými listy podepřené, hořejší nahloučené.
Listeny suchomázdřité, dolejší široce vejčité, na
konci bylinné, hořejší velmi tupé. Přední 2 ušty k a 1 i š n i
šikmo kopisťovité, velmi tupé, mnohem širší uštů
zadních, kopinatých. Trubka koruny chlupatá.

V. -O' 10 — 0'40 j/i. Koruna průsvitavá. P. ramosa Aschs.

(3 Písečná lada, role, cesty, poříčí, ve slřední a jižní části rozšířen.
V brněnském kraji: u Pasohlavek, Nosislavi, Sardic, Vrbic a j. m. v jižní čásli
hojný (Makowsky), u Vranovie a dle Haslingra též ve štěrku na Hádech u Brna ;
kolem nádraží u Ivančic (Schvvoeder), v Kateřinských polích směrem k Dobinsku
a při Hlubokém rybníku u Krumlova (Zimmermann) , Rakšicc, Olbramovice,
Břeclav, Pošlorna, Nov. ves. — Pisčina u Cejče a Mutěnic (Uechtritz). Ve zno-
jemském kraji: u Bratibrunu (Reissek),. mezi Křtěnicemi, Višňovou a Horu. Kou-
nicemi (Zavřel), u Drnoholce, Nov. sídla. Nov. Přerova a Mikulova hojný, ve
\ lnicích u Frauenholcu a na Kamenném vrchu u Tasovic, při cestě od Milírouna
do Našetic, v Hrušovanech a v lese Hoji mezi Hrušovany, Hrádkem a Hodo-
nicemi hojný (Oborny). V uh. hradištském kraji: Hodonínský les (Theimer), na
'písčitých polích mezi Bzencem a nádražím bzeneckým hojný (Uechtrilz), na pis-
ci nach kolem Písku a na Dúbravě u Bzence velmi hojný (Bubela).

Litorella juncea Berg (L. lacustris L. Pobřežnice sítinovitá) s listy
vesměs spodními, ve svazečku, čárkovitě šidlovilými, přehrádkovanými, s výběžky
nilkovilými. Tyčinka a čnělky daleko čnějící. Koruny bělavé. Dle Hostovy
Flor. IL sir. 611, na Moravě, ale místo žádné neudáno. Dle Schlossera u Ko-
bylí a Měnínského jezera; zde jsem jí vícekráte marně hledal. Oborny domnívá
se, že by rostlinu tu při rybnících kolem Telče a Dačic bylo nejspíše lze nalézti, po-

— 647 —

něvadž dle Čel. Prod. již u Laseiiic poblíž Jindřichova Hradce v Cechách rosle ;
i zde jsem jí marně hledal.

55. Řád. Globularieae DC. Koulenkovité.

370. Gflolbiilaria L. Koulenka.

88-1:. Gr. Willkommii Nym. (K. obecná). Lodyhy z oddenku
krátkočlenného četné, jednoduché, dřevnaté, s konečným kulatým
strboulem. Listy kožovité, přízemní v rozetce rapíkaté, opakvejčité
neb kopisťovité, zpředu vykrojené, se zoubkem ve výkrojku, lodyžní
mnohem menší, přisedlé, kopinaté. Listeny dlouhé, osinatě zašpičatělé,
hustě brvité.

V. 015 — 0-35 m. Koruny fialově modré; byhna sušením snadno
černající. G. vulgaris Gelak., Koch., Neil. etc, non L. poslední roste
na severu.

'2|- Kveten, červen. Travnaté pahorky, meze, ve střední a jižní části po-
rídku. Polavské kopce (Schlosser) !, hojná u Mikulova (Makowskyj, kopce kolem
Cejče, Klobouk a sice na lučních úklonech u Krumvíře a na svahu kopce
„Fogla" (Steiger) ; hojná na úklonech' „Stráň" u Morkůvek. — • Na mezích
u Velehradu (Schlog-1).

56. Řád. Verbenaceae Juss. Sporýšovlté.

371. Yerbena L. Sporýš.

885. y. officinalis L. (S. lékařský, železník). Lodyha přímá,
4hranná, větvitá, na hranách draslavá. Listy vstřícné, rapíkaté, drsné,
dolejší jednoduché, prostřední k dolejšku kHnovité, Sklané, s veHkým
středním uštem, tupě střihané pilovité, hořejší nedělené, přisedlé.
Klasy volné, latnatě sestavené neb částečně úžlabní. Koruny nálevko-
vité, 2pyské, velmi malé.

V, 0-30— 0'60 m. Koruny bledolilákové.

2|- Cervenec-zárí. Pustá místa, návsi, u silnic, cest a příkopův. V rovině
a nižším předhoří až do 400 m. rozšířen. S bílými květy u Cernovíra (l^ronfeld).

57. Řád. Labiatae Juss. Pyskaté,
Eody:

A) Koruna skoro pravidelně 4klaná.

I. Men thoi deae Benth. Koruna nálevkovitá, s přímým krajem. Tyčinky
od sebe oddálené, nahoře se rozestupující.

1. Květy mnohomanželné, 2domé. Tyčinky 4, skoro stejně dlouhé, na-
hoře se rozestupující. Korunní trubka s kroužkem chlupů neb bez něho.

272. Mentha.

2. Květy obojaké. Tyčinky 2 plodné, 2 hořejší zakrnělé. 273. Lycopus.

B) Koruna 2pyská. Tyčinky 4, zřídka 2.

II. Satureineae Benth. Tyčinky 4, od sebe oddálené, nahoře buď se
rozestupující neb pod hořejším plochým neb jen trochu vyklenutým pyskem
k sobě skloněné, hořejší 2 kratší.

1. Pytlíčky prašníka na široké, Shranné spojidlo po každé straně šikmo
přirostlé, nahoře oddělené.

648

a) Květy jednotlivé, za střechovitými, vejčitými listeny hustých klasů.
Kalich stejně 5zubý n ip v půli rozštěpený. Tyčinky nahoře se rozstupující.

274. Origanuw.

b) Květy bez listenů, v ůžlatanich svazcích. Kalich 2pyský, zuby dolejšího
pysku mezi sebou a se zuby hořejšího Szubého pysku skoro stejně dlouhé.
Trubka korunní po kvetení kroužkem chhipův uzavřena. Tyčinky nahoře se roz-
stupující. 275. Thymus.

c) Květy v úžlabních svazcích. Kalich válcovitý, 2pyský, hořejší pysk
3zubý, dolejší 2dílný. Tyčuiky nahoře obloukem k sobě skloněné.

276. Calainintlia.
2. Pytlíčky prašníka v rovnovážné čáře rozevřené, vnitř spojené, společnou
slculinou pukající.

a) Kalich dvoupyský, hořejší pysk 3zubý. Tyčinky nahoře k sobě skloněné.

* Melissa.
h) Kahch válcovitě nálevkovitý, stejně 5zubý. Tyčinky nahoře rozestouplé,
z koruny vyčnívající. * Hyssopus.

III. Monardeae Benth. Tyčinky 2 sblížené, pod hořejším vyklenutým
pyskem koruny souběžné.

1. Kalich 2pyský, hořejší pysk 3zubý neb nedělený, dolejší dvouklaný.
Nitka tyčinek krátká, spojidlo na přič prodloužené, nitkovité neb lupenkovilé,
na hořejším konci plodný pytlíček nesoucí, na dolejším zakrsek pytlíčka ne-
dokonalý. 277. Salvia.

IV. Nepeleae Benth. Tyčinky 4, plodné, sblížené, pod hořejším pyskem
koruny rovnoběžné, 2 hořejší delší.

1. Hořejší pysk koruny plochý neb slabě vyklenutý. Kalich skoro stejně 5zubý.
a) Střední ušet dolejšího pysku koruny vyhlubený. Pytlíčky prašníkové

v tupém úhlu rozkročené. 278. Glechonia.

h) Střední ušet doleního pysku koruny vyhlubený. Pytlíčky prašníkové
v rovné čáře položené. 279. Nepeta.

2. Hořejší pysk koruny vyklenutý. Kalich 2pyský.

a) Hořejší pysk kalicha z 1 velkého zubu, dolejší ze 4 menších. Koruna
2pyská, hořejší pysk její 2zubý, dolejší Sklaný, střední ušet největší. PylUčky
prašníka v rovné čáře položené. * Dracocephaluni.

V. Šlach ydeae Benth. Koruna 2pyská. Tyčinky 4, plodné, sblížené, pod
hořejším pyskem koruny rovnoběžné, 2 dolejší delší, po kvetení často ven stočené.

1. Tyčinky a čnělka z trubky korunní vyčnívající. Kalich 2pyský, na-
dmulý, za plodu otevřený.

a) Hořejší pysk koruny dosti plochý, skoro kruhovitý. Pytlíčky prašníka
křížem položené. Tvrdky tupě Shranné. 280. Mellitis.

2. Kalich dosti stejně 5zubý, za plodu otevřený, ostatně jako 1.

a) Pytlíčky prašníkové posléz v rovné čáře položené, každý chlopní j^ukajíci.

ci) Koruna 2pyská, hořejší pysk koruny vyklenutý, střední ušet dolejšího
pysku koruny dole po každé straně zoubkem opatřený. 281. Galeopsis.

h) Pytlíčky prašníka podélnými skulinami pukající.

* Tvrdky vejčité, na hořejším kraji zaokrouhlené.

«) Korunní trubka uvnitř bez kroužku chlupatého. Tyčinky z koruny nc-
vyhrnuté, pytlíčky prašníkové souběžné neb úhlem rozkročené, každý zvláštní
skulinou pukající. 282. Bet«nica.

§) Korunní trubka uvnitř s kroužkem ehlupův. l>olejší 2 tyčinky po vypy-

649 —

lení šroubovitč skroucené a z koruny ven vyhrnulé. Pylličky prašníka v rovné
čáře ležící, společnou skulinou pukající. 283. Stachys.

y) Korunní trubka uvnitř s kroužkem chlupův. Tyčinky všecky po vypy-
lení neskroucené, pytlíčky prašníka jako u /?). 284. Ballota.

** Tvrdky 3 boké, nahoře 3strannou plochou nÍQ.U\.

a) Kalich 5zubý. Hořejší pysk koruny přilbovilě vyklenutý. Tyčinky
z trubky korunní daleko vyčnívající, po vypylení neskroucené. Pytlíčky v rovné
čáře položené. 285. Laniium.

/?) Kalich 5zubý, 5žebrý. Hořejší pysk koruny trochu vyhlubený. Tyčinky
z trubky korunní daleko vyčnívající, 2 dolejší po vypylení skroucené a z ko-
runy ven vyhrnuté. Pytlíčky skoro rovnoběžné. 286. Leonurus.

y) KaUch 5zubý, 10 žebry. Hořejší pysk koruny trochu vyhlubený. Ty-
činky skoro stejné dlouhé, toliko zd.élí trubky korunní, neskroucené. Pytlíčky
od sebe odsfálé. 287. Chaiturus.

d) Hořejší pysk koruny vyklenutý, vykrojený, trubka korunní uvnitř
s kroužkem chlupův. Nitky 2 hořejších kratších tyčinek, na spodu nad výnikem
opatřené nilkovitým, vzhůru ohnutým přívěskem. Tyčinky dolejší po vypyleni
neskroucené. ' 288. Phlomis.

3. Kalich 5 — I Ozuby neb 2pyský, za plodu otevřený. Tyčinky i čnělka
v trubce koruny ukryté, 2 hořejší kratší (Marubieae Endl.)

a) Koruna 2pyská, kratší než kalich, někdy bez kroužku chlupatého, její
pysk hořejší přímý, malý, dosti plochý. Cnělka 2klaná, jedno rameno oblé,
druhým roz.šířeným dole objaté. Pytlíčky prašníkové v rovné čáře ležící, spo-
lečnou skulinou pukající. 289. Sideritis.

b) Koruna 2pyská, hořejší pysk koruny přímý, skoro plochý, celý neb
2klaný, trubka uvnitř s přetrhovaným kroužkem chlupův. Pytlíčky v rovné čáře
položené. 290. MaruUuin.

4. Tyčinky i čnělka z trubky korunní vyčnívající. Kalich 2pyský, v čas
plodu zavřený.

a) Kalich krátce zvonkovilý, jeho pysky nedělené, hořejší v zadu s vy-
dutým šupinovitým výrostkem. Hořejší pysk koruny 3kianý, dolejší nedělený.
Korunní trubka bez chlupatého kroužku. Květy jednotlivě úžlabni.

291. Scutellaria.

h) Kalich trubkovitě zvonkovilý, hořejší pysk králce 3zubý, dolejší 2klauý.
Hořejší pysk koruny nedělený, dolejší 3klaný. Květy v 3kvělých, úžlabních
vrcholíčkách. 292. Prunella.

C) Aj ug-oideae .Benlh. Koruna zdánlivě jednopyská, hořejší pysk schází
neb jest velmi nepatrný. Kalich 5zubý. Tyčinky 4, sblížené, rovnoběžné.

1. Koruna vadnoucí neopadává, hořejší pysk nezřejmý, velmi krátký,
21al()čný, dolejší 3klaný, trubka s kroužkem chlupův. 293. Ajuga.

2. Koruna opadavá, všech 5 uštů na dolejší stranu její obráceno, tudíž
pysk dolejší oklaný, na místě hořejšího pysku výkroj ek, trubka bez chlupového
kroužku. 294. Teucrium.

373. Meutha*) L. Máta.

A) Eumentha Godr. Kalich 5zubý, nikoliv 2pyský, v ústí bez kroužku
chlupův. Trubka korunní znenáhla v jícen rozšířena.

I. Subgenus. Spicatae Pérard. Hlavní osa klasovitou řadou licho-

*) Popisy některých sem, jakož i k rodu Thyinus a Galium náležejících dniliii
se mnou laskavě sdělil velezaslonžilý badatel .lind. Braun.

650 —

přeslenů, kratších neb delších, kulovité nestažených uzavřena, v paždí dolejších
listů lodyžních jen mál-;^ lichopřeslenův. Trubka korunní uvnitř lysá.

1. Sessilifoliae H. Braun. Hořejší i dolejší listy lodyžní přisedlé neb
nezřetelně řapíkaté.

a) Lodyha i hsty chlupaté až plsťnalé.

a) Rugosae. Listy vespod sítnaté svraskalé, vedlejší nervy do plstě
listové skoro ponořené.

* M. rotuudifolia L. (M. okrouhlolistá). Lodyha přímá, šedě
huňatá, nahoře latnatá. Listy přisedlé, vejčitě okrouhlé,
až skoro kruhovité, tupé, na spodu srdčité, v roubko-
vaně pilovité, svraskalé, na hci Jt chlupaté neb lysé, vespod
hustě běloplsťnaté, ± chlupaté neb lysé. Listeny namnoze kratší než
lichopřesleny, kopinaté až kopinatě šídlovité, huňaté. Kalichy ne-
zřetelně pruhované, se zuby šidlovitě kopinatými, krátkými, p o s 1 é z
skloněnými, trubka kališní za plodu skoro kulatě
n a d m u t á. Lichopřesleny namnoze stěsnané.

V. 0*25 — O 75 m. Koruna bělavě liláková.

2|- Červenec — září. Za účelem lékařským a pro ozdobu pěstována a někdy
i zdivočelá. U nás v těchto odrůdách :

a) gemiiiia. Listy přisedlé, srdčité, tupé, často skoro kruhovité,
vespod běloplsťnaté, lichoklas stěsnaný, i prodloužený.

V selských zahradách někdy pěstována a odtud zdivočelá, jako u Prostě-
jova (Spitzner), Opavy, Bruntálu a Těšínská (J. Braun).

h) riigosa Lam. (sp.) Listy vespod zelené, ± chlupaté.
Lichoklas dosti tlustý, trochu kratší než u a), neb i prodloužený.

U nás zde onde pěstována, jako u Brna, Strážnice atd.

c) Bauhini Tenore. Listy skoro kruhovité, vespod běloplsťnaté.
Lichoklas velmi zkrácený.

Posud pouze u Vyškova pozorována (herb. J. Brauna).

d) g'la1)resceiis Timl). LagT. Listy dosti široké, obak lysé,
ostatně jako tvar základní.

Při jednom plotu u Břeclavi jednou pozorována (herb. J. Brauna).

é) suaveoleiis Ehrh. Beitrg. 7 str. 149 (1792) pro sp., M. Rivini
Tauseh., M. crispa aut pl, non L. Listy vlnovitě stříhané, vespod rfc
běloplsťnaté.

V zahradách u Jemnice (Holzinger) a na jiných místech jako máta kade-
řavá pěstována.

886. M. moUissiina Borkh. Fl. Wet. (1800). (M. nejjemnější.)
Lodyha přímá, na konci latnatá, měkce chlupatá až plsť-
n a t á. Listy dolejší přisedlé neb velmi krátce řapíkaté, hořejší při-
sedlé, řidčeji některé nezřetelně řapíkaté, obak di běloplsťnaté neb na
hci zelenavé, vespod se síťnatinou žilek do plsti hstu ponořenou,
všecky podlouhle kopinaté, špičaté, zřetelně, ostře

— 651 --

pilovité, nikoliv vroubkovaně pilovité. Kalich hustě bělo-
p 1 s ť n a t ý, slabě pruhovaný, se zuby čárkovitě šidlovitými. Listeny
zdéU hchopřeslenův. Plody malé, jen na konci drobně bradavičnaté,
trochu štětinaté.

V. 0'25 — 1-00 m. Koruny bledě neb červenavě lilákové. M. villosa
Huds. fl. Angl., M. incana Sm. non Willdenow.

4 Cerveaec — říjen. Lesní potoky, břehy, příkopy. Porůzná. V Písařkách
u Brna a u Klobouk (Steiger), u Ivančic a Polavy. — Údolí Dyje u Trouzni-
ckého mlýna poblíž Znojma, u jezovitského jezu u Louky, v údolí Hradnice
(Oborny) a dle Holzingra též u Mikulova.

/?) undulata WiUd. en. hort berol. Lodyha přímá, větvitá,
nahoře šedoplsťnatá, dole roztroušeně huňatá. Listy podlouhle okrouhlé,
dolejši velmi krátce řapíkaté, hořejší hluboce srdčitým spodkem při-
sedlé, nápadně hluboce a velmi nestejně pilovité až střihané vlnité,
postranní nervy vyniklé, vespod běloplsťnaté. Kalich brázditý se zuby
Shranně kopinatými.

V zahradách pěstována a někdy zdivočelá. Žitná pole u Náměště (Roemer),
v zahradě piaristského kláštera u Mikulova (Holzing-er), Winkelsdorf u Wiesen-
berka (Theimer).

887. M. silvestris L. Spec. plant. ed. IL (1763). (M. lesní.) Listy
kopinaté, řidčeji trochu vejčitě kopinaté, špičaté, velmi zřídka tupounké
(na nejdolejších listech a na listech výběžkův), ostře neb krátce špi-
čatě pilovité, na hci zelené (nikoliv šedozelené), vespod šedo-, neb
běloplsťnaté, bez vroubkovaně plsti. Lichopřesleny namnoze husté,
velmi zřídka volné. Kalich chlupatý, zvonkovitý; stopky květní hustě
chlupaté, listeny čárkovitě neb čárkovitě kopinaté. Semenníky bradav-
katé neb jemně bradavkaté. Obnovuje se podzemními, šupinovitými
výběžky, zřídka nadzemními, listnatými a krátkými výhonky.

4 Červenec — říjen. Lesní potoky, břehy řek a rybníků, příkopy, vlhká
křoví, v celém území rozšířena.

V. 0-25 — 1"00 VI. Koruny bledě hlákové, červené neb bledě fialové.
U nás v odrůdách:

a) geuuiiia. Lodyha přímá, dole slabě chlupatá, nahoře řídce
jemně pýřitá, jednoduchá neb rozvětvená, někdy trochu cliabá. Listy
prodlouženě kopinaté, ostře špičaté, spodkem úzce zaokrouhleným při-
sedlé neb krátce řapíkaté, 6— (8) — 12 cm dl., 1-5 — 3 cm š., na líci
zelené neb tmavozelené, málo chlupaté neb skoro lysé, vespod stejno-
měrně hustě přitiskle šedopýřité, na kraji špičaté a ostře pilovité, se
zuby nestejnými, špičatými, často koncem nazpět ohnutými, na spodu
celokrajné. Lichopřesleny celistvé, as 4—6 cm dl., listeny čárkovitě,
hustě běloplsťnaté, kalichy a stopky květní hustě jemnopýřité, kahchy
krátce zvonkoví té, hustě chlupaté, zelené neb šedozelené, se zuby
Shranně šidlovitými, hustě chlupatými.

— 652 —

Zde onde v brnénskéai kraji. Kolem Prostějova (Spitzner) a nezřídka
v ostatní části území. ''

l3) petiolata Wirtgen. Lodyha ± chlupatá, hsty všechny
řapíkaté, hořejší často v šidlo vitou špici povytažené, na kraji ostře
a špičatě pilovité, Uchopřesleny a listeny jako u a).

U Milkova (Spitzner), u Telče.

b) caudicaiis Crantz. Stirp. Austr. (1769). Lodyha přímá, hustě
pýňtá, nejhořeji husté bělavě pýřitá, jednoduchá neb nejhořeji větvitá,
neb ± od dolejška rozvětvená. Listy ve vzdálenostech 2 — 3 cm na
lodyze připevněné, kopinaté, na líci zelené, hustě chlupaté, vespod
bělavě plsťnaté, bez vroubkované plsti (velmi zřídka se stopami po ní),
as 5 — 7 c))i dl., 1-5— 2*5 on š., na konci špičaté neb přišpičatělé, ku
spodku krátce zaokrouhlené neb ztížené, všecky přisedlé neb nejdolejší
krátce řapíkaté, na kraji ostře, špičatě a trochu nestejnoměrně pilo-
vané, zuby častěji koncem na venek ohnuté. Lichopřesleny 4—6 cm
dl., nejdolejší listeny čárkovitě kopinaté, hustě bělavě chlupaté, delší
hchopřeslenův, ostatní čárkovitě. Stopky květní a kalichy hustě bělavě
plsťnaté, častěji trochu náflalové, zuby kahšní čárkovitě šidlovité, na-
mnoze fialové barvy, hustě bělavě brvité. Květy namnoze androdyna-
mické. M. serrulata Opiz. Sezn. str. 64 (1852) p. p. — Tvary gyno-
dynamické s lichopřesleny užšími a štíhlejšími jsou M. recta Déségl.

Hojná. V okolí Brna: vojenská střelnice u Žabovřesk, pod Hády u Bílovic,
Adamov, údolí Rokytné a Sv. Florianek u Krumlova ald. — Na Okluce
u Plumlova, na Romži u Prostějova (Spitzner), u Znojma (Oborny), v severní
Moravě a j. hojná.

c) reflexifolia Opiz 1824. Klas krátký. Nejhořejší listy lodyžní
podlouhle kopinaté, lízké, ostatní úzce kopinaté, někdy skoro srpovitě
ohnuté, vespod bělo-plsťnatě aksamitové, s částečně ponoře-
nými, postranními nervy, na líci hustě přilehle chlupaté,
často podél středního nervu v řasy složené. Listeny zdélí hchopře-
slenův. Kalichy hustě běloplsťnaté. — Tvar stěsnaným lichoklasem,
listy úzkými, vespod hustě běloplsťnaté aksamitovými velmi význačný.
M. moUissima v Ob. Fl. p. p., non Borkh. Sem přísluší též M. coeru-
lescens Opiz, s květy modravě fialovými, listy trochu širšími, ostře
pilovitými a Hchoklasem na spodu poněkud pretrhovaným.

Porůzná. Údolí Hradnice u Znojma (Oborny). Rajský lesík u Cernovic, při
potoku u Vážan, Mariánská studénka u Krumlova, u Olomouce a Strání.

d) (liscolor Opiz Sezn. Lichoklas stěsnaný. Listy nepříliš ostře
pilovité, podlouhle kopinaté, chabé, vespod šedopýřitě plsť-
naté, na Uci zelené, přítiskle chlupaté. Listeny zdéh hchopřeslenův.
Lodyha skoro lysá. Listy skoro až do prostřed kraje nezře-
telně pilovité neb zcela bez zubů pilovitých. — Tvar listy dlou-

— 653 —

hými, chabými, mělce pilovitými, vespod hustě šedopýřitými neb něk^y
skoro zelenými, lodyhami, nahoře slabě chlupatými, význačný.
Porídku. Břehy S\Uavy u Tišnova.

e) Huffueniiii Déség'1 et Dur. Lodyha nahoře přilehle
tence p ý ř i t á. Nejhořejší listy lodyžni úzce kopinaté, ostatní
veliké, široce kopinaté, vespod šedoplsťnaté, listy hořejší na spodu
nepilované, v hořejší části ostře a úzce pilovité, dolejší hluboce
a hrubě pilovité, se zuby skoro skloněnými, nešpičatými. Licho ■
klas krátký, stěsnaný. M. semiintegra Opiz. Od odr. discolor tuhými,
vehkými listy, hluboce a hrubě pilovitými, dolejšími listy a lodyhou
nahoře přilehle pýřitou jen málo rozdílná.

Porůzná. U Adamova, Boskovic, Val. Klobouk, Mor. Ostravy. — V údolí
Hradnice u Znojma (Oborny) ! Ve Slezsku posud jen v okoli Oder: u Loučky
a Nov. vsi.

/) ciispidata Opiz p. sp. 1824. M. transmota Déségl. et Dur, exs.
Kern. íl. aust. hung. čís. 1751., M. silvestris 7) obscura Tausch v Ott.
Gat. rošt. kr. čes. str. 35, 1851. Listy ostře a špičatě pilo-
vité, hořejší úzce kopinaté, všecky vespod hustě šedoplsť-
naté, ostře ošpičatělé. Květy červené neb bledě lilákové. Listeny
trochu delší než lichopřesleny, lichoklas úzký, vnadný. Kalich
trochu slabě ji chlupatý než u předešlých. — Tvar velmi ná-
padný, úzkými lichoklasy, kalichy méně chlupatými, listy úzkými,
dlouze zakonči tými, ostře pilovitými význačný.

Rozšířena. Břehy Svitavy u Obran, Čertova zmola a Briilův úvoz v Pí-
sařkách u Brna, pod Hády a ve zmolech u Bílovic, Adamov, údolí Punkvy
u Blanska, zde tvar střední mezi h. a f., od Salmových železáren u Blanska až
k Jedovnicům, Běla a Miatkov u Boskovic, údolí Rokytné u Krumlova, při po-
toku u Slříleže, Dětrichov, Trausnic u Petrovic, Rudoltice, Velk. Losin, Pekarov,
Nov. ves, Rejhartice, Vsikov, tvar i. blízký, Palhenwald u Koldštýna, Krumperk,
Bažantnice u Strážnice. — Údolí Leskavy a Hradnice u Znojma (Oborny.) Ve
Slezsku: Stodolní grunl a j. u Oder.

g) M. Neilreiclliíina H. Braun (lacimosa Neih., non Schur). Listy)
dosti široce kopinaté, na kraji stříhané, vlnovité, stříhané pilovité, na spodu
trochu rozšířené neb úzce zaokrouhlené, dosti široce kopinaté, na líci zelené,
slabě-, neb zh chlupaté, vespod hustě šedopýřité, lichopřesleny dosti krátké.

Dle J. Brauna na Moravě, bez bUžšího udání stanoviska.

h) serrata Opiz. Sezn. str. 64 (1852) p. sp. Předešlé podobná,
od této hsty ostřeji pilovitými, kratšími, slaběji ošpičatělými, vespod
běloplsťnatými kahchy, hustě šedopýřitými, Uchoklasy]kratšími a tlustšími
rozdílná.

Rozšířena. Zmoly u Bílovic, údolí Punkvy u Blanska (přechází v tvar f),
Běla u Boskovic, údolí Rokytné u Krumlova, Proseč poblíž Kyjova, les u Strážnice,
Šternberk, Žilina. Ve Slezsku: Stodolní grunt a j. m. u Oder, Loučky a na
Hirnichu u Nov. vsi poblíž Oder.

— 6ř>i -

i) Brittiiig-eri Opiz 1835. Listy hluboce a ostře špičatě pi-
lovité, vespod zh: šedtopýřité. Lichoklas úzký jako u odr. cuspidata neb
ještě užší, někdy dosti krátký. Listeny delší než lichopřeslen y,
dolejší 2 krát delší než tyto. Tvar velice proměnlivý, listy
jsou brzy širší, brzy užší, vespod brzy ^ šedoplsťnaté, brzy skoro
zelené.

Porůzná. Adamov, údolí Punkvy u Blanska, Něm. Bohdikov, Raškov. —
Údolí Hradnice, Leskavy a Dyje u Znojma (Oborny).

888. M. Ibalsamiflora H. Braun, ve Form. Mor. mát. Pojed,
prdx. sp. v Brně XXVL (M. balzámokvětá.) Lodyha přímá, vespod slabě
chlupatá, nahoře hustě pýřitá. Listy kopinaté, na líci přilehle chlupaté,
vespod mrtnaté, na nervech huňaté, se zuby ostrými, dosti mělce
do kraje listů zakrojenými, dolejší listy řapíkaté, špičaté, na spodu
zaokrouhlené. Listeny kopinaté šidlovité. Lichopřesleny v dlouhé,
volné lichoklasy spojené. Kalichy a stopky květní mrtnaté.

V. 0"25 — rOO m. Bylina lepého vzezření, význačná mrtnatými
listy, stopkami květními a kalichy; tyto jsou krásně fialově zbarveny.
Willdenow herb. čís. 10.809, M. balsamea Lagger, Déségl, et aut. pl,
non Willd.

'2\. Červenec — říjen. Velmi pořídku. Břehy polokův u Ivančic, 1885 mnou
pro území objevena.

* M. liemorosa Willd. (M. hajní.) Lodyha přímá, nahoře neb od pro-
středka latnalá neb jednoduchá, měkce chlupatá až plstnatá, chlupy nazpět ohnuté.
Listy všecky se širokým spodkem přisedlé, obak chlupaté, na líci
zelené, vespod šedozeleně plsfnaté, se šití žilek trochu vyniklou, v obrysu
široce vejčitě elliptieké, přítupé neb krátce špičaté, na spodu
široce zaokrouhlené, veliké neb prostřední, dolejší po kraji špičatě a úzce
pilovité, hořejší velmi jemně pilovité. Listeny šidlovité, hustě chlupaté.
Kalichy krátce zvonkovité, veskrze hustě chlupaté až huňaté, se zuby šidlovitými,
skoro osinatými. Lichoklas dosti úzký a krátký, namnoze kratší než u M. can-
dicans Cranlz. Tvrdky nezřetelně drobně bradavičnaté.

V. 0'30 — 0'80 m. Koruny malé, načervenalé neb modře lilákové. M. do-
mestica Tausch.

2j. Červenec — září. V selských zahradácli zde onde pěstována, jako kolem
Kyjova a Strážnice a j.

b) Virides H. Braun. Lodyha i Ušly lysé, neb tylo jen na hlavních
■ nervech chlupaté.

* M. vlridis L. Spec. pl. I. pro var. «. (M. zelená.) Lodyiia přímá,
jednoduchá neb větvitá. Listy všecky přisedlé neb jen nejdolejší králce řapíkaté,
vejčitě kopinaté až vejčilé, řidčeji skoro srdčitě vejčilé neb ± široce
elliptieké, špičaté neb skoro přítupé, -j^ ostře, řidčeji krátce neb tu-
pounce pilovité, obak lysé neb vespod na nervech- slabě chlupaté. Listeny lysé,
slabě brvité, delší než lichopřesleny. Stopky květní lysé. Kalichy krátce
zvonkovité, lysé neb trochu pýřité, zuby kališní ku předu namířené,
čárkoví tě šidlovité, brvité.

Y. 025 — 0'75 m. i^orimy bledě lilákové, červené neb bledě liniové.

- (355

2j. Červeiíee — záři. V zahradách iičkdy puslováiia a zřídka zdivočelá, u nás
v následujících oJrůdách :

* Odrůdy s lisly obak lysými.

a) gemiina. Lisly vejčilč kopinalé, špičalé, zuby oslré, špičalé.

V selských zahradách v okolí Brna.

h} Lejeimueaiia Opiz. Nomencl., M. anguslifolia Lejeun., non alioruni,
M. lenuillora Opiz Vým. přírd. Tvar androdynamický. Listy úzké, k dolejšku klí-
noAÍlě zúžené, nejdolejší lodyžní krátce řapíkaté, úzce kopinaté, hořejší přisedlé,
nestejně a ostře pilovité, zašpičatělé. Listeny skoro štětinaté. Kalich krátký i se
stopkami lysý, zuby kahšní a listeny dlouze brvité.

V selských zahradách v okolí Brna zřídka pěstována.

c) OCymiodora Opiz. Lodyha lysá, nahoře trochu pýřitá. Listy kopinaté,
na spodu klinovité, nejdolejší lodyžní krátce řapíkaté, až do prostřed kraje celo-
krajné, nejhořejší lodyžní zašpičatělé, skoro přisedlé, ostře a špičatě pilovité.
Lichoklas válcovitý, všecky lichopřesleny od sebe trochu oddálené.

V selských zahradách v okolí Kyjova.

d) laevig-ata Willd. enum. fl809 p. sp.) Lodyha lysá. Listy široce
vejčitě kopinaté, na dolejšku srdčité, nahoře špičaté. Listeny vejčitě kopinaté.
Kalichy jak u c.

V zahradách kolem Klobouk.

e) crispata Schrader sp., M. hercynica Rohl, M. crispa Roth., non L.
Listy kopinaté neb vejčitě podlouhlé, svraskale kadeřavé, stříhané pilovité, lysé.

V zahradách zhusta pěstována a někdy zdivočelá, jako kolem Mikulova
(J. Loew), kolem Brna, Krumlova, Strážnice a j.

/) COrdifolia Ojnz. Nomcl. (1831) sp., M. crispa Lejeun., non L. Lisly
srdčité, skoro přisedlé, nestejně hluboce špičatě pilovité, vlnité, lysé, nejdolejší
lodyžní srdčitě podlouhlé, řapíkaté, nejhořejší okrouhlé, zašpičatělé, skoro měkko-
ostnem zakončené. Řapíky a lodyha trochu chlupaté.

V selských zahradách kolem Rožnova pěstována.
**) Listy vespod na nervech chlupaté.

g) cordato-oyata Opiz Nomcl (1831). Listy vejčitě podlouhlé, na

spodu srdčité, skoro přisedlé, nestejně ostře a špičatě pilovité, zuby koncem
skoro do vnitř ohnuté, skoro vlnité, na líci lysé, vespod na nervech hustě chlu-
paté, nejdolejší lodyžní vejčitě . kopinaté, krátce řa.píkaté, nejhořejší na spodu
srdčité, přisedlé, dlouze zakončíte, špičatě pilovité, větve a stopky květní vlnaté
neb pýřité.

«) villoso-nervata Opiz 1831. Lisly podlouhlé, na spodu srdčité,
skoro přisedlé, nejdolejší lodyžní kopinaté, řapíkaté, nejhořejší vejčité, přisedlé,
ostatně jako g.

V selských zahradách kolem Nov. Jičína (herb. J. Brauna).

2. P e t i o 1 a t a e H. Braun. Všecky listy lodyžní zřetelně řapíkaté, nej-
hořejší nikdy nepřisedlé.

a) Piperitae H. Braun. Lodyha i listy lysé neb tyto jen vespod na
hlavním nervu pýřité.

* M. piperita L. (1763) (M. pepmá). Lodyha jednoduchá neb na-
hoře větvitá, lysá neb trochu srstnatá. Lisly vejčitě podlouhlé neb kopi-
naté, lysé neb na nervech trochu pýřité až chlupaté, špičaté, na spodu v řapík
zaokrouhlené neb trochu stažené ; řapiky lysé neb pýřité, nepravidelně ostře a
špičatě pilovité. Lichoklas tlustý neb ± štíhlý, častěji přetrhovaný,
podlouhlý neb skoro kulatý; vrcholičky a stopky květní lysé neb pýřité.

— G5G —

Kalich y lysé neb skrovné chlupaté, trubkovité neb skoro z v o n k o v i I é,
zuby kališní špic ^^6 šidlovité neb krátce Shranné špičaté, brvilé
neb skoro nebrvité.

V. 0-25 — 0-60 ;//.

2j- Červen — srpen. V zahradách zhusta sázena a někdy i zdivočelá.
U nás v lěchlo odrůdách:

a) §"eilUÍna = glabrala Valil, sp., M. pipcrella Opiz. Listy vejčité neb vej-
čilě kopinaté, dosti dlouze stopkaté a jako lodyha obak lysé neb roztroušené chlu-
paté, zvlášté podél nervův, ostře a skoro 2krát pilovité. Lichoklas na dolejšku
přetrhovaný, dosti tlustý neb -4^ šlíhlý. Kalichy trubkovitě zvonkovité, zuby kališní
šidlovilé, ku předu namířené, trochu brvilé, ostalnč lysé s četnými pryskyřico-
vými tečkami a namnoze halové namodralé neb jak víno načervenalé. Listeny
skoro šlélinaté, slabé brvité.

V zahradách v okolí Brna někdy pěstována.

h) HudsOlliaiia H. Braun, M. piperila Huds. Fl. Ang-l. Listy vejčitě
kopinaté neb vejčité, špičaté, na spodu zaokrouhlené, neb trochu srdčité, ostře
pilovité a jako lodyha skoro lysé, nanejvýš na nervech několika málo chloupky
posázené. Lichoklas krátký, nejdolejší vrcholíčky v úžlabí lupenův oddělené, nej-
hořejší v krátký podlouhlý slrhoulek spojené. Kalichy trubkovitě zvonkovité, se
zoubky šidlovitými, krátce brvilými.

Pěstuje se v jodtK' zahradě u Kyjova.

c) pimeiltum Nees a Eseill). Lodyha na hranách ^b l^Lislě chlupatá.
Listy jako u a a h jen vespod na nervech srstnaté ; řapíky chlupaté. Liclioklas
dosti dlouhý a těsně nad spodem přetrhovaný. Kalichy pýřilé, zuby kahšní
obrvené.

Kolem Jihlavy (Rcichardl).

h) Lodyha nahoře zřetelně chlupatá až pýřilá neb vlnatá, listy aspoň nej-
hořejší na čepeli ^ hustě chlupaté až pýřité neb huňaté. Trubka korunní uvnitř
slabě chlupatá neb lysá.

a) Ozubení velmi tupé, zuby malé, pokraj lislů často na pohled jemně
vroubkovano-pilovitý.

m^ih. X 890c. M. Brauiiii Oboniy. Ob FL str. 378 (1884) Flor.
exs. aust. hung čís. 1752 (M. Braunova). Lodyha vystoupavá neb
přímá, dole slabě chlupatá neb skoro lysá, nahoře
chlupy dolů namířenými pýřitá, latnatě větvitá neb jednoduchá. Listy
všecky zřetelně a dosti dlouze řapíkaté, prostřední
až veliké, kopinaté vejčité, nahoře dlouze povytažené, nikoUv
ošpičatělé, nýbrž v krátkou špici zakončené, na spodu skoro uťatě za-
okrouhlené, na lío.i lysé neb roztroušeně chlupaté, vespod zvláště nej-
hořejší přilehle chlupaté, kalně až tmavozelené. Licho-
přesleny v lichoklas dole přetrhovaný spojené.
Listeny dolejší vejčitě kopinaté, dlouze zakončíte, hořejší šidlovito
kopinaté, delší než Uchop řesleny, tudíž květenství
čuprynaté. Stopky květní hu.stě chlupaté, kalichy
trubkovitě zvonkovité, zřetelně žebernaté, dosti hustě pýřité, četnými,
lesklými, žlutavými žlázami poseté, zuby kališní z Shranného dolejška
šidlovité, brvité.

— 057 —

V. 0-50— 075 m. Koruny bledě lilákové, rovné, uvnitř slabě chlu-
paté. Domnělý niíšenec mezi M. candicans Grantz X M. rlparia Schre-
ber, ačkoliv ozubení a tvar listu zcela zvláštní a pro tuto bylinu vý-
značný jsou.

2j- Srpcti, září. Zabírá při liniduici u 2. sUinovišlě vojenské střelaiíje ii Znojma
rozsáhlou plot-hu a rosle v údolí Hradnice od mlýna hradniekóho až k ústí to-
hoto potoka do Dyje na více místech, 1883 Obornym pro území objevena a ku
poctč badatele J, Brauna, o květenu rakousko-uhcrskou velezasloužilého pojme-
nována.

/?) Ozubeni špičaté, zuby jennié neb ostře v kraj li'^hi zakrnjené.

* Bylina celá šedě plstnatá.

886Xí^^0J 31. pubeseeiis Willd. Eiiiim. liort. Beiol. (1809)
(M. pýřitá). Lodyha přímá, nahoře neb od prostředka větvitá, n a-
h o ř e zejména běle neb šedě huňatá. Listy široce vej-
čité, elliptické neb podlouhle ve j čité, se spodkem
zaokrouhleným, neb slabě srdčitým, špičaté, nejhořejší lodyžní za-
špičatělé, špičatě pilovité, zuby často trochu nazpět ohnuté,
obak hustě chlupaté, šedě neb skoro běloplsťnaté; řapíky krátké, řid-
čeji dosti dlouhé, dlouhými, bílými chlupy hustě huňaté. Licho-
přesleny v hustě nahlo učeném, skoro strboulovi-
tém neb podlouhlém, lichoklasovitém květen štvi.
Listeny nejdolejší široce vejčité, na dolejšku zaokrouhlené, se špici
náhle povytaženou, hořejší šidlovitě kopinaté, všecky hustě chlupaté,
Květy a stopky vrcholíčků hustě běloplsťnaté. Kalichy krátce
zvonkovitě trubkovité, se zuby šidlovitými, špiča-
tými, zřetelné žebernaté, zelené neb trochu fialově naběhlé.

V. 0'50— 075 in. Koruny červenavě neb bledé lilákové, uvnitř lysé.
M. mollissima X aquatica ?

a) g-eiiuiua. Květenství krátce strboulovitě klasovité, nejhořejší
listy široce vejčité, v dlouhou skoro osinatou špici povytažené. Květy
dosti malé.

2j- Cervenec-zárí. Jak velezasloužilý badatel J. Braun mně a Obornému
oznámil, nachází se jeden exemplář léto rostliny Hostem sbíraný, z Moravy,
bez bližíšho udáni stanoviska, v herbáři c. k. zool. bot. spoleě. ve Vídni; omyl
s cedulkou v.šak zde není vyloučen.

B) Tric ho m en tha. Trubka korunní uvnitř zřetelně clilupalá, kalich
v ústi trochu huňatý, lichopřesleny rozdílně rozestavené, nikoliv v konečné kla-
sovité květenství .spojené.

I. Tubulosae. Kalichy nálevkovité, zuby jejich špičaté.

1) Subspicatae. Lodyha a větve na konci s květenstvím nahloučeným,
strboulovitým, řidčeji trochu podlouhlým, mimo to s četnými, v úžlabí listti roze-
stavenými lichopřesleny.

889. M. paludosa Sole, Mentli. l)rit. (1798). (M. mokřadni).
Lodyha přímá, větvitá, srstnatá. Listy široce vejčité až
vejčité elliptické, prostřední až veliké, špičaté neb trochu pří-

42

— 658 -

tupé, na spodu široce zaokrouhlené, zelené, obak roztroušeně chlupaté,
po kraji hrubě' a ostře pilovité, hořejší listy znenáhla v li-
steny přecházející, tyto hustěji chlupaté, vejčitě kopinaté neb kopinaté.
Řapíky hustě chlupaté. Lichopřesleny 4 — mnoho v úžlabí
listů, konečný strboulovitý. Stopky květův a vrcholíčkň
hustě chlupaté. Kahch trubkovitě zvonkovitý, husté chlupatý,
zuby jeho z 3hranného dolejška šidlovité, trochu fialově namodralé.

V. 0-50— 0-80 vi. M. melissaefolia Host. Fl. aust. (1830), Fl. exs.
aust. hung. č. 756.

■4 Cervenec-září. Břehy, příkopy, vlhká křovištř. U nás v odrůdách :

a) genuina.

U Bzence a Vsetína, Bubelou pro území objevena.

h) sulbspicata Weihe, sub. var. M. hirsutae L., M, paludosa
Schreb. Lodyha přímá, kolkolem chlupatá, nahoře silně chlupatá.
Listy vejci té, špičaté, nej dolejší široce vejčité, se spodkem skoro
srdčitým, nejhořejší znenáhla v hsteny přecházející, ostře a špičatě
pilovité, obak hustě přilehle chlupaté ; řapíky krátké, hustě chlupaté.
Lichopřesleny všecky oddálené, nejhořejší na konci osy strboulovitý.
Kahchy, stopky květův a vrcholíčků hustě chlupaté, zuby kališní
Shranně šidlovité, hustě chlupaté. Od tvaru základního silnější chlu-
patostí všech částí, lichopřesleny od sebe oddálenými a mnohem
menšími a listy špičatějšími lehce, leč mnohem obtížněji od M. plicata
Opiz k rozeznání.

Rozšířena. V údolí Dyje nad Hardekem, u Mal. Tasovic poblíž Znojma,
v údolí Dyje mezi Trouznickým mlýnem a Znojmem, Obrany a Adamov u Brna,
v příkopech lučních nad Velk. Losínem a nezřídka u Šumberka (Oborny),
u Bzence (Bubela) a odtud až k hranici zemské (Oborny), u Berouna (Gans),
Topolany poblíž Vyškova, v severní Moravě : Bukovice a Vysoký les u Janovic.

c) serotiua Host. (1831). Lodyha přímá, jednoduchá neb větvitá,
kolkolem dosti hustě chlupatá. Listy v obrysu vejčitě kopinaté, špi-
čaté, na spodu úzce zaokrouhlené, v řapik sbíhavé, prostřední neb
malé, obak dosti hustě přilehle chlupaté, nazpět ohnuté, jemně a
ostře krátko-pilovité, již od proslředka lodyhy znenáhla men.ší a v li-
steny se měnící, v jichž úžlabí četné lichopřesleny (S — 10). Řapíky
dosti krátké, hustě chlupaté. Lichopřesleny dolejší oddálené, hořejší
však velmi sblížené, listeny vejčitě kopinaté, hustě chlupaté. Licho-
přesleny dosti malé, nejhořejší na konci osy strboulovitý. Stopky
květův a vrcholíčků chlupaté; kalichy chlupaté, trubkovitě zvonkovité,
zuby jejich Shranně šidlovité, hustě brvité. Od M. paludosa Schreb.
a M. subspicata Woíhe listy menšími, podlouhle vejčitými a hsteny
již od prostředka lodyhy počínajícími lehce a bezpečně rozeznatelná.

Porídku. Posud jen na lukách u Cejče, r. 1882 innou objevena.

d) Heleoiiastes H. Braun M. Rothii Boreau, non alior. Lo-

— 659 —

dýha přímá, dole slabě chlupatá, nahoře hustě srstnatá, rozvětvená,
řidčeji jednoduchá. Listy krátce řapíkaté, m:ilé, vejčité, tupé neb trochu
špičaté, nezřetelně zubaté, častěji jako vroubkovaně zubaté, hořejší
malé, listenovité, špičaté, k dolejšku úzce přiokrouhlené, obak hustě
chlupaté, nejhořejší huňaté. Lichopřesleny četné, úžlabní sblížené neb
oddálené, konečné strboulovité. Stopky květův a vrcholíčků krátké,
srstnaté. Kalich trubkovitě zvonkovitý, hustě chlupatý, se zuby zašpi-
čatěnými, šidlovitými, hustě brvitými. Květy nachově načervenalé.

Posud jen u Bzence Bubeloii pro území objevena.

e) plicata Opiz Vým. prírd. (1824)., M. subspicata Boreau Fl.
du Centre d. 1. Franc (1857). Lodyha přímá, jednoduchá neb trochu
větvitá, dole slabě-, nahoře hustě chlupatá, skoro vlnatá. Listy vejčité
neb vejčité elliptické, nahoře špičaté neb trochu přítupé, prostřední
neb dosti malé, ostře, leč drobně pilovité, obak hustě chlupaté, na
spodu krátce v řapik skrojené, všecky dosti stejně veliké, nahoře
v hsteny se neměnící, často dle středního nervu v řasy složené. Řa-
píky krátké, hustě chlupaté. Lichopřesleny hořejší sbUžené, nečetné
(4 — 6), nejhořejší, na konci hlavní osy strboulovité, někdy osa ne-
plodnou čuprynou listů zakončená. Stopky květův a vrcholíčků hustě
chlupaté, skoro bělovlnaté; kalichy hustě pýřité, zuby jejich Shranné,
zašpičatělé, nikoliv 3hranně šidlovité. — Může se též do odděleni
Sativae řaditi, poněvadž osy buď květenstvím, neb čuprynou z hstenů
složenou zakončeny jsou. Od předešlých tvarů M. paludosa Sole, ro-
zezná se lehce silnějším oděním všech částí, od M. Rothii Ness. mimo
to většími listy, silnějším ozubením a od všech ostatních kratšími,
méně šidlovitými zuby kališními.

Rozšířena. U Ivančic (Tkaný), u Obran poblíž Brna, údolí Dyje u Trouz-
nického a Kamenného mlýna blíže Znojma, břehy Dyje u Mal. Tasovic, v sev.
Moravě u Šumberka (Oborny). Břehy Bečvy u Vsetína (Bubela), u Velk. Lo-
sina. — U Bedihoště a Stěpánova (Spitzner).

2. C a p i t a t a e. Lodyha a větve strboulo vitou neb trochu podlouhlou
řadou lichopřeslenů zakončené, lichopřesleny v úžlabí listů žádné neb 1 — 2.

a) Odoratae H. Braun. Kalichy a stopky květní zcela lysé. Listy
lysé neb jen na hlavních nervech krátce pýřité.

* M. lligTicailS Miller Diet. čís. 12. (M. načenialá). Lodyha přímá,
větvitá a jako celá bylina lysá, často načervenalá. Listy krátce řapí-
katé, krátce pilovité, v obrysu vejčité, zpředu příLupé neb s králkou špicí,
v řapík široce skrojené, prostřední, zelené, neb vespod jak víno narudlé až ni-
fialové, lysé, řidčeji vespod na hlavních nervech trochu chlupaté. Kalich trub-
kovitě zvonkovitý, zcela lysý, četnými žlázami posetý, zuby k a I i - n i
3hrannč šidlovité, špičaté, n e b r v i t é. Stopky květní lysé, listeny kratší ka-
lichů, nebrvilé. Androdynamický tvar: M. odorata Sole, gynodynamický: M.
adspersa Moench.

V. 030 — 0'70 m. Kalichy namnoze nářialové neb načervenalé. M. citrata
Ehrh., M. adspersa Moench. meth. (1794), M. odorata Sole Menth. britt. (1798J.

42*

— 660 —

2|. Červen — srpen. V zahradách pěstována a někdy zdivočelá. Kolem
Bi-na. — Kolem Znojma, Dačic (Oborny), zdivočelá u Lanštorfa (Ripper).

|3) e X a 1 t a t a H. Braun. Listy po kraji kadeřavě střihaně pilovité, svra-
skalé. Listeny vlnitě pilovité. Tvar crispa od M. citrata Ehrh.

Posud jen v selských zahradách kolem Jihlavy (Reichardt).

h) A q u a t i c a e H. Braun. Byliny i chlupaté.

890. M. aquatica L. spec pl. ed I. (1753) (M. vodní). Lodyha
přímá, štětinami dolů obrácenými zb draslavá až hustě chlupatá. Listy
± řapíkaté, skoro lysé až hustě chlupaté, vejčitě až po-
dlouhle elliptické, po kraji krátce pilovité, na
spodu srdčité neb trochu zúžené. Trubka kališní brázditá,
± chlupatá, řidčeji skoro lysá, zuby kališní 3hranně šidlo-
V i t é, špičaté, brvité, ku předu namířené. Tvrdky bradavičnatě teč-
kované.

2J. Červenec — záři. Příkopy, břehy, bařiny. Hojná v nížinách střední a
jižní čásh, dle zdání jen na naplavenině.

V, 0-30 — 0-80 m. Koruny načervenale lilákové. Rod tento obsa-
huje řadu tvarů, jejížto konečné členy jest velmi snadno rozeznati,
poněvadž však mezi nimi vyskytuji se četné střední tvary, není radno
z nich druhy utvořiti. Z nejrázovitějších těchto tvarů rostou u nás ná-
sledující :

* Byhny méně hustě přilehle chlupalé.

a) typiea. Lodyha přímá, nahoře větvitá, řidčeji jednoduchá,
dole roztroušeně chlupatá, nahoře chlupy dolů obrácenými, bělavými
nestejně posázena. Větve nepříliš dlouhé, nejhořejší ani ne 2krát delší
než členy. Listy v obrysu široce vejčito-srdčité, velmi krátce pilovité,
neb skoro vroubkovaně pilovité, dosti dlouze řapíkaté, čepel k dolejšku
skoro srdčitě okrouhle skrojená, obak roztroušeně chlupatá, řapíky
chlupy dlouhými, bělavými, přilehlými ± posázené, neb skor.o bez
chlupův. Listeny kopinatě šidlovité, zakončíte, brvité. Stopky květní ±
chlupaté. Lichopřesleny veliké. Kalichy dosti hustě chlupaté. Dle J.
Brauna odpovídají jen androdynarnické tvary pravé M. aquatica L.
Podřízené odrůdy tohoto tvaru jsou:

a) pedunculata Person, M. pedunculata Opiz, M. stolonifera
Opiz. Lodyha hluboko od dolejška rozvětvená, postranní větve 2 — 3krát
delší členů, ± přítiskle chlupaté. Listy vejčité, obak roztroušeně chlu-
paté, po kraji dosti špičatě a ostře pilovité, s kiátkou špicí, na spodu
k řapíku široce skrojené, prostřední až veliké. Stopky květní a kalichy
bílými chlupy ± posázené.

Porůzná. U Znojma (Oborny), u Mikulova (Low), u Jihlavy (Reichardt).

/?) pseudopiperita Tausch., M. aquatica /?) pseudopipe-
rita Tausch, M. aromatica Opiz. Sezn. Lodyha přímá, chlupatá. Listy
± ; obyčejně však prostředně dlouze řapíkaté, vejčitě kopinaté, se

- 661 —

špicí trochu povytaženou, k řapíku široce skrojené, mělce pilovité. Řada
lichopřeslenů kulatá neb trochu podlouhlá. Listeny dosti dlouhé; stopky
květní a kalichy jemně pýřité. Od následujícího tvaru většími, poměrně
kratreji řapíkatými listy a delšími listeny rozdílná.

Rozšířena. Nániěšt (Roemerj, u Znojma, v údolí Jevišovského poloka a(d.
(()boťny).

h) Ortmiiiiniaiui Opiz, Vým. přírd. (1826). M. affinis Boreau. Lo-
dyha tenká, chabá, přímá, vespod lysá neb na hranách chlupatá. Listy
dosti dlouze řapíkaté, tenké, malé neb prostřední, nejhořejší na lodyze
malé, obak slabě, skoro jen na hlavních nervech chlupaté, špičaté,
často v podlouhlou špici povytažené, vejčitě kopinaté, v řapík skoro
kosníkově skrojené; řapíky roztroušeně bíle chlupaté. Lichopřesleny
dosti malé. Stopky květní a kalichy krátce pýřité, poslední často ná-
fialové. — Tvar listy malými, vejčitě kopinatými, špičatými, krátce pý-
řitými, stopkami květními a kalichy velmi význačný.

a) minori flora Borbás. Oděni ve všech částech silnější.
Kalichy a stopky květní hustě přilehle krátkopýřité. Od tvaru základ-
ního lodyhou kolkolem hustě pýřitou a listy dosti hustě chlupatými
rozdílná.

Porůzná. Hrušovany, Nov. sídlo (Oborny), Cejč, Podivín, Břeclav.

c) riparia Schreb. Fl. Erlg (1811). Lodyha dole slabě chlupatá
neb lysá, nahoře bělavými, nazpět ohnutými chlupy ± hustě posázená.
Listy podlouhle kopinaté, špičaté, na spodu k rapíku krátce skrojené,
špičatě, leč krátce pilovité, obak roztroušeně, na hlavních nervech
trochu více chlupaté; řapíky dosti dlouhé, bělavě chlupaté. Lichopře-
sleny namnoze menší než u typické M. aquatica L. Stopky květní a
kalichy bělavými chlupy i, namnoze dosti hustě posázené. Tvar hsty
podlouhlými, k řapíku namnoze úzce zaokrouhlenými a malými licho-
přesleny (též u androdynamických tvarů) velmi význačný. Podřízené
tvary :

«) t y p i c a. Listy velikosti prostřední, lodyha namnoze teprve
nahoře krátce větvitá neb jednoduchá. Sem přináleží M. aquatica L.
a) minor Pérard., v Ob. Fl.

Hluboká kaluž u Příklud (herb. J. Brauna), kolem Bzence (Bubela).

/3) a c u t a Opiz. Lodyha nahoře hustě chlupatá. Listy dosti
dlouze řapíkaté, od prostředka čepele v dlouhou špici povytažené.
Lichopřesleny 2 — 3, veliké.

Posud jen u Břecla\"i.

y) angustata Opiz. Lodyha zvláště na hranách pýřitá,
jednoduchá neb od prostředka pýřitá. Listy dosti dlouze řapíkaté,
velmi roztroušeně chlupaté, podlouhle kopinaté, s kraji skoro rovno-
běžnými, skoro vroubkovaně pilovité, nejhořejší vejčitě kopinaté.

662

Stopky květní a kr^ichy jemně pyrite, lichopresleny malé. M. Ortman-
niana Opiz velmi podobná, leč podlouhlým skrojením dolejších listů
lehce a bezpečně rozeznatelná, patrně přechodní tvar mezi M. riparia
Schreb. a M. Ortmanniana Opiz.

Posud jen u Bzence (Bubela) a Břeclavě.

cř) crispa L. p. sp. Listy dosti krátce rapíkaté, po kraji stři-
haně kadeřavě pilovité, roztroušeně chlupaté, ostatně jako a.

V selských zahradách zde onde pěstována, jako kolem Brna, Mikulova,
Strážnice atd.

** Byliny hustě přilehle chlupaté až huňaté.

e) obtusifolia Opiz = M. subrotunda Déségl. Lodyha přímá,
chlupy dlouhými, bílými nazpět ohnutými hustě posázena, jednoduchá
neb zvláště nahoře větvitá. Listy prostřední až veliké, obak hustě
přilehle chlupaté, v obrysu široce vejčité až vejčitě srdčité, po kraji
krátce pilovité, přítupé neb krátce špičaté, k řapíku zaokrouhlené ;
řapíky hustě bělavě chlupaté, dolejší na lodyze ne příhš dlouhé, ho-
řejší krátké. Lichopresleny neveliké, kalichy, stopky květní a listeny
hustě chlupaté až skoro huňaté.

Náměšť (Roemer).

/) yienneusis Opiz, Sezn. str. 64 (1852). Lodyha přímá, nahoře
namnoze větvitá, hustě chlupatá, nahoře skoro huňatá. Listy dolejší
dosti dlouze rapíkaté, hořejší zřetelně rapíkaté, řapíky mnohem delší
než u e), hsty vejčitě podlouhlé neb vejčité, krátce pilovité, přítupé
neb s krátkou špicí, obak chlupaté, v řapík skrojené. Lichopresleny
prostřední, kulaté; stopky květní, kalichy a listeny hustě chlupaté.
Od předešlé odrůdy skrovnějším oděním listů, skrojením listův a del-
šími řapíky rozdílná.

U Náměště, Břeclavě (herb. J. Brauna), u Podivína a j.

g) elong"ata Pérard. M. aquatica c) elongata Pérard. Bylina
hustě chlupatá až huňatá. Listy vejčitě podlouhlé, široké, ostře pilo-
vité, velmi dlouze rapíkaté. M. Schleicheri Fl. exs. aust. hung. čís. 1755,
non Opiz, M. hirsuta §) latifolia Becker Fl. Frankf. (1828).

Posud jen u Cejěe.

h) liirsiita Huds. fl. angl. str. 233(1762). Lodyha přímá, nahoře
větvitá a jako celá bylina chlupatá. Listy malé neb prostřední, špičatě
pilovité, vejčité neb vejčitě podlouhlé, špičaté, na spodu v řapík široce
skrojené; řapíky krátké. Lichopresleny kulaté, řidčeji trochu podlouhlé,
malé neb ± veliké. Kalichy, listeny a stopky květní hustě chlupaté,
skoro huiiaté. — Tvar listy malými, špičatými, ostře pilovitými velmi
význačný.

Příkopy a bařiny u Vážan poblíž Slavkova, u Morkůvek a Čejce.

— 663 —

/?) purpurea Host. Listy podlouhlé, celá bylina načervenalá
neb nachová, ostatně jako h).

Kolem Nov. sídla, Bzence, Hrušovan, Nov. Přerova a Ivančic (Oborny).

i] hystrix H. Braun. Celá bylina huňatá. Listy velmi krátce
řapíkaté, v obrysu okrouhle vejčité, stříhané kadeřavě pilovité, čepel
trochu svraskalá, vespod plsťnatá. Kalichy a stopky květní huňaté,
for. crispa od M. hirsuta Huds.

V selských zahradách zde onde pěstovaná, jako u Náměště a Břeclavě
(iierb. J. Brauna).

3) Sativae. Všecky osy neplodnými svazeěky Uštů zakončené. Licho-
přesleny ^t oddálené, v paždí listů, neb nejhořejší sblížené, malé až prostřední,
k řapíku široce zaokrouhlené.

891. M. vertlcillata L. (M. přeslenatá). Lodyha jednoduchá neb
■±: větvitá, štíhlá, dole slaběji, v hořejší části všude hustě pýřitá. Listy
vejčité, malé, prostřední až veliké, pilovité, všecky dosti stejné neb
nejhořejší lodyžní -±_ listcnovité a znenáhla menší, obak přilehle chlu-
paté, lichopřesleny dosti četné. Květy dosti krátké, zřídka trochu pro-
dloužené, hustě chlupaté. Kalichy i chlupaté, se zuby špičatými,
šidlovitými.

V. 0'25 — 0*75 w. Koruny červené neb namodrale lilákové.

2j- Srpen, září. Břehy, příkopy, bařinná místa, pobřežní křoví. R,ozšířena
v četných odrůdách, které vhodno jest takto seřaditi:

* Listy prostřední neb malé, obak zřetelně chlupaté.

a) geiiiiiiia. Lodyha jednoduchá neb nahoře trochu větvitá a zde
hustě chlupatá až huňatá. Listy vejčité elliptické neb často skoro
kosníkové, jemně a špičatě pilovité, všecky listy dosti stejně veliké,
nanejvýš květonosné trochu menší, ale nikoliv listenovité, špičaté, na
.spodu k řapíku okrouhle skrojené. Stopky květní a kalichy hustě
chlupaté.

Rozšířena. Kolem Brna (Wiesner), Adamova (Theimer), Lomnice a Olo-
mouce. — Kolem Znojma, Milfrouaa (Oborny)-, Krumlova (Zimmermann), Bzence
(Bubela).

a) p i 1 i f O 1 i a H. Br. Listy, lodyha, stopky květní a kalichy hustě
bělolmňaté.

Pořídku. Posud jen u Lomnice (Fleischer).

h) obtusata Opiz, Vým. přírd. (1825) p. sp. Lodyha namnoze
větvitá neb jednoduchá, nahoře hustě chlupatá. Listy vejčité, dosti
malé až malé, obak přilehle chlupaté, hořejší hustě chlupaté, po kraji
skoro vroubkované až přítupě drobně pilovité, na konci skoro přítupé
neb s krátkou špicí, všecky listy skoro stejně veliké. Lichopřesleny
dosti četné ; stopky květní, kalichy a zuby kahšní hustě přilehle
chlupaté.

Pořídku. U Židlochovic (herb. J. Brauna).

— 664 —

c) atroTireiis Host. Fl. aust. (1831) p. sp. Lodyha jednoduchá
neb dole větvitá, r.^hore kolkolem hustě pýřitá. Řapíky krátké neb i
prodloužené, listy obak hustě chlupaté, jemně pilovité, špičaté, nej-
hořejší elliptické, v špici povytažené, dolejší vejčitě elliptické. Kalichy,
květy a stopky vrcholíčků hustě pýřité. — M. elata Host velmi po-
dobná. Listy kalně zelenými, více špičatými, jemněji pilovitými od odr.
a) genuina rozdílná. Byliny zL do nachová zbarvené jsou f. purpu-
rascens Host.

Rozšířena. Při potoku ii Libavy a u Zdaru. f. purpurascens Host : Břehy
Svilavy u Brna (Makowsky), v údolí bolíkovském u Slavonic a přehojná v údoU
Hradnice u Znojma, u Šumberka (Oborny), na Roinži u Prostějova (Spitzner).

d) tortiiosa Host. L c. Lodyha nahoře větvitá, řidčeji jedno-
duchá. Listy dolejší dosti dlouze, hořejší krátce řapíkaté, jich tvar a
skrojení jako u M. atrovirens Host, jen ostřeji pilovité a na hořejší
části lodyhy mnohem menší, skoro listenovité, tato tudíž úzká, skoro
prutovitá. Listeny kopinatě šidlovité a jako stopky květní a kalichy
hustě chlupaté.

Posud jen na Hradisku u Lhoty blíže Telče.

e) calaiuiiithoitles H. Br. ve Form. mor. mát. (1888), M. cala-
minthaefoha Host in sched. J. Braun v Oest. b. Z. (1887), M. aquatica
y) calaminthaefolia Visiani fl. dalm. (1847). Lodyha přímá, chlupatá,
nahoře hustě huňatá. Listy dosti dlouze řapíkaté neb nejhořejší krátce
řapíkaté, široce vejčité, po kraji tupě pilovité, hustě a skoro huňatě
chlupaté, přítupé neb krátce špičaté, k řapíku široce zaokrouhlené
neb skoro srdčité, hořejší skoro tak vehké jako dolejší, prostřední
neb veliké, 3 — 6 cm dl., 1-5—4 cw š. Stopky květní a kalichy srstnaté
neb skoro huňaté, zuby kahšní 3hranně šidlovité.

Porůzná, U Adamova, Velk. Losina a Něm. Bohdíkova, zde ve tvaru
přechodném k f.

**) Listy prostřední až veliké, obak neb na líci slabč chlupaté.

■f Lisly vejčilé neb králce vejčitě elliptické, lodyžní všecky došli ^li'iiir>
veliké.

/■) ballotaefolia Opiz, Vým. přírd. (1823). Lodyha dole slabě,
nahoře ± hustě chlupatá, namnoze huňatá. Listy široce vejčité neb
nejdolejší vejčitě elliptické, v řapík náhle široce skrojené, na konci
přítupé neb s krátkou špicí, obak chlupaté, špičatě a ostře pilovité.
Řapíky dolejších listů dosti dlouze, hořejších kratčeji chlupaté. Listy
pod květy stojící krátce řapíkaté, vejčité neb vejčitě elliptické. Stopky
květní a vrcholíčků zřetelně štětinaté. Kalichy pruhované, trubkovitě
zvonkovité, se zuby 3hranně šidlovitými. — Listy široce vejčitými,
zřetelně chlupatými a hrubě pilovitými velmi význačná.

Porůzná. Údolí Dyje, poblíž mostu u Trouznického a Kamenného mlýna
u Znojma (Oborny), Pekařov poblíž Velk. Losina. — U Vsetína (Bubela).

— 665 —

(/) ovalifolia Opiz 1. c. Lodyha přímá, dole slabě-, nahoie
dosti hustě chlupatá. Listy obak, leč slabě, neb jen na nervech chlu-
paté, prostřední neb veliké až velmi veliké, na spodu široce v řapík
zaokrouhlené, špičaté neb trochu přítupé, špičatě a ostře pilovité ;
řapíky dolejší dlouze-, hořejší i krátce pilovité. Stopky květní chlu-
paté neb skoro lysé, kalichy krátce pýřité, řidčeji zcela chlupaté, zuby
kališní 3hranně špičaté až šidlovité. Od M. ballotaefolia Opiz, zejména,
listy vejčitými, trochu dloužeji povytaženými a mnohem slaběji chlu-
patými, zuby kahšními méně špičatými, stopkami květními často zcela
lysými rozdílná.

Rozšířena. Údolí Dyje u Hardeivu, u plovárny poblíž Znojma, u Mal.
Tasovic, ve Mločím žlebu u Vellí. Mašovic, u Obran poblíž Brna (Obornyj,
louky u Romže blíže Prostějova (Spilzner), břehy Svitavy u Cernovic. Podřízené
tvary jsou :

a) arguta Opiz Vým. přírd. (1824). Listy veliké a jako dolejší
část lodyhy slabě chlupaté, mnohem úžeji v řapík zaokrouhlené a jako
u tvaru základního vejčitě špičaté, velmi hrubě a ostře pilovité ; řa-
píky dlouhé. Stopky květní chlupaté neb skoro lysé, zelené neb na-
chově načervenalé. Od tvaru základního listy dloužeji řapíkatými,
velmi ostře pilovitými a v řapík dlouze skrojenými rozdílná.

IJdolí Dyje u Mal. Tasovic (Oborny, jako M. paludosa Selireber) f. heleo-
phila H. Br. Listy prostřední velikosti, nahoře Irocliu prodloužené, kratčeji řapí-
katé. Posud jen podle břehů Svitavy u Cernovic.

/?) s c i a p h i 1 a H. Br. Lodyha nejdoleji slabě-, nahoře přilehle
chlupatá. Listy velmi veliké, 12 cm dl., 6 cm š., hořeni 7 cm dl, 3 cm
š., drobně a tupounce pilovité. Lichopřesleny poměrně nečetné, vrcho-
líčky dlouze stopkaté a jako stopky květní pýřité, zelené. Kalichy
trubkovitě zvonkovité, zeleně pruhaté, pýřité, se zuby Shrannými, špi-
čatými. Tvar stinný od M. ovalifolia Opiz.

Pořídku. V příkopech u Trouznickélio mlýna poblíž Znojma (Obornyj.

7) V i n a c e a H. Br. Lodyha silněji chlupatá než u předešlých
tvarů. Listy dlouze řapíkaté, obak hustěji přilehle chlupaté, krátce
vejčité neb vejčitě elliptické, buď jen na rubu, neb zceia do vínoruda
neb do nachová zbarvené. Stopky květní a kalichy hustě bělavě chlu-
paté. KaUchy trubkovitě zvonkovité, se zuby špičatými. — Tvar pře-
chodní, dílem k M. atrovirens Host, var. purpurascens Host, dílem
k M. elata Host.

Údolí Hradnice u Znojma (Oborny, jako M. paludosa Schreb).

ó) parviflora Schultz, Fl. Starg. Sup. p. 34 (1818) = Pe-
kaensis Opiz, Výra. přírd. (1825). Lodyha přímá, dole slabě chlupatá.
Listy široce vejčité, jen hlavně na nervech chlupaté; řapíky dolejších
listů dosti dlouhé, hořejších krátké. Stopky květní a kahchy pýřité.
Zuby kališní Shranně šidlovité, pýřité. — Od typické M. ovahfolia

— 666 —

Opiz, listy kratčeji řapíkatymi, na konci vice povytaženými, menšími,
lichopřesleny, kalich/ a stopkami květními, v celku tiochu hustěji pý-
řitými jen málo rozdílná.

Posud jen v údolí Rokytné u Krumlova a na břehách potokův u Štern-
berka. Sem přuiáleží léž M. Motohensis Opiz, v Déségl. Ment. Opizianae s listy
mělce zubatými. Listy hořejší trochu menší než dolejší.

h) clinopodiifolia Host., herb. J. Brauna, v Form. mor. mát.
sir. 9. Lodyha přímá, nahoře větvitá neb jednoduchá, chlupy nazpět
ohnutými všude hustě posázena. Listy řapíkaté, sytě zelené, široce
a krátce vejčité, obak chlupaté, skoro tupounce pilovité, prostředni
velikosti, 22 — 68 mm dl., 7 — 50 mm š,, v řapík široce a někdy skoro
srdčitě skrojené, na konci krátce přišpičatělé neb přítupé. Listeny ko-
pinaté, srstnaté. Kalichy trubkovitě zvonkovité, se zuby šidlovitě
Bhrannými. Koruna bledě liláková. — Listy široce vejčitými, hustě
chlupatými, zuby malými, často skoro přítupými velmi význačná.

Porůzná. Vážany poblíž Slavkova, Jemnice poblíž Bystřice n. P.

W Listy ellipticky podlouhlé, řidčeji nejdolejší elliptické, se špicí povy-
taženou. Listy na lodyze dosti stejně veliké, nanejvýš hořejší trochu menší.

i) elata Host., íl. aust. (183L) Lodyha přímá neb vystoupavá,
kolkolem chlupatá, na hranách silněji chlupatá. Listy elliptické neb
elhpticky podlouhlé, se špicí trochu povytaženou, jemně a ostře pilovité,
leč obak nepříliš silně chlupaté, často jen na nervech pýřité, prostřední;
řapíky krátce neb u dolejších listů dosti dlouze chlupaté. Listeny čár-
kovitě kopinaté, huňatě brvité. Květy a stopky vrcholíčků chlupaté ;
kalichy chlupaté, namnoze do nachová zbarvené, se zuby 8hranně
špičatými až skoro šidlovitými.

Piozšířena. Údolí bolíkovské u Sla vonic, přehojná v údolí Dyje a Hradnice
u Znojma, u Mal. Tasovic a Berouna (Oborny), kolem Jihlavy (Reichardtj, břehy
Svratky u Komína, Bělá a j. m. u Boskovic, Rejhartice, Tanovice, Rymařov,
Budišov, Guntramovice.

a) montana Host. 1. c. Lodyha přímá, chlupatá. Listy zelené,
kopinaté neb ellipticky kopinaté, oddálené tupě neb trochu přišpi-
čatělé zubaté, v řapík úzce přikrojené; řapíky dosti dlouhé. Listy pro-
středni vehkosti 6 mm dL, 2 mm š. Stopky květův a vrcholíčků po-
někud chlupaté, leč slaběji než u M. elata Host. Kalichy zelené, zře-
telně pruhaté, trubkovitě zvonkovité, se zuby šidlovitými neb Shranně
šidlovitými, velmi špičatými. — Od M. elata Host. listy poměrně
delšími a zuby kališníini více špičatými málo rozdílná.

Trouznický mlýn u Znojma (Oborny), u Boskovic. — Tvar s nátialovými
kalichy a nezřetelně zubatými listy jest M. acula Opiz Lotos 1853 str. 209.

;■) acutifolia Sm. (1800), M. arvense X aquatica var. acutifolia
Srn. Lodyha přímá, kolkolem-, nahoře silně chlupatá. Listy ostře a špi-
čatě "pilovité, ku konci dlouze-, k řapíku skoro klinovitě zúžené, ko-

— 667 —

pinaté, prostřední neb veliké, 4—6 cm dl., 1"5 — 2*5 cm š., obak chlupaté,
všecky dosti stejně veliké; řapiky krátké neb u dolejších hstů dosti
dlouhé, zřetelně chlupaté. Listeny čárkovitě kopinaté a jako stopky
vrcholíčkův a květů hustě chlupaté. Kalichy trubkovité zvonkovité a jako
Shranně šidlovité zuby kališní hustě chlupaté.

Byliny toinulo tvaru příbuzné u Břeclavě (Holzinger).

k) Weideiihofferi Opiz. Nomcl. bot. (1831.) Lodyha přímá chlu-
patá. Listy v obrysu vejčitě kopinaté, dolejší široké se špicí povytaženou,
5 — 6-5 cm dl., 5 — 2"5 cm š., obak roztroušeně chlupaté, po kraji, zvláště
hořejší nepravidelně ostře 2krát pilovité, hořejší listy mnohem menší,
•tvarem prostředním a nejdolejším podobné, nepravidelně ostře pilovité,
vespod trochu silněji chlupaté; řapiky dolejších listů dosti dlouze-,
hořejších krátce chlupaté. Stopky květňv a vrcholíčků trochu silněji
chlupaté. Kalichy krátce zvonkovité nálevko vité, se zuby 3hranně
špičatými, častěji skoro šidlovitými, chlupaté, často náťialové. — Tvar
nápadného vzezření, vzláštním ozubením listů velmi vynikající, lépe
snad by bylo řaditi jej k Origanofoliae.

Posud jen v údolí Wasa u Ostravice.

1) Prachiiiensis Opiz, Sezn. (1862.) Déségl. Ment. Opizianae III.
(1882), M. eupatoriaefolia H. Braun, v Ob. Fl. str. 389, M. longi-
folia Host, non L., nec Huds. Lodyha přímá, jednoduchá neb větvitá,
chlupatá. Listy dolejší ellipticky podlouhlé, lesklé, obak roztroušeně
chlupaté, hořejší s dolejšími stejně veliké neb menší, po kraji mělce,
leč špičatě zubaté, na konci špičaté neb dosti tupounké, velikosti pro-
střední, "zřídka dosti veUké; řapiky chlupaté, u dolejších hstů dosti
dlouhé, hořejších zřetelné, zdélí vrcholíčkův. Stopky vrcholíčkův a květů
chlupaté neb skoro lysé, kalichy trubkovitě zvonkovité, chlupaté, se
zaby žplčatými, 3hranně šidlovitými. Listeny brvité, zdélí lichopřeslenův.
— Listy dlouhými, poměrně lysými velmi význačná. Nesprávné jest
řaditi tuto mátu mezi Gampanocalyces, jako to v Ob. Fl. shledáváme.

Porůzná. V údolí Dyje pod Hardekeai, Mal. Tasovice a kolem Sicherských
rybníkův u Slavonic (Oborny), kolem Mikulova a Feldsberka (J. Loew), Piajský
lesík u Cernovic, Jedovnice.

•{•ff Listy ellipticky podlouhlé, nejhořejší malé, mnohem menší než pro-
střední a nejdolejší. Lichopřesleny v klasovité květenství nesblížené, nejhořejší
listy delší než lichopřesleny v jich paždí se nalézající.

m) viriílula Host 1. c, non Ob. Fl. Lodyha přímá, chlu-
patá, větvitá. Listy kopinaté neb podlouhle kopinaté, ostře pilo-
vité, zuby špičaté a úzké, na konci špičaté, k řapíku zúžené, na
líci roztroušeně chlupaté, vespod zvláště na nervech chlupaté, ho-
řejší hsty malé, vejčitě kopinaté, hstenovité, tudíž hořejší čásť lodyhy
skoro metlovitá; řapiky dolejších listů dosti dlouze, hořejších krátce
chlupaté. Listeny čárkovitě kopinaté, nejhořejších lichopřeslenů skoro

— 668 —

šidlovité, chlupaté. Lichopřesleny v hořejší části lodyhy všecky oddá-
lené. Stopky květův'a vrcholíčků chlupaté. Kalichy trubkovitě zvonko-
vité i se zuby 3hranně šidlovitými chlupaté. Tvar podoby velmi rá-
zovité.

Posud jen u Trouziiického mlýna u Znojma (Oborny).

n) sativa L. sp. pl. ed 11. (1763), M. sativa d. crispa et pilosa
Koch. syn. (1843)., M. dentata Koch ibid. p. part., non Moench, nec
Roth., M. crispa aut. pl., non L., J. Braun ve Form. mor. mát. (1888).
Lodyha přímá, jednoduchá neb od dolejška rozvětvená, hustě chlupatá.
Listy široce vejčité, v řapík široce zaokrouhlené, obak dosti hustě chlu-
paté, stříhané kadeřavě pilovité, svraskalé, 2-5 cm dl., 1-5 — 4; cm š.,
špičaté, nahoře ubývavě menší a sblížené, hstenovité, protož větve
k hořejšku prutovité. Listeny čárkovitě kopinaté. Stopky květní a
kalichy hustě srstnaté. Zuby kališní čárkovitě-, neb 3hranně ši-
dlovité.

V zahradách zde onde pěstovaná a někdy zdivočelá. Kolem Brna (Wiesner),
Lomnice (Fleischer), Olomouce (Pluskal), zdivočelá na Vysoké poblíž Vel. Karlovic.

fj-ff Listy podlouhle elliptické, nejhořejší lislenovité, malé. Lichopřesleny
na konci v klasovitou řadu sblížené nebo jen velmi nepatrně oddálené.

o) florUla Tausch., M. arvensis y. florida. Lodyha větvitá, dole
slabě, nahoře dosti hustě chlupatá. Listy podlouhle elliptické neb
ellipticky kosníkové, prostřední, 3—4-5 cm dl., 1-5— 2-25 cm š., na hci
velmi slabě chlupaté, vespod vzláště na nervech chlupaté, špičaté neb
přítupé, v řapík skrojené neb zúžené neb krátce zaokrouhlené, po
kraji krátce a špičatě pilovité, nejhořejší malé, vejčité elliptické, po
kraji nezřetelně pilovité, se špicí skoro tupou; řapíky dolejších Uštů
dlouze chlupaté. Lichopřesleny četné, hořejší sbhžené, skorém v kla-
sovité květenství spojené. Stopky květův a vrcholíčků slabě chlupaté,
často jako trubkovitě zvonkovité, bělavě chlupaté kalichy do nachová
zbarvené. Zuby kališní 3hranně kopinaté až šidlovité. — M. dissimilis
Déségl. (intermedia Opiz) a M. paludosa Sole velmi podobná, leč od
obou svazečky listů, na konci osy postavenými rozdílná.

Pořídku. Posud jen u Znojma, Obornym pro území objevena.

IL Campano caly c e s Pérard. Na konci os neplodné svazečky lislu,
lichopřesleny ^^ oddálené, řidčeji nejhořejší hustě pohromadě, v květenství i
klaso vité seřaděné. Kalich králce zvonkovitý, se zuby krátkými, 3 brannými,
řidčeji špičatými, skoro šidlovitými.

i. Fontanae H. Braun. Listy rozdílně chlupaté neb skoro lysé, v řapík
nikoliv široce skrojené neb skoro srdčité neb vejčité, nýbrž elliptické až elliplicky
kopinaté neb až k řapíku zúženě sbíhavé.

a) Orig-anifoliae H. Braun. Kalichy zvonkovité (neb trubkovité) až
Irubkovitě zvonkovité, zuby kališní krátké, .špičaté až skoro šidlovité, ku předu
namířené. (Sem přísluší střední tvary mezi následujícími skupinami a sku-
pinou Salivae Pi-rard, tak že i M. Weidenhofíéri a M. stalenicoii';!'^ Opiz sem
vřaditi lze).

— 669 -

892. 31. orig-aiiofolia Host, íl. aust. (1831) (M. dobromyslolistá).
Lodyha přímá, namnoze rozvětvená, dole slabě, nahoře hustě chlupatá.
Listy kopinaté neb vejčitě kopinaté, zřídka nejdolejší v řapík trochu
zaokrouhlené, namnoze zúžené, jemně špičaté neb trochu tupounce
pilovité, obak dosti hustě chlupaté, as 2*5 — 5*5 c/m dl, 2 — 3"8 r/» š,,
hořejší namnoze mnohem menší a znenáhla skoro v listeny se měnící ;
řapíky dolejších hstů dosti dlouze neb ±: krátce chlupaté. Listy někdy
dle středního nervu v řasy složené. Listeny dílem kratší, dílem delší
než lichopřesleny (f. pseud. riganifolia Pérard), hustě chlupaté. Stopky
květní všecky, jakož i stopky vrcholíčků zt hustě chlupaté. Kahšní
trubka zvonkovitá, dosti úzká, hustě chlupatá, zuby kališní velmi špi-
čaté, častěji skoro šidlovité.

V. 020 — 03o VI. Koruny nachové.

2j- Srpen, září. Břehy a křoví pobřežní. Porůzná. II Kamenného mlýna
a v úíloH Hradnice u Znojma a sice za vojenskou střelnicí (Oborny), Jemnice
poblíž Bystřice n. P., u Velk. Losina. Ve Slezsku: u Ludvíkova, byliny odtud
vyznamenávají se silnou chiupalostí, dlouhými řapíky a velikými listy.

a) elatior H. Braun, od tvaru základního částečně nepravi-
delným ozubením, hsty skoro lysými, na hořejší části lodyhy ubývavě
menšími rozdílná. Od M. elata Host. kalichy zvonkovitě trubkovitými,
ozubením listů atd. rozdílná.

Posud jen u Raškova a Cesk. Bohdíkova 1SS6 mnou nalezena.

b) Austriacae. Kalich krátce zvonkovilý, zuby jeho Shranně špičaté, ni-
koliv skoro šidlovité.

a) Parietariaefoliae. Dolejší řapíky mnohem delší než jich licho-
přesleny.

893. M. parietariaefolia Becker ¥1. Frankf. str. 325 (M.

drnavcolistá). Lodyha pi-ímá, dole lysá, nahoře zejména jen na hranách
chlupatá, jednoduchá neb větevnatá, Li^ty podlouhle kopinaté, buď
obak lysé neb slabě pýřité, tenké, mělce špičatě-, neb trochu tupounce
zubaté, dosti veliké, as 5 — 7 cm dl., 1*6 —3 cm š., řapíky lysé, dlouhé,
dolejší a prostřední na lodyze mnohem delší než jich lichopřesleny.
Stopky květní lysé neb nanejvýš zde onde někohka chloupky pokryté.
Kalichy skoro lysé neb krátce pýřité, řidčeji ± hustě chlupaté, zelené,
se zuby krátce Shrannými.

V. OoO — 0'75 m. Koruny prostřední, lilákové, až bledě lilákové.

2|- Srpen, září. Břehy, příkopy, křoví pobřežní.

a) g-eillliua. Hády u Obran (Makowsky), břehy Svitavy u Obran (Hor-
niak), údolí Dyje u Trouznického a Kamenného mlýna u Znojma, leč pořídku,
v starém údolí Dyje u Mal. Tasovic (Oborny), kolem Krumlova (Zimmermann),
u Klobouk a kolem Bzence (Bubela), Rajský lesík u Cernovie a v údolí Punkvy
u Blanska.

h) tliayaiia H. Braun, Verhand. d. k. k. zool. bot. Ges. 1890

— 670 —

p. 444. Lodyha přímá, dole skoro lysá, nahoře zvláště na hranách
chlupatá, na dolejškú s četnými, nitkovitými, nadzemními výběžky.
Dolejší listy veliké, elliptické, podlouhle kopinaté, 6 — 8 cm dl., 2*5 až
3-5 cm š., tenké, na líci lesklé, skoro lysé neb roztroušeně chlupaté,
vespod trochu nasivělé neb bledší, málo chlupaté, jen na nervech
s krátkými chloupky. Hořejší listy malé, 2 C7)i dl., 1 on š , elliptické,
po kraji velmi mělce pilovité, s krátkou špicí, všecky Hsty v řapík
stažené, tupě a krátce pilovité. Stopky květní lysé neb skoro lysé.
Kalichy zvonkovité, ± chlupaté, se zuby kališními krátce Shrannými,
br vitými.

Posud jen u Znojma (Oborny).

c) loug-ibracteata H. Braun., v pojed. zool. bot. společ. (1886)
Dolejší listeny delší než lichopřesleny.

U Bzence (Babela).

d) tenuifolia Host. (spec). Listy trochu menší a silněji chlupaté
než tvar základní, řapíky trochu kratší.

Příkopy na Pelcberku u Milfrouna, Trouznický mlýn a v údolí Dyje
u Znojma (Oborny).

e) i)raticola Opiz Sezn. (18.52). p. spec. J. Braun v pojed. c. k.
zool. bot. společ. (1886). Lodyha štíhlá, jednoduchá neb větvitá, ze-
jména na hranách chlupatá. Listy 3— 5'5 cm dl., 1'2 — 2*5 cv// š., r5 až
2-25krát delší než širší, na konci trochu přišpičatělé, neb zvláště do-
lejší přítupé, obak zřetelné, leč roztroušeně chlupaté, nejhořejší lo-
dyžní trochu menší, hustě chlupaté, na spodku celokrajné, od pro-
středka mělce pilovité. Řapíky dolejší delší než lichopřesleny. Stopky
květní lysé, neb u nejhořejších lichopřeslenů několika chloupky posá-
zené, vínorudé. Trubky kališní pýřité, se zuby krátce a tupě Hhrannými,
řidčeji trochu přišpičatělými. — Od tvaru základního silnější chlupa-
tostí listů, listenův a kalichův, a jemným, ostrým, stěsnanějším ozube-
ním rozdílná.

Údolí Rokytné u Krumlova, Černice poblíž Telče, u Velk. Losina a Krum-
perka. — Trouznický mlýn u Znojma (Oborny), na rolích u Romže blíže Pro-
slřjova a u plumlovského rybníka (Spilzner).

/) silyatica Host, L c. Lodyha přímá, štětinatá, jednoduchá neb
trochu větvitá. Listy chlupaté, v řapík zúžené, nejhořejší na lodyze
vejčitě ehiptické, dolejší kopinatě podlouhlé, ozubení špičaté neb trochu
tupounké: řapíky delší než lichopřesleny. Stopky květní chlupaté, zuby
kališní krátce přišpičatělé. — Tvar často nenáležitě tříděný, leč zřejmě
střední mezi M. paiietariaefolia a M. lanceolata Becker.

Posud jen u Znojma (Oborny), bahny u Cernovíra (Kronfeld).

/5j J a c q u i n i a n a e H, Braun. Řapíky kratší nebo zdélí lichopřeslenů,
zřídka trochu delší, řapíky hořejších a prostředních listů nejsou nikdy delší než
jich lichopřesleny.

— G71 —

894. M. austriaca Jacq., Fl. aust. (17T8), non Host, non Allioni,
J. Braun v pojed. c. k. zool. bot. společ. (1886), Fl. exs. aust.-hung.
čís. 1768. (M. rakouská.) Lodyha přímá neb vystoupavá, dole lysá,
nahoře zvláště na hranách chlupatá, zelená neb ± do nachová zbar-
vená, jednoduchá neb větvitá. Listy prostřední velikosti, elliptické,
2-5 — 3 cm dl, 1 — I"? cm š.. špičaté, na spodu v řapík zúžené, zelené
neb častěji do nachová zbarvené, někdy též ± žlutozelené, mělce, leč
špičatě pilovité. Stopky květní lysé neb skoro lysé, nachové, řidčeji
nazelenalé. Listeny brvité, čárko vitě kopinaté. Kalichy krátce zvonko-
vité, krátce pýřité.

V. 0'20-0*,i5 1)/. Koruny malé, nachové.

2|- Srpen, září. Břehy, příkopy, křoví pobřežní. Druh velmi proměnlivý,
u nás v odrůdách :

* Listy na líci slabě chlupaté, často skoro lysé, stopky květní lysé neb
jen několika chloupky pokryté.

•f Listy prostřední neb malé.

a) genuiiia. Listy prostředni, řidčeji malé, elliptické. Lichopře-
sleny od sebe oddálené, na hořejší části lodyhy velmi nepatrně oddá-
lené, nikoliv však stěsnané.

Rozšířena. U Litobratřic (Zinmiermann), v údolí Nectavy u Konice (Spitzner),
u IVouznického a Kamenného mlýna, v údolí Hradnice u Znojma, u Hardeku,
Komárov u Brna (Oborny), podél cesty v údolí Dyje u Znojma (Leitner), Adamov,
údolí Punkvy u Blanska, Tišnov, Střelíce, Pohledec, Zvole, Jimramov, Něm.
Bohdíkov, Blúdov, Pradědův les a Smrčky u Jamrtic.

h) foliicoma Opiz, v Déségl. Ment. Opizianae II. (1882) p. sp.
J. Braun v pojed. c. k. zool. bot. společ. 1886. Listy ellipticky kopi-
naté, na konci špičaté neb nejdolejší trochu tupounké, dosti tenké,
obak chlupaté, po kraji dosti mělce, skoro vlnitě pilovité. Stopky
květní lysé neb nejhořejší, s několika málo chloupky. Kalichy krátce
zvonkovité, chlupaté, zuby jejich krátké, přítupě 3hranné. Lodyha na-
mnoze od spodu rozvětvená, s chabými větvemi postranními. — Od
M. austriaca Jacq. typic, trochu silnější chlupatostí všech částí, ozu-
bením skoro vlnitým, listy většími, ellipticky kopinatými rozdílná.

Porůzná. Kamenný mlýn u Znojma (Oborny), Žďár, Spálený les u Něm. Bohdíkova.

c) prostrata Host Fl. aust. (1831) =- M. Obornyana H. Braun,
Ob. Fl. str. 383 (1887). Lodyha od dolejška bohatě větvitá, s větvemi
J- rovnovážně odstálými. Listy malé, 12 on dl., 0'75 on š., elliptické
až ellipticky kopinaté, dolejší vlnité, nezřetelně pilovité, hořejší špičatě
pilovité, k dolejšku zúžené; řapíky zdélí neb trochu delší lichopřeslenů,
lysé. Listy jen vespod na nervech trochu chmýřité, žlutavě zelené.
Kalichy zvonkovité, namnoze nachové, trochu pýřité, zuby jejich špi-
čaté. Lichopřesleny malé; stopky květní namnoze nachové, lysé neb
několika chloupky pokryté.

— 672

Posud jen v údolí l>yje u Znojma prof. Obornyin pro úzcmi objeveiiii.
ff Listy veliké, 4 — 7 cm dl., 15 — 30 cm š.

d) sparsiflora H. Braun, Form. mor. mát. str. 11. (1888). M.
parviflora Host., non al. Lodyha přímá neb vystoupavá, dole skoro lysá,
nahoře trochu, zvláště na hranách chhipatá. Listy obak slabě chlupaté,
tenké, podlouhle kopinaté, 35 cm. dl., 1'5 — 1*7 cm š., zřetelně špičatě
pilovité; řapíky zdéh neb kratší hchopřeslenů, brvité neb dosti silně
chlupaté. Stopky květní nachové, lysé. Kalichy pýřité, zuby jejich dosti
špičaté. — Tvar, listy poměrně dlouhými, slabě chlupatými, lichopre-
sleny chudokvětými velmi význačný. Od M. lanceolata Becker, jíž se
mnoho podobá, rozezná se lehce větši chlupatostí všech částí, lysými
stopkami květními atd.

Pořídku. Posud jen u Vidně, u Velk. Meziříčí. — U Znojma (Úborny).
**) Listy obak husté přilehle chlupaté. Stopky květní namnoze chlupaté
neb lysé.

"I" Všecky listy podlouhle kopinaté.

e) lauceolata Becker, Fl. Frankf. (1828) sub. var. M. arvensis L.
Lodyha chlupatá, přímá neb vystoupavá, rozvětvená neb jednoduchá.
Listy úzce podlouhle kopinaté, prostřední, k oběma koncům dlouze
zúžené, po kraji špičatě, leč úzce pilovité, obak přilehle a dosti hustě
chlupaté; řapíky chlupaté, dolejší zdélí neb trochu delší lichopřeslenů,
tyto po lodyze rozestavené, oddálené, řidčeji nejhořejší sblížené. Li-
steny kopinaté neb čárko vité kopinaté, nejhořejší skoro šidlovité, chlu-
paté a po kraji ± brvité. Stopky květní zL chlupaté. Kalichy krátce
zvonkovité, chlupaté, leč nehutiaté, s malými, špičatými zuby ka-
lišními.

Posud jen u Velk. Losina.

j"j- Listy nikoliv podlouhle kopinaté. Stopky květní lysé neb skoro lysé.

/) pulchella Host 1. c. Lodyha přilehle-, namnoze jen na hra-
nách zřetelně chlupatá, jednoduchá, neb ± bohatě rozvětvená. Listy
malé až prostřední, kopinaté neb eUipticky kopinaté, nahoře namnoze
ve špici povytažené, obak přilehle a namnoze hustě chlupaté, po kraji
jemně a ostře pilovité, hořejší trochu menší, namnoze světlozelené až
nažloutle zelené, na spodu celokrajné; řapíky krátké, dolejší trochu
delší, ± hustě chlupaté. Lichopřesleny na lodyze všecky oddálené neb
hořejší sblížené. Stopky květní lysé, nachové neb nazelenalé. Kalichy
krátce zvonkovité, i hustě chlupaté, zuby kališní krátké, špičaté.

a) g e n u i n a. Tvar základní, od M. austriaca listy malými, ko-
pinatými neb kopinaté elliptickými, mnohem hustěji chlapatými a vze-
zřením rozdílná.

Piozsíicna. Kamenný Mlýn n Znojma (Úborny), Krumvíř, Rychtaiuv les
n Vlachovir, les ii Dětřichova poblíž Uněova, Něm. Libiny, u Karlova pramene

673

a na liikácli za lázeiiskýiiii sady u Volk. Losina, Nov. ves, na posledním mísiř
vp tvarech I\I. auslriaca Jacij. blízkých.

/5) approximata Wirtgen. M. densiflora Opiz. Listy malé,
dosti hustě chlupaté, hořejší lichopřesleny sblížené. Od tvaru základ-
ního listy poměrně většími, hustěji šedozeleně chlupatými, k hořejšku
ubývavě menšími rozdílná.

Rozšířena. Role n Jundrova, bh'že Salmových železných hntí n Blanska,
Macecha u Sloupá, Ostrov, Jedovnice, Bělá ii Boskovic, Bystřice n. P., Ždánice,
Horn. Rozinka, luka za lázeňskými sady a lázeňský „Grund". u Velk. Losina,
v příkopech u Bhidova, Mal. Morava, Vojtiškov, Star. město, na policii
II Rožnova.

g) i)olymori)lia Host. 1. c. (spec.) Lodyha bohatě větvitá, chlu-
patá. Listy kopinaté, prostřední až malé, v dosti dlouhou špici povy
tažené, velmi úzce zubaté, hořejší dosti malé, v řapík dlouze zúžené,
řapíky dolejší dosti dlouhé, slabě chlupaté, hořejší krátké, chlupaté.
Lichopřesleny všecky oddálené neb hořejší sblížené. Stopky květní na-
chové, lysé neb skoro lysé. Kalichy krátce zvonkovité, zelené neb
trochu do nachová zbarvené, chlupaté. — Od M austriaca Jacq.
tvarem a silnější chlupatostí listů, od M. lanceolata Becker kratšími
listy a lysými stopkami květními, od M. sparsiílora H. Braun, dra-
slavými, tlustšími a silněji chlupatými listy lehce k rozeznání.

Porůzná. Milfroiin u Znojma (Oborny), Nov. město, Pasecké hájemsivi
u Tří stndni, Doln. Bobrová, Pradědův les. Vlaské.

■\-\-\ Listeny dolejších hchopřeslenů zdéli neb kralši těchto. Listy kopinaté
neb ellipticky kopinalé, ku konci dlouze zakončíte.

k) SlichOYeiisis Opiz, Sezn. str. 65 (1852) p. sp. J. Braun
v pojed. c. k. zool. bot. společ. 1886 a ve Form. mor. mát. str. 11.
(1888). Lodyha přímá neb vyístoupavá, dole slabě, nahoře dosti hustě
chlupatá, jednoduchá neb větvitá. Listy vejčité neb ellipticky kopinaté,
tupé neb přišpičatělé, k dolejšku zúžené, zřetelně pilovité, obak při-
tiskle a dosti hustě chlupaté, prostřední, zřídka veliké, buď všecky
stejně veliké, neb nejhořejší na lodyze menší. Listeny kopinaté šidlo-
vité, brvité. Stopky květní a vrcholíčků chlupaté neb nejdolejších hcho-
přeslenů slabě chlupaté. Kalichy krátce zvonkovité, se zuby Bhrannymi,
krátkými, špičatými. — M. austriaca Jacq. podobná, od této mnohem
silnější chlupatostí všech částí rozdílná.

Rozšířena. Střelíce, zmoly u Bílovic, při cestě od Salmových železných
huti v Blanslíu až do Jedo\"nic, Boskovice, u Vápenných lomu za Zdarem, Pe-
trovice, lázeňský (irund, Hóflerberk, u Tise a u Karlova pramene u Velk. Losina,
Něm. Bohdikov, zde v tvaru přiblíženém, Klepačov, Štolnhava, Gunlramovice.
Ve východní části : Fihpov u Javorníka, Vysoká, Okrouhlica, Velk. Kunčice.
Ve Slezsku : Vitkov a Adolfovice.

i) lamiifolia Host. FL aust. = M. Scordiastrum F. Schultz.
Lodyha přímá neb kolínkovité prohnutá, nahoře hustě huňatá. Listy

43

— 674

vejčitě kopinaté, neb nejhořejší někdy vejčité. v řapík zúženě skrojené,
nad prostředkem jemně a trochu tupě pilovité, na konci krátce špi-
čaté neb trochu tupounké, obak hustě chlupaté, měkkounké, prostředně
veliké, hořejší málo menší než dolejší; řapíky huňaté, dosti krátké.
Listeny dlouhými, bělavými chlupy hustě posázené. Stopky květní ±
chlupaté, málo chlupaté neb skoro huňaté. Kalichy dlouhými, bílými
chlupy huňaté, zuby kališní malé, Shranné, krátké a špičaté.

Posud jen u Znojma (Oborny).

2) Arvenses. Lisly rozdílně chlupaté neb skoro lysé, v ia|)ík šnoi-c
skrojené neb skoro srdčití', vejčité až široce vejčité neb elliptieké.

a) Pal US třes H. Braun. Listy slabč chlupaté neb skoro lysé, časlčji
lesklí''. Stopky kvčlní lysé nel) néklcré slabé chlupaté.

<S95. M. palustris Moeiich, non Miller, nec Rchb. (M. bařinná.)
Lodyha pří m á. namnoze bohatě větvitá, řidčeji jednoduchá, dole
skoro lysá, nahoře zvláště na hranách chlupatá. Listy široce
vejčitě elliptieké, prostřední neb veliké, 3 — Q cm dl., 2 — 4 cm š.,
hořejší na lodyze trochu menši, neb s dolejšími skoro stejně veliké,
nahoře špičaté, k dolejšku široce zaokrouhlené neb široce skrojené,
po kraji ostře pilovité, někdy jako v řasy složené, vespod s nervy
-f- silnými a zvláště na nervech chlupaté, na líci velmi roztroušeně
chlupaté, zelené; řapíky slabě chlupaté, dolejších listů dosti dlouhé,
hořejších krátké. Lichopřesleny četné, listeny čárkovitě kopinaté,
brvité. Stopky květův a vrcholičků lysé neb některé slabě chlupaté,
nachové. Kalichy zvonkovité, chlupaté, se zuby široce 3hran-
nými. krátkými, špičatými.

V. 0*50 — 1'00 m. Koruny načervenale lilákové, často velmi bledé.

2|. Červenec — záři. Příkopy, vlhká křoví, břehy, časlo pospolitá, nezřídka
na naplaveninč. Tvar základní: v údolí 1'yje, u Trouznického mlýna u Znojma,
u iMillVouna (Oborny). Tvary sem přináb^žející dle J. Brauna lze takto seřadili :

*) flapíky dolejších lichopřeslenu mnohem delší než tyto.

h) silYieoIa H. Braun, M. silvatica aut pl.. Déségl, Boreau.
Briquet etc, non Host. Lodyha přímá, chabá, nahoře zvláště na hra-
nách chlupatá. Listy měkké, lesklé, na hci roztroušeně-, vespod zvláště
na nervech chlupaté, vejčitě elhptické až kopinaté, v řapík široce
skrojené neb zaokrouhlené, po kraji špičatě, ostře neb nezřetelně pilo-
vité, ozubení někdy skoro vlnité, nahoře špičaté neb trochu přitupé, pro-
střední velikosti; řapíky i hořejších listů delší než hchopřesleny, slabě
chlupaté. Listeny čárkovitě, .slabě neb i silně brvité, stopky květní na-
mnoze nachové, lysé, zřídka některé skrovně chlupaté. Kalich zt: hustě
bělavými chlupy posázený, zuby jeho široce 3hranné, krátké, špičaté. —
Tvar s M. parietariaefolia Becker souhlasný, s listy široce zaokrouhle-
nými, listům u M. arvensis L. podobnými. Původní exempláře Hostovy
v herbáři e. k. dvorního musea, shoduji se s popisem Hostovým, jsou

(Í75

však rozdílný od exemplářů, které Host jinam rozeslal; tím jen možná
vysvětliti zmatek, který vzešel z pojímáni M. silvatica Host,

Porůzná. l'ísárky u Brna (\Vic'>ner), Hády (Makowsky), Mlýnský vrcli
11 Iclohrádku blíže Liliendorfu a v křoví mezi Frelošdorfcin a Nov. sídleni,
II Olliratnova koslela (Oborny), Rajský lesík u Ccrnovic.

'^*) Kupíky dolejších licliopiesleiiLi zdéli iielj solva Irocliu delší lěchlo.

f Listy iHoslřední neb malé, vespod skoio lysé neb roztroušeně chlupaté.

c) procumbeiis Thiiill. Fl d. Paris (1799) p. sp., M. bracteolata
Opiz. Lodyha položená neb vystoupavá, dole lysá, nahoře chlupatá.
Listy dolejší dlouze řapíkaté, vespod slabě chlupaté, chabé, krátce
přišpičatělé neb namnoze tupé, po kraji vlnitě pilovité, zuby tupé, listy
lodyžni všecky skoro stejně veliké neb nejhořejší trochu menši. Licho-
přesleny zvláště nad prostředkem lodyhy stojící úžlabni. Stopky květní
lysé. nachově načervenalé, kalichy ±: hustě chlupaté, se zuby krátkými.
3hranně špičatými. — Listy tupými, slabě pilovitými, vespod skoro
iys3'mi a chabými velmi význačná.

Porůzná. Kolem Mikulova (Loew), údolí Byje a Hradnice u Znojma, u Mil-
IVouna, mezi Frelešdorlem a Nov. sídlem, v průkopech při trali nezřídka (Oliorny).
Podřízené odrůdy :

(3) salebro sa Boreau (1857). Lodyha položená neb chabá, vzpří-
mená 30 — 50 cm dl., na dolejšku kořenující, dolejší větve rozložené,
plazivé, velmi krátce roztroušeně chlupaté. Listy světle zelené, slabě
řapikaté. vejčité, skoro přitupé, nezřetelně a tupě pilovité, slabě chlu-
paté, leč v celku mnohem hustěji než u tvaru základního. Listeny
dosti silně huňaté. Stopky květní lysé neb trochu srstnaté. Kalichy
zvonkovité, srstnaté, s krátkými, Shranně špičatými zuby. — Tvar pře-
chodní mezi M. procumbens Thuill. a M. arvensis L., od této však
stopkami květními, namnoze lysými a slabší chlupatosti všech částí
rozdílná.

Posud jeii u Znojma (Úborny).

y) segetalis Opiz. Lotos (1853), Déségl. Ment. Opizianae (1882).
extr. p. 34. Lodyha s dlouhými, nadzemními výběžky, přímí, větvitá,
řidčeji jednoduchá, slabě chlupatá, 20—50 cm dl., větve odstálé. Listy
krátce-, neb dolejší dosti dlouze řapikaté, vejčité, ojedinělými chloupky
posázené, prostřední neb dosti malé až malé, 1*5 — 3 cm dl, 0'5 — 1'5 on š.,
úzce, leč špičatě pilovité, na spodu v řapík zaokrouhlené, na konci
přitupé, neb hořejší přišpičatělé. Listeny zdélí neb trochu delší než
lichopřesleny, čárkovitě kopinaté. Stopky květní a vrcholíčků nachové,
lysé. Kahchy zvonkovité. dlouze chlupaté. — Od velmi podobné M.
procumbens Thuil., listy špičatě pilovitými, přímým vzrůstem a hořejšími
trochu špičatými listy rozdílná.

Posud jen na Kailshohe u Velk. Losina.

tt Listy prostřední neb \eliké, ostře pilovité.

43'

— ()7(j

ri) Xusleeiisis Opiz Lotos (1853). Lodyha přímá dole lysá, nahoře
slabě chlupatá, L^gty široce vejčité až vejčitě kopinaté, 4-7 cm dl.,
1'5— 5f/// š., vespod jen na nervech chlupaté, na líci roztroušeně
chlupaté, tenlcé, skoro lesklé, na konci špičaté, na spodu široce za-
okrouhlené neb skrojené, dosti hrubě a špičatě pilovité: řapiky chlupaté,
dolejších hstů dosti dlouhé. Listeny dosti široké, kopinaté, brvité.
Stopky květův a vrcholíčků skoro lysé neb slabě chlupaté. Kalichy
hustě chlupaté, zuby jejich Shranně špičaté, dlouze brvité. — M. ova-
lifolia velice podobná, leč tvarem kalicha lehce k rozeznání.

Posud jen u Náměšté (Roemer).

b) Arvenses. Listy obak přilehlé-, ■^, obyčejně velmi husle chlupalé,
všecky stopky květní hnstě přilehle chlupaté, zřídka některé olysající, neb všecky
stopky květní lysé.

896. M. arvensis L. (1753) (M. rolní.) Lodyha přímá neb
vystoupavá, kolkolem chlupatá, jednoduchá neb nahoře větvitá.
Listy malé, neb namnoze prostřední neb vehké, obak hustě přilehle
chlupaté až šedohuňaté, vejčité, zřídka elliptické neb elhp-
ticky podlouhlé, po kraji skoro přítupě a mělce pilovité; řapiky namnoze
velmi krátké, hustě chlupaté. Stopky květní a kalichy bustě chlupaté
až huňaté. Zuby kališní široce 3 branné, krátké, přisp i-
č a t ěl é.

V. 0-15 — 0 40w. Koruny Hlákové, semena hladká.

2j. Červenec — záři. Vlhká role, úhory, břehy, příkopy, křoví, kraje lesní.
Hojná až obecná, , velmi proměnlivá. Četné odrůdy nulno tím spůsobem seřaditi:.

*) Listy prostřední 25 — 4 cm dl., 1"5 — -3 cm š. (Euarvenses H. Braun).

j Listy dosti lupě pilovité, všecky lodyžní stejnotvarné.

a) ^eimiiia Exs. Wirtg-. herb. Ment. rhen. Lodyha jednoduchá
neb již od dolejška rozvětvená, chlupatá neb dole slaběji chlupatá
Listy vejčité, po kraji jemně a skoro tupě pilovité, na konci krátce
špičaté neb skoro přitupé, na dolejšku široce zaokrouhlené, obak hustě
chlupaté, všecky skoro stejně' veliké neb hořejší jen málo menši; řa-
piky krátké. Lichopřesleny na lodyze dosti četné, oddálené. Stopky,
květův a vrcholíčků hustě chlupaté až huňaté. Kalichy hustě chlupaté

Rozšířena. Znojmo (Obornyj, u Prostějova (Spitzner), u Bzence a Vsetína
(Bubela), u Bosače (Holuby), u Letovic, Pekařova a Krumperka. U nás též
ve tvaru :

«) distans H. Braun, Form. mát. mor. v pojednání přírodzk.
spol. v Brně (1888), non M, divaricata Host. Velikost, přikrojení a odění
listů, jak u tvaru základního, listy hořejší ubývavě menší, nejhořejší
velmi malé. Stopky květní nachové neb nazelenalé, slabě chlupaté,
častěji skoro lysé.

Znojmo (Oborny), u Milkova (Spitzner), Karlshohc u Velk. Losina.

b) scordiastrum F. Sclmltz, M. arvensis var. scordiastrum F.

— 677 —

Schultz, herb. norm. čís. 727. Lodyha přímá, bělavými, nazpět ohnu-
tými chlupy hustě posázená. Listy střední dosti dlouze řapíkaté, široce
vejčité neb elliptické, obak hustě chlupaté, tupé neb slabě přišpičatělé.
k dolejšku široce zaokrouhlené. Listeny huňatě brvité. Stopky květní
a kalichy hustě chlupaté.

U Slavonic (Oborny), u Nov. niesla. U nás roste též:

/?) auneticensis Opiz. Lodyha nahoře hustě chlupatá, prostřední
listy dosti dlouze řapíkaté, skrojení jako u tvaru základního. Dolejší
listy dosti veliké as 5 cm dl., 3 cm š. — Od M. arvensis L. typica
mnohem delšími řapíky prostředních listů, trochu špičatějšími zuby
kahšními a jiným vzezřením rozdílná.

Znojmo (Oborny).

c) sulíiuoUis H. Braun, M. moUis F. Schultz, M. scordiastrum
/?. laxa F. Schultz. Lodyha vystoupává, hustě a dlouze huňatá. Listy
dosti malé, as 3 cm dl., 1*75— 2 cm š., vejčité. zřídka vejčité elliptické,
k řapíku široce zaokrouhlené neb skrojené, na konci přišpičatělé neb
trochu tupé, po kraji krátce a dosti špičatě pilovité, obak hustě chlu-
paté; řapíky velmi krátké, hustě chlupaté, nejhořejší listy skoro při-
sedlé. Listy lodyžní všecky skoro stejně veliké. Listeny čárkovitě ko-
pinaté, dlouze huňatě brvité. Stopky květův a vrcholíčků hustě bělo-
huňaté. Zuby kališní 3hranně špičaté, trochu povytažené. — Od M.
arvensis L. typica špičatějšími zuby kališními a dlouze huiiatými lo-
dyhami lehce k rozeznání.

U Náméště (Roemer) a Znojma (Oborny).

ff Listy ostře špičatě pilovité, zuby došli hluboce vkrojené, všecky lodyžní
stejnolvarné.

O Listy vejčitě elliptické neb vejčitě kopinalé, ve špici povytažené.

d) maiTubiastrum F. Schultz, herb. norm. čís 125, ve tvaru
gynodynamickém. Lodyha přímá, jednoduchá, neb i rozvětvená,
s krátkými vedlejšími větvemi, všude hustě huňatá. Listy vejčitě ellip-
tické neb častěji skoro kosníkově elliptické, s povytaženou krátkou
špicí, ostře a špičatě pilovité, v řapík zaokrouhlené neb nejhořejší
zúženě v řapík skrojené; dolejší řapíky dosti dlouhé, hořejší zdélí
hchopřeslenů, hustě huňaté. Nejhořejší listy menší než ostatní. Stopky
květní chlupaté. Kalichy krátce zvonkovité a jako krátké, 3hranně
špičaté zuby šedě haiiaté.

Adamov u Brna (Theimer), pole koleur Chvalic a Slavělína, podél silnice
od Star. Hobzí do Slavonic (Oborny).

OO Listy vejčitě elliptické neb vejčitě kopinaté, nrjdoleJM na lodyze
široce elliptické, neb skoro kruhovité, nezřetelně vlnité.

e) diversifolia Dumortier Fi. belg. 1827, M. dubia Suter et
Schreber, M. barbata Opiz. M. nummularia Déségl., non Schreb. Lo-
dyha přímá neb vystoupává, všude hustě pýřitá, jednoduchá neb větvitá.

— 678 —

Listy dolejší široc^ elliptické neb kruhovité, vlnité neb vlnitě pilovité,
hořejší krátce, dosti ostře pilovité, vejčité elliptické, nejhořejší ellipticky
kopinaté neb kopinaté, obak chlupaté, špičaté neb skoro přítupé,
v řapík zaokrouhlené neb nejhořejší zúžené; řapíky dolejších listů dosti
dlouhé, hustě a dlouze chlupaté neb pýřité. Listeny ěárkovitě neb dosti
široce kopinaté, hustě brvité. Stopky květní hustě chlupaté. Kalichy
krátce zvonkovité a jako krátce Hhranné, špičaté zuby bělohuňaté.

Znojmo (Oborny).

** Lisly malé, 1 — 2-5 cm dl., ()•,") — r.'> on š.

t Stopky kvělní cliliipaU'.

/) yariaiis Host. sp., M villosa Wirtg., non Huds., Sole et all.,
M, arvensis var. nummularoides Wirtg., M. arvensis var. micrantha F.
Schultz., M. rotundifolia X angustata F. Schultz. Lodyha přímá neb
vystoupavá, jednoduchá neb namnoze ±_ větvitá, hustě chlupatá. Listy
malé, lodyžni všecky dosti stejné, vejčité neb krátce vejčité ehiptické,
krátce přišpičatělé, v řapík široce zaokrouhlené, po kraji jemné a tu-
pounce pilovité, obak hustě chlupaté. Lichopřesleny na lodyze četné,
květy a velmi krátké stopky vrcholíčků, jakož i krátce zvonkovité kalichy
hustě chlupaté. Zuby kališní Shranně špičaté, krátké, dlouze brvité.

Brno (Wiesnerj, Kiiřim, Šumberk (Oborny, jako M. arvensis var. jinmila
non Host), pole u Žabovřesk, yysoký les n .lanovic.

g) arvicola Pérard. M. plicata Tausch in Flor. 1828, p. 248,
M. dubia Opiz, Sezn. (1852). Lodyha přímá, všude chlupatá, nahoře
hustě přilehle chlupatá: řapíky krátké. Hořejší listy velmi krátce řapí-
katé, všecky malé, vejčité neb vejčité elliptické, na konci tupounké
neb krátce špičaté, v řapík zaokrouhlené, obak chlupaté, na kraji
jemně tupounce pilovité, hořejší listy se umenšující, nejhořejší hste-
novité, hořejší část lodyhy tudíž prutovitá. Stopky květní chlupaté,
kalich hustě chlupatý, skorém trubkovitě zvonkovitý, zuby kališní
krátké, 3hranné, špičaté, hustě brvité.

Posnd jen u Milkova přílelem mým jn-ol'. V. Spily.nerem pro území
objevena.

ft Stopky kvělní lysé nel) skoro lysé.

h) lata Opiz, Sezn. (1852), M. agrestis Déségl, Perard. et non Sole.
Lodyha přímá neb vystoupavá, dole zvláště na hranách-, nahoře kol-
kolem chlupatá. Listy dolejší a prostřední veliké, široce vejčité okrouhlé
až elliptické, nahoře přítupé neb krátce špičaté, k dolejšku široce
zaokrouhlené, hořejší a prostřední mnohem menší, tupě a někdy zvlášť
hořejší jako vroubkovaně pilovité, obak dosti hustě chlupaté, nejdolejši
posléze skoro lysé. Listeny čárkovitě šidlovité, hustě bělohuňaté. Stopky
květův a vrcholíčků chlupaté. Kalichy zvonkovité, hustě chlupaté, zuby
jejich Shranně špičaté, bělohuňaté, brvité.

B79

a) genuina. Hořejší listy mnohem menší než prostřední a do-
lejší, hořejší čásť lodyhy tudíž ± prutovitá.

Posad jen kolem iirna.

lil Me 11 thastr um Pérard. Kalichy zvonkovité, se zuby špičatými. Koruny
iivnili- lysé. Celá bylina páchne silně citronem neb pergamotkou a tím rozeznává
se od všech mát z oddělení Trichomentha. Všecky osy hlavní svazečkem. ne-
plodnýťli lislů zakončené. Tvrdky lysé, hladké neb velmi jemně tečkované.
Obnovuje se spůsobein rozličným, výběžky nadzemní namnoze šupinaté, podzemní
jednoduché, kořenující, lodyhy neb listnaté prýty ženoucí, neb poslední též
scházející.

1. Rubrac H. Braun. Listy obak slabě chlujtiilé. Kalichy lysé neb jen
nahoře chlupaté, zuby kališní brvité.

a) kisty skoro přisedlé, nejdolejší skoro přisedlé ueii nezřeleliiě iapíkati'-.

* M. prateiisis Sole, Memh. bril. (M. luční.) Lodyha přímá, nahoře
obyčejně větvitá, větve oplelaxi'-, slabě chlupatá, větším dílem načervenalá. Listy
vejčité neb ellipticky vcjčilé, nahoře špičaté neb trochu zaokrouhlené', na spodu
zaokrouhlené, někdy trochu srdčité, obak slabě-, vespod skrovně a zvláště na
nervech chlupaté, zelené neb někdy načervenalé, prostřední 3 — 7 cm dl., 1'5 až
3"5 cm. š., mělce a špičatě pilovité, zuby ležaté, pod ostrým úhlem v čepel
zakrojené, řapíky žádiu' neb nezřetelné, lisly na konci lodyhy menší a na li-
steny se měnící, tudíž lodyha nahoře J; prutovitá. Dolejší členy lodyhy 3 cm,
hořejší 2 cm dl. Listeny čárkovitě kopinaté, zřetelně brvité. Stopky květův a
vrcholíčků nachové, lysé. Kalichy lysé, as 1"4 — 1"S tuni dl., do zelena n'eb
nachová zbarvené, králce zvonkovité, zuby kališní 3hranně šidlovité, brvité.

V. 0'50 — 0-70 lil. M. gentiUs L. subsp. L pratensis Sole (agrestis ^
viridis) John Briquet Frag. mong. Labiat.

2j- Červenec — září. V západní Evropě domácí, u nás zde onde v selských
zahradách pěstována.

U nás v těchto odrůdách :

h) Subg-eiltilis H. Braun, M. genlilis Sole, M. pratensis Bentham,
Pérard etc, non Sole. Listy přisedlé neb nejdolejší nezřetelně řapíkalé, řapíky na-
nejvýš 1 nim dl., obak slabě chlupaté, vejčitě neb podlouhle kopinaté, hořejší
lodyžní málo menší, ostře a hluboce pilovité, prostřední neb veliké, 3 až
8 c/// dl., 1"5 — 4 cm š. Stopky vrcholíčků často dosti dlouhé a jako stopky
květní a kalichy lysé.

V Anglii domácí, u nás jen zřídka v selských zahradách pěstována, jako
kolem Strážnice.

r) deiltata Moeiich. Listy po kraji vlnitě kadeřavě pilovité, v obrysu
vejčití' neb elliptické, přisedlé neb nezřetelně řapíkaté, obak slabě chlupaté,
nahoře nonenáhlu menší, na hsteny se měnící.

V selských zahradách kolem Krumlova.
/') Dolejší Ušty zřetelně řapíkaté.

n) Listy kopinaté, zakončíte neb skoro kosnikové, ku spodu zúžené neb
úzce zaokrouhlené, na líci lysé neb nezřetelně chlupaté.

* M. caríliaca drerard (M. srdečníkovitá). Lodyha lysá neb slaběji
chlupatá, častěji načervenalá, členy 2— 35 ciit dl. Listy řapíkaté, neb hořejší
velmi krátce, leč zřetelně řapíkaté, kopinaté, hořejší dlouze zakončíte, na dolejšku
zúžené neb úzce zaokrouhlené, na líci lysé, vespod na nervecii \elmi roztrou-

680

bcně chlupaté, časlo trochu načervenalé, 2 — 5' 5 cm dl., 1 — 2 '5 cm š., zuby
ostře iievkrojené, nífelé, špičaté neb skoro přítupé, časlo též nezřetehié. Hořejší
listy menši neb málo menší než dolejší. Listeny bčlavé brvité. Stopky vTcholíčků
často dosti dlouhé (3 — 4 mm) a jako stopky květní lysé a nachové. Kalichy
zvonkovité neb trubko\ité. zvonkovité, lysé neb nahoře trochu chlupaté, zuby
kališni Shranně šidlovité, brvité. Koruny vně lysé.

V. 0-30 — 0-70 m. M. exigua L. Sysl. nalur. (17 59), M. yentilis L.
subsp. 3. cardiaca Gerard, M. arvensis ^ <^ viridis, M. cantalica Héribaud conť.
H. Braun v pojed. c. k. z. b.' sp. (ISSSj str. 511 a 512.

2)- Srpen, září. Zde onde v zahradách v okolí Brna pěstována.

/?) Listy široce vejčité, vejčité až vejčitě kopinaté neb kopinaté, leč pak
dlouze nezakončíte. Lodyha někdy skoro prutovitá.

«j) Listy hrubě neb ostře a hluboce pilovité, zuby špičaté neb koncem
nazpět ohnuté, neb jemné, v tom případě trubka kahšní válcovitě zvonkovitá,
neb hsty na líci zcela lysé, po kraji s četnými, špičatými zuby.

* 897. M. nibra Smith. (M. červená.) Lodyha červená neb zelená,
skoro lysá, neb jen docela nahoře trochu chlupatá, větvitá, řidčeji
jednoduchá, přímá, členy její 2 — 7 on dl. Listy všecky zřetelně řapí-
katé, 2-5—8 cm dl, L5— 4 cm š, široce- neb podlouhle vejčité až
široce elliptické, krátce špičaté, na dolejšku v řapík široce zaokrou-
hlené, řidčeji trochu zúžené, na hci lysé neb skoro lysé, vespod na
hlavních nervech slabě chlupaté, tmavozelené, po kraji ostře a hluboce
pilovité, zuby špičaté, hořejší listy často trochu vykrajované a zuby
proto n: ven ohnuté, nahoře málo menší, lodyha tudíž nikoliv metlo-
vitá. Listeny kopinaté neb čárkovitě kopinaté, zřetelně brvité. Stopky
květův a vrcholíčků lysé, nachové neb nazelenalé. Kalichy trubkovitě
zvonkovité, s 10 pruhy, lysé neb nahoře trochu chlupaté, zuby jejich
Shranně špičaté až šidlovité, brvité.

V. 0-30 — 0'70 w. Koruny značné, bledě lilákové. M. pratensis
Sole -|- M. cardiaca Gerard, M. rubra subsp. 3 rubra Sm. (M. aqua-
tica X arvensis >» X viridis). Tvar, listy širokými, ostře a často vykra-
jovaně pilovitými, na líci namnoze lysými, dosti stejně velikými velmi
význačný.

2j- Červenec — září. Břehy, příkopy a pobřežní křoví. Porídku. U Olomouce,
u Znojma pěstována (Oborny jako M. sativa Sm.), \" křo\i u Spáleného mlýna
a podle břehňv u Jihlavy (Reichardt jako M. sativa). U nás v odrůdě ;

h) resiuosa Opiz. Vým. přírd. (1823), M. rubra Nenning, non Sm..
M. gentilis Host, Tausch et Aut. aust. pl , non L. Lodyha přímá, ±
načervenalá, slabě chlupatá neb skoro lysá, větvitá, nahoře prutovitá.
Listy řapíkaté, řapíký chlupaté, dolejší ± široce vejčitě elliptické,
v řapík zúžené neb krátce přiokrouhlené, prostřední neb veliké
25 — 6*5 cm dl., 1 - 3*5 cm š , hlavní nervy vespod silně vyniklé a někdy
do fialová zbarvené, na líci lysé neb velmi roztroušeně chlupaté, tmavo-
zelené, vespod na nervech roztroušeně chlupaté, na konci špičaté, po
kraji ostře a hrubě pilovité, zuby často vykrajované, hořejší listy malé,

— 681 —

ponenáhlu na listeny se měnící, hořejší čásť lodyhy z té příčiny pru-
tovitá. Dolejší členy lodyhy 2 — 3 cm, hořejší 1 — 1-5 nu dl. Hořejší
listy špičatě vejčité až vejčitě kopinaté, špičaté neb přišpičatělé, vespod
s vyniklými hlavními a vedlejšími nervy. Listeny kopinaté neb čárko vitě
kopinaté, brvité, zdélí neb kratší lichopřeslenů, tyto na hořejší části lodyhy
četné, úžlabní. Stopky vrcholíčků někdy zřetelně vyvinuté a jako stopky
kvělní nachové, lysé neb jen nahoře nezřetelně pýřité. Kalichy zvon-
kovité neb trochu trubkovitě zvonkovité, četnými pryskyřičnatýnii teč-
kami posázené, lysé neb nahoře trochu chlupaté. Zuby kališní Shranně
šidiovité, bělavě brvité. — Bylina vzezření význačného, od M. rubra
Srn. typica, listy vejčitě elliptickými až ellipticky kopinatými, nahoře
na listeny se měnícími okamžitě k rozeznání (M. gentilis dolno-iakou-
ských botaniků).

Pořídku. U Olomouce a Hodonína (Úborny, jako i\l. niljra /í?) Wirlgeniana
Ob. Fl. šlr. 3SG, non Schullze).

í?2) Listy nikoliv oslře a hrubě pilovití'-, na líci nauuioze zrclelnr chlupaté,
řidčeji skoro lysé, brvilé.

898. M. grata Host, Fl. aiist. (1831) (M. vnadná). Lodyha přímá,
jednoduchá, neb dn větvitá, lysá neb skoro lysá. Listy vejčitě elliptické
neb elliptické až ellipticky kopinaté, na líci roztroušeně chlupaté, neb
jen několika chloupky pokryté, vespod zvláště na nervech chlupaté.
1'5 -6 ctn dl., 1 — 3 cm š., na konci špičaté, na spodu v řapík skrojené,
čepel po řapíku sbíhavá, mělce přišpičatělé neb často tupě pilovité,
na spodu as k Yg kraje nepilovité, hořejší hsty nikoliv nápadně menší,
tudíž lodyha nahoře neprutovítá; řapíky dolejších listů zřetelné, ti^ochu
chlupaté. Cleny lichopřeslenů 1 — 2 cm dl. Listeny čárkovitě kopinaté,
zřetelně brvité. Stopky květův a vrcholíčků lysé, zřídka nahoře nezře-
telně chlupaté. Kalichy zvonkovité neb trochu trubkovitě zvonkovité,
do zelena neb do nachová zbarvené, zřetelně pruhaté, dole lysé, na-
hoře chlupaté, zuby kališní špičatě Shranné až 3hranně šidiovité,
brvité.

V. 0-^5 — 0-40 tn. Bylina tato připomíná nám živě jeden tvar
z oddělení Sativae, leč od všech tvarů této skupiny možná ji rozeznati
po kalichu na spodu a po koruně uvniti* lysé a po zvláštním zápachu
citrónovém.

2|- Červenec — záři. Břehy, vlhká role, břehy. Ponizná, \ e Ivaru zá-
kladním posud jen u Břeclavi. U nás jesle tyío odrůdy :

* Listy prostřední neb veliké, 2'5 — 6 cm dl., lo — -4 cm š.

t Listy nikoUv ostře a špičaté pilovilé, nikoliv skoro kopinaté. •

/>) Pauliaiia F. Sclmltz, PoUichia (1854), M. viridis X ai^vensis F.
Schultz 1. c, M. gentilis var. «. et /?. Wirtg. herb., non L,, nec Fries..
nec Smith., M. citrata Pauli, non Ehrh., M. graveolens Opiz, non Presl.
Od tvaru základního silněji chlupatými listeny a kahchy rozdílná, ka-

(iSl.'

lichv jsou vice zvoiikovitě, iapikv a listeny více chlupaté, listeny
mnohem sire kopinalé.

PoMi>, oboonýťh lázni u Znojma ((Hnuny*. Ic- Porna ii Manoroxa. Kiiž«na
h(Ma u Volk. Losina, u í^lranll10^ka

Ýf l.isly vojiMli^ kojMnaló. n/oo loř ^puali- iuIomIo.

(•) olliptica Lojouiio (1814). Lodyha přimá. jednoduchá neb
větvitá, roztroušeně chlupahi. Listy všecky zivtelně rapikaté. v řapik
/.užene, nu konci špičaté neb zašpičatělé, kopinaté neb ellipticky vejčiíě
kopinaté. po kraji špičatě zubaté, hořejší málo menší. Lichopi-esleny
na 1 — 1-")(V>/ od sebe vzdálené. Listeny čárkovitě kopinaté. chlupaté
a zřetelně brvité. Stopky květní nachové, lysé. Trubka kališní zvon-
kovitá. neb válcovitě zvonkovitá, slabě chlupatá, dole lysá. zuby ka-
lišní Bhranně šidlovité. brvité. Podřízená odrňda:

.V) varie^^ata Sole. M. gentilis y. variegata Sm., M. elegans
Lejeune. Listy vejčitě kopinaté neb vejčitě elliptické. špičaté, obak
/.úžené, špičatě pilovité, žlutě skvrnité, obak roztroušeně chlupaté.
8 — 5 ciH dl.. 1 — E!'5 cm š. Lodyha jednoduchá neb silně větevnatá.
Stopky květní lyse, stopky vrcholíčkň často velmi vyvinuté, někdy též
zkrácené, lyse. Kalichv dole Ivsé. zuby jejich 3hranně špičaté až
šidlovité.

V sol>kých zahnulaoh u Mikulova (.1. línuin).

rtj) Stopky kvMui lysé neb slioro lysé. Listy obak ^ husto piilehlo
chlupaté až vlnité. Kalichy i se zuby dlouze huňaté, v bílou plst zahalené.

* Sí>i>. M. lioutilis L. (l7o3V Fries. non aut. pl. (M. jemná.)
Lodyha jednoduchá neb větvitá, nahoi-e prutovita, načervenala. řidčeji
nazelenalá, dole roztroušeně-, nahoře hustě bělavě chlupatá. Listy pro-
střední neb dosti veliké -l-o—iS cm dl.. Lo— o'5c;;ř š.. na licí přilehle
chlupaté, hořejší vespod hustě-, dolejší zvláště na nervech chlupaté,
chlupy dlouhé, bělavé, hořejší listy značně menší, nejhořejší listenovité.
na sti-ednim nervu a na postranních nervech hustě dlouze chlupaté,
vejčitě až vejčitě elliptické, k lodyze úzce zaokrouhlené neb v tuto
sbíhavé. na konci špičaté neb zašpičatělé, po k r a j i
ostře a hluboce hrubě pilovité, zuby špičaté, trochu vykra-
jované, listy zřetelně-, dolejší dosti dlouze řapíkaté, řapiky ->: hustě
bělavě chlupaté. Členy £!— 6 cm dl. Listeny elliptické neb nejhořejší
čárkovitě kopinaté. hustě chlupaté a dlouze brvité. Stopky květní na-
chové, lysé neb nahoře jen nezřetelně chlupaté. Kalichy zvonkovitá
neb trochu trubkovitě zvonkovité. na spodu lysé. mnohými pryskyřična-
tymi tečkami posázené, nahoře, jako obranně špičaté neb skoro šid-
lo\ité zuby kališní dlouze chlupaté.

V. 0'30 — 0-CO lil. Bylina celá páchne silně meduňkou, hořejší
čásf lodyhy prutovita. Jen tento popis shoduje se s pravou M. gentilis
L.. která jest chlupatá a nikoliv, jak někteří spisovatelé za to mají.

— 683 —

lysá. Linné výslovně připomíná v popisu své M. gentilis ,foliis ovatis
acutis, serratis simillima M. arvensi at minus hirta", nikde nepraví,
že by byla lysá neb skoro lysá.

Posud jen ii Klobouk a Kašnic u Hustopeče (Schierl). Bezpochyby že ji-ii
zdivočelá.

C) Pul eg i um L. Kalich skoro 2pyský, v ústí věacem chlupu zavřený,
dolejší zuby kališní užší. Listy v květenství s lodyžiiími stejnotvarné, všecky
lichopřesleny oddálené.

900* M. pulegium L. (Polej.) Lodyha přímá neb vystoupavá,
na dolejšku kořenující, jednoduchá neb silně větvitá a jako listy lysá
neb pýřitá. Listy elliptické neb trochu opakvejčité, přítupé, velmi
mělce a drobně pilovité, 15 — 2 cm dl., 05 —0-75 cm š., řapíkaté,
k hořejšku znenáhla ubývavě menší. Přesleny četné, kulaté, oddálené,
ku konci lodyhy poznenáhla menší. Stopky květní a kahchy velmi
jemně pýřité, tyto často do nachová zbarvené, válcovité, zuby kališní
3hranně špičaté, za plodu nazpět ohnuté. Koruna uvnitř roztroušeně
chlupatá. Tvrdky hladké.

V. O' 10— 0 40 m. Koruny načervenale hlákové, na spodu bílé
Pulegium vulgare MiU. U odrůdy (^) hirtiflora Opiz. jsou hsty
obak pýřité, lodyha, kalichy a stopky květní hustěji a odstále chlupaté.

4 Červenec — září. Vlhké písečné břehy, zaplavovaná místa, \ Ihká luka'
příkopy. Ve střední a jižní části porůzná. U Mčnína a Pavlovic, při dolní Dyji
od Drnoholee dolů až ku Břeclavi (Makowsky), kolem Strachotina a Cejče
(Oborny), u Ivančic a na pastviskách při pravém břehu Jevišovského potoka
u Frelešdorfa (Schwoeder), kolem Lednice (Uechtritz), u Nov. Přerova (Ripper),
u Šakvic, Doln. Vistonic, Polavy, Kobylí, Kyjova, Selce, Lanžhota a Strážnice.
— Mokrá luka blíž Uh. Ostroha a Bzenee, mezi Pískem a Ostrohem a při sil-
nici od Bzenee do Veselí hojná (Bubela). Nezřídka kolem Olomouce : břehy
Bystřice (Vogl), Hajčín, Nov. sady a Byslrovany (Makowsky). /?) roztroušena
mezi tvarem základním u Mčnína, oakvic, Břeclavi a j.

373. Lycopus L. Karbinee.

901. L. europaeus L. (K. obecný.) Lodyha přímá, jednoduchá
neb větvitá a jako listy pýřitá neb skoro lysá. Listy řapíkaté,
podlouhle vejčité neb kopinaté, stříhané zubaté,
dolejší často na spodku protisečné. Lichopřesleny husté, mnohokvěté,
úžlabní. Květy dvoudomé až mnohomanželné. Zuby kalicha ze
široce kopinatého spodku hrotité, delší jeho trubky a delší
koruny. Tvrdky nahoře žláznaté, toliko spodu uštů
kališních dosahující. Oddenek šikmý neb rovnovážný, dlouze
výběžkatý.

V. 0 20 — 100 in. Koruny malé, bílé, nachově tečkované.

2|- Červenec, srpen. Příkopy, potoky, bařiny, v rovině a předhoří hojný.
U Velk. Losina nalezl Oborny rostliny mnohem nižší, s drsnými, tužšími a ve-
skrze zubatými listy.

— 684 —

002. L. exaltatus L. fil. (K. vysoký.) Listy v obj(?mu vej-
čité neb vejčijě podlouhlé, hluboce chobot nat o-
peřenoklané neb p e ř e n o d í 1 n é, s úkrojky kopinatými. Licho
přesleny husté, úžlabní. Zuby kalicha jen zdélí jeho trubky,
2 hořejší tyčinky neplodné, nitkovité. N a ž k y smáčknuté, obroubené,
nahoře žláznaté, výše než do polovice uštůkališ-
ních dosahující. Bylina statnější a větší, ostatně jako předešlá.

V. 0'60 — 1"25 111. Koruny bílé, menší než u předeš., ušty
pysků stejné.

A- Červenec, srpen. Břehy, banny, příkopy, poridUu, s jislolon jen v ní-
žinách při dohií Dyji a Moravě. V jednom hahné mezi Podivínem a Lednici
hojný, v bažinách při trah Hrušovany- — Nov. sídlo (Oborny), příkopy při tratí
u Břeclavi (Schierl), nezřídka v údolí Moravy v uh. hradištském kraji (Ma-
kowsky), v Ustnatých lesích u Písku, Ostroha a Veselí hojný (Bubela). Dle
Sciilossera, kolem Uh. Hradiště, zde však v novější době nebyl nalezen, ostatní
udání Sclilnsserova jsou dojista nesprávná.

274. Ori§aiiuiii L. Dobromysl, dosteii.

903. O. vulii'are L. (D. obecná.) Lodyha slabě hranatá, větev-
natá, nahoře chocholičnatě vidličnato-latnatá, mrtnatá, s kvčtenstvím
krátkým, příkulatým. Listy vejčité, špičaté, skoro celokrajné, spoře
inrtnaté. Listeny přisedlé, vejčité, lysé. Kalich stejně 5zubý-
v jícnu s kroužkem chlupův. Lodyha, listy, zuby kalicha, zvláště listeny
často do nachová zbarvené,

V. 0'30 — 060 m. Koruny kalně světlonachové neb bílé. f. e 1 o n-
gatum Form. IL Beitr. z. Fl. v B. u. H. Óst. bot. Z. 1890 čís. 2.
Vřeteno prodloužené, listeny užší.

4 Červen — srpen. Výslunné, keřnalé stráně, kopce, kraje rolí a lesu,
horská Inka; rozšířena. Ve střední a jižní části obecná. V cesko-moravském
pohoří a v severní Moravě řidčeji: kolem Jihlavy: na skalnícli stěnách v údolí
.lihlavy hojná (Pokorný), u Kunšlálu (Clupek), Kraví hora a les Vesna u Stříleže,
v údolí >íedvědičky u Spáleného mlýna, u Pernšlýna. — U Koldšlýna (Uech-
Irilz), M 1'etrovic, hojná u Velk. Losina, u Sobotína, Maršíkova, Pekařova, Rej-
hartic, Nsíkova, Velvic, Cesk. Bohdíkova, Hanušovic a Klepačova. — V Olo-
moucku vehni hojná: jako u Olomouce (Vogl), Hlubočky poblíž Olomouce, Štern-
berský kopec u Berouna (Gans). Ve výcliodní části, zvláště na jihu hojná:
Shážnice, Mal. Vrbka, Kuželová, Nov. Lhola, Uh. Brod, Havřice, Bojkovice,
hojná u Val. Klobouk, Návojná, Poteč a odtud až do Halenková. — \a Ho-
stýne (Spitzncr)I, u Rusavy (Sloboda), u Vsetína (Bubela), Rožnova a Nov.
Jičína (Sapetzaj, Frýdlandu (Oborny), v kamenci a křovištích při Ostravici
u Místku (Gogela), v Javornících, rozšířena u Velk. Karlovic a u 'J"urcčků na
.\hlonové, ílybí. Kotouč u Šlramberka, Star. Jičín, Ostravice. Ve SU'z>ku : Ro-
venky na úpatí Lysé hory u Malenovic (Oborny), Janovice, Krásná, Lonma. —
Hojná v Těšínsku (Kolbenheyer), u Byslré, Hělska, .Mikuszowic a Wapienice
(Baier), Heraltice u Opavy (Mayer), Kríiov (Spatzier), kolem Tomášova (Gra-
bowski), llorn. Lípová (Ueehirilz), rozšířena ve Vidnavsku. — F. elonyatum

(185

Fonii. I Kiiiim, , Vcdrovic a j. : tia jkisIimIiuiu au'.slí> iialc/.l Jm'iii liyliny s iiř-
kolika, na spusdli (ikitlikii z icdiurlid budu vybíhajíciini, piuilldiižcnými viťlciiy.

* O. majorána L. (Majoián. inarjánka, voněkras). Lodyha šedo-
pýřitá, zřídka cela lysá. Listy vojčilé neb elliptické, tupé, šedoplsťnaté.
Květy v květenstvich skoro kulatých, strechovitě seraděných. Listeny
okrouhlé, velmi husté n a h 1 o u č e n é, šedoplsťnaté, po
kraji huňaté. Kalich polovičný, bezzubý.

v. 0'30 — 0"50 ///. Koniny imčervenale bíh'. líylina silní' vonná.

Q íi 4- Červenec, srpen. Původem ze sev. Afriky, n nás v zahradách
zde onde pěstována. Na širém poU n Bzence (Spitzner).

275. Thymus L. Douška.

A) Hypodromae A. Kern. Nervy lislíi na spnsob (kaniva, s kýlovilě
vyniklým středním nervem. Nervy drnhi'ho řádn, kler<'' json na čerstvé rostlině
nezřetelné, vynikají silně, skoro přílliisile na snšených listech, čímž stává se spodní
část listu jako řasnalá.

904. T. angiistifolius Pers. (D. lizkolistá.) Lodyha vystoupavá
neb přímá, kolkol chlupatá, namnoze načervenalá. Listy čárkoví té
kyj ovité, tupounké, krátce řapíkaté. na dolejsku a někdy též po
kraji chlupaté, u odrůdy a) jest čepel Kstů lysá, u odrůdy 1>) obak ±
chlupatá až huňatá. Květy svazečnaté, v konečných, krát-
kých, s t r b o u 1 o v i t ý c h 1 i c h o p ře s 1 e n e ch. Kalich 5znbý,
dolejší dva zuby čárkrovité kopmaté, hořejší 8 vejčité kopinaté a jako
celý kalich hustě chlupaté až huňaté. Tyčinky namnoze vyniklé. Koruny
malé, pýřité. Kořen dřevnatý, větev natý, četné plazivé,
všude kořenující kmínky ženoucí, ze kterých příštím
rokem krátké, květonosné lodyhy vyrůstají.

V. větví květonosných až 0'05 ni. Koruny nachové až karmínově
červené. Bylina silně větevnatá. T. serpyllum L. v. angustifolíus aut. pl.
2|- Květen — podzim. Písčitá a kamenitá místa. Odrůdy :

a) g-eiiiihius. Listy po kraji brvité, jinak obak lysé.

Pusté písčiny, pnřídku. Posud jen na Dúbravě u Bzence a jest tu za květu
pravou ozdobou pustých písčin (Bubela), dle Schierla též v lese u Hodonína :
odtud podél Moravy až do Dolních Rakous, kde se rostlina lato ve Stromovce
u Marchegu opět vyskytuje (J. Braun).

b) ericetorum Wimm. Listy obak ±, namnoze však velmi hustě
chlupaté, tvar jejich jako u a.

Posud jen u Opavy, mnohem hojněji v prusk. Slezsku.

B) Camptodromae A. Kern. Vedlejší nervy listův obloukovité, nervy
ku kraji listů znenáhla se zužující, v parenchymu listovém se ztrácející, kraje
nedosahující.

I Hirticaules H. Braun. Lodyha kolkolem chlupatá.

905. T. Lovyaíms Opiz, Vým. přírd. str. 105 (1824) (D. Lóvova).
Lodyha oblá, položená neb vystoupavá až přímá, kolkolem chlupatá.

— 086 —

Listy vstřícné, vejčitě až čárkovitě kopinaté. třeny jsouce nevydávají
vůně pergamotkové >neb meduíikové, krátkořapíkaté, lysé neb i chlu-
paté. Svazečky květů buď v úžlabní lichopřesleny spojené, s krátkým
konečným lichopřeslenem, neb jen tento vyvinut, s 1 — Súžlabnimi
lichopřesleny. Kalich hustě chlupatý až huňatý, 2pyský, trubkovitý,
5zubý, zuby jeho všecky stejnoměrně brvité. Koruna malá neb (u an-
drodynamických tvarů) dosti značná. Kořen dřevnatý, větvitý,
s četnými plazivými, všude kořenujícími kmínky,
které příštím rokem lodyhy plodo nosné, v řadu seřaděné
vyhánějí.

V. větví až 0*25 m. Koruny nachové až nachově fialové neb kar-
minově červené. T. arenarius Bernh., T. Marschalianus Aut. p. max. p..
non Bieberst, nec Willd.

2\. Květen — červen. Pahorky, meze, kraje polí a lesň, suchá Inka a jehh-
řnalé le.sy. Odrůdy :

^' Glabratae. Lisly po kraji brvité, jinak obak lysé.

a) §'emimus. Listy kopinaté neb kopinatě vejčité. Lodyha při-
lehle mrtnatá. Lichopřesleny nahloučené, mimo konečný strboulovitý
lichopřeslen, ještě 2 — 3úžlabní. V. 20 — \'00 mm. U této mnohotvárné
odrůdy rozeznávají se následující podřízené tvary:

a) stenophyllus Opiz Sezn. (1852). Lodyhy plodonosné krátce
položené. Listy úzce až čárkovitě kopinaté. Bylina vzezřením poněkud
T. angustifolius Pers podobná V. 18 — 50 mjn.

Porůzná. Cacovice, kopce a vinohrady u 2idenic, meze při lese a v lese
Bořky u Židenic. — Kolem Znojma (Oborny). U cihelny za Prostéjovem, meze
u Dřevnic (Spitzner).

/5) serpens Opiz. Sezn. Lodyha položená. Listy kopinaté. Tvar
dlouhými, výhonkovitými, plazivými pníčky velmi význačný.

Porůzná. Vinice u Obran, Kartouzy, Polavské kopce.

7) normalis. Lodyha přímá a jako kalichy hustě přilehle chlu-
patá. Listy vejčitě kopinaté.

Kopce u Bílovic. — Meze u Phuulova (Spitzner).

d) bracteatus Opiz 1. c. p. sp. Lodyha položená neb přímá,
přilehle, řídce chlupatá. Listy široké, 6 -7 mm, vejčitě až vejčitě ko-
pinaté. V. 70—160 »/?//.

Porůzná. U I. tímnelu na Hádech u Obran (Makowsky), u Znojma (Oborny)
a dojista že i jinde rozšířena.

b) sparsillorus H. Braun. Lodyha přímá, hustě přilehle chlu-
patá. Květy mimo v konečném, strboulovitém lichopřeslenu ještě
v četných, úžlabních, podél lodyhy oddálené rozestavených lichopře-
slenech. T. interruptus H. Braun, olim non, Opiz.

Porůzná. Sv. Anioníček n Brna, Židenice, les 11 Jundro\a a 11 Břeclavi.
zde ve Ivarn T. Marsehallianus Willd. blízkém.

— 087 -

c) ellipticus Opiz, Vým. prird. str. 103 (1824). Lodyha dole
přilehle mrtnatá, nahoře dlouhými, bílými chlupy hustě huňatá, chlupy
odstálé, zdélí příčného průřezu lodyhy aneb skoro tak dlouhé. Listy
kopinaté neb kopinaté vejčité az čárkovitě kopinaté. Kalich dlouhými,
hustými, bílými chlupy šedohuňatý, zuby kalicha dlouze brvité. —
Bylina na pohled míšenci mezi T. Lóvyanus genuinus a T. lanuginosus
Miller podobná a sice ve tvaru T. Lóvyanus bhžším. U nás v pod-
řízených odrůdách :

a) genuinus. Listy dosti široké, jako u T. Lóvyanus Opiz
normalis. Květy namnoze androdynamické, zřídka gynodynamické.

Hojná u Brna. — U Znojma, na Polavských kopcích (Oborny).

/3) Kallmůnzerianus Opiz. Lodyha přímá, pýřitá. Listy čárkovitě
kopinaté neb kopinaté, podobné T. stenophyllus Opiz, řidčeji ellipticky
kopinaté, na spodku brvité, obak lysé, nanejvýš na líci velmi ojediněle
pýřité, kahchy hustě chlupaté, zuby kalicha dlouhými, bělavými chlupy
brvité. Květenství krátce strboulovité. Tvar střední mezi T. calvifrons
Borb. et Braun (T. brachyphyllus Opiz) a T, Lóvyanus Opiz, od první
trochu elliptickým příkrojením listův a slabší chlupatostí lodyhy, od
poslední užšími listy a zvláště zápachem citrónovým rozdílná. Květy
namnoze gynodynamické, zdá se, že Opiz též gynodynamické tvary
od T. ellipticus «) genuinus pod jménem T. Kallmůnzerianus rozeslal.
Rostliny, které J. Braun od Opize viděl, shodují se s popisem předešlým.

Kolem Brna. — Na Horkách u Ohrozimi, u Žešova, při cesté z Dřevnic
do Drysic (Spitzner).

d) aiig-iistissimus H. Braun, Oest. bot. Z. 1888 p. 188, T. pini-
folius Aut. p. p., non Heufel, T. odoratissimus Aut, p. p., non M. et B.
Listy úzce čárkovitě, tenké, trochu chlupaté. Tvar lepý.

Posud jen na Kraví hoře u Žabovřesk.

**) Hirlifoliae H. Braun. Listy obak ^t ehkipalé.

e) pillosus Opiz, Vým. přírd. str. 40 (1824). T. decumbens
Bernh., Rchb. Fl. exs. čís. 2120. Lodyha plazivá, i s větvemi položená,
větve odstále mrtnaté. Listy podlouhle kopinaté, hořejší vejčité, ku
předu širší, velmi krátce řapíkaté, dlouhými chlupy ±: pokryté, leč
nikoliv hustě huňaté, zelené, nikoliv sivé. Kalich dlouhými, bílými
chlupy posázen, leč tyto nepřekážejí pohledu na dolejšek kahcha. —
Odpovídá míšenci T. Lóvyanus genuinus a T. lanuginosus Miller.

Hojná na Pola\skýcli kopcích, u Náměště a zde onde v okoU Brna
(Wawra, Weiss, Makowskyj, Karlouzy, Husovice, zmoly u Cacovic, Židenické
kopce, les Bořky u Židenic, Mordo\na u Klajdovky, Hády u Obran, mezi Sobě-
šicemi a Bílovicemi, Písařky, iíopce u Sokolnic, Urbano\ a Slavko\a, Větrník
u Dražovic.

f) laiiu§iuosus Miller Diet. čís. 8 (1768). T. austriacus Bernh.
Lodyha četné výhonkovité pníčky ženoucí, hustě odstale huňatá. Listy

— G88 -

vejčité kopinaté neb vejčité, velmi krátce řapikaté a jako kalichy hustě
šcdohuĎaté. Chlup}^ na hořejší části lodyhy odstálé, zdélí příčného
průřezu lodyhy. Byhna velmi nápadného vzezřeni.

V J>oln. Rakousich hojnťjši než na Moravě (.J. Braun), Bergl u Medlánek,
Šakvice. — Klobouky, Pokivskó a Mikukjvské kopce, Znojmo (Oborny). Meze
u 2. cihelny za Prostějovem a Horka u Ohrozími fSpilzner).

906. T. Kosteleckyaíms Opiz, Vým. přírd. str. 104 (1824)
(D. Kosteleckého). Větve přímé, krátké neb ± prodloužené, příoblé,
kolkolem ± hustě až skoro huňatě chlupaté. Listy čárkovitě kopinaté
neb kopinaté, chlupaté neb (u odr. y) lysé, měkké, s četnými žlázami,
třeny jsouce, vydávají ostrý, velmi rázovitý zápach pergamotkový.
Květy ve svazcích úžlabních, hořejší na konci lodyhy strboulovitě na-
hloučené. Kalich ± chlupatý až hustě huňatý, krátce zvonkovitý, kratší
než u T. Lóvyanus. Květy vždy, též u androdynamických tvarů mnohem
menší než u T. Lóvyanus Opiz a jeho odrůdách. Polokeř, s krátkými
neb ±: prodlouženými, četnými, plazivými a kořenujícími lodyhami,
které příštím rokem plodonosné větve vyvinují.

V. větví až 0"30 m. Koruny bledě fialové. T. Hackelianus Opiz.
Sezn.

2|- Květen, červen. Meze, kopce, lesy jehličnaté. Bylina tato velmi rázo-
vitá, má tyto odrůdy :

a) gemimiis. Bylina celá =b huňatá, pníčky šlahounovíté krátké.
Listy čárkovitě kopinaté, lodyha položená a pak obloukovitě vystoupavá.
v: 20—130 mw.

Pořidku. Meze u Obran, Líšeň, Leskoun u Vedrovic, Polavské kopce. —
Meze u Seloutek, u Plumlova, na skalách u Otaslavic, na Horkách u Ohrozími,
u Mostkovic a u Drysic (Spitzner).

b) eloiig-atulus H. Braun. Bylina přímá, až 27 cm v., statná
a silná, listy nápadně prodloužené, hustě chlupaté. Květenství značné,
z tlustých strboulovitých lichopřeslenův.

Velmi pořidku : v Panském lese u Střelíc. — Travnaté úklony u Zešova
(Spitzner).

c) Tillosissiiuus H. Braun. Bylina přímá, listy a lodyha dlouze
huňaté, odění velmi nápadné, i: odstálé.

Posud jen při lomech u Drysic u Nezamyslie prof. Spitznerem objevena.

ď) brachyphyllus Opiz, Sezn. str. 97 (1852). Lodyha vystoupavá,
šlahounovíté pníčky dlouze plazivé a mnohonásobně kořenující. Lodyha
nahoře dosti hustě přilehle neb odstálé chlupatá. Listy čárkovitě kopi-
naté až čárkovitě, obak lysé. T. calvifrons Borb. et Braun = T. line-
arifolius Wimm et Grab. — T. Kallmunzerianus Opiz velmi podobná,
leč od této bledě fialovými květy, úzkými, pronikavě pergamotkou
zapáchajícími listy a kratšími kališními trubkami snadně a bezpečně
k rozeznání.

— 689 —

Sv. Antoníček u Brna, Rybníčky u Kartouz, Cacovice (var. an T. Mar-
schallianus WiUd), židenické vinohrady, meze u Obran, za Klajdovkou na Hádech,
na prachárnách u Brna, Židlochovické a Nosislavské kopce, zde ve tvaru Ť.
elliplicus Opiz bUzkém. — U Mostokovie, Plumlova, Seloutek, na Zlechově
u Plumlova, při lomech u Drysic, při cestě z Dřevnic do Drysic, u Lulce
(Spi(zner). Dúbrava u Bzence (Schwoeder).

«) latifrons H. Braun. Lodyha husté chlupatá, listy lysé,
dosti široce elliptické až kopinaté. Celá bylina vydává zápach citrónový
neb meduňkový.

Posud jen na mezích u Zlechova bliže Plumlova (Spilzner).

907. T. Marschalliauus Willd. spec. plant. III. p. 141, 1800
(D. Marschallova). Bylina polokřovitá, lodyhy vystoupavé neb
přímé, nahoře odstále chlupaté, šlahounovité pníčky žádné, leč z ko-
řene vyrůstají letošní, zdřevnatélé, na dolejšku koře-
nující lodyhy, které vyhánějí příštím rokem plodo-
nosné, kvetoucí větévky. Listy podlouhlé neb skoro
kosníkově kopinaté, na konci krátce špičaté neb trochu tu-
pounké, lysé neb ±: chlupaté. Květy svazečnaté, v přesle-
nech oddálených. Kalichy husté, chlupaté, 2 hořejší zuby kališní
široké, 3 dolejší šidlovité, hustě brvité. Hořejší část kořene dřevnatá.

V. až 50 cm. Květy nachové neb fialové až karmínově červené.
Spůsoberrj obnovování větévek a vzrůstem od T. Lóvyanus Opiz =
T. arenarius Bernh. velmi rozdílná.

2j- Květen, červen. Meze, suchá luka. Odrůdy :

a) geuuiuus. Listy obak lysé, jen na dolejším kraji brvité.
Pořídku. V Pohansku u Břeclavi a bezpochyby ještě na jiných místech při

úpatí Beskyd. — U Znojma (ObornyJ, u městské cihelny za Prostějovem (Spitzner).

b) Eisensteiniaims Opiz. Lodyha nahoře dlouze chlupatá. Listy
obak ± chlupaté.

Při cestě z I>revnic do Drysic na mezích u Vyškova proť. Spilznerem objevena.
II. Chamaedrys H. Braun. Lodyha zřejmě 4hranná, jen dole na hranách
zřetelně chlupatá. Listy vejěité až vejčitě elliptické, vždy lysé.

908. T. inontamis W. K. (D. horská.) Lodyha polokřovitá,
vystoupavá neb přímá, šlahounovité pníčky žádné,
z kořene vyhánějí letošní, zdřevnatélé, na dolejšku
kořenující, druhým rokem větévky plodonosné,
květy nesoucí. Lodyhy 4hranné, na hranách s chlupy bělavými,
ohnutými, na plochách lysé neb nahoře nezřetelně pýřité, p o s 1 é z
nazpět sražené. Listy vejčitě, tupé, dosti vehké, zřetelně
ř a pí katě, žláznatě tečkované, vstřícné. Květy svazečnaté, v licho-
přeslenech podlouhlých, namnoze nahloučených, řidčeji
oddálených. Kalich krátký, lysý, řidčeji dole nezřetelně pýřitý, Shořejši
zuby kališní skoro neb r vité, 2 dolejší slabě brvité, čárkovitě

44

— G90 —

kopínaté, nikoliv šidlovité. Koruny též u androdynamických květů malé.
Kořen drevnatý, větevnatý.

V. 007— 0-24 m. Koruny fialové.

2j. Červen — rijen. Lesy, stráně, meze. V území velmi pořídku. Posud jen
ii Kanic a na Stráni u Morkiivek.

909. T. chamaedrys Fries. 1814. (D. kalamandrovitá.) Kořen
vyhání četné, krátké, p 1 a z i v é, na dolejšku kořenující
p n í č k y, jež druhým rokem květonosné pníčky vyvinují. Lodyha vy-
stoupavá, nahoře větvitá, 4hranná, 2řadě chlupatá. Listy v e j č i t é,
tupé, tlusťounké, vstřícné, zřetelně řapíkaté, žláznatě tečkované,
obak lysé, jen po kraji dolejška brvité, vespod trochu na-
sivělé. Květy svazečnaté, v strboulovitých, konečných hchopřeslenech,
s iichopřesleny úžlabními nebo bez nich. Kalichy dole zřetelně, nahoře
slabě pyrite neb skoro lysé. Koruny u rostlin androdynamických značné.
Kořen drevnatý, větevnatý.

V. 0-06 — 0-15 m. Koruny namnoze karmínově červené neb nachové.
2j. Květen — červenec. Meze, kraje lesní, cesty, Inka. U nás v odrůdách :

a) geimiiius. Květy prostřední neb malé. Listy prostřední, tlu-
sťounké, vespod nasivělé. Kalichy zřetelně chlupaté.

Pořídku. U Evanovic. — Znojmo (Oborny), na severní Moravě a ve Slezsku
bezpochyby se též vyskytuje. U Lulce, v okolí Drahan, na kopcích u Držo\ic, na
Skalici a Hloučele vi Prostějova, na Kotouči u Šlramberka (Spitzner).

b) alpestris Tausch sp. Kořen vyhání četné, prodloužené, koře-
nující, za doby letní v řady seřaděné, vystoupavé, květonosné, nanmoze
nachově zbarvené a skrovně chlupaté lodyhy. Listy vejčité až okrouhle
vejčité, tupé, v zřetelný řapík zúžené, na dolejšku skrovně pýřité, jinak
lysé. Svazečky květů na konci větévek strboulovitě nahloučené, dole
postavené jen chudokvěté. Kalich skrovně chlupatý, hořejší pysk skoro
lysý, zuby kališní skrovně brvité. Koruny značné, 2krát větší než u a.,
sytě nachové, slabě pýřité. Tyčinky a čnělky daleko vyčnívající T. al-
pinus Presl.. T. pulegioides Lang.

Trávníky, štěrbiny skalní, pořídku. Posud jen na Pelrštýně a ve Yelk.
kotlině (Grabowski), zde jen poskrovnu a na místech těžko přístupných (Oborny).

910. T. oratus Miller diet. Nr. 7 (1768) (D. vejčitá.) Kořen
vyhání četné, tenké, n i t k o v i t é, šlahounovité kmínky,
ze kterých druhým rokem dřevnaté pníčky vyrůstají
a na nich výhonky plodné. Celá rostlina nabývá pníčky
n i tk o v i t ý m i, hustě plsťnatými vzezření trsovitého. Lodyha
vystoupav á, 4hranná, 2 řadě chlupatá. Listy vejčité, tupé,
it veliké neb prostřední až malé, žláznatě tečkované, stříčné, obak
lysé, po kraji brvité, obak zelené, na líci i: tmavozelené,
vespod bledší. Svazečky květů namnoze nahloučené, mnohokvěté;
kalich slabě chlupatý neb u některých odrůd zře-

- 691 —

tělně mrtnatý, zuby kališ ní hořejšího pysku slabé
b r v i t é, dolejšího zřetelně brvité. Koruna malá neb prostřední, šedě
pýřitá Kořen dřevnatý, větevnatý.

V. 0-05 — 0.20 m. Koruny nachové, fialové neb karmínově červer^é.
Vzrůstem, kalichy zřetelně chlupatými, listy tenšími, vespod nikohv
nasivělými od T. chamaedrys snadno k rozeznání.

2j. Květen, červen. Písčité a kamenité stráně, meze, lesy. U nás v odrůdách :

a) seimiíms. T. silveslris Schreb. Pníčky méně četné. Lodyha pod
lichopřesleny hustě pýřitá. Listy veliké, posléz dolů stlačené. Květy
v prodloužených lihopřeslenech, malé, fialové neb fialově nachové.
Kahch nahoře i dole zřetelně krátkopýřitý neb nahoře lysý, hořejší
zuby kahšní špičaté.

Pořidku. Melatínské údolí a j. ni. u Bílovic. — U Znojma (Oborny), v údolí
Kroupy n St. města {Spitznerj.

b) subcitratus Schreb. Pníčky namnoze velmi četné, velmi útlé
a tenké. Lodyha položená neb vystoupavá, namnoze krátká, nahoře jen
na hranách chlupatá. Listy mnohem menší než u předeš, Květy malé,
fialové neb fialově karminově červené, v prodloužených konečných
iichopřeslenech. Kalich zřetelně chlupatý, hořejší zuby kališní mnohem
tupější než u předešlého tvaru. V. 0*04 — O' 15 cw.

Piozšířena. Na Hádech za Klajdovkou, u nádraží, \- údolí Melalinském
a j. m. u Bílovic, les u Kuříma, Klucanina u Tišnova, Macecha, Ostrov, Jedovnice,
Letovice, Písařky, kraj Zapniho ii Kohoutovic, Vyškov, Mariánská studénka u Krum-
lova, Mor. Budějovice, zde ve tvaru T. montanus W. K. blízkém, Pekařov, Něm.
Bohdíkov, Kyjov, Moravany, Koryčany, Strílky, Žerotín u Strážnice, Konina, u Kona-
iíkův u Vsetína. — Při silnici z Olomouce do Přaslavic (Spitzner). Podřízená odrůda:

a) parviflorus Opiz Sezn. (1853.) Listy velmi malé, vejčitě
elliptické. Květy velmi malé.

Vinice u Obran.

c) coiicolor Opiz. T. chamaedrys Aut. p. p., non Fries. Nitkovité
pníčky namnoze velmi četné. Lodyha položená neb vystoupavá, nahoře
jen na hranách trochu chlupatá, chlupy velmi krátké. Listy prostřední
velikosti, obak stejnobarevné neb vespod trochu bledší, tenké. Květy
ve strboulovitých, neprodloužených, konečných Iichopřeslenech a mimo
to někdy podél lodyhy v úžlabích hstů rozestavené. Květy dosti značné,
karmínově červené neb nachové. — Vzrůstem, hsty skoro stejno-
barevnými, tenkými snadno od T. chamaedrys Fries k rozeznání.

Porůzná. Údolí Punkvy u Blanska (^), Ostrov, při cestě od .Jedovnic ku
Zpropadání, Ivančický kout u Střelíc, Říčky u Bystřice (9), Hluboká u Vsetína.
U nás též subvar :

/i) 1 o n g i s tylus Opiz Sezn. (1882) p. sp. Kalichy stejnobarevné,
kolkolem krátce pýřité. Listy dosti malé. K tomuto tvaru počítá Opiz,
jak dle originálů možná souditi, též gynodynamické tvary od T. concolor.

Skály u Cacovic, Yclk. Javořina.

44'

— 692 —

911. T. parviřolius Opiz vDéségl. 1. c. extr. p. 10(1882) c. diag.,
Sezn. str. 97 (18^2) (D. drobnolistá). Lodyha jen na hranách
chlupatá. Listy vejčitě elliptické, na dolejšku silně
brvité, jinak lysé. Květy v konečných strboulovitých lichopře-
slenech a někdy též jednothvó lichopřesleny v úžlabí listů lodyžních
rozestavené. Květy dosti značné. Kalichy kolkolem hustě
huňaté jako u T. Lóvyanus Opiz, 3 dolejší zuby kališní dlouze
huňatě brvité, hořejší zřetelně brvité.

V. 0-05— 0-20 m. Vzrůst podobný. T. ovatus var. subcitratus
Schreb. T. subcitrato X Lóvyanus H. Braun.

2j- Červen — říjen. Meze, travnaté a kamenité kopce, porůznu. V brněnském
kraji: Rybníčky u Karlouz, za střelnici u Lisně, prachárny a Kraví hora u Brna,
Kolby u Uherčic.

III. Pseudomarí^inatae H. Braun. (Marginatae Halácsy et Braun). Nervy
vespod listů zřetelně vyniklé, obloukovilé a podél kraje listu spolu splývající
a zde ztloustlou naběhlinu tvořící.

913. T. praecox Opiz. Vým. přird. str. 40 (1824). (D. raná).
Kořen vyhání četné plazi vé a kořenující pníčky, které příštím rokem
květonosné lodyhy vyvinují. Lodyha příoblá, kolkolem chlupatá, hustě
hstnatá, obloukovitě vystoupavá. Listy vejčité až skoro kruhovité neb
kopisťovité až podlouhlé, žláznatě tečkované, vstřícné, lysé neb chlupaté.
Svazečky květů v nahloučených, kulatých Hchopřeslenech. Koruny
vehké, pýřité, hořejší pysk vykrojený, delší než Sklaný pysk dolejší.
Kalich hustě štětinatý, 5zubý, 3 hořejší zuby kaHšni vejčité kopinaté,
2 dolejší čárkovitě kopinaté. Kořen dřevnatý, větevnatý.

D. větví až 0'10 m. Koruny světle nachové. Bylina silně větvitá,
v hustých k zemi přitisklých trsech, větví namnoze krátkých, plodných.

2j. Květen — červenec. Suché, výslunné kopce, stráně. U nás v odrůdách :

a) genuiíms. Listy vejčité až skoro kruhovité, obak lysé, jen na
dolejšku kraje brvité. Lodyha kolkolem hustě a krátce pýřitá.

Porůzná. Pod Hornekem u Líšně, stráně u vojenské střelnice u Žabovřesk,
Pisárky u Brna. — - Leskoun u Vedrovic, u Znojma (Oborny), sem též patří :

«) oblongifolius Opiz. Listy eUipticky podlouhlé, jinak jako
a).. Roztroušena mezi tvarem základním.

b) spatlmlatus Opiz. Vým. přírd. str. 105 (1824) p. sp. Lodyha
přilehle neb ± odstále chlupatá. Listy kopisťovité elliptické, na Uci
roztroušeně chlupaté.

Rozšířena. Mordovna u Klajdovky, les mezi Soběšicemi a Bílovicemi, pra-
chárny a Kraví hora u Brna. — Při cestě za Smržicemi za kaplí u Prostějova
(Spitzner). Sv. Florianek u Krumlova, Polavské a IMikulovské kopce, Popická
výšina a Pelcberk u Znojma (Oborny).

c) ciliosus H. Braun. T. ciliatus Opiz, non Lam., T. humiťusus
/5) hirtus Oborny, non T. hirtus W. Listy skoro kruhovité neb ellipticky

— G93 —

kruhovité, na dolejšku dlouze huňatě brvité, mnohem menší než u pře-
dešlého tvaru.

Poi-ídku. Les Bořky u Židenic. — ■ Polavské kopce, Popická výšina (Oborny).

d) eaespitosiis Opiz, p. sp. Listy zcela malé. hustě bělavě chlu-
paté, vejčitě kruhovité. Lodyha a kahchy dlouze huňaté.

Znioly li Cacovic.

ř) l)adeiisis H. Braun. Listy široce vejčitě elliptické, obak jako
lodyha a kahchy hustě a dlouze huňaté, vespod vynikle žilnaté, vedlejší
nervy podél kraje obloukovitě splývající a zde ztloustlou naběhlinu
tvořící.

Posud jen na Kosiři ii Prostějova, prof. Spitznereni pro území objevena.

913. T. Reiiieft-g-eri Opiz, in Déségl. 1. c. extr. p. 10 (1882).

Sezn, str. 97 (1853) (D. Reineggerova). Kořen četné plazivé, kořenující
pníčky ženoucí, které příštím rokem květonosné lodyhy vyhánějí.
Lodyha 4hranná, tenká, jemně pýřitá, na hranách silněji chlupatá,
položená, posléz obloukem vystoupavá, pod lichopřesleny trochu silněji
pýřitá. Listy vejčité neb ellipticky vejčité, na spodu dlouze brvité,
ostatně lysé aneb jen na líci s jednotlivými chlupy, vespod s oblou-
kovitými trochu ztloustlými postranními nervy, které se po
kraji se slabě ztloustlým nervem spojují. Květy sva-
zečnaté, v nahloučených, kulatých lichopřeslenech. Kalichy nahoře
skoro lysé, jen s nemnohými bělavými chlupy, dole ± dlouze, bělavě
chlupaté. 3 hořejší zuby kaušní široce vejčitě kopinaté, 2 dolejší skoro
šidlovité, všecky bělavě brvité. Koruny, též u androdynamických tvarů
menší než u T. praecox Opiz. Kořen dřevnatý, větvitý.

V. 0"05 — 015 m. Tvar, lodyhami 4hrannými, velmi řídce chlupa-
tými, žilnatinou rubu listů, která nám již živě připomíná oddělení
Camptodromae A. Kern., a kalichy nahoře skoro lysými neb řídce
chlupatými velmi význačný. T. subcitrato X [spathulatus] praecox
H. Braun.

4 Květen — červenec. Meze, světlá lesní místa, travnaté stráně. Porídku.
Bořky u Židenic a Kalov u Vranova.

914. T. Sudeticus Opiz v Reichb. Fl. Germ. excurs. pro var. T.
humifusi Bernh. p. p. (1831) (D. sudetská). Kořen vyhání četné plazivé a
koi'enující pníčky, které příštím rokem lodyhy květonosné vyvinují. Lo-
dyha 4hranná, kolkolem aneb jen na hranách chlupatá. Listy vejčité neb
skoro kruhovité neb kopisťovité, žláznatě tečkované, lysé neb ± chlu-
paté, stříčné, vespod s dokonale okružným, ztloustle naběhlým nervem,
s nímž silně vyniklé, obloukovitě postranní nervy se spojují. Svazečky
květů v nahloučených, kulatých lichopřeslenech. Kalichy skoro lysé až
± hustě chlupaté, hořejší 3 zuby kališní kopinaté, dolejší 2 skoro
šidlovité. všecky db brvité. Koruny značné. Kořen dřevnatv, větevnatý.

— (194 —

— Kalichy a lodyhou namnoze řidčeji chlupatou ívyjímaje odrúdii c),
žilnatinou rubu n;\jnn(y/.(t lesklých listů, značnými květy, stč.snaným
vzrůstem od T. praecox Opiz a jeho odrůd rozdílná.

V. 0"06-010 m. Koruny karminové červené neb nachové.

2j. ('(!rv<;ri, riTVcin-c. filřTbiiiy skaliii ii IriíMiíUy. V .Icsciiíkn.

a) treiiiiiiiiis. T. carpaticus Celak.. T. numrnularius Fiek et Uechir.
non M. a B. — T. humifus var, o^i^^'lni^olius Rchb. a T. serpyllum var.
numrnularius f.áng path' sem a nikoliv k T. alpestris Tausch, Lodyha
pfílehle pýřilá. Iiií»ty lesklé, často skoro kruhovité, na doleJř;ku kraje
n»- brvité, lysé neb na líci s velmi roztroušenými chlupy. Květy veliké.
Kalichy slabé chlupaté, namnoze náfialové.

I'i'lislýri, Ví-IK. Uolliiiii \ .IcscriíUii,

h) Kochciiiiiiiis (!elak. 'W niaci-o()liyllus Reichb. M f.\c. p. :{12,
Bylina husté hufialá, šedozelená. fiOrlytia odstále huiialá. K;ilif:h dlouze
chhif>alý. Odpovídá T. finificox var. badensis H. Braun., tia váf)né
v Boln. líakfusích. Možno, že i v moravsko- uherských polirariícních
horách se vyskytuje, pi-očež zde na tutfj rostlinu upozorňuji.
•.y^Ct. Ciihiiníiiflia SpciiiMT. Martilka.

'.H'>. ('. íiclnos riairv. (Pamětník. j Lodyha vystoupavá. vétvitá,
větvi vzprirnenýcli a jnko ludyha [)n'oblýe,h, pýřítých až srstnatých.
Listy krátce rapíkidé, vejci té neb kosti ik o vité, zf)ředu
slabě pilovité, srstnalé, f)o kriiji dr brvité, stej no b are v n é. Vrctio-
I í k y '.' 5 k v e t é. í)kolifii;d,é, v Ti ž 1 a b i c h {) r i s e- d I (•, stopky ne-
dělené, jich listeny králké, nehojné. Kulich šldinatý, zřetelné že-
bernalý, dole břicha lý, pod zuby za [>lodu skloněnými, šidlovi-
tými silně zaftkrcený, u v ri i t v v ě n c e m c h I u |) ů z a v ře n ý.

V. í)-|5— 0"I3r> m. Koruny malé, lilákové, zíidka bílé. 'Thymus
aciíK*^ L., IVleliíísa aclrios Benth.

2j- iicl) Q. Cerv(!ii-~-Zi'i.ří. VýslniiiH', kiiiin-nih' ko|M:i' ;i sltíun', skiily, mc/c,
úliory, od roviny nÝ. 'lo |iíc<lliofi liojiiý.

1M(». (!. ('liii<»|>0(liiini Spciili. (Stoříšek, klinopád.j Lodyha z oblou-
kovili'lio spodku vystí)upav;'i míb |)římá, (jdstále huňatá. Listy vej-
(': i t (■; n (,• b v e j c i I '■ ]) o d I o u li I <■, kolkolem drobně zubatí':, hiiňatť;,
v (! s p o d bledší. Vrcholíky mnoliokveb; , vidličnate luzvětvenff,
v lízlabích krátce Mtopkalé, kiilíité lichopřesleny tvoííci, jich listeny
dloulif', stělínovilé, Inniidi'. okolo kidicliíiv í)b;il tv(jríe,í. Kalich nálev-
kíjvitý, skřiv(.'ný, zřelcine zebeniidý, liuň;dý, pod zuby iiezaskr(;euý,
vnitř bez věnce chlupal<''lio.

V. ()-25 — 0'G0 ni. Koniny nachové, ziidkii bilé, dosti veliké. C.li-
nof)odium vulgare li., Melissa clino|). Benth,

2|- ('civi-ii si|)('ii. Ki'fii;ili'' kojirc, liiij'', lioiJsliiiy, kiiijc. lesu, iiic/.c, "■(•sty,
v lítMiir ;i |iíi'ilÍHifi olicitiý. V iidolí .losc|skť'iii II Ailaiiiovii s bílýini k\ť'ly
ÍOlioriiy), \ li's<' II l.ošo\ski''lio mlýnu 1)11/ Ol<iiiioiicc ■, Inlými kvrly íKionrdil).

mrt —

'■'■ Molíssa Touni. iMcdiiiika.

* )1. oriíciiiiilis L. (Vcoliiik, rc)J()\ tiik.) Lodylia piírná. vMvilá.
Lisly hipikiilc, vroiibkovuíM' [)il(»vil(\ vcjrilr iicl) snlcití' vrjriU', horojííí
klinovilě /.ú/cnc, ii:i líci Uvskic, vt^spod roziroiis^ciic í'lilu[)rtt(', Vťcholíčky
ro/.piiloiK', cliiuiokvt'!*', jcdiiiislraiinc. úžlabiii, krátce sti)pkalc. s listenci
vejfilýnii.

V. ()•(■)() {-ilO in. Koruny bilo neb narňžovólc, prostředni.

4 < i'i \ ciicr, M|ifii. I'ii\ imIcim z jižní Kvropy, ii nás jen |it'slovaiiý, /.iidUii
/.(liv<H''i'lý, jiilvM IvdlcMi Miiviiliivii (Miikitwsky) ;< ii;i poli „liiudcU" ii liiiiiit
(("('r\ iiiUii), II l'(>|iic lili/c /iKijiim ((Mioiiiy).

■ II.VNso|Mis L. Vsop.

•*= II. <»rii('íii4ilis li. (^ . Ickai-ský.) Lodyba piíiiia, |u>l(>krovitá, ncj-
dolcji VťU'viial;i. liisly (•clokrajiu', kialkoř-apičné, kopiualf a/ rárkovití;
kofiinatc, lesklynii /la/.anii tečkované. Licbopřesleny v bi*o/«'n seslaveiié.
jtulnostianné, s lislenei caikovitt" i^idlovitými

V. (>í2r> — O-lf) ni. Ivoiiniy ni()(h'é, rňžove neb bíle.

^^ ť-»'rvciii'c, si|icii. I'ii\ ixiciii / |i/iii |i',\ i(i|iy, II iiús \ /,;ilirii(lá.cli |n''si(i-
\;iiiý ;i na sUiilá<'li, /.dccli a sliiiimli ziidUa /.div()ť'i'lý. Od iiiiiiili;i Id na skaiiicli
iiic/i Hradili ;i MiclialsKnii lii;iiiiiii \ ( tloinoiici (MaUowsky ;i iikiI. lkaný), liip|iii''
na zdi cvaiij^. Iiiliil(i\a n Vyzt>\ic (liiihcla iii lil.), zaliiadní zdi zámku \ i\in»-
valdu a ve SlrainluTkii (Sa|M'lza), na jcdiu- iMtiosIk- šíráni niťzi iumšliin ii Vyí-
knva ISSI.

ITL Ssílvia L. Salv(\|.

A) l,iilii>|Mi'slcny 20 M»k\M('. ('iiclka na dolcjsi jiysiv srlnnilá. liaiiHMio
s|i(i|idl<i\ (■ |iyllícc'k nesoucí \ (uodloii/fiií nilky, diiiliť- lainciio /iilio\ ili', m'IiiiiiIc

ÍM7. S. v('i'(Í4'illata L. (S. pi-esebialá). Lodyba [uiniá,
v e t v i I ii, dob' li.sliiabi a jako bsly nirliiabi, nábore a na vrivicb
se v s t i- i c. n ý ni i, s n e b o ni á /, d i- i I y iii i, n a /, p e t o b n ii I y iii i
list e n y. li i s t y .'ib r a ii n e s r d ě i I é, špičaté, u e j e a s t é j i
s 2 oušky na iapikii, vrouiikované neb vyblodanó zubaté. Liclio-
přesleny kubUé, oíbhUené, na konci větvi (rocbu sbližeiK', v pu/<b b-
stenftv. /iiiby kabšni špicab-. 1 1 o i- e j š i pysk k o r ii ii y dosti
p i- i m ý, (b-iši neb /déb tyčinek.

V. O \{) — (){'Á) III. Koruny došli inab', iiiodrolilakovi' /.iidka bilc
•4 CciA ('n-si|)cii. Kn|ic(', iiiczc, ccsly, Inka, jHisiá iiiísla. Ve slirdiií a
ii;^,ni řásli a Iciilcjší iialioikalině oliccná, \ li(irnal(>jšírh |ioloiiá('li lidři-ji, V lirnřnskrin
kraji jcšlě n Knnšláln a Olcšnicc (('lii|ick), ii boskov ic (Svěrák), ii bclovii' a
Slblťi^.c. ilozšílcna \ l'roslí'j()V.skii (S|iiizii('i ), Ve Znojemsku: jcšlř' na zá-

iiiceki' lioie II Náměsle (lloemer) a \ oslalní eásli skoro \ slide olieená (Uliorny).
\ .lililaN skli : jen ii lyliíeli ryliiiíkii kolem ,lilila\ y (ilciehai dl), Mor. Hlldějovicc,

V údolí NiMlví-dičky n 1'eiiišlýiia. Zelená Imra u j. in. ii í^dárii (Koval).

V Oloinonekii : kolem Olomouce (Vot;l), li llnevolínskýeli lomu (Makovvsky),
II vápenných lomu pjed Slaleniceim, i^íclě, Náměšl', |{iskii|iice ii To\aeo\ii, Hlalee
a llliilioejvy |iolilí/ Oloiiioiiii' (S|iil/,ner), kolem líeroima (liaiis), jiriiliá voda,

— 696 —

údolí Štolové, Domašov, Něm. Libiny, Ces. Bohdikov. — V uli. hradisfském
kraji : hojná u Kroméř.Že (Palla), u Bzence a Pisku (Biibela), u Uh. Hradiště,
od Rohatce až do Nov. Lhoty a na úklony Javořiny a odtud až k Uh. Brodu
a Zděchovu obecná. Ve východní části: u Holešova!, Tuěap a Prusenovic
(Červinka), kolem Rusavy (Sloboda)!, kolem Vsetína (Bubela) !, Okrůžko, Uhliska
a Vidče u Rožnova (Kotek), Hostýn (Spitzner), Hošfálkov, Balibor, Halenkov,
hojná u Velk. Karlovic, Horečky u Frenštátu a Pustý zámek u Kyslíro\a. —
U Krásné, na Kotouči u Štramberka, kolem Nov. Jičína, Hradisko u Star. Jičína
a zámecký kopec u Fulneku (Sapetza) ! v údolí Ostravice u Frýdlandu a odtud
až do Paskova (Oborny), v okolí místeckém : v poříčí Ostravice, pod zámeckým
vrchem ve Frýdku, u Lipiny, na Cůpku, u Hodoňo\ic (Gogela). Ve Slezsku :
Těšín, Blogotice, Dziegielów, Bogušovice, Bělsko, Bystrá (Kolbenheyer), Koňská,
Jablunkov. — U Ustroně (Kolsehy), kolem Opa\y a Gráfenberka (W. Fl.),
II Lípové (Milde) kolem Vidnavy.

B) Lichopřesleny nanejvýš lOkvělé. Cnělka pod hořejšíai pyskem ko-
runy vystoupající. Krátké rameno spojidla tyčinkového se zakrnělým pytlíčkem.

a) Trubka koruny fialqvě modré, řidčeji růžové neb bílé, uvnitř lysá, do
obloukovitého hořejšího pysku silně prohnutá. Krátké rameno spojidla plátkovitč
rozšířené, na konci s knoflíkovilým zákrskem pytlíčka.

918. S. silvestris L. (Š. luční). Lodyha přímá, namnoze
větvitá, dosti hustě a h o j n ě listnatá, aspoii se 4—5 páry
listů, na spodu bez přízemní rozetky, jak listy, listeny,
kalichy a koruny jemně pyrit á, bezžlázná. Listy
leskle žláznat o-t e č k o v a n é, vejčité až podlouhle kopinaté,
dole slabě srdčité neb uťaté, vespod hustě pýřité až krátce
plsťnaté. Přesleny četné, dosti sblížené, nejdolejší trochu oddá-
lené. Listeny vejčité, dlouze zakončíte, namnoze nachově zbarvené, po-
někud blánovité, mnohožilné, žláznatě tečkované, zdélí kalichův. Zuby
kališní hrotité. Horní pysk koruny rovný, tyčinky kratší koruny.

V. 0-30— 0"60 w. Koruna modrofialová, růžová neb bílá, listeny
pak zelenavě bilé. Koruny buď větší S. nemorosa Rchb., Tausch, neb
as o polovic menší a užší, hořejší pysk koraný rovný, posléz dolů
stlačený, kalich i koruna leskle žláznaté jS) parviflora (^elak., S. silvestris
Rchb., Tausch.

2j- Červenec, srpen. Stráně, cesty, meze, suchá luka. V jižní části obecná,
jinak porůzná. V brněnském kraji obecná (Makov^^sky), a ještě u Kunšlátu a
Olešnice (Clupek), u Boskovic, Stěpánova, Úsobrna a Tasova u Velk. Meziříčí.
Rozšířena ve Vyškovsku : Mal. Hoslihrádky, Šaratice, Slavkov, Bučovice, Lulč,
Vyškov ald. Rozšířena v Huslopečsku : u Hovoran a Cejče (Spilziier), Židlocho-
vice, Hustopeč, Kurdějov, Morkůvky, Krumvíř, Kobylí, Velk. Pavlovice a j. —
V Proslějovsku : pouze na rovině, na př. u Zešova, Určic, Brodku, Smržic
pod „Horou" Olšan, na Romži, u Kostelce (Spitzner). Ve Znojemsku: od
Náměště (Roemer) dolů v celém území, kolem Znojma, též zde onde s bílými
květy, při Dyji u Nov. hrádku poblíž Lukova s růžovými květy (Oborny), na
klášterním vrchu u Krumlova a u Výmyslic (Zimmermann). V Jihlavsku : Slaný
mlýn poblíž Vladislavi u Třebíče (Zavřel). V Olomoucku : poblíž JVlichalské brány
u Olomouce (Vogl), u Nezamyslic, Želče, Němčíc a Kojetína (Spitzner). V uh.

()í»7

hradištském kraji: u Bezměrova (l*allaj, zde onde iia hrázích kolem Bzence,
hojnřji kolem Kyjova a Uh. Hradiště (Biibela), Rohatec, Zvolenov, Strážnice,
Radějov, Knězdub, Hroz. Lhota, Tasov, Velká, Javorník, Filipov, Uh. Brod,
Havřice, Bojkovice, odtud v ostatní části velmi porídku. — Jako vzácnost na
jednom míslě "na Trávníkách u Vsetína (Babela). Dle udání posud nezjiště-
ného též kolem Opavy, v ostatním Slezsku neroste. ^) ve vinicích u Bzence
(Bubela).

918X^1^- S. elata Host. (Š. vysoká.) Lodyha větvitá,
i s větvemi p r i t i s k 1 e chlupatá, v květenství až krátce bělo-
huĎatá, oddálené listnatá, a jako kalich bezstopka-
l ý c h žláz. Listy méně četné, namnoze jen 4 — 5 párů, přízemni
a dolejší lodyžní dlouze řapíkaté, z nestejně srdčitého
spodku široce vejčité, nejhořejší pár a listy větví podlouhle
kopinaté, přisedlé, všecky na hci lysé, vespod chlupaté. Listeny
bylinné, zašpičatělé, zdélí neb kratší kalicha, hustě brvité, zře-
telně žilnaté. Lích o přesleny oddálené, jen nejho-
řejší trochu sblížené. Kalich 2pyský a jako koruna huiiatý a
žláznatě tečkovaný, dílem do nachová zbarvený.

V. 0-30— 0-50 III. Koruny velmi malé, s rovným, ku pi-edu na-
mířeným hořejším pyskem. Ve 2 tvarech : «) super silvestris X dume-
torum s listy špičatými a rovným, ku předu namířeným hořejším
pyskem. Lodyha odstále bělohuňatá, v květens.ví mrtnatá, květy velmi
malé. p) super silvestris X pratensis, s listy otupělými a hořejším
pyskem ohnutým. Lodyha skoro veskrz přítiskle chlupatá, květy větší.

'^■ Červen, červenec. Luka, meze, kraje lesní, pořídku. Posud jen v okolí
Znojma: v údolí Dyje, Hradiště a Tasovic (Oborny), též u Výmyslic u Krumlova
(Zimmermann). S. ambigua Celak., s lodyhou žláznatě chlupatou; nalezl niag.
Khek o 4 kusech na Sokolnickém kopci.

919. S. pratensis L. (Š. luční.) Lodyha přímá, jednoduchá
neb větvitá, chudolistá, jak listeny a kalichy žláznatě
huňatá. Listy bez žláznich teček, na líci lysé, vespod pýřité, pří-
zemní četné, v rozetce, řapíkaté, podlouhlé neb
v e j č i t ě podlouhlé, dole srdčité, puchýřnatě svraskalé, kadeřavě
vroubkované až protiscčné, lodyžních krátce řapíkatých
až i přisedlých jen 1 — 3 oddálené páry. Lichopřesleny
dosti oddálené, na konci trochu sblížené. Listeny vejčité,
zašpičatělé, bylinné, zdélí kalicha neb delší, hořejší
kratší, posléze nazpět ohnuté, slabě žilkované. Hořejší
pysk kalicha 3 z u b ý, zuby hrotité. Tyčinky kratší než h o-
řejší silně ohnutý pysk koruny.

V. 0-30 -050 w. Koruna modrofialová, růžová neb bílá, obyčejně
veliká; ale též 2krát menší s hořejším pyskem slaběji ohnutým. Listy
méně svraskalé. &) parviílora Celak., Block., S. dumetorum Ob. Fl.
no 1 Andrzj.

— 698

2j- Kvělen — í-ervcMicc, léž později. Luka, trávníky, česly, meze, křuvi, ve
střední a jižní čásli a v celém uh. hradišlském kraji obecná, jinde řidčeji, mísly
neroste. Kojeni Jihlav/ pořídku, zde jen u Panského mlýna (Reichardl), kolem
Třebíče (Zavřel), u Telče a Bystřice n. P. V Olomoncku : u Olomouce (Vogl a
Spitzner), kolem Berouna (Gans), na náspech trati mezi Zábřehem a Mohelnicí
(Pánek) a jinde rozUoušena (Oborny). Ve východní čásli: v okolí Holešova a
Tučap hojná (Červinka), u Rusavy (Sloboda), kolem Vsetína obecná, zde onde
léž s kvély červenými (Bubela), u Rožnova (Kolek), kolem Nov. Jičína (Sapetza),
kolem Hranic a Mor. Ostravy. — Na moravské straně u Místku nikde, na
slezské slranŘ na lukách ii Lipiny (Gogela). Ve Slezsku : kolem Těšína, Blogotic
a Dziegielówa (Kolbenheyer), Wendrin u Jablunkova (Uechtrilz), náspy trati
u Bělska (Baier), Třenec (Schube), u Lomné a Koňské. — U Leskovce (Rieger),
,kolem Opavy (Svěrák) a j. v Opavsku (Oborny), v okolí Vidnavy. ,/?) Na Hádech
u Brna. — V okolí Znojma: v údolí Dyje od Trouznického mlýna dolu, dále
u Milfrouna a Tasovic a bezpochyby odlud dolů podél Dyje k východní hranici
hojněji, na kopcích koleni Popic, Kounic a Hradiště leč řidčeji (Oborny jako S.
dumetorum Andrzj. Ob. Fl. sir. 3í)()).

S. Aethiopis L. (Š. uherská.) Lodyha rozloženě větvitá,
hojně hstnatá, s přízemní rozetkou, jako listy a kalichy
bělovlnatě plsťnatá. Listy vejčité až vejčitě podlouhlé, často
prísrdčité, chobotnatě zubaté až laločnatě protisečné. silné svraskalé,
řapíkaté, hořejší přisedlé. Lichopřesleny 6— lOkvěté. Listeny
okrouhle vejčité, vyduté, ve špici skrojené, jak koruny žláznatě
tečkované, často do nachová zbarvené. Zuby kališní vejčité,
ostnitě osinaté, odstálé.

V. 0-30 — 0"90 in. Koruny malé, bílé, trochu načervenalé.

(3 Červen, červenec. V zahradách pěstovaná, u cest a na rumných
místech pomíjivě zdivočelá. Zabrdovický hřbitov a blíže tohoto na Černých polích
u Brna 1S82 (Tomaschek), u Jaroslavic (Schlosser), stráně u Popovic a Jaro-
šova (Schlogl).

* S. austriaca Jacq. (Š. rakouská.) Lodyha přímá, jedno-
duchá neb větvitá, chudolistá a jako listeny a kalichy hustě hu-
ňatá, se vtroušenými žláznatými chloupky. Listy
přízemní četné, v rozetce, vejčité neb vejčitě podlouhlé, dole
srdčité neb zaokrouhlené, puchyřnatě svraskalé, kadeřavě vroub-
kované až protisečné, řapíkaté, hořejší přisedlé, na líci
dosti lysé, vespod pýřité. Listeny vejčité, zašpičatělé, zdélí kalicha.
Zuby kalicha špičaté. Tyčinky 2krát delší než koruna, z ní
spolu s čnělkou daleko čnějící.

V. 0-30 — 0 60 m. Koruny veliké, bledožluté neb žlutavě bílé.
S. sclarea .Jacq.

4 Květen, červen. Kraje polní, meze, trávníky, cesty, cizím semenem
zavlečena. Na Hochecku a j. u Mikulova (Fiek), les Hájek při cestě do Lednice
(Wetschky). Meze u Lomnice (Pluskal), na kolišli v Olomouci (prof. Tkaný), dle
Schlossera u Třebíče, Reichardl a Zavřel jí zde již nenalezli. — Mezi Bílovicemi
a Cejkovicemi a u Mutěnic íSchierl).

Gí>9

b) Trubka koraný špinaví":' žlulé, hnědé tečkované, uvnitř jonme pýritá.
Hořejší pysk kalicha nedělený. Kratší rameno spojidla nerozšířené, na konci
s malým neplodným pylličkem.

930. S. giiitiiiosa L. (Š. lepkavá.) Lodyha přímá, jednoduchá,
zřídka větvitá, srstnatá, nahoře jako listeny, stopky a květy
žláznaté huňatá. Listy řapíkaté, 3hranněvejčité neb
vejčitě podlouhlé, zašpičatělé, dole srdčitě hrálovité,
hrubě vroubkované. Lichopřesleny 2 — Gkvěté. Listeny vejčité,
zašpičatělé, posléze nazpět ohnuté.

V. (i-50 — [■'20 m. Koruny velmi veliké, špinavě žluté.

2j. Červen — srpen. Křoví, lesy, stráně, seče, u poloků, porůzná a jimi ve
Znojemsku, Beskydách a ve Slezsku, ve střední a severní Moravě neroste. Ve
Znojemsku : blízko hranice jililavského kraje u Star. Hobzí, pak kolem Vranova,
Hardeku, a na kopcích mezi Chvalalicemi a Bítovem, v údolí Švýcarském mezi
Šlítary a Vranovem, na Kozí stezce mezi Hardekem a Lukovem, v údolí Jaserky
u Čížova a jako vzácnohí v údolí Dyje za Trouznickým mlýnem u Znojma
a u Hnanic, úklony Grafenberku (Oborny). Ve východní čásii hojná : v lesích
kolem Velehradu (Schlogl), na Javořině a Lopeníku (Holuby), ve Vápenkách a na
Doubravě u Val. Klobouk, Zděchov, údolí Huslénky, hojná na Hostýne a Javorníku
Kelském. — Hojná u Rusavy jako v Pučkách, na Holém vrchu a v Hluboké
cestě (Sloboda), les u Tří kamenů na cestě od Rusavy do Hošíalkova. — Ve
všech lesích a křovinách kolem Vsetína hojná (Bubela), Uhliska poblíž Rožnova
(Kotek), Cáb, údolí Provazny a j. m. u Halenková, Kičera čerňanská, Javorníky,
hojná u Velk. Karlovic, Salajské a Gavalčanské hájemství, údolí Javorničky u Huli
Hamrů, Černá hora u Rožnova, Javorník u Frenštátu a přehojná na jedné seči
Kičery tamtéž. — Radhoší, Velk. Kunčice, Nov. Jičín, Bernarlice, Straník (Sa-
petza)!, na úpatí Kněhyně u Trojanovic, v údolí Ostravice kolem Paskova a j. m.
t. území (Oborny)!, údolí Wasy u Ostravice. — Kolem Hranic (Vogl)!, v městském
lese u Lipníka (Bur^hauser) !, na Ondřej niku, v křovišti u míslecké střelnice, pod
Star. městem (Gogela). Ve Slezsku : u Těšína, zde již nad samým městem
(Uechtritz), Zabřeg- u Těšína. — Blogotice, Koňská, kolem Bělska, Jaworze, na
Kamienické vysočině, ve Wapienici, Bystré [Mezna a Szczyrk) (Kolbenheyer),
Star. Bělsko a na Straczonce (Baier), Moravka, les Urbaška a Kalužné u Slaviče,
Stř. Lomná, Popilarský les a Kantoruňka u Lomné, JabUmkov, hojná u Bogu-
šovic. — Vendrín a břehy Olšavy a Mal. Gořice (Ascherson), Nýdecká seč
u Ustroně (Kotschy), v Jeseníku : u Karlovské studénky (Letzner) a sice na
Mechové stráni.

278. Olechoma L. Oponec.

921. Gr. hederaeea L. (O. obecný.) Lodyha položená, kořenující,
s vystoupavými, namnoze jednoduchými větvemi. Listy řapíkaté. srstnaté
neb pýřité, dolejší ledvinkovité, hořejší okrouhle srdčité, hrubě vroub-
kované, zřídka pilovité. Vrcholičky úžlabní, jednostranné, 1 — Skvělé.
Hořejší pysk koruny plochý, ku předu namířený.

V, O 10 — 0-50 m. Koruny světle fialové, zi'ídka růžové. Nepeta
glechoma Benth. Tvar s lodyhou, větvemi a listy srstnatými /?) hir-
sula NeiL

2|- Duben — červen. Luka, meze, křoviště, luka lesní, od roviny až k 550 in

— 700 —

v předhoří obecný. /?) řidčeji, zvlášlě im vápně. Hády ii Obhui a lluslopeč
(Makowsky)!, u Kurdéjova a v Diváckém lese (Schierl), Poiavské a Mikulovské
kopce (Schlosser)!, Lanšrf)rf (Ripper), na Javoriné (Holuby)!

379. Nei)eta L. Santa.
933. N. cataria L. (Š. kočičí.) Lodyha piimá, větevnatá, .šedo-
pýřitá neb plsť natá. Listy rapílcaté. srdčitě ve j čité, prí-
t r o j h r a n n é, h r u b ě p i 1 o v i t é, na líci roztroušeně chlupaté až
lysé, vespod šedoplsťnaté. Lichopřesleny na konci větví a lodyhy. Zuby
kalichu srstnatého, silně žebernatého, trochu skloněné,
k o p i n a t ě š i d 1 o v i t é, hořejší delší Tvrdky hladké.

V. 0-50 — 1-00 m. Koruny dosti veliké, bělavé neb červenavé, pysk
dolejší nachově tečkovaný.

21- Červenec, srpen. V^i, runiišlé, zdi, břehy, kraje lesní, porůzná v rovině
i předhoří, někde jen zdivočelá, uiísly úplně zdomácnělá. V brněnském kraji:
kolem Brna, Adamova (Makowsky)!, u Lomnice (Pluskal), u Geranovic, Oslavan
a Hrubcic (Schlosser), u Lan.šlorfa (Ripperj, u Doubravic, Boskovic, Střelíc, Raj-
hradu, Vážan, Slavkova a Vyškova. — Ve vinohradech na Kosíri a na lukách
u Smržic (Spilzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemer), ve vesnicích při
Dyji a v údolí Dyje u Znojma, jako pod Trouznickým mlýtiem, na Stolfirstu
a a zříceniny Nov. hrádku v údolí Dyje a Fugniěky u Hardeku, u Lukova,
v okolí Jevišovic a u Sanova (Oborny), u Nov. Přerova a při Dyji až po
Břeclav (Ripper). V ěesko-moravském pohoří: před Brlhickou bránou u Jihlavy
(Reichardl), Bystřice n. P., Nov. nii^sto, Pohledec. — V Olomoucku: kolem
Olomouce (Vogl) a hojně zdivočelá kolem Zábřeha (Pánek), zde onde ještě
v údolích .Jeseníka (Oborny), zdivočelá u nádraží unčovského, na Vys. stráži
u Sobolína a u Vsíkova. — V uh. hradištském kraji: v zámecké zahradě
u Kroměříže (Palla), u Kunovic a DertUi (Schlogl), u Bzence (Uechtritz), \elmi
pořídku v křoví na horním kraji lesa Háje u Bzence (Bubela), zřídka na Javořině
(Holuby) a u Strání. — Ve východní části : Zdivočelá u Rusavy (Sloboda), zřídka
v .Tasence u Vsetína (Bubela), kolem Hodslavic a na zřícenině u Star. Jičína
(Sapetza)!, zdivočelá a zdomácnělá u Putýrek u Rožnova. Ve Slezsku : zdivočelá
n Bulosonky pod temenem Lysé hory, v Těšínsku, při vstupu k Pohořskému
lesu a na j. m. u Oder, u Adolfovic a v okolí Vidnavy.

933. N. luida L. (Š. nahá). Lodyha přímá, nahoře j e-
hlancovitě latnatá, dole a uprostí-eď skoro lysá, nahoře jak
listy velmi králce pýřitá. L i s t y v e 1 ni i k r á t c e ř a p í k a t é, h o-
řejši přisedlé, podlouhlé, Lupe neb zašpičatělé, dole srdčité,
hrubě vroubkované, obak zelené, vespod žláznaté tečkované.
Lichopřesleny stopkalé, vidličnaté, v úžlabí šidlovitych listenův
a na konci lodyhy a větví ve volných hroznech. Kalich
mrtnatý, rovný, zuby kališní čárkovité, špičaté, skoro stejné. Tvrdky
nahoře špičatými bradavkami drsné, ostatně hladké.

V. 0 50—100 m. Koi-uny malé, bílé neb bledofialové, dolejší
pysk někdy fialově obroubený a tečkovaný. Lodyha a kalich někdy
ametystové barvy. N. pannonica Jacq., N. violacea V^ill.

— 701 —

2j- Červenec, srpen. Křoví, kraje lesní, kraje viaic a rolí, pahorky, vi;
střední a jižní čásli porůzná, ve Slezsku neroste. V brnínském kraji : břehy
Svratky a při horním kraji pahorkňv u Nikolčic, u Šardic (Makowsky), u Zbej-
šova. Nov. hradu a na kopcích kolem Habrovan (Theimer), na náspech Irali
u Adamova, ve f. pannonica Jacq. (Uechtritz 1855), u Ivančic (Reissek),
u Klobouk (Steiger), u Cejče (Beyer). V Prostějovská : ve Stínavském žlebu, na
Okluce u myslivny (Spitzner). Ve znojemském kraji: u Mušova (Hochstetter),
ve vinicích u Nov. sídla (Reissek), v okolí Znojma (Uechtritz sen. z počátku
1800), u Sedlešovic, na polní cestě od Velk. Mašovic do Lukova, při Dyji
u Devíti mlýnů (Oborny). V Olomoucku ve f. pannonica Jacrj : mezi Hněvotínem
a Slatěnicemi, mezi Hněvotínem a Slavonínem (ReisseK a Vogl), zmoly u Sla-
lěnic (Spitzner), lomy u Pacetluk poblíž Holešova (Červinka). U Uh. Brodu a
Strážnice (Schlosser), kolem Banova (Makowsky), Mal. Vrbka a Machova luka
poblíž Javorníka.

* Dracocephalum MoldaTica L. (Melissa turecká). Lodyha více
nahoře jak kahchy krátce šedopýřitá. Listy kopinatě podlouhlé, hki-
boce vroubkovaně pilovité, pod přesleny stojící na dolejšku a listence
se zuby útle a dlouze osinatýnii. Lichopřesleny v úžlabí listů stále se
zmenšujících klasovitě sblížené. Prašníky lysé, koruny fialové neb bílé.

Q Červenec, srpen. V zahradách pěstovaná, zřídka a jen pomíjivě zdi-
vočelá, 1870 kolem Brna a později u Klobouk (Steiger), u Kunštátu (Clupek),
zdivočelá v Háji u Bzence (Kotek).

280. Melittis L. MedOTiiík.

924. M. melissophyllum L. (Doubravník, dobronika). Lodyha
přímá, jednoduchá a jako kalichy a listy srstnatá. Lisly řapíkaté,
srdčitě až podlouhle vejčité, špičaté, hrubě pilovité neb vroubkovaně.
Květy po 1 — 3 v paždí hořejších listů, namnoze jednostranné. Kalichy
veliké otevřené.

V. 0"25— 0'45 m. Koruny veliké, bílé, růžově a nachově zdobené.

2j- Květen, červen. Světlá křoví, lesy, doubravy, keřnalé chlumy. Ve
střední a jižní části rozšířen, jinde pořídku, v předhoří až k 400 in. V brněn-
ském kraji rozšířen, v severní části řidčeji : kolem Adamova s bílými květy
(Makowsky), Ostrovačice směrem k Veveří (Niessl). V Jahodné u Drásova
(Pluskal)!, Hády u Obran, u Bystrce, Bosonoh a Němčan u Slavkova (Oborny) !,
kolem Ivančic (Schwoeder) !, ve všech lesích kolem Hustopeče (Schierl), Klo-
bouky (Steiger), Medlánky, Evanovice, Kartouzy, Rečkovice, Ořešín, Bílovice,
Kanice, Ochoz, Úbec, Líšeň, Březina, Babice, Krtiny, Vranov, Kuřim, Černá
hora, Malostovice, hojný u Tišnova, Doubravník, Rozdrojovice, Veveří, Jundrov,
Písařky, Žebělín, Babí lom u Nebovid, Bohonice, Popůvky, Veselka, Lotrůvka
a j. u Střelíc, Lovčičky, Dražovice, Nesovice, Cerčín, Mouřinov, Vyškov, Pavlo-
vice, Vranovice, Uherčice, les Rozdíl u Nikolčic, Bošovice, Morkůvky, Kobylí.
V Prostějovsku : na Skalici v Hatích u Brodku, na Kosíři, na Záhoří, na Zle-
chově (Spitzner). Ve Znojemsku: Náměšt (Roemer), Jevišovice (Ritschl), na Po-
lavských a Mikulovských kopcích, na cestě k .Mokrému žlebu v leskounském
hájemství u Krumlova (Zimmermann), v Studničném příkopu u Znojma, v Pur-
krábce" u Těšatic, u Hnanic, Devíti mlýnů, Hardeku, v údolí Ledovém a v Bra-
tovském lese u Vranova, na Kozí stezce u Lukova, u Plece, Hlub. Mašůvek,

— 702 --

Tvonhrazu (Obornyj. V Olomoucku: v Grýgovském lese u Olomouce (Vogl),
u Berouna (Gans). V ish. hradišlském kraji: Obora u Kroměříže (Palla), ve Vele-
hradském háji u Uh. Hradiště a u Luhačovic (Schlogl), v lese Plechovci a Háji
poblíž Bzence nezřídka (Bubela), na Javořině (Holuby) I, Filipov u Javorníka, u Ba-
nova (Makowskyj !, Velká, Kuželová. — Ve východní ěásti : les na Hrádku u Pru-
senovic (Červinka), v lese Planisko a při lesních krajích u Rusavy nezřídka (Slo-
boda), Paršovické a 'J'ýnské hájemství a na Helfonstýnu poblíž Hranic. — - Ve Slezsku:
ve Velk. Heraltických sudech u Opavy a na Hradisku u Krnova ((jr. Fl.)

•281. Graleopsis L. Koiiopice.

A) Lodyha pod uzlinami nezlloustlá, nazpět přiliskle pýřilá, často i žlá-
ziiaté chlupatá, bez štětin.

935. Gr. ladanum L. (K. šírolistá.) Lodyha přímá, větvitá.
Listy řapíkaté, vejčitě podlouhlé až čárkovitě kopi-
n a t é, špičaté, vroubkovaně pilovité. Lichopřesleny namnoze od sebe
oddálené. Zuby kališni s ostnitou špičkou, zdéli neb mnohem
kratší dlouhé, tenké trubky korunní. Koruny světle na-
chové, zřídka růžové neb bílé, se žlutavou skvrnou na pysku dolejším.
U nás v odrůdách:

«) intermedia Vili. Lodyha i kalichy nahoře stopkatě žláznaté.
Listy širší, zřetelně vroubkovaně pilovité, sblížené, na dolejšku skrojené.
Trubka korunní úzká, dlouhá, mnohem delší než zuby kališni. V.
0-10— 0-40 m. G. latifolia Hoffm.

/?) angustifolia Ehrh. sp. Lodyha i kalichy bezžlázné.
Listy úzce kopinaté až čárkovitě kopinaté, oddálené
a mělce pilovité, na spodku klínovité. Lichopřesleny namnoze na konci
větví sblížené. Zuby kališni s delší ostnitou špičkou. Trubka ko-
runní kratší, zdélí neb málo delší než zuby kališni.
HostHna méně- hustě chlupatá. V. 010 — 0"50 m.

Q Červen — podzim. Piole, úhory, kamenité stráně, kopce a) od ro\iny
až do nízkého předhoří obecná, též ve tvaru úzkolistém, který mnohdy omylem
s následujícím zaměněn byl. l3) pořídku. Květnice u Tišnova. — U Proslějo\ a
(Spitzner), u Jihlavy (Pokorný), kolem Rohle (Bitlner), Strážnice, Knězdub, Radějov,
Mal. Vrbka, Velká. — U Vsetína a Vyzovic (Bubela). Ve Slezsku : kolem Tě-
šína na vápně dosti rozšířena, jako u Mnichů, Golészówa, Blogotic, na Tulu,
u Wendrynu až do Jablunkova (Uechlrilz). Mimo to vyskytují se v jižní části
tvary úzkolisté, skoro šedoplsťnaté,^ nahoře jen velmi poskrovnu žláznaté, s listy
skoro celokrajnými a kratší trubkou korunní, jako kolem Znojma, Suchohrdlí,
Tešalic a j. ; byliny tyto patři dle náhledu Oborného snad ku G. canescens Schult.

B) Lodyha pod uzlinami ± napuchlá, tam štětinami zpět obrácenými
srslnatá, mimo to pýřitá neb skoro lysá.

926. Cr. tetrahit L. (K. polní). Lodyha přímá, větvitá. Listy
řapíkaté, kalně zelené, ve. j čité až podlouhle ve j čité, zašpi-
čatělé, k dolejšku obyčejně zúžené, hrubě pilované, roztroušeně srstnaíé,
zřídka olysalé. Lichopřesleny nahoře namnoze sblížené. Zuby kališni
se šidlovitě trnitou špičkou, zdélí trubky korunní neb málo

— 703 —

delši. Střední ušet d o 1 e n í h o pysku skoro 4 h r a n n ý,
plochý, t upý.

V. 0-20— 0-70 tli. Koruny dosti malé, špinavě a světle nachové,
na dolejšku bílé, dolejší pysk namnoze žlutý a červeně skvrnatý, řidčeji
koruny zcela bílé. V odrůdě :

/í^) bifida Bónningh sp. Listy podlouhle vejčité, méně hrubě
pilovité. Střední ušet dolejšího pysku podlouhlý, na konci vykrojený
a později na krajích ohrnutý.

Q Červen — ^říjen. Pole, úhory, mýtiny, kraje lesní, rumná iiiísla, od ro-
viny až do předhoří k 850 m obecná, ješlé u í^leglovy sludénky, na Volských
lukách a Uhiištýně; v hornalějších krajinách zhusta 8 bílými květy /9) porůzná.

937. Gr. speciosa Milí. (K. žlutá.) Lodyha přímá, větvitá, zvláště
pod uzlinami štětinatě srstnatá, jinak jen porůznu pýřitá. Listy řapíkaté,
světle zelené, podlouhle vejčité, na dolejšku zúžené neb zaokrouhlené,
hrubě zubaté, přitiskle tahoštětinaté, zřídka olysalé Lichopřesleny od-
dálené. Zuby kališní s ostnitou špičkou. Trubka ko-
runní namnoze značně delší než kalich, duté hrboulky
větší než u ostatních.

V. 040— 1-25 m. Koruny velmi veliké, bělavě až sirkově žluté,
střední ušet doleního pysku nachový. G. versicolor Curt., G. cannabina
Roth. U nás v odrůdě :

|S) parviflora Knaf. Koruny značně menši, jich trubka zdálí
kalicha.

(3 Červenec — -řijen. Vlhká křoví a lesy, háje, břehy, porůzná. V br-
něnském kraji porídku : Vrano\- (Tkaný), Lhota u Boskovic (Svěrák), Adamov
a odtud dolů až k Ivancicúm (Sehwoeder), Rajský lesík u Cernovic. — Na pasece
na Kutěrově u Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Star. Hobzí, Bítova,
Vranova, Hardeku, Lukova, Znojma, Louky, les Hoja u Hrušovan ald. (Oborny).
V Jihlavsku: na Vys. kamenu a kolem Popic poblíž Jihlavy (Pieichardt), Hradisko
poblíž Telče, Dobrá voda, Stamberg-, Javorice, Řásná, les u Mrakolína, Piaděnice.
— V Olomoucku : kolem Olomouce (Vogl), na Sv. kopečku (Mik), Štěpánov
a Hlubočky u Olomouce (Spitzner), v údolí Nectavy (Slavíček), Roudno (Rieger),
v lesích mezi Střelnou a Hrubou vodou a jinde nezřídka (Oborny), Spitzberk
u Teplic, les u zříceniny Nov. domy poblíž Raškova, od Pathenwaldu až na
Dreišlýn poblíž Koldšlýna. — V uh. hradištském kraji: hojná u Kroměříže
(Palla), lesy kolem Velehradu a u Luhačovic (Schlogl), \" Hodonínském lese
(Uechtritz), při Moravě u Bzence (Bubela), Javořina a Králov u Uh. Brodu. —
Ve východní části : žleby lesní na Hrádku u Prusenovic a v Pacelluckém lese
(Červinka), kolem Rusavy (Sloboda), Vsetín a Slavkov u Hranic (Bubela), u Rožnova
(Kotek), úklony Radhoště k Rožnovu (Dr. Hanáček), Nov. Jičín (Sapetza), u Bě-
lotína (Ripper), ve vlhkých křovích v okolí Místku dosti hojná (Gogela), Halenkov,
Kičera čerfianská, Javorníky, Velk. Karlovice, Star. Hamry, Frýdland, Radhošt,
seče v Týnském hájemství, u Týna. břehy Bečvy u Lipníka, les Grunt u Pod-
statu, Mor. Ostrava. — Ve Slezsku: Pržno, Moravka, hojná u Slavíce, Lomná,
Jablunkov. — U Těšína (Wimmer), na Malinově, Skalitě, Baranii a kolem
Bronówa (Kolbenhever), nezřídka u Bělska (Baier), Stodolní grunt a j. m. u Oder.

— 704 —

/3) Bučin u Tečic, Ždár, Nov. Jimrainov, Javorek, Šternberk, Volská luka poblíž
Císařské boudy, Vysoká, Ostravice. Ve Slezsku : u Oder.

928. G^. imbesceiis Bess. (K. pýřitá.) Lodyha přímá, vět-
vitá, hojněji pýřitá, jen pod uzHnami slabě napuchlými štěti-
natá neb i bez štětin. Listy řapikaté, tmavozelené, vejčité. za-
špičatělé, dolejší často přísrdčité , pýřité. Lichopřesleny nahoře
sblížené. Trubka koruny namnoze značně delší než načervenalý kalich.

V. 0-20— 0-60 m. Koruny veliké, krásně nachové, na spodku
žluté, na dolejším pysku s 2 žlutýma skvrnama, hořejší pysk nahoře
štětinatě huňatý.

2J- Cervenec-ríjen. Pole, úhory, rumiště, lesy, křoviště, potůčky, od roviny
až do předhoří k 650 m. hojná až obecná.

282. Betoiiica L. Biikvice.

929. B. officiiialis L. (B. lékařská). Lodyhy přímé, jednoduché,
zřídka krátce větvité, k přízemním listům postranní, dole listnaté, asi
v polovici s 2 listy, nahoře nahé, mrtnaté, zřídka zpět obrácenými,
delšími chloupky pokryté. Listy srstnaté, dolejší řapikaté, srdčitě po-
dlouhlé, tupé, hrubě vroubkované, hořejší přisedlé. Lichopřesleny ho-
řejší namnoze do klasu sblížené, nanejvýš 2 nejdolejší oddálené.
Kalich mttnatý až šedohuňatý, jeho zuby špičaté, kratší koruny.

V. 0"25 - 0-75 ///. Koruny nachové, zřídka bílé, vně šedopýřité.
^j hirta Leyss. Lodyha mrtnatá, kaUchy šedohuňatě srstnaté.

H- Cerven-srpen. Světlé lesy, háje, kernaté a travnaté kopce, křoví, lesní
luka, v rovině a nízkém předhoří až k 500 m. rozšířena, v severní části pořidku.
V brněnském kraji v jižní ěásti rozšířena, v severní pořidku (Makowsky), Písařky
u Brna, Hády u Obran, Cernovice, Klobouky (Steiger), Drásov poblíž Tišnova
(Pluskal), Protivanov poblíž Boskovic (Spitzner), Ivančice (Schwoeder), Kouniee
(Oborny), u Příklud a Kurdějova (Schierl), hojná v lese mezi Břeclaví a Led-
nicí, u Lanštorfa (Ripper), Židenické kopce, Ochoz, Kanice, Soběšice, Bílovice,
Rozdrojovice, Jundrov, Bosonohy, Žebělín, Vážany, Slavkov, Vyškov, Radslavice,
WiesgTunt u Bošovic, Morkůvky, Velk. Pavlovice, Hustopeč. — V Prostějovsku :
u Chaloupek, v Kroužkách, ve Vranovském háji, na Kosíři, zejména u dvorku,
u Krumsína, na Knčží hoře a na Osině, u Ptení, na Horkách u Drahan, na Boří
u Hartmanic, /9) na Horkách u Hamer, s bílými květy v háji u Vranovic
(Spilzner). Ve Znojemsku hojná a dosti obecná, zde onde jen ve tvaru /9), jako
kolem Krumlova, Znojma, Vranova, Jevišovic atd. (Oborny). V Jihlavsku: ne-
roste kolem Jihlavy, v jižní části t. k. ojedinělá, jako kolem Holešovic, u Sla-
vonic a v údolí Dyje u Václavova (Oborny). V Olomoucku : Sv. kopeček (Mik),
u kláštera Hradiska dosti hojná, kolem Hněvotínských lomů (Vogl), na suchých
lulíách mezi Láskami a Chomoutovém, u Grýgova a Cernovíra (Makov^^sky),
u Litovle (Spitzner), u Roudna (Rieger), na Fichtlichu u Střelné (Burg-liauser),
Něm. Libiny, trávníky u Bludova. — V uh. hradištském kraji všude obecná,
hojná ještě na Javořině, u Val. Klobouk, Poteče, Pulčína a Zděchova. Ve vý-
chodní části: na Hostýne (Spitzner)!, v Kruhách u Tučap, Hrádek u Prusenovic,
lomy u Dobrotic, Pacellucký les (Červinka), kolem Rusavy (Sloboda)!, u Vsetína
a sice /?. (Bubela)!, Rysová u Rožnova (Kotek), u Nov. Jičína (Sapetza)!, na

705 —

travnalých místech a lestiich lukách kolem Místku tlosli liojná (Gogela), Haleiikov,
Ja\ orníky, na Velké u Star. Hamer, Ostravice, Frýdland. Ve Slezsku : v Těšíusku
rozšířena (Kolbenheyer), Malenovice, Janovice, Krásná, Moravka, Jablunkov,
Odry, Vítbork, Loučky, Vítkov, Hradisko a Mosniy u Krnova, Vidnava, Kras a
Heřmanice. f. albiflora Slavica u Moravky.

283. Stachys L. Čistec.

A) Lichopřesleny 10 — vícekvěté. Listeny čárkovitě kopinaté, dolejší zdélí
kaiichův.

930. S. germanica L. (G. německý). Bylina třpytivě, bělo-
vlnatě plsťnatá. Lodyha přímá, jednoduchá neb slabě větvitá,
bezžlázná. Listy velmi měkké, řapíkaté. hořejší znenáhla menší,
přisedlé, podlouhlé neb podlouhle kopinaté, dolejší na
spodu slabé srdčité, tupé neb špičaté, vroubkované. Lichopřesleny
30 — 40květé, nahoře směstnané. Kalich huňatý, zubů velmi
nestejných, Shranných, hrotitých.

V. 0*30 — 0*80 m. Koruny nachové, vně huňaté.

(^ Červenec, srpen. Kamenitá a keřnatá místa, kopce, výslunné stráně,
cesty, ploty, porůzný, v jižní části hojnější. V brněnském kraji porůzný: jako
kolem Husovic, Měnína, Blučiny, v údolí Punkvy u Blanska, v údolí Svratky
dosti hojný, jako kolem Jundrova, od Veveří až do Bystrce (Makowsky)!,
Květnice u Tišnova a u Lomnice (Pluskal)!, u Letovic (Reissek), u Nov. vsi a
Aleksovic u Ivančic (Schwoeder), v lesích u viaduktu přeš řeku Jihlavu, mezi
Ivančicemi a Kounicemi, u Rosic a Klobouk (Steiger), na Křížové hoře u Krum-
lova (Zimmermann), mezi Podivínem a Bílovicemi, kolem Cejče a Mutěnie
(Uechtrilz), u Lanštorfa (Ripper), blíže střelnice u Zastávky, u Kobylí. — Ve
Znojemsku : kolem Náměště a Mohelnice (Roemer), u Mikulova, Polavy a Vi-
stonic (Makowsky), kolem Hrušovan a Božic, v údolí Je\išovského potoka od
Jevišovic dolů, v údolí l>yje od Vranova dolů, jako kolem Hardeku, Devíti
mlýnů, Znojma a Nesechleba (Oborny). V Jihlavsku: u Nov. vsi blíže Třebíče
(Zavřel). V Olomoucku pořídku : Grýgovský les poblíž Olomouce (Mik), Náměšť
poblíž Olomouce (Spitzner). V uh. hradištském kraji : kolem Uh. Hradiště (Schlógl),
ojedinělý kolem Bzence (Bubela) a Velehradu (Sapetza), na Javořině (Holuby),
u Mal. Vrbky. — Ve východní části : velmi pořídku kolem Vsetína a sice při sil-
nici do Jablůnky, hojněji již u Jasené a Vyzovic (Bubela), na Kotouči u Štram-
berka ! a na zámecké hoře u Fulneku (Sapetza), u Hranic (Vogl), Hradisko
u Štramberka, Helfenštýn poblíž Týna, Domštát. Ve Slezsku : ojedinělý u Těšína
(Kolbenheyer), u Opavy (Spatzier).

931. S. alpina L. {Č. horní). Bylina pýřitá, s odstálými
dlouhými chlupy a vtroušenými chlupy žláznatýnii.
Lodyha přímá, jednoduchá neb slabě větvitá. Listy řapíkaté,
hořejší přisedlé, znenáhla menší, srdčitě vejčité, vroubkované
pilovité. Lichopřesleny 10 — 20k v ě t é, hořejší sblížené. Kalich
dlouze srstnatý a žláznatý, zubů široce ve j čitých, přítupých,
hrotitých. Trubka korunní dlouze huňatá.

V. 040 — 1-00 m. Koruny nahnědle brunátné, bělo-tečkované,
dolejší pysk delší hořejšího. *

45

— 706

2)- Cervcaec-září. Lesnaté horské stráně, mýtiny, výslunné kopce, žleby,
zvláště v Beskydách a 'Sudetách rozšířen, výjimkou léž na vysočině drahanské ;
jako mezi Sloupem a při A'stupu na Macochu (Makowsky), v repešském žlebu,
na stráni po pravé straně a na blízkém Nosku (Spitzner). V přerovských Kar-
patech již v nízké pahorkatině (Reissek). V uh. hradištském kraji : u Banova
(Makowsky), na Javořině a Lopeníku (Holuby), Kuželovský les a Kobela u Ku-
želové. — Ve východní části: hojný na Hostýne a Javorníku Kelském. —
V lesích kolem Holešova, Bystřice pod Hostýnem a Lukova porůzný (Sloboda),
v mýtině na Lysině (Červinka), nad Láskami pořídku, hojněji v Žambochově
chrasti u Vsetína (Bubela), Oslrá hora u Vsetína, Johanovské kopce u Karolův,
údolí Červinkovo, hojný hřebenem Cábu, u Halenková, na Kiěeře cenlanské,
Javornících, Okrouhlici, Vysoké, v údolí pod Salajkou blíže Star. Hamer. —
Mezi Lázemi a Val. Meziříčí (Reissek), v lese u Poličné (Klaníc), na Kotouči
u Šlramberka, v Morko vských lesích, u Nov. Jičína, na zámecké hoře u Ful-
neku (Sapetza), lesy teplické u Hranic (Bubela), Panský kopec a Uvěz blíže
Star. Zubří, Rožnov, Kičera u Frenštátu, Doubrava u Hranic, Paršovické a Týnské
hájemství poblíž Týna. — V okolí Místku, ve Staudli na jihovýchodním svahu
dosti hojně (Gogela), a ještě v horských lesích kolem Jindřichova u Podstatu
(Schlosser), les Grunt u Podstatu, Domašov, údolí Štolové u Hrubé vody, u Bu-
dišova. — V Sudetách hojný: Černá kupa, Stříbrnické hájemství. — Klad.
Sněžník, Leiterberk, Praděd (W. Gr. a Oborny) !, Velk. kotlina (Gr. Fl. a
Úborny)!, Sludénková hole, Mal. kotlina (Oborny), na cestě od Švýcarny do
Winkelsdorfu, Křemenný příkop (Uechtritz)!, na Sálvízu, straň pod Dreliberkem
(Spitzner), Červený vrch. Medvědí hřeben, u Frant. mysUvny a odtud až do
údolí horní Tise až skoro po samý Winkelsdorf, Kriech, Špilzberk, uhlířské
chýše a j. m. u Teplic. Ve Slezsku: lesík Lipina u Frýdku a úklony Olšavy
u L jezu těšínského (Reissek)!, Moravka, hojný u Slavíce, les Zabřeg- u Těšína.
— Blogotice, Koňská (Uechtritz a Fiek) !, u Ustroně (Milde), Wedryn a Kozu-
bowa (Ascherson), Goleszówský vrch (Kotula), hojný na Tulu a Chlemu (Kotschy),
na Mal. Cantorym (Uechtritz) a Bělškých horách (Kolbenheyer), Vítkov, Mal.
Heřmanice, Loučky, Hirnich u Nov. vsi, Vítberk, Pohořský les, Stodolový grunt
a na j. m. u Oder.

B. Lichopřesleny 4 — 12květé. Listence nitovilé, mnohem kratší kaliehův.

1. Květy nachové neb růžové. Listy na dolejšku srdčité.

933. S. silyatica L. (G. lesní). Lodyha přímá a jako celá bylina
srstnatá, nahoře i s kalichy žláznatě chlupatá. Listy hluboce
srdčitovejčité, zašpičatěle, zakončíte, hrubě vroubkovaně pilo-
vité, srstnaté až plsťnaté, dlouze-, hořejší p r o s t ř e d n ě ř a-
píkaté a menší. Lichopřesleny 2— 5květé, hořejší klasovitě sblížené^
koruna nad kroužkem c h 1 u p ů v a ž k u j í c n u stejně
široká, 2krát delší než kalich. O d d e n e k plazivý, s podzemními
válcovitými; všude stejně tlustými výběžky. ByUna vytrvalá.

V. 0'60—0'SO ni . Koruna temně karminová, dolejší pysk s bíl3^mi,
hadovitými čárkami.

2j. Červen, červenec, v horách později. Vlhké lesy, háje, potoky, bařiny
lesní, od roviny až do předhoří hojný až obecný a ještě u kaple Sv. Huberta
u Karlovské studi-nky, na Červeném vrchu a ve Velk. kotlině v Jeseníku.

933. S. palustris L. (G. bahenni). Lodyha přímá, jednoduchá

- 707 —

neb větvitá, nazpět přilehlými chlupy drsná. Listy podlouhlé

neb kopinaté, špičaté, dole slabě srdčité, dosti tupé vroubko-

vané, velmi kratičce řapíkaté, hořejší podkvětné, namnoze

přisedlé, zřidka kratičce řapikaté. Lichopřesleny nahoře klasovitě

směstnané, jen nejdolejši trochu oddálené. Koruny nejdoleji

stažené, k jícnu ponenáhlu se rozšiřující. Výběžky

oddenkové na podzim na konci ztlustlé.

V. 0*40 —0-80 in. Koruny světle nachové, dolení pysk s bělavými
pruhy,

2j- Cervenec-září. Vlhká role, břehy, příkopy, poloky, od rovhiy až do
předhorí obecný. U nás v odrůdách :

«) sessiiis Gelak, Pr. p, 358. S. palusiris A.ut. Listy podlouhle
kopinaté neb kopinaté, jen dolení krátce řapíkaté, hoření objímavě
přisedlé. /?) p e t i o 1 a t a Gelak, 1. c„ též nejhořeiší bezkvětné hsty
krátce řapíkaté, ostatně jako a. 7) u m b r o s a Gelak. 1. c. Listy
široké, podlouhlé, zpředu zúžené, špičaté, velmi měkké, též hoření
krátce řapíkaté. Nikoliv týž co S. ambigua Smith.

c() obecný. /5) řidčeji, y) v iidoH Dyje u Kamenného mlýna poblíž Znojma
a v údolí Hradnice mezi Citonicemi a Znojmem (Oborny), v údolí Svitavy u Brna,
Zvole, u poloka Staviště u Zdaru.

93*3 X '^'^'^« S« aml)i§-iia Smith. (G. nestálý.) Lodyha nazpět
srstnatá. Listy krátce, prostřední dloužeji řapíkaté, podlouhle kopinaté
dole srdčité, vroubkovaně pilovité. Kališni zuby namnoze špičaté. Trubka
koruny nahoře málo rozšířená. Výběžky oddenkové na podzim ztlustlé.

V. 0"40 — 0*80 ?//. Koruny nachové, dolení pysk s bílými pruhy,
od S. palustris 7) umbrosa Gelak. delšími řapíky, ostřeji pilovitými
a hlouběji srdčitými listy rozdílný. S. silvatica X palustris Schiede.

2|. Červenec, srpen. Mezi rodiči, velmi pořídku. Posud jen v jediném kuse
1876 u Ochoze mnou nalezen.

934. S. aryeiisis L. (G. rolní). Lodyha přímá, větvitá i s Ksty
srstnatá, bezžlázná a žlutozelená. Listy řapíkaté, srdčitě vejčité,
tupé, hoření podkvětní silně zmenšené. Lichopřesleny
3 k v ě t é, dolení 1 — 2květé, oddálené, hoření sblížené. Kališni
zuby kopinaté, hrotité, srstnaté, otevřené. ByUna jednoletá s tenkým
hlavním kořenem.

V. 0*10 — O 30 ni. Koruna málo delší než kalich, bledě růžová,
dolení pysk nachově tečkovaný.

(3 Červenec — září. Vlhká role, úhory, ve lnu, velmi pořídku. U Kunštálu
(Clupekj, u Zábřehu (Panekj, v okolí Rusavy (Sloboda), kolem Příbora a Místku
(Schlosser), dle Kotschyho též kolem Těšína, leč Kolbenheyer ho zde nenalezl.

2) Květy žlutavé, s nachovými tečkami v ústí, neb na dolením pysku.
Listy v řapík zúžené.

935. S. aniiua L. (G. rolní.) Pýřitý neb skoro lysý, namnoze
větevnatý. Listy vejčité neb podlouhlé, tupě vroubkovaně,

45*

— 708 -

podkvětiií jemně prišpičatělé, neosinaté, d o 1 e n i ř a p ikaté, hoření
přisedlé. Lichť)přesleny volné, 4 — Gkvěté, dolení velmi oddálené.
Zuby kališní kopinaté, s hrotem až skoro ku špičce chlupatým, kratši
než trubka koruny, namnoze trochu ohnuté. Koruny skoro rovnovážné.
Bylina jednoletá.

V. 0'10 — 0"45 m. Koruny bélavě žluté, s nachovými tečkami v ústi
a na dolenim pysku.

Q Červenec — říjen. Úhory, role, meze, rumiště, cesty, vinice, pahorky,
v jižní části obecný, jinde řidčeji neb schází, jako v Jihlavsku, severní Moravě
a Opavslíu. V brněnském kraji obecný (Makowský), leč v severní části tohoto
kraje neroste, neb velmi pořídku. — U Cebína a u Tišnova (Pluskal), neroste
kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), obecný v krajině hustopečské, krumlovské,
vyškovské a kyjovské. — Hojný na rovině v Prostějovská, jako u Prostějova,
Určic, Žárovic, Drahan, řidčeji v horácli (Spitzner). Ve Znojemsku od Mohelna
až ku hranici zemské všude rozšířen, kolem Náměště neroste (Oborny). V Olo-
moucku : u Olomouce a Hněvotína (Vog-l). V uh. hradištském kraji : u Miňůvek
(Palla), u Hostie a Zdislavic (Reissek), hojný na polích nad Domanínem a obecný
u Kyjova (Bubela), kolem Uh. Hradiště (Schloyl), na Javořině (Holuby), Piohatec,
Petrov, Zvolenov, Strážnice, Piadějov, Hrozn. Lhota, Tasov, Lípov, Velká, Vrbka,
Nivnice. Uh. Brod, Havrice, Prakšice, Suchá Loza, Ordějóv, Bystřice, Banov,
Bojkovice, odtud pořídku a namnoze schází. — - Při cestě od Lidečka do Polanky
(Sapetza). Ve východní části : kolem Tučap, Dobrotic, Prusenovic, leckde společně
s následujícím (Červinka), u Rusavy (Sloboda), pořídku u Vsetína, zde jen na
jednom strništi „na Trávníkách", bezpochyby že zavlečený (Bubela), u Něm.
Jasenického parního mlýna, jednou u Frýdlandu a Nov. Jičína (Sapetza). Ve
Slezsku: kolem Těšína (Kotschy)!, u Třence, leč pořídku (Uechtrilz), hojný
u Koňské ! a Punzówa (Hetschko).

93(j. S. recta L. (Č. přímý). Krátce přilehle srstnatý. Lodyha
přímá. Listy velmi krátce řapíkaté, hoření přisedlé, podlouhlé až ko-
pinaté, zašpičatělé, vroubkovaně pilovité, podkvětní osinaté, často celo-
krajné. Lichopřesleny husté, 6 — 12květé, v přetrhované, prodloužené
klasy sestavené. Květy přímé. Kalichy mrtnaté, jich zuby 3hranné,
s lysým hrotem. Trubka korunní zdélí kalicha. Oddenek víceiodyžní.

V. 0-40— 0-75 w. Koruny světle žluté, s dolenim pyskem citrónově
žlutým, nachově tečkovaným.

'^■ Červen — srpen. Kamenité, skalnaté a keřnaté stráně, kopce, meze,
světlá křoví. Obecný ve střední a jižní části, jinde řidčeji neb schází. V brněnském
kraji : hojný aa Hádech u Obran, v Písařkách u Brna (Makowský), na Cebince
u Cebína (Pluskal)!, na Přísadniskách u Boskovic (Svěrák), niezi Šlapanicemi
a Pindulkou (Niessl)!, u Ivančic (Schwoeder) !, v údolí Oslavy u Oslavan,
u Modřic, Adamova a Němčan směrem k Bučovicňm (Oborny)!, u Zelče (Spitzner)
a Klobouk (Steiger)!, hojný u Cejče (Uechtritz) !, Křížová hora a Sv. Florianek
u Krumlova (Zimmermann), Bořky a kopce u Židenie, Slatinské skály, Líšeň,
Ochoz, Caeovice, Sv. Antoníček, Karlouzy, Rečko^■ice, Mi-dláuky, Evanovice,
Soběšice, Bílovice, Kuřim, údolí Josefské, Blansko, Macecha, Ostro\-, Sloup, Tišnov,
Žemúvka, Rozdrojovice, Komín, Bystrc, Jundrov, Střeliee, Stará hora u Syrovic,
Mal. Hostihrádky, éaratice, Slavkov, Větrník u Dražovic, Vyškov, Bohdalice,

709

Židlochovice, Něinčice, Wies^runl u Bosovie, Knimvíř, Kobyli, Vclk. Pavlovice,
Mariánská studénka u Krumlova, Budkovice, Olbramovice. — V Proslějovsku :
na Kosiři, Záhoří, na Kostelecké hoře, u PUiuilova, u Ptení (Spitzner). Ve Zno-
jemsku: v údolí Oslavy od Senohrad počínajíc dolů (Makovvsky), v údolí Jihlavy
u Mohelna, na hadci (Roemer), v údolí Dyje od Vranova dolů velmi obecný,
též v údolí Leskavy, Hradnice, Jevišovského potoka, jako též na sousedných
výšinách, na Leskouně, u Miroslavi a na Polavských a Mikulovských kopcích
(Oborny), na Sleinheide mezi Drnoholceni a Dunajovicemi (Ripper). V Jihlavsku
a severní Moravě neroste. Hněvotín u Olomouce (Vogl), u Litovle (Spitzner).
V uh. hradištském kraji: Obora u Kroměříže (Palla), hojný u Uh. Hradiště
(Schlogl), hojný v Hodonínském lese' (Uechtritz), v okolí Bzcnce skoro všude
rozšířen (Bubela) , na Javořině (Holuby), u Banova (Makowsky), u Strážnice,
Radějova, Mal. Vrbky, Velké, Machova a Dlouhá luka a j. a Ja\orníka. — ■
Ve východní čásh: v Kruhách u Tučap, lomy nad Dobroticemi a j. roztroušen
(Červinka), Jankovice u Rusavy (Sloboda), na Kotouči (Sapetza)!, Hradiska a j.
u Štramberka. — Ve Slezsku: kolem Těšína!, a Dziegielówa ÍKolbenheyer),
kolem Opavy (W. Fl.).

284. Ballota L. Šedivka.

937. B. nigra L. (Š. černá, měrnice.) Lodyha přimá, větvitá,
jako kalichy a hsty mrtnatá, řidčeji hustě huňatá. Listy řapíkaté,
vroubkované, vejčitě podlouhlé až vejčité, dolení tupé, hoření špičaté,
na spodku slabě srdčité až slabě klínovitě skrojené. VrchoUčky oddá-
lené, oba stříčné, namnoze velmi nestejně stopkaté. Květy jednostranné
a "sehnuté. Kahch silně žeberna'ý, zuby jeho Shranně kopinaté, dlouho-
osinaté neb vejčité. krátkoosinné, otevřené.

V. 0-60 — I "00 111. Koruny hustě huňaté, špinavě růžové, zřídka
bílé. Zápach nepříjemný. Tvar s veHkými, měkkými, k dolejšku klíno-
vitě zúženými Hsty. B. urticaefolia Ortm.

2J- Červen- — září. Rumiště, kraje lesů a polí, zdi, ploty, česly. Obecná od
roviny až do nízkého predhoří, až skoro do 400 ;// a ještě kolem Vsetína, leč
pořídku (Bubela), hojná na Hukvaldech a pouze u Frýdeckého nádraží (Gogela)
B. ibetida Lam. se. zuby kališními vejčitými, nálile v krátkou osinu vybíhajícími,
u nás neroste.

385. Lamium L. Hluehavka.

A) Eulamium Aschers. Poslranni ušty dolcního pysku nevyvinuté,
1 — více malýaú zoubky na ústí naznačené; střední ušet opak srdčitý, ku spodu
stažený. Prašníky vousaté. Koruny nachové neb bílé.

1. Trubka koruny rovná, tenká, hoření pysk nekýlnatý. Byliny jednoleté,
s kořenem vřetenovilým.

938. L. amplexicaule L. (H. objimavá.) Lodyha na spodku
větvitá, větví obloukovitě vystoupavých, dole lysá, nahoře mrtnatá.
Listy dolení řapíkaté, menší, okrouhle srdčité neb
1 e d v i n k o v i t é, vroubkované, podkvětní přisedlé, polo-
o b j í m a v é, ledvinkovité, stříhané vroubkované. Polopře-
sleny 6— lOkvěté, 2 nejdolejší často oddálené. Kalich srstnatý, jeho
zuby brvité, po odkvětu skloněné, posléz opět otevřené. Trubka
k o r u n n í u v n i t ř 1 v s á.

— 710 —

V. 0-10— 0-25 ///. Koruny nachové, jarní a podzimní stále za-
vřené, velmi maléí/

Q řidčeji 0 Březen — říjen. Pole, úliory, rumiště, záhony. V rovině a
předhoří obecná.

939. L. purpiireimi L. (H. nachová.) Lodyha na dolejšku vět-
vitá, větví z obloukovitého spodku přímých. Listy srstnaté, ho-
ření jen krátce, ostatní dloužeji řapíkaté, ne j do-
lejší okrouhlé, ostatní srdčitě vejčité, všecky vroub-
kované. Polopřesleny 3 — 5květé, sblížené. Kalich roztroušeně chlupatý,
zuby jeho brvité, kopinaté, zašpičatělé, po odkvětu odstálé. Trubka
korunní dole zaškrcená a příčným věncem chlupův
opatřená.

V. 0'10 — 0"25 lil. Koruny nachové, zřídka bílé.

Q Březen — září. ťastá i vzdělaná místa, role, cesty, ploty, záhony,
v rovině a předhoří velmi obecná.

2. Trubka koruny veliké ohnutá, dole zaškrcená, nad tímto místem
s věncem chlupů, hoření pysk dvoukýlný. ByUny vytrvalé.

940. L. maciilatum L. (H. blamatá.) Lodyha přímá neb vy-
stoupavá. Listy nejdolejší menši, okrouhlé, oddálené, ostatní sbhžené,
srdčitě vejčité až vejčitě podlouhlé neb Shranné, všecky přišpičatělé
a ostře vroubkovaně pilovité. Polopřesleny 3 — 5květé. Zuby kahšni
dlouze zakončíte, brvité. Chlupatý kroužek koruny příčný.
Kraj ústí toliko s 1 šidlovitým zoubkem. Hoření pysk krátce mrtnatý.
Oddenek s krátkými výběžky.

V. 0"30 - 060 )ii. Koruny nachové, dolení pysk temněji skvrnitý,
zřídka růžové neb čistě bílé.

2j- huben — červen, na podzim opět. Od roviny až do předhoří hojná až
obecná. V horách i ve značné výši, jako: Volská luka u Koldštýna, Lcierberk
u Karlovské studénky ; a ještě ve Velk. kotlině (Grabowski a Oborny).

/?) h i r s u t u m Lamk. sp. Srstnatá. Lodyha až 0"75 m v., hojně
a dosti stejnoměrně chlupatá, nahoře větvitá, hoření listy menší, členy lo-
dyžní kratší. Listy vejčité neb vejčitě podlouhlé, přišpičatělé, světle zelené.

2j- Mezi tvarem základním v okolí Znojma (Oborny), údolí Bokytné u Krum-
lova. — IMe Schlossera též u Kunvaldu a Suchodola.

941. L. album L. (H. bílá, hluchá kopřiva.) Listy hoření
Shranně vejčité neb vejčitě podlouhlé, dloužeji zašpičatělé. Polopře-
sleny 5— Skvěté. Kroužek chlupů koruny šikmo nazad
vystupující. Kraj ústí mimo šidlovitý zoubek na-
mnoze ještě se 2 kratičkými zoubečky. Hoření pysk
odstále dlouze huňatý. Oddenek výběžkatý', ostatně jak předešlá.

V. 025— 0'70 m. Koruny špinavě žlutavo-bílé.

2|. Květen — červenec. l'loty, návsí, zdi, cesty, křoví, od roviny až ku
5 1 0 m v předhoří obecná.

— 711

B) VšCL-ky 3 Ubly duleaílio py^kii kopinalé, špičalé, prostředm něco vělší,
dole široký. Prašníky lysé. Koruny žluté, vnilř hnčdě skvrnaté.

043. L. íi'aleol)(leloii Craiitz. (Přitulnik.) Lodyha vystoupavá.
Listy ve j čité, ve j cite podlouhlé, hoření též vejčitě
k o p i n a t é, vroubkované. Polopřesleny 3 — 5kvěíé, nejhořejší na konci
lodyhy. Koruny veliké, ohnuté, znenáhla v jícen rozšířené,
uvnitř se šikmým kroužkem chlupů v. Oddenek pouští
kromě lodyh výhonky listnaté, položené, kořenující, výběžkovité.

V. 0'25 — 0'60 m. Galeopsis galeobdelon L., Galeobdelon lu-
teum Huds.

2]- J)uben — červen. Slinné, vlliké lesy, příkopy, křoví, mlází, od roviny
až do předhoří rozšířen.

^) montanum Pers Hořeni listy podlouhlé až kopinaté, dlouze
zakončíte, nejhořejší menší, bezkvěté, čnělky červenavé.

íiidčpji. v okolí Prostějova: na Skalici, u Hanier, na Okluce, ve žlebu
u Křenůvek (Spitzner), ve Velk. kollině v Jeseníku (Uechtritz), podobné rostliny,
leč se širšími listy nalezl Oborny v Piajském lesíku u P>rna a kolem Znojma.

•286. Leoimrus L. Srdečník.

943. L. cardiaea L. (S. obecný.) Lodyha přímá, větvitá, dosti
lysá, na ostrých hranách trochu draslavá až hustě mrtnatá. Listy
řapíkaté, vespod hustěji, než na líci tmavozeleném pýřité, dolení na
spodu srdčité, 3 — 7klané, hoření k dolejšku klínovité,
Sklané, nejhořejší též jednoduché, pilovité. Kahchy skoro
lysé, Sdolejší zuby kališ ní nazpět ohnuté. Koruna
huňatá, mnohem delší kalicha.

V. 0'40 — 1-00 ni. Koruny malé, růžové, zřídka bílé.

2J. Červen, říjen. Pustá místa, návsi, ploty, a silnic, křoví, příkopy, v ro-
vině rozšířen, v předhoří řidčeji, až k 550 J/i. Neroste u Vsetína, Val. Meziříčí
a Rožnova (Bubelaj.

387. Chaitiirus Ehrh. Buriua.

944. Ch. maiTubiastrum Rchb. (Kočičí chvost.) Lodyha přímá
větvitá a jako celá bylina šedopýřitá. Listy řapíkaté, světie
zelené, dolení vejčité, hoření vejčitě kopinaté, k do-
lejšku klínovité, hrubě pilovité, vespod hustě šedopýřité neb
krátce plsťnaté. Lichopřesleny oddálené, hoření sblížené. K a 1 i š n í
zuby přímo o d s t á 1 é, o s t n i t é, delší než koruna.

V. 0*20 — 1"00 1)1. Koruny malé, měkce vlnaté, bledorůžové. Leo-
nurus marrubiastrum L.

Q Si Q Červenec, srpen. Palouky a křoviště pobřežní, příkopy, ploty,
cesty, v rovině porůzný, \- pahorkatině pořídku. V brněnském kraji : bažantnice
u Měnína (Makowsky), Moutnice a Opatovice (Oborny), dle Schwoedera též
u Ivančic. Při plotech u Kašnic (Steiger), hojný kolem Bílovic, u Podivína
a Lednice fUechtrilz), kolem Ivana, Příklud a Gutenfeldu (Schierl). Ve Znojemsku :

712

v nižinách při Dyji kolem Drnoholce, Stracholína a Nov. mlýnů (Makowsky),
v hájích mezi Hrušová;^- a Probicemi, u Frelešdorfu (Oboniy), kolem Hevlína
(Piippei). V poříčí Moravy: hojný kolem Cernovíra u Olomouce (Vogl), od Kro-
měříže na sever, zvláště mezi Bilany a Hulínem (Palla), kolem Uh. Hradiště (Dr.
Carl a Schlógl), n Xapajedl (Dr. Carl), břehy Moravy u Bzenoe (Bubela), a křoví
Petrov u Strážnice (Makowsky). V poříčí Odry u Oder (Kolbenheyer).

388. Phlomis L. Sápá.

945. P. tuberosa L. (S. hliznatá.) Lodyha přímá, jednoduchá neb
nahoře větvitá, lysá, hnědonachová. Listy roztroušeně mrtnaté,
vespod hvězdovitě chlupaté a světlejší, vroukkované, řapíkaté, hoření
skoro přisedlé, doleníSh ranně srdčité, hoření srdčitě
podlouhlé. Lichopřesleny mnohokvěté, husté, skoro ku-
laté. Listeny jednotlivých květů šidlovité, štětinatě brvité. Kalich
trubkovitý, skoro lysý, zuby jeho krátké. Hoření pysk koruny
bělohuňatý. Oddenek vyhání 2 konečné, velmi veliké,
dlouze řapíkaté, podlo^^hle srdčité, tupé listy. Mrcasy
kořenové na konci často hlízovitě ztlustlé.

V. 0"60 — 1'00 ni. Koruny nachové.

2|- Červen, červenec. Keřnaté a výslunné stráně, kopce, meze, kraje viniu,
ve střední a jižní části porůzná. V brněnském kraji : mezi Němčicemi a Vrano-
vicemi, hojná na kopcích kolem Nikolčic (Makowsky)!, poskrovnu u Ccjče
(Spitzner)!, vinice u Cernovic (Czižek), na lučních úklonech u Krumvíře a Bošovic
poblíž Klobouk (Sleig-er)!, u Nosislavi (Schlosser), u Habrovan (Oborny), Větrník
II Dražovic a Kolby u Uherčic. — Ve Znojemsku : JNhkulovské a Polavské kopce
(Hochstetter) !, úklony Kamenného kopce mezi Našeiicemi a Tasovicemi (Oborny).

289. Sideritis L. Hojuík.

946. S. moiitana L. (H. chlumní.) Řídce bělohuňatý. Lodyha
přímá neb vystoupavá, větvitá, zřídka jednoduchá. Listy kopinaté,
prostřední a hoření až čárkovitě kopinaté, špičaté, celokrajné-
zpředu málozubé. Lichopřesleny nejvíce Gkvěté, skoro
stejnoměrně od sebe vzdálené, přetrho váné, prodloužené
klasy tvořící. Kalich 5 z u b ý, skoro 2 p y s ký, zuby vejčité, pich-
lavou osinou posléz odstálé, delší než koruna. Bylina jednoletá.

V. 0-15— 0-40 m. Koruny velmi malé, citrónově žluté, pysky na-
chové vroubené.

Q Červenec, srpen. Role, úhory, kraje vinic a rolí. ve střední a jižní
části porůzný. V brněnském kraji: Hády u Obran, Slalinské skály, kopce
u Oujezda a Měnína (Makowsky)!, u Cacovic, na Prackém kopci, u Němčan
poblíž Slavkova (Niessl)!, Sokolnice (Oborny) !, Židlochovické a Nosislavské kopce
(Reissek)!. Němčičky u Hustopeče (Schierl), u Klobouk (Steiger) !, vinice u Malo-
měřic, Malé Hostihrádky, Borkovany, Bošovice. — Ve Znojemsku: u Mikulova
(Uechirilz sen.)!, Polava a Drnoholec, zde obecný (Makowsky). pole mezi Sucho-
hrdlíin a Milfrounem poblíž náspu trati, leč zde pořídku (()borny). Mimo to oje-
dinělý na kopcích u Cejče a hojněji u Kyjova (Uechirilz).

— 718 —

290. MaiTubiuiu L. Jal)leíiiík.

94-7. 31. vul,£;-are L. (J. obecný). Lodyha vhiatě plsfnatá, namnoze
jen od spodu přímo větvitá. Listy tapikaté, o ic r o u h 1 e v e j č i t é,
hořeni přišpičatělé, nestejně-, často zastřihovaně vioubkované, bubU-
nato - svraskalé, vespod šedoplsfnaté. Lichopřesleny husté,
mnohokvěté, skoro kulaté, oddálené. Kalich hustě plsťnatý, zubů
k a li š n í c h 10, h o ř e j i lysých, ostnitč zakončených, h á k o v i t ě
ohnutých, 5 jich střídavě kratších.

V. 0-25 — 0 50 iH. Koruny velmi malé, b.lé. Zápach jablkový.

^■ Čcrvenec-zán. Cesty, meze, rumišlě, vsi, kraje silnic, kamenité sucho-
pary, v jižní (iásti obecný, jinde pořídkii. V brněnském kraji obecný, v severní
části řidčeji, jako u Tišnova (JVlakowsky) a sice v štěrku na úpatí Květnice a
na Cebince (Pluskal), liojný kolem Hustopeče (A. Reiiss), Klobouky (Steiger),
II Lanštorfa a Čejce (Oborny), u Terezova (Spitzner), klášterní náměstí u Krumlova
a na stráni silnice k Rokytné, u Výmyslic (Zimmermann), Modříce, Telnice,
Měnín, Mal. Hostihrádky, Slavkov, Vyškov, Kostelec, Kyjov, Sobůlky, Kurdějov,
Morkůvky, Kobylí, Velk. Pavlovice, Zaječí, Šakvice, Vedrovice, Olbramovice,
Břeclav, Star. Břeclav, Poštorna, Nov. ves. — V Proslějovsku : pouze na ru-
vině u Cechovic, Hrubčic, Určíc, pod Kosířem, u Slatinek (Spitzner). Ve Zno-
jemsku obecný: NáměšC (Roemerj, Mor. Budějovice, Znojmo, Hrušovany, Frelešdorf,
Jaroslavice, Stracliotice, Krhovice, Hodonice, Velk. Mašoviee, Podmole, Mikulov,
Polava, I>oln. Vistonice a skoro ve všech místech podél Dyje (Oborny). Kolem
Jihlavy na vzdělané půdě velmi pořídku, jako na záhonech Bylinné stezky
(Pokorný). V (Jlomoucku velmi pořídku : jako u Cernovíra a Novosadii (Vug-1),
u Slatenic (Spitzner). V uh. hradištském kraji: u Uh. Hradiště (Schlógl), u bze-
neckého nádraží a při silnici od Bzence do Vracova, u Lutonína u Vyzovic
poblíž Vsetína (Bubela), na Javořině (Holuby), Rohatec, Zvolenov, Strážnice,
Hroz. Lhota, Lipov; Velká až do Javorníka, zde již ojedinělý. Ve Slezsku : dle
Vierhappera ve vesnicícli kolem Vidnavy pěstován a zdivočelý.

948 X ^^^' ^í* remotum Kit. (J. oddálený, uherský). Bylina
slaběji plsťnatá, vice šedozelená. Listy řapikaté, dolení v e j-
čité, hořeni podlouhle ve j čité, kratší a širší než u následu-
jícího, nestejně vroubkovano-pilovité. Lichopřesleny husto-
květé, oddálené. Kahch 5— 10 zuby. zuby jeho s delším
pichlavým, nahým, slabě ohnutým hrote in, ostatně jako
následující.

V. 0-30 — 0*60 m. M. peregrinum X vulgare Reichb., M. pereg.
L. a. latifohum Koch, Neil etc, M. pannonicum Reichb.

2}- (vcrvenec, srpen. Namnoze s rodiči. V brněnském kraji řidčeji než M.
peregrinum (Makowsky), u Cejče (Wiesner), Terezov, Kobylí, Velk. Pavlovice. —
Ve Znojemsku: hojný kolem hřbitova u Velk. Mašovic, kolem a ve Hradišti,
v hlubokých cestách kolem Znojma a Milfrouna, v Hrušovanech, Frelešdorfu a
Grafendorhi (Oborny).

948. M. i)eregTmiim L. (J. cizí). Lodyha pi'imá, řidčeji vy-
stoupavá, odstále větevnatá a jako celá bylina bělavě šedo-
}> 1 s ť n a t á. Listy řapikaté, dolení podlouhle v e j č i t é,

— 714 —

V Čas květu již zrušené, hořeni podlouhle kopinaté, špi-
čaté, v řapík zúžené, vroubkovaně zubaté, na hci šedo-, vespod i s li-
steny a kalichy jemně běioplsťnaté. Lichopřesleny dosti chůdo- (6 — více)
květe, skoro stejně vysoké. Zubů kališnichS, nestejných,
vždy přímých, mimo kratičkou, rovnou špičku celých plsťnatých.
Oddenek dřevnatý.

V. 0*30 — 0'60 in. Koruny velmi malé, bílé, hu^itě plsťnaté. M.
peregr, v. angustifolium Koch et. aut. pl., M, creticum Milí., M. pauci-
florum Wallr.

2j- Červenec, srpen. Pustá, nevzdělaná místa, suché trávníky, meze, cesty,
ploty, návsi, ve střední a jižní části rozšířen. V jižní čásU kraje brnénského
hojný, mezi Rajhradem a Chrlicemi, u Zaječí, mezi Hodonínem a Zaječím, Po-
divín, Příkludy (TVIakowsky), u Lanštorfa (Ripper), při dráze za Sokolnicemi
(Khek), u Krumlova, u panských sýpek a na stráni sadů k Rokytné (Zimmer-
mann), Terezov, Kobylí, Brumovice, Velk. Pavlovice, Hustopeč, Šakvice, Vedro-
vice, Olbramovice, Rakšiee, Břeclav, Star. Břeclav, Poštorna, Nov. ves. — Ve
Znojemsku: při dolní Dyji kolem Polavy (Makowsky), hojněji u Hrušovan, Sa-
ňová, Frelešdorfa, v lese Hojí mezi Hrušovany, Grafendorfem a Božicemi, v údolí
I>yje od Znojma dolů skoro ve všech vesnicích přehojný, hojný na kopcích,
jako u "Velk. Mašovic, Podmole, Veskova, Citonic a Hradiště u Znojma, neroste
ve střední a severní části, vyjímajíc okolí Krumlova (Oborny). V Olomoucku : jen
při cestě od Hněvotínských lomů do Slatinek (Reissek jako M. album.) V uh.
hradištském kraji : hojný kolem Kyjova a odtud až do Cejče ve všech vesnicích (Bu-
bela) !, u Uh. Hradiště, leč pořídku (Schlogl), mezi Hodonínem a Šardicemi (Schlosser).

391. Scutellaria L. Šišák.

949. S. g-alericulata L. (Š. obecný). Lodyha přímá, větvitá, neb
jednoduchá, lysá neb skoro lysá. Listy velmi krátce řapíkaté, vroubko-
vaně, podlouhle kopinaté, na spodu uťaté neb srdčité
neb nezřetelně hrálovité. Květy jednotUvé, jednostranné, v p a ž d í
oddálených vět. šleh listů, jichž nejhořejší jen zmenšené.
Kalichy 2pyské, bezžlázně pýřité neb lysé, pysky nedě-
lené. Koruny od dolejška nahoru ohnuté, veliké. Oddenek plazivý,
větevnatý, s tenkými výběžky.

V. 0'5i5— 0'75 m. Koruny modro-fialové, zřídka bílé.
"A- Červen — září. Vlhká křoví, břehy, příkopy, háje, obecný v celém
území a ještě u Velk. Losina, Rymařova a Jamrtic v Jeseníku.

950. S. liastifolia L. (Š. hrálovitý.) Listy podlouhle ko-
pinaté, celokra,]né, jen vykrajované, na spodu uťaté a2 rovno-
vážně odstálými zoubky aspoii z části hrálovité.
Květy jednotlivé, jednostranné, v p a ž d í ch nemnohých, sblíže-
ných, více nahoře velmi zmenšených listů, tudíž hroznovitě sestavené,
větší než jich listy. K a 1 i c h y j a k koruny žláznatě chlupaté.

V. 0-10 -0-30 m. Koruny modrofialové, větší než u předešlého.
4 Červenec, srpen. Mokré příkopy luční, vlliká křoví, bařiny, háje, v ní-
žinách porůznu. U Blučiiiy a hojný u Velk. Němčíc (Niessl)!, na Měnínském

- 715 —

jezeře (Hochsielter), u Šakvic, Nov. uilýna, Nosislavi a Žabčic (Schierl), mezi
Lednicí a Příklady (Ueelilrilz) !, u Břeclavi (Ulehla), u Stracholína (Makowsky),
LI Lanstorťa, při Dyji, u mostu poblíž Frelešdorfa, u Irali mezi Nov. sídlem a
Hrušovany (Ripper), v Dt^třichovském lese u Unčova. — U 4. mostu u Bilan
(Palla), u Hodonína (Wiesner), u Uh. Hradiště (Schlogl). Ve Slezsku: v Téšínsku
u Drogomyšlu, v nížinách při Visle (Wimmer a Kolbenhcyer).

392. Primella L. Černohlávek.

951. P. vulgaris L. (Č. obecný.) Roztroušeně chlupatý
neb skoro lysý a zelený. Lodyha vystoupavá neb přímá, na do-
lejšku větevnatá. Listy řapíkaté, vejčitě podlouhlé až podlouhle kopi-
naté, tupé neb špičaté, nedělené, nestejně hrubě zubaté až celokrajné,
velmi zřídka dole peřenosečné (P. pinnatifida Pers.). Klas zrovna
nad nejhořejšími listy přisedlý. Kahch krátce zvonkovitý,
2pyský, zuby hořeního pysku nízké, rovně uťaté, s hro-
titou špičkou, dolení zuby kahšní 3hranně kopinaté, řídce a krátce
brvité. Hoření pysk koruny bez kýlu, dolení dosti plochý, trubka ko-
runy na hřbetě pod hořením pyskem s 2 delšími rýhami. Nitky
delších tyčinek se špičatým, dosti rovným zubem.

V. 0*10 — 0"25 m. Koruny světle fialové, zřídka růžové neb čistě
bílé. /?) parviílora Koch. Květy sotva delší než kalich.

2j. Červen — září. Luka, trávníky, křoví, příkopy, meze, lesy. Obecný od
roviny až do hor, zde ještě při 1100 v>. Ve vyšších polohách: na Milonově
v Karpatech, v Jeseníku : v údolí Šumné Tise až skoro k Sludénkové holi, na
Červeném vrchu, u Franl. myslivny, ve Velk. kotlině, Kriech, Berggeist.
/?) řidčeji. Na Pelcbcrku u Miift-ouna pořídku, na Kraví hoře u Znojma, u Čí-
žova, údolí Švýcarské u Vranova (Oborny), s bílými květy u Lideřovie poblíž
Slavonic (týž).

953. P. laciiiiata L. {G. dřípatý.) Hustěji šedochlupatý.
Lodyha obloukovitě vystoupavá. Listy vejčitě podlouhlé neb po-
dlouhle kopinaté, hoření a prostřední peřenoklané, nej-
dolejší často nedělené, celokrajné. Kahch trubkovitý, dolení zuby ka-
hšní hřebenitě brvité, podlouhle kopinaté, as 4krát širší než delší,
Hoření pysk koruny se slabým kýlem, dolení prohlubený s kraji obak
vehnutými. Nitky delších tyčinek se špičatým, delším,
ku předu ohnutým zubem. Ostatně jak předešlý.

V. 0'05 — 0*25 III. Koruny žlutavobílé, větší než u před. P. alba
Pallas, řidčeji fialově modré neb světle modré, listy pak někdy jen
zubaté; kalichy dlouze zvonkovité, něco kratší, slaběji brvité. P. vio-
lacea Opiz, P. hybrida Knaff., P. intermedia Brot.

4 červen, červenec. Suchá, výslunná místa, lesy jehličnaté, travnaté
stráně, pažity, zvláště na vápně; ve střední a jižní části rozšířen, jinde pořídku
neb schází. V brněnském kraji rozšířen: jako kolem Brna a Tišnova a na Po-
lavských kopcích (Makowsky), v lese za Tišnovem a u Brusného (Pluskal), na
Žlutém kopci u Brna, Hády u Obran, v Tuřanském lese, u Sfřelic (Oborny),

— 710

neúrodné kopce u Žilosic (Haslinger), les u Maxdorfa (Czížek), lomy u Husto-
peče a luční úklony u ^urdéjova (Schierl), kraj lesa „Fogla" u Klobouk (Steiger),
aa neúrodných kopcích a pastvinách koleni Hovoran, Cejče a odlud až do Mu-
lěnic (Uechtritz), údolí Václavské u Obran. Medlánky, Evanoviee, Cinzendorf.
Kuřim, Bílovice, Kraví hora nad střelnicí vojenskou a kopce u Žabovřesk,
mýtiny, kraje lesní a Holedná u Jundrova, kopce a vinice za vilami v Písařkách,
Tupý kopec u Kohoutovic, Bosonohy, Rajhrad. — Ve Znojem.sku: kopce podél
hranice země (Uechtritz sen.). Mikulovské kopce (Makowsky), hojný v okolí
Znojma, zde též sem tam halově kvetoucí, Pelcberk u Milfrouna, Frauenholc
u Tasovic, Popická výšina u Znojma, údolí Dyje a Fugnice u Hardeku (Oborny),
\ českomoravském pohoří : v údolí Nedvědického potoka a u Pernštýna. —
V uh. hradištském kraji: u Popovic poblíž Uh. Hradiště (Schlogl), horní luka
u Buchlova (Babela), u Sudoměřic pobHž Strážnice a u Banova (Makowsky), na
Javoriné, s fialovými květy pod Lopeníkem u Březové (Holuby), Velká, Vrbka,
Kuželová, Stanovisko, Dlouhé louky a j. m. u Javorníka, Nov. Lhota, Filipov,
Strání, Uh. Brod, Voleno v, Suchá Loza, t>ojkovice, Jelenovská a J. ui. u Val.
Klobouk, Horní závrší u Navojné, Příkaz, Lideč. Ve východní čásli : pastviny
u Proseno víc a Tučap (Červinka), luka „Ohrady" a j. m. u Rusavy (Sloboda),
v obou tvarech, leč velmi pořídku kolem Vsetína : Ohýřov, u Lásek, na vrchu
Čupu, Břechy, Syrachov ald. (Bubela), Lhotka u Bystrice, Johanovské kopce
u Karohi poblíž Vsetína.

958. P. gTaiidiflorii Jaeq. (G. velekvětý.) Lodyha a listy ± ště-
tinatě šedohuňaté, neb dilem lysé. Listy řapíkaté, vejci té po-
dlouhlé neb podlouhlé, nedělené, zřídka protisečné. Klas od
n e j h o ř e j .š i c h 2 listův oddálený. Kalich 2pyský, z u b y h o-
i' e n í h o pysku k a 1 i š n i li o v e j č i t é, ve hrot p ři š p i č a t ě 1 é.
H o í' e n i pysk koruny ostrým kýlem smáčknutý, trubka
její pod hořením pyskem se 2 hlubokými, okrouhlými jamkami. Delší
nitky pod prašnikem s tupým, krátkým pahrbkem.

V. 0-05 — 0"25 m. Koruny namnoze veliké, modrofialové, zřídka
růžové neb bílé. P. vulgaris /?) grandiílora L. Tvar s listy více méně
peřenoklanými /5) pinnatifida Koch. et Ziz.

2j- Červenec, srpen. Keřnaté a výslunné kopce, travnaté úklony, luka,
meze, ve střední a jižní čásh porůzný, též v Jeseníku, leč pořídku. V jižní čásli
až k Brnu zcela obecný, jinak pořídku, jako kolem Tišnova a Sloupu (Ma-
kowsky), u Lomnice a při cestě ílepce ku Předklášteří (Pluskal), u Kartouz, Ca-
covic, Hády u Obran, v Tuřanském lese, u Střelíc a Žilošic (Oborny)!, u Klobouk
(Steiger)!, při cestě mezi Krumlovem a Alexovicemi (Zimmermaňn), kopce u CejČe
(Reissek), Polavské kopce, Kurdějov (Schierl) !, Václavské údoU u Obran, Židenice,
Líšeň, Horákov, Husovice, Soběšice, Kuřim, Bílovice, Rajec, Boskovice, Usobrno,
Kochov, Rozdrojovice, Bystrc, Holedná, Jundrov, Písařky, Čertův zmol. Tupý
kopec a j. m. u Kohoutovic, Ivančice, Němčíce, Vážany, Slavkov, Bučovice,
V'yškov, Sivice, Bošovice, Krumvíř, Morkúvky. — \' kraji prostějovském :
u Srnržic, Žešova, Dětkovic, Otaslavic, na Záhoří, Zlechově, u Ohrozími, Lešan,
Zdětína, Cech, ve hraničném žlebu, u Otinovsi (Spilzner). Ve Znojemsku : kolem
Náměště (Roemer), Jevišovice, Vranov, I-Sítov, Lančov, Hardek, Znojmo, l*opice,
Milťroun, Božice, Hodonice, Hnanice a m. j. místech (Oborny). V Olomoucku:
Hněvotínské lomy (Reissek), Sv. kopeček (Voí;1). V uh. hradištském kraji : v Oboře

— 717

a na kopci Sv. Barbory ii Kroměříže (Pallaj, Popovico, Javorovec, Mařetice ii Uh.
Hradiště (Sclilogl), na Javořině (Holuby)!, u Bonova (Makowsky) !, Žerolín
u Strážnice, Radějov, Knězdub, Vojšice u Mal. Vrbky, Kuželová, Dlouhá a Ma-
chova luka a j. m. a Javorníku, Lysá hora a les u „Bohaté lípy" u Uh. Brodu,
Havřice. — Ve východní části: suché louky a břehy u Tučap a Prusenovic,
kraje lesa Hrádku u Prusenovic (Červinka), Hlinsko a j. m. u Rusavy (Sloboda)!,
na Helfenšiýně u Lipníka (Sapelza). V Jeseníku : u Karlovské studénky a ve
Velk. kotlině (Grabowski) !, u Vidnavy. ^) u Lomnice (Pluskal), u Králova pole
u Brna, Kraví hora u Znojma, kopce kolem Čížova, ve vranovském okresu
(Oborny), kopce u Žítbovřesk.

293. Ajnga L. Zbehovee.

A) Bugulae. Polopřesleny vícekvěté. Kroužek chlupů v trubce koruny
nepřetržitý, hluboko pod vetknutím tyčinek. Koruny modré, růžové neb bílé.

954. A. reptaiis L. (Z. plazivý.) Lodyha 2řadě chlupatá,
jinak lysá neb skoro lysá, s velikými přizemním i, podlouhle
opakvej čitými, dlouze řa pí katy mi, trvalými, často v ro-
zetku postavenými, vykrajovanými až oddálené slabě zubatými
listy, nad těmito oddáleně listnatá, bez postranních lodyh, leč s vý-
běžky listnatými, plazivý mi, hoření listy nezřetelně
řapíkaté až přisedlé. Listeny celokrajné, zaokrouhleně
tupé, vykrajované neb vykrajovaně vroubkované oddálené, nejhořejší
kratší neb zdélí květův. Koruna se širší trubkou, hořeni pysk koruny
tupějším úhlem krátce vykrojený. Semeno tupými lištami siťovíté.

V. 0-10— 0-30 w.

2j. Květen, červen, v horách později. Vlhká luka, křoví, pastviska, kraje
lesů, od roviny až do předhoří obecný, často i ve vysokých horách ; jako na
úpatí Lysé hory ve Slezsku (Oborny), na Vysoké. — Dle Steigra neroste
u Klobouk. S bílými květy: u Ostrovačic (Niessl), u Napajedel (Theimer),
u Třebíče (Zavřel). S růžovými a bílými květy : v Písařkách u Brna a u Jundrova,
s bílými květy v Pavlovickém lese poblíž Vyškova. — S růžovými květy :
u Šimbergského rybníka poblíž Šumvaldu, v okresu vranovském (Oborny).

955. A. g-eiieyeiisis L. (Z, lesní.) Lodyha přímá, jednoduchá,
huňatá, bez výběžků v. Listy podlouhlé neb podlouhle opak
vejčité, v řapík klínovitě sbíhavé, tupé, vroubkované zubaté, zh srstnaté,
přízemní kvetoucích lodyh namnoze již vyhynulé,
malé, na podzim také veliké, netvoří rozetky. Listeny
hrubě vroubkované zubaté, prostřední namnoze Slaločné,
se středním uštem dosti špičatým, nejhořejší namnoze nedě-
lené. Hoření pysk koruny tupějším úhlem krátce vykrojený. Semeno
na povrchu drobně síťnaté.

V. 0-10- 0-30 m.

2j. Květen, červen. Keřnaté stráně, kopce, trávníky, lesy, lesní luka, od
roviny až do 450 m v předhoří porůzný, místy hojný, zřídka ve vysokých
horách; jako ve Velk. kotlině (Uechtritz) a na Pradědu skoro až k vrcholu
(Uechtritz sen.), na Červeném vrchu, u Svýcarny. — S květy růžovými : u Ostro-

718

vačic (Niessl), v lesích u Hečkovic a Kartouz (Oboniy), u Kniinlova (Zimnier-
mann), u Soběšic, Bilo\^c, Jundrova, Zastávky, Rosic. — U Znojma (Ol)orny),
v lese Háji u Bzence. u Vselína (Bubela). S bílými kv-řty : kolem Brna,
Krumlova, Znojma (Oborny), v lese u fteckovic. — V lese Háji u Bzence,
n Vselína (Bubela).

B) Cliamaepitys Schreb. Kvely jednotlivé v úžlabí listův. Kroužek
chlupu z předu přetržený, právě pod výnikem tyčinek položený. Koruny žluté.

956. Á. cliamaepitys Schreb. (Yva). Lodyha položená neb
vystoupavá, větvitá a jako celá bylina h u ii a t á, větve namnoze
v kruhu rozložené. Listy lepkavé, řapíkaté, nejdolejší po-
dlouhle kopisťovité, hrubě zubaté, ostatní Sdílné, uštů čárko-
vitých, tupých. Bylina silně vonná, jednoletá, s kořenem
vřetenovitým.

V, 0*10 — 0*20 m. Koruny značné, žluté, dolení pysk citrónově
žlutý, červenohnědě tečkovaný. Teucrium chamaepitys L.

Q Cerven-září. Role, úhory, cesty, kamenité kopce, ve střední a jižní
části rozšířena, jinde pořídku neb schází. V brněnském kraji: v jižní části roz-
troušena, kolem Brna na více místech : Maloměřice, úpatí Hadův u Obran, na
Slatinských skalách, u Soběšic, Králova pole. Sokolnic (Makowsky), Julianov,
Bílovice, Písařky u Brna (Oborny), hojná u Drysic a Želče (Spitzner), u Martinie
a Hustopeče (Schierl), Němčany poblíž Slavkova, u Slavkova a Klobouk (Steiger),
u Ivančic (Schwoeder), Suchohrdlí (Haslinger), Vrabčí les u Krumlova (Zimmer-
mann), u Cejče a Kyjova (Uechtritz), Husovice, Židenice, Syrovice, Mal. Hosti-
hrádky, Saratice, Oujezd, Vážany, Dražovice, Lulč, Vyškov, Sobůlky, Kostelec,
Borkovany, Bošovice, Morkůvky, Krunivíř, Terezov, Brumovice, Kobylí, Velk.
Pavlovice a odtud až do Zaječí. — Ve Znojemsku: u Oslavan (Roemer), mezi
Křlčnicemi a horními Kounicemi (Zavřel), v okolí Znojma dosti hojná, jako
u Hnanic, Sedlešovic, Suchohrdlí, v údolí Hradnice u Znojma, vinohrady u Na-
šetic, Milfrouna a Tasovic, v okolí Hoje mezi Hrádkem, Božicemi a Hodonicemi,
kolem Hrušovan, Drnoholce, Probic a Fryšavy, na Polavských a Mikulovských
kopcích (Oborny). V uh. liradištském kraji : u Mařatic a Derflu poblíž TJh. Hra-
diště (Schlogl), u Cejče a Kyjova (Uechtritz), pole u lesa Plechovce u Bzence,
na Trávníkách u Vsetína, zde však velmi pořídku a nikoliv zdomácnělá
(Bubela).

294. Teucrium L. part. Ozaiika.

A) Chamaedrys Tournef. Květy po 1 — 3 v paždi lupenů, jedno-
stranné, v lichopreslenech oddálených neb v hroznech konečných a postranních.
Listy nedělené neb zubaté.

957. T. botrys L. (O. hroznatá). Lodyha vystoupavá neb přímá,
jednoduchá neb větvitá a jako celá byhna žláznatě pýřitá a huňatá.
Listy řapíkaté, v obrysu vejčité, 2k r á t- a h o ř e n í j e d n o u p e-
řenoklané, s cípy čárkovitými. Květy stopkaté, po 1—3
v paždí lupenů; lichopřesleny oddálené, hořejší jednostranné^
Kalich na spodu silně volatý, tenkostěnný. Bylina
dvouletá, silně vonná. Kořen vřetenovitý.

V. 0-10 — 0-30 m. Koruny nachové.

— 719 —

Q Cervcnec-zaří. Skalnaté a kamenité stránč, štěrk, zvlášlč na vápiič,
pořídku a pro nedo.slalek dokladů nejisto, zdali i všechny následující údaje sem
přísluší. Polavské kopce s Orlaya grandiflora (Niessl a Uechtrilz), Květnice a
Předklášteří u Tišnova (Pluskal a Hochstetter) ; já jsem zde vždy jen T. chamaedrys
sbíral ; na úhorech výslunných kopců u Zlechova a Tupes (Schlog-l), u Kadova
blíže Hostěhradic (Zitnuiermann), dle Schierla při silnici mezi Hoslihrádky a Bo-
šovicemi ; na Javořine (Holuby), u Rusavy (Sloboda), zde snad jen T. chamaedrys
(Babela).

958. T. chamaedrys L. (Kalamandra). Lodyha položená neb
vystoupavá, dole dřevnatá, polokřovitá, 2řadě huňatá, namnoze
však kolkolem hustě pýřitá. Listy podlouhle opakvejčité,
tupé, v krátký řapík klinovitě ztížené, stříhané vroubkované,
srstnaté až olysalé. Lichopřesleny nejhořejší sblížené,
v jednostranný hrozen splývající. Oddenek trsnaté
větevnatý.

V. O" 15 — 0*25 m. Koruny značné, světle nachové, zřídka bílé.

2j- Cervenec-září. Yýslumié, keřnaté stráně, kopce, vinice, kraje cest a
lesů, ve střední a jižní části obecná, jinde pořídku aneb schází. V brněnském
kraji: ve střední a jižní části hojná, v severní řidčeji (Makowsky), u Cebína,
Tišnova, Lomnice (Pluskal)!, u Adamova (Oborny)!, Želč, Pistovice, Račice,
Drysice, Lulč (Spitzner), Obrany, Bílovice, Kuřim, Drásov, Blansko, Ostrov, obecná
v krajině vyškovské, kyjovské, hodonínské, hustopečské a krumlovské. V Pro-
stějovsku : na kosiřských vinohradech, u Cech, v Brosu u Služina, na koste-
leckých vinohradech, u Plumlova, na stráních ve hraničném žlebu (Spitzner).
Ve znojemském kraji: v celé pahorkatině dosti rozšířena, u zříceniny „Chrašfan"
u Bítova též s bílými květy (Oborny). V Jihlavsku pořídku: posud jen na
úklonech kolem zříceniny „Kozlov" u Koněšína poblíž Třebíče (Zavřel). V Olo-
moucku : úklony za Hněvotínem a u Slatěnic (Vogl a Mik). V uh. hradištském
kraji : v jižní části zcela všeobecně (Reissek), Obora u Kroměříže (Palla), u Vele-
hradu (Sapetza), na kopci Sv. Rocha u Uh. Hradiště (Schlogl), kolem Bzence
velmi roztroušena, leč pospolitá (Bubela), Strážnice, Velká, Vrbka, Javorník,
Strání, Uh. Brod, Havřice, Ordějov, Banov, Val. Klobouky, horní závrší u Na-
vojné. — Ve východní části: u Rusavy (Sloboda), velmi zřídka na „Trávníkách"
u Vsetína- (Bubela).

959. T. scordiuM L. (O. čpavá). Lodyha bylinná, vystoupavá
neb přímá, větvitá a jako větve hustě šedohuňatá. Listy velmi měkké,
podlouhlé neb podlouhle kopinaté, tupé, přisedlé, hrubě zubaté, py-
rite, na líci někdy olysalé. Květy po I — 3, jednostranné, lichopřesleny
všecky oddálené. Kalich trubkovitě zvonkovitý, hustě
huňatý. Oddenek daleko plazivý, v ý b ě ž k a t ý.

V. 0-15— 0"40 w. Koruny světle nachové. Páchne česnekem neb
užovkou.

4 Červenec, srpen. Vlhká luka, bažinné příkopy, háje, pobřežní křoví,
u rybníků, ve střední a jižní části, zvláště v nížinách při Dyji, Svratce a Moravě
velmi porůzná. Podél Svratky : bažiny u Měnína (Hochstetter), Rajský lesík
u Cernovic a bažantnice u Měnína (Makowsky), podél Dyje od Drnoholce

— 720 -

(Reissek) až do Lednice (MakowskyJ I, u Polavy (Pelr), kolem Hrušovan, Freleš-
dorfu a Probic (Obomy), u 'Sov. sídla a Hevlína (Piipper), luka kolem Příklad
(Schierl). Podél Moravy : u Hajčína poblíž Olomouce (Mik a Vogl 1856), v příkopu
silničním mezi Láskovým mlýnem a Láskami u Olomouce a bezpocliyby na více
místech blíže tohoto města (Makowsky), při Valové v Podpijavčích (Uličný), před
Hrubčicemi na lukách a u Stepáno va poblíž Olomouce (Spitzner), u 4. mostu
n Kroměříže a mezi Bilany a Hulínem (Palla), v okolí Uh. Hradiště roztroušena
(Dr. Carl a Sclilogl), též u Ostroha, Veselí a Písku (Babela) a bezpochyby podél
Moravy až do Břeclavi (Oborny), u Čejce, Terezova, Stář. Břeclav, Poštorna,
Nov. ves, příkopy při trati a Pohansivo u Břeclavi a odtud až do Bohatce,
Zvolenov, Strážnice. — Vlhká místa u Záhlenic poblíž Holešova (Červinka).
B) Po li um Tournef. Listy tuhé, nedělené, celokrajné. Květy po 1 — 3
v paždí nejhořejších lupenů, na konci lodyh a větví sirboulovitě siněstnané.

960. T. molitanům L. (O. horní. ) Bylina mnoholetá, p o 1 o-
k r o v i n a t á, bezžlázně pýhtá až plsťnatá, větve v trsu do kruhu
rozložené, jako kalichy a rub listů přitiskle pýřité až
běloplsfnaté. Listy dvoubarevné, přisedlé, čárko-
vitě kopinaté, celokrajné, po krajích ohrnuté.

V. 0-5 -0*15 w. Koruny malé, zelenavě neb žlutavě bílé. T. su-
pinum Jacq., Polium pannonicum Gluss.

2J. Červen — srpen. Vápenné skály, výslunné stráně, štěrk, pořídku. Po-
lavské kopce, Turold a Šibeničník u Mikulova (I»omas)!, řidčeji na Sv. kopečku
tamtéž (Ripper), štěrk na výslunných kopcích u Javorovce (Schlogl) ; na Hostýne,
kdež Schlosseř ji uvádí, jsem ji marně hledal.

58, Řád. Orobancheae Juss. Zárazovité.
•295. Orol)aiiclie L. Záraza.

A) Trionychon Wallr. Květy krátce stopkaté, s jedným větším a
2 postranními, stříčnými, na krátkou stopku pošinutými a ku kalichu přilehlými
listenci.

961. O. areiiaria Borkli. (Z. písečná.) Lodyha jedno-
duchá, silná, ř-idčeji trochu větevnatá a jako celá bylina
moukovitě žláznatým povlakem hojně šupinatá,
šupiny kopinaté. Květy v hustém, posléz trochu volném, mnoho-
květém klasu. Kalich 4zubý, zvonkovitý, zuby jeho kopinaté, z d é 1 í,
zřídka delší trubky ka run ni. Koruna veliká, přímá,
s trubkou málo ohnutou, v lístí zřetelně nadmutá, ušty dole-
ního pysku zaokrouhlené, vlnovitě zubaté. Nitky s trochu žláznatými
konci mezi prašníky, na d o 1 e j š k u pýřité, p r a š n i k y na
švech vlnaté.

V. 0-22 -0-45 ?.". Koruny světle-, jich ušty sytě modré. Bylina
± náfialová. Phelipaea arenaria Walpers., O. obtusiloba Reut v.
Hausk. exs..

'^■ Červenec. Výslunné a keřnaté stráně, kopce, travnaté pažity na Arle-
misia campestris pořídku. V brněnském kraji: na pastvisku nad vinicemi u Cer-

— 721 —

novic (Makowsky), ii Olnic a Cejče (Niessl), u Oujezda (Oboriiy), na Polavských
kopcích a sice blíže zříceniny, ve tvaru rozvĎlvenéni 0. robusta A. Dietr.
(Uechlrilz), na Staré hoře u Syrovic a u Kurdějova. — Ve Znojemsku: u Mo-
hehia (Roemer), u Mikulova (Freyn), ve Frauenholcu mezi Milfrouuem a Taso-
viceini a na západním úklonu Kamennélio kopce u Tasovic a sice v sedle na
slezee od Frauenholcu do Tasovic (Oborny).

962. O. purpurea Jacq. (Z. nachová.) Lodyha silná, jedno-
duchá, mouč natě žláznatá, porůznu šupinatá, šu-
piny malé, přitiskla. Květy ve válcovitém, hustém,
posléz volném, namnoze jen 10— 12květém klasu. Kahch zvon-
kovitý, 4 — Szubý, zuby jeho kopinatě šidlovité, dosti ploché a celo-
krajné, namnoze kratší trubky, zadní obyčejně velmi kratičký,
zakrněl)^ Koruna veliká, od zaškrceniny nad semenni-
kem na zevnitř prohnutá, v ústí nenadmutá, ušty
doleního pysku elliptické, špičaté, skoro celokrajné a uvnitř
delšími, žláznatými chlupy i huňaté. Nitky lysé neb na spodku slabě
chlupaté, prašníky lysé. Blizna bělavá.

V. 0*15 — 0-55 m. Koruny světleji ametystově modré, s tmavšími
žilkami, kraj až blankytně modrý. Bylina žlutavá, ocelově modravá
neb nahnědle fialová. O. coerulea Vili., Phelipaea coerulea G. A. Meyer.

2|. Červen, červenec. Lesnaté chlumy, meze, na řebříčku pořídku. U Jun-
drova a v Písařkách u Brna (Piohrgr), na Františkově v Brně (Haslinger 1855),
u Kartouz, mezi Popůvkami a Žebětínem (Niessl), na jižním úklonu hradu Pern-
štýna (Makowsky), les Berka a nejsevernější část tohoto lesa u Bosonoh. - — ■
Úvoz u Mikulova (Treyn).

968. O. ramósa L. (Z. větevnatá.) Lodyha namnoze větev-
natá, tence a slabě šupinatá a jako celá bylina krátce žláz-
natá. Kalich mistkovitý, 4zubý, zuby jeho široce 3hranné, přišpičatělé,
zdélí trubky kališní. Květy ve volných, leč hojnokvětých
klasech. Koruna malá, trubkovitá, málo ohnutá, v polou seškrcená,
ušty doleního pysku okrouhlé, velmi drobně zoubkované až celokrajné,
hoření pysk 21aločnatý. Nitky na spodku trochu chlupaté, prašníky
lysé, na dolejšku slabě brvité. Bhzna nezřetelně 2— 41aločnatá, nálev-
kovitá, bělavá. Tobolka delší než zuby kališní.

V. 0-5 — 0*30 ;;/. Koruny lilákové neb ametystově modré, dole
bělavé. Phelipaea ramosa G. A. Meyer.

Q Červen — srpen. V polích, zvláště na konopí pořídku. V brněnském
kraji: Cernovice u Brna (Ripper), u Vochozu a Lomnicky (Pluskal), u Lomnice
(Rochel), u Bílovic (Schotl), přehojná na konopí u Kobylí, v Oboře u Břeclavi,
u Poštorny. Ve Znojemsku: u Mikulova (Schott), na polní cestě- od Hrušovan do
Nov. Přerova, ještě na území obce frelešdorfské (Ripper a Oborny), u Grafondorfu
(Ripper). U Přerova a Oseku (Schlosser). Jednotlivě u Bilan a Trávníku (Palla),
u Uh. Hradiště (Hochstetter a Schlogl), na Javořině (Holuby), u Bystřice (Rochel).
Na konopišti pod Lysinou poblíž Tučap (Červinka), u Rusavy a Jankovic (Slo-
boda). Ve Slezsku: u Těšína (Beck in lit. ad Oborny).

46

- 722 —

B) Osproloon Wallr. Kvřty přisedlé neb skoro přisedlé, jediným listenceni
podepřené, listence postranní žádné.

1. Inflatae Beck. Kvéty pod velkniUíni tyčinek břichatě nadmuté, oblou-
kovitě ohnuté.

964. 0. coerulesceus Steph. (Z. namodralá.) Lodyha nízká,
jednoduchá, na spodu kyjovitě zthistlá, s četnými vejčitými šupi-
nami, spod šupin jako hsteny, kahchy a koruny i: hustě bělohuňaté.
Kvéty ve směstnaných, vejčitých neb válcovitých klasech. Kališní lístky
krátce $?klané, zuby čárkovité, zdélí trubky korunní. Koruna trub-
kovitá, ohnutá, dole břichatá, pod ústím seškrcená, laloky
hořejšího Sklaného pysku jemné zoubkaté. ušty dolejšího prohlubené.
kruhovité. Tyčinky skoro do polovice korunní trubky vetknuté, dole
chlupaté. Pestík skoro lysý. Blizna nálevkovitá nezřetelně 3 — 41aloč-
natá, bělavá.

V. 0*10— 0'30 m. Koruna namodralá, dole bělavá,
2j. Červen. Kamenité a výshinné kopce, světlá lesni místa, písčiny, na Arlemisia
campestris poridku. Ivančice a Popůvky (Niessl)!, Františkov v Brně (Makowsky),
v Písařkách* a mezi Kartouzy a Řečkovicemi u Brna (Bayer)!, v lese za Reč-
kovicemi. — Hády u Obran (Reissek)!, Jundrov (Rohrer)!, kolem Mohelna
(Roemer).

2. Anguslatae Beck. 1. c. p. 422. Koruny trubkovité, pod vetknutini
tyčinek zúžené.

a) Galeatae Beck. Hřbetní čára koruny na hořením pysku úhlovilě zlo-
mená, hřbet dosti rovný neb prohnutý, řidčeji skřivený. Laloky bUzny polokulaté.

965. O. caryophyllacea Sm. (Z. hřebíčková.) Lodyha jednoduchá
na spodu trochu ztlustlá, porůznu šupinatá. Květy ve válcovitém, dole
vždy volném, nahoře více sméstnaném klasu. Lístky kališní ši-
roké, vejčité, namnoze Sklané, zpředu se dotýkající neb srostlé,
o Y2 kratší než trubka korunní. Koruna trubkovitě zvon-
kovitá, hřbetní čára málo zkřivená, ke konci silně
ohnutá, hořejší pysk helmovitý, s laloky skoro čtver-
covými, rovně ku předu namířenými, ušty dolejšího pysku
skoro stejně veliké, vejčité, vykrajovaně zubaté. Tyčinky skoro
do dolejška vetknuté, nitky do polou hustě chlupaté, nahoře
jako čnělka žláznato -chlupaté. Blizna nachová, řidčeji žlutá.

V. 020 — 0*55 m. Koruny nahnědle žluté neb načervenalé. Bylina
bělavá až červenavá. O. Gahi Duby, O. vulgaris Lamk. — Tvary s lo-
dyhou a květy světle žlutými a bliznami žlutými neb světle červenými.
O. strobiUgena Reichb. Silné, červenavé tvary: O. eurubens Saut, někdy
O. alba velmi podobné, leč od této širšími, nestejně 2zubými neb
laločnatými a krátkými kalichy a nedostatkem tmavých žláznatých chlupů
rozdílné f. alboides Beck.

4 Červen, červenec. Křoví, kraje lesní, horská luka ua (iallium moUug-o,
silvaticum, verum, ve střední a jižní části rozšířena, jinde schází neb velmi po-

— 723

iídUii. V briioiiském kraji: Hády u Obiaii, v údolí Joseiském u Adamova
a II Cejče (Makowsky), ii Morkóvic (Oborny), na Pokivskýcli a Drnoholeckých
kopcích, ti Židlochovic a Sokohiic (Reissek), u Cejče (Makowsky), při cestě od
Klajdovky do Ochoze, kopce a skály ii Ochoze, les u Líšně, les u řiečkovic,
kopce u Medláiiek, zmoly u Bílovic, vrch Chochol mezi Adamovem a Babicemi,
jen na jednom mis(č, zde však četná, u Nebovid, les u Popiivek, u Nosislavi.
— Ve Znojemskn: na Pelcberku u Milfrouna, ve Frauenholcu u Tasovic, v údolí
Dyje u Znojma a u Suchohrdlí, na Kozí stezce u Lukova, u Vranova a Hardekii,
zřícenina Chrašfan (Oborny). Kolem Třebíče pořídku (Zavřel), na Javořině (Holuby).
Na Kotouči u Štramberka a sice u Trpasličí díry (Sapelza). Ve Slezsku : u Tě-
šína (Beck in lit. ad Oborny). f. alboides Beck, v Purkrábce u Znojma (Oborny).

966. O. liitea Baiimg. Enum. stirp. Trans. II., 1816. (Z. žlulá.)
Lodyha silná, na spodu ztlustlá, jednoduchá, s četnými, kopinatými
šupinami, tyto pHmo odstálé, 5krát delší než širší. Květy ve válcovitém,
zprvu směstnaném, později volném klasu. Kališ ní lístky široké,
zpředu se dotýkající neb srostlé, do polou nestejně Sklané, nej-
častěji ještě se zoubkem, tohko do polovice trubky korunní.
Koruna trubkovitě zvonkovitá, na hřbetě, nad dolejškem
anahořejším pysku ohnutá, mezi tím rovná. Ho-
řejší pysk koruny 2 1 a 1 o č n ý, s laloky odstálými, laloky dolejšího
pysku vejčité. Tyčinky do dolejšího záhybu koruny ve-
tknuté, mírně ohnuté, v délce málo rozdílné, dole hustě chlupaté
a vyduté, nahoře jako čnělka zb žláznatě chlupaté. Blizny vždy
žluté.

V, 020 — 0*60 )n. Koruny bělavé do žlutavá, někdy červenavě
nahnědlé. Bylina hnědočervená až špinavě fialová. O. rubens Wallr.,
O. Medicaginis Duby.

2j- Konec května, červen. Luka, liraje lesů a rolí, suché kopce na Medi-
eago sativa, media a falcata, ve střední a jižní části porůzná, jinde pořídku.
V brněnském kraji: kolem Brna nezřídka (Schlosser a Makowsky), u Ivančic
(Niessl) !, kraj lesní nad Kurdějovem, Vejhon u Židlochovic (Schierl), Polavské
kopce (Oborny)!, Klobouky (Steiger)!, Nosislavské kopce a u Hustopeče. — Ve
Znojemsku: luka při Dyji u Hardeku na moravské straně dosti hojná, řidčeji na
Kozí stezce u Lukova, při krajích polí mezi Merkersdorfem a Hardekem v ]!)oln.
Rakousícli, údolí Dyje u Devíti mlýnův u Znojma a v údolí Leskavy u Znojma,
jako vzácnost na zřícenině Chrašían u Bítova (Oborny). Ve východní části :
Filipov u Javorníka (Makowsky).

b) Curvatae Beck. Hřbet koruny po celé délce dz prohnutý. Tyčinky
právě v první třetině trubky korunní vyniklé. Laloky blizny kulaté, znenáhla
spolu (piškotovitě) splývající.

967. O. major L. (Z. vysoká.) ' Lodyha na spodu ztlustlá,
jednoduchá, přehojně šupinatá, šupiny vehké, vejčitě kopinaté,
na dolejšku s lodyhou skoro stejně široké. Květy v hustém, vejčitém
neb válcovitém klasu, listenci na konci čnějícími čuprynatém. Kalichy
zpředu se dotýkající, zřídka trochu srostlé, nestejně Sklané, delší než

46*

724

polovice trubky korunní, nestejně žilnaté a jako listeny huňaté. Ko-
runa dosti veliká, nahoře málo rozšířena, v polovici hřbetu
silně prohnutá, kraj řasnatý, kadeřavě zubatý, hořejší pysk no-
zřejmě 21aločný, nazpět ohnutý, dolejší Sdílný, laloky skoro
stejně veliké. Tyčinky ohnuté, nad polovici vnitř hustě huňaté, nahoře
žláznatě chlupaté, prašníky dlouze hrotité. Blizny žluté.

V. 0-20 — 0*60 w. Koruny a hstence ± růžové, posléz žlutavé.
Bylina nažloutlá neb načervenalá. O. stigmatodes Wimm., O. elatior
Sutt. ; O. Kochii F. Schulz, a sice tvary vysoké, hnědočervené a
krátkoklasé.

2j- Červenec, srpen. Výslunné, kernaté stráně, meze, cesty na Centaurea
scabiosa porůznu. V brněnském kraji : kolem Brna, na Hádech u Obran ve ť.
Kochii F. Schultz, ojediněle mezi Obrany a Bílovicemi, pořidku na velké louce
západně od bývalého Cejčského jezera, hojněji při cestě mezi Čejěem a Krum-
vířem (Uechlritz), u Židlochovic a Polavy (Niessl), u Nikolčic (Šebesta), u Otnic
a Sokolnic (Makowsky), u Nosislavi (Oborrly), na Prackém kopci (Czižek), kraj
lesní u Klajdovky, úklon Hadův u Maloměřic, úpatí Hadův a j. m. u Líšně, kopce
u Ochoze, Tišnov, Wiesgrunt u Bošovic, Hustopeč, luka u líobylí, Krumvíř. —
Za Žešovem u Cilvánské líuchyně, na Zálioří a na kosteleckých vinohradech nad
Bílovicemi u Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku: na Býčí slíále za Trouzniekým
mlýnem a v údolí Leskavy u Znojma, leě velmi pořidku, hluboká cesta mezi
Mal. Tasovicemi a Znojmem (Oborny), hojněji na Polavských a Mikulovských
kopcích, na Turoldu (Peter), Šibeničniku, Trabinský dvůr u Grafendorfa (Rípper),
u Mikulova a Lednice (Niessl), Huěvotinské lomy u Olomouce (Reissek 1847),
na Javořině (Holuby). Ve Slezsku : na Tulu v Těšínsku (Zlik), kolem Vídnavy.

968. 0. alsatica Kirsclileg-er. (Z, elsaská.) Lodyha naspodu
ztlustlá a hustě střechovitě, nahoře hojně šupinatá, šu-
piny vehké, kopinaté, trochu odstálé. Klas vejčitý až válcovitý, husto-
květý. Květy ku předu zkřivená, odstálé. Listeny porůznu chlupaté.
Kališní lístky prosté neb u předu srostlé, Sklané, v i c e-
ž i 1 n é, sotva delší než polovice trubky korunní. Koruna trubkovitě
zvonkovitá, na hřbetě silně, v polovici nejsilněji prohnutá,
s okrajem velmi rozšířeným, jako odškrceným. Ho-
řejší pysk hluboce Slaločnatý neb mělce vykrojený, laloky
odstálé, u dolejšího pysku vyhlodaně zubaté. Tyčinky na spodu chlu-
paté, nahoře jako čnělka žláznatě chlupaté. Blizna sytě žlutá, se zře-
telnou příčnou štěrbinou.

V. 0-20— 0-30 m. Koruna hnědě žlutavá, náfialová. O. cervariae
Suard., O. libanotidis Opiz, O. Buekiana Koch., O. brachysepala
F. Schultz.

2]- Červen. Na Peucedanum cervaria a Seselí libanolis, velmi pořidku.
Posud jen u Mírová poblíž Olomouce (dle Zienkowicze non Godron fide Reuler
Prod. XL).

c) Glandulosae Beck. 1. c. p. 424. Hřbet koruny dosti rovný neb
slabě ohnutý, na konci k hořejšínm pysku sehnutý. Koruny veliké, zvonkovilé.

— 795 —

s bélavou neb žlutavou základní barvou, hoření pysk žláznaté chlupatý. Tyčinky
v první třetině trubky korunní vyniklé. Laloky blizny široce spojené, tmavo-
červené až fialově černé.

969. O. alba Steph, 1800. (Z. bílá.) Lodyha jednoduchá, na
spodu málo neb zcela neztloustlá, tutéž houštěji, nahoře
řidčeji šupinatá, šupiny kopinaté, přilehlé. Klasy válcovité, volné, na-
mnoze chudokvěté. Lístky kališní oddělené, kopinaté,
namnoze nedělené, řidčeji nestejně 2zubé, 3žilné.
Koruny dosti veliké, málo rozšířené, na hřbetě jemně ohnuté, zvláště
na nervech s uzlinkami chlupů nejvíce nachovými, hořejší pysk trochu
vykrojený, s laloky nahoru ohrnutými a odstálými, dolejší zaokrou-
hlený, nestejně Slaločný, střední ušet nejdelší, zoubkatý. Tyčinky
nad dolejškem do koruny vetknuté, nitky jen dole roz-
troušeně chlupaté neb též lysé, nahoře jako čnělkaitžláz-
natě chlupaté. Laloky blizny tmavočervené, řidčeji žlutavé, kulaté,
široce splývající, žláznaté.

V. 0*10 — 0*60 m. Koruny bělavé neb žlutavé, na hořejším pysku
a na nervech červené. O. epithymum DG. 1815. — Červené tvary
O. rubra Sm. — Odrůdy se žlutavou bhznou. O. rubiginosa Dietr. Chudo-
květé byliny O. sparsiflora Wallr., zcela žluté O. pallescens Gr. Godr.

2|- Květen, červen. Kernaté kopce, výslunné a kamenité stráně, trávníky,
na mateří doušce, dobré mysli a Clinopodium ve střední a jižní části rozšířena,
jinde pořídku neb schází. V brněnském kraji: Královo pole, hojná na úpatí
Hádů směrem k Maloměřicům, na Polavskýeh kopcích (Reissek), Bílovice, Šla-
panice, Němčany u Slavkova (Niessl), na Císařské skále a Skalce u Drysic
(Spitzner), Hády u Obran a u Maloměric (Oborny), kolem Cejče (Makowsky),
Bílá hora u Julianova, Mordovna poblíž Klajdovky, vinice u Obran, kopce a luhy
u Cacovie, Ochoz, Chrast u Ousuší, Munkowský kopec u Nebovid, Stará hora
u Syrovic, Mal. Hostihrádky, Saratice, Krumvíř, Velk. Pavlovice. — Za Žešovem
u Cikánské kuchyně u Prostějova r. 1885 (Spitzner). Ve Znojemsku: u Seno-
hradů poblíž Náměště (Roemer), u Mikulova (Domas), na Mikulovských kopcích
hojná, u Milfrouna, Tasovic a v celé pahorkatině v okolí Znojma obecná (Oborny).
Kolem Třebíče pořídku (Zavřel). V Olomoucku : kolem Olomouce '(Mik), u Veselí
poblíž Mohelnice (Uechtritz), přehojná ve vápenných lomech u Vitošova a u Mí-
rová (Pánek). V uh. hradištském kraji: přehojná mezi Sardicemi a Hodonínem
(Makowsky), přehojná na Dúbravě u Bzence (Uechtritz), nejhojněji však u po-
hodnice (Bubela). Ve východní části: u Banova (Makowsky), Strážnice a luka
Vojšice u Mal. Vrbky. — Dle Schlossera též u Jindřicliova a Oder.

970. O. pallidiflora Wimm. a Gfrab. (Z. bledokvětá.) Lodyha
jednoduchá, na spodu trochu z t lu s 1 1 á a hustě, hořeji roz-
troušeně šupinatá. Klas válcovitý, nahoře husto-, jinak volnokvétý.
Listeny otrubnatě chlupaté. Lístky kališní oddělené, ze šir-
šího spodu kopinaté, dlouze zakončíte, namnoze nedělené neb
2zubé, nezřetelně žilnaté, o polovici kratší, až skoro zdélí
trubky korunní. Koruna roztroušeně chlupatá, trubkovitě zvonkovitá,

— 726 —

dole břichatá, na hřbetu slabo-, v hořejší pysk zřetelně zkřivená, tento
vykrojený, jemně vroubkovaný, s laloky nazpět ohnutými, dolejší pysk
s laloky skoro stejnými. Nitky nad dolejškem asi v "/^ — Vs
trubky korunní vetknuté, nejdoleji roztroušeně
chlupaté, ostatně i s čnělkou lysé. Blizny světle černohnědé neb
žlutavé, kulaté, široce spojené.

V. 0'25— 0-50 7n. Koruny bledě hlínožluté, červenavě žilnaté.
Bylina nahnědle žlutá, namnoze náíialová.

4 Červen — červenec. Role, úhory, výslunné a travnaté kopce na Cirsiích,
zvláště na C. arvense pořídku. Kolem Modřic (Reissek), hlinitá role u Šardic
a kopce kolem Cejče (Tkaný), v úvozu u Mikulova (Freyn), na osetu r. 18S2
na Kosíři nad Slatnicemi poblíž Prostějova (Spitzner).

d) Minores Beck. 1. c. p. 425. Hřbet z obloukovitého spodu rovný neb
slabě ohnutý, na hořejším pysku zkřivený. Koruny velmi malé, trubkovitě zvon-
kovité, se žlutavou základní barvou a nahoře zbarvenými žilami. Žláznaté ba-
revné chlupy na hořejším pysku žádné. Laloky blizny široce spojené, čer-
veně fialové.

971. O. picridis F. Schultz. (Z. hořčíková). Lodyha jedno-
duchá, nahoře i s listeny huňatá, Kališní lístky roztroušeně chlu-
paté, nedělené neb s menším zoubkem, zřídka Sklané, 1— Sžilné, delší
než trubka korunní. Koruna trubkovitá, nahoře zvonkovitě rozšířená
a dolů ohnutá, na hřbetě dosti rovná, hoření pysk sotva vy-
krojený, s odslálým postranním krajem, kraj drobně zoubkatý, lysý.
Nitky něco nad první Vg vetknuté, až do polou roztroušeně chlupaté-
nahoře malými bradavkami drsné, velmi nestejné, mírně ohnuté. Blizna
špinavě fialová, skoro hladká, velmi malými a tupými zrnky hustě
posázena.

V. 0-20— 0*30 'i». Koruny malé, žlutavobílé s žilkami fialovými.

Q Červen. Na Picris hieracioides velmi pořídku. Hády u Obran, Mordovna
a kraj lesní u Klajdovky 1882 mnou pro území objevena.

973. O. miiior Smith. (Z. menší). Lodyha na dolejšku silněji,
nahoře řidčeji šupinatá, šupiny malé, vejčité, krátce za-
špičatělé. Klas válcovitý, nahoře husto-, dole volnokvětý. Kališní
lístky oddělené, zdéh neb delší trubky korunní, z podlouhle vejčitého
spodu dlouze šidlovitě zakončené, celé neb hořejší 2klané. zuby roz-
kladité, 1 — Sžilné. Hřbet koruny z ohnuté spodiny rovný, na hořejším
pysku ohnutý, tento 2k 1 a n ý. s 1 a 1 o k y ku předu namířenými
a jako dolejší pysk tupě zoubkatý. Nitky v první V* vyniklé
namnoze lysé, toliko, nejdoleji roztroušeně chlupaté, též i čnělka. L a-
loky blizny piškotovité, se širokou nálevkovitou, příčnou brázdou.

V. 0*10 — 0*20 m. Koruny malé, bělavé, fialově pruhované, oby-
čejně též přínachovělé.

2j- Červen, červenec. V jetelišlích na jeteli velmi pořídku. Posiul jen u Ne-
bovid poblíž Brna (Beck in lit. ad Oborny).

— 727 —

59. Rád. Rhinanthaceae DC. Kokrhelovité.

Kódy :

A) S(iiiam;irinca(' lirab. Solins-Laubach. Byliny cizopasm'-, bez zelenč
lislové, šupinaló. 'l'()bolka Ipouzdrá.

1. Kalich zvonkovitý, 4klaný. Koruna 2pyská, po odkvětu opadávající,
'lyciiiky 4, dvojmocné, pytlíčky prašní souběžné, dole hrotité. Semenník zpředír
se žlázou, s 2 podvojnými, nástěnnými semenicemi a četnými kulatými semeny.

296. Lathraea.

lí) Euphrasieae Benth. Byliny se zelení listovou, listnaté. Tobolka
2pouzdrá.

1. Kalich trubkovitý neb zvonkovitý. Pouzdra tobolky jen 1 — ■2semenná.
a) Kalich 5zubý. Korunní trubka znenáhla nahoru rozšířena, kraj 2pyský,

hoření pysk 2klaný, dolení Sklaný, uštů téměř stejných. Tobolka pomeláním
Ipouzdrá, do póla 2chlopná, Isemenná, ze semenníka původně 2pouzdrého,
s pouzdry o 2 vajíčkách. Semena vejčitá, hladká. 297. Tozzia.

h) Kalich 4zubý. Hoření pysk koruny smáčknutý s kraji ohrnutými, do-
lení v ústí s 2 hrboulky. Prašníky dole na každém pytlíčku s hrotem. Semenník
žlázkou podepřený. Pouzdra tobolky 1 — 2semenná, semena vejčitě podlouhlá,
slabě hranatá, hladká. 298. Melampi/rwn.

2. Kalich trubkovitý neb zvonkovitý, 4zubý neb 4klaný, nenadmutý.
Pouzdra tobolky mnohosemenná, prašníky na každém pytlíčku s osinou.

a) Kalich zvonkovitý, 4klaný. Hoření pysk koruny nedělený, dolení
Sklaný. Tobolka vejčitá, dvoupouzdrá. Semena vejčitá; na protější břišní straně
napříč připevněná, podél žebernalá, žebra vypouklé hřbelni strany křídlovitě
rozšířena. 299. Bartsia.

h) Kalich zvonkovitý neb trubkovitý. Koruna tlamatá, hoření pysk přílbo-
vitý, 21aločný, dolení Sklaný, plochý. Tobolka vejčitá neb podlouhlá, smáčknutá,
2chlopná. Semena vřetýnkovitá, visutá, s ostrými, řasovitými, podélnými žebry.

300. Euphrasia.

S. KaUch stejně 4zubý, nadmutý, smáčknutý, sítnatě žilnatý. Pouzdra to-
bolky vícesemenná.

a) Hoření pysk koruny přílbovitý, smáčknutý, 2zubý, dolení Sklaný.
Prašníky bezosinné. Pouzdra tobolky vícesemenná, semena plochá, okrouhlá,
obyčejně s bláno vitým okřídlím. 301. Rhinanthus.

4. KaUch nestejně Sklaný neb zuby, neb též 2pyský, s řeřabatě laločna-
lými a vroubkovanými zuby neb pysky, častěji břichatý. Pouzdra tobolky více-
semenná.

a) Hoření pysk koruny přílbovitý, smáčknutý, dolení nahoře s 2 vyniklými
žebry. Prašníky namnoze bezosinné. Tobolka šikmo -vejčitá. Semena velká, hra-
natě vejčitá, svraskalá. 302. Fedicularis.

390. Latliraea L. Podběl.

973. L. squamaria L. (P. šupinatý, babí zub). Lodyh ně-
kolik, jednoduchých, bělavorůžových a přinachovělých,
b 1 á n i t ě šupinatých a jako hrozen žláznatě chlupatých. Květy
nic i, v hroznu hustém, jednostranném. Listeny 2řadé.
Ušty kališní skoro zdéh koruny. O d d e n e k krátkočlenný, se srdči-
tými, poloobjimavými, dužnatýmišupinami.

V. O' 10— 0-25 m. Koruny přínachovělé.

728 —

2|- Březen, duben. Stinné, humosní lesy, ii po loků, vlhká křovi, háje,
zvláště na kořenech Corylus avel., v roviné porůzný, v predhoří hojnější.

V brněnském kraji : místy hojný, jako kolem Třebové, Adamova, jinde jako
v Písařkách u Brna řidčeji (Makowsky), Lomnice (Pluskal), kolem Kunštátu a
Olešnice (Clupek), kolem Soběšic, v údolí Svitavy u Obran, u Kuřima, ojediněle
v Lužánkách v Brně (Oborny), mezi Ostrovaěicemi a Veveřím (Niessl), u Ivančic
(Schwoeder), u Divák a Polehradic (Schierl), u Klobouk (Sleiger), úpatí hory
Tábor u Krumlova (Zimmermann), Líšeň, Horákov, Ochoz, Kanice, Račice, Kar-
iouzy, ňečkovice, Jehnice, les Petrská a j. u Ořešína, Bílovice, Vranov, Babice,
Sokolí u Sentic, Boskovice, les Řezanec u Dol. Vladislavi, les Pekárna u Bystrce,
Veveří, StřeUee, Hájek a Lůze u Lovčiček, les Dřínová u Vážan, Bučovice, Lulč,
Rychtářov, Nemojany, Mariánská studénka a údolí Rokytné u Krumlova. —

V Prostějovsku: na Skalici, ve Vranovském háji, v brodeckých lesích, na Zá-
hoří, v žárovském hájemství, ve Žbánovském žlebu a j. porůznu v drahanských
lesích (Spitzner). Ve znojemském kraji dosti hojný: Námeší (Roenier), u Miku-
lova, Znojma, Vranova, Lukova, Milfrouna atd. (Oborny). V Jihlavsku pořídku :
zde jen na Špitzberku (Pokorný), Dačice (J. Schindler), Černý les u Ždáru
(Kovář). V Olomoucku: na Sv. kopečku (Vogl), hojněji v Grýgovském lese a
v horních údolích u Hrubé vody (Makowsky), u Berouna (Gans), kolem Sum-
berka (Paul), Bludova (Oborny), údolí Bušiny u Zábřeha (Pánek), kolem Roudna
(Rieg-er). Obora u Kroměříže (Palla), v hstnatém lese u Mikovic poblíž Uh. Hra-
diště obecný (Schlogl), na Javořině a Lopeníku (Holuby). Ve východní části :
Ochoza u Prusenovic a Kostelecký les (Červinka), u Rusavy (Sloboda), v okolí
Vsetína porůzný: Lásky, Bobrek, Bečevna a j. m. (Bubela), les u Poličné
(Klaníc)!, Stráři a Okruško u Rožnova (Kotek), u Nov. Jičína (Sapetza), kolem
Hranic (Ripper), Slavkov a Hukvaldy (Jackl), kolem Místku : v místeckém parku,
u střelnice pod Štaudlem (Gogela). Ve Slezsku : kolem Těšína a Bělska (Kolben-
heyer a Wimmer), u Lipníka, Leszczyn a Star. Bělska (Baier), kolem Opa\^ :
v Slavkovském a Stěborském háji a u Raduně (Svěrák). Kohoutí- a Júplův
les a j. m. u Vidnavy.

397. Tozzia Mich. Hornice.

974. T. alpina L. (H. obecná.) Lodyha 4hranná, přímá
neb vystoupavá, větvitá, šťavnatá a křehká, dole lysá, nahoře
mrtnatá. Listy stříčné, poloobjímavé, vejčité až vejčité po-
dlouhlé , vroubkovaně pilovité. Květy jednotlivé,
ú ž 1 a b n i, nejhořejší hroznité. Tobolka elliptická. Oddenek dužnatě
šupinatý a hustě mrcasatý, tvoři chumáč sbalený.

V. 020— 0-30 m. Koruny dosti malé, žluté, doleni pysk krvavě
skvrnatý.

2|- Červenec, srpen. Mechovité a pramenité stráně horní, pořídku, posud
jen v slezských Karpatech. Úklony Malinová a Baranie (dle W. a Gr. Kotschym
a dle Kolbenheyera, kom. radou SchaeíFrem objevena), při pramenech Visly
v Klobaczkých horách (Kotschy).

398. Melampyrum L. Černýš.

A) Klasy husté, střechovité, 4hranné. Listeny řasně složené, nazpět ohnuté,
kraje své nahoru obracející.

975. M. cristatum L. {G. hřebem tý.) Lodyha přímá, nahoře vět-

— 729

vitá, větví odstálých. Listy kopinaté až čárkovitě kopinaté,
celokrajné, jako lodyha ± nirtnaté až olysalé. Listeny stře-
chovitě 4 řade, široce srdčité, po krajích hřebenitě peřeno-
sečné, s úkrojky pilovitými, brvitými, nejdolejší s dlouhou, lupenitou
špicí. Kalichy 2radě chlupaté, jinak lysé, zuby jejich kopinaté šidlovité,
mnohem kratší koruny. Tobolka vejčitá, srpovitě nazpět ohnutá, 2krát
delší kalicha.

V. 0*10 — 0*25 111. Koruny i listeny přínachovělé, se žlutým pyskem
neb bledožluté a listeny bledavo-zelené, byhna pak útlejší /?) paUi-
dum Tausch.

Q Červen, červenec. Lesnaté stráně, lesní luka, kernaté, výslunné kopce,
zvláště na vápně, ve střední a jižní části a ve Slezsku porůzný. V brněnském
kraji : na Hádech u Obran, v Turanském a Moravanském lese u Brna (Ma-
kowsky)!, v Písařkách u Brna, u Bosonoh a Nebovid (Oborny) !, mezi Ivančicemi
a Oslavany (Reissek)!, les u Kurdějova a Němčiček (Schierl), u Klobouk (Steiger)!,
a Polavy (Uechtritz) !, kraj lesní u Kopanin a při trati od Krumlova do Ivančic
(Zimmermann), u StřeUc, kolem Vyškova, u Velk. Pavlovic, Sv. Florianek a údolí
Rokytné u Krumlova, Leskoun u Vedrovic, Olbramovice. — Ve Znojemsku:
Námčšf a Vlčí kopec (Roemer), Jevišovice (Ritschl), Kozí stezka u Lukova, na
Štolfirstu u Nov. hrádku, při Dyji u Devíti mlýnů, na Dlouhém Šobesu u Pod-
mole, v Purkrábce a Frauenholcu u Znojma, v údolí Dyje u Trouznického mlýna
a na Býčí skále u Znojma, v lese Hoji mezi Božicemi a Hrušovany (Oborny),
hojný kolem Mikulova (Makowsky) !, mezi Trabinským dvorem a Nov. Pře-
rovem (Ripper). V uh. hradištském kraji: Hodonínský les (Niessl a Uechtritz),
v lese Háji a Bzinku u Bzence (Bubela), Velehrad a Karlovice (Schlosser), na
Javořině (Holuby)!, Laškovský les u Navojné (Dr. Hanáček), Filipov u Javorníka
a u Banova (Makowsky)!, vinice Žerotín u Strážnice, luka Vojšice u Mal. Vrbky,
Kuželová, Machova luka, Krčmy, Věličský les poblíž Javorníka. — Ve \rýchodní
části: Kostelecký les a Ochoza (Červinka), u Rusavy (Sloboda)!, horní luka
kolem Vsetína, na jedné louce nad Jasenkou atd. (Bubela) a Johanovské kopce
u Karolů nad Jasenicemi. — U R.ožnova (Kotek). Ve Slezsku: kolem Bobrku
u Těšína (Kolbenheyer) a u Těšína (W. Fl.). /?) na Dlouhém Sobesu u Podmole
poblíž Znojma pořídku (Oborny), v háji nad Držovicemi u Prostějova, tvar zá-
kladní nepozorován nikde (Spitzner), Hodonínský les. Mikulovský les směrem
k Milovicům (Fiek, Wetschky).

5) Klasy husté, všestranné, s Ušty plochými, vzhůru stojícíaú.

976. M. arvense L. ((i. rolní.) Lodyha přímá, přímo-větvitá.
L i s t y přisedlé neb krátce rapíkaté, čárkovitě kopinaté až
čárkovité, hoření na dolejšku peřenoklané. Klas méně hustý, 1 i-
steny j«ho vejčitě kopinaté, dole peřenosečné, tíkrojků
čárkovitě štětinovitých, vespod s 2 radami černých,
žlázkovitých teček. Kahchy krátce srstnaté, zuby jejich kopinaté
šidlovité, velmi dlouhé, delší trubky kališní a korunní. Tobolka opak-
vejčitá, zašpičatělá, o Ys delší než trubka kahcha.

V. 0*15— 0-40 w. Koruna kalně nachová, v jícnu žlutá; hsteny
nachové, zřídka bílé.

— 730

Q Červen — srpen. Role, úhory, kraje poli, od roviny až do nízkého
přediioří k 400 m obžpný.

C) Klasy volné, jednostranné, s listeny plochými, odslálými.

a) Listeny široké, dole srdčité, prostřední a hoření namnoze živých barev.

077. M. nemorosuiu L. (G. hajní.; Lodyha rozkladitě větvitá
a jako kalichy a listy namnoze kadeřavě pýřitá. Listy srdčitě vejčilé
neb vejčitě kopinaté , zašpičatělé , celokrajné ; listeny hoření
3h ranně srdčitě vejčité, dole stříhané zubaté. Květy
kratičce stopkaté. Kalich s polovici dlouze trubkovitě
kyjovité koruny, dolení pysk mnohem delší než
hoření,

V. 0*15— 0'50 w. Koruna zlatožlutá, řidčeji bělavě žlutá, zpředu
žloutková, trubka dole rezavá.

Q Červenec — září. Lesy, háje, luka, křoví, v rovině a nízkém předhoří
až do 420 m hojný, výše řidčeji, jako les Grunt u Rymařova a Černý hon
u Stríbrnic.

978. M. moravicum H. Braun. (G. moravský.) Lodyha přímá.

jednoduchá neb málo větvitá, větví krátkých, v úhlech nahloučeně
srstnatých, hstnatých, nahoře s klasy staženými, hustokvětýnii. Listy
krátké, dolení kopinaté, špičaté, 2Y2— 3Y2krát delší než širší, hoření
málo kratší neb též užší, na spodku obak s několika zuby, roztroušeně
bělavo-chlupaté. Listeny vejčitě okrouhlé neb kos niko v é
až deltoidické, dolení též vejčitě kopinaté, ku spodku hlu-
boce a široce peřenosečné, zuby dlouze zakončíte, dolení
listeny zelenavé, hoření blankytné, roztroušeně bíle chlupaté.
Kalich slabě trubkovitý, zelenavý, zuby jeho rovné, čárko-
vitě kopinaté, špičaté, dlouhé, bělochlupaté, choboty mezi
zuby tupé.

V. 020 — O 30 ;//. Koruny značné, červánkově červené.

(3 Červenec — září. Lesní a úrodná Inka, pořídku. Posud jen u Vsetína
1SS3 Bubelou objeven.

h) Listeny podlouhlé, na spodku zaokrouhlené neb zúžené.

979. M. pratense L. (G. luční.) Lodyha namnoze rozevřeně
větvitá, řidčeji jednoduchá. Listy krátce řapíkaté neb přisedlé, celo-
krajné, vejčitě kopinaté, kopinaté neb čárkovité, zašpičatělé, nejhořejší
dole někdy 1— 3zubé, listeny zelené, kopinaté, dole obak
s 1 — 3 dlouhými, kopinaté šidlovitými zuby, řidčeji
celokrajné. Kalich krátce zvonkovitý, lysý, řidčeji drsný, mnohem kratší
než koruna, zuby kališní kopinaté šidlovité, ku koruně
přitiskl é, 2 hoření nazpět ohnuté. Koruna rovná,
trubkovitě kyjovitá, rovnovážně odstálá, skoro 3krát
delší kalicha, dolení pysk koruny málo delší hořeního, s 2 vejči-
tými hrboulky, jícen zavřený. Tobolka 4 — 6krát delší než kalich,

— 731 —

smáčknutá, v ploský zoban šikmo prišpičatělá, nahoře šikmo podél
žebernatá.

V. O' 10 — 030 m. Koruna bílá se žlutým dolením pyskem neb
celá žlutá.

Q Červenec — září. Lesy, liřoviny, lesní liilia, od roviny až do vysokýcli
hor hojný až obecný. Neroste ii Vsetína (Bubela). V Sudelách : na Klads. Sné-
žnílvu, Fnhrniannšlýnu, Hoclišáru, Studánkové holi, Pradědu a j. S kvély bílými
11 Žernůvek. /í/) integerrima Doll. Lodyha nižší. Listy úzce kopinaté, listeny na-
mnoze celokrajné, dole bez zubův. Řidčeji : Karlovská studénka, Ztracené kameny,
Frant. myslivna (Oborny).

980. M. l)olieinicum Kern. (G. český.) Lodyha přímá, rozevřeně
větvitá, dosti lysá. Listy útlé, čárkovitě kopinaté, zašpi-
čatělé, celokrajné, v krátký řapík znenáhla ztížené,
skoro lysé. Listeny prodlouženě čárkovitě kopinaté,
na dolejšku obak krátce 2 z u b é, nebarevné neb jen nejhořejší
trochu namodralé. Květy jednostranné. Kalich krátký,
řídce pýřitý, zelený, zuby jeho kopinaté, krátké, odstálé, nad
doleni Ys koruny nevyčnívající. Koruny malé, z lázké
spodiny nálevkovitě rozšířené, doleni pysk malý, ve 3 tupé
zuby rozeklaný, kraj koruny otevřený.

V. 0"15— 0*25 in. Barva koruny, jako u M. nemorosum. Vzezřením
následujícímu podobný. M. nemorosum b. subalpinum Kern., non Ju-
ratzka, M. nemorosum b. fallax Gelak. Prod. 4 díl., M, stenophyllum
Gelak. Oest. b. Zeits.

(3 Červenec — září. Listnaté a jehličnaté lesy, pořídku. V okolí Kunštátu
a Olešnice (Clupek), na česko-moravské hranici u Trpína poblíž Bystré (B. Flei-
scher). Někteří vídenští botanikové tvary tyto řadí k M. angustifolium Beck.

981. M. silvaticum L. (G. horský.) Lodyha přímá, větvitá, řidčeji
jednoduchá. Listeny zelené, jako listy kopinaté neb čárkovitě, za-
špičatělé, celokrajné, neb dole krátce zubaté, listy v řapík
znenáhla zúžené. Květy v jednostranném, volném klasu. Kahchy lysé,
zřídka drsné, jen s polovici koruny, zuby jejich široce kopinaté,
šidlovitě přišpičatělé, odstálé. Koruny malé, s krátkou
trubkou, nálevkovitě rozšířené, s ústím široce rozevřeným,
pysk doleni dolů sehnutý, široce vejčitý, nic delší pysku hořeního
Tobolka naduřelá, nahoře síťnatě na přič žilnatá, s rovným smáč-
knutým zobánkem, 2 — 3 krát delší než trubka kalicha
a delší než ušty jeho.

V, 0'10 — 0"30 m. Koruny zlatožluté, přímo odstálé, trochu ohnuté.
Trubka kahcha nahoře na přič síťnatě žilnatá.

Q Červen — srpen. Horní lesy, v Sudetách a Beskydách rozšířen. Na
česko-moravské hranici mezi Mikulčím a Karlovou korunou (Celakovský), lesy
kolem Svitavy (Niessner). V Beskydách na MaUnovu a Baranii (Kolbenheyer).
V Sudetách: Černý vrch, Suchá a Černá kupa, Stříbrníce, hájemství u Oldřichovy

— 732 —

boudy. — Klads. Snéžník, u boudy v údolí Moravy (Celakovský), na Salvizu
(Spitzner), u Králíku a Star. mésta, Koperník, Sludénková hole, Leiterberk,
Praděd, Vysoká hole, ' Ztracené kameny, Berg-geist atd (Oborny)!, Hockšár,
Červený vrch, Keilig, Stechplán, Velk. a Mal. Jezerník (Spitzner)!, les u Janovic
(Sehierl) !, Šléglova studénka, od Císařské boudy až na Fuhrmannštýn, Medvědí
hřeben, Česnekový příkop, Petrštýn, Svinský a Medvědí příkop, Frant. myshvna,
Kriech, Velk. Jelení hřeben, Pecové kameny, Hofberk. V nižších polohách :
Karlovská studénka, uhlířské chýše poblíž Teplic. — Kolem Vidnavy (Vierhapper),
Tomašov, Klepacov u Sobotína a ještě u Berouna (Gans), u Pioudna (Piiegerj.

/9) saxosum Baumgt. sp. Listeny dole obak, namnoze s 2 zoubky.
Koruny bělavé, hoření pysk vně červeně skvrnitý, dolení s červenými
pruhy. Bylina silnější a větší.

Pořídku: na Klads. Sněžníku (Celakovský), nad Spiklicemi v lese pod
Sněžníkem. Luka v sadech u Karlovské studénky (Niessl).

299. Bartsia L. BaM kyět.

983. B. alpiua L. (B. horní.) Lodyhy často četné, jednoduché,
dole šupinaté, nahoře listnaté a jak kalichy lepkavě huňaté. Listy
stříčné, vejčité, spodkem srdčitým objímavé, vroubkovaně pilovité,
pýřité, tmavě kalnozelené, hoření modravě náfialové. Květy v hořeních
úžlabích hroznité. Pytlíčky prašníka bělohuňaté.

V. 0"15 — 025 m. Koruny lilákové. Bylina sušením snadno černající.

2j- Červen, červenec. Pramenitá místa horních luk v Jeseníku, pořídku.
Ve Velk. kotlině (Grabowski), zde hojný podél pramenů Moravice. — V Mal.
kotlině (Engler), na Jelením hřebenu (Oborny)!, Praděd.

300. Eiii)lirasia L. Světlík, Ámbrožka.

A) Euphrasium Koch. Hoření pysk koruny 21aločnatý, po krajích
ohrnuly, ušty doleního pA^sku vykrojené.

988. E. RostkoTÍaiia Hayiie 1828. (S. luční). Lodyha přímá,
větvitá, měkce chlupatá, nahoře žláznatě chlupatá. Listy
přisedlé, šedozelené, široce vejčité, hrubě pilované, hořeni
s tupými, dolení s hrotitými zuby, zuby obak 3 — 5, nej
hořejší jako kalichy žláznatě chlupaté. Květy jednotlivé,
úžlabní, v klasu dole přetrhovaném. Kahch zvonkovitý, 4klaný, zuby
jeho k opi natě hrotité. Koruna značná, posléze z kalicha
daleko čnějíci, prodloužená, dolení pysk Sklaný, s ušty
hluboce vykrojenými. Tobolka podlouhle opakvejčitá, kratší kalicha.

V. 0*10 — 0*25 in. Koruny bíle a žlutě malované, s fialovými pruhy.
E. pratensis Fries 1828, E. officinahs «) pratensis Koch. E. officinalis
Schkuhr, Jord., Reut. etc.

Q Červenec — září. Luka, trávníky, kopce, vřesoviště, meze, od roviny až
do hlubších poloh hor obecný. Ještě na Kněhyni u Celadné, na Ondřejníku
u Frýdlandu a vysoko na horních lukách na Lysé hoře, v Jeseníku na vyšších
horních lukách hojný (Oborny), na Javořině, Trojaěce, Radhošti, Smrku.

— 733

^) pieta Wimm. Lodyha namnoze jednoduchá, oddálené Hstnata,
jako hsty a kalichy bezžlázně krátce pýřitá neb téměř lysá. Listy
okrouhlé, zuby, zvláště konečný, přitupé. Kalichy nepravidelně černě
pruhované, zuby kališni kratší. Koruny menší, hoření pysk fialový,
v jícnu žlutý, dolení lilákově bělavý, fialově pruhovaný. E. alpestris
W. a Gr. part., E. montana Jord.

Na horních lukách Sudet rozšířena. Klads. Sněžník (Wanmer), Praděd,
Pelrštýn, Janovická hole, Velk. kotlina ald. (Wimmer a Obornyj, Deskové ka-
meny, Mal. kotlina, Mravenčí vrch atd. (Oborny), Steinberk u Star. vsi (Freyn),
Mal. a Velk. Jezerník, Leiterberk (Spitzner), Suchá a Černá kupa, Medvědí
hřeben, Zámeček, Svinský příkop, Heiligenhubl, Jelení hřeben, Břidlicová hole,
Pecové kameny, Hofberk.

984. E. stricta Host. (S. tuhý, Ambroška lesní). Lodyha přímá,
jednoduchá, neb nahoře větevnatá, měkce chlupatá, jako celá by-
lina bezžlázná. Listy přisedlé, přítlustlé, tuhé, tmavozelené,
vejčité, ostře pilovité, obak 3 — 5zubé, s 5 vyniklými nervy, lysé
neb jen porůznu chlupaté, zuby šikmé, s vlas k ovitou špici,
odstálé, nejhořejší skoro lysé, 3hranně vejčité, prodlouženě
hrotité, silně žilnaté, pokraji ohrnuté. Květy jednotlivé,
úžlabní, v prodlouženém klasu, zuby kališni šidlovité. Ko-
runy prostřední, po odkvětu neprodloužené, jícen
chlupatý. Toboll(a podlouhle elliptická, zubů kahšních nepřesahující,
pýřitá.

V. 0-10— 0-30 m. Koruny menší, světle lilákové neb namodralé,
fialově pruhované, v jícnu se žlutými skvrnami. E. officinalis Hayne,
Reichb., E. nemorosa Aut pL, E. officinalis y. nemorosa Koch.

Q Cervenec-zárí. Suchá luka, stráně, keřnaté a výslunné kopce, hojný
v celém území, často s předešlým. V Jeseníku ještě kolem Karlo vské studénky přes,
800 m. (Niessl), Storchberk u Sobotína, kolem Wiesenberka atd. (Oborny).
V Beskydách obecný: hojný v Prostějovsku (Spitzner), na Javorině (Holuby),
v lese Poschlé u Vsetína (Bubela), u Rožnova (Kotek), vrch Čupek u Frýdlandu
(Oborny), hojný v okolí Místku (Gogela), v Těšínsku a na j. m.

/S) gracilis Fr, Lodyha útlá, jednoduchá, ve'mi nízká as
0.0.5 m v. Listy, malé vroubkované, obak 3zubé, nejhořejší na spodku
kUnovitě zúžené. Koruny malé a úzké, modro-hlákové, zřídka bělavé,
jícen lysý.

Suchá návrší, skalnaté stráně, porídku. Kolem Slavonic, sem snad i za-
krslé tvary z Radhoště (Oborny), kolem Polavy a Krumlova a j. — Na hřebenu
Radhoště (Ripper).

B) Odontites Rivin. Hoření pysk koruny mělce vykrojený neb nedělený,
jeho kraje neohrnuté, ušty doleního pysku tupé.

985. E. odontites L. (Zdravínek). Lodyha přímá, větvitá, nazpět
přitiskle mrtnatá. Listy ze širšího spodku kopinatéaž
čárkovitě kopinaté, oddálené zubaté, krátce mrtnaté,

— 734 —

znenáhla v listeny delší květů přecházející. Květy úžlabní,
v jednostranném klasu. Kalichy trubkovitě zvonkovité, chlupaté, zuby
icjich kopinaté. Koiíma vně jemně mrtnatá, rovně ku předu namířená.
Tyčinky po 2 nestejně dlouhé, prašníky huninou nejprve
spojené.

V. 0-05 — 0-25 m. Koruny špinavě růžové, zřídka bílé. — Tvary
s kalichem méně hluboko rozeklaným, tobolky užší a menší nepřesa-
hujícím, listy ku spodku zúženými a listeny kratšími než květy /í)
serotina Lamk.

0 Cerven-záři. Vlhká role, průhony, návsi, luka, ruraišlě, od roviny až
do předhoří obecný. /?) v slrední a jižní části hojný.

98G. E. lutea L. (S. žlutý). Lodyha větvitá, nazpět jemně pý-
řitá. Listy čárkovitě kopinaté neb čárkovité, celo-
krajné, zřídka slabě, nestejně oddálené zoub katě,
listeny celokrajné kratší květů v. Květy v konečných
namnoze jednostranných hroznech. Kalichy krátce zvonko-
vité, jich zuby krátké a široké. Koruny chlupaté. Tyčinky všecky
4 skoro stejně dlouhé, z koruny čnějící, prašníky
volné, lysé.

V. 0'15 — 0"45 UK Koruny zlatožluté.

Q Srpen, záři. Suché, výshmné kopce, holé- nel) lesnaté stráně, kraje
vinic, meze, ve střední a jižní části porůzný. V brnénském kraji porůzný : Pisárky
u Brna, hojný u Nebovid, u Sokolnic, Oujezda, Olnic a Nosislavi (Makowsky),
nad Bosonohami, u Cacovic pořidku (Oborny), kolem Klobouk jen na jižním
horním svahu u Polehradic a Chrastové (Steiger), Milovice, Hustopeč, Kurdějov,
vinice Žerolín u Strážnice. — Ve Znojemsku : kolem Mikulova a Polavy (Ma-
kowsky), v údolí Dyje ii Znojma, na Kraví hoře, úklony ■ k Sedlešovicům,
v příkopu Studičném a na Hradišti u Znojma (Oborny), Růžové kopce a Star.
hole u Nov. sídla (Ripper). V uh.-hradišfském kraji: Hodonín (Wiesner), hojný
na Sv. Florianku u Bzence (Bubela). Ve východní části: keřnalá stráň v Kruhách
u Tučap, lomy nad Dobrolieemi (Červinka).

301. Khiiianthus L. Kokrhel, luštinec.

A) Koruny malé, Irubka koruny skoro rovná, sotva z kalicha čnející.
Listeny zelené.

987. R. iiiinor. Elirli. (K. inalokvětý). Lodyha přímá, namnoze
jednoduchá, zelená, namnoze nečárkovaná a jako kahchy a listy lysá.
Listy stříčné, úzce čárkovitě podlouhlé, dole zaokrouhlené,
pilovité, po kraji trochu ohrnuté. Listeny zelené, často nahnědlé.
dole ji se zuby 3hranně kopinatými, špičatými. Květy
v konečném, posléz prodlouženém klasu. Kalich lysý, neskvrnitý.
Trubka koruny kratší než kalich, v hoření pysk rovně
napřažená, jen slabě prohnutá, jediné pysky z kahcha čnějící, hoření
3 2 krátkými, bělavými neb namodralými zuby.

735

V. O" 15— 0-40 m. Koruna zlatožlutá. Rh. crista galii a a. j3. L..
Alectrolophus minor W. Gr.

Q Květen, červen. Vlhká luka, (rávniky, v celém územi obecný, nékdy
i vysoko v horách ; jako ůklony Lysé hory (Oborny) a u Karlovské studénky.

/?) fallax W. Gr. Bylina vyšší. Lodyha hnědě čárkovaná, někdy
roztroušeně chlupatá. Listy a listeny trochu širší. Řidčeji.

B) Koruny značné, trubka korunní v přilbovitý hořejší pysk značně pro-
hnutá, něco delší než kalich, listeny bledé.

988. R. major Ehr. (K. větší). Lodyha jednoduchá neb větvitá,
černě čárkovaná, dosti lysá. Li s t y podlouhlé neb podlouhle kopinaté.
dolejškem trochu objímá v ým přisedlé, tupě vroubko-
vaně pilovité. Květy v klasech i: směstnaných, jednostranných. L i-
steny široké, bledavé, nejdoleji se zuby 3h ranně kopi-
natými, útle zašpičatělými. Kalich veliký, zubů Shranně
vejčitých, přišpičatělých, ku konci mrtnatých, jinak lysý, jen 2řadě
pýřitý. Jícen koruny ± zavřený, zuby hořeního pysku vejčité neb po-
dlouhlé. Semena široce okřídlená.

V. 0'25 — 0"50 nK Koruna 2krát větší než u předeš., světle žlutá,
zuby fialové. R. crista galii y. L., Alect. grandiflorus Wallr.

(3 Kvělen-červenec, později než předešlý. Luka, trávníky, kraje lesův a
polí, mezi obilím, v celém území obecný. V horách : u Karlovské studénky
(Niessl), na Radhošti as při 1100 w/., u Star. města a na Dreištýnu u Koldštýna.

989. R. Yillosus Pers. (K. huiiatýj. Lodyha větvitá, ± měkce
chlupatá, větve, kalichy a stopky až huňaté. Listy bledo-
zelené, podlouhlé neb podlouhle kopinaté, se špicí
prodlouženou, na do lejsku slabě srdčité neb zaokrou-
hlené, trochu odstálé, ostře vroubkovaně pilovité, se
zuby nazpět ohnutými, drsné. Listeny silně bledavé, široce
vejčité, krátce řapíkaté, dolejší dlouze zakončíte, hořejší hlouběji zu-
baté, zuby zašpičatělé, nejhořejší namnoze čupry-
naté. Květy značné, největší ze všech tohoto druhu.
Trubka koruny prohnutá, pysky rovně napřažené, zuby dolejšího pysku
vejčité, namnoze modré. Semena s úzkou křídlovou obrubou neb
neobroubená.

V. 0-30-0-80 m. Koruna zlatožlutá. R. alectorol. Poli, R. hir-
sutus All.

Q Červen — červenec. Namnoze mezi obilím, zvláště v hornatějších polo-
hách. V brněnském kraji roztroušen, ale skoro všude (Makovsky), u Kanic
a Babic (Theimer), Horní Geršpice (Schwoeder), Želč u Vyškova (Spitzner), v obilí
u Hustopeče a Židlochovic (Schierl), Klobouky (Steiger), u Čejce (Uechlritz),
neroste kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), u Bukoviny a Boskovic. — V Pro-
stějovsku : u Prostějova, Držovic, Bedihošlě (Uličný), u Dobrochova, Krenůvek
a Hradiska (Spitzner). Ve Znojemsku: na Polavských kopcích (Makowsky),
u Devíti mlýnů, Hnanic, Znojma, Havraníkův atd. (Oborny). Kolem Jihlavy porůzný

— 736

(Pokorný), koleni Slalkova, Slavonie a Matějovic atd. (Oborny), íiasná, Bystřice,
Nov. město, Vršany. — V Olomoucku: od Olomouce nahoru nezřídka (Oborny),
Olomouc (Vogl), Zábí^h (Pánek), Žibřidovice u Star. mčsta (Paul), Nov. Losin,
Františkov a Koldštýn (Oborny), Velk. Losin, Sobotin, Hanušovice, Star. město,
Clirástice. — Ve východní části na Javořině (Holuby), u Hranic na vápně
(Schlosser), kolem Frýdlandu a jinde roztroušen (Oborny). V Slezsku : u Těšína
a sice u 1. jezu, Wíž Ustroně a Kameralní Ligotky (Kolbenheyer), Pržno, Krásná,
Moravka, Lomná, Jablunkov, Vítkov, Odry.

990. R. serotiiius Schimheit (K. úzkolistý.) Lodyha namnoze
v úžlabí prostředních hstů s neplodnými prýty, nahoře větevnatá, černě
čárkovaná, lysá. Listy čárkovité až čárkovitě kopinaté, při spodu
zaokrouhlené, dlouze zakončíte, ostřeji pilovité, dolejší
krátkořapičné. Květy ^h směstnané, jednostranné. Listeny
bledozelené, menší než plodní kalichy, k dolejšku užší,
s dlouhými úzkými, skoro osinatě zakončitými zuby.
Kalich menší, lysý, zubů Shranných. Koruny značné, pysky jojí
přímo napřažené, zuby hořejšího pysku namnoze modré, úzce podlouhlé
neb čárkovitě podlouhlé. Semena široce okřídlená.

V. 0-25 — 0"60 ni. Koruny tmavěji zlatožluté, v ústí modře kro-
penaté. R. angustifohus Gelak., Fiek etc, non Gmel., R. major Ehrh.
var. serotinus Schónheit.

(3 Červenec, srpen. Keřnaté a lesnaté stráně a hráze, světlé lesy, trávníky
a pažity, porůzný, leč pospolitý. U Otinovsi blíže Drahan (Spitzner). V Jihlavsku :
Kadolec u Slavonie, kraj lesní u Piůžené v okresu dačickém, řidčeji u Matějovic
(Oborny), u Bystřice n. P. a Ždáru. — V Jeseníku : zde hojněji, v KlepaČově,
na Bergg-eistu, kolem Ztracených kamenů a na rašeliništi Fichtling-u (Oborny), les
Grunt u Bymařova (Schierl), Trausnic u Petrovic, Teplice, Křemenný přikop,
u Bymařova. — Sehlosserův B. ang-ustifolius ze Spálová, Libavy a Domašova
bezpochyby též sem náleží. Ve východní části : Bobrky a nad hulí n Vsetína
(Bubela), u Štramberka. — Na úpatí Ondřejníka u Frýdlandu a na úpatí Lysé
hory u Malenovňc (Oborny), dle Sintenise též u Šarfenberku ve Slezsku.

C) Korunní trubka dosti krátká, náhle v silně ohnutý hořejší pysk zkřivená,
dolejší pysk od hořejšího odstálý. Listeny bledavé.

991. R. ali>mus Baumg-. (K. horský.) Lodyha nižší, namnoze
jednoduchá, lysá. Listy podlouhlé neb po dlouhlo-kopinaté,
tupě v r o u b k o v a n o-p il o v i t é, spodem trochu objí-
mavým přisedlé, drsné. Květy úžlabní, jedaostranné. Listeny
široce kopinaté, dole se zuby 3hranně kop inatými, jemně
zašpičatělými a jako kalichy černými čárkami neb teč-
kami zdobené, zřídka bez nich. Kalich lysý, zuby jeho tříhranné.
Trubka korunní prohnutá, skoro zdélí kalicha. Ho-
řejší pysk koruny vzhůru namířený, dolejší malý, vroubkovaný.

V. 010— 0-25 ni. Koruny zlatožluté, na dolejším pysku fialově
tečkované. R. pulcher Schummel., R. crista galii v, alpestris Wahlbg.,
Alec. alpinus Garcke.

737 —

© Červenec, srpen. Travnaté stráně, luka vyššíeh Beskyd a Sudet. V Be-
skydách: na Prašivé u Kameralní Ligotky (Zlik.) V Sudetách: Klads. Sněžník!,
Jeseník (W. Fl.), Pelršlýn, Deskové kameny, Praděd, Studénková hole, úklon
k Tomášovu (Oborny)!, Velk. Jezerník, Leiterberk, Vysoká hole (Spitzner)!, Suchá
a Černá kupa, vodorovná stezka od Ovčírny k Frant. inyslivně, Zámeček, Velk.
kotlina, Velk. Jelení hřeben, Břidlicová hole, Pecové kameny.

302. Pedicularis L. Všivec.

993. P. silvatica L. (V. lesní.) Lodyha hlavní skrácená,
skoro od spodu hroznitá, nejdoleji s vedlejšími po-
loženými neb vystoupavými lodyhami. Listy přízemní malé, za
květu namnoze již uschlé, tíkrojky listů peřenodílných malé, okrouhlé,
skoro peřenoklaně laločnaté, sblížené a jako celá bylina lysé neb skoro
lysé. Květy úžlabní, jednotlivé, krátce stopkaté. Kalich 5hranný,
nestejně óklaný, síťnatě žilnatý, uštů laločnatě zubatých, na vnitřním
kraji bělohuňatých. Hořejší pysk koruny s přilbou náhle
a strmě skloněnou, na dolejším kraji bezzubý, ušty dolejšího
pysku skoro stejně veliké, odstálé.

V. 0-05 — O' 15 m. Koruny růžově nachové.

0 zřídka 2j. Květen, červen. Rašehnná, mokrá horská luka, bažiny lesní.
Porůzný. V severní části brněnského kraje : mezi Svitavou a Mor. Třebovou
(Makowsky 1855), u Černé hory (Schlosser), u Wochoze (Pluskal), u Kunšlálu
a Olešnice (Clupek), u Válče (Dr. Hanáček), u Křetína a dříve též u Sloupá
(Rohrer), Chrástová, Mal. Bukovina, Pojdom (Theimer), za Údankem směrem
k Šenhengstu (Czerny), mezi Svitavou a Abstorfem (Niessner), Jedovnice směrem
k Račicům (Oborny), Boskovice, Rozseč, Štěpánov, Netín, Vel. Meziříčí. —

V lese „Milánka" za Hartmanicemi (uč. Bouda a Spitzner). Ve Znojemsku po-
řídku: v okolí Náměště (Roemer) a na lukách Brunnelberku u Čížova (Oborny).

V Jihlavsku: kolem Jihlavy nikoliv obecný a sice v levo od Koskova mlýna
(Reichardt), u Kosova a v Prodleském lese (Pokorný), ve Vilímovičkém lese
u Třebíče (Zavřel), Křížanov a Ořechov (Haslinger), Heřmanov (Schwoeder),
u Dačic (Schindler), u Slavonic (Oborny), Olší, Raděnice, Horn. a Doln. Bobrová,
Písečný, Dvořiště, Zvole, Nov. město, Žďár, Mělkovice, Jimramov, Nov. Jim-
ramov. — V Olomoucku a sev. Moravě: Sv. kopeček u Olomouce (Vogl),
u Střelné (Oborny), u Roudna (Reissek), u Milkova (Slavíček), Nov. Losina
(Bittner), u Janovic a při silnici k Ferdinandovu údolí u Rymařova (Schierl), Mal.
Morava, Vojtíškov, Krondorfel. — Z uh. hradištského kraje posud znám není.
Ve východní části: na lukách v údolí Bystřičky u Vsetína přehojný (Bubela),
u Velk. Kunčic, Trojanovic a Zubří. — U Rožnova, Frenštátu, Věřovic a Fulneku
(Sapetza), u Frýdlandu a Hukvald (Oborny), kolem Místku na Štaudli, na vlhkých
polních mezích při Misteckém lese dosti hojně (Gogela). Ve Slezsku : v Těšínsku
rozšířen (Kolbenheyer), Kameralná Lig-otka, Gnojník (Helschko), Lubno (Oborny).
Slavkovská luka u Opavy (Svěrák), Krásná, Moravka, Vítkov, Kunczyce. —
Kolem Reivízu a Vidná vy (Vierhapper).

993. P. palustris L. (V. bahenní.) Lodyha přímá, prodlou-
žená, od dolejška listnatá, listy přízemni malé, za květu namnoze již
uschlé, na konci hroznatá. Úkrojky hstů protisečných čárkovitě

47

— 738 —

podlouhlé, zubaté, trochu oddálené. Kalich 10—15 h r a n n ý, ne-
zřetelně žilnatý, Spy^ský, pysky kadeřavé, ohrnuté, laločnatě
vroubkované Hořejší pysk koruny s přílbou zvolna šikmo skloněnou,
na dolejším kraji uprostřed obak se zoubkem, střední ušet dolejšího
pysku menší než postranní a těmito přikryt.

V. 0*20 — 0"50 m. Koruny světle nachové, zřídka bílé.

(^ Květen, červen, v horách pozdéji. Mokrá luka, rašeliny, příkopy, roz-
šířen a ješté při 1200 m. V brněnském kraji nezřídka (Makowsky), u Vranova,
Jehnic, Chrástové, Jedovnic, Popůvek a j. (Oborny)!, kolem Svilavy (Niessl),
luka u Osyku (Pluskal), za Údankem směrem k Šenhengstu (Czerny), mezi Svi-
lavou a Abstorfem (Niessner), kolem Kunštátu a Olešnice hojný (Clupek), na
Slatině a v bažantnici u Krumlova (Zimmermann), u Cejče (Wiesner), za Řečko-
vicemi, u Evanovic, Cinzendorfu, les Rakovec a j. m. u Mal. Bukoviny, u Tiš-
nova, Netina, Předína, Mouřinova, Drnovic, áardic, kolem Břeclavi. — V Pro-
stějovská: u Bedihoště, Březovie, Kelčic, na Zlechově, za Plmnlovem, u Stínavy,
Hartmanic, Baldovce (Spilzner) Ve Znojemsku: místy schází, jinde hojný, jako
v údolí Oslavy u Náměště (Roemer), při dolní Dyji (Makowsky), jinde řidčeji :
bařinná luka u Liliendorfu, Podmole, na lukách u Vračovic, pod Šimberským
lesem, na Brunnelberku u Čížova (Oborny). V Jihlavsku : v okolí Jihlavy obecný
(Pokorný), Heřmanov (Schwoeder), kolem Dačic, Ces. Rudolce, Slavonic, Maryše,
Nov. vsi, Bolíkova, Rubášová, Slar. Hobzí a j. velmi hojný (Oborny), na lukách
blíže silnice při cestě od Zvoleňovic do Telče, Vídeň, Dol. a Horn. Bobrová,
Smrček, Bystřice n. P., Ždánice, Vílochov, Zvole, Horn. Rozinka, Nov. město,
Rokytná, Tři studně, Pohledec, Ždár, Zámek Žďár, Přední hamry, Neudek, Ra-
domín, Jimramov, Javůrek. — ■ V Olomoucku: u Hajčínského mlýna a j. u Olo-
mouce (Vogl), hojný u Hlusovic (Makowsky), u Tovačova (Spitzner), u Střelné
(Burghauser), Beroun (Gans), Roudno (Rieger), přehojný na všech lukách kolem
Zábřeha (Pánek) a hojný v údolích Jeseníka (Oborny), luka u Neifanku poblíž
Rymařova (Schierl), Chrastice, Star. město a ještě na Černém vrchu u Hynčice
při 1000 m, u Rymařova a Velk. Štoly. V uh. hradištském kraji: na lukách
blíže nádraží a v lese Bzinku u Bzence (Bubela). Ve východní části: hojný
u Hošlálkova a Vsetína (Bubela), rašeliniště Huti u Star. Hamer (Oborny a Sa-
petza), obecný v údolí Ostravice (Oborny), u Metylovic. — Druhdy na rybníku
led vypuštěném u Fulneka (Blauhut). Ve Slezsku: Bystrá, Krásná. — Kolem
Těšína (Wimmer), Koňská, Kameralná Ligotka, Dziegielów, Wedryn, Bělsko,
Mesno, Buczkovice, Szczyrk (Kolbenheyer), rašeliniště u Reivízu a u Karlo vské
studénky (Niessl), u Krnova (Oborny), kolem Vlčic (Vierhapper), kolem Vidnavy
hojný 18 72.

60. Řád. Scrophulariaceae R. Br. part.

Krtičnikovité.

Rody:

A) Aiilirrhineae Duby. Tyčinky 4, dvoumocné někdy s 5tou za-
krnělou neb jen 2, Pytlíčky prašníků na dolejšku tupé.

1. Prašníky ze dvou oddělených pytlíčků, z nichž každý svou zvláštní
skulinou puká.

a) Koruna s krajem skoro neděleným neb nezřetelně 2pyským, bez
ostruhy neb hrboulku, hořejší ušty v pupenu dolejšími přikryté. Tobolka 2chlopná,
pouzdrosečná.

— 739

«) Tyčinky 2. Kalich 4-, zřídka 5clílný. Koruna s krajem nestejně 4la-
ločnýni, s králkou, obyčejné až nezřejmou trubkou, hořejší pysk nedčlený, větší
než ostatní 3 ušty dolejšího pysku. 303. Veronica.

^) Tyčinky 4. KaUch 5dilný. Koruna trubkovité zvonkovitá, se šikmým,
slabě 2pyským krajem. 3()4_ Digitalis.

h) Koruna 2pyská, tlamatá, na dolejšku s ostruhou neb hrboulkeui. Pouzdra
tobolky pukají se na konci otvorem chlopnitě zubatým neb opadlým víčkem
povstalým.

«) Kalich 5dílný, koruna dole s vakovitým hrboulkem. Pouzdra tobolky
nahoře nestejná, zadní 1, přední 2 zubatými otvory pukající.

305. Antirrhinum..

§) Kalich 5dílný, koruna ostružnatá. Pouzdra tobolky namnoze stejná,
chlopněmi neb postranním opadavým víčkem pukající. 306. Linaria.

c) Koruna 2pyská, otevřená, bez ostruhy neb hrboulku, kalich Sdílný
neb 5zubý. Tobolka 2chlopná.

a) Koruna trubkovitá s krajem 2pyským, hořejší pysk celokrajný neb vy-
krojený, dolejší Slaločný. Tyčinky 4, 2mocné, 2 delší se zakrnělými prašníky.
Bhzna 21aločná. Tobolka na prostředku pouzdra pukající, chlopně posléz 2klané.

307. Gratiola.

^) Koruna trubkovitá, 2pyská, hořejší pysk krátký, vykrojený, dolejší
delší. Sklaný. Tyčinky všecky plodné. Bhzna nedělená. Tobolka vymizením pře-
hrádky posléze skoro jednopouzdrá, po kraji plodolistů pukající.

308 Lindernia.

y) Koruna 2pyská, hořejší pysk 2-, dolení Slaločnatý. Kalich 5hranný,
stejně 5zubý, zubů celých. Tyčinky 2 mocné, plodné. Tobolka na prostředku
pouzder pukající, chlopně nedělené. 309. Mimulus.

2. Prašník na nitce příčný, jednopylličný, 1 příčnou skuhnou pukající.
Koruna skoro kulatá neb zvonkovitá, š krajem skoro pravidelným neb 2pyským.

a) Koruna krátce zvonkovitá, skoro pravidelně 5klaná, kalich 5zubý,
Tyčinky 2mocné, plodné, zřídka 2 neplodné. Tobolka neúplně, jen dole 2pouzdrá.
2chlopná. 310. Limosella.

b) Korunní trubka skoro kulatá, pod krátkým, nepatrně 2pyským krajem
zaškrcená, dolejší pysk Slaločný, střední lalok nazpět ohnutý. Kalich Sdílný.
Tyčinky 2 mocné, plodné, někdy s Stou neplodnou. Tobolka úplně 2pouzdrá.

3ll. Scrophularia.

B) Verbascum Bartl. Tyčinek 5 nestejných, nitky 3 kratších neb všech
tyčinek vlnatě chlupaté.

a) Koruna kolovitá neb nálevkovitá, s kratičkou trubkou, Slaločnatá, trochu
nestejná, v poupěti střechovitá. Kalich Sdílný. Tobolka 2pouzdrá, stěnosečně
2chlopná, v kalichu neuzavřená. 312. Verbascum.

303. Veronica L. Rozrazil.

A) Chamaedrys Koch. Hrozny květní pobočné, v úžlabí listů vždy
vstřícných. Kraj koruny plochý, trubka překraličká. Semena ploše vypouklá.

1. Kalich čtyřdílný.

a) Byhny bahenní neb vodní, jich lodyhy jako i hsly lysé neb toliko
nahoře žláznatě pýřité.

a) Hrozny nejčastěji stříčné, v úžlabích obou stříčných hstňv. Tobolky
okrouhlé, naduřelé, slabě vykrojené.

994. Y. Ibecca1)un§-a L. (R. potoční). Lodyha skoro oblá,

47*

— 740 —

Z plazivého dolejška vystupující, namnoze velmi větvitá. Listy duž-
naté, tmavozelené^ ve j čité neb podlouhlé, nepravidelně
vroubkovan o-p ilovité až skoro celokrajné, všecky
v krátký řapik zúžené. Květy v prodloužených hroznech, stopky
za plodu delší než listen. Tobolka okrouhlá, velmi mělce
t up ě vykrojená.

V. OiO— 0'50 m. Koruny tmavě blankytné, zřídka růžové.

2|- Květen-srpen. Potoky, příkopy, bažinná luka, pramenitá místa, v roviní;
i předhoři obecný a ještě pod Švýcarnou na Pradědu (Grabowski).

995. v. anag-allis Lo (R. vodní). Lodyha dutá, skoro
4h r a n n á. Listy na hlavní lodyze spodkem poloobjímavým neb
přísrdčitým přisedlé, na vedlejších prýtech krátce řapíkaté, v e j č i t ě
kopinaté až kopinaté a čárkovitě kopinaté, oddálené
drobně pilovité. Stopky obloukovitě vystoupavé, za plodu delší
než hsten. Tobolka vejčitá až okrouhlá, ostrým úhlem vy-
krojená, zdélí neb kratší uštů kališních.

V. 0-10 — 1'00 m. Koruny světle modré neb bledohlákové.

2|- Cerven-ríjen. Příkopy, tůně, potoky, břehy, kraje bažin, v celém území
obecný.

b) palliíliflora Celak. Listy všecky přisedlé, vejčitě po-
dlouhlé až kopinaté. Stopky plodní téměř rovnovážně odstálé, nejčastěji
žláznatě pýřité. Květy a plody menší, koruny bledo-lilá-
k o v é, bělavé s žilkami nachovými. V. aquatica Bernh., V. annag.
7) rosea Duc.

21- Cerven-podzim, pořídku, posud jen u Nov. vsi a Moutnice poblíž Hu-
stopeče hojný (Ansorge).

996. Y. aiiagalloides (xiiss. (R. bažinný). Lodyha téměř
hutná, nikoliv dutá. Listy kopinaté až čárkovitě kopinaté, zakon-
číte, nezřetelně pilovité, přisedlé, dolejší se srdčitým
spodkem poloobjímavé. Hrozen, řidčeji lodyha žláznatě
chlupatý, stopky rovnovážně neb trochu šikmo odstálé, rovné neb
na konci ohnuté, zdélí neb delší listenů, hrozen později trochu volný.
Tobolka podlouhle elliptická, uťatá, skoro 2krát
delší než širší, s polovice uštů kališních.

V. 0-10 — 0-60 m. Koruny bílé, trochu namodralé a jako plody
menší než u předeš. Sem též V. anag. a. Hmosa Neil.

2|- Cerven-září. Jako předešlý, leč pořídku. V bažinách při dolní Dyji
(Makowsky), poskrovnu u Nov. vsi a Moutnic blíže Hustopeče (Ansorge), v pří-
kopech u Kyjova. — Luka při Dyji blíže Polavy (Fiek).

/í) Hrozny obyčejně jen v paždí jednoho obou stříčných listů, velmi řídké.
Stopky za plodu rovnovážně odstálé neb nazpět ohnuté. Tobolky ploše smáčknuté,
na přič širší, hluboce vykrojené.

997. v. scutellata L. (R, štitnatý). Lodyha nanmoze plazivá a

— 741 —

kořonujicí, větvitá. Listy přisedlé, poloobjímavé, čárkovitě
kopinatéažkopinaté, se zoubky nazpět ohnutými,
namnoze vroubkem shora přikrytými. Hrozen velmi
volnokvětý, stopky niťovité, vícekrát delší než Hsteny a tobolky. T o-
b o 1 k y skoro í2krát delší než širší, delší než kalich ajako
celá bylina lysé.

V. O" 10— 0 50 m. Koruny malé, bělavé, s modravými žilkami.

2(. Cerven-říjen. Břehy, příkopy, vlhká luka, u rybníkův. Ve střední a
jižní části obecný, jinde porůznu. V česko-moravském pohoří roztroušen : u Telče,
Raděnic, Pilvarce, Bystřice, Horn. Rozinky, Nov. města a Neudeku. — U pro-
slčjovského nádraží, u Ivřenúvek, na Osině, v žárovském lese, u Drahan (Spitzner).
Ještě u Wisenberka a Winkelsdorfu (Oborny). U Tučap a Prusenovic roztroušen
(Červinka), u Vsetína (Bubela), u Rožnova a Zubří (Kotek), u Místku (Gogela)
kolem Frenštátu, Hranic a Unčova. — ■ U Piňovic (Klaníc), v Trzyciežském lese
u Těšína (Helschko), u Vidnavy.

//) Byliny suché půdy, na lodyze a listech chlupaté.

a) Hrozny velmi řídké, 1 — 4květé, zhusta jen v úžlabí jednoho z obou
li^tů, jen 1 — 3 okolo prostředka lodyhy. Tobolky sploštélé, na přič širší, na-
hoře i dole mělce vykrojené, skoro brýlovité.

998. Y. inontana L. (R. horní). Lodyha dlouhočlenná, dolejškem
položená a jako listy a hrozny roztroušeně chlupatá. Listy dlouho-
řapičné, ve j čité neb okrouhlé, hrubě vroubkovano-pilovité,
o b a k 5— 6z u b é, řapíky hustě brvité. Hrozny dlouze stopkaté,
chudokvěté. Stopky květů nitkovité, daleko odstálé, 3k r á t
delší listeníjv. Tobolky chlupaté, delší než kopisťovité lístky ka-
lišní. Oddenek dlouhočlenný, plazivý.

V. 0*10 — 0*30 ;//. Koruny bělavé, nafialovělé. Před květem La-
mium galeobdelon podobná, od tohoto oblou lodyhou okamžitě k ro-
zeznání.

4 Květen, červen. Stinné, horské lesy, zvláště Beskyd a Sudet. V list-
natých lesích mezi Němčicemi a Boskovicemi (Uechtritz), u Roudna (Rieg-erj,
Černý les. Žákova hora a jinde v česko-moravské vysočině (Kovář), u Walden-
burka a v Měšťanském lese u Šumberka (Paul), horské lesy u Josefova poblíž
Koldšlýna a mezi Koldštýnem a Kleinovými hutěmi (Makowsky), u Janovic
(Schierl), Stříbrníce, Černý hon, Černá kupa. — Klads. Sněžník (Opiz), u Reivízu,
na Hungerberku u Mal. Moravice, na Vidlici a Leiterberku (Grabowski). Dle udání
ve stinných lesích kolem Velehradu a Buchlova (Schlogl). V Beskydách; hojně
na Javořině a Lopeníku (Holuby)!, Val. Klobouky (Sapetza), na Humenci a Bo-
tiči u Rusavy (Sloboda), na Radhošti (Reissek), na Štolové u Trojanovic, na
Javorníku u Věřovic a ve Vys. lese u Nov. Jičína (Sapetza), nehojný v lesícíi
na hůrkách Palkovských poblíž Místku, hojný v lesích na Salajce a Beskydu
(Gogela). Ve Slezsku: na Lysé hoře směrem k Mohelnicům, u jednoho pramene
na Cantorym (Kolbenheyer), na Solné hoře a u Bystré u Bělska (Baier), na
Tulu (Fiek), na Stogovi^ce (Uechtritz), údolí Radwanów (Schube), Skalice před
Frýdkem (Kotula), u Tomášova a na Drehberku. — U Gráfenberka (Milde),
u Briesen a Lalzdorfa (Vierhapper), při cestě k Mariahilťu u Zuckmantlu (Richter).

— 742 —

/9) Hrozny mnohokvété, namnoze střičné. Tobolky 3hranné opaksrdčité,
k dolejšku zúžené. >

999. V. officinalis L. (R. lékařský, přitržník.) Lodyha oblá,
položená, kořenující, kolkolem srstnatá až huňatá,
též se vtroušenými chlupy žláznátými, větvitá, větví vystoupavých.
Listy ve j čité až podlouhlé, drobně pilovité, v krátký
řapík skrojené. Hrozny hustokvěté, jednothvé, úžlabní. Stopky zdélí
neb kratší než tobolka i s touto k hroznu přitiskl é. Tobolka
delší než kalich, tupě vykrojená, s laloky zaokrouhlenými.

D. 0*10 — OSO m, větve až 0"15 m v. Koruny bledomodré, hlákové
neb bílé.

2|- Červen — srpen. Suché lesy, mýtiny, horská luka, vřesoviště. Od roviny
až do předhoři obecný, nékdy i ve vysokých horách ; jako na Lysé hoře (Oborny),
hřebenem Vysoké, Černé hory, na Berg-geistu, Kriechu, Dreištýnu, na Volských
lukách a Červeném vrchu, v Česnekovém příkopu. S květy bílými v Kostelní
zmole a j. m. u Karlo uz.

1000. y. chamaedrys L. (Rezekvítek.) Lodyha vystoupav á,
podél spojených stop listních 2 řadě chlupatá. Listy jako volné
hrozny stríčné, srdčitě vejčité, stříhané vroubkované
až protisečné, namnoze přisedlé neb krátkořapičné. Stopky za
plodu přímo odstálé, zdéh podlouhle eUiptických Ustenův a jako
celé květenství huňaté až žláznatě huňaté. Tobolka kratší kalicha
Oddenek plazivý.

V. 0-10 — 0'40 m. Koruny dosti značné, blankytné, zřídka růžové
neb bílé.

2|- Duben — červen. Křoviště, háje, travnaté vršky, v rovině a předhoři
obecný. V horách pořídku, jako na Studénkové holi (Grabowski), u Svýcarny
a u Opavy pod Ověírnou ; u Velk. Losina nalezl jsem bylinu 2řadě- i roztroušeně
chlupatou f. polytricha.

2. Kalich 5dílný, zadní ušet velmi malý. Hrozny namnoze vstřícné. Listy
vroubkovaně pilovité až protisečné stříhané.

1001. Y. teucrium L. (R ožankoUstý.) Oddenek nečetné,
vystoupav é, neb přímé, pýřité až huňaté lodyhy že-
noucí. Listy travozelené a jako kalichy roztroušeně
pýřité, všecky, vyjmouc nejdolejší přisedlé, vejčité neb podlouhlé,
srdčitě objímavé, vroubkovaně pilovité, řidčeji protisečné stří-
hané. Hrozny vstřícné, prodloužené. Stopky za plodu pod ostrým úhlem
odstálé, as zdéh listenův a delší tobolek. Ušty kališní kopinaté, nestejně
dlouhé. Oddenek plazivý, prodloužený, oblý, uzlatý.

V. 0-25— 0-80 m. Koruny úhledné, tmavě blankytné. V. lati-
folia Aut.

2|- Květen, červen. Lesnaté a skalnaté stráně, meze, křoviště, palouky, ve
střední a jižní části rozšířen, jinde porůznu. V jižní části kraje brnčnskélio roz-
šířen: v křoví na levém břehu Svitavy mezi olomouckou silnicí a mor. slezs.

743

sev. drahou (Ripper), Žliilý kopec u Brna, Hády u Obran, Židlochovice, Nosislav
(Makowsky) !, hojný u Greilendorfu (Niessner), Šlapanice (Niessl)!. Tuřanský lesík
(Uechtritz), l*()půvky a Adamov (Oborny), Křížová hora a lesy u Hustopeče
(Schíerl), u Klobouk (Sleíger)!, Líšeň, Mordovna, Židenice, viníce a ziuole u Malonieříc,
Huso více, Babice, Mal. Bukovina, Ořešín, Vranov, les Měšína a j. m. u Sloupá,
Brumov, Kunštát, Rozdrojovíce, Komín, Veveří, .Tundrov, Písárlvy, Červený kopec,
Bosonohy, Voslopovice, Nebovidy, Cernovice, Nenovice, Syrovice, Vojkovice,
Slavkov, Hodějice, Vyškov, Morkňvky, Kobylí, hojný u Krumlova, Vedrovice. —

V Proslějovsku : pouze u Cikánské kuchyně za Žešovem (Spilzner). Ve Zno-
jemsku: Otradice a u Senohradů (Roemer), Mikulov (Makowsky), na Polavských
kopcích, v lese Hoji mezi Hrušovany a Božicemi, v Frauenholcu u Tasovic na
Pelcberku u Milfrouna, v údolí Dyje u Znojma, Hardek, na Kozí stezce u Lukova,
na Dlouhém Šobesu, u Devíti mlýnův a v údolí Dyje tamtéž, u Nov. Hrádku,
v Purkrábce a j. m. (Oborny). V Olomoucku: v lomech u Hněvotína, leč velmi
pořídku (Vog-l). V uh. hradištském kraji: v lese u Popovic (Palla), Uh. Hradiště
(Schlogl), Bzenec (Uechtritz). na Javořině (Holuby), Strážnice, línězdub, Vojšice
u i\h\l. Vrbky, Uh. Brod, Havřice, Vápenky u Val. Klobouk. — Ve východní
části: u Pacelluk a Tučap a j. roztroušen (Červinka), v plotech u Žopu poblíž
Rusavy (Sloboda), roztroušen a pořídku kolem Lásek u Vsetína (Bubela), bez-
pochyby, že údaje Schlosserovy od Štramberka a Hukvaldů pod V. urticaefolia
Jacq. sem též se vztahují. Na Svinci u Nov. Jičína a na Gimpelberku u Blu-
dovic (Sapetza). Ve Slezsku: kolem Skrzyczny v Těšínsku (Kolbenheyer).

V Opavsku : Bransdorf a Horka u Šlemplovic (Mayer), kolem Opavy (Můkusch)
zde ve tvarech menších, s menšími květy a tobolkami, s listy vejčitě čárkovitými
až čárkovitými. Na Šellenburku a Mosnigu u Krnova (Gr. Fl.), u Javorníka
(Spatzier).

1003. V. aiistriaca L. (R. rakouský.) Listy podlouhle kopinaté
až čárkovité, vroubkovaně pilovité, stříhané zubaté, zřídka částečně
celokrajné, špičaté neb tupé, nejhořejší přisedlé, po kraji
často ohrnuté, ostatni krátko řapičné. Hrozny mnoho-
květé. Tobolky lysé, okrouhle opakvejčité.

V. 0'20— 0"45 m. Koruny značné, tmavé blankytné. Bylina nižši,
květy a plody menši než u předeš. V. dentata Schmidt.

2j. Květen, červen. Výslunné a keřnaté kopce, velmi pořídku. Posud jen
u Cejče, Polavy a ve Filipově u Javorníka (Makowsky), pomíjivě jednou na
náspech trati u Zábřeha (Pánek), dle Schlossera u Solance v Karpatech.

1008. y. prostrata L. (R. rozprostřený.) Oddenek mnoho
do kruhu rozložených lodyh ženoucí, tyto položené,
kvetoucí vystoupavé , jemně a krátce k a d e ř a v o - p ý ř i t é.
Listy přitloustlé, šedozelené, vejčitě až čárkovité podlouhlé,
hořejší čárkovité, vroubkovaně pilovité, přisedlé, dolejši krátkořapičné,
jako kalichy kratičce pýřité. Hrozny vstřícné, krátké a
husté. Stopky přimo odstálé. za plodu zdéli neb delši tobolek.

V. 0-10 — 0-:20 m. Koruny bledě modré neb lilákové, růžové neb
bilé, mnohem menši než u předeš.

2j- Duben— červen. Luka, meze, suché, krátkotravnalé pahorky. V pahor-

744 —

katině střední, jižní a jihovýchodní Moravy obecný. Dle Clupka neroste ii Oleš-
nice, lei.' vyskytuje se u^Boskovic, Kochova a Letovic. — U Lomnice (Pluskalj,
kolem Telče (Reichardt) a Dačic (Oborny), Zelená hora u Ždáru (Kovář). U Hu-
slěnovic (Theimer), kolem Olomouce (Vogl), a sice za novou ulici a v lomech
u Hněvotína (Tkaný), u Slaténic (Spitzner). Na Javořiné (Holuby) a jako vzácnosf
na Trávníkách u Vsetína (Bubela), po kraji lesa Háje u Bzence (týž). — Ve
Slezsku velmi pořídku kolem Opavy (Miikusch). S bílými květy u Evanovic.
/?) Pseudolysimachium Koch. Hrozen konečný s malými listenci,
od listnaté části lodyhy zřetelně oddělený. Trubka koruny válcovitá, delší než
široká, s krajem více 2pyským. Semena ploše vypouklá.

1004. v. loiigifolia L. (R. dlouholistý.) Lodyha ztuha
přímá, jednoduchá neb nahoře větvitá, šedopýřitá neb skoro lysá,
nahoře jak hrozen bezžhízná. Listy po 2—4, ve zdánlivém přeslenu.
s malými Hstnatými úžlabními větévkami, ze spodu širšího, přísrdčitého
neb zúženého kopinaté, 2krát pilovité, zubů přišpičatě-
lýeh, neste jnostranných, ku předu ohnutých, vespod
pavučinatě vločkaté. Hrozny dosti husté, konečné a úžlabni, poslední
namnoze menší a kratší, stopky plodo nosné přímo odstálé,
kratší listenů, posléz i s tobolkami k ose přitiskl é.
Koruny značné. Tobolka okrouhlá, vykrojená, ještě za plodu s dlouhou
nitko vitou čnělkou. Oddenek dosti krátkočlenný, uzlatý.

V. 0-60 — r30 m. Koruny fialově modré.

2|- Červen — srpen. Vlhká luka, břehy, příkopy, vlhké křoví, roztroušen.

V brněnském kraji: u Rajhradu, Blučiny a nezřídka na Královské louce u Cer-
novic poblíž Brna, u Stracholína (Makowsky), na vlhkých lukách mezi Račicemi
a Ješkovicemi (Niessl), u Tuřan a Vranovic (Oborny), kraj zámku u M. Třebo\'«'
(Czerny), kolem Příklud, Podivína a Lednice (Uechtritz), Sakvice a Mušov (Schierl),
u Mikulova a Cejče (Bayer) a Kobylí (Reissek), v příkopech traú mezi Trabin-
ským dvorem a Hrušovany (Ripper), zdivočelý v jedné zahradě u Kartouz a
1876 ve 4 kusech za vilami v Písařkách, Vistonice, mezi Šakvicemi a Polavou,
zde zvlášť hojný u převozu, Břeclava, Poštorna. — Ve Znojemsku: při Dyji
u Hardeku, Devět mlýnův, u Trouznického mlýna a Louky (Oborny). V Jihlavsku
poskrovnu: při Vopavce mezi Dačicemi a Bílkovém (týž). V Olomoucku : Olo-
mouc (Vog-1) a sice ojediněle u Kláštera Hradiska směrem k rašeUnným loukám,
pak na velké louce směrem k Chomoutovskému lesu (Mik), na rašelinných lou-
kách a podle břehů Moravy u Olomouce (Makowsky), při Moravě u Černovíra
(Kronfeld), v zámecké zahradě u Velk. Losina, bezpochyby, že jen zdivočelý.

V uh. hradištském kraji: u Kroměříže a Chropína (Schlosser), u Bilan (Palla),
u Uh. Hradiště (Schlog-1), u Bzence (Bubela). Ve Slezsku: Kylešovice u Opavy
(Grabow.ski), zdivočelý u Doln. ťorstu u Vidnavy (Latzel).

1005. v. spicata L. (R. klasnatý.) Lodyha z obloukovitého do-
lejška ztuha přímá a jako listy šedopýřitá, jednoduchá neb nahoře cho-
choUčnatá až latnatá, s hrozny namnoze hustými. Listy vstřícné,
ellipticky podlouhlé až kopinaté, tupě v r o u b k o v a n o - p i 1 o v i t é,
obyčejně na obou koncích, nejřidčeji celé celokrajné,
k dolejšku zúžené neb zaokrouhlené, řapíkaté, hořejší skoro přisedlé.

- 745 —

Květy značné, stopky několikrát až 2krát kratší kalicha
a mnohem kratší listenů v. Tobolky okrouhle opak srdčité, na
vřeteno přitisklé. Oddenek dosti krátkočlenný, uzlatě válco-
vitý, větvitý.

V. O' 10 — 0'40 m. Koruny fialově modré, zřídka bělavé.

2|- Konec června— října. Výslunné travnaté úklony, keřnaté kopce, kra)<;
lesní, luka lesní. V brnénském kraji : v jižní části obecný, jinak řidčí (Ma-
kowsky), ještě u KLin.štátu a Olešnice (Clupek), kolem Sobéšic s červenými a bí-
lými květy (Oborny), Popický les u Hustopeče, Hodonínský les (Schierl), Líšeň,
Ochoz, Cacovice, Obrany, Bílovice, Orešín, Kuřim, Bystrc, Malostovice, Tišnov,
Hodějice, Slavkov, Radclavice, Vyškov, Pavlovice, Osvětimany, Kyjov, Vranovice,
Stráň a Sítkovec u Morkíivek, Krumvíř, Cejč, Biskupsko, Olbramovice, Leskoun
a Obecný les u Vedrovic. — V Prostějovská: ve Vranovském háji, na Obrově
noze, na Kosíři, na kosteleckých vinohradech, na Boří u Zlechova, u Plumlova,
u střelnice, na Kněží hoře u Krumsína, na Horkách u Drahan (Spitzner). Ve
znojemském kraji v jižní části podél hranice zemské obecný, jinak roztroušen,
jako kolem Náměště (Roemer), Křtenicf, a Horn. Kounice (Zavřel), Drnoholec,
Mikulov, Krumlov, Miroslav, Budkov, Mor. Budějovice, Vranov, Jevišovice atd.
(Oborny). V Jihlavsku : kolem Jihlavy hojný u Koskova mlýna a po kraji lesa
Ranciřovského (Pokorný), u Dačic (Schindler). Hojný v lesích kolem Mariánského
údolí a Dolan poblíž Olomouce (Mik), Náměší u Olomolice (Spitzner), u Milkova
(Slavíček). V uh. hradištském kraji : v jižní části okolí kroměřížského rozšířen
(Palla), u Uh. Hradiště (Sapelza), kolem Bzence ve všech suchých lesích obecný
(Bubela), na Javořině (Holuby), u Banova (Makowsky), Žerotín u Strážnice,
Piadějov, Knězdub, luka Voj šice u Mal. Vrbky, Velká, obecný u Javorníka, Uh.
Brod, Prakšice, vinice u Havřic. — Ve východní části : u Tučap velmi obecný
(Červinka)), kopce u Jankovic a Hlinská (Sloboda). Ve Slezsku : kolem Těšína
(Wimmer).

C) Veronicastrum Koch. Květy jednotUvé, nejdolejší v úžlabí listu,
hořejší v úžlabí listenů, protož na konci neb již od prostředka lodyhy ve volných,
od lodyhy nedosti zřejmě oddělených hroznech. Koruna kolo vitá s velmi krátkou
trubkou, kalich 4dílný,

1 . Bylina vytrvalá. Tobolka delší než širší, trochu naduřelá ; semena ští-
tovilá, ploše vypouklá.

1006. Y. Tbellidioides L. (R. chudobkovitý.) Lodyha z položeného
dolejška vystoupavá, dole jako listy srstnatá, nahoře hustě člán-
kovitými chlupy posetá. Listy opakvejčité až opakvejčitě
podlouhlé, přitloustlé, drobně vroubkované, nejdolej ší o mnoho
větší, vytrvalé, v rozetku směstnané. v řapík sbihavé,
hořejší 2—4 oddálené, přisedlé. Hrozen krátký, chudokvětý, směstnaný.
Tobolky vejčité, slabě vykrojené, hustě žláznato -huňaté. Oddenek
plazivý.

V. 0-05 — 0-15 m. Koruny prostředni, blankytné.
2j- Červen, červenec. Travnatá místa, v štěrbinách skalních v Jeseníku,
pořídku. Velk. kotlina poblíž Vysokého pádu (Reissek 1840, Spatzier).

1007. Y. serpyllifolia L. (R. douškohstý.) Lodyha dole plazivá
a kořenující, pýřitá neb dosti lysá, b e z ž 1 á z n á. Listy vejčité neb

— 746 —

podlouhlé, dolejší též okrouhlé, drobně vroubkované, pozvolna v listeny
přeměněné. Hro'''feen prodloužený, volný, mnohokvětý.
Květy malé. Tobolka napříč širší, napuchlá, ale na k r aj í c h
smáčknutá, bezžlázná aneb jako hořejší kvétenství někdy žláznatá,

V. O 05 — 0'20 m. Koruny lilákově bělavé, tmavěji žilkované.

2|- Květen a červen. Vlhké písčiny, pastvy, úhory, příkopy, cesty. Obecný
v celém území, též v horách. Klads. Snéžník (Uechtritz sen.), Velk. kotlina (Gra-
bowski), Pradéd (Oborny), Medvědí hřeben.

2. Byliny jednoleté. Tobolky ploše smáčknuté neb naduřelé.

a) Tobolky ploše smáčknuté, semena štitovitá, ploše vypouklá.

1008. Y. arveiisis L. (R. rolní ) Lodyha na dolejšku větvitá,
větve z obloukovitého dolejška přímé, zdélí lodyhy, řidčeji jednoduchá,
pýřitá, nahoi-e žláznatě pýřitá. Listy srdčitě vejčité, tupé,
vroubkované pilovité, hořejší přisedlé roztroušeně chlupaté.
Hrozen prodloužený, volně mnohokvětý. Listeny čárkovitě po-
dlouhlé, celokrajné, zdélí neb delší květů v. Stopky
asi o polovic kratší kalicha. Ušty kalicha podlouhle kopinaté, delší
tobolky. Tobolka opakvejčitá, stejně dlouhá a široká,
ostrým líhlem hl.uboce vykrojená, krátce stopkatá.
Kořen vřetenovitý.

V. 0*05 — 0'30 w. Koruny světle modré.

0 Duben — červen. Trávníky, role, úhory, cesty, pastvy. Obecný v rovině,
pahorkatině a v nízkém předhoři. V kraji olomouckém řidčeji (Spitzner), u Milkova
(Slavíček).

1009. V. Terna L. (R jarní.) Byhna mrtnatá, nahoře žláznatá.
Lodyha větvitá neb též jednoduchá i s větvemi přímá. Listy dolejší
vejčité, řapíkaté, na dolejšku stříhané zubaté, prostřední proti,
sečné, s líkrojky čárkovitými, ku spodu klínovitě zúžené,
Listeny dolejší 3 — 2klané, hořejší čárkovité, celokrajné a jako kalich
a tobolky žláznatě. Koruny velmi malé. Stopky krátké, zdélí
neb kratší tobolek, tyto okrouhlé, širší než delší,
tupým úhlem mělce vykrojené.

V. 0'03 — O" 15 m. Koruny modré. Byhna světle zelená, listy ve-
spod často nachově naběhlé.

Q Duben, květen. Travnaté pahorky, skály, písčiny, kraje lesní. V rovině
a předhoři až k 600 w rozšířen. V brněnském kraji dosti hojný: skály Sem-
berovy u Obran, u Šoběšic, Jehnic (Makowsky)!, u Lomnice (Pluskal), u Bílovic
(Ripper), u Adamova (Theimer)!, hojný kolem Brna, u Bosonoh, Ostro vačic a
Blučiny (Oborny), kolem Ivančic (Schwoeder), břehy Rokylné u Krumlova
(Zimmermann), Bořky u Židenic, kopce u Obran, Slatina, Kartouzy, Medláaky,
Evanovice, kopce u Cinzendorfa, Babi lom u Lelekovic, Býčí skála v Josefském
údoU a odtud až do Krtin, Blansko, Klucanina a Květnice u Tišnova, Komín,
kopce u Bedřichovic a Šlapanic, LiUová hora u Lulce, Leskoun u Vedrovic. —
V Prostějovsku: na Kosíři, na Kostelecké hoře, u Ptení, na Horkách u Hamer,
u Plumlova, ve Žbánovském žlebu, na Kutěrově (Spitzner). Ve znojemském

747

kraji: kolem Náměště (Roemer), údolí Dyje u Znojma, v Popickém žlebii,
u Nov. Hrádku a Milfrouna (Oborny). V Jihlavském kraji : zde onde kolem Ji-
hlavy, jako na Švanenberku (Schlosser), též u Třebíče, hojněji kolem Slavonic
a Dačic (Oborny). Kolem Olomouce (Vogl), u Milkova (Slavíček), Berouna (Gans),
Roudna (Rieger), u Něm. Libin. V uh. hradištském kraji: pořídku kolem Uh.
Hradiště (Sehlógl), Hodonín, na hoře Kalvárii u Napajedel, u Huštěnovic a mezi
Bzencem a Hodonínem (Theimer), na světlých a písčitých místech v lese Háji
místy přehojný (Bubela).

I>) Bellardii Áll. Listy všecky nedělené. Bylina již od dolejška
hustě žláznatě huňatá.

Řidčeji, posud jen mezi obilím u Wiesenberka, zde však hojný (Bittner).

h) Tobolka napuchlá, nanejvýš nahoře smáčknutá. Semena mističkovitě vydutá.

a) Květy vyjímajíc nejdolejší v úžlabí listenův a sice v konečném neobme-
zeném hroznu, stopky po odkvetení přímé. Lodyha přímá.

1010. v. praecox Áll, (R. časný). Lodyha větvitá neb jedno-
duchá. Listy všecky krátce řapíkaté, okrouhle vejčité.
hrubě neb stříhaně vroub kované a jako celá bylina ±
hustě žláznatě, dolejší listeny po každé straně I— 2zubé, hořejší celo-
krajné, čárkovitě kopisťovité. Stopky namnoze delší než tobolka,
tato vejčitá, delší než široká, napuchlá, semena malá.

V. 0-05— 0"15 w. Koruny malé, blankytné. V. ocymifolia Th.,
V. viscosa Kit.

Q Duben, květen. Travnaté a suché pahorky, skály, písečná lada, role.
Porůzný. Druhdy na Špilberku (Oborny), Sokolnické a Pracké kopce (Makowsky),
u Tišnova (Pluskal), Polavské kopce (Domas), meze u cihelen u Hustopeče (Schierl),
úhory u Klobouk (Odstrčil), Oujezd, Mal. Hostihrádky, kopce u Slavkova. — -
U silnice k Žešovu, u Cikánské kuchyně ■ za Žešovem, na Skále u Snihotic, na
Zlechově (Spitzner). Hradisko u Znojma (Oborny), kolem Mikulova (Schlosser),
hráz Konventského rybníka, Zelená hora a j. u Ždáru (Kovář). Zde onde kolem
Olomouce (Mik), u Milkova (Slavíček), při silnici od Kyjova do Bzence u místa
Vlkoše velmi pořídku (Bubela).

1011. V. tripliyllos L. (R. trojprstý). Listy dolejší krátce řa-
píkaté, okrouhle vejčité, stříhaně vroubkované, pro-
střední a hořejší přisedlé, dlanitě 3— 7k lané, s úkrojky
kopisťovitými. Listeny Sdílné, nejhořejší nedělené, kopinaté, všecky
tlusťounké, tmavozelené, vespod často do nachová zbarvené. Hrozen
volný, mnohokvětý, stopky zdéh neb delší přímoodstálé tobolky. To-
bolka okrouhlá, stejné dlouhá jak široká, dole na-
puchlá, nahoře smáčknutá. Koruny i semena větší než
u předešlého.

V. 0-05 — 0-15 m. Koruny tmavoblankytné.

Q Březen-květen. Meze, cesty, travnaté pahorky, role, v rovině a nízkém
předhoří až k 350 m obecný, výše pořídku a ojediněle. Schází dle Oborného
kolem Kunšlátu, Berouna a Roudna. Roztroušeně u Tučap (Červinka), neroste
u Vsetína (Bubela), roste ještě u Lomnice a Podolí (Pluskal).

748

^) Květy všecky v úžlabí lupenův. Stopky kvétní později nazpět ohnuté.
Lodyha větevnatá, větve, nazpět ohnuté.

*) Agrestes. Listy vroubkovaně pilovité. Tobolka, vykrojeně 2laločná.

1013. Y. Tournefortii Omel. (R. Tournefortův). Lodyha na
dolejšku větvitá, větve prodloužené, položené, kořenující, koncem
vystoupavé. Listy vejčitě okrouhlé, na spodu slabě srdčité
neb uťaté, hrubě vroubkovan o-p i 1 o v i t é, roztroušeně chlu-
paté. Stopky mnohem, hořejší více (4 — 6) krát delší
nežjich listy, nazpět ohnuté. Ušty kališní podlouhlé, špi-
čaté, deUi tobolky, v tuhém úhlu rozestálé. Tobolka úhlem velmi
tupým vykrojená, s laloky špičatými, rozestálými. smáčknutými, za
sucha vynikle siťnatě žilnatá, ostře kýlnatá. di žláznatá, skoro 2krát
širší než delší.

Větve 0-10— 0-40 m d. V. persica Poir 1808., V. Buxbaumii Ten.
181L — 15. Koruny veliké, blankytné.

0 Březen, duben, na podzim opět. Role, úhory, záhony, trávníky, od
roviny až do vyššího předhoří rozšířen. Ve střední a jižní Moravě obecný;
rovněž i v Prostějovsku (Spilzner). V ěesko-moravském pohoří: kolem Jihlavy
poříJku (Reichardt), u Nové Říše, Želetavy a Telče. — Olešnice (Clupek), u Kře-
nové (Ripper). Kolem Olomouce (Mik) !, u Zábřeha (Pánek), Velk. Losina (Oborny)!,
Unčov, Něm. Libiny, Petroviee, Sobotín, Maršíkov, Rejhartice, Velvice, Bludov,
Ces. Bohdikov, Raškov, Hanušovice, Rymařov, Budišov. V jihovýchodní části:
na Javořině (Holuby), Velká, Javorník, obecný kolem Uh. Brodu, Bojkovice,
Val. Klobouky, Lidečko, Příkaz, Bystřice p. H. — Rusava (Sloboda) !, neroste
u Vsetína (Bubela), Nov. Jičín (Sapetza)!, u Stramberka a Přibora (Ripper),
Jindřichov a Hranice (Schlosser) !, Rožnov, Frenštát. — Ve Slezsku: u Otic
v Opavsku (Svěrák), Krásná, Moravka, Lomná, Jablunko\', Těšín, Vítkov, Vítberk,
Odry, Frývaldov, Lípová, Vidnava.

1013. V. opaca Fries. (R. tmavý.) Lodyha jako u předešl. Listy
okrouhle vejčité, vroubkovaně pilovité, dosti měkké, tmavo-
zelené, měkce šedopýřité. Květy dlouze stopkaté,
nazpět sražené. Stopky delši než listy, Uslky kahšní
vejčitě podlouhlé, tupé, na plodu od sebe odstálé, vně, zvláště na
spodu hustě odstále šedochlupaté a zřetelně žilnaté. Tobolka
2krát širší než delši. zřetelně kýlnatá, hluboce vykrojená,
žilnatá, krátce a hustě pýřitá, s roztroušenými, del-
šími chlupy žláznatými, pouzdra tobolky málo vyšší
než širší, 5— 7semenná. Nitky do prost ředka trubky ko-
runní vetknuté. Semena 6 — 7krát větší než u V. polita.

Větve 0-10— 0'30 m dl. Koruny malé, čistě blankytné. V. agrestis
L. /?. palviflora Neilr. part.

Q Duben, květen, na podzim opět. Role, rumná místa, zvláště na půdě
liliiíité, pořídku. U Boskovic (Svěrák), Cízkrajov u Slavonic (Oborny), u Žešova
(Spilzner), Hukvaldy a jinde v území roztroušen f^Reissek).

— 749 —

1014. V. agTCstis L. (R. polní.) Lodyha jako u předešl. Listy
světle olivově zelené, mastně lesklé, roztroušeně
chlupaté, podlouhle vejčité. na spodu uťaté neb srdčité, hrubě
vroubkovano-pilovité, obak 3— 5zubé, tupé, trochu tlusťounké, hořejší
obyčejně více podlouhlé. Květy stopkaté, stopky 2- neb
vícekrát kratší než jich listeny, nazpět sražené.
Lístky kališ ní vejčitě podlouhlé, tupé, za plodu odstálé, skrovně
chlupaté a brvité. Nitky právě nad dolejškem okraje
trubky korunní vetknuté. Pouzdra tobolky iákrát
vyšší než širší, úzkým, hlubokým výkrojkem oddělená, slabě
kýlnatá, s hojnými, žláznatými chlupy a nečetným,
krátkým p ý ř í m. Semena jako u předešl., leč více vypouklá.

Větve O- 10- -0-30 m dl. Koruna namodrale bila, hořejší ušty
světlo-modře žilnaté. V. agrestis L. «. grandiflora Neilr.

Q a (^ Duben, kveten, na podzim opět. Role, zvlašt bramborová, úhory,
často s následujícím a předešlými změten. Velmi pořídku, neroste ve střední a
jižní Moravě, nejdříve ještě mohl by ve vyšších polohách českomoravské vyso-
činy a v severní Moravě se vyskytovati. Zdali některé z následujících v Ob. Fl.
uveřejněných údajů sem se vztahují, nelze rozhodnouti, poněvadž doklady schá-
zejí. Od Kroměříže, odkud ji Palla uvádí, Wiesbaur jen následující viděl. Olomouc
(Vogl), Zábřeh (Pánek), Mor. Třebová (Oborny), u Ždáru (Kovář in lit.), kolem
Berouna (Gans), Roudna (Rieger), zde onde u "Holešova (Sloboda), Luhačovice
(Schlogl), na Javořině (Holuby), dle Schlossera u Jindřichova a Hranic?. V Tě-
šinsku (Kolbenheyer), v Opavsku (Oborny).

1015. V. polita Fries. (R. lesklý.) Listy široce vejčité, vroub-
kované zubaté, řapíkaté, tlusťounké, jasně zelené, hladké, roz-
troušeně chlupaté až skoro lysé, as 2krát kratší než u předešlého.
Ušty kališní široce vejčité, přišpičaté, na plodu dole ji
se vespolek dotýkající neb částečně kryjící, vně
dole skrovně přitiskle chlupaté. Pouzdra tobolky sotva
"vyšší než širší, na hřbetě bez kýlu, řídce pýřitá a krátce žláz-
natě chlupatá, pod úhlem ostrým vykrojená, 4 — 14semenná, semena
velmi malá.

Větve 0*06 — 0*25 m dl. Koruna namnoze temně blankytná, v ústí
s nachovým kroužkem. V. didyma Ten., V. agrestis L. /?) parvifolia
Neil. part.

Q a 0 Březen, duben, na podzim opět. Role, meze, rumiště, záhony,
ploty, v rovině a nízkém předhoří rozšířen. V brněnském kraji : Špilberk u Brna,
u Adamova (Oborny), kolem Kimšlátu a Olešnice (Clupek), Kraví hora u Žabo-
vřesk, Židenice, Hády u Obran, Bílovice, Krtiny, Boskovice, Letovice, Bučovice,
Vyškov, Kyjov. • — V okolí Prostějova dosti poskrovnu (Spitzner). Ve Zno-
jemsku: kolem Náměště a Kralic (Roemer), kolem Znojma obecný, též kolem
Jaroslavic, Mikulova a při dolní Dyji (Oborny). V jedné zahradě u Jihlavy
(Reichardt), Telč, Bystřice n. P., Žďár, Jimramov, Nov. Jimramov, Borovnice. —
Kolem Olomotice (Vogl), Tovačova (Spitzner), u Milkova (Slavíček), Zábřeha

— 750 —

(Pánek), u Bzence (Uechlritz), na travnatých místech v sadech u Vsetína, leč
pořídku (Bubela), Jind^chov a Hranice (Schlosser). V Těšínsku (Kolbenheyer).

**) Cymbalariae. Listy 3— 91aločné. Ušty kališní široce srdčité. Tobolka
skoro kulatě 41aločná, 4semenná.

1016. V. liederaefolia L. (V. břečťanolistý.) Bylina větvitá,
mrtnatá, tmavozelená. Listy okrouhle vejčité, slabě srdčité, na-
mnoze 5-. řidčeji 3 — 7 laločnatě vroubkované, tupé,
střední lalok největší. Ušty kališní přišpičatělé, veliké,
kraji postranními ven ohnuté. Stopky plodonosné mrtnaté,
4 — 6krát delší než namnoze lysý kalich. Pouzdra tobolky 1 — 2semenná.

Větve 0'05-0"30 ni dl. Koruny malé, blankytné neb lilákové.
U nás v odrůdách:

a) genuiua Celak. Listy 5 — 91aločné, zřídka Slaločné. Stopky
plodní 3— 4krát delší kahcha. Koruna bledě namodralá neb liláková,
též bělavá.

h) trilolba Opiz. Listy malé, Slaločné neb méně zřetelně 51aločné.
Stopky plodní 1 — 2krát delší kaUcha. Koruny tmavě blankytné.

Q a (3 Brezen-květen, často též na podzim. Role, záhony, travnatá
místa. ((.) v rovině a předhoří obecný. f>) řidčeji a často mezi tvarem základním,
jako kolem Znojma (Oborny), v okolí Brna, Žlulý kopec, Židenice, Obrany atd.
Kolem Prostějova (Spilzner) a Tučap (Červinka).

304. Bigitalis L. Náprstník.

1017. D. aml)ig'ua Murr. (N. hlínožlutý). Lodyha přímá, jedno-
duchá, jak listy pýřitá neb přílysá, hořeji i s kalichy a stopkami žlá-
znatě pýřitá. Listy podlouhlé neb podlouhle kopinaté, pilované, mrtnaté
neb skoro lysé, brvité, dolejší v řapík pozvolna sbihavé, hořejší při-
sedlé. Květy krátce stopkaté, odslálé neb dolů sražené. Ušty kališní
kopinaté, špičaté. Koruna břichatě zvonkovitá, žláznatě pýřitá, pysk
hořejší tupý, vykrojený neb zoubkatý, tišty dolejšího pysku Shranné.
prostřední větší.

V. 0-40 — 1'00 m. Koruna hlínožlutá, uvnitř světlohnědě síťkovaná.
Bylina jedovatá. D. grandiílora Lam., D. ochroleuca jacq.

2j- Červen, červenec. Lesnaté, kamenité stráně, paseky, skály, porůzný
v pahorkatině a předhoří až do horských žlebů, v rovině pořídku. V brněnském
kraji roztroušen (Makowsky), Písařky u Brna, Veveří, Bystrc, Tišnov, Modřice,
Obrany (Oborny)!, Ivančice (Schwoeder) !, Kunštát a Olešnice (Clupek), Mor.
Třebová (Domas), u Krumlova a sice mezi Křížovou horou a Sv. Floriankem a
v lese u Rokytné (Zimmermann), les u Kurdějova (Schierl), Líšeň, Ochoz, Bořky
u Židenic, Sv. Antoníček, Jehnice, Bílovice, Adamov, Ořešín, Vranov, Kuřím,
les Sokolí u Sentic, Herotice, Březina, Černá hora, Bejkovice, Sloup, Knihnice,
Boskovice, Mlatkov, Úsobrno, Letovice, Kochov, Doubravník, Jablonov, Rozdro-
jovice, Jundrov, Kohoutovice, Bosonohy, Veselka, Oslavany, Měnín, Mor. Prusy,
Bambořice, Kobylí, Břeclav, Nov. ves. — V Prostějovsku : na Skalici, na Ko-
bíři, Kostelecké hoře, ve Ptenském, Repešském žlebu, na Brněnee, u Hamer,

— 751 —

na Star. Plumlové, a Křenůvek \^ Občinách (Spitzner). Ve znojemském kraji hoj-
něji: Nániěšt (Roemer), u Jaroslavic, Bítova, Vranova, Znojma, Polavy, Miknlova
a j. m. nikoliv řídký (Oborny). V česko-moravském pohoří : údolí Jihlavy u Ji-
hlavy (Pokorný), Jurdova stráň u Třebíče (Zavřel), údolí Dyje u Star. Hobzí
(Oborny), Velk. Meziříčí, Pelrovice, Vosova, Střítež, Bystřice n. P., Zubšlýn,
Vitochov, Chudobín, Hololín. — V Olomoucku a severní části : Mariánské údolí
a Hlubočky u Olomouce (Spitzner), horský les za Velk. Bystřicí (Mayer), u Mil-
kova (Slavíček), na Hirschensprungu a Saumbergu u Střelné (Burghauser), druhdy
u Hněvotínských lomů, od r. 1851 zašel (Vogl), Pioudno, u Berouna (Rieger),
Winkelsdorf (Oborny)!, les Grunt u Ptymařova (Schierl) !, břehy Tise u Velk.
Losina, Filipov, Zaječí skály u Rejhotic, Teplice, Klepáčov. — V uh.-hradištském
kraji: Buchlovské lesy (Schlogl), Hodonínský les (Uechtritz) !, lesy Bzinek, Ple-
chovec a Kladichov u Bzence (Bubela), na Javořinč (Holuby)!, Banov (Makowsky)I,
Kobela u Kuželové. — Ve východní části : Lysina. Hrádek a Vranov u Pruse-
novic, Kostelecký les u Tučap (Cer\'inka) ! , Johanovský Láz u Vsetína (Bubela)!,
Francova Lhota (Merlíček), Rusava, Rožnov a na Radhošti (Sloboda)!, Dolní
Bečva a na Kněhyni (Kotek), na Javorníku, na Kotouči u Štramberka, u Husto-
peče (Sapetza), u Hranic a Slavkova (Vogi)!, na úklonech v horním údolí Ostra-
vice nezřídka, na Smrku u Celadné a horských lesích u Trojanovic poblíž Fren-
štátu (Oborny). Pod Starým městem u Ostravice zřídka (Gogela), Černá hora,
Slar. Hamry, na Velké, les Studenčaný, Klín, Polána, Týnské a Paršovické há-
jemství, Helfenštýn. — V Jeseníku hojný: Velk. kotlina a ve žlebech Jeseníka
(Oborny), údolí Sumné Tise a Uhuštýn (Spitzner), Studénková hole. Červený
vrch, Medvědi hřeben, u Opavy pod Ovčírnou, Zámeček, Frant. myslivna a
odlud až do údolí horní Tise, Kriech, Křemenný příkop, Hofberk, Berggeisl.
Ve Slezsku: Lysá hora, Lukšinec, Lomná. ^ — Na Cantorym u Těšína, v poříčí
Visly (Kolbenheyer), Fleischerwald a Kostelní vrch u Krnova, Kohoutí les a les
Jiipel a na j. m. u Vidnavy. — Kobyla (Vierhapper).

* D. purpurea L. (N. červený). Lodyha a rub listů vejčitých až
vejčitě kopinatých, vroubkovaných hedbávitě šedoplsťnaté. Ušty kališní
vejčité, tupé, hrotité. Koruny veliké, nachové neb bilé, vně lysé, uvnitř
vousaté, ušty dolejšího pysku zaokrouhlené. V. 0*60 — 130 m.

Q Cerven-září. Pěstovaný a zřídka zdivočelý. V Bělsku : hojný na Klnn-
czoku, v právo od pramenů Bialy od r. 1844 zdomácnělý, mimo území kolem
Szcyrku, Kotarze a na Magore (Kolbenheyer) a sice s červenými a bílými květy ;
též na Kolovratu a Solné hoře u Bělska, na Josefské hoře a Hansliku u Bialy
(Baier).

305. ÁntiiThimim 31111. Hledík.

1018. A. oroiitium L. (H. menši.) Lodyha přimá, větvitá,
jako celá bylina žláznatá, na dolejšku odstále chlu-
p a t á. Listy čárkovitě podlouhlé až čárkovité, Květy jednotlivě úžlabní.
Ušty kališní čárkovité, špičaté, delší koruny i hustě žláznatě
huňaté tobolky.

V. 0"25— 0*40 m. Koruny růžově nachové, s jícnem tmavěji pru-
hovaným.

Q) Červenec, srpen. Písčitá role, úhory, břehy, rumiště, roztroušen v ro-
vině a nízkém předhoři až k 400 nt. V brněnském kraji hojný: kolem Ler-

752 —

novic, Adamova, Letovic a J. (Oborny)!, u Veselí (Pluskal), Ivančice (Schwoeder),
Kurdéjov (Schierl) 1,'VKrumlov (Zimmermann) I, Židenice, Kartouzy, Bilovice, Žabo-
vřesky, Oujezd, Vážany, Slavkov, Bučovice, Mourinov, Liilč, Nemojany, Vyškov,
Pavlovice, Kyjov, Vedrovice. — V Prostějovská u měst. cihelny, u Cechovic,
Seloutek, Snihotic, na Kosíři, v Brosu u Služína, nad Kosteleckou horou,
u Mostkovic (Spilzner). Ve Znojemsku: v údolí Dyje a Hradnice u Znojma,
u Veskova, Cltonic, Hradišté, Tasovic, Mikulova a Polavy (Oborny). V Jihlavsku :
Fussdorf u Jihlavy (Pieichardt), na polích u Ptačova a Třebíče ^Zavřel), Mt. Serat
u Slavonic, Cízkrajov (Oborny), Mor. Budějovice, Nová Říše, Vel. Meziříčí,
Balín, Bystřice n. P. — V Olomoucku : u Olomouce, Holic a Kláštera Hradiska
(Bohrer a Mayer), Náměšť u Olomouce (Spitzner), u Milkova (Slavíček), kolem
Zábřeha a Václavova pořídku (Pánek), Želeciiovice. — V uh. hradištském kraji:
u Bataje (Palla), pole nad Domanínem blíže Bzence s Thesium humile (Bubela),
na Javořině (Holuby)!, Val. Klobouky (Sapetza)!, Uh. Brod, Prakšice, Havřice.
— Hojný u Rusavy (Sloboda)! a u Vsetína (Bubela)!, na Kozinci u Rožnova
(Kotek), u Hodslavic a Petríkovic (Sapetza), na břehu Ostravice u Místku pořídku
(Gogela). Ve Slezsku : obecný kolem Ustroně (Kolbenheyer), u Vrbna. — U Pe-
trovic (Vierhapper), na skalách zámku Javornického (Gr. FL).

* A. majiis L. (H. větší, lví tlama.) Lodyha statnější, větvitá,
v květenství žláznatě chlupatá. Listy kopinaté, celokrajné,
tmavozelené, tlusto anké. Květy veliké, v konečném, volném hroznu.
Ušty kališ ní vejčité, tupé, mnohem kratší koruny a to-
bolky, koruna světle nachová, růžová neb bílá se žlutým jícnem.
Bylina jedovatá.

V. 0-25— 0-50 w.

4 Červen — září. Na zdech a rumištích, pořídku ze zahrad zdivočelý, jako
kolem Brna, Znojma, Mikulova a Olomouce (Oborny), kolem Kunštátu (Clupek),
zdivočelý na hradební zdi v zámku račickém (Spitzner), panský dvůr u Krum-
lova (Zimmermann), Spilberk v Brně, zde r. 187 5 i na sousedním poli, skály
na Františkově, vinohrady na Žlutém kopci, hřbitov u Cernovic, Modříce, Boho-
nice, kopce u .Taroměřic. — - Na hřbitovní zdi v Prostějově (Spitzner).

806. Liiiaria MU. Lnice.

A) Cymbalaria Koch. Lodyha od spodu v niíovité, položené větve
rozdělená. Listy široké, okrouhlé, " vejčité neb hrálovité, všecky řapíkaté. Ústí
koruny jícnem zavřené.

1. Listy kratší svého řapíka, dlanitožilné. Pouzdra tobolky nahoře 3 zuby
pukající.

* L. cymbalaria Milí. (Zvěšinec větší.) Lodyha trsnatá, větev-
natá. Listy srdčitě okrouhlé, 51aločné. Květy velmi dlouze stopkaté.
Ušty kališní čárkovitě kopinaté, špičaté. Koruny světle fialové, na jícnu
namnoze 2 žluté hrboulky, ostruha ohnutá, 2krát kratší koruny. By-
lina lysá.

D. 0*25 — 0'50 m. Antirrhinum cymb. L.

4 Červen — -září. V zahradách a sadech pěstován, u nás na vlhkých,
stinných místech a zdech někdy zdivočelý. Na zdech zámecké zahrady u Kar-
touz 1882, blíže skleníku v zahradě blázince u Cernovic, na jedné zahradní zdi

v (Jlomouci 1883. — Zdi v zámeckých sadech u Krumlova (Zimmermann),
kolem Jihlavy (Pokorný), skalní skupina v zámecké zahradě v Kroměříži
(Schlosser). Zámecká věž ? v Bělsku (Kolbenheyer), Baier ho zde nenašel ;
11 Friedberku (Dr. Schube).

2. Listy delší než řapík, perenožilné. Pouzdra lobolky po odloučení víčka
olvorem pukající. Bylina :j^ huňatá neb žláznatá.

1019. L. elatiue Milí. (Z. menší.) Listy vejčité, nejdolejší
na spodu zaohrouhlené, oddálené úhlatě zubaté, prostřední nej-
častěji hrálovité, nejhořejší strelovité a jako celá
bylina šedohunaté, řidčeji trochu žláznaté. Stopky
květní velmi dlouhé, štětinovité, namnoze lysé. Ušty
kahšní kopinaté, príšpičaté, šedohunaté. Ostruha špičatá, rovná,
zdélí koruny.

V. 0-10 -0"40 in Koruna žlutavě bílá, pysk dolejší žlutý, hořejší
uvnitř fialový. AntiiThinuin elat. L.

Q Červen — říjen. Hlinitá a vápenitá role, úhory, poříčí, porůzný, v zá-
padní části dle zdání neroste. V brněnském kraji: kolem Brna u Králova mlýna
a Otmarova hojný (Makowsky), písečná pole u Příklud (Schierl), u Podolí
(Reissek). Při váze řepní za Bedihošlem (Uličný). Ve Znojemsku : u Hrušovan
(Ripper), u Bratibrunu a Gutenfcidu poblíž Mikulova (Simony), mezi Frelešdorfem
a Nov. Přerovem (Oborny). Zde onde za Hajčinským mlýnem u Olomouce (Mik).
V uh. hradištském kraji : u Uh. Hradiště (Schlogl), na Javořině (Holuby), u Val.
Klobouk (Sapetza), dle Reisseka roztroušena v Karpatech. Ve východní části :
hojný v štěrku Bečvy a na úhorech u Vsetína a Lásek (Bnbela), role kolem
Palkovic a při silnici od Kozlovic do Lhoty u Nov. Jičína (Sapetza), u Příbora
(Schlosser). Ve Slezsku : pořídku u Těšína (Wimmer), lomy v Kempkách, Zavadá
u Frýštálu (Kotula), hojný kolem Ustroně (Milde a Wimmer), u Opavy (W. Fl.
a Schlosser), Svinov u Opavy (Welschky), mezi Briesenem a Woitzem (Vier-
happer).

1020. L. spiiria Milí. iZ. huňatý.) Listy okrouhle vejčité,
všecky na spodu zaokrouhlené neb přísrdčité, celokrajné
neb úhlatě zubaté a jako celá bylina žláznatě šedohunaté. Stopky
květní dlouhé, odstálé, na konci namnoze ohnuté, huňaté. Ušty
kališní A''ejčitě kopinaté. Ostruha namnoze ohnutá, ostatně
jako předešlý.

V. 0*10— 0*40 m. Koruna žlutá, hořejší pysk červenofialový.
Antirrhinum spur. L.

0 Červen — říjen. Role, záhony, úhory, v rovině a pahorkatině porůzný,
v západní části neroste. V brněnském kraji: u Kobylí, Měnína, Začan, Sokolnic,
Tuřan, Julianova a u Písařek u Brna (Makowsky) !, úpatí Hadův u Obran (Uech-
tritz)!, u Drásova (Ptuskal)!, na úhorech u Kašnice blíže Klobouk (Steiger),
Nosi.slav, u Podivína, Bílovic a Nov. mlýna směrem k Polavě, u Polavy a Stra-
chotína obecný (Uechtritz), u Příklud, Klobouk, Křepic a Žitbořic (Schierl),
u Krumlova pořídku (Zimmermann), porůzný u Tišnova, hojněji u Oujezda, Mal.
Hostihrádek, Vážan, Slavkova, Vyškova, Borkovan, Bošovic, Polehradic, Cejče,
Velk. Pavlovic a Vrbic. — Při váze řepní za Bedihoštem (Uličný). Ve Zno-

48

754

jemsku: mezi Mikulovem a Draoholeem (Makowsky), u Bratibrunu (Reissek)!,
u Hevlina (Ripper). V uh. hradištském kraji: mezi Kojetínem a Kromřříži
(Schlosser), u Uh. Hradišté (Sapetza), mezi Kyjovem a Bzencem, lež u Šardic
(Uechtritz)!, role pod Domaninem u Bzence (Bubela), a u Bzence (Oborny), na
Javořině (Holuby), hojný u Kyjova, Zvolenov, Strážnice, Uh. Brod, Havřice,
Prakšice. — Ve východní í-ásti : hojný u Tučap (Červinka), u Rusavy (Sloboda)!,
role u Vsetína (Bubela)!, na strništi mezi Kojetínem a Star. Jičínem a jednou
u Jičiny (Sapetza). Ve Slezsku ; Ochob u Skočova (Kotschy), řečiště u Vapienice
a Straezonky, lomy u Bělska a Lipníku (Baier).

B) Chaenorrhinum 1)C. Kvéty jednotlivé, v úžlabí listů, v listnatých,
velmi volných hroznech. Ústí koruny jícnem neuzavřené.

1021. L. miiior Desf. (L. menší.) Žláznato-pýřitá. Lo-
dyha přímá neb vystoupavá, větví přímých. Listy podlouhle kopinaté
až čárkovité, tupé, celokrajné, v řapík zúžené, nejdolejší stříčné.
Stopky květní 2 — 3krát delší kahcha. Ušty kalicha široce čár-
kovitě kopinaté, delší tobolky. Pouzdra tobolky na konci
otvory 3zubými pukající. Semena podél křídlovitě žebernatá.

V, OlO-OSó m. Koruny bledě fialové, s jícnem bledožlutvm.
ostruhy krátké. Antirrh. minus L.

0 Červen — září. Písčitá role a úhory, břehy, zdi, rumiště, v rovině a
předhoři až k 550 m roztroušena. Hojná v brněnském kraji (Makowsky), Brno,
Adamov (Oborny), hojná u Ivančic (Schwoeder), dle Clupka neroste kolem Kun-
ětátu a Olešnice. Obecná u Hustopeče (Schierl) a Klobouk (Steiger), Maloměřice,
Obrany, Karlouzy, Rečkovice, Bílovice, Komín, Střelíce ald., Slavkov, Bučovice,
Vyškov, Kyjov, Židlochovice, Nosislav, Bošovice, Morkůvky, Krumvíř, Cejč, Ko-
bylí, Krumlov, Budkovice, Vedrovice, Olbramovice a j. obecná. — V Prostě-
jovsku : II měst. cihelny, u Cehovic, Vrahovic, Slatinek, Stichovic, na Hloučcle,
Romži, u Ptení (Spilznor). Ve Znojemsku: NáměšE (Roemer), Mor. Budějovice,
Budkov, Jevišovice, Tvořihráz, Znojmo, Popice, Šalov, Milfroun, Strachotice, llni-
šovany, Xov. sídlo a j. m. obecná (Oborny). V Jihlavsku: úhory kolem nov.
lesního dvora u Jihlavy (Reichardt), Mt. Scral u Slavonic, u Dačic a j. nezřídka
(Oborny). V Olomoucku: kolem Olomouce (Vogl), u Berouna (Rieger), lomy vá-
pencové u Kadeřína (Slavíček), velnu hojná podél Sázavy u Zábřeha (Pánek).
V uh. hradištském kraji : zřídka zavlečena u Kroměříže (Palla), u Uh. Hradiště
(Schlogl), u Bzence porůznu (Bubela), na Javořině (Holuby). Ve východní části :
hojná u Tučap (Červinka), Chromýž a Brusný (Sloboda), hojná na hrázích a ve
štěrku Bečvy u Vsetína (Bubela), u Bystřice p. H., Rusava, Star. Jičín. — ■
Nov. Jičín (Sapetza)!, Hranice (Vogl), Střelná a v údolí Ostravice (Oborny),
v kamenci Ostravice pod Slar. měsleiii dosti hojná (Gogela). Ve Slezsku: (iurck
11 Skočova, při Olšavě u Těšína, v řečišti Bialy a Zilci u Bělska (Kolbenheyer),
u Karlovské sliidénky (Niessl), kolem Vidnavy, Červené vody a Heřmanie
(Vierhapper).

C) Linariaslrum J)C. Na konci lodyhy a věl\í hrozny. Lisly příscd'.,-
neb jen nejdolejší krátce řapíkaté.

1. Dolejší lisly vstřícné neb přeslenalé, hořejší střídavé.

1032. L. arveiisis Desf. (L. rolní.) Bylina n a s i v ě 1 á, lysá,
leč nahoře žláznatě pýřitá. Lodyha přimá, větvila. Listy čárkovité. na

— 755 —

spodu a konci zúžené, dolejší po 4 přeslenaté. Hrozen nejprve strbou-
lovitý, později prodloužený. Stopky květní až třikrát kratší kalicha
a mnohem kratší čárkovitých listenův. Ušty kalicha čárkovité,
tupé, s krajem úzkým, blánit ým. Koruna velmi malá,
ostruha ohnutá, šidlovitá, kratší koruny. Semena dosti
veliká, černošedá, plochá, hladká, široce blánovitě ob-
roubená.

V. 0-10 0-30 tn. Koruna lilákově modrá, hořejší pysk její plochý,
2ušetný. Antinh. arvense L.

0 Červen — říjen. Role písečná, úhory, paseky, puslá místa, porůzná,
zvláště v jihozápadní části. V brněnském kraji : od Brna až k severní hranici
roztroušena, nad Kartouzy, u Soběšic, Krtin, Sloupá, Biskupic a Jevíčka hojná,
též u Ivančic (Makowsky), u Letovic (Niessl)!, u Tišnova (Reissek), Hády
u Obran (Oborny), u Kunštátu a Olešnice (Člupek), Krumlov (Ziinmermann),
Řečkovice, Kuřim, Boskovice, Budkovice, Olbramovice. — V Prostějovská : pouze
na rolícli Splachy v Cubernici u Plumlova (Spitzner). Ve Znojemsku : u Náměště
(Roemer), u Budkova, Mor. Budějovic, Hardeku, Lukova, Znojma, Citonic, Mil-
frouna, Nesechleba a na výšinách mezi Kounicemi a Havraníky a j. hojná
(Obornyj, u Hrušovan (Reissek). V Jihlavsku: jen zde onde kolem Jihlavy, jako
na Vápenném kopci, hojněji u Třebíče (Pokorný), u Slavonic a Dačič (Oborny).
V Olomoucku porídku : kolem Olomouce (Makowsky), \elmi pořídku u Václavova
poblíž Zábřeha (Pánek). Na Javorině pořídku (Holuby). Ve Slezsku : role kolem
Ustroně (Kolbenheyer), u Vidnavy (Vierhapper), u Krautenwalde (Lalzel).

2. Listy stříčné. Koruna žlutá.

1023. L. genistaefolia Milí. (L. kručinkolistá). Lodyha přímá
i s listy úplně lysá, sivě ojíněná, nahoře s větvemi přímo
odstálými. Listy čárkovitě kopinaté, až kopinaté, přispi-
čaté, celokrajné, tuhé, ploché, roztroušené. Hrozen volný, prodlou-
žený. Květy krátce stopkaté, stopky zdélí uštů kališních, tyto čárko-
vitě kopinaté, as zdélí skoro kulaté tobolky. Ostruha jemně ohnutá,
zdélí koruny. Semena černá, 4ploše hranatá, ďubkovaně
svraskalá.

V. 0*40 — r20 m. Koruna citrónově žlutá, jícen pomerančový.
Antirrh. genistifolia L.

4 Cervenec-říjen. Výslunné, keřnaté kopce, stráně, meze, kraje lesní,
ve slřední a jižní čásli porůzná. V brněnském kraji : u Brna, Cebína, Adamova,
Nosislavi (Makowsky)!, u Nebovid (Czížek)!, u Šlapanic ! a výšiny kolem Pra-
vlova (Pieissek), Krumlov, Polavské a Mikulovské kopce (Schlosser) !, Cejč
(Wiesner)!, Žlutý a Červený kopec u Brna, Julianov, Bořky u Židenic, Mordovna,
Hády a vinice u Obran, Cacovice, Kartouzy, u ftečkovic nalezl jsem rostliny velmi širo-
kolisté, a silně nasivělé, Soběšice, Mokrá hora. Písařky, Čertova zmola a Tupý kopec
u Kohoutovic, Bohonice, Židlochovice, Nížkovice blíže Slavkova, Leskoun u Ve-
drovic, Olbramovice, Kobylí. — Ve Znojemsku : Náměšf a Mohelno (Roemer),
Drnoholec (Reissek), mezi Křlěnicemi a Horn. Kounicemi (Zavřel), v údolí liyje
od Vranova dolů až ku Znojnui a Milfrounu, u Mor. Budějovic, v údolí Ro-
kytné až ke Krumlovu a Ivančicům, v údolí Leskavy, Hradnice a Jevišovského

48*

— 756 —

potoka, podél Irali od Hrušovan až k IvanciíMini (Oborny). V Jihlavsku : nad
mlýnem u Konéšína (Za-^^el). V uh. hradištském kraji: Popovice a Deríle u Uh.
Hradiště (Sehlogi), u Bzence a Písku (Schlosser), zejména na písčiné Dúbravé a
v lesíku borovém u nádraží (Uechtrilz a Bubela), u Hodonína (Uechtrilz.)

/?j chlor aefolia Rchb. Bylina větší a silnější. Listy široce
kopinaté, tmavozelené. Květy s korunami patrně většími. V. až 2*00 m.

Mezi Ivarem základním, leč řidčeji : a Brna a na Pola\ských kopcích
(Uechhitz), u ftečkovic. — Na Kozí slezce u Lukova, v údolí Dyje u Znojma
a nezřídka na j. m. v kraji znojemski-m (Oborny), na náspech trati u Bzence
(Bubela).

1024. L. vulgaris Milí. (L obecná). Lodyha i s listy lysá.
ne ojíněná, toliko v květenstvi žláznatě pýřitá, jednoduchá, zřídka
s několika vystoupavými větvemi. Listy čáikovitě kopinaté.
Sžilné, po kraji ohrnuté, četné, sblížené. Hrozen hustý, stře-
chovitý. Stopky zdélí kalicha, ušty kališní vejčitě kopinaté, špičaté,
z polovice tobolky. Koruny namnoze veliké. Semena okrouhlá,
plochá, velmi útle zrnko váná, široce b 1 á n o v i t ě obroubená,
uprostřed draslavá.

V. 0*25 — 0*80 ni. Koruny bledě sirkově žluté, s jícnem pomo-
rančovým, huňatým. Antirrh. linaria L.

^■ Cerven-zárí. Písčiny, úhory, rumiště, meze, česly, role, v celém úzeun
obecná i ve značné výši, jako u Karlovské studénky a hojně na zbořeništi
poblíž .Jelení studéuky na .Telením hřebenu v Jeseníku.

307. Gratiola L. Koiiítriid.

1025. Gr. officiiialis L. (K. lékařský). Lodyha vystoupavá nebo
} tři má, nahoře 4hranná, jednoduchá neb větvitá a jako celá bylina
lysá. Listy vstřícné, nasivělé, elliptické neb kopinaté, poloobjímavé.
oddálené drobně pilovité. Stopky květní jednotlivě úžlabní, kratší listův,
Koiamy dosti značné. Oddenek větvitý, plazivý, šupinatý.

V. 0'10— 0-40 )». Koruna běložlutavá, načervenalá.

2j- Cerven-srpen. Vlhká bařinná luka, příkopy, břehy, štěrk poříční,
zvláště na písku a v liliiič, ve střední a jižní Moravě porůzný, nejhojněji při
dolní Moravě a byji, jinde pořídku, neroste v čcsko-moravském pohoří. V brněn-
ském kraji: u Židonic pořídku, ii l^)reclavi (Makowsky), kolem Cernovie, Pistovie
a Jílučiny, od Slrachotina až k Lednici hojný (Oborny)!, v háji u Drnoholrc
(Dr. llaiiáček), u Mušova a !'říklud (Uechlrilz) !, též u Lanšluďa (Ripper):.
Slar. Břeclav, Pošlorna, Nov. \es. Selce. — V Pro^-lějdNsku : na Hloučole.
u Cehovic, Mostko víc, pod slichovským splavem, na Okluce (Spitzner). Ve Zno-
jemsku : obecný v rovině při dolní r)yji mezi Frelešdorlem a Trabinským dvorem
(Ripper), řidčeji koleni Znojma, zde \ údolí r»yje nuv.i 'rrouznickým mlýnem a
Devíti mlýny (Oborny). V Olomoucku : Ilajčinský mlýn ii Olomouce (Voí;í), Velk.
Bystřice, Láska (Mik), Klášter Hradisko (Makowsky), návsí v Leštině a při Sázavě
11 Zábřeha (Pánek). V uh. hradištském kraji : rozšířen kolem Bilan (Palla), obecný
u Uh. Hradiště a Kroměříže (Schlosser), v silničních příkopech u Ostroha a v pří-
kopech traíi u Bzence (liubela), v Hodonínském lese, jalio i podé'l .Moravy od

— 757 —

Hodonína až k Břeclavi, luka u Rohalcc (Makowsky), Zvolenov, Petrov, hojný
na lukách a v příkopech ii Strážnice. — V Těšáisku : u Těšína a Szybic (Kolben-
heyer). V Opavsku: Hcraltický rybník, rašelinišlč u Reivízu v Jeseníku (W. a Gr.)

808. Liuderiiia AlL Pustička.

1036. L. pyxiílaria All. (P. rozložená.) Lodyha 4hranná, lysá.
plazivá neb vystoupavá, nejdoleji obyčejně s položenými a kořenujícími
postranními lodyhami. Listy stříčné, vejčitě podlouhlé neb vejčité, celo-
krajné, 3žilné, přisedlé, vespod jako kalichy a lodyha častěji nahnědle
náfialové. Květy jednotlivé, úžlabní, dlouze stopkaté. Koruny velmi
malé, menší než ušty kališní.

V. 0"05— 0*15 m. Koruny bílé s červenavým krajem, dolejší pysk
žlutavý.

0 Srpen, září. Místa zaplavovaná, břehy, velmi pořídku. Při Dyji u Nov.
mlýna, poblíž Zaječí (Makowsky), Trabinský dvůr u Grafendorfu (Piipper), písčité
břehy Moravy u Uh. Hradiště (Reissek a Schlogl), ostatní udání nezaručena.

309. Mimiilus L. Kejklířka.

1027. M. luteus L. (K. žlutá). Lysá neb žláznaté pýřitá. Lodyha
přímá neb vystoupavá, jednoduchá neb větvitá. Listy vstřícné, podlouhlé
až okrouhle vejčité, vyhlodané zubaťounké, hořejší poloobjímavé, dolejší
řapíkaté, postranními lalůčky lyrovité. Květy dosti veliké, jednotlivé,
úžlabní, často volně hroznovité. Stopky delší listův. Zuby kalicha posléz
nadmutého vejčité, nejhořejší mnohem větší.

V. 0'20— 0 50/>?. Koruny žluté, v ústí namnoze hnědě skvrnaté.
M. guttatus DC.

2j- Červen — říjen. Pramenitá místa a příkopy luční. Původem ze sev.
Ameriky, u nás velmi pořídku zdivočelá. Posud jen na jedné louce „Rybník"
nazvané, při cestě k Nivkám u Telče 1884 mnou nalezena a dle zdání zde
zdomácnělá. — U Cikháje (učit. Mastník). Ve Slezsku: v řečišti Wapienického
potoka a na pramenitých místech u Wapienice a Miedzyrzécze (Baier).

810. Liinosella Liuderii. Blateiika.

1038. L. aquatica L. (B. obecná.) Lodyha namnoze velmi zkrá-
cená, s výběžky nitkovitými, plazivými. Listy střídavé, vejčitě podlouhlé
až podlouhlé, k dolejšku zúžené, celokrajné a jako celá rostlina lysé,
v rozetce, z paždí svých dílem výběžky, dílem květy jednotlivé kratčeji
stopkaté ženoucí. Ušty kališní kratší než velmi malá koruna a vejčité
tobolky.

V. 0-02 — 0-06 )ii. Koruna bělavá neb liláková; za plodu celá bylina
položená.

G Červen — říjen. Vlhká písčitá místa, bahna, břehy řek, rybníkův a tůní,
nanmoze pospolitá, v území porůzná. V brněnském kraji : od Brna dolů hojná,
jako u Nikolčic (Makowsky), louže u Osyku (Pluskal), kolem Kunštátu a Olešnice
(Clupek), v údolí Obravy u Nebovid, u Adamova, při Svratce v Písařkách u Brna
(Oborny), u Komárova, Cernovic a Modříc (Reissek), kaluže pod Příkludy (Schierl),

758 —

Bílovice, Bystrc, Rajhrad', Star. Břeclav, Břeclav. — Ve Znojemsku : při rybnících
kolem Náměště velmi obecná (Roemer), Drnoholec (Reissek), ii Nov. sídla a Hevlína
(Ripper), hojná v nížinách Dyje (Makowsky). V Jihlavsku: rybníky u Jihlavy
a před Pans. Duběnkami (Pokorný) a na j. m. kolem Jihlavy nezřídka (Oborny), kraje
rybníkův u Týna poblíž Třebíče (Zavřel), Telč, u Cernického rybníka, Věchnov,
Ždár. — V poříčí Moravy: Olomouc (Vogl), pospolitá v bahně jednoho rybníka
v Hajčíně (Mik), u Lásek a j. nezřídka (Makowsky), vesnický háj u Leštiny
poblíž Zábřeha (Pánek), nehojná u Uh. Hradiště (Sapelza a Schlógl). Ve vý-
chodní části: v Lejskovské dolině zřídka (Holuby), Palčov u Nov. Jičína (Sapetza),
Hranice, Bělotín (Schlosser). Ve Slezsku: v nížinách těšínského kraje (Kotschy),
u Velk. Herallic a Životic (Schlosser), a Szybic, Ropic, Červené vody a Briesenu
(Vierhapper).

311. Scrophularia Touni. Ki*ticiiík.

A) Vrcholíčky všecky úžlabní, hořejší skoro přisedlé. Trubka korunní
baňkovitá, pod ústím silně zúžená. Kypt páté tyčinky žádný.

1039. S. vernalis L. (K. jarní.) Bylina žláznatě huňatá.
Lodyha 4hranná, jednoduchá neb větvitá. Listy srdčitě
vejčité neb okrouhlé, 2krát stříhané pilovité, velmi měkké,
dolejší dlouze řapikaté, nejhořejší skoro přisedlé. Květy v dlouze řapi-
katych jednoduchých neb složených vrcholících. Ušty kalicha po-
dlouhlé, bez blánitého kraje.

V. 0"25 — 0*60 III. Koruna zelenavě žlutá.

(^ Duben, květen. Vlhká stinná místa, křoviště, pořídku. V údolí Svitavy
na úpatí Hádii mezi Obrany a Bílovicemi a mezi 1. a 2. íunnelem (Makowsky),
též u skal Semberových na Hádech r. 1883 hojný, osázením mýtiny pod těmito
skalami znenáhla se ztrácí. V Těšínsku mezi Cisownicí a Ustroněm (W. (ir.), zde
jen v selských zahradách zdivočelý (Kotschy).

B) Hořejší vrcholičky v paždí listenů skládají konečnou lalu. Trubka ko-
runní břichatá, nahoře nezúžená. Kypt páté lyčinky vyvinut.

1. Lodyha i listy, tylo zvláště vespod, odstále jemně žláznalo-pýřilé.

1030. S. Scoi)Olii Hoppe. (K. žláznatý). Lodyha ostře
4h r a n n á, přímá, jednoduchá neb též větvitá, chlupatá, v květensLví
mimo to též žláznatá. Listy srdčité neb hořejší klínovitě zúžené,
s řapikem úzkokřidlým, nestejně vroubkovan o-p i 1 o v i t é,
velmi měkké, měkce chlupaté, vespod mnohem hustěji. Ušty ká-
li š n i okrouhlé, tupě, se širokým, hnědým krajem
blánovitým, Oddenek válcovitý, neztloustlý.

V. 0-50 — 1-00 ///. Koruna žlutozelená, na hřbetě hnědočervená.
S. glandulosa W. Kit.

2|- Cerven-srpeii. Suché lesy, příkopy, ploty, křoviště, zvláště v horách,
v Beskydách i Sudetách rozšířen. V Sudetách : Salvíz u Kunčic, zde severo-
západní hranice jeho rozšíření (Oborny), Leiterberk, na Pradědu u Švýcarny, ve
Velk. kolhně (Gr. Fl.), Jelení luka (Bachmann), vodorovná stezka mezi Frant.
myslivnou a Petrštýnem, Mravenčí vrch u Wiosenberka (Oborny), Křemenný
příkop ve Kriechu (Uechlritz). Stráň Černého příkopu p(jd Drehberkem, úklony
Dědu, u Opavy pod Ovčirnou, u Fraul. mysliviiy až k nhlírským chyžím v údolí

— 759 —

horní Tise, Mechová stran. — V nižších pololiách : Karlovská studénka
(Ueehtrilz sen.)!, Einsiedl (Gr. Fl. a Fiek) !, Tomašov a Waldenburg (Spatzier),
v celém pohoří od ZiickmantUi až k Jeseníku (Fiek), Koldštýn, Winkelsdorf,
Wiesenberg- (Oborny)!, Ludvíkov. — V sadech Slřebovických u Opavy (May er).
V Beskydách : porídku kolem Rusavy (Sloboda), zřídka u Lásek u Vsetína (Bu-
bela), n Rožnova, Frenštátu (Reissekj, na Radhošti směrem k Frenštátu (Tkaný),
na Javorníku, na Smrku u Celadné, kolem Hustopeče a Šenova a velmi hojný
kolem Palácová (Sapetza), les „u Ondrův" u Velk. Karlovic, Vysoká, les Sluden-
čaný, a Star. Hamer, Klín, Kněhyně, Ondřejník u Velk. Kunčic. Ve Slezsku :
u Horn. Lišné, na Tulu (W. FL), Prúchiia (Uechlritz), u Laky, Bogušovic (Fiek),
u Ustroně (W. Fl. a Kolbenheyer), Cisownica (Nagel).

2. Lodyha i listy lysé, nanejvýš v květenství chlupaté.

1031. S. alata Grilil). (K. čtyrkřídlý). Lodyha široce 4kr í dlá,
jednoduchá neb větvitá. Listy vejčitě podlouhlé, hořejší vejčitě ko-
piiiaté, na spodku ztížené neb zaokrouhlené, s řapikem vlnitě křídlatým,
vroubkovaně neb ostře pilovité. Ušty kališní
okrouhlé, tupé, s krajem .široce b 1 á n o v i t } m. Kypt ty-
činky opak srdčitý, ^laločný, nahoře odstálý. Koruna špinavě hnědá,
na hřbetě hnědá. Oddenek válcovitý, neztloustlý.

V. 0-50 — 1'00 ni. {] nás v odrůdách:

(í) Ehrharti Stev. spec. Ivřídla lodyhy užší než jeji plochy.
Listy všecky osLře pilovité, dosti špičaté. S. aquatica Wimm., Neil etc.

2|- Cerven-srpen. Lesní bařiny, kraje potoků, příkopů, řek, roztroušen?
místy schází. V brněnském kraji: Čertova zmola u Kohoutovic (Ripper)!, Žebětín
(Czižek)!, Ivančice (Schwoeder) !, při Svitavě u Boskovic (Svěrák)!, Kunštál a
Olešnice (Clupek), Krumlov (Zimmermann), Mordovna u Klajdovky, zde jen za
vlhkého roku. Suchá hora u Bílovic, při Kuřimce u Kuřími, údolí Punkvy
u Blanska a při cestě odtud do Jedovnic, Jedovnice, Ostrov, Holštýn, Němčíce,
Olbramovice, Břeclav. — V Proslějovsku : u Chaloupek (Uličný), u Háje, Ko-
beřic, Brodku, u Slětovic, Duban, u Slatinek, na Zlechově, u Krumsína, na
Okluce u Stínavy, u Stražického potoka (Spilzner). Ve Znojemsku: Náměšt
(Roemer), Jevišovice, Mor. Budějovice, Budkov, Vranov, Bílov, Hardek a Znojmo
(Oborny), Nov. říše, Hradisko poblíž Telče, Velk. Meziříčí, Hololín u Chudobína,
Bystřice n. P. — V Olomoucku: příkopy v lese ^u Cernovíra a kláštera Hra-
diska poblíž Olomouce (Makowsky), u Roudna poblíž Berouna (Rieger). V uh.-
hradišfském kraji : nezřídka u Kroměříže (Palla), u Uh. Hradiště (Sehlógl), kraje
příkopuv a potoků kolem Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby). Ve východní
části: v Kruhách u Tučap, Kozrálovský potok u Prusenovic (Červinka), západní
úklon Hoslýna a Říčky u Bystřice p. H. — '- V Kruhách u Tučap, Kozrálovský
potok u Prusenovic (Červinka), Bilavsko, Chlum a j. m. u Rusavy (Sloboda),
poblíž Pochně u Nov. Jičína a kolem Senová (Sapetza), při potoku u Nov. .Ji-
čína. — V potůčku u Hrbuně a u Starčice pod Kamennou poblíž Místku, leč
pořídku (Gogela). Ve Slezsku: Bobrek u Těšína (Wimmer), Godziszów u Bělska
(Kolbenheyer), u Krnova. — Olmachov (Vierhapper).

L) Neesii Wirtg". sp. Křídla lodyhy často širší než její plochy.
Listy dolejší vroubkované, tupé. Koruna hnědě nachová, jen na hřbetě
zelená. Kypt tyčinky 3krát širší než dlouhý, z předu mělce vykrojený.

- 760 —

Velmi pořídku. řosud jen u Kanic poblíž Babic a dle Rómra též u Námi^šlé.

1083. S. ilOílosa L. (K. hlíznatý). L o d y h a o s t r e 4h r an n á, velmi
uzounce křídlatá, přímá, jednoduchá neb větvitá. Listy vejčitě podlouhlé,
hořejší kopinaté, špičaté, na spodu klínoví tě zúžené, uťaté neb slabě
srdčité, skoro 2krát pilovité, s řapíkem slabě křídlatým. Ušty
kalicha okrouhlé, s úzkou blánovitou obrubou.
Kypt tyčinky na přič širší, nahoře slabě vykrojen}'. Oddenek hlízovitě
napuchlý.

V. 0-5()— 1-00 m. Koruna kalně zelená, červenohnědě naběhlá,
zřídka žlutavozelená.

2j. Červen — srpen. Krovišíě, příkopy, háje, kraje lesní, kraje řek a po-
toků, v celém úženu', v roviné i předhoří obecný. Někdy i ve vysokých horách,
jako : na Knčhyni u Celadné (Oborny), ve Velk. kolUně (Uechtritz), na Berg-
geistu, Javořiné a Černé hoře při í)00 m.

813. Yerbascum L. Divizna.

A) Kvélenslvi z \ reholičnalých svazcčků složené, svazečky s posliaiiiiimi
listeny.

I. Thapsus Rchb. Kvělenství jednoduché neb vétvilé, květy krátce stop-
kalé neb přisedlé, kolovité, nálevkovitě prohlubené, 2 delší nitky lysé neb skoro
lysé, 3 kratší hustě huňaté.

1. Listy lodyžní nesbíhavé.

a) Vlna nitek bílá.

1088. V. phlomoides L. (D. velkokvětá.) Listy vroubkované,
obak hustě žlutavě plsťnaté, dolejší podlouhle elliptické,
rapíkaté, prostřední a hořejší se spodkem k lodyze
šikmě přirostlé, objímavě přisedlé, vejčité, špičaté,
nejhořejší příšpičaté. Koruna kolpvitá, plochá, vehká. Nitky 2 del-
ších tyčinek 1 ^.^ — 2 krát delší než prašník, po jedné
straně hluboko sbíhající. Gnělka dlouhá, s bliznou sbíhající.

V. 0'50— L50 w. Koruny citrónově žluté, zřídka bílé.

2j- Červenec — říjen. Suché, kamenité stráně, cesty, křoví, rumiště, ve
střední a jižní části hojná, jinde ojedinělá. V brněnském kraji hojná (Makowsky),
kolem Brna, Obran, Řeckovic, Bílovic, Krumlova a j. (Oborny) !, kolem Adanio\a, zde
léž s bílými květy (Theimer), údolí Punkvy u Blanska (Niessl)!. kolem Kunšlálu
a Olešnice (Clupek), Měnin (Czížek), Ivančice (Schwoeder) !, Hustopeč (Schlosser)!,
u Klobouk pořídku (Steiger), Lanštorť (Ripper), Kartouzy, Maloměřice, Medlánky,
Rajec, Boskovice, Mlatkov, Letovice, Bystrc, Voslopovice, Slavkov, Vyškov,
Kyjov, Kurdějov, Budkovice, Olbramovice, Leskoun a Obecný les u Vedrovic.
— V Proslějovsku : u Držovic, Otaslavic, Mostkovic, Slichovic, i'lumlii\a, na
Hloučele, na Nosku, ve Ptenském žlebu (Spitzner). Ve Znojemsku mísly uluM-ná,
v severní části řidčeji: hojná u Náměště (Roenier), u Bítova, Vranova a odtud
podél l>yje skoro obecná, též v údolí Rokytné, Hradnice, Jevišovského potoka
a Leskavy (Oborny). Kolem Jihlavy zde onde, jako ii Dřevěného mlýna (Neu-
mann), u plovárny (Pokorný), velmi ojedinělá u Slavonic (Oborny), Zvoleňovice,
Telč, Rosičky, Velk. T)yjice, Borovná, Javořice, Balín, Mostiště, Smrček, Byšovec,

701

Bystřice n. P., Zubšlýn, Zvulc. — V Olomoucku: Olomouc (Voí;1 a Makowsky),
Náměšť poblíž Olomouce (Spilzuer), Něm. Libiny, Budišov. — V uh. Iiraďištském
kraji: pořidku na Ostrově, hojněji u Chropína (Palla), ojediněle na kopci Sv.
Rocha u Uh. Hradiště a u Popovic (Schlogl), u Mutěnic a ojediněle na Dúbravě
u Bzence (Uechiritz), Strážnice, Velká, Uh. Brod. Ve Slezsku : Loučky, Nov.
ves, Odry a j.

1033 X ^^'^^' V. plilomoides X lyclmitis Bisclioff. Lodyha
hranatá a jako stopky a kahchy pomoučeně hvězdnato-plsť-
natá, s plstí snadno smazatelnou, nahoře slabě větvitá.
Listy vroubkované, na líci volně, vespod často velmi
hustě plsťnaté, aksamitové, dolejší za květu namnoze již uschlé^
řapíkaté, prostřední a hořejší slabé srdčitým spod-
kem přisedlé, poloobjímavé, nesbíhavé. Květy svazeč-
naté, nestejně řapíkaté, koruny kolovité, nálevkovitě prohloubené,
vehké, žluté, 11—25 tnm š., delší nitky na spodu bělohuňaté, jinak
lysé, jich prašní ky krátce sbíhající, 3 ostatní hustě bělo-
huňaté, blizny podlouhlé. V. 1'00— 2'00 ni. V. Reissekii Kern.

0 Červenec, srpen. Mezi rodiči pořidku. Ve dvou tvarech jeden bližší
V. lychnitis = V. Reissekii Kern., druhý bližší V. phiomoides, s listy hustěji
plsťnalými, tužšími a většími, květy až 25 inm š., odpovídá V. dimorphum
Franchel. Oba l\ary v údoh Dyje u Znojma a sice poblíž Trouznického mlýna,
v Popickém žlebu a kolem zámku Nov. hrádku opětovaně pozorována (Oborny),
v údolí Punkvy u Blanska (Niesslj, ve (varu Reissekii mezi rodiči u Bílovic, na
Polavských kopcích a u Břeclavi.

1038 X 1037. y. phiomoides X speciosum. Lodyha nahoi e
hranatá, málo větvitá a jako celá rostlina silně žlutě neb
š e d o p 1 s ť n a t á, plsť trvalá. Listy na d o 1 e j š k u v řídké
rozetce, podlouhlé, špičaté, v řapík sbíhavé, 40 —45 mm d.,
v dolejší polovici až 10 cm š., 1 o d y ž n í přisedlé, srdčitým
dolejškem skoro poloobjímavé , nahoře v špici i ostrou
náhle zakončené, všecky skoro celokrajné. Květy svazečnaté,
nestejně stopkaté. Koruny veliké, 12—20 mm a více š. Nitky
bělo-huňaté, 2 delší sprašníky jen slabě sbíhajícími,
nahoře jako u V. speciosum trochu rozloženými. V. 100 — 1'50 m.

0 Červenec, srpen. Mezi rodiči poskrovnu, leč skoro každoročně, a sice
na úklonech kolem zámku Nov. hrádku, na blízkém Stoltirslu a protějších stěnách
Dyje, ve 2 tvarech, jeden bližší V. speciosum = V. Neilreichii Reichh., druhý
s plstí hustou, žlutavou, s květy většími a květenstvím slaběji rozvětveným,
bližší V. phiomoides. Oba Ivary, zvláště květy sušením snadno černající (Obornyj.

h) Vlna nitek nachová.

1033 X 1038. y. phiomoides X austriacum. Lodyha i listy
v dolejší č á s t i j a k o u V. phiomoides, leč méně hustě
plsťnaté. K v ě t e n s t v í jednoduché neb na spodu slabě
větvité. Květy malé, v e v o 1 n é m h r o z n u, nestejně stopkaté.

— 762 —

Koruny citrónově žluté, až 18 mm š., 2 delší nitky na
konci bílé. V. 0-50 — 1'00 m. V. piilomoides X oi"ientale Neil.

(3 Červenec, srpen. Mezi rodiči velmi pořidku. Na cesté od Adamova do
Vranova, 27. července 1862 Theimrem objevena. U Šlapanic (Czižek), mýtina
blíže lelohrádkii mezi Liliendorfem a Cížovem (Oborny).

1083 X 103Í). y . phlomoides X nigrům Engler. Lodyha do
hnědočervena zbarvená, hustě plsťnatá. Listy vroubko-
vané, dolejší řapíkaté, hořejší srdčitým spodkem
poloobjímavé, přisedlé, nesbíhavé, na líci skoro lysé, vespod
řídce žlutavě plsfnaté. S v a z e č k y 5— 7 k v ět é, krátce, leč ne-
stejně stopkaté, jich stopky a kalichy hustě plsťnaté.
Koruny až 18 mm š., vespod žláznatě tečkované, tím
a tmavší barvou od před. rozdílná. 3 kratší tyčinky dole na-
chové, nahoře žlutavě huňaté, prašníky ledvinovité.

V. 0-45— 1 00 m.

(3 Červenec, srpen. Mezi rodiči velmi pořidku. Posud jen v 1 kuse
v údolí Dyje u Mal. Tasovic blíže Znojma, listy hořejší jsou však trochu sbi-
havé, lak že se bylina tato s popsanou zcela neshoduje (Oborny).

2. Listy dokonale neb skoro dokonale sbíhavé. Květy velmi veliké.

a) Vlna nilelv bílá.

1034. V. tliapsiforme Schrad. (D. podlouhlohstá.) Hustě plsť-
natá. Listy zřetelně vroubkované, dolejší podlouhlé neb
podlouhle opakvejčité, v široký řapik zúžené, prostřední a ho-
řejší od listu k listu buď dokonale neb částečně
sbíhavé, podlouhle elliptické, řidčeji vejčité, špičaté neb příšpičaté.
Květy svazečnaté, velmi krátce stopkaté. Koruny velmi
veliké, kolovité, nálevkovitě prohlubené, 2 delší tyčinky P/a až
2krát delší než sbíhavé prašníky, namnoze lysé, 3 kratší
hustě huňaté.

V. 0*50— 1 '50 m. Koruny žluté. Od V. thapsus L. velikými květy
snadno k rozeznání. V. thapsus G. Mey., V. thapsus L. part.

(3 Červenec — záři. Suchá, kamenitá místa, keřnaté stráně, ve střední a
jižní části obecná, jinde roztroušena. V brněnském kraji : v severní části nezřídka
(Makowsky), Brno, při Svratce (Czižek), kolem Ivančic (Schwoeder) !, Hády
u Obran, Kuřim, Tišnov, Doubravník, Střitež, Komin, Rajhrad, Bučovice, Drno-
vice, Vyškov, Slřílky, Polava, Krumlov, Vedro vice, kolem Břeclavi. — V Pro-
stéjovsku: u Smržic, Olšan, v Olaslavicích, pod Mučirnou, na stráních ve hra-
ničném žlebu, u Plumlova u střelnice, na Oklucc (Spitzner). Ve Znojemsku skoro
všude liojná, pak ještě kolem Budkova, Jemnic a Náměště (Oborny). V jihlav-
ském kraji: u .Jihlavy (Pokorný), Dačice, Lideřovice u Dačic, Spálený grunt
u Slavonic a v údolí Dyje u Star. Hobzí (Oborny), Nov. řiše, Zvoleiiovice, Telč,
Mal. Dyjice, Doln. Dvorce, Velk. Meziříčí, Balín, Pelrovice. — V Olomoucku:
kolem Olomouce, leč pořidku (Makowsky), zde onde v horním údolí Moravy,
jako u Piudy (Oborny), v údoli Bušiuy u Zábřeha nikoliv hojná (Pánek), Bu-
dišov. - — V uh. hradišiském kraji : obecná v borových lesích kolem Bzence

763

a na písčinách za nádražím bzeneckýni (Bubela), Javorina (Holuby), Velká, Nov.
Lhota, Javorník, Strání. — Ve východní části : Hranice, Michalov u Podstatu.
— Ve Slezsku : v Třšínsku (Kolbenheyer), u Oder. — Kolem Vidnavy (Vier-
happer).

ií?) cuspidatum Schrad. spec. Prostřední a hořeni listy široce
vejčité a jako listeny dlouze zakončíte.

fiidčeji: u Brna — Mezi tvarem základním v údolí Dyje u Znojma a při
Dyji u Nov. hrádku (Oborny), u Vrahovic a Čechovic v Prostějovsku (Spitzner).

1034 X 1036. V. thapsiforme X lyclmitis Schiede. Lodyha
nahoře slabě 4hranná, jednoduchá neb slabě větvitá, rt plsťnatá,
s plstí snadno smazatelnou. Listy obak plsťnaté, zře-
telně vroubkované, prostřední a hoření podlouhlé až
kopinaté, zřetelně až zcela s b í h a v é, méně tuhé než u V. thapsi-
forme. Květenství hojnokvété, pretrhovaně svazečnaté,
stopky květní nestejné, u květů rozvitých delší kalicha.
Koruny velmi veliké, světložluté. Nitky bělohuňaté, 2 delší
skoro lysé, jich prašníky krátce sbíhavé, V. 0-60 — 1"50 ///. V. ramigerum
Lk., V. Braunianum Wirtg.

(J2) Červenec, srpen. Mezi rodiči, leč velmi pořídku. O jediném kuse 1875
v údolí Dyje u Znojma Oborným objevena.

b) Vlna nitek nachová.

1034 X 1039. V. thapsiforme X ni§Tiuu Schiede. Lodyha na-
hoře ostře hranatá. Listy vroubkované, špičaté až p ř í-
špičaté, hoření a prostřední krátce až do polovice
sbíhavé, šedoplsťnaté, plsť na líci řidší. Svazečky 3 — 5květé, stopky
květů v otevřených zdélí kalicha. Koruny prostřední,
tmavě žluté, žláz natě tečkované. Nitky hustě nachově
huňaté, 2 delší trocha slaběji; prašníky podlouhlé, trochu
sbíhavé neb ledvinovité. V. 0-50— LOG m. V, adulterinum Koch.

0 Červenec, srpen. Mezi rodiči pořídku. Posud jen u Náměstč (fioemer).

3. Listy u základního tvaru lisí od listu dokonale sbíhavé. Květy malé.

1035. y. thapsus L. (D. malokvětá.) Lodyha ztuha přímá,
namnoze jednoduchá, řidčeji slabě větvitá a jako celá bylina
hustě šedovlnatě.plstňatá. Listy drobně vroubkované^
dolení klínovitě podlouhlé, tupé, v řapík zúžené, hoření podlouhle
kopinaté, špičaté, list od listu sbíhavé, obak hustě plsťnaté.
Květy svazečnaté, stopky otevřených květů kratší kalicha.
Koruna prostřední, nálevkovitě prohlubená. Nitky bělohuňaté,
2 delší lysé neb skoro lysé, 4krát delší než p r a š n í k, po
jedné straně velmi krátce sbíhající. Blizna hlavatá.

V. O 50 — 1-50 m. Koruna o polovic menší než u V. phlomoides.
citrónová, vnitř tmavší, zřídka bělavá. V. Schraderi G. Mey, V. thapsus
L. a) genuinum Gelak.

— 764 -

O Červenec, s.jpen. Kraje lesní, křovišlě, stráně, roztroušena, zvláště v hor-
natějších polohách. V brněnském kraji rozšířena : Kozí žleb u Obran, Adamov
(Oborny), Hraděany a Kvělniee u Tišnova (Pluskal), Kunštát a Olešnice (Clupek),
Komárov (Czižek), Klobouky (Steiger), Lišen, Horákov, Bílovice, Boskovice,
Lysice, Nedvědice, Tulešice, Řeznovice, Břeclav,. Star. Břeclav. - — - V Prostě-
jovsku : u Krumsína, na Kněží hoře a na Višnovci, u Prostějoviěek, Křenůvek
v Občinách, u Mysliovic, na Zámčisku, na Roháči, ve Plenském žlebu, na Bílé
vodě u Rozstání a Baldovce (Spilzner). Ve Znojemsku : u Jemnice, Budko va,
Náměště, Krumlova a j. v jižní části tohoto kraje pořídku, jako u Čertova mlýna
u Znojma (Oborny). V Jihlavsku: Jihlava (Pokorný), ])ačice, Lideřovice u Dačic,
v Spáleném lese, Gilgenbergský a Krokovický les u Slavonic (Oborny), Telč,
Borovna, Hradisko, Velk. Vanov, Řásná, Velk. Meziříčí, Balín, Uhřinov, údolí
Nedvědičky, Chudobín, Nov. město, Vršany. V Olomoucku a v severní Moravě :
Odolaný u Olomouce (Mik), Střelná (Burgbauser), Beroun (Gans), Roudno (Bieger),
Velk. Losin, Koldštýn, Hanušovice a j. m. v údoU Jeseníka nezřídka (Oborny),
Domašov, Hrubá voda. Něm. Libiny, Trausnic u Petrovic, Hraběžice, Sobolín,
Wiesenberk, Rejhartice, Chrastice, Šleglov, Janovice, Rymařov, Guntramovice,
Budišov. — • V uh. hradišťském kraji : na Ostrově a u Trávníku (Palla), u Vele-
hradu, Mikovic a Luhačovic (Schlogl), Blumeniál, Strání. — Ve východní části:
lesní stráně příkopu žopského u Holešova a kraj lesa u Pacetluk (Červinka).
Poschlá a Žlop u Rusavy (Sloboda), u Vsetína (Schlógl), přehojná na kamenitých
stráních lamtéž (Bubcla), Halenkov, Velk. Karlovice. — Žilina u Nov. Jičína
(Sapetza), ve štěrku na pravém břehu Ostravice u Místku dosti hojná (Gogela).
Ve Slezsku : Moravka. — Bogušovice, Blogotice, Těšín, Brenna a Milikowski
u Bělska (Kolbenheyer), u Komorovic (Baier), Karlovská studénka (Niessl) I,
Krfiov, Vrbno, Ludvikov, Alt- a Neu-Vogelseifen, Vidnava a Wiesau. — Zuck-
mantel (Vierhapper). U nás též odrůda :

b) seinideecureiis Celak. Listy zvláště na líci s tenkou krátkou
plstí, hoření šíře vejčité, jen krátce sbíhavé.

Posud jen na Leskouně u Vedrovic a u Bukovic.

1085 X l^-^^* V. thapsus X wi&i'»ii»i Scliiede. Listy podlouhlé,
obak řídce plsťnaté neb na líci skoro lysé, sbíhavé Květy
svazečnaté, mnohokvěté, namnoze v jednoduchých klasech, stopky zdélí
kalicha. Koruny dosti malé, světle žluté. Vlna nitek nachová,
p r a š n í k y nesbíhavé, ledvinovité. V, 0"50 — 0"75 m. V. coUinum
Schrad., V. Thomaeanum Wirtg.

(^ Červenec, srpen. Mezi rodiči, velmi pořídku. O jediném kuse, na jednom
místě u vojenské plovárny u Jihlavy (Reichardl), snad též u Kunštátu (Clupek)

1085 X 1088. V. thapsiis X austriacuiu. Lodyha málo větvitá.
Listy vroubkované, di hustě plsťnaté, hoření trochu
sbíhavé. Květy svazečnaté, nestejně, leč krátce stopkaté.
Koruny malé, žluté, 2 delší nitky lysé, ostatní nachově
v 1 n a t é. V. thapsus X orientale Juratzka. V. 0'50 — 0*75 w.

(^ Červenec, srpen. Mezi rodiči, velmi pořídku, posud jen v údolí Svi-
tavy v právo od novohradského lunelu 28. září 1864 Theimrem objevena, též
mezi Obrany a Bílovicemi (Thoimer).

— 765

II. Lychnilis llclib. Byliny v kvěLenslví věl\ll(', iidčoji ji;diiodiiché.
Květy svazečnaté, zřetelně řapíkaté, nitky všech tyčinek huňaté.

103G. V. lyclmitis L. (D. knotovkovitá). Lodyha nahoře
ostiohranná, jehlancovitě latnatá a silněji pomoučeně plsťnatá
než dole, plsť snadno smazatelná. Listy hrubě vroub-
kované, 1 o d y ž n í vejčité až vejčitě kopinaté, velmi krátko-
řapičné neb spodem zaokrouhleným neb zúženým
přisedlé, dolení podlouhle opakvejčité až podlouhle elliptické,
v řapik zúžené, vespod šedé neb bělavé pomoučeně plsťnaté, zíidka
olysalé. Květy svazečnaté, v hroznech ± hustých, stopky i s ka-
lichy hustě plsťnaté, 2krát delši kalicha. Koruny došli malé.
V. 0'Ó0 — í'20 w. Koruny světle žluté, zřídka bílé. V. Mónchii Schz.

(52) Cerven-srpen. Suché, výslunné kopce, křoví, kraje lesů, cesty, ve střední
a jižní tósti hojná, jinde porůzná, v předhoří pořídku. V brněnském kraji :
kolem Brna, na Stalinské skále, na Hádech nad Maloměřicemi (Makowsky) !,
údolí Punkvy u Blanska (Niessl)!, u Ivančic (Schwoeder) !, u Hriibčic (Tkaný),
Krumlov (Oborny), Židenické kopce, Jehnice, Adamov, Boskovice, Kohoutovice,
Střelíce, Rosice, Huslopeč, Leskoun a obecný les u Vcdrovic, Břeclav, Nov. ves.
— V Prostějovsku : u Smržic ve Vlčích dolech, na kosteleckých vinohradech,
u Slichovic, na Boří u Zlechova, na Skalce za Plumlovem, u Ptení nad mlýnem,
u Stínavy (Spitzner). Ve znojemskéui kraji, v severní části roztroušena, v jižní
obecná : roztroušena kolem Mohelna a Náměště (Pioemcrj, Budkov a Jemnice,
Chraši;an u Bítova, u Vranova, Hardeku, Nov. hrádku, .Oevět mlýnův u Znojma,
iMilfroun a odtud až na Polavské a Mikulovské kopce iiojná až obecná, hojná
v údolí Jevišovskéiio potoka a Kradnice (Oborny), u Nov. sídla (l>r. Hanáček).
V Jihla\sku kolem Oačic a Dobrohošlě, v Gilgenbergském lese a v Kohlborku
u Slavonic, v údolí l>yje u Star. Hobzí (Oborny), Mor. Budějovice, Ralkov,
Černice, Vosova, údolí Nedvědičky, Smrček. U Olomouce (Vogl). V uh. hra-
dišlském kraji : u Uh. Hradiště a Velehradu (SchlogU, u Šardic (Thaler), hojná
v lese Bzinku a Háji u Bzence (Bubela), v Hodonínském lese (Makowsky), Bo-
hatec, Strážnice, Uh. Brod, Havřice, Prakšice. — Ve Slezsku: Navsy (Wimmer),
Loučky a Odry, ostatní udání nezaručená. — S bílými květy : na dolní hrázi
Slalkovského rybníka u Slavonic (Oborny) a kolem Vranova a Mohelnic
(Uechlrilz).

1036 X 1038. y. lyckuitis X austriacum. Lodyha nahoře
ostře hranatá, řídce šedoplsťnatá. Listy četné, vr o u b k o v a n é.
nejdolejší 2krát vroubkované, na lici roztroušeně hvězdovitě chlupaté,
vespod až řídce šedoplsťnaté, dolení řapíkalé, opakvejčité až široce
elliptické, v řapik zúžené, nejhořejší podlouhle kopinaté, skoro
přisedlé neb přisedlé. Květy svazečnaté, svazečky 5 — Skvělé,
kvělenstvi latnalé, větve květenství sblížené, ztuha metlovité, přímo
odstálé, vločkatě plsťnaté, volnokvělé. Stopky velmi krátké
i s kalichem šedoplsťnaté, as zdélí jeho. Koruny malé, žluté, ušty
vejčitě podlouhlé. Vlna nitek fialová, prašniky všecky led-
vinovité. V. 0-40— 1 00 m.

(^ Červenec, srpen. Mezi rodiči, velmi pořídku. S jistotou jen při cestě

- 766

od Hardeku k Čižovii, jen na moravské straně a u Trouznického mlýna u Znojma
1883 o 1 kuse Oborným objevena. V Hodonínském lese (Makowsky).

1036 X 1040' y. Schmidli A. Keni. (V. lychnitis X phoeni-
ceum.) Lodyha přímá, hranatě rýhovaná, slabě pomoučeně plsťnatá.
Listy přizemní a lodyžní dolejší elliptické neb podlouhlé, špičaté,
v řapík zúžené, hrubě a nepravidelně vroubkovano-zubaté, na líci
olysalé, vespod pomoučeně plsťnaté, našedivělé, hořejší mnohem menší,
podlouhlé, špičaté, zúženým spodkem přisedlé, obak pomoučeně plsť-
naté. Hrozen prodloužený, volný, jednoduchý neb na spodu větvitý,
květy pod prostředkem svazečnaté, nad prostředkem ojedinělé. Listeny
čárkovité, jako stopky květní a kalichy šedě pomoučeně plsťnaté. Stopky
květní 3krát delší kalicha, ušty kališní vejčitě kopinaté, špičaté. Ko.
runa bledě fialová. Nitky nestejné, 3 kratší zcela, 2 delší do Ys
fialovou vlnou pokryté. Tobolka okrouhlá, pýřitá. Kořen vřetenovitý,
větvitý.

V. 0"50 — 0"80 1)1. Oděním pomoučeně plsťnatým, svazečnatými
dolejšími květy hroznu a pýřitými tobolkami podobá se V. lychnitis
L.; malými listy lodyžními, dlouhými stopkami a fialovou vlnou nitek
shoduje se s V. phoeniceum L. Barva květův uprostřed mezi zlato-
žlutou od V. lychnitis a nachovou od V. phoeniceum.

(52) Červen — srpen. Mezi rodiči, v Hodonínském lese, při pravé straně sil-
nice do Mulěnic Fiekem a Weíschkym pro území objevena.

1087. V. speciosum Schrad. (D. nádherná). Lodyha nahoře
hranatá a jako celá bylina hustě bělošedě plsťnatá,
latou hojnokvětou, namnoze kuželovitou ukončena. Listy celo-
krajné špičaté neb přišpičaté, dole ní podlouhlé neb podlouhle
kopinaté, v řapík zúžené, Jt v rozložené rozetce ležící, ho-
ření široce vejčité neb podlouhlé, srdčitým spodkem p o 1 o-
objímavé, všecky obak bělošedě plsťnaté. Koruny 12 — 22 mm. š.
Stopky 2 — 3k ráte delší kalicha. Tyčinky všecky b ě 1 o-
huňaté. Květenství za příčinou menších listů na hoření lodyze, od
této ostře oddělené, namnoze jehlancovité. Bylina sušením snadno
černající.

V. 0"50 — 1'50 m. Koruny citrónově žluté. V. thapsoides Host.

(^ Červenec, srpen. Výslunné a kamenité stráně, poříčí, křoví, pospolitá,
leč pořídku. Posud jen při ]>yji u Nov. Hrádku, zde na blízkém étolfirstu hojná,
Oborným pro území objevena. Dle Schlogla též v lesích kolem Mikovic u Uli.
Hradi.ště, li'č pořídku. Hradisko u Svojanova (Niessner).

103? X lOoG. Y. speeiosum X lychnitis. Lodyha nahoře
hranatá, poprášené hustě plsťnatá, plsť snadno
smazatelná. Listy slabě vroubkované, hoření celokrajné,
obak poprášené hustě plsťnaté, na líci trochu řidčeji, do-
lení listy podlouhlé až kopinaté, v řapík zúžené, hoření přisedlé.

- 767 —

vejčité až vejčitě podlouhlé, přišpičaté, na spodku slabě
srdčité. Květenstvi hustokvěté, květy svazečnaté, stopky jako kalichy
hustě plsťnaté. Koruny malé, světle žluté, sušty podlouhlými,
nitky všecky b ě 1 o v 1 n a t é. B 1 i z n a h 1 a v at á. V, 0-50 — 1'80 v.
(^ Oervenec, ^rpen. Mezi rodiči, pořídku. Posud jen o 3 kusech při
Dyji u Nov. Hrádku, byliny odtud jsou V. lychnilis přibližnější (Oborny).

1037X1038. V. speciosum X aiistriacum. Lodyha nahoře
hranatá a jako hsty ±poprášeně hustě plsťnatá. Listy
v doleni části slabě vroubkované, podlouhlé až podlouhle ko-
pinaté, řapíkaté, hoření celokrajné, přisedlé, na spodu zaokrou-
hlené neb slabě srdčité, přišpičaté. Květenstvi volnější než u předešlé.
Stopky zdélí kalicha a i s tímto hustě plsťnaté. Ko-
runy malé, citrónově žluté. Vlna nitek nachová, s bílou dr
promíchaná. Předešlé velmi podobná, leč volným květenstvim a na-
chovou vlnou od této rozdílná. V. 0-50 — 100 m. V, Schottianum
Schrad., V. speciosum X orienlale Neil.

Q Červenec, srpen. Mezi rodiči, velmi pořídku. Posud jen o 2 kusech
na úklonech horské steny u zámku Nov. Hrádku poblíž Liikova v okresu vra-
novském Obornym objevena.

1088. y. austriaciim Schott. (D. rakouská). Lodyha nahoře
ve květenstvi namnoze velmi větevnatém, latnatém, ostře 5h ranná,
mělce rýhovaná, roztroušeně hvězdovitě chlupatá,
od spodu nahnědle přínachovělá a hustě listnatá. Listy též vespod
roztroušeně hvězdovitě chlupaté, vejčitě podlouhlé neb podlouhlé, d o-
lení 2krát, ostatní jednoduše vroubkované, doleni na
spodu někdy zastřihované, v dlouhý řapík zúžené, hoření
znenáhla menší, velmi krátce řapíkaté. Květy svazeč-
naté, svazečky oddálené, v květenstvi přetrhovaném. Stopky na-
nejvýš zdélí kalicha, jako tento jemně šedoplsťnaté. Ko-
runy malé, ušty vejčitě okrouhlé, vlna nitek nachová. Blizna hlavatě
kyjoví I á.

V. 0-25— 0-7.5 v/. Koruna zlatožlutá. V. orientale Aut. nonM. B.

(Jj) Červenec — září. Travnaté a keřnalé stráně, meze, cesty, kraje lesní,
ve střední a jižní části rozšířena, jinde pořídku. V brněnském kraji: na keřna-
(ých kopcích hojná (Makowsky), hojná kolem Brna, Adamova, Šlapanic, Krum-
lova (Oborny)!, ve Křtinském údolí (Spitzner), Klobouky (Steiger) !, neroste v se-
verní části: jako kolem Kunšlátu a Olešnice (Clupek), u Ivančic, Kounic atd. až
k hranici zemské, jako u Lanštorfa (Ripper), Hády u Obran, Líšeň, Medlánky,
Bedřichovice, Syrovice, Slavkov, Židlochovice, Nosislav, Hustopeč, Kurdějov,
Morkůvky. — V Prostčjovsku : na Obrově noze, na Kosíři, na Kosleleckých
vinohradech, na Nosku, podél Okluky, u Hradiska na Malachovci a na -Oklu-
kách (Spitzner). Ve Znojemsku rozšířena, v jižní části obecná : Náměšf (Roenier),
Mor. Budějovice, Jaromeřice, Jemnice, Bítov, Hardek Vranov, Cížov, Lukov,
Citonico, Znojmo, na výšinách kolem Jevišovic a Bihařovic až ke Krumlovu
(Oborny). V .Jihlavsku pořídku: IMouliá stěna a v křoví na mal. Heulosu u Ji-

— 768

hlavy (Reichardl), údolí Vopavky ii Dac-ic a Dobrohošle (Oborny). Mimo to ještě
a Radějova a na vinohradech u Strážnice. — Březová pod Lopeníkem (Hohiby),
dle Červinky též v lo:/jech u Dobrotic ; jinde schází neb velmi pořídku. — -
U Adamova nalezl Theimer bylinu s bílými kvély a 5 nachovými skvrnami
v jícnu.

103Í). y. iiigTimi L. (D. rudovlná). Lodyha nahoře
ve kvěleiiství p ř i o s t ř e n ě m n o h o h r a n n á , silně rýhovaná,
s hroznem namnoze 1, konečným, tlustým,, směstnaným, řidčeji dole
slabě latnatá, roztroušeně pýřitá až skoro lysá, nachově na-
hnědlá Listy nestejně vroubkované, na líci tmavozelené,
skoro lysé, vespod řídce až hustě plsťnaté, dole ni
podlouhle vejčité, dole srdčité, dlouhorapičné, nemnohé, hoření
vejčitě podlouhlé, krátkořapičné. Květy svazečnaté, hustě nahloučené.
stopky 2krát delší než kalich a jako tento roztroušeně hvěz-
dovitě šedochlupaté. Koruny malé, žláz natě tečkované,
ušty vejčitě okrouhlé. Vlna nitek nachová.

V. 0'50 — L20 »}. Koruny temnožluté, dole často krvavé, zřídka bílé.

(3 Cervenee — září. Břehy, křoví, palouky, cesty, návsi, v pahorkatině
a předhoří, ve žlebech Sudet a Beskyd hojná až obecná, v rovině řidčeji. U nás
též v odrůdě :

/3) lanatum Schrad. spec. Listy na líci řídce plsťnaté, vespod
hustě bělovlnatě plsťnaté, prostřední a hoření přispi čaté, hojnější než
u tvaru základního. Koruny nazpět hvězdnatě plsťnaté.

fiiděeji, posud jen v lese Háji u Bzence (Bubela) a u Ivančic.

1039X1038. V. nigrům X austriacuni Rchl). Dolení listy
dole srdčité, jako u V. nigrům. Květy krátce stop kate, větší
než u V. nigrům, v tlustých jednoduchých, zřídka dole rozvětvených
klas ovitých květenství ch. Kalich a stopky jemně plsťnaté. Lo-
dyha a řapíky hnědě nachové. V. 0"60 — 1'00 m. V. nigio X orientale Neil.

Q Červenec, srpíMi. .Mezi rodiči velmi porídku. Knzí stezka u Luko\a
\' okresu vranovskiMii (Oborny). vinohrady u Slrážnicc

108Í) X 1041. T. iiisTum X blattaria Kupreclit. Bylina skoro
lysá. Listy vejčité, zubaté, dolejší v řapík ziižené, hořejší zaokrouhle-
nou spodinou přisedlé. Hrozen velmi prodloužený. Květy žluté, jednot-
livé, neb po 2 — 3, stopky květní 2 — 3krát delší kalicha. Prašníky led-
ví nkovité, trochu sbihavé. V 0-50 — 1 '00 ni. V. inl(?rmedium Ruprecht.

Q Cervenec-září. Posud jen u Plešovce blíže Kroměříže (Palla).
III. Blallaria. Hrozny i-ídké, jednoduché, z kvělu jednotlivě k li■^^(>nňm
úžlabnieh.

1040. y. i)hoeiiiceum L. (D. brutnalá). L o d y ha pýřitá,
v hroz n u jak stopky a kalichy ž 1 á z n a t ě chlupatá, chudolistá.
Listy vespod pýřité, na líci dosti lysé, vykrajované nebo hrubě
vroubkované, přizemní v rozetce rozložené, vejčité neb po-

— 709 —

dlouhlé, lodyžní velmi malé, přisedlé. Kvě ty jednotlivé,
dlouze stopkaté, s t o p ky 3— 4 kr át delší než kalich.
Hunina 3 kratších tyčinek jen doleji fialová, hořeji bila. P r a š n i k y
nesbihavé, ledvinovité. Tobolka vejčitá.

V. 0-40 — 0'80 m. Koruna fialová, nejdoleji žlutavá.

0 Květen-červen. Výslunné a kamenité kopce, písčiny, stráně, travnatá
místa, kraje lesní, v jižní části rozšířena, v střední porůzná, jinde schází. V brněn-
ském kraji: Morav. Třebová (Domas), mezi Podolím a Šlapanicemi poblíž Brna,
u Pindulky (NiessI)!, Drysice u Vyškova (Spitzner), u Ivančic (Reissek)!, na
cestě od stanice olbramovické k myslivně pod Leskounem (Zimmermann) !, úklony
luční u Krumvíře u Klobouk (Steiger)!, u Čejce a Hovoran, iiojná mezi Lednicí
a Břeclaví (Makovi^sky), Šardické kopce směrem ke Kobeřicům, u Břeclavi
(Oborny), meze u Nov. mlýna (Schierl), porídku, leč skoro každoročně na Sla-
tinských skalách blíže Brna, Bedřichovice, Morkůvky, Panský les a j. m. u Ko-
bylí, Velk. Pavlovice, Mariánská studénka, hojná v údolí Rokytné a na Sv.
Florianku u Krumlova, Olbramovice, obecný les a Leskoun u Vedrovic, Star.
Břeclav, Nov. ves. — V Prostějovsku : Hluchov a Konice na vysočině drahanské,
nad cihelnou pod Žešovským kopcem u Kobeřic, na Kosíři, na kosteleckých
vinohradech, na Záhoří (Spitzner). Ve znojemském kraji hojná: Jenešov a Mo-
helno (Roemer), u Mikulova (Makowsky) ! na Pele — , Sexenberku a Šibenič-
níku u Milfrouna a Bohumělic, ve Frauenholcu u Tasovic, na Kamenném kopci
mezi Tasovicemi a Našeticemi, Purkrábka u Suchohrdlí, les Hoja u Božic, na
výšinách mezi Bihařovicemi a Oujezdem směrem ke Krumlovu (Oborny). Mimo to:
na hradbách pod arcibiskupskou residencí v Olomouci (Makowsky). Hněvotínské
lomy (Vogl), Hodonín a v Hodonínském lese (Uechtritz a Schlosser), v suchých
borových lesích na Dúbravč u Bzence (Bubela).

1040 X 1038. V. phoeniceum X austriaciim. Lodyha volně
šedoplsťnatá. Listy vroubkované, vespod silně, na líci
slabě plsťnaté. Květenství slabě latnaté neb jednoduché. Květy
jednotlivé, zřídka po 2 ve stejné výši, stopky až 3krát
delší kalicha a jako tento silně šedoplsťnaté. Koruna
rzivě hnědá, veliká jako u V. phoeniceum. Vlna nitek fialová.

V. 0-40 — 0 75 m. V. phoeniceum X orientale Reichardt, V. ru-
bí ginosum W. K.

(H) Konec května, červen. Mezi rodiči, leč velmi pořídku. Šlapanice poblíž
Brna (1865, NiessI), u Brna, leč pořídku (Thaler), na Pelcberku u Milírouna
•1877 — 80, vždy o několika jedincích, nově založenou cestou však odtud vy-
hubena (Oborny), na Leskouně u Vedrovic 1884 o jediném kuso, s květy
svazečnatými, korunou světlohnědou a vlnou nitek načervenalou, byUna jest
příbuznější V. orientale, pročež jsem ji ve svém Beitrg-. z. Fl. des mittl. u. siid.
Mahr. str. 53. označil V. rubiginosum W. K. a) orientahforme mihi.

1041. V. Mattaria L. (D. červíkova). Lodyha i listy lysé,
v hroznu jako stopky a kalichy žláz natě chlupaté. Listy
vyhlodaně zubaté, dolení podlouhle opakvejčité, často chobotnatě proti-
sečné, lodyžní podlouhlé, přisedlé, znenáhla se umenšující, hoření
srdčité, poloobjímavé a trochu sbíhavé. Stopky 1 '/a — 2 krát delší

49

~ 770 —

kalicha. Prašníky 2 delších tyčinek trochu sbíhavé,
podlouhlé. Hunina nitek fialová. Tobolka skoro kulatá.

V. 0"50— 1'00 m. Koruna žlutá, vnitř na dně fialově vousatá, vně
před rozvitím do hnědá načervenalá.

(^ Cerven-záři. Pořičí, vlhká místa, příkopy, meze, cesty, ve střední a jižní
části porůzná. V brněnském kraji : od Brna v jižní části roztroušena, při Svratce
od Komárova až do Mušova, na Žlutém kopci nad cihelnami u Brna, u Cejče
a Hovoran (Makowsky), u Pavlovic, Chirlic, v bažantnici u Měnína, Olmarova,
Nikolčic a Lanšlorfa (Ripper), u Ivančic (Schw^oeder) !, v příkopech u Rybničného
mlýna u Krumlova (Zinmiermann) !, Huslopeč, Šakvice, Vistonice, Polava, Kyjov,
Břeclav, Star. Břeclav, Lednice, Pošlorna, Nov. ves. — V Prostějovsku : u Držovic
a Bedihošlč (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Mikulova, při Dyji od Drnoholce
až do Lednice (Makowsky), u Mušova, Frelešdorfa, Hrušovan, Milfrouna, Našetic,
Tvořihrazi, Kravské, Plenkovic (Oborny). V Olomoucku : u Štěpánova (Spitzner),
při silnici od Olomouce do Náměště (Mik), na Šibeničníku u Olomouce nečetná
(Vogl), Krakovec poblíž Šternberka (Reissek), meze u Dělřichova a Želechovic
poblíž Unčova. — V uh. hradištském kraji: nezřídka u Kroměříže (Palla), dosti
hojná u Uh. Hradiště (Schlógl), při silnici od Bzence do Ostroha a Veselí (Bubela),
od Hodonína až k Hor. Nitře v Uhrách (Wiesner), zříceniny hradu Lukova (Cer-
-vinka), Zvolenov, hojná na lukách a vinicích u Sfrážnice. — Ve Slezsku : "na
březích Visly u Ochabu poblíž Skočova (Kolbenhcyer).

61. Řád. Cuscuteae Link. Kokoticovité.
318. Cuscuta Touni. Kokotice.

A) Květy v úzkých hroznovitých látkách. Cnčlka 1, s bliznou 21aloču()U.
1043. C. lupiiliformis Krock. (K. chrnelovitá). Lodyha v ě-

t e v n a t á, dosti silná, žlutavá neb načervenalá, vynikle červeně
pruhovaná. Květy dílem přisedlé, dílem krátce stopkaté,
v tížlabí listenů v. Korunní trubka válcovitá, 2krát delší
odstálých uštů, šupinky krátké, přímé, přitisklé. Gnělky spolu
v 1 srostlé. Tobolka veliká, ve j čitá.

Koruna bělavá až načervenalá. Cuscuta monogyna Aut. pl.
non Vahl.

Q neb 2{. ? \ křovišlích, zvláště na vrbách, topolech, neb na Uriica
dioica a Tanacetum. Posud jen u Břeclavi (Bayer), na několika místech v háji
mezi Frelešdorfem a Trabinským dvorem (Ripper), dle Reussa odtud až k llo-
henau v Doln. Rakousích, dle Schierla u Dolu. Vistonic na plolii kuslovnice.

B) Květcnství klubkovilá, kulatá. Cnělky 2, s bliznama nifoviiýma.
(/) Trubka korunní kulatá, sotva delší kalicha, dvakrát delší okraje.

1043. C. epiliiumi Weihe. (Hutailen). L o d y h a skoro zcela
jednoduciiá, níťovitě tenká, zelenavě žlutá. Květy v mnoho-
květých klubkách, bez listenů v. Trubka korunní viz a), šu-
pinky malé, k trubce korunní přiložené, ušty koruny odstáló. Tyčinky
nečnějící. Cnělka mnohem kratší semennika.

Květy prostřední, žliitavobílé. C. densiflora Soy. Willem.

Q Červenec-srpen. Toliko na lnu a jeho plevelech, nt^rosle však všude.

— 771

kde len se pěstuje. V brnénskóni kraji : od Sloupá až k Svilavě (Makowsky),
u Osyku (Pluskal), u Lelovie (Oboray), kolem Kunštátu a Olešnioe (Clupek).
Ve lnu na vysočině drahanské u Proti vanová, neroste v okolí Prostějova,
ačkoliv se len zde pěstuje (Spitzner). Ve znojemském kraji: u Jedová poblíž
Náměště (Roemer), kolem Budkova, Bítova a Čížova (Oborny). Zde onde nikoliv
však řídký kolem Jihlavy (Pokorný), též u Rudolce a Slavonic, leč pořídku
(Oborny), pořídku u Ždáru (F. Kovář), Strachoňovice, Věchňov, Studnice, Nov.
Jimramov. — U Olomouce (Vogl), u Morkovic blíže Zdounek (Oborny). V se-
verní Moravě hojný a nemilý plevel, v údolích Jeseníka od Star. města, Kold-
štýna, Wiesenberka až ku Střelné (Oborny), kolem Berouna (Gans) a Roudna
(Rieger), Něm. Bohdíkov. — Ve východní části: Rusava (Sloboda)!, přehojný
mezi Inem u Čejšků při cestě z Rusavy do Hošfálkova přes 400 m. — Vsetín
(Bubela), Nov. Jičín (Sapelza), Bělotín (Ripper), Spálov a Šercov (Schlosser).
Ve Slezsku : Lomná, Jabliinkov. — Zighartice a Lípová (Vierhapper).

h) Trubka korunní iiejprv válcovitá, delší než kalich, zdélí okraje.

1044. C. major DC. (K. vělší). Lodyha větevnatá, mírně tlustá,
načervenalá. Květy v klubkách hojnokvětých. Trubka ko-
runní viz u b), ušty koruny o d s t á 1 é, k o n c e m ~z a s e
vzhůru ohnuté, šupiny trubce korunní přitisklo, někdy
p ř e m a 1 i n k é. Tyčinky nečnějící. Gnělka zdélí neb kratší
než semennik.

Koruny bělavé neb červenavé. G. europaea L. «., G. vulgaris Pers.

0 Cerven-září. Na nízkých krech, vrbách, kopřivách, chmelí, větších
trávách a j. bylinách, porůzná. V brněnském kraji hojná až obecná (Makowsky),
místy, jako kolem Kunštátu schází, leč roste již kolem Letovic (Niessl), Raj-
hradu, Vranovic, Břeclavi, Star. Břeclavi, Boskovic. — Kolem Náměště (Roemer),
lievět mlýnů při Dyji a odtud podél této řeky na chrněli a kopřivách nezřídka
(Oborny). Kolem Jihlavy nezřídka, jako u Koskova mlýna (Reichardt), na Roz-
štípené skále u Ždáru (F. Kovář). U Olomouce (Vogl) a Střelné (Oborny),
Roudno (Rieg-er), Beroun (Gans), Zábřeh (Pauek). Nezřídka, zvláště při Moravě
u Kroměříže (Palla), u Uh. Hradiště a Luhačovic (Schlogl), u Veselí a Ostroha
na chmelí, v nádvoří hradu Buchlova na Urtica dioica a u Nov. Světa u Bzence
na Lycium (Bubela) u Uh. Brodu na Ligustruni, luka Vojšice u Mal. Vrbky na
lnula salicina. — U Vsetína na bramborech (Bubela), u Rožnova (Kotek), u Bě-
lotína (Ripper). Ve Slezsku : u Oder na Rubus caesius. — • V Těšínsku (Kolben-
heyer), nezřídka kolem Vidnavy 1S72.

/?) S c h k u h r i a n a Pfeiffer. Šupinky velmi malé, sotva vidi-
telné. G. europ. /?. nefrens Fries. herb. norm.

Řidčeji. Údolí Dyje u Znojma (Oborny), u Vistonic.

1045. €. epithyiiiiim Muit. (K. menší). Lodyha větevnatá,
tenounká, n i ť o v i t á. Květy malé, v chůdo-, někdy mnohokvětých,
kulatých klubkách listenem podepřených. Trubka korunní jako u h),
ušty koruny posléze nazpět ohnuté, šupinky koruny veliké,
nad semenníkem skloněné. Tyčinky z koruny čnějcí.
Gnělka delší semennika, přímá. Bylina buď bělavá neb načervenalá.

49*

Koruny bělavé neb bledě narůžovělé. G. europaea L. j3. epithymum
L., G. minor DG.

Q Cervenec-září. Lesní liika, vřesoviště, role, na nižších bylinách jako
motýlokvětých, složnokvětých, pyskatých, svízelovilých a j., v jelelištích na je-
teU, v rovině a nízkém predhoří obecná.

(S) Trifolii Bbgtn. spec. Rostlina silnější, květy větši, tyčinky
z koruny daleko čnějíci, čnélky kratší.

Na jeteU, v rovině i predhoří rozšířený plevel.

62. Řád. Convolvulaceae Vent. Svlačcovité.
314. Convolvulus L. Svlacec.

1046. C. arrensis L. (S. rolní). Lodyha položená neb opletavá
lysá neb mrtnatá. Listy podlouhle vejčité až čárkovité, dole střelo-
vité neb hrálovité, někdy i uťaté. Květenství úžlabní, 1 až
Skvět é, Květy prostřední, listence malé, čárkovité,
od květu oddálené. Koruny nálevkovité. Tobolky vejčité,
2cblopné, žpouzdré. Byhna vyhání podzemní nahodilé pupeny.

V. 0'30— 0*60 7n. Koruny bílé neb narůžovělé, vně s 5 červe-
nými proužky.

'^■ Červen — září. Role, úhory, nxeze, cesty, rumiště, písěiny, v rovině a
predhoří až k 800 m obecný.

/?) auriculatus Desr. Listy čárkovité neb skoro čárkovité,
s oušky dlouze přišpičatými, dolů ohnutými a menšími květy.

Tvar podobný u Znojma (Oborny), u Lipníka (slovutným badatelem Dr. Lad.
Čelakovským pro území zjištěn).

1047. C. sepiuin L. (S. větší). Lodyha opletavá a jako celá
bylina lysá. Listy řapíkaté, Shranně vejčité, srdčitě střelovité, s oušky
úhlatě uťatými, někdy zoubkatými. Květy úžlabní, jednotlivé.
Koruna nálevkovitě zvonkovitá, velmi veliká. Li-
stence veliké, srdčitě vejčité, pod samým kalichem
delší než tento. Tobolka nepravidelně pukající.

D. 1-50 — 300 m. Koruna bílá. Galystegia sepium R. Br.

2J. Červenec— září. Křoví poříční a potoční, ploty, v rovině a nízkém
pohoří až do 400 m rozšířen. Obecný ve střední a jižní Moravě; u Boskovic
(Svěrák), u Olešnice (Clupek), kolem Prostějova (Spitzner). U Jihlavy pořídku :
zde u Dřevěného mlýna (Neumann), kolem Dačic (Schindler), od Zábřeha a Šum-
berka až k Olomouci nikoliv řídký (Oborny), neroste kolem Berouna (Gans) a
Roudna (Rieger). V nh. hradišlském kraji až po hranice uherské obecný. Ve
východní části: kroviny Kozralovského potoka u Prusenovic (Červinka), u Hole-
šova a -Rusavy (Sloboda)!, u Vsetína (Bubela)!, kolem Nov. Jičína (Sapetza)!,
pobřežní křoviště a na hřbitově u Místku (Gogela). Ve Slezsku: v Těšínsku
dósú rozšířen (Kolbenheyer) !, na Písečném kopci a j. m. kolem Vidnavy 1870,
Loučky, Odry, Mankovice. — Vlčice a Friedberk (Vierhappcr).

773 —

63. Řád. Solanaceae Juss. Lilkovité,
Rody :

A) Koruna kolovitá, skoro od dolejška ploše rozložená, zřídka zvonkovitá,
leč nikdy nálevkovilá. Plod bobulovitý.

1. Koruna kolovitá neb kolovité zvonkovitá.

a) Všech 5 tyčinek k sobě skloněných. Prašníky na konci otvorem pu-
kající, ztuha přímé. Kalich 5dílný neb Sklaný, po odkvětu nezměněný. Koruna
kolovitá. 315. Solanum.

b) Tyčinky od sebe oddálené. Koruna kolovitě zvonkovitá, s 5 špičatými
4aloky. Kahch 5klaný, po odkvětu velmi zveUčelý, nadmutý, bobuli zavírající.

316. Physalis.

2. Koruna zvonkovitá.

á) Tyčinky od sebe oddálené. Koruna zvonkovitá, slabě 5laločná. Kalich
ostře 5hranný, 5dílný, uštů na spodu střelovitých, za plodu nafouklý. Plod bobule
bezštávná, nepukavá, 5pouzdrá. * Nicatidra.

B) Koruna zvonkovitě trubkovitá.

1. Koruna 51aločná. Tyčinky od sebe oddálené. Prašníky okrouhlé, na
dél pukající. Plod bobule. 317. Atropa.

C) Koruna nálevkovitá. Byhny neb kře.

1. Plod bobule, kře.

á) Keř s Ušty střídavými. Koruny malé. Kalich trubkovitý 5zubý neb
2pyský. Prašníky na dél pukající, rozestálé. 318. Lycilim.

2. Plod tobolka, byliny.

a) Koruna v poupěti skroucená. KaUch trubkovitý, 5zubý, po odkvětu
od mističkovitého spodu kolkolem se odkrojující. Tobolka dole 4pouzdrá, do
polou 4chlopná, s chlopněmi přehrádky nesoucími. 319. Datura.

h) Koruna trochu nestejné .51aločná, v poupěti se kryjící. Kalich trubko-
vitě baňkovitý, Sklaný, trvalý. Nitky tyčinek nehuňaté. Tobolka 2pouzdrá, pod
hořejškem zaškrcená a tamtéž kolkolem víčkem pukající, ve zveličelém kalichu
zavřená. 320. Hyoscyamus.

315. Solanum L. part. Lilek.

A) Lodyha bylinná.

a) Listy nedělené neb stříhané.

1048. S. nigrům L. (L. obecný, psinky). Lodyha větvitá, roz-
troušeně chlupatá, na hranách často hrboulkatá. Listy nedělené, vej-
čité neb přítrojhranné až kosnikovité, chobotnatě zubaté až
vykrajované, vřapík klínovitě zúžené. Vrcholíky
zdánlivě postranní, okolíkovité. Stopky a kalichy roz-
troušeně přitiskle bezžlúzně chlupaté. Bobule černé (neb žlutavé
až žluté a lodyha skoro zcela lysá §) humile Bernh.. někdy i zelené,
průsvitavé ť. chlorocarpum Spěn.).

V. 0*15— 0*75 VI. Koruna bílá, zřídka liláková.

Q Červenec — říjen. Pustá místa, cesty, role, zahrady, návsí, příkopy,
obecný v rovině a nízkém předhoři až nad 400 m. U Roudna (Rieger), u Vse-
tína (Bubela) §) humile Bernh., u Brna, Komárova (Tkaný), Kartouzy, Tišnov.
— Roztroušen v okolí Znojma a i jinde nezřídka (Oborny), kraje polí a vinic

^ 774

u Bzence, lei; porídku .pubela), Odry. — Dle Schlossera též u Nov. Jičína a
Příbora. f. ehlorocarpum, Spěn., na jednom místě v lese Háji u Bzence (Bubela).

1049. S. miiiiatum Bernh. (L. červený). Lodyha skoro
křídlovitě hranatá, na hranách s chlupy dole silně ztlustlými,
zubovitými, bezžlázně hustěji chlupatá. Listy dole skoro
uťaté, hlouběji chobotnaté. Květy malé. Bobule červené.

V. 010 — 0*50 1)1. Koruny bílé. Zápach silně pižmový. Byliny
zakrslé, namnoze nerozvětvené. S. alatum Mónch,

0 Červen — říjen. Výslunné a kamenité stráně, rumiště, ve střední a jižní
ěásli porůzný. V jižní části brněnského kraje až k Brnu nezřídka, u Lomnice
a Oslavan (Makowsky), kolem Komárova (Tkaný), u Klobouk (Steiger), Červený
kopec u Brna. — V okolí Prostějova: při Otaslavce v Olaslavicíeh naproti st.
radnici r. 1885, následujícího roku již tam nerostla, nyní snad někde na blízku,
u Stichovského rybníka, vpravo pod strání (Spitzner). Ve Znojemsku: na cestách
kolem Mohelna (Roemer), u Milfrouna, Znojma, na Kamenném kopci u Našetic
a Tasovic a jinde jen přehlednut (Oborny), zřídka v Lejskovské dolině (Holuby),
u Hranic, Bělotína a Polomí (Schlosser).

1050. S. Tillosum Laiuk. (L. huňatý.) Lodyha i větve tupo-
hranné, hustěji chlupaté, skoro plsťnaté, zvláště nahoře jako
stopky a kalichy krom jednoduchých chlupů žláznato-huňaté.
Listy vejčité, hustěji mrtnaté, ku spodu ztížené neb zaokrouhlené,
chobotnatě vykrajované. Bobule žluLé neb nažloulle zelené.

V. 015 — 0*50 7)1. Koruny bílé Zapáchá pižmem.

Pořídku, posud jen u Lipníku, sldvulným liadatelem hr. Lad. Oclakov^kým
pro území objeven.

b) Listy přetrhovaně zpeřené.

* S. tiiberosum L. (Brambor.) Lodvha bylinná, hranatá, větvitá.
Listy přetrhovaně 1 i c h o z p e r e n é. úkrojky nestejně vejčité,
příšpičaté, vespod mrtnaté. Květy ve vrcholících dlouze řapikatých, ko-
nečných a postranních, bílé neb bledofialové. Bobule zelená. Oddenek
hlízonosný. V. 0-50— 1-00 uk

0 Červen — srpen. Původem z Cordiller v Chili a Bolivii, 1554 do Evropy
přinesen a od r. 1730 všeobecně pěstován. Též na Červeném vrchu v Jeseníku
blíže hostince (Oborny).

B) Polokře.

1051. S. (lulcamara L. (Potměchuť.) P o 1 o k e ř. s kmenem
dřevnatým, větvemi bylinnými, položený neb popínavý, lysý neb roz-
troušeně přitiskle chlupatý. Listy řapíkaté, vejčité neb vejčité po-
dlouhlé, příšpičaté, dole srdčité, nedělené neb hořeni
2pdstáiými oušky střelovité. Vrcholíky zdánlivě postranní,
latovité. Koruny dosti veliké, s ušty dolů sraženými. Bobule ellip-
soidické, šarlatové.

V. 0-50— 2-00 m. Koruny fialové, na spodu uštů s 2 zelenými
tečkami, ziMdka bílé.

"b Červen — srpen, ojediněle též později. Vlhká křoví, potoky, příkopy,
háje, namnoze ojediněle, leč v celém území v rovinř' n předhoří hojná.

,5) a s s i mi le Friv. et. Grisb, Listy všecky nedělené, dole trochu
srdčité, bez oušek.

V údolí l>yjť 11 Znojniii (Oboriiy), u Bělolína íRipper).

316. Physalis L. Mochyné.

1052. Pil. alkokeiigi L. (Židovská třešně.) Lodyha přimá, z pla-
zivého oddenku větevnatá, pýřitá. Lisly vejčité, vykrajované, špičaté
neb příšpičaté, v řapík sbíhající, roztroušeně pýřité, hoření 2 vedle sebe
a vedle jednotlivých za plodu ničích květův. Plodní kalich dolů sražený,
po odkvětu velmi zveličelý, zavřený, žilnatý, posléze šarlatový, uvnitř
žlázkatý. Bobule pomerančová.

V. 0-40— 0-80 ni. Koruna špinavě bílá.

^■ Červen — srpen. Kraje vinic, křoví, zdi, ploty, rumiště, poríizná. Druhdy
u Cernovic a Židenic u Brna (Zawadzki), druhdy též v Lužánkách v Brně (Ma-
kovvsky), též u Kartouz (Tkaný 1833), Mikulov, kolem Lednice a Břeclavi (Ma-
kowsky), Drnoholec (Reissek), Popovice a na jedné zdi hradu „Buchlova" (Schlogl
a Bubela), les u Buchlovic (Tkaný 1837), u Strážnice a Litenčic (Reissek)!, na
Javorině (Holuby)!, Velká, hrad Nov. Světlov u Bojkovic. — ■ Hrádek a les
Vranov u Prusenovic (Červinka), při plotech u Dobrotic, Žopy u Rusavy (Sloboda),
u Rusavy, na rumišti u Vsetína, od r. 1871 nebyla více pozorována (Bubela),
dle učitele Jeřábka při cestě u Hovězí poblíž Vsetína (Bubela in lil.). Ve Slezsku :
lomy leschenitové ii Bog'Ušovic (Barlelmiiš), les u Koňské (Kotula).

* Nicaiulra Adaiis. Lilík.

* N. pliysaloides Grartii. (L. durmanovitý.) Lodyha jednoduchá
neb větvitá, větví hranatých. Listy vejčité neb elliptické, nestejně cho-
botnatě zubaté, řapíkaté, obak lysé. Květy v rozporách větví a vedle
listů, převislé. Koruny veliké, zvonkovité. Plodní kulich nafouklý, žilnatý,
na hranách křídlatý, bobuli zcela uznvirající.

V. 0"25 — 0'75 ///. Koruny světle modré, dole bílé. Atropa phy-
saloides L.

0 Červenec — říjen. Z Peru, ii nás lui luuniých místech, zálionech, rolích
jen zdivočelý. Po březích Svralky od Brna dolů roztroušen, v r. 1867 (éž
u cihelny na Nov. ulici v Brně (Oborny), u Náměště (Makowsky), pole bram-
borová nad Brankou u Třebíče (Zavřel), strážnice čís. 78 trati Hrušovany-Nov.-
Sídlo (Ripper), zde onde též v zelinářských zahradách u Altschallersdorťu u Znojma
(Oborny).

817. Atropa L. Kulík.
1053. A. belladoiia L. (R. jedovatý.) Lodyha přímá, vě-
tevnatá, nahoře i s kalichy, stopkami a řapíky žláznatě pýřitá
Listy vejčité neb eUiptické, v řapík sbíhající, příšpičaté neb špičaté,
celokrajné, kalně zelené, v květenství po 2 vedle sebe. Květy jed-
notlivé neb v chůdo-, namnoze Skvělých vi Janech, vedle

— 776 —

listův, obyčejně nid. Koruny dosti veliké, trubkovitě zvon-
kovité. Bobule černé, lesklé. Oddenek tlustý, větvitý.

V. 0-50 — 1'22 ni. Koruny špinavě hnědo-fialové, dole žlutohnědé,
řidčeji spolu s bobulemi žluté.

'^■ Červen — srpen. Světlá křoví, kraje lesní, paseky horních lesů, v pa-
horkatině a předhoří porůzný. V brněnském kraji, zvláště v severní části: hojný
mezi Adamovem a Vranovem, u Nov. hradu a v údolí Punkvy (Makowsky) !,
u Mor. Třebové, Krtin a Boskovic (Oborny) a sice v Rovné a u 4 jezírek
(Svěrák), u Protivanova (Spitzner), hojný v okolí Kunštátu a Olešnice (Clupek),
paseky u Ochoze, Velk. a Mal. Bukovina, Kuřim, Vanovice, les Hraneěník a j. m.
u Letovic, les Korýtka a j. u Kochova, Nedvědicc, Vladislav, Blatnice, Střelíce,
Bučín u Teěic. — V Proslějovsku : v ( )kolnici u Krumsina, na Holém příhoně,
v Žárovském lese, na Okluce u Vícova, ve Žbánovském, Repešském, Stínavském
a Ptenském žlebu, v lesích kolem Hradiska, na Kuteřově, Jahodové, na St.
Plumlově (Spilzner). Ve Znojemsku rozlroušen: u Pozdětína a na Vlčím kopci
u Náměště (Roemer), v lesích kolem zříceniny Chrašfan, u Bítova, Lančova,
Vranova, Šumvaldu, v Tvořihrázkém lese u Znojma, v Blátech a Budkovském
lese u Mor. Budějovic (Oborny). V česko-moravském pohoří : na Šacberku a Vy-
sokém kameni u Jihlavy, u Dačic (Pokorný), zde roztroušen až k Slavonicům
(Oborny), od Jezbin až na Babu u Nov. Říše, les Ochoza u Nov. města. — V Olo-
moucku: u Kroměříže (Oborny), lesy horské u Mariánského údolí (Mik), Hrubá
voda (Oborny)!, Uhušlýn u Střelné (Burghauser), hojný u Roudna (Rieger),
u Milkova (Slavíček), Domašov. — Casio přehojný ^• sečích kolem Vitošova,
Tatenie a Ravinky u Zábřeha (Pánek), v Měšťanském lese u Šumberka (Paul)!,
Karlshóhe u Velk. Losina, na Baudenberku u Raškova a j. nezřídka (Oborny)!,
Rešov a Bedřichov u Rymařova (Schierl) !, Bradla u Něm. Libin, Petro vice,
Budišov. — V uh. hradištském kraji : Mikovice, Podolí, Břeslek (Schlogl), na
Javořině a Lopeníku (Holuby)!, Laškovský les u Navojné (Dr. Hanáček), Kobela
u Kuželové, Měřičník u Javorníka, Blumenlál, Vápenka a paseky na I>oubravě
u Val. Klobouk, paseky u Rozsoší u Příkazu. — Ve východní části: na Lípové
a Javorčí u Rusavy (Sloboda), velmi obecný kolem Vsetína (Bubela), hojný na
Hostýne, na cestě od Rusavy do Hoštálkova, Horečky u Frenštátu, hojný u Pod-
statu a Michalova, jako Černý les, Bohdanova stráň a přehojný v Uhelném lese.
— V Kamenárkách u Rožnova (Kotek)!, Val. Meziříčí (Klanic), Nov. Jičín (Sa-
petza)!. Hranice (Vog-1), Teplice (Ripper), Slavkov a Hukvaldy (Oborny), na
Šlaudli a j. m. kolem Místku došli hojný (Gog-ela). Ve Slezsku: Krásná, Mo-
ravka, Jablunkov. — Lii;olské hory a u Kocobendze (Hetschko), u Uslroně,
Vedrinu a hojný v Bělských horách (Kolbenheyer), Herlice a Benešov u Opavy
(Gr. Fl.), Opavice (Fritze), Raduňský háj (Svěrák), Opava, Kriiov (Oborny), Zuck-
mantel (Vierhapper), Goleszówská hora (Kotula), Heřminoxite v Jeseníku (Welschky),
Vítkov, Mal. Heřmanice, Loučky, Hirnich u Nov. vsi, Vítberk, přehojný na mý-
tinách v Pohořském lese a v Stodolním gruntu u Oder, Zlá stráň u Lipové,
Frývaldov, liojný v lese Jiiplu a na j. m. u Vidnavy, u Kaltenšteinu, Širokého
brodu, Friedberku, Supíkovic, Javorníku, mnou již r. 1S72 zde sbírán, a sla-
noviska lato Vierhapperem z mého B. z. F. v. W. u. Unii;, prostě opsána a do
Ob. Fl. přijala.

318. Lycium L. Kustoviiice.
1054-. L. barbarům L. (K. obecná.) Keř, větvi prutovilých, pře-
vislých, trnitých, iidčeji bezbranných Listy podlouhle kopinaté

— 777

neb kopinaté, špičaté, celokrajné, v řapik sbíhající,
lysé. Květy úžlabní stopkaté, po 1 neb 2—3 pospola. Kalich ne-
stejně 3— Sklaný, skoro 2pyský. Koruny prostřední, jich trubka
zdélí kraje. Bobule podlouhlé, šarlatové.

V. 1-00 — 3-00 //'. Koruny špinavé fialově nachové, -f-, Lycium bar-
barům Dun. v DG. Prod. XII.

"^ Červen — září. Původem z jižní Evropy, ii nás zliusla sázena a někdy
na inezícli, cestách, rumištích a plotech, ve střední a jižní Moravě zdivočelá.
V Brněnsku, Vyškovsku, v kraji uh. hradišťském atd. v Prostějovská (Spitzner),
ve Znojemsku (Oborny), Nov. Říše, Nov. město, Jimramov. U Kroměříže (Palla),
u Loštic a Hulína (Červinka), u Holešova, Bystřice p. H. (Sloboda), u Vsetína
(Bubela), Rožnova (Kotek), Frýdku a Mal. Kunčic (Gogela), u Frýdlandu. Ve
Slezsku : v Těšínsku a v krajině opavské a oderské nezřídka zdivočelá.

319. Datura L. Durman.

1055. D. stramomum L. (Panenská okurka.) Lodyha rozkladitě
větvitá a jako listy pýřitá až skoro lysá. Listy vejčité neb vejčitě
podlouhlé, příšpičatě chobotnatě zubaté, v rapík sbíhající.
Květy přímé, jednotlivé v rozsochách lodyhy a ko-
nečné, velmi veliké. Tobolka ostenatá. Zápach byliny
odporný.

V. 0-20— 1-00 1)1. Koruna bílá. +

Q Červen — září. Původem z východní Evropy, u nás však úplně zdo-
mácnělá. Puslá mísla, cesty, záhony, role. V jižní části obecná, ve slřední roz-
troušena, v předhoří pořidku neb schází. V brněnském kraji hojná: Komárov,
Modříce a odtud až k Tišnovu, ojediněle též u Mor. Třebové (Makowsky)!,
u Cebína a Lomnicky (Pluskal)!, Moravany (Oborny)!, Ivančice (Schwoeder) !,
Klobouky (Sleiger)!, Vracov, Hovorany, Cejč, Šardice (Uechtritz), Lednice a
Lanšlorf (Ripper), u Kuřími a Hradčan, Líšně, Rajhradu, Vranovic, Slavkova,
Vyškova, Kyjova, Oslavan, Hustopeče, Kurdějova, Morkůvek, hojná u Kobylí,
Šakvic a odtud až k Hrušovanům, obecná v celé " krajině břeclavské. V Pro-
stějovsku: u Bedihoště (Uličný), Cehovic, Otonovic, Hrubčic, Cechůvek, Držovic,
Vrbátek, Celechovic, Kostelce, Zdětína, jednou též na pasece za Žárovicemi
(Spitzner). Ve Znojemsku hojná až obecná : Náměšt (Roemer), Milfroun, Znojmo,
Hradiště, Hrušovany, Frelešdorf, Jaroslavice, Strachotice, Hrádek a v nížinách při
dolní Dyji skoro všude (Oborny). Kolem Jihlavy velmi pořidku (Pokorný), též
kolem Dačic (Oborny). V poříčí Moravy : kolem Olomouce (Vog-l), prof. Tkaný
ji zde marně hledal ; Uh. Hradiště, Kunovice, Luhačovice (Schlogl), obecná
u Bzence (Bubela), Hovorany (Spitzner), smeliska na Javořině (Holuby), Bohatec,
Petrov, Zvolenov, hojná u Strážnice. — • Kolem Nov. Jičína, leč velmi pořidku
(Sapelza). — Ve Slezsku : v Těšínsku (Kolbenheyer), neroste u Bělska (Baier),
Mikulovice (Vierhapper), porůzná u Kobyle (Magerstein), Javorník (Latzel).

320. Hyoscyamus Touni. Blín.

1056. H. nig-er L. (B. černý.) Bylina odstále lepkavě
chlupatá. Lodyha bylinná, přímá, větvitá. Listy vejčité neb po-
dlouhlé, chobotnaté až vykrajované, dolení řapíkaté, hoření poloobjí-

mavé neb něco sbíhavé. Lichoklas jednostranný, velmi hustý, pak
prodloužený. Plodrá kalich po odkvětu zveličelý, s ušty ostnitými,
delší než tobolka vičkem pukající.

V. 0*30 — 0'80 m. Koruna bledě špinavo-žlutá, fialově žilkovaná,
řidčeji prostě špinavě žlutá (H. pallidus Kitt).

Q a (^ Červen — září. Pustá a nevzdélaná místa, rumiště, cesty, návsi,
zdi. Ve střední a jižní části obecný, jinde roztroušen. Kolem Jihlavy, Dačic a
Zábřeha (Oborny), Nov. Říše, porídku u Telče, Ralkova, Velk. Meziříčí, Urba-
nova a Balínu. — U Berouna (Gans), neroste u Roudna a Dvoreův (Oborny).
Kolem Javorníku a Strání ještě obecný, neroste dle zdání u Val. Klobouk a
odtud až k Ostravici. Hojný u Tučap (Červinka), u Rusavy (Sloboda), pořídku
u Vsetína (Bubela), pořídku u Rožnova a Val. Meziříčí (Klanic), u Stramberka,
hrad Star. Jičín, hřbitov u Nov. Jičína, Hustopeč, Jasnik (Sapelza), velmi po-
řídku od Podstatu k Domašovu. — V okolí Místku pouze na Stařičském hřbi-
tově, na břehu Ostravice r. 1884 jeden exemplář, od té doby zde nenalezen
(Gog^ela). Ve Slezsku : v Těšínsku (Kolbenheyer), u fiJělska (Baier), neroste od
Krásné až k Lomné, u Frývaldova 1870 o 2 kusech, od lé doby nenalezen,
roste v Opavsku a kolem Vidnavy. H. pallidus Kitl., na polích v okolí Znojma
1871 a 73 hojný, nyní velmi pořídku.

* Řád. Polemoniaceae Lindl. Jirnicovité.
* Polemoniiim L. Jirnice.

* P. coeruleuin L. (J. modrá.) Lodyha přímá, hranatá, listnatá,
lysá, v květenství jak kalichy a stopky žláznatě pýtitá. Listy střídavé,
lichozpeřené , s vřetenem křidlovitě obroubeným , dolení řapikaté,
mnohojarmé, lístky vejčitě kopinaté až kopinaté, celokrajné. Květy
v konečné latě. Koruny zvonkovitě kolovité s velmi krátkou trubkou,
modré neb bílé. jícen rozšířeným spodkem nitek zavřený.

V. 0-30-0T5 w.

2|. Červen, červenec. V Alpách domácí, u nás, zvláště v hornatých kra-
jinách pěstovaná a zde onde zdivočelá. V lese Hříběcí u Osvěliman, jak se zdá,
zdomácnělá. — Kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), zde onde v údolích Jese-
níka a ve velkém množství v příkopu silničním u sklenné huti u Vsetína
(Bubela), zdivočelá v zahradách a ze zahrad u Velk. Losina a Bukovic, zde
též na lukách pod Ohrenberkem, při plolu jedné zahrady u Wiesenberka, zde,
jak se zdá, zdomácnělá. — Zdivočelá v (ilasgrunlii u Friedberka (Latzel).

64. Řád. Gentianeae Juss. Hořcovité.
Kódy :

A) Ušly korunní v poupěti chlupnilé a do vnitř ohnuté. Semenník ob-
klíčen žlázami neb celým lerčem žláznalým. Slupky semenní dřevnaté. Byliny
vodní a bahenní, s listy nejvíce střídavými.

1. Listy 3čelné. Koruna načervenale bílá, iiáievkovilá, Sdílná, ušty její
uvnilř dlouhými, šfávnatými vlákny vousali'. Semenník na terči žláznatém, brvilém.

321. Menyanthes.

2. Listy okriiuhlé, splývavé. Konma kolmilá, Sdílná, v ústí vousatá, žlutá.

779 —

Seinenník 5 oildélonými žlázami obklíčcMi. Tobolky nepravidoliiň pukající. Semena
plochá, po kraji brviiá. 322. Limnanthemum.

B) Ušty korunní v poupěti skroucené. Žádné žlázy pod somenníkem.
Slupky semenní blánité. ííyliny lesní a luční s listy nej\íce stříčnýuii.

1. Prasníky po vypylení rovné. Tobolka 1 pouzdra.

a) Koruna kolovitá Sdílná, jak ocel niodroíialová, temněji skvrnila, ušty
její na spodu s 2 třásnilě brvitými medovými jamkami. Tyčinek 5.

323. Swcertia.

b) Koruna kyjovilá, zvonkovilá neb řepicovitá, (4 — 10), namnoze Sklaná,
bez jamek medových. Tyčinky 4 — 5, namnoze 5. 324 Gentiana.

2. Prasníky po vypylení šroubovitě točené. Tobolka nedokonale 2pouzdrá.
a) Koruna nálevkovilá, v ústí stažená, Sklaná, bez jamek medových, čer-
vená, řidčeji bílá, kraj posl(''Z nad tobolkou skroucený. Tyčinek S.

325. Eri/fJiraea.

o

331. Menyanthes L. p. Vachta.

1057. M. trifoliata L. (V. třílistá, trojlistnik.) Stvol bezlistý,
s konečným hroznem. Listy 2řadě střídavé z plazivého oddenku, tro-
jené, dlouzeřapíkaté, lístky opakvejčité až podlouhle opakvejčité. tu-
pounké, vykrajované, skoro přisedlé. Květy stopkaté, s 2 listenci.
Prasníky fialové. Oddenek dlouhočlenný.

V. O- 10 — 0*30 m. Koruny bělavě narůžověié, husté vousaté.

4 Květen, červen, někdy i na podzim. Rašelinná luka, bařiny, příkopy,
praniciíiíá místa, zvláště v hornalých krajinách, došli rozšířena. V brněnském
kraji; v Piajském lesíku u Brna nekvetoucí, u Tišnova (Makowsky). u Svitavy
(Niessl), u Kunštálu a Olešnice nezřídka (Clupek), u Údanek poblíž Mor. Třebové
(Domas), Bílovice, Šimková louka u Rověčina. — U Kelčic a Plumlova v Bra-
niskách v okolí Prostějova (Spitzncr), u Náměště v Znojemsku (Roemer). Hojná
v česko-moravském pohoří: kolem Jihlavy obecná (Pokorný), přehojná na jedné
louce u Plačova poljlíž Třebíče (Zavřel), kolem Křížanova (Haslingcr), hojná
v okresu dačickém, jako kolem Dačic, Telče, Růžené, Matějovic, Rudolce, Slavo-
nic. Slar. Hobzí a v celém vidolí Bolíkovském (Oborny), Rasná. Kracovice, Hor.
a Dol. Bobrová, Bystřice n. P., Hor. Rozinka, Nov. město, zde přehojná u lesa
Mal. .Michová, z počátku září ve kvelu, u Křivky a Dvorských rybníků, Vršany,
Kadov, ŽdVir, Zámek Žďár, Slakhanny, Přední hamry, Mělkovice, Vysoká, Jimra-
mov. Nov. Jimramov, .lavorek, Borovnice. — Hojná v Olomoucku : za Haj čínským
uilýuem a za Klášterem Hradiskem, v příkopu mezi Klást. Hradiskem a Pavlo-
vicemi II Olomouce (Vogl a Mik), kolem flepčína a Cernovíra (Sapetza), luční
příkopy na Fichilichu u Střelné (Oborny), u Roudna (Rieger), Berouna (Gans),
s J»roserou u .ledle l)líže Zábřeha (Pánek), kolem Šumberka, v údolí Moravy od
Hanušovic nahoru nezřídka (Oborny), Bludov, Star. město, Janovice a na lukách
u lesa (iruntu a j. m. u Rymařova. — V Přerovsku nezřídka (Reissek). V uh.
hradišťském kraji : u Liíopecen (Palla), bařinná luka u Kunovic, leč pořídku
(Schlogl), na bařinuí' louce poblíž Dúbravy (Uechtritz) a v příkopu v lese Bzinku
u Bzímce (Bubela). Ve východní části: pořídku u Rusavy (Sloboda), VelU. Kun-
čice, Huslopeč a Kujavy (Sapetza), přehojná na lesních lukách na Rodtleku
u Bělotína (Ripper), rašeliniště Huti u Frýdlandu (Oborny)!, u Sviadnova (Gogela),
údolí Miloňovky a j. m. u Velk. Karlovic, Dolní paseky a j. m. u Rožnova,
Star. Zubří, Frenšlál, Trojanovice, Star. Hanu-y. — Ve Slezsku : hojná v Těšínsku

— 780

a Bélsku, jako kolpui Rvbařovic a Bučkovic u Bélska, u Těšína, Koňské a v ba-
řinách podél Visly (Kolbenheyer), Bromówské rašeliniště u Rudzice (Reichardt),
u Krnova (Spatzier), u Lipové. — Kolem Vidnavy, Bernartic, Zigharlic, Reivízu
a Frývaldova (Vierhapper), u Karlovské studénky (Spitzner).

333. Limiianthemum Grmel. Playíii.

1058. L. iiymphaeoides Línk. (P. lekninovitý). Lodyha na dně
vod plazivá, dlouhočlenná, větve vsplývajíci a listnaté ženoucí. Listy
vsplývající, okrouhlé, hluboce srdčité, trochu vykrajované, kožovité,
dlouze řapíkaté, nahoře lesklé, vespod jako pošvy listů žláznatě hrboul-
katé. Květenství svazčité, vrcholičnaté, v úžlabí 2 sbhžených listův.
Koruny značné, velmi útlé, třásnitě brvité, snadno vadnoucí.

D. O 80— 1*50 m. Koruny zlatožluté. Menyanthes nymph. L., Villar-
sia nymph. Vent., L, peltatum Gmel.

2j- Cerven-srpen. Stojaté a niirně tekoucí vody, dosti pořídku, leč pospolitý.
t)le Schlossera u Nov. vsi a Mušova. V Ceriiickém rybníku poblíž Telěe hojný
a odtud dolů až k Dačieůin (Oborny) ! Ramena Dyje u Telče, hojný v Pišově
rybníku poblíž Ratkova, hojný v Dyji u Slejbore. — Vedlejší ramena Moravy
u Cernovíra poblíž Olomouce a v příkopech trati u Štěpánova, též u Hrabové
u Paskova (Makovsky). Poboční rameno Moravy mezi Cernovírem a Hajčínem
a v Moravě mezi Cernovírem a Lásky (Spitzner). Ve Slezsku : u Oder (Uechtritz),
v Riedlovém rybníku u Skočova (Kolbenheyer).

333. Sweertia L. Kropenáč.

1059. S. pereimis L. (K. ozimý). Lysý. Lodyha přímá, jedno-
duchá, príoblá, nahoře jak stopky květní křídlatě 4hranná, chudolistá.
Dolení listy elliptické, řapíkaté, střídavé, lodyžní podlouhle elliptické až
podlouhlé, přisedlé, nejhořejší podlouhle kopinaté, zdánlivě stríčné.
Lata úzká, hroznovitá, stopky 4 branné. Kalichy hluboce 5 klané,
ušty čárkovitě šidlovité. Koruny 5tidílné s ušty kopinatými. Tyčinek 5.
Blizny přisedlé. Tobolky 1 pouzdře. Oddenek plazivý, krátkočlenný.
bohatě mrcasatý.

V. 0*15 — 060 m. Koruny ocelově modro-flalové, temněji tečko-
vané, zřídka žlutavě nazelenalé.

2J- Červenec, srpen. Rašelinná luka a pramenitá místa v Jeseníku, pořídku.
Na západním okraji Velk. kotUny (Grabowski a Oborny)!, hojněji na pramenitých
místech v Mal. kotlině (Engler a Oborny), přehojný v příkopech rašeliniště Ficht-
lichu blíže Berggeistu u Rudollic (Oborny) !

334. (xentiaiia Touni. Hořec.

A) Koruna v ústí holá. Byliny vytrvalé.

1. Ušly korunní po kraji netrepenité.

a) Coelanthae Fróhl. Koruny zvonkovité, mezi ušty korunními řáska,
vj^bihající namnoze! v chobotu v zoubkovitý, 1— 2klaný přívěsek. Lodyha na-
mnoze jednoduchá-

a) Květy v lichopřeslenech neb strboulovilě naliloučené. Kalich zvonkovitý,
slejno- neb nestejnozubý.

— 781 —

1060. Gr. puiictata L. (H. tečkovaný). Lodyha přímá, z od-
denku konečná, jednoduchá, na spodu šupinatá. Listy stříčné,
5 ž i 1 n é, celokrajné, lysé, přizemni elliptické, v široký řapík
zúžené, lodyžní podlouhle elliptické, příšpičaté, v pošvu
kratičkou srostlé. Kalich polokulatě zvonkovítý, s6čár-
k o vité kopinatými ušty. Koruna Gklaná, s cípy 4krát kra,t-
šími trubky. Oddenek prodloužený, tlustý, válcovitý.

V. 0'10 — O 40 m. Koruna žlutá, černonachově tečkovaná.

2|- Červenec, srpen. Travnaté stráně Jeseníka, porůznÝ a dosti ojedinělý,
z mnohých míst vykopáváním kořenů jeho již vyhuben. Hockšár, Studénko vá
hole!, Praděd, Svinský hřbet, Petrštýn (Gr. Fi.), Janovická hole, Velk. kotlina
a sice nad spádem (Gr. Fl. a Oborny), Hořcová luka poblíž Fuhrmannšlýnu, Lei-
terberk, na ceslě od Velk. kotliny k Volskému chlévu a na Jelením hřebenu !
(Oborny), Heiligenhiibl.

1061. Gr. cnieiata L. (H. křížatý, prostřelenec). Lodyhy po-
stranní, vystoupav é, nahoře hojně listnaté. Listy celo-
krajné, podlouhle kopinaté, Sžilné, dolejší malé, stříčné,
k prodloužené pošvě dolů řapikovitě zúženě, pošvy
spolu srostlé. Květy úžlabní, lichopřeslenovitě nahloučené. Kalich
nálevkovitě zvonkovítý, s 4 kopinatými, namnoze nestejnými, úzkými
a přímými ušty. Koruny hranaté, 4klané, konečné, často
Sklané. Oddenek neobmezeny, s rozetkou listů nad Šupinami.

V. 0-10— 0*40 )ii. Koruna vnitř sytě modrá, vně modrošerá.

4 Červen — srpen. Meze, travnaté chlumy, kraje lesů, horní luka, po-
různý, ve vyšších polohách neroste. V brněnském kraji : údolí u Nebovid, Nový
hrad u Blanska, Veveří, Mor. Třebová (Makowsky), Hády u Obran (Schlosser) I,
Lomnice a Brusná (Pluskal), Lažánky u Brna, Ochoz, ^oběšice (Oborny), údolí
Krlinské (Spitzner), Oslrovaěice (Niessl) !, lesní cesia u Kurděj o va (Schierl) !, Líšeň,
na mezích a výslunných místech v lese za Klajdovkou hojný, Úbec, Tempelštýn
u Jamolic, Raddstice. — Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemer), přehojný
v lese mezi Horn. Kounicemi a Křlenicemi (Zavřel), v údolí Dyje a Fugniěky
u Hardeku, na úklonech vinohradu u Čížova, na Kozí stezce u Lukova, ojedi-
nělý na Hradišti a v údoli Leskavy u Znojma, mezi Citonicemi a Hradištěm a sice
poblíž Veskovského lesíku a při Dyji u zříceniny Nov. hrádku (Oborny). V Olo-
moucku ojediněle a pořídku ; na výslunném úklonu při stezce za Žebětínem
(Mik), u Star. vody (Schlosser). V uh. hradišťském kraji: Obora u Kroměříže
a les u Velk. Těšan (Palla), kopce poblíž Jalub a kolem Uh. Hradiště (Schlógl),
u Napajedel (Schwoeder), lesní luka v Buchlovském pohoří (Bubela), zřídka na
Javořině a na Lopeniku (Holuby), Kobela u Kuželové, les Hrádek a luka Ma-
chova poblíž Javorníka, luka u Sigmundova hostince při samé hranici uherské
[a odtud až k Miavě]. Ve východní části: kolem Tučap hojný, řidčeji u Boře-
novic, Prusenovic, Dobrolic, Jankovic, kraje lesní na Lysině (Červinka), Obora
a Lipina u Holešova, u Potůčkňv u Rusavy, leč pořídku (Sloboda), velmi pořídku
na Kotárech u Vsetína (Bubela), Nov. Jičín (Sapetza), u Spálová (Schlosser). Ve
Slezsku: u Těšína, Blogotic, Szybic, na Tulu, u Lišné, Ustroně a v Bog^ušovi-
cich v Těšínsku (Kolbenheyer), lomy u Lipníku a Bialy (Baier), Koňská a Cí-
sownica (Uechtritz), Vedrin, Dziegielow (Nagel), Goleszówská hora (Kotula).

782

/?) Pne II in o n a n I h a e. Kvěly iiaauioze jednotlivé v úžlabích, zřídka
v prostředních úžlabích stopky 2- neb vícekvěté. Listy dolejších párů malé,
krátkopoševné, nejdolejši šupinovité. Kalichy trubkovité.

106*2. (jr. asclepiadea L. (H. tolitový). Lodyhy četné, z od-
denku konečné, přímé, jednoduché. Listy vejčitě kopinaté.
dlouze zakončíte, 5 — 7 žilné, spodkem skoro uťatým při-
sedlé. Květy trochu j ednostranné, všecky jednotlivé, po-
řídku prostřední po 2, stříčné, bez listenců překrátce stopkaté. Kalich
dlouze válcovitý, trubka 3-5krát delší čárkovítých uštův. Koruna
z dolejška ztíženého znenáhla dlouze kyj ovitá. 5klaná, s cípy pří-
špičatělými. Oddenek krátkočlenný, mnohohlavě větevnatý, rovno-
vážný, s kůlovým kořenem.

V. 040 — 100 m. Koruny sinomodré, v lístí tečkované, zřídka bílé.

2j- Srpen, září. Kraje lesů, lesní luka, křoví, v Karpatech, zvláště v se-
verovýchodní jich části hojný, Smrk u Celadné (Sapetza)!, u Martiňáka na Kně-
hyni hojný (Kotek), v údolí (Jstravice hojný, jako na Ondřejníku u Frýdlandu,
u Ružanky, Huti-Hamry a odtud až ku hranicím uherským (Oborny), KUn Pere-
loňky. Polána, luka pod Skalkou a údolí Wasa u Ostravice, Butosonka pod
hřebenem Lysé hory. — Ve Slezsku : Lysá hora, Maleno vice, Lukšinec, u Star.
Hamer (Oborny)!, Janovice, Byslrá, Krásná, Morawka, les Urba.ška u Slaviče. —
Visla, na Malinově, u Bělska: na Košaru, Kamienické vyšine, u Bistraje [Mesna,
Bučkovice], Szczyrk, Godiska (Kolbenheyer), u Llstroně (Milde), Kiczera, Ropicza,
Pruszywka, Kocobendz u Těšína (Hetschko) , Bystrzica (Ascherson), Rovnica
(Nagel).

106:5. Cf. pueiimonaiitlie L. (Hořepník). Lodyha přímá,
jednoduchá, hustě listnatá. Listy kopinaté neb čár-
kovitě kopinaté, 1 — 3žilné, na kraji ohrnuté. Květy v úžlabí
hořeních listů, stříčné, hořeni skoro přisedlé, dolení na delší
stopce s 2 listenci. Kalich válcovitě zvonkovitý, zuby
jeho čárkovitě kopinaté, nemnoho kratší trubky.
Koruny velmi veliké, 5klané, mezi cípy namnoze se špičatými přívěsky.
Oddenek tlustý, ukousnutý, neukončený, šupinatý, s lodyhami
postranními.

V. O" 10 — 0-45 ni. Koruny tmavě modré se zelenými tečkami, vně
s 5 zelenými pruhy.

2j- Oervenec-září. Vlhká, žírná luka, světlé lesy, porůzný. V brněnském
kraji: kolem Sloupu (Makowsky)!, Vranova (Rohrer), mezi Javorníkem a >Jikly
u Svitavy (Niessner), a u Příklud (Oborny), mezi Drnoholcem a Lednici (Ma-
kowsky). V poříčí Moravy : na rašelinnýcli lukách při levém břehu Moravy
u Olomouce a na jedné louce u Lásek (Makowsky), o 1 kuse na vlhkých
lukách u Kladek (Slavíček), rašelinná luka u Kláštera Hradiska (Vogl), na více
místech u Střelné (Burghauser), Potoky u Javorníka, Filipov, Nov. Lhota, it;č
všude poskrovnu. — Velmi hojný na lukách od Žop k Chomýži, řidčeji na
Hradisku nad Uobroticemi (Červinka), u Holešova s listy velmi širokými (okr.
škold. Cech), pastviny u Chomýže a Hrabina poblíž Rusavy (Sloboda) !,- lesy
u Navojné (Dr. Hanáček), u Vsetína (Bubela)!, u Hodslavic a Jeličné (Sapetza).

783 —

Ve Slezsku : ii Wedryiui poblíž Téšína, u Wapipiiiee, Wilheinsdorfu, Rybařovic,
(Kolbenlieyer), u Lubna na úpatí Lysé hory (Oborny), u Krnova (Spalzier).

b) Calalhiaceae Frohl. Trubka koruny řepicovilá, až po kraj skoro
stejně tlustá. Lodyha jednoduchá, jednokvětá. Oddenek listnaté a kvétonosné lo-
dyhy ženoucí.

1064. Gr. Yeriia L. (H. jarní). Lodyha jednoduchá, jednokvětá.
Listy elliptické neb eUipticky kopinaté, celokrajné,
nejdolejší větší kopisťovité, lodyžní na spodu pošvaté, přisedlé, páry
listů zprvu sblížené, potom velmi oddálené. Kalich trubkovitý,
křídlatě hranatý. Koruna ňklaná, mezi ušty se zoubkem
Sklaným. Oddenek tenký, plazivý, větvitý, šupinatý, na
koncích s rozetkami listův.

V. 0*06— 0*10 m, po odkvětu až 0*20 m. Koruna blankytná.

'^■ Červen, červenec. Vlhká horní luka, bařinná a pramenitá místa v Je-
seníku, porii^nu. Studánková hole, prameny střední Opavy (Kúgler), Praděd,
úklony Pradědu při cestě k Ovčírně ve společnosti s Potentilla aurea, Euphrasia
pieta atd. (Bubela)!, úklon pod Petrstýnem (Gr. Fl.)!, západní úklon Vysoké hole
(Bachmann), Velk. kollina, zde na více místech (Gr. Fl. a Oborny)!, luka u Han-
g-enšteinu a Janovic (Schierl), a sice na Janušovské kupě a Studénkovém ka-
meni (prof. Simbock), Zlodějské křoviny pod Petrstýnem, Svinský příkop, Zá-
meček a na j. m. — Za ulicí „Veselskou" k lesu „Veselce" u studánky blíže
Ždáru (Kovář).

2) Ušty korunní po krajích Iřepenitě brvité, z předu nestejně zubaté.

c) Gro ssop e talae Frohl. Cípy koruny v dolení polovici třepenité,
listí holé.

1065. Gr. ciliata L. (H. brvitý). Lodyha z položeného spodku
v ystoupavá, hranatá, mnoholistá. Listy čárkovitě kopinaté,
dolení v krátký řapík ziižené, hoření přisedlé. Kalich zvonkovitý
s ušty kopinatými, dlouze zakončitými, na spodu spojenými a s blá-
nitým krajem. Koruny veliké, kyjovitě zvonkovité, do Y,^ čtyř
klané, v dolení polovici vousatě třepenité. O d den ek tenký,
plazivý, šupinatý.

V. OlO— 0'30 iH. Koruny lilákově modré.

2j- Srpen-říjen. Meze, kraje cest, suché výslunné kopce, liáje, zvláště na
vápně, porůzný, v západní čá^li, jak se zdá, neroste. V^ brněnském kraji roz-
šířen: na Hádech u Obran, též u Líšsiě dosti hojný!, na Šenhen^stu a Ka-
menném kopci u Mor. .Třebové (.Makowsky), u Sloupu (Rcissek)!, a Blanska
(Urbánek)!, mezi Olomoučany a Puidicemi (Theimer), v lese pod Něnicicemi
li Boskovic (Svěrák), kolem Kunšlálu a Olešnice (Clupek), Kraví hora u Brna a
sice při cestě ku Kamennému mlýnu, též u Tří křížíi poblíž Ve\eří, u Ochoze
a Krtin (Oborny)!, Žebětín (Uličný)!, u Ivančic (Schwoeder) !, lesní úklon Fogla
u Klobouk (Steiger)!, Nikolčice (Bubela) I, lesy u Kurdějova (Schierl)! Zmoly
u Bilovic, Zlobíce a j. ni. n Knřimi, les Vejriivka u Tišnova, Lctovice, meze
u Babolek, Měšíanky a j. lu. u Kochova, Pernštýn, Hrad a prachovna u Veveří,
Holedná u Jundrova, lluslopeč. — V Prostějovsku : u Stichovic dole na stráni
za panskou zahradou blíže stanoviska vratičky obecné (Spitzner). Ve Znojemsku :
u Náměště (Roemer), Kulnický kopec a Zaječí obora u Krumlova (Zimmermann).

- 784

V Staré vápenici u Ždáru (F. Kovář). V Olomoucku : Hněvotinské lomy (Vogl),
Pobuč a Leština u Zábřeha (Pánek), Zkamenělý zámek u Milkova (Slavíček),
dosti hojný v cihelné' Výmoly u Loštic, a v Karníku u Troubelic severně Unčova
(Červinka), Ruda nad Moravou a u Koldštýna (Oborny), řidčeji u Berouna (Gans).

V uh. hradištském kraji : Obora u Kroměříže a les u Velk. Těšan (Palla), lesní
luka v buchlovských horách (Babela), na Lopeníku (Holuby), Strážnice, Velká,
Javorník, Filipov, Nov. Lhota, na Chotarech a Javořině, Bojkovice. — Ve vý-
chodní části : pořidku v Kruhách u Tučap (Červinka), horní luka pod Hostýnem
(Sloboda)!, hojný v okoU Vsetína (Bubela), při cestě od Poschlé do Semetína. —
Nov. Jičín (Sapetza) !, Hranice (Vog-1), v okolí Místku: pod Cůpkem mezi Hodo-
nicemi a Metylovicemi, v křovišti pod Star. městem méně hojný (Gogela). Ve
Slezsku : V Bělsko-Těšínsku dosti hojný (Kolbenheyer), na úpatí Lysé hory
u Frýdlandu (Wetschky), u Supíkovic poblíž Frývaldova (Grabovi^ski), Mal. Horka
II Herallic (Gr. Fl.), Tomíkovice u Vidnavy (Magerstein).

B) Koruna v ústí třísnilě vousatá. Byliny jednoleté.

d) Endolrichae Frohl. Ušty korunní na spodu s 2klanou a spolu
vláskovilě mnohoklanou šupinkou.

«) Tobolka přisedlá neb skoro přisedlá.

1066. Gr. campestris L. (H, luční). Lodyha přímá. Listy
přízemní kopisťovité, vejčitě podlouhlé až kopinaté. Kalich
4klaný, ušty po kraji pilkovitě draslavé, 2 vnější mnohem větši,
široce elliptické, zašpičatělé, volnými křid lo vitými, na
venek neohrnutými kraji až ke spodu trubky sbíhající.
Koruna trubkovitě válcovitá, 4klaná, s trubkou žlutavou, v kalichu
ukrytou a ušty elliptickými, nejvíce tupými, z předu trochu zoubka-
tými. Tobolka skoro přisedlá.

V. 0-06 0-20 m. Koruna modroliláková.

0 Srpen — říjen. Prviliony, travnaté pahorky, kopce, úklony, velmi po-
různu. Úpatí východního úklonu Smrku u Celadnó (Sapetza), na Radhošti a
u Hranic (Schlosser), na Vilamovickém kopci u Skočova, u Skalice a na Lysé
hoře ! (Kolbenheyer), u Ustroně (Wiesner). V Opavsku : u Albreclitic (Kolbing)
a pořidku při eeslě od Studénkové hole k Tomášovu (Grabowski).

1067. tr. amarella L. (H. obecný.) Lodyha přímá, štíhlá,
hroznovitě přímo -větvitá. Listy přízemní namnoze ko-
pisťovité, lodyžní ze spodu skoro poloobjímavého
kopinaté neb doleni podlouhlé. Kalich válcovitě zvonko-
ví t ý, as ku prostředku Sklaný, zuby kopinaté neb čárko-
ví t ě kopinaté, skoro stejné, na drsném kraji ohrnuté, úzkou
řaskou po trubce kališní sbíhavé. Koruna 5-, řidčeji jako kahch
4klaná, dosti malá, kyjovitě trubkovitá, nahoře málo rozšířená,
s ušty namnoze špičatými. Semenník dolů zúžený, však bezstopečný.

V. 0-08— 0-25 w. Koruna červenavě liláková, zřídka žlutavě bílá.
0 Srpen — říjen. Vlhká luka, lesy, pasivy, keřnaté kopce a meze.

V brněnském kraji: kolem Sloupu (Makowsky), údolí Punkvy (Svěrák), údolí
flíčky u Ochoze (Fiala), Holšlýn (Reissek), na Klingru a u Chraslové Lhoty
u Svitavy (Niessner), Olcšnice a Kunšiát (Clupek). Luka a lesní místa u Čížova

785

(Oborny). Kolem Jihlavy, leč řidčeji než G. germanica Willd, jako u Fussdorfa,
Třeště a sice při cestě do Čeňkova (Reichardt), u Puklic (Pokorný), v Staré vá-
penici u Ždáru (F. Kovář). Kolem Rusavy hojný (Sloboda), na Janišovském
kopci u Vsetína (Bubela)!, na Kotouči u ííjtramberka, na Svinci u Nov. Jičína!,
na Libotínu u .Žiliny (Sapetza). Leč stanoviska uvedená nejsou všecka zaručena.
/?) pyramidalis Willd. Lodyha vyšší, ztuha přímá, již od
spodu s četnými, prodlouženými, hojnokvětými větvemi. Listy ze šir-
šího spodku kopinaté. Zuby kalicha kopinaté, 2krát delší trubky ka-
lišní. Koruny větší než u tvaru základního. V. O* 15 — 0*40 m. G. ama-
rella L. v. parviflora Aut. pl.

Sem přináleží dle Oborného tvary od Náměště a Sloupu a snad i od
Jihlavy.

/9) Tobolky ^:^ dlouze stopkaté.

* Gr. obtusifolia Willd. (H tupolistý.) Lodyha přímá,
větvitá, větví vzpřímených, namnoze červenavě nahnědlá,
jedno- až vícekvětá. Listy přisedlé, trochu vzpřímené, po-
dlouhlé, tupé, n e j d o 1 ej š í o p a k v e j č i t é, ku spodu zúžené,
hoření z poloobjímavého spodu kopinaté, tupé, jen nejho-
řejší trochu špičatější. Kahch trubkovitě zvonkovitý, s 5 skoro
stejnými, čárko vité neb podlouhle kopinatými zuby, zdélí neb delšími
trubky kališní. Koruna trubkovitě zvonkovitá, větší než
u předešlého, nahoře zřetelně rozšířena, uštů 5 po-
dlouhle v e j č i t ý c h, namnoze přišpičatělých, řidčeji tupounkých.
Tobolka zřetelně stopkatá.

V. 0-15— OSó II). Koruna fialová, dole žlutavě bílá. Vzezřením
G. amaroUa L. podobná, leč od této semenníkem zřetelně stopkatým
a tupými listy rozdílný.

0 Červen, červenec. Luka, pasivy, pro naše území pochybný, rostUny
sem počítané náležejí bezpochyby ku G. Carpatica Wettst. Dle Bubely na lukách
od Hoštálkova k Chotarům ; dle Životského na Javornících u Halenková ; dle
Uechtrilze v uh. mor. pohraničních Karpatech ; dle Schlossera u Solance ; dle
Oborného na Javorníku ; popis bylin od Star. Hamer, Oborným sem řáděných,
souhlasí s popisem G. Carpatica Wettst.

1068. Gr. Áiistriaca A. et. J. Keru. (H. rakouský). Lodyha
přímá, dole jednoduchá neb větvitá, větve rozhčné délky, dolejší delší,
tudíž květenství chocholičnaté. Listy lodyžní prostřední
přisedlé, z vejčitého spodu čárkovitě kopinaté, prodloužené, zašpiča-
těné, 3 — ókrát delší než širší, na spodku nejširší, hořejší zdélí pro-
středních, leč trochu užší než tyto. Kalich zcela lysý, zuby
kalicha delší než trubka kališní, skoro stejné, čárko-
V i t é, špičaté, zaokrouhlenými choboty se dotýkající,
po kraji ploché, zřídka trochu ohrnuté. Koruny zvonkovité neb
trubkovitě nálevkovité. Tobolka stopkatá, stopka zdélí trubky kaUšnú

V. 0*15— 0-40 cm. Koruna s krajem bledě fialovým. ByUna dlou-

50

— 786 —

hými a úzkými listy a kalichem význačná. G. amarella Jacq. Enum.
stirps. Vindob. p. ^2, non L.

0 Srpen-říjen. Travnaté úklony, horská luka, posud jen v jihovýchodní
části. Údolí Jihlavy u Jihlavy (Reichardt), údolí Dyje, u Dačic a Slavonic
(Oborny), u Telče.

1069. U. Carpatica Wettst. Oest. bot. Zeits. 1892 p. 4. (H.
karpatský.) Lodyha přímá, jednoduchá neb nahoře krátko-větevnatá,
květenství zkrácenými větévkami květonosnými
hroznovité, nikdy chochohčnaté. Listy přizemní v rozetce, kopi-
sCovité, tupé, lodyžní dolejší kopinatě čárko vité, širokým
spodem přisedlé, přítupé, hořejší širší, vejčitě kopinaté, špičaté,
na spodu široké, 3 — óžilné, 8 — 15 mm š., 15-30 nim dl., všecky lysé,
někdy dvojbarevné. Květy 18—25 mm dl., stopky květní obyčejně delší
kalicha. Kalich zvonkovitý, lysý, nachově načervenalý, trubka kališni
naamutá, nikoliv hranatá, jen proužkovaná, mezi cípy vždy zaokrou-
hleně tupá, cípy kališni skoro stejné, přímé, zdélí trubky neb málo
delší, čárkovité, ploché neb po kraji ohrnuté. Koruna trubkovitě ná-
levkovitá, trubka, delší kalicha, za sucha někdy vybledlá, nahoře mírně
rozšířená, ušty špičaté, namnoze (za sucha) přímé. Semennik neb
plod čárko vitý, na spodu v stopku as 2 — 4 nim dl. zúžený. Semena
kulatá, hnědá.

V. 0-15— 0-40 m. Koruna fialová.

0 Srpen — říjen. Luka, křoví, v horách dle zdání rozšířen. — Kiliny
(Theiiner), Rověčín (Fleischer), Mor. Třebová (Oborny), Sloup, Valchovský les,
vápenné lomy a j. u Valchová. Velk. Meziříčí. — Údolí Dyje u Hardeku a
u Star. Hamer (Oborny), u Vsetína (Bubela), Javořina, Lopenik, Cáb, Javorníky
u Halenková, Velk. Karlovice, Rožnov.

1070. Gr. germanica Willd s. str. (H. německý.) Lodyha
přímá, dole obyčejně jednoduchá; nahoře větevnatá, větve
krátké, květonosné, květenství tudíž hroznovité. Listy lodyžní
prostřední vejčitě 3hranné, 2 — 3krát delší než širší, kratší než členy,
Květy as 18 až 27 mm dl. Kalich zcela lysý, nanejvýš po
kraji zubů velmi jemně brvitý, trubkovitě zvonkovitý, s 5 3hrannými,
dlouze zakončitými, na kraji často ohrnutými, ostře špičatými
choboty se dotýkajícími zuby. Zuby kalicha delší
než trubka jeho, trochu nestejné, z nichž 2 širší, kraje jejich
sbíhají podél trubky jako jemná, zelená žebra.
Koruna trubkovitě nálevkovitá. Tobolky dlouze stopkaté.

V. Oi5— 0-50 m. Koruna fialově modrá, s bělavou trubkou,
zřídka bílá. G. amarella Fról., Roth eíc, G. amarell. ^. grandiflora
Meyer, G. amarell. /?. germanica Gelak.

O Srpen — říjen. Suchá luka, pastvy, travnaté slránfe, cesty, rozšířen,
zvlášté v hornatějších polohách. Pokud byliny z níže vytčených misi sem ná-

— 787

ležejí, nelze stanovili, poněvadž není dokladů, jisto však, žef" některá z údajů
těch nutno bud ku G. Carpatica Wettst. neb ku G. Austriaca A. et. J. Kerner
pripoěisti. V brněnském kraji : Lomnice (Pluskal), Zdárná (Smejkal), v údolí Svi-
tavy od Svitavy až k Obranňm nezřídka (Makowsky), Jedovnice, mezi Lažán-
kami a Jedovnicemi (Oborny), les Stražová u Vohaněic, Boskovice. — V Pro-
stějovsku: pouze na Drahansku, a to: u Drahan při zřídle Hany, u Harlmanic,
na Bílé vodě, před MoUenburkem (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště
(Roemer)!, u Star. Hobzí v okresu jemnickém (Oborny). V Jihlavsku: u Jihlavy
(Pokorný), Liští u Borovského mlýna a u Koslclníčku blíž Třebíěe (Zavřel), Kři-
žanov (Hasling-er), u Statková, mezi Karlštýnem a Matějovicemi, u Růžené
(Oborny), Borovná, Olší, Velk. Vanov, Bystřice n. P. V Olomoucku : u Berouna
(Gans), Roudno (Rieger), Temenice u Šumberka (Haslinger), u Hrubé vody!, blíž
Domašova a odtud až ku Střelné a Libavě (Oborny), Inka u Janovic (Schierl)!,
Zámecký vrch a les Grunt u Rymařova. — Ve východní části: na Javořině
s G. Carpatica Wettst., Klapinov u Rusavy, Hoštálkov, Ratiboř. — Hojný
u Vsetína (Bubela). — Ve Slezsku: u Bělska, Bistraje, na Magúrce, Skalitě a
v Godžiském údolí (Kolbenheyer), u Dolní Lípové a Krnova (Oborny), u Sosnové,
Rusína, Melče (R. a M.), Jáuersberk blíž Vidnavy (Latzel).

335. Erythraea L. Zeiuěžluc.

A) Listy dolení oddálené, nikoli\- v rozetce. Hlavní lodyha krátká, záhy
v dlouhovělevný, vidUcnatý vrcholík s oddálenými květy se rozdělující. Kraj ko-
runy nálevkovitě prohlubený, s ušty kopinatými, namnoze špičatými.

1071. E. ramosissima Pers. (Z. nízká.) Lodyha 4hranná
a jako listy po kraji a kalichy hladká. Listy 5žilné, vejčité
až vejčité podlouhlé, tupé, hoření kopinaté. Květenství volně
vrcholičnaté. Kalich v čas rozkvětu namnoze delší,
zřídka zdélí koruny, trubka korunní pod krajem v delším kuse
zaškrcená.

V. 0-05— 0*20 m. Koruna růžově pleťná, zřídka bílá. E. inaperta
Kth., E. emarginata W. K., Gent. ramosissima Willd.

0 a 0 Vlhká luka, průhony, příkopy, role, porůzná. V brněnském kraji :
u Židlochovic, Menína, Otmarova a Pavlovic (Makowsky), na několika místech
podél Svratky (Veselý), břehy nenovického rybníka, u Žilošic, Střelíc, Komárova
(Oborny), Ivančice (Schwoeder), Oujezd (Ripper), v údolí Rakovci u Račic (Niessl),
v údolí chromském a u Divák u Klobouk (Steiger), u Cejče (Wiesner)!, u Po-
divína (Uechtritz), hojná na lakách na prahu a u Hlubokého rybníka blíže
Krumlova (Zimmermann), příkopy u Morkůvek (Schierl)!, příkopy u Hodčjic,
Nosislav, Terezov, Selce. — V Prostějovsku : u nádraží prostějovského, na lukách
u Hrubčic, Bedihošlě (Uličný) u Určíc, Křenůvek, Krumsína, ve hraničném žlebu
a j. hojnější než E. centáurium (Spitzner). Hojná ve Znojemsku: u Kralic bUže
Znojma (Roemer), mezi Křtěnicemi a Skalicemi (Zavřel), Mathildin stan u ]Vlohelna
(Schwoeder), při cestě od Vel. Mašovic k Podmoli, hojněji v nížinách při Dyji, jako
u Drnoholce, Nov. vsi a hojná na polích u Frelešdorfa, Hrušovan a Nov. Přerova
(Oborny), u Příklud a Strachotína (Makowsky), u Hevlína (Ripper). V Jihlavsku :
při cestě od Tejna k Dubinám u Třebíče (Zavřel). V Olomoucku: na lukách
u Cernovíra, Štěpánova a Náměště (Spitzner), hojná na louce mezi střelnicí
a Hajčínem (Mik), u Lešliny ii Zábřeha (Pánek). V uh. hradišiském kraji: ne-

50*

78S

zřídka a Kroměříže (Palla), v příkopech při trali a iia \ Ihkých lukách u Bzence
liojná (Bubela), na JavJfcně (Holuby), Rohateo, Z\ oleiiov, všude kolem Strážnice,
Hroz. Lhota, Velká, Mal. Vrbka, Javorník, Blumeniál, Strání. — Ve východní
části: role u Prusenovic směrem k Ochoze (Červinka), zřídka v mokřadech na
Cupě u Vsetína (Bubela), u Štramberka a Nov. Jičína (Schlosser), u Příbora
(Czížek). Ve Slezsku: u Bělska, Star. Bělska, Buczkovic (Kolbenheyer), u Ja-
worze a Lipníku (Baier), Sorgsdorf a Maifritzdorf u Vidnavy (Latzel).

B) Listy spodní sblížené, v rozetce, často vedlejší lodyhy vyhánéjící. Kvély
na konci prodloužené lodyhy a větví, \e vidličnatých, nejprv dosti hustých
vrcholících. Kraj koruny ploše rozprostřený, s ušty nejvíce přítupými.

1073. E. ceiitaiirhmi Pers. (Z. obecná.) Lysá. Lodyha 4hranná
piimá, jednoduchá neb nahoře větvitá. Listy tak jako lodyha
na plochách a na kraji hladké, namnoze Bžilné, podlouhle vejčité až
kopinaté, špičaté, v rozetce opakvejčité, tupé. Vrcholík
hojnokvětý, větviček skoro stejně vysokých. Kalich
v čas rozkvětu, o polovic kratší koruny, tato pod krajem
sotva zaskrcená, s ušty vejčitými neb vejčitě kopinatými namnoze tu-
pounkými.

V. 0"10— 0*45 W7. Koruna růžově pleťná, zřídka bílá. Gentiana cent, L.

(^ a (3 Červenec — září. Suchá luka, pastvy, meze, kopce, paseky, vře-
soviště, v rovině a nízkém předhoři až k 600 m obecná, v česko-mora\'Ském
pohoří rozlroušena.

1073. E. liiiearifolia Pers. (Z. úzkolistá.) Lodyha jednoduchá.
Listy namnoze Sžilné, na plochách drsně tečkované, po kraji tak
jako h r a n y 1 o d y ž n í a k a 1 i c h y útle p i 1 k o v i t o d r s n é,
čárkovitě podlouhlé neb čárkovité, dolejší podlouhle
kopisfovité. Vrcholík dosti volný, chudokvětý, květy
nestejně vysoké. Kalich na hranách draslavý, v čas roz-
květu z d é 1 í trubky korunní, pod krajem krátce zaškrcené.

V. 0*10 — 0"30 m. Koruna sytě růžová, větší než u před. Gentiana
linearif. Lam., E. angustifolia Wallr.

O ^ O Červenec, srpen. Průhony, staré rybničné půdy, slatinná luka,
pořídku. U Štikového rybníka u Mikulova (Simony), kolem Mušova (Reissek),
Otnice (Czižek), bažinná luka kolem Cejče (Uechtrilz 1855), dle Schlogla též
v údolních lukách u Luhačovic. Tvary s hranami, listy a kalichy zcela lysými
podobají se E. litoralis Fr., (aklo u Vranova (Pr. Salomon).

65. Řád. Borragineae Juss. Brutnákovité.

Hody:

A) Ehretiaceae Endl. Cnělka na semenníku konečná, krátká.

1. Kalich trubkovitý, 5dílný. Koruna nálevkovitá, 5klaná, v ústí bez
hrboulkúv. Tvrdky 4, zprvu v semenníku spojené, potom rozpollčm'm plodu
suchého, peckovico vitého spolu se rozcházející. 326. Heliotri'pium.

B) Cy nog-losseae. Tvrdky 4, vnitřní stranou na 1 sloupec v čnčlUu
vybíhající přirostlé, posléze s ním s(! rozcházející. Ušlí koruny s 5 tupými, dutými'
hrboulkv.

789 —

1. Kalicli neslejnč Sklaný, po odkvětu velmi zveličelý, se stran smáčknutý,
dvojehlopné složený, ušty po každé straně s 1 zoubkem. Tvrdky se stran
smáčknuté, jemně bradavkaté. 327. Aspervgo.

2. Kalich stejně oklaný neb Sdílný, po odkvětu sotva zvětšený, ušty bez
postranního zoubku.

a) Kalich trubkovitý, 5dílný. Koruna nálevko\itá, 5klaná. Tvrdky vejčité,
vně ploché a na celé ploše cstny nazpět hákovitými posázené, na vnějším kraji
tupé a ztlustlé. 328. Cynoglossum.

h) Tvrdky 3hranně hranolovité, na vnější hřbetni ploše zinkované, na
ztlustlém okraji I — 2 řadami nazpět hákovilých ostenců posázené, ostatně jak a)

329. Echinospermum.

c) KaUch skoro zvonkovitý, 5dílný, po odkvětu zvětšený, odslálý. Koruna
kolovitá. Sklaná. Tvrdky 4, ěastěji jen 3, okrouhlé, vně mističkovilě vyduté,
hladké, s blánilým do vnitř ohrnutým krajem. 330 O^nphalodes.

C) Lilhosp er meae Koch. Cnělka až ku spodku volná. Tvrdky 4
neb 2, spodkem svým na plochém líižku přirostlé, jinak mezi sebou a od čnělky
oddělené, okolo pupku, jimž jsou na lůžku přirostlé, nevyduté.

1. Tvrdky 4, jednosemenné, kalich trubkovitý Sdílný.

a) Kalich trubkovitý, pravidelně Sdílný, po odkvětu nezvětšený. Koruna
s krátkou trubkou, okraj nálevkovitý neb kolovitý, Sklaný, její ústí S namnoze
nezřetelně 21aločnými hrboulky uzavřené. Tvrdky čočkovité, s ostrými kraji,
hladké, velmi malým, po odpadnutí malý, dužnatý přívěsek nesoucím pupkem
na lůžko přirostlé. 331. Myosotis.

h) Koruna trubkovilě nálevkovitá, se stejným okrajem, uvnitř nad stejnými
tyčinkami s S chlupatými podélnými řaskami. Tvrdky jak kamen tvrdé, širším
plochým pupkem bez přívěsků se oddělující. 332. Lithospermuin.

c) Koruna nálevkovilě zvonlíovitá, s nestejným, šikmo Slaločným krajem,
uvnitř bez řasek a hrboulků, s tyčinkami nestejnými. Tvrdky pupkem Shranným,
plochým na lůžko přirostlé. 333. Echilim.

d) Koruna trubkovitě zvonkovilá, Szubá, pravidelná, její ústí otevřené bez
hrboulkův. Tyčinky stejné, prašníky střelovité, dole vespolek souvisící. Tvrdky
plochým, Shranným pupkem na lůžko přirostlé. 334. Onosma.

2. Tvrdky 2, dvoupouzdré, dvousemenné.

a) Kalich až ku spodku Sdílný. Koruna válcovitě zvonkovitá. Sklaná, bez
dutých hrboulkův. Prašníky střelovité, dole vespolek souvisící. Tvrdky plochým,
polokruhovitým pupkem se oddělující. 335. Cerinthe.

D) Anchuseae Koch. Cnělky až ku spodku volné. Tvrdky 4, na do-
lejšku okolo pupku vyduté a kolem dutiny kruhovitým krajem obklíčené.

1. Koruna s dlouhou trubkou. Tyčinky bez přívěskův.

a) Ústí koruny nad prašníky chlupaté, ale bez hrboulkův.

«) Kalich trubkovitý, Shranný, Szubý, za plodu nadmulý. Koruna nálev-
kovitá, Slaločná, s trubkou rovnou, dvoutvarná. Prašníky podlouhlé, nesrostlé.
Tvrdky na dolejšku s došli tenkým kruhovitým krajem a nad tímto zaškrcené.

336. l'uli)ionaria.

h) Kraj koruny na svém dně, s tupými, někdy velmi malými, chlupatými
hrboulky. Kruhovitý kraj tvrdek naběhlý.

a) Kalich Sklaný, po odkvětu zvětšený, nadmulý. Koruna nálevkovitá,
krátce Sklaná, trubka rovná, kraj koruny válcovitě zvonkovitý, králce Sklaný,
ústí zrovna nad prašníky malinkými hrbdulky neuzavřeni'-. 337. Nonnea.

790

/?) Kalich Sklaný neb 5dílný, pozdéji nenadinutý, Kraj koruny krátký,
hluboce Sklaný, trubka rovná, ústí zrovna nad prašníky hrboulkauii uzavřeno.

338. Anchusa.

y) Kalich Sdílný, po odkvětu nezvětšený. Trubka korunní na hřbetě pro-
hnutá, pod prostředkem, kde tyčinky vynikají seškrcená, hrboulky vysoko nad
tyčinkami, ústí krátkého od hřbetu skloněného, nestejně Sklaného kraje zavírajíce.

339. Li/copsis.

c) Ústí koruny s hrboulky .špičatými, žláznalč zubatými, skloněnými v kužel
• nad prašníky.

«) Koruna trubkovitá. Sdílná neb Sklaná, za plodu zvětšená, trubka rovná,
kraj koruny válcovitě zvonkovitý, krátce Sklaný. Kruhovitý kraj Ivrdek naběhlý.

340. Sympliytani.
2. Koruna kolovitá, v ústí s krátkými, dutými zoubky. Tyčinky vně pod
prašníkem s podlouhlým přívěskem.

a) Kalich Sdílný, za plodu zavřený. Prašníky do kužele skloněné.

* Borrago.
320. Heliotropium L. Otočnik.

1074. H. eiu'Oi)aeum L. (O. cvrop.ský). Lodyha přímá, namnoze
již od spodu větevnatá a jako listy a kalichy plsťnatě drsná. Listy
vejčité neb elliptické, tupé, celokrajné, řapikaté. Lichoklasy konečné a
úžlabní, jednostranné, bezlisté. Kalichy za plodu hvězdovitě rozložené.
Koruny malé.

V. 0*05 — 0*30 m. Koruny namodralé neb bílé. H, majus Clas.

0 Červenec, srpen. Písčitá a výslunná místa, pole, úhory, cesty, v jižní
části porůzný. V brněnském kraji: u Obran a Bohutic (Makowsky), v údolí
Jihlavy n Ivančic (Tkanyj, u Oslavan (Roemer), mezi Pavlovem a Kounicemi
(Schlosser a Reissek), u Hrušovan fSchlosser), u Cejče (Bayer) ! Ve Znoj(!msku :
u Milfrouna (Richter), na polích mezi Sedlešovicemi a Nov. ísaldorfeni u Louky
(Oborny), hojněji u Nov. vsi, mezi Pulgarovem a Mikulovem (Makowsky)!, pře-
hojný mezi Křtěnicemi a Skahcí (Zavřel) a u Oleksovic (Tkaný).

337. Asperuiio L. Ostrolist.

1075. A. procuml)eiis L. (O. položený.) Bylina chabá, položená
neb vystoupavá, hranatá, větvitá, mrtnatá, na hranách nazpět ostnitě
štětinatá. Listy podlouhlé, kopisťovité, tupé, řidčeji špičaté, slabě vlno-
vitě zoubkaté neb celokrajné, ostnitě štětinaté, drsné. Květy jedno-
tlivé neb po 2—4 sblížené, krátce stopkaté, dolení v rozso-
chách větvi, hoření vedle listů postavené, kalichy
plodní sehnuté. Koruny velmi malé.

D. O' 15 — 0"20 m. Koruny nachové, polom modré.

0 Květen, červen, někdy i na podzim. Rumiště, cesty, zdi, ploty, křo-
viště, pospolitý a porůzný, neroste v severní a východní části. V brněnském
kraji : na Přísadniskách u Boskovic (Svěrák), náspy trati u Svitavy (Niessner),
Ivančice (Schwoeder) !, od Brna v celé jižní části rozšířen, u Cejče (Makowsky)!,
Klášterní kopec u Krumlova (Zinimermann), kolem Brna, Špilberk, Žlutý kopec.
Písařky, Jundrov, botanická zahrada na Star. Brně, Geršpice, Bohdalice, Jehnice,
Bílovice. — Ve Znojemsku : kolem Náměště (Roemer), Mor. Budějovice, Mikulov,

— 791

Polava!, přehojný v okolí Znojma, zde v méstských sadech nemilý plevel, od
Znojma podle Dyje skoro na všech místech (Oborny). Kolem Jihlavy na rumišti
u Heuloského mlýna (Pokorný) a kolem Třebíče (Zavřel). V Olomoucku : v okolí
Olomouce u Michalské brány a u Hajčína (Vogl). V uh. hradišfském kraji :
u Uh. Hradiště (Schlogl) a kolem Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby),
u Strážnice. — Ve Slezsku: porůzný v Těšínsku (Kolbenheyer) a porídku
v okolí Opavy (W. Fl.)

328. Cynoglossum Tourn. Užanka.

10'/6. C. ofticiuale L. (U. lékařská, myšinec). Lodyha šedozelená,
přímá, mrtnatá, nahoře šedě pisťnatá. Listy celokrajné, šedopýřité až
mrtnatě šedozelené, podlouhle kopinaté, dolení kopisťovité, v řapík
zúžené, hoření poloobjímavé. Vijany krátké, nahloučené, posléze pro-
dloužené, lato vité seřaděné. Tvrdky na ztlustlém kraji hustě,
na ploše roztroušeně měkoostné, bez uzlin mezi
ostny.

V. 0-50 — 1*00 ni. Koruny špinavě krvavé, s hrboulky nachovými.

(^ Květen, červen. Výslunné a keřnalé pahorky, cesty, kraje lesů, pustá
místa, obecná ve střední a jižní části, v severní části a horách řidčeji neb
schází. Stráň u skalického nádraží a na lukách za Mladkovem (Svěrák). Na sta-
novisku svém nestálá, dříve u Stařechovic a Určic, nyní hojněji ve Žbánovském
a Ptenském žlebu (Spitzner), u Jihlavy pořídku (Neumann), v údolí Dyje pod
Dačicemi (Oborny), hojná u Balína. — U Kunštálu a Olešnice (Clupek). U Olo-
mouce porůzná (Vogl), břehy Bystřice (Makowsky), u Vážan a Kotojed (Palla),
kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Hodonína (Theirner), Dúbrava u Bzence (Bubela),
na Javořině (Holuby). Ve východní čásli: u Tučap došli pořídku (Červinka),
11 Bystřice pod Hostýnem a v plotech u Žopu hojná (Sloboda)!, u Ústí u Vse-
tína (Bubela), Juřinka u Poličné (Klanic), kolem Nov. Jičína a Hustopeče (Sa-
petza). Ve Slezsku : u Těšína (Wimmer), Blogolice, Ligotka (Kolbenheyer), o ně-
kolika jedincích pod 1. jezem u Bělska, na haličské straně (Baier), kolem Vid-
navy. — Při silnici mezi Hukovicemi a Kobylou (Vierhappcr).

p) viridans mihi. Listy světiozelené, přilysé. Koruny trochu
menší, tvrdky s nemnohými uzlinami me/.i ostny.

^lezi tvarem základním, na několika místech v okolí Brna.

329. Eeliiiiosi)ermiim Sehwartz. Strošek.

1077. E. lappiila Lelim. (S. obecný). Lodyha nahoře větvitá a
jako celá bylina šedozelená. Listy podlouhle kopinaté, přisedlé, dolení
v řapik zúžené, jak lodyha přitisklo mrtnaté. Vrcholík hroznovitý, s li-
steny kopinatymi. Stopky vždy přímé. Lístky kaUšní úzce kopi-
naté, odstálé, delší než plod. Tvrdky na obojím kraji s 2 řa-
dám a p ř i 1 1 o u s 1 1 ý c h, nejdoleji sotva spojených ostnů, na
úzké hřbet ní ploše hrubozrnaté,

V. 0-20 — 0-40 m. Koruny malé, blankytné. Zapáchá myšinou.
Myosotis lappula L., Lappula myosotis Mónch.

0 a (^ Cerven-srpen. Pustá místa, role, úhory, zdi, skály, cesty. Ve střední

792

a jižní části obecný, jinde velmi porůzný neb schází. Obecný v Brnénsku (Ma-
kowsky) a Znojemsku (Oborny). V severní čásli kraje brněnského : u Blanska,
Jedovnic a Žerovníka. — Neroste u Kunštálu a Olešnice (Clupek), u Prostějova,
Cechovic, Moslkovic, Kostelce, Plumlova (Spilzner), kolem Jihlavy roztroušen
(Pokorný), hojný u Táborského mlýna u Třebíče (Zavřel), kolem Olomouce
(Vog-1), na Javořině (Holuby), na hrázích Panského splavu a při Bečvě u Vse-
tína (Bubela), na hřbitovní zdi u Nov. Jičína, u kostela v Žilině a u parního
mlýna u Něm. Jasenic, bezpochyby jen zavlečen (Sapetza). Ve Slezsku: Zá-
mecký vrch u Těšína (Wirnmer ; Kolbenheyer to popírá), řečiště Olšavy a v Blo-
goticích (Zlik), Bogušovice (Kolbenheyer).

1078. E. tleílexum Lehm. (S. sehnutý.) Lodyha často již od
dolejška větvitá, dole jak listy odstále jemně, nahoře přitiskle mrtnatá.
Listy podloutile kopinaté, útlé a tenké. Vrcholíky nahoře pro malé
listeny skoro nahé, stopky po odkvětu sehnuté. Lístky ka-
lišní vejčitě kopinaté. odstálé, kratší než plod. Tvrdky na krajích
1 řadou plochých, dole blánovité srostlých o s t e n c ů posázené,
na široké hřbetni ploše jemně zrnkované.

V. O 20 — 045 m. Koruna světle modrá. Zápach žádný. Lappula
deflexa Garcke.

(3 Květen, červen. Suché lesy, kamenité a keřnaté pahorky, porůzný.
V brněnském kraji : u Bílovic, Adamova, v Josefském údolí. Nov. hrad a údolí
Punkvy u Blanska, zde zvláště hojný u zříceniny (Makowsky) !, u Tišnova
a Veveří (Oborny), u Nosislavi a hojný v Mariánském údolí u Rosic (Niessl)!,
kolem Oslavan (Roemer), Olomúčany a Tempelštýn u Dukovan (Tkaný), Hády
a j. m. u Obran, Sloup, Židlochovice. — Ve Znojemsku: kolem Náměště
(Roemer), v lesích kolem Bítova, Chvalatic, kolem zříceniny Chrašfan, Mločí žleb
u Velk. Mašovic, v lesích za Býčí skalou u Znojma, u zámku Nov. hrádku
a u Vranova (Oborny). IX Březiny, stráň naproti Zkamenělému zámku u Milkova
(Slavíček). Červená voda (Schlosser), Zámecký vrch u Koldšlýna (Můnke). Ve
Slezsku: Uhušlýn u Einsiedlu (Grabowskim 1818 objeven), Šelenburk u Krnova
(Hauser).

380. Omphalodes Touni. Pupkovec.

1079. O. seorpioides Sehrauk. (P. ponměnko vitý.) Lodyha chabá,
položená neb vystoupavá, s rozvláčnými, listnatými vrcholíky. Listy
roztroušeně chlupaté, dolení stříčné, kopisťovité, řapíkaté,
hoře.ní střídavé, přisedlé, podlouhle kopinaté. velmi li 1 1 é, su.šenim
snadno černající. Květy dosti malé, dlouze stopkaté, jednotlivé,
ú ž 1 a b n i. Stopky květní posléze sehnuté T v r d k y po kra j i
b r v i t é, vně m i s t i č k o v i t ě v y d u t é.

V. 0-10— 0-40 m. Koruny blankytné, s hrboulky žlutými. Cyno-
glossum scorp. Hánke.

0 buben, květen. Vlhké lesy, háje, houštiny, kraje vod, ve střední a jižní
části rozšířen, jinde pořídku neb schází. V brněnském kraji : v Písárkáeli, Rajském
lesíku, v údolí Svitavy od Brna až k Adamovu hojný (.Makowsky) I, u Cernovic,
v údolí Jihlavy mezi Ivančicemi a Něm. Bránicemi, v údolí Svratky od Veveří
(I.pIů (Oborny), Kolby u UherMc (Schicrl). ii Klobouk jen v lese Lichý u Cástkovce

793

(Steig-er)!, od Býc-í skály až ke Křlinám, Velk. a Mal. Bukovina, Babice, Blansko,
Pekárna a j. m. u Bystrce, Holedná n Jundrova, Kohoutovice, Královská louka
11 Nenovic, Bajhrad, Žilošice, Žabcice, Kobcřice, Krumlov. — Ve Znojemsku
hojný: kolem Náměště (Roemer), v údolí Dyje od Deviti mlýnu dolů až ku vtoku
této řeky do Moravy, nejhojněji v hájích při dolní Dyji, v údolí Jevišovského
potoka a v okoH Polavy a Mikulova (Oborny). V Jihlavsku : posud jen na pravém
břehu Jihlavy mezi Panským a Koskovým mlýnem (Neumann) a bezpochyby na
mnohých ještě místech podél Jihlavy (Oborny). V ostatní části pořídku : u Mi-
kovic poblíž Uh. Hradiště (Schlog-1), dle Slavíčka u Březiny a Milkova.

381. Myosotis Dilleii. Pomněnka.

A) Květy velmi oddálené, nehojné, dolení v rozporách větví a vedle listů)
jen 2 — 4 na konci v chůdo (2 — 6) květem, bezlistém lichohroznu. Přívěsky na
spodu tvrdek upadlých značně vyvinuté.

1080. M. sparsiflora Mikau (P. řídkokvětá). Lodyha chabá, roz-
kladitá, roztroušeně nazpět mrtnatá. Listy celokrajné, štětinaté, dolení
kopisto vité, tupé, řapíkaté, hořeni podlouhle kopinaté, špičaté, při-
sedlé. Dolejší stopky květní 4krát delší než otevřený
kalich p I o (Ém í, posléze sehnuté. Kalich až skoro na dno
Sdílný, n a p o 1 o k u 1 a t ě k r u ž e 1 o v i t é m ztloustlém konci stopky
přisedlý. Koruny velmi malé, s velmi krátkou trubkou.

V. 0-10—0 40 1)1. Koruny blankytné. Vzezřením Omphalodes scoip,
velmi podobný.

3 Květen, červen. Vlhké háje, křoviště, ploty, porůzná v rovině a v nízkém
předhoří až k '350 jn. V brněnském kraji: u Brna, na Žlutém kopci, při kraji
Písařek a v Piaj-,kéin lesíku, u Piajhradu (Makowsky)!, na Netichové u Lomnice
(Pluskal), v údolí Svitavy mezi Brnem a Adamovem na několika místech,
u Němčic, Adamova a Šlapanic (Oborny), Obora u Krumlova (Zimmermann),
Kartouzy, zahrady a úklony viničně u Cernovic, Nenovice, Modříce, Nebovidy,
Ivančice, Bílá voda a údolí Rokytné u Krumlova, Břeclav, Star. Břeclav. —

V Prostějovsku : u Stichovic, u Háje blíže Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku:
kolem Náměště (Roemer), Mikulov (Makowsky), Plavec, Velk. Mašovice, Tvořihráz,
Znojmo, Milfroun, Devět mlýnův atd. (Oborny). V Olomoucku : v okoU Olomouce
na více místech (Mik), v Grýgovském lese (Makowsky), u Tovačova (Spitzner),
luka v sadech u Wiesenberku, zde bezpochyby cizím semenem zavlečena (Oborny).

V uh. hradišťském kraji: hojná u Kroměříže (Palla), od Kojetína až ku Chropínu
(Schlosser), u Star. města a Mikovic poblíž Uh. Hradiště (Schlogl), u Hodonína
(Theimer), v hájích a lučních příkopech při silnici od Bzence do Veselí (Bnbela),
na Javořině (Holuby). Ve východní části: živé ploty zahradní u Bořenovic, po-
řídku (Červinka), pořídku u Rusavy (Sloboda), u Vsetína (Bubela in lit.), poblíž
mostu u panského dvoru na pravém břehy Jičíny u Žiliny (Sapelza). Ve Slezsku :
dle Schlossera u Krnova a na Zámeckém vrchu u Hradce ; po březích Vidné
mezi Vidnavou a Kalkovským mlýnem hojná (Vierhapper), v zahradách a při
kraji silnic v Těšíně (Kotula).

B) Lichohrozny hojnokvělé, nahé neb jen nejdoleji listnaté. Přívěsky lůžkové
tvrdek velmi malé, někdy sotva znatelné.

1. Kalich do Ys ^^ něco přes '/g rozeklaný, přitiskle chlupatý.

1081. 31. caespitosa Sclmltz. (P. trsnatá.) Lodyha vystoupavá,

— 794 —

příoblá, nanejvýš hořeji slabě hranatá, přilehle roztroušené chlupatá,
lesklá. Listy podlouhle kopinaté, přítupé, jen málo sbíhavé,
přitiskle skrovně chlupaté. Lichohrozny volnokvěté, často doleji listnaté.
Stopky plodní skoro rovnovážné neb nejdolejší sehnuté, l^g až
3krát delši kalicha. Kalich do^^/g rozeklaný, delší
trubky korunní. Koruny malé, čnělky velmi malé. Tvrdky
uvnitř vypouklé, vně dosti ploché. Oddenek plazivý,
větevnatý.

V. O' 10 — 0"40 m. Koruny světle blankytné s bledožlutými šu-
pinkami.

21- Kvííten — září. Příkopy vodní, bařiny, kraje rybníků, pořídku a posud
málo pozorována. Rybníky u Vistonic a Náměště (Roemer), u Vatiny a Velelských
rybníkův u Zdaru (Kovář), u Chropína (Palla), Věelniska u Vsetína (Bubela in lit.),
v okolí Nov. Jičína (Sapetza), dle Schlossera u Bčlotína a Polomí a ve Slezsku
u Krnova a Hradce.

1083. M. i)alustris Roth. (P. bahenní). Lodyha stopami
1 i s t li hranatá, jen málo lesklá a namnoze hustěji. ^chlupatá. Listy
podlouhle kopinaté, špičaté. Lichohrozny vž ď y b e z 1 i s t é.
Stopky plodní šikmo, zřídka rovnovážně odstálé, n a m n o z e jen
z d é 1 í neb málo delší kalicha. Kalich namnoze do
Vs rozeklaný, zdélí neb kratší trubky korunní. Koruny
zřídka tak malé, jako u předešlé, namnoze 2krát větší, (iilnělka zdélí
neb o V2 kratší kahcha. Tvrdky obak, vně často silněji vypou-
klé. Oddenek plazivý, často trsnatě rozvětvený a kořenující.

V. O' 10— 0*40 in. Koruny blankytné, řidčeji růžové neb bílé,
s hrboulky tmavěji žlutými. M. scorpioides ^. palustris L.

2|- Květen — září. Potoky, kaluže, příkopy, bařinná luka, v rovině i před-
hoří obecná, někdy i ve vysokých horách. Lodyha buď přilehle roztroušeně
chlupatá (5) strigulosa Reichb. tento tvar \ sude obecný; neb dosti hustě odlehle
a odstále huňatá y) repens Don. tvar méně hojný, dle Schlossera kolem Mašo\a,
Uh. Hradiště a Kroměříže. S květy bílými u Budišova, Vítkova a Domašova.

2) KaUch přes Y2 rozeklaný, odstále srstnatý, doleji s chlupy iuhými,
hákovilými, řidčeji obloukovitými.

a) Stopky plodní 1 — 2krát fleiší uzavřeného plodního kalicha, posléze
skoro rovnovážné. Lichohrozny rozvinuté, kratší než statná listnatá lodyha.

1083. M. silvatica Hoftm. (P. lesní). Lodyha hstnatá a jako
listy srstnatá. Listy celokrajné, dolení kopisťovité, v řapík sbíhající,
hoření podlouhlé až podlouhle kopinaté, příšpičaté. Lichohrozny zcela
bezlisté, hustokvěté stopky plodní patrně delší kalicha. Květy velmi
veliké, někdy i velmi malé. Kalich do ^^ rozeklaný, nejprve
šedochlupatý; posléze zezelenající, vespod s chlupy dosti roztroušenými
a tenkými, liákovitými neb sotva ohnutými. Trubka koruny zdélí ka-
lícha, kraj její na plocho rozprostřený. Oddenek na-
mnoze svazečky listův a kvetoucí lodyhy ženoucí.

- 795 —

V. 0-10 0*30 m. Koruny blankytné, zřídka růžové neb bílé. M.
scorpioides silvatica Ehr.

4 neb (éž (^ Kveten, rerven. Lesy, houštiny, paseky, obecná v celém
území a ješlé ve Velk. kotlině (Oborny), u Prostějova řidčeji (Spitzner).

1084. M. iiitermedia Liiik. (P. prostřední). Lodyha přímá,
často již od dolejška větvitá, šedozelená a jako listy srstnatá. Listy
dolení podlouhle opakvejčité, tupé, v řapík zúžené, hořeni podlouhlé,
špičaté, přisedlé. Květy přímo odstálé. Kalich přes V2~V3 rozeklaný,
do ^3 výšky své delšími rovnovážnými chlupy hustě posázený, na do-
lejšku pak chlupy tuhými, hákovitými, po odkvětu zavřený. Trubka
koruny velmi malé k r a t š i kalicha, její kraj m i s t i č-
k o v i t ě v y d u t ý.

V. 0'15 — 0-45 m. Koruny blankytné, zřídka bílé. M. scorpioides
«. arvensis L., M. arvensis Roth.

(3 a (J^ zřídka '^■ Květen-záři. Role, iihory, meze, cesty, světlé lesy,
obecná v rovině a předhorí.

b) Stopky plodní nanejvýš zdélí kalicha, často i kratší. Lichohrozny bez-
listé, vyvinuté, asi zdélí neb delší chudolisté lodyhy. Kraj koruny namnoze malý,
misličkovitě vydutý.

1085. 3L hispida Schlecht. (P. srstnatá). Lodyha přímá,
štíhlá, n i t k o v i t á, ti^ochu větvitá a jako celá bylina odstále srst-
natá. Kalich krátce zvonkovitý, i)od krajem s rovnovážnými,
na dolejšku pak chlupy tuhými, obloukovitě ohnutými, hákovitými.
Stopky zdélí neb trochu kratší otevřeného })lodniho kalicha, skoro
rovnovážné. Trubka koruny velmi malé kratší než kalich.

V. O 10-0-25 ni. Koruny blankytné. M. collina Rchb.. M.
arvensis Link.

0 Duben-kvělen. Suché, výslunné kopce, kraje lesní, křoviště, mýtiny,
pole, úhory, rozšířena, zvláště ve střední a jižní části, jinde pořídku neb schází.
V brněnském kraji hojná (Makowsky), kolem Brna, Adamova, Ostrovačic
(Oborny), neroste dle Clupka u Kunštálu a Olešnice ; hojná kolem Klobouk
(Steii;er), Medlánky, Obrany, Bílovice, Boskovice, Vyškov, Slavkov, Dubňany,
Komín, Bystrc, Vostopovice, Budkovice, hojná kolem Krumlova, Olbramovice. —
Kolem Prostějova obecná na př. na Kosíři, u Plumlova, Prostéjoviček, Hradiska
a j. h. (Spitzner). Ve Znojemsku : kolem Náměště, Znojma, Vranova, Devět
mlýnů, Lukova, Hardeku, Mikulova a j. m. (Oborny). V Jihlavsku pořídku (týž),
u Nov. města snad jen zavlečena. — V Olomoucku : u Olomouce (Vogl), Ne-
mile u Zábřeha, leč pořídku (Pánek), Wiesenberk (Bittner), zde bezpochyby jen
zavlečena (Oborny). V uh. hradištském kraji: u Kroměříže, zvláště hojně na
polích u Obory (Palla), mezi Hodonínem a Bzencem a mezi Kostelany a Napa-
jedly (Theimer), na Javořině (Holuby), u Strážnice. — Ve východní části : u Ru-
savy (Sloboda), Kotouč u Šlramberka (Czižek), u Nov. Jičína (Sapetza). Ve
Slezsku: Bobrek v Těšinsku (Kolbenheyer), u Vidnavy 1872, ť. albiflora, na
Kostelíčku u Líšně.

f) Stopky plodní kratší než uzavřený kalich.

— 796 —

1086. M. rersicolor Smitli. (P. měiiavá). Lodyha chabě
větvitá a jako li^ty odstále chlupatá. Listy celokrajné, doleni po-
dlouhle opakvejčité, tupé, v řapík zúžené, hoření čárkovitě podlouhlé,
špičaté, přisedlé. Stopky skoro 2krát kratší než zavřený
plodní kalich, šikmo odstálé. Kalich vejčitě kuže-
le vitý, uprostřed s chlupy odstálými, vespod chlupy obloukovitě
ohnutými, tuhými, hákovitými. Koruna větší než u před.,
trubka její posléze 2krát delší kalicha většího a del-
šího než u předešlé.

V. 0*10 — 0'25 m. Koruna nejprv bělavá, žlutá, pak modrá, po-
sléze modrofialová. M. arvensis c. versicolor Pers.

0 Kvélen, červen. Horní, lesní luka, mýliny, keřnalé úklony, úhory, po-
řídku. V brnénskéin kraji : u Oslrovačic (Niessl), u Rapotic. — Ve Znojemsku ;
kolem Náméště, v lese na Vlčím kopci, ii Sedlce (Roemer), v údolí Dyje u Znojma
(Oborny), v ostatní části : Vápenice a Vetla u Žďáru (Kovář), kolem Olomouce
(Vogl), u Nemile u Zábreha hojná, jinde schází (Pánek), u Milkova (Slavíček),
u Popovic (Palla), Kalvarská hora u Napajedel (Waloušek), u Rusavy (Sloboda),
Bobrky u Vsetína (Bubela), u Rožnova, na stezce mezi Straníkem a Hostašo-
vicemi (Sapetza). Ve Slezsku : v Téšínsku (Kolbenheyer) a kolem Vidnavy (Vier-
happer.)

1087. M. areiiaria Schrad 1818. (P. tuhá). Lodyha od d o-
1 e j š k a č e t n é 1 i c h o h r o z n y v y s ý 1 a j í c í, ř i d č e j i j e d n o-
duchá a jako listy odstále šedochlupatá.Nej dolejší listy v rozetce, hoření
tupé, přisedlé. Lichohrozen dole ji listnatý, hned nad
dolejškem lodyhy začínající, mnohokvětý, později ztuha
přímý. Stopky květní za plodu vícekrát kratší než kalich.
Kahch kuželovitý, za plodu zavřený, přímý neb šikmo odstalý. Trubka
velmi malé koruny kratší než kalich, s krajem prohlubeným.

V. 0-05— 0-20 ni. Koruny světlomodré. M. stricta Lmk. 1819,
M. arvensis Rchb.

0 Duben, květen. Role, cesty, úhory, meze, kopce, kraje lesní, zvláště
na písku, obecná v rovině a předhoří. Ještě u Wiesenberka (Bitlner), u Roudna
(Rieger), u Jihlavy (Pokorný), na Javořici poblíž Telče. — U Olešnice (Clupek).
Na Javořině (Holuby), u Tučap obecná (Červinka), u Rožnova (Kotek), u Stra-
níka a Hodslavic (Sapetza), hojná u Místku (Gogela). Ve Slezsku : u Otic poblíž
Opavy (Svěrák), u Jablunkova, v Těšínsku a Vidnavsku a j. obecná.

333. Litliospermum L. Kamejka.

A) Koruny malé, bílé neb žlutavě bílé.

1088. L. ofticiiiale L. (K. lékařská, vrabí símě). Lodyha přímá,
nahoře velmi větevnatá, hustě listnatá a jako listy přilehle hustě srst-
natá. Listy celokrajné, přisedlé, k o p i n a t é, řidčeji vejčitě kopinaté
špičaté, na lici tmavozelené, postranní žebra listů vespod
vyniklá, na líci vtiskla. Lichohrozny listnaté, květy přímé. Trubka
koruny malé krátká, řásky v tástí korunním vybíhají nahoře

797

V m a 1 é d u t é h r b o u I k y- T v r d k y li 1 a d k é, lesklé, bílé.
Oddenek vytrvalý, tlustý, namnoze vícehlavý.

V. 0-40 — 0-80 in. Koruny nazelenalé, běložlutavé.

4- Květen, červen. Výslunné, kernaté kopce, háje, křoví, porůzná, zvlážtč
ve střední a jižní části, jinde pořídku. V brnénském kraji : Hády u Obran, v Lí-
šenském lese, u Židlochovic (Makov^^sky) ! u Cernovic a Geršpic (Oborny),
u Svitavy (Niessner), u Ivančic (Schwoeder), u Hustopeče (Reiss) a sice v lese
Rozdíly (Schierl), Křížová hora u Krumlova (Zimmermann) !, pořídku na Mor-
dovně u Klajdovky, Nosislav, Kolby u Uherčic, Lanštorf, přehojná v Širokém
lese u Star. Břeclavi, Selce. — Ve Znojemsku : kolem Náměště (Roemer), Mi-
kulov (Makowsky), les Hájek mezi Pulgarovem a Mikulovem (Fiek), kolem Po-
lavy, Hrušovan, na Pelcberku u Milfrouna, úklony k Bohumělickému mlýnu, leč
pořídku, hojněji v Tvořílirázském lese a v Purkrábce u Suchohrdlí a Těšatic
(Oborny). V uh. hradišíském kraji: v Květné zahradě a při Moravě poblíž cu-
krovaru u Kroměříže (Palla), kopec Sv. Rocha u Velehradu (Schloyl), křoviny
na Sv. Florianku u Bzence (Uechtritz), v Hodonínském lese (Bubela). Ve Slezsku :
u Bogušovic a v písku Olšavy u Těšína (Reissck), u Vidnavy jen zdivočelá.

1089. L. arvense L. (K. rolní). Lodyha přímá, oddálené list-
natá, nahoře větevnatá, na dolejšku někdy i s vedlejšími lodyhami a
jako listy přilehle mrtnatá. Listy obak světle zelené, podlouhle
k o p i n a ťé, ztíženým spodkem přisedlé, dolení podlouhle opak-
vejčité, řapíkaté, postranní nervy nevyniklé. Květy
přímé, velmi krátce stopkaté, skoro přisedlé. Zuby kalicha
velmi dlouhé, tízce kopinaté. Koruny vně roztroušeně dlouze chlupaté,
málo delší kalicha, řasky v lísti korunním k oběma koncům znenáhla
se tratící, bez h r b o u 1 k ů v. T v r d k y bradavičnatě s v r a-
skalé, nahnědlé. Kořen vřotenovitý, jednoleLý.

V. 0*15 — 0'45 )n. Koruna žlutavobilá, zřídka modrá.

Q zřídka Q Duben-červen. Role, úhory, meze, cesty, pustá místa, v ro-
vině a předhoří obecná.

B) Koruny značné, temně blankytné.

1090. L. inirimreo-coeruleum L. (K. modronachová.) Lodyhy
jednoduché z oddenku vysýlajícího též nckvelouci,
obloukem k zemi se kladoucí a posléze kořenující, listnaté vý-
honky. Lodyhy přímé neb vystoupavé a jako listy srstnaté, nahoře
slabě větvité. Listy celokrajné, kopinaté, spodem znenáhla zúženým
přisedlé, přitiskle chlupaté. Lichohrozny sblížené, posléze prodloužené,
květy prime. Koruny značné, vně jemně pýřité, s dlouhou z ka-
licha čnějicí trubkou, řasy vústíbezhrboulkův. Tvrdky
vejčité, špičaté, hladké, lesklé, bělavé. Oddenek
šikmý, u z I a t ý.

V. 0 25 — 0-45 nf. Koruny nejprv nachové, pak temně blankytné.
L. repens Clus.

4- Květen, červen. Výslunné, porostlé stráně, křoviště, kopce. Ve střední

a jižní části porůzná. V brněnském kraji: Hády. u Obran a odtud až k Ada-

— 798

movu (Makowsky) !, Némčaay u Slavkova, Šlapaiiice (Niessl) !, Ivančice (Schwoeder) !,
kopce u Nosislavi (f^hlosser) !, kraj lesa u Kurdějova (Schierl)!, u Klobouk
(Sleiger)!, Vrabčí les a Mokrý les u Krumlova (Ziinmermann). Mordovna, Ochoz,
Kanice, Tvarožná, vinice u Obran, kopce u Cacovic, Sv. Antoníček, Kartouzy,
Medlánky, les Dubová u Vohančic, Bedrichovice, Rajhrad, Žilošice, Syrovice,
Kolby u Uherčic a Hájek u Vranovic, Dambořice, Ždánice, Dubňany, Leskoun
u Yedrovic. — Ve Znojemsku: u hradu Kraví hora poblíž Oslavy, u Náměště a
Kuroslep (Roemer), u Jevišovic (Ritschl), Polavské kopce (Schlosser a Makowsky),
les Hájek mezi Pulgarovem a Mikulovem (Fiek), v údolí Ledovém u Vranova,
Kozí stezka u Lukova, údolí Dyje u Hardeku a odtud na několika místech až
ke Znojmu, v Tvorihrázském lese u Těšatic, a výminečně v jednom háji mezi
Hrádkem a Straehoticemi (Oborny). V ostatní části : kraje vinic a ploty u Uh.
Hradiště, leč porídku při kraji lesa Plechovce u Bzence (Bubela) a v bukových
lesích hor Mandatských u Strážnice (Makowsky), u Lejskového (Holuby).

338. Ecliium L. Hadiiiec.

1091. E. vul^-are L. (H. obecný, volský jazyk). Š t ě t i n a t o-
chlupatý. Lodyha přímá, jednoduchá, zřídka větvitá. Listy kopinaté
neb čárkovitě kopinaté, příšpičaté, nejdolejší v řapík zúžené, hoření
přisedlé. Lichohrozny četné, krátké, v jehlancovité úzké latě. Koruna
prostředni, trubka koruny kratší kalicha. Tyčinky
sehnuté, na kraj koruny přiložené. Gnělka Sklaná.

V. 0"25 — 1"00 m. Koruna modrá, zřídka růžová neb bílá. Květy
obojaké jsou největší, dvoudomé a ranohomanželné jsou menší; květy
9 do ^/g obojakých, s čnějící čnělkou a hnědými neplodnými, dosti
dlouhými tyčinkami /?) Wierzbickii Haberle.

(H) Cerven-září. Výslunné kamenité kopce, cesty, meze, zdi, křoviště,
v celém území obecný, často i vo vyšších polohách. V Jeseníku ještě na bílém
Seifenu mezi Vidlicí a Jeleními Inkami (Bachmann) a v nejhořejší části Klepa-
čova blízko rozhraní vod (Oborny), Javořina, Studénková -hole poblíž kaple.
/9) řidčeji, na Špilberku v Brně, kolem Ivančic a v údolí Dyje u Znojma (Oborny)
u Vranovic a Polavy. S bílými květy u Brna a Znojma (Oborny), u Němčic.

1002. E. rul)rum Jacq. (H. červený). Lodyha jednoduchá,
přímá a jako celá bylina štětinatá. Listy kopinaté až čárko-
vitě kopinaté, celokrajné, špičaté. Lichohrozny nahloučené, ve válco-
vitě kuželovité, úzké latě ; listeny lichohroznů kopinaté. Trubka
koruny 2k r á t delší kalicha. Gnělka nedělená, s bliznou 21a-
ločnou. Ostatně jako předešlý.

V. 0-30— LOG m. Koruna značná, krvavě červená, zřídka bila.
E. violaceum L., E. rubroílore Glus.

(3 řidčeji 2J.. Červen. Loučky lesní, stráně, kopce, travnaté úklony, jen
ve střední a jižní části, u nás dostupuje západní hranice svého rozšíření, pořídku.
V brněnském kraji : v Písařkách při cestě od myslivny k Bosonohám poskrovnu,
hojněji na Hádech u Obran (Makowsky)!, zde též s*bílými květy (Oborny),
u Klobouk a sice na lučním úklonu u Bošovic a Krumviře (Steiger)!, kraj lesa
nad Kurdějovem (Schierl), u Nikolčic (Šebesta a Makowsky) !, u Cejče (Wiesner) !,
kraj lesní na Tupém kopci u Kohoutovic, Stráň u Morkůvek. — Ve Znojemsku:

— 799 —

na Pelcberku u Milírouaa, leč po vyiuícení lesa již velmi pořidku, úklony

Frauenholce poblíž Milfrouna, leč poskrovnu, hojněji na otevřeném lesním místě

v Purkrábce u Suchohrdlí poblíž Znojma (Oborny). IMe Schlossera u Hovoran a
v Hodonínském lese.

334. Oiiosma L. Riiménice.

1093. O. echioides L. (R. hadincovitá). Bylina škrablavě
srstnatá, o I — 3, loňskými s vadlými svazečky listů
obdaných, namnoze nachově hnědých, as od polovice větvitých
lodyhách. Listy kalně zelené, celokrajné, čárkovitě kopinaté,
hoření a listeny hchohroznů širší, přisedlé, kopinaté neb vejčitě kopi-
naté, špičaté. Květy ničí, v lichohroznech jedno-
stranných, listnatých. Prašníky na kraji hladké.
T v r d k y Shranné, k dolejšku nezúžené, zobanitě za-
končíte, nezřetelně bradavkaté, málo lesklé, světlošedé. Kořen kolmý,
válcovitě vřetenovitý.

V. 0*20 — 0-45. n). Koruny bělavé, pak žlutavé. Gerinthe echioides
var, /?. L. O. calycinum Stev.

(^ řidčeji mnoholetá. Květen, červen. Suché, kauKMiilé .škrobotiny, pisčiny,
porídkii. Mezi Cejčem a Hodonínem (Bayer)!, kolem Hodonína (Wiesner)!, Ve-
lehrad a Jaluby u Uh. Hradiště (Schlogl), v 1 kuse na náspu trati pod nádražím
u Bzence (Oborny 1881), dojista že jen zavlečena.

1094-. O. areiiariiim W. K. (R. písečná.) Bylina s odden-
kem krom lodyh čerstvé svazečky list íi ženoucím.
Lodyha zelenavě žlutá, přímá, nahoře hustě větvitá a jako celá bylina
pichlavě štětinatá. Listy celokrajné, světle zelené, nejdolejši a
svazečků čárkovitě neb čárkovitě klínovité, tupé, lodyžní přisedlé, čár-
kovitě podlouhlé, špičaté. Květy ničí, krátce stopkaté, v list-
natých lichohroznech. Prašníky ku špičce pilko-
vaté. Tvrdky Shranné, k dolejšku zúžené, špičaté, hladké,
lesklé, zelenavě šedé.

V. 0-25 -050 w. Koruny bledožluté

2j- Konec května — sr})en. Suché, keřnalé a výslunné pisčiny pořidku.
Hodonínský les (Schlosser a Wiesner), mezi Šardicemi a Hodonínem (Makowsky),
stanovisko snad totéž jako u předešlé. Náspy trali a v sousedním borovém lese
podél trati mezi Hodonínem a Bzencem na několika nn'stech (Oborny), porůzná
na pastvách u Pvališkovic (Makowsky).

335. ťerintlie L. Voskovka.

1095. C. miuor L. (V. menší.) Lodyha přímá, nahoře větvitá.
Listy celokrajné. tupé neb vykrojené, častěji bíle skvrnité, jak lodyha
lysé, sivé, pupkatými pahrbečky posázené, doleni kopisťovitě opak-
vejčité, hoření vejčité srdčitou neb střelovitou spodinou poloobjí-
mavě přisedlé, v květenstvi ztuha brvité. Květy nici v hustě nahlou-
čených. pak dosti prodloužených listnatých licholiroznech. Stopky

— 800

plodní velmi prodloužené, skoro rovnovážné. Koruna přes polovici
Ďklaná, zubů čárk ^vitých, přímo skloněných. Prašniky vícekráte
delší nitek

V. 0"25 — 0*G0 m. Koruna citrónově žlutá, někdy v ústí s 5 na-
chovými skvrnami.

Q řidčeji 2j. Květen — července. Kamenité a keřnaté stráně, meze, cesty,
suchá luka, ve střední a jižní části rozšířena, jinde porídku. V brněnském kraji
hojná (Makowsky), Písařky, Hády u Obran (Oborny)!, Cernovice (Czižek)!, Bo-
skovice a Jevíčko (Uechtritz) !, Kunštát! a Olešnice (Clupek), Ivančice (Schwoe-
der)!, kolem Hustopeče (Schierl)!, u Klobouk (Steiger)!, úklony Křížové hory
a u mlýna „Na rybníku" u Krumlova (Zimmermann), Lanštorf (Ripper) !, Julianov,
Slatina, Líšeň, Ochoz, Kanice, Maloměřice, Cacovice, Sv. Antoníček, Kartouzy,
Medlánky, Evanovice, Mokrá hora, Jehnice, Bílovice, Kuřim, Krtiny, Blansko,
l>rásov, Malostovice, Vohančice, Štěpánovice, Tišnov, Žlutý kopec, Bystrc, Nebo-
vidy, Střehce, Nenovice, Rajhrad, Syrovice, Židlochovice, BUičina, Lovčičky,
Slavkov, Vyškov, Nížkovice, Lulč, Morkůvky, Kobylí, Mariánská sludénka u Krum-
lova. — V Prostějovsku: za Žešovem na mezích tučného údolí, při silnici do
Vejšovic, u Bedihoště, Biskupic, na vinohradech na Kosíři, na Záhoří, ve Žbá-
novském a Ptenském žlebu (Spilzner). — Ve Znojemském kraji hojná: Námčšf
íRoemer), u Polavy a Mikulova, řidčeji u Hodonic, Tasovic, Božic, Hrušovan,
Milfrouiia, Vranova, Lukova, Čížova a sice na vinohradech proli Hardeku, u Bí-
tova a kolem zříceniny Chrašían (Oborny). V Jihlavsku: jen ve Vilémském lese
u Třebíče (Zavřel), zde a u Čížova s ústím nachově skvrnitým (Oborny). —

V Olomoucku : úklony za Slavonínem a hnčvotínské lomy (Mik a Vogl), mezi
Grýgovem a Holicemi a jinak u Olomouce roztroušena (Makowsky), Přerov, Lel-
čice u Nezamyslic, Tovačov, Předmostí u Přerova (Spitzner), vápenné lomy
u Vítošova poblíž Zábřeha (Pánek), u Zkamenělého zámku u Milkova (Slavíček).

V uh. hradištském kraji: poblíž mlýna u Miňůvek, v Oboře a j. u)., u Kromě-
říže (Palla), u Velehradu (Schlogl), v jižní části t. k. rozšířena koleni Hodonína,
Hovoran a Cejče (Uechtritz), porůzná v polích u Tenuiic, u Vilémova dvora a
v lese Plechovci u Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby)!, Bohatec, Zvolenov,
hojná u Strážnice, Kralov u Uh. Brodu, Havřice. Prakšice, Suchá Loza, Ordějov,
Bystřice, Banov. — Ve východní čásli : u Tučap a Jaiikovic (Červinka), u Brus-
ného, Chomýše a Bystřice p. H. (Sloboda), pořidku a snad jen za.vlečena u Vse-
tína, u Val. Meziříčí velmi hojná (Bubela), u Božnova (Kolek), kolem Nov.
Jičína (Sapetza), Hranic (Ripper), na Kamenné u Slařiče blíže Místku porůzná
(Gogela). Ve Slezsku: hojná kolem Těšína (Kolbenheyer) !, Koňská, Bogušovice.
— Goleszów (Fiek), Skočov (Kolschy), Mosnig u Krnova (Mayer), porídku
u Opavy (W. Fl.).

886. Piilmoiiaria Touni. Plíeník.

A) Strigosací Kern. Listy přízemní kopinaté, ku spodu znenáhla zúžené,
nahoře poskrovnu přilehle srslnaté. Lodyhy nahoře v květenství silně srslnatč
huňaté, draslavé, skoro bezžlázné.

1096. P. aiigiistifolia L. (P. lízkolistý.) Listy celokrajné, hed-
bávitě mrtnaté, špičaté nebpřišpičatělé, přízemni ko-
pinaté, v ř a p í k široce křídlatý znenáhla zúžené, 1 o d y ž n í
v e j č i t ě neb č á r k o v i t ě kopinaté, přisedlé, trochu s b í-

— 801 ~

h a v é, brvité. Květy přímé, v chudolislých, nahloučených, pak pro-
dloužených lichohroznech. Trubka koruny pod kroužkem chloupků
lysá. Oddenek válcovitý, vícehlavý, dlouhými a tlustými mrcasy posá-
zený, květonosné lodyhy a svazečky přízemních listů ženoucí.

V. 0-10— 0-25 w. Koruna růžová, pak sytě blankytná. P. azurea
Bess., P. media Host,

2|- Duben, kveten. Kraje lesů, světlá křoví, lesní cesty, porůzný, v česko-
moravském pohoří, jak se zdá, neroste. V brnénském kraji : v Písařkách nad
Bosonohami, v lese nad Bilovicemi, porůzný v Turanském lese (Makowsky),
v lesíku II Šlapanic a Jedovnic (Niessl)!, u Bílovic a Žebětína (Reissek), v údolí
Josefském (Tkaný), Hády u Obran, při cestě od Klajdovky do Ochoze, les
II Račic, Písařky poblíž myslivny, Mniší hora u Bystrce, Troubsko, Moravany.
— V okolí Prostějova: na Skalici, Kosíři, Záhoří (Spitzner). Ve Znojemsku po-
různý : letohrádek na Mlýnském kopci mezi Vranovem a Čížovem, na vino-
hradech u Čížova, na Mlýnském kopci mezi Vranovem a Liliendorfem na něko-
lika místech, Grafenberk u Hnanic a druhdy na Pelcberku u Milfrouna (Oborny),
kolem Roudna (Rieger). V uh. hradištském kraji : v lese Háji na právo od cesty
mezi Bzencein a Domanínem hojný (Bubela), Hodonínský les (Makowsky), lesy
kolem Hluku (Dr. Carl). Ve východní části : štramberk, Hukvaldy, Jindřichov,
Spálov (Schlosser). Ve Slezsku : Osoblaha, Sauerwitz a Levice u Krnova hojný
(Spatzier), Horka a Velk. Heraltice u Opavy (Gr. Fl.)

B) Asperae Kern. Listy přízemní dlouzeřapíkaté, srdčité neb kopinatě vej-
čité, namnoze v řapík náhle stažené, nahoře silně štětinaté, s vtroušenými,
jemně ostnitými a premalinkými pýřitými chloupky. Lodyha nahoře a v kvě-
lonsiví srstnatá, řidčeji s nemnohými, vtroušenými, krátkými, žláznatými chlupy.

1097. P. offtciualis L. (P. obecný.) Lodyha přímá neb vystou-
pavá, roztroušeně srstnatá, nahoře namnoze s vtroušenými, krátkými,
žláznatými chlupy. Listy srstnaté, bělavě skvrnité, přízemni
srdčitě ve j čité, příšpičaté, lYgkrát delší než širší,
na spodu srdčité a jako vnitřní skrojené, jich řapík žlábko-
vitý, kratší než čepel, lodyžní přisedlé, ku spodu
kopisfovitě zúžené, nejhořejší podlouhle vejčité, p o 1 o-
objímavé. Květy v listnatých, nahloučených, pak prodloužených
lichohroznech. Kalich huňatý. Trubka koruny pod kroužkem chloupků
lysá. Tvrdky pýřité, živě lesklé, černohnědé. Oddenek květo-
nosné lodyhy a svazečky přízemních listů ženoucí.

V. O' 15 — 030 m. Koruny nejprv červené, pak modrofialové,
zřídka bílé.

2J. Březen — květen. Vlhké, stinné lesy, křoviště, břehy potoků, porůzný,
zvláště ve střední a jižní části, posud nebyl vždy náležitě od následujícího ro-
zeznán. V brněnském kraji: u Brna (Oborny), u Krumlova hojněji než následující
(Zimmermann) !, u Hustopeče (SchierI)!, Soběšice, Pekárna a j. m. u Bystřice,
Střelíce, Vedrovice a j. rozšířen. Ve Znojemsku: hojný kolem Znojma, jako
v údolí Dyje od Vranova dolů, na Grafenberku u Hnanic, na Pelcberku u Mil-
frouna, v Purkrábce u Suchohrdlí a Tešatic, v Smoze u Citonic, kolem Kravská
a Jevišovic a bezpochyby v této pahorkatině až ke Krumlovu a Ivančicům

51

— 802 —

(Oborny), kolem Zábřeha (Pánek). Ve východní čásli : sady na Javořiné (Hokiby),
Hrádek u Prusenovic a Debře u Želkova (Červinka). U Oder (Kerner mong.
Pulm.), u Opavy na ííěkoUka niislech (Svěrák), léž u Vidnavy. Sein též subsp.

b) P. 0l)scura Du Mort. (P, tmavý.) Lodyha jako listy
měkčeji a houštěji chlupatá než u před., nahoře ± žlá-
znatě chlupatá. Listy neskvrnité, řidčeji nezřetelně skvrnité,
přízemni vejčitě kopinaté, příšpičaté, na spodu hluboce
srdčité, vnitřní někdy v řapík skrojené, 2krát delší než
širší, jich řapik hluboce žlábkovitý, mnohem delší
než čepel, lodyžní i nejhořejší ku spodu zúžené.
Kalich roztroušeně chlupatý. Koruna nejprv růžová, pak načervenale
fialová, trubka 6 byliny pod kroužkem chloupků ještě skrovně chlu-
patá. Tvrdky jako u předeš., často zcela černé. V. 0'20 — 0-35 ;«.
P. officinalis 7. L., P. officinalis Koch, Hayne etc.

2j- Březen — květen. Jako předešlý, v pahorkatině a předhoří obecný, v ro-
vině řidčeji. Někdy i ve vysokých horách, jako ve Velk. (Grabowski) a Mal.
kotlině (Oborny), s bílými květy v horním lese a Oboře u Kroměříže (Palla).

1096 X 10^'^ '>• P« notlia Keni. (P. míšený.) Listy přízemních
letních svazečkůelliptické až podlouhle elliptické,
příšpičaté, v žlábkovitě křídlatý řapík ztížené, neskvr-
nité. roztroušeně přilehle srstnaté, s vtroušenými, velmi ma-
lými, pýřitými chloupky, lodyžní podlouhlé neb
vejčitě kopinaté, přisedlé a jen nejhořejší velmi
krátce sbíhavé. Lodyha a stopky štětinaté, jen nahoře s nemno-
hými, krátkými žláznatými chloupky. Kahch plodní nahoře trochu roz-
šířený, skrovně srstnatý.

V. 0*15 — 025 m. Koruna modrofialová. P. angustifolia X obscura
Kern., P. officinalis X angustifolia Krause ve W. Fl.

21. Duben, květen. Stinné lesy, velmi pořídku. Posud jen v lese Háji
u Bzence mezi rodiči (Bubela), zdaž Schlosserova P. media Rchb. od Spálová
sem přináleží, jakž Oborny se domnívá, těžko bez rostliny stanoviti.

C) MoUes Kern. Listy přízemních letních svazečků vejčité, kopinaté neb
elliptické, příšpičaté, v řapík znenáhla stažené, na líci měkce chlupaté, aksa-
mitnaté, s vtroušenými chloupky žláznatými. Lodyha, stopky a kalichy žláznalě
huňaté.

1098. P. mollissiiua Kern. (P. měkký.) Lodyha a stopky
hustě žláznatě huňaté. Listy neskvrnité, aksamitnatě
měkce chlupaté, s vtroušenými, žláznatými chloupky,
hedbávitě třpytivé. Přízemní letní listy podlouhle elliptické
až vejčitě kopinaté, dlouze řapíkaté, v křídlatý řapík
znenáhla stažené, lodyžní s poloobjímavým spodkem při-
sedlé, zřetelně sbíhavé, dolení podlouhle kopinaté, k u
spodu rapíkovitc zúžené, hoření vejčitě kopinaté až podlouhle
kopinaté. Kvěly značné, kalich plodní nadmutě zvonkovitý, zuby jeho

- 803 -

Shranně kopinaté, ku předu namířené. Koruny dosti malé, jich trubka
uvnitř roztroušeně pýřitá, kraj zvonkovitý.

V. 0"25— 055 7)1. Koruny kalně červeně nachové. P. moUis Wolf,
ku kteréž též patři P. montana Lej., P. angustifolia /3. mollis Neil.

^ Duben, květen. Keřnalé slráaě, lesy, kraje lesů, ve střední a jižní části
porůzný. V brnénském kraji: v Písařkách u Brna, na Hádech u Brna hojný
(Makowsky)!, lesík u Slapanic, u Bosonoh, Žebétína, na Mniší hoře u Byslrce
a u Cinzendorfu (Niessl)!, nad mlýnem u Pistovic poblíž Vyškova (Spilzner),
u Ivančic (Schvvoeder)!, lesy u Popic a Kurdějova (Schierl), u Klobouk (Steiger) !,
Jehnice, Kuřim, Bílovice, Obora a les u Tří křížův u Veveří, Lovčičky, les Hříběcí
u Osvětiman. — Ve Znojemsku nikoliv řídký: horní lesy u Senohradů poblíž
Náměšlé (Roemer), éumvald u Vranova, na lesní louce poblíž nádraží, Pelcberk
u Milfrouna, leč porídku, hojněji v lesíku u Podmole, v okresu vranovském,
v lesíku Smoze u Citonic, v údolí Jevišovského potoka, u Zolpského mlýna.
Plavec, Hlub. Mašůvky, Kravsko, v Pulkrábce u Těšatic, u Plenkovic a v údolí
Dyje u Znojma, zmoly pod viaduktem (Oborny). Náměšt poblíž Olomouce (Ma-
kowsky), v Ratajském lese (Palla), na Javořinč (Holuby).

* P. ob scura )><( m ollissima Borb. (P. inlermedia Palla, P. prostřední).
Míšenec tento dle písemné zprávy Dr. šl. Borbása pro velikou pochybnost jím
opět vypuštěn.

337. Noiiiiea Medikus. Piplá.

1099. N. pulla. DC. (P. osmáhlá). Šedozelená, srstnatě a žláz-
natě chlupatá. Lodyha přímá neb vystoupavá, nahoře větvitá. Listy
celokrajné neb slabě vlnitě zubaté, dolení podlouhle kopinaté, ku spodu
řapíkovitě zúžené, špičaté, hoření kopinaté neb vejčitě kopinaté, polo-
objímavé, příšpičaté. Lichohrozny listnaté, květy přímé, krátce stopkaté,
Zuby Shranně vejčité, zašpičatělé. Koruna prostředni, pravidelně
5klaná, trubka rovná.

V. 0*20 — 0'45 m. Koruny tmavonachově hnědé, zřídka růžové,
žlutavé neb bělavé. Lycopsis pulla L.

2j- Květen-červenec. Suché vršky, meze, pole, cesty, úhory, ve střední a
jižní části rozšířena, jinde pořídku. V brněnském kraji : od Brna dolů v jižní
časti roztroušena v údolí Svitavy u Obran též žlutě, někdy i červeně kvetoucí
(Makowsky)!, Brno, Hády u Obran, u Cernovic, u Měm'na, mezi Podivínem a
Břeclaví (Oborny)!, kolem Ivančic (Schwoeder) !, Drnovice a Dědice u Vyškova
(Spilzner), u Krumlova (Zimmermann) !, v okoU Klobouk (Steiger)!, obecná
u Šardic a Cejče (Uechtritz), Židenice, Julianov, Slatina, Horákov, Líšeň, Ochoz,
Kanice, Husovice, Maloměřie.e, Kartouzy, liečkovice, Jehnice, Ořešín, Bílovice,
Vranov, Kuřim, Drásov, Malostovice, Vohančice, Tišnov, Žerovník, Brumov, Bo-
skovice, Sichotín, Kunštát, Dědkov, Žabovřesky, Komín, Bystrc, Veveří, Ostro-
vaěice, Střelíce, Troubsko, Bosonohy, Vostopovice, Bohonice, Žebětín, Lískovec,
Moravany, Kohoutovice, Nenovice, Geršpice, Přízřenice, Rajhrad, Syrovice, Židlo-
chovice, Oujezd, Šaratice, Vážany, Nížkovice, Slavkov, Bučovice, Kloboučky,
Dražovice, Drnovice, Kobeřice, Vyškov, Hustopcč, Krumvíř, Kobylí, Velk. Pavlo-
vice. — U městské cihelny u Prostějova, u Chaloupek, Žešova se žlutými květy,
u Určic (Spitzner). Ve Znojemsku: u Náměště obecná (Roemer), hojná v okolí
Znojma, jako v údolí Dyje, Hradnice a Leskavy, na Pelcberku u Milfrouna,

51*

— 804

u Tasovic, Našelic a odtud až k Jaroslavicům, kolem Hrušovan a Nov. sídla,
II Citonic, Vranova a Bítova, v údolí Jevišovského potoka od Jevišovic dolů, na
kopcích kolem Bihařovic a Mikulovie, u Mirosla\i, Polavy u Mikulova, koleni
Suchohrdlí u Znojma též žlutá, leč pořídku (Oborny). V Olomoucku : při silnici
mezi Olomoucí a Proslějovem (Sapelza), v lomech u Hněvotína, u Slavonína
(Vogl a Mik), Ivan u Tovačova, Drahlov u Olomouce (Spitzner)). V uh. hra-
dišťském kraji: od Kroměříže na jih, zvláště na kopci Sv. Barbory, zde též se
žlutými květy (Palla), obecná u Kyjova (Uechtritz), na kopci Sv. Rocha u Uh,
Hradiště a u Velehradu obecná (Schlogl), mezi Hodonínem a Bzencem (Bubela),
Bohatec, Petrov, Strážnice, Knězdub, Hroz. Lhota, Lípov, Velká, Mal. Vrbka,
Nivnice, Uh. Brod, Havřice, Suchá Loza, Volenov. — Ve východní části : dosti
hojná u Tučap (Červinka), kraje polí u Hlinská a Prusenovic, leč nikoliv hojná
(Sloboda), u Rožnova (Kolek), ojedinělá u Bělotína (Ripper). Ve Slezsku po-
řídku : kolem Opavy (W. a Gr.), kolem Ochab u Skočova (Kotschy).

338. Áiiclmsa L. Pilát.

1100. Á. oíficmalis L. (P. lékařský). Bylina hustě srstnatá. Lo-
dyha přímá, nahoře větvitá. Listy celokrajné neb vykrajovaně zubaté,
podlouhlé neb kopinaté, doleni řapíkovitě ztížené, hoření poloobjímavě
přisedlé, na spodu často srdčité, Lichohrozny hustokvěté, listnaté, na-
mnoze vidUčnatě seřaděné, v rozporách větví s jednotlivými květy ;
květy přímé, krátce stopkaté. Ušty až do V2 pětiklaného kalicha ko-
pinaté. Trubka koruny přímá, s krajem pravidelně Sklaným a hrboulky
vej čitými.

V". 0-25 — 0"85 m. Koruny nachově fialové, modré neb bílé, jich
hrboulky aksamitnatě chlupaté.

(3 neb 2j. Květen-srpon. Kraje lesní, keřnaté a výslunné trávníky, suchá
luka, poříčí, meze, cesty, v rovině a předhoří až do 600 m. rozšířen, ve střední
a jižní části obecný, neroste, jak se zdá, v severní Moravě. V okolí Vyškova
velmi pořídku (Spitzner). V Jihlavsku roztroušen: kolem Stříbrného dvora u Ji-
hlavy (Reichardt). V Olomoucku : kolem Olomouce porůzný, jako u Mal. Hra-
diska (Mik), hojný u Hradištského kláštera, Kostelec poblíž Prostějova (Spitzner),
u Grýgova (Mayer), Střelné (Burghauser). V uh. hradištském kraji : hojný u Ple-
šovce, jinde pořídku (Palla), porůzný kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Mislřín u Ky-
jova (Spitzner), u Napajedel a v Hodonínském lese (Theimer), hojný kolem
Bzence (Bubela), Rohatec, Petrov, Strážnice, Radějov, Tasov, Velká. — Ve vý-
chodní části: neroste u Vsetína, roste však u Teplic blíže Hranic (Bubela),
v kamenci řeky Bečvy u Hustopeče a Bečky (Sapetza). Ve Slezsku : rozšířen
v Těšínsku (Kolbenheyer), kolem Vidnavy 1872, Lípové a Doln. Tomášova 1884.

/9) a r v a 1 i s Rchb, Rostlina lítlejší, nižší. Listy podlouhlé, zře-
telněji zoubkaté. Listeny na posléz velmi prodloužených lichohroznech
vejčitě kopinaté.

Řidčeji, poskrovnu u Milhouna u Znojma (Oborny), pořídku u Sokolnic ;
zřídka při Lubině pod Javořinou (Holuby).

339. Lycopsis L. Prliiia.
HOL L. arvensis L. (P, rolní). Bylina s tuhými, štětinovitými,
odstálými, nestejnými, bledými chlupy. Lodyha příniá, nahoře větvitá.

— 805 —

Listy podlouhlé až čárkovitě kopinaté, tupé, vykrajovaně zubaté,
trochu vlnité, hořeni poloobjimavě pi'isedlé. Lichohrozny listnaté, na-
mnoze vidličnatě seřaděné, květy přímé. Kalich plodonosný přímý.
Kraj koruny šikmý, nepravidelně Sklaný, velmi malý, trubka koruny
na hřbetě prohnutá, pod prostředkem seškrcená. Kořen vřetenovitý.
V. 0*20 — 04'J ;//. Koruny světle modré, s hrboulky bílými, dlouze
chlupatými. Anchusa arvensis M. B.

Q a (3 Cerven-září. Písečná role, úhory, meze, rumiště, rozšířena od
roviny až do predhoří, místy obecná. V brnénském kraji porůzná : kolem Hii-
sovic, Tišnova, Mor. Třebové, Sobéšic, Obran, Měnína, Sokolnic, Pavlovic (Ma-
kowsky)!, u Lomnice (Pluskal), Bačova (Svěrák), Protivanova (Spitzner), u Ne-
novic, Adamova, Ivančic, Krumlova, Cejče a na jih až ku Břeclavi (Oborny) !,
u Vranovic (Schicrl), u Klobouk (Steiger) !, Komárov, Cernovice, Chirlice, Mo-
dříce, Telnice, Rajhrad, Židenice, Kuřim, Vomice, Boskovice, Zdárná, Sloup,
Doubravice, Slřílež, Slavkov, Vyškov, Star. Břeclav, Pošlorna, Nov. ves. —
V Proslějovsku pouze v okolí Drahan hojná (Spitzner). Ve Znojemsku : u Ná-
měště (Roemer), Znojma, Citonic, Plenko vic a Jevišovic a v nížinách kolem
Hrušovan, Slrachotic, Jaroslavic, Mikulova a Polavy obecná (Oborny). Kolem Ji-
hlavy velmi obecná (Oborny), u Mor. Budějovic, obecná v okresu telečském,
vel. meziříčském a byslřickém. - — ■ V Olomoucku : kolem Olomouce, Chvalkovic
a Cernovíra nikoliv obecná (Mik), porůzná kolem Zábřeha (Pánek), též kolem
Šumberka, Velk. Losina a Janovic (Oborny)!, kolem Berouna (Gans) a Roudna
(Rieger), Něm. Libiny, Obědné. — V uh. hradištském kraji : u Plešovce a zde
onde u Kroměříže (Palla), vinice u Mařatic a Mikovic (Schlogl). Ve východní
části : pole u Žop, pořídku (Červinka), Bystřice p. H. — U Rusavy (Sloboda),
porůzná kolem Vsetína a Lásek, jako i na polích po březích Bečvy a odtud
dolů (Babela) a sice ve tvaru šírolistém (Oborny). Kamenný vrch u Nov. Jičína
a u Janovic (Sapelza), u Bělotína (Ripper), u Hranic a Podstatu. — Ve Slezsku :
porůzná v Těšínsku (Kolbenheyer), u Bruntálu a u Vidnavy.

340. Symphytiim L. Kosti vál.

1103. S. oíficmale L. (K. lékařský, Černý kořen). Bylina srstnatá.
Lodyha nahoře větevnatá, sbíhajícími listy hranatá. Listy celokrajné,
zašpičatělé, dokonale, zřídka nedokonale sbíhající, d o 1 e n í
vejčité, v k ř í d 1 a t ý ř a p í k zúžené, prostřední a hořejší po-
dlouhlé až úzce kopinaté, spodem zúženým namnoze při-
sedlé. Květy ničí, zuby kalicha kopinaté, zašpičatělé.
Trubka koruny nahoře břichatě rozšířená, ušty její krátké, nazpět
ohnuté. Hrboulky asi zdélí tyčinek. Lichohrozny vysoko na-
horu s hstenem srostlé. Tvrdky lesklé, jemné svraskalé.
O d d e n e k krátký, velmi tlustý, nace male hnědý, s ko-
řenem vřetenovitým. V. 060 — 1 00 m. U nás o dvou tvarech :

«) vulgare Gelak., kvěL analyt str. 240. Bylina častěji vyšší, listy
temněji zelené. Koruny špinavě fialovo-nacliové, růžové neb čistě bílé,
jich trubka značně delší kalicha, límec do V* ^ ^uby krátké ro-
zeklaný.

— 80G —

/?) bobemicum Schmidt. sp. Bylina nižší, 0"35 — 0"55 m. v. Lisly
svělleji nasivěle zelené. Koruny žlutavo-bíié, jich trublta sotva delší
kalicha, hrnec do Vs v trochu delší zuby rozeklaný.

2|- Květen — záři. Příkopy, potoky, vlhkg, luka a křoví. «) v celém území
obecný. V Jeseníku ješlÉ na Bílém Seifenu mezi Vidlicí a Jeleními lukami
(Bachmann), u Karlovské studénky přes 800 m. S bílými květy: u Lomnice
(Pluskal), na lukách u Krumsína (Spilzner), u Velk. Losina, Maršíkova, Filipova,
Nov. vsi, Mal. Moravy, Vlaského, Slar. města, u Strážnice, Bojkovic atd. —
(i) posucj jen na lukách u Božkova a Podšlálu a dle popisu prof. Klanicem mně
podaného snad též u Val. Meziříčí.

1103. S. tuberosuin L. (K. hlíznatý.) Lodyha přímá, namnoze
jednoduchá, odstále srstnatá. Listy tenké, roztroušeně mrtnaté, celo-
krajné, špičaté, nejdolejší vejčité, malé, řapíkaté, v čas květu již uvadlé,
prostřední vejčité až podlouhle elliptické, v řapík křídlatý sbíhající,
hoření krátce sbíhavé. Kahchy po odkvětu málo zvětšené, jich zuby
čárkovitě kopinaté, špičaté. Hrboulky delší tyčinek.
Tvrdky nelesklé, svraskalé a hustě hrbolaté. Od-
d e n e k šikmý neb rovnovážný, dužnatý, nestejně ztlustlý
žlutavě bílý.

V. 0'15— 0-45 m. Koruny žlutavo-bílé.

2|- Duben, květen. Stinné lesy, křoviště, mýtiny, vlhká místa, v celém
území rozšířen. V brněnském kraji hojný, v sev. ěásli řidčeji (Makowsky), obecný
v lesích kolem Ivančic, Krumlova, Rosic, Veveří, Adamova, zde též s bílými
květy, u Cernovic a i jinde nezřídka (Oborny)!, neroste dle Clupka kolem Kun-
státu a Olešnice; les za Tišnovem směrem k Drásovu (Pluskal)!, kolem Husto-
peče (Schierl)!, kolem Klobouk (Sleiger)!, Líšeň, Ochoz, Kanice, Obrany, Kar-
louzy, Řečkovice, Medlánky, Kynice, Cinzendorf, Ořešín, Bílovice, Kuřim, Lužánky,
les Brabinka u Malostovic, Tišnov, Šlěpánovice, Boskovice, Syčka u Bačova,
Zubštýn u Bystřice n. P., Střelíce, Žebělín, Rajhrad, Lovčičky, Mylešovice, Obora
a j. u Slavkova, Mouřinov, Šardičky, Dražovice, Lulč, Nemojany, Rychtářov,
Vyškov, Pavlovice, Dambořice, Ždánice, Kyjov. — V Prostějovsku : ve Vra-
novském a Bilovském háji, v Kopřivovém žlebu u Drahan (Spilzner). — Ve
Znojemsku obecný, jako kolem Náměště (Roemer), Budkova, Mor. Budějovic,
Jevišovic, Uherčic, Bítova, Vranova a odlud dolů v údolí Dyje ve většině houštin
a lesů, roztroušen též v hájích nížin (Oborny). Kolem Jihlavy : v údolí Jihlavy
u Goskova mlýna a v sečích za Vysokým kamenem (Pokorný). V Olomoucku :
u Olomouce v Grýgovském lese (Vogl), u Sumberka (Paul)!, u Roudna (Ricger),
Dětřichovský les u Unčova, Dobytčí les u Budišova. — V uh. hradištském
kraji: liojný u Kroměříže (Oborny a Palla), kolem Uh. Hradiště a Star. města
(Schlog-l), u Napajedel (Theimer), Nečický les u Zdounek (Dr. Hamiček), skoro
ve všech lesích kolem Bzence (Bubela), v Jelenové u Strání. — Na Javořině
(Holuby). — Ve východní části : Hrádek a Ochoza u Prusenovic, v Pacetluckém
lese (Červinka), kopce Poschlá a Javoří u Rusavy (Sloboda)!, hojný kolem Vse-
tína (Bubela)!, údolí Červinkovo u Jasenic. — U Rožnova (Kotek), zde na
Karlově kopci a j. — Val. Meziříčí (Klaníc), Nov. Jičín (Sapelza)!, Hranice
(Ripper)!, zde v Oboře a j. Obecný v okoH Místku (Gogela). — Ve Slezsku:
hojný kolem Těšína, u Bělska a Bučkovic (Kolbenheyer), na Tulu a u Ustroně

— 807 —

(Kotschy), v údolí Radwanów u JabUinkova (Schube), na Velk. Čanlorym
(Uechlrilz), u Opavy (Urban) a sice park, Slavkovský háj, Kateř. 1. a Sléboř
(Svěrák), Vítkov, Odry. — U Krnova (Spatzier) a Vidnavy (Vierhapper).

* Borrago L. Bnitnák.

* B. offlciiialis L. (B. obecný, burák) Štětinato-srstnatý. Lo-
dyha od dolejška rozkladilě větevnatá. Listy svraskalé, vejčité až po-
dlouhlé, řapikaté, nejhořejší poloobjímavé Květy značné, nemnohé,
dloiizé stopkaté, nici, v řídkém lichohroznu. Ušty kalicha čárkovité.
Kraj koruny kolovitý, Sklaný, ušly její vejčité, zašpičatělé. Prašníky
načernalé,

V. 0*35 — 0*75 w. Koruny modré, zřídka bílé.

(£) Červen — ^srpen. Původem z jižní Evropy, u nás v zahradách, na
polích a rumiělích jen pomíjivó zdivočuje. Kolem Brna, Králova pole a Mor.
Třebové (Makowsky), koleni Ivančic (Schwoeder), Krumlov (Zimmermann), zdi-
vočelý, leč neslálý u Líšně, při Lubinč u Maloslovic, při Bčlé u Boskovic, na
jedné louce u Troubska a Némčic, Vyškov, Pavlovice. — Jednou na hřbitově
městském u Prostějova (Spitzner), Znojmo a Dačice (Oborny), kolem Mikulova
(Reissek), u Hrušovan (Ripper). Zde onde kolem Olomouce (Vogl), u Kroměříže
(Palla), Uh. Hradiště (Schlógl), kolem Vsetína (Bubela) a Vidnavy (Vierhapper).

66. Řád. Apocyneae R. Brown. Brčálovité.
341. Vinca L. BrčáL

Koruna řepicovitá, oklaná, s ústím obranným. Tyčinek 5, jich
nitky prosté, bez přívěsků, prohbím vystoupavé, prašníky na bliznu
přiléhající, s pylem zrnitým, volným. (^Inělka na konci s kroužkovitým
terčem, nesoucím bliznu věncem chlupův opatřenou. Semena bez
chmýří.

1104. V. miiior L. (B. menší, zimozelen.) Lodyha položená,
místy uzlovitě ztloustlá, kořenatějící a dřevnatějící, větví bylinných,
přímých. Listy nejvíce stříčné, elliptické, vejčité neb podlouhle kopi-
nalé. krátkořapičné, celokrajné, kozo vité, vždy zelené, lesklé. Květy
jednotlivé, úžlabní, namnoze dlouze stopkaté. Ušty koruny veliké, ne-
souměrné, šikmo uťaté.

D. O- 10— 050 m. Koruna modrofialová, zřídka bílá.

2j- Duben, květen. Houštiny, lesy hornatějších krajin, porůzný, někde jen
zdivočelý. V brněnském kraji: Babí lom u Brna (Oborny)!, u Outěchova a na
Šenhen^stu mezi Svitavou a Třebovou (Makowsky), u Lomnice (Pluskal)!, Burg-
sladlovšký vrch (Domas), kolem Kunštátu ! a Olešnice (Clupek), na Krchůvkách,
blíže Ruprechtova u Vyškova (Spitzner), u Ivančic (Schwoeder)!, Kolby u Uherčic
(Schierl)!, les Hložek u Klobouk (Steiger)!, u Bílé vody u Krumlova (Zimmer-
mann), Kuřim, zdivočelý a zdomácnělý v zámecké zahradě u Rajce, Štěpánov,
Bučín u Tečic, Vedrovice. — Samorostlý v lesích u Brodku poblíž Prostějova
(Spitzner). Ve Znojemsku: na jednom místě v lese u Jenešova poblíž Náměště
(Boemer), v Bratovském lese u Vranova, v údolí Fugničky u Hardeku již v Dol.
Rakousích, v údolí Dyje u Vranova, v lesích kolem Plavče, Kravská a Hostími

— 808 —

(Oborny). V Jihlavsku : na Šacberku u Jihlavy a kolom Dačic (Reichardl), v lese
Dubiny poblíž Okrešic^u Třebíče (Zavřel), Nov. řiíšo, Želetava, Telč. — V Olo-
moucku: Sv. kopeček (Vog^l)!, Mariánské údoH (Mik), Smolná u Střelné (Burg-
hauser), Roudno (Rieger), Beroun (Gans), "Vílošov a j. m. kolem Zábřeha (Pánek),
hojný v jednom selském lese u Nov. vsi poblíž Velk. Losina, u Guntramovic.

— V uh. hradištském kraji pořídku : Obora u Kroměříže (Palla), kolem Uh.
Hradiště a Velehradu (Schlogl). — Ve východní části: Ochoza u Prusenovic a
Lysina u Holešova (Cerviidva), Rusava (Sloboda)!, Bystřice, porůzný v lesích
kolem Láze, na vrchu Klenpv a Doniorac a j. m. v okolí Vsetína (Bubela)!,
dosti hojný na Stráni u Rožnova (Kolek)!, kolem Nov. Jičína (Sapelza) !, na
jednom míslé u Štaudle v lese u Místku (Gogeia). — Ve Slezsku: u Těšína
(Grabowski), Koňská, Dziegielów a městský les u Bělska (Kolbenheyer), na Čan-
torym u Uslroně (Uechtritz), Hradisko u Krnova (Fiek), Heraltice u Opavy (Mayer),
Nov. Purkarlice (Spatzier), Javorník mezi Zigharlicemi a Lípovou (Latzel), Latz-
dorf (Vierhapper), Mariahilf u Zuckmanllu (Schube), hojný na východní straně
Butterberku u Vidnavy a u Waldecku poblíž Javorníka.

67. Řád. Asclepiadeae R. Br. Tolitovité.
843. Viiicetoxicum Moncli. Tolita.

Koruna skoro kolovitá, Sdílná. Tyčinek 5, jich nitky srostlé, vně
s přívěsky, věnec 5 — lOlaločný skládající, prašníky na bliznu přiléhající,
každý s 2 pylovými brylkami, kteréž po dvou prilípnuty jsou k5 žláz-
kám veliké 5hranné blizny. Semena s chmýřím.

1105. V. officinale Moiicli. (T. lékařská, vlaštovičník.) Lodyha
přímá, řidčeji nahoře ovíjivá, jednoduchá, zřídka slabě větvitá, nahoře
na členech jednostranně mrtnatá, jinak lysá. Listy stříčné, zřídka po
3, vejčité neb vejčitě kopinaté, často přísrdčité, zakončíte, celokrajné,
rapíkaté, lysé neb pýřité Látky skoro okolíkovitě stažené, dlouze stop-
katé, mimoúžlabní vedle hstův. Ušty vedlejší koruny bud okrouhlé neb
hranaté. Oddenek válcovitý, uzlatě ztloustlý.

V. 0*25 — 1-00 m. Koruny žlutavě nazelenale bílé. Asclepias vincet.
L., Gynanchum vincet. R. Br., V. album Aschers.

2j. Červen — srpen. Kamenité, keřnaté stráně, houštiny, lesy, v rovině
a nízkém předhoří rozšířena, jinde řidčeji. V brněnském kraji : kolem Brna,
Obran, Adamova, Nebovid, Ivančic, v údolí Svratky a Svitavy nezřídka, hojná
v jižní části (Oborny)!, u Kunštátu a Olešnice (Clupek), hojná kolem Klobouk
(Steiger)!, od Kartouz až k Tišnovu a od Slatiny a Mordovay pod Klajdovkou
až k Blansku všude obecná. Černá hora, Bojkovice, Boskovice, Tasov, Komín,
Bystrc, od Jundrova a Kohoutovic až k Střelicům a Veveří všude obecná, Bře-
zina, Oslavany, Biskupice, Kounice, Přemyslovice, od Cernovic až k Břeclavi
všude obecná, Slavkov, Vyškov, Rychtářov, Pavlovice, Kyjov, Morkňvky, Kobylí.

— V Prostějovsku: v Držovském háji, na Kosíři, na Kostelecké hoře, na Záhoří,
na Kněží hoře u Krumsína, na Obrově noze, na stráních ve hraničném žlebu,
na Horkách u Hamer, u Hradiska na Okluce (Spitzner). Zkamenělý zámek u Mil-
kova (Slavíček). Ve Znojemsku : u Náměště (Roemer), u Krumlova, Jevišovic,
Vranova, Hardeku a obecná na skalnatých úklonech údolí Dyje a v údolí Jevi-
šovského potoka, hojná kolem Mikulova a na Polavských kopcích (Oborny),
řidčeji na Orbesu u Nov. Přerova (Ripper). Řidčeji kolem Dačic a Jihlavy, hojná

809

kolem Líští u Třebíče (Oborny), údolí Nedvědičky, Pernštýn. — V Olomoucku :
u Slavonína a v Grýg-ovském lese u Olomouce (Voi^l a Mik). V uh. hradištském
kraji : Obora u Kroměříže (Palla), kolem Bzeiice, Hodonína a Cejče (Uechlritz),
po kraji Velehradského háje a při kraji vinic u Maratic poblíž Uh. Hradiště
(Schlóg-l), Strážnice, Knčzdub, Lípová, Velká, luka Vojšice u Mal. Vrbky, Ja-
vorník, Uh. Brod, ChrasC u Bojkovic. — Na Javořiaě (Holuby). Ve východní
ěásti : všude u Tučap, Baraní debře pod Hrádkem u Prusenovic, keřnaté louky
a háje pod Lysinou u Holešova (Červinka), na Kotouči u Šlramberka a na Pískovně
u Kapřivnic (Sapetza) !, Hradisko u Šlramberka. — Hranice (Půpper) !, Ve Slezsku :
u Těšína a Blogolic (Kolbenheyer), u Vidnavy.

* Asclepias syriaca L. Pěstuje se v zahradách a někdy pomíjivě
zdivočuje ; jako ve vinohradech u Mařetic (Schlogl), ve vinohradech u Hustopeče
(Schierl), a pomíjivě v sadech u Velk. Losina (Ol)orny).

68. Řád. Oleaceae Lindl. Olivovité.
Rody:

A) Květy na listnatém kři se vyvinující.

1. Kalich 4zubý, opadavý. Koruna zcela pravidelně 4klaná, nálevkovitá,
s' dlouhou trubkou. Bobule 2pouzdrá, pouzder 2 — Isemenných.

343. Ligustrum.

2. Kalich 4zubý, vytrvalý. Koruna jak u 1. Tobolka 2pouzdrá, pouzdro-
sečně 2chlopná, pouzder 2semenných. 344. Syringa.

B) Laty před listím kvetoucí.

1. Stromy s listy lichozpeřenými, květy mnoliomanželnými. Kalich a ko-
runa 4 — 2dílné neb žádné. Semenník 2pouzdrý, v pouzdrech s 2 visutými
vajíčky, čnčlkou na konci 2klanou. Tyčinky 2 podplodní. Plod smáčknutý,
křídlem obroubený, nepukavý, zakrsáním namnoze Isemenný. 345. Fraxinus.

343. Ligustrum L. Ptačí zolb.

1106. L. vulgare L. (Ptačí zob obecný.) Keř s listy podlouhle
kopinatými neb elliptickými, celokrajnými, stříčnými, posléze skoro ko-
žovitými. Lata kytkovitá, podlouhle vejčitá, větve její mrtnaté. Bobule
černé, lesklé.

V. 1 -00- 3-00 m. Koruny malé, bílé.

1ř) Červen, červenec. Háje, keřnaté stráně, kraje lesů, houštiny, břehy,
ve střední a jižní čásli hojný, zhusta sázený, v hornatějších polohách pouze zdi-
vočelý. V brněnském kraji: v jižní části obecný, v severní řidčeji (Makowsky),
v celém okolí Brna hojný, Nebovidy, Kartouzy, Adamov, Blansko (Oborny)!,
Lomnice (Pluskal)!, kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), Ivančice (Schwoeder) !,
Hustopeč (Reiss)!, Klobouky (Steiyer)!, Krumlov (Zimmermann) !, Evanovice,
Ochoz, Kanice, Vranov, Bílovice, Kuřim, Tišnov, Bejkovice, Boskovice, rozšířen
v okresu hustopečském a krumlovském : kolem Židlochovic, Nosislavi, Morkůvek,
Kobylí, Velk. Pavlovic atd., kolem Budko vic. Vedro vic, Olbramovic atd., obecný
ve Vyškovsku, Kyjovsku a Hodonínsku. — Obecný v Prostějovsku i v hor-
natější části (Spitzner). Ve Znojemska hojný až obecný: NáměšC (Roemer), v údolí
Dyje od Bítova dolů všude obecný, hojný kolem Mikulova, Polavy, Drnoholce,
v údolí Rokytné a Jevišovského potoka, v údolí Hradnice a Leskavy u Znojma
a na sousedních kopcích (Oborny). Mor. Budějovice. — U Jihlavy nikde divoký,
na Heulosu. pouze sázený (Pokorný). V Olomoucku: Olomouc (Vogl)!, v Cho-

— 810 —

moulovskóm lese (Oborny), ojedinčle léž u Střelné, trpi mnoho sněhem (Biitg--
hauser), Něm. Libiny, ^ Velk. Losina pouze pěstovaný. — V uh. hr?idiš(ském
kraji: u Kroměříže (Oborny), u Luhačovic, obecný u Uh. Hradiště (Schlňgi),
u Bzence (Bubela), od Rohatce až ku hranici uherské obecftý, Uh. Brod, Ha-
vřice, Prakšice. — Ve východní ěásti : obecný v okolí Tuěap (Červinka), u Ru-
savy (Sloboda)!, Bystřice, velmi hojný v Žambochové chrasti a v plotech
u Vsetína (Bubela)!, Nov. Jičín, Hustopeč, Krásná a Jasenice (Sapelza)!, Hranice
(Ripper)!, u Místku a Frýdku pouze pěstován (Gogela). Ve Stezsku : horní les
u Koňské poblíž Těšína (Fiek) !, hory severně od Ropického zámku, při Jásienové
u Goleszówa (Kotula), u Opavy, na Horce u Štemplovic a a Heraltic (Gr. FL),
u Vidnavy jen zdivočelý (Vierhapper).

344. Syringa L. Šeřík.

* S. viilg-aris L. (Š. obecný, bez modrý). Keř. Listy stříčné,
srdčitě vejčité, 7akončité, dosti veliké, celokrajné, rapíkaté. Květy
v mnohokvětých, hustých latách. Kraj koruny lilákově modré, fialové
neb bílé prohlubený, 4dilný.

^ Květen, červen. Původem z jižní Evropy, u nás zhusta pěstovaný a
někdy zdivočelý. U obecného mlýna u Krumlova (Zimmermann), druhdy v ba-
žantnici u Tasovic blíže Znojma přehojný, od r. 1872 odtud vyhuben (Oborny),
v plotech kolem Bochyňského dvora a kolem Dlouhé stěny u Jihlavy již po
více let (Reichardl), na Hostýne (Sloboda)!, tvoří často živé ploty v Tučapech
(Červinka).

* S. persica L. (Š. perský). Listy malé, ze širšího spodu kopi-
naté, koruna červeně liláková, kraj její prohlubený. — S. chinensis
Willd (Š. čínský). Listy vejčitě kopinaté. Koruna bledo-liláková, kraj
její na plocho rozšířený. Oba v sadech zhusta pěstované.

345. Fraxinns L. Jasan.

1107. F. excelsior L. (J. ztepilý). Lišty stříčné, lichozpeřoné,
4— 6jařmé, lístky skoro přisedlé, podlouhle kopinaté, drobně pilovité,
vespod podél středního nervu a na spodu vedlejších nervů trochu
chlupaté, jinak lysé. Laty květní chabé, z paždí loňských listů, před
listím kvetoucí. Květy nahé bez kalicha a koruny. Prašníky nachové.
Plody visuté, čárkovitě podlouhlé, k dolejšku klínovité. Strom s tlu-
stými větvemi a pupeny černě chlupatými.

V. 0-15—35 tn.

% Duben, květen. Lesy, háje, křoví, břehy, ve střední a jižní části po-
různý. V brněnském kraji : v hájích podél Svratky, kolem Měnína a od Židlo-
chovic dolů často v zavřených skupinách (Makowsky), u Lomnice (Pluskal),
kolem Kunšlátu a Olešnice (Clupek), kolem Boskovic (Oborny), v lesích kolem
Divák a velmi ojediněle u Klobouk (Sleiger), u Krumlova v zavřené skupině
(Zimmermann), Kartouzy, Kurim, Tišnov, od Obran až k Blansku, Rájee, Olo-
inúčany, Vedrovice. — V okolí Prostějova: na rovině a v horách jen sázený
na př. u Krasie, v Šebeštově žlebu, u St. Plumlova (SpUzner). Ve Znojemsku:
v hájích kolem Slrachotína, v lese Hoji u Hrušovan a Božic, na Polavských
kopcích (Oborny). Kolem Jihlavy zde onde v lesích vlroušen (Pokorný). V Olo-

— 811 —

moučku : u Cernovíra poblíž Olomouce (Vogl) a odíud nezřídka až do Kroměříže
(Oborny), u Berouna (Gans), a Dvorců (Rieg-er), kolem Střelné (Burghauser),
kolem áumberka (Oborny), kolem Uačova. — V uh. hradištském kraji: ne-
zřídka v lesích u Kroraéříže (Palla), v skupinách kolem Uh. Hradiště (Schlógl),
břehy Moravy kolem Bzence, jinde u Bzence jen sázen (Babela), v Hodo-
nínském lese, u Holešova a jinde nezřídka (Oborny), na Javořinč (Holuby). Ve
východní části :^ kolem Tučap časlo po březích potoků sázen (Červinka), pořídku
kolem Vselína (Bubela), v lesích u Rožnova (Kolek), u Bludovic, Frenštátu a
Fulneku (Sapetza), u Hukvaldův (Oborny), u Bělolína a Hranic (Ripper), v lesích
v okolí Místku a na pobřeží Ostravice sázen (Gogela). Ve Slezsku často sázen :
při silnicích v Téšínsku, zdivočelý v okolí Szczyrku (Kolbenheyer), v údolí Ostra-
vice (Oborny), u Frývaldova (Vierhapper), u Vidnavy.

69. Řád. Lentibularieae Rich. Bublinatkovité.

Rody:

1. Kalich nestejně 5klaný. Hoření pysk koruny vykrojený neb 2laločný,
dolení 31aločný. Tobolka 2chlopná. Bylina zemní, s listy přízemními, nedělenými.

346. Finquicula.

2. Kalich hluboce 2dílný, úkrojků celých. Hoření pysk koruny nedělený
neb vykrojený, dolení pysk delší nedělený neb mělce Slaločný, s vypouklým
palrem. Tobolka nepravidelně pukající. Byliny vodní s lisly mnohodílnými.

347. Utricularia.

346. Finquicula L. Tučnice.

1108. P. Tulgaris L. (T. obecná). Listy v rozetce k zemi při-
tisklé, podlouhlé neb podlouhle opakvejčité, tupé, po kraji ohrnuté,
lesklé, lepkavě žláznatě chlupaté. Stopky dlouhé, roztroušeně žláznatě
chlupaté, 1- 6 z rozetky, s květem nicim. Koruna s ostruhou as 2krát
kratší, válcovitě šidlovitou, laloky doleního pysku podlouhle 4stranné,
skoro stejně veliké. Tobolka vejčitá, zaokrouhlená.

V. 0-10—0 15 m. Koruna fialová.

4 Červen, Červenec. Bařinná luka, rašeliny, pořídku. Sjislolou posud jen
v Jeseníku: Česneková luka u Švýcarny, na Pradědu (Uechtritz) !, mezi Leiter-
berkem a Švýcarnou (Hellmann), Velk. kotlina (Gr. Fl.), zde přehojná podél
pramenů Moravice. — Pod Pelrštýnem (Gr. Fl.), níže až k samé Ovčírně sáha-
jící (Oborny), zde zejména hojná při pramenech malé Opavy a odtud až ku
Telřeví boudě, ojedinělá pod Ovčírnou a podél stezky od Ovčírny k Pradědu. —
Mal. kotlina (Bachmann), prameny střední Opavy na Pradědu (Kug^ler). Dle
Schlogla na lukách u Mikovic a Kunovic, leč pořídku, a dle Schlossera na velké
louce pod Jindřichovem u Podstatu.

347. Utricularia L. Bublinatka.

A) Listy na lodyze a větvích, ve vodě ponořených, spiralně postavené,
všecky stejného tvaru, mnohodílné, s úkrojky čárkovitými neb vláskovilými,
všestrauuě rozloženými a spoLu nejmnožší méchýřkonosné.

1. Lisly 2 — 3krát pereně n^nohodílné, úkrojků vláskovitých, štětinatě
brvilých. Stopky plodonosné přímé.

1109. U. Yulg-aris L. (B. obecná). Stvol pod hroznem

812 —

5 — lOkvětým, s několika (až G) prázdnými šupinami. Stopk)^
k v ět n í 2 — 3k r á fe' delší svého listenu. Koruny veliké,
hořeni pysk jejich okrouhle vejčitý, zdélíneb málodelši
álaločného patra, dolení pysk slabě Slaločný, krajů
nazpět ohrnutých, kratší než patro. Ostruha ze širokého
spodu značně ztenčená, často trochu ohnutá. Semenník odkvetlý ku-
latý, delší než čnělka.

V. O* to — 025 ni. Koruna žloutková patro pomorančově pru
ho váné.

2|- Červen — srpen. Stojaté a mírně tekoucí vody, vodní tůně, příkopy,
porůzná, leč stanoviska některá nezaručená a nnioliá z nich k následující pří-
slušná. V brněnském kraji : Kartouzký rybník u Brna (Tkaný), rybník u Troubska,
u Měnína a Cejče (Makowsky), v starém řečišti Oslavy u Naloučan (Roemer),
stojaté vody kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), u Svitavy, Ločnova, Greifen-
dorfu a Waldeku (Niessner), u Ostrova blíže Sloupá (Spilzner), Vranovice, Te-
rezov. — V mokřadech za Rozstáním u Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku:
porůzná v nížinách při dolní Dyji (Makovťsky), v příkopech u Vistoiiic a v po-
toku Chvatnici u Holubí poblíž Náměště (Roemer), v Bohušickém rybníku u Ja-
roměric a v některých tůních starého řečiště Dyje mezi Mal. Tasovicemi a ka-
menným říšským mostem u Louky (Oborny). V Jihlavsku: v údolí Saskem
u Jihlavy a u Počátek při hranici zemské (Pokorný), rybník Strž u Světnova
(Kovář), mezi Mutišovem a Bolikovem (Oborny), Dačice, Zvole, Horn. Rozinka,
Nov. město, Ždár. — V Olomoucku : Hajčínské lomy (Mik), nezřídka v pří-
kopech trati u Olomouce (Makowsky), průhony Zábrežského rybníka (Pánek),
obecná u Piňovic (Klaníc), porůzná u Dětřichova. V uh. hradišťském kraji: tůně
v Kunovickém háji u Uh. Hradiště, leč velmi pořidku (Schlog-1), v příkopu na
rašelinné louce za bzeneckým nádražím (Bubela), hojněji u Hodonína a Sardic
(Makowsky), u Rohalce a Strážnice. — Ve východní části: druhdy ve vypu-
štěném rybníku u Fulneka (Sapctza), v okolí Místku: ,v tůních při Ostravici
a Olešné dosti hojně (Gogela), pořidku u Těšína (Wiesner), u Vidnavy (Vier-
happer) a Javorníka (Latzel).

1110. U. neglecta Leliin. (B. zanedbaná.) Stvol pod hroznem
s 1 — 2, neb se žádnou prázdnou šupinou. Stopky květní
3 — 5 krát delší listenů v. Hořeni pysk koruny vejčitý nob
podlouhle vejčitý, mnohem delší než zaokrouhlené patro,
toto též kratšídosti plochého, širokého, zaokrouhleného
doleniho pysku. Ostruha krátce kuželovitá, tupá. Semennik od-
kvetlý kulato- vejčitý, zdélí čnělky.

V. O- 10— 0*25 m. Koruny citrónově žluté, s patrem pomorančově
pruhovaným.

2j- Červen — -srpen. Tůně, rašelinné vody, pořidku. Posud jen s jistotou na
bařinách u Podstatu a dojista že i na jiných místech, leč posud nebyla od před.
náležitě rozeznána. U Chropína (Palla). Dle F. Kováře u „Strže" pod Konventskýin
rybníkem v Zámku Žďářu, u Vetelských rybníkův.

2. Listy v obrysu vejčilé, vícekrát vidličnatě dělené, úkrojků čárkovitých,
celokrajných, nebrvitých. Stopky plodonosné nazpět ohnuté.

— 813 —

1111. U. miiior L. (B. menší.) Květy malé, po 2—6, h o-
rení pysk koruny zdélí plochého patra, dolenívej-
čitý, s krajem později široce ohrnutým. Ostruha
jako krátký hrboul, jen tak dlouhý jak široký. Bylina útlejší
než ostatní.

V. 0-05 — 0-13 m. Koruny bledožluté, s patrem rezavo-hnédě pru-
hovaným.

2]- Červen — srpen. Bažinné příkopy, rašeliny, kraje rybničně. Bařiny pod
Pansk. Dubenkaini u Jihlavy (Pokorný), rašeliny u Telče (Schlosser) a hojná na
rašolinných Inkách u Vidnavy (Vierhapper).

B) Lisly dvouřadé, dvojího tvaru, jedny na lúavních vělvích namnoze bez
měchýřků, zelené, .v obrysu okrouhlé neb ledvinkovilé, vícekrát vidUčnalé,
s úkrojky čárkovitýim, oslnilč brvilými, do jedné plochy rozloženými, druhé
namnoze na zvlá.šhiích nitko vitých bledých větévkách zakrnčlé, bez zelených
uštů, jen 2- více měchýřků nesoucí. Stopky plodonosné přímé. Hoření pysk
koruny 2krát delší než patro, toto zdélí plochého, přiokrouhleného doleního pysku.

1113. U. iiitermedia Hayiie (B. prostřední.) Úkrojky listů dlouhé,
až téměř ku konci stejně široké, tupé, s hrotem nasazeným, po každé
straně s 10 a více brvkami. Stvol pod hroznem 2 — 6květým, namnoze
jen s 1 šupinkou. Hoření pysk koruny nedělený, 2krát
delší než patro. Ostruha od spodu tence válcovitá, k dolenímu
pysku přiložená, skoro tak dlouhá jak tento.

V. 0"10 — O 20 ?>'. Koruna světle citrónově žlutá, hoření pysk
krvavě pruhovaný.

2|- Červen — srpen. PiašeUnné vody, bařiny, pořídku. Bařinné louky u Cejče
(Bayer), Rybařovice u Bělska (Kolbenheyer), bařiny u Palhance poblíž Opavy
(Gr. Fl.y

70. Řád. Plumbagineae Juss. Trávnicovité.
348. Ármeria Willd. Trávnička.

Květy strboulovitě nahloučeno, obalní listeny tohoto květenstvi
dolů v trubkovitou, stvol objímající pošvu prodloužené. Kalich nahoře
sachomázdřitý, 5řasý, 5zubý. Koruna hluboce Sdílná, skoro prostoplá-
tečná. Seinenník s jedním vajíčkem, s konce středního sloupku visícím.
Gnčlek 5 pérovitých, dole srostlých.

1113. A. Tiilí»-aris Willd. (T. obecná) Listy přízemní čárkovilé,
jednožilné, namnoze brvilé. Stvoly štíhlé, lysé, na konci s květenstvím
strboulovilým. Šupiny obalu suchomázdřité, vnější 3—4 útle zašpiča-
tělé, dole v pošvu srostlé, vnitřní vejčité, tupé. Zuby nálevko vitého,
Shranného, dole bylinného kalicha, blánité, Slaločné, osinaté.

V. 0"15— 0*30 ;//. Koruna růžová, zřídka bílá. Statice armeria L.,
S. elongata Host.

2j. Květen — podzim. Suché písečné pahorky, stráně, pastviny, meze, ve
střední a jižní části porůzná. V brněnském kraji : jednou na Žlutém kopci u Brna
(Theiiuer), u Komárova (Oborny), mezi Zaječím a Rajhradem (Makowsky),

814 —

u Ivančic (Reissek)!, kolem Krumlova u Hlubokého rybníka a na LeskounJ
(Zimmermann) !, dle R/ňsska u Mor. Třebové. — Jako vzácnost u Černé hory,
les pod Leskounem na cestě od stanice Olbramovice k myslivně, světlá místa
v obecním lese u Vedrovic, Lesonice, Star. Břeclav, Pohansko a j. m. u Břeclavi,
Pošlorna. — V Proslějovsku: pouze za Žarovicemi před vchodem do Žbánov-
ského žlebu (Spitzner). Ve Znojemsku: na hadci kolem Mohelna (Roemer) !, Mi-
kulov, Milovice, Příkludy, Bratibrun, Nov. Přerov, mezi Nov. mlýny a Polavou
(Makowsky)!, obecná v okolí Znojma, jako v údolí Dyje od Trouznického ml;^na
dolů, kolem Devíti mlýnů, Popic, Kounic, Tasovic, Milfrouna a m. j. m. (Oborny).
V uh. hradištském kraji: mezi Šardicemi a Cejčem (Makowsky)!, kolem Mutěnic
s Helichrysum arenarium (Uechiritz), u Bzence (Bubela), mezi Mulěnicemi a Ho-
donínem (Schierl), v Hodonínském lese (Wiesner). V Těšínsku (Kolbenheyer).

71. ř?ád. Primulaceae Vent. Prvosehkovité.

Eody:

I. Byliny zemní s listy střídavými, zřídka nahoře s rozelkou listův.

A) Semenník polospodni, semena s pupkem spodním.

1. Kalich zvonkovilý, s krajem volným, 5klaným. Koruna krátká, zvon-
kovitá, 5klaná. Tyčinek 5 plodných a 5 výše mezi ušly korunními vctknulých,
neplodných. Plod tobolka vicesemenná, 5zubá. 349. Satnolus.

B) Semenník svrchní, úplně prostý, semena s pupkem postranním.

1. Koruna žádná, kalich Sklaný, zvonkovitý, barevný, korunovitý.

á) Tyčinek 5, do dna okvětí vetknutých, s ušty kalicha střídavých. To-
bolka 5chlopná, chudosemenná. 350. Glaux.

2. Kalich i koruna vyvinuté.

a) Tobolka kulatá, uprostřed kolem pukající. Kalicli 4 — Sdílný. Kvěly
úžlabní.

a) Květ 4četný, výminkou též 5četný. Koruna baňkovilá, s trubkou kulo-
vitě nadmutou, na plodu usychající. 351. Centunculus.

§) Květ 5četný. Koruna kolovitá, s kratičkou trubkou, opadávající. Ušty
kalicha skoro zdélí koruny. 352. Anagalis.

h) Tobolka po odvržení čnělky neb i malého víčka zuby neb chlopněmi
pukající.

a) Květy namnoze 5čelné, řidčeji 6 — 7četné. Koruna vždy žlutá, kolovitá,
s kratičkou trubkou neb prohloubená. Mimo 5 tyčinek ještě zákrsky vnějšího,
vedlejší korunu tvořícího kruhu. Tobolka 5 — 2chlopná, semena četná.

353. Lysimachia.

/?) Květy namnoze 7-, řidčeji 5 — 9četné. Koruna hvězdovitá, bílá. To-
bolka 5 — 7 nazpět ohnutými chlopněmi pukající, chudosemenná. Lodyha na konci
s rozetkou listův. S54. Trientalis.

II. ByUny zemní s přízemními listy. Tobolka po odvržení čnělky neb
malého víčka zuby neb chlopněmi pukající. Semena s postranním pupkem.

A) Koruna zvonkovitá, Sklaná neb Sdílná. Kalich hluboce Sdílný.

1. Koruna krátce zvonkovitá, kraj její z uštů prodloužených a nazpět ohnu-
tých, celých. Pytlíčky prašníků zašpičatělé. Tobolka kulatá, bez víčka, S nazpět
svinutými chlopněmi pukající. 355. Cyclamen.

2. Koruna zvonkovitá, kraj její z uštů přímých, třísnatě mnohoklaných.
Pytlíčky prašníků prodlouženým spojidlem zašpičatělé. Tt)bolka válcovitá, víčkem
a spolu zuby na ústí pukající. 3o6. Soldanella.

— 815 —

B) Koruna dlouze trubkovitá, nálevkovilá neb řepicovilá. Kalich lnit)ko-
vilý, 5znbý neb Sklaný. Květy okoličnalé. Chlopně tobolky oddělené.

1. Trubka korunní válcovitá, v ústí stejně široká neb širší. Semena četná.

357. Primula.

2. Trubka korunní vejčilá, namnoze velmi malá, pod ústím zúžená. Se-
mena méně četná (3 — 15). 358. Androsace.

III. Byliny vodní s listy peřenými. Květy hroznaté. Semena s pupkem
spodním.

1. Kalich Sdílný. Trubka korunní v ústí rozšířena, s krajem kolovitě roz-
loženým. Chlopně tobolky nahoře i dole spojené. 359. Ilottonm.

349. Samolus Triu. Solnička.

1114. S. Valeraiitli L. (S. Valerandova) Lodyha přímá, jedno-
duchá neb větvitá. Listy opakvejčité, dolení v řapik zúžené, nejhoi-ejší
skoro přisedlé, sivozelené, vespod bělošupinaté, přizemní v rozetcc.
Hrozen řídký, prodloužený, listeny velmi malé, široce kopinaté až čár
kovité kopinaté, na stopkách kolénkovitě prohnutých vzhůru pošinuté.

V. 0-08- 0*30 ?//. Koruny velmi malé, bílé, v lístí žluté.

2j- Červen — -srpen a později. Příkopy, bariny, slané pildy, velmi pořídku.
V průhonech bývalého Cejčského jezera (Bubela 1881), v jednom příkopu mezi
Nov. Přerovem a náspem trati Nov. sídlo — Lázy (Oborny), druhdy na Kobylském
jezeře (Kržisch).

350. (jlaux L. Sivěnka.

1115. Gr. maritima L. (S. slatinná.) Lodyha položená neb vy-
stoupavá, větvitá, hustě listnatá. Listy stříčné, nahoře střídavé, sivo-
zelené, dužnaté, elliptické neb podlouhle kopinaté, celokrajné, vypí-
chaně tečkované. Květy kratičce stopkaté, úžlabní, hoření často na-
hloučené. Kalich bělavě růžový, koruna žádná. Oddenek dlouhočlenný,
šupinatý, výběžkatý se ztloustlými mrcasy.

V. 0-05-0'lOín. Bylina dužnatá, sivozelená, zvláště listy.

2(: Květen — červenec. Vlhká a slanná místa, pastviny, příkopy, cesty,
v jižní částí pořídku. Kolem Cejče a v potoku, jenž spojoval Cejčské a Kobylské
jezero, od- Terezova na Kobylí, Bořetice, Velk. Pavlovice až k Podivínu, zvláště
hojná na pastvisku u Bořellc ve Velk. Pavlovicích (Makowsky), mezi Dunajo-
vicemi a Gulfeldem (Schierl), kolem Bratibrunu a u Hrušovan porůzná, přehojná
u Gutfeldu (Ripper), roztroušená a skrovná u Selce.

351. Centunculiis Dillen. DroTbýšek.

1116. C. minlmus L. (D. nejmenší.) Lodyha jednoduchá neb
často trsnatě větvitá, lysá. Listy střídavé, vejčité, špičaté, celokrajné,
krátce řapíkaté, hoření skoro přisedlé. Květy úžlabní kratičce stopkaté.
Ušty kališní čárkovitě kopinaté, osinatě zašpičatělé, delší než plod.

V. 002 — 0*06 m. Koruny bílé neb červena vé.

Q Červen — srpen. Místa zaplavovaná, písečná role, pastviny, břehy, velmi
porůzný. Břehy Svratky u Písařek, Geršpic a při kraji bahna u Soběšic (Ma-
kowsky), u Rosic a při kraji rybníka u Náměště obecný (Roemer), slaná místa

816

u Uh. Hradišlí-, v písku Moravy u Jarošova poblíž Uh. Hradiště velmi rozlroušen

(Schlógl), na kopci Jelenové u Vselina zde onde (Bubela), u Hranic, Bělolína

a Heraltic (Schlosser). Ve Slezsku : u Olniachova (Vierhapper), Vidnava, Sórgs-
dorf a Bernartice (Lalzel).

353. Aiiagallis Touni. Drchnička.

1117. A. arvensis L. (D. rolní.) Lodyha položená neb vystoiipavá,
od dolejška rozkladitě větevnatá, 4hranná. Listy stříčné neb po 3
v přeslenu, přisedlé, vejčité neb podlouhle vejčité, špičaté na spodu
zřetelně černě tečkované. Květy úžlabní, dlouhostopečné, stopky delší
listů, s plodem nazpět ohnuté. Ušty kališní kopinaté, se širokým
suchomázdřitým až k prostředku sahajícím krajem,
asi zdélí koruny. Ušty korunní zpředu zubaté a hustě
ž 1 á z n a t o-b r v i t é.

V. 0*05 — 0*20 m. Koruny červené, pleťné, zřídka bílé a na spodu
nachové (A. lilacina Alf.)

Q Červen — září. Role, záhony, cesty. Ve střední a jižní části obecná
a i jinde hojná. U Prostějova (Spitzner), Jihlavy (Pokorný), Dačic, Slavonic, Mor.
Třebové, Šuinberka, Star. města (Oborny)!, u Zábřeha (Pánek), hojná kolem
Berouna (Gans), Pioudna (Piieger), Zvoleňovico, Tele, Bystřice n. P., Zvole, Nov.
město, Něm. Libiny, Petrovice, Hraběžice, Velk. Losin, Pusté Žibřidoviee, Raškov, Mal.
Morava, Rymařov, Budišov. — V uh. hradištském kraji až po Javořinu a Val.
Klobouky obecná. Ve východní části: obecná u Tučap (Červinka), Rusava (Slo-
boda)!, Vsetín (Bubela)!, Rožnov (Kotek)!, Nov. Jičín (Sapetza)!, Frýdland
(Oborny)!, v okolí Místku (Gogela). Hojná v Téšínsku a Opavsku (Kolbenheyer),
Jaiílunkov, Vítkov, Odry, Vitberk, Vidnava a j. f. lilacina v okolí Brna a Ko-
bylí. — U Kunšlátu ! a Olešnice (Clupek), údolí Dyje u Milfrouna a Znojma,
Trouznický mlýn u Znojma, na polích kolem Velk. Mašovic, u Pódmole a Har-
deku (Oborny). Sem též subsp.

b) A. coerulea Sclirelb. (D. modrá). Ušty kališní kratší
než modrá koruna. Ušty korunní zpředu zubaté,
skoro bezžlázné neb velmi zřídka žláznatě brvité. V. 0'05
až 0*25 m.

(J) Červen— září. Role, úhory, v rovině a pahorkatině rozšířena, v před-
hoří pořídku. V brněnském kraji: kolem Brna, Krumlova, v severní časti, jako
kolem Kunštátu schází (Oborny), u Cebína (Pluskal)!, Želč u Vyškova a u Cejče
(Spitzner)!, u Klobouk (Steiger), u Lanšlorfa (Ripper), Kartouzy, Husovice, Žide-
nice. Obrany, Bílovice, Komín, Tečice, Střelíce, Budkovice, Olbramovice, Vedrovice,
Morkůvky, Kobylí, Velk. Pavlovice, Šaratice, Vážany, Slavkov, Vyškov. — V Prostě-
jovská : u městské cihelny, u Seloutek, Určic, u Žešova, na vinohradech na Kosíři,
u Plumlova, Ptení, Hradiska (Spitzner). Ve Znojemsku : kolem Višňové a Křlěnic
(Zavřel), u Hrušovan, Znojma, Citonic, Vranova, Lukova, Hardeku, Popic, Kounic,
Hradiště a Nov. Přerova (Oborny), Handelhof poblíž Jihlavy (Pokorný). V Olo-
moucku: pole u Hněvotinských lomův a u Cech (Reissek); v severní části jako
kolem Zábřeha a Berouna neroste (Oborny). V uh. hradištském kraji: u Těšan
a Kroměříže (Palla), kopec Sv. Rocha u Uh. Hradiště (l)r. Carl), vinice a pole
II Bzence (Bubela), na Javorinč (Holuby)!, hojná ii Kyjova, Kostelce, Sobůlek,

817 --

Monuaii, ii Vrlkí', Uli. Brodu, Val. Klobouk, Lidcčka. — Ve výcliodiii čásli :
iia rolieh na Rátaní iiivč a 'íihap došli hojná (Červinka) a u Rusavy, leč řidčeji
než předešlá (Sloboda)!, u Slar. (Schlosser) ! a \ov. Jičína (Sapeíza), Biilerberk
(Vierhapper) a j. m. v okolí Yidnavy.

353. Lysimacliiíi L. Yrbiiia.

A) Lodyha plazivá neb koncem vyslonpající. Lisly slříčné. Kvely jedno-
lli\(', ližlabní. Stopky plodní vehni dlouhé, nazpěl ohnuté.

1118. L. nemoruiu L. (V. hajní.) Lodyha plazivá, koncem i vět-
vemi vztýčená, lysá. Listy stiíčné, ve j čité, špičaté, krátce ra-
pikalé , netečkované. Stopky nitkovité, vícekrát kratší
k\ětu, později nazpět ohnuté. Ušty kališní čárkovitě šidlo-
V i t ó. Ušty korunní tupé. Nitky tyčinek prosté, nitkovité. To-
bolky 2 c h 1 o p n ě pukající, s chlopněmi 2 — Sklanými.

V. 0"15-0"30 m. Koruny dosti malé, žloutkové, netečkované-
Ephemerum nemorosum Rchb.

2j- Červen — září. Lesní potoky, bařinná a rašelinná lesní místa, vlhké,
stinné lesy horní, v studených polohách rozšířena. V brněnském kraji : břehy
potoků mezi Adamovem a Ontěchovcm (Tkaný) I, v lesích kolem Kunštálu! a
Olcšnice (Clupek), na Senhengslu u Svitavy (Xiessner), u Hodonína a Lhoty
(Makowsky) a jako vzácnost v lese Ochůzky u Klobouk (Steig-er), jako vzácnost
u Cinzendorfu a Bejkovic, leč poskrovnu. — Ve Znojemska: jen na Vlčím kopci
poblíž Náměště (Roemer). — V česko-moravském pohoří : na Vysokém kameni
u Jihlavy (Reichardt), lesy u Heraltic poblíž Třebíče (Zavřel), v Maryšském lese
u Slavonic a sice od myslivny až ku trojí hranici zemské (Oborny), R,ychtářiiv
les u Vlachovic, Tři studně, v lese Sýkovci u iMedlovského rybníka poblíž Nov.
města, Sklené, Bratraňovská u Lhotky, les Kozlovka u Vršan, u Křivého javoru,
Žákova hora, les nad Rumpoldským mlýnem, Cikhaj, Heralec, Kadov. — V se-
verní Moravě a Olomoucku: hojná v Sudetách, jako kolem Koldšlýna, na Stu-
dénkové holi, u Teplic, Wiesenberka a v lesích kolem Bergg^eistu (Oborny) a
ještě v nižších polohách : jako po březích Sázavy blíže Zábřeha hojná (Pánek),
kolem Berouna (Gans), Roudna (Rieger), Střelné (Burghauser), les u Janovic
(Schierl)!, les u Dětřichova, Velk. Losin, Winkelsdorf, Bukovice, Pekařov, Něm.
Bohdíkov, Pus. Žibřidovice, Štolnhava, Velvice, Raškov, Pradědův les, Krumperk,
Mal. Morava, Krondorťel, Šleglová studénka, u Císařské boudy. Praděd, Vysoký
les u Janovic, Rymařov, Velk. Štola. — Na Salvízu, u Špiklic, Drehberk a
příkop pod nim, Červený vrch, Opava pod Ovčirnou (Spitzner) ! V uh. hradišl-
ském kraji : v lesích kolem Velehradu (Schlogl), na Javořině a Lopeníku (Ho-
luby)! Ve východní čásli: u Rusavy (Sloboda)!, v lesích kolem Vsetína někdy
přehojná (Bubela)!, Kozinec u Rožnova (Kolek), Halenkov, Javorníky, Ztracenec,
Baranářka, Velk. Karlovice, Vysoká, Uvěz a Kamenárky blíže Star. Zubří, Rad-
hošt, Černá hora. — Rožnov, Frenštát, Frýdland, Ondřejník (Oborny), Javorník,
Smrk u Celadné, v Domorackých lesích u Bludovie a ve Vys. lese u Nov.
Jičína (Sapelza), Star. Hamry, les Siudenčaný, Klín, Peretoňky, Polána a j. m.
a Slar. Hamer. ' — V okolí Místku: na vlhčinách ve Šlaudli, v lese Rovni pod
Palkovskými hůrkami dosti hojná (Gogela). Ve Slezsku : u zřídla na Lysé hoře
nikoliv řídká (Oborny), Lubno, Beskyd a j. u Krásné, Moravka, les Urbaška,
Kalužné a u Choěe u Slaviče. — Hojná u Těšína a Bělska (Kolbenheyer),

818 -

Radila poblíž Opavy (Svěrák), Karlovská studénka, Waldenburk a j. m. v Jese-
níku, zde až do {)0^ ni se vyskýlá (Oborny), leč jak svrchu jsme viděli
i mnohem výše, Ludvíkov, Mechová slráň ald. — Městský les u Frývaldova
(Zelenka). V okolí Vidnavy : u Vlčic, Mikulovic (Vierhapper), Kras, Štachlovice
1872 a Friedberk.

1119. L. iiummularia L. (V. penízková.) Lodyha šlahou-
n o v i t á, kořenující. Listy stříčné, okrouhle vejčité, slabě
srdčité, tupé neb krátce zašpičatělé, řapíkaté, vespod
žláznatě tečkované. Stopky tlusťounké, 2— 4krát delší
než květy. Ušty kališní srdčité, korunní špičaté. Nitky
dole rozšířené a krátce srostlé. Tobolka óchlopná.

D. 0*25 — 0*45 m. Koruny větší, zlatožluté, hnědě tečkované,

21 Červen — srpen. Lesní potoky, vlhká luka, poříčí, v rovině i před-
hoň obecná.

S) Byliny statné, s lodyhou přímou a oddenkeni výběžkatým.

1. Květy 5četné, prostředni, v konečném, latnato-hroznaléin okolíku. Ko-
runa kolovilě rozložená.

1130. L. vul^-aris L. (V. obecná.) Lodyha přímá, nahoře pří-
oblá, slabě hranatá, pýřitá neb huňatá. Listy stříčné
neb častěji po 3 — 4 v přeslenu, vejčité podlouhlé až po-
dlouhle kopinaté, špičaté, krátce řapíkaté až skoro
přisedlé, vespod ± huňaté, na líci lysé neb místy žláznatě
černě tečkované. Dolení květné větévky v paždí
lupenů, hoření v paždí listenů v. Stopky málo delší květův.
Ušty kališní kopinaté, jemně zakončíte, hnědě obrou-
bené. Ušty koruny vejčité, na kraji lysé. Oddenek pla-
zivý, výběžkatý.

V. 0*50 — 1*20 m. Koruna zlatožlutá.

2|- Červen, červenec. Vlhká křoví, břehy řek, potokův a rybníků, v rovině
a předhoří obecná. — Ve vyšších polohách: na Vysoké v Beskydách, u Star.
města, Rymařova a Zlé stráni u Lipové.

1131. L. imnctata L. (V. kropenatá.) Lodyha přímá, s úzce
křídlatými hranami, nahoře jak listy, kalichy a stopky
žláznatě pýřitá. Listy po 3 —5 v přeslenu, řidčeji siříčné
po kraji žláznatě brvité, namnoze bez žláznatých teček,
ostatně jak u předešlé. Větévky květní vesměs v paždí lu-
penů, jednokvěté neb dolení 2 — 3květé. Ušty kališní kopi-
naté, neobroubené. Ušty korunní žláznatě brvité.
Oddenek krátce výběžkatý.

V. 050 — 1*00 m. Koruna zlatožlutá, v ústí často hnědočervená.

2|- Červen, červenec. Vlhká křoví, lesní žleby, porídku. Stráně lesní na
pravém břehu Jihlavy a v luěslski-m lese u Ivančic (Reissek), Holý kopec u Ko-
ryčan (Dr. Car!), pod Předhradskou skalou na .lavořiiiě (Holuby).

2, Květy malé, oliyčojně (í ( — TjčehK', v iižkibních hroznech, Mezi pří-

819 —

mými ušty koruny až na dno rozdí'lené po 1 zoubku (palyčince). Nitky volné,
jen na spodu krátce srostlé, daleko vyčnívající.

1133. L. tliyrsiflora L. (V. kytkovitá.) Lodyha přímá, dosti
oblá, dole šupinatá, lysá neb nahoře slabě huňatá. Listy
kopinaté až čárkovitě kopinaté, na kraji ohrnuté, spo-
dem o b j í m a v é, nejvíce stříčné, na líci stejnoměrně žláz-
natě černě tečkované, vespod na středním nervu trochu hu-
ňaté. Hrozny stopkaté, vúžlabí prostředních listů, kratší
než tyto. Ušty korunní čárkovité, přímé. Oddenek plazivý.
dlouze výběžkatý.

V. 0-25 — 0*75 m. Koruny malé, zlatožluté. Naumburgia thyrsiíl.
Rchb.

'^■ Červen, červenec. Bahna, příkopy, zvláště rašelinné, kraje rybníků,
velmi porůzná, leč pospolitá. Kolem Dačic a Slavonic po kraji všech rybníkův
obecná, jako od Slavonic až k Stalkovu mezi Rijženou a Landšteinem, u Maté-
jovic. Nov. vsi, Rudolce, Markvarce až do Dačic (Oborny), u Ždáru hojný:
Moučkův rybník, Vetelské rybníky. Velká strana, Konventský rybník a j. (Kovář),
dle Schlossera u Telče, kdež Reichardt a já ji marně hledali. V okolí Olomouce :
v příkopech u vojenské plovárny, v Cernovírském lese a v příkopech trati
u Kláštera Hradiska (Makowsky), břehy rybníků kolem Zábřeha (Pánek). Ve
Slezsku: pod Cantorym, u Bronówa a Bělska (Kolbenheyer), Komárov, Kylešo-
vice, pod Hradcem směrem k Zimrovicům poblíž Opavy (Svěrák in ht.), u Rei-
vízu (Grabowski).

354. Trieiitalis L. Sedmikyítek.

1123. T. europaea L. (S. obecný). Lodyha přímá, dole šupi-
natá, něco výše s několika oddálenými, menšímy listy, na konci s ro-
zetkou nestejných, opak vej čitých, elliptických až kopinatých, špičatých
neb krátce hrotitých, tenkých, velmi jemně zoubkatých listův. Květy
dlouhostopečné, z úžlabí rozetky obyčejně jen I — 2. Ušty kalicha čár-
kovité, zašpičatělé. Ušty korunní jemně zakončíte. Oddenek s dlou-
hými, tenkými, poskrovnu šupinatými, částečně uzlatými a kořenujícími
a z těch míst příštím rokem lodyhy ženoucími výběžky.
V. O 10—0-20 w. Koruna bílá na dolejšku žlutá.

2j- Květen, červen. Rašeliny, horní luka v Karpatech a Sudetách rozšířen,
jinde pořídku. V česko-moravském pohoří : les u rybníka Sýkovce u Tří studní,
Vršany, Cikhaj. — Horn. Bobrová (Makowsky), dosti hojný kolem Ždáru a
v Bohdalovských lesích (Kovář), u Veselíčka, Skleného (Havelka). V Sudetách :
Klad. Sněžník (Opiz) !, hřebenem Jeseníka nezřídka: Studénkova hole, Červený
vrch, Praděd, Vysoká hole (Oborny) !, Bílé kameny u Frývaldová (Zelenka),
Uhuštýn, Keihg-, Velk. a Mal. Jezerník (Spitzner)!, Neuhausberk, Suchá kupa,
Koperník, Hockšár, u Císařské boudy, Fuhrmannštýn, údolí Šumné Tise, Reivíz,
Česnekový příkop, vkleslina pod Ovčírnou, vodorovná stezka od Ovčírny k Frant.
myslivně, Zámeček, Petrštýn, hojný ve Velk. kotlině podél pramenů Moravice
s Pinquicula vulgaris L., Jelení hřeben. Břidlicová hole. — V nižších polohách
na Fichtlichu u Střelné (Burghauser), kolem Berouna (Gans), Roudna (Rieger),
u Rohle na rašelinném místě lesa „Vys. hřbet" (Pánek). V Karpatech: na Kně-

52*

820

liyni u Trojanovic, na Radhošti a v rašeliništi HiUi nad Slar. Hamry (Sapelza) !
.hivornik (Oborny), ^ lese PodolánUách na jednom l)ařinalém místě, a hojný po
hřebeni Radhoště (Gogcla), úklony Tanečnice. Ve Slezsku: Lysá hora a Baranie
(W. Fl.) ISkrzycna] (Kolbenheyer), vyšší hory u horní Moravky. — Heraltice
II Opavy (Mayer), Heřmanice u Vidnavy (Magerstein).

355. Cyclameii Touni. Braml)orík.

1124. C. europaeuin L. (Svinský ořech). Listy přízemni, dlouho-
i-apičné, okrouhlosrdčité, vhiovitě drobně vroubkované, namnoze tupé,
často bile skvrnité, vespod obyčejně přínachovělé. Stojiky jednokvěté,
jak řapíky žláznatě drsné, s květem převislým, za plodu šroubovitě
svinuté a položené. Ušty kališní široce vejčité, kratší než široká v ústí
bezzubá trubka koruny. Ušty koruny podlouhle kopinaté, nazpět
ohnuté, v poupěti šroubovitě svinuté. Oddenek dole v kulatou hlízu
napuchlý.

V. řapíků a stopek 0'05— 0'10 ni. Koruna nachově růžová,
vonná.

'^■ Červenec, srpen. Horní lesy, lesnaté kopce, křoviště, ve střední a jižní
části rozšířen, jinde schází. V brněnském kraji : v údolí Svratky od Tišnova až
k Bystrci obecný, u Žebělína a v Sloupském údolí u Blanska, leč řidčeji, hojný
v údolí Oslavy u Ivančic (iVIakowšky) !, v lese stranou k Újezdu u Boskovic
(Svěrák), v lesích směrem ke Krumlovu (Oborny), u Rosic a Oslrovačic (Niessl) !,
v lese Ochůzky u Klobouk, leč pořídku (Sleiger), u Knuiilova a sice vBudko-
vických lesích, svahy doliny Jihlavské u Dukovan a Jamolic (Zimmermann),
přehojný v lesích při Jihlavě u Válče (Dr. llanáček), u Bílovic jen u třetího
tunelu, Rozdrojovice, Herolice, les Mysliveček u Pejskova, Vohančice, Tečice,
Zbejšov, les „U rybníčkův" a v Milešově u Oslavan, Němčíce, Hrubčice, Tempelštýn,
Biskupice, poskrovnu při kraji lesním Okrouhlíka u Sardiček, v Purkrábce
u Těšatic. — Ve znojemském kraji: v lesích kolem Náměště dosti hojný, Bítov,
Vranov, Hardek, u Lukova, Nov. hrádku, Hnanic, Popic, Kounic, Plece, Jevi-
šovic, v nejbližším okolí Znojma u Trouznického mlýna, v Mločím žlebu, a v le-
žení Markomanském (Oborny), Slar. a Nov. Hobzí (Krejč), hojný na Jurdové
stráni u Třebíče (Zavřel).

356. Soldanellíi L. Dřípatka.

1125. S. inoiitaiia Willcl. (D. horní). Listy přízemní, dlouze řa-
píkaté, okrouhle ledvinko vité, mělce vroubkované, kožovité, vespod
bledší, černě tečkované, často přínachovělé. Stvoly přímé, namnoze
delší listů s okolikem konečným, 3— 7květým a jako stopky květní
žláznatě pýřité. Lístky obalu čárkovité. Květy ničí. Koruna nálevkovitč
zvonkovitá asi do Y2 pětiklaná, šupinky k hořejšku klínovitě zúžené a
vykrojené, mezi sebou a s nitkami nesrostlé. Stopky za plodu i s to-
bolkami ztuha přímé. Oddenek krútkočlenný, bohatě mrcasatý.

V. 0'06— 0"15 m. Koruna světle fialová.

2|- Květen, červen. Stinné horní lesy, l)ařiny a potůčky lesní, pouze
\- krajině jilila\sk(' a telečské, zde mísly rozšířena a hojná. Pud l^řísekou, při
lesuim polučku u lázni Sv, Kaleřiuy l^líže Počálek [)ři hranici zemské a částečně

- 821 -

již v Čechách (Pokorný), u Mal. Ccrckvo. poblíž Jihlavy (Pioichardl), Bolíkov

(Krejč), Dobrá voda, Praskolesy, l\h-akolín, ftasná, ]iii pdlúčkii pod Javořicí,

Svčllá, pod Mnichovou skalou, Idiotka, Velk. peklo a na j. ui. v okolí
Telče hojná.

357. Primulíi L. Prvosenka.

1136. P. oífieinalis Jaoq. (Petrklíč, podlóska). Bylina ki-átkými,
hustými chlupy aksainítn;itě pýritá. Listy přizemní vejčité až
podlouhlé, náhle v k ř i d 1 a t ý ř a p í k zúžené, svraskalé.
K a 1 i c h y n a d m u t é a š i r o c e otevřené, se zuby vejčité ko-
pinatými, špičatými, mnohem delší než tobolka, hrany kalicha byhnné.
znenáhla v blánitá mezipolí přecházející. Kraj koruny s ušty
opakvejčitými, m i s k o v i t ě v y d u t ý, do Ys rozeklaný, kratší než
trubka. Tobolka kratší než trubka kalicha. Oddenek
kiiilkočlenný, směstnaný, namnoze trochu šikmý, hustě mrcasatý.

V. 015— 0*30 ni. Koruna žloutková, ústi pomorančově skvrnité.
P. veris a. officinalis L.

2|. Duben, kvélen. Lesy, křovišlč lesní a chlumní luka. V roviné a pa-
horkaliné obecná, léž v nízkénr predhoří, leč zde brzy tvarem následujícím za-
sloupena, rozšířena v česko-moravském predhoří. Nerosíc u Zábřeha a bezpochyby
léž v sousední čásli .feseníka (Oborny), rosle na Kamenném kopci u IJléchova
(Czcrny). U Tučap a 1'rusenovic (Červinka), Puisava (Sloboda) !, Vselín (Bubela)!,
Rožnov (Kotek), Nov. Jičín (Sapelza) !, Hukvaldy (Jackl), Ve Slezsku: Dziegielów,
na Tulu a j. v Těšínsku (Kolbcnheyer), kolem Těšína velmi pořídku (Helschko),
hojná v okolí Opavy (Svěrák), Krnov (Spatzier), Vidnava.

1137. P. elatior Jaeq. (P. bledožlutá.) Bylina a zvláště rub
listů delšími; poněkud roztroušenými chlupy pý-
ritá. Kalichy válcovité, úzce trubkovité, se zuby šid-
lovitě zašpičatělými, až do Y3 rozeklanými, s hranami bylinnými, blá-
nitým mezipolím zřetelně oddělenými. Kraj koruny plochý neb
odstálý, skoro až ku spodu rozeklaný, skoro zdélí trubky,
ušty podlouhle opakvejčité, řidčeji nahoře vykrojené a pak srdčité.
Tobolka delší kalicha.

V. 0-15— 0"30 m. Koruna bledě sirková, ústí žloutkové. P. veris
|5. elatior L.

^■ Duben, květen. Stinné lesy, křoví, poliičky lesní, mokrá luka, hlavně
v pří^dhoří rozšířena až vysoko do hor. V brněnském kraji : Královská louka
u Ncnovic, v údolí Svilavy od Svitavy dolu až k Adamovu a Bilovicům hojná,
též v údolí Punkvy u Blanska (Makowsky), u Obran (Burg-hauser) !, u Chrástové,
Jedovnic, Ořechová, Křlin, Mor. Třebové a j. (Oborny)!, v selských zahradách
u Březové (Dr. Hanáček), hojná v okolí Kunštálu ! a Olcšnicc (Clupek), Pusloměř
u Vyškova (Spitzner) a kolem Ivančic (Schwoeder)!, Líšeň, Ochoz, Kanice,
Babice, Velk. a Mal. Bukovina, Rudice, Vranov, Oulěchov, Soběšice, Ořešín,
Mor. Kynice, Tišnov, Pamětice, les nad Studinkou u Olešné, Sloup, Ostrov,
Holšlýn, Boskovice, Bačov^ Kobeřice, Rychlářov, Veveří. — V Proslějovsku :
pod Žákovcem u Kobelniček, na Kosíri, v Bilovském háji, na Záhoří, na lukách
Zlechovských (Spitzner). Ve Znojemsku: Náměšt (Roemer), v údolí Dyje od

- 822 -

Chrašfan dolů až k Hevíti mlýnům hojná, též na sousedních horních lukách a ve
vedlejších údolích, v údolí Jaserky, Fug-nice a Švýcarském, v žlebu Kaja,
v údolí Dyje od Devíti mlýnů mnohem řidčeji, často jen zcela ojedněle až docela
mizí (Oborny) a objevuje se opét v okolí Mikulova (Makowsky) a Polavských
kopců, mimo to při Vinavském potoku, v Tvořihrázském lese a sice blíže mlýna
Hojky, a jako vzácnost ve žlebu mezi Trouznickým mlýnem a Kounicemi u Znojma
(Oborny). V Jihlavsku: v křoví kolem Hladové stráně u Jihlavy (Pokorný) a též
nezřídka v okolí Slavonic (Oborny), po březích potoka u Heraltic u Třebíče pře-
hojná (Zavřel). V Olomoucku: Grýgovský les u Kláštera Hradiska, kolem Cho-
moutová a Cernovíra (Makowsky a Spilzner), Náměší (Spilzner), kolem Střelné
(Burg-hauser), Berouna (Gans), Roudna (Rieger), Zábřeha (Pánek) v Angerském
lese u Bludova, v severní Moravě v údolích Sudet zároveň s Galanthus, Leu-
cojum a Petasites officinaUs nejhojnější jarní kolem Sv. Jiří kvetoucí bylina
(Oborny). V uh. hradišfském kraji: jen u Uh. Hradiště a v lese Kamenná u Lu-
hačovic (Schlógl), kolem Kroměříže (Vogl), na Javořině (Holuby). Ve východní
části: na Hrádku a v Ochoze u Prusenovic, v Pacetluckém a Kosteleckéni lese
a na Lysině u Holešova (Červinka), u Rusavy (Sloboda)!, hojná kolem Vsetína
(Bubela)!, Hradisko, Jedlovina a Uhliska u Rožnova (Kotek), Frýdland (Oborny),
obecná v okolí Místku (Gogela). Ve Slezsku: hojná u Frýdku (Gogela), obecná
v Téšínsku (Kolbenheyer), Opava, Krnov (Spalzicr), v údolí Sudet hojná a ještě
ve Velk. kotlině (Grabowski) !, Karlovská studénka. — ■ Vidnava (Vierhapper).

112: X 1136. P. media Petnu. Deutsch. Fl. 1848 (P. prostřední.)
Listy vejčité až skoro srdčité, v křidlatý řapík sbihavé, přítupé^
vespod jako stvol, krátké stopky a kalichy krátce
pyrite. Ušty kalicha široce vejčitě okrouhlé, zašpičatělé, kalich
nadmutý, otevřený, střední hrany bylinné, úzkým, blánitým
mezipolím oddělené. Kraj koruny plochý.

V. 0-15— O' 30 m. Koruna tmavožlutá, ústí s pomorančovým krouž-
kem. P. elatior X officinalis.

2j- Duben, květen. Mezi rodiči, pořídku. Posud jen o několika jedincích
v údolí Dyje mezi Hardekem a Nov. hrádkem (Oborny 1883) a o jediném kuse
na lesní louce u Heraltic poblíž Třebíče (Zavřel).

358. Androsace Touni. Pochybek.

1128. A. maxima L. (P. největší.) Bylina jednoletá s rozetkou
přízemních hstů nad kořenem. Lodyha přímá. Listy opakvejčité,
elliptické až kopinaté, špičaté, z předu oddálené zubaté,
pýřité až lysé. Listeny obalní dosti veliké, opakvejčité
tupé, celokrajné, řidčeji zpředu trochu zubaté a jako lodyha, stopky
a kalichy roztroušenými, členitými chlupy posázené až huňaté
a krátce stopkatými chloupky žláznatými trochu
lepkavé. Stopky květní za květu asi zdélí listenů, potom
2krát delší. Kalichy delší své koruny, za plodu valně zve-
ličelé, s ušty zlupenatělými, namnoze pilovitými.
Kořen vřetenovitý, namnoze jednoduchý.

V. 0-05— 0*15 m. Koruny bílé neb narůžovělé, se žlutými hrboulky.

— 823 —

Q Duben, kveten. Kraje polí, výslunné a kaniennilé stráně, úhory, pořídku.
Nedaleko východního konce predniěslí koiinického v Ivančicích nad Hannovým
skladištěm dřev, na mezích a úhorech Šibeničníku a Nov. hory u Ivančic často
přehojný (Schwoeder) !, levá stěna v údolí Hradnickém u Znojma, pak teprv
opět pospolitě v Doln. Rakousích u Štace (Munke).

1139. A. eloiigata L. (P, dlouhostopečný.) Lodyha 1 neb
několik, zdélí neb 2krát delší okolíka, jako listy obalní, stopky
a kalichy jemně hvězdovitě pýřité. Listy v přízemní, rozložené ro-
zetce , kopinaté, špičaté, zpředu namnoze trochu
zubaté neb celokrajné, dosti lysé. Listeny obalní ellipticky kopinaté,
celokiajné. Kalichy mnohem delší než koruna, 5 dosti
ostrými choboty vykrojené. Kořen vřetenovitý, skoro jednoduchý.

V. OOíi — O" 10 m. Koruny malé, bílé, se žlutými hrboulky.

Q íí^ O Piole, meze, pahorky, ve střední a jižní části rozšířen, jinde pořídku.
V brněnském kraji : kolem Brna obecný, zvláště mezi Obrany a Královým polem, na
Červeném a Žlutém kopci (Makowsky)!, na Špilberku (Oborny)!, u Lomnice
(Pluskal). u Rajliradu fSchiosser) !, u Ivančic (Schwoeder)!, u nádraží poblíž
Vyškova (Spitzner), příkopy trati u Vranovic, v jeseňoví na Polavských kopcích
(Schierl)!, úpatí Tábora, Klášterní hora a Kačenka u Krumlova (Zimmermann).
průlomy a náspy trati mezi Podivínem a Břeclaví (Ripper), jako vzácnost též
u Klobouk (Steiger), Židenice, Lišen, znioly a j. m. u Bílovic, Medlánky, Eva-
novice, fiečkovice, Cinzendorf, Kuřim, Komín, Horka a j. m. u Bystrce, Kraví
hora a kopce u Žabovřesk, Jundrov, kopce za villami v Písařkách, role u Ko-
houtovic, hluboká cesia u cihelen, Mariánská studénka a údolí Rokytné u Krum-
lova, Budkovice, Jamolice, Hrubšice, Vedrovice. — V Prostějovská : na Hloučele
u Prostějova, v Domamyslicích u kříže s Myším ocáskem, v Brániskách za
Plumlovem, u Žarovic mezi vrbami (Spitzner). Ve Znojemsku : NáměšC (Roemer),
v údolí Dyje od Znojma dolů, na Hradišti u Znojma, při cestě od Znojma do
Velk. Mášo víc, na Pelcberku u Milfrouna, v Frauenholce u Tasovic, v lese Hojí
mezi Hrušovany a Tasovicemi (Oborny). V Jihlavsku: mezi Košovém a Handels-
dorfem u Jihlavy (Reichardt), u Tfebíče (Zavřel), Rosičky poblíž Telče (Krejč).
Polská Ostrava (Kolschy), dle Miikusche též u Štemplovic a Petrovic u Opavy.

Z A. septentriOlialiS L. (P. severní.) Lodyha vícekrát delší okolíka.
Listy klínovitě kopinaté, zpředu zubaté, jako listeny obalní dosti lysé neb jako
lodyha a paprsky okolíka krátkými, hvězdovilými chloupky jemně pýřité. Listeny
obalní velmi malé, úzce kopinaté, mnohem kratší než paprsky okolíku. Kalich
lysý, o něco kratší než koruna, tato malá, bílá, se žlutými hrboulky. V. O" 10
až 0-30 m.

(^ Květen. Výslunné kopce, lesy jehličnaté, písčiny, velmi pořídku a pro
Moravu pochybný. Písečná role mezi Mikulovem a Bratibrunem (Simony), leč
udání toto nezaručené.

359. Hottoiiia L. Rebratka.
1130. H. palustris L. (Vodní řebříček.) Lodyha v bahně po-
nořená, plazivá, koncem vystoupavá, vsplývajicí, rozvětvená, se stvolem
vynořeným. Listy ponořené, po 2- více do přeslenu sblížené, hřebenitě
peřenodílné, s ušty čárkovitými. Květy dvoudomě mnohosnubné, v hroznu

- 824 —

žláznatě pýřltém, z oddálených proslénků květních složeném. Stvol
O- 10 — 0-30 in v. Korrfny bilé neb bledě růžové, v úslí žluté, prchavé.
2). Květen — červenec. Vodní lůnč, bařiny, příkopy, porůzný, v západní
části neroste. Kraj Rajského lesíka ii Brna, n Ménína a v příkopech trali
u Břeclavi (Makowsky) !, u Vranovic. — ■ V okolí Prostějova pouze za nádražím
u Bedihošlě a v příkopu blíže Cechovic (Spitzner). U Hajčína, Chomoutová a jiných
místech bahnitých ii Olomouce (Mik), přehojný v příkopech trali mezi Olomoucí
a Přerovem, u Příkaz, Nákla, Přerova, Tovačova a Litovle (Spitzner). U Bilan
a Chropína (Palla), u Star. města a Uh. Hradiště, leč došli pořídku (Schlogl),
u Moravičan (Makowsky), velmi hojný kolem Ostrolia, Pisku, Bzence a Veselí
(Bubela), příkopy v Hodonínském lese (SchierI), příkopy trati mezi Hodonínem
a Lužicemi (Spitzner), v Popově díře u Suchodola, u Jasníku a Hustopeče (Sa-
pelza). Ve Slezsku : příkopy trati u Dziegielówa (Kolbenheycr), u Opavy (Oborny),
kolem Krase a bařiny u Kalkovského mlýna bliž Vidnavy 1871. — Zde též
při Nise a Vidné (Vierhapper).

Kvetena

Moravy a rakouského Slezska.

Sepsal

Dr. Edvard Formánek,

c. k. ))rofessor při vyšším českém gymnasiu v Brně.

Druhý d i I.

V Praze, 1892.

Tiskem Jos. R. Vilímka. — Nákladem spisovatelovým.

Pracuje o tomto díle měl jsem na zřeloli sestaviti co nejvěrnější
obraz květeny moravsko-slezské. Dávaje tímto na veřejnost výsledek
své mnoholeté a usilovné práce, pronáším pouze přání, aby na bu-
doucí čas nesla hojné ovoce, stanouc se podnětem ku práčem po-
dobným, jež by se nesly k prozkoumáni veškerého rostlinného bohatství
naši vlasti.

Že jsem pro osnovu práce své za vzor sobě vzal „P r o d r o m u s
květeny české" od slovutného a též o známosť kvě-
teny moravské velezasloužilého badatele c. k. univ.
prof. Dr. Lad. Gelakovského, připomenul jsem již v předmluvě
k I. dílu.

Ačkoli po většině shodují se s názory a zása-
dami, jež výtečnému ,,Prodrorau" za základ stojí,
uznal jsem přece za potřebu, odchýliti se od nich, pokud se týče rodů
kritických a mnohotvárných, jako jsou Hieracium, Galium, Mentha,
Thymus, Pxosa. Rubus, Potentilla, kteréž ukazují takové množství
tvarů přechodných a míšených, že nezbytně polřebí jest, aspoň nej-
význačnější, nejzažší a nejvíce od sebe rozdílné členy jednothvýcii řad
k téže skupině příslušných zvláště pojmenovati a rozeznávati: subspecic
i jiné podřízené skupiny, aby byla vystižena soustavná příbuznost
jednotlivých tvarňv a zjednán byl přehled veškerého nniohotvar-
ného rodu.

Milou jest mi povinností, všem, kdož mně při práci mé byli radní
a pomocní, tuto veřejné díky činiti.

Především nejšetrnější díky vzdávám V y s. z o iii-
skému výboru markrabství Moravského za vzácný
dar 200 zl., na vydání tohoto díla mně v e 1 i k o m y s 1 n ě udělený.

Upřímné taktéž díky vzdávám slovutným odborníkům, kteří mně
ochotnou radou svou nápomocni byli k určení a zjištění některých
rodů kritických, zejména ct. pp. J i n d ř i c h o v i Braunovi (Galium,
Mentha, Thymus), J. B. K el 1 er o v i (Rosa), Adolfovi Obor-
nému (Piloselloidae), J. Sabranskému (Rubus); zvláštními pak
díky jsem zavázán pp. J. Braunovi, J. B. K e 1 1 e r o v i a J. Sa-
branskému, kteříž ochotně a nezištně propůjčivše mně své práce
a rukopisy k volnému použití, vydatně mi pomohli provésti nesnadný
můj úkol.

— IV.

částečně byly mně poinůckuu tť/ níže vytčené práce, dílem
v odborných časopisecfi uveřejněné, dílem o sobě vydané, a to :
Z „Oest. botan. Zeitschrift", ročníku XXXV., 1885: „Teratologi-
sches" od Ant. Baiera, str. 117.; ročn. XXXVI., 1886: „N o v i-
t á t e n fůr d i e Flora M á h r e n s" od Jan. B u b e 1 y, str. 364. ;
,,U t r i c u 1 a r i a b r e v i c o r n i s (U. intermedia Koch)'- od Dr. Lad,
C e 1 a k o v s k é h o, str. 253. ; ,,Mahrische Rosen" od J. B. K e 11 e r a,
str. 195. ; .,S t a n d o r t s - N o t i z e n ' od Dr. M. K r o n f e 1 d a,
str. 120.; ,,Mi 1 1 h e i 1 u n g e n uber dle Hieracia des Riesen-
gebirges od G. S c h n e i d r a, str. 21. a ročn. 1887., str. 199.
238, 274, 308 a 350; „Z u r Flora von Krém si er in Miihren"
od E d Pally, str. 50, 85, 1 22, 157, 197 ; „N e u e P f 1 a n z e n-
stan dorte" od Dr. E u s t. W o í o s z c z a k a, str. 117; „Korre-
s p o n d e n č n i č 1 cá n e k" od Dr. Lad. G e I a k o v s k é h o, str. 67 ;
„K o r r e s p o n d e n č n i články" od prof. V. S p i t z n e r a,
str. 213, 358, 433; ročn. XXXVIL, 1887: „Zur Flora der Umge-
bung von Bielitz und Biala" od Ant. Baiera, str. 88, 130;
,,Li teraturb er ichte" od J. B. K e 1 1 e r a, str. 438; ,,Korre-,
s p o n d e n č n í články" od V. S p i t z n e r a, str. 332, 407. ;
ročn. XXXVIIL, 1888: „Mahr i s ch e T h y m u s-F o rm en" od
Jind. Brauna a spisovatele t. díla, str. 186. ; ,,L i t e r a t u r-
b e r i c h t e" od Jind. Brauna, str. 248. ; ,,Berichtigungen
und Nachtráge zur Flora von Milhren" od J a n. B u-
bely, str. 169, 200.; „L i t e r a t u r b e r i c h te" od V. Spitznera,
str. 104. ; ,,K o r r e s p o n d e n č n í články" od V. Spitznera
str. 144, 394, 430.; ročn. XXXIX., 1888: „Viola ambigua W. K.
inBohmen und Máhren" od Dr. L a d. Č e 1 ak o v s k é h o,
str. 231. ; „Zur Flora von S c h 1 e s i en" od Ad. O b o r n é h o,
str. 450; ,,Beitrag zur Kenntniss der máhrischen
Brombeerenflora" od Jind. Sabranského, str. 402, 436. ;
„Z u r F 1 o r a von Máhren" od Vojt, S c h i e r 1 a str. 309, 378. ;
ročn. XL., 1890: ,,Kahl- und behaartfruchtige Parallel-
formen der Veilchen aus der Gruppe der Hypo-
carpeae" od Dr. Gen. šl. Borbása, str. 116, 166.; ,, Referáte
uber d i e Flora M á h r e n s" od Ad. O b o r n é h o, str. 204,
419.; ,, Referát uber die Flora von O e s t.-S ch 1 e s i e n '
od E. F i e k a, str. 279. ; „Z u r F 1 o r a v o n M á h r e n" od V o j t.
Schierla, str. 26.; ročn. XLI., 1891: „Beitrag zur Kenntniss
der Gattung Rumex" od Kar. Rechingra, str. 400 ;
,,Untersuchungen uber Pflanzen der oesterreichisch-
ungarischen Monarchie. I. Die Arten der Gattung Gen-
tiana aus derSection Endot richa Frol." od Dr. Rich. š 1.
Wettsteina, str. 367 a 1892., str. 1—6, 84-88, 125-130, 156

— v.

až 161; „Referáte íiber die Flora Miihrens" od Ad. Ob or-
ného, sir. 179, 257, 387.; ,, Referát uber die Flora von Oest.-
Schlesien" od Em. Fieka, str. 289; ročn. XLIL, 1892: „Weitere
Beitrage zur Broinbeerenflora der Kleinen Karpathen" od Jindř. Sa-
In-anského, str. 172—176.

Z „Deutsche botan. Monatsschrift" r. VI., 1888: „Uber šicht
der sudetischen und systém atische Gruppierung
der e u r o p ii i s c h e n A r c h h i e r a c i a" od G. S c h n e i d r a,
str. 113., 161., a téhož ,Die Hieracien der Westsudeten",
ses. I. a II., 1889 a 1890, zvláštní otisk z časopisu „Das Riesen-
g e b i r g e i n W o r t und B i ! d" .

Z „Verhandlungen der k. k. zool. botan. Gesellschaft in Wien"
ročn. XL., 1890, monografie: „Uber e i n i g e A r t e n und F o r-
men der Gattung Mentha" od Jindřicha Brauna",
zvláštní otisk s 2 tabulkami; ročn. XLL, 1891, monografie: „Oster-
reichische Brombeeren" od Dr. Eug. šl. Halácsyho.

Z „Verhandlungen des naturforsch. Vereines in Brunn" té doby
vydaných: F r. Juda: „Auffuidung von Epilobium rosmarinefohum
bei Briinn", 1885, str. 15; J. U 1 i č n ý : „Erucastrum Pollichii" 1885,
str. 19.; G. z Niesslů: „Trapa natans bei Pistovic" 1886, str. 4!.,
„Zur Flora von Račic" 1886, str. 42., „Trapa natans bei Ghropin"
1886, str. 46.; A. To mase hek: „Floristische Mittheilung" 1888,
str. 29.; G. z N i e s s 1 ů : , Floristische Mittheilung" 1888, str. 32.;
R. Steiger: „Galinsoga parviílora bei Auspitz-' 1888, str, o4. ;
Alex. Makowsky: „Floristische Beitrage" 1888, str. 44., „Flori-
stische Notizen', 1889, str. 89.; L. N i e s s n e r : „Vorkommen der
Elodea canadensis bei Zwittau", 1889, str. 41.; V. Spitzner:
„Beitrag zur Flechtcnflora Máhrens und Ósterr. Schlesiens" 1SS9,
str. 130.; A. Tomaschek: „Pliaonologische Růckblicke in der Um-
gebung Brůnns', 1889, str. 138.; A. Gamroth: „Ranunculus cassu-
bicus und Elodea ctmadensis" 1891, str. 29.; L. N i e s s n e r : „Or-
chideen der Umgebung Zwittau", 1891, str. 29. ; D r. Karel H a-
náček: „Zur Flora von Máhren" 1891, str. 159.

S ochotou uznání hodnou zaslah mně též své práce, k tomu
dilu se vztahující, pánové: E. F i e k : „R e s u 1 1 a te der Dur ch-
forschung der schlesischen Phanerogamenflora",
im Jahre 1886, 1887. 1888, 1889.

Adolf Obo my, c. k. okresní školdozorce: „Refe-
ráte uber die Flora Máhrens", Separatabdruck aus den Bo-
richten der deutschen botan. Gesellschaft 1888, 1889. Na svých cestách
po Jeseníku i jinde objevil týž badatel mnoho nových tvarů Pilo-
sclloid a příslušnými kritickými studiemi získal si velikou zásluhu
o lepší známost dotčeného podrodu a joho rozšíření po našem lí/.emi.

— VI. —

z důležitějších, A. Oborným nalezených Piloselloid připomínám tu jen :
Hieracium pilospllaL., s s p. mediofurcum N. P., H.
s u b c a u 1 e s c e n s N. P. s s p. m e 1 a n o c o m u m N. P,, H. p r a-
tense Tauseh ssp. sudetorum N. P. a ssp. Uechtritzii
N. P., H. flag ell are Willd ssp. cernui formě N. P., H.
p u 1 v e r a t u m N. P., H. f 1 o r i b u n d u m W. G r. s s p. e u r u-
bens N. P., H, floccosum N. P. 2. pilosiceps N. P., H.
magyaricum N. P. ssp. effusum N. P. a ssp. filiferiim
N. P., H. Bauhini Schul t. ssp, plicatum Tauseh a ssp.
t r a n s g r e s s u m N. P., H, p r u s s i c u m N. P., H. s e t i g e r u m
Tauseh a. s e t i c a u 1 e N. P., H. H o 1 u b y a n u m N. P., H. m e-
g a 1 o p h y 1 1 u m N. P., H. c a n u m N. P. ssp. g e n u i n u m y-
pilosicanum N. P., H. lephtophyton N. P. ssp. discolor
N. P., H. e u c h a e t i u m N. P. t y p i c u m a ssp. 1 o n g u m

I. longipilum a 2. brevipilum N. P., H. Obornyanum
N. P., ku cti téhož zasloužilého badatele pojmeno-
vaný, kromě jiných, na příslušném místě toho díla uvedených
Hieracií.

Z růží, jež O b o r n y nalezl, připomenuty buďtež tu nejdůležitější :
Rosa lutea Daléchamp /?)punicaMiller, R. Au-
striaca Grant z, /?)haplodonta Borb., ;-) umbrosa, R.
glaucaVill. /3)acutiformis H. Braun, R. complicata
Gren. /?) myriodonta Ghrist, y) macroclona H. Braun.
ájSandbergeri Ghrist, R. Mayeri H. Braun sp. n., R.
globularis Franchet, R. montivaga Déségl., R. du-
malis Bechstein, /?) fraxinoides H. Braun, *) glauci-
folia Opi z, R. Waitziana Tratt., R. Ghaberti Deségl,
R. du m e to rum Thuill. /5) conglobata H. Braun, R. hirta

II. Braun, y) saxicola H. Braun, c) sphaerocarpa
Puget, R. collina Jacq., R. Boreykiana Bess., R. Zoi-
saeana Oborny et Braun, R. livescens Bess., R.
Schmidtii H. Braun, R. reticulata A. Kern., R. scabrata
Grépin, R. Obornyana Ghrist, 7)plumosa H. Braun,
R. agrestis Sav., R. albiflora Opi z, R. mentita Déségl.,
R. Lexnitzensis Kell. p. var., R. anisopodae Ghrist,
R. rubiginosa L. h) R. Gremlii Ghrist, R. cinerascens
D u M o r t, R. u m b e 1 1 i f e r a S w a r t z.

K platnosti byly mné též záslužné práce prof. Václava
Spitznera, zejména :

a) jeho vynikající „Květena*) okresu prostě jo v-

*) S obšírným povšechným popisem poměrů zoměpisných, klimatických,
zemězpyliiých a útvarů rostlinných.

— YII. —

ského a plumlovského^' (vyd. v Prostějove r. 1887, 114 sír.,
nákl. vlastní m), ve které mimo mnoho vůbec vzácných
rostlin vytčeny jsou i některé pro území naše nové, jako
z rodu Hieracium, Rosa, Rubus a j.

b) V časopisu vlasten. musejního spolku olomouckého uveřej-
něné : „Výsledky botanického zkoumání na Moravě
a v rak. Slezsku" za r. 1887, 1888, 1889, 1890 a 1891; popis
zajímavé rostlinné znetvořeniny; literární kritiky
a j i n é drobnější zprávy.

t) „Příspěvek ku květeně lišejníků moravsko-
slezských" (vyd. v Prostějově, r. 1890, nákl. vlastním), tím
důležitější to spis, ana mimo něj dosud o lišejnících
našeho území na veřejnost nedána žádná zpráva.
Spisovatel tu podává soustavnou a přehlednou řadou zevrubný a jasný
popis veškerých, dosud v našem území Dr. Kalmusem, prof. z Niesslů
a jím samým nalezených druhů, udávaje spolu jejich naleziště. Při-
pojený analytický klíč k určování čeledí a rodů spisu tomu při-
dává ceny.

Mimo to mně prof. V. S p i t z n e r ochotně propůjčil svůj
vlastní soupis rostlin z Jeseníka a z okolí prostějov-
ského, vyškovského a olomouckého, mezi nimiž jest
mnoho vzácných druhů. Zejména z ostružin prof. Spitznerem na-
lezených připomínám tu: Rubus sulcatus Vest., R. villi-
caulis Koehl, R. Gremlii Focke, R. Bayeri Focke, R.
Bell ar dli Wh. et N., R. brachyandrus Grémii, R. fossi-
c o 1 a Hol., R. pygmaeopsis Focke, R. hemithyrsoideus Krause, R.
liemimacrophyllus Krause, pak t ř i v květeně vůbec nové druhy,
totiž: R. Pseudo-Wahlbergii Sabr., R. d r a h a n e n s i s Sabr., R.
moravicus Sabr. a R. Spitzneri, ku cti nálezcově
zasloužilým batologem J. Sabranským takto pojme-
novaný.

Z růží v témže soupise a v „Květeně okresu prostějovského a,
plumlovského" uvedených, připomenuty buďtež: Rosa Au-
striaca Grant z, R. glauca Vili, 1) R. complicata Gren
R. biserrata Mérat, ó) rubescens Ríp., R. dumalis
Bechst., d) rub elli flora Rip., R. o b 1 o n g a Déségl. et
Ríp., R. hirta H. Braun, «) genuina, «) hemitricha Rip.,
C)lanceolataOpiz, R. corymbiferaBorkh, R. reticu-
lata A. K e r n. /9) minor Borb., R. Ob orný ana Ghrist.,
R. vino do r a Kern, R. inodora F r., R. el lip ti ca Tausch,
R. cinerascens Du Mort., R. umbellifera Sw^artz.

Ze svých opětovaných cest na Kladský Sněžník, po
Jeseníku a Karpatech podal mi prof. V. S p i t z n e r

VIII. --

lakléž ochoinč zprávy o s t a n o v i š L í c li niiioliých zajiinavycli
rostlin, zvláště rodu Hicracium: jako : II i c r a c i u in alpin ii iii
L. a) g e n u i n u m 2. a 1 b o v i 11 o s u m F r o c 1., /:/) ni c 1 a n o c v-
p h a 1 u m T a LI s c h 2. s e r i c e u ni G. S c h n d., 3. g r a n d e G.
S c h n d., 4. s e t u 1 o s u ni G. Se h n d., H. I u b u 1 o s u m T aus c h
a z květeny prostějovské: H. p i 1 o s c 11 a s s p. c r a s s i p c s
N. P., s s p. T h ii m e n i i N. P., s s p. pse u d o ni e 1 a n o p s N. P.,
s s p. p a r v u 1 u m N. P., H. b r a c h i a t u m Berto 1. ss p. v al d e-
s t r i a t u m N. P., s s p. p s e u d o b r a c li i a t u m N. P., s s p. p i e-
n i a k e n s e R e h m., H. I e p t o p h y t o n N. P,, s s p. a n o c 1 a d u m
N. P., ssp. atriceps N. P., H. c a n u m N. P., s s p. almoni-
acum N. P., ssp. 1 e p t o b i u m N. P., H. niagyaricum N. P.,
ssp. h i s p i d i s s s i n.i u m R e h ni, ssp. f i 1 i f e r u ni T a u s c h a j.

Mimo to zaslal mně laskavě seznam rostlin z okolí
Milkova odborným učitelem Jan. Slavíčkem jemu
podaný.

Též od jiných přátel domácí květeny naší byly mně zaslány
seznamy rostlinstva některých částí našeho území.

P. F r a n t. G o g e 1 a, kooperator v Místka, důkladný znalec
květeny místecké, jak svědčí jeho zpráva o „Květeně okolí mí-
steckého," tištěná v časopise vlasten. musejního spolku olomouckého,
r. 1890, str. 107 a r. 1891, sir. 109, zaslal in i obšírný seznam
rostlinstva okolí místeckého a sousedních hor s při -
slušnými doklady, kterýmiž mnohé pochybné tvary se vší jistotou
a přesností určeny jsou.

F r a n t. Červinka, správce školy v T u č ap e ch u Ho
1 e š o v a : obsáhlý (o několika arších) seznam rostlinstva t e
krajiny s některými doklady.

F r a n t. Svěrák, p r o f e s s o r M a t i č n é h o gymnasia
v Opavě: obšírný (o několika arších) seznam rostlin z okolí
opavskéhoa boskovické ho.

Vojt. S c h i e r 1, učitel v H u s t o p e č i : seznam rostlin
z okolí hustopečského i odjinud z j i ž n í Moravy.

Filip Kovář: seznam rostlin z okolí ž d" á r s k é h o.

Bedřich Kotek, učitel v Rožnově: seznam některých
rostlin z okolí rožnovského. Litovali jest nenadálé ztráty pilného
toho sběratele; o prázdninách r. 1889 odebral se z Rožnova do Polavy
a od té doby se pohřešuje.

Jan Bubela zaslal mi opis svého článku, v „Oest. botan.
Zeitsch." r. 1888 uveřejněného. Bohužel na velikou újmu
vědy botaniké i tento horlivý badatel záhy skonal (16. dubna 1889
ve Vsetíně), odkázav nedlouho před smrli svou oI)sá!ilou a vzácnou
-jjirku rostlin i s knihovnou přírodovědeckénui si^oiku v Praze.

I\

v (I (> (• II o II v /. p (I III i II k o II ) ; !■ III Ic/, |( (t V i II (' II iiiiscimi
ii<'(lá\ii() /.('Siiiilťimi II <' s I o r II, c v ;i ii ^'. r;ii'i'ii'i l);iii. S I <> h ud o v i
cj- 1(1. I i s I i) |) ;i (I 11 |SSS v l!iis;LVť), .j<'iiz lili /.íisImI obšínitiii a diilc-
/iluii /.plavil o svycli sliuliich l)()lanii;ký(:li, klcniii Ity! již v posliMliii
(liiy svrlio zivola, iicdhajo slal)()iiU lělcfeiió, s hc/.píikliKliioii oltcIivosU
ii;ip,^al.

N ti k I, c ré p o d v o h ii osli /, k v c I <' ii y >. <• k o I ni c k ('■ /dělil
se mnou ni a j,' i s I c r fa r ni a c i c K li v k v I' v o s I i' j o v c a z k v í'-
I (' n y II o v o-ii) (i s Is k ó !' II a v r I k ;i, o d l» o r n ý n <• i i c I

v N o v (' lil lil ("i s L Í!.

Vzpoiiiciiouli sluši i Iccli, kleli pp. Ad. Ohonířinii ii Md. Kickovi
pod.iii drohnější /,pr;'ivy o doniiící kvclcnc ii;iši. Takové /piiivy jiodali
p. Ad ( ) I) o !• II (• III II : pp. AI. (Izciny, odliorný iicilcl v Moravské
'ri-ehové, L. Nics.snísr, odhorný ikViI.cI vc hJvil.ivc, I'. A. Uipiicr,
koopcraloi- v Slronsdoi fii, Hyn. Cy/i/.ck, nadiicild v IJrnc, S i ni-
1) (■■)<• k, proí. v 1 íyiiiarovc; p. Mm. l''iťkovi (o kvrlcnc iMk, slc/skó) :
pp. Ondřej K o I II I a, c. k. iioliir v 'rešiiie, VVel. scliky l('k;'irnik
v (Hiadeiireldii a ,1. II e I I m a ii.

i\'ii /Hlince o krilick<''iii rodu Hiilins sliisi jesle pi'ipoiiieiioiili. /e
ninÍ! známý rosllino/pytcc, .los. Iv Holuby /.islal e\eiii|)l;ir dnilin
U u I) II s m o os I lis Holi),, Ur, Kii^'. šl. Ilal.ut.sym za iniíitdic.e pova-
žovaného, žádají! niiK! o zjii^l.ěiií loliolo kril.iekélm dniliii; vyš(ilí'iv jej
shledal js(!tii, že neiii míšunec, nýbrž s a, m o s L a I. n ý d i" n h.

Kil konci dovoluji si p o ii k .'i z a. I i n a. n ě k I. o v é |) r ;'i. c o
své, jiciiž obsah vzlalinje se léz k dílu Lomiilo: „Itosen d(!S Hoc.h-
{.^esonkos" vyd. V(í Vídni IS.S7, nákladem páně J. \i. K e I I e-
|- o v ý lil a mým. — V „OesL. bolaii. '/eilscIiriU ", rociiik XXXVII, ISS7:
/r (.' r a I o I o g i s c li (í s^ str. OS; ,M a h v i seli e n [id sch I osi se li o
15 II b n s í'o r m e n*, sir. líáG; „C o n I, a u r i! a (1 a rpa Licu", sl.r. 15:^;
„IV! a h r i s c li (! K n b n s Fo r iii i; ii", sir. "lOi; J{(!Íl.ra^,' ziir l'"lora
d e s n (i r d I i c h o n M a li r <; n s ii n d d u s íí o cli g o s o n k o s" , str,
"■IM; i'S(), 'M):>, inf), IJSf), ^'17 a rocti. 1SS8 sir. 21, 55, 92 u 12 éláiikri
k o r r o s p o n d o n é n í c h ; ročn. XXX Vlil, 1888: 12 č I á n k íí k o r-
r o s p o n d <; II č n í c. h; ročn. XXXIX, I8S9: „/ni' l''loia v on Máh-
r o n" sir. 1 10, a 2 č I ;i n k y k o r r o s p o n d e n c n í.

Ve ,Vorharidluii!^'(!n dcs iiaLuťíbrsch. Vereines iti niíiiin'' ro(''n.
XX Ví, 1887, „Máhrisch-schlcsisclKí M c n I. h <; n" sir. líH.
V „DeuLschc boluii, MonaLs.schrirr rocn. Vil, 1880, ,Mahri.sch-
s c h 1 u s i s c h e (j a 1 i n m- u ti d A s [i o r u 1 a-F o r m o ri, sl.ť. 49,

V časojiise vlaslon. imis(!Jnílio s|)olku v Olomouci ročn, 1890,
Jj i t o r a r n í / právu" sir. 1 92.

Podjal jsem se jiráce' télo jediné s úmyslem vykonali fiovinnou

- X.

službu rostlinozpytu a svou hřivnou přispěli k rozšíření zevrubnějších
vědomostí o květeně naší vlasti.

Nedbal jsem obtíží všelikých, jen těm, kteří sami jsou podobné
práce zkušeni, dobře povědomých ; nešetřil jsem ani píle, ani nákladu ;
nečekal jsem zisku neb díků; jediné toho jsem se nadál, že za svou
poctivou, vlasteneckou snahu, za všecku námahu i oběti na práci tuto
vynaložené, vpravdě nad síly jednotlivcovy sáhající, alespoň nesklidím
nepřízně, kterýžto „vděk* nebyl by dojista spůsobilým, povzbuditi mne
k dalším studiím na poli květeny naší.

Podávaje své dílo na soud povolaných soudců, naději se, že
zkušení a nestranní znalci neodepřou mu svého uznání.

V Brně, dne 7. dubna 1892.

Spisovatel.

Eleutheropetalae Dóll. Prostoplatečné.

Okvětí dvojí: kalich i koruna. Korunní lístky čili plátky mezi
sebou volné. Dialypetalae Endl., Polypetalae Juss , Choristopctalae
Bronn.

ílády:

A) Caliciflorac DC. Lístky kališní ± mezi sebou srostlé. Plátky
a tyčinky vetknuty do lůžka terčovitého neb do kalicha částečně se
semenníkem srostlého.

1) Semenník jednočlenný (monomcrický), zřídka nedokonale
mnohočlenný t. j. jedinným plodolistem tvořený, jeden až mnohé, ve-
spolek prosté aneb jen dole, pořídku (Saxifrageae) z největší části,
vyjma jen nejhořejší částky pouzder, srostlé. Plátky a tyčinky vetknuty
do lůžka terčovitého neb častěji pohárkovitě vy dutého t. j. do číšky,
na zdání do pouhého kalicha.

I. Eleutherocarpicae Calyciflorae.

2. Semennník mnohočlenný (polymerický), t, j. ze 2 neb více až
na prosté čnělky neb i těmito v jeden celek srostlých plodolistův.
Semenník až blízko pod čnělky neb až po svrchní terč srostlý, s čí-
škovitým, korunu a tyčinky nesoucím lůžkem.

II. Syncarplcae Calycogyne.

B) Thalamiflorae DC. Lístky kalicha volné, plátky a tyčinky
vetknuty do lůžka, nikoliv do kalicha.

1) Semenník mnohočlenný, t. j. ze 2 neb více až naprosté čnělky
neb i těmito úplně v jeden celek srostlých plodolistů, celý neb z nej-
větší části hořejšího dílu svrchní, od kalicha oddělený,

IM. Syncarplcae Eleutherogynae.
2. Semenník jednočlenný t. j. jediným plodolistem tvořený, jeden
až mnohé, vespolek prosté aneb jen pořídku (u Nigela) částečně srostlé.
Lůžko kuželovité neb povypouklé, plátky a tyčinky podplolní.

IV. Eleutherocarpicae Thalamiflorae.

A. Calyciflorae DC.
I. Eleutherocarpicae Calyciflorae Celak.

Semenník jednočlenný neb neúplné ninnhorlenný. Tyčinky oplodni.

A) Semenník ze 2, řidčeji 3, loliko hořejškem prostých, zobánky plodu
Kořících, v dolejší části srosllých plodolistii, mimo lo dole ztí s trubkou kališní
(číškou) srostlý.

53*

— 8oG

1. Kiiliili s T), řidr.cji 1 volnými ušly. Plálkfi T) 1, spolu s lyriiikaiiii

.lil unIí U;ilicli;i \ cllšiiiii-ýi.'!!. Tyriiick 5 iicj) I (». Scmfiiiiík "2 Izohimý, jímIiki-
|inii/.(lr\' s 2 násl('imýini srmciiici'!!!! iirh "i|i(iii/,(liý se sciiiciiiccini slicdiiiini ;i
\ají('kv rcliiÝiiii, ridrcji r> 1 |M)ii/ilrý. I^lml loIidlKa, na \iiilnii slraiiř /.oliaiiíi
i()/.(l(*'l(Miiiii š\ ii |Mii\aiicí. Semena ěclná, (liolaiá s dsemenim liladixým iieh svra-
sl<alým. líyliiiy s lisly sliídavými, iidreji sliirnými, s k\ěly v koiiernýeli
\reli(ili(ícli. 72. Saxifnuieac.

/>') SemenniUy me/.i sehoii riplne |ir(isl('' neh Inlikit nejdoleji srdsllí' neh
Idliko I iedniilii|iemiý.

«) K\t'ly |>ra\ ideliiť'. Senienník kaítdý \iiě na s|i(Mln nad lyěinkami šu-
jiinknii z inžka, vyroslloii podcpicný. Číška málo vy\iimlá, pl;'Uky a lyěinky
právě pod semiMiiiiky vynikající, kisly dii>,nal('', ho/.palisliK'.

I . kalicli 1 'iOdíliiý, Irxalý. IMálku Inliki^^, [iroslýeli neli nejdnieji Mdsllýeli.
'lyrinek 1 -2král lolik o 1 2krn/,icli. Semennikíi l(ilik('í; jako plálkn, iianmn/.c
nnioliuv ajeěnýeli proslýcli. IMíidky měcliýrkos il(', \ nili- pukající. Semena dioliná,
s hlánoNilým oMMiiením a. sporým bílkem, ityliny neli polol<re .s lisly nannio/.e slií-
davýnu a k\My \ rclioličnalými, zřídka jednolli\ ými. /.">'. Cras.-^lllacede.

h) riiidky liez šupinek podplodnícii. i.isly liyrmiu', slrídavt'-, nej\íce
s palisly.

a) K\ely i)i-a\ idelnc'-, namnoze ohplodní I. j. semenníky v číšce prolihi-
lienť' a, s ní někdy srosllé. 'Tyčinky prošli'.

•'') Phidky s cíškoii prohliihenoii \ ně sroslh'', \nili' mezi sehou nauuioze
prosil', Indi/; |)lálky a lyěinky zio\ na pod prošlými konci semcimíkii neh na
ivraji-lerěe nadplodnilio xelknnli'.

i. Kraj kališní fiklaný ncli r)Znliý, usýchající. I'lálku T) nehehialých.
Tyěinek 'li) 10. Semenníky 2 — 5, poiídkii 1, do číšky Nrnsdě, s 2 \ íce

přímými vajíěky. Plod jahlko neh mišpnle, z pouzder n\nili- ltláno\ ilýcli, chrii-
|ila\iěnýcli neh peckoxilýcli \ ěišce zdni>,nalěli''. Semena hez hílkii. Kie neh slromy
s lisly jednoduchými, iiilěeji z|ieii'nými a palisly ohyěejně oi)a,ila\ými.

74. Poinariae.

*'*') IMíidky prosh' neh loliko 1, na (\\u' neh na slěně ěíšky -\_ dokonale
vy\innli!, jejíž okraj nese ušly kališní, plálky a lyěinky.

2. K\ěly ohojaki', iiděeji poineláníuí jcdnopohla\ní . Kalich f) Iklaný
ěíškii i s cípy kališními, neh po odpadnuli jcjidi \yli\alá. IMálkíi T)- I, neliel-
nalýeli, poiídku žádni'. Tyciid^y pio^U-, nannioze 20 a více, někdy jen lolik
jako ušlú kališnich neh méně. Semenníky 2 neh \ íce, zřídka I, I - uuioho-
xajeěné. IMudky nepidva\i', nažky neh peckoviěky, zřídka iněcliýřki)\ili''. Hyliny
neh kie s lisly pereno- uch dlaniložilnými, jednoduchými neh dělenými a \ icekrál
složenými, s palisly lr\alými. 7í). liomceue.

;!. k\ěly uaumoze ohojaki''. Číška lruhko\ilá neh zvoid\o\ilá, spolu s cípy
kališními po odkxělu na spodu ohříznulě opailá\ ající. IMálkíi f), nelielnalýeli,
záhy opadavých. Tyěinek prošlých 20--)<0. Seim'nnik 1, s 2 smcIiii jtouzdra
visícími vajeěky, ěnělka jednoducliá. Peckovice s ruhinou šfávnalou uch řiilěi'ji
vyschliHi a s peckou nejvíce Isiancnnou. Kel hez hílku. Slromy neh kře s lisly
slřídavými, jcdnodudiýni, naumoze pilovilými a s palisly záhy opadávajícími.

7(). Amygdaleae.

/■)') Kvěly nepravidelní', molýlovih'. Semcnník 1.

i. Kalich ncslejný, fidílný, r)klaný neh r)zuhý, ěaslěji 2pyský. Plálkuv
ohyěejně \^ nchelnalých, spolu s lyěinkami na kraj ěíšky nízki'-, málo vyvinuli'
Velknnlých, (Iha dolejší (přední) plálky namnoze sroslli' v ělimek, plodidla do-

83;

vnilř přijímající, k jcliož liolviiui |iiil(''li;ijí olia iioslraiiiií líslky (křídla), zacliii
obyčcjiir iicjvriší (|»a\<''zka) odshilý. 'lyřiiick I (*, iiilkaiiii \' Inilikii srosilých iicl)
výininkou nejzadnější prošlá. Soiiiciiiiík I, se semenicí k pa\i''Zce oliráceiioii,
AÍce 2řadýcli vajíček ikísoucÍ, s jodnoduclutn čnelkou a liliznon. Plod lusk neli
slruk v jediios emiMUK', příčn('' čláidiy se r(izpadá\ ající, zřídka icdiii(semciiii;'i
nai.ka. Kel bezbílcčný. Slmmy, kře a byliny s lisly slřídavými, časlo složenými,
nanmoze s palisly vyvinnlými. Kvěly v hroznccli, klasech neb slrboiilecli, na-
mnoze i'i;);labnícli. _ 77. Papilionaceae.

II. Syiicarpicac CsilycoiiyiiíK' ťclak.

S(;rnonník mnoliočlenný, podkvělný, L j. s číškon k:diclioviíon srosllý.

A) SíMiUMiník jednoponzdrý s 2, zřídka 3 — 1 náslěimými, nilko\ilými,
miioliovajcčnými semenicemi.

1. 'Crnbka kali.šm' nad semenník spodm' ioiirko\ilč ^ prodloužená, s krajem
4 — 5dilným, vadnoncím. IMálky 4 — 5, nej\íce mab'-, se slřlda\ými tyčinkami
v sleJ!i(''m počin v ťisli číšky velknnlé. Cnělka 2 — Iklaná. Plod: bobnle šfá\nalá,
kaliclieiii věnčená. SiMnena s vnějším osemením sliznalým, vnilřním korovilým.
Kel malý \- bílkn. Kře s lisly slřídavými, dlanilč laločmilými, bez piilisitiv.

78. Grossularieae.

B) Semenník 2 — víccpoiizdrý, pořídku 1 pouzdry a 1 vaječný.

a) Tyčinek 20 a více.

1. Kraj kališní 4-— 5dílný. Plálkň íolikí-ž, s íyčiidiami pod lerčem nad-
plodiiím \ clknnlýcli. Semenník 4 — lOpoiiz<lrý, pouzdra, nnndios aječná. Ciičlek
jolik jako |ioiizder. [jroslýcli neb nejdoleji srosllýcli. IMod lobolka poii/,di-oscčiiě
clilojinilá. Kř(; s lisly slříčnými, celými, bezpalislými. ■'= Fhiladel])hen('..

b) lyčintdv lolik neb 2král lolik jako kališníi-b lislkín- a plálkn neb i mkmič
v 1 neb 2 krnzícb.

«) Kvely jednoHi\e ňžlaljiií neb broznovili' neb klasiiali', z krnhň 4- neb
2čelllýcll.

1. Kvěly (d)ojak(';. Trnbka kališm' ješlě nad semenmk poilkxčlný prodlon-
žená, .s krajem 4 — 2dílnýni. Plálky 4 — 2 s lyčiidiami do číšky velknnlé. Ty-
činky 2 — 8. Semenník 2— 4ponzdrý, i)onzder nnioliovaječnýcli, zřídka, Ivaječ-

nýcli. Cnělka 1 s blizrion jediioduclmn neb 2 4klanon. Plod loliolka, poiizdro-

sečiiě pukající neb nepukavá iiažka. Kel bez l)ílkn. liyliny zemní neb babenní
s lisly jednoduchými, časlo slříčnými, bez ])alisiiiv. 79. (Jenothereaa.

2. Kvěly obojaké. Kalich jen s dolejší polovicí semenm'ka srosllý, kraj
ludíž polosvrchní, vylrvalý a .s plodem zdřevnalějící. Plálky 4, spoln se 4 ty-
činkami na vnější kraj naduřclého kroužku nad kaliciiem velkmib'-. Semeimík
2ponzdrý, pouzd(!r 1 vaječnýcli. Cnělka 1 s hlavatou bliznou. Plod peckovice
bezštávná, pomelám'm I pouzdra a Isemenná, ušly kališními 2 — Jrohá. Byliny
vodní vsplývající, s lisly střídavými, jednoduchými. <^0. Trapaceae.

3. Kvěly jíídnodomt' neb obojaké. Kalich kvělíi (^ Idílný, kraj kališní
k\ěln (^ a obojakých na s(Mnenníku 4znbý neb skoro celokrajný. Plálky 1
opadaví' neb žádnc". Tyí"in'dv S neb 4. Semenník 4ponzdrý, pouzd(!r Ivaječnýídi.
Cnělka kralická neb -yMm., blizny 4. Plod ve 4 Ivrdky se rozpadávající neb
nažka neb peckovice. iiyliny voilní, v čas květu i z vody vynořeni', s lisly
bez palisiuv. 81. Ilalorrhagideae.

/9) Květy v okolíkách neb vrcholíkách lalovilých neb slrlioulech.

*) Kvěly 4čctné.

1. Kraj kališní svrchní, 4zubý, Plálky se širokým s[iodkem, v poupěli

— 838

chlopnilé. Tyčinky 4. Semonník 2 — Spouzdrý, pouzdra s 1 visiilýin vajíčkem.
Ciii'lka jednoduchá, vespod v malý nadplodní Icrč rozšířená. Plod peckoviee,
s peckou 3 — Ipouzdrou.^Kol v bílku. Slromy neb kře s li.sly vslřícnýini, jedno-
duchými bez palistův. 82. Corneae.
**) Kvély 5čelné.

2. Kvčly namnoze obojaké. Kraj kališní svrchní, 5zubý neb celokrajný.
Pk'ilkiiv 5 — 10 rozk)žených, v poupčli chlopnilých. Tyčinek tohkéž co plálkův.
Semonník 2 — lOpouzdrý, pouzder nejprv o 2, pak o 1 visutém vajíčku. Cnčlek
lolik co pouzder, vohiých neb v jedinou srostlých, dole terčem náplodním ob-
daných. Plod: bobule. Kel v hojném bílku. Stromy neb kře někdy oplélavé neli
byliny, s lisly celými neb laločnalými, střídavými, bez palistův.

83. Araliaceae.

3. Květy namnoze obojaké a pravidelné. Kraj kališní 5zubý, Slaločný
neb nezřetelný. Plátky nejčaslčji s lalíičkem dovnitř vehnulým a v ohbí srdčilč
vykrojené. Tyčinek 5. Semenník 2pouzdrý, pouzdra pomctáním 1 vaječná. Cnčlky
2, nejdoleji v náplodní terč rozšířené. Plod hřbelními a spojenými krajními sto-
pami kališních lístků namnoze zřetelně lOžebrý, dvojnažka v obě pouzdra —
tvrdky neb nažky — ■ zdola k hořejšímu konci se poltící; tvrdky nauuioze na
nilkovitém středním sloupku koncem zavěšené, na ploše vnitřní -^ ploché, na
vnější vypouklé s 5 hlavními žebry, v každé brázdě mezi žebry někdy s 1 ve-
dlejším žebrem, uvnitř obyčejně s 1 — více, často tmavěji zbarvenými, olejnými
rourkami čili proužky. Byliny s lodyhou na uzlinácli napuchlou, s listy nejvíce
střídavými a ruzličně dělenými, s iapíkem pošvovitě rozšířeným neb i nadmiilým.
Květy v ok(jlíkách namnoze složitých, řidčeji slrl)((ul(»vitých.

84. UmhelUferae.

B. Thalamiflorae DC.
III. Syncarpicae Eleutherogynae Čelak.

Semenník mnohočlenný, kalicha zcela neb z největší části prostý.

A) MultilOClllares Čelak. Semenník 2 — vícepouzdrý, vajíčka na vnitř-
ním úhlu pouzder přechovávající, řidčeji zakrněním 1 pouzdry, s 1 středním
vajíčkem.

I. Disciflorae Celak. Mezi semenníkem a tyčinkami aneb též okolo
nich jest terč lůžkový, napuchlý, tu plochý neb vypouklý, kroužkovilý neb la-
ločnatý, tu pohárkovilě prohlnbený, nákališní. Kalich v poupěti střechovitý.

a) Semenník 2 — 4pouzdrý, pouzder nuiohovaječných. Kališní ušly 2řadť',
4 — 6 vnitřních a tolikéž vnějších. Plátky do ústí, tyčinky do polou trubky ka-
lišní neb níže vetknuté.

1. Kalich S — 12zubý, zubů nestejných. Plátky 3 — G, někdy žádné. Ty-
činky v 1 — 2 na počet slcjných řadách. Semenník v kalichu uzavřený. Cnčlka
1 s bliznou jednoduchou. 4'obolka 2 — 4pouzdrá neb vyuůzením přehrádek někdy
1 pouzdra, mnohovaječná. Byliny s lodyhou 4hrannou, lisly vstřícnými, nedělenými,
bez palistů, s květy úžlabními neb hroznovitě klasnatými. 85. Lt/thraricae.

h) Semenník 2 — vícepouzdrý, pouzdra s 2 — málo vajíčky. Kališní díly
Iřadé. Tyčinky na terči příplochém nel) v ústí číšky.

«) Tyčinek (4 — 5) tolik jako plátků, zákorunních.

1. Květy ob(jjak('' neb 2domě nmoliomanželné. Kalich 4- — sklaný, prostý,
uštů opadavých. IMálky 4 — 5, jako lyčinky do kraje jilochého neb číškovili''ho,
s trubkou kališní srostlého lerče velknulé. Semenník 2 — 4pouzdrý, pouzder

— 839 —

1 vaječných. Čnčlka 1 s 2 — IMiznami. Plod pocknvice. Shomy ncl) kni s lisly
iKMlMiMiýiiii a s palisly. 86'. Rhamrteap.

2. Květy oliojaUť- neb (hmulomě iiiiioIioinaiiAcliU!. Kalich 1 — 5ziiljý neb
celoUrajný, opadavý. Plátky 4 — 5, do vnějšího kraje plochého neb prohlubeiiého
lerěe velknuté, ěaslo na dolejškii neb koncem sonvisjé. Semenník 2 — více-
jiouzihý, pouzder 2\ajeěnýcli. Cnělka 1 s bliznoii hlaxalou. 1'lod bobule. Kře
s listy laioěnatě dělenými a úponkami. 87. Anipelideae.

|5) Tyčinek (4 — 5) tolik jakp [ilálků, zákališních.

3. Kalich 4 — 5klaný, s plochým terčem lůžkovým srosllý. Plátky 4 — 5,
slejné, do vnějšího kraje velknuté. Tyčinek tolikéž do samého terče vetknulých.
Semenník 2 — 5pouzdrý, ponzder 1 — vicevaječných. Cnělka a lilizna jedno-
(hichá. Tobolka často laločnalě hranatá. Semena, mající liojně bílkn, dnžnatým
míškem ^ obalená. Stromy neb kře s listy střídavými neb stříčnými, neděle-
nými a palisty brzo opadávajícími. 88. Celastrineae.

4. Kalich Sdílný. Plátkň stejných a tyčinek 5, na kraj prohhibeného terče
postavených. Semenník 2 — Spouzdrý, 2 — 3laločný. Ponzdra 1 — 2řadě více-
vajeěná, nahoře často oddělená. Cnělky 2 — 3, oddělené neb srostlé. Plod: to-
bolka blánovitá, nadmutá, ponzder nahoře fia l)řišním švu pidcajících, pomeláním
1 — 3semenných. Semena kostnatá bez misku. Kře neb stromy s lisly obyčejně
vstřícnými, lichospeřenými, s palisty opadavými. 89. Staphyleaceae.

y) Tyčinek více než plátků, ve 2 kruzích neb částečně zdvojené v 1 kruhu.

5. Kvěly obojaké neb pomeláním ninohonianželné, Irochu nepravidelné.
Kalich Sdílný neb Szubý. Plátky 4^5, nestejné. Tyčinek 7 — 8 ve 2 kruzích,
do terče plochého velknuté, iirosté. Semenník 3pouz(hý s jednoduchou čnělkou
a špičatou bliznou, pouzder 2vaječných. Tobolka pomeláním často jen 1- — 2pouzdrá,
1— 4semenná. Semena bez bílku. Dělohy tluslé, srostlé. Stromy neb kře s Ušly
vstřícnými, namnoze prslnalými, bez palislů, s květy lalnalými.

90. Hippocastaneac

6. Květy obojaké neb mnohomanželné. KaUch 4 — Odílný, opadavý, často
zbarvený. Plátků lolikéž, zřídka žádné. Tyčinek obyčejně 8 do plochébo terče
vetknulých. Semenník smáčknuly, křídlatě 2laločný, 2pouzdrý, pouzder 2va-
jeěných. Cnělka 2klaná. Pl(»d ve 2 nej\íce Isemenné, křídlalé Ivrdky se rozpa-
dávající. Kel bez bílku. Slromy s lisly stříčnými, dianilě laločnatými neb zpeře-
nými, bez palislů, s květy hroznatými neb vrcholičnalě lalnalými.

91. Acerineae.

7. Kvěly obojaké. Kalich 4 — Sdílný, trvalý. Plátky 4 — o, pravidelné neb
Irochu nestejné. Tyčinek 8 — 10 ve 2 kruzícli, pod neb na terči vypoidvlém
velkiuilé. Semenník 4 — Spouzdrý, 4 — Slalnčný, nahoře s čnělkou mezi laloky
vystupující, pouzdra 2 — 4vaječná. Plod tobolka pukající, pouzder pomeláním
1 — 3 vaječných. Byliny silicemi a pryskyřicemi oplývající, s lisly střídavými neb
vstřícnými, celými, dělenými neb zpeřenými. 92. Rutaceae.

(■) Semenník pomeláním 2 neb více pouzder 1 pouzdry s 1 vajíčkem spodním.

I. Květy pomeláním často 1 — 2domé. Kalich 3 — Sdílný. Plátků lolikéž
jako uštů kališních, s nimi střídavých pod vypouklým neb plochým terčem ve-
tknulých neb scházejících. Tyčinek tolikéž neb 2král tolik. Semenník 1 pouzdry,
1 vaječný, obyčejně se 3 čnělkami a bliznami. Plod nepukavý, peekovice neb
nažka. Kel bez bílku. Slromy neb kře s listy jedno(Uichými neb zpeřenými, bez
pahstů, kvěly malé, namnoze v latě neb klasu. 93. TerehintJiareae.

II. Thalamif lor a e Čelak. Plátky a tyčinky přímo podplodní, bez terče
neb číšky.

— 840

a) Tyčinky jednoduché, v I — 2kruzieh, 3 — 10. Kalich slřeehovilý.
a) Semennik s ^ — -9 jednovaječnými pouzdry, peckovice s tolikými/,
Isemennými peckami.

1. Květy pravidehié, 2domč mnohonianželné, uljyčejnř 4čelné. Kališni
lístky a plátky prosté. Tyčinky 3. Cnčlka přokrátká, blizny paprskovitě laločnaté.
Kříčky vždy zelené, vřesovilé, s listy jehlicovitýnii, bez palislův.

94. Etnpetreae.
/3) Plod tobolka chlopněmi pukající, 2pouzdrá, pouzder Ivaječnýcli.

2. Květy nepravidelné. Kališnich lístků nejvíce 5, 2 postranní, křídla na-
mnoze vět.ší a plálkovitě zbarvená. Plátky 3 — 5, nestejné, namnoze pospolu
a s nitkami trubkovitě srostlé, pořídku prosté. Tyčinek 8, 1 — 2bralrých. Prašník
Ipylliěný, derou na konci pukající. Semennik smáčknutý. Tobolka pouzdrosečnč
2chlopná. Byliny s listy nedělenými, namnoze střídavými, bez palistň, kvěly
hroznaté neb jednotlivé. 95. Pol yyaleae.

y) Plod tobolkovitý, pukavý, 3 — 5pouzdrý, pouzdra 2- vícevaječná, řidčeji
nepravými přehrádkami 8 — lOpouzdrý, pouzder sekundárních, jednovaječných.

«j) Pouzdra semenníku 4 — 5 nepravými, neúplnými přehrádkami xni-
dělená, pouzdra tím povstalá nepravá, 1 vaječná.

3. Květy pravidelné, obojaké. Kalich 4 — 51istý neb dílný, trvalý. Plátky
4 — 5, v poupěti stočené. Tyčinek namnoze 5(-4), ncjdoleji obyčejně kroužkem
srostlých, často s 5 zákorunními zoubky v mezerách mezi sebou. Cnělky 3 — 5.
Tobolka v 5 neúplně 2pouzdrých neb 10 jednopouzdrých kusíi se rozpadávající.
Semena bez bílku. Bylina s listy nedělenými, bez palislův a s květy vrcholičnalýnú.

96. Lineae.
ťfg) Semennik zobanatý, pouzder 5 nedělených, na spodu naduřelých
a 2vaječných, nahoře v tenký, zobánkem probíhající, bezvaječný průeliod
zúžených. Semena v pouzdrech od středního sloupce oddělených po 1 uzavřená.

4. Květy obyčejně pravidelné. Kalich 5hstý neb dílný, vytrvalý. Plátků 5,
v poupěti skroucených. Tyčinek 10, zákališní delší vždy plodné, 5 žlázkami
lůžkovými zevnitř podepřené, zákorunní částečně neplodné, bezpytličné. Cnělek
5 prostých, časlěji nazpět ohrnutých. Tol)olUa krajním oddělením se plodolistů
5chlopná, chlopně zakrněním Isemenné, hořejším osinovilým dílem od středního
sloupce zobánku zdola nahoru se oddělujíce. Semeno bez bílku. Byliny s listy
střídavými neb částečně stříčnými a s palisty. 97. Geraniaceae.

«3) Semennik bezzobaný, 3 — 5pouzdrý, pouzdra nedělená, na vnitřním
úhlu vícevaječná. Tobolka chlopněmi pukající.

5. Kvěly nepravidelné. Kalich 3 — 51islý, opadavý, zadní lístek ostruhatý.
Plátky nestejné, přední největší, postranní každý se zadními srostlý. Tyčinek 5,
nestejných, 2 přední nejdelší, nitky hořejší srostlé, na dolcjšku posléze namnoze
se odtrhující. Prašníky volné, se širokým, přečnívajícím spojidlem a s 2 dovnitř
obrácenými pytlíčky. Semennik 5pouzdrý, čnělka 1 s 5 bliznami. 'J"()bolka se
otvírá na přihrádkách 5 z dola ku konci se oddělujícími, zpružnč dovnitř a spolu
šroubovitě se stáčejícími chlopněmi. Byliny se štávnatou lodyhou, jemnými listy
a zakrnělými palisty, s květy hroznatými v úžlabí. 98. Ualsamineae.

6. Květy pravidelné. Kalich 5dílný, vytrvalý. Plátků 5, v poupěti sto-
čených. Tyčinek 10, ncjdoleji často spojených. Semennik Spouzdrý, s 5 pro-
stými čnělkami. Vajíčka na vnitřním úhlu jednořadá. Tobolka .5 — 10 skulinami
pukající. Semeno s liílkem a zpružně se oddělujícím \ nějším, dnžnalýiu ose-
mením. Byliny s lisly střidavýuů, dlouze řapíkatými, prslnalě Irnjenými.

99. Ohídideae.

8U

7. Kvi-ly pravidcliié.. Kalich 2 — rxlíliiý. Plálky 2 — 5 a lolikr/, neb 2kn>t
lolik prošlých lyčiiick. StMiienník 3 — r)|»()uzdrý, s 3 — 5 čnčlkaiiii a lilavalýini
bliznaiui. Vajíčka čcIna, na vuilriiíin úlilii dvouřadá. Tobolka 3 — Schlopiiá,
chlopiiĎ rozpollčníin krajů plodolislovýcli od píehrádek na trv:dóiii sloupku a od
sol)c se oddMující. Semena bezbílečná s osomeníni korovilýni. Malé, úllé ba-
licniií byliny, s lisly nedělenými, suchomázdřilýtni palisly a s kvěly úžlabními.

100. Elatineae.

h) Tyčinky čelné, aspoň 3 — 4král lolik jako plálkíiv.

a) Tyčinky namnoze ve svazcích, nikoliv Irubkovilč srostlé.

1. Kalich 4 — Sdílný nel) -lislý, vylrvalý, v poupěli slřechovilý. Plálkťi
lolikéž, v pupenu svinulých. Tyčinky ve 3 — 5 svazcích, nejdoleji srosllé, s pra-
šníky 2pylličnými. Semenník 3 — 5pouzdrý, mnohovaječný. Plod tobolka 3- až
5chlopná. Kel bez bílku. Byliny s lisly slříčnými, časlo prosvilavě tečkovanými,
bez palislův a s květy vrcholičnalými. 101. Hypericineae.

2. Kalich 4 — 51islý, opadavý, v poupěti chlopnilý. Plálků lolikéž. Tyčinky
četné, volné neb mnohobralré, pvašníky 2pylličné, pyllíčkův oddělených, trochu
oddálených. Semenník 2 — lOpouzdrý, pouzder 2- vícevaječných. Cnělka 1, na-
hoře 2 — lOdílná. Plod tobolka, pomeláním někdy Ipouzdrá nažka. Kel r(.\ii>
v bílku. Stromy neb kře s lisly namnoze slřídavými, 2řadými a s volnými
palisly. 102. Tiliaceae.

/j) Nitky tyčinek dole v Irubku srosllé, nahoře prošlé.

3. Kalich 3— Sklaný, neb listy, vně obyčejně obalem obesiřený. Plátku
tolikéž nehetnalých, nejdoleji pospolu a s trubkou tyčinkovou souvislých, v poupěli
stočených. Tyčinky v 5 skupeních, nahoře ve 2 ramena ledvinovilé pytlíčky
nesoucí a skulinou polokruhovilou pukající, rozeklané. Semenník z 3 — 5 neb jich
rozdělením z čelných sekundárních plodolislů Ivořený, pak mnohopouzdrý, pouzder
1 vaječných okolo lluslého středního sloupku sestavených, s lolikýmiž nilkovilými,
dole srostlými čnělkami. Cnělek lolik jako pouzder. Plody v jednoUivá pouzdra
se rozpadávající. Kel v bílku s dělohami řasnalými. Byliny neb kře s dlanitě
žitnými a často též dlanilě dělenými lisly a palisly. Květy veliké, často
ozdobné. 103. ; Malvaceae.

B) CeutrOSpermae Cclak. Semena v semenuíku původně neb došli
záhy 1 pouzdrem anebo doleji též vicepouzdrém, na semenici slřední neb spodní,
časným zrušením příhradečných stěn nahoře neb zcela prosté, neb jediiollivi'
semeno ve spodu semenuíku. Kel kruhovitý okolo bílku otočený.

a) Kalich nanuioze Sčelný, prošlý neb s pohárkovilým neb misličkovilýiu
lůžkem srostlý.

1 . Kvěly namnoze obojaké, zřídka pomeláním 2domé, pravidelné. Kalich
prošlý, trubkovitý neb zvonkovjlý, 5zubý neb 5klaný, trvalý. Plálků 5 nehetnalých
i s tyčinkami na lůžko velknutých, obyčejně na slopkovilém plodonoši spolu se
semenníkem i)ovýšených. Tyčinky ve 2 kruzích, vnilřní na nehtu plálků při-
pevněné. Semenník neúplně 2 — 5, nahoře 1 pouzdry neb vymizením celých prc-
hrádek ťiplně 1 pouzdry. Semenice střední, mnnhovaječná. Cnělky 2 — ^5, prosh'.
Plod 4 — 1 Ozuby neb chlopněmi pukající, příbobulovilý. Byliny neb polokře s lisly
slříčnými, nedělenými, bez palislů, kvěly vrcholičnalé neb vrcholíky jednostranné,
hroznovilé neb klasovilé. 104. Sileneae.

2. Kvěly pravidelné. Kalich na spodu s číškovilým neb miskovilým lůžkiMu
srostlý, hluboce 4 — 5dílný, tamtéž -uvnilř se ztlustlým kroužkem vylrvalý. Plálky
4 — 5, někdy velmi malé a jako tyčinky pod kališními líslky do číšky velkmůé.
Tyčinky v 1 — 2 kruzíeli 4 — 10 neb méně, ve vnitřním kruhu namnoze kratší,

842 —

SiMiiiMiník přisedlý, ze 2 — 5 pludolislíi, vyuiizcníin prehrádek Ipouzdrý. Cnolky
2 — 5, prošlé neb dolcji srosllé. Semena na semenici sli-ední četná neb jedno-
llivá na íšiiůře ze spodu semenika. Plod: tobolka, chlopněmi pukající, řidčeji
nažka blanovitá. Byliny neb polokře s listy namnoze stnčnými, s palisly neb
bez nich, kvělenslvi vrcholičnalé, nejvíce vidličnaté. 105. Alsineac.

h) Kalicli nejvíce 2klaný a 21istý, prostý neb na spodu se semeimi-
kem srostlý.

3. Plátky 4 — 6, prosté neb nejdoleji srosllé, ve spodu kalicha vetknuté neb
žádné. Tyčinky v 1 — 2 kruzícli, jednoduché neb po 2 a více skupené. Se-
menník Ipouzdrý, 3 — mnohosemenný, semena na střední semenici, nejvíce na
dlouhých šňůrách. Čnélka I, jednoduchá, neb ve 3 — 8 bliznových laloků roz-
dělená. Plod tobolka chlopněmi neb víčkem pukající. ííyliny s listy slřídavými
neb stříčnými, celými, -±z dužnatými, s palisty neb bez nich, s kvěly vrciio-
ličnulými. ^ 106. Portidaceae.

C) Píirietílles Celílk. Semena nástěnná, t. j. na nástěnných semenicích
1 — 2pouzdrého semenníka aneb na přihrádkách víeepouzdrého semenníka.

1. Semenník Ipouzdrý, řidčeji semenicemi více vystouplými neúplně
3ponzdrý. Plátky 4 — 6, v jediném kruhu, od tyčinek ostře odděleném.

a) Plátků 5. Plod tobolka. Semena s čuprynou chlupů neb bez ní.

(i) Semena bez čupryny chhipův. Tyčinek 5, řidčeji četné.

«i) Tyčinky čelné v 5 s\ azrčkádi.

1. Kvěly pravidelné. Kalich 31islý, často s 2 menšími lislenci na spodu
svém, Irvalý. Plátků 5 v poupěti stočených. Semenník 1- neb neúplně 3 až
5pouzdrý, mnohosemenný. Cnělka jednoduchá s 3 — 5 v hlavičku spojenými
bliznami. Byliny, polokře neb kře s listy slříčnými neb slřídavými, nedělenými,
bez palistův. 107. Cistineae.

«2) Tyčinek 5 jednoduchých.

2. Kvěly namnoze 2stranně souměrné. Kalich 5listý neb dílný, trvalý.
Plátků 5, tyčinek 5 nestejných, prašníky uvnitř podél pukající, se širokým pří-
věskem spojidlovýtn, k jednoduché čučíce přilehlé. Semenník s 3 mnohovaječ-
nými semenicemi. Semena s rovným klíčkem v hojném bílku. Byliny s jedno-
duchými, střídavými listy a s palisly k řapíku přirostlými. 108. Violaceae.

3. Květy pravidelné. Kalich 5listý neb dílný, trvalý. Plátkův a tyčinek 5.
Semenník s 3 — 5 často rozeklanými, namnoze prostými neb toliko nejdoleji
srostlými čnělkami, s loliUýmiž nmohovaječnými semenicemi. Semena pilinovilá.
Byliny bařinné, s listy přízemními, střídavými, jednoduchými, žláznatě brvitými,
na spodu řapíku s palisly brvám podobnými. 109. Droseraceae.

/?) ScMiiena na spodu s čuprynou chlupův.

4. Kvěly pravidelní'. Kalich 4 — alistý neb dílný, vytrvalý. Plátky 4 — 5,
s kalichem střídavé, na lůžku. Tyčinek 1 — 2král tolik na lůžku neb na kraji
terčovitého rozšíření jeho velknulých, prostých neb dole v rourku srostlých. Se-
menník Ipouzdrý, s 2 — 4 nmohovaječnými semenicemi, s tolikýmiž prostými
neb v jednu srosllými čnělkami. Tobolka namnoze 3chlopná. Keře s listy ma-
lými, střídanými, huslými bez palislů, květy v hroznech klasovitých.

110. Tamariscineae.

h) Plálky nanmoze 4. Plod chlopněmi nepukající aneb chlopně od stálých
semenic se oddělující.

(t) Kalich 41islý neb 4 — 7dilný, trvalý neb opadavý.

1. Květy trochu nepravidelné, s lůžkem širokým, šikmo utatým. Kalich
■1 — sdílný, trvalý. Plátků tolikéž s kališními lístky střídavých, nestejných, na-

843 -

mnoze rozoklaných. Tyřinky obyčojnĎ čelné, do vnilřního kraje podplodniho lorčc
velkmUó. Semeniiík 1 pouzdry, s 3 — 6 nejvíce mnohovaječnými semenicemi,
s přisedlými bliznami. Plod nadmulý, příblánovilý, nahoi^e záhy otevřený. Byliny,
zřídka kříčky, s lisly střídavými, bez palistův. Květy v hroznu nebo v klasu.

111. Besedaceae.

2. Kvčty pravidelné. Kalich 4listý, opadavý. Plátky 4, s kalichem stří-
davé, namnoze nehetnaté. Tyčinek ve 2 zákališnieh kruzích 6, 4 vnitřní delší
(4mocné) 2 vnéjších. Mezi a pod tyčinkami 2 ( — 1) — 6 žlázek na lůžku. Se-
menník nejčaslčji dokonale 2pouzdrý, s přihrádkou blánilou mezi semenicemi,
zřídka Ipouzdrý, vajíčka četná až i 1, na delší šilůře visící neb rovnovážná.
Plod šešule 2chlopná, zřídka nažkovitá, nepukavá nebo v příčné články se roz-
padávající struk. Kel ohnutý, bezbílečný. Byliny neb polokře s listy střídavými,
namnoze jednoduchými, bez palistův. Květy v hroznech. 112. Cruciferae.

§) Kalich 21islý, opadavý.

3. Květy souměrné. Plátky 4, ve 2 kruzích, Z(> 2 vnějších 1 ostružnalý,
vnitřní nahoře puchýřkovilě napuchlé a spojené. Tyčinky 2, s rozšířenou 3klanou
nitkou, střední ušet s 2pytličným, 2 postranní s Ipytličným prašníkem. Semenník
Ipouzdrý, s 2 nástěnnými semenicemi, 1— vícevaječný. Plod šešule 2clilopná
neb nažka 1 vaječná. Byliny s listy střídavými, dělenými, bozpalislými, s k\ěty
hrozno vitými. 113. Fumariaceae.

4. Květy pravidelné. Plátky namnoze 4, ve 2 kruzích, v poupěti nepra-
videlně schumlané. Tyčinky oliyčejně četné, prosté. Semenník Ipouzdrý, s 2 až
více, někdy hlouběji dovnitř zasahujícími, mnohovaječnými semenicemi a tolikýmiž
přisedlými bliznami. Plod : tobolka neb šešule, chlopněmi dz úplně pukající. By-
hny s listy střídavými, nejčastěji dělenými, bez palistň, s mlékem nejčastěji
barevným. 114. Papaveraceae.

2. Semenník nmohopouzdrý, semena čelná na přihrádkách. Plátky čeln<'',
znenáhla v tyčiidvy přecházející.

1. Květy pravidelné. Kalich 4 — Glistý, trvalý neb pozdě opadávající. Ty-
činky čelné pod semenníkem neb na svrchním semenníku samém vetknulé, praš-
níky 2 skulinami pukající. Pouzdra semenníka mnohovaječná, blizna šlílkovilá,
mnoliopaprscčná. Plod dužnalý, příbobulovitý. Vodní byliny s tlustým, rovno-
vážným oddenkem, s listy velikými, střídavými, vsplývajícími a s květy úžlab-
ními, dlouhosiopečnými. 115. Nt/mphaeaceae.

IV. Eleutherocarpicae Thalamiflorae Ceiak.

a) Semtínník jeden, se semenicí náslěnnuu, vajíčka 1 — 3 blíže jejího
spodku.

1. Květy pravidelné. Kalich 3 — Gdílný, v 1 — 3 kruzích, opadavý. Plátků
1 neb 2krát tolik jako lístků kališních, nad těmito postavených, někdy mední-
kovitých. Tyčinky počtem rovné plátkům a na ne položené. Prašníky 2 chlop-
němi zdola nahoru zpružně se ohrnujícími pukavé. Plod bobule neb tobolka. Kře
trnité s listy celými a květy hroznatými. 116. Berherideae.

h) Semenníky nanmoze spiralní a čelné, zřídka nemnohé v kruhu neb
loliko 1, 1 — vícevaječné.

2. Květy pravidelné neb nepravidelné. Kalich bylinný neb plátovitý, 3 až
mnoholistý, opadavý neb vytrvalý. Plátky 3 — 5, s kalichem střídavé neb čelné,
spirálni, řidčeji žádné. Tyčinky nanmoze hojné, spiralní, pořídku nemnohé,
v 1 — 2 kruzích. Prašníky 2 podélnými skulinami pukající. Plody nažkovité,
Isemenné neb měchýřkovilé, vnitř pukající, vícesemenné, pořídku bobulovilé.

— 844

Klíťck v bilkii. Dyliny, ziídUu kii', s ll^ly namnoze slíídavými, jednoduchými
iifl) (IMcnými. v 117. Banunculaceae.

12.. Rád. Saxifrageae Vent. Lomikamenovité.

líoíly :

A) Kraj kališní 3 — 2klaný, plúlky dole srostlé.

1. Kvtíly Sčelné, konečné v kvélenslví 4oclné, kraj kališní polosvrchní.
Plátky kolovité rozložené. Tyčinek 5 neb 4 až na dno rozdělených, zdánlivé
10 neb 8, Ipylličných. Semenník 5 — Iponzdrý, nahoře prostý. Cnčlck 5 — 4.
Bobule příšfavnatá, trvalým kalichem obestřená a nahoře čtiělkami včnčená.
Bylinka. 360 Adoxa.

B) Kalich Sklaný neb dílný. Plátků tolikéž prostých i s tyčinkami kraji
kališnínui ve tknutých.

a) Koruna žádná.

2. Kalich 41aločný, výmincčně též 51aločný, barvený, trubka jeho s dolej.ší
polovicí semennika srostlá. Plátky žádné. Tyčinek 8, zřídka 10. Tobolka
1 pouzdra na pólo podkvělná, až do polovice V(! 2 chlopně, semena na krajích
nesoucí, pukající. 301. Chri/sosplenium.

b) Koruna vyvinutá.

3. Kalich Sdílný, trvalý. Plátků 5. Tyčinek 5, s nimiž se střídá 5 vnitř-
ních zákorunuích, žláznatě Iřísnitýcli, bezpytličných paiyčinek. Semeník se 4 mnoho-
vaječnými semenicemi, s lolikýmiž přisedlými l)liznami na konci semenic. Semena
pilinovilá, s osemením sítkovým, jádro volně obkličujícím, s klíčkem rovným,
bezbílečným. Byliny buřinní', s listy střídavými, jednoduchými, ' př!zcmiu'mi, se
si voly Ikvělými. 362. Parnassia.

4. Kalich Sklaný až Sdílný, Irnldíou hueil dloidioii, hned kratičkou k se-
menuíku zh přirostlý. Plátků S, tyčinek 10. Tobolka 2pouzdrá, 2zobanná, mezi
zobany širokou skulinou pukající, podkvělná neb skoro nadkvělná.

363. Saxlfraga.
360. Adoxa L. Pižmovka.
1131. A. moschatelliiia L. (P. obecná). Lysá. Lodyha postranní,
nahoře 2Iislá, s kulalým, namnoze 5květým, konečným strbonlkem.
Listy přizemní dlouze rapíkaté, 2krát, lodyžní jednou trojené, střídavé,
Hstky 2— Sklané a často laločnaté. Stopka strboulku za plodu obloa-
kovitě sehnutá. Oddenek tenký, plazivý, šupinatý, bělavý, s nitkovitými
výběžky.

V. 005 — 010 m. Koruny malé, zelenavé, slabě pižmcm páclmoucí.

2|- Březen, duben. Vlhk('' háje, křoví, shnné lesy, v kypré, humósní
pudě, v rovině i předhoří až k í)00 m. rozšířena. V brněnském kraji: v údolí
Svitavy u 1. tunnelu, v Písařkách u střelnic(>, kolem Adamova, v údolí Obravy
mezi Střelicemi a Žilošicemi, v jižní části až k Bajhradu hojná (Makowsky) !,
Lomnice (Pluskal), u Kunšiátu a Oícišnicc (Clupek), líoriiberg- a uhelná studénka
na Senliengstu (Czerny), Bajský lesík u Cernovic, u Slapanic (Niessl)!, Ivančice
(Schwoeder), Křížová hora u Hustopeče (Schierl), u Klobouk jen v lese Líchy
u Hostěhrádek (Steiger), v okoh' Krumlova: úpatí Tábora, v oboře a ii Bačic
(Zimmermann), Líšeň, les Březenská u Krtin, Žerůtky poblíž Ccrné hory, u Po-
lesného mlýna u Boskovic, Obecník a Baba u Leíovic, Lelošňvka u Vladislavi,
Bystrc, Holedná u Jnndrova, Obora u Bajhradu, les pod střelnicí u myslivny,

845

pod Lípovým Icst-m u Voinic, Kiičín u Tečie, Nosislav, Mariuiiská sludénka,
údolí Rokyliié a Hílá voda u Krumlova, Budkovic;e, Břeclav. — V okolí Proslě-
joxa ponzo iia liroďmcc u Biodkii (Spilzoor). Ve Znojomsku : ii Náiuěšlč (Uocmor),
zámek Nov. hráilek ii Todmole, u l>evíli mlýnů, Latičov, Vranov, bažaiilnice
u Nesechleba, Fraiieiilidlc u 'lasovic, V údolí Jcvišovského potoka (Oborny).
V okolí Jihlavy: na úpalí lleulosii liojný (Pokorný), n Kamonnélio mlýna, na
Špilzberku a jinde roztroušena (Beieliardl), hojná v lesích u Líští poblíž Třebíče
(Zavřel), les u l>ol. Dvorců (Krejč), !\lal. Dyjice. — V Olomoucku: v (jlrý-
!;ovsk(''m lese n V. Bystřice (Makowsky), v údolí Sumice u Náměště (Spilzner),
u Berouna ((lans), Boudna (Ilieger), u Šumberka a v Ani^crském lese u Bl udova
(Paul). V uh. hradišťském kraji : kolem Kroměříže (Oborny), v lesích kolem
Velehradu (Schloi^l), koleni Bzence a v listnatém lese při silnici do Veselí, v lese
Háji a Bzinku hojná (Bubela). Ve východní části: bažantnice u Holešova (Slo-
boda), Kamenárky a Tylovskíí zahráilky u Piožnova (Kolek), na Kněhyni u "Jro-
anovic, na Radhošti, Javorníku, u Blúhé, v Mořkovských lesích a n Bludovic
(Sapetza). Ve Slezsku; u 1. jezu u Těšína (Kolbenheyer), Bobrek u Těšína, les
u Koňské, Kocobendz, Slar. Bělsko (Hetschko), prameny Bialy u Bělska (Zipser),
zde jí Baier nenašel, za to v zámecké zahradě u Bělska a Bialy, v Cikánském
lese, na Trolšenberku, u Star. Bělska, Kamienice, Wapienice, podél břehů Bialy,
n Komorovic a u břehů nad Lipníkem (Baier), u Opavy (Urban), při Nise a
Vidné u Vidnavy velmi hojná, u Bischofswaldu, Kunčic, Supíkovic, Mikulovic,
ZuckmanUu, v lesích u Beivízu, v údolí u Frývaldova a Lípové, u Javorníka
(Vierlinpper), břehy Vidné u Vojtíškové Kraši a křoviny pobřežní u K(jbylé.

361. Chrysospleiimiu Touni. Mokrýš.

1132. Cli. alteniifoliiim L. (M. střídavolistý, slezinník, žloiiteník).
Lodyha konečná, přímá, hranatá, lesklá šťavnatá, nahoře lysá, doleji
jako hsty chlupatá. Listy zvláště dolejší dlouze řapíkaté,
okrouhle ledví nkovité, stříhané vroubkované, pří-
zemní v rozetku shloučené, lodyžní namnoze jen 1 — 3, střídavé,
podkvětní ve vrcholíku okrouhle klínovité. Květy 4 — , řidčeji též
5četné, malé, sytě žluté, Odvlenok tenký, láinavý, plazivý, výběžkatý.

Y. 005-0-15 m.

'^■ Březen, duben, v horách později. Vlhké, stinné lesy, lesní potoky,
žleby, příkopy, od roviny až do vysokých hor při 1400 m. V brněnském
kraji: n Soběšic, Adamova a j. roztroušen (Oborny), Lomnice (Pluskal), u Ktui-
šlátu a Olešnice (Clupek), u Ivančic (Schwoeder), u Bílé vody u Krumlova
(Zinnnermann), Hády mezi Obrany a Kartouzy, Jehnice, Ořešín, Oulěchov, Bílo-
vice, Vranov, Pejškov, Jilmoví, Tišnov, Olešná, Blansko, Holštýn, Pamčlice, Bo-
skovice, Štěpánov, Letovice, Kochov, Veveří, Holedná u Jundrova, Písařky, Stře-
líce, Ostrovačice, Komárov, Rajský lesík u Cernovic, Vyškov, Drnovice, Nosislav,
Břeclav. — V Prostějovsku : na Skalici, ve Vranovském háji., na Zlechově,
u Hamer, na Okluce, ve žlebech lesních na vysočině drahanské (Spilzner). Ve
znojemském kraji: hojný u Náměště (Roemer), u Vranova, Bítova, Lnkova, Devíti
mlýnů. Nov. hrádku u Lukova a v Mločím žlebu u Velk. Mašovic, u Znojma a j.
(Oborny). V Jihlavsku: kolem Popic poblíž Jihlavy (Reichardt), u Ces. Rudolce,
Malějovic, Slavonic, Maryše ald. (Oborny), hojný v krajině telečské,' Měřín, Nov.
město, Bratranovská u Lhotky, Vršany, nezřídka na Žákově h. a sousedních

— 846 —

horách, Ždár, Černý les u Zámku Ždáni. — V Olomoucku a v severrii Moravě :
kolem Olomouce (Vo£)^, u Slřelné (Buryhauser), u Roudna a Berouua (Rieg-er a
Caus). Mřštanský les a j. m. u Šumberka, Angerský les u Bludova a hojný
v údolích Jeseníka (Oborny), u Vclk. Losina, Klepačova, na Červeném vrchu,
Peh-šlýnč, Berggeislu, u Janovic a Rymarova. V uh. hradišfském kraji: Obora,
Chropínský a Popický les u Kroměříže (Palla), u Uh. Hradiště (Schlog-1), na Ja-
vořině (Holuby), Javorník, Val. Klobouky, Pulčín. Ve východní ěásli : úpatí Ho-
slýna (Spitzner)!, Hrádek u Prusenovic (Červinka), obecný u Rusavy (Sloboda)!,
hojný u Vsetína (Bubela)!, Val. Meziříčí (Klaníc)!, potoky u Rožnova (Kotek)!,
Halenkov, Velk. Karlovice, Černý les u h^lramberka. — Nov. Jičín (Sapelza)
u Hranic (Vogl), u Slavkova a Hukvaldů (Jackel), všude na pramenitých místech
a vlhčinách v okolí Místku (Gogcla). Ve Slezsku: hojný kolem Těšína! a Bělska
(Kolbenheyer), u Opavy (Urban), Slavkovský a Štiborský háj poblíž Opavy
(Svěrák), Vítkov, Hirnich u Nov. vsi, Odry. — Krnov (Spatzier)!, Karlovská
studénka (Nicssl), Ludvíkov, obecný v okolí Vidnavy ; a odtud až na Jeseník
(Vierhapper),

1183. Ch. oppositofolium L. (M. stříčnolislý.) Listy krátce
rapi kate, řapik jen zdélí čepele, vstřicné, na dolejšku v rozetku
nesměstnané, okrouhlé, na dolejšku uťaté neb trochu
k 1 í n o v i t é, neb polokruhovité, vykrajovaně vroubkované,
hořeni páry oddálenějši, podkvětni okrouhle klinovité, jinak jako pře-
dešlý, leč útlejši, táhlejší a tmavěji zelený.

V. 004 — O' 12 m. Listnaté výběžky položené a kořenující, s listy
stříčnými.

2|- Duben, květen. Slinná, pramenitá místa, u polokíi, velmi pořídku. Lesy
u Domoracu (Klanic)!, dle Schlossera též v Hlubokém gruntu poblíž Kamenného
mlýna u Podštálu. Dle proL Svěráka v Slavkovském a Sleborském háji poblíž Opavy.

363. PariiassLa L. Tolije.

1134. P. paliistris L. (T. bahenní.) Lysá. Lodyha přímá, hra-
natá, Ikvětá, nad spodkem s 1 srdčitě objimavým listem. Listy při-
zemní srdčitě vejčité, celokrajné, tupé, obloukovitě žilnaté, dlouze
řapíkaté, řapřk pošvatý, dole třísnitě brvitý. Květ veliký, plátky bílé,
mnohem větší než kalich, s nervy od dolejška znoženě rozvětvenými,
jako vyrytými. Patyčinky s 9—13 brvami, žlutozelené. Tobolka vejčitá,
přímá. Oddenek kolmý, uťatý.

V. 015-0-30 m.

2|- Srpen, září. Mokrá luka, bařiny a rašeliny, od roviny až do předhoří
rozšířena, v teplejších polohách pořídku neb scházející. V brněnském kraji: hojná
kolem Svitavy a Třebové, u Veveří a odtud údolím Svratky až k jejímu zřídlu
u Outěchova, Adamova, Blanska, Křlin a Sloupá (Makowsky). Žleby poblíž
Lomnice, Serkovicc (Phiskal), Kunšiát! a Olešnice (Člupek), u Brna a Vranova!
(Oborny), Kuřim, Boskovice, Štěpánov, Úsobrno, Josefov poblíž Pernštýna, Ja-
blonov. — V Prostějovsku : u Bedihoště (Uličný), Kelčic, Krumsína, Mysliovic,
ve Hraničném žlebu, pod Mokrem u Žárovic, před Mollenburkem (Spitzner). Ve
Znojemsku jeíi pořídku : hojná kolem Náměště (RoeuKM-), u Rudková, Veskova,
Podmole, Lukova, V^ranova, Grešlového mýta, v okolí Znojma jen pořídku

- 8-Í7

(Oborny). V Jihlavsku: obecná kolem Jihlavy (Pokorný), lleraHicť ii Tieiiíče
(Zavřel), lleiinaiiov (Schwoeder), u Telče, Dačic, Valtinova, Ces. Riidolce, Růžené,
Mal^jovio, Bolikova a Slavonic (Oborny), Nov. říše, Olší, Velk. Vanov, Řásná,
Hoslělice, Svědá, Velk. Meziříčí, Dol. a Horn. Bobrová, Raděnice, Pikarec, údolí
Nedvedičky, Smrček, Bišovec, Véchňov, Byslřice, Dvořišlě, Ždánice, Vitocliov,
Písečný, Zvole, Horn. Rozinka, Branšov, Křidla, velmi obecná v okresu novo-
městském, ždársk('"m a jimramovském. — V Olomoucku a v severní Moravč :
rašelinná Inka u Vsiska pol)líž Olomouce, u Klást. Hradiska (Mik), u Hlusovic
(Makowsky), u Roudna (Rieí^er), Berouna (Gans), Střelné (Buryhauser), u Zábřeha
(Pánek), u Suniberka (Paul), mokré louky u Rohle (Červinka), u Mohelnice
a skoro na všecli lukách v údolí Jeseníka, jako kolem Koldštýna, Nov. Losina,
Hanušovic, Velk. Losina, Silperka, Bohutína a j. a ještě ve Velk. kotlině
(Ol)orny). Klužinek u Litovle, Něm. Libiny, Hraběžice, Rudoltice, Sobotín, Mar-
šíkov, Filipov, Nov. ves, Bukovice, Rejhotice, Pekařov, Šlolnhava, Rejhartice,
Vsikov, Velvice, Ces. Bohdíkov, Raškov, Pradědův les, Křivá voda, Krumperk,
Star. město. Stříbrníce, Hynčice, Sleglov, Aloizov, Teplice, Janovice, Rymařov,
Jamrlice. V uh. hradištském kraji: u Cejče (Wiesner)!, v lese Bzinku u Bzence
(Bubela), na Javořině (Holuby)!, Nov. Lhota, Val. Klobouky, Příkaz. Ve východní
části: u Rusavy (Sloboda)!, dosti obecná kolem Vsetína (Bubela)!, Star. Zubří
(Kotek), Semetín, Hradišov, Pulčín, Rožnov, Frenštát, Velk. Kunčice, Trojanovice,
Metylovice, Frýdland. — Nov. Jičín (Sapelza), louky pod Štaudlem a při Olešné
u Místku (Gogela). Ve Slezsku: obecná v Těšínsku (Kolbenheyer), Malenovice,
Krásná, Raškovice. — U Opavy (Uechlrilz), u Krnova (Oborny), Bruntál, hojná
u Frývaldova a kolem Vidnavy.

363. Saxifraga L. Lomikameii.

A) Byliny s lodyhami kvělonosnými a neplodnými výlionky.

a) Listy střídavé v rozetkách, po kraji s řadou malých jamek, pokrytých
bílou vápennou šupinkou.

1135. S. aizooii Jacq. (L. vždyživý.) Lodyha přímá, listnatá, na
konci hroznovitá neb hroznovitě latnatá, větví Ikvětých neb
3 — Ďkvětých, doleji roztroušenými, dlouhými, nahoře krátkými, žláz-
natými chlupy posetá. Listy rozetky na dolejšku brvité, jazykovité,
podlouhlé neb vejčitě elliptické, tuhé, tkisťounké, lysé a ploché, p i--
lovit é. Zuby špičaté, ku předu ohnuté, nahoře chruplav-
kovité, na Hci s jamkou, listy 1 o d y ž n í menší, kopísťovité,
dole brvité. Kahch Sklaný, ušty jeho vejci té, tupé. Plátky opak-
vejčité neb podlouhlé.

V. 0-10— 0-30 nt. Plátky tak veliké jako u S. granulata, bílé do
žlutavá, často na dolejšku nachově tečkované.

2|- Červen, červenec. Na rule, svoru a devonském slepenci, porůzný.
U Blanska (Niessl)!, Josefov u Adamova (Theimer)!, zde porídku, hojný ve Sloup-
ském a Suchém údolí u Sloupá (Makowsky)!, Polavské kopce (Oborny)!, Sv.
Florianek, Vídenské skály a Tábor u Krumlova (Zimmermann) !, v údolí Oslavy
od Senohradň dolů hojný (Roemer), hojný u Ostrova, v údolí Rokytné a na skalách
u Mariánské studénky u Krumlova, u Budkovic a odtud až do Ivančic. — Dle
Schtogla též u Uh. Hradiště. Na Kotouči u Šlramberka (Sapetza), u Frýdku
(Kotschy). V Jeseníku: Kopcrník, Fuhrmannšlýn (W. Fl,)!, Sludénková hole

— 848

a Pradr.d, Wr poskrovnu (Gr. Fl.)!. DesUové kaniPiiy (Wotoszczak), hojněji
\ IvřcnKMUKMn přikopu (Kolenatý a Uochirilz), Pflršlýn a Vclk. kotlina (Gr. Fl.
a Oliorii;^) !, na několika uiístecli na vodorovní' siozc(> od Pclrslýnu k Fraiil.
iiiysli\iir, Sokoli kameny u Waldcnlnuku (Oboriiy), Maják, Mravenčí vřeli a dU>
/děleni nicdio pnivodcc léž na Kopřivni' n (JiálVnberkti.

/í) robustus Engler. Listy delší, čárkovitč jazykovité, s krátkými,
širokými, uťatými zuby. Květenství latiiaté, větví prodloužených
3 -Skvětých. S. aizoon /?. longifolia Wimm., S. robusta Schott. dle
Englcra.

fiidčcji. V(;lk. kotlina ((J. Reiclicnbacli), Krcaienný [tríkop (llcchlrilz).

b) Listy střídavé, bez jamek vájmo vylněujíeicli na krajícli.

a) Listy jednodnehé.

y S. hirculus L. (L. bařinný.) Lodylia přímá, listnatá, nalioře
s dlouhými, naěer v e nal ý mi chlupy. Listy kopinatí', luiiounkí'-, lysé neb
Irochn hrvité. Květy jednotlivé, končené, někdy i několik úžlabních. Ušly
kalicha vejcilě podlouhlé, po odkvetu dolu sehnuté. Koruna zlato-
žlutá, na dolejsku ěer\eně tečkovaná. Lodyha s listnatými výběžky.
V. O- 15 — 0-25 m.

21- Červenec — -září. Vlhká a rašeUnná luka, pro území pochybný. Dle
Heina na ra.šeliímých lukách u Šlablovic pobHž Opavy.

/:?) Listy dělené, 3 — 7klané. Kalich se semenníkem srostlý.

113G. S. (lecipiciis Ehrh. (L. klamavý.) P n í č k y t r s o v i t ě
rozložené, k věto nosné lodyhy poskrovnu listnaté,
nahoře dosti hustě, dole řidčeji žláznatě chlupaté, s roztroušenými,
článkovanými chlupy. Listy ř a p í k a t é, prilysé neb skoro huňaté,
dlouhými, č 1 á n*k o v a n ý m i c h 1 u p y b r v i t é, p n i č k ů ne-
plodných a rozetek dlánitě 3—7 klané, s ušty kopinatými,
zašpičatělými, 1 o d y ž n í Sklané, nejhořejší nedělené. Květy v hroz-
nech, 3— 9květých, stopky jako kalichy a j i ch k o p i n a t é, 1 ži Iné,
tupé neb hrotité až vláskovitě zakončené ušty jemně žláznatě py-
rite. Plátky vejčité 2 — 3krát delší a mnohem širší uštů kališních.

V. O- 10— 020 m. Koruna bílá. S. caespitosa Aut. germ. non L.,
S. villosa Willd., S. sponhemica Gmel.

'^■ Květen, červen, álěrbiny a štěrk skalní, v západní části pořidku. Na
rule v údolí Oslavy od Senohradův až k Oslavanům roztroušen (Rocmcr a Ma-
kowsky), v údolí Dyje mezi Vranovem a Hardekem pol)líž Ribes alpinum
(Oborny).

B) Výhonky neplodné žádné.

a) Bylina vytrvalá s podzennum oddenkem.

1137. S. g-raniilata L. (L. zrnatý.) Lodyha přímá, chudo-
lista, n a m n o z e j e n 5 — 7 lista, jednoduchá neb brzy nad do-
lejškem větvitá, krátce pýřitá, nahoře žláznatě huňatá. Listy při-
zemni dlouze ř a pikat é, okrouhle ledvinkovité, hlu-
boce vroubkované, 1 o d y ž n i krátce ř a p i k a t é, klínovité, ku
konci rozšířené, dlánitě střiháno- vroubkované, bez pupenů cibul-

— 849 -

k O V ý c h. Kvčty vrcholičnaté, včlví na konci shloučeně 2 — Skvetých.
Kalieh do Vs 5klaný, uštů přímých, podlouhlých.
Plátky opakvejčitě podlouhlé, přímo odstálé, skoro 3krát delší uštů
kališních. Oddenek krátký, s okrouhle vejčitými, masitými, cibulko-
ví tými pupeny.

V. 0-20 -040 w. Koruny bílé, největší ze všech našich druhův.

2j- Květen, červen. Suchá luka, kraje lesů, meze, travnaté kopce, od ro-
viny až do nižšího predhoří hojný. Ve střední a jižní Moravě obecný. U Pro-
stějova (Spilzner). V česko-nioravskéin pohoří hojný. V severní Moravě ještě
a Šumberka (I*aiil) a Zábřeha (Pánek), Svinov u Zábřeha (Dr. Hanáěek), Frýd-
lund při Moravě (Schierl). Koslelecký les, na Buclilově (Červinka), lesy u Ho-
slýna (Oborny a Spitzner), pod Stínadly u Velk. Meziříčí, neroste u Vsetína
(Bubela), Nov. Jičín, Fulnek (Sapelza), Hukvaldy (Jackl), Opava (Urban), zde
hojný u Kylešovic (Svěrák), Krnov (Spatzier), obecný v okolí Vidnavy ; až k Je
seníku (Vierhapper).

1138. S. bull)ií*era L. (L. cibulkatý.) Lodyha přímá, jedno-
duchá, mnoho-, 12— 141 i stá, pýřitá a jako celá bylina hustě žláz-
natě chlupatá. Listy přízemní a dolejší lodyžní řapí-
katé, ledvinkovité, okrouhlé neb vejčité, laločnatě vroub-
kované neb stříhané, hoření přisedlé, vejčité neb podlouhlé, 5 až
Sklané, nejhořejší jednoduché, kopinaté, skoro všecky s cibul-
kami úžlabnimi. Kalich do Y2 5 klaný, uštů přímých,
vej čitých, zdéU trubky. Plátky zvonkovitě odstálé, podlouhle opak-
vejčitě, 2krát delší uštů kališních. Oddenek mrcasatý, s vtroušenými,
menšími cibulkovitými pupeny.

V. O" 15 — 0'35 m. Koruny bilé, k dolejšku žlutavě a červeně
tečkované, řidčeji zcela žluté (f. ochroleuca Bl.).

2j- Květen, červen. Luka, zvláště lesní, suché a výslunné trávníky, meze,
kopce, ve střední a jižní části porůzný, u nás severní hranice svého rozšíření
dosahující. V brněnském kraji: u Ivančic a Ostrovačic (Schlosser) !, u Oslavan,
v Písařkách, u Jundrova, Bystrce až k Veveří (Makow^sky) !, u Kounice (Oborny),
Křížová a Klášterská hora a Obora u Krumlova (Zimmermann), Obrany, Bílovice,
Bergl u Medlánek, Bozdrojovice, Kraví hora, Bosonohy, Žebělín, Munkovský
kopec u Nebovid, Lolrůvka u Střelíc, Bajhrad, Dubňany, hora Konvís u Neslovic,
Leskoun u Vedrovic. — Ve Znojemsku; kolem Náměště (Boemer). Mikulov,
Polava, Oujezd, Bihařovice, hojný až obecný v okolí Znojma, u Milfrouna a Ta-
sovic, u Velk. Mašovic, Mramolic a Vranova (Oborny). V Jihlavsku : na travna-
tých místech směrem k Hostákovu u Třebíče (Zavřel). V uh. hradištském kraji :
Velehrad a Popovice (Schlogl), v Hodonínském lese u Hodonína (Theimer), na
jednom místě v lese Háji, zde též f. ochroleuca Bl., ojediněle též v Plechovci
u Bzence (Bubela).

h) Bylina llclá, s tenkým, vřelenovilým kořenem.

1139. S. tťidactylites L. (L. trojlaločný.) Lodyha namnoze
od dolejška větevnatá, větve s vrcholíky volnými, proti-
směrnými ajako celá bylina žláznatá, lepkavá. Listy
dolejší v široký řapík kopisto vité sbíhající, Sklané

Í50 —

neb zube, s ušty postranními, často 2k]anými, přízemní nedělené,
kopisťovité, hoření ^přisedlé, v listeny celé neb 2dílné přecházející.
Květy dlouhostopečné. Kalich sotva do ^/a Sklaný, s plodem
silně zveličelý, trubky zvonkovité, ušty kališ ní vejčité,
přímé. Plátky 2krát delší uštů kališních. Kořen vřete-
novitě nitkovitý.

V, 0"05 — O" 15 ni. Plátky bílé, mahnké. Bylina žlutavozelená, často
načervenalá.

2j- Dubou, kveten. Skalnaté neb mechalé a písečné úklony, hráze, kopce,
dosti porůzný. V brnřinském kraji : Červený kopec, Slatinské skály, u Oslavan
(Makowsky) ! Hády u Obran, Adamov, Blansko (Oborny), Bílovice (Ripper)!,
Lomnice a Krizová hora u Mor. Třeliové (IMuskal), nezřídka u Ivančic (Niossl),
skály u Krumlova (Oborny), přehojný ve vinicích u Rokytné (Zimmermann),
přehojný na Sv. Florianku, u Mariánské studénky a v údolí Rokytné u Kru-
mlova, Budkovice, Kuřim, Cebinka u Cebína, Sloup, Ostrov. — Ve Znojemsku :
u Náméšlé (Roemer), Polavské kopce, u Mikulova, úklony údolí r>yje, Hradnice
a Leskavy u Znojma, Frauenholc u Tasovic, u Hardeku a Vranova (Oborny).
V Jihlavsku: skalní úklony ku potoku Stařečku u Třebíče (Zavřel). V „Průcho-
dici" u Ludmírova a Zkamenčlém zámku u Milkova (Slavíček). V uh. lira-
dišfském kraji: Sv. Florianek u Bzcnc(> (Bubela), na Javořinč (Holuby). Na Ko-
touči u Štramberka (Sapetza). Zakrslé byliny s nedělenými listy a lodyhou
1 — 3kvélou. S. exilis Poli, vyskytují se na suchých a výslunných místech, jako
nezřídka kolem Brna (Oborny).

73. Řád. Crassulaceae DC. Tučnikovité.
Rody:

A) Kalich 4dílný, plátky 4.

a) Kvčty obojaké.

1 . Plátky prošlé, širokým spodem přisedlé. Tyčinky 4, podplodní šu-
pinky 4, čárkovité. Tobolky 4, vícesemenné. 364. BilUiardia,

b) Květy 2 domě.

2. Plátky prosté, u Q květů malé neb žádné. Tyčinek 8, na dolejšku
4 vnitřních žláznaté šupinky. Tobolky na spodu srostlé. 365. Rhodiola.

B) Kalich namnoze 5dílný, plátků 5, řidčeji G.

3. Plátky prosté neb nejdoleji trochu souvislé. Tyčinek 10, řidčeji 12
neb 5, ve 2 kruzích. Šupinky podplodní vejčité neb podlouRl^, celé neb vykro-
jené. Tobolek 5 — O vícesemenných. 366, Seduw.

C) Kalich f>— 2ndílný, plátků 6 — 20.

4. Plátky nejdoleji mezi sebou a s tyčinkami srostlé. Tyčinek 20 — 40,
ve 2 kruzích. Šupinek podplodních 6 — 20, na konci zubatých neb roztřepených.
Tobolek vícesemenných tolikéž. 367. Semper vivum.

364. Bulliardia DC. Masiiice.

1140. B. aíjiiiatica 1)C. (M. vodní). Lodyha ve vodě přímá, na
bahně po'ožená, větevnatá, na dolejších kloubech kořenující. Listy
stříčné, čárkovité, příšpičaté, na dolejšku bláno vité srostlé, páry listů
oddálené. Květy malé, zdánhvě postranní, krátce stopkaté neb skoro

851 —

přisedlé. Kališní lístky vejčité. Plátky široké, vespolek se dotýkající,
tupounké lYakrát delší než kalich. Tobolky vejčité, tupé, příšpičaté.
V. 0'02 — 0 05 lil. Plátky bělavé. Bylinka malá, drobounká, lysá,
podoby Elatine neb Gallitriche. Tillaea aquatica L., T. prostrata
Schrank. Presl etc.

(•) Červenec, srpen. Bahnilé, hlinité neb křeinenilé břehy, zaplavovaná
místa, pondku. Posud jen v pobřežním písku rybníků Radhana a Netopila u Ná-
niěšlé (Roemer), zde hojná (Oborny).

365. Rhodiola L.

11-1-1. K. rosea L. (Rozchodník růžový). Lodyha přímá, jedno-
duchá, hustě listnatá. Listy sivozelené, přítlustlé, dolejší vejčité, hořejší
podlouhle klínovité, zakončíte, zpředu zubaté, spodem zaokrouhleným
přisedlé. Květy 2domé, 4četné, v nahloučených a vypouklých vrcho-
lících. Tobolky na dolejšku srostlé. Oddenek tlustý, vicelodyžný,
větvitý.

V. O' 10 — 0'25 m. Plátky nazelenale žluté, často načervenalé.
Oddenek voní jako růže. Sedům rhodiola DG.; S. roseum Scop.

2|- Červen, červenec. Skalní skuliny, mezi kamením, stráně v Jeseníku,
leč pořídku, častým vykopáním oddenku na stanovištích jen poskrovnu. Studén-
ková hole (W. Fl.), skály na Pradědu, Petršlýnu a ve Velk. kollinč (Gr. Fl.),
dle zprávy dané též na Svinském hřebenu.

366. Sedům L. Kozchodiiík.

A) Telephium Koch. Oddenek podzemními výhonky vytrvalý. Listy ploché,
masité. Vrcholíky nahloučené.

11-13. S. maximum Siiter. (R. veliký). Lodyha přímá, často na-
červenalá, jednoduchá neb nahoře latnatě vrcholičnatá. Listy střídavé,
střičné, neb po 3, vejčité neb podlouhlé, na konci nestejně zubaté
neb vykrajované, spodkem širokým, ouškatým, trochu
objímavým přisedlé, červeně žláznatě tečkované. Poupata na
stranách vyhlubená, plátky na konci kápovitě vyhlubené. Tyčinky
vnitřní nad spodem plátků vetknuté. Měchýřky malé, na hřbetě zoblené.
Oddenek krátký, ukousnutý, kořeny řepovitě ztlustlými posázený.

V. 0"25 — 060 m. Plátky nazelenale žlutavobílé. S. telephium v.
maximum L.

^■ Srpen, září. Na lesnatých, kamenitých stráních, skalách, zdčch, mezích,
suchých lesních místech, v rovině i předhoří hojný až obecný, často i ve vy-
sokých horách. Velk. kotUna (Uechirilz a Oborny) !

1143. S. i)uri)ureum Schult. (R. nachový.) Listy střídavé,
střičné neb po 3, červeně tečkované, h o ř e n í spodkem okrouhlým
přisedlé, dolení v krátký, široký řapík zúžené, klínovité
vejčité neb podlouhlé, na konci úhlatě zubaté. Poupata s plo-
chými stranami, plátky na konci slabě vyhlubené. Tyčinky

54*

852

vnitřní vetknulé do Yg plátků nad jejich dolejškcm. Tobolky větší
z počátku světle nachové, na hřbetě rýhované.

V, 0'25 — 0"60 wí. Plátky růžové. S. telephium L., S. piirpu-
rascens Koch.

2\. Konec července, srpen. Kanienilá, výslunná nn'st;i, kraje lesní, meze
velmi pořídku. Na mezích a v ťidolí Jihlavy u Jihla\ y (Pokorný), horní údol
Rranné a Moravy (Oborny).

1144:. S. fabaria Koch. (R. horský.) Listy podlouhlé až ko-
pinaté, zubatě pilovité, všecky v krátký řapík k 1 i n o v i t ě.
zúžené a všecky střídavé, travozclené. Plátky na konci ploché
Tyčinky vnitrní do Ye výšky plátků vetknuté. Tobolky kratší, na hřbetě
zoblené.

V. 0-25— 0'45 m. Koruny lilákově nachové, menší než u před.

2j- Červenec, srpen. Skály a žleby horské, štěrk, pořídku a jen u Jihlavy
a v Be-skydách. Velmi pořídku n l\'lerkova pohlíž Jihla\y (Oborny). V bělském
pohoří u Wapienice (Piesch), na Kamienické výšině (Kolbeiiheyer), hojn~'ji u I^ysíré
(Zipser), na jedné zdi u Uslroně sázená (Milde), neroste v skupenině Lysé hory
(Fiek) [Buěkovické a Godziské údolí (Kolbenheyer)].

B) Bylina bud po uzrání plodu hyne (1 — 2lelá) neb ozinuije nadzenuu'iui
položenými pníěky. Listy i \álcovité. Květy nauinnzc 5celné, s 10 tyčinkami.

1. Listy tupé.

a) Květy bílé neb růžové. Vrcholík uuiohovělevný, vidlicnalý. Stopky Ivvětní
delší květiiv. Tobolky přímé.

114-5. S. Tillosiim L. (R. huňatý.) Žláznato-pýřitý. Neplodné
výhonky roztroušeně listnaté, z dolejška položeného a kořenujícího
vystoupavé, se stopkatými rozetkami listů v hořeních úžlabích. Lodyhy
přímé neb vystoupavé, jednoduché neb nahoře větevnaté, přízemními
výhonky vytrvalé. Listy polooblé, čárkovitě podlouhlé, nahoře dosti
ploché, přímo odslálé, trav oželené. Kališní ušty podlouhlé
tupé. Plátky vejčité, tupounké neb příšpičaté, 2krát delší kalicha.

V. 0 06— 0-20 w?. Plátky růžové, vespod s tmavým proužkem
hřbetním. Rylina žlutavě zelená, často tiačervenalá.

2j- Červen, červenec, Na lukácli pramenitých, rašehnuých, v rovině pořídku,
hojněji v předhoří. V Brněnsku : u Sloupá (Theimcr), u Pernštýna (Hochstetter).
V Repešsk('Mn žlcbii blíže hájovny u Prostějova (Spitzner). Rašelinná luka u Ná-
měště (Roemer). Kolem Jihlavy u Koskova mlýna (Pokorný), u lázní Sv. Kate-
řiny, leč již v Cechách (lýž), u Třeště, na cestě do Roštejna (Reichardt), u Třebíče
(Zavřel), kolem několika rybníkňv u Slavonic, u Maryše, na pohraničních lukách
směrem k uhelnému vrchu u Kadolce, u Slalkova (Oborny), Pinovské rybníky
u Vápenice, Lejzmarku a j. u Žďáru (F. Kovář), u Roudna (Riegcr), u Berouna
((íans), na barinných lukách u Kločova, severně Šternberka (Ileclitrilz) u Krum-
perka, hojný na jedné louce u Počátek poblíž Raškova. — Ve východní části:
u Jindřichova (Schlosser). Ve Slezsku: Sosnová, Bohdanovice, Deštné, Slavkov
(R. a M.), rašeliniště u Reivízu (Grabowski a Vierhapper).

1146. S. album L. (R. bílý.) Lysý, vytrvalý, vyhánějící neplodné,
řídce olistěné pníčky a z položeného dolejška vystoupavé, dole nahé,

853

nahoře listnaté, květonosné lodyhy. Listy válcovité, na líci při-
ploštělé, dužnaté, s i vo zelené, rozno vážné odstálé. Vrcholík
mnohověte vný, vidličnatý, dosti stej no vrcholy. Kališní ušty
vejčité, tupé. Plátky kopinaté, přítupé, 2 — 3krát delší než
kalich.

V. 008 — O" 15 ni. Plátky bílé neb světle růžové, prašníky nachově
hnědé.

2|- Červen, eervcnec. Skuliny a úklony skaliii, zdi, mezi kanieiiíiii a na
suclioparech kopců, v teplejší pahorkatině rozšiřen. V brnénskéui kraji : druhy na
zděeli peviiosli brněnské, nyní zrušených, koleni Ivančic, Oslavan, Adamova,
v údolí 1'iiiikvy u Blanska, zde hojný, u Tišnova (Makowsky), u Lomnice
(Pluskalj, slaré zdi hradební a Klášlerský kopec u Krumlova (Zmunermann),
Sloup, Krtiny, Jedovnice a Holšlýn (Reissek)!, kopce mezi Pindulkoii a Šlapa-
nicenii (NiessI)!, u Klobouk velmi poiidku (Sleii^cr), v Josefském údolí, zde
zvláště hojný u Býčí skály, Vohančice, Ostrov, líudice, kopce u s(an(jviště vo-
jenské střelnice u Žabovřesk, Klentice, Milovici', Sv. Florianek, Mariánská stu-
dénka a j. m. u Bokyliié poblíž Krmniova, Bndkovice. — V Prostějově, v Most-
kovicích, Stichovicích (SpilziKM). Ve Znojemsku: u Náměště (Roemer), Polavské
a Mikulovské kopce (Maknwsky), (ibccný \ okolí Znojma, zde též na starých,
zlrouchnivělých střechách, v údolí Dyje od zříceniny ChrašCan dolů až k Mil-
Irouiui (Oborny). V .Jihlavsku: IHouhá stěna a brněnská silnice při Jihlavě
(Pokorný). V Olouunicku : zámeck*'' zdi ii Mirova (Paul). V uh. hradišfském kraji
pořidku : zdi a slřechy ve vesnicích kolem Uh. Hradiště (Schlogl), na Javoi^ině
(Holuby). Ve východní ěásli : na Kotouči (Sapelza) ! a Hradisku u Štramberka. —
Na Pískovné u Kapřivnic, na Vápence u Jasenic, na zdech u Nov. Jičína
a Příbora (Sapetza). Ve Slezsku : u Opavy (Mukusch) a jinde zde onde zdivočelý
(Oborny).

h) Květy žlutí', králce stopkaté neb skoro přisedlé. Květenství z několika
klasovitých, jednoramenných vrcholíčkň složené neb jednoduše skvělé. Tobolky
rozeslálé. Byliny s pníčky Irsovilými, listnatými.

1147. S. alpestre Vili. (R. horní). Lysý. Lodyha na dolejšku
položená a větevnatá. Listy p ř í s m a č kn u t é, opakvejčité po-
dlouhlé, trochu ve špičku povytažené, na s p o d u u ť a t é, na ne-
kvetoucích pníčkách ve zí-etelné řady nesestavené. Vrcholíčky
3— 5k v ě t é, sméstnané, malé, konečné, květy krátkostopečné. K a-
lišní ušty vejčité, na dolejšku ve špičku nevytažené.
P 1 á t k y p ř í m é, tupé, 1 Yak rát delší kalicha. Tobolky
na vnitřní straně hladké, nehrbolaté a jako lodyha často
načervenalé. Semena hladká.

V. 0-02— 008 m. Plátky bledožluté. S. rubens Matuschka 1776,
Haenke 1791, S. repens Schleicher.

21- Červen, červenec. Na kamenitých a výslunných stráních, v skulinách
skal, v štěrku, v Jeseníku. Koperník, Studénková hole, Praděd, Pelršlýn, Velk.
kotlina (Gr. Fl.), Mal. kotlina a j. m. (Oborny), Fuhrmannštýn, Uhuštýn, Velk. a
Mal. Jezerník, Leiterberk, Medvědí hřeben, Zámeček.

1148. S. acre L. (R. ostrý, tučný mužík). Lodyha dolejškem

854

položená a kořenující, dole nahá, hořeji listnatá. Listy bledozelené
v e j č i t é, na líci pl jché, na hřbetě hrboulovitě vypouklé,
jen krátce povytažené, na dolejšku uťaté, na pníčkách neplodných
hustě střechovité, namnoze 6řadé. K v ě t e n s t v í ze 2—3 licho-
klasů, květů téměř přisedlých. Kal i sní lístky vejcité, tupé,
na spodu povytáhlé. Plátky kopinaté, špičaté, 2— 3k r á t
delší kalicha. Tobolky na vnitřní straně hrbolaté.
Semena plochá.

V. 0 6o — 0-12 m. Květy sytě žluté. Listy roztroušené, volně po-
stavené. Lichoklasy prodloužené, hojnokvěté, chuť ostrá.

21- Červen, červenec, z našich druhů nejdříve. Holé stráné, suché, vý-
slunné kopce, meze, zdi, skály, v rovině a nízkém předhoří hojný až obecný,
často pospolu s následujícími.

1149. S. sexaiig-ulare L. (R. šestiřadý). Lodyha rozvětveným
dolejškem položená, kořenující, větvitá neb jednoduchá, též v dole
za květu hustě listnatá. Listy směstnané, válcovitě
č á r k o v i t é, tupé, namnoze matně-nachové barvy, na mladých
výhoncích 6řadé, velmi hustě střechovité, na spodu
uťaté, sotva povytáhlé. Lichoklasy krátké, namnoze 2 — Skvěté.
Ušty kališní vejčitě podlouhlé, tupé, na spodu trochu povytáhlé
Ostatně jako před.

V. 0 05 — 0-15 ;//. Chuť sotva ostrá. Květy citrónově žluté. S. acre
/3) sexangulare Godr., S. mite Gilib.

2j- Červen, červenec. Suchá, výslunná a kamenilá místa, písčiny. Rozšířen,
často hojnější než předešlý.

1150. S. l)olouieiise Loisl (R. úzkolistý). Lodyha jako u pře-
dešlého. Listy válcovitě čárkovité, oblé, na spodu
povytažené dolů v čípkovitou špičku, na pníčkách ne-
kvetoucích a na mladých výhoncích namnoze hustě střechovité, po-
nejvíce 5řadé. Květenství ze 2— 4 v í c e k v ě t ý c h licho-
k 1 a s ů v. Květy krátce stopka té. Kališní ušty čárkovitě válcovité,
tupé, na spodu v špičku nevytáhlé. Plátky čárkovitě ko-
pinaté, špičaté, odstálé, 2krát delší kalicha. Tobolky
vejčitě podlouhlé, na vnitřní straně nehrbolaté. Semena jemně
bradavkatá.

V. 0-05— 0-15 m. Květy sytě žluté. Chuť není ostrá. S. sexangu-
lare DG., Wiram, et Aut. boh. non L.

2|- Červen, červenec. Suchá, výslunná místa, písčiny, kamenité stráně,
skály, meze. Rozšířen v rovině i předhoří, místy dosti hojný. Hojný kolem
Znojma, Krumlova, Brna (Oborny), kolem Rosic (Niessl), kolem Hustopeče,
Slavkova, Vyškova ald. atd. — Na Plumlovsku, Drahansku a v Prostějovsku
dosti hojný (Spilzner). Zvoleuovice, Strachoňovice. Hojný kolem Sumberka
(Paul), Nčm. Libiny, Veik. Losin, Hanušovice, kolem Strážnice a líh. Brodu. —
Vselín (Bubela), hojný v údolí Ostravice a ve Slezsku (Oborny).

— 855 —
2) Lisly hrolilé. Tobolky přímé.

1151. S. riipestre L. (R. skalní). Pníčky krátké, položené, pla-
zi vé a kořenující, dosti hustě listnaté. Lodyha jako listy sivé, přímé
neb vystoupavé, jednoduché, hojně, avšak roztroušeně listnaté. Listy
oblé, šidlovité, špičaté, na dolejšku v tupý přívěsek povytažené.
Vrcholík mnohokvětý, z několika Sklaných, pak lichohroznovitých
větví. Kališní ušty květů krátkostopečných kopinaté, špičaté,
na kraji a na konci chrupla vko vité ztloustlé, ve střední
čáře prohlubené. Plátky čárkovitě kopinaté, špičaté,
kylnatě Ižilné, daleko odstálé, více než 2krát delší kalicha
Tobolky něco žláznatě drsné. Semena podél žebernatá.

V. 0*15— 0'25 m. Plátky citrónově žluté. Byliny silnější než pře-
dešlé. S. reflexům L. /5. glaucum Nlr., S. collinum W. Gr.

21- Červen, srpen. Skály, slaré zdi, keřnaté a výslunné kopce, lesy je-
hličnaté, meze, v leplejší pahorkatině a stredohoři rozšířen, jinde jen zdivočelý,
na vápnč neroste neb jen výjimkou. V brněnském kraji : od Brna v celé zá-
padní části, v Písařkách u Brna, u Nebovid, Bystrce, Veveří, Rosic a Oslavan
(Makow.sky) !, neroste kolem Adamova a Sloupu (týž)!, les Bučín u Tečic (Dr.
Hanáček), u Lomnice (Pluskal), ve Vinohrádkách u Boskovic (Svěrák)!, u Ivančic
a Oslrovačic (Niessl)!, u Klobouk (Steiger)!, Ochoz, Hády u Obran, v lese za
Klajdovkou nalezl jsem bylinu od dolej.ška až ku konci silně rozvětvenou, Sobě-
šice. Suchá hora u Bilovic, Kuřim, Vohančice, les Lipová u Roseče, Úsobrno,
Kontová stráň u Doubravnika, Jundrov, Kohoutovice, Bosonohy, Ivančický kout
a Lotrůvka u Slřelic, Hostěnice, Sv. Florianek a Krizová hora u Krumlova,
Budkovice, Leskoun u Vedrovic. — V Prostějovsku : na Kosíři, u Aloizova na
Chlumu, pod Horkama za Ohrozími (Spitzner). Ve znojemském kraji: kolem Ná-
měště (Roemer), u Hrotovic, Budkova, Hardeku, Jevišovic, Bítova, Vranova,
Lukova, Velk. Mašovic, Milťrouna a v celém okolí Znojma hojný (Oborny). — •
V česko-moravském pohoří: v údolí Dyje nad a pod Dačicemi, leč zřídka kve-
toucí (Oborny), u Nov. města (F. Kovář), Černice, hojný na Nivách u Stříteže,
údolí Nedvědičky u Pernšlýna. — V moravském stredohoři (Reissek), kolem
Olomouce při cestě k Nov. sadům, myslivna u Lásek a zde onde (Makowsky),
kolem Roudna a Berouna (Rieger a Gans), zde snad jen zdivočelý (Oborny). — -
U átramberka (Schlogl), Hradisko u Krnova (R. a M.), zde bezpochyby jen
zdivočelý.

367. SemperviYiim L. Netřesk.
1153. S. tectonim L. (N. střešní.) Lodyha špinavě načervenalá,
tak jako kalichy a květenství hustě žláznatě chlupatá. Listy na kraji
třásnitě brvité, jinak lysé neb toliko kratičce mrtnaté, travozelené,
listy rozelek podlouhle opakvejčité, zakončíte, lodyžni širokým spodkem
přisedlé. Květy v někohka hchohroznech, 12 č e t n é, skoro přisedlé,
hvězdovitě rozložené, plátky kopinaté, zašpičatělé, dlouhými,
článkovanými chlupy brvité. Šupinky podplodní kratičké, vyklenuté.
Tobolek 12 vystoupá jících, na dolejšku srostlých, pro-
storu k o 1 1 i n o v i t o u obklopujících, hustě žláznatě chlu-
patých.

— 85G —

V. 0-25 — 0'45 m. Plátky špinavě růžové, bylina ve všech dílech
silnější než následující.

2|- Červen, srpen. Na zdech, slřechách a skalách rozšířen, bezpochyby
jen zdomácnělý. V brněnském kraji: Franliškov v Brně, u Adamova (Oborny)!,
u Kunšlálu a Olešnice (Čliipek), ii Ivančic (Schwoeder) !, u Klobouk (Sleiií<M) !,
na zdech a slřechách ve vesnicích koleni Krumlova, jako u Račic, Dobřinska
ald. (Oborny), u Lilobralřic (Zinunermann), na zdech a slřechách u Kounic, La-
žánek, Jedovnic, kamenité břehy poloka Nedvčdického u Pernštýna, na jedné
kamenilé slráni a na slřechách u Veveří, na zdech u Židlochovic. — V Pro-
sléjovsku všude, ale pouze sázený a zdivočelý, jako v Seloulkách, Aloizově,
Domamyslicích, Slichovicích, Lulolíně, Drahaiiech (Spilzner). Ve Znojemsku: zá-
mecký kopec u NámĚšlě (Pioemer), v údolí Hradnice a Dyje u Znojma, na
Hradišli a v Sludničném příkopu u Znojma, zde léž kvetoucí, na tčchto místech
dle zdání původní, jinak jen zdivočelý neb sázený, jako kolem Jihlavy (Oborny),
na Heulosu a Janském kopci, na slřechách v Jihlavce a Horn. Dubenkách
(Reichardl), Pikarec, Raděnice. — U Olomouce (Voyl), u Roudna a Berouna
(Rie^ci ;i (Tans), zámecké zdi u Mírová (Pánek), u Uh. Hradiště (Schlogi),
Strážnice. \'clká, Javorník. — Na slřechách v Tučapech, Prusenovicích, Pace-
tlukách a j. (Červinka), u Rusavy (Sloboda), u Rožnova (Kotek), Nov. Jičína
(Sapelza), Bělolín a Hranice (Ripper), u Místku pouze sázený (Gogela). — Ve
Slezsku: u Bystré a j. pouze sázený (Kolbenheyer).

1158. S. sol)oliferum Sims. (N. skalní.) Lodyha i se stop-
kami květními chlupatá. Listy, jakož i lístky kališní po kraji
třepenitč brvité a jako celá bylina žlutozelené, v rozetkách stojící,
opakvejčité neb podlouhlé, špičaté neb krátce príšpičatělé, lodyžní
vejčité neb podlouhle kopinaté, spodkem zaokrouhleným neb srdčitým
přisedlé. Kalich i plátky 6 č e t n é, z v o n k o v i t é, přímé,
ušty kališní kopinaté, třepenitě brvité. Plátky kopinaté,
třepenitč brvité a lítle žláznatě pýřité, se středním
nervem v o s i n a t ý hrot vybíhající m. Tobolky r o v n é,
přímé, rovnoběžné, ponenáhlu do čnělky zúžené,

V. 0-20 "0-40 Pi. Plátky bledožlutavé. S. hirtum Aut. pl. non L.
/?) hirtum L. spec. Listy a lístky kališní na plochách hustěji neb řidčeji
posázené chlupy podobnými, jako jsou brvy na kraji listů, více do
Šeda zelené, hsty v rozetkách namnoze zvolna od prostředka zúžené.

2J- Červenec, září. Skály, křemeníte, písečné a králkotravnalé kopce, zdi,
porůzný. — V kraji brněnském : v údolí Punkvy poblíž Kamenného mlýna (Ma-
kowsky), u Sloupá (Reissek), hojný v údolí Rokylné u Krumlova (Oborny),
Klenlice a Leskoun u Vedrovic. — Ve Znojemsku: zámecký kopec u Námešlč
(Roemer), u Jemnic (Dr. Walwilsch jako S. hirtum L.), u Budkova, Hardeku,
Vranova, v celém okolí Znojma, jako v údolí Dyje, Leskavy, Hradnice, u Popie,
Kounic, Devíti mlýnů, Hradišlé a m. j. m. (Oborny), na Polavských a Mikulov-
ských kopcích (Schlosser a Makowsky). — V Jihlavsku: na rulových skalách
u Jihlavy, na Velk. Heulosu a hojný v údolí Dlouhostěnském, kde léž poskrovmi
kvete (Pokorný), skály u Babského rybníka poblíž Třebíče (Zavřel), v údolí Dyje
pod Dačicemi až k mostu přes Dyji u Star. Hobzí, zde onde též kvetoucí, ne-
Uveloucí ve velkém množství na kopcích kolem Slavonic, jako na Strážné hoře,

ŠibeníčníHu u Monl Serralu ald. (Oborny), Černice, Telč, Šlamberk u Mal. Lhotky.
— V Olomoucku: kólein Olomouce (Vogl), dosti hojný u Michalské brány, jinak
jen na zahradních zdech (Mik), u Annaberku poblíž Wiesenberka (Oborny). —
U Popovic poblíž Uh. Hradišlč hojný (Schloyl). Ve východní části: městské zdi
u Nov. Jičína a u Hukvaldů (Sapetza). Ve Slezsku : u Bruntálu, Krnov, Kapcllcn-
berk, Úválno, Nov. Herminovice, Velk. Herallice, Bohdanovice (R. a M.), kolem
ar ve Vidnavé, Velk. a Mal. Kras, Červená voda. Kobyla, Friedberk, Sórs^sdorf,
Maihilzdorf, na Pilcberku, u Waldcnburku (Vierhappcr), Tomašov, Lípová a j.,
v Jeseníku je.šlč u Švýcarny, zde sotva původní (Oliorny). /?) posud jen na Ja-
voi-iné 1870 (Ihjluby).

74. Rád. Pomariae Lindl. Jabloňovlté.
Kódy :

A) Mespileae. Plod malvice peckovitá, s pouzdry (peckami) jak kosf
ztvrdlými.

1. Trubka kališní baňkovitá, se semoimíkem srostlá, kraj prostý, posléz
terč užší než průměr plodu tvořící. Pecky 3 — 5, mezi sebou volné, špičkami
volnými z oplodí vyčnívající. 368. Cotoneaster.

2. Trubka kališní jak u 1. Semenník 2 — 5pouzdrý, pouzdra 2 vaječná.
P.>cky 1 — 5, v oplodí docela zavřené a olirostlé. 369. Crataegus.

;í. Trubka kališní kruželovitá, ušly k;ili'li;i liipeiiovili'. Malvice terčem zšíří
průmčru uzavřena. I*ecky 1 — 5, v oplodí docela zavřené a obrostlé.

370. MespUus.

B) Pireae. Plod jablko s pouzdry tenkomázdřitými neb chruplavkovilými.
Pouzdra 1 — 2semenná.

4. Jablko 5pouzdré, pouzdra s 2 neb zakrsáním s I semenem na spodu
vnitřního úhlu. Kvčly veliké v jednoduchém kvčtenství. Cnčlek obyčejné 5.

371. Pirus.

5. Jablko léž 2pouzdré, ostatně jalío 4. Květy prostřední až malé, v slo-
ženém, mnohokvětém chocholíku. Cnělky namnoze 2. 372. SorhllS.

6. Jablko 5pouzdré, pouzdra mnohosemenná. Osemení vně zrosolovalělé.

37.5. Cydonia.

368. Cotoneaster Medicus. Skalník.

1154. C. vulgaris Lindl. (S. obecný, mišpulka skalní.) Keř bez-
trný, s větvemi červenohnědými, lesklými a s pokožkou se loupající.
Listy vejčité, nejcelejší, krátkořapičné, na líci lysé, sytě zelené, vespod
bělošedé, vlnatě plsťnaté. Cliocholíky krátké, převislé, l-~5květé, na
krátkých, listnatých haluzkách konečné. Trubka kaUšni zvonkovitá, lysá,
kalně načervenalá, zuby vejčité, vlnatě brvité. Plody visuté, kulaté,
lysé, lesklé, krvavé červené.

V. 0-50— 2-00 m. Plátky malé, bledě růžové. Plody zvící hrachu.
Mespilus cotoneaster L., G. integerrimus Med. K.

% Duben, květen. Na skalnatých a kamenitých stráních, v světlých jeh-
ličnatých hájích, zvláště na vápně, ve střední a jižní čásli n)/šířcii, (/'ž v Jeseníku.
V brněnském kraji: ŠíMnberovy skály na Hádech u Obran, u Krtin, Adamov,
v Sloupském údolí až k výloku Punkvy (Makowsky) !, Tišnov (Pluskal)!, Šla-
panice (Niessl)!, nad mlýnem u Pistovic (Spitzner), Ivančice (SchwoederJ !, na

858

Táboru a Sv. Florianku u Krumlova (Zimmermann) !, na Leskounč u Bohulic
(Oborny)!, Suché údolí ? j. m. u Ostrova, háje u cihelen a údolí Rokytné u Krum-
lova. — V Prosiéjovsku: na Obrově noze u Otaslavic, na Zlechové, v Braniskách
za Plumlovem a na Kulérové (Spitzner). Ve Znojemsku : u Kuroslep a Sedlce
poblíž Náméšlé (Roemer), Polavské a Mikulovské kopce, v údolí Dyje od Vranova
dolil až do Hodonic velmi hojný, léž na sousedních kopcích, v údolí Leskavy,
Hradnice a Jevišovky porůzný (Oborny). Zkamenělý zámek a j. u Milkova (Sla-
víček). Zřídka na Javořiné (Holuby). Ve východní éásti : hojný na Valové skále
u Jaseiice u Vsetína (Bubela), na Piskovné u Kaprivnic poblíž Nov. Jičína a na
Kotouči u Štramberka (Sapetza). V Jeseníku : Koperník, Studénková hole, ve
Velk. kotlině a j. (Gr. Fl.) !

369. Crataegiis L. Hloli.

1155. C. oxyacaiitUa L. (H. pravý.) Keř neb strom s větvemi
trnovitými. Listy klinovitě opakvejčité neb okrouhlé, 3 — 51aločné,
lysé neb z mládí roztroušeně pýřité, laloky zaokrouhlené, ku
předu směřující, na konci nestejně pilovité. Květy četné v přímém
chocholíku neb chocholičnaté latě na konci větévky. Plody
červené, příkulaté, na konci s terčem mnohem užším než průměr
plodu, s krátkými, vejčitými, zakončitými ušty kahšními.

V. 200 — 4'00 m. Plátky bílé, též načervenalé a v zahradách s}'tě
růžové. Mespilus oxyac. Gartn., Mespilus oxyac. Grantz em. a. genuina
Ge\a\L. Pr. p. 597.

ť Květen, červen. Světlé lesy, křoví, kraje lesní, u cest, od roviny až
do předhoří obecný.

1156. C. moiiogyna Willd. (H. jednosemenný.) Listy peřeno-
klané neb peřenodílné, řidčeji některé nedělené, laloky delší, špi-
čatější, odstálé neb dolejší rovnovážně odstálé, choboty
ostrými oddělené, vespod bledozelené neb nasivělé. Kalichy zpo-
čátku trochu vlnaté, stopky namnoze chlupaté. Gnělkaapecka
\. Plod podlouhlý.

V. 2-00 4-00 m. Plátky bílé, plody červené.

ť Konec května a června. Lesy a křoví, v rovině a teplejší pahorkatině
rovněž lak hojný jako předešlý, v předhoří řidší u Jihlavy pořídku (Pokorný),
v sadech a na mezích u Wiesenberka (Oborny), u Rožnova (Kotek).

* Cr. Crus galii Ait. původem ze sev. Ameriky nalezl uč. Schierl v křoví
pod Klentickou zříceninou ; jakožto zbytek dřívější kultury.

370. Mespilus L. llispule.

* M. germaiiica L. (M. domácí.) Keř trnitý, pěstováním beztrný.
Listy podlouhlé až podlouhle kopinaté, nejcelejší neb drobně pilovité,
kratičce stopkaté, vespod šedozelené, hustě mrtnaté neb plsfnaté. Květy
veliké, na konci hustě listnatých větviček jednothvé. Plody vrtlíkovité,
pak sploštěle kulaté, na konci uťaté terčem skoro stejně jak průměr
plodu širokým a čárkovitě kopinatými, listovitými ušty kališními zdobené.

— 859 —

V. 200— 4-00 w. Plátky veliké, bílé, plody veliké, hnědé M. sil-
vestris Milí.

■jó Kvčlon, počátek června. Původem z Východu ii nás pornznn sázená
a pořídku na obrosllých stráních a skalách zdivočelá, jako n Klobouk. —
V Studuičnóui příkopu a na Eliášově skále v okolí Znojnia, koleni Mikulo\a
a kolem Brna (Oborny), u Karlouz ald. — U Opavy (Svěrák).

371. Pirus L. Hruška.

1157. P. coiuimiiiis L. (H obecná.) Strom neb ker trnitý, pěsto-
váním beztrný. Pupeny lysé. Listy vejčité podlouhlé neb okrouhlé neb
podlouhle kopinaté, krátce zakončíte, ostře a drobně žláznatě
pilovité, as z děli řapíka, z mládí vlnatě plsťnaté, pak lysé.
Květy veliké, v přímých chocholících. Plátky ploché, okrouhlé
neb podlouhlé, v nehet skrojené. Gnělek 5 prostých. Plod na do-
lejšku zúžený neb zaokrouhlený a tam ne pup katy. Pouzdra
plodní vně z oblena.

V. 5-00— 10-00 m, Plátky bílé. Tyčinky hnědočervené. Plod pláňky
malý, zelený, trpký.

1^) Duben, květen. Listnaté lesy, háje, křoví, cesty, polní meze, patrně
jen zdivočelá, v celém území porůzná a též zhusta sázená. V Brnčnsku a Zno-
jemsku nezřídka, jako kolem Znojma, Krumlova a Náměště (Oborny), v krajině
břeclavské. V Proslějovsku : u Plumlova, u Seloutek, Olaslavic, Ohrozími, Ptení
(Spitzner). Kolem Jihlavy při plotech a kolem vesnic ojedinělá, hojněji pěstovaná
(Pokorný), roztroušená kolem Slavonic, Dačic atd. (Oborny), kolem Telče. V Olo-
moucku ještě kolem Koldštýna a Star. města, leč naumoze neplodná (Oborny).
Obora u Kroměříže (Palla), na Javořině (Holuby). Ve východní části: v polích
u Tučap zdivočelá (Červinka), v lesích kolem Rusavy (Sloboda), u Vsetína (Bu-
bela), u Nov. Jičína (Sapetza) a j. m.

* P. nivalis Jacq. (H. sněžní.) Strom, řidčeji keř s tlustými
větvemi. Listy kožovité, opakvejčité neb elliptické,
celokrajné, jen zpředu nezřetelně pilkované, zakončíte, z mládí
obak, později vespod tak jako stopky a kalichy běloplsťnaté, 3— 4krát
delší než řapik. Koruna menší než u předešlé, bílá. Plody žluté, teprv
počátkem zimy zrající a jedlé.

V. 5-00— 7-00 m.

Ip Květen. V jižní Moravě nezřídka pěstovaná a zde onde zdivočelá. Pě-
stovaná a na pólo zdivočelá kolem Znojma, Hradiště, Popic a Kounic, u Sucho-
hrdlí, Kuchařovic, Kraví hora směrem k Sedlešovicúm (Oborny).

1158. P. maliis L. (Jablofi.) Strom neb keř trnitý, pěstováním
beztrný. Pupeny zt chlupaté až plsťnaté. Listy vejčité,
zakončíte, mělce vroubkovaně pilovité, lysé neb na rubu pýřité
neb plsťnaté, asi 2krát delší svého řapíka. Květy v přímých
chocholících. Plátky v y d u t é, okrouhlé. (^Inělek 5, nejdoleji
srostlých. Plod kulatý, na obou koncích pupkatý. Pouzdra
plodní vně o s t r o ú h e 1 n á.

— 8GQ —

V. 4-00— 10"00 m. Plátky bílé, vně narůžovělé. Prašníky žluté.

t> Kvélen, pozdř^ než hruška. V lesích, křovinách a hájích vehni po-
ríizini zdivočelá, zhusla péstovaná. Kolem Brna, Ivančic, Adamova, Krumlova,
Polavy, Znojma, Vranova, Uh. Hradišlč, Piusavy a j. (Oborny), hojná v lesích
u Domšlálu a Hrubé vody, zde zvlášC na Jasanové stráni čelná, plodonosná a
úplně zdivočelá. Na Javorine (nolul)y), u Tučap (Červinka).

/?) acerba Mérat. Kališni trubka a listy lysé.

Řidčeji. V okolí Brna (Makowsky), u Trouznického mlýna u Znojma
(Oborny), při potoku směrem k Ptáčovu, u Třebíče (Zavřel), u chrámu sv. An-
tonína u Hranic (Schlosser).

373. Sorbiis. Touni.

A) Air a Grant z. Listy nozpeicné.

1159. S. aira Ehrli. (Mukyně, muk obecný.) Ker neb strom.
Listy krátce řapikaté, asi 5krát delší svého řapíka, na líci
po žilách roztroušeně žláznaté, tmavozelené, vespod, jakož i řapíky,
stopky květní a kalichy bělo- neb šedoplsťnaté, opakvejčité, 2krát pi-
lovité neb na konci drobně laločnaté, se zuby poodstálými, zašpičatě-
lými, od prostredka k nejcelejšímu dolejšku listu pomalu menšími, po
každé straně se 7—10 rovnoběžnými, postranními žebry. Květy
v hojnokvětých, řídkých latách chocholičnatých, stopky zdélí neb delší
trubky kališni. Ušty kališni 3hranně kopinaté. Plátky opakvejčité, od-
stálé. Tyčinky daleko vyčnívající.

V. 300—8-00 ;//. Plátky bílé. Plody šarlatové s masem žlutým,
moučnato-zhniličelým. Grataegus aira L., P. aira Ehrh.

1p Květen, hesnaté a kamenité stráně, skalnaté chlumy, meze, cesty, lesy,
ve střední a jižní části rozšířen. V brněnském kraji : Sloup a Adamov (Uechtrilz
1855), v údolí Svitavy ve tvaru S. graeca Lodd. připomínajícím (Uechtritz in
lit. ad Oborny), na Hradech pod Čerchovem u Račic (Spilzner), Lažánky u Brna,
údolí Punkvy (Oborny), Sv. Florianek, Tábor a Křížová hora u Krumlova
(Zimmermaim), Ostrov, u zříceniny u Klentic, Milovice. — Ve Znojemsku : Po-
lavské a Mikulovské kopce (Makowsky), v údolí l>yje od Vranova dolů až
k Tasovicům obecný, též na sousedních kopcích a v postranních údolích, hojný
v údolí Jevišovky a na sousedních kopcích (Oborny), rostlina z údolí I^yje
n Znojma připomíná lisly k dolejšku silně zúženými S. aroides Michalel (týž),
zřídka na Javořině (Holuby).

1160. S. tormiiialis Ehr. (Břek, břekyně). Strom neb keř s listy
dlouzeřapíkatými, na líci lysými, vespod tak jako řa-
píky, stopky květní a kalichy řídce šedoplsťnatými. Listy
jen 2— 3krát delší svého řapíka, ze spodu uťatého neb srdči-
tého široce ve j čité, laločnatč peřenoklané, laloky
nestejně neb 2krát pilovité, zakončíte, dolejší větší, skoro
rovnovážně odstálé. Květy v chocholičnaté, ploché, volné a
hojnokvěté latě, stopky květní a kalichy hustě hedbávitě šedopýřité.
Plátky okrouhle opakvejčité, rozložené. Plody ellipsoidicky hruštičko -
vité, hnědé, posléze zhniličelé.

861

V. 5-00 — 8-00 w. Plátky bilé. Grat. torminalis L., Pirus tormi-
nalis Ehrh.

ť Květen. Lesy, žleby, křovišlě, ve střední a jižní části porůzný. V brněnsUéni
kraji: n Horákova, v údolí Svitavy od Boskovic pres Adamov až k Brnu (Ma-
kowsky), Sobéšice, Hády u Obran a u Cernovic (Oborny), n Račic a Drysic
(Spilzner) a j. v jižní části roztroušen (Reissek), Křížová hora a les u Kurdč-
jova (Sehierl), v lese u Martinic a kolem Polehradic u Klobouk (Sleiger), Líšeň,
Ochoz, Tišnov, Střelíce, Veveří, Bučovice. — V Prostějovská : na vinohradech
na Kosíři sázený i zdivočelý, u Plumlova na silnici a v oboře, nikde snad pů-
vodní (Spilzner). Ve Znojemsku : kolem Náměště (Roemer), v údolí Dyje od
Vranova dolů roztroušen, jako kolem Vranova, Hardekn, na Kozí stezce u Lu-
kova, na úklonech Soudní hory u Merkersdorfu, na stezce mezi Hardekem a
zámkem Nov. Hrádkem, u Čertova mlýna, u Devíti mlýnův, u Tronznického
mlýna a v Mločím žlebu u Znojma, u Velk. Mašovic, v údolí Leskavy u Znojma,
v Purkrábee, u Suchohrdlí atd. (Oborny). V ostatní části: jeden strom na stráni
naproti Zkamenělému zámku u Milkova (Slavíček), zřídka v Oboře u Kroměříže
(Palla) Velehradský háj poblíž lesního mlýna u Luhačovic (Schlogl), Laškovský
les u Navojné (Dr. Hanáček), zřídka na Javdřině (Holuby), na Lysině a na návsi
v Prnsenovicích jednotlivě sázený (Červinka), v lesích Poschlá a Javorčí u Ru-
savy (Sloboda), u Rožnova (Kolek).

B) Aucuparia Crantz. Listy lichozpeřené.

1161. S. aucuparia L. (Jeřáb obecný). Strom na vysokém po-
hoří křovitý, nízký, s pupeny chlupatými. Listy lichozpeřené,
lístky přisedlé neb nejdolejší kratičce řapíkaté, podlouhle kopinaté, na
dolejšku nestejnostranné a celokrajné, v ostatní části nestejně hrotitě
pilovité, vespod řídce vlnatě plsfnaté, posléz úplně neb dosti lysé,
vespod bledozelené. Řapík nahoře žlábkovitý, na dolejšku lístků se
stopkovitými, hnědočervenými žlázkami. Květy v kulovitě vy-
pouklých konečných a hojnokvětých latách. Kališní cípy
krátce 3hranné. Čnělky krátké 3 neb 4. Plody malé, kulaté
koralově červené,

V. 3-00 -10-00 m. Plátky bílé. S. lanuginosa W. Kit, P. aucu-
paria Gártn.

"^ Ivvěten, červen. V horních lesích, na kamenitých a lesnatých stráních,
v stromořadí silnic, hojný až obecný, z\láště v hornatějších krajinách zhusta
sázený, v rovině pořídku, v předhoří až do vysokých hor.

^) alpeslris Wimm. Listy ztuha kožovité, toliko v mládí pyřité,
již za květu i s květenstvím skoro úplně lysé, toliko řapíky a kalichy
roztroušeně pýřité. Lístky ostřeji a drobnčji pilovité. Plod vejčitý.

Nezřídka ve vyšších polohách Sudet od 1200 m. počínaje.

* S. domestica L. (Oskeruše). Strom s pupeny skoro ly-
sými, lepkavými. Lístky podlouhlé až podlouhle kopinaté, na dolejšku
nejcelejší a nestejnostranné. Řapíky, stopky květní a kalichy dz plsť-
naté. Lata chocholičnatá vypouklá, hojnokvětá. Kališní cípy
3hranné spodiny do špičky po vytáhlé. Gnělek 5, doleji hustě
vlnalých. Plody hruštičko vité, žluté, posléze hnědé a zhniličelé.

— 8G2

V. do 10"00 m. Květy větší než u předešlého, bílé, před kvetením
trochu načervenalé. Pirus sorbus Gártn., P. domestica Smith.

"^ Kvčlen. Původem z jižní Evropy, u nás v ovocných zahradách a ve
vuiohiadech zřidka pěstovaná a nékdy zdivočelá; jako v horních lesích Ho-
rákovského hájemství u Brna (Makowsky). Pěstovaná : u Sokolnic (Oborny), ve
vinohradech u Slavkova (Nicssl), u Knrdějova (Schicrl), li Klobouk (Steig-er),
Klenlic (Thaler), v Mařelických vinohradech (Schlogl) a j.

378. Cydoiiia Pers. Kdoule.

* C. vulg-aris Pers. (K. obecná). Keř neb stromek beztrný. Listy
řapíkaté, vejčité neb okrouhle vejčité, na dolejšku často srdčité, celo-
krajné, na líci sytě zelené, posléze lysé, vespod jako mladé větévky a
irubky kališní běloví natě plsťnaté. Květy jednotlivé, ko-
nečné. Kališní cípy podlouhlé, žláznatě pilovité. Plod kulatý, na
obou koncích pupkatý neb hruškovitý, pavučinatě plsťnatý.

V. 2-00 — 5-00 m. Květy veliké, plátky načervenalé bílé. Plody
žluté, tvrdé, teprve vařením stávají se jedlými. Pirus cydonia L.

t? Květen. Původem z Asie, v zahradách a vinohradech porůznu sázená
a někdy při cestách a v krovišlich zdivočelá; jako n Brna, Bosonoh a Hustopeče
(Oborny)!, u Ivančic (Schwoeder) !, u Kařtouz, Kohoutovic, Voslopovic atd. —
U ()slavan (Roemer). V okoli Znojma u Kounic, Havraníkň, Hodonie, Tasovic,
Znojma, Mat. Tasovic, na Dlouhém Šobesu u Podmole, u Hnanic, Mikulova a j.
(Oborny.)

75. Řád. Rosaceae Juss. Růžovíte.
Rody:

A) Plůdky měchýrky, 2- vícesemenné, uvnitř se pukající.

I. S p i r a e a e E n d 1. Plod z více přeslenovitě postavených měchýřků složený.

I. Číška nizká, miskovitá neb lerčovitá, s 5dílným krajem kališním.
Plátků 5, tyčinky čelné. 374. Spiraea.

B) Plůdky jednosemenné, holénky neb peckovičky.

II. Dryadeae Vent. Plůdky holénkovilé neb peckovičky, namnoze hojné,
na lůžku polokulaléni neb kuželovitém, číškou nízkini, miskovitou neb zcela
plochou, lerčovitou neuzavřené. Plátky 4 — 5. Tyčinky čelné.

a) Ušty kališní 4 — 5, zevnitř s kalíškem z tolikéž s nimi se střídajících
cípův. Plůdky suché, holénkovilé.

a) Holénky ocasaté, čnělka konečná.

1. Kvély 5četné. Cnělka konečná, vytrvalá, často 2členná, it chlupatá.

375. Geuni.
/S) Holénky bezocasé, čnělky pobočné neb skoro konečné.

2. Květy 5četné, zřídka 4čelné. Plátky okrouhlé neb opakvcjčilé, opadavé.
Lůžko suché neb houbovité, neopadávající, chlupaté. 376. Potentilla.

3. Květy 5četné. Plátky kopinaté, zašpičatělé, trvalé. Lůžko houbovitě
dužnalé, neopadávající. 377. Comarum.

4. Květy 5četné. Plátky opakvejčité, opadavé. Lůžko posléz šťavnaté
dužnaté, silně vypouklé, zveličelé, zbarvené, holénky v jamkách svého povrchu
uzavírající, posléze s nimi v celku opadávající. 378. Fragaria.

— 863 —

//) F\ališních cípů 5, bez kalíška.

5. Plody peckovičky, na lúžkii vnf" liouliovihMii prisodló, posléz jako liro-
madný lichoplod spolu s Iňžkem noh řidčeji Ije/ liižka opadávající. Ciiělky ko-
nečné, opadavé. 879. Riilnis.

III. Sanqui s or b cae Torrcy elGray. Plůdky I — ,3, holénkovllé, na
dnč vyvinuté Irubkovilé, bud nezničnčné neb ztvrdlé číšky scmIící a v ní uzavřeni''.

a) Cí.ška nezniČMiená, Ijylinná, na dolejšku bez lislencú, mezi 1 cípy ka-
lišními, 4 menší, nékdy zakrnělé eípy kalíškové. Cnělka poboční. Kvčlenslví vreho-
ličnaté, bez listenův.

1. Tyčinky 1 — 4 mezi cípy kališními. Holérdíy 1 — 2.

380. Alchemilla.

h) Číška zlvrdlá, zdřevnatčlá, na dolejšku s 2 — 3 listenci. Kališních cípů
5, bez ušlů kalíška li j. bez palislův. Cnčlka konečná. Tyčinky jednotlivé neb
\e skupinách před cípy kališními. Kvčlenslví hroznoviU' neb strboulovité,
listennaté.

«) Květy 4četné, plátky žádné.

2. Květy obojaké. Tyčinky u našich druhů 4. Blizna hlavatá a bradavkatá.
Holénka 1 v číšce 4hrann('', vrtlíkovité, bezbranné. 381. Sanquisorba.

3. Květy Idomé neb mnohomanželué. Tyčinek 20 — 30, ve 4 skupeních.
Blizna štětičkovitá s výrostky nitkovitými. Holénky 2 — 3, v číšce 4hrann(',
bezbranné. 382. Poteríuiii.

/?) Květy 5četné, plátky vyvinuté.

4. Květy obojaké. Číška vně pod 5dílným kališním krajem posázená ostny
hákovitými, posléze lOrýhá. Tyčinek 15 — 20. Holénky 2 neb zakrněním 1.

383. Agrimonia.

IV. Pioscae D. C. Plůdky mnohé, suché, hol(''iikovili'', postavené na vnitřní
stěně a do dna číšky (t. j. do lůžka dutého s trubkou kališní srostlého) později
chruplavkovité a naposled zdužnalělé, číškou touto až po vyčnívající čnělky
uzavřené.

1) Cnělka uvnitř hustě srstnatá. Kraj kalicha 5dílný. Plátků 5. Tyčinc^k 20
a více. 384. Bosá.

374. Spiraea L. Tavoliiík.

A) Kře s číškou zvonkovitě číškovitou.

1. Physocarpus. Listy s palisly. IVlěc;hýřků 5, na lůžku stopečkoviiém,
nejdoleji srostlých, se 2 — 4 vajíčky, při uzrání nadunitých.

* S. opulifolia L. (T. kalinolistý). Větve hranaté. Listy v obrysu
okrouhlé neb vejčité, namnoze 3Ialočné, 2-krát vroubkovaně
pilovité, dlouhořapičné, na dolejšku klínovité, na líci tmavozelené,
vespod bledší, zřetelně síťovitě žilnaté, lysé. Palisty podlouhle kopinaté.
Květy v listnatém chocholíku, dlouze stopkaté," hned nad nej-
hořejším listem. Kališní cípy vejčité, vnitř bělavé huňaté. Plod
s 2—4 vajíčky.

V. 2-00—2 50 m. Plátky bílé.

■^ Původem ze sev. Ameriky, u nás nezřídka pěstován a někdy zdivo-
čelý, jako kolem Znojma napolo zdivočelý (Oborny), u Prostějova (Spitzner),
u Moravky ve Slezsku zdivočelý.

864 -

2. ("ha inacdry on Ser. Listy bez palisluv. Měchýřkii 5, na diif" risky
sedících, vohiých, vícesemenných, nenadmulých.

*1163. S. salicmliii L. (T. vrbolistý). Kmen plazivý, kořenující,
s větvemi přímými, pmtovitýmí, oblými, nalioře hranatými, husto-
listými, lysými, v květenství chlupatými. Listy pří tuhé, krátce
řapíkaté, podlouhle kopinaté, nestejně 1 — 2-kiát ostře pilovité,
lysé až slabě brvité. Květy v latě konečné, směstnané, dlouhé,
jehlancovité. Cípy kališni Shranné, tupounké, nazpět ohnuté, vně lysé.

V. 0-50— 1-50 m. Plátky bílé neb narůžovělé, větve bronzově
žlutohnědé.

t, Červen, červenec. Vlhká křoví, kraje ryljnikův a řek, mokré olšiny
a rašeliny, samorostlý neb zdivočelý, porůzný. Sázený a niísly lež zdivočelý
koleni I?rna, Adamova, Tišnova, Lelovic, Telnic, Slavkova, Břeclavi a j. —
U Lednice (Oborny). U zlcchovského rybníka u Proslčjova pouze zdivočelý
(Spilzner), ve vlldvých křovinách v okolí Jihlavy, leč pořídku, jako za Slar.
kopcem (R(^ichardl), u Příseky (Pokorný), na lukách při Dyji u Dacie zdivo-
čelý, samorostlý na rašelinách u Růžené poblíž Ces. Rudolce (Oborny). Zdivo-
čelý u Hradišl.ského kláštera u Olomouce (Spitzner), příkopy za myslivárnou
v Hodonínském lese vpravo při vchodu od Mutěnic (Uechtrilz), zdivočelý
u Uh. Hradišlč (Schlogl), při Bečvč u Lásek u Vsetína zdivočelý (Bubela),
keřnaté břehy Bečvy (Červinka) a podél Hážovky u Rožnova (Kotek), u Svia-
dnova poblíž Místku pouze pčsíován (Gogela).

* S. cliamaedryfolia L. (T. ožankolistý). Příčky větvité, útlé,
s větvemi oblými, hladkými a hustolistými. Listy opakvejčité neb
podlouhlé, tupé, brvité, v krátký řapík zúžené, zpředu za-
stříhaně vroubkované, dolení často celokrajné. Chocholíky na konci
chůdo- a malolistých větviček, tyto na hořejšku větví ná-
hlou čené. Ušty kališní ohrnuté, ze širšího spodu kopinaté. Tyčinky
zdélí bílých plátkův. V. 0-50-1 '00 m.

ť Červen. Původem z jižní Evropy, sází se v sadech a někdy
zdivočuje; jako v údolí Leskavy u Znojma pod viaduktem trati (Oborny).

B) Byliny s nízkou mističkoví tou číškou kaUšní.

.3. Aruncus Ser. Listy bez palisluv. Květy zakrněním 2domé, zřídka
t('ž obojaké. Měchýřky namnoze 3, řidčeji 2.

1163. S. aruncus L. (T. udatný). Lodyha přímá větevnatá, lysá.
Listy velmi veliké, tenké, světle zelené, krátce řapíkaté, lysé neb
roztroušeně chlupaté, trojené 2-krát zpeřené, lístky vejčité neb
podlouhle vejčité, na spodu často uťaté až slabě srdčité, dlouze za-
končíte, ostře nestejně 2-krát pilovité. Květy krátce stopkaté,
v tenkých, čárkovitých, do rozkladité laty sestavených
hroznech. Stopky květní pýřité, posléze s hladkými, lesklými
plody nici.

V. 1-00— 1-50 m. Květy velmi malé, žlutavo-bílé. Listy podobné
listům Actaey. Aruncus silvestcr Kosteletzky.

Kdežto díla podobná jinde nákladem veřejných ústavů
vědeckých aneb společností naukových bývají uveřejňována,
vydal jsem dílo své nákladem vlastním; avšak již z vydání
2. a 3- svazku vzešly mně takové výlohy, že mi dosud nebylo
možná je uhraditi, a při nedostatku potřebných prostředků
hmotných nelze mi určiti dobu, kdy vydán bude svazek čtvrtý.

Spisovatel.

New York Bota

I Garden Librar<

QK320.F68dil 1 gen

Formanek, Eduard/Kvetena Moravy a rakous

3 5185 00109 0156

>*.■«* ,■• .r>í^5^<.": i ■■*-vi

:^.!ř

.#"- ,/í