^V^ l^JW ^,> K"^ ,Gray Herbarium Purchase December 1970 M-O Cr\-crwC3L V C> ' H.. ^' n ^5 »í§& Květena Moravy a rakouského Slezska. 1^: vSepsal Dp. Edvard Formánek, k. professQi' při vyšším českém i;ymnasiu v Bniť Druhý díl. 1. svazek. V Praze, 1SÍ)C. Tiskem Jos. R. Vilímka. — Nákladem spisovatelovým. Ti HARVARD UNIVERSITY BOUGHT. •íS'- LIBRARY OF THE GRAY HERBARIUM -nBKWRW NEW YORK BOTANICAli GAKDEN ^^R 26 1312 Gray Herbaríum Harvard University s.- /-> - 865 — t|. Červen, Červenec. Vlhké, lesnalé ůklony, žleby, skaltiaté stráně, u po- loků zvlášlě v předhoří rozšířen, jinde porídku. V brnénském kraji neroste, i Ve Znojemsku porňzný : v údolí Oslavy od Čertova mlýna až do Senohrad, u Sedlic poblíž Náméšlr (Roemer), údolí Ledové, u Vranova (Niesslj, v údolí Jaserky u Lu- kova, Kajův žleb n Nov. hrádku, v údolí Dyje mezi Hardekem a Nov. hrádkem, při potoku Hojce mezi Velk. Mašovieemi a dlouhým íjobesem, v, Devíti mlýnů poblíž Havraníků\ (Oborny). Kolem Jihlavy pořídku : za Koskovým mlýnem (Rei- chardl), u Ždáru (F. Kovář). V Olomoucku : kolem Marienlálu u Olomouce (Mik), u Lošovského mlýna (Makowsky), zdivočelý v údolí Bystřičky u Hluboček blíže Olomouce (Spilzner), u Hrubé vody (Burghauser), hojný kolem Berouna a Boudna (Rieger a Gans). V údolích mor. části Jeseníka velmi hojný: při Křupe mezi Hanu- šoviceaú a Žibřidovicemi (Paul), při horní Moravě a místy v údolí Brané od Nov. Losina až nad Koldštýn (Oborny), zde v lese Shksenu. — Star. město (Spitznér)!, u Tise, v zámeckých sadech a j. m. u Velk. Losina, u Tise, v příkopech a při výstupu na Mottenkopf u Maršíkova, Filipov, Sobolín, u Winkelsdorťu, Rejholic, Stříbrníc, Chrastic, v údolí hurní Tise u Otcovy boudy, Vysoký les u Janovic, Rymařov, Podélský potok u Jamrlic. — U. Uh. Hradiště (Schlogl). Ve východní části: v flíčkách a sice poblíž rybníkův a v Potůčku u Rusavy (Sloboda)!, Hostýn (Zahradník), hojný na Ostré hoře a u Lásky u Vsetína (Bubela)!, Strouha u Rož- nova (Kotek), u Frenštálu (Dr. Hanáček), Hoštálkov, Tišnava a les u Ondrův u Velk. Karlovic. — Les Plotová u Trojanovic a v údolí Ostravice na více místech nikoliv řídký, na Smrku u Celadné, na Javorníku, v Domorackých lesích, u Žiliny a Ful- neku (Sapetza), u Teplic (Ripper), u Pozděchova (J. Pouč), mýtiny v Týnském hájemství. — Na stráni mezi Štaudlem a Stařicí nad Olešnou (Gogela). Ve Slezsku : úklony Lysé hory směrem k údolí Ostravice (Oborny), u Těšína, v Ligotce a u Blo- gotic, u Bělska, Wapienicy a Bystré (Kolbenheyer), při Visle u Hora. Visly (Kotschy), Rovnica u Uslroně (Uechtritz), Opava (W. Fl.), Slavkovský háj (Svěrák), u Karlovské studénky (Niessl), Ludviko v (Gr. Fl.), Tomašov (Fiek), u Gráfen- l)crku (Zelenka), v llammergruntu a na j. m. u Frývaldova. — Mezi Mikulovi- cemi a Ziegenhalsem, u Reivízu, na Vidlici (Vierhapper), na Leiterberku a \e Velk, Kotlině (Gr. Fl.), na hrázi při silnici mezi Zigharticemi a Lipovou poskrox nu (Lalzel). 4. U I m a r i a Cambess. Listy s palisly. Květy obojaké ; mčchýrků 5 neb více. 1164. S. ulniaria L. (T. jilmový). Lodyha přímá, silné hranatá, jednoduchá neb větvitá, lysá, listnatá. Listy přetrhávaně /pe- re n é, 4 — 5jařmé. Lístky sblížené neb oddálené, vejčitě — až po- dlouhle kopinaté, nestejně 2krát pilovité, zakončíte, vespod ve- skrze neb jen na žilách jemně plsťnaté aneb zcela lysé, konečný větší, namnoze hluboce 3— Sklaný. P a 1 i s t y polosrdčitě okrouhlé, toliko ku spodu řapíka přirostlé. Květy po- nejvíce 5četné, v složitých, konečných, hojnokvě- tých kruželovitých vrcholících. Měchýřků 5—8, šrou- bovitě stočených, lysých. Kořeny neztlustlé. V, 0'50— 1-00 m. Plátky žlutavě bílé, hořkými mandlemi silně páchnoucí. Ulmaria pentapetala Gilib. •— U nás v odrůdách «) denu- data Presl. Listy toliko na žilách šedoplsfnaté, jinak lysé, tudíž i vespod 55 NEVV , — 866 — zelené. ^) discolor Gelak., Neil, Listy na líci tmavozelené, vespod bělo- neb šedoplsťnaté. ?[, Červen, červenec. Vlhká luka, příkopy, potoky, křoví, bahnila místa lesní, a) od roviny až na předhoří hojný až obecný, někdy i ve vysokých horách; jako ra Pradědu (Oborny), ve Velk. Kotlině (Uechlritz)!, Medvědí hřeben. (3) od roviny až k leinenůin vysokých hor rozlířen, leč méně hojný než předešlý. V brněnském kraji: Rajský lesík u Cernovic (Makow.sky), u Ivančic (Schwoeder), u Svitavy (Niessl), Hluk a Krumlova (Zimmermann), u Slracholína (Schierl), Mokrá hora, Boskovice, les Ry.šavá u Pavlovic, Vranovice, Břeclav, Star. Břeclav. — Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemer), u Lančova, Čížova, Bítova, Vranova, hojný v lesích kolem Jevišovic a u Grešlového mýta (Oborny), v háji mezi Fre- lešdorfem a Trabinským dvorem (Ripper), u Drnoholce (Dr. Hanáček). V česko- moravském pohoří: u Ptačova (Zavřel), Chudobín, Nov. město. Vsev. Moravě: u Kojetína (Spitzner). u Roudna a Berouna (Rieg-er a Gans), u Zábřeha (Pánek), Janušovský rybník u Šumberka a v Jeseníku (Paul), v Angerském lese a nezřídka na lukách mezi Bludovem a Šumberkem (Oborny), Dělřichovský les poblíž Un- čova, Hraběžice, Rapolin, Velk. Losin a na cestě odtud do Ludvíkova, Star. město, údolí Horní Tisé u Otcovy boudy. V uh. hradištském kraji : obecný kolem Bzence (Bubela), u Uh. Hradiště (Schlógl), Val. Klobouky, Zděchov. Ve východní čásli : Hoštálkov a v údolí pod Semetínem. — Dosti hojný u Tučap, Prusenovic a Jan- kovic (Červinka), v okolí Vsetína hojný, a. zde neroste (Bubela)!, u Nov. Jičína (Sapelza)!, u Rožnova (Dr. Hanáček), louky u Jascnky, hojný u Rožnova, Hra- nice. — V křovištích v Hrbuni u Místku (Gogela). Ve Slezsku: Těšín, Odry. u Vidnavy a Velk. Kraši. — A odtud až do Jeseníka (Vierhapper), u Karlovské studénky (Niessl). V Jeseníku: Studénková hole, Velk. Jezernik, kolem Švýcarny, Česnekový příkop, Velk. kotlina. — 1165. S. fllipendiila L. (Tužebník). Lodyha přioblá, 3— 4 lista, lysá. Listy většinou na dolejšku lodyhy nahloučené. přetrhovaně zperené, mnohojařmé, v obrysu čár- kovitě kopinaté: lístky podlouhlé, peřenoklané, uštů zuba- tých, brvitých. Palisty polosrdčitě podlouhlé, k řapíku vysoko přirostlé. Květy dosti veliké, dlouze stopkaté, v jednoduchém kružel i, větví posléz jedno- ramenně vrcholičnatých. Méchýrky četné, přímé, nekrou- cené, mrtnaté. Oddenek šikmý neb rovnovážný, nesoucí uprostřed hlízovitě ztlustlé mrcasy kořenové. V. 0-40— 060 m. Květy nažloutle bílé, vně často načervenalé, hořkými mandlemi páchnoucí. Ulmaria filipen. A. Br. ?[, Červen, červenec. Suchá luka, travnaté úklony, křoviny. písečné bory, rozšířen, zvláště v pahorkatině a nizkéiu předhoří, v Karpatech až do 600 m. V brněnském kraji rozšířen: u Židlochovic, Tuřan, Hády u Obran, Stalinské skály, u Adamova (Makowsky)!, v údolí Rakovce u Račic až do Jedovnic, u Maxdorfu, Bosonoh (Niessl), u Boskovic (Svěrák), Drysic (Spitzner), u Ivančic (Schwoeder), borový les Boží u Klobouk (Steiger), u Dukovan poblíž Krumlova (Zimmermann), luka při Dyji od Přiklud až k Lednici (Schierl), Julianov, Ochoz, Sv. Antoníček, Karlouzy, Geršpice, Dražovice, Radlovcc u Bučovic, Rousinov, Vy.škov, les Ry- — 867 — savá II Pavlovic, Huslopeč, Kurdějov, Morkůvky, Wiesgrunl ii Bošovic, Krumvíř, Terezov, Šardice, Dubňany, Kobylí, Velk. Pavlovice, Režnovice, Břeclav, Po- šlorna. — V Prostéjovsku : u Václavovic, Smržic, Dobrochova, Kobeřic, Brodku, na Zahoří, u Plumlova (Spitzner). Ve Znojemsku: na valounech hadcových u Mo- helna a Náměště (Pioemer), u Mikulova a Polavy (Makowsky), u Čížova, Lukova, Jevišovic, Znojma, Milfrouna, Nesechleba, v Pnrkrábce u Suchohrdlí (Oborny), dosti hojný mezi Frelešdorfem a Trabinským dvorem u Hrušovan, háj drno- holecký, mezi Drnoholcem a Pasohlávkami (Bipper). V čecko- moravském pohoří pořidku: Telč, Mal. Lhota, Hradisko, Bystřice n. P.-V Olomoucku: v Grygovském a Chomoutovském lese (Mik), bílěpánov (Spitzner), u Střelné (Burghauser), u Milkova (Slavíček), u Roudna a Berouna (llieger a (Jaas), u Zábřeha (Pánek), Vuh. hradištském kraji: u Kroměříže (Palla), u Vrbky (Zahradník), u Uh. Hradiště (Schlogi), u Na- vojné (Dr. Hanáček), u Baňo va (Makowsky)!, na Javořině (Holuby)!, Velká, Voj- šice u Mal. Vrbky, Kuželová, hojný u Javorníka, Blumentál, Strání, Bojkovice, Val. Klobouky, Příkaz; Ve východní ěásti: Pulčín, Zdčchov, údolí Huslenky. — V okolí Tučap všude hojný (Červinka), obecný u Rusavy (Sloboda), u .Tasené (J. Pouč), Vsetín (Bubelaj, zde obecný, mezi Rusavou a Hoštálkovem, u Hoštál- kova, Jasenka, Halenkov, Javorníky, Velk. Karlovice, Rožnov, Frenštát. — Kolem Nov. Jičína (Sapetza). Ve Slezsku: u Těšína, Dziegielówa, Visly atd. (Kolbeuheyer), Slavkovský háj u Opavy (Svěrák), louky u Studénky poblíž Vid- navy (Vierhapper) ! 375. Oeiim L. Kuklík. A) Caryophyllata Koch. Lodyha 2 — vícekvětá. Cnělka hákovitě článkovaná, hoření článek posléz opadávající. 1166. (x. urbaniim L. (K. obecný, benedykt). Lodyha přímá, listnatá i s listy odstále chlupatá, nahoře větevnatá a bez ž 1 á z- natých chlupů v, mezi delšími chlupy hustě aksamítnatá. Listy dolejší přetrhávaně lýrovitě zpeřené, hořejší Sdílné neb Sklané; lístky kosníkově opakvejčité neb podlouhlé, vroubkovaně pilovité. Pahsty veliké, okrouhle vejčité, nestejně hrubě pilovité, listovité. Květy přímé, dlouze stopkaté. Kališní cípy a plátky beznehetné. opakvejčité, na plocho rozložené. Kalich na plodu dolů ohrnutý. Strboulek holének v kalichu přisedlý. Holénky huňaté, dolejší článek čnělkový 4krát delší než ho- řejší, lysý. Oddenek válcovitý, přímý neb šikmý, slabě karafiátem vonící. V. 0-30— 0-60 m. Plátky žluté, dosti malé, ač někdy i větší. ?[, Červen — srpen. Ploty, křoviny, vlhké háje, u příkopu vodních, v celém území až na předhoří obecný. 1167. €r. rivale L. (K. potoční). Lodyha přímá a jako listy odstále chlupatá, nahoře větvitá a jako stopky květní a kalichy též žláznatě pýřitá, oddálené listnatá. Listy dolejší lýrovitě přetr- hávaně zpeřené, lodyžní Sdílné neb Sklané, lístky okrouhle opakvejčité, k dolejšku klínovité, laločnaté neb nestejně pilovité. Palisty malé, vej- 55* — 868 — Čité, stříhané pilovité, Květy stopkaté, nejprve převislé, po odkvětu opět vzpřímtiné. Kalich za plodu přímý a jako ho- řejší čásť lodyhy nach^ivě hnědý. Plátky přímé, široce klínovité, v dlouhý nehet skrojené, na konci ufaté, s malým zoubkem, Strboulek holének v kalichu stopkatý, stopka skoro zdélí strboulka a jako holénky huňatá. Hoření článek chlupatý, zdélí až o Ví kratší dolejšího, na spodu huňatého a žláznatě chlupatého článku. V. 0 25 — 0 50 m. Plátky světle žluté, do cihlová, tmavěji žilnaté, mnohem větší než u předešlého, hákovilé prohbí čnělky silné. ?|, Kvčlen — červenec, v .Jeseníku i v srpnu. Vlhká luka, u polokův, příkopy vodní, lesní žleby, křovišlě, v sludenř-jší paliorkalinr a piedlioií rozšířen, v rovint" a teplejší pahorkalině neroslo. V briičnskéni kraji: u Adamova za Švýcarskou chýší sniérem k Jedovnicňm (Thcimer), u Kunšlálu a Oiešnice (Clupek), louky za Protivanovem blíže sklenné huli (Spilzner), u Svilavy a JVl. Třebové (Makowskyl. pořidku u Křlin, hojnřji u Mal. Bukoviny. — V česko-moravském pohoří : u Ji- hlavy (Pokorný) a odlud dolů až k Žclolavč rozlroušen (Oborny), les Pod moslem u Herabic (Zavřel), Dářko již v (3echácli (Kovář), Telč, Dlouhý les u Nov. měsla, Vršany, Skleni' ,'j Heralec, Žďár, Jinu'amov, Nov. Jimramov. V sev. Moravě a Su- delách : hojný kolem Berouna (Gans), Roudna (Piieger), Odřina luka u Střelné ( Burg-hauser), hojný u přítoků Saza\ y u Zábřeha, v údolí Bučiny a Březně a na úklonecli horních v lélo krajinč hojný (Pánek), u Milko\a (Slavíček), v lese An- gerském a na lukách poblíž tohoto lesa, v Mesiánském lese a i jinde u Siim- berka hojný (Paul), u Janovic (SchierI), hojný kolem Star. mčsla, Kunčic, Slříbrnie. Koldšlýna, Wiesenl)i'rka a skoro při všech horních potocích sudclských (Úborny)!, úklorjy Drohberku, u Švýcarny, Opava pod Ovčírnou, I^rant. myslivna (Spilzner) !, Zlatý potok, Mal. Morava, Krondortl, Vlaské, Česnekový příkop, úklony Dědu, Svinský příkop, údolí horní Tise, Winkelsdorf, Teplice, Klepačov, Vysoký les u Janovic, les (iruat u Rymařova, .Tamrlice. — Ve východní části: hájemství Prodská (Židovský) na jedné louce u siiširny v Bobreku u Vsetína dosti hojný (Bubela), v parku rožnovském (Kolek), u Rybí a Kunvaldu u Nov. Jičína (Sa- pelza), Panský lidi u Si. Jičína (J. Pouč), na Salajce a Kavalčance (Gogela), u Frýdlaudu (Oborny), údolí .Ma.xmilianky poblíž Huti Hamcr, u Star. Hamer. Ve Slezsku: u Malenovic na úpatí Lysi- hory (Oborny)!, Moravka, Slavica. — .\a Cantorym a Baranii v Tčšínsku (Ivolbenheyer), u Opavy (Svérák), u Karlovské studénky (Spitzner), hojný v J(;seníku a ještě v nížinách kolem Vidnavy (Vier- happer), jako u Studénky, Wiesavy, Kraši atd.. ii Vrhua, Tomášova, při Běle u Adolfovic, u Frývaldova, Lípové a Friedberkn. 116tí X 11^^' ^« url>anum X »'ivale O. 3Ieyer. Lodyha přímá, na- hoře větvitá a hustě mrtnatopýřitá, sotva žláznatě chlupatá. Listy jako u G. rivale. Květy ničí až dosti vzpřímené. Kalich za plodu rovno- vážný až přímý. Plátky okrouhlé, krátce nehetnaté, přímo odstálé, sytě žluté až světle žluté. Strboulek holének přisedlý neb krátce stopkatý. Gnělka v silném oblouku hákovitě ohnutá, dolejší člen její 2 — 3krát delší než hořejší, dloužeji chlupatý článek, (j. intermedium Ehrh. part. 869 — ?(, Kvftten — ěervenoo. Vlhká křoví a Inka, háje, s rodiři velmi pořídkii. U nás ve 2 tvarech : a) Gr. intermedium Ehrli. Tvar příbuznější G. urbanum. Pa- listy veliké. Květy méně ničí. Kalich za plodu rovnovážně odstálý. Plátky toliko IV2 větší než u G. urbanum, sytě žluté. Dolejší člen čnělky asi 3krát delší členu hořejšího. h) Gr. Willdenowii Buek. sp. Palisty maié. Květy ničí. Kalich za plodu přímo odstálý. Plátky světle žluté, o málo menší než u G. rivale. Dolení člen čnělky 2krát delší hořeního. Bližší k. G. rivale. a) V oboře u Oliinachova a v Olšoví mezi Briesenoin a Vidnou ve Vidnavsku, zde došli hojný (Vierhapper). b) Velmi pořidkii, posud jen v Oboře u Ohnachova ve Vidnavsku (lýž). 376. Potentilla L. Moehna. A) Atricha seu Po tentillastru m. Holénky lysé. Plátky namnoze žlulé, zřídka bílé a pak s lisly zpeřenými I. Annuae s. Acephalae. Byliny malolislé, 1 — 2leté, po uzráni plodu odumírající. Kvělenství sympodiální lichohrozny. Plálky kratší kalicha. Listy dolení peřenosečné neb 3čelné. 1168. P. supina L. (M. položená.) Roztroušeně chlu- patá. Lodyha položená neb vystoupavá, často již od do- le j š k a, řidčeji až nahoře vidličnatě rozvětvená. Listy 2 — 5jařmě protisečné, na konci s lichým lístkem, hořeni úkrojky sbíhavé, nejhořejší zcela oddělené, z klínovitého dolejška opakvejčité neb podlouhle opakvejčité. Stopky květní krátké, asi 2— 3krát delší kalicha, po odkvětu sehnuté. Kališní cípy skoro lysé až řídce chlupaté, větší plátkův. Lůžko plodní smáčknuté kotoučovité, houbovité Holénky velmi malé. V. a D. 0-10 — 0-40 m. Plátky malé, žluté, velmi prchavé. Q a 0. Červen — září. Vlhké a písčité pastvy, poříčí a břehy rybničně, vlhké průhony a návsí, příkopy, v rovinách a v nižší pahorkatině rozšířena, jinde pořídku. V brněnském kraji: v jižní části obecná (Makowsky), u Adamova (Theimer !). Čtyřicet lánův u Svitavy (Niessner), Linhartice u M. Třebové, Nov. Trnavka, u Tře- barova a Boršova (Czerny), u Nenovic (Oborny)!, Pistovice a lomy u Lulce, na Hloučele u Prostějova, poprvé r. 1892 (Spitzner)!, u Ivančic (Schwoeder) ! , u Klo- bouk (Steiger)!, Melalinské údolí u Bílovic, Bajhrad, Telnice, Měnín, Vranovice, Krumvíř, Terezov, Cejč, Břeclav, Star. Břeclav, Poštorna. — Ve Znojemsku : u Náměště (Boemer), zde onde u Znojma, u Hrušovan, Nov. Přerova, Drnoholce a odtud při dolní Dyji (Oborny). V Jihlavsku : na rašeliništích u Jihlavy, jako u Hilbersdorfu (Neumann), v bahně rybničném u Plačova poblíž Třebíče (Zavřel), u Dačic, Ces. Rudolce, Star. Hobzí a Slavonic (Oborny), Velelsk.' rybníky u Ždáru (Havelka). V Olomoucku : u Litovle (Spitzner), u Zábřeha a Leštiny (Pánek), u Blu- dova a Šumberka (Paul), při staveních v Moravičanech u Loštic (Červinka). V uh. hradištském kraji: nezřídka u Kroměříže (Palla), u Jarohuovic (Zahradník), u Uh. Hradiště, Velehradu (Sapetza), v Hodonínském lese (Theimer), na zaplavovaných — 870 mifilpch na Dúbravř; u Rzeiicc smérem k Rohatci (Bubela). Ve východní části: při zříceninách hradn Laková (Červinka), u fary v Bystřici p. H. (Sloboda), Hustopeč a Černý, les u Nov. Jičíra (Sapetza). Ve Slezsku : Herallice, Jakartovice a Krnov (R. .a. M.). U nás též odrůda: /S)terrestris Form. Bylina zakrslá, ve všech částech menší, Listy mnohem tužší než u tvaru základního, řapíky kratší. Úkrojky hořej- ších listů velmi úzké. Květy nahloučené, ^'ezřidka na močálovitých zaplavovaných niislcch poblíž nádraží ii Břeclavi. 1169. P. iiorvegica L. (L. norvéžská). S r s t n a t á. Lodyha přímá, nahoře vrcholičnatě rovětvená. Listy Sčetnéi obak]zelené, hstky zpředu stříhané pilovité, u dolejších listův opakvejčitě podlouhlé, konečný z nich 2— 3sečný, lístky hořejších listů podlouhle klínovité. Stopky kvétní štíhlé, po odkvětu přímo od- stálé. Kališni cípy veliké, 2krát větší než u předešlé, široce kopi- naté. Lůžko kulovato-vejčité, málo šťavnaté. V. 0-15— 0'40 m. Plátky malé, světle žluté, opadavé. P. dicho- toma Moench. Meth. 659. Q a Q Červen a srpen. Písečné a šlěrkovalé břehy rybnikův a řek, pří- kopy, místa dříve zaplavená, pořídku a posud jen v sev. Moravě, ve Slezsku a v údolích siidelských. V údolí Brané a horní Moravy, jako ještě ii Holby (Oborny 1882), vlhká misla v Dětřichovském lese poblíž Unčova v sev. Mo- ravě. V^e Slezsku : v Těšínsku : rybníky u Wielke }§ki (Tvotula), u Heraltic (R. a M.), u Waldenburka (W. Fl.), u Tomášova, Bohučovic a Palhance (Sapetza), blíže střelnice, u Prillova mlýna a Goblova lomu u Vidnavy, ! u Viesavy a Voj- tovic (Vierhapper), u Sorgsdorfa a Javorníka (Latzel). II. Axilliflorae. Stopky květní postranní, v úžlabí listů jednotlivé. a) Tor m entilla e. Oddenek tlustiý, málo rozvětvený. Lodyha ráda po- léliající, nckořenujíeí, s listy přízemními 3- zřídka 4četnými, neb vzpřímená s listy nazkrze trojenými. Palisty nanmoze stříhané, listům podobné. Květy na- mnoze 4- zřídka 5čelné. 1170, P. tormeiitilla Schrank. (Nátržník). Lodyha polo- žená, vystoupavá neb přímá, nikdy nekořenující, nahoře rozvětvená a vidličnatě vrcholičnatá. Listy lo- dyžní přisedlé neb překrátce rapi kate, vždy 3četné, lístky podlouhle klínovité, skoro stříhané pilovité, vespod přitiskle chlupaté, trochu třpytivé. Palisty veliké, příprstnatě hluboce 3—5 klané. Květy jednotlivé, dlouze stopkaté skoro vždy 4četné. Plátky okrouhle srdčité, dosti ploše rozložené, kališni lístky k nim zdola dosti těsně přiléhající- Strboulek plodní malý, nízký, asi z 8 přeslenovitě se- stavených holének. Oddenek tlustý, válcovitý, uvnitř krvavý, někdy až hlízovitý. V. 0"15— 030 m. Květy žluté. Tormentilla erecta L, P. silvestris Neck. 1768., P. Neumeyeriana Tratt. - 871 - 2|- Červen — září. Suchá lesní mísla, lesní luka, mýtiny, kraje lesní, ra- šelinná luka, v pahorkatině a předhoří až ku hřebenům hor obecná, jako na Klad. Snéžníkii, Vysoké holi 1464 m., Koperníku, Fuhrmannštýnu, Studánkové holi a odtud až k Franl. myslivně. ,)') s t r i c t i s s i m a Z i m m. Lodyha silnější, ztuha přímá, na konci vidličnatá, chudokvětá. Lístky podlouhle kopinalé, přisedlé, veliké, někdy trochu hedbávitě chlupaté, stříhané a ostře pilovité. Palisty veliké, hluboce stříhané. Květy veliké. V Sudetách; Klad. Sněžník, Praděd a j. b) Reptantes. Lodyha položená, namnoze kořenující. Listy přízemni Sčetné, zřídka s vtroušenými 7- neb 3četnými. Palisty dosti jednoduché. 1171. P. procuml)eiis Sibth. (M. rozprostřená). Lodyha po- ložená, namnoze rozvětvená, zřídka jednoduchá, bičíkovitá, široce rozkladitá, posléze koncem kořenující, uzU- natá, s květy jednotlivými na uzUnách, na konci lodyhy v o b- šírný, vidličnatý vrcholík sestavenými. Listy s krat- ším neb delším řapíkem, ne j dolejší a přízemní častěji Sčetné, lodyžní 3četné, lístky vespod přitiskla chlupaté, trochu třpytivé, opak vejčité neb vejčitě podlouhle klínovité, hrubě-, skoro stříhané pilovité, zubů vejčitě kopinatých, špičatých. Palisty obyčejně malé, celé neb 2klané. Květy dlouze stopkaté, dolejší 5-, hořejší 4četné. Kališní lístky nazpět poohrnuté, od koruny odstálé. Plátky zvonkovitě skloněné, polokulovité, větší lístků kališních. S t r b o u 1 e k polokulatý, asi ze 16 holének složený. D. 0-15— 0-40 m. Plátky zlatožluté, vyhlubené. Tormentilla reptans L., P. nemoralis Nestl. M. P. 65. a dle Greniera P. supertormen- tilla X reptans. 2j. Červen — srpen. Světlé lesy, zvláště jehličnaté, kraje lesní, suchá neb rašeUnná luka, travnaté a kernaté meze pořídku a posud s jistotou jen v kra- jinách sudetských a v česk. mor. pohoří: ii Ochoze a v Zátokách blíže Nov. města, u potůčku ve Velkých Míchovech, v Plačkovci u Řečice (Havelka), Kladské pohoří (Tausch). V Jeseníku: Waldenburg a Velk. kotlina (Grabowski), Zuck- manlel (Bachmann), suché mýtiny u Krautenwalde (Latzel), dle Schlossera též II Šilperku. 1173. P. reptans L. (M. plazivá, pětiprstka). Lodyha na- mnoze poléhající, často' kořenující, výběžkovitá, obyčejně jednoduchá, uzlinatá. Listy řapíkaté, na- mnoze 5četné, řidčeji hořejší též 3četné, lístky opakvejčitě po- dlouhlé, k dolejšku klínovité, vroubkovaně pilovité, travo- zelené, roztroušené přítiskle chlupaté. Palisty dosti malé, celé neb - 872 — hoření 2klané. Květy obyčejné 5 četné, na vystoupa- jí c í c h větvích jednotlivé, na uzHnách ponejvíce 2hstých. D. 030 — 0*60 n-, Koruny veliké, zlatožluté, zřídka pomorančové- 4 červen — záři. Vlhká liiUa, trávníky, meze, břehy, příkopy, od roviny až na předhnří obecná. c) Anserinac. Ušly přelrhované zpeřcnť', namnoze r)reln(\ Lodyha vvbř>ž- kovitá, položená kořennjícl. Plátky žiiib'. 1173. P. anserina L. (M. husí, stříbrník, husí mýdlo), Listy pre- trhovaně, mnohočetně složené, lístky podlouhlé, protisečně pilovité, vespod hedbávitě běloplsťnaté. Palisty blánovité, pošvovité. Květy dlouze stopkaté, úžlabní, jednotlivé na uzlinách výběžkaté lodyhy. Ušty kalíška celé neb 2 — Sklané. D. 0.15—0 40 m. Koruny značné, žluté. Oděni listft proměnlivé: «) discolor Neilr. Listy na líci lysé neb přílysé, zelené. ,:/) argentea N e i 1 r. Listy na líci hedvábitě stříbrošedé. y) viridis Koch. Listy obak travozelené, spoře chlupaté neb na líci lysé, 21. Květen, červen. Pastvy, návsi, písečné průhony, vlhké Irávniky, břehy od roviny at na předhorí obecná v odr. «) a S), y) dosud u nás nenalezena, zda- li Scharem na úpalí Červeného kopce u Svratky blíž Brna nalezené byliny sem patři, nelze stanoviti, poněvadž neni dokladův. III. Pinatae. Listy zperené. 1174. P. rupestris L. (M. skalní). Odstále pýřitá, nahoře též žláznaté pýřitá. Lodyha přímá, namnoze načervenalá neb skvrnitá, na- hoře vidličnatě vrcholičnatá. Listy přízemní 2-3jařmě zpeřené, lístky 2krát vroubkované, konečný opakvejčitý, postranní šikmo vejčité, k do- lejšku listu vždy oddálenější a menší. Listy lodyžní 3četné, s palisty zašpičatělými. Květy dlouze stopkaté. Holénky hladké. V. 0-30— 0-45 m. Plátky dosti veliké, bílé. 2). Květen, červen. Keřnaté a kamenité stráně, světlá lesni misla, lesni lonky, křovi, travnaté pastviny, ve středni a jižni části porůzná. V brněnském kraji: mezi Brnem, Soběšieemi, P.ilovicemi a Adamovem (Makowsky), Račice směrem ku Krtinám a u Bukoviny (Theimer)! u Mokré hory (Tkaný), hojná na lesních lukách mezi Vranovem a Šelaovem (Niessl), kopce mezi Vomicemi a Te- šicemi (Oborny)!, n Ivančic (Schwoeder), Mokrý žleb n Krumlova (Zimmcrmann), II Tvarožné, Hády u Obran, zde poněkud hojnější u 1. tunelu, ftičmanice, Ka- nice, hojná u Bílovic a sice podél trati, ve zmolách, na Suché hoře a přehojná na mýtině pod Boudou, Oulěchov, Vranov, .loseíbv. Lichý \i Vohančic, Měřin, u Nemojan ve Vyškovsku. — V Prosfějovsku : na Záhoří i na vinohradech ko- sířskýeh u Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku: Milfrounská stráň u Milfrouna, úklon Pelcberku k Nesechlebu, Mlýnský kopec u Čížova a mezi Cižovem a Li- liliendorťem, Vinná hora oproti Hardeku, v lesích mezi Olbramovým kostelem a Šumvaldem, v údoli Dyje mezi Hardekem a Vranovem (Oborny). Ve Stezku : dle Kolschyho na Lysé Hoře, 873 — IV. Palrnal ise etap. Listy prstiialč 3-, 5 — 7 (''.e.lně. \. Rertae. Bylina vysoká, dlouze chlupatá, nikdy však pýřilá nebo plsf* nata. í.odyha ztuha přímá; Listy obak zeleno. «) Listy přízomrií a dolejší lodyžní nauinoze jen 5- neb 7čelné. 1175. P. recta L. (M. přímá). Lodyha tuhá, přímá, tlustá, na- mnoze jednotlivá a jako kalichy mrtnatě pýřitá a odstálými, dlouhými chlupy hustě huňatá. Listy 5 — 7četné, řapikaté, nejhořejší 3četné, skoro přisedlé, lístky podlouhlé neb podlouhle kopinaté, k dolejšku krátce klínovitě zúžené, kolkolem hluboce stříhané pilovité, po každé straně se 7 — 13 zuby, na líci zelené, přítiskle hedbávitě chlupaté, třpytivé, vespod stejnobarevně zelené, roztroušenými krát- kými chloupky šerpivé a na žilách huňaté. Stopky květní za plodu ztuha přímé. Lístky kališní velmi veliké, úzce kopinaté. V. 0"30— 060 m. Plátky citrónově žluté, větši kalicha. P. recla /í) pallida Lehm. R. P. 83., P. sulphurea Lamk. 2|. Červen, červenec. Výslunné a travnaté slráné, svéllá křoví, kamenitá a keřnatá úbočí, kraje lesní, meze, v teplejší pahorkatině a nízkém predhoří po- různá a zhusta s P. obscura Aut. zaměňovaná. V brněnském kraji: u Adamova!, Lomnice a M. Třebové (Makowsky), u Hustopeče, Nosislavi, stráň lesní nad Kurdě- jovem! (Schierl), Bílovice, Boskovice, Stráň a Sítkovec u Morkůvek ! — Na Horkách u Drahan!, u Baldovce poblíž Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku: u Náměště (Roemer), u Drnoholce (Ripper). V Jihlavsku : hojná mezi A llenburkem a Flandry (Reichardt), Vilímovický les u Třebíče (Zavřel)! pod hradem Mitrovem u Nov. města (Havelka), údolí Dyje pod Dačicemi (Oborny), Peperek stráně po- říčím Sázavy (Kovář). V sev. Moravě: u Beroinia (Gans), u Bndišova. — Ve východní části: u Kostelan (Zahradník), Říčky u Bystřice p. H. — V lese Háji u Bludovic, II Vsetína však neroste (Bubela). Ve Slezsliu : dle Schlossera na Lysé hoře Na Ostrým (Kotschy), úklony údolí před Libojaly blíže Bílovce (Wets('hky), při Moravici u Opavy (Svěrák), u Krnova (Wenck), Filštýn (Mťmke), Bernartice, Sorgsdorf (Latzel), Vidnava a Kras. U nás v odrftdách : a) ol>sciii*a Aut. vix. Willd. Lodyha útlejší, namnoze načervenalá, větévky květní přímé. Listy dolejší 7četné, lístky tmavozelené, řídce chlupaté, úzce podlouhlo-kopinaté, hojně střihano-pilovité, po každé straně s 12-16 zuby. Plátky malé. opaksrdčité, sotva větší kalicha, tmavě žluté. P. recta «) obscura Lehm., P. corymbosa Mónch. Suppl. 279, sec. Lehm. Jako předešlá, leč hojnější než lato. V brněnském kraji: n Adamova (Theimer)!, Žlutý kopec ii Brna (Czížek), Ivančice (Oborny)!, Šlapanice a Ostro- vačice (Schwoeder)!, u Klobouk (Steiger)!, kraj Obecného lesa a Markrabslví u Medlánek, stráň naproti Rajskému lesíku u Oernovic, Bystrc, Písařky, Babi lom u Nebovid, Sokolnické kopce, Mal. Hoslihrádky. — V Proslčjovsku : na Zá- hoří, na Kosíři (Spitzner). Ve Znojemsku: údolí Oyje u Bítova, Vranov a odtud dolů až ke Znojmu dosti hojná, na Polavskýcli kopcích, u Mikulova, Jaroslavie, Purkrábky, Milfrouna, Hradiště, Hnanic, byliny z těchto slanovisk dle Ob. vět- šinou sem přináležejí (Oborny). V sev. Moravě : u Šumberka (Paul)!, u l>omštátu, - 874 — Slar. incbla a Budišova. Ve východní čásli : na Peiiiické Hůře u Si. Jiřina (J. F'onč), při Bečvě pod Láskami, leč pořidka (Bubela) a Nivky u Vsetína ; sem bezpochyby přináležejí S?getzou uvedené rostliny s Pečawské gúry u Star. Ji- čína, s Helfenštýna u Hranic a od Fulneku. Ve Slezsku ; Těšín, Vítkov a Odry. c) crassa Taiisch sp. Opiz. Bóh. G. Bylina dlouhými, bílými chlupy hustě posetá. Lodyha kratší a tlustější než u P. recta. Listy namnoze 5četné. — P. recta var. leucotricha Borb. jest dle Zimmetra jen štíhlejší tvar P. crassa Tausch. Zimm. B, z Kennt. d. G. P. Jino- mostí 1889. Jako předešlá, leč velmi pořídku, posud jen v Markrabslví u Medlánek poblíž Brna. 2. Arg-enleae. Lodyha dt pýřilě plstnalá. Listy zvláště vespod zmo- laně chlupaté, plsínaté neb huňaté. Květy dosti malé. a) Canescentes. Listy po kraji neohrnuté, zřídka čistě bíle plstnaté, nanmoze šedé neb nazelenalé. Lodyha namnoze dosti Etuha přímá, neb aspoň z obloukovitého dolejška vysloiipavá. Stopky plodní namnoze přímé. 1176. P. cauescens Bess. (M. šedivá). Lodyha vystoupavá neb přímá, řídce šedoplsfnatá a odstále chlupatá, nahoře vrcholičnatá, řidčeji již od prostredka větvitá, hojně listnatá. Listy dolejší 5četné řidčeji 7četné, prostřední 5— a hořejší Sčetné, lístky podlouhlé neb podlouhle-kopinaté, k dolejšku klínovité, po největší část svého ob- jemu stříhano-pilovité, po každé straně s 5—7 zuby, na hci zelené přítiskle hedbávitě třpytivé až skoro lysé, vespod tence kade- řavě šedoplsťnaté a na žilách dlouhými chlupy huňaté. Stopky květní za plodu ztuha přímé. Kališní lístky dz dlouze chlupaté, kratší plátkův. V. 0"30— 0'45 m. Koruny syté žluté. Kalich za plodu zvětšený. Od P. recta menšími květy a šedozelenou, kadeřavou plstí a delšími k ní přilehlými chlupy rozdílná. P. inclinata Lehm. R. P. 100, Koch Syn. 237, non Vili, P. hungarica Willd. herb,, P. intermedia Wahlb. Fl. carp., non L., P. adscendens W. Kit. 2j. Červen, červenec. Keřnaté, výslunné a travnaté stráně, skalnaté úklony, meze, u cest, kraje lesní, od roviny až na předhoří rozšířena. V brněnském kraji: nezřídka kolem Brna, na Františkově, Špilberku, v Písařkách, na Hádech, v údolí Svitavy od Brna až po Adamov (Makowsky) !, Dědice a Pisto vice u Vy- škova (Spitzner)!, mezi Popůvkami a Žebětínem (Niessl)!, u Židlochovic (Reissek)!, náspy trati mezi Hustopečí a Zaječím (Schierl), u Klobouk (Steiger), ! na Po- lavských kopcích, u Krumlova, Vedrovic a Cejče (Oborny)!, Líšeň, Obrany, náspy trati a žleb poblíž nádraží u Bílovic, niýtiny u Zlámaného kříže u Kanic, Boskovice, Krokočín, zmoly u Husovic, meze u Kartouz, na Žlutém kopci u Cer- novic, u Jundrova, Kohoutovic a Morkůvek. V Prostčjovsku: u Prostějova, Pře- myslovie, za Smržicemi, u Pluinlova a Hamer (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemerj, u Hrušovan, Znojma, Vranova, Hardeku, Velk. Mašovic a na mn- — 875 - Mikulovských kopcích! (Oboniy), Frelošdorf a odlud podél hraiiictv zemskf' (Ilip per). V cesko-moravském pohoří: Starý kopec (Reichardt) a v údoU Jihlavy u města Jihlavy porůzná (Pokorný), v lese u Hor. Hcřnianic poblíž Vel. Mezi- říčí (Zavřel), u Dačic, St. Hobzí a Slavonic (Oborny), Peperek poblíž Ždáru (Kovář), Velk. Meziříčí, Vosova, Petrovice, Pikarec, Moravec, údolí Nedvédického poloka, Bystřice p. P.. — V Olomoucku: meze mezi Mirovem a Kounicemi (Uechlrilz), u Určic a Milkova (Slavíček), u Šumberka (Paul), l*řcmyslovice u Konice (Spilz- ner), u Star. města. — V uh. hradištském kraji: nehojně na úklonech Sv. Piocha n Uh. Hradiště (Schlogl), les Plechovec u Bzence (Bubela), Holý vrch u 'Nsl- vojné (Dr. Hanáček), na Javořině, Bošácké kopanice u hranice mor. (Holuby). Ve východní části: u Holešova (Zahradník), u Puisavy (Sloboda), Nivka, Joha- nova a Posedky u Vsetína, Lutonina a Zádveřice u Vyzovic (Bubella in liti.), u Stramberka a Hranic (Schiosser), u Jasené a u Petřkovic (J. Pouč), u Dom- štálu. — Ve Slezsku: porůzná v Těšínsku (Kolbenheyer), u Bruntáhi. — Úklony údolí před Libojaly blíže Bílovce (Wetschky), Hradisko (Sintenis)l a ňeznický les u Krnova. — Moravice u Opavy (prof. Ens), u Frývaldova (Vierhapper), u Javorníka (Spatzier), Vidnava, Kras, Kobyla, Bernartice. — - TI nás v odrůdách: /3)Uechtritzii Zimm. Bylina méně chlupatá. Lístky opak- vejči.té, k dolejšku dloužeji a úžeji klínovité, se zuby nemnohými a ne- pravidelnými, po každé straně s 2 — 3, zřídka 4; zuby užší, nejhořejší mnohem větší, listy vespod zelenavě šedé, vzezřením P. argentea po- dobná P. canescens var. fallax Uechtr. Jahresb. d, schles. G, 1863 Pořídku, posud jen na mezích u Husovic poblíže Brna. y) polyodonta Borb. Lodyha ztuha přímá, lístky po- dlouhlé až k dolejšku střihané pilovité, zuby četné, po každé straně 6 — 10, ku předu namířené, na líci zelené, huňaté, vespod šedoplsfnaté. P. canescens Grémii p. p. Pořídku, posud jen při břehu Svratky u Písařek a na náspech trati u Bílovic. ó) 1 e i O t r i c h a Borb. Byhna silnější, namnoze již od pro- středka silně větvitá. Všech 5 lístků daleko rozestálých, podlouhle ko- pinatých, velmi úzkých, dlouhých, po každé straně s 5—6 zuby. Pořídku, posud jen na Leskouně u Vedrovic. d) Collinae. Listy 5 — -7 četné, na kraji ploché nikoliv ohrnuté, vespod namnoze šedě- neb šedozeleně-, zřídka čistěji běloplsťnalé neb huňaté. Lodyha položeně vystoupavá, i obloukovitá, nikdy od dolejska ztuha přímá. Stopky plodní namnoze nazpět ohnuté. Skupina bohatá na tvary. 1177. P. Wiemaiiiiiana (xuiitli. et Scliumm. (M. Wiemannova). Lodyha z položeného dolejska vystoupavá, namnoze od prostředka volně vrchohčnatá, tence plsfnatá a odstále chlupatá. Listy přízemní v těsné rozetce a jako dolejší Sčetné, dlouze řapíkaté, lístky klínovité opakvejčité až vejčitě podlouhlé, po kraji rovné, v přední polovici za- stříhaně vroubkovaně pilovité až peřenoklané, zuby velmi veliké, ne- — 876 — pravidelné, špičaté, po každé straně 2 — 4, vespod nasivěle mrtnaté, pýřité až tence bělošedě plsťnaté, na žilách delšími, tuhými, rovnými, přítiskiymi chlupy heibávité, třpytivé, nezřetelně žilnaté. Palisty kopi- naté, prodloužené. Stopky květní tenké, níťovité, 3— 4krát kratší než rovnovážně odstálé neb ničí stopky plodní. Holénky velmi malé, okrouhlé, slabě svraskalé D. a V. 0-10-0 30 w. Plátky čistě žluté, dosti malé, skoro 2krát delší kalicha. P. Guentheri Pohl. ten. Fl. boh. 1815, P. Lindakeri Tausch ex p., P. collina /?. diťfusa Lehm. 11 Kvéleii, červen. Trávníky, meze, n cesl, pasivy, písčité a kernaló kopce, pořídku a s jistotou jen na Sokolnických kopcích a u Mal. Hostihrádek; pokud byUny z níže vytčených míst sem náležejí, nelze stanovili, poněvadž není dokladův. U Bosonoh, na lysém úklonu k Písařkám, u Ivančic, Popúvek, Rosic, Ostrovačic (Niessl), dle Scluna na Hádech u Brna?, dle Roemra hojná u Námčště. c) Euaryenteae. Listy pokraji zřetelné ohrnuté, vespod nanmoze dosti běloplsfnaté. Lodyha vystonpavá, nikoUv ztuha přímá. Listy namnoze 5-, řidčeji Tčetné, lístky namnoze opakvejčité, slříhaně pilovité. Stopky květní a plodní přímé. 1178. P. arg-eiitea L. (M. stříbrná). Lodyha vystoupavá neb po- léhající, slabě pisfnatá, na konci namnoze vrcholičnatá. Listy dolení 5četné, hoření 3četné, lístky skoro kožovité, klínovitě opakvejčité, na dolejšku nejcelejší, zpředu peřenoklané neb střihané pilovité, ukroj ky po každé straně od prostředka namnoze jen 2, dosti ši- roké, nestejné, roí:ložené, přítupé, po kraji ohrnuté, na líci tmavoze- lené, skoro lysé, vespod bělošedě plsťnaté. Stopky květní tenké, za plodu přímé neb odstálé. Vnější kališní lístky podlouhlé, pří- tupé, ostatní skoro podlouhle vejčité, špičaté. Plátky kUnovitě opak- vejčité, slabě vykrojené, sotva delší než kalich -chlupatě plsťnatý. V. 0-20— 0-30 771. Květy čisté žluté, malé. ť|. Červen — srpen. Suché meze, cesty, trávníky, výslunné a kamenité stráně, od roviny až na předhoří obecná. U nás v odrůdách : (■i) incanescens Opiz. Lodyha přímá, pisfnatá. Lístky obak bělo- plsfnaté, skoro podlouhlé, hřebenitě stříhané, úkrojky hluboké, ko- nečných nemnoho (2—3), rozložených, celých, se zubem konečným vzpřímeným. P. neglecta Bmgt., P. impolita Whlbg Fl. carp., P. ar- gentea v. tomentosa Doll. .Jako tvar základní, leč řidčeji. U Bečkovic a v Obecn('-m lese a na l.e- skounč u Vedrovic. Dědice u Vyškova a na Kosíri ve vinohradech u Kostelce, u Tovačova (Spitzner), na Žlulém kopci a v Čertově zmolu u Brna (Schur), Karoiinin a jiné kopce u Znojma (Oborny), Heřmanice poblíž Třebíče (Zavřel), u Star. města (Spitzner), les Plechovec u Bzence (Bubela). — 877 — y) dissecta Wallr. sched. crit. 237. p. sp. Bylina našedivělá. Lodyha dosti přímá, plstnatá. Listy Sčetné, lístky opakvejčité, na kraji sotva ohrnuté, po každé straně s 2 hlavními úkrojky, tyto i se střed- ním úkrojkem opět ve velmi úzké, rovné, ku předu namířené ušty dělené, lístky tudíž 2krát peřenoklané, na líci našedivělé, vespod sněho- bíle plsfnaté. Květy v hustý vrcholík nahloučené. Jako předešlé, hojná. V bniěnsktMii kraji: Žideniťk('' kopce, úklony Hádů pod Klajdovkoii, zde význačná, Cacovice, Sv. AiUoniěek n tirua, Oujezd u Tiš- nova, Žlulý kopec a úklony jeho sničreni ku KaiiuMini'niu mlýnu, Holedná u Jundrova, Písařky, Červený kopec, Ccr(o\a zmole u Kohoutovic, Slará Hora u Syrovic, Židlocliovicc, Liliová hora u Lulce, u Vyškova Ivary lysí- i chlupal*'. — Meze u koslipalny blíže Prosléjova (Spitzner). 1179. P. decumbeiis Jord. Gatal. du Jard. bot, de Grenoble 1849 (M. ležatá). Lodyha položená neb poznenáhla skoro od dolejška vystoupavá, krátce plsfnatá, něco chlupatá, nahoře vidličnatě vět- vitá, větví latnatě vrchoiičnalých, s krátkviiii, tlustými větvemi lodyž- ními, promíchanými větvičkami květními neplodnými. Listy přízemní a dolejší lodyžní řapíkaté, 5četné, hořejší přisedlé. 3četnó, lístky rovné, na líci skoro lysé, živě zelené, slabě lesklé, vespod bělošedě neb našedivělé plsťnaté, z klíno vitého, nejcelej- šího dolejška úzce podlouhle opakvejčité, nahoře stříhané pilovité, po každé straně s 2—4 kopinatými neb podlouhlými, špiča- tými, skoro rozloženými zuby. Palisty špičaté. Stopky květní tenké, plstnatě chlupaté, často zpro hýbané, plodní skoro přímé. Kalich skoro plsťnaté chlupatý, lístky kališní špičaté, vnější podlouhlé, vnitřní širší, vejčitě kopinaté, nestejné. Plátky velmi rozložené, na vzájem od sebe odstálé, khnovitě opakvejčité, vykrojené, skoro 2krát delší kalicha. G n ě 1 k y přímé, skoro zprohýbané, v hustý, vejčitý strboulek nahloučené, delší tyčinek. Holénky vejčité, svras- kale rýhované, niťovitým kýlem obdané. D. a V. 0-20— 0-50 m. Květy žluté, čnělky živě žluté. Bylina velmi veliká, silná, se širokými a plochými Ušty. 2|- Červen, červenec. Místa písčitá, Iravnalé úklony, meze, pořídku. Posud jen u Ivančic v okresu brněnském a u Velk. Meziříčí v česko-moravském po- hoří. Při silnici u Zelče blíže Nczamysru;, u kostipalny za Prostějovem (Spitzner). U nás v odrůdě: /í) septemsecta M e y e r. p. sp. Fl. Hannov. P. argentea ^. septenata Lehm. Listy namnoze 7- neb 6četné, lístky přízemní méně ďélené, lodyžní bohatě stříhané. .lako předešlá. Posud jen u Oujezda poblíž Tišnova. 1180. P. tenuiloba Jord. Pugill nov. pl. 1852 (M. úzkolaločná). Lodyha štíhlá, ztuha přímá neb z trochu ohnutého dolejška vysLou- — 878 — pavá, plsfnatá a trochu chlupatá, nahoře vidUčnatě větvitá, větví přímo odstálých, vrcholičnatých, větévky lodyžni tlusté, značně skrácené, vě- tvičky všecky současně květonosné. Listy přízemní a do- lejší lodyžni rapíkaté, 5-, řidčeji skoro 7četné, hořejší a nejhořejší přisedlé, Sčetné, lístky ploché neb na kraji slabě ohrnuté, na líci tmavozelené, skrovně chlupaté, vespod našedivěle plsf- n a t é, s vtroušenými, chabými chlupy, z klínovitého nejcelejšího do- lejška podlouhlé neb podlouhle opakvejčité, nahoře střihané zubaté, zuby čárkovitě podlouhlé, špičaté, vzpřímené, po každé straně 2 — 4. Palisty kopinatě čárkovité, přišpičatělé. Stopky květní tenké, trochu zprohýbané, plodní přímé. Kališní lístky trochu plsťnatě chlupaté, špi- čaté, vnější podlouhlé, vnilřní širší, vejčitě kopínaté, nestejné. Plátky opakvejčité, na dolejšku zaokrouhlené, na konci skoro uťaté, málo delší kalicha. Gnělky bledě žluté, velmi hustý, kulatý strboulek působící, málo kratší tyčinek. Holénky podlouhle vejčité, velmi malé, přetence svraskale rýhované, neobroubené. V. 020— OoO m. Květy malé, žluté. Ve všech částech štíhlejší než P. argentea, plátky menší, na spodině slaběji klínovité, listy ve- spod slaběji bělošedé. Tomuto tvaru velmi blízká jest též P. argentea v. perincisa Borb. 2j- Červen, červenec. Suché, výslunné kopce, kamenité slráné, světlá lesní místa, travnatí' úklony, ve střední části porůzná. Les Horka a jiná místa u Líšně, Kraví hora u Brna, meze u Tečic, pod starým zámkem u Rosic, les u Zastávky, les Volešek u Biskupic. — Rostliny příbuzné na Kosíři u Kostelce a na mezích u kostipalny blíž Prostějova (Spitzner). 3. Chrysanlhae. Pníčky nekořenující. Lodyha + chabá a jako stopky květní namnoze rovnovážně odstálými chlupy posetá. Listy obak zelené, palisty namnoze celé. Kvěly ve volném květenství. 1181. P. rubeiis Crautz, Stirps aust., jako Fragaria rub. non Vili. nec AU. (M. červenavá). Bylina zvláště na dolejšku načervenalá, až špi- navě nachová. Lodyha tenká, chabá, rozložená neb vystoupavá, hned nad dolejškem vidHčnatě rozvětvená, nahoře velmi plihá, dlouho- členná a jako řapíky hustými, měkkými, dlouhými, rovnovážně odstálými chlupy a krátkými kadeřavými chloupky posázená. Listy přizemní dlouze rapíkaté, namnoze 5-, 7 — 9- (někdy i 11-) četné, tmavozelené, vespod bledší, lístky opakvejčité podlouhlé až opakvejčité, na dolejšku klínovité, v největší části svého objemu stří- hané pilovité, po každé straně s 3 — 6 Špičatými, odstálými zuby. Listy lodyžni malé, 3četné, nejhořejší jednoduché. Stopky květní dlouhé, tenké, niťovité, s plodem dolů ohnuté. Kališní cípy huňaté. Strboulek plodní nízký, polokulatý, toliko zvýší 2 holének, holénky slabě napříč svras- - 879 — kalé neb hladké, sotva patrně kýlnaté. Oddenek z vý- honků krátkočlenných. D. 0.08—0-20 m. Plátky zlatožluté, dosti malé. P. dubia Moench., P. opacaAut. pl. non L, neb P. opaca L jest, jak Zimmeter ve svém Beitr. z. Kent. d. Pot. 1889, str. 30 dokazuje, P. věrna Aut. A- Květen, červen. Lesy, kraje, lesní křoví, keřnaté slráné, meze, vře- soviště. V celém území až na nižší předhoří obecná. V okolí Brna : Židenické kopce, Rílá hora u Julianova, Slalinské skály, Líšeň, Sv. Antoníček, Karlouzy, ťlečkovice, Medlánky, Evanovice, Cinzendorť, Babí lom u Lelekovic, Hády, Bílo- vice, háje u Cernovic, Komín, .Tundrov, Písařky a v sev. ěásti ještě u hoskovic, KunštáUi, Doubravníka ald. /5) moravica Form ad interim. Hořejšími listy lodyžními a oděním na spodu listu od tvaru základního rozdílná. Pořídku, Býčí skála u Adamova a u Kimštálu. 1183. P..patula W. Kit. (M. rozkladitá). Lodyha vystoupavá, nízká, ač tenká, přec dosti tuhá, namnoze až na konci vrcholičnatá, hustě kadeřavě pýřitá a dloužeji huňatá. Listy přízemní namnoze 7dílné, lodyžní 5 — Sdílné, hstky úzce čárkovitě klínovité, po každé straně zpředu jen s 1 — 2 úzkými, hluboce oddělenými zuby, obak zelené, na hci trochu hrbolkovitě draslavé, roztroušeně chlupaté, vespod a na kraji dlouhými, bílými chlupy huňaté, řapíky přilehle srstnaté. Stopky květní mírně dlouhé, tenké, niťovité, v čas květu přímé, plodní obloukem ohnuté. Kališní cípy úzce vejčitě okrouhlé, špičaté, žlutozelené. Plátky delší kalicha. Strboulky plodní polokulaté, malé. Nažky napříč svraskalé. Oddenek mnohohlavý, s krátkými výhonky. V. O 10— 0-20 m. Květy žluté. t[. Květen, červen. Výslunné kopce, travnaté úklony, pořídku ; u nás do- sahuje západní hranice svého rozšíření. Luční úklony u Krumvíře poblíž Klobouk (Steiger)!, háj nad Židlochovicemi (Schierl), kolem Cejče a na sousedních kopcích íSchlosser) i na západním konci bývalého jezera (Niessl), s P. rubens Crantz na kopcích u Hovoran (Jelínek 1837), u Cejkovic (Makowsky), pořídku na kopcích u Kobylí. 4. Aureae. Pníčky namnoze stlačené, namnoze kořenující, chudolisté, na- mnoze jen 5-, zřídka 7- neb 3listé a obyčejně málo vyšší listů přízemních. Sem náležejí i alpské druhy s lodyhou částečně ztuha přímou. a) Vernales. Lodylia -Jz položená, přímo odstále neb přilehle, nikoliv rovnovážně odstále chlupatá. Listy vespod zelené, bez veškeré stopy chlupů hvězdovitých. Pníčky namnoze kořenující. ByUny na kopcích a při kraji cesl rostoucí. 1183. P. opaca L. (M. tmavá). Lodyha položená neb vystou- pavá, hned nad dolejškem neb nad prostředkem rozvětvená, tak jako listy a řapíky dosti tuhými, ku předu směřujícími, pří- — 880 — tisklými neb poodstálými chlupy posázená. Listy přízemní namnoze 5—, řidčeji 7četné, nejdolejší pár velmi malý, lístky tmavo- zelené, roztroušeně clijupaté, vespod zelené, na žilách chlupaté, klínovitě opakvejčité neb podlouhlé, namnoze jen napřed hrubé pilo- vité, po každé straně s 1—4 tupými zuby. Listy lodyžní malé, Sčetné, s kopinatými pali:.ty, nejhořejší jednoduché. Stopky květní dosti silné, s plodem vystoupající, na konci ohnuté. Lístky kališni zevnitřní přítupé, ostatní vejčité. ostré. Plátky opak srdčité, po krajích se sotva dotýkající, málo delší kalicha. Strboulek plodní polokulatý, zvýší 2-3 holének, holénky slabě napříč svraskalé neb hladké, s kýlem sotva patrným. D. 006—0.15 m. Koruny citrónově žluté, tak jako kalichy po- měrně veliké. P. věrna Aut. plur. non. L.; P. věrna L. roste jen ve Skandinávii a ve vyšších Alpách. 2j- Duben, kvélen. Kraje polí a cest, meze, skalnalé a píscilé kopce, v pa- horkaliné a předhoří až k 600 m. rozšířena, ač ve tvaru význačném ne všude stejně hojná, v rovinč mnohem řidčeji. V okolí Brna: Hády u Obran, zmoly u Cacovic, Sv. Anloniéek, Kraví hora, Žlutý kopec, Holedná u Jundrova, Písařky, Zapni u Kohoutovic, v sev. části na Obecníku a Jíabě u Letovii', na slránich u Pernštýna; ve tvarech P. Amasiana F. Schullz blízkých u Měřína a Netína ald. U nás v následujících hlavních tvarech : a) P. serotiiia Vili. (M. pozdní). Listy 5četné, lístky klínovité, uťaté, z předu jen stříhané zubaté, zubů podlouhlých, přítupých, vzpří- mených, zub prostředni nevystupující. Lodyhy nifovité, položené, plátky vykrojené, delší kalicha. P. věrna f. gracilis Focke, P. věrna ,£í. in- cisa Tausch. Stráně, Iravnaté a kamenité úklony, meze, kopce, žleby, světlá lesní místa, roztroušena. Posud byla jen v okolí Brna a Doubravníka mnou sbírána, jinde bezpochyby jen přehlednuta. 2idenick('' kopce, vinice a P>orky )i Židenic, Hády u Obran, Ubec, zmoly u Husovic, stráně ii Kartouz, lesy u ftečkovic, Hergl u Medlánek, zde význačná, u Doubravníka, Komína a P.ystrce, u pracháren na Žlutém kopci, na Kraví hnře u Brna, u Jundrova, v Písařkách a v Čertově zmole u Brna. //) P. loiigiírons Borb. = P. longifolia Borb. pro var. P. vernae in schedis (M. dlouholistá). Lodyhy mnohé, přítlustlé, dlouhé, trochu načervenalé, listy 5četné na počátku jara velmi malé, lístky řapíčkaté a zvláště na podzim velmi (až 30 mm.) dlouhé, podlouhle kopinaté, ostře pilovité po každé straně s 6 —8 zuby, na líci pýřité neb nahé, ve- spod roztroušené chlupaté. Palisty listů lodyžních široké. Stopky květní hojně, červenými žlázonosnými chlupy posázené. Lístky kališni zevnitřní podlouhlé, vnitřní vejčité, ostré. Plátky opak srdčité, delší kalicha. Jako předešlá, pořídku. Zmoly a kopce u Cacovic, Suclu' iklolí n Oslrdva, les Sloček u Pelrávči poblíž Vel. Meziříčí. — 881 — c) P. aestira Halí. fil. in. Ser. Mus. Helv. pro var. P. vernae (M. letní). Tvar veliký, předešlému podobný, leč všecky části jeho, ze- jména lodyha a řapiky silněji chlupaté. Řapíky velmi dlouhé. Listy veliké, zpředu silně rozšířené, kraji se kryjící, v obrysu okrouhlé, po každé straně s 4— 6 tupými zuby, prostřední zub nevystupující. Plátky mají prý žlutou skvrnu. Jako předešlá, velmi pořidku. Posud jen na Kuřímské hoře u Kuřími. d) P. autiimualis Oplz. (M podzimní). Tvar předešlému pří- buzný, leč listy 6 — 7četné, lístky klínovité, zpředu silně rozšířené, kraji íje kryjící, stříhané pilovité, zuby hřebenité, špičaté, ku předu ohnuté. Řapíky přímo odstále chlupaté. Květy veliké. Jako předešlé, pořidku. Posud jen v údoli Punkvy u Blanska. d) Rubenles. Lodyha a řapiky namnoze chlupy došli zřelelné rovnovážná odslalými posázené. Lisly 5 — 7čelné. Slopky kvělni někdy žláznalĎ chlupaté, vze- zřením P. rubens Cranlz podobné a namnoze míšenci její s P. opaca L., non aul. 1184 P. explíiiiata Zimm. (M. rozložená). Bylina ploše rozloženě-, skoro stlačeně-trsnatá, krátce větvitá, posléz do špinavě-hnědočervena se měnící. Listy namnoze Sčetné, lístky malé, podlouhle opakvejčité, asi až do prostředka pntupě pilovité; řapíky tak jako lodyha hustými, měkkými, rovnovážně odstálými chlupy posázené. Květy mírně veliké, sírožluté. Plátky nevykrojené neb jen slabě vykrojené. Rostlina od ná- sledující podstatně rozdílná a P. aurulenta Grémii blízká. — Tvar větší, úllostí všech částí vynikající, pojmenoval Grémii P. intricata. V. 0-08 — 0'15 m. Bylina P. aurulenta Grémii blízká. P. opaca L. non Aut. X rubens Grantz = P. věrna Aut. X opaca Aut. =: P. pro- strata Grémii Ex. Fl. d. Schw. non Hánke. 2j- Duben, kvělen. Kamenití' a skabiali' kopce, pořidku. Posud jon u Ceiné iiory v okresu boskovickém. 1185. P. turicensis Siegíried in litt. ad Zimm. (M. převislá). Bylina statná, z velikých jednostranných, hustých, visutých, dlouho- větevnatých, k zemi přitisklých trsův. Lodyha a řapíky dlouhými, tuhými, leč přec útlými, namnoze rovnovážně odstálými chlupy dosti hustě posázené. Listy dlouzeřapikaté, namnoze 6 -7četné, lístky tuhé, veliké, 20 tnm. dl., 10 mm. š., klínovité opakvejčité, až přes prostředek hluboce a trochu nepravidelně stříhané pilovité, zubů po každé straně 4—5 vejci tých, brvitých. Květy prostředně veliké, světle žluté. Plátky okrouhle opakvejčité, kraji se kryjící. Tvar veliký, bujný P. rubens Grant/ bližší V. 008— 0.18 m. P. opaca L. non Aut. X r^ibens Grantz =: věrna Aut. X opaca Aut. 4 Duben, květen. Krátkotravnaté a kamenité stráně, pořidku. V Mela- litiském údolí u Bílovic poblíž f^.nia. údolí Punkvy u Blanska, Lelekovice, Lá-. 56 - 882 - zovský kopec a j. iii. u DonbravníUa, Žliilý kopec a meze ii pracháren, Holedná II Jundrova. c) Slelligerae. fcisly vespod někdy i na líci s H- haslou plslí hvezdo- vitých chlupů neb s velmi ojedinMými, hvězdovitýnii chlupy, namnoze teprvť- drobno- hledem patrnými, leč velmi význačnými. «) Listy dosti tuhé, s tlustými žilami, aspoh vespod zřetelné šedé, se ze- lení sotva průsvitnou a zde hustou plstí hvězdovitých, mezi sebou spletených chlupův a též delšími, jednoduchými chlupy posázené, zhiisla též líc listů hvězdo- vitě chlupatý. 1186 P. arenaria Borkh. (M. písečná). Lodyha vystoupavá, hvěz- dovitě chlupatá až hvězdo vito chlupatě plsCnatá, krátce huňatá, chlupy kratší než průměr lodyhy. Listy 5— neb 3četné, šedé jen vespod hustě plsfnaté, hvězdovité chlupy delšími, jedno- duchými chlupy kryté, hvězdovité chlupy na Hci žádné neb roztroušené, hustou plsť netvořící, často zde jen přitisklo chlupy ; lístky klínovilě opakvejčité, zpředu tupě vroubkovaně pilovité. Listy lodyžní malé 3četné, nejhořejší jednoduché. Str- boulek plodní polokulatý, trochu ničí. Holénky slabě napříč svraskalé neb hladké. Kališní cípy hustě hvězdovité plsťnaté, šedé neb jako u žláznatých tvarů roztroušeně hvězdovité chlupaté, kalně nachové. D. 005— 015 m. Kvéty žluté. P. cinerea Aut. non Ghaix, P. cinerea Vili p. p., Lehm. R. P. excl. v (3. et y. P. subacaulis Aut. plur., non L., nec Wulf., P. incana Moench, non Lamk. P. leucophea Jord. — ,?) v i s- cosa Schur, stopky květní a kraj cípů kališních vtroušenými žláz- kami lepkavé. 2j- Duben, květen. Suché, písečné kopce, skalnatá a kamenitá unsta, suché kroviny a lesy jehličnaté, v pahorkatině střední a jižní části rozšířená, jinde velmi porůzná. V brněnském kraji : u Brna, Obran, Adamova, Šlapanic, na Sokolnických kopcích, II Krumlova a Poiavy (Oborny)!, vápennité kopce za Pindulkou (Niessl) !, u Lelekovic, Cernovic a Kebovid (Czížek)!, Drysice ii Vyškova (Spitzner)!, Žide- nické kopce a í^>orky u Židenic, P>ílá Hora u Julianova, Stalinské skály, u Líšně, Tvarožné, Bilovic, Maloměřic, Husovic, Cacovic, Sv. Anlom'čka, Karlouzy, Sobčšice, Medlánky, .Jehnice, Žlutý kopec, Žabovřesky, Komín, .Tundrov, Písařky, Orechov, Střelíce, Ivančice, Zbejšov, Dobronice, Leskoun a j. m., u Vcdrovic, Olbramovice, Mal. Hostihrádky, Saratice, ]»rno\ice, Vyškov, Rajhrad, Syro\ice, Židlochovice, Vranovice, Kolby uUherčic, Huslopeč, Morkůvky, Klobouky, Cejč, Čejkovice, Kobylí, Velk. Pavlo- vice. — V Prosifrjovsku : ii J^roslčjov a, hobrocliova, Olaslavic, Plumlova, Pře- myslovic, Hamer (Spitzner). Ve Znojemsku: hojná u IVáměstč (Roeiner), obecná v okolí Znojma, u Mikulova!, Jaroslavic!, Hrii.šovan, Miroslavi, fOborny). V česko- moravském pohoří: u Telče, Velk. Meziříčí, Pelrovic, Vosové, Muslíšlě, Bystřice n. P., Ždáru a .limramova. — V Olomoucku : Náměšt, Přemyslovice blíže Konice a brahlov (Spitzner). V uh. hradištském kraji : Nov. ves u Kroměříže (Zahradník), v suchých borových lesích na Dúbravě u Bzence hojná (Oborny). Ve východní části : dle Kotka u Rožnova a dle Sapelzy na Kotouči u Štramberka a na Pískovně u Kopřivnice. 3) u .lulianova, Slatiny a na jiných místech mezi tvarem základním (Schur jako ylanduloso-viscosa). ,:>) Lisly iiiéiič (ulié, žily iiozlloiisllé, /.(!leu lislii zřcleliič prňsviliiá, rub lislň rozlroušenými, v souvislou plst nespojonými, livězdovilými, Oaslo nemnohými chlupy posázen, líc listů obyčejně bez hvězdovitých chlupův. 1183X11 í*^6J P. subareuaria Boťb. = P. subcinerea Borb. in schedis = P. opaca L. non Aut. X arenaria Borkh. = P. věrna Aut. X cinerea Aut. = P. Neumanniana Wimm. (M. našedivělá). Bylina P. Gaudini Grémii velmi podobná, leč živéji zelená a hvězdovité chlupy namnoze ještě více odstálé, vzezřením P, opaca L. podobná, chlupy lodyh a řapíků delší, přímo odstálé. Namnoze ve společnosti tvarů základních a posud jako P. věrna Aut. sbírána, hvězdovité chlupy drobnohledem lehce rozeznatelné. V Německu rostoucí byliny jsou zřejmými míšenci, leč v Rakousku roste též na místech, kde typická P. opaca L. = věrna Aut. schází neb velmi pořídku se vyskytuje, pročež potřebí tuto bylinu co do původu jejího ještě vyšetřovati. 2|- Duben, květen. Králkotravnaté a kamenité kopce, světlá lesní místa, meze; porůzná. Židenieké vinohrady a Bořky u Židenic, les u Horákova, Hády a j. m., u Obran, Karlouzy, Medlánky, zde tvary P. opaca L. bližší, u pracháren, na Žlutém kopci u Brna, stráně nad Žabovřesky, Bystrc, Holedná u Jundrova, při Svratce v Písařkách. 1186. X 1181. P. subrubens Borb. = P. arenaria Borkh. X !*"• bens Grantz = P. cinerea Aut X opaca Aut. (M. načervenalá). Pře- dešlé velmi podobná, leč oděním na lodyze a řapíku zřejmě rovno- vážně odstálým, listy obyčejně 6 — 7četnými, lístky bohatěji a útleji pilo- vitými lehce rozeznatelná. 2|- Duben, květen. Mezi rodiči porůzná. Písařky u Brna a v údolí Dyje u Znojma (Oborny), kopce a vinohrady u Židenic, pod starým zámkem u Líšně, Sv. Antoníěek, IVlarkrabslví a j. m. u Medlánek, Cimperk u Kuříma, Herotioe u Tišnova. d) Alpinae. Lodyha namnoze zbytky loňskýcli lisluv a palistň posázená Palisly dosti Viroké'. P)yliny alpskc' a vysok(''ho pohoří.' 1187. P. aurea L. (M. zlatá). Lodyhy vystoupavé neb přitné, chudolisté, na konci vrcholičnatě mnohokvěté. Listy Sčetné neb hoření lodyžní též Sčetné. Listy přízemní četné, dlouze řapí- katé, lodyžní krátce řapíkaté, s palisty vejčitě kopinalými, do půl délky k řapiku přirostlými. Lístky podlouhle klínovité neb úzce opakvej- čité, toliko na konci s 3—5 špičatými zuby, jichž konečný menší, ve- spod na žilách přítiskle chlupaté, na kraji husté brvité, hedbávitě třpytivé. Dolejší pošvy palistní veliké, na- linědlé. Plátky skoro 2krát delší lístků kališních. Oddenek plazivý, mnohohlavý. V. O 10— 025 m. Plátky veliké, zlatožluté, na dolejšku pomorančové. 4 Červen — srpen. Luka, pastvy, travnaté stráně nejvyšších Sudet a Beskyd. Kladský Sněžník (Cclakovský) !, Svinský hřbet (aborny). Suchá- a 56* — 884 — Cernákupu, Neuhausberk. V Jeseníku obecná: Kopernik, Hockšár, Praděd, Vys. hole, Vclk. kollina, Petršlýn, Franl. myslivna, Maják, Jelení hřeben (Oborny)I, Velk. a Mal. Jezerník, u Švýcarny, Leilerberk, mezi Pradčdem a Petršlýnem, Opava pod Ovčírnou, Telřeví bouda, Svinský příkop (Spilzner)!, Fuhrmannšlýn, Studánková hole. Medvědí hřeben, Česnekový příkop, Děd, na ceslě od Ovčirny k Divokému kamenu, vodorovná stezka od Ovčirny k Frant. myslivně. Zámeček, Heiligenhúbol, Břidlicová hole, Peřové kameny, hřebenem llofberku. — V P>e- skydách : na Piadhošli (Sloboda)!, hřebenem Tanečnice a odtud při ceslě až na Kněhyni. B) Leucotricha seu Fragarias I r ii m. Holénky běle chlupaté. Květy bílé neb růžové, někdy žluté. Listy prsfnaté, nikdy však zpeřené. 1188. P. alba L. (M. bila). Pritiskle hedbávitě chlu- patá. Lodyha položená neb vystoupavá, as zdéií dlouzeřapíkatých listů přízemních, 1 — 3lislá, 1 — 3kvétá. Listy přizemní 5četné, lístky podlouhlé neb podlouhle kopinaté, na líci tmavo- zelené, lysé, vespod a na kraji třpytně hedbávité, toliko blíže konce s ohnutými, přítisklými zuby pilovými. Plátky o něco delší kalicha. Oddenek položený, tlustý, krátkočlenný, málo rozvětvený, bez výběžků v. D. a V. 0-08— 0'20 m. Koruny dosti veliké, bílé. Lodyhy tenké, líslky jejich malé. ^■ Květen, červen. Suché lesy, světlé lesní prostory, lesní luka, keřnalé stráně, ve střední a jižní části hojná, jinde porůznu. V brněnském kraji : u Jun- drova, Ostrovačic a Bosonoh (Niessl)!, na Hádech až k Adamovu, u Tišnova, v Písařkách, u Rosic (Makowsky)!, n Křlin (Theimer a HasUnger)!, hojná u Račic a v srpnu podruhé kvetoucí (Niessl), u Ivančic (Schwoeder) !, u Bílého vlka poblíž Slavkova, u Šlapanie, Veveří a Krumlova (Oborny)I, les u Divák (Schierl)I, u Klobouk (Steiger)!, u Cejče (Schlosser) !, Líšeň, Ochoz, Mordovna, vinice u Obran, Sv. Antoníček, Kartouzy, Medlánky, Evanovice, hojná u Soběšic, Josefské údolí, Babice, Mal. Bukovina, Vranov, Kuřím, zde zvlášt hojná v lese Siberná, Mor. Kynice, les Brabinka u Malostovic, Blansko, Boskovice, Bystrc, Holedná u Jundrova, Kohoutovice, Žebětín, Troubsko, Nebovidy, Ořechovičky. Střelíce, Rajhrad, Sivice, Rychlářov, Vyškov, Dubňany. — V Proslějovsku : v Držovském háji, na Kosíři, na Skalici, v Hatích u Hrndkti, u Křenůvek, Krumsína, Plení (Spilzner). Ve Ziinjeinskii : na horních lukách u Senohrad (Roemer), u Jevišovic, Bítova, Vranova, Hardcku a odtud na úkloncch údolí Dyje dolů až ku Znojmu hojná ; hojná na Gralenberku u Hnanic, u Sedlešovic, Milfrouna, v Frauenholce u Tasovic, v Purkrábce, u Tvořihrazu a podél hranice až k Mikulovu a Polavě (Oborny). V Olomoucku : v Chomoutovském lese u Olomouce (Mik), lesy u Cech (Reissek). V ostatní části: v lese u Popovic (Palla), pořídku u Velehradu (Schlogl), v Hodonínském lese a u Banova (Ma- kowsky), na Javořinč (Holuby)!, u Val. Klobouk (Sapetza), u Zahrašovic blíže Holešova (Gogela), Bobrky u Vsetína (Bubela in lili.). Ve Slezsku: Sádrová studénka poblíž Opavy (Spatzier). 377. Comarum L. Záběliiík. 1189. C. palustre L. (Z. bahenní, pětilistek červený). Oddenek daleko plazivý, v lodyhu konečnou, větevnatou, nahoře mrtnatě pý- — 885 - řitou vystoupající. Listy oddálené, lichozperené, 5 — 7č e t n é, nejhořejší 3četné, doleni dlouzeřapíkaté, palisty úplně přirost- lými, špičkami jen sotva oddělenými pošvaté, hoření s palisty bylin- nými, toliko nejdoleji ku krátkému řapíku přirostlými. Lístky podlouhlé, ostře pilovité, na líci tmavozelené, vespod sivozelené, na žilách plsf- naté. Vrcholík chudokvětý. Kališní lístky vejčité kopinaté, zakončíte, rozložené, později zveličené, mnohem větší než plátky. Lůžko plodní chlupaté. Holénky lysé, hladké. V, 0*25 — 075 m. Kalichy barvy temně krvavé, plátky, tyčinky a čnělky hnědě nachové. Potentilla palustris Scop. 2|- Červen, červenec. Bařiiiy, rašeliny, kraje rybníkův, v rybničných a liornalých krajinácli, jinde nerosle. V česko-moravském pohoří : obecný na raše- linách a průhonech u Jihlavy (Reichardl), kolem Rudolce, Dacie, Černína, v okolí Slavonic, na všech lukách bařinných a při rybnících obecný, též u Vallinova, Malějovic a Stalkova (Oborny), pořidku při rybníku Židlochii u Ptačova^ poblíž Třebíče (Zavřel), bařinná luka u Rozinky (Frant. hrabě Milrowský)!, u Svitavy (Makowsky), přehojný u Nov. mésta, jako u rybníků Křivka a Trnka, u Kii- bovských a Dvorských rybníkův, hojný u Ždáru, zámku Ždáru, porůzný u Jim- ramova a Nov. Jimramova. — V Olomoucku : rašeUnná luka u Kláštera Hra- (hska (Mik), v příkopech mezi Hlusovicemi a Cernovírem (Makowsky), luka Angerská u Rludova poblíž Sumberka (Paul), potok luční u Janusova poblíž Rymařova (Schierl). Ve Slezsku: F>ronesy, mýliny, křoví, kamenité stráně, v celém územi až k hřebenům Beskyd a Sudel obecný, ješlě na Uhuslýně při 1170 -n. 1191. F. colliiia Ehrh. (Trávnice). Listy 3četné, zdéli neb něco kratší lodyhy, lístky vejčité, postranní skoro přisedlé, na dolejším kraji spodiny své skoro zaokrouhlené, vespod s nervy vyniklými, sblíženými, srstnatě hedbávitými, silně třpytivými. Květy neúplně dvoj- d o m é. Tyčinky plodných květů zdélí, neplodných 2krát delší strboulku plodního. Kališní cípy za plodu zveličené a k plodu pří ti skle. Jahody červené, méně šťavnaté a ztěžka od lůžka se od- dělující. V. 006 — 015 m. Plátky více do žlutavá bílé, u rosthny Q menší. F. viridis aut. p}. 2j- Květen, červen. Suché, travnaté .stráně, meze, travnaté pahorky, \ pahorkatině a niž.ší hornalině rozšířena. Na mezídh kolem Jihlavy, kolem HiincířovH směrem Popova lesu, leč pořídku (Pokorný). B) Stopky květní, lodyha a řapíky s ehlupy rovnovážně odslálými. Lístky postranní krátce řapíkaté. 1192. F. elatior Ehrh. (Truskavec, truskavice). Listy 3četné, dlouze řapíkaté. Lístky vejčité, postranní řapíkaté, na dolejším kraji spodu svého zaokrouhlené, vespod, zvláště na nervech měkce hedbá- vité. Květy neúplné 2domé, tyčinky plodných květů zdélí, neplodných 2krát delší strboulku semenníkův. Kališní cípy na plodu da- leko odstálé neb dolů sehnuté. Jahody na jedné straně červené, na druhé nazelenale bílé. V. 015—0 30 m. Květy bílé. F. moschata Duchesne. 2}- Květen, červen. Lesy, křoviny, mýtiny, lesnaté a skalnaté .Ntráně, od roNiny až na předhoří rozšířen. 379. Ruhiis L. Ostružiiiník. Přehled skupin : A) Pterobatus Celak. O. skalní. Byliny s vejčitými k lodyze pří- sediýn-i palisty. B) Keře s kopinatými neb čárkovitými, k řapíku přirostlými palisty. I. Idaeobatus Focke. Malinnik. Plod červený, pýřitý, od lůžka celého se oddělující. Listy 3 — 7čelně zpeřené. II. Grlaucobatus Dumortier. Ježinník. Plody černé, lysé, sivě ojíněné, s lůžkem neb bez něho se oddělující. Listy 3-, někdy i 5četně zpeřené. III. Eubatus Focke. Ostružinník. Plody černé, lysé, neojíněné, jen s lůžkem se oddělující. Listy dianitě neb znoženě 3— 5četné. — 887 1. Palisly kopinalť' neb í;árkovilř> kopiiialó. Vnější fposlranni) líslky skoro přisedlé. Pruty nizkoobloučnalé neb plazivé, ojinéné, na podzinn koncem koře- nující. Květenslví zkráceno. Druhy záhy kvelouci, které dle Fockeho všecky z míšenců R. caosius L. s jinými druhy skupiny Eubatus pocházejí. I. Corylifolii Focke. 2. Palisly čárkovilé neb nitkovilé. Vnější (postranní) lístky zřetelné řapikaté. a) Heleracanlhi O. I< u n I z e. Ostny na osách jsou rozličné, t. j. mimo delší a silnější ostny vyskytují se v rozmanitých přechodních tvarech též kratší a slabší ostny. a) Pruty a osy květonosné, různými, namnoze jemnějšími ostny a jehli- cemi a dlouhými slopkalými žlázami hustě posázené. Žlázy delší než průměr stopek kvělních. 2. Glandulosi P. % M. ,rahatiské, iia Slracholincc ii Dědic, na Skalici \ loso Hiircp 11 Hranic (Spilzner). /?) Na SkaHci u Určic (Spitzner), y) V pahorkaúnč, zvlašlí-- ve vyšších horách u Nov. ftíše, na Keiliku, Volk. Jezerniku, Pradědu ald. fV) a ř u nás posud nenalezeny. II. Grlaucobatus Du Mortier. Plody černé, lysé, sivé ojíněné, s lůžkem neb bez něho se oddělující. Listy 3-, někdy i Sčetně zpeřené Kališní ušty ku plodu pntisklé, vzpřímené. Pruty polehavé neb plazivé, na podzim kořenující, ojíněné, s krátkými, slabými, skoro stejnými ostny. 1195. R. caesius L. (O. polní, ježinník) Pruty položené, řidčeji nízko obloučnaté neb ve křovinách vy.stoupavé, oblé, sivě o j í- n ě n é, namnoze lysé, s ostenci roztroušenými, řidčeji nahloučenými, skoro stejnými, rovnými neb křivými, pokryty žlázkami slopkatými, roztroušenými neb žádnými. Listy H-, řidčeji 5č e t n é, poslianní přisedlé, lístky kraji se kryjící neb dotýkající, na líci lysé neb roztrou- šeně chlupaté, vespod zelené, roztroušeně chlupaté, ostře pilovité, často laločnaté, konečný okrouhlý, řidčeji vejčitý, krátce zakončily, řapíky na hořejší straně žlabovité, ostnaté. I*alisty bylinné, nad dolcjškeni řa- píka vetknuté, kopinaté. Větévky květní namnoze lysé, žláznatě stop- katé a ostiiité, často sem a tam zprohýbané, s listy namnoze Bčetnýnii- Květenstvi krátké, chocholičnaté neb hroznovité, chudokvěié. K a 1 1 š n i cípy široce vejčité, s dlouhým přívěskem, šedozelené neb šedé, silně h I a d k o p 1 s ťn a t é, tak jako stopky květní poházené nachovými, žlázonosnými jehlicemi, z a p 1 o d u p ř i m é, ku plodu p ř i t i s k 1 é. Plátky o p a k v e j č i t é neb okrouhlé. T} čin kv rozložené, asi zvýší čnělek. Plod z nemohých, velikých, si^ě ojíněných peckoviček. V. 0-50— POO m. Plátky velmi útlé, jako .sníh bílé, s vodnatymi, nášedými žilami, řidčeji načervenalé. Tvar velice proměnlivý. «) a r v a 1 i s R c h b. Lístky menší, 2krát pilovité, .šedozelené, tlusté, skoro kožovité, svraskalé, vespod hustě chlupaté. Pruty s hu- stými, jemnými ostenci. Stopky květní kratší. |5) aquaticus Wh. N. = umbrosus Rchb. Fl. germ. Listy veliké, ploché, hluboce zastřihované, dosti tenké, obak zelené, vespod roztroušeně chlupaté. Pruty často obloučnaté, namnoze lysé a chudě žláznaté. Květy dlouze stopkaté. '/) glandulosus Focke. Moravské byhny jsou žláznatě chlupaté, a mají květenstvi a lístky kališni vně červenými, žláznatými chlupy pokryty. ř^) armatus Focke. Pruty a osy květné hustě oslníte. ř) echinatus Focke. Kalichy hustě žlá'naté a ostenci po- kryté, ostatně jako d). "h Červen, červenec. V celém území obecný «) na rolích, strništích, vi- nohradech a u plotův obecný, (i) v stinných lesích, hájích, křovinách a plotech obecný, 7) všude na sušších místech, d) a t) n nás dosud nalezeny nebyly. — 890 — III. Eiil)atus Focke. Plody černé, lysé, neojíněné, jen s lůžkem se oddělující. Listy dlanitě neb znoženě 3 — 5četné, zřídka 7četné. Ty- činky obyčejně víceřadé, za květu vodorovně neb nálevkovitě rozestálé. 1. Corylifolii Focke. Palisty kopinalé neb čárkovilě kopinalé. Lístky široké, postiamií skoro přisedlé. Pruly nízkoobloučnalé neb polehavé, na podzim koncem kořenující, oblé neb tupohranné, roztroušeně chlupaté neb lysé, skoro vždy ojíněné, ostny drobné neb slabé, žlázky jsou vyvinuly neb scházejí. Kvě- tenství krátké, někdy řídké, s věl(''vkami často vrcholičnalě hroznovitýmí, někdy žlázna'ými a ostny namnoze jehlicovitými. Kališní ušty vně šedoplstnaté, po od- kvetení namnoze vzpřímené. Tyčinky zdélí čněiek, zřídka delší. Druhy většinou ranně kvetoucí, dle Fockého vesměs z míšenců R. eaesius L. s druhy skupiny Eubatus pocházející. «) Orthacanlhi Focke Syn. Rub. Germ. Pruly oblé neb tupohranné, obyčejně četnými rovnými jehlicovitými, skoro kolmými ostny a stopkatými žlá- zkami pokryty. Palisty čárkovitě kopinaté. Květenství hojně žláznalé. Ušty ka- lišní po odkvetení ku plodu přilisklé neb odstálé. Plody neojíněné. «) Kališní ušly na plodu odslálé. Semennik pýřitý. llOa. 11. ortliacanthus Wimm. Fl. Schles. ed III. p. 626. (O. rovnoostný). Pruty polehavé, tupohranné, slabě ojíněné, lysé neb řídce chlupaté s ostny skoro stejnými, šidlovitými, rov- nými neb mírně nazpět nahnutými a dlouhými stopkatými žlázami. Listy 3 — 5četné, lístky na hci skoro lysé, vespod měkce chlupaté, konečný přiokrouhlý neb okrouhlý, krátce prišpičatělý. Lata listnatá s osami odstálými, šedoplsťnatými, rovnoost- nými a žláznatými. Kališní ušty šedoplstnaté, bíle vroubené, hustě žláznaté. Tyčinky delší čněiek. Semenníky pýřité. D. 0-80— 1-50 m. Plátky bílé, opakvejčité. -\j Červenec. Kraje lesní, ploty. U Milkova (Slavíček, Spilz. Ostružiny vysočiny Drahanské, Prostějov 1893, sir. 24.). Ve Slezsku: vTěšínsku: severně od Ropického zámku, Puncovská výšina směrem ku Koňské (Kotula). (i) Kališní ušty na plodu vzpřímeny. Semennik lysý. *) Lístky vespod šedoplstnaté. 1197. R. íossicola Holuby OesL b. Z. 1873 p. 381. (O. pří- kopní). Pruty z nízkoobloučnatého ďolejška polehavé, príoblé, dosti silné, slabě ojíněné, na sluneční straně načervenalé, slabě chlupaté až olysaié, s hojnými, nestejně dlouhými, rovnými, šidlovitými, dole sploštělými ostny a stop- katými žlázami. Listy 3-, řidčeji 5četné, na líci při- lehle chlupaté, vespod z mládí šedoplstnaté, po- zději měkce chlupaté, třpytivé. Postranní lístky krátce řapíkaté, nejdolejší přisedlé, lístek konečný z mělce srdči- tého dolejška okrouhlý, krátce prišpičatělý, ostatní jemu podobné, sblížené, kraji se částečně kryjící, všecky dosti tuhé a nestejně 2krát — 8,1 1 - pilovité. Palisty čárkovitě líopinaté. Lata listnatá, větévky její vrcholičnaté, Skvěté, s hojnými, nažloutlými, j e h 1 i- covitými ostny a stopkatými žlázami ajako stopky květní a kalichy ± šedoplsťnaté až hustě chlupaté, ušty kališní se stopkatými žlázami a jehlicovitými ostny, p o o d- květu přímé. Plátky široké, vně chlupaté. Tyčinky rozložené, později skloněné, málo delší zelených čnělek. Se- menník lysý. Plody černé, slabě lesklé, peckovičky nehojné, veliké. V. 0-75 — 1 00 m. Plátky elliptičné, bílé. Pruty podobné oněm u R. oreogeton, leč hustěji a silněji ostnité a lysé. Žlázy stopek květ- ních nízké, kratší než chlupy. f) Červen, červenec. Suché lesy, kraje lesní, lesní česly a žleby, pří- kopy, ve slřední a jižní čásli rozšířen. V brněnskí-m kraji: v lesích kolem Bí- lovic na více místech (Oborny), za školou při lese a Pislovic a u Prolivatiova (Spi(zner), les Klucanina u Tišnova. — Hojný v Prostějovská: na Skalici, v Krum- berkách nad Bukem, ve Vranovském háji, na Obrově Noze a Olaslavic, při cestě Hanáků za Mysliovicemi, za Krumsínem u Hrubé jedle, na Holém příhoné, v Okolnici, na Židovce, za Hamry, na Nivkách za Stínavou, u Plenského hřbi- tova, ve Ptenském žlebu, v Kladovci u Repech, v Kořelenách u Hradiska, na .lahodové, Švancaře, Spálené, u Studánky pod Andělem Str. u silnice blíže Hrahan, u Jesence blíže Konice (Spitzner), u Vyškova, Lulce a Milkova (Sla- víček, Spitz., 1. c. str. 25.). Ve Znojemsku : v okolí Olbramova kostela, Paulic, Vranovské vsi, Šumvaldu, Čížova, Lukova a Vranova nezřídka (Oborny). V čos- sko-moravském pohoří: v Rosičkách u Telče ve tvaru velmi příbuzném a jen delšími jehlicemi žlázonosnými a kalichy bezostnými rozdílném. **) Lístky lenké, ve spod zelen(' a na nervech i-hlupat('. 1198. R. oreog-eton Focke. Syn. Rub. Germ. p. 404. (O. horsky). Pruty polehavé, slabounké, dole příoblé, nahoře tupohranné, slabě chlupaté, ojíněné, s nestejně dlouhými, rovnými a úzkými, rovnovážně odstálými ostny. Větší jsou 6—8 mm dl, slámožluté, tenké, rovnovážně odstálé, menší štětinovité, hojné a mezi nimi četné dlouze stopkaté žlázy a štětinky žlázonosné. Listy 3-, řidčeji 5četné, vnější lístky přisedlé neb s následujícími srostlé, měkké, obak kalně zelené, na líci přilehlé chlupaté, vespod dosti hustě měkce chlupaté, po kraji mělce zubaté, lístek konečný okrouhlý neb široce ve j čitý, přišpičatělý, se spodinou vykrojenou. Řapíky hustě odstále chlupaté a roztroušeně žláznaté, na spodu s ostenci štětinovitými, nahoře ploché. Palisty čárkovitě kopinaté, bylinné, nad dolfjškem řapíku přirostlé Větévky květonosné š'íhlé, jak pruty oděné, jich listy Sčetné. Lata krátká, řídká, z vrcholičnatých, namnoze 3kvě- tých větévek, osy květní krátce chlupaté, jehlicovitě ostnité a h o j- n ý m i, dlouze stopkatými žlázami pokryté. Kališní ušty šedo- zelené, vně huňaté, slabě žláznaté, v čas květu nazpět ohnuté, pak přímé. Plátky široce vejčité. Tyčinky delší čnělek, posléz roz- - 892 -- ložené a usychající. Semenník lysý. Peckovičky nehojné, černé. Květy bílé, stopky květní dlouze a hojně žláznaté. Listy veliké, namnoze tenké, obak zelené a jniírně chlupaté. R. iiemorosus ,/?. montanus Wimm 1. c. ed. III. p. 631, R. dumetoram c. montanus Fiek , R. chlorophyllus Form. Oest. b. Z. 1886 p. 127, non Grémii, R. Vrabelyianus Obor. Verh. d. nalf. Ver. Brúnn XVII. p. 283 non Kern. tp Červenec, srpen. Lesy, křoví, keřnaté a kameiiilé stráně. V celém úzonii rozšířen. V brněnském kraji: vinice u Židenic, u Koslelíčka, na Horneku a Helmě II Líšně, zmoly u Bilovio, Adamov, údolí Punkvy u Blanska, Bejkovice, Bosko- vice, les blíže myslivny u Soběšic, Rečkovic, Medlánky, Hora a Horka u Cin- zendorfu, Květnice, Spaicnisko, Šelenberk a les blíže střelnice u Tišnova, Hora u Železného, Obora u Lomnice, kopce: Hlavaěov, Laze, Jarcová a Pláňava n Doubravnika, Čertův zmol a Písařky u Kohoutovic, Slřelice. — U Lulce blíže A^yškova, v Žlebě u Žárovie za Piumlovem (Spilzncr), u Milkova (Slavíček, Spitz, 1. c. p. 25). Ve Znojemsku: Sicherské rybníky blíž Slavonic skoro vý- začný a ve tvaru trochu odchylném u Stalkova (Oborny). V česko-moravsUém pohoří: Rosičky u Telče, u Nov. města, Černý les a les u Vápenných lomňvaj. u Ždáru. V sev. Moravě: Červený kopec a Hoflerberk u Velk. Losina, Šloln- hava, Palhenwald u Koldšlýna a v příbuzufvn tvaru u Mal. Moravy. Ve vý- chodní části: les Hůrka u Uh. Brodu. b) Sepincoli Focke I. c. p. 3!)4. Pruty lupohranné neb oblé, bez žlázek neb roztroušeně žláznaté, s ostny skoro stejnými, na spodině často smáčknutými. Palisly čárkovilě kopinaté, květenství často žláznaté. Kališni ušly po odkvetení vzpřímeny neb odstálé, zřídka dolů sehnuly. Plody neojíněné. 1199. R. milliformis K. Friderichsen et O. Grelert v Danmarks og Slesvigs Rubi, Botanisk Tidsskrift 1887. (O. mnohotvárný). Pruty polehavé neb v houštinách vystoupavé, na podzim silně rozvětvené, ojíněné, dole oblé, nahoře hranaté, žláznaté neb bezžlázné, řídce chlu- paté neb lysé, dole s ostny šidlovitými, skoro rovnými, většinou sla- bými, nahoře s ostny silnějšími, na spodu rozšířenými a smáčknutými. Listy 3 — 5četné, lístky široké, kraji svými se kryjící, na hci lysé neb málo chlupaté, vespod zelené, měkce chlupaté, z mládí často šedoplsf- naté, lístek konečný okrouhlý neb vejčitý, krátce prišpičatělý, postranní přisedlé neb skoro přisedlé. Palisty čárkovitě kopinaté. široce čárko- vilé neb kopinaté. Lata na dolejška listnatá, přetrhovaná, nahoře krátká, často skoro chocholičnatě latnatá, s osami krátce chlupatými neb plsfnatými, s ostny rovnými, často jehlicovitými, někdy též se žlázami. Kahšní ušty vně šedozelené, po odkvětu odstálé neb vzpří- mené. Plátky obyčejně veliké, bílé neb narůžovělé. Tyčinky ždélí neb delší čnělek. Semenník lysý. Plody obyčejně neúplně vyvinuty, z ně- kolika velkých peckoviček složeny, černé, lesklé neb mdlé, velmi slabě ojíněné. R. dumetorum Wh. v Boenng. Prod. Fl. Mon. p. 153, Focke 1. c. p. 395, R. corylifoHus Sm. Brit. Fl. p. 542, R. nemorosus Hayne. % Červen, červenec. Kraje cest, ploty, křoviny, kraje lesní. Druh hro- madný, jenž dílem střední, dílem smíšené tvary mezi R. caesius a jinými bez — 89.^ — žláznýini a ehudó žláziiaíýiiii oslružinami v sobě zahrnuje, nedokonale vyvinuté plody poukazují na hybridní původ jeho. V celém území rozlroušen. Sem náležejí : 1195 X 1230. II. caesius X tomentosus O. Kunze. Reform der deutsch. Bromb. Pruty pi-imé neb polehavé, daleko plazivé, ojí- něné, pýřité, se slabými, skoro šidlovitými osténky a velmi roztrou- šenými, žláznatými jehlicemi. Listy prutů 3- neb neúplně 5četné. listky prítlustlé, na lici roztroušeně hvězd o- vitě chlupaté, vespod hustě plsfnaté, hrubě 2krát zu- baté, na dolejšku trochu klínovité, s nemnohými zuby, postranní lístky skoro přisedlé. Rapík slabě žlábkovaný, hustě plsťnatý a šidlovitě ost- nitý. Palisty široce čárkovilé. Stopky květní slabé chlupaté, chudě o s t n i t é, s 3-, neb nestejnoměrně Sdílnými hsty. Lata složená, na konci uťatá, větévky její chudokvěté. Ka- lišni ušty šedoplsťnaté, po odkvětu nazpět ohrnuté. Plátky žlutavě bílé. Tyčinky přímé delší čnělek. Plody větší než u R. tomentosus. -^ Červenec Křoví, kraje lesní, porostlé slráné, velmi porůzný. V brnén- skéni kraji : vinice a kopce u Žtdenic, Hády u Obran, kopce Bergl a Markrabslví u Medlánek, Mokrá, Tišnov, Rejholec u Tišnova, slráň Ž;utého kopce nad Ka- menným mlýnem, ve vinohradech a blíž sochy sv. Jana v Písařkách, u Ko- houtovic, zmoly u Vomic. — Ve Znojemsku: při cestě mezi Hradištěm a Velk. Mašovicemi (Oborny). Na vápenných kopcích n M. Lejskova na úpatí Javořiny (Holuby). Sem též patří : *,•') Pi,. pac hy p h y 11 us Borb. Fl. Com. Temcs — caesius ^ tomentoso — canescens Wirtg., lístečky na líci hustě a měkce chlupatými a hvězdovité aksamitově pisfnatými od tvaru základního rozdílný. Pro naše území pochybný. Sem počílal Sabransky dříve rostliny z Hadův, zvláště z liklonů pod Klaj- dovkou a ze stráně Mordovna zvané, v nejnovější době považuje rostliny tylo za uiišence R. (caesius x tomentosus) ^ discolor, poněvadž R. moesttis Holuby dle Sabranského též as kombinací discolor — tomentosus odpovídá, označuje též rostliny z těchto míst jako : R. caesius y^ n\oestus. S tímto názorem nemohu však souhlasiti, poněvadž ani na zmíněných místech, ani v nejbližším okolí R. discolor se vyskytuje, prolož chci popsati tvar tento pod jednoduchým jménem : R. compositus a zanechah prozatím dalšího pátrání po jeho původu. (1195 X 1230) X 1226? K. compositus Forrn. 1890. (O. slo- žitý). Pruty dole oblé, nahoře tapohranné, roztroušeně chlupaté, ojí- něné Ostny slabé, dole 'zploštělé, skoro stejné, mírně nazpět zahnuté. Listy 3— 5četné, hrubě 2krát vroukovano-pilovité, na líci tmavozelené, řídce až hustě aksamitnatě chlupaté, vespod hustě hvězdovitě šedoplsťnaté, okrouhlé až vejčité, listky postranní skoro přisedlé, lístekkonečný široce okrouhle neb ko- sníkově ve j čitý, na spodině velmi mělce srdčitě vykrojený neb jen zaokrouhlený, l^alisty kopinaté neb čárkovitě kopinaté. Lata dosti krátká, z vrcholičků 1— Skvělých složená, osy její chlupaté, s ostny krátkými, hákovilě ohnutými. Květy bílé. dosti veliké, kališní ušty vejčité, přilehle šedoplsfnaté, po odkvětu dolů ohrnuté. Tyčinky delší čnělek. Peckoviť^ky nemnohé. R. (caesius X tomentosus) X dis- color cum? Sabr. in scheda 1890. t) Červenec. Kanienilé a porostlé slránfí. Na Hádech, zvláště na úklonech pod Klajdovkou a na stráni Mordovna zvané. Od R. lrii;enus Fritsch nov. hybr. Vcrh. d. b. Ges. Vídeň 1805 p. 25 jest naše rostlina líni rozdílná, že nemá společnélio znakn s R. leucostachys Schl. 1195 X 1333. R. hemithyrsoideus Krause ve Prahl krit. Fl. v. Schleswig Holstein 2 díl. Pruty tupohranné, lysé. Ostny slabé, kopinaté, dole sploštělé, skoro stejné, mírně nazpět zahnuté. Listy 5četné, ve- Mké, na líci tmavozelené, roztroušeně chlupaté, vespod světlejší, měkce chlupaté, lístek konečný srdčitě vejčitý, nestejně hrubě pilovitý. Lata úzká, prodloužená, dole přetrhovaná. Osy květní krátce plsťnaté, s drob- nými ostenci. Květy bílé, kališní ušly odstále šedoplsfnaté. Tyčinky zdélí čnělek, skloněné. Peckovičky nemnohé. R. caesius X montanus (candicans). Kraje lesni, kopce, všude, kde rodiče jeho rostou, rozšířen: u Rilovic, Tiš- nova atd. — U Lulce blíže niyslivny, v lesích mezi Dědicemi a Raclavicenii (Spitzner). 1195 — 1336. K. semidiscolor ii. sp. hybr. coU. Sabr. Oest. b. Z. 1892 p. 173. Rozeznává se od R. hemithyrsoideus Krause níz- kým vzrůstem, pruty nízko obloučnatými, opletavými, hojněji ostnatými a zubem listů hustěji plsfnatým, hstky středními menšími, rb srdčitými, větévkami květními hustěji, silněji a i nepravidelněji ostnitými, s ostny na spodu obyčejně širšími a ohnutými. R, hemithyrsoideus jest vyso- kého vzrůstu s pruty vysoce obloučnatými, ostře hranatými, listy řídce plsfnatými, bylinnými, větévkami květními s ostny rovnými, šidlovitými, slabými, kališními ušty za plodu skoro vždy dolů sehnutými, kdežto u R. semidiscolor plod objímají. R. Wahlbergii Arrh = R. caesius- villicaulis, jemuž se ony tvary R, semidiscolor, u nichž vliv R. dis- color převládá, velice podobají, rozeznává se delšími, štíhlejšími latami. R, caesius-discolor (macrostemon), ■ U nás ve tvaru: a) F. Pseudo- Wahlbergii Sabr. Oest. b. Z. 1892 p. 174. = R. caesius-discolor, R. nemorosus Holb. Oest. b. Z. 1873 p. 377 non Hayné, Pruty silné, ojíněné, Shranné, řídce chlupaté, bezžlázné, ostny stejné, dosti silné, z rozšířeného spodu přímé, trochu nazpět nahnuté neb odstálé. Listy 5četné, hstky kožovité, tlusté, na Hci lysé, vespod jemně šedoplsfnaté, lístek konečný široce srdčitě vejčitý, krátce přišpi- čatělý. Lata bohatá, značně prodloužená (až 4 dcm.), složená, až ke konci listy skoro jednoduchými neb laločnatými, kosníkovými, ostře 2krát pilovitými, na líci chlupatými, vespod šedými prostoupená. Hlavní osa květonosná silnii, řídce plsťnatá, skoro bezžlázná, s ostny hojnými. — S35 — silnými, na spodu ztloustlými, mírně zahnutými, postranní osy a stopky květní ostny slabšími, jehlicovitými a nemnohými žlázkami posázené. Květy prostřední velikosti. Tyčinky zdélí čnělek. Ušty kahšní za plodu odstálé neb skoro přímé. Posud jen v lese na Skaliii za Určiccini proť. Spilznereni pro územi ob- jeven. ScMH přinálfížojí též byliny od líadslavic bh'žc Vyškova v Oest. b. Z. 1887 sir. 127 jako R. Wahibcrgii uvedené; zda-li i rostliny Oborným v okolí Znojma nalezené sem přináležejí, nemožno zjislili, poněvadž doklady scházejí. 1195 X 1329. R. liemimacropliyllus sp. coll. hyb. Krause ve Prahl, krit. Fl. v. Schleswg. Holst. 11. díl = R. caesius X macrophyllus. Liší se ode všech recentních hybridních ostružin ze skupiny Gorylifolii osami tenkými, slabými, jehlicovitými ostny posázenými, listy dosti ve- likými, stejnobarevnými, obak skoro lysými, konečným lístkem dlouze zakončeným. Pruty slabě tupohranné, rýhované. Palisty nitkovité. Lata krátká, řídká, chůdo- (10-) květá. Pruty bezžlázné. Osy květní s hoj- nými krátce stopkatými žlázami a slabými jehlicovitými ostny. Stopky květní dosti hustě ostnité. Kališní ušty po odkvětu vzpřímeny. Tyčinky delší čnělek. Posud jen u myslivny blíže Lulěe přítelem mým prof. V. Spilznerem pro území objeven. 2. Glandulosi Foeke. Pmly nizkoobloučnaté neb plazivé, na podzim koncem kořenující, lysé neb chlupaté, ojíněné neb neojíněné, obyčejně oblé neli nezřetelně hranaté, hustě nestejné oslnilé. Pruty a osy květonosné různými na- mnoze jemnějšími ostny, jehlicemi a dlouhými stopkatými žlázami, někdy i oslni- tými hrboulky husle posázené. Listy na líci bez hvězdovilých chlupův, vespod namnoze zelené, vnější lístky zřetelně řapíkalé, řapíky ploché. Palisty čárkovile. Kvétenslví složené, ku konci ěaslo hroznovité, hustě stopkatě žláznaté. Stopkalé žlázy mnohem delší než chlupy neb průměr stopek květních. Ušty kališní vně plsfnalé. Tyěinky po odkvetení skloněny. Plody černé, neojíněny. a) Eugland ulosi. Pruty ojíněné neb neojíněné, namnoze hustě nestejně oslníte. Květenství nahoře hroznovité, dole z větviček chudokvětých, nikdy vrcho- liěnatých. a) Pruty hranaté s ostny skoro stejnými, mezi ostny a slopatými žlázami není přechodu. 1300. R. Metschii Focke Syn. Rub. Germ. p. 359. (O. Metschův). Pruty nizkoobloučnaté, polehavé, ve křo vinách vystoupavé, 5hranné, silně rýhované, ojíněné. Ostny krátké, kopinaté, na spodu rozšířené, skoro rovné neb mírně nazpět nahnuté, mezi nimi jsou namnoze i ma- Hnké téhož tvaru, ale přechodních není. Stopkaté žlázy hojné. Listy 3četné neb znoženo Sčetné, lístky na líci tmavozelené, vespod nasivělé, obak řídce přitiskle chlupaté, lístek konečný opak podlouhlo-vejčitý, slabě srdčitý, někdy i uťatý a i srdčitookrouhlý, dlouze ku konci ztí- žený, hrubě nestejně pilovitý. Lata rozkladitá, široká, řídká, až nahoru listnatá, s větvemi postranními značně prodlouženými, - 896 — hořeiší osy hroznovitě vrcholičnaté, dolejší v paždí Sčetných listů skoro vzpřímené, latnaté, osy mírně chlupaté, s hustými stopkatými žlázami a rovnými, dlouhýnH jehlicovitými ostny. Kališní ušty široce ko- pinalé, dlouze zakončené, šedozelené, bíle vroubené, za plodu od- stálé neb vystoupav é. Tyčinky delší čnělek. Semenník lysý. Plody veliké, lesklé. V. 0 80— 1 50 w. Plátky podlouhlé, bílé. R. Kaltenbachii Metsch t> Červenec. Paseky, houštiny lesní. Dosud na Moravě jen z vysočiny Drahanské znám a prof. Špilznereni blíže Drahan u Studánky pod Andělem Stráž- cem objeven. Moravskou rostlinu viděli přední batologové Dr. Haláczy, Dr. Sa- branský a zesnulý Dr. Progel v Mnichově (Spitz. I. c p. 19), v okolí Ždáru (Kovář, fide Spilzner). Spojuje skupinu Radulae, od které se kvělenslvím dlou- hými slopkatými žlázami pokrylým, se skupinou Glandulosi, od které se svou oslnilostí odcliyluje. /i) Pruty okrouhle hranaté. Ostny nestejné, věl.ší dosti silné, na spodu roz- šířené a splošlělé, nazpět skloněny neb ohnuty. aa) Stopky květní odslále plsfnalé, s četnými chlupy nepřerůstajícími a roz- troušenými delšími stopkalými žlázami. 1301. R. Schleiťlieri Weihe v Tratt Mong. Ros. ÍII. p. 22 (O. Schleicherův). Pruty z nízkoobloučnatého dolejška po- lehavé neb opletavé, príoble tupohranné, nahoře hra- naté, zelené, na výsluní nahnědlé, slabě ojíněné, svazčitě chlupaté, kolkolem hustě nestejnými ostny a jehlicemi žlázo- n osný mi pokryty, silně draslavé, větší ostny silné, tuhé, na smáčknutém spodu širší, koncem nazpět ohnuty, mezi nimi četné oslnaté hrboulky. Listy 3četné, řidčeji znoženě 4 — Sčetné, přezi- mujíci, na licí tmavozelené, přilehle mrtnaté, vespod bledší, roztroušeně chlupaté, lístky všecky řapíkaté, blánité, nestejně hrubě a střihané pilovité, konečný lístek opa k vejci tý, slabě srdčitý, dlouze a lízce zakončit ý. Lata úzká, volná, dole listnatá, nahoře hroznovitá, bezlistá, před kve- tením ničí. Větévky a stopky květní hustě chlupaté, plsťnaté, s če- tnými, krátkými v plsti ukrytými stopkatými žlázami, roztroušenými delšími jehlicemi žlázonosnými a tenkými hojnými slámožlutými ostny. Kališní ušty šedozelené, žláznaté, dole jemné ostnité, na konci kvetení dolů sražené, pak napolo vzpřímené, za plodu opět dolů ohnuté. Plátky úzké, opakvejčitě podlouhlé. Tyčinky z počátku nálevkovité, pak k sobě skloněné, sotva delší čnělek zelenavých. Semenník pýřitý. Plody malé, černé, lesklé, aromatické, z 10 — 12 peckoviček složené. V. 0 65 — 1-26 m. Květy malé, bílé. R. glandulosus var. Schleicheri Gelak. Prodr. p. 641. "^ Červen, červenec. Kraje lesní, křoviny, mýtiny, ploty, cesty, žleby. I*()sud jen v Proslějovsku : v lesích drahaasUých na Jahodové, hojněji však pod - 8i)7 — Brněiikoii \ hniěiiskéin žlibku blíže vývralů z r. 1885 v právo při ceslé pod Bousíiiem, prol'. Spilznereni pro území objeven! f) umbrosa Spilz I. c. p. 20. Osliiy slabší jehlicovilé. Lisly veliké, tenké, hustěji clilupalé. Lata chůdo- (až 20) kvělá, lozkliiditá. Stopky květní značné prodlouženy. Ve stínu a houštinách. 1303. R. pygmaeopsis Focke Syn. Rub. Germ. p. 364 (O. drobný). Pruty polehavé, oblé, neojíněné, řídce a krátce chlupaté. Ostny silné, nestejné, dolů sehnuté, mezi nimi Jehlice žlázonosné a stopkaté žlázy. Listy 3 — 5četné, krásně temně zelené, lístky v mládí měkce chlupaté, později skoro oly?alé, hrubě pilovité, lístek konečný vejčitý neb ellip- tičný, prišpičatělý, dole zaokrouhlený neb slabě srdčitý, 8 — 5krát delší řapíku. Lata dole přetrhovaná, listnatá, nahoře stěsnaná skoro ch o ch o 1 i č n a t á, kratší než u R. Schleichen, všechny osy květní huňaté plsťnaté, hustě stopkaté žláznaté, s ostny hojnými, nestejnými, rovnými a zahnutými. Kališní ušty zelenavé, s ostny jehlicovitými, za květu sehnuty, po odkvětu odstálé neb vzpřímeny. Tyčinky sotva zdélí čnělek. Semenniky lysé. Plátky bílé, od předešlého druhu latou krátkou, hustou, skoro chocholičnatou, kališními ušty odstálými neb vzpřímenými, tyčinkami kratšími a semenniky lysými rozdílný. "^ Červenec. Paseky horních lesův. Posud jen v Prostějovsku: na Spálené u Drahan prof. V Spitznereni pro území ol)jeven. ^l^) Stopky kvélní králce chlupaté, dlouhými jehlicemi a slopkatými žlázami i 1 ústě pokryly. 1303. R. iiisolatiis P. J. MulL Flor. 1858 p. 166 (O. výslunný) Pruty nízkoobloučnaté, polehavé, oblé, neojíněné, volně chlupaté, hojnými, nestejnými, dílem srpovitými ostny, oslni- tými jehlicemi a stopkatými žlázkami hustě posázené listy jejich 3četné, lístky tuhé, obak slabě chlupaté, konečný vejčitý neb elliptický, někdy skoro okrouhlý, kratčeji neb dloužeji oěpičatélý, na spodu mělce srdčitý. Lata dosti dlouhá, listnatá, s vě- tévkami nahoře sblíženými, osy laty srpovitými neb dolů skloněnými ostny, ostnitými jehlicemi a stopkatými žlázkami hustě po- sázené. Kališní ušty hustě žláznato-štětinaté, po odkvětu přímé, posléz napolo dolů sražené. Plátky úzké, bílé. Tyčinky delší čnělek. Semenník pýřitý. R. hirtus var. insolalus Hal. cl Br. Nachtr. Fl. Niedó. p. 337, R. subaculeatus Borb. Vasv. Fl. p. 300. Od R. hirtus siiněj- šimi ostny, menšími lístky a květenstvím složeným rozdílný. ť Červen, červenec. Kraje lesní, výslunná místa, pořídku. Posud jen u Olší v okresu leleckém, mnou pro území objeven. y) Pruty oblé. Ostny nestejné, větší nanejvýš prostřední velikosti, naimiuze šidlovité, menší jehlicovilé, slabé. ««) Lístky s úzkou i)a'^azenou špicí. 57 — 898 — 1304. R. Bellardii Weihe et Ness, ve Bluff et Fingrh. Gomp. Fl. Germ. I. p. 688 (O. Bellardův). Pruty z nízkoobloučnatého dolejška polehavé, plazivé, oblé, jen na konci hranaté, sivě ojíněné, ve stínu světle zelené, na výsluní nahnědlé, skrovně chlupaté, s hustými, nestejnými, měkkými ostny, žlázna- tými jehlicemi a stopkami žlázonosnými, větší ostny ze širokého dolejška smáčknuté, slabé ohnuté neb dolů skloněné, menší rovné. Listy většinou 3 četné, přezimnjíci, blánité, měkké, světle zelené, na líci přilehle chlupaté, vespod s hustšími a kratšími chloupky, lístky dosti veliké, všecky rapíkaté, řapíček konečného lístku as zdélí třetiny společného řapíku. lístek konečný elliptičný, od prostředka ku koncům zaokrouhlený, na spodině někdy přísrdčitý, nahoře jako ostatní skoro stejnotvarné lístky, s n a- sazenou kopinatou neb čárkovitě kop i nato u špicí, lístky všecky po kraji dosti stejnoměrně, jemně pilovitě zoubkované. Lata květonosná krátká, dolejší větévky vzpřímeny a odstálé, obyčejně 3květé, hořejší rozkladité, Ikvěté. Osy a stopky květní chlupaté, s četnými jehlicovitými ostny, hojněj- šími, nestejnými stopkatými žlázami a červenými, žlázonosnými jehlicemi. Kalichy vehké, trochu plsťnaté a žláznatě štětinaté, ušty kališní kopi- naté, po odkvetení přímé. Tyčinky nálevkovité, později přilehlé, zvýší čnělek. Semenník lysý. Plody malé, aromatické, černé, lesklé, V. 0-50 — 1-00 m. Květy bílé. R. glandulosus var. Bellardii Bal- bings, Neum., R. hybridus Aut. plur. non Vili., R. rubens Neum. ^ Červen, červenec. Lesy, křoviny, lesni žleby, pramenitá niibla, v kra- jinách hornatých, poridku. Na Kožich hřbetech ii Mal. Hradiska, na Jahodové a na !ř>vancare u Si. Pliimlova (Spilziicr), ii .\lilkovK (Slavíček). Ve východní části: na Javoříné s R idaoiis L. nejnojnější druh (Holuby)!, na Javornících u Halenková. — U Velk. Bystrice pod Radhoštěm (Slavíček), na Šlandli u Mistkn dosti hojný (Gogela). Ve Slezsku : v Těšínsku všude rozšířen (Kolbenheyer), kolem Vidnavy všude v přcdhoři Jes(Miíka, jako na Kopřivné, kolem Reivízu, na Urlichu ald. (Vierhapper). /?|3) Lístky pozvolna přišpičatéié. Xj) Stopky květní a kalichy nazelenalé neb nanejvýš červeně žláznalé. 1205. R. serpeus Weiho. v Lej. et Court. Fl. Belg. II. p. 172 (O. plazivý). Pruty nízkoobloučnaté, plazivé, dole oblé, ku konci slabě hranaté, ojíněné, roztroušeně chlupaté, s nestejnými, tenkými a tlu- stými ostny a jehlicemi žlázonosnými ; silnější ostny krátké, sploštělé a mírně zahnuté, slabší kratší jehhcovité. Listy Sčetné neb znoženě 5četné, Hstky nestejně pilovité, obak zelené a krátce chlupaté, na vý- sluní vespod nasivělé, kožovité, lístek konečný elliptický neb srdčitě vejčitý, 3 — 4krátdelší svého řapíku, dlouze za- špičatěly. Lata namnoze malá, hroznovitá neb trochu — 899 — prodloužená a mnohokvětá, s dolejšími hroznovitými větévkami, vě- tévky laty a dosti dlouhé stopky květní krátce plsťnaté, s roztrou- šenými kratšími a delšími stopkatými žlázkami a je- hlicemi. Květy dosti veliké, bílé. Kališni ušty zelené, hustě ostnité, za květu sehnuty, po odkvětu vzpřímeny. Plátky podlouhlé. Tyčinky málo delší než čnělky zelené. Semenníky lysé. 2|- Červen, červenec. Lesy, křoviny, žleby, ineze. Pořídku. Posud jen u Silnického rybníku u Velk. Byteše a ve Spáleném lese u Něm. Bohdíkova. — Na kamenitých mezích u Protivanova a v Koželenách u .\lal. Hradiska (Spilzner), v okolí' Ždáru (Kovář, fide Spilzner). 1306. R. rivularis Mull et Wirtg. 1859. (O. potoční): Pruty polehavé, oblé, slabě ojíněné, ± chlupaté, s četnými, tenkými, krát- kými, rovnými neb mírně zahnutými ostny, jehlicemi a stopkatými žlázkami. Listy 3četné neb znoženě 5četné, lístky nestejně pilovité, obak zelené, vespod namnoze třpytivě chlupaté, lístek konečný vejčitě srdčitý, znenáhla dlouze (t. j. široce) p ř i š p i č a- tělý, 2 — 3krát delší svého řapíku. Lata značná, prodloužená, dole listnatá a přetrhovaná, dolejší její větve oddálené, hořejší odstálé, stěsnané, 1 — 2květé. Osy a stopky květní krátce plsřnaté, bez delších chloupkův, s hustě nahloučenými jehlicemi a dlou- hými, nestejnými, stopkatými žlázkami. Květy bílé, plátky malé, úzce opakvejčité, kratší lístků kahšních neb veliké a po- dlouhle elliptičné. Kališni ušty řídce plsťnaté i se stopkami květ- ními červeně žláznaté, po odkvětu odstálé neb vzpřímeny. Tyčinky delší čnělek. Semenníky krátce plsťnaté. Od příbuzného R. serpens prodlouženým, hstnatým květenstvím, dlouhými tyčinkami a plsťnatými semenníky rozdílný. Odrůdy : 3) prionophyllus Progel v VÍIL Ber, Bot. Ver. Landsh. p. 98. Pruty s ostny jemnějšími a hustšími, lístky namnoze hustěji chlupaté, konečný š'roký, okrouhle vejčitý, lata nahoře stěsnaná. '/) laetevirens Progel 1. c. p. 95. Ostny prutů malé, leč roztroušené, vnější postranní lístky skoro přisedlé, osy laty hustě stop- katě žláznaté, leč chudě ostnité; lata volná; semenník pýřitý, řid- čeji lysý, "^ Červen, červenec. Vlhká lesní mísla, lesní potoky, pořídku. Při lesním kraji na Bílé Vodě u Hartmanic (Spitzner), p') v lese Potýlkách ii Střííek, ;.') u Sil- nického rybníka blíže Velk. Byteše. X2) Stopky květní a kalichy hustými, tmavými, stopkatými žlázkami Imavo- červeně neb tmavofialově zbarveny. Pruty hustě chlupaté. Tyřiiiky dolši čnělek. Listy temnězelené. 1307. R. hirtus W. et K. Pl. rar. Hung. II. p. 150 (O. žláznatý). Pruty nízkým obloukem polehavé neb opletavé, oblé, jen na konci nezřetelně hranaté, obyčejně ojíněné, 57* — 900 - chlupaté, s hustými, tenkými, šidlovitými, nestejnými, nazpět nahnutými ostny a nestejnými stopkatými žlázkanii. Listy prutů namnoze 3četné, řidčeji znoženě 5četné, na líci kalně zelené roztroušeně chlupaté, vespod bledší, na nervech od- stále měkce chlupaté, vnější lístky rapíkaté a jako ostatní nestejně pilovité, konečný vejčitý neb široce ellip- tičný, znenáhla krátce prišpičatělý neb zašpičatělý. Řapíky s hustými, stopkatými žlázkami a jehlicemi a dolů sehnutými ostny, nahoře ploché, mladší brázdité. Palisty čárkovité, vysoko nad spodem řapíku vetknuté. Lata namnoze bezlislá, volně větvitá, dole listnatá, s krátkými chudokvětými větévkami. Osy květní chlu- paté, s hustými, malými ostny a nestejnými, stopka- tými žlázkami fialové až h n ě d o č e rve n é, jich listy 3četné. Ušty kališní fialově červené neb nace malé a jako stopky květní hustými stopkatými žlázkami, hojnými jehlicemi a ten- kými ostenci pokryty, v čas květu dolů sehnuté, později k plodům přítisklé a tyto objímající. Plátky podlouhle opakvejčité. T) činky víceřadé, delší čnělek. Semenník chlupatý. Plod černý, lesklý. V. 0-75 — 1-00 m. Květy bílé. R. glandulosus Rchb. Fl. Germ. exc. p. 607; R. hirtiformis Bayer. Bot. Excb. p. 296; R. glandulosus var. hirtus Gelak. Prodr. p. 641; R. nigrescens Form. Oest. b. Z. 1887 p. 207. ť Červenec, srpen. Lupenalé a jehličnalí' horní lesy, kroviny, niýliny slráné a kraje lesní, v studenější pahorkaliiiě a předhoři hojný až obecný. V Proslějovsku : u Lulce, Pislovice u Vyškova, na vysočině drahanské : u Mal. Hradiska na Kozích hřbetecli, na O kluče a na Spálené v lesích drahanských bUže silnice do Orahan, v Okolnici u Krumsína, na šíráních v Repešskinn žlebu, na Jahodové, na Švancaře, u Studánky pod Andělem St., na Horkách u Drahan, v Končinách za Hartmanicenii ii Si. Plmnlova (Spitzner). V ěesko-moravskérn pohoří obecný: u Větrného dvora poblíž Jihlavy (Neumann), hojný v okolí Dačic a Slavonic, jako Maryš, Slalkov, Rudolec, Vallinov, Sicherské rybníky a městský les u Slavonic, na úpalí Kohiberku ii Kadolce íOborny), u Mělkovic (Kovář), hojný u Telče, Krahulci, Hradisko poblíž iJioty, Javořice, Olší, Mal. Lhota, Bystřice n. P., Zubšlýn, Chudobín, Holotín, hojný u Nov. Města, Vlacho- vice, Sklené, Bratraňovská u I-holky, Rokytná, Maršovice, Vršany, Kadov, Po- hlcdec, hojný u Ždáru, Jimramov, Javorok. — V scv. Moravě a v předhoři Jeseníka: Hlubočky u Olomouce (Spilzncr), n Milkova (Slavíček), u Roudna a Berouna (Gans), kopce mezi Holboii a Raškovcm, jako na Bandenberku, u Po- čálecké myslivny, v údolí Tisi- u Velk. Losina, n Ludvíkova, Nové vsi, Wicsen- berka, Winkelsdorfu a j. (Oborny), Hrubá Voda, Šternberk, Sumberk, Ces. Boh- díkov, Pust. Žibřidovice, Staré město, Ciiraslice, Slříbrnico, Svab, Stěpanovský vrch. Černý hon, Koldšlýn, hrcištýn, Slci^lňv les, Rejhotice, údolí horní Tise, Teplice, Rymařov, Jamrtice, lindišov a j. obiicný. Ve východní části : na Lo- peníku, hojný na Javořině (Holuby), na Hoslýně (Spitzner!), horní lesy koleni Vsetína, Drštkova (Bubela in liti.), Janova hora u Vyzovic (Dr. Hanáček), Javorník, Filipov, Nová Lhola, Val. Klobouky, .hnorník Kclský, Hošíálkuv, Táb, Dušná, — 901 .lavoiiiiky ii líaletikova, Volké Karlovice, lesy koloin Salajky, Rožnov. Star. Zubří, Frenštát, ŠalVanice u Hranic, Domašov. — Hojný v údolích Ostravice, na úklonech Kněhyně u Trojanovic, u Celadní' a od Frýdlancki nahoru fOborný!), hojný v okolí Místku (Ooj^ela). Ve Slezsku: velmi hojný u Malenovic na úpatí Lysé hory (Oborny !j, v lese Urbaška u Moravky a hojný u Oder. — V Té- šínsku všude hojný (Kolbenheyor!), u Karlovski- studánky (Niessl!), na Salvízu (Spitzner), Javorník, Friedberk, Kriiov, Lipová, Frývaldov a odtud až k Tomá- šovu a ješlě na úklonech Drehberku poblíž Sludénkové hole. — ■ Hojný v okolí Vidnavy až k Jeseníku (Vierhapper !) ji8) Tyčinky málo- až skoro jednořadé, kratší ěnělek. Xj) Slopky květní a kalichy Iniavě žlázuaté, na pohled linavočervené neb fialově ěervené. 1308. R. Grueiitheri Weihe et Ness v Bluff et Fingh. Comp. Fl. Germ. I. p. 670. (O. Guentherův). Pruty polehavé, tenké, oblé, obyčejně neojíněné a dosti hustě chlupaté, měkkými, šidlovi- tými ostny, tmavočervenými jehlicemi žlázonosnými a stopkatými žláz- kami hustě posázené. Listy namnoze Sčetné, porídku znoženě 5četné, lístky obak skrovně přilehle chlupaté, na líci tmavé, vespod světleji zelené, Hstek konečný elliptičný neb vejčitý, na spodině uťatý neb slabě srdčitý, zašpičatělý. Lata krátká, chudokvětá neb prodloužená, hojnokvětá. Větévky a stopky květní krátce šedo- plsfnaté, s hustými, tmavočervenými stopkatými žlázkami a roztrouše- nými, měkkými, jehlicovitými ostenci. Kahšni ušty plsfnaté, hustě červenožláznaté, po odkvětu vzpřímeny. Plátky malé, bilé. Tyčinky jednořadé, zřejmě kratší než čnělky, namnoze krásně červené. R. hirtus var. Ghamaebatus Wimm. et Grab., R. coloratus Gremh. ^ Červen, červenec Křoví, keřnaté a kamenité stráně, mýtiny, posud jen na úklonech Hostýna směrem k Kíčkám poblíž Bystřice 1883 mnou objeven. Dle prof. Spilznera přináležejí sem í rostliny F. Kovářem z okolí Ždáru jemu zaslané; dle P. Havelky na Šiškově kopci v Ochoze u Nov. města. 1209. R. gracilis Holuby Oest, b. Z. 1878 p. 380. (O. vnadný). Pruty polehavé, přioblé až oblé, slabě ojíněné, hustě chlu- paté, dlouhými, stopkatými žlázkami, přehojnými, dlouhými, tenkými, jehlicovitými ostenci a štětinami hustě posázené. Listy Sčetné, lístky kožovité, obak světlozelené a roztroušeně chlu- paté, na líci lesklé, lístek konečný srdčitě vejčitý, zašpičatělý. Lata stihlá, prodloužená, dole listnatá s větévkami krátkými, chudokvětými, někdy ozdobně zprohýbanými. Osy květní řídce plsťnaté, dlouhými, tmavonachovými, stopkatými žlázami a velmi dlouhými, fialově červenými, jehlicovitými ostenci hustě posázeny. Kališní ušty hustými štětinami a stopkatými žlázkami fialově červené neb načernalé, po odkvětu vzpřímeny. Květ)- malé, plátky elliptičné, zelenavě bílé. Tyčinky — 902 — kratší zelenavých čnělek. Semennik lysý neb chlupatý. R. Guentheri var. erythrostachys Sabr., R. longistylus Borb., R. vinodorus Sabr., R. erythrostachys Sabr. ih Hale. Brom, p. 279. ť Červen, červenec. Lesy, keřnaté a kamenité stráně, pořidku. Na Lopenikii v okresu uh. brodském Holubým pro území objeven. — Na kame- nitých mezích u Mal. Hradiska blíže Prolivanova (Spitzner), v okolí Ždáru (Kovář, teste Spilzner), v Lísku pod skalou, v Plačkovci, !-;iškňv kopec v Ochoze II Nov. města (Havelka). Xg) Stopky květní a kalichy se světlými žlázkami, lata tmavě nezbarvená. 1210. R. Bayeri Focke. Oest. b. Z. 1868 p. 99. (O. Bayerův). Pruty nízkým obloukem polehaVé, oblé, namnoze ojíněné, roz- troušeně chlupaté, s hustými, nestejnými, tenkými, namnoze šídlovitými ostenci a přehojnými, nestejně dlouhými, stopkatými žlázkami, větší jsou na spodu často smáčknuty, náhle jehlicovitě ztíženy, nazpět nahnuty neb mírně ohnuty, i^labší tenké, jehlicovité. Listy prutů namnoze 3-, nezřídka znoženě 5četné, vnější lístky zřetelně řapíkaté, lístky obak zelené, na licí tmavší, z počátku hedvábitě roztroušeně pýřité, později olysalé a slabě lesklé, vespod jemně na žilkách pýřité, lístek konečný elliptičný, opakvejčitý až okrouhlý, na dolejšku zaokrouhlený neb slabě srdčitý, zašpičatělý a jako ostatní ostře pilovitý. Normální laty úzké a dosti hojnokvěté a jen dole list- naté, abnormální ze spodu prutů protáhlé, přetrhované, až nahoru listnaté, dolejší větévky květonosné bývají značně prodlouženy. Větévky normální laty krátké, hroznovitě mnohokvěté, krátce chlupaté, s h u- stými, malými, odstálými neb dolů skloněnými oste- nečky a přehojnými, nestejnými, žláznatými chloupky a žláznatými štětinkami, jich listy Sčetné. Kališní ušty nazelenale šedé (neb i načervenalé), ž 1 á z n a t é, často též ost- nitě štětinaté, odstálé neb sehnuté, posléz vzpřímené. Plátky podlouhle opakvejčité, prchavé. Tyčinky skoro Iřadé. kratší čnělek. Semenniky lysé neb chlupaté. Plody černé, lesklé. V. 0-50— 1"00 m. Květy bílé. R. pygmaeus Bayer Botan. Excb. p. 296 non Wh et N, R. hirtiformis Bayer 1. c. p. p. "b Červen, červenec. Lupenalé a jehličnaté lesy, husle křoviny, keřnaté stráně, kraje lesní, v studenější pahorkatině a předhoří velmi porůzný. V Pro- stějovsku : v okolí St. Plumlova, hojně na St. Plumlovč, na Jahodové, na Švan- caře, na Spálené, u Studánky jtod .\ndělem Str., mezi jinými (ilandulosi v dra- hanských lesích hojný, v okolí l)rahan, v údolí Neclavském (Spilzner). V Ji- hlavsku: v Ochoze a Plačkovci n Nov. měsla (Havelka), Chyžový les mezi Slalkovem a Matéjovicemi v okr. dačickc-m, Maryš u Slavonic poblíž trojí hra- nice zemské (Oborny), v okolí Žďáru (Kovář, iesle Spilzner). V sev. Moravě: u Žárovic, Milkova (Slavíček), u Rejhartic. — Ve východní části : na Javořině. Na Smrěině pad hřebenem Lysé liory (Oborny), na Staudli u Míslku (Cogela). U nás v odriidách : — 903 — ,?) drahaiieiisis Sab. in litt. et Oest. b. Z., 1889 p. 436. (0. dra- hanský). Pruty silné, ve křovinách vystoupavé, silně sivě ojí- něné, lysé neb skrovně chlupaté s četnými stopkatými žlázkami, ostenci a silnějšími ostny, větší ostny hojné, dosti stejné, často delší než průměr prutu, silné, rovné, s dolejškem širokým a smáčknutým, slámožluté, nazpět nahnuty. Listy 3četné neb zno- ženě 5četné, veliké, lístky na líci temně zelené, vespod modravě ze- lené, slabě kožovité, jemně a stejně pilovité, v mládí obak hed- bávitě přitiskle pyrit é, později skoro lysé ; lístek ko- nečný hluboce srdčitý, široce elliptický neb vejčitý, náhle a dlouze zakončený. Jeho řapík SV^krát kratší lístku, postranní Hstky srdčité, zřejmě rapíkaté, s nestejnými polovinami čepele listové. Žlázky stopkaté a jehlicovité, na rapících a hlavních žilkách lístků hojné. Lata až 2 dcm. dl., řídká, dole přetrhovaná, listnatá, nahoře hroznovitá, střední větévky vrcholičnaté, skoro vodorovně odstálé, dolejší hrůzno- vité, vzpřímené. Všechny osy květní a ušty kališní hojnými jehlicemi a ostny pokryty, stopky květní řídce plsfnaté, s hojnými, stopkatými, plsť značně přesahujícími žlázkami. Květy prostřední velikosti. Kališní ušty zelenavé, plsfnatě žláznaté, za květu sehnuty, později vzpřímeny, ku plodu přitiskle, ku konci dlouze zúženy. Tyčinky nejprv zdélí a pak zřejmě kratší než čnělky. Semenníky lysé. Pořídku. Posud jen na vysočině drahanské : u Studánky pod Andělem Strážcem u silnice blíže Drahan ve křovinách s jinými druhy pro území naše 1887 prof. Spitznerem objeven. 2')gracilescens Progel v VIH. Ber. Ver. Landsh. p. 104. Pruty dosti hustě chlupaté, řídce a slabě ostnité, všechny ostny jehli- covité. Listy 3četné, lístky užší dlouze zakončíte, obak řídce hedbáví! ě a přitiskle pýřité až skoro lysé, vespod sivě zelené. Lata prodloužená, s květy nemnohými, menšími než u tvaru základního. Rostlina ve všech částích štíhlejší a útlejší. Pořídku. Lesy u Rudic. — V Prostějovsku : na Jahodové u Drahan fSpitzner). 1211. K. brachyandrus Grreinli. Beitr. Fl. Schweiz 1870 p. 29. (O. krátkomužný). Pruty tenké, polehavé, oblé, ne ojíněné, velmi hustě plsťnatě chlupaté, s hojnými, krátkými, stopkatými žlázkami a jehlicovitými osténky. Listy 3četné, lístky obak zelené a chlupaté, ostré, z předu nepravidelně pi- lovité, konečný kosočtverečně elliptičný, krátce přišpíčatělý, na dolejšku zaokrouhlený neb slabě vykrojený. Lata krátká, úzká, chudokvětá, na- mnoze jen hroznovitá, její osy šedoplsfnaté, s hojnými, bledými, stopka- tými žlázami a velmi krátkými, nažloutlými jehlicemi. Kališní ušty šedo- zeleně plsfnaté, světle žláznaté, po odkvětu vzpřímeny. Květy malé, bílé. plátky elliptické. Tyčinky o polovic kratší než cnělky. Semenníky plsfnaté — 904 — t Cervenoc, srpen. Lesy, keriialó slráiie, pořidku. Posud jen v lese II vápenných lomův u Ždáni v česko-iiíoravském pohoří a v lesích na JavořinŘ při hranici mor. iiher.,íř zde 1884 mnou pro území objeven, roslliny moravské shodují se úplně se švýcarskými a uherskými. b) Hystrices Focke, Syn. Rub. Germ. ]). 342. Pruty nízkoobloučnaté, iiaumozc ncojínřiK', s většími silnými a menšími (hrboulkovitýnii) ostny a ne- sle.jnými stopkalýini žlázkami. Květenslví silně listnaté, nproslřcd vrchoiičnaté, nahoře často hroznovité, na dolejšku z dichasií složeno. Přechodní skupina mezi Glandulosi a Hadulae od prvé liši se vrcholíkovilě rozvélvenými prostředními osami kvétonosnými, od druhé na plochách postavenými ostny. (t) Kališní ušly po odkvětu sehnuty. Lata řídká, prodloužená, často až na konec listnatá. 1213 R. Koehleri Weihe et Ness ve Bluff et Fingh Comp. Fl. Gei^ni. I., p. 681. (O. Kóhlerův). Pruty z obloučnatého dolejška po- lehavé, oblé, nahoře slabě hranaté, dosti silné, skrovně chlupaté, neojíněné, často hnědočervené, s hustými, často těsně vedle sebe postavenými menšími a většími ostny a nestejnými, stopkatými žlázkami a štětin- kami žlázonosnými, větší ostny se stran smáčknuty, dlouhé, rovné neb trochu křivé, zřídka obloukovité. Listy prutů znoženě Sčetné, někdy i 3četnó, vnější lístky často se sousedními srostlé, lístky pro- střední velikosti, řapikctlé, lístek konečný 2 — 3krát delší svého řapíka a tento as zdéli polov ce společného řapíka a lístek sám široce elli- ptičný, zpředu znšpičatělý, na dolejška široce zaokrouhlený, až slabě srdčitý a jako ostatní tuhý, blánitý, hrubě a nestejně pilovitě zubatý zoubků zašpičatělých, na líci skrovně krátce c h I u p a t ý až lysý, tmavozelený, vespod měkce chlupatý a světleji ze- lený. Řapik na hořejší straně plochý, chlupatý, žláznatý, nestejně ost- nitý. P a 1 i s t y č á r k o v i t ó, d o s t i v y s o k o v e t k n u t é Lata dlouhá, volná, často až ku konci listnatá, větévky laty od- stálé, vrchoiičnaté, 8 — Skvěté, s listy 3četnými, odstále chlupaté, nestejnými ostny, stopkatými žlázkami a žlázonosnými štětinkami hustě posázené, větši ostny namnoze slámožluté, dlouhé, šidlovité, dolů skloněné. Kališní ušty dlouze zakončíte, šedo- zelené, trochu plsťnaté, žlázna ě a ostnitě štětinaté, nazpět ohrnuté. Plátky vejčité. Tyčinky přímé, posléze skloněné, delší než čnělky. Semenník lysý neb pýritý Plody černé, lesklé. V. 0-50—1 '00 m. Květy bílé. R. hirtus var. ferox et glabrescens Neum , R. glandulosus var. Koehleri, Gelak., Frodr. p. 641. ť Července. Lesy, křoviny, pořidku. V okolí Ždáru (Kovář, hde Spilzncr). Na l-openíku fHoluby), Obora u Těšína (Kotula). V .Jeseníku: u Karlovskc' stu- dénky, Einsiedlu a Zuckmanllu (W. Fl. a Vierhapper). ,"/) Kališní ušly po odkvětu vzpřímeny. Lála zkrácena, zh listnatá, ku konci huí^tá a skoro polokulovilá, - 905 — 1313. lí. apriťiis Wimm. Fl. Schlcs. ed. III p. 626. (O. sluneční, výslunný). Pruty nízkoobloučiiaté, polehavé, okrouhle tupohranné,' dosti silné, neojíněné, odstále chlupaté, s hustými, nestej- nými ostny, žlázonosnými jehlicemi a stopkatými žlázkami. ostny větší, kopinaté, skoro rovné aneb mírně koncem dolů ohnuté. LisLy prutů: 3četné, řidčeji znoženě 5četné, lístky obak zelené, kožovité, na líci; skrovně pntiskie chlupaté, vespod na nervech trochu hustěji, jinak skrovně chlupalé, vnější líslky krátce rapíkaté, konečný okrouhle vej- čitý až elliptický, krátce prišpičatělý a jako ostatní hrubě zubatý, zuby jemně zašpičatělé. Řapík nahoře plochý, hustě žláznatý a ostnitý. Pa- listy čárkovité. Lata H- listnatá, na konci skoro polo- kulovitě nahloučená, dole oddálené větvitá, osy její odstále chlupaté, skoro huňaté, s jehlicemi dolů skloněnými a četnými stopka- tými žlázkami, jich listy Sčetné. Kališní ušty šedozelené, žláznatě štěti- naté, po o.ikvětu trochu odstále, pak vzpřímeny, ku plodu přitisklé. Plátky opakvejčilé. Tyčinky skloněné, delší čnělek. Vnější semenniky trochu chlupaté, posléz olysalé. Plod černý, lesklý. V. 0'50— 0-75 ni. Květy bílé. Od R. Koehleri světlozelenými listy, hustějším oděním všech částí, latou nahoře polokulovitou a vzpříme- ným kalichem rozdílný. R. Koehleri ,5) apricus F. Fl, p. 125. t? Červenec. Výslunná lesní inísla, stráně, lesní česly a žleby, pořidku. U Mal. Hradiska na Kozích hřbetech blíže Prolivatiova, v lesich drahanských u Studánky pod Andělem Sir. na Jahodové (Spilzner). IJralovský les u Vranova, v údolí Fug-niee u Hardekn, při ceslé do Fellingii, li-sy ii Střelné blíž I.ibavy a podobné Ivary v chyšovéin lese w Slalkova blíže Slavonic fOborny). 3. Radnlae Foeke 1. c. p. .317. Pinty lys(' neb chinpaíé, menšími a většími ostny a hojnými malými ostenci v podobě hiboiilkn I. j. žláznaiými vy- výšeniníími, jichž žlázy snadno se nlamnji a opadáxají a stopkatými žlázkami pilníkovilě draslavé. Lístky vespod zelené až hustě plsfnat*'. Květenslví s osami krátce plsdialými neb odstále chlupatými. Žlázy v latě průměru stopek květních nedosahující. a) Listy neslejnobarevné, vespod .šedo- až běloplstnaté. 1314. R. radulaWeihe et Ness 1. c. p. 152. (Struhák). Pruty silné, nízkým obloukem vystoupavé a polehavé, dole tupohranné, nahoře ostře hranaté, s plochami nebrázditými, rovnými neb i vypouklými, roztroušeně chlupaté, neojíněné, s dosti stejnými, silnými, kopinatými, dolů namířenými ostny, čet- nými menšími ostenečky v podobě ostrých h r b o u 1 k ů v a velmi nestejnými, stopkatými žlázkami; namnoze do hnědá živě načervenalé, ostenečky a stopkaté žlázky mnohem kratší než ostny. Listy prutů znoženě óčetné, vnější lístky zře- telně rapíkaté, 1 í s t k y trochu kožovité, hrubě a nestejné ostře pilovité, na líci skrovně chlupaté až skoro lysé, mdlé a žlutozelené až tmavozelené, vespod bledší až šedozelené, — 906 — Z mládí přitiskle běloplsfnaté, posléz hustě sedochlupaté, lístek ko- nečný dlouze řapíkatý, vejčitý neb elliptický, dlouze za- končily, na dolejšííu ufatý až mělce zaokrouhlený. Řapík načerve- nalý, na hořejší straně plochý, odstále mrtnatý, roztroušeně stopkatě žláznatý, s malými, krátkými, skřivenými ostny. Palisty čárkovitě nifovité, dosti vysoko vetknuté. Lata prodloužená, úzká, hojnokvětá, jen na spodině listnatá, s větévkami přímo odstálými. Větévky laty dole s kratšími, nahoře s delšími, skoro šidlovitými, dolů skloněnými ostny a i se stopkami květ- ními odstále chlupaté, a hojnými, nestejnými, stop- katými žlázkami zdélí chloupkův a dlouhými, tenkými, jehlicovi- tými ostenečky posázené. Kališní ušty šedoplsfnaté, čer- veně žláznaté, nazpět ohrnuty. Plátky široce elliptické až okrouhlé. Tyčinky skloněné, delší zelenavých čnělek. Se- menník řídce chlupatý. Plody prostřední velikosti, černohnědé. Květy bílé neb načervenalé. Pruty na ohmat jak struhadlo drsné, R. villicauhs d. glandulosus W. Gr., R. rudiformis Bayer. % Červenec. Světlé křoviny, lesy, kraje a paseky lesní, meze, pořidku. V Prostějovskn : na Spálené a n Studánky pod Andělem Str. v lesích drahaii- ských (Spitzner!), ii Milkova v seči n:> Si. Olročkově (Slavíček, Spitz. 1. c, p. 16). V Jihlavsku: posud pouze v jednom křoví na Šibilce u Pauiic před vy- sokým lesem, v právo při cestě z Paulic do Šumvaldu (Oborny), na úpatí Javo- řiny na mor. uher. hranici (Holuby). d) Listy obak zelené. Xj) Kališní ušly za plodu dolů sehnuly. 1315. R. pallldus Weihe et Ness ve Bluíf et Fingh. Gomp. Fl. Germ. I. p. 682. (O. bledý). Pruty velmi nízkým obloukem vystoupavé a polehavé, dole oblé, nahoře hranaté, ploskostranné, neojíněné, řídce chlupaté, s ostny slabými, rxa spodu rozšířenými koncem rovným nazpět namířenými a roztroušenými stopkatými žlázkami. Listy prutů znoženě bčetné, lístky na líci roztroušeně mrtnaté, vespod bledě ze- lené, přitiskle pýřité neb tence plsťnaté, světlejší než u jiných druhův, lístek konečný mělce srdčito vejčitý neb elliptičný, velmi dlouze zakončitý, hrubé skoro jednoduše pilovitý. Lata mírně dlouhá, řídká, rozkladitá dole listnatá, dolejší větévky vzpřímeny, hroznovitě často mnohokvětné, s rozkladitě odstálými stopkami květními, hořejší vodorovně odstále, vrcholičnatě rozvětvené s nemnohými květy, nej- hořejší obyčejně pouze Ikvěté. Všecky osy květní hustě a krátce plsť- naté, s nemnohými, rovnými, slabými, dolů skloněnými, jehlicovitými ostny a krátkými stopkatými žlázkami. Květy bílé. Kališní ušty šedoplsťnaté, po odkvetení vzpřímeny, na dozráva- jících plodech ale sehnuty Plátky elliptičné. Tyčinky trochu delší nachových čnělek. Semenníky lysé neb řídce chlupaté. Odrůda: - 907 — /?) trichococcus Sabr. in litt. ad Spitzner. Pruty řídce chlu- paté, konečný lístek elliptičný; semenníky z počátku hustě hedbávitě pyrite, později jen řídce chlupaté. Těmi znaky liši se moravská rost- lina od bavorských a hanoverských, které Spitzner s naší porovnával- Pruty na těchto jsou mimo to hustě a krátce chlupaté, u našich ale velmi málo. Na bavorských Dr. Proglem sbíraných mimo četné větší ostny i hojně malých viděti, čímž příbuznost tohoto druhu s přede- šlými zvlášť vysvítá. Spitz. 1. c. p. 17. ^ Červenec. Paseky lesní, pořídku. Posnd jími \- odrůdě (i) na pasece „na Dolech" zvané v lesích u Milkova za Konicí proť. V. Spilznerem pro území objeven. ,5/?) Kališní nšty za plodu odstálé neb vzpřímené. 1316. R. thyrsiflorus Weih et Ness, ve Bluff et Fingh. Gomp. Fl. Germ. I. p. 684. (O. kytkokvětý). Pruty obloukem polehavé, oblé, jen nejsilnější ku konci zřetelně hranaté, + chlupaté. Ostny mírně za- hnuté neb nahnuté, slabé,' mezi nimi stopkaté žlázky a malé osiny, v podobě malých ostencových hrboulkův. Lístky Sčetné, zřídka znoženě 5četné, veliké; lístky velmi široké, kraji se kryjící, nestejně hrubě pilo- vité, na líci skoro lysé, vespod roztroušeně chlupaté, lístek ko- nečný široce elliptický neb okrouhlý, krátce při- špičatělý, na spodu srdčitý. Palisty hluboko na spodině řapíku hlavního, úzce čárkovitě kopinaté, pýřité a žláznaté. Lata s několika úžlabními, oddálenými větvemi, ostatně krátká a stěsnaná, o-y laty krátce plsfnaté a drsně chlupaté, s jehlicemi a hojnými, nestejně dlou- hými, stopkatými žlázkami, částečně delšími než chlupy. Kališní ušty šedozelené, bíle vroubené, po odkvětu odstálé. Plátkv elliptické, bílé. Tyčinky obyčejně zdélí čnělek. Semenníky chlupaté. Odrůda: b) R. Spitzneri Sabr. p. sp. Oest. b. Z. 1889 p. 436. (O. Spitz- nerův). Od tvaru základního pruty všude zřetelně tupohrannými, ojí- něnými, ostny silnými, dlouze kopinatými. Lístky užšími a postranními dloužeji řapíkatými a tudíž kraji se nekryjícími, na spodině mělčeji srdčitými, na líci žlutavě zelenými, vespod skoro třpytivě chlupatými, konečným lístkem vždy opakvejčitým, nahoře nejširším, s nasazenou dlouhou špicí; palisty vysoko (1 cm.) nad spodinou řapíku vyrostlými; tyčinkami mnohem delšími čnělek rozdílný. t> Červenec. Lesy, velmi pořídku. Tvar základní ii nás posud lu-nalezen. b) Jen v lese na Skalici za 1'rčicemi blíže- Prostějova, zde však hojný, prof. V. Spilznerem objeven a clivalně známým balologem Jindr. Sabranským ku poctě o květenu moravskou velmi zasloužilého příl<>le m(''ho. Pi. Spilzneri pojmenován. 13i:. R. moravicas Sabr. in litt. ot Oest. b. Z., 1889, p, 405- (O moravský). Pruty povyniklé, mírným obloukem vystoupavé, kon- — 908" — coni převislé a polchavé, skoro oblé, zelené, neojíněné, hustě a krátce chlupaté; četnými, většími ostny, jehlicovitými oste- nečky a stopkatými žlázami draslavé, ostny krátké, z rozšířeného, chlu- patého dolejška šidlovité, rovné neb mírně zahnuté. Listy 3čctné, ča- stěji znoženě 5četné, řapíky žláznatochlupaté, s jehlicemi rovnými neb slabě skřivenými, lístky všecky zřetelně řapíkaté, hrubě nepravidelně pilovité, v mládí obak velmi skrovně krátce a roztroušeně chlupaté, později zcela lysé, na líci tmavozelené a lesklé, vespod světle zelené, lístek konečný ze srdčitého spodu široce vejčitý neb elliptický, dlouze a náhle ku konci zúžený. Palisty úzce čárkovitě kopinaté, mnohem níže po- staveny než u předešlého druhu. Lata prostředně veliká, široká, ku konci zúžená, sotva prodloužená, až nahoru listnatá, slo- žená z větvi dolejších oddálených, prodloužených, mnohokvělých, vzpří- mených, nejhořejších Ikvětých, šikmo odstáiých. Všechny osy květní krátce plsfnaté, s četnými dole hákovitě zahnutými, nahoře jehlicovi- tými ostny, s hojnými, bledými stopkatými žlázkami, delšími než plsf, nikohv však delšími průměru stopek, hlavní osa květní s četnými, ost- nitými hrboulky. Kališni ušty zašpičatělé, šedoplsťnaté, po kraji bílé, v čas květu odstálé, potom sehnuty, na plodu vzpřímeny. Plátky elli- ptické, za květu rozložené, posléz skloněné. Tyčinky málo delší čnělek. Semenniky lysé. Plody veliké, válcovitě kulovité, lesklé, zasládle nakyslé. Květy prostřední velikosti, bílé. Od R. Gremlii Aut. austr. non Focke = R. Glusii Borb. kališními ušty po odkvětu dolii sihnutými, silnější chlupatostí a žláznatosti, hustějšími, leč slabšími a méně stej- nými ostny prutův, latou listnatou, kratší, " slaběji ostnitou a přímo odstálými větévkami květními rozdílný. R. epipsilos var. monticola Progel. deut. b. Monatssch. 1886, jemuž se R. moravicus velice po- dobá, rozeznává se jen hustě odstále chlupatými, nikoliv však spleteně pisfnatými větévkami květními. t> Červenec. Žleby horsliýcli lesů, velmi poridliii. Posud jen ve Žbánov- skéni žlebii za Plnnilovein ve společnosti jinýeli : R. (íremlii, fossicola, liirtiis prof. Spitznerem pro území objeven. 4. A den op hoři Hal. el lír. lenily iiízlvoobloiičiialé neb plazivé, na podzim koncem kořenující, rozlrou.šcně chliipalé neb lysé, ojíněné neb neojinéné, s ostny skoro stejnolvárnými, roztroušenými slopkatými žlázkami, íiaslo též s ostnitými hrboulky, někdy skoro i bez žlázek. Lístky na-^líci bez hvězdovitých 1'hloiipkův, vespod zelené až husle plslnaté, postranní zřejmě řapíkaté. Palisty čárkovitě. Kvělenství složené, laíovilé, žláznalé, osy květonosné .odstále chlupaté neb králce plstnalé. Kališuí ušly vně šedoplsfnaté. Tyčinky po odkvětu skloněny neb ku plodu přitisklé. Plody černé, neojíněné. a) Kvělenslví prodloužené, úzk('. jen dole lislnalé. Lístky obak zelené, vespod a to obyčejně jen na žilkách měkce a řídce chlupaté ; žlázek na osách málo. — 9(n» - 1218. K silesiiicus Weihe ve W. Gr., 18ÍÍ9. (O. slezský). Pruty silné, z nízkoobloučnatého dolejška polehavé neb opletavé, 5hranné, ploskostranné, neojíněné, roztroušeně svazčitě chlupaté, s velmi hojnými, nápadně nestejně rozdělenými (někdy, zvláště pod řapíky listovými nahloučenými), delšími, šidlovitě smáčknu- tými, skoro rovnými, slámožlutými ostny, zde onde, zvláště na konci delšími žláznatými jehlicemi skrovně po- kryté. Listy 3četné neb dlanitě neb znoženě 5četné, lístky pri- tloustle kožovité, na líci tmavozelené, skoro lysé. kraji se kryjící, vespod průsvitně tence i mezi žilkami šedoplsťnaté. skoro stejno- měrně hrubě pilovité, lístek konečný ze srdčitého dolejška široce ve j čitý, náhle zašpičatělý, nestejně 2krát pilo- vitý. Lata stésnaná, dole s větévkami vystoupavými, hořejší větévky odstálé, tudíž květenslví ku konci rozšířené. Osy květní králce plsť- naté, s velmi rozroušenými, dlouhými a tenkými ostny, nemno- hými stopkatými žlázkami a štětinami, stopky květní propleteně plsťnaté, s nemnohými ostny a žlázkami. Kališní ušty šedoplsťnaté, po kraji bílé, po odkvětu nazpět ohrnuté. Plátky opakvejčité. Tyčinky delší čnělek. Semenníky řídce chlupaté neb lysé. Plody prostředně veliké, černé. Květy nazelenale bílé. R. Trevirani Kóhler, R. lividicaulis Neum. ť Konec června, červenec. Kraje lesní, křoví, žleby. V brněnském kraji : posud jen v údolí Punkvy u Blanska, 1883 mnou pro území objeven. — V okresu plumlovském: ve Žbánovském žlebu, v okresu lilovelském v údolí Nectavy nad Konicí (Spitzner), v Hoře na St. Otročkově u Milkova (Slavíček, Spitzner 1. c p. 15). Ve Slezsku: Ropice poblíž Těšína (Kolula). b) Kvčlcnslví zkrácené, úzké, bezlislé, s větvemi rozkladilč a skoro \odo- rovně odslálými. Lístky vespod řídce a přitiskle bledě šedoplsfnalé. Žlázek na osách mnoho. 1219. R. Cafiischii Focke Syn. Rub. Germ. p. 278. (O. Gafli- schův). Pruty nízkoobloučnaté, ku konci tupohranné, rýhované, na do- Irjšku slabě ojíněné, řídce a krátce chlupaté, s prostředně velikými, skoro stejnotvárnými, rovnými neb dolů skloněnými ostny, 5četnými žlázkami a štětinkami. Ostny na hranách postaveny, stopkaté žlázky nemnohé, skoro přisedlé, pouhým okem neviditelny. Listy 3 — 5četné, namnoze znoženě 5četné, lístky na líci skoro lysé, vespod řídce šedo- neb běloplsťnaté, vykrajovaně nestejně pilovité, tak že •mezi 2 většími zoubky leží 3 — 5 menších zoubků v, lístek konečný srdčitě vejčitý neb široce elliptický, dosti dlouze přišpičatělý i s postranními dlouze řapíkatý, řapík jeho delší polovice společného řapíka. Lata v obrysu p o- dlouhle válcovitá, krátká, z větévek krátkých, vrcho- lí č n a t ý c li a r o z k 1 a d i t ě o d s t á 1 ý c li, nahoře uťatá. - 910 — Všechny osy květní husté odstále chlupaté, s dlouhými, tenkými, skoro rovnými, bledožlutými, na dolejšku namnoze červenohnědými, jehlico- vitými ostny a se átopkatými žlázkami chlupů nepřesahujícími. Kališní ušty šedoplsťnaté, někdy skrovnými jehlicovitými ostenečky posázené, po odkvětu dolů ohrnuté. Plátky dosti vehké, bledě růžové neb bě- lavé. Tyčinky zelenavé, delší čnělek. Semenníky řídce chlupaté. Plody prostřední velikosti, skoro kulovité, černé, lesklé. — Zevnějškem ma- lému R. bifrons podobný. t* Červenec. Lesy, světlá lesní mísla, velmi pořidku. Posud jen u my- slivny II Lulce blíže Vyškova, prof. V. Spitznerem pro území objeven. 5. l'omenlosi Focke 1. c p. 225. Prtily vysloupavé, kon<;ein neko- řenující, neojiněni', s ostny malými, krátkými a tuhými, někdy též se žlázkami a jehlicovitými ostenečky. Lístky na líci skoro lysé neb hvězdovilě chlupaté, vespod bélo- neb šedoplsCnaté, řapíky na hoření straně zřetehiě žlabovité. Palisty cárkovilé. Kvělenství z čelných drobných květů složeno, latovité, s četnými slopkalými žlázkami. Kališní ušly vně šcdoplsínaté. Tyčinky po odkvětu skloněny. Plody černé, neojiněné. 1230. R. tomentosus Willd. Spec. plant. II. 1799. (O. plsfnatý). Pruty buď vystoupav é, nevysoké, posléz koncem ničí, hranaté, brázdité, řídce chlupaté neb skoro lysé, neojiněné aneb nízko- obloučnaté a polehavé, tupohranné, hustě chlupaté, na hra- nách malými, leč silnými, šidlovitými, přístejnými, křivými neb šikmo odstálými ostny, stopkatými žlázkami a jehl'cemi ± hustě až roz- troušeně poseté. Listy prutů namnoze Sčetné neb znoženě až dlanité Sčetné, 2 postranní lístky často spolu srostlé, lístky přitloustlé, kožovité, kosníkovité, zpředu vroubkovaně zubaté, k dolejšku klínovité a nejcelejší, na samém dolejšku uťaté, na líci roztroušeně hvězdovitě chlupaté až hvězdovitě plsťnaté neb skoro lysé, vespod hustě a krátce běloplsťnaté. Řapíky na hoření straně žlabovité, na spodu hojně ostnité. Lata dlouhá a lízká, husto- květá, dole listnatá, nahoře užší, bezlistá. Osy květní + chlupaté až lysé, se žlázonosnými jehlicemi a malými, křivými, žlutavými ostny, jich listy Bčetné. Kališní ušty jako stopky květní šedoplsťnaté, za plodu nazpět ohrnuté. Plátky vejčité až elliptické. Tyčinky nálevkovitě roz- ložené, as zdélí čnělek. Semenník lysý. Peckovičky nejčastěji bezšťávné, řidčeji šťavnaté, černé, neojiněné. V. 0-50—1 00 m. Květy dosti malé, nažloutle bílé, vonné jak Spi- raea ulmaria., R. tomentosus Borkh., R. triphyllus Bell, R. argenteui Gmel, R. canescens DG. U nás v odrůdách: a) vulgaris Focke. Pruty i osy květní s nehojnými stopkatými žlázkami a jehlicovitými ostenečky, listy na líci buď šedoplsťnaté jako poprášené a) canescens Focke, R. tom. canescens Wirtg, aneb na líci skoro lysé, lesklé, /í) g I a b r a t u s Focke, R. h y p o 1 e u c u s — 911 — Vest, v Syll. pl. Ratisb., I., p. 235, R. obtusifolius Tratt, R. glabre- factus P. J. Muell. b) seto-glaiululosus Wirtg. Pruty a osy květní s hojnými stopka- tými žlázkami a ostenci, listy na líci s hustou, šedou, hvězdovitou plstí «) genuinus-=::R. cinereus Rchb. Fi. germ. exs. p. 607; aneb listy na líci skoro lysé, lesklé /i) Lloydianus G. Genev v Mém. Soc. Maine et Loiře, X., p. 26. ť Červen, červenec. Výslunné, kanienilé stráné, křoví, světlé paseky a mýtiny, kraje lesní a polui, v teplejší paliorkalině rozšířen, jinde po řídku neb docela scliází. a) vyskytuje se a, lo lilavné ve tvaru hojnéjšíni «) a zde onde pospolu s řidčini tvareoi. /?) V brněnském kraji : Bosonohy poblíž Brna, u Ivančic a v okolí Krumlova (Oborny)!, Hády u Brna a na Polavských kopcícli (Ma- kowsky!), stráně a úklony Hadu pod Klajdovkou, zde hojný, Židenice, JVledlánky, Evanovice, Tišnov, Rejholec poblíž Tišnova, kopce u Komína, Písařky, Kohouto- vice, Červený kopec u Brna, zmoly u Vomic, les ii střelnice poblíž Zastávky. ,5) na poslednÚTi místě a v lese u Tišnova. — V Prostějovsku: u Star. Plumlova a v Kopřivném Žlebu ii Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku : nezřídka v údolí Dyje a Hradnice u Znojma, na návrších mezi Hradištěm a Velk. Mašovicemi, u Veskova, Hardeka, Čížova, Vranova, Šumvaldu a Paulic. /:/) význačně u Har- deku. Čížova, u pracháren a v údolí Dyje u Znojma (Oborny). a) i li] u Miku- lova. — Na Javořině (Holuby), u Napajedel (Zahradník) a pořidku u Vsetína, zde na horních lukách u Bobrk (Bubela), u Rozinky, kde Schlosser jej uvádí, sotva roste, b) řidčeji: posud jen v údolí Dyje u Znojma a Hardeku a sice ve tvaru a) (Oborny). Na bývalých vinohradech na Kosíři dole blíže studánky u Pro- stějova v a. (Spitzner) ve tvaru ;>) na .lavořině. 1331. R. moestus Holb. Oest. b. Z. 1873 p. 375. (O. smutný) Pruty vysokoobloučnaté, tlusté, brázdité, 5 h ranné, jen z mládí na konci skrovně svazčité chlupaté, pak lysé, bezžlázné, na hranách se stejně dlouhými, silnými, mírně ohnutými ostny. Listy Sčetné, s centrálním postavením listkův, na líci v mládí hustě šedoplsťnaté, později hustě chlupaté, matné, vespod hustě běloplsťnaté, lístky skoro kožovité, kraji se dotýkající neb částečně se kryjící, lístek konečný veliký, srdčitě vejčito- okrouhlý, zašpičatěný, dolejší postranní lístky krátce, leč zřetelně rapíkaté. Květenství hroznovité až jehlanco- vitě latnaté a pak rozvětvení 3vidličnaté, na spodu chudolisté, bez- žlázné. Kališníušty běloplsťnaté, po odkvětu nazpět ohr- nuté. Plátky vejčitě okrouhlé, skrovně chlupaté, Semenníky lysé. Plod černý, neojíněný, bohatě a pravidelně vyvinutý. Květy vždy bílé. Haláczy považuje druh ten za míšence mezi R. discolor X tomentosus, R. discolor Weihe et Ness, roste sice v jižní části moravsko- uherských Karpat, leč jen velmi sporadicky, plodů však nemívá; u R. moestus Holb. jsou nejenom plody bohatě a pravidelně vyvinuty, nýbrž též i prašulky (nikoliv snad zakrnělé neb znetvořené); za tou příčinou domnívám se, že R. moestus Holb. není hybridního — 912 — původu. R. Schwarzeri řlolb. ]. c. p. 376, s nimž Haláczy R. moesíus Holb. stotožňuje, jest na první pohled rozdílný; R. Schwarzeri Holb. nemívá plodů a má Jívéty růžové. R moestus Holb. rozeznává se od R, Schwarzeri podobou listův a ostnův, bílými květy a pravidelně vy- vinutými plody. — Synon. R. tristis Holb. exs. olim, non Grémii, R. discolor X tomenlosus Schwarzer in lilt. ad Holuby, non Hale, R. elatior Holb. exs. olim, non Focke. "b Červenec. Suchá kauxenilá mísla. Pod Lopeníkem, v Ivanovské dolině, okolo Březové, úpalí Javořiay, Bošacké a Ljeskovské mýtiny, 1872 Holubým pro území objeven. , 1198 X 1330. R. Formane kii Sabr. n. sp. hybr. in litt. et Oest. b. Z. 1889, p. 404. (O. Formánkův) Listy veliké, měkké, jako u stinného tvaru od R. oreogeton, dílem světlozelené, dílem (ve- spod vždy) tenkou, průsvitnou plstí pokryté, všecky na dolejšku silně klínovité, vícekrát hrubě pilovité jako u R. tomentosus. Palisty čárkovitě kopinaté. Lata z velmi prodloužených stopkatých vrcholíčků složená, podobná latě u R. oreo- geton. Stopky květní jemně ostnité, s kratšími a delšími stopkatými žlázkami. Kališní ušty prodloužené, šedoplsfnaté, se žlázkami přisedlými a stopkatými. Vzezřením uprostřed obou na témž stanovisku rostoucích rodičů. — R. Vrabelyianus Kern. Oest. b. Z. 1887, č. 9., jejž Sabransky jako oreogeton X tomentosus označil, pochází z odr. b) setoso-glandulosus Wirtg. subvar. /í) = R. Lloydianus G. Genev, a rozeznává se osami oplývajícími hojnými a tužšími ostny, hiboulky ostencovými, žlázami a jinými chlupovými výtvary a změně- ným vzezřením od R. Formánekii. Květy bílé. Lístky vespod někdy až pnasvitně šedoplsfnaté. R. oreogeton X tomentosus Form. ť Červen, červenec. Keřnalé a porosllé slráné, křoví, velmi pořidku. Posud jen na kopci Božinka u boiibravníka r. 1884 mnou objeven. 6. Candicantes Focke. Syn. Rub. Germ. p. 21. Pruly vysoko- obloučnalé, namnoze lysé, neb jen velmi roztroušeně pýřilé, obyčejné bezžlázné, neojínéné, liranaté se silnými na hranách postavenými oslny. Lisly dlanllě 5četné, lístky vespod z pravidla šedoplstnalé, řidčeji olysalé. Kvělenslví prodloužené, úzké, nahoře nezmlazené, z vrcholíčků 1 — vícekvčlých složené. Stopky kvétní dlouhé, málo ostnité. Kališni ušty vně šedoplstnalé, na květecb a plodech nazpět ohrnnté. Tyčinky po odvetu skloněny. a) Květenství hroznovité. Semennik nahoře huňatý. 1322. R. Vestii Focke 1. c. p. 154. (O. Vestův). Pruty silné, vysokoobloučnaté, hranaté, brázdité, obyčejně zcela lysé, někdy velmi roztroušené a řídce pýřité, s ostny prostředně velikými neb silnými dolů skloněnými. Listy prutů veliké, dlanitě Sčetné, se zřetelně řapí- katými vnějšími lístky, 1 í s t k y 1 e n k é, chabé, nestejně hrubě pi- — 913 — lovité, na líci lysé, vespod jemně chlup a t é, zelené neb velmi tence šedoplsťnaté, lístek konečný široce vejčitý neb okrouhlý, s krátkou špicí. Lata dlouhá, úzká, zcela neb nahoře jednoduchá, hroz- novitá, dolejší větévky někdy vrcholíkovitě rozvětveny. Větévky květní odstále chlupaté neb běloplsfnaté, s ostny mírně silnými, srpovitými, nahoře často zcela bez ostnův. Kališní ušty šedoplsťnaté, dolů ohrnuté Květy bílé neb bledě růžové, plátky veliké, vejčité. Zelenavé tyčinky delší čnélek zelenavých. Semenníky na konci huňaté. "^ Červen, červenec. Lesy, lesnaté a kamenité stráně, kraje lesův, porůznu. V brněnském kraji: u Adamova, hojný kolem Lulce a sice na Horce, Liliové hoře a v lese u Kolomazné pece ald. — - V Prostějovsku : na „Skalicí" za Urči- cemi, dole u potoka (Spitzner). b) Květenslví namnoze z větévek tříkvětých složeno. Semenník lysý neb jen slabě pýrilý. 1333. R. montanus Lib. v Lej., Fl. Spa. 11., 317. (O. bělostný). Pruty vysokoobloučnaté, nezřídka kořenující, silné, hranaté, namnoze brázdité, 1 y s é, n e o j í n ě n é, se silnými, rovnými neb kři- vými ostny. Listy prutů prostřední veHkosti, dlanitě Sčetné, na líci lysé, vespod ± přitiskle šedo- až běloplsťnaté. nestejně hrubě, někdy i zastřihovaně pilovité, lístky vejčitě podlouhlé až elliptické, vnější zřetelně řapíkaté, lístek konečný ± široce elliptický neb srdčitě vejčitý, zašpičatělý. Palisty čárkovité. Lata dlouhá a úzká neb široká, namnoze z větévek 2 — Skvětých. Větévky květní krátce plsťnaté s roztroušenými, srpovitě skřivenými ostny a listy 3—5 četnými. Kališní ašty šedoplsťnaté, po odkvětu dolů ohrnuté. Plátky prostředně veliké, podlouhlé. Tyčinky delší čnělek, nejprve vzpřímeny, pak skloněny. Semenníky lysé neb řídce chlupaté. Plody skoro kulovité, lesklé, černé, chutné. V. 1-50 — 250 m. Květy bílé neb .červené. R. candicans Weihe in Rchb. Fl. Germ. exc. p. 601, R. thyrsoideus Aut. (Wimm. Fock., Gelak. etc). Tvar prutů, listův a kvělenství proměnhvý. U nás : a) thyrsaiithus Focke 1. c. p. 168, Pruty zřídka kořenující, až k dolejšku brázdité a ostřeji hranaté, jich lístky široce elliptické, za- špičatělé, hstek konečný široce elliptický neb srdčitě vejčitý. Lata ši- roká a krátká, vejčitá. Květy bílé. h) coarctatus P. J. Miill, ve Flor. 1858 p. 133, dle Halácsyho = R. candicans Focke 1. c. p. 163 et pl. Aut., non Weihe. Pruty často kořenující, posléz větvité, na dolejšku oblé neb tupohranné, na- hoře zaokrouhleně hranaté, ploskostranné neb mělce žlábkovité. Lístky užší než u tvaru základního, konečný lístek namnoze úzee ehiptický, na dolejšku uťatý neb slabě srdčitý, řidčeji srdčitě vejčitý. Květenstvi dlouhé a úzké, dole listnaté. Květy bílé. Semenník lysý. c) fragTans Focke, 1. c. p. 172 = Pt. purpureus Ob. Fl. p. 961. 68 — 914 — non Holb. Pruty slabě ojíněné, tmavě červenohnědé. Lístky světle ze- lené, lesklé, konečný elliptický. Plátky živě červené, vně pýrité. Se- nienník chlupatý. t> Červen, Červenec. Křoví, kraje lesní, mýtiny lesní, polní cesty, v pahorkatině a nižšim predhoří dosti rozšířen ve tvaru základním a) V brněnském kraji: Josefské údolí 11 Adamova, kolem Krumlova (Oborny), Skalka u Bystrce, Písařky u Brna, Bohonice, zmoly, les Suchý a pod Boudou u Bílovic, údolí Punkvy u Blanska, Hora u Ciiizendorfii, Zaruba u Kuříma, Květnice a Šelenberk u Tišnova, u Ro- hožce, les Rejholec poblíž Lomnicky, Obora u Lomnice, údolí Nedvědičky u Pernštýna, Zubštýn u Bystřice n. P., obecný y Lulce, Radslavice. — V Pro- stějovsku: na Kosíři, Záhoří, ve Šknírkách a Trhoviskách, u Mysliovic, v okolí St. Plumlova ve Plenském žlebu a j. (Spitzner) bez udání tvaru v Oboře u Kro- měříže? (Zahradník). Ve Znojemsku: kolem Znojma, Podmole, Velk. Mašovic, u Hardeku, v údolí Dyje při vchoáu k prachárnám, na Dlouhém Sobesu, u Čí- žova, v údolí Jizery u Lukova, v lese mezi Paulicemi a Šumvaldem u Vranova na více místech, údolí Ledové a Švýcarské u Vranova, kolem Slavonic a Star. Hobzí (Oborny), Hora u Mor. Budějovic. — Vrchy Jamský les a j. u Ždáru (Kovář). V sev. Moravě Bradla u Něm. Libin, les u Bludova a u Šternberka. — Ve východní části: u Vsetína (Bubela), na kopci Cůpku u Frýdlandu (Oborny), na Šlaudli u Místku (Gog-ela), Jelenova u Strání a les u Star. Hamer. — Ve Slezku: v Těšínsku: u Wielk. l§ky, Mostů, Třence a na Chlumu u Goleszówa (Kotula), kolem Malenovic na úpatí Lysé hory (Oborny), Šellenburg u Krnova (Sintenis), kolem Vidnavy u Stachlovic, v Kohoutím lese, u Kobyle poblíž Čer- vené vody, Černá voda, Friedberk (Vierhapper): d) Skalka u Bystrce, les nad Jundrovem, údolí Punkvy u Blanska, Sokolí u Sentic, Tišnov, Jahodná poblíž Tišnova. — V Prostějovsku: na Kosíři, nad Šváby u Otaslavic, na Obrově Noze, na St. Plumlově, ve Ptenském žlebu, na Nivkách za Slínavou a u HluboČka (Spitzner). Podobné tvary u Znojma (Oborny). Na Javořině (Holuby). Ve Slezsku: u Vidnavy, Heřmanic, v Mordgruntu, u Vilémovic, Sorgsdorfa, Friedberka a Mi- kulovic (Vierhapper). c) Podobné tvary na SkaUci a pod Bukem u Seloutek (Spitzner), u Velk. Mašovic a u Čertova mlýna poblíž Znojma (Oborny), při hra- nici u Stráni a pod Javořinou, v horách Bošácké doliny (Holuby). 7. Villicaules Focke Syn, Rub. Germ. p. 175. Pruty nízkoobloučnaté, poléhavé, zřídka vysokoobloučnaté aneb častěji ve křovinách vystoupavé, na podzim koncem kořenující, chlupaté, ojíněné neb neojíněné, bezžlázné neb žláz- naté, stejnotvárně ostnité. Lístky všecky zřetelně řapíkaté, na líci bez hvězdo- vilých chloupkův, vespod často plsínaté. Květenslví složené, nahoře zmlazené, namnoze bohatě ostnité a obyčejně bezžlázné. Kalich vně šedoplsfnatý. Tyčinky po odkvětu skloněny aneb k mladému plodu přitisklé. «) Lístky na líci lysé, vespod přítiskle bělo- neb šedoplstnalé. 1234. R. biřrons Vest v Tratt Ros. Mong. III. p. 28 (O. pestrý). Pruty úzkým obloukem poléhavé neb mírně vystoupavé, na podzim silně rozvětvené, silné, tupohranné, ku konci ostrohranné, mělce žlabovité, neojíněné, červenohnědé, roztroušeně odstále chlupaté, bezžlázné, s hojnými, silnými, rovnými, zřídka kři- vými, na straně sluneční , načervenalými ostny. Listy prutů z n o- ženě 5- neb řidčeji Sčetné, zřetelně Sharevné, na líci — 915 — tmavozelené, lysé, vespod hustě běloplsfnaté, lístky ztuha ko- zo vité, neveliké, nestejně ostře pilovité, vespod vynikle žilnaté, ko- nečný opakvejčitý, zašpičatělý, delší neb zdélí svého řapíka. Řapíky a rapíčky obyčejně tmavonachové, pýřité, na hořejší straně ploché, sotva trochu žlabovité, vespod dosti hojně ostnité. Palisty čárkovitě nifovité, na dolejšku řapíka vetknuté. Lata prodloužená, chudo- lista, větve její rozkladitě odstálé, 3 — 4květé. Vě- tévky laty již od dole jška hustě odstálech lupat é, bezžlázné, s hojnými, dlouhými, šidlovitými, rovnými neb křivými, na spodu obyčejně načervenalými ostny. Květy veliké. Kališní ušty šedoplsťnaté, dolů ohrnuté. Plátky opak • vejčité. Tyčinky mnohem delší zelenavých čnělek, po odkvětu skloněné. Semenník roztroušeně dlouze chlupatý. Plody prostředně veliké, černé, lesklé. V. 1-00 — 1-50 m. Květy bledě růžové. R. macroacanthus Sendt in Flora, 1856 p. 201, R. albatus Bayer. Bot. Excb. p. 298, R. amoe- nus Gelak. Prodr. p. 639 et 902. Odrůdy: /?) cinerascens Gelak. Zpráva čes. sp. nauk. 1884, p. 88, s listy tenčími, vespod velmi tence plsfnatými, šedozelenými. y) subglandulosus Gelak. 1. c. Lata s jednothvými stop- katými žlázkami. "!& Červenec. Světlá křoví, kraje lesní, lesní cesty, porůzný, v Beskydách hojnější. V Prostějovsku : dosud jen na třech místech, na Kosíři u Cech při sihiici do Slatěnic, ve Žbánovském žlebě za Plumlovem zde v odrůdě ^., při silnici Drahanské nad Žarovicemi, tam kde 1885, vychřicí povstaly veliké vý- vraty (Spitzner in lilt. et 1. c. p. 11). Kraj lesní za mostem přes Dyji u Star. Hobzí pořídku (Oborny), ve Vel. Michovech a pod Karesejnem u Nov. města (Havelka), kraj role u nádraží poblíž Bzence (Bubela). V Beskydách hojný na Lopeníku (Holuby !), nezřídka v údolí Ostravice, jako u Celadné, na kopci Cubku u Metylovic pobHž Frýdlandu, úklony Kněhyně u Trojanovic, dosti hojný v Lukšinci na úpatí Lysé hory (Oborny!) u Milkova a Velké Bystřice pod Rad- lioštěm (Slavíček), na Štaudli u Místku (Gogela), mýtiny na Panském kopci a na Kozinci u Rožnova, Kopankov pod Ondřejníkem, Velk. Kunčice, Trojano- vice zde v odr. /?., Frenštát, Malenovice, odr. y) dosud u nás nepozorována. d) Lístky na líci rh chlupaté, vespod chlupaté, mimo to často ještě, plsfnaté. «) Pruty ojíněné. 1235. R. rorulentus HaL Oest. Bromb. Verhd. d. zool. b. Ge- sell. Wien 1891, p. 230 (O. ojíněný). Pruty vysokoobloučnaté, silné, ostře hranaté, bohatě chlupaté, ojíněné, se silnými, kři- vými, nažloutlými ostny. Listy prutů Sčetné, lístky pro- středně veliké, na líci matně zelené, vespod šedě plsf- naté, konečný ve j čitý, krátce zašpičatělý. Lata pro- dloužená, listnatá, s větvemi dole oddálenými, nahoře směstnanými, osy její hustě plsfnaté, ostny háko vitými, žlutými posázené. óS* — 916 — Kališní ušty dolů ohrnuté. Plátky vejčité, prostřední velikosti. Tyčinky delší čnělek. Semenník chlupatý. Plody černé, lesklé. V. 1-25— 1-75 m. Květy bílé. R. rorulentus Hal. in Kern. Fl. aust. hung. Nr. 846, R. carpinifolius Aut. pl. non Weihe. — Od R. Winteri Focke pruty silněji ojíněnými a hustěji chlupatými, konečnými lístky kratčeji řapíkatými, v dlouhou, úzkou špici náhle nezazenými a kvě- tenstvím nahoře složeným, nikohv hroznovitým rozdílný. ■^ Červenec, srpen. Lesy, kraje lesni, kroviny, ploly, porůznu. R. car- pinifolius Weihe nerosle na Moravě, nýbrž v západním Nčmecku, Halácsy sám překřtil svůj domnělý R. carpinifolius od Glognice v R. rorulenlus, popis v Ob. Fl. souhlasí podstatně s popisem v Halácsyho Rubech, pročež jest i jméno opra- viti; zda-li však i rostUny v Ob. Fl. uvedené s tímto popisem se shodují, ne- možná zjistiti, poněvadž doklady scházejí, mně samému nepodařilo se posud tvar tento nalézti. Sem snad? náležejí rostliny z následujících míst: na Spálené u Drahan a na Židovce u Krumsína poblíž Prostějova (Spilzner) Kozí zlob u Bí- lovic, Josefské údolí u Adamova, nejjistěji na místě, kde se stezka od vozové cesty do Klepáčova odděluje, v okolí Vranova: v lese mezi Sumvaldem a Pau- licemi, v Bratovském lese, směrem k Hardeku a v údolí Dyje pod Hardekem (Oborny). (5) Pruty neojíněné. aa) Pruty obyčejně vysokoobloučnaté. Lístky vespod Hh hustě šedoplsf- naté. Květenství s ostny srpovitými a hákovitými. 1326. R. (liscolor Weihe et Ness Rub. Germ. p. 46 (O. velko- květý). Pruty silné, dosti vysokoobloučnaté, hranaté, mělce brázdité, zvláště pod listy svazčitě chlupaté, jinak lysé, neojí- něné, často načervenalé, na hranách se silnými, většinou rovnými ostny. Listy prutů dlanitě 5četné, dvojbarevné, na líci tmavozelené, velmi řídce pýrité až lysé, vespod hustě pri- tiskle běloplsťnaté a mimo to i na vyniklých žilkách krátce chlupaté, lístky prostředně veliké, kožovité, dva vnější zře- telně řapíkaté, konečný široce elliptický neb okrouhlý, na spodině srdčitý, sotva 2krát tak dlouhý jako jeho řapík, všecky nepravidelně ostře pilovité, krátce přišpičatělé, vespod se zřetelně vyniklými nervy. Řapíky na hořejšku dolejší části žlabovité, chlupaté, s hustými, křivými ostny. Palisty nitkovité. Lata prostřední délky, hustokvětá, dole listnatá, nahoře stěsnaná, větve její vystoupavé. Větévky květní dole slabě, nahoře hustěji chlupaté, se sil- nými srpovitými ostny. Stopky květní krátké, krátce plsťnaté, s malými mírně zahnutými ostny. Květy veliké. Kališní ušty šedoplsť- naté, po odkvětu nazpět ohrnuté. Plátky široce vejčité až okrouhlé. Tyčinky mohem delší zelenavých čnělek, po odkvětu skloněné. Semenník lysý neb řídce pýřitý. Plody černé, lesklé. V. 1*50— 2*00 ni. Květy namnoze čistě bílé, ziídka trochu nariV — 917 - žovčlé. R, macrostemon Focke, 1. c. p. 193, R. hedycarpus Focke 1. c. p. 190 p. p., R. argenteus Hausm. Fl. Tir. p. 358, non Weihe, R. pu- bescens Bayer Oest. b. Ztsch. 1859, p. 184 non Weihe, R. villicaulis ;í. discolor Gelak. Prodr. p. 639 et 902. — Pruty posléz úplně lysé. Význačný kožovitými listy, větévkami květními slabě chlupatými, kvě- tenstvim nahoře stěsnaným, silnými hákovitými ostny posázeným.. ■^ Červenec. Kraje lesův, při cestách, svéllé křoviny, ve střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji: kopce u Komína '][a Slialka u Bystrce. — Ve Znojemsku: kolem Znojma, Velk. Mašovie, Podmole, Laková, údolí Dyje mezi Lukovem a Hardelíom, u Paulic a Olbramova kostela, v Tvořihrázském lese, v lomecli n střelnice blíž Krumlova, u Ivančic (Oborny), přehojný v Klu- covském lese u Třebíče (Zavřel). V ostatní části: v okolí hradu Buchlova (Bu- bela), zřídka na Javořině, v dolinee Chúmy blíž Bošáce (Holuby). /?) Pruty nízkoobloučnalé, lístky vespod měkce chlupaté neb šedoplstnalé, tyčinky delší čnělek. .^i) Květenství dlouhými ostny bohatě posázeno. 1337. R. villicaulis Koehl. ve Wh. et N. Rub. Germ. p. 43. (O. chlupatokmenný). Pruty nizkoobloučnaté, tup obranné, zřetelně rýhované, ku konci ostrohranné, silné, odstále a dosti hustě chlupaté, od prostředka dlouhými, silnými, hustě na- hloučenými, se stran smáčknutými, rovnými neb trochu křivými ostny zb posázené, namnoze načervenalé neb tmavě červenohnědé. Listy prostřední velikosti, dlanitě 5četné, řidčeji též 3četné, lístky na líci dosti skrovně chlupaté, tmavozelené, vespod v mládí šedě neb bíle plsťnaté, později měkce a roztrou- šeně chlupaté, na nervech s chlupy zpola odstálými, někdy slabě kožovité, na spodině stejnoměrně jednoduše, ku konci hluboce 2krát pilovité, konečný lístek elHptický až okrouhlý neb vejčitě podlouhlý, na spodině velmi slabě srdčitý neb zaokrouhlený a jako ostatní krátce přišpičatělý, 2 — 3krát delší svého řapíčka, vnější lístky postranní prostředně dlouze řapíkaté, kratší řapíka. Řapíky na spodku hoření strany žlábko vité, ostatně ploché, s četnými, křivými, na spodu rozšířenými ostny, as 2krát delší než řapíček lístku konečného. Palisty čárkovité. Lata prodloužená, často až na konec listnatá, dole řídká a pře- trhovaná, nahoře stěsnaná, s větvemi obyčejně prodlouženými, ale i zkrácenými, rozkladitými, 3 — 6květé vrcholíčky nesoucími. Osy a stopky květní odstále huňatě plsťnaté, s ostny dlou- hými, tenkými; rovnými neb trochu křivými, na spodu obyčejně na- červenalými, nahoře žlutými, někdy i s nemnohými roztroušenými stop- katými žlázkami. Kališní ušty šedoplsťnaté, na spodku někdy ostnité, za květu a plodu nazpět ohrnuté. - 918 ~ Plátky elliptičné neb okrouhlé. Tyčinky delší čnělek, posléze skloněné, jich nitky načervenalé. Semenník lysý neb roztroušeně dlouze chlupatý. Plody prostředně; veliké, vejčité, černé a lesklé, pozdě dozrávající. V. 1-00 — 1"50 m. Květy prostřední velikosti, namnoze bledě rů- žové, R. vulgaris /?. glabratus Neum. Verh. d, b. Gesell. Wien 1854, p. 278, R. Koehleri Neum., 1. c. p. 279, R. sanctus Kuntze Reí, p. 17, R. rhamnifolius Sabr, Oest. b. Z. 1889 p. 403 non Wh. et N. Vý- značný dlouhými a silnými ostny na prutech a v květenství, latou přetrhovanou, složenou z větévek vrcholičnatě dělených a odstálých a lístky zelenými, vespod jen slabě našedivělými. Odrůdy : p') r e c t a n g u 1 u s M a a s s ve Fock. Syn. Rub. Germ. p. 209. Lístky menší, přítlustlé, trochu kožovité, vespod bělavě šedoplsťnaté, lata úzká, větévky její krátké, 7) d o ub r a v i c e n s i s Sabr. in litt. et Oest. b. Z. 1889, p. 403. Lístky na hci velmi zřetelně chlupaté, vespod měkce šedo- plsťnaté, ze spodiny vždy srdčité, široce vejčité, hstek na konci větévky květní vespod běloplsfnatý. Palisty a listeny po kraji žláznaté, jako u R. rhombifolius Wh. Osy květní mnohem skrovněji a slaběji ostnité, ostny na osách květonosných 2 — 3krát delší průměru osy, stopky květní řídce ostnité, ostny as 2krát delší než průměr stopek. Dolejší větévky květní přímé, málo prodloužené, tudíž celé květenství více stažené, úzké, často velmi dlouhé. •^ Červenec. Lesy, křoviny, keřnalé stráně, paseky, mýtiny, kraje lesův a polí, porůzný. V brněnském kraji: u Lulce (Spitzner!), Obecný les u Krum- lova (Oborny), údolí Punkvy u Blanska, u Sloupu. — V Prostějovsku : v dra- hanských lesích nad Krumsínem, na Židovce, u Hrubé jedle, u Křivého habru, u Zdětína (Spitzner). Ve Znojemsku: v lese mezi Paulicemi a Šumvaldem, poblíž myslivny v okr. vranovském (Oborny). V Česko-moravském pohoří: v údolí Nedvědičky a sice mezi 1. a 2. mlýnem poblíž Pernšlýna ve tvaru R. rhombi- folius Wh. připomínajícím. V sev. Moravě: u Vojtíškova. — Ve východní části: vápenný kopec u M. Ljeskova na úpatí Javořiny (Holuby), kopec Kamenný u Strání, Lhotka u Bystrice p. H., Hostýn, Javorník Kelský, Rusava, Melylovská hůrka u Frýdlandu. — Na kopci Cubku u Melylovic poblíž Frýdlandu, úklon k Ostra- vici (Oborny!), ve Staudh u Místku hojný (Gogela). Ve Slezsku: Pržwo, Lubno a Moravka. — Rozšířen v Těšínsku (Kolbenheyer), v okolí Vidnavy až do hor, jako kolem Vidnavy, Heřmanic, v Mordgruntu, kolem Vilémovic, Sorgsdorfu a Mikulovic (Vierhapper). /?) Ve Ptenském žlebu u Plení blíž Prostějova (Spitz- ner), u Ostravice ve východní Moravě. )<) Posud jen na kopcích Hlavačov a Ši- benice u Doubravníka r. 1884 mnou pro území objeven. x^) Květenství se stopkatými žlázkami, hojnými ostny a vlroušenými ojedi- nělými jehlicemi. 1338. R. Grremlii Focke 1. c. p. 266 (rectius Aut austr. an ? Focke, O. Gremliův). Pruty nízkoobloučnaté neb opletavé, silné, tupo- — 919 — hranné, roztroušeně chlupaté, neojíněné, se stopkatými žláz- k a m i a ostny skoro stejno t v á rn ý m i, silnými, se stran smáčknutými, dolů skloněnými, řidčeji též s nemnohými ostenco- vými hrboulky. Listy prutův obak zelené, na líci přilehle roztrou- šeně chlupaté až skoro lysé, vespod velmi řidce a krátce chlupaté, často kraji se kryjící, Sčetné neb znoženě 5četné, lístky vnější zřetelně rapíkaté, nestejně hrubě pilovité, konečný srdčitě ve j čitý, dlouze zakončily, delší než Snásobný jeho řapíček. Řapíky chlupaté a silně žláznaté, s dosti hojnými ostny. Lata dlouhá, dosti úzká, nahoře stěsnaná, dole z oddálených větévek složena, a zde, řidčeji až ku konci listnatá, s listy 3četnými. Osy laty odstále chlupaté až řídce plsfnaté, se stopkatými žlázkami, hojnými hákovitými neb ro- vnými ostny a vtroušenými jehlicemi. Kališní ušty hustě šedo- plsfnaté, stopkatě žláznaté, po odkvětu dolů ohrnuté. Plátky opakvejčito-klínovité, dosti úzké, pýřité a brzy opadavé. T y- činky zřejmě delší zelenavých čnělek. Semennik lysý neb roztroušeně chlupatý. Plody černé, lesklé. V. 0 57 — 1 '00 m. Květy bílé. Ve stínu jsou pruty nízké, zelené, s listy tenčími, tmavozelenými, postranní lístky vždy zřejmě rapíkaté, květenství velmi krátké, chudokvěté, skoro hroznovité, ostny slabší, na výslunní jsou pruty silně načervenalé, silněji chlupaté a ostnité, s listy kožovitými, světlozelenými. — R. pileostachys Grémii Beitr. Fl. Schweiz 1870, R. Koehleri Hal. et Br. Nacht. p. 335, R. Gremlii forma austriacus Focke ap. Dicht. Deuts. b, Monatsch. 1886, p. 132, R. rudís Spitz. Květ. okr. prostéj. p. 99. ■^ Červenec, srpen. Lesy, kraje lesni, křoviny, porostlé stráně, porůzný, v Jihlavsku a Znojemsku hojnější. V brněnském kraji: u Adamova (Oborny), u myslivny u Lulce poblíž Vyškova. — V Prostějovsku : na vysočině drahanské rozšířen: u Studánky pod Andělem Str., v Žárovském hájemství u rybní6ka a na Spálené při silnici do Dralian, u Drahan, na Skalici u Prostějova a Urěic, v Re- pešském žlebu u Vícova, ve Žbánovském žlebu za Plumlovem (Spitzner), u Mil- kova (Slavíček, Spiz. 1. c. p. 16). Ve Znojemsku: lesy u Paulic a sice ne- zřídka při cestě od Paulic do éumwaldu, hojný v lese mezi Podmoklí a zříce- ninou Nov. Hrádkem, řidčeji mezi Cížovem a Lukovem a na Mlýnském kopci u Vranova (Oborny). V Jihlavsku: obecný v okolí Slavonic: jako v Gilg-cn- bergském lese u Chvalic, Slálkova, Valtinova, Rudolce, na Wacht- a Kohl- bergu a ve Spáleném gruntu a skoro ve všech lesích kolem Slavonic, jako i v sousedních Cechách a lesní Čtvrti (Oborny). V Beskydách : Butosonka blízko pod hřebenem Lysé hory. 1233 X l'^*^8. K. montanus X Crremlii Hale. Oest. Bromb. p. 260. Keř vysoký, vzezřením R. montanus Lib. podobný, od R. Gremlii pruty stejnotvarnými, rovnými ostny a jen ojedinělými stopkatými žlázkami posázenými, hstky menšími, vespod řídce 'plsťnatými, nahoře nenahloučenými, latou skrovnými, stopkatými žlázkami posázenou — 920 — plátky většími, čistě bílými rozdílný. Od R. montanus rozeznává se listy vespod zelenými a latou volnou, hojnými, jemnými jehlicemi a roztroušenými sto^katými žlázkami posázenou. U nás ve tvaru: b) R. Olbornyaíms Hale. Oest. Bromb., p. .260 (O. Oborného) Od předešlého lístky vespod jen na nervech chlupatými, květenstvím zakr- nělým, chudokvětým, skoro hroznovitým, jen ojedinělými, velmi krát- kými, stopkatými žlázkami posázeným rozdílný, bezpochyby z týchž rodičů jako předešlý pocházející. Posud jen v údolí Dyje u Znojma, prof. Ad. Oborným pro území objeven a jemu ku poclř chvatné známým batologem E. z Halácsých pojmenován. x^) Kvčtenství se slabými roztroušenými oslny. 1339. R. macrophyllus Weihe et Ness Rub. Germ. p. 35 excl. /í. (O. velkoUstý). Pruty nízkoobloučnaté neb polehavé, silné, na do- lejšku zaokrouhleně tupohranné, nahoře ploskostranné, ostře hranaté, neojíněné, zpočátku roztroušeně měkce chlupaté, později skoro lysé s ostny slabými, žlutavými, rovnými a dolů skloněnými, v hořejší části s ostny srpovitými. Listy prutů 5 četné, veliké, lístky na líci skoro lysé, tmavozelené, vespod na nervech roztroušeně přitiskle pýřité, světlozelené, kraji se nekryjící, lístek konečný veliký, z mělce srdčité neb zaokrouhlené spodiny vejčitý, dlouze přišpičatělý, 2krát i více než 2krát delší svého řapíčka (čepel lístku 15 cm. dl., 10 cm. š., rapíček až 8 cm. dl.), postranní lístky dlouze (1'5 cm.) řapíkaté, všecky dosti hrubě- a zpřeiu nestejně pilovité, zoubky zašpičatělé. Řapíky dlouhé, na hoření straně ploché, odstále chlupaté, s hojnými, velmi křivými ostny. Lata řídká, jen dole listnatá, hořejší bezlistá část její krátká a uťatá, s větvemi odstálými, dolejší větve oddálené, z pažďí 3 četných listů vyrůstající, chudokvěté, hořejší vrchohčnatě vícekvěté, ku konci pouze Ikvěté. Osy a stopky květní plsfnatě huňaté, s ostny význačnými, slabými, rov- nými, slámožlutými, jehlicovitýrai. Kališní ušty šedo- plsťnaté, po odkvětu dolů ohrnuté. Plátky opakvejčité. Tyčinky sklo- něné, delší čnělek. Semenník lysý. Plody veliké, černé, lesklé. V. 100 — 1-50 m. Květy prostřední velikosti, bílé. R. Wimmeri Weihe ve Wimm. et Grab. Fl. Sil. IL, 1, p. 53, R. villicaulis d. ne- morosus Wh. 1. c. IL, 2 p. 28, R. villicaulis /?. Wimmeri Fiek. Fl. Schl. p. 124. •^ Červenec. Lesy, křoviny, kraje lesův a cest, pořídku, posud jen na Drahansku a ve východní cásli. V okresu plumlovském, ve Žbánovském žlebu za Plumlovem a na Spálené blíže Drahan (Spitener). Ve východní části: u Ce- ladné při výstupu na Knčhyni na více místech, v údolí Ostravice u Metylovic a na úpatí Lysé hory u Malenovic (Oborny). Ve Slezsku: kraje lesní u Bogu- šovic poblíž Těšína. - 921 - *R, silvaticUS Weihe et Ness Rub. Germ. p. 41. (0. lesni), Pruly iiH, dolejšku ©krouhlé, husté šidlovilé oslnilé, nahoře hranaté, trvale řídce a odslále chlupaté, s oslay drobnými, slabými, mírné zahnutými. Lisly prutů dlanitó 5 četné, Ustky prostřední velikosti, obak zelené, měkce chlu- paté, konečný elliplický, dosti dlouze přišpičalělý, na spodině zaokrou- hlený. Lata úzká, dosti hustá, nékdy zcela listnatá, osy její řídce plsf- nalé, bez žláz né, s hojnými, vel m i j e mnýnii, j eh lico vitými ostenečky. Kališní ušty nazpét ohrnuté. Plátky opakvejčité, bílé. Semen nik na konci vousatě huňatý. — • Ze všech bezžlázných druhův, vyjímaje R. subereclus, nejslabšími ostny opatřen, tím jakož i tvarem lístku konečného, latou namnoze hustší a semenníky chlupatými od R. macrophyllus rozdílný. -^ Červenec, srpen. V Anglii a severozápadním Německu domácí, pro naše území pochybné, poněkud podobné tvary nalezl jsem r. 1884 u Pernšlýna. 8. Suberecti P. J. MiUler. Pruty přímé, koncem ničí, skoro nikdy nekořenující, lysé neb skoro lysé, neojíněné, bezžlázné, s ostny stejnotvárnými, oddálenými. Listy obak zelené, roztroušeně přítiskle chlupaté, nikdy plsťnaté, lístky vnější skoro přisedlé neb krátce řapíkaté. Palisty čárkovité. Kvétenslví bezžlázné, jednoduché, hroznovité, neb s několika chudokvělými, hroznovitými větévkami. Kališní ušty vně zelené, po kraji bílé. Tyčinky po odkvětu odstále. Plody neojíněné. Rosthny této skupiny kvetou trochu ranněji než rostliny ostatních skupin. a) Pruty s ostny na dolejšku rozšířenými, se stran smáčknutými. «) Kališní ušty po odkvětu dolů ohrnuté, tyčinky delší čnělek. 1-330. R. sulcatus Vest, v Trati Ros. Monogr. III., p. 42 (O. žlábkovaný). Pruty přímé, koncem obloukovitě převislé, ostro h ranné, na plochách zřetelné brázdité, lysé neb chlu- paté, neojíněné, se silnými, roztroušenými, na dolejšku smáčknutými, rovnými ostny. Listy prutů 5 četné, veliké, ploché, tenké, na výsluň i též tuhé, obak zelené, na líci skoro lysé, vespod na trochu vyniklých nervech neb veskrze hedbávitě chlupaté, lístky ostře pilovité, vnější velmi krátce řapíkaté, skoro přisedlé, lístek konečný srdčitě vejčitý, dlouze zašpičatělý. Kvě tenství hroznovité, někdy velmi chudokvěté, až nahoru list- naté, prodloužené neb lízce latovité, jen dole listnaté, s větév- kami Skvělými, listeny kopinaté neb vejčitě kopinaté jsou někdy delší než květy. Osy a stopky květní s roztroušenými, silnějšími a slabšími srpovitými ostny. Kališní ušty zelené, chlupaté, po kraji běloplsfnaté, po odkvětu nazpět ohrnuté. Plátky opak- vejčité. Tyčinky rozloženě odstálé, delší čnělek. Se- menník lysý. P I o d y veliké, podlouhlé, leskle černé. V. 1-50— 200 m. Květy veliké, bílé, řidčeji bledě růžové (var- rubeolusWh). R. fastigiatus Weihe et Ness Rub. Germ. p. 16. p. part., R. affinis Neum. ap. Reichardt in Verh. z. b. Ges. Wien 1854 p. 278, non Wh. et N., R. praecox Kern. Nov. pl. spec. III., p. 1, non Bert- 922 — ■^ Červen, červenec. Svěllá křoví, kraje lesní. V pahorkaliné a v hor- iialějšich krajinách purňzný. V brněnském kraji: u Adamova, nejjistěji při kraji lesním po pravé sírane' stěny údolní pod nádražím (Oborny). V Proslějovskn ve Žbánovském žlebě u Plumlova, zde též v odr. rubeolus Wh., na Spálené za žárovským hájemstvím na vys. drahanské (Spitzner). Ve Znojemsku: v Bra- lovském lese mezi Vranovem a Hárdekem, nejbezpečněji na stezce od Hardeku k Červenému kříži (zde rostliny s pruty silně chlupatými), v údolí Dyje nad Hárdekem, poslední 2 stanoviska již v Doln. Rakousích, les mezi Paulicemí a Šumvaldem u Vranova (Oborny), v okolí Ždáru (Kovář, teste Spitzner) v lese Končiny u Bystřice n. P. (Havelka). V ostatní části: Matzdorfské pískovcové lomy u Osoblahy (Sintenis). Dle Schlossera též u Šilberka. — Těšín: Mosty nad (irabinou, Ligota allodialna, u Ropic a Bukovic (Kotula). ^) Kahšní ušly po odkvětu odslálé. Tyčinky rozloženě odstálé, zdélí neb něco kratší čnělek. 1331. R. plicatus Weihe et Ness, Rub. Germ. p. 15. (O. ras- natý). Pruty přímé, koncem obloukovitě převislé, nekořenující, na do- lejšku a uprostřed tupohranné, nahoře ostrohranné, často brázdité, neojíněné, lyíé, ostny dosti silnými, trochu křivými + hustě posázené. Listy 5 četné, postranní lístky zpočátku skoro při- sedlé, na podzim krátce rapíkaté, lístky z mládí v rasy složené, obak zelené, na líci přítiskle roztroušeně chlupaté neb skoro lysé, vespod + měkce chlupaté až řídce plsťnaté, ostře 2krát pilovité, k o- nečný srdčitě ve j čitý, skrojeně přišpičatělý. Palisty čárkovité až skoro niťovité, pýřité. Květenství chudokvěté, hroznovité a krátké, s vrcholovým květem krátce stopkatým, někdy i latovité, s větévkami postranními hroznovitými a i vrcho- líkovitě hroznovité, osy květní ostny hákovitými neb slabě ohnutými -f hustě posázené, s hsty 5-, a 3 četnými, větévky květní slabě sem a tam zprohýbané. Kališní ušty zelené, po kraji bělo- plsťnaté, po odkvětu namnoze odstálé. Plátky s kraji ohrnutými, proto zdánlivě úzké. Tyčinky rozloženě odstálé, zdélí neb kratší čnělek. Plody zasládle nakyslé, prostřední velikosti, leskle černé. V. 1'25 — 2 00 m. Květy prostřední velikosti, bílé neb načerve- nalé. Nejstatnější druh této skupiny. R. fraticosus L. Spec. pl. p. 493 part., R. corylifolius Hayne Arzg. III, T. 11 non Sm., R. ni- tidus Neum. ap, Reich., ve Verh z. b. G. Wien, 1854, p. 278, non Wh. et N. "b Červen, červenec, v horách i v srpnu. Křoviny, ploty, lesní a polní cesty, stráně, paseky, mýtiny, žleby, v pahorkatině a nižší hornatině rozšířen. V brněnském kraji: Račice, Drysice, Pistovice a Roulka poblíž Jevíčka (Spilz- uer), údolí Punkvy u Blanska, Sloup, Holštýnsko, Jedovnice, Křlinský'les a les Podsoušov u Rudic, Boskovice, Horka a Ostrá hora u Cinzendorfa, Železný, Ro- hozdec, Květnice a j. ni. u Tišnova, les Rejholec u Lomnicky, hojný u Lulce a sice v lesích: Klučcnice, u Kolomazné peci a za Manském, zde f. umbrosa, — 928 — v inýliiiách ii Sadiíťka atd. — V Prostčjovsku: na Zlechovč v bývalém lomu, nad Bukem v Kumberkách, velmi hojný na Židovce nad Krumsínem, v Kře- nůvském, Žbanovském a Ptenském žlebu, u Studánky pod Andélem Sir. při drahanské silnici (Spitzncr). Ve Znojemsku řidčeji: dosti hojný v lese mezi Paulicemi a Šumvaldem, nejbezpečněji poblíž hajnovny, v lese mezi Liliendorrem a Cižovem (Oborny). V Jihlavsku: u Nov. měsla, mezi Jamy a Sazemínem, u Vc- selíčka, Janoviček, Byslřice n. P. (Havelka), v okolí Dačic a Slavonic hojný a odtud v lesní čtvrti v Dol. Rakousích až k Lilšavé obecný, hojný mezi Stal- kovcm a Stoječínem, u Nov. vsi, Radíkova, Rudolce a Markvarce (Oborny), u Ždáru (F. Kovář). V sev. Moravě: Litovel a Hlubočky u Olomouce, v údolí Nectavy mezi Konicí a Nectavou (Spilzner), u Milkova (Slavíček, Spitz 1. c. p. 8),' v údolích Jeseníka kolem Sobotína, TepUc, Maršíkova, Velk. Losina (Oborny), zde hojný v Lázeňském gruntu. Něm. Libiny, Šumberk, Filipov, Ludvíkov, Nov. ves, Raškov, Mal. Morava, Vojtíškov, Vysoký les u Janovic, Peršl a j. m. u Rymarova, Guntramovice, Dobytčí les, a j. m.^u Budišova. — Ve východní části: Strání, Val. Klobouky, Mor. Ostrava. — Nezřídka kolem Vsetína (Bubela, teste Oborny), na Radhošti (Spitzner). V údolí Ostravice u Frýdlandu (Oborny !), u Místku (Gogela). Ve Slezsku: u Malenovic, na úpatí Lysé hory a hojný v Tešínsku (Oborny), Pržno, Lubno, Krásná, Moravka, Lomná, hojný u Oder, u Dol. Tomášova a Gráfenberka. — Hojný až obecný v okolí Vidnavy až k horám (Vierhapper). 1333. R. senticosus Koehl., ve Witnm et Grab. F\. Sil. I, 2. p. 51 (1829) (O. chlumní). Pruty vysokoobloučnaté, často opletavé, hra- naté, na stranách ploché, nahoře mělce brázdité, posléz lysé, se sil- nými dolů skloněnými neb srpovitýrai ostny. Listy 5 četné, namnoze zelené, lístky prostřední velikosti, vejčité, zřídka slabě srdčité, v řasy složené, na líci lysé, vespod chlupaté až šedoplsťnaté, z mládí namnoze tence běloplsfnaté, nestejně pilovitě zoubkované, zašpičatělé, lístek konečný elliptičný neb podlouhle opakvejčitý, zašpičatělý, na spodině zaokrouhlený, vnější lístky postranní velmi krátce řapíkaté. Lata namnoze krátká, na dolejšku listnatá, k hořejšku rozšířená, chocholičnatá, s větévkami sblíženými, osa laty křivými ostny posázena, větévky a stopky květní ± hustě odstále chlupaté, hojnými dlouhými šidlovitými ostny posázené, listeny nesou též ojedinělé stopkaté žlázky. Květy dosti malé, bílé. Kališní ušty plsťnaté až skoro huňaté, po okraji někdy zeleno- bílé a aspoň na dolejšku ostnité, po odkvětu odstálé neb zpola vzpřímeny. Plátky široce elliptické. Tyčinky delší čnělek, Semenník lysý neb trochu chlupatý. R. montanus Wirtg. Fl. Pr. Rheinpr. p. 150 1857, R. macroacanthus Neum. ap. Reichr. Verh. z. b. G. Wien 1854 p. 278, non Wh., R. pseudoradula Holb. Oest. b. Z. 1873, p. 379. -^ Červen, červenec. Křoví, ploty, stráně horské, velmi pořídku. Posud jen na Zubštýně u Bystřice p. P. r. 1884 mnou pro území objeven. d) Pruty s ostny kuželovitými neb šidlovilými. — 924 — 12;ío. lí. Dosseiisis ^Y. Halí., v Transact. roy. Soc. Edinb., Vol, llí, p. 20. 1794 (O. vzpřímený). Pruty skoro přímé, na podzim koncem převislé, nekořenujíeí, tupohranné, jen silnější někdy ostrohranné a brázdité, ostny jen na dolejšku prutů hojné, na hořejšku roz- íroušené, krátké a malé, skoro kuželovité, obyčejně tmavočervené. Listy prutů 3-, 5- řidčeji 7četné, obak živě zelené, veliké, lístky značně veliké, ploché, často tenké, iia líci leskle zelené, skoro lysé, vespod bledší, roztroušeně — a často jen na nervech chlupaté, nestejně o.stře pilovité, lístek konečný srdčitě vejčitý, dlouze zakončit ý, ostře 2krát pilovitý, dlouze řapíkatý, lístky postranní přisedlé neb nezřetelně rapíkaté. Listy ve květenství 3četné neb nedělené. Palisty čárkovité, lysé neb pýřité. Lata chudokvětá, namnoze jen 5 — 12květá, na konci chocho- ličnatá, větévky květní krátké, skoro 2řadé, vodorovně odstálé, slabě pýřité, s nemnohými malými a tenkými ostny. Kališní ušty vej- čité, zašpičatělé, namnoze 10 mm. dl., zelené, chlupaté, po kraji běloplsťnaté, na hřbetě skoro lysé, po odkvětu odstálé. Plátky vejčité neb opakvejčité, krátce nehetnaté, 10—15 mm. dl. Tyčinky delší čnělek, zpočátku vzpřímeny, potom rozloženě odstálé. Semenníky lysé neb nemnohými chloupky po- kryty, blizna uťata. Plody krvavě- neb tmavočervené, chuti nakysle vonné. V. 1-00 — 1 50 (někdy až 4) m. Květy veliké, bílé. Význačný ma- lými, načervenalými ostny, živě zelenými, někdy 7 četnými hsty a plody chuti malinové. R. suberectus Anders, v Transact. Linn. Soc. XI, p. 218 (1815), R. fastigiatus Wh. et. Ness., Rub. Germ. p. part. ■^ Červen, červenec. Lesy, lesní ceslsy, mýtiny, žleby, stráné, stinná a pramenitá místa, porůzný. V brněnském kraji : v lesích mezi Dědicemi a Rac- lavicemi, u Pistovic, Račic a u Routky blíže Jevíčka (Spitzner). Horka u Cin- zendorfu, mýtiny n Sadníkn, Kolomazná pec a Liliová hora u Lulce. — V Pro- stějovsku: na Kosíři, na Zlechově, na Skalici, v Seloulsku za Alojzovem, v Srdečníku, při cestě Hanákň za Myslio\dcemi, v Průklesu, v Kočičím žlíbku. v Okolnici, na Židovce nad Krumsinem, ve Žbanovském žlebu, za Hamerským rybníkem, v Repešském, Ptenském žlebu, na Spálené u Studánky pod Andělem Str. (Spitzner). Ve Znojemsku: Bralovský les mezi Vranovem a Hardekem, les na Mlýnském kopci u Lilíendorfti v okresu vranovském (Oborny), v příkopu na Pernovce pod Bílou skalou v Ochoze u Nov. města (Havelka). V sev. Moravě: v údolí Nectavy a u Hluboček blíže Olomouce (Spitzner), u Milkova (Slavíček, Spilz, 1. c. p. 8), hojněji v údolích Jeseníka, jako kolem Maršíkova, Teplic, Ludvíkova, Velk. Losina (Oborny), na posledním místě zvláště hojný v zámeckých sadech a v Lázeňském gruntu, Bradla u Něm. Libin, Sobotin, Nov. ves, Malá .Vlorava, Peršl a j. m. u Rymařova, Jamrlice. — Ve východní části: mýtiny pod Třemi kameny u Rusavy, u Rožnova a Nov. Jičína. — Ve ňlnudii n Místku (Gogela), v lese Hůrce u Propasti blíž Hranic (Spitzner). — 925 — 380. Alcheiiiilla Toiirn. Kontryhel. 1334. A. Yulgaris L. (K. obecný, husi nůžka). Lodyhy po- stranní, položené neb vystoupavé, větevnaté a jako řapíky od- stále huňaté neb lysé. Listy přízemní dlouze řapikaté, chlupaté, řidčeji lysé, okrouhle ledvinkovité, až na Ys i^^b 72 d I ^' nitě 5 — Qlaločné, laloků pilovitých, lodyžní menší 5 — 31aločné, s palisty velikými, stříhané zubatými, na přední straně pohárovitě srostlými. Květy na konci lodyhy a větví v latnatém vrcholíku, nej- hořejší skorém přeslenovitě sestavené. Trubkakališniza plodu trubkovitě zvonkovitá, s ušty odstálými, lysá neb roz- troušeně chlupatá. Lístečky kalíška listovité. Tyčinky 4. Oddenek válcovitý, dosti krátkočlenný, s konečnou rozetkou listův. V. 0'10 — 0-30 m. Květy malé, scelenavé. U nás v odrůdách : /?) montana Willd. Lodyha a řapíky huňaté. Listy na obojí straně i s listeny a kalichy husté hedvábitě chlupaté, laloky kolkolem pilovité, ke každému chobotu směřuje podélná řáska. Bylina menši, směstnanějši. A. pubescens Aut. pl. non M. B., A. subsericea Gaud. 7) g 1 a b r a DG. Lodyha a listy lysé neb přílysé, někdy jen nej- dolejší část lodyhy a řapíky přízemních listů přitiskle hedvábité, čepel hstů nanejvýš na kraji a na špičkách zubů štětičkovitě brvitá, aneb též na hlavních žilách vespod hedvábitě chlupatá, jinak lysá. 2|- Květen — srpen. Vlhké lučiny, pasivy, Iravnalé slráné, světlá lesní místa, průhony, břehy potokův, tvar základní v celém území až k hřebenům Sudel obecný. /?) na skalách a suchých stráních v pahorkatině a horách porůzný. Mezi Bílovicemi a Hády u Obran (Ripper), Adamov, Svitava (Makowsky), údolí .Josefské, Chobot u Macochy poblíž Sloupu s tvarem základním. Černá hora, Bosko- vice, Letovice, Netín, Rychtářov. — Na Drahaňsku u vsí i na návsích (Spitzner), horní luka u Náměště (Roemer), luka u Šimberského rybníka u Šumwaldu, Brůnnelberk u Čížova a j. (Oborny), Nov. Říše, Borovná, Mal. Dyjiee, Střítež, Uhřinov, Bystřice n. P., Nov. Jimramov, Nov. ves poblíž Velk. Losina, Pekařov, Krumberk, Mal. Morava, Rymařov. — Kolem Místku (Gogela). Ve Slezsku: na Studánkové h ili (Paul), u Lípové ald. y) a Mal. Hradiska poblíž Prostějova (Spitzner), hojný kolem Jihlavy (Weiner), u Vídně, Nov. města. Nezřídka v sev. Moravě a v Jeseníku: ve Velk. kotlině (Vierhapper), úklony Drehbcrku. Stech- plan, Leiterberk, pod Švýcarnou (Spitzner), při Tise u Velk. Losina, u Rejhotic, u Šleglovy studénky, u Cis. boudy, údoli Sumné Tise, Praděd, Česnekový příkop, Děd, Pelrštýn, Svinský přikop, Vys. hole, Jelení hřeben. — Pořídku kolem Vsetína (Bubela). Ve Slezsku: Babia gorka u Wedryna (Kotula). 12o5. A. arveiisis Scop. (K. polní). Bylina srstnatá. Lodyha položená neb vystoupavá, větevnatá. řidčeji jednoduchá. Listy dlanitě Sklané, k dolejšku khnovité, lí k r o j k y stří- hané 3 — 5 1 a 1 o č n é. Palisty veliké, zastřihané, namnoze s řapíkem a mezi sebou pohárkovitě srostlé. Květy ve svazčitých, naproti listu postavených vrcholících. Lístečky kalíška zakrnělé, čípko- — 926 — vité neb nezřetelné. Kališní trubka za plodu žbánko- vitá, s ušty přímo skloněnými- Tyčinky 1 — 2. Kořen vřetenovitý, jednoletý. V. 0*05— 0'15 m. Květy drobné, žlutá vozelené. Aphanes arvensis L. A. aphanes Lrak. Q Kvělen — říjen. Písečná role, úhory, v chladnéjší pahorkatiné a v hor- natých krajinách až na předhoří k 700 ;«. V brněnském kraji: porídku kolem Brna, u Jundrova, Jehnic, Soběšic (Makowsky) !, u Lomnice (Pluskal), v písku Kretinky u Letovic (Niessl)!, u Ořešina, Boskovic, Mlatkova, hojný u Rap. Lhoty u Boskovic, u Štěpánova, Kochova pobh'ž Letovic. — Ve Znojemsku; kolem Xáměšlě (Roemer), úhory 'kolem Čížova, LiHendorfa, Vranova, Budkova (Oborny). V Jihlavsku: obecný kolem Jihlavy (Pokorný), odtud na jih až k Dačicům, Sla- vonicům, a Star. Hobzí rozšířen (Oborny), u Radňovic (Havelka), Borovná, Nov. inésto, Vršany. — V Olomoucku; na stráni blíže Vranove Lhoty (Slavíček), u Be- rouna (Gans), Roudna (Rieger), Zábřeha (Pánek), u Chrastic a Budišova. — V uh. hradišlském kraji: u Uh. Hradiště (Schlogl), úhory na Javořině a Lopeníku (Holuby). Ve východní části: ne příUš hojný na úhorech na Dúbku u Rusavy směrem k Hostýnu (Sloboda), Hostýn (Zahradník), Lásky u Vsetína, namnoze v jetelišlích (Bubela), u Nov. Jičína (Sapetza), v údolí Ostravice u Frýdlandu, leč porídku (Oborny), na chodníku farní zahrady v Místku (Gog-ela). Ve Slezsku dosti rozšířen: u Vítkova, Oder, Javorníka, Friedberka a kolem Vidnavy. — U Heřmanic, Bernartic, Sorgsdorfa, Supíkovic, Sandhúblu (Vierhapper). 381. Sanguisorba L. Toteu. 1286. S. officinalis L. (T. lékařský). Lodyha přímá, oddálené listnatá, nahoře hranatě rýhovaná a větevnatá, s malými pošvovitými listeny, z jejichž paždi dlouhostopečné, postranní klasy vyhánějí. Listy Hchozpeřené, vespod bledozelené, přízemní větší dlouhořapičné, srdčitě podlouhlé, hrubě vroubkovaně pilovité, lístky hořeních lístků podlouhle kopinaté a jako ostatní lysé. Klasy strboulovité, vejčitě kulovité neb podlouhlé, listenaté. Blizna hlavatá, bradavkatá. Prašníky načernalé. V. 0-40— 1-00 m. Kalichy tmavě hnědona chove. 2|- Červenec — září. Vlhká, úrodná luka, křoviny přívodní, kraje lesní, v celém území až na předhoří, zvláště ve vlhké půdě hojný, v teplejší pahorka- tině řidší. 383. Poterium L. Kryarec. 1337. P. sanguisorba L. (K. obecný, toten menší). Lodyha přímá neb vystoupavá, hranatě rýhovaná, oddálené listnatá, s větvemi strboulem ukončenými. Listy Hchozpeřené, dolejší větší, 8 — lOjařmé. s delším řapíkem, lístky řapíčkaté, četné, okrouhlé neb vejčitě, hluboce pilovité, na dolejšku ufaté neb srdčité, lysé neb roztroušeně chlupaté, vespod nasivělé. Palisty na řapíku trochu do výšky pošinuté, krátce řapikaté, střihané pilovité. Květy mnohomanželné, $ nahoře v strboulku. Kališní trubka síťovitě svraskalá, s 4 přitloustlými, — 927 — Úzkými, křídlovitými hranami. Prašniky žluté, dolů visící, Blizny světle nachové, štětcovité. V, 030 — 050 ra. Květy nazelenalé neb červenavé. P. dictyocarpum Spach.. P. glaucescens Rchb., P. questphalic. Bngh., Sanguisorba minor Scop. 2|- Květen — červenec. Suché, výslunné pahorky, meze, trávníky, cesty, stráně, v celém území rozšířen. V brněnském kraji obecný (Makowskyj, u Brna, Obran (Oborny)!, u Ivančic (Schwoeder) !, u Letovic a Rosic (JViessl)!, u Lhoty u Boskovic (Svěrák), obecný v okresu krumlovském, hustopečském, breclavském a vyškovském. V Prostějovsku : na Kosíri, na Záhoří, u Plumlova, Pteni (Spitzner). Ve Znojemsku skoro všude roztroušen, místy jako kolem Znojma, Krumlova a Miroslavi obeený (Oborny). Kolem Jihlavy obecný (Pokorný), u Třebíče (Zavřel), u Ždáru (ICovář) a v celém česko-moravském pohoří roztroušen. — V Olomoucku a v severní Moravě: u Olomouce (Vogl) a sice v písku řeky Bystřice u l'.ystrovan a poblíž nádraží (Makowsky), u Zábřeha (Pánek), u Berouna (Gans), u Něm. Libin a Budišova. — V uh. hradišlském kraji: nezřídka u Kroměříže (Palla), u Napajedel (Theimer), u Uh. Hradiště (Schlogl), kolem Bzence jen ojediněle a pořídku (Bubela), na Javořině (Holuby). Ve východní čásh : rozšířen u Tučap, též v lomech nad Dobro ticemi (Červinka), u Rusavy (Sloboda), roztroušen n Vse- tína (Bubela), u Bečvy u Rožnova (Kotek), u Nov. Jičína (Sapetza), hojný na suchoparech a v kamenci Ostravice u Místku (Gogela). Ve Slezsku: u Těšína (Wimmer), u Blogotic a Dziegielówa (Kolbenheyer), v údolí Ludvičině u Bělska, lomy u Kamienice a Lipníku (Baier), u Vítkova a Oder, n Kraši a Vidnavy. — Zde velmi hojný u Vidné (Vierhapper). 388. Agrimonia Founi. Řepík. 1338.", A. eupatoria L. (Ř. lékařský). Lodyha přímá, p ř í o b 1 á, jednoduchá neb nahoře větvitá a jako řapíky odstále srstnatá. Listy přetrhovaně lichozpeřené, větších lístků 5—9, v e j č i t ý c h až podlouhlých, hrubě pilovitých, na líci tmavozelených, roz- troušeně přítiskle chlupatých, vespod bledších, hustě srstnatě šedoplsťnatých, lístky menší namnoze 31aločné. Palisty veliké, stříhané. Hrozen dlouhý, prutovitý, dole velmi řídkokvětý. Trubka kališní kulatě vrtlíkovitá, až skoro k dolejšku hlu- boce rýhovaná, hustě srstnatá, ostnatá, ostny hákovitě ohnuté, vnější menší dalekoodstálé. V. 0-30 -0-80 m. Plátky zlatožluté a jako celá rostlina pří- jemně vonné. 2|. Červen — září. Trávníky, meze, suchá, travnatá návrší, křoví, háje, od roviny až do nižšího předhoří rozšířen, v Beskydách: na Johanovských kopcích u Karolů poblíž Vsetína při 651 m. a na Miloňovu u Velk. Karlovic sk. 800 vi. 1339. A. otlorata Milí. (R. vonný). Lodyha přímá, jednoduchá, silněji hranatá a hluboce rýhovaná, dlouze huňatá. Listy přetrhovaně lichozpeřené, větší lístky podlouhlé neb po- dlouhle kopinaté, hrubě pilovité, obak roztroušeně - 928 — chlupaté, vespod s četnými většími lesklými žlázkami. Hrozen dlouhý, prutovitý. Číška řidčeji chlupatá, za plodu zvon- kovitá, s rýhami mělčejšími, od hořejška až něco přes polovici její sahajícími. Ostny hákovité, četné, vnější dolů sehnuté. V. 0*45 — rOO m. Statnější a květy zlatožluté sblíženější než u předešlého. Gíška širší a ostence její jsou delší. Rostlina silněji vonná. A. procera Wallr. 4 Červen — srpen. Křoví, ploty, kraje lesní, lesní luka, pořídku. V ní- žinách kolem Hrušovan (Dr. [Petr), Trabinský dvůr u Grafendorfu (Ripper), na Luhačovickém kopci a Velk. Kamenné u Luhačovic (Schlogl). Ve Slezsku : u Gráfenberku (Milde) a Mikulovic (Můnke). * Aremoiiia Neck Eleni. n. 768. Útrobník. Kališní trubka podlouhlá, nahá, okraj její lOklaný, ušty kališní 2řadé, vnější střídavě užší, všechny po odkvětu k sobě skloněné. Plátků 5, tyčinek 5 — 10 i s plátky kroužku jícen kališní zužujícímu vetknuté. Plodolisty 2, čnělka konečná. Nažka zaprtaním jedna, do ztvrdlého ka- licha uzavřena. Rostlina vytrvalá, mnoholodyžní, nízká, chocholíky chudokvěté, úžlabní a konečné, květy žluté, v obalu opak kuželovitém, 6 — 10 dílném, ze 2 listenů srostlých povstalém, uzavřené. 1240. A. agrimomoides Neck. (Ú. řepíkovitý). Rosthna chlupatá až huňatá, s oddenkem vytrvalým, tlusťounkým, šupinatým, lodyhou jednoduchou, vystoupavou, 2—3 listy nesoucí. Listy přízemní, pře- trhovaně zpeřené, 004 — 0-15 m. dl., lístky vejčité až okrouhle srdčité, zastřihovaně pilovité, konečný ku spodu klínovitě zúžený, vtroušené lístky velmi malé, celokrajné neb 2 — Sklané, lístky lodyžní Sčetné menší než přízemní. Palisty vejčité, nedělené neb s 2 — 3 zuby. Květy malé, žluté, v chocholících chůdo- (3 — 6) květy ch, listeny 2— 3klané. Potentilla stenantha Lehm. Mon. p. 44, tab. 14., Agrimonia agri- monoides L. 2j- Květen, červen. Kamenité, řídké horské lesy, světlé háje březové pod křovinami, na teplejších iiklonech hor před severákem chráněných daleko od lidských příbytků. Tato na jihu, nejblíže v Uhrách, Chorvatsku, Tirolsku, Štýrsku, Krajině atd. domácí bylina objevena a zjištěna důsloj. p. Ignátem Poučem též pro Moravu a roste hojně u Všemina blíže Vyzovic, nejhojněji však směrem k Trnavě, nejsevernější posud známá stanoviska, této pro naše území velmi po- zoruhodné byliny. 384. Rosa*) Tourn. inst. L. Růže. Abych všelikým přáním a domněnán vyhověl, sestavil jsem tuto k užitku širších kruhů (začátečníkův a studujících) ^ Vnější ušty kališní vždy zřetelně (-i bohatě) zpeřené 2 1. Zralé plody černé, vzpřímeny, květy bílé (neb bledě růžové), květenství vždy jednodkvěté, stopky květní bez listenu, hořejší palisty úzké s oušky náhle rozšířenými a velmi rozestálými. Lístky malé a četné 9 — 11, lysé. Kře s velmi hustými, jehlicovitými ostny. V. Séct. Pimpinellifolíae DG = R. pimpiuelliťolia L. Zralé plody světle červené, květy nachové, často po 2 — 3 (řidčeji mnohé), stopky prvního řádu zpravidla s listenem, hořejší palisty roz- šířené, s oušky ku předu namířenými neb rozbíhavými 3 59 — 930 — Zralé plody žlutavé, květy žluté. VI. Séct. Luteae Crép = . . R. Intea Dalech. 3- Větévky květní bezbranné, neb trochu štětinaté .neb s ostny tuhými, v párech těsně pod palisty postavenými (= Diacanthae God.) Keř až 15 m. v., větve dlouhé, skořicové. Palisty na nekvetoucích větévkách trubkovitě svinuty, úzké. Listy přilehle hedbávitě-šedě- chlupaté, lístky skoro malé, jen po 5—7, s jednoduchými, krátkými pilovitými zuby. Ušty kališní namnoze delší než plátky, na konci rozšířené, Stopky květní lysé a krátké. Plody (vzpřímeny), kulaté, záhy zralé (mdlé). IV. Séct. Cinnamomeae DG = R. ciímaiuomea L. Palisty vřlvi nekvetoucich Irubkovilě nesviriiity, ploše rozloženy, větévky květonosné zpravidla bezbranné, neb rozlroušeně šlélinaté (tnhé ostny jen výjim- kou a pak ojednélé); lístky středních lislii po !), namnoze větší a zpravidla dvakrát pilovité. Slopky květní často ojednélé, delší krátkého listenu. Plody kulaté, vzpřímeny (světle červené), sladké, pozdě zrající. Keř 0.5 — I m. v, = . R. alpina 1.. Slopky kvělní delší, |>l<>dy podlniihle vejčiié, se slopkami obi ouko vité dolů s e h n u I ý m i = S u b 8 p. p e n d n 1 i n a L. 2. Květy jednotlivé veliké, zpravidla bez listenův, se stopkami dlouhými žláznatými. Listy 5četné, lístky namnoze veliké a kožovité, vespod s vyniklou síťnatinou nervův. Palisty veskrze úzké, stejnotvarné. Plod kožovitý, bezšťávný (suchý), pomoiančový, ušty kališní peřeno- klané, žláznaté, namnoze načervenalé, záhy opadávající. Malé, slabé, zakrslé, z podzemního často plazivého pníčku přímo vystoupavé kře, jichž ostny nestejné: většinou štětinovité a jehlicovité, častěji krátké žlázonosné, pospolu se vtroušenými ^t křivými, avšak tenkými. II. Séct. Gallicae Crép. 1. c = R. Austriaca Grantz. Květenství obyčejné vícekvěté, listeny podepřené. Lístky pro- středních listů po 7. Ostnitosť jednoduchá, ostny ± křivé neb rovné, veskrze tuhé (je-li dvoutvarná, květenstvím, plody většími, šarla- tově červenými, zprvu chrnplavičnými, pak dužnatými až kašovitými, s holénkami ± stopka tými a listy 7četnýini od hořejší sekce rozdílná). UI. Séct. Caninae Grep. 1. c. (Aculeosae Reichb., Gynorrhodon Ghnst AUg. Ergeb. 1884. 18, non Thal,. nec Walr.) 4 4. Ostny tuhé obyčejně ± křivé z vejčitého až ploše smáčknutého spodu, ušty kališní po odkvětu brzo opadávající. . . . 5 A + B. Ostny veskrze úplně rovné, často dlouhé, skoro šidlo- vité, mladších větévek na spodu smáčknuté a velmi slabé (ohebné). Ušty kališní po odkvětu zcela vzpřímeně skloněné, i po době zralosti ostávající. Hořejší palisty rozšířené s oušky k řapíkům srpovitě zahnutými. Lístky velmi bohatě složené žláznato-pilovilé. hustě — 931 — phCriaté, podlouhle vejčité. Plody obyčejně veliké až velmi veliké přímé neb ničí i se krátkými stopkami žláznatě měkkoostnité, často fialově červené, kašovité, terč úzký. — Stěsnané, husté kře s velmi četnými větévkami květonosnými, krátkými, přímými obloukovitě ne- previslými větvemi. Sul)sect. Villosae Crép. — R. pomifera Herm. 5. '^) Listy obak měkkoplsťnaté. vespod jako mladé vjhonky a listeny aksamitové — a jsou-li spolu žláznaté, jsou žlázy bez zá- pachu neb páchnou pryskyřicí (nikoliv však vínem). Ostny (ani zcela rovné, ani hákovitě skřivené, nýbrž) ohnuté. Hořejší palisty málo rozšířené s 3hrannými, krátkými, trochu rozbíhavými oušky. Stopky květní (u odrůd s listy 2krát žláznatopilovitými) skoro vždy i s plodem málo velikým až skoro malým, přímým, stopkatě žláznaté neb jemně srstnaté. Ušty kališní vzpřímeny, ne však skloněny a plod zcela zralý naměklý, ušty kališními neověnčený. Subseet. Tomentosae Crép. 1. c. a) Větévky kvv.lni se silnými neb jea se štětinkami žláznalýini. Plodů namnoze více, málo dlouhých v krček n ezaškrcených. Stopky květní hustě stopkatě žláznalé. Ušty kališní drive opadaví' = Odrůdy od R. tomeJitosa Sm. / Lístky jednoduše pilovité, obak popelavě chlupaté, vejcilé, špičaté, ve- spod bezžlázné, řapíky bezžlázné. Oíšky*) a plody kulovité . var. cinerascais \)\\ !Vlori. Lístky skoro jednoduše pilovité; zuby namnoze rozeklané, sem a tam s jedním žláznatýai vedlejším zoubkem, liapíky jako postranní nervy rubu listu často s několika žlázkami. ''íšky' \ejčité,' plody okrouhle vejčité až kulo- vité = ,:/) subadenophylla Borb. Lístky veskrze dvakrát, až vicekrát žláznatopilo vi té: n) Lístky vespod zcela bezžlázné. Plody vcjčilé . . . f) typica. /?) Lístky vespod -±z žláznaté }'. 7) Větévky květní bezbranné, s(mii lam žláznalými štětinkami po- sázené, tuhé, rovné, červené ostny namnoze jen na větvích; lístky často krátké a tupounk*', prostřední \elikosti až veliké, hrubě dvakrát pilovité zuby jakož i rub listů (často nenuiohými) lerpenlinem páchnoucími žlázkami posázené. Květů více, často ve složitém okolíku velikých, ranně (často již v květnu) se otvírajících, delších než ušly kališní kopinatě zpeřené, na hřbetu hustě červeně žláznaté, odslálé, posléz opadavé. Plody ellipsoidické, -\~ srstnaté = var.) tei'ebinthinc(cea Brsser. Větévky květní ostnitc*. Plody podlouhle okrouhli- neb vejčité. Ušty kališní záhy opadavé. Cnělky králce chlupaté. Květy namnoze bledě růžové. Lístky na nervech žláznaté až roztroušeně na plochách žláznaté . , . . . var.) Seringeana (iodr. •) Číškou nazýváme trubku kališní t. j. plod ještě zcela zelený za doby květu a po odkvětu a terčem zoveme naduřelý (t. j. naběhlý) vrchol číšky, do kterého jsou ušty kališm a tyčinky vetknuty, jehož středem čnělky procházejí a který brzy v desku rozšířen, brzy + kuželovitě vyvýšen jest. 59* — 982 — Větévky květní ostnité. Ušly kališní dlouho ostávající, vzpřímeny, namnoze krátké, málo dělené a v úzké, ostře přišpičalělé přívěsky vybíhající. Cnělky vlÝiaté d) d) Lístky ze široce zaokrouhlené spodiny špiěatě vejěité, vespod na ploše hustě žláznalé až jen na nervech žláznalé (Crépin 1892), často též na líci listu s nemnohými žlázkami (když jsou totiž chocholičnaté, leč krátké stopky květní, lůžko a ušty kališní velmi hustě srstnaté a žláznaté). Číšky a plody kulovité. Květy namnoze živě růžové = va?'.) cuspidatcides Crép. Číšky a plody aneb jen plody nejsou kulovité. Žlázky na líci listů namnoze žádné t) í) Plody vejci té (řidčeji podlouhle ellipsoidické neb též kulovitě vejčité), lysé. Lístky podlouhle kopinaté, velmi hustě chlupaté, namnoze menší než u předešlé, žlázy v odění skryté, často zdánlivě žádné. Stopky květní dlouhé, ušly kališní nazpět ohrnuté, později odstálé = . . var.) umbelliflora Swartz. Plody vejčité až vejčilě podlouhlé, hustě srstnaté, veliké; ušty kahšní prostředně jenmě zpeřené; lístky opakvejčité, skoro podlouhlé, vespod na ploše žláznaté, aksamitově plstnaté. Hlavička čnělek široká, běloplsínatá. Výhonky neplodní rovné (nikoliv obloukovité jako u R. tomentosa). Ostny jemné, tenké a rovné, výhonky neplodní ostny zcela rovnými (dílem skoro štětinalými, dílem trochu ploše smáčknutými) hustě posázené . . /?) longifrons Borb et Richt. b) Ostny velmi úzké a jemné, vodorovné, neb velmi prodloužené rovné, též slabě ohnuté (nikdy křivé), ve velikých vzdálenostech. Všecky pilo- vité zuby léž zpředu 2 — 3-žláznatými zoubky opatřeny a stopky květní vždy srstnaté. Ušly kaUšní chudě zpeřené, po odkvětu přímo odstálé, až zcela vzpří- mené a až k počínajícímu úplnému uzrání (zhniličení) plodn vytrvalé (=Corno- natae Crép.) ^ t) Stopky květní dlouhé, vnější v chocholíku 2 — 3krát lak dlouhé jako plod, namnoze delší, až zdélí listenu r/ Stopky květní krátké, listenem zcela zastřené. Ušty kališní namnozo- kratší než koruny. Keř stěsnaný, s ostny na starších větvích slabě zahnutými, velmi dlouhými, až dlouhými, na větévkách rovnými, hustšími a tuhými; s lístky ze širokého spodu, namnoze na obou koncích zaokrouhlenými, trochu namodra- lými 7 ( — 5), na hci sytozelenými, jemnohedvábitě chlupatými, vespod na ploše žláznatými, pryskyřicí páchnoucími, šedoplstnalými (neb v čas plodu na hořejších listech vespod bezžláznými). Stopky květní 10 — 12 ?«m. dl. a jako zaokrouhleně vejčité, namodrale ojíněné, nevehké číšky tenkými žláznatými chlupy hustě po- sázené. Ušty kališní na svém i pérovitých úkrojků hřbetu velmi hustě přisedle žláznaté (rubiginosní). Koruny malé, čnělky vlnalo-huňalé. Plody okrouhlé, pro- středně veliké var.) 7'esinosoides Crép. í/) Číšky a plody vejčité okrouhlé. Koruny živě růžové. Lístky časlo světle barevné, řapíky poměrně krátké i? Číšky vejčitě podlouhlé. Plody na konci v krček zúžené. Koruny bledě růžové. Lístky kalně šedozelené; řapíky dlouhé. Keř ostnilý. Lístky po 7( — 5) dosti veliké, všecky na spodu zaokrouhlené, vejčitě podlouhlé, dolejší páry oddálené, s kraji skoro rovnoběžnými, podlouhlé, hořejší špičaté, dolejší lupounké. Zuby jakož i zoubky vejčité, přišpičalělé, nikoliv liUibok('' a dosti otevřené, lístky na líci řidčeji — , vespod velmi hustě a měkce šedoplstnaté, nezře- telně na ploše žláznaté, dolejší nestejnoměrně bohatě práškovitě jemnými 933 — žlázkaini roztroušeně posázené, hořejší plsínaté, velmi rozlro ušeně na ploše žláz- nalé. Listeny zdélí neb kratší než po 2 — 3 stojící, 15 — 25 mm. dl. (srslnalé) stopky květní. Plody dosti veliké, široce opakvějčité a vojčitě podlouhlé, vnější namnoze v krček stažené. Vnější ušty kališní jen s 1( — 2) páry úzkých pé- rovitých úkrojkův ; tylo jakož i celý hřbet uštů hustě žláznatoštétinaté. Koruny neveliké, světle růžové. Cnělky hustě srstnalo-huaaté (= R. vestita H. Braun v Ob. FL, non God.) = var.) velutella J. B. Kell. &) Lístky vespod jen na nervech žláznaté, často x kosníkové a oddálené, namodrale zelené, tenké, vejčilě podlouhlé, až široce kopinaté, při- liskle řídce huňaté, až hedbavitě leskle chlupaté, s ozubením ostrým sbíhavým, na všech lístcích hluboce za střiho van ý m, úzce kopinalo-podlouhlým, s bo- hatými, ostrými vedlejšími zoubky; palisty velmi široce vejčité (zvláště nej- hořejší), s málo rozbíhavými, částečně srpovitě sbíhavými oušky. Stopky květní dlouhé, srstnaté, namnoze ojednělé, úžlabní, jen ridči chocholičnaté, listenem podepřené ; ušty kališní chudě zpeřené, v prodloužené úzké špice vybíhající, na hřbetu zcela žláznaté. Číšky chudě štětinaté. Plátky sylě růžové, trochu kratší než ušty kališní; čnělky vlnaté. Plody okrouhle opakvejčil(;. Větve tenké a štíhlé; ostny zcela rovné, tenké a dlouhé, na větévkách květních skrovněji se vyskytující = .... . var.) venusta Scheutz. Lístky šblíženější, vespod na ploše žláznaté, v obrysu široce vej- čité, s ozubením veskrze široce v ej čitým, bohatě žláznatým, často skoro vroubkovaně okrouhlým. Ouška srpovitě nesbíhavá. Chocholík s 1 listenem. Keř silnější , s ostny též na větévkách květních silnými , rovnými , -^ šidlovitými a tuhými. Palisty úzké a dlouhé. Lístky po 7 (řidčeji po 5) velmi ve- liké, až prostředně veliké, vždy široce elliptické, s otevřeným, lepým, často velikým, avšak ne veskrze hlubokým ozubením, s bohatými žláznatými zoubky 2. řádu; lístky dosti zelené, se dotýkající, obak mírně hustě chlupaté a ve- spod nestejnoměrně hustě, až (v čas plodu) velnu skrovně na ploše žláznaté. Stopky květní dosti dlouhé, i s číškami žláznatě štětinaté. Koruny prostřední velikosti. Cnělky vlnaté. Ušty kališní a plody délky a velikosti dosti proměn- livé, poslední často malé (neb prostředně veliké) kulaté, až okrouhle hruško- vité == var.) Pseudo- Andrzeiozvskii J. B, Kell et Dufft. Lístky jen elliptické a prostředně veliké, až podlouhle el- liptické, na obou koncích úzce zaokrouhlené (na neplodných postranních vě- tévkách subvar. Geissing^ensis opakvějčité elliptické a široce zaokrouhlené, avšak hustou plstí tlusťounké a svraskalé), liché špičaté, v květenství stojící ellipticky podlouhlé, až ellipticky kopinaté, 3krát složené pilovité; zuby však ani vroub- kovaně zaokrouhlené (Pseud. Andrz.), ani hluboce do čepele zastřihované (= vénu sta), nýbrž jen význačné (prostředně široké, až úzké), vždy též vpředu s 2 — 3 žláznatými zoubky, zuby 1. a 2. řádu vždy přišpičatělé. Stopky květní dlouhé, v chocholících s mnohými listeny, střední s 2 delšími trvalými, postranní s 1( — 4, pak pošvovitě nad sebou stojícími), záhy opada- vými listeny. Koruny živě růžové. Ušty kahšní skoro jednoduché, s krátkými, nitkovítými, nepatrnými pérovitými úkrojky. Cnělky ploše hlavaté, vlnaté, až hustě huňaté {^= R. venusta Aut. Germ. et Siles,, non Scheutz) = . . . . .... var. Pseudo-venusta J. B. Kell. c) Větévky květní skoro beztrné a bez žlázonosných štětinek, tenké i s plody namnoze ojednělými, bledě růžovými vej čitými pod koncem v krček za- škrcenými, ušty kahšními ještě v čas zralosti věnčenými a jako tylo roz 934 troušené stop kate žláznatými R. alpina subsp. pendulina podobná. Lístky vespod velmi hustě šedř měkkoplfnalé a trochu žláznalé, 2krát pilovité, zuby prvníko rádu vejčitě /kopinalé (R. alpina připomínající), konci sbíhavé. Cnělky bělovlnalé. (Tvary míšené mezi alpina X lomentosa =) . . R. vestita God. 5^ Listy, mladé výhonky a listeny nikdy obak měkko- plsfnatě chlupaté, a jsou-li žláznaté, + vínem páchnou (nikoliv pryskvřici) aneb vůbec nepáchnou. Ostny silnější 6. 6. Listy všecky vespod + bohatě na ploše žláznaté .... 7. Listy vespod bezžlázné, neb jen na postranních nervech žláznaté (jen na několika málo lístcích s velmi roztroušenými žlázkami mezi -nervy) 8. 7. Lístky vespod + hu^tě na p'oše žláznaté, namnoze nápadné páchnoucí jablky neb vínem, 3krát pilovité, většinou jen vespod řídce chlupaté až lysé. Ušty kališní vždy peřenoklané a opadavé (u R. rubi- ginosa L. a graveolens Gr. po odkvětu vzpřímeny, leč zralý plod jimi více neověnčený). Stopky květní často žláznaté. Plod červený, neveliký, chruplavkovitý, teprv později zhniličelý . Subsect. Rubiginosae Crép 1. c. a) Uisly kališní po odkvetu vzpřímené neb odslálé, Číška jimi až po dobu, kdy počíná plod červenali, s^^UK^enk. Stopky kvčtni namnoze svazečnalé a krátké. Cnělky hlavaté a chlupaté: «) Stopky kvétní srstnalé až krátce žláznaloostnité. Ušly kališ ni na hřbetu zcela hustě žláznaté, ku konci namnoze rozšířené. Lístky krátce vejčité, ku spodu ne zúžené, nýbrž široce zaokrouhlené. Oslnilosl jedno- duchá neb dvojitá; v posledním případu jsou silnější ostny hákovité, často smáčknuté a přecházejí na větévkách květních v rovné, štětinkovité oslénky (= Skupina Suavilbhae Crép. olim) = . . . R. rubiginosa L. sensu lat. /?) Stopky kvělní lysé. Lístky široce ojjakvejčité neb elliptické, ku spodu velmi zúžené až klinovité. Ušly kališní velmi úzké, v přívěsky skoro nitkovilé prodloužené, jen po kraji husiř žláznaté, nu hřbetě bezžlázné. Ostnitost jednoduchá, ostny veskrze luhé, jen hořejší velikostí a zakřivením od- chylné (= Subs. Sepiaceac, skupina: (íraveolentes Crép. olim) = R. graveolens Grén. b) Ušly kališní zůstanou po odkvětu nazpět ohrnuté, neb jen vý- jimkou (u tvarů inodora Fr. a Fonnáiiekiana Kcll.) -±^ odstálé, polozralou číšku více n e zdobící C. c) Stopky květní ■±^ bohatě ^r^tnali' d. Stopky kvělní lysé // d) Cnělky chlupatí' : jsou-li slabě chlupaté neb lysé vždy hlavaté a krátké Cnělky lysé, knilký dole skoro nilko\ ilř zúžený, zdánlivý sloupeček s ma- lými bliznami tvořící g, e^) Lístky jen vespod na středním nervu hustě — , ostatně řídce chlupaté, na plodonosných větévkách na líci lesklé, olysající, na větévkách květních prostřední velikosti až veliké, široce opakvojčili', se spodem zúženě zaokrou- — 935 ~ hleným, Často od prostředka zdánlivá klinovilýin fvelmi zřídka se spodem ostro- iiliclným), na konci volmi široce a krátce za.špičalčl«' nclt zaokrouhlení' lupe, pf> kraji velmi n esl ej no tvarně pilovité, zuby ke konci větší, hlubší, všecky velmi špičatí', rozbíhavť', s 3 — 5 vedlejšími zoubky. Rapíky husle pýřilé, hořejší paiisly a listeny ly.sť'. Chocholik 3 — (Jkvělý, dlouhý. Stopky květní nestejně dlonliť', I— 4krát delší ellipsoidické neb též vejěitě kulovité číšky. Číška a stopky květní roztroušeně žláznalé neb zluha slopkalě žláznaté. Ijsteny čelné podlouhlé, tmavozelené, lysé, lupeniti'-. Ušty kališní dlouhé a úzké, opadavé, roztroušeně žláznalé a slabě chlupaté. Koruna značná, bledě růžová. Cnělky (trochu) prodloužené a srstnaté. Ostny hákovité, liez tuhých šlětinek Subsp. : Lexnitsensis J. Vk Kell. e^J Lístky obak neb vespod trvale hustě chlupaté, namnoze veliké; stopky květní, ušly kališní, koruny a čnělky oproti lomu kratší, případně menší. Koruny živě růžové až nachové f^. /i) Větve rozložené, tlusté, Imavonaehové. Ostny všecky tuhé, roztroušeně hákovití'. Lístky tlusfonnké, obak hustě chlupaté až plsfnat<'', podlouhle vej- rité až elliptick('' (na neplodných výhoncích velmi veliké, vejčité, hustě plsfnalé a načervenah'), všecky špičaté až ostře přišpičalělé (= lomentosa Sm.|, ku spodu úzce zaokrouhleni' (nikoliv klínovité), velmi stejnoměrně pilovité, zuby otevřené, veskrzt- krátké a široce vejčiti'- (jako u B. rubiginosa L.|, jen \ espod bledými, jemnými žlázkami (podobnými žlázkám u R. lomentosa) hustě posázem''. Listeny malé, vejčilě kopinaté, jemně a dlouze přišpičalělé, načervenalé, velmi řídce plsínaté, později olysající (nikoliv lupenité). ("hocholík často vidličnalě složený, ale zcela krátký a útlý, stopky květní po 3 — 9, sotva zdélí neb málo delší číšky tmavonachové, eUipsoidické až podlouhle opakvejčité, v stopku zúžené. Ušty kališní -±: krátké, velmi úzce a jemně nilkovité, nazpět ohrnulé až zpola odstálé, řídce běloplsťnalé, na hřbetu jemně žláznaté. Terč plochý. Čnělky (J^ slabě) chlupaté až skoro lysé, nečnějící . . ... . Siibsp. Fonnánckiana J. B. KeH. /^) Větve i klikaté, tenčí, s ostny tuhými, prodlouženými, štíhlými, ohnutými (méně křivými), namnoze též s nenmohými 1 — 3 jehlicemi, avšak s ojednělými květy. Palisty \elmi rozšířené, hustě draslavě žláznalé. Lístky opakvejčité, skoro klínovité, ku spodu úzce zaokrouhlené, se zuby tii- pounce podlouhlýtiH, často velmi hlubokými, bohatě 2krát pilovitými, posléz jen vespod chlupaté a velmi hustě ostře žláznaté. též jednotlivé, sem a tam též více žlázek, zřetelně znalých na líci hsikův. Stopky květní krátce a hustě žláznaté. Číšky kulovité, malé, ušty kališní krátké, zpeřené. Koruny velmi malé, nachové Subsp. Btidivitzcnsis J. B. Kell. g) Kře volně větevnalé s obloukovitými letorosty a zprohýbanými větvemi- Lístky lysé (neb chlupaté), v obrysu široce vejčité, se spodem jen trochu zúže- ným, na líci nikdy žláznalé (a kratší než u předešlých 2 odrůd). Ostny silnější a kratší, ze širokého spodu hákovité (nikdy se vtroušenýnú jehlicemi). Stopky květní hustěji, leč jemněji stopkate žláznaté, listeny nikdy obak plsCnatýnú pode- přené, namnoze jen IV2 — 2krát delší plodův. Koruny skoro malé, bledě růžové. Ušly kahšm' nitkovitě neprodlovižené, velmi záhy opadavé R. micrantha Sm. ,í/"V) ílilázy vespod na ploše listové méně husté, avšak na všech lístcích všech včlví a každého stadia ještě bohaté, lístky malé, v obrysu široce e I- 936 — liplické, ua obuli koncícii králce přišpičatčlé f-jh lypicky), slopky kvělni však 2krát kralší (namnoze jen zdéli číšky), s nemnohými, velmi roztroušenými, nftkdy jen na spodu hladké opakvejčitĎ ellipsoidieké číšky se vyskytujícími stopka- tými žlázkami. Kališní ušty nazpčt ohrnuté až odstálé, všecky úzké, s pří- včsky skoro nitkovitými, na hřbetu s nemnohými, ojednělými slopka- tými žlázkami. Plody vcjčilě podlouhlé. Větve krátké, s oslay hustými, veskrze silnými háko vitými = Subsp. micranthoides J. B. Kell. g'^) Žlázy vespod na ploše Ustové (již za kvetení), jen na jednotlivých, nemnohých lístcích slabě znatelné, za plodu se ztrácející. Lístky větší až zcela veliké, zřetelně opakvejčité ald. Mladé výhonky nasivělé. flapíky skrovně žláznaté, zato i se středními nervy častěji ostnité. Větve s ostny dz rovnými neb slaběji ohnutými, často velikými. = Subsp. Gizellae Borb (vide: sub 11 ^j. k^) Čnčlka krátká, hlavatá, zřetelně zcela srstnatá (nikoliv však vlnatá). Lístky široce vejčito-elliptické, ku spodu jen málo neb nezřetelně zúžené, vespod jen podél středního nervu chlupaté, ostatně lysé (a jen hustě žláznaté), na líci někdy jemnými chloupky řídce posázené, posléz olysající. ftapíky bez chlupův, neb jen velmi slabě chlupaté, hustě žláznaté. Stopky květní krátké. Číšky ellipsoidieké. Ušty kališní sotva odstálé, záhy opadavé, s přívěsky úzce Čárkovitými, velmi prodlouženými. Terč plochý. Koruny bílé (neb bledě růžové). Plody širocevejčité. = Subsp. inodora Fr. Ji^) Cnělky tenké, málo četné, namnoze v podzdvižený sloupek spojené (avšak nesrosllé), zcela lysé neb trochu pýřilé. Lístky na obou koncích špi- čaté, v obrysu úzce ellipticky klínovilě kopinaté, nechlupalé. Ostny ve větších vzdálenostech, všecky hákovilé. Stopky květní dlouhé (delší než číšky). Ušty kališní a čnělky lysé. Plody lypicky velmi úzce vejčitě podlouhlé (v odrůdách kratší). Koruny bílé (neb bledě růžové) = R. sepium Thuill. /9) Hustě chlupaté, šedozelené, chudě ostnité = var. vinodora Kern., a jiné odrůdy. 8. Všecky lístky květních neb zelených plodonosných větévek vespod na středním nervu a na postranních nervech vonnými žlázkami hustě neb bohatě posázené 9.»+*- Lístky vespod jen na středním nervu žláznaté neb zcela bez- žlázné, neb jen některé lístky dolejších listů na postranních ner- vech žláznaté, zde jsou žlázy však draslavé a nevonné, Ustky nejsou kožovitě tuhé ani vynikle síťnatě žilnaté, ušty kališní nejsou četné, ani ostny sbíhavě (jako u R. rubiginosa) rozšířené — Subsect. Scabratae Grep. olim; nunc sub: — Specie . . . R. canina (L) Grep. 12.^+^- 9«' Síťnatina nervů (nervy i se žilkami) zcela a zře- telně ostře vyniklá, lístky veliké, po (5-) 7, trochu tuhé bez chlupů neb vespod měkce chlupaté, 3krát složené-, ostře a bohato- žláznatě pilovité ; zuby + rozestálé. Koruny veliké, živě růžové, trochu delší uštů kališních ze širokého spodu úzce zperených, bohatě zastřihovaně 2krát pilovitých, na hřbetu zcela stopkatými žlázkami - 937 — posázených, po odkvětu rozložených, pak opadavých. Stopky květní žláznatě měkkoostnité. Hlavička čnělek větší, ufatě kuželovitá, vlnatě huňatá. Plody větší chruplavkovité, šarlatově červené. Kře přímé až 1 m. v., s větvemi + silnými, ostnitostí nestejnotvárnou až dvojtvarnou, ostny tuhé, dosti úzké a skoro rovné u větším počtu = Snbsect. Jund- zilliac Crep. 1. c. =: R. Jundzilli Besser. á) Všecky lístky vespod na postranních nervech neb přec na středním nervu hustě neb trvale chlupaté, nasivčlé, veliké. Větévky květní bez tuhých ostnův, pouze jehlicemi posázené. Plody kulovilé, srstnaté = • • f) typica. Lístky rovněž na nervech chlupaté, avšak menší, více ellip tic ké. Vě- tévky květní též s tuhými ostny. Plody kulovité, ± srstnaté = .... var.) Ruthenica H. Br. /?) Lístky bez chlupů v. Ker vyšší, často statný. Větévky květní s tuhými ostny, většinou též se vtroušenými jehlicemi. Plody kulovité, srstnaté .... var.) reticulata Kern. Lístky bez chlupův, větévky květní skrovně ostnité neb beztrné . . . y) 7) Nejhořejší lístky z podlouhle vejčilého spodu Hh zřetelně kopinalé. Keř vyšší. Plody široce vejčité až vejčitě kulovité (zvící třešně) ± srstnaté = .... subsp. trachyphylla Piau. Nejhořejší lístky nejsou vejčitě kopinaté. Kře nízké a slabší = . 8] d^) Plody vejčitě podlouhlé neb zralé široce vejčité. Lístky až prostřední velikosti široce vejčité až široce elliptické, žlázy vespod na nervech často málo bohaté =....... var.) Schmidiii H. Br. 8^) Plody ellipsoidické v krček zúžené. Větve často bledě zbarvené, modrošedé, lístky menší, elliptické = var) livescens Besser. 9*' Sífnatina nervů nevyniklá, Květy a listy menší, listy nejsou tuhé, se zuby jednoduchými neb méně složitými, chuději žláznatými. Stopky květní lysé neb stejnotvarnými (nikoliv ostnilě tuhými), jemnými, stopkatými žlázkami posázené — Subsect. Eucaniae Grep. 1. c. = R. canina (L) Grep 10. 10. Stopky květní lysé. (5ásti listů hustě, + obak chlu- paté, vespod u všech lístků jen postranní nervy + vy- niklé a žláznaté. Lístky malé, okrouhle elliptické, na konci krátce zúženě zašpičatělé. Zuby krátké a otevřené, dvojité a žláznaté. Ušty kališní krátké, vnější mnoho jař mě peřenodílné, vnitřní zpravidla lupenitě rozšířené a hluboce zastřihovaně pilo- vité. Ostny krátké silně zkřivené, skoro srpovité, ze široce Shranného často dlouze dolů staženého spodu, žlutohnědé. (!líšky a květy na- mnoze malé, koruny bledě růžové, až skoro bílé. Gnělky ± chlu- paté Trib. Adenoneurae (= Subsec. Tomontellae Déségl. olim) = . R. tomentella Lem. Stopky květní stopkatě žláznaté = W."-^^- — 938 — i 1,") Části lislň na líci lysé. Lístky vejčitě podlouhle až íiroco Ulinovitó, malé a přisedlé, vespod jen na postranních nervech zřetelně chlupaté a všecky na nervech b íjiaté žláznaté. Zuby hlubší, příkřejší. Palisty na hřbetu chlupaté a bohaté žláz na té. ('íšky krátce vejčilě okrouhle. Ušty kališní delší, s přívésky bohaté žláznaté pilovitými, přívěsky mnohem zřetelnější, Často lupenité a namnoze delší malé, namnoze bílé (řidčeji růžové) koruny. ("znělky lysé. Plody (až prostřední velikosti) vejčilě kulovité = Stibsp. Ohornyana Christ. 11.*) (asii listů jako u předešlé. Lístky široce elliptické neb opak- vejčité, na konci krátce ošpičalěné, všecky králce řapíkaté, trochu od- dálené, vespod na postranních nervech žláznaté a chlupaté (často veliké Trachy- phyllae [=: Jundzilliae] připomínající), hořejší a lístky větévek plodonosných často zcela bezžlázné. Střední nerv a řapiky často bohatě ostnilé. Palisty vespod zcela lysé a bezžlázné ( neb jen podél rapíkového nervu žláz- naté pýřité). Stopky květní zdélí neb kratší plodu, tento vejčitě kulovitý neb vejčitý, s úzkým, vyvýšeným terčem a nemnohými zcela lysými čnělkami. Koruny prostřední velikosti, bílé. Větve často ojíněné, ostny tuhé, časlo veliké a skoro rovné = Snbspec. Gizellac Borb. Ii2.^) Ušly kališní po odkvětu vzpřímeny neb odstálé věnči číšku za doby pozvolného zráni (až do zčervenáni). Hla- vička čnělek široká, velmi hustě až vlnatě chlupatá. Květenstvi stěs- nané. Stopky květní velmi krátké (střední často scházejí), ve velikých listenech skryté. Koruna živě růžová do nachová. Plody záhy zrající = Trib. Coronatae Crép 13. 12.^) Ušty kališní po odkvětu nazpět ohrnuté neb odstálé, avšak nevzprímené, rfc záhy před uzráním plodu (namnoze již za částeč- ného zčervenání tohoto, v rovině ještě dříve) všecky opadávající. Gnělky namnoze s méně širokou hlavičkou, obyčejně méně husté chlupaté. Stopky květní delší. Koruna světlejší. Plody vždy pozdě měknoucí, též později červenající — R. eaiiina (L) Crép. .len nejdolejší lístky (v květenstvi též některé z hořejších listů) vespod na postranních nervech žláznaté, leč žlázy velmi roztroušené, nevolné a draslavé a) Lístky na postranních nervech bezžlázné tí) (i^) Stopky květní skrovně stop katě žláznaté, jen málo delší než dlouhé, kopinaté, hustě dvakrát žláznaté vroubkované a brvité listeny. Lístky dosti veliké až prostřední velikosti, tenké, vejci té, ostře přišpičatělé až za- špičatělé, na líci tmavozelené, časlo lesklé. Hapíky lysé neb pýřité, trochu (nikdy hustě a luhounce) žláznaté. Větévky květní zcela beztrné. Ušty kališní trochu podlouhlé, vně na hřbetu žláznalé. Číšky vejčilě podlouhlé, sem a lam na spodu skrovně žláznaté. Koruny veliké, bledě růžové. Onělky hustě chlupaté. Plody velik('', široce ellipsoidické neb též vejčitě kulovité = . . . . Subsp. Blondcana Páp. ď^) Stopky květní lysé, namnoze po 2 — ;). Lístky menši (velikosti lístkův n R. canina bisserata), v.šecky zřetelně řapíkaté, vejčilě široce elliptické, jen liché krátce přišpičalěli'-, postranní všecky silně zat/krouhlem'' (výjimkou však též opak- vejčilé, s neirmoliými, liihýini, draslavými, ler nevonnými žlázkami na postran- — 939 — nich nervech), obak bez chlupiiv, nikdy lesklo, ftapiky a rub úzkých po- dlouhlých palislů měkkochlupalé, draslavými slopkalýini žlázkami, časf) téz ostenky posázen*' Větévky květní ostnité, číšky kulovité. Ušly kališni (jako u R. canina biserrala), jen po kraji trochu žláznaté, na hřbetu lysé, Koruny neveliké, růžové. Cnělky chlupaté. Plody prostředni velikosti vejčité neb též vejčitě okrouhlé = Subsp. R. scabrata ("n-p. ^) Lístky na ploše, neb aspoň na stiedníui nervu huslí- chlupaté . . c) Lístky zcela bez chlupů v g) c) Stopky květní lysé (nikoliv žláznaté) (Sutiscct. Pubescontcs. Crép. olim) /) Stopky květní žláznaté. Ušly kališni iia hřbetu žláznaté, nazpěl ohrnuté, řidčeji + vzpřimeny a pak delši než otevřená koruna. Ostnitost jedno- duchá neb dvojitá t. j. na větévkách květnícli se vtroušenými, tuhými žláznatými štětinkami neb jehlicemi = Subsect. CoUinae Oép olim == nunc Hybridae (mezi Gallicae X Caninae Pubescentcs) Oép 1. e. Sem náležejí následující hlavní zástupci : Oslnilost dvojitá ^t.2.3. Ostnitost jednoduchá d C^) Lístky obak šedozelené, skoro p opelavé, obak hustě a jemně chlu- paté, jednoduše pilovité. Koruny veliké, živě lůžové, ojednělé, s krátkými listeny. Číšky vejčité, lysé. Ušly kališni lysé neb po kraji a im hřbetu chudě žláz- naté. Cnělky ve velikou hlavičku shloučené, + srslnaté. Plody vejčité =:=: . . ZJar.) Boreykiana Hess. c'^) Lístky rovněž jednoduše pilovité, avšak jen vespod na postran- nich nervech chlupaté, na liei zelené. Stopky květní velmi krátké, po 2 — 5, velmi veUkými listeny pokryly. Ušty katišní na híbclu a po kraji roz- troušeně žláznaté. Cnělky hustě vliiaté, přisedlou hlavičku ivoříeí. Plody kulaté, ušty kališni pozdě opadavé = var.) Zoyseana Oborny. 6-3) Lístky nestejnomémě pilovité, zuby užší, menší, méně otevřené, na dolejších a prostředních lístcích se žláznalým vedlejším zoubkem,, vespod zcela chlupaté, elliplické, namnoze prostředně veliké, jehličky mezi ostny chuději zastoupeny. Číšky ellipsoidické, lysé. Ušly k a I i š n í po kraji a na hřbetu bohatě žláznaté = -var.) Ratomskiana Besser. Lístky jen na líci lysé. Květy ojednělé neb po 2—3 e. Lístky obak skoro zcela lysé, vejčité, špičaté. Číšky vejčité. Stopky květní bezžlázné (neb u zdejších tvarů s 1 — 2 stopkatými žlázkami). Květy po 3 až mnoho, na prodloužených často vidUčnalě rozeklaných stopkách. Listeny veliké, široce kopinalé, lysé. Ušly kališni dlouhé, na hřbetu bezžlázné. Cnělky hustě srstnaté. Plody veliké, vejčité = sub var.) ps eudocor y mbif era Kell. í?) K o r u n y s v ě 1 1 e r ň ž o v é. Listeny vejčitě kopinalé, lysé, namnoze načervenalé, mnohem delší než tlusté, k r á tk é, slopkalě žláznaté stopky květní. Cnělky bělovlnalé, velikou hlavičku činící. Líslky po 5 — 7 široce vejčitě okrouhlé, skoro přisedlé = Stibsp. collina Jacqu. Koruna bílá. Lisleiiy vejčitě kopinalé, zdélí neb trochu kratší pro- dloužených, žláznaté Šlělinalých slopok květních. Cnělky chlupal.' = . . . . ' R. alba L. — 940 - f) Lístky obalí neb vespod zcela a vždy chlupalé = OAxiA^^ Subsp. dunietoruin Thuill. Lístky jen na nervech neb jen na středním nervu vespod trvale chlupaté = Odrůdy Subsp. urbica Lém. , g) Stopky květní jakož i hřbet uštů kališních bezžlázné (Subsect: Canhiae líudae Déségl) . . . ■ ,,.■., m. Stopky květní vždy, hřbet uštů kališních často žláznatý = (Subsect: Caninae Hispidae Déségl) h. ^j Větévky kvétní zřetelně tuhými s t o p k a t ý m i ž 1 á z k a m i neb krátkými jehhcemi posázené = Caninae Hispidae pro parle olim, nunc = Hybridae (Gallicae X Eucaninae Nudae Déségl). Crép. 1. c z. ^+^ Větévky květní bez stopkatých žlázek . . k}~^ i^) Lístky namnoze rozeklaně pilovité (jen nejdolejší zuby lístku trochu složené), zřetelné delší než širší, vejčité široce elliptické n(^b elliplické, tuhé, trochu namodrale šedé, s vyniklými (sem tam ojednělé, líelkem tudíž nemnohé stopkaté žlázy nesoucími) vedlejšími nervy. Řapíky žláznaté, nahoře chlupalé. Stopky květní po 1 — 3, nanejvýš zdélí palistu. Ušty kališní na hřbetu namnoze bezžlázné (Borbás „Vasvár" 1887 — 8. p, 280) neb jen chudě žláz- naté, nazpět ohrnuté, zdélí plátkův. Koruna barvy pletové neb též růžové. Cnělky trochu čnějící, chlupaté. Plody vejěité = R. canina X Jundzilli Borb. = . . var.) Moravka Borb. vera! i^) Všecky lístky veskrze dvakrát až složené ostře pilo- vité, ±z okrouhlé, až skoro kruhovité. Stopky květní delší listenův. liapík žláznatý, leč bez chlupův. Číšky a plody vejčité až podlouhlé, lysé. Ušty kaUšní na hřbetu lysé (bezžlázné), skoro zdélí veliké živě neb sytě růžové koruny. Cnělky chlupaté = var.) Chaberti Déségl. /?) Lístky malé špičatě opakvejóitě až vejčité okrouhlé, řapíky i se střed- ním nervem paUstův a listenův, jakož i namnoze ušty kališní hustě žláznaté. Plody menší, jen vejčité — . - . . var) occulta Crép, k^) Všecky lístky jednoduše pilovité, špičatě vejčité (široce vejčité, avšak na obou koncích špičaté), zelené, namnoze více než prostřední velikosti. Zuby š'roké, jednoduché, někdy ze širokého spodu skrojené, po kraji bez stop- katých žlázek. řiapík mnohými a silnými ostenky posázený, jinak lysý neb chudě žláznatý. Stopky květní (2krát delší plodů) jako vejčité podlouhlé neb vejčité plody a hřbet uštů kališních roztroušeně žláznaté. Stopkaté žlázky stopek květních tuhé, obyčejně nemnohé, později žláznatým ostencůin podobné, leč krátké Subsp. Andegavensis ^2.-p (el Bastard essai fl. d. M. et Loir 1809 p. 189). Jen některé Ustky jednoduše — , většina jichzpola 2krát pilovité (dolejší na větévkách květních), na spodu částečně s 2 — 3krát žláznaté pilo- vitými zuby (lístky ku spodu Jz špičaté) ■ . k--"^ Všecky lístky veskrze 2 — Skrát ostře žláznaté pilovité, ku spodu často rt: zaokrouhlené /. k'^) Cnělky zcela chlupaté (až hustě srslnatohuňaté). Ušty kališní na hřbetu bezžlázné. Větévky květní s oddálenými, velikými a tuhými ostny. Lístky vejčité podlouhlé, špičaté, prostřední veUkosti, na nejhořejších a nejdo- -Mi- lejších listech všecky jednoduše pilovilé (jea dolejší líslky středních listů větévek květních částečně rozeklaně pilovité neb s nemnohými 2krát až složené žláznato- pilovitými zuby). Jen stopky květní žláznaté, vejčitá číška, jakož i široce ellipso- idicky podlouhlý, dosti veliký plod bezžlázné. Koruny větší, barvy krásně bledě růžové = vai:) vinealis Hip. k'^) Cnělky skoro lysé (Rip.). Ušty kališní na hřbetu žlázkami posá- zené. Stopky květní kratší, často nasivělé, zcela neb skoro bezlrné. Lístky kratší jen hché podoby Andegavensis, postranní opakvejčité, ku sp o d u všecky sil ně zúžené, ostatně krátce přišpičatčlé neb skoro tupounké, vespod nasivělé, jen dolejší lístky prostředních listů větévek květních 1 — 2 krát dvojitě bezžlázně pilovité (= zdánlivě nestejnoměrně dvojitě rozeklaně pilovité), ostatní jednoduše pilovité (Rip. orig-. !). Řapíky roztroušeně žláznaté, chudě ostnité, mezi palisty nikoliv štětinatě drsné. Palisty lysé, některé vespod na ploše chudě žláznaté. Stopky květní roztroušeně srstnaté. Číšky úzké, podlouhlé, bezžlázné. Plody po- dlouhle vejčité, lysé. Koruny bledopletově načervenalé, prostřední velikosti = var.) Suberti Rip. I'-) Lístky ku spodu úzce zaokrouhlené až špičaté (avšak nikoliv zúženě zašpičatělé) prostřední velikosti, špičatě vejčitoelliptické až podlouhlé. Rapíky lysé, neb nanejvýš při vkloubení lístků pýřité. Ostny králce háko- ví té, roztroušeně-, závitkovilě- až preslenatě postavené. Cnělky slabě chlupaté až zcela srstnaté. Ušly kališní na hřbetu lysé, bezžlázné neb roztrou- šeně žláznalé. Stopky květní nejsou delší neb kratší než často veUké listeny. Koruny světle růžové, sotva větší než u R. canin? L. Plody (různé podoby Crép.) brzy opakvejčité skoro hruškovité, brzy vejčité až vejčitě okrouhlé, lysé neb na spodku í.xíXvaXft^^ Stibsp. verticillacmitha Crép.*) 1892 in litt. ad Kell. /?) Lístky úzce podlouhle elliptické, na obou koncích špičaté až zú- žené (v obrysu dřívější tvary Andegavensis připomínající, leč) se zoubky stejno- tvárnými, veskrze složenými, 3 — 5 žláznými, malými, sbíhavými ; zuby hluboce kopinaté. Chocholíky 3 — 5 květe, stopky květní bezžlázné neb jen s 1 — 2 stop- katýmí žlázkami. Číšky, malé, eUipsoidické neb vejčitě podlouhlé plody a ušty kališní vně bezžlázné, tylo jen po kraji dlouze žláznaté. Hlavička čnělek slabá, krátká, a vlnatá = vaz.) vix-hispida Christ. 7) Lístky skoro malé, široce vejčité, vejčitě okrouhlé až elH- pticky vejčitě okrouhlé, tupounké, v rapíčky králce zúžené, vespod nasi- vělé šedozelené, zuby široké, všecky bohatožlaznatě zoubkované, se zuby prvního řádu často velmi velikými, málo špičatými, skloněnými, střední nerv žláznatý, řapíky načervenalé, velmi žláznaté. Číšky vejčité, lysé, ušty kališní jen po kraji dlouze žláznalé, hlavička čnělek hustě chlupatá. Stopky květní jedné a téže větvičky dílem zcela bezž'ázné, dílem 2 — 4 stopkatými žlázkami posázené (jako /9 == přechodní tvary k R. dumalis Bechst, jejíž ostnitostí se vy- značují) = var.) glaucorubens Kell. et Form. /2) Lístky se spodem velmi široce ufatým, skoro srdčitým, často skoro kruhovité s krátkou, leč ostrou špicí, všecky složitě velmi špičatě a o.stře (podobně jako u Jundzilliae) pilovité, prostřední na větévkách květních namnoze jen po 5. fopíky kolkolem trvale zcela m ěkkochl u p alé, v části mezipalistní hustě stopkatě žláznaté. Stopky květní llustounké a jako spodina vejčitých číšek *) Viz poznámku v textu. — 942 — ;i hfbel uštů kališních bohalé žláziiali'. Koruny veliké, živř- ríižovó. Cnélky širokou, husle vlnalou hlavičku Ivoříci. P I od v el ik ý, ellipsoidický (= f. Acharii Déségl. non Billb) neb (dle originálu Chaberlových) vejčitč okrouhlé. (Palři k aií- šencům R. Chaberli ad : i^', někdy bez vtroušených jehliček mezi málo křivými, tuhými ostny a bohalřji složitč pilovitá, za tou příčinou též zde uvedena) == sub var.) Timéroyi Chabert. nt) Odrůdy R. canina (L) Crép, Li siky bud všecky jednoduše pilovité, neb jen některé lístky s čáslečnč rozoklanými neb 2krát pilovitými zuby. fiapíky jen s nemnohými (1 — 3) žlázkami neb namnoze bezžlázné n. Všecky lístky (plodných větvi) veskrze dvojitě- až 3 král žláz natě pilovih'. Hapiky a kraj nštů kališnícli bohatěji žláznaté s. u) Ušty kttlišní po odkvětu na číškách již vyrostlých, ale ještě zcela zelených ( u nás as prostřed srpna) p ř í m o - o d s I á I é , leč velmi brzy polom ještě před počínajícím zěervenáním číšek opadavé. IMody kulaté. Zuby častěji rozeklané neb některé lístky dvojilě pilovité o. Ušty kališni nazpět ohrnuté, Irvah' p. o) K říčky nízkí' a hustě rozvětvené s lístky vejčilými málo zašpičatě- lými a hlavičkami čnělek velmi řídce chlupatými. = var.) glohiilaris Franchet. Kře vysoké, volně větvité. Větve, řapíky, palisly a listeny tma v o na- chové neb jak víno načervenalé. Lislky vělši, pr()slřeéség-l. p) Plody kulovili' g Plody nejsou kulovité r. q) Lisly zelené, lislky jednoduše pilovité, špičaté, proslředm' velikosti. Keř vysoký. Cnělky nirtnalohuňafé ve svazeček velmi krátký spojené = . . var.) sphaerica Gren. Kře nízké, štíhlé, s malými, zelenými, dz kopinatými, v jemnou dlouhou špičku povytaženými lístky, malou bílou korunou, vlnatými čnělkami a malými (kulovitými) plody = var.) nciphylla Rau. r) (znělky hustě chlupaíé. Plody vcjčilě podlouhlé, dlouze slopkalé. Lístky veliké (namnoze prostřední velikosti), jednoduše pilovité. Kře vysoké = R. canina L. (znělky lysé. Plody králce vejčilé. Stopky květní kratší. Lístky malé, vejčité elliplické, se zuby ostrými, jednoduchými, sbíhavými, nejhořejší zub v zelenou měkkou špici trochu povytažený. Kře stěsnané s ostny skoro rov- nými = var.) mucronulata Déségl. s) Dvojitě pilovilé Caninae : Plody kulovité = snhsp) hiserrata Meral. Plody vejčité až vejčitě podlouhlé /. t) Kře vysoké a silné, s oddálenými hákovilými ostny a pro- středně velikými stejnoměrné 2král pilovitými lislky a trochu žláznalými, ne- mnohými roztroušenými, křivými ostny posázenými neb beztrnými řapíky = subsp.) dumalis Bechst. 943 Kře nizlvtí, slěsiianř miiolKnMeviialó, s iiaoorvcnalou korou a hustě pospolu stojícími skoro neb zcela rovnými, časlo Irochn rlelšími bělo- šedými oslny; husté stěsnanými, často trochu v řasy složenými, tuhounkými, špičatě vejčitými lístky, se zuby (uprostřed kraje listuj olevřenými, časlo veli- kými, řapíky husté luhožláznalými a ostnilými, načervenalými a plody prostřední velikosti až malými, vejčilé podlouhlými = . . , . var.) squarrosa Rau. 13.) L i s t k y po celé ploše neb aspoň vespod podél středního nervu hustě chlupaté. (Řapíky typicky velnrii hustě chlupaté až skoro plsťnaté, zuby typicky bezžlázné) u. Lístky obak bez c li I u p ů v, Řapíky, střední nerv a zuby zb žláznaté = v. u^) Kře štésuaué, velmi včlevnalé, oslny Inhými bohatě posázené. Lístky prostřední velikosti, pevné, skoro kožovilé, časlo svraskalé, silně sblížené, postranní kn s|)odu vždy zúžené a zde skoro neb zcela bez zubův, na líci světlozelené, vespod šedoz(>lené, -h obak husté chlupaté, jednoduše pilovilé. Stopky květní velmi časlo v chocholícioli, slřední j (mi s polovici lak dlouhé neb obyčejně kralší než poloviční délka plodu, velmi širokými, přes lylo časlo čnějícími listeny zakryly. Číšky kulovilé. Ušly kališni bohatě ]> e ře II o díl né, odslálé až zcela vzpřímeny, 7Í_ pozdě opadavé. Koruny živě růžové, terč plochý, ('nělky simce lilav;ilé, li us I ě v 1 n a té. Plody kulovité, veliké a záhy zralé' = /v. conifolia Fries. (>) Vsly kališni iia/.pěl ohriiiité, aneb, jsou-li jen odslálé, dříve opadavé. Lístky více lys(', namimze jen vespod 4: slabě, podél nervů hustěji chlu- paté, v čas plodu mezi nervy obyčejně bez eliliipův. Zuby jednoduché až dvo- jité. Čnělky často olysající = var.) sithcfl/ilia Chr. 7) Směr ušlů kališnich a jich trváni typické. Zuby sem ;i lam namnoze s jednotlivými vedlejšími, bezžláznými zoubky neb čáslečně rozeklané. Lístky rovněž namnoze jen vesi)od na nervech chlupaté, zelené. Ra[iíUy hustě py- rite a žláz natí'. Stopky květní prodloužené. Cnělky velmi liustě chlupaté. Kře časlo přeslenalě ostnité = var.) snxctaiia H. Br. u"^) Kre volné s vMvcmi chinlč osliiitými neb skoro bezlrnými. Po- stranní lístky více vejčilé neb elliplick ■, dosli veliké a ku spodu méně zúžené neb nezúžené, měkčí, uesvraskale. na líci šedozelené, jemně pýřilé, vespod šedop slfna I é, na řapících vždy plstnalých více oddálené. Květy na koncích větévek časlěji ojednělé, celými lisly s méně širokými palisty přerostlé. Stopky květní delší neb zdélí plodů v. Číšky el I ip so i dick é, malé a jako stopky ojíněné. Ušty kališni skoro nedělené, mnohem užší (než n pře- dešlého druhu), zdélí neb delší než červené (Kilaib.) neb růžové, vykro- jené (Kilaib.) plátky. Čnělky hustě chlupatou hlavičku tvořící. Plody neveliké, vejčilé = suhsp. incana Kitb. Hlavní oflrůdy jsou následující: Zuby jednoduché neb jen výjimkou |a jen na nenuiohýcli Hslcích) několik nepravidelně rozeklanýcji n-b jednou (avšak bezžlázně) dvojitě pilo- vitých "' Zuby všecky dvojitě až žláznalosložitě pilovité. Kře stěsnané. oslndé, ne- plodné výhonky a prýty hustý)ni, rovnými a žlutavými oslny a vlrouše- — 9U — nýini skoro št ět i n alý mi ostenci hojně posázené. Řapíky liuslf- žláznaté a bohaté oslníte, i; hustě chlupaté. Palisty úzké, červené, s oušky kopinalými, rku předu namířenými a jako vejčité kopinaté, veliké listeny bez chlupů v. Lístky krátce vejčité, obyčejně skoro okrouhlé, obak zvláště ale vespod sivozelené, méně hustě chlupaté, za to na vedlejších nervech s roztroušenými přisedlými žlázkami, se sífnatinou nervů silně vyniklou (fol. eximie reticulala). Stopky květní po 3( — 5) svazečnaté , chudě srstnaté, kratší číšek vejčilých až vejčitě podlouhlých lysých. Ušty kališní (prostřed čer- vence) přímo odstálé, zcela bezžlázné, vnější jen s 1 párem trochu rozšířených, kopinatých pérovitých úkrojkův. Hlavička čnělek trochu vyzdvižena, srsfnatá. Terč úzký. Plody vejčité = . . • suhsp. Weeberi. Kell. /?) Ušty kališní typické (skoro nedělené), leč na hřbetu žláznaté. Stopky květiii stopkatě žláznaté = var. Kmetiana Borb. Ušty kališní::!:^ pere nodílné y 7) Ušty kališní s 1 — 2 páry pérovitých úkrojkův, tyto namnoze větší než u Pt. incana. — Řapíky plsínaté, palisty úzké atd. = t. j. v ostatním s R. incana se shodující = var. tmetosepala Borb. Ušty kališní ještě hruběji zpeřené, po odkvětu jen odstálé = zpola vzpřímeny, ňapíky ostnité a měkkochlupaté (nikoliv plstnaté). Lístky užší, špičatější, jednoduché a až ku spodu pilovité, v tom Pi. corriifolia po- dobíte; — leč keř volný, lístky tenčí, stopky květní delší a i s vejčitě podlouhle okrouhlými (nikoliv malými) číškami ojíněné. Plody vejfcité jako u R. incana Kilb. Tvar střední mezi coriifolia a incana, více R. coriifolia podobný = . . var.) intermedia Kitb. v) Skupinu tvarů R. glaiíca Vili takto lze rozlišiti : Ušty kališní typicky dlouhé a úzké — leč nazpět ohrnuté, neb jen částečně odstálé a ranněji opadavé (jako u R. canina), lístky obyčejně veli- kými, plody velikými, záhy zralými, krátce stopkatými, listeny širokými, vyvinu- tými, plátky živě růžovými, hlavičkou čnělek velikou, bělovlnatou s R. glauca se shodující = • subsp. subcanina Chr. Odrůda hromadná, jež tvary s listy jednoduše až 3král pilovitými atd- v sobě zahrnuje ! Ušty kališní vždy vzpřímeny: Zuby všech lístků jednoduché x Zuby všech neb většiny lístků s jedním přídatným zoubkem . . . . y Zuby všech lístků žláznaté 2krát, 3král až ostře složitě pilovité . . . z x) Stopky květní jakož i zpravidla hřbet uštů kaUšních bezžlázné. Plod i kulatý, jen střední neb ojediněle stojící často opakvejčitý = . . . . f) typica. f) Lístky vejčitě kopinaté, palisty úzké, plody okroulile opakvejčité = . . . , f) Graveti Crép. Stopky květní tuhožláznaté, číšky na spodu namnoze též, jakož i liřbet uštů kahšních s nékohka stopkatými žlázkami. Plody veliké, široce kulo- vité. Řapíky a střední nervy pýřité — var.) Mayeri H. Br. 945 — y) Stopky k ví* lni lysí' řifh^^cji jodna s I — 2 ojfídnřlými stopkatými žlázkami. Číšky králťo vojčilé až okrouhlé, na spodu lysé neb šlřlinaló. Ušty kaliku í na hřlxMii bozžláznó, široce zpořcnó, opadavé. CnMky srstnalé. Plody o kro II lile vejčilé, králce stopkalč. Větévky květni Icidvé, s rovnými nslny. Všecky iíslky jcíjnóu dvojilč pilo\ilé— . stlbvar.) discrcta Bip. Stopky květní i s vcjčitýini číškami zSz srstnalé. Ušly kališ ni dlouhé, úzce zpeřeué, na iiřbclu žláz natě. Plody veliké, opakvejčilé, se širokým terčem a velikými, vlnalýiiii čnt4kami. Koruny veliki'-, živě růžové, í.íslky u e si ej tid mě r ně jiil ovité. Zuby veliké, skloněné, brzy zcela jedno- duché', luzy s [iřifialnými pilovitými zouliky = . . var.) CabaUicetlsis Piig. ■■1) IMody veliké, kulovité'. Vyjímaje Scrral. — .Mayeri — /) selipes Gdgr. Tab. On.S! c) Líslky vespod jen na středním nervu žláziialé « kíslky vespod též na iiostranních nervech žláznalé [). a) kístky lirzy veskrze jednou dvojitě žláznalě pilovité, brzy vyskytují se vtroušené 3král pilovité zuby zároveň mezi rozeklaně a dvojitě pibnilými zuby, zoubky přisedlými žlázkami posázené. Ostny více rovné, neb jen oliimh' (ni- koliv háko\it('). Číšky okrouhlé, lysé. I'šly kaiišní na hřbetu (typicky) hezžlázné. Plody kulovité— var.) coniplicata (^ren. «') Plody dlouhi', láhvovité , stopky kvělni dloidié, větve prodloužené i s listy sivě ojíněné. Tento Ivar poukazuje k lí. dumalis Bechsl — . . . . siibv.) m aer o clo na H. Brn. «'^) Plody krátce opakvejčilé a vejčilě ellipsoidiekc: ušly kaiišní na hřbetu žláz 11 a té. Květy veliké silně načervenalé = sub v.) imponens Rip. «^) Listky ;5král složitě pilovité, typicko, trochu menší, zoubky ostré, stopkalě žláznalé, nerv střední žláznalý, ušty kaiišní po kraji hustě žláznalé. na hřbetu lysé, plody malé, kulovité— . . . sub v.) inyriodonta Chrisl. rt*) Stopky květni -^^ srslnaté, jinak není od a) a a^) rozdílná — . . f) hispida M. Schulze. .5) Listy na líci tmavozelené, namodrale sytě zelené, vespod jen na po- stranních nervech žláznalé, žlázy u hořejších lislú často scházejí. Uapíky zpra- vidla bez chlupúv (jen žláznalé). Číšky ^ podlouhlé. Ostny roztroušené, anebo scházejí y Lisly obak Šedozelené až sivé, líslky menši, opakvejčilé, všecky ku spodu zúžené až klinovité, hořejšich listů na obou koncích špičaté, dolejších listů liipoiinké až zaokrouhlené, vynikle žilnaté, všecky vespod na po- stranních nervech jemně stopkalě žláznaté, dolejší a prostřední vespod též mezi nervy žlázkami posázené (I. j. roztroušeně na ploše žláznaté), po kraji až ku spodu žláznalě 2král až 3krát pilovité, avšak s mělkými, málo dlouhými, leč zpředu a na zad žlázami posázenými, ku spodu v poulu' žlázky se zmenšujícími pilovitými zuby. liapiky tenké, jednostranně chlupaté (žlutavé, jako střední nervy), stopkatými žlázkami a krátkými štětinkaím bohatě až velmi hustě posázené, namnoze jen v květenslví stojící ostnité. Palisty ši- roké, některé i s řapíky slabě načervenalé neb krásně nachové, dolejších a pro- středních listů vespod na ploše žláznaté. Květy ve svazcích po 3( — 5), 60 — 9á6 — slrediii stopky UvMiií kratší, vti^jši zdcll ncli Iruchu dol.ší číšek králce voj- '■•ilýeli skoro o 1^ r oii hl ý cli, ojíiičnýcli a jiilio tylo lysé, listeny typickými, lysými, bledí; sivýtni se stopkami květními stejně dlouhými podepřené. Ušly kališní podobné oněm u R. í,dauca, po kraji bohatě žláznatě pilovité, na liřbelu částečně žláznatě tečkované, odstálé až vzpřímené. Terč plochý. Onělky hustě huňaté, hořící hlavičku malou, trochu vyzdviženou, na terč ne zcela přilehlou. Plody střední široce opakvejčité, poslratnn vejčilě okrouhlé, již koncem srpna zrající. Slopky květní šedě ojíněné velmi sblíženými až skoro přeslcnitými, krátkými, tenkými, křivými a žlutavými ostny bohatě posázené (au R. granensis Kmet. f) atricha; neb R. Ilseana X R. gra- nensis ?) = var.) slávodolica Kmet et Kell. y) Slopky květní králké i s opakvcjčilě podlouhlými číškami lys('. Cšty kališní vzpřímeny, s pérovitými úkrojky bohatožláznatě zastřihovaně pilo- vitými. Koruny méně veliké, nachové. Cnělky tvoří širokou, Jmslě chlupatou hlavičku. Palisty vespod a zároveň střední nervy zcela žláznaté. Í!ii[iíky hustě žlázhalé^ oslnilé a pýřité. Lístky veliké, široce špičaté vejčilé, tuhé, vespod vynikle žilnaté :\ na postranních nervech několika žlázkami posázenc'. Slopky k větní bezoslcnné = var.) Delasoii Lai;^. el Pui;-. Stopky květní dlouhé, 1 — 3král delší číšek i s číškami po- dlouhle e II ipsoidickými lysé. Ušly kališní kratší (než u předešlé), iizké, t ('• ž na liřbetu žláznaté, odslálé. Rapíky a střední nervy bez chlupův, ale velmi hustě draslavě žláznalé a oslnilé. Palisty užší, s oušky ku předu nanu'řenými, \ cspod namnoze na ploše žláznaté. Lístky více na- modrale zelené, vespod bledší skoro sivozelcné, na postranních nervech žláz- naté, oddálené, opakvejčité až vejčilé, se zuby složitě bohatěji žláznatě pilovilými. ^ětévky květní štíhlé, roztroušenými tenkými o^lenci posázené = .... var.) juniperina Kell. Sect. I. Synstylae DC. eat. Iiort. Moiisp. p. 137. 1341. Iv. arvensis Huds. (R. polní). Keř s dlouhými poléhavými neb vystoupavými štíhlými kmeny a větvemi. Větve nízké, přímé- Ostny stejnotvarné, všecky tuhé, často krátké. Palisty úzké, všecky stejnotvarné, s oušky málo prodlouženými, ku předu na- mířenými. Lístky prosřední velikosti, z pravidla po 7, tenké, ne- lesklé, namnoze dosti krátké, vejčitě okrouhlé neb elliptické, tupé až špičaté, na konci nezkroucené, jednoduše pilovité, lysé, jen na nervech bledšího rubu ± pýřité. Stopky květní ojednělé neb chocho- ličnaté, dlouhé, s listeny malými, kopinatými, na stopkách květních dlouhou dobu přimop r i p j a t ě ostávajícími. Poupata krátce vejčitě okrouhlá, náhle v krátkou špici zúžená. Číšky lysé. Ušty kališní kratší plátkův, vejčité, zašpičatělé, nedělené neb jen málo peřenoklané, nazpět ohrnuté, opadavé. Koruny bílé. Sloupek čněl kovy vždy lysý. Plody kulovité, přímé, skoro malé, šarlatově červené. Holénky přisedlé. Odrůdy: a) typica (R. arvensis Huds. ř'l. Angi. (1702) p. 192; Linné — 947 - Mánt. p. 245 (1767). Stopky květní lysé. b e z ž 1 á z n é; plody ku- lovité. F'nsu(l v iiašoiii úziMUÍ iioDalezeiia. b) silvestris Ilcrm, diss. 1762 p. 10 Nr. 5. Stopky květní L ž 1 á z n a t é, plátky namnoze malé, plody krátce vejčité až okrouhlé, lístky široce vejčité, řapíky slabě chlupaté až lysé, bezžlázné až chudě žláznaté — R. repens Autor, non Scopoli. II Brtia a Mikulova (Holzer loslc H. I3r,.un), u Uh. Hradiště (Schlogl). ,"/) Rothii Seidl. Plody vejčilč podlouhlé, na slojíkách Irochu delších, ^koro oslrc žláziialých, ušly kališni vejčilé, ostře špiiiaté, plátky typicky pro- slicdnč veliké až uia'é, řapíky a lístky namuoze zcela lysé, větve více přímé. — S li. ovála Lejeune Fi. d. Spa (1811) II. p. 312 -hoduje se jen Ivaicui plodúv, jest však menšími kvěly, lístky nikdy zpola dvojitopilovitě zubatými, řapíky mnohem chuději žláznatými a více lysými, ostnitostí méně bohatou a méně silnou od této rozdílná. Seidlem již 1825 v Tobiáše Seitsa : liosen nach ihreii Friíchtcn" Praha p. 148. popsána. (Srovnej J. B. Keller ve Wiesbaura a Ha- selberg-era ,. Beitnige zur Rosenřlora Ob. Oester. Linec 1891 p. 2). Syn. Pi. arvensis /9) ovála Keil. v Ob. Fl. p. 880 non Lejeune. Posud jen v lese u Cinzendorla blíž Brna, nejsevernější stanovisko léto odrůdy v mocnářství rakousko-uherském. — Výjimkou sem řadíme též vyni- kající tvar míšený: c) rubifroiis J. Jí. Keller (= K. superarvensis X austriaca J. B. Kel. f) rubifrons J. B. Kell.) nov. hybrida. Keř prostředni v., větve prodloužené a rozhozené, jednoduchými tuhými ostny posázené, Větévky květní rozložené, zelené, namnoze trochu bledé s ostny tuhými, hákovitými, v dolejší části sbhženými, v hořejší části větévek velmi oddálenými a jen v nejhořejší části krátkými, tuhými stopka- tými žlázkami a nemnohými štětinkami posázené. Listy velmi oddálené. Řapíky dle celé délky krátkými, jemnými, pýřitými chloupky pokryty, roztroušenými žlázami, a v celé délce malými, hákovitými oddále- nými (namnoze jen 4) ostenci posázeny, z nichž 2 na samém řapíku konečného lístku se vyskytují. Palisty velmi lízké a zcela lysé, s úzkými, kopinatě čárkovitými, po kraji zastrihovaně žlaznatě pilovitými, dlouhými trochu odstálými oušky. Lístky jen po (3 — ) 5, tvarem, velikostí a tuhostí zcela lístkům u Rubů podobné, v kvě- tenství stojící velmi široce okrouhle vejčité, ku spodu široce zaokrouhleně vejčité, ku konci krátce zúžené, nejhořejší 3 lístky sblížené, částečně se kryjící, nápadně veliké, konečný při dl. 60 mm, as 45 mm š., proti tomu nejdolejší pár (téhož listuj 3krát menší a užší, též d 1 o u ž e j i p ř i š p i č a t ě 1 ý, na líci lysé a tmavo- zelené, vespod bleději zelené, a po celé ploše velmi krátkými, sotva zna- lými, roztroušenými chloupky posázené, po kraji hrubě a jednoduše pilo- vité. Zuby skoro vroubkovaně zaokrouhlené a jemně přišpičatělé, řidčeji 60* — 948 — některé rozeklané, skoro voskrze bezžlázné. Stopky květní oje- li i n ě 1 é, as 30 mm dl. (4 — 5král delší číšek), a jako číšky a hřbet uštů k a 1 i š n í c h hojnými, tlusťounkými, krátce stopka- lými, tniavoíialovými "stopkatými žlázkami narezavělé frubiginosae). Ušty kališní jako u R. arvensis, jen jemněji přišpičatělé a nejvnější s 1 (—2) čárkovitými, pérovilými úkrojky Číšky malé ellipsoidícké. Terč úzký, málo vyzdvižený, ve svém otvoru žlutavě huňatou hlavičku chloupků nesoucí, z jejížto středu lysý útlý sloupek čnělek (zdélí onoho u R. arvensis, jen nepatrně uvolněný) vyniká. Plátky dosti malé (bledě zbarvené). Plody? (bezpochyby široce ellipsoidícké a za- prtajíčí). Ve vinohradech a při krajích h^sních u Cacovic l)liž t>rna. Posil. Z diivodii čislě praklických vřadili jsme lulo zvlášlní růži k vúli rycliir>iiiu orionlováiií k R. arvensis, jejímž vehiii volkolislým Ivarůiii jesl vzrii^ lem, luhýiui osliiy, lenkoslí a ozubením lisku', zvláště však ušly kalisiiimi a dlouhým, lysým sloupkem čnělek syslemalieky více příbuzná, což zdá se nám hýli uuiohem jednodušší a kralší, než vřadili ji k následující seci. Gallicae, kde by teprve subsecl. Hybridae Crép. olim a její zástupce R. hybrida Schl. popsány a k těmto tak nápadně rozdílný tvar, jako li. rubifrons jest, připočtena byli musela. Lístky větévek květních jen Sčelnými jesl ť.) rubifrons i od R. arveissis i od R. sempervirens Borb. (a jejílio synon. R. stylophora (jldi;r. Tab. 29 i) atd. nápadně rozdílná, mimo to vyznačuje se poslední, jako \ šecky oslatní mi- šenci: superarvensis X Galilea časlo volnými řnělkami, ne lak hustě rubiginos- ními ušly kališními a číškami, jiným ozubením a listy Rubu nepodobnými, čímž naše rúžc nade všechny oslalni \yniká.- Sect. II. Gallicae Crép. Nouvelle classification des Roses. Melun 1891, p. 13. 1243. K. Austriaea Craiitzi) Stirp. Austr. II. p. 36 (1736) (R. rakouská) Polokeř, jehožto krátké výhonky, jakož i tenké větve na- mnoze čelnými, štětinovitými, červenými, krátce jehlicovitými a vtrou- šenými, většími, rovnými neb křivými ostny, větévky květní, mimo to též jemnými, žláznatými štětinkami posázeny jsou. Řapíky žláznaté pýřité a ostnité. Palisly všecky úzké, hořejší nerozšířené, s oušky krát- kými, špičatými, namnoze rozbíhavými. Lístky proslřední velikosti, obyčejně okrouhle elliptické neb vejci tě okrouhlé, špičaté neb tupé, na větévkách květních jen po 5, se zuby žláznaté (dvojitě) až chudožláznatě (jednoduše) pilovitými, vespod bledozelené, vynikle žilnaté a d= chlupaté. Stopky květní dlouhé, zpravidla jedno- ') Poněvadž v herbáři Liiiiióovč U. Gallica L. ud iiělio sauirlio u/.iiačeiia není a Crépin 1. c. jakož i jiní spisovatelé též R. ceiilifolia a niuscosa jako soujniénu sem řadí, musel by specielní popis R. Galica s charakteristikou sekec Gallicae Crép. býti loložným. Zn Ion přiřition píulrželi jsuic I!. Ansliiaca Cranl/. (zz eliamcroiloii Cliis.), — 949 — tlivé, husté stopkaté žláznaté až štětinatě ostnité. Ušty kališní s čet- nými pérovitými úkrojky, zdélí neb kratší veliké koruny, vespod a po krajích hustě žláznaté, nazpět ohrnuté a od žláznaté číšky ještě před dobou zralosti opadavé. Gnělky volné, kratší tyčinek, hustě chlupaté. Plody skoro kulovité až hruškovité, pro- střední velikosti, dlouho ostávající a vzpřímeny. Holénky všecky při- sedlé. — Tvar typický, vyznačuje se ostny velmi hustými, červenými, štětinovitými, lístky prostředně velikými až malými, okrouhle vejčitými a špičatě vejčitými, svraskalými, vespod zcela chlupatými, zuby veskrze žláznato dvojitě pilovitými, špičatými, leč typicky malýnij hlavičkami čnělek velmi hustě chlupatými, vlnatohuňatými, plody hruš- kovitými, též vejčitě podlouhlými, pomerančově červenými. Syn. R. Gallica Aut. pl., v novější době též Grépin 1. c, R. pumila Clusius et R. chamaerhodon Clus. stirp. p;inn. 113, R. Austriaca Grantz, stirp. austr. I, p. 86, (1768). t) Koicc června. Mýliiiy, nízki: křoviiiy a Iraviiatá mísla, proto míaly po seiioseM již se nevyskylujc, v sirediií a jižni části rozšířena. V hraěiiském kraji : v Písařkách, na Červeném kopci, u Sobčšie, Ivančic, Nosislavi a na Hádech u Brna (Oborny) a sice na vrclioiii Há(h°iv a u Klajdovky. — U Bílovic (M i- kovský), u Turan, Popůvek, hojná na mezícii u líosic (NiessI), u Oědic blíže Vyškova (Spilzner), n Klobouk (Sleiger), přecliodní tvar k Pi. silvatiea Tansch u Hustopeče. — V Prostějovská: za Držovieerni, u Sinržic, na vinohradech ko- šiřských u Zešova, u Vranovského háje, u Vincencova, u Doinaniyshckého háje, 11 KrenůveK, Proslějo viček a na Zámčisku u Mysliovic, u Drysic a Přemyslovie, (Spilzner). Ve Znojemsku: Knroslepy a Kralice u Náměště (Roemer), u Podmole, na Saxenberku u .\ašehc, návrší kolem Znojma a Popovic, v lese Hoji u Hru- šovan, II Mikulova, Polavy, Vistonic, Jaroslavic a Hrádku. (Oborny). V tih. hra- dištsííém kraji: na kopci Sv. Fiocha u Uh. Hradiště (Schiog-1), kraje lesní f*le- chovee u Bzence fBubela), u Banova (Makowsky). Ve východní části: v křoví lesním nad Žopy u Piusavy (Sloboda), Vesník a P.obrky (Bubela), u Stařice ((iogela). Ve Slezsku: Uvalno, Sádek, Brumovice, Loděnice, Střehrovice (R. a M.), Krnov (W. FL). [j) liaplodoiita Borl). Lístky vespod řídce chlupaté, na větévkách květních a plodních jednoduše pilovité a zuby bezžlázné, výjimkou vyskytují se zuby s 1 (—2) žlázkami na větévkách květních. Plody kulovité. Koruny častěji též živě růžové (nikoliv tmavo- nachové). Pisárky a Hády u Brna, u Sobéšic (Oborny), Čertův zmol v Písařkách a u Strehc a dojista že ještě na jiných místech. — V údolí Dyje u Trouznic- kého mlýna blíž Znojma, Mločí žleb u Velk. Mašovic, při cestě z Lančova do Vranova (Oborny), u Přerova (Jelínek.) /) pumila Jacq Fl. Aust., II. 59, tab. 198. Zuby všecky dvo- jité, zuby druhého řádu malé až velmi malé. (na lislech větévek plodních často jen v podobě 3 — 7 malých žlázek naznačené, tak — 950 - že málo špičaté zuby okraje listového zdánlivě jednoduše — avšak mnohožláznatě pilpvitým zubům se podobají). Lístky okrouhle ellip- tické, hladši (t, j, méně svraskalé) prostřední velikosti až malé. Plody hruškovité {— typické), ostnitost dvojitá, méně hustá. Na Hádech u Klajflovky a bezpochyby i na jiných nahoře uvedených niislech. d) umbrosa Ob. et Brn. Zuby (též na plodonosných větévkách) veskrze ostře 2krát pilovité a žláznaté. Lístky zřetelněji řapíkaté, ku spodu klínovitě sbíhavé, tupé až ufaté. Květy bledě růžové, ušiy kališni skoro nedělené, Gnělka vlnatá. Pořídku. Posud jen v Piirkráljce u Znojma (Oborny). Pozn. Zminky zasluhují nékteré odrůdy, které, ačkoliv v sousedním území rostou, ii nás posud nalezeny nebyly, jako: var.) fulgens Adamovský v Opiz. Výmén. přírod, sir. 449 — 450. Kříček úllý sotva zvýší píd('', s plody podlouhlými, lysými, lístky vejcilé okrouhlými, krátce přišpičalřlými, lysými, zuby žláznalř 2král pilovitými, větévkami bezoslonnými, žláznalc'' srstnalými, Ivo- runami nachovými. 'í'en!o Ivar rosie v Cďhách; pak oba malok\ěl('' slezsko tvary: R. arvina Sclnvenkleld a R. rubiíormis Junger v Oest. b. Z. 1863 p. 192. Oba tyto Ivary nepřináležejí vzdor svým malým květům k R. liybrida. * nýbrž ku Gallieanis veris, a sice jest arvina (v herb. Krockerově tesle .lunyer) R. austriaca f) anacantha .1. B. Keller, proli lomu jesl R. rubiformis Junger, dle orig-inálů od Mal. Silslervic u Zoblavy, kicré jsem viděl, jednoduchá R. austriaca hispidissima globosocarpa parvillora atrichophylla biserrala 1. j. := var.) pannonica Wsb. f) foliolis lalioribus, na klerť' se pojmenování rubiformis, i když povšimni^ne sobě trochu menších kvělův, naprosto nehodí; za lou příčinou po- jmenoval jsem naši moravskou, Ivar pravého Rubu mající růži rubilVons. Keller. í) silvatica Tausch. Tvar vyšší (až skoro 1 m v.). Peň s roz- troušenými hákovitými ostny, a větévky plodonosné s četnými ten- kými ostny, též ±: hojnými štětinkami posázené. Lístky veliké, až velmi veliké se spodem skoro srdčitým, špičatě vejčitě elliptické, na hci lysé, vespod krátce chlupaté, a na hlavních a postranních nervech nemnohými žlázkami posázené. Kraj listů 2krát až 3krát žláznatě pilovitý, s velmi širokými, od sebe částečně nápadně odstá- lými, neste jnotvarnými zuby prvního řádu, jen zuby druhého řádu žlázonosné. Palisty jsou více 'úzké, a mají podobný tvar jako Gallicae. Řapíky hustě chlupaté, žláznaté, jemnými, žlutavými ostny posázené. Listeny krátké, stopky květní dlouze žláznatě štětinaté a jehhcovité. Číšky ellipsoidické, žláznatě štětinaté. Ušty kališni jako u Gallicae. Čnělky zcela chlupaté, nikoliv však vlnaté, s bliznou skoro lysou. Koruny veliké, světle nachové. Plody vejčitě podlouhlé. Posud jen v přibližném tvaru- u Hustopeče mnou objevena, do jista že i lypiiíky 11 nás se je.šlě nalezne. — 951 — O mag-iiiflca Horb. Lístky namnoze vejčitě podlouhlé, zašpi- čatělé, olysající, ušty kališní dlouhé, na konci ± lislovité, koruny velmi veliké. Posdd jen u Klajdovky na Hádech n Brna. K nejrozšířenějším zahradním odrůdám přináležejí : Tj) plena Regel. Květy pólo- (namnoze 5 — 10 plátků nesoucí) až zcela plné, jinak shoduje se s R. Austriaca Gr, (zvláště též nízkým vzrůstem). Sem náležejí: R. holosericea Róssig a R, cuprea Jacq., R. cardinalis hort. s květy černonachovými, jak měd červenými a nacho- vými; R. varians Pohl, variegata Seringe a versicolor L, s květy rů- žovými, bíle pruhovanými, neb bílými a červeně pruhovanými; R. caryophyllea Poir, s květy skoro chocholičnatými, malými, poloplnými a plátky malými, úzkými, nehetnatými, plátkům u hvozdíků podobnými atd., pak R. gallica var. officinalis Seringe, s lístky většími, podlouhle vejčitými, a květy velikými růžovými, poloplnými. i'^) ceiitifolia Regel. (R. centifolia L. spec. ed. II. p. 704). Krá- lovna květin, která poprvé De Gandollem (1818), posléz Déséglisem (1877) jakožto zástupkyně zvláštní sekce Ví. Gentifoliae D. G. vzata byla, ale následkem nedostatečných rozdílův od té doby poprvé Re- gelem (1878), a nyní též Grépinem (1891), jakožto odrůda k R. Gal- lica (=: seu Gallicanae) připočtena jest, od které se vskutku jen vyšším vzrůstem, prodlouženými větvemi a stopkami květními, hustou srstna- tostí všech částí os a uštů kališníeh, většími velmi hustě plnými korunami, s velmi pronikavou slaďounkou vůní atd. rozeznává. U její odrůdy: R. rauscosa Míli jsou vlastnosti tyto mnohem více vyvinuty, a stopkaté žlázky, jimiž ušty kahšní jsou bohatě posázeny, jsou na hřbetu uňtů kališníeh rozvětveny a prodlouženy. Po27l. Crépin vyloučil 1. e. Glandulosae Crép. (= Trachyphyllae Clirisl) z télo sekce, za to však vřadil sem růže (např. R. Cliaberli et R. Timeroi), kleré (pouze dle jména) zde snadno vypočísti jest, leč žádný laik nebude jich v tomto oddělení hledati, poněvadž mají rozhodně více vzhled nějaké R. ca- nina; mimo to nelze připojení těchto domnělých míšencův, jež mají velkost a vzhled nějaké mnohovětvité Caniny, k jednotvárné Austriacae provésti — proto jsme je částečně ještě ve smyslu Crépinově, jako míšence u Caninis Hispidis uvedli. Sect. lil. Caninae Crép. „Tableau analyt. des Roses Euro- péennes^ Extrait, 1892, pp. 6, 26. Siibsect. Eucaiiiiiae Crép. 1. c. p. 26. Trib. A. Retrocalycinae Kell (= Legitimae.) 124-8. R. caiiina Crép. 1. c. (R. planá, šípek). Kře namnoze veliké a silné, s přímým pněm a větvemi obyčejně obloukovitě pře- vislými, — velmi zřídka poléhavými. Ostnitost jednoduchá, ostny na — 952 — » větvích často menší, ale veskrze tuhé, z vejčitého, namnoze ploše smáčknutého, leč nnsbíhavého spodu d= křivé, řidčeji rovné, neb na větévkách květních objevením se nemnohých jednotlivých štětinovitých neb jehlicovitých ostenců dvojité.*) Lístky prostředních listů 7četné (řidčeji 5četné**), vespod bezžlázné neb jen na středním nervu žláznaté, řidčeji na postranních nervech trochu žláznaté. mezi postranními nervy vždy jen na nemnohých lístcích s velmi roz- troušenými žlázkami, leč nikdy na ploše žláznaté. Stopky květní + dlouhé, zdélí neb delší číšek, namnoze v chocholicích, krátkými, zřídka listy nesoucími, a jako úzké palisty málo širokými listeny podepřené, jen výjimkou těmito zcela zastřené. Vnější ušty kahšní peřenoklané, zpravidla s nečetnými krátkými, kopinatými pérovitými úkrojky, po odkvětu všecky nazpět ohrnuté neb odstálé, avšak nevzpřímené, a dtz ranně před zbarvením plodův opadavé Koruny prostředni velikosti, namnoze světle zbarvené. Hlavička čnělek nerozšířena, po odkvětu přes široký terč namnoze trochu čnějící. Plody pozdě měknoucí, a též obyčejně červenající. 2|- Kvete počálkein cervn;\ — zraje v íijiiii. Křoví, kraje lesňv a poli, od roviny až k pahorkatině, kde je nejhojnější, a až ilo jiředhoři, kde říděcji roste a částečně neb zcela R. giaiíca zastoupena Iiývá. Svnthu vytčený popis nesta- noví jednollivéhd typu, nýlirž [niidi jen všeobecné znaky následující dlouhé řady Ivarův oné Bosá canina, kterou ('répin 1. c. v jediný dndi v přisnějšíui slova smyslu spojil. Poněvadž však Linné svou l{. canina přec poněkiul a sice tou měrou omezil, že ji ve Spec. Plant. ed. 11. 704 (1762) s: „geminibtis ovalis ped unculisque gdabris caide peliolisipie acideaíis (aul petiolis iner- mibus)" popsal, — není tálo (.'n-pinova 11. catiina totožnou s í.iniiéoxoii, protn jsme též v následující řadě tvan!i nemohli uvésti „f) typica neb i-euuina," nýbrž jjřímo subsp. canina I., spec. pl. ed. II. p. 704 (1702), ku kteréž pak důsledně též subsp. hispida, collina, dumelorum ald. lim více třeba připojili, po- něvadž sám Linné ve sv('m herbáři lak význačné růže, jako napr. Pi. collina .lacq od své {'anina odloučeně choval a ani na lístku jejich totožnosti ne- označil; je ledy v přísné důslednosti se svou svrchu vytčenou diai^nosou za svou ti. canina neměl ani míti mohl. (Srovnej „Backer's ilevision der Linne'schen Kosen v Déséslisově Calalogue raisonné des espěces du genrc Rosier. Cenéve 1877 p. 21). A.) Lístky obak zcela bez chlupův. L Stopky květní lysé. 1. Zuby jednoduché. I Plody krátce vejčité až podlouhlé. Q) Uslky a plody nejsou malé. *) Cnělky hustě chlupaté, ozubeni stejnotvarné. *) Napr. u Subsp. Wailziana. **) Např, n Subsp. collina. — 953 — Subsp. Liiine.ina J. B. Keller (= R. canina L. sp. pl. ed. 11.^ 1762 p. 704 et herb. teste Baker). Ostnitost jednoduchá, ostny tuhé a hákovité. Řapíky beztrné a bezžlazné, řidčeji ostnité a chudě zlá- znaté. Lístky ellipticky vejčitě o krouhlé, pérovité úkrojky vnějších uštů kahšních často vic^jařmé, po celém kraji bohatě žláznaté. Plody vejčité až podlouhlé, Čnělky hustě vlňatě plsfnaťé. Význačný tvar vysUylujc se v území, jak se zdá, velmi zřídka a byl posud ve tvaru trochu odchylném u líorovné blíž Telče iiuKni nalezen. Odrůda této subsp. jest: f) Lutcťiana Lcman íiapiky ostnité, ostatně lysť' a bezžlazné neb slabé žláznaté, lístky podlouhleji vejčilě okrouhlé, ušty kališní s hezžtáznými, celo- krajtiými pérovitými iikrojky. Plody podlouhle vejčilé, čnčlky huňatě srslnalé. U Prostějova, Držovic, na Kosíři, na Zlecliovč, u PUnnlova, Pten! (Spitzner). Kolem Znojma, na Kraví hoře u Sedlešovic, v údolí byje, na Pelcberku u Nese- chieba, při cestě od MillYouna do Našetic (Oborny). TI Stráni. Sem patří pod- řízené odrůdy : j5i) nitens Desvaux s řapíky trochu žláznatými a Hstky zelenými, lesklými (často velikými, jak fermež se zrcadlícími), špičaté vejčitými. Posud jen na Hádech poblíž Klajdovky u Brna a u Strážnice. ,52) glaucesccns Desvaux. Ve všech částech sivě ojíněná, s lístiíy ellip- litíkými, méné velikými, často malými, tlustounkými a ^svěllozelenými, zuby leža- tými, méně hojnými, krátkými a skloněnými, plody často opakvejčitými. Na stráni před stiehovským rybníkem u Prostějova (Spitzner), u Hostělic blíž Telče s velmi bledými květy. (i^J brevipes Borb. s velmi krátkými stopkami květními, ve vinohradech u Strážnice ostatně ne zcela význačně. Jako další odrftdy R. Linneana Kell. při- náležejí sem: **) Cnělky slabě chlupaté až zcela lysé, ozubení částečně nepravidelné: «) fallax Piig-et. Ostnitá. Lístky ellipticky podlouhlé až kopinaté, ku spodu často klínovité ztížené, zcela jednoduše pilovité. Řipíky ostnité, jako palisty a listeny načervenalé. Stopky květní (pří- padně plodní) 19—25 mm dl. Ušty kališní velmi dlouhé (až !!!2 mm), po kraji bezžlazné. Číšky podlouhlé, k hořejšku zúžené. Terč kuželovítý až 25 mm zvýší. Čnělky trochu čnějící, málo srstnaté, neb též skoro (nikdy však zcela) lysé. Plody ellipsoidicky podlouhlé. Ve tvaru odchylném s lístky a ušty kališními širšími a kratšími s terčem méně vysokým jakožto přechodní tvar ku R. Lutetiana Lem: u Nov. vsi vsev. iMoravř (Form. Ros. d. Hocht;. 1SS7, p. (i), pak na KuchU u Nov. fiíše. 8) Wettsteiiiii H. Braun. Ostnitá. Větve krátké. Lístky prostřední velikosti, až malé, elliptické neb kopinaté, na konci špičaté neb tupounké, ku spodu namnoze v řapík krátce ztížené, často v řasy složené, hořejší jednoduše — , jen nejdolejší nepravidelně - 954 — pilovité, a jen tyto s nemnohými vtroušenými žláznatýrai zoubky, zuby velmi skloněné. Řapiky bezžlázné až k pivnímu páru listů chlu- paté, ostnité neb beztrné, zelené. Stopky květní, případně plodní jen 6—10 mm dl. Ušty kališní 8-10 mm dl. Číšky podlouhlé, v stopku zúžené. Čnělky slabě chlupaté neb skoro lysé, málo četné, na terč položené neb nad něj málo čnějící. Plody opakvejčito-ellipsoidické až podlouhlé, v stopku znenáhla zúžené. Terč plochý, neb trochu kuže- lovitý. S řapiky bez chlupův u Sv. Antoníčka blíž Brna; blízlu- tvary, kleré se skiiro iníšeiici z R. inucronulala X spiiria podobají a odr. a + ,■? spojuji, lislky obráciMié podoby, časlo zašpičalělými, oslny více rovnými, hlavičkou čnftlek zře- telnou, málo chlupatou, nad polokuželovitý terč čnějicí, korou jak víno červe- nou a mladými výhonky; avšak zelenými, kratšími vétévkami květními a řa- piky odchylné, rostou na úpatí Hádů smčreni k Maloměřiciim. ^'^) Lístky a plody malé až velmi malé. * Cnélky krátce chlupaté : 7) ramosissima llaii. Stopky květní beztrné, krátké. Lístky vejčité okrouhlé, na obou koncích špičaté, často však též tupounké široce vejčité, ostře pilovité. Řapiky beztrné, trochu pýřité. Palisty s kopinatými oušky. Stopky květní po 1—4, s listeny trochu širšími. Číšky krátce vejčité. Ušty kališní s bezžláznými pérovitými úkrojky. Čnělky méně hustě- (avšak zcela) chlupaté, namnoze krátce chlupaté. Koruny velmi bledě růžové, často veliké. Plochy vejčité. Posud jen na Červeném kopci u Brna a ménč význačnč míšence glauca aprica X canina neb firmula připomínající v Písařkách u Brna. (3) oxyphylla llip. Větévky květní ostnité, delší a zprohýbané. Lístky úzce kopinaté, na obou koncích, zvláště ale ku spodu dlouze z ú ž e né. Rapíky s malými ostenci. Stopky květní namnoze jednotlivé. Koruny malé (často velmi malé), též krátké, úzké ušty kališní. Plody vejčité podlouhlé, obyčejně malé, s terčem + kuželovitě vyzdviženým, a čnělkami slaběji chlupatými. Posud jen u Znojma (Ob orný). **) Cnělky zcela lysé. í) inucroiiulata DéségL Stopky květní často málo dlouhé a zpro- hýbané, ostnité, jich ostny namnoze slabší a rovnější. Lístky malé, ellipticky vejčité, až vejčité okrouhlé, všecky však špičaté, neb v ostrou, zelenou, měkkou špici zakončené. Zuby skloněné. Stopky po 1—2, kratší listenů vejčitých, zašpičatělých. Řapiky na líci velmi chlupaté. Terč skoro plochý. Koruny růžové. Plody vejčité. V lese za Karloiizy. — U Místku (Gogela), na obou místech dosti význačné. ■{■ýj Plody kul(j\ité (ušty kališn' iiazpči ohrnuté). — 955 — O sphaerica (xreii. Silný ker, s ostny tuhými, hákovitými 'na tenkých větévkách květních. Řapiky tenké, lysé. Palisty zelené s oušky kopinatými, lístky špičatě vejčité neb opakvejčitě okrouhlé, na obou koncích špičaté, zelené, rapikaté. Květy svazečnaté na dosti krátkých, lysých neb též pýřitých (leč bezžlázných),- listeny za- střených stopkách. Koruny skoro malé, bledě růžové, číšky a plody kulovité, s ušty kališnínii nazpět ohrnutými, až skoro vodorovné od- stálými, a čnělkami srstnatě huňatými. V švýcarském údolí u Vranova, u Liliondorru, Čížova, Podiiiole, Koutiic, Boluilic a Vedrovic (Ohoray), ve f) ininor na kamenitých březích Oslravlce u Místku (Gogela). Tělo přílnizná, leč vzhledem od ní zcela rozdílná jest: Subvar.) Bantschcnsis Kell et Form. (Form. Ros. d. Ilochii,-. Vídeň 1887, p. 6). Keř vyšší, volný, svéllozelený až skoro sivozelený, význačný ten- čími větvemi, řapiky delšími, lístky oddálenými, 2král většími al veli- kými, opakvejčitě podlouhlými a lupounkými, palisty úzkými, stopkami květními tenkými, velmi dlouhými, zelenýnii, plody malými, okrouhlými, zcela kulovitými a tím R. arvensis macrophylla poněkud podobná; ušly kališni jsou krátké, úzké, zcela chlupaté, leč zpeřené, čnělky rovněž v malou, zcela chlupatou hlavičku spojené a jako u nějaké Caniny málo čně jící. U Budišova v sev. Moravě a pak na Červeném kopci u Brna, zde ve tvaru tmavozeleném, se složeným chocholíkem, stopkami květními ještě delšími, řapiky beztrnými a větvemi méně ostnilými. v) acipliylla Ran (Enum. p. 69, Wimmer et Grabowski Fl. Siles II., p. 81). Ker nízký, štíhlý, ve všech částech slabší, s lístky velmi malými, špičatě vejčitookrouhlými až vejčité kopina- tými, zašpičatělými, nestejnoměrně jednoduše pilovitými, řapiky nahoře chlupatými, květy svazečnatými, malými, velmi krátce stopka- tými, ve velikých listenech skrytými, ušty kališni úzké, skoro nitkovité, nad květy čnéjící. Čnělky vlnaté, plody kulovité, malé. Jen ve tvarech blízkých (z nichž některé za příčinou nepatrných rozdílů dole u odr. subglabra Rorb. uvádíme) u Rečkovic, Telče a Velk. Meziříčí. 2. Zuby rozeklané, na dolejších lístcích částečně žláznaté dvojitě pilovité. f Plody vejčité. O Cnělky hustě bělovlnaté. d-) semibiserrata Borl). Lístky podlouhlé, často veliké, na obou koncích ± zaokrouhlené, se zuby bohatě rozeklanými, na do- lejších listech zřetelně 2krát pilovitými. Pořídku, posud jen na vrcholu Hadův u Obran a ve tvaru s lístky vejčité okrouhlými, zašpičatělými: na stráni „Mordovna" blíž Klajdovky. ^'^) Cnělky méně hustě vlnalé neb však nikoliv bělovlnalé. *) Lístky namnoze veliké a ne všecky malé. — 956 §) Osy a ("iásli lislň nápadnř naehovč nařervenaló, řcrvené řapíky nahoře '•lilupalé; I) spiiria Piií|?et. Ostny skoro rovné. Lístků 5—7, všecky zašpičatělé, špičatě vejčitě okrouhlé až vejčité, s podlouhlou špicí a zaokrouhleným spodem, jen liché ku spodu zúžené, namnoze jen dolejší se zuby nepravidelně jednoduše — až žláznaté slabě složené. (= dvojitě) pilovitými, všecky řapikalé. Palisty se špičatými, k n předu namířenými oušky. Ušly kališní nachové, málo zpeřené a kratší než v el i k é, světle růžové koruny. Čnělky slabě chlupaté. Plody dosti veliké, vejčitě ellipsoidické neb opak vejčitopodlouhh', na obou koncích trochu zúžené. -L význačná: u Sv. Anloníčka, u Červeného rybníka a v Koslehiím zinolii u Kartouz, meze u Obran, zmoly u Židenie, Slalinské skály, v Holednó při Svraloc n .Jundrova, v Písařkách a na Červeném kopci u lirna. — Kolem Znojma : při výstupu na Kraví horn v údolí Dyje (Oborny), kolem Vsetína (Bubela). Kopce u Židlochovic, v česko -moravském pohoří: n Želetavy, u Olší blíž Telče a u Bi- šovee. Ve tvaru více ostnilém : na stráni „Mordovně" u Klajdovky. V od- chylkách, jež nelze blíže stanoviti: na Červeném kopci u Hrna a ii Jimramova. V tuhém středním Ivaru mezi oenophora a canina subfirmula, s lístky ku spodu zúženými a na konci zaokrouhlenými : u Komína blíž Hrna : s lístky okrouhlými a čněikami skoro lysými (zdánlixě montivai^a skoro podobná) u Ratkova v česko- moravském pohoří; ve y^ vixriíbcns Kellcr s listy jednoduše pilovitými, všemi částmi rostlinnými slabčji červenými, leč chocholíky tmavočervenými a čnelkami skoro lysými: na úpali Červeného kopce smčrem ku Kohoulovicům. V tmavo- červeném, částečné přechodním tvaru k firmula: význačniMn včlévkami květními často tenkými, beztrnými, včtvcmi zprohýbanýiui, chudč ostnilými, lístky ku spodu zúženými: u Místku ((ioí^ela). Sem přináleží podřízená odrůda: subvar.) nigrcscens Kcller (Hos. NO. p. 305). Rostlina celá černo- nachová. Vět('vky květní chudč oslnité, s ostny silnými, málo zkřivenými, řid- čeji hákovitými, řapíky chudé ostnité, řidčeji i s větévkami květními beztrné. Lístky zelené, vespod na nervech' tmavočervené, často na obou koncích -^ za- okrouhlené, se zuby ostrými, typicky nestejnolvarné (jen částečně chudě dvojitě, skoro bezžlázně) pilovitými. Listeny rozšířené, tmavonachové. Poupata veliká a špičatá. Ušty kališní prítiskle nazpět ohrnuté, namnoze podlouhle kopinalé a úzké. Terč méně kužciovilý, červený. Cnělky silně chlupaté. Plody vejčité.*) f) aprica H. Br. V lese u llluboček za Komínem blíž Brna. — Při výstupu na Kraví horn a v údolí Dyje u Znojma (Oborny). K lélo podřízené odrůdě přísluší následující místní tvary: /) brachyclada H. Bratm. Větévky květní a řapíky namnoze beztrné, \ělve jen jednoslranně nel) slabě načcrvenalé, lístky namnoze trochu přišpičalělé, terč kuželovitý, plody podlouhle ellipsoidické (tenio tvar byl z původního popisu >.id)v. nigTfíscens Kell. I. c. za příčinou bledšího zbarvení u Or. Szyszylowycze Pl. Cernagorae et Dalmatiac 18S8 p. 100 vyloučen). *)/) í^prica H. Br., která se dle ixipisii j(!n drobnosti všccli čásLí nd snliv.ir.) riig-rescens Kfll. rozeznúvá, patří dle vyobrazeni ii \)\\ fVck a Dr. S/yszylovvičzc Pl. Ceriias'. Albatiiae jako pouhé boiijiuéno soui. — 957 — Posud jen na západním rikkiiui (.'(■rvcnóho Kopco u Brna. Sem dále palři : f) subcrucutn Ju)rni. ct Kcll. Význačná delšími vMvemi, ostny velmi oddálenými, íapíky lenkými, velmi dlonliými, skoro lysými a Ijezlrtiými, lístky oddálenými, podlouhle opak vejčil ý m i až podlouhlými, ku spodu zúže- nými, na konci zaokrouhlenými neb málo přišpičalělými, vespod bledými, vřlšiiiou nasivéle zelenými, stopkami květními krátkými, plody podlouhle ellipsoldickýnn a enělkami silně chlupatými (jako u odr. nig-rescens). Červený mlýn u Karloiiz, kraj Holedné u Jundrova a Červený kopec u Brna. Jako středili tvary neb částečně doumčle nn'šcncc slu.sí sem řadili: micropelala-spnria: Červený mlýn blíž Kartouz; spuria-lanceolala, ozubení pře- chodní, řapíky a střední nervy lístků též sem a lam pýřilé : v Čertově zmolu v Písařkách u Ikna ; niucronulala-spnria (viz též u mucrouulala) na úpatí Hádů směrem k Maloměřicům. /) Fsejtdo-coinplicata Kellcr (Fr. (logela lios v. Mislek und Friedek v<> Verhandl. des luilurí. Ver. líriinn, XXX. svaz. I8í)2, exir. p. li.). l'riponu'ná vzrůstem nějakou R. glauca, význačná větvemi tenčími, ostny méně liihými, kratšími, silně hákovilými, lístky více okrouhlými, často skoro kruhovi- tými, špičatými, vespod nasivělými, se zuby srpovilými, skloněnými, hlouběji pilovitými, s bohalěji vtroušenými dvojitými zoubky, ušly kališními delšími, hlavič- kami čnělek širšími, slaběji chlupatými, korunami živě růžovými a plody po- dlouhle ellipsoidickými. Přechází jako f) brachycarpa Kell. I. c. v fl. monlivaga var.) subvirens ! Posud jen na slezské hranici u .Místku zároveň s f^ brachycarpa Kell. (ionelou pro území objevena. — f) brachycarpa Kell. rosle lež v Písařkách u Hrna. §§> '^^''Y 'i ^ásli listů zelené, kvěly normální velikosti. x) íissidcns Borl). Ostny křivé až šToce hákovité. Řapiky tenké, trochu ostnité, bezžlázné neb jen s 1 — 2 žlázkami. někdy trochu pyrite. Lístky zcela nele3k'é neb nikoliv obak lesklé, oddá- lené, úzce vejčitě podlouhlé, ostře pilovité, zuby jednoduché a oby- čejně na všech listech se vtroušenými, žláznatýiiii, rozeklanými zoubky Plody vejčitopodlouhlé, Gnělky hustě srstnatohuftaté. Koruny často živGJi růžové. Zahrnuje (též ve shodě s Borbásem, jehož krátký popis zde dle uherských originálů doplněn byl; některé přechodní tvary, jež nejenom v Uhrách, ale i u nás rostou a sice ku spuria, oenophora a lanceolata, o nichž se ve výpočtu stanovisek krátce zmiňujeme. V údolí Dyje u Znojma, lomy žulové [toblíž městské plovárny (Úborny). V rozličných tvarech, nanuioze význačně: u 1. tunelu blíž Obran, v Cerlově zmolu v Písařkách a u Telče; s líslky a plody trochu kratšími: na Červeném kopci u Brna; v zajímavém stihlém, stinném tvaru: v Cerlově zmolu v Pí- sařkách; ve tvaru, který nelze blíže označili: u Hostčlic v česko-moravském po- hoří a u l»iisl. Žibřidovic v sev. Moravě. Ve tvaru se stopkami květními (>— S nnu. dl. = f milis (Idgr: u 1. rybníka u Karlouz; ve tvaru odchylném s čnělkami slaběji chlupatými neb s čnělkami méně hojnými, svazečnatými. — 958 zřetelně zcela neb trochu slaljčji clilupalýini ; lim jakož i palisty a mladými vý- hoiiUy slabě načervenalými shoduje se s R,. lalax Puget a řápiky slabě chlupa- tými též s odr. lVettsf£Ínii H. Brn., leč pro skoro plochý terč a širší, opak- \ejěité plody, větší zolenosf a hořejší lístky zpola dvojitě pilovité třeba ji ku tissidens připočísti : lento tvar roste u Vídně blíž Velk. Meziříčí. ;.) subcalopliylla Keller (= calophylla Oborny). Větévky květní tenké, beztrné neb s ostny velmi sblíženými, dosti rovnými, často skoro přeslenatými. Lístky trochu oddálené, ellipticky kopinaté, šedo elené, jen některé slabě obak lesklé. Ozubeni jednoduché až ch lě dvojité, zuby černými žiázkami zakončené. Ušty kališni ve (velmi) dlouhé, zelené, kopinaté přívěsky vybíhající. Piody vejčitě kulaté až ellipsoidické. Za střelnicí v Písařkách u Brna. — V údolí Dyje blíž žulových louu'iv u Znojma (Oborny). n) pratincola H. Braun. Ostnitá. Řipiky při vetknutí trocliu pýřité a roztroušeně žláznaté. Lístky opak vojčito-okrouhlé, všecky na- mnoze tupounké neb krátce přišpičatělé, postranní ku spodu zaokrou- hlené, liché špičaté neb skoro zúžené, zelené až žlutavozelené, ne- pravidelně pilovité, avšak se vtroušenými žláznatými vedlej- šími pilovitými zoubky. Stopky květní 7 — 12 mm. dl. Číšky krátce vejčité. Ušty kališni zpeřené, s pérovitými úkrojky bohatě žláz- natě vroubenými. Gnělky lehce chlupaté neb řídce pýřité. Terč trochu vyzdvižený. Koruny bledě růžové. Plody krátce vejčité, někdy skoro kulovité, krvavě červené. (Tvoří přechod ku kulovitoplodým Biserratům). Posud jen na Červeném kopci u Jírna ve 2 odchylkách a sice v pře- chodním tvaru k 11. spuria, leč živě růžovými korunami, tmavočervenými vět- vemi a rapíky od této rozdílném a pak v přechodním tvaru k li, spuria vix- rubens, význačném lístky více podlouhlými, více kopinalými, barvou tmavo- zelenou, čnělkami čnějícími v prodloužený, volně huňatý svazeček spojenými. ** Lístky malé. § Ostny tenké, zíz rovné, krátké, skoro slříčné. j') lirmiila Ofodet. Větve tenké, silně rozvětvené, šedé, často skoro beztrné. Řapíky obyčejně trochu žláznaté. Lístky o p a k- V e j č i t 0-0 krouhlé, ku spodu zúženě krátce přišpičatělé, po- stranní široce otupené, tuhé a lesklé. Zuby kopinaté, hluboké, veliké, jednoduché až nestejnoměině dvojitě pilovité, trochu žláznaté. Koruny jednotlivé, malé, růžové. Ušty kališni s čárkovitými. bezžláznými přívěsky. Čnělky slabě neb lehce chlupaté Piody krátce vejčité neb ellipsoidické, dlouze stopkaté. Došli význačně, avšak s méně ostrým ozubením : na Červeném kopci u Brna, nejislo, zdaž na kopci u Obran; ve tvaru slinníím od typického tvaru - 959 — firmiila tenkými (nikoliv pcviiýaii ;\ tuliými) lisly, snn a lam krátce prišpičalé- lýiiii, bledšími koninami rcizdíhiťMn : ii Komína a na Ilorce n liystrce. — Pak v příbuzném Ivarii s R,. spnria {= spnria v čásďíinému přechodn k tirmnia) u Místku (Gogela). §§. Ostny lnh('. ^ neb čás'cřnč liákovilé. í) oeiiophora Kellcr. Ker přímý. Osy a části os nachově načervenalé jako u spuria Pug. s imioliýiiii shlíženýrni, na králk)'ch plodonosných větévkách často s lovnými a krátkými ostny, s převládajícím, ačkoliv skoro bezžlázným, dvojitýni ozubením, lístky obyčejné ztíženými, nestejnobarevnými, podél středního nervu ř a s n a t ě složenými, čnélkami čnějícirai (často skoro vhia- tými), plody vejčitými až ellipsoidickými. — Tento tvar spojuje typickou spuria s drobnolistými Biserraty. Kraj Holedny bliž SvraLky u Jundrova, ve tvaru bujném na Cervenéin kopci u Brna, na ivalvarské hoře u Nov. ilíse ; s vcLvcmi Ima vonacliovými v. nig-rescens připomínajícími: na Horce u fiyslrce. — Ve tvaru odcliylnéni, význačném Imavším zbarvením a krátkými oslny: při březích Ostravice bliž Místku již ve Slezsku, zde léž ve I varu přechodním k var. fissidens (Gogela), s bílými Ivvěly var. oenophora Kell. f) albitlora Kell. (Linec, Jahr. d. Museiims Franc. -Carol. 1891 p. !)j na Horce u Bystrce. o) myrtilloides Tratt. Pníčky nízké s větvemi p o 1 e h a v ý m i, daleko rozloženými, zelenými až načervenalýrai. Větve s ostny četnými, silnými, srpovitými až slabě zahnutými. Palisty načervenalé, žláznatě brvité, s oušky kopinatými. Řapíky lysé, sem a tam žlázy nesoucí, ostnité. Lístky vejčitookrouhle elliptické, tupounké neh špičatě elliptické, na líci lesklé, vespod matné a bledší (12—17 mm. dl., 8-12 mm. š.)^ ku spodu všecky zaokrouhlené, na některých větvích jednoduše až nestejnoměrně ostře, na jiných žláznatě 2krát pilovité. Stopky květní krátké (jen 5—7 mm.). Ušty kališní po kraji skoro bez- žlázné. Číšky ellipsoidické. Giělky srstnaté. Terč přikuželovitý. Koruny bledopletně načervenalé. Plody vejčitoel ipsoid>cké. Kostelní zmole u Kartouz a na Kameimém kopci u Stranni'> blíž Telče. 7t) teiiuispiiia Opiz. Keř volný. Ostny lehce zahnuté až skoro rovné. Lístky ostřeji přišpičatělé, naspodu lizce zaokrouhlené neb špičaté, matné. Plody v e j č i t ě podlouhlé. Čnělky hustě chlu- paté. (Předešlé blízko příbuzná). Posud jen v Cechách. /o) čnčlky lysé. o) albolutesceus Rip. Keř vys)ký i s řapíky ostnitý. Listy + žlutozelené, lístky vejčito-elliptické, naspodu zaokrouhlené, špičaté jednoduše neb skoro jednoduše nestejnoměrně hluboce pilovité, zuby — 960 — na nemnohých h'stcích též dvojité, flořejší palisty širší. Květy v 3— vicciivětých kytkách, stejně dlouhými Usteny podepřené. Cišky vejčité. Ušty kaH4iií ki-atši než rozkvetlé, veliké, čisté bílé, na nehtu žluté koruny. Terč vyzdvižen. Plody vejčité. Kf>pce a vinice u '/Ááomc, u Dvorišlé v česko -moiavski'iii pohoří. Vp /) .latMjuiriiana Gdgr. 'lab. IIWVÓ. od lypickélio Ivani plody podlouhlými, stop- kami plodními ojediičlými, lonkýini, 9 — 10 mm. di., ušty kalištiími úzkými, řapiky bezlrnými rozdílná; od odr. Wellsteinii cnřlkami zcela lysými a plody ku spodu nezúženými snadno jesl ji rozeznali: u Telče a Yelk. MeziříOí. tt) Plody kulovité. *) Ušly kališní na zeleném plodu vodorovně odslálé,*) řidčeji trochu vpři- meny, avšak před počínajícím červenáním plodu opadavé. §) Cnělky slabě chlupaté. Kře nízké. T) g:lobulaťis Frauchet. Ostnité. Řapiky žlážnaté a slabé pýřité. Palisty rozšířené. Lístky špičatě vejčité, prostřední velikosti, tuhé. šedozelené. Zuby špičaté, se + vtroušenými žláznatými, vedlej- šími zoubky. Stopky květní krátké. Číšky kulovité. Ušty kahšni vně plsfnaté, zpeřené. Koruny růžové. Na Popické výšině, na Altenbeiku u Kounic, Obora a lomy u Krumlova, při stezce od nádraží Kounice-Ivančicc do Ivančic a na Leskouně u Vcdrovic (Oborny). §§) Cnělky husle chlupaté, kře vysoké. r) montivaga Déségl. Větve nachové až tmavočervené. Ostny namnoze bohaté a nestej no tvárné, dílem + křivé, dílem skoro rovné. Řapiky namnoze b e ztrné a chudě žláznaté. Lístky všecky řapíkaté, lístek konečný vejčitý, krátce přišpičatělý, postranní tupé, široce vejčité, nejdolejší páry okrouhlé, na Uci tmavo- zelené, vespod však snachovými žebry. Zuby špičaté, trochu skloněné, dolejších lístků ± dvojité. Palisty dosti veliké a široké, namnoze n a č e r v e n a 1 é. Stopky květní zcela krátké, velikými, na- mnoze tmavě načervenalými neb červenofialovými listeny zcela zastřené. Číšky okrouhle vejčité a jako ušty kališní nachové hnědé, tyto úzce a dlouze zpeřené. Cnělky hustě mrtiiato-huřiaté (skoro vlnaté). avšak na skoro plochý terč nezcela přilehlé, nýbrž nad tento trochu vyzdvižené. Koruay růžové Plody kulovité neb okrouhlé (neveliké). Mezi Podmoklí a Vi-lk. Mašoviccmi (Icc dle oni;uialíi ?!), v údolí Dyje u Znojma, na Leskouně u Mlbramovic a |iii silnici do Strelic (Oborny), Ivar typický umou nepozorován, za lo f) s řapiky, řapičky a stopkami květními lehce chlupalými, palisty [h> kraji chlupatými s oušky kopinalými, zašpičatělými, oslny nemiKjhými, krátkými: u .Maloměiic blíže lírna; a v tvaru zajímavi-m novém s plody velmi malými (kulovitými): na vinohradech u Strážnice. *) Crqjin £xcoim> iliudol. diiiis les Alpes en 189U. Gaud Í8U1 p. 155 (.60). — 961 Pod íí z iMU' odrůdy: vřUšiiu dilťin neb docela bez nachové barvitosli, liMii, s li-de středními i postranními nervy — 965 — bledonachově načervenalými, 2krát žlaznatopiloA^ité, se zuby dosti veli- kými, špičatými, nesbíhavými. Stopky květní po 2—3 v chocho- licích i s vejčitými číškami červené, listeny špičatě vejčitými, načerve- nalými přerostlé a v čas květu zastřené, v čas zralosti plodu pro- střední kratší, vnější delší než plody. Ušty kališní po kraji plsťnalé, s úzkými, pilovitými, chudožlaznatě vroubenými péro- ví t ý m i ú k r o j k y, vně zcela červené. Koruny růžové. Terč slabě kuželovitý. Hlavička čnélek hustě měkkoehlupatě huňatá. Plody dosti veliké, okrouhle ellipsoidické, skoro kulovité. Význačné: na kopcích u Obran, na kopcích: Pergl, Stanovisko a Mark- rabstvi u Medlánek, v bujných a typických jedincích u Doubravníka, na Ka- menném kopci u Stranné blíž Telče, u Raděnic blíže Velk. Meziříčí (s plody ploše kulovitými a ušty kališními žlá/inatě brvitými, zde též v přechodním tvaru k rubescens). Méně význačné : na Hádech u Klajdovky a na úpatí Hádů směrem k Maloměřicům, při cestě tlo Soběšic, u Evanovic, zde též v slabém přechodu k var.) subvinacea Kell. V subvar.) rougeon e nsis Crép. s pravidelné bez- trnými větévkami květními a bohatě pýřitými řapíky roste na 4 mísiech : u Sv. Antoníčka u Brna, v lese a Cinzendorfu (zde po 3 letech v nezměněném tvaru nalezena), na Porgln u .Medlánek a na Stalinských skalách u tírna, zde s řa- píky jednostranně pýřitými. Ve tvaru ve všech částech menším a stěsnanější.n u 2. rybníka ii Ďečkovic. Ve tvarech středních, a sice: glauca a Mahnunda- riensis u 1. rybníka u Karlouz, zde též ve středním tvaru mezi sphaeroidea a Malmundariensis. V subvar.) od typického Ivaru čnělkami hustěji clilupatými, vlnatými rozdílní-m a tím R. dumalis blízkém, avšak okrouhlými, na spodu ši- roce zaokrouhlenými lístky a vyniklou sKnatinou žil s inedioxima Rip. se sho- dujícím (srovnej Crép. Prim. í.) : u. 1. rybníka u Kartouz. **) S lístky vpskrzi; neb většinou malými. O") silvularum Déségl. (non Ripart!) Malý, zcela zelený polo- keř, s krátkými, tenkými větvemi, s ostny roztroušenými, krátkými, namnoze zcela rovnými, lístky zcela malými, vejčitými neb tupě vejči- tými, palisty malými, s oušky rovně ku předu namířenými, stopkami květními velmi krátkými, ojedinělými neb po 2 — 3 stojícími, listeny mnohem delšími, zašpičatěle vejčitými podepřenými, číškami vejčitými, ušty kališními peřenodílnými, vespod lysými, s zúženými pří- věsky mnohem kratšími korun, čnělkami slabě avšak zcela chlupatými a plody malými kulovitými s terčem kuželovitě povýšeným (srovnej poznámku sub*)) a subvar. Hampelii dole. Význačně v lese za Kartouzy a na Rybníčkách u Karlouz již roku_1881 mnou objevena, vinice u Židenic. Ve tvaru jen čnělkami hustěji huňatě vlna- tými rozdílném: v Kostelním zmolu u Karlouz, na Hádech u Klajdovky, u Uhři- *) Poněvadž R. sih ulaním Ki|iarl (jak to Gaiidog-cr poijrvé zcela správně dnvodil) nyní i dle Riparta (Classif. p. 110) tvar od R. urbica Lem. a nikoliv od R. bisorrata Mérat jest, který však neliyl uveřejněn, třeba Ripurta jakož conanlma škrtnouti a jen Déséglisea, který svrchu vytčený popis uveřejnil, jakožto autora samojediného uvésti. — 966 nova blíž Velk. Meziříčí. V odrůdách, a sice ; ve tvaru malé, okrouhlolisté, bezžlázné Rubiginosae podobném a^ pycnophylla (id^r. blízkém: na Čer- veném kopci u Brna: ve f) majuscula, discn subplano : na mezích u Židenic a Hnsovic : ve ^ s čnelkami velmi širokohlavými, terč zcela kryjícími a lístky Irochu včtšími glauca aprica Christ bližším, avssak s ušly kališními nějaké Ca- niny : u Jundrova blíž Brna; konečné ve středním tvaru mezi silvularum a glauci- lolia Op., t. j. malá Biserrala s krátkými rovnými ostny na vét(''vkácli kvčtních a prostředně velikými ellipticky okrouhlými lístky (viz Oosl. bot. Z. 1886 č. 3.): na Hádech směrem ku Klajdovce blíž Brna. 8) S čnelkami husté vlnalými. §) Cnělky nečnéjící. h) brevipeilunciilata Opiz. Ostnitá. Lístky prostřední velikosti až malé, vejčité okrouhlé až vejčité, na obou koncích zúžené neb na obou koncích špičaté, 2krát pilovité, zuby lízce povytažené s velmi malými v přisedlých žlázách končícími zoubky 2. řádu (zuby proto, jak se zdá, jednoduché, zvláště na starých exemplárech). Řa- píky a střední nerv bohatě žláznaté. Stopky květní zdélí neb delší číšek. Zralé plody vejčitě kulovité. Terč plochý. Cnělky hustě chlu- paté, skoro vlnaté, krátké. n Mal. l*yjice poblíž Telče a bezpochyby též v lese za Karlouzy. §§) Cnělky ve svazečku trochu nad terč čnftjícím neb v krátkém, tlustém sloupku slěsnané (leč nesrosllé). i) eriostyla Ilipart. Keř prostřední výše, + ostnitý. Ostny dolů skloněné neb rovné. Řapíky skoro bezlrné, trochu žláznaté. Lístky vejčité až elliptické (dolejší páry skoro otupělé), ku spodu namnoze zaokrouhlené a ostře přišpičatělé. Stopky květní kratší listenů vejčité zašpičatělých. Číšky vejčité. Ušty kališní zdélí plálkův. s čárkovi- týtni, často hojnožláznatě obroubenými přívěsky. (Jnělky velmi vlnaté, krátký sloupeček tvořící. Terč slabě kuželovifý. Koruny světlo růžové. Plody kulovité, často v hustou kytku, ve které střední plod opakvejčitý jest, spojené. Hojná kolem Znojma, kol(>m KruinJova a Ivančic, na Sv. Florianku u Bzence. v odrůdě s červeně zbarvenými palisty, Hsteny a číškami: na Kraví Hoře u Znojma (Oborny), Kraví hora nad Kamenným mlýnem u Brna (K. Hanáček). Význačně hojná u Židenic, a sice: ve zmolech, v lese a ve vinohradech, v Slromoraduím yruntu u Maloměric; s Irochu červenou barvitostí a ještě 27/VI. 84 kvetoucí: v Holedné u Jundrova; s řapíky a palisty jen chudě žláznatými: ve zmolech n Židenic; ve tvaru malolistém s řapíky osnitými, větvemi štíhlými, velmi krát- kými, skoro rovnými ostny bohatě posázenými a ušty kališními po kraji skoro bezžláznými: na Červeném kopci u Brna. S lístky trochu menšími, více špiča- tými, často více vejčitok opi natými, středními nervy sem a tam slabě pýřilými, kvěly ojedinělými: u Místku, zde též v témže leč beztrném tvaru (íiogela). Ko- nečně v záhadných exemplárech: na mezích u Slromořadního gruntu za Malo- měřic<'mi. u Židenic, u pradiárcn u Brna a u Strážnice. — 967 - subvar.) subpisifera Keller. Malý keř s korou Iniavé šedozelenou ; líslků 7, proslřednč velikých až malých, na hořejších listech špičalě vejčilých, na dolejších elliplicky podlouhlých, tupých, jen ku spodu špičatých, vespod namodrale sivozelených, se zuby malými, osliými, krátkými, skloněnými, řapiky skoro bezlrnými, jednostranně jemně diliipatými, posléz olysajícími, stopkami kvétními (případné plodními) velmi krátkými, ojednélými, číškami velmi malými opakvejčito-kulovilými, hladkými, ušty kališními zcela nazpět ohrnutými a čnělkami vlnatými. Hojná kolem Židenic a dojista že i jinde, leč dosud přehlednuta. k) subTiiiacea Keller (Syn. R. sphaeroid. Q viniaeea (Bak?) Keller Pos. NO, p 300) Keř volný, prostřední výšky. Větve, vě- tévky, mladé výhonky, rapíky, stopky květní, pa- listy a listeny i se středním nervem hnědonachové, skoro černavé. Větve štíhlé. Řapiky dlouhé a tenké, chudožláznaté i s větvemi bohatě ostny silně dolů skloně- nými, hákovitými posázené. Palisty krátké. Lístky na obou koncích zúžené, špičaté, elliptické, neb dolejší postranní opakvejčité, dlouhé, ku spodu ztížené neb klínovité (jako u R. sepiumj, konečný veliký, široce opakvejčitý, na obou koncích špičatý, n a líci tmavo-, vespod velmi bledo zeleně namodralý. Stopky květní velmi dlouhé 20—28 mm., tenké, lysé, kratšími listeny podepřené. Číšky ellipsoidické až kulovité, poměrně malé, hnědonachové. Ušty kališní lízké, kratší plátkův opaksrdčitě- klínovitých, živě růžových, po okraji často s jednotlivými, velmi dlou- hými, stopkatými žlázkami. Terč načervenalý, silně kuželovitý. Čnčlky trochu prodloužené, kyj o vité, hustě bělohuiiaté. Plody dosti malé, okrouhlé a tmavonachové. Háje a kopce u Židlochovic, ještě hojnější ve vinohradech u Obran ; trochu menší, avšak význačně: u pracháren blíž Brna a zde též ve tvaru malolislém s dlouhými řapíčky, červeným zbarvením a četnými, hustě běloch! upalými, avšak sloupkovitč nečnějícimi čnčlkami (s eriostyla příbuzná). Konečně ve tvaru štíhlém, beztrném, s tělem nachovým, ostny a číškami krátkými: na Cerven('m kopci u Brna. ft) Plody vejčité neb většinou vejčité až podlouhlé, vejčitokulovité jen v skrovném počtu neb žádné. Subsp. dumalis Bechst. Keř silný 1-5—2 m. v., s korou jedno- stranně rzivěhnědou, ostny široce hákovitými, dosti od- dálenými, na větévkách tenčími. Řapiky lysé, nahoře s ojedinělými až skrovnými žlázkami, v dolejší třetině nahé, zde velmi zřídka s 1—2 malými ostenci posázené Lístky po 5—7, vejčité, špičaté, řidčeji tupé, nejhořejší pár a konečný lístek největší, poslední okrouhle vejčitý vždy ostře prišpičatělý neb krátce zašpičatělý (při délco 25-41 mm.-, 14—20 mm. dl.) stejnoměrně hluboce a oslře dvojitě pilovitý, se zuby - 968 - jemnými, kopinatými, 1— 2krát dvojité pilovitými, na líci tmavozelené, vespod bledší až hjedozelené a trochu namodrale ojíněné. P a 1 i s t y nápadně široké, s oušky ostře zašpičatělými, rozbíhavými, po kraji červeně žláznatě pilovité. Listeny vejčitěkopinaté, po kraji žlá- znaté, trochu kratší stopek květních. Květy po 1 — 3, stopky květní l'5krát delší vej čitých číšek, lysé a zelené. Ušty kališní s péroví tými úkrojky kopinatými, neprodlouženými, po kraji hustě zláznatobrvité, namnoze trochu kratší plátkův, nékdy odstálé, avšak velmi brzy dolů ohrnuté. Koruny prostřední vehkosti, živě růžové až skoro nachové, vonné. Terč plochý a široký. Čnělky hustě chlupaté až huňaté. Plody králce vejčité břichaté, dolů zaokrouhlené nahoře málo zúžené, velmi veliké. Skupina tvarů této velmi rozšířené subsp. jest velmi značná, o čemž následující hlavnější odrůdy a jich ve výpočtu stanovisek uvedené podřízené " odrůdy, případně tvary svědectví dávají : (3 Cnělky hustě clilupaté až vlnaté. * Lístky + veliké. 1^^ Stopky květní nezkrácené. § ňapíky bez chliipův. a) typiea (jako nahoře). V Proslějovsku : při cestě do Ohrozimi u Seloutek, v seči nad Bulcem, u stichovského rybníka na Kulérově (Spitzner), břehy Ostravice u Místku (Gogela). Na více místech kolem Brna: zinoly u Židenic, u 1. rybníka u Karlouz, u 2. rybníka u Řečkovic, na Kozí hoře u Mal. Kyniček, u pracháren bliž Tírna, ve vinohradech u Obran, na Červeném kopci u Brna, u Lískovce, v nepatrné od- chylce na Karlové výšině blíž Velk. Losina a u Nov. vsi v sev. Moravě. S čnělkanii mírně clilupatými: na Červeném kopci u Brna, zde též s mírně chlupatými a trochu vyzdviženými čnělkami ; ve Tvaru přechodním k sphaeroidea: na Hádech u Klajdovky; ve tvaru přechodním k glaucorubens Keller fglauco- rubens psilopoda srov. Oesl. bot. Z. 1886, čís. 3): na Hádech u Obran. Ve {) laeviramea Borb. ap. l*acher Fl. Carinthiae p. 323 na Červeném kopci u Brna; ve 1) phalacr ost ema Gdgr., s palisly pu kraji hluboce a hrubě pilovitými, s oušky velmi prodlouženými, špičatě kopinatými, ušly ka- lišními žláznatě obroubenými, čnělkami + vlnatými : na Červeném kopci u Brna; ve tvaru přechodním k Malmundaricnsis a sfjuarrosa: v Kostelním zmolu u Kar- louz ; ve tvaru s íl. medioxima příbuzném, u .Jundrova blíže Brna; v pře- chodním tvaru k brachypoda, s krátkými stopkami květními a částečně skoro kulovitými plody: u studánky blíž Stromořadního gruntu u Maloměřic ; v subv.) calostephana Gdg-r. T. 1900 fj minor (poloviční scabrata) : ve zmolech u Židenic; ve f) •; d u e n s i s H. Braun (non Déségle)- na mezích u Žide- nic; v subv.) pseu doscabrala Wiesb. Gest. boL Z. 1886 čís. 10 od které se naaejvýš jako f) minor neb paulo minor odchyluje : na Stalinských skalách u Brna a u Nov. města v českomoravském pohoří, jež se cladoleia X scabrala podobá; konečně v přechodním tvaru k íissidens Borb. se zuby chudě dvojilě pilovitými. Dosti všeobecně rozšířena a nejobecnější mezi růžemi našeho území. — 960 — b) iniiocua Rip. et Crép. Vzrůst volný, štíhlý, s větvemi tenkými, často prodlouženými neb chvějícími se. zelenými. Ostnitost skoro žádná, řapíky zcela pýřité, bez trne. chudožláznaté, lístky široce elliplické, palisty veliké, široké, číšky podlouhlé, ušty ka- lišní málo dlouhé s péiovitými úkrojky h o j n o žláznalé pilovitými- Čnělky husté chlupaté, skoro vlnaíé, terč skoro plochý, koruny bledě růžové, plody podlouhle opakvejčité. Význačně koleni Znojma na více niíslech (Oborny). Pj) recognila Rouy. Vělévky kvfttni bezoslenné, líslky více vejčilě- kopinaté, ^dpíky žláznalé, oslnité, bez chlupňv, stopky plodní kratší, ušty ka- Ušní nikoliv žláznatě hojné pilovité, čnělky vlnaté, terč kuželovilý, koruny bílé, plody prodloužené, na obou koncích zúžené. V údolí byje n Znojma a ve slarých lomech u Krumlova (Oborny), v Pí- sařkách u Brna. c) riilbelliílora Kip. Keř prostředně vysoký, s korou červeno- hnědou až tmavočervenou a hákovitými, krátkými a tuhými ostny, s hojnými, krátkými neb málo prodlouženými větévkami květními, tyto méně ostnité, často též trochu načervenalé, mladé vý- honky zelené. Řapíky ojedinělými, červenými stopkatými žlázkami posázené, chudě ostnité neb častěji hladké. Lístky pro- střední velikosti až malé, postranní elliptické, konečný vejčitý, špičatý, ku spodu namnoze krátce zúžený, s vyniklými, po- stranními nervy, skoro přisedlé, pravidelně dvojitě pilovité, zuby často načervenalé obroubené, otevřené. Palisty prodloužené, dosti široké, často trochu načervenalé. Stopky květní v čas květu krátké 1—3. Číšky vejčitě podlouhlé. Koruny živě růžové. Terč vyvýšen. Čnělky hus'ě chlupaté, skoro vlnaté. Plody vejčité, výjimkou též vejčitě podlouhlé až ellipsoidické. V jižní Moravě liojná : kolem /iiujnia, Hradiště, Liikova, Velk. Mašovic, na Kraví hoře mezi Znojmem a Sedlcšii\ icemi, v 1'opickéiu žlebu, u Nov. nilýniiv, Hnanice v údolí Dyje, na Pelcberku u .MiUVouna a u Tasovic (Oborny). V, Pro- stějovsku : ii Studence, při cestě do Ohrozimi, u Mostkovic, na St. Plumlově, u Hradiska, s ěnělkami více lysými u Držovic (Spitzncr). ,Ve východní části: na Cupu u Vsetína (Bubela). V okoli Brna: na mezích u Maloměřica na úpatí Hádů směrem k MaloměřicAiri, u Červeného mlýna blíž Kartouz, u cihelen blíž pracháren, Holedná u Jundrova, na mezích u Bystrce, v hájích a na kop- cích u Židlochovie. S květy Idedšími a slaběji chlupalými čnělkami : u Žabo- vřesk a při kraji lesním na lloledné u .liuidrova ; s krátkými, ostnitými větvemi : za Židenicemi u Brna, jako stibvar.) suborbiculala Kell : ve vinohradech u Ži- denic; s beztrnými větévkami květními a bled.šíini květy: na Červeném kopci u Brna, zde též tvar se zelenými větvemi a listy, jakož i tvar střední mezi squarrosa a rubelliflora (Pi. • lanceólata ?) mlcrophylla \olmi podobný) ; poslední tvar roste též u .Moslkovic (Spílzner) a na úpatí Hádů směrem k Maloměřicům , — 970 — d) jiicunda 11. Braun. Keř pro;třcdni výšky, s korou částečně načervenalou, na štíhlých vět\ich se silnými, křivými, na plodných větvích s roztroubenými ostny. Palisty úzce kopinatés oušky odstálými, zašpičatělými, po kraji žláznatě brvitými. namnoze n a- chovo n a č e r v e n a 1 é. Řapíky červenými žlázkam' + po^^ázené, o-tnité. jen pri vetknutí lístků trochu pýřité. Lístky prostřední veli- kosti, špičatě e 11 i p t i c k é, jen liché opakvejčitě elliplické, ku spodu úzce zaokrouhlené, nejdolejší též tupounké. Listeny široké a špičatě vejčité. Stopky květní as 10 mm. dl. Číšky hnědočerverié, vejčité. Ušty kališní červené, nikoliv dlouhé, čei venými ž 1 á z k a m i namnoze bohatě brvité. Čnělky hustě chlupaté. Koruny krásně sytě růžové. Plody krátce vejčité. Posud jen na Slatinsiíýcli skalách u Brna. e) laxifolia Borbás. Štíhlý keř s roztroušenými, méně tuhými, na větévkách květních často sctiázejícími ostny. Lístky na slabě žlá natých a ostnitých řapíkách velmi oddálené, kopinaté, neb opakvejčitě kopinaté, zvláště liché, ku spodu nápadně klínovitě zúžené, s ostrými, prodlouženými, R. sepium připomínajícími pilo- vitými zuby. Číšky vejčité, silně růžové (neb jako u R. alpina skoro bledě nachové). Koruny s plátky opak srdčitými, ušty kal šními pro- dlouženými, velmi úzce zpeřenými, s pérovitými úkrojky po kraji bezžláz- nými, čnělky zcela chlupaté. Plody krátce vejčité, s terčem kuželovitě vyvýšeným, (Vyskytuje se též s krátkými a širšími lístky, ellipsoidickými a vejčitě kulatými plody.) Háje a kopce a Židlochovie, u Douljravníka; ve tvaru odchylnéiu f) ru- t)en.s (idi^r T. 1765 l)lizkéiTi : při Odře ii Nov. v.si blíž Oder (Forin. Ros. d. Hoehg-. T887, p. 7.), pak n Místku ((iogeia). §§. llapíky chlupaté. f) glaucifolia Opiz. Keř prostřední velikosti a ostnitý, větve + prodloužené i s větévkami květními, hákovilými ostny posázené. Řapíky + chlupaté a nemnohými žlázkami posázené. Lístky široce vejčitě okrouhlé, špičaté, ostře dvojitě pilovité, na líci namodralé, vespod sivozelené. Listeny a palisty světlonachově zbarvené. Ušty kališní pro- dloužené s pérovitými úkrojky žláznatě pilovitými. Stopky květní pro- střední délky (trochu delší vejčitých číšek). Plátky bledě růžové. Terč trochu kuželovitý. Plody vejčité. Velmi pořídku: na mezích mezi Seloulky a domamyslickýni hájem (Spilz- ner), u Znojma: při pravé strané údoli l^yje a nedaleko místa povolenélio ku koupání (Oborny), na Hádech u Hrna, zde též v středním tvaru glaueifolia X silvidarnni s menšími lístky (I"orm. Oesl. bot. Z. 1886 čís. 3.) g) liirtcsceiis II. Brjuni. Lístky menši než u typu, Zuby méně špičaté a složené (než u v. rubelliflora). Řapíky zvláště na kloubech - 971 — silně pýřité, a jako větve palisty a listeny nachově zbarvené Chlu- patosť řapíka často až na střední nerv přecházející (jako R. lanceo- lata Op.) V okolí Znojma hojná (Ohorny), u vinohradů na Žliiléiii kopci u Brna (K. Hanáček), u Židenic a význačné l)líž pohodnice na prachárnách u Brna: vi' zmolech u í^idenic vp Ivarii lluslšíiiii vélvemi a méně vyvinutými zuby od lypii rozdílném. ^, Stopky květní (případně stopky zcela zelených plodů) zkrácené, namnoze jen 3 — 7 mm (řidčeji až 13 mní) dl. Ji) iiisignis Gfreii, Veliký, silný keř s větévkami květními b e z- t rn ý m i, lístky podlouhlými, na obou koncích zúže- nými až špičatými, zelenými, namnoze velikými lístky, vespod s bez- žlázným středním nervem, rapiky ostnitými, ale jinak skoro lysými, palisty dosti širokými, s oušky rovně ku předu namířenými. Stopky květní po 2 — 3, namnoze kratší číšek prodloužených (jen 9—13 mm dl.). Ušty kališní s pérovitými úkrojky krátkými, roz- šířenými, chudožláznatě pilovitými. Gnělky skoro vlnaté. Terč polo- plochý. Koruny bledě růžové. Plody veliké, podlouhlé neb podlouhle opakvejčité. Na Hoře u Mor. Budějovic a u Hostětic blíž Telče, ve vinohradech u Strážnice; ve tvaru odchylném s lístky krátce opakvejčitě okrouhlými na konci zaokrouhlenými, čímž se od insignis a IVaxinoides odchyluje; od laevirameu Borb. jest týmiž znaky a stopkami květními 2král kratšími rozdílná a f) amoeni- ílora Gdgr T. 1885 blízká: na Červeném kopci u Brna, ve tvaru ostnilém s l)o- hatě přeměňující se pilovitoslí zubů, jenž připomíná g-lauca X canina : u Kartouz. siibvar.) f r a x i n o i d e s (^i d g- r. e t H. Braun. Též vělve namnoze beztrné. Lístky obyčejně po 5, oddálené, ellipticky kopinaté, též podlouhlé a na obou koncích králce přišpičatělé, s otevřenou (neskloněnou) ostrou pilovi- tostí zubň. Palisty úzké a dlouhé, ve špičatá, rozbíhavá ouška přecházející. fíapíky namnoze trochu oslnité, sem a lam slabě žláznaté neb slabě pýřité. Stopky květní 2 — 3, jen (6) — í) mm dl. Číšky podlouhle ellipsoiíhcké, malé a úzké. Ušty kališní s pérovitýiui úkrojky často širokými, chudě žlaznalopilo- vitými a přívěsky často lupenovilě rozšířenými. Cnělky hustě králkochlupalé, skoro vlnaté. Terč plochý. Květy růžové. Plody podlouhlé, nahoře v krátký krček stažené. Posud jen v Popickém žlebii u Znojma (Oborny). Knížecí cesta mezi Adamovem a Bílovicemi (K. Hanáček). subvar.) inops Ke Her et Gogela (Syn. R,. dumalis subsp. insignis var. consociatae Gdgr. T. 18S!) proxima, Keller ap. Gogela „Eing-. Ros von Fried. 11. Misi. ve Verhdl. des naturf, Ver. Brúnn XXX. sv. p. 39). Oslnila, též na větévkách plodo no sných, ostny méně široce hákovilé. Lístky většinou opakvejčité, neb podlouhle opakvejčité, dvojtvarné, nejhořejší 7čelné, opak- vejčitě elliphcké, na obou koncích špičaté, neb ze spodu úzce zaokroidileného k hořejšku skoro při špi čat ěW', prostřední často široce elliplické na obou koncích zaokrouhlené, dolejší 5čelné naproti tomu široce opakvejčilo-okrouhlé, — 972 aa Uoiiei široce zaokrouhlené, ku spodu zúžené (nikoliv kopinaló !). Palisly zelené, s oušky rozbíhavými. Řapiky s nemnohými, tenkými oslny, namnoze žláznaté, dolejší časté|% tuhými stopkatými žlázkami d r a s I a v é. Stopky plodní 2krát kratší, jen 4 — 7 mm dl. a ojednělé. Číšky ellipsoidicky podlouhlé, 2krát kratší uštů kališních nazpět ohrnutých, velmi úzce zperených, v (5árkovit(* neb skoro čárkovité, eelokrajné neb jen s 1 párem žláznatých zoubkův opatřené pi:-ívésky vybíhajících. Terč trochu kuželovilě vyzdvižený. Cnělky brzy husle, brzy mírně měkkochlupaté, skoro bělovlnalé, pozdviženou hlavičku tvořící. K o- runy větší a živě syté růžové. Plody ellipsoidicky podlouhlé, na obou koncích (nikoliv jen na spodu) trochu zúžené. ' Posud jen ii Frýdku a Místku Goi^eloii pro území objevena. subvar.) succensa Kell. et Form. (Syn. Crepinia succensa Gdg-r. Monogr. Pios. Tom. II. 1892, p. 108). Oslny krátké, široké, skoro srpovité, na větévkách kvělnich žádné. I.ístky prostřední velikosti, opakvejčitě podlouhlé, špičaté, ku spodu zúžen(', intensivně zelené, tlustounké, veliké, vynikle žilnaté. Zuby Shramié, skoro skloněné. Palisty zelené, prostřední veli- kosti s oušky rozbíhavými. Květy po 1 — -3, jen 7 — S mm dl. Číšky vejčité. Ušly kališ ní s pérovilými úkrojky málo širokými, trocha pilovitými, s koncem celokrajným. Cnělky chlupaté až mírně chlupaté. Terč kužclovitý. Plody z vej- čitého spodu trochu kuželoví tě povytažené, na spodu zaokrouhlené, k hořejšku zúžené, jen střední též ve stopku stažené. U Bzcnce (Biibela teste Gdgr.) a v příbuzniMU Ivaru u Místku ((íog-ela). i) bracliypofla Déségl. ot Rip. Keř vysoký a ostnitý. Ostny široké, na spodu smáčktiuté, + z a h ti u l é n e b r o v n é (nikoliv hákovité), na větévkách květních menši. Korá větvi a mladých výhonků jako víno červená. Řapíky lysé, slabě žláznaté, bez- trné neb jen některé trochu ostnité. Lístky po 5 — 7, špičatě vejčité, vejčité neb tupě vejčito elliptické, na líci světlozelené, vespod bledozelené, na středním nervu sem a tam s jednotlivými tuhými žlázami. Palisty s oušky ku předu namířenými. Květy po 2—5, na velmi krátkých, jen 3—4 mm dl. stopkách, listeny delšími, špičato- vejčitými, často listovým výběžkem se končícími zahalené. Číšky vejčito podlouhlé. Ušty kališní kratší plátkův, nazpět ohrnuté neb částečně přímo odstálé, s pérovitými úkrojky lízkými, skoro celokrajnými, všecky ještě před zbarvením plodu opadavé. Cnělky mírně srstnaté. Terč trochu kuželovitě pozdvižený* Květy bledě růžové. Plody veliké, krátce opakvejčité, skoro hruš- kovité. Cihelny blíže pracháren u Brna; trochu odchylně jako ý) dolala Gd^r. T. 1737: na kopci Pergiu u Medlánek, v odcbylee záhadné: u 1, rybníka u Kartouz. *) Lístky malé. f) Ostnitost dvojitá a hustá. — 973 — k) armatissima Déségl. Mezi štětinatými leč bezžláznými ostny vyskytují se též tuhé a rovné. Lístky vejčitookrouhlé, tupě vejčité, též uťaté, namodrale šedé, se srpoví té zastřihovanými zuby, Řapíky žláznatoostnité. Palisty dlouhé, s onšky rozbíhavými. Stopky květní po 1 — 3, lysé, jen 2 — 5 mm dl. Koruny veliké, bleděrůžové, Ušty kališní kratší, s nemnohými, úzkými pérovitými úkrojky. Číšky širokovejčité. Cnělky vlnaté, trochu čnějící. Plody veliké, široce ellipsoidické, často na obou koncích zúžené, pomorančově čer- vené, vzpřímenými ušty kališními před zbarvením věnčené (odrůda tato připomíná séct. Montanae a Pimpinellifoliap). V neplodných kusech na vrcholu Hádňv odpovídá Baenilzein pod. í. 1079 vydané R. pimpinellifolia X canina Chrisl, má však ještě o Yj menši, králko- vejčité, jen klínovilé ku spodu zúžené lístky; úplné t. j. i s plodonosnými větévkami sbíral jsem rosllinu tuto na úpalí Hadův a sice ve Ivaru spíše podobném krátko- a hustovřlevnalé, silně ostnité, přinachovělé sphaoroideae a fj latislipula GdgT. T. 1779, s malými, kruhovilými až opakvejčilookrouhlými lístky a široce kulatými plody obdobnými, srovn. Oesl. bot. Z. 1886 čís. 3. ff) Ostnitosl jednoduchá, hustá neb roztroušená. «) Květy růžové. /) squarrosa Rau. Keř většinou nízký a stěsnaný. Ostny též na větévkách květních bohaté, namnoze málo zahnuté, šedé, s vtrou- šenými rovnými a krátkými. Lístky špičatě vejčité až vejčité, se zuby otevřenými, ostrými, k prostředku okraje listu velikými. Palisty po- dlouhlé, úzké, namnoze načervenalé. Řapíky nachové, tuhými stop- kami, žlázkami a ostny dosti hustě posázené. Číšky vejčitopodlouhlé, nachové. Ušty kališní s čárkovitými přívěsky, kratší plátků červených, prostředně velikých. Čnělky chlupaté až mírně pýřité. Terč kuželovitý. Plody prostřední velikosti až m a 1 é, vejčité. Význačně pořidku : na Kraví huie u Znojma (Oborny). Na úpalí Hádů směrem k Malomčíicům, u Cervenélio mlýna bliž Karlouz, u Doubravníka a u Kle- pačova v sev. Moravě. Hojněji ve tvarech přechodních, jako: vr Ivaru ostře zubatém, jenž k dumahs přechod tvoří: u Balína blíž Velk. Meziříčí; ve tvaru středním mezi squarrosa a rubelliílora, jenž bezpochyby míšence představuje a R. lanceotala .:/) microphylla Opiz velmi podobný jest: na úpalí Hadův; v od- chylce ^ Eucharis Gdgr blízké (viz též u squarrosula), jejíž malé větévky květní bezlrné, plody více podlouhlé a terče polokuželovilé jsou: na Hoře u Mor. Budějovic; v přechodním tvaru k altenuala Rip, jehož čnělky slabě chlupaté, osy však husle -\- krátkohákovitě oslnilé jsou: ii 1. rybníka ii Karlouz, zdi; a pak u Červeného mlýna u Karlouz léž v kombinaci squarrosa — -Carioli. Pak ještě ve více typických, leč neúphiých exempláredi : ve vinohradech u Obran, na kopci Pergiu u Medlánek, při Ponavce u l\ečkovic, u Bohunic a Lískovce, v česko-morav. pohoří: u Ralkova blíž Telče a na Zubštýnu u Bystřice n. P. subvar. squarrosula Keller (Ros. v NO. 1882, p. 292.). Ostny na pni a hlavních větvích husté a rovné, avšak : kralší lístkův a nikoliv bčlošedi'. — 974 — Vělve krátki' a Imstě stojící, králliýnii ostny posázené. Lístky malé neb >-kor<) malé a široké, široce vejci loo krou h 1 é, náhle ostře přišpičatělé. Zuby veliké!, zuby 1. iáldu dlouze přišpičatélé, ostré a daleko otevřené, na- mnoze nepravidelně dvojité, jen s 1 (neb 1 — 2) žláznatými, pilovitými zoubky. Ilapíky skoro bezlrné, nestejně žláznaté, střední nerv chudožláznalý neb zcela bezžláísný. Číšky širší, často kratší a někdy menší než n tvaru typického. Ušly kališní zdélí plátkův aneb jen málo kratší. Na kopci Perglu u Medlánek a ve f) Eucharis (viz nahoře u s^uarrusa); na úpalí Hádů směrem k Maloměřicům, na kopcích u Židlochovic. subvar.) Hampelii Wiesb. (Oest. b. Z. 1886 čís. 10). Keř ostniřý •í větvemi hustě stojícími, zprohýbanými, koruu červenou. Ostny velmi bohaté, dolejší křivé, hořejší kratší a skoro rovné, všecky + červené, ftapíky všecky krátké, jen 2 mm dl., červenýnii stopkatými žlázkami a ostny posázené, nahoře slabě pýřité. Lístky nestejnobarevné, tuhounké, vespod na středním nervu žláznaté, postranní krátkoeUipticky široce vejčité neb opakvejčité, na konci za- okrouhlené, ku spodu slabě zúžené, liché široce elliptickovejčité, namnoze v ostrou, měkkou špici zakončené, nestejnoměrně zaslřihovaliě jednou žláznato- dvojilě pilovité Palisty i s řapíky Irochu načervenalé. Ušty kališní úzce zpeřené, pérovilé úkrojky čárkovité, po kraji se 4 — (í žlázkami. Plátky světle růžové, dosti široké, skoro delší uštů kališních. Terč nachový, pólo kůže lo- vily. Cnělky podobného tvaru, jako u v. sphaeroidea, na zúženém spodu zcela chlupaté, na hlavičce však lysé, trochu čnějící. Plody široce opakvejčito- okrouhlé, neb často vejčitookrotihlé, proslřední velikosti (proto palří částečně též k R. sphaeroidea). Na vinohradech u Židenic, zde ve tvaru odchylném, jehož čnělky nejsou lysé; ve tvaru blízkém na Hádech u Klajdovky a na Holedné u Jundrova blíž Brna. subvar.) stipitala Gdyr. (Monogr. Kos. Parisiis 1S92, Tom. H., 477). Tvoří přechod od růžokvětých k následující var.) viridicala. Má kratší, tuhé, hákovilé ostny, větévky květní často bezlrné, lístky malé, ellipticko-vejčilé neb úzce vejčilopodlouhlé, tuhounké, veskrze ostře přišpičatělé, na spodu zaokroulilené, řapíky červené, lysé, ostnité a žláznaté; palisly prodloužené, užší, načervenalé, stopky kvělní proslřední délky, číšky podlouhlé, s pérovílými úkrojky úzkými, žláznato-pilo vitými a ušty kališními méně dlouhými. Cnělky vlnalé často od terče pozdvižené a často nikoliv hlavaté, nýbrž klínovité, koruny živě růžové, plody prostřední velikosti, podlouhlé, na konci Irochu zaškrcené (často však též jen vejčité). Tělem v.) micropetala, čnčlkami v.) viridicala po- dobná, svými malými ze zaokrouhlého spodu v ostrou špici povytaženými lístky pro Moravu význačná růže. Hojná za myslivnou u Obran blíže Brna. /í) Květy bílé neb skoro bílé. m) adscída Dcségl. Keř štíhlého vzrůstu, s ostny skoro rov- nými, tuhými, též na větévkách květních. Řapíky ostnité, jemně stop- katožláznaté. Lístky všecky řapíkaté, dle Riparta okrouhlé, ze zaokrouhleného spodu jemně, leč krátce přišpičatělé, s ozu- bením ostrým, špičatým, většinou dvojitým, se zoubky 2. řádu, roze- klanými, ostře přišpičatělými. Palisty široké, s oušky ku předu — 975 — namířenými, žláznatobrvitými. Stopky květní krátké, po 1 neb po 2—4, listeny kopinatými, přesně čnějícími zastřené. Číšky podlouhle opakvejčité. Ušty kališní vnitř plstnaté, vně lysé, široce zperené, s pérovitými úkrojky kopinatými, po kraji jen chudě žláznatými, kratší koruny, Gnělky volně srslnaté neb tence chlupaté. Terč ku7.elovitý. Koruny bílé. Plody veliké, podlouhle vejčité neb ellipsoidické (delší než u subsp. dnmarL-:). Pořidku: posud jen lia kopci Cůpku u Melylovic bliž iMýdlaiidu (Oboriiy). n) viridicata Pug"ct. Ostny věhni roztroušsaé, křivohákovité, na větévkách květních žádné. Lislky vejčité, k hořejšku krátce úzko- špičaté, ku spodu zaokrouhlené, obak živé /.elené, na středním nervu bezžlázné. Zuby ostré, ř a p í k y jednostranně h u s t o c h 1 u p a t é, ostnité, trochu žláznaté. Pal i sty široké, s oušky rozbíhavými Stopky květní po 1 ( — 4), málo dlouhé, číšky podlouhovejčité. Ušty kališní s bohatými, po kraji skoro celokrajnými, na konci lupenovitě rozšířenými pérovitými úkrojky. Cnělky skoro s 1 o u p o v i t ě s t ě s- nané a hustě bélovlnaté. Terč kuželovitý. Koruny bílé neb skoro bílé; plody podlouhovejčité, s koncem zúženým. Význačně u Sv. Anloaíčka blíže Brna au 2. rybníka ii lleůkovic; \o + silných přectiodech, případné středních I varech a sice: k subalíinis Keller (apud Diirrnb.) a clypeolaria Gdgr. lierb : v háji u Cacovic ; k rhodanlha Pacher od subsp. dumalis: u Voslopovic blíže Brna; ve větším tvaru viridicata Crép. pxs!: v lese za Kartouzy. 8) Cnělky lehce chlupaté, roztroušeně chlupaté neb skonj lysé. §) Řapíky vždy bohatě neb kolkolem lehce chlupaté : o) medioxima Déségl. Keř až ] '5 m. v., ostnitý, ostny větévek květních trochu menší, namnoze srpovitě rozšířené. K a p i k y vespod dle celé délky bohatě pýřité neb hustě krátkochlupalé, ostnité a žláznaté. Palisty ± červené, podlouhlé s ()ii4-y rozbíhavými. Lístky všecky řapikaté, velmi širokovejčité až kruhovité, vespod bledší, namodrale zelené neb sivozelené, na středním nervu roztroušené žláznaté, stejnoměrně bohatě dvojitě žláznato-pilovité' s ostrými, často velmi ostrými zuby 1. řádu. Stopky květní krátké (as 9 (—13) mm d!.), delšími listeny zahalené. Číšky p o d 1 o u h 1 o■opak- v e j č i t é až vejčito podlouhlé, ušty kališní bohatě zpeřené, s péro- vitými úkrojky krátkými, méně širokými, po kraji namnoze bezžlá/,- nými, a přívěsky kopinatými, v celku kratší plátkův. Cnělky krátkě, dle popisu Déségl. skoro lysé, dle původních exemplárů jeho však zcela tence chlu até. Terč kuželovitě pozdvižený Koruny dosti veliké, živě růžové. Plody vejčité neb podlouhlo-opakvejčité, na konci trochu zúžené. 976 Posud j«'ii V'' Ivarii lilizUi-in, ii li. dmiialis uvedeném ; u .lundrova Míí.p Brna, J?) yillosiusotila Rip. Keř zelený s větévkami květními beztrnými. Řapíky kolkolem zcela a dosti hustě měkko- chlupaté, též žláznaté. PaHsty úzké, někdy iiačervenalé, s oušky kupředu namířenými. Lístky vejčitopodlouhlé. postranní zaokrouhlené, ku spodu trochu zúžené, liché, na obou koncích neb jen nahoře krátce přišpičatělé, často skoro elliptické, vespod nasivělé, s vyniklými postranními nervy, ostře pilovité. Stopky květní 1 — 4, kratší neb jen málo delší listenův. Číšky vejčito-podlouhlé. Qšty kališní úzce zpeřené, s pérovitými úkrojky chiido-zubaíými. Čnělky skoro lysé. Terč kuželovitě po^^lvižen. Koruny bledé růžové. Plody po- dlouhlo-vej čité, na obou koncích zaokrouhlené, k hořejšku trochu zúžené. Význačné u nás posad nenalezena, ve tvaru přibližném a sice : jako ru- besoens X leioslyla ii R. riibescens uvedeném: n Vápenných lomň blíže Žífáru. §§) Kapíky bez chiupíiv, neb jednollivými roztroušenými chloupky posá- zené, v stáří oly.sajicí. q) Media nkyeusis Kell. ot Forin. Vysoký keř s dlouhými, tenkými, bjztniými neb jen velmi skrovně pod palisty ostnitými vě- tvemi, ostny smáčknuté hákovité. Řapíky i se .středním nervem lístků hnědonachové, skoro zcela beztrné a bezžlázné. Palisty po kraji žláznato-pilovité s oušky vejčito-kopinatými, krátko-přišpiča- tělými neb zašpičatělými. Lístky veliké, elliptické až vejčité, na spodu široce zaokrouhlené, na konci krátko-přišpičatělé až špičaté, hrubé pilovité, se zuby namnoze velikými, ostrými, všecky rapíkaté, sblížené (v obrysu listům R. silvatica Tauch podobny). Květy po 2—3. Stopky k\^ětní as 1.5 mm dl., stejné dlouhými, vejčito- podlouhlými, žláznato-dvojitě pilovitými listeny podepřené Číšky vej- čité až opakvejčito-podlouhlé, trochu kratší stopek květních. Ušty ka- lišní as 18 mm dl., scelokrajnými pérovitými úkrojky, po kraji bezžlázné s prodlouženými, málo širokými přívěsky. Terč skoro plochý. Cnělky dole mírně srstnaté, nahoře na hlavičce zcela, velmi krátkohuiiaté měkkochlupaté. Koruny krásně růžové- Plody vejčité. Význačné při plotu zámeckého parku v .Medlánkách, v prechodnim tvaru k Malmundariensis na kopcích Perglu a IVIarkrabsíví u .Medlánek. rj cladoleia (Kip.) Grep. Keř se slabými, velmi prodlouženými, skoro bezostnými neb nemnohými hákovitými ostny posázenými, na sousedních křovinách se popínajícími větvemi a vždy bezostnými větévkami květními. Řapíky lysé neb nemnohými chloupky ažlázkami — 977 - posázeno, vždy b c z o s t e n n é. Lístků 5-7, lichý, opakvejčitý neb eHiptický, na obou koncích stažený, postranní vejčité neb vejčito- e 1 1 i p t i c k é, nejdolejší otupělé. Hořejší palisty širší, s oušky špičatými, přímo ku předu namířenými, po kraji žláznatými, ku konci trochu pilovitými. Stopky květní obyčejně ojed- n ě I é, skoro krátké, mnohem delšími listeny podepřené. Číšky vejčité až vejčito-podlouhlé. Ušty kališni s pérovitými úkrojky dosti dlouhými, po kraji (dle Grépinova Bull. Vílí, 255 žláznato-brvitými) neb bezžláznými, v kopisfovitý přívěsek vybíhající. Gnělky krátké, lysé neb většinou skoro lysé. Terč kuželovitý. Koruny velmi bledě růžové neb narůžověle bílé. Plody vejčito-podlouhlé a zúžené. Velini rozšířena v rizeiiií. V okolí Znojma: v údolí byjf, při výstupu na Kraví lioni, při L-ostč do Koiinice, u Podmole (Oborny). Význačně: na kopcích 11 Obran, u Cerveni''lio mlýna u Karlouz, v Cerlově zinolu v Písařkách, na Čer- veném kopci u Brna, u Strelic, Zastávky a Židlochovic. — Ve tvarech odchyl- ných: tvar větši s lístky brzy ku spodu zaokrouhlenými, brzy zúženými a ušty kališními časlěji žláznatými : pak s lístky ěasléji široce zaokrouhlenými a květy živě růžovými: na Červeném kopci u Brna; ve tvaru s velmi malými, ojedi- nělými, králkovejčitými plody a lístky často skoro kosníkovými, tmavozelenými : při kraji lesa Holedné u .Jundrova; ve ^ minor, s lístky ku spodu zúženými a větvemi stěsnanými, krátkými ívzhledem částečně rubellinorae podobná); na Červeném kopci u Brna, zde též s plody zaokrouhlenými, nikoliv podlouhlými; konečné ve tvaru menším (Crépinem popsaném a v originálech v našich her- bářích se nalézajícím), s lístky krátkými, nasivělými, jakousi rubiginosa rolun- difolia připomínajícími, se zuby velikými, otevřenými: na Červeném kopci u Brna. siihvar.) atteniiata Rip. 0>tni[os[ jako u cladoleia. Lístky více opak- vejčilé až podlouhle opakvejčilé, jen ku spodu zúžené, vynikle žilnaté a na středním nervu trochu žláznaté. Stopky květní jednotlivé, 8 — lOmm.dl. Cnélky čnějící, lysé. Terč slabě kuželovitě vyzdvižen. Koruny skoro bílé. Plody malé, úzké, prodloužené a na obou koncich dlouze ziižené. (Cnělkami lysými tvoří přechod k následující skupině). V okolí Brna: ki'aj Holedné u Jundrova, mnou pro území objevena a po- prvé uveřejněna. Kolem Znojma, Podmole, Čížova, Vranova, BohuliC a Vedrovic (Oborny). s) ol>loiiíia Déségl. Keř prostředně vysoký, s větvemi ± zele- nými, klikatě sem a tam zprohýbanými, hákovitými neb s mladými výhonky skoro rovnými ostny posázenými Ř a p í ky o s t n i t é, skrovně žláznaté a trochu pýřité. Palisty lízké, s oušky rovně ku předu namířenými, žláznaté obroubenými; lístky skoro malé, konečný špičatě vejčitý, postranní vejčito-elliptické, tuhoutiké, na líci leskle světlo- zelené. Listeny široce vejčito-podlouhlé, malé. Stopky květní ojednělé neb po 2 — 4, skoro krátké, as P^krát číšek opakvejčitých neb pro- dlouženě ve j čitých, lysých. Ušty kališni na konci kopi- sto vité rozšířené, s pérovitými úkrojky úzkými, skoro krát- kými, mnohem kratší koruny otevřené. Čnělky slabě chlu- 02 — 978 — páté, později skoro lysé, krátké. Koruny dosti veliké, růžové. Terč kuželovitý. Plody podlou lile ellipsoidické, (často 'až 3 cm. dl.) Ve: f) hirtistylis H. Braun, s čnělkami chlupatými, trochu %'-y zdviženými a plody kratšími. Rozšířena, leč najisto, zda-li všude význačná. V Prostějovská : na ko- sířských vinohradech, u vchodu do Kumberek u Určic, na břehu Jlloučely u Most- kovic, u Ohrozimi, u slíohovského rybníka (Spilzner). Hojná kolem Znojma: jako v údolí Dyje, v Popickém žlcbn, na Hradišti, na Kraví hoře, u Kounic, Popic, Čížova, Lukova, Vranova, kolem lima na kopcích u Židlochovic (Oborny). Význačně: na úpatí Hádů směrem k JVIaloníěřicům, u Jundrova blíže Brna, lomy na Hoře u Mor. Budějovic, kolem Obedného v sev. Moravě. — Kraje lesní u Nov. zámků v sev. Moravě (Schilberszky jun.), u Míslku (Gogela). Ve tvaru s \\. Chaboissei (Jren. v listech a obrysu lístků se shodujípím, leč s čnčlkami ne zcela bez chlupňv a číškami podlouhlými až opakvejčitopodlouhlými, který proto ve shodě s l>é.ségl. mezi tvary R. oblonga řadíme; na úpatí Hádů směrem k Maloměřicům. ý) hirtististylis jest dle exsic. kolem Znojma hojnější a za- >tupuje, jak se zdá, zde typ. oblonga: jako v údolí Dyje, u plovárny, mezi Velk. Mašovicemi a Podmolí (Oborny). Na Červeném kopci u Brna ve tvaru s lístky úzkými, opakvejčito-podlouhlými neb ellipticky ]iodlouhlými, ku spodu dlouze zúženými, řapíky velmi tenkými, beztrnými, číškami vejčitými až trochu podlouhlo-opakvejčitými, větvemi vnadnými, bohatě ostnitými. Siibvar.) rhipidodcmbvu Wiesb. et Hascibcrgcr. (Ros. OberOsi. ISíll, p. 11. = Syn. R. rhipidod. Gdgr. herb. llos. čís. 332! — Crepinia rhipidod. (idgr. Mon. Ros. 1892, II, 357 p. par.) Králkovělevnafá, husle listnalá, bohatě ostnitá, s lístky krátkými, širokými, často tupými neb ze zaokrouhleného konce ku spodu zúženými, špičatě opakvejčilými (jako u Carioli) ; leč palisty širšínú, číškami opakvejčilými, ušty kališními širšími, terčem více plochým a číš- kami vejčitými odchylná. Hojně a význačně: na Červeném kopci u Brna, zde léž ve /^ minima nějaké rubiginosa eglandulosa trochu podobném. Siibvar.) Sabranszkyi H. Braun, (v Beck Fl. NO. II. Vídeň 1892). Cnělkami namnoze lysými a podobou plodů tvoří částečně přechod k následující skupině o% . Význačná větévkami květními brzy ostnitými, brzy beztrnýuú, řapíky namnoze chlupatými, lístky hořejšími široce elliptickými a dolejšími skoro kruho- vitými, které vespod bledozelené a po kraji nápadně hluboko a ostře pi- lovité jsou, stopkanň květními krátkými, namnoze chlupatými, plody malými, vejčitookrouhlými neb léž králko-ellipsoidicky vejčitými, cnělkami jen dole slabě chlupatými neb lysými a květy růžovými. Syn. f) minima u subv. rhipido- dendron, viz nahoře. Velmi krásně na Červeném kopci u Brna, u Obran, zde léž ve tvaru v) glaberrima Dumort příbuzném, přecliází v subv. thermophila. ř=) Cnělky vždy zcela lysé. §) Květy bílé. ť) Carioti Chab. Keř vysoký, hustě listnatý, s ostny křivými, na- červenalýrai, na větvích srpovitými. Řapíky lysé, žláznaté, osl- níte {jakož i někdy střední nerv lístkův). Palisty podlouhlé, s oušky - 979 - k O p i n a t ý m i, dlouhými, namnoze v jemnou, štětino vitou měkkou špici zakončenými, hustožláznatě obroubené. Lístky po 5 ( — 7), všecky řapíkaté, vejci té, dílem zaokrouhlené, dílem tupé, na líci tmavozelené, vespod bledší. Zuby otevřené, vejčité, dlouze při- špičatélé s měkkými špicemi zL odstálými. Stopky květní lysé, krátké, s listeny vejčitými, dlouze zašpičatělými, stopky květní daleko přerůstajícími. Číšky vejčité, na spodu zaokrouhlené, na konci stažené. Ušty kališní kopisfovitě zakončené, často s hřebenitě pilovitými, po kraji žláznatými úkrojky, kratší otevřené koruny. Čnělky krátké, zcela lysé. Terč úzce kuželovitý. Koruny prostřední velikosti, zcela bílé. Plody vejčité. Výzííaí-iié pořídku: v Písařkách a na CerveniMii kopci u Brna, zde též někdy s Hslky přišpičalélýnii; v zajímavém přechodním tvaru k serrulala Chaberll Inon Déségl.) s vělvcmi husti' oslnitými, s terčem nikoUv úzce kuželovitým, avšak s význačnými ušly kališními a palisty pravé Carioti, leč s pérovitými úkrojky po kraji žiáznalě nebrvilými: na Červeném kopci u Brna. Zmínky za- sluhuje též tvar střední (bezpochyby míšenec) Pi. lanceolata Op. X Carioti, s(! zuby 1. řádu dlouhými, silně skloněnými, rapíky neplodných výhonků siině chlu- patými, íitopkami kxětníuii pýřilýuii, palisty, listeny a žebry červenonahnědlými : na Červeném kopci u Brna. §§) Květy růževě zbarvené. ■*j Plody okrouhlovejčité až kulovité. 2i) isophylla J. B. Iteller. Keř statný, hustě listnatý, leskle tmavozelený, s větévkami květními a řapíky beztrnými. Rapíky krátké, bezžlázné, lysé neb skrovně pýřité. Palisty na spodu načer- venalé, ostatně zelené, zcelavynikle žilnaté, s oušky dlouze zašpičatělými, + žláznato zastřihovaně pilovitými. Lístky podlouhlé neb po- dlouhle elliptické, sblížené a vět.šinou všecky stejně dlouhé neb nejdolejší páry jen málo kratší než ne;j hořejší, namnoze po 7, nej- hořejší lichému konečnému lístka pi'ib'íženó, ku spodu zúžené, ku konci krátce přišpičatělé neb namnoze špičaté; nejdolejší lístky na konci zaokrouhlené, ku spodu však již od pro- středka klínovitě zúžené neb jen zúžené, obak skoro stejno - barevné neb vespod trochu bledší, se žlutavým neb nahnědlým středním nervem a 11 — 13 vyniklými, vlnovitě sem a tam zprohýbanými (nerovnými) postranními nervy, nestejnoměrně 2 — 3krát pilovité; zuby lichých hstků mnohem kratší, rozkladité otevřené, dolejších lístků však podlouhlé (jako u R. sepium Th.). Konečné stopky květní (po 3—3), kratší než podlouhlo-kopinaté, načervenalé listeny. Číšky v čas květu vejčité, pak v e j č i t o-k u 1 o v i t é. Ušty kališní úzce zpere né, na líci nachové, vespod jakož i po kraji tence chlupaté, s pérovitými úkrojky celokrajnými až po kraji 2 — 6 žláznými. Terč plochý a široký. Tyčinky četné s nachově 62* - 980 — Červenými prašníky. C nělky lysé. Koruny růžové. Plody? (vejčito- knlovité?). Nejkrásnější a iTicjvýziiačuéjši iiovolina našeho ňzemí z oddělení řViserral- Nezřídka kolem Brna: v Písařkách, na Oervenéni kopci, na Kozí hoře n Koniína^ u Mal. Kyniček, všnde lr\ ale význačná, od allennala í!ii>. a calophylon Chab. el (ídgr. již zdálí rozeznatelná. V příbnzní-ni Ivarn nn'š''n('ni : isophylla X laiíceolata Op. v Čertově zmolii v Písařkách. z>) polyodoii Grdgr. (Decas pl. nov. I. 33.. Tab. 1610, herb. r, Nr. 261!) Ostny velmi skrovné, srpo vité rozšířené, na větéTkách květních žádné. Řapíky žláznaté, částečně ostnité, vespod pýřité- Palisty prodloužené. Lístky úzké podlouhlo opakvejč té, špičaté, ku spodu silně zúžené, na středním nervu žláznaté. Zuby špičaté, ostré a otevřené. Stopky květní 24, as 9-10 mm dl. Číšky opakvejčité. Ušty kališní zpeřené, po kraji pérovitých úkrojků s 1 — 3 žláznatýini, pilovitými zoubky. Hlavička čnělek malá a lysá, terč však silně kuželovitě pozdvižen. Koruny dosti veliké, bledě růžové. Plody skoro kulovité. Význačně při eeslě ku kopci Žtaudlu u INIíslkn Gogelou pro území olije- vena. Ve tvarech blízkých též kolem Brna. subvar.) siibejfiisa Kell. et Form. Od předešlé lístky na obou koncích špičatými neb velmi krátce zúženými, opakvejčitými, s Shrannými zuby, řa- piky ostnitiými, stopkami květními trochu kratšími, čí.škami vejčilými, ušty k a- lišními šíře zpeřenými, po kraji bohatě ž I áznat o- pilo vi tými, terčem slabě vyzdviženým rozdílná (Syn. Crepinia subelťusa Gdj^r. Monog. Ros. 1892, II, 346 herb. Ros. Nr. 303!). Lázeňský grunt u Velk. Losina (Form. Ros. d. Hochg. 1887, p. 6). ' ^ **) Plody vejčité až vejčito-podlouhlé. w) leiostyla Rip. Vysoký ker s prodlouženými naiímoze rovnými k hořejšku hustě listnatými větévkami květními. Ostny skrovně roztroušené, často veliké, červenožluté, z rozšířeného spodu smáčknuté, křivé, na větévkách květních menší, v počta ještě skrovnějším, namnoze žádné. Řapíky dlouhé a tenké, skoro beztrné, sem a tam trochu žláznaté neb pýřité. Palisty podlouhlé, s oušky kopinatými, prodlouženými, ostře přišpičatélými, po kraji žláznato-zoubkovanými, často též vespod chudě žláznatými. Lístky na- mnoze po 7, na líci tmavozelené, všecky zřetelně řapíkate, liché špičatovejčité, postranní zaokrouhlené, vejčité až širokoelliptické, a v/apíčky náhle skrojené, vynikle žilnaté, vehni pravidelně dvojitě pi- lovité, se zuby ostrými, často hlubšími, málo sbíhavými. Stopky květní po 1—2, vrcholové též po 5, as 10 (—20) mm dl. i s listeny hnědočervené. Číšky vejčité až podlouhlo -vejčité. Ušty kališní červené, s 'přívěsky dílem úzce-, dílem široce čárkovitými, často kopi- sťovitými a pérovitými úkrojky čárkovitými. po kraji trochu žláznato- pilo vitými, kratší (namnoze velikých, as 25 mm. di.) světle rfl- — 981 — žovych plátkův. Terč trochu kuželovitý. Krátká hlavička čnělek lysá, naiiťjvyjí s několika chloupky mezi bliznami. Plody vejčité až vejčito- podlouhlé. Hojná koloiii linia: v Písařkách v jednom příkopu nedaleko uiysliviiy (Czižek). Význačná: hojná u Cernovic, na slráni Mordovně bh'ž Klajdovky, ini lípali Hádů sméreni k Malornéřicům, v hájích ii Cacovic, u Sv. Anloníčka a v lese „Rybníčky" u Karlouz, na Kraví hoře, na Žlutém kopci, zde léž s kvěly velmi Idedorůžovými, na Horce n Bystrice. — Ve tvarech odchylných a sice : s ostni- loslí velmi skrovnou, řapíky zcela bezlrnými a číškami podlouhlými, k hořejšku tieslaženými : pii cesto na Karlovu výšinu u Velk. Losina v sev. Moravé; ve ý) lepidiflora <ídgr. Tab. 1013 u Cernovic; s vejčité kulovitými číškami, oslni- lými větévkami květními, lístky veskrze špičatými až zašpičatělými, ku spodu široce zaokrouhlenými, velikými, blcdozelenými, vespod sivč nazelenalými s nervy postranními sihič \yniklými a plody skoro malými: v lese za Kartouzy; s ozu- bením chudč dvdjilým až skoro jednou žláznatě dvojitým; na CerveníMu kopci u Brna; zde týž tvar s krátkými lístky a oslnitými větévkami květními; zde lé-ž . v přechodním I varu ku cladoleia. Pak v zdánlivých míšencích a) s my ri od on ta: na lipalí Hádů směrem k iMaloměřicům b) s lanceolata Opiz (()esl. b. Z. 1886 čís. 3) v Čertově zmolu u Hrna. — Tvar tento čítá četné dole vypo- čtené odrfidy a více přechodních mezi nalezišti uvedených tvarňv a sice: a) s plody podlouhlými a e 1 lips oi dickými: subvar.) oblongata Opiz (v Lotos 1854, 69. vide Keller apud Form. Ros. d. Hochg-. 1 88 7. p. 6. ct Keller ve Wiesb. a Haselb. Ros. Ob. O, 1891, p. 15), s lístky trochu většími, llustoiuikými, přišpičatěle vejčilými až vejčilo- kopinalými, ostřeji pilovitými; věté-vkami štíhlými; terčem trochu vyzdviženým až poloku ž e lo vi tý m. Cnělky ve zralém plodu zcela lysé a krátké (částečně širolislý ivar nějaké Trachyphylly připomínající). Na Červeném kopci u Brna a při Odře u Nov. vsi blíž Oder. Subvar.) Pernťcri Wiesb. ei Keller (Kell. Ros. N. Ó. 1882, 289). Úplně bez chlupin . Lístky časlěji prišpičalělé až zašpičatělé. Ozubení vy- nikající, větší Ivary Carioti a alpina připomínající. Zuby vejčiti" v úzkou, dlouhou, ku předu skloněnou, měkkou špici prodlou- žené. Stopky květní nápadně (30 mm.) dlouhé a tenké, po 2 — 3, každá dlouhým listenem podepřená. Plátky menší než u leioslyla. Ušly kališní s přívěsky velmi prodlouženými na konci kopisfovitě rozšířenými a pilo- vitými. Cnělky lysé. Pořídku. V lese za Kartouzy, v lese u Kohoutovic v Písařkách u Brna, méně význačně na úpalí Hádů směrem k Maloměřicům. Subvar.) subcordata Kell. et Form. (Syn. R. nervosa Pug-. non Crép. = Crepinia subcordata Gdgr. Tab. 1620 et Monog. Ros. 1892, II Nr. 665.). Ostnitá, léž na větévkách květních bohatě oslnila. Oslny srpovité a rozšířené. Lístky srdčitovejčilě okrouhh', králce prišpičalělé, na středním nervu žláznaté, po kraji s malými, skloněnými, pilovitými zuby. Řapíky oslnili', lysé, chudo- žláznalé. Palisly jasně neb svělloče r v ené, široké, s oušky rovně ku předu namířenými. Stopky květní po 1 — 3, jen 6 — 11 mm. dl. Číšky opakvejčité, neprodloužené. Ušty kališní po kraji bezžlázné. Cnělky krátké a lysé. Terč kuželovitý. Plod veliký, vejčilý fslřední opakvejíilý), na konci zúžený. l'osud jen na Červeném kopci u Brna. — 982 — Síibvar) stenocarpa Déségl. (Sytí. R. lenuicarpa Dí-ségl. oliin = Crepinia loplocarpa Gdgr. Tab. Nr. 1639; Essai p. 27 et Mono-. Ros.^ 1S92, II. p. 303). Kríček .štíhlý s po (žhavými větvemi, vzrůsUíin připomíná R. arvensis Huds. Větve krátkými, srpovilými ostny posázcnř, králki'; vr-lve však namnoze zcela neb částečně b ozimé. Lístky prostřední velikosti, postranní elliptioky vejčité, liché (neb hořejší) široce vejčité, špiěaté, často bledozelenó. s ote- vřenými často chudodvojitč pilovitými zuby. í^>apíky ostnité, chudožláznaté. ostatně lysé. Palisty nikoliv malé s lovnýini oušky. StO(tky květní králki', listeny pře- rostlé. Číšky mal(', pndlf)iihl()-ellip>oií', nemnohí', nai-hovi', na způsob ten- kého, lroc4ui prodloužení''ho, zdánliVí'ho sloupku nad naíJiový kuželovitý lerč vyzdvižené. Koiimy živě rňžové pnnaí-hí)vělé, vždy (časio mnohem) kratší uštů kališníí-.h. Plody lualí', i-llipsoidiikí', šailálí)vě červené. Hojná kolem l'.nia. význačná: mezi Cornovicemi a Nenovicemi. na vnhoUi Hadův, za Klajdovkoii a na úpali Hádů směrem k .Vialoměřicňm, u Obran, u Sv. Antonička, v lese za Karlouzy, n fihelcn blíž pracháren, zde ti'ž podřízený tvar s řapíky jednostranně pýřilými a lístky poslramn'mi na kom^i zaokrouhlenými, na Ž-lutém kopí'i, u Žabovřesk. při Sviati-e \ Pisáikáih, na Červeném kopci, rázovitá na Horce n Ryslřice, zde Ií'-ž s bledýnu korunami, uŽidloi^hovic, u llostětic blíž Telče. Ve tvarech míšených: microp. X ^P "'''^) s věti-vkami květními zcela bezlrnými avšak s včlvemi i'-,ervenými, korunami malými, skoro nachovými, čnělkami skoro zcela lysými a lístky nikoliv voskrzí' dvojitě pilovitými: u Ccrveiií-ho mlýna u Kartonz ; v jiuí' oílihylci' s králkýnii čnělkami: na Červeném kopci u Brna; ve Ivaiu přeí;hodním k jmunda: na ííidenických kopcích blíž Brna; konečně ve f.) Najas (<íd^r. Decas Pl. II. 39, 'lab. 1010, IMonog. Ros. p. 354 = serrulata Désí^yl. Cal. non Chabert herb.) I. j. s oslny dclšínú, větévkami květními velmi krátkými, lístky podlonhlo-elliplickými, zašpičalělýnii, palisty v elmi úzkými; nemnohýnn, nanmoze s 1. kvělcui, plálky nikoliv nsalými, čnělkami nemnohými a plody vi-jčilými: v leM> za Karlouzy a na mezích za Slromořadnim gruntem u Maloměřic. />) S plody k r á I k o - neb široce v e j č i I ý m i. Subvar.) thermophila Gdgr. (píi Inásohníhu uveřejnční, Syn. — R. Carioti f) thermophila Wiesb. et Haselb. Ros. Ob. (). 1891, p. 21). Větve krátké, husté, namnoze bez Ir né, oslny krátké. Lístky menší široc e opakvejčito- o kro uhle, liché skoro vejčilé, skoro zaokrouhlém' neb jen trochu na obou koncích krátce zúžené, s ozubením obyči^jnč li-ž kralším. Hapíky oslnité, ifc žláz- 983 — naté a pýřité. Palisty užší. Stopky květní ť» — 9 inni. dl. Číšky krátkovejčité. Kališní ušty s péro vitými úkrojky úzkými a jen 2 — Sžláznalými zoubky posá- zenými. Terč slabě kuželovitý. Cnělky lysé. Koruny rňžové. Plody krátk o- vejčité až opakvejěilo-kulovi té, namnoze malé. Význačně: na Červeném kopci u Brna. V odchylce: s lístky okrouhlými, rnělkami pýřitými a chlupatoslí stopek květních často až do prostřed číšek vy- stupující: u Sv. Antoníčka blíže Brna; s větévkami květními ostnitými, vzrůstu nižšího, více rozvětveného : při březích Ostravice u Místku (Gogela). Tvar, jak se zdá, daleko rozšířený, J. B. Kellerem pro Hor. Rakousy (Wiesb. Haselb. v Mus. Franc. Carol., Linec 1891 p. 12) a Cechy stanovený. sitbvar.) tortiramea Gdgr. (Tab. 1617, Monogr. Ros. 1892, II., p. 353, í^yn. R. squarrosa Cariot Etudě des íl., 5 ed., lí. p. 186, e loco classico Carioti, lion Rau.). Keř málo vysoký, s vMévkami květními sem a lam zprohýbanými a ohnutými, krátkými, bohatě oslnitýini; lístky dosti malými, ellipli c k o - v e j- čilými, na obou koncích málo špičatými, tlustounkými, na středním nervu žláznatými, zuby velmi ostrými, jemně špičatými, řapíky žláznatými % ostnitými, palisty krátkými, slopkami květními krátkými, namnoze ojednělými (5 — 7 mm. dl.), číškami krátkovejčitými, ušty kališní s pérovitými úkrojky celo- krajnými, bezžlázně pilovitými, čnělkami lysými, terčem skoro plochým. Posud jen na Červeném kopci u Brna. II, Stopky květní vždy, hřbet uštů kališních často žláznatý. f) Ostnitosl na všech větvích jednoduchá a tuhá. 1.) Lístky jednoduše pilovité, (jen u odrůd jednotlivé lístky + dvojitě pilovité). Siibsp.) Andegaveiisis Bašt. essai fl. d. M. et Loir (1809) p. 189. (Popis vis v klíči str. 940) var.) vinealis llip. Dolejší lístky se zuby rozeklaně pilovitými neb též s nemnohými dvojitými, v obrysu vejčitopodlouhlé. Vej- čitopodlouhlé plody, jakož i ušty kališní na hřbetu bezžlázné. (Viz popiz v klíči str. 941.) subvar.) phalacr o sterna Gdgr. (Ros. novae II., p. 17 ex Fl. Ratisb. 1887, Tab. 1976 et herb. ros. Nr. 207!) Vzhled jako u vinealis Rip., jen větve bohatěji osliiité ; lístky podlouhlejší, ku spodu vždy zřetelně zúžené, některé neb všecky nestejnoměrně zpola d voj i lo - pi I o vi té. Ko- runy menší. Plody neprodlouženo, namnoze krátkovejčité. Cnělky -h hustě chlupaté. Terč plochý. — Tvoří zřejmý přechod k Suberti, od poslední hlavně lysými (na hřbetu bezžláznými) ušly kališními, větvemi ostnitými a čnělkami zcela chlupatými až srstnatě huňatými rozdílná. Kolem Brna: hojná na Červeném kopci, s francouzskými orig-inály úplně shodná, zde též s listy více načervenalými. f) siibleiopoda. Se zuby rovněž částečně dvojitými, avšak větévkami kvělnimi bezostennými a řapíky zřetelněji jednostranně chlupatými. Palisty pro- dloužené, s oušky delšími, v chocholiku většími, stopky květní lysé, jenom střední tuhožláznat é, ostatně shoduje se s předešlou. Ňa Červeném kopci u Brna a ve vinohradech u Strážnice. - 984 — var.) Suberti JUp, Skoro všecky lístky chudě (- zdánlivě nestejno- měrně dvojitě) rozeklaně pilovité, vespod i s větvemi namodrale šedé; větve a silně ku spodu zúžené lístky krátké. Ušty kališní na hřbetu trochu ž 1 á z n a t é. Větévky květní namnoze bezostenné. Stopky květní chudě srstnaté. Cnělky skoro lysé (Ripl) Číšky úzce podlouhlé, lysé. (Viz popis v klíči str. 941.) U Adamova blíže lirna, 6. VI. ISGO Icg-. Theimcr „jako li. canina L- v. coUina Jacq. " (TheiiiuT, v lu-rb. K\'lleroví'), klťiou l»éséglise Kellerovi v ,. R- Suberli", foliis bidenlalis, peduneiilis parce glaiidulosis opravil, což se sice sho" duje s popisem Déség-lisovýiu v Gal. Ros. p. 183, nikoliv však s náliledem Crépinovým (za příčinou dvojité pilovilosli), poněvadž rosUina naše beztriiá jesl, nemohli jsme ji ku verticiliac. radili. V háji nad Cacoviceini. 2.) Všecky lístky ostře a bohatě dvojí tožláznatě pilovité. Subsp.) verticiIlacaiitha(Aulor.) Crép.*) Ostnitá. Řapíky a střední nerv lístků žláznaté. Lístky po 7, š i r o k ovejčité, krátce přišpičatělé, často též od prostředka k oběma koncům, leč velmi málo zúžené, s + hlubokým, otevřeným, bohatě složeným ozubením. Květů v í c e v cho- choliku, listeny namnoze trochu většími podepřených. Stopky květní dosti kiátké i s vejčitými neb široce opakvejčitými číškami tuhými, žláznatými štětinkami bohatě posázené. Ušty kališní na hřbetu bezžlázné, neb jen skrovně žláznaté. Koruny jasně růžové. Cnělky chlupaté, řidčeji skoro lysé. Plody dosti veliké, opakvejčité až hruškovité. (Viz klíč str. 941 ) Posud jen na Červeném kopci u l>ina, lesle Crépiii in lili. ad Keller; a dojísta že i jinde. Yar.) glaucoi'iil>eiis Kell. et Form. Lístky malé, široko- vejčité až elliptické, v řapíčky krátce zúžené. Střední nerv a řapíky velmi bohatě žláznaté, červené. Hlavička čnělek husté chlupatá. G i š k y v e j č i t é, 1 y s é. U š t y kališní jen po k r a j i ž 1 á z- n a t é. Slopky květní dílem bezžlázné, dílem 2 — 4 stopkatými žlázkami posázené. (Ostatní popis viz klíč str. 941.) *) Crcpiii určil ro/ličiié jeuui ji. Kellercin z llur. Rakous a Moravy předložené: Ilispidae-Biserralac zz Composilae Homoat'anthao .Sepalis j^laiidulosis el eplaridulosis, fructibus heleroniorpbis" v r. 189'J veskrze jako : „Varialioncs e g-rej^^e R. verlicillacanthae Méral". On shrniijo liulíž pod linilo jiuóiioiu čelné (Kh-fidy veskrze dvojilě pilovilýeli, slejnoosUiých Hisi)idaruui ; prolo jsiue leiilo Ivar ve shodě s Crépineni jako snitspecii správně označili. Podolkiioiili iiiiIik), že se ('répiu línilo svým nejnovějšini náhledem oil svých Primilii a všech až posnd uveiejněných prací odchyluje. Crépin jakož i Déség-lise neuvedli posud Méralovu „vcrlicillacantlia- z lé ])nčiny ani z jediného stanoviska, po- něvadž růže lálo nejenom v lierliáricli scliázcla, nýbrž i z diagnosy Méralovy: „folioles á denls non i^iandnicusos'*, Uubž piípadně jednoduše pilovitá, pak: „f(ili(dcs dii calycc |»resque íimpics" a porovnámin s R. pyronaica Gouan, stanovili se nedala. Též jsou R. aspernata Déség-. (zi aspratilis Crép.) a R. inconspicna Déségl dvě růže, jež ani vzhledem spolu naprosto se porovnati nedají, k oběma ale bývá R. vcrlicillacantlia Backer el Au- torům piipojována a obě dnes Ciépin ku R. verlicillacantha !\léral počílá. Za Ion příčinou jsme u „R. verticillaeanlha Méral jako Snbsp." jen Crépiiia jmenovali mohli. — 985 — VýznacMi'^: i>a kopcích u Židlnchovic, na Cprvonóin kopci u Brna a na lípali Hádíi suirrcm k Malomčncůiii, zde U-ž: f) psilopoda Kell. (0(?sl. b. Z. 1S86, p. 114) slopky kvčUií bezžlázné, líslky jednotlivých V('lvi z význačné spodiny (jako u naši glaucorubens) časlřji prodloužena neb podlouhle kopinalé, oslalnč shoduje se s g-laucorubens. var.) vix-hispida Clir. et Kell. R. N. Ó. p. 272.) Lístky úzké, podlouhle elliptické, na obou koncích špičaté. Řapíky bledozelené. Stopky květní a úzce vejčité číšky bezžlázné, neb jen stopky květní s jednotlivými slabými žlázkami. Ušty kališní obak plsťnaté, bezžlázné. Hlavička čnělek slabá, králka a vlnatá. Plody dosti malé, ellipsoidické. (Viz klíč str. 941.) V odchylce nepatrné ku Colliais přecházející, s řapiky jednostranné chlu- patými, léž na mladých výhoncích a slabě pýřilýni středním nervem, pozdéji olysající, u Mokré hory; s číškami úzce podlouhlými, v bohatých chocholících, avšak s vélšíuii zuby a bezlrnými větvemi : v háji nad Cacovickým mlýnem. tt) Ostnitost větévek květních dvojitá, mezi tuhými ostny vyskytují se též tuhé stopkaté žlázy neb jehličky — Caninae Hispidae pro parte olim ; nu ne — Hybridae Crép. 1. c. Siibsp.) Waitziaiia Tratt. Ker vysoký. Oslny větví stejnotvarné, ze slabého spodu málo zkřivené, na větvích a větévkách květních bledší, silněji skloněné a více smáčknuté, pod stopkami květními žláz- natoštětinaté (stopkaté žláznaté dle Trattinnika.) Řapíky v mládí plsťnaté, později lysé, vždy stopkatě žláznaté, vespod též ostnité, Líslky po 7 — 9 (Trati!) vejčitookrouhlé, neb hořejší ze široce vejčito- okrouhlého spodu skoro okrouhlé, vespod na středním nervu částečně žláznaté, ostatně lysé, dle Tratt , ostře jednoduše" pilovité, leč zuby nestejné, proslřední menší, otevřené a každý v 1 stopkatou žlázku zakončen. Palisty široké, lysé, po- dlouhlé, s oušky špičatými, vejčitými, rozbíhavými, po kraji drobně pilovité a tmavonachovými, velikými žlázkami posázené, v květech stojící často velmi rozšířené. Stopky květní po 2-3, as 20 mm dl., žláznaté tuhochlupaté. Číšky vejčité, lysé, neb na spodu tuhé, stopkaté žlázy nesoucí. Ušty kališní s přívěsky lupenitě rozšíře- nými, 3 vnější peřenoklanné, na spodu namnoze rzivě nahnědlé, na hřbetu žláznato-štětinalé Koruny veliké, barvy p 1 e t n í, trochu narůžovělé. Terč pozdvižen. Gnělky krátce chlupaté, skoro prodlou- žené, blizny hlavaté. Plody vejčité, ku konci zúžené, šarlatově čer- vené (Tratt). var.) Moravica Borb. vera! Lístky nápadně delší než širší, vejčité širokoelliptické neb elliptické, namnoze rozeklaně pilovitě zubaté, jen dolejší zuby trochu složené. Ušty kališní na hřbetu namnoze bezžlázné. Koruny, čnělky a plody jako u pře- dešlé (Borbás „Vasvár'' 1887/8 p. 290!) Syn. R. canina X JLindzilli? — 986 — Borb. 1. c. p. 404 = R. Gallico X Reutcri Oborny Gest. b. Z. 1887, p. 137 et R. Waifziana Ob, 1. c. non Tralt. (Viz popis v klíči sir. 940.) V údolí Dyje a na Kraví hoře u Znojma (Oborny tesle Borbás Monogr. Ros. íliin-. p. 404 ot ejusd. Vasvár 1887, p. 280!). yar.) Chaberti Déséij;-!. Lístky + okrouhlé až skoro kru- hovité, všecky veskrze dvojitě až složené ostře pilo- vité namnoze po 5, sífnatina žil nevyniká. Řapiky bez chlupů v, bohatě žláznaté a ostnité. Stopky květní patrně kratší než široce vejčité listeny, tuhožláznatoštětinaté. Koruny veliké a živě rů- žové, skoro zdéU uštů kališních, na hřbetu bez žlázných neb jen chudožláznatých, po kraji však bohatě žláznatých. Plody vejčito-po- dlouhlé, lysé. (!lnělky zcela krátké a srstnaté. Posud jen u Znojma: při ceslč od Kraví hory do Sedlešovic, zde ve sku- pinách a několik keřů při vozové cestě mezi oběma mísly (Oborny). siibvar.) oculta Crép. Keř stě.snaný. liapíky a střední nerv lísfkňv, jakož i palistův a listenů hustými, tuhounkými, slopkatými žlázkanii bohatě posázen*' ! Palisly užší, lístky malé, vejčito-okrouhlé, špičaté neb široce elliptické, na obou koncích špičaté. Zuby bohatě úzkými, žláznatými zoubky posázené. Stopky květní a hřbet uštů kališních bohatě žláznaté. Plody menší, vejčité. Ve tvaru odchylném : u Mor. P)udějovic a Čížova (Oborny). subvar.) Thneroyi Chab. Lístky ze spodu velmi široce ufatého skoro srdčitého okrouhlé, hořejší však a lichý (častěji než u Chaberti) špičaté až ostře přišpičatěié, s ozubením veskrze složeným, bohatožlaznalě dvojitě pilovitým (na Irancouz^ských originálech velmi špičatým, ostrým a dlouhým, R. .Tundzilli připomínajícím), ftapíky kolkolem zcela chlupaté, namnoze bo- hatými, též mezi palisty až ku velknutí sahajícími žlázami posázené. Číšky kiátkovejčité. Koruny veliké, růžové, ušly kahšní a čnělky jako u R. Chaberti. Plody však více okrouhlé, často veUké a ellip so idi cké (též ostnitost častěji jednoduchá, se scházejícími žláznatými štělinkami, odr, Chaberti blízko příbuzná). ÍHe udání Oborného kolem Znojma. B) Lístky rovněž obak nechlupaté a veskrze dvojitopilovité, avšak ne všecky s bezžláznými postranními nervy. Ne j dolejší lístky listů uprostřed větévek květních stojících vespod na postranních nervech žláznaté, žlázy však velmi roztroušené, bez zápachu a draslavé. Ostny jako u R. canina (= SubsecL Scabratae Grep. ohm). Subsp.) scabrata Crép. Keř prostřední výšky, s hákoví tými, tu- hými ostny na větévkách květních. Řapiky řídce chlupaté, žláznaté a ostnité. Palisty úzké, podlouhlé, obak lysé, jen na hřbetu podél rapíku pýřitě žláznaté a často též bohatoostnité, s oušky dlouze zašpičatělými, rozbíhavými, po kraji žláznatobrvitými. Lístky po 5—7 (často trochu více než prostředně veliké), všecky zřetelně řapí- katé, řapíčky as 2 wm dlouhé, lichý vejčitookrouhle elliptický, krátce přišpičatělý neb krátce zašpičatělý, prostranní širokoelliptické, méně — 987 — špičaté neb na obou koncích zaokrouhlené, na Uci tmavozelené, n e- lesklé, vespod bledší, na slřednim nervu a na vyniklých po- stranních nervech, sem a tam na některých nervech síťnatiny velmi roztroušeně žláznaté; na středním nervu, jakož i na řapíku tužší, často sekané draslavé stopkaté žlázy neb krátké štětiny, často též křivé ostenky nesoucí, všecky dvojitě pilovité, zuby krátké a otevřené, s velmi malými žláznato-brvitými vedlejšími zoubky. Stopky květní málo dlouhé až krátké asvazečnaté, po několika neb po 2 stojící i s kulatými číškami lysé, zdélí listenův. Vnější ušty kališní zpeřené, s pérovitými úkrojky po kraji žlázna- tými, všecky na hřbetu lysé a bezžlázné, po kraji p^sťnaté. Koruny bledorůžové. Terč plochý, čnělky roztroušeně chlupaté. Plody okrouhlé neb kulovité. Tvar význačný nebyl u ná> posud nalezen, v odrůdách blíže neureilelnýcli : na kopci u Medlánelí, na kopei nad Cerlovýni zmolem v Písárkáeli ; ve Ivain nialolislíMii, slojí(!Ím mezi dunialis f) pseudoscalnala Wiesb. Oesl. b. Z. 188(i, čís. 10 a erioslyla Rip. nel) mezi _/) mino i- od dumalis vj calostephana Gdgr. Tal). lílOO (Silesia, Budilier^', lei;-. Sbiihler) s poéínajíci žiáznalostí nervů lisl- nich : ve zmoledi u Židenic. Tar.) Piliseiisis Borl). Větévky květní beztrné. Lístky lesklé, mnohem dloužeji zašpičatělé a ostřeji pilovité, podobné listům n R. sepium. Palisty hluboce a ostropilovité, s oušky 10 mm dlouhými, zúženě zašpičatělými. Ušty kališní trochu delší, po kraji pérovitých úkrojků žláznaté. Koruny as 4 cm. š. Gnělky hustě bělo- vln at é. Posud jen na CerveiK-m kopi'i u Brna. f) Thajana H. Braun et Oboniy. (Ob. Fl. p. í)20.) O siny husiýdi vělévek květních namnoze jehlicovilo-šidlovité. Lístky hustě postavené, malé + okrouhlé, vespod namodrak" želem'- a na poslnmnich nervcfli jen nemno- liý.'li lislků velmi skrovně žláziiah'. Palisly široce kopinalé. Květy namnoze jednolliv(', slopky kvělní solva zdéli kulovitých, prostředně velikých, .šarlatově červených plodův. Ušty kališní krátké, as zdélí malých, bělavýcli korun. Čnělky hustě huňaté. Na Cervenc-m kopci u Brna. — I^ři výstupu na Kraví lioru u Znojma (Oborny). Tar.) OYifera Borb. Keř silný s načervenalými, namodrale še- dými neplodnými výhonky, špičatovejčitými až zašpičatělými prostředně veUkými, vespod namodralými lístky a rozkladitě rozloženými otevřenými pilovitými zuby. Řapíky žláznaté, ostnité, částečně též slabě pýřité. PaUsty menší a čárkovité. Plody dloužeji stopkaté, krátko v e j č i t é. Význačně: ve vinohradech u Strážnice, zde též s plochým terčem. V od- chylce s chudožláznatými postranními nervy, zuby skloněnými, nikoliv odslálými, lístky vždy Sjařmými, palisly dlouhými a šu-okými, číškami kratšími, dílem kiáll;o\('jčilýnii, (liluiii vejčilokulovilými, o^l^y z velmi dloiiliélio spodu velmi králce liákovilýini, ^iliiě dolu ohimlýiiii : na úpnlí Hádá siuf-iciu k .Maloinéřicůiii. f) subrotunda Borb. .Inko f) Thajana, jeu plody + vejčilé a uMy ka- lišiií neobyčejné bohaložláznalě obroubené, rovnéž i palisly, které částečné též vespod často ua ploše žláznalé a na hřlieki ostiiilé jsou. (Srovnej Oest. b. Z. 1885, čís. 4, p. 120). Význačně posud nenalezena, mnohonásobná kombinace odr. subrol. a Plli- sensis (Srovnej Oest. b. Z. 1885, čís. 4): na kopími nad Čertovým zmolem v Pí- sařkách u Brna. var.) obloiigior J. B. Keller. S lístky opakvejčilo - p o d 1 o u- hlými neb e 1 1 i p t i ck v mi, vždy tupounkými, řidčeji přišpiča- tělými a plody dvojího druhu, plody vrcholové širokovejčité až ellipsoidické, na postranních větévkách skoro kulovité! Hlavičky čnělek velmi veliké a hustě vlnaté; ušty kališní velmi hustožláznatě obroubené, rapíky hustožláznaté. Palisty kopinaté, ve- spod na ploše žláznaté. Větve, řapíky, palisly a listeny, jakož i stopky květní tmavokarmínově červeně zbarvené, často též i oddálené ostny. Lístky s načervenalýnii, mnohými (až 11), rovnoběžnými vyniklými postranními nervy, tlusťounké a tuhounké. Stopky květní hladké, zdélí neb trochu kratší číšek. Tvarem Hstův a plodův, zbarvením, hustovlnatými čnělkami a ozubením neotevřeným od ovifera Borb. rozdílná ; od v.) Pilisensis rozeznává se však ostni- tými větvemi, tupounkými lístky atd Ve zmolcch u Židenic blíže Brna a dojisla že i jinde. Subsp.) Bloiidaeaua Rip. v Déségl, : essai 1861, extr. p. 93, J. B. Kell. Ros. N.-Ó. 1882, p. 231. Keř silný a vysoký s jednoduchou ostnitostí. Ostny všecky tuhé a + křivé. Větévky květní bez- t r n é. Řapíky chudoostnité neb skoro beztrné, velmi bohato- žláznaté, ostatně lysé, řidčeji slabě pýřité. Palisty široké s oušky ku předu namířenými, + krátko přišpičatělými, vespod roztroušeně neb velmi slabě na ploše žláznaté, po kraji žláznatobrvíté. Lístky veliké, všecky řapíkaté, vejci té, zašpičatělé až špičaté neb postranní otupělé až opakvejčité, na líci leskle tmavozelené, vespod matné, se silně vyniklým, vždy bohatě žláznatodraslavým středním nervem a sblíženými, nevyniklými, v mládí nemnohé stopkaté žlázy nesoucími, později bez- žláznými postranními nervy. Žlázy bez zápachu. Zuby dvojitě pilovité, + krátké, často široké a otevřené, s ra a 1 ý m i a drobně žláznatými vedlejšími zoubky. Listeny široce kopinaté neb zašpičatěle vejčité, lysé, jen žláznatobrvíté, namnoze delší než ojednělé neb po 2 — 5 v malých chocholících stojící, dílem lysé, dílem nemnohými stopkatými žlázkami posázené stopky květní. GíSky vejčilé, namnoze jen na spodu žláznatoštělinaté. Ka- - 989 — lišní u>ty po odkvetu nazprt ohrnuté, později často rozloženě odstálé, opadavé, kopinaté, na hřbetu žláznatoštětinaté, vnější perenodílné, s dlouhými, čárkovitě kopinatými přívěsky, tyto i s pérovitými lalůčky stopkatě žláznatopilovité. Koruny veliké, bledo- růžové. Terč kuželovitý. Gnělky zcela chlupaté. Plody veliké, širokoellipsoidické neb vejčité, před zbarvením sem a tam ještě ně- které odstálé ušty kališní nesoucí. (Syn. R. trachyphylla Boreau, non Rau.) Roste, jal\ž ze sousedních iialezisf: a) iicdalcl^o iiior.-iiherskýcli, polira- ničtiích Karpat a h) na výšinách Wachberku u Krcinžf si; mohlo předpokládali, léž u nás, ačkoH\' zh'dka a ojediněle, a sice: ii Lískovci; a u Sv. Anlonička blíže Brna, pak teprve: na sevprním úklonu v trenčíiiski' stolici (v čeivnu 1S7 7 Holuhýni sbírána a vídeňským výniénnýni spolkem jako „R. rubrilolia Vili. V" vydána, Kellerem ve „Flora 1878, čís. 13, Hežno" dle pouhých kvčlonosnýcli oxemplárň jako tvar z příbii/onslva R. Reuleri myluč uvedena, později však l>éséirlisem in liti. ad Keller, jako R. tilondaeana Rip. určena), nová pro Mo- ra \u a Uhry. C) Lístky na ploše chlupaié neb aspoň vespod na středním nervu 4- hustě chlupaté. I.) Stopky květní bezžlázné. (Subs. Pubescentes Grep. olim.) §) Lístky obak chlupali'-, na rubu neolysající, na postranních nervech nikdy žláznalé. Siibsp. dumetorum Thiiill. Keř veliký, silný, 1 — 2 m v., jehož větve a větévky květní tuhými, + hákovitými ostny + posá- zeny jsou. Řapíky hustě pýřité, bezžlázné, namnoze beztrné. Listy v mládí šedoplsťnaté. Lístky prostřední velikosti, po 5-7, v kvě- tenství stojící špičaté neb krátce zašpičatělé, ostatní o k r o u h 1 o- vejčité neb širokoelliptické, zaokrouhlené, na líci přítiskle řídce chlupaté, vespod na celé ploše pýřité měkk o- ch lup a té, po kraji husté brvité. Ozubení jednoduché, se zuby širokými, bezžláznými, obloukovitě skloněnými. Palisty po- dlouhlé až úzce čárkovitě, v krátká ouška přecházející, po kraji s ně- kolika žlázkami, na hřbetu zcela chlupaté. Stopky květní po 1 — 3, as 2krát delší plodu, bezžlázné. Číšky vejčité, lysé. Ušty kališní obak chlupaté, po kraji hustě brvité, 3 vnější peřenoklané, s pérovitými líkrojky celokrajnými, po odkvětu nazpět ohrnuté, bizo opadavé. K o- runy b I e d o růžové. Čnělky po odkvětu trochu nad terč čuějicí lehkochlupaté až skoro lysé. Terč ú'Jcý a plochý. Plody skoro kulovité. Jest v území daleko roz.šířena a dělí se v následující odrůdy : I) Lístky jednoduše přiovilé. Q) Cnělky mírně chlupab', roziroušem'' srstnaté neb skoro lysé, namnoze málo nad terč vyzdvižené. §j Koruny rúžove ueli bledoplelnč načervcualé. — 990 - a) geiiiiiiia t. j, d= typický tvar (Thuillierův ve Fl. Paris p. 250, 1799) s větévkami květními a řapiky rn ostnitými, s lístky 5 — 7, okrouhlovejčitými, ubak zcela chlupatými a plody kulovitými. Čnělky velmi roztroušeně chlupaté. V Pioslějovsku, jak se zdá, došli rozšířena: u Seloiilek, pod Ohroziini, v Kiiiiilierkácli a sečích u Určic, u Mysliovic, na líuťlilelce, ii Hrubé jedle 11 Krumsiiia, v /^árovski-iii lose, v Repešsk('iii žlebii, při silnici do Dralian, na >)aliodov('', na Kiilčrovt', u Boi^sína, PioUvanova, Tovačova a na Sálvízu (Spilz- ner). Nezřídka u Oliřan, Hrna a na Kamennéin kopci u Stranné blíž Telče; s menšími líslky ve vinoliraderh ii Obran. b) Thuillieri Christ. 1. c. p. 185. Ostnitosf, oděni a čnělky jako u odr. a\ lístky nejhořejší však častěji vejčitopodlouhlé a špičatější. Plody hruškovité neb v e j či t é.*) V brnén'ikém kraji : u Brna, Karloiiz, Obran, Adamova; Ivančic (Oborny), II Ihysic blíže Vyškova, Dialian a Seloulek (^Spilzner), na úpalí Hádů směrem k Malomcřicími. — ■ Ve Znojemsku: u Slar. Hobzí, Dudkova, Mor. Ijudějovic, Vranova, Znojma, Popic, Sedlešovic a Mtifrouna (Úborny). V Jihlavsku: u Sla- vonic, Cizkrajova a Dačio (Oborny). Při ceslě od Vilémova dvora do Domanina blíže Bzence (Rubela), na Javořinč (Holuby). li) Hohibyi Gdgy. (Tab. 2503). Vzrůstu .šlíhlého, podobná míšenei corii- lolia X collina. s vMévkaini kvčtníini skoro bezb-nými, s lístky na neplodných větévkách velikými, vejčilokopinalými až ve jči to podl ouhl ými . oddále- nými, na vět(''vkáčh květních s líslky kralšími opakvejčitými neli t(''ž vejčilo- kosiiíkovými, na obou koncích zúženými, řídce chlupalými, ozubením ne- slejnomérně jednoduchým, nikoliv hlubokým, na konci lístků silně skloněným, na spodu však se ztrácejícím, s řapiky na neplodných výhoncích velmi dlouhými, liezlrnými, na ostatních nemnoliými, malými ostenci posáze- nými. Pali.sty úzki', pýřité, s oušky zašpičatělými, žláznalě obroubenými, listeny kopinaté, na líci lysé, někdy v podlouhlokopiiiat(' lístky vybíhaijící. Stopky k\ětní namnoze po 2 stojící, 7 — 10 mm. dlouln-, cb lup ali'-, číšky vejčilo- e Uip soid ick('', ušty kališní úzce zpeřené. srslnatoliuňali'. bezžlázné, s pří- věsky skoro nitkovilými neb čárkovilýini, po odkvětu odsláh' až nazpět ohrnuté. Terč plochý; čnělky lysé. Posud jen v lese za Karlouzy. /?) hmatá Gdgr. (Fl. Ratisb, 187S el extr. p. 29, Tah. 2572, Herl>. ros, gener. Nr. 12!) Větve rozkladité, šedozelené, oslnili'; ostny krátké, ostře, přišpičalělé. Lístky široce podlouhlí'-, na spodu široce zaokrouhlené, ku konci zúžené, obak fvespoil na nervech v <' 1 m i hustě a mékce") chlupaté, lichý na spodu snlčitý. ílapíky plstnali'", chudoostnité, sem a lam s jedním žláz- natým ('hloupkcm. Palisly k ouškům rozšírenc", veliki', s oušky rozbíhavými. Stopky kvclní po 1 — '2, prostřední di''lky, lys('\' Ušly kališní opadav(!, široce *) Zmínky zasbdinjc ičž 11. gla ii co pii b c s co ns O p i z., klcroii/, Kellcr v lierb- českého musea čís. 01 označil, Ivar íiclký a velmi kritický, s lislky ilvojtvaniými, terčem velmi kuželovitým, čnělkami nemnohými, skoro lysými, stopkami kvělnimi chlupatými, |tloily ojednělými-, ellip. podlouhlými atd., jež pndDliá se nií^^ciici z lí. arvensis X "''" Insilolia Dčség-1., má však ušly kahšní zpcřcnó. — 991 — p o r (• 11 o d í 1 II ó, po kraji l)ezžlázin''. CnělUy srstnaté. Terč plochý. Plody k r 11 I k o v (' j č i I (', časlo malé. V Jeseníku: les Griiiil ii Rymařova. c) submitis Gferiiier. (v Schultz Archiv de la Fl. de Fr. et d"Allem. p. 332, 1854). Ker prostřední výšky, s ostny na starých větvích a větévkách květních namnoze zcela žádnými; mladé větve silnými, silně ohnutými ostny posázené. Řapíky namnoze bez- f rné. Lístky vejčité, na spodu zaokrouhlené, na líci při- tisklými chloupky velmi řídce oděné, koncem léta olysající, vespod hustěji pýřité. Stopky květní prostřední délky. Číšky vejčitopodlouhlé; ušty kališní slaběji chlupaté. Terč plochý. Čnělky bohstěji srstnaté, časio hustě chlupaté. Plody vejčitopodlouhlé neb podlouhlé. Květy bledorfižové. (R. dumetorum /.) capitata Christ jest příbuzná, nikoliv však totožná, poněvadž dle originálů v herb Kelleruvě z různých míst, jiným vzhledem, jinými lístky a ještě kratšími stopkami květ- ními a živě růžovými korunami se vyznačuje a jako Pi. subcoliina Christ příbuznější odrůda se osvědčuje.) Při Ponavce za fjižánkanii v Brně, zde lež v odr. verš.) f) Vapillonii Gdgr- ílcžno, Fl. 1877 extr. 13 ol herb. Nr. 70. d) solstitialis liesser. Ostnitá, těž na větévkách květních. Ř a- p í k y hustě p 1 s ť n a t é, ro\ něž i nervy rubu list ů v, tyto o b a k hustě- měkkochlu páté. Lístky po 7 ( — 9), liché vejčitookrouhlé, postranní špičaté neb zaspi čatěle elliptické; se spo- dem úzce zaokrouhleným, často veliké. Zuby užší, často rozeklané. Palisty pilovité, červenými žlázami hustěji obroubené než listy, obak chlupaté. Listeny široké, lupeny nesoucí. Květy ojedněléi řidčeji po 2—3, Stopky květní velmi krátké (ani aneb jen výjimkou až IS mm dl.) často namodrale ojíněné, jako vejčité, li- steny zahalené číšky. Ušty kališní krátké, nikoliv chlupatě, nýbrž plsť- natě obroubené. Plody vejčité (řidčeji ve jčitokulovité a pak v čas zralosti nikdy se nezvětšující). Čnělky mírné chlupaté neb roztroušeně srstnaté. Vo Ivaru s užšími Hslky a hustěji clilupalými cuělkami : w r.ymařova, zdi- ((•ž s plody více vejčilookrouhlýnii (srovnej léž ,)') cyniillora. jež se podobá řid- čeji chlupalé solstil. s ěnělkami hustě chlupalýnii a kvěly po 3 slojícíuii). A'a Monl, Serralu u Cizkrajova (Oborny). /?) Fetasites Gdgr. (Tab. 2570, Her. ros. eur. Nr. IGl ! non Denice), l.íslky opakvejčilopo dlouhlé, se zuby mnohem podlouhlejšími. Ka- piky rovněž plstnafé a namnoze bezlrné, avšak bezžlázné. l\.věly po 3 v cho- cholícich. Stopky květní namodrale ne ojíněné. Plody králko vejčité, často na obou koncích široce zaokrouhlené, skoro ufalé neb vejčité. Cnélky zcela lehce pýřité neb řídce chlupalé (srov. .1. li. Keller v Gest. b. Z. 1886 čís. I, řMr., p. 5). 992 Na úpalí Hádů sinčrcm k Malomřnciiui, n Teloe froslo léž v severních Čecliricli ). §§) Koruny zífela bílé. <:) obtusifolia Déségl. (non Desvaux), teste Crépin. I s větévkami květními ostnitá. Ostny srpovilé. Řapiky velmi h u s t o ch 1 u p a I é, skoro plsťnaté, namnoze trochu třpytivé jako hustoplsťnaté nervy rubu listu, os tni té. L í s t k y po 5 — 7, proslredni velikosti, často skoro malé, tlusťounké, vespod s vyniklými nervy, vejčité neb vejčitoelliptické, tupé neb nejhořejší na konci zúžené, zvláště na ne- plodných výhoncích ostře přišpičatělé, ku spodu úzce zaokrouhlené, zelené, na líci slabě chlupaté, konečně oysajíci, vespod velmi hustě chlupaté. Pálisty podlouhlé, po kraji žláznaté a husto- b r v i t é, s oušky rozbíhavými, na listech mezi květy stojících rozší- řené. Stopky květní dosti krátké, as zdélí číšek neb trochu delší. Číšky vejčité neb podlouhlé. Ušty kališní peřenoklané, uvnitř velmi plsťnaté, po kraji vždy žláznatopilovité, opadavé. Gnělky namnoze slabě vlnaté. Plody široce ellipsoidické, hruškovité až (namnoze) kulovité. Na úpatí Hádů směrem k Maloměřicům, u Slraimé blíž Telče. o ) Gnělky bčlovlnalé neb v širší velmi hustě měkkochUipaté hlavičce skoro neb zcela na lerc přisedlé. $) Plody + kulovité podoby. f) iiieanesceiis H. Braun (pro sp v Kerner Sched. ad Fl. exs. austr. hung. V. 1888, p. 15. Nr. 1649). Keř vysoký, velmi rozvětvený, ostnitý; řidčeji též větévky květní. Ostny (+) křivé. Palisty kopinaté (sic!), obak chlupaté, po kraji žláznatobrvité, s krátkými (!) při- špičatělými oušky. Řapiky hustě měkkochlupatě huňaté, namnoze bez- trné a bezžlázné. Lístky po 5—7, vejčilookrouhle eiliptické až e 1 1 i p- tické, ku spodu zaokrouhlené, dolejší páry na konci tu- pounké, hořejší páry a lístek konečný špičaté, obak hustě chlu- paté, na líci světlopopelavě zelené, někdy skoro žlutavé, ve- spod huňatohustě měkkochliipaté a skoro hedbávité, po kraji jedno- duše, dílem nestejnoměrně pilovité, řidčeji se žláznatými vedlejšími zoubky. Zuby otevřené a krátké. Listeny rozšířené, namnoze lupenité, obak chlupaté. Stopky květní lysé, krátké, jen 5 — 6 m/n. Číšky v.jčité, ojíněné. U š t y k a 1 i š n*í k r á t k é, na hřbetu lysé, po kraji namnoze zcela bezžlázné, zpeřené, nazpět ohrnuté a opadavé. Čnělky v i n a t é, hustě chlupaté. Terč plochý. Koruny prostřední velikosti, bledorůžové. Plody kulovité neb skoro kulovité, prostřední velikosti neb malé. *) *) !^) eoiifflobata H. Braun, z okolí Znojma v Ob. Fl. p. 908 jest blízko pří- Imztiá neb pouhé soujméno, nebyla viiak JinJ. liranneni tia obou dotyčných místech blíže označena. 993 - Mezi šírání a Novou horou u Filipova blíže Javorníka v odchylce: „slylis glabrehceiilibus", Ivar slřední mezi solslilialis a subcoUina sem přináležející. - — U .\hslku vyskyluje se ve Ivaru incana blízkém (Gogela). .?"j opaca Oreiiier (non Fries). Keř prostřední výšky, s větvemi a větévkami květními šedozelenými, ostnitými. Řapiky liustě chlupaté, b e z t r n é. Palisty v květenství stojící rozšířené, vespod chlupaté. Lístků 5—7, vejčitookrouhlých až skoro kruhovitých, na spodu široce zaokrouhlených, postranní lístky tupé (lichý krátce při- špičatělý), tlusfounké, na líci po celé ploše nemnohými a roztroušenými, přílisklými chloupky posázené, později olysající, vespod podél po- stranních nervů bohatě, na ploše však mírně až velmi řídce chlu- paté a namodrale bledozelené neb skoro sivozelené. Zuby jednoduše brvité. Stopky květní prostřední délky. Ušty kališni vně lysé Koruny více než prostřední velikosti, světlorůžové, Čnělky velmi hustě chlupaté. Terč plochý. Plody namnoze kulovité. — K vůli rozpoznání od R. opaca Fries pojmenoval ji Gdgr. v „Essai p. 31 Nr. 483 R. pilhyophyla" a J. Braun v Bericht. bot. Ver. Landhut 1889 p. 107 »var.) peropaca'. Slatinské skály u Brna, Hora Kalvárská u Nov. flíše, u Vanová a Telče. Ve f) s plody hruškovitými a lístky malými, namodrale světloíedými : u Straní blíž uherské hranice ; ve f) slylis tenuiter pilosis, folioUs subrolundis (= platy- phylla), leč s kulovitými plody: u 1. tunelu u Obran; pak ve tvaru po- chybném: na stráni Mordovně blíž Klajdovky u tírna. h) leptotricha Borl). 1. c. p. 425 et 430. Ostnitá, rovněž i štíhlé větévky květní. Lístky vejčité až elliptické, obrysu namnoze úzce za- okrouhleného, trochu podlouhlého, zašpičatělé, zelené, nalíčí velm řídce chlupaté, vespod zcela pýřité; hořejší palisty širší neb v listeny přecházející. Stopky kvčlní velmi nestejné, vnější prodloužené, střední krátké, ojedněle stojící ještě kratší. Číšky ellipsoidické, vejčité neb též málo prodloužené. Hojná na kopcích u Obran, zcela význačně: v lese za Kartouzy; ve tvaru f) obscura Pug-. blízkém: v bíse za Kartouzy; jako leptotricha silveslris, ve vnadném spojeném tvaru ! na kopcích u Obran. (?) cymigcra Kell. Ct Forill. Ostny krátké (skoro jako u pyenanlha Borb.). Lístků 7, často malých špičaloelliptických, zuby pilovité úzké a ostré. Palisty dlouhé, s oušky kopinatými. l\apíky slabé huňaté až slaběji chlupaté. Stopky květní po 3, slabě pýřih', jen 5 — 10 mm. dl. Číšky vejčité, často veliké. Ušty kališni úzké, dlouhé, běloplsfnaté. Cnělky v hlavičce široké, hustě chlupaté, terč skoro kryjící. Připomíná nám Pi. solstilialis a subcoUina. Vinice u Židenie blíže Brna, vzhledem jakési solslilialis mnohem podob- nější; s mírněji (méně hustě) chlupatými čnělkami, silnými větvemi, avšak ma- lými, oddálenýnú, na obou koncích špičatými (velmi řídko chlupatými), šedými, elliptickými lístky, ve tvaru přechodním k v.) hypolriclia H. i^raun a brachy^ tricha: na Hádech u Maloměřic, 63 — 994 — i) bracliytriclia J. B. Keller. (Syn. R. urb. ,9.) puboruhi Kcll. Ros. N. Ó. 1882, p. 280. haud Desvaux nec aliorum.) Keř statný a ostnitý. Lístky ojí ro u h 1 e vejčitokopinaté, skoro malé, k oběma koncftm zúžené, na líci s roztroušenými, krátkými chloupky, vespod však na středních a postranních nervech skoro p 1 s f n a t é, na ploše roztroušeně neb řídko ch 1 u p a t é, chlupalosť rubu plochy listové ještě v čas zralosti plodu znalá. Stopky plodní trochu prodloužené. Ušty kališní zperené s lalůčky celokrajnými. Plody prostřední velikosti, slabě opakvejčité až vejčitopodlouhlé, na užším spodu ploše smáčknuté, k hořejšku náhle slazené. Gnělky hustěji hu- ňatochlupaté. — Odrůda mnohonásobně Urbicae (zvláště v.) tricho- neura Rip.) připomínající. Na kopci „Stanovisko u Medlánek a u Bosonoh blíže Brna. k) silyestrís Rchl). (J. B. Kelier Ros. N. Ó. 1882, p. 275). Větve tenké, ku spodu bezlisté a beztrné. Ostny rovné. Lístky tenké, prostřední velikosti až malé, dílem úzké, podlouhlé, špičaté neb elliptické, kratčeji přišpičatělé, obak s t ej n o b a řevně popelavé, vespod hustěji, na líci řidčeji dlouhochlupaté, jednoduše skloněnopilovité. Palisty poměrně široké, s oušky odstálými. Stopky květní ojednělé, řidčeji po 2 — 4, pýřité. Číšky podlouhlé lysé. Ušty kališní bohatě perenodilné. Terč pozdvižen. G :ěiky ±: vlnaté Koruny dosti malé. Plody vehké, ellipsoidické, široce zaokrouhlené. Hojná kolem Znojma, v hluboké ceslé mezi Ztiojinom a Mal. Tasovicemi, Kukciaj u Ncsechleba, Pelcberk a Frauenholc u .Milfrouna, Tvořihrázký les, Purk- rábka, kopce mezi Znojmem a Hnanicemi, llradišlě, Liikov, od Velk. .Mašovic až do Čížova, Vranov (Oborny), ii Bzencc (Bubela). Nejislo, zdaž na kopcích u Obran (ja,ko leplolricha-silveslris, vnadný Ivar střední). tf) Lístky Mcslejnomérné rozeklaně pilovilozubalé neb dilem jednoduše — , dílem zpola dvojitopilovilé, na líci olysající. 1} iiiiciiielloides Pug-. Keř prostřední výšky, s větvemi t m a v o- n a chovy mi, ostnitými a namnoze též trochu ostnitými, slaboji na- červenalými, krátkými větévkami květními. Palisty na líci vždy (často léž ve-i^pod) ne chlup a té, as 17 mm dl. a 7 mm š., s oušky ku předu namířenými, po kraji načernalými žlázkami posáze- nými. Řapiky velmi hustě chlupaté, někdy 1 — 2 ostenky a žlázy ne- soucí neb bez nich. Lístky po 7 ( — 5) prostřední velikosti (postranní při délce 20 mm, as 15 mm š , lichý as 27 mm dl., 17 mm š.), ellip- tické, často s kraji trochu rovnoběžnými, lichý širokovejčitý, na líci sytě zelené a lysé, vespod na středním nervu husto- chlupaté, na postranních nervech a na spodní ploše roztroušenými přitisklými chlupy slabé posázené, jednoduché neb dolejší lístky nepravidelně pilovité, na spodině něko- — 995 — lika žláznatými zoubky opatřené. Listeny kopinaté a jako palisty trochu načervenalé, delší ojednělých as 10 — 12 mw dl. stopek květních. Číšky vejčité. "Ušty kališní úzce zpeřené, s pérovitýiDÍ úkrojky po kraji bezžláznými, vnitř a po kraji běloplsťnaté, vně namnoze tmavě načervenalé, 15 — 22 mm dl., nazpět ohrnuté a opadavé. Hlavička čnělek brzy mírně, brzy hustochlupatá, na terč přisedlá. Plody krátko - vejčité až skoro okrouhlé. Koruny velmi bledorůžové. Roslliny nioravski; jsou namnoze jeti tvary blízké a vňlšiiiou nepravidelně jednoduše pilovilé (ačkoliv^ tálo odr. jinde lež s listy zpola dvojité pilovitými se vyskytuje). V Písařkách u Brna, na úpatí Hádů smčreni k Malomčricům. — Jako f) plusuniserrala, subinerniis, lloribus vivide roseis, ramis atrorubris (= an f) syngenes Gdí^r. Tab. 2386?): na kopci Šlaudli u Místku (Gogela). Význačně posud jen u Uhřinova u Velk. Meziříčí. m) ciliítta Borb. Větévky květní ostnité neb beztrné, rovněž i řapíky, šedozelené neb nahnědlé, řapíky hustě chlupaté, namnoze bezžlázné. Palisty široké, s oušky vejčitými, málo přišpičatělými, na líci velmi řídce pýřité, vespod hustěji chlupaté. Listky v obrysu velmi širokovejčité až kruhovité, veskrze širokozaokrouhleně otupělé, menší na starých větvích vejčitookrouhlé, špičaté, větší na letošních výhoncích širokoeliiptické (tylo při délce 4 cm as 3 cm š.), na obou koncích za- okrouhlené, vždy zřetelně h r u b o p i 1 o v i t é se zuby s b í h a v ý m i dílem 2 velmi malé, dílem velmi veliké rozeklané zoubenky nesoucími Květy v chocholících po 4 (—3), s listeny velikými, četnými, vejčitookrouhlými, zašpičatělými, obak chlupatými a po kraji oddálené žláznatozoubkovanými, listeny z délí neb delší sto- pek květních. Číšky širokovejčité až vejčité. Ušty kališní jen plsf- naté (nikoliv též žláznalě) obroubené, na hřbetu červeně pruhované, trochu delší koruny růžové. Gnělky slabě krátkoch lupat é. Terč plochý. Plody vejčité až ellipsoidicky podlouhlé.*) Význačný tvar u nás posud nenalezen, vyskytuje se však časlčji jako přechodní tvar odr. eiliala (se zuby čelnějšími, hojněji rozeklanými, úzkými) a lístky elliplicky podlouhlými, vespod po celé ploše, leč velmi řídce chlupa- lýini ve f) Forsteri Sm. s lístky na líci skoro zcela lysými, vespod jen na nervech chlupalými, konečně skoro lysými = f) Forsteri foliis nAgis subbiser- ralis: u Obran a na Červeném kopci u Firna. Tvar podřízený: ^) Ostraviccnsis J. B. Keller. (ve Fr. Go-elových Ros. v. Fried. u. Místek ve Vcrh. d. naturf. Ver., Brno sv. XXX. p. 41, extr. p. 7.) V ě l- *) Jako třetí odrůdu této skupiny třeba zde uvAsti m ^) subbiserrata Borl»., Syn. r= li. subbiserrata Borb. pro sp. ve »Vasvar^< 1888, 28J Z= R. coiiilol. /y subbiser- rata Borb. ojim, kterou J. Braun ve Woloszczak 1. c. 11 jako odrůdu u své II. cornfoha »subsp. frulelorunií uvádí, kdežto ji Borbas 1. c. ku Cauiuis Pubcse. připojuje a jako střední tvar mezi R. solslitialis a coriiloiia s neplodnými výhonky bolavé ojíněnými, čnělkami vlnatými a lístky kožovilými, jen vespod (šedo-) chlupalými, na líci řídce pý- řiiými jako u coriifolia — avšak stopkami plodními dlouhými a ušly kališnmii nazpět ohrnulými a opadavými jako u Caninae popisuje ; — a kterou J. Braun 1. c -z Moravy« bez bližšího označení místa uvádí. 63" — 996 — vcíni více rozloženými, č e r noua cli o v ý lul, palisly velmi úzkými, nacho- vými, s oušky čárkovilými, ve + dlouhou špici vybíhajícími, řapíky namnoze tmavě načervenalými,i jemné plstnalými, lísiky ve jčilokopinatým i, příšpi- čalělými, Imav ozeleň ými, lesklými, s často chudší skoro dvojitou pilovi- toslí; stopkami květními delšími, čnělk imi + hustěji chlupatými, číškami včas květu ellipsoidickými, malými, později velikými, vejěilými až okrouhlými ; iišly kališními užšími a kratšími, plátky větsítni silněji růžovými od ciliata Borb rozdílná. (Tvar, jenž spojuje R. incana a R. dumet. lanceolata Op. a z té pří- činy i R. intermedia Kitb. trochu příbuzný). Velmi rozšířena kolem Frýdku ve Slezsku a Místku na Moravě Gogelou pro květenu vůbec objevena. Význačně 1. j. s listy ± vehkými, obak zcela (leč velmi řídko-) chlupatými, později na líci zcela olysajícími : na ňtaudli a při březích Ostravice u. Místku; ještě roztroušeněji chlupatá: pod hřbitovem u Frýdku již v Slezsku ; ve Ivaru prostředně velikém, později kvetoucím : na Štaudli a v pře- chodním tvaru k ciliata Borb. s menšími Ušty: na březích Ostravice u Místku (Gogela). Zajímavo jest, že v zahradě hořejšího Belvederu ve Vídni jedna růže již od delší doby se pěstuje, která s R. Ostravicensis skoro totožnou jest, o je- jímž původu však p. Malý svého času p. Kellerovi žádné zprávy podali nemohl. ttt) Všecky lístky dvojitě pilovité, hořejší 2 — 3, nejdolejší jen Ižlázkou posázeným vedlejším zoubkem. ;/) Hutbergeiisis Kell. et Form. (ve Foini. Ros. d. Hochg. 1887, p. 7—8). Ker silný, ostny tuhými, ostnům R. canina podobnými na větvích a větévkách květních rt posázen. Řapíky hustě chlu- paté, v dolejší polovici hustěji ž 1 á z k a m i posázené, v kvě- tenství a na neplodných výhoncích stojící ostnité. P a lis ty neplod- ných výhonků úzké a jako zvláště nejdolejší na vět évká ch květních v ouška kopinatopodlouhlá, ku předu na- mířená zastřihovaně dvojitě pilovitá, po kraji tlustými žlázkami posázená, zakončené, palisty středních a hořejších listů na větévkách květních stojících, v ouška kratší vejci tá, zašpičatělá, též v chobotech žláznatopilovitá, odstálá vybíhající, všecky jen vespod slabě chlupaté, nejdolejší často až k 1. páru listů sahající. Lístky po 7, na neplodných výhoncích všecky špičaté až ostře přišpičatělé, skoro na obou koncích špičaté, t j. spodem velmi zúženým přisedlé, v e j č i té, jen hořejší páry špičatoopakvejčité, drobně dvojito pilo- vité, dolejší a prostředni na větévkách květních širší a větši se širokovejčitým konečným lístečkem a okrouhle o [> a k v e j č i ty m i, ši- roce otupělými až široce zaokrouhlenými, skoro přisedlými ni b krátko- řapikatýnii, postranními lístky, na licí tmavozelené a lysé, ve.pod bleději zelené, na silně vy n ikl ýeh po st ra n n i ch a trochu vy- niklých s í ť o v i tý ch nervech h us t ě ch 1 u p a t é, vespod zcela, avšak mírně pýřité. Pilovité zuby hořejších listů větší, vejčité až ši- rokovejčité, přišpičatělé a sbíhavé, na hřbetu (vně) s í2 ( — 3) žlá zna- lý mi vedlejšími zoubky, v předu (neb uvnitř) namnoze bez- — 997 — žlázné a nezoubkované, k dolejšku menší a otevřené, na spodu žláznato- tečkované. Stopky květní v chocholících po 3, střední 8 mm dl., zdélí neb kratší plodu, postranní delší (až 16 mm), lysé, tíusté a rýhované, listy přerostlé. Číšky vejčité. Ušty kališní dlouhé, bohatozperené, s péro- vilými úkrojky kop-natými, zastrihovaně pilovitými, v delší, rfc lupenité rozšířený, zastrihovaně dvojitopilovilý přívěsek (neb konečný lalůček) vybíhající, po kraji brzy bohatě žláznatobrvité, brzy skoro bezžlázné, vnitř načervenale plsfnaté, vně chlupaté a zelené. Terč plochý a čer- vený, čnělky ve volné hlavičce nad terč trochu vyzdvižené, mírně srstnatohuňaté. Koruny? (prostřední velikosti a růžové?) Plody ellip- soidické neb krátkovejčité, řidčeji střední opakvejčito - k u- 1 ovit é. Posud jen na Hutberku u Velk. Losíaa VIII, 1886 (Forin. Ros. d. Hochg-. 1887, p. 7) a bezpochyby i na jiných místech Jeseníka. §§) Lístky na líci lysé, vespod jen na středním nervu neb též na vždy bezžláznýeh postranních nervech i, chlupaté, chlupalost na ploše rubu listu v čas zralosti plodu zpravidla se ztrácející. Subsp.) urbica Leinan.*) Vysoký, na větvích a větévkách ostnitý keř. Ostny tuhé, + křivé, Řapíky zcela chlupaté, chlupatosf namnoze nestejnoměrně hustá, dole ostnité, bezžlázné. Lístky po 5 — 7, prostřední velikosti, postranní elliptické, Uché špičatovejčité neb podlouhlovejčité, jednoduše pilovité, nevyvinuté, vrcholových výhonků ještě obak slabě hedbávitochlupaté, větévek květních jen to- liko na nervech klubu lístků zřetelně chlupaté, v čas úplné zralosti plodu, vyjímaje nerv střední, lysé neb jen se stopami ostatní chlupa- to-li. Zuby pilovité nezřídka nestejnoměrné. Palisty namnoze obak ly.^-é, na větévkách květních jen trochu rozšířené, podlouhlé, s ou.šky vejčitýmí, trochu prodlouženými, zašpičatělými, ku předu namiře- n ý ni i, po kraji namnohými žlázkami posázenými. Listeny posléz obak lysé, vejčité, zašpičatělé, zdélí neb málo kratší stopek květních; tyto *) Nové pojmenování této růže považuji (se všemi rhodology západní Evropy) za zbytečné, neb jak. jsem to již v prof. Dr. Kanitze uher. bot. časopisu: »Novénytanl Lapok< XII. roč. 1888 poprvé dovodil, — rozeslal 1. M. Leman pod jménem R. urbica skutečně růži k hořejíimu popisu se hodící (německy mnou poprvé v Ros. N.-O. 1882 popsanou) v e.xsiccatech se stopkami květními bezžláznými, jak jeho originál mnou před lely v herlt. c. k. české university v Praze objevený dovozuje, a 2. řadí ve své „Notě sur plus espéc. de Rosier des environs de Paris" (E\trait du Journal de Physique, Novembre 1818) na obecně citované „str. 9" t. j. ve svém 1. Tableau synoptique růží kolem Paříže divoce rostoucích, svou R. urbica též jen k růžím s: ^pedunculis nudis g-labrisve, peliolis vil- losis*. — Teprve ve svém II. Tableau: »v pařížských zahradách pěstovaných a čá- stečně v tomto městě původně jako divoce se vyskytujících růží« uvádí svou R. urbica, ale t.éž svou R. Luteliana (!) mezi růžemi s: »pedunculis subhispidis«, které patrně jen pěstované odrůdy byli mohly, poněvadž by jinak též R. Luletiana Lem. nově pojmeno- vána a nikoliv za zástupkyni celé leiopodní subsekce (Lutetianae Crép olc.) považována býti mohla (o čemž západoevropští rhodolog-ové nikdy nepochybovali); z té příčiny do- konce netřeba dbáti opačných vývodů takzvaných „autorit" (Bericht d. I)nt. Ver. Landslm 1889, p. 120 nahoře!) ani nového pujmenováiií „R. hirla." Kell. - 998 — ojednělé neb v chudokvětých kytkách. Číšky i se stopkami květ- ními lysé, v e j č i t é neb podlouhlé. Ušty kališ ní vespod lysé, 3 vnější s f)éro vitými ukroj ky úzce kopinatými neb čárko- vitými, celokrajnými, bezžláznými, nazpět ohrnuté, záhy opadavé, málo kratší neb zdélí plátkův. Koruny bledo růžové, velmi zřídka čistě bílé. Hlavička čnělek vlnatohuňatá, nečnějící, nýbrž na skoro plochém terči přisedlá. Plody ve j čité až podlouhlé (Grenier Fl. jurassique 1864, 246). Vyskytuje se v nesčíselném iniiožslvi odrůd, jicliž přesné určení nikoliv jen dle úplných (nikdy však dle pouhých starých větévek plodních), nýbrž léž dle svědomitě sbíraných k sobě patřících větévek květních a plodních jedim'' možná jest. Ona zastupuje zcela přirozeně skupinu tvarů mezi lysou R. caniiia L. (typica) a po celé plose chlupatou R. dmuetorum Thuill v posloupných od- růdách; a ku snazšímu orientování budiž zde, i pro zkušenější přátele růží, poprvé podotknulo, že se v ěas květu na ploše chlupaté tvary R. urbica, od podobných jen vespod na ploše chlupatých Ivarů R. dumetorum tím rozlišují, že listy u tvarů R. urbica v čas zralosti plodů „zpravidla" až na nervy olysají. f) Plody opakvcjctlé, vcjčité až podloidilé. Q) Zuby jednoduše pilovité. §) Koruny růžové. *) Plody vojěilopodlouhlé, postranní nervy lístků hustěji chlupaté. f) Cnělky vlnatohuňaté. a) typica Grreii. Tvar nahoře popsaný, s obyčejnými, došli veli- kými, namnoze hákovitými ostny, řapíky ostnitými, lístky prostředně velikými, vejčitopodlouhlými. Kolem Brna na více místech ; u Nov. sadů v Br.iě (Czižek), na Žlutém kopci u Drnoholce (Hanáček), na vinohradech u Rosic, u Drysic a Protivanova (Spitzner), ve zmo ích a na vinohradech u Židenic, skoro typická na Stalinských skalách, u Maloměřic u Kartouz, v lese za Kartouzy, u Adamova, Čertův zmol v Písařkách a na Cervenéu) kopci u Brna. — V Prostéjovsku: na vinohradech na Kosíři, u domamyslického háje, na stráních u Moslkovic a Stichovic, v Re- pešském žlebu, u Hluboček (Spitzner). Kolem Znojma hojná: kolem Nov. mlýnů, Hnanic, Kukelaje, Milfrouna, Nesechlcba, Bohumělic, Popic, u Čertova mlýna a Velk. Mašovic (Oborny). U Ratkova v ěesko-moravském pohoří a Velk. Losina v sev. Moravě. f) h'achyacantha s ostny králkými, lístky na spodu více zaokrouhlenými a řapíky časlěji bez trnými. Na Červeném kopci u Brna. ÍT) Cnělky skoro neb zcela lysé. f) Autoris Keller. (i. e. excmplaris authentici Lemani in lierb. musei univ. boh. Pragensis!) s lístky trochu většími, ve j či I opodlouhlými, ku spodu vždy ±, na dolejších lístcích úzce a dlouze, někdy Irochu klinovitě zúženými, vespod též mezi nervy ojedinělými chloupky posázenými, ve- skrze špičatými, větévkami květními rozložeuými, tenčími, jen 1 — 2 krátkými, — 999 — hákovilýini osliiy posázenými, řapiky hořejších hslfi s I ( — 2) osltiy, hustěji (■hhipalýini, palisty hořejšími rozšířenými, vespod zcela alo řídce chlupatými, po kraji skoro jen chlupatě-, nikoliv však též žláznatobrvitými a jako vejčitozašpi- čalělé listeny trochu načervenalými, číškami trochu krátkými, v e j č i I ý m i, terčem plochým, nachovým a hlavičkou čnělek volnou, lysou. (Blízko příbuzná neb skoro totožná jest l\. Zabelii Gdgr. Tab. 2338, v kteréžto úpravč tento tvar od Německa pres Cechy a Morava až do Dol. Rakous rozšířen jest.) Na mezích a na Hoře u Mor. Budějovic, se čnělkou mírněji chlupatou u Strání blíže uherské hranice. I) Plody vejčité, postranní nervy lístků velmi slabě chlupaté. f) scmiglabra Rip. Cnělky vlnatohuňalé, velmi hustě chlu- p a I é. Stopky květní a dolejší řapiky b e z t r n é ; lístky časlěji trochu za- okrouhlené. Jsou-li lístky veliké, jsou řapiky chudčji chlupaté a plody vej- čité — /} umbrina Pug. Význačně při silnici u Kartouz ^ umbrina: na Červeném kopci u Brna; pak v novém Pi. u n c i n e 1 1 a B e s s e r blízkém, přechodním tvaru, jehož lístky menší až zcela m a 1 é a všecky nedokonale dvojitě pilovité, jichž žebra (střední nerv) a řapík lehce, avšak zcela chlupaté a 1 — 3 žlázkami posázeny jsou, řapiky ostnilé, větévky květní krátké bez oslnův, ušty kališní bohato- zperené, koruny živě růžové, prašníky tmavonachové, čnělky skoro vlnaté, terč skoro kuželovitý, lislky malé, tmavozelené, palisty načervenalé, letošní větévky přeslenitě oslni<é, v celku tudíž ozdobná, velmi malolistá semiglabra. která silně připomíná onen tvar R. uneinellae, jejž Crépin v BuUet. belg-. II. p. 281 popsal a od tohoto jen velikostí ozubení rozdílná jest: u Lískovce blíže Brna mnoil 14. VI. 1884 sbírána. ^*^) Plody krátkovejčité též vejčitokulovité. Cnělky chuději chlupaté. h) trichoneura Rip. Větve kratší, vždy ostnité, keř stěsnanější, L'stky menší, vejčité, ostře přišpičatělé, vespod jako u tvaru typického (častěji též na líci částečně slabě) chlupaté. Řapiky namnoze bez ostnův. Plody vejčitokulovité. Koruny živě růžové. Význačně u Obran, Kartouž a v lese u Kohoutovic; ve tvaru přechodním ku forma. Forsteri Srn. s čnělkami méně chlupatými, ozubením velmi ne- pravidelným, s plody brzy krátkovej čitými, brzy opakvejčilokulovilými — Steiniana H. Br., s lístky ellipticky podlouhlými jako u Steiniana: u Obran a Cacovic. S čnělkami olysajícími: hojná po kraji Hóledné u Jundrova ; s plody vejčitými až kulovitými a příllustlým, na spodu zaokrouhleným konečným lístkem : na mezích u Židenic; s růžovými květy: na vrcholu Hadův a u Žabovresk blíže Brna ; všecka stanoviska nová pro Moravu. c) platyphylloides Dés. et Rip. Keř vyšší, větve delší, ostnité. Řepíky husté chlupaté ojednělé žlázy nesoucí, řidčeji ostnité. Lístky rozličné podoby, nejhořejší na větévkách květních špičatovejčité, ])rostřední široce ve jčitozaokrou hlene, dolejší často skoro kruhovité, prostřední velikosti, v čas květu též na postranních nervech ± chlupaté, posléz ale jen na středním nervu trvale zřetelně chlupaté, listeny lysé, špičatovejčité, namnoze zašpičatělé, as zdéii neb trochu - 1000 — delší stopek květních. Ušty kališní krátké a lysé. Číšky a plody krátko- vejčité neb vejči^f. Koruny světlo růžové. V údolí Svitavy u Obran, hojněji ve Znojeiiiskii : u Bohunielic, Kuketaje. Milfrouna, Hardeku, Čížova a j. (Oborny), na Sv. Florianku u Bzence (Bubela). Velmi proměnlivá: s líslky z mládí velmi bohatě chlupatými, poslóz až na střední nerv olysajícími a plody skoro kulovitými neb okrouhlými: v lese u Kartouz, v Písařkách u Brna a v křovinách při Hané u Herotic; ve ý) alricho- g-ina Borb. 1. c. p. 429 : na úpatí Hádů směrem k Maloměřicům (Form. Oest. b. Z. 18S6, čís. 4) a ii Strání blíž uherské hranice; v lémž tvaru s počína- jícím slabě dvojitým ozubením : na Kuclili u Nové Říše. * t) Plody opakvejčitopodlouhlé neb opakvejčité. d) rainealis Piig-. Větve dlouhé, větévky květní, jakož i řapíky bez ostnův. Palisty dosti lysé. Lístky na líci lysé, vespod na nervech jen chudochlupaté. Stopky květní zt dlouhé, leč nikoliv delší lisienův tyto obak lysé, vejčitozašpičatělé. Číšky vejčitopodlouhlé. Čnělky krátké, mírně srstnaté neb roztroušené krátce tuhochlupaté. Terč namnoze skoro plochý. Koruny skoro bílé neb velmi bledorůžové. Plody opak- vejčité, uzrálé krvorudé. Posud jen u Bzence (Babela). e) saxicola H. Braun. Větve načervenalé, krátké, s ostny s 1 a- bými, tenkými, málo ohnutými. Lístky žlutavozelené, malé, elliptické. jen vespod na středním nervu zřetelně chlupaté. Palisty úzké. Řapiky lehce chlupaté neb jen pýřilé, ostnité. Stopky květní krátké, často trochu chlupaté. Ušty kidišní skoro lysé, krátké. Čnělky nemnohé, trochu čnějící, skoro lysé neb trochu pýřtté. Terč slabě vyniklý neb vyzdvižený. Plody opakvejčité. Dle zdání tvar řídlíý neb jen individiielní: v pískovcových lomech u Krum- lova (Oborny) a na Červeném kopci u Brna. ý) obscura Pug-. Keř vyšší s větvemi zprohýbanými, tmavozele- nými i s větévkami květními ± ostnítý. Ostny tužší. Řapiky pýřité, někohka žlázkami posázené, nejhořejší ostnité. Lístky ellipticky vej- čité, špičaté a jako palisty vespod na postranních nervech hustěji chlupaté. Stopky květní krátké zdélí neb kratší li4enů vej. čitých, vespod chlupatých. Ušty kališní znatelně kratší plátkův, tyto skoro bílé, veliké. Plody vejčitopodlouhlé neb velmi prodlouženě opakvejčité. Terč kuželovitý. Čnělky volně pýřité neb velmi mírně krátce tuhochlupaté. Význačně: hojná u Žideiiic, v českoiUKravskéiu pohoří u |)vořišlě blíže* Telče a u Žcfáru; ve tvaru s lístky podlouhlými, .široce zaokrouhlenými: pod ořechy u . Cacovic blíže Jírna. §§) Koruny zcela bílé. g) Reiissii H. Braun (Verh. d. zool. bot. Ges. 1885, p. 107). Keř vysoký s větvemi hustě listnatými a ostnitými, větévky květní sblí- - 1001 — zenými, v párech stojícími ostny bohatě posázené. PaHsty dosti lysé. Řapíky p ý ř i t é, odátále mékkochlupalé, v květcnství stojící trocliu ostnité, bezžlázné. Lístky namnoze po 7, ellipticky za- okrouhlené, nejdolejší páry tupé, jednoduše pilovité, se zuby skloněnými, na líci zcela lysé, vespod na středním nervu zřetelně chlu- paté, na postranních nervech skrovněji chlupaté, posléz jen na střed- ním nervu pýřilé. Listeny krátké a lysé, namnoze listonosné. Stopky květní bez chlupův, 10—12 mm dl. Cišky k r á t k o v e j č i t é. Ušty ka- lišní hluboce přenosečné, as 19 nim dl. s pérovilými úkrojky po kraji chudožiáznatě pilovitými, vně lysé, uvnitř a po kraji plsťnaté. Terč kuželovitý. Čnělky lysé neb též skrovně chlupaté. Koruny malé, zcela bílé, též v poupěti. Plody .malé", vejčité. Na (červeném kopci u Bnia ve Ivaru čáslečaé slřediiíia me/Á luiciiiella a iiiiplexa „s foliis acuiniiiatis argiile subbiserratis" od R. Reussii H Bv. líslky oslře zašpičalčlýiiii, ani zaokroiihlL-aě, ani sklonČMiě pilovilými, maoheiu caslřji skoro 2král pilovilými, na neplodných výhoncích se zuby ostrými, olevřenými, číškami a plody malými, ušly kališními bohatě zpeřenými, řapíky a nervy sla- břji chlupatými rozdílná; zde též s ušty kališními po kraji bezžláznými, nová pro území. k) implexa (Gren) H. Braun (Verh. d. zool. bot. Ges. 1885, 105). Keř statný. Ostny roztroušené. Řapíky velmi hustě chlupaté, skoro plsťnaté. Lístky vejčité, dosti veliké, namnoze p o 5, vespod jen na středním nervu chlupaté, jen lístky mladších prýtů též na postranních nervech pýřité. Stopky prostřední délky až velmi krátké, širokými a lysými listeny přerostlé. Gnělky tvoři dosti širokou, zcela chlupatou hlavičku. Plody vejčité. Na Červeném kopci u Brna, nová pro území. S Zuby dílem rozeklané, dílem zpola dvojité. §) Líslky vespod jen na sli'cdním nervu chlupaté. i) lanceolata Opiz (ve Flora V, 1822, p. 268). Větévky květní dlouhé, bez ostnů v, jako kopinatopodlouhlé palisty a často též řa- píky + kalně nachové. Řapíky a střední nerv roztroušeně, často nezřetelně chlupaté, později často olysající. Lístky neplodných vý- honků kopinaté, větévek květních podlouhloelliptické. Ozubení ná- padně hrubé a hluboké, velmi nepravidelné, sera a tam se vtrou- šenými žláznatými a bezžláznými vedlejšími zoubky. Číšky áz dlouze stopkaté, vejčité až krátko vejčité. Ušty kališní krátké, úžeji zpeřené. Koruny bílé, trochu narůžovělé neb též pletně růžové. Terč plochý, čnělky dosti hustochlupalé. Plody vejčité až vejčitopodlouhlé. J. B. Kellerem pro Moravu a Dol. Ralvousy poprvé zjišténa. Význačně: nezřídka v lese u Maloměřic a na úpatí Hádů blíž Maloměřic, na Hádech, u Klajdovky, na Žlutém a Červeném kopci a v Písařkách ii Brna, ve Smrčkách blíž Pernšlýna, zde též v odrůdách. — Při cestě do Ohrozimi blíž Prostějova - 1002 — (Spilzner),. v údolí Dyje u Znojma 1880 a snad i u Ci-rnovic (Oliorny)/) sťiiii- glauca Borb.: při silnici u Kartouz; v hájích u Židlochovic roste slřední tvar mezi semibiserrala liftrb. f) odonloslicla (ídgr. Tab. 2121 a seniiglauca. — Místní a individuelní Ivary léto odriidy jsou: a) plusvirens : s h'slky podlouhlo- elliplickými, na konci zaokrouhlenými (nikoliv kopinalými), stopkami květními bohatě chlupatými, číškami malými, krátkými, ušty kališními krátkými a ěněl- kami hasič bělovlnatými, canina semibiserrala Borb. poněkud podobná: pii Svratce a na Holedné u .lundrova blíže Brna. /:?) calvior : s iapíky olysajícimi a středním nervem listu ještě chlupatým: vinice u Obran, u Cacovic, na Červeném kopci u Brna, při Hané u Herolic, na kopcích a v hájích u Židlochovic. 7) umbrosa: střední nerv lístků často krátkých, za plodu olysající, zuby veliké, hluboké, bez- žlázné, dvojité, plody kratší, čnělky hustěji chlupaté, větévky často o>liiit(' : v Orlovském lese u Vyškova a při Hané u Herotic. 8) parvifolia : v lese nad Jundrovem. — Konečně ve středních tvarech míšencům následujících sdru- žení obdobných: t) lanc.-rubescens : ozubením hlubokým, nikoliv však žláznatodvojilým, nýbrž liohalě rozeklaným, barvou, ostny a řapíky podobá se Pi. rubescens Rip. ; od R. lanceolala Op. jesl jen ozubením, barvou a trochu širším obrysem lístků rozdílná: na Hádech u Klajdovky a u Židlochovic. — c) lanc-leiostyla : lístky, ozubení a slabá též na střední nerv se vztahující, později se zlrácející chlupatosf jako u lanceolala Op., leč větévky květní ostnité, stopky květní pýřité, číšky menši, úžeji vejčilé, čnělky lysé, řidčeji s 1 — 2 chloupky, ludíž ani lanc. tyi>ická, ani decalvala, nýbrž slřední tvar, případně i rníšenec, srovnej Oest. 1». Z., 1S8G číslo 3: na Hádech u Obran, r/) /anc- Mahnundaricnsis : žebra a řapíky pýřilé, lístky 2 král pilovité, čnělky na spodu bohalě chlupaté, blizny lysé, tělo (= osy) červené, ostny hákovité, užší líslky časlěji přišpičatělé = míšenec odrůd ?, jenž ku Caninis Decalvalis Biser- ralis přináleží a s R,. Gennari Huel příbuzným jest: nezřídka na Perglu u Med- lánek a na Zídlochovských kopcích. '(\) decalvata Crépin. Větve o s I n i I é. Keř zelený. Líslky šíře vejčilé' (nikoliv kopinaté) zřetelněji neb siejnoměrněji zpola 2král pilovité. Cnčlky mír- něji chlupaté. — Novou o k r o n h 1 o malolislou „Decalvala subl)iserrala Rosae uncinellae Besser proxima" liledej mezi stanovisky od semig^labra (^ad interim). Na Stalinských skalách, na úpatí Hádů směrem k Maloměřicům, u Sv, Anioníčka, zde s ěnělkami slabě chlupatými, na Červeném kopci u Brna, II Světlé a llasiié blíž Telče, Vyskytuje se též v nuslních odrůdách: (t) calvior. se stopkami nervů na středním nervu: na Červeném kopci u Firna. (>) parvi- folia., tvar útlý s ěnělkami -|- chlupatými, větvemi, květenslvím, listeny a květy -j- červenými: na Červeném kopci u Brna; pak f) ve tvaru _^ odontosticta Odgr. Tab. 2121 pro.xima, s lístky skoro malými, na obou koncích špičatými, jichž hořejší zuby po 2 žláznalýdi zoubcích nesou, s větévkami trochu ostnilými, ěnělkami slabě chlupatýnii a číškami malými, vejěilými : u Židlochovic ó") sdru- žení spuriae- pumilac podobná, av.šak červeným tělem, palisty a kališními ušly, oddálený m i, jen Sčetnými, tupounkými líslky; krátkými, chocholičnatými stopkami květními a hustěji chlupatými ěnělkami v e 1 m i rozdílná (a poněvadž 11 Caninis veskrze Sčetné lístky zřídka se vyskytují a rostliny sem přináležející velmi útlými, nestejně seřadénými ostny se vyznačují, zdá se, že jsou míšenci pod ó') uvedených druiiů): Na C/erveném kopci u Brna v mém herbáři č. 464, a v méně zajímax^^^ch odchylkách: u Lískovce, Bosoiioli, v Čertově zmolu v Pl- — lOOH — sárkách, zde též jako parvilolia submucroniilala, malýlni lístky R. fiřmula po- ilnhná, zelciiii, ro\ nř o^liiihi: pnk ]o.<\ť n Sli:'i;>MÍi-e a Volki' \M?i- iiliiTski'- hranice. j) iiiiciiiellíi Besser. 1. c. p. 20 et 62 (1822). Větévky květní Loz ostnův. Lístky veliké ntb pio^tíední velikosti, šiiokoelliptické, liché okrouhlé, zpola 2krát pilovité. Zuby husté, rozeklané a skloněné, sem a tam se vtroušenými, žláznatými, vedlejšími zoubky. Řapíky a střední nerv •+: měkkochlupaté neb jen pyrite, rovněž jako blizny dole hustěji chlupatých čnělek. Plody d= vejčilé. Koruny barvy bledě platní. Již Uechlrilzem 1875 a Christein ve Floře; 187 7 ze Slezska uvedena, byla v novčjši době ve více kusech jen ve velmi blízkém Iviiru Kellerovi jako corymhifeia Borkhauseii z Košíře u Prostějova proť. . Spitzuerem zasláua, kde dojisla poblíž collina v) lypica a v) Pseudocerymbifera roste. Vyskytuje se l(''ž na Kuehli u Nové liíše, §§) Lístky vespod též na postranních nervech chUipaté. A) Lístky elliplické, špičaté. k) Annoniaiia Piig-. (Keller v Pacher. Fl. v. Kárnt. 1S87, p. 31G Větévky květní s ojednělými ostny neb též bez ostnův is palisty na- červenalé. Lístky z úzce zaokrouhlené spodiny elliptické, dolejší tupé, hořejší špičaté, liché vejčitokopinaté, namnoze oddálené a jen, některé zpola 2krát pilovité, postranní nervy slabě chlupaté- Řapíky ostnité. Květy bledoružové, 4r dlouze stopkaté. Plody vejčito- podlouhlé. Hlavička čnělek husto chlupatá. — Střední zpola 2krát pilovitý tvar mezi k) a /) jest : 8) trichonenroides Png. s ehudochlupatými čnělkami, elliptickými Hstky a vejěilými plody. ■Na Červeném kopci u liiiia v míslni var.: ramis flor. omnino inermibus, lloribus piiipiuascenlibu-i, červenou bar/on os, karmínově červenými květy a i nasivělými lisiy připomíná glauca Miljcanina (Chr.) Crép. Vzhledem, chhipalými řapíky a nervy, palisly úzkými, lístky zpola 2krát pilovitými, čnělkami skoro lysými řadí se přirozeně k Pi. Annoniana Pug-. /:?) tvar blízký (který nechceme nově pojmenovali) u Mácové kapličky a na j. místech u Velk. Meziříčí. /) pilosa Opiz. Větévky květní ostnité, ostny jejich často tenké a četné. Palisty, listeny a ušty kahšní n a č e r v e n a 1 é^~Řapíky trochu měkkochlupaté, nejhořejší ostnité, ostatní bez ostnův. Lístky na- mnoze po 5, sblížené vejčitoelliptické. postranní na obou kon- cích špičaté neb k dolejšku dlouze zúžené, liché k dolejšku více zaokrouhlené, při délce 22 ?«m as 14— 1.5 wm š. dosti zelené, na líci lysé, vespod jen podél středního nervu a postranních nervů řídce chlupaté (mezi nervy jen na nejmladších listech několik chloupkův), za plodu až na chlupatý střední nerv olysající, po kraji chlupatě n e- brvité, 2krát až nepravidelně ostře pilovité, zuby úzké, často husté, v hořejší třetině ostře ku předu namířené. Stopky květní as 8 m>n dl., — 1004 — kratší než lysé, namnoze lupenité listeny. Číšky v e j č i t o - e 1 1 i p- soidické zdéli svých stopek. Ušly kaiišni skoro nitkovitě zakončené, trochu dlouhé. Tt?rč plochý. Květy růžové. Gnělky hustě bělo- ch 1 u p a t é. Význačná poridku : v Cerlově zmolu, v Písařkách zcela význačná, ménč význačná u rybníka blíž Kartouz a v lese n Cinzendorfu, ve tvarech ehudšícli, s přechodním ozubením: na vrcholu Hádň 1884 nmou nalezena (Oest. 1y. Z. čís. 3.) pak u Zvoleno víc blíž Telče. — U Míslkii (Gogela). Vyskytuje se ješté ve 2 hojných odr. n) subinermis in K. uncinellam Bess. [ransiens: u Židenic, Lískovce a Bohunic. /í) simplicidens od submitis zvláště též krátkými, širokovejčitými plody rozdílná: v Písařkách u Brna; pak v různých přechodních tvarech k submitis Gren., trichoneura, urbica lypica ei puberula Keller, jež mají lístky + nestejnoměrné jednoduše pilovité, které by sáin Opiz za příčinou listů vespod jen skrovně chlupatých ke své pilosa řadil a které jsme stejným právem při posledních 5 Uniserrat uvésti mohli: při plotech jedné zahrady na Černých polích u Brna, při trati a na mezích u Obran, na vrcholu Hádů (trichoneurae proxima), kopce u Cac(i\ic, na hrázi Bečkovického rybníka a v Písařkách u Brna. /\/\ Lístky široce vejčilo zaokroidilen('. m) platyphylla Ran. Ker vysoký. Větévky květní, zvláště řa- píky bohatě ostnité. Lístky široké často veliké a skoro kruhovité, s velikými chlupatě brvitými zuby. Květy po 3—7. Číšky vejčitokulovité. Ušty kališní se zastřihovaně pilovitým, lupenitým ko- nečným úkrojkem. Čnělky hustochlupaté. Na Červeném kopci u Brna. °^) Zuby veslvrze 2král pilovité. §. Cnělky hustochlupaté až bélovlnaté. n) pílosiiiscula Opiz. Jako /), jen lístky jsou většinou úžeji eliiptické a veskrze 2krát pilovité, llusfounké, skoro kožovité; rapíky hustěji chlupaté. Počínající chlupatosl! mezi nervy a krajem listu zřetelnější. Posud jen v Písařkách u Brna 5, VIL 8 3 mnou sbírána. o) liemitťicha Rip. Ostnitá, ostny oddálenější. Řapiky hustě chlupaté, skoro plsťnaté, namnoze b o ti a t o ž 1 á z n a t é, též ostnité. Lístky vejčito-elliptické, k dolejšku zaokrouhlené, se zuby nápadně žláznatě 2krát pilovitými. Zuby méně špičaté, rub lístků jen na postranních nervech (jako u urbica) ± hustě chlu- patý. Stopky květní as 10 mni dl., zdéli neb delší než skoro lysé pa- listy. Plody vejčité až ellipsoidické. Gnělky hustě bělovlnaté. Posud jen v sečích u Určic prof. Vác. Spilznerem pro uzenu' objevena. §i:j. Cnělky skoro lysé neb skrovně pýřitc'-. P) subatrichostylis Borl). Všecky větve bohatě ostnité, ostny skoro neb zcela p ř e s 1 e n i t é. Rapíky ostnité a jako n e r v y listů — 1005 — řidčeji chlupaté neb skór o lysé. Lislky malé, špičaté neb zašpičatěle vejčité neb špičatě elliptické. Plody eilipsoidické, krátkostopkaté. Pořídku a posud joii v /ajiinavéin tvaru od subastrichošlylis Borb. skro\ - nřjší ostnitoslí, nikoliv králkýuii, nýbrž již 10 — 12 inin dl. slo[diaini kvrliiíiui, \ cluii skrovně chlupatými neb léž lysými postranními nervy a lysými čnřlUami rozdílném: při kraji bssa a v b^sť u líartouz. tt) Plody -^ kulovité. O) Koruny růžové. v^) Lístky jen vespod na stiedniin nervu zřetelní; (nannioze řídce) cliliipaU'". .A, Lístky jednoduše pilovité. q) globata Dését"'. Větve s tuhými ostny. Řapíky měkkochlupaté, chudoostnité neb zcela bez oslnův. Lístky š p i ča t o v e j č i t é, na líci lysé, vespod podél středního nervu hustě ch lupat é, ostatně i 3 palisty lysé. Stopky květní krátké a lysé, po 1 — 3, kratší než vejčitozašpičatělé, vespod chlupaté listeny. Číšky vejčité. Ušty kališní kratší než plátky. Čnělky hustovlnaté. Terč málo vyniklý. Koruna světlorůžová. Plody veliké, okrouhlé. (Syn. f) laxula Gdgr. Tab. 2145.) U Lískovce a v Písařkách u Brna, při silnici z Karlouz do lleckovíc (Oest. b. Z. 1885 p. 120), v Lázeňském Gruntu u Velk. Losina a s nepravi- delnými, sem a lam 2krát pilovitými zuby: při silnici u Kartouz. — Ve Zno- jemsku: u Slavonic, Budkova, u Trouznického mlýra blíž Popovic, u Krumlova, na Leskouně u Vedrovic a kolem tízcnee (Oborny). £^/\ Lístky nestejnoměrně, též zpola 2krát pilovité. r) subglabra Borb. Jako předešlá, leč řapíky a střední nerv často mnohem s aběji chlupaté. Kulovité plody zdéli svých sto- pek, dlouhé listeny zcela lysé, vělve namnoze bez ostnův a jako do- lejší řapíky a čnělky lysé neb z počátku s několika chloupky. Lístky ellipticky vejčité, krátce zašpičatělé, na líci lesklé. Větve, řapíky a palisty nezřídka načervenalé. (Vyskytuje se též s lislky zce a jedno- duše pilovitými.) U Ivančic (Oborny). Na mezích u Židenie, na úpatí Hádů při Svitavě a na kopcích u Obran; s částečně vejčilokulovitými plody a více chlupatými čnčlkami. u Sv. Anloníčka a na Červeném kopci n Rrna ; význačně a v od- růdách u břehu Odry u Nov. vsi v Slezsku (Forni., Ros. d. Hocht;. 1887, p. 7); v tvarech přechodních a lo «) v útlém novém tvaru s plody malými, vejčitými a lístky oddálenými : \ e vinohradech u Židenie ^) ve tvaru přechodním k \\. aciphylla: u Místku a při Ostravici již v Slezsku (^(jogela) y) v kritickém mišenci sdružení: subglabra — Malmundariensis neb snad jen zvláštním místním Ivaru nestejnoměrně 2krát pilovité Decalvalae, s lístky skoro okrouhlými až okrouhlými: v Čertově zmolu v Písařkách u lirna, Form. herli. čís. 218. §§ Též poslranni nervy líslkíi ^ cliliipaté. — 1006 - j^ Líslky dílem jednoduše, dilem nl'^l('innlllol•llř jednoduše pUovilé. Plody dílem kulovité, dílem vejčilo-kulovité. s) semig-labA Kip. Popis viz svrchu str. 999. Gněiky velmi hustě iiiěkkochlupaté; větve ostnité. Lístky na spodu + zaokrouhlené, álanoviska viz svrchu, str. 999. /) rivularis H. Braun et Borl). (v Kerner Fl. exs. aust. hung. Nr. 1645 et sch. V, 1888 p. 13). Větévky květní někdy bez ostnů v, ostny krátké. Řapiky a střední nerv ellipiických neb též opak- vrjčitých, ku spodu krátce stížených, prostředně veiikých lístků hustě chlupaté, postranní nervy však velmi skrovně chlupaté, skoro lysé. Zuby namnoze jen nepravidelně jednoduché. Stopky květní 8 — 10 inju dlouhé. Číšky vejčité. Cnělky + hustochiupaté neb mírně avšak zcela krátkochlupaté. V příbuzných tvarech a to «) ve Ivaru silněji chlupatými postranními nervy, slabeji chlupatými čnělkami a méně hustými větvemi rozdílném : na Čer- veném kopci u Brna a ,6') ve tvaru středním urbica a subcollina Chr. blízkém tamtéž. ii) juiicta Piig. in sched. (J. B. Kellerem v Pacher Fl. v. Kárnt., 1887, p. 315 poprvé popsána). Větve ostnité; ostny na větévkách květních často velmi oddálené a někdy v párech. Řapiky hustě chlupaté, chudožláznaté a ostnité. Lístky vejčité až vejčitoellip- tické, špičaté, ku spodu + úzce zaokrouhlené, skoro malé, v čas květu na postranních nervech chlupaté, s velmi roztroušenými chloupky na rubu listu, za plodu většinou olysalé (jako u v.) platyphyiloides) a jen střední nervy (slaběji též postranní nervy) chlupaté. Stopky plodní prostřední délky, lysé. Ušty kališní často s bohatými, užšími, skoro 2krát zastřihovaně pilovitými pérovitými úkrojky. Gnělky slaběji chlu- paté. Plody okrouhíokulovité neb též vejčitokulovité, řidčeji vejčité, krátké. Květy živě růžové. f^) p 1 us-p ilos ula Keller, s lístky více p o dlou h lo vejěilými, špičatými, na (;hudě neb oddálené ostnilých větévkách květních veskrze 2král iiilovilými, vt'sp()d též mezi nervy bohalěji chlupatými (zde později též olysajícími), stopkami květními ])o 2 — 3 stojícími, pýřitými, prodlouženými (1 5 — 21 uun dl.), tialově červenými; číškami malými, vejčitými, čnělkami roztroušeně dlouze chlupatými, plody dosti malými, v ej či t o-kulovitými až kulovitými a ušly kališními úzce zpeřenými. U nás jen ve tvaru ;'?) : na Červeném kopci u Brna, ©0) Koruny zcela bílé. v) spliaerocarpa Pug-. Keř statný. Větve s tuhými ostny. Větévky kvěiní krátké často bez ostnův Lístky vejčité neb okrouhlovejčité, jedno- duše pilovité, vct^pod na postranních nervech chlupaté, na plochách lysé. Řepíky zcela chlupaté. Stopky květní krátké; palisty a listeny ši- — 1007 — roké. Cnělky lehce chlupaté. Plody veliké, kulovité (kvete též bledorůžově). V údolí Dyje u Znojma (Oboniy). U Brna, vo vinohradech u Obran, v loso II Karloiiz a u 2. ryliiiíka u licřkovic. II. Stopky květní vždy + žláznaté. OstnitosC mě- nivá (t. j. ostny jen většinou neb skoro jednoduché, neb na všech větévkách květních většinou dvojité); skoro nikdy „stále" jedno- duché. Viz klič str. 939, = Subsect Gollinae Grep. olim = nunc Hybridac (mezi Gallicae X Ganinae Pubescentes) Grep. 1. c. p. 8 (73) 1892. 4- Kvčty čisté bílé. Lístky na spodu vždy zaokrouhlené a skoro kruhovité (často více než prostředni velikosti) a vespod zcela chlupaté, matné plesnivě zelené. Cnělky husté bélo vlna té. 1344. R. alba L. Spec. plant. (1753) p. 492, J. B. Keller Ros. N.-Ó., 1882, 1. c. p. 259. (R. bila.) Keř prostřední velikosti, bohatě rozvětvený, se zelenou korou a veskrze jednoduchou ost- n i t o s t í. Ostny všecky tuhé a zahnuté neb též krátce hákovité. Řa- píky husto chlupaté, trochu stopkatě žláznaté a chudoostnité. Palisty vespod šedopýřité, po kraji žláznatopilovilé. Lístky po 5 — 7, veliké až prostřední velikosti, Hh okrouhlé, jednoduše pilovité, na střed- ním nervu roztroušené žiázy nesoucí. Stopky květní často trochu delší než vejčitokopinaté listeny ajako vejčité ku konci trochu ztížené číšky. Ušty kališní kratší plátkův, po od- květu odstálé, záhy opadavé, na hřbetu trochu žláznaté, 3 vnější peřenoklané, s kopinatými pérovitými lalůčky. Gnělky ve ve- Hkou hlavičku spojené, hh hustovlnatě měkkochlupaté. Plody vejčité, šarlatově červené. a) typica. Tvar nahoře popsaný, s jednoduchou ostnitosti, jedno- duchou korunou a krátkými ušty kališ nimi. (Syn.: R. alba eriophylla pentapetala Wallroth Rosae plant. gen. historia succincta 1828, p. 295.) ,-?) (lecapetala Wallr. 1. c. (= semiplena Bauh. hist. il, 44.) s pólo plnými korunami. Sem též patří v Dol. Rakousích zdivočilá a v Kell. Ros. N. O. 1. c. p. 259 zevrubně *) popsaná subvar. neb r^) s dlouhými, úzkými plátky přesahujícími u.šty kališními, vespod posléz jen na postranních nervech hustě chlupatými, okrouhlými lístky, s 8 — 10 vyniklými, rovnoběžnými, poslranními nervy; v dlouhá, kopinatá ouška vybíhají- cínu palisty, tuhými, ojedinělými, krátce hákovitými ostny na (častěji zcela bez- oslnilých) tenkých větévkách kvělních a podlouhloellipsoidickými číškami. 7) polypetala Wallr. 1. c. {— plena Bauh. 1. c. — sativa Dodon pemptades VI, 1583, p. 186) se zcela plnými korunami, ve kterých *) Na kterémžto základu tvar tento v nejnovější době od jiných rakouskýcli spi- sovatelů znova pojmenován, aniž tento první důkladný popis jeho spolu citován byl. — 1008 — íéž nejvnitrnější plátky úplně vyvinuty jsou. Tato krásná v zahradách všeobecně pěstovaná růže vyskytuje se hlavně ve dvou (opět četné podřízené odrůdy v sobě zahrnujících) odrůdách, z nichž vyskytuje se: P) floře carneo- variega to pod rozličnými jmény (jako R. IMaidcn- blush a R. iiniita horl. ald.) s poupaty plotno narůžovělými nob též růžovými a plátky na líci zcela bílými neb plátky též na líci růžově pruhovanými, což nábled zkušených rhodologův, že následující subsp. collina Jacq. specificky od R. alba L. nesmí se oddělovati, ztvrzuje! — Pak ve: ť^) dimo rphacantha se žláznatýini .šlolinkami na větévkách květních (srovnej Keli. Ros, N. Ó. 1. c, p. 259 Pozn.), ku kteréž však R. cymbae- iolia Redoulé, Res. R., p. 47 cum tab. (foliolis I ano e olatis!) rozhodně nepatří I V zahradácli pěstována v odrůdách u 7) vypočtených a i jiných, sem a lam zdivočilá: jako na Kraví horo a v údolí Hradnice u Znojma, u Liliendorťu (Oborny) a v lese u Cinzendorhi na všech míslech v odr. /j) s poloplnými korunami. tt) Květy (obak) růžové. Siilisp.) collina Jacq. (Fl. Austt\ 1774, II, 58 tab. 197.) Pro- středně vysoký, často četné výhonky nesoucí keř, O s t ni tos ť j e dno- duchá. Ostny na větévkách květních nikoliv hákovité, nýbrž z oblého spodu úzké, málo až lehce zkřivené a načervenalé. Lístky po 5 (—7) skoro přisedlé, kraji se dotýkající, široce vejčitookrouhlé, liché okrouhlé, prostředni velikosti neb často větší, všecky jednoduše pilovité, se širokými k hořejšku skloněnými, jen velmi zřídka ku spodu s jednotlivými rozeklanými zoubky opatřenými zuby, na líci lysé, vespod jen na středním nervu a po- stranních nervech hustěji chlupaté, mezi nervy i- roztroušeně chlupaté, po kraji chlupatě brvité. Řipíky zcela krátkopýřité, žláznaté a ostnité. Číšky vejčité, na spodu stopkatě žláznaté. Ušty kališní kratší než trochu veliká, světlorůžová koruna. Plody vejčité, leskle červené. U nás ve yice odrůdách, a to: § Oslnilosl namnoze jednoduchá, velmi zřídka (jen na nomnohýcli větévkách květních počínajíc) dvojila. a) typica. Lístky okrouhlé a širokoelliptické, čnělky vlnaté atd. jako nahoře a v klíči str. 939. 3) Christli Wiesl). (Oest. b. Z. 1879, 146 et Keller 1. c 188Í, 2tíl.) Lístky v obrysu opak vejčité, 7četné, tenké s vyniklými postran- ními nervy, slabší chlupatostí, nestejnoměrnou pilovitostí, se širokými červeně pruhovanými palisty. (Syn. R. canina X trachyphylla Ghrist in lití. ad Wiesb.) y) Mygiudí H. Braun p. sp. (v Kerner Fl. exs. austr. hung. Nr. 1656, 1888, na základě Kellerových pozorování jako subvar. Ros i\.-0., 1882 p. 261) s lístky vespod zcela (též mezi nervy) c h 1 u- — 1009 — pátými, široce opakvejčitými až vejčitými, větévky květní se vtrou- šenýnii velmi řídkými neb scházejícími žláznatými štětinkami, čnělky trochu volněji chlupaté. Též tato od typ. Jacquina [již ve smyslu Jac- quinovy od J. Brauna neporozuměné diagnosy ,tum etiam ad oras villosa", což dle zkušenosti jen přec při (byť i velmi řídké) chlupa- tosti plochy možná jesl] nepatrně rozdílná, Mygindem sbírána a nepo- jmenována „collina Jacq." vykazuje další tvary, mimo jiné tvar: l'j klerý má palisly vespod i s řapíky a slřediiiiiii nervy boliatí-ji žláznalé, okrouhlovejč'ilc' lislky neslejnoměrnéji pilovité; z lěchlo jsou jen iiřkleré veskrze, zcela jiné jen na nervech chliipalé. Cnřlky dfile husté t^na bliznách však velmi slabo-) chlupaté. *) a) lypica. Velmi pořídka : ve vinohradech a po kraji cest na Kraví hoře 11 Znojma, v levo při cestě k Sedlešovieriin, zde pospolitá (Oborny) /?) a y) nebyly ii nás význačné nalezeny, za to však střední tvary mezi a) lypica a těmito odrůdami, podobající se lisíiin a skoro na všech vMévkách (ačkoUv éasio velmi skroxně) se \yskyliijiciini štětinatými ostny odr. Myi;indi, čněl- kami a vejéilookrouhtýin obrysem listů přibližují se «) lypica; pak v přecho- dním tvaru od tohoto slřednílio tvaru k b) calarraclar um, u kteréhož jest spodiiia nejliořejšich okrouhlošpiěaté vejěitých líslků rovněž špičatá, až náhle krátce zúžená a chlupy více na nervy obmezeny (liidíž nestálosí v nejnovější době po- jmenovaných subvar. Myí;indi, Clusiana ald. dokázána). Všechny tyto střední tvary objevil proť. Spitzner v čelných jedincích na Kosíři u Prostějova. b) cataiTactarum Borl). 1. c. .S86 et H94. Lichý (neb konečný) lístek nejhořejších listí\ na větévkách květních, jakož i na neplodných prýtech ± k o p i n a t ý, neb na obou špičatě úzkoelliptický, jen ostatní širokovejčité až kruhovité, všecky jednoduše pilovité a jen vespod velmi řídce chlupaté, za plodu silně olysající. Plody v chochol í- c í c h (po 3) vejčité, krátkostopkaté. Ušty kališní neprodloužené, na hřbetu trochu žláznaté. Koruny prostřední velikosti, krásně růžové. Čnélky srstnaté. Ve tvaru příbuzném proť, V. Spilziierein na Kosíři ii Prostějova objevena. c) meg-alantha Borl). et Wiesb. Lístky nápadně delší než širší, elliptické, trochu neb nepřišpičatělé, vespod vět- šinou jen na postranních nervech chlupaté. Palisty prodloužené s oušky Shrannými, dlouze zakončitými. Květy mnohé až po 3, větší, skoro tak veliké jako u R. Austriaca Crantz. Ušty kališní na hřbetu chudožláznaté, skoro zdélí plátků (25 mm), jich úkrojky pro- dloužené. Listeny kopinaté, zdélí neb málo kratší stopek květních. Čnělky krátkochlupaté ; plody kulovité. (Syn. R. corymbifera *) v Dr. Bečka Fl. N.-U., Videii 1890 p. 802, vyskytuje se tento podřízený tvar jtud jtuéiiem Clusiana H. Braun, ačkoliv leiito uáxev již punhé priorilč příčí, poněvadž již jedna růže v Tratt. Rosae. monogr. I., 119 (1823) a vneCan.l. Prodr. 1]., (^ (1824) poii jiuéiieni Pi. Clusiana Wailz popsána jest, 6i — 1010 - Déség. vix Borkh. /) megalantha Borb. et Wiesb. v Borb. ungar. Ros. Monogr. pag. 387 ol 394 = R. gallico X Lutetiana Oborny in sch.) d) Pseudo-c6rymbifera J. B. Keller. (Syn. R. corymbifera H. Braun v Ob. Fl. p. 913 non Borkh., srovnej: poslední u J. B, Keller v Deutsch. b. Mtsch 1886, čís. 11.) Lístky po 5 — 7, prostřední veli- kosti až veliké, vejčitě, špičaté, krátkořapíkaté, jednoduše pilovité, jen velmi zřídka s jedním vtroušeným, žláznatým vedlejším zoubkem, zuby zašpičatělé, jen na dolejším kraji listu roztroušeně chlupatobřvité. Listy již v čas květu obak lysé, jen střední nerv roztroušeně chlupatý (jen lístky nejmladších prýtů mají chlupaté postranní nervy). Řapíky trochu delší (neb rozložené), namnoze odstále roztroušeně chlu- paté, chudožláznaté, se 7 — 10 křivými a žlutými ostny, někdy jen chudožláznaté. Palisty široce kopinaté, v odstálá, úzce kopi- natá ouška přecházející, lysé, jen na hořejším kraji brvité. Listeny veliké, široce kopinaté, načervenalé, zašpičatělé, z d é 1 í neb kratší než prodloužené stopky květní, vnější stopky květní někdy vidličnatě rozeklané, trochu chlupaté a sivě ojíněné, (ilíšky vejčité, na spodu trochu stopkatě žláznaté. Ušty kališní dlouhé, na hřbetu skoro neb zcela b e z ž 1 á z n é, v dlouhé úzko- kopinaté vj^běžky vybíhající, vnější s pérovitými úkrojky pilovitými, • kratší než velmi veliké bledorůžové plátky. Čnělky hustě nahloučené, srstnaté. Plody veliké, vejčité, šarlatově červené. Od odr. b) vej- čitými plody, více zašpičatělými, mnohem lysejšími lístky a často trochu delšími, hojnějšími a lysejšími stopkami květními rozdílná a s ní střed- ními tvary spojena, c) Pořídku. Jeden keř na Kra\í hí)n' u Znojtua, zde léž > přechodních tvarech (Oborny, leste Keller), v hezhratinéni přecliodnini tvaru u Cinzendorfu mnou nalezena. — V přechodním tvaru ku ó') ; na polní česle na Kraví hoře (Oborny) a po kraji rolí na Kosíři u Proslř-jova (Spilzner !), dle rostlin, které Keller viděl bezpochyby ve společnosti svrchu vytčených přechodních tvariiv. §§) Ostnitosl vélšinou (až bohatě) dvojitá. /\ ) Lístky zcela chlupaté, skoro popelave šedé, jednoduše piloviď'. d) Boreykiaiia Besser. (cat. hort. Grem. 1820 et enum. Pod. et Volhyn p. 65, J. B. Keller 1. c. p. 557). Peň hustě větvitý, se šedo- zelenou, mladé prýty a výhonky s nazelenale modravou korou. Ostny kmene a větévek velmi roztroušené, slabě ohnuté, tuhé, větévek květních více rovné až šídlovité, s ^ zřetelně vtroušenými, tuhými, žláznatými štětinkami. Řapíky hustě chlupaté, bohatými, stopkatými žlázkami a několika tuhými namnoze hákovitými ostenci posázené. Lístky po 7, na větévkách květních po 5 — 3, veliké a šedozelené vespod bledší, obak (na líci slaběji) chlupaté, liché špičatě v e j č i t o o k r o u h 1 é, na spodu srdčité, postranní elliptické, za.špičatělé, vespod na středním nervu trochu žláznaté, v š e c ky jedno- — 1011 — duše pilovité, skoro přisedlé a kraji se dotýkající. Zuby veliké a časlo velmi nestejné. Palisty žláznatopilovité, vespod všecky hustě chlupaté. Listeny široce kopinaté, trochu kratší než prodloužené (1-5—3 cm. dl.), chocholičnaté, žláznatými štětinkami dle celé délky posázené stopky květní. Číšky vejčitó, lysé. Ušty kališní uvnitř běloplsťnaté, vnější (zpeřené) na hřbetu vždy žláz na tě krátko- štětinaté, pérovité úkrojky kopinaté, zastřihovaně pilovité. Plátky delší než ušty kališní, krásně růžové. Plody š i r o k o v e j č i t é, zralé leskle červené, nezralé často ještě od stálé ušty kališní nesoucí. Cnělky v hustou hlavičku spojené, mírné srstnaté, v čas květu často jen pyrite (nikoliv hustovlnaté). d) corylifolia Taiiscli. Ostnité štětinky na větévkách květních velmi roztroušené; chlupatosť lístků jako u typu, lístky často trochu menší; řapíky hustě běloplsťnaté (ni- koliv měkkochlupaté Besser) ; stopky květní namnoze o j e d n ě 1 é, číšky častěji i ušty kališní žláznatoštětinaté (Syn. — R. corylifolia Tausch, Praha čís. 476 v herb. Kellera, r. 1883 Grepinovi z herb. Wolfnera se všemi Opiz-Tauschovými originály předložena s lysými číškami ; a — R. collina hispida čís. 12 c v herb. kláštera Oseku v Cechách s číškami zcela štětinatými). Jako další odr. palrí s^ni .1. B, Kellerem ^ jelio Uos. ^, (I. 1. c. p. 257 popsána, l(v- ni-pojiiKMiováiia ť) K u c h a r o \ i c e ii s i s s vMťxkaiiii kxMiiími velmi chudošlěliiialýini, slopkaini kvMiiimi skoro lysými, ušty kališnimi kralšinii, často zcela bezžláziiými a lila vičkami ěnčlek skoro husté vlnalýiui. (Sem patří též I!, noreykiaria H. tírauii \- Ob. Fl. p. !)H nou tíesser v eiuiin. Pod. el Volh. 1822, p. 65.) Posud jeii \ iiekiilika keřícdi za \^ýí'\ skalou, ii Trouziiickólio mlýna, blíže Znojma v odr. d) eoryliiblia Tausch (Oborny). f) Ku c hařo v ic e n s is pospolité v Kuchařovických Nov. horách mezi Znojmem a Kuehařovicemi (Oborny). ^/\, '''!-' 'y zelené, jen vespod a sice liiid' na celém rubu neli jen na postranm'ch nervech " chlupaté. Ušty kališm' vždy žláznat(''. Q Kališní ušly po odkvětu dolů (jhrmilé a opadavé. Listeny úzké. Plody vejčité. f) Katoiuskíaiia''^) Besser, (1. c. p. 65). Keř prostřední výšky. Větve hnědozelené, tuhými, hákovitými, na větvích často hustě sto- jícími, červenými ostny posázené. Větévky květní namnoze krátké a tenké, s ostny tuhými, na dolejší části velmi oddálenými, na hořejší hustěji postavenými, málo zahnutými až zcela rovnými a tenkými, jakož i s vtroušenými jehlicemi (t. j. tuhými a žlázkami za- *) Dle orig-. popisu Iksserova I. c. [>. 05 (et 20 z: R. hiuuihs oliin)^ a dle do- plňujících poznámek Crépiuových v Bulicl. hel;^-. V., 205 a jednoho sušeného (kromě lístků trochu srdčitých zcela shodného) exempláře v herh. kláštera Oseku »e horto Friedcrsdorť s eliij. > R. Radoinskiana cnlta M. Bcss.« — 1012 — končenými krátkými štětinkami) ± posázené. Řapiky hustě-, ale velmi k r á I k o ch iřU p a t é a botiatě žláznaté, sl2 — 3 velmi jemnými, krátkými, v štětinky přecházejícími ostenky. Palisty úzké a dlouhé nahoře v úzká ouška náhle rozestálé, jen vespod slabě chlupaté. Lístky sblížené, nejhořejší 3 vespolek částečně se kryjící, na větév- kách květních často 5četné, velmi krátkořapíkaté ; (též elliptické- neplodných prýtů na obou koncích db zaokrouhlené) na mnoze elliptické, jen liché trochu šíře vejčité (nikoliv vej- čité), velmi krátce přišpičatělé, všecky prostřední vehkosti a jen ve- spod po celé ploše měkkochlupaté (při délce 10—20 turu, 15 — 25 inin š.j, po kraji nestejnoměrně pilovité, zuby užší a menší, méně otevřeně, na spodu hstku s 2, k prostředku jen s 1 žláznatým vedlejším zoubkem, v hořejší třetině nestejnoměrně jednoduché a bezžláznó. Květy namnoze po 1 (—2) (nikoliv v chocholících). Stopky květní tlusté 4 — 5krát delší číšek, žlutavočervenými stopkatými žlázkami po celé délce posázené. Číšky ellipsoidické, lysé (Crépin V. 505) neb částěji štětinaté (Besser!) Ušty kališní úzce zpeřené, vespod též pérovité úkrojky hustě krátkoštětinatě žláznaté, po kraji roztroušenými žlázkami + posázené, kratší než plátky, po odkvětu dolů ohrnuté a opadavé. Hlavička čnělek. dosti veliká, b ě 1 o v 1 n a t á. Prašníky červené, na prodloužených nit- kách. Plody vejčité, šarlatově červené. ř) Eduardi J. B. Keller. (Syn. R. canina X galica Grep. in lilt. an Keller), s lístky velmi různé velikosti, o Y2 nienšími, namnoze však prostředni velikosti, z nichž jsou liché (t. j. lístky ko- nečné) špičato-opakvejčité až elliptické, postranní elliptické, často vyskytují se ojedněle na téže větévce květní ně- které 2 — 3krát větší širokovejčité až vejčitopodlouhlé lístky; lístky ne- plodných výhonků jsou však všecky krátkovejčité a široce za- okrouhlené, t. j. prostřední velikosti až malé a veskrze vejčito- okrouhlé (nikoliv kopinatopodlouhlé), vespod velmi řídce na plochách pýřilé, chloupky velmi krátké a bělavé, za plodu jen na postranních nervech patrné. Lístky neplodných výhonků veskrze a nápadně žláznaté-, zpola 2krát pilovité, řapiky a řapíčky bohatě žláznatoštétinaté. Stopky květní mnohem kratší (zdélí neb I V2 delší číšek), číšky opakvejčité, jen kolem spodu dlo.ho- štětinaté; hlavička čnělek huňatosrstnatá, trochu pozdvižená a plody opakvejčito-okrouhlé. — Střední tvar mezi Ghristii a Ratomskiana, od collina Jacq. dolejšími a prostředními lístky (na větévkách květních) nikoliv okrouhlými, nikoliv jednoduše pilovitými, zřetelnější, hojnější neb přec u většiny větévek se skrovně vyskytující dvojitou ostnitostí a čnělkami nevlnatými rozdílná. Od /5) Christii rozeznává se dvojitou ostnitoátí, srstnatými, nikoliv vlnatými čnělkami, na obou koncích - ioi;-í — ± špičatými, menšími zřetelněji (v dolejší třetině bohatě) zpola 2krát pilovitými, částečně i na plochách chlupatými lístky; od c) meg"al- antha rozeznává se dvojitou ostnitostí, zpola 2krát pilovitými, men- šími, zvláště kratšími, více opakvejčitými lístky a nikoliv kulovitými plody ; od Lloydii Déségl. Fl. Aust. inf. zřejmě se hší bez- plsfnatými řapíky, nevlnatými čnělkami a útlou chlupatostí ploch. Význačně u nás posud nenalezena, v odr. f) Eduardi ; v^ lese u Cinzen- (lorfu 13, Vir. 1881 a 4, VII. 1SS4 a i)ak u Medlánek 15, VI. 1882 mnou pro květenu vůbec objevena. O o) tíšly kališní po odkvělti ješlě plody věnčící, plody kuloviU-, listeny . \ elmi široké. f) Zoisaeana Obor. et H. Braun. (Ob. Fl., p. 914, p. sp.) Keř dosti vysoký s hustým rozvětvením, šedou až nahnědlou korou. Vě- tévky květní s dvojitou ostnitostí, mezi tuhými, šidlovítými ostny vy- skytuji se též vlroušené žlaznaté jehlice, ostny starších větví slabě zahnuté. Listy hustě stěsnané, lístky zelené, vejčitoeUiptické, tupounké neb nejhořejší zašpičatělé, na líci lysé, vespod na hlavním a postran- ních nervech chlupaté, veskrze jednoduše pilovité. Řapíky pýřité, ostnité, přisedlými a stopkatými žlázkami posázené. Palisty široce vejčitokopinaté. Listeny velmi veliké, stopky květní na- kloněné, velmi krátké, hustě stopkato-žláznaté zcela kryjící. Číšky kulo- vité neb též krátce vejčitokulovité, brzy trochu žláznaté. brzy lysé. Ušty kališní na hřbetu a po kraji žláznaté, v dlouhé, úzce kopinaté přívěsky přecházející. Koruny krásně růžové. Čnělky bustě vlna- tou přisedlou hlavičku tvořící. Plody kulovité, šarlatově červené. Ušty kališní odstálé, pozdě opadavé. (Odr. tato připomíná nám po- někud pyrenejský horský tvar R.. cerasiřera Timbal) Vběhni pořídku : posud jen na Mlýnském vrchu u Čížova při cestě do Ledového údolí, Obornýni pro květenu vůbec objevená. P o z n. Spíše než u ostatních růží jest „u CoUinis" nezbytně potřebí úplných cxeiiiplářň, zvláště s neplodnými výhonky a větévkami zelené a zpola načiMvenalé plody nesoucími, jakož i poznámek o čnělkách, o barvě květův a dvojlvarné oslmtosti, má-ii určení iicz velmi značné zlrály času poněkud správně vykonáno hýli. Siibsect. Eucaiiiiiae. Subtrib. Adenoneurae (viz klíč str. 937). 1345. R. tomeutella Lem. (J. B. Keller 1. c. p. 231—232). Keř prostřední výšky až 2 w v. Větve krátké. Mladé výhonky načervenalé a skoro plsfnaté. Ostny velmi široce trojhranné, smáčknuté, na větvích hákovité, dlouze dolů zahnuté, na větévkách květonosných menší. Řapíky plsťnaté, s krátkými často bohatými žlá- zami a slamožliitými ostenky po=:ázené. Lístky po 5—7, tlusťounké, — 1014 — malé až skoro prostřední velikosti, s nervy postranním i, na lici vtisklými, vespod,-V y n i k lým i a průsvitavými žilkami (3. řádu - anastomosae), okrouhlé až široce opakvejčitookrouhlé, se spodinou zaokrouhlenou až skoro srdčitou a koncem krátce zašpičatělým, obak chlupaté, vespod hustěji měkkochlupaté a od kraje do vnitř směrem k spodině několika velmi malými snadno opadavými žláz- k a m i posázené, které na hořejších listech namnoze scházejí. Zuby skoro pod pravým úhlem otevřené, krátké jen k hořejšku trochu sklo- něné, s n e m n o h ý m i, velmi malými, často jen stopkatými žláz- kami naznačenými vedlejšími zoubky. Palisty všecky úzké, slabě chlupaté, po kraji žláznaté, rovněž jako málo rozšířené, vejčito- kopinaté listeny. Stopky květní v chocholících po 3 — 4, neb ojednělé, lysé as IV^ delší než lysé, krátkovejčité číšky. Ušty kališní bo- hato-zperenodílné, široké, po odkvětu nazpět ohrnuté a brzy opadavé, na hřbetu lysé, s ukroj ky zelenými, široce kopinatými, po kraji plsťnatými a žláznato-pilovitými. Ko- runy dosti malé, bílé neb při rozkvětu slabě narůžovělé. Gnělky v I n a t é, trochu prodloužené. Plody malé, krátce a široce ellipso- idické až kulovité, s trocha pozdviženým (ne zcela plochým), dosti širokým terčem, šarlatově červené až pomorančové, pozdě zralé, § S(o[iky kvčliií a lirbKl iišlii kališních bczžláziié. a) typica. (:= R, tomcntella Leman Bullet. soc. philom, 1814, 94; J. B. Keller 1. c. 1882, 231). Tvar nahoře popsaný, s lístky okrouhle vejčitými, vespod hustě měkkochlupatými, avšak jen nemnohými, ne- patrnými a na hořejších listech často scházejícími jen od kraje do vnitř v stopách se vyskytujícími žlázkami posázenými, čnělkami vlna- tými, korunami malými bledými. Sem patři podřízené odrůdy : fí) ob I 11 silo 11 o — lomen Ic 11a I* u i;. (.f. R. Kclhn- v Form. Ros. d. ilochg. 1SS7, p. 10', Ms. 36). !-islky na líci vdnii slitlič ciilupaU', vespod hustě chlupalé a rhlnpy zh slabě klinovilě sbíhavé- : na kopcích u Židenic a u Obran. Místní tvary : «') na mezích u Malorněřic a za Slromoradním ř;runtcin tamtéž; jP) se živě růžovými kvěly: na CcrveuiMu kopci, zde též jako rosea f) majnscula; 7^) na Červeném kopci; ď^j na Hádech u Maloměřic, všechny od 13. června až do 10. červei\ce ješlě kvetoucí. Tvary význačné od R. Obornyana jsou naší var.) lomen- leHaelormis se Ivary li. inicraiilhoides spojeny. c) Subspec. (lizellac Jíorb. (I. c. 479 et 486 \\ sp. Sepiacearum.) Dosti vysoký keř, mnohem volněji větevnatý a listnatý. Starší větve se zcela rovnými neb málo ohnutými, dosti dlouhými, smáčicnu- tými, tuhými, větévky květní kratšími sr po v i tým i ostny bohatě posázené, jako roztroušeně krátkochlupalé, olysající, žláznaté ra- pi k y. Mladé větévky namodrale ojíněné. Lístky po 5 — 7, trochu oddálené, prostřední velikosti (často veliké a širokým tvarům K. trachyphylla trochu podobné) široce e 1 1 i p t i cké, na spodu krátko- klínovité neb opakvejčito-okrouhlé, krátce a náhle zašpičatělé, na líci matné a lysé (řidčeji se stopami ojednělých žláz), vespod na středním nervu a postranních nervech chlupaté, na středním nervu a postranních nervech zřetelně (řidčeji na nervech 3. řádu) krátkými stopkatými žlázkami posázené, hořejší lístky větévek často až na š t ě- tinatoostnitý střední nerv zcela bezžlázné!, po kraji ostře 3krát pilovité, zuby úzké, hluboké, kolem prostredka rozestálé, na konci listu skloněné. Palisty úzké s oušky Shranně zašpičatělými, ve- spod (vyjímaje střední nerv) bezžlázné. Stopky květní d= stopkato- žláznaté, jen po 1 — 3, jen zdélí kopinalých listenův. Gišky krátkovejčité až vejčito-ellipsoidické, namnoze lysé. Ušty kališní nazpět ohrnuté, na hřbetu žláznaté, 3 vnější zpeřéné, s kopinatými, žláznatobrvitými úkrojky — 1017 — a dlouhými, úzce kopinatými, žláznatě hluboce pilovitými ko- nečnými přívěsky, zdéli prostředně velikých (as 2 cm dl., 14 mm š.), zcela bílých plátků v. Gnělky nemnohé, velmi úzký, krátký sloupeček tvořící, skoro neb zcela lysé. Terč kuželovitý. Plody + kulovité, tV) plumosa H. Braun (Ob. Fl. p. 921). Oslny na větévkách kvě(- ních ťnslo ve dví r o z e k 1 a n r. Líslky široce vejrilo-elliplick*', na spodu široce zaokrouhleni', 2 — Ik r á I hru b ě- a otevřeně p i 1 o v i l (■, špičatť-. ííapiky více chlupaté. Stopky květní chudožláznaté až zcela bezžlázm'', rozličné délky. Číšky širokoclhpsoidické. Ušly kališní mnohem delší než bilé korimy, bohatě zpeřenoklané, s pérovilými úkrojky ztidia odslálýnii, zubalými, lupenitýini. Cnělky lysé. Terč kuželovitý. Plody krátkovejčitc'. ř) polycarpa O p i z *) (dle orig. v herli. Pražské, ěeskť' univ. .1. B. Keller). O.slny větévek kvěliiích došli rovné. Lístky menší, širokoelliplickť' neb vejcité, s kraji trochu rovnoběžnými, též vejčitoelliptieké, přišpiěatělé, ku spiídu nezúžené, skoro slejnobarevně zelené, na líci lysé, vespod na středním nervu hustěji, na postranních nervech chuději chlupaté, s vyniklými slředniiui a posiranními nervy, na poslranních nervech velmi skrovně krátkými, ma- lými, nacervenale hnědými, snadno opadavými a na hořejších lislech skoro zcela scházejícími žlázkami posázené, ozubení skoro jako u lyp. lomenlella, zuby .'ih r a n n é otevřené, veskrze k r á I k (% jen trochu méně široké, hla\ ně jen žlázy, řidčeji též m a 1 é vedlejší zoubky nesoucí. H a p í k y jen v e s p o d (unilariam) chlupaté, chuději žláznaté, bohaloostnilé. Palissly kralší, lysé. Kvěiy ]H) (l-)3, slřední stopka zdéli, postranní o polovici delší než vejci lo- iv u 1 o \ i I é až o k r o u h 1 é, m a 1 ('■, na spodu štětinalt- číšky. Sto p k y k v ě t n í n a m noze jen v hořejší třetině (pod číškamij ž 1 á z n a t o- štětinaté. Ušty kališní po odk\ětu vzpřímeny (jako u R. !j;Ta- veolens a g-lauca), na hřbetu nemnohými, tuhounkými, stopkatými žlázkami po- kryty, s ú z k ý m i, po kraji žlázualými p(''ruvitými úkrojky. Cnělky hlavalé, krátké a lysé. Tvar význačný posud jen poblíž staré střelnice u Velk. Losina (Oborny). . sIkmIiijc se i s mojí si)íik(i(i, ler s dodalkcm l<''ž \ Mibsp. siibcaiiina (Clir.) ('i''p., kleiá \ Oli. Fj. ^cllázl'. Kolem Proslějova: II Račic, FM-olivaiiova, na Kosiii, mi It/.hclii, ii Selontek, ve viiioliradceh ii Ooma- myslic, pii ccsIc clo Ohrttzimi, \ Kiimhcrkácli nad Určicemi, ii nioithi- seči za Mysliiivicemi. na Si. IMimilox č, v HopešskíMn žlehii (Špilzner). ii Drnoíiolce (K. llaiiáček). PoskroNUM na Kraví iioie a, v ťnlolí Dyje ii Znojma, v Švýcarském údolí II Vranova, skoro význařnč ii Obran ;i Adamova, v sev. Moravě a Wiesen- berka a pii \ ýsliipii na Karlnvii \ ýši Velk. Losina, SkKváiikov u Šiiniberka" a ve výcliodní čásli : ii Frýdlaiidii (Oboriiy), ii Míslkii (Gogela). Kolem Ždárii (F. Kovář), u l!ralrano\ it; n Maršovic bliž Nov. mčsla (Havelka). Na úpatí Hádů směrem k Malomčricam. u 1. rybníka blíže Karloiiz, na /InU-m kopci n Brna, na Kuchli u Nov. lííše a ii Mal. Moravy (Foriii., ííos. d. Hoclig. 1887, p. 5 1. Ve tvareeli blízkýcb, jež nelze blíže určili: na Mordoviiě blíže Klajdovky a na kopei Slanovisko n Medlánek. ;?) na Cervem-in kopci ii Brna a na mezích za Slromořadiiím grtinlem n Malomeřic (s nepravidelnou až čáslcčnr. (hojiiou pilo- viloslí). a'^j subcanina (Chr.) Crép. Jako předešlé, jen lístky jsou nepra- videlněji pilovité, často též více zelené, široce vejčité ; řapíky ostnité (dle Ghrista i se středním nervem chlupaté, tento tvar přináleží však ku R. coriifolia). Stopky květní krátké a čnělky vlnaté, kališní ušty však nevzpřímeny, nýbrž na zelených plodech vodorovně odstálé až dolů skloněné a ranněji opadavé. Velmi proměnlivá subvar. j') (i r a v e I i C r ('■ p. Oslny křivé, iiořejší po 2. Lístky proslřední \eli- kosli skoro malé, dolejší elliplickí'', užší, špičatií ; hořejší z úžeji zaokrouhleného spodu v e j r i I o k o p i n a I ('•, (diak (vespod též na sířednim 'nervu) zcela lysé a méně sivozelené. flapíky sem a tam ostnité, bezžlázné, dolejší často jedno- stranně pýřité. Palisty méně široké. Stopky květní po 1 — 3, velmi krátké. C-íšky vejčité, lysé. Ušty kališní typicky úzké a chudozpeřené, leč ne- vzpřímené, nýbrž jen vodorovně rozložené až zpola nazpět ohrnuté a ranněji opadavé. Cnělky vlnaté. Terč polokuželovitý. Koruny jako u tvaru základního. Plody vejčilokuželovilé neb střední opakvejčito-kulovité. — Crép. Excursions rhodologi(jues dans les Alpes en 1S90, et rvenalé, řapiky, skoro z jednoho bodu po 3 vybíhající, připomínají R. scnticosa, tato f) subsen- ticosa od R. complicata : u Krahulci blíž Telče; ve tvaru stinném: při cestě od Maršíkova k Mottenkoplu, zde též přechodní tvar k myriodonta Chr. a incli- nala Kern. ^) iniponcns : na Cervené-m kopci u Brna ve více odchylkách: s líslky rhuději 2krát pilovitými a číškami vejčilými: zde léž tvar přechodní ku tVM -íť^-í- silis; d^) Moraviac : \\ Znojma (Oborny teste Gandoger I. c 1892) pro Mo- ravu nmoii poprv(': ii Obory blíž Stříleže pod Pernštýneni a u Ratkova blíž Velk. Meziříčí 29, Vil, 84 objevena, rostliny z posledního stanoviska odchyluji se poněkud : větévkami a větvemi rovnými a tenkými ostny posázenými, líslky kratšími, širšími, skoro okrouhle špičalovejčilýnii =:: R. complicata v.) obloui^i- litba Kell. olim ř) Sandhťríirri, pořídkn : posud jen při jednom kraji polním v údolí Leskavy n Znojma .') myriodonta : při mlýnské strouze Svratky za papírnou u Brna (Czížek), údolí Kyje mezi Hardekein a Lukovem, u Nov. mlýna, u Trouznického mlýna v údolí Dyje, na Kraví Hoře u Znojma (Oborny). ii Místku (Oog-ehO. Význačně : na Červeném koprna, 9. července právě roz- kvetlá. §§) Stopky květní prodloužené (skoro zdé'lí. až mnohem delší než plody) hezžlázné. O) Lístky j c d n o d u š e pilovité. c) nielanophylloitles*) J. B. Keller et Haiiausek v Deutsch-b. Mlsch. IV, 1886, p. 147. Větve větší a štíhlejší, zelené. Ostny p r e- s 1 e n i t é, s úzkým spodem, velmi ostře zašpičatělé a dolů namířené (jako kočičí drápy) ; dva vstřícné ostny na způsob gotického oblouku. Mladé větévky silně namodrale ojíněné. Řapíky ostnité. Lístky na- mnoze po 7, veliké (6-5 cm dl,, 4 — 4*5 an š.), špičatovejčité neb vejčitopodlouhlé až elliptické, krátce přišpičatělé, tenké, lesklé, řapikaté, o b a k skoro stejnobarevné, tmavozelené, s hrubými jednoduchými zuby. Stopky květní dlouhé. Květy jednotlivé neb po 3. Plátky tmavorůžové. Ušty kališní po odkvětu nazpět ohrnuté. Plody vejčito-okrouhlé. U nás posud nenalezena. d) acutiformis H. Braun. (Ob. Fl. p. 887.) Větve ostnité. Lístky p o d 1 o u h 1 o - elliptické, k oběma koncům špičaté, nepravi- delně pilovité, vespod sivozelené, na líci tmavozelené. Stopky květní dlouhé. Číšky podlouhlo-ellípsoidické. Ušty kališní zdélí *) že H. glauca Vili. var. mclauophylloiiles .1. Ii. Kellor I. c. s brutiýini, jedno- d II o h ý m i zuby, (jmidogiem I. c, jako skoro všechny rakouské růže nesprávné posu- zována a mylně ii subvar. .Vloraviae uvedena byla, vysvitá z hořejšího popisu obou odrůd. — 102o — krásně růžových plátkův, odsláló, záhy o [> a d a v é. Čnělky husto- chhipaté. Terč skoro plochy. Plody podlouhlé, nahoře v dlouhý krček zúžené. Přechodní tvar ku R. canina /.) oxyphylla Rip. a ve smyslu Crépina k R. subcanina Ghr. příslušná odr. Několik kcříi iia piavi' ^liaiio ihIuIÍ liyjc iiapiiili mo>UU(' plováriiř. na Kraví horo a liořrjší kraj viiiolirailíiv ii Znojma ((Hiorny), nezřídka na Cervenéin kopci u Brna. 0 0^ l.íslky jednodiišo-, ncprax idelne- a 2král pilovili'. e) subcíiiiiiia (Ghr ) Crép. Seru náleží ona řada tvarů této odrůdy, která mimo nevzpřimené, nýbrž nanejvýš vodorovně rozložené a mno- hem ranněji opadavé ušty kaiišní lOž ještě trochu delšími až prodlou- ženými stopkami květními R. canina příbuzná jest. Zahrnuje dle určo- vání obou autorů: a) jednoduše dvojitě a vícekrát pilovité, lysé a b) podobně pilovité, na středním nervu a řapících slabě (jen jednoradě) chlupaté tvary (/) pilosula Ghr.). Nová pro území. + hiserrata, pedunciilis longioríbus : nezřídka v iizemi H Oáslečné li. canina prílinzná. jako na př. /) snhhiserrala ad tanceolalam Op. recedens: při Svratce n Jnndrova: ^.eddzelenon liarvon, kralšinii stopkami kvétnimi. husle vlnatými čnělkami, Inpf-jšinii, okroiddými lístky o. 41): na Hutberku u Velk. Losina (Form. Ros. d. Hochg. p. 5), konečně v krásném tvaru s počínající žláznatoslí postranních nervův a hustě žláznalým středním nervem: na Červeném kopci u Brna. tt) Lístky obak lysé, av.šak vespod na postranních nervech žláznaté. Slopky k\ětní bezžlázné. $) Lístky obak sxětlozelené až sivozelené, všecky vespod na postran- níť h nervech žláznaté. i) slaYodolica Kell. et Kmet. (srov. klíč str. 945 a 946). Větévky květní velmi sblíženými až skoro přeslenatými, krát- kými, tenkými, křivými, žlutavými ostny bohatě posázené. Lístky menší, opakvejčité, všecky ku spodu zúžené, dolejší a prostřední též mezi nervy s roztroušenými žlázkami, po celém kraji (též na spoJině) žláznaté 2 — 3krát pilovité. Řapíky tenké, jednostranně chlupaté a bohatě až velmi hustě stopkatožláznatě králkoštětinaté^ v kvéten=5tví stojící řapíky též ostnité. Palistv široké, dolejší a pro- střední vespod na ploše žláznaté, často i se řapíkem světlonachově načervenalé. Květy po 3 — 5, svazečnaté, prostřední stopky květní kratší, vnější zdélí (neb trochu delší), ojíněné, krátkovejčité neb skoro okrouhlé číšky. Ušty kališní hojnožláznatě pilovité, 65 — 1026 — na hřbetu částečně žláznatě tečkované, odstálé až přímé. Terč plochý; Gnělky hustohuňaté, malou, trochu vyzdviženou (na terč ne zcela při- lehlou) hlavičku tvořící. Střední plody široce opakvejčité, postranní vejčitookrouhlé. Posud u nás nenalezena. §§) Lístky jen vespod světle- neb sivozolené a jen dolejší a prostřední se žláznalými nervy. Q) Všecky lístky s veskrze dvojitým, stopkatožláznatým až složitř pilovílýia ozubením. Ušty kališní jakož i palisty i" na plochách žláznatě. k) Delasoií Lag-g. et Pug. [v Gottet enum. in Bull. de la Soc. Murith (1869 et 1874) non Déségl., Grépin v Prim. VI. (1882), p. 715 (55), Gdgr. Mon. ros. II. (1892), p. 130, J. B. Keller Ros. N. Ó. p. 227, dle exemplářů z původního stanoviska]. Větve s velmi oddálenými, nemnohými, skoro srpovitými ostny. Větévky květní namnoze bez ostnů v. Lístky prostředně veliké až veliké, široce vej- ci t é, též vejčité, špičaté, tuhé (skoro kožovité) jako u v.) Reuteri, vespod na vyniklých dolejších postranních nervech s ne- mnohými bledými žlázkami, které na nejhořejších listech často scházejí, a tuhožláznatě krátkoštětinatýtni středními nervy. Řapíky hojnožláznaté, ostnité, na dolejší části často trochu pýřité. Palisty typicky široké, vespod na ploše žláznaté, s oušky špičatými ku předu namířenými, po kraji dlouze žláznato- hustě brvitými. Stopky květní často ojednělé, též po 2 — 3, krátké, nikoliv žláznaté, Gíšky opakvejčité, ly.-é. Ušty kališní s pé- rovitými úkrojky žláznatopilovitými, na hřbetu též žláznaté. Gnělky velmi hustě měkkohuňaté (skoro vliiaté). Koruny malé, silné na- chové. Terč skoro kuželovitý. Plody široceopakvejčité neb též klínovilě vejčité, v stopku dlouze zúžené, lysé. Bezpochyby ii Piostčjova (Oboriiy). Na lliill»ciia I ý mi. korunami velikými a terčem kužele vitým rozdílná a již roku ISS2 naznačené další rozšíicni Kellerovy _/) lancifolia po- tvrzuje. 6^) pycnacantha Borh. I. e. 44S. Keř slčsnaiiý. Oslny linslé, Inhé, smáčknule srpoviU', na vMvíeb \ehni sbbžcné, sem a lam přeslenalé, na konci náhle hákovilř ohnnl('' a vebni š|iičali''. flapíky hnstě chlupaté (nikoliv pisfnaté), žláznalé, + oslnité-. kí.slky \ obrysu lístkům u »incana« podobny, koneční elliptické, postranní šíře vejčité až opakvejčilo-okrouhlé, na obou koncích t špičaté, jednoduše až nepravidelně jednoduše pilo\'ilé, \ mládí obak zcela chlupaté, později na líci zcela roztroušené chlupaté a lesklé, skoro olysající, vespod s vyniklými, bílými, siCovitými nervy. Hořejší palisly skoro lysé. Květy svazečnalé, léž ojedinělé, namnoze (vnitřní) krátkostopkaté, vnější často 2 — 8král rl e I š í než kulovitá číška, laio i s větévkami namodrale ojíněná. Ušly káli sní dlouhé (zdélí plátků v), zpeřené, plody často velmi veliké, ploše kulovité, ještě, když zčervenají, věnčící, zcela vzpřímeny. Tvar význačný a dosti rozšířen. V brněnském kraji: kolem Karlouz (Oborny) u ŽabovŤesk skoro význačně, v lese ii Kohoulovie. — V Prostějovsku: před hržovicemi, na Kosíři, před a za Ohroziuií, na Záhoří, u Vianovského háje, na Višnovci u Krumsína, na Osině, v Pruklesu, v Dloiilié seči, u Hamer, n Ptení, Hradiska, Bousína, na Spálené, u Studáid\y pod Andělem Sir., na Horkách u Drahan, u Hartmanic, u Baldovce Pislovic a Prolivanova (Spilzner). Ve Zno- jemsku: n Mor. Hudějovie, Budkova, Star. Hobzí, .I<'mnic, Čížova, Hardekn, Vranova, Lančova, ChrašCan, líítova, v údolí l->yje u Znojma a na Kuchařovic- kých Nov. horách (Oborny). V Jihlavsku: Plačov u Třebíče (Zavřel), kolem Slavouic, llolešie, Nov. vsi, u Rudolce, Dačic a Telče (Oborny), u Nov. města (Havelka). V sev. Moravě a Jeseníku: v Hlubokém žleliu u Náměště, u Hluboček, Přerova (Spilzner). u Šumberka, Velk. a Nov. Losina, Wiesenberka, Sobotína, Pust. ŽibřidovÍJ3, Knidšlýna a dulů až k pi-ameiuun Odry (Oborny), u Rymařova. — Po kraji lesním u Nov. /.áiuku (Schilberszky). Ve východní ěásli : u Kroměříže (Zahradník), kolem Hranic (^llipper) hojná v údolí Ostravice a na sousedních horách kolem Fiýdlandu a Místku, jako na Ondiejm'ku na Horce u Metylovic (^Oborny), i>ři cestě ve \esnici Bašce, při Ostravic: u Místku (Gogela), kolem Ustroně (Fiek), ii Těšína, na Clielmii u (IolesZ('i\va (Kotula). Mnohem hojnější (než typica) zdá se byli dle mé sliírky malý Ivai' s ki-átkými až malými, tlusfoim- kými a husle běloplsfnatými lístky a časlo léž s krátkými větvemi jako: u Piy- mařova v Jeseníku, u Mor. P>udějovic ve společnosti v) Weeberi, u Strání blíž uher. hranice, na posledm'cli dvou luislech s neslejnoměi ně jednoduše pilovilýini zuby. Místní Ivary: 1. sahadcnopoda : u ZdVuu 2. subseilťicosa: na mezích za prachárnami a na Žlutém kopci ii Brna. Subvar. «) pscudovcnosa: v Tidolí l>yje za Tr(iuzni<-kým mlýnem, na iíýčí skále u Znojma, na vinohradech u Čí- žova, kraj lesní směrem k LedoNému lidolí (Oborny). Místní tvary: 3. lanci- folia: na úpatí Hádů siněrem k .Maloničřicmu a u Telče, dvě od sebe velmi vzdálená o rozšíření tohoto tvaru svědčící stanoviska 4. Orlmanni posud jen V Cecliách, snad (é-ž v českomoravském pohoří? — ;^>\ pycnacantha: posud jen — 1030 — u Falkenberku \' priisk. Slezsku, lesle Borbás a bezpochyby též v Reicheiištýn ských horách. **) Lístky na líci lysé. b) subcaiiiiia Clirist. (Syn. R. Reuteri /.; subcanina Ghrist 1. c. 169.) Ušty kališní po odkvětu dílem nazpět ohrnuté, dílem vodorovně odstálé. Plody veliké, kulovité. Stopky květní často trochu delší neb zdélí číšek. Lístky rozšířené, trochu oddálené, rub lístků na středním nervu, často též na postranních nervech i s řapíke;ii trochu pýřitý. Spojovací člen mezi R. glauca a coriifolia. y) mimitijiora J. B. Kcller 1. c, 229. Lístky menší, na nervech v čas květu hustěji chlupaté — později olysající. Ušty kulišní krátké (z polovice ušlň kališních u coriifolia). Koruny nápadně malé, živě růžové. 8) Brmicckeri J. B. Keller. [y „Mágy. No\énylaiii Lapok" uher. b. cas. prof. r>r. A. Knnilze, Kolos, 1888, 138; Syn. R. coriiťol. f) lucida Braeucker v Deutsch. wil. Ros. Berlin, 1882, 69, non Hasse). Velmi vělevualú, hustě list- natá. Osiny roztroušenější, kratší ftapíky liuslě chlupaté, málo ostnité. Listy 7čelné, lístky hustě při sobě. dotýkající se, podb)uhlo vej ěi té, v dolejší polovici nejširší, na líci \elmi živě Imavozeleně zrcadlící, jako lakované, vespod svétlozelené, bělavé, jen na nervech chlupaté, znenáhla dlouze zašpi- čatělé. Palisty význačně široké, vespod chlupaté. Listeny silněji chlupaté, stopky květní zahalující. Květy namnoze ojednělé, pioslřcdiií velikosti, živěji růžové, skoro nachové. Ušty kališní krátké, málo dělené, odstálé, se silně bílým krajem. Plody okrouhlé. Terč trochu vyklenutý. Cnělky krátké a široce hla- vaté, běl o chlupaté.*) ř) trichostylis Bo7'b. 1. c. 452. Ostnilost typická. Řapiky husle chlu- paté, s několika žlázkami a ostny. Lístky větévek květních vejčité, neveliké, neplodných výhonků větší, širší, na spodu často skdro srdčité, tylo nestejnoměrně pilovité, jen na poslrannich nervech chlupaté, později až na střední nerv olysající. lišty kahšní jen odstálé. Cnělky lehce chlupaté,' někdy skoro lysé. Plody vejčitokulovih'. Připonu'ná částečně R. Vagiana Crép. Stanoviska od b) subcan. hledej mezi stanovisky R. glauca 7) vinmti- fiora: posud jen v Cechácli. d) Braeuckcri : v Lázeňském gruntu a na CerniMu kameni u Velk. Losina a u Pust. Žibřidovic (Foini. Ros. d. Hochg. 1887, p. 8 — 9), štíhlejší tvar nalezl jsem v Obecném lese u Ždáru. t) trichostylis : na mezích za Star. Brnem. §) Lístky -4- zpola neb zcela dvojitě pilovité. *) Ušty kališní dolů ohrnuté až odstálé. č) siibcolliua Clirist. 1. c. 191. Listy dosti zelené a lysé, 2krát pilovité, nikoliv (neb méně) kožovité, matné, vespod na nervech chlu- paté, v obrysu vejčitokopinaté. Palisty kratši a užší. Ušty kališní často *) Že tato pěkná, zřejmě niz Curiiťolii ukazující růže, s růží, kterou llassc jako »lucida« rozeznal (která, jak již J. B. Keller před lety s Hasseiii sdělil, jen poutiá »ca- nina decalvata verš. f) sub-Lutetianam l^úrrnb. et Kell.« jesl) nikterak shodná není, jest samozřejmo a v herl>. braeiickrove pospolu se \'yskytiijíci Caniiifie jen ontyleni lam vlo- ženy byly. — 1031 — iiazpčL uhniLitó. Č.nělky skoro lysé. — Dle určení aulora v rozličných herbářích mnohotvárná, hromadná odrůda, což též nejnovější výzkumy Grépinovy ve Švýcarsku dokazují; odrůda tato zahrnuje t. uniserratní, Ž. subbiserratní, 8. biserratní tvary, pak 4. glabrae, 5. subglabrae, 6. pubefícentní tvary (souběžná rada tvarů vyskytuje se též přirozeně ve trochu zpeřenokališni skupině: Z_A následující odrůdy incana!). Vi' smyslu ('iL']iino\ ř iiej rozšířenější tvar našelioubi'/.iiýrli Ivarocli odr. incana se v\ --l^yliij*'. I'ři e(>slě z Prn- slřjova do Ohrozimi, v lese „nad Šváby" v Olaslavicíeli u sUidánky (Spilzner). Kolem Daěie, Lanrova, v údolí l>yje u Haideku, ii Nov. a Velk. Losina (Oborny), Slromoradní grunl u Maloiněřic. **) Kališní ušly vzpřímeny neb odslábÁ a vzpřímeny. -\) Lí>dlezsko-ha- licské hranici i s ^) rosic; subvar.) j') byla Slraehlcrcm v prusk. Slezsku: na Bochberku u (iorbersdorfu nalezena. ./} Maniiag-ettae H. Braun (v Dr. Eick. Fl. N.-Ó.. 1892, 795 Syn. R. coriifolia v. cinerea Ghrist. Ros. d. Schw. 1873, 192 part.). Ostny útlé. malé. Řapíky bez ostnů v. Lístky hustě chlupaté ostře žláznatě 2krát pilovité, po kraji rubu listu sem a tam žláznaté, na spodu skoro sblížené neb úzce zaokrouhlené, elliptické (liché a na neplodných výhoncích vejčito-elliptické) prostřední velikosti. Číšky útlé. Ušty kališni na hřbetu sem a tam žláznaté. Plody vejčité neb vejčitokulovité. Posud nenalezena, možná však, že mezi Slavonicemi a Kocnii^seckem roste- g) pseuíloflorida J. B. Keller (Syn. R. varia Seidl y) florida Seidl apud T. Seits: „Ros. n. ihr. Frúchten etc." Praha 1825, p. 145. non R. florida Donn. ca(. cantabr. ed. 8, 1796. Původní exemplář v herb. česk. musea s etíq. : „R. varia Seidl. var. florida Seidl. Ad Pragam Seidl," již Keller čís. 70 označil). Ostny v počtu skrovném až skoro bohaté, křivé. Lístky více oddálené, ellipticky vejčité, též vejčito- podlouhlé, všecky krátce přišpičatolé, liché (konečné) při délce 40 wm, 26 mm š., dolejší postranní při délce 26 mm, 15 mm š., též trochu menší, celkem veliké, na líci roztroušeně přítiskle chlupaté, později o lysající, vespod bledší, na ploše mírněji a řidčeji, na nervech více a huňatěji měkkochhipalé, leč podél střtdního uprvu i s řapíky běloplsťnaté, hrubě a dokonale 2krát pilovité, větší zuby otevřené, s 3—4 žláznalými vedlejšími zoubky. Listeny vespod lysé, jen na středním nervu huňaté měkkochlupaté a žláznaté. Stopky květní (6) v ch o ch o 1 í čk á ch, sem a tam s 1 ( — 2) žláznalými chloupky, prostřední krátká, vnější as 15 — 20 mm dl., 3 — 4krát delší než malé, kulovité až skoro vejčitokulovité číšky i s těmito - 1033 — bledě a namodrale ojíněné. Ušty kališni vně částečně žláznaté, po kraji běloplsťnaté, as 18 mm dl., méně (než u R. du- met.) zperené, vnější s 1 — 2 pérovitými úkrojky. Hlavička čnělek hustě chlupatá. Plody (teste Seidl) kulovité (až skoro vejčitokulovité, leč ni- koliv ploše kulovité). Posud jen v Cechách, / §§) Ušty kališni skoro nedělené, neh s nemnohými užšími Iřdůčky. Cišky malé a ellipsoidické. Plody vejcilé (neveliké). Barva listů s\ěllejš!, namodrale šedá. Oslny rozlroiišenéiši. h) iiicaua Kitaibel [v Schultes Oest. Fi. ed. 2, II. (1814) 70 et in Addit. ed. Kanitz in Linnaea XXXII. (1863) 591—592]. Větve delší, chudé ostnité, větévky květní namnoze bez ostnův a jako stopky květní a číšky namodrale ojíněné. Řapíky roztroušeně ostnité, hustě běloplsťnaté, bezžlázné. Palisty podlouhlé, vespod zcela chlupaté, se špičatými, rozestálými oušky. Lístky dosti veliké (při délce 'žb—bOmm, as 20 — 30 mm š.), liché vejčité, často slabě srdčité, postranní vejčité až ellipticky podlouhlé, tupounké, tenčí a měkčí (nikoliv řasnatě svraskalé), na líci namnoze bledéji zelené a zcela řídce chlupaté, vespod hustě š e d o chlupaté neb šedobíle plsťnaté a na vyniklých postranních nervech hustě chlupaté, zcela bezžlázné a jednoduše pilovité, krátce řapíkaté (nikoliv přisedlé). Stopky květní nedlouhé a i s malými, ellipsoidickými číškami lysé, často však též 10—15 iinn dl. a namnoze neděleným velmi daleko je přesahujícím lupenem podepřené, č a s t ě j i o j e d n ě 1 é, řidčeji v chocholících, též tupými avšak krátkými šedobíle chlupatými hsteny opatřených! Ušty kališni pro- středni délky, úzké a skoro nedělené neb často nejvnější samo- jediný s jedním neb nanejvýš s 2 malými pérovitými úkrojky, na hřbetu namodrale šedé, trochu chlupaté, po krajích plsfnaté, as zdéli skoro nachových a vykrojených plátkův, po odkvětu skloněné Yzpřímeny, za zčervenání (neposedlého, nýbrž prostředně dlouze stopkatého) men- šího až prostředně velikého plodu opadavé. Hlavička čnělek prostředně veliká, zcela (avšak nikoUv bélovlnatě) chlupatá. Dle Oboiného jen: ii Vselina (P.ubela), avšak již r. 1883 a později mnou lé>. v západní JVloiavě sbiiána a J. P. Kelterem již před údajem Uborného v ()sl. b. Zfseh. 1886, p. 1!16 uveřejněná. Piosle léž: u Místku a při kraji cest u Basky v Slezsku (Gogela), Y (:-eskoiiioravskéin pohoří: u Nov. Říše a Žďáru. V Jeseníku: na Louce za Lázeňským parkem ii Velk. Losina, při cestě na Karlovu výšinu, u Krumberka, Vojtíškova, Obědiu' a kolem Jann-lic a konečně jakd parvifolia imiserrala: u Žabovresk bliže Ibiia: zástupcové těchto moravských rostlin jsou: 2lvarnými plody a stálou (ač typicky lozlroušenoii) ostnitoslí větvi a řapíkův, méně stálým, rozeklaným ozubením a na vrcholku větvi scházejícím jíním od rostlin v Horn. Uhrách rostoucích jen nepatrně rozdílni, rovněž i rostliny: od Mor. Budějovic, jež shodují se s rostlinami od Šlávnice na Sytnu (za tilagonon) vostou<-ími až na menší, hustěji rozeklané zuby (srovnej Form. Pos. d. llocliy. p. Hl). — lasí — o) Ziihy i (m1 n odii r li ('• neb jen iia iiřk Ir r ýc li lijících rozeklané až bezžtázně dvojilé. .\) Ušly kališni skoro iiedélené. rj) Kmetiaim Borbás. (I c 454 pro. sp.) Vzhled a chudá oslnilosf jako u předešlé, palisty však lysejší. íiapíky jimi hll^^lě dilupalé (iiikoliv plslnaté). I-isly jen 5čelné, lislky širokovejěité, špiěalé, obaU bledé zbarvené, na líci olysa- jící a vespod jen na jioslranních nervech hnslě chlupatí-, skoro přisedlé. Stopky květní (as 8 mm. dl.), namnoze jednotlivé, roztroušenými žláznalými chloupky posázené. Číšky vejéilé, na konci v krátký krček stažené. Ušty kališni as 15 mm. dl., ve špici Iroclm lozšiřenoii prodlouženi'', na liřbctii zi'i-la žláz- naté (lyto jakož i palisly připomínají I!, alpina) Cnčlky hustě chlupaté. PoHdku u Vsetína (Bub(íla), jak se zdá, schází v západní části a jest zde subadenopodou zastoupena. A A) Ušly kališni -J; zpeřené (namnoze jen nej vnější). *) Lístky jen vespod chlupaté. />) Jundrovcnsis J. B. Kcller. (II. incana f) subcolliua J. H. Keller olim in sched.) O-inilosti připomíná var.) pycnacanlha, — avšak tmavým načervenale modrozeleným listím, malými c 1 lips oi dic ký m i číškami a skoro nachovými květy druží se přirozeně k incana. Ilapíky slabě chlupatými, lístky vejci to- kopinatými, na obou koiwích ziiženými, viď jm-ÍI 1 u si lý m i vespod více še- dými o jen na nervech chlupatými, později vyjímaje střední nerv zcela olysalými a po kraji nestejnoměrně skoro jednoduše pilovitými (l. j. brzy roze- klaně pilovitými, brzy jednoduše pilovitými, s(Mn a lam se vtroušenými, malými, ojednělými žláznalými zoubky), palisly Shraiině kopinatými, prodlouženými, ušly kališními iizkými, zpeřenými, čnělkami mírně chlupatými (na jednom kh -hustě bělochlupalými, na druhém skoro lysýrmi) sláva se spojovacím tvarem mezi tV) Braeuckeri a O Mislekensis. Nezřídka při Svratce u Jimdrova blíže Brna mnou pro květenu objevena, zile též s čnělkami zcela imstě bělochlupalými. Odr. lálo jest delšími 3hranně kopinalě povytaženými palisly a jednodu.ššim ozubením saxelana blízká; od lélo však kratšími stopkami květními, lysejšimi čnělkami, lysejšími lístky a řapíky rozdílná. **) Lístky obak + na ]»locliá(-h chlupaté. + ) (3íšky a plody okroulib'-, oboje malé. ř) Mistekcnsis Kcll. Ct Gog. (v (Jog-elových: „Einig. Ros. aus d. Umgeb. v. Fried u. !\lisl" V.-rli. d. natiirl'. Ver. Hriími, XXX sv. , 1892 p. 40, exlr. p. G) Větve útlí'-, lenčí a kratší. Kůra tma vočervená. Ostny větvi malé'. Lístky v obrysu užší. časlo clliplicky podlouhlé-, lupounké, na líci více Imavozelené, velmi řídce (t. j. lence) chlujiaté, ves])od našedivělé neb trochu namodralé, méně měkkochlujtab'-, na nervech solva vyniklých trochu špinavě hedbáví to - chlupa I é. Listeny miMiši. Číšky malé, více vejčilookrouhlé. Kališni ušly kratší, mi-ně ])lstnalé, užší, nejvnější s 1 — 2 úzkými, celokraj- nými, pérovilými úkrojky (po odkvětu nazpět ohrnuté až odslálé). Čnélky ne- mnohé, trochu vyzdvižené, na spodu stěsnané a slaběji neb roztroušeně chlupaté, na bliznách lysé. Květy ojedněli-. Plátky menší, krásně rňžové. Plody malé, okrouhlé. — 1035 — Spojovací (var mezi dumetonim a incana, boy. namodralého jíní na tma- vých osách, jenž naznačuje radu Ivarň subcolHna podobných u R. incana). Zde potřebí uvésti ony individuelní odchylky (lusus), které rovněž jako n coriifolia pojmenujeme a sice: 4. suhadenopodú , lylo odchylky mohou u všech zde iivedenýcli odr. iiicaiiy se vyskytovali. Tvar, o kterém zde pojednáváme, jest středním tvarem mezi incana a coriifolia a vyznačuje se + okrouhlými číškami. Vzhledem a světlošedou barvou listův, s^aksamitové jemnč plsínalými žebry a řapíky a hustě (nikoliv v.šak vlna(č) chlupatými hlavičkami čnělek podobá se li. incana; za to jsou vétvc kratší a jak víno červené, s velmi rozíroušenými, krátkými a skoro rovnými ostny, palisly všecky úzké, obak (jako lisly) husle plstnaté, lístky skoro malé, podlouhloelliplieké, na spodu zaokrouhlené, velmi krátkořapí- katé, skoro jednoduše pilovité, s krátkými, olcvrenými, jen sem a lam roze- klanými, bezžlázuými zuby. Stopky kvélní namnoze ojednělé, 2král delší než vejčitokulovilé, namnoze neojínčné číšky, s 5 — S krátkými slopkatými žlázkami. Ušty kališní vzpřímeny, vnč červené, uvnitř a po kraji husle plst- naté, s 2 — 3 krátkými úkrojky, zcela l)ezžlázné. Tálo _yQ Zdárensis Keller, zdá se byli přechodem k R. coriifolia a R,. frutelorum. Již velmi silně zelená ode. ud li. incana, význačná pro slezsko-moravské pohraniční území: hojná na Štaudli u Vh'slku (iogelou pro květenu \iibec obje- vena. 4. incana subadenopoda: posud jen ve ^^ Zďarensis : v Oljecném lese u Ždáru namnoze ve středních li. incana blíže slojících Ivarech mnou objevena. tt) Číšky a plody vejčilé, typické neb hochu vělší. x) intermedia Kitb. [in Addilam. ad ti. Hung-. edid. Ang. Kanilz in Liímaea XXXll (1863) 501]. Větévky květní skrovně olnilé. Ostny tuhé jako \\ R. incana. Piapíky oslnili', hustě chlupaté (nikoliv plstnaté), bezžlázné. Lístky prostřední velikosli, liché vejčilé, trochu zašpičatělé, sem a tam skoro opakvejčitokopinalé, postranní opakvejčilé až elliptickypodlouhlé, všecky krátce přišpičalělé a ku spodu j: špičaté, na líci zcela pýřité, vespod šedoplsťnati' a zcela jednoduše pilovité. Slo[>ky květní po 1, častěji však l(''ž po 3, delší (než u incana), prostředni a ojednčlé a-^ S, vnější as 12 mm. dl. Vnější dva ušty kališní se zřetelnými, často většími pérovilými úkrojky nanmoze o dvou párech. Větve, slopky květní a číšky sotva namodrale ojíněné. Číšky ellipso- idické. Plody \ejčité neb okronhlovejčité (větší a dlonžeji stopkaié než u in- cana). Přechodním tvarem: tmetoscpala Borbás (apud Ságorski v heulseh. b. Mlsch., ISSy, p. 144) jcsl její souvislost s R. incana dokázána a jest tato tmetosepala teste aul. I. c. ještě dokonalá incana s ušty kali^^ními jen zpeřenými neb Irochu AÍce zpeřenými. Typická (= _/} descriptionis) schází a jesl v Jeseníku jen tvary přibliž- nými k incana zast;inpena (srovnej: Form. Ros. d. Hochg-. 1887, 10), jež json od intermedia, úzkými, jemnými, zcela vzpřímenými ušly kališními (jako u incana) rozdílné (namnoze ku f) tmetosepala přhiáležejí). I)le Oborn('ho roste y) v údolí Dyje a na kopcích u Znojma, kdežto f^ subadenopoda od tmetosepala při cestě na Hutberk u Velk. Losina roste (Oborny). f) tmetosepala: n Nov. vsi v Jeseníku a na úklonech Červeného kopce směrem ku Kohoulovicům. Jediné ku intermedia lze jako podřízenou odrůdu při- počísti krásnou růži z Jeseníka, jejížto: - 1036 - ?) Zuby u \šeeli lislkú dukonalo dvojili' j-oii: /.) bidentigera ^Kell. et Forni. (Syn li. cdriiCdl. var. intennodia Kitb- f) biseirala Kell. apiuf Form. Hos. d. Hochi;-. 1SS7 p. '.».) Od iiitermedia Kilb. ; hlaviié b'slky na líci řidčeji chlupatýiiii. zcela 2král pilovitýirii, na obou koncích široce zaokmuhlonýnii neb jen králce pri.spiralčlýnň, rapíky bezbran- nými, číškami a plody dílem okrouhlými, dílem okrouhlovejčilými rozdílná. Mimo lo shledáváme léž v užších uštech kališních, v délce stopek květních a ve zbar- vení listů přibližné Ivary k iacana (nikoliv však ku curiiťolia). U Javorníka v Beskydách a při Podélském potoku u Jainrtic v Jeseníku a dojisla že i jiiide, leč posud ]iiehl(''dnuta. — I>ezpochyliy též u í.itobratřii; (Zimmermann). dle poznámky \ Oli. Fl. p. OOG. Pak: /i) ]Vceberi J. B. Kcllcr. (Oesi. b. Ztsch., |i. lí)(i.) Keř stěsnaný, s len- rími namnoze kratšími, namodrale ojíněnými velvemi, na všech částech bohaté ostnitý. Ostny jen na slaišícli větvích trochu zahnuti'', na mladších větvích zcela rovni' a leidvé', na nejmladších a neiiiodných výhomích v podobě bez- žlázných, velmi hustě slojících, žlutavých a krátkých jehlic. íiapíky hustě žláznalé, vehni bohatě ostnilé, + hu.slě chlupaté. Palisty úzké, načervenalé, s kopinatými, ku jiředu namířenými oušky a jako vejčitokopinaté, veliké pa- listy iiechlupaté (a vespod bezžlázné). Lístky (prostředni velikosti až) malé, k rátko vejčil é, časlěji skoro okrouhlé, obak zvláště ale vespod sivozelené, méně hustě chlupaté, za lo však na poslranních iu>rveťh sem a tam přisedlými žlázkami posázeni- a vyinkle šítovi tě žilnaté. Zuby všecky 2krát až žláz- natosíožilě pilovité. Svazečnaté stopky kvěliií chudosrslnaté, kratší než \ejčilé až vejčitopodlouhlé, lysé (i se stopkami namodrale ojíněné) číšky. Ka- lišni ušty vzpřímeny až odslálé, zcela bezžlázin', vnější jen s 1 páriMU malých široce kopinatých pérovitých úkrojkiiv. llhiviěka čnělek nad úzký terč -trochu vyzdvižena, zcela srslnatá. Plody vejěiti'. (Připomíná míšence coriifolia X .scabrata neb densiflora, není však původu hybridního!). Na dvou místech u Mor. Builějovic,, nniou 1SS4 pro květenu vnliec objevena. Sect III.: Caninae Crép. !Siil>seet.- Kiibigiiiosae Crép. Tabl. anal. (1892), p. 91 (26). rM7. K. rubiginosa (L.) Crép. (R. rezavá, vinná.) Přímé, silné kře, prostřední velikosti, s těsnaného vzrůstu, hustých větví, a ro- vných (nezprohýbaných) neplodných výhonků v. Ostnitosf na- mnoze bohatá, velmi zřídka žádná. Ostny silné a velmi silně ohnuté, tuhé, smáčknuté, častěji na dolejší a střední části pně a větévek květních se vtroušenými štětinatými ostenky. Řapíky bohatě žláznaté, namnoze ± clilupaté a ostnité. Listy (5 — ) 7četné, lístky prostřední vehkosti, okrouhlovejčité až širokoelliptické, ku spodu nezúžené, na celém rubu husté žláznatolepkavé, řídce chlupaté neb nechlupaté, žláznatě 2krát pilovité. Žlázky vonné. Zuby ote- vřené, skoro pravoúhelné, krátké a široké, s ± složenými, žláznatými vedlejšími zoubky. Palisty podlouhlé, málo široké, ve- spod jako i po kraji bohatě žláznaté, s oušky špičatě vejci- — 10:í7 — tými, krátkými, rozbíhavými. Listeny špičatovejčité, delší stopek květ- ních, tyto as z d é I í vyvinutých číšek hustě tuhožláznaté a žláznatoštětinaté. Číšky vejčité, lysé neb j- žláznatoštětinaté. Ušty ka- lišní po úplném odkvětu it: vzpřímené neb odstálé, číšky až do počátku zčervenění věnčící, později opadavé, vně (na hřbetu) h u s t o ž I á z n a t é, ku konci rozšířené, 3 vnější zpeřenoklané, s krát- kými, kopinatými úkrojky. Gnělky hustoch lupat é, ve zřetelnou hlavičku, na plochý terč přisedlou, spojené. Plody okrouhlé (neb u odrůd různého tvaru), chruplavkovité, později dužnaté a červené. Pdzii. Pro všechny případy rozhodné systematické seřadění tvarů tohoto druhu není ménř obtížné, než u jinýcli druhu, poněvadž "h vzpřúnenost uštů kahšnich (jak již dávno známo a v novějši dobč Crépuiem opět pozorováno bylo), nejenom měnivým, nýbrž i dosti všeobecně se vyskytujícím a za tou pří- činoti málo význačným znakem býti se jeví, rovněž i způsob odění hlavičky čnělek, kteiá brzy řídce-, brzy hustě huňato-měkkochlupatá, brzy hustě vinalo- plstnalá jest, jako na př. u subvar : echinocarpa, umbellala, rotundiíblia, (iremlii atd. Totéž platí i na jiném mi^tě o dvojité ostnitosti — která všalv u čelnýcli [lubiginosis mých moravských rosHin mnohem řidčeji se objevuje. +) Plody prostřední velikosti až m a 1 é, namnoze jen po 2 — 5 neb ojednělé. Hlavička čnělek neveliká a nikohr ,velmi hustě běloví nato-plsťnatá", často jen krátce tuhoštětinatá a na terč ne zcela přisedlá*). Lístky prostřední velikosti až m a 1 é, vespod n a ploše jen zřídka neb nikdy trvale chlupaté. A) Ušty kališní nazpět ohrnuté neb jen některé trochu odstálé, namnoze s kratšími neb ku konci rozšířenými přívěsky, záhy opadavé. §) Koruny růžové, neb červené. O) Ostnilosf jednoduchá, tuhá. ("V) Plody namnoze kulovité, rídčtíji jednotlivé krátce vejčitokulovilé. a) typiea (Syn. = R. rubiginosa L. Mantissa II. (1771) 564 teste Déségl. cat. rais (1876) sub- Nr. H24 et 325. Kerner Schedae III. (1883) p. 58—59), Větve dosti stěsnaného keře namnoze krátké, jen zřídka třepetavé. Ostnitost na větévkách květních skrovná, veskrze jedno- duchá a dtz hákovitě zahnutá. Řapiky lehce chlupaté neb jen pýřité, ostatně žláznaté a ostnité. Lístky prostřední velikosti (as 1 cm široké) okrouhlo e 1 1 i p t i ck é, v čas květu vespod zcela chlupaté, na líci roz- troušenými, přilehlými chloupky pokryty, později často olysající. Stopky květní dosti krátké, as zdélí plodu. Číšky skoro kulovité, lysé neb na spodu s nemnohými žláznatýrai štětinkami. Čnělky krátce tuho- chlupalé neb též zcela měkkochlupaté. Plody prostřední veli- kosti, nh okrouhlé neb zcela kulovité. *) Poněvadž v těchto případech, kdy mimo květy jen silně zralé anebo dokonce lořiské plody s čnělkami docela porušenými sbírány byly, nebylo by možná správně určiti tvar, bylo nejen k vhiaté a srsltiaté ciilnpalusti čnělek, ale i k Jiným znakům (sub +. a -{- -\-. přihlíženu). — 1038 — Tvai význačný rosic hojii' na nižších kopcích slřediií a jižní části, jinde řidčeji. Kolem Brna hojná: na niezich u Židenic, krásné a význačné exempláre na Slalinských skalácii^ n Sludáaky v Slromořadníin s^runlu, v lese a na mezích za Sh"omořadním granlem bh'ž Maloméřic, na slráni „ÍVlordovně" blíž Klajdovky a na úpaíí Hádů smérem ku Svilavé, v iiájich nad Cacovickým mlýnem, na mezích u Karlouz a v lesích za Karlouzy, při kraji Holedné u Jundrova a v Cerlovč zmolu v Písařkách u Hrna. — Ve Znojemsku : u Podmolc v okr. vranovském, v Purkrábce u Suchohrdli, na Pelcberku u Milfrounu, Čertův mlýn u Velk. Mašovic, u Ivančic při ceslě k nádraží, na Červeném kopci u Brna (Oborny), bez udání tvaru na Barboříně u Kroměříže (Zahradník), u Nov. města a Račic (Havelka). V sev. východní části: kolem Místku v slabém přechodu ku comosa (Goi^ela) ; v př(!cliodním tvaru k parvilblia Kau ve vinohradech „Klky" u Cacovic blíž I Srna. Většina lěchto typických tvarů má na nervech chlupaté a též nepatrnými přítisklými chloupky pokryté listy a řapíky. V čas květu s lístky vespod zcela chlupatými: na mezích za Stromořadním gruntem u Malo- měřic ; s lístky zcela lysými, zelenými : na Mordovně blíž Klajdovky u Brna. — Tvar velice proměnlivý, hlavní odchylky: «) leptopoda J. B. Keller. (Ros. N. o. p. 244) s lístky prostřední ve- likosti, stopkami květními trochu delšími, po 2 — 3 chocholičnatými a stejno- měrně jemně slopkatožřáznatými, ušly kališními na hřbetu lysejšími, polozralé číšky ještě zdobícími a hlavičkami čnělek velikými, širokými, avšak králce tuhochlupatými, později skoro olysajícími. Porídku: v lese za Kartouzy, zde též v přechodním tvaru x) scleroxylon. Pak s malými lístky, ojedinělými květy a velmi malými číškami : (?) parvifolia RaU. (Enumer. Ros. (1S16) 135 — 136.) Ostny větví tuhé, hákovité. Lislky o polovic menší, krátce- neb široce vejčito- okrouhlé, většinou neb všecky špičaté, ve.spod jako u typického tvaru liustě žláznaté (dle Raua I. c. „pryskyřičnalo-žláznaté"). Číšky „skoro kulo- vité" (Rau), lysé a malé. Stopky květní po 1 (až po 2). Na Hádech u Klajdovky a na Červeném kopci u Brna. Méně význačně, ve tvarech většinou Ranovým odrůdám příbuzných i na jiných u j) částečně uvedených místech. y) rotimdiíolia Uail. l. c. 136 — 137. Keř as 0-60 — 0-90 m. v., ne- nmohé Iřepetavé' větve, s krátkými větévkami květními ženoucí. Ostny vě- tévek květních v párech, tenké, skoro rovné. Lístky okrouhlé (též liché), nanejvýš 1 cm. dl. (sotva delší než j(ídcn z ostnův). Číšky skoro kulovité, maJé;, lysé, na ojedněle stojících, bohatě tuhoštčtinatých, skoro krátkých stop- kách květních. Ušty kališní žláznaté. Koruny malé, sytě růžové. Plody malé, kulovité neb skoro kulovib'. V dosti dokonalých tvarech posud jen: u břehňv Ostravice u .Místku (Go- gelaj, pak již jen .e tvarech příbuzných neb přechodních ku f) decidens, s lístky velmi malými a vyjímaje střední nerv nechlupatými, z nichž postranní jsou všecky kruhovité, konečný (lichý) však vejčilo-elliptický, jako: u Žabovřesk; konečně ve tvaru přechodním k /) subrufescens, s lístky tupounkými, opakvejči- tými, ku spodu mírně zúženými až úzce zaokrouhlenými, s číškami trochu vět- šími, skoro vejčitokulovilými: na Červeném kopci u Brna. — 1089 - '"^Aj) Plody NČIšiiKiu v('i(Ml('', i-i(lr'cji nřklcró králce vcjčilokiilovitó. d) isacailtha IJorb. (Syn. r,. nibi-inosa isacanllia Borb. 1. t-. p. 49;i). Jako lypica (a), jen volve Jsou liojiiéji luhýnii, hákovilými oslny posázeny, lístky prostřední velikosti, více vejíitó, číšky vejčilr, ti-ž králkovejčilé, ušty kališní na nezralých, krátko v ej čitých, vejčitě břichalých léž vejčilě kulovitých plodccii namnoze ješté vodorovné odstálé a čiičlky posléz volně clilupali';. — Počátek slabého přechodu této isacanthy k odr. coniosa jest v čelných mezi stanovisky uvedených tvarech naznačen, z kterých zde jen následující nialolislé místní (?) Ivary uvádíme: ^') acantllOpllOra J. 15. Keller. (Kos. N. o. (I882j 244). Včtve ve- skrze jednokvěté. Koruny malé, sylč rázové až nachové, bledé nehetnaté. Ostny v párech, dloiihi', do-^li rovm'' a si cj no! vární'-, nikoliv hák'ivilé ohimli'. A^) subrufescens J, B. Keller. msc. Nr. isi, Věive iřcpeinv.'", Ivlikalě zprohýbané i s krátkými včlé\ kami kvčlními načcrvenalé a zcela oslnili'. Ostny roztroušené, řidčeji v párech, dlouhé, podobiK-ho tvaru jako u acaii- Ihoph. Listy, z\lášlé řapíky velmi hustě žláznalé a hiisič i-hlupalé. Lístky mail', opakvejčilo-okróuhlé, obak řídce chlupaté, časlěji léž na líci hochu žláznalé. Stopky květní jednotlivé, as 10 — 12 mm. dl. Číšky ši- roce v<'j čilookrouhié, na dolejší části trochu stopkatožlázuaté. Ušty kališní rozloženi' až přímoodslálé, nikoliv dlouhé, na hřbetu žláznalé. Koruny malé', růžoví' až nachové. Cnělky dole hustě chlupalé, li hořejška však na bliznách velmi krátce pýrité. <)^) (leciíleilS J. B. Keller. msc. Nr. 302. Volné včlvitá. Ostny stejnolvárné, lenké, skoro rovné (na kořenových výhoncích dlouhé), skrovné, líapíky všechny liuslěji měkce cjilupatohuhaté (neplstnalé). Lístky malé, krátko- neb Širokovejčili', vespod na středních nervech chlupalé, na postranních nervech pýřité až lysé. Stopky kvčlní krátké, ojednělé (až po 2), jemně stop- katožlázuaté (nikoliv štětinaté). Číšky vejčilé (t. j. široce ellipsoidieké) později vejčitookrouhlé a vnadné, skrovně slopkatožláznaté. Ušly kališní odstálé, vespod roztroušeně žláznalé (^nikoliv slělinalť'). Cnělky krátké, srslnaté. Koruny malé, živě růžové. Ó^) eomosellaeformis J. B. Keller (densa Timb. a minuscula Crép. exs. et Prim. VI, 80 7 nejl)lížc! příbuzná). Vzráslu slěsnaného, s hojnými, krátkými a hustými větévkami. Ostnitosť slejnotvárná. Ostny četné, namnoze "•" přesleiialé, na konci Irochu ohrnuté, as 8 nun. dl., žluté neb též rovné a na neplodných výhoncích skoro šlětinatě ztenčené. Líslky mah'-, brzy všecky opak vejčilé, na spodu špičaté, brzy elliptické až podlouhle opakvejčité, leč ni- koliv neb řidčeji okrouhlé, vespod na středním nervu i s řapíky pýřilé neb chlupaté (nikoliv měkkochlupaté), na plochách však, jakož i na dolejších řapícícli skoro bez chlupův. Palisiy malé', vespod žláznalé. Stopky květní ojed- nělé, králké, srslnaté. Číšky malé, lysé, ellipsoidieké, namnoze na obou koncích zúžené. Ušty kališní + žláznalé, nazpět ohrnuté až rozložené, záhy opadavé. Plálky malé, as 12 — 14 mm. dl. Cnělky husle chlupaté. Terč úzký, + zpola kuželovitý. Tvar význačný: u Obřau (skoro bez chlupův), u Sv. Antoníčka, Karlouz, v lese u Řečkovic, v lese u Cinzendorfu a s lístky vespod zcela chlupatými: u Mor. Budějovic; ve tvaru větším (val i dul a), vzhledu nějaké umbellaty, avšak s číškami zcela Jiladkými, plody velikými, vejčitými, řapíky zcela lysýnii, lístky — 1'040 — šir(ik()\('jc.ilýini, ii:i iirr\rr|i i'lilii|i;il\ mi, [);ilisly ■^iinkýiin: \c viiM)liraiiia hojná; ve Ivaru parvifolia Rau blízkém: na kopcích u Ivarlouz ; vo- tvaru s kvřly sva- zečnalými : na Žideiiiokých kopcích; ve tvaru středním mezi acanthophora a apri- corum, s ostny velmi sblíženými, hustými, často skoro (jako u comosellaeformis) přeslenalými a k hořejšku velmi tenkými, znenáhla skom jehlicovilými, leč číš- kami široce vejčilými: na Červeném kopci u lírna. d'') SUbrufeSCeUS: nu mezích n Karlouz tV^) (IfiCidcilS (isacanlha minor), od parvifolia Ran vnadnými, vejčilookrouhlými číškami a řidší chlupatoslí řapíkuv a čnělek rozdílná: hojná II vojeiiskí" střelnice n Žabovřesk, ve tvaru příbližiHMii ; na Červeném kopci u Brna a II Koiibravníka, zde s květy nachovými. A*) eoillOSelaeformis: hojná a pěkná v lese za Kariouzy a na Červeném kopci ii Brna l'"onn. ticrb. čís. 22 7; s lístky velmi malými, \ejčilookri)iihlými až npakvejčiloi)kroiihlými, na obou koncích velmi široce zaokrouhlenými, slopkami květními as 8 mm. tky elliptickými, malými, densa Timb. Iilizko příbuznými: na mezích u Židenic. q) Oslnitosl zin'la (neb aspoň na všccli věUnkách kvěhiich) scliá- z ej í cí. ř) pura J. IJ. Keller et Form. (Oesi. b. zisch. ISSB, čis. 4, extr- p. 9). Keř statný, ve všech částech namnoze zelený. Včt(^vky neplodní'; a květní zcela bez oslnův! Lístky vejčilé', jirostřcdní velikosli až skoro malé, postraimí (neb v párech stojící) na spodu široce zaokrouhlené, na konci skoro U\\)ř, liché špičaté, vespod na silně vyniklých postranních nervech slaběji králkopýřité, podél slředníiio nervu a řapíků hustěji krátkochlupaté, slejno- barevné. Hořejší řapíky osinité-, dolejší bez osbiúv. Palisly trochu rozšířené. Slopky květní po 3 — 1, krátké až 2 krát delší než číšky, jemně slopkalo- žláznaté (nikoli\' šlětiíuilé). Číšky velmi široce vejci lé, sem a tam skoro vejčité okrouhlé, prostřední velikosti, ojíněné. Ušty kališní vespod roz- troušeně žláznaté. Cnělky huňalosrstnaté, terč polokuželovitý. — Odrůda pro Moravu význačná, částečně následující tvar připomínající. Na více místech u Maloměřic a sice: na úpatí Hadu směrem k .\lalomc- řicům, v Stromóřadním gruntu, v lese a na mezích za Stroinořadním gruntem 11 iMaloméřic. 5%) Ostnitosl T_ dvojitá. Plody skoro kulovili'. i) apricorum Ripart (v Déségl. Cat. rais Nr. 324, 1876, srovnej první německý překlad tohoto tvaru v Kell. Ros. N. Ó„ 1882, p. 242 — 246). Větve tuhými ostny posázené, na větévkách květních neb též na ne|ilodných s nemno- hými žlutavými, žláznatými štětinkami a vtroušenými jehlicovilými ostenci, často i bez nich. Lístky prostřední velikosti, vejčilo-okrouiilé až vejčitoelliplické (někdy skoro kruhovité), na líci přílisklými chloupky pýřili', vespod + na nervech chlu- paté. Palisty úzké a na iiloše žláznalé. Ra[tíky měkkochlupaté, žláznaté a osl- — 1041 --^ iiilc. Slupky kvMiii njodiich' uch \ i-lnidýcli cIkicIkiIícícIi, knVlkí'-, dlou- hými lislciiy pnd(>.přenó. Číšky luuló, \ fj ci I o o k r o ii h I ('•, lysé, neb eliudo- žláziialí'- Ušly kališ ní iiedlouhť', na hřbťln žláznalé, kii konci rozšírcnr, po odkviMu přímo odstáb'", potom brzy opjidavé. Cnělky zcela sr sin ale. Koruny riizovi'. Plody proslřední velikosli, okrouhlé. Ailamov a Červený kopec ii firna (Oborny), kolem Náměšlě (Roemer), v údolí Hradnicc u Cilonic, údolí Kyje u Znojma, Kraví hora, u Sedlešovic a Popic, Hradišir u Znojma (Oborny), více význačná v severovýchodní iMoravč a v Beřskydách a i zde s(! stále dvojlvarnými ostny zřídka: jako n Místku ((iogela čís. S.). Kolem P.rna v přibližných lvar(!ch, jako: s vejčitými číškami a živěji zbarvenými, svčUonachovými korunami: u rybníku blíž flečkovic ; ve tvaru isacanlha příbuzném: při kraji lesa u Jundrova a na kopcích blíž vojenské střelnice u Žabovřesk ; pak ve Ivaru středním mezi acanlhophora a apricorum., s huslou, k hořejšku skoro jehlicovitě zt(!nč(!nou ostniloslí: na Červeném kopci n Brna (Form. horb. čis. 509.J $ij) Koruny bílé neb jen po kraji růžové. b) Greinlii Chr. 1, c. 107. Keř dosti vysoký, s velmi dlouhými, žlutými, iiákovitými ostny, bez štětinovitých ostenců na kmeni a žlu- tavou barvou listi. "Lístky a zuby skoro jako u v. umbellata, nervy veápod listův a řapíky jemně měkkochlupaté, stopky květní dlouhé (1 — 2krát delší plodův), s roztroušenými, malými žlázkami a ojednělými žlutými, dlouhými, jehlicovitými ostenky. Ušty ka- lišní dlouhé, úzké, nazpět ohrnuté, na hřbetu velmi skrovně žláznaté, čnělky řídce chlupaté, jich hlavička nad terčem (trochu více než u ru- biginosa L. a méně než u micrantha Sm.) na způsob stopky vyzdvi- žena, t. j. čnějící, posléz skoro olysalá. Číška vejčitá, lysá. Koruny malé a jako mléko bílé. Plody vejčité a vejčitopodlouhlé. Dle Oborného velmi pořídku a jen v nčkolika jedincích na Sexenberku u Milfronna. Dle exs. v Kernerově Fl. anslr. hung-. Nr. 47G, 1882, které ne- představují R. (Jremlii, nýbrž rubig'. var. reducta; zdá se, že lato pčkná rňže na lomil) jediném stanovisku již neroste. Mně nepodařilo se posud tvar tento nalezli. c) reducta J. B. Keller (R. N. O., 1883, p. 245, Syn. R. Gremlii H. Braun v Kern. Fi. exs. austr. hung. Nr. 476, 1882, non Christ.). Větve tenčí i s úzkými, vespod bezžláznými palisty ±, jak vino červené. Lístky menši až prostřední vehkosti, vejčitookrouhlé až eiliptické, špičaté, avšak též opakvejčité a zaokrouhlené, vespod na středním nervu chlupaté. Řapíky slabě chlupaté. Stopky plodní n-e j s o u delší plodův. Koruny malé, bílé, po kraji a uvnitř narůžovělé. Číšky krátkovejčité až ellipsoidické. Cnělky chlu- paté, jich hlavičky terči více sblížené neb na něm přisedlé. Plody kratší, okrouhlovejčílé, krátce vejčitobřichaté, řidčeji ellip- soidické. Na Sexenberku u .Millrouua (Oborny jako li. (iremlii) a dojista že' na celém Šibeničníku a Sexenberku u Milťrouna a v celém údolí Dyje u Znojma g6 — 1042 — roz>ířt!iia. V tvaru přibližiiéin, jehož proslředně velikc- až skoro malř a okrouhlé plody apricoruiu, jehož vehké opak vejčilookrouhló, na spodu (jako u uiioranlha) zúžené lístky, částečně (vlobrysu) reducla, jehož žlutavá barva však Gremlii při- pomíná: v stroniořadním gruntu u Malomřřic. AA Ušty kališní přímo odstálé, plody skoro až k zralosti ještě věnčící, nápadně dlouhé, úzce zpeřenodílné. d) comosa Ripart. (v Schultz Archiv de la Fl. de France et ďAUem. (1852) 254, srov. první pravé objasnění její Kellerem v Ros. N. Ó., p. 245 vzhledem ku tvaru číšek). Větve štíhlejší, často pro- dloužené, tenké, sem a tam zprohýbané, ostny hákovité, trochu užší, na větévkách květních a na dolejší části větví vtroušené jehlicovité osten ce chuději zastoupeny neb též scházející. Řa- píky hustěji chlupaté, často plsfnaté, ostatně žláznaté a i ostnilé. Lístky vejci to elliptické, na spodu dosti široce zaokrouhlené, prostřední velikosti, v čas květu vespod zřetelně — (často hustě) chlu- paté a jako kraj listův a hřbet uštů kališních třpytivými (u nás ne vždy též bělavými) žlázkami hustě pokryty. Zuby ostré, hluboké a úžeji 2krát pilovité. Palisty vespod ± chlupaté a žláznaté. Stopky květní po 1 — 2, velmi tenkými a delšími, jemnými, žláznatými ště- tinkami posázené. Číšky vejčité, lysé. Ušty kališní jako sub AA- Terč plochý. Gnělky hustochlupaté. Koruny živě růžové. Plody krátko- nob podlouhlovejčité (nikoliv však kulovité). Vyskytuje se někdy ve tvaru : forma, senticosa J. B. Keller l. c. 240. s včlévkauů květními vehui zkrácenými, jen as 1 — 2 cm. dl., listy z jich spodu vyniklé (t. j. listy po 2-nékolika z 1. bodu vyniklé, slojí svazečnatě pospolu) zakrývají + hustě roz- ložené jediným králkostopkatým květem, případně plodem zakončené větve. Lístky prostřední velikosti. Ušty kališní krat>í než u typické comosa, číšky až do úplného uzrání věnčící, podobná velikost číšek jako u c o m o s a neb jen málo menší, případně užší. Os tni to st bohatá, avšak na větévkách květ- ních krátká, slabá a skoro jehlicovitě tenká. — Tvar, který velmi zhusta tť'ž u odr. comosetla se vyskytuje. Tvar význačný: na Červeném kopci (Czižek), na Žlutém kopci, na Hádech u Obran, u Ivančic (Oborny), u Blanska (Theimer), u Čížova, Podmokle, Břeč- kova v okr. vranovském, v údolí Dyje a Hradnice u Znojma, u Bihařovic, Jevi- šovic a Mor. Budějovic (Oborny). Sem patři: s ± 2 (varnou ostnitostí velmi pořídku, jako: tvar malolislý : na mezích u Židenic (Form. herb. Nr. 433) a u Místku (Gogela), s 2lvarnými ostny, avšak s více kulovilovejčilými, nahoře silně zaškrcenými a lysými plody: u břehův Ostravice u Místku (Gogela), s ostny 2 tvarnými a plody srstnalými: nezřídka na slezské slraně břehův Ostravice u Místku ((iogela), pak u Sv. Anloníčka, zde s čnělkami skoro lysými, ostny zpola 2tvarnými a listy na nervech chlupatými; též v Čertově zmolu a na Čer- veném kopci u Brna (Form. herb. čís. 536); jako dimorphacanlha senticosa: u Místku (Gogela čís. 13 f). f) COIUOSa homoacailtha, dosti hojný tvar: na mezích ii Karlouz, na kopci nad Čertovým zinolem v Písařkách a na Červeném kopci u Brna, zde též jako 1) major s velmi králkoclilupalými, skoro lysými — 104H — iisly kališiiími, osliiy kralšíiui a líslUy slabí; chliipalýiiii; pak s dlouhými Ostny: na úpalí Hádň siiiércm k Maloaií'ncňin (Form., Oesi. h. Z. 1886, čís. 4.) a na Hádech u Klajdovky; ve tvaru přechodním k rubiginosa isncantha: na mezích u Kartouz Oest. b. Z., 1885 p. 120, zde též f) subiiilVscens : jako homoacantha, foUis supra irlandulosis flávoviridibus, I var zvláštní, jižní tvary odr. comosa připomínající: v Písařkách u Brna poblíž Jundrova (Form. herb. čís. 105); se srstnalými číškami: na mezích u Kartouz (Form. herb. čís. 173, b]; jako více chlupatý přechodní tvar k rubig. acanthophora, s listy malými, ostny hustšími, častéji skoro štětinatými a číškami úzkými a srstnatými: na Červeném kopci, zde též jako lusus longe pcdunculatus, receptaculis nudis. Ve tvaru (vy- jímaje plod) úplně k rotundilblia Rau přechodním: na slezské stranč obecné stráž- nice u Místku (Gogela herb. čís. 13, II.); jako 1) homoacantha senticosa: u Místku (Gogela herb. čís. I., 5.); jako 1) homoacantha submicrophylla: na Červeném kopci u Brna; pak jako i) verticillacantha: ťoliolis fere parvis ellipticis, ul in R. comosella el subrotundoovatis, ut in R. cumosa! aculeis brevibus: na Čer- veném kopci u Brna (Form. herb. čís. 553). r/) comosella DéSÓgl. et OzailOll (in Hull. Soc Hauph. (1881), čís. VIII., p. 32 7 a dle orig. v herb. Kell.). Vzhled jako u předešlé. Pníčky a dolejší části větví s úzkými, dlouhými, rovnými neb skoro rovnými, velmi špičatými, tuhými ostny velmi bohatě posázené. Ostny prostředních a květních větévek ze širokého, smáčknutého spodu + prodloužené a jen málo ohnuté, jednoduché, bez vtroušených štětinatých neb jehlicovitých ostencův. Lístky pro- středně veliké až malé, vejčilé až vejčitoel lip li ck é, vespod hustě hnédo- žláznaté i s řapíky ± chlupaté. Palisly s krátkými, vespod žláznatými až lysými oušky. Typické (= krátké, po 2 — 4 stojící) stopky květní jsou hustě slopkatožláznaté (nikoliv delšími, jemnýnú šlělinkami posázené). Číšky malé, vejčitookrouhlé (též však podlouhloellipsoidické), lysé neb jen na spodu s ne- nmohými stopkalými žlázkami. Cnělky králké, zcela srslnaté. Terč plochý. Plody prostřední velikosti, vejčitopodlouhlé neb vejčitoellipsoidické, ušty kališními na hřbetu žláznatými věnčení-. Vyskytuje se brzy s menšími, avšak širšími lístky, jako: u vojenské střelnice u Žabovřesk a u Sv. Anloníčka u Brna; jinak zas ve tvarech s ušty kališnimi a stopkami květními jen útle žláznatými, nikoliv však štětinatými (jako v orig. leg. Ozanon v herb. Kell.), které se skupině acanlhophor, zvláště como- sellaeformis značně přibližuji, jako: kolem Žabovřesk, Form. herb čís. 304 a 307 a které se též ještě od comosellaeformis listy vespod zcela (ač jen řídce-)chlupatými a ostny dlouhými, oddálenými, v párech stojícími rozeznávají, podobně též: na Židenických kopcích u Brna, Form. herb. čís. 418; konečně jako střední tvar mezi comosella a rubiginosa f) subrulesceiis s listy zcela chlupa- tými, větvemi zprohýbanými, čnělkami slabě chlupatými (jako u uucrantha), ostny dlouhými, tuhými, jako u comosa, od léto však krátkými ušly kališními a krat- šími číškami a jen králkožláznalýnu stopkami květními rozdílný: na mezích za Karlouzy, Form. herb. čís. 184. 0) Beskidariim J. B. Keller. S velmi malými plody a ma- lými listy, skoro zakrslá. Vzezřením slředozeumím ilruliími Suavilbliarum podobná; pníčky stěsnané, velmi rozvětvené. Větve černohnědé, sem a lam zprohýbané a jako hojné, velmi králké, jednokvěté větévky květní tnálo zahnutými, velmi ostře zašpičatělými, namnoze v párech naproti sobě stojícími, avšak 2— 3krát kratšími ostny posázené; podobné ostny vyskytují se též na 66* — lOM — neplodných, postranních vř-tévkách a na j(;dnotrivých vehni krátkých větévkách kvMnícli ; mezi nuni jsou žkilé, jelilicovilt- ostenky vtroušeny neb s nimi v polt)- přfslcny spojeny. Cásliilislii vehni mal(''. listy pravidehiř rozestaveny (nikoliv jako u f) senticosa). Celý list i se společným řapiktím sotva 30 mm. dl., lístky namnoze jen po 5, lichý elliplicky podlouhlý, krátce přišpičatčlý a na spodu za- okrouhlený, v párech stojící postranní krátkovejčité až okrouhlé, as 5 mm. dl. a i mm. š., na líci jako řapíky velmi malými, hedbávilě třpytivými chloupky zcela řídce pokryty, vespod namnoze jen na středním neivii zrelelneji chltipah-, ostatně malými žlázkami velmi hustě posázené. Zuby méně otevřené, po kraji velmi hojně žláznalé. Palisly nanejvýš malé, sotva znalé, hořejší lysé. Stopky květní kratší než plody, nenuiohými, tlustounkými, š1 ě t i n o v i- lýnii ostenky posázené. Směr, trvání a žláznalost uštů kališních, jako u co- mosa. Plody oj e dněl é (obrácené podoby, totiž =) hruškovité až široce opakvejčité, v stopky zúžené, menší než hrášek neb vyzrálé nanejvýš lak veliké (as 4 mm. š., 5 mm. dl.) pomorančově červené a rozlroušenými, tlustotnikými, načervenalými, štětinatými ostenky posázené. Cnělky od terče zřetelně po- vyzdvižené, čnějící a jen volně chlupaté (trochu srslnatě huňaté). Koruny velmi male. ) forma. odOCailtha Taních. Syn. R. rubiginosa Jaciju. d) odocanlha Tausch herb. Ar. 493, z mísla „Šárky" orii;-. v herb. J. B. Kell! pak Pi. rubi- ginosa S) orthocanlha „kopce v Šárce", v herb. čes. nár. musea s čís. 493 na jediné větévce květní) senticosní, od předešlých velmi odchylný tvar. Větve tenké, krátké, v dolejší části bezlisté, nápadně dlouhými, zcela rovnými, skoro š i d 1 o v i I ý mi, bělošedými, v párech až polopřeslenalě stojícími, tuhý m i o s I n y bohatě posázeny , spodina oslnň nesbíhavá. Větévky květní sotva 8 — 15 n\m. dl., k dolejšku často bezlisté, rovnými, skoro šidlovitě ostrými, často vzpřímeně odstálými kratšími, tuhými, na mladých větvích velmi bohatými a skoro šlělinovilými ostny posázené. Listy na konci krátkých větévek květních svazečnaté, po několika jako u I') senlicosa. íiapíky krátké, lehce chlupaté, žláznaté, bez oslnův (exempl. Kell.), neb jemně oslnit('' (exempl. praž-k.). Palisty skoro lys('', chudě žláznalé. Lístky malť' až velmi malé, po 7, kruhovité, též okrouhlé (expl. pražsk.) neb okrouhlo-opakvejčilé, v posledním případu (expl. Kell.) postranní zcela tupé a více vejčilý konečný lístek krátko, přišpičatělý neb nepřišpičatělý, na líci skoro lysí", vespod na hustožláznaté ploše krátkopýřilé, na nervech zřetelněji chlupatí'-, všecky velmi drobně pilovité. Stopky květní Mjcdnělé, krátké, žlutavými šlělinkami posázené. Cí.šky stále malé a lysé, v čas květu ellipsoidicky podlouhlé, po odkvětu vejčilé neb široce vejčilé. Ušly kališní vně ± krátce luhožláznali" neb chudě krátkoštětinaté, na líci bělo- plstnaté. Cnělky v přisedlé, huňato-vlnaU- hlavičce. Koruny malé, rfižoví- až nachové. Plody? (bezpocliyby krátké a široce vejčité.) Od coinosella okrouhlej- šími a malými lístky, kratšími číškami, senlicosním vzhledem, od senticosa drob- nými lístky a číškami atd., ode všech -|- .šidlovilými, delšími ostny rozdílná. V severovýchodním území u Místku podle břehu Ostravice na straně slezské Gogelou pro květenu vůbec objevena, vzhledem připonn'ná jihovýchode- evropské *) Rozdíl léto subvar. od comosa Rip. je vchni značný a mimo drubnobt a svrchu uvedené znaky rozeznává se zvláště ojednelými, ostnitými plody obrácené podoby, krat- šími, os lni tým i stopkami plodními, vice čnějícími a slabě chlupatými čnělkanii a vzhledem velmi podstatně; totéž platí i o /') senti(>osa, klcra mimo velmi zkrácené vč- 'évky ničeho s ni společného nemá. Keller. — 1045 — zakrslé Ivary Riibiginosarum ; čnĚjicími, nemnohými čnřlkami připomíná Mesosly- loideas (>l Micranliias; význačná hniskovilými, velmi malými, oslnilými plody. f) Odocailtlia : posnd jen v Cechách. 4--I- Plody veliké ve svazcích neb chocholících. Gnělky v širší, na terč přisedlou, hustěji chlupatou hlavičku spojené. Lístky namnoze 2krát větší (a často též na větévkách plodních po celé ploše chlupaté). Ostnitost 2lvarná neplodné výhonky často hustými štětinatými ostny neb z tlusfounké spodiny, krátce šidlovitými, tenčími ostenci posázené, rovněž jako hořejší část větévek květních. §) Plody kulovité neb též vejčilokulovilé, veliké, vrcholové po 4 — mno- hých nahloučené, vnéjši stopky jejich nepravidelně vidličnatě rozeklané. e) uml)ellata Leers (Flora herbar. 1775, p. 117, Nr. 380 et p. 286 Nr. ,ad 380" pro sp.) Keř vysoký, dvojitě ostnitý. Větve se sil- nými, křivými ostny, větévky květní bohatěji ostnité a mimo to pod květenstvím (jakož i na nejmladších výhoncích) s načervenalými namnoze mnohými a tuhými stopkatými žlázkami a rovnými ostenci. Řapíky ostnité, chlupaté a různě dlouhými stopkatými žlázkami husté posázené. Palisty jako části hstů chlupaté a zcela žláznaté. Lístky dosti veliké, vejčité, špičatovejčité až skoro vejčitokopinaté, na líci i řídce chlupaté, vespod (též na větévkách plodních ještě dt) na celé ploše měkkochlupaté (zelené a jemně dlouhochlupatohuňaté dle Leersa, který ji původně s plsťnatou R. vil- losa Leers = tomentosa Smith srovnával !) a tlustými, červenými žláz- kami hustě posázené; po 5 — 7, po kraji hlouběji pilovité. Stopky květní na vrcholu větévek po 3, z nichž střední Ikvětá, 2 postranní však namnoze nepravidelně trojklanné, květenství pak 7květé (často skoro vidličnatě kytkovité), na postranních větévkách chudokvěté, všechny červenými stopkatými žlázkami a dlouhými štěti- natými ostenky hustě posázené. Listeny kopinaté, na vnějších stop- kách květních po 2. Gišky vejčitokulovité, štětinaíoostnité (Leers) neb lysé. (Vnější) ušty kališní nedlouhé, s pilovitými pérovitými úkrojky, na hřbetu s přisedlými a tuhounkými stopkatými žlázkami, po odkvětu nazpět ohrnuté až částečně odstálé, řidčeji krát- kou dobu zpola vzpřímeny, ostatně skoro až k zralosti plodu vy- trvající. Koruny skoro malé, krásně růžové, často silněji červené. Hla- vička čnělek dosti široká, namnoze hustě vlnatá. Plody ku- lovité brzy veliké a hladké (Leers I c. 117), brzy krátce štětinato- ostnité (Leers 1. c. 286!), na podzim zčernající. forma. echÍnOCari)a Déségl. el Rip. Vzrůst slěsnanějsí, ostny na krat?«ich větévkách květních bohaté, avšak méně 2 (varné (namnoze jen jemnější a rovné, l(;č s chudými až scházejícími vtroušenými žláznalými šlětinkami). Lístky méně spiěalé, často širší a kratčeji V(>jčitozaokrouhlcné až lupi'-, na líci skoro bez chlupiiv, avšak skrovně žláznaté, vespod jako u e). Číšky vejci to- 1046 kulo vité, hustt! žláznalo-šl čti nal(';.*) Slopky kvMiií v poí-lu iiicnšíni, avšak lóž šlčlinaté a žláznaté, Odéní uštů kališních jaku u e. Koruny íuéiií; ^ylě růžovf' a na n<^hlech bile. Plody veliké, vejčilookrouhlé neb široce vejčilo- okrouhl('', dlouhými štélinalýini oslny velmi bohatě posázené a trvale řervenc'. — Dle Crépina připomíná (tvarem listu, kvMeustvíua a tvarem plodů) R. comosa a tvoři bohatši (často \řž na listeny se \ /.iahujífí) žláznalosli vynika- jící skupinu tvarů přechodních ku comosa Rip. Zcela význačně: v Popickém žlebu u Znojma a u Trouznického mlýnu při cestě do Popic (Oborny). V mém herbáři vyskytuje se tento dosti řídký tvar jen 3kráte a sice: na mezích u Karlouz a v lese za Kariouzy (Form. herb. čís. 174 a 198) a pak ve vinohradech u Kartouz ve f) subaseiiclados. Cis. 198: „v lese za Kartouzy" zdá se býti jedním a lýmž tvarem, kterýž Christ Obor- nému jako umbellata určil, a který později Oborny rozeslal; dle našeho mínění představuje však tento tvar spíše jeden z četných přechodních tvarů mezi men- šími odrůdami umbellaly (ve smyslu Crepinových Prim. VI.) a sice mezi echino- carpa a comosa: s větévkami květními méně bohatě oslnitými, lístky více za- okrouhlenými, chuději chlupatými, chocholíky chudšími a plody ne zcela kulovi- tými, f) echinOCarpa ještě řidčeji než předešlá, v přibližném tvaru: v lese za Kariouzy (Oest. b. Ztsch. 1885, p. 120), zde pouze ve středním tvaru drobno- lislém mezi R. resinosa Lejeune f) oxyodon Gdgr. Nová monogr. IV., čís. 3.S1, kteréž vzrůstem, tupými opakvejčiiými hsty a vyzdviženými, huslochlu]iatými čnělkami se podobá a mezi echinocarpa var.) spinourceolala Crép. — Pak tvar (leč ještě pochybný) střední mezi echinocarpa a comosa kolem Slar. měsia u Místku (Gogela). §§) Plody vejčilé až vejčitěpodloiihlé, veliké. Slopky květní vícečelné ve svazečky nahloučené. i) setocarpa Borb, ], c. 498. Větve s křivými ostny. Neplodné výhonky tlustými štětinatými ostny a z tlusfounkého spodu šidlovitými ostenky hustě posázené, rovněž i hořejší část větévek květních, Řa- píky velmi řídce chlupaté, žláznaté a ostnité. Lístky veliké neb dosti veliké, více elliptické, postranní elliptické, liché vejčitoelliptické, jen vespod na středním nervu chlupaté. Hořejší palisty a kopinaté listeny lysé a bezžlázné. Květů více v hustě nakloněný ch chocholících na vrcholu větévek, stopky květní i s číškami žlutavými, tuhými štétinkami a slopkatými žlázkami hustě posázené. Vnější číšky úzce vejčitopodlouhlé, vnitřní opakvejčitá. (ílnělky hustě chlupaté a vlnatohuňaté. Koruny živě růžové. Plody veliké, vejčité neb (střední) opakvejčitokulovité, zcela štětinatými ostny posázené (ježaté). Vyskytuje se snad dle Oborného: na Červeném kopci u Brna (leg-. Czižek) ; rostliny tyto představují bezpochyby předešlou rcsinosu, poněvadž má setocarpa 2tvarné oslny. *) Dle zevrubného popisu Leerseusova 1. c. zvláště v jeho Addenda p. 286, kde nejenom číšky (z: germen Leers), nýbrž i plody (z: fructiis) kulovitými a oslnitými se nazývají, jsou názvy: „ve j č i I é a vejčilě knlovilr, b 1 a d k v číšky a plody" i v nej- iiovějšich prácech se vyskytnjící tím nesprávnější, čím méně jsou odůvodněny, tieb žádný z nich neměl (ani Wallrolh) Leersenovy orig. z Horrc a Bcilsteiini v Nasavskn po ruce. Wallrotbňv synonym — R. rnbig' (f) ferocior v Ilisloria (1828) 218 josl velmi případný. — 1047 — x) scleroxylon J. B. Keller. (Ros. N. o. (1882) 244). Keř více slěsnaný, s lužšimi vélveiui. Ostny ueslejnolvárné, ale veskrze tuhé, bohaté, na větévkách kvétních skoro přeslen a té, žhité, rovné neb nahoru namířené, se vtroušenýini, hákovité ohnutými, červenýnťi, v párech stojícími ostny, výjimkou na jednotlivých větvích jen s hákovifými ostny. Tiapiky husté os tni té a hustě chlupaté, žláznalé. Lístky prostřední velikosti, liché širokovejěilé, ve- spod ± chlupaté a hustě žláznal(', též palisly ; tylo ěasto přinachověh', s oušky často široce kopinalýiui. Stopky květní po 3 — 4, často více než prostřední délky, na mnoze jen tuhými stopkatými žlázkami posázenc'. Číšky vejěitookrouhlé, lysé neb krátkovejčité. Ušty káli sní dlouhé, ve ± lupenitě rozšířené výběžky za- končené, na hřbetu skoro bezžlázné, neb jen s nemnohými, přisedlými (nikoliv krátkošlělinatými) žlázkami, před zčervenáním plodů již opadav(''. Koruny světle nachové, dosti malé. Hlavička čnělek běl ovin atá. Plody vejčito- kulovité až vejčitopodlouhlé, lysé. Na Hádech u Klajdovky (Form. Oest. b. Z. 1886, čís. 3), na Červeném kopci. 1348. R. micraiitha (Smith) Crép. (R. malokvetá.) Kře pro- středně vysoké, volně větvité, s větvemi obloukovitě riz převislými a větévkami i letorosty namnoze klikatě zprohýbanýnii. Ostny vše- chny stejnotvárné, silné, ze širokého spodu háko- vité ohnuty, pod palisty často dvojité. Větévky květní někdy bez ostnův. Listí mladých prýtů načervenalé. Řapíky ±: chlupaté, často plsťnaté, hustě žláznaté a ostnité. Lístky po 5 — 7, široce vej- čité se spodinou trochu zúženou, řidčeji široce vejčité až okrouhlé, lysé neb na líci namnoze roztroušeně chlupaté, vespod zcela husté pýřité a načervenalými (často jemnějšími) žlázkami hustě po- sázené. Zuby2krát až vícekrát pilovité, dosti hlu- boké a úzké, žláznaté a častěji ostré. Palisty čárkovité až čárko- vitě kopinaté, s odstálými neb trochu rozbíhavými špičatými oušky, všechny neb jen dolejší vespod hustě červenavě žláznaté, často též chlupaté. Listeny kopinaté, po kraji žláznaté, namnoze kratší než stopky květní, zhusta vyvinutými Ušly nahrazeny. Květy svazečnaté neb častěji jednotlivé. Stopky květní vždy delší než plody, stejnotvárnými, měkkými stopkatými žlázkami po- sázené. Číšky ellipsoidické, lysé neb jen na spodu .slabě stopkatě žláznaté. Ušty kališní na hřbetu slabě (t. j. roztroušeně) žláznaté, vnější peřenoklanné s kopinatými po kraji žláznatými pérovitými úkrojky, po odkvětu vždy nazpět ohrnuté a před zbar- vením plodů opadavé. Koruny malé neb dosti malé, n a- mnoze bledopletně narůžovělé. G n ě 1 k y zpravidla zcela lysé, řidčeji skoro lysé neb chlupaté, od terče vždy nápadně po- zdvižené, namnoze zdánlivý, avšak krátký a nitkami tyčinek uzavřený sloupek tvořící a pak smalou plochou hlavičkou čnělek. Plody neveliké, význačně krátkovejčité (v odrůdách různotvárné), se širokým plochým (neb + kuželovitě vyzdviženým) terčem, šarlatově červené a nakyslé. Skupina její tvarů jest následující : - 1048 — §) Lysé čnělky tvoři krátký, zdánlivý, dole skoro nitkovité zú- žený sloupeček s malými, lysými hlavičkami čnělek. *) Stopky kvěliií namnoze delší než plody, všechny boha Ir ís^^opkatt^ žláznaté, listy vespod na ploše hustf", až velmi hnslč žiáznalp. A) Chlupalosl řapikň Jh hustá, až velmi liustá. A Plody i vejci té. (3) Listy vespod na nervech chlupaté neb nepatrně na ploše ehlupati';, pozdéji olysající. Lístky kn spodu ^i:: zúžem''. a) iconiea J. B. Keller (Syn. R. micrantha Smith Engl. bot. tab. 2490 ~^- R. micrantha var. typica H. Braun v Kern Sched, ad fl. exs. austr. hung. II, 1882, p. 37, nr. 477 = R. micrantha J. B. Keller v Ros. N. O. 1882, p. 240). Tvar svrchu popsaný, leč s větvemi třepetavýnii. lístky prostředně velikými, elliptickými, ku spodu trochu zúženými, květy o j e d n ě 1 ý m i neb v chudých svazcích stojícími ; ušty kališními chuději zpeřenými (t. j. namnoze jen s 1 — 2 páry pé- rovitých úkrojků opatřenými), číškami krátkovejčitými, buď lysými neb namnoze jen v dolejší polovici žláznatotuhochlupatými (neb jemné žláznatoštětinatými) a plody krátkovejčitými až vejčitými (nahoře často ve velmi krátký krček zúženými = báňkovité vejčitými) as 14 mm. dl., 10 mm. š. Posud jen v bHzkém tvaru na Hádech u Obran. § Listy vespod (řapíky a palisty) zřetelně řídce chlupaté, chlupalosl plochy nel) husté chlupatých řapíků ještě na větvích plodonosných znatelná. Lístky ku spodu nannioze široce zaokrouhlené. Sub var. permixta Déségi, (Essai ISGl, 147 Ol exs. nr. 72: J. B. Keller 1. c. 241; Christ. 1. c. 111), jako předešlá, jen ěaslo silnější; lístky (skoro obrácené podoby) široce vejěilé, též vejčité, leě ku spodu zaokrou- hlené. Větévky květní nezřídka s hojnějšími květy. Ostnitost jako u předešlé, leč někdy na větévkách květních v tenké', králkí- skoro štětinatí' ostny přetvořena, koruny krásně růžové neb ni(''ně bledí- — všemi těmito znaky R. rubií^inosa blízká (a za tou příčinou Bakrem v Mon. brit. Ros. 1S(Í9, 220 k R. rubiginosa jako tvar s lysými čnělkami řáděna), od této vejčitými, dloužeji stopkalými plody, lysými čnělkami a trochu dříve opadavými ušty kališními ilmed rozeznatelná. «) liemorosa Libert (in Lejeune Fl. de Spa. II. 18 13, 311; Trati. Mon. Ros. IL 80 jako R. Libertiana Trati.; Crépin Prim. VI. (159)819). Vzrňslem vyso kým, třepclavě větvitým a chudší, sem a lam, leč zřídka započínající různou oslnivostí jest tvarem zvralným ku a) iconiea. Větévky květní namnoze zcela bez oslnův. Ilapíky husle chlupatí' a oslnilé. Lístky brzy velmi veliké, brzy prostřední velikosti, na líci velmi řídce, vespod hustěji chlupaté (Thorym a Redutém uvedený Ivar této Liberlovy růže měl malé vejci tě ekrouhlé a jen 5 čelné lístky, jež byly králce přišpičalělé a obak + chlupaté', ollipsoidické, zcela srslnaté číšky, velmi krátké slopky kvčlní a malé' červené květy). Plody jsou vejěilé- až vejčjiě podlouhlé' a na původních i-\i-uip. \ ln-rb. Leji-um-ovč — 1049 — brzy jako stopky plodní velmi rnzlroiišonr" žláznató, brzy bohal^ji štélinalé (Crépinovy IVim. I. 287— 2!)0). Sub var. pcriuixta: na Corveném kopci ti Brna a v údolí Hradnice II Ziiojiiia (Oborriy), iiinoii \e í) blepliaridea (Gdg. Tab. 3391 et mon. nova IV. p. 2()l, 1893) I. j. s vcjčilč okrouhlými a široco. vejčilými (nikoliv vejčilě podlouhlými), na líci velmi roztroiLšenř! pýrilými, vespod na nervech silněji neb husle srslnalými líslky, s řidší neb rozlroušenou žláznaloslí na plochách, časlo lež s chudším ozubením a okrouhlejšími neb kratšími a širšími plody, (var pře- eiiodiií k pleiotricha a seplicola: hojná v Písařkách u Brna a se špičalými líslky: na CervoUíMU kopci u Brna nalezena. «) lieillOrOSa : nn TerveníMii kopci a v lese za Karlouzy. Subvar. (limiliuta Boreau (v Déségl. cal. 1876, 344; Syn. R. micranlha I»(''S(''gl. Essai, ISOl, 115 — R. micrantha Boreau II. cení. de la France ed 2, 11. p. 182 non Smi! li!). Ker menši, nízký a slěsnauý, někdy skoro Irsnalě huslý. Oslny krállú- až mah', namnoze husle při sobe slojicí, křivé léž na větévkách kvělních. Bapíky oslnili', králce chlupaté. Líslky velmi malé, vejci té až vejčilě okrouhlé, jemně pilovití' s malými trojhranými zoubky, vespod zcela chlupaté". Stopky květní po I — 3isvejěilými číškami zcela srslnalé. Terč plochý. Květy niah', í:ivě růžoví': pl"dy malé' krátko vej či té' neb vejčili', dole zaohroulilené' a zcela hladki'. Velmi krásně u I. tunelu poblíž Obran, zde též s ťoliis trichoneuris. '^° Listy vespod na ploše i s řapíky a palisty vždy hustě měkko- ehlupaté. Subvar. plciotricha Borb. (Vasvár 1888, p. 285: Syn. R. permixla L densius pubescens sensu Borb., co však vzhledem k mnohým svrchu vytčeným k rubiginosa přechodním vlastnostem R. permixtae sotva správno bude). Ostnitost a rozvětvení jako u a) iconica. Lístky prostřední velikosti široce elliptické až více vejčité, špičaté a i s listeny a v cliudém počtu svazeěnalých stopek květních hustě chlupaté. Číšky vejčité. Koruny rňžttvé. Tento tvar však se .širokou hlavičkou čnělek, která několik chloupků nese, byl fiandogrem již dříve v) Kranseana v Tab. 3512, (1828) pojmenován. V Písařkách u Brna a jako i") Krauseana Gdgr. s lístky na obou koncích zaokrouhlenými, obak chlupatými, elliptiekými, řapíky liz ostnilými, stopkami květními tuhoštětinatými a několika chloupky na čnělkách : na mezích u Karlouz. — Též u Landshutu (Heger) v prus. Slezsku poblíž hranic a do- jisla že i jinde mezi těmito dvěma místy. /:.A Plody kulaté neb Tejčltě kulaté. Subvar. Septicola Déségl. (Essai mon. 1861, 149; Cottet et Castella Bullel de La Société Fribourg 1891, 156.) Keř stěsnaný, s četnými silnými křivými, tuhými ostny. Větévky květní často bez ostnůy. Řapíky hustě měkkochlupaté, žláznaté a os tni té. Lístky prostřední velikosti, vejčilě ellip- tické, často se skoro okrouhlým konečným lístkem, na líci skoro neb zcela lysé, vespod zcela měkkochlupaté a bledožláznaté, na nervech hustěji chlupaté. Palisty namnoze úzké, na líci lysé, vespod jako listy oděné. Stopky květní hustě chlupatými a žláznatými lis'eny podepřené neb přerostlé, po 1 ( — 3), bez chlupův, jen bohatě slopkatě žiáznalé jako dolejší polovice vejčilě okrouhlých čížek. Ušty kališní na hřbetu zcela žláznaté, nazpět ohrnuli' až odslálé. Terč — 1050 — ± kuželovilý. Koruny došli inalé, jemně růžové. Plody okrouhlé, krvavé červené. ^) sphaerophora Rip. [v Déségl. Cal., 285; Crépin Prim. VI. 18S2, 820 (160]. Větévky kvétní s tenčími ostny. Lístky opakvejčité, špičaté, vespod řídřeji chlupaté, později (již v poloviční době plodu) jen na postranních nervech chlupaté a mírněji žláznaté, rovněž i palisty. Stopky květní po 3 — 4, číšky okrouhle vejčité a jako hřbet uštů kališních zcela srstnaté. Koruny zcela malé, růžové. Terč něco kuželovitý. Plody kulaté. 7) seplicoloides Crép. 1. c. 821—822 (161 — 162) (et in Gdg-r. mon. nov. Ros. Tom. IV., 1893, p. 267). Větévky květní často bez ostnův. Lístky tuhé, vynikle žilnaté, opakvejčité, v čas květu vespod zcel.l chlupaté, později vespod namnoze jen na postranních nervech chlupaté. Palisty vespod hustě žláznaté a chlupaté. Kapíky plstnalé, sotva ostnité'. Stopky květní po 1 — 3, dlouhé. Číšky podlouhlé, lysé. Ušty kališní na hřbetu žláznaté. Terč plochý. Plody široce opakvejčité a opak vejčilokulalé. Z okrouhloplodých sv.) sei)tÍCOla vyskytuje se u nás jen blízký tvar f) blepharidea: V Písařkách a u Obran blíž Brna. f) sphaerOCarpa : v Pískov- covém lomu u Krumlova (Oborny). B.) Chlupatost rapíků velmi řídká, ěaslěji žádná, též listy vespod jeu na n(;rvech chlupaté, později lyse'', (3) Větévky květní ^^j^ ostnilé, nepříliš dlouhé. -f) Plody králko vejčité, časlěji malé. Siibvar. Lemanii Boreau (Fl. cenlr. ed. 3. 1857, nr. 875; Crépin Prim. VI. 1882, p. 823 (163).) Význačná delšími metlo v i tým i větvemi, krátkými postranními vět('vkami, namnoze po 2 iia spodu listů stojícími, veli- kými (časlo dlouhými), tuhými ostny, ± nedilupatými řapiky, malými, ellip- lickými až kopinalými, nannioze na obou koncích špičatými lístky, ku spodu zúženými konečnými lístky, které vespod namnoze jen na středním nervu chlu- paté jsou (jen dolejší lístky kvetoucích větví jsou na spodu zaokrouhlené + vejčité); menším a užším ozubením, nanmoze bezžláznými, vejčitě podlouhlými číškami, úzce zpeřenými kališními ušty; živě růžovými korunami a zpravidla vej čitými až vejčitě podlouhlými, prostředně velikými (avšak l(''ž krátkovejčilými neb vejčitě okrouhlými, nienšími, jako na původním exempl. čís. 71 v „Hcrb. Ros. Déségiiscí"), namnoze hladkými \. j. bezžláznými plody a význačně lysými čnělkami. Této jsou následující růže blízko příbuzné, kleré sem prozatím jako t vary vřadíme : a) Větévky kvělní skoro bez ostnův, plody větší neb podlouhlé, -t- š tě ti na té. d) cyaiieseeilS Gdgr. (Decad. pl. nov. II., p. 23. 18. Tab. 3459, mon. nov. 1893, T. IV. p. 282 jako Chaberlia Cyancscens). Namodrale světUt- zelená, hořejší příbuzná, leč ostny větví kratší, na věíévkách květních velmi roztroušení', namnoze žádn<', užší malé' lístky namodralé; řapiky časlěji bez ostm°iv, stopky květní delší, 12 — 16 mm, podloidih' číšky zcela jcnmými krát- kými žláznatýuii šlětinkami posázené, plody úzce podlouhlé, na spodu za- okroulilení', na konci silně zúžené. lO-il — t) Karthusiaiia .1. 1'.. Krll. ,.| Foim. i^Oc^l. b. z. ISST) nr. 1, p. 12U). Lisly ^ krvavě uačervenalč a vzrůst časlo stésiiaiiý. Vělévky králko i s věl- V(>ini tuhými, křivými, typickými ostny + posázoiié; větévky, řapíky, palisly, listeny, mladé prýly a nervy lisíň červfMK' neb krvavé červené, lístky mal(' až prostřední velikosti, opak vejěili", ku spodu zúžené, vespod velmi jemně žláznalé (nikoliv mazlavé), na střodiiim ihmvu došli hustě chlupaté, na po- slranních nervech však jen velmi chudě pýřilé, ozubení skoro sbíhavé; řapíky oslnité a žláznaté, jen skromně chlupaté; palisty vespod (vyjímají; řapík) bez- žlázné, králk('>; kvěly v chocholících, stopky kvělní tenké a došli dloulK- (13 — 15 mm), Imavočervenými, žláznatými diloupky husle posázeiu''; úlií- číšky úzce ellipsoidické', ku spodu zúžcik'', brzy zcela, brzy od dolejší Iřeliny až ku spodu slopkalc žláznatt';; ušty kaiišní úzcí; zpe-eiu', králki'; koruny malé; králké plátky široce opaksrdčilé (od výkrojku až ku spodu 12 umí dl. a 16 mm š.), hluboko vykrojení', sylě růžov(', až skoro nachov<''; čnělky lys('', i čnějící; terč plochý; plody? (nezralé opak\('jčilě podlouhlí" .1 cUipsoidick('). b) Lístky ku spodu zaokrouhlené; plody lysé. ^) Sul)hel)eg'ynia Borb. (Pacher Fl. v. Kárnien III., 1877, 299; Syn. R. Lemanii Boreau v) pseudoremolior Gdgr. Tab., 3469, mou. nov. IV. 1893, p. 285, starší, leč vzhledem k umělé mluvě došli špatné pojmenování!) Borbasův popis „in litt. ad Pacher" zněl: „Rosa subliebegynia" a typ o foliis duplo mino- ribus, ramis florif. fere inermibus et fruelo praecipue cllipsoideo colli inslar non attenualo; — a f) operla Pug praelcrea ramis abbrevialis differl Borb". Dopl- ňujeme popis tento dle původních e.xeiuplářů : čásli listů zelené; větve velmi prodloužené, dlouhí'', bledí', s oslny velmi oddálenými po dvou vstřícnými, prostředně dloulu' vělíívky květní sem a tam bez oslnův. Lístky malé, vejčilě elliptické, na spodu (dolejší listy někdy na obou koncíí'h) zaokrouhlené, vespod na středním nervu zcela dilupaíé; řapíky jemně chlupaté, až chudě chlupatí', s ojedinělými ostny; palisly lysí-. Stopky kvělní proslředně dlouhé, číšky po- dlouhlé, lysé; ušly kaiišní na lu'bctu žláznalé: lerč úzký nanmoze plochý. Plody ellipsoidicky podlouhh', brzy na obou koncích stejnoměrně zúženě špičaté, brzy pod ušty kaUšními široce stažené, lysé. Koruny velmi bledě ruzove. Subv. Lemanii; význačně pořídku : na Hádech u Klajílovky (Form. Gest. b. Z. 1886 čís. 3j a u sv. Antoníčka blíže Brna f) CyaiiesceilS nej- řidčejší ze všech, posud jen ve tvaru blízkém na Hádech u Klajdovky a na úpatí Hadů směrem k Maloměřicům f) Karthusiana, v lese za Karlouzy; ve tvaru s lístky ješlě menšími: na Mordovně blíž Klajdovky, od f) cyanescens již krvavě červenou barvou řapíkňv, palistův, stopek květních a lisly nikoliv, na- modralými a na nervech mimo lo pýřitými rozdílném. Toto + krvavě červení' zbarvení os a í~;ástí listův, pak stěsnaný vzrůst, králké vělve a foliola subtricho- neura par\-a aut minima jsou u všech na rozdílných míslech stráně „IVlordovny" sbíraných jedinců stále; sem a tam, leč řidčeji vyskytuji se na př. : u Cacovic a na Hádech u Obran vedle typické í) Karthusiana s číškami úzce ellipsoidii'- kými, též tvary se široce podlouhlými a jiné s krátkovejčitými čí.škami (tvary přechodní k Lemanii) f) subhebegynia rostliny sí' křem vyššíu\, větvemi delšími, číškami něco většími, delšími, na obou koncích zúženými, Ií-ž konmami něí'o většími a bledými: na stráni Monlovně blíž Klajdovky herb. čís. 375 a s listy ještě drobní''jšími na Hádech. Q Větévky květní bez ostnův, velmi prodloužené. Palisty širši. — 1052 - +) Plody vejčilí^ podlouhlé. Subvar. Operta Pu!-et (v Dóségl. Cat., p. 285; Crép. Pnin. VI. 1882, Itíl; GdgT. mon. nov. IV. 1895, p. 287, dle eelnýcli jemu Pugeloin zaslaných ori§lnáliiv ald.) VM(-vky a mladé prýly načervenalé. Oslny stejnolvánié, tuhé, ze širnk('>lio spodu srpovitó. Větévky kvMni iozIožímk', namnoze zcela bez oslnův. Lislky vcrik('\. liořcjší opakvejčilé okrouhh', dolejší řaslo vejčité, na líci lysé, vespod hlavně na nervech slabé chlupalé, ozubem' lypicki', leč hluboké' a vidiké-. fiapíky bohaté ostnilé, chudé chlupah', žláziial('; palisly široké, namnoze jen u dolejších listů vespod na ploše žláznali'. Slopky kvelní po 1 — 4, srslnalé, krátkými lisleny podepřené; číšky veliké prodloužené vejčilé, lysé. Ušty kališní na hřbelu žláznalé, pí-roviď' úkrojky pilovité a žláznalé vroubeni'. Cnelky králk(', úzký, lysý sloupeček Ivořící: lerč namnoze zcela plochý. Koruny růžové, časlo bledší; plody podlouhle vejčilé. (Nčkdy vyskyluje se v odehylee : s nemnohými, krátkými, jehlicovilými oslcm-i na vMévkáeh kvělníeh neb s Irochu šiělinalými plody). //) lilg-enoides Gdgr. Tab. IMtUi, mon. nov. IV., 284, (J. B. Keller apud Form. Oesl. b. Z. '188B nr. 4 el exir. p. 8). Prodloužené bezostné větévky kvélní a .širok(- lislky jako u operla, ale poslední léž vespod zcela lysé; řapíky skoro béz oslnův: palisly širok(', leč lysc'. Koruny bMav('-. Slopky květní srslnalé 2 — 5, as 15 mm dl., číšky prodloužené, veliké, lysé. Terč ± kuželovitý. Plody vělší a del.ší, sem a lam (u nás řidčeji) skoro lálivo- vilé a až 2 cm. dl. (Lysejší Ivar operlae s plody delšími). Posud jen ve f) lag-eilOÍ(les na úpatí Hadův u Obran a zde léž směrem k Maloměřicňm s bílými kvěly, srovn. Oest. b. Z. 1886, čís. 4 a exIr. p. 8. ++) Plody ± kulaU- (u nás posud nepozorovány). Subvar. SClTata Chrisl (Ros. d. Schw. 1873, 113 a časop. „Fhua" 1874, 465). Statná, silně žláznalá rostlina s lislky široce vejčilými, lslra\iie, zde však hojná (Oborny). Bůže, kterou horlivý sběratel, dňsl. p. (joyela, \- t(''to části území a sice: na kopci ťiipkii u Frýdlandu se zralými plody sbíral a Kellcrovi zaslal, jest od původnícli exemplárů Puge^ových (z herb. Cr('piiiova) zcela odchylná a B. quer- celifolia Kern. více podobna — snad zcela nová — Keller píše: „růži tuto nutno doplniti, a jest-li se osvědčí, chci ji U. trOg'Claiia pojmenovali". 1) Wirt- *) Tato růže jest přibližným tvarem v Ob. 1<'I. (odchylně od schcilis IV., 1886, |i. 24—25) opět a zcela správně k K. Oboniyana řáděné var.) Gizellae. Kdybychom ji chlěli ve smyslil schedis ku (iizcllae řaditi, museli bychom ji R tonientella (var. Obor- nyaiia, siil)v. (iizelhic) 1) nibif^iiosissima pojmenovati, což by bylo nesmysleni. - 1055 — gení: v údolí riyjo u Znojma (Olmriiy), velmi krásně ua mi-zífli ý^iflciťn^kého kopce, n Brna nn°ij iiorij. čís. 122. §§ Čnělky chlupaté, — a jsou-li slabě chlupaté neb lysé, vždy hlavaté a krátké.**) *) Slopky kvMní (lloulié, v clioclinlíkn, ncslejne (ÍIoiiIk'-, I Ikrál delší než Irnbka kalisní. i-íslky jen \ cspod (na slředním nervn) Imsir',-, oslaliié řídce chlupaté. c) Lexnitzensis J. B. Kell. (1. c. p. 237 jako var. R. anisopoda Christ; Syn. R. Lexnitzens s v Ob. Fl. p. 929—30). Popis viz v klíči str. 934 a 935 , k tomu ještě připoj : keř veliký, letorosty chabé, oblouko- vité. Ostny stejnotvárné, silné, na pních šedé, dolů skloněné, na vět- vích kratší a méně skloněné, všecky hákovité. Řapíky i s nervy lístkův a oslenky žlutavě bledozelené. Ušty kališní po odkvětu dílem nazpět ohrnuté, dílem rovnovážně odstálé, zvláště dlouhé, úzce zpeřené, pří- věsky velmi prodloužené, úzce čárkovité, leč ku konci nikoliv nitko- vité, nýbrž š roce čárkovité, na hřbetu jakož i po kraji roztroušenými dlouze stopkatými žlázkami a roztroušenými drsnými chlupy posá- zené. Velikými, vícekrát pilovitými listy, velmi dlouhými, namnoze chocholičnatými stopkami květními, tuhými štětinami, ušty kališními a čnělkami připomíná Glandulosae; hustě žláznatými listy, úzkým ter- čem, nevyniklými nervy atd. Sepiaceae a Micranthae; ostnitostí a srst- natými čnělkami Rubiginosae a jest spojovacím členem mezi těmito; od R. anisopoda rozeznává se ostnitostí, chlupatostí, nelysými číškami, v nitku nezakončenými, částečně rovnovážně odstálými ušty kališními a pozdějM dobou květní. V křovinách, plolecli, po kraji rolí a lesu velmi rozlroušeiia: v lomech a poblíž slřehiice u Krumlova, při ce.slě od Vedrovic do Marešovic, ua Leskounr* u Olbramovic, pak u l.e.xnice a Waldkirchenn blíže tlobersbergu v I>olních Hakonsích blízko moravskí' hranice (Oborny) a bezpocliyby i na sever odlud při Slavonickém potoku. *) Slopky kvěliií, ušly kališní, koruny a čntMky kralší, připadne malé ; lístky obak (neb vespod (rvale) husle chlupaté, namnoze velikc", až proslředně veliké; plátky živé růžové, až nachové. **) Pozii. K. Micranthis se chlupatými čnělkami ({?§) patří ještě více v nedoko- nalých jediiicich nikdy přesně určitelných odrůd, poněvadž často jen svými vespod bez- žláznými palisty, jemnějšími, zprohýbanými větvemi, jenmější srstnalosU stopek, ddeni jen svými nad terčem síopkovitě pozdvižeiiýnú čnělkami puznalelny jsou. Z těclito za- sluhuji za příčinou svého zeměpisného rozšíření zmítdiy: 1) s malými králkovejčilými zcela' srstnatými plody; malými, elliplicky okrouhlými, jen na středním nervu chlupatými lístky a bledými květy = v. pallídiflora H. Braun, Verh. z. b. Ges. 1888, 524 (Syn. li. micrantha v) decipiens Gdgr. T. 3568 1) dccalvata) ; 2) od této lístky vespod zceta chlu- patými a lysými plody odchylná v) modesta Gdgr. T. 3572: u Vratislavi; 3) s plody podlouhlými, většími, lysými, větvenu bohatě luhoostnitými, palisty širokými, ušty kahš- ními přímými, květy živě růžovými = v) sarco.stephaiia Gdg-r. T. 3566 v Chorvatsku a Slezsku. Všechny s růzuotvárnou ostnitostí. Kell. — 1056 — d) Formáiickiaiia J. B. Kell. (Oesl. b. Z., 1885, čís. í). Kře pro- střední výšky s větvemi tmavočervenými, neplodnými prýty i s listy načerv'*nalými; načervenalé mladé výhonky jsou však bělavě jemnoplsťnaté. Ostny všecky tuhé, roztroušené a ± hákovité. Lístky tlusťounké, obak + jemnoplsťnaté, podlouhle vej- ci té, až podlouhle elliptické, veliké, až prostřední velikosti, všecky špičaté, ku spodu úzce zaokrouhlené, nikoliv klínovité, po kraji velmi stejnoměrně pilovité. Zuby otevřené, veskrze krátce a široce vejčité (=:jako u R. rubiginosa L.), vespod bledými, jemnými (Tomentosae připomínajícími) žlázkami hustě posázené. L i- steny malé, vejčitě kopinaté, v jemnou dlouhou špici vybíhající, načervenalé hnědé, vně jako tlusté řapíky velmi krátkou, skoro aksamítnatě modravě šedou plstí řídce pokryty, po- sléze olysající, nikoliv lupenité a namnoze kratší než stopky květní. Chocholík bohatokvětý, často vidličnatě složený, leč útlý a zcela krátký. Stopky květní nachově hnědé, velmi tenké, krátkými, jemnými, červenými stopkatými žlázkami a útlými žlutavými, krátkými štětinami nestejnoměrně hustě posázené (připomíná částečně R. anthra- citica Ghrist), po 3—9, sotva z d é 1 í neb málo delší číšek. Gišky černonachové, nemnohými, žlutavými, velmi krátkými žláznatými štěti- nami posázené, neb lysé, v poupěti velmi drobně ellipsoidické, později podlouhle opakvejčité (v stopky zúžené). Stopky kališní skoro krátké, velmi úzké, z úzkého spodu skoro v jemné nitky vybíhající, s velmi úzkými, skoro nitkovitými pérovitými úkrojky, nazpět ohrnuté, až zpola odstálé, na hřbetu velmi jemně a hustě žláznaté, obak krátkoplsťnaté. Terč plochý. Gnělky slabě chlu- paté, též skoro lysé, malou nečnějící hlavičku tvořící. Koruny skoro neb zcela malé, nachové, plody vejčité. Zajímavý a krásný R. tomentosa a rubiginosa připomínající tvar našeho území. Výziiačnř (slalnáj iia CciAťiiéiii kopci u l!ina vicckrálc ř-birána; pak jako f) SUbrobusta Suavifoliis (v. puberae t)C. iiiodo) proxima: na ČerveiK-in kopci sub. nr. 575; zde U-ž s čnMkanii skoro lysými (— tvary slřcMlni mezi pcrmixla Désť'gi. a pubera DC. == Micranlliis i. e. pleiolrycliae Borb. Vas\ár, 285 módo proxima), ušly kalisiii však odslálé a spod lislu široce zaokroidilcMiy — rubiginosa I.. s čnťlkami došli lysými: můj licrb. čis. 576. — Pak rovnrž f) subrobusta Suavifoliis (v. puberae DC) s clilupalými čnelkami a spodem lislu módo proxima jako lusus: receplaculis pedunculis ramisque (!) ^eiis tlavi- caulibus longiusculis, (iglandulosis . hispida, foliis lenuiler pubcscenlibus: na Čer- veném kopci sub. nr. 589; — pak jako f) millOr (limorphacailtlia ;id Suavifoliis (pub(íra i)C.) magis, quam ad Micranlhis (pleioiricha B) xer^cns r: čís. 578, sed receplaculis selosis; čís 577 z téhož kopce; již z Ičchlo zákliuliiicli tvarův, které j.sem všechny u Brna sbíral, vysvítá jich zvlášlui sysicmalicky oli- lížui- sířc.dm' postavem', kleré dle staré školy jménem označili so nmsi. — S jen Inliými, avšak skoro šidlovilými ostny a skoro lysými ^nřlkaini nalezl jsem ji: 1057 11 Mor. Biidřjovic 10, VII, 1884 a v česko-mor. pohoří: ii lialíiifi hliž Vclk. Meziříčí 2(i, VII. I. r., jak se zdá, Ivar dobrý a pro IMoravu význačný, e) Budwitzeiisis J. B. Kell. (Oest. b. Z. 1886, p. 195 jako R. caryophyllacea f. Budwitzensis.) Silný, prostředně vysoký, dosti hustě listnatý keř, jehož prodloužené větévky květní úzkými, lehce za- hnutými ostny, někdy též několika málo tuhými štětinkami po- sázeny jsou. Lístky opakvejčité, skoro klínovité, často více než prostředně veliké, jen vespod velmi hustě chlupaté a velmi hustě draslavožláznatě rzivohnědé, často zvra- skalé, na líci skoro neb zcela lysé, trochu lesklé a sem a tam žláz- natě tečkované, po krnji dosti hluboce a úzce zastřihovaně pilovité. P a 1 i s t y namnoze velmi rozšířené, hustě draslavo- žláznatě. Květy nejsou svazečnaté. Stopky květní jedno- tlivé, zcela krátké, měkkými stopkatými žlázkami hustě posá- zené. Číšky velmi malé, kulaté (až vejčitokulaté), lysé. Ušty kališní malé, s kiátkými, úzkými, pérovitými úkrojky, rovno- vážně odstálé, na hřbetu žláz natě. Gnělky lysé neb lehce chlu- paté, v krátkém, volném svazečku, nikoliv hlavaté. Terč + kuželovitý. Koruny zcela malé, nachové, — Od R. septicola započí- nající dvoutvárnou ostnitostí , nápadnou krátkostí ojedinělých stopek květních, drobností číšek a plátkův, čnělkami brzy mírně ciilupatými, brzy lysými, hustou, hnědou draslavou žláznatostí a týmiž znaky od každé Micranthy (kamž Crépinem řáděna byla) rozezna- telná! Pro Moravu rovněž význačná růže, která vlastnosti tří specií: R caryophyllacea B e s s., R. r u b i g i n o s a L. a R. m i- crantha S m. spojuje a protivou svých velko- a hustolistnatých větví a ojednělých velmi krátkostopkatých drobných číšek pozoru- hodná jest. Posud jen na Hoře m Mor. Badřjovie, zvláštní 8 různé spceie připomínající Ivar našelKJ území, jeliož velmi krá(k(''. úlU', zcela malými slopkalými žláz- Uaiiii clindí- posázené slopky kvřlní, pruli vélšim listům a výmincčně na líci lislM\ a na vělvíeh se vyskytujícím žlázkáin a mimo lo odslálým n.šLům ka- lišním zcela paradoxní jesl a dolnorakonskfia adenopodní caryophyllacea Aíilor (non Besser) a li. graveolens atd. více než nějakou Micrantlui připomíná a za- stupuje na Moravě snad jako blízký tvar Cr('>pinem za species uznanou li. Zalaná Wiesb. neb as graveolens X nucrantha. 1349. R. gTayeole]is Grren. (R. sil nevonná, v God. Fl. de France 1848, 568 excl. syn. var, ^) et y) — Subsoct. Sepiaceae skupina íirave- olcntes Grep. olim; nunc=: species nr. 9) Dosti stěsnaný, 1—2 m. v. keř, s kralšimi často u a č e r v e n a I ý m i větvemi. Ostnitost časlo něco nestejná; ostny sice všecky tuhé, avšak mezi křivé někdy menší zahnuté vtroušené. Řapíky, jakož i většinou rub dole- ších palistů husté žláznaté, nejhořejší palisty namnoze široké a lysé 67 — 1058 — Lístky zpravidla široce opakvejčité, avšak též elliptické a ku spodu často velmi zúžené, r,^ klínovité, vespod krátkými balzámem zapácha- jícími stopkatými žlázkami hustě až velmi hustě posázené, 3krát žláznatě pilovité, zuby ku spodině listové nepatrné, teprve od pro - středka kraje listového silně vyvinuty, špičaté a jemně 2krát pilovité, širší než u R. sepium. Stopky květní svazečnaté, též jednotlivé, 1 y s é a namnoze krátké. Číšky lysé v listenech ukryté. Ušty k a 1 i š n í po odkvětu vzpřímeny, na hřbetu bezžlázné, úzce zpeřenoklanné a často v skoro nitkovité přívěsky pro- dloužené, plod až do úplného uzrání zdobící. Čnělky krátké, hustě chlupatou hlavičku tvořící. Koruny trochu větší než u R. sepium. Plody šarlatově červené. Odrůdy*) : §) Rapíky skoro bez chlupů v. Lístky jen vespod na nervech chlupaté; kraj listů proto neb r vitý neb jen místy chlupatě brvitý, a) typica. Zahrnuje více podřízených odrůd, které mimo pod § uvedené vlastnosti ještě opakvejčité podlouhlými neb elliptickými, avšak k řapiku klínovitě zúženými lístky atd. se vyznačují. Sem při- náležejí : -|- S vMévkarni kvMními bez oslnňv. a) Wiinmeriaiia dV^. (Tab. 3239, mou. nov. T. IV. 1S93, p. 203). Vélve lonké ; oslny málo skřivoiió, široce poclloulilí', lma\ ozch-iH-; palisly rcr- vené, velmi širok(''; slopky kvělni ojednrl(>, jen 4 — 5 mm dl. Plody kulali'-, čnélky hii.slě měkkoehUipalř. hiíňalé. /?) Cheriensis t)é.ség-l el Rip. (v Billotia, 1866 p. 46.) Větve Ibislši, ostny vřlvi silnější, srpovilé; lístky opakvejěitě podloidib', posléz jen na středním nervu chlupatí', flapíky řídce chlupaté, ostnilé. Palisty nacervenalé, lysé. Stopky květní po 2 — 4, číšky opakvejčité; cnělky hustě srsliialí'-, terč plochý. Koruna bílá, .s krajem pletně, nacervenalým. Plody dle Dé>s(''glisa veliké, ellipsoi- dické. (Sem patří též f) silesiaca Gdgr. Tab. 3249 s delšími stop- kami a Id.) 4- 4- S větévkami květními ostnilými, řapíky caslo velmi řídce chln- palými. )') Jordáni Déscgl. (Essai p. 106; Syn. R. graveol. «) nuda (irenier ti. jur., p. 249 sensu lat.) Hlavní zástupkyně a) typica, význačná dlouhými ploše nesmácknulými, málo křivými, tuhými oslny, kter('' jsou na vělé\kách květních časlo v párech slříěné; opakvejčité podlouhlými, na líci leskle zele- nými, vespod přisedlými žlázkami pokrytými neb dle Crépina zcela lysými a žláznalými, na lilavním nervu zřelelně, na postranních nervech nezřetelně chlu- *) Pozii. Některé (na štěstí ne všechny) z b c z o s I n ý c h odrůd vykazuji sem a a lam jednotUvó ostnité větévky květní a naopak ; — rovněž vyskytuji se často vedle lysejřich řapiků hustěji cliliipaté lístky a naopak. Procož nutno jest, by sběratel větši poěet větévek sbíral neb převládající okolnosti na místě samém poznamenal — neli odrůdy od Craveolentes nemohou ani dle jediné plodtié — a jediné květní větévky, ani z více kusů jeiinoho a téhož stadia s jistotou neb bez značné ztráty času určeny býti Kell. — 1059 — pátými líslUy; skoro bczoslciiiiýiiii a skoro lysými řapíUy, iiocliliipalýnii a bcz- žláziiýiiii palisly; bclo vlna lý mi ciiMkami, vrj<^il('. okroiililými číškami, svMie růžovými korunami, trochu siřeji zpeřenými ušly kališními a velikými, vejčilě kulatými plody. á) Boullui (Jdg-r. (v Bullel. soc. dauphin, 1873, p. 14. Soc. daiipli. exs. nr. 110.) Velve načervenalé, bohalč oslnile. Lístky podlouhlé, ku spodu zúžcn(\ Palisly krátké, široké, vespod žláznaté. Stopky květní po 2 — 4, trochu prodloužené. Číšky podlouliK'; ušty kahšní úzce peřenoklané, dlouho trvalé; čnélky skoro vlnaté, koruny bílé, néco pletné narůžovélé, prostřední velikosti. Plody velmi velik('', opak vejčitopodlouhlé, kuželovité se špicí ziiženou, uvnitř jen s nemnohými nažkami. (Sem patří též 1) carpathica Gdi;r. mon. nov. IV., 1893, 209.) f) calcarea Christ (Roíí. d. Schweiz, 1S73, p. 120) zde čteme doslovné; sem (l. j. k Jordáni) patří též (Sanbergrcm u Wúrzhurga sbíraná) f) calcarea, která se iiec hlupalým i (sic!), malými, světle šedozelenými a tuhými lístky, živě nacervenalými květy a velmi stěsnaným vzrůstem vyznačuje, avšak hla- vatým květenstvím a vlnatými, krátkými hlavičkami čnělck zřetelně tvarem od graveolens se osvědčuje. Větévky květní ostnité, ostny často vstříciu'. flapíky často řídce chlupaté nel» nezřetelně chlupaté, rovněž i střední nerv, proti tomu líc i rub neb jen rub lÍNtů „zdánlivě" bez chlupů v, aneb nezřetelně velmi jemnými chloupky trochu posázeny; kraj listů nanmoze nebrvitý. Plody ši- roce vejčité, též vejčitě kulaté, ještě v čas zralosti ušty kališními věnčené. Cnělky hustě vlnalé. Koruny as 3 cm š. (Christem původně jako „calcarea" určené a z Durinska rozeslané rostliny přináležejí vyjímaje ty, které DutTt a Lutze rozeslali, k různým odchylkám následující odrůdy b., což i Christ po- zdějším rozpoznáním dosvědčuje). V rakouském Slezsku rostoucí odchylka této odrůdy jest : f) Friedekeiisis J. B. Kell. význačná ostny v párech stříčnými, ten- kými, málo zahnutými, liořejšími lístky elliptickými, dolejšími opakvejčitě klíno- vilými, stopkami květními velmi krátkými, často ojednělými, hlavičkami čnělek mírně až chudě vlnalohuňatými, korunami bledýnu, plody široce vejitými až kulatými. Svými skoro ncchlupatými, na líci lesklými líslky a vejčitýini plody (s typicky vzpřímenými ušly kališními) zastupuje samostatný a stálý tvar (který za příčinou svých vzpřímených uštů kališiiích nikdy s K. inodora í) osmoidea směňován býti může). a) Wiinmeriana: na Moravě : u Místku (Goyela) v Cechách u Prahy (herb. kl. Oseku čís. 36, c.) v prus. Slezsku: u Landškrona a Zhořelic (Schultz), bezpochyby též v Pieichenšlýnském pohoří v rak. Slezsku, p'j ChcrieilSis, f) silesiaca dle Gandogra v prus. Slezsku ; zde též v Gorayských horách (Hulseii) 7) Jordáni posud jen ve tvaru přechodním k f) calcarea Chr. u Místku (Go- gela), ó') Boullui vyskytuje se jen ve f) carpatica : u Lipió-Ujvár v pohra- ničních uherských Karpatech (Lud. Richter) a dojista i na moravské slraně těchto hor. ř) calcarea. Význačně na břehách Moravky a Ostravice u Místku na Slezské slraně hojná (Gogela), dle Oborného všude kde R. elliptica roste f) Frie- dekonsis : u Frýdku (Gogela). §§) Řapíky chlupaté. Lístky již na ploše chlu- paté, namnoze obak, leč velmi roztroušeně, velmi skrovně, zvláště 67* — 1060 — na větévkách plodních chlupaté. Kraj listů (jak žlázami) tak i chluupky kolkolem roztroušeně b r v i t ý. b) elliptica Tausch (v čas. Flora II, 1819, 465 a dle původních exempl, v herb. J. B. Kellerově a dle Grépinova písemného sděleni o or ginálech Opizovo-Tauschových z r. 1883). Ostny tuhé, d~ há- kovílě ohnuté, pod palisty často po 2. Prýty (silného kře) rovné, se světlohnědou korou a listím často nažloutle zeleným. Lístky malé, až prostřední velikosti, e 1 1 1 p t i c k é, až opakvejčitě podlouhlé, k hořejšku tupounké, ku spodu klínovitč sbíhavé, na líci velmi roz- troušeně po ploše chlupaté, skoro lysé, vespod na postranních ner- vech hustě, na ploše méně chlupaté, lístky větévek plodních po kraji dz chlupatě brvité. Ušty kal šní po kraji + žláznaté. Gnělky hustě huňaté až + hustě vlnaté, Piody široce vejčité, léž vejci tě kulaté. -\- Plody + Itulaté, malé. 4') cymboidcs Gdgr (Tab. 3264, 1882; mon. nov. IV, 1803 p. 210 nr. 267 jako Chaberlia cymboides; Baenilz. lierb. europ. nr. 1274). Ostny vělší rozlroušené, zo širokého spodu srpovilé, ostré, na vété"líách k větních ž ád n é. Lístky s dlouiiými postranními nervy, opakvejčilo-podlouhlé, na konci skoro tupé (liipoiiiiké), ku spodu zúžené ufaté, na líci roztroušeně chlupaté, vespod na nervech husléji krátkochlupaté, na ploše roztroušeně chlupaté. Hapíky ostnité, mírně chhipaté, hořejší někdy jen pýřité. Palisty vespod žláznaté, s oušky něco odslálými. Stopky květní po 1 — 3, as 8 — 10 mm. dl. Číšky malé, skoro kulaté; ušty kališní načervenalé s pérovilými úkrojky úzce ěárkovilými, pilo- vitými. Cnělky vlnalé; terč kuželovilý; koruny bledé, bělavě narážovělé. Plody malé, skoro kulaté (řidčeji velmi široce vejčilě kulaté s utatou špicí). -| — \- Plody vejčitě kulaté, vejčitě okrouhlé, až široce vejčité-. f) aspera Schleicher (cxs. in herb. Hegetschw. teste J. B. Keller v Deuts. b. Monatss. 1886, čís. 11, p. 172, Schleich. Cat. 1821 p. 29, non W. aspera Hegetschv^^. nec autor). Větvě hnědé, ostnité. Větévky květní bez oslnův. Lístky po 5 — (7), v párech stojící postranní široce opaktroj- hranné, poměrně krátké, ze široce otupělé, skoro uíalí- šjiicc ku spodu dílpm úzce zaokrouhlené, dílem značně zúžené, liché (I. j. koneční'-) kosníkově ojiaU- Irojliranné, na líci zcela, ale skoro nezřetelně slai^ě jemnými chloupky pokryté, bezžlázné, vespod na hlavních nervech uurně — (na ploše však roztroušeně — ) huňatě králkosrslnafé a hrubšími rovněž méně hustými žlázkami posázené, iía- píky kolkolem pýřité, trochu ostnité. Palisty prostřední v iikosli, hořejší vespod bez chlupňv, jen žláznaté. Stopky květní trochu prodloužené, po 3, tenké, lysé. Číšky kulaté, mab'-. Ušly kališní ze široce vejčitéhn, vně běloplsfnalého spodu (na jehož liřbotu jen úzký, nachový, lysý pruh se nalézá) v dlouhé úzce čárkovité, trochu kopistovilé, nachové (v hořejší třetině též vespod nemnohými, dlouhými žlázkami posázené), jemně žláznatopilovih- la- loky a ještě jemnější čárkovité úkrojky rozdělené. Cnělky v žluiavou huslě chlupatou hlavičku spojené. Plody okrouhlé. — Od \\. Lui;dunensis micro- carpa: povšechnou slabší ctdupatostí, široce opaklrojhrannýnii lístky, trochu šir- šími, lysejšími palisty a listeny, většími plody rozdílná; k statnější, ztuha ostnité atd. R. ellipť.íui nelze ji přirovnati. Nejstarší pojmenování pro R. g-raveolens. — — 1061 — /; COloi-ílta Sponner (Flor. Fribiiri;-. III, p. 771; Syn. R. (Chaberlia) aspeia Schleich. tesle (idgr. mon. nov. IV, 1893, p. 211.) Schleichrem a Tho- masem u Rpxu sbíraná; — rozeznává se ± červenou barvou celé rostliny, podlouhlými na líci lysýnn líslky a bohatou oslnilostí všech vétví a vejčitě okrouhlými plody. 0^) legltima J. B. Kell. (Syn. R. elliptica Tausch exs. autoris in hcrb. J. B. Keller et ejus diag-n. in „Flora" Ralisbon. 1819, II p. 465 = R. rubiíj. var. laevis et var.) glaucescens Autor. Pragens. et in herb. Osek). Keř silný s Hustšími větvemi, oslny silnými, ze širokého spodu srpovitými; tyto jsou na vélévkách květních pod palisty všecky stajnolvárné, roztroušené, ěaslo ná- padně veliké. Lístky všecky elliptické, na obou koncích stejnoměrně úzce priokrouhlené neb též špičaté, na líci matné, nezřetelně roztroušeně chlu- paté, později olysající; vespod více bledošedé, na hlavních nervech, zvláště nrpludných prýlů hustěji, na ploše však roztroušeně (později mezi nervy sotva zřetelně) chlupaté; širší (než u R. sepium), leč drobně a zvláště mělce- (ni- koliv ostře a hluboce) pilovité, v dolejší třetině často skoro nepilo- ví té. Palisty jako listy chlupaté neb častěji olysající, všecky však i s listeny vespod roztroušeně žláznaté. Rapíky prv hustěji kolkol chlupaté, často nezřetelně jemně plstnalé, bohatě žlaznalé, sem a tam ojedinělé štětiny a ostenky nesoucí. Stopky květní krátké a lysé, namnoze ojed- nělé (neb — 2) listeny listy nes#ucími přerostlé. Ušty kališní ±: úzce čárko- vilé, zpeřené (nikohv nilkovitě zakončené!), žláznatč pilovité, as jako u ostatních Graveolentes, jen jich dolejší (poupě kryjící) část jest mnohem pedlouhleji elliplická. Číšky e 1 lips oidick é (nikoliv malé!), později krátce vejčilé, široce vojčilé neb vejci té. Ciiělky v hustě chlupatou (skoro vlnatě huňatou) hlavičku spojené. Koruny bledě růžové trochu více než prostřední velikosti. — Z pří- činy, že též Trattinick měl právě tak jako Keller aulentické originály stejné (ve všech částech -j- elliptické) podoby po ruce, jest tato R. elliptica Trallin. et J. B. Kell., která mimo (o s původním popisem Tauschovým se úplně shoduje ý) legitima a zásluha Traltinickova mnohem méně pochybná než nového, od \ lastního vyobrazení (ohledně palistův, ušlů kališních, číšek a plodův!) odchyl- ného popisu ve Verh. d. k. k. z. b. Ges. 1885, sir. 81- — 84 Kell. Tento typický tvar v) legitima vyskytuje se též jako: f) SuMlispida J. B. Kell. (dle původ. exs. Tauschových v herb. J. B. Kollerově a jinde) od předešlé jen 1 — 2 tuhými šlělinkami na některých ne- umohých stopkách kvělních rozdílná. -| 1 [-Plody vejčitě ellipsoidické, vejčité (se zřetelně zúženým krčkem) neb podlouhlé. i) Tasoviceiisis J. B. Kell. (Syn. Chabertía moravica Gdgr. Tab. 3268; mon. nov. IV. 1893, p. 211 — 211; non R. moravica Borb.) Keř stat- nější; větve dlouhé s krátkými, Hustými, hustě listnatými větévkami. Ostny málo zakřivené, na větévkách květních četné. Lístky podlouhlé, na obou koncích málo zúžené, obak jako u // chlupaté, vespod velmi hustě žláznaté. Rapíky ostnité, všechny plstnaté. Palisty velmi široké, zelené. Stopky květní po 1 — 2, 9 — 10 mm. dl. Číšky ellipsoidické. Ušly kališní ztuha přímo skloněné, trvalé, s pérovilými úkrojky veskrze jen málo rozšířenými a pilovitými. Cnělky huňatě vlnaté; lerč plochý. Plody veliké, vejčitě ellipsoidické. k) thurillgiaca Christ. (v »Flora" LX. 1877, p. 403; Gdgr. Tab. 3272 et mon. nov. IV, 1893, p. 213; orig. leg. DuíTl et Schulze in herb. J. — 1062 - D. Keller). Vélve prostředně vysokého kře namnoze lluslé, se silnými srpovilě zakřivenými ostny. Vřlévky květní většinou (t.j. skoro všechny na kři) bez ostnův. Lístky často ř|.proslředně veliké (ale též malé), postranní ellip- licky podlouhlí', j(Mi nejhořejší pár neb lichý konečný lístek trochu opak vejčito- podlouhlé, špičah', ku spodu úzce zaokrouhlené, krásně zelené, na líci velmi chudě pýřité neb nezřetelně roztroušeně chlupaté, vespod na nervech hustě chlu- paté až skoro plstnaté, na ploše jen sem a tam neb stejnoměrně slabě chlupaté, hustě bledými, draslavými, krátkými žlázkami posázené. Zuby trojliranné, dosti otevřené, fiapíky bez ostnův, zcela plsínatě chlupaté (ostatně jako ii všech odrůd bohatě žláznalé). Palisty méně širok*' (avšak širší než u var. cym- boides), často načervenalé. Stopky květní ojedinělé (řidčeji po 3), zcela krátké (jen 7 — 8 mm. dl.). Číšky vejčité. Ušty kališm rozložené, as jako u v) aspera, jen výjimkou trochu listovitě rozšířené. Cnělky hustě vlnalť'. Terč plochý. Ko- runy světle růžoví- (nikoliv bledé). Plody vejčité, Irochu v krček zúžené, leč též velmi veliké, široce vejčité, se spodem skoro plochým a špicí zúženou. (Sem bezpochyby patří též f) maíryarica <;dgr. I. c, p. 213 s rapíky ostnitými, palisty většími, delšími, načervenalými, lístky na líci lysejšími, široce kopinatými, ušty kališnínii velmi dlouhým výběžkem zakončenými a plody velmi velikými, vejčilými s dlouhým krčkem). <") cymboides. Jak se zdá, dosti hojná: kolem Vsetína (Bubela), na Šlaudli u Místku ((lOg-ela), v Cechách dosti hojná a odtud až do Perné v saském Švýcarsku (E. llippe). íJ aspera: na Hádech u Klajdovky, zde též ve y) COlO- rata <>) legitima: na Slalinsk-é skále. — U Adamova a Blanska (Theimer), u Dělkovic (Spitzner), dosti hojná kolem Krumlova (Zimmermann), na Leskouně a při cestě od Vedrovic do Marešovie. u Dukovan, Ivančic a při cestě odtud do Tečic (Oborny). Kolem Znojma : na Pelcberku, Frauenholz u Tasovic, mezi -Milfrounem a nádražím, u Tasovic, při cestě od Milfrouna do .Mal. Tasovic a Našelic, mezi Mal. Tasovicemi a Znojmem, v údolí Leskavy a u Hardeku Oborny). V sev. .Moravě: n Velk. Losina (Oborny). Ve východní části: hojná kolem Vsetína (P>ubela), na úpatí Ondřejníka u Frýdlandu, zde ISSl ještě 25. července kvetoucí (Oborny); jislo, že některé z těchto údajů palří k růz- ným tvarům naší ^nbsp. elliplica a nikoliv jen ku f) legitima. V Cechách : u Karlova Týna a líubenče blíž Prahy (Opiz a Tausch) z) TasOViceilsis: u Znojma ((Oborny, teste Gandoger) a v Purkrábce u Tasovic (Oborny, leste J. B. Keller); námi v Oest. b. Z. 1886, v čís. 3 uvedena f) moravica zdá se býti středním tvarem mezi aspera a f) Elterberg:cnsis. ^) tliurillgíaca: u Znojma (Oborny), též v Cechách. §§§) Ř a p i k y, jakož i rub listů též na větévkách plodních hustě měkkochlupaté až skoro plstnaté. Lístky namnoze obak chlupaté, po kraji hustě brvité. c) obovata Bechstein (Forstbot. ed IV 1821., p. 703—704 pro sp.). Kře prostředni výšky s listky často široce opakvej.čitými, až vejčitě okrouhlými, prostředně velikými, čnělkami častěji bělo- vlnatými, ušty kališnimi jemnými, čárkovitými, až často v nitky vybíhajícími, úzkými, dlouhými, vzpřímeně zůstávajícími. Ačkoliv ra- píky výjimkou též chuději chlupaté jsou, vytrvá přec hustější až (často na nerv) plsfnaté odění déle na rubu listů než u odr. a -|- b. — 1063 — A Větévky květní namnoze zcela bez ostnův. Kře slabého vzrůstu a tenčích větví. -j- Plody kulaté tieb okrouhlé. X) Jordaiioides Crép. (v Gd^r. Tab. 3280 el ej. mon. nov. IV, 1893, p. 216.) Ostny široce srpovilé, na včtévkách květních namnoze žádné. Lístky malé, podlouhlé, na obou koncích zúžené, bledé zelené, vespod zcela husle Miěkkochlupaté (villosa). Řapiky husté pýřité, ostnité ; palisly široké, vespod na- uinoze všechny žláznaté a jako listy chlupaté, s oušky odslálýnii. Stopky kvétní ojedinělé, krátké; číšky vejčitě okrouhlé, ušly kališní úzce zpeřené, chudé pilovité. Cnélky velikou širokou husté vlnatou hlavičku tvořící, terč plochý. Plody veliké, okrouhlé, dlouho ušty kališnínii zdobené. Této růži blízké jsou tvary:/) globosa Gdgr. (nion. nov. IV, 1893. p. 21G), s vétvemi skoro článkovanými, hořejšími řapíky jakož i lící hořejších listů lysou, pa- lisly mnohem většími a na spodu načervenalými, stopkami květními po 1 — 2, as 0"5 cm. dl., čnělkami hustě měkkoclilupatě králkohuňatými, plody vehkými, okrouhlými, však náhle nezřetelně králce zaškrcenými. Pak léž:^ /) Etterbergeiisis J. B. Kell. (Syn. Chabertia tomentella Gdgr. 1. c. 217), jejíž staré větve malé, úzké, jemně zakřivené ostny nesou, lístky jsou více ku spodu zúžené, obak krátko- neb řídkoplsfnalé, řapíky ostnité, hustě plsfnalé ; palisty dosti veliké, vespod chlupaté a žláznaté, s oušky ku předu namířenými, stopky květní 1 — 2, as 8 mm. dl., čnělky jako f) globosa ; plody okrouhlé. -| — \- Plody podlouhle okrouhlé, zřetelně (ačkoliv jen krátko-) vejčitě zúžené. Keř jako u /\^. M hercyilica Gdgr. (Tab. 3312; mon. nov. IV, 1893, p. 228). Větve chudě srpovilě oslnité. Větévky květní bez ostnův. Lístky skoro špičaté, ellip- licky podlouhlé, ku spodu + krátce zúžené, obak řídce měkkoehlupalé, nejdo- lejší někdy též na líci chudě žláznaté; zuby široce Irojhranné, otevřené. Řapíky ostnité, nezřetelně krátkopýřité. Palisty načervenalé, vespod zcela žláznaté. Stopky květní po 2 — 3, 9 — 11 mm. dl. Číšky podlouhle okrouhlé; ušty kališní s úkrfijky trochu rozšířenými, všecky pilovité. Cnělky hustě měkkoehlupalé krátkohuňalé; terč plochý. Plody podlouhle okrouhlé, na obou koncích, zvláště nahoře zúžené. A A Větévky květní chudě ostnité, až ± ostnité. -\- Plody okrouhlé, až kulaté. )') llirsutula Gdgr. (Tab. 3295, mon. nov. IV, 1893, p. 221; Syn. R. Lugdunensis f) majuscula J. B. Kell. in sehed. olim.). Oslny větévek květních srpovilé; lístky elliptické, obak pýřilé. ftapíky pýřité, ± oslnité; palisly (jako listy chlupaté) vespod hustě žláznaté. Stopky květní lenké, 'po 1 — 2, krátké. Číšky skoro kulaté; ušty kaUšní vzpřímené, velmi dlouho trvalé, s pérovilými úkrojky žláznaté pilovitými, na konci ± rozšířenými. Cnělky vlnalé; terč plochý. Koruny růžové. Piody malé, kulaté. — Od R. Lugdunensis tvarem a velikoslí lístků rozdílná. — Srovnej též f) semiinermis var. o. -t- -I- Plody okrouhle vejčité. t) meillillgensis J. B. Kell. (Syn. R. obovala Bechsl. 1. c. ť) descrip- lionis; confere Sagorski in Deulsch. bol. Monatsch. 1886, nr. 10, p. 159 el 1064 J. B. Keller lamlóž IS86, nr. 11.; „Upakvojčilá růže," kalná a šodozeloiiá vi- tiařka" Bechst. 1. e) Ker silný, proslředni výšky až vysoký, bohaU' rozvélvený ; vétve čornohiií'dé s křivými, větévky hnřdé až žlulozolené s málo zahmilýini až křivými, avšak lenčimi, 'tuhými ostny rozlroušenř posázené. Lístky na- mnoze po 7 (řidčeji po 9 neh 5) prostředně veliké, až malé, v prostředni ve- likosti až 21 mm dl. a 14 mm, š., tlusfounké a temněji šedozelené, po- stranní v párech stojící široce — neb krátce vejčité, trochu opakvejčito- okrouhlé, liché (konečné) neb též 3 nejhořejší vMší, opakvejčilo-okrouhlé, vše cky obak měkkochlupalé, vespod zcela (na žilách však dokonale-) žláznatí'-, s něco slabším (příjemným) zápachem vinným, po kraji rozestálé, ostře ěervenožJáznatě 2krát pilovité, na líci namnoze trochu žlábkovitě zahnuté, fiapíky hustě měkko- chlupalé, hnědožláznalé a ojediněle ostnitc'. Palisty s Irojhranně zašpičatělými, žláznalě Iřásnitými oušky. Stopky květní namnoze oj ediněl é (řidčeji po 2), s listeny kopinatými žláznatě Iřásnitými. Číšky vejčilě okrouhlé, na spodu za- okrouhlené; ušty kališní s pérovitými úkrojky žláznatě Iřásnitými, vespod měkko- chlupalé. Plátky malé, opakvejčilo-okrouhlé, růžové, zápachu sidného, kořen- ného. Nitky žlutavé, prašníky ledvinité, sírožliité. Plody malé. (Přibližuje se čá- stečně k Pi. inodora Fries). A A A) Kře namnoze vyšší, tuho- a dlouze ostnité. -h) Plody okrouhlé neb zcela kulaté. o) Opizii J. B. Kell. (v Garck. bol. Zeils. Syn. R. glanduloso — punctala Opiz dle orig-. exs. v herb. J. B. Kellerově (olim Dris. Wolfncr) s pii- vodním lístkem čís. 494b a stanoviskem „Zabělice 29, VI. 1853 I. Opiz m/p" a později r. 1885 v herb. česk. musea v Praze z téhož stanoviska, ve 2 vě- tévkách květních, které Keller svého času čís. 87 a ve větévce plodonosné Opizem u Podhor 15, VIII, 1854 sbírané, již čís. 106 označil). Větve rozlo- ženě klikaté (často krátkými, sbhženými, hustěji lislnalými větévkami květními skoro válcovité), + jak víno červené, mírně zakřivenými, velmi silnými, šedými ostny posázené. Ostny na větévkách květních brzy hustě stčsnané, žluté, brzy (na některých tenčích větévkách) jen nemnohé a roztroušené, flapíky hustě šedoplslnalě bohaložl áznalé, ojedinělými ostenky posázené. Palisty pod oušky 4 — 5 mm. š., lysé, jen v čas květu chlupatě brvité, ostatně jen žláznalo-huslě pilovité. Lístky po 7, krátce řapíkaté, malé, při 05 — 1 cm. š., 1 — 2 cm. dl., široce klínovitě-opakvejčitookrouhlé (jen střední na větévkách květních někdy skoro kosníkové a špičaté), zpředu namnoze velmi tiipé(!), leč ozubení rozestálé, bohatě žláznaté jako u typickí' Cheriensis, až k řapiku, nikoliv však až k dolejší třetině jako u v. elliplica sahající, tmavo-, často něco nahnědle zelené, obak i chlupaté, vespod trochu hustěji měkkochlupalé a na postranních nervech st ejnobar ovn ě hustě plsfnalé, stopkalé žlázy na rubu listu velmi jemné, někdy nestejně hustě rozděleni', na podzim místy za- niklé. Listeny nad trubku kališní a poupata čnějící, kopinaté. Často lupenité, obak (jako palisty) lysé, po kraji žláznatě brvité. Stopky květní po 3, ne- stejné délky, zpočátku kratší, později zdélí zcela malých okrouhlých neb vej- čilě okrouhlých a jak víno načervenalých číšek; ušty kališní + tmavě načervenalé, na celé vnitřní straně a vnějším kraji běloplstnaté, s ma- lými, kopinatými, žláznatě hluboce Iřásnitými, sblíženými pérovitými úkrojky a čárkovilými, jen na konci trochu rozšířenými a Iřásnitými (nikoliv eelokrajnými jako u typ. Cheriensis) přívěsky neb konečnými lalůčky. Plátky malé, kalně tmavorůžové při d. 8 — 10 mm., as G — 8 uun. š., mělce vykrojené. Cnělky — 1065 — husldii brlovlnalnii lilaviřku IvoiíCi. IMody \cjrilr okrouhló přímo odslálými, jt-rnné iiitkovilř zpořonými osly kali.šnínťi zdubi-iié. (I'alisly oliaU lysými, bledými, líslky skoro iifalými, široce a krátce opakvojčiiými, až ku spodu žláznalě pilovitými, stopkami kvíílnimi velmi krátkými a ušly kaiišními jemiiř- inlkovilými velmi \ýziiačná.) Vyskytuje se též jako: /) SemiiliermLs J. B. Kell., jejíž větévky kvMní dílem Zďla b.-z osliiův, dílem jen cluidč a slabě oslnilé jsou. + + Plody vejčilě podlouhlé. 7t) SllbtereS i;l. „Essai" mon. 1861, 104; Savi bol. elrusc. IV, 109 el H. Bcaun ve Verh. z. b. Ges. 1885, 102). Télo nejblíže příbuzná jest: - 1067 — /') albiHora Opiz (v EphcMiier. bol. ruuisbon. v, 1822, p. 208, ni- koliv však ve „Flora 1882" jak ve Verh. b. z. Ges. 1885, 102 a v Beck. Fl. N. Ó. 1893, 808 mylné cleme), ktorá má štíhlejší vzrůsl, Uižší srpovilř za- křixenc" nemnohé a oddálené oslny, proslřednč veliké, velmi úzké, podlouhle kopinatť' hořejší (a mladé) lístky, které jsou na líci přJtiskle chudě chlupatí', později skoro lysé (často lesklé), vespod na celé ploše pýřité, řapíky jejich jsou kolkolem mek k ochl upat é a chuděostnité, přisedlými a slopkatýnii žlázkami posázené. Stopky květní dosti králké, ušly kališní typické; květy namnoze ojedinělé, bílé, lerč skoro plochý, ěnělky málo řelné, skoro lysou, až zře- telně a zcela, leč řídce pýřitou, malou hlavičku Ivořící, jež jen málo nad lerč pozdvižena jest. Číšky a plody vejčitě podlouhlé. f'^) robustior J. B. Kell. el Form. Kře stalnější, s lístky většími, šir- šími, větvemi llustšími neb krat.šími, řapíky j e mno p Is tnatými a stopkami květními namnoze Irochu kratšími. Zde jsou: bud jen slřední nervy chlupaté a pozdvižené hlavičky čnělek veliké (= f Llldovici (ídgr. el recedens Gdgr. mon. nov. VI, 1893, 151) neb: ostny kralší a postranní nervy též chlu- paté, plody na obou koncích ± zúžené == /) Liptensis Gd^r. ct /) (lubia Gdgr. 1. c, 163. d) villOdora Kern. (Gest. b. Z. XIX, 329). Vělve a větévky zelené, velmi prodloužené, obloukovilě převislé, skrovně oslnité. Lístky eUiptické na obou koncích špičaté neb od proslředka zúženě špičaté, neleskle šedo- zelené, na líci přilehle chlupaté, v e sp o d h u s lě chl up a t é. Řapíky hustě šedoplstnalé, sem a tam slamožlutými ostenci posázené. PaUsty a listeny vespod šedopýřilé. Květy jednotlivé neb svazečnaté. Číšky podlouhlé ; ušty ka- lišní dosti úzce zperené, zcela chlupaté, po kraji čelnými (na hřbetu nemnohými) přisedlými žlázkami posázené, nazpět ohrnuté a opadavé. Koruny bílé (as 3 — 3'5cm. v průměru). Terč utalě ku zelo vitý; čnělky ve velmi krátký sloupek spo- jené, lysé. Plody jen prostřední velikosti (při Houšce 1 cm., 1*5 cm. dl.), vejčilé, koralově červené. /9 pubescens Rapin, většími, opakvejčitými, vespod méně hustě chlupatými lístky, hrubším, více kopinatým, .skloněným ozubením, mimo lo namnoze též růžovými korunami a časlěji plochým terčem odchylná. P) Diclltliaiia Wiesb. et Kell. (Gest. b. Z. 1886, p. 327; Syn. R. pubescens Rap. f) appendiculata olim in Schulz herb. norm. nov. ser. 1885) bezostennými větvemi a větévkami květními; širšími jako (u pubescens) opak- vejčitými, jen vespod zcela hustě chlupatými lístky, které na líci tmavozelené (nikoliv šedé) a velmi nepravidelně pilovité (jen ku namnoze zaokrouhlené špici hluboce pilovité, ku spodu však skoro celokrajné, v celku chudčji pi- lovité jsou než u R. sepium), tmavočerveně hnědými až jak víno červenými větvemi, o ^j,, kratšími stopkami plodními, delšími, na hřbetu zcela lysými ušly kališními a kratšími plátky od f^ zřetelně rozdílná; od vinodora však ro- zeznává se nápadně plody více podlouhle vejčitými, stopkami často pýřitými, vedlejšími zuby nepatrnými, často mizejícími, terčem plochým a úplnou bez- brannoslí. P) inonotricliopoda Borb. (in Sched. ad 11. exs. aust. hung. V, 1888, p. 22, jež jest odrůdou jeho jen krátce popsané R. (sep.) peraculifolia v Oest. b. Z. 1883, p. 151), rozeznává se mimo Borbásem 1. c. jediné uvedenými „na obou koncích špičatými lístky" -'eště oslnilými větvemi; podlouhlými, — 1068 — až ku spodu hluboce a dlouze jemnopilovilými lístky, které uprostřed nej- širší a prolo často podlouhle k o pi na té jsou, dlouhými stopkami květními, jež jsou Hh bohaté pýřité, bílými korunami a podlouiilými plody (a jakožto zvratný tvar k R. albifloidí Opiz velmi by sližil vlastni vysvětleni skupiny tvarů R. Gizellae, která by z lak různých členů složena býti měla). A A Plody krátce vejčitookrouhlé až kulaté. Q Lístky vespod zcela chlupaté. í) pseudoinentita Ozanon (v Crép. Prim. mon. Ros., VI, 1882, suppl. (839), 179; Syn. R. seposita Crép in herb. el in Gdgr. T. 1882, 3133, mon. nov. ej. 1893, IV, 167). Kře statné, větve tmavohnědé, hákovitými ostny roztroušeně neb chudě posázené, rozložené větévky květní skoro vždy bez ostnův. Lístky veliké neb dosti veliké, tlusfounké, trochu kožovité, široce vejčilo-elliptické (oněm u R. inodora podobné), k oběma koncům krátce zú- žené, úzce zaokrouhlené neb špičaté, obak zcela chlupaté, odění na líci plochy listové až k uzrání plodu zůstávající, ftapíky a střední nerv plstnalé. Palisty široké, hořejší vespod trvale chlupaté a žláznaté s oušky odstálými. Stopky květní po 1 — 3, as 9 mm. dl. číšky vejčité neb opakvejčitookrouhlé; čnělky na počet chudé, lysé, řidčeji s někoHka chloupky; ušty kališní nazpět ohrnuté s lalůčky trochu širšími, chudě pilovitými. Plody dosti dlouhé, zpravidla veliké velmi široce vejčitookrouhlé, někdy (na témž kři) okrouhlé. f'^) seposita Crép. 1. c. rozeznává se od t) jen trochu více opakvejčitě podlouhlými a na obou koncích zřetelněji zúženými, na líci méně trvale chlupatými, avšak několika roztroušenými žlázkami pokrytými lístky a prostředně velikými, různotvarnými, leč krátkými {^ okrouhlými) plody. — Sem patří dojista též jako další střední tvar: R. mciltíta H. liraun v Ob. Fl., 926, nikoliv však Déséghseova (ani R. mentila Ozanon, která jest jen odr. pseudo- mentilae s užšími listy), poněvadž Déségliseova růže patří k lysolistým Sepiaceím s vejčitě podlouhlýnň plody, 'ialo slezská růže, která obrysem lístků f) seposita a dle udání „kulatými" plody C) belnensis odpovídá, ale za příčinou nemnohých úzký sloupeček tvořících čnělek zajisté jen ku spec. sepium Th. přináleží, ro- zeznává se od pseudomenlita a seposita jen bohatě ostnitými řapíky, bohatěji pilovitými ušly kališními a skrovněji pýřitými čnělkami. — Mimo tuto zde po- prvé uveřejněnou soujmennost R. pseudomenlita, seposita a R. mentita H. Braun budiž též připomenulo, že Dr. A. Schultzem kolem Landškrona u Hořelic (jehož růže se Sinlenisovou prý totožnou jesl) sbíraná růže zjevně ze dvou různých snad mezi sebou prorostlých Sepiaceí pochází, z nichž jedna lysé řapíky, široce hlavaté a chlupaté čnělky atd. měla a jakousi graveolens (f. WimmerianaJ před- stavovala; druhá však J. Braunem slotožnovaná, nemnohými, lysými, sloupko- vitými čnělkami, nazpět ohrnutými, široce zpeřenými ušty kališními a hustější chlupatosli listů vyznačena, dojista pravou Sepiaceí t. j. svrchu popsaným tvarem byla. w) Belnensis Ozanon (v ííuU. soc. Dauph. fasc. VIII, 1881, 326) od předešlé méně neb zcela nevelikými, na mnoze el lip t ick ý m i, jen na spodu neb na obou koncích špičatými, zpočátku obak (později na líci jen málo) chlu- patý mi lístky; ošlnitými, plsfnalými řapíky, as 7 — 9 uun. dl. stopkami květními, které stejně dlouhými neb namnoze delšími listeny podepřeny jsou, po kraji plstnatýuv, na konci rozšířenými ušty kališními, vejčitě elliplickými — 1069 — 6iškami, plochým terč(!in, králkýini lysými neb skroviifí pýřilými, malými hla- vičkami čiiělok, bílými korunami a namnoze vejčile kulatými (dle Oza- nona „králkovejí-ilými, okrouhlými a kulatými"), na spodu vždy zaokrouhlenými, prostředně velikými plody — rozdílná. (3 Q Lístky vespod jen na nervech chlupaté nei) zcela bez chlupův. Tj) Liburilica Borb. (Prim. mon. Ros. Hung. ISSO, 481 — 2; Syn R. agrestis Savi var. myrlella H. Braun, ve Verh. z. b. Ges. 1885, 128 — R. agreslis H. Braun v Ob. Fl. 924 — 5, non Savij. Ostny často po 2, z vcj- čilé okrouhlélio spodu dosti rovné neb mírnč zahnuté (nikoliv křivé). L ís Ik y velmi malé (10 — 16 mm. dl., 6 — 8 mm. š.) elliptické až elliplickykopinaté, vespod zcela (J. Br. v z, b. (J.) neb jen na nervech? (J. Br. v Ob. Fl.) žláz- naté, na středním nervu a postranních nervech chlupaté; řapiky + chlupaté, žláznaté a ostnité. Palisly krátce a úzce kopinaté, vespod chudé žláznaté. bez chlupův. Stopky květní krátké, 8 mm. dl. Číšky vejčilě kulaté ; ušty ka- lišní s čárkovitě kopinalými přívěšky, trochu žláznaté pilovité. Koruny malé bílé ; čnělky skrovně pýřité v pozdvižený úzký sloupek spojené (nikoliv srostlé), s malou hlavičkou čnělek ; terč dosti plocliý. Plody as jako hrách veUké (7 mm. v průměru), okrouhlé, až kulaté'. ^') Virgultoriim Déségl. [v BiUotia 1S64, p. 44, non Ripart exs. teste' Crép. in Prim. in Supi. ad VI, 18S2, 183 (845)]. Oslnitá, na větévkách květ- ních rhuději. Lístky opakvcjčit('' až vejčitě elliptické (Crép.), na obou koncích zaokrouhleni' (nikoliv špičaté-), hnavozeloné, vespod ± slabě na postranních nervech chlupaté, jinak lysé. ftapíky skrovně chlupaté (později olysající), ostnité. Palisty typicky úzké-, vespod žláznaté. Stopky květní po 2 — 5, často dosti krátké. Cišky okrouhlé; ušly kahšní široce zpeřené, často s listo- vitč rozšířenými přívěsky, po kraji trochu pilovité a žláznaté. Hla- vička čnělek často prostředně veliká, avšak něco nad plochý terč vyzdvi- žená, skrovně srstnatá. Koruny bílé. Plody kulaté. [Též zde (jako u men- tila a pseudomenlita) označuje se soujmcnnost a budiž tuto zvláště připomenuto, že exs. Ripartovy neshodují se s popisem Déséglisovým 1. c, poněvadž před- stavují tvar zcela chlupatý s lístky jiné podoby a čnělkami lysými, který patři k var. ř], V Ob. Fl. nesprávně k R. inodora Fr. řáděna. a) typica. Posud u nás nenalezena, a) robusta, zřídka, ne zcela vý- značně: na úpatí Hadův u Obran. — V Cechách: u Karlova Týna blíže Prahy (v herb. mus. čes. Kellercm čís. 122 označena). S) arvatica nenalézá se v mé sbírce; za to budiž zde zcela nové odrůdy .skupiny typica zpomenuto, kterou důst. p. F. Gogela při Ostravici u Místku objevil a nyní v zahradě pěstuje, jež se nechlupatými, na obou koncích zúženými a špičatými, prostředně velikými lístky, rozloženými, statnými větvemi s oddálenými, silnými hákovi- lými ostny, lysými neb skoro lysými a malými hlavičkami čnělek, růžovými ko- runami, prodlouženýn.i, nikoliv nazpět ohnutými, nýbrž odslálými ušly kališními a dvoutvarnými vejčilě okrouhlými až skoro kulatými plody rozeznává a jako lysá R. sepium novou jest pro naše území, y) agTestlS, jako O inermis posud jen v Cechách u Karlova Týna, 1. c. sběratel nejmenován, /'j albiflora: vý- značně jen v Cechách u Bubenče blíže Prahy (Opiz a Dilrich), dle Oborného 1. c. 926 též u nás ve tvaru velmi malolislém Oborným jako albiflora Opiz popsaném: sice jen při stezce od Milfrouna k Purkrabce u Tasovic. — Ve velmi nápadném Sepiaceae již. Francie připomínajícím tvaru s lístky 2krát — 1070 — delšími, úzce podlouhlými: v Cechách u Mnichova Hradiště (Sekera v herb. čes. miis. Kellercin cis. IIS označena) /^j robustloi* v pohraničních uhersk. Karpatech a sice tvary L/ll(l0VÍCÍ a reccílens n Rajče ve stolici Treiičínské, f) Liptensis u Růžové ve stol. Liptavské a /) (lllbía u Stankovan ve stol. í.iplavské, dojista že i ua mor. slezs. straně těchto hor. S) vinOíloril. Hlavně v jižní čásli, ve střední části ráda na kamenité půdě, kvete později než ostatní. Na Kosíři u Prostějova, u Drysic, Vyškova, Zelče, Náměště, ve Ptenskéin žlebii, na Mal. Hradisku (Spitzner), u Milkova (Slavíček), v Suchém údolí (Scholl v herb. Haynaldovu teste Borbás 1. c. 482). Hojná kolem Znojma: v údolí Hradnice mezi Znojmem a Citonicemi, nejhojněji u studánky Sv. Antonína a před Citonickým lesíkem, Čertův mlýn u Velk. Mašovic, u Trouznického mlýna, u Popic, v údolí Dyje od Hardeku až do Znojma, Hradisko u Znojma a v okolí Krumlova (Oborny), kolem Brna, jak se zdá, schází neb jest zde zelenou a ši- rolislou f^) pubescens zastoupena, která posud jen z rakouského a pruského Slezska (Výměnný herb. Kug-lerův) od Cibulky v Cechách (Opiz 1S54, herb. čes. mus. Kellerem čís. 115 označena) známa jest /^) Díclltliaiia s nestejno- tvárnými, často zcela nevyvinutými, jen nemnohými, přisedlými žlázkami nazna- čenými zoubky třetího řádu a nestejnoměrně hustou, na dolejších listech často žláznatost Tomentell připomínající žláznatostí rubu listův; v českomoravském po- hoří: na Kamenném kopci u Stranné blíž Telče 22, Vil 18S4, a pak s vej- čilě okrouhlými číškami u Dvořiště blíž Telče 30, Vli 1S84, a odtud bezpo- chyby v celé hornaté části sev. Cech až do Saska (kolem Bohosudova roz- šířena leg. Dichtel a Wiesbaur). p) moiiotrichopoda velmi význačná na Kal- várské hoře u Nov. Piíše 17, VII 18S4, mnou nalezena, pak opět v uher. Karpatech, dojista že ledy také v hornatých polohách střední Moravy, načež příští badatele upozorňuji ; ř) pseudomeiltita jen v odr. p) seposita,. nejblíže příbuzné = mentita H. Braun v Ob. Fl. 926 a Beck. Fl. N. Ó. 1892, 808 (nikoliv však Déségl. v Bili. 1804, 43 — 44): kolem Velk. Losina, Sobotína, Teplic, Maršíkova a na úklonech Baudenberku u Raškova (Oborny). V Slezska : na Burgberku u Krnova (Sintenis) a dle léto soujmennosli u Eibenštýnu při Dyji v Dol. Rakousích Beck. 1. c. (T) Bellieiisis posud jen v sousedních Dol. Ilakousích, dle rozšíření í/. Liburnica mohla by lato výcliodolrancouzská ddr. i v již. Moravě růsti, r/) Liburilica v sotva rozdílné f) myrtella : kolem Oslavan (Roemer), v lomech na levém úklonu údolí Rokytné u Krumlova, II Tečic blíž Ivančic a u Neslojovic blíž Brna (Oborny), která však od normální rostliny (I, j. agrestis Savi) nejenom trochu zahnutými „ostny", nýbrž též velmi malými a „kulalýnú" plody a chudou žláznatostí na ploše listů se rozeznává, ^) virgultorum : v Purkrábce u Znojma, na Leskouně u Vedrovic, v lomech u Krumlova, u Velk. Losina a na břehách Ostravice u Frýdlandu. §§. Gnělky četné, širokou nad terčem trochu rozloženou, skoro přisedlou neb sotva zřetelně pozdviženou hlavičku tvořící, + chlupaté (nikoliv však vlnaté). b) inodora Fries [No vit. Fl. Suec. I., 1814, 9; Borb. 1. c. 483—4- Crép. 1. c. p. 184 (844), J. B. Kell. Ros. N. Ó.] Keř statnější než u a. Větve ostnité, větévky květní často skoro bez ostnův. Lístky větší, široce vejčitě elliptické, široce skoro podlouhlé, krátce přišpičatělé, ku spodu méně zúžené než u a, často jen úžeji zaokrouhlené neb na obou koncích krátce a široce přišpičatělé, vespod j e n — 1071 — na středním nervu trochu c h 1 u p a t é, ostatně bez chlup&v, na líci jen v čas květu někdy králce chlupaté, později rovněž bez chlupův; řapiky jen v čas květu chlupaté, později zcela bez c h 1 u p ů v, bohatě žlázuaté, trochu ostnité. Palisty ve-pod bez chlupův, namnoze též bez žláz, po kraji žláznatě drobně pilovité. Stopky květní po 1 — (3), poměrně krátké as zdélí plodů (vnější delší), Číšky veliké, široce vejčité, až vejčitě okrouhlé. Ušty kališní s přívěsky úzce čárkovitými, velmi prodlouženými, po kraji žlá/.naté, po odkvětu nazpět ohrnuté, pak trochu odstálé až skoro vodorovné rozložené, a déle, nikoliv však až do zčervenání všech plodů zůstávající. Koruny bledě růžové, prostředně veliké; čnělky (jako u §§) vždy zřetelně chlupaté, terč plochý. Plody veliké cllipsoidické (Fr.) t. j. vejčité až vejčitě podlouhlé. — Její odrůdy a nejbUžší pří- buzné jsou: 4- Číšky vejčiló. i) typica. Tvar svrchu popsaný, s velikými, vejčilě podlouhlými plody, široce podlouhle vcjčilými, nozúžciiými, nýbrž na obou koncích málo zašpiča- tclými, skoro lysými lislky a skoro ncchlupatými řapiky a bílými korunami. — Sem patří : /') oblita (idg-r. (mon. nov. Iv 1S93, 183) s řapiky veskrze chlupatými, plody vejčitými, na obou koncích králce zúženými. /*) brimesceilS (idg-r. I. c. i 87., s vi^lévkami načervenalými, lenkýuii, ostny nemnohými, dlouhými, lístky hnědč žláznatými, plody opik vejčitě podlouhlými. /») inermis r.dgr. I. c. 188,, s řapiky ostnitými, nestejnoměrně chlu- patými, číškami podloidilýiiii, hlavičkami čnělek velikými, plody široce podlou- hlými k oběma koncům zúženými (= fi. inodora Fr. osti rozšířena: při kraji lesním na Holedné u Jun- drova. — Kraj lesní a Hraničně údolí u Otaslavic, údolí Okluky u Mal. Hra- diska blíž Plumlova, u Milkova (Spitzner!), u Piůžového mlýna v údolí Fug-ničky u Hardeku již v Dol. Rakousích, u Nov. a Velk. Losina (Oborny !), význačně jako v. elatior Scheutz : u Nov. vsi a Pustých Žibřidovic v sev. Mo- ravě. — Bobrky a Vesník u Vsetína (Bubela!), na břehách Ostravice u Star. města u Sviadnova, Hodonovic a Místku (Gogela!); /'»j silesiaea: kraj lesní u Adloizova blíž Prostějova (Spitzner jako R. umbellifera), u Mal. Moravy a Kron- dijrflu v Jeseníku. ^ U Brombergu v prusk. Slezsku (Kohler), jest zástupkyní umbelliflora Sw., s kterouž od neznalců i jinde bývá zaměněna. §§)Ušty kališni chudě zpeřené, po odkvětu přímo odstálé až zcela vzpřímené a až k počínající úplné zralosti (z h n i I i č e n í) plodů vytrvalé. Ostny velmi úzké a jemné, rovno- vážné, aneb : velmi prodloužené, rovné, též slabě zahnuté (nikoUv křivé), velmi oddálené [= Goronatae Grep. Prim. VI. 1882, 744 (84) et 756 (96) et in Bulletin de la Soc. royale de bot. de Belgique, Tom. XXVII. 188, extr. p. 3.] + Stopky květní dlouhé (vnější v chocholících, 2—3 krát delší než plody) i u tvarů zakrslých namnoze delší, až zdélí listenu. Všecky zuby též v předu 2—3 zoubky opatřeny. — 1081 — A Číšky a plody vejčile ok ro ulil é. Koruny živé rňžové. Lístky světle zbarvené, řapíky krátké. O Lístky vespod jen na nervech žláznaté, často zti kosníkové a oddálené, namodralé, hluboce zaslřihované iizkopilovité ; ouáka palislů částečně srpovitě sbíhavá. () Tenusta Scheutz (1. c. 1872, p. 36 pro sp , non Waitz in Wallr. hist., 143, která patří k Alpinis!, nec. autor. Germ., srov. též Crép. Prim. p. 243 et Prim VI, 1882. 111, 771 et in Bullet. Soc. royale de bot. de Belg. Tom. XXVII. 1888, extr. p. 3., Syn. Pugetia Scheutzii Gdg. Tab. 3942 et mon. nov. 1893, IV., 455 nr. 158 non R. Scheutzii Christ.) vyznačuje se stihlými, tenkými větvemi, z vejčí- tého spodu náhle silně zúženými, skoro rovnými, jemnými, dlouhými (na konci n e zahnutými), na větévkách květních chuději se vyskytu- jícími ostny, obak ± namodrale bledozelenými, tenkými vejčitě podlouhlými až široce kopinatými, špičatými, na spodu kosníkové z lá ž e n ý m i, přilehle řídce huňatými, jako hedbáv lesk- lými lístky, ostrými, sbíhavými, na všech lístcích hluboce zastřihovanými, lízkokopinatě podlouhlými pilovitými zuby, s bohatými, ostrými vedlejšími zoubky; řídkohuňatými, na ploše žláznatýnii palisty, s málo rozbíhavými oušky; máloostnitými, žláz- natýnii, krátkými řapíky; dlouhými srstnatými, n.imnoze ojednělými (řidčeji po 3) v paždí listů stojícími stopkami květ- ními ; velmi široce ve j čitý mi palisty se srpovitě sbíha- vými oušky při vetknutí úžlabních stopek květních, řidčeji (jen v chocholících) se vyskytujícími listeny; chudě štětinatými číškami, vně zcela žláznatými. často chudě zpeřenými, v prodloužené úzké špice vybíhajícími, přímo odstálými, dlouho vytrvalými, avšak v pozdním podzimku přec opadavými ušty kališními ; ,sytě červenými* růžovými plátky (něco kratšími než ušty kališní), vlnatými čnělkami, plochým terčem a vejčitě okrouhlými a okrouhle opakvejčitými plody ; dle tohoto dokladu nebyla růže tato v S'ezsku posud nalezena. Posud nebyla ani u nás, ani v Rakousko-Uhersku, ani v Prusku na- lezena. — O O Lístky sblíženější, vespod na plochách žláznaté, s ozubením veskrze široce vejčitým, bohatě žláznatým; ouška srpovitě nesbíhavá. x) Pscudo-Aiidrzeiowskii Duíft et J. B. Kell [ve Wiesbauer et Haselberger Beitr. z. Rosil. O. 0. Solnohrad a Cechy v Mus. Franc. Garol.. Linec, 1890, p. 29; Syn. R. Andrzeiowskii Christ. ve „Flora* 1875, 279 et 1877. 403 (non Steven in Besser Enum, 1822, 19 et ff, nec M. B ) = R. Adrzeiowskii Dufft a R. venusta f. Christii DuíTt v Oest. b. Z. 1880 čís. 12 = R. venusta f. aprica Ueclitr. v Breueker ,Deutsch. wild. Ros. 1882, 24, non alior!]. Keř 1-25 m. v., volný. Větve přímé, nikdy visuté, dosti štíhlé, ostnité; ostny (též na - 1082 - větévkách květních) silné, rovné, + šidlovité, na větévkách květních často s menšími, tuhými vtroušenými ostny. Řapíky málo dlouhé na dolejších listech často až k nejdolejšímu páru lístkův, úzkými silně žláznato-brvitými palisty zaujaty, plsfnaté a žláznaté, bez ostnů neb trochu ostnité. Lístky po 7, řidčeji po 5, vždy široce elliptické, s otevřeným, dílem nestejnostranně široce troj- hranným, dílem široce vejčitým, často velikým, nikoliv však hlu- bokým [f.) Pseudo-Andrzeiowskii Duftt ohm] neb mělčejším a malým [í. Christii. Dufft] skvostným ozubením; zuby bohatě složené, s 2 — 3 předními a 3 — 7 na hřbetě stojícími, žláznatými, otevřenými vedlejšími zoubky; lístky brzy velmi veliké [(při délce 55 mm., as 37 mm. š.) — R. Andrzeiowskii Ghrist et Autor Thuringiae], brzy menší (35 mm. dl., 23 mm. š. = v. Christii Dufft 1880; non Wiesb. 1879.), tenké, dosti zelené, se dotýkající a částečně se kryjící, na líci řidčeji, vespod hustěji chlupaté s dosti bohatou trochu nestejnoměrně hustou žláznatosti na rubu ; listeny as 7 mm. š. a jako listy chlupaté a žláznaté. Stopky květní dosti dlouhé 20 — 35 mm. i s číškami žláznaté štětinaté. Koruny prostředně veliké, růžové {— R. Andrzeiowskii Aut. cit.) neb živější červené (= Christii Aut.). H 1 a- vačka čnělek krátká a v 1 n a t á. Ušty kališní na hřbetu hustě žláznatodraslavé, buď krátké a úzké s nemnohými pérovitými úkrojky (= R. Andrz.) neb skoro hstovitě prodloužené a bohatěji peřenodílné (= Christii), po odkvětu vzpřímené (jako u §§). Plody malé, kulaté (7 — 10 mm. = R. Andrz. Aut. cit.) neb větší, kulaté, až okrouhle hruš- kovité (= Christii Aut. clí. et =: aprica Uechtr!), skrovně žláznaté štětinaté. *) V celé hornaté části sev. Cech od Liloméřic až k západním výběžkům Jeseníka, proto též bezpochyby v severozápadní části Moravy, f) Andrzeiow- skii Chr. et DuíTl: nad Stražikem u Litoměřic (Celakovský v herb. mus. česk., Kellerem čís. 45 označena), u Chebu (Wiesbaur), jako f) aprica: ii Žacléře v Krkonoších (Pax teste Bráucker) a v Krkonoších bez udání místa (Pax v herb. mus. česk., Kellerem čís. 40 označena), u Rokytnice blíže Žamberka poblíž hranice moravské (Háusler v herb. mus. česk., jako R. toment. v. asperriuia, Kellerem čís. 42 označena). A) Pseiidovenusta J. B. Kell. [Syn. R. venusta Christ in sched, herb, silesiac. et thuring. = R. venusta f.) typica Dufft 1. c. = R. venusta var. typica Sagorski 1. c, p. 20 = R. venusta Bráucker 1. c, p. 23—24 = R. venusta f.) in R. tomentosam transiens Hasse in sched. herb. Siles. etc.) Kře prostředně vysoké, často skoro volné, s ostnitostí *) Poněvadž již Wiesl)aur v Oest, b. Z. 1879, 14G, jednu růži R. Chrislii pojme- noval a též Max. Schulze o R. trachyph. v. R. Christii 188G v bot. Ver. fijr Gesammt- Tliůriiigen, V. pojednává a R. Christii DuíTt =: R. venusta v. aprica Uechlr. — R. Psendo- Andrzeiowski DuíVt cl J. 1^ Kell. jest; zůstal jsem prozatím při tomto svém spojení a upozorňuji na mnohé oilrůdy této krásné růže v Max. Schulzově práci 1. o. extr. p. G-9. Kr. - 1083 — silnou (t. j. jen tuliou) vyskytující se též na ztuha přímoodstálých (nikoliv převislých) větvích a větévkách květních. Ostny rovné, skoro šidlovité, na větvích často velmi dlouhé, na větévkách květních kratší a tenčí, na letošních z kořene vybíhajících výhoncích ploše smáčknuté, íi a p í k y poměrně krátké, plsťnaté a žláznaté, namnoze jen dolejší (slabými nemnohými ostenky) posázené. Lístky elliplické, p r o- středně veliké až podlouhle elliptické, velmi chudě na ploše žláz- naté, hustě plsťnaté, 3násobně složené pilovité; pilovité zuby trochu široké neb úzké, ale ani v r o u b k o v a n ě okrouhlé, a n i hluboce do čepele zastřihované, též zpředu veskrze s 1 — 3 maiými, žláznaté špičatými zoubky třetího řádu, zoubky prvního a druhého řádu vždy zašpičatělé (t. j. ve špičku povytažené). Stopky květní dlouhé, v choholících po 3—5, (též ojednělé), střední (a ojednělé stojící) 2 delšími (často listy nesoucími) trvalými, postranní stopky chocholíku mimo to, každá 1 (—4 pošvovitě nad sebou stojí- cími) kratšími, záhy opadavými, proto na větévkách plodních často scházejícími hustoplstnatě hedbávitými hstenky podepřené. Stopky květní ± bohatě až roztroušeně srstnaté; koruny živě růžové; ušty kališní skoro jednoduché, s krátkými, nitkovitými, nepatrnými pérovi- tými úkrojky, často nitkovitě prodloužené, ostatně jako u §§; čnélky ploskohlavaté, vlnaté a hustě huňaté. /") typica (Syn. R. venusta Aulor. Germ. et praecipue Silesiae, R. venusla E. T. Dresler in sched., el R. venusla f) trans, ad tomentosam Zii- scke, non Seheulz). Větévky kvtMní tenké, bledozelené, často trochu namodralé, dole nemnohými ze smáčknutého spodu skoro rovnými neb slabé zahnutými (ni- koliv křivými), málo dlouhými až krátkými ostny posá/ené, k hořejšku skoro bez ostnův. ílapíky a slředni nerv bčioplsínaté, roztroušeně žláznaté, it (často bohatě) ostnité. Lístky řidkoplstnalé, vespod s vyniklými bílými hlavními a vedlejšími nervy, chudě a nepatrně na ploše žláznaté, s ostřej- ším ozubením (^f) od í^owenberka) neb hustě běloplstnaté, sotva vynikle žil- naté, a nikoliv ostře zašpičatělé, avšak rovněž velmi chudě a nepatrně práško- vitojemně na ploše žláznaté (— /) od Rosenberka). Palisty prostředně dlouhé až krátké, málo ouškaté, s králkými rozestálými oušky (srov. venusta typ. Scheutz). Cišky dosti malé, široce vcjčité i s 12— Kt mm. dlouhými stopkami květními a jemnými ušty kališními , hustě žláznatoštětinaté {==/) 0(1 Lowenb.) neb roztroušeně žláznatoštětinaté. Plody okrouhle vejčité, zcela srst- naté, záhy zrajíci (=/) od Lowenb.) neb krátkovejčité, skoro lysé, pozdě zra- jící (=/) od Rosenb.), ještě v čas úplné zralosti ušly kališní částečně ne- soucí. f^') Geisingensis Kell. et Wiesh. (ve Wiesb. Ros. d. Erzg-. Oest. b. Z. 1886, čís. 10, kde jako slředni tvar mezi R. venusta Sch. a R. omissa Dé- ségl. uvedena jest, kteréžto označení i podnes platí; Syn. R. venusta f. ovalis et eltiptica p. part. W. Hasse v Ros. Westfalens 1891, 25). Kře (dosti stě- snané), prostředně vysoké, s větvemi zprohýbanými, zcela ostnité. Ostny větví lehce zahnuté, dlouhé neb skoro rovné a velmi dlouhé (až 11 mm.), v pá- rech stříčné, ostny kratších větévek květních často velmi sblížené, po 2 — 3, — 1084 — rovnovážné, nananoze zcela rovné, avšak tenké a krátké, ze zaokrouhleného spodu skoro štětinaté. Lístky po 7 ( — 5), prostředně veliké (nejdolejši pár často jen s '/j zdélí nejhořejšího), částečně inalé, na postranních, neplodných větvích opakvejčilě elliptické, na obou koncích široce zaokrouhlené, s konečným lístkem často krátkovejčitě okrouhlým, všecky skoro přisedlé, na vrcholových prýtech vejčitě elliptické (opačné podoby) a v úzké ellipticky podlouhé, až ellipticky kopinaté lístky květenství přecházející, všecky obak hustě chlupaté, tlusíounké, trochu nestejnobarevné, trochu světleji namodrale šedý rub se silně vyniklými postranními nervy a jako řapíky hustou, bělavou, aksa- mitovou plstí posázen, do které na dolejších lístcích velice jemné, nahnědlé, skoro nezřetelné stopkaté žlázky vtroušeny jsou, zuby pilovité dosti úzké, namnoze ku předu namířené, zpředu s 2 — 3, na hřbetu s 5 — 7 žláznalýnii vedlejšími zoubky; líc lístků z mládí velmi hustě přilehle chlupatá, hedbávitě lesklá, později zelenější než rub lístkův a podél nervů svraskalá. Řapíky krátké (často jen zdélí konečného lístku), hustě plsínalé, roztroušeně žláznaté, namnoze jen dolejší chudě ostnité. Květy namnoze po 3 — 5 (na postranních větvích sem a tam ojednělé); listeny po 3 — 5, ellipticky podlouhlé, namnoze úzké, běloplstnaté, řidčeji na ploše žláznaté. Pahsty na líci nechlupaté, na- hnědlé. Koruny krásně „světle rijžové" (až živě růžové); číšky okrouhlé (ni- koliv malé), + hus(ě, ale namnoze zcela srstnaté. Ušly kališní úzké (často dosti krátké jako u^^*'), jen nejvnější s 1 — 2 páry nitkovitých, ma- lých, tlustými, červenohnědými, slopkatými žlázkami zcela brvitých, pěrovitých úkrojkův, uvnitř a na vnějším kraji plsínaté, na hřbetu velmi tuhými, krátkými, načervenalými, slopkatými žlázkami hnědočervené a draslavé, po odkvětu ztuha přímé a (jako u f^^) přes zralost plodův až (z počátku října) k počínajícímu zhniličení plody zdobící. Cnělky tvoří hustě srstnatě huňatou na terč ne zcela přilehlou hlavičku. Plody prostřední velikosti, postranní sphaeroidické, ku kalichu trochu stažené, střední široce opak vejčito-okrouhlé neb sphaeroidické a k oběma koncům krátce zúžené (skoro hruškovitě okrouhlé), všecky jako as 5 — 15 mm. dlouhé stopky roztroušenými slopkatými žlázkami a krátkými za- hnutými os tni tým i štětinkami posázené. f^^) Lusekiana Opiz (Syn. R. Lusekiana Opiz in sched. herb. mus. reg-. Bohem, secundum exempl. et descriptionem orig-in., poprvé Kellerem ve Form. R. d. Hochg. 1887, 12 a v prof. Dr. Kanitze uh. b. čas. Magyar novénytani lapok 1888, 134 i se skoro totožnou R. tomentella Opiz ibidem, non Leman, jako tomentosní tvar uveřejněna). Vnadné, málo- a úzkolisté růže, jež zdají se býti na první pohled specificky rozdílnými subvar. (?), vyznačují se: stěsnaněj- ším, trochu nižším vzrůstem, tenkými červenými větvemi a větévkami květ- ními, s dlouhými, i: šidlovitými (na starých větvích též jen málo zahnutými, nikoliv křivými), tuhými, na větévkách květních po 2 slříčnými (== tomentella Op.) neb velmi roztroušenými (Lusekian.) ostny; plsťnatě žláznatými, n\alými rovnými ostny skrovně posázenými řapíky; vejčitě kopitiatými, až úzce ellipti- cky podlouhlými, 7- — 5 (lomenlella) neb z vejčitého spodu podlouhlými a ve- skrze ostrokopinatě zašpičatělými 7 — 9 ! (Lusek.) lístky, které silně sblížené, až přesahující (se kryjící) jsou, obak velmi hustou, brzy žlutavě šedou (tomentella), brzy stříbřitě šedou lesklou plstí na celé ploše pokryly, vespod však brzy zcela neslejnoměrně bohatě žláznaté (tomentella), brzy jen roztroušeně chudě, až nezřetelně na ploše žláznaté (Lusek.) jsou. Stopky květní srstnaté a brzy jen ojednělé a l^/j zdélí malých vejčilých, trochu srslnalých číšek (tomentella), brzy po 3 a kratší! než široce vejčilé, až vejčitě okrouhlé, malé, lysé (Op. praví — 1085 — srslnaté:) číšky (Lusek.); listeny po 2 { na každé stopce květní, béloplstnaté a na ploše žláznalé, zdéli nob Irochu delší než stopky kvi'tní, ušty kališní jsou úzké skoro zdéli plátků (lonientella) neb delší (Lusek.), na hřbete zcela a bo- halč žláznalé (Lusek.), vnější s úzkými, krátkými, namnoze 2 páry, pérovitými úkrojky (loment.), neb jen jeden ušel kališní, s jediným nepatrným pérovitým úkrojkem (Lusek.), po odkvélu zcela vzpřímené. Koruny dosti malé, růžové. Terč plochý!, Čnělky vlňalohuňalé.*) X) Pseudoveniista f'^) typica : na mezích u Wcnig-Kackwitz nedaleko Lowenberka v prask. Slezsku (E. F. Dresler, jako R. venusta), u Schreiberhauu v záp. prusk. Slezsku (Bacnitz, jako R. venusta), u Rischdorfa a Jasztozygovic nedaleko Rosenberka v prusk. Slezsku (Zuschke jako R. venusta L „trans, ad tomentosam"), dojista též i v horách severních Cech a v západních výběžcích Jeseníka. y"'2) Geisingensis : u Geisingu a Altenberku v saskočcských Kruš- ných horách (Wiesbaur). y^") Lusekiana: u Rychmburka a v mlází u Chrudimi, nad Cikánkou poblíž zámku Karlova Týna (Lusek.), f) tomcntella Op. na pan- ství Poděbradském (6, VIR, 1836 Opiz), pak na výmčškové peci u Lychenu v Braniborsku ve tvaru skoro totožném (Heiland jako „R. venusta longifolia"), snad i ve Slezsku. /_A Číšky vejčitě podlouhlé, plody na konci v krček sta- žené. Koruny bledě růžové. Lístky kalně šedozelené, Rapíky dlouhé. /í) yelutella J. B. Kell. [Syn. R. vestita H. Braun v Ob. Fl. 936 n o n Godet, nec Ghrist, dle J. B. Kellerova listu Grépinovi zaslaného a dle Caépinova písemného stvrzení a pozdější poznámky v jeho ,Rosae Hybridae* 1894, p. (12) 15 = R. tom. v. pseudovestita J. B. KelL in schedis; non R. pseudovestita Boulu in Gariot Etudes des fleurs 6. ed. 1879: 11. 258] Keř prostředně vysokého, dosti volného vzrůstu, o s t n i t ý. Ostny na větévkách květních oddálené, většinou .skoro v paždí lislů po 2, též roztroušené ojednělé, řidčeji skoro žádné, skoro rovné neb slabě zahnuté, často dosti tuhé a široké, prostřední délky. Lístky po 7 (—5), dosti veliké, všecky ku spodu za- okrouhlené, liché skoro srdčité, lístek konečný ze zaokrouhle- ného spodu vejčitě podlouhlý, až prodlouženě opakvejčitý, nej - hořejší pár částečně kryjící něb s ním se dotýkající, špičatý, nejdolejší *) Opiz shledával — dle jeho obou z r. 1836 pocházejících, zde pro nedostatek misla vynechaných původních popisů rozdíl R. Lusekiana v: „sepala Integra, foliola omnia lanceolata, teiiuissiine diiplicato-scrrata, pedunculi breves, aculei s|)arsi'* R. Luse- kianae, — naopak odchyltiých vlastnostech jeho tomenlelly. Další domnělé rozdíly ne- srovnávají se s původtiiuii rostlinami. Toliko jest jisto, že oba blízko příbuzné zvláštní střední tvary R. pscudovenustae a skupiny mollissima Aut. Helv. non Frics jsou, a že tomentella Op. více ku skupině následující slezské odr. R. oniissa; R. Lusekiana však za příčinou svých ne zcela na způsob nějaké tomenlosy utvářených, kopinalě zúžených listkův, velmi krátkých stopek květních, celokrajných a dlouhých uštů kališních a plo- chého terče, ku skupině villosa lanceolata Seringc (kterou též Opiz obdivuhodným způ- sobem u obou uvedl) se přibližuje, a poněvadž ze 3 uaiczišt českých známy jsou, k nej- zajímavějším a nejvýznačnějším růžím patří, které znova pozorovati nutno; od R. cuspid. f. silesiaca rozeznávají se delšími ostny, velmi hustě plsfnalými, lesklými, chudě na ploše žláznalými, velmi bohatě též z předu pilovitými zuby listkův, krátkými stopkami květ- ními, dlouhými listeny, úzkým terčem, delšími, skoro nezpeřenými ušty kališnimi atd. Kell. — — 1086 — páry oddálené, skoro s rovnoběžnými kraji, podlouhlé, až vejčitě po- dlouhlé, často sotva páišpičatělé, až tupounké, jemně 2krát pilovité ; zuby nikoliv hluboké, vejčitě přišpičatělé, namnoze též zpředu s 1—3, na hřbetu s 5—7 částečně rovněž přišpičatělými a žláznatými vedlejšími zoubky, dosti otevřené, na mladých listech velmi mělké, skoro vroubkovaně okrouhlé s rozpraženými špicemi. Lístky na hci přilehle šedě hedbávitochlupaté, vespod hustě šedě měkko plsťnaté, s + vyniklými nervy, nezřetelně na ploše žláznaté, dolejší na větvích i s palisty vespod prásko vité jemnými žlázkami nestejnoměrně bohatě posázené, hořejší (hustěji plsťnaté) velmi roztroušeně na ploše žláznaté. Palisty (jako u R. tomentosa Sm.) s rozbíhavými trojhrannými neb trochu kopinatými, avšak dosti krátkými oušky, jako lístky (aneb více hedbáviié) chlupaté, po kraji žláznaté tečkované. Listeny široce kopinaté, zašpičatělé, jako palisty hedbávitě- neb na líci ještě řidčeji chlupaté a pak zelené, zdélí (středních) neb kratší (postranních) stopek květních, tyto po 2 — 3, řidčeji ojednělé, 15 — 25 mm. dl., as P/gkrát tak dlouhé jako plody. Plody dosti veliké, střední široce opakvejčité neb též vejčité k oběma koncům zúžené, postranní ze zaokrouhleného spodu vejčitě podlouhlé, nahoře v krček stažené. Ušty kališní po odkvětu vzpřímené, vnější jen s 1 ( — 2) páry úzkých (ut Oborny širokých) pérovitých úkrojků, v úzce čárkovité (řidčeji lupenitě rozšířené) přívěsky vybíha- jících, vespod (též pérovité úkrojky) hustě žláznatoštětinaté. Koruny neveliké, světle růžové; čnělky hustě srstnato-huňaté (dle Obor- ného bělovlnaté). Plody dosti veliké, též (nějaký čas) po zčervenání dlouhými trvalými (nikoliv však skloněnými) ušty kališními zdobené, pomorančové, málo dužnaté, (Pozn. Poněvadž ostny bohatší, tužší a zahnutější; (lichý) konečný lístek nikoliv dlouze řapíkatý ; palisty jako u obyčejné tomentosy, plody uzrávající atd. jsou, nemá s vestita God. vera! mimo tvar plodův a třpytivou plsť ničeho společného; též by bylo u pravé vestity God. rozeznávání v. solitaria H. Br. v Ob. Fl. jakýsi nonsens, poněvadž typus vestity ojednělé květy má.) Kraje polí a lesův, na půdé vápeníte a písčité roziroiišeiia: Adamov (Thei- mer jako R. lonieiilosa), úklony Dúbravy a kraje lesa Bzinku u Bzeiice (Bu- bela), mezi Františkovým údolím a Nov. Losiaem, u Koldštýna a jako v. soli- taria H. Braun s ojednělými, hladkými plody na Hulbeikii u Velk Losina (Oborny). ++ Stopky květní krátké, listenem zcela zastřené. Ušty kališní namnoze kratší než koruny. Keř stěsnaný, na starších větvích se slabě zahnutými, velmi dlouhými, až dlouhými, na větévkách s rovnými a hustšími ostny, na obou koncích zaokrouhlenými, trochu namodralými lístky. j) resiiioides Grep. [apud Gottet ,Roses du Valais" in bullet. — 1087 — soc. Murith. 1874, p. 44; R. resinoides Déségl 1. c. p. 326 pro part. = R. resinoides Déségl. „Revis. de la section Tonientosae" 1866 p. 38—46 pro part., non Sternberg et Gottet in „Guide du botaniste dans le canton du Fribourg", 1891, 168—9, srovn. též literaturu v Dr. Gillot. Observ. sur qaelques Plantes, crit. du Centre de la France v Extrait de la Revue de Botanique 1892, p. 3—5 (655) et Crépinovy Excursions rhod, dans les Alpes en 1890, p. 73 — 76j. Ker stěsnaný, větve tuhé, trochu sem a tam zprohýbané, červené, letorosty zpříma rovné, nikoliv klikaté neb převislé, větévky květní krátké, ostnité. Ostny rovné neb trochu zahnuté, avšak ze širokého spodu tuhé (silnější a dřevnatější než u R. pomifera) namnoze dlouhé, *) na větévkách květních tenčí a kratší. Řapiky plsťnaté, žláznaté, s malými ostenky. Palisty na líci skoro lysé, vespod chlupaté a zcela žláznaté, na hřbetu často bohatě krátko- ostnité, s oušky skoro otupělými, na hořejších listech trochu širšími. Lístky po 7 ( — 5) řapikaté, prostředně veliké až skoro krátké, po- stranní široce elliptické, na obou koncích -zaokrouhlené, nejhořejší 3 opakvejčitě podlouhlé, tupé neb lichý krátce přišpičatělý, na líci tmavozelené, jemně hedbávitoleskle chlupaté, vespod jemně huňaté neb šedoplsfnaté, s vyniklými sblíženými nervy a ma- lými, silně pryskyřicí páchnoucími žlázkami po celé ploše posázené (které na hořejších listech větévek plodních se ztrácejí). Stopky květní prostředně dlouhé, 10 — 12 nnn (něco delší než u R. omissa), po 1 — 2, řídkými, trochu delšími žláznatými chloupky hustě posázené, stejně dlouhými neb trochu delšími listeny podepřené ; číšky v e j č i t é, s r s t n a t é, se zaokrouhleným spodem tmavozeleně namodralé; ušty kališní kratší plátkův, vnější s krátkými pérovitými úkrojky v kopi- natý, úzký přívěsek zakončené, na hřbetu (též pérovitých úkrojků) velmi hustě rubiginosní, po odkvětu vzpřímené. Ůnělky krátké, vlnatě huňaté; koruny malé, krásné růžové, se žlutavými nehty, často živěji růžové; terč plochý. Plody okrouhlé (jen střední opakvejčitý), jemně štětinaté, červené, až k úplnému uzrání (počínajícímu hniličení) skloněnými ušty kališními zdobené, prostředně veliké (často skoro malé). Jediné sein — a nikoliv k jiné odrůdě — přináleží posud všeobecně zne uznávaná, od Durinska po severovýchodním JNěmecku, Braniborsku, prusk. Slez- sku až k Sudetám ojedněle se vyskytující, též Crépinem (teste Excursion rhod. dans les Alpes en 1890 p. 173) tušená, avšak in suspenso ponechaná: /'*) Heilandi J. B. Kell. (Syn. R. venusta v. brevifolia Heil. od Ly- chenu v Braniborsku), která často ku typ. resinoides až k zaměnění podobna *) Poněvadž její vlastnosti namnoze jen na starších větvích znalé jsou, nemohou samojediné zkrátka uříznuté větévky květní a plodní iirreny býti, rovněž i tylo bez přezrálých plodův. ■• — 1088 — jest a jon kral.šimi oslny, krátkými namodrale b ledozel enými, vespod veskrze velmi boht>l,(' rubiginosními lístky, mezi palisty chiidéji ostnilými řapiky, užšími, méně skloněnými ušly kališními a často zcela kulatými plody se rozeznává. y"'^) Heilandi: Na Moravě: kraj lesní na Holedné u Jundrova, mnou 1884 pod ěís. 321 ve více jedincích sbírána, dílem typicky s malými ušty kališními a plátky, dílem ve tvarech přechodních k v. Pseudovenusta typica s trochu špičatějšími lístky, trojhranně povytaženým ozubením a opakvejčilými, až vejčitě okrouhlými, dloužeji slopkatými plody čís. 317 — 19; tamtéž ve tva- rech s lelorosty, rovnými ostny a zcela rovnými jehlicemi velmi husle posáze- nými, listeny na ploše žláznatými, vyvinutými předními zoubky druhého řádu a pevnými hustě štětinatými ušty kališními, jež jsou patrně tvary střední mezi R. pseudovenusta a Heilandi; R. Heilandi jest novou pro Rakousko-Uhersko. — Význačně: při vyměšovací peci u Lychenu v ř)raniborsku, jako R. venusta v. brevifolia Heilandem sbíraná v jedincích s nejenom -^ kulatými, nýbrž i -^ opakvejčilými plody (k omissa Déségl. se blížících); pak u Karlovic, kolem Vratislavi (Syn. Pug. Vralislavensis Gdgr. Tab. 4181, mon. nov. IV, p. 538) ve tvaru s bezostennými větévkami květními, veskrze žláznalými listy, kulatými a lysými číškami (Ansorge), dosti význačně u Landshutu v prusk. Slezsku (Ho- g-er jako Pugetia sudelica Gdgr. Tab. 4136, mon. nov. IV. 523), se žláznalostí jen na ploše dolejších lista zřetelnou (= resinoides), bledšími a trochu většími korunami. Subsect. Villosae Crép. Tab. anal. 1892, 77 et 92 viz klíč str. 930 a 931. 1352. R. Tillosa (L) Crép. et J. B. Kell. (R. huňatá). Ker stěs- naný, hustý, často veliký, s přímým rozvětvením, často četnými větév- kami květními. Ostnitost jednoduchá a sice všechny ostny liplně rovné a namnoze též dlouhé, ostny starších větví silné, světlošedé, šidlovité a dlouhé, ostny větévek krělních tenčí. Listy šedozelené, namodralé, lístky prostředně veliké, obak zcela chlupaté (chlupy měkké a jemné), namnoze po 7 ( — 5), hustě žláznatopilovité ; zuby namnoze široce trojhranné (často v obrysu skoro vroubkované), též zpředu s četnými zřetelně vyvinutými (žláznato-špičatými) vedlejšími zoubky, na dolejších lístcích otevřené, na hořejších a lichých + skloněné. Hořejší palisty rozšířené, s oušky srpovitě k řapíku d o vnitř zahnutými. Stopky květní namnoze krátké, hsteny na- mnoze zastřené, tuhými, stopkatými žlázkami srstnaté. Ušty k a- 1 i š n í namnoze chudě zpeřené, v úzké prodloužené přívěsky vybíha- jící, na hřbetu žláznaté, po odkvětu vzpřímeně k sobě sklo- něné a nikdy opadavé; plátky skoro malé, po kraji často jemně zoubkované. Gnělky tvoří bělavě vlnatou hlavičku ; terč málo vyvinut. Plody + ostnitě žláznaté, přímými ušty kališními stále zdobené. — Tento druh (který Grépinem 1. c, 92 jen naznačen a zde poprvé popsán jest) zahrnuje v sobě dvě subspec. (v širším toho slova smyslu) a sice: a) pomifera Herrm. diss. 1762, i6. Ostny nestejně silné, dolejší — 1089 — Často velmi dlouhé, tuhé, hořejší někdy skoro přeslenaté, nestejně veliké, často skoro štětinaté. Lístky namnoze veliké a ellipticky prodloužené, s okraji skoro rovnoběžnými, na spodu za- okrouhlené, k hořejšku tupounké neb krátce přišpičatělé, vespod na- modrale zelenavé, bledší, měkkochlupaté a na ploše žláznaté. Stopky květní jako v čas zralosti veliké plody žláznato-měkkoostnité, konce větví tíží plodů dolů sehnuté, plody kulaté, červenofialové, kašovité. d) v našem území jen zdivoííelá: jako na Knížecí stezce v Oboře u Krum- lova (Zimmermannl), pak ve tvaru (Wimmeriana Gdgr. Tab. 4135), s bezosten- nými a chlupatými větévkami květními, ve špici zúženými lístky, jichž jen nej- doh^jší páry žláznaté jsou, krátkými, ku spodu náhle zúženými, veUkými, jež- kovitými plody : u Landškronu blíž Hořelic v prusk. Slezsku' (Schultz). b) mollis Schmith. (engl. bot. XXXV, 1812, Nr. 2459, II, p. 281). Keř s ± prodlouženými, štíhlejšími větévkami květními, oddálenějšími často stríčnými rovněž zcela rovnými ostny; vejčilými neb široce eUip- tickými, na obou koncích úzce zaokrouhlenými, na špici na- mnoze zaokrouhlenými, obak hustě měkkochlupatými, v e- spod bezžláznými lístky; chudě žláznatými, plsťnatými ra- píky; menšími neb prostředně velikými, zcela lysými neb jako stopky květní řídký m i, jemnými, dlouhými štětinami posázenými číškami a podobnými kulatými neb okrouhlými plody. v. mollissima Fries (Novil. íl. snec. ed. II, 1828, p. 151.) Větve kraiší; ostny větévek květních skoro přeslenaté; lístky elliptické, až za- okrouhlené, nezřídka na spodu špičaté, měkkochlupaté s vyniklými nervy, vespod jako palisty žláznaté. Koruny nachové, plátky jemně zoubkované, kratší než skoro ' nedělené neb chudě zpeřené úzké' ušly kališní; čnělky hustě měkkochliipatě huňaté. Plody ploše kulaté (neb střední opakvejčito-okrouhle hruškovité a velmi krátce stopkaté), kašovité, záhy zrající, ^t srstnaté. b) u nás nenalezena; od v. mollissima vyskytuje se bohatě ostnitý, malolistý tvar (se špatně voleným označením lirachysepala Gdgr. mon. nov. IV. p. 552), s vejčilými, zcela štětinatými číškami, ne zoubkovanými plátky a opakvejčilě okrouhlými 12 — 13 mm. dlouzestopkatými, skoro malými plody, částečně s R. Zabelii Crép. příbuzný: u Landshutu v prusk. Slezsku (Hoger). (Déséglisem od Teplic v Cechách uvedená R. mollis, jest bezpochyby s R. to- mentosa v. Pseudo-Andrzeiowskii Gelakovským tamtéž sbíranou totožná.) Subsect. Jiiiulzimae Crép. Tabl. anal. 1892, 80 et 92 (víz klíč str. 936. a 937.) == Gandalosae Crép. ohm in Primit. I, 1869, 242 = Trachypyllae Ghrist. Ros. d. Schw. 1873, 33. 1353. R. Jimílzilli (Besser) Crép. (R. drsnolistá). Přímý až 1 m. v. ker, s d= silnými větvemi, nestejno tvárnou, namnoze rovnou, na větévkách květních často dvojnásobnou (dvojtvarnou) ostnitostí, ve které tuhé, dosti lízké, často skoro rovné ostny převládají. Lístky namnoze veliké, po (5)— 7, trochu tuhé, jich sífnatina žil zcela a zřetelně ostře vyniklá a z pravidla krátkými roz- 69 — 1090 — Iroušenými stopkatými žlázkami d r a s 1 a v é, bez chlupův, neb vespod (řidčeji obak) trociiu pýřilé, 3—4 krát složené ostře a bohatožláznatě pilovité; zuby ± otevřené až r.ízestálé. Řapíky zpra- vidla žláznaté a ostnité. Pal i sty hořejší a v květenství stojíci širší, se špičatými, namnoze rozestálýnii, často síťnatě žilnatými oušky, po celém kraji husté žláznaté. Koruny veliké, namnoze živě růžové a trochu delší než z krátce rozšířeného spodu úzce zpe- rené, bohatě žláznato-zastřihovaně 2krát pilovité, veliké, na hřbetu zcela stopkatě žláznaté ušty kahšní, tyto jsou po odkvětu roz- ložené, pak opadavé; stopky květní žláznaté měkko- ostnité. Hlavičky čnělek větši, namnoze ufatě kuželovité a od terče něco pozdvižené, vlnatě huňaté. Plody větší, chruplavkovité, šarlatově červené. §. Plody ± kulaté. -|-. Řepíky (též v čas zralosti plodu) zcela chlupaté. Lístky ve- spod podél středního nervu, neb též na postranních nervech chlupaté. Oslnitost větévek květních se žláznatými štětinkami a štětinatými ostenci smíšena (— dvoj tvarná). a) typica (R. Jundzilli Besser cat. horti Grem. 1815, Suppl. I,V 18, Enumcr. PoJ. et Volhyn. 1822, 46, 61 et 67, J. B. Keller R. N. Ó. 1882, 211; Syn. R, glandulosa Besser Cat. Grem. Suppl. III, 1814, 20, lion Bellardi nec alior.) Větévky květní bez tuhých ostnů jen roztroušenými žláznatými štětinami neb štětinami + (často velmi chudě) posázené. Lístky veliké, široce ellipticky vejčité s pone- 1 áhlu prodlouženou špicí, vejčité okrouhlé, vespod bledé, s i v o z e I e n é, jen na středním nervu trvale chlupaté, bohatě na nervech žláznaté s rozestálým ozabením [jehož špičky často skoro do zadu obráceny jsou f. recurvidentata Grep. Prim. V, 1880, 613 (367)]. Ouška palistův ostře zašpičatělá, vespod roztroušeně žláznatá a síťnatě žilnatá. Číšky ellipsoidické i s prostředně dlouhými stopkami květními + žláznaté štětinaté a ojíněné; ušty kališní na hřbetu a po kraji hustě- a dlouze stopkatě žláznaté, s úzkými, velmi prodlouženými přívěsky. Koruny veliké, bledé pletní neb též jemně růžové, s plátky na konci velmi mělce vykrojenými; terč plochý a široký; čnělky vlnatou velikou hlavičku tvořící. Plody prostředně veliké, až nad prostřední velikost, skoro kulaté, řidčeji vejčité kulaté, šarlatově červené. Ačkoliv Oborny I. c. p. 919 o lom pochybuje, že růže lálo u nás rosle, sbíral jsem ji u Brna, a Crépin uvádí ji od Kroměříže jako f. recurvidenlala v Prim. V, p. (jl3 (30 7) z r. 1880. I?) rutlieilica H. Braun (ve Verh. z. b. Ges. 1885, 76; Syn. .R flexuosa Déségl., Ghabert, in sched herb. J. B. Keller, teste J. B. Keller in litt. ad H. Braun, Déségl. et Grep. non Rau.) Vzrůst často vyšší ; větve štíhlejší a ohebné, ztuha ostnilé, se vtroušenými stopkatými — 1091 — žlázkami a štětinkami. Lístky menší (až prostředně veliké), špi- čaté, vice ellipticky podlouhlé, lichý vejčitě elliptický, na spodu zaokrouhlené, na líci velmi slabě pyřité, později sotva zřetelně chlupalé, vespod zcela měkkopýřité (později též na po- stranních nervech ještě zřetelně chlupaté), zuby ostré. Žlázy na nervech a více chlupatých řapících husté. Ušty kahšní v jemnou špici po- vytažené; trubka kališní žláznatě štětinatá. Plody více vejčitě kulaté. — Jí oděním blízko příbuzná — jen 2krát větší — jest: /) Cremsensis J. Kera. et H. Braun (v Beck. Fl. N.-í'). 1893, 805 non Déségl. cat. rais 1876, nr. 392, klerá ku R. pomifera přináleží); jejíž listky veliké, různolvárné, na líci roztroušeně, vespod na ploše hustě (a trvale?) chlupaté, ostře leč krátce pilovité; stopky květní (odpovídající vehkosti) delší; číšky hustě žláznato- štětinaté a plody zcela kulaté jsou. b) s plody krátkými, skoro okrouhlými, listy však vespod chlupatými: na Spálené u Drahan (Spilzner, 7, VIII 1884 jako v. minor), pak ve Slezsku (J. Braun ve Verh. z. b. G. 1885, 76, 18), /) Cremsensis posud jen v sou- sedních Dol. RaUúusich. + + Řapiky bez chlupův, neb posléz jen některé skrovně pýřité. Lístky úplně bez chlupův (jen v čas květu v ý- jímkou trochu na nervech chlupaté). O Větve bez žláznalých štětin neb jehlicovitých, tuhých štětin. c) trachyphylla Raj. Enum. Ros. Wirceb, 1816, 124—126 pro sp , srovn. Grépinovo udání v »Le3 Roses de IHerbier de Rau« Bullet de la Soc. royale de bot. de Belg. tom. XXL seance du 14 avril 1883, extr. p. 4—5). Větve a větévky květní roztroušené a skrovně ostnité. Ostny stejnotvárné, všecky tuhé, z ± rozší- řeného spodu křivé. Řapiky lehce chlupaté, nestejnoměrně skrovně pýřité, vespod ostnité, stopkatými žlázkami posázené. Palisty s kopi- natými oušky, tuhé, obak bez chlupův, vespod roztroušeně, po kraji však hustě žláznaté, hořejší širší. Lístky po 5( — 7), nejhořejší po 3, tuhé, nejrůznějšího tvaru, *) mnohé vejčité ze zaokrouhleného spodu prodlouženě špičaté, dolejší vejčité, na obou koncích zaokrouhlené neb opakvejčité, obak bez chlupův, na lící často leskle zelené, vespod s jemnou vyniklou bílou žilnatinou listův, na středním nervu a na postranních nervech krátkými, často skoro scházejícími stopkatými žlázkami posázené. Pilovité zuby špičaté a ostré, často hluboké, zpravidla ku předu namířené a úzké. Stopky květní po 1 — 3, žláznatě srstnaté, vnější každá s 1 kopinatým listenem, mimo to chocholík 1 listenem podepřen. *) Crépin praví 1. c. extr. p. 5: »že Rauovy exsicc. trachyphylly mají nejenom vejčitě podlouhlé, nýbrž skoro knibovitě okrouhlé listky «, — dojisla, avšak totéž pravil již Ran 1. c, 125: „foliola . . . . d i v e rs is si m ae formae." J. hJrauna poznámka v Beck. 1. c, 805:„avšak nikoliv široce vcjčitookróuhlé", jest těmito dvojnásobnými doklady zvrácena. Kelt. 69* — 1092 — Číšky vejci té, na spodu ztuha žláznaté, ušty kališní typické, na- zpět ohrnuté, kratší pl?tkův, z vejčitě kopinatého spodu v úzký, n a konci však ± rozšířený přívěsek povytažené, vnější s čár- kovitými, pilovitými a žláznatě brvitými pérovitými úkrojky, na hřbetu žláznaté. Koruny veliké, bledě růžové, s opak srdčitými, na nehtech žlutavými plátky. Plody skoro kulaté (zpravidla z kula- tého spodu v krátký krček náhle stažené) trochu srstnaté, zvíci třešně. /) reticulata A. Kern. pro sp. Oest. b. Z. 1869, 332. Větévky květní ojíněné jen tuhé ostny nesoucí. Lístky veliké neb prostředně veliké, zaokrou- hleným spodem přisedlé, vždy tuhé a kožovilé, vejčitě elliptické, na neplo- dných prýlech o siře a krátce zašpičatělé: ozubení krátké, otevřené; řapíky bez chlupů v neb jen trochu pýřité. Poupata nahoře zaokrouhlená. Květy na- chové neb bledě nachové. Plody sphaeroidické neb kulaté. f) Godeti ^xex\. jest bez oslnův a má méně špičaté, krátkovejčité, trochu na nervech chlupaté, později olysající lístky. © O Větve též žláznalými štětinami a jehUcovilými tuhými šlěnami po- sázené. _/) saxigena H. Braun (v Bericht. naturw. Ver. těch. Hechsch., Vídeň, 1882, 25). ftapíky namnoze (lehce) pýřité. Lístky široce vejčité, opakvejčilé neb vejčitě podleuhlé, až skoro kopinaté ; palisly široké, často až k 1. páru lístků sahající. Plody kulaté. (Jest dimorphacanthním tvarem R. reticulalae). §§. Plody vejčité až vejčitě podlouhlé. + Plody krátce vejčité. V květenství stojící lístky nechlupaté, nikoliv kopinaté, nikoliv zúženě ellipticky podlouhlé. Zuby typické, ostré, však často nestejnoměrně hluboce zastřihované. Květy po 1 — 3.- /) minor Borb. (1. c. 1880, 375 et 381; Syn. R. Schmidtii H. Braun v Ob. Fl. 916 — 17 et R. humilis H. Braun tamtéž, nikoliv Tausch, následkem popisu 1. c. 916. krátké stopky květní, krátké ušty kališní atd.). Keř nízký; větévky květní krátké, brzy jen tuhoostnilé, se stopami nemnohých vtroušených tuhých štětin, brzy bohatěji žláznalými štětinami posázené, brzy zcela bez ostnův. Lístky dosti malé, ze široce zaokrouhleného spodu elliptické, až ellipti- cky podlouhlé, avšak též okrouhle elliptické, často načervenalé, v e s p o d více zelené (nikoliv neb řidčeji sivozelené), namnoze méně vynikle sífnatě žilnaté, méně ostře pilovité i se řapíkem nechlupaté (řidčeji na středním nervu a řapí- cích pýřité = Chavinia Obórnyi Gdgr. mon. nov. IV, p. 103). Ušty kališní kratší; číšky vejčitě podlouhlé, až podlouhle ellipsoidic ké ; stopky květní krátké, as zdélí dorostlého, šarlatově červeného, široce vejčitého, na spodu trochu srstnatého plodu. Cnělky zcela hustě vlnatohuňaté. /) Schmidtii H. Braun (ve Verh. z. b. Gesl. 1885, 72, exlr. 14; Syn. R. humilis Tausch ve „Flora" 11. 1819, 465; = R. trachyphylla var. humilis Tausch in sched. sec. oxempl. orig. in horb. J. B. Keller, non l«. humilis Mar- sliall, 1785). Keř nízký, méně hustě rozvětvený, s přímým pničkem chudě posázeným málo zahnutými, slabými ostny, větévky květní tenké bez ost- nův a bez štětin. Palisty namnoze jen žláznaté brvité, ostatně lysé; řapíky dlouhé, žláznaté a chudě ostnité. Lístky (jako řapíky) bez chlupův, liché krátce vejčito-okrouhlé, přišpičalělé, postranní široce elliptické, nestejnoměrně 1093 hluboce a oslře pilovilc', sylozclciu', vespod bledší a zvlášlé na nervech žlázkanii posázené. Slopky kvčlní prodloužené, 2 — 3 král delší než vejčité, na konci králce stažené, namnoze zcela štélinalé číšky, po I — 3. Ušty kališní ty- pické (2krát delší než číšky!), čnčlky vlnatohuualé, v čas květu často jcšlč s bliznami, jak se zdá, lysými; terč dosti plochý, plátky sylě růžové. c) trachyphylla. Bezpochyby ve střední a jižní Moravě, poněvadž od Břelislavi (v Uhr.) Poisbrunnu a Diirnschletzu u Asparnu při Zaye poblíž morav. hranice nalezena byla, a donmělý statnější tvar R. livescens od horské chýše u Adamova (Oborny) sem snad přináleží, f) 7'eticulata: Horky u Dra- han, u HamiUon (Spilzner), ve Znojemsku: na Kraví hoře, Kounice, Popice, Havraníky, Hranice, Nov. mlýny, v údolí Dyje u Sedlešovic, na úklonech údolí Dyje u Hradiště, za Býčí skalou, v okresu vranovském: u Podmole, Nov. Hrádku, Lukova, Čížova, na vinohradech proti Hardeku (Oborny), /) Godeti posud jen u Diirnschletzu v Dol. Rakousích, dojista že i v sousední jižní Mo- ravě, f) saxigena řidčeji, posud jen při cestě od Lančova do Chrašfan, měst- ský les u Hardeku, při cestě od Hardeku do Čížova v právo za moslem (Oborny), ý) minor : ve zmolách u Židenic poblíž Brna, u Krumlova a Husto- peče. — Při silnici do Drahan -vedoucí (Spitzner), u Adamova, vinice u Cžova blíž Haixleku, údolí Ledové u Vranova, na Kozí stezce u Lukova (Oborny jako R. Schmidlii); pochybné jsou následující údaje Oborného: u Nov. mlýnů, Sedle- šovic, Kpunic, Hradiště a Znojma, poněvadž jest /j) minor Oborny = /) relicu- lata a nikoliv = minor Borb, neb poslední má podlouhle ellipsoidické číšky a dvojtvarnou qstnitost, /) Schmidtii (H. Br. 1. c, nikoliv v Ob. Fl., která jest = minor Borb.) posud jen na vinohradech a ve zmolách u Židenic. ++. Plody vejčité až podlouhle ellipsoidické. Zuby menší. O Listy nechlupaté. Květy namnoze ojedněle stojící. d) livescens Besser (Enum. Pod. et Volh. 1822, 20 et 67). Kříček slabého a nízkého vzrůstu, s vysloupavými, štíhlými neplodnými prýty; tyto roztroušeně ostnité. Větévky květní zcela bezbranné (bez ostnůvabez žláz), namodralé. Lístky malé, špičatě elliptické, obak lysé, vespod nasivělé, po kraji drobně a krátce pilovité. Řapíky řídkými ostny posázené neb bez ostnův, tenké, žláznaté, avšak bez chlupův. Stopky květní namnoze ojedněle, často prodloužené, štětinatě stopkato- žláznaté; číšky úzce ellipsoidické, v krček povytažené, na spodu stopkatě žláznaté ; ušty kališní ve skoro nepilované, úzce kopi- naté přívěsky vybíhající, na hřbetu roztroušené žláznaté, kratší plátkův. Koruny prostředně veliké, sytě růžové s mělce vykrojenými plátky; čnělky hustě bělovlnatě huňaté. Plody prostředně veliké, ellipsoidické, v krček zúžené, šarlatově červené. Dle udání Oborného na kamenitých, něco keřnalých místech a výslunných kopcích střední a jižní části našeho území: na Kozí stezce u Lukova, na úklo- nech vinohradův u Čížova proti Hardeku a u Vranova, všude na šedé rule. O O Listy vespod trvale na plochách chlupaté. e) flexuosa Rau (Enum. 1816, 127, nonRafmisque necaliorum). Keř zvýší R. caninae, ostnitý. Větve i větévky klikaté, ostny jako u R. canina tuhé a křivé, na větévkách květních se vtroušenými, tuhými — 1094 — štětinami (Grep.). Lístky zelené, vespod bledší, p o 7, vejčitě elliptické, k oběma koncům trochu zúžené, na líci velmi řídce pýřité, vespod však po celé ploše dosti hustě a trvale chlupaté a na nervech žlázňaté, po kraji žláznatě ostře 2krát pilovité. Řapíky husté odstále huňaté, žlázňaté a ostnité (kratší než u předešlé). Palisty v dlouhá ku předu namířená ouška přecházející, chlupaté a žlázňaté. Stopky květní častěji ojednělé a prodloužené, štětinatě stopkato-žláznaté; číšky vejčitě podlouhlé, štíhlé, ± žláznatě štětinaté ; ušty kališní s dlouhými, čárkovité kopinatými, nedělenými přívěsky, na hřbetu hustě žlázňaté. Cnělky silně chlupaté ; koruny živě růžové. Plody vej- čitě, šarlatově červené. Sem nutno řadili tvary vai'. riltlieilicae s vej čilými číškami a plody a na celé ploše chlupatými iíslky ald., ktoré byly Kellerem v Ros. N. O. 1882, 213 jako v. flexuosa (Aul. Gall. iiou Rau) již původně popsány. Jeden ker při polní stezce od Čížova k lesu na Studánkové hoře (Oborny). Srict. IV. Cinnamomeae DC. in Seringe Mus. Helv. 1818, I, p. 2 (exclus. R. rubrifolia) ; Grépin Tabl. anal. 1892, cxtr. p. 4 et 9. srovn. zevrubný povahopis zde str. 930. Ser. Diacantliae G, A. Meyer Zimmetrosen 1847, 17. 1354. R. ciímamomea L. Syst. nat. ed. X, 1759, p. 1062 (R. skořicová). Keř přímý s dlouhými červenohnědými větvemi a dvojitou ostnitostí. Ostny na výhoncích jakož i na spodu větví štětinaté, na výhoncích, jakož i na kmenu často s hustě vtrou- šenými, přímými, šidlovitými ostenci, na větvích pod palisty jen tuhé, ± zakřivené, po dvou. Palisty nestejné, na nekvetoucích větvích úzké, s krajem zavinutým, bez oušek, na větévkách květonosných klíno- vité, rozšířené, ploché. Řapíky chlupaté, sem a tam ostnité neb bez ostnů v. Lístky po 5, ( — 7 na mladých prýtech) elliptické neb vejčitě podlouhlé, trochu klínovité, tupé neb špičaté, šedozelené, na líci lysé neb slabě pýřité, vespod hustě hedbávitě chlupaté namodrale šedé až nasivěle šedé, po kraji jednoduše pilovité, na spodu eelo- krajné. Stopky květní ojednělé (neb po 2 — 3), krátké (skoro až zdéH plodův) i s ploše kulatými číškami lysé, špičatě vejčitými listeny obalené, přímé; ušty kališní nedělené, řidčeji vnější s 2 — 3 nitkovitě úzkými, pérovitými úkrojky, po kraji a uvnitř běloplsfnaté, na hřbetu lysé, zdélí neb delší než malé živě růžové koruny. Cnělky vlnaté. Plody namnoze malé kulaté, zcela přímými, vespolek sevřenými, trvalými ušty kališní mi zdobené, šarlatově červené, záhy zralé, dřeňovitě měkké. a) typica. Květy jednoduché, číšky malé kulaté, tvar svrchu po- psaný. — /?) KrOCkeri Tralt. (Ros, II, 231; Syn. R. pygiiiaea Krock. uoii alior.) dojisla správněji sem a nikoliv, jak Trati, a jiní se domnívají, k R. alpina řa- — 1095 — flřim. — Tvar zakrslý s bozosliMinýini vMvenii, clliplickýini, joii vespod chlu- palými a jen aa konci pilovilýnii lístky. b) foecuiulissima Múnch. hausv. V. = R. turbinella Sw. in Spi-eng. Syst. veg. II, 544, srovn. J. B. Keller Ros. N. O. 1882, 219). Koruny plné neb poloplné; číšky nahoře pohárovito-zvonkovitě roz- šířené. Na dvou rňziiých místech v lese ii Ciiizendorfa blíž Brna. — Mezi Dě- dicemi a Olomoucí při Hané u Dědic a u Kláštera Hradiska, zdivočelá v parku lednickém (Spitzner). Zpola zdivočelá kolem parku u Biidkóva, u Jemnice a zdi- vočelá při Tise u Rapotína v sev. Moravě (Oliorny), zdivočelá poblíž vesnic kolem Uh. Hradisič (Schlogl), u Místku a Příbora (Reissek); skoro veškeré rostliny ze svrchu vylčených míst přináležejí k odr. foecundissima. — Typická jednoduše kvetoucí cinnamomea vyskytuje se roztroušeně v celém sev. horském pásmu Cech, a sice v odr. ovalifolia Wallr. (incl. grandiflora a acuminala Sw.): u Šhdíuova, Milešova a Liberce (Kedler), /?) KrOCkcri : ve Slezsku (Krocker), Pozn. K. Baltica Rotli (Syn. R. lucida Koch non Ehrh. R. baltická) vyzna- čuje se bezžlázně oslnitoštčlinalou a šidlovitou oslnitostí letorostův a bezostennými vélévkami květními, podlouhle kopinatými, jednoduše pilovitými, velmi silně lesklými, lysými lístky, jichž jest na počet 7 — 9!, plochými, skoro slcjnotvárnými palisty a ploše kulatými plody. V Cechách a pruském Slezsku zdivočelá. Jakožto míšenee (tesle Grépin et Christ) bezpochyby kombinaci R. cinnamomea X R- galhca odpovídající, pročež ne zcela k. Ser. Diacanthae přináležející připojuje se zde krásná: 1255. R. turbinata Alt. (J. B. Kell. Ros. N. O. 1882, 220—221, R. čihovitá). Keř přímý, se zeleným i, trochu namodrale ojíněnými větvemi, dvojitou (s ostnitostí u R. cinnamomea se shodující), na větévkách květních často zcela scházející ostnitostí. Palisty podlouhle klínovité, všecky ouškaté, na větéykách květních mnohem větši, šh'.ší, někdy elliptické, na neplodných větvích užší a svými okraji často trubkovitě sevřené, avšak s oušky ploše rozloženými; řapíky chlupaté, bez ostnův. Lístky po 5 ( — 7), veliké, ploché, vejčité až vejčitěokrouhlé, tupé neb špičaté, jedno- duše hrubě pilovité, na líci skoro lysé a tmavozelené, vespod šedo;.eleně pýřité neb hedbávitě chlupaté. Stopky květní ojednělé, neb po 2—4, listeny opatřené, as 2krát delší než vejčité, krátce zašpičatělé, pýřiié, po kraji bezžlázné listeny. Stopky květní jako v poupěti úzce ellipsoidické, později širší, namodrale ojíněné číšky jemno- ostnitě žláznato-štětinaté, řidčeji lysé, přím é. Poupata dosti malá. Ušty kališní nedělené, dílem s úzce-, dílem se široce kopinatou špicí, aneb s jedtiothvými pérovitými úkrojky, n a hřbetní ploše zcela žláznaté (řidčeji bezžlámé), po kraji a uvnitř plsťnaté, kratší než veliké, namodrale nachové, vonné plátky. Hlavička čnělek veliká, bělovlnatá. Plody různotvárné, na- — 1096 — mnoze skoro hruškovité, přímé, zpočátku odslálými neb vzpřímenými, později však opadavými ušty kališními zdobené. a) typica (Syn./R.turbinata Ait. hort. Kew. II, 1788, 206, J. B. Keller 1. c. první podrobný německý popis; =: R. gallica var. Willde- nowii et R, turbinata v. simplex v herb. c. k. bot. dvorn. musea). Rostlina svrchu popsaná s jednoduchými květy. d) Iraiícofurtaiia (O. z Miihlhausenů v „Hausvater" V. 1769?, p, 24 = R, francofurtana Borkhausen „Beschreibung der in Hessen- Darmstadt im Freien wachs. Holzarten* 1790, p. 312: R. francofur- tensis Desf. histoir nátur. II, 1804, 163; R campanulata Ehrh. Beitr. VI, 1791, 97; R. turb. v). (3. plena Koch, = v. multiplex Seringe decad. Nr. 30 Frankfurter Tapeten- und kreiselfórmige Rose). Jen střední části pníčků s několika tuhými ostny, větévky květní tuhoštétinaté a zelené (neb skoro zcela bez branné = campan. Ehr,). Koruny ± plné, číšky čihovité neb zvonkovité; od typ. (a) dojista velmi odchylná, avšak ku R. centifolia nepřináležející. a) Posud v úzfemí nenalezena, b) Pěstovaná a zdivočelá: na hořejším kraji levého úklonu údolí Hradnice za rolnickou školou u Znojma, v údoli Le- skavy, při kraji jednoho pole ila pravé údolní slěnč, při cestě oři Frauenholcu u Milfrouna do JVašetic, zde na jedné mezi daleko od lidskýcli příbytků plochu více čtvereěních sáhů zabírající. (Oborny.) Ser. Subiiiermes C. A. Mey. 1. c. 10. 1356. R. peiiílulina L. (R. převislá). Pníčky a větve namnoze bez ostnů v, řidčeji ostnité, štíhlé, přímé, s krátkými, volnými vět- vetmi. Jen výhonky kořenové (neb letorosty) jsou stále šidlovitou a štětinatou rfc hustou oslnitostí opatřeny. Lístky četné (7 — 9, neb 7 — 11), podlouhle elliptické, až vejčitě podlouhlé, špičaté neb tupé, 2 krát až 3 krát (až ku spoduj pilovité. Palisty žláz- natě brvité, čárkovitě klinovité, od spodu ve vejčitě t r o j- hranná větší ouška rozeslal é. Řapíky zpravidla bez ostnův. Stopky květní namnoze ojednělé a vícekrát delší než číšky, bez listenův. Ušty kališní nedělené, z ouzké špice často opět kopinatě rozšířené, zdéU neb delší než plátky; tyto hluboce vykrojené, krásně nachové, slabě vonné. Čnělky hustě chlupaté neb též vlnaté. Plody vzpříme- nými, až skloněnými trvalými ušty kališními zdobené, posléz červené a převislé. Tato velice praměnlivá růže vyskytuje se na severních úkloiicch a vý- běžcích pohraničních hor našeho území nejenom v kritických, nýbrž i krásných míšencích, lak že nulno bylo skupinu tvarů její v následujícím, rovněž rozšíře- ném, zcela novém přehledu, leč ve smyslu Crépinově, zdělati. §. Všecky větve bez ostnův. Ušty kališní zpravidla celokrajné. — 1097 — + Lístky obak nechlu{)ató neb vespod na větévkách květních jen střední nerv chlupatý. © Plody podlouhlé. n) typica (Syn. R. pendulina L. Spec. pl. Ed. I. 1753, 492 et Ed. II 1762, 705, non Aiton;*) R. pendulina H. Braun ve Verh. d. z. b. Ges. 1885, 112;**) R alpina v. atrichophylla Borb. 1, c, 527 pro part). Pníčky někdy ostnitě štětinaté nebo jako všechny větve vždy bez ostnův. Řapíky namnoze lysé a bez ostnův. Lístky elliptické neb ellipticky podlouhlé, 2krát pilovité. S to p ky květní jako ellipsoi- dicky podlouhlé plody ziz hustě avšak zcela stopkatě žláz- naté. Ušty kal sní lysé neb na hřbetu žláznaté. Gnělky bělovlnaté. f) long-icalyx Gdyr. Tab. 852 mon. nov. II, 18í)2, p. 51; excl. Syn. R. pendulina 1) longilagenaria Kell. et Form. Vélve lenUé, lístky sem a lam na poslraiiních nervech žláznaté; široce tupé palisty vespod žláznaté ; zuby hluboké ; ušty kališní jen na hřbetu kopistovilé špice žláznaté, plody velmi úzké až 2 cm. dl. f) rupestriS Crantz (Stirp. Aust. II, 1763, 32 p. sp. non Tausch). Pnírky a kořenové prýty často trochu ostnité. Vřtve bez ostnův. Části listů ne- chlupalé neb jen střední nerv jako bezostenné řapíky trochu chlupatý a žláz- natý. í.íslky tuhé, kožovité, elliptické, 2krát pilovité, zuby hrubší; ouška palistů špičatější, užší. Stopky květní slopkatč žláznaté, rovněž i úzké .špičaté ušty ka- lišní; opakvejčité až podlouhle opakvejčité číšky však bezžlázné, čnčlky často srstnatohuňaté. — Sem přináleží též f) CylilldrOCarpa Gdgr. (Tab. 71!); mon. nov, II, 1892, p. 5 et 46; Syn. R. lagenaria Aut. Auslr. non Villars, teste J. B. Keller ve Form. R. d. Hochg. 1887, p. 2, která opět lioujmenná jest s R. alpina D. bicollis + leiophylla Wallr. Ros. pl. hisL, 1828, p. 2), která má brzy ojednělé, řídké ostny, brzy a namnoze zcela bezostenné větve, chudě oshiité až bezostenné, žláznatí' řapíky, na obou koncích špičaté neb ku spodu klínovilě zúžené lístky, často jen nahoře, neb zcela, leč skrovněji žláz- naté stopky květní, prodloužené, zcela bezžlázné, na konci často lupenilé ušly kališní a velmi dlouhé na obou koncích zúžené, zcela lysí' plody. — Rovněž příbuzná jest : f) atrichophylla Borb. l. c. 527. Keř volněji rozvětvený, větve a vě- tévky bez ostnův, části listův úplně. bez chlupův, jen ojednělé slopky květní slop- *) R. pciidulitm L. byla (ačkoliv starší, jak J. Braun zcela správně dovodil) od vrstevníkův a žáků Linnéových, dojista že na jeho pokyn, dileiu jako soujmóno, dileni jako odrůda k R. alpina řáděna a poslední jméno zůstalo olwyklým. Žatou příčinou není správné jako dva zvláštní druhy (jako v Ob. Fl. str. 882.) je popisovali, což již Ehrhart ve svých „Bellrágeii" sv. 2., r. 1788 dovodil, kde na str. 170 pochybnou R. odoratissinia Scop. Carn. ed. 2. čís. 608 jako sonjniéna = R. alpina L. — R. pendulina L. uvádí. Týž uvádí R. pendulina L. ve svých jim sbíraných Decades divoce rostoucích dřcvnalých rostlin v „Beitrág-en" V, 1700, 162 pod čís. 1Ó5 ze Švýcarska. Později (r. 1825) zmiňuje se též Seils ve svých: „Rosen nach ihren Frůchlen" p. 82 o tomto spojeni pcnd. s alp. Ehrhartem, aniž by toto místo citoval. A již Sauler sbíral na Oelschru a rozpnzn.-d tuto růži teste Seits; týž sbčralel objevil u Slýrs. Hradec a rozpoznal poprvé R. livescens Besser. Kell. **) Americká R. pendulina Ait. — R. stricta Můhl. Lindley již dávno rozpoznána jest nikoliv 7 — 9, nýbrž 9—13 líslky, srslnatými větvemi, velmi tlustými, krátkými stopkami kvčlními a často čihovitými plody; avšak málo známa. — 1098 — kati' žláznulí'; králce vcjrilě dkroiililí' až vťjrilr ríšky i s lypickýiiii, časlo ku špici rozšířenými, ušly. kal i sním i, zcela bezžlázné. f) lag-Oliaria Villars (llisi. pl. Dauph. I[[, 1789, 553 p. sp. non Aul. Cerm.; srovu. J. B. Keller ve Form. R. d. Hoclig. 1887, p. 2). Velve bez osluův. Hapíky ostmlé, žláznalé, leč bez chlapův, jako menši ze zaokrouhle- ného spodu podlouhlé a lupe lístky, které živé zelené a sem a lam na nervech trochu žláznalé jsou; zuby složené bohatodvojilé ; květy často po 3, neb přec po 1 — 2, eíšky podlouhlé, slabé žláznalé neb lysé, rovnčž i úzké, ďouhé, sem a *lam v trochu kopisfovitou špici rozšířené ušly kališní; plody prodloužené láhvovilé (v dlouhý krček zúžené), ničí. Cnělky bélovlnah-. a) typica. V lesích a po krajích lesních hornatých krajin rozšířena, v pa- liorkalinč velmi pořídku. Poněvadž v Ob. Fl. p. 883 a v J. Brauna „Beilriige" rub listův u R. penduhna L. brzy zcela lysý, brzy pýřilý jest, zdá se pravdě- podobno, že všechna dole uvedená stanoviska zároveň se týkají odr. infrapu- bescens, praealpina a subcalva. Úklony Babího lomu kolem Babic, v údolí Svi- tavy mezi Obrany, Adamovem a Blanskem (Makowsky), před vchodem do Kateřinského údolí u Adamova (Theimer), kolem Kunšlálu a Olešnice (Clupek), u Boskovic. — Na Knéží hoře u Baldovce (Spitzner). Ve Znojeuisku: v údolí Oslavy od Oslavan až k Náměšti (Roemer), při cestě od Nov. Hrádku do Kaje (Oborny). V Jihla\sku hojná kolem Jihlavy: v údolí Jihlavy u Koskova mlýna a v údolí za Hiliralcem (Pokorný), v údolí Dyje mezi Černicemi a Velk. Pičí- nem, nad Itačicemi a od Star. Hobzí až k Rakousům nezřídka (Oborny), u Líšlí a Ptačova poblíž Třebíče (Zavřel), u Nov. měsla (Havelka), kolem Ždáru (F. Kovář), u Jimramova. — U Pernštýna, Maršovic, Ochoz a Pohledec u Nového města (K. Hanáček). Mezi Svitavou a Kuklí (Niessncr). V Olomoucku: na Boří u Hartmanic, na Žákovci u Kobelniček, u Baldovce blíže Brahan, v údolí Ne- clavy u Konice (Spitzner),* ii Milkova (Slavíček). Hojná v sev. Moravě, hlavně v údolí Sudet: hojná u Berouna (Gans) a Roudna (Riegerj, u Goldšlýna, Anna- berku. Nov. a Velk. Losina, Wiesenberka až k hřebenům Jeseníka, jako na Fuhrmannštýnú, Sludénkové holi, ve Velk. a Mal. kotlině (Oborny), na Salvizu (Spilzner). Ve východní části: v Potůčku u Rusavy (Sloboda), hojná ve Ves- nickém údolí u Vsetma (Bubela), v Horní Bečvě ii Bečvy (Gog-ela), u Rožnova (Jelinek), na úklonech Kněhyně u Trojanovic a na. Smrku u Celadné (Oborny). Ve Slezsku: Mnichi u Těšína (Zlík), na Cantorym ( Wimmer), na Skalilě (Kolben- heyer), u Karlovy studénky, na Jeleních lukácli u Bobřího rybníka {W. Gr.), při vodopádu Opavy (Vierhapper). ť) loilgícalyx : u Rymařova a Jamrlic. — Též jinde na Moravě (Gandoger). f) riipestris = Syn. R. alpina pedunculo solum hispido, fruclu oblongo glabro Krockerr^na Klads. Sněžníku a při poto- cích v Sudetách (Krocker 1. e.), ii Mal Moravy a dojista že i na nejvyšších místech Jeseníka, f) Cyliiulrocarpa (lagenaria Aut. non. Vili.): v Slezsku (Gunther, teste Wallr.), v Sudetách (herb. v Oseku), bezpochyby že i na Sněž- níku, f) atrichophylla: na Javorníku blíž Nov. města 7, IX, 1884. 1) la- genaria posud n nás nenalezena. g Plody (nikoliv číšky) kulaté. d) alpina L. (Spec. pl. cd II, 1763, 703 p. sp. srovn. J. Braun I. c. ; Syn. Ozanonia globosa Gdgr. Tab. 793 in mon. nov. 1892, II, p. 30j, Všecky větve bez oslnuv. Vélévky kvělní často dlouhé (jako u v. a.).'' Části listův i s i-ai>íky bez chlupův aneb jen poslední a slřední — 1099 — nerv líslkft trochu pýřitý a žláznatý. Lístky úzce elliptickó až široce vejčité, často kratší než u předešlé odr., též tužš', prostředně veliké, rovněž ostře 2krát pilovité s chudožláznatými, až bezžláznými vedlej- šími zoubky. Stopky květní namnoze ojednělé a namnoze jen 1 — 2krát delší než široce vejčitookrouhlé až zcela kulaté číšky, i s posledními .-t hustě, avšak zcela stopkatě žlázpaté. Ušty kališní namnoze bczžlázné. Gnělky vlnaté. Plody kulaté, často jen málo ničí. — Sem patří dojista též R. alpina var. globosa Desvaux Journ. bot. III, 2, 1813, 119 s h 1 a d k ý m i stopkami květními a četné další patrně individuelní variace dle Jysosti a srstnatosti stopek květních, číšek a uštů kališnlch, které Déséglise ve svém Gatalogue raisonné 1877. p. 116 uvádí, na štěstí bez pojmenování, poněvadž resměs odr. b) alpina L. sensu strictiori zastupují. f) hispida Krocker [\n Fl. siles. II 1790, p. 152 p. sp., non Bork- hausen, nec Taitsch et al.). Peň prostředně vysoký (až dosti vysoký, dle Kro- ckera 1 — nékolik loklň [lak!] dl.) s načerveiialou korou zcela bez ostnů neb v hořejší části, tudíž pod rozvétveoím, s velmi malými, hlavičkou opatřenými nepatrnými ostenci (= žláznalooslnité šlětinky dle nynéjšího pojmenováni), bo- hatě rozvětvený. Stopky kvělní krátké, řapíky roztroušeně huňaté. Listy svazečnaté, nikoliv jednotlivé, jako u hořejší odr., ný.brž dilem po 3 — 4 z jednoho bodu, dílem kolkolem velmi krátkých Meuů stojící, z té příčiny tcž květy nikoliv jednotlivě na vrcholu stojící, nýbrž po celé větvi rozlroušené, s listy z jednoho bodu vynikající. Líslky po 9, lichý největší, uejdolejší pár mnohem menší, obak lysé, podlouhlé, tidiounké ; zuby neslej not vár n e (částečně jednoduché). Palisly bledé, skoro širší než u všech ostatních odr. Stopky kvělní ve svazcích as 22 mm. dl., nesčíslnými bělavými as 2 mm. dl. velmi jemnými ostenci i s kulatými číškami posázené, tak že oboje hustě štěti naloo stni té jsou. Ušty kališní vně zcela lys('' a hladké, na- hnědle načervenalé, uvnitř a po krajích běloplsfnaté, zdélí neb něco delší než plátky, jemně zašpičatělé (nikoliv v lupen vybíhající a zcela Itez postraiuiích přívéskůvj. Plátky sytě nachové. Tyčinek přes 60, se žlutými prašníky. Hla- vička čnělek k terči přisedlá (vlnatáV). Plody? (bezpochyby kulaté, hustě oslnito- štělinaté).*) b) Na kamenitých a keřnalých místech v horách pořídku. Na Katerberku a Šteinberku u Berouna (Gans) a sice s listy vespod na nervech trochu chlu- patými (Oborny), v tvarech blízkých sbíral jsem ji též u Mal. Moravy, f) hi- Spida v Slezsku (Krocker). ++ Lístky (větévek květních) vespod na postranních nervech neb na celé ploše řídce chlupalé. Chlupatost na líci žádná, neb pouhým oiíem sotva znalá (roztroušeně pýřitá). O Stopky květní bez žláz. *) Ačkoliv tato růže svou bezbranností, 9 četnými lístky jednoduchými (neděle- nými) ušly kahšnimi a kratšími plúlky tvaru \\. alpitia L. nejblíže příbuzná jest (a sice R. alpina senticosa leiosepala hispidocarpa býti musí), připomíná nám svými velikými konečnými líslky, někdy štělinalými větvemi, svazečnalými listy, kulalými, ježatými plody ald. seci. Monlanae a patří k zajímavým až pcsud málo povšimnulýiu růžím Kr. - líOO - c) pul)esceiis Koch. (Syn. 2, I, 1846, 263; poněvadž R. pubesccns Lém. et alior. záhadné jsou a povšechného uznání nedošly, srovn. J. B. Keller ve Form. H. d. Hochg. str. 1—2, non var. pubescens Borb. Syn. = f. levipes Borb. 1. c. teste Keller 1. c.) Zcela jako typická var. pendulina, jen lístky a stopky květní jsou jak svrchu vytčeno. Tvar odchylný jest : I) psiUCipilis Borb. (ve Vasvármegye, ISSS, 325) s bozoslcnnýini vMvenii a pníěky, malými až proslřcdné velikými, vespod ^j^ sivozeleiiýini a skrovnř chliipalými listiny, bezžláznými stopkami květními, í-iškami a ušly kalisiiími zkrácenými, s vejiVitě podlouhlými čiškami, stejné dlouhými stopkami kvMními. c) Jak se zdá, velmi jioridku a s jinými f li; srstnatými) tvary zaměněna. U Mělkovic poltlíž Zdaru v (?) jedinci, u Mal. Moravy Form. hcrb. cis. 69 a 70. — V Sudetách (herb. Koch teste Crépin) f) paucípílis, u nás posud nenalezena. Q Stopky květní žláziiaté. -"^^ Plody kulaté neb okrouhlé. d) biílora Krocker (in Fl. sil. I, 151. p. sp; Wallr. Ros. pl. hist. 1828, 186). Keř vyšší, statnější; kmen řídkými, tenkými ostny posá- zený, rozvětvený-; větve lysé a bez ostnův, namnoze 2 konečné květy nesoucí. Lístky po 7 — 9, kalně zelené, vespod bledší a zcela měkkoplsťnaté, kopinaté, delší než u R. alpina, Skrát pilo- vité. PalisLy bledozelené s většími oušky; řapíky srstnaté. Stopky květní po 2, 11—22 mm dl. i s číškami, velmi nemnohými tenkými ostenci posázené Číšky kulaté, dosti veliké (sušené hnědé). Ušty kališní vně zelené, uvnitř běloplstnaté, jemně zašpičatělé (široce nezakončené), celokrajiié (neb výjimkou zpeřené). Koruny r&žové. V Slezsku ( Krocker a Lowe). ."N^oo Plody vejcitě okrouhlé až vejcitě kulat(\ c) iufrapubescens J. B. Keller. Zcela jako v.) a. pendulina, jen lístky jsou vespod jako řapíky zcela (namnoze velmi řídce) chlupaté. Stopky květní prostředně dlouhé, ^z hustě stopkatě žláznaté, číšky a plody vejcitě okrouhlé (králce vejčité, na obou koncích zaokrouhlené neb ze široce okrouhlého spodu vejčité) i s ušty kališ ní mi bez- žlázné (v jedné odrůdě vzpřímené). Tvary přechodní k var. sub- calva jsou: i) SUbleiOlieura .1. B. Kell. (ve Form. R. d. Hochg. p. 2.) se skrov- něji žláznalými stopkami květními, něco delšími, též ellipsoidickýini (ne zcela lysými, nýbrž) nemnohými slopkatými žlázkami chudě posázenými číškami a ušty kališními, vespod skoro jen na nervech chlupatými lístky. 1) Sllbuiliserrata J. B. Kell. ibidem, s polodvojitým ozubením a dílem lysými, dílem velmi chudě žláznatými číškami a ušly kališními (pnícky bez oslnůvj. — 1101 — f) aeailtliodermis Rorb. (ve „Vasvár" 188S, 326 el Oesl. b. Z. 1S92, 288). Keř 5—10 dm. v., v dolejší aisti dolů namířenými, liihými šlo- linkami posázen. IJslky prostředně velikc-, a/ mal('. na obou koncích z a- okťo uhle né, s pravidelným (nikoliv hlubokým) dvojilým ozubením, na po- blraiuu'eh nervech s několika (velmi nemudhými) žlúzkami. Stopky květní zcela stopkalě žláznab'. Plody široce Ncjřiiě (jakou c) i s krátkými ušty ká- li sním i zcela lysé. f) SUl)leÍ01ieiira: v Raškovsk(''m lose \- scv. Moravě, f) sublllli- serrata: u Jamnic \- sev. Mora\ě. f. aeailtliodermis nebyla u nás posad nalezena. rvíx:' Plody vejřilě podlouhh' až podlouhle láhvovilě válcovití'. /) loiigilageiiaria J. B. Kell. et Form. (v Ro?. d. Hochg. p. 2.) Vělve a větévky bez ostnů v, lysé. Řapíky bez ostnův, leč bohatě žláz- naíé a dle celé délky velmi jemně krátkochlupaté ; lístky vespod na ploše s velmi řídkou chlupatostí, skoro přisedlé, nestejno- měrně (skoro jednoduše) pilovité. Palisty široké, vespod bez- žlázné, po kraji však bohatě žláznatobrvité. Stopky květní dolů se- hnuté, zdélí neb kratší plodův ; plody velmi dlouhé (28 — 34 wm) válcovité, na spodu lázce zaokrouhlené, až trochu zúžené, od 2/3 délky až ku konci v (8 — 10 mm d\.) krček ziážené, velmi dlouze prodlouženě láhvovité, namnoze trochu křivé, zcela (avšak skrovně) stopkatě žláznatoštělinaté, bezžláznými (neb sem a tam velmi skrovně žláznatými) as 20 mm dl. v jemnou čárkovitou špici vybíhají- cími ušty kališnimi zdobené. V Sudelách (herb. v Oseku): na Perschlu u Piymarova a i jinde v Jese- níku, můj horb. cis. 9. .«-) praealpina H. Braun (v. Beck. Fl. N. O. 1892, p. 775 excl. Syn. — R. alpina v. pubescens Koch, které jso.u zde a též u /) pu- bescens Borb., jak v R. d. Hochg. str. 4. dokázáno, mylně uvedeny), zcela jako u var. pendulina L., jen lístky jsou na líci zcela b e z c h 1 u p ů v, vespod však po cele ploše ± hustě chlupaté. Číšky po- dlouhle vejčilé neb podlouhle ellipsoidické i se stopkami květními J. Br, (z poslední příčiny není s odr. pubescens Koch. soujmenná Kr.). Zde připojují se: již v čas kvělu na líci listů skoro nechlupaté (v čas plodu na líci listů zcela olysalé, za tou příčinou od var, prae- alpina těžko rozeznatelné) přechodní tvary k v. subcalva J. B. Kell. et Form. a sice /*) pseiidorupestris H. Braun v. Dr. Beck. et Sz}szylowicz Plant. Gernag. et Alban. 1888, p. 89, s jen chudě žláz- natými, až bezžláznými (na konci krátce zaškrcenými) číškami a ušty kališnimi a f^) balsamiea Willd. (Syn. R. adenophora v. adenosepala Borb. 1, c. 527 p. par. maj.) s hustě žláznatě štětinatými, vejčitoellipsoi- dickými číškami, hustě žláznatými ušty kališnimi a vespod řídce chlu- - 1102 - pátými, avšak též na nervech (teste Crép. Prim. II, 76) něco žlázna- týnii lístky. g) praealpina. Vyskytuje se, jak se zdá, v různých přechodných Iva- lech ku iufrapub. a subcalva v česk.-morav. pohoří, na Klad-. Sněžníku a v Krko- noších: jako u Josefova v Cechách (Boiler), v Jeseníku: u Janovic, Jamrlic a Mal. iMoravy. +++ Lislky o b a k (+ huátě) na ploše chlupaté. Stopky květní žláznaté (jen u tvarů /j) a d) léž bezžlázné). Q Plody jen na konci dt. zúženi';. k) balsamea Kilb. (v Kanitzov. Addit. XVI, 1863, 590 čís. 1204; J. B. Keller v R. d. Hochg. 1857 p. 3 et 5). Pníčky dolů namířenými, jemnými ostnitými štětinami namnoze hustě po-á'.ené. Větévky květní bez ostnův, často načervenalé. Rapíky bez ostnů + h u s t é měkko- chlupaté, skrovně až mírně žláznaté. Palisty chlupaté se širokými, krátce prišpičatělými, často široce otu- pělými, vespod mírně na ploše žláznatými, po kraji hustě žláznaté brvitými, i rozestálými oušky. Lístky širší, namnoze opakvejčitě podlouhlé, postranní často na konci široce otupělé, liché, krátce při- špičatělé, všechny na spodu namnoze zaokrouhlené, obak mírně hustě na ploše chlupaté, chlupy na rubu listu delší (skoro huňaté, Kitb. Reliqu. 553), na líci kratší, namnoze též řidčí, všecky 2krát pilovité, zuby jemně přišpičatélé (saepe fere mucronatae Kitb), se žláznaté špičatými vedlejšími zoubky. Stopky květní po 1, i s vejčitými číškami velmi hustě žláznato štětinaté, pryskyřicí balzámem páchnoucí lepkavé. Ušty kališní zcela celo- krajné, typické, jen chlupaté a vně + slopkatými žlázkami zcela, avšak namnoze roztroušeně posázené. Koruny růžové, čnělky vlnato- hufiaté. Plody prostředně veliké (podlouhlé Kitb.), ± prodlouženě vejčité, často však ellipsoidické a v hořejší třetině v křivý krček zú- žené, vždy hustě žláznaté štětinato-lepkavé, světle nachové a ničí (= recurva Kitb.). lí) PresliL J. B. Kell. (Syn. R. pyrenaica Pres). Fl. čechica, 1819, p. 103; Syn. Ozanonia Preslii Gdgr. inon. nov. II, p. 64, p. par.; non R. Pre- sliana Opiz.) Pníčky oilniU', včlévky květní bez ostnův. Rapíky sem a tam s ojednělými ostnitými štětinami, zcela chlupaté a žlázkami ^ bohatě pt)sázené. Palisty široki'', bez chlupův neb řidčeji na plochách žláznatě chlupaté. Lístky užší a špičatější než u odr. h., dle Presla jen „ellipticky špičaté", namnoze však léž podlouhlí', na obou koncích špičaté, žláznatě 2krát pilovití'; rapíky a stopky květní červené, poslední bohatě krátkými, tuhými stoi)katými žláz- kami posázené,' číšky vejčité, až široce vejčité, lysé neb jako chlupaté ušty kališní roztroušeně žláznaté. Plody vejčité. }') Seídlii Opiz p. sp. (v Tob. Seils. „Ros. nach ihren Friíchten" Praha, IS25, p. 148,- Keller v 11. d. líochg. 1SS7, 5; Syn. R. recurva var. í-i) — IIOH — Kilaibol v Kanilz. AdďiL, 1863, 590.) Vělve bc z oslnův, bradavkami posázené. líapiUy zcela chlupaté, luhými slopkalými žlázami posázené (:= hackerig- Seidl). Lístky podlouhle elliplickc', na obou koncích špičaté, až zúžené (vejč-itě ko- pinaté u Kilb. 1. c. ), vespod husté mékk ochiup até (na líci velmi řídce chlupaté), s dlouze zúžené zašpičatél ý m i, úzkými (hrotitými Seidl), b o- hato žláznaté 2 krát pilovitými zuby, boható krátkými, tuhými stopka- tými žlázkami posázenými stopkami kvélnimi a vejčitě kulatými, až po- dlouhle vejčitými, lysými, až zcela srstnalými plody a podobně proměnlivé žláz- iialýrui ušly kališníiui. (Po podrobném studiu musí se ze záhadné soujmennosli: Pi. spinulifolia pro bezžláznou čepel listovou; R. vcstita a var. Hampeliana pro bohatě žláznaté', hrolilé ozubeni vyloučili Kr.) d) Sllbcalva J. It. Kell. et Form. (v 1!. d. Hochg-. 18S7, p. 2—4, Syn. R. alpina v. adenophorae Kilb. f) adenosepala Borb. I. c. 531 =R. balsa- mica Willd, non Besser, 1. c. p. par. = R. Pyrenaica Aul. plur., non Gouan: srovn. pozn. k odr. g-) nahoře). Výhonky jen slabě pryskyřicí páchnoucí, zpravidla jako někdy i dolejší části pničku oslnilě štětinaté; větévky květní bez ostnúv. Lístky (rozličné-ho Ivaru a velikosti), na větévkách květních obak řídce na ploše chlupaté, na líci přilehlými chloupky velmi řídce posázené, později po celé ploše oly sající, vespod po celé ploše mírně krátce měkko- chlupaté neb též přilehlými, až odslálými chlupy řídce posázené, v čas plodu i u télo odr. skoro olysající, avšak ojednělými chloupky vždy roztroušeně posá- zení', chloupky často z malých hrboulků vyniklé, postranní nervy řídkými žláz- kami posázené neb namnoze bezžlázné. Rapíky bohatě žláznaté, řídce chlupaté, až bez chlupův, namnoze bez ostnův. Palisty jako u odr. h), jen méně chlu- patí', vespod brzy bohatě, brzy chudě žláznatc'. Číšky podlouhlé i se stop- kann kvělníini z±: rfizlroušeně, avšak zcela stopkatě žláznaté'. Ušty kališní na hřbetu žláznaté. Plody vejčité, až podlouhlé. Mnohonásobné odchylky této odr. zahrnují velmi těžko vysvěllilelné, kritické kombinace, jež v následujícím přehledu podáváme: f) SllbleiOlieiira s lístky vespod posléze skoro jen ještě na nervech chlupatými, od v. infrapubescens žlázami (ačkoliv jen roztroušeně, avšak) zcela posázenými, podlouhlejšími plody a ušty kališními rozdílná. f) UlliseiTata .I. B. Kell. (R. d. Hochg. p. 4) s jednoduše pilovitými lístky; další místní odchylka télo rňže s ostnitými neplodnými prýly a staršími větvemi zdá se býti přechodním tvarem ku v. semisimplex Borb. 1. c. 527, roze- znává se však od poslední krátkými, tuhými ostny a méně srslnatými krat- šími číškami a připomíná částečně též R. odoralissima Scopoli. f) Sllbbiserrata J. B. Kell. ibidem, s nepravidelným, namnoze zpola dvojitým ozubením různé přibližné' tvary k odr. e. g. h. vykazující. f) exadeuoiieura J. B. Kell. ibidem, s bezžláznými vedlejšími nervy, dvojitým ozubením, někdy též s zpola jednoduchým ozubením, léž se stopkami květními v párech stojícími; konečně při scházející žláznalosti postraimích nervů s palisty na ploše žlázaatými; konečně jako: f) Yersus siibmonspeliacam Borb. l. c. 530; J. B. Kell, ibidem, s velikými lístky, hluboce do čepele zastřihovaným dvojitým ozubením atd. h) balsamea. Neziídka na čeb.), Uleré dole králce po- pisujem : f) Straellleri Ueáilr (ve Verh. schl. Ges. valeii. CiiU. 1875 el. Straehler ve Verh. b. Ver. Brandb. 1874 — 75, III. seš., sir. 38 — 40 jako alpina tomen- tosa et Christ ve Flora, 1876 čís. 24, str. 371). Vělve a věl(''vky krvavé červené neb hnědé; větévky kvčlní jako řapíky bez ostnů v. Lístky větší prodlouženě vejčité, se široce zaokrouhleným spodem, avšak též menší a na obou koncích špičaté, na líci řidčeji krátkými hcdbávitými chloupky při- liskle chlupaté, vespod našedivěle řídce pisfnalé s bělavými postranními nervy (ne zcela běloplsfnalé) a ve stadiích dr roztroušeně na ploše žláz- iialé (Kell.). Ozubení vždy dvojilé a žláznaté, leč dosti krátké. Koruny trochu větší (avšak lypieky bledě růžové) a nikoliv po 1, nýbrž po 2 — 5. Ušty kališní více odstálé s velmi ouzkými pérovitými úkrojky; plody větší podlouhle ellipsoidické. — Sem patří dojisla též f'^) Patzii Gdgr. (moti. nov. IV., 192, p. 529) s lislovitě rozšířenými, trochu zpeřenými ušty kališními, a kratšími plody a f^) OZailOllioides Gdg-r. 1. c. s krátkými skoro srpovitými ostny na pni, podlouhle kopinalými lístky a velikými korunami. — S f) Straeh- leri svými obak více šedochlupalými listy nejblíže příbuzná jesl : f) Hampeliaiia Wiesb. (Oesl b. z. 1886, p. 328) s korou více na- hnědle šedou, zcela rovnými ze zaokrouhleného spodu skoro šidlovitými, na pních často až 15 mm. dl. ostny, tenkými, namnoze šedými neb lé'ž světlo- hnědými, stejnými rovnými avšak jen 5 — -10 mm. dl. tenkými ostny po- sázenými větévkami květními, hustě měkkohuualě plstnalými, jen stopka- lými žlázkami mírně posázenými, oslalně bezostcnnými řapíky, obak mnohem hustěji a měkčeji chlupatými, vespod často hustě huňatými, avšak zpravidla na ploše bezžláznými (jen zřídka mimo na dolejších listech, na středním nervu žlázy nesoucími, ostatně) slejnotvarnými jen 7 lístky, trochu delším, leč jednodušším ozubením, ani zuby zpředu vždy bez zoubků, na hřbetu však namnoze jen nestejnoměrně hrubě rozeklané neb částečně bezžlázné, hrubě 2krát pilovité jsou (jen kolem spodu nesou namnoze jednoduché zuby králké žlázy). Palisty jako u c^, dolejší na větévkách květních vespod trochu žláznaté. Květy namnoze ojednělé : stopky květní zdélí neb trochu delší než plody, oboje i s ušty kališními tuhými stopkalými žlázkami posázené. Koruny neveliké (často kratší než ušty kališní), avšak živě růžové do sytá nachová; čnělky hustě huňatou širokou hlavičku tvořící. Plody veliké, nezralé láhvovitě podlouhlé, uzrálé (již zpočátku srpna) černočervené, z 15 mm. širokého, okrouhle vejčilého spodu v hořejší třetině náhle v krček zúžené, trvalými, úzkými, skoro nezpeře- nými, na spodu skloněnýnú, na konci odstálými ušty kališními zdobené. Jemnou rovnovážnou ostnitostí větévek květních (které u vestita vždy bez oslnů jsou), chudým ozubením a ranní dobou kvčlní připomíná Pi. involuta (Sabiniae) ; po- dobnost jest naprostá, k zaměnění *) u : _/*) receptaculis subrolundis, piriformibusque, loliolis minoribns i. e. bre- vioribus. Nyní připojujeme oba tvary slezské květeny, které Slraehler vůči jejich nápadně tenkým, zeleným lístkům ku R. spinulifolia Dímh. s povšechným ozna- *) Jako k záměně podnět zavdávající: srovn. též Puj,^etia o.\yodon Gdgr. mon. nova IV. 553 a zvláště mně Dr. Mayercm právě zaslanou „R- Sabini Woods" leg. 16. VI. ; 20 Vlil. 1893 Cornaz u Neuchatelu, které se velice f) Hampeliana podobají. Kell. — 1109 — reníiii „R. alpina X ^- v^misla iimbrosa" radil, a klerých i Thrisl myliiř v lomlo označení ponechal; srovn. Flora 1876, 371. f) Uechtritziana Slraehler (avšak jako R. spinulifolia f) Uechlrilziana ve Verh. b. Ver. Brandb. 1877; Syn. Pug-elia jiigularis Gd^r. Tab. 4214 et in inon. nov. IV., p. 547). Pně úzkými, prostředné dlouhými, mírné zahnu- tými, šidlovilými, krátkými ostny bohatě posázeny. Větévky květní světle hnědé, bez ostnův. ňapíky plsťnaté, bohatě stopkatožláznalé, namnoze bez oslnův. Lístky obak zcela chlupaté, na neplodných výhoncích prodlouženě elliptické, špi- čaté, na větévkách květních často opakvejčité, na obou koncích zaokrouhlené, vespod (namnoze jen na dolejších hstech) roztroušenými, nazelenalými, krát- kými žlázkami posázené. Pilovité zuby ze široce vejčitého spodu náhle při- špičatělé, na hřbetu s 2 většími a 5 menšími, zpředu však s 2 drobně žlázna- (ými vedlejšími zoubky. Palisty vespod plstnaté a žláznaté. Plody široce opak- vejčité, veUké, též podlouhlé se zúženě zaokrouhleným spodem a dlouzezobanitě zaškrcenou špicí i s 1 '/g'^'"^! delšími stopkami, krátkými, žláznalýini štětinami zcela srstnalé, dlouhými, úzkými, na hřbetu žláznatými a odstálýini ušty kališními stále věnčené. Cnělky mírněji vlnaté. f) praecelleilS J. B. Kell. (Syn. Pi. spinulifolia f. speciosa Uechlr. v schl. Ges. vat. CuU. 1S75, p. 134—135 et Verh. b. Ver. Brandb. 1877, p. 33 — 37: non R. spinulifolia Demalra, nec R. speciosa Déségl. 1864). Velikost a vzezření jako u předešlé, jen ostny z často ploše smáčknutého spodu trochu delší, skoro rovné; větévky květní bez ostnu v. Lístky ku spodu ještě úžeji zaokrou- hlené, ještě zelenější do namodrala, dlouhá jemná chlupatost obou stran, zvláště na líci ještě řidší. Ozubení ještě užší; zoubky druhého řádu mezi sebou slejnotvárnější a více stejně dlouhé. Ušty kališni jako u předešlých, leč kratší. Číšky vnadnější (užší a kratší), vejčité, k hořejšku silněji zúžené, zcela srstnaté. Cnělky vlnatější. Plody opakvejčitě podlouhlé, k oběma koncům znenáhla dlouze zúžené, srstnaté a též uzrálé odslálými ušly kališními zdobené. c^) peild. X tom. a et y í) Straehleri : na Storchberku u Goerbers- dorfu v prus. Slezsku (Straehler), její f^) Patzií: u Zacléře v Sudetách (Palze, Pax) a f^) 0Zail0110id.es : u Waldenburku v prus. Slezsku (M. Firbe) ; f) Ham- pellaua: na čediči Rabné u Trinic v teplickém Středohoří v Cechách ve společ- nosti s R. pend. v. balsamea (Wiesbaur), zde [éž f'^) recept. subrolundis_/} UecMri- tzíaiia: u Goerbersdorfu v prus. Slezsku (Straehler)/) praecelleilS : na Storch- berku u Goebersdorfu (Straehler jako „f. speciosa"). +++ Všecky lístky vespod žláznaté a chlupaté, na líci však lysé. d^) R. peiululiiia X (tomeiitosa) rcsiiiosoides J. B. Kell. {= R. spinulifolia Dematra = R. alpina X omissa Crép. p. par.) Vzezření jako u pře- dešlé, jen méně vysoká. Lístky tak veliké jako u R. glauca, vejčitě okrouhlé, zašpičatělé, 3král pilovité, zuby zašpičatělé, velmi úzkými, jemnými, prodlouženými špicemi ± skloněné, též v pře(Ui pilovitě žláznaté, na líci již v květenství ne- chlupalé, vespod ± na ploše chlupaté a tuhými na bílých as 0-5 — 1 mm. dl. stopkách sedícími. Halovými žlázkaini po celé ploše ± roztroušeně posázené. Koruny veliké, krásně růžové, zdélí vnějších skoro nezpeřených uštů kaUšních. Plody prostředně veliké (až malé), nic.í neb přímé, vejčité, ku konci méně zúžené, zcela bledě fialovými, červené žlázy nesoucími štětinami jako i stopky květní a hřbet ještě uzrálé plody zdobících, přímých uštů kališních pokryté. — Sem patří : — 1110 ~ f) pcudiilíiia X (1'esiiios.) Hcilandi J. r.. Kdi. íSya. R. spiiiuiiiviiia Aut. Germ. el Silcsiae, non Dcmaira), krátkými a iiclialnvýini stopkatýiiii žlázkauii na ploše listové a na kvélcnslvi ald. odchylná. f) pend. X (rCSillOS.) Heild. Posud u nás nenalezena, ale možná předpokládati, že se i u nás vyskytuje. Dodatek. Dvou v našem soustavném výpočtu dosud neuvedených údajů budiž tuto vzpomenuto: R. alpina t. adeiiophora [íitb. f) acutifolia J. B. Keii. v „Dr. Kanitze magyar novénytani lapok, 18SS, 152 proxima z české strany Sudet, nalézá se v herb. kláštera Oseku; a R. alpina V. simplicidcns Schmidley (= R. alpinoides Déségl. teste Burnat et Greiidi 1. c.) roste prý dle Burnata a (íremliho v prus. Slezsku leg. Uechtritz (bezpochyby že na základč Christova udání ve „Flora" 1875, p. 275). Sect. V. Pimpinellifoliae Crépin. Prim. 1869, 235 et iri Tabl. anály t. 1892, 73 et Extr. 4. (viz klič str. 929.) 1357. R. spinosissima L. Sp. pl. 491, 1753. (R. nejtrnitější). Pníčky z plazivého kořene přímé i s větvemi a větévkami o s t n i t é. Ostny šidlovité a štětinaté. Větve stěsnané; lístků 7—11 prostředně velikých, až malých, okrouhlevejčitých, až podlouhlých, tupých, jednoduše pilovitých, lysých; zuby pravoúhelné, krátké. P a- listy též u hořejších listův úzké, v rozbíhavá (odstálá) ouška náhle rozšířené; řapíky skoro nechlupaté, namnoze bezžlázné, jen ± ostnité. Stopky květní ojednělé, bez listenů v, vždy rovně vzpřímené. Číšky namnoze okrouhlé; ušty kališní celo- krajné (t. j. nezpeřené) a namnoze kratší než otevřené koruny, kopi- natě a špičaté, na hřbetu zpravidla lysé, hned po odkvětu vzpřímené a až přes uzrání plodu vytrvalé. Koruny bílé neb bledě růžové. Čnělky vlnaté. Plody uzrálé černé a přímé, namnoze kulaté. — Posud v následujících odrůdách sbíraná: §. Větve a větévky ostnité. + Lístky jednoduše neb skoro jednoduše pilovité; zuby krátké a jako ušty kališní bezžlázné. (3 Koruny též v poupěti bilé neb skoro bílé. a) typica (Syn. R. pimpinellifolia var. subspinosa H. Braun ve Verh. z. b. Ges. 1888, 514). Tvar nahoře popsaný, avšak s velmi bohatou, až hustou, šidlovitou a štětinatou ostnitostí na pni a větév- kách květních a vždy bohatě stopkato-žláznatými, až žláznafě měkko- ostnitými stopkami květními. Rapiky jsou namnoze ± ostnité, bez chlupův a bez žláz; lístky vejčitě okrouhlé až tupé, malé. Na kamenitých a keřnatých, výslunných kopcích, při kraji cest a vinic, v střední a jižní části rozšířena, sem a tam ve tvarech s dlouhými, žláznatými stopkami květními, lysými číškami a pak s krátkými stopkami květními i s číš- 1111 kunu ;i ušly kališiiíini husle žláziialýiiú. V brněnském kraji: v lese u Tuřan a II Nikolčic (Makovvsky), na Hádech u Obran a Maloinčnc a s var. <•. na [V»- lavských a Mikulovských kopcích, jako na úpatí Turoidu (Oborny), u Ivančic, II Sokohiic, Slavkova, na kopcicli u Šlapanic, u Nčmčan směrem k Bučovicňm (NiessI), n Lomnice (Pluskal), kolem Ždáru (F. Kovář), na Křížové hoře u Krum- lova (Zimmermann), hojná i na jiných míslech u Krumlova, Huslopeče, Vranovic, Židlochovic a Nosislavi. — V Proslějovsku: na Kosíři u Kostelce (Spilzner). Ve Znojemsku: v údolí Dyje od Znojma dolů, zde někdy s červenými plody, tak pod Trouziiickým mlýnem proti plovárně, pod Dyjiným viaduktem, ii Sedlešovic, Milfrouna ald., u Tešalic, Siichohrdlí, Popic, Kounic a Jaroslavic (Oborny), u Ta- sovic a Hnanic (Zimmermann), na Růžové hoře u Nov. sídla a na Dlouhé stráži u Nov. Přerova (Ripper). V Jihlavsku velmi pořídku : u Marýšova a při velikém rybníku Vostec ii Nové vsi blíž Slavonie (Oborny). Ve východní části: při kraji polí nad Hájem a v lese Plechovci u Bzence hojná (Bubela), při plotech n Frýd- landu pěstorána? (Oborny), b) poteriifolia Besser p. sp. (in Enum. pl. Pod. Volhyn. 1822, 62 et in Trudi komissii dia opisania Kiewskago uczebnago okruga IV. 1860, 39, místo posud nepovšimnuta, kde živý exemplář Besserův r. 1848 et 1853 ,circa Jampol in collibus ad Tyram* následovně po- psán jest:) líeř někdy (3') skoro 1 m. v, velmi štětinatě a šidlovitě ostnitý. Lístky malé, elliptické, tupé, (jednoduše) pilovité ; vespod (namodrale bledozelené neb) skoro sivozelené: stopky kvě- tní ojednělé (i s číškami) zcela bezžlázné a bez ostnův; ko- runy malé, bílé, jen vně trochu načervenalé; ušty kališní (v čas rozkvětu a brzy potom) nazpět ohrnuté; čnělky lehce huňato-vlnaté neb mírně krátko-huňaté; plody všecky velmi malé, sphae- roidické, lysé, uzrálé černé. Její: a) místní modifikace*), jako /) SUbiliermiS dílem s bezostennými, dílem s ostnilými větvemi (když při tom květy nejsou nápadně malými a lístky rovněž šifišími = v. spinosa Neilr.) a f) inerniis s zcela hladkými bezostennými a ne- šlělinatými větvemi rostou někdy na témž místě; za to zdá se: /?) mitior Gdgr. (mon. ros. Eur. et Orient. I., 1892, p. 259 jako „Cottetia mitior" z Moravy) odrůdou býti: s trochu řidšími, veskrze šidlovitými ostny, opakvejčitými na spodu kopisto vitě zúženými lístky typické velikosti, zelenými palisty s velmi dlou- hými rozestálými oušky; 20 — 22 mm. dl. lysými stopkami květními; lysými, avšak vejci tě elli psoidický mi číškauii, na špici nitko vitě zúženými ušty kališními ; vejčitě ellipsoidickými, uprostřed břichatě rozšířenými, na obou koncích ufalými plody, zcela vlnatými čnělkami a bílými květy. Na Hádech směrem k Maloměřicům a poblíž Klajdovky u Brna (Oest. b. Z. 1886, čís. 6, jako v. spinosa Neilr.), V typických oslnitých a malokvělých jedincích ve společnosti s O subinermis a i) inermis: na čediči na Zlaté horo 11 Teplic v Cechách (Wiesbaur) /?) lllítíor: ii Bzence (Bubela teste Gdgr. 1. c.) O O Koruny růžové. *) Dle náhledu Kelleruva jest příčinou vyskytováni se bezostenných a ostnitých exemplářů v téže společnosti a téže odrůdě R. spinoslssimae pouze rozdílné stáří, tak že nejniladši pně (2-8 lelé) zeeln Dsbiilé bývají, starší však během času vždy více bezostennými se stávají. - 1112 - c) pimpinellifolia L. (Syst. nat. ed. X. 1759, 1062 p. sp; J. B. Kell. R. N. Ó. 1882, 214). Ostny bohaté, rovné, lístky malé, okrouhle vejčité, bezžlázné, zuby krátké, skoro zaokrouhlené; rapiky lysé, bezžlázné, zcela bez ostnů v, často trochu delší. Palisty lysé, velmi úzké, na hořejším konci náhle v srpovitá ouška rozšířené. Stopky květní tenké, často delší, lysé neb žláznatoštětinaté Číšky kulaté, lysé. Ušly kališní typické v nítkovité špice vybíhající, bezžlázné. Čnělky vlnaté, terč plochý. Koruny prostředně veliké, krásně růžové. Plody kulaté. y) SUbdimilluta H. Braun (Syn. R. pimp. /?) diminula J. B. líell 1. c, non Boreau). Líslky a koruny 2král menší. Slopky kvétní žláznalošlělinalé. Včlve a výhonky bohatě oslnité. Čnélky skoro lysé. Na slráui Mordovně u Klajdovky blíže Brna. — U Brna a Sokolnic (Oborny). V bývalých vinohradech na ICosiři u Kostelce přehojné (Spitzner), v údolí Dyje pod a nad Znojmem, u Chrášfan, Kounic, Sedlešovic, na kopcích kolem Mikulova, jako na horním kraji vinohradu na Turoldu (Oborny), s plnými kvřty a trochu rozeklaným ozubením pěstována u Místku (Gogela). y) subíli- mlliuta, posud jen v Cechách : na znělci na Zámecké hoře u Teplic ve společ- nosti s R. lulca (Wiesbaur) a u Liberce (Sigmund v herb. klást. Oseku). ýf Lístky jednoduše — neb skoro jednoduše pilovité. Pilovité zuby, hluboce z a s t ř i h o v a n é, srpovitě sbíhavé. Ušly liališní na hřbetu žláznatě srslnalé. d) Bzeiieceiisis JB. Kell. (Syn. Cottetia moravica Gdgr.mon. nov. Ros. Eur. et Or. Tom I, 1892, p. 279). Ostny velmi četné, nezřídka na spodu trochu rozšířené. Lístky trochu široce podlouhlé, s tupou špicí a uťatým spodem, podél hojně žláznatého středního nervu chlupaté. Pilovité zuby hluboké, široce vejčité , sbíhavé. Rapiky lysé, skoro bez osttiův, avšak mnohé žlázy nesoucí. Palisty zelené s oušky rozbíhavými. Slopky květní všecky dosti srstnalé, 16 — 17 mm dl. Číšky kulaté, nahoře i dole s ostenci nazpět namířenými, kolem prostředka lysé. Ušty kališní na hřbetu zcela žláznaté, na spodu však dolů namířenými ostny hustě posázené, na konci skoro listovitě rozšířené, celokrajné. Čnělky vlnaté, terč plochý. Koruny veliké a bílé. PJody kulaté Význačně u Bzencc (Bubela teste Gdgr. 1. c); v zajímavé odchylce: s pa- listy na dolejších a prostředních listech vohkými, podobnými palislům u R. alpina a číškami zřetelně srstnatými, nilcoliv však ostnitě štětinatými (sliupině R. Wulfenii v. dolosa Wendl. nápadně podobné): na Stalinských skalách blíž Julianova u Brna; zajímavý a vzhledem k oběma od sebe vzdáleným nalezištím velmi význačný tvar a žádná místní odchylka. V tvaru poněkud blízkém léž: na Zlaté hoře u Teplic v Cechách (Wiesbaur). e) macropetala Borb. I. c. p. 552. Ostnitost jako u a) typica, a však iistky větší zastřihovaně pilovité; zuby skoro - 1113 — s 1- p o V i t ě skloněné, sem a tam s ojednělými řídkými vedlejšími zoubky, v obrysu elliptickó, kopinaté, liché též vejčitě podlouhlé, (rochu oddálené, nejdolejši na větvích mnohem menší, na spodu klinovitéi obak lysé; rapiky o s t n i t é, chudé žláznaté. až bezžlázné; palisty typicky úzké, avšak jich ouška nejenom na vnějším, nýbrž i na vnitřním kraji pi'ovitá. Stopky květní prodloužené, roztroušenými (nikoliv hu- stými) štětinami posázené. Plátky velké, 25 iidu dl. a na srdčitém konci stejně široké, o třetinu delší než vespod žláznaté ušty kališni. Gnělky hustě vlnato-králkohuňiité. Číšky kulaté, lysé. Sem a tam na svrchu vytčených nalezištích odrůd lypica a pimpi- nellifolia. ttt Lístky nedokonale dvakrát pilovité nebo zpola dvakrát pi- lovité. /) scliizodoiita Borb. (ined. ve zprávě Oest b. Z. 1890, p. 243). Ostnitost ± bohatá. Palisty a řapíky lysé, první typického obrysu jen nrco větší. Lístky nápadně větší než u typ. tvaru, podlouhle elliptické, nedokonale 2krát pilovité, zuby rozeklané a pří- datný vedlejší zoubek ve žláznatou špici končící. — Většími ne- pravidelně pilovitými lístky jeví příbuznost s R. alpina et penduhna; — od R. spinosissima odchyluje se právě těmito většími, nepravidelně pilovitými lístky. V mých Prim. mon. Ros. 1880 nutno ji ku R. dolosa na str. 540 řaditi. Borbás. Posud u nás nenalezena, pro její podobnost k odr. d. možno s pravdě- podobností předpokládali, že se na příhodných místech (na poloslinných mýtinách) i u nás vyskytuje. §§ Větve i větévky (též z mládí) bez ostnův. f Lístky jednoduše pilovité. £■) inei-iuis DG. (Fl. Franc. t. IV, 1805, p. 483 = R. mitissima Gmel. Fl. Bad. 1826). Kmen, jakož i všecky větve, řapíky a namnoze i stopky květní zcela bez ostnův, hladké. Lístky malé; hořejší palisty s lízkými oušky; ušty kališni zřetelně kratší než bí'é plátky korunní ; čnělky chudě krátkohuňaté. Sem a tam na svrchu vytčených místech odrůdy lypica a pimpinelliíblia. K této odrůdě nesmí se však R. pimp. v.) rosea ICoch čítali, poněvadž Koch tuto svou v.) rosea (teste Crépin) k míšenci R. pimpinellifolia X alpina od Saléve družil. tt Lístky částečně zpola dvakrát pilovité. k) dimorphopliylla Borb. 1. c. p. 538. Bez ostnů nub chudě ostnitá; ostny tuhé, rovné vyskytují se jen na starých větvích. Lístky většinou podlouhle elliptické, větší než u odr. a., na středním nervu řídce chlupaté, některé z nejdolejších lístků skoro okrouhlé a skoro dvakrát pilovité. Stopky květní i s ellipsoidickými číškami a na — 1114 - špici trochu rozšířenými a s plátky stejně dlouhými ušty kaUšními lysé a hladké, avšak sem a tam též chudě žláznaté. Gnělky roz- troušeně chlupaté. Posud u nás nenalezena, pro svou podobnost k ndr. d.) roste bezpochyby právĎ jako odr. f.) na přiměřených mislech. Z domnělých niíšenců: R. splnosissimae budiž zde jen R. armatissima Hescgl. uvedena; správněji růže míšenei: R. canina sphaeroidea X R. spino- sissima nejvíce odpovídající, kterou jsem na Hádech u Brna sbíral a o kteréž se zde jen s výhradou zmiňuji. Sect. VI. Eglanteriae DC. 1358. 11. lutea (Daléchamp 1587) Milí. Gard. diet. ed. 8, 1768, nr. 11 (R. žlutá). Keř prostřední výšky s červenými štíhlými větvemi a rovnou ostnitostí. Ostny výhonků nestejné, dílem delší a šidlovité, dílem kratší a štětinaté, na větvích roztroušené, často trochu křivé. Lístky po 5—9, malé, vejčitě okrouhlé až elliptické, na líci lysé, vespod dosti stejnobarevné, na nervech často slabé pýřité, na ploše nestejnoměrně (často jen částečně) jemnými, malými přisedlými žlázkami posázené, 2krát pilovité. Palisty stejnotvarné, čárkovitě klínovité, s ko- pinatými zašpičatělými, odstálými po kraji žláznaté pilovitými oušky. Řapíky jemně chlupaté, drobně žláznaté, bez ostnův. Stopky květní dlouhé, bezžlázné. Číšky kulaté, lysé; ušty kališní nepravidelně perenodílné neb skoro celokrajné, na hřbetu trochu žláznaté a krátce štětinaté, kratší než koruny, dlouho trvalé, avšak skoro neb zcela na- zpět ohrnuté. Plátky citrónově žluté, prašníky střel o- vité; hlavička čnělek veliká, vlnatá na spodu ze širokého otvoru číšky čnějícím věncem bílých huňatých chlupů kol- kolem vroubená; terč plochý. Plody ploše kulaté,^p ř í m é, žlutavě šar'átově červené. li) puilicea Mill (Diet. ed. 8, VII. Nr. 11 p. sp.) časlěji peřenoklauými ušly kališními a vně citrónově žkitými, uvnitř však pomorančovými, až šarlatově červenými plátky od typu rozdílná; — s touto skorém soujmenná y) bicolor Jacq. (Hort. vindob. I., p. 1 Tab. I. et III. p. 1) rozeznává se méně dělenými ušly kališními, srstnatými ěíškami a vně citrónově žlutými, uvnitř však sytě růžo- vými korunami. Místy zdivočelá a zdomácnělá ve tvaru základním: o jednom keři na ná- draží u Ivančic (Schwoeder), u Nosislavi (Wiesner), v zámecké zahradě u Pozořic (Oborny), v Sokolí u Senlic. — U Mikulova zcela zdivočelá (Makovťsky), v údolí Leskavy u Znojma a v Bratovském hájemství u Vranova (Niessl), kolem kostela v Nov. městě sázena (Havelka). V Cechách: jako samorostlá na znělci Zámecké hory u Teplic (Wiesbaur) /?) puilícea, sem a tam pěstovaná a někdy zdivočelá: jako u Pozořic, při kraji polním mezi předměstím Nov. sady a Znojmem a v údolí Leskavy u Znojma (Oboniy) 7) bicoloi* (Syn. Lagg-eria boheiiiica (ídgT.) ve tvaru s bezoslennými větvemi, opakvejčitými, tupými lístky, vejčilými, lysými (iškanii: jako samorostlá u Hlinská blíž Holešova (Bubela). - 1115 - 76. Řád. Amygdaleae Juss. Mandloňovité. Rody: A) Riibina (vnější vrslva) peoíiovice suchá, na zralém plodu iiepra\ n!t Iik se liliajíei. 1. Kalich 5klaiiý. Plálků 5. i*ecUa hladká neb slabč rýhovaná a nčkdy děrami opatřená. *Amygdalus. B) Ruliiiia pcckovicc štavnatá, nepukající. 2. Kalich 5klaný. IMálkň 5. Pecka hluboce rýhovaná, rýhy v dírky pro- hloubené. I.isly v pupenu ve dví složené. * Fcrsica. 3. Pecka hladká neb rýhovaná, zřídka dčrkovalá. 385. Prunus. * Aiiiygdalus L. Mandloň. * A. commimis L. (M. obecná). Malý strom. Listy kopi- naté neb podlouhle kopinaté, pilovité, špičaté neb zjišpi- čatěié, v řapíky stejně dlouhé neb delší než největší šířka listů stažené, z mládí vespod měkce chlupaté, jinak ly é. Květy jednotlivé neb po 2, před listím se rozvíjející, veliké, světle růžové. Kalich zvonkovitý. Plody podlouhlé neb vejčité, smáčknuté, zprvu šedozelené, huňatě plsťnaté, s hladkou jemnými dírkami propíchanou peckou. V. 300-5-00 m. -fp [ířezen, duben. Původem z Orienlu, pěsluje se v zahradách a na vi- nicích jižní Morový a ješlč u Brna, Tišnova. — U Prostějova (SpUzner), u Ivančic, Buěovic, kolem Znojma, Jaroslavic, Mikulova a j. (Oborny). * A. iiana L. (M. nízká). Keř s větvemi prutovými. Listy klínovitě kopinaté, bezžlázně pilovité, kratičce ř a p í k a t é, lysé. Květy před listím, plátky tmavě růžové. Kalich trub- kovitý. Plody okrouhlé, smáčknuté, huňaté. Pecka slabě rýhovaná, bez dírek. V. 0-50 -1-25 m. ■fe Duben, květen. Pochází z východní Evropy a sází se někdy v za- hradách pro ozdobu, zdivočelý v hluboké cestě mezi Popiccmi n Mal. Starvičkami pol)líž Hustopeče, 1887 (SchierI). * Persica Touni. Broskev. * P. viilg-avis Milí. (B. obecná). Strom. Listy kopinaté neb podlouhle kopmaté, špičaté neb Jemně p ř i š p i č a t č 1 é, žláznatč hrotito - pilovité, skoro lysé, krátce ř a p í k a t é, ř a p í k kratší největší šířky listu, nahoře s 3—6 vehkými, čcrveno- hnědými žlázkami. Květy jednotlivé, zřídka po 2, před listím, plátky kalně růžové. Kalich zvonkovitý. Plod kulatý, namnoze aksamitově plsťnatý. V 3 00-5-00. — 1116 — "^ Duben, kvělen. Původem z OrieiiUi, \e slřediií a jižní cásli zluiila sá- zena; lež u Míslku (Gog-ela), na Kosiři u Proslčjovfi nčkolik slroiuků jakožlo zbylky dřívčjší kullury (3pilzner), u Jihlavy uzrává plod jen na chráněných míslech a v teplých Icloch (Pokorný), u Vidnavy. 385. Primus L. SlíTa. A) Armeniaca Tourn. PeckovJce aksamitově plstňatá, kulatá na jedné straně s rýhou. Květy namnoze ojedinělé, skoro přisedlé, před listím, v pupenu svinutým se rozvíjející. Pecka hladká, smáčknutá, bez rýh a direk. * P. armeniaca L. (Meruňka). Strom s listy řapikalými, kožovitými, okrouhle vejčitýrni až v e j č i t ý m i, na spodu srdči- tými, zakončitými, nestejně neb 2krat drobně vrouhkovaně pilovilými, lysými, jen v úžlabích žil narubu vousatými; řapík nahoře s 2 — 3 páry žlázek. Plátky okrouhle bílé. Pecko více kulaté, matně pomerančové. V. 3 00 — 5-00 m. Armeniaca vulgaris Ltnk. t? Březen duben. Pochází z Kavkazu, sází se v zahradách a vinicích jižní a střední části. B) Prunophora Nlr. Peckovicc hladká, lysá, modravě ojíněná. Květy jednotlivé, řidčeji po 2 — 3, slopkaté, před neb po listí se rozvíjející. 1259. P. spiiiosa L. (Trnka). Keř rozkladitě větevnatý, s ± hojnými 1 movitý mi větévkami. Větévky z mládi jemně pýřité nebo lysé, v stáři lysé. Listy kopinaté, elliptické neb opakvejčité, ř a p í k a t é, tupé, přioslře pilovité, pýřité, posléze lysé, v užlabíčkách žil vespod vousaté, řapíky bezžlázné. Pa- lisly lízce čarkovité, zláznatě pilovité a brvité. Květy jednotlivé neb po 2—3, jejich stopky lysé, nanejvýš 2krát delší trubky kališní. Plátkv vejčité, ku krátkému nehtu dole zaokrouhlené, tupé nebo vykrojené. Plod kulatý, přímý, trpký. V. 1-00— 200 ni. Plátky čistě bílé, před listím. "b Duben, kvělen. Kraje cest, ploty, křoví, kopce a úklony kamenité, v celém území až na předhoň k 500 m. obecná. /íj coaetanea W. G r. Květy současně s listy, méně četné. Listy užší, plody malé. P. fruticosus Whe. liídčeji. Kolem Brna; Znojma (Oborny) atd. * P. iiistititia L. (S. obecná, trnoslívka, prcavka). Keř neb malý strom bezbranný nebo mírně trn.tý. Větévky v mladí aksa- mí tově krátce plsťnaté, později olysalé. Listy podlouhle opakvejčité neb elliptické, špičaté, řapíkaté, pilovité. Pa- listy úzce čáikovité, zláznatě pilovité a brvité. Květy namnoze po 2. jich stopky trochu pýřité nebo lysé, 3 —5 krát delší trubky kališní. Plátky podlouhlé, vyduté. v nehet skrojené. Plod kulatý, převislý, tmavě fialový, dužnatá rubina s peckou pevně spojená, sladká. V. 2 00-5-00 m. Plátky čisté bílé. — 1117 — t) Diibon, Uvt-lon. Poc^liází z jihovýchodní Evropy a z Kavkazu, u nás zhiisla přslovaná a nčUdy i zdivočelá. l'i,sárky u Brna (Makowskyj, Adamův slaň ti Krumlova (Ziniinerniani)), u Dčtkovic, Ždélína a Vícova pobhž l'roslějova (Spi(zner), kolem Viccnic n Nániéšlé (Roomcr), v údoh Dyje ii Znojma, na nč- koiika místefíh zdivočelá (Oborny), mezo u Jihlavy (Rcichardl), u Nov. niésla (Havelka), ploly ii Luhačovic (Schlogl), u Vselina, leč pořídkn (Bubela.) * P. domestica L. (Švestka.) Strom b e z t rný, s větvemi vždy lysými. Listy řapikaté, elliptické neb podlouhle opakvejčité, špičaté neb zašpičatělé, vroub kované pilovité, vespod tak jako řapíky pýřité, na licí namnoze lysé; řapíky pod čepelí s 1 — 2 žlázkami. Palisty čárkovité podlouhlé, po kraji žláz- naté a pýřité. Květy obyčejně po 2, jejich stopky několi- krát delší kalicha, pýřité. Plátky podlouhé. Plod ellipsoidní neb podlouhlý, převislý, namnoze černý, modře ojíněný, rubina dužnatá, snadno od pecky se odděluje. V. 3-00— 6-00 m. Plátky zelenavě bílé. "^ Duben, květen. Pochází z přední Asie a jihovýchodní Evropy, u nás všude sázena; a u Znojma též zdivočelá (Oborny). C) Cerasus Tourn. Plod lysý a neojíněný. Listy v pupenu ve dvi řásné složené. Květy dlouzestopkaté, nahloučené neb v okolících. 1360, P. sivium L. (Třešně.) Strom s větvemi dosti tlustými, málo ohebnými a krátkými na nich stejněji ro- zestavenými pavětvičkami. Listy podlouhle opakvejčité, zašpičatělé, ostře pilovité, později přisvraskalé a nelesklé, vespod více pýřité, na hořejším konci řapíku s velikými, červenými žlázami, též 1 — 2 nejdoleji na krajích čepele. Pupeny květonosné bez lupenů v, zřídka s malými začátky lupenův, zelené šupiny jejich rozložené. Plátky podlouhlé, velmi útlé, tenké, Plody kulaté, sladké. V. 3-00— 1000 m. Plátky bílé. h Duben, květen. Světlé, lupenaté háje, žleby, keřnalé pahorky, v pahor- katině a nižším předhoří rozšířená, bud divoce neb jen pouze zdivočelá. V kraji brněnském, znojemském, uh. hradištském, u Vsetína, Nov. Jičína, Těšína ald. u Doubravic s plnými květy. * P. cerasus L. (Višně). Malý strom neb přímý keř, s větvemi tenkými, ohebnými a dlouhými, toliko na konci leto- rostů se skrácenými pavětvičkami. Listy přítuhé, lesklé, elliptické, podlouhle opakvejčité neb opakvejčité kopi- naté, nestejně neb skoro 2krát drobně vroubkovaně pilovité, lysé neb jen na žilách rubu roztroušeně pýřité; řapíky bezžlázné neb jen některé s malinkými, často na kraj čepele poší- nutými žlázkami. Pupeny květonosné s několika men- ším i lupeny, šupiny přitiskl é. Okolíky přístopkaté. Plátky — 1118 — vejčité neb podlouhlé. Plody smáčknuté kulaté, světle — neb tmavo- červené, neojiněné, kyselé. V. 2-00-5'00 m./Piátky sněhobílé. -^ 'Duben, květen. Pochází z Kavkazu, ii nás zhusta sázená a nezřídka zdivočelá: jako u Šlapanic, Boskovic (Niessl), kolem Ivančic (Schwoeder), kolem Krumlova, Vyškova. — U Ohrozimi a Zdětina (Spitzner) úklony v údolí Dyje u Znojma, kolem Kounic, Popic, Sedlešovic, Havranikův, při kraji rolí často celé Uroviny skládající (Oborny), přehojná při kraji losa Plechovce u Bzence (Buliela). 1361. P. cliamaecerasus Jacq. (Višně nízká). Keř nízký, často položený s přímými větvemi a listy řapíkatými^ k o ž o v i t ý m i, lesklými, pilovitými, na líci lysými. Listy krát- kých pavětviček a první listy prodloužených větví opakvejčité, zaokrou- hlené, ostatní špičaté, podlouhle elliptické neb opak kopinaté, mnohem menší než u předešlé, Květy svazečnatě až okoličnatě n a h 1 o u č e né, stopkaté, jich pupeny s malými lupeny. Květy menší, plátky menší než u předešlé. Plody zvící hrachu smáč- knuté kulaté, temně červené. V. 0 50— 1-00 m. Plátky útlé, čistě bílé. P. cerasus d) pumila L., Cerasus-chamaecerasus Loisl. ^ Květen, červen. Výslunné, keřnalé pahorky, kraje lesův, ve střední a jižní části porůzná. V brněnském kraji: hojná od Nosislavi až k P>rnu a So- kolnicům, u Ivančic (Makowsky), u Lomnice a Cebína (Plu.skal), Hády u Obran, Popťivky, Bystrc, Ostrovačice, Rosice, Tuřany (Niessl)!, u Kounice a Střelíc (Oborny)!, Stalinské skály (Reissek), Nikolčice a Huslopeč (Šebesla)!, hlinité úvozy kolem Krumlova (Zimmermann)!, u Čejce (Bubela)!, Mordovna, Židenické kopce, Klajdovka, Bořky u Židenic, Písařky, Kohoutovice, Červený kopec, Vo- stopovice, Kurdějov, Stráň u Morkůvek, vinice pod Katovnou a j. u Kobylí, Velk. Pavlovice. — V Prostějovsku : u Václavovic (Uličny), u Dobrochova, na Predině, u Hradčan, Snihotic, Smržic, na Kosíři, u Ohrozimi, Krumsína, Vícova, IMení (Spitzner). Ve Znojemsku : kolem Náměště a Oslavan (Roemer), u Polavy a Mikulova (Makowsky), Drnoholec (Ripper) u Znojma, Vranova, Lukova, Jevi- šovic, Plece, Radišovic, Mor. Budějfjvic, Jaroslavic, Hnanic, Havranikův a m. j. m. (Oborny). V Jihlavsku : přehojný u Ptačova a Kraeovic (Zavřel), pospolitě při kraji (iilgenbergského lesa u Slavonic (Oborny). V Olomoucku: lomy u Hně- votína (Voj:;!), jižní úklon Grygovského lesa severně od Velk. Bystřice a na ná- vrších u Slavonína (Makowsky), Ivan u Tovačova (Spitzner). 4. Padus Nlr. Plod lysý, neojíněný. Květy na konci listnatých větví v hroznech neb chocholících, po vyvinutí listů se otevírající. 1363. P. padus L. (Střemcha). Strom nebo keř. Listy podlouhle opakvejčité neb elliptické, zašpičatělé, ostře a drobně nestejně nebo 2krát pilovité, světlezelené, vespod na- sivělé, lysé, toliko na rubu v úžlabí žil trochu chlupaté ; ř a p i k y s 2 s p 1 o š t ě 1 ý m i žlázami. Palisty brzy opadavé, čárkovité, brvilé. Květy v prodloužených hroznech, vzpřímené neb šikmo — 1119 — převislé. Plátky opakvejčite. Plody přikulaté, zvící hrachu, černé neb načervenalé, zpočátku trpké, pecka rýhované svraskalá. V 2"00— 1000 m. Plátky bílé, zapáchají horkými mandlemi. -^ Duben, kvělen. Lesy, háje, břehy polokův a rek, křovišlě, v celém území hojná a zhusta sázená. 1363. P. mahaleb L. (Mahalebka, višně skalní, turecká). Keř, řidčeji nízký strom. Listy řapíkaté, vejčité neb okrouhlé, někdy též srdčité, zašpičatělé, pilovité, lysé. Květy v chochol í ku dosti krátkém, přímém. Plátky opakvejčite až podlouhle opakvejčite. Plody ellipsoidní, černé, trpké, zvící hrachu. V. 1-00— 2-50 w. Plátky bílé, vonné. ■^ Duben, květen. Kamenitá a keřnatá -místa, stěny skalní, kraje vinic a rolí, při plotech v střední a jižní ěásti porůzná. V brněnském kraji : v údolí Josefském a u Oslavan (Makowsky), kolem Ivančic, (Schwoeder) !, u Blanska (Schlosser), ii Boskovic (Niessl), nezřídka v dolním údolí Oslavy (Oborny), u Krum- lova, Klenlic, Milovic. — V prostějovských sadech (Spitzner). Ve Znojemsku : na hadci u Mohelna a u Knroslep (Roemer), na Polavských a Mikulovských kopcích (Makowsky)!, hojná v údolí Dyje u Znojma, Devíti mlýnCiv a Vranova, kolem Milfrouna a Tasovic (Oborny), pěstovaná u Místku (Gogela) a Kroměříže (Zahradník). 77. Řád. Papilionaceae L. Motýlokvěté. Rody; A) Phyllolobeiie Čelak. Dělohy za klíčeni nad zem vycházející a zezelenající, lupenovité, s průduchy. Listy jednoduché, 3četné noh lichozpořené bez hrotu a úponkův. I. Loteae DC. Lusk 1 pouzdry neb nedokonale 2 pouzdry, nanuioze více- semenný, zřídka nepukavý 1 — 2 semonný, pak s tenkou blánilmi nel) papí- rovitou stěnou. 1. Genistae DC. Kalich 2pyský. Křídla na hořením kraji k dolejškii řasnatě svraskalá. Tyěinky jednobratré. Listy prslualě 3 — více četuí' neb jedno- duché, lístky celokrajuí'. a) Lusk malý jen trochu z kalicha čnějící. (c) Kalich až na dno 2dílný a tím 2pyskýj hoření pysk 2 zuliý, doleni 3 zuby. Koruna sotva delší kalicha: člunek tupý. Lusk naduřelý, ihudosemenný, málo delší než kalich. * Ulex. b) Lusk daleko z kalicha čnějící. /?) Pysky kalicha krátké, vejčité, od sebe odslálé-, hoření ufalý neb 2zubý, doleni 3zubý. Čepel pavézy okrouhlá, nazpět ohnutá. Cnělka dlouhá, obloukovitá neb hlemýždovitě stočená. Mizna malá hlavičkovilá. 386. Sarothaninus. fj Pysky kalicha krátké, vejčit(', od sebe odstálé, hoření ufalý neb 2zubý, doleni 3zubý. Čepel pavézy vejcitá, nazpět olirnulá. Cnělka koncem k ose květní ohrnutá, šídlovitá, se šikmou bliznou. 387. Cytisus. — 1120 — tV) Pysky kalicha kii předu namiřené, hoření až k dolejšku 2di'lný, doleni 3zubý. Pavézka úzce vejtilá, iiazpěl neohrnulá. Cnčlka k ose kvélni ohnula, šidlovilá, se šikmou bliz^tpu. 388. Genista. í) KaHch nezcela rozdělený, dole králce neb dlouze trubkovitý, 2pyský. Cluuek zobanitý. Lusk kožovitý, naduřelý, daleko z kalicha cnějíci, mezi se- meny s houbovitými, příčnými přihrádkami. Lisly prslnalé. * Lupinus. 2. Anlhyllideae Koch. Kalich 5zubý neb 2pyský. Křídla na hořením kraji plochá, rovná, bez vrásek. Tyčinky Ibralré. Listy 3 í-elné neb lichozpeřené. a) Kalich zvonkovitý, 5klaný, trvalý, za plodu otevřený. Clunok šidlovilě zobanitý. Lusk vejčitý neb podlouhlý, naduřelý, jen málo z kalicha vynikající. 389. Ononis. /?) Kalich trubkovitý, 5zubý, na plodu usýchající, nad luskem ^sevřený. Clunek nad nehtem obak s jamkou vtisknutou. Lusk malý, vejčitý neb podlouhlý, 1— 2semenný, v kalichu zavřený. 390. Anthyllis. 3. Trifolieae DC. Tyčinky 2 brairé, 1 prostá. Lusk 1 pouzdry. Kalich stejnoměrně 5zubý neb 5klaný, velmi zřídka skoro 2pyský. a) Listy 3četné; palisly s nimi nestejnotvárné. *) Koruna opadávající, s trubkou tyčinek nesrosllá. Lusk z kalicha docela povyrostlý. a) Lusk 1 — mnohosemenný, nepukavý neb na vnějším kraji pukající, ledvinkovilý neb srpovilč ohnutý neb spirálně stočený. Dělohy přisedlé neb v řa])ík bez kloubu zúženc'-. 391. Medicago. (i) Lusk 1 — mnohosemenný, trochu obloukovitě ohnutý, čárkovitý, po- dlouhlý neb podlouhle vejčitý, polom v zobánek a posléze ve čnělku znenáhla zúžený. Dělohy na řapíku kloubem sedící. 392. Tiigonclla. 7) Lusk 1 — 2 semenný, rovný, vejčitý neb podlouhlý, nepukavý neb ne- dokonale pukavý, bezzobaný, v tenkou čnělku náhle ztenčený. Dělohy kloubem na řapíku sedící. 393. Melilotus. **) Nitky tyčinek ku konci jen málo rozšířené, jejich trubka do člunku koruny vrostlá. Koruny vytrvalé, lusk v kalichu zavřen\/ zaobalující neb jen částečně z něho čnějící. d) Kalich krátce zvonkovitý až trubkovitý, 5zubý neb 5klaný. Lusk vej- čitý neb podlouhlý, 1 — 4 semenný, nepukající neb víčkem se otvírající neb ne- dokonale 2chlopný. 394. Trifolium. b) Listy krátce řapíkaté, 3čelné, lupenitými listeny zdánlivě 5četné. ") Kalich 5zubý, skoro 2pyský. a) Koruna opadávající. Křídla koncem souvislá, uprostřed napříč nadmulč vypouklá. Clunek tupý. Lusk krátký, vejčitý neb kulatý nepříhrádkovaný, 1 až málosemenný. Okolík strboulovitý. 395. Dorycnhim. **) Kalich Sklaný neb 5zubý, nikoliv 2pyský. [i) Lusk příoblý, na obou švech nekřídlatý. Cnělka ku konci ztenčená. Okolík vícekvětý. Nejdolejší 2 lístky krátce řapíkaté, ostatním lístkům podobné. 396. Lotus. 7) Kalich Sklaný. Lusk 4hranný, na každém švu 2 křídly. Cnělka na konci ztlustlá. Květy na konci úžlabní stopky 1 — 2. Nejdolejší 2 lístky širokým spo- dem na lodyze přisedlé, palistovilé. 397. Tetragonolobus. 4. Galegeae Bronn. Nitky tyčinek nitkovilé, 2bratré neb neúplně Ibralré. Lusk Ipouzdrý, 2chlopný, po stranách se otvírající neb nepukající. Listy licho- zpeřené, lístky celokrajné. Palisty bylinné, blánovité neb v trny zdřevnatělé. Květy v úžlabních, bezobalných hroznech. — 1121 - á) Cliinek na kýlu nesrostlý. Palisly žádm'-. «) Pavézka úzká, ku předu namíieim, podél složená, křídla a čliinek objiinajíci. I.usk smáčknuly, vojčilý neb podlouhlý, 2 — 4 seinenný. Kalich 2pyský, hořeni pysk 2klaný. * Glycyrrhiza. b) Clunek na kýlu srostlý. Palisly vyvinuh'. a) Pavózka ku předu namířená, úzká. Kalich zvonkovilý, 5zubý. Clunek králky a lupozobaný. Cnčlka nitkoviiá, lysá, s tečkovilou konečnou bliznou. Lusk přisedlý, čárkovilý, přioblý, hrbolatý, husle a trochu šikmo podél žilnatý, vícesemenný, 2chIopný. 398. Galcga. [i) Kalich zvonkovilý, králce ózubý. Pavézka dole uvnitř s 2 hrbouly. Clunek s krátkým, iiíalým zobánkem. Cuělka na vnitřní straně splošlčlá a husté chlupatá, na konci hákovitá, blizna v ohb! hákovém. Lusk slopkatý, naduřelý, posl(''z blánovilý, nepukavý neb ku konci šlérbinou ševní zející. * Colutea. f) Kalich zvonkovilý, skoro 2pyský, hoření pysk 2zubý, dolcní 3klaný. Pavézka okrouhlá, bez hrboulkův. Clunek s krátkým a lupým zobánkem. Cuélka vnitř jemně pýřitá, blizna konečná. Lusk slopkatý, čárkovitě podlouhlý, smáčknutý, vícesemenný, posl('z na hořením švu pukající. * Robinia. 5. Aslragaleae Adans. Tyčinky 2bralré. Semenník mladý nepravou, časlo velmi úzkou, podélnou přihrádkou 2pouzdrý. Lusk dokonale 2pouzdrý neb časným odtržením se úzké přihrádky toUko neúplně 2pouzdrý. a) Clunek v zobánck přikrojený. Hořejší semennicový šev lusku silně vlisklý neb na způsob přihrádky vehnulý, záhy od dolejšího švu se odtrhující, luí^k tudíž jen nedokonale 2pouzdrý. 399. Oxytropis. /?) Clunek bezzobanný. Dolejší šev lusku porozšířen v přehrádku srostlou s hořením švem, posléz se odtrhující, a ve 2 listy se rozpoUující, pročež lusk až hnedle do uzrání 2pouzdrý. 400. Astragalus. 11. Hedysareae DC. Lusk napříč prehrádkovaný, často v pouzdra se rozpadávající, neb 1 pouzdry, Isemenný, nepukající. 6. Coronilleae DC. Květy v stopkalých, úžlabních okolícich. Lusk při- oblý. Tyčinky střídavě ku konci rozšířené. a) Kalich králce zvonkovilý, 2 hořejšími, výše srostlými ušly skoro 2pyský. Clunek zobanilý. Lusk přioblý až 4 — 6 branný, růžencovilě zaškrcovaný. 401. Coronilla. 7. Hedysareae DC. Květy v stopkalých úžlabních hroznech. Nitky ne- zllusllé, šidlovité. *) Lusk vícesemenný, článkovaný. a) Kalich 5klaný. Clunek tupý. Lusk smáčknutý, článkovaný na přihrád- kách zaškrcovaný, v články Isemenné se rozpadávající. 402. Hedysarum. **) Lusk jednosenienný. (3) Kalich 5klaný. Clunek tupý. Lusk přiokrouhlý, nepukavý, hořejší kraj jeho ztlustlý, dolejší hřebenitě zubalý neb ostnatý, tenký. 403. Onobrychis. B) Sarcolobeae Gelak. Dělohy tlusté, dužnaté, při klíčeni na- mnoze v osemeni pod zemi zůstávajíci, zřídka ze země vycházející, posléz se scvrkající a opadávající. Listy sudozpeřené, hrotem nebo úponkou ukončené jen u Phaseolus 3 četné. IIL Phaseoleae Bronn. Lusk Ipouzdrý, 2chlopný. Tyčinky 2bratré neb neúplně Ibralré. Listy 3četné, líslky na dolejšku řapíčku namnoze s palisly. 71 — 1122 — a) Kalich 2 pysky. Pavézka s 2 niozouly. lyčinky s čnřlkoii i s člunkein spirálně stočené. Lusk houbovilýiiii příliradkami mezi semeny iieúplnĎ napříč přehrádkovaný, 2chlopný. * Phaseolus. IV. Viciae Bronn. Lusk Ipouzdrý, 2chlopný. Tyčinky 2bralré. Lisly namnoze sudozpeřené, špičkou neb rozvilinou ukončené. 8. Cicereae. Lisly všecky lichozpeřené. a) Kvély jednotlivé, iižlabní. Lusk měchýřkovitč nadmutý, 1 — málosemenný, * Cicei'. 9. Ervoideae Gr. Godr. Listy sudozpeřené, úponkou ukončené. Trubka nitek velmi šikmo dolů uCatá 1. j. dolejší nitky znenáhla delší a výše srostlé. «) Kalich 5zubý až 5klaný, kratší než koruna. Cnčlka příoblá, kolkolem dosti stejně pýřitá, neb na dolejší straně mnohem dloužeji vousatá, řidčeji přílysá. 404. Vicia. f) Kalich hluboce 5dílný, skoro pravidelný, ušty jeho čárkovilč šidlovité, zdélí neb delší koruny. Cnélka úzká, zřetelně se hřbetu splošlělá, na hořejší straně jemliě podél pýřitá, na dolejší lysá. Lusk se stran smáčknutý, 1 pouzdry, 1 — 2semenný. * 405. Lens. 10. Lathyroideae Gr. Godr. Trubka nitek kolmo neb tolikíj nepatrně úkosnč uťatá, 1. j. všecky nitky skoro stejně vysoko spolu srostlé. «) Kalich hluboce Sklaný. Cnělka s obou stran smáčknutá, na dolejší straně s l)lubokou brázdou, nahoře podél vousatá, na dolejšku kollnkovitě od- článkovaná. Mladé lístky uprostřed složené. *406. Pisum. /9) Kalich krátce 5zubý až hluboce 5klaný. Cnělka ku konci se hřbetu splošlělá a často porozšiřeiiá, na hořejší straně chlupatá, dole nekolínkatá, leč častěji i s člunkem o pravý úhel skroucená. Lusk smáčknutý, podlouhlý, řidčeji čárkovilý, 2 — mnohosemenný. Mladé lístky kornou tovitě stočené. 407. Lathyrus. * Ulex L. Hlodáš. * U. europaeus L. (H. evropský). Keř trnitý, větevnatý, s větvemi brázděnými, hustě listnatý. Listy čái^kovitě šidlovité, trnitě přišpičalělé, s krátkými trny úžlabnimi, nejdolejši často 3četné. Květy jednotlivě úžlabní, s krátkými a jako kalich a lusk huňatými stopkami. Plátky žlutavé. V. 0-90— 1-00 m. 2j. Červen, červenec. Původem ze severozápadní Evropy, u nás jen sá- zený neb cizím semenem zavlečený. Na návrší „Jelenova" 1 hod. od Vsetína v 13 keřích a četných mladistvých rostlinách 1879 Bubelou objeven Oesl. b. Zlsch. ISSO str. 137. U Uslroně při úpatí Skalice (Kotula). 38(i. Sarotliamniis Wimm. Jaiiovec. 1364. S. vulgaris Wimm. (J. obecný, vítečnik). Keřík s větvemi prutovitými, zpříma odstálými, silně hranatými a s větévkami z mládí huňatými. Listy řapíkató, 3čctné, nejhořejší skoro přisedlé, jedno- duché, lístky opakvejčité až podlouhlé, přitiskle hedbávité. Květy po 1 zřídka 2 v úžlabích hořejších, stopkaté. Pavézka lysá. Cnělka — 1123 — hlemýžďovitě svinutá, nahoře ztlustlá a rýhovaná. Lusk podlouhlý, plochý, černohnědý, na švech odstále huňatý. V. 0 50 — 1-00 m. Koruny špmavě žluté, uvnitř posléze zlatožluté. Spartium scoparium L., Sarothamnus scoparius Koch. ■^ Kveten, červen. Suché písčité bory, křoví, vřesoviště, meze, cesty, v celém území roztroušen. V brněnském kraji: Hády u Obran, Bilovice, Bis- kupice poblíž Jevíčka, náspy tratě poblíž Lulce u Vyškova, kolem Mikulova a Lednice (Makovvsky), na Crhové a Netichové u Lomnice (Pluskal), Burgslátlské hory u M. Třebové (Domas), Písařky u Brna (Oborny), kopce u Drnovic a Račic (Spitzner), Divácký les u Klobouk (Sleig-er), na Kačence a nad Vrabčím lesem u Krumlova (Zimmermann), Líšeň, Ochoz, Kartouzy, Řeěkovice, Bejkovicc, Čer- ná hora, Vanovice, Holedná u Jundrova, Kohoutovice, Vostopovice, Troubsko, Pavlovice, Kobylí, Velk. Pavlovice, Nov. ves u Břeclavi. — V Prostějovsku : na Skalici,- na skále u Sniholic, na Kosíři, na Záhoří, v plumlovské oboře, ve Žbánovském žlebu, u Hamer, v lesích na Okluce, v Kořelenách u Hradiska (Spitzner). Ve Znojemsku : zámecká hora u Náměště (Roemer), návrší mezi Kounicemi a Popicemí, u Havraníkův, na Pelcberku u Milfrouna, mezi M. Budějo- vicemi a Jaroměřicemi, v Blátech a v Budkovském lese, u Jemnice, Vranova, Hardeku a j. roztroušen (Oborny). V česko-moravskóm pohoří: Vysoký kámen a jinde mnoho v okolí Jihlavy (Reichardl), nezřídka v okolí Slavonic (Oborny), Ochoza u Nového měsla, u Radňovic a Pefrovic (Havelka), Hora u Moravských Budějovic, Nová říše, Telč, Dobrá voda, Velké Meziříčí, Mošliště, Vídeň, Horní a Dolní Bobrová, Žtfár, Černý les u Zámku Žďáru, Mělkovice, Nový Jim- ramov, Obora u Borovnic — V Olomoucku : u Olomouce (Vogl), Bystrovany u Velk. Bystřice poblíž Olomouce (Makowsky), Konice, Přemyslovice a Naměšt u Olomouce (Spitzner), kolem Berouna a Nov. Střelné ((Ťans), v Rávince u Zábřeha (Pánek), u Střemečku a u horské hospody poblíž Sumberka (Paul), kraj lesní u Janovic poblíž Rymařova (Schierl). V uh. hradištském kraji : v Ratajském a Popovickém lese a v Oboře u Kroměříže (Palla), u Kostelan, Napajedel a Hodo- nína (Theimer), při silnici od Nov. vsi do Zdounek (Schlosser), na Dúbravě (Uechtritz), řidčeji v lese Plechovci a ojediněle v lese Háji u Bzence (Bubela). Ve východní části : Kostelecký les u Tučap (Červinka), na hoře Klenov u Vsetína (Ulehla), v Lázském hájemství a na Jelenové (Bubela), háje u Krásné a u Val. Meziříčí (Klanic), Rožnov a Černý les u Michalova. — Na Štolové u Trojanovic a zámecké hoře u Fulneku (Sapetza), zřídka na Pálko vských hůrkách (Gogela). Ve Slezku: Chlem u Goleszówa a j. u Těšína (Kotula), na Godule, v Tošonovickém lese a u Kocobendze (Hetsckko), u Vilémova dvora a v městském lese u Bělska, u Wapienice a na Kamienické výšině poblíž dvora u Ludvíkova (Kolbenheyer), na Seniorberku, u Kamienicc na Hanslíku, Josefské hoře a v údolí Sóly u Bělska (Baier), u Třence, Ziegenhalsu a Frývaldova (Uechtritz), u Leskovce (Rieger), u Zuckmanllu a Osoblahy (Uechtritz sen.), u Albrechtic, Krnova a Opavy! (R. a M.), kopce u Mal. Kraši a Vidnavy. — Hukovice, Zigharlice (Vierhapper)i Kaltenstein (Latzel). 387. Cytisus L. Čilimník. A) Tubocylisus DC. Kalich válcovitě trubkovitý. BHzna šikmá, od osy květní odvrácená. Květy svazečnaté, po 2 — více neb jednotlivé, na konci lodyh neb postranních větvičkách. Šňůra semenní na semenu kruhovitě rozšířená. 1. Květy letní na konci letošních lodyh a větví ponejvíce strboulovilě nahloučené. 1265. C. supinus L. (G. nizký). Starší pníčky položené, vystou- 71* - 1124 — pavé neb přímé, lodyhy letošní vyhánějící, tyto dosti hustě listnaté, jednoduché nebo nahoře s přímo odslálými větvičkami, tak jako řapíkyódstále srstnaté neb huňaté, sko- ne č n ý m s v a z e č k e m k v ě t ů v, pod tímto vynikají často nad- vrcholové, pozdě kvetoucí větévky. Listy 3četné, lístky po- dlouhle opak ve i čité, na obou stranách s řídkými, poodstálými chlupy, na líci olysající. Kalichy bledé, tak jako lusky odstálehuňaté. Pavézka jen nahoře nebo ú p 1 n ě lysá. V. 030 — 075 m. Koruny špinavě žluté, uvnitř potom zlatožluté. G. capitatus Scop, Jacq., G. supinus «) L. 2|. Červen, červenec, po druhé květe postranními výhonky v srpnu, září. Kefnalé kopce, světlé lesy, bory, luka, porůzný, neroste, jak se zdá, v česk. mor. pohoří. V brněnském kraji: porůzný v jižní části až do Brna a Adamova (Makowsky), Hády u Obran a Bílovice (Oborny)!, u Tišnova, Cebína a Ra.šova (Pluskal)!, Boskovice (Clupek), zde ve Vinohrádkách (Svěrák), u Křenové (Ripper), u Lulce a I>rnovic (Spilzner), u Klobouk (Steiger), Líšeň, Horákov, Ochoz, Kanice, Klajdovka, Václavské údolí u Obran, Soběšice, Oulěchov, Babí lom u Lelekovic, Kuřím, Bejkovicc, Žerovník, Vanovice, Blansko, Mlalkov, So- kolnice, Oujczd, Val a les Ryšavá u Pavlovic, 2idlochovice, Nosislav, Ždánice, Dražůvky, Břeclav, Star. Břeclav, Poštorna, Nov. ves. — V Prostějovsku: za Držovicemi, na Kosíři, na Charpovci, u Určic, u Viňencova, v Hatích u Brodku, u Snihotic, v lesích za Mysliovicemi, na Záhoří, u hrubé jedle nad Krůmsínem, na Osině, na Kluci, u Plumlova, v Repešském žlebu, u Holubice, na Horkách u Drahan (Spitzner). Ve Znojemsku : křoví a lesy u Vranova, Sumvald, Lilien- dorf, Cížov, Podmole, kolem Laněova, Olbramova kostela, Velk. Mašovic, Hardoku a jinde roztroušen (Oborny), Mor. Budějovice. — V Olomoucku : Olomouc (Vogl)!, Sv. kopeček u Olomouce a u Střelné (Burghauser), u Litovle (Spitzner), u Roudna a Berouna (Rieger a Gans) jako C. hirsutus uveden (Oborny), Klužínek poblíž Litovle, Budišov. — V uh. hradišiském kraji: v Ralajském, Popickém lese a v Oboře u Kroměříže (Palla), u Velehradu a na kopci Sv. Rocha u Uh. Hradiště (Schlogl), nezřídka kolem Bzence (Bubela), na Javorinč (Holuby), Raděj ov, Knězdub, Vojšice a Podorlí u Mal. Vrbky, les Kobela u Kuželové, Velká, Strmečník, Dlouhá a Máchová luka a Včličký les a j. m. u Javorníka hojný, Filipov, Nov. Lhota, na Chotarech, Chrástka, Lysá hora a les u Bohaté lípy u Uh. Brodu, Prakšice, vinice u Havřic, Volenov, Suchá Loza. — Ve východní části: Kruhy u Tučap, lomy nad Dobroticemi (Červinka), Hostýn. — Kolem Rusavy (Sloboda), u Hranic (Vog-1), u Fulneku (Sapelza). Ve Slezsku : Těšín (Uechtritz)!, Opava (Mayer), Slavkovský háj poblíž (^pavy (Svěrák), Vítkov, Mal. Hermanice, Loučky, Hirních u Nov. vsi, Odry, Vítberk, Pohoř, Hradisko, zmoly u cihelen. Řeznický les a Mosníg u Krnova, Eichberk u Kostelce. — Klumpenov, Vojtovice a kopce u Kraši (Vierhapper). * C. virens Kovács. (G. zelenavý). Pníčky přímé, hustě zpříma odstále huňaté a dosti hustě listnaté, s přímými úžlabními větévkami, Listy dlouze řapíkaté, řapíky hustě chlupaté, skoro zdélí lístků v, lístky podlouhle klínovité, obak hustě přilehle chlupaté, třpytivé, krátce zašpičatělé, zelené. Květy v konečném svazečku. Kalich hustě huňatý. — 1125 — hoření zuby pod pravým úhlem skrojené, uťaté. Koruny sytě žluté. Pavézka nahoře hustě aksamitově chlupatá. V 0-25— 0-40. ť Červen, července. Kamenité a výslunné kopce, zvlášté na vápné po- řidlvu a pro území pochybný. Polavské kopce (Theimer), dle Schierla v hluboké ceslč mezi Klenlickou branou a těsninou na Polavských kopcích; dle Oborného v hájích a na kopcích a Židlochovic a na Žerotínu u Strážnice. 1266. C. Tommasiiiii Vis. (G. Tommasiniho). Letošní lo- dyhy i s řapíky hustě odstále, krátce šedozeleně huňaté, větvité, dosti hustě listnaté, svazečkem květů v, 5 — lOkvětým zakončené, těsně pod ním vyrůstají často později kvetoucí, nadvrcho- lové, přímé větévky. Listy 3četné, hustě přilehle chlupaté, netřpytivé, lístky široce kopinaté až klínovité, skoro 2krát širší než u G, austriacus. Lusk hustě šedozeleně huňatý, V. 0-20— 0'50 m. Koruny citrónově žluté. C. austriaco x capilatus Neil. Fl. p. 29. ■^ Červenec, srpen. Keřnalé a kamenité stráně, písěiny, kraje cest a vinic pořídku. U Bzence (Bubela). 1367. C. austriacus L. (G. rakouský). Položené pníčky vyhánějí vystoupavé, prutovité lodyhy letošní, tyto dosti hustě list- naté, jednoduché neb nahoře s větvičkami ztuha přímými, tak jako řapíky poodstále dlouze huňaté, s konečným květním svazečkem. Listy 3četné, lístky opakvejčitě kopinaté, ponejvíce špičaté, v krátký řapík klínovitě zúžené, dlouhými, přitiskl ými hedvábitými chlupy mdle třpytivé. Pavézka podél hřbelní čáry přítiskle chlupatá. Kalichy a čárkovitě podlouhlé lusky hustě huňaté. V. 030— 0*50 m. Koruny citrónově žluté. Od G. supinus L. pri- léhajicimi hedbávitými chlupy, užšími listy a pavézkou chlupatou roz- dílný. G. supinus y) L. Sp. pl. ed 1, G. canescens Malý. ■^ Červenec, srpen. Na suchých pahorcích, mezích, v hlubokých cestách, v střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji : v jižní části až k Brnu po- různý, jako u Nosislavi, Olnic, Sokolnic, Moravan (Makowsky), u Oslavan a Ži- lošic (Niessl), na Židlochovických a Dunajovských kopcích (Reissek), u Cejče (Wiesner), Oujezd, Mal. Hoslihrádky, Šaralice, Huslopeč, Krumvíř, Brumovice, Kobylí, Velk. Pavlovice, Milovice, Klentice. — Ve Znojemsku: hojný kolem Mi- kulova, Vistonic a Polavy až k Feldsberku (Schlosser a Makowsky), u Drnoholce (Reissek), mezi Nov. sídlem a Hrušovany (Ripper), hojný kolem Mařetic a na stezce od Mařelic do Vedrovic, na náspu Irati mezi Božicemi a Hodonicemi (Oborny), v hluboké cestě nad Cejkovicemi a na mezích nad Star. Poddvorovem u Hodonína hojný (Schierl), u Bzence často s C. supinus pospolu (Bubela). /5) albus Hacquet. Listy opakvejčitě, čárkovitě chlupaté, poněkud lysejší než tvar základní. Větve plsťnaté, delší chlupy štětinovité, nad - 1126 — kratší plstí zpříma odslál'^. Kalich hiist: bo!ohiiňa'ý. Květy bolavé. G. leucanthus W. Kit. Poří,dlui. V jodnoiiT žlebu lesním mezi Nikolčicemi a Hiislopoci přehojný (Ansorge, Uechlrilz in lili. ad Obořily), u Cejkovic, Vel. Slarvic a slráň lesní nad Kurdř-jovem (Séhieri), u Hustopeče a s tvarem základním u Kobylí. 2. Kvély toliko jarní na loňských zdřevnatělých včlvích postranní, letní na konci letošních lodyh žádné. 1268. C. ratisboiieiisis Schaeffer (G. dvoukvětý). Letošní lodyhy neplodné, vystoupavé, dosti přilehle srstnaté, loňské zdřevnatělé, namnoze položené, přítiskle krátce mrtnaté, s krátkými, 1 — 4k věty mi, hroznoví tým i, pobočními větvičkami. Listy Sčetné. rapíkaté, na líci lysé, sytě zelené, vespod přítisklými hedvábitými chlupy stříbrošedě neb naryšavěle třpytivé, lístky podlouhle opakvejčité neb po- dlouhle elliptické. Kalich s přítisklými plavými chlupy. Lusky hustě huňaté. V. 0*15 — 0-50 m. Koruny sytě citrónové, zároveň s Hstím neb trochu dříve se rozvíjející. G. biflorus L'. Herit. et. aut, pl. t* Kveten, červen. Výslunné a keřnaté kopce, travnaté úklony, meze v střední a jižní čásli porůzný. V brnčnském kraji: u Bystrce, Slřelic, Rosic a Oslrovačic (Niessl)!, u Tišnova (Pluskal)!, u Ivančic (Schwoeder)!, slráň lesní nad Kurdčjovem (Schierl)!, u Klobouk a Hustopeče (Sleiger)!, Křížová hora u Krumlova (Zimmermann), Židenické kopce, Líšeň, Horakov, Obíany, Sv. Anto- níček, Karlouzy, Rečkoviee, Medlánky, Mokrá hora, Jehnice, Soběšice, Mor. Ky- nice, Kuřím, Maloslovice, Vanovice, Doubravice, Sloup, Boskovice, Štěpánov, Mal. Lovčičky, Slavkov, Bučovice, Mouřinov, Sivice, Drnovice, Vyškov, Ždánice, Kyjov, Dubňany, Morkůvky, Kobylí, Vclk. Pavlovice, obecný v celém okresu krundovském. V Proslčjovsku : za Zešovem, na Chlumu, na Obrové noze, na Kosiři, Zlechové, na Boří u Plundova, na Višnovci, Kněží hora u Krumsína, u Proslějoviček, na Horkách u Hamer (Spilzner). Ve Znojemsku: kolem Námčšlé (Pioemer), u Polavy a Mikulova (Makowsky), na Růžové hoře u Nov. sídla (Ripper), u Devíli mlýnňv, Znojma, Milfrouna, Tasovic, Bantic, ve Snioze u Ci- lonic, u Hnanic, údolí Ledové u Vranova, u Vedrovic, na Leskounč, u Miroslavi a j. roztroušen (Oborny). V Jihlavsku pořídku: kraj lesní při cestě mezi Hostá- kovem a Plačovem u Třebíče (Zavřel), u Sazomína (Havelka), Pernšlýn, Nelín. V Olomoucku: hojný v Hněvolínských lomech (Mik). V uh. hradišlském kraji: ve Velehradském háji (Schlogl), u Napajedel a Kostelan, Hiislěnovice u Uh. Hra- diště (Theimer), v Hodonínském lese a obecný v lese Háji u Bzence (Bubela), u Bauova (Makowsky), u Strážnice a Uh. Brodu. Ve Slezsku: u Wedryna u Tě- šína (U<íchlritz), kolem Opavy (Meyer). 1369. C. hirsutus L. (G. chlupatý). Lodyhy vystoupavé neb položené, rozvětvené, olysající, větve odstále srstnatě huňaté. Listy dlouze rapíkaté, řapíky i listy srstnaté, tyto trochu prou- žkované. Květy na krátkých postranních větévkách loň- ských, dřevnatých lodyh po 2 — 4svazečnalé. Kalich od- — 1127 - stále srstnatý. Lusk í)0 stranách dlouhý mi chlupy hu- i\ a t ý. V. ()-20-()40 u\. Koruny sytě žhile. 1? Kvřlcii, řcrvcn. K;i,ni('iiil('' :i výsImiiK- piiliorky, piisiid jimi na váiiiií', Itr pořídkn: n Adaiiiovii poblíž l!iii:i,, 1 S(i7 'riicimi(;iii pro území (ihjcvcn. Oslaliií Mfláiií iicjislá: jako skály ji ťiklony ii Olomoin-c (Voi;!) ;i iiIiiTskn-iiioiiiv skc' Karpaly (Sciilosscr) IJ) lialjiiriimri 1)C. Kaliírh krátce zvoiikovilý. Kliziia od osy kvMiií od- vra(;ená. Kvfíly v koneřMiýeli, diouliýcli Ijiiziislciiýcli liidziiecli, Šnriia scinetiiiá lioř<'ji iiezlliisllá. Í'Z1I0. C. iiii>TÍeaiis li. (C. černající). Polokeř s větvemi vystoupavými, prut ovitými i se stopkami a řapíky přilehle chlu- palými. Listy Sčetnó, temnč zelené, na líci skoro lysé, vespod bledší a jako kalichy přilehle chlupaté; lístky opak- vejčito-kopinaté neb elliptioké, tupé neb též špičaté, cclo- krajné. ílrozny přírné, na konci prodloužených le- tošních p r u t o v 1 t ý c h hlavních v é t v í. Lusk čárkovitč po- dlouhlý, přítiskle chlupatý. V. 050 -1-50 ni. Koruny zlatožluté, sušením zčernají. "ti Červen — srpen. Podrosl, siiehé svčlli' lesy, keřnaté a skalnaté kopce, výslunné slránč, ve střední a jižní Moravě obecný, jinak porůzný, v českotnoravskóni pohoří, jak se zdá, neroste neb velmi porídkn. V brněnské-in kraji níi sevtír: jcšlé u iJoskovic (Oborny), zde u 4 jezírek a ii IJdi.šlky (Svěiák), (i i.elovii-, v lese Kříbn n Kochova a u Tasova. — V I*rosléjovskéin kraji došli rozšířen (Spitznor). V Oloinonckn : u Olomouce (Mik), 1'řcmyslovice a Mariánské údolí u Olomouce (Spilzner), u Molieltia (Uechlrilz), u Ihubé vody, Domášova, les Klužinek a Konice u Litovle, u (Inčova. — V uh. hradištski-m kraji: v Rataj - ski-m a Popovick(''m le.se a v Oboře, u Kroměříže (i*alla), u Luhačovic (Schloyl), u Velehradu (Schlossor), kolem lizence j(Mi pořídkii, zde na keřnalých úklonech Dúbravy k Moravě (líidiela), Val. Klobouky (Saptitza)!, na .lavořině (Holuby), ;?(!r()lín u Slrážnice, Radějov, Velká, Kuželová, les Slrrnečník a j. m. u .Javor- níka, ('hráslka a les u IJohalé lípy u Uh. lírodu, 1'rakáice, Iktjkovice. — Ve vý<;hodní části ; Kruhy u 'liičap, lomy nad l)(tbroticemi (Cítrvinka), zde onde u Ilusavy (Slobodii), llrani(;e (Voj^l) a sice v Šalranici a u Sv. Jana, u l'od- státu. — Ve Slezsku: u Hradce (Mayisr a Sapetza), Heralticou Opavy (Mayer), Hruntál (l'"i(!k), Hradisko ii Krnova (Uechlritz sen.)!, Mósnig a Eichberk u Kostelce. * C. laburmim L. (C. odvislý, kozí jetel, štědřenec). Strom se zelenými větvemi. Lístky elliptické, na líci lysé, vespod jako větve a kalichy přítiskle chlupaté. Hrozny visuté, na krátkých, postranních větvičkách z lížlabí loň- ských listnatých větví konečné. Koruny veliké, zlatožluté. Lusk podlouhlý. t> Květen, červen. Původem z jižní Iwropy, u nás v sadech a za- hradách zhubla pěsh)vaMý a někdy, jako na IMirkrábce u Znojm:i zdivočelý (Oboriiy). - 1128 — 388. Gcnista L. Kruciiilía. A) Květy v hroznech lislenalých; hoření 2 ušly kalicha nedělené, dolení širší, delší, zh hluboce sfilaný. 1271. O. germaiiiea L. (K. německá). Polokeř. Větve vystou- pavé neb přímé, roztroušeně srstnaté, loňské od dolejší třetiny s trny úžlab ni mi, hroznovitě rozvětvenými, na d o- lejšku též s trny jednoduchými, často hroznem ukončené, nahoře z týchž úžlabí spolu s trnem listenaté a větve namnoze listenatý hrozen nesoucí vyhánějíce. Listy kopinaté neb podlouhle kopinaté,'"příšpičaté, bez pa listův, pokraji i s větévkami, stopkami, kalichy a luskami hustě huňaté. Listeny šidlovité. Kalich krátce zvonkovitý do ^4 3klaný, ušty hořeního pysku kopinaté, pysk dolení do polovice Sklaný. Lusk podlouhle kosnikový, zakončily, huňatý. V. 025—0-50 m. Koruny zlatožluté. ť Květen, červen. Lesy, křoví, svěHé suché háje, stráně, od roviny až do nízkého předhoří rozšířen. V brněnském kraji i v severní části obecný, zde ještě u Boskovic, Štěpánova, Doubravníka a Stříteže, obecný v okresu vyškov- ském, hustopečském, krumlovském a břeclavském. — Obecný v Prostějovsku (Spitzner), hojný v uh. hradišlskéin kraji, ve znojemském kraji místy obočný (Oborny). V Jihlavsku pořídku: losy na Spicbcrku (Reichart) a i jinde kolem Jihlavy roztroušen (Pokorný), les Dařikovec za Pelrovicemi (Havelka), íiečice, l^o- brová, Brodek (lýž), Nov. měslo, Mělkoviee, Žďár. — V Olomoucku: Sv. ko- peček u Olomouce (Vogl), Beroun a Pioudno (Půeger a Gans), poskrovnu u Zá- breha (Pánek) a ještě u Rohle (Bitlner), OběJné, Něm. Libiny, Guntramovice, Budišov. — Ve východní části : na Javořině (Holuby), Strání, hojný kolem Uh. Brodu, Val. Klobouk a v HájUu u Příkazu. — Lysina a Vranov u Prusenovic (Červinka), u Rusavy (Sloboda), na Hostýne, neroste však kolem Vsetína (Bu- bela), u Jasené^,(Ig. Pouč), Nov. Jičín (Sapetza), Hranice (Vogl), Bělotín (Ripper). Ve Slezsku: podél Sudet až 460 m. (Fiek), u Opavy (Urban), u Stobořic a Slavkova (Svěrák), u Hradce (Sapelza) a sice směrem k Žimrovicům (Svěrák), Vítkov, Loučky, Vílberk, Odry, Pohoř, Hradisko, zmoly u cihelen, Mosnig a na jiných místech kolem Krnova hojný, Eichberk u Kostelce. — Liebeniál u Pi- lárné poblíž Vidnavy (Lalzel). 1373. Gr. tiiictoria L. (K. barvířská). Polokeř s větvemi vystoupavými neb přímými, zřídka položenými, bez trny mi, le- tošní prodloužené, prutovité, nahjře nejvíce větevnaté. Listy č á r- kovitě kopinaté až elliptické, špičaté, na řa pí ku s pa- listy kopinatě šidlovitými. tak jako lodyha roztroušeně chlu- paté, zřídka skoro lysé, na kraji hustě brvité. Hrozny konečné listnaté t. j květy vúžlabí malých kopinatých lupen ův. Kalich zvonkovitý jen málo přes prostředek Sklaný, ušty pysku hořeního 3hranně šidlovité, pysk do- lení skoro až ke spodu Sdílný. Lusk p ř í č á r k o v i tý, něco ohnuly i s korunou lysý. — 1129 — V. O 30— O 60 m. Koruny sytě zlatožluté, zřídka bledě citrónové (v. pallida). "^ Červenec — srpen. Lesy, lesní Inka, krovišlé, někdy i na polích; jako ti Slavonic a Dačic (Oborny), od roviny až na předhorí obecný. B) Květy po 1 — 5 v úžlabí lupenův, často v hrozen sebrané. 1273. Gr. pilosa L. (K. chlupatn). Polokeř položený, větevnatý,- beztrný, větví položených neb vystoupavých. Listy podlouhlé neb opakvejčité, krátce zakončíte, vespod tak jako větve a ka- lichy přítiskle hedvábitě srstnaté. Květy po 1 — 2 v úžlabích hořejších, často pospolu s kratičkou, listnatou větvičkou, hořeji v hrozen listnatý sebrané. Kalich zvonkovitý do prostřed Sklaný, ušty hořeního pysku vejčitě kopinaté, pysk dole ní krátce Sklaný. Vnější strana pavézky a člunku jakož i lusk čárkovilě podlouhlý, na švech vlnovitě zprohýbaný pří- tiskle chlupaté. D. 0*10 — 0-30 m. Koruny zlatožluté. Listy malé, tmavozelené, špičkou často dolů sehnuté. ť Květen, červen. Kernaté kopce, kamenité a výslunné stráně, světlé lesy, v slřcdní a jižní Čás'i rozšířen. V brněnském kraji: v údolí Obravy u Ne- bovid až k Žilošicům a Hajanům u Brna (Makowsky) !, u Kuříma, Rosic, kopce kolem Krumlova, Kounic, Miroslavi, Vedrovce a Dohulic (Oborny), Malostovice, Jamolice, Hrubčice, Éeznovice, Budkovice, Račice, Lěskoun u Vedrovic, Olbra- movice. Rybník, Tulešice, Výmyslice. — Ve Znojemsku: obecný u Náměště, v údolí Oslavy směrem k Ivančicům (Pioemer), v okolí Znojma v údolí Dyje, Leskavy a Hradnice, jakož i na sousedních návrších a v údolí Jevišovského po- toka obecný (Oborny). V Jihlavsku pořídUu: v lesích na Vysokém kameni u Jihlavy (Pokorný). V ostatní části: stráii Buné u Kioměriže (Zahradník), u Velehradu a Jaiubň (Schlógl), kolem Hranic (Voí,H) a u Wedryna poblíž Tě- šína (Kotschy). 1274. Gr. pi-ociimbeiis W. Kit. (K. položená). Polokeř. Lodyhy [loložené neb vystoupavé, větvité, beztrné, hořeji jako stopky, kalichy, lusky a rub listu přitisklo hedvábifé. List v podlouhle kopi- naté, špičaté, na líci lysé, sivozelené. Květy po 1 — 5 spolu s kratičkou listnatou větévkou na hlavních větvích postranní, hořeji v hrozen sebrané. Stopky 2— 3k rát delší než kalich krátce zvonkovitý, 2pyský, hoření pysk kališní kratičce 2—, dolení 3z u b ý. Lusk čárkovito podlouhlý. D. 0-2Ó— 0 40 m. Koruny zlatožluté, veliké, lysé. Gytisus procumb. Boiss., Gyt. Kitaibelii Vis. ť Květen, červen. Keřnaté a kamenité stráně, výslunné kopce, meze, v teplejší pahorkatině porůzná. V brněnském kraji: kolem Brna vehni hojná, jako na Hádech u Obran, u Horákova, v Tuřanském lese, u Nebovid, Němčany 11 Slavkova, ii Nikolčie ('MaUow^ky)!, n í^lapanic (Niossi)!, ii I« ančic (SchwrM<- der)!, stráň lesní nad Kurdějovem (Schierl), u Klobouk (Stciger)!, mezi Slatinou — 1130 - a Líšni, 11 Líšnř, při ceslft od Klajdovky do Oehoza, Sv. Aiiloníček, u Malo- stovic. — V Proslčjovsku pouze na východním a západním svahu Košíře (Spitzner). Ve ZnojtMiiskíl: na žule u Mohelna (Roemer), údolí Ledové u Vra- nova (Niessl), Klenlice (Reissek), v údolí Dyje n Hardeku, od Devíli mlýnu dolů až ke Znojnm nikoliv' zřídka, u Sedlešovic, Milfrouna a Hodonic, též na sou- sedních návrších (Oborny). Mimo to: lomy u Hnévolína (Mik) a horní luka u Jalubů (Schlogi). * Liipiiius L. Vlčí bol). * L. albus L. (V. bílý). Lístky opakvejčilě podlouhlé. Květy v konečném hroznu střídavé, stopkaté, bez listenův. Hořeni pysk kalicha nedělený, dolení 3zubý. Koruny bílé. O Červen — srpen. Pořídku v zahradách pěstovaný a zřídka zdivočelý, jako v bolaniciíé zahradě učitelského ústavu mužs. na Slar. Brně a r. 1881, na Hádech pod Seniberovými skalami. Zdivočelý v Oboře u Kotojed blíž Kroměříže (Klanic). * L, aiig-ustifolius L. (V. úzkolistý). Lístky čárko vité, přítiskle chlupaté. Hoření pysk kalicha Sklaný, dolení skoro 3klaný. Koruny modré, ostatně jako předešlý. Q Červen, červenec. Pořídku na polích sázený a zřídka zdivočelý, jako na jednom úhoru u P.oškova poblíž Podstatu. * L. luteiis L. (V. žlutý). Lístky podlouhlé. Hoření pysk kalicha 21ílný, dolení 3zubý. Květy v konečném klasu přeslenaté, přisedlé, listenaté. Koruny žluté. • O Oerven — srpen. Zdivočelý a, jak se zdá, zdomácnělý na Špicberku u Teplice, zdivočelý na polích u Vidnavy a Štachlovic. 38Í). Oiioiiis L. Jehlice. A) Lusk zdélí neb delší než kalich. 1375. O. síňnosa L. (J. obecná, babí hněv). Lodyha přímá neb vystoupavá, s četnými trnitými větévkami, na stopách li- stových huňatá, jinak tohko žláznatě chlupatá neb přílysá. Listy 3č e t n é , hoření jednoduché, krátce řapíkaté, lístky, podlouhlé, až vejčité, špičaté neb tupé, zubatě pilovité, žláznatě chlupaté. Palisty polovejčité, srostlé, zubaté. Květy namnoze jednotlivé, úžlabní, v řídké, listnaté hrozny sestavené. Kalich žláznatě chlupatý, s řídkými, delšími chlupy, jeho dolení zub namnoze kratší než dolení díl člunku až k ohbí. Pavézka vejčitá, prítupá, křídla o Va kratší než pavézka, jich zoubek od nehtu od- stálý. Lusk šikmé ve j čitý, zdélí neb delší zvětšeného kalicha. V. OSO— 050 m. Koruny fialově růžové, řidčeji bílé, velikosti měnivé. 4 Červen — září. Suché a výslunné kopce, kraje cest, pustá, nevzdělaná místa, průhony, pastviny, v střední a jižní Moravě obecná, v hornatějších kra- — 1131 — jinách ridčejší neb schází. Zdo onde kolem Jihlavy (Pokorný), u Bobrovo (Ha- velka), u řícčice (Kovář), v údolí Nedviidickřho poloka, u Pcnišlýna. — Méně hojná na Dnihansku (Spilzner). U Kadcřína (Slavíček), u Vilošova a po březíeh Sázavy ii Zábřeha (Pánek) .a jcšlé u Slar. mřsla, nejsevernější posud známé slanovisko na Moravč (Spilzner)!, u Unčova. — Ve východní ěásli : od Rohalco až k Javorníku a Uh. lírodu a ješlč u Bojkovic. — Hojná v okolí Tučap (Čer- vinka), u Piusavy (Sloboda), velmi obecná u Vsetína (Bubela), obecná u Rož- nova (Kolek), u Nov. Jičiaa (Sapetza), kolem Hranic; u Frýdlandu a Fulneku (Oborny), hojná v kamenci Oslravice u Míslku (Gogela). Ve Slezsku: u Male- no vic, na úpalí Lysé hory (Oborny), hojná na vápné ii Téšína (Uechtrilz), u Skočova (Kotschy), u Uslroné (Milde), Bělsko (Kolbcnheyer), Baier ji zde ne- našel ; Opava a Hradec (R. a M.), Vitberk, Odry, Kobyla a Hor. Heřmanice. — f. albiflora Neil., u Važan a Slavkova. — Při vchodu do Žbánovského žlebu a u Kostelce (Spilzner), v údolí Dyje u Znojma, v údolí Hradnice u Cilonic, hojná u Mařelic a Jezeřan (Oborny), u Bzence, mezi Kyjovem a Sardicemi a u Huslo- peěe (Uechlritz), Svinec u Nov. Jičína. /5) um b rosa Bubela. Bylina šlíhlá, útlá, skoro bezbranná. V příkopech trati u Bzence (Bubela). B) Lusk kratší kalicha. 127(>. O. procurrens Wallr. (J. plazivá). L o d y h a^ položená neb vysloupavá, na dolejšku posléz kořenující, kolkolem huňatá a žláznatě chlupatá, beztrnáneb některé dolejší větve její trnité. Listy namnoze jednoduché, dolejší 3četné, lístky vejčité až vejčitě podlouhlé, uťalé neb vykrojené, žláznatě chlupaté. Palisty malé. Květy namnoze jednotlivé, lážlabní, v řídké listnaté hrozny složené. Kalich žlá/.natě chlu- patý a huřiatý, zuby jeho kopinalé, dolejší až k o s t r c- úhelnému ohbí člun ku sahající. Pavézka okrouhle vejčitá, zašpičatělá, o Vs delší než křídla. Lusk vejčitý kratší zveličelého kalicha. V. 0-30— 0-60 m. Koruny rftžové, nachové pruhované, pořídku bílé, větší než u předešlé. O. arvensis L. part. et Pre.sl Fi. Čech., O. repens Aut. 'A- Konec června — záH. Písčilá luka, cesty, pastviny, pořídku. Kobylí. — U Luhačovic (Schlogl), u Jasenky. — Čertův mlýn u Nov. Jičína a u Star. Ji- čína (Sapelza), velmi hojný při ceslé od Hranic do Jindřieliova (Schlosser). 1377. O. hircina, Jacq. (J. smrdutá). Lodyha přímá neb vy- stoupavá, nekorenující, větevnatá, beztrná, kolkolem huňatá a žláznatě chlupatá. Listy dolení 3četné, hoření podkvětní jednoduché, lístky vejčité neb podlouhlé, drobné zoubkované pilovité, tupé neb příšpičaté, roztroušeně žláznatě chlupaté, namnoze světle zelené. Pa- listy veliké. Květy po 2 neb hoření jednotlivé v úžlabích, ho- řejší v listnaté, klasovité hrozny směstnané, dolení oddálené. Kalich žluznalě clilupatý a dlouze huňatý, /. uiy — 1182 — jeho kopinaté, zakončíte, dolejší až ktupoúhelnému ohbi člunku sahající. Pavézka okrouhle vejčitá, tupá, mnohem delší člunku, křídla %'zdélí pavézky, jejich zoubek od nehtu odstálý. Lusk vejčitý, kratší kalicha zvětše- ného. V. 0 30— 0"60 m. Koruny růžové, nachově pruhované. Zapáchá silně kozlovinou. O. arvensis L. part., O. foetens All. 2|- Červenec, srpen. Vlhká luka, travnaté ú klony, meze, v jižní a vý- chodní části porůzná a na svém stanovišti nestálá. U Cejče (Thaler), u Drno- holce (Simony), u Mikulova (Reissek a Simony), u Morkovic poblíž Kroměříže (Jelínek), a Irat železn. u Zámečku (Zahradník), při cestách u Frankšlálu (Schierl). Ve východní části: u Zubří (Kotek), na kopcích kolem Štramberka hojná (Schlosser), u Nov. Jičína a Věřovic (Sapetza), u Príbora (Simony a Czížek), u Frenštátu (Rippor), Teplice u Hranic, u Zelinkova a Místku, jakož i v pře- rovských Karpatech (Reissek), Melylovice v okresu místeckém (Oborny)!, v okolí Slarčice, Mal. Kunčic, Brušperka a Hodoňovic dosti hojná (Gogela). Ve Slezsku: kolem Tčšina (Wimmer)!, a Bélska hojná (Kolbenheyer), u Lubna (Makowsky) !, u UslronĎ (Milde), úklony Ostré hory v údolí Ostravice (Oborny), u Krnova a Opavy (W. FL), Sádek (R. a M.), u Otmachova a Billendorfu poblíž Vidnavy iCrr. FL). /?) spinescens Ledb. Lodyha namnoze položená a jako větve i trnitá, květy často menší. O, procurrens W. Gr, non Wallr., O. pseudohircina Schur., O. intermedia Kolbenheyer. Velmi pořídku, posud jen u Blog-otic poblíž Těšína (Kolbenheyer). 390. Anthyllis L. Úročiiík. 1378. A. vuliieraria L. (U. lékařský, bolhoj). Lodyha přímá neb vystoupavá, jednoduchá neb větevnatá, oddálené hstnatá, pří- tiskle, na dolejšku často odstále chlupatá, nahoře skoro plsfnatá. Listy vespod přítiskle pýřlté, lichozpeřené, 1 — 5jarmé, lístky celokrajné, postranní čárko vitě kopinaté, konečný větší elliptický až podlouhlý. Palisty štětinkovité neb žádné. Strbouly po 2 — 3 na konci lodyhy a větví, listenem bylinným, prstnatě rozeklaným podepřené. Kalichy nadmuté, bledé, hedvábitě plsfnaté, zuby jejich nestejné, kratší trubky. Pavézka mnohem kratší než její nitkovitý nehet. Oddenek přímo vě- tevnatý, s kořenem vytrvalým. V. 015 — 0*40 m. Odrůdy: «) a urea N e i 1. Koruny světle zlato- žluté, posléze zčervenající, kalich nahoře do nachová zbarven. /5) ochroleuca Neil. = A. polyphylla W. Kit. = A. pallida Opiz. Koruny bledě žluté, hořoni díl člunku načervenalý. 2|- Květen — červenec. Suché louky, trávníky, meze, keřnaté a výslunné stráně, v střední a jižní části rozšířen, zejména v odrůdě «., v předhoří velmi porůzný v Beskydách až k 600 m. sahající. Pěstuje se dle K. Hanácká kolem Zábřeha, bilperka, Rožnova a Pernšlýna jako picni bylina. V brněnském kraji — 1133 - hojný: Žlulý kopec a Písařky u Brna, ii Modiic, Karlouz, Bilovic a Chraslové, LI Krunilova, mezi Vcclrovicenii a Mařeliccmi , jakož i nezřídka na Lehkounii u Olbramovic (Oborny)!, kolem ftepky a Cebina (Pluskal)!, u Kunšlálu ! a Oleí- nioe (Clupek), Kamenná hora poblíž Svitavy (Nicssnor), u Prolivanova (Spitzner), Hofberk u M. Třebové, u Úlíchova (Czerny), ii Ivančic (Sehwoeder)!, u Nosi- slavi a Ostrovačic (Niessl)!, u Oslavan (Ptoemer), Židlochovické kopce (Pieissek)!, u Klobouk (Steiger)!, u Dobřinska (Zimmermann), u Cejče (Uechirilz), Židcnické kopce, Líšeň, Obrany, u Klajdovlcy, Husovice, Maloméřice, Sv. Anloníček, Kar- louzy, Mal. Bukovina, _ Sokolí u Senlic, Mor. Kynice, Tišnov, Doubravice, Lískovec, Bosonohy, Nebovidy, Slřelice, Neslovice, Syrovice, Oujezd, Mai. Hoslihrádky, Milešovice, Bučovice, Bychlářov, Mor. Prusy, Husíopeč, Nikolčice, Kurdéjov, Mor- kůvky, Kobylí. Dubnany, Damborice, Břeclav. — V Prosléjovsku: ve Vlčích dolech u Smržic, na Kosiři, u Kostelce, v dalším okolí u Slalenic a Drahanovic (Spitzner). Ve Znojemsku hojný: Namést (Roemer), u Ratišovic a Jevišovic, v údolí Jevišovského potoka až k Hrušovanům roztroušen, v okolí Znojma: v Po- pickém žlebu, v Sedlešovickém lesíku a na Kraví hoře, písečná role u Derflic;, u Milfrouna, Kozí stezka u Lukova, vinice u Čížova, u Vranova, Hardeku a Mor. Budějovic (Oborny), roztroušen podél jižní hranice zemské, jako kolem Mikulova a na Arbesu u Nov. Přerova (Ripper). V česko-moravském pohoří: kopce u Kracovic poblíž Třebíče (Zavřel), Mélkovice, Nov. město, Ždár, Jimramov, Borovnice. — V Olomoucku: u Olomouce (Vogi), lomy u Hněvotína (Mik), v Prňchodici u Lu- domíra (Slavíček), kopce před Českým lesem u Heneberku (Reissek), meze jetelišt při sklenné huti u Velk. Losina (Oborny) a na Karlshohe. V uh. hra- dištském kraji hojný: u Kroměříže (Palla), u Uh. Hradiště (Schlógl), Sv. Florianek u Bzence, v Hodonínském lese, u Kyjova atd. (Uechlritz), na Javořině (Ma- kowsky)!, u Val. Klobouk (Sapetza), zde hojný, Žerotín u Strážnice, Radčjov, Knězdub, luka Vojšice u Mal. Vrbky, Kobela u Kuželové, Velká, hojný u Javorníka, Filipov, Je- lenova u Strání, Uh. Brod, Havřice, Ordějov, Příkaz. — Ve východní části : Kruhy u Tučap, Baraní debře u Hrádku poblíž Prusenovic (Červinka), hojný u Vsetína, jako kolem Lásek (Bubela), Hluboký, u Jasenky, Zděchova, Halenková, hřebenem Ja- vorníkův až k Javorníku nad Minaříkem. — Porůzný u Val. Meziříčí (Ktanic), u Místku (Gogela), u Všeminy, Horečka u Kojetína a ve Vlčnově u St. Jičína (ig-. Pouč), u Hranic a Příbora (Schlosser). Ve Slezsku: v zahradě u pensijního domu u P. Marie (Gogela) a jinde u Frýdku (Kotschy), u Těšína, v Grabině a na Tulu (Kolbenheyer), Ogrodzonská hora (Kotula), při cestě za Vilémovým dvorem a u Straczonky (Baier), u Tomášova. — Na mezích při židovském hřbitově poblíž Vidnavy hojný (Vierhapper). /:^) Mnohem řídčejší: u Modřic a ve Ždánickém lese směrem ku Kobeřicům (Oborny), s tvarem základním u Cejče a Krumlova. — Lomy u Těšan a na Barbořínu u Kroměříže (Palla). Kraje rolí u bzeneckého cukrovaru, leč pořídku (Bubela). 391. Medicago L. Tolice. A) Spirocarpus DC. Lusk hlemýždovitě svinutý, závitky v středním bodu zavřené. Byliny u nás rostoucí jednoleté. 1. Lusk ostnitý. 1379. M. minima Desrouss. (T. nejmenší). Hustě huňatá až chlupatá. Lodyha položená neb vystoupavá, větvitá. Listy Sčetné, lístky opakvejčité, tupé neb hluboce vykrojené, zpředu zubaté, postranní kratičce řapikaté, skoro — 1134 — přisedlé. P a I i s t y v e j č i t ě k o p i n n t é , z o u b k a t é. Hrozny 1 — 5kvělé. Lusknežilnatý, s 3 — 5 závitky, po kraji s 2 řadami o s t n ů v , ri'a dolejšku smáčknutých, na konci h á k o v i t ý c h , o b a k b r á z d ě n ý c h a tím na spodu ve 2 ramena se rozbíhajících. V. 0-10— 0-30 m. Koruny malé, žluté. M. polymořpha y) minima L. Odrůda (3) brachyodon Rchb. s menšími lusky a krátkými ostny sotva Ya délky průměru plodu, u nás posud, nepozorovaná. Q Kveten, červen. Suché, travnaté kopoe, meze, na vápné i písečné půdé v střední a jižní části porůzná. V brněnském kraji: na Špilberku a Fran- tiškově (Makowsky), zámecký kopec u Lomnice (Pluskal), u Krtin, Šlapanic!, Pindulky a Podolí (Niessl), u Ivančic (Sehwoeder), Klášterní hora u Krumlova (Zimmermann), u Kurdějova a Hustopeče (SchierI), u Čejce (Uechtrilz), kopce mezi Bedřiehovicemi a Šlapanicemi, pořídkn na Sokolnických kopcích, u Mor- kůvek, Klentic a Milovic. — Ve znojemském kraji : kolem Námčšté (Pioemer), u Mikulova a Polavy (Makowsky), kolem Znojma, Hradiště, Mal. Tasovic, Mil- IVouna, Slracholic, Herflic, Jarosiavic, hojná kolem Popic a Kounic a j. (Oborny), mezi (ioidenturtem a Aov. sídlem (Piipper). V záhonech Byhnné stezky u Ji- hlavy (lleichardl), u Třebíče (Schlosser). V uh. hradištském kraji: lomy na kopci Barbořínu u Kroměříže (Palla), u Star. města a Uh. Hradiště (Schlogl), na Sv. 1'lorianku u Bzence (Uechtrilz), náspy trati u Písku (Bubela), u Strážnice. — Zřídka na Javořině (Holuby), porůzná v jižní části (Pieissek). y) viscida Koch. Lodyha nahoře, tak jako kalichy; lusky a ho- ření listy s jednoduchými — a vlroušenými žláznatými chlupy. Pořídku : Hradiště u Znojma a kolem Náměště (Oborny), kolem Bzence Bnh ela) u Morkňvek. *) M. maculata Willd (T. skvrnitá). Pioztroušeně chlupatá až lysá. Lístky široce opakvejčité, králce zubaté, palisty vejčilé, stříhané zubaté skoro trnilé. Hrozny 1 — Skvěté. Lusk okrouhlý, ploský, lysý, žilnatý, s 5 závitky a ošlny šidlovitými, na konci nazpět ohnutými. K nám jen cizím semenem někdy zavlečená, jako v Lužánkách a na Černých polích (Niessl 1880); v Růžové ulici v Nov. Jičíně (Sapelza 1863). 2. Lusk bezbranný. 1280. M. lupuliiia L. (T. dětelová). Mírně neb roztrou- šeně chlupatá. Lodyha položená neb vystoupavá, větvitá. Lístky skoro kosníkově opakvejčité, tupé neb uťaté, zpředu zu- baté, postranní krátce rapíkaté. Hrozny hojnokvěté, kulatě strboulovíté, posléze prodloužené. Lusky ledvinkovité, naduřelé podélně žilnaté, na konci jedním obvodem vinuté, lysé, neb přítiskle chlupaté («. glabrescens Neilr). neb oJstále žiáznatě chlupaté (/I Willdenowii Boenn /I glan- dulosa Neilr.), bezostenné. D. 010 — 040 m. Koruny velmi malé, žluté. (3 Kvělen — podzim. Louky, pastviny, u cesl^ na polích, v křoví, v celém území až na předhoří obecná. — 1135 - B) Falcago Rchb. Lusk srpovilč ohnuly nob hlomýžílovilč ločoný, s ole- vřoiiým průdiodoin mezi závilky, byliny vytrvalé. 1381. M. prostrata Jacq. (T. rozprostřená). Lodyha položena neb vystoupavá, jednoduchá neb rozkladitě větevnatá, jako rub listů pýřitá neb skoro lysá. Lístky čárkovitě klínovité až úzce opakvejčité, tupé neb vykrojené, s hrolíčkem ve výkrojku. Pa- iisly kopjnaté, žilnaté. Hrozen c h u d o k v ě t ý , namnoze jen 2 — Skvětý, k o n e č n ý. Stopky k v ě tn í namnoze značně delší kalicha, po odkvětu sehnuté. Lusk h lem ýž dovité točený, bezbranný, lysý. V. O 10—0-40 m. Koruny malé, citrónově žluté, 2|- Červen, (červenec. Skály, Iravnalá a kamtiiiilá místa, zvláště na vápnř, pořidku. Polavskó a Mikulovské kopce (Sehlosser a Makowsky), Sv. Florianek u Krumlova (Zimmermann). 1383. M. f-ilcata L. (T. srpovitá). Bylina vícelodyžná, položená neb vystoupavá, větvitá a jako rub listu přilehle pýřitá neb lysá. Listy podlouhlé až čárkovitě klínovité, zpředu velm i drobné zubaté aneb celokrajné, tupé neb vykrojené, shrotíčkem ve výkrojku. Palisty ze širokého spodku dlouze zakončíte. Hrozen krátký téměř okolíkovitý, až SOkvětý. Stopky květní trochu delší než kalich i po odkvětu přímé. Lusk mírně sr povité neb poloměsíčitě prohnutý, se hřbetním švem odděloným dosti mělkou rýhou. V. 0"25 — 0"30 m. Koruny citrónové neb žloutkově žluté. 2|- Červen — podzim. Meze, suché travnaté pahorky, luka, cesty, od roviny až do nízkého předhoří obecná. /i) glaiidulosa Koch. Lusk odstále žláznatě chlupatý. flídčeji zvlášf na kamenitých, pustých místech, jako v údolí Dyje u Fug- ničky u Hardeku, Třebíče a j. (Oborny). 1383X1283. M. falcata X satira Rchb. (Vojtóška zvrhlá). Lo- dyha přímá neb vystoupavá. Lístky podlouhle opakvejčité až klínovité, drobně zubaté, zpředu skoro celokrajné, uťaté, s hrotíekem. Koruny špinavě žluté, později zelenavé, posléze špinavě fialové. Lusk p o lo k r u ho vi t ý, srpovitý až i v IV2 závitku točený. Ostatně jak následující. V. 030— 050 m. M. varia Perd., M. falcata v. versicolor Wallr., M. sat. v. versicolor Ser., M. media Pers. 21- Červen — podzim. Luka, pole, travnaté meze, často s M. saliva pospolu a brzy léto neb M. lalcala podobná. V brnímském kraji: kolem Brna, Kavtouz (Oborny), u Ivančic (Schwoeder), kolem Hustopeče (Sehierl), u Klobouk (Steiger), mezi Podivínem a Břeclaví (Ripper), kolem Krumlova (Zimmermann), kolem Slav- kova a Vranovic. — Ve Znojemsku : kolem Hrušovan, Znojma, Mal. Tasovic, — 1136 — Tasovie, Vranova, Devíti mlýnův, Lančova, Liikova, Podmokle, Konice (Oborny), nad Bankou u Třebiče s lusky žláznalě ciilupalými (Zavřel). U hradislského kláštera u Olomouce (Spilzner), nrjřidUa u Kroměříže (Palla), na lukách u semňlinského mostu poblíž Vsetína (Liiibela). * 1283. M. satlya L. (Vojtěška, lucinka). Bylina vícelodyžná, přímá neb vystoupavá, lodyha jednoduchá neb větvitá, velmi porůznu chlupatá neb skoro lysá. Lístky po- dlouhle opakvejčité neb klinovité, zpředu ostře vy hlodané zubaté, tupé neb vykrojené. Palisty kopinaté, dlouze zakončíte. Hrozny ve j čité neb podlouhlé, as 20- květé, stopky květní kratší kalicha i po odkvětu přímé. Lusk s 2 — 3 závitky, přítiskle pýřitý, se hibetním švem odděleným ostřejší rýhou. V. 0-30 — 0"G0 m. Koruny fialové, modré neb namodrale bílé. ^I- Červen — září. Původem z jižní Evropy, v rovinč a teplejší pahorkatiné jaUu píce zhusta se pěstuje a zdivočuje. 393. Trigoiiella L, Pískavice. 1384. T. moiispeliaca L. (P. francouská). Bylina položená neb vystoupavá, vícelodyžná. Lodyha jednoduchá neb rozkladitě větvitá a jako listy, kalichy a lusky pýřitá. Listy Sčetné, řapíkaté, lístky kli- novité opakvejčité, na konci špičaté a vyhlodaně zoubkované. Hrozny úžlabní, skrácené, skoro přisedlé a skoro okolíkovité, chudokvěté, jejich osa hrotem ukončená. Květy velmi krátce stopkaté. Lusky čárkovité, smáčknuté příoblé, s vyniklými šikmými žebry, krátkým ohnutým hrotem ukončené, sehnuté, jemným obloukem vystoupá jící, v okolí ku h v ě z d o v i t ě r o z e s t á 1 é. Semena válcovitá, bradavičnatá. V. 005 — 020 m. Korunky velmi malinké, žluté, rychle vadnoucí, páchne silně kumarinem. Q Květen, červen. Krátko-travnaté kopce, porídku. Posud jen v okolí Znojma a to na Sibeniěníku a Se.xenberku u Bohinnělic, hlavně v plochém sedle mezi oběma kopci s Trilbiium slriciími a Mcdicai;'o minima, pálí na pastvisku na Kamenném kopci u Tasovie na několika místech (Oborny), u Bedihoště jen sela (Spilzner). * T. foeiium graecum L. (Řecké seno). Lodyha přímá, jednoduchá neb nahoře větvitá, pýřitá až olysající. Listy 3četné, řapíkaté, oddálené, lístky široce opak- vejčité, tupé, celokrajné až zoubkaté. Palisty kopinaté, zakončíte. Květy po 1 — 2 v lížlabí 1 i s t ft v. Lusky veliké, čárkovitě podlouhlé, trochu srpovité, sehnuté, podél žilnaté. Koruny žlutavo-biló. V. 0-20-0 60 m. — 1137 — O Kvčlon, čeivcMi. Bylina jižní, zdo ondo jako píce sázená a někdy zdivočelá, leč nestálá. V bničnskéni kraji: hojnč kolem Mčnína a Blučiny pěsto- vaná a zdivočelá (Makovvsky), druhdy na Černých polích ii Rrna, u Ivančic pěsto- vaná (Schwoeder), jednou v osení ii Klobouk (Steiger), pěstovaná u Knnulova (Zinuiiennann), sázená v jaroslavickéni okresu a jižní části znojemského okresu ((Mjorny), pěstovaná u Lásek u Vsetína (lUibela). * T. coerulca Ser. (P. modrá). Lodyha přímá, větevnatá. od- dálené listnatá. Listy 3četné, řapikaté, lístky podlouhle v ej- čité, nejhořejší podlouhlé, drobně pilovité. Palisty ze širokého, zubatého dolejška kopinaté. Hrozny úžlabní, dlouze stopkaté, shloučeně strboulovité. Květy přímé, krátce slopkaté. Lusk ve j čité podlouhlý, v zoban štětinovitý zakončený, podél žebernatý, přímý, na zevnějšek ohnutý. V, 0 40— 1 00 m. Koruny lilákově modré a fialově pruhované. Bylina lysá, jen nahoře roztroušeně chlupatá. Q Červen, červenec. Původem z jižní Evropy, u nás se pořídku seje. Zdivočelá: jednou mezi obilím u Klobouk (Steiger), na rumišti v zámeckých sadech u Bzence (Bubela), v zahradách v údolí Merty a Tise, v severní Moravě nezřídka sázena a někdy zdivočelá (Oborny), jako u Velk. Losina a u Pust. Žibřidovic. 393. Melilotus Haller. Komoiiice. A) Palisty ze spodu mírně širokého šidlovilé, eelokrajné neb 1 — 2zubé. Postraní žebra lístků jednoduchá, každé v 1 zub vnikající, tudíž kraj tislův od- dálené pilovitý. 1. Lusk zakončitý, pritiskle chlupatý. PavézJía, člunek a křídla skoro stejně dlouhé. , 1385. M. altissiinus ThiiilL (K. vysoká). Lodyha přímá, větvitá a jako listy lysá. Lístky podlouhlé, dolejších listův opakvejčité, oddálené pilovité neb skoro eelokrajné. Palisty kopí- nato-šidlovité. Květy v stopkatých, hojnokvětých.úžlabních hroznech visuté. Lusk vejčitý, s dlouhou šidlovitou čnělkou, síťovitě svraskalý, na hřbetě v ostrý vynikající kýl smáčknutý, chlupatý, zralý načernalý. V. 050 — 1-50 iN. Koruny zlatožluté, pavézka často hnědě žíhaná; křídla kratší pavézky, delší člunku. M. macrorrhizus Koch., M. offici- nahs VVilld,, Tausch, Trifolium palustre W. K. et T. macrorrhizum W, Kit. part. (^ Červenec — září. Vlhká luka a křoví, příkopy, břehy, trávníky, velmi porůzná. Mlýnský příkop mezi Rečkovicemi a Královým polem, u Měnína, Nov. dvůr u Nikolčic pořídku (Makowsky), při Irali Nov. Sídlo-Hrušovany (ílipper), u Břeclavi. — Bedihoší u Prostějova (Uličný), porůzná v okolí Olomouce (Ma- kowsky), nezřídka u Kroměříže (Palla), břehy Bečvy u Vsetína (Bubela), u Lulo- niny a Jasené (Ig. Pouč). Ve Slezsku: u Olšavy nad Těšínem (Uecl)tritz), Wielka 72 — 1138 — i^ka a mlýnský potok u Tčšíiia (Fiek), u Olie, Hradce a Doln. Živolir u Opavy (Meyer), u Vidnavy. 2. Lusk lupy, hr(.l'ljý, lysý. Clunek vždy kralši pavézky. 128G. M. officinalis Desrouss. (K. lékařská). Bylina přímá neb vystoupavá, jedno neb vícelodyžná, větvitá, lysá neb skoro lysá. Lístky ostře pilovité, vejčité neb hoření podlouhlé, dolejších listův opakvejčité. Palisty celokrajné neb nejdolejší 1— 2zubé. Křídla zdélí pavézky, delší než člunek. Lusk vejčitý, malý, na hřbetě zoblený, s tupým kýlem, příčně svraskalý, málo síťnatý. V. 0-40— 0-80 m. Koruny světle zlatožluté. Trif. melilot. offic. a. L., M. arvensis Wallr., M. Petitpierreanus Koch. 0 Červen — září. Na nevzdělaných místech, rumištích, mezích, suchých úklonech, polích, v rovině a pahorkatině hojná až obecná. 1387. M. albus Desrouss. (K. bílá). Lístky ostře pilovité, nej- dolejších listův opakvejčité, ostatní vejčité podlouhlé až podlouhlé. Hrozny prodloužené. Křídla kratší pavézky a málo delší člunku. Lusk e 1 1 i p t i c k y v ej č it ý , s í ť o v i t ě s v r a sk al ý, na hřbetě oblý s tupým kýlem. V. 0-30— 0-75 w. Koruny bílé. Trif. mel. /5. L., M. vulgaris Willd. M leucanthus Koch. 0 Červen — září. Keřnatá a výs'unná místa, pastvy, role. cesty, liřehy, v některých krajinách hojná, jinde pořidku neb docela schází. Hojná v brněn- ském kraji, v Hustopečsku a v jižní Moravě. — U Prostějova a blíže mlýna u Ptení, u Napajadel, Přerova, Chval kovic a Nemilan poblíž Olomouce (Spilzner), u nového mostu u Jililavy (licicliardt), u Třebíče (Zavřel), a Žumberka (Paul), u Zábřeha a Star. města (Oborny), hojná u ■ Kroměříže (I'alla), u Vsetína (Bubela), Pacellucké lomy pořidku (Červinka), u Val. Meziříčí (Klaníc), v poříčí Ostravice u Místku hojná (tíog-ela), při Bečvě u Rožnova (Kotek), u Teplice, Hcanic, Frýd- landu, Mor. Ostravy, Hrušová, Pržna, Těšína a Bogušovic. B) Palisty z dolej.ška rozšířeného, stříhané zubatého šidlovité. Poslrann žebra lístků 1 — 2král vidličnatě dělené, větévky žeberní vyniklé, vesměs v pich- lavé zuby vybíhající, pročež kraj Uštu hustě ostnitě pilovitý. 1388. M. dentatus Pers. (K. zubatá). Lodyha přímá neb vy- stoupavá, větvitá, lysá, nahoře často pýřitá. Lístky podlouhlé, obak stejně zúžené, hustě hrotitě pilovité. Křidla kratší pavézky, zdélí člunku. Lusk vejčitý, příšpičatý, si to vité svraskalý, nahoře ostře kýlnatý, namnoze 2semenný, lysý. V. 0-25 -0-80 m. Koruny malé, bílé. Trifol. dentatum W. Kit., M. Kochianus Willd. (^ Červenec — září. Cesty, meze, příkopy, bařinné louky, toliko na slané půdě, v sírední a jižní nížině pořidku. V brněnském kraji : mezi Měnínem a Moulnicemi, hojná v příliopech mezi Otmaruvcm a Chyrlicemi poblíž Brna — 1139 - a u Cejčc (Makovvsky), u Oujczda a Začan (Oborny), u Zajoří a Nosislavi hojná (Uechtrilz), u Sakvic a Polavy. — Ve Znojeinsku : u Frclošdorfu, GiUenleldu, Nov. Přerova a Hevlína (Ripper), u Drnoholce, Nov. sídla, [iratibnmu a i jinde v Ičchlo nížinách až k Mikulovu hojná, při potoku Jevišovském od Hrušovan až k Prostoměřicůni roztroušena (Oborny). 394. Trifolium Touni. Jetel. A) Květy stopkalé, v stopkatých, úžlabních, strboulkovitých hro- znech, po odkvětu sehnuté. Listeny květů vyvinuté, nejdolejší prosté. Kalich nenadmutý. Pavézka volná neb jen nejdoleji s ostatními plátky srostlá. I. Chr o nose mi um Ser. Listeny kratičké, s jednoduchou špičkou, na krajích barevnými brvami štčličkovitě qbrosllé. Kalichy malé, 5žilné. Koruna žlutá. Lusk stopkalý, Isemenný, z kalicha vyčnívající. 1. Hrozny 5 — ISkvčté, řídké. Pavézka skoro hladká, řásné složená. Křídla přímo namířená. Lusk málo kratší pavézky. Listy střídavé, hroznův úžlabních několik. 1389. T. minus Relhan. (J. nejmenší). Lodyha položená neb vystoupavá, nejčastěji větevnatá, roztroušené chlupatá. Lístky klínovitě opakvejčité, namnoze vykrojené, zpředu vyhlodaně zoubko- vané. Pahsty vejčité. Stopky hroznové tenké, delší než hst pod- porovací. Kalich zvonkoví tý, lysý, zuby jeho čárkovitě kopinaté, hoření 2krát kratší než ostatní. Gnělka opa- davá, kratší lusku, V. O' 10 — 0*30 m. Koruna citrónově žlutá, odkvetlá nahnědlá. T. procumbens L., Foliích, T. filiforme Presl, Koch et. Aut. plur. Q Červen-podzim. Luka, pastvy, vlhká role a úhory, písčiny, od roviny až do předhoří rozšířený, 2. Hrozny mnoho-, 20 — 40květé, střechovité. Pavézka rýhovaná, zpředu vypouklá, rozložitá. Lusk o polovic kratší pavézky. a) Listy všecky střídavé. Hroznův úžlabních obyčejné nčkolik oddálených. Pavézka na dolejšku smáčknutá, zpředu Ižieovilě rozšířená a vypouklá. Křídla stranou široce odstálá. 1390. T. agrarium L. part., Pollich (J. polní). Lodyha po- ložená, vystoupavá neb přímá, přítiskle chlupatá neb dole olysalá. Lístky opakvejčité, obyčejně vykrojené, žebernaté, zpředu vyhlodaně zoubkované, prostřední lístek sřapíkemmnohem delším než oba postranní. Palisty vejčité, na spodu nestejné. Hrozny vejčité neb kulaté. Kalichy lysé, hoření 2 zuby 3— 4krát kratší neždolení 3h r a n n ě kopinaté. Čnělka kratší lusku, brzy opadávající V. 010— 0-30 m. Koruny zlatožluté, potom nahnědlé. U nás odrůdy : a) cam pestré Schreb. sp., větší. Lodyha přímější, často jednoduchá neb větevnatá, s větvemi vystoupají čími. Stopky hroznu 72* - 1140 — namnoze zdélí svého podporovacilio listu. Hrozny a květy větší zlato- žluté, pak nahnědlé. /?) minus Koch. menší. Lodyha nižší, nejvíce položená, Stopky hroznů nanmoze 2krát delsí podporovacího hstu. Hrozny a květy menší, koruny citrónové, odkvetlé světle hnědé. T. procum- bens Schreb., O í^ 0 Červen — podzim, a) role, úhory, strniště, meze; /3) luka, prů- hony, pastvy, lesní místa, u cest. V obou odrůdách od roviny až k hranicím pohií kultury rozšířený až obecný. 1'291. T. aureum Pollich. (J. zlatý). Lodyha přímá neb vystou- pavá, jednoduchá neb větevnatá, dosti hustě hstnatá, přitiskla chlu- patá. Lístky podlouhle opakvejčité, hustě žebernaté, zpředu útle zoubkované, všecky 3 stejně a krátce řapíkaté, žluto- zelené. Palisty podlouhle kopinaté, dolení pošvo vitě pro- dloužené. Hrozny vejčité, stopkaté, úžlabní. Kalíšní zuby čárkovité, skoro lysé, jen na špičce poskrovnu chlupaté, 2 hoření 3krát kratší. Čnělka zdélí velmi malého lusku. V. 0'15— 0"35 m. Koruny zlatožluté, odkvetlé žlutohnědé, v té skupině největší, plody malé. T. agrarium L. part., Koch etc, T. stre- pens Grantz. Q !í G) Červen, červenec, v liorách i v srpnu. Suchá lesní luka, světlé háje od roviny až do předhoři hojný až obecný. U I^rostějova (Spitzner), u Milkova (Slavíček), u Kroměříže (Zahradndv), u Jihlavy (Pokorný) a v celém ěesko-moravském pohoří obecný. Rusava (Sloboda), Vsetín (Bubela), Liptál a Závrat u Jasené {Ig. Pouč), Piožnov (Kotek), Nov. Jičín (Sapetza), les u Pro- pasti u Hranic (Dr. Hanáček), pokraj lesa na Staudli u Místku obecný ((íogela), ve Slezsku hojný. d) Hořeni lisly ^koro vstřícné, hrozny úžlabní toliko 1 — 3, na konci lodyhy sblížené. Křidla ku předu namířená. Pavézka od dolejška vypouklá. 1393. T. spadiceum L. (J. kaštanový). Lodyhy namnoze četné, z oddenku větevnatého přímé neb vystoupavé, jednoduché neb nahoře trochu větevnaté, přítiskle chlupaté. Lístkysvětle zelené, všecky 3 velmi krátce řapíkaté, podlouhle opakvejčité, často trochu povykrojené, zpředu útle zoubkované. Palisty podlouhle kopinaté, dlouze zakončíte. Hrozny vejčité neb podlouhlé, dlouze stopkaté. Kalich krátce mističkovitý, 2 hoření zuby jeho velmi krátké, 3hranné, 3 dolení chlupaté. Gnělka několikrát kratší lusku. V. 0'25 — 0"40 m. Koruny při rozkvétání zlatožluté, brzy kašta- nově hnědé. O ^ 0 Červen — srpen. Rařinriá luka, vlhké lesní mýliny, pramenitá a rašelinuá místa, v studenější pahorkatině a předhoři až k 1 100 m. rozšířen, - 1141 - zřídka výše. V brněnském kraji: ii Křlin (Ihoimer), ii Blanska, Jedovnic a Svi- tavy (Makowsky), u Vochoze a Brusného u Lomnice (Pluskal), kolem Kunšlálu a Oleánice (Clupek), u Štěpánova blíže Boskovic (Spilzner), pastviny ii Evanovic, Olší u Velk. Meziříčí. Ve Znojemsku : Jcnešov u Náuitislě (Roemer). V česko- moravském pohoří : na lukách za velkým rybníkem u Jihlavy, ii Leskovic a Panských Dubenek (Pokorný), u Ces. Rudolce, Maléjovic, Nov. vsi, Slavělína, Maryše, Slalkova, Růžené, a obecný na lukách kolem Slavonic, řidčeji na hra- ničních lukách pod Kohlberkem u Kadolce poblíž Slavonic (Oborny), Rosičky a Hradisko (Krejč), Mal. Lhola, Borovná, Olší, Svéllá, Raděnice, Byslrice n. P., Ždánice, Věchnov, Písečný, Nelín, Měřin, hojný u Nov. mčsla, Bokyhiá, Vršany, Kadov, Pohledec, hojný u Ždáru, Zámek Ždár, Šlakhamry, Neudek, Přední Hamry, Radomín, Mčlkovice, Jimramov, Nov. Jimramov, Javůrek, Borovnice. — V Olomoucku : na Fichllichu u Střelné (Burghauser), u Roudna a Berouna (Rieger a Gans), u Teplice (Pánek)!, luka u Karlova a Janovic (SchierI)!, v Je- seníku ješlé kolem Svýcarny a ve Velk. Kotlinč (Oborny). Ve východní části : louky na Javornících u Halenková (Bubela), louky u Kavalčanky v Beskydách (Gogela), u Podstatu, Boškova a Domašova. Ve Slezsku: kolem Těšína (Wim- mer). Koňská a D%iegielow (Kolbenheyer), kraje rolí u Waldenburku (Theimer), rašeliniště u Reivízu (Vierhapper) ! II. Trifoliastrum Ser. Listeny s jednoduchou neb často 2klanou špičkou, jednoduše brvité. Kalich namnoze lOžebrý, zřídka Sžebrý. Koruna bílá neb červená, v čas květu bylinná, posléze suchomázdřilá. Lusk delší než kalich, 1 — -Gsemenný, přisedlý. 1. Bylina jednoletá. Květy malé, velmi krátce stopkalé ; koruna kratší ka- licha, zuby kalicha za plodu nazpět ohnuté. Lusk 2semenný. 1393. T. parviflorum Ehrh. (J. malokvětý). Lodyhy přímé, namnoze větvité, žlutozelené, i s listy lysé, z oddenku 1 neb více. Lístky skoro přisedlé, opakvejčité neb opakvejčité po- dlouhlé, silně žebernaté, nestejně ostře pilovité. Pa- listy suchomázdřité s koncem kopinatě šidlovitým. Hrozny strbou- lovité, kulaté, husté, krátce stopkaté, stopky kratší listu podporovacího. Listeny šidlovité. Trubka ka- liš ní vynikle žebernatá, nažloutlá, trochu pýřitá, kratší než zuby kopinatě šidlovité , tuhé, nazpět ohnuté, 3žilné, plodem uzrálým jednostranně rozčísnutá. V. 005 — Oi5 m. Plátky bílé, usvadlé červenohnědé. T. strictum Schreb. Q Květen, červen. Výslunné a suché kopce, pastvy, kraje rolí, hráze, posud jen ve znojemském kraji porůzný. Kopce kolem Znojma a Jaroslavic úklony údolí Hradnice, nejkrásněji pod klášterní zahradou u Hradiště a odtud až k Sv. Antoníčku roztroušen, na Kraví hoře, úklon k Sedlešovicům, zde s T. striatum L. pospolu, na Šibeničníku a Sexenberku mezi Našeticemi a Bohumělicemi, u Derflic, na Kamenném kopei u Tasovic, roztroušen u Strachotic (Oborny). 2. Bylina vytrvalá. Květy na delších stopkách, koruna delší kalicha. Lusk podlouhlý, 2 — 4semonný, z kalicha plodního se zuby přímými vyčnívající. 1394. T. hyl)ridum L. (J. zvrhlý, bílý). Lodyha vystoupavá neb přímá, jednoduchá neb větvitá ajakož i listy a kalichy — ÍU2 — 1 y s á neb velmi roztroušeně chlupatá. Lístky opakvejčité neb hořeních listův ellipíické. často vykrojené, hustě a ostře pilovité. P a- listy blánovité, s koncem kopinatým, znenáhla ště- tinkovitým. Hrozny kulaté, jejich stopka delší listu. Vnitřní stopky květní 2 — 3 krát delší trubky kališní. Kalich s žebry, lysý neb roztroušeně chlupatý, zuby kališní kopinatě šidlovité, trochu nestejné, zdélí neb trochu delší než trubka kališní. V. 0-30 — 0"50 m. Plátky nejprv bílé, potom růžové. 2|- Květen — září. Vlhká luka, pasivy, meze, trávníky, od roviny až na piedhoří rozšířen, často též pěstován. /?) parviflorum Gelak. Lodyha nestlačitelná, uvnitř ce- listvá, lístky menší. Koruna menši, od počátku růžová. T. elegans Aut. non. Saví, T. hyb. /? prostratum Sonder. Pořídku. Castovice u Náměště (Roemer), luka při Jihlavě u Třebíěe Zavřel). 1395. T. repeiis L. (J. plazi vý). Lodyha plazivá, větev- n a t á, jako listy lysá. Lístky opakvejčité, nejčastěji vykro- jené, ostře a drobně pilovité, zpředu celokrajné. Palisty bláno- vité, náhle v útlou osinu zašpičatělé. Hrozny sploštěie kulaté, z lodyhy položené vystoupající, jejich stopky delší listu pod- porného. Vnitřní stopky květní zdélí neb delší trubky kališní. Kalich přílysý, lOžebrý, zuby kališní kopinaté, trochu nestejné, as zdélí trubky. D. 0*10 — 0'30 m. Koruny špinavě bílé neb načervenalé, někdy zeze- lenalé. '^■ Květen — podzim. Luka, pastvy, průhony, cesty, meze, od roviny až na vysoké pohoří obecný. 3. ByUny vytrvalé. Květy kratičce stopkaté. Koruna bílá, delší kalicha. Lusk Isemenný, okrouhle vejěitý, as zdélí trubky kališní. 1396. T. molitanům L. (J. chlumní). Lodyha přímá nebo vystoupavá, k střední rozetce hstů p o s tr a n ní, nejdolejší s šupinovitou pošvou, nahoře chudolistá a jako řapíky a rub listův odstále chlupatá až huňatá. Listy přízemní dlouze — , lodyžné krátkořapičné, lístky elliptické neb po- dlouhle kopinaté, kolkolem drobně hrotitě pilovité, na líci lysé. Palisty pošvaté, skoro bylinné, dlouze a úzce zakončíte. Hrozny kulaté neb vejčité, při rozkvětu krátce kuželovité, dlouze stopkaté. Stopky květní 3krát kratší než lOžilná, roztroušeně pýřitá trubka kališní, zuby kalicha kopinatě šidlovité, skoro stejně dlouhé, zdélí trubky. V. 0-20- 0-50 m. Koruny bílé. 2|- Květen — září. Keřnaté, výslunné kopce, suchá zvláště lesní luka. Od roviny až na nižší předhoří k 600 m. hojný až obecný. Ve vyšších polohách: — 1143 — u Místku (Gog-ela), u Sobolína, Hanušovic, Velk. Karlovic, na Milonovu; u Frýd- landu, Krnova afd. B. Květy skoro přisedlé, přímé, v strboulech stopkatých, úžlabních. Nejvnější listeny v zákrovek strboulka srostlé. Kalich nestejnostranně 2pyský, nahoře mázdřitý, chlupatý, po odkvětu puchýřovitě nadmutý a sífnatě žilnatý, vespod bylinný, hoření pysk 2zubý, dolení 3zubý. Koruna odkvetlá usvadlá. III. Galearia Presl. Pavézka s oslalními plátky trubkovitě srostlá (Fra- gifera Koch.) 1397. T. íragiferuin L. (J. jahodnatý). Lodyha plazivá, v zadní části kořenující, větevnatá a jako listy roztroušeně chlupatá neb přílysá. Listy dlouze řapíkaté, lístky ve j čité neb opak ve j čité, kratičce řapíkaté, hrotité, chruplavičně zubaté až skoro celo- krajné. Palisty blánovité, kopinaté, šidlovitě zakončíte. Strboulek kulatý, jeho stopka delší podporovacího listu. Lístky zákrovu kopinaté, zdélí kalicha. Kalich chlupatý, zubů šidlovitých, hoření strana jeho v čas plodu zveličelá a pak hoření pysk kališní a uschlá koruna dolů se- hnuté. D. 0*10 — 0'30 m. Koruny světle růžové. Úbory posléze silně zveličelé. Vzezřením T. repens velmi podobný. 2j- Červenec — záři. Vlhká luka, pastvy, zaplavovaná místa, příkopy, cesty, nejraději na půdé slané, s Triglochin pal., v celém území roztroušen. V brněnském kraji: v jižní části až k Brnu hojný, u Nikolčic a Hustopeče (Ma- kowsky) a ještě u Tišnova a Lomnice (Pluskal), u Klobouk (Steiger), u Cejče (Oborny), na Slatině a Rokylné u Rakšic a u Litobratřic (Zimmermann), luka u Troubského rybníka (Dr. Hanáček), Cernovice, Nenovice, Žabovřesky, Hodějice, Slavkov, Krumvíř, Terezov, Brumovice, Kobylí. — V Proslějovsku ; u Smržic, na Romži, u Duban, Hrubčic, Bedihoště (Uličný), u Břesovic, Dobrochova, na Brodince, u Mostkovic, na Okluce (Spitzner). Ve Znojemsku: v okolí Náměště jen u Kralic (Roemer), při Dyji od Znojma dolů všude hojný, též na sousedních návrších, jako kolem Vrbovce, Šatová, Podmole, Velk. Mašovic, hojný kolem Hrušovan a odtud při Jevišovském potoku až do Jevišovic, u Budkqva a Mor. Budějovic, u Vílonic, Hostčhradic a Miroslavi, u Vedrovic a Marešovic, v nížinách od Hrušovan až k Frelešdorfu a Břeclavi (Oborny), u Bílovic a Podivína (Ha- velka). V česko-moravském pohoří: u ŽcTáru. V Olomoucku: pastvy u Olo- mouce (Makowsky), poblíž studénky u kláštera Hradiska (Mik), u Grýgova (Spitzner), v Cernovírském lese (Reissek). V uh. hradištském kraji: hojný u Kroměříže (Palla), u Napajedel (Schlosser), obecný na lukách u Bzenee (Bu- bela), na Javořině (Holuby), u Strážnice, Velké, Javorníku, Suché Lozy, Ordě- jova a Bystřice. — Ve východní části: pod Lysinou u Tučap (Červinka), zde onde u Rusavy (Sloboda), pořídku a Vsetína, zde na jedné písčině při Bečvě a u Lásek (Bubela), u Vyzovic a Jasené (Ig-. Pouč), u Nov. Jičína (Sapelza), u Místku pod Šlaudlem vzácný, hojněji v okolí Stařice na vlhkých travnatých místech a u Palkovic (Gogela). Ve Slezsku : v Těšínsku (Kolbenheyer). — nu — IV. Slenosemiiim Celak. Pavézka prostá, úzká. Kalich za plodu mozi žebry blánovilý, Irochu ní:,#mulý a zveličelý. 1298. T, striatuiu L. (J. žíhaný). Lodyha vystoupavá až přímá, namnoze od spodu větevnatá a jako listy rapíky a kalichy odstále chlupatá až huňatá, skoro šedozelená. Hoření listy skoro pošvatě přisedlé, lístky opakvejčité, z předu slabo zoubkované. Palistyvejčité, žilnaté, mázdřité, šidlo- vitě zakončené. Strboulky vejčité nebo podlouhlé, jednotlivé nebo po % zdánlivě konečné, 1 — 2 žlutavými, hnědě pru- hovanými, obalnými listy obdané, přisedlé. Kalich 10 ž i 1 n ý, bledý, zelený, neb červenavě pruhovaný, trochu nadmutý, chlu- patý, zuby jeho kopinatě šidlovité, kratší trubky, málo nestejné, za plodu odstálé. V. 0'20 — 0-45 ?n. Koruna malá, růžová, řidčeji bílá, uschlá hnědá. Q íi O Květen, červen. Suché a travnaté kopce a úklony, meze u cest, zhusta s T. parviflorum, posud s jistotou jen ve znojemském kraji. Na Šibe- ničniku a Sexenberku u Bohumčlic, na Kraví hoře u Znojma, úklony v údolí Hradnice polilíž hradištské zahrady, úklony v údolí Dyje mezi Kouiúccmi a Znojmem, u Milfrouna, pastvy na Kamenném kopci u Tasovic, Oborným pro území objeven. V. Lagopus Koch. Pavézka s ostatními plátky v trubku srostlá. Kalich dosti bylinný, za plodu nozmčněný. 1, Strboulku na lodyze a včtvích nčkolik, od sebe oddálených, všecky zřetelně úžlabní , toliko nejhořejší zdánlivě konečný. Koruna kratší zubů kališních. 1*399. T. arveiise L. (J rolní, kočičí). Lodyha přímá, na- mnoze větevnatá, jako listy přítiskle neb odstále huňatá, šedozelená. Lístky čárkovitě podlouhlé neb khnovité, zpředu slabě zoubkované a namnoze hrotíčkem ukončené. Pa- listy blánovité, dolení podlouhle kopinaté, hoření vejčité, všecky šidlovitě zakončíte. Strboulek vejčitý, posléz prodlouženě válcovitý, dlouze stopkatý. Kalich lOžebrý, huňatý zuby jeho šidlovitě štětinovité, dlouze huňaté, stejně dlouhé 2 — 3 krát delší trubky, malou korunu daleko přesahující, za plodu odstálé, ústí s kroužkem chlupatým. V. 0*10— 0'30 )n. Koruny růžové. Q Červenec — září. Písčitá role, úhory, křoví, kraje rolí a lesův, stráně, od roviny až na předhoří k 700 m. obecný. Odrůdy s malými strboulky a krátkými zoubky T. arenivagum Jord. blízké kolem Znojma, Hradiště a Sla- vonic (Oborny). 2. Klas 1 neb 2 sblížené na konci lodyhy, z nichž jeden zdánlivó ko- nečný, nad dvěma velmi sblíženými listy, řidčeji nad jediným listem. Koruna delší kalicha. a) Klas jednotlivý, dlouze stopkatý, nejhořejším lislom neb 2 sblíženým neobalený. Bylina Uelá. - 1145 - * T. incarnatiim L. (J. nachový). Lodyha přímá jednoduchá neb od spodu větevnata, tak jako listy huňatá. Lístky opakvejčité, zpředu zoubkované, často mělce vykrojené. P a 1 i s ty vejčité, příšpičaté, mázdřitó, žilnaté. Klas ve j čitý neb podlouhlý, posléz válcovitý. Kalich 10 žebr ý, přilehle bělo- huňatý, zuby jeho kopinalě šidlovité, dosti stejné, dlouze b r v i t é. V. 0'20 — 080 m. Koruna krvavě červená, zřídka růžová neb bílá, Q Červen, červenec. Původem z jižní Evropy, u nás někdy pčslovaný a mísly zdivočelý. V brněnském kraji' na některých místech u Brna, jako na Černých polích (Haslinger), druhdy zdivočelý na Špilbcrku (NiessI a Czížek), zdivočelý u M. Třebové (Czerny), zdivočelý u Líšně, Lelekovic a Ivančic. — V Prostějovsku: zdivočelý na Bialné za Hrdiboí-icemi a na Horkách u Drahan, kdež dříve se pěstoval, u Krasického rybníka, zavlečen podél nové trati od Prostějova do Třeboviček a od Proslějova až do Džbclu (Spitzner). Ve Zno- jemsku: kolem Hrušovan (Ripper) a kolem Dudkova pěstovaný; ^mezi jetelem u Jaroslavic, zde bezpochyby jen zavlečený (Oborny), u Nov. měsla zřídka pěst. (Havelka), Telč, Velk. Meziříčí, Balín, Žďár. — Kolem Prostějova setý (Zahradník), u Šumberka (Paul), v lese u Janovic (Schierl), náspy trati u Konic (Dr. Hanáček). Pořídku pěstován u Prusenovic (Červinka), zřídka zdivočelý u Li- topecen (Palla), na polích u Propasti u Mor. Teplice a na polích poblíž Skalky u Hranic, pole u Podslálu. — Porůznu pěstován u Místku (Gog-ela). Zdivočelý u Kylešovic ve Slezsku (Svěrák). b) Klas krátce stopkatý, jednotlivý neb druhý menší vedle něho, dvěma nejhořejšími listy částečně obalený. Bylina mnoholetá, bez střední rozetky listův, s lodyhami konečnými. a) Kališní trubka 20žebrá, dolení její zub více než 2krát delší ostatních. Lístky chruplavičně zoubkované. 1300. T. alpestre L. (J. podhorní.) Lodyha přímá, na» mnoze jednoduchá, tak íjako řapíky dosti přilehle neb nahoře často od st ál e chlu p a t á. Lístky kopinaté neb čárko- vitě kopinat é.Uupé neb špičaté, vyhlodaně zoubkované, poslední větvičky žeber rovnovážně ku kraji odbíhající, na líci lysé, vespod přilehle roztroušeně chlupaté až huňaté. Palisty čár- kovitě kopinaté, se špičkou dlouhou, čárkovitě šidlovitou, podél žeber- naté, mázdřité, celokrajné. Klasy kulaté neb vejčité, namnoze po 2, dolení menši, obalené a kratičce stopkaté. Kalich hu- ňatý, zuby jeho kopinaté šidlovité, přímé, dlouze brvité^ nej dolejší silnější a v í ce než 2krát delší ostatních. Trubka korunní znenáhla ztížená. Pavézka podlouhlá, vzhůru ohrnutá. Lusk 2chlopně pukající. Oddenek větevnatý, vícelodyžný. V. 0-20— 0-40 m. Koruna sytě až temně nachová. Listy dosti tuhé. 2j- Červen, červenec. Výslunné a keřnaté kopce, světlé háje, lesní luka, křoví. V střední a jižní části hojný jinde porůzný. V brněnském kraji: v jižní a střední části obecný (Makowsky), kopce v okolí Brna, u Obran, Bílovic, Nov. hradu, Adamova, u Mčnína a j. nikoliv řídký (Oborny)!, u Urásova a Lomnicky — 1146 — Pluskal), hojtiý u ^lapanic a Ostrovačic (Niessl), f»rysice a Drnovice u Vyškova (Spilzner), u Ivančic (Schwoeder), u Krumlova (Zimniermann)!, u Klobouk (Slei^er)!, Líšeň, Mordovna, Kanice, Aičmanice, Maloměřicc, Karlouzy, Rečkovice, Medlánky, Ořešín, Kuřím, Žernůvka, Senlice, Černá hora, IJejkovice, Boskovice, Vanovice, Komín, Bystrc, Písařky, Kohoutovice, Červený kopec, Žebélín, Bohonice, Boso- nohy, SlřeUce, Oslavany, Modricc, Syrovice, Slavkov, Bučovice, Nesovice, Dra- žovice, Drnovice, Ždánice, Židlochovice, Hustopeč, Morkůvky, Kobylí, Velk. Pavlo- vice, Budkovice, Vedrovice, Olbramovice. — V Prosléjovsku : na Obrové noze, v Hatích u Brodku, na Záhoří, u Křenúvek, na Kněží hoře u Krunisína, na Okluce u Hradiska (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemer), Jevi- šoviee, Vranov, Cížov, Hardek, Devět mlýnův, Šatov, v Frauenholce u Tasovic, v Purkrábce a Tvořihrázkém lese u Znojma, u Hodonic, Podmole, Velk. Ma- šovie, na Polavských a Mikulovských kopcích dosti obecný (Oborny). V Ji- hlavsku : u Panského a Koskova mlýna u Jihlavy (Pokorný), údolí Dyje u Star. Hobzí (Oborny), Mor. Budějovice, Nová Říše, Zvoleňovice, Borovná, Velk. Mezi- říčí, Křenička u Balína, Bystřice n. P., Žďár. — V Olomoucku: ojediněle v lomech u Hněvotína (Mik), Hofberk u Domašova. — V uh. hradištském kraji: v Oboře u Kroměříže (Palla), les Plechovec a na úklonech Dúbravy k Moravě u Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby), Bohatec, Strážnice, Radčjov, Velká, Filipov, Straní, Uh. Brod, Prakšice, Havřice, Suchá Loza. \c východní části: Koslelecký les, Ochoza, háj nad Jankovicemi, Lysina u Tučap (Červinka), u Nov, Jičína (Sa- pelza), Chrastešov, Dešna, Pozděchov (Ig. Pouč), Hranice, luka v Kyslířovských selských lesích. V Těšínská. — U Opavy (Svěrák). (j) Ibicolor Rchb. Bylina nižší, lodyha též nahoře přítiskle chlu- patá. Plátky bílé neb světle růžové, pavézka nachová Řidčeji: úklony v údolí Dyje u Znojma a Popic (Oborny). 1301. T. riibens L. (J. válcovitý). Lodyha ztuha přímá, namnoze jednoduchá islistylysá. Lístky přítuhé, kop i- naté neb čárkovitě kopinaté, tupé, hrotité a útle hrotitě pilovité, hustě a vynikle žilnaté, poslední větévky že- ber ku kraji rovnovážně odbíhající. Palisty by- linné, kopinaté, ku konci drobně pilovité, dlouze zakon- číte, podél žebernaté. Klasy podlouhlé, válcovité, jedno- tlivé neb po 2, namnoze dloužeji stopkaté, pročež sotva oba- lené. Kališní trubka lysá, zuby její šidlovité, hu- ňatě brvité, zub dolení silnější, několikrát delší než ostatní. Trubka korunní k dolejšku znenáhla ztížená. Pavézka vej- čitě podlouhlá, vzhůru ohnutá. V. 040 — 060 m. Koruny nachové. Klas nejprv huňatými osi- nami kališních zubů nahoře čuprynatý. '^■ Červen, červenec. Keřnalé a kamenité kopce a stráně, světlé, suché lesy, v střední a jižní části rozšířen, jinde porůzný. V brněnském kraji : Písařky, Hády u Obran, u Adamova a Mor. Třebové (Makowsky), u Šerkovic a Cebína (Pluskal), v Tuřanském lese (Czížek), u Ivančic (Schwtteder), les u Kurdčjova (Schierl), u Klobouk (Slcigor), obecný les a na kopcích kolem Krumlova (Zimnier- mann), vinice a Panáčkův les u Obran, Doubravník, Kraví hora, západní svah — 1147 - Žlutého kopce, Holedná a les nad Jundrovem, Bosonohy, Lískovec, Slřelice, Ho- dčjice, Mariánská studénka a údolí llokylné u Krumlova, Rudkovice. — Ve Znojemsku: u Náméšlč (Roeníer), kolem Mikulova a Polavy (Makovvsky), mezi Vedrovicemi a Marešovicemi, u Jevišovic, Rilova, Vranova, Liliendorfu, Lukova, Hardeku, Znojma, Devíli mlýnův, Hnanic, Kounic, Milfrouna a j. (Oborny). V Olo- moucku: kolem Olomouce (prof. Tkaný)!, ojediněle u Zábřoha (Pánek). V uh. hradišťském kraji : Lysina u Kroměříže (Zaliraduík), Mikovice a Slar. měslo (Schlogl), na Javořině (Holuby)!, u Val. Klobouk (Sapelza), zde zvláště hojný na Horce, Knězdub, Inka Vojšice u Mal. Vrbky, Velká, Kuželová, Dlouhá a Ma- chova luka a Věličký les u Javorníka, luka Jamy u Nov. Lhoty. — Ve vý- chodní části : Kruhy u Tučap (Červinka), luka Jestřábí u Piusavy a na hranici okresu vsetínského u Tří kamenvi (Sloboda). Poschlá u Vsetína. — U Hranic (Vogl). Ve Slezsku: na Tulu (W. Fl.), u Herallic a Hradce poblíž Opavy (W. a Gr.), u Krnova (Gr. Fl.). j3) KaUšní trubka lOžebrá; nejdolejší zub její nanejvýš 2krát delší ostatních. Lístky nezřetelně zoubkované neb celokrajné. 1303. T. medium L. (J. prostřední). Lodyha vystoupavá neb položená, často větevnatá, tak jako listy dosti prítiskle chlupatá. Lístky vejčité neb podlouhlé, dolení vykro- jené, hoření špičaté, dosti hustě vynikle žilnaté, poslední větvičky žeber skoro rovnovážně ku kraji odbíha- j í c í. Palisty žebernaté, mázdřité, s koncem bylinným, kopinatým, celokrajným, brvitým. Klasy kulaté neb vejčité, jednotlivé neb po 2, krátce stopkaté, obalené. Trubka kališní lysá, jak sláma žlutá, zuby její niťovité, brvité, nejdolejší z nich málem delší ostatních. Trubka korunní skoro stejně široká, pavézka vejčité podlouhlá. Lusk podle předního švu chlo- pn ovité pukající. Oddenek daleko plazi vý, větvitý, vícehlavý. V. 0-20— 0'50 m. Koruny světle nachové. Lodyha často sem a tam zprohýbaná. 2j- Červen — srpen. Suché, zvláště hornaté lesy, kraje lesní a rolní, lesní luka, keřnaté kopce, v pahorkatině a předhoří až přes 700 m. rozšířený a hojný. 1303. T. ochroleucum Huds. (J. bledožlutý). Lodyha vystou- pavá, jednoduchá neb větevnatá, doleji tak jako řapiky odstále měkce chlupatá a bohaté nahoře chudolistá a skoro prítiskle chlupatá. Lístky podlouhle elliptícké až kopinaté, tupé, vykrojené neb špičaté, všecky nezřetelně vroubkovaně zoubkaté, p o- slední větévky žeber šikmo ku kraji odbíhající, všecky pýřité. Palisty mázdřité, celokrajné, podél žebernaté, s koncem kopinaté šidlovitým bylinným. Klasy vejčité neb ku- laté, dlouze stopkaté, jednotlivé, často neobalené. Ka- lich odstále srstnatý, zuby jeho zelené, kopinaté šidlovité, nejdolejší 2krát delší ostatních. Koruna s úzkou trubkou, - 1148 — pavézka vejčitě kopinatá, prodloužená. Lusk víčkem kolkolem obříznutým^ p u k a j í c í. Oddenek větevnatý, vícehlavý, vícelodyžný. V. 0-20— 040 m. Koruny žlutavě bílé s pavézkou někdy ku konci do nachová zbarvenou, po odkvětu ryšavé. '^■ Červen, červenec. Svěllé, suché losy, líraje lesňv, lířoví, lesní luUa, v teplejší pahorkatině a Beskydách rozšířen, jinde porůzný. V brnCnském kraji : v Písařkách u Brna až k Žebělínu, v údolí Svratky od Veveří až k hradu Pern- štýnu (Makowsky) ! , Kvělnice u Tišnova (Reissek)!, Kohoutovice 3 Bosonohy u Brna a u Rosic směrem ku Kratochvílu (Niessl)!, Nikolř.ice (Šebesla), kraj lesa u Kurdějova (Schierl), les Hložek u Klobouk (Sleiger)!, u Ivančic (Schwoe-^ der)!, kolem Oslavan (Roemer), Lískovec, Střelíce, Ždánice. — Ve Znojemsku: na Pelcberku u Milfrouna, Kukelaj u Nesechleba, Kraví hora a údolí Leskavy u Znojma, (Oborny), neroste, jak se zdá, v česko-moravskéni pohoří. V Olo- moucku: v méslské dřevové zahradě a j. u Olomouce (Mik), u Milkova (Sla- víček). V uh. hradišiském kraji: v Oboře (Zahradník) a za chmelnici u Kromě- říže (Palla), v Hodonínském lese, na míslě trochu vlhkém v levo při cestě od Cejče do Hodonína (Uechtritz), mýtiny nad lesem Hájem u Bzence (Bubela), na Javořině, a Lopeniku (Holuby), Val. Klobouky (Sapetza), les Královec u Poteče, Rozsoší u Příkazu, Zděchov. — Ve východní části: kraje lesní pod Lysinou u Holešova (Červinka), u Rusavy (Sloboda), zde hojný jako ú Borcův ald., u Hoštálkova. ■ — U Vsetína (Bubela), jako Hluboký, Nivky ald., u Halenková, hřebenem Javorníkův, Velk. Karlovice, Rožnov. — Štramberk a Helfenštýn (Schlosscr)!, liojný u Jasené a Si. Jičína (%. Pouč), u Příbora, Lhotky, Polonii, Kolzendorfu, Něm. Jasenic a Nov. Jičína (Sapetza), na několika místech u Frýd- landu (Oborny), na mezích a travnatých nu'stech. v celém okolí Místku až k Bruš- perku (Goyela). Ve Slezsku: luka na úklonu Lysé hory, u Lubna a u Malenovic (Oborny), u Uslroně (Wichura), liřbilov byslrzický a u Karpentny (Kols.chy), u Jaklaře blíž Opavy (Svěrák). c) Klasy jednotlivé neb po 2, krátce stopkaté, obalené. Stopka klasu konečného s článkem lodyžním mezi oběma obalnými listy ± srostlá, zřídka prostá. Bylina mnoholetá, se střední rozelkou a postranními lodyhami. 1304. T. prateiise L. (J. luční). Lodyha položená neb vystou- pavá a tak jako celá bylina + přítiskle chlupatá, pěstováním olysajíci. Lístky celokrajné neb nezřetelně zoubkované, vejčité, dolejší též okrouhle vejčité, vykrojené. P a 1 i s t y mázdřité, žebernaté, vosinu štětičkovité chlupatou vybíhající. Klasy kulaté neb vejčité, namnoze přisedlé, obalené. Kalich 10 ž e b r ý, chlupatý, zubyjehoosinaté. Lusk víčkem ob- říznutým pukající. Oddenek trsnatý. V. 015 — 0 40 m. Koruny nachové, zřídka bílé. '^■ Červen—podzim. Luka, pasivy, travnaté porostlé stráně, meze, od roviny až k vysokým horám obecný, často pěstovaný. 3Í)5. BoťycnUim Touni. Jíílojetel. 1305. I), suftrntieosiim Vili. (B. pětilistý). Polokeř s větvemi rozloženými. Letošní lodyhy vystoupavé neb přímé, větvité a jako — 1149 — kalichy a listy přítiskle h e db á v i t ě ch 1 u p a t é, trochu lesklé. Listy přisedlé Sčetné a lupení tý mi palisty zdánlivé 5četné, lístky klínovitě podlouhlé, až čárko vité, hrotité, Okolíky asi 1 tkvěte, stopky skoro zdélí kalicha a jako tento hustě srstnaté. Pavézka po stranách stažená, nahoru ohnutá, trochu příšpičatá, až přítupá. Zuby kalíšní Shranné, skoro o ^/g kratší trubky. Tobolky kulaté, příšpičatělé. V. O' 15— 0-30 m. Koruny malé, bílé, pavézka někdy trochu na- červenalá, člunek na konci tmavofialový. " 2|. Kvělen — červenec. Suché a výslunné kopce, trávníky, křoví, meze. \ střední a jižní čásli rozlroušen. V brnčnskóin kraji: u Ivančic (Schwoeder) !, u Nikolčic, Nosisiavi, Olnic, Sokolnic a Julianova u Brna, zde pořidku (Ma- kowsky)!, kopce u Židlochovic (Oborny)!, hojný u Popůvek směrem k Vomickému lesu, kolem Nčmčan a Slavkova (Niessl)!, přehojný u Kounic (Zavřel), u Krum- lova poblíž Dukovan a sice v lese smčrem ku Tkanýho mlýnu (Zimmermann), u Klobouk (Sleiger), u Cojče (Wiesner), Oujezd, Mal. Hoslihrádky, Šaralice, Cerčín, Huslopeč, Kurdéjov, Krumvíř, Wiesg^runt u Bošovic, Borkovany, Kobylí, Velk. Pavlovice, Milovice, Klenlice. — ■ \'e Znojemsku : kolem Mikulova, na Polavských kopcích až k Feldsberku obecný (Makowsky), na Kamenné holi mezi Nov. sídlem a Guldenfuriem, na Sibeničníku u Drnoholce, na Arbesu a Dlouhé stráži u Nov. Přerova (Ripper), u Mohelna a Oslavan (Roemer), v okolí Znojma na nčkolika místech v údolí Leskavy, mezi Suchohrdlím a Mal. Tasovicemi, v Tvořihrázském lese a v Purkrábce, u Milfrouna, Vedrovic a sice při stezce k Marešovicům po kraji obory přehojný, mezi Milfrounem a Tasovicemi, Kraví hora u Znojma a sice mezi Kounicemi a Sedlešovicemi (Oborny). V ostatní části: n Luhačovic (Makowsky), náspy trati a poskrovnu na jednom míslč na [)úbravč u Bzence (Bubela), u Bílovic bliž Uh. Hradiště u Zahnašovic blíž Holešova (Gogela), na Javorině (Holuby)!, u Danova (Makowsky)!, u Syrakova (Ig. Pouč), Žerotín u Strážnice, Radějov, Knězdub, Louka, Velká, Vojšice a Podorlí u Mal. Vrbky, Kobela u Kuželové, Slrmečník u Javorníka, Filipov, Nov. Lhota, Jelenova a Stránsko u Strání, Lysá hora a les u Bohaté lípy u Uh. Brodu, Prakšice, Havřice, Volencv, Suchá Loza, Ordějov, Bystřice, Chrast a Obora u Bojkovic, neroste však již ii Val. Klobouk. 396. Lotus L. ŠtiroYiiík. 1306. L. coriiiculatus L. (Š. obecný, ledenec). Lodyha zře- telně hranatá, dřeni vyplněná neb úzce rourkatá, pevná, větvitá. Listy zpeřeněSčetné; lístky Snejdolejšína spodu řapika o něco menší, palistovité, šikmě ve j čité neb vejčitě podlouhlé, 3 hoření na konci řapika sblížené, opakvejčité neb podlouhlé až čárkovitě kopinaté, prostřední z nich kloubem na řapíku mezi oběma postranními přisedlý. Vlastní palisty štětinovité. Okolík 3— 6k v ě tý, stopky velmi krátké. Kalich trubkovitě zvonkovitý, nahoře rozšířený, zuby jeho z 3hr ann é spodiny šidlo vité, v poupěti přímé neb skloněné. Pavézka okrouhle vejčitá, tupá. Glunek na spodu ho- řeních krajů křídlovitě rozšířený, dole pravým — 1150 — Úhlem v zobánek vzhůru ohnutý. Lusk válcovitý, naduřelý. Oddenek vystoupavě větevnatý, bez plazivých výběžků v. V. 010 — 030 iií. Plátky žluté, sušením často modrozelené, pa- vézka zhusta barvy nákrvavé. Odění velmi měnivé. L. arvensis Schk. U nás v odrůdách: a) 1 at if o 1 i u s G e 1 ak. Lístky opakvejčité až podlouhlé, špičaté, přitloustlé. d) tenuifolius L. Bylina mnohovětevná, tenkolodyžná a drobno- listá. Lístky úzce podlouhlé neb podlouhle kopinaté, k dolejšku khno- vité, dužnatéjší, více sivozelené. Křídla podlouhle opakvejčitá. L. tenui- folius Rchb., L. tenuis K. 2\. Kvělen — podzim. Luka, pastviny, meze, cesty, a) od roviny až na vyšší přcdhorí obecný b) příkopy, zaplavovaná místa, zvlášlé na slané půdč, v nížinách jižní a střední Moravy pořídkii. U Začan, Měnína, Oujezda a Nov. dvora u Nikolčic (Makowsky), luka u Ivana, Žabčic a Žilbořic (Schierl), mezi Podivínem a Lednicí všude rozšířen (Uechtrilz), při Dyji pod Hrušovany, u Cejče, Cejkovic, u Blučiny a v nížinách až k Podivínu, v poříčí Moravy, u Břeclavi, u Bělotína (Ripper), podél Moravy u Kroměříže (Zahradník), dle Červinky u Hu- stopeče za Bečvou. 130V. L. iiliginosus Schkiilir. (Š. barinný). Lodyha oblá s čárkovitými stopami listů málo zřetelnými, uvnitř široce rournatá. Listy zelené, vespod silně nasivělé, 5četné, namnoze brvité, lístky 2 pří spodní šikmě vejčité, palistovité, hoření opakvejčité podlouhlý, na dolejších listech také opak srdčitý; k o- nečný pod kloubem řapičným ještě zřetelně řa pikat ý. Palisty zakrnělé, štětinkovité, vně vedle nejdolejších 2 lístkův. Okolí k namnoze lOk v ě t ý. Kalich trubkovitý, nerozšířený, dlouze chlupatý, zuby je ho dlouhé, kopinaté šidlovité, před kvetením obloukem odstálé neb zpět ohnuté. Pavézka podlouhle opakvejčitá, pří špičatá. Clunek s kraji hořeními sotva křídlo vité porozšířenými, znenáhla obloukem v zoban vzhůru ohnutý. Lusky tenké, trochu růžencovitě zaškrcované. Oddenek vyhání četné podzemní, šupinaté, načervenalé výběžky. V. 0'20— 0-40 m. Koruny větší, sytě žluté. Mrcásky hlavního ko- řene s kořínkovými bambulkami. L. major Sm, 2j- Červen — září. Mokrá, bařinná luka, příkopy vodní, rašelinné tůně, vlhká lesní místa, u potokův, v chladnějších a hornatějších polohách a v předhoří roz- šířen. Neroste v brněnském, znojemském (Oborny) a prostějovském kraji (Spilzner). V .Jihlavsku: u JHouhé stěny poblíž Jihlavy (Neumann). V Olomoucku: rašcUnná luka na levém břehu Moravy u Olomouce, jako u Kláštera Hradiska hojný (Makowsky), v příkopech vodních při trati u Zábřeha (Pánek), u Velk. Losina (Oborny). Mimo to: u Luhačovic (Schlogl), vlhká luka u Jindřichova (Schlosser), luka u Frýdlandu a v údolí Ostravice až k Hulím (Oborny), u Bělotína (Ripper), u Příbora (Czížek), bařina pod Černou kaplí a pod étaudlem u Místku (Gogela). — 1161 — Ve Slezsku: rozšířen v Těšínská (Kolbcnheycr), v nížinách kolem Vidnavy až k horám nad Latzdorfem a kolem Rcivízu velmi hojný (Vierhappcr). 397. TetragoHolobus Kiviii. Ledciiec. 1308. T. siliquosus Koth. (L. luštinatý). Lodyhy položené neb vystoupavé, na dolejšku větevnaté a jako listy roztroušeně přítiskle chlupaté neb lysé. Listy zpeřeně 5četné, ne j dolejší 2 listy palistovité, menší, šikmě vejčité, širokou spodinou křapíku a k objemu lodyhy přirostlé, ob- jímavé, 3 lístky na konci řapíka klínovitě opakvejčité neb vejčité podlouhlé, celokrajné, postranní šikmé. Okolíkyúžlabní, dlouze stopkaté, namnoze 1-, zřídka 2květé, květy krátkosto- pečné, listovitým, 2 — 3d ílným listenem podepřené. Křídla lusku rovná, asi s 1/4 šířky postranní stěny lusku. Oddenek dílem přímo větvitý, dílem plazivé šupinaté výběžky vyhánějící. D. 015— 0-30 m. Koruny světle žluté, veliké; listy přitloustlé. Lotus siliquosus L. 2|- Květen — červenec. Vlhká luka, příkopy, meze, háje, zvláště na půdě slané, v nížinách porůzný. V brněnském kraji: u Brna, Měnína, Turan, Nov. dvoru u Nikolčic a Cejče (Makowsky) ! , u Blučiny (Niessl)!, kraje cest u Husto- peče (Schierl)!, u Klobouk (Steiger)!, u Zajeěí a Podivína (Uechtritz)!, u Led- nice (Reissek)!, Židenice, hojný u Vostopovic, Slrelice, Mal. Hoslihrádky, Ho- dějice, Slavkov, Židlochovice, Moutnice, Terezov, Brumovice, Kobylí, Vclk. Pa- vlovice, Star. Břeclav, Lanžhot, Břeclav, Poštorna, Nov. ves. — Ve Znojemsku : hojný kolem Mikulova a odtud až k Nov. mlýnu (Makowsky), u Doln. Duna- jovic, Nov. sídla. Nov. Přerova, mezi Frelešdorfem a Drnoholcem, u Gutenfeldu a Bratibrunu (Ripper), u Litobratřic (Zimmermann), mezi Milfrounem a Našelicemí, kolem Jaroslavic, Hrádku a Hrušovan (Oborny). V uh. hradištském kraji: pří- kopy silniční u Bzence směrem k Vracovu (Bubela), u Hodonína (Uechtritz), Strážnice, Dlouhá luka a při potoku pod stanoviskem u Javorníka. Ve Slezsku: u 1. jezu u Těšína a druhdy na Grabině (Kolbenheyer). * (xlycyrrhiza L. Lekořice. * Cr'. giabra L. (L. hladkoplodá). Lodyhy přímé, jednoduché neb větvité, skoro lysé. Listy 5— 6 jařme, lístky vejčité neb po- dlouhle vejčité, vykrojené, krátkořapičné, žláznatě tečkované, vespod lepkavé, řapíkymrtnaté.P a lis ty opadavé. Klas stopkatý, úžlabní, kratší listu mateřského, z květů pooddálených, řídkých. Koruny modré s křídly fialovými. Lusk lysý, hrotitý, 3—4 semenný. V. 0-30- 1-00 m. 21- Červen, červenec. V jižní části někdy pěstovaná a porůznu zdivočelá. U Vistonic a Pardorfu druhdy pěstovaná a zdivočelá (Schlosser), u Popic a Vel. Starvic pěstovaná a zdivočelá (Schierl), u Hustopeče (Reissek), u Výmyslic a j. (Oborny), při plotech, na mezích a rolích zdivočelá kolem Mikulova, Stracholína a Pouzdřan (Makowsky), velmi hojná v některých vinicích u Bzence a na Sv. Florianku zdivočelá, jako zbytek dřívější kultury (Bubcia), u Místku a Molylovic zřídka pěstovaná (Gogela). — 1152 — 308. Galega Tourn. Jestřabiua. 1309. Gr. ofliciiialis L. (J. lékařská.) Lodyha přímá, dole větvitá, namnoze lysá. Listy, licbozpeřené, 5 — Sjařmé, lístky krátko- řapičné, podlouhle kopinaté, hoření kopinaté, s dlouhým vláskovitým hrotem. Palisty šikmo-st řelo vité, kopinaté zakončíte, na lodyze trochu šikmo sbíhající. Hrozny úžlabni, přímé, řídké, hojnokvěté, dlouze stopkaté. Listeny šidlovité. Ka- lich vzadu na dolejšku vakovitě prohlubený, zuby jeho dlouhé, vlá^kovité. Oddenek přímo vétevnatý. V. 0-50 — 1 00 711. Pavézka lilákově modrá, křídla a člunek světlejší, bělavé, zřídka celá koruna bílá. 2j- Červen — srpen. U polokfiv a príkopův, v liájích, v křoví, kraje lesní, v nížinách jižní čásli rozlroiišena, jinde pořídku. V brněnském kraji: Rajský lesík n Cernovic, Blučina (Makowsky), háje mezi Vranovicemi a Nemčicenii, u Rajhradu, jakož i v liájích při Svratce od Brna až k jejímu úslí jako u Ko- márova, 2iulochovic a Mušova (Reissek), u Podivína (Schlosser)!, u Břeclavi a Příkhid (Uechtritz)!, při Dyji n Slracholína a v lese a Ivana (Schierl), ísakvice, Polava, St. Břeclav, Sfelce. — U Lanšlorfa, v háji mezi Frclešdorfem a Tra- binským dvorem (Rippcr), u Vislonic, Nov. Přerova, v okolí Jaroslavic a Hru- šovan (Oborny), u Mikulova (Domas), při Dyji od Drnoholce až k Lednici (Ma- kowsky), u Jenešova v náměslském okresu (Roenier). V uh. hradišlském kraji : Záhlcnice u Kroměříže (Zahradník), po březích Moravy u Uh. Hradiště pořídku, u Luhačovic (Schlóg-l), luka při Moravě u Bzence, luka a křoví u Písku a v pří- kopech lučních mezi Olšovicemi a bzeneckým nádražím (Bubela). Ve východní části : hrad Lúkov (Červinka), kraje cest u Střebelic směrem k Zahlcnicňm (Sloboda), při Bečvě u Jablůnky (Sapetza), v příkopu u cesty pod Kamennou u Stařice poblíž Místku nehojně (Gogela). Ve Slezsku při Moravici u Melče (Miíkusch). * Colutea L. Žaiiovec. * C. arboresceiis L. (Ž. obecný, šocovice ovčí, měchýrník). Keř s listy 3 — 5jarmě lichozpeřenými, lístky opakvejčité neb elliptické, na konci vykrojené. Palisty Shranně kopinaté, krátké, polomázdřité, chlu- paté. Hrozen úžlabni, 3 — 6kvě!ý, přímý, kratší neb zdélí listu pod- porného. Hrbolky pavézky uťaté. Lusk podlouhle elliptický, obak zašpičatělý, nadmutý, nepukavý. V. 1-50— 4 00 m. Koruny zlatožluté, pavézka s červenohnědou skvrnou. 2|. Kvélen, červen. Původem z jižní Evropy, u nás v sadech a na ker- nalých stráních často sázený a někdy zdivočelý, jako u Cacovic, na Kraví hoře, >:iutém kopci, v Písařkách, na Holcdně u Jundrova ald. — Za nádražím u Bcdi- hoště 2 keře jako zdivočelé (Spilzner), v Oboře u Kroměříže (Pallaj, v Háji u Bzence úplně zdomácnělý (Kolek), malý keř na kopcích mezi Cejčem a Kobylí jako samorostlý (Spitzncr). * Robiiiia L. TrnoYiiík. * R. pscudacacia L, (Akát.) Lisly lichozpcřené, 5— Sjařmé, lislky vejčité až vejčitě podlouhlé, zpředu často vykrojené, hrotité, na — 1153 — delším kloubnatém rapíčku, posl ranní s I, konečný s 2 šidlovitými palisty. Palisty listu zakrnělé, na loňských větvích namnoze v krátké trny přetvořené. Hrozny úžlabní, převislé, řídké, leč hojnokvěté. Lusky na švu semenném šidlovitě rozšířené, lysé. V. 15—20 m. Koruny veliké, bílé, vonné. 2|- Květen, červen. Pňvodem ze sev. Ameriky, u nás v sadech, plotech, na šíráních a v lesích zhusta sázený a nčkde, zvlášlč v jižní části, zdivočelý. Carag-ana arborcSCeilS L. (Cimišník obecný), s listy 4 — Sjarmými, sudozpeřenýnii a řapíkem ve špičku vybíhajícím sází se zhusta v Ubosadech. 399. Oxytropis DC. Vlnice. 1310. 0. pilosa DC. (V. obecná.) Huňatá. Listy šedozelené, 5 — 13jařmé ; lístky podlouhle kopínaté, špičaté, dolejších hstů po- dlouhle vejčité. Palisty byhnné kopínaté, při spodu řapíka vetknuté, jinak prosté. Hrozny vejčité, posléz podlouhlé, dosti husté, dlouze stopkaté, se stopkou delší než list podporný. Listeny čárkovité, hu- ňaté. Kalich trubkovitý, zuby čárkovité šidlovité, zdélí neb delší trubky. Lusky čárkovité válcovité, přímé, v kalichu skoro přisedlé, huňaté, s semenicí příhrádkovité vetknutou. V. 0'20— 0-35 m. Plátky světle žluté. Listy sivozelené. Astra- galus pilosus L. \> Květen, červen. Suché trávníky, skalnaté a kamenité stráně, chlumní pastviny, v teplejší pahorkatině porůzná. U Pouzdřan (Niessl)!, ve vinicích u No- sislavi, u Otnic, Sokolnic a Cejčc (Makowsky), ! u Klobouk a Krumvíře (Steiger)!, Polavské kopce (Uechtritz sen.)!, vápeníte kopce u Mikulova, jako u Sv. Še- bestiána a na Turoldu (Oborny)!, Kolby u Uherčic, Židlochovicc, Hustopeč, Kur- déjov, Morkůvky, luční úklony u Krumvíře, pod Katovnou a na j. m. u Ko- bylí, Velk. Pavlovice, Větrník u Dražovic. 400. Astragalus L. Kozinec. A) Lodyha velmi skrácená, hustě listnatá. Palisty mázdřité, mezi sebou volné neb hořejší na opačné straně řapíku srostlé a ke ztlustlé spodině řapíku trochu přirostlé. 1311. A. exseapus L. (K. bezlodyžný). Odstále huňatý. Listy přízemní řapíkaté, hustě nahloučené, 10—15 jařme, lístky krátkořapičné, vejčité neb vejčitě podlouhlé neb okrouhlé, špi- čaté neb též vykrojené. Palisty široce kopínaté. Hrozny skoro, přisedlé, úžlabní, strboulovité, chůdo-, namnoze j e n 5—9 květe, mnohem kratší než list podporný. Stopky as zdélí trubky kališní. Listeny blánovité, čárkovité neb čár- kovité kopínaté, šidlovitě zakončené. Kalich trubkovitý, zubů kopina- tých, skoro zdélí trubky. Lusky vejčité, nafouklé, přímé, huňaté. Oddenek přímo větevnatý, namnoze vícehlavý, vícelodyžný. V. 0-05— O- 15 m. Kalichy bledé, koruny veliké, zlatožluté, s pa- vézkou dlouhou. 73 — 1154 — 2j- Kvělcn, červen. SkalnaU' a travnalé kopco, suché louky, meze, v jižní části pořídku. Kopce u Ceji':e (Wiesner a Makowský) !, kopce u Hovoran (Ma- kow.sky), kopce u Cejkovi^j (Schierl), kopce u Kobylí. — ■ Na nčklerých mezích mezi náspem Irali a dědinou Milfrounem (Richter). B) Lodyha prodloužená, oddálené listnatá. Palisly k řapiku neprirosllé neb toliko nejdoleji zcela nepatrně přirostlé. 1. Koruny žluté neb žlutavě bílé. 1813. A. cicer, L. (K. cízrnovitý, cizrna planá). Pří ti skle chlupatý. Lodyha položená, koncem vystoupavá, rozkladitě větev- natá. Listy 8 — ISjařmé, lístky dolejších listův okrouhlé, hořej- ších podlouhlé až podlouhle kopinaté, tupé neb krátce špičaté, b r v i t é. Palisty bylinné, kopinaté, k dolejšku rozšířené a mázdřité, dolejší naproti listu kraji svými se dotýkající, hoření srostlé. Hrozny klasovité, podlouhlé, zdélí neb kratší listu mateřského. Květy přímé, skoro přisedlé. Kalichy trub- kovité, prítiskle černě chlupaté, zubů Shrannně ši- dlovitých mnohem kratších trubky. Lusk nafouklý, kulatě ve j čitý, černě srstnatý, v kalichu přisedlý, posléz jej protrhávající. Oddenek oblý, plazivý, větvitý. D. 0-30 -0-80 m. Koruny světle žluté. 2|- Červen, červenec. Luka, trávníky, keřnalé úklony, křoviny, kraje lesfiv, v střední a jižní části rozšířen, jinde porůzný neb schází. V brněnském kraji: od Brna dolů rozšířen, v severní části schází (Makowský), u Brna, Karlouz, hojný kolem Ivančic (Oborny)!, u Klobouk (Steiger)!, u Cejče (Uechlrilz)!, mezi Podivínem a Břeclaví (Ripper)!, Vejhon u Židlochovic (Schierl)!, Černá pole, Husovice, u cihelen na cestě ku prachárnám. Žlutý kopec, u Hodéjic, od Husto- peče až ke Kobylí, Velk. Pavlovice, Star. Břeclav. — Na Zlechově u Seloutek v okolí prostějovském (Spitzner). Ve Znojemsku : kolem Znojma, Milfrouna, Ta- sovic, Jaroslavic, Hrušovan, Jtrnoholce, jako též podél zemské hranice obecný, neroste v severní části jako kolem Náměště (Oborny). V Olomoucku : u Olomouce jen pořídku, jako u Slavonína (Mik). V uh. hradišlském kraji: u Velehradu (Sapelza), u Uh. Hradiště (Schlogl), u Kyjova a Mutčnic (Ueehtritz), při Syro- vinském potoku v předměstí (Jlšovice u Bzence (Bubela), Strážnice, Radějov, Knězdub, Velká, iuka Vojšice u Mal. Vrbky, Kuželová, Machova luka a luka ]»oliny u Javorníka, Uh. Brod, Havřice. — Květná zahrada u Kroměříže (Palla), na Javoříně (Holuby). V ostatní části : Kruhy u Tučap (Červinka), u Rusavy na kopcích kolem Chomýže a v bažantnici u Holešova (Slol)oda). Ve Slezsku: při Mlýnském potoku u Těšína (Kolbenheyer). 1313. A. asper Jaeq. (K. drsný,) Lodyha přímá, tuhá neb vy- stoupavá, jednoduchá neb větvitá ajako listy a kalichy při- tisklo chlupatá. Listy 10 — 15 jařme, lístky podlouhlé, čárkovitě podlouhlé až čárkovité, tupé neb špičaté. P a- listy kopinaté, volné, ku spodině řapíka přisedlé. Hrozny ztuha přímé, husté, prodlouženě čárkovité. se stop- kou svou 2 — 3 krát delší lislu mateřského. Květy přímé, — 1155 — kratičce stopkaté. Kalich trubkovitý, zubů šidlovitých kratších trubky. Lusk podlouhle čárkovitý, slabě 3hranný, 2pouzdrý, pýřitý, kose hroznu přitiskly. Oddenek vícehlavý. V. O 30— 070 m. Koruny bledožluté, pavézka temnější. 2|- Kveten, červen. Luka, Irávníky, cesty, velmi pořídku. Luka u Cejče, 1856 Makowským objeven; pak na cestč z Bohunifílic do Klobouk (Stcigcr). 1314. Á. glycyphyllus L. (K. sladkolistý.) Lysý n eb velmi roz- troušeně chlupatý. Lodyha položená neb popínavá. Listy 4 až 7jarmé. Lístky o ddále né, vejčité, vejčitě okrouhlé neb vejčitě podlouhlé, tupé neb vykrojené. Palisty vejčité až vejčitě podlouhlé, hoření volné, dolení jakož i palisty na neplodných lody- hách naproti řapíku srostlé. Hrozny podlouhlé, dlouze řapí- katé, kratší svého listu mateřského. Květy krátce stopkaté, rovnovážně o ds t ál é. Kalichy lysé, krátce zvonkovité, zuby jejich šidlovité, kratší trubky. Lusky čárkovité, vzhůru ohnuté, zašpičatělé, čnělkami hákovitými k sobě skloněné, ve- spod hluboko rýhované, stopkaté. Oddenek oblý, plazivý větevnatý. D. 0'50 — 1'00 m. Koruny nazelenale běložlutavé. 2|- Červen, červenec. Světle suché lesy, keřnaté kopce, křoví, kraje lesní, v celém území od roviny až na předhoří rozšířen a hojný. 2. Koruny fialově modré neb lilákové. a) Palisty vespolek v poloviční protilislou pošvu srostlé. 1815. A. (lauiciis Retz. (K. dánský.) Lodyhy z položeného dolejška vystoupavé, jednoduché neb větvité i s listy chlupaté. Listy 8 — lljařmé; lístky podlouhlé, dolejších listů vejčité, ho- řeních čárkovité podlouhlé, tupé neb vykrojené. Klasy strboulovité, vejčité, neprodloužen é, dlouze stopkaté, delší než list ma- teřský. Listeny vejčité až vejčitě kopinaté, blánovité. Kalichy trubkovité, zuby j ejich kopinaté, 2— 2V2krát kratší trubky i s touto přilehle černě chlupaté. Čepel pavézky podlou- hle vejčitá, hluboce vykrojená, l^krát delší než čepel křídel. Semenník na stopce o V2kratší. Lusky okrouhle vejčité, přímé, bělohuňaté. Oddenek větvitý, často mnoholodyžný. V. 0-10—0 25 m. Plátky fialově modré, na spodu žlutavě bílé. A. hypoglottis Smith. et. Aut. 2j- Květen, červen. Suchá luka, trávníky, meze, travnatá návrší, v střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji: u IMoulnic, Měnína, Nikolčic a Hovoran (Makowsky), kopce mezi Sardicemi a Prací a u Začan (Oborny), u hodonínské cihelny, luka u Hustopeče (Schierl), polní cesty na Staré hoře u Klobouk (Sleiger), u Cejčc (Wiesner), u Břeclavi. — Karlov (S(;hlosser). Ve Znojemsku : u Mikulova {'Domas) a na některých místech podél hranice zemské (Uechtritz 73* — 1156 — sen.). V líh. hradišlskóm kraji: ii Vclkó (Schlosser) I, ^lal. Vrl)ka, Kuželová. — Filipov n Javorníka (Makowsky), Strání, Horn. Němči, hojnu hřebenem prů- smyku Stránského mezi .hi /ořinuii a Lopenikem, tato stanoviska ještě na Moravé (Ifolnby). 1316. Á. oiiobrychis L. (IC. vičencový) Lodyhy položené neb vystoupavé, tak jako li.sty šedozelené, prítiskle chlu- paté. Listy 8 — 14 jařme, lístky podlouhlé až čárkovitě kopinaté. Klasy vejčité, úžlabní, dlouze stopkaté, později prodloužené a volné. Listeny blánovité vejčité kopinaté. Kalich trubkovitý, zuby jeho ze širokého spodu šidlovité, 3 — 4 krát kratší trubky a i s touto bělo chlupaté aneb se vtrou- šenými černými chlupy. Čepel pavézky čárkovitě podlouhlá, na konci zaokrouhlená, 3krát delší křídel. Lusk vejčité podlouhlý, tupě Shranný, bělohuňatý, přímý, při- sedlý. Oddenek přimovětevnatý, trstnatý, mnohohlavý, namnoze mnoholodyžný. V. 0*20 — 0"40 m. Koruny světle fialově modré. 2|- Červen, červenec. Suché travnaté kopce, luka, meze, kraje cest, zvláště na půdě hUnité, ve střední a jižní čásli rozšířen, jinde schází. V brněnském kraji: od Brna na jih hojný, na sever neroste (Makowsky), Ncbovidy, Sokohiice, Němčíce, SlreUce na náspech trati od Břeclavi až po Brno, n Vranovic, mezi Kounicemi a Pravlovem, u Krumlova, Vedrovic a Miroslavi (Oborny), hojný u Iva-ičic (Schwoeder) !, nezřídka u Klobouk (Sleiger), kopce u Terezova (Spilzner), Židenické kopce, Slalinské skály, Líšeň, Mordovna, Hády u Obran, u cihelen za Videnkou, Písařky, Cerlův zmol a j. m. u Kohoutovic; Bohoaice, Leskovec, Voslopovice, Bosonohy, Vážany, Větrník u Bražovic, Ždánice, Huslopeč, Kurdč- jov. Morkůvky, Krumvíř, Cejč, Kobylí, Velk. Pavlovice, Kounice, Němčice a odtud až po Budkovicc, Zábrdovice poblíž Vedrovic, Otbramovice, Tulešice a jinde v okresu krumlovském obecný. — - Ve Znojemsku: u Višňové, Znojma, llodonic, Tasovic, Hrušovan a v celé jižní čásli hojný, řídčojší neb schází v se- verní pahorkatině, neroste již u Jevišovic a odtud až k Náměští (Oborny). V uh. hradišlském kraji: u Uh. Hradiště dosti pořídku (Schlogi), u Kyjova (Uechtrilz), na Sv. Florianku u Bzence a na kopcích mezi Vlkošem a Kyjovem hojný (Bubela). /}) PaUsty volné, toliko nejdolejší srostlé. Hrozny řídké, prodloužené. 1317. A. austriacus Jacq. (K. rakouský). Lodyhy položené neb vystoupavé, větvité a jako listy přitiskle útle pýřité- Listy velmi lítié, 7 — lOjařmé, lístky čárkovitě, toliko nej- dolejších listů vejčité podlouhlé, tupé neb vykrojené. Hrozny 10 až 16 k v ět é, řídké, později prodloužené. Stopky květní skoro tak dlouhé jako kalich šikmě zvonkovitý, krátce zubatý, černě chlupatý. Pavézkaopakvejčitá jen málo delší než křídla Sklaná. Lusk čárkovitě podlouhlý, skoro 3hranný, v kalichu přisedlý, visutý, pýritý. Oddenek přímý, mnohovOtevný, trsnalý. — 1157 — V. 0-15 -0'30 m. Koruny lilákové, k dolejšku žlutavě bílé, zřídka zcela bílé (/? albiflorus), nejmenší ze všech v tom rodu, listy nejužší, nejhořejší skoro niťovité. '^■ Kvěleii, červen. Výslunné kopce, suché trávníky, kraje lesňv, u cesl a na mezích, v teplejší pahorkatino jižní a střední Moravy roztroušen. V brnčn- skénv kraji: hojný mezi Sokolnicemi a Oujezdem, mezi Moutnicí a Tclnicemi, u Pavlovic a Nikolčic (Makowsky), Němčany u Slavkova a kopce u Nosislavi, u Kobelnic (Niessl), u Ivančic (Schwoedcr), u Klobouk (Steiger), u Cejče, na Polavských kopcích (Schlosser), Mal. Hostihrádky, Šaratice, Včlrnik u Dražovic, Huslopeč, Kurdéjov, Krumvíř. — Ve Znojemsku: nezřídka na Sv. ko[)ečku u Mikulova a v hlubokých cestách v okolí Jaroslavic mezi Milfrounem a Taso- vicemi (Oborny), na Spáleném kopci (Domas), na Turoldu a Šibeničníku u Miku- lova, u l>rnoholce, mezi Nov. sídlem a Gutenfeldem (Ripper). V uh. hradištském kraji: mezi Cejčem a Hodonínem (Makowsky), u Hovoran a Cejkovic (Uechtrilz.) 401. Coroiiilla L. Cičorka, čičorečka. 1318. C. Yaria L. (G. pestrá). Lodyhy hranaté, položené neb vystoupavé, bylinné. Listy 6 — 10 jařme, travozelené, lístky podlouhle vejčilé až čárkovitě podlouhlé, tupé neb vykrojené, hrotité, nejdolejší jařmo blízko dolejška řapíka. Palisty čárkovitě kopinaté, prosté, bylinné. Oko- lí k y 12 — 20 k v ě t é, úžlabní, dlouhostopečné, stopky květní 2 — 3krát delší kalicha. Kalich mističkovitý, trochu nestejný, zubů přišpičatělých. Nehty plátků trochu delší než kalich. Lusk bezkřídle 4hranný, růžencovitý, 3 — 12členný, obloukem odstálý až přímý. Oddenek větevnatý, namnoze vícelodyžný. D. 0-40— 1"00 m. Křídla a člunek bílé, tento na konci černo- nachový, pavézka růžová. 2J- Červen — srpen. Luka, pastviny, meze, cesty, kraje lesňv, v celém vizemi obecná. * HippOCrepis COmOSa L. (Podkovka). Podobná Coronille s kvčty žlu- tými, lístky četnější, 11 — 15, menší, užší, palisty více bylinné, prosté, trubka kališní zvonkovitá, zuby její málo kratší trubky, lusk ze článků podkovilě pro- hnutých, plochými, blánovitými klouby souvisících, černavými hrboulky posetých. U Popovic a Derflův u Uh. Hradiště poskrovnu (Schlógl), nejisto, zdali zde úplně samorostlá a led ještě se vyskytuje. * Orilithopus SativUS BrotezO (Ptačí noha, serradella portugalská). Lodyha vystoupavá neb -položená. Listy mnohočetné, bezpalislé, lístky vejčitě podlouhlé, hrotité. Květy po 5 — 10 pospolu, koruny růžové; kalich trubkovitý, zuby jeho šidlovité, skoro zdéií trubky. Lusky čárko vité, smáčknuté, růžencovilě zaškrcované. U nás pouze zavlečená při západní dráze u Prostějova (Spilzner). 402. fledysarum L. Kopy sní k. 1319. H. obscurum L. (K. tmavý). Lodyha přímá neb vystoupavá, na dolejšku tak jak oddenek suchomázdřitými šupinami palistovými posázená, jednoduchá neb chudě větvitá i s listy roztroušeně chlupatá, — 115« — Listy 5— 9jařmé, lístky vejčitě podlouhlé nebo elliptické, celokrajné, špičaté. Palisty suchomázdřité, pošvovité. Flťozny 1 — 2, úžlabní, delší listu mateřského. Listeny delší stopek květních. Květy veliké, později rovnovážné, posléz jako lusky visuté. Kalichy trubkovitě zvonkovité, srstnaté, často načervenalé, zuby jejich zdélí trubky. Lusk 1 — 5členný, lupenkovitě smáčknutý, stopkatý, útle pýřitý, články okrouhlé, síťovitě žilnaté, na švech tenkomázdřitě křídlaté. Oddenek dlouhočlenný, plazivý. V. 0-15 — 030 m. Koruny nachové. Listy hnědě tečkované. 2j. Červen, červenec. Příkré, vlhké skalní úklony, valouny, velmi pořídku. Posud jen ve Velk. kotlině na několika místech na břidlici (Grabowski), nej- jistěji na úklonech Janovických od pramenů Moravice v právo ležících (Oborny). 403. Oiiobrychis Touni. Vičenec. 1330. O. Ticiaeíolia Scop. (V. obecný). Lodyha položená, vy- stoupavá neb přímá, jednoduchá neb větvitá a jako listy roztroušeně přítiskle srstnatá. Listy 8-13 jaimé, lístky elliptické, podlouhlé až čárkovilě podlouhlé, tupé neb vykrojené, útle hrotité. Palisty suchomázdřité, u předu se dotýkající neb v Sklanou poloviční pošvu srostlé. Hrozny velmi dlouze stopkaté, úzké, později prodloužené. Kalich zvonkovitý, huňatý, zubů šidlovitých, zdélí trubky. Křídla velmi malá, kratší ka- Ucha, člunek asi zdélí pavézky. Lusk okrouhle opakvejčitý, na hořením kraji plochý, na hřebenu a na žilách vynikle sífovitého středu ploch ostnitě zubatý, chlupatý. Oddenek přímo-větvitý, se silným, hlubokým kořenem. V. 0*30 — 0'60 m. Koruny tmavorůžové, nachově žíhané. Bylina samorostlá více položená, slabší. Hedysarum onob. L., O. sativa Lamk. 2|- Květen — červenec. Výslunné, travnaté stráně, kopce, meze, luka, pa- stviny, cesty, v střední a jižní části všude samorosllý, jinak v celém území zhusta pěstovaný a často zdivočelý. V jižní části brněnského, ve znojemském a uh. hradišlském kraji obecný, neroste -v nojsevernějši části kraje brněnského (Oborny), u Rozinky zdivočelý (Havelka), hojný ve Vyškovsku a Huslopečsku. V kraji prostějovském porůzný (Spilzner), kopce u borovského mlýna poblíž Třebíče (Zavřel), neroste u Jihlavy (Pokorný), hojný v Olomoucku a na sever ještě u Šumberka (Paul a Oborny), u Kroměříže pouze zavlečený : na kopci Barbořínu, na náspech trati a u Rataje (Palla), na Javořině (Holuby), u Vsetína na v. ni. zdivočelý (Bubela), v kamenci u Ostravice porůznu, hojněji na Ka- menné u Stařice (Gogela). Ve Slezsku: na stráních u Skalice při Frýdku (Go- gela), u Těšína a Bělska (Kolbenheyer), u Lišné (Schube), v Opavsku a u Vidnavy. * Phaseolus L. FazoL * P. vulgaris L. ampl. (Fazol obecný, ledvinkový hrách, bob). Lodyha přímá neb otáčivá. Listy Sčetné, lístky vejčité, dlouze zakon- číte, postranní šikmé. Palisty malé, kopinaté. Hrozny úžlabní, chudokvěté, kratší než list mateřský. Lusk po- — 1159 — dlouhlý, dosti rovný, hladký, visutý. Dělohy nad zem vycházející. V. 2-00— 3*00 m. Koruny bílé nebo nažloutlé, lilákové neb načer- venalé. Semena bílá nebo barevná, též strakatá. /í) n a n u s L. sp. Lodyha nízká, 0'30 — 0.50 m. v,, sotva otáčivá, s kvéty namnoze bílými. Q Červen — srpen. PCivodein z Asie v střední a jižní části i s odr. /í. na polích neohražených zhusta pěstovaný, jinde jen v zahradách. * P. multiflorus Lamk. (F. mnohokvětý, turecký). Lodyha prodloužená, vždy otáčivá. Listy 3četné, lístky vejčité, krátce přišpi- čatělé. Palisty kopinaté. Hrozny bohato-květé, delší než list mateřský. Lusk trochu ohnutý, draslavý, visutý. Dělohy namnoze pod zemí zůstávající. V. 3-00 — 400 m. Koruny šarlatové nebo dvojbarevné červené a bílé. 0 Červen — srpen. Původem z jižní Ameriky, u nás zvláště ve stude- nějších krajinách zhusta v zahradách pěstovaný. * Cieer L. Cizriiík. * C. arietiiiiim L. (G. obecný). Lodyha přímá, větvitá a jako celá bylina bohatě žláznatě chlupatá. Listy lichozperené, lístky vejčitě podlouhlé, tupé, ostře pilovité. Hrozny úžlabní, zakrněním namnoze Ikvěté, kratší než list materský. Kalich trochu šikmě zvonkovitý, zubů delších trubky. Lusky silně nadmuté, podlouhle vejčité, skoro kosní- kové, namnoze Ssemenné, žláznatě chlupaté. V. 0-30— 0-40 m. Koruny lilákové. 2j. Červen, červenec. Původem z východu, v jižní části zliusta pro se- meno na polích neoliražených pěstovaný. Kolem Milfrouna, Tasovic, Našetic a dolů až k Slrachoticům a Jaroslavicům (Oborny). 404. Vicia L. Vikev. A) E u v i c i a. Květy v hroznech + zkrácených a zcela krátce stop- katých chůdo- (1 — 5) květých, často zdánHvě po 1 — 2 úžlabní. Gnělka tlustá od hřbetu smáčknutá a na zadní straně silně vousatá. Palisty na vnější straně s medovou jamkou. 1. Lusk nadmutý, s houbovitými bránicemi mezi podlouhlými, na jednom konci pupkalými semeny. » V. fal)a L. (Bob obecný, svinský). Lodyha silná, přímá, lysá. Listy 1— Sjařmé, šedozelené, lístky veliké, přítlustlé, elliptické neb podlouhlé. Palisty široce střelovité, zubaté. Hrozny 2—5- květé. Kalich trubkovitý, se zuby kopinatými, nestej- nými. Pavézka lysá. Lusk podlouhlý, přímý, kožovitý, útle pýritý. V. 0-50— 1 00 w. Koruny veliké, bílé, pavézkp fialově žilnatá, křídla s černou skvrnou. Bylina statná, tučná. — 1160 — © Červen, červenec. Dle doiiinéiií z východu, seje se v celém úzenii, zvláště v teplejších rovinách jakožto pice. * V. narl)Oiiiieiisis L. (V. narbonská). Roztroušeně mrtnatá. Listy hoření 2— 3jařmé, dolení 1 — 2 jařme, často jen hrotem ukon- čené, Palisty poloměsíčité, nestejně zastři h ovane zubaté. Kalich s kopinatými dolenimi, Shrannymi hořeními zuby. Pavézka lysá. Lusk lysý neb roztroušeně chlupatý, štětinatě brvitý šikmo neb rovnovážně odstálý. D. 0-30— 0-60 m. Koruny značné, kalně nachové. Lístky přítlustlé, veliké, šedozelené, 0 Kveten, červen. Původem z jižní Evropy, u Bedihošlě setá (Spilzner,). 2. Lusky bez houbovitých bránic mezi semeny. a) Osa hroznu velmi skrácená, 1 — 2kvélá, nejřídčeji až Skvčlá. Zuby kališní dosti stejné, kopinaté, prodloužené. a) Květy velmi malé, skoro přisedlé. Listy 2 — 3jařmé, na konci hrotem neb jednoduchou rozvilinou ukončené. 1331. V. lathyroides L, (V. hrachorovitá). Lodyha položená neb vystoupavá, na dolejšku dosti silně větvitá a jako listy útlá aodstálepýřitá. Listy namnoze Sjařmé, hrotem nebo jednoduchou rozvilinou ukončené, lístky pýřité, dolení opakvejčité, přísrdčité, hořeních listů čárkovité až kopinaté, zašpičatělé. Palisty polostřelovité, celokrajné. Květy zdánlivě jednotlivé, úžlabní, skoro přisedlé. Trubka kaUšni chlupatá. Gnělka kratičká. Lusk čárkovitý, lysý. Semena tup ohrann ě kos tkovitá, jemně bradavičnatá. V. 0-08 — 0*20 m. Koruny malé, fialové neb lilákové. © Duben, květen. Suché, travnaté pahorky, kraje lesův, trávníky, u cest, v střední a jižní části rozlrou.šená, jinde porůznu. V brněnském kraji : u Ivančic (Niessl). V Proslějovsku : u Drahan (Spitzner). Ve Znojemsku: u Jenmic a Po- dolí (R. a M.), u Šumwaldu, v údolí Hradnice u Znojma, na Eliášových skalách u Hradiště, suchá místa na lukách při Dyji mezi trouznickým mlýnem a plo- várnou u Znojma, na úklonech Pclcberku u Nesechleba a Bohumělic, nejhojněji poblíž Kuketaje, v Mločím žlebu u Vclk. Mašovic (Oborny). V uh. hradištském kraji : v Hodonínském lese a u Mutenic (Niessl), u Velehradu (Schlogi), u Uh. Hradiště (Bubela a Schlogi), na trávnících a náspech trati u Bzence hojná (Bu- bela). Ve východní části u Skalky poblíž Hranic. — Ve štěrku Ostravice u Místku (Gogela). Ve Slezsku u Blogotic a Koňské (Kolbenheyer), při sev. dráze u Opavy (Svěrák). ^) Květy men.ší. Listy 3 — Sjařmé, s úponkou rozvětvenou. * Květy skoro přisedlé, jednotlivé. *1333. V, satiya L. (V, setá). Lodyh a jednoduchá neb větvitá, přímá neb otáčivá a jako listy odstále pýřitá. Listy 6 — Sjařmé, s úponkou Sdílnou, lístky opakvejčité nebo klínovitě po- - 1161 - dlouhlé, na konci vykrojené neb uťaté, hrotité. Palisty polo- měslčité, stříhané ostře zubaté. Květy úiilabni krátce stop kate. Lusk široce čárkovitý, šikmě zašpičatělý, nejprv smáč- knutý, uzrálý méně naduřelý, roztroušeně mrtnatý, kozově hnědý, kaUch protrhujicí, přímý. Semena hladká, matně aksamitově třpytivá, větší, smáčknutější, s boky plochými neb trochu vtisklými. V. 0-30— 0-80 m. Koruny značné, pavézka modrá, křídla nachová, člunek bělavý. Q laUé ozimá. Kvělcn — červenec. Na polích v celém území setá, na úhorech a mezích časlo zdivočelá. 1333. V. segetalis Thiiill. (V. obilní). Lodyha jednoduchá neb větvitá a jako celá bylina roztroušeně pýřitá, dole až skoro lysá. Listy 5 — 7 jařme, lístky dolení klín ovité po- dlouhlé, hořeních listů čárkovité podlouhlé, uťaté a hrotité. Lusk úžeji čárkovitý, zralý naduřelý, načernale hnědý, velmi roztroušeně mrtnatý neb olysalý, kalich protrhujicí, odstálý. V. 030 — 0*80 ni. Koruny menší než u předešlé, dosti stejno- barevné, nachově fialové, V. sativa /?. variifolia Neil. Q též ozimá. Kvělen, červen. Role, úhory, meze, mezi obilím, kraje lesní, od roviny až do předhoří hojná. * * Kvěly namnoze zrelelně stopkalé, časlo po 2. 1334. V. angustifolia Roth. (V. úzkolistá). Lodyha jedno- duchá neb větvitá, jako listy roztroušeně chlupatá neb skoro lysá. Listy namnoze 5—, řidčeji vícejařmé, lístky hoře- ních listů čárkovité, tupé neb přišpičatělé. Palisty malé, led- vinkovité, hluboce ostře zubaté, odstálé. Květy jednotlivé neb po 2, úžlabní. Trubka kališní 2krát delší zubů kopina- tých, ku předu namířených. Koruny dosti malé, pavézka lysá. 2krát delší křídel. Lusk úzký, čárkovitý, naduřelý, posléze černý, lich včas uzrávání neprotrhávající, roztroušeně chlupatý až skoro lysý, odstálý. V. O lO— 0-50 m. Koruny dosti stejnobarevné, nachově fialové. Q léž ozimá. Kvělen, červen. Luka, pastviny, Irávníky, kraje lesů v, mezi obilím porůzná. V brněnském kraji došli hojná (Makowsky), Hády u Obran, Mokrá hora, Dražovice. — V Proslějovsku: na Kosíři, u Určic, Krumsína (Spilzner). Kolem Jihlavy roztroušen (Pokorný), hojněji kolem Slavonic, jako u Nov. vsi, Piudolce, Slavonic, Bolíkova atd. (Oborny), u Nov. Města (Havelka), Mor. Budějovice, Nov. Říše, Zvoleňovice, Telč, Pernštýn, Bystřice n. P., Zdar. — V sevo Moravě dosti hojná: jako kolem Berouna a Roudna (Rieger a Gans), hojná kolem Sumwaldu a ještě u Zábřeha, v údolí Tise, Moravy a Brané na několika místech, kolem Wi(>senberka, Maršíkova, Teplic a Velk. Losina atd. (Oborny). Ve východní části : nezřídka n Kroměříže (Palla), na Javořině (Holuby), u Vsetína - 1162 — (Bubela in lili.), kolem Bělolína (Ripper), na mezích a rolích u Místku porůzná (Gogela). Ve Slezsku : v Těšínsku rozšířená (Kolbt^nheyor). hojná na polích a mezi obilím koleni Vidnavy V872 viz můj Beilr. z. Fl. v, W, sir. 42. /?) nana. Byliny zakrslé, V. lalhyroides L. podobné, na rašeiiniiých lukách u Slavétína a ChvaUc poblíž Slavonína (Oborny). 1335. V. sordida W. K. (V. špinavá.) L od yh a jednoduchá neb na dolejšku dlouze větvitá, roztroušeně mrtnatá až lysá. Listy 5—7 jařme, lístky skoro všecky podlouhle kyjo- vité, hrotité. Palisty ledvinkovité, malé, zubaté, pod květy sto- jících listů skoro vejčité, špičaté, nedělené. Květy zřetelně stopkaté, jednotlivé neb po 2. Kalich trubkovitý, chlupatý, zubů šidlovitých, ku předu namířených, krat- ších trubky. Pavézka mnohem delší křídel. Lusk čárko- vitý, nečlánkovaný, uzrálý černý, lysý neb skrovně chlupatý, odstálý neb nazpět ohnutý. V. 0'40 — 0'80 m. Koruny žluté, zřídka fialové. © neb ozimá. Kveten, červen. Role, kraje lesní, háje, Irávníky, v jižní čásli rozlroiisená. Hojná v hájích kolem Sefeldu a Kadolce v Doln. Rakoilsích poblíž zemské hranice, bezpochyby též kolem Jaroslavic a v jednom jelelišti mezi Podmolí a Velk. Mašovicemi 1879 hojná (Oborny), Morkovice u Kromě- říže (Zahradník), liika severně Milovic (Fiek a Welschky). d) Osa hroznu trochu prodloužená, namnoze více než 2kvělá. Lístky v pupenu řasně složené, řapík s jednoduchou neb rozvělvenou úponkou, nanejvýš na dolejších listech pouhým hrotem ukončený. Lusk s bránicemi příčnými, málo naznačenými. Semena zakulaceně hranatá, s pupkem postranním. «) Bylina jednoletá. 18*i6. V. pannouica Crantz. (V. pannonská.) Pýřitá až skoro huňatá. Lodyha jednoduchá neb od dolejška větvitá. Listy 5 — 8- jařmé, všecky s liponkou, lístky čárkovitě podlouhlé až podlouhle klínovité, přitup é, hrotité. Palisty malé, kopinaté, celokrajné. Hrozny krátké, úžlabní, 2 — 5kvété. Zu by kališní k opin a t ě š i d 1 o v i t é, skoro zdélí trubky. Pavézka tak jako kalichy a p ří mé lusky přilehle huňatá. V. O 30 — 060 m. Koruny žlutavé neb ponachovělé. Lístky měkké, kalně zelené. 0 neb ozimá. Kvčlen-červenec. Luka, meze, trávníky, keřnalé kopce, samorosllá neb jen zdivočelá, neb nahodilá, v střední a jižní části roztroušená. V brněnském kraji: kolem Brna na Žlutém kopci, při cestě k Písařkám, u Ko- márova, hojná na mezích při levém břehu Svratky pod Uherčicemi r. 1880, hojná na travnatých úklonech u Nikolčic (Makowsky), mezi osením u Polavy (Oborny), u Hustopeče (Schlosser), na lukách v parku u Lednice, snad jen po- míjivě (Niessl), u Cernovic, poskrovnu u Nenovic, poskrovnu na mezích při Olo- moucké silnici u Brna 1879 a 1881, u Komína a Morkůvek. — Ve Znojemsku pořídku : údolí Dyje u Znojma a sice poblíž plovárny 1880 a jednou u Suchohrdlí ve tvaru purpurascens (Oborny). Zavlečená na polích u Lásek u Vsetína (Bubela). - llfiíí — /5) Bylina vytrvalá, s oddenkcrn vMcvnalýni, plazivýin. 1337. V. sepium L. (V. plotní.) Lodyha popínavá neb polo- žená, lysá neb roztroušeně pýřitá. Listy 4— Sjařmé, s rozvilinou větevnatou, lístky vejčitě podlouhlé až vejčitě kopinaté, nejcelejší, jemně brvité. Palisty ledvinkovilé, ostře a hrubě zubaté, žilnaté. Hrozen krátký, úžlabni, 2— 5květý. Kališní zuby velmi krátké, 3hraně šidlovité, sotva Y^ — Y3 zdélí trubky načer- venalé. Pavézka lysá. Lusk podlouhlý, z mládí mrtnatý, uzrálý lysý, visutý. Semena šedá, černě kropenatá. Oddenek větvitý, plazirý. D. 025 — 0-GO m. Koruny kalně bledofialové, řidčeji bledožluté neb bělavé. ^ Květen-i^erveiiec. Luka, lesy, svěllé háje, křoví, ploly, v celém území až na předhoří obecná a ješlč ve Velk. kollinč (Uechtrllz a Oborny). B) Hrozny prodloužené, bohato- neb chudokvěté, někdy i 1 květe Palisty bez jamek medových. Listy zpeřené, řapíky obyčejně všecky v úponky rozvětvené neb jednoduché se končící. 1. Pseudocracca Celak. I.íslky široké, vejčilé až podlouhlé, s čelnými, rovnými, souběžnými, šikmo ku předu do kraje sbíhajícími, poslran- ními žebry. Kvéty značné. Cnčlka od hřbetu smáčknutá, kolkolem pýřilá. Hrozny 4 — ninohokvěté. a) Čnělka na hřbetní straně silněji vousatá. 1 Palisty poloměsíčité, stříhané, zubaté, se zuby vláskovitě zašpičatělými. 1838. V. dumetorum L. (V. houstni.) Lodyha popínavá, ostře 4hranná, větvitá a jako listy roztroušeně mrtnatá až pří- lysá. Listy 3— 5jařmé, v úponky dělené se končící, lístky oddá- lené, nikoliv 2 proti sobě, vejčité neb vejčitě podlouhlé, s krátkou vláskovitou špicí, celokrajné, po kraji s brvami tuhými, nej- dolejší namnoze od palistů trochu oddálené. Palisty poloměsíčité, odstále, po kraji se zuby vláskovitě špičatými. Hrozny dlouze stop- katé, volné, 4 — 12květé, zdélí neb delší listu materského. Kalich šikmo uťatý, s krátkými, suchoraázdřitě vroubenými zuby. Gepel pavézky trochu kratší nehtu svého. Lusk podlouhlý, lysý, visutý. V". 0-50 — 1'50 w., Koruny špinavě červenofialové, nejdoleji bělavé. % Cerven-srpen. Lupenaté háje, mýtiny, křoví, keřnatá návrší, v teplejší pahorkatině velmi roztroušená a nehojná. V brněnském kraji: Brno, v křovinách a lesích mezi Hády u Obran až k Adamovu roztroušená, v Písařkách a u Veveří (Makowsky), Adamov (Theimer), u Rosic (Niessl), u Ivančic (Schwoeder), les pod Klentickou zříceninou (Schicrl), Líšeň, Piečkovice, Bystrc, Krumlov. — V Prostějovsku : na kopcích za Držovicemi, na Kosíří, na Kostelecké hoře, na Žákovci, na Kluci u Křenůvek, na St. Plumlově u Ptení (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Kralic a Vlčího kopce u Náměště (Pioemer), u Jemnic (Schlosser), na Kozí stezce u Lukova, v lesích kolem Hardeku a Vranova (Oborny). U Olo- mouce (Vogl), Hlubočky u Olomouce (Spitzner), vápenné lomy u Kadeřína, - 1164 - v seči u Ospilova (Slavíček). V uher. hradištském kraji: les u Bilan a Ple- šovce (Palla), na .Tavor lě (Holuby), Mal. Vrbka, Velká, Kuželová, Javoniik, Uh. Brod, Ordějov, Bysiftce. — Ve východní čásli: Zelkovská débř u Tučap, Lysina (Červinka), nad Žopy u Rusavy (Sloboda), kroviny na Nivce u Vsetína (Bubela), u Pioinova (Kolek), Nov. Jičín (Sapelza), porůznu u St. Jičína (Ignác Pouč), v křoví u sludénky na jihovýchodním svahu Štaudle u Místku (Gogela). Ve Slezsku: u Těšína (Welschky), Koňská. — Krnov (Spatzier), při lesním kraji u Sorgsdorfu (Vierhapper). b) Cnřlka kolkolem stejné pýřitá. Pahsly pološípovité, laločnalň neb hře- benitě střihané. Bylina lysá neb přilysá. a) Lístky veliké, nečetné. 1339. V. pisiformis L. (V. hrachovitá.) Úplně lysá, žluto- zelená. Lodyha popínavá, mnohohranně rýhovaná, málo větvitá. Listy namnoze 4-, řidčeji 3 — Sjařmé, lístky veliké, široce vejčité, někdy přísrdčité, tupé neb vykrojené, krátce hro- tité, často po 2 sblížené, 2 nejdolejší větši, k lodyze p ř í t i s k 1 é a palisty laločnatě zubaté, nazpět ohnuté přikrývající. Hrozny dlouze stopkaté, husté, 10 — 30 květe, pravým úhlem odkloněné, samotné v úžlabí, namnoze trochu kratší ma- teřského listu. Květy dolů sehnuté. Kalich šikmo uťatý, krátkozubý. Lusky úzce podlouhle kosníkovité, odstálé. Oddenek plazivý, větvitý. D. 1*00 — 200 m. Koruny zazelenale žlutavo-bílé. Ervum pisif. Peterm. ?|, Červen, červenec. Lesy, křoví, háje, mýtiny, keřnaté a kamenité úklony, v teplejší pahorkatině rozšířená, ač ojedněle. V brněnském kraji: u Brna a Židloehovic hojná, u Adamova a Mor. Třebové (Makowsky), u LomP'ce (Pluskal), u Blanska (Uechtritz), u Slapanic, Ivaiičic, Ostrovf»čic směrem k Veveří (Niessl), u Lulce (Spitzner), Židlochovické a Nosislavské kopce (Reissek), les pod Polav- skou zříceninou, Popický háj u Hustopeče, u K ndějova (Schierl), u Klobouk (Steiger), v Oboře a v Obecném lese u Krumlova (Zimmerman), mezi Lednicí a Lanštorfem (Ripper), Ochoz, Kanice, Obrany, Soběšice, Suchá hora, les pod Boudou a j. m. u Bilovic, Josefské údolí, Doubravnik, Holedná a les nad Jundrovem, Písařky, Kohoutovice, Lískovec, Žebělín, Střeliee, Bučín u Tečic, Němčice, Břeclav, Poštorna, Nov. Ves. — V Prostějovská : v Domamyslickém háji, na Skalici, v Repešském žlebu (Spitzner). Ve Znojemsku: v okolí Námčšlě (Roemer), kolem Mikulova a Polavy (Makowsky), lesy u Milovic (F'ek). u Mor. Budějovic, Bítova, Vranova, Hardeku, Lukova, Znojma a Milfrouna, hojna v údolí Jevišovského potoka (Oborny). V českomoravském pohoří: u Nov. ftíše, Telče, Vel. Meziříčí. — V Olomoucku: Vilošov u Zábřeha (Pánek), odtud výše na sever neroste, má stanoviska v Ocsl. bot. Zeits. 1884, sir. 327. přináleží k V. sopium L. Na kopcích v uh. hradištském kraji nezřídka (Reissek), v lese Ple- chovci a v mýtinách nad Hájem u Bzence (Bubela), zřídka na Javořině (Holuby), Lh. Brod, Bojkovice, Val. Klobouky, Poteč, Rozsoší u Příkazu. Ve Slezsku: v Tčšínsku rozšířená (Kolbeiiheyer), u Hradce (Hochstelter), Nov. a St. Purkartice u Krnova (Spatzier). /?) Listy malé, četné. — 1165 — 1330. V. silvatica L (V. lesní ) Lysá nob roztroušeně mrtnalá. L o d y h a položená neb popínavá, mnohostranně rýhovaná, větevnatá. Listy 6— 9jarmé, lístky malé, vejčité neb po- dlouhlé, tupé, jemně hrotité, niicoliv po 2 stříčné, nej dolejší 2 od lodyhy a palistů po oddálené. Palisty poloměsíčité, hřebe- nitě stříhané, šidlovitě zubaté. Hrozny dlouze stopkaté, dosti volné, 10—20 květe, jednostranné, přímo odstálé, s větvičkou listnatou v témže úžlabí, namnoze trochu delší listu mateřského. Květy visuté. Kalich šikmě uťatý, zubů krátkých kopinatě šidlovitých. Lusky podlouhlé lysé. V. 1*00 — 2-00 m. Koruny lilákově bílé, fialově žilnaté, velmi jemné. ?[, Červen, července. Vlhké lesy, žleby, lesní luka, mýtiny, v celém území porůzná, V brněnském kraji: hojná mezi Brnem a Veveřím (Makowsky), u Adamova a Mal. Bukoviny (Oborny), mýtiny u Račic, v lesích u lielekovic, Letovic, Lhotky, u Žilošic, Nebo vid, Střelíc a Ostro vačic (Niessl)!, u Lomnice (Pluskal), u Boskovic (Svěrák), u Ivančic (Schwoeder), Kamenný kopec u. Mor. Třebové (Czerny), pořídku na Polavských kopcích (Uecbtritz), ii Klobouk (M. Odstrčil), Ochoz, Hády u Obran, Bílovice, Josefské údolí, Cinzendorf, les Maruška u Kuřími, Fílansko, Sloup, Ostrov, Jedovnice, Doubravník, Štěpánov, Zlatkov, Bozdrojovice, Písařky, Kohoutovice, Bučín u Tečic, Mal. Lovčičky, Panský a Pruský les u Pavlovic, u Osvěliman a Ostrovánek. — V Prostčjovsku : na Skalici, ve žlebu za Křenůvkami, na Kuteřově, na Kromežské u Drahan, na Brněnce (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště obecná (Roemer), hojná v lesích u Jevišovic a Vranova, ve Smoze u Citonic poblíž Znojma, u Bítova, Sumvaldu, u Unavského potoka, v Purkrabce u Znojma (Oborny). V Jihlavsku pořídku: na Zaječím skoku (Neumann), Bílém kamenu (Pokorný), hojná u Kře- tína (Weselý), Gilgenberg-ský les u Slavonic, Jemnický les u St. Hobzí a Václa- vova (Oborny). V Olomoucku : u Olomouce (Vogl), u Domašova, v údolí Sto- lové, u Hrubé vody. — U Vílošova poblíž Zábřeha (Pánek), u Úsova a Mora- vičan (Wallauschek), u Koldšlýna a j. (Oborny). V uh. hradišlském krnji: Obora ii Kroměříže (Palla), v Hodonínském lese (Uechtritz), Morko vice u Zdou- nek (Jelínek), Uh. Brod, Bojkovice, Jelenovská u Val. Klobouk a dle rostlin méně znalých snad též v lese Posušiska u Zděchova. Ve východní části: Koste- lecký les a Vranov u Prusenovic (Červinka), Obora u Hlinská (Sloboda), u Nov. Jičína a sice při cestě od Jičíny k lomům na Pečavské guře (Sapetza), Obora a j. m. u Hranice. — Ve Slezsku: Mestenbusch u Bruntálu. — Bischofskoppe u Zuckmantlu (Richter), u Karlsdorfu a na stěnách skalních ve Velk. Kotlině (Oborny). c) Cnělka kolkolem stejně pýřitá. Palisty nejcelejší, úzké, pološípovité neb polohrálovilé, nejhořejší kopinaté. Bylina chlupatá až huňatá. 1331. V. cassiibica L. (V. kašubská.) Odstálc pýřitá až huňatá. Lodyha přímá neb popínavá, hranatá, větvitá. Listy 8— 12jařmé, lístky vejčité n eb p o d 1 o uhl é, t u p é, hro- tité, namnoze stříčné, nej dolejší lodyze a palistů m velmi přiblížené. Palisty úzké, pološípovité. Hrozny úžla- — 1166 — bní, stopkaté, dosti husté, 10 — 15 květe, zdélí neb trochu kratší Mstu mateřského. Kalich zvonkovitý, trochu šikmý, 2 hoření zuby jehc.Sh ranné, doleni mnohem delší, šidlo- vité. Gepel pavézky, zdélí nehtu. Lusky vejčitě kosníkové, krátké, 1 — Ssemenné, lysé. Oddenek daleko plazivý. V. 0'40 — 0-60 m. Koruny nachově fialové, člunek bělavý. Ervum. cassub. Peterm. ?j. Červen, červenec. Suché lesy, křoví, kraje lesní, keřnaté stráně, v střední a jižní čásli velmi porůzná. Les Ochůzky u Klobouk a u Nikolčic (Stciger), Spálená hora u Lukova, Nov. hrádek a při cestě odlucl do Podmole, na jednom lesním kraji před Oborou ve velkém množství (Oborny), les Plechovec u Bzcnce, pořídku (lýž). Lysina u Kroměříže (Zahradník), lesní luka Planisko u Rusavy (Sloboda). Ve Slezsku: les Hůrka u Vel. Heraltic (Mayer). 2. Lístky úzké, čárkovilé až podlouhlé s nemnohými, ku konci lístku obloukovitě probíhajícími, postrannými nervy. Cnělka nitovitá neb se stran pri- smáčknutá, kolkolem pýřitá neb skoro lysá. «) Cracca Riv. Cnělka se stran smáčknutá, kolkolem pýřitá, na hřbetní hraně slabě vousalá. Hrozny stopkaté, hojno- a vclkokvělé. íl) Bylina vytrvalá, s vělevnalým, plazivým oddenkem. Čepel pavézky zdélí neb delší nehlu svého. 1333. V. teiiuifolia Roth. (V. tenkolistá). Lodyha přímá neb popínavá, tuhá, hranatě rýhovaná, roztroušeně přilehle chlupatá. Listy 10— 12 jařme, lístky tuhounké, čárkovitě podlouhlé až čárko vité, prostředních listů tupé, hrotité, hořeních v hrot zašpičatělé, přítiskle chlupaté. Palisty úzké, polostřelovité neb polohrálovité, nejhořejší též čárkovitě šidlovité. Hrozny dlouze stopkaté, volnokvěté, se stopkou namnoze 2krát delší listu mateřského. Kalich ohnutý, nestejně trubkovitě zvonkovitý, hoření zuby Shranné, pří- tupé, doleni kopinatě šidlovité. Čepel pavézky na- mnoze 2krát tak dlouhá jako nehet, zřídka stejně dlouhá. Lusk krátký, podlouhle kosníkový, 3 — 4semenný, ve svou stopku znenáhla ztenčený. Pupek sotva Vi celého objemu semena objímající. V. 050 — 120 m. Koruny světle modrofialové, křídla často bě- lává, slabě Lliovitě páchnoucí. V. cracca y. tenuifolia Tausch, Cracca tenuif. Gr. Godr. t[. Červen, červenec. Kcřnalá a lesnatá návrší, ploty, lesy, lesní luka, trávníky, hlinitá role, od roviny až do nízkého předhůří roztroušená. V brněn- ském kraji: u Brna, Karlouz, Obran a j. nezřídka (Oborny), v jižní části zvlášt na vápně (Makowsky), Nosálovice u Vyškova, Pistovice, Protivanov (Spitzner), u Klobouk (St(!Íyer), Hády, Bílovice, Mokrá Hora, Dražovicc. — V Prostějovsku: na Kosíři, u (Irěic, Krumsína (Spitzner). Ve Znojemsku: hojná u Náměště (Roemer), u Mor. Budějovic, Star. llobzí, Vranova, Lukova, Znojma, Milfroiina, v Purkrábcc atd. (Oborny). V česko-moravském pohoří: Nov. lííše, Zvoleňovice, — 1167 — Telč, Pcrnslýn, Ryslřice ii. P., Žcfár. V Olomoucku dle Ganse u Berouna a dle Rciska v Jeseníku u Karlsdorfského vodopádu, dle Oborného též v předhoří Jeseníka. Obora u Kroměříže (Palla), odjinud z uher. hradišlského kraje posud neuvedená. Kolem Vsetína (Bubcla). 1833. V. críícca L. (V. ptačí). Lodyha hranatá, c h a b á^ popínavá, tak jako listy prítiskle, roztroušeně chlupatá. Listy 10 — 12 jařme, lístky podlou hlé až čárk ovité podlouhlé, zaokrouhlené, hrotité. Palisty úzké, polostřelovité, nejcelejší. Hrozny dlouze stopkaté, dosti husté, se svou stopkou asi zdélí listu mateřského neb trochu delší. Kalich široce zvon- kovitě miskovitý, šikmo uťatý, hoření zuby jeho velmi krátké, 3h r a n n é , tupé, dolení krátce kopinaté. Čepel pavézky asi zdélí jejího nehtu. Lusk krátký, podlouhle kosní- kový, ve svou stopku náhle stažený. Pupek Ys zra- lého semena objímající. D. 0-40— 100 m. Koruny modrofialové. Gracca major Gr. Godr, ?[, Červen — srpen. Luka, role, cesty, křoví, v ceiém území obecná a ješlé ve Velk. kotllnč (Grabowski a Oborny), ve vyšších polohách : na Vysoké, u Kar- lovské studénky a u Císařské boudy* /i) Bylina po uzrání plodu hynoucí. Čepel pavézky aspoň 2král kratší nehtu prodlouženého. 1334. T. villosa Roth, (V. huňatá). Lodyha položená neb popínavá, tak jako li sty, stopky a kalichy odstále měkce chlupatá až huňatá. Listy mnohojařmé, s úponkou vícekráte dělenou, hstky podlouhle elliptické až podlouhle kopinaté, tupé a ošpi- čatělé neb přišpičatělé. Palisty polostřelovité, podlouhle kopinaté. Hrozny dlouze stopkaté, volno květe, namnoze pro- dloužené a delší mateřského listu, před rozvitím chlupatými zuby kališními pérovitě čuprynaté. Květy odstálé neb visuté. Kalich trubkovitě zvonkovitý, velmi šikmo uťatý, nado- lejšku silně vakovitě prohlubený, 3 dolení zuby šidlovitě niťovité, zdélí trubky, hoření mnohem kratš í kopinaté šidlovité. Pavézka vejčitá, 21aločná. Lusk široce elliptický, v dl o u h o u s t o p e č k u náhle sta- žený. Pupek semenný Vs objemu semenného objímající. D. 0*30 — 1-00 m. Koruna v trubkovité části znenáhla k dolejšku zúžená, modrofialová, křídla namnoze bledší neb bílá. O a 0 Červen — září. Kamenitá a výslunná místa, trávníky, křoví, v osení, v střední a jižní části rozšířena, juide jen obilím zavlečená. V brněnském kraji: v střední a jižní části roztroušená, nikoli však řídká (Makowsky), Nosálovice u Vyškova (Spilzner), mezi Strachotínem a Pouzdřany (Czížek), kolem Husto- peče obecná (Šchierl), u Klobouk (Sleiyer) a Cejče (.lelínek), Židenicc Kartouzy, ftečkovice, Medlánky, Cernovice, Mal. Hostihrádky, Oujezd, Slavkov, Šakvice, — 1168 — Polava, Milovice, hojná a Slaré Břeclavi, Břeclavi, Po.šloniy a Nové vsi. — Ve Znojemsku: kolam Náméšlě (Roemer), u Mor. Budějovic. — V údoU Dyje od Znojma dolů hojná, , hojná kolem Hrušovan a v nížinách při Dyji, kolem Hnanic, Havranikův a Devili mlýnův ald. (Oborny), kolom Frelcšdorfa, Nov. sídla, Nov. Přerova, zvlášlé na úhorech hojná (Ripper). V Jihlavsku: u Stříbrného dvora poblíž Jihlavy (Reichardl), u Dačic! a roztroušená u Slavonic, (Oborny), u Želetavy. — V Olomoucku: u Šternberka. — U Zábřeha (Pánek), na lukách a polích kolem Šumberka hojná (Paul), nezřídka mezi osením u Velk. Losina (Oborny). V uher. hradištském kraji: nezřídka od Kromčříže na jih (Palla), u Mulenic (Uechlrilz), u Uh. Hradišift (Schlogl), hojná kolem Bzence (Bubela), Bohatec, Petrov, Volenov, Strážnice, Radějov. — Ve východní části: hojná na Trávníkách a mezi osením u Vsetína (Bubela), u Všeminy (Pouč), u Rožnova (Jelínek), u Příbora (Czížek). Ve Slezsku: v Tčšínsku (Kolbenheyer), u Slav- kova a Opavy (Svěrák), kolem Červené vody a u Stachlovic poblíž Vidnavy (Vierhapper). U nás v odrůdě: /í) yaria Host. sp. Bylina poskrovnu chlupatá. Lodyha skoro lysá. Hrozny směstnané, krátké a kratčeji stopkaté. Zuby kališní skoro lysé, 3 dolení ze širokého dolejška kopinaté a kratší trubky, jinak jako tvar základní. V. polyphylla Koch., Gracca varia Godr. Puřídku: kolem M. Třebové (Domas), u Jindřichova (Schlosser). b) Ervum L. ex max. p. Cnělka nifovitá, kolkolem jemně pýřitá neb skoro lysá. Hrozny chůdo-, namnoze jen 1 — Gkvčté. «) Palisly polostřelovité neb hoření kopinaté, oba stejnotvárné, nejcelejší. Lisly hoření s úponkou vidličnatě rozvětvenou. Květy velmi malé. 1335. V. hirsiita Koch. (V. srstnatá). Lysá neb roztroušeně chlupatá. Lodyha útlá, položená neb popínavá, jednoduchá neb na dolejšku s četnými lodyhovitými větvemi. Listy 4 — Sjařmé, lístky čárkovité neb čárkovitě podlouhlé, uťaté neb vykrojené, hrotité. Hrozen dlouze stopkatý, úžlabní, 2 — 6k věty, kratší listu mateřského. Kalich zvonkovitý, se zuby skoro stejnými, čárkovitě šidlovitými delšími trubky a málem jen kratšími koruny. Lusky trapezoidické, zobanitě přišpičatělé, velmi krátké, 2semenné, pýrité. D. 0*25 — 0'60 m. Koruny velmi malé, namodrale bílé. Ervum hirs. L. © Květen, červen. Role, pustá místa, křoví, mýtiny, kraje lesní, v hor- natějších krajinách i mezi obílím, v celém území až na přcdhoří obecná. 1336. V. tetrasperma Moiieh. (V. čtyrsemenná). Lodyha útlá, popínavá neb položená, jednoduchá neb od dolejška s četnými lody- hovitými větvemi, dosti lysá. Listy 3— 4jařmé, lístky čárkovité neb podlouhle čárkovité, tupé neb příšpičaté. Květy po 1 neb po 2 na tenké, vláskovité stopce hroznové* zdélí neb delší listu materského. Zuby zvonkovitého kalicha 3h ranně kopinaté, kratší trubky a mnohem kratší Květena Moravy a rakouského Slezska. Sepsal Dr. Edvard Formánek, c. k. professor při vyšším českém gymnasiu v Biiič. Druhý díl. 3. sTazek. W^ V Praze, ISÍ):. )Ř' Tiskem Jos. R. Vilímka. - Nákladem spisovatelovým. .^SP LIBRARY OF THE GRAY HERBARIUM HARVARD UNIVERSITY. BÓUGHT. ^^^ 2M W> x^riy Herbaríum Harvard University n o /, k o r n n a. Lusk podlouhlo v ň 1 e ovitý, na k o n c i za o- kiouhlený, čnulkou špičatý, leč nezobanitý, namnoze 4- neb 3 — 5semenný, lysý. D. 015— 0-GO m. Koruny namodralé, větší než u předešlé. Ervnm tetrasp. L. ■ 0 Čorven, srppn. Role, inczť, ii('\ zdělaná iiiísla, křoví, mýliiiy, Iravnalé |)ahoiUy, v celém území rozšířená. V brněnském kraji: na píseěnatých rolích v pahorkalině obecná (Makowsky), hojná n Ivančic (Schwocder), u Klobonk (S(eÍL;er), Křížová hora u Krumlova (Zimmermann), Adamov, Biiovico, Brno, Boso- noliy, Nebovidy a na j. m. hojná (Oborny), Ldmnice (Pluskal), Obrany, Sobě- šiěo, Spilberk, Holedná n .lundro\'a, hojná v Písařkách a odliid až ku Slřolicům. — V Proslějovsku: na Kosíři, n Slalinek, na pasekách lesních nad Krumsínem, na Židovce, ii Hrubé jedle u Mysiiovic, Hradiska (Spilner). Ve Znojemsku: koleni Náměště (Roemer), u í^)ílova, u zříceniny Chrašlan, v lesícli kolem Jevišovic a líojanovic, v údolí Dyje od Znojma doUi, v Popickém žlebu u Popic, u Hra- (hšlě, Cilonic, Kravské a Milfrouna a i jinde v nížinách při Dyji (Oborny), u I^relešdorfu, u Trabinskélio dvora poblíž Hrušovan (Ripper). V .Jihlavsku: na náspu nov. mostu ii .Jihlavy (Reichardt), luka u Dačic, mezi Slavonicemi a Sla- vMínefn a j. roztroušena (Oborny), u Nov. měsla a Slavkovic (Havelka), u Telče, Rystřire n. P., Ždárii a Jimramova. — V Olomoucku: ojednéle v okolí Olo- mouce (Vogi), u Zábřelia (Panek), kraje lesní u Rohle (Billner), u Velk. Losina (Oborny). V uh. hradišiském líraji: hojná u Kroměříže (l^alla), v Kunovickém háji (I Uh. Hradiště (Schlogi), u Strážni(;e. — Na .lavořině (Holuby). Ve vý- chodní č-ásli: u Rusavy (Sloboda), hojná v lese Posclilá u Vsetína (Bubela), u Rožnova (Kotek), u Nov. Jičína (Sapetza), Příbor (Czížek), v údolí Ostravice u Frýdlandu porůzná (Oborny), v okolí Místku (Gogela). Ve Slezsku: Maleno- vice a Lukšinec v údolí Ostravice (Oborny), u Opavy a Slavkova (Svěrák), hojná v okolí Vidnavy (Vierhapper). /?) Palisty každého listu nestejné, jeden čárkovitě šidlovilý, malý, druhý mnohem vělší, poloměsíčitý, jemně šlělinkovilě rozstříhaný, řapíčkatý. Listy ho- ření s iiponkou opětně vidličnalou. * V. moiiaiitlia Dcsfoiit. (V. jcdnokvětá). Lodyha přímá, větvitá, lysá neb skoro lysá. Listy 4 — Sjařnié, lístky čárkovité, ufaté a hrotité neb vykrojené, nejdolejšich listů skoro opakvejčité. Stopka hroznová Ikvětá, kratší mateřského listu. Kališní zuby kopinatě šidlovité; delšítrubky, sotva zpolovice takdlouhé jako koruna. Lusk široce podlouhlý, zašpičatělý, 2— 4semenný, lysý. Pavézka bledoliláková, fialově žilkovaná, člunek bílý s načerve- nalým koncem. V. 0 20-0-40 m. Etvum. monanth. L. 0 Červen, červenec. I'Livodem z jižní Evropy, seje se jakožto picni by- lina a někdy zdivočuje. Jako koleni IVotivanova (Spilzner), u Válče (dr. Haná- ček), kolem Julianova, Kartouz, Evanovic, Bosonoh, Kobylí, Brumovic a j. V okolí prostějovském jednou u Ďomamyslického háje, u Bcrnovského mlýna, u Hradiska jak se zdá slále, setá v horách okr. plumlovského (Spilzner), kolem Znojma, MilIVouna, Jaroslavic. Lilobralřic a 1. d. (Oborny), v obilí u Rožnova (Kolek), u Milkova (Slavíček). 74 — 1170 * 405. Leiis Haller. Čočka. * L. esculciita Moiich. (G. obecná). Lodyha přímá, větvitá. Listy hořeni 6jařmé s jednoduchou úponkou, dolcní 1— Sjařmé s hrotem konečným, hstky vejčité až kopinaté, tupé neb vykrojené a jako řa- piky a lodyha odstále chlupaté. Palisty kopinaté, namnoze celokrajné. Hrozny 1— Skvěté i se svou stopkou skoro zdélí listu mateřského. Koruna malá, bílá s lilákovými žilkami. Lusk krátký podlouhle kosní- kový, 1 — Sseraenný, visutý, lysý. Semena kruhovitá, smáčknutá. V. 0 20-0 30 m. Ervum lens L., Lathyrus lens Petrm. 0 Červen, červenec. Seje se všeobecné na policii a někdy pomíjivé zdivoéuje. * 406. Pisum Touni. Hrách. * P. sativum L. (H. domácí), Lysý. Lodyha položená neb po- pínavá, chabá a jako šedě ojíněná Listy 1 — Sjařmé, s úponkou více- krát dělenou; lístky vejčité, celokrajné. Palisty velmi veliké, polo- srdčité, na spodu zubaté. Hrozny stopkaté, 1— tkvěte. Kornny veliké, bílé neb pavézka a křídla narůžovělá. Lusky podlouhlé. Semena ku- latá, světle hnědožlutá. D. 0 40—1-00 m. 0 Květen — červenec. Seje se v celém územi na policii. * P. arveiise L. (H. polní, ledenec). Lodyha namnoze přímá. Listy 2 — Sjařmé; lístky vejčiLé, někdy trochu zubaté. Palisty červeně skvrnité. Hrozen namnoze I květy. Koruny pestrobarevné s pavézkou fialovou, křídly tmavě nachovými. Semena hranatá, vtiskla, šedozelená a hnědě skvrnitá, ostatně jako předešlý. V. O 30— 080 m. Q Květen — červenec. Původem snad z jižní Evropy, n nás zřídlía sely, často v osení, na úhorech a mezi obilim vlruušen neh zdivočelý, jako v Br- něnsku, Proslějovsku (Spitzner), Znojemsku (Úborny), u Uherského Hradiště (Scl)logl) atd. 407. Lathyrus Beriih Hrachor. A) Diplophaca Kittel. Kalich hluboce Sklaný, s krátkou trubkou a mnohem delšími lupenovitými cípy. Lusk na zprohýbaném semenonosném švu s dvojí křídlovitou obrubou. Gnělka o pravý úhel stočená. * L. sativus L. (H. setý). Lysý. Lodyha položená neb popí- navá, tak jako řapiky křídlatá, Listy Ijarmé, s úponkou jednoduchou neb dělenou, lístky čárkovitě kopinaté, sivé. Palisty y>o\q- střelovité, celokrajné neb nad dolejškem Izubé. Stopka hroznová Ik v ě t á. Koruny bílé, namodralé neb načervenaié. D. 0i5 až OSO tn. — 1171 - 0 KvMlmi, červoii. Pochází z jižní Evropy, v slrední a jižní rásti nřkdy sciý a časem na mezíeli, úhorech a inczi osením zdivočelý. Zdivočelý kolem Brna, Adamova, Cernovic, Šlapanic, Žilošic, Rosic, Pouzdřan a j. (Oborny), u Udišlky a íJoskovie (Svérák), u Klobouk (Steiger). Židenice, Obrany, Malo- mčřice, Husovice, Karlouzy, Ořešín, Komín, Písařky, Kohoutovice, Červený kopec, Cejč, Kobylí a j. m. — Jechiou u Celechovic a Slalinek poblíž Prostějova (Spilzner), v střední a jižní části znojemského kraje zhusta sely a nezřídka zdivočelý (Oborny), kolem Velehradu (Babela), u Dobrotic (Červinka). B) Kalich zvonkovitý, Szubý, zuby kališní kratší neb zdélí trubky. Lusk na švu semenničném nekřídlatý. 1. Eulalhyrus Ser. Lodyha popínavá neb poléhavá. Lisly sudozpeřené s úponkou dělenou. Cnčlka o 90" otočená, dřevnatá, k dolejšku žlabovitá, na vnitřní straně huňatá. Lusk čárkovitě podlouhlý. 1. Lodyha široce křídlatá. Listy 1 — 3jařmé, řapíky křídlalé. a) Hrozny vícekvělé, lusk lysý. a) Semena bradavičnatě svraskalá. Listy Ijařmé. 1837. L. silvestris L. (H. lesní). Lodyha větvitá, křídla její 2krát širší křidel řapíkův. Listy Ijařmé, travozelené, s dlouhou dělenou úponkou, lístky čárkovitě kopinaté, dlouze zakončíte, s 3 vynikajícími nervy. P a 1 i s t y užší než lodyha, polostřelovité, čárkovitě nebo čárkovitě ko- pinaté, 1 — Sžilné. Hrozny dlouze stopkaté, chudokvěté. 4 dolení zuby kališní z Shranného spodu šidlovité, širokými okrouhlými choboty oddělené. Lusk čárkovitě podlouhlý, se stran smáčknutý, lysý. Semena kulatá, smáčknutá, velmi po- vrchně svraskalá, čárkovitým pupkem z polovice obklí- čená. D. 1'00— 2"00 m. Koruny veliké, bledě žlutavozelenavé, pavézka vnitř nejdoleji nachová, dále znenáhla pletně růžobarvá. Tvary s listy skoro čárkovitými var. ensifolius Badar.=L. silvestris «. angustifolius Gelak., Neilr. etc. 1\^ Červenec, srpen. Suché lesy, křoví, kraje lesův, lesnaté stráně a skály, v celém území až na predhoři rozšířen. V brněnském kraji : Písařky u Brna, Vranov (Makowsky) !, Lomnice (Pluskal), M.Třebová (Domas), Veveří, Adamov, Mal. "Bukovina (Oborny), u Ivančic (Schwoeder), stráň nad Kurdějovem (Schierl), seče u Martinic poblíž Klobouk (Steig^er), Valchovský les u Ždarné, Sloup, zá- padní úklony Žlutého kopce, Jundrov, paseky na Bučíně u Tečic. — V Pro- stějovsku: v sečích na Kuteřovč, u Bousína a na louce pod hartmanským há- jemstvím u Mollenburku (Spilzner). Ve Znojemsku ; kolem Mikulova a na Po- lavských kopcích (Makovťsky), u Budkova, Jemnic, údolí Ledové u Vranova, u Jevišovic (Oborny). V česko-moravském pohoří: u Koskova mlýna poblíž Jihlavy (Reichardt), mezi Slonařovem a Třeští (Pokorný), v Krokovickém lese u Písečného a v Gilgenbergském lese u Slavonic, údolí Dyje pod Si. Hobzím, v lese jámy u Chválíc, u Rudolce a v okolí Dačic (Oborny), Vápenice a Pe- perek u Žďáru (Kovář), u Bečice, v Zátokách za Nov. vsi v Panském lese, 74* - 1172 — n Slavkovic, ve Zvoláku za Ološnou n líraiisova. ii l.holUy, Sklonnélm ii Vy- soké sludáiiky za Deviti .'kalami (Havelka), Nov. řísšc;, Zvoleňovicc, liosičky, Panské nivy a j. m. u 'J'('1ťc, Hol. Dvorce, křoviny u Ořechová. Velk. Meziříči, Balín, v ťidoli Nedvědičky, jako u Spáleného mlýna a j., Pernšlýn, Byslřice n. P., Černý los n Zámku Žďárii, Jiniramov, Nov. Jimramov. V Olomoucku a v sev. Moravč : u Olomouce (Vogl), slarý Inui u Kaderína, u Ludomira (Sla- víček), u Roudna a Berouna (Rieger a Gans), Talenice poblíž Zábřeha (Pánek), mesiánský les vi Šumberka, koslelní les u Bliidova (Paul), na lukách při Odře u Siřelné,' u Yelk. Losina, Hanušovic, Holby, Wiesenberka, Annaberka a ješl6 v lesích kolem Fuhrmannštýnu (Oborny)!. kopce u Janovic (Schierl)I, Bradla u Nčm. Libin, Pelrovice, Hraběžice, Ludvíkov, Šlolnhava, Picjharlice, Dreišlýn poblíž Koldšlýna, Gunlramoviee, Dobylčí les u Ibidisova. — V uh. hradišlském kraji : Obora u Kromřřížq a les u l\ipovic (l^alla), u Veleliradu (Schlogl), Slráni, Bojkovice, Doubrava a Vápenky u VaJ. Klobouk. — Ve východní čásli : Lysina a pod Lysinou u Holešova (Červinka), u Rusavy (Sloboda), hojný u Vsetína (Bubela), Val. Meziříčí (Klaníc), u Rožnova (Kolek), .lohanovské kopce u Karolňv a u Jasenky poblíž Vsetína, luka pod Kozincem u Rožnova, Horečky u Fren- štálu. — U domoracké myslivny a u Zubří (Sapelza), u I^vskova (Jackl), Chra- stešov, Liplál (Ig. Pouč), mýliiiy u Saťranice u Hranic, Paršovické a Týnské hájemství poblíž Týna, hojný na Arlhin-ově slrájii a v Knhlvaldu u Michalova, Melylovská hůrka u Melylovic. — - V údolí 0>lra\i(c u Frýdlandu na více nu'slech (Oborny), na Staudli u l\h'slku a v křovišlich mezi Malýnii Kunčicemi a Palkovicenii došli hojný (Gogela). Ve Slezsku: u Těšína (Wimmer), luhy u Opavy (Svčrák), křoviny u Alzeny (Baier), Vítkov, Mal. Heřmanice, Stodolní ^runl a křoviny u Oder. — Graťetíberk, u studénky poblíž Vidnavy, u Supí- kovic a Sórgsdorfa (Vierhapper), Rolterwáldchen, Jauersberk,, Vilémovice a Ja- vorm'k (Lalzel). Sem léž přináleží : b) b r a c h y p h y 1 1 u s S c h u r. (H. krátkolistý). Lístky kraUí, čárkovitě podlouhlé až podlouhle kopinaté, přítupé, hrotité. Palisty menší a užší. Křídla rapíku skoro s polovici křídel lodyhy. Hrozny až Skvěté. Květy větší. Pořídku : Julianov u Brna, nad Sv. Antoníčkom u Kartouz (Schur), po- dobné tvary na lukách při Odře u Střelné, u Adamova a v Krokovickém lese u Písečného, snad L inlermedius Wallr. ? (Oborny), Oborny řadí sem též byliny Roemrem od Námčštč a Makowským od Banova, jako L. platyphylius Relz. uvedené, což tčžko rozhodnouti, pončvadž dí)kladň noni. 1338. L. latifoliiis L. (H. širolistý) Lysý. Lodyha 4 h r a n n á. popínavá neb položená, jednoduchá neb větevnatá i s řapiky široce k ř í d 1 a t á a nasivělá. Křídla lodyhy stejně široká neb irochu užší než křídla řapíků v. Listy Ijařmé, s úponkou vícekráte dělenou, lístky tuhé, v e j č i t é neb široce kopinaté, ( u p é neb špičaté, celokrajné. Palisty polostřelovité, kopinaté neb vejčitě kopinaté, jemně zakončíte, 8 — 5žilné, stejně široké neb širší než lodyha. Hrozny 5— l'2květé, 2— 3krát delší listu mateřského. Kalich široce z v o n k o v i t ý, zubů nestejných, 3 dolení čárkovitě kopinaté, 2krát delší zubů hořeních 3hranných. Lusk čárkovitě podlouhlý, smáčknut ý, n a š v o c h 3 k v 1 n a t ý. - 117; -^ Semena válcovitě koslkovitá, bradavičnaté svraskalá. Pupek asi '/s celého objemu semena objímající. Oddenek pla- zi vý, větevnatý. D. 0 40 — 1-20 m. Koruny veliké, syté růžové, pavézka namodrale třpytivá. — Byliny s lístky široce kopinatýnii, špičatými, jež v jiho- východní části rostou, podobají se i., grandiílorus Lang. 4 Cdvonec — září. Kraji! polní, keřnaló a výslunné kopco, v slřodní a jižní čásli došli [lorňzný. V brněnskfjm kfaji: za Písařkami u. Kolioiilovie (Tkaný), u Hosonoh (Makowsky)!, u 1'opftvok sničrcni k Voniicňin a kolem Ostrovačic (Niessl)!, Císařská skála u Orysic blíže Vyškova a kopce u Cejče (Spilzner), u í^idlichovic a Nosislavi, u Hovoran a kolem Morkovic (Reissek)! Výlion u Židlochovio, slráň nad Kcn-d^jovcni (Schierl), ii Nikoleic (éebesla)!, II Klobouk (Steiger)!, zmoly za Tronljskem. — V Proslějovsku : pouze na Obrova noze u Olaslavic a v křovinách u lířezka (Spilzner). fj Mikulova (Oomas), pří- kopy silniční mezi Hrušovany a Driioholcem (liipper), Hožlice u Zdounek (Je- línek), na mezích za nádražím u Rzence a na jednom nu'slfí ii náspu trati na Dúbravě u Uzence přehojný (líubela), v ílodonínskiMii lese (WcLschky), na Javo- řinč (Holuby)!, vinice u Strážnice, lladějov, Velká, hdia Vojšice u Mal. Vrbky, Kobela a j. m. u Kuželové, Filipov, Hloubá a Machová luka, Vělicský les, na Machovýcli a j. poljlíž .Javorníka, .leb-nová u Hknncnláki, Straní, Kralov a j. rn. u Uh. Urodu, Suchá Loza. — Ve východní části: na jcdm- louce v .lascnickém údolí a na Skalníku u Vsetína (Bubcia). /?) Semena hladká. I>isty až 4jařmé. 133Í). L. paluster L. (H. bahenní). Poskrovnu chlupatý nebo skoro lysý. Lodyha přímá, k ř í d 1 a t á. Listy 2 — 4 j a ř m c, s úpon- kami, lístky čárkovitě kopinaté až podlouhlé, špičaté neb přílupé, travo- zelené , řapíky nekřídlaté, toliko úzce obroubené. Palísty velmi malé, úzké, čárkovité kopinaté, polostřelovité, celokrajné. Hrozny 3— 5 květe, zdélí neb delší listu mateřského. Kalich trubkovitě zvonkoví I ý, zubů nestejných Lusk podlouhle čárkovitý, smáčknutý, lysý, uzrálý načernalý. Oddenek dlouhočlenný, plazivý, vělevnatý. V. 0-40— 0-80 m. Koruna bledě nachově fialová, potom modrá. '4 Červen, červen(!C. Vlhké louky, rašeliny, zvláště !ia slatinné pňdě m'žin V(;lmi rozlroušen. U Vranovic (Tkaný), Cejče (Makowsky), luka ii Šakvic (Schierl), v m'žinách kolem Podivína (Schlosscr a Uechtrilz), při Dyji od Nov. mlýna až k Lednici (Schlosscr a Makowsky), v příkopech trati mezi Hrušovany a Nov. sídlem, bařinná luka m(!zi Trabinským dvorem a GraCendorr-Hevlínskou silnicí (Ripper), na rašelinných lukách [)ři pravc-m břehu Moravy u Olomouce rozlroušen, jako mezi Klášterem Hradiskem a Pavlovicemi (Makowsky), u Jindři- chova (Schlosser). Ve Slezsku : u Téšína (Kolbenheyer), u '1'áborského lesa u Il(!rallic poblíž Opavy (Mayer). Ó) Hrozny 1 — 2kvi!té. Lusky bulvatými chluiiy srslnaté. Listy Ijařmé. l:UO. L. hirsutus L. (řL srstnatý). Sívozelený, lysý neb trochu pýřitý. Lodyha položená neb trochu popínavá, větevnatá neb jedno- - 1174 — ducha, k ř í d 1 a t á. Lisly Ijařmé, s úponkou dělenou, lístky kopinaló až čái-kovité, tupé neb hrotité. P a 1 i s t y malé, poloslíelovité, čár- kovité neb kopinaté, pýřité. Hrozny 2— 3 k v ě t é, dlouze stopkaté, delší listu mateřského. Kalich z v on k ovitý, zubů ve j čitých, přišpičatělých. Lusk podlouhlý, široce smáčknutý, bulvatými chlupy srstnatý. Semena bradavičnatě svraskalá, drsná. Kořen vřetenovitý. D, 0-40 — 0"80 m. Koruny nachově fialové, člunek kalně modrý. 0 a Q Červen, červenec. Role, meze, trávníky, kraje lesni, velmi po- iídkii. U Hojova poblíž Příbora (Czížek), dle Rippra lež u Lednice, při plotu blíže bahna slojicim za parkem vedle česly k Haselbiirku 1882, možná že jen nahodile, nejbližší stanovisko u Stromovky na Moravském poli v Doln. Rakou- sích (A. Melz v Neilr. Fl.) Ve Slezsku hlavně u Těšína: Mnichi (Fiek), Toszo- nowice (W. a Gn), Blogolice (Kolbenheyer)!, západně od Bogušovic, Punców, Bobrek (Kotula), Cisownica (Pax). 2. Lodyha hranatá, lak jako rapíky bezkřídlá. Lisly Ijařmé. 1341. L. pratensis L (H. luční). P ý r i t ý. L o d y h a s m á č- knutě hranatá, položená aneb popínavá. Listy Ijařmé, s úponkou dělenou , lístky kopinaté, špičaté. Palisty dolení veliké, široce kopinaté, pol os trelovi t é, hoření po obou stranách střelovité. Hrozen 3 — 12květý, mnohem delší listu mateřského. Kalich zvonkovitý, hoření jeho zuby 3h ranně neb kopinaté šidlovité. Lusky smáčknuté, čárkovitě podlouhlé, lysé. D. 0-40 — 1-00 m. Koruny citrónové. ?|, Červen — srpen. Luka, křoví, paseky, kraje lesni^ v celém území až na predhoří hojný až obecný a ještě u Star. města. — Ve Velk. kollinč (Bach- mann a Oborny) ! 1343. L. tuberosus L. (Ořeši, oříška, halucha). Lodyha hra- natá, nekřídlalá, položená nebo popínavá, lysá. Listy Ijařmé, s úponkou dělenou, lístky opakvejčité, přítupé, ošpičatělé. Pa- listy úzké, čárkovitě kopinaté, polostřelovitě. Hrozny 3-5květé, mnohem kratší listu mateřského. Kalich zvonkovitý, hoření zuby jeho 3hranné. Lusk podlouhlý, naduřelý, hrbolatý, lysý. Oddenek tenký, plazový, s kořeny místy v hlízky napuchlými. D. 0-30 -0*80 m. Koruny pěkně růžově nachové, vonné. ^■ Červen — srpen. Role, úhory, mezi osením, v střední a jižní části obecný, jinak pořídku neb schází. U Boskovic (Svěrák), Žernovník, Štěpánov, Pernštýn — V Prostějovsku (Spilzner), u Třebíče (Zavřel), na jednom poli u Krenišova poblíž Sumberka pořídku, bezpochyby jen zavlečený (Paul). V nh. hradištském kraji ještě u Velké a na Javořině. — V okolí Tučap hojný (Čer- vinka), u Rusavy (Sloboda), u Vsetína (Bubela), ii Rožnova (^Kotekj, u Nov. Jičína (Sapelza), u Si. Jičína (íg. Pouč), na rolích slařicských poblíž Místku mísly hojný u Brušperka a Pálko vic (Gogela), u Těšína (Kolschy), u Vidnavy. — 1175 — lí. Nissolia Tourn. Lodyha přímá. Listy jednoduché, bez úponck. IB-to. L. ilissolia L. (11, úzkolistý). Lodyha přímá, hranatá, jednoduchá, řidčeji již od dolejška vidličnatá, lysá. Listy jedno- duché, čáťkovitě kopinaté, dlouze zakončíte. Palisty polo- střelovité, šidlovité. Hrozen 1 — Skvět ý, dlouze a nitkovitě stopkatý, kratší listu mateřského. Lusky úzké, čárkoví té, chlupaté. V. 0'30 — 050 in. Koruny dosti malé. Nissolia uniflora Mónch. 0 Červen, (.•ervcncc. Pole, Uika, Iravnalé slránĎ, velmi porídku. U Ho- donína (dle úslní zprávy M. Winklerovy k Uechtrilzovi), mezi Bogušovicemi a Pohvízdovem (prof. Barlelmus), Pohvízdov (Koechel a Zlík). *L. aphaca L. (H. bezlislý). Bylina chabá, lysá až 0-30 m. v. Kapíky uilkovilé, úponkou zakončené s 2 velikými, široce srdčilými neb ouškalé slrclo- vilými palisly. Stopky květní dlouhé, tenké, s 1 zřídka 2 malými, žlutými květy. I>usky ploché, lysí'-, .s4 — -Ssemeny. ©Červen, červenec. Dle Sapetzy na kopci Sv. Rocha u Uh. Hradiště, bezpochyby jen pomíjivě zavlečen. III. Orobus Tourn. Rapíky bez úponek, hrotem ukončené. Lodyha vždy přímá, nepopínavá. i. Lodyha a řapíky úzkokřídlé. Oddcnek dlouhý, tenký, plazivý, místy uzlinatě stlustlý. 1344. L. montaiius Beriih. (H. chlumní). Lysý. Listy 2 až 3jarmé; lístky vejčité, podlouhlé neb podlouhlo-kopinaté až i úzce čárkovito-kopinaté, vespod sivozelené, nelesklé; palisty kopi- naté neb špičaté vejčité, polostřelovité. Hrozny dosti krátce stopkaté, volno- a chudokvěté. Kalich na dolejšku silně hrbolatý, často na- modralý, přední (dolejší) zuby jeho podlouhlo-kopinaté, zadní ohnutě obranné. Lusk naduřelý, příoblý, šikmo přišpičatělý. Semena kulatá, pupek V3 semena objímající. V. 0"15— 0'30 in. Koruna světle nachová, na dolejšku zelenavá, při odkvětu špinavě modré barvy nabývající, pavézka tmavěji prouž- kovaná, člunek dvakrát v pravém, úhlu zlomený, křídla k němu mo- zoulkem přirostlá. L. macrorrhizus Wimm. Orobus tuberosus L. O. pro- stratus Host. sec K. 2j- Duben — červen. V Horních lesích u Rataje blíže Kroměříže řed. Za- hradníkem objeven. 2. Lodyha zprohýbaná, hranatá, nekrídlatá, řapíky obroubené, žlabovilé ale nekřídlaté. Oddenek krátký, tlustý, s mrcasy stejně tlustými. 1345 L verniis Kernli. (H. jarní). Lysý. Lodyha přímá. Listy 2— 4 jařmě, hrotem ukončené, lístky vejčité až kopinaté, dlouze zakončené, brvité, lesklé, travozelené. Palisty vejčité kopinaté, polostřelovité. Hrozny 3 — 9květé, dosti volné a pro- dloužené, as zdélí listu materského. Květy značné; rozvíjejí se, když lístky ještě nejsou zúplna vyvinuty. Semenník a lusk čárkovitě podlouhlý, lysý. IITC, V. 0'20— O 30 1)1. Koruny nejprv nachové, polom modré, Yo'mi zíidka bilé. (/^í albifloiu) Orobus vernus L. 4 Oiiben, kvi'len. Stinné lesy, Icsnaló chliuny, háje, krovišlě, inýliny, od roviny až ua přodhoří obočný, ji) jednou na Skalici n Proslějova (Spilzner). 1346. L. iiig-er Wimui. ([I. černý.) Lodyha přímá a jako celá bylina poskrovnu pýřitá až skoro lysá. Listy 4 — 6j a ř m é, krátkým, vláskovitým hrotem ukončené, lístky vejci té neb podlouhle vejčité, tupé, zašpičatělé, nebrvité, na líci nelesklé, matně zelené, vespod sivozelené. Falisty malé, polostře- lovité, úzce kopinaté, špičalé. Hrozny dlouze stopkaté, 3 — mnohokvěté. Kalich šikmě zvonkovitý, nestejně krátce a široce zubatý S e m e n n ík s červenými, p ř í t i s k 1 ý m i chlupovými špičkami, lusk posléz dosti lysý. V. 0"40— lOOm. Koruna nachově fialová, posléze špinavě modrá. Vnať sušením snadno zferná. Orobus niger L, 2f Červen, červenec. Svčllé, suché lesy, keřnaté a výsUuiné kopce, křo- yiště, v jilinité půdfí od roviny až do nízkého předhoii k 400 m. rozvířen. V brnénském kraji: v slřední a jižní části obecný, v severní řidčeji (Makowsky). Lomnice (Pkiskal)!, Adamov, Tuřany, Němčany, u Krumlova a Vedrovic (Oborny)!, u Šlapanie a Oslrovačic směrem k Veveří (Xiessi)!, u Dědic (Spilzner)!, u Ivančic (Schwoeder)!, u Hustopeče (Reissek)!, u Klobouk (Steiger)!, Bořky u Ž denic, Líšeň, Ochoz. Kanice, hojný u Obran, Soběšiee, Kartouzy, ftečkovice, fívanovice, Ořešín, Bílovice, Jilmoví, (Vrná liora, Štěpánov, Bystrc, Jundrov, Písařky, Ko- houlovice, Žebělín, Troubsko, Tcčicc, Važany, Slavkov, Nízko vice, Nesovicf, Vy.škov, Pavlovice, Kobylí, Velk. Pavlovice, Leskoun, Olbramovicí-. — V Pro- stějovská: na Kosíři, u Olaslavic, lírodku, ve Hr.iničném žlebu, za Mysliovicemi, u Plení (Spilzner). Ve Znojemsku: u Náměště (Pioemer), u Znojma, Devíti mlýnův, Milfrouna, Hranic, Lukova, Hardeku atd. (Oborny). V Jihlavsku : u Jihlavy (Pokorný), u Dačic a Slar. Hobzí (Oborny), u Telče. — V Olomoucku : u Olo- mouce (Vogi), v Chomoulovhkém a Gryg-ovském lese (Makowskyj, na Sv. ko- pečku (Oborny), na vápně u L"šiiiiy u Zábreha (Pánek), pod Hvozdem blíže myslivny u Milířová o 1 kuse (Slavíček), u Šuinberka (Paul), Studená Loučka (Novotný). V uh. hradislském kraji: OTtora u Kroměříže (Palla), u Velehradu a Uher. Hradiště (Sclilogl), u Napajedel (Theimer), v lese Plechovci a Háji u Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby), u Banova (Makowsky), Strážnice, Hroz. Lhota, Javorník, Velká, Lysá hora a j. m. u Uh. Brodu, Prakšice, Chrast u Bojkovic, Horka u Val. Klobouk. — Ve východní básli : v okolí Tučap hojný (Červinka), u Busavy (Sloboda), horní luka Bobrky u Vselíiia (Bubela), Nov. Jičín (Sapetza), i'ozděchov a Jasená (Ig. Pouč), Slavkov a llidivaldy (Jackl). Ve Slezsku : kolem Těšína, a Bělska ojedněle (Kolbenheyer), Koňská, Bogušo- vice. — U Opavy a Krnova (Spatzier), zde na Hradisku. 3. Lodyha nahoře trochu, smáčknutá, leč nekřídlalá, ztuha přímá, flapíky splošlělé s tenčí obrubou listovou, avšak nekřídlalé. Oddenek krátký, lluslý, se svazčilými, mrkvovilě sllusllými kořeny. 134-7. L. albus Kittel. 1844. (H. bily). Lvsv. Lo(ivli;i /tuha přímá hranatá, nahoře smáčknutá, nekiidlata, jednoduchá nel> veLevnata. — 1177 — Listy 2 — ?)\ a ř m é , králkou štčtinkou ukončené, lístky t u li é. úzké, čárko vité neb čáikovitě kopinaté, zašpičatělé, vynikle rovnoběžně žilnaté, travozelené. Rapíky trochu široké, leč nekřídlaté. Palisty kopinaté, polostřelovité. Hrozny dlouho stopečné, 3— vicekvěté. Kalich šikniozvonkovitý, nestejně zubaiý. Lusky čárkovité, lysé. Oddenek krátký, tlustý se s v a z čit ým i, m rk v o- V i t ě s 1 1 u s 1 1 ý ni i kořeny. V. 0-20 — 030 m. Koruny bilé neb žlutavě bílé, koruna vně často narůžovělá. L. asphodeloides Godr., L. pannonicus Garck., Orobus pann. Jacq., O. albus L ííL 4 r)uben, kvělen. Výslunná a travnatá návrší, siichó lesy a trávníky, velmi pořídku. U Kk)bouk jen na lesní cestě [mjIjIíž Marllnic (Sleiger), u Cejče a Hovoraii (Sehlosser), dle téhož též u Ménína a islapanic?; Drnoliolee, Mušov (Pieissok), kolem Mikulova (Itomas), na Pnrkrábce u Téšalic (Oborny), tvar s Ušly éárkovilými a černými nucasy kořenovými u Hodonína a Cejče, zde s tvarem základním (Sehlosser jako Orobus laeleiis M. B). 78. Řád. Grossularieae DC, Meruzalkovité. 408. llibes L. Meriizalka. Vajíčka mnohá, na nástěnných semenicích viceřjdu. A) Grossularia DC. Listy prodloužených lelorostň na kloulm lislnim s jedno- duchým neb Sklaným ostnem. Hrozny 1 — Skvélé. 1348. R. STOSSuhiria L. eiii. (Srstka, angrešt). Listy okrouhlé, dlanitě 3-51aločné, 2krát stříhané vroubkované a jako řapíky zvláště vespod pýřité neb posléze olysalé, na mladých 1 e t o r o s t e c h j e- dnotlivé, střídavé, na starších větvích ve svazečku na větvičkách postranních, krátkých, jednoduchým neb 3d i 1 n ý m ostnem podepřených. Květy na krátkých, postranních větvičkách konečné, převislé. Kalich zvonkovitý, s ušly podlouhlými, tupými brzy dolů ohnutými. Plátky malé, opak- vejčité. Bobule kulaté neb široce elliptické, zelené, žlutavé neb špinavě nachové. V. 0-50— 1-00 m. Plátky bělavé, malé. Chlupatost rozdílná a) glan- duloso-setosa Koch. Kalichy chlupaté, stmcnníky a bobule se šiětin- kami žlázonosnými, /^) villosum Gelak. (R. uva crispa L.) Semenniky mrtnaté, kalichy chlupafé až i huňaté a jiiko plody bezžlázné. ť Duben, květen. Křoví, lesy, stráně, skály a/, na předhoří rozšířená a samorostlá, někdy i v horách; při plotech a pokraj rolí pouze zdivočelá. V brnénském kraji : v severní a západní části nikoliv řídká (.Makowsky), Brno, Adamov, Obrany ald. (Oborny), Lomnice (Dluskal), Ivančice (Schwoeder), les u Rokytné poblíž Kruudova (Zimmermann), Blansko, Tišnov, Boskovice, Bystrc, ald. V Proslějovsku: v odr. a. ve žlebech lesních, na vysočině dralianské, ze- jména na Plumlovsku, DleiiNkn a Drahansku (Spilzncr). Ve Znojemsku: v údolí Dyje od Bítova dolů až k Znojmu hojná, lež v údolí Jizery u Lukova, v údolí — 1178 — Tugiiice u Hardekn, v údolí llradaico, í.cskavy a .Tevišovskóho poloka (Oborny). V Jililax skli : zde onde kolem Jihlavy, jako na skalách u Panského mlýna a í^alzborku (Reichardl), v údolí Dyje pod Dačicemi nezřídka (Oborny), les u Spáleného ndýna poblíž Pernšlýna a na j. m. v údolí NedvĎdického poloka. — V Olomoucku: lesy u Olomouce (Vog-I), vesnický í;runl u Střelné (Burg- hauser) Domašov, Hrubá voda, v údolí Stolové, Šternberk. — V okolí Šum- berka na Mešfanském kamenu (Paul), v údolích Jeseníka, jako kolem Starého měsía, Koldšlýna a Franíiškova (Oborny), Piudoltice, Sobolín, Maršíkov, Filipov, Černé kameny a u Tise u Velk. Losina, Ohrenberk a j. u Bukovic, Pekaře v, studénka u Nčm. Bohdíkova, Vclvice, Ces. Bohdíkov, Rašovský les, Mal. Morava, údolí Merty u Teplic, les Grunt u Rymařova, Budiišov. — V uh. hradišlském kraji : Horní a knížecí les u Kroměříže (Palla), ii Luhačovic a Uher. Hradiště (Sehlógl), kolem Bzence (Bubela), na Javorině a Lopcníku (Holuby), Javorník, Nov. Lhota, na Cholarech. , Ve východní části : zdivočelá při krajích polních u Želkova blíže Tučap (Červinka), iiorůziiá u Vsciíiia (Bubela), obecná v lesích u Val. Meziříčí (Ivlanic), Kněhyně u Trojanovic, na Javorníku a v Morkovských lesích (Sapetza). Ve Slezsku : Velk. Canlory u Uslroně (Uechlrilz), Krnov, Ho- šCálkov (Fiek a Oborny), nezřídka v Jeseníku, na Raudenberku u Bruntálu (R. a M.), Mal. Morava, Leierberk, Karlovská studénka, Amištein u Frývaldova (Grabovvski), na Bílém Seifenu směrem k Jelením lukám a Waldenburku, Pelr- šlýn (Bachmann), Friedberk, Kras, Mikulovice, Tomašov, Doln. Forst, ve Vlči- rkém lese (Vierhapper). B) Euribes. Listy na spodu bez oslnův. Hrozny namnoze hojnokvěté. 1. Květy neúplně 2domé. Hrozny visuté. Listeny kopinalé, delší stopek květních. Liapík namnoze jen s polovici čepele listové dlouhý. 1340. R. alpinum L. (M. horská). Listy malé, z dolejška skro- jeně uťatého neb přisrdčitého, hluboce 3-, řidčeji Slaločné, na líci roztroušeně chlupaté, na rubu namnoze olysalé, laloků střihané vroubkovaných neb zubatých, tupých neb špičatých. Hrozen na dolejšku listnatého, dole šupinatého letorostu, (^ mnohokvětý, 9 toliko 2— lOkvětý. Osa hroznu, kraje listenů v, stopky a řapíky žláznaté. Číška kališní ploše mískovitá, lysá; nebrvitá, ušty vejčité, tupé. Plátky kopisťo- vité. Bobule šarlatově červené, chuti matné. V. 0"50— 200 m. Plátky malinké, žlutavé neb načervenalé. ť Duben, květen. Lesy, žleby, kamenité, skalnaté a lesnaté stráně v pa- horkatině a předhoří roztroušená. V brněnském kraji: v údolí Svitavy od Bílovic až k Blansku, mezi Krtinami a Adamovem, v údolí Sloupském a v údolí Punkvy n Blanska (Makowsky)!, u Adamova (Theimer), u Lomnice (Pluskal), v Lipní- kách u Boskovic (Svěrák), u Olešnice a Kunštálu (Clupek), Hády u Obran, Mal, Bukovina, Suché údolí a j. m. u Ostrova, Holšiýn. V Proslějovsku : zdivočelý u zlechovského rybníka a v jtlumlovské oboře, samorosllý na Kněží hoře u Krum- sina, n Křenůvíík, ve hraničném žlebu, na Nosku u Baldovce (Spilzner). Ve Znojemsku pořídku: v údolí ]>yje mezi Vranovem a Hardekem, nejjistěji při ele lislni. a) Listy a kalichy bezžlázné. 1350- R. petraeum Wolf. (M. skalní). Listy ze srdčitého do- lejška hluboce 3— Slaločné, brvité-, ostatně lysé neb na rubu tak jako řapíky roztroušeně pýřité, laloky podlouhlé, 2krát pilovité, špičaté neb z a š p i č a t ě 1 é. U a p i k y s dlouhými, bezžláznými třásněmi. Hrozny zprvu došli přímé, posléze visuté, dosti hustokvělé, osa hroznu a stopky pýřité, tyto nanejvýš 2krát delší ve j čitého listenu. Kraj ka- licha zvonkovitý, lysý, toHko podlouhlé, tupé ušty brvité. Šu- piny pupenů lysé. útlé, brvité. Bobule krvavě červené, velmi kyselé. V. 0-80— 1-50 m. Plátky nazelenale žluté, červeně kropenaté. h Kvčlen, ('crvcn. Na skalnatých šíráních, keřnalé a kamenilé, iiklony, u polokuv, v Sudetách rozšířená. Pod hřebenem Klads. Sněžníka (W. Fl.) V Je- seníku: Amištein pod Hockšarem (Spalzier), Urlich u Mal. Moravy, Svinský hřbet na Pradedn ((ir. Fl.), údolí horní Tisé a v Česnekovém a Křemenném příkopu (Uechlri(z)!, západní úklony Vys. hole (r5achinann), Velk. kotlina (Cra- bowski)!, Vysoký pád u Waldenburku a na Hunyerberku až dolů k Kinsiedlu a Karlslálu (R. a M.), vodorovná slezka meú Petrštýnem a Franl. myslivnou (Oborny), přehojný na úklonech I^ědu a Medvědího liřebcne, ve Svinském a Medvědím příkopu. 1351. R. rubním L. (M. červená, rybíz). Listy z dolejška ib srdčitého dlanitě 3— 51aločné, na r u b u jak o ž i řapíky nejprve hustě šedopýrité; laloky široké, krátké, prítupé, 2krát vroubkovaně pilovité. Řapíky žláznatě brvité. Hrozny řídké, brzy převislé, přílysé. Šupiny pupenů jemně pýřité. Stopky 2V2 až 4krát delší ve j čitého listenu. Číška kališ ní ploše- místkovitá i s ušty kalicha okrouhle kopisfovitými, tupými, na- zpět neohrnutými lysá. Plátky přemalé, klínovité, ke kahchu přítisklé. Bobule šarlatově červené, u pěstované odrůdy též na- žloutle bílé. V. ťOO— r50 w. Ka'ich žlutozelený neb na dolejšku nahnědlý, plátky žlutavé. "^ Duben, květen. Samorosllá v hájích při řece Moravě a v jihovýchodní Moravě. Zdivočelá v okolí Vyškova. — V' Selouteckéni háji, u Zlechovského rybníka poblíž Prostějova (Spilzncr), kolem J-Jrna, Znojma Sld. (Oborny). Samo- rosllá: v plotech a při krajích lesních u Luliačovic (Sclildi;!), v tese íízinku u [{zciícc, daleká každé kulliuy (Hubela), les u Cernovíra poblíž Olomouc(> (Ma- kowsky). — 1180 — h) ^^lIpiny, piipony, kalichy, spodní slraiia listův, řapíUy a poskrovnu i Osa liroznů žlutými, losklými pryskyřičnýnii žlázkami posely. í.isleiiy ze širo- kého dolejška šidlovilé. 1353. R. iiigitim L. (M. černáj. Listy 3-5Íaločné, na dolejšku ufalé neb srdčité, na rubu, na hlavních žilách a na řapíku velmi jemně pýřité, laloky 2krát hrubě vroubkovano-pilovité, rozestálé, špičaté, ř í d č ej i tupé. Hrozny ř id k é, j ej ich osa p ýřit á. Stopky květní mnohem delší listenů vejčitě šidlovitých. Kalichy jako široké šupiny pupenů pýřité, číška kališní baňato-zvon ko- vitá, s ušty podlouhlými, tupými, nazpět ohrnutými. Plátky přímé, čárkovitě podlouhlé, jen o polovic kratší uštů kališ nich. Bobule černé. V. 1-00— 2-00 m. Květy žlutavé, plátky namnoze načervenalé. Zápach nepříjemný, slinkovitý. 1? Duben, kvřlen. Vlhké křoví, liáje, u polokův, v mokrých olšinách, zde onde pastovaná, zřídka samorosllá. Samorosllá v lese u Cernovíra (Ma- kowsky), u Olomouce (Vog'l a Oborny), samorostlá při IVloravt- u Věrovan blíže Toxačova (Spitzner), v ('homoutovském lese (Sapelzaj, saínorostlá v lese lizinku u Bzencc íiiubela), pěstovaná ii Místku a Sviadnova (rif)g-ela). Na hradbách u Téšína (Kolbenheyer), nezřídka u Vidnavy: jako pri Vidné, u hřbitova (Vier- liapper), u Mal. Moravy (Gr. Fl.). *R. aureum Pursch. (M. žlutá). Listy vejčilé, 3laločné, lysé, laloky chudíc zubaté. Trubka kališní dlouhá, zlatožlutá, plátky malé bílé, posléz červené. Bobule podlouhlé, černé, lysé, jedlé. V 1-00 — 2-00 ;//. ť Kveten, červen. Pů- vodem ze severní Ameriky, u nás zhusta pro ozdobu pěstovaná; při Moravě u Kroměříže poblíž železničního mostu zdivočelá (Palla). * Řád. Philadelpheae Don. Pustorylovité. * Pliiladelphus L. Piistoryl. Kraj kalicha 4 — 5dílný. Tyčinky mnohé. Cnělky 4 — 5, doleji srostlé, 'lobolka 4 — 5pouzdrá, přípeckovitá, pouzdrosečně pukající. * Ph. coroiiarius L. (Jasmín český). Keř s listy stříčnými a pý- řitými mladšími větvičkami. Listy krátkořapičné, elliptické neb ellipticky kopinaté, zašpičatělé, oddálené drobně pilovité, 3žilné, na rubu vedle žil i s řapíky dosti husté pýřité. Květy v hroznu ukončeném, namnoze 5— 7květém. Ušty kališní krátce zašpičatělé. Plátky přítupé, jednothvé též trochu vykrojené. Cnělky až skoro ke spodu ve 4 díly od sebe oddělené, kratší tyčinek. V. 1-25 —2'50 m. Květy veliké, bílé, příjemně omámivé vůně jasmínové. t? Květen, červen. Původem z jižní Evropy, u nás v celém úzenn' v za- hradách a sadech pěstován. ^ IJSJ - 79. Řájd, Oenothereae Endl- Pupalkovité. Rody: A) Kraj kališni 2klaný. Plálky 2, 2 klaiK'. Tyčinky 2. Cnělka s bli/iioii jodiioduchot), 1. Kalisní Irubka nad scnionníkcin slop(>čki)vilě zúžená, nahoře v králkou Iriibkn s 2klaným okrajem rozšířená. Plod nažka kyjovilá neb hrnškovilá 2))on- zdrá neb zaprláníni I pouzdra, nepukavá. Pouzdra Isemenná, semena bez čupryny. 4UÍ). Ciiraca. B) Kraj kališni 4klaný. Plálky 4, v pupenu šloěené. 'J^yčinek 8. Čnělka nilkovilá s bliznou 4Ia!očnou. 1 . Semennik zdélí neb kralší než volná (rubka kališni. Tobolka prisma- li(;ky 4hranná, slcjně lln.slá, šešulovilá, 4pouzdrá, pouzdrosečně 4ehlopná, nuiolio- semenná. Semena bilou čuprynou věnčená. 410. Epilobimn. 2. Semennik kralší než volná Irnbka kališni. Tobolka jehlaneovilč 4branná, Ipnuzdrá, pouzdrosečně 4clilopt)á, mnohosemenná. Senu^ia bez čupryny. 4 11. Oenothera. 409 Circaea L Carovník. A) Listeny hroznu zcela zakrnčlé. 1353. C. lutetiana L. (G, obecný, černokvět). Lodyha přímá, jednoduchá neb slabě větvitá, pýřitá neb dole lysá, nahoře i na ose hroznové žláznalě pýřitá. Listy z dolejška ufatého neb slabě srdčitého vejčité, zakončité, vykrajovaně zoubkované, kalně zelené; řapiky dosti dlouiié, nekřidlaté, na líci žlabovité. Květy v jednoduchém, z iniádí nahloučeném. po- sléze prodlouženém hroznu. Stopečkovitý díl trubky kališni delší než semennik. Plátky sotva nehetnaté, s laloky tupými, rozestá- lými. Blizna 21aločná. Plod hruškovitý stej nestranný, s 2 stejnými, Isemennými pouzdry, s tuhými, na konci hákovitě ohnutými, dosti řídkými měkkoostny, tyto zdélí neb delší nejširšího průměru pouzdra. Oddenek drevnatý, pod lodyhou sotva ztlustlý, hrubý, bez stopy šupin záhysetlívajících, s výběžky šnůrovitými V. 0 25— 0'60 m. Plátky bílé neb načervenalé. 2j- Červenec, srpen. Vlhké, stinné lesy, háje, kraje Icsňv a potokův, křo- višlř, od roviny až na nižši předhoří k 400 m. rozšířen. V brněnském kraji: v hájích nižin obecný (Makowsky), v lese u Lomnice a Sinalova (Pluskal), údolí Sloupské u Sloupá (Svěrák), kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), kolem Brna u Cernovic, Josefské údolí u Adamova, od Vranova a Piajhradu dolů až k Lanšlorfu (Ripper), lesy při Moravě, Knížecí les a les u Ivana (Schierl), Lednice a Břeclav (Oborny), IVlěnín, Adamov, Křliny, Blansko, Šakvice, Polava, Sir. Břeclav, Pošlorna. — V Proslějovsku : pouze na vysočině drahanské na př. ve Žbánovském, Sebeslové a v Orličím žlebu, na Sir. Plumlové (Spilzner). Ve Znojemsku: od Znojma dolů, v údolí při l>yji nezřídka, hojný kolem Hrušovan, u Božic ald., neroste u Náměšlě (Oborny). V Jihlavsku dle zdání pořidku : na Špitzberku u Jihlavy a u Jihlavky (Pokorný). V Olomoucku; Chomoutovský, Cernovírský les a u Kláštera Hradiska u Olomouce (Mik), Litovel (Spilzner), — 1182 — u Roudna a íierouna (Riegor a Gans), Mčšfanský a Frankšlálský les u éiimborka (Paul), kÍDviiiy u Ltomašova, Dčlřicliovslíý les a Uiičova a pii poloku u élerii- bcrka. — V iili. liradištském kraji : les u Bilan, Horní les a Obora u Kromě- řížo (Palla), Obélovská hora u Luhačovic, háje při Moravě u Uher. Hradiště a Mikovic (Schlogl), ve vlhkých lesích mezi Pískem, Oslrohem a Veselím (Bu- hela), na Javořině (Holuby), hojný u Slrážnice, Kobela u Kuželové, Javorník, Stráni. — Ve východní části: Hostýn (Spilzner)!, liíčky u Bystřice, Javorník Kelský. — Hojný u Rusavy (Sloboda), Vsetín (Bubela), u Lutoniny (Ig. Pouč), Nov. Jičín (Sapetza), Rybníčky poblíž Vsetína, IJvčz, Strouha a j. m. u Rož- nova, Černý les u Štramberka, Paseky poblíž Hranic. — Hranice (Vogi), Bélo- lín (Piipper), na poříčí Ostravice u Mal. Kunčic porůznu, poříčí Olešné v Palko- vicích poblíž Místku (Gog-ela). Ve Slezsku: kolem Tčšína u Koňské, kolem Bělska u Bystré, na Kamienieké výšině, na Skrzyczné (Kolbenheyer), u Červené vody, v lesích sničrem ku Kopřivné, kolem Mikulovic, Zuckmanllu, Reivízu, na Bčlé u Adolfovic (Vierhapper), v Račím žlebu a v MajlVilzdorfském hájemství (Latzel). U nás odrůdy: a) glaberrima Lasch. Lodyha nahoře přítiskle jemně p)'ritá, dole zcela lysá. Plátky načervenalé, ušty kališní temné nachové. Listy menší a nažloutle zelené. Řidčeji. U Adamova. — 'Prouznický mlýn u Znojma (Oborny), podél pří- kopů v zahradách v Tučapcch (Červinka). (j') decipiens Aschers. Lodyha též dole odstále měkce chlu- patá. Plátky čistě bílé, ušty kahšní nazelenalé. Listy větši a kalně zelené. Tvar rozšířenčjší. V okolí Brna, Adamova ald. (Oborny), u Břeclavi, Slrážnice, Javorníka ald. — Na Hrádku u Prusenovic, Pacellucký les (Červinka). B) Stopky kvčlní ve volném hroznu podepřené s štělinkovitými listeny. 1354:. C. iiitermedLa Ehrii. (G, prostřední). Lodyha vystou- pavá, jednoduchá neb větevnatá, lysá, nahoře a v květenství žláznatě pýřitá. Listy trochu lesklé, chabé, ze srdčitého neb uťa- tého dolejška vejčité, zakončíte; vykrajovaně zu- baté, řapíky křídlaté. Stopečkovitý díl trubky ka- lišní trochu kratší semenníka. Plátky zdélí kraje kališního, s laloky okrouhlými, tupými. Blizna21aločná. Plod hruško- vitý, skoro stejnostranný, 2 p o u z d r v, jedno pouzdro vyvi- nuté, 1 s e m e n n é, druhé menší, smáčknuté s vajíčkem + zakrnělým, měkkoostny jemné, velmi měkké, husté, mírně ohnuté, zdélí a delší průměru pouzdra většího. Oddenek dužnatý, nitkovitý, pak ztlustlý, prodloužený, dlouhočlenný, tak jako dolejšek lodyhy nitkovité výběžky ženoucí, sšupinkamitrvalými. V. 015— 0-40 m. Plátky bílé neb načervenalé. G, alpina /?. inter- media Pohl., Tausch, G. alpino-lutetiana Rchb. ^ Červenec, srpen. Vlhké stinné lesy, u potokňv, pramenila místa, žleby, 1183 v hornalřjších krajinách a v přodlioři rozšířen. V brněnském kraji: n Adamova a v údolí Punkvy u l>lanska nikoliv řídký (Makowský) !, lesy na í^enhcni^sUi u Svitavy (Czcrny), llajský lesík u Cernovic (Oborny), Křliny, Mal. Bukovina, Sloup, Holšlýn, líoskovicc. — V čcsko-moravském pohoří: lesní údolí Jihlavy před Ilorn. vsí (Reichardl), \ Zátokách za Nov. vsí a v Kozákově lese za Po- hledccm (Havelka), údolí pod Javořicí, líasná, Slřílož, u Spáleného a Pcrnšlýn- ského mlýna, v údolí Ncdvědičky, Nov. měslo, Bratraiiovská u Lhotky, 'Iři studně, les Kozlovka ii Vršan, Žákova hora, Kadov, Jimramov, Nov. Jimramov. ■ — V sev. Moravě : u Hlubočkn a Plumlova (Spitzner), u Berouna (Gans), les (írunt u Rymařova (Schierl), Široká křovištč u Domašova, v údolí Štolové. — U Milkova (Slavíček), stinná místa na břehu Sázavy u Zábřeha (Pánek), Střelná, Velk. Losin, 'Jeplice (Oborny), Vclvice, Ces. Bohdikov, Raškov, Pradědův les. Hrázová bouda pod Ovčírnou, Kriech, Křemenný příkop, Vysoký les u Janovic, Piymařov. — Ve východní ěásti: za Slaměnou boudou u Luhačovic (Schlogl), u Přerova (Beissek), Nov. Lhota, Javořina, Blumentál, Hostýn, Javorník Kelský, Bečková studenka a Holý vrch na cestě z Rusavy do Ratiboře. — V lese u Zahlenických rybníkův u Tučap (Červinka), na Ondřejníku u Frýdlandu a na Kněhyni u Celadné (Oborny), v jediném potůčku na Šlaudli u Místku (Gogela), Velk. Karlovice, Salajské hájemství, les Studenčany u Star. Hamer. — Ve Slezsku: Lysá hora, úklony k Lukšinci (Oborny), v Lipinském háji u Frýdku (Gogela), Moravka, les Kalužné u Slavičí, Popilarský les u Lomné, Odry, Pohoř. — Dziegielów u Těšína (Ziík), Blogolice (Kotula), Kozubová (Ascherson), Ustroň (Uechlritz), hojný u Bělska (Baier), Mladecko u Opavy (Svěrák), při Bělé u To- ma.šova (W. Fl.), Leiterberk (Uechtrilz), Červený vrch (Bachmann), Hoštálkov, Vrbno, Bruntál, Johannistál (R. a M.), Ziglrarlice (Vicrhapper), Račí žleb. Čer- vený grunt. Šlakové údolí. Suchý grunt u Vlčic a rašeliniště u Reivízu (Lalzel). 1355. C. alpina L. (Č. horský). Lodyha přímá, namnoze jedno- duchá, lomivá, nahoře a v květenství žláznatá. Listy srdčité, vykrajovaně zubaté, bledě sytozelené, jemné a tenké, tučně lesklé, s žilami prosvítajícími. Plátky kratší kraje kališního, s delším nehtem a laloky přišpičatělými. Stopečkovitý díl trubky kaiišní o polovic kratší semenníka, kaiišní lístkyVovnovážně odstálé. Blizna vykrojená. Semenník a plod úplně Ipouzdré, ne- stejnost ranně kyjovité, s měkoostny dosti řídkými, na konci jen krátce ohnutými, mnohem kratšími než příční průměr pouzdra. Oddenek dužnatý, hlízovitě ztlustlý, dosti krátký a krátkočlenný, se šupinami trvalými, nifovité vý- běžky ženoucí, vnější blána místy puchýřovitě vyzdvižená. V, 0 05— O' 15 m. Plátky bílé nebo načervenalé. Menší a útlejší než předešlý. 2j- Červenec, srpen. Stinné horní lesy, místa bařinná, u polokův, na vy- hnilých pařezích a v zemi ztrouchnělé v hornatých krajinách a předhoří až k hranici lesni rozšířen. V brněnském kraji: u Adamova (Theimer)!, Lhotka (NiessI), u Letovic a hojný v údolí Punkvy (Makowský)!, Prolivanov (Spitzner), Boskovice, Štěpánov. — V Prostějovsku : pouze na vysočině dralianské, ve Žbá- novském, Krkavčim, Orličím, Vícovském, Repešském žlebu, na Brněnce, na Kozích hřbetech a v Kořelenách u Hradiska, na Babce u Hartmanic (Spitzner). V česko- — 118i - iiioiiivsluMn pohoř!; n Popic a na Špicbcrku poblíž Jihlavy (ncichardl), u Rú- /eaó poblíž Dacie, piehtVviý u Maryše, u Siavonic a sice poi)Íiž Irojiiásobné hra- nice zemské (Oborny), n zříceniny RocUšlýnu u Chlumu v okresu (řebičském (Zavřel), Černý les u Ždáru (Kovář), v Kaňaskáeh nad Maršovieemi, pod Slnd- nicemi, pod Brožovou skalou u Sklenného (Havelka), bařiny u rybníka Vi-llv. Pařezllého u Řásné, les nad Dol. Dvorci, Špitálský les u Byslřice p. P., Vršava u Křivého javoru. Žákova hora, Cikhaj, Heralec. — V sev. Moravé: u Milkova (Slavíček), u Roudna (Půeger), vesnický grnnl n Střelné (Bnrghanser), v předhoří moravského -leseníka hojný, jako u Teplic, mezi Koldšlýnem a Kleinovými hn- lěmi, Annalierk, vstup k Studenkové holi a j. (Oborny), les Grunt u Rymařova (Schierl), Křemenný přikop. — Ve východní čásli: na Javořině a Lopeníku (Ho- luby)!, Hostýn (Zahradník), stinné lesy na Obřanech u Hoslýna (Červinka), na zlrouchnivélých kmenech v lesích k(dem Vsetína hojný (Hubela), Závrat u Ja- sené a Liplál (Ig'. Poue)) '^'i Javorníku a na Pečavské gúře (Sapetza), na Smrku u Celadné (Sapelza a Oborny), na liadhošli, Kněhyni a na Ondřejniku u Frýd- landu (Oborny), Hluboká poblíž Hor. Bečvy, Vysoká, les Studenčany u Sinr. Hamer, Ostrá, Černá hora u Rožnova, les u Arturovy slránč u Michalova. Ve Slezsku: Moravka, Slavica, Louuia. — Lysá hora, Barania a Canlory (KolbtMi- heyer), hojný u Bělska (Baier), u Karlovské studénky (Niessl)!, Kopřivná u Grá- lenberku (Bubela)!, Leiterberk, KaltseilVn, li-sy kolem Reivizu, na Hockšáru, v Červeném a Račím žlebu u Sorg-sdoría a j. poblíž Vidnavy (Vierhapper). 410. í]pilol)iiim L. Yrbka, vrlboTka. A) Chainaeneriu m Tausch. Listy všecky střídavé. Plátky do plo(;hy rozevřené, na konci lolik(t vykrojené. ('Jnělka a tyčinky dolů sehnuté. Oddenek vytrvalý, bez výbčžkův. 1356. E. aiigustlfolium L. (V. úzkolislá). Lodyha přímá, oblá, hojně listnatá i s listy skoro ly.sá. Listy kopinaté neb podlouhle kopinaté, kratičce řapikaté, vykrajované, někdy vlnovité, předrobně žláznatě zoubkované, na rubu nasivělé a siťnatě žilnaté. Kvěly v prodloužených hroznech, hořoji s li- steny čárkovitě šidlovitymi. Plátky nehetnaté. Stopky květní a semenniky velmi hustě jemně bělavopýřiíé. Y. 0-50— 1-50 m. Plátky dosti veliké, nachově fudové, pořídku bílé. E. spicalum Lamk., Chamaenerium ang Scop. 4 Červenec — září. Mýtiny, světlá křoví, výslunné a kamenité stráně, vře- soviště, od roviny až na vysoké hory rozšířená a hojná. V Sudelách na všech hřebenech, jako na Kladsk. Sněžníku, Fuhrmannšlýnu. — Červeném vrchu. Pradědu (Spitzner), Medvědíui hřebenu, Velk. Jelením hřebenu atd., též v Besky- dách, jako na Vysoké ald. S bílými kvěly: u Karlovské studénky, při vci^e- lačni stezce i\a Vys. holi, na Kriechu, řidčeji v jiížinách: S. Anlouíček u Brna, v údolí Dyje u Znojma (Obornyj. U nás v odrůdě: /?) alpestre Form. Listy luhé, široce kopinaté, namnoze 2krát tak široké jako u tvaru základního; vespod sivě ojíněné. Květenství zt skrácené. Nezřídka v Jeseníku s ivarem základním. Mezi IVadědcm a (Ivcíruou - Uircm základním, na Pclršlýnii. - — 1185 — 1357. E. Dodoiiei Vili. (V. rosmarinolislá). Lodyha oblá, přímá, vělevnatá, nahoře pýřitá. Listy úzce čárkovité, prítupé nebo krátce zašpičatělé, vespod nežilnaté, lysé neb z mládí trochu pýrité. Květy v krátkém, konečném, nahoře uťatém hroznu, všecky v páždí listenův. Plátky podlouhle ellip- tické, beznehetné. Ušty kališní jako stopky a tobolky bílé, leč méné hustě pýřité. V. 0*50— 150 m. Plátky lilákově nachové. E. angustissimum Ait. E. rosmarinifolium Haenke. 2j- Červenec — září. Skalnaté a kamenité stránč, štřrky poříčí a potokův, ve východní části a ve Slezsku porůzná, leč místy již zašla. Výjimkou v kraji brnčnském : v údolí Obravy u Žilošic 1885 (Fr. Juda). Pospolitě u Strážnice (Makowsky), u Rusavy (Sloboda), přehojná u Vsetína (Bubela), u Zubří a Fren- štátu. — V štěrku Bečvy u Hustopeče u Krásné a Rožnova, při Ostravici u Pa- skova na hoře Sv. Hynka u Nov. Jičína (Sapetza), za pivovarem u St. Jičína (Ig. Pouč), bř(;hy Bečvy u Hranice (Tkaný), při Ostravici u Frýdlandu, Frýdku, Fulncku a j. m. nezřídka (Oborny), porůznu v kamenci Moravky a Ostravice u Místku (Gogela). Ve Slezsku : při Olšavě nad a pod Těšínem, při Visle u Ustroné a poskrovnu u Jablunkova (W. FL), při Visle a Biale u Kamicnice a při Žilce u Bučkovic (Kolbenheyer), u Fryštátu a při Visle u Horn. Visly (W. Gr.), při Strance u Kameralné Lig-otky (Hetsehko), lomy u Lipníku (Baier), přítoky Opavy mezi Karlslálem a Vrbnem (Schrainm), při Opavě u Vrbna a Ein- siedlu (W. Fl.), Brumovice a HošCálkov u Opavy (R. a M.), Buchbergslál (Dr. Scholtz), Ludvíkov (Hausknecht Mon.). V pruském Slezsku: při Nise mezi Woitzcm a Briescncm a při silnici od Vidnavy do Zieyenlialsu (Gr. FL), B) Lysimaehium Tausch. Listy dolení stříčné, řidčeji po 3 v pře- slenu. Květy v úžlabí lupenů znenáhla se zmenšující. Plátky 2klané, nálev- kovitě odstávající. Cnélka a tyčinky přímé. Oddenek vyhání na konec doby květní neb po ní dlouhé dužnaté, podzemní výběžky neb z dužnatých šupin slo- žené, ciibulkovité, posléze rozetkou lupenů zakončené výhonky. L Schizos tig-ma Hausk. Mon. p. 35. Blizna 4klaná, laloků roz- ložených. a) Eriophora Hausk. Lodyha oblá, bez stop listových. Listy přisedlé, trochu sbíhavé neb velmi krátce řapíkaté. 1358. E. hirsutum L. (V. chlupatá). Lodyha přímá, větev- natá, odstálými kratšími, namnoze i žláznatými chlupy pýřitá a obyčejně i dlouhými chlupy huňatá. Listy podlouhle kopinaté, trochu objímavě přisedlé, ostře a drobně pilovité, se zoubky ku předu ohnutými, hrotité, ± pýřité. Květy veliké, kališní ušty s osinovitými špičkami, v poupěti od sebe odstálými. Tobolky odstále srsnaté. Od- denek vyhání za doby květní dlouhé dužnaté, podzemní výběžky. V. 0"50 — 1-20 m. Plátky tmavě nachové, největší v tom rodu. E. grandiflorum Web. Odění rozdílné: a) vulgare Hausk. 1. c. p. 45. Lodyha hustě a krátce chlu- 75 — 1186 - pátá, s roztroušenými, krátkými, odstálými, žláznatými a vtroušenými delšími, jednoduchými chlupy. /?) villosum Hausk. Lodyha delšími, jednoduchými chlupy "zt hustě posetá a někdy s kratšími, odstálými žláznatými chlupy. 2|- Červen — záři. U příkopův a potokův, kraje rybníků v, v pahorkaliné a nízkém predhorí rozšířená, v Čcsko-nioravskéni pohoří a v sev. Moravé vťlnii pořídku. Na Drahansku prof. Spitznerem nepozorována. — Obé odrůdy pospolu kolem Brna, Blučiny a v jižní Moravč (Oborny), obč odrůdy pospolu kolem Slavkova, Krumlova a Břeclavi. — Kolem Tučap od Prusenovic až k l)o- maželicům (Červinka), kolem Rychallic a Míslku porůznu (Gogela), u Černého rybníka u Ochozy (Havelka). 1359. E. parvifloriim Sclireb. (V. malokvětá). Lodyha přímá, oblá, jednoduchá neb větvitá, odstálými, bezžláznými chlupy huňatá neb pýřitá. Listy kratičce rapíkaté neb přisedlé, špičaté, na dolejšku zaokrouhlené nebo zúžené, vykrajo- vaně drobně zoubkované, obak, zvláště na rubu šedopýřité. Koruny dosti malé, lalůčky plátků přišpičatělé. To- bolka s hladkými, lesklými hranami, mezi nimi odstále roztroušeně chlupatá, někdy i roztroušeně krátce žláznatá, namnoze lesklá a trochu nachová. V. 0*20 — G"60;;í. Koruny nachové. E. villosum Curt,, E. molle Lamk, E. pubescens Roth., E. palustre Vis., u nás v odrůdách: a) aprica Hausk. 1. c. p. 66. Lodyha jednoduchá, přímá, hustě listnatá, měkce huňatá. Listy úzce kopinaté, přisedlé, na konci znenáhla zašpičatělé, šedě až tence plsťnaté. Koruny malé. Tobolky namnoze přinachovělé. Na suchých místech rozšířená. /?) t o m e n t o s a Hausk. Lodyha i listy hustě rněkko huňaté. Na suchých a výslunných nn'slech. U Bílovic a Znojma (Oborny) u Sokol- nic, Židlochovic, Kobylí a j. y) um b rosa Hausk. Lodyha silná, vysoká, často již od do- lejška až ku konci větevnatá. Listy chabé, širší a delší než u před., světle zelené, slabě chlupaté až lysé, k dolejšku zúžené. E. hybridům Schur. Stinná a bařinná místa. 2|. Červen — září. Příkopy, u potokův a řek, v křoví, od rovuiy až na předhoří hojná. 1358. X 1359. E. liirsutiim X paTviílorum Wimm. Lodyha nahoře krátce větevnatá, huňatá až pýřitá, v květenství žláznatá a huňatá. Listy vejčitě — až úzce kopinaté, špičaté neb přítupé, nepravidelně zoubkované, dolejškem náhle za- okrouhleným přís e dlé, ± hustě chlupaté až plsfnaté. Květy menší než u. E. hirsutum. Pupeny trochu zašpičatělé, s ušty přímo odstálými, trochu staženými. Blizny jen slabě ohnuté- — 1187 - Tobolky buď žláznatě chlupaté neb delšími jednoduchými a vtroušenými žláznatými chlupy poseté. Oddenek málo prodloužený s výhonky pod- zemními často nad zem vystupujícími a rozetku listů vyvinujícími. V. 0*50 — 1-00 m. Plátky nachově fialové. E. intermedium Rchb., E. rivulare Kirschl. U nás «) pubescens Hausk. 1. c. p. 64. Chlupy iidké, dlouhé, jednoduché, tudíž lodyhy a Ušty zelené, i?) villosum Hausk. Bylina hustě huňatá a běloplsfnatá. 2|. Cerven-zárí. Mezi rodiči velmi pořídku. V údolí Dyje a v Popickém žlebii u Znojma 1880 o jednom kuse, zde též v odrůdě (^. (Oborny), pod Břehy u Vsetína (Bubela). d) Monlanae Hausk. p. 74. Lodyha oblá, beze stop listův, jen u míšenců s nepravidelnými, chlupatými stopami. Listy namnoze zřetelné rapíkaté. Výhonky po době květní se vyvinující. a) Turioniferae. Výhonky krátké podzemní, brzy nad zem vystupu- jící, tlustými, načervenalými střechovitými, dužnatými šupinami poseté. Listy lo- dyžní krátce řapíkalé. prostřední ěaslo skoro přisedlé. 1360. E. montauum L. (V. chlumní). Lodyha oblá, přímá neb vystoupavá, namnoze jednoduchá, stejnoměrně listnatá, p ř í- tiskle jemně pyrit á. Listy až pod květenství stríčné, namnoze krátce rapíkaté, prostřední častěji přisedlé, vejčité až vejčitěkopi- naté, na dolejšku zaokrouhlené neb v řapik skrojené, roz- troušeně jemně pýřité. Květy v úžlabích hořejších listův. La lučky plátků zaokrouhlené, tupé. Ušty kališní vejčitě kopinaté, špi- čaté, žilnaté. Tobolky s hranami zoblenými, plochami přemělce vy- hlubenými, skoro úplně plochými, přítiskle-, na hranách nejhustěji někdy pýřité, též žláznaté. V. 0"25— 060 m. Koruny růžově nachové, zpočátku často bělavé, zřídka zcela bílé. Odrůdy: a) minor. Hausk. p. 74. Lodyha přímá, jednoduchá, chudokvětá. Listy malé, zřetelně rapíkaté 2 cm. dl., IV2 cm. š., v prvním roce E. coUinum Gm. trochu podobná. /3) s u b c o r d a t u m H a u s k. p. 75. Listy bledozelené, tuhounké, prostřední 4—6 cm. dl., 2 — 3 cm. š., na dolejšku slabě srdčité a skoro přisedlé. Květy velmi veliké 10 — 15 mm. dl. y) latifolium Hausk. Listy živě zelené, chabé, rapíkaté, 9 cm. dl., 41/2 cm. š., na dolejšku široce zaokrouhlené. Koruny až 15 mm. dl. 2j. Červen— září. Lesy, světlá křoviště, mlází, stráně, kamenité úklony, lesní cesty, v celém území rozšířená, ještě na hřebenech Sudet a Beskyd. Tvar základní: ještě kolem Ovčírny a na Lysé hoře (Oborny)!, Černá hora, Radhošt, Javorník. — «) Suché jehUěnaté lesy. Kolem Blanska, Tišnova, nezřídka kolem Slavonic, Znojma (Oborny), u Vsetína (Bubela), u Krumlova, Hustopeče, Kyjova, Strážnice, Uh. Brodu atd. V Prostějovsku : na Skalici, u Křenůvek, za Myslio- 75* 118H vic(!mi, na Židovce, na Holém příhoiio, v Kočičím žlíbku, v Scbostovč a Re- pcšském žlebu (Spilzner) /?) Ivar v pahorkalinč obecný; léž u Ovčírny a Švý- carny, na Pradčdii a na l^ysé hoře, zde s lodyhami a tobolkami lemnĎ nacho- vými (Oboruy), v Kriimberkách pod Bukem, na KostelecUé hoře u Prostějova (Spilzner), Trausnic u Pelrovic, Červený vrch u Jeseníku. — 7) tvar stinný od p., lesy, lesní potoky, břehy, v údolích hor, zde léž s bílými květy, jako u Annaberku poblíž Wiesenberka (Úborny), tvar s růžově nachovými kvěly u Brna a Adamova! (Oborny), u Bilovic, Blanska a Boskovic. - — U Znojma, na Purkrábce u Suchohrdlí, slránč u Milfrouna, v údolí Dyje u Star. Hobzí, v údolích Jeseníka, na úpatí Lysé hory, zde s tobolkami žláznalými (Oborny), Sobolín, Velk. Losin, Rejharlice, Kriech, Rymařov. 1360 X 1359. E. montaiium X parviflorum Michal. Bull. soc. bot. Fr. Hausk. Mon. p. 79. Lodyha oblá, ohnutými krat- šími a odstálými delšími chlupy měkce chlupatá. Listy tuhé, krátce rapi kate, špičaté, podlouhle- až vejci tě kopinaté, nestejně drobně zoubkované, jemně pýři té, prostřední se zaokrouhleným, hoření se zúženým dolejškcm. Květy značné až 12 mm. dl. Pupeny okrouhle vejčité, tupě zašpi- čatělé. Lístky kališní kopinaté, přítupé, as s polovici plátků ko- runních. Blizna 4klaná, s laloky nazpět svinutými. Tobolky slabě chlupaté, z mládí s odstálými, žláznatými chloupky. Semena na spodku tupá, namnoze nevyvinutá. Oddenek krátký, svaz- čitý, s přisedlými neb málo prodlouženými rozetkami, hsty jejich sotva zoubkované, brzy ven ohnuté, na líci tmavozelené, vespod tmavočer- veně hnědé, silně žilnaté. V. 050 -0-65 7n. Plátky růžové až bledě lilakové. E. limosum Schur., E. intermedium Hegetschw., E. crassicaule Grémii. E. parvi- florum X montanum Focke. 2j- Červenec, srpen. Mezi rodiči, pořídku. Mokrá hora u Brna (herb. Schur.), Popický žleb u Znojma (Oborny). 1360 X 1365. E. montanum X obsciirum F. Schiiltz. Roč. zprávy PoUich. 1857. Lodyha přímá, nahoře s obloukovitě pří- tisklými chlupy, uprostřed s nepravidelnými, ± sbíha- vými chlupatými stopami listův. Listy vejčitě ko- pinaté až podlouhle vejčité, na dolejšku nejširší, d o 1 e n í vřapík zřetelně rozšířený zúžené, zašpičatělé, nepravi- delně hustě zoubkované. Květy trochu menší než u E. montanum, leč skoro 2krát tak veliké jako u E. obscurum. Blizna krátká. 4 d í I n á, s laloky slabě odstálými. Tobolky jen z části vyvinuté, od- stálými a přítisklými chlupy popelavé. Semena na dolejšku zúžená, často nevyvinutá. Oddenek krátký, šikmý, svazčitý, na podzim šikmo vystoupavý, výhonky ženoucí, lístky jejich tučně lesklé, na líci tmavě zelené, vespod nahnédle červené. - ím - v. 020 — 0'25 M. Koruny bledě růžové. E. aggregatum Gelak. Zpráv, o zašed. k. česk. společ. nauk 1873. ^ Červenec — srpen. Mezi rodiči. Pořídku. Senní cesia nad Karlovskou studénkou (Wimmer, Hausk. mon. p. 78). 1360 X i'^69* E. moiitaiiiim X trigoimm. Hausk. ve Fock mišencích str. 161. Lodyha silná, jednoduchá neb na- hoře slabě větvitá, s 2— 3 nezřetelnými sbíhavými, chlu- patými stopami, ostatně slabě chlupatá. Listy vejčité, za- špičatělé, stříčné neb po 3, krátkými, tlustými řapíky skoro přisedlé, na dolejšku znenáhla zaokrouhlené, nepravi- delně drobně zoubkované. Květy menší než u E. trigonum, s kratšími bliznami, jich laloky přímo odstálé neb trochu skloněné. Tobolky dloužeji stopkaté a kratší než u E. trigonum, často nevyvinuté, jemně pýřité a žláznatě chlupaté. Ušly kališní užší a špičatější než u E. montanum. Semena krátká, na konci zaokrouhlená neb s vý-' běžkem sotva znat» Inýrn. Oddenek krátký, namnoze s četnými jizvami po odpadlých šup"nách. V. 0'30— 100 m. Koruny nachové. E. paliidum Tausch, E. Freynii Čelak. ^■ Červenec, srpen. Mezi rodiči pořídku. Kladsk. Sněžník (E. Weiss), Kotlina v Jeseníku (Reieliardt lierb. vind.), vodorovná stezka mezi Frant. mysliv- nou a Pelrštýnem 1870 (Oborny). 1361, E. colliuum Omel. (V. kopečná.) Lodyha tenká, tvrdá, nízká, přímá, nahoře často sem a tam zprohýbaná, namnoze větvitá neb jednoduchá, na dolejšku po odkvětu krátké, skoro přisedlé výhonky ženoucí, hustě listnatá, v květenstvi ničí, ± hustě pýřitá až hustě šedo-vločkatá. Listy malé, prítuhé, dole stříčné, nahoře střídavé, 1—4 cm. dl., 5— 15 mm. š., zře- telně řapíkaté, skoro lysé, málo lesklé, šedozelené, na nervech a po kraji pýřité, v řapík zúžené, na konci zaokrouhlené, tupé, vejčité podlouhlé, hoření vejčitěelliptické, nejhořejší ellipticky kopinaté, zřetelněji zoubkované než dolení. Pupeny květní skoro vejčité kulovité, tupé. Květy malé, 4—6 mm. d). Plátky 21aločné, tupé, skoro 2krát delší než kalich. Ušty kališní kopinaté, tupé, skoro lysé, trubka chlupatá. Blizna 4dílná, kloky krátké, zprvu tuhé, pak ohnuté. Tobolky přítiskle chlupaté, bezžlázné 4—6 cm. dl. Kořen jednoduchý neb svazčitý. V. 0-05— 0-40 m. Koruny bledě růžové. E. montanum |í^) colli- num Aut., E. nitidum Host., E. perramosum Schur. Lodyha tuhá přes 30 cm. v. «) elatior Hausk. neb nízká 0-05— O' 10 m. v., hustě hstnatá /?) minor Hausk. 2|. Červen — srpen. Svřtlé Ivřoviny, lesy, keřnalé a výslunné stráně, mý- tiny, kamenitá místa, v pahorlaitině a předlioří nanuiozc v odrůdě «) rozšířená, - 1190 - výminečně též ve Vellí. koUiní; (Uechtrilz a Oborny). V brněnském kraji: kolem Brna, Obran, Adamova, I^jinčic, Krumlova, na Leskouně (Oborny)!, Protivanov, u Boskovic a u Pistovic (Spitzner), u Klobouk (Sleiger)!, u Dukovan (Zinimer- mann), Evanovice, Bilovice, Kuřím, Tišnov, Blansko, Boskovice, Doubravnik, Slřelice, Rosice, Mouřinov. — V Chrlánu blíže Repech u Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku rozšířená: JNáměšf (Roemer), v údolí Dyje u Znojma, Devět mlýnův, Hardek, Vranov, Bítov, Lukov a j. hojná (Oborny). V česko-moravském po- hoří: kolem Jihlavy, Slavonie, Maryše (Oborny), Peperek u Ždáru (Havelka), Nov. říše, Krahulci, Velk. Vanov, Hostétice, Světlá, Mrakotín, Kamenný kopec u Strany, Urbanov, Velk. Meziříčí, Balín, Uhřinov, Pelrovice, Mostišlě, Vídeň, Raděnice, Slřítež, údolí Nedvědičky, Pernštýn, BišoVec, Bystrice n. P., Ždánice, Chudobín, Zvole, Nov. město, Lhota, Vršany, Neudek, Jimramov, Javorek, Bo- rovnice. — V sev. Moravě hojná: Přemyslovice u Konice a Hlubočky u Olo- mouce (Spitzner), Šternberk, Hrubá voda, údolí Štolové, Domašov, Kohlvald u Mi- chalova, Boškov, Pelrovice, Sobolín, Maršíkov, Velk. Losin, Bukovice, Nov. ves, N. Bohdíkov, Pust. Žibřidovice, Štolnhava, Rejhartice, Vsíkov, Velvice, Bludov, C. Bohdíkov, Krumperk, Mal. Morava, Krondorfl, Dreišlýn, údolí horní Tise, Teplice, Klepačov, Kriech, Křemenný příkop, Janovice, Rymařov, Gunlramovice, Budišov. — V uh.-hradišiském kraji: Javorník, Val. Klobouky, Hradišov u Pul- čína, Zděchov a j. Ve východní části: Lysina (Červinka), Hostýn (Spitzner)!, Vsetín (Bubela)!, Frýdland, rašelinná luka u Star. Hamer, Klin a j. v údolí Ostravice roztroušená (Oborny) !, Velk, Karlovice, Kubiška, Dušná, Rožnov, Slar. Zubří, Horečky u Frenštátu, Horečková luka u Trojanovic, mýtiny v Týnském hájemství. Ve Slezsku: Malenovice na úpatí Lysé hory v Těšínsku (Oborny)!, Waldenburk v Jeseníku (W. Fl.), Moravka, Urbaška u Slavičí, Odry, Bruntál, Hradisko a Mósnig u Krnova, Urbanův les a Zámecká hora u Vrbna, Karlovská studénka, Adolfovice, Frývaldov, Zlá stráň u Lipové. /?) v pahorkatině a zvláště v horách. V Prostějovsku: na Kosíři, na Obrově noze, u Stichovic, Křenůvek, ve Žbánovském, Krkavčím, Ptenském žlebu, na Okluce, Hradisku, na St. Plumlově, na Kuíeřově (Spitzner), Kohlberk u Slavonie, Ondřejník u Frýdlandu, temeno Radhoště (Oborny), Borovna, Zubštýn u Bystrice n. P., Červený vrch. Zámeček a j. rozšířena. Sem též patří : y) lati to li a Hausk. 1. c. p. 84. Doleni listy vejčitě podlouhlé, velmi tupé, sotva zoubkované, prostřední vejčité, k dolejšku rozšiřené, zaokrouhlené, 2Ya cm. dl., 10—15 mm. š. a jako podlouhle kopinaté hoření mělce zoubkované. Sem řadí Oborny rostliny z Velk. kotliny, s listy 1 cm. dl. a skoro stejně širokými, lesklými, lysými a živě zelenými. /5) Stoloniferae, Rozelky hstův otevřené, nadzemní, úžlabní jich část pokrytá. Listy lodyhy podlouhle kopinaté, k dolejšku v došli dlouhý řapík zúžené, nerozšířené dolů sehnuté. 1363. E. lanceolatiim Selb. et Maur. (V. kopinatá.) Lodyha oblá, přímá neb vystoupavá, jednoduchá neb větvitá, hustě 1 i .'5 1 n a t á, roztroušeně mrtnatá, nahoře trochu hustěji pýřitá, často načervenalá, větve ztuha přímé, štíhlé, v květenství nikoliv ničí, červeně přínachovělé, hustě šedochlupaté, krátce a drobně žlá- znaté. Listy chabé, trochu nasivělé, doleni namnoze načervenalé, — 1191 — málo lesklé, dolů sehnuté, oddálené zoubkovano-pilovité, po- dlouhlé, tupé, k doiejšku klínovité a celokrajné, na ner- vech a po kraji pýřité, prostřední a hoření odstálé až přímé, k do- lejéki] trochu zaokrouhlené. Pupeny ve j čité podlouhlé, krátce špička. té, šedozelené. Koruny as o ^4 d e 1 š í k a- licha, ušty kališní vejčitě kopinaté, zašpičatělé. Tobolky hustě šedo- mrtnaté s vtroušenými malými žláznatými chloupky, jich stopky až 1 mm. dl. V. 0"20 — 0*40 m. Koruny z počátku bílé, pak růžové. 2j- Červen, červenec. Keřnalé stráně, světlé lesy porídku a jen ve Zno- jemsku. Na Býčí skále a Králové stolici u Znojma a u hradu Nov. Hrádku blíže Podmolc Obornyni pro území objevena. B) Synsligma Hausk. p. 97. Blizny kyjovilě spojené. 1. Semena vejčilá, na konci zaokrouhlená, bradavkatá. Č) Tetragonae Hausk. Lodyha s ± zřetelnými stopami listův. «) Listy přisedlé neb na doiejšku zaokrouhlené, velmi krátce řapíkalé. Vý- honky za doby květu nevyvinuté. 1363. E. adnatum (xrisb. (V. čtyřhranná.) Lodyha přímá neb vystoupavá, větvila, řidčeji jednoduchá, lysá a lesklá, jen nej- ho reji jemně pýřitá. Větve prutovitě vystupující a jako lodyha s vyniklými stopami listními, do- lejší sousedfií stopy spojené, hoření od polovice lodyhy za- čínajíc oddělené, tudíž lodyha nahoře 4hranná. Listy namnoze světle zelené, kopinaté, všecky znenáhla ku konci z ú ž e n é, p ř í s e d 1 é , prostřední listovým spodem ve stopu listní obak krátce sbíhající, všecky ostře a hustě pilkovitě zoubkované, se zoubky nejvíce ohnutými, ku předu namířenými, zcela lysé, řidčeji na kraji a střední žíle slabě pýřité. Poupata podlouhle vejčitá, dlouze ošpi- č a t ě 1 á. Koruny málo delší než kalich. Tobolky zelené, roztroušeně jemně pýřité, V. 0-40— 0-80 m. Koruny růžové. 2j- Červenec, srpen. Příkopy luční, potoky, v nížinách a teplejší pahor- katině střední a jižní části, neroste v česko -moravském pohoří a v sev. Moravě. V brněnském kraji: Písařky u Brna, Adamov (Theimer), poskrovnu při horním kraji Kozího žlebu u Obran uprostřed E. Lamyi (Oborny), hojná v příkopech jižní roviny (Makowsky), mýtiny u Castkovce u Klobouk (Sleiger), toto stano- visko snad týká se E. Lamyi (Oborny), Terezov, Cejč, Kobylí, Velk. Pavlovice, Břeclav. — V Prostějovsku: u prostějovského nádraží směrem k Vrahovicům, na Komži u Držovic, u strouhy za Cechůvkami, -v příkopech lučních na Blatné blíže Biskupic (Spitzner). Ve Znojemsku velmi roztroušená: Kozí stezka u Lu- kova, údolí Leskavy a Dyje u Znojma, u Milfrouna, přehojná v příkopech u pastvin ve Frelešdorfu a odlud roztroušená v celé dolní nížině při Dyji a Svratce, u Nov. Přerova a Hrušovan (Oborny), Hlusovice a Grýgov u Olomouce (Makovv- — 1192 — sky), Šlčpánov a Litovel (Spilzner), hojná u Kromí-ííže (Palla), v horách Hři- bech (Rfiissck). Ve Slezsku: v nížině . kolem Vidnavy obecná (Vierhapper). Oslalní udání nejistá a namnoze k E. obscurum Schreb příslušná. 1364. E. Lamyi F. Sclmltz. (V. Lamyová.) Lodyha namnoze ztuha přímá neb vystoupavá, tvrdá, jednoduchá neb pruLovité větvitá, dole lesklá a jen na stopách listových nahoře přitiskle jemně pýřitá. Stopy listní vyniklé, oddě- lené, toliko ne j dolejší sousední spojené, čímž lodyha nahoře 4hranná. Listy tmavěji zelené než u předešlé, často načerve- nalé, vespod přísivé, čárkovitě podlouhlé, tupounké, od- dálené jemně zoubkované, všecky kratičce řapí- katé, žádné nesbíhavé, namnoze přímo odstálé, na krajích a střední žíle jemně pýřité. Koruny malé, delší kalicha. Tobolky velmi dlouhé, dlouze zakončíte, přítiskle jemně pýřité, z mládí šedé. Pou- pata vejčitá, nahoře krátce ošpičatělá. Blizna lizce kyj ovitá. Trubka kališní až do prostřed uštů hustě mrtnatá. V. 0'20-- O 60 m. Koruny sytě nachové. E. tetragonum Griesb., E. canescens Lamy, E. obscurum Fries. exs. Gel. Prodr. p. 539, E. bi- forme Schur. ^ Červenec — září. Mýtiny, lesní příkopy, světlé lesy, výslunné a keř- naté kopce, v pahorkatině střední a jižní části velmi roztroušená. V brněnském kraji: Veveří (Schur), Kozí žleb u Obran a odtud až k Šemberovým skalám roztroušena, Adamov (Oborny), u Bílovic. — V Proslějovsku : v lesích za My- sliovicemi na Nivkách a v Srdečníku, při cestě z Křenůvek do Mysliovic pod Klučeni a u Mysliovic (Spilzner). Hojněji ve Znojemsku: kolem M. Budějovic, Dědic, Třebelovic, u Čížova, Hardeku, Vranova, u Trouznického mlýna a na Býčí skále u Znojma, u Náměště, Olbramova kostela, na Kopanině u Velli,. Ma- šovic, u Lukova a bezpochyby že ještě častěji v pahorkatině jižní a jihovýchodní Moravy (Oborny), Roštýn u Kroměříže (Zahradník). Rybník a Lásky u Vseluia (Bubela). Na půdě bařinné a vlhké, jako v Kozím žlebu u Obran nalezl Oborny byliny velmi bujné, leč nízké s větvemi obloukovilě vystoupavými a hsty tmavě šedozelenými s přechody ku tvaru základnímu. Ob. Fl. str. 838. — Ve Slezsku: u stanice Chybí u Těšína (Kotula). 1364 X 13G0. E. Lamyi X uiontaimin Hausk. ve Fock. míšenc. 188L Lodyha v době květu namnoze ještě s uschlými znovutvor- nými listy posetá, od dolejška dlouze a štíhle větvitá, kolkolem přítisklejemněpýřitá. Stopy listní málo vyniklé. Listy dolení podlouhle vejčité, krátce řapíkaté, pro- střední podlouhle kopinaté, na dolejšku zaokrouhlené, d o- lení a hoření znenáhla v řapík zúžené, všecky ne- pravidelně oddálené, mělce z o u b ko v a n é, obak jemně pýřité. Bl i zny skoro kulaté, na dolejšku zaokrouhlené, nahoře s 4 krátkými laloky. Tobolky tenké a štíhlé, často nevyvinuté, k tu- — 1193 - pému dolejškii zúžené, příliskle bělošedě chlupaté. Oddenek krátký, na podzim rozetky málo se prodlužující ženoucí. V. 0"20 — 0*35 ni. Květy větší než u E. Lamyi, růžové. 2|- Července, srpen. Mezi rodiči pořídku. V údolí Dyje u Znojma ve 2 tvarech, z nichž jeden E. montanum bUžší, s listy žlutozelenými stříčnými, přílupými a slabě zoubkovanými, vejčilě podlouhlými, na spodu skoro celokraj- nými, leč od E. molanum listy zřetelně sbíhavými rozdílný, druhý tvar má listy podobné listům E. Lamyi, lodyhou však připomíná nám E. collinnm; podobný tvar vyskytuje se též v Kozím žlebu u Obran; kvéty v obou případech málo vetší než květy E. Lamyi (Oborny). /?J Hoření listy lodyžní širokým dolejškem přisedlé, výhonky nadzemní, později kořenující. 1365. E. obscuriim Schreb, (V. tmavá.) Lodyha vystou- pá v á, namnoze větvitá, větví obloukem odstálých, řidčeji vzpřímených, doleji na stopách listních, nahoře kolkolem řídce a jemně pýřilá. Stopy listní vyniklé, namnoze spojené, toliko nejhořejší, řidčeji též prostřední zcela neb trochu oddělené. Listy kalně zelené, málo lesklé, stříčné, oddálené, nahoře často stří- davé, podlouhle kopinaté až kopinaté, vykrajovaně oddálené žláznato-zoubkované, brvité, spodem okrou- hlým přisedlé neb v kratičký, široký řapíček stažené, prostřední též někdy listovi tým spodem trochu sbíhající, nejdolpjší v krátký řapík ztížené. Poupata elliptická, tupounká, nezřejmě za- špičatělá, přilehle šedochlupatá. Tobolky jemně pýřité, s hra- nami oble tupými, na plochách s hlubokou rýhou, mnohem menší a kratčeji zašpičatělé než u předešlých. Výběžky silné, dosti tlus.é, provazovité, s listy oddálenými, hořeji vždy většími. V. 030 — 0*80 m. Plátky světle nachové, malé, jen tak jako u E, Lamyi. E. chordorrh zum Fries, E. virgatum Fries, E. tetragonum Tausch., E, obscurum Rchb. 2j- Cervenpc, srpen. Pramenitá a bařinná místa, luční příkopy, rašeliny, lesní a horní potůčky v hornatějších polohách a v predhoří hojná až obecná, v pahorkatině řidčeji, v nížinách jižní Moravy neroste. V brněnském kraji : Čertův zmol u Brna (Schur), pochybno zda-li tcd ještě? Ve Žbánovském a Pten- ském žlebu poblíž Prostějova (Spitzner). typický žleb u Znojma (Oborny), u Přerova (Zahradník jako E. tetragonum L). V česko-moravském pohoří hojná: při Vopavce u Dačic, u Ces. liudolce. Nov. vsi, Růžené a v celém okolí Sla- vonic skoro na všech lukách, u Vallinova, Maryše a Matějovic (Oborny), Nová Říše, Telč, Mal. Dyjice, Krahulci, Olší, Borovná, Mal. Lhota, Ratkov, Stracho- ňovice, Urbanov, Velk, Meziříčí, Balín, Raděnice, Pikarec, údolí Nedvědiěky, Věchnov, Bystřice, Vítochov, Chudobín, Nov. město, Vlachovice, Rokytná, Vr- šany, Pohledec, Ždár, Zámek Žďár, Jimramov, Javorek. — V severní Moravě a Jeseníku dosti hojná: u Wiesenberka, výstup ku Mravenčímu vrchu a ve Vlčf jámě (Oborny), Velk. Losin, Bukovice, Nov. ves, Pekařov, N. Bohdíkov, Vsíkov, Krumperk, Mal. Morava, Star. město, Chrastice, Rymařov, Budišov. — — 1194 — Hojiicá na Berggeislu a rašeliništi FiehlUngu (Oboriiy). V Karpatech : Javorník, Vsetín, Halenkov, Velk. í^arlovice, Miloňov, Rožnov, Si. Zubří, Frenštát. — U Žiliny a na Zámecké hoře u FiUneku (Sapetza), lesy u Helfenšlýna poblíž Hranic (Tkaný), na Ondřejníku u Frýdlandu (Oborny), v Hrbnni u Místku (Go- g-ela), rybník u Wielk. l^ky poblíž Těšína (Kotula), u IJslroné, na Baranii (Uech- Irilz), u Bělska (Schur). V Opavsku: u Louček, Nov. vsi a Oder. — V Je- seníku: u Einsiedlu (Krause), blízko koupelí u Karlovské studénky (Gr. FL), při cesté pro seno (W. Fl.) a na Donnerlanu, u Bruntálu, Bucheisdorfu a Frý- valdova. 1365X1'^^^' E. obsciiriim X palustre Hausk. Lodyha vět- vitá, do I ej š k e m po I o ž e ri á a kořenující, s dz zřetelně sbíha- jícími, chlupatými stopami listními, dole lysá, nahoře přítiskle kadeřavě chlupatá. Listy kopinaté, znenáhla tupě zašpičatělé, v přisedlou spodinu krátce zúžené, u stinných tvarů v krátký řapík klínovitě sbíhající, skoro c e 1 o- krajné, se zuby jen naznačenými, oddálenými, s krajem ohrnu- tým, skoro lysé až jemně pýrité. Blizny kyjovité. Tobolky z mládí hustě bělošedě chlupaté, později šedozelené, chlopně jen málo ohrnuté. Oddenek dlouze plazivý, prodloužený, nitkovité nadzemní, jen někdy podzemní výhonky ženoucí, tyto s malj^mi, naze- lenalými, vespod načervenalými a žilnatými páry hstův, na konci v ro- zetku sestavenými. V. 0-25— 0*40 m. Koruny hlákové, větší než u E. obscurum. E. Schmidtianum Rostkov., E. virgatum X palustre Krause, E. Wimmeri F. Schultz, E. chordorrhizum Griesb., E. obscurum Schur. Červenec, srpen. Mezi rodiči pořídku. Čertův zmol u Brna (Schur dle Hausk. mon. str. 121), luka na úpatí Kohlberku u Slavonic (Oborny). d) Petiolatac Hausk. Listy dosti dlouze řapíkaté, v řapík zúžené. Listy rozctky na.unoze trochu dužnaté, malé, sniěstnané. 1366. E. roseiim Schrel). (V. růžová). Lodyha vystou- pavá, namnoze největevnatější neb jednoduchá, dole dosti lysá, nahoře jemně pýřitá. Sousední stopy listní namnoze spojené, v podobě jemných čárek, toliko nejhořejší oddělené, Listy kalně zelené, podlouhlé neb podlouhle kopinaté, řapíkaté, na obou koncích zúžené, toliko dolejší slříčné, hustě nestejně drobně pilovité. Květy velmi malé, před rozvitím ničí, málo delší uštů kališních. Tobolky s hranami zoblenými, na plochách se širokou plochou rýhou, odstále jemně — , dílem i žláznatě pýřité. Výhonky pupenovité z oddenku niéaě dužnalé než u E. montanum, nažloutlé, nachové neb zelené. V. 0.40-0 80 111. Plátky bledě růžové, pořídku bílé. E. tetragonum Herb. L. Kern in sch. Fl. exs. 1881. p. 7. '4 Červen, srpen. U polokův, mlýnských stok, v příkopech, na pořírí od roviny až na předboří rozšířena a hojná, luísly obecná. V Proslějovsku (Spilz- - 1195 - ner), v okolí Jihlavy (Pokorný a Rcichardt), Dačic, Slavonic ald. (Oborny), u Nov. mřsla; Šumberka a Velk. Losina (Oboriiy), u Bukovic, Koldšlýaa a Ry- mařova. — U Kromčřiže (Palla), na Javořině (Holuby), Val. Klobouky. - — Kolem Tučap a Prusenovic (Červinka), u Rusavy (Sloboda), u Vseliiia (^Bubela), Nov. Jičína (Sapelza). V Téšínsku (Kolbenheyer), u Karlovské studénky a I. d. 2. Semena na obou koncích zúžená, bradavkalá. é) Palus Ir iformes Hausk. Stopy listní nevyniklé, toliko 2 řadami chloupkův naznačené. Lodyha na dolejšku s prodlouženými, nitkovitými výličžky s přemalinkými lístky. 1367. E. paliistre L. (V. bahenní). Lodyha přímá neb vy- stoupavá, jednoduchá neb větvitá, oblá, pýřitá neb doleji lysá. Listy mdle zelené, nelesklé, kopinaté až čárkovitěkopi- naté, kukonci znenáhla zúžené, spodem klínovité zúženým přisedlé neb krátce řapíkaté, po krajích ohrnuté, nejcelejší neb slabounce zoubkované, hoření střídavé, skoro lysé neb obak zvláště na střední žíle a po kraji pýřité, postranní žíly pod úhly špičatými odcházející a podél rovně probíhající, Květy před roz- vitím ničí. Poupata vejčitá, tupě zašpičatělá. Blizna podlouhle kyjo- vitá. Tobolky hustě, jemně šedopýřité. Výběžky niťovité, s pře- malinkými, často šupinovitými lístečky, na podzim tvoří na svém konci vejčitý, trochu dužnatý pupen. V. 0-L5— 0-50 m. Plátky malé, růžové, pořídku bílé. 2|- Červenec, srpen. Bařinná luka, pramenitá a bařinná lesní místa, raše- liny, příkopy, ve vyšší pahorkatině a v předhoří až k temenům Sudet rozší- řena, v střední a jižní Čásli porůzná. V brnřnském kraji : u Kartouz, Adamova, Jedovnic, Lomnice, M. Třebové, Černovic, Menína, Otmarova, Linhartic a Čejce (Makowsky), u Brusného (Pluskal), u Boskovic (Svěrák), Kunštát a Olešnice (Clupek), Čertův zmol u Brna (Schur), pořídku v Kozím žlebu u Obran (Oborny), Kynice, Usobrno, Štěpánov, Doubravník, Nedvědice. — V Prostějovsku : v odr. confertum Hausk. na louce v Braniskách, u Plumlova a na lučních bařinách u Krumsína pod Selouteckým lesem (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemer) a u Mikulova (Makowsky). V česko-moravském pohoří skoro obecná: všude kolem Jihlavy, u písečného dvora též s bílými květy (Neumann), v okolí Třebíče a u Plačova, zde hojná s bílými květy (Zavřel), hojná kolem Dačic, Matéjovic, Rudolce, Nov. vsi, Vallinova, Markvarlic, Radíkova, Růžené a na barinných lukách v celém okolí Slavonic často přehojná, kolem Sicherských rybníků též s bílými květy (Oborny), obecná: v okolí Nov. Říše, Telče, Velk. Vanová, Raděnic, Moravce, Věchnova, Bystřice, Vitochova, Hor. Rozinky, všude kolem Nov. mčsla a v dalším okolí jako: u Vlachovic, Maršovic, na Kaiser- štýnu atd. obecná, obecná v okolí Zdaru a Jimramova. — V Olomoucku a v sev. Moravě: kolem Olomouce (Vogl)!, u Roudna a Berouna (Rieger a Gans), Čer- novír, Grýgov a Hlusovice (Makowsky), Střelná (Burghauser), rašelinná luka za lázněmi u Velk. Losina (Oborny)!, Dělřichov u Unčova, NěnTi. Libiny, Sumbcrk, Bludov, Hraběžice, Rudoltice, Sobotín, Maršíkov, Bukovice, Rejhotice, Pekařov, Nov. ves, N. Bohdíkov, Ludvíkov, Štolnhava, Rejharlice, Velvice, Raškov, Po- čátky u Křivé vody, Krumperk, Mal. Morava, Krondoríl, Chrastice, Slar. město, Janovice, Rymařov, Budišov, Mor. Ostrava, Heřmanice. — V uh. hradišlském — 1196 - kraji: hojná ii Chropína (Palla), u Kroméříže (Zahradník), pořídku na lukách za bzeneckým nádražím (Bube'a), Nov. Lhola, Javořina, Val. Klobouky. Ve vý- chodní čásli : kolem Rožnova (Bubela in lili.), Vselíii, Salajské hájemslví a údolí pod ním, Frenštát, Boškov u Podstatu. — Luka poblíž Čertova mlýna u Nov. Jičína a u Příbora (Sapelza), u Vísky a na rašeliništi Huti u Starých Hamer (Oborny), u Místku (Gogela). Ve Slezsku: kolem Těšína (Kolbenheyer), u Gor. Olszyn (Baier), Vítkov, Odry, Vrbno, Wolfsscifen, hojná u Karlovské studénky a v okolí Vidnavy. — Odtud až na .Teseník rozšířena (Vierhapper) a ještě na úklonech Praděda. Nejdůležitější odrůdy : «) monticolum Hausk. mon, p. 131. Lodyha tenká, ztuha přímá, jednoduchá, 1- neb málokvětá, dole lysá, nahoře 2radě chlu- patá. Listy krátce čárkovitě kopinaté až čárkovité, na konci tupé, 2 cm. dl., 4 mni. š., přitlusté, tuhé, obak lysé neb na střední žíle chlupaté. Květy fialové až 7 mm. dl., stopky krátké. Tvary úzkolisté přísluší E. lineare Krause 1851 = E. pal. 7. lineare Wimm. Fl. sil. Tvary horské. Podobné tvary ve Velk. kotlině (Oborny) a byliny s dlou- hými, úzkými listy E. lineare Krause blízké na Donnerlanu u Karlovské stu- dénky a v Česnekovém příkopu. /3) confertum Hausk. Lodyha nízká, jednoduchá, chudo- květá, skoro lysá, pod prostředkem namnoze velmi hustě Hstnatá. Listy malé, vejčitě podlouhlé až čárkovitě kopinaté, lysé, až trochu přítiskle chlupaté ; as 2 cm. dl., 3—4 mm. š. Byhna luk rašelinných a sice hojná na rašchnišlíeh v ěesko-moravském pohoří (Oborny), jako kolem Telče, Nov. města, Ždáru atd. — V Prostějovsko viz nahoře (Spitzner), v údolí Ostravice a j. (Oborny). 7) s c a t u r i g i n u m Wimm. s p. Lodyha namnoze jednoduchá, s 2 sbíhajícími stopami listními. Listy podlouhle kopinaté neb kopi- naté, tupé, slabě lesklé, trochu dužnaté. Květy ničí. E. Krausei Uechtr., E. Kerneri Borb., E. palustre /í. W. Fl, Pramenitá místa a potoky vysokých hor. ťlklony Klads. Sněžníka (Fiek), Hockšár (Wimmer). ďjadenophorum Hausk. Lodyha ztuha přímá, namnoze jednoduchá. O' 15 — 0 30 m. v., směstnaná, kolkolem chlupatá, nahoře žláznatá, dole hustě a tuho-lislnatá. Listy po kraji ohrnuté, kalně ze- lené, 4 cm. dl., 5 mm. š. obak krátce pýřité. Tobolky přitlusté, 7 cm. dl., stopky jejich krátké 1 — ly^ cm. dl., jako listeny a tobolky žláznaté a chlupaté. Byliny nízké, jednoduché, neroz větvené tobolo tvaru při- náležejí k. E. simplex Trattin. Observ. bot. IL Lesy, suchá místa. Sem patří rostliny z okolí Brna a Třebíče (Oborny) jakož i od Nov. města a Val. Klobouk. 1367 X 135Í). E. palustre X parTÍflorum llaiisk. Lodyha oblá, krátkými p ř í t i s k 1 ý m i a delšími o d s t á 1 ý m i chlupy p^řitá, v květenslví mimo to žláznatá. Listy kopí- — 1197 - naté, znenáhla zašpičatělé, oddálené jemné zoubkované, n a dolejšku ve velmi krátký a široký řapík stažené, po kraji slabě ohrnuté, vespod žilnaté, obak jemně pýřité, B 1 i z n y ku- laté, s 4 krátkými, přímými, shloučenými laloky. Tobolky s hranami odstále chlupatými a plochami namnoze žláznatýnii. V ý h o n k y až 8 cm. dl., n i t k o v i t é, hnědočervené, z krátkého, polo- ženého dolejška vystoupavé, s nemnohými oddálenými a žilnatými páry listův, lístky skoro o polovic menší než lístky E. obscurum, na konci v rozetku spojené. Plátky bledě růžové až fialové, větší než u E. palustre. Poupata přítupá neb sotva ošpičatělá, žláznatá. E. rivulare Wahlb. Fl. Ups. 1820. 21- Červenec, srpen, i\Iezi rodiči, velmi pořídku, posud jen na Klads. Sněžníku (Hb. Pelrop, dle Hausk. nion. str. 139). 1359 X l'^66. E. paiviflorum X roseum Krause. Lodyha oblá a odstále krátce huňatá jako u E. parviflorum, květy též jako u tohoto druhu tmavěji zbarvené. Listy podlouhlé neb podlouhle kopinaté, krátce, leč zřetelně řapikaté jako u E. roseum. V. 0 40-0-70 m. Bažinuá místa. U Wiel. taky u Těšína (Fiek). 1368. E. mitaiis Sclimidt. (V. nící.) Lodyha jednotlivá, vystoupavá, jednoduchá, koncem ničí, nahoře kolkolem lak jako i stopky květní a kalichy jemně pýritá, s hranami hu- stěji chlupatými. Listy nestejné, málo lesklé, přisedlé neb krátce řapikaté, na dolejšku zúžené, tupé, skoro celokrajné, pokraji neohrnuté, dole ní stříčné, okrouhle opakvejčité, pro- střední vejčitě kopinaté až podlouhlé, nejdolejší velmi malé, husté, dužnaté a lysé. Plátky as 5 mm. dl., málo delší kalicha, Blizny kyjovité. Lístky kališní kopinaté, špičaté, lysé. 272 mi^- dl., 1 mm. š. a jako tobolky nachově barevné, trubka sotva chlupatá. Tobolky z mládí přítiskle š e do p ýř i t é, posléz skoro lysé, S'/^— 4 cm. dl., jich stopky sotva Ya tak dlouhé. O d d e- nek tenký, plazivý, výběžky nadzemní, položené, kon- cem obloukovitě vystupující, jich listy bledozelené, okrouhlé, v zřetelný řapík stažené, hoření podlouhlé, na konci v rozetku shloučené. V. 0-05- 0-20 m. Plátky malé, bledě lilákové. Poupata vejčitě podlouhlá, tupá a lysá. E. alpinum Wimm. non L., E. alpinum L /?. nutans Čelak. et Aut. pl., E. heterophyllum Hegetschw., E. sudeticum Beurl., E. Hornemanni Schur. 2j- Červenec, srpen. Pramenitá, bařinná a rašelinná místa jen v Sudetách. Jižní viklon a lireben Klads. Sněžníka (Uechtrilz a Ptybička). V Jeseníku: Hockšár (Wimmcr), kolem Švýcarny na Pradědu a ve Velk. kotlině (Fiek), Červený - 1198 vrch a Křnineiiný příkop (Uechtritz), Hladová slráň (Wiminor), úklony Velkého Jezcrníka. V Slezsku: jen na Baraiili 1891 Dr. Schubcm objevena. 1368 X 1367. E. iiutaiis X palustre Hausk. ve Fock. mišenc- 1881. Lodyha na konci sotva ničí, nahoře =fc husle kade- řavě chlupatá, s2 chlupatými stopami listními, dole lysá. Listy jako u E. nutans, květy skoro tak veUké jako u E. palustre. Oddenek velmi tenký, prodloužený, s oddálenými výběžky a podlouhle kopinatými znovutvornými listy. 2j- Červenec, srpen. Mezi rodiči velmi pořídkii. Na dnč Velk. kotliny v Jeseníku (Garcke), zde léž Ivar silnější s hojnéjšími kvčly a lodyhou 2řadĎ chlupatou, nahoře chudé a krátce včtvitou, s výbňžky oddálené lislnalými, z nichž dolení v květonosné větévky se přeměňují (Hausk. mon. p. 144). 1369. E. trigonum Schraiik. (V. tříhranná.) Lodyha silná, r o u r k a t á, vystoupavá neb přímá, namnoze jednoduchá, s 3 jemnými, útle kadeřavo-pýřitými čarami, ostatně dole dosti lysá a lesklá. Listy namnoze po 3 v přeslenu, řidčeji po 4 neb stříčné, v kratičký široký řapíček skro- jené neb přisedlé, vejčitě podlouhlé neb podlouhle kopinaté, na dolejsku zaokrouhlené, nestejně zoubkaté, na kra- jích a žílách pyrit é, jinak lysé. Koruny značné 8 — 14 mm. dl., plátky hluboce vykrojené as 2krát delší kali- cha. Ušty kališní vejčitě kopinaté, špičaté, roztroušeně chlupaté, trubka "chlupatá. Tobolky všude jemně pýřité, namnoze načervenalé. V. 0-30 — 100 m. Koruny světle nachové. E. alpestre Krocker, Hoppe, E. montanum /S. trigonum Presl a /j. trifoliatum Kit. 2j. Červenec, srpen. Žleby, pramenitá a bařinná místa, příkopy, u potoků v Sudetách a Beskydách. Na Klads. Sněžníku a sice v údolí Moravy mezi Švýcarnou a Mal. Sněžníkem (Uechtritz), ve Vlčím a Kotlinovém gruntu (W. Fl.), les u Císařské boudy. — Fuhrmannštýn (Uechtritz)!, Leiterberk, Praděd, Velká kollina (Gr. Fl. a Oborny)!, Studánková hole, vodorovná stezka od Pelrštýnu k Franl. myslivně, na Kriechu (Oborny)!, Velk. Jezerník, Opava pod Ovčírnou, Hrázová Bouda (Spilzner), Medvědí hřeben, pod Švýcarnou, Česnekový příkop, Děd, Mechová slráň, kolem Ovčírny, Petršlýn, Vysoká hole, Svinský — a Med- vědí příkop, n Frant. Myslivny a ještě u Otcovy boudy v údolí horní Tise. V Beskydách: na Javořině (Holuby), na Smrku u Celadné (Sapelza)! a na Ondřejníku u Frýdlandu při jednom pramenitém potůčku čelná (Oborny). /?) oppositifolium Hausk. Skoro všecky listy stříčné, jen nejhořejší v květenství střídavé. Lodyha 2radě chlupatá. Jednotlivé mezi tvarem základním, jako na Lciterberku, vodorovné stezce, ve Velk. kotlině! a na Ondřejníku u Frýdlandu 1881 (Oborny), Česnekový příkop a pod Švýcarnou. 7) alternifolium Hausk. Jen nejdolejší listy stříčné, ostatní střídavé. V podobném Ivutu na vodorovné stezce (Oborny). — ligy 3. Semena obak zúžená. f) alpin ae Hausk. Lodyha vysloupavá, s čelnýnii nadzeniniirii, lisliia- tými neb podzcmnimi výběžky, s lisly prillusllýini. Lisly lodyžní králce řapí- kalé neb zúžonýni spodkem skoro přisedlé. Oddeiiek plazivý. «) Byliny velmi úllé, čelné, nadzemní výhonky ženoucí. Lisly řapíkalé. 1370. E. aiiasallidifolium Lamk. (V. dichničkolistá.) Lodyha li 1 1 á, n i t k o v i t á, drobná, oblá, 1— 2květá, pořídku až 4květá, dole sblížené , nahoře oddálené Ustnatá, toliko na stopách listních jemné pýřilá, jinak i s kalichy a stopkami květními lysá. Listy lysé, trochu lesklé, skoro všecky stříčné, opakvejčité podlou- hlé, kopisfovité v řapík dosti dlouhý skrojené, tupé, celokrajné až nezřetelné zoubkaté. Květy malé, koruny as o 1/3 větší než kalich, plátky tupě vykrojené. Ušty kališní vejčitě podlouhlé, tupé a jako tobolky lysé a přínachovělé. Blizny úzce kyjovité. Tobolky z mládí nici a slabě chlu- paté, trochu lesklé. Oddenek nitko vitý, větevnatý, četnélodyhovité|)rv položené a pakobloukovité, dlouho s lodyhou mateřskou souvislé výběžky ženoucí. Listy výběžků vejčitě okrouhlé, v zřetelný řapíček s taž e n é, s*říčné, oddálené, posléze sblížené, hoření stále větši. V. 003 -O- 10 ni. Koruny růžové. E. alpinum L. part., E. alp. L. «. annag. Čelak. Prod. str. 541. 4 Červenec, srpen. Vlhká pramenitá misla, štěrbiny skalní, jen v Jese- níku, pořídku. Na Pradědu při pramenech kolem Švýcarny (Frilze)!, na ceslě k Vidlici (Bachmann), při ceslě od Pradědu k Valdenburku a Ověírna pod Pelr- šlýnem (Oborny). V Karpatech teprve na Pilsku v Haliči (Stein). (1) Bylina silnější. Výběžky podzemní dužnaté, žluté s příllusllými, vejči- lými, přisedlými, šupinovitými lístky. 1371. E. alsinefolium. Vili. (V. plačincolistá.) Lodyha oblá, vystoupavá neb přímá, jednoduchá, lysá, toliko na stopách listních, často jen slabě naznačených obyčejně trochu pýřitá. Listy žluto- zelené, prítlustlé, trochu tučně lesklé, lysé, vejčitě neb vejčitě kopinaté, vykrajovaně zoubkované, kratičce řapíkaté, stříčné, nahoře střídavé, květy značné, 8—12 mm. di. Koruny hluboce chobotnaté laločnaté. Ušty kališní a trubka skoro zcela lysé, přínachovělé, kopinaté, příšpičaté neb tupé. Tobolky přitlustlé, slabě lesklé, nachové, lysé, toliko velmi roztroušenými, odstálými, žláznalými chloupky posázené. Výběžky žluté neb nahnédlé. V. O- 15— 0-25 m. Koruny světle nachové, zvící koiun E. mon- tanum. Poupata vejčitá, tupá. E. alpinum Huds., E. origaniíohum Lamk., Fries, E. alalum Hegelschv/., E. nilidum Sauter. 2|- Července, srpen. Pramenité potůčky, vlhké, travnaté hole, v údolích — 1200 — a na hřebenech Siidel a Beskyd. Klads. SnřžniU (Ucchfrilz)! V Jeseníku: Fiihr- mannšlýn, Hladová slráň (Ueohlrilz), Cesnřkova liiUa na Pradí-dii, 1'etřšlýn, Velk. a Malá kotlina, příkop Tise, Švýcarna, vodopády Opavy, Ovcírna pod Petršlýnein, vodorovná stezka od Petrštýnii k Fraiil. mysiivne, Jelení hřeben a Břidlicová hole (Oborny), při Opavě blíže Hrázové boudy pod Ovůírnoii (Spitzner), Koper- ník, Leiterberk, Medvědí hřeben, Cesnčkový příkop, vkleslina mezi Pradědem a Ovčírnou, Vysoká hole, Svinský — a Medvědí příkop, Jelení sliidénka. Pra- meny Bialy u Bělska (Wichura). 1371 X 1368. E, alsinefolium X nutíins Ilausk. ve Fock. míšen. 1881. Lodyha z položeného dolejška vystoupavá a dole svýběžky v y s t o u p av ý m i, ve větve proměněnými, z nichž některé květonosné. Lodyha s 2 vyniklými, sbíha- jícími, chlupatými čarami, nahoře roztroušeně chlupatá, n a konci ničí. Listy dosti oddálené, králce oddálené zoubko- vané, vejčitě kopinaté, k dolejšku krátce zúžené, 2*5 cm. dl., 1 cm. š, lysé. Poupata roztroušeně chlupatá až lysá, hnédočervená. Tobolka z mládí odstálými žláznalými chkipy a krátkými kadeřavými chloupky posázená, posléze skoro lysá, hnédočervená. Semena nebraiiavkatá. 2|- Červenec, srpen. Mezi rodiči, velmi pořídkii. Posud jen na Klads. Sněžníku (Hieronymus dle Hausk. mou. sir. 169). 411. Oeiiothera L. Pupalka. 1373. 0. bieiiiiis L. (P. obecná, řepka.) Lodyha ztuha přímá, hojnolistá. Ghlupatost na lodyze, s-^menníku a kalichu dvojí: z krat- ších žláznatých chlupův a dlouhých tuhých chlupů smíšených. Listy neplodných rozetek podlouhle opak v ej čité, tupé prišpičatělé, chobotnatě neb vykrajovaně zubaté neb skoro nej- celejší, v dlouhý řápík zúžené, mrlnaté, lodyžní podlouhle kopinaté, zoubkaté, krátce rapíkaté. Kališní ušty kopinaté, dlouze zakončíte, chlupaté, sehnuté. Plátky delší tyčinek. Semena nepravidelně kost- kovitá, ostrohranná, hnědá. V. 0-50 — 1*00 m. Koruna veliká, sírožlutá, vonná, toliko v noci otevřená. 0 Červen, září. Na poříčích, mezi vrbovím, v štěrku potočním, mýtiny, křoví, hráze, od roviny až aa nižší předhoří rozšířená. Původem ze severní Ameriky, od počátku 17 století do Evropy přistěhovalá a úplně zdomácnělá. V brněnském kraji: hojná při Svitavě, Svratce a Jihlavě (Makowsky), u Brna, Obran, líilovic, Adamova a Židenic ald. (Oborny)! u Lomnice (Pluskal) ve Křtin- ském údolí (Spitzner), u Ivančic (Schwoeder), Klobouk (Steii^er), hojná na ná- spech trati sev. dráhy, jako kolem Lanštorfa, Břeclavi a Bohatce (Bipper), břehy Rokylné u Krumlova, v Oboře, slar. lomech a u Dobřinska u Krumlova (Zim- mermaim), iiáspy trati u Zábrdovic, Medlánky, v údolí Josefském, Blansko, Piozdrojovice, Střelice, Komárov, Cernovice, Rajhrad, Tulešice atd. — V Prostě- - 1201 — jovsku jednou r. 1882 v poločiiíin vrboví u Krasic a r. 1886 v bratiibořišli II Slaiochovio, jinde se nevyskytuje (Spilzner). Ve Znojemsku: u Námčílč (Roeiner), v údolí Oslavy,' Jihlavy a Dyje u Znojma, Hrušovan, Nov. Sídla ald., ojednčle kolem Bítova, Vranova a Mardeku (Obornyj, obecná v okolí Krlčnic a Skalice (Za\řel). V Jihlavsku pořídku : u Popické ntyslivny (Reichardl) a po- rídku u Třebíče (Zavřel), u Nov. mesla zdivočela (Havelka), v sadech dačickýeh. — V Olomoucku a sev. Moravě: u Olomouce (Voyl), Ivanovice, při Irali před Nczaniyslicemi, Ludeřovice u Hradišti;, Litovel, Hlubočky a v údolí Bystřičky u Olomouce (Spilzner), Hrubá voda a v údolí Stolové. — Zdi a lomy u Lošlic (Červinka), Beroun (Gans), Roudno (líieger), Piňovice (Klanic)!, Šumberk (Paul)! přehojná v údolí Sázavy u Zábreha (Panek), u Wiesenberka (Oborny)!, Pelro- vice, hojná u Sobolína, Maršíkov, údolí Tis('', Hutberk a j. m. u Velk. Losina, Filipov, Rcjhotice, Winkelsdorf. — V uh. hradišlském kraji: hojná u Kroměříže (Palla), kolem Hodonína a odUid podél náspů Irali dolů (Oborny), mezi Hodo- nínem a Mutěnicemi (Schierl), u Uher. Hradiště (Schlogl), u Bzence (Bubela), u Strážnice. — Ve východní části : při Bečvě u Vsetína, leč nikoliv hojná (Buhela), u Rožnova (Kotek), u Nov. Jičína, u Bečvy u Hustopeče a Krásné, při Ostravici u Paskova (Sapetza), Paseky u Hranic. — V kamenci Ostravice u Místku (Gogela). Ve Slezsku: při Olšavč u Těšína, u Bčlska a Bučkovic (Kolbenheycr), v Kateřinkách u Opavy a při Moravici u Kylešovic (Svěrák). Kostelní vrch u Krnova, u Tomášova, Frývaldova a Lípové, hojná na březích Vidné, zvláště na levém břehu u Vidnavy, u Vojtíškovy Kraši a u Kalkavy. — Při Nise, v údolí Jůplovém u Grunova, při Bielé u Mikulovic, Waldenburk, Zig- harlicc, Friedberk, Sorgsdorf (Vierhapper). 80. Řád. Trapaceae E. Meyer. Kotvicovité. 412. Trapa. L. KotTice. 1373. T nataiis L. (K. vzplývavá). Lodyha oblá, dlouhočlenná, po dně vodním se plazící, potom ku hladině vystupující, na konci ro- zetku listů nesoucí. Listy vzplývající, kožovité, kosníkovité, v přední polovici nestejně hrubě chobotnatě zubaté, na líci lysé, vespod nepra- videlnými, hnědočervenými skvrnami zdobené, na žílách huňaté; rapíky nestejně dlouhé, polooblé, nad prostředkem ± břichatě nadmuté, posléz duté, roztroušeně huňaté. Květy úžlabní, krátce stopkaté, stopky hu- ňaté, za plodu prodloužené a stloustlé. Plody vehké, namnoze 4rohé, s rohy odstálými, stříčnýmí, po 2 v nestejné výšce postavenými, jich špičky pozpátku 2řadě ostenaté, šípovité. D. 0-50— 1 '50 m. Plátky malé, bílé. Jádro semena srd,čité, mouč- naté, jedlé. 2|. Červen, srpen. Mělké bahnité vody, tůně, rybníky a potoky, po- řídku. V červeném rybníku u Brna již více neroste (Makowsky), při Dyji u Nov. vsi u Mušova. V Panském rybníku u Pistovic mezi Lulčem a Račicemi (Niessl a Spilzner), u Chropína (proL Cech a Palla). Ve Slezsku : u Oder, Drogo- myšle, Roztropic a Cechovic (Kolbenheycr), ve stár. rameně Nisy při pravém břehu Nisy mezi Nisou a Glumpenau hojná, leč již na pruském územi (Vier- happer). 76 - 1202 — 81. Řád. Haíorrhag-ideae R. Brown. Zrnulovité. 41)^ Myriopliylliim L. Stolístck. li^4r M. verticillatum L. (S. přeslenatý.) Lodyha oblá, dužnatá, křehká, trubkovitá, členitá, vystoupavá, ve vodě stojaté přímá, v te- koucí vzplývající, jednoduchá neb vidličnatě větvitá. Listy po 5 až 6 v přeslenech, hřebenitě peřenodílné, s úkrojky střič- nýini, vláskovitými, u hořeních listů širšími a tužšími. Přesleny květů na konci vynořených větví v přímé klasy sesta- vené, jejich listeny lupenovité, všecky peřenodílné neb peřenoklané delší neb zdéh květův. Plod ze 4 tvrdek. D, až 0'50 ni. Klasy načervenalé, plátky nazelenale bílé, brzy opa- dávající. Listeny peřenoklané neb nejhořejší toliko zubaté /9. pectina- tum Wallr. aneb peřenodílné, listům lodyžním zcela podobné, vícekrát delší květův y. pinnatifidum Wallr. 2j. Cervťii, srpen. Vodili Iňnř', příkopy, slojalé a mírně lekouci vorly, porůzný. V brněnském kraji : od Měnína a Nenovic u Brna na jih hojný, v .íi- hlavě a Dyji u Mušova, Slracholína a dolii až k Lednici a Břeclavi (Makowsky), u Adamova (Theimer), u Kunšiátu a Olešnice (Clupek), u Holásek (Oborny), u Ivančic (Schwoeder), kaluže u Příklud (Schierl), Vyškov, Tclnice, Vranovice, Nosislav, Selce, Slar, Břeclav, Pošlorna, Nov. ves. — Ve Znojemsku : v pří- kopech kolem Náměšlř (Roemer). Iňně u Dyje a Mal. Tasovic blíže Znojma (Oborny), banny mezi Frelešdorfom a Trabinským dvorem (Ripper). V česko- moravském pohoří: Telč, Černice, Slejboř. V Olomoucku: u Olomouce (Tkaný), v tůních u Hajčínských lomů (Mik), příkopy při trati poblíž Kláštera Hradiska a jinde nezřídka (Makowsky), příkopy při trati u Zábřeba (Pánek). V uh. hra- dištském kraji: a Bilan (Palla), u Uh. Hradišlé (Schlogl), hojný u Uh. Oslroha, Veselí a na rašeUnné louce za nádražím u Bzence (Bubela), rybník v městských sadech a j. m. u Strážnice. — Ve východní čásli: u Nov. Jičína a Huslopeče (Sapetza), v tůních při Olešné u Mí>lku (Goi;ela), kolem Nise poblíž Vidnavy na pruském území (Vierhapper). 1375. M. spicatuin L. (S. klasnatý.) Listy všecky v přeslenech, namnoze po 4, řidčeji po 5 — 6, hřebenitě peřenodílné, s úkrojky slříč- nými, vláskovitými, lyto měkčí, jemnější a hebčejčí než u předešlého. Přesleny květní v přímých, vynořených klasech. Li- steny kratší květův, dolejších 9 přeslenů peřeno- dílné a peřenoklané, hořejších 9avšech č květů ve- směs nej^bel e j ší, vejčité. Plod ze 4 tvrdek. D. 0-40— 1-50 m. Plátky načervenalé. ^ Červenec, srpen. Bařiny, slojalé, mírně tekoucí vody, tůně, ve střední a jižm' čásli hojný, jinde porůzný. V brněn.ském kraji: ve Svratce u Brna!, v údolí Svitavy u Adamova (Oborny), v Třebárovském polok;i mezi llozstánim a Řádkovém (Czerny), u Ivančic (Schwoeder)!, Oslavan (Pioemer)!, Krumlova (Zinunennaun), v tůních u Příklud (Schierl), u Podivína (Ueclilritz), ii Cernovic, Nenovic, Rajhradu, Mčnina, Vranovic, Slavkova, Bučovic, Karlouz, hojný v kra- jině břeclavské. — V Prostějovsku: v olaslavském rybníku, na Brodince ve ^ 1203 — ílraničnóm žlebu, ,v plumlovskéin Bidelníku (Spilzner). Ve Znojemsku: u Ná- měšlě (Roeiner), Mlýnský rybnik n Okříška (Dr. Hanáček), u Hrušovan, v Dyji u Vranova, Hardcku, Znojma, Milfrouna a odtud dále dolů hojný, a skoro nej- obocnřjší vodní bylina, též v nížině při Dyji kolem Frelešdorfa a Drnoholce (Oborny). V česko-moravském pohoří: kolem Popie a Waldhauscn u Jihlavy (Reichardt), v údolí Dyje od Černic dolů, jako u Dačic a Starého Hobzí a j. (Oborny), n Telče, Slejboře, Krahulci, flasné. Nov. města, Ždáru, Nov. Jimra- mova. — V Olomoucku: u Olomouce (Vogl), tůně v Hajčinských lomech a jinde v okolí Olomouce nezřídka (Makowsky), u Šlěpánova a Litovle (Spitner), u Zá- břeha (Pánek). V uh. hradištském kraji: nezřídka u Kroměříže (Palla), u Bilan (Zahradník), nezřídka u Uh. Hradiště (Schlogl), místy kolem Bzence obecný (Bu- bela). Ve východní ěásti: porůzný kolem Vsetína (Bubela), kalužiny při Bečvě u Rožnova (Červinka a Kolek), v okolí Nov. Jičína (Sapetza), lůně při Ostravici pod St. městem poblíž Místku (Gogela). Ve Slezsku: Szybice v Těšínsku (Kolbenheyer), od Briesenu až k Nise poblíž Vidnavy již na pruském území (Vier- happer). 82. Řád. Corneae DC Dřinovité. 414. Coríms Touni. Dřín. Kraj kalicha kratičký, 4zubý. Čnělka s hlavatou bliznou. Peckovice na- mnoze s peckou 2pouzdrou. A) Tanycrania Endl. (Cornus Opiz). Květy žluté v okolíčkách skoro kulovatých, obalem ze 4 šupin obdaných, na kostrbatých, krátkočlenných, po- stranních větévkách konečných, před listím se vyvinující. 1376. C. mas L. (Dřín). Listy elliptické neb vejčité, v tupounkou špičku povytáhlé, nejcelejší neb vykrajované, obak roztroušeně pýřité, vespod bledší. Lístky obalu okolíkovitého kožovité, zdélí okolíka, vejčité, vně ptítiskle pýřité, silně vypouklé. Stopky květní a kalichy hustě srstnaté. Plody podlouhlé třešňově červené barvy, lesklé, převislé, jedlé, pecka uvnitř houbovitě děrnatá. Zárodek v semeni kolmý, s kořínkem na- horu obráceným. V. 2'50 — 6'00 m. Ker neb stromek s květy žlutými, větvemi 4hrannými nášedě kozově žliilýnii, z mládí přítiskle chlupatými. 2|- Březen, duben. Lesy, výslunné a kamenité stráně a pahorky, stěny skalní, v střední a jižní části rozšířený a samorostlý, jinde porůzný, v krajinách hornatých jen pěstovaný. V brněnském kraji: Písařky u Brna, Hád^ u Obran, u Adamova, Nosislavi a Pouzdřan (Makowsky), Květnice n Tišnova (Pluskal), na Husáku u Chornic (Czerny). u Rudic a Slapanic (Niessl)!, u Račic a Vyš- kova (Spitzner)!, u Slatiny! a Boskovic (Schlosser), u Ivančic (Schwoeder)!, v okolí Krumlova zvláště v údolí Rokylné (Zimmermann) !, u Kurdějova a Divák (Schierl), u Klobouk (Steig-cr)!, u Líšně, Horákova, Sval. Anloníčka u Brna, u Kartouz, Rečkovic, Medlánek, Evanovic, Bílovic, Jedovnic, Bejkovic, Malostovic, htěpánova, Bystrce, Holedná u Jundrova, Kohoutovice, Cernovice, Modříce, Kobe- řice, Slavkov, Vyškov, Pavlovice, Hustopeč, Kobylí, Velk. Pavlovice, Dražůvky, Budkovice, Vedrovice. — V okolí Prostějova nikde samorostlý, pouze v za- hradách pěstovaný, hojněji již na Vyškovsku, sázený u potoka u Nosálovic 76* — 120t — poblíž Vyškova (Spilzner). Ve Znojemsku: Kiiroslepy u Námešlé (Roeiuer), Po- la\sU(' a Mikiilovskí' ko'>ce!, Vevčiee v okresu hruloviekém, u Hardeku, Vra- nova a v okolí Znojma (t)borny), n Mor. Budějovic. — V Jihlavsku: v ploicch II Koslolee poblíž Jihlavy ( Ptcichardl). V uh. hradišiském kraji: porídkii v Oboře u Kroměříže (Palla), JAihacovice a při plolech u Uh. Hradi.šlĎ nezřídka (Sehlogl), u Mulěnic (Schieri), hojný v lese Plechovci, řidčeji v háji u Bzence, v plotech a křovin<ách u Domanína (Babela), na Javořině (Holuby), jinde pouze pěstovaný: jako n Nov. měsla (Havelka), u Šumberka. V okolí Tnčap (Červinka), n Bystřice p. H. (Sloboda), n Hukvald (Jackl), u Krásné (Klaníc), u Rožnova (Kotek), Nov. Jičína (Sapctza), u Místku zřídka pěstovaný (Gogela), u Opavy (Urbánek), Ra- dan a Podochov poblíž Opavy (Svěrák), u Krnova (Spalzier), u Benešova, Holčic a Kobyle (Vierhapper). b) Thclycrania Endl. Květy bílé ve vrcholících konečných, stopkalých, latnatě vělcvnalýcli, sďjnovrcholových, po listech leprva se vyvinujících. 1377. C. saiiguiuea L. (Svída obecná). Keř s větvemi přimýini, na podzim krvavými. Listy vejčilé, zakončité, celokrajné, roztroušeně pýřité, vespod bledě ji zelené, se slabými, nevynikajícími žilami 2. řádu. Plátky podlouhle kopinaté. Peckovice kulatá, černá, bledě tečkovaná, nechutná, s peckou celistvou. Zá- rodek šikmý, skoro pod pravým úhlem k ose plodu položený, s dělo- hami vejčitými. V. 2 00—400 m. Plátky bílé ť Květen, červen. Lesy, křoví, meze, poříčí, od roviny až na nižší před- hoří rozšířen a hojný. v 83. Rád. Araliaceae Juss. Aralkovité. 415. Hedera L. Brečtaii, Kraj kalicha kratičký, nedělený neb drobně 5zubý. Plátků rozlo- žených, jakož i tyčinek a čnělek 5 — 10. Gnělky na velikém, polo- kulatém terči. Bobule 5pouzdrá, s tenkoblánnými přehrádkami. 1378. II. lielix L. (B. obecný). Kmen větevnatý, plazivý neb opínavý, s hojnými přissavnými kořínky Listy vždy zelené, kožovilé, srdčité, hranato 3 — ólaločné, na větvích kvetoucích kosníkově vejčité neb kopinaté, v/krajované, zakončité. OkoHky na konečném, bezlu- penném výhonku konečné a postranní, hroznovitě sestavené, z úžlabí opadavých šupinovitých listenův. Stopky i semenníky plsťnaté. Květy 5četné. (IJnělky srostlé, krátké, trvalé. Plod kulatá, černá bobule. D. až 12 m. Plátky nazelenale žluté. ť Září, říjen. Lesy, křoví, štěrk, na stromech, zdech a skalách se popí- nající, jen na výslunných místech, když dosáhl větší tlou.sfky kmene kvetoucí, v celém úzerní roz.šiřen. V brněnském kraji hojný: kvetoucí v musejní zahradě v Brné (Oborny) a v zámecké zalaradě u Lomnice (Phiskal), bez květu u Obran, Babic, Bílovic (Oborny), na Hradi'ch pod Cerchovom n Račic statný exemplář (Spilzner), u Kuništáti) a Olešnice (Člupek), kvete pod zříceninou na Polavských kopcích a na městských zdech u Hustopeče (Schieri), Babí lom u Vranova, Sloup - 1205 - Rozdrojoviee, Bystrc, Holodná u .Tundrova, Písařky, Kohoutovice a odtud až k Žebolíiiu, Břeclav, Poštoriia. — V l^roslčjovskii ve žlcbcch vysočiny drahanské jako na Kulěřovč, na Šindeláku, v Bepeíšskéni žlebu (Spilzncr). Ve Znojemsku : kvete v klášterní zaliradě u Mikulova, na úklonech u Znojma, na Hradišti a v některých soukroumých zahradách u Znojma, bez květu skoro ve všech lesích a krovinách (Oborny). V česko-moravském pohoří velmi roztroušen: kolem Jihlavy, jako u Koskova mlýna, u Louky, v údolí Jihlavy, v lese mezi Šatz- berkem a Vys. kamenem (Pokorný), u Zdaru (F. Kovář), Bystřice, Zubštýn. — V Olomoucku a v sev. Moravě : u Olomouce (Vog-l), kvete v sadech tovaěov- ských (Spitzner), u Roudna (Rieger), élernberka. — U Zábrcha (Panek), Šum- bcrka (Paul), Rcšov u Rymařova (Schierl), u mlýnské stoky v Maršíkově, u Raškova, v Pradědově lese a u Hanušovic. — V uher. hradištském kraji : <)bora (Zahradník) a Knížecí les u Kroměříže (Palla), u Luhačovic a Uh. Hra- diště (Sehlogl), na Javorině (Holuby), Kobela u Kuželové, les Klokoěník a Slružné u Javorníka, Filipov, les Hůrka a Králov u Uh. Brodu, Vápenky u Val. Klo- bouk. — Ve východní části; Hrádek, Oclioza u Prusenovic a háj nad Janko- vicemi (Červinka), u Holešova, Rusavy a na j. m. hojný (Sloboda), u Vsetína (Bubela), u Val. Meziříčí (Klaníc), Stráň a Rysová u Rožnova (Kolek), u Nov. Jičína (Sapetza), na Javornících u Halenková přes 800 m., Karlsberk u Rož- nova, Černý les a propast u Hranice. — V lese na Štaudlí u Místku hojný (Gogela). Ve Slezsku: rozšířen v Těšínsku (Kolbenheyer), jako les Zabřeg u Tě- šína, u Koňské atd. Hradec u Opavy (Svěrák), ve Velk. Lůži a v lesích kolem Vidnavy hojný 1872 a u Červené vody. 84. Řád. Umbelliferae Juss. Okoličnaté. Rody: A) Orthospermae Koch, Bílek na vnitřní straně plochý aneb dosti plochý, někdy povypouklý, zřídka něco povydutý. 1. OkoUk jednoduchý neb několik někdy strboulovitých okolíků sestave- ných v nedokonalý, lupeny podepřený a nepravidelně rozvětvený okolík neb vrcholík, se stopkalým středním čili konečným okolíkem 1. Hydroco tyleae Spr. Okolík chudokvělý, trochu hroznovitý. Plod silně se stran smáčknutý. a) Kraj kališní nezřetelný. Plálky na konci málo neb nijak dovnitř ve- hnuté. Nažky nešupinaté, s 5 nifovitými žebry, hřbelní a 2 postranní žebra často nezřetelná. * Hydrocotyle. 2. Saniculeae Koch. Okolíky pravidelné neb strboulovitě stažené, v nedokonalé okolíky 2. stupně sestavené. Plod příoblý, z nažek 5žebrých neb bezžebrých, ostny neb dutými šupinkami pokrytých. a) Květy obojaké, v strboulovitých okolících. Kališní zuby listovité, trnitě zakončené. a) Okolíky strboulovité, na krátkém, válcovitém, plevnalém ježU. Plod opakvejčitý, nažky bez zřetelných žeber, plevovitými šupinkami neb uzlinkami hustě posázené. 416. Eryngimn. b) Květy obojaké a (5' na ježli krátkém bezplevnéiu, v okolících sestavených opět do okolíku neb vrcholíku. Zuby kališní listovité. — 1206 — a) Okolíky slrboulovilé, kvély krajní rf. Plod príkulalý. Nažky bez žeber s hojnými proužky a hpkovitými ostenci, bez plodonoše od sebe se oddělující. 417. Sanicula. /?) Okolík jednoduchý, sirboulovitý, pokrývkou 3král lak velkou jako okolík podepřený. Plod se stran smáčknuly, nažky hrboulkalé, bezostenné, s 5 nilkovilými žebry a 5 proužky. 418. Hacquetia. j') Okolík jednoduchý, se stejné dlouhou, barevnou pokrývkou. Plod se hřbetu smáčknuly, podlouhlý. Nažky s 5 vyniklými, tupými, řasnatě vyzube- nými, nadmulě. dutými žebry, bez proužkův, bez zřetelného plodonoše od sebe se oddělující. 419. Astrantia. II. Okolík z okolíčku složený, bez středního okolíčku, okolíčky někdy se středním květem. á) Nažky 5žebré, bez žeber vedlejších, 1. Ammineae Koch. Plod se stran zřetelně smáčknuly, na krajích nikdy křídlalý. «) Kraj kališní 5zubý. Plátky opakvejčité. ObaHčky vyvinuly. *) Obal žádný neb pouze 1 — 2Iistečný. 1. Květy obojakó a ď. Plod smáčknuly, príkulalý, skoro 2kokusný. Žebra lupá, llustounká, nejvnější jsou spolu krajem nažek, brázdy s 1, plocha styčná s 2 proužky. Plodonoš 2dílný, prostý. 420. Cicuta. **) Obal více — až mnohoUstý. 2. Květy obojaké. Plod vejčilý, skoro 2kokusý. Nadplodní lerč poduško- vitý. Žebra nifovitá, vyniklá, nejvnější jsou spolu krajem nažek. Brázdy s 3 — 2 povrchními proužky. Plodonoš 2dílný, se styčnou plochou srostlý neb prostý. Bílek na slyčné ploše rovný. 421. Simn. 3. Květy obojaké. Plod vejčilý, skoro 2kokusný. Nadplodní terč krátce kuželovity. Žebra nitovilá vtiskla, nejvnější vedle kraje nažek. Brázdy s několika oplodím pokrytými proužky. Plodonoš 2dílný, se styčnou plochou srostlý. Bílek na slyčné ploše vypouklý. 422. Berula. 4. Květy obojaké. Plod vejčitý neb podlouhlý, se stran smáčknutý. Žeber 5 nifovitých, stejných, postranní jsou na krajinažek. Brázda s 1, plocha styčná s 2 proužky. Plodonoš nedělený neb 2 dílný, prostý. * Helosciadium. 5. Květy obojaké a 6. Plod dosti úzký, podlouhle válcovitý. Žebra nitovitá, nejvnější na kraji nažek. Brázdy s 1 proužkem. Plodonoš 2dílný, prostý. o\ -.r ■ •, y 423. Falcaria. p) Kraj kalisni nezrejmý. *) Květy obojaké a ď. Obal a obalíčky žádné neb toliko z 1 — 3 štěli- novitých Ustků sestávající. Listy peřenosečné neb peřenoklané. 0. Plátky opaksrdčité, s lalůčkem vehnulým, bílé neb růžové. 1. Plod podlouhle vejčilý, s tenkými nitovilými žebry. Nažky úzkým středním pruhem styčné plochy spojené. Brázdy a styčná plocha bez proužku. Terč náplodní 2dílný, každý díl znenáhla v čnělku ztenčený. Plodonoš na konci 2klaný. Bílek oblý, osemenim obalený. 424. Aegopodium. 2. Plod podlouhle vejčilý s přítlustlými žebry. Nažky úzkým středním pruhem styčné plochy spojené. Brázdy jediným velikým proužkem skoro celé vyplněné. Slyčná plocha s 2 proužky. Bílek lupě 5hranný s boky povykroje- nými, nahý. Obal žádný, obalíčky žádné neb chudolisté. 425. Carům. — 1207 - 3. Plod široce vcjčiiý, s žohry nifovitýiui. Nažky širokou elliptičnou plochou dohromady souvisU';, poslraiiiií žebra ludiž na kraji tělo plochy polo- žoiiá. Brázdy s 2 — 4 velmi jemnými proužky. Terč náplodní široký, toliko mcdkou rýhou rozkrojený, s cnčlkami Iřsnř! wálr sebe stojícími. Plodonoš až ke spodu 2dílný. 426. Pimpinclla. OO) Plátky vejčité, s vehnulou špičkou neli úzkým lalůčkem, bílé neb nazelenale bílé. 4. Plod přiokrouhlý, 2uzlý, s žebry nitovilými. Terč náplodní plochý, poduškovilý. Brázda s 3 — 1 proužkem. IModonoš 2dílný. Obal a obalíčky žádné. Kvčty namnoze jen obojaké. 427. Apiuni. 5. Plod vejčilý, skoro 2uzlý, s žebry nitovilými. Terč náplodní krátce kuželovilý. Brázda s 1 proužkem. Plodonoš 2dílný. Obaly žádné, obalíčky mnoho- lislečné. Květy dílem 6. 428. Petroselinum. **) Květy 2domé. Listy peřenodílné. 1. Plátky stejné,' koncem ohrnuté, u ď bylin kopinaté u 2 vejčité. Plod vejčilý se stran smáčknutý. Nažky s 5 nitovilými žebry, postranní na kraji nažek. Brázdy bez proužku neb s proužkem nezřetelným, avšak pod každým nitovilým žebrem olejny kanálek. Plocha styčná s 2 proužky. Plodonoš 2 dílný. 429. Trinia. ***) Květy jen obojaké. Listy nedělené, celokrajné. 1. Plátky okrouhlé, utaté se širokým, vehnulým lalůčkem, žluté. Oba- líčky 3 — vícelislečné. Listy nedělené, celokrajné. Plod vejčilý neb podlouhlý s žebry krídlalými, nifovitými neb nezřetelnými. Terč náplodm' plochý. Plodonoš hlubce 2klaný. Brázda bez proužku neb s 1 — 3 proužky. 430. Bupleurum. 4. Seselineae Koch. Plod příoblý, ^ průřezu skoro okrouhlý, nažky s 5 hlavními žebry, po kraji nekřídlalé. «) Kraj kališní 5ziibý. 1. Plátky nestejné, s lalůčkem vehnulým, opaksrdčité. Plod podlouhle válcovitý neb vrllíkovilý, dlouhými čnělkami \h\\<ÍG.\\<^. Žebra lupá, postranní na kraji nažky širší, brázda s 1 proužkem. Kamena rozeklaného plodonoše se styčnou plochou nažek srostlá. Bílek uvnitř vypouklý. 431. Ocnanthc. 2. Plátky vehnulým lalůčkem nanmoze malounko vykrojené, opakvejčilé. Plod vejčilý neb podlouhlý, žebra tlustá, vyniklá, kýlnatá neb s tlustým křídlem, postranní často širší. Brázdy s 1 — 3 proužky. Plodonoš 2dilný, prošlý. Bílek uvnitř plochý. 432. Seseli. /9) Kraj kališní nezřejmý. *) Obalíčky 3 — mnoholislečni'. Plátky namnoze bílé, řidčeji žluté. Bílek vnitř plochý. 1. Plátky opaksrdčité s vehnulým lalůčkem, nestejné, vnější na okolíčku větší paprskující. Plod kulovatovejčilý, žebra Hustá, oslrokýlná, krajní trochu širší. Brázda s 1 proužkem, plocha slyčná s 2 proužky, Plodonoš 2dílný, volný. 433. Aethusa. 2. Plátky stejné, opaksrdčité, s vehnulým lalůčkem. Plod vejčilý, se stejnými, skoro blánovitě úzce křídlatými žebry. Brázda s 1 proužkem, plocha slyčná s 2 proužky. Plodonoš 2dílný od nažek neoddělený. 434. Cnidiiim. — 1208 — 3. Plálky opaksidčilč, s vehiuilým laliiukein, lu-slejné, viiiýší paprskující. IMod vt^jčilč ])odlouhlý, '^ebra blánovili"' křídlalá, iia žebrech krajních 2král širší. Brázda s 2 — 3 proužky. Plocha slyčná s 4 — 6 proužky. Plodonoš volný. 435. Conioselinum. 4. Plálky podlouhle opakvojčilé, úzkým vehnulým lalůckem někdy povy- krojenó, žlutavé. Plod podlouhle vejěilý, s žebry slejuými, vyniklými, přiostře- nými neb křídlalými. Brázda i plocha slyčná s několika proužky. Bílek na vnitřní straně plochý. 436. Silaus. **) Obal a obalíěky žádné. Plálky žluté. 1. Plátky okrouhlé, utalé, lalůěkeiii skoro 4hranným vehnulí'. Plod po- dlouhle vejěilý. Žebra vyniklá, tupě kýlnalá, krajní širší. Brázda s 1 — 3 proužky. 437. Foeniculum. 5. Peucedaneae DC. Plod se hřbetu obou nažek smáčknuly, oUrnulilý neb vejěitý, ěasto zcela sploštělý. Nažky s celou širokou plochou spolu spo- jené, kraj plodu neodslálý, stlusllý neb jednoduše křídlatý. Plodonoš 2dílný, volný. «) Plod obdaný sploštělým, hladkým okrajem. *) Plálky stejné, okrouhlé, utalé, s lalůěkem skoro 4hranným, vehnulým, žluté. Kraj kališní nezřejmý neb slabě ňzubý. t. Žebra stejně daleko od sebe vzdálená, 3 prostřední přioslřeně kýlnalá, postranní slabší, s krajem rozšířeným splývající. Brázda s proužkem, proužek nifovitý zdélí brázdy. 438. Anctimm. 2. Žebra velmi tenounká, nestejně od sebe vzdálená, 2 postranní oddá laná a od kraje rozšířeného rýhou oddělená. Brázda s 1 proužkem, proužek nitovitý, zdélí brázdy. 439. Pasthiaca. **) Plátky nestejné neb stejné, lalůěkem vehnulým opaksrděilé. Kraj ka- lišní namnoze zřetelně 5zubý. 1. Kraj kališní 5zubý. Plátky nestejné, vnější v okolíěku větší, hluboce 2klané. Žebra na úplně vyschlém plodu 5 jenmými vyniklými svazky cévními nahrazená, 2 postranní oddálenější, od rozšířeného kraje jemnou rýhou oddělená. Brázda s 1 proužkem, jenž nedosaluije kyjovilě sllusllým dolením koncem do- lejšího konce brázdy. Nažky před rozpollěním kraje plodního uvnitř na ploše styěné od sebe oddělené. 440. Heracleum. 2. Kraj kališní 5zubý. Plálky stejné. Žebra od zaěátku vyzdvižená, leě nízká, tupá, široká, obyčejně rýhou podélnou rozdělená, 2 poslranni ještě plošlější, ku kraji rozšířeiK-mu přiléhající neb s ním splývající. Brázda s 1 — 3 nifovitými, celou brázdou probíhajícími proužky. Nažky plochami slyěnými až do úplné zralosti spojené, 441. Peucedanuni. 3. Kraj kališní nezřetelný, ostatně jako Peucedanum. 442. Imperatoria. p) Plod stlustlým, svraskale clnuplavičným okrajem obdaný. 1. Kalich 5zubý. Plálky opaltórdčité, s lalůěkem vehnulým, neslejné, vriějši v okolíku větší, liluboce 2klané. Žebra velmi jemná, postranní ke stlustlému kraji přiléhající aneb jím přikrytá. Brázda s 1 — 3 proužky. 443. Tordylium. G. Angelicae Koch. Nažky toliko úzkým, slřednínt pruhem styčné plochy mezi sebou spojené. Žebra postranní křídlalá, křídla obou nažek na sobě ležící, krajem od sebe odstávající. — 1209 — «) Plátky slejnó, bili'-, opaksrdčilé. s lalůčkem vehnulýui. i. Kraj kalicha nozřejiný. IMod vejčilý. Žebra mázdřilč křídlatá, krajní « křídlem 2král širším. Brázdy s 1 proužkem, vnější často s 2 — a styí-ná plocha s 2 — 4 proužky. 444. Selinum. l^) Plátky stejnó, bílé, ciliplické neb kopinalé, zakončilé, se špičkou rovnou neb do vnitř vehnutoii. 1. Kraj kalicha nezřeteliiíi 5zuliý. Plátky elliplické, zašpioatĎlé. Žebra hřbetní přilloustle kýlnalá, krajní úzce křídlalá, křídlo sotva s polovici šířky jedné nažky. Brázdy a plocha styčná bez proužků v. Semeno s hojnými proužky, od vnčjší slupky oplodí zcela oddělené. 445. Archangelica. 2. Kraj kalicha nezřetelný. Plátky kopinaté. Žebra hřbetní nifovilá, vy- niklá, krajní široce křídlalá, křídlo skoro zšířl nažky. Semena s oplodím zcela srostlá. Brázda s 1 proužkem. 44G. Angelica. y) Plátky žluté, okrouhlé, nevykrojené, do vnilř stočené, se Širokým krátkým do vnilř vehnulým lalůčkem. 1. Kraj kalicha nezřejmý. Žebra všecka křídlalá, krajní s křídlem 2král širším. FJrázda s 1 proužkem. * Levisticum. b) Nažky s 5 hlavními a 4 vedlejšími žebry. 7. Thapsineae Koch. Plod se hřbetu smáčknutý. Hlavní žebra nifovitá, krajní z nich na plochu styčnou pošinulá, žebra vedlejší křídlatá, bez ostniiv. 1. Kraj kalicha 5zubý. Plátky stejné, opaksrdčité, s lalůčkem vehnulým. Žebra vedlejší všecka křídlalá. Brázdy pod nimi s 1 proužkem. 447. LascrpitÍMin. 8. Daucineac Koch. Plod se hřbetu smáčknuly. Hlavní žebra nifovilá, štčtinami posázená, postranní na plochu styčnou pošinulá, žebra vedlejší více vyniklá, oslenci posázená. 1. Kraj kalicha 5zubý. Plátky opaksrdčité, s lalůčkem vehnulým, vnější v okolíku trochu větší, na pólo 2klané. Žebra vedlejší s 1 — .S řadami oslnův, brázdy pod nimi s 1 proužkem. Kvéty jen obojaké. 448. Daucus. 2. Kraj kalicha 5zubý. Plátky opaksrdčité, s lalůčkem vehnulým, nestejné, vnější v okolíku značně větší, na pólo 2klané, často paprskující. Žebra hřbetní nitkovitá, šlělinovilá, 2 postranní na ploše styčné. Žebra vedlejší mnohem vyšší s 2 — 3 řadami oslencův, brázdy pod vedlejšími žebry ležící s 1 proužkem, plocha styčná s 2 proužky. Květy obojaké a č. 449. Orlaya. 9. Silerineae Koch. Plod se hřbetu smáčknutý. Nažky s 5 vy- niklými hlavními a 4 méně vyniklými, vedlejšími, nekřídlalými a bezoslnalými žebry. Okolík složený. 1. Kvěly ninohomanželné t. j. obojaké a prašné. Kalich 5zubý. Plátky opaksrdčité, stejné. Plod vejčilý, se hřbetem čočkovilč smáčknutý. Nažky s 9,nilko- vilými, hladkými, tupými žebry, 5 hlavních, z nichž postranní na kraji a 4 ve- dlejší, méně vyniklé. Brázdy pod vedlejšími žebry vždy s 1 proužkem, plochy styčné se 4 proužky. Plodonoš volný, 2dílný. Bílek z předu plochý. 450. Siler. B) Campylospermae Koch. Bílek semenný na vnitřní ploše hlu. boce rýhovaný neb kraji jako do vnitř svinutý, v průřezu příčném — 1210 - silně vyhlubený, v podélném vnitř rovný. Okolík vždy pravidelně složený. 10. Caucalineae Koch. Plod se síran Irochii smáčknutý. Žebra hlavní nitovitá, šléluikami neb ostny posázená, 2 krajní na kraji plochy styčné. Žebra vedlej.ší ostnitá neb ostnitč štětinatá. Kvčly obojaki- a r^ . 1. Kraj kalicha 5zubý. Plátky nestejné, vnější v okolíku větší, na pólo 2klané, ostatní opaksrdčité s lalůčkeni vehnutýn:. Žebra vedlejší vyniklá s 1 — 3 řadami oslnův, hlubšími rýhami od hlavních žeber oddělená, brázdy pod hlavními žebry s 1 proužkem. 451. Caiicalis. 2. 4 žebra vedlejší a 3 silnější hřbelní nepravidelně 2 — 3řadě ostnatá, 2 postranní podle styčné plochy ukrytá, velmi nízká, žebra s krátkými, malými šlčlincovitými ostenci. Bílek do vnitř stočený. Ostatně jako předešlý. * Turgenia. 3. Žebra vedlejší plochá, nízká, skoro celou brázdu vyplňující s několika řadami ostnův, od hlavních žeber velmi mělkými a úzkými rýhami oddělená, tudíž plody na ceh^n povrchu oslnaté. Bílek do vnitř točený, ostatně jako Caucalis. 452. Tor His. 11. Seandicineae Koch. Plody se stran trochu smáčknuté. Žebra hlavní nilkovitá, vyniklá, nízká neb žádná, vedlejší žebra žádná. a) Plod zobánkaíý nob bezzobaný, původně bezžebrý neb se žebry málo patrnými, velmi nízkými, tupými, plochými. Kraj kališní nezřejmý. Květy innohomanželné. *) Plod zobánkaíý. 1. Plod čárkovilě podlouhlý, od počátku nezřetelně tupě žebernalý, se zo- bánkem bezžebrým, delším než oplodí. Brázdy bez proužků neb s 1 málo zřetelným proužkem. 453. Scandix. 2. Plod vejčitý, podlouhlý neb čárkovilě podlouhlý, bezžebrý, oslenci ohnu- tými posázený, se zobánkem 5žebrým, mnohem kratším než oplodí. Brázda bez proužku. Cnčlky kratičké zd('lí neb trochu delší než lerč náplodní. 454. Anthriscus. **) Plod bezzobaný. 4. Plod podlouhlý neb čárkovilě podlouhlý, původně bezžebrý, leč po vyschiuití splasknulíni a vyhloubením brázdek mezi pruhy žebrovými nevlastně žebernalý, žebra velmi tupá, plochá. Brázda s 1 proužkem. Cnělky prodlouženi!. 455. Chaerophylhi m . /:/) Plod bezzobaný, s žebry původně vyniklými, kýlnalými neb i přiostře- nými. Kvěly nniohomanželné. * Žebra dutá. 1. Kraj kalicha nezřejmý. Plátky opaksrdčilé, s lalůčkem vehnutým. Plod podlouhlý. Žebra přiostřená, v dulině své bez vnitřního žebra. Proužky žádné. 456. Myrrhis. 2. Kraj kalicha 5zubý. IMátky opakvejčité, nevykrojené. Plod vejčilý, křídlovitě žebernalý. Každí- žebro uzavírá ve své dutině menší vnitřní žebro na vnitrním oplodí k sciuimií přiroslléni. Brázdy ve vnitř™ vrslvě oplodní s 1 — 2 proužky. 457. Plcurospernnim. — 1211 — **) Zebra celistvá. 1. Kraj kalicha nozřojniý. PlálUy clliplické neb vejčilt', špičatť-, špičkou dovnilř vehniUé. Plod podlouhle vejr.ilý s žebry přiostřetiými. Brázdy s 3 — 4 proužky. Bílek ěaslo jen slaliě vydulý a uproslred op^l do \tiilř vniklý. 458. Meum. 12 Smyrneae Koch. Plod bezzobaiiý. Žebra vyniklá, celislvá, řeřa- balé vroubkovaná, 2 poslranni na kraji nažek. Vedlejší žebra žádná. Květy všecky obojaké. 1. Kraj kalicha nezřejmý Plátky opak srdčilé. Plod vejčilý. Brázdy velmi jemně čárkované, bez proužkův. 4 59. Conium. C) Coelospermae Koch. Bílek na vnitřní straně vydutý a to v průřezu příčném i podélném. Okolíky pravidelně složené. 1. Kraj kališní 5zubý. Plálky opaksrdčité, vnější v okolíku hluboce 2klané, větši. Plod kulatý. Hlavní žebra plochá, hadovilě zprohýljaná, 2 postranní před kraj nažek .postavená, žel)ra vedlejší silněji vyniklá, kýlnatá Brázdy bez prouž- kův. Plodonoš na pólo 2klaný, s plochou styčnou 2proužkovou srostlý. 460 Coriandrum . * Hydrocotyle Touni. Pupeěiiík. * H, vulgaris L. (P. obecný) Lodyha plazivá nifovitá, dlouho- členná, listnatá, na kloubech kořenující. Listy íapíkaté, okrouhlé, štít- kovité, laločnatě vroubkované, řapíky na dolejšku s 2 blánovitými okrouhlými palisty. Okolíky chudokvěté, strboulovité Plátky mahnké, bělavé neb načervenalé. D. 0'10 — 025 m. 2|- Červenec — září. Rašelinná a slatinná luka, tůně, kraje rybníkův. Druhdy v stojatých vodách u Osoblahy (Miikusch), v sousedním pruském území hojněji již u Nisy (Winkler a Polek). 416. Eryiigium L. Máčka. 1379. E. cainpestre L. (M. polní). Ly.<á. Lodyha ploše rýho- vaná, rozkladitěvětevnatá. Listy tuhé, vynikle síť- nato-žilnaté, 3četně 2krát peřenoklané, s ušty podlou- hlými až kopinalými, trnité zubatými, dolejší řapíkaté, hoření oušky trnitě zubatými objímavé, nejhořejší jen 3 — 5klané, v listeny přecházející. Listy zákrovní dlouhé, čárkovitě kopi- naté, celokrajné, s trnitou špičkou, delší okrouhlých strboulů jednotlivých neb vrcholíkovitě na konci větví seřaděných. Plevy šidlovitě čárkovité, nejcelejší. Kalich delší než koruna. Oddenek válcovitě vretenovitý, čuprynaiý. V. 0-20— 0-50 m. Plátky bílé do olověná nášedivé. Okrouhlý ke- říček tak jako strbouly jablečně zelený. 2|- Červenec — podzim. Suché trávníky a kopce, meze, cesty, v teplejších níži- nách a pahorkatině jižní a střední části obecná, v studenější pahorkatině porídku, v horách neroste. V brněnském kraji obecná a ještě u Letovic, obecná v ostatní části až Iv hranici dol. rakouské a uherské. V okresu prostějovském zejména kolem Prostě- — 1212 — jeva hojná, v horách schází (Spilzner). Ve Znojemsku obecná a ješlě u Jemnice, leč pořídku (Oborny). Neroste kolem Jihlavy, vyskytuje se však již při zno- jemsko-jihlavské silnici u 'Želetavy (Pokorný), u Rozinky (Havelka), u Mor. Budějovic, u Ralkova poblíž Telče, odtud až po Jimravov schází neb velmi po- řídku a jen nahodile se vyškytá. Hojná u Olomouce (Vogl), Tovačov, Charváty u Olomouce, Drahanovice u Náméště, Hluchov (Spitzner), ojedněle u Mohelnice (Uechtrilz), neroste kolem Zábřeha, Sumberka a v údolích Jeseníka (Oborny), prof. Spitzner ji však nalezl u Star. mčsta. V uh. hradištském kraji ješlě u Boj- kovic a při cestách na Javořině. — Ve východní části: u Tučap a Prusenovic dosti hojně, u Dobrolic porůznu (Červinka), porůznu ii Vyzovic a při cestě pod Jablůnkou u Vsetína (Bubela), u větrného mlýna mezi Slar. Jičínem a Husto- pečí a na Gimpelberku u Bludovic (Sapetza), neroste u Si. Jičína, hojná u Ja- sené (J. Pouč). Ve Slezsku: hory u Ogrozdony (Kolbenheyer), Červená voda (Kolschy). 1380. E. pianům L. (M. plochá.) Lodyha přímá, ploše rý- hovaná, nahoře větvitá, lysá, větve přímo odstálé a jako plátky a líc lístků zákrovních ameíhystově namodralé, lesklé. Listy tmavozelené, kozo vité, přízemní a dolení řapíkaté, ne- dělené neb trochu laločnaté, srdčitě vejčité, tupé, vroubkovaně pilovité, hoření přisedlé, 3 — Sdílné, ostnitě zubaté, v li- steny přecházející. Strbouly vejčité, na dolejšku kopinalými až čárkovitě kopinatými, v trnitou špíčku vybíhajícími, nestejnými listy zákrovními zastřené. Oddenek válcovitě vřetenovitý, čuprynatý. V. 0-25-0 50 m. Plátky modré. 2j- Červenec — podzim. Pastvy, suchá luka písčiny, meze, v jižní části pořídku. Kolem Podivína, Příklud, Lednice (Makowsky a Niessl), u Lanštorfa (Ripper), Břeclav, Hodonínský les až k uherské hranici (Wiesner), u Bílovic (Ha- velka), Star. Břeclav, Pošlorna, Nov. ves, Kostice, Lanžhot, Rohatec a velmi pořídku u Strážnice, zde bezpochyby jen zdivočelá. Zdivočelá též: na hřbito- vech v Bčlolíně (Ripper) a od r. 1882 — 1886 na trávníku v zahradě školní u Místku, nyní již zmizela (Gogela). 417. Saiiicula Toiirn. Žiiulava. 1381. S. eiiropaea L. (Ž. evropská, žanykl). Bylina lysá, jedno- duchá neb nahoře trochu rozvětvená. Listy přízemní řapíkaté, okrouhlé, dlanitě 5dílné, úkrojky zaokrouhleně klínovité, 2— Slaločné, nestejně 2krát pilovité. Listy lodyžní 1—2, malé, Sklané, přisedlé neb žádné. Okolíčky strboulovilé z květů obojakých přisedlých a z krátkostopkatých (5 kvělů, vrcholíkovitě sestavené. Dolení listeny vrcholíka 3 — 2klané. Listy obalíčků malinké, kopinaté, kratší než okolík. Oddenek tlustý, šikmý, mrcasatý, V. 0 20 — 0-40 m. Plátky malé, bílé neb načervenalé. 'A- Květen, červen. Vlhké, stinné lesy, křoví, v pahorkatině až na vy- soké předhoří rozšířen, v rovině neroste neb velmi pořídku. V severní části — 1213 — kraje brněnského rozšířeni : Hády u Obran, Adamov, údolí Punkvy n Blanska, Jevíčko, Mor. Třebová (Makovťsky), Nelicliová a Jalioduá poblíž Lomnice (Phiskal), u Kunštálii a Olešnice (Oíupck), u BíI(''Ih> vlka poblíž Slavkova (Oborny), les Hložek u Klobouk (Sleiger), Líšeň, Ochoz, Kanice, liičmanice, Bílovice, Josefské údolí, Babice, Krtiny, Mal. Bukovina, Vranov, Žernůvka, Kraderoby, les Po- slrílky u Pejskova, Veselka, Tečice, Rosice, Zastávka, les Lůze a Hájek u Lov- čiček, Cerčnín, Hadlovec u Bučovic, Mouřinov, Nesovice, Břeclav. — V Prostč- jovsku: na Záhoří, ve Hraničnéui a Krkavčím žlebu, na Brnčnce, jednou 2 exem- pláře u krasické strouhy za Prostějovem (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Ná- měště (Roemer), u Jevišovic, v Blátech a Budkovském lese, u M. Budějovic, éinnvaldu, Paulic, Bítova, Hardeku, Liliendorfu, Lukova, poskrovnu v lesích kolem Znojma (Oborny). V česko-moravském pohoří dosti roztroušená: kolem Jihlavy (Pokorný), v Kaňáskach za Maršovicemi, v Tatíčkovém lese za Pohled- cem, v Zátokách za Nov. vsí (Havelka), Vápenice, Černý les a j. u Ždáru (Kovář), Rosičky a Kozinec u Telče, pořídku u Vlachovic, u Vršan, hojná na Žákově hoře a u Skelného. V Olomoucku a na sev. Moravě : horní lesy u Olo- mouce (Vog-l), u Střelné (Burghauser), Roudno a Beroun (Rieger a Gans), údolí Bučiny, rákosové křoví a u Tatenic poblíž Zábřeha všude hojná (Panek), Ko- stelní les u áumberka (Paul) a v lesích Jeseníka (Oborny), u Milkova (Sla- víček), Raško v. Pradědův les, Krumperk, Spicberk a j. m. u Teplic, Kriech. — V uh. hradištském kraji: Komínky (Zahradník) a jinde rozšířen u Kroměříže (Palla), lesy u Mikovic (Schlogl), pořídku v lese Plechovci u Bzence (Bubela), Nečický les u Zdounek a Laškovský les u Navojné (Dr. Hanáček), Kobela u Kuželové, obecná u Javorníka, Filipov, Nov. Lhota, Javořina, Chrast u Boj- kovic, Val. Klobouky, Hradišov u Pulčína. — Hojná ve východní části: Hrádek, Vranov u Prusenovic, Pacetlucký a Kostelecký les poblíž Tučap (Červinka), u rybníka v Říčkách, Javorník Kelský, Hostýn, les u Slřešenek a mýtina nad Planou při cestě z Rusavy do Hoštálkova. — U Rusavy (Sloboda)!, Domoracké lesy u Hodslavic a u Vsetína (Bubela), zde hojná, v údolí Jasenky, Rybníčky, Gáb, Uvěz a Kamenárky u Rožnova. — U Jasené (Ig-. Pouč), též v Bysové a Okružku (Kolek), Val. Meziříčí (Klaníc), Nov. Jičín (Sapetza), Halenkov, Ja- vorníky, hojná u Velk. Karlovic, Vysoká, Salajské hájemství, Kičera a Horečky u Frenštátu, Černý les u Stramberka. — Hranice (Vogl), zde hojná, jako v Dou- bravě, Šafranici a Propasti. — Teplice (Ripper), Frýdland (Oborny), v okolí Místku : v roklícli na Staudli a v Lipinském háji hojná. (Gogela), Moravka, Sla- vica, Lomná. — Těšín, Koňská a Dziegielów (Kolbenheyer), v Hrabínském lese poblíž Opavy (Svěrák), les Prutek a Kopec u Bogušovic, Stodolový grunt u Oder, Loučky, Vrbno, Karlovská studénka, Mal. hole pod Petrštýnem !, Velká kotlina!. Kras, Zigharlice, Friedberk. — Farní les u Vidnavy, Reivíz, Javorník, Sórgs- dorf. Vlčice, Vilémovice a v Reichenštýnských horách (Vierhapper). 418. Hacquetia Necker. Zubatec. 1383. H. epipactis BC. (Z. hvězdnatý.) Lodyhy stvolovité. Listy všecky přízemní, dlouhořapičné, dlanitožilné, 3 — Sdílné, úkrojky opak- vejčité klínovité, 2 — Sklané, ušty nestejně pilovité. Okolik jednoduchý slrboulovitý, na beziistém slvolu konečný, s obalem více než 3krát tak velikým, z 5—8 lístkův opakvejčitých, zpředu pilovitých nažloutlých. Oddenek plazivý, tlustě mrcasatý. — 1214 — V. 010 — 025 m. Koruny malé, zlatožluté. Astrantia epip. L. f. Dondia epip. Spr. 4 2f Duboíi, kveten. Vlhké lupeaalé lesy, háje, mýtiny, v střední a vý- chodní cásli rozšířen, jinde neroste. U Klobouk (M. Odstrčil), v okolí Vyškova, na jedné mýliné ii Pavlovic, Větrník u Orlovic, Ceríín, Ždánice poblíž Dražňvek u Kyjova. — V Proslřjovsku : pouze ve Vranovském háji, v Brodeckém lese a na Žakovci (Spitzner). S Olomoucku : v (irýgovském lese mezi mlýnem a lomem u Olomouce nezřídka (Mik), v témž lese u Charvát hojné (Spilziier), v náměštském údolí u Olomouce hojný, v křovinách a Bystřice a v údolí Mo- ravy, jižné od Olomouce hojný (Makowsky). V uh. hradištském kraji: Obora u Kroméřiže (Palla), Koslelany (Zahradník), ve Velk. Kamenné u Luhačovic, u Mikovic a Velehradu (Schlógl), kolem Strážnice (Makowsky), na .Tavořinč a I.openíku (Holuby in litt.), Kuželov.ský les a Kobela u Kuželové, Klokoéník, Hrádek, les na Machových a Slružné u Javorníka, Filipov, Králov u TJh. Brodu. — Ve východní části: Hrádek u Prusenovic (Červinka), lesy u Žop, Chomýše, Bystřice a na j. m. (Sloboda), hojný kolem Vsetína, místy přečetný (Bubela), u Jasené (Ig-. Pouč), u Nov. Jičína, Příbora, Ženklavy (Sapetza), v údolí Bečvy dolů až k Hranicím (Vog-l), los u Propasti u Hranic (Dr. Hanáček), Teplice (Za- vadský), Černý les u élramborka a Šafranice u Hranic. — V křovišti při po- tůčku pod Štaudlem, hojnéji v Lipinském háji u Místku (Gogela). Ve Slezsku: Vysoký břeh nad mčstem Těšínem (Uechiritz)! a v údolích těšínského okresu obecný a ještě u Jablunkova (Kolbenheyer) !, les Zabřeg u Těšína, Blogotice, Koňská (Grabowski a Flek), Uslron (Milde), Cantory (Grabowski), V Opavsku: Hrabinská hora u Střebovic (Múkusch). 419. Astrantia Touni. Jarmatka. 1383. A. major L. (J. větší.) Lysá. Listy přizemní dlouze rapi- kate, dlanitě Sdílné, úkrojky podlouhlé neb podlouhle opakvejčité, špi- čaté, nedělené neb na konci 3 — 51aločné, nestejně 2krát pilovité. Lo- dyha s několika kratčeji řapíkatýrai a přisedlými listy. Listy obalu všecky stejné, kopinaté, celokrajné neb na konci obak 1 — 2zubé, kratší neb delší okolíčku, bělavé, zeleně žilnaté neb i narůžovělé (var. rosea M. et K.) Kališní zuby vejčitě kopinaté, hrotité. V. 0*45 — 0*80 m. Plátky bílé neb načervenalé. 2j- Červen — srpen. Světlé, lupenaté lesy, kraje lesův, lesní luka, křoví, od roviny až na nižší předhoří rozšířena. V brněnském kraji: v západní a severní části, Písařky u Brna až k Žebělínu, severní úklon Hádů v údolí Svratky kolem Veveří, v údolí Sloupském a v údolí ]>unkvy až k P.lansku, v údolí Svitavy od Piájce až k Adamovu a ve vedlejšícli žlebech až k Bilovicům (Makowsky), u Kurištátu a Olešnice (Clupek), luka u Kamenné hory (Czerny), Sklenné u Svi- tavy (Niessner), Knihnice před Jevíčkem (IJechtritz), lesy mezi Rosicemi a By- liškou, jako léž u Ostrovačic (Niessl), Ivančice (Schwoeder), Ochoz, Kanice, u Eviny skály a poblíž Býčí skály až ke Krtinám, Mal. Bukovina, Boskovice, Usobrno. — V Proslějovsku : na Kosíři, Obrově noze, na Záhoří, na Buchtelce u Hrubé jedle, na Okluce, v Repešském žlebě, na Nosku, Brněnce a j. (Spitzner). Y Jihlavsku pořídku: v lese poblíž Koněšína směrem ku Střebenickému mlými přehojná (Zavřel). V Olomoucku: v Grýgovském lese ii Olomouce (Vogl), Šlě- páiiov (Spitzner), u Boudna a Berouna (Rieger á Gans), Filipov u Wiesenberka — 1215 — (Hitlncr). V iili. liradišlském kraji: losy n Popovic (Palla), na VelU. Kamenné u Luhačovic a v hájích při Dyji ii Vh. llradislě (Schloyl), los mozi kilenčioomi a Morkoviconii u Zdonnok (Reissok), na Javořinč a Loponikn (llohihy), Hažant- nico n Strážnice, Bukovina u Vrbovce již v Uhrách, Kuželovský los a Kobela u Kuželové, Slanovisko, Klokočnik, Slružaé, Hrádek a v lese na Machových a j. u Javorníka hojná, Filipov, Nov. Lhola, Javořina, Strání, Lipinský háj, Duhovec, Královec a j. u Val. Klobouk hojná, Poteč, Piozsoší u Příkazu. — Ve výcliodní části: Hrádek a Ochoza u Prusenovic (Červinka), úpatí Hostýna a při Bystřičce u Bystřice p. H. — U Žop, Říčky a na Cernavě u Rusavy a j. nezřídka (Sloboda), nade Mžiky u Vsetína a v zámecké zahradč v Liptálu (Bubela), Val. Meziříčí (Klanic), Rysová a Okružko u Rožnova (Kotek), luka mezi Rybím a Štramberkem (Ripper), na Smrku u Čeladné, na Bílé hoře u Štrambcrka, na Svinci u Nov. Jičína, u Fulneku, na jednom úklonu mezi Příborem a Dreigiblem (Sapetza), Jasená, Lu tónina, Lholsko, ve Vlčnově a Hůrce u Si. Jičína (Ignác Pouč), při Bečvč a na Černé hoře u Rožnova, luka u Trojanovic, Paseky, Rybář a Obora u Hranic, mýtiny v Týnském liájemství, Skalka u Ostravic. — Ro- venky u Malenovic a j. m. v údolí Ostravice u Frýdlandu (Oborny), v parku Místecké střelnice, při Ostravici a Olešné pod Staudlem u Místku hojná (Gogola). Vo Slezsku : Pržno, úpatí Lysé hory. — Selské zahrady u Kramolína (Ziík), u Frývaldova. — Doln. Sorgsdorf (Lalzcl a Vierhapper), horní les u Otmachova a doln. los u Brieseim, leč již na prusk. území (Gr. Fl.). 430. Cicuta L. Rozpuk. ISS-t. C. virosa L. (R. jizlivý.) Lysý. Lodyha rournatá, jemně rýhovaná, nahoře větevnatá. Listy 2 — 3krát zpeřené, lístky cilé neb 2--3clilné, s ušty čárkovitě kopinatými až čárkovitýrni, ostře 2krát pi- lovitými, špičatými, jednostranně sbihavými. Okolik konečný větší než postranní, od těchto přerostlý. Obal žádný neb 1 — 2listý, ubalíčky mnoholisté, dolů sehnuté. Oddenek vejčitý, tlustý, vnitř přehrádko- vaný, vně kroužkovaný. V. 0-50 — 1-20 m. Koruny bílé. Prudce jedovatý, zápach nepří- jemný. 2|- Červenec, srpen. Bařiny, příkopy vodní, u rybníkův, porůzný. V brnčn- ském kraji velmi pořídku: bařiny při Dyji u Stracholína (Domas), ii Star. měsla a Linharlic u M. Třebové (Makovvsky), v okolí F>rna neroste. — V Braniskách u Plumlova v okolí Prostějova (Spilzner). V česko-moravském pohoří : u Ji- hlavky poblíž Jihlavy, velmi hojný od Waldhausenu až k Rancířovu podél mah- Jihlavky a Jihlavy u Kosko\a mlýna (Pokorný), přehojný při vtoku potůčku Mysle do Cornického rybníka pod Telčem, řidčeji v údolí Vopovky mezi Dobro- hoštem a Dačicemi (Oborny), v okolí Telče. — V Olomoucku: v bařinách a po březích Moravy u Olomouce nezřídka, zvláštč v pobřežním křoví, jako mezi Hajčinem a Repčínem (Makowsky), u Hajčína (Mik), rybník Příčinok u Nákla (Spilzner), Zábřeh (!*ánok), Piňovice (Klanic), Unčov. — V ostatní části: u Chro- pina (Palla), u Uh. Hradi.što (Schlogl), u Val. Meziříčí a Rožnova (Klanic). Ve Slezsku: břehy Visly a v příkopech trati n Bčlska (Kolbenheyer), kolem Vid- navy, v příkopech na městských rašelinných lnl<á('h za Subrtovou Krnší, ve vyschlém rameni Nisy u Briesenu a odtud až k Niso, v oboře u Oluiachova (Vierhapper). — 1216 — 431. Siuin L. Scvlák. 1385. S. latiřol'um L. (S. šírolislý, požír.) Lodyha přímá, hra- nato-rýhovaná, rournalá, větevnatá. Listy jednoduše zpeřené, lístky dolejších, ponořených hstů hřebenitě střihané neb 2 — 8krát peřeno- klané, s ušty čárkovitými, skoro štětinoví tými, lístky vynořených listů podlouhle až čárkovitě kopinaté, na dolejšku šikmé, skoro jednoduše ostrými, jemnohrotitými zuby pilovité. Lístky obaličku čárkovitě ko- pinaté, jednoduché neb 2klané, pořídku stříhané zubaté, na dolejším okraji namnoze suchomázdřilé. Vidle plodonoše s nažkami srostlé. Oddenek s kořínky nifovitými, svazčítými a výběžky oblými, pod- zemními. V. 0 50—1-20 m. Plátky bílé. Okoliky dosti veliké. Žebra nažek žlutavá, brázdy hnědé. 2|- Červenec, srpen. Stojalé a mírné tekoucí vody, lůně, mokřady, pří- kopy, porůzný. Mezi Bliičinoii a Měnínem, kolem Mikulova a Mušova (Makow- sky), u Lanštorfa a Kojetína (Ripper), příkopy na lukách při I»yji( Scliierl), ba- řiny při Dyji u Drnoholce (l>r. Hanáček), Tclnice, Slar. Břeclav, Selce, Pošlorna, Nov. Ves. — V Proslřjovsku : u Bcdihoštř, Kelcic, Otaslavic, Smržic, za Zle- chovem (Spitzner). Ve Znojemsku : Hrušovany, Božice, Frelešdorf, Jaroslavice a odtud hojný podél hranice zemské až k Lednici (Oborny). U Olomouce (Vogl), Štěpánov (Spitzner), hojný u Kroměříže (Palla) a Uh. Hradiště (Schlogl) při Mo- ravě od Hodonína až k Břeclavi (Makowsky), u Bzence (Bubela), Bohatec, Petrov, Z voleno v, Strážnice. — - Příkopy na Prusenovských rybnících (Červinka). V okolí Místku pouze v bařině Hrbuni a jejím potůčku, zde dosti hojný (Go- gela). V Těšínsku všeobecný (Pi. a M. a Kolbenheyer). 433. Benda L. Berla. 1386. B. aiigustifolia Koch. (B. úzkolistá.) Lysá. Lodyha oblá, rournatá, jemně a hojně rýhovaná, větevnatá. Listy jednoduše zpe- řené, lístky vejčitě kopinaté neb kopinaté, 2krát vroubkovaně pilovité, se zuby přiokrouhlenými, hrotitými, na dolejšku často zastřihované až laločnaté. Okoliky krátce stopkaté, zdánlivě postranní. Obal i oba- líčky mnoholisté, lístky kUnovitě kopinaté, často zastřihované, zcela byhnné, zelené, V. 0-30 — O 60 m. Plátky bílé. Plody jednobarevné, šedohnědé, nelesklé. Lístky někdy širší než u Sium latifol., kteréž se liší nejlépe lodyhou hranatou. Sium angustifolium Huds. S. latifol. ,/?. L. 2j- Červenec, srpen. Bahna, příkopy, potoky, břehy, ve střední a jižní části rozšířena, v hornatých krajinách neroste. V brněnském kraji v jižní části rozšířena: hojná v Rajském lesíku, u Králova uilýna u Brna, u Hustopeče a Klo- bouk (Steig-er), u Válče (Dr. Hanáček), u Lanštorla (Ripper), u Cejče (Uechlritz), Nenovicc, Morkůvky, Krumvíř, Terezov, Brumovice, Šardice, Star. Břeclav, Bře- clav, Nov, ves. Selce. V Prostějovsku : u Bedihoště, Břesovic, Biskupie, na Blalné, Brodince, u Slaliuek, Lutotína, líílovic, Pluuilova, Kruuisína, neroste na Drahansku (Spitzner). Ve Znojenuku: kolem Mikulova! Hrušovan! Nov. Přerova, 1217 Nov. Sídla, Znojma, Citotiic, Podinolc!, .I(!višovic, na návrsícli kolem Bihařovic, 11 (Ji-i'.š!ovélio myla, Olbrainova kosU-la, Hoslf-hrádok, v Bláliích a v Budkuvskéiii lese kolem M. Biu:U\jovlc (Oborny). Kolem Olomouce (Vogl), Tovačov (Spilzner). V iih.-hradiišíském kraji: nezřídka ii Kroměříže (Palla), ii Uh. Hradiště (Sehlogl), kolem Hodonína (Uechtrilz), na lukách a příkopech kolem Bzence obecná (Bu- bela), na Javořinč (Holuby), u Rohalce a odlud až k Strážnici došli hojná, u Velké. — V okolí Tučap rozšířena (Červinka), v Hrbuni u Míslku (Gogola). Ve Slezsku : u Tčšína (W. Fl.), Bobrek (Kolbeiihcyer), v příkopech a bařinách při Vidné kolem Jihlavy hojná. — Na městském ra.šelini.šli lamtéž a za Šubr- lovou Kraší (Vierhapper). *Helosciadum repcns Koch, Schlossrem pro Bělotín u Hranic uvedena, nebyla zde v novější dobr více nalezena. H. nodiflorum Koch, Schloglem pro bařinné louky u Kunovic a Nov. vsi u Uh. Hradiště uvedena, zde bezpochyby se jen ponn'jivě objevila. 433. Falcaria Host. Srpek. 1387. F. RÍTiiii Host. (S. polní.) Lodyha přímá, jemně rýho- vaná, rozkladitě větevnatá, namnoze lysá. Listy tuhé, 3četné, hstky 2— Sklané, nejdolejší též jednoduché, úkrojky čárkovitě kopinaté, špi- čaté, stejně a ostře chruplakovitě pilovité. Okolíky opak kuželovité. Lístky obalu a obalíčků četné, čárkoTÍté štětinovité. (znělky na konci sllustlé, rovnovážně odstálé, zdélí šířky terče náplodního. Kořen vřetenovitý. V. 0-30 -0-50 m. Plátky bílé, bylina nasivělá. Sium falcaria L., F. vuloaris Bernh., Critamus agrestis Bess. 0 a 21 Červenec, srpen. Výslunné a kamenité úkloily, úhory, skály, meze, cesty, v hlinité a vápenilé půdě, v nížinách a teplejší pahorkaluiě po- různý. V brněnském kraji: v střední a jižní části obecný (Makowsky), Dědice, Pistovice (Spilzner), pod Svitavským kopcem u Boskovic (Svěrák), u Bílovic a Podivína (Havelka), Lysice, Mal. Hostihrádky, Vážany, Slavkov, Kobeřice, Cerčín, Vyškov, Kyjov, Židlochovice, Nosislav, Huslopeč, Kurdějov, Krumvíř, Cejč, Kobylí, Krumlov, Vedrovice, Olbramovice. — Na rovině u Prostějova, Smržic, Vrahovic, Vrbátek, Žešova, Olaslavic, Křenůvek, Vícova, na Kosleckých vinohradech, na Drahansku neroste (Spitzner). Ve Znojemsku dosti obecný, kolem M. Budějovic a Jemnic již říděeji (Oborny). V česko-moravském pohoří pořídku: mezi obilím kolem Jihlavy nehojný, jako u Širokého dvora (Pokorný), M. Seral u Cizkrajova, v údolí Dyje mezi Star. Hobzím a Dačicemi (Oborny), hojný na polích u Třebíče (Zavřel), Mor. Budějovice, Velk. Meziříčí, Mitrov, Slřítež, Pern- šlýn. — Skály a stráně u Olomouce (Vogl), u Chudobína (Slavíček), Ivan u To- vačova, Předmostí u Přerova a ještě u Star. města (Spitzner). V uh.-hradištském kraji dosti hojný: od Kroměříže na jih hojný (Palla), jako u Star. města a u Ko- stelan u Uh. Hradiště (Schlógl), Vážany (Zahradník), na náspech trati, ve vini- cích a na polích nad Domanínem u Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby), Ro- hatec, Zvolenov, Strážnice, Raděj o v, Kiiězdiib, Tvarož. Lhota, Uh. Brod, Prak- šice, Havřice, Bojkovice. — Ve východní ěásli: v okolí Tučap obecný (Čer- vinka), Bystřice p. H. a jinde roztroušen (Sloboda). Ve Slezsku posud jen : u Mnichů v Těšíně (Kotula). . *Ammi majns I.. Lysý. Lodyha přímá, oblá, tvrdá, kostěná, rýhovaná, větvitá. Listy I — 2 krát Ssečné neb 3sečnč zpeřené, úkrojky hrotitě pilovité neb 77 — 1218 — peřenoklané, doleních lislův opak vejčilě okrouhlé, klínovilé neb podlouhlé, Uípé neb špičaté, hořeních kopinalé neb čárkovité kopinalé, špičalé neb zašpičalčlé. Obaly a obalíčky ninohdfislé, lístky obalů Sdílné, s lalůčky jemně čárkovilými, obalíčku kopinalé šidlovil('' nedělené. Jednou mezi brambory u Bobreku zavlečen (Kotula), bezpochyby že jen nahodile. 424. Aegopodiiim L. Jarns. 1388. A. podagraria L. (Kozí noha. brí^lif c) Lodyha přímá, hranatě brázdovaná jen nahoře přímo větevna»á. Listy přízemní a pro- střední namnoze 2krát Séetné, s listy jednou 3četnými a nedělenými se střídající, nejhořejší jednou 3četné, lístky vejčité neb vejčitě po- dlouhlé, na dolejšku velmi šikmé, konečný často 3'a očný, všecky ostře nestejně až 2krát pilovité. Obal i obalíčky žádné. Terč náplodní krátce jehlancovitý, čnělky na konci stlustlé, doKi sehnuté. V. 060 — ťOO m. Plátky bílé. Sison podag. Spreng. 4 Květen — srpen. Vlhká křoví, ploty, háje, lesy, u řek a potokův od ro- vmy až na předhoří obecný a ještě u Karlovské studénky (Oborny). 435. Carům L. Kmín. 1389. C. caryi L. (K. luční.) Lysý. Lodyha přímá, slabě hra- natá, oddálené listnatá. Listy s pošvami široce raázdřitými, 2krát peřenosečné. lístky peřenodílné s ušty čárkovitými, špičatými, nejdo- lejší pár na hlavním řapíku přes kříž postavený. Okohk 3— 5pa- prsečný. Obal. i obaUčky žádné neb z 1 — 3štětinovitých lístkův. Kořen dužnatý, tlustě vřetenovitý, V. 0'30— 0-60 m. Plátky bílé neb někdy narůžovělé. Bunium carvi M. Bieb. (^ Květen, červen. Louky, meze, křoví, příkopy, ploty, od roviny až na předhoří obecný a ještě na Klads. Sněžníku (Uechlrilz)! * C. bulboeastanum Koch. (K. bulvatý). Lodyha přímá, oblá, rýhované slabě hranatá. Listy přízemní 3krát peřenosečné, úkrojkň čárkovifých, špičatých, lodyžní nemnohé, oddálené, hoření dlouze po- švaté, namnoze jednoduše peřenoklané. Okolík mnohopaprsečný. Obal i obalíčky ze mnohých čárkovilých, jemně zakončitých lístkův. Plátky bílé. Cnělky sehnuté. Kořen kulatá blízka. V. 0-30-0-60 m. Bunium bulbocas. L. 2|- Červen, červenec. Pole a luka. U Wiesenberka 1880 P.iltncrcm ob- jeven, bezpochyby jen cizím semenem zavlečen. 426. Pimpinella L. Bedriiík. A. Druhy mnoholeté ; plod lysý. 1390. P. saxifraga L. (B. menší, obecný.) Lodyha přímá, oblá, jemně rýhovaná, odstále větevnalá, oddálené chudolistnatá, namnoze m r t n a t o-p ý ři t á. Listy jednoduše zpeřené, lístky při- - 1219 - zemních listů namnoze přisedlé, příokrouhlé, stříhané vroubkovaně pi- lovité až peřenodílné, lístky listů lodyžních peřenoklané neb 2—3 klané, nejhořejší nedělené, uštů čárkovitých neb kopinatých, nejhořejší pošvy listové s čepelí zakr- nělou neb žádnou. Obal i obalíčky žádné. Plod kulato-vejčitý, terč náplodní o polovic užší. Oddenek vřetenovitý. V. 0-25— 0-60 m. Plátky bílé, řidčeji růžové. 2|. Červenec — podzim. Suchá výslunná niísla, louky, pasivy, meze, cesty, v celém úzeiuí obecný a ješlč^ve Velk. kollijíř (Ficinus), u Karlovské studénky (Oborny), u Slar. niěsla, při vstupu na Fuhrmannšlýn, hřebenem Javoriny na Milonově a poblíž salaše na Lysé hoře. Tvar lislův a odéní rozdílné. «) integrifolia Wallr. Lístky přízemních listů jednoduché, přisedlé, vejčitě okrouhlé, nestejně stříhané vroubkovano-pilovité až jednoduše zubaté. Lodyha i listy lysé neb skoro lysé. /5) dissecta Presl. Lístky přízemních listů 1— 2krát peřeno- sečné s ušty kopinatými. i) nigrescens mih i. Bylina ± hustě pýřitá, stopky lysé neb přílysé, kořen nalomený na vzduchu modrá. Listy přízemni jako u «■ P. nigra Willd p. part. «) Obecný. /9) ftídčeji: na Boří u Hartnianic (Spitzner), Hardek a j. m. (Oborny), Třebíč (Zavřel), kolem Wiesenberka (Biltner), Velk. Losin, Pekařov. )') v jižní čásli brní^nsk('ho kraje (Makowsky), kopce u Sokolnic, kolem Znojma, Hrušovan ald. (Oborny), kolem Náměště (Rocmer), kolem Šternberka (Uechtritz), Něm. Libiny, Odry. 1391. P. mag-iia L. (B. větší.) Lysý. Lodyha přímá, hra- natě brázdovaná, oddálené listnatá, nahoře větevnatá. Listy jednoduše zpeřené, dolejší lístky přízemních listů namnoze řapíkaté, vejčité neb podlouhlé, na dolejšku klínovité neb ufaté, nestejně stříhané pilovité až 2krát peřenoklané, konečný lístek často Sklaný neb Sdílný. Hstky hořejších lodyžních hstů kopinaté. Nejhořejší pošvy listní s čepelí namnoze vyvinu- tou neb zakrnělou. Obal i obalíčky žádné. Plod v e j č i t ý, terč náplodní 3— 4 krát užší. Oddenek vřetenovitý. V. 0-40— 1-00 m. Plátky bílé neb růžové. 2|- Červen — záři. Keřnalé kopce, horni luka, svčllé háje, kraje lesův od roviny až na předhoři a hřebeny hor, rozšířen. V brněnském kraji roztroušen (Makowsky), v okolí Brna, Vranova, Krumlova, Miroslav! a Sloupu (Oborny), Vyškov, Račice (Spitzner), Líšeň, Ochoz, Pisárky, Kohoutovice, Hády u Obřan^ Soběšice, Bilovicej Adamov, Slrelice, Sokohaice, Oujezd, MaL Hostihrádky, Šara- tice, Hustopeč, KobyH, Velk. Pavlovice, Vedrovice, Kyjov. — V Proslějovsku: u Prostějova, Držovic, Žešova, Václavovic, Biskupic, u Brodku, Plumlova, ve Plenském žlebu u a na Drahansku, na lukácli na Zlechově, s listy 2 krát peřeno- 77* - 12-20 — klanými (Spilzncr). Ve Ziiojeiiiskti: u Námošlř (Rooiner), Znojma, Milfroima, Hru- šovan, Hardeku, Vranovy, M. Budčjovic, Jcvišovic, Jemnic, v nížinách při Dyji n Vislonic a j. (Obornyj; V čcsko-moravském pohoří: meze kolem Wellerhofu u Jihlavy (Reichardt), u Zámku Ždáru (Havelka), u Telče, Velkého Vanová, Řásné, Velk. Meziříčí, Bystřice, Rokylné, Ždáru. — V Olomoucku a Jeseníku: u Olomouce (Vogl), v Průchodici u Milkova (Slavíček), u Rondna a Berouna (Rieger a Gans), u Šumberka (Paul), Hrubá voda, Domašov. — Na Koperníku (Grabowski), v Křemenném příkopu, na Sludénkové holi a ve Velké kolline (Uechtiilz). V uh. -hradišťském kraji: hojný u Kroměříže (Palla), háje při Moravč a lesy u Uh. Hradišlé a Velehradu, u Luhačovic (Schlogi). u Hodonína (Wies- ner), v lese Háji a na Moraviných lukách u Bzence (Bubela), les u převozu a Žerolín u Strážnice, Filipov, Nov. ÍJiota, Javořina, les Hůrka u Uh. Brodu, Zdě- chav. — Ve východní části; u Tučap, Prusenovic a Pacelluk dosti hojný (Čer- vinka), Bystřice p. H,, Hošfálkov. — Hojný u Rusavy (Sloboda), řidčeji u Vse- tína: luka Bobrky, břehy Bečvy, Jasenice (Bubela). u Rožnova (Kolek), u Ja- sené a Vyzovic (Ig. Pouč), u Tamovického dvora, sady a luka na úpatí Svince u Nov. Jičína (Sapefza), Darebný a údolí Provazné u Halenková, Velk. Karlo- vice, Miioňov, Star. Hamry, les Grunt u Podstatu. — Frýdland (Oborny), dosti hojný v okolí Místku (Gogela). Ve Slezsku: Moravka, les Urbaška u Slavičí, Popila. ský les a j. m. u Lomné, u Bruntálu. — Nezřídka v Tčšínsku (Kolbenheyer), u Ustrone (Milde), u Pauke, Friedberku, Tomášova, Waldeuburku a Lípové (Vier- happer), Račí žleb u Javorníka, na Jauerberku a v údolí Šlakovém (Laizel). B) Bylina jednoletá, plod příliskle pýřitý. * P. auisum L. (Anýz.) Lodyha přímá, oblá, rýhovaná, přítiskle pýřitá, nahoře větevnatá. Dolejší listy okrou- hle ledvinkovité, hluboce stříhané pilovité , prostřední 3četně peřenosečné, lístků klínovitých, namnoze Sklaných. Plátky bílé. Plody větší než u předešlých, šedochlupaté. Obaly a ostatní jako u před. V. 0-30 -0-50 m, © Červenec, srpen. Původem z orientu v střední a jižní Moravč zhusta pod širým nebem se pčsluje. Jako u Lulce ald. (Spilzner). 437. Apiuin L. Mirík. * A. gTaveoleiis L. (Celer, apich.) Lysý. Lodyha přimá, hranatě brázdovaná, největevnatější. Listy tmavozelené, lesklé, dolení zpeřené. lístky jejich 31aločné neb Ssečné, úkrojků široce kosníkových, 2 - Skla- ných, stříhané pilovitých, hoření listy 3sečné. Okolíky kratičce stop- katé, pod nimi malé lupeny, z jejichž úžlabí prodloužené, okoličnatě sestavené větve okolík valně přerůstají. Obal i obalíčky žádné. Plátky bílé do žlutavá a jako plody velmi malé. Kořen tlustý, dužnatý. V. 0-30-0 50 ;;/. 0 Červenec, srpen. Na pobřežích evropských domácí, u nás se zhusta v zahradách pěstuje a nčkdy zdivočuje, jako u Troubského rylmíka poblíž Brna (Makowsky), u Mikulova (Monias). — 1221 - 428. Petroselimim Hoffiu. Petržel. •'= P, sativum Hotfin (P. kuchyňská.) Lysá. Lodyha přímá, oblá, pruhovaná, větvitá. Listy světle zelei-é, na líci lesklé, dolejší 2 — 3krát peíenosečné, úkrojků klínovitých, peřenoklaných, s ušty kopinatými, nedělenými neb zastříhovanými, hoření Sčetné, s krátkými po kraji bělomazdřitými pošvami. Okohk konečný, dlouze stopkalý, postran- ními větvemi nepřcrostlý. Obal chudolistý neb žádný, obalíčky mnoho- listé z lístkíi niťovitých, mnohem kratších okolíčkův. Plátky žlutavě bílé, vně nazelenalé. Kořen vřetenovitý, dužnatý. V. 0-40— 1-00 m. Apium petrosel. L. 0 Červen, ěervenee. V jižní Evropě domáci, u nás časlo v zahradách a pod .širým nebem na polích pěstovaná, jako kolem Znojma, Mikulova, Brna ald. (Oborny) a někdy [va zdivočelá. 439. Triiiia Hoffm. Bezobalka. 1393. T. vulgaris DC. (B. obecná.) Lysá. Lodyha přímá, ostře obranná, hlouběji rýhovaná, od dolejška jehlancovitě větvitá, větví kratších, silnějších, s okolíky četnými, malými, na spodu s čuprynou z vláken. Listy sivé, 2 — 3 krát p eře no- sec né, úkrojky čárkovité, špičaté. Obalíček jako obal žádný neb 1 — Slistečný, opadavý. Cnělka nachová. Plody vejčité, se stran smáčknuté, se žebry tlustými, tupými, na stopkách 3 — 5krát delších. Kořen vřetenovitý, krátký, hlízovitě napuchlý. V. 008— O 25 m. Plátky žlutavě bílé, vespod načervenalé, 9 bílé velmi malé, prchavé. T. glauca Dumort, Pimpinella glauca L. Q Duben, květen. Luka, výslunné kopce, zvláště na vápně, v jižní ěásli roztroušena. Sokolnické kopce u Oujezda pořidku (Makowsky), u Něměan a kraje polní u Slavkova (Niessl), Polavské kopce, na Šibeniěníku (Schlosser) a na Turoldu u Mikulova (Oborny), lomy u Hustopeče (Schierl), hojná na Cejčských kopcích (Piohrer a Makowsky), Klentico, Morkůvky a Kobylí. i398. T. Kitaibelii M. et B. (B. Kitaiblová). Lysá. Lodyha přímá, tupo branná, mělčeji rýhovaná, rozkladitě dlouho- větevná, na spodu s čuprynou z vláken, často náflalová. Listy 3 až 4krát peřenosečné, úkrojky čárkovité, špičaté. Obal žádný, obalíčky 3— Glistečné, s lístky kopí natě šidí o vitými. Květy velmi malé, leč větší než u před. Plody vejčité, se žebry méně vyniklými, menši, na stopce jen 1— 2krát delší. Kořen vřetenovitě větvitý, krátký a hlízovitě napuchlý. Koruny a ost. jak u před. V. 0-30 -0-50 m. Pimpinella glauca W. et K. 0 a 4 Květen, červen. Keřnaté kopce, háje, v jižní části. Posud jen v Bojanovickém háji mezi Mulěnicemi a Hodonínem (Thaler). 430. Biipleurum. Touni. Prorostlí k. A) Anima D C. Bylina jednoletá. Kořen vřetenovilý. — 1222 — 1394, B. rotuiidifolium L. (P. okrouhlolistý, pupovník.) Lysý. Lodyha přímá, oblá jemně proužkovaná, větevnatá neb jedno- duchá. Listy od dolejška paprskovitě mnohožebré, celo- krajné, tupé, dolejší ve j čité, zúženou spodinou při- sedlé, ostatní prorostlé, vejčité, hořeni příokrouhlé, s útlou špičkou. O k o 1 í k y 4 — 8 paprsečné, bez obalu, oba- líčky ze 3-5 v e 1 i k ý c h, okrouhle vejčitých, útle špičkatých lístků v, větších než okolíčky. Plody niťovitě žebernaté. V, 0*20— 0'40 m. Plátky sytožluté. Bylina sivozelená. 0 Červen, červenec. Role. úhory, meze, křovišto, v půdě vápeníte a hli- nité, v teplejší pahorkatině střední a jižní části, a ve Slezsku rozšířen, jinde pořídku. V brněnském kraji: v střední a jižní části hojný, v severní pořídkn, neb schází, porůzný u M. Třebové (Makowsky), kolem Brna, Cernovic, Obran, Kartouz, Vyškova (Oborny), u Drásova (Pluskal), u Drysic (Spitzner), u Ivančic (Schwoedcr), hojněji u Klobouk (Sleiger), Písařky, Kohoutovice, Vostopoviee, Moravany, Sokolnice, Oujczd, Mai. Hostihrádky, Šaratice, Slavkov, Židlochovicp, Nosislav, Blučina, Hustopeč, Kurdějov. — U Žešova, pod Kosířskýini vinohrady poblíž Prostějova (Spilzner). Ve Znojemsku: na náspech trati mezi Fryšavou a Krumlovem, v nížinách od Jaroslavic dolů, kolem Mikulova atd., kolem Znojma jen velmi pořídku, neroste u Náměště (Oborny), V Olomoucku: velmi pořídku u Olomouce (Voglj, kolem lomův u Hněvotína (Mik), pole mezi Ludomírem a Džbelem (Slavíček). V uh.-hradištském kraji: lomy na kopci Barbořínu u Tešan (Palla), při cestě mezi Uher. Hradištěm a Uher. Brodem (Sapetza), zde onde ve vinicích a na rolích u Bzence (Bubela), na Javořiné (Holuby), Velká, Mal, Vrbka, Kuželová, Králov poblíž Uher. Brodu, Havřice, Volenov, Suchá Loza, Ordějov, Bystřice, Banov. — Ve východní části: na rolích u Tučap a Jankovic roztrou- šený (Červinka), u Dobrotic (Gogela), u Prusenovic poblíž Lipníku (Sloboda), u Všeminy (Pouč), na stezce od Nov. Jičína k Čertovu mlýnu CSapelza). Ve Slezsku: kolem Těšína dosti hojný (zde GrabovÝskim pro území objeven), při silnici od Těšína k Ustroni (W. a Gr.), u Kaldova (Kotschy) a Bog-ušovic (Kol- bcnheyer), Mnichi, Dzieg-ielów a na Tulu (Wetschky), mezi Blogoticcmi a Koň- skou (Uechtritz), u Kolnovic ve Vidnavsku (Rupprecht). 1395. B. Gerardi Jacq. (P. Gerardův.) Lysý. Lodyha přímá, oblá, jemně proužkovaná, rozkladitě větevnatá. Listy tmavo- zelené, 3 — 7žilné, celokrajné, úzce čárkovitě kopinaté, dlou- ze zakončíte, objimavě přisedlé. O k o 1 i k y na lodyze a větvích konečné, 5— 7 p a pr s e čn é, postranní toliko 1 — 3 p a- p r s e č n é, paprsky nestejné. Obal 3— 51istečný, lístků v obaličku namnoze 5. čárkovitě kopinatých, jemně zakončitých, o '/a delších než okolíčky. Plody vejčité, neb podlouhle vej- čité žebra nažek niťovitá a jako brázdy hladká. V. 0-20 — 045 w. Plátky malinké, žlutavé neb načervenalé. B. patens Rchb. © Červenec, srpen. Travnaté a keřnaté stráně, meze, kraje vinic, velmi pořídku, Pod Desátkovou studénkou v údolí Dyje a Znojma, prof. Osleraurem - 122H - 1884 pro úzomí objcvíMi, pak na ceslř od Hradišlského pivovaru ku prachárnň (Oslerauer), v údolí llradiúce u Znojma (Oborny), nejbližší stanovisko v Doln. Rakousích na Šlatské hoře (Mijnke). 1396. B. teiiuissimum L. (P. nejtenší.) Lysý. Lodyha vy- stoupavá neb přímá, oblá, jemně proužkovaná, od dolejška rozkladitě větevnatá. Listy přisedlé, 3žilné, celokrajné, úzce čárkovitě kopinaté až čárkovité. Okolík konečný 3 — 5paprsečný, po- stranní úžlabni krátce stopkaté, 1 — 3paprsečné. Okolíčky v témže oko- liku velmi nestejně stopkaté. Obal a obaličky 1 — 51istečné, lístky čár- kovitě kopinaté, jemně zakončíte, lístky okolíčků delší než přisedlé nažky. Květy skoro přisedlé. Plody na žebrech a v neproužkalých brázdách zrnitě bradavkaté. V. 0"10— 0 20 w. Koruny velmi malé, žlutavé neb načervenalé. 0 Corvenoc — září. Suché, slané pastviny, trávníky a příkopy, ve střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji : Rajský lesík u Cernovic a u Králova mlýna u Brna, u Začan, Otmarova, poblíž nádraží u Zaječí a hojný u Cejče, mezi Príkludy a Lednicí (Makowsky), mezi Moutnicí a Ménínem (Schlosser), u Hustopeče (Steigerj, Terezov, Cejkovice a Kobylí. — Mezi Frelešdorfem a Nov. Přerovem, kolem Nov. a Star. Přerova u Bratibrunu a Gutenfeldu (Oborny^, Trabinský dvůr poblíž Grafendorfa, u Hevlina a přehojný mezi Frelešdorfem a Hrušovany (Ripper). B) Perennia D.C. Byliny vytrvalé. Oddenek dřevnalý. 1397. B. longifoliiim L. (P. dlouholistý.) Lysý. Lodyha přímá, oblá, jemně proužkovaná, jednoduchá, nahoře trochu větevnatá, sivě ojíněná. Listy jednoduché, celokrajné, od středního žebra vybí- havě peřenožebré, sítnato-žilnaté, dolejší dlouze řapíkaté, opak- vejčité neb elliptické, hořejší srdčitě objímavým spodkem přisedlé, podlouhlé neb v e j č i t é, prostřední nad dolejškem namnoze houslovitě stažené. Okolíky 5 — Spaprsečné, paprsky dlouhé, křivolaké. Obaličky 5 — 71istečné, jich lístky ve j čité, krátce přišpičatěléj delší než okolíčky. Plody vejčitě podlouhlé, žebra niťovitá, brázdy hladké s 3 proužky Oddenek válcovitý, rovnovážně plazivý, dosti dlouhočlenný, větvitý. V. 0-40 — LOG m. Plátky žluté. Obaličky někdy nachové náfialové. 2j- Červen — srpen. Svétlé, lupenaté lesy, lesní luka, keřnalé stráně, v jižní a střední části a v Jeseníku porůzný, jinde neroste. V brněnském kraji: v křo- vinách kolem Střelíc, jako v hluboké cestě od Střelíc k údolí Obravy, u Žilošic (Niessl). Ve Znojemsku hojný: na Spálené hoře a na Šimberku u Vranovské vsi, v Bojanovickém lese u Jevišovic, v Purkrábce u Těšatic, a sice při Una- novském potoku mezi Hojkovým a Unanovským mlýnem, zde hojný, při stezce od Hardeku k Nov. Hrádku, na úklonech Soudného vrchu, velmi osaměle též v lesích při Dyji mezi Lukovem, Novým Hrádkem a Cížovem a roztroušen v Breilauském lese u Vranova (Oborny). V Jeseníku: Sludénková hole, Velk. kotlina (Engler), zde hojný (Oliorny), Zámeček a na Kriet'hu (Engier), úklony Pradědu (Kolenatý). — 1224 - 1 398. B. falcatum L. (P. srpovitý.) Lysý. Lodyha přímá, oblá, jemně proužkovaná, větvitá, listnatá. Listy 5 — 7 žilné, doleni k do- lejšku dlouze řapikovitě zúžené, někdy srpovité ohnuté, celokrajné, hoření k o p i n a t é, úzkým spodkem přisedlé Okolíky 6 — 9paprsečné. Obal 1— 41ístečný, obaličky SHstečné. lístky kopinaté. Plody podlouhlé, žebra úzce kří- dla t á. Oddenek vřetenovitě větvitý, vícehlavý. V. 0-40— 0-80 m. Plátky syté žluté. Bylina šedozelená. 2|- Červenec — podzim. Výslunné a keřnaté kopce, skály, hráze, meze, hlu- boké česly, v slředni čásli porůzný, v jižní obecný, ve Slezsku pořídku. V brněn- ském kraji: v jižní cásli obecný, v severní pořídku (Makowsky), jesle u Bo- skovic (Svěrák)! a u Jaroměřic blíže Jevíčka (Slavíček), hojný kolem Brna, Bílovic, Ivančic, Klobouk ald. (Oborny), při Dyji u Lednice (Spilzner), Bílovice u Podivína (Havelka), Líšeň, Obrany, Kanice, Adamov, Josefské údolí, Blansko, Oslrov, obecný v okresu krumlovském, vyškovském a kyjovském, u Huslopeče, Kurdejova, Krumvíře, Morkůvek, Cejče, Kobylí, Velk. Pavlovic. — V okolí pro- slejovském: na Záhoří, u Držovic, pod Kosířskými vinohrady, u Slalinek (Spilz- ner). Ve znojemském kraji skoro všude obecný (Oborny). V údolí Jihlavy za breitenhofskou myslivnou (Pokorný), v údolí Dyje u Slar. Hobzí a Václavovic (Oborny). V Olomoucku: v křoví u Hněvolína a Slavonina (Mik). V uh.-hradišl- ském kraji: Obora u Kroměříže (Palla), obecný kolem Banova a Strážnice (Ma- kowsky), velmi obecný v okolí Bzence (Bubela), na Javořinč (Holuby), Rohalec, Pelrov, Velká, Mal. Vrbka, Javorník, Uh. Brod, Havrice, Prakšice. — Ve vý- chodní čásli : v okolí Tučap a Prusenovie obecný (Červinka), a i jinde u Hole- šova (Gogela), při silnici za Jasenou u Vyzovic (Bubela), svah pod evang-. hřbi- tovem u Jasené (Ig. Pouč). Ve Slezsku: při trati od Krnova do Pelrovic, jižná pruském území (Sinlenis), mezi Hošíálkovem a Chomýšem (Spalzier), Střebovice u Opavy (Milku sch). 431. Oeiiaiithe L. Haliicha. A. Euoenanlhe Neilr. Květy mnohosnubnc', krajní paprskující. Kořen svazčitý, mrcásky dílem řepovitč ztlustlé, s mléčnými jedovatými šíavami. 1399. O. silaifolia M. Biel). (H. koromáčovitá.) Lysá. Lodyha přímá, rournatá, brázditá, přímo větvitá a jako listy sivozelená. Doleni listy 3krát-, hoření 2krát- a nejhořejší jednoduše opeřené, lístky kopi-^ naté, hořeních hstů čárkovitě kopinaté až čárkovité, řapíky dolejších listů rournaté, hořejších zdélí neb kratší než listy. Okoliky 5 — lOpa- prsečné, okolíčky nahloučené, plodonosné polokulaté, obyčejně jen konečný, nejprv kvetoucí okolík s plodnými okolíčky, postranní vůbec neb částečně neplodné. Krajní květy paprskující. Obal žádný neb 1 listečný, obahčky mnoholistečné, lístky kopinaté. Plody vnější hranatě krátce válcovité, vnitřní d- brtlíkovité. Mrcásky kořene svazčítého niťovité, po- dlouhle válcovité a řepovitě ztlustlé, bez výběžků v. V. 0-20— 0-45 m. Plátky bílé. Oe. prolifera Host. fl. — 1225 - 2j- Červen, červenec. Rařinná luka, vlhké pasivy, slojalé vody v nížinách píi Moravě. I»le Makowského v luijích vyschlého ramene Moravy ii Hohatce, dle Zahradníka n Tliiinačova a dle llcisska pod písečným rylmíkcui při Mnravč II lliidoníiia, jako O. pinipinelloides L., a proto ješlě pro naše území nezjiširMiá, pod lýmž názvem dle R. a M. u Hulína a Kvasíc. 1400. 0. íistulosa L. (H. trubkovitá.) Lysá. Lodyha ]»iiiiiá, oblá, roLirnatá, rýhovaná, namnoze větevnatá, na dolejšku s pro- dlouženými, listnatými, na kloubech kořenujícími výběžky. Listy dlouze iapíkaté, 2krát-, hoření jednoduše peřenosečné, čepel trochu kratší rournatého, tro- chu nafouklého řapíka; lístky čárkovitě klínovité až čárkovité, často 2 — Sklané, ponořených listů v četné štětinoviíé ušty dělené. Okolík konečný plodný, 1 — 4 p a p r s e č n ý, bezobalný neb obal Uistečný, o kolíčky plodonosné kulaté, postranní neplodné, 3 — 7paprsečné, lístky obaličků četné, kopinaté, kratší okolíčka. Plod hranatě obrtlíkovitý. Mrcásky kořenové svazčité, dílem nifovité, dílemřepovitěstlustlé. V. 0-20—0 45 m. Plátky bílé neb načervenalé. Bylina bledě sivo- zrlcná. 21- Červen, červenec. Bařiny, příkopy, vlhká luka, jen v nížinách pořídku a pro území pochybná, pročež nulno níže uvedená stanoviska znova ohledati. Dle Schlosscra u Kunovic u Uh. Hradištč, u Velké a Olšovce poblíž Podstatu. V>. ťhellandrium L. Květy obojaké, Ivrajní nepaprskující. Oddenek beze sllustlých inrcáskův. 1401. O. i)hellaiulriimi Laiiik. (Kmín vodní.) Lysý. Lodyha na dolejšku často plazivá, na kloubech kořenující a často výběžky vyháně- jící neb přímá, oblá, rournatá, rýhovaná, rozkladité větevnatá. Listy rozkladité 2 — 3 krát z p e ř e n é, dolení dlouze řapíkaté, lístky vejčité, hluboce peřenoklané, s ušty kopin tými, listu ve vodě ponoře- ných mnohodílné, s ušty niťovilými. O kolíky mnohopaprsečné, všecky plodné. Obal namnoze žádný, obalíčky vícelistečné, hstků šidlovitých. Plod vejčité podlouhlý. Mrcásky kořenové niťovilé, na uzlinách oddenka svazčité přeslenaté. V. 0-50— 1-20 vt. Květy bílé. Lodyha dole velmi tlustá. Phellan- drium aquaticum L. 2|- Červen — srpen. Stojaté a mírně tekoucí vody, břehy, příkopy, v ro- vině a pahorkatině rozšířen, v předhoří pořídku. V brněnslcém kraji došli hojný: kolem Brna, Cernovic, Rajhradu (Oborny), Boskovice (Svěrák), Píslovice (Spilz- ncr), Lanšlorf (llipper), Kartouzy, ííečkovice, Nenovice, Telnice, Měnín, Nosi- slav, Vranovice, Vyškov, Bohonice, Bosonoliy, Troubsko, Star. Břeclav, hojný u Břeclavi a Nov. vsi. — V Proslějovsku: u Smržic, Celechovic, na Blatné, Brodinee, Mal. Mane, v lučném údolí mezi Žešovem a Určicemi, u Křenůvek, na Osině u IMumlova (Spilzner). Ve Znojemsku: obecný kolem Náměště (Roemer), liojný u M. Budějovic, Jaroměřic, Novolucký rybník u Jevišovic, u ílrušovan - 1226 — a všude v nížinách při Dyji, řidčeji v okolí Božic, Hodonic, Slar. Kaje (Oborny), přehojný v příkopech Irali u Frelešdorfa (Hipper). Kolem Jiliiavy obecný, časlo přehojný, jako za Rancířoš^ským rybníkem, mezi Stonařovem a Třeští, kolem Jihlavky (Pokorný), Černice, Telč, Zdar, Nov. Jimramov. — V Olomoucku : ba- řiny a příkopy při Irati u Olomouce a v lůtíích u hajčínských lomů (Vogl), Litovel (Spilzner), u Zábřeha (Paul), Pienoly poblíž Unčova. — V uh.-hradišl- ském kraji: nezřídka ii Kroměříže (Palla), nezřídka kolem Uh. Hradiště (Schldgl), hojný v bahnech a příkopech při silnici od Bzence do Veselí (Bubela), Piohalec, Strážnice, —Ve východní části: Prusenovské rybníky u Tučap (Červinka), By- střice p. H. a j.. (Sloboda), Hustopeč a Knězi díra u Suchodola (Sapelza), Bě- lotín (Bipper), Mor. Ostrava, Hrušov, Hermanice. — Bařiny pod Štaudlem, mo- křady u císařské silnice u Místku (Gogela). Ve Slezsku: v Těšínsku dosti roz- šířen (Kolbcnheyer), kolem Sorgsdorfa, Javorníka, Heřmanic, bařinná luka na Bullerberku a j. m. kolem Vidnavy (Vierhapper). 432. Seseli L. Sešel. A. Hippomarathrum DC. Zuby kališní králce Shranné, malinké, na plodu často ostávající. Plody lysé neb jemně plsCnal('', jako moučkou poprášené. Obal žádný neb llistcčný, opadavý. Lístky obalíčku v terč mističko vitý, po kraji zubatý srostlé. 1403. S. hippomarathrum L. (S. fonyklovitý). Lysý, sivozelený. Lodyha přímá, oblá, jemně rýhovaná, tvrdá, nahoře roz- větvená a chudolistá. Listy 2 — 3k rát zpeřené, hstků čárkovitých, špičatých, hoření pošvaté, s čepelí zakrnělou. Okolík 5— lOp aprsečný. Obal namnoze žádný, lístky obalíčkuvterč m i s t i č k o v i t ý, po kraji zubatý srostlé, Obalíčky a plody velmi jemně plsťnaté, jako moučkou poprášené. Oddenek vřetenovitý, přimo větvitý, nahoře čuprynatý, vicehlavý. V. 0-15 - 0'50 »K Plátky bílé neb načervenalé. Okolíčky velmi sta- žené, polokulaté. 2j- Červenec, srpen. Skály, suché a výslunné kopce a stráně, v hlinité a šlěrkovité půdě, zvláště na vápně, v střední a jižní části porůzný. V brněn- ském kraji: kopce u Nosislavi, Otnice, Oujezd, Tuřany, Slatina, mezi Ivančicemi a Oslavany (MakowskyJ ! u Němčan poblíž Slavkova, Židlochovice a Šlapanieo (Niessl)! návrší východně od i*ravlova (Bcissek), Kolby u Uherčic a kopce nad Polehradicemi (Schierl), Klobouky (Sleiger) ! u Cejčc (Wiesner)! u Šardic a Cej- kovic (Uechtritz)! stráně nad Rakšicemi, Adamův stan, a směrem k nádraží u Krumlova (Zimmennann), m^^zi Vedrovicemi a Maršovicemi (Oborny), Bodři- chovice. Mat. llostihrádky, Kurdčjov, Krumvíř, Hustopeč, Morkůvky, Kobylí, Vclk. Pavlovice, Klenlice. Ve Znojemsku: Mikulov, Příkludy a Polava (Makov- sky), Dlouhá stráž a na Arbesu u Nov. Přerova (líipper), Mohehio (Roemcr), Frauenholc a Kamenný kopec u Tasovic, při c.eslč od Milfrouna k Našelicúm, na návrších mezi Havraníky a isatovem, u Devíti mlýnův a u Velk. Mašovic po- blíž Znojma (Oborny). — Ve Slezsku: jen na jedné vlhké louce u Krausdorfa poblíž Konigsberka na úpatí mor.-slezs. Jeseníka, zde v četném množství (Bei- chardl). B. Euseseli 1>C. Lístky obalíčku prosté, ostatně jak A. — 1227 — a) Byliny zcela lysé, ^t ojíričiié. 1403. S. glancům Jacq. (S. sivý). Lodyha přímá, oblá, jemně rýhovaná, tvrdá, rozkladilě větevnatá, dole oddálené, nahoře skoro bezlistá, Jako listy lysá a sivě ojíněná. Listy na dolejšku nahloučené, 2-3krát zpeřené, lístky čárkovité neb čárkovilč kopinaté, špičaté, ř a p i k y oblé, neb smáčknuté, na hořeni straně bez rýhy. hoření pošvy listů po kraji bělomázdřité, s jednoduchou čárkovitou neb 2 — Sdílnou čepelí. Okolí k 5 — 15p a p r s e č n ý, pa- prsky lysé. Obal žádný neb IJistečný. O b al í č k y z několika šidlovitých lístečkův, 2krát kratších okolíčka. Plody vejčité, moučnaté poprášené. Oddenek vřetenovitý, tlustý, čuprynatý. V. 0*30— 1-20 m. Plátky velmi malé, bílé. Lodyha jak kost bě- lavá, dlouhovětevná. Listy přítuhé, hoření více travozelené. S. glauc, L. part., S. osseum Cranlz., S. elatum L., S. Gouani Koch. Q a 2j. Červenec, srpen. Suchá a keřnalá návrší, skalnalé a kameiiilé stráně, v střední a jižní čásli rozšířen, jinde pořídku. — V brnfMiskénn kraji : v okolí Brna,, u Slavkova, Ivančic a Zaječí (Makowsky), u Němčan, Šlapáme, Pindulky a Oslrovačic (Niessi)! Drysice, Račice (Spilzner), Židlochovické a Nosi- slavské kopce (Picissek)! u Soběšic, Adamova (Oborny)! mezi Blanskem a Slou- pem (Uechtrilz)! u Boskovic (Svěrák), u Krumlova (Zimmermann), a sice na Sv. Floriaiiku a Babě v údolí Rokylné a u Mariánské studénky ; Kartouzy, Caco- vice. Obrany, Písařky, Červený kopec, Kohoutovice, Slatina, I.íšeň, Bílovice, Jo- sefské údolí, Cebinka u Cebína, Vyškov, Sobůlky, Stražovice, Hustopeč, Kobylí, Velk. Pavlovice, Klenlice. — V Proslějovsku : na Kosíři, u Držovic, Brodku, Kobelniček, Mysliovic, Křeniivek, Krumsína, na Zlechově, u Piumlova, Slínavy, na Kosleleckých vinohradech, u Přemyslovic (Spilzner). — Ve Znojemsku: kolem Náměště až k Oslavanům obecný (PiocmerJ, hojný na Polavských a Mikulov- ských kopcích, u Jevišovic, v údolí Dyje od (Rakous) Vranova dolů velmi hojný, kolem Jaroslavic, u Hrušovan atd. (Oborny), Mor. Budějovice. V česko- moravském pohoří pořídku: výslunné kopce u Třebíče (Zavřel), Velk. Meziříčí. — V uh.-hradišlském kraji: Sv. Roch u Uh. Hradiště (Sapelza), Kyjov (Uech- trilz), les Háj, Bzinek a na mezích u cukrovaru poblíž Bzence (Bubela), u Ho- donína (Wiesner), na Javořině (Holuby); udání Schlosserova: „u Sv. Antoníčka u Hranic a na Helfenštýně" jsou dojista nesprávná a bezpochyby k S- annuum přisiušná. 1401:. S. variiim Trevir. (S. pestrý). Lodyha přímá, oblá, tvrdá, jemně rýhovaná a jako listy lysá, málo neb neojíněná, nahoře skoro bezlistá. Listy 2— vícekrát zpeřené, lístky čárkovité neb čár- kovité kopinaté. Řapíky zvláště doleních listů na hoření straně žlabo- vité. O k o li k y 15— 25p a p r s e č n é, paprsky lysé. Obal žádný neb llistečný. O k o 1 i č k y hojnokvělé, mnohem delší než vice- listečné, z kopinatých lístků složené obalíčky. Plody podlouhle vejčité, lysé, hladké, zuby kališ ní na něm velmi nepatrné. Oddenek vřetenovitě větvitý. V. 0'50— 1-20 III. Piutky bílé. S. montanuiu Saut. — 1228 — Q Červenec, srpen. Suché a kamenité Irávniky, písčité pasivy, meze, cesty, křovišlíí, v střední ? jižní části porůzný. Mezi Sokolnicemi a Oujezdem poblíž Brna (Makowsky), vé velikém množství po kraji cest u Zaječí (Uechirilz), polní cesty u Hustopeče a Velk. Slarvic (Schícrl), lesy Líchy poblíž Hostěhrádek u Klobouk (Sleiger), mezi Lednicí a Břeclaví až k Feldsberku v Doln. Rakou- sích (iMiinke), ňakvice, Klentice, Selce. — U Mikulova, Poíavy a Přiklud (Ma- kowsky) !, v Hodonínském lese (Theimer). b) Byliny H^ jemně pýřité, neojínéné. 1405. S. aimuiim L. (S. roční, zbarvený). L o d y h a tvrdá, príma, prioblá, hranatě rýhovaná, jednoduchá neb nahoře větevnatá, dosti pravidelně listnatá a jako listy a paprsky oko- lí ku j e nin ě pý ř i t á, často jako špinavo-znachovělá. Listy 2 — 3krát 5!peřené, lístky namnoze Sklané, uštů rozestálých, krátkých, čárkovitých, špičatých. Řapiky na hoření straně žlabovité. Okolíky 1 5 — 30p aprsečné, paprsky zvláště uvnitř hustě pýřité. Obal žádný neb llistečný, o balíčky mnoholisté, lístky jejich čárko- vilě kopinaté, šidlovitě zakončené, po kraji široce bělomázdřité, zdélí neb trochu delší okolíčka. Plody vejčité z mládí trochu pý- řité, pak dosti lysé. Kořen vřeteno vitý, nahoře čuprynatý. V". 020 — 0-75 ///. Plátky bílé neb načervenalé. Plody hnědé, žebra svěllejši. S coloratum Ehrh., S. bienne Grantz. (^ a 2|. Červenec — září. Suchá, travnatá návrší, pastviny, kraje lesův a vinic, meze, v rovině a teplejší pahorkatině rozšířen. V brněnském kraji : kolem Brna a v údolí Svitavy obecný, jinde porůzný (Makowslíy), u Klobouk (Steiger), u Šardic (Obí^rny), kraje lesní a Klášterní hora u Krumlova (Zimmer- mann), u Yalče v okr. hrotovickém (Dr. K. Hanáček), Slatina, Líšeň, Hustopeč, Kurdějov, Břeclav, Slar. Břeclav, Pošlerna, Nov. ves. — V Prostějovsku : na Kosíří, pod Bukem u Seloutek, na stráni nad Stichovicemi (Spilzner). Ve Zno- jemsku : kolem Náměště (Ptoemer), u Jevišovic, M. Budějovic, Jaroměřic, Jemnic, Znojma, Milfrouna, Cilonic, Tasovic, v obvodu lesa Hoje a na pastvinách roviny v jedincích zakrslých, jako při kraji rybníka u Nov. Přerova, u Hrušovan (Oborny), na Dlouhé stráži a Arbesu u Nov. Přerova a odtud až k Mikulovu (Ripper). V česko-moravském pohoří; travnaté pahorky u Liští poblíž Třebíče (Zavřel), M. Serat u Cizkrajova a Slavělín u Slavonic (Oborny), na hoře Hradisku u Piožné v Novoměstsku (Havelka). V Olomoucku: lomy u llněvotína a u Slavonic po- řídku (Mik). V uh. hradištském kraji: Ratajský les a Obora u Kroměříže (Palla), v lese Háji a na Sv. Florianku u Bzence (Bubela), Slavičín (Sapetza), na Javo- řině (Holuby), Žerotín u Strážnice, Radějov, Velká, Kuželová, Uh. Brod, Havřice, Prakšice. — Ve východní části: Velk. Lukov, Hrabina u Chomýše, Hlinsko a j. (Sloboda), u Tučap a Dobrolic dosti hojný, na pastvinách často jen 0 05 m. v. (Červinka). Ve Slezsku : kolem Těšína (Wiumier), u Vidnavy při siliuci doZuck- manllu, u Taneberku a Červené vody poblíž Vidnavy (Vierhapper). U nás též odrůda: (3) t e n u i f 0 1 i u m Fr i t z. Pojed. bot. spol. pro Branibor. XIV. Přízemní a dolejší listy dlouze řapikaté, prodloužené. Listy namnoze 3krát peřenosečné, ukroj ů oddálených, úzce čárkovitých. Bylina útlejší a štíhlejší. — 1229 — Rídčoji: údolí Ilradniee mezi Cilotiicomi a Ziiojniom, zde význačtit' (Oborny), lesy 11 Náměští' ([íocMiier), kopce u Líšlí poblíž Třebíče mezi tvarem základním (Zavřel), les Háj u Bzetice (Htibela), ^erolíii u Strážnice. C) Libanolis Koch. Kališiií zuby kopinato-šidlovilé, opadavé. Plody mrlnalé. Obal a obalíčky mnoholisté. 1406. S. libímotis Koch. (S. šírolistý). Lodyha přímá, hlu- boce rýhované hranatá, listnatá, nahoře namnoze trochu větvitá, mrlnatá až skoro lysá. Listy vespod nasivělé, pýřité až lysé, dolejší řapíkaté, 2krát neb jednou, hoření jednoduše z p e ř e n é, úkrojky v ej č i t é až klínovitě podlouhlé, 1— 2krát peřeno- klané, s ušty široce kopinatými, dolejší na hlavním řapíku sedící páry křížem postavené. Obal i obaličky vícelisté, lístky čárkovitě šidlovité, u obalíčku delší než stažené oko- líčky. Květy krátce stopkaté. Plody vejčité, šedomrtnaté. Oddenek přímo větvitý, s čuprynou vláken. V. 0'50 — i-20 m. Plátky malé, bílé. Brázdy čeruofialové, Atha- manta libanolis L. Libanotis montana Crantz. (^ Červenec, srpen. Skály, keřnaté a kamenilé stráně, meze, cesty, kraje vinic, na lukácli a pastvinách s jilovitou půdou, též na vápné a rule, porůzný. V brněnském kraji: v údolí Punkvy u Blanska, pořídku (Oborny), u Krclina (Diebel), na vápně u Polavy a Mikulova, u Cejkovic a tvar lysý na barinných lukách u Cejče (Uechtritz), u Klentic. — Ve Znojemsku: údolí Ledové u Vranova, zříceniny Chraštany, u Nov. Hrádku, Devět mlýnů při Dyji, Kozí stezka u Lukova, u Hardeku, v hlubokých cestách mezi Znojmem a Mal. Taso- vicemi, příkré stráaě kolem Sedlešovic u Znojma a j. (Oborny), na rule u l\lo- helna (Pioemer). V Olomoucku: ve křoví na jedné stráni za Slavonínem (Mik), Hněvolínské lomy (Vogi). V ostatní ěásli : Žerotín u Strážnice, Radějov. — Zříceniny hradu Lukova (Červinka), u Slavičína, na Kotouči u Šlraiiiberka a na zdích hradu u Star. Jičína (Sapetza)!, horní luka u Spálová (Schlosser). Ve Slezsku: Velk. Heraltice u Opavy (Gr. Fl.), Pocheň na Horce u Šlemplovic (W. Fl.), Osoblaha (Sintenis), Šelenburk u Krnova (Gr. Fl.), zde zsláště hojný na zdích zříceniny. 433. Aetliusa L. Tetliicha. 1407. A. cynapiuin L. (Kozí pysk, kozí petržel). Lysý. Lodyha přímá, oblá, jemně rýhovaná, větevnatá. Listy na líci lesklé, 2— 3krát zpeřené, lístky v obrysu vejčité neb podlouhlé, peřenoklané, s ušty čárkovitě kopinatými, u hořeních listů čárkovitými neb štětinovitými, pošvy listů mírně dlouhé, po kraji široce bělouiázdřité. Obal žádný, obaličky ze 3 jednostranných odslálých neb dolů sehnutých čárkovitých lístkův. Plod široce vejčitý. V. 0-20 — 1*25 m. Plátky malé, bílé; jedovatý. 0 Červen — září. Piole, úhory, záhony zahradní, rumiště, křoví, lesy, v celém území až na předhoří obecný. U nás v odrůdách: p') agrestis Wallr. Bylina 0-05— 010 m. v. Ušty lístků širší, — 1230 — tupé, vnější paprsky okolíku často jen zdčlí dosti velikého plodu. Ae. segetalis Bónningh. Na polích a úhorech v celém území obecný. 7)elatior Dóll. Bylina až 1-25 w?. v. a vyšší. Lodyha sivě ojíněná. Lístky jemněji dělené. Obalíčky + kratší než u tvaru základ- ního, leč nikoliv kratší než okolíčky za doby plodu, plody však sotva přerůstající. Plody malé. Ae. cynapioides M. B. Hídčoji. Vlhké lesy, háje. Kolem Rajhradu, Vratiovic, Slracholína, Pří- klud a Lednice (Makowsky), lesy kolem Břeclavi a Šlrážnice, na Javořině. — Horní lesy u Senohrad (Roemer), Švýcarské údolí u Vranova, údolí Jizerky mezi Lukovem a Cížovem, údolí Dyje mezi llardekem a Znojmem na více mísleck, často zvýší muže, jako na Umlauflberku, u Nov. Hrádku ald., byliny z okolí Znojma mají obalíčky delší okolíčkův, jinak jako Ae. cynapioides M. B. (Oborny), dle Schlossera v lesích u Slavonic, kde ho Oborny marné hledal. Na zámecké hoře u Frýdku (Gogela). 434. Ciiidium Cussoii. Jarva. 1408. C. YCiiosuiii Koch. (J. žilnatá). Lysá. Lodyha přímá, dole oblá, jemně rýhovaná, nahoře hranatě brázditá, jednoduchá neb na- hoře rozvětvená, oddálené listnatá. Listy 2— 3krát peřenosečné, vespod sivozelené a žilnaté, nejdolejší v době květnj ponejvíce již uschlé, ušty vzpřímené, čárkovité neb čárkovitě kopinaté, na krajích ohrnuté. Pošvy listů dlouhé, trochu nafouklé, široce mázdřitě obroubené a na- hoře 2ušetné. Obal žádný neb chudolistý, obalíčky mnoholisté, hstků čárkovitě šidlovitých, asi zdélí okohčkův. Plody skoro kulaté. Kořen vřetenovitý, nahoře s čuprynou vláken. V. 0-40 — 1'00 m. Plátky bílé. Seseli coloratum trochu podobná. Seseli venosum Hoffm., S. dubium Schkuhr. Q řidčeji 2j. Červenec — podzim. Bařinná luka, průkopy Iralí, světlé háje, příkopy, v jižní části velmi porůzný, jinde neroste. V hájích u Slracholína, Nov. mlýna a Lednice hojná (Makowsky), poskrovnu u Podivína a Příklud, zde s Eryiigium pianům (Uechlritz), při plotech kolem Lanšiorfa (Ripper), v hájích a průkopech trati „Hrušovany". — Nov. sídlo hojný (Oborny), mezi Frelešdorfem a Trabinským dvorem (Ripper), Slar. Břeclav, Břeclav, Nov. ves. 435. Conioseliiium Fischer. Šahrina. 1409. C. tartariciim Fischer. (Š horská). Lodyha přímá, oblá, jemně rýhovaná, hořeji hrubě brázditá, nahoře větvitá, ojíněná a jako žlutozelené li-ty lysá. Listy v obrysu Shranně kosnikové, 2 — 3krát zpe- řené, lístky vejčité neb podlouhlé, peřenoklané, jich dolejší úkrojky často 2 — viceklané, uštů kopinatých, útle zakončitých, na kraji ohrnu- tých. Pošvy listů veliké, nadmuté, s krajem málo mázdřitým a čepelí vyvinutou. Obal žádný neb chudolistý, obalíčky mnoholisté, lístků šidlo- vitých, brvitě drsných, dílem delších okolíčkův. Paprsky okolíkův uvnitř - 1231 ~ šerpivé. Ži^bra nažek lysých a lesklých blanitě křídlalá. Oddenek šikmý, dřevnatý, tlustě mrcasatý. V. 0-50— 1-25 M. Plátky špinavě bílé. Listy podobné listům Chaerophylium. G. Fischeri W. G., Angelica chaerophyllea Lottermoser. 2|- Srpen, září. Kcřiialé a kamenité hole a stráně horské, jen v Jese- níku, západní hranice svého rozšíření zde dostupující. Klad. Snéžník (Tausch), Velk. kollhia (Grabowski) a sice mezi kapradinami a keříky Sorbus pod Sněžnou Derou (Oborny) a o 1 kuse na horním kraji kotliny (Vicrhapper), Leilerberk (A. C. Moyer), Velk. Keilich a Nessel-Urlich (zde Grabowskim objeven), na Zámečku směrem ku Kriechu (Engler), často i v zahradách horských sázený, jako v Tomášově a Waldenburku (W. Fl.), ve Wiesenberku, Kociánově, Win- kelsdorfu a Štětinově (Oborny), v Star. městě a Adolfovicích. 436. Silaus Bess. Koromač. 1410. S. prateiisis Bess. (K. lučni). Lysý. Lodyha tuhá, přímá, dole dosti oblá, nahoře hranatá, větevnatá. Listy 2— Skrát zpeřené, lístky 2klané a peřenoklané, uštů kopinatých a podlouhle kopinatých, jemně zašpičatělých, na plochém kraji velmi jemně pilnikovaně drs- ných, vespod bleději travozelených, zřetelně žilnatých. Pošvy listů krátké, úzké. Obal žádný neb 1 — Slistečný, obalíčky mnaholistečné, lístků čárkovitě kopinatých, po kraji uzounce mázdřitých a ly.^ých, kratších okolíčkův. Plody podlouhlé s piiostřeně vyniklými žebry. Od- denek vřetenovitý, vícehlavý, nahoře čuprynatý. V. 040-0-80 w?. Květy bledožluté. Peucedanum silaus L, Gnidium silaus Spreng. 2j- Červen — srpen. Úrodná, málo vlhká luka nížin a teplejší pahorkatiny, porňzný. V brněnském kraji: u Adamova a Jedovnic (Theimer 1861), v níži- nách u Šardic a hojněji od Nov. mlýna až k Břeclavi (Makowsky), Příkludy (Uechtritz), mezi Hustopečí a Zaječím (Schierl), při dolní Dyji, jako u Nov. Sídla, Lanšlorfa (Ripper), Star. Břeclaví a Nov. vsi. — Dle F. Kováře též u ŽcTáru. V okolí Olomouce (Vogl), jako u Holic a Vsiska (Makowsky). V uh. hradišt- ské.n kraji: hojný u Kroměříže (Palla), u Luhačovic, Uh. Hradiště a Star. města (^Schlogl), luka u Uh. Ostroha a při Moravě u Bzence (Bubela), od Ho- donína až k uherské hranici (Wiesner). Ve východní části: u Jankovic a pod Lysinou u Žop (Červinka), Chomýž, Brusný, Riisava a na j. m. nezřídka (Slo- boda), luka Klapínov u Rusavy a u B\ slřice p. H. — U Vesníku a při silnici u Bobrk u Vsetína (Bubela), příkopy silniční mezi Nov. Jičínem a Bludovicemi (Sapelza), u Jasenic (Schlosser), Velk. Kunčice a Hranice. — Ve Slezsku : roz- šířen v Těšínsku (Kolbenheyer), v nížinách Nisy u Glumpenova a Kohisdorfu poblíž Vidnavy v prusk. Slezsku ( Vierhapper). 437. Foeniculum Tourn. Feiiykl. * F. capillaceum Crilil). (F. obecný). Lysý. Lodyha přímá, ob á, jemně rýhovaná, od prostředka větevnatá a jako listy sivě ojíněna. Listy 3 — vícekrát peřenosečné, úkrojků čárkovitě šidlovitých až štěti- novitých prodloužených. Pošvy hstů dlouhé, poloobjimavé, nahoře s 2 — 12^2 — široce mázdřitýnii oušky. Okoliky veliké. Obal i obalíčky žádné. Plátky žluté. Zápach celé rostliny fenyklový. V. 100 — 2-00 m. Anethum Foeni- culum L., F. ofílc. Alllon., F. vulgare Gaitn. 0 Červenec — podzim. IMvodoni z jižní Evropy, pésluje se obyčejnŘ v za- hradách, zřídka na polích. Kolem Znojma, Jaroslavic, Miknlova a j. (Oborny), u Prosléjova (Spilzner), zdivočilý u Znojma (Oborny). Na polích pčslovaný u Iluslopeče, Kurdějova, zdivočelý na jedné louce u Krumvíře. 438. Anethum L. em. Kopr. =*= A. g-rareoleiis L. (K. zahradní). Lodyha přímá, oblá, jemně rýhovaná, od prostředka bohatě větvitá i s listy lysá a sivě ojíněná. Listy 2— vícekrát přenosečné, úkrojků čárkovitě šidlovitých, štětinovi- tých. Hoření pošvy listů krátké, široce běloniázdřité, trochu ouškaté. Obal a obalíčky žádné. Koruny žluté. Zápach zakyslý, koprový. V. 0*30 až 1-00 m. 0 Červen — podzim. Původem z jižní Evropy, u ná.s se zhusta seje v za- hradách a nčkdy i zdivočuje. 439 Pastiiiaca L. Pastiiiak. 1411. P. sativa L. (P. obecný). Lodyha přímá, hranatě brázditá neb příoblá a toliko proužkovaná, od prostředka rozvětvená, chlupatá. Listy jednoduše zpeřené, na líci lysé, vespod i s řapíky ± pýřité, lístky vejčité až podlouhlé, tupé, na dolejšku často srdčité, přisedlé, nestejně vroubkovaně pilovité, na spodu často zastříhané, konečný 31aločný. Obal i obalíčky namnoze žádné. Plody vejčité se stran smáčknuté, žebra málo vyniklá. V. 0"40 — 1 00 ni, Koruny sytě žluté. (3 Červenec — podzim. Luka, meze, kopce, kraje cesl, od roviny až na předhoří obecný. Ješlé u Lípové (Uechlritz) a n Waldenburka na úpatí Praděda (Oborny 187 7). 440. Heracleum L. Bolševník. 1413 H. sphondylium L. (B. obecný, bršť). Lodyha dutá, přímá, hranaté brázditá, nahoře větfvnafá i s listy srstnatá. Listy 1 — 3jařmě zpeřené, řidčeji peřenodílhé, lístky laločnaté neb peřenoklané, konečný Slaločný, nestejně hrubě piloví' é. Pošvy břichatě nadmuté. Obal žádný neb 1 — vícelistý. Obalíčky mnoholistečné, lístků kopinatě šidíovitých. Krajní květy obyčejně paprskující. Plody opakvejčité, nejprve mrtnaté, posléze zcela lysé, proužky plochy styčné 2, kyjovitým koncem až do prostřed nažky sahající. V. 0 50— 150 w. Plátky bílé, zelenavé, nažloutlé neb načervenalé, krajní někdy málo vělší ostatních neb stejně veliké, pak obyčejně na- zelenalé ň) confornie Mónch = H. flavescens Besser, Tausch. 7) an- gustifolium Wimm. et Grab. lístky peřenoklané, úkrojků kopinatých prodloužených, poslední lístek Ssečný, 7dilný. II. angusliíoliuni Jacq. — 1283 — (^ Červen — podzim. Kraje lesňv, křovišlč, luka, háje, mýtiny, v celém území obecný a ješlě ve Velk. kotlinS (Oborny) !, u Císařské boudy, na Pradědu u ňvýcarny, VcIk. Jelení hřeben, /?) u ;-5iunberka, Wiesenberka a ve Velk. ko- lliné (Oborny), y) v území posud nepozorován. 441. Peucedaiium L. ampl. Smldník. A) Cervmria Gdrtn. Kraj plodu úzký, nanejvýš lak široký, jako polo- vice plodu. Proužky na slyčué ploše 2 — 6, v tenkém oplodí povrchní. Lodyha dření vyplněná. d) Plátky svélle-žluté. 1413. P. alsaticum L. (S. alsatský). Lysý. Lodyha přímá, h ran atě brázditá, la tn a t o-vé t vi t á, větví prutovitých, často po 2 — 3 sblížených. Listy 2 — 3krát zpeřené, Hstky v obrysu široce vejčité, vespod sivozelené, vynikle žilnaté, peřenoklané neb peřenodílné, ukroj ky čárkovitě kopinaté, hrotité, po kraji jemně pilkovaně draslavé, hoření hsly lodyžní malé, trojené, s lístky 1— 2krát peřenoklanými, na pošvách mírně vehkých, jen na pólo objímavých. Obal 5— Slistečný, hstky jeho kopinaté, na kraji bělo- mázdřité. Paprsky okolíka lysé. Gnělky na plodu nazpět ohnuté, málo delší terče náplodního. Oddenek válcovitě vřetenovitý, čuprynatý. V. 0.50—2-00 m. Plátky světle žluté. Rozvětvení nepravidelně kandelabrovité. Cnidium alsaticum Spreng., P. silaus Jacq. 'A Červenec, srpen. Suché, výslunné kopce, keřnaté úklony, kraje polí, v střední a jižní části porůzný, jinde neroste. V brněnském kraji: v jižní části až k Brnu, u Julianova, Cacovic, na Žlutém kopci, v Písařkách, u Žilošic, Ži- dlochovic, Nosislavi (Makowsky) ! , Polavské a Mikulovské kopce (Schlosser) !, Mordovna, Obrany, Červený kopec u Brna, Hustopeč, Vistonice, Šakvice, Milo- vice, Klentice. — Na vinohradech Kosířských poblíž Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku: od Hrušovan až ku Znojmu u Šatová, Hnanic, Tasovic, Sedlešovic, Hradiště, Tvořihrázi a j., kolem Znojma nezřídka (Oborny), u Hrušovan, Nov. Přerova a Nov. Sídla (Bipper). V Olomoucku: za Slavonínem (Vog-1), řidčeji v hnčvotínských lomech (Mik), Mutěnický les u Hodonína (Schierl), na Ljeskov- ském (Holuby), na Suchých lukách pod Lysinou pořídku (Červinka). }}) Plátky bílé, neb nejprve červenavé. 1414 P. cervaria Cuss. (S. jelení, srník). Lysý. Lodyha přímá obi á, rýhovaná, n ah oře slabě v ě t vi t á a chudolislá. Listy namnoze 2k r á t, řidčeji jednoduše zpeřené, lístky většinou přisedlé, podlouhle vejčité, toliko na dolejšku zastřihované, ostatně ostře pichlavě pilovité, špičatým úhlem od řapíčkůvod- stálé, všecky s k o r o v j e d n é p 1 o š e rozložené. Pochvy ve- liké, nadrauté, hoření skoro bezčepelné." Obal i obalíčky mnohoHsté, s lístky čárkovitě šidlovitými, po kraji bělomázdřitými, dolů ohnutými. Proužky 2 na ploše styčné, kstřední čáře její velmi přiblížené. Oddenek válcovitě vřetenovitý, tlustý, čuprynatý. 78 — 1234 — V. 040— rOO w. Plátky bílé, nejprve čorvenavé. Široká žebra jsou podélnou rýhou rozdělená. Čnělky na plodu sehnuté. Athamanla cervaria L., Selinum''cer. L., Ligusticum cer. Sprengl. 'A- Červenec, sríDeti. Kemalá návrší, suché lupeiialé lesy, lesní luka, v pa- horkalinř. střední, jižní, a východní části rozšířen, jinde porídku. V brněnskiMii kraji: v údolí Svitavy od Brna až k Adamovu, v údolí Oslavy u Oslavan (Ma- kowsky) !, Hády u Obran, mezi Jehnicemi a Vranovem, u ňardic a Velk. Vi- stonie (Oborny), u Židlochovic a Nosislavi (Niessl) !, v okolí Klobouk (Sleiger)!, kopce u Polehradic (Schieri), Židenické kopce, při cestě od Bílovic k Soběšicňm, Slřelice, Šaratice, Huslopeč, Knrdejov, Kobylí. — V Prostějovská: u lomu nad Seloutky, na Kosíři, u Žárovic; (Spilzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roe- mer), Vranov, Popice, Hardek, Cižov, Kozí stezka u Lukova, Kraví hora u Znojma, zde též exempláře s jednoduše zperenými listy, Pelcberk u Milfrouna (Oborny), Polavské kopce, Nov. Přerov, Nov. Sídlo (Ilohrer), zde na Růžových kopcích a Slaré holi (Ripper). V uh.-hr;»dištském kraji: Oboránu Kroměříže a lesy n Ra- taje a Popovic (Palla), v lese Plechovci u Bzence (Bubela), u Slavičína (Sa- pelza), Javořina (Holuby), Bažantnice a Žerotín u Strážnice, Knězdub, luka Voj- šice u Mal. Vrbky, Kuželová, Dlouhá a Machová Luka u Javorníka, Lysá hora a les u Bohaté lípy u Uh. Brodu, Prakšice, Vápenky a j. m. u Val. Klobouk, Horní návrší u Navojné. Ve východní části: mýtiny na Lysině, keřnalá stráň v Kruhách u Tučap (Červinka), luka u Brusného a Slavkova (Sloboda), Kotouč u Stramberka, na zdích hradu u Slar. Jičína fSapcIza), u Všeminy (Pouč). Ve Slezsku: u Krnova! Horka u Šleniplovic a u Herallic v Opavsku (Gr. Fl.) 1-1:15. P. oreoselíímm Moneh. (S. olešníkový). Lysý. Lodyha přimá, oblá, jemně rýhovaná, nahoře hlouběji brázditá a skoro bez- listá, málo větvitá. Listy 2— 3krát zpeřené, lístky v obrysu vejčité, 1 — 2krát peřenoklané, uštů podlouhle kopinatých, na kraji ne- pravidelně pilkovitě draslavýeh, řapiky postranních lístků v pravých neb tupých úhlech odstálé, v rozličných plo- chách položené. Obal a obalíčky mnoholisté, lístky obalu nazpět ohnuté, po kraji bělomázdřité. 2 proužky na ploše styčné podél k r a j ů j e j i c h o b 1 o u k o v i t ě se táhnoucí. Oddenek válcovitě vřetenovitý, tlustý, čuprynatý. V. 0'40 — LOG w. Plátky bílé, nejprve červenavé. Bylina travo- zelená, často přínachovělá. Mladé lupení voní jako mrkev. Athamanta oreoselinum L., Selinum oreos. Grantz. 2|- Červenec, srpen. Světlé lesy, luka a houští lesní, zvláště v zemi pís- čité a křemenilé, ve střední a jižní části, a ve Slezsku porůzný. Wiesgrunt u Bošovic, na Leskouně u Vedrovic. — Stráň Hejsák u Hustopeče (Schieri), u Cejče (Hasling;er), mezi Karlqvem a Šardicemi (Makowsky). Na Kosíři a u Držo- vic, poblíž Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku: u Senohrad (Roenu-r), Frauen- holc u Tasovic, mezi Našeticenii a Mi If rounem, u Jaroslavic a Hrádku, na Býčí skále u Znojma (ObornyJ, kraje těsní u Velehradu a Jalub (Schlogl), v lese Háji a náspech trati u Bzence (Bubela), u Hodonína (Wiesner), písčitá role mezi Mu- těnicemi a Hodonínským lesem (Ucchtritz), u Kyjova. — Ve Slezsku: u Koňské, poblíž Těšína (Zlili), na Sandberku a Snfborku u Vidnavy, u Mikulovic a Zuck- manllu (Vierhapperj. — 1235 — B) Thysselinum Hoffin. Kraj plodu úzký, nanejvýš s polovici oslat- niho plodil široký. Proužky na slyčné ploše 2 — 4, oplodím přikryté, vnilřní slriiĎ pouzdra přilehající. Obal innoholislý. Lodyha diilá. 1416. P. palustre Moiich. (S. bahenni, olešník). Lysý. Lodyha přímá, hranatě brázditá, dutá, nahoře trochu větevnatá. Listy 2 až vícekrát zpeřené, hstky hluboce peřenoklané, s ušty čár- kovitě kopinatými, bělošpičatými, na ohrnutém kraji hladkými. Pošvy mírně veliké, nejhořejší trochu nadmuté, s malou čepeh. Obal a obalíčky mnoholisté, lístků kopi- natých, dlouze zakončitých, na blánovitém okraji brvitě drsných, dolů sehnutých, lístky obalíčku zdélí neb delší okolíčku. Paprsky okolíka uvnitř hustě pýrito-draslavé. Od- denek 2letý, tlustě mrcasatý, bez čupryny. V. 0*50 — 1*50 m. Plátky bílé. Od podobného Cnidium a Selinum nedostatkem obalů rozdílný. Selinum palustre L., Thysselinum pal. Hoffm., Th. Plinii Spreng. (T) Červenec, srpen. Bařinná laka, ve vlhkém křoví a stromoví, n pří- kopův, rybníkův, v olšinách l)ařinných, v krajinách močálovitých rozšířen, jinde pořídku. V kraji brněnském a znojemském dle zdání neroste. U zlechovski-ho rybníka, poblíž Prostějova (Spitzner). V Jihlavsku: Mal. Cerekev, poblíž Jihlavy (Reichardl), Piůžená u Rudolce v okresu daěiekém, u Star. rybníka, při rybní- cích ve Spáleném gruntu a u Sicherských rybníkův u Slavonic (Oborny), v Ochoze u Nov. měsla několik jedinců (Havelka). V Olomoucku: bařinná místa a pev- nostní příkopy kolem Olomouce (Niessl), u Kláštera Hradiska (Vogl), u Cerno- víra a j. porůzný (Makowsky). V uh.-hradištském kraji: u Chropína (Zahradník), luka u Kunovic a Nov. vsi, poblíž Uher. Hradiště ('Schlóg'1), mlází u Hodonína (Schierl), bařinná luka mezi bzeneckým nádražím a Pískem, jakož i v lese Bzinku u F>zence (Bubela). Ve východní části: pouze v Bahně u mlýnské strouhy u Místku pořídku (Gogela), u Mor. Ostravy. Ve Slezsku: Těšín: u rybníkův u Wielk. iaky, příkopy luční nad zámkem u Koňské (Kotula), rašeliniště Golich u Bronówa, poblíž Rudzic v Tčšínsku (Reichardt), městská rašelinná luka u Vid- navy s R. linqua, u Briesenu, Kalkova, Kohlsdorfa, Otmachova, poblíž Vidnavy, leč již na pruském území (Vierhapper). 412. Imperatoria L. Všedobr. 1417. I. ostruthium L. (V. horní). Lodyha přímá, oblá, rour- natá, jemně rýhovaná, nahoře větevnatá, řidčeji jednoduchá, lysá. Listy jednou neb přízemní 2krát trojené, lysé neb vespod pýřité, lístky široce vejčité, zakončíte, nestejně hrubě pilovité, vespod na žilách přídraslavé, konečný často Slaločný, postranní 21a- ločné, listy lodyžní menší s pošvami nadmutými. Obal žádný neb llistečný. Obahčky z nemnohých nitkovitých hstečkův. Kraj plodu pokaždéstraně křídlatý, zšíří pouzder, Oddenek tlustý, vretenovitý, větevnatý, válcovité a kroužkované výběžky ženoucí. 78* — 1236 — V. 0'50— 1'00 m. Plátky bílé, zápach aromatický. Peucedanum ostruthium Koch., Winim. ?[, Červenec — podzim. Hnnií Inka, vlhké žleby ii Jihlavy a v Sudetách. O nékolika kuších na í^picberkn n Jihlavy (Pokorný), Sálvíz u Starého niřsta (Grabowski). Pěstovaný v zahradách horských vesnic : jaJvo v jedné zahradě v KoUoredovč u Místku (Gogela), u Tomášova, Waldenburku (Vierhapper), Adol- fovice u Frývaldova. 443. Tordyliiiin L. part. Zapaličk.a. 1418. T. maximuiu L. (Z. veliká.) Lodyha přímá, hranatě brázditá i s listy přítiskle srstnatá, hrany, rapíky a pošvy listů s del- šími, odstálými chlupy. Listy jednoduše zpeřené, 2 — 4 jařme, lístky dolejších listů vejci tě podlouhlé, hořeních podlouhle kopinaté, konečný prodloužený, všecky hrubě vroubkovaně pilovité, na dolejšku někdy zastřihované. Obal i obalíčky mnoholistečné, lístky čárkovitě kopinaté, v obalu stojící kratší paprskův okolíkových. Květy vnější paprskující, se 3 většími plátky, z nichž prostřední stejně, postranní velmi nestejně Sklané. Plody okrouhlé, štětinatě srstnaté, tlustý okraj plodu bělavý. Brázdy s 1 proužkem. Kořen vřetenovitý, větevnatý, jednoletý. V. 020 — O 100 m. Plátky bílé. Listy velmi drsné, za sucha lá- mavé, Gaucalis major Glus. 0 Červenec, srpen. Kamenité, keřnaté a výslunné úklony a kopce, kraje lesův a vinic, v střední a jižní Moravě pořídku a na některých místech již zašel. Nad Čertovým zinolem v Písařkách u Brna pořídku a na zámeckém vrchu u Ve- veří 1860 liojný (Makowsky), zda-li ještě tcd? Polavské kopce a u Hustopeče (Schlosser), Šar(hce (Rohrer), zřícenina Chrašlany, v údolí Dyje mezi Devíti mlýny a Trouznickým mlýnem u Znojma, zřícenina Nov. Hrádek a na Kozí stezce u Lukova, Dlouhý Šobes u Podmole, v údolí Dyje a Hradnice u Znojma (Oborny), u Chrastové (Niessner). 444. Seliniim. L. Olešník. 1419. S. earviíolia L. (O. kmínohstý). Lysý. Lodyha přímá, hranatě brázditá, s hranami přiostřenými, blánitě křídlatými. Listy dolejší 3krát, hoření jednoduše zpeřené, hstky peřenoklané neb peřenodílné, s ušty úzce kopinatými neb čárkovitými, bělavě hrotnatými, po kraji přídraslavými, plochými. Paprsky okolíka uvnitř pýřité. Obal žádný neb 1 — 2 listečný, opadavý, obalíčky mnoho- listečné, lístky čárkovitě šidlovité. Křídla žeber zšíří plodu, hřbetních trochu užší. Oddenek vřetenitě větvitý, bez ču- pryny. V. 0-30 — 0-80 m. Plátky bílé. Křídlatými hranami od všech po dobných snadno k rozeznání. 2|- Červenec, srpen. Lesní luka, bařiny, křovím porostlá luka, příkopy, od roviny až na předhori rozšířen. V brněnském kraji : kolem Brna v Písařkách — 1237 -^ a v údolí Svitavy nezřídka (Makowsky), ii Jodovnic (Theimcrj, v Lipníkách u Boskovic (Svěrák), u Pislovic a llačic (Spilzner), Břeclav, Slar. Břeclav, Lanžhol. — V Proslčjovsku: u Chaloupek, Bisknpic, na Kosíři, na Mokři a Ko- bylí lilavé u Kriunsína, a Křenůvek (Spilzner). Ve Znojemsku: okolí Náměště (Piocmer), v hájich při Irali mezi Hrušovany a Nov. sídlem, u Frelešdorfa (Oborny). V česko-moravském pohoří, jak se zdá neroste neb velmi pořídku. Dle Havelky hojný kolem Zdaru. V Olomoucku a v sev. Moravě: úklony lesní mezi Velk. Bystřicí a Sv. Kopečkem u Olomouce (Mik), lesní luka u Chomou- tová (Makowsky), Ivan u Tovačova, Štěpánov (Spilzner), při cestě k prádelně u Šumberka (Paul), v údolí Ověáckého potoka u Šternberka, Bradla, Krausovy houštiny u Něm. Libin, Velk. Losin, u uhlířských chýších u Teplice. — V uh. hradištském kraji: hojný u Kroměříže (Palla), u Mikovic a Velehradu (Schlogl), mlází u Hodonína (Schierl), hojný v lupenatých lesích a ve vrboví mezi Pískem, Uh. Ostrohem, Veselím a bzeneckým nádražím a v lese Bzinku u Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby), Uh. Brod, Prakšice, Val. Klobouky, Poteč, Příkaz. — Ve východní časti: Hrádek a Ochoza u Prusenovic (Červinka), lesy nad Žopem a hora Poschlá u Piusavy (Sloboda), u Nov. Jičína (Sapelza), u Hranic, při stezce do Teplice (Dr. Hanáček), na ŠtaudU a na lukách a travnatých místech kolem Místku porůzný (Gogela). Ve Slezsku : v Těšínsku rozšířen (Kolbenheyer), jako v údolí Ostravice u Malenovic (Oborny), Lubno, Krásná, Moravka, Lomná, Těšín, Koňská, Bogušovice, Řeznický les a j. m. u Krnova, u Kostelce. — Hojný v Opavsku (Oborny), hojný v okolí Vidnavy 1872. 445. Archaiigelica Hoffm. Aiijelika. * A, offlcinalis Hoifm. (A. větší, lékařská). Lodyha přímá, dutá, oblá, jemně rýhovaná, nahoře větevnatá i s listy lysá, toliko pod okolíkem jako paprsky okolíka hustě a jemně pý- ritá. Listy 1 neb 2 — Skrát trojeno- zpeřené, -lístky veliké, vespod na- sivělc zelené, vejčité, zašpičatělé, nestejně hrubě hrotnato-pilovité, konečný často Slaločný, postranní na dolejšku šikmé, 21aločné. Pošvy blánité, břichatě nadmuté. Obal. žádný neb llistečný, obalíčky mnoho- listečné, lístků nitkovitých. Kořen tlustý, skoro řepovitý. V. 1-00— 2*00 m. Plátky nazelenale bílé. Plody uzrálé a suché bledé. (7) Červenec, srpen. V žlebech Jeseníka pouze zdivočelý, pěstuje se v zahradách selských pohorských a někdy zdivočuje: jako u Stachlovic a To- mášova! (Vierhapper), u Waldenburka (Fiek), u Wiesenberka (Oborny), u Frý- valdova. — Domácí zahrady u Nov. Jičína (Sapelza), v jedné zahradě u Husto- peče (Šebesta)!. 446. Aiigelica L. DéheL 1430. A. silvestris L. (D. obecný, anjelika menší). Lodyha přímá, dutá, jemně rýhovaná, nahoře větvitá, větve pod okolíky a paprsky okolíkové hustě a jemně pyrit é, jinak i s lisly lysá. Listy 2— 3krát zpeřené, hsty špičatě vejčité až vejčitě kopinaté, nestejně ostře, bělošpičkatě pilovité, konečný Sdílný. Pošvy břichatě nadmuté. Obal žádný neb 1—3 lístečný, — 1238 — obalíčky vícelístečné, lístků nitkovity-ch. Oddenck vřetenovité větvitý. V, 040 — 1-50 oh. Plátky bílé do zelenavá nebo prinachovelé, velmi malé. /?) montana Schleicher, hořejší lístky na řapíčku klínovitě sbíhající, bylina velmi vysoká a statná. 2}- Červenec — září. Vlhká luka, lesy, háje, přikopy, horní žleby, v celém území až na předhoří rozšířena a ještě na Fuhrmannšlýnu, Leiterberku a pod Ovčírnou /?) u Slavonic (Oborny), Telče ald. * Levisticum Koch. Libeček. * L. officiiiale Koch. (L. lékařský). Lysý. Lodyha silná, oblá, rýhovaná, větvitá. Listy 2krát zpere né, lístky ko- sníkově ve j čité nebo klínovitě podlouhlé, často 2 až 31aIočné, střihané zubaté, nejhořejší listy 2krát neb jednou 3četné neb jednoduché, na krátkých pošvách. Obal i obalíčky mnoholistečné, lístků kopinatých, bělomázdřitě obroubených, dolů sehnutých. Plátky bledě žluté. V. 1-00— 2*20 m. Ligusticum levisticum L. 2|- Červenec, srpen. Původem z jižní Evropy, pěstuje se v selských zahradách horských krajin a někdy zdivočuje. U Adamova (Theimer), u Kun- štátu a Olešnice (Clupek), u Vícova, Drahan, Harlmanic, Roztáni v Prostě] o vsku pěstovaný (Spitzner), bojný ve vesnicích u Rudolce poblíž Dačic (Oborny), u Nov. měsla (Havelka). Pěstovaný u Černic, Bišovce, Bystřice n. P., Nov. Jimramova. — U Roudna a Berouna (Rieger a Gans) ti Něm. Libin atd., zdivočelý u Peka- řova a pěstuje se všeobecně v celém okolí Velk. Losina. — Ve východní části: kolem Tučap (Červinka), kolem Vsetína (Bubcia), u Nov. Jičína (Sapetza), u Jasenky. — V celém okolí místeckém pěstovaný (Gogela). Ve Slezsku : pěstovaný a zdivočelý u Lomné a Jablunkova. — V Jeseníku skoro ve všech vesnicích, kolem Sorgsdorfa a na Pclcberku u Vidnavy též zdivočelý (Lalzel). 447. Laserpitium L. Hladjš. A) Lodyha oblá, jemně rýhovaná, lysá. 1431. L. latifolium L. (H. širolistý).* Lodyha přímá, nahoře větevnatá, lysá. Listy trojené 3krát zpere né neb 2krát trojené, na líci lesklé, vespod sivozelené, lysé nebo jako řapíky mrtnaté, nejdolejší pár 1. řádu tak vehký jako celý ostatní list, lístky široce vejčité, nadolejšku srdčité, postranní na- mnoze šikmé, hrubě pilovité. Řapíky hlavní smáčknuté, s ostrou, žlábkovitou hranou. Pošvy břichatě nadmuté, nejhořejší s čepeh velmi malou neb bezčepelné. Lístky obalu kopinatě šidlovité, obalíčků štětin kovité, opadavé. Paprsky okolíka uvnitř draslavé. Křídla plodní často vlnovitě kadeřavá. Oddenek vál- covitě vretenovitý, kolmý, vláknitě čuprynatý. V. 0-80— 1-50 m. Plátky bílé. Okolíky vehké. t[. Červenec, srpen. Kamenité a keřnaté kopce, lesy, pořídkii. Písařky u Brna (Tkaný), pod áemberovými skalami na Hádech ii Obran (Makovvsky) !, u Luhačovic (Schlogl) !, u Banova (Makowsky)!, zřídka na Javořině (Holuby) !, — 1239 — u Val. Klobouk (Sapolza)!, dle Kolka íóž u Rožnova. — Strážnice, Velká, louky Vojšice u Mal. Vrbky, Kuželová, Máchova luka a Věličký les u Javor- níka, Nov. Lhota, Halenkov, a na Miloňovu poblíž Velk. Karlovic. B) Lodyha brázditá, ± srslnalá. 1433. L. prutlieiiicuin L. (H. pruský.) Lodyha přímá, hranatě brázditá, větevnatá, + mrtnatá neb srstnatá. Listy 2krát z p e ř e n é, na líci lysé, vespod na střední žíle a řapíku srstnaté, řidčeji zcela lysé, lístky nej dolejší perenoklané, uštů široce kopinatých, po kraji útle pilovitě draslavých, hoření listy jednoduše zpeřené, trojené až i nedělené, nejhořejší často bezčepelné. Obal a obalíčky mnoholistečné, hslkň kopinatých, široce bělomázdřitě obroubených, dolů sehnutých. Plody na hlavních žebrech roztroušeně nirtnaté, Oddenek vřetenoví tý, větvitý, namnoze rovnovážný, bez čupryny. V. 0-40 — 1-00 m. Plátky žlutavě bílé, sušené sirožluté. Plody dosti malé, s křídly tenkoblánými, žlutavě bílými. Základní tvar srstnatý. /?) glabrum Wallr. Lodyha a listy lysé, leč namnoze jemnými špičkami drsné, nanejvýš nejdoleji trochu chlupaté. 4. Červenec — září. Světlé liipenaté háje, suchá křovišlě, kraje lesní, slalinná luka v půdé jemnopisčité hlinité porůzný. V brněnském kraji: nad Julianovem (Reissek), mezi Sobčšicemi a Vranovem (Makowsky), u Adamova (Thcimer), mezi Javonickou hospodou a Galgenbuschem u Svitavy (Niessner). V Prostějovsku : na Košíři blíže Dvorku, na Boří u Hartmanic (Spitzner). Ve Znojemsku : Senohrady u Náméšté (Roemer). V Olomoucku : u Olomouce (Vogl), u Velk. Bystřice a na Sv. Kopečku (Mik), mezi Chomoutovém a Horkou (Ma- kowsky). V uh. hradišlském kraji; u Rataje (Zahradník), mezi Šardicemi a Ho- donínem (Makowsky), bařinná luka u Mikovic (Schlogl), mutenická silnice směrem k Hodonínu (Uechtrilz), les Hůrka u Uh. Brodu, Prakšice. — Ve východní části: Hrádek u Prusenovic, kraje lesní na Lysině pořídku (Červinka), hojný na lesních lukách nad Žopem (Sloboda), na jedné louce mezi Bobrky a Vesníkem u Vsetína (Bubela), na Jeličné poblíž Nov. Jičína (Sapctza). Ve Slezsku : hojný na vlhkých a rašelinných lukách u Vidnavy a Bernarlic a bařinných lukách mezi Kohlsdorfem a Bischofswaldem (Vierhapper), u Javorníka a Frývaldova (Latzel) /i) dle Pally v Ratajském a Popovickém lese u Kroměříže s tvarem základním. 1433. L. archaiigelica Wulf (H. vysoký.) Lodyha dutá větevnatá a jako rub listu, řapíky a paprsky okoliků + hustě bělo- plsfnatá, pod klouby a na pošvách skoro plsťnatá. Li- sty 2 — 3 krát umáleně zpeřené, lístky vejčité, nestejně ostře pilovité, konečný Slaločný, na spodu klínovitě zúžený, postranní 2 - Sklané. Pošvy velmi veliké, břichatě nadmuté. Obal a obalíčky mnohohsté, dolů ohnuté. Lístky obalu lupenité, obalíčku čárkovité, dlouhé, bělomázdřitě obroubené, srstnaté. Plody lysé. Oddenek silný, větvitý, tlustě mrcasatý. V. 1 00—2 00 m. Květy velmi četné, bilé. - 1240 — 2j- Červenec — září. Keřnalé a Iravnalé .slráač, žleby v Jeseníku, zde severozápadní hranice s\ého rozšíření dosliipujc. Slndénková hole (Grabowski), Hladová stráň (W. FL), Petršlýn a Velk. koUina (Gr. Fl.), Jelení hřeben, Zá- meček' na^^Kriechu (Engler), na stezce od Petrštýna k Winkelsdorfu podél pří- kopu Tise (Grabowski), v Koldšlýnských horách (Reissek), hojný v Mal. kollinč (Oborny). 448. Daucus Tourn. Mrker. 1434. D. carota L. (M. obecná, mrkvous.) Lodyha rýhovaná, větvitá a jako celá bylina i+- srstnatá. Listy 2— 3krát zpeřené, lístky peřenoklané, s ušty čárkovitými neb čárkovitě kopinatými, hrotitými, na kraji pilovitě šerpivými, pošvy velmi malé. Okolik za plodu vydutý mnohopaprsečný, často se středním, načernale nachovým květem. Obal iobalíčky mnoholisté, lístky obalu zdélí okolik a, perenodílné, sušty čárkovitými, nejdoleji s bělo- mázdřitým krajem, iístky obaličku čárkovitě kopinaté, Sklané, neb nedělené. Ostny žeber vedlejších Iřádé, na dolejšku mázdrovitě spojené, šidlovité, lysé. Kořen vřetenovitý, v odrůdě pěstované dužnatý. V. 0*25— 0'80 m. Květy bílé, někdy narůžovělé, sušením často sirožluté, vnější namnoze paprskující. 0 Červen — podzim. Meze, cesty, Inka, úhory, suché pahorky, od roviny až na předhoři obecná, zhusta pěstovaná. 449. Oriaya. Hoífin. 1435. O. graiidiflora Hoffm. (Mrkev velekvětá.) Lodyha přímá, rýhovaná, větvitá, lysá. Liáty i s řapíky a pošvami lysé neb mrtnaté, 2— Skrát zpeřené, lístky perenodílné, s ušty čárkovitými, brvitými. pošvy s krajem široce bělomázdřitým. Obal i obaiíčky 3— v í c e- listé, jich lístky podlouhle kopinaté, se širokým bělomázdřitým krajem. Vnější krajní květy papr- skující, Sklané, mnohem větší vnitřních. Žebra vedlejší plodů podlouhlých s 3 ř a d a m i šidlovitých, hákovitých ostnů v. Kořen vřetenovitý. V. 0*15 — 040 M. Plátky bílé, řidčeji trochu načervenalé. Gaucalis grandiflora L., Platyspermum grandiflorum M. et K. © Červen, Červenec. Kamenitá a keřnatá místa, kopce, kraje rolí a lesův, též mezi obilím, zvláště na vápnč. V okolí Polavy a Mikulova, nejhojněji u po- lavské zříceniny (Makowsky)l Vistonice, Milovice a Klenlice. 450. Siler Scop. Timoj. 1426. S. trilolbuin Craiitz. (T. orličkolistý, trojlaločný.) Lodyha přímá, oblá, jemně rýhovaná a jako rub listů sivě ojíněná, nahoře vět- vitá a jako celá bylina lysá. Listy na hci travozelené, 2— 3krát troj- sečné, nejhořejší jen jednoduše trojsečné; úkrojky okrouhlé, tupé, ne- - 1241 - dě'ené neb 2 — Slaločné, hrubě a nestejně vroubkované. Okolíky velmi veliké, volné. Obal a obalíčky žádné, neb z několika šidlovitých opa- davých hstkův. V. 0*70 — 1"80 m. Plátky bílé, před kvetením načervenalé. Zapáchá silně kmínem. Liserpitium aquilegiíbhum Jacq., S. aquii. Gártn. 2|- Kvelen, červen. Kamenité a keřnalé slráně, kraje vinic, pořidku. Po- sud jen v Diváckém lese poblíž Klobouk Schierlem pro území objeven. 451. Caucalis L. em. Dejvorec. 1437. C. (laucoides L. (D. mrkvovilý.) Roztroušeně chlupalý až lysý. Lodyha přímá hranatá, n a h o ř e b r á z d i t á, rozkladitě větevnatá. Listy 2— 3krát zpeřené, lístky peřenoklané, uštů krátkých, čárkovitých neb úzce kopinatých. Pošvy listů krátké, všecky čepelnaté. Obal žádný neb llistečný, obalíčky ze 3—5 kopinatých ztuha brvitých hstkův. Okolík namnoze 3papr sečný, okolíčky chudokvěté. Ostny žeber vedlejších 1 ř a d é, na spodu rozšířené a žlabovité, na konci hákovité, od hlavních žeber širší brázdou od- dělené. Bílek dovnitř spirálně stočený. V. 0-10— 0-25 m. Plátky malé, bilé neb načervenalé. 0 Květen, červen. Písčitá a výslunná místa, cesty, meze, úhory, kame- nité a keřnalé stráně, v hlinité a vápenilé půdé, v střední a jižní části hojný, jinde pořidku. V brněnském kraji obecný (Makowsky) a ještě u Serkoyic (Plu- skal), u Kunštátu a Olešnice (Clupek), jižní úklon Kikselberku u Útěchova (Czerny), u Drysic (Spilzner) a Cejče (Bubela) ! Bílovice u Podivína (Havelka), Mal. Hoslihrádky, Slavkov, Dražovice, Vyškov, Huslopeč, Klobouky, Kobylí, Velk. Pavlovice. — V Proslějovsku: u Ješova, na Kosíři a pod nim, na Zá- hoří, na Star. Plumlovč (Spilzner). — Ve Znojemsku až na okolí Náměště dpsti obecný (Oborny). Kolem Jihlavy pořidku: zde na pustých místech na Dlouhé Stěně (Pokorný). — V Olomoucku: kopce za Slavonínem, za Hněvotínem a u hněvotínských lomů (Mik), Vilošov poblíž Zábřeha (Pánek), u Ludmírova (Slavíček)! — V uh.-hradišlském kraji: pole u Obory a lomy na kopci Barbo- řínu u Kroměříže (Palla), hojný kolem Uh. Hradiště (Schlogi) a při cestě odtud k Uh. Brodu (Sapelza), na Javohně (Holuby), u Strážnice, Radějova, Hroz. Lhoty, Mal. Vrbky, Uh. Brodu, Bystřice a Ordějova. — Ve východní části: pořidku mezi osením u Chomýše (Sloboda), u Všeminy (Pouč). — Ve Slezsku: kolem Těšína (W. a Gr.)! Bobrck a Mnichi (Kolbenheyer), Dziegielów (Wetschky), mezi Blogoticemi a Koňskou (Uechtrilz). * Turgeilia Hoffm. Turgeiiie. * T. latifolia Hoffm. (T. širohstá, Dejvorec širolistý.) Lodyha přímá, brázditá, od prostredka namnoze rozkladitě větvitá, jemně pý- řitá a na hranách roztroušeně mrtnatá. Listy jednoduše peřenosečné, roztroušeně mrtnaté a brvité, na líci skoro lysé, úkrojky podlouhle ko- pinaté, přítupé, hrubě střihané pilovité až peřenoklané. Okolík 2—4 paprsečný, okolíčky chudokvěté. Obal i obalíčky ze 3—7 podlouhle kopišfovitých, široce bělomazdřitých hstkův. Ostny hlavních žeber 3řadé, — 1242 — malými nazpět obrácenými špičkami drsné. Plátky bílé neb narůžovělé Plody vejčité, kuželovitt zakončené. Kořen vretenovitý. V. 0*20— 0*40 ?«. Caucalis latiíolia L., Tordylium latif. L. 0 Červenec, srpen. Role, mezi osením, cizím semenem jen zavlečená. Na úpalí Špilberka u Brna (Makowsky), u mlýna v Bílovicích poblíž Brna 1869 (Niessl), v okolí Znojma o několika kuších na polích poblíž nádraží 1879 (Oborny), na polích u Kunovic a Nov. vsi poblíž Uh. Hradišlě velmi porůzná (Schlog-l). 452. Torilis Adaiis. Tořice. 1428. T. antliriscus Gmel. (T. třebulovitá). Lodyha přímá, jemně rýhovaná, větvitá, chlupy nazpět přítisklými, listy pak a řapiky chlupy ku předu přítisklými, tuhými mrtnaté. Listy v obrysu podlou- hlé, 2krát-, hoření jednoduše zpeřené, ne j dolejší úkrojky 1. řádu krátce řapíkaté; lístky peřenoklané, na spodu peřeno- dílné, ušty kopinaté, pilovité neb celokrajné, konečný lístek prodlou- žený, zpředu stříhané pilovitý. Obal a obalíčky z několika čárkovitě šidlovitých, štětinatých lístků v. Ostny plodu vzhůru ohnuté, na konci šidlovitě ztenčené, bez protiostnův. Plocha styčná kopinatá, 2 h n ě d ý m i proužky znamenaná. Gnělky na plodu dolů sehnuté. Kořen vretenovitý. V. 0-40— 080 m. Plátky bílé, vně zazelenalé, chlupaté, často na- červenalé. Listy chabé, kalně zelené. Tordylium anth. L. Q Červenec, srpen. Krovišlě, kraje lesní, stráně obrostlé, ploty, v celém území až na předhoří obecná. 1429. T. lielvetica Gmel. (T. helvetská.) Lodyha přímá, oblá, jemně rýhovaná, větvitá, přítiskle srstnatá a draslavá, větve přímo odstálé neb rozkladité. Listy v obrysu Shranné neb Shran- ně podlouhlé, 2krát-, hoření jednou zpeřené , n e j d o 1 e j š í úkrojky 1. řádu s řapíčkem mnohem delším než ostatní následující, lístky jako u předešlé. Obal žádný neb llistečný, opadavý. Obalíčky mnoholisté z lístků šidlovitých srstnatých. Ostny plodu dosti rovné, jemně pýřité, na konci s krátkými protiostenci. P'Ocha styčná úzce čárkovitá, s proužky málo zřetelnými. Gnělky na plodu přímé neb roze- stálé. Kořen vretenovitý. V. 0"10 — 030 m. Plátky bílé neb načervenalé. T. infesta Hoffm. 1814, Scandix infesta L., Caucalis arvensis Huds., Gauč. helvetica Jacq., G. infesta Gurt., T. trichosperma Saut. Q a O Červenec, srpen. Kamenité a výslunné pahorky a stráně, úhory, česly, kraje vinic, v střední a jižní části porůzná. V brněnském kraji: vinice u Brna a role u Nikolčic, Polavské a Mikulovské kopce (Makowsky), při stezce — 1243 — od slanice Kounice-Ivančice k Ivančicůni na úklonoch Bukoviny (lOborny), Klen- lice, Krumlov. — Uklony Košíře a Záhoří u Proslčjova (Spilznor). — Vo, Zno- jemsku: Hradisko a Karolinina hora u Znojma, v údolí Hradnice pod Hradištěm, v údolí Dyje a Leskavy u Znojma (Oborny), vinice u Nov. Sídla a Gulden- furlu, na úhorech- mezi Nov. Sídlem a Gutenfeldom (Ripper). 453. Scaiiílix Haller. Vochllce. 1430. S. pecteii Veiieris L. (Venušin hřeben.) Lodyha přímá, oblá, jemně rýhovaná, namnoze od dolejška větevnatá a jako celá by- lina roztroušeně odstále chlupatá. Listy dlouze řapíkaté, 2 — 3krát zpeřené, na úzké po kraji bělomázdřité pošvě, lístky pe- řenoklané, s ušly krátce čárkovitými, špičatými. O k o 1 í k 2 — 3-, o k o- líčky vícepapr sečné. Obal žádný, obalíčky namnoze z 5 k o p i n a t ý c h, 2 — Sklaných neb nedělených, brvitých 1 í s t k ů v. Zoban n a ž e k velmi dlouhý, od hřbetu s m á č k n u t ý, na obou krajích štětinatě brvitý. V. 0-10—020 m. Plátky malé, bilé. 0 Květen — červenec. Pole, úhory, pustá a vzdělaná místa, v střední a jižní čásli rozšířen, jinde pondku, neroste v ěesko-moravském pohoří a v rak. Slezsku. — V brněnském kraji : u Evanovic, Maxdorfa, Tuřan, Blučiny a Židlo- chovic (Niessl), Nikolčiee, Polava, Sokolnice, Oujezd, Otnice, Moutnice, Pavlo- vice, Bořetice (Makowsky), Bílovice a Podivín (Uechtrilz), Huslopeč (Schierl), Klobouky (Sleiger), jako vzácnost u Lysic ! Mal. Hostihrádky, Šaratice, Vážany, Slavkov, Nosislav, Borkovany, Bošovice, Morkůvky, Kobylí, Břeclav, Star. Bře- clav, Lanžhot, Pošlorna, Nov. ves. — V Proslějovsku: mezi obilím u Bedihoště a Olaslavic (Uličný), u Berouna (GansJ. — V uh.-hradištském kraji: na kopci ííarborinu s Caucalis, na polích při Oboře u Kroměříže (Palla), v lomech nad Kolojedy (Zahradník), u Buchlovic (Sapetza), vinice u Mařatic, u Uh. Hradiště a Luhačovic (Schlogl), u Cejče (Makowsky), Vrázov, mezi Bzencem a Kyjovem, mezi Kyjovem a Šardieemi, mezi Krumvířem a Cejkovicemi (Uechtrilz), porůzný na polích kolem Bzence (Babela), na Javořinč (Holuby), kolem Uh. Brodu, Bej- kovic a Val. Klobouk. — Ve východm' čásli: pole u Tučap, zvláště na Baraní nivě (Červinka), u Chomýže a j. m. v okolí Busavy (Sloboda), v okolí Vsetína (Biibcla) ! hojně kolem Si. Jičína, u Jasené (!§■. I^ouč). 454. Aiithrisciis Hoftin. Třebule, kerblík. A. Euanlhriscus. Plod vejčilý, čnčlka velmi krátká. Byliny jednoleté. 1431. A. Tiilg-aris Pers. (T. obecná.) Lodyha přímá, oblá, rýho- vaná, větvitá, lysá. Listy na rubu, na krajích a řapikách roztroušeně chlupaté, 3krát zpeřené, lístky peřenoklané, s ušty krátkými, čárkovitě prodlouženými, tupými, hrotitými. Pošvy dosti veliké, široce bělomázdřité, na krajích vlnitě huňaté až lysé. Okolíky 3 — 5 paprsečné, bez obalu, sympodialním přerůstáním brzy postranní, dílem stopkaté, dílem přisedlé, pa- prsky lysé. Obalíčky ze 2 — 5kopinatých, brvitých lístkův. Oplodí 3-4krát delší zobanu. Kořen vřetenovitý. — 12U — V, O- 15— 0-40 m. Plátky malé, bílé. Bylina velmi útlá, bez zá- pachu, Scandix anthriscus L. Caucalis scandix Scop., Torilis anthr. Gártn. 0 Kvělen, červen. Ploly, kamcnilá misla, zdi, zvlášle \e ysích pořídkii, a solva piivodně domáci, nýbrž jen zavlečena, ač na svých niíslech zdomáenélá. Hoj nt na Františkové v Brné mezi Chaerophyllum aromallcum (Tomaschek), za vsí Doln. Vislonice po pravé slraně silnice do Polavy (Niessl), při skelni zdi u Hustopeče a u Šakvic (Schierl), na Blatné, n Seloutek, Kralic, Hrubčic a Ota- slavic poblíž Prostějova (Spilzner), skalní slčny u Třebíče (Zavřel), Helfcnštýn u Lipníka (Schlosser). Ve Slezskn: rozšířen v Těšínsku (Kolbenheycr), u Opavy (Svěrák) a dle udání též u Krnova. B. Cerefoliuni. Plody čárkovilé, 2král delší zobanu. Cnélky delší terče náplodního. Byliny vytrvalé. 1433. A. triehosi)erma Roin. Seliult. (K. divoký.) Lodyha přímá, jemně rýhovaná, větvitá, lysá, nanejvýš pod klouby trochu chlupatá Listy 2 — 3krát zpeřené, nejdolejši úkrojky 1. rádu dlouze řapíkaté, hstky peřenoklané, s ušty podlouhle vejčitými, hrotitými, krátce štěti- natě brvitými, řapíky a rub listů roztroušeně srstnaté. Okolíky stop- katé a přisedlé, paprsky okolíků roztroušeně chlupaté. Obal žádný, o'b a 1 í č k y z 2 — 3 čárkovitě kopinatých brvitých líst- ků v. Plody štětinatě mrtnaté. Kořen vřetenovitý. V. 0 25—0-60 m. Plátky bílé. Zápach silně anýzovitý. A. cere- folium /9. trichospermum Endl., Chaerophyllum trichos. Schult,, Scandix cerefol. Hayne. O Květen, červen. Výslunné, keřnaté kopce, kamenitá, puslá místa, kraje lesní, porůzný. Franliškov u Brna a Veveří! (Makowsky), u Ivančic a IVliku- lova. — PolavsUé kopce, nejhojněji u Děvína, přehojný na Hradisku a Karoli- nině hoře u Znojma, hojný v údolí Dyje mezi Trouznickým mlýnem a Znojmem, v údolí Hradnice pod Hradištěm, u Devíti mlýnův, Miifrouna, na dlouhém Šobesu u Podmole, na Umlauftberku u Nov. Hrádku a j. m. při Dyji (Oborny). * A. cerefolium Hotfin. (K. setý.) Listy, paprsky okolika a stopky plodů namnoze slaběji chlupaté. Plody hladké, lysé a lesklé, ostatně jako předeš. V. O 30 — 0'60 m. Scandix cerefolium L., Cere- folium sativum Bess,, Chaerophyllum sat. Link. 0 Květen, červen. Původem z jižní Evropy, u nás všude pěstovaný a nn'sty zdivočelý. Zdivočelý na Žlutém kopci u Brna a u Kobylí. — Křížová hora u Hustopeče (Schierl), u Klobouk (Steiger), v křoví v dolním parku u Krumlova (Zimiiiermann), v gymnasijní zahradě v Jihlavě (Pieichardt, zá- mecká zahrada v Mikulově (Domas), u Kroměříže (Schlosser), u Vsetína (Ulehla). C. Cacosciadium Rchb. Plod podlouhle kópinatý, zobánek svraskalý, vícekrát kratší plodu. Okolíky nniohopaprsečné, všecky slopkaté, na konci lo- dyhy a větví. Oddenek vytrvalý. 1433. A. silvestris Hoffm. (K. lesní.) Lodyha pi-ímá, brázditá, větvitá, lysá neb pod klouby chlupatá. Listy umáleně 2 — 3 krát zpeřené — 1245 — ne j dolejší 3 hlavní úkrojky mnohem menší než celý ostatní list, lístky hluboce střihané pilovité, s lalůčky podlouhle kopinatými, špičatými, Okoliky fapíkaté, postranní a konečné, často nahloučené neb přeslenité. Stopky a paprsky okolíků lysé. Obal žádný neb I listečný, o b a 1 í č k y z 5 — 8š iroce kopina- tých až elliptickýeh, jemně zakončitých brvitých 1 i s l- k ů v. Květy z největší části plodné. Čnělky přímé neb sklo- něné, na plodu odstálé. Plody hladké a lesklé neb roztroušeně drobně uzlinkaté, zdélí neb delší svých stopek. Oddenek vřetenovitě větvitý V. 060 — 1*50 m. Plátky nazelenale bílé, dlouho vytrvalé. Listy lesklé. Plody hnědé až černohnědé. Chaerophyllum Silvestře L., Gere- folium silv. Bess. 21- Květen, červen, na podzim opélné. Luka, líraje lesní, křovišlě, vUiká niisla, lesní rokliny, od roviny až na vyšší predhoří přes 800 ni. obecný. Ve vyšších polohách : na Studénkové holi, Opava pod Ovčírnoii, u Frant. myslivny, v údolí horní Tise. IJrSJr. A. nitida Griircke. (K. lesklý). Lodyha přímá, hluboce, brázditá, větvitá, na dolejšku mrtnatá. Listy velmi útlé, Jz lesklé, trojené z p e r e n é, tři hlavní ú k r o j k y s t e j n ě veliké, umáleně zpeřené, s lístky peřenokianými neb 2krátzpeřéné, s lístky vejčitými neb vejčitě podlouhlými, pilovitě vroubkovanými, jich zuby tupounké neb špičkaté, často 2zubé. Květy krajní plodné v oko- líků 2 — 6, namnoze mnohem větší ostatních neplod- ných, více samčích. Čnělky trochu rozestálé, as zdélí terče náplod- ního. Plody kratší neb zdélí svých stopek, hladké a lesklé, někdv roztroušeně drobně bradavkaté, Oddenek vřetenovitě větvitý, přítlustlý. V. 0-50— l-20m. Plátky čistě bílé, opadavé. Podobá se Chaerophyl- lum hirsutum. Gerefolium nitidum Gelak., A. alpestris W. Gr., A. dubius Kabát, Fl. Gleiw., A. abortivus Jord., Ghaerophyllum nitidum Wahlgb. 2|- Květen, červen, v Jeseníku lež později. Stinné a vlhké lesy, horní žleby, v hornalých krajinách a horách až k jich hřebenům porůzný. Na Hockově louce u Jihlavy (Pokorný), lesy u zříceniny Chraštan poblíž Bítova u Vranova (Oborny). Ve východní části: na Javořině a na Javornících u Halenková. — Lesy u Vsetína (Bubela), u Starčic a v Lipinském háji u Místku (Gogela). V Těšínsku: po břehách Olšavy a přehojný v Grabině (Engler), na úpatí Tulu (Fiek). V Jeseníku: Vysoký pád (Finke), vodopád Opavy a na Nessel-Urlichn (Mayer), Studánková hole, Křemenný příkop (Uechtritz), Petršlýn, Praděd (Wim- mer), Velk. kothna (Finke), Star. ves u Piyniařova (Schierl), Karlovská studénka (Fiek) a sice při Bílé Opavě, na Donnerlanu, Šafberku a u Ludvíkova. — Výstup k Mravenčímu vrclm od Wiesenberka nahoru, Hlínová bouda. Vlčí jáma, Radersberk u Wiesenberka (Oborny), Teplice (Paul), smrkové lesy u Hubertovy boudy a na Jeleních lukách u Waldenburku (Freyn). 455. Chaerophyllum L. Krahllice. A) Druhy 2lelé s kůlovým kořenem, bez oddcnku. Ťiiělky zdélí neb něco delší terče náplodního. Plátky lysé. — 1246 — 1485. Ch. biilbosum L. (K. biilvatá, krkoška). Lodyha přímá, oblá, jemně rýhovaná, větvitá, pod uzlinami stlustlá, d o 1 e j i s r s t- natá, nahoře lysá, často sivě ojíněná a červeně skvrnatá. LištyS— 4krát zperené, lístky peřenodílné až pcře nokláné, sušty čárkovitě kopinatým i, hoření s ušty úzce čár kov i- t ý m i, na kraji lysými neb roztroušeně dlouze brvitými. Obal žádný neb 1 listečný. Lístky obalíčků čárkovitě kopinaté, nebrvité neb velmi poskrovnu ztuha brvité. Plody vejci ě kuželovité. Gnělky delší než silně sploštělý, nízký terč plodní. Hořejší část ko- ře n e v hlízku kulatou neb vejčitou n a d u ř e 1 á. V. 0-50 — 1-50 m. Plátky bílé. Listy travozelené. Myrrhis bul- bosa All. Spr. (T) Červen, srpen. Vlhké háje, křovišlč, mýliny, v teplejší pahorkalirié rozšířená, niísly, hojná. V brněnském kraji: od lírna dolů v celé jižní čásli hojná (Makowsky), jako u Slapanic (Niessl), mlýnský příkop a Adamův slaň II Krumlova (Zimmermann), u Hustopeče (Schierl), Karlouzy, Rečkovice, Hcdři- ehovice, Kolby u Uherčic, Šakvice, Klenlice, Milovice. — V Prostějovsku : před Hájem, ve vrboví za Hrdibořicemi, na Blatné (Spitzner). V^e Znojemsku: bažantnice n Kralic poblíž Náméšté (Pioemer), v nížinách Dyje a kolem Polavy (Oborny). V Olomoucku: za Slavonínem a v jedné hluboké ceslé (Mik), u Olo- mouce (Vogl), u Grýg-ova (Makowsky). V uh. hradištském kraji: u Kroměříže (Zahradník), v okolí Uh. Hradišlé (Schlogl), u Kojetína (Ripper), v lese Háji a v křoví při silnici do Veselí (Babela), na Javořině (Holuby), Bažantnice, Žero- tín, Šlamfaty a j. m. u Strážnice, Radéjov, Knězdub, Velká, Mal. Vrbka. — Ve východní části: u rybníků v flíčkách poblíž Bystřice p. H. — Ve vrboví pod Vsetínem a ve vsetínském parku (Bubela), u Hustopeče (Sapetza), na rolích u Brušperka (rioyela). Ve Slezsku : rozšířena v Tčšínsku (Kolbenheyer), u Brie- senu poblíž Vidnavy v pruském Slezsku (Vierhapper). 14:30. Ch. temiilum L. (K. mámivá). Lodyha přímá, oblá, mělce rýhovaná, větvitá, pod uzlinami trochu napuchlá a j a k o listy mrtnatá a ± špinavě červeně skvrnatá. Listy 2krát zpeřené, lístky vejčité neb vejčitě podlouhlé, laločnatě peřeno- klané, ušty tupé, zašpičatělé, částečně v roub kované. Oba- líčekz n ě k o 1 i k a čárkovitě kopinatých, br vitých lístkův. Plody podlouhle kuželovité. Gnělky zdélí cibulkovitého terče plodního. Kořen vřetenovitý, větvitý, nestlusllý. V. 0-40 — 1 00 ///. Plátky bílé. Listy měkké, kalně zelené. Plody zralé žlutavé. 0 Červen, červenec. Kraje lesní, křoví, mísla puslá, u zdí a plotů roz- šířena, místy obecná, někde i schází. V brněnském kraji : v nížinách a pahor- katině obecná, v hornatých krajinách pořídku, jako kolem Adamova a Oslavan (Makowsky), neroste u Kunšlálu a Olešnice (Clupek), pořídku ii Babic, na Bučině u Tečic, u Rosic a Veveří, hojněji u Židlichovic a Nosislavi, porůznu ve Vyškovsku. — Na střelnici u Prostějova, u Vraliovic, Krasic, na Zlecliovč (Spitzner). Ve znojemském kraji obecná, neroste však kolem Náměště lOborny). V česko-mo- — 1247 — ravském pohoří velmi pořídku, misly i scliázi ; nerosit', jak se zdá, u Jihlavy (Oborny), rosle však kolem Třebíče (Zavřel), ii Nov. měsla, Pohiedce, pod Ro- ky biem (Havelka). V Olomoucku: kraj llrýí^ovského lesa a i jinde kolem Olo- n)oaoe porůzná (Makowsky), Předmosb' u Přerova (Spilzner), u Berouna (Gans), u Milkova (Slavíček), v mčšfanském lese u Šuniberka (Paul). V uh. hradišlském kraji: hojná u Kroměříže (Palla), u Uh. Hradišlé (Schlogl), u Bzence, v lese Háji a při silnici do Veselí (Bubela), od Fiohalce až ku Slrážnici, Hroz. Lhola, í>ipov, Velká. — Ve východní čásli: obecná u Tučap a Prusenovic (Červinka), obecná u Rusavy (Sloboda), Star. Hamry a na vápnč na Kotouči u Slramberka. — U Nov. Jičína (Sapelza). Ve Slezsku hojná: v Tčšínsku (Kolbenheyer) v Opavsku a obecná v okolí Vidnavy. OdUid a,í na předhoři rozšířena (Vier- happer). B) Bylina s vytrvalým oddenkem. Cnčlky 2 — vícekrát delší terče plod- ního. Obalíčky dolů sehnuté. a) Lístky obalíčku brvité. Plátky lysé. 1437. Ch. aromaticiim L. (K. zápasná.) Lodyha přímá, oblá rýhovaná, jako i listy řapíky a pošvy srstnatá neb nahoře dosti lysá, pod uzlinami napuchlá. Listy 2 — 3 krát trojsečné, ku konci jednoduše zperené, lístky nedělené, vejčitě podlouhlé, na dolejšku často přísrdčité, zakončíte, ostré pilovité. Obal žá Iný. neb 1 — vícelistý, opadavý. Obalíček mnoholistý, lístky jeho jemně za- končíte, brvité. Plody podlouhle kuželovité. Gnělky ohnuté, 3krát delší sploštělého terče plodního. Oddenek válcovitý, vět- vitý, vícehlavý. V. 0-50— 1 00 m. Plátky^;:bílé. Plody nažloutlé, největší mezi všemi tohoto rodu. Myrrhis aromatica Spreng. 2|- Červen, srpen. Vlhké křoví a luhy, lesní potoky, kraje lesní, žleby horní, v pahorkatině a v hornatějších krajinách rozšířená, v rovině řidčeji. V br- něnském kraji porůzná: Písařky u Brna, údolí Oslavy u Nebovid, u Rosic a Ve- veří, v údolí Josefském poblíž Adamova, v údolí Punkvy u Blanska (Makowsky)!, na Františkově v Brně (Tomaschek), v Lipníkách u líoskovic (Svěrák), u Kun- štálu a Olešnice (Clupek). Ve Znojem^ku : v údolí Oslavy od Náměště dolů ne- zřídka (Roemer), v údolí Dyje roztroušená, jako kolem Bítova, Vranova, Har- deku, Znojma a odtud dolů nezřídka, jako u bohumělického mlýna, u Micmanic a Cule (Oborny). V česko- moravském pohoří: nezřídka kolem Jihlavy, při cestě ku Wetterhofu, u Koskova mlýna (Reichardl), u Obergosu (Pokorný), kolem Dačic (Oborny), Hostětice, Světlá, Mrakolín, Ořechov, Střítež, údoH Nedvědičky, porůzná v Háji u Bystřice n. P., Vršany, nad Rumpoldským mlýnem. Černý les u Zámku Ždáru, Slakhamry, Neudek. — V Olomoucku a v sev. Moravě: u Olomouce (Vogl), v Grýgovském lese a jinde porůzná (Makowsky), v údolích Jeseníku všude hojná, jako kolem Šuniberka (Paul), v údolí horní Tise, Merty, Moravy, Brané a Krupy (Oborny), Šternberk. — U Janovic (Schierl), obecná v okolí Wiesenberka, Sobotína, Velk. Losina a odtud obecná až k Velvicům a Raškovu, obecná v okolí Hanušovic, Star. měsla a ještě na Šlěpánovském vrchu poblíž Stříbrníc, obecná v okolí Koldštýna, na Berggeislu u Rymařova, Jamrtic, Gnntramovic, Budišova. — V uh. hradišlském kraji: u Koslelan (Za- hradník), u Březníka u Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina (Holuby), zde až skoro — 1248 - k (cnicnii (Makowsky), Machova luka poblíž Javorníka, Uh. Brod, Bojkovice, Val. Klobouky. — Ve východní části: u polokiiv u Rusavy (Sloboda), u Vsetína (Bubela), u Rožnova (Dr. K. Hanáček), u Vyzovic (Ig-. Pouč), u Šlramberka, Nov. Jičína a Hranic (Sapetza), hojná v krovištích u Místka (Gogela), Hradišov, Zdéchov, Halenkov, Kičera Cerňanská, hřebenem Javorníkův, hojná uVelk. Kar- lovic, na Milonově, Vysoké, luka u Salajky, Star. Hamry, Ostravice, Frýdland, Metylovská Hůrka u Melylovic, Senov, Žilina, Mor. Ostrava. — Ve Slezsku: Butosonka pod hřebenem Lysé hory, Malenovice, Pržno, Moravka, Lomná. — Tčšín (Kolbenheyer), jako v lese Zabřeg-u ald., Boguáovice, Koňská, Vítkov, Odry, Krnov, Vrbno, Ludvíkov. — Karlovská studénka (Niessl), obecná v okolí Vidnavy (Vierhapper), Tomašov, Adolfovice, Buchelsdorf, Frývaldov, Lípová. — * Ch. aureiím L. (K. zlatoplodá.) Lodyha hranatě rýhovaná, na dolejších uzlinách stlustlá, doleji mrtnatá neb delšími odstálými chlupy srstnatá. Listy nelesklé, měkké, 3krát zperené, lístky přitiskla hustě brvité, z dolejška vejčitého, peřenoklaného v kopinatou jednoduše pilovitou špičku povytáhlé, jich ušty kopinaté. Plátky bílé Plody podlouhle kuželovité, hnědé se žebry žlutavými. Gnělky nejvýše 2krát delší než cibulkovitý terč plodníi 0"50 — 1*20 m. Myrrhis aurea AU. 2j- Červen, červenec. Meze, kamenitá místa, kraje lesní, křoví, pro území pochybná neb udání v údolí Tise v severní Moravě novějším pozorováním ne- zjištěno. b) Lístky obalíčkův a plátky brvité. 1438. Ch. hirsutum L. (K. chlupatá). Lodyha přímá, oblá, rý- hovaná, pod uzhnami sotva napuchlá, nahoře větvitá a jako listy srst- natá neb skoro lysá. Listy 2krát trojené zpeřené, lístky hluboce peřenoklané, nestejnostranně vejci té, ušty vcjčité, pilovité, konečný skoro kosníkový. Obal žádný neb llistečný. Obalíček mnoholistečný, lístky jeho velmi nestejné, brvité. Plody podlouhle kuželovité, ku konci zúžené. Gnělky ztuha přímé, několikrát delší než slabě stlustlý terč plodní. Oddenek válcovitý, č ánkovaný, vícehlavý. V. 040 — O 80 m. Plátky bílé neb růžové. Pošvy listů dosti na- dmuté, brvité. Myrrhis hirsuta Scop. 2j- Květen, červen, v horách později. Vlhká bařinná neb pramenitá místa, stinné lesy, lesní potůčky, v hornatých krajinách a predhoří až do žlebů vy- sokých hor hojná, v rovině a teplejší pahorkatině neroste. V brněnském kraji: kolem Adamova, v údolí Punkvy u Blanska a na Šenhengslu u M. Třebové (Makowsky), u Svitavy (Niessl). u Pistovic a Protivanova (Spilzner), od Býčí skály až do Krtin, Mal, Bukovina, Holštýn. — V Proslějovsku: ve Vícóvském, Bepešském a Stínavském žlebu, na Okluce, v Šebeslově žlebu, u Drahan, v Chřtánu, u Repech a Baldovce (Spitzner). V česko-moravském pohoří hojná: obecná v lesích kolem Jihlavy (Pokorný), Vilímovský les a v lesích u Heraltic poblíž Třebíče (Zavřel), na úpalí Kohlberku u Slavonic, na trojí hranici zemské II Maryše, v údolí Dyje u Slar. Hobzí (Oborny), v Ochoze u Nov. města, v Zátokách za Nov. vsí (Havelka), Mal. Dyjice, Dobrá voda, Javořice a při — 1249 — potáčku pod ní, fiasiiá, zde zvláštč hojná u rybníka Vclk. Pařezilý, les Vyká- zaný II Svěllé, Ořechov, Radčrice, Bystřice n. P., Ždánice, Vítochov, les Bralraňovská u I-hotky, Vlachovice, Tří stiidnč, Vršany, ve skupině Žákovy hory, zde zvláště hojná v lese u Křivého javoru a u Stříbrné studénky, les Rovné doly u Kadova, Ždár, Černý les u Zámku Ždáru, Peperek, í^lakhamry. — V Olomoucku: u Berouna (Gans), u Drahlova (Spilzner), u Roudna (Pdeger), mřštanský les a Šumberka (Paul), Domašov, Bradla, Krausenbiischel u Něm. Libin, Rudoltice a v celém okolí Velk. Losina odtud až k Jamrticům a ještě u Gunlramovic a Budišova a od Bludova až k Mal. Moravě, Stříbrnicům a Kold- šlýnu a v celé sev. Moravě všude velmi obecná viz Oest. bot. Zeit. 1886 str. 26. a 1888 sir. 56. — V Jeseníku velmi hojná a skoro ve všech žlébech výše položených hor (Oborny), zde na moravské i slezské straně a v pohoří Klads. Sněžníka všude obecná i ve znaěné výši, skoro až vrcholů dostupujíc, jako na Černém honu u Stříbrníc, u Císařské boudy. Červený vrch, Velk. Je- zerník, u Švýcarny, u Frant. myslivny, na Kriechu, u Jeleni studénky a na EÍerggeistu. — Zámecký vrch u Vrbna, u Karlovské studéidiy, při Opavě pod Ovčirnou, na Pctršlýnu a v Křemenném příkopu (Spilzner)! Ve východní časti: u Rusavy (Sloboda), porůzná v horních lesích u Vsetína (Bubela), u Rožnova (Kolek), Nov. Jičína (Sapetza), hojná při potocích a struhách kolem Místku (Go- gela), Rozsoší u Příkazu, údolí Provazný u Halenková, Velk. Karlovice, Hlu- boká poblíž Horn. Bečvy, Pereloňky a Polána u Star. Hamer, Smrk, Skalka u Ostravice, Boškov poblíž Podslátu. — Ve Slezsku : les Gruník na úpatí Lysé hory, Moravka, hojná u Slavíci, Lomná, Vítkov, Loučky, Odry. — Na bílé Visle (Kolbenheyer), kolem Vidnavy porůzná, v horách velmi hojná (Vier- happer). 456. Myrrhis Scop. Ceclmce. * 1439. M. odorata Scop. (G. vonná.) Lodyha přímá, dutá, rýho- vaná, jakož i Hsty odstále šedochlupatá. Listy 3krát zpeřené, lístky vejčitě podlouhlé neb podlouhle peřenoklané, jejichž nejdolejší ušty podlouhle vejčité, pilovité. Okolík mnohopaprsečný. Obal žádný, oba- líčky 5— 7iistečné, z lístků kopinatých, blánovitých, za květu přímo odstálých, as zdélí květův. Paprsky a stopky květní hustě pýřité. Plody veliké až 25 mm. dl., tmavohnědé, lesklé, na hranách štětinatě srstnaté. Oddenek vřetenovitý, větvitý. V. 0 50-100 m. Plátky bílé. Zápach a chuť silně aromatické. Scandix odorata L., Lindera odorata Aschers. 2|. Květen, červen. V travnatých zahradách, kolem a poblíž chatrčí hor- ských, všude jen pěstovaná a místy zdivočelá, Hanušovice (Paul), v údolích Klads. Sněžníka (Opiz), Fílipov, Winkelsdorf, Teplice a j. m. v Jeseníku (Oborny), dle Schlossera též kolem Brunscifu a Rymařova. — U Horn. Tomášova, Walden- burku a Kraulenwalde hojná (Vierhapper), v několika exemplářích u studrtě jednoho stavení při vedlejší se silnicí do Bohmischdorfu rovnoběžné stezce zdi- vočelá a, jak se zdá, zdomácnělá. 457. Pleurospermum Hoífm. Mázdřinee. 1440, P. aiistriaciiin Hoífm. (M. rakouský.) Lysý. Lodyha přímá, dutá, brázditá, nahoře hroznovitě větvitá. Listy trojené 2krát zpeřené, 79 — 1250 — vnčjší úkrojky 2, stupně větší než vnitřní, lístky šikmo podlouhlé, na kraji jemně pilkovitě drsné, dolejším krajem po řapíku úkrojkovém až k dolejšímu páru lístků sbíhající, peřenoklané, na spodu též peřeno- dilné, ušty hrubě pilovité, zašpičatělé, hoření listy lodyžní menší, méně rozdělované, na plochých kadeřavě vlnitých pošvách.' Obal mnoho- listý, lístků často peřenodílných neb peřenoklaných, lístky obalíčků kopinaté, dolů sehnuté, nebrvité. Paprsky okolíku a stopky květní jako otrubami poprášené. Žebra plodní s kýlem trochu vlnkovitě zprohýbaným. Oddenek čuprynatý. V. 0 60 — \'60 m. Plátky bílé. Listy příkožovíté tuhé. Ligusticum austriacum L. 2j- Červen, července, v horách též v srpnu. Skalnatá a keřnalá místa, žlcby, úklony, lesní potoky, v Jeseníku a studenčjší pahorkatině pořidku. U Lomnice (Pluskal), při vchodu do Kateřinského údolí u Adamova 18(32 (Theimer). VJesenííiu: na Hockšáru (Meyer), Sludénkové holi ((Techlrilz), Praděd, Kriech, Velk. (Gr. Fl. a Oborny) a Mal. kolUna, Velk. Jelení hřtiben (Oborny), v křoví pří silnici od Zigharlic do Lipové vpravo u skály složené z pravápna s Bromus asper nezřídka, leě zřídka kveloučí, u .Javorníka (Lalzel). 458. 3Ieum Haller. E operní k. 1441. M. miitellina Gíirtii. (K. lízkolistý.) Lodyha dole oblá, jemně rýhovaná, nahoře hranatě rýhovaná, jednoduchá, lysá a bez- listá neb nahoře 1 — 2listá, s 1-2 větvemi. Listy přízemní dlouze řapí- katé, 2 — 3krát peřenosečné, úkrojky peřenoklané, s ušty úzce čárko- vitými, jemně zakončitými, lístky 1. řádu řapíkaté. Obal žádný neb llistý, obalíčky z více kopinatých, bělomázdritě obroubených hslkův. Paprsky okolíka plodonosného dosti stejné, hranatě brázdité, ly.-é. Plody vejčitě podlouhlé Oddenek vřetenovitý, čuprynalý. V. 0'15-0-45 in Plátky bílé, ponejvíce narůžovělé. Phelandrium mutellina L. 2|- Červen, červenec. Horní Uika, výslunné stráně Sudet, zde hojný. Klads. Sněžník (Opiz, Tausch)!, Suchá Kupa. — Hockšár, Koperník, Tuhrniann- šlýn, Studénlíová hole, Leiterberk, Praděd, Pctršlýn, Vysoká hole, Velk. a Mal. kotlina, Velk. Jelení hřeben, Břidlicová hole, Zlracené kameny ald. (Oborny) I Stráň Černého příkopu poblíž Sludénkové hole, Keilig, Velk. a i\lal. Jezerník, ňvýcarna (Spilzner), Drehberk, Děd, Česnekový příkop. Medvědí hřeben, Helligen- hiibel, vodorovná stezka od Ovčírny k Franl. myslivně. Svinský a Medvědí příkop, na Jezeře, Pecové kameny. — Někdy sahá i hluboko do údolí,: jako 11 Karlovské studénky a u Tomášova (Grabowski), zde v lese pod Drehberkem u Doln. Tomášova, na úpalí Zámeckého vrchu u Vrbna poblíž obydlí. 459. Couium L. Bolehlav. 1443. C. maculatum L. (B. blamatý.) Lysý. Lodyha přímá, hra- natá, mělce rýhovaná, větvitá, sivě ojíněná, dole nachově skvrnitá. Listy 2— 3krát zpeřené, na dolejšku často peřenodílné, ušty podlou- - 1251 — hl\mi, celými neb stříhané pilovitými. Obal mnoholistý, nazpět ohr- nuly, obalíčky jednostranně vyvinuté, 3 — 61isté, na dolejšku srostlé. t*lod kulatě vejčitý, se stran smáčknutý, nažky Sžebré. Kořen vřete- novitý, bez čupryny. V. 0"50— 1-50 m. Plátky bílé, Vnaí jedovatá, silně a protivně my- šinou páchnoucí. (^ Ccrvcn — srpen. Vlhké křoví, ploly, kraje lesňv, vinic a polí, náspy (rali, návsi, v rovině a teplejší pahorkaíiné porůzný, v hornatějších krajích po- řídku. V brněnském kraji: v nížinách došli hojný, jinde nejistý, neroste kolem M. Třebové (Makowsky), u Ivančic porůzný (Schwoeder), Nosálovice u Vyškova (Spilzner), n Hustopeče (Reiss), Klobouky (Steiger), u Polavy (Schierl), Lanšlorf(Rip- per). Rajský lesík uCernovic a odtud až do Rajhradu, u Kartouz, Židlochovic, Nosislavi, Vranovic. UCechovic poblíž Prostějova (Spitzncr). Ve znojemském kraji dosti hojný, neroste kolem Náměště, hojný kolem Znojma, jako na Hradisku a Karolinině hoře, ve vesnicích při Dyji kolem Znojma, Hrušovan, Božic, Vrbovce a i jinde v nížinách při Dyji hojný (Oborny), u Mikulova (Ripper), kolem .hhlavy pořídku: Oberg-oss (Pokorný). V Olomoucku: u Olomouce (Vogl), Hajčínský a Jakobský mlýn (Ma- kowsky), Píňovice (Kiauic), Renoly, Dětřichov. — V uh. hradištském kraji: nezřídka u Kroměříže zvláště při Moravě (Palla), u Uh. Hradiště (Schlogl), u Bzence, Uh. Ostroha a jinde obecný (Bubela). Ve východní části : vlliké křoviny u Pru- senovic a Jankovic (Červinka), pořídku u Rožnova (Kotek), ve vsi Žilině u Se- nová a Ženklavy (Sapetza). Ve Slezsku: v Těšinsku (Kolbenheyer), za parkem a v Slavkovském háji u Opavy (Svěrák), v okolí Vidnavy pořídku, jako u Vlčic (Bílek). 460. Coriandrum L. Koriandr. * C. sativum L. (K, setý.) Lysý. Lodyha oblá, jemně rýhovaná, větevnatá. Listy rozdílné, dolejší jednoduše zpeřené neb jen pereno- klané, s úkrojky vejčitými, peřenoklanými a s ušty vejčitými, vroub- kovaně zubatými, hořejší 2 — 3krát zpeřené, s lístky často peřenodíl- nými a ušty čárko vitými. Obal žádný neb llistečný, obahčky jedno- stranné ze 3 šidlovilě štětinkovitých lístkův. Plod kulatý. V. 0-30 — 0*50 m. Plátky bílé neb načervenalé. Smrdí štěnicemi. Q Červen, červenec. Původem z jižní Evropy, pěstuje se zvláště hojně v jižní částí pod širým nebem a někdy i zdivočuje. Pěstuje se: ve znojemském, jaroslavickém a mikulovském okresu a kolem Ivančic a Brna (Oborny), porůznu v zahrádkách u Prostě- jova (Spilzner), zdivočelý kolem Brna (Reissek), kolem Litobratřic (Zimmermann), v botanické zahradě při paedagogiu mužském na St. Brně, uKarlouz, Rousinova aiti. — Jednou u nádraží prostějovského zdivočelý (Spilzner), u Drnoholce a Mi- kulova (Ripper), u Jaroslavic, Strachotic, Znojma a 1884 též u Olbramova ko- stela (Oborny), pěst. u Nov. města (Have"ika). 85. Lythrarieae Jiiss. Kyprejovité. Rody: 1. Květy 5 — 6čclné. Kalichovitá číška smáčknuté zvonkovitá, krátká, r2zubá. Plátky nepatrné neb žádné i s 5 — 6 tyčinkami do spodu číšky vetknulé. Tobolka 2pouzdrá, mnohosemenná, nepravidelně se trhající. 461. Peplis. 79* — 1252 — 2. Kvčly 4 — fičelné. Kalichovilá číška 8 — 12zubá. Plálky 4 — 6 do Jitirojšiho kraje, tyčinky y- 1 — 2 kruzích do prostřed ka číšky neb hloubčji vc- Ikiiuté. Tobolka 2pouzdra, nepravidelnč se trhající neb pouzdrosečně pukající. 462. Lythrwn. 461. Pei)lis L, Kurinec. 1443. P. portula L. (K. kalužní.) Lodjha položená neb vystou- pavá, někdy i ve vodě plynoucí, větevnatá, větví často na dolejšku kořenujících, obyčejně načervenalá. Listy po 2 sblížené, podlouhle opakvejčité, tupé, celokrajné, řapíkaté, lysé. Květy jednotlivě úžlabní, 6četné, kratičce stopkaté s 2 listenci. Tobolka kulatá, z číšky I2žebré trochu vyčnívající. D. 0-05 — 0-20 m. Plátky růžové, přemalinké a záhy opadavé neb žádné. 0 Červenec — podzim. Příkopy, kaluže, břehy řek a rybníkňv, vlhká drive zaplavená místa, v rovině a pahorkatině rozšířen, někdy i v hornatějších kra- .inách. V brněnském kraji: porůzný v střední části, v jižní hojnější při l^yji, mezi Nov. mlýnem a MLlovicemi a ještě u Rozinky (Makowsky), v pisku Kře- linky u Lelovic (Niessl), u Kunštátu a Olešnice (Clupek), břehy Svratky u Pí- sařek (Oborny), Kobylí, Vistonice, Šakvice, Břeclav, Star. Břeclav, Lanžhot. — V mokřadech za Maršenem u Bousína poblíž Prostějova (Spilzner). Ve Zno- jemsku porňzný: kraje rybníků kolem Náměště, u Vokarce (Pioemer), u T>rno- holce, Frelešdoría a Nov. Přerova (Oborny), u Nov. Sídla (Rippcr). V česko- moravském pohoří: příkopy mezi Lesním dvorem a Wetierhofem u Jihlavy (Po- korný), hojněji jižně odtud : Sicherské rybníky, lesní rybníky mezi Slavonicemi a r>ačicemi, u Mutišov'a, Nov. vsi, Piudolce, Dačic, zde přehojný u horn před- městí, u Maryše, na lukách pod Kohlbcrkem u Kadolce poblíž Slavonic, u Li- polce a Valtinova a j. v okolí Iiařic a Slavonic hojný (Oborny), u Nov. města, Nov. vsi, Vlachovic, Lhotky, Ždáru a Březí (Havelka), u Černice, Telče a po- rňzný po břehách rybníka u Věchňova. -— V Olomoucku : u Olomouce (Vogl), břehy Moravy u Klášl. Hradiska (I^eissek), za Hajčínským iňlýnem u Olomouce a na Sv, kopečku (Makowsky), u Berouna (Gans), hojný u Zábřeha (Pánek), v příkopech lučních mezi Wiesenberkem a Velk. Losínem, u Filipova (Oborny), u Uh. Hradiště (Sapelza). Ve východní části : kaluže u cihelny na Jelenové u Vsetína (Bubela), ve Vys. lese u Nov. Jičína, u Hustopeče a Frýdku (Sapetza), v údolí Ostravice nad Frýdlandem až k Star. Hamrům (Oborny), u Místku a Mal. Kunčic (Gogela). Ve Slezsku: v Těšínsku (Kolbenheyer), od Vidnavy až k Nise hojný, v jedné tůni nad Hukovicemi, u CerveiK' vody (Vierhappcr), u Dčlřichovic (Rieger). 462. Lythriím L. KypreJ. A) Květy namnoze s (i tyčinkami, v úžlabí lislň postavené, hluboko na dolejšku lodyhy začínajíce, jednotlivé neb po 2. Hlavní květ v každém úžlabí s 2 stálými, bělavými listenci. Byliny jednoleté. 1444. L. hyssopifolia L. (K. isopolistý.) Lodyha přímá neb vy- stoupavá, 4hranná, namnoze od dolcjška větevnatá, větví nestejných, prutovitých; obloukovitě vystoupavých. Listy sivozelené, střídavé, dolejší skoro stříčné; podlouhlé neb čárkovitě kopinaté, celo- — 125H .— krajné, špičaté, k dolejšku zúžené. Květy úžlabní kratičce s topkaté. Vnější zuby kališni kopinaté, 2krát delší vnitrních 3hran- ných. Tobolka válcovitá. V. O-lO — 0 30 m. Plátky malé, světle nachově lilákové, opadavé. Tyčinky asi v polovici kališni trubky vynikající. O Červenec — září. Břehy, příkopy, zaplav(Vk'aná iiiísla, v slřediií a jižní čásli velmi rozšířen, jinde porůzný neb schází. V brněnském kraji: zvlášlé v jižní čásli rozšířen, jako u Měniua, Židlochovic !, í^avlovic ! a Cejče ! a na sever je.šlč u Linharlic poblíž M. Třebové (Makowsky), při Třebovce a u Jevi- šovského potoka (Czerny), u Komárova (Reissok), Lanštorťa (Ilipper), Nosislav, Terezov, lírumovice, Šardice, Kobylí, Šakvice, Polava, Břeclav, Nov. ves, Lanž- .hot. V Proslějovslvu : u Vrahovic, na Valové u hráze (Uličný), u Sv. Anny v Drozdovicícti, na Hloučele u koslipalny (Spilzner). Ve Znojemsku: .podél Dyje od Drnoholce a Příkliid dolů až k Břeclavi (Makowsky), ii Mušova, Vi- stonic (ScIllo^ser)!, u Mikulova (Reisselv)!, a Hrušovan (Oborny)!, hojnéji u Fre- lešdorfa a Nov. Přerova, jako léž u Hevlína a Šanova (Ripper). V/ Olomoucku : u Cernovira liojný (Makowsky), řidčeji u Nov. sadů poblíž Olomouce (Oborny) a na sever ješlč u Lešliny poblíž Zábřelia (Pánek). V uh. hradištském kraji: na jednom písčitém poh u Plešovce o 1 kuse (Palla), u Jarošova a Uh. Hra- dišIĎ (Šchlógi), u Hodonína (Hochsleller), při vsUipu do Hodonínského lesa, v levo od ccsly do Cejče (Uechlrilz). Ve východní části: naplavená místa blíže Hradiska ii Dobrotic pořídku (Červinka), u Bystřice p. H. (Sloboda), neroste u Vsetína,. (Babela), dle Sapatzy u Hranic. Ve Slezsku: při Opavé u Brans- dorfu poblíž Krnova (Fiek, W. FL), u Dárková a Fryšlálu (Kotula), hojný u Čer- vené vody (Vierhapper), u Vlčic a při Bílém potoku u Sorgsdorfu (Lalzel). B) Květy na konci lodyhy v klase, s 12 tyčinkami ve 2 nestejně vy- sokých kruzích. Listence květů záhy opadavé, na dolejšku stopky květní. By- liny vytrvalé. 1445. L. virgatxim L. (K. prutnatý.) Lysý. Lodyha príma neb vystoupavá, tupě4h ranná, namnoze priitovitě větevnatá. Listy skoro stříčné, v krátký řapík zúžené, neb na dolejšku zaokrouhlené, na kraji pilovitě drsné, v listeny přecházející. Klas volný ze svazečků 2— Skvělých, nahoře z jednotlivých květův. Stopky květní Ys zdéli kalicha. Kališni zuby obou rad skoro stejně dlouhé, vnější čárkovitě šidlovité, vnitřní 3 branné. Tobolka podlouhle vejčitá. Oddenek dřevnatý, přímo větevnatý. V. 040 — 1-00 w. Koruna světle nachová. Bylina drobnější a květy menší než u L. salic. 2|. Červenec, srpen. Vlliká lulía, příkopy, zaplavená místa nížin, v jižní čásli liojný, jinde velmi pořídku. Drulidy u Julianova u Brna, nyní zašel, u Mi- kulova, podél Dyje od Nov. mlýna až k Lednici a Břeclavi (Makowsky), u Po- divína a Přiklud (Uechlritz), Rajský leííík u Cernovic, u Ponavky a Červeného mlýna a j. u Karlouz, Huslopoč, Terezov, Cejč, Polava, Selce, Si. Břeclav, Obora a j. m. u Poštorny. — U Hodonína (Makowsky). V Tčšínsku: u Ja- blunkova (Kolbenheyer), u KyU'šovic na Moravici a u Opavy (Miíckusch, v no- vější době J. N. Bayer). - 1?54 - 1446. L. salicaria L. (K. obecný, vrbice, vrbina). Pýřitý neb krátce srstnatý, aa dolejšku někdy i lysý. Lodyha přímá, tupě neb priostřeně 4hranná, namnoze jednoduchá. Listy skoro stříčné neb po 3, přisedlé, ze srdčitého spodu podlouhle ko- pinaté neb kopinaté, pokraji drsné, na líci namnoze lesklé a lysé, v Hsteny přecházející. Klas hustokvětý, ze svazečků 2 — 6květých, sblí- žených, v líchopreslen postavených. Stopky květní vícekrát kratší ka- licha. Kališní zuby vnitrní Shranné, lysé, o polovic kratší vnějších, šidlovitých, srstnatých. Tobolky podlouhle vejčité. V. 050— 100 m. Koruna nachová, dosti veliká. 2j- Červenec — září. Vlhká liika, Příkopy, břehy rek a rybníkův, vlhké křoví, obecný od roviny až do nízkého předhoří as k 400 m. U Rožnova (Ko- tek) a ještě u Trojanovic, Bludova a Frývaldova. 86. Řád. Rhamneae B. Brown. Řešetlákovité. Rody: 1. Květy mnohomanželně 2domé, namnoze 4ěelné. Číška trubkovitě zvon- kovilá, s kalichem 4(lílným. Plátky bez nehtův. Cnélky 2 — 4klané. Peckovice s 1 — 5 jednosemennými, tenkými peckami. Hřbelní rýha semena hluboká. Dělohy tenké, souběžně s rýhou ohnuté, za klíčeni nad zemi vystupující. 463. Rhamnus. 2. Květy obojaké, 5čelné. Číška trubkovitě zvonkovitá, s kahchem 5 díl- ným. Plátky nehetnaté. Cnělka s bliznou hlavatou. Peckovice s 2 — 5 peckami. Semeno smáčknuté 3hranně čočkovité, s postranním výkrojkem, bez rýhy. Dě- lohy tlusté, při klíčeni v osemení pod zemí zůstávající. 464. Frangula. 463. Rhamnus Haller. Ěešetlák. 1447, R. cathartica L. (R. počistivý.) Ker s větvemi trnem ukončenými. Pupeny se šupinami obalnými. Listy řapíkaté, skoro stříčné, vejčité neb elliptické, zašpičatělé, 2krát drobně žláznatě pilovité, s 2 — 3 obloukovitými, pobočnými žebry, ně- které listy, zvláště nejdolejší na větvích okrouhlé, tupé na dolejšku často přísrdčité, řapíky několikrát delší než úzké opadavé palisty. Květy na dolejšku mladých listnatých haluzek, v úžlabních, chudokvě- tých svazcích. Kališní ušty kopinaté, na ď květu nazpět ohnuté. Peckovice kulatá. Rýha semene s kraji k sobě přiléhají- cími, v hloubce rozšířená. V. 1*50 — 3'00 m. Květy zazelenalé, vonné. Peckovice černá po- čišťující. "^ Květen, červen. Na keřnatých, kamenitých stráních, kraje vinic, světlé háje, křoví, v celém území rozšířen, v předhoří řidčeji, zde až k 500 m. Ko- lem Brna, Prostějova (Spitzner), Znojma (Oborny), Jihlavy (Pokorný), pod strání v lese Dařikovci za Petrovicemi (Havelka), Ok'šnice (Clupek), nu Javořině (Ho- luby), u Rusavy (Sloboda), Vsetína (Bubela), iiožnova a Nov. Jičína (Sapetza). — 1255 - /?) pumila Berdau Fl. Cracov. Keř nižší. Listy malé, v řapík zúžené, po kraji, na nervech a vespod chlupaté, rapíky obyčejně měkce chlupaté. R. saxatilis W. Gr. Na skalách pořidkii. Údolí l>yje u Znojma (Oboriiy), Víska u Opavy (W. Gr.), údolí Rokylné u Krumlova. 464. Fraiigula Haller. Krušina. 1448. F. alnus Mill. (K. obecná.) Keř s větvemi bez- trnými. Pupeny bez šupin obalných. Listy z rete 1- n ě j i střídavé, z mládí řasnatě složené, lepké, elliptické neb opak- vejčité, cel o krajné až slabě vykrajované, vespod na nervech pří- tiskle chlupaté, posléze přílysé, po obou stranách s 8 i více šikmými, rovnoběžnými, podél kraje listového se spojujícími, vyniklými žebry. Květy úžlabní stopkaté, podél letoroslu nahoře chlupatého v svazcích 2-vícekvětých. Kalich 5zubý, zuby 3hranně ko- pinaté, přímé. Peckovice kulatá. V. 1-50 — 3*50 m. Plátky malinké, bílé. Peckovice nejprv čer- vené, pak černé. Rhamnus frangula L. ť Kvt-len — září. Lesy, křoví, kernalé stráně, mokré olšiny, u polokův, od roviny až na liory do oblasti Sorbus dosahující; jako na Pradědu a ve Velké kollinč (Uechlritz a Oborny). 87. Řád. Ampelideae Kunth. Révovité. 465. Vitis L. Réva. Kalich 5zubý, opadavý. Plátků 5 s konci svými spojených a na dol.jšku obříznutě opadávajících. Tyčinek tolikéž. Blizna hlavatě ter- čovitá. Bobule 2 — 3pouzdiá. * V. vinifera L. (R. vinná.) Listy srdčitě okrouhlé, 3— 51aločné, hrubě špičatě zubaté, z mládí na rubu vlnatě huňaté, posléz olysající až zcela lysé. Palisty příblánovité, úponky vidličnatě větvité, tak jako květenství naproti listům stojící. Květy obojaké, u zdivočelé byliny často mnohomanželně 2domé, drobné, žlutavozelené, v kytkovitých latách. Kmen vyhání ročně popínavé listnaté výhonky. ť Červen. Pochází z Kavkazu, v nejnovější době byla proť. l*jkorpilem l('ž na Balkáně sainorosllá nalezena. Pěstuje se v nejrůznějších odrůdácli vo velkiMii: v okresu znojemském, jaroslavickém, mikulovském, krumlovském (Oborny), hustopeěském, vyškovském, kyjovském a uhcr.-hradišlském, zde ještě v okolí Strážnice a 1860 ješlě u Velké. Na vinohradech kosířských, u Prostějova, kdež v 15. a 16. století se pěstovala, nyní jen poskrovnu zdivočelá (Spilzner), zřídka na polích u Prusenovic, Bílasku a Domaželic pěstovaná (Červinka). Kolem Brna: u Židenic, Obran, Husovic, Karlouz, na Žlutém a Červeném kopci, u Cernovic ald. *Ampelopsis quinquefolia Mchx (Réva pělilistá, divoká). Kmen vy- hání popínavé až 12 m. v. listnaté výhonky. Listy 3 — 5 četné, lysé, lístky vej- čiié neb podlouhlé, zašpičatělé, hrotitě pilovité. Květy v latě chocholičnaté oproti — 1256 — lislňm nob na konci včtví postavené. Bobule černomodré. Pochází ze Severní Ameriky, u nás se zhinla pěstuje a jen zřídka zdivočuje, jako na Hofberku II Mor. Třebové (Czerny). 88. Řád. Celastrineae R. Brown. Brslenovité. 466. Evoiiymus L. Brsleii. Květy 4— 5četné, plátky na kraji terče a tyčinky do samého terče vetknuté. Tobolka 3 — 5pouzdrá, 3— 5hranná, pouzdrosečně 3— 5chlopná, pouzder Isemenných. 1449. E. viilg-aris Scop. (B. obecný, kněžské čepičky, kvadrátky.) Ker s lysými a hladkými, z mládí 4hrannými, později pří oblý mi větvemi. Listy lysé, podlouhlé, elliptické až široce vejčité, dolejší tupé, hoření zakončíte, velmi drobně pilovité. Květy ponejvíce 4četné, v úžlabních 3 — 7 květých vrcholících, stopky vrcholíčků sploštělé, přímé. Plátky podlouhlé, od sebe oddálené. Tobolky tupě 4hranné, nejprve růžové, posléz karmínové. Semeno míškem oranžovým celé obalené. V. 0'50— 3*00 m. Plátky malé, zelenavě bílé, Osemení bělavé, semena způsobují vrhnutí. E. europaeus v. tenuifolius L, Odr. /?) ovalifolius Tausch. Listy široce vejčité. ť Květen, červen. Křoví, háje, keřnatá a výslunná místa, kraje lesní, u cest, v celém, území až k 500 nr. rozšířen, ve vyšších polohách, kolem Ji- hlavy (Pokorný), kolem Piožnova (Kotek), kolem Místku (Gogela) a v Těšínsku (Oborny), /?) u Seloulek a pod Chlumem u Prostějova (Spitzner) u Brna a j. 1450. E. veiTUCOsa Scop. (B. bradavičnatý.) Keř s větvemi oblými, hustě žláznatě bradavkatými. Lisiy stříčné, lysé, elliptické neb podlouhle elliptické, zašpičatělé, drobně pilovité. Květy velmi ploché, namnoze 4četné, ve vrcholících dlouze sto- pečných, úžlabních, chudokvětých, jich stopky nitkovité, odstálé, nesploštělé. Plátky široké, okrouhlé, terč květní červeno- hnědý. Tobolky 41aločné, tupohranné. Semeno černé, míškem pomerančovým až krvavě červeným na pólo za- obalené. V. 1'00 — 2'50 m. Plátky zazelenalé, červeně tečkované. "!& Květen, červen. Kamenité a keřnalé kopce, křoví, meze, háje, v střední a jižní pahorkatině rozšířen, jinde pořídku, aneb jen zdivočelý. V brněnském kraji porůzný, zvláště na vápně (Makowsky), Písařky u Brna, Jundrov, kolem Bílovicí, Adamova, Boskovic, Černovic, v okolí Miroslavi, údolí Rokytné a Ma- riánská studénka u Krumlova, na Leskouně a PolavsUých kopcích (Oborny), u Lomnice (Pluskal), v Lipníkách u Boskovic (Svěrák), u ňlapanic a Rosic (Niessl), návrší kolem Klobouk (Steiger), Líšeň, Ochoz, Hády a j. m. u Obran, Cacovice, Sv. Antoníček, licčkovice, Cebinka u Cebína, Tišnov a ještě u hitěpá- nova, Bystrc, Veveří, Žlutý a Červený kopec u Brna, Kolioutoyice, Střelíce, Ivančice, Hustopeč, Kobylí, Velk. Pavlovice, Obecný les u Vc(lrn\ic, Břeclav, — 1257 - * Slar. Břeclav, Poštorna, Nov. ves. — V Proslějovsku : ponzo na Obrové noze u Olaslavic a u Slínavy (^pilzner). Ve Znojemsku: kolem Náměšlě obeený (Roc- uicr), u Mikulova, hojný v údolí Dyje od Bítova dolů až ku Znojmu, n Mil- frouna, Tasovic, v údolí Leskavy a Hradnice u Znojma, v údolí Jevišovského potoka (Oborny). V česko-moravském pohoří: u Jihlavy jen na Heulosu sázen, divoce nikde (Pokorný), křoví u Ptačova, poblíž 'i"řebiče (Zavřel), v údolí I)yje pod Slar. Hohzím až k Václavuvieům pořídku (Oborny), ii Velk. Meziříčí, trž na Nivách u Vosové. — V Olomoucku: ojediněle u Le.štiny, poblíž Zábiclui (Uechtrilz). V ostatní části: u Kroměříže (Oborny), v lese u Mutňnic (Schicrl), porůzný na Sv. Florianku, v lese Háji a zde onde při krajích polí kolem P>zence (Fiubcla), na Javořině (Holuby), u Puisavy, Holešova a na j. m. v oUolí iK^zřídka (Sloboda). Ve Slezska : kolem Jaworze u Bělska (Kolbenheyer). 89. Rád. Staphyleaceae Bartl. Klokočovité. 467. Staphylea L. Klokoč. 1451. S. piniiata L. (K. zpeřený.) Keř neb strom. Listy stříčné, přilysé, lichozpeřené, 5— 7četné, lístky vejčité neb elliptické, zakončíte, drobně pilovité, na dolejškii s 2 malými blánovitými palístečky, ko- nečný lístek často 2— 3sečný. Květy v konečných, dlouze stopkatých, převislých hroznovitých latách. Plátky zvonkovitě skloněné. Tobolka velká, nadmutá, vejčité okrouhlá, 2 — 3laločná, 2 — Spouzdrá. V. 1 50—4-00 m. Plátky bílé, vně trochu narůžovělé. Listy mdle lesklé, vespod nasivělé. ^ KvMen, červen. Svétlé háje, křo\iny, obrostlé a kamenité stráné, žleby, ve střední a jižní c-ásli porůzný, jinde řidčeji, leč ne vždy samorosllý. V brněn- ském kraji: v Písařkách u Brna, v údolí Svitavy od Brna až k Adamovu, hojný na Polavských kopcích (Makovvsky), Hády při cestě k Semberovým ska- lám, v Rajském lesíku u Cernovic, u Ořechová a Boskovic, zde snad jen pě- stován (Oborny), lesy u Polehradic, Nikolčic a Divák (Schierl), v lese nad Mar- linicemi u Klobouk (Steiger), Sv. Antoníček, Klajdovka, Malostovice, Drásov, Tišnov, Štěpánov, Komín, Bystrc, Veveří, Holedná u Jundrova, Čertův zmol a j. ni. u Kohoutovic, Sokolnice, Vyškov, les Hříběcí u Osvětiman, Dražůvky. — U Prostějova poskrovnu zdivočelý, na př. u Seloutek (Spilzner). — Ve Znojemsku: na Mikulovských kopcích, v údoU Dyje od Vranova níže až ku Znojmu, ve Frauenholce u Tasovic, na Pelcberku u Milfrouna, v údolí Fugničky u Hardeku, na Kozí stezce u Lukova, v údolí Jevišovského potoka, též u Hru- šovan (Oborny). U Uh. Hradiště velmi porůznu (Schlogl), zřídka na Javořině (Holuby). V ostatní části jen pěstován a pak zdivočelý; jako u Kroměříže (Oborny), u Žiliny (Pat. J. Marek), u Fulneku jen v zahradách (Sapelza), též v okolí Místku jen pěstován (Gogela). — Ve Slezsku: Opava, Živolice (Svěrák), v selských zahradách v Těšínsku zhusta pěstován (Kotula). 90 Řád. Hippocastaneae DC. Jirovcovité. 468. Aeseulus L. JiroTec. * Ae. hippoeastaiium L. (Kaštan koňský.) Strom s listy prstna- tými, stříčnými, namnoze 7četnými, lístky klínovitě opakvejčité, náhle — 125Í2 — zakončíte, nestejně vroubkovaně pilovité. Palisty žádné. Květenství kytkovitá lata, složená z dvousměrných vrcholikův. Kalich zvonkovitý, jeho zuby široce vejčite/ zaokrouhlené. Plátky 4—5, zvonkovitě rozlo- žené. Tyčinek obyčejně 7, sehnutých. Tobolka kulatá, štětinatá. V. 1800 — 24*00 m. Plátky bílé se žlutými a červenými tečkami. 21- Kvolen, červen. Pňvotlem z Asie a z hor sov. Řecka, kolem vesnic a ničsl, v sadech a ii sili^ic zhusla sázen. Zdivočelý v bažanlnici u Sedlešovic (Oborny)- Ae. rnbieiinda Lois. (J. čcrvonokvělýj, léž někdy u nás se pěstuje. 91. Rád. Acerineae DC. Javorovité. 469 Acer L. Javor. Květy jedno- nebo dvoudomě mnohomanželné. Kahch namnoze r)dilný. Plátkův obyčejně 5. Tyčinek 8, s nitkami zřetelnými. A. Kvěly v přimých vrcholična(ýcli lalácli. Ušly s choboly lupě vy- krojenými. 1453. A. caiupestris L. (J. polní, babyka.) Strom neb keř se vslíícnými, srdčitě Slaločnými, na rubu aspoň v mládí pýři- t ý m i, v úžlabí žil a na žilách samých vousatými, posléze často ly- sými listy, laloky tupou.nké, chobotnatě 2 — 3 laločné, s 1 a- lůčky tupými, řidčeji nejcelejšími. Květy v přímých, posléze pře- vislých, vichcličnatých latách. .Plátky zelené a jako kalichy a stopky chlupaté. Křídla plodu skoro rovnovážně odstálá aneb i nazpět ohnutá neb trochu ku předu namířená. Plody buď větší, s křídly 25 mm. dl. a 9 — 10 mm. š,, neb menší, s křídly 12 mm. dl. a 5 mm. š. jS) micro- oarpum Tausch. Plody namnoze lysé; řidčeji hustě pýřité y) hebe- carpum Tausch. Jiná odrůda d) palmatiseclum Ortm. sp. má listy hlu- boce zastřihávané, s úkrojky úzkými, podlouhlými, é) austriacum Tratt. s přispi čatělými laloky listovými. V. 10*00 — 1500 lil. Strom neb keř, jako keř někdy s křídly kor- ^kovými na větvích, kvete hned, jak hsty vyrazí. 2|- Kvělen. Lnpenalé lesy, křoví, meze, cesty, v rovině a teplejší pahor- katině roz.šířen, v předhoří pořídku. V střední a jižní části obecný. V severní Moravě ještě u Beromia (Gans), u Zkamenělého zámku u Milkova ('Spitzner), u Šumberka (Paul). U Prusenovic (Ceivinka), u Husavy (Sloboda), u Rožnova (Kotek), hojný u Nov. Jičína (Sapetza), v křovišlích mezi Stařicí a Rrušperkem, v Lipinském háji a na Zámecké hoře u Frýdku (Gogela). — Ve Slezsku: ne- zřídka kolem Těšína (Kolbenheyer^ a odtud až na Tul (Fiek), u Přezarovic (Uechlritz sen.), u Hradce (Mayer), u Zimrovie (Svěrák), kolem Vidnavy 1872. i) dle Schlossera v jižní části. 14-53, A. plataiioides L. (J. mléčný, mléč.) Strom. Listy srdčité, Slaločné, lysé, vespod lesklé, v úžlabí žil bělovousaté, laloky rozcstálc, přední 3 skoro s rovnoběžnými kraji, zpředu chobot- natě laločnaté neb hrubě zubaté, s 1 a 1 ů č k y dlouze a jemně - 1259 - Z ak o n či t ý m i. Květy v přímých, posléze převislých, vrcholičnatých latách. Koruny a kalichy světle žlutozelené, i se stopka m i kvě- tními skoro lysé. Křídla plodů skoro rovnovážně odstálá a jako plody lysá. V. 15-00— 20-00 m. Květy se otvírají zároveň, když listy raší, aneb ještě trochu dříve. Řapiky chovají mléko. 2|. Duben, kvélen. Horské lesy, kraje polí, břehy, v studené paliorkalině a předhorí hojný, leč vždy ojedinělý, niísly léž schází, v ruvinř zhusta sázen. B. Kvt'ly v převislých, dole trochu složitých hroznech. Lisly vespod sivo- zelené. jejich choboty dosti špičaté. 1454. A. i)seu(loplíitiiiuis L. (Klen.) Slroni hladkokorý. Listy ze srdčitého neb uťatého dolejška 51aločné, na rubu podle žil a v jich úžlabí bělohuňaté neb i roztroušeně chlupaté, a v mládí hedbávitě huňaté; úkrojky nestejně hrubě vroubkovaně pilo- ví té, zakončíte, s koncem přitupělým. Plátky a ušty kalicha nazele- nalé. Tyčinky dole huňaté a u květů (^ 2krát delší plátkův. Křídla dvojnažky ku předu napřažená, často skoro rovnoběžná. V. 20'00-25'00 m. Květy se rozvíjejí po dokonalé vyspělosti listův. 2j- Květen, červen. Kamenitá, skalnatá a keřnatá místa, břehy, v stude- nější pahorkatině a předhorí až k hranici stromové do 1200 m. rozšířen, v te- plejší pahorkatině a rovině jen sázen. Často léž ve větších skupinách, jako kolem Jihlavy: zde na nejvyšších kauKMiitých kopcích v malých skupinách (Po- korný), na Javořině u Javorníka (Oborny), kolem Telče, na Javornících u Ha- lenková ald. — Na svazích drahanského a bousínského hájemství u Prostějova hojněji, v ostatních jen tu a tam vlroušen (Spilzner), Korní les u Kroměříže (Palla). Neroste kolem Bzeiice (Bubela), na kopci Sv. Piocha u Javorce a Mi- kovic, blíže Uh. Hradišlě jen poskrovnu (Schlogl), poskrovnu v poříčí Ostravice u Místku (Gogela). * Mimo to pěstují se u nás ještě následující druhy javorů: A. negundo L-, A. pensylvanicum L., A. lartaricum L., A. dasicarpum Ehrh., A. monspessulanum L. 92. Rád. Rutaceae Juss. Routovité. 470. Dictamiius L. Treniílava. Květy poněkud 2stranně souměrné, 5četné. Kalich 5dilný, opa- dávající. Plátky kopisťovité, nehetnaté, nestejně veliké. Tyčinek 10 dolů sehnutých, koncem vystoupavých. Tobolka krátce stopkatá, 5)aločná, chruplavkovitá, vnitřní vrstva stěny plodní 2chlopná, od zevnitřní slupky zpružně se oddělující. 1455. D. albiis L. (T. bílá.) Lodyha přímá, namnoze jednoduchá, mrtnatá, nahoře jakož i v květenství lesklými skořicově hnědými olej- nými žlázkami posetá. Listy lichozpeřené, 6— 3jařmé, hstky průsvitavě tečkované, elliptické neb podlouhlé, špičaté, drobně pilovité, rapíky úzce křídlaté. Květy veliké; v konečné latě. Nitky nahoře žláznaté. — 1260 — Laloky tobolky tupé, napříč svraskale žilnaté, žláznatě chlupaté. Odde- nek větvitý, bělavý. V. 050— 1"00 m. Koruny světle růžové s nachovými žilkami, po- řídku bílé. Semena černá. Zápach silně skořicový. D. fraxinella Pers. 2j- Květen, červen. Kamenilé a kernalé kopce, úklony, skály^ křoví, ve střední a jižní části rozšířena, jinde velmi porůzná. V brněnském kraji: ne- zřídka na Hádccli u Obran, Polavské kopce, u Židlocliovic, Nosislavi a Cojče (Makowsky)!, dle prof. Svěráka lež ii Boskovic; Némčany u Slavkova (Niessl)!, u Ivančic (Schwoeder) !, Sv. Florianek ! a skály Křížové hory u Krumlova (Zim- mermann), Leskoun u Vedrovic (Oborny)!, velmi hojná v lesích u HoslěhrádeU blíže Klobonk (Sleiger), Líšeň, Ochoz, hojná na Mordovně, na Kozinč u Hořic a Babím lomu u Nebovid, Střeliee, Slavkov, Hájek u Mal. Lovčiček, Vélrňík u Dražovic, Vranovice, Kolby u Uherčic, Huslopeč, Kurdějov, Hrádek u Morků- vek, luční úklony u Krumvíře, Sovinky a j. m. u KobyU, les Hájek u Vclk. Pavlovic, v údolí Rokylné u Krumlova. — Neroste v okoH Proslčjova (Spilzner). Ve Znojemsku: ve Frauenholcu u Tasovic, Pcleberk u' Milft-ouna, Milfrounská stráň u Nesechlcba, v údolí Dyje od Devíti mlýnův až ku Znojmu, Purkrábka u Tčšalic a Suchohrdlí, Kozi stezka u Lukova, návrší u Rochovan (Oborny). V uh. hradišlském kraji: u Hodonína (Makowsky), les u Mutěnic (Schierl), křo- viny na Dúbravě n Bzence (Uechlritz). Ve Slezsku : mezi Koňskou a Star. Lišnou (Kolschy), v křoví u velké louky na Tulu (týž), zde již drahnou dobu nebyla více nalezena (Kolbenheyer). * Rlltil graveoleilS L. (Routa obecná). Listy šedozelené, umalené 2 — 3krát zpeřenodílné, úkrojky klínovilé podlouhlé až klínovitě čárkovilé, ko- nečný opak vejčilý, tupý, hrolilý. Plátky žluté v nehet náhle ziažené, vydulé, mnohem delší kalicha. Laloky tobolky přílupé. U nás jen v zahradách pěsto- vaná; hojnč v zahradách brněnského kraje (Makowsky), u Nov. měsla (Havelka), též u Tišnova, u Prostějova (Spilzner), u Bystřice n P. — U Tučap (Červinka), u Rožnova (Kotek), u Místku (Gogela). 93. Řád. Terebinthaceae DC. Škumpovité. * Khus L. Skumpa. Kalich Sdílný. Plátkův a tyčinek 5. Semennik zakrněním Ipou- zdrý, s 3 čnělkami. Peckovice suchá, namnoze Isemenná, * R. typhina L. (Š. ocelná.) Malý stromek neb keř, s e silnými hustě h u ři a t ý ni i 1 e t o r o s t y. Listy lichozpeřeně mnohočetné, lístky podlouhle kopinaté, pilovité, na líci tmavozelené, vespod silně nasivělé, lysé, na střední a postranních žilách hustě ostatně jen roztroušeně huňaté. Laty huňaté, hustě na h loučené, pali- čovi t é, nejprv nazelenalé, pakhnědonachové. V. 2 00 — 4-50 m. a více. % Červen, červenec. Původem ze sev. Ameriky, u nás v libosadech a zahradách zhusta sázena a někdy úplně zdivočelá; jako v údolí Lcskavy u Znojma pod samým viaduktem a na bývalém kraji lesním Purkrábky při ziio- jemsko-hostěhradické silnici (Oborny). * R. cotiiius L. (Pvuj.) Keř s opakvejčitými neb vejčitýini, tupými celokrajnými, lysými a na rubu nasivělými, na podzim zčerve- — 12G1 — najícími listy. Květy velmi malé, ve volných, hojnokvě- tých kytko vitých latách, nazelenale bílé, s lůžkem žlutým, namnoze neplodné. Stopky posléze prodloužené, odstále huňaté. Peckovice šikmě opaksrdčitá. V. 050 1*50 m. t? KvL'lon, červen. Pocbázi z jižní Evropy, n nás v sadech a zahradách pěstován a někdy i zdivočelý: jako na Šlalské hoře v Dohi. Rakousích bhže našeho území (Miinke). * Aihmtlnis glutiiiosi Desf. (Pajasan) z Giny podobný k R. ty- phina svými lichozpeřenými listy, avšak žláznafými jamkami na každém zubu na spodu lístkuv a kiídktými nažkami po 3—5 v každém kvěiu od této rozdílný. Sází se nčkdy v sadech a stromořadích; jako a Brna, Znojma, Klobouk, zdivočelý u Pnrkrábky liiiže Siichohrdlí při znojemsko-hosUhradické silnici (Oborny), v parku u Nov. mčsla (Havelka), pěstován ve školní zahradě místecké (Gog-ela). 94. Řád Empetreae Nutt. Sichovlté. 471. Einpetrum L. Šicha. U56. E. nigrům L. (Š. černá.) Křiček malý, položený, větev- natý, větví vystoupavých červenohnědých, namnoze lysých, husté list- natých. Listy vždy zelené, lesklé, kratičce řapíkaté, podlouhle čárkovité, tupounké, celokrajné, na kraji ohrnuté, trochu draslavé, vespod s bílým rýhou rozděleným pruhem, posléze sehnuté. Květy na kratičkých úžlabních, 3 šupinkovitými listeny opatřených větvičkách, blízko konců loňských letorostů jednotlivé neb zřídka po 2 — 3 postranní, každý s 2 listenci. Plátky podlouhle opakvejčité, kratší tyčinek. Bobule ku- la'é, černé, lesklé. D. 0-15— 0-45 m. Plátky květů 6 růžové, 9 nachové. Má vze- zření vřesu. Peckovička chuti nakysle mdlé. "fe Květen, červen. Rašeliny horské, mechaté, vlhké skály a štěrbiny skalní. V Sudetách rozšířena. Klads. Sněžník (W. Gr.)! V Jeseníku nezřídka na temenech a hřebenech: Jezerní pole, Fuhriiiannštýn, Kopernik, Studénková hole, Deskové kameny na i^-adědu ald. (Oborny)!, Mal. Jezerník, Leilerberk, Praděd, llochšár (Spitzner)!, pořídku na Suché kupě. Červený vrch, Uhuštýn, Velk. Je- zerník, Švýcarna, Svinský příkop, Petrštýn, přehojná ve Velk. kotlině, Vys. hole, Heiligenhubl, hřebenem Pecových kamenův. V Beskydách: na Baranii (Kotschy). 95. Rád. Polygaleae Juss. Vitodovité. 472. Polygala L. Vítod. Kalich stálý, jeho 3 vnější lístky zelinné, vnitřní 2 větší plátko- vité, zbarvené, semenník zakrývající. Plátky vespolek a s nitkami tyčinek srostlé, přední člunkovitý s přívěskem hřebenovitě mnohokla- ným. Nitky až do polovice neb do konce 2bratré. Pytlíčky prašní- kové společnou štěrbinou se otvírající. - 1262 — A) Májo re s. Kvěly a křídla veliká, bez slopcčky, 14—16 inm. dl, Semcnník dlouze slopka'ý, slopky za doby rozvili 'kvělů 3 — 4král delší scmeii- níka, iiejdolejší lisly netvoří rozetku. 1457. P. major Jacq. (V. větší.) Lodyha vystoupavá, jedno- duchá, namnoze lysá neb roztroušeně jemně pýřitá. Listy čárko- vitě kopinaté, špičaté, celokrájné, lysé neb po kraji pýřité, dolejší listy též široce kopinaté, přitupé. Hrozen konečný, dlouhý, hojnokvětý. Koruny delší než křídla, nahoře s přívěskem hřebenitě mnohoklaným. Křídla elliptická až široce kopi- n a t á, t ř í ž i 1 n á, postranní žíly na konci se středním nervem spo- jené, vně rozvětvené, větvičky sílovitě spojené. Stopka zprvu značně delší, p o t o rn aspoň z d é 1 í s e ni e n n í k a. V. O 30— 0*50 m. Květy růžové, nachové, modrofialové neb zřídka bílé. Listeny nejhořejších květů často delší než poupata, na konci hroznu chocholkou ukončené (j) comosa Koch. 4 Kvělen, červen. Yýsliniiió, keřnalé kopee, kraje lesní, kamenilá mísla na vápně, žule, syenitu a hadci, v slřední a jižní ěásli rozšířen, jiude velmi pnřídku. V brněnském kraji': v jižní části až k [>rnu rozšířen, západně, až k Oslavanům (Makowsky), Němčany u Slavkova (iViessI), Hády u Obrati, Bilo- viee, Popňvky, Židliehovice, kopee mezi Židlochovieemi a Nosislavon, Polavské kopee, mezi Lednicí a Feldsberkem, Leskoun u Vedrovie (Oborny), u Ivančic (Schwoeder), Nikolčiee, luční úklony u Bošovic, Krnmvíř a j. m. u Klobonk íSíeigcr), Slalinské skály, Líšeň, Mordovna, Bořky n Židenic, Alejní grunt u Maiíjmčřic, fíečkovice, Modlánky, Outěchov, Ořešín, Mal. Bukovina, les Ma- ruška a j. m. u Kuřími, Jilmoví, Maloslovice, Sloup, Rozdrojovice, Komín, Bystrc, Písařky, Kohoutovice, Moravany, Žebčtín, Němčice, Stará hora n Sýrovic, Mal. Hostihrádky, Líchy a les Hájek u Mal. Lovčiček, Obora u Slavkova, Nížkovice, Cerěín, Mouřinov, Radlovec u Bučovic, Větrník u Dražovic, Lulč, Vyškov, Nová hora u Blučiny, Hustopeč, Morkíivky, Dubňany, údolí Rokytn('> u Krumlova. — Ve Znoj(!msku: ii Mohelna (Roemer), Mikulovské kopce, kopce mezi Maršovi- cemi a Vedrovicemi, Purkrábka u Těšatic a Suchohrdlí, u Hnanic, í^atova, Velk. Mašovic, Lukova, na vinohradu n Čížova, nejjistěji naproti Hardeku, údolí Dyje a Ryčí skála u Znojma, u .Jevišovic (Oborny). Na mýtinách u Maricniálu blíže Olomouce pořídku (Vogl a Mik). V uh. hradišlském kraji: u Kroměříže v právo od silnice šelešovicko-velkolčsanské (Palla), a za Trňákem (Zahradník), na kopci Sv. Rocha u Uh. Hradiště místy hojný (Schlogl), Filipov u Javorníka a Banov (Makowsky), na Javořině (Holuby), Žerotín u Slrážnice, Radějov, Knězdub, Velká, luka Voišice u Mal. Vrbky, Kuželová, luka IMouhá a Sirmečník u Javorníka. — Dle Schlossera též u Lipníka? — S bílými květy posud jediné na Radlovci u Bučovic. /9) u Znojma, Hustopeče, Obran a j. (Oborny), n Krumlova, Syrovic. B) Vulgares. Květy a křídla prostřední, bez slopečky as 6 — S mm. dl. Křídla Sžilná, postranní nervy se středním v předu sem tam přičmo spojené. Stopka zprvu nanejvýš zdélí semennika, polom značné kratší. Nejdolejší listy v rozetku nesmě sinané. a) Lodyha bez neplodných výbéžkův, hřídla elliptická až opakvejčilá. Květy modré neb červené, řidčeji bílé. — 12«3 — 145S, P. viilg-aris L. (V. obecný.) Bylina vícelodyžná, lodyhy přímé neb vystoupavé, větevnaté neb jednoduché, bez neplodných výběžků v. LisLy dolejší žádné neb malé, opakvejčité neb elliptické, hořejší vetší čárk ovité kopinaté až čárkovité, se zřetelným středním nervem a solva znalými postranními nervy, přitlousllé. Květy v pro- dloužených, hojnokvětých hroznech, vřeteno pýřité. Křídla e 1 1 i p 1 1 c k á neb o p a k v e j č i t á, zdélí tobolky neb málo delší, 3žilná, postranní jich žíly vně sífnatě rozvětvené, zpředu šikmou, sem a tam zpro hýbanou žilou se střední žilou spojené. Semenník ku spodu stopkovitě zúžený. Listeny krátké, poupata nepře růstající. V. O" 10 — 0-25 ;//, Květy modrofialové, růžové neb bílé. 2j- Kvěleu, červenec. Suchá, řidčeji rašelinná luka, Iraviialé úklony, lesy, meze, od roviny až do předhoři obecný. Ve vyššich polohách u Císařské boudy. — S bílými kvčly na Purkrabce u Suchohrdli (Oborny). Na bařinných lukách čas( j s huslč nahloučenými, skoro rozctkovilými lisly P. amara L. vchni podobný. Na někoUka místech u Tře biče (Oborny), u Krumlova. 1459. P. comosa Schkuhr. (V. chocholalý ) Bylina vícelodyžná. Lodyha vystoupavá, jednoduchá, nahoře někdy větvitá, neplodné vý- běžky žádné, nejdoleji bezHstá neb s menšími lisly. Listy čárkovité kopinaté, husté, dolejší kratší, často široce kopinaté. Hrozny hustě, hojnokvěté. Křídla elliptická, přítupá, zdélí toboliobřinska, v údolí Leskavy u Znojma, při ceslč od Znojma do Kuchařovic a Suchohrdlí, náspy trati u Mal. Tasovic (Oborny), Doln. lUniajovice, vinohrady n Drnoholce, na Kamenné !lioh mezi Nov. Sídlem a Gutcnfeldem (Rip- per). V uh.-hradištském kraji: u Vlkoše a Kyjova (Bubela), meze nad Starým Poddvorovem u Hodonína (Schierl), u Sobúlek a Stražovic. 14:67. L. austriaciiiu L. (L. rakouský.) Lysý. L o d y h a vy- stoupavá neb přímá, oblá, nahoře neb od prostředka větvitá, dole namnoze velmi hustě listnatá. Listy Ižilné, čárkovité až čárkovitě kopinaté, zakončíte, na kraji hladké, přímo odstálé. Květy v hroznovitých, vidličnatě latových vrcholících, oddá- lené. Stopky mnohem delší kalicha, plodonosné tenké, jednostranně obloukem přehnuté neb převislé. Lístky kališní vejčité, krátce hrotité, na kraji bělomázdřité, 3 vnitrní tupé, zaokrouhlené. Bhzna kulatá. Oddenek krátkočlenný, trsnatě vě- tevnatý, vícehlavý, mnoholodyžný. V. 0-25 — 045 m. Plátky světle modré se žlutým nehtem. 2j. Květen, červen. Suché a výslunné kopce, skály, štěrk, meze, ve střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji : v jižní části roztroušen, jako na jižním úklonu Špilberku (Makowsky), na Císařské skále u Drysic blíže Vyškova (Spitzner), Žlulý kopec. Stará hora u Syrovic, Klentice, Milovice. — Porůzný na náspech trati mezi Podivínem a Břeclaví (Ripper), mezi Pulgarovem a Selcem (Schierl), kopce u Cejče (Bubela). V Prostčjovsku : na hrázi železničné u Be- dihoště (Uličný) a naproti Salerovu (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Mikulova a Polavy hojný (Makowsky), mezi Mikulovem a Lednicí (Wetschky), řidčeji kolem Znojma: Hradiště, údolí Leskavy a sice při cestě do Suchohrdlí a při vozové cestě kuchařovické, u Louky a Ratišovic (Oborny). b) Bylina vlnatě huňatá. 1468. L. hirsutum L. (L. srstnatý.) Lodyha vystoupavá, oblá, nahoře vrcholičnatě větvitá, huňaté pýřitá neb dole olysající. Listy 3— 5žilné, zh huňaté, přisedlé, dolejší poilouhle opakvejčité, tupé, hořejší podlouhlé neb kopinaté, ku spodu zaokrouhleně skrojené, na kraji někdy žláznatě brvité. Květy v hroznovitých vrcholících, 80* — 1268 - dosti oddálené, krátce stopkaté, stopky kratší kalicha, za plodu přímé. Kališní lístky kopinaté, zakončíte, žláznalě brvité, po kraji nikoliv blanovité, mnohem delší tobolky. Plátky velmi veliké, na dolejšku spolu nespojené. Blizna čárkovítě podlouhlá. Oddenek vícehlavý, mnoholodyžný, V. 0*25 -0*50 j«. Plátky sytě modré neb lilákové, na spodu žluté. 2|. Červen, červenec. Suché, výslunné stráně, kraje vinic, meze, v jižní části porůzný. V pustém údolí blíže Macechy (Ripper), u Žilošic a Moravan blíže vinic (Tkaný), vinice mezi Hajany a Žilošicemi (Makowsky), přehojný na jednom lučním úklonu mezi Vedrovicemi a Marešovicemi s Rosa lexnilzensis (Oborny), u Polavy (Uechlrilz), Kalzenstein mezi Klenlicemi a Mikulovem (Flek a Welschky), Stará hora u Syrovic. — Kolem Mikulova (Rup), jako na Tu- roldu (Peter). Kolem Velké a Hluku (Schlosser), hojný na horských lukách u Banova (Makowsky). C) Xanlholinum Rchb. Lisly střídavé, na dolejšku obak s hnědou žlázou. Koruny žluté. 1469. L. flaviim L. (L. žlutý.) Lodyha přímá, při ostřené hranatá a jako listy lysá. Listy 3žilné, po kraji jemně pilkovito drsné, dolejší kopisťovilé, tupé, hořejší kopinaté, špičaté. Květy dlouze stop- katé, ve vrchohku vidličnatě latnatém, obrácené jehlanco vitém. K a 1 i š ní lístky kopinaté, špičaté a jako listeny brvkatě pilo- vité. Plátky nehty svými spojené. Blizny podlouhlé. Oddenek přímovětvitý, mimo lodyhy neplodné listnaté výhonky ženoucí. V. 0'20 — 0'40 m. Květy značně veliké, žluté. Listy přitloustlé, sivozelené. 21- Květen, srpen. Výslunné a kernaté stráně, meze, suchá, travnatá místa, v střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji u Karlova, Nosislavi, Mě- nína, Olnic a Sokolnic až k P)rnu (Makowsky), na Císařské skále u Drysic blíže Vyškova a na Záhoří u Prostějova a Seloutek (Spilzncr), Blučinské hory (NiessI), u Klobouk (Sleiger), Oujezd, Vělrník u Dražovic, Židlochovice, Huslopeč, Kur- dějov, Wiesgrunt U Bošovic, pod Katovnou u Kobylí, Velk. Pavlovice, Klenlice. — Polavské kopce (Reissek), kolem Mikulova (Makowsky), na jedné mezi nad Vranovem pořídku (Dr. Salomon). V Olomoucku: Hněvotínské lomy (Vogl), u Slatěnic (Reissek), zde jistě již neroste (Spilzner). V uh. hradištském kraji : u Kyjova (Schlosser), meze nad Star. Poddvorovem blíže Hodonína (Schierl), na Javořině (Holuby), u Banova (Makowsky), Žerolín u Strážnice, Radějov, Kněz- dub, luka Vojšice a Podorlí u Mal. Vrbky, Machova luka a kraj lesa Hrádku blíže Javorníka. — Na Kamenné u Stařice blíže Místku dosti iiojný (Gogcla). 97. Řád. Geraniaceae DC. Kakostovité. Rody: 1. Nitky zákorunni neplodné, bez prášníkův. Osiny plňdkňv od středního sloupku odloučené, šroubovitě stočené, na vnitřní straně dlouze brvilě chlupaté. 475. Erodium. - 1269 — 2. Tyčinek namnoze všech 10 plodných, řidčeji 5 zákorunních bez prá- šnikův. Osiny plůdkův na zevnilř spiráhiě stočené, uvnitř lysé neb příliskle jemně pýřité. 476. Geranium. 475. Erodium L.Hérit PiimpaTa. 1470. E. cicutariuin L'. Hérit. (P. obecná.) Lodyha nojprv zkrá- cená, s listy přízemními do kola rozloženými, později prodloužená, položená neb vystoupavá. Listy zpeřené, listy v obrysu vejčité neb vejčilě podlouhlé, peřenoklané, úkrojků střihané zubatých aneb jen střihané zubaté a jako lodyhy huňaté neb roztroušeně huňaté. Květen- ství dlouze stopkaté, zdánhvě okolíkovité, 2- vícekvěté, zdánlivě lížlabní, stopky delší listu. Kahšní lístky podlouhlé, s krátkou štětičkovitě chlu- patou osinou. Plátky nestejné, trochu delší kalicha. Plůdky mrtnaté, osiny přítiskle jemně pýřité neb přílysé. Kořen vřetenovitý, namnoze mnohohlavý. V, O 10— 030 m. Plálky růžově nachové neb lilákové, řidčeji bílé. 0 a (3 Březen — podzim. Trávníky, příkopy, meze, úhory, travnaté kopce, od roviny až do předhoří obecná. S bílými květy. Zastávka blíže Rosic, na Hradisku a j. m. u átramberka. 476. (jeraniuin L. Eakost. A) Robertianum Picard. Kalich již za doby květní přímý, sevřený. By- lina 1 neb 21etá, s trvalým kořenem kůlovým. 1471. Gr. Robertianum L. (K. smrdutý, čapí nůsek.) Lodyha přímá neb vystoupavá, větvitá, namnoze krvavě narudlá a jako listy a stopky květní žláznatě chlupatá. Listy 3 — 5četné, roz- troušeně chlupaté až huňaté, lístky řapíkaté, umalené 2krát neb jedno- duše peřenoklané a hrubě vroubkovaně pilovité. Květy dlouze stop- katé, v 2- vícekvětých okolících. Lístky kališní podlouhle vejčité, dlouhoosinné. Plátky nedělené, zaokrouhlené, dlouze nehet- naté, Skrát delší kalicha. Pouzdra sífovitě svraskalá, slabě pýřitá neb skoro lysá. Semena hladká. V. 0-25 — 050 m. Plátky růžové s 3 světlejšími proužky, pořídku bílé. Bylina odporně smrdutá. 0 a 0 Květen — září. Vlhká, stinná místa, vlhké křoví, zdi, rumiště, ploly, od roviny až do předlioří obecný. V Jeseníku : ještě nad Karlovskou studénkou (Oborny), s bílými květy v Klessengruntu na Klads. Sněžníku (Barber). B) Eugeranium Godr. Kalich za kvetení rozložený. 1. Cohtmbina Fries. Bylina namnoze lletá, s kůlovým kořenem, řid- čeji mnoholetá, s krátkým mnohohlavým oddenkem. Plátky malé, nepatrné, s nehtem mnohem kratším, namnoze o málo, zřídka, jako u G. pyrenaicum, 2krát delší kahcha. é a) Listy dlanitě 5-7 dílné, úkrojky rozestálé, 1 — 2krát Sklané, s ušly čárkovitými. Kališní lístky dlouze osinaté. Semena buňkalě dubkovaná. — 1270 — 1473. Gr. coliimbinum L. (K. holubicí.) Lodyha rozkladitě vě- tevnatá, jako stopky a kalichy přítiskle chlupatá, na- hoře jen, skrovně pýřitá, bezžlázná. Stopka 2květého vrcho- lí č k u i s květními stopkami mnohem delší dvou předchá- zejících lupenů v. Kališní hstky podlouhle vejčité, osínatě zakon- číte , trochu kratší opakvejčitých plátkův. Pouzdra plodní hladká, lysá neb překrátce chlupatá, zoban příti- skle jemně pýřitý. V. 0"15 — 0-40 m. Plátky světle nachové, větší než u následujících. 0 Červen — září. Kamenitá a keřnalá návrší, skály, písčiny, meze, v celém území rozšířen. V brněnském kraji: v jižní části až k Brnu obecný, u Blanska, Sloupá (Makowsky), Husovické kopce (Oborny), kolem Adamova (Theimcr), u Březové [již v Cechách] (Niessner), Pistovice u Vyškova (Spitzner), u Kun- šlálu a Olešnice (Clupek), u Klobouk (Steiger), Bílovice, Josefské údolí, Ostrov, Jedovnice, Žlutý kopec u Brna, Žabovřesky, Nebovidy, Střelíce, Morkůvky, Ko- bylí, Krumlov, Vedrovice. — V Proslějovsku : u Prostějova, Vrbálek, Hrdiboříc, Lešan, Plumlova, Drahan, ve Hraničném žlebu (Spitzner). Ve znojemském kraji rozšířen v jižní části (Oborny), též nezřídka u Náměště (Roemer). Zde onde kolem Jihlavy (Pokorný), u Rozinky a Kotlas pořídku (Havelka), skály pod Pe- pcrkem a j. u Zdaru (Kovář). V Olomoucku: u Olomouce (Vogl), Vítošov u Zá- břeha (Panek), na skále „Průchodici" u Ludmírova (Slavíček), u Bonzova (Schil- berszky jun.), údolí Neclavy za Konicí (Spitzner), Angerský les a Hraběžice u Šumberka (Paul), u Velk. Losina (Oborny). V ostatní části: kolenu Kromě- říže (Palla), na Javořině (Holuby), u Tučap, Dobrotic, Jankovic a Slavkova (Čer- vinka), u Rusavy (Sloboda), u Vsetína velmi porůzný (Bubela), u Jasené (Ig. Pouč), u Nov. Jičína (Sapetza), v kamenci Ostravice u Místku dosti hojný (Go- gela). Ve Slezsku : Bažanovice a Ustroň v Těšínsku (Kolbenheyer) a hojný v okolí Vidnavy 1872. 1473. Gr. dissectum L. (K. rozeklaný.) Lodyha přímá neb položená, větvitá a jako celá bylina nazpět mrtnatá, nahoře někdy též žláznatě chlupatá. Listy v obrysu kruhovité neb ledvinkovité. Stopka 2květého vrcholíčka i s květními stopkami kratší neb nanejvýš zdélí předcházejí- cích lupenů v. Kališní lístky podlouhle kopinaté, zašpičatělé, srst- naté neb též žláznatě chlupaté zdélí plátkův opakvejčitých. Pouzdra plodní mrtnatá a jako zoban odstále žláznatě chlupatá. V. 0-15— 0'30 m. Plátky tmavonachové. © Květen — podzim. Role, úhory, rumiště, meze, pustá místa, v rovině a leplcjší pahorkaUně pořídku, v hornatějších krajinách rozšířen. V brněnském kraji pořídku: v Lužánkách a na Františkově v Brně, u Kartouz (Makowsky), u Lomnice (Pluskal), u Letovic (Niessl), u Kamenné hory (Niessner), u Doubrav- níka, Jundrova. — Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemer), v údolí Lcskavy u Znojma (Niessl). V česko-moravském pohoří: kolem Jihlavy nezřídka, jako při brněnské silnici, na íšvaneyberku a kolem Mal. Cerekve (Reichardt), ve Inu a Cikhaje (Havelka), u Světlé, Ořechová, v údolí Nedvědičky, Nov. město, Vršany, Žďár. — V Olomoucku: u Olomouce (Vogl), u Zábřeha (Panek), - 1271 - u Roudna a Berouna (Riegor a Gans), ii áumberka (Oborny), Šternberk, Ke- perlovice, Pelrovice, Velk. Losin, Maršlkov, líejharlice, Strářl u Ces. Bohdíkova. — V uh. hradišlskéni kraji: u Skašlic (Zahradník), u Star. mě.sla blíže Uh. Hradiště a u Vel(>hrada (Schlogl), jednoUive u Plešovce (Palla), Strážnice, Boj- kovice, Val. Klobouky. — Ve východní části: hojný u Rusavy (Sloboda), úhory na Vlkovské u Vsetína (Biibola), u Rožnova (Kolek), Nov. Jičín (Sapetza), Johanovské kopce „u Karolů" blíže Vsetína, na Gábu a výběžcích jeho do údolí Červinkova u Jasenky, Hradisko a j. m. u Štramberka, Skalka u Hranic, les Grunt u Podstatu. — U Frýdlandu, Palkovic a j. m. v údolí Ostravice (Oborny). V kamenci Ostravice u Místku dosti hojný (Gogela). Ve Slezsku: Rovenky u Malenovic. — Obecný v Těšínsku (Kolbenheyer), v okolí Vidnavy porůzný: mezi obilím u Kalkovského mlýna, u Kraší, Tanneberku atd. (Vierhapper), role kolem Frývaldova (Latzel). d) Listy dlanité 5 — 7klané, úkrojky kosníkové až podlouhle kosníkové, ku konci prtxUoužené, střihanč hrubě pilovité. Osina kališních lístků se ště- tičkou chlupiiv. 1474. Cr. divíiricatum Ehrh. (K. lozkladitý.) Lodyha chabá, dlouhočlenná, s větvemi rovnovážně rozkladitými, ž 1 á z n a t ě mrtnatá a roztroušenými, dlouhými, odstálými chlupy huňaté srstnatá. Listy srstnaté a žláznaté, úkrojky jejich najedná straně větší. Květy dlouhostop- katé, v 2kvčtých vrcholících. Lístky kališní vejčité až po- dlouhle vejčité, tupé, s krátkou osinou, mrtnaté, skoro bezžlázné. Malé plátky a nitky tyčinek skoro lysé. Pouzdra plodní napříč svraskalá, nahoře i se zobanem mrtnatá. Semena hladká. D. 0"25— 0'5U ni. Plátky nachové. Po veliké nestejnosti úkrojků . listových snadno lze jej poznati. 0 Červen — srpen. V kamení, na skalnatých a kamenitých stráních, keř- natá místa, zdi, meze, ve střední a jižní části velmi porůzný. Žlutý kopec u Brna (Makowsky); nyní již bezpochyby zašel. — V parku v Račicích u Vy- škova (Spitzner). Na Polavských kopcích a sice při cestě od kříže k zříce- nině, pod samým hřebenem jižního úklonu (Niessl), kolem Náměště (Roemer), roztroušen v údolí Dyje a jinde v okolí Znojma (Oborny). c) Listy v obrysu okrouhlé, dlanilě 5 — 9dílné, úkrojky klínovilě opak- vejčité, tupé, na konci krátce 3 — Sklané. «) Bylina lletá. Plátky velmi malé, zdélí kalicha neb jen málo delší. Vrcholíček 2květý, stopky jeho nanejvýš- zdélí předcházejících lupenův. 1475. Gr. moUe L. (K. měkký.) Lodyha chabá, tenká, polo- žená neb přímá, pýřitá a dlouhými, měkkými odstálými chlupy huňatá, nahoře žláznatě chlupatá. Kališní lístky vejčité, krátce ošpičatělé, krátce žláznaté a dlouze huňaté, o něco kratší plátků na dolejšku brvitých. Pouzdra plodní sífovitě na přič svraskalá, lysá; zoban pýřitý, roztroušeně žláznalý. Semena hladká. - 1272 — V. O' 10 — 0'20 m. Plátky růžové neb světle nachové, větší než u následujícího druhu. Zapáchá pížniem. 0 Kveten — září. Travnaté meze, pustá lada, úhery, křoví, pořídku a často s následujícími zamřněn. Kolem Brna a Lomnice (Makowsky), toliko jednou r. 18 74 u Husovic, v údolí Punkvy u Blanska. — U nádržek na ryby a Heu- losského mlýna u Jihlavy (Reichardt), Dačice a Mal. Pičín. — U Olomouce (Vogl a prof. Tkaný), u Uh. Hradiště (Schlogl), u cukrovaru blíž Kroměříže (Zahradník), 1476. Gr. pusillum L. (K. nízký.) Lodyha přímá neb polo- žená, rozkladitě větevnatá, tu nízká, drobnolistá, tu vysoká, s velikými listy, hojnokvětá, krátkými, odstálými a z části žlázna- tými chlupy hustě pyrit á. Ukroj ky listů trochu rozestálé, ušty úzké. Kališní lístky krátce ošpičatělé, pýřité, na kraji dlouze chlupaté, zdélí neb trochu kratší plátků na dolejšku lysých. Pouzdra plodní hladká a jako zoban přítiskle jemně pýřitá. V. 0*15— 0*40 m. Květy bledě růžové neb lilákové, nejmenší v celém rodě. Osiny plůdkův uvnitř lysé. Q Květen — podzim. Suchá, výsiunná a pustá místa, meze, cesty, role, ploty, od roviny až do předhoří obecný. jí?) Bylina vytrvalá s oddenkem mnohohiavým. Plátky větší kalicha. *) Plátky 2krát delší kalicha. Stopka 2květého vrcholíčku mnohem delší lupenů předcházejících. 1477. (x. pyrenaicum L. (K. pyrenejský). Lodyha přímá neb po- ložená a jako celá bylina dlouze odstalé huňatá a krátce jemně pýřitá. Listy dosti veliké, v obrysu kruhovité neb ledvin- kovité, ušty zpředu tupé, krátce Sklané. Kališní lístky vejčité, krátce ošpičatělé, s r s t n a t é, na kraji brvité. Plátky značné, více než 2krát delší kalicha, na dolejšku brvité. Pouzdra plodní hladká a jako zoban přítiskle jemně pýřitá. V. 0"20 — 0"45 m. Plátky modrofialové, řidčeji bělavě narůžovělé. ?}, Květen — podzim. Luka, keřnalé kopce, meze, háje, kraje lesní, v střední a jižní části velmi porůzný. V brněnském kraji : u Brna, Piajhradu, Židlochovic a u Mor. Třebové (Makowsky), u Vranova (Niessl), u Ivančic (Schwoeder), na trávníku zámecké zahrady u Lomnice; leč zdá se, že zde již zašel (Phiskal), Slavkov, Nosislav, Vranovice. — Ve znojemském kraji : při zdích u Náměště (Pioemer), u Znojma, Vranova, Tasovic, Mal. 'Jasovic a jinde v nížinách při Dyji, u Hrušovan a níže až k Lednici dosti hojný (Oborny), zde onde v zámecké zahradě u Kroměříže, bezpochyby že jen zavlečen (Palla), dle Schierla na zá- meckém dvoře a na školní louce v Janovicích u Rymařova. \'e Slezsku : u Koň- ské, při trati Košicské u Těšína, při vchodu do panského dvora u Lišné (Ko- tula), v Kateřinkách u plšCké silnice, blíž Opavy (Svěrák). **) Květy dosti malé, zdélí kalicha, neb sotva 2král delší. Stopky vrcho- líčka namnoze Ikvělé. — 127.^ — * G-. siMricum L. (K. sibiřský). Lodyha rozkladitě větvitá nazpět mrtnatá. Listy v obrysu hranaté, dolejší 5 -, hořejší Sklané, úkrojky podlouhle kosníkové Stopky Ikvěté, po od- květu sehnuté. Kališní Hstky podlouhle vejčité, srstnaté. Plátky opakvejčité, vykrojené, asi zdélí kalicha bledorůžové, nachově žilnaté. Chlopně hladké, odstále a dlouze chlupaté. Se- mena jemně tečkovaná. V. 0-30—0 60 m. ?j. Červen — září. Kraje potokův, kopce, velmi pořídku a jen cizím seme- nem z evropského Ruska zavlečen. Na Žlutém kopci u Brna (Schur) ; zde již zašel. Při potoku u Bílé vody (Lalzel dle Vierhappra). b) Balraehium L. Bylina vytrvalá s oddenkem ukousnutým. Plátky obyčejně 2krát delší kalicha, s nehtem velmi kratičkým. «) Plátky opakvejčité, zaokrouhlené neb vykrojené. Nitky tyčinek lysé neb jemně pýřité. Semena jemně síťovitě tečkovaná. *) Stopky dlouhé, 1 — výjimkou 2květé, s 2 listeny. 1478. Gr. sangiiineum L. (K. krvavý). Lodyha přímá, větvitá isřapíky a kalichy odstále dlouze srstnatá a bez- žlázná. Listy 5 — Vdílné, úkrojky hluboce 2 — Sklané, řidčeji jedno- duché, rozestálé, s ušty čárkovitými neb čárkovitě podlouhlými, zašpi- čatělými. Stopka jednotlivých květů po odkvětu trochu sehnutá. Kališní lístky Sžilné, vejčité neb vejčitě podlouhlé, tupé, ošpičatělé. Pouzdra plodní nahoře štětinatě chlu- patá, zoban mrtnatý, bezžlázný, V. 0-25—040 m. Koruny nachové. Bylina v stáří často krvavě narudlá. 2|- Květen— červenec. Výslunné, kernalé a kamenité stráně, suché kopce, kraje lesní, v teplejší pahorkatině rozšířen. V brněnském kraji: Červený kopec a Pisárky u Brna, Hády u Obran, Ivančice, Oslavany, Nikolčice (Makowsky) !, kopce mezi Pindulkou a Šlapanicemi (Niessl) !, u Lomnice (Pluskal), u Drysie a Pusloměře (Spitzner), lesní stráň nad Kurdějovem (Schierí)!, Klobouky (Steiger), Křížová hora a Sv. Florianek u Krumlova (Zimmermann), u Adamova, na Le- skouně a u Vedro vic (Oborny). Zmoly u Maloměřic, vinice a Václavské údolí u Obran, kopce u Cacovic, Kartouzy, Medlánky, Evanovice, Cinzendorf, les Bře- zen u Lelekovic, Březina, Kuřim, Melatinské údolí u Bílovic a odtud až do So- běšic, Tvarožná, Horákov, Malostovice, skály u Jilmového, Tišnov, Boskovice, Bystrc, Žlutý kopec u Brna, Kohoutovice, Bosonohy, Popůvky, Stará hora u Sy- rovic, Mal. Hoslihrádky, Slavkov, Dražovice, Židlochovice, Nosislav, Kolby u Uher- čic, Hustopeč, Morkůvky, Kobylí, Velk. Pavlovice, Olbramovice. — V Prostě- jovská: na Kosíři, Skahci, v Helikách u Brodku, ve Hraničném žlebu u Prostě- joviček, u Krumsína, Ptení, na Nosku, na Bílé vodě (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště a Senohrad (Roenver), u Jevišovic (Rilschel), v údolí Dyje od Chraštan a Bítova dolů až k Tasovicům hojný, též na sousedních kopcích až dolů k nížinám, na Polavských a Mikulovských kopcích (Oborny). V Olomoucku : jižní úklon Grýgovského lesa u Olomouce (Makowsky), u Třebarova, Krasíkova a Tatenic blíž Zábřeha (K, HanáČek). V uh.-hradišlsk^m kraji: u Uh. Hradiště, > - 1274 — lei- pořídku (Schlogl), Lysina u Kroměříže (ZahradaíU), mísly v lese Háji a Bzinku u Bzence (Babela), na Javořiné (Holuby), u Banova (Makowsky), Žerotín u Slrážiiice, Radřjov, Knézdub, luka Vojšice u Mal. Vrbky, les Hrádek, luka u Kroiny, Slrinečník a Machova luka u Javorníku, Uh. Brod, Suchá Loza. — Ve východní čásli: u Rusavy a na lesní louce Jastřabí (Sloboda), na lu- kách u Bobrku, blíže Vsetína velmi hojný (Babela), u Jasené (Ig-. Pouč). Ve Slezsku: Sádky a Hradec u Opavy (Gr. Fl.). **) Vrcholíčky dlouze slopkalé, vždy 2kvělé, zřídka 1 květe. O Lodyha nahoře a v květenství žláznatě chlupatá. Semena jemně tečkovaná. 1479. Gr. silvaticum L. (K. lesní). Lodyha přímá, větvitá, pozpátku pýřitá, nahoře i se stopkami a kalichy žláznatě chlupatá. Listy 5 — 7dílné neb klané, s úkrojky sblíženými, podlouhle klínovitými, zakončitými, hrubě až stříhané zuba- tými, řidčeji krátce Sklanými. Kalich 3žilný. Plátky podlouhle opakvejčité, uvnitř nad nehtem vousaté. Pouzdra plodní srstnatá, zoban pýřitý, namnoze též odstále žláznato- chlupatý. V. 0-25 — 060 VI. Plátky nachově lazurové. Podobný následu- jícímu, kališní lístky užší a menší; /?) parviflorum Knaf. Květy malé as o Ya menší než u tvaru základního. Plátky temněji nachově lazurové, nemnoho delší kalicha. 2|- Květen — srpen. Žleby, luka a kraje lesní, na stráních lesních, zvláště v horách a v předhoří, v pahorkatině pořídku: V Jeseníku hojný na hřebenech a místy hluboko do údolí sestupující. Hojný na Studánkové hoU, Leilerberku, Vys. holi, kolem Perštýnu, na vodorovné stezce mezi Frant. mysUvnou a ve Velk. kotlině (Oborny)!, u Svýcarny, Ovčírny, v Svinském příkopu (Spitzner) !, Koldštýn, Volská luka, u Císařské boudy, údolí Šumné Tise, Česnekový přikop, Děd, Praděd, Velk. Jelení hřeben. Břidlicová hole, Jezero blíže FranL myslivny a odtud sestupuje až do údolí horní Tise, jako u chyží uhlířských, na Kriechu, v Křemenném příkopu. — V nižších polohách u Karlovské studénky (Niessl), a sice při Opavě a na Hin a Wiederštýnu (Spitzner), v okolí Opavy (Svěrák), u Pioudna (Rieger), u Berouna (Gans) a v předhoří až do okoU Olomouce sestu- pující (Vogl). V Beskydách: Filipov u Javorníka (Makowsky), v přerovských Karpatech porůzný (Reissek), na Javořiné a Lopeníku (Holuby), lesní luka Pla- nisko u Rusavy (Sloboda), Bukovina v Javornících blíže Halenková. — Na Radhošti a na Kněhyni (^Sapetza), hojný na Cantorym ('Wimmer), za Tulem, u Jaworze, blíže Bělska (Kolbenheyer). /?) Pořídku: posud jen v údolí Dyje mezi Nov. Hrádkem a Hardckem (Oborny). 1480. Gr. prateiise L. (K. luční) Lodyha silná, přímá, pýřitá, nejdoleji nazpět bělavě srstnatá, nahoře v květenství i s kalichy žláznatě chlupatá. Listv 5— 7dílné, dolejší a prostřední dlouze řapíkaté, hořejší krátkořapičné až skoro přisedlé, ušty Sklané neb skoro zpeřenoklané, hluboce střihané pilovité. Vrcholíčky 2květé, stopky květní po odkvětu dolů sehnuté, s kalichy dolů obráce- nými. Lístky kališní podlouhle vejčité, tupé, osinaté, namnoze - 1275 — Sžilné, Plátky okrouhle opakvejčité, na kraji nehtu vou- saté. Nitky na dolejšku kruhovitě rozšířené. Pouzdra plodní srstnatá, zoban pýřitý a obyčejně též o d s t á I e žláznatě chlupatý. V. 0-40— 080 m. Plátky fialově modré, řidčeji vodnatě lilákové, velmi pořídku bílé. 2|- Cerveti, srpen. Vlhká a úrodná luka, příkopy, u potokův, v roviné a pahorkatině hojný, v předhorí pořídku až k 600 m. QO) Lodyha a kvělenslví bczžhizné. Semena jemnč sítovilé tečkovaná. 1481. Gr. palustre L. (K. bahenní). Lodyha trochu chabá^ přímá nebo vystoupavá a jako stopky květní pozpátku srstnatá. Lístky 5 — 7 klané. Vrcholíčky dlouze stopkaté, stopky květní po odkvětu dolů sehnuté, s kalichy vystoupajícími. Kal i sní lístky podlouhle ve j čité, tupé, osinaté, namnoze 5ži]né neb nedokonale 7žilné. Plátky podlouhle opakvejčité, nad nehtem brvité, Nitky tyčinek kopinaté. Pouzdra plodní srstnatá, zoban pýřitý, bezžlazný. V. 0-40— 080 m. Plátky nachové, trochu menší než u G. pra- tense. Kořeny mrkvovitě naduřelé. 4 Červen — srpen. Vlhká luka, křoví, příkopy, u potokův, v rovině a pa- horkalhiě porůzný, v hornatějších polohách hojnější. V brněnském kraji: v Pí- sařkách u Brna, u Veveří, v údolí Svitavy, Kozí žleb u Bílovic, Josefské údolí, Adamov, Blansko, nezřídka kolem Svitavy (IVIakowsky), u Boskovic (Svěrák), u Trebarova a IMouhé Loučky hojný (Czerny), u Ivančic (Schwoeder), u Račic (Spitzner), a sice v lesích směrem k Mal. Bukovině (Niessl), u Krumlova (Zimmer- mann). V Prostějovsku : u Vrahovic, Biskupic, u Brodku, na lukách od Zle- chova až k Mysliovicům, na Židovce u Krumsína, v Helikách u Brodku s květy lilákovými, růžově žilkovanými (Spitzner). Ve Znojemsku pořídku : luka u Kralic, blíže Náměště (Pioemer). V Jihlavsku: bařinná luka u Jezovitského dvora, blíže Jihlavy (Pokorný), na lukách pod Slavonicemi (Oborny). Hojný v Olomoucku a sever. Moravě: v Grýgovském lese a na rašelinných lukách u Olomouce (Ma- kowsky), údolí Ncclavy za Konicí, u Litovle a Březové (Spitzner), u Berouna (Gans), Domašov, N. Bohdíkov, Raškov, Hanušovice, Staré město. Chrastice, Stříbrnico, Hajmrlov, Koldštýn, Janovice, Rymařov. — Nov. ves u Velk. Losina (Oborny). V uher.-hradištském kraji: v lesích u Bilan, Rataje a Popovic a na lukách u Litopecen (Palla), u Luhačovic, Uher. Hradiště a Star. města nehojně (Schlógl), příkopy a křoviny v lese Bzinku u Bzence (BubelaJ, na Javořině (Holuby), les Hůrka u Uher. Brodu, Bojkovice, hojný u Val. Klobouk. — Ve východní části: u Tučap a Prusenovic (Červinka), u Rusavy (Sloboda), hojný v příkopech a na úpatí Bečevny, směrem k Roketnicům u Vsetína (Bubela), při Lubině mezi Frenštátem a Příborem (Ripper), u Nového Jičína (Sapetza), u Místku, Mal. Kunčic, v Metylovicích a jinde (Gogela). Ve Slezsku : rozšířen v Těšínsku (Kolbenheyer), Dětmarovice mezi Odry a Fryštátem zde s bilýnii květy (Kotula), Slavkovský háj u Opavy (Svěrák), u Lomné, Těšína, Bogušovic, Koňské, Tomášova, Buchelsdorfu, Ad«lf©vic, Frývaldova, Lipové u Vidnavy 1873. — 1276 — i /3 Plátky vejčilě okrouhlé, králce přispičatělé, za kvetení ploše rozložené, neb i trochu yen ohnuté. , 1483. Gr. pliaeiiin L. (K. hnědočervený). Lodyha přímá, vět- vitá i s kalichy, řapíky a stopkami květními od stále dlouze chlupatá, nahoře i s kalichy žláznatě pýřitá. Listy roztroušeně chlupaté, v obrysu srdčitě okrouhlé, 5— 7klané, dolejší dlouze-, prostřední krátkořapičné. nejhořejší Dřisedlé, úkrojky vejčitě podlouhlé, střihané pilovité. Květenství 2květé. Plátky ploše roz- ložené neb i trochu ven ohnuté. Nitky tyčinek dlouze chlu- paté. Pouzdra plodní nahoře s 3—4 příčnými vráskami, mrtnatá, zoban pýřitý. Semena úplně hladká. V. 0'30— 0-60 m. Koruny hnědě fialové, s nehtem bělavým. 2j. Kveten — červenec. Lesní Inka, vlhké háje, křoví, keřnaté stráně, tráv- níky, v celém území až na předhoří rozšířen. V brnénském kraji: v Písařkách u Brna, u Veveří, M. Třebové, v údolí Svitavy od Brna přes Blansko (Ma- kowsky) až do Svitavy (Oborny), lesní Inka u Osyků (Pkiskal), u Ilolštýna (Svérák)!, Rajský lesík u Cernovic a hojný mezi Ochozem a Lišní (Oborny)!, Knížecí los u Nosislavi (Schierl), údolí ftíčky. Doubí a j. u Líšné, Kanice, Kartouzy, Jehnice, Oútěchov, Vranov, Knřim, údolí Josefské, Babice, Krtiny, Mal. Bukovina, Lažánky, Sentice, Maloslovice, les Horka u Herotic, les Bačko- vec u Březiny, Klucanina u Tišnova, Sloup, Bystrc, Jundrov, Kohoutovice, Bo- honice, Popůvky, Střelíce, Piajhrad, Bohdalice. — V Prostéjovsku: pouze při lesním kraji Bilovského háje a ve křovinách u Lulolína (Spitzner). Ve Zno- jemsku : v údolí Dyje u Vranova, Hardek, Nov. Hrádek a Devět mlýnův, řidčeji u Znojma, hojný v lese mezi Paulicemi a Šumwaldem (Oborny). V Jihlavsku: u Nov. města, Pelrovic, Vlachovic a ve Sklenném (Havelka), n Jihlavy (Po- korný), Slavonic a Dačic (Oborny). V sev. Moravě: v údolí Sumice u Náměště blíž Olomouce (Spilzner), hojný v lupenatých lesích u Zábřeha (Pánek), kolem Zkameněl, zámku u Milkova (Slavíček), n Pioudna a Berouna (Pvieg-er a Gans), u Sumberka (Paul), ii Velk. Losina! a v údolích Jeseníka porůzný (Oborny). Ve východní části: w Kroměříže (Zahradník), v hájemslví „Uherska" u Vsetína (Živol,ský), u Rožnova (Kotek), na Radhošti a Kněhyni (Oborny), u Krásné (Klaníc), u Nov. Jičína (Sapelza), u Místku pouze v zahradách pořídku (Gogela). Ve Slezsku: Oldřichovice u .Tablimkova (Schiibe), u Bronówa poblíž Bělska, u Blogolic, Koňské a Bogušovic (Kolbenheyer), Dziegňelów, Ustroň, Cisownica (Kolschy), Svobodné Heřmanice a Velk. Herallice blíže Opavy (W. Gr.), v Slav- kovskéni háji, u Olic a Kylešovic (Svěrák), ii Waldenbiirku a Mal. Moravy (Gr. Fl.), Bleischwilz blíže Krnova (Kolschy), Tomašov (Uechtrilz), Tillslein (Heúser), přehojný, v háji u Kalkuvského mlýna, v zahradě u Zothého a v za- hradách u Kraši, Rasův grunt u Vidnavy, Kaltseifen, Česká ves a Supíkovice (Vierhapper). 98. Rád. Balsamineae Rich. Balsaminovité. 477. Impatieiis L. Netýkavka. Kališní lístky namnoze 3, dva vnější postranní a ostružnatý zadní vnitřní., 2 přední scházívají. Blizny srostlé. Tobolka podlouhlá, její chlopně pružně do vniiř se stáčející. — 1277 — 1483. I. iioli taiigerc L. (N. obecná), Lysá, trochu ojíněná. Lodyha prima, sklovitá, jednoduchá neb větvitá, na uzlích napuchlá, dole bezlistá. Listy dlouzeřapikaté, vejčité neb vejčitě podlouhlé, špi- čaté, hrubě hrotnatě zubaté, na dolejšku ostřeji pilovité. Hrozny úžlabní, 1—6 květe, pod list sehnuté, kratší listu; květy dosti veliké, visuté, s ostruhou ohnutou, pozdější malé bezkorunné, s prostými ty- činkami. Tobolka 5 branně válcovitá, dotčena jsouc pukající. Semena drobnozrně drsná. V. 0-30-0 60 ;;/. Koruny zlatožluté, v ústi červeně tečkované. 2j. Červenec, srpen. VlhUá křoví, lesní žleby, háje, u polokův, od roviny až na předíioři hojná až obecná. Ve vyšších polohách: ve Velk. kollině (Olioniy), na líadhošli, Červeném vrchn, Berggeislii a j. V okolí Brna: Rajský lesík, Obrany, Kozí žieb ald. Var. niinuliííora Meinhausen Fl. iniírica^ 1S75), lenlo kleislogamický tvar hojný na Mal. Canloryvn v Beskydách (Inek). !)!). Řád. Oxalideae DC. Šťavelovité. 478. Oxalis L. ŠťaveL A) Oddenek plazivý, nilkovitý, výběžkovilý posléz zkrácený, králkočlenný, výbí-žky vyliánčjíci, ročnft dužnaté šupiny a dlouhořapičné lisly vyvinující, z jejich úžlabí vynikají jednollivé Ikvélé, nproslřed 2 lislence nesoucí slopky kvĎlní. — 1484. O. acetosellaL. (Š. kyselý). Bylina velmi útlá, roztroušeně-, rozšířené dolejšky řapíků hustěji pýřité. Listy dlouze řapičné, Sčetné, lístky široce opaksrdčité. Stopky květní delší listů, s2 1i- stenci. Květy dvojtvárné, pozdnější letni malé, nikdy se neotvírající, samy se zúrodňující. Plátky podlouhle opakvejčité, až 4krát delší kalicha. V. 0-06-0-10 m. Plátky bílé, s nachovými žilami, na dolejšku se žlutou skvrnou, řidčeji fialové (/? violacea mihi). ■ 2|. Duben, kvěltMi. Vlhké lesy, křoví, háje, žleby, lesní potíičky, od ro- viny až k lenienňni hor obecný, neroste v suchých a piséilých krajinách. ^ Ne- roste kolem Bzence (Biibela) a v okolí Znojma jen poskrovnu (Oborny). V Je- seníku též na hřebenech: jako kolem Pelršlýna (Oborny) a na Mal. Jezerníku. /?) na Hostýne. B) Oddenek plazivý neb hned nad kořenem v prodlouženou, položenou neb přímou, listnatou lodyhu přecházející. 1485. O. strieta L. (Š. tuhý). Lodyha p ř í m á neb vystóu- pavá, větevnalá, z dolejška podzemní výběžky ženoucí, pýritá nebo skoro lysá. Listy střídavé, dlouzeřapikaté, 3četné, hstky opaksrdčité, jich dolejší kraje skoro rovnočárné. Pal i sty, žádné. Okolíky dlouze stopkaté; po 1—3 v úžlabí listův, květenství zdélí nebo kratší listu materského. Stopky květní za ploJu přímé až rovnovážně odstálé. Plátky malé, as 2krát delší kalicha. Semena napříč svraskalá. - 1278 - V. 0'15— 040 m. Plátky ^žluté. Lupení světle zelené, vespod sivé. 2|- C(írvenec — záři. ^ole, záhony, háje, sady, křoví, břehy, v pahorkatině a nižších hornatých krajích rozšířen. V brněnském kraji: místy přehojný, jako kolem Brna, Soběšic, Rajhradu a Vranovic (Makowsky), u Kunšiátu a Olešnice (Clupek), u Lanšlorfa a v Suchém údolí u Ostrova (Ripper), 1883 na Kolišti v Brně, Sv. Antoníček, údolí Punkvy u Blanska až k rozcestí do Jedovnic vedoucímu, Holštýn, Židlochovice, Nosislav. — Zdivočelý jednou na rumišti za Polní uhcí, odkud již zmizel, a na hřbitově u Prostějova, při silnici od Napa- jedel do Žlulavy (Spitzner). Ve Znojemsku rozšířen v jižní části a kolem Kralic u Náměště, neroste v okolí Znojma, zde jen v měslskýcli sadech, rosle však již 11 Hrušovan (Oborny). Neroste kolem Jihlavy (Pokorný), neroste kolem Dačic a Slavonic (Oborny), roste však u Telče, Bystřiec n. P. a Žďáru. — V severní Moravě: podél Ovčáckého potoka u Šlcrnberlía, u Mor. Ostravy. — U Roudna (Rieger), u Šumberka (Paul), u Chubína (Slavíček), u Holby a Hanušovic (Oborny), Bedřichov u Rymařova (Schierl). V uh. hradištském kraji: na polích při Moravě u Kroměříže hojný (Palla), u Uh. Hradiště (Schlogl), u Bzence při silnici do Uh. Ostroha a hojný na břehách Moravy (Bubela), u Strážnice. — Ve východní časti: v Tučapech a Holešově (Červinka), u Rusavy (Sloboda), Říčky pod Javorníkem Kelským, u Cejšků na cestě z Rusavy do Hošfálkova, zde při plotech a na jednom poli hojný, v křoví při lukách blíže Si. Zubří, les Grunt u hostince „Zum dicken Hans" blíže Podstatu — U Nov. Jičína a Příbora (Sapetza), u Suchodola, Vělřkovic (Ripper), u Vyzovic, Neobuzy, Ka- šavy a Lutoniny ([g. Pouč), hojný u I^rýdlandu, Místku, jakož i nezřídka v údolí Ostravice (Oborny). Ve Slezsku: obecný v Těšínsku (Kolbcnheyer), přehojný na polích u Pržna, Moravky, hojný v krajině kolem Jablunkova, hojný u Tě- šína, Koňské a j. — Rozšířen v Opavsku (Schlosser), kolem Vidnavy. * O. corniculata L. (Š. růžkatý). Lodyha jednoletá, bez výběžků v, od dolejška větevnatá, větve trsovitě rozpro- střené, položené, na spodu často kořenující. Listy dlouze řapíkaté, 3četné, lístky opaksrdčité, s vykrojenými dolejšími kraji. Palisty malé, podlouhlé, blánovité, k řapiku přirostlé. Okoliky stopkaté, úžlabní 2— 4květé, stopky květní obloukem sehnuté, s tobolkou přímou. Plátky světle žluté, as 2krát větší než kalich značný, vykrojený. D. 0-10— 025 tu. Byhna často špinavě načervenalá, © Červen, září. Původem z jižní Evropy, u nás v zahradách a sadech jen zdivočilý. V městských sadech u Znojma 1879 (Oborny), zahrady u Boh- danovic a Bílovce (Schlosser), u Rožnova (Kolek), Jindřichov ve Slezsku (Peck), u Opavy (Svěrák). 100. Rád. Elatineae Cambess. Úporovité. 479. Elatine L. Úpor. A) Hidropiper Neil. Lodyha velmi útlá plazivá, větevnatá, na uzlech kořenující. Listy slříčné, řapíkaté. a) Kolik plátkův, lolik i tyčinek. — 1279 - 1480. E. triaiidni Schkuhr. (Ú. trojnuižný). Listy podlouhle elliptické až čárkovitě podlouhlé, krátkořapičné. Květy jedno- tlivé, úžlabni, přisedlé, nejdolejší někdy velmi kratičce stopkaté. Kalich 2dilný, plátky a tyčinky 3. Tobolka nahoře vtisknutá. Semena červíčkovitě ohnutá, na koncích za- okrouhlená, velmi útle sífnatá, podél a napříč žebernatá, lesklá, žlutavá. D. 002—006 m. Plátky růžové. Bylina kalně zelená neb na- červenalá. Plody zvící pepřového zrna, © Cervoii — srpen. Zaplavená mísla, bahnilé břehy rybníkův, mřlké vody. Druhdy mezi Komárovém a Cernovicemi u Brna (Reissek), břehy rybníků llad- hana a Pozďalinského rybníka u Námešlě (Roemer). V Jihlavsku: bahnilé břehy rybníkův u Nov. vsi blíže Rudolce, u Dačic a zde, onde kolem Slavonic (Oborny), rybník Návesník a Velelské rybníky u Zdaru (Havelka). Ve Slezsku : v želez- ničních příkopech v lese ii Chybův (Kotula). b) Tyčinky 2 král delší plátkův. 1487 J E. hexaiidra DC. (Ú. šestimužný). Trávo zelený. Listy podlouhle elliptické, vřapík s čepelí stejně dlouhý neb kratší zúžené. Květy jednotlivé, úžlabni stopkaté, hořejší často přisedlé, Sčetné. Kalich Sdílný. Plátky 3, načervenale bílé neb tmavě růžové. Tyčinek 6. Tobolka kratší kalicha, pupkatě přišpičatělá. Semena slabě prohnutá, skoro rovná, na jednom konci ztupělá, podél a napříč ostře sífnato- žebernatá, hnědá. D. 0"02 — 010 m. 0 Červen — srpen. Zaplavovaná mísla, břehy a v bahnč rybníků pořídku a pro území pochybný. Dle Schlossera u Slaviče blíže Hranic a v rybníku u Polouvsi blíže Nov. Jičína, od té doby však zde již nebyl pozorováván. 1488. E. liydropipcr L. (Ú. pepřovitý.) Listy p o d 1 o uh I e elliptické, aspoň dolejší v řapík značně delší kopišťovitě zúžené. Květy jednotlivé, úžlabni, přisedlé neb dolejší kra- tičce stopkaté, 4četné. Kalich 4dílný, plátky 4, tyčinek 8. Semena podkovovitě prohnutá, neste jnoramenná, podél a napříč síťnatě žebernatá, žlutá. D. 002 — 010 ///. © Červen, září. Zaplavovaná místa, břehy a v bahně rybníkův. Pořídku. Rybníky: Nedusil, Netopil, Nohavec a Radhan u Náméšlě (Roemer), v bahně rybníku u Plačova blíže Náměště 1882 přehojný (Zavřel), ve vypuštěném ryb- níku v Brancově (Havelka), u Slaviče bhže Hranic (Schlosser). B) A Isin astrům Neil. Lodyha silnější. Lisly přeslenovilé, přisedlé. 1489. E. alsiiiastruin L. (Ú. přeslenatý.) Lodyha vystoupavá, dutá, jen dole větvitá. L i s t y světle zelené, přeslenaté, dolejší ponořené, úzce čárkovité, četné, hořejší květy v úžlabích pře- chovávající, vejčité neb vejčité kopínaté po 3. Květy úžlabni, — 1280 — přeslenaté, přisedlé, 4četné, toliko dolejší někdy stopkalé. Tyčinek 8. Tobolky došli veliké. Semena slabě prohnutá. Oddenek v bahně plt*«ivý, V. 0-10— 0-30 m. Koruna zelenavě bílá. Lodyha často tučná, statná. 2|. Červenec, srpen. Stojaté vody, vyschlé louže, v bahně rybníkuv, velmi pořídkii. Ve Znojemsku: jen u Naloučan bHže Náměště (Rohrer a Oborny), Hra- bová u Mor. Ostravy (Welschky). Ve Slezsku: Olszynský rybník u Fryšlátu (Fiek a Schube). 101. Řád. Hyperlcineáe DC. Třezalkovité. 480. Hypcricuiu L. Třczalka. Kalich i koruna Sčetná. Tyčinky dole ve 3 svazečky srostlé. Prašníky na zadní straně pod koncem se žlázkou. Tobolka 3pouzdrá, Schlopná. A) Kališní lístky na kraji bezžlázné, třísnilé. a) Kališní lístky kraji svými se vespolek kryjící. Bylina nízká, lodyha útlá, nitkovitá, větvila, položená, slabě 2hranná. 1490. H. humiíusum L. (T. rozprostřená.) Lysá. Lodyha položená, slabě 2hranná, větvitá, na dolejších kloubech větví koncem vystoupavých často kořenující. Listy vejčité neb podlouhlé, k dolejšku zúžené, tupé, podle krajů černě tečkované, to- liko hořejší prosvitavě tečkované. Květy ve vol- n é m a chudokvětém vrcholíku, větví přerůstajících. Lístky kališní vejčité podlouhlé, tupé, jemné hrotité, černě čárkované a po kraji černě tečkované. Tyčinky nečetné 15 — 21, ve 3 svazcích. Tobolka podél pruhovaná. D. 0 05— 0'15 ?H. Plátky malé, svělložluté, toliko za skmečniho svitu otevřené. v 0 a (?) Červenec — -září. l*ísečná a vlhká role, úhory, cesty, kraje lesňv, Inka, porůzný, místy schází. Na lesních cestách na jižním liklonu Babího lomu, kolem Byslřičky u liožinky (Makowsky), u Kimšlátu a Olešnice (Clupek), Si- cherské rybníky u Slavonic, zde při jednom lesním kraji hojný (Oborny), v Plač- kovci, n městské nemocnice a na břehu Ochozky n Nov. měsla, u Radňovic, za Petrovicemi (Havelka), úhory u Počítek, Vysokého, Mělkovic a j. u Žcíáru (Kovář). V sev. Moravě: u Roudna a Beronna (Rieger a Gans), hojněji ve východní ěásti: debře lesní „Holubice" u Troubelic (Červinka), u Rožnova (Tkaný), při silnici mezi Jasenicemi a Polouvsí, na rolích u Fulneku (Sapetza), Jindřichov a Podstat (Schlosser), u Celadné, na úpatí Ondřojníka u Frýdlandu a jiných místech v údoU Ostravice (Oborny), na Štaudli, hlinitých místech po- různu a na pobřeží Ostravice u Místku porídku (Gogela). Ve Slezsku: lesní luka na úpalí hysé hory (Makowsky). Kameralní Ligolka, Visla, na Caniorym (Kolbenheycr). V okf)lí Vidnavy oď roviny až k horám hojná, na Salberku, Sandberku a j. ni. u Vidnavy (Vierhapper), dle Schlossera rozšířena v Opavsku, d) Kališní lístky kraji se nekryjící. Lodyha silná, vysloupavá neb přímá. — 1281 - (f) Lodyha stopami od hrbolů listových 2hranná. Pouzdra tobolky na hřbelč s 4 podéhiými pruhy. KaUšní h'slky 2krát delší semennika. 1491. H. perí^oratuin L. (T. tečkovaná, bylina Sv. Jana.) Lodyha celistvá. Listy vejčité neb podlouhle vejčité až po- dlouhlé, tupé, dolejškem okrouhlým přisedlé, podle kraje s černými tečkami, průsvitavě tečkované. Vreholičky namnoze v latu sestavené. Lístky kališní kopinaté, špičaté, 2krát delší se- mennika a z polovice zdéU vyvinuté tobolky, řidčeji široce ko- pinaté, méně špičaté (/3 lati foliům Koch). Kořen silný, dřevnatý. V. 020 — 060 m. Plátky zlatožluté, řidčeji citrónově žluté, černě tečkované a čárkované. ^■ Červenec — září. Suchá luka, kamenité a travnaté kopce a stráně, kraje lesní, křoví, meze, v celém území obecná a ještě hřebenem Radhoště při ll30m. 1^) u Znojma, zde s citrónově žlutými květy a u Star. Hobzí (Oborny), u Šuin- berka (l>aul). b) H. veronense Schrk. Bylina útlejší, nižší, slabě větvitá. Listy čárko vité až čárkovitě podlouhlé, na kraji často ohrnuté. Květy méně četné v latě vrcholičnaté, vejčité. Lístky kališní úzce kopinaté, špičaté, zdélí semennika neb trochu delší. Ve střední a jižní části dosti pořídku. Kopce v jižní ěásli brněnského kraje (Makowsky), Polavské a Mikulovské kopce. — Na stráni pod Hatěmi II Olaslavic (Spitzner), v údolí Dyje a Hradnice u Znojma a na sousedních návrších (Oborny), u Hrušovan, mezi Nov. Sídlem a Gutenfeldem na Arbesu u Nov. Přerova (Ripper). ^) Lodyha sbíhavými hřbetními a spojenými krajními stopami 4hranná. Pouzdra tobolky s četnými podélnými pryskyřičními proužky. Semenník a lístky kališní skoro stejně dlouhé. 1493. H. tetrapterum Fr. (T. čtyrkřidlá.) Lodyha dutá, na hranách úzce křídlatá. Listy vejčité, zaokrouhleně tupé, poloobjímavé, se síťkou žil málo vynikající a četnými prosvitavými, černými žláznými tečkami. Lístky kališní kopi- naté, špičaté, vně tak jako plátky skoro bez černých teček, Oddenek s plazivými, malými šupinovitými lístky posázenými výběžky. V. 025 — 050 m. Plátky světle žluté, malé. H. quadrangulare Murr. 2|- Červenec, srpen. Příkopy, u potokňv, háje, bařiny, od roviny až do předhoří k 400 m. porůzná. V brněnském kraji rozšířena. Písařky u Brna, Adamov ('rheimer)!, u Proti vanová (Spitzner); zmol pod Kraví horou blíže vo- jenské střelnice u Žabovřesk, Čertův zmol u Kohoutovic, Ptajský lesík u Cer- novic, Suchá hora u Bílovic, u rybníka Dymáku a j. m. u Jedovnic, Krumlov, 81 — 1282 — \ oilrovice. — V l'ruslí'jovskii : ii Bodiliošir' (Uličný), Kelčic, Krasic, Cochovic. Moslkovic, ve Hranir-ném zlobu, u Kralian, Harlinaiiic, na Bílo vodě (Spitzner). Ve Znojemsku: obecná kolem Náměšlě fRoemer), hojná v nížinách při 1>yji, jako kolem Hrušovan, Nov. Přerova atd., řidčeji u Znojma a Jevišovic, zde onde schází, na lukách u Trebelovic a Budkova (Oborny). V česko-moravském po- hoří: zde onde kolem Jihlavy (Pokorný), u Piadonic (Havelka), u Telče, Nov. .limramova a Javorkn. — V Olomoucku a sev. Moravě: u Olomouce (Vogl), u Hněvolína (Makowsky), u Námě.šlě a L>tovle (Spitzner), pořídku při kraji ba- rinného rybníka pod Talaláky blíže Zábreha (Pánek), Anmerský les u Bludova, na lukách při Moravě od Rudy dolů porůzná, Klepáěov směrem k Sobolínu a II Střelné (Oborny), Mor. Oslrava, Heřmanice. — V uh. hradišlském kraji : nezřídka u Kroměříže (Palla), bařiny u Kunovic (Schlos;!). porůzná kolem Bzence (iiubela), na .Tavořině (Holuby), Stanovisko, Klokoěník, Potoky a j. m. u Ja- vorníka, Filipov blíže Javorníka, zde liyliny široce křídlalé. Nov. Lhota, na Ko- lárech, při potoku u Blumentálu, les Horka a Lipinský háj u Val. Klobouk, Příkaz, Hradišov u Pulčína. — Ve východní části : u Tučap a Prusenovic po- různá (Červinka), liojná u Rusavy (Sloboda), u St. Jičína, Jasené {\'j;. Pouč), při rybnících v Říčkách, Lhotka a podél Bystřičky u Bystřice p. H., mýtiny v Týnském hájemství. — Svinec a Vysoký los u Nov. Jičína (Sapelza)!, Příbor (Czížek), u potůčků v „Bahně" a ve Šlaudli u Místku (Gogola). Ve Slezsku: v Těšínsku na Cantorym (Wimmer), Skalila u Bělska (Kolbenheyer), Bruntál, Urbanův les a j. m. u Vrbna, hojná kolem Vidnavy, Wiosavy a Kraši 1872. — Odtud až do vyšších hor (Vierhappor). 149.3. H. quadraiisulum L. (T. čtyřhranná.) Lodyha dutá, hrany nekřídlaté. Listy vejčité neb podlouhle vejčilé, k d o- lejsku zúžené, n e o b j í ni a v é, tupé, se sifkou žil drobnookou, silné vynikající, s nečetnými tečkami neb skoro bez žlázných teček. Kališní lístky vejčité neb elliptické, tupéa jako plátky s četnými černými tečkami a čárkami. V. 030 — 0"60 m. Plátky značné, zlatožluté H. dubium Lerrs,, H. tetragonnm Fr. 4 Červenec, srpen. Lesy, křoví, Inka, žleby, kraje lesní, v studenější pahorkatině a v krajinách iioniatějších až k vrcholům Sudet a Beskyd. V lirněn- ském kraji : pořídku kolem Brna a Adamova (Makowsky), luýtiny u Podol (Piuskal), 11 Kunšlálu a Olešnice (Clupek), 11 Bukové a Protivanova (Spitzner), u Ivančic (Schwoedtn), u liakšic ('Iheimer), u Klobouk (SteigerJ, Mal. P>ukovina, lioskovice, Ždárna, Medvědice. — V Proslějovsku : pouze v horách na Bílé vodě, za Baldo vcem blíže |)rahan a na Rozsocháči za Hartmanicemi (Spitzner). Ve Znojemsku : údolí Oslavy od Náměště až do Senohrad (Boemer). V česko- moravském pohoří: Panský mlýn u Jihlavy (Reichardl), u Bačic, v údolí Dyje u Star. Hobzí, na lukách kolem Slavonic nezřídka (Oborny), u Slavkovic a Rad- ňovic (Havelka), Světlá, Borovná, Hradisko, l>obrá voda, Olší, Javořice, Hoslě- lice, Ořechov, I^iasná, llorn. a Doln. Bobrová, Baděnice, Bystřice, Ždánice, Víto- chov, ('hudobín, Holotín, hojná u Zvole a Nového města. Vlachovice, Lhota, Maršovice, Bokylná, Tři studně, Yršany, Kadov, Studnice, /ídár. Zámek Ždár, Slat>hamry, Jimramov, Nov. Jimramov, Javorek. — V Olomoucku: Klášter Hradisko u Olomouce (Makowsky), u Milkova (Slavíček), v údolí Neclavy nad Konicí (Dr. K. Hanáček), Šlertiberk. Hrubá voda. údolí Šlolnv('' 11 Domašova. — — 1283 — U Slřelué, Zábřeha, Šuniberka, Velk. Losina (Oburay). V sev. Moravě všude až k nejvyšším vrcholům Sudet obecná: jako na Koperníku, Fuhrmannštýnu, Červeném vrchu, Leiterberku atd. až na Janovickou holi (Oborny)!, Studánková hole, Uhuštýn, Mal. a Velk. Jezerník, Óvýcarna, Praděd, Mechová stráii, Kar- lovská studénka, Heiligenhiibl (Spitzner), Černý vrch. Suchá a Černá kupa, na Klad. Sněžníku, zde zvláště při pramenech Moravy hojná, na Hockšáru, Dreh- berkii, Dědu, Petršlýnu, Velk. Jelením hřebeni. Břidlicové hoh, Hórndlšlýnu až dolů k Piymařovu, Velk. Štolové, Gunlramovicům a Budišovu. — V uh. hra- dišlském kraji: u Luhačovic (Schlogl), Lopeník (Makowsky), Javořina (Makowsky) až na samý vrchol. Velká, Nov. Lhota, Blnmentál, Straní, Kralov u Uh. Brodu, Val. Klobouky, Poteč, Příkaz, Pulčin. — Ve východní části: Bystřice p 11., Lliotka, íiíčky, Hostýn, Rusava a odtud až k HošCálkovu. — Hojná kolem Vse- tína (Búbela), u Liptálu a Jasené (Ig. Pouč), u Stramberka a Nov. Jičína (Sa- petza), u Příbora (Czížek), u Místku (Gogela), Gáb, Zděchov, Halenkov, Javor- níky, Velk. Karlovice, Milofiov, Vysoká, u Star. Hanier až na hřeben Smrku, Ostravice. — Ve Slezsku: hřebenem Lysé hory, Pržno, Krásná, Moravka, Sla- vica, Lomná, Vítkov, Odry, Bruntál, Vrbno, 'J'omašov, Frývaldov, Lípová, obecná v okolí Vidnavy, Bernartice, Červená voda, Friedberk, Javorník, a všude v ho- rácli obecná. B) Kališní lístky na kraji žláznatě trísnité neb žláznalě pilovité, vespolek se nekryjící. a) Kališní lístky vejčité, zaokrouhleně tupé, jemné žláznatě zubaté. Listeny eeíokrajné. Plátky žláznatě pilovité. 1494. H. pulchrum L. (T. pěkná.) Lodyha přímá, oblá, bezbranná, nahoře s prodlouženými, přímými, vrcholičnatými vět- vemi úzce jehlancovitě lalnatá, od dolejška s neplodnými větvičkami. Listy prosvitavě tečkované, lodyžní vejčité, tupé neb na konci vykrojené, širokým, srdčitě objímavým do lejskem přisedlé, ostatní vejčité neb vejčité podlouhlé, k dolejšku zúžené. Semena d u b k o v a n é tečkovaná, lysá. Oddenek velmi vě- tevnatý, mnoholodyžný. V, 0 25 — 050 m Plátky zlatožluté. Listy na rubu bledé. A- Červenec, srpen. Suchá luka, pořídkii. Posud jen mezi Cejčem a Cej- kovicemi (M. a Pi., pak Baycr). d) Kališní lístky kopinaté, špičaté, jako listeny žláznatě třásnité. Plátky celokrajné. a) Lodyha nahoře 2hranná. Žlázka na prašníku černá. Kališní lístky ne- pravidelně žláznatě. 1495. H. elegaiis Stei)h. (T. ozdobná.) Lodyha toliko na- hoře 2hranná, ostatně oblá, hustě listnatá, dole s neplod- nými větvičkami, nahoře delšími, úžlabními, chudokvětými rozestálými větvičkami hroznitě lalnatá, lysá, Listy z dolejška slabě srdčitého vejčité neb vejci tě kopinaté, na kraji často poohrnuté, zcela lysé, na plochách hustě průsvitavě, podle kraje černě 81* — 1284 — tečkované. Zuby kališní s malými, nočetnými, černými žláznými tečkami. Plátky značné, i^a konci s černými žláznýmitcčkami. Semena jemně ďubkovaně tečkovaná. V. 0-30— 040 m. Plátky světle zlatožluté. H. perforatum trochu podobná. 4 Červen, Červenec. Výslunné, travnalé a keřnalé kopce, ve vinicích pořídku. Kolem Cejče, mezi Olnicemi a Kobeřicemi n Slavkova (Makowsky) a dle Kolka léž v lese Bzinkii n Bzenco. (í?) Lodyha oblá, bezbranná. Žlázka na prašniku s nim stejnobarevná, světle žlutá. Lístky kališní pravidelnt* žláznaté třísnité neb zubjíié. 1496. H molitanům L. (T. horská.) Lodyha vystoupavá neb přímá, oblá, namnoze jednoduchá, dole hustě, nahoře řídce listnatá, lysá. Listy vejčité až podlouhlé, srdčitým (lo'ejškem přisedlé, lysé, jenom vespod na žilách krátkými chloupky draslavó, podle kraje černě tečkované, dolejší na ploše bez teček, hořejší ťustě průsvitavě tečkované. Květy v květenství vrchol i č n at ém, listenatém, shloučeném, skoro klubkovitém, neb dole někdy pře- trženém. Plátky bez černých teček. Semena jemně ďubkovaně tečkovaná. V. 0-40 — 0-75 m. Koruny dosti malé, bledě zlatožluté. Listy ve- spod šedozelené. 4 Červen — srpen. Výslunné a keřnaté pahorky, světlé lesy, stráně, křoví, od roviny až na nižší předhoří do 400 m. porůzná. V brněnském kraji: ne- zřídka v jižní části (IMakowsky), n Obran, Bílovic, Adamova, v Písařkách LI Brna (Oborny), u M. Třebové (Domas), u Bědic a Bačic (Spitzner), u Ivančic (Schwoeder), Obecný les a údolí Bokytné u Krumlova (Ziinmermann), Lišen, Mordovna, Ochoz, Soběšice, Byslrc, Veveří, Holedná u .Tundrova, Bosonohy, Lískovec, Střelíce, Bučín u Točic, Bosice, Zastávka, Bajský lesík u Ce-rnovic, les Sovinky a j. m. u Kobylí, Velk. Pavlovice, Kyjov, Mariánská studénka a Bílá voda a Krumlova, Vedrovice. — V Proslějovsku : na Kosíři, na Skalici, v lesích u Brodku, u Krumsina, n Prostě] o viček. Pleni, Hradiska, Bousína (Spilzncr). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Rocmer), u Vranova, Bítova, Jevi- šovic. Plavče, Šumvaldu, Hardeku, Lukova, Znojma, Milfrouna a na j. místech (Oborny). V česko-moravském pohoří: los u Obory blíže Stríteže, údolí Ned- vědického potoka, Pernštýn. — V Olomoucku (Vogl), zde léž na Sv. Kopečku a u Veselí blíže Mohelnice (Uechlrilz), n Milkova (Slavíček), u Bondna (Bieger), lesy mezi Skalickou a Pobučí u Zábřeha a u Holešova blíže Zábreha (Pánek), u Domašova. — - V uh. hradišlském kraji : v Oboře u Kroměříže a v lesích n- Rataje a Popovic (Palla), v lesích Plechovci a Háji u Bzence pořídku (Bubela), zřidka na Javořině (Holuby), Velká, Stanovisko, Měřičník, Věličský les a j. m. u .Javorníka hojná, Fihpov, Nov. Lhota, na Chotarech, na Lysé hoře u Uher. lírodii, u Prakšic a v Chrasti u Bojkovic. — Ve východní části: u Tiičap velmi pořídku, na mýtině lesní „Lysina" (Červinka), Hostýn, Javorník Kelský. — Rusava (Sloboda), hojná u Vsetína (Bubela), llalenkov, Sv. .lan u Hranic, Par- — 12Sf) — šovické H 'lýiiskťí hájeinslvi blíže lýiia, ['odslál. — Vr Slozskti: puni/.tiíi \ Té- šiiKskii : na Sločkii a Beskydu (Wimiiicr), Šellonhiirk ii Krnova (Sinlenis), Odry, Pohoř, Eiclibcrk ii Kostelce, Zámecký vřeli ii Krnova. — .lakartovk-e, Slez. Harlice, les llfnka ii Herallic blíže Opavy (W. a (ír.), ojediněle iéž ješlé u Kar- lovské sludénky (Niessl). 14:97. H. liíťsutum L. (T. srstnatá.) Lodyha oblá, stejno- měrně listnatá, s úžlabními krátkými větvičkami, nahoře jehlan- covitě volně latnatá, krátce srstnatě huňatá. Listy vcjčité po- dlouhlé, řidčeji vejčité, tupé, velmi krátce řa pí kate, průsvitavě tečkované, podle kraje bez černých teček, nahoře tmavozelené, vespod bledší, olysajicí, chlupaté, ve květenství ponenáhlu v listeny žláznatě pilovité přeměněné. Semena aksamitnatě chlupatá, hladká. V. 0-50— 1-00 m. Plátky světle zlatožluté. 2|. Červen, červenec. Lesy, křoví, výslunné a keřnalé slránč, kamenilé kopce, od roviny až do nižšího předhoří rozšířena. V brněnském kraji: po- různá v pahorkatině západní a severní části (Makowsky), u Brna, Adan)ova a Krumlova (Oborny), Křlinské údolí, Lulč, Prolivanov (Spitzner), Líšeň, Ochoz, Hády a j. m. u Obran, Bilovice, Písařky, Kohoutovice, Žebětín, Střelice, hojná na Bučíně u Tečic, Rajský lesík u Cernovic, Hustopeč, Hrádek u Morkůvek, Kobylí, Velk. Pavlovice, les Bílá u Krumlova, Vedrovice, Star. Břeclav, Pošlorna, !VoV. ves. — V Prostčjovsku : na Skalici, u Křenůvek, ve žlebech a na pase- kách horských lesů porůzná (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemer), u Budkova blíže Jemnic, u Vranova, Bítova, Hardeku, Liikova, Znojma, i>evíli mlýnův, Milfrouna atd. (Oborny). V česko-moravském pohoří: na Heulosu a u Pan- ského mlýna blíže Jihlavy (Ileichardl), v Dařikovci blíž ňečice (Havelka), Vá- penice a Peperek u Žďáru (Kovář), Panské nivy a j. m. u Telče, Doln. Dvorce, Raděaice, les u Obory blíže Střílěže, údolí Nedvědičky u Pernštýna, Špitálský les u Bystřice n. P. — V Olomoucku a v sev. Moravě: Grýijovský a Cho- mutovský les a u Kláštera Hradiska u Olomouce (Mik), Hlubočky u Olomouce (Spitzner), u Milkova (Slavíček), na Trlině u Lesnice blíže Zábřeha (Pánek). 11 Komašova, údolí Štolové u Hrubé vody, Šternberk, Trausnic u Pelrovic, Hra- běžicc, Velk. Losin, Velvice, Bludov, Raškov, Hanušovice, les Grunt a j. m. u Rymařova. — V uh. hradištském kraji: nezřídka u Kroměříže (Palla), u Vele- hradu (Sclilogl), u cihelen u Hodonína (Schierl), u Banova (Makowsky), Lopenik, •lavořina (Holuby), les u převozu u Strážnice, Hroz. Lhota, Kobela a Kuželovský les u Kuželové, hojná u Javorníka, Filipov, Blumenlál, Straní, Kralov, Hůrka a Lysá hora u Uher. Brodu, Chrast a Obora u Bojkovic, Jelenovská a j. m. u Val. Klobouk, Rozsoší u Příkazu. — . Ve východní části: debře Baraní u Pru- senovic, Kostelecký les u Kozrálského mlýna (Červinka), u Rusavy (Sloboda), les Poschlá u Vsetína (Bubela), n Jasené (%. Pouč), Hostýn, Ostrá hora u Vse- tína, Cáb a úklony jeho, údolí Provazné u Halenková, Javorníky. — Val. Mezi- říčí a v pahorkatině Karpat (Reissek), Svinec a Vysoký les u Nov. Jičína (Sapelza), Hranice (Vogl), Hukvaldy (Czížek), Star. Jičín. — U Místku (Gogela). Ve Slezsku: nezřídka kolem Těšína a odtud až do předhoří (Uechtritz), Ligotka (Kolbenheyer), les Prutek u Bogušovic, Loučky, Odry, Pohoř. — V Opavsku: les Hůrka u Opavy (Mayer), nezřídka u Vidnavy. — Kraj lesní u Sorgsdorfa • a v Briesenském lese blíže Vidnavy (Vicrlinppor), \ Račím žlebu (Latzel). - 1286 — 102. Rád. Tiliaceae Juss. Lípovité. 481, Tilia L. Lípa. Květy Sčetné. Kališní lístky vnitř na dolejšku s jamkou medovou. Tyčinky četné, pi osté neb ve svazcích zákorunních. Semennik 5pouzdrv, pouzdra 2vaječná Plod nažka pometáním Ipouzdrá, 1— 2semenná. A) Pen lap dala e. Korunka uvnilř tyčinek žádná. Koruna kolovilě roz- ložena. 'Jyčinek 20 — 40; pytlíčky prašníka spojené neb nepalrnč rozdčlem-. Cnélka po odkvčtu sotva prodloužená. Chlupy jednoduché. 1498. T. platyphylla Scop. (L. šírolistá) Mladé větévky a řepíky namnoze silně chlupaté. Listy na dolejšku srdčité až uťaté, zašpičatělé, nepravidelně ostře pilovité, zubův útle hrotitých, vespod bledší, roztroušeně pýřité, v úžlabích žilsbělavym vousem. Vrcholíky visuté, 2—5 květe. Tyčinek asi 40. Laloky bJiznové přímé. Nažky dřevnaté, tlusto- s k o ř e p n í, vynikle 5 ž i 1 n é. V. až 25 w. a více. Plátky žlutavé. T. europaea L. part., T. grandi- flora Ehrh. Listy rozdílné podoby: u jednoho tvaru nepravidelně dři páté /í) laciniata Gelak ; u druhého částečně kornoutovité 7) c u- culata Gelak.; u třetího olysalého S) glabrata Gelak. jsou listy skrovně chlupaté, vespod lesklé, květy větší a žlutější. ť Prostřed června, červenec. Lupenaté lesy, háje, v celém vizemi roz- šířená, leč mnohem řídčejší než následující, zhusta pčslovaná. 1-499. T. ulmifolia Scop. (L. jilmolistá.) Mladé větévky a řapiky lysé. Listy šikmo srdčité, pilovité, zubů krátkou a tlustou špičkou ukončených, vespod sivozelené, lysé, to- liko na rubu v úžlabích žil s rezavým vousem. Vrcho- lí č k y v z p ř í m e n é, 5—10 k v ě t é. Tyčinek asi 30. Laloky blizny rovnovážně odstálé. Nažky s tenkou skořápkou, slabě žebernaté, s uťatou špičkou, snadno smačkatelné, malé, V. až 20 m. Květy žlutavě bílé, menší a bledší, vonné T. euro- paea L. part., T. parvifolia Ehrh., T. microphylla Vent. ť Červenec, as 14 dní pozdčji než předešlá. Lesy, světlá křoví, kraje polí, v celém území rozšířená, zhusta pěstovaná. * T. intermedia DC. (L. prostřední). Msly větší než n předešlé, vespod bledozelené neb slabě nasivělé; vousky v úžlabích bělavé do rezavožluta. Vrcholíky 5 — 7kvělé. Květy vělší než 11 předešlé, ostatně málo rozdílné, plody 2 — 3král větší, s pevnější ski)řápkoM a zřetelnějšími žebry pod huninou. V. až 20 m. Květy žlutavě bílé, jest bezpochyby původu hybridního. T. parvifolio-grandifolia Bayer, T. acuminala Opiz. 2)- Červenec. U nás v sadech a stromořadích někdy sázená. Kolem ÍJrna; Prostějova a t. d. (Spitzner), v jednom přikopu při kraji lesním u Nov. Zámku (Schilberszky iun.). — 1287 — /?) Ncjviiilhiř!Jí5Íeh .") lyčiiiL-k s ro/.šiřciiýini iiilkami, iipIj \ korunu přemě- něných. Tyčinek 50 — 70; pytlíčky príišnikovó tia lozpollrué iiilcc (iddčlené. Chlupy hvřzdoviló neh svazečkovilé. * T. iimcríeailil L. (L. americká), kisly zelené, velik*'-, dlouze zakon- čile, pilovilé, lysé, loliko v úžlabích žil vespod s malým vousem. Vrcholíčky 10 — 'iOkvelé. Tyčinky kralší plálkův, 2král delší semeninka. Původem ze sev. Ameriky, u nás nčkdy sázená, jako u Brna, Proslčjova, líožnnva a 1. d. (Spilzner). * T. íirgentea Desl*. (k. slříbrná). kisly úhlalé oslře zubalV-, vespod jako ndad(' včlévky a celá bylina husté bčloplstnaté, bez vousů v úžlabích žil. Tyčinky o Y^ kralší plálkův a nemnoho delší semenníka. Původem z jižní Evropy, a nás zřídka pěstovaná. 103. Řád. Malvaceae Juss. Slézovité. Rody: A) Malveae Endl. Semeimík innohopouzdrý, pouzdra okolo tlustého sloupku do kruhu sestavená, 1 vaječná, na plodu od středního sloupku a mezi sebou se oddělující. Cnělka na mnoho ramen rozeklaná. 1. Kalíšek vnější ze 3 odděler;ých líslkův, kalich 5klaný. Plod kruhovitý smáčknuly. 482. Malva. 2. Kalíšek vnější srosllolupenný, 3klaný, kalich 5klaný. 483. Lavatera. 3. Kalíšek vněj.ší srosllolupenný, G — Oklaný. 484. Althaea. 4. Kalíšek vnější schází; ušly kališní řasnalě kýlnalé, semenník 5 — 30- pouzdrý, pouzdra Svaječná, stopky květní článkované. * Abutilon. B) Hibisceae Endl. Plod tobolka 3 — lOpouzdrá, pouzdrosečně puka- jící. Cnělek 5. 5. Kalíšek vnější 6 — mnoholislý, kalich Sklaný. Plod tobolka 5pouzdrá. pouzdrosečně Schlopná, pouzdra 2 — vícevaječná. 485. Hibiscus. 482. Malva L. Sléz A) Fasciculalae DC. Květy ve svazečcích dvou-, řidčeji vícekvělých v úžlabí listův. Listy lodyžní dlanitě laločnalé. a) Slopky květní velmi králké, i za plodu nanejvýš 2král delší kalicha. Kvčly malé. * M. crispa L. (S. kadeřavý). Lodyha piimá. Listy na dolejšku srdčité, nestejně laločnaté, laloků tupých, opět niělčeji laločnatých a drobně zubatých, na kraji kadeřavých. Květy malé, kra- tičce stwpkaté, v hustých h o j n u k v o t ý c li svazečcích. Ka- lichy plodní zveličelé, mázdřité, sifnatě žilnaté. Plátky něco větší než kalich. V. O 75 — 1-5() m. Plá ky bělavé, lilákové namodralé O Červenec — září. Původem z východu, u nás v selských zahradách , v Jeseníku a v západní části zhusta pěstován (Oborny), někdy i zdivočuje : jako kolťiu Brna. Veveří. Blanska (Schur), u Prostějova (Spilzner), zdi\očel\' — 1288 — hojné na břehu Rnsavy u Holešova a u evang. školy v Rusavé (Červinka), u Mlslku a Mal. Kiinčic přslován (Cogela), zilovic, Lutolina, Plu- mlova (Spilzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemer), Znojmo, Jevišovice, Vranov, Hodonice, Hrušovany, 1'Yelešdorf, Nov. Sídlo, Drnoholec atd. (Oborny). l'ořídku kolem Jihlavy, zde n Brevěného mlýna (Reichardt), též u Bačic, neroste u Slavonic (Oborny). V Olomoucku: u Olomouce (Vogl), u Hajčína (Mik), u Raclavic blíž Přerova (Dr. K^. Hanáček). V uh. hradištském kraji: hojný u Kro- měříže (Palla), obecný kolem Uh. Hradiště (Schlogl), pořídku u Bzence (Bubcla), zřídka na Javořině (Holuby). Ve východní části: Bvůr v Prusenovicích, u Tučap, (Červinka), Rusava (Sloboda), Vsetín (Bubela), zde na Johanovských kopcích podél Červinkova údolí. Dušná, Rožnov, Frenštát, Mor. Ostrava, Hrušov. — Nov. Jičín (Sapelza). Ve Slezsku : v Těšínsku obecný (Kolbenheyer), též ve Vidnavsku 1872. * M. Mauritiana L. (S. brunátný). Lodyha přímá, statnější, slabě větevnalá, dosti lysá Listy roztroušeně chlupaté, 5 — 7laločné, okrouhlé, tupé, řapíky nahoře hustě chlupaté dole skoro — 1290 - lysé. Lístky vnějšího kalicha široce vejčité. Plátky široce opak síděité, mělčeji vykrojené, brunátné, tmavěji proužkované. V. O 30 až 0-50 m. M. maurelánica Spr. Q Červenec — říjen. Pňvodem z jižní Evropy, v sadech a zalnadách ue- zřiflka pěstován a někde též, leč jen pomíjivě zdivočelý; jako na Špilbcrku ;\ Červeném kopci u Brna a u Adamova (Schur). u Znojma a .lackova blíže Znojma (Oborny). B) Bismalva DC. Kvěly veliké, jednotlivě úžlabní, nahoře v hrozno- viléin květenství. Listy lodyžní namnoze až ku spodu dlanitě dělené. 1503. M. alcea L. (S. velkokvětý). Lodyha přímá, větevnatá, odstálými delšími a pHtisklými kratšími, svazčitými chlupy srstnatá. Listy nej dolejší srdčitě okrouhlé, laločnaté, následující dlanitě 5dilné, nejhořejší Sdílné, s úkrojky střihané vroubkovanými neb peřeno- klanými, buď širokými, v obrysu kosníkovými a) latisecta Neil.; neb kopinatými až čárko vité kopinatými, {3) angustisecta Neil. Lístky vnějšího kalíška vejčité, zakončité a jako ušly kalicha z mládí skoro plsťnaté. Plátky největší v tom rodu, zpředu vykrojené. Plůdky lysé, na hřbetě k y 1 n a t é, na stranách ku hřbetu po- vypouklých silně napříč svraskalé. V. 0*40 — 080 w, Plátky růžové, pořídku bílé. ^■ Červenec — září. Suché, skalnaté a výslunné stráně, kraje vinic, cesl a lesáv, světlá křoví, v rovině a pahorkatině střední a jižní části ro;^šířen, jinde velmi porůzný. V brněnském kraji: u Adamova a Nov. Hradu (Theimcr), u .\1. Třebové pořídku (Makowsky), náspy trati od Ivančic směrem k Silůvce, náspy Irali mezi Miroslavou a líruudovem, na Leskouně a při lesní cestě od Vcdrovic do Marešovic, na Polavských kopcích (Obornyj, Blansko, Mal. Hostihrádky, (►!- brainovice, Klenlice, Mikulov. — U Prostějova pouze na Kosíři (Spilzner). Ve Znojemsku dle Roemra u Jenešova blíže Náměště; v okolí Znojma: v údolí Oyje; na Kamenném kopci ii Tasovic, na Pelcberku ii Milírouna, na Kozí stezce u l.ukova, Cížovský les u Hardeku, zřícenina Chraštan u Bítova (Oborny), v háji mezi Frelesdorfem a Trabin^jkým dvořeni (Bipper). V Jihlavsku: kolem .lihlavy pořídku, toliko v Langwandském údolí (Pokorný), v údolí Dyje pod Starým Hobzím pořídku (Oborny). V Olomoucku: horské úklony u Olomouce (prof. Tkaný), nusze u Holice blíže Olomouce (Mik), v údolí Šumíce u Náměště blíže Olomouce v odr. (i. (Spitzner), na hřbitově a v háji u lioudna (líieiíer), u Be- rouna (Gans), na posledních dvou místech bezpochyby jen zdivočelý. V uher. hradištském kraji: u Kunovic a Mikovic pořídku (Schlogl), při tovární trati za nádražím u Bzence (B\ibela). Ve východní čásh: Lásky a Vesník u Vsetína (Bubela) na jednom úklonu mezi Příborem a Breigiblem (Sapetza), v křovišli u Ostravice blíže Místka 1 e.vemplář a porůznu na Kamenné u Stařice (Gogola). Ve Slezsku: porůzný v Těšínsku (Kolbenheyer) a ojediněle u .Tablunkova (Uech- Irilz), Šellenburk u Krnova a u Lípové (Schierl), u Deštné (Svěrák), u Vidnavy. — V, Briesenu, Pauke, Červené vody, Tomášova, Mikulovic (Vierhapper), u Sorgs- dorlá (Latzel). ;) excisa Rehb. s p. Lodyha uprostřed a nahoře srstnatá. — 1291 — Úkrojky listů s čárkovitými nebo kopinatými, střihané zubatými ušty. Plátky vykrojené. I\)ridkii, posud joii v okolí íizoiícc (Oborny). 1504. M. moscliata L. (S. pižmový), Lodyha jako celá bylina delšími, o d s t á 1 ý m i , namnoze j e d u o d u c h ý m i chlupy s r s t n a t á. Listy dolejší srdčitě okrouhlé, laločnaté, ostatní dlanilc 5 — 7dilné, s úkrojky jednoduše nebo 2krát peřenoklanými, v obrysu kosnikovými. Vnější lístky kalíška čárkovitě podlouhlé. Plůdky hustě srst natě, na hřbetě hladké, na plochých stranách velmi útle napříč svraskalé. V. O 25— 0-60 m. Plátky růžové, zřídka bílé. 2)- Červenec, srpen. Ploly, kraje lesní, travnaté kopce, veltni pořírlku a Miísly bezpochyby jen zdivočelý. l»erfl a Vísky u Uh. Hradišlé pořídkii (Schlogl), Iravnaló kopce u Jenešova blíže Náměště (Roeiner jako M. alcca i.. lesl(> Oborny), na náspech trati w Zábřeha Pánkem pozorován. 483. Lavatera L. Layaterka. 1505. L. thuriiigiaca L. (L. obecná). Lodyha přímá, větvitá. nahoře tak jako kalichy, stopkykvětní a řapíky plsfnatá Listy úhlatě vroubkované, 5laločné, hořejší Slaločné, na spodu srdčité, na líci roztroušeně pýřité, na rubu tence našedivěle plsfnaté. Květy dlouze stopkaté, přímé, jednotlivé v úžlabích, nahoře v hrozen sebrané. Úkrojky vnějšího kalíška okrouhlé, krátce zakončíte. Plátky velmi veliké, hluboce vykro- jené. V. 0-60 — POO m. Koruny světle růžové, prašníky světle žluté. 2|. Červenec, srpen. Suchá, keřnatá, též skalnatá návrší, stráně, křoví, kraje lesní, náspy, v střední a jižní části porůzná, jinde pořídku. V brněnském kraji: Hády u Obran, Bílovice, Slavkov, Měnín (Oborny), u Čelčic a Nezaniyslic (Spilzner), v údolí Oslavy od Oslavan až k Ivančicům (Pioemer), u Brna, Židlo- chovic a Nosislavi (Makowsky), u Klobouk (Sleiger), u Cejkovic (Uochlritz), II Bílovic a Podivína (Havelka), Břeclav a Lanštorf (Ripper), hojněji u Krumlova: polní cesia v rakšických vinohradech, v údolí Bokylné a u Rybníkového mlýna (Zimmermaim), Líšeň, náspy traú a vinice nad Obrany, Maloměrice, Židenico, Važany, Dražovice, Vyškov, Pavlovický les u Pavlovic, Huslopeč, Kurdějov, Hrádek a Slráň ii Morkůvek, Cejč, Hovorany, Šardice, Kobylí, Velk. Pavlovice. Fíílá voda u Krumlova, Vedrovice. — V Proslějovsku : u Smržic, Slaliiiek, na Valové (Uličný), u Václavovic, na SkaUci, u Žešova a Ohrozimi, v horách schází (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Mikulova a Polavy (Makowsky), kolem Mu- šova a Drnoholce, v údolí Jevišovského potoka od Jevišovic dolů, v Bojano- vickém lese řidčeji na Kamenném kopci u Tasovic a u Božic (Oborny), u Hru- šovan, Graléndorťa, Nov. Přerova, Růžové kopce a Star. hole u Nov. sídla, mezi Bratibruimem a Doln. Dunajovicemi (Ripper). V Olomoucku : u Slavonína a Hněvotína (Vogl), Charváty (Spitzner). V uh. hradištském kraji: ii Bilan, Těšan a Litopecen (Palla), u Těšnovic (Zahradník), u Velehradu (Ripper), Sv. Floria"!'^ — 1292 - (Ueiiitrilz) a jinde kolem T^zoiícc porůzná (liiibcia), zřídka iia Javořinř (Holuby), Briiiiiov (Sapelza), liažaiiliiice, Žcroliii a j. iii. UoIimii Slrážiiico liojiiá, Iladéjox . Uh. Brod, Havřice, Suclíii Loza, Ordčjov. — Ve východní rásli : kraje silnice II Bilavska poblíž liusavy (Sloboda), u Neobiizy, uvezi Jasenou a Luloninou (Ig. Pouč). Ve Slezsku: Bogušovice, Blogolice, Koňská, Bronów blíže Bělska (Ko\ben- heyer) !, Těšín. — Landek, Zabraný (Kolschy). 484. Althaea L. Proskuriiík. 1506. A. officiiialis L. (F. lékařsk\, ibišek neb ajbiš). Bylina aksamitově měkce plsťnatá. Lodyha přímá, jednoduchá neb větevnatá. Listy řapikaté, vejci té, špičaté, na spodu často spdčité neb skoio zaokrouhlené, slabě laločnalé, nestejně neb 2krát vroubko- vané. Svazečky květu víček věté, kiaší hslův, nejhořejší též ve hrozen shloučené. Vně j š í kalíšek namnoze 9klaný, ušty jeho ko- pl naté, přišpičatělé. Oddenek tlustý, válcovitý, rovno- V á 7. n ý. V. 0'50 — 1*00 w. Plátky prostředni, bledě lůždvé neb červenavě bílé. Prašniky tmavě nachové. — f. umbrosa Wiesbaur. Listy větši a širší. 21- Červenec, srpen. Háje, vlhká, zvlášlě solná luka, ve slřední a jižní čásli porůzný, jinde jen pěstován. V brněnskéni kraji: při potoku u Pavlovic, u Měnína a Olniarova pořídku (Makowsky), od Rajhradu až k Vranovicňni (fieissek), při potoku u Kurdějova, příkopy mezi Hustopečí a Šakvicenii, u (Ju- (enleldu (Sehierl), velmi ojednělý n dvora Rovinky u Klobouk (Sleigcr), u Vi- stonic. Zaječí a Cejkovic (Uechtritz), Terezov, Cejč, Kobylí, Brumovice, bahna u Šardic, Břeclav, zde v l*ohansku ve tvaru umbrosa Wiesb., Slar. Břeclav. Nov. ves. — Ve Znojemsku: při l»yji n l>riioholce, Stracholína, Piilgarova (Makowsky), Guleníeld (tíeissck), ii Slarého Přerova a odtud až k Brnoholci, u Nov. Přerova (Oborny), u Hrušovan, ť^releídorťa, mezi (irafendorlem a llcv- línem (Ripper). V uh. hradišlském kraji: Iravnalé zahrady u Napajedel (Schlosser), u .larošova (Sapetza), pastvy u l»oln. Bojanovic a Hodonína (Sehierl), u Bzence a sice při ceslč do Uh. Ostroha, vrboví na lukách u Písku (Bubela) V selské zahradě- u Tučap pěstován (Červinka), zdivočelý u Lásek blíže Vsetína a u .la- blunkova (Bubela), u Místku pouze pěstován ((iogela). {i) lolíata Wiesbaur. in litt. Listy silněji a hlouběji 1 — 3laloč- nalé než u tvaru základního v Rchb. ic. f. 4849. Laloky ostřeji pilo- vité zubaté. Pořídku, posud jen u Šardic s tvarem základním. 1507. A. pallída W. Kit. Lodyha přímá, jednoduchá neb větevnatá a jako celá bylina drsně plsťnatá. Lisly řapikaté, ^krouhlé neb vejčité. ra spodu obyčejně srdčité, mělce 5 — 71aloč- naté, laloky nestejně vroubkované. Květy jednotlivé nebo nemnohé lážlabní, hořejší králce stopkaté, v páždí malých listenovítých iístkův, volný klas skládajíce. Stopky květní zdélí kalicha neb kratší. Vnější kalíšek namnuze Gklaný, s ušty. ve j č i t ými, — 1293 — špičatými skoro zdóli knlicha Plátky velmi veliké, podlouhle opnk -rrlčitc. V. 0-50— 1-50 m. Plátky blodě růžové, s nehtem žlutým. Prašníky žluté. (3 Červenec, podzim. Kamenitá a výslunná místa, meze, Ivraje cest, piislá novzdčlaná místa, v jižní části rozšířen, jinde pořídku. V brnénsliém li ráji: úpatí ("crvcm-ho kopce u Hrna (Sclmr 1874), zde již zašel. — Hojný při lío- kylné u Rybníčného mlýna u Krumlova (Zimmermann). Ve Znojemsku rozšířen : podél Unanovského potoka v Tvořilirázském lese u Znojma, u Milfrouna, Sedle- šovřc, Louky, Tasovie, Mal. Tasovic, Suchohrdlí, Znojma, v lese „Hoja" smřrem k Hrušovanům, kolem Hrušovan, mezi Hosléhradicemi a Miroslavou porůzný až k Mikulovu (Oborny). * A. hirsula L. Byl jednou na rumišti u Lanžhota a Břeclavi nalezen, od té doby však více nepozorován. * Abiitilon Dill. Mračňák * A. Aviceilliae Gaert. fM. plstnalý). Lodyha přímá, rozvětvená, plst- nalá. Listy přiokrouhle srdčité, zašpičatělé, zubaté, dlouzeřapíkaté, plsfnaté, velmi jemné; palisly malé. Stopky květní článkované, ojodnělé, kratší řapíkův. Ko- runy sotva čnějíeí, žluté, plátky vykrojené; kalicli Sdílný, ušty kališní kýlnalé, liufialé. Semenník plsfnatý, pou,:dra scmcnníka ná konci s 2 utatými zobánky. Sida Abutilon L. A. pubescens Monch. V. 0*40 — 1*00 m. V jedné zahradě v Kartouzích zdivočelý (Makowsky). 485. Hibiscus L. Ibišek. 1508. H. trioiium L. (J. hodinový). Bylina roztroušeno štětinato-srstnatá. Lodyha vysloupavá, větvitá. Listy řapikaté přísrdčité, nejdolejší okrouhlé, nedělené neb 5!aločné, hořejší 3 - Sdílné až 3— Sklané, úkrojky podlouhlé, hrubě peřenoklané. Květy jednotlivě úžlabní, stopka té, zdélí listenu neb kratší. Vnější kalíšek bylinný z 12 čárkovitých lístků v. Kalich do '/a Sklaný, n a d m u t ý, bláno vi tý, 20 klikatými pruhy prostoupený. V. O 10—0-25 m. Plátky značné, barvy bledě sirkové, na spodu a kraji tmavě nachové. Prašníky pomorančové. © Červenec, srpen. Role, úhory, meze, pustá místa, v střední a jižní části porůzný. Náspy trati u Ornovic blíže Brna (Schur 1868). Hojněji v odrůdě : íj) teriiatiis Cav. Všecky listy až k dolejšku 5 -Sdílné. Jeteliště n Kartouz blíže Brna (Schur 1874), při .Tihlavě u Ivančic (Schwoe- der), pole mezi Začany a Měnínem, v bažantnici u Měnína a u Cejče (Makow- sky), mezi Začany a Měnínem již Hochstelterem 1S25 pozorován; mezi Telnicí a Huslopečem (Schlosser), při nádražní cestě a restauraci u Hustopeče (Sebesla a Schierl). * H. syriacus L. (ť. syrský). Kéř přímý 1-^0 — 2 m. v. Listy vejčilě kosníkové, lysé, od prostředka až ku konci nestejně slřihaně \roubkovano-pilo- — 1294 — vile. Plátky bílé neb růžové, na spodu nachové. Původem z Východu, přsliijc se v sudech prostějovských a u nádraží ve Vrbalkách fŠpilzner). 104. Řád. Sileneae DC. Silenkovité. Rody: 1. I)ianlheae Doli. KaUch bez niezihstních (konťissiiralních) mezi dvěma zuby kalicha sbíhajících žeber. Rlizny namnoze 2. Tobolka 2poiizdrá, 4 zuby pukíijící. A) Kalichy bez obalu lislencového. Semena ledvinkovitá neb kulatá. a) Plátky bez podélných křídel na nehtu. 1. Kalich zvonkovitý, se širokými inázdřilými pruhy mezilistními. Plátky ponenáhlu klínovilě v nehet zúžené, bez korunky, 'iobolka krátká, čuslo skoro kulalá, s krátkým středním sloupcem. Semena ledvinkovitá. 486. Gypsophila. b) IMátky s podélnými křídly na vnitřní straně nehtu. 2. Kalich jehlancovitý, na dolejšku baňatý, ostře Shranný, s mázdřilými pruhy mezilistními. Plátky bez korimky, s čepelí i^edělenou. Tobolka vejčilá, králka, s tužší pergamenovou vnější stěnou a hedbávně lesklou, nepravidelně Irhající se a oddělující se vnitřní stěnou. Semena kulalá. 487. Vaccaria. 3. Kalich trubkovitě válcovitý, mnohožeberný. Plátky namnoze s 2kla- iiou korunkou,, s nedělenou neb slabě 2klanou čepelí. Tobolka válcovitá, s pro- dlouženým středním sloupkem, její stěna nerozdělující se. Seménka ledvinkovitá, smáčknutá. 488. Saponaria. B) Kalichy na spodu jedním neb více páry hstencův obalené. Plátky bez koruny. Semena štílkovitá, skoro ploská, s povypouklou plochou hřbelní a vy- dutou, uprostřed kýlnatou a krajem stloustlým obroubenou plochou břišní. 5. Kalich trubkovitě válcovitý, blánovitý, 5pruhý, 1 5žebrý, krátce 5zubý, suchomázdřilými listeny zaobalený, za plodu tloustnoucí tobolkou na jedné straně podél rozčísnulě se trhající. Plátky v dlouhý nehet ponenáhlu zúžené, v ústí se dotýkající. 489. Kohlrauschia. 6. Kalich trubkovitě válcovitý, bylinný, mnohožebrý, bez blánovitých proužků inczilistních, listeny jen na spodu zaobalený, za plodu se nelrhající. Plátky v dlouhý nehet náhle ztažené, v ústí se dotýkající. 490. Dianthus. 11. Lychnideae Doll. Kalich s nervy komissuralnimi. Blizny namnoze 3 neb 5. Semena ledvinkovitá. A. Plátky skoro vždy s korunkou, na nehtu bez pod(''lný(th křídel. Plodo- lisly u blizny 3 — 5. Blizny na vnitřní slraně chlupaté. a) Tobolka bobulovilá, kulalá, nepukající. Kalich miskovilě zvonkovitý. 1. Plátky s králkou korunkou a čepelí 2klanou, nazpět ohnutou. Cnělky 3. Semenník Ipouzdrý. 491. Qucubalus. b) Tobolka na konci 5 — 10 zuby pukající, vejčilá až kulatá. Kalich vál- i-ovilě zvonkovilý až kyjovilý. 2. Plálky s konmkoii. Blizen 5. Tobolka slopkalá, dole Spouzdrá, pod bliznami sIív.JmÍiu rozpollěním plodolislň 5 zuby pukající. Semena bradavkalá. 492, Viscaria. — 1295 - 8. Plátky namnoze s korunkou. Rlizny obyčejní- 3, řidčeji 5. 'Jobolkn v dolejíí čásli 8-, řidčeji 5pouzdi-á, rozpollčiiim středu a kraje plodolislů 6 — lU z aby pukající. 493. Silene. 4. Plátky namnoze s korunkou. Blizny 3 neb 5. Tobolka Ipouzdrá, roz- poltčním středu i kraje plodolislů 6 — 10 zuby pukající. 494. Melandryuni. 5. I>lálky s korunkou. Blizeii 5. Semeiiaik 1 pouzdry, rozpolténíin krajň plodolisiových 5 zuby pukající. 495. Lychnis. B. Plátky liez konuiky, na dolejšku nehtu s 2 křídly. Blizen 5, vše- stranné chlupatých. G. Kalich podlouhlý, nahoře zúžený, s 10 vyniklými žebry a 5 lupeno- vilými cípy. Tobolka Ipouzdrá, rozpollčníiu krajň plodolisiových 5 zuliy pukající. 49 B. Agrostcmma. 486. Grypsopliila L. Šater. A. Dichog-lotlis Fisch. c| Meyer. liylina jednoletá. Kvély na kon(M vělví a ve vidlích ceh' lodyhy, od dolejška vidličnalč rozvčlvené, jedno- tlivě roztroušené. 1509. Gr. muralis L (Š. polní.) Lodyha přímá neb položená, v i d 1 i č n a t ě v e t o v n a t á, lysá neb na dolejšku trochu p ý ř i t á. Listy čáikovité, prišpičalOlé. Kal.chy zvonkovitč obrtliko- vité, tupě 5zubé, Plátkv malé, vroubkované. Tobolka a sLi-edni slou- pek její prodloužené. Semena 4stěnná, na konci ledvinkovitě vy- krojená, jemně svraskalá. V. 0 05— 0'20 m. Plátky růžové, tmavěji žilkované, pořídku bilé. Bylina drobná, s tenkou lodyhou a tenkými větvemi. (£) Červenec — říjen. Vlhká, písčitě hlinilá role, průhony, břehy, kraje rybníkův, od roviny až do nižšího předhoří rozšířen, leč všude ojediněle. B. Strulhium Ser. Bylina vytrvalá. Květy v konečném vrcholíku neb latě listenalé. 1510. Gr. fastigiata L. (Š. stejnovrcholný.) Bylina polokřo- V i t á, s mnohými neplodnými svazečky listův. Lodyhy z vystoupavého dolejška přímé, dosti jednoduché, lysé, nahoře jakož i v k v ě- tenství žláznatě lepkavé. Listy čárkovité, přitloustlé. Květy s blánovitými listenci, na konci větví konečné, v plochých vrcholíkovitých latách náhlou cen é. Kalich zvonkovitý, s 5 tupými, přímými ušty. Květy velmi malé, tyčinky a čnělky vyční- vající. Tobolka a její střední sloupek krátké. Semena smáčknuto ledvinkovitá, shrboulky bradavkovitými, na hraně hře- ben ostr ozuby tvořící mi. V. 0 20—0-45 \)K Plátky bílé neb načervenalé. G. arenaria W. Kit. 4 Červen — srpen. Písečné bory a role, pahorky, ve střední a jižní části a v Tčšin.sku velmi porůzný. V brněnském kraji: kopce u Sokolnic (Niessl) ! Pracky kopec (Makovvsky), vinice u Oujezda a Mal. Hosldirádek, Šarallce. — — 1296 — V nh.-hradišlském kraji: ii Slar. Měsfa a Koslolan (Schlog-l). v borovém Ipso při Irati mezi Bzencem a Strážnicí s Onosma arenarium (Welschky 1876), v Hodonínském lese (Kiiiseh, R. a. M.). Ve Slezsku : Rudziee u Bélska (Kotschy). 1511. G. paniculata L. (Š. latnatý.) Lodyhy přímé neb vystou- pavé, tuhé, rozkladitě větevnaté, na uzlech ztloustlé, lysé. Lisly kopinaté neb čárkovilé kopinaté, přišpičatělé. Lata z vrcholíků hojno- a volnokvětých, lysá neb trochu žlaznatě pýřitá. Kalich miskovitě zvonkovitý, 5zubý, s ušty ve j čité okrouhlými, Ižilnými, na kraji sucho- mázdíitými. Plátky velmi malé, zaokrouhlené. Tobolky krátké. Semena ledvinkovitá, svraskalá. Oddenek válcovitý, tlustý, vícelodyžný, V. 0-50 — 1-25 w. Plátky čistě bilé. ?[. Červen — srpen. Písčiny, písečné a travnaté kopče a náspy, v jižní části porůzný. V brněnském kraji : mezi Ménínem a Rajhradem (Tkaný), u Cejče (Makowsky), náspy trati u Břeclavi (Bayer). Ve Znojemsku: mezi Itrnoholcem a Dimajovicemi, na Kamenné holi mezi Novým Sídlem a Guldenfurlem (Rohrer), náspy Irali hrnšovansko-znojemské mezi Božicemi a Hodonínem (Oborny), vino- hrady u Nov. Sídla, u Nov. Přerova hojný s Plantago arenaria a na písčinách mezi Mikulovem a Bralibrunnem (Ripper). V uh.-hradištském kraji: kopce u Ho- donína (Makowsky) a na Dúbravč u Bzence (Oborny). Zdivočelý na zdích zámku Račického (Spitzner). 487. Vaccaria Medik Kravinec. 1512. V. pwTiflora Moiich. (K. malokvětý.) Lysý. Lodyha přímá, nahoře vidličnatě větevnatá. Listy podlouhle- až vejčitě kopinaté, vynikle Ižilné, na k r a j i h 1 a d k é. V r c h o 1 í k o b- š í r n ý, listnatý. Kalichy bledé, se zelenými křídlatými hra- nám i. Plátky na konci zoubkaté. Semena drobně bradavičnatě zrnkovaná. V. 0-40— 0-60 m. Plátky světle nachové. Bylina živě ojíněná. Saponaiia vaccaria L. V. pyramidata Fl. Wett. (J) Červen, červenec. Role, mezi obilím, polní cesty, puslá místa, v,slřc(hií a jižní části porňzný, jinde pořídku. V brnénském kraji : mezi Židenicemi a Líšni, u Brna někdy hojný (Makowsky), jako u cihelen a na Černých polích, pole na úklonec.h Hádftv u Obran, u Podivína a Lednice (Oborny), u Ivančic (Schwoeder), u Cejče, Cejkovic, Šardic, Bílovic, Turan a ojedinělý ještč u Sloupá (Ueciilrilz), u Kartouz, Žebětína, Židlochovic, jako vůbec v celé jižní části (Reissek), u Hu- stopeče (Schierl), u Klobouk (Steiger), Julianov, pole u Klajdovky, Maloměrice, Cernovice, Sokolniee, Slavkov, *Morkůvky,- Kobylí. — V Prostčjovsku : u Že- šova, Slalinek a Slatenic (Spitzner). — Ve Znojemsku: u Božic, Hrušovan, Ta- sovie, Milfrouna, Našetic, Hradiště a Znojma (Oborny). Kolem Jihlavy jen pořídku mezi obilím (Pokorný). — V uh.-hradištském kraji : u Mulčnic (Uechiritz), u Bzence jen pořídku a ojediněle mezi obilím (Bubela)/ u Bilan blíže Kromě- říže (Palla), na .lavorině (Holuby). V ostatní části: velmi pořídku ii Vselina. a sice na Trávníčkách (Bubela), u Bogušovic, Szybic v Těšínsku (Kolbenheyer), Blogolice (proť. Bol. Kotula). — 1297 — * V. seg^etalis L. zavlečena na hřbitově u 'IY'šína (Kotula). 488. Sapoiiaria L. Mydlice. 1513. S. ofHciualis L. (M. lékařská,) Lodyha vystoupavá neb při má, lysá neb jemně pýřitá. Listy ve j čité podlouhlé neb podlouhle k o p i n a t é, dolejší v krátký řapík zúžené, hořejší při- sedlé, 3žilné, na kraji drsné. Květy ve vrch o li cích konec nýchaúžlabních, jednouaž vícekrát vidličnatých p o 3 — 7 shloučených. Plátky dosti veliké, vykrojené. Oddenek válcovitý, plazivý, větevnatý. V. O' 30— 0-80 m. Plátky bilé neb pleťově růžové. Bylina travo- zelená. t[. Červen — srpen. Břehy, křoví, háje, ploty, Ivanienilé stráně, v střední a jižní části obecná, jinde porůzná. V Jihiavslíu : zde onde, jalío u Heulosu a u Rancířova (Reichardl), u Třebíče (Zavřel), u Dačic (Oborny). Hojná v Pro- stějovslvu (Spitzner). V sev. Moravě ještě ii Zábřeha (PaneU), hojná v uh.-hra- dištském kraji (Oborny)! Ve východní části: údolí Rusavy od l>obrotic až k Ho- lešovu (Červinka), hojná kolem Rusavy (Sloboda), Vsetín (Babela), břehy Bečvy u Rožnova (Kotek), Ratiboř, Frenštát, Straniberg, Ostravice, Mor. Ostrava, Hru- šov. — Krásná, Huslopeč, Nov. Jičín (Sapelza), neroste u Si. Jičína (Ig-. Pouč), hojná v kamenci Ostravice u Místku (Gogola). Ve Slezsku : při Olšavě u Těšína, na Biale u Bělska, u Kainienice, Buczkovic a Breně (Kolbenheyer), Moravka, Koňská, Bogušovice. — Při Visle u Ustroně (Wiinmer), u Opavy (Svěrák), hojná ve Vidnavsku (Vierhapper) a j. rozšířena. 489. Kolilrauschia Kuiith. Hvozdíček. 1514. K. prolifera Kimth. (H. prorostlý.) Lodyha přímá, jedno- duchá neb vidličnatě větvitá, lysá neb skoro lysá. Listy čárkovilé, na kraji draslavé, krátere p o š v a t é. Svazečky 3 — Skvěté. 3 páry listenů postoupně do vnitř větších, opakvejči- tých, sucho mázdřitých, nahne dle slamožlutých, šusti- vý c h. jež plátky až po vyki^ojenou čepel docela zaobalují, nejzevnitř- nějši 2 listcnce a nejhořejší listeny hrotité, ostatní tupé. V. 025 -0-45 m. Plátky malé, lilákové, toliku na slunci rozevřené. Dianlhus prolifer L.. Tunica prolifera Scop. 0 Červen — srpen. Suctié kamenité a písčité kopce, stráně, hráze, meze, eesly, kraje vinic, v rovině a teplejší pahorkatině rozšířen, jinde pořídku. — V brněnském kraji: kolem Brna na všech kopcích, v Písařkách, u Králova pole, Obran, Adamova, Polavy, Vistonic (Makowsky) !, ii Pravlova, Letovic a By- lišky (Reissek), na kopci u Boskovic (Svěrák)! řidčeji u Mor. Třebové (Domas), u Ivančic (Schwoeder), u liřbito\a blíže Medlova (Schierl), liorní úklon směrem k Rakšicům a při cestě k Sv. Florianku u Krumlova (Zimmermann), Líšeň, Mordovna, Maloměřice, Rečkovice, Medlánky, Jehnice, hojný u Bilovic, Ořešín, Kuřim, Březina, Tišnov, Žabovřesky, Jundrov, Koliřev('iH''li() mlýna (Neumann), poskrovnu u plovárny, hojný u Třebíče (Pokorný), n Velk. Meziříčí, Balína a Pelrovic. — U Krumpachu a Nemile blíž Zábreha (K. Hanáček). V nh.-lira- dišlském kraji : n Napajedel (Theimer), u Hodonína (TJechlrilz), hojný na písči- nách a kopcích kolem Bzence (Bubela). Ve východní čásli . Pernavská g^ura a Perná blíže Nov. Jičína (Sapelza), Frenštát, les Tisová, Rybái u Hranic. Ve Slezsku; posud jen u Tomášova. 490. Diantlms Lem. Hyozdík. A. Armeriastrum Seringe. Květy kraličce slopkaté, v slrboulovitém svazku, pořidku na slabých rostlinách jednotlivé konečné. Plátky náhle v dlouhý nehet zlažené, na konci mčlčeji neb hlouběji dřípalě zubaté. a) Listeny obalu bylinné, i s osinou zdélí trubky kališní neb delší. Pochvy listů krátké, nanejvýš zdélí šířky listův. 1515. D. armeria L. (H. svazčitý.) Lodyha ztuha přímá, na dolejšku olysající, nahoře i s listeny a kalichy srstnatá. Listy kalně zelené, čárkovité, hořejší špičaté, dolejší tupounké, + srstnalé. Svazečky 2-lOkvěté. Listeny obalu bylinné a jako trubka kališní, silně podél že berná té, z dolejška Vejčitého, pokraji mázdřitého kopinatě šidlovité, listeny podkvětní přímé. Zuby kališní velmi dlouhé, přímé, kopi natě šidlovité. Plátky milé, po llouhle opakvejčité. Byhna 21etá. namnoze vícelodyžná. * V. 030— 0-50 m. Plátky karmínové. Q Červen —srpen. Světlé, Inpen^té háje, křoví, suché, kcrnaté kopce, lesní Inka, zvláště v křemenité půdě, od roviny až do nižšího předhoří rozšířen. V brněnském kraji: u Brna, Veveří, Nikolčic a Hustopeče (Makowsky), kopce kolem Tišnova (Pluskal), Písařky u Brna, Hády u Obran, u Bílovic, Tuřan, l-e- skoím u Vedrovic směrem ke Krumlovu a u Krumlova (Oborny), u Ivančic (Schwoeder), Inka u Žabčic, pod Klentickou zříceninou, les u Kurdějova, mlází u Divák (Schierl), Líšeň, Mordovna, Soběšice, Mor. Kynice, Bystrc, Kohoutovice, Bosonohy, Vyškov, Kyjov, Sobůlky, KobyH, Stráň a les Sýtkovec a j. m. u Morkůvek, Budkovice, Mariánská studénka a údolí Rokyíné u Krumlova, 01- bramovice, Star. Břeclav, Břeclav, Lanžhot, Pošlorna, Nov. ves. — V Prosté- jovskn: na Skalici, v Helikách u Brodku, na Kosíři nad Slařechovicemi, u Slí- navy (Spitzner). — Ve Znojemsku hojný: kolem Náměště (Boemer), u Miku- lova a Polavy (Makowsky), u Znojma, IVÍilfrouna, Vranova, Jevišovic, na Pur- krábce, u Bítova, Čížova a Hardeku (Oborny), porůznu v háji mezi Frelešdorfem a Trabinským dvorem u Vlrušovan (Ripper). — V česko-moravském pohoří : u Želetavy, Nové Říše, Velk. Meziříčí a Pernštýna. — V Olomoucku: Grýgov- ský les u Olomouce (Vogl), u Zábřeha (Pánek), kopce u Štětinová (Bittner). — V uh. -hradištském kraji: Obora u Kroměříže (Palla), u Luhačovic a ve Vele- hradském háji (Schlog-1), porůznu v lesích kolem Bzence (Bubela), na Javorině (Holuby)!, M Banova (Makowsky)!, Strážnice, Radějov, Jelenova u Strání, Chráslka, Ly>á hora a les ii Bohatí- lípy u Uh. Brodu, Prakšice, hojný na vinohradech — 1299 - •u Havřic, Suchá l.oza, Chrabt u Bojkovic, Val. Klolioiiky. — Ve východní čásli: Hrádek a Ochoza ii Pruscnovic, Pacctlin^ký les, břeh u Doljrulic, Lysina a j. (Červinka), linjný ii Rnsavy (Sloboda), koleni Vselína, |{ot)rk, Posichlá (Bnbcla), Jascná a l.iplál (Ig. l'ouč), Nivky n Vselína, Frenšlál, Lichnov. — Obecný kolem i\ov. Jičína a porůziui u Všechovic (Sapelza), u Hranic (Voj;!), kopec Cnpek n Melylovic blíže Frýdlandn (Oborny)!, lež na Melylovské hňrce 11 Frýdlandu. — Na travnatých místech ii Místku velmi zřídka ((ioi;ela). Vr Slezsku: na Tulu, v Blogoticícli (Kolbenheyer). b) Listeny obalu kožovilé, suché, Imědé i s osinou o polovic kratší než trubka kališní. Pošvy listů dlouhé, asi 4- neb vícekrát delší šířky listové. 151tí. D. Carthusiauorum L. (Kartouzek, slzičky.) Listy čárko- vité, špičaté, lysé, hladké neb zrnitě draslavé, dolejší tupounké. Květy v konečných na h loučených svazcích po 6 — 8, řidčeji více, pořídku 1 — 2 postranní jednotlivé květy. Listeny obalní lysé, podlouhle opakvejčité, osinaté, kozo vité, hnědé, na kraji bélavě mázdřité, vnitřní i s osinou zdélí polovice kalichu trochu kuželovitého neb něco delší. Zuby kališní vejčilé, zakončíte. Plátky klínovité, zpředu ši- roce 3 branně opakvejčité, zubaté. Oddenek primově tevnatý, trsnatý, výhonky listové ženoucí. V. 0-25 — 0'60 m. Květy světle nachové, zřídka bílé /í) nanus Čelak Prodr. p. 497 s květy malými, bledé nachovými. 2|- Červen, červenec — srpen. Suché, travnaté, kamenité a výslunné kopce, stráiié, meze, skály, suchá Inka, v teplejší pahorkatině rozšířen, jinde porůzný. V brnf'.nském kraji obecný (Makowsky), u Tišnova (Pluskal), jak se zdá, ne- roste u Kunšiátu a Olešnice, roste u Něničau a Krtin (Oborny), /í) u Bílovic, Oujezda a Slavkova; obecný v okresu krumlovském, hustopečském, vyškovském, kyjovském a břeclavskéni. — ■ V l'rostějovsku : v odrůdě /í>) a ve tvaru základ- ním na Kosíři, na Záhoří, Boří, u Plunilova, u Křenůvek v Občinách, ve Žbá- novskéin žlebu, u Drahan, na Horkách, zde též k bílými květy (Spitzner). — Ve Znojemsku: na hadci u Mohelna (Koemer), u M. Budějovic, Znojma, Miku- lova a v jižní části tohoto kraje velmi hojný, u Znojma též s bílými květy (Oborny). — V českcj-moravském pohoří pořídku : neroste u Jihlavy (Pokorný), proste u Dačic (Schindler), u Nov. Piíše, Želetavy a Pernštýna. — V Olomoucku: 11 Olomouce (Vogl), u Berouna (Gans), u Loštic (Schilberszky jun.) — V uh.- hradištském kraji : u Kroměříže (Palla), na kopci Sv. Rocha u Uh. Hradiště (Schlogl), kolem Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby), Bohatec, Strážnice, Ba- dějov. Hroz. Lhola, Kuželová. iJlouhá luka a Krčmy u Javorníka, Jelenova u Straní, Uh. Brod, Suchá Loza, meze u Koiinié. — Ve východní části: kolem Prusenovic, pod Lysinou (Červinka), u Rusavy (Sloboda), pořídku nade Mžiky n Vselína (Bubela), u Rožnova (Kolek), Jaseiiá a Bešná (Ig. Pouč), na Kotouči n átraniberka a u .Jeličné blíže Nov. Jičína (Sapetza), Hukvaldy (Jackl), na Ka- menné u Stařice blíže Místku porůznu (Gogela). — Ve Slezsku : na Tulu v Tě- šínsku (Kolbenheyer), Svobodné Heřmanice a Benešov (Rieger), n Opavy a Slě- bořic (Svěrák), Krnov, Eichberk u Kostelce, nezřídka kolem Vidnavy. — (jIuih- penov v prusk. Sli zsUu blíže Vidnavy (Vierhap'per). 82* — 1300 — 1517. I). Poiiteiiderae Keni. (H. iemnoriulý.) Lodyha přímá, tuhá, tupě 4 h .' a n n á. Listy neplodných výhonků prodloužené, čárkovité, na květonosné lodyze širší, čárkovité, zašpičatěli , 5žilné, na kraji dra'^lavé, pošva listu více než 4krát delší šířky li- stové. Listeny obalu nahnědlé, osinaté, as zdélí polo- vice trubky kališní, vnější opakvejčité, vnitřní vej- čité, úžeji suchomázdřité a kopinatě zúžené, v krát- kou osinu ponenáhlu, vnější náhle zakončené Květy malé ve svazečcích hustě nahloučených, 6 — 20 k v ě- t ý c h. Kalichy 2krát menší než u předešlého, tmavonachoyé, rýho- vané, zubů. Shranně šidlovitých. Plátky malé; čepel zdélí polo- vice svého n e h tu, rhombická neb opakvejčitá, drobně a nehojně zoubkatá, lysá. V. 0 25—0*50 m. Plátky nachové, bledě růžové. D, atrorubens Aut. Hung. vix All., D. atrorubens Rchb. icon, fl. Germ. a D. diutinus Rchb. part. non Kit. 4 Červen, červenec. Suché kopce, Iravnatá místa, v střední a jižni části porůzný. Kozí hora u Komína, stráné u Voslopovic, squainis inembranacco- marginalis, Mariánská studénka u Krumlova, Leskoun u Vedrovic, u Hustopeče, Čejce, pod Katovnou u Kobylí. — U Nikolčic (Šcbesla), Sv. Florianek u Bzence (Uechtrilz 1855 a Bubela), luka na Dúbravč u Bzence směrem k Hodonínu (Wetschky 1876). B. Caryophyllus Serinye. Květy s delšími stopkami, ve volném, zřídka trochu zlaženém vrcholíku, aneb jednotlivě konečné. Čepel plátků široká, zpředu -^z. hluboce zubatá, podél nehtu s 2 vyniklými podélnými řasami. Pošvy listů krátké, zdélí neb kratší, řidčeji až 2krát delší šířky listové. 1518. D. (leltoides L. (H. kropenatý.) Bylina položenými, vě- tevnatými pníčky volně trsnatá. Lodyha vystoupavá, dlouho- větevná, nahoře latnatá, 3— 7kYětá, řidčeji Ikvětá, jedno- duchá, i s kalichem jemně mrtnatá neb přilysá. Listy čárko- vité kopinaté, špičaté, dolejší tupé, ku spodu klínovitě zúžené, na kraji a kýlu jemně pilovitě draslavé. Listeny obalní 2 — 4, e 1 1 i p t i c k é. s delší špičkou, bylinné, po kraji rnázdřité asi o polovic kratší trubky kališní. Trubka kališní válcovitá, zuby její kopinaté, málo se kryjící. Plátky klínovité, zpředu zaokrouhlené, ostře zubaté. V. 0"20 — 0'40 ni. Plátky karmínové, bíle tečkované, s nachovýnn klikatými příčnými páskami, velmi zřídka stejně bílé. L sty travozelené, řidčeji nasivělé. 2|- Červen — září. Luka, trávníky, meze, kraje losni; v půdě křemeníte, v studenější pahorkatině a předlioři obecný, v teplé pahorkatině pořidku, v ro- vině jižní části neroste. V brněnském kraji hojný, v sevcřui části od Hadův u Obran a Kartouz až k hranici zemské. S bílými květy: Popickí- návrší — 1301 ~ u Zaojina a u Budkova (Oborny), f-i) major Form. Kvřly vť-lší, lisly obalili širší a delší. Leskoun u Vedrovic. 1515 X 1518. D. armeria X deltoides Hellwig. Lodyha jako čárkovitě kopinaté špičaté listy srstnatá. Kvrěty dosti krátce řapíkaté. Listeny obalní 4, bylinné, elliptické, s osmou delší polovice trubky kališní. Kalich srstnatý. Oddenek namnoze jen kvetoucí lodyhy ženoucí. V. 0"40— 060 m. Plátky nachové, s tmavšími proužky. D. Hellvvigii Borb. Pořídku, posud jen na Babie goře u Wedryna, Kotulou 1885 pro území objeven. 1519. D. caesius Smith. (H. sivý.) Pníčky položené, větvitě trsnaté, trsy polštářkovité. Lodyhy přímé, Iřídčeji 2— 3k větéajako listy sivé, lysé Listy tuhé, čárkovitě šidlovité, tupounké, na kraji jemnými ku předu na- mířenými zoubečky drsné neb trochu ohrnuté, pošva listů lodyžních as zdélí šířky listové. Listeny obalní 2—4, vejčité, tupé, krátce přišpičatělé, slabě žilnaté, bylinné, po kraji raá- zdř.té, "2 — 3 krát kratší lysé, silně nasivěle ojíněné a načerve- nalé kališní trubky. Zuby kališní vejčité, špičaté, po kraji útle brvité, vnější silně kryjící. Plátky okrouhle klínovité, dřípatě zu- baté, při nehtu silně vousaté. V. 008— 0-20 m. Plátky tmavé růžové, vonné. Listy na dolejšku lodyh a na neplodných výhoncích nahloučené. 2|- Polovic května, červen. Kamenité, skalnaté úklony, pořídku. Posud jen v údolí Piokytné u Krumlova, a sice úklony Baby a u Budkovic. — Na Tá- boru, Vídeňské — a Krizové hoře u Krumlova (Zimmermann), mezi Budkovi- i-emi a Ivančicemi (Schwoeder). C. Cryplopteron Doll. Květy dlouze stopkalé, ve volném vrcholíku, zřídka jednolhvé konečné. Plátky až na podlouhlé neb opakvejčité střední pole v prodloužené, čárkovité cípy pérovitě rozeklané, jich nehet toliko v hořejší části s prítisklými podélnými 2 řáskami. 1530. D. plumarius L. (H. pérnatý.) Pníčky položené, větvité, hustě trsnaté. Lodyha přímá, 1—2, řidčeji vícekvětá a jako celá bylina lysá, sivozelená. Li sty čárkovitě šidlovité, zašpičatělé, na kraji zrnitě disné, pošvy listů 1 — 2krát zdélí šířky listové. Listeny obalní 2—4, okrouhle vejčité, krátce ošpičatělé bylinné, na kraji mázdřité, as 4krát kratší trubky kališní. Zuby kališní vejčité až vejčitě podlouhlé, špičaté, na kraji mázdřité, brvité. Plátky až do polou ne- stejně šidlovité neb čárkovitě dlanUě rozeklané, se střední nedělenou opakvejčitou částí. V. 0-08 -0-20 m. Plátky bledě růžové neb bilé. 1302 4 KvMen, crvťii. Kcinali' siráiiě, vápciiili' skály poriVlUu. I'nla\ ski^ a Mi- kulovské kopce, na oačc.h došli rozšířen (Makowslíy a Úborny), skály Klen- lické (Makowsky), u Pliinilova? (Zahradník). 1521. D. superbus L. (H. pyšný.) Lodyha přímá neb vy- stoupavá , nahoře vrcholičnatě véívitá. hojnokvětá, řidčeji 1 — 2kvétá i slisty lysá a travozelená. Listy čárkovitě kopinaté, po kraji pilovitě drsné. Pošvy kralši šiřky listové. Listeny obalní 4, vejci té, tupé, krátce ašpičatělé, bylinná, po kraji úzce máz dři té, 3— 4krát kratší trubky kališní a jako tato lysé. Zuby kališní podlouhlé, skóru suchoinázdřité, kraji svými se nekryjící. Plátky peřenoklaně mnoho- dílné s podlouhlým středním polem. Oddenek větevnatý, dlouhočlenný, nemnoho lodyh a pouze listnatých výhonků ženo u c í. V. 0-25 - O 60 m. a) silvestris Celak. Prod. p. 499. Lodyha s poněkud od- stálými, tenšími větvemi latovými. Kalichy úzce trubkovité. Plátky lilákové neb skoro bí'é, na nehtu zelenavé, s č-^rvenohnědými chlonpky, se středním polom úzce podlouhlým. 4 Cervenoc, srpen. Lesní Inka. svřllá lesní místa, svéllé liáje. vlhké křoví, v rovině a pahorkatino porůzný. \' lírnčnském kraji: kolem Brna, v Pí- sařkách, u Adamova, Krtin, Sloupn a kolem Rosic (Makow.sky), ii .Tehnic (Oborny), v Upnikách ii Boskovic (Svěrák), u Kunšláln a Olešnice (Olupek), Pistovice n Vyškova (Spitzner), Obecný les u Krumlova (Zimmermann), v lese za mlýnem u Líšně, Horákov, Zlobico u Kuřími. — V Proslějovsku : ve Svod- nicích n Bedihoště (IJličný), u Chaloupek, u Hrdiboric, Bisknpic, ve Seloulsku u Alojzova, u Křenňvek (Spilzner). — Ve Znojemsku velmi porůzný : kolem Náměště (Boemer), lesy u Jevišovie, Kravská a v lese mezi Liliendorťem a Cí- žovem velmi poskrovnu (Oborny). U .Tihlavy blíže Kyselova, leě již v C(>cháeii (Weiner). V Olomoucku: na Sv. Kopeěku a na jedné rašetinné louce u Kláštera Hradiska (Mik), u Cernovíra (Makowsky), u Litovle (Spilzner). — V uh.-hra- dišlském kraji: v Mikovickém a Velehradském háji blíže Uh. Hradiště (Sehlogl). luka mezi Mutěnieemi a Hodonínem a v Hodonínském lese, zde s bílými květy íSchierl), v lese Bzinku u Bzencc s Centanrea slenolepis Kern. (Bubela). Ve východní části: háje a louky pod [-ysinou a Ochoza u Pruscnovic (Červinka), kraje lesni n Brusného a u Husavy (Sloboda), došli hojný v dubových lesích u Vesníku (Bubela), u Chrastešova a Lulbniny (I:;. Ponc), u .Jeličné blíže Nov. Jičína (Sapelza). — Ve Slezsku: na Tulu (Wimmer), u Dziegielóvva a líobreku (Kolbcnheyer), Star. Heřmanice u Benešova (K. Masse), u Opavy (Urban), u He- rallic a l)eštn(' (Cr. Fl.)^ u Krnova (Spatzier), Waldenbur^' mezi .Tuliansdorfem a Zálorem u Krnova (Feismann), v okolí Vidnavy. — Na šlěrku u Reichenšlýnu blíže Vidnavy (Lalzel), již mimo území. h) speciosus Rchb. Bylina statnější a silnější, namnoze sivě ojíněná, větve přímější, ]-málokvěté. Kalichy a listeny obalní často náfialové. Listy široce čárkoví té; kalichy tlustší, plátky skoro 2krát větší nož u «), tmavěji nachové, .se středniin polem podlouhle — 1303 — opakvejč;lvm, zřídka bílé. D. super. b. alpestr. Kablik exí. D. super. v. grandifl. Tausch et pl. Aut. V Sudetách rozšířen. Suchá kupa. — Hřebenem a na úklonech Klads. Sněžníka (Oborny) ! Pelrštýn (W. Fl.)! Velk. kollina (Grabowski)! Mal. koUina (Bachniann a Oborny), Leiterberk, Pradéd, Vysoká hole, vodorovná stezka, Maják, u Volského chléva, zde v tvaru nahloučeném, huslokvétém, odtud přes Velk. Jelení hřeben a Břidlicovou holi až ku Ztraceným kamenům, tA líerg- geistu a Mravenčím vrchu, ve Velk. kotlině též s bílými květy (Oborny!), Velk. a Mal. Jezerník, Svinský — a Medvědí příkop, Zámeček, Frant. myslivna, Heilifjenhúbl. 491. Cucubalus Tourn. Nadmutička. 1533. C. baccifer L. (N. obecná.) Jemně pýhtá. Lodyha chabá, popínavá, velmi rozkladitě větevnatá. Listy vej- čité až podlouhle kopinaté, krátce řapíkaté. Květy jedno- tlivě konečné, na větvích laty posléze vrcholíkovitě rozvětvené, krátce stopkaté. Ušty kalicha za plodu rovnovážně od- stálé a nazpět ohnuté. Bobule posléze leskle černé. Oddenek plazivý. V. 0"75 — 1*50 m. Plátky nazelenale bilé. 2|- Červenec, srpen. Vlhké křoviny, ploty, háje, údoH větších řek, po- různá, v jižní Moravě trochu hojněj.ší. V brněnském kraji: u Brna a Cernovic (Makowsky), Popický les blíže Hustopeče a břehy Jihlavy u Ivana (SchierI), v křoví lučním u Komárova a Hustopeče (Reissek), pořídku u Lomnice (Pluskal), u Lanšlorfa (Ripper), ve Volešku u Biskupic, les u Sardic, pořídku u Břeclavi. — V Proslějovsku: na rovině „Na Valové" blíže Bedihošlě (Uličný), na Cigán- kách a v mlází u Biskupic (Spitzner). — Ve Znojemsku: u Velkopolského mlýna blíže Náměště (Roemer), místy přehojná v hájích při Dyji od Drnoholce až k Lednici (Makowsky), řidčeji kolem Mikulova (Oborny), háje kolem Hru- ■^ovan, háj mezi Frelešdorfem a Trabinským dvorem (Ripper), a odtud dolů až k Drnoholci (Oborny). — V Olomoucku: porůzná v hájích kolem Olomouce, u Kláštera Hradiska, lesík u Novosadův, křoví u Břesce blíže Olomouce (Mik), les u Cernovíra (Makowsky), Piňovice (Klaníc), v okolí Unčova. — V uh.-hra- dištském kraji : Květná zahrada a Zámeček (Zahradník) a břehy Moravy u Kro- měříže (Palla), u Jarošova (Sapetza), při Moravě u Napajedel (Ulehla), pořídku na krajích hájů při Moravě blíž Uh. Hradiště (Schlogl), porůzná v lučním a po- břežním křoví kolem Bzence (Bubela), v Hodonínském lese (Makowsky). — Ve východní části: u Holešova (Sloboda), porůzná v houštinách při Ostravici a Olešné u Místku (Gogela), hojná u Mor. Ostravy, Hrušová a Heřmanie. — Ve Slezsku: u Szybic a u 3. jezu blíže Těšína (Kolbenheyer), u Koňské (Uech- tritz), v křoví pod Bělskem, u Star. Bělska, Lipníka a Alzenu (Baier), Bleischwilz u Krnova (Spalzier). 492. Viscaria Rohl. Smolnička. 1533. V. vulgaris RoliL (S. obecná.) Lodyha přímá, n a h o ř e pod uzlinami tmavočervená, lepkavá. Listy lysé, na dolejšku brvité, krátce pošvaté, dolejší opakvejčité kopinaté, ho- řejší čárkovitě kopinaté, přisedlé. Vrcholíky 1—5 květe, v k o- — 1804 - iiečný hrozen s e s I a v e n ó. Kalich b 1 á n o v i t ý, válco- vitě kyjovitý, namnoze kalně načervenalý, se zuby vejčitý- m i. Plátky opakvejčité, zpředu vykrojené a drobounce zubaté. T o- holka s t o p k a t á, ohrnutými zuby pukající. Oddenek květonosné lodyhy a svazečky listů ženoucí. V. ()-25— 0-76 w Plátky vodnatě nachové, řidčeji rfižové neb bílé. Lychnis viscaria L. 21- Kvřttíii, červen. Luka, suché a kořnalé kopce, porostlé slráné, od ro- viny až na předhoří rozšířena. Kolem Znojma, Popic, Kounic a Hradišlř léž s růžovými a bílými kvéty (Oborny). 493. Sileiie L. em. Silenka. A. Eu sile ne Celak. Prod. p. 50U. Kvóty obojaké neb mnohomanželní' 2domé. Kroužek nesoucí lyčinky a plátky nízký, jen nejdolejší čásl seuienníka a jeho stopeciky objímající. Plátky s korunkou ze 2 špičatých zoubků neb plo- chých málo zřetelných hrboulkův, zpředu rozšířené, opakvejčité, nedčlen('> neb 2klanné. a) Čepel plátků nedělená, zpředu zoubkalá neb vykrojená, se 2 špiča- tými zoubky korunky. Kalich 1 Ožebrý, nežilnatý. Bylina lletá. 15'24. S. armeria L. (S. svazčitá.) Lysá sivě ojíněná. Lodyha přímá, na hořejších uzlinách lepkavá. Listy vejčité neb vejčitě podlouhlé, dolejší kopisťovité, špičaté, přisedlé, Květy v ko- nečných, pravidelně vidličnalých s v a z e č k o v i t ě z t a ž e n ý c h, hojnokvětých vrcholících. Plátky malé, mělce vykrojené. Tobolkv dlouze stopkaté, až blízko do konce Bpouzdré. V. 0-15 -0-50 m. Plátky světle nachové, pořídku rňžové neb bílé. Kalichy načervenalé, válcovitě kyjovilé. Q Červenec, srpen. Původem z jižni a západní Kvropy, pěstuje se někdy v zahradách a zdivočujc nčkdy v plotech, houštích, na zdích atd. Zdivočelá nad Tomašovem u Frývaldova, zde hojná (Bachmann), na klášterní zdi u Vid- iiavy, u Zighartic, Bíh-ho potoka, Síirgsdorfa a Javorníka (Vierhapper). \' za- hradě katolické fary v Prusenovicích (Červinka), zdivočelá u Nov. mesla (Havelka). 1535. S. gallica L. (S. francouzská.) Krátce pýřitá, se vtroušenými delšími chlupy, nahoře žláznatá. Lodyha přímá, jednoduchá neb vrchoiičnato-vidličnatě větvila. Listy dolejší podlouhle opakvejčité, kopisťovité, hořejší čárko vitě kopinalé, ztíženým dolejškem přisedlé. Květy v konečném, jednoramenném, hrozno- vitém vrcholíku, kratičce stopkaté. Kalich válco- vitý za plodu zveličelý, vejčitý, na žebrech dlouze huňatý a žláznatý, zubů čárkovitě kopinatých. Plátky malé, zoubkaté nebo vykrojené. Tobolka stopkatá do Vs tří- pouzdra. V. 0-25—0 40 m. Plátky světle pletní neb bělavé. Kalich plodo- nosný bledý, se zelenými žebry. — 1305 - Q Cervonec, srpen. Rolo, iihory, puslá a písečná mísla, zvláště mozi Inem, v sludeiiojší |)ahorkalinči rozšířena, jinde jen zavlečena neb neslálá. — V Olonxoncku a v sev. Moravě: na Tulelberkti n Ulouiouce (Vogl), břehy Sá- zavy II Zábřelia (Pánek), rozlroušena kolem l^umberka (Paul), hojněji v údolích Jeseníka, jako kolem Velk. Losina, Sobolína, Teplice, Maršíkova, Wiesenberka, Slar. měsla, Koldšlýna a(d. (Oborny)!, Pelrovice, Liidvíkov, Bnkovice, Rejholice, Winkelsdorr, Nov. ves, — Dle Kolka u Bzcnce; --d Lubiny až po samou Ja- vořinu, role u Vyškovce (Holuby). — Ve východní části: u Brusného pořídku (Červinka), u Velk. Bystrice pod Radhoštem (Spitzner), velmi hojná iia poli od hory Cholárii směrem k Rusavě, mezi Vsetínem a Lásky na písčitých březích Rečvy, zde pořídku (Bubela), u Jasené a Vyzovic (Ig. Pouč), u Nov. Jičína, Valšovic a Kozlovic (Sapetza), na rolích u Palkovic (Sapelza a (logela), Hodo- ňovic a Mal. Kunčic porůznu (Gogela). — Ve Slezsku: u Těšína (Wimmer), u Ustroně (Kolbenheyer), Byslřice (Ascherson), Tomášova (herb. sil.)!, Doln. Lí- pové (Ueehtrilz)!, Frývaldova (Fiek)!, a Javorníka (Peck), Bucheisdorť, Adolíovice, Dolní Tomašov při výstupu na Drehberk. — Vidnava, v Červeném gruntu, u Doln. forstu, Vlčic, Sorg-sdorfu, Waldecku, Kraulenwalde, Friedberku, Zig- liarlie, Sandhublu, Mikulovic, Zuckmantlu a j. v okolí Vidnavy hojná (Vier- liapper). * S. conica L. (S kuželovitá). Lodyha přímá, jednoduchá neb nahoře vidličnatá, šedopýřitáa zčásti lepkavá. Listy dolejší klínovitě kopinaté, hořejší čárkovitě kopinaté. Vrcholíky 1 — 3 květe, řidčeji vicekvěté, konečné, dosti volné. Kalichy válcovitě-, za plodu zvětšením vejčitě kuželovité, na spodu břichaté, lepkavě p ý ř i t ó, 30 ž e b r é, zuby k a 1 i š n í kopi- naté šidlovité. Plátky opaksrdčité, růžové. Tobolka skoro při- sedlá. V. 0-15 -0-30 m. Q Květen, červen. Písečná pole, hráze, trávníky, velmi pořídku a nikde zdomácnělá. Na trávníku v jedné zahradě v Cejči 1883 ve 2 kusech. Náspy trati u Bzcnce (Sapetza a Uechtritz), zde zašla a nebyla později ani Bubelou ani jinými botaniky více nalezena. Ď) Plátky 2 dílné neb 2Ulanné. «) Kalich trubkovitý, lOžebrý, bez žilek sifkovitě spojených. Plátky v pou- pěti skroucené. Květy obojaké. * S. (liehotoiua Ehrh. (S. rozsochatá). Lodyha přímá, jedno- duchá neb větvitá a jako listy krátce pýřitá a roztroušeně dlouze chlupatá. Listy elliptičně kopinaté až kopinaté zašpi- čatělé, přisedlé, k dolejšku zúžené, dolejší kopisfovité. Květy v k o- nečném neb častěji na spodu vidličnatě rozděleném, 5 — 7 květem líchohroznu, namnoze po 2. Kalichy válcovité, na dolejšku trochu břichaté, k r á t ko s t o p ečn é, lOžebré, srstnaté, nejprve ničí, za plodu ztuha přímé, zveličelé. Zuby kališní vejčitě podlouhlé. Plátky Sklané, bílé. 0-30— 0-65 m. Q Květen — červenec. Původem z východní Evropy, u nás jen zavle- čena. Skalnatá místa, kraje vinic. Na Červeném kopci u Brna (Tomaschek) — 1306 — a iiiiiou zíle 1885 a 1887 opélní- sbírána. — Vinohrady n Modřic (Czižek), Lhola u Liptálu, Jasená, Lulonina a Vyzovice (I^. Pouč!), za Petrovicemi, pod Slarým Milrovem za S'ražkem (Havelka 1895). 1526, S. iiutans L. (S. ničí). Krátce pýřitá, nahoře lepkavě žláznatě chlupatá. Lodyha přímá. Listy měkké, travozeiené, kopinalé až ellipticky kopinaté, k dolejšku zúžené, nej- dolejší elliplícké, v řapík zúžené Hrozen jednostraný, pře- vislý, z vrcholíků 1 — 7květých, dlouze stopkatých, na spodu často větevnatý. Listeny od květu oddálené, prostřední květ každého vrcholíku obyčejně na delší stopce než květ postranní. Kalich válcovitěkyj ovitý, lepkavě žláznatě pyrit ý, za květu ničí, posléze přímý, zuby jeho vejci té, b rvi té. Tobolka do polou 3pouzdrá, na stopce skrovně chlupatá. V. 025 — 0"60 tu. Plátky špinavě bílé, zřídka pletně zbarvené, na konci namnoze do vnitř vtočené. 2j- Červen, červenec, v horách i v srpnu. Kamenité a keřnalé slráné, suché lesy, křoví, mýtiny, od roviny až na nižší předhoří rozšířena. Ve vyšší poloze: hřebenem Javorníkův n Halenková. /í) glabra S c h k. (sp.) Bylina lysá. Listy přízemní podlouhle kopisťovité, obak lysé, jemně bradavkaté, po kraji brvité, tmavozelené S, infracta W. Kit., S. nutans infr. Koch. syn. Pořídku, v lese u Adamova a u Bosonoh (Schur). * S. italica Pers. (S. hajní). Lodyha jako Hsty jemně pý- řl.tá, bezžlázná, dole nazpátek příhuňalá, nahoře lepkavá. Listy na spodu vlnatě chlupaté, ellipticky kopinaté, k dolejšku zúžené, dolejší okrouhle elliptické až ellipticky kopinaté. Hrozen přímý, zvrcholíčků 1 — Vkvětých, dlouze stopkatých, na dolejšku často větvitý. Listence blízko pod květem, pročež postranní květy vrcholíku namnoze déle stopkaté nežli květ konečný. Kalichy válcovitě kyjovité, roztroušeně útle pýřité, řidčeji poskrovnu žláznatě chlupaté, vždy přímo odstálé, zubů tupých, po kraji mázdHtých. Tobolka na plodonoši stejně dlouhém neb ještě delším, po zpátku hedvábitě chlupatá, do ^s třípouzdrá. Plátky bě- lavé, vespod často do olovena nášedlé nebo slabě pleťové barvy. V. 0-30 -0-60 cm. S. nemoralis W. Kit. 2|. Červen, červenec. U nás jen nahodile a pomíjivč zavlečena, posud nikde samorosllá. U Červeného mlýna blíže Brna, a sice na náspech Irali lišnov- ské zavlečena (Tomaschek), pod zříceninami liradu Mitrova (Havelka), nad pra- ' měny Svitavy u Svitavy (Niessner). O 1 kuse na hrázi mčslského rašeliniště u Vidnavy (Vierhapper). d) Běhen Monch. Kalich vcjčitý, nadmulý, 20 — SOžebrý, sífovilě žil- 1307 nalý. IMálky v poiipMi slřeclinviló, iia spodu řopele s 2 hrboulky. Květy 2doniC' muohoinanželiK'', dílcin obojakc', dílem samčí ncl) samicí. 1527. S. iiiflata Smith. (S. nadmutá). Lodyha z položeného, zdřevnatělého, rozvětveného oddenku vystoupavá, i s listy sivě ojíněná a lysá, řidčeji nejdoleji chlupatá. Listy dolejší elliplické neb kopinaté, hořejší kopinaté až čárkovitě kopinaté. Květy ve vrcholíku konečném, vidličnatě 3- mnohokvětém, zřídka Ikvětém. To- bolka kulatá do polou 3pouzdrá, na krátkém a tlustém plodonoši. V. 0"25— 0"45 m. Plátky bílé, velmi zřídka hlákové. Kalichy na- zelenale bělavé a v Jeseníku často bledoíialově zbarvené. Gucubalus běhen L., Běhen vulgaris Mónch , Silene nodosa Aschs. 'A- Červen — srpen. Keřnalé kopce, svěllé lesy, slráiiě, suchá luka, trav- nalé pole, od roviny až k hřebenijm nejvyšších hor obecná. Na temeni Salvízu (Spilzner). Hřebenem Radho.šté, Lysé hory, Koperníku, Fiihrmannštýnu, Pradřdíi. Pclrštýnu atd. B. Oliles Kil tel. — Diplogama Opiz. Květy neúplně 2domé, na rostlině P bez zákrsků tyčinek, na Č s neplodným zakrnělým semenníkem. Kroužek nesoucí plátky a tyčinky v květech <3 vyšší, mističkovilě zvonkovitý, celý ne- plodný semenník až po čnMky uzavírající, ve kvělech P nízký. Plátky čárko- vité, bez koriniky. 1538. S. otites Smith. (Ušnice). Lodyha přímá, dole i s listy jemně š e d o p ý ř i t á uprostřed trochu žláznatě lepkavá, nahoře a v k v ě t e ii s t v í zcela lysá a h 1 a d k á. Listy čárko - vité kopinaté až čárkovité, dolejší kopinaté kopisťovité. Květy velmi malé, ve v r c ho I i č n a t é m, hroznovitém, dole obyčejně latnatě větvitém květenství, ztuha přímé. Vrcholíky 1 — Tkvěte, dolejší stopkaté, hořejší přisedlé, okolíkovité, stopky květní tenounké. Kalich malý, trubkovitě zvonkovitý, přímý, zubů tupých. Tobolka 'do polou Spouzdrá. D, 0'20 — 050 m. Plátky malé. čárkovité, žutavě nazelenalé Gucu- balus otites L., Diplogama otites Opiz. 2j- Květen — červenec. Suché, výslunné kopce, skály, trávníky, kraje lesův, svěllé bory, v střední a jižni části hojná, jinde pořídku neb schází. V brněn- ském kraji: v jižní části hojná, v severní schází (Makowsky), hojná u Ivančic, kolem Krumlova, Miroslavi, Vedrovic, Brna, Obran, F>ilovic, Cernovic, Sobčšic, Šlapanie (Oborny)! Drysice u Vyškova (Spilzner), kolem Fílobouk (Steiger), kolem Zaječí a Podivína (Schierl), u Čejčc (Uechtritz a Spilzner), Židenice, Juli-- anov. Stalinské skály, Líšeň, Cacovice, Maloměřice, Husovice, Kartouzy, Sobě-, šice, Mokrá hora. Žlutý kopec, Žabovřesky, Jundrov, Písařky, Vostopovice, So- kolnice, Mal. Hostihrádky, Saralice, Hodějice, Slavkov, Lulč, Vyškov, Židlocho- vice, Huslopeč, Morkůvky, Krumvíř, KolDylí a odtud až k Břeclavi. — V Pro- slějovsku: pouze na Obrově noze u Olaslavic, na Boří u Zlechova, u Střelnice u Plumlova. (Spilzner). — Ve Znojemsku, všude: hojná, jako kolem Náměště (Pioemer), u Polavy, Mikulova a odtud podél hranice Z('uisk('' až ku Znojmu, — 1308 — zdi' v (laleUóin okolí obecná (("»boriiy). — V Jihlavsku : posud jen u Třebíče na mezích a kopcích od Táborského ntilýna až ku Vladislavi (Zavřel). Ojedinéíe u Olomouce (prof. Tkaný). — V uh.-hradišlském kraji: u Alenkovic (Zahrad- ník), u Napajedel (Theinier), u Kyjova, Mulénic a Hodonína (Uechlrilz), v su- chých lesícli u Bzence a na Dúbravě obecná (Bubela). 494. Melaiidryum Rohl. Knotorka. A. Elisanthe Fenzl. Cnélky 3. Květy obojaké. 1529. M. Tiseosum Čelak. v Lotosu 1868 (K. lepkavá). Lepkavě huňatě chlupatá. Lodyha přímá, jednoduchá neb od dolejška Jlodyžná. Listy čeřité, podlouhle kopinaté, hořejší širokou spo- dinou přisedlé. Květenstvi hrozen ztuha přimý, zl — 3 k v ě- tých krátce stopkatých vr ch o I i č k ů v. li a 1 i ch vá Icovitý, uprostřed trochu nadmutý, žláznatě chlupatý, za plodu přímý, zuby jeho tupé, ve j čité podlouhlé. Tyčinky a čnělky dlouhé, čně jící. Tobolka podlouhlá, zuby rovnými pukající, kratší kalicha. V. 0*30 — 0*60 m. Plátky bílé. Bylina špinavě zelená, velmi lep- kavá. Cucubalus viscosus L., Silene viscosa Pers., Elisanthe viscosa Ruprecht. 0 Červen, červenee. Luka, kopce, role písečná, pastvy, v jižní části velmi porůzná. — V brněnském kraji : hojná na lukách v Lednických sadech a při krajích polních mezi Bílovicemi a Podivínem (Uechlrilz), velmi ojednělá u Klobouk (Steiger), mezi Bílovicemi a Cejčem (Schierl), kolem Cejče a Šardič (Theimer a Makowsky)!, u Hovoran a Kobylí. — Ve Znojemsku: kolem Miku- lova (Domas), na Rosenberku a na Star. holi u Nov. Sídla (Ripper), na svět- lých místech v lese Hoja u Hrušovan (Beissek). V uh.-hradištském kraji: u Ho- donína (Wiesner), silnice mezi Hodonínem a Lužicemi (Schierl), u Bzence (Schlosser), kolem Kyjova a Strážnice. 1530. M. iioctiflorum Fries (K. noční). Lodyha přímá, jedno- duchá neb slabě větvitá, huňatá, nahoře lepkavě žláznatě chlupatá s delší huninou. Listy ploché, přitiskle chlupaté, dolejší podlouhle opakvejčité, hořejší podlouhle kopinaté neb kopinaté. Květy namnoze v 3 — 4 květem, konečném, vidličnatém vrcholíku. Kalich z baňatého dolejška válcovitý, za plodu břichatě elliptický, dole zaškrcený, žláznatě chlupatý, zuby jeho kopinaté šidlovité. Plátky Sklané, s korunkou Sdílnou. Tobolka veliká, vejčitá, zuby nazpět ohrnutými pukající, zdélí kalicha. V. 0-15 — 045 m. Plátky špinavě bílé nebo pletní, vonné, na večer se otvírající. Kalich bělavý, zeleně pruhovaný a žilnatý. Silene noctiflora L. (3 ^i O Červenec — podzim. Role, strniště, meze, příkopy, rumiště, zá- hony, v rovině a teplejší pahorkatině rozšířena, jinde velmi porňzná. V brněn- — 1309 — ském kraji : obecná na úhorech u {{ačic (Niessl), v jižní části až k Brnu ne- zřídka (Makovvsky), ii Ccrnovic (Czížek), mczo od Huslopeče k Šakvicůni (Schierl), strniště n Kašnic blíže Klobouk (Sleiger), hojná kolem Cejče (Ucchlrilz), role smčreni k studénce u Krumlova (Zimmermaim), kolem Lanštorfa (Ripper), u Slav- kova, Hustopeče, Kobylí, Velk. Pavlovic. — V Troslějovsku : u Prostějova, Chaloupek, u Háje, Kralic, Hrubšic, Biskupic, Salerova, Duban, Žešova (Spitz- ner). -^ Ve Znojemsku: kolem Náměště (Pioemer), porůzná kolem Znojma, hojná kolem Hrušovan a odtud v nížinách až k Mikulovu a Břeclavi (Oborny). — V Olomoucku: u „Kláštera Hradiska" a Cernovíra blíže Olomouce, leč po- řídku (Makowsky), ojedinělá u Berouna (Piieger a Gans). — V uh.-hradišlském kraji: nezřídka u Kroměříže (Palla), u Uh. Brodu a Uh. Hradiště (Schlosser), nehojná u Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby), u Strážnice. — Ve východní části: keřnaté biehy u Tučap a Prusenovic (Červinka), hojná u Rusavy (Slo- boda), porůzná a řídká na břehách Bečvy a na sousedních polích u Vsetína (Bubela), u Jasené (Ig. Pouč), u Rožnova (Kotek), mezi osením u Nov. Jičína (Sapelza). — Ve Slezsku: u Těšína a v Těšínsku (Kotschy), u Bobreka a Ha- slachu (Koibenheyer), osamocená kolem Vidnavy. — Polomec v Opavsku a u Mai- fritzdorfa (Latzel). B. Eumelandryum A. Br. Cnělek 5. Květy 2domé. 1531. M. Silvestře Rohl. (K. lesni). Lodyha přimá, huňaUi bez žlái^nalých chlupův, pořídku zcela lysá {(i. glaberrimum Gelak.), nahoře s rozkladitým, vidličnatým vrcholíkem. Listy priliskle chlupaté, pořidku lysé, dolejší podlouhle opakvejčité, v rapík zvolna zúžené, hořejší elliptické neb vejčité přisedlé. Kalichy na- mnoze špinavě červené, na květech (^ válcovitě podlouhlé, na 9 za plo du břichatě vejčité. Zuby kališní vejčité kopinaté neb kopinalé Tobolky vejčité, zuby nazpět ohrnu- tými, stejně od sebe oddělenými pukající. V. 0-30— 0-60 m. Plátky světle nachové, pořidku bilé. Listy hebčejší a širší než u následující. Lychnis dioica L. sp., L. diurna Sibth., M. rubrum Weigel. 21- Květen — červenec, v horách i v srpnu. Vlhká luka, háje, lesy, kraje lesní, žleby, mýtiny, v studené pahurkahně a v předhoří až ku hřebenům hor rozšířena, v západní části velmi pořídku. — V brněnském kraji: u Adamova (Theimer)!, úklony Šenhengstu u M. Třebové (Czerny), Nový Hrad u Blanska, Zámecká zahrada u Rajce. — Ve Znojemsku: V údolí Dyje u Hardeku a odtud až k Nov. Hrádku, Devíti mlýnům a osamělá ještě u Býčí skály u Zaojma (Oborny), Sázava pod Peperkem blíže Ždáru, pod Brožovou skálou u Sklenného (Kovář). — V Olomoucku: osamělá u Olomouce (Vogl), Piíiovice (Klaníc), n Střelné (Burghauser), u Roudna (Rieger), Berouna ((Jans), blíže Zkamenělého zámku u Milkova (Slavíček), Hrubá voda, údolí Štolové, Domašov. — Hojná v pohoří Kladsk. Sněžníka a Jeseníka, zde ještě kolem Holby, Hanušovic a při Tise u Šumberka (Oborny)!, od Star. města až na Klads. Sněžník (Celakovský) ! u Filipova, na Sálvíza (Spitzner), u Velk. Losina, Maršíkova, Teplice, Klepá- čova, Ohrenlierk u Bukovic, Mal. Morava, Vlaské, Janovice, Rymařov. Podélský potok u Jamrtic. — Ve východní části: Filipov u Javorníka (Makovvsky)!, na Javořině a Lopeníku (Holuby), na Hostýne (SpiUncr), flíčky u Bystrico p. H., — IHIO - iiybničUy Wížc ('ábu a lířchcimia Cábii. — Hojtiá ii [i usavy (Sloboda) !, horské lesy II Vm'Iíiiíi (Bubela)!, Iiorslu' poloky a Bučiska ii líožiiova (Kolek), hoiiio- raoké a Mořkovské lesy a im-Slolové xi Trojanovic (Sapolza), ii Hranic (Tkaný), II iMýdlandu (Oboru y)!, hojná na Šl;uuHi ii Alislku (Gogela). — Vo Slezsku: ne/.iidka v TĎšhiských a Bčlských horách (Kolbenheyer), Kylešovicc, Slavkovský háj 11 Opavy (Svčrák), u Ludvíkova a vsude kolem Karlovské sludénky. — Mechová slráň a odUid až ke hřebeniuii Jeseníka (Spilzner)!, Studénka, Šlipen- grunl a j. m. koleni Vidnavy. — Kobyla, Mikulovice, Wurben, Zuckiaanlel, Beiwíz, Frývaldov, Javorník a j. až ku hřebenům .leseiu'ka (Vierhapper). 7. albi- Hora mihi. Kvély bílé, bylina svělleji zbarvená než Ivar základní, pořídku. Při Tise u Velk. Losina. 1533. M. prateiise llohl. (K. ločni). Lodylia přitná, jednoduchá, hustě a krátce srstnatá, nahoře žláznatě chlupatá. Listy přítiskle mrtnaté, hořejší kopinaté neb podlouhle kopinaté, k do- lejšku zúžené, nejhořejší přisedlé, dolejší podlouhle elliptické, řapikaté. Kalichy bělavé, zeleně pruhované, často načervenalé, 2 za plodu bři- chatě vejčité. Tobolka vejci tě kuželovitá, zuby přímými vždy po dvou spojenými pukající. V. 0-30 — 0*75 m. Plátky bílé nebo trochu nažloutlé, nejřídčejl riižové, slabě vonné, na večer otevřené. M. album Gatcke, Lychnis diurna p*j L , L. alba Miller, L. Vťspertina Sibth. (^ a ^. Kveten — září. Luka, meze, břeliy lesní, mýťmy, v celém úzeiii od roviny až do předhoří obecná. * M. Silvestře )><^pratense nalezl Bubela I8S0 při Bečvé pod í'o- ^(■blou u Vsetína o 2 kusech, leč zde již zašla. 495. Lychnis L. eiu. Kohoutek. 1538. L. ílos euculi L. Lddyha přiuia, mrinalá, pod uzli- nami lepkavá. Listy přizemni (todloulile kopisťbvité, hořejší iodyžiíi podlouhlé neb čárkoví tě kopinaté. Květenství volné, vidličnntě v r (: h o 1 i č n a t é. Kalich válcovitě z v o n k o v i t ý, m á z d ř i t ý, stejné ž e b o r n a t y, lysý, /. u b y jeho v e j č i t é. íM á t k y d I a- nitě 4klané, uštu čárko vitých, s korunkou hebkou, Sdílnou, plocho přisedlou. Tobolka vejčitá, přisedlá, zuby nazpět o li iiu tými pukající. . V. 0"30 — 0 70 m. Plátky růžové, pleltii, řidčeji bílé. Coronaria ílos euculi A. Br. ^■ Kvélen, červen, v horách pozdčji. Luka, trávníky, vlhké křoví, raše- liny, od roviny až ku hřebenům lior obecný. Kolem Švýcarny, na IVadčdu, ve Velk. (Ueclilrilz a Oborny) ! a Mal. kollině, Cesnčliová luka (Oborny). 496. Agrostemma L. part Koukol. 1534. X. githago L. (iv. po ni). Lodyha přiiua, jednoduchá neb nahoře vidličnatě větvitá a jako celá b)lina dlouhými přítisklýini chlupy ^edě huňato-plsfuatá. Květy jednotlivé, dlouze stopkaté. Kalich — 1311 — trubkovitě zvonkovitý, k o ž o v i t ý, p o z t v r d 1 ý, leskle hedva- bitě p 1 s ť n 11 1 ý, zuby jeho čárkovitč kopiiiaté. Plátky opakvojrité, mělce vykrdjoné, namnoze kr.d.ší zubň knlišriích. V. 0 40 — 080 m Plátky špinavě nachové. Lichnis gilhago Scop., Githago segetum Děsí. Q Červen, červenec. Pole, úhory, v obili, zvlášlí' v žilě, od roviny až do pře.dhoti obecný. 105. Řád. Alsíneae DC Ptačí ncovité. Rody: A. Senienník jednoscmenný. I. Sele ra ni lieae íJv. Číška Irubkovilč zvonkovilá, semenník celý uza- vírající. IMálky žádné. Tyčinek před ušty kališnínů 5 neb podvojením 10. Listy bez pali.slův. I. Kalich veliký, kraj kališní 5dilný. Cnélky 2. 497. Scleranthus. II. Paronychiae St. Hilaire. Číška jen okolo spodu semenníka. Kvéty v klubkách vrcholičnatých. Plátků 5, nilkovilých. Tyčinek 5, blizny 2, vajíčko spodní. Listy s blánovitými palisly. á) Plátky velmi malé, nepatrné. Bhzny 2. Listy" vstřícné neb hořejší střídavé. 1. Kališní lístky bylinné, povyduté, blizny skoro přisedlé. Plod nažka kulatá, blánovilá, nepukavá. 498. Herniaria. 2. Kališní lístky chruplavkovilě ztlustlé, barvité, se stran smáčknuté, osi- natě přišpičalčlé, s úzkou vydutou vnitrní stranou. Cnčlka krátká. Plod po- dlouhlý, podél rýhovaný, v rýhách 5 — 10 skuhnami podélnými v tolikéž na- hoře souvisících chlopní pukající. 499. Illecebrum. b) Plátky a ušly kališní skoro stejné veliké, opakvejčitě podlouíilé. Blizny H. Vajíčko se stropu pouzdra na šňůře zavčšené. Listy střídavé. Kvéty ve vrcholících hroznovitých, konečných i zdánlivé postranních. 3. Ušty kališní vnitř vyduté, zaokrouhlené, po kraji široce bělomázdřit*'-. Plod nažka tvrdá, nepukavá. * Corrigiola. B. Semenník miiohosenienný. Tobolka chlopněmi neb zuby pukající. Číška nízká, nn'rně vyvinutá, řidčeji trochu nálevkovitá, toliko spodek semcnníka olj- jímajlci. Tyčinek namnoze 10, řidčeji 5 — 3. III. Polycarpeae D C. Tobolka tolikýmiž chlopněmi, kolik čiiělok, pu- kající. Plátky celé neb mělce vykrojené. Listy s blánovitými palisty. 1. Kališní lístky dosh ploché. Tyčinek 10 — 3. Cnělky obyčejně 3. To- bolka rozpoltěním středů plodolistových ve 3 chlopně pukající. Semena s blá- nosilým křídlem neb bezkřídlá, hruškovitá neb šikmo vejčitá. 500. Spergularia. 2. Kališní lístky skoro ploché. Tyčinek 10 — 5. Cnělek 5. Tobolka roz- poltěním středním v 5 chlopní pukající. Semena s krajem ostrým neb široce mázdřitým, smáčknutá, příokrouhlá. 501. Spergula. — 1312 -= IV. Eiialsineae Cflak. Listy bez palistův. "* a) Tobolka slříHlníin dělením plodolislá tolika chlopněmi, kolik čnělek, pukající. Plátky celé neb mělce vykrojena, někdy žádné. Semena nekřídlalá, ledvinkovilá. 1. Kališní lístky a čnělky 4 — 5. Tyčinky 4 — 5 neb 10. 502. Sabina. 2. Kališních líslkův obyčejně 5. Tyčinek namnoze 10, čnělky 3 — 4. 503. Aisine. b) Tobolka v 2krát tolik zubů neb chlopní, kolik blizen, pukající. «) Plátky celé, na konci vyhlodaně zubaté. Semena podlouhle .štílkovitá, na jedné straně povypouklá s vyniklým kýlem, na druhé straně rýhou vydutá. 1. Kalich 5dílný. Tyčinky 3, řidčeji 4 — 5. Čnělky namnoze 3. Tobolka vejčitě válcovitá, obyčejně G koncem na zevnitř ohrnutými zuby pukající. 504. Holosteum. /■i) Plátky celé, nezubaté, někdy zpředu mělce vykrojené. Semena ledvin- kovilá neb příkulatá. 1. Kalich 4 — Sdílný. Tyčinek 8 — 10. Čnělky 2 — 3, řidčeji v jedno- tlivých květech 4 — 5. Tobolka namnoze 4 — 6 stejnými, krátkými chlopněmi neb zulíy pukající. Semena na pupku s bílým přívěskem. 505. Moehring-ia. 2. Kalich ódilný, tyčinek 10, čnělky 3 — 2. Tobolka vejčilá, nejprve 6 — 4 zuby, pak 3 — 2 dvouklanými chlopněmi pukající. Semena bez přívěskův. 506. Arenaria. y) Plátky 2klané až hluboce 2dílné. Semena ledvinkovilá neb příkulatá, bez přívěskftv. 1. Kalich Sdílný. Plátky králce neb do polou 2klané. Tyčinek obyčejně 10, čnělek 5, zřídka 3. Tobolka válcovitá, 10 neb 5 krátkými zuby pu- kající. 507. Cerastium. 2. Kalich Sdílný. Plátky hluboce 2dílné. Tyčinek 10, čnělek 5, zřídka 4 — 6. Tobolka vejčitě Shranná, obyčejně S, až přes polovici sahajícími, na- hoře 2klanými chlopněmi pukající. 508. Malachhini. 3. Kalich Sdílný. Plátky 2klan('' až liluboce 2díliié. Tyčinek 10, čnělky 3, řidčeji 4 — 5. Tobolka kulatá neb vejčitě podlouhlá, (i přes polovici sahajícími, ne- dělenými chlopněmi pukající. 509. Stellaria. 497. Scleranthus L. Chmerek. A. Ušty kališní ku konci zúžené, zašpičatělé, za plodu otevřené. 1535. S. anniiUís L. (Gh. roční.) Lodyha od dolejška roz- větvená, řidčeji jednoduchá, pýřitá, podél jednoho pruhu lysá, jednoletá neb vjtrvalá. Listy čárkovitě šidlovité, stříčné, na dolejšku b'ánovilé a spolu srostlé a jako celá bylina travozelené. Květy ve vidličnatých vrcholicich sblížené neb oddálené. Kalichy lyse. řidčeji roiitroušeně pýřité, ušty jejich špičaté, za květu a za plodu přímé neb šikmo odstálé, s uzounkou bílou — 1H13 — obrubou, z^íéli trubky kališni neb delši. Plodné tyčinky krátké, 2 — 5, 3—4 krát kratší uštů v, prašniky malé. Q ncli (3 Kvcíleii — říjen I*ole, úhory, česly, písčilé a traviialé kopcf-, v celém území obecný. V. 0.05 — 0"15 m. .íešlé na Švábu u Slříbrnic. U nás v odrůdách: «J laxus Neil. Lodyha přímá neb vystoupavá, nahoře vrcholičnatě větvitá. Květenství volné, větve vrcnoliku pro- dloužené, pročež květy jednotlivé neb po 2 — 8, jen hořejší skrácené a nahloučené Listy delší, hořejší květy přerůstající. Var. íástigiatus. Gelak., S. secaUnus Rchb. í3)caespitosus Neil. Lodyha položená, rozkla- ditč větvitá, t r s n a t á, nahloučená, od dolejška klubky k vě tnimi hustě posetá, ve všech částech silnější než «), ušty ka- lišni se širši bílou obrubou, as zdélí trubky kahšní. Var. polycarpus Celak. pait., S. supraíastigiatus Rchb. ■}') congestusK. Knaf. Lodyha od dolejška vět vitá dvou- neb víceletá, hustě listnatá. Květy malé, dole jednotHvé, nahoře nahloučené. «) Zvláště mezi obilím, [j) na úhorech, «) i /?) v celém území rozšířeny, y) na suchých travnatých úklonech pořídku. Na Ondřej niku u Frýdlandu (Oborny). 1536. S. eoUiíms Horimng-. (Ch. chlumní.) Lodyha vystou- pavá, jednoduchá neb od dolejška rozkladitě větevnatá. dole načer- venalá, nahoře žlutozelená, hustě listnatá, pýřitá, chloupky v řady seřadéné. Listy dolejší uschlé, delší než členy, všecky na spodu blánovité, na způsob pošvy spolu srostlé, na kraji brvité, n a- ninoze trochu obloukovitě nazpět 'ohnuté. Květy v klub- kách skoro přisedlých, v úžlabí listů na konci lodyhy sblížených, od prostředka lodyhy k jejímu konci v počtu přibývavě větším, nahoře v zdánlivém přeslenu. Kalichy l)sé, ušty ka- licha zašpičatělé, přímo odstálé, s úzkou bílou obrubou, zdélí trubky kališni. Plodní tyčinky 3 — 5, malé, zdélí as polovice uštů ka- lišnich. V. 003— O- 10 m. S. Durandoi Rchb. a snad též S. Holubyi Rchb., S. verticillatus Tausch. 0, 0 a vícelelý. Kvélen, červen. Suché a kamenité stráně, králko- Iravnalá uiíšla, v střední a jižní čásli porůzný. — V brnénském kraji: na Há- dech u Obran, a sice při ceslé k Maloměřicům (Keissekj, kolem Kobylí a Krum- lova. — U Prostějova a Proslějoviček (SpUzner). — Ve Znojemsku; hejny v okoH Znojma, jako na Kraví hoře mezi Kounicemi a Sedlešovicenú, na Sibe- ničníku, Sezenberku a Pelcberku mezi Bohumělicemi, Našeticemi a IVlilfrounem, u Tasovic, v údolí Dyje u Znojma, u Havraníkův, Hnanic a skoro na všech ne- úrodných návrších v télo krajině (Oborny), dle Schierla na vesnické ceslě v Re- šovč u Rymařova. 83 — 1H14 — B. Ušly kališní zaokrouhleně lupe, kápovilc, se šintkýiu iiilékoliilýiu okra- jem, na plodu skloneué, u S. iiilerinedius oloxiciié, přínu'. 1537. S. pereiiilis L. (Gh. ozimý.) Bylina vytrvalá, šedozelená, na dolejšku rozvětvená, v y s t o u p a v é, tuhé lodyhy a p ř e- zi mu jící svazečky listů ženoucí. Lodyha lysá, na jedné čáře pýritá, pod uzly aneb na celém spodkunačervenalá a zde hustě listnatá. Lisly čárkovité, tuhounké, na dolejšku slabě neb sotva pošvatě srostlé, zdélí článků neb kratší, dole uschlé, slamožluté. Květy ve rh hustých klubkách, úžlabních neb konečných. Kalich lysý, řidčeji pýřitý, ušty jeho široké, za květu hvězdo- vitě rozevřené. Tyčinek namnoze všech 10 plodných, skoro zdélí ka- licha, prašníky dosti veliké. V. 0'05— 0"20 m. Odrůdy Reichenbacbovy Z'-Hkládající se na roz- dílnosti vzrůstu, na barvě květův a délce listů jsou příliš nepatrné, a z té příčiny jich zde nedoáno. ■^j, Kvělen — červenec, v horách i v sri)uu. Suché vršky, skály, pole, meze, vřesoviny, v rovině i pahorkatině hojný, řidčeji v předhoři. — V brněn- •ském kraji: v údolí Oslavy od Náměště až k Ivančieům, v údolí Obravy u Ncbovid (Makowsky), u Drasova blíže Tišnova (Pluskal), u Kačie a Drnovic, (Spilzner), Červený kopec u Brna, u Sokolnic, Geranovic, Slřelic, Popňvek, Oslrovačic, Kohoutovic atd. (Oborny), u Chroustova blíže Kruinlova (Dr. llaná- ček), Tečice, Rosice, Hapotice, Břeclav atd. — V Prostějovsku: na Záhoří, u Krumsína, na Holém příhoně (Spitzner). — Ve Znojemsku: u Náměště (Roe- \ner), Krumlov, M. Budějovice, Budkov, Jaroměrice, Jevišovice, Vranov, Cižov, Znojmo, Havraníky, IVlilfroun, Tasovice atd., v nížinách při Dyji toliko pořidku (Oborny). — V ěesko-moravskétn pohoří: ve vMších údolích kolem Jihlavy obecný (Pokorný), u Třebíče (Zavřel), u Dačic, Lideřovic, Černic a v celém okolí Slavonic hojný (Oborny), u Mar.šovic (Havelka), Mal. i^yjice, Strachořio- vice, Velk. Meziříčí, Balin, Uhřinov, les „Na nivách" u Vosové, Mostiště, Černý les u Zámku Ždáru. — V Olomoucku: v kamenci Bystřice a na pastvinách u Olomouce (Makowsky), v údolí Bučiny u Zábřeha (Pánek), u Roudua a Be- rouna (Rieger a Gans). — V uh.-hradišlském kraji: mezi Sardicemi a Hodo- n!n(Mn hojný (Makowsky), hojný na písčitých půlích a v borových lesích kolem Bzence (Bubela). — Ve výciiodní části: u Krásné a Hustopeče (Sapetza), na jedné písčině u Ostravice (Gogela). — Ve Slezsku rozšířen v Těšínsku (Kolbcn- lieyer), na Hradisku u Krnova. 1535 X 1537. S. anuuus X peren iiis Lasch. Lodyha od dolejška trsnatě větevnatá, s přezimujícíiiii svazečky listii neb bez nich, v dolejší části zdřevnatolá, s listy uschlými. Ušty ka- 1 ! š n í v e j č i t ě k o p i n a t é, 11 a k o n c i z ú /, e ii é, t u p o u n k é a trochu kápovité, s mírně širokou bílou obrubou, za plodu zpříma odstálé. Tyčinky s malými, často za- krnělýnu prašníky, zdélí as polovice uštu k a 1 i š n í c h. V. 0-05— 0-10 m S. intermedius Kit. 0 — 2j._ Kvělen — srpen. Mezi domnělými rodiči pořidku. U Pojunck - 1315 - blíže tirna (Nicssl), tiad Kaiticiinýiii inlýinMii a na Ccrvi-nérii kopci ii Hrna (Rip- ppr), Miilišov a Kadolec u Slavonic, loč poridku, osamělo na Kravi hoře u Znojma (Oborny). 498. Heriiiaria L. Průtržník. 1538. H. glabra L. (P. lysý, husí mýdlo.) Bylina od dolejška ninohovětovná, rozložená, světle neb nažloutle zelená, jemně mrtnatě pýťitá. Listy stříčné, v každém páru jeden menší, v květonství oby- čejně I zakrnělý , vejčité neb ve j čité podlouhlé, krátce řypíkaté, zcela lysé, neb jen na dolejš.cu brvité. Paiisly sucho- mázdřité, bílé, po 2 srostlé. Klubka květní na konci lodyhy a větví sblížená, listy kratšími neb málo delšími podepřená. Kalichy zvonkovité, lysé neb jen na dolejšku poskrovnu chlupaté. Ušty k a liš ti í tupounké, bezosinné, kratší zra- lého plodu. D. 0.05 — 0 20 VI. Květy nazelenale žkilavé. Klubka s listenci bláno- vitými. 4 Červen — podzim. Luka, pastviště, role, vlhké pisčiny, návrší, v celém území až do předhoří obecný. 1539. H. hirsiita L. (P. ch upatý.) Lodyha a větve odstáíé, srstnaté. Listy krátce řapíkaté, podlouhlé neb olliptické, srstnaté a brvité. Klubka oddálená, většími li=ty pode- přená. Kalichy válcovitě vejčité, delší plodu, ztuha srstnaté, ušty delší štětinou osinaté. L). 0'05 — 0*25 m. Bylina tmavěji zelená, hojnou chlupatostí naše- divělá. 2j- Červenec — září. Písčitá role, poridku a velmi osaměle. Posud jen u Břeclavi mnou pro území objeven a odtud až k Poštorné a Nov. vsi v Doln. Rakousích. * H. incatia Larnk. nalezl evang-. farář Šebesta jednou u Nikolčic v 1 kuse, od té doby nikdy více. 499. lllecebrum Rupp. Nelito vec. 1510. J. verticillatum L. (N. přesléukatý.) Bylina lysá, namnoze načorvenalá. Lodyha jako větve tenká, uitkovita, položená, na dolejšku kuřenuiid, r )zkladitě větevtiatá. Listy sLiíčné, krátce řapíkaté, pritloustlé, u[jakvejcitc, tupé. Palisty mu é. Klubka 4— 5kvctá, úžlabiií po 2, licho- přesieuy napodobující, na konci větví kij ovité tiah čučené, květy s 2 sucho maz aři tým i lislenci. Kalichy čistě bílé toliko vn tř zelené, suché sevřené. D. 0.05-0 20 »i. 0 Červenec — září. Vlhké a písečné břehy rybníkuv, rašehny, velmi po- ridku. Druhdy u Těšína (Wiuuncr a Kolbenheyer), Piersna severně od stanice Pelrovic IjIíž Těšína, Kotulou pro území znova zjištěn. Oboriiy se domnívá, že 88* — 1316 — tálo bylina v rybiiiriu' Idcitkó a daricUř kiajiiií- iialcze'na l)ýti může, já jsem ji zde marní; hledal. * CoiTi^iola L. Drolmokvct. * 1541. C. litoralis L. (D. pobiežni.) Bylina lysá. sivá. Lodyha položená, lozkladilá, větevnatá. Lisly střídavé, čáikovitě kliuovilé až kopinaté, zpředu širší, v řapik zúžené. Palisty po osthlovité, zakončilě zoubkaté. Vrcholíčky hojnokvělé, zdánlivě postranní a konečné. Kališiií ušty vejčité, tupé, široce bělomázdřit , obroubené. Plátky bilé, malinké D. 015- 0-30 m. 0 Červenec, srpen. Křemeníte břehy řek a polokův. Sehlosserem 1834 na březích jednoho poloka u Horn. Bečvy blíže Rožnova nalezen, leč od lé doby již nikdy. 500. Spergularia Presl. Kiiřinka. 1543. S. riibra Presl. fl. cech. (K. červená.) Lodyha položená neb vystoupavá, na dolejšku silně větvitá, mrtnatá, nahoře i se stopkami a kalichy žlaznalě chlupatá neb dosti lysá. Listy čárkovitě nit- ko v i t é, namnoze po obou stranách dosti ploché, h rot- ná t é, pýřité neb též lysé. Palisty vejčité neb vejčité ko- pinaté, stříbroběle lesklé. Vrcholíky dvousměrné, j e d- n o s t r a n n é, listnaté. Stopky květní zdélí kalicha neb delší, za plodu rovnovážně odstálé. Tobolka 3bočně vejčitá, asi zdélí kalicha. S e m e n a v e 1 m i malá, 3 h r a n n ě hruškovitá, na 2 stranách s krajem odulým, všecka b e z k ř í d 1 á, šedozelená. D. COS— 0"20 m. Květy růžové, toliko za slunce oievřené. Kališní lístky bylinné, po kraji bělomázdřité. Arenaria rubra a) campestris L, Alsine rubra Wahlbg., Lepigonum rubrum Whlbg., S. campestris Aschers. 0, Q řidčeji 2}.. Písečná role, úhory, česly, příkopy, poříčí, od roviny až na předhoří k 550 m. rozšířena, leč ojediiělá. (5) glabra Kabát h. Kalich, stopky květní a někdy i celá by- lina lysá. Řidčeji: u Náměště (Roemer), Oujezd ve znojemském kraji (Oborny). 1543, S. šalina PresL 1. c. (K. solná.) Lodyha rozložená neb vystoupavá, nahoře a v květenství hustě žláznau; chlupatá až lysá Listy polooblé, čárkovitě nitkovité, krátce hrotité. Palistybělavé, málo lesklé, široce vejčité, krátké. Vrcholíky dvousměrné, jednostranně hstnaté, s listy podkvětními často krátkými neb zcela zakrnělými. Kalich kratší než tobolka. Tyčinky někdy jen 3—5. Tobolka Sbočně veičitá. Semena okrouhle 3h ranná, na jednom rohu přišpičatělá, smáčknutá, jemně ostnitě bradavkatá, řidčeji zcela liladká, všecka — 1817 — bez křídla, řidčeji několik nejdolejšicii v to-olcc kfídlatých. Kijřen vřetenovitý, tenký. D. 0-08— 0'20 m. Plátky růžové, řidčeji bělavé, S rubra velmi podobná. S. šalina Presl 1819, S. marina Bess., Arenaria marina Roth, Ar. rubra /?) marina L,, Lepigonum salinum Fr., L. medium Wahlb. •) a Q. Červen — srpen. Paslviny, luka, příkopy, zvlášté na slané půdo, ve střední a jižní části roztroušena. — V brněnském kraji : Bořetico u Husto- peče, n Příklnd, Začan, Ménína, Olmarova a Cejče (Makowsky), u Nov. dvora, Nikolčic a Hustopeče (Schierl), pastviny u Polehradic (Sleiger), Nosislav a Po- divín (Uoclilritz), Kobylské jezero (Tkaný), Terezov, Brumovice, Cejkovice, Selce. — Ve Znojemsku: u Gutenfeldu a Mikulova (Makowsky), n Hrušovan, Hratibrunu, Nov. Přerova, u Trabinského dvora pod Grafendorfem, u Hevlína (Hipper), u Daninice fZimmermann). 1544. S. inargiiiata Kittel. (K. obroubená.) Lodyhy četné, rozložené položené, koncem vystoupavým, nahoře a v květenslví h u- stě žláznaté. L'isty tužší a tlustší než u předešlé. Květy větší. L i s t e n y m a 1 é, zakrnělé. Tyčinek n a m n o z e 10. Tobolka VI ^ — 2 krát delší kalicha. Semena hnědá, po kraji hladká, všecka křídlatá neb řidčeji některá bezkrídlá. Bylina vytrvalá, s tlustým, mrkvovitým, hnědočerným kořenem. Ostatně jako předešlá. D. 008—0 20 m. S. media Pers., Asenaria media L., A. margi nata DC, Lopigonum marinuni Wahib., S. marina Lebel. 4 Červen — září. Slunná, vlhká místa, v jižní části pondkii. — U Cejče (Kržiseh), Kobylské jezero (Makowsky), pastviny u Hustopeče a nádraží u Zaječí (S(;hi('rl). — • Ve Znojemsku: Bralibrun, Gutenfeld, Trabinský dvůr pod Grafen- dorfem, u Hevlína (Ripper), v těch místech zpravidla hojnější než předešlá, pře- hojná na lukách u Nov. Přerova (Oborny). 501 Spergula L. Kolenec. 1545. S. pentaiidra L. (K. křídlo?emenný.) Bylina z položeného dolejška vystoupavá neb přímá, jednoduchá neb na spodu ve více lodyh rozdělená, lysá neb nahoře žláznaté pýřitá. Listy čárko- vitě šidlovité, tupouňké, příoblé, bez rýhy, v úžlabích se sva- zečky listův. Vrcholíčky opětně vidličnaté, posléz jednostranné, stopky květní nitkovité. Plátky kopinaté, špičaté, nekryjící se, kratší než kalich. Tyčinek namnoze 5. Semena smá- čknuté čočkovitá, hladká, toliko podle kraje jemné zrnila a tečko- vaná, na prostředku hladká, s obrubou širokou, křídlo vitou, bílou, někdy slabě náhnédlou, ledvinkovitě vykrojenou, zšíří ostatního p růměru semena. V. 0*06—0 20 m. Plátky bilé, kratší kalicha. Bylina nasivělá. Semena černohnědá. 0 Dulíen, květen. Písčiny, role, cesty, velmi pořídku. Posud jen při pě- šince od Jihlavy do Popic vedoucí (ileichardt). — 1318 — 1546. S. veriialis Willd. (K. jarni) B3/lina nasivělá, přímá neb vystoupavá, sk 0 10 lysá. Listy čárk ovité šidiovité, tupounké, oblé, se svazečky listů v dolejších úžlabích. Plátky ve j čité, tupé, kraji kryjící se. Tyčinek namnoze 10. Blánovité okřídlí ± lehce náhn ědlé, namn oze užší ostatního průměru s e- m en a, j ehož kraj bělavými bradavkami pokrytý. Semeno úplně zralé jest žluté a okřídlí jeho bílé, ostatně jako předešlá. D. 008—0 20 UK S. Morisonii Boreau., S. pentandra Aul. non L. 0 Duben, kvéte-i. Písčiny, strniště, břehy, velmi pořídku. — V šlčrku Hloučoly a na polích u dráhy u Prostějova, prof. Spilznereni pro území ob- jeven. Na úhorech u Bischofswalde a Nassdorfu bhže Vidnavy (Vierhapper). 1547. S. aryensis L. (K. rolní.) Lodyha položená neb vystou- pavá, chlupatá, pýřitá neb skoro lysá, nahoře + žláznato chlupatá Listy zelené, čárkovitě šidiovité, na líci vypouklé, ve- spod s podélnou rýhou. Vrcholíčky konečné a úžlabni, opětně vidličnaté, stopky květní dlouhé, nitkovité, posléz často dolů sehnuté. Plátky tupounké, bílé Tyčinek namnoze 10. Semena vypoukle čočkovitá, jemně tečkovaná, s obrubou velmi uzounkou, přios tře ně hladkou. V. 015 — 040 m. U nás : a) vulg-aris Boiining-h. (-p.) Semena malá černá, s kyjovitými, bílými, posléz nahnědlými bradavkami. Větší tvar této odrůdy se semeny 2 — 3krát většími jest ,/?) S. maxima B ó n n i n g h. b) sativa Boimiiigh. Semena černá, malá, hladká, toliko tečkovaná. Q Červen — září. Piole, úhory, meze, pustá a vzdělaná niisla a) v celém území až do předhoři ntzšíren až obecný a ještě na Trojačce a Berggeistu i^) inezi hiem u Tannenberku a 'iomašova (Vierhapper). d) Zde onde jej sejí, jako na jednom poli pod Kozinc<ím ii Rožnova. — Pořídku kolem Vidnavy (Vierhapper). 502. Sagiua L. Úrazník. A) SpergeUa Rchb. Květy 5čelné, lyěinek namnoze 10. 'tolmlky 5 chlopněmi pukající. a) Plátky 2 král delši lístku kališnich. 1548. S. iioílosa Meyer. (Ú uzlitý.) Bylina od dolejška tfsnalě větvitá, mnoholodyžná. Lodyhy postranní, díiem vystoupá v é, dílem položené, na konci vrcholičnaté, chudokvěté, tak jako stopky květní, kahchy a kraje Hstů jemně žláznatě pýřité neb dosti lysé. Listy čárkovitě nitkovité, krátce hrotité, hořejší velmi krátké, s malými svazečky listními v úžlabích. Stopky květní přímé, 2-m n o h o k r á t delší kalicha. Ka- lí š n i lístky vejčité, pokraji úz e má;:dřité, tupé, 2krát kratší — 1319 - p ! á t k ů v, posléze k tobolce přitiskla. Tobolka vejčifě kuželovitá, delší kalicha. V. 0-10—0 20 m. Plátky bilé. Speigula nodosa L. 2j. Červenec, srpen. Vlhké písčiny a slatiny, průhony, rašelinná luka, kraje rybnikův, porídku. Pastviny v Rajském lesikii u Cernovic poíídkii 1855, laišclinná Inka ii Svitavy (Makowsky), u Olešnice (Clupek). Na kikách ii Slělovic liliže Proslpjova (Spitzner), u Náměšlé (Roemer), o několika kuších ii rybníka Židloehu, 11 inačova blíže Třebíče (Zavřel), cesty a rašelinná luka u „Kláštera Hradiska" u Olomouce (Mik), uHiusovic (Makowsky), u Tlu inačova (Zahradník). Ve Slezsku: v lešínsku (Kolbenheyer), městské rašeliniště u Vidnavy (Vier- happer) a bařinná luka u Doln. Foršlu (Lalzel). b) IHátky zdélí lístků kališních neb něco kratši. 1549. S. Linuaei Presl. Relig. Haenk 1835 (Ú. Linnéův.) B y- 1 i n H položenými, nitkovitými, větevnatými pničky trs- natá, lysá neb skoro ly.sá. Lodyhy postranní, vystoupavé neb přimcS namnoze tkvět é, někdy pod květem žláznatě pýrité. Listy travozelcné. úzce čárkovité, krátce hrotité Stopky květní n i t k o v i t é, mnohem delší kalicha, po odkvětu hákovitě nazpět ohnuté, posléze zase přímé, Kališní lístky vejci tě okrouhlé, po kraji úzce raázdřité, trochu delší plát- ků v, posléze k tobolce vejčitě kuželovité přítisklé, tato skoro 2krát delší kalicha. V. 0 08—0-10 m. Plátky bílé, opadavé. Listy delší než u násle- dující. S. saxatihs Wim., Spergula saginoides L. 4 Červen — srpen. Horské pastvy, skály, vlhká, pramenitá mísla v Su- detách na úlvlonech jejich. Watdenburg- (zde Grabowskym a Wiininrein pro území objeven), Dětřichov u Frývaldova (Frilze), Vidlice (W. a Gr.), Karlovská stu- dénka (Uechlrilz sen.), Uhuštýn u Einsiedlu (Treviranus 1818), Grálzberk (Vier- happer), kolem Švýcarny na Pradědu, na a pod Petršlýnem (Mayer), kolem Ovčírny, vodorovná stezka mezi Petršlýnem a Franl. inyslivnou (Oborny), při silnici 11 Star. vsi a kolem Rymařova (Schierl). ^) macrocarpa Rchb. Plátky zdéH kalicha. Tobolky tlustší. Pořídku: kolem Švýcarny na Pradědu (Uechtrilz) a kolem Ovčírny (Oborny 1879). 1550. S. 8ul)ulata Torrey a Oray. (Ú. šidlovitý.) Bylina p o- lo zenými, nitkovitými, větevnatými pničky hustě trsnatá. Lodyhy postranní, vystoupavé, nahoře i se stopkami kvě- tův a kalichy jemně žláznatě pýřité, hned nad dolejškem vrcholičnatě 2— 3květé, řidčeji Ikvěté. Listy krátké, čárkovité š i d 1 o vi té, osina tě hrotité, žláznatě brvité. Stopky květní niťovité, mnohem delší kalicha, po odkvětu hákovitě nazpět ohnuté, posléze zase přímé. Kališní lístky vejčité, zaokrou- 1320 lileiió, po kraji ťizce niázdřité, zdélí plátků v a málo kratší to- bolky vejčitě kuželovité a posléz k této prítisklé. V. 003— O 80 m. Plátky bílé. Spergula subulata Swartz. 2|- Červen, červenec. Písečné, králkolravnalé pastviny, břehy řek, velmi pořídku. Posud jen u Nýdkti blíže Ryslrzice v Těšínsku (O. Žlik). B) Sa2;inf"lta Fonzl. Kvčty 4četné, tyčinky 4, lobolky 4 ehlopnčnn pukající. 1551. S. apetala L. (Ú. bezplátečný.) Lodyha tenká, nitko - vitá, často prodloužená, přímá neb položená, větevnata, nahoře někdy žláznatě chlupatá. Listy čárkovitě nitkovité, osinaté, na spodu brvité. Stopky květní vláskovité, přímé. Lístky kališní vejčitě podlouhlé, 2 vnější krátce hrotité. Plátky mno- hem kratší než lístky kališní, opadavé. Tobolky delší než kalich. ^ V. 003— O- 10 m. Plátky bílé. 0 Kveten — srpen. Role, úhory, vlhké pastviny, vehni pořídku. Posud jen v nížinách u Velk. Heraltic blíže Opavy (Mayer a Fiek) a dh' Kolka na Kozáku u Rožnova. 1553. S. procumbeiis L. (tJ. položený.) Bylina žlutozelená, pničky položenými neb plazi vými, často kořenujícími, lozetky listů ne- soucími trsnatě větcvnalá Lodyhy postranní vystoupavé, lysé. Listy úzce čárkovitě, tnotité. Květy jednotlivé, konečné a postranní. Stopky květuí diouhé, nitkovité, po odkvětu hákovdě dolů ohnuté, posléz opět vzpřímené. Lístky kališní okrouhle vej- čitě, tupé, kratší kulovatě vejčité tobolky, posléz od této rovno- vážně odstálé. Plátky 2 — 3krát kratší kalicha neb žádné. V. 0-02—0 08 >u. Plátky bílé, nepatrné. 2|- KvĎlen — záři. Vlhké piščiny, role, úhory, pastviny, lesni cesty, žleby, od roviny až ku hřebenňin Sude! o))eený a ješlč na Červeném vrchu, Uhušlýnu a u Franl. myslivny atd. 1553. S. bryoides FrohL (Ú. prutníkovitý.) Bylina travoze- lena, položená, hojně rozvětvená, trsovitá. Lodyha lysá, v květenství někdy žláznatě pýritá. Listy čárkovitě, širší a kratší než u předešlého, trochu chabé, štětinatě hrotité, na kraji jemně zoubkaté, draslavé neb též brvité, některé též nebrvité. K v ě t y jednotlivé, konečné neb postranní, větší n <> ž u předešlého. Lístky kališní široce Vejčité, tupé, 2 vnější I rochu hrotité. Plátky mnohem menší kalicha. Stopky květní po odkvětu hákovitě nazpět ohnuté, pak přímé a jako ka- lichy někdy jemně žláznatě chlupaté. Tobolka vej- čitě kuželovitá, delší kalicha, chlopně její vejčitě podlouhlé. V. 005— ()-iO m. Plátky bílé. — 1H21 — '4 Corvcii — září. Králkolravnalí' paslviny, svéllá l(?sní místa, pořítlku. Posud jen v Gilgonberg-skóin lose u Slavoiiic a na hřebeni Radliošlč Obornytii pro území objeven. 50 3. Alsiiie Wahlb. Kuríčka. A) líylina jednolelá, s kořenem vřelenovitým. l^íslky kališní kopinalr šidlovité. Plátky mnohem kralší kalicha. 1554. A. viscosa Schrb. (K. lepkavá.) Lodyha velmi útlá, p ř í in á, namnoze od dolejška vidličnatě větvitá a jako celá by- lina lepkavě žláznatě chlupatá, někdy jen stopky květní a kalichy s roztroušenými žláznatými chloupky. Listy čárkovitě štěti- novité, zřetelně Bžilné. Květy dlouze stopkaté, oddálené, ve vrcho- líku opětovaně vidličnatém, stopky květní více- krát delší než kalich. Lístky kališní zelené, k o p i n a t o neb vejčitě kopinaté^ šidlovitě špičaté, pokraji mázdrité, 3žilné, delší plátkův a tobolky. V. 0-03— 0-10 m. Plátky malé, bílé. Sabulina viscosa Rchb., A. tenuifolia var. viscosa Koch, Wim,, Čelak. etc. 0 Červen, červenec. Výslunné kopce, králkotravnaté pastviny, kamenité stráně, v střední a jižní části porůzná, nu'sly hojná. V brněnském kraji: mezi Jehnicemi a Lelekovicemi 1859 hojná (Makowsky), u Žebětína (Oborny) ; kolem Znojma hojná: Pelcbí^rk, Sexenberk a Šibeničník mezi Milfrounem, Bohuměli- cemi a Našelicemi, Kraví hora směrem k Sedle.šovicům, návrší mezi Kounicemi a Hnanicemi, v údolí Hradnice mezi ('ilonicemi a Znojmem, v Popickém žlebu, na Býčí skále a j. m. (Oborny). 1555. A. Jacquiiii Koch. (K. Jacquinova.) Lysá. Lodyha přímá neb vystoupavá, tuhá, větvitá Listy polooblé, šidlovitě stěiinovité, vynikle 3žilné, na spodním kraji mázdřité. Květy v 3-vícekvétých, vidličnatě dělených,' svazčitých, vrcholících. Stopky květní ztuha přímo odstálé, z d é 1 í ka- licha neb 2krát delší. Lístky kališní nestejné, kopinaté šidlovité, jemně zakončíte, bělochruplavičné, se zeleným Ižilným pruhem hřbetním. Plátky malinké, podlouhlé, tupé, 3král kratší než kalich. Tobolka podlouhlá kratší než kalich. V. 0-08— 0-20 m. Plátky bílé. A. fasciculata M. et K., Arenaria fasciculata Jacq. 0 Červenec — srpen. Výslunné a keřnaté kopce, skály, zvláště na vápně. Kopec u Jtilianova blíže Brna (Reissek a Schlosser), Líšenský kopec (Haslinger), Polavské kopce (Rohrer a Makowsky)!, velmi pořídku a osaměle na Stalinské skále od r. 1874 — 90 vždy o několika jedincích, Klentice, Milovice a odtud až na Mikulovské kopce. — Na Arbesu u Nov. Přerova, nádraží sev. dráhy u Hrušovan (Ripper), na Javořině (Holuby). B) Bylina mnoholetá, pníčky položené, dřevnalé. Stopky květní 2 — 4krát delší kalicha. Plátky zdélí kalicha neb trochu delší. — 1822 — 1556. A. setacea Mert. et. Koch. (K. ?lětinalá.) Bylina na (lole)škii rozloženě větvitá, trsovitá, četné, štíhlé, v y- stoufavé, nahoře iysé, na spodu trochu mrlnaté lodyhy že- noucí. Listy šid^ovitě štělinaté, Sžilné. Vrchoiičky 1-vicekrát vidličnaté. K a 1 i š n i lístky irochu nestejné, Sžilné, v e j č i t ě k o p i n a t é, b ě 1 o c h r u p 1 a v k o v i t é, se zeleným pruhem na hřbetě. íMátky vejčité zdélí kalich?, neb delší. Tobolky vejčité podlouhlé kratší kalicha. Semena ledvinkovitá, zobánkatá, špičatě zinkatá. V. 0'06— 012 m. Květy bílé, na plocho otevřené. Stopky květní štětinkovité, '4 Květen — červenec. Výslunné, králkolravnalé kopce, skály, kamenilá iiiisla, na vápně, žule i rule v střední a jižní čásli roztroušená. V brněnském kraji: u Ivančic (Reissek) !, zde spolu se Saxifraga aizoon (Oborny) a odtud až do fiudkovic. — U Krumlova hojná: na Sv. Florianku, na Krizové liore, na Táboru, u Mariánské studénky a na úklonech v údolí Rokylné (Zimmermann a Iu)rm.), kolem Mikulova a na Polavských kopcícli (Schlosser a Makowsky), u Klenlic a Milovic. — Ve Znojemsku: úklony Hibeničniku, Sexenberku a l^clc- bi'rku mezi Bohumělicemi a Na.šeticemi blíže Znojma, úklony Kamenného kopce u Tasovic (Oborny). V oslalní čásli: na kamenité půdě u Popovic (Schlogl). * 1557. A. věrna Bartl. (K. jarní.) Bylina na dolejšku hustě větvitá, trsnatá, květonosné a neplodné lodyhy ženoucí. Lodyha vystoupavá, dole lysá, nahoře žláz natě pýřitá. Listy č á rk ovitě šidlovitě, Sžilné. Vrchoiičky konečné, jednoduché neb opětně 2vidličné. Lístky kališní bylinné, vejčitě ko- pinaté, Sžilné, zelené, po kraji lízce mázdřité, zdélí plátků vejčitých neb trochu kratší. Semena ledvinkovitá, sotva zobánkatá, podle kraje špičatě zrnkatá. V. 0"05 — O" 12 M. Plátky bílé, k předešlé podobná leč slabší a nižší. Arenaria věrna L., Sabulina caespitosa Reichb. '^■ ('erven, červenec. Skály a štěrbiny skalní, velmi pořídku. Ve Velkť' kotlině (proť. Schauer a Dr. Scliolz), leč v novější době zde více nenalezena. Udáni Schlosserovo „na skalách u Jaroslavic" jest dojista nesprávné? neb Oborny ji zde marně liledal. 504. Holosteum L. Plevel. .1558. H. umbellatum L. (P. okoličnatý.) Sivě* ojíněný. Lodyha jednoduchá neb na dolejšku ve více větvi rozdělená, hned buď uprostřed aneb od spodu až nahoru žláznato-pýřitě lepkavá neb lysá. Doleiší listy v rozetku směstnané, opakvejčitě po- dlouhlé, řapíkaté, lodyžní vejčité, přišpičatělé, pří se dlé, něco dužnaté. Vrcholík konečný, okolíkovitě stažený, stopky jeho po odkvětu sehnuté, posléz opět přímé. Lístky kališní kopinaté. V. ()()5 — 0-20 m. Plátky bílé, často narůžovělé, delší kalicha. (•J líiczon — k\ěli'n. I'is(>čná role, úhory, kamenilá a piisl;'i mísía, Iráxníky, — 13áS — meze, eesly, v roviiií' a pahorkalinč obecný, \- předhoří až k 4 00 in. řidčeji. Pořídku kolíMii Záhřeba a Šumberka (Oborny), v Průehndioi u l.iidinírova (Sla- víoek), (1 'l'iiěap obecný (Červinka), porůzný u Vidnavy. /5) Heuíleri Wiorzb. Bylina až na čepel lislCi časlo velmi hustě žláznalě chlupatá, lepkavá. fiídčeji : kolem Brna a Znojma (Oborny), koleni Kruiniova a j. 505 Mohriiigia L. Mateřka. 1559. M. triiiervia Clairy. (M. trojžilná.) Bylina rozloženě větvitá, položená neb vystoupavá, mrtnatě pýřitá. Listy vejčité neb vejtitě podlouhlé, špičaté, 3žilné, krátce řapikaté. Vrcho- lík jednou neb vícekrát vidličnatý, listnatý. Stopky květní velmi dlouhé, posléze rovnovážné. Kvóty 5četné, č n é 1 k y 3. Lístky kaiišní kopinaté, zašpičatělé, zelené, po kraji bělo- mázdhté. Piátky kratší kalicha. V. 0'15 — 0*30 m. Květy bílé. Arenaria trinervia L. Q a (3 Kvělen — červenec. Stinné háje, křoví, žleby, lesy, mýtiny, ploty, na zellívajícím lupení, ud roviny až do předhoří rozšířena až hojná. 506 Arenaria L. Písečnice. 1560. A. serpyllifolia L. (P. douškolistá.) Jemně pýři tá, někdy žláznatě lepkavá. Lodyha dole položená, mnohovětevná. Li s ty vejčité. zakončíte, 3— 5žilné, tuhé, průsvitavě te- čkované, přisedlé, nejdolejši kratičce řapikaté. Vrcholíky volné, opětovaně 2vidličné, hstnaté. Lístky káli. sní vejčitě kopinaté, špičaté, Sžilné, 2 — 3k rát delší plátkíiv. To- bolka tuhá, na spodu břicliatá, delší kalicha. V. 0*05— 0-15 m. Piátky nepatrné, bílé. /ij glutinosa Koch bo- hatě žláznatě lepkavá. Q Květen — podzim. Role, úhory, meze, cesty, zdi, pustá místa, od ro- viny až do předhoří obecná a ještě u Karlovské studénky při 870 m. (Oborny) (j) řidčeji. h) leptoclados Griiss. Bylina štíhlejší a útlejší. Květy o V2 menší. Tobolka tenkostěnná, na spodu méně břichatá, válcovitě kuželovitá. Řidčeji: úhory kolem Nikolčic u Hustopeče (Ansorge), u Cejče. — U Bzence a Vsetína (Bubela). 1561. A. graiidiílora Allioiie. (P. velekvětá.) Bylina dřevna- tými, trsnatými pníčky vytrvalá, mnoholodyžná. Lodyhy vystoupav é, větevnaté a jako stopky květní a kahchy o d- stále žláznatě pyrit é. Listy čárkovitě šidlovité, hrotem zakončíte, s krajem ztlustlým, vespod Ižil- né, na dřevnatých pn íčcích hustě na h loučené. Vrcho- líky 1 — 3květé, stopky květní dlouhé, ztuha přímé. Kaiišní — 1324 -^ listky vejci I ě k o p i n a t é, jemně zakončilo, Ižilné. Plátky veliké, 2 krát delší než kalich. V. 0'10 — 0-15 m. Květy bílé. A. juniperina Vili. 2|- Červen, červenec. Skály vápenné, velmi pořidku. Hojná na Pálavských a Mikulovských kopcích (Makowfsky a Oborny). 507. Cerastlum L. Iložec. A) IMcliodon Bartl. Cnělky 3. Tobolka podlouhle válcovilá, (i plo- rhými, na krajích neohrnulými zuby pukající. 1563. C. auomalum W. Kitt. (R. nepravi(ielný.) Lodyha přímá, oblá, jednoduchá neb od dolejška rozvětvená, vícelodyžná, tmavo- zelená a jako celá bylina žláznatě pyrit á, lepkavá. Listy nejcelejší čárkovité, tupé, přisedlé, dolejší klínovité, v řapík zúžené. Květy ve vrcholíku konečném, vidlična- t é ni,' nejprve s m ě s t n a n é m, potom volném. Stopky květní a plodonosné vždy přímé, dolejší 3krát delší, hořejší též jen zdélí kalicha Listeny bylinné. Kališní lístky po kraji mázdřité, kratší plátků v. Tobolky dolejší 2krát delší kalicha. V. 0-10— 0-20 m. Plátky bílé, útlé. Listy kalně zelené. Steliaria viscida M. B. Q Květen, červen. Pustá a nevzdělaná místa, travnaté pastviny, písečná |.()l(', pořidku a velmi porůzný. U Mčnína (Hoclislelter), mezi I^lavaii a Nov. mlýnem velmi hojný, u Moutnice (Makowsky), kolem Mikulova (Domas), dle Schlossera též u Vyškova. B) Orlhodon Ser. Cnělek 5. Tobolka válcovitá,' rh prohnutá, 10 pří- mými, na kraji ohrnutými zuby pukající. a) Bylina ll^tá, bez neplodných svazečků listových. Plátky zdélí kalicha neb kratší. a) Listeny bylinné, bez mázdřitého kraje a jako listky kališní veskrze chlupaté. 15G3. C. brachypetalum Desp. (R. krátkoplátečný.) Bylina dlouhými, odstálý mi, měkkými chlup/ šedopýritá. Lodyha dlouhočlennná. štíhlá, přímá neb vystoupavá, jednoduchá neb na spodu ve více větví rozdělená. Listy ve j čité neb podlouhlé. Listeny bylinné a jako dílem úzce, dílem siřeji mázdřité lístky kališní daleko nad špičku huňaté. Plátky velmi malé, kratší kalicha, jich n e h e t a nitky tyčinekbrvité. Stopky květnis vtroušenými chlupy žláznatými neb bez nich, za plodu 2— 5 krát delší kalicha. To- bolka namnoze málo delší kalicha. Semena s vyvstávajícími špičatými bradavkami. V. O 10 -0-2r^ m. Plátky bílé. — 1325 — Q r»iibon, kvřlcn. Keřnalá a kainciiilá iriísla, slrátiě, rneze, suchá luka, v středm' a jižní čásli porůzný. V brnrínském kraji: mezi Johnicomi a l.eloknvi- Cťini u firna, Adamov (Makovvsky), ii Jiuidrova (Rolirer), Písařky a od Brna v cell' ji'^ru čásli ([leissok), Bílá hora it Jiiliaiiova, Slalinské skály, Líšeň, Obrany, Cacovice, Medlánky, Josefské údoH, pod Nov. luadeni a v údoU Punkvy II Blanska, Oslrov, Jedovnice, Lelovice, Usobrno, Kraví hora u Brna, Žabovřosky, Bystrc. Slavkov, Krumlov, Leskoun, Star. Břeclav. — Ve Znojemsku : kolem Náměště (Roemer), Hardek, Milfroun, Nesechleb, v údolí I)yje a Hradnice u Znojma, Hradiště, v údolí Leskavy a na jiných místech kolem Znojma nezřídka (Oborny). V ostatní části: v Hodonínském lese (Makowsky), u Napajedel (Theimer), v Lej- skovských kopanicích (Holuby). U nás též v odrůdě : /?) tauricum Sprengel (sp.) Sy-t. vcget. II. 1825. Bylina líLlejši, lodyha jako stopky květní, kalichy a listeny hned od prostředka s hustými, vtroušenými, žláznatými chlupy. Listy podlouhlé. Kveten- ství méně rozkladitě. Plátky příšpičaté. G. brachypetalum (j) glandu- osum Koch Syn. 1838. řiídčeji : v okolí Brna, Krumlova atd. — Kolem Znojma, Hradiště, Nese- chleba a Hardeku porůzný, často s tvarem základním (Oborny). 1564. C. glomeratum. Thiiill. (R. klubkatý.) Bylina žlutá vo- zelená, kratšími odstálými chlupy a nahoře namnoze vtroušenými, žláznatými chloupky krátce huňatá, na dolejšku silně větvitá, řidčeji jednoduchá. Listy vejčité neb okrouhlé, dlouze brvité. Listeny všecky bylinné a jako lístky kališní až ku špičce srstnaté a namnoze též zláz- naté. Stopky květní za plodu jen zdéli kalicha neb kratší. Kališní hstky vnější velmi úzce, vnitřní široce po kraji bělo- mázdřité. Plátky zdéli kalicha neb kratší, na nehtu brvité, někdy žádné. Nitky lysé. Tobolky 2krát delší kalicha. Semena jemně zrnitá, světlohnědá. V. 0 10-0 20 m. Plátky bílé. Q Květen, červen, v horách též v srpnu. Lesní místa a cesty, paseky, role, úhory, v studenější pahorkatině a předhoří porůzný. Na lesních cestách zvláště mezi Račicemi a Teškovicemi nezřídka (Niessl), ii Uh. Hradišlě p»řídku (Schlogl), luka u Nov. mlýna blíže Hustopeče (Schierl), meze u Krumpachu blíže Zábřeha (Pánek). Ve východní části: u Vyškovce (Holuby), zahrady a trávníky 11 Rusavy (Sloboda), při potoku tekoucím s kopce Nivky do lesa „Hlubokého" v Semětínském hájemství u V^selína a jinde kolem Vsetína porůzný (Bubela), Hustopeč a Rožnov (Sapetza), Hranice a Jindřichov (Schlosser). Ve Slezsku: Velk. Heraltice (Svěrák), Karlovská studénka (Niessl), u Tomášova, Adolfovic,- Lipové. — V okolí Vidnavy hojný : jako kolem Vidnavy, hojný kolem Miku- lovic, Zuckmantlu, Horn. gruntu. Širokého brodu, Kaltseifenu, Supíkovic, Čer- vené vody, Friedberku, Frývaldova atd. (Vierhapper). (■i) Listeny všecky, neb aspoň nejhořejší jako lístky kališní po kraji širece suchomázdřité, na konci lysé. 1565. C. semidecaiidrum L. (R. pětimužný.) Bylina žlutá až travozo'cná, krátce m r t n a t a s vtroušenými žláznatými — 1826 - c h 1 u [) y. L i s I y v e j č i I é n e b p o d 1 o u h 1 é, príšpičalé, dolejší lupo. Listeny na;nnoze malé, všecky neb aspoň hořejší s delší neb kratší suchomázdřitou lysou špičkou, lístky kališní po krajích suchomázdřité, lysé. Nehty plátkův a nitky lysé. Stopky květní žláznatě chlupaté, za pltdu nazpět ohnuté, ť/a— 3krát delší kalicha. Tobolka kratší až málo delší kalicha. Semena malá, nezřetelně zrnkovaná. V. 005—015 m. Plátky bílé. 0 Duben, kveten. Paslviny, kraje cesl a rolí, králkotravnalé kopce, úhory, v rovině a pahorkatina hojný, jinde porůzný. V brněnském kraji všude obecný (Makowsky) a je.šlě u Kunšlálu a Olešnice (Clupek), u Olonioněan a Jehnic (Ohorny), u Slavkova, Šakvic, Krumlova, na Leskouně n Vedro vic. — Ve Zno- jemsku: u Náměště (Roemer), Polava, Vistonice, na Šibeniěniku, Sexenberku a Pelcberku mezi Bohumělicemi, Našeticemi a Milfrounem hojný, v Popovickém žlcbn a v údolí Dyje u Znojma, n Hnanic atd. (Oborny). V Olomoucku : u Olo- mouce (Vogl), v Chomoulovském lese u Olomouce (Makowsky). V uh. hradišl- ském kraji: u Morkovic (Zahradník), obecný na náspech trali a suchých místecli koI(Mn Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby), u Místku (Gog-ela). Ve Slezsku : v '1'ěšínsku (Kolbenheyer), u Vidnavy, Pauke, Bischofswalde, Mikulovic a Zuck- mantlu (Vierhapper) a dle Fieka Iřž ve Velk. kollině v Jeseníku. 1566. C. gliitiiiosum Fr. (R lepkavý.) Bylina ± travozelená, hojně žláziintě cliiiipatá a odstále krátce mrlnatá. Listy v 1 ■ j č i t ě podlouhlé, hořejší podlouhlé, ]) r i š p i č a t ě i é. Listeny větší než u předešlého, až na kratičkou, málo zoiib- ka I OLi, máz dři tou špičku bylinné a až k této chlupaté, neb i celé bylinné. Lístky kališní široce bělomázdřité, n a konci nechlupaté Plátky zdéli. lístků kališnich neb trochu kratší. Stopky květní skoro rovnovážně obloukem odstálé, s tobolkou sehnutou až 2krát delší kalič ha V. 0'05 — 0'25 JH. Plátky bílé a jako ostatní květní části- větší než u předeš. C. obscurum Ghaub., G. pvimilnm Aut., C. Opizii Seidl. 0, (^. Duben, květen. Suché úklony, nuize, pastviny, kraje cesl a poli, v celém území porůzný. V brněnském kraji : hojnější než předešlý (IVIakovv'sky), Brno (Oborny), u Ostrovačic (Niessl), u Sokolnic, Slavkova, Vyškova, Hustopeče, Klenlic a Krumlova. — V Proslějovsku : na Kosíři, Záhoří, u Plundova, Hamer, v Zárovskéin hájemství (Spitzner). Ve Znojemsku: u Polavy, Vistonic, Mikulova, Znojma, Milfrouna, Wesechleba, Hradiště, Havraníkuv, Tasovic, Bohumčlic, v Po- pi(-kém žlebu (Oborny). Kolem Jihlavy porůzný: jako u Altenberku a u Nov. lesního dvora (Reichardt). V severní Moravě: Drahlov u Olomouce (Spilzner), u Krumpachu blíže Zábreha (I*anek), u Velk. Losina (Oborny). V osiatní čásli II Huslěnovic blíže Uh. Hradiště, u Napajedel a mezi Hodonínem a Bzcncem (Theiiner), Trávníky a Bystřičky u Vsetína (Bubella in lilt.). ó) Bylina vytrvalá, kromě kvetoucích lodyh také lislnali', bczkvělné \ý- honky na příští rok ženoucí, na dolejšku kořenující. u) Plátky zdi'lí kalicha neb trochu delší. — 1827 — 15()7. ('. triviale Liiik. (R. obecný.) Lodyha na dolejšku roz- kladilo věteviiatá, trsnalá, odstálými, krátkými a delšími cldu|)y srsl- iiatá, řidčeji dole lysá; kvetoucí lodyhy vystoupavé, v ú ž 1 a h i c h bezsvazečků listův. Listy přitl oai s 1 1 é, podlouhlé neb v e j č i t é, dolejší v řapík khnovitě zúžené, hořejší přisedlé, přítiskle mrtna^é neb prílysé. Listeny a kališ ní lístky na krajích suchomázdřité a lysé, ti a hřbetě dlouze s r s t- naté. Plátky zdéli kalicha neb trochu delší. Tobolky až í2krát delší kalicha. Semena s bradavkami tupými, zrnkovitými. D. 0-10 — 0-30 m. Plátky bílé. G. viscosum L. spec. pl. et herb , C. vulgatum Wim., Wahl, Presl, non L 2j- Kveten — podzim. Louky, pastviny. Irávníky, rolo, ineze, cesty, kraje lesní, žleby, od roviny až do předhori obecný. U nás v odrůdč : (■j) nemorale Uechtr. Bylina ve všech částech větši. Lodyha chabá, roztroušeněji chlupatá, ač nannioze žláznatá. Listy po- dlouhle v e j č i t é, měkké, skoro priisvitavé, dolejší a na výhoncích i i s t n a t ý c ii náhle v ř a [> i k zúžené. Stopky plodní 3 — 4král delší kalicha a j a k o hořejší část lodyhy ž 1 á z n a t é. G. silvaticum Opiz, G. umbrosum Kit. dle Kern. fíídčeji: Rajský lesík u Cernovic, v údolí Svitavy, u Adamova, slndénka 11 Sv. Jana v Písařkách (Schur, jako C. lueorum a C. psciidosilvatieum Schtir), ve žlebu mezi Kariouzy a Sobéáicemi (Makovvsky), u Adamova (Theimer), Hájek n Mal. Lovčiček. — Žleby v údolí Fugiúčky a Dyje u Hardeku (Oborny), le^ u Heraltic blíže Třebíče (Zavřel), u Kunovic v Přerovsku (Rohrer), u Strážnice. Ve Slezsku : na Olšavé u Těšína (Engier). 1508. C. maerocarpum Schm* 1851. (R. dlouhoplodý.) Bylina hustě trsnatá, četné bezkvětné výhonky ženoucí, srstnatá, bez- ž 1 á z n á. Lodyha vystoupavá, nahoře vrcholičnatá, natnnoze jen 3 až 7kvt tá. Dolejší I i .s t y v r a p í k zúžené a jako ostatní podlouhlé, dolejší listeny na krajích s^uchomázdřité. Stopky plotní přímé, 'až S2 k r á t delší kalicha. Plátky nam n ozv il e 1 š i kalich;). Tobolka větší, širší až skoro 3 k r á t d r I ?;i iv a 1 i c h a. Semena :2 k r á t větši než u p ř e (i e š 1 é h o, ostal ně j.iko předeš. V. a D. 0-25- 040 in. Plátky bílé. G. tri\iale var. alpestre L ndl., G. longiresliv Wich. 1854., G. alpigenum Schui. 1876. c[. Červenec, srpen. Trávníky, horské úklony, štěrbiny skalm', v Sudetách rozšířen. Jižní a jihovýchodní úklony Klads. Sněžníka (Ueclilrilz), Studénko vá hole (Latzel), Mal. Vaterberk, Vys. hole (Fiek), Praděd (WunnuM-), pod Petr- štýnem ! (zde Wichurou pro území objeven), Velk. kotlina (Fritze)!, kolem Svý- carny, kolem Ověírny (Oborny)!, Velk. a Mal. Jczerník (Spitzner)!, Suchá kupa, Medvědí hřebi-u. Hrázová Bouda, vodorovná stezka od Ověírny k Frant. my- shvně. Svinský příkop, Heiligenhúbl. j?) Plátky veliké, 2král delší kalichu. — 1828 — 15(>9. C. arvciisc L. (H. polni.) P n i č k y položené, rozvětvené, tíMiviti', čelné vysloiKí.avé lodyhy ženoucí, v úžlabích s bez- k v rotnými svazeč'ky listův. Lodyha od stálo měkce chlupatá, nahoře často s vtroušenými, žláznatými chlupy, dole též lysá. Listy čárkovité, kopinaté neb elliptické, obak chMipaté neb lysé, toliko brvité, ve svazcích úžlabníeh mnohem užší. Lístky kališní a listeny, aspoň horejši, po kraji suchomá z d ř i t é, první pýi-ité neb žláznaté chlupaté. Koruna nálevko- vitě zvonkovitá, 2krát delší kalicha. Semena sbra- davkami vynikajícími, špičatými neb žebr ovitým i. V. 0-08—0 25 m. Plátky bílé, dosti veliké. 2|- Květen, červen. Suché meze, hráze, role, česly, trávníky, suché úklony, od roviny až na vyšší předhoří obecný. 508. Malachiiim Fries. Křehkejš. 1570. M. aquíiticuin Fries. (K. vodní.) Bylina chabá, položená neb popínavá, velmi křehká. Lodyha dole i s listy dosti lysá, nahoře žiáziialě chlupatá, lepkavá. Listy z dolejška srdčitě vejčitého dlouze zakončíte, po kraji vlnoví! é, nejdolcjší řapíkaté. Květy v listnatém, vícekrát vidličnatém vrcholíku. Stopky květní posléz rovnovážně od- siálé neb sehnuté. Lístky kališní bylinné, mdle zelené, vejčitě po- dlouhlé, sotva po kraji mázdřité, 2krát kratší plátkův, žláznaté chlupaté. D. 0-30—1 00 m. Plátky bílé. Od Stellaria nemorurn, jíž ?e velmi podobá, rozeznává se svou chlupatostí, nelesklými lístky kališními a 5 čnělkami Gerastium aquaticum L. 2|. Červen — září. Bařiny, příkopy, břehy, vlhká křoví, od roviny až do nižšího předhoří hojný až obecný. 509. Stellaria L. Ptačiiiec. A) Lodyha oblá, prostřední a dolejší listy řapíkaté. a) Plátky hluboce "idílné, až 2krát delší kalicha. 1571. S. nemorurn L. (P. hajní ) Lodyha vy s t o u p a v á, zvláště n ah o ře kolkolem neb 2 — Iřadě p ýři tá a žláznaté chlu- p a t á, v dolejších úžlabích někdy s tenkými a malolistýml výhonky. Listy tenké, žlutozelené, brvité neb dolejší nebrvité, po- dlouhle vejčité, zakončilé. dolejší přísrdčité, dlouze řapí- katé. Květy ve vrciiolíku listnatém, vícekrát vidličnatém. Stopky plodní rovnovážně odstálé, tenké, hojně žláznaté. Lístky kališní lesklé, podlouhle kopinaté, po kraji široce mázdřité, slabě chlupaté neb lysé, o '2 kratší plátkův. To- bolka podlouhlá, střední sloupek její prodloužený. Oddenek tenký, plazivý, větvitý, lamavý. V. 0-30-060 m. Plátky bílé. - 1329 — 2|- Červon, cfivciici'. Sliiiiir lesy, ./Ifliy, hájo, v palif)rUalinř n přcdhoří až do hor rozšířen. V hriiÍMiskóm kraji liojtiý: \- llajskciii lesíku n reniovic hojný (IVIaknwsky)!, u Adamova (Thcimcr)!, ii Lonniice (PUiskal), ii Kiinšlálu! a (Mcšnice (Chipek), Mokrá hora, Ochoz, Bilovicc, Josefské údolí, Vranov, Křliny. lilansko, Sloii]i, Holštýn, Oslrov, Jedoviiicc, Fíoskoviee, Lelovice, Herolice, Tišnov, Doiiliravník, Veveří, Písařky, Slřelice, Tcčice, Krumlov. — Bezpochyby že lež v lesích před Molenburkeni (Spilzner). Ve Znojemsku: kolem Námčálf- (Pvoemcr), údolí Uyjtí u Hardeku, Vranova a Znojma ald. (Oborny). V česko-moravském pohoří : Panáčkův lesík a Zaječí skok u Jihlavy (Pieichardl), v lesích u Herallic (Zavřel) u Dačic a Slavonic porůzný (Oborny), u Radňovic, Černý Les u Zámku Ždáru (Havelka), Telč, Bystřice n. P., hojný u Nov. mésla, Tři sludnč, Vršany, Žákova hora, Žďár, Nov. Jimramov. — V Olomoucku a v sev. Moravě: u Olo- mouce (Vogl), Střelná (Burghauser), u Záhřeba (Panek), Pioudua (Rieger) a Be- rouna (Gans), Pienoly a Očlřichov u Unčova. — Angerský les u Bludova, Velk. Losin, Slar. město, Koldšlýn, Wiesenberk, zde na Radersberku hojný a odtud až do Jeseníka, jako ve Velk. kotlině, při vodorovné stezce mezi Petrštýnem a Frant. myshvnou a při Opavě pod Ovčírnou (Oborny)!, Černý hon u Stříbrníc, Chrastice, Červený vrch. — V uh.-hradišlském kraji: Obora u Kroměříže (Palla), u Chropína (Zahradník), u Uh. Hradiště (Schlóg'1), Strážnice, Javorník, VaL Klo- bouky. — Ve východní části: Stráň nad Žopy blíže Tiičap (Červinka), u Rusavy a Rožnova (Sloboda), lesy Choláry, Huboky a Polaniska u Vsetína (Bubela), lesy u Domoracu (Klaníc), Bystřice p. H., u rybníků v flíčkách, Jasenka. Velk. Karlovice, Staré Hamry, Frenštát, Star. Jičín. — U Nov. Jičína, na Javorníku, na Štolové u Trojanovic (Sapetza), při Olešné u Místku (Goyela). V Slezsku: hojný kolem Těšína (Kolbetdieyer), hojný u Bělska (Baier), Krásná, Moravka, Slavica, Lomná, Bruntál. — Při Moravici za Kylešovicemi, Stěbořice, Slav- kovský háj a Palhanec u Opavy (Svěrák), Karlovská studénka (Oborny)!, Ja- vorník, Vilémovice, Jauersberk, Račí žleb, u Rejvízu, Frývaldova, na Kopřivné a Vidlici (Vierhapper). b) Plátky kratší neb zdélí kalicha neb žádné. 1573. S. media Cyrilic. (P. obecný, polní.) Bylina chabá, položená neb vystoupavá, trsnatě větvitá. Lodyha Iřadě chlu- patá, nahoře bez chlupů žláznatých. Listy elliptické, špičaté, dolejší kopisfovité, dlouze rapíkaté, hořejší na spodu za- okiouhhné, přisedlé, lysé neb jen na dolejšku brvité. Stopky květní posléz sehnuté. Lístky kalíšní vejčilé podlouhlé, tupé. Plátky bílé, hluboce sklané, zdélí kalicha neb kratší. Sloupekstřed- ní uvnitř tobolky velmi krátký. D. 0-05 — 0-30 ;//. Alsine media L. /?)neglecta Weihe. Bylina větši a silnější. Listy větší, nasivělé. Plátky velmi malé neb žádné. Tyčinek namnoze 10. Q, 0. Kvete po celý rok. Role, zahrady, luka, úhory, rumiště, meze, cesty, v celém území od roviny až po hranici kultury obecný \}) řidčeji, kraj Rajského lesíka u Cernovic, Adamov (Schur), kolem Karlouz, Vranovic a j. Sem patří též : h) pallida Piré. Bylina světle zelená, snaino žloutnoucí. Lo- dyha málo větvitá n b j e d n o d u c h á, trochu t u li o u n k á. Listy útlé, v e j č i t é, zašpičatělé, dolejší a prostřední řapí- — 1330 -r kalé, často kratší řapika, hořejší zúženým d o 1 e j š k e ni p r í- sedlé. Květy nejprve nahloučené, pozdoji dlouze stopkaté a oddá- lené. Lístky kališíií trochu tuhé, podlouhle kopinaté, zašpičatělé. Plátky žádné neb u prvních květů velmi krátké, bělavé. Tyčinky 2 — 3, stopky plodní přímé. Blizny krátké nazpět ohnuté. Tobolky na spodu sotva nadmuté, zdélí kalicha neb kratší. Alsine pallida Dumort., S. Boraeana Jord. Březen, kvélen. Trávníky, meze, pořidkii. I>riilidy v l.iižáiiká(;h v linií' (Schur), zde již zašel. U Vsetína (Biibela), ;i podobné byliny v Bažanlnioi u Znojma, lec pořídku (Oborny). B) Lodyha 4hranná. Ušly všecky přisedlé. a) Semenník a kalich na spodu zaokrouhlené. a) Listeny bylinné, lislům lodyžným podobné. Plátky až do polou rozeklané. 1578. S. liolostea L. (P. velekvčtý.) Bylina travozelená, od do- lejška trsnatě rozvětvená, dole křehká, s jalovými výhonky listnatými a kvetoucími, vystoupavými lodyhami. Listy kopinaté neb čár kovitě kopinaté, dlouze zakončíte, po kraji a vespod na středním nervu zoubkatě drsné. Vrchohk listnatý, opětně vi- dličnatý. Kališní lístky prosvitavé, mázdřité, 2krát kratší plátkův. Tobolka kulatá. V. O' 15 — 0*30 m. Plátky bílé, ze všech největší. '^■ Duben, květen. Lesy, kraje lesní, hájf, kamenité a keřnalé stráně, od roviny až na vyšší předhoří obecný. Ješlč u Velk. Losina, Raškova, Frývaldova atd. py Listeny suchomázdřilé. Plátky až ku spodu 2 dílné. *) Lodyha nahoře na hranách a listy zvlášté na krajích zoubkalé drsné. Listeny lysé. 1574. S. Frieseana Ser. (P. Friesův.) Lodyha světle ze- lená, velmi chabá a křehká, větevnatá, rozkladitá, větví z po- loženého dolejška vystoupá jících. Listy čárkovitě ko- pinaté, špičaté, k dolejšku zúžené, po krajích a vespod na středním nervu zoubkatě drsné. Vrcholík vidličnatý, velmi řídký, dlouhovětevný, pouze listenatý, stopkatý. Listeny lysé, po kraji mázdřité, nejhořejší sucho mázdřité. Kališní lístky ellipticky kopinaté, 3žilné. Tobolky vejčitě podlouhlé, dolejší 2krát delší kalicha. Semena hladká. D. 0-10 — 0'30 m. Plátky bílé. Stopky plodonosné šikmo sehnuté. S. longifolia Fr. '^■ Kveten, červen. Vlhká lesní místa, velmi poridkii. Na úpatí jednoho výslunného kopce poblíž pily u Karlovské studénky ((Irabowski a Fiek), v lese od Vysoké studánky u Devíti skal směrem k Malínským skalám blíž Vršan (Pav. Havelka). **) Lodyhy a listy hladké. - 1331 — 1575. S. gramiiica L. [V. travolislý.) Lodyha clial)á. řidčeji tuhounká, dolejškem poléhavá, pak vysloupavá a jako listy travo- zelená. Listy čarkovité neb kopinaté, řidčeji eiiipticky kopinalé, lysé, někdy na dolejšku slabě brvité. Vrcholíky postranní a konečné, dlouho- věluvné, vícekrát vidličnaté, listenaté. Listeny na kraji brvité, Kališni lístky eiiipticky kopinaté, Sžilné, lysé, málo kratší plátkův a tobolky. Semena kruhatě svraskalá, V, O' 10 — 0'40 m. Plátky bílé. Stopky plodní rovnovážné neb šikmo dolů zlomené. 4 lívélen, červenec. Trávníky, vlhká luka, háje, břehy potokúv, křoví, v sUid(!n('jší pahorkatině a předhoří obecný, v rovině a teplejší pahorkatině došli porůzný. Ve vyšších polohách: úklony Smrku, Červený vrch v Jeseníku. 1576. S. palustris Ehrh. 1789. (P. sivý.) Lodyha dosti přímá, jednoosá, pod vrcholíkem konečným namnoze s jednoduchým, nekve- foucím, nepřerňstajícím listnatým výhonkem a jako celá bylina namnoze sivozelená. Listy čárkovitě kopinaté, lysé. n e b r v i t é. Vrcholík několikrát vidličnatý, jeho n e j d o I e j š í 2 větve často párem lupenů podepřené a pak jedna z těchto větviček listnatá. Kališni list k v podlouhle kopi- naté, 3žilné. skoro jen o polovic kratší plátkův a zdéli tobolky po- dlouhlé; lysé, nebrvité. Semena svraskalá. V. 0-20— 0-40 m. Plátky bílé, větší než u předešlého. Lodyha řidčeji Ikvětá. S. graminea /:/. L., S. glauca Wilh. 1796. 4 Červen, červenec. Vlhká luka, břehy, kraje rybníkův, příkopy, bariny, rašeliny ; roztroušen. V Prostějovská: mezi obilím u Drahan, Žbánovský — a be- besttiv žleb u Prostějova a u Rozstání (Spitzner). U Frelešdorťa (Ripper), při kraji rybníkův a na rybničních lukách u Náměště (Roemer), luka a příkopy kolem Olomouce (Vogl), kraje rybníkův u Zábřeha (Pánek), u Roudna (Rieger), u Bilan a Chropína (Palla), na lukách za bzcneckým nádražím (Bubela), dle Kotka u Rož- nova. V Slezsku: u Koňské v Těšínská (Kolbenheyer), u Šubertové Kraši a Bric- senu (Vierhapper), na Jauersberku a kolem Ovčírny (Latzel). d) Semenník a kalich na spodu nálevkovitě zúžené, nikoliv zaokrouhlené. l'látky 2 dílné. 1577. S. uligiiioga Marr. (P. bařinný.) Lodyha položená neb vystoupavá, větvitá, trochu dužnatá, nasivělá, hladká. Listy po- dlouhlé neb eiiipticky kopinaté. špičaté, lysé, na dolejšku slabě brvité. Květy ve vrcholíku opětovaně vidličnalém, pouze listenatém. Listeny namnoze suchoiiiázdřité. Kališni lístky ko- pinaté, slabě 3žilné, skoro 2krát delší plátkův a zdéli to- bolky. Semena malá, drobně bradavičnatě vráskovatá D. 0-10— 0-40 m. Semena tmavotmcdá. S. graminea 7) L. "^ Květen — červenec, Barinná luka, pramenitá místa, u potokův, vlhká lesní místa, v studenější pahorkatině a předhoří až do hor hojný, v teplejší pa- — 1332 — horkíiline a roviiií" poiidkn, v okolí Urna zvlňšlí' \ iiiloll Svitavy i \ -<■- \priii f'ásli. 106. Řád. Pbrtulacaceae Jass. Šruchovité. Rody: 1. Trubka kališní s dolcjši čáslí sciiionnika srosllá, okraj polosvrohni '2klaný, od Irxalólio spodka kalisního kolkolem obiízinilí' opadávajicí. IMálky J až (), leř liaimiozc 5, prošlé iicb dole srostlé, do trubky kališui vctUnulé. 'J"yčiii('k S — 15. Tobolka kolkolem obříznutř' pukajíci, s 5 muohosemotuiýuii rauicny střední semenice. 510. Portulaca. 2. Kalich hluboce 2dílný, trvalý. IMátků 5, srostlých v trubku na jedné straně rozčisnutou, 3 cípy menši, na jejich spodu s 3 tyčinkami. Tobolka na prostředku plodolislů 3chlopnč pukající, s 3 — 2 spodními semeny. 511. Montia. 510 Portulaca L. Šruclia. 1578. P. oleracea L. (Š. obecná, kuří noha.) Bylina celá duž- natá, šťavnatá, lysá. Lodyha položená neb vystoupavá, větvitá. Lisly •skoro stříčné, podlouhle opak vejčité, tupé, na konci větví trochu na- hloučené. Klubka 1 — ókvětá, konečná, později v úžlabí dvou větvi. Ušty kališni jednoduše kýlnaté, po odkvětu nad tobolkou sevřené a posléz i s vlčkem tobolky opadávající. Semena jemně zrnkovaná. D. 0 10-025 m. Květy žluté, pouze za svitu slunce otevřené. P. silvestris DG, Rostlina pěstovaná silnější, přímá, větví vystoupavých. Listy opakvejčité. Kališni ušty křidlatě kýlnaté. P. sativa Haworth 0 Červen — říjen. Pustá místa blíže stavem', návsí, u cest, pisčilá a trochu vlhká pole, vinice, v střední a jižní části rozšířena. V brnénském kraji: v jižní části až k Brnu dosti hojná, jako u Ivančic (Makowsky), u sochy Panny Marie na Františkové (Dr. Hanáček), a severnč ještě u Lomnice (Pluskal), ve velké školce stromové v knížecí zahradě a v zámecké zahradě u Krumlova, u I.ilo- bratřic (Zinnnermann), n Hustopeče, Strachotína a Príklud (Schierl), u Klobouk došli pořídku (Sleiger), kolem éardic a Cejče (Uechlritz), u I.anštorťa a Lednice (liipper). •lulianov, Židenice, Slavkov, Vyškov, kolem Kyjova a Kobylí. — Ve Znojemsku: kolem Náměště a Mohelna (Roemer), kolem Mikulova a Hrušovan, hojná v okolí Znojma, ve vinohradech kolem Frauenholcu u Tasovic obecná, řidčeji u llardeku a Vranova (Oborny). V Jihlavsku : za Klášterem u Třebíče na jedné skále pořídku (Zavřel). V Olomoucku : n Kláštera Hradiska (Sapelza a Vogl), na nádražích mezi kolejemi v Nczamyslicích, Přerově a Olomouci hojně (Spitzner), porůzná u Kro- měříže (Palla), obecná na písečných polích kolem Bzence a Písku (Bubela). 511. Montia Miclicli. Zdrojovka. 1579. M. fontána L. (Z. obecná, potočka.) Bylina lysá, šťavnatá, křehká. Lodyha vystoupavá, položená neb vzplývající. vidličnutě vě- tevnatá. Listy stříčné, dolejší kopisfovité, s řapikem nejdoleji poroz šířeným, hořejší čárkovitě podlouhlé, tupé, celokrajné. Květy ve vrcho- líčku 2-5květém konečném neb zdánlivě postranním. S!op^:y květní — 1338 - po odkvělu obloukem sehnuté. Květy velmi malé, útlé, bílé. Tobolku kulatá, Bhranná, hrany po každé straně s krátkou r3%ou. Semena zrnkovaná. a) rivularis (xmel. (sp.) potoční. Bylina tmavozelená, namnoze vytrvalá. Lodyha ve vodě proudící, hořejším dílem vynořená, prota- žená, větevnatá, v mělkých vodá(;h a na vlhkých pisčinách vystoupající. žlutozelená. Vrcholíčky stávají se listnatou, přerůstající, z úžlabí jednoho ze slříčných listů vynikající větví postranními, na malém tvaru mělčin zůstávají též konečnými. Semena lesklá plochými brad a- vičkami jemně š u pi n k'a t á. D. 0*10— 025 m. h) miiior Omel. (sp.) Bylina žlutavozelená, jednoletá. Lodyha přímá neb vystoupající. rozložitě větevnatá. Vrcholíček konečný. S e- m e n a mdlá, š e d o č e r n á, hrubšími špičatějšími b r a- d a v kamí zr n i t á, D. 0-02— 025 in. M. arvensis Wallr., M. fon- tána Fries. 0 a 4. Ivvélen-září. a) v čerslvýcli, čislýcli potocích, pramenecli, pří- Uopoch vodiiíeli, při lírajícli rybnílíův a na rašcllnácli, v chladnřjších a hornalřj- ších krajiiiácli a v předlioří porůzná; v roviné a leplejši paliorkalinč nerosíc. V brnčnském kraji: u Kiinšlálu a Olešnicc (Cliipck), los Suchý u Bílovic. — Vo Ztiojomskii pouze u Náměító, zde hojná (Roeiner). V česko-moravském polioří: Langenwandlhal u Jililavy (Pokorný), pod Baliou u Třebíče (Zavřel), Vallinov, Slar. Mobzí, Maryš, Slalkov, Kadolec, Slavonice, Nov. ves u Ces. Rudolce (Oborny), ii Rozinky (Franř. hrabě Milrowský), na cesté od Malé uličky k Mar- šovicům (Havelka), Tetó, Svěílá, Maí. Lhola, Černice, Velk. Meziříčí, Vlachovice, Bystřice n. P., Zubštýn, lio.jná u Nov. města a Zdaru, Mělkovice, Nov. Jinn-a- inov. — v Olomoucku; u Berouna (Gans), u Roudna (Rieger), břeliy Sázavy a Neniilky u Zábřeha (Pánek), Slříbrnice (Ueclilrilz), u Neifanku u Rymařova (Schiorl). Ve východní části: kalu^íe při Bečvě u Rožnova (Kotek), kolem Frýd- landu (Makowšky), jalvo na Ondřejníku a porůzná v údolích Karpat (Beissek), v mlýnských struliách z Ostravice, u Místku porůzná (Gog-ela), V Slezsku : v po- říčí Visly u Ustroně (Wimmer a Kolbenhoyer), u Karlovské studénky (Gr. Fl. a Niesšl), městské rašelinné louky u Vidnavy a u Šuberlovy Kraši hojná (Vier- happ(!r), Sorgsdorf a Krautenwalde (Latzel), rašeliniště u Rejvízu (Gr. Fl.) d) kraje louží na Sceberku u Jihlavy (Reichardt), blíž nemocnice u Nov. města (Havelka), Pošlorna a Břeclav, Telč, Mal. Lhola. — U Obory v Borovnici (Fleischer), M Zábřeha (Pánek). V Slezsku : na městských rašelinných lultách u Vidnavy (Vierhapper). v 107. Rád. Cistineae DC. Cistovité. 5! 2. Helianthemum Haller. Devateriiík. Kalich 31istý, s 2 vnějšími menšími Ustky. Plátků 5, jeden před L, po 2 před 2.- a 3.-kališním lístkem. Tobolka Schlopná, Ipouzdrá neb neúplně 3-pouzdrá. 1580. H. liirsutiim Tliuill, (D. chlupatý.) Bylina polokrovitá, rozložené větvitá, větví vystoupavých, pýřitých až skoro plsfnatých. Listy střičné, krátce řapikaté, elliptické až podlouhlé, tupé, po — 1334 — kraji trochu ohrnuté, štětičkovitými chloupky ± škrablavé. Palisty bylinné, čárkovité, chlupaté. Květy v rídkokvětém, jednostranném lichohroznu. Stopky květní za plodu oblou- kem nazpět ohnuté, srstnaté a plsťnaté. Gnělky 2— 3krát delší semenníka. V. 0'10 — 0*30 m. Plátky citrónově žluté, na dolejšku s pomeran- čovou skvrnou. H. vulgare (3) hirsutum Koch., H. vulg. f:^) hirtum Neil, K. obscurum Pers., Gistus birsutus Lejeune non Lamk., H. ova- tum Dunal. ť Květen — září. Travnaté a keřnalé kopce a stráně, meze, suc há od roviny až na předhoří k 600 m. rozšířen, v brněnském a znojemském a v česko-moravském pohoří obecný, výjimkou léž ve vysokých horách, vyšších polohách: u Krnova a Kostelce. — U Gráfenberka (Vierhapper), na Je- lením hřebenu (Oborny). Sem též patří : h) graiiíliflorum Scoi). Listy po kraji n e o h r n u I é, s roz- troušenými štětičkovitými chloupky. L'.chohrozen toliko 2— 5květý. K»j- runy větší. Pořídku: Velk. kotlina v .íeseníku (Grabowski)! a podobný tvar na Vys. hoh. 1581. H. rupiíraguin Kerii. (D. skalní.) Bylina polokřovitá, vět- vitá. Pníčky položené, trsnatč rozložené, vystoupavé lodyhy kvetoucí a bezkvětné mladévýhonky listové ženoucí, oba jako stopky květní jemně řídkoplsfnaté a štěti- čkovitými chlupy ± srstnaté, zdřevnatělé starší výhonky lysé. Listy pritloustlé, stříčné, krátkořapičné, čárkovité neb čárkovitě podlouhlé, k dolejšku zúžené, špičaté, obak t r a v o z e 1 e n é, po kraji a vespod na střední žíle jakož i na líci a řapíku s tuhými a štětičkovitými chlupy, bezpalistův. Licho- hrozny stopkaté, chůdo- a iídkokvěté. Květy malé, z prvu trochu ničí, stopky za plodu rovnovážně odstálé, kon- cem vystoupá jící. Gnělky krátké, na spodu ohnuté. Tobolky přímé, chlopně jejích šlětinkovitě chlupaté. V. 0'08 — O" 15 m. Květy žluté. Ve všem drobnější a něžnější než předešlý, v hustších a větších trsech než tento. H. marifolium Baumg. non DG. H. alpestre c) petiolatum Schur. non Thib. conf. Nr. 880 Fi. exsc. AusL Hung. Kern. v Kveten, ěerven. Na skalách jurského vápence na Kotonči u Štramberka 1881 Czížkem pro území objeven. 1582. II. fum«aiia Milí. (D. úzkolistý.) Bylina polokřovitá, položená, větvitá, trsnatá, větve roztroušeně jemně pyrit é, vystoupavé, bylinné, kvetoucí a bezkvětné vyvinu- jící. Listy úzce čárkovité, hrotité, přisedlé, po kraji 1685 — drsné, brvité, bez palistův. Květy jednotlivé, z lánlivě konečné neb řid- čeji hroznovitě seřaděné. Stopky květní za plodu nazpět ohnuté, tobolky dolů sehnuté. V. 0-08 -0-15 m. Květy zlatožluté, jen za jasného dne a jen z rána otevřené, kalichy načervenalé. H. Spachii Nym., Fumana vulg. Sp. ť Červen — srpen. Výslunné, skalní stěny, jen na vápně, velmi potídku. Na Sv. Kopečku_ u Mikulova 1883 a 1884 přehojný, Ripprem pro území objeven. 108. Řád. VJolaceae DC Violkovité. 513. Viola L. Violka. Ka'išnich listků 5, na spodu s přívěsky. Plátků 5 nestejných, dolejší s dutou ostruhou, postranní na dolejšku namnoze vousaté. Prašniků 5, ztuha přímých, válcovitě skloněných, 2 přední s ostruho- vitými, do ostruhy koruny vstrčenými přívěsky. Květy úžlabní, jich stopky s 2 listenci. A) No mimi um Ginging-s. Plátky postranní na obě sírany poodstálé, na dolejšku často vousaté, dolejší lysý. Cnělka dosti rovná, dole zaškrcená. Květy první s korunou vyvinutou, často neplodné, pozdější s plátky zakrnělými, vždy plodné. 1. Hlavní osa namnoze podzemní, plazivá, jen lupeny vyvinující, z jichž úžlabí kvěly vynikají aneb mimo květy též nadzemní, kořenující výběžky že- noucí. Lupeny dlouze řapíkalé, po odkvětu značně zveličelé. a) Stopky květní přímé, na konci hákovitě ohnuté. Blizna rozšířená v ko- touček, šikmou, provrtanou špičkou ukončený. Tobolka Shranná, lysá. 1583. v. palustris L. (V. bařinná). Listy lysé, ledvinko- vité neb okrouhle srdčité, tupé, vroubkované, řapíky bez- křídlé neb hořeji slabě křídlaté. Palisty vejčité, zašpičatělé, zoubkaté neb celokrajné, prosté. Stopky přímé, na konci ničí, lis tence v jich prostředku neb pod ním. KaUšní lístky vejčité neb po- dlouhlé, tupé, s přívěsky uťatými neb zaokrouhlenými. Ostruha krátká, tupá, dosti rovná. Oddenek dlouhočlenný, plazivý, místy zkrácený, tohko lupeny nesoucí a podzemní, dužnaté výběžky ženoucí- V. 006—0-15 m. Plátky lilákové neb bělavé, namnoze přiokrou- hlé, řidčeji podlouhle opakvejčité, plátek ostružnatý s fialovými žilkami. '4 Květen, červen. Bařinná a rašelinná luka, bařiny lesní, v studenější pahorkatině a předhoří až k hřebenům Sudet rozšířena, v rovině a teplejší pa- horkatině neroste. Kolem Brna, odtud na jih a přes Vranovice až k Uh. Brodu neroste. V okolí Prostějova pouze na bařinné louce pod Končinami před MoUen- burkem, u Otinovsi, u Harlmanic a na lukách v Bukově poblíž Protivanova (Spitzner). Ve Znojemsku: jen při cestě od Budkova do Heřmanic (Zavřel). V česko- moravském pohoří : hojná až obecná kolem Jihlavy (Pokorný), u Ptačova poblíž Třebíče a při hranici meziříčského a třebíčského okresu (Zavřel), jižně: u Slavonie, Ces. Piudolce, Slavělína, Nov. vsi, Malějovic a jinde hojná (Oborny), 1836 u iiožlnky (Fraiil. hrabe Milrovský), u Olešnice (Clupek), rašeliiiy u Svitavy (Oborny), západnč od Urlanek u M. líebové (Czerny), u Sklenriého (Havelka), u Nov. říše, Telče, Borovné, Urbanova, Dobré vody, Řásné, bařiny u rybníka Vclk. Parezilého, u Hoslětic, u Hor. a Doln. Bobrové, Věchnova, Bystřice n. P., Ždánic, Vitochova, Písečného, Zvole, hojná u Nov. města, Vlachovice, Lhotka, Maršoviee, Bokytná, Vršany, Kadov, Studnice, Poliledec, Žďár, Zámek Žďár, Neudek, Radomín, Mélkovice, Vysoká, Rožnovské paseky, Jimramov, Nov. Jiiii- ramov, Javorek, Borovnice. — V sev. Moravě: na louce „v. Rezkách" u Po- nikve (Slavíček), u Berouna (Gans), Roudna (Rieger), bařinná luka v Eichlers- gTuntu u Střelné (Burghauser), u Velk. Losina, Wiesenberka, Slříbrnic, Rejholio (Oborny), Bukovice, Nov. ves, Pekařov, Šlolnhava, Rejhartice, ťočátky u Křivé vody, Krumperk, Mal. Morava, KrondorfcI, Star. město, Hynčice, Sleglov, Stu- dénkuvá hole, údolí Sumné Tisé, Česnekový příkop, Pelrštýn, Janovice, Rymařov, Budišov. — Ve východní části ; u Oeladné (Sapelza), u Frýdlandu (Sehur), ba- žinaté příkopy u Podolánek, u Celadné ((íogela), na Trojačce, u Božnova, Tro- janovic, paseky v Týnském hájemství, u Podstatu. V Slezsku: v bažinách v Tč- šínsku obecná (Kolbcnheyer), Gnojnický les (Hetschko), Krásná, Raškovice, Jablůnko v. Vílko v. — U Karlo vské studénky, Brimtálu a Mal. Moravy místy přehojná (Niessl), u Krnova (Spatzier), kolem Vidnavy dosti hojná, lesní bařiny mezi Mal. Kraší a Ko])ylou, u Heřmanic, Friedberku, Rej vízu a na rašeliništích v Jeseníku dosti hojná, zvláště ve Velk. kolUně (Vierhapper). 1584. v. epipsila Ledeb. (V. olysalá.) Listy srdčitě ied- vinité, špičaté, roztroušeně mrtnaté, řapíky nahoře trociiu k ř í d 1 a t e, Palisty uaninoze ceiokrajné. Stopky květní delši než u předešlé, s 2 listenci nad prostředkem. Květy trnavo-lilá- kové, s plátky podlouhle opakvejčitými, as 2krát většimi než u přede- šlé. V. O .0-015. V. scanica Fr. 2j- Květen. Bařinná Inka, rašeliny, velmi pořídku. Bařinná luka mezi olšemi při Moravici u prádelny v Bělicích poblíž Leskovce v okresu bruntálském na moravské i slezské straně (Spatzier). b) Stopky plodní rovné, k zemi položené. Blizna v zobánek hákovilě dolů sehnutý ztenčená. Tobolka kulatá, namnoze chlupatá. «J Oddenek s výběžky dlouhočlennými, lislnatými, plazivými a kořenujícími *) Stopky květní chlupaté, 1585. v. odorata L. (V. vonná.) Listy okrouhle ledvinkovité až srdčitě vejčité, jemně pyřité. Pa listy ve j čité kopinaté, špi- čaté, kratcrj třásnité, poskrovnu brvité, třásně lysé. Stopky květní přímé, za plodu k zemi položené, namnoze odstalé, krátce srstnaté, asi u prostřed s 2 listenci. Květy nici. Přívě- sky kališní kalně zelené, široké, od stopky květní značně odstálé, okolo ní dvůrek tvořící. Seinenník nanmoze hustě, tobolka méně hustě p ý ř i t á. Výběžky list- naté, dlouhočlenné, tenké, zelené. V. 0-06— Olo m Koruny ponejvíce silně vonné, tmavě fialové, — 1337 — řidčeji bílé (fl. albiflora) nob čorveno fialové (y. lilacina Rossm.), velmi zřidkn s plnými kvriv [d pleniflora m.). 2|- Konec března, diihen. Křoví, ploly, háje, kraje lesní, meze, trávníky, od roviny až na předhoří obecná. ,:^J l*ísárky, Obrany, Vohančice poblíž Tišnova. — U Brna (Oborny), u Lomnice (Pluskal). U Znojma, v údolí Dyje a odtud liojnĎ v zahradách sázená, kolem Kravské a Bítova (Oborny), kolem Bzence a sice kolem staroměstských vinných sklepů směrem k Velehradu (Bubela), 7) kolem Kravské, Bítova, v údolí Hradnice a Leskavy u Znojma a odlud do zahrad přenesena (Oborny), d) v lese u Piečkovic, březen 1882. **) Stopky květní vždy lysé neb aspoň skoro lysé. 1586. V. alba Bess. (V. liílá.) Listy 3hranné vejčité, na spodu choboty širokými srdčitě vykrojené, zakon- číte, vroubkované a jako řapiky mrtnaté. na výběžeich téhož roku kvetoucích skoro Bhranné, náhle zakončíte. Palisty úzké, skoro čárkovíté, dloužejí třásnite. Stopky květní zcela lysé, za květu přímé, za plodu k zeaii položené, v prostředku neb nad tímto s 5i b r v i t ý m i 1 i s t e n c í. Lístky kališní tupé. Plátky opak- vejčité. S«menuík a skoro kulatá tobolka p ý ř i t é. Oddenek vál- covitý, uzlatý, šikmý; výběžky ptodiouž^né, lislnaté, zelené. V. 0'05— 0-10 m. Koruna bílá. Listy z mládí svétlozelené, starší tmavo- až kalně zděné, s řapiky odsiále dlouze chlupatými. 4 Duben, počátek května. Borové lesy, lesní místa, velmi pořídkn. Posud jen u Břeclavi a Nov. vsi (►horným pro území objevena. 1587. V. cyanea Celak. (V. modrá.) Listy okrouhlé, hořejší široce vejčité, dosti tupé v čas květu p ř í 1 y s é a tučně lesklé. Palisty kopinaté, dlouze zakončíte, krátce třásnite, poskrovnu brvité, třásně lysé. Stopky květní zcela lysé, daleko pod prostřed- kem s 2 listene i. Přívěsky kališní světle zelené, velmi krátké a k stopce květní přiléhající. Semenník a to- bolka zcela lysé, řidčeji trochu chloupkaté. Oddenek válcovitý, uzlatý, tlustý. Výběžky dosti krátkočlenné, listnaté. V. 0-06— 0'10 m. Plátky v hořejší polovici chrpově modré, doleji bílé. Květy trochu vonné, často menší než u předešlé. 4 Březen, duben. Trávníky, ploly. meze, skalní úklony, pobřežní křoví, pořídku. Lužánky, starý hřbitov v Brně a při zdech jeho, poblíž Kamenného mlýna v Písařkách, Ořechovičky, Velk. Pavlovice. — V údolí Hradnice a Le- skavy u Znojma, na jedné louce pod Louckým mlýnem poblíž Znojma a u Krav- ské, hojná v zahradách na nn'stř bývalých pevnostních hradeb u Znojma (Oborny). fl) Oddenek krátkočlenný, šikmo vystupující, tlustý, bez výběžkíiv. . 1588. V. colliiia Bess. (V. kopečná.) Listy světlezelené. vespod našedivěle zelené, mladé, často načervenalě, široce srdčité, velmi — 1338 — měkké, obak šedě mrtnato-pýřité. Palisty kopinaté, dlouze zakončíte, dlouze třásnité, třásně delší než šířka palistův a jako kraj jejich hustěji brvité. Stopky srstnaté, po od- květu k zemi poležené. Kališní přívěsky od stopky květní p o- odstálé. Seinenník roztroušeně pýřitý, Oddenek šikmo vystoupající přímo větvitý, bez výběžkův, větve někdy trochu položené, na konci se svazečky listův. V. 0"06 — O' 10. m. Koruna trochu vonná, liláková, nejdoleji bélavá, ostruha bělavá. Byhna šedě měkce a odstále chlupatá, se světle zele- nými širšími listy. V. Opizii Knaf, V. parvula Opiz. 2|- Březen, duben. Světlé, listnaté háje, keřnaté a výslunné kopce, travnaté stráně, meze, v střední a jižní části porůzná. V brněnském kraji: na Hádech u Brna (Heinzeť)!, na Pracké hoře (Niessl), u Nebovid (Czižek)!, na Polavských kopcích (Uechlritz) ! , u Vedro vic a sice na Leskouné (Oborny)!, u 1. tunelu a ve vinohradech u Obran, Mordovna, Židenické kopce, Stalinské skály, Marientál u Líšně, Ochoz, Sv. Antoniček u Brna, Piybníčky, les za Kartouzy a j. m. u Kartouz, Medlánky, Evanovice, Komín, Panská horka u Bystrce, Holedná a les nad Jundrovem, Písařky, Kohoutovice, údoU Rokylné u Krumlova, Drnovice blíže Vyškova. — V Prostějovsko pouze na Jahodové v sečích Žárovického há- jemství, snad i jinde v Plumlovsku (Spitzner). Ve Znojemsku: v Oboře a v lese při Oslavě u Náměště (Roemer), kolem Mikulova, na úklonech vinohradu u Čí- žova, v údolí Dyje u Hardeku, kolem Lančova a Lukova, u Nov. hrádku, v údolí Dyje u Znojma, Milfrouna a v Popickém žlebu mezi Pepicemi a Trouz- nickým mlýnem u Znojma, hrad Šimberk u Šumvaldu (Oborny). V česko-morav- ském pohoří pořídku: u mlýna Ponša a ve Vilímovickém lese u Třebíče (Zavřel), u Černice, Uhřinova a Velk. Meziříčí. — V uh. hradišťském kraji : les Bzinek u Bzence (Bubela). Ve Slezsku : úpatí Babí 'górky u Těšína (Kotula), dle proC. Svěráka za městským parkem u Opavy. 1589. V. amMgiia W. et. K. (V. obojetná.) Listy přízemni řa- píkaté, v e j č i t ě podlouhlé, vroubkované, tupounké, skoro lysé, tlusfounké, uťaté neb skrojeně v řapík sbíhající, za květu trubkovitě zavinuté, posléz mnohem větší. Pahsty spodní, kopi- naté, zašpičatělé, třásnité, po kraji lysé neb na konci brvité. Stopky přízemní, nahoře Shranné, lysé, v čas květu přímé, kratší než listy, za plodu položené, s lístenci u prostřed vetknutými Ušty kališní tupé. Bii z na v hákovitě ohnutý zobane k- zúžená. Tobolky vejčité, pýřité neb lysé (^) gymnocarpa Jánka p. sp.); k zemi při tisklé. Oddenek válcovitý, uzlatý, šikmý, nahoře vět- vitý, větve zkrácené a stěsnané, výběžky listnaté žádné. V. 0"04 — O' 12 7n. Květy velmi vonné, živě fialové, mezi dloužeji řapíkatými listy skryté. Listy světle zelené, tlusťounké, skoro dužnalé, velmi roztroušeně mrtnaté. 2j- IJřezen, duben. Místa travnatá, křoví, kraje lesní. Pořídku : u Brna s p') (^Sfhur), u Bzence s /?) (Bubela). — 1339 — 1590. V, liirta L. (V. srstnatá.) Listy travozelené, trochu tuhé a jako ř a píky odstále krátce srstnaté, za květu kratší než stopky květní, ncjprvnější 3hranně srdčitě vejčité, poslední srdčitě ve čité. Palisty vejčité až kopinaté, poskrovnu brvité, krátce třásnité, třásně lysé, kratší nežli největší šířka palistův. Stopky květní dlouhé, namnoze lysé neb jen poskrovnu chlu- paté, přívěsky kališní mírně veliké a k stopce květní skoro zcela přiléhající. Semennik poskrovnu p;^řitý, řidčeji zcela lysý. Odde- nek šikmo vystoupající, přímo větvitý. V. 0*06— 012 m. Koruny nevonné, světle fialové do modra, s ostru- hou stejnobarevnou neb bledě-růžové (/í) pseudoambigua Wiesb. ?|, Duben, počátek kvélna. Liika, meze, suchá návrši, slráně, jehličnalé lesy, světlé háje; od roviny až na nižší predhoří k 400 ni. obecná. V okolí Brna: Kartouzy, Sv. Antoníček, Cacovice, Obrany, Židenické kopce, Kraví hora, Komín, Písařky a ještř u Lelovic atd., (5) v lese Horka u Rudic a u Ivančic. U nás ještě : i) revoluta Rit schl. Bylina namnoze silnější. Stopky květní pýřité, ostruha veliká, hákovitě dolů sehnutá. Řidčeji. Lesy a křovišlě kolem Znojma, Sucholirdlí a j. m. ve Znojemsku (Oborny), u Nebovid a na Hádech u Obran (Czížek), u Mramotic nalezl Oborny 1879 červeně fialovou odrůdu. 1585X1588. V. Merkensteiiieiisis Wiesb. (V. iVlerkenšlýnská.) Listy měkce chlupaté, listům u V. collina podobné, leč širší. Palisty krátce třásnité, třásně v počtu menším než u V. colUna. Listence skoi'o vždy nad prostředkem stopky. Květy vonné a zcela neplodné. Pníčky silné, trsnaté, četné, krátké nekořenující výběžky ženoucí. Ve všech čá- stech uprostřed mezi oběma rodnými druhy (V. odorata X collina, Halác. et Braun Nacht. zur Fl. v Nied. Óst. str. 166). 4 Březen, duben. Mezi rodiči, posud jen na Rybníčkách u Kartouz a v lese u .Jundrova. 1590 X 1585. v. permixta Jord. 1849. (V. míšená). Listy dlouze řapíkaté, za květu již delší než stopky květní, široce srdčité, špičaté. Stopky květní poskrovnu chlupaté, až skoro lysé. Přívěsky kališní velmi krátké, od stopek květních daleko odstálé. Semennik poskrovnu pýřitý. Odde- nek silně větvitý, s krátkočl ennými, rovnovážně k zemi položenými větvemi, někdy též krátkočlenné, nekořenující vý- běžky ženoucí. V. 0-06 — 0'10 m. Koruny nevonné, červeně fialové neb fialově lilákové. Vzezřením a vzrůstem uprostřed mezi oběma rodnými druhy, brzy jednomu, brzy druhému se více podobajíc; tvary V. hirla L. bližší odpovídají dle některých spisovatelů V. sepincola Jord. Velikými - 1Z40 — ;i Červeno fialovviu. květy podobá se V. permixta Jord velmi , V. odo- lala," od této se však _ nevonnými květy, užšími a špičatějšími listy a kráikýiiii iiekořenujícími výběžky snadno rozezná Od V. hirta liši se většítni, širšiiiii lisly a krátkými, často četnými, nekořenujícími výběžky; od obou ruiičň silnou frsnatostí a neplodností. V. hirta X odorata Wiesb. Oest. bot. Zeits. 1877, str 151., V. hybrida Schur non Val. de Liévre, V. folio?a Č^^lak. Prod. str. 469. 4 Březen, počátek května. Světlé listnaté háje, křoví, navrší, suchá luka, zi rodiči rozšířená, až hojná. V brněnském kraji: u Nebovid! (Czížek), Luhy u Oithoze, Obrany, Bílovice, Kartouzy, Řočkovice, kopce u Medlánek, Herotice poblíž Tišnova, údolí Punky u Blanska, Doubravník, Kraví hora u Brna, poblíž Střelnice v Písařkách, Červený kopec, Mal. Hostihrádky, hojná u Krumlova, u BudUovic, Olbramovic a Vedrovic. — Ve Znojemsku : Kukciaj u Nesechleba a na Pelcberku u Milfrouna blíže Znojma, Kraví hora u Znojma a u Kravská (Oborny). V ostatní části : les Plechovec a na náspech trati u výstražného terče jižně od nádraží u Bzencp. hojná (Babela), ii Vsetína (týž), u Stařice a Místku ((iogela). 2. Lodyha vyhání na dolejšku rozetky řapíkalých hipenňv, z jichž paždí vy- riislají listnaté lodyhy s kvěly v úžlabích. Biizna v zobánek hákovitě dolii se- linulý ztenčená. Toliolky zašpičatělé. d) Oddenek s hnědými, šupinovitými listy pod lupeny. Květy z o(,ldenku a. lodyžní, ])rvní vždy s korunou, poslední často bez koruny. 1501. V. mirabilis L. (V. divotvárná). Lodyha pod listy I ř a d ě p ý ři t á. L i s ty šťavnaté, světle zelené, široce srdčité, vroub- kované, z mládí kornoutovitě dovnitř svinuté, na řapících, vespod na žilách a na kraji odstále chlupaté. Palisty a šupino- vité nižní listy celokrajné, brvité. Květy první osy a dolejší květy lodyžní dlouze stopkaté, ' stopky lysé, s listenci vysoko vetknu- týnii, nejhořejší stopky květní velmi krátké. K a 1 i š n í lístky veliké, podlouhle kopinaté, špičaté, přísrpovité, nejzadnější a oba postranní užší, přívěsky postranních krátké, ostatních 8 široce 4hranné, vykrajovaně zoubkaté Ostruha Iro- chu ohnula, piitupá, bez rýhy a bez výkroj ku, přísmáčknutá. Tobolka na přímých stopkách. V. 008—0*20 w. Plátky slabě vonné, vodnatě bledolilákové, nej- přednější s tmavofialovými žilami a s bélavou ostruhou. 2|- Buben, květen. Světlé, kamenité lesy, křoví, keřnat*' stráně, od roviny a/ na nižší předhoří porůzná. V brněnském kraji: Hády ti Obran, Adamov, v l*ísárkách a u Nosislavi (Makowsky)!, Slatina (Oborny)!, u Babic a návrší u Nebovid (Czížek)!, Moravany a Šlapanice (Niessl)!, koUnu Hustopeče hojná (Schieri), u Klobouk (Steig-er)!, u Lednice, Podivína a Slavkova (Schlosser). u Harlmanic a Drahan (Spitzner), les Boubí a j. m. u Líšně, u Horákova, Oiilě- chova, Medlánek, Evanovic, Vranova, Babi lom u Lelekovic, Mor. Kynice, les II Střelnice u 'l"išnova, Kolioulovice, Střelíce, Kobylí, Velk. l*avlovice, Mariánská sludiMika a údolí liokyln*' u Krumlova. — Na Skalici, na Kosíři, ii Mysliovic - 1341 — a j. m. bliže Problějova (Spilznci). \'(' Znojemsku : tia Polavských ii Mikulovských kopcích (Makowsky), u Sonohrad a Nám^šlř (ndcnicr), na Záincrki' hoře ii I>i- lova, údolí l.cdovč ii Vranova, u Siimvaldn, \ údolí l>yjo pod Jhvrdckcm, ii Lii- kova, Nov. hrádku a Znojma, v lesíku u fodmolo, u Čížova, v Purkráhcp II Snchohrdli a u Txořilirázo, v lese Hoja u Hrušovan a u Jaroslavic (Oborny). V Olomoucku : v (jrýgovském a Chornpulovskcm lese; u Olomouce porůzná (Ma- kowsky), na vápně u Vílošova bliže Zábřeha (Panck), u Roudna (Ricgcr). V uh. hradišUkém kraji: hojná v lese Plechovci a Háji u Uzence (Bubela), Kohalec, SU-ážniee, Kralor u Uh. Brodu. V Slez.sku : Raden u Krnova (Spatzier), nad Waldenburkcm při cesíř k Vidlici (Bachmann). b) Silveslreíj. Oddenek bez šupinovilých lislův, s ú*lřední rozelkoii lu- penů přízemních, s lodyhami k rozelce poslranními, kvčly v úžlabí lislň lodyž- ních. Slopky plodní přímé. a) Lodyha a síopky kvélní lysé. 1593. V. silvatica Fries. (V. lesní). Lodyhy vystoupavé neb roz- ložené. Listy .srdčitě v e j č i t é, hoření trochu užší, krátce za- končíte, ntjdolejši někdy srdčitě ledvinkovité, všecky drobně vroiib- kované a jako řapiky lodyha a stopky květní lysé neb skoro lysé. Pa- listy úzce kopinaté, lysé, hrobenitě třásnité, třásně zdélí neb delší šířky palistův. Kališní lístky krátké, ani do polou koruny, kopinaté, všecky stejně široké, nejzadnější a 2 posi ranní s kratičkými, zakrnělými přívěsky. Plátky po- .-^Iratmí krátce vousaté, ostruhatý plátek z předu vykro- jený. Ostruha smáčknuté válcovitá, rovná, dosti krátká, vzadu srázně dolů s krojená, téže barvy co koruna neb trochu tmavší. Tobolka vejčitá, přišpičatělá. V. 008-0"15 m. Plátky světle fialové, uvnitř k dolejšku temnější. Listy sytě — až tmavozelené. V. silvestris Kit., Koch 2|- Duben, květen. Slinné, lupenaté i jehliěnalé lesy, háje, křoví, poloky lesní, od rovuiy až na nejvyšší předhoří k hranici stromové obecná. Neroste v nejbližším okolí Znojma (Oborny). Kolem Brna: u Kartouz, Hády, Bořky u Ži- denic. Rajský lesík u Cernovic, Královská louka u Nenovic, Červený kopec. Pí- sařky, Jundrov atd. 1592 X 15^-^. v. (lubia Wíesb; Oest. bot. Zeits. 1886, str. 191 (V. pochybná.) Upn střed mezi oběma rodnými druhy, v jichž společ- nosti roste, brzy více jednomu, brzy druhému >& podobajíc. Zcela ne- plodná, květy barvou květům u V. silvatica, velikostí květům od V, Riviniana se podobající. V. silvatica X Riviniana; V. Betkei Richter 1888 a dle Biockého V. Wettsteinii Richter 1887, tato domnělá odrůda jest prý plodná. 2|- Duben, květen. Mezi rodiči roztroušena. Mordovna, Hády u Obran, Mokrá hora, Ořešín, meze u Kotioutovic, u Šardiček. 1593. v. lliviuiami Rclib. (V. Rivinova.) Lodyha vy=;toupavá a jako listy a řapiky namnoze lysá. Listy širocesrdčitě vej- — 1342 — ( 1 t é, krátce zašpičatělé, dolejší příokrouhié, drobně vroub- ko\ \uié. P a 1 i s t y namnoze lysé, k o p i n a t é, h ř a b e n i t ě dlouze I řásnité, třásně' zdélí neb delší než šířka pal i stů v. Lístky kališní kopinaté, dlouze zakončíte, as do pó- lo n koruny, přední přívěsky kališní velmi veliké, uťaté, vykrojené, posl ranní 3hranné až 3hranně kopinaté, povytáhlé, namnoze zubaté. Plátky postranní hustě a dlouze vousaté, vousem se do- týkající, ostrutiatý zpředu zaokrouhlený. Ostruha smá- čknutá, dosti rovná, rýhovaná a vykrojená, namnoze bělavá. Tobolka podlouhlá, přišpičatělá. V. 0"12 — O 25 m. Koruny až 2krát větší než u předešlé, světle lilá- kově modré, na dolejšku bílé, lístek ostruhatý se žilami tmavofialo- vými. Bylina silnější a větší než předešlá. V. silvestris var. Koch, Gar- cke etc, V. silvestris /?) macrantha W. Gr. 21- Duben, květen. Křoviny, liáje, lesy, lesní kraje, paseky, od roviny až na předhoří rozšířena. V brněnském kraji : Hády u Obran, Bílovice, Jehnice, Kuřim, Bytyška, Tařany, Blučina, Ivančice, Rosice, Zastávka, (Oborny), hojná u Slapanic, Bystrce a Ostrovačic (Niessl), u Cernovic a Něbodiv (Czižek), lesy II Drysic a Račic n Vyškova (Spitzner), n Klobouk (Steii;er). za Doubravskou II líci u Boskovic (Svěrák), Doubí a j. m. u Líšně, les za Klajdovkou, Sv. Anlo- niček. Rybníčky a les za Karlouzy, Evanovice, Mokrá hora, les Šiberna u Cin- zendorfa, Chochol a j. m. u Adamova, Mal. Bukovina, Vranov, Olešná u Blan- ska, Lelovice, Bohdalec, Holedná u Jundrova, hojná v Písařkách, u Čerlova zmokl. Zapni u Kohoutovic, Střelíce, Peregrinek u Orechoviček, Mouřinov, za liohťlnou u Rychtářova, Hostíce, u Břeclavi a Poštorny. — V Prostějovsku : na Kosíři, v Bilovském háji, u Plení, Hamer, Prostějoviček, Mysliovic, na Jaho- dové, na Brněnce (Spitzner). Ve Znojemsku: u Náměště (Roemer), Vranov, Lukov, Cížov, éumvald, Velk. a Hluboké Mašůvky, v lesích kolem Jevišovic a Kravské; Hnanice, Devět mlýnii, Nesechleb, v údoh Dyje u Znojma ald. (Oborny). V česko-moravském pohoří: obecná kolem Jihlavy (Pokorný), hojná v okolí Třebíče (Zavřel), u Radňovic a Pohledco (Havelka), Telč, Doln. Dvorce, Velk. Meziříčí, Balín, Uhřinov, Slrážkov, Střílež, Bystřice n. P., Nov. město. Zámek Ždár. — V sev. Moravě : při Tise ještě u Wiesenberka a v údolích Sudet hojná (Oborny), Pelrovice, Sobotín, Teplice, nezřídka u Velk. Losina, Ludvíkov, Rejhartice, Bhidov, Ces. Bohdíkov, Raškov, Pradědův les, Rymařov, Jamrtice, Budišov. — V uh. hradištském kraji : Kroměříž (Zahradník), v lesích Bzinku a Háji u Bzence (Bubela), u Napajedel (Theimer), na Javořině a Lopeníku (Ho- luby), Strážnice, Kobela u Kuželové, Velká, Jelenova u Straní, Uh. Brod, Boj- kovice. — Ve výcliodní části: pro Vsetín pochybná (Bubela in litt.), u Chraste- šova (Ig. Pouč), hojná v okolí Místku (Gogela). V Slezsku : Nov. ves a Odry. — Park a Slavkovský háj u Opavy (Svěrák). V okolí Vidnavy nehojně v Šindel- gruntu a Hahnvaldu (Vierhapper). /i) fallax Čelak. Bylina nízká, keřnatá. Listy menší, krátko- řapičné, podobnější listům od V. arenaria; leč dolejší hlouběji srdčité. Palisty kratčeji třásnité, na kraji brvilé. Stopky květní pýřité. Ostruha liláková neb do bělá a, poslranní žíly předního plátku nespojované. — 1348 — Pořídkii. U Karloiiz a Slřelic, — Kaiiuaiilé úklony u Znojma, jako na Kravi hoře, v ťidolí Hradtiico, v Pnrkrábco u Siicholu-dlí a n Podmole (Ohorny). ?ir)93 X lííí'!. V. Oropllila Wiesl). Ocsl. bot. Zeils. 1886. sir. 191. (V. kopeční). Vzezřoin'ai a" vyskylováním se snad V. Riviniana X niiiabilis, ler, obyčfijnř; volmi plodná. Zda-li semena též klíčí, posud neznámo. 2|. Duben, kvčten. Mezi rodiči v lese za Karlouzy. 1592 X 1594. V. silyatica X arenaria Bethke. Uber die Ba- starde der Veilchar., Sehrift. d. phys. ókon. Gesel. in Kónigsbcrg Bd. XXIV. Bylina slabě pýřitá. Listy okrouhle srdčité, slabě zašpičatělé. Koruny fialové, trochu menši než u V. silvatica. Květy bezpochyby ne- plodné? Podobná V. fallax Gelak., leč útlejší, málo větší než V. are- naria, as tak veliká jako odrůda rupestris Schmid. 4 Duben, květen. Mezi rodiči pořídku. Les „Bořky" blíže Židenic, Hády u Obran, v údolí u cihelen blíže krumlovského nádraží. /9) Lodyha a stopky kvétní jemně clilupaté. 1594. V. arciiaria D€. (V. písečná.) Lodyha z položeného dolejška vystoupavá a jako stopky květní jemně pýřitá. Listy malé, přitloustlé, namnoze šedozelené, okrouhle srdčité, tupé, dolejší ledvinkovité, drobně vroubkované, na líci obyčejně lysé, vespod jemně pýřité. Palisty vejčitě kopinaté, hřebenitě pilovité, hoření třásnité. Lístky kališní vejčitě kopinaté, jejich přívěsky krátké, skoro stejně dlouhé, rovné, po- stranní, skoro 4hranné. Plátky malé, postranní krátce vousaté, přední kratší prohlubený. Ostruha válcovitá, krátká, smáčknutá, na konci nevyk rojená. V. 0*13 — 008 in. Koruny lilákové, s ostruhou stejnobarevnou neb trochu bělavou až skoro čistě bílou. Vůbec menší než předešlé. Bylina velice proměnlivá. a) Koruny i listy' malé. a) V i O 1 a c e a (seu typica). Koruny namodrale fialové, ostruha červeně fialová. S) a I b i f I o r a W i e s b. (Baenitz herb. europ. č. 3442.) Koruna bílá, ostruha červeně fialová. y) 1 i 1 a c i n a. Koruna liláková, ostruha červeně fialová. ó) Koruny a plátky 2krát větší. (V) rupestris S c h m i d t. (Reich. exc. p. 704. f. č. 4499.) Ko- runy skoro tak veliké jako u V. silvatica Fries, tvar a barva jako u V. arenaria «) violacea. Ostatní odstíny barev u této odrůdy nepozorovány. 21- Duben, květen. Suché vřesovinné lesy, suché a výslunné úklony, krátkotíavnaté písečné a kamenité kopce, bory;, v teplejší pahorkatině rozšířená, jinde porůznu, a) tvar obyčejný, p) posud jen u Nebovid s tvarem a) (Czížek), - 1344 — ; I mnolicm řidší iicž c. (V) zmoly u JVlaloiiiřric, a 2, liinelii, Hády a kopce II ( Mjiaii. - — V l.iriiÍMiskťMH kraji : koleni Brna dojsli hojná (Makow.sky), u Loni- iii(c (Pliiskal), n KiobouK'i(Sleigcr)!, n Slavkova, Lodniď a Mikulova (Schlosser), k(i|K;c n Cejče sničreni k Čejkovicůni (Uechlrilz), Marienlál w Mšně, Tvarožná, líoiky a kopce u Židenic {n), Hády u Ohřán až k iiklonňm jejich ti Hilovie, Sv. Anloníček (a el y), les za Karlouzy, Medlánky, Evanovicc, los ifinprlák n Ořcšína («), kopec Čobinka u Cebína («), údoh' Punkvy u Blanska, Kozí hora a j. ni. n Komína, Bystrc, Kraví hora u Žabovřesk («), bh'že střelnice v Písař- kách, les u Kohoutovic, Strelice, Cernovice, Knmilov, Leskoun u Vedrovic. — V Prostéjovsku : u Držovic, na Kosiri, za Ohrozimí, na Skalici a jinde kolem Prostějova roztroušena (Spilzner). Ve Znojemsku: kolem Náměštč (Roemer), Znojmo, Popice, Kounice, Havraníky, Hnanice, Millroun, Hodonice, Mramolico, Podmole, Nov. Hrádek při l^yji Tvořihráz ald. (Oborny). V Jihlavsku : n Zvole- hovic. — U Borovského mlýna u Třebíče (Zavřel). V uh hradištském kraji: u Hodonína (Schlosser), u Bzence, Uomanína a Ořechová (Bubela). Ve východní f'ásii: na Pečavské góře u Star. Jičína a n Nov. Jičína (Sapelza). c) Caninae. Oddenek a jeho větve bez šupin, nejprve králkočlenné) pozdčji v konečnou lodyhu vyrůstající a potom bez střední rozetky lupenňV' Blizna v zobánek hákovilč dolů sehnutý zlenčená. Listy podlouhle vejčité až ko- pinaté, na spodu srdčité až klínovité. «) Palisty 3 — Bkrát kratší řapíka. 1505. V. caiiína L. (V. psí.) Lodyha z položeného dolpjška w- stoupající až přímá, lysá neb trochu pýřitá. Listy ze srdčitého neb skoro uťatého dolejška tříhranné, hořejší až vejci tě podlouhlé, tupounké, vroubkované, ř a p í k úzce k ř i d 1 a t ý. Pa- listy 3 až vícekrát kratší než řapík, třásnitě pilovité.. Ka- lišní lístky podlouhle kopinaté, jejich přívěsky uťaté. Ostruha smáčknutá, krátká a široká. V. 0'03— 0"30 m. Koruny chrpově modré, na dolejšku žlutavě bílé, ostruha bílá. řidčeji žlutavá. a) lucorum R c h b. Listy jak dlouhé, tak široké, hlouběji srdčité. /?) e r i c e t o r u m S c li r a d s p. Lodyha položená, kratší 005 — 0-15 m. v. Listy menší, lesklé a jako květy, kratčeji rapi kate, palisty delší. Ostruha bělavá. V. pumila Schur. herb. 7) f 1 a v i c o r n i s S m'. s p. Lodyha položená, nízká i s dlouhými stopkami až 0-10 m. v., poslední proto zdánlivě přízemní (V. acaulis Wimm. et Grab.). Listy vejčité až srdčité, na spodu slabě vykrojené, často trochu šedě nazelenalé. Ostruha žlutavá. 2}- Duben, kveten. Lesní a suchá luka, keřnalé a travnaté úklony, meze, návrší, v celém území rozšířena, «) a /9) dosti hojná y) roztroušena. V brnčn- ském kraji : Písařky, u Soběšic, Mniší hora u Bystrce (Schur). V odrňdč /í) u Kar- louz, Rečkovic, Evanovic, les Šiberná u Cinzendoria, Lelekovlce, Babí lom, Vra- nov, Kuřím, Sv. Klement u Maloslovic, Kvétnice, Horka a j. m. u Tišnova, Černá hora, Olešná u Blanska, u fludic (byliny velmi malé), Knihnice, Štěpánov. — 1345 - Kraví Hora u Žabovřesk, Komín, Holcdiiá u Jundrova, Červený kopec, les LI Troubska, Slrelice, Nosislav, Krumlov, Lcskoun ; v odrůdí! 7), na Klingru u Svitavy (Niessner. dle Dr. Hanácká), v údolí fiíčky u Líšné s otupčlými listy, u Velatic, Kanic, Olešné, v Žerůtkách bliže Lysic, u Podolí blíže Bohdalce, u Bohdalce, v Zálomech u Janiného blíže Hlíny. — /?) na Kosíři, u Křenůvek, na lukách na Okluce, 7) na travnatém úklonu při vrcholu do žlebu u Křenůvek blíže Prostějova (Spitzner), u Válče v okr. hrotovickém (Dr. Hanáček). Kolem Znojma: skalní sténý v údolí Dyje, Popický žleb mezi Popicemi a Trouznickým mlýnem, Kozí stezka u Lukova atd. (Oborny). V ostatní části: u Nov. mčsta (Havelka), nezřídka u Kroměříže : . v Obore, Popickém lese atd. (Palla), zřídka na Javorině (Holuby), u Bzence a Vsetína (Bubela), na lukách pod Hostýnem (Spitzner), hojná v okolí Tučap v odr. a. i /?. (Červinka), na travnatých místech u Místku porůzná (Gogela). 1696. T. montana L. Fl danica tab. 1329. (V. chlumní.) Bylina namnoze jedno- řidčeji vicelodyžná. Lodyha přímá bez listů přizem- ních. Listy mnohem delši než širší, prostřední krátce vej- ci té, hoření podlouhle vejčité, špičaté, na spodu slabě srdčitě vykrojené, všecky vroubkované. Palisty veliké, bylinné, Vs — Va^^rát k r a t š í trochu křídlatých řapíkův. Tobolka tupá; ostatně jako předešlá, V. 0-20— 025 m., někdy nižší 0*15— 0-20 m. («. minor), někdy vyšší 030 — 0'40 m. (/?. major). Koruny blankytné, s bělavým jícnem, větší a světlejší než u chrpově modré V. canina, as tak vehké jako u V. Riviniana Rchb. ^■ Duben, květen. Lesní luka, křoviny, travnaté úklony, kraje lesní, v pahorkatině a předhoří ve tvaru «) porůzná. V brněnském kraji: mezi Veveří a Bystrcem u Tišnova (Niessl), u Outěchova (Theimer), les za Čertovým mlýnem u Kartouz, Zlobice u Kuříma, Rozdrojovice. — Na Kosíři u Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště u Sedlce (Roemer), Popický žleb u Znojma, Kraví hora a sice v Sedlešovickém lesíku a na úklonech údolí Dyje u Znojma (Oborny), Nov. W^aldok v česk. mor. pohoří (Niessl), les Bzinek u Bzence (Bu- bela). V Jeseníku: u Karlovské studénky (Niessl). /?) pořídku, na Rybníčkách u Kartouz, u Evanovic a Cinzendorfu. 1595 X 1593. V. canina X silvatica. Byliny moravské uprostřed mezi oběma rodnými druhy, velmi rozvětvené, od dolejška veliké trsy tvořící. Listy podlouhle srdčité neb srdčitě vejčité, špičaté, řidčeji zašpičatělé, nejdolejší obyčejně ledvinkovitý, Palisty bylinné, třásnité, menší než u V. c a- n i n a. Tvarem a vzezřením V, canina v. lucorum Reichb. velmi po- dobná, leč zcela neplodná. V. 005—0 30 m. Koruny modré, bledší než u V. canina. t[. Duben, květen. Mezi rodiči, velmi pořídku, posud jen na Květnici u Tišnova. i^) Pahsty prostředních listů lodyžných zdélí neb do polou řapíku, hořeních zdélí řapíka. * Lodyha a listy lysé. 86 — 13Í6 — 1597. V. strieta Hornin. (V. přímá.) Lodyha ztuha přímá, lysá. Listy ze srdčitého dolejška podlouhle vejčité, 1 Ya— 2krát delší než š.rší. Palisty prostředních listů jsou jen o Y2 kratší, hořejší zdélí rapíka, lupenovité, tu- pounké. Přívěsky kalicha veliké, vykrojené, odstálé, postranní lístky kališní podlouhle kopinaté. Ostruha rovná. V. 0-15—0 35 m. Koruny světle modré, veliké. V. Rupii Rchb. dle Kern. 2|- Květen, červen. Kraje lesní, v mechu lesním, pořídku. Při cestě od Jezírka do Outěchova (Theimer), v Držovském háji u Prostějova (Spitzner), Pur- krábka u Suchohrdlí, a Popický žleb u Znojma (Oborny), u Pasohlávek a mezi Nov. Sídlem a Drnoholcem (Ripper). 1598. V. stagnina L. (V. slatinná.) Lodyhy ztuha přímé, lysé, v trsech hustých pospolu. Listy přítuhé, světle zelené, z dolejška okrouhlého neb slabě srdčitého podlouhle kopi- naté, na líci roztroušeně jemně pýřité, řapík úzce křídlatý. Palisty bylinné, úzce kopinaté, krátce třásnitě pilovité, prostřední as o 72 kratší svého řapík a, hoření kratší neb delší řapíka. Plátky okrouhlé. Tobolka přišpičatělá. V. 0"05 — 025 m. Koruna mléčně bílá, ostruha někdy nazelenalá neb namodralá. Lodyha tenká, štíhlá. V. lactea Aut., V. persicifolia Schreb. 2|- Květen, červen. Bařinná a slatinná luka, kraje lesní, pořídku. Posud jen na bařinné louce pod Holednou u Jundrova, leč velmi poskrovnu. 1599. v. pratensis M. et K. (V. luční.) Lodyha přímá, lysá. Li- sty trochu přitloustlé, tmavozelené, někdy hnědě tečkované, lysé, z do- lejška klínovitě zúženého neb zaokrouhleného vej- čité podlouhlé neb vejčitě kopinaté, 3 — 4krát delší než širší, oddálené drobně vroubkované, přítupé, řapík nahoře ši- roce křídlatý. Palisty veliké, listovité, obyčejně delší řapíka, nejcelejší neb s nemnoha krátkými zoubky. Lístky kališní kopinaté, s přívěsky uťatými, vroub- kovanými. Plátky vejčitě podlouhlé, prostředně veliké. Tobolka tupá. V. 010 — 015 m. Koruna bledě sinomodrá. V. pumila Ghaix. 1\. Květen, červen. Bařinná luka, příkopy luční, v nížinách střední a jižní části porůzná. Královská luka u Cernovic, u Komárova a Rajhradu ! (Tkaný), u Bosonoh a Svitavy (Niessl), u Nenovic, Židlochovic a dále na jih při Svratce (Reissek), u Němčíc a Nosislavi (Schierl), Mal. Hostihrádky, nezřídka u Vranovie, Břeclavi a Star. Břeclavi. — U Olomouce (Vogel), u Kvasic (Zahradník), u Hu- slčnovic a Uh. Hradiště (Theimer). **) Lodyha a listy pýřité, až mrtnalč drsné. — 1347 — 1600. V. elatior Fries. (V. broskvolistá.) Lodyha ztuha přímá, nahoře skoro vždy jemně pýřité mrtnatá. Li- sty měkké, světle zelené, z dolejška uťatého neb mělce srdčitého, zřídka klínovitého podlouhlé, až podlou- hle kopinaté, 3 — 4 krát delší než širší, vroubkovaně pilovité, na kraji a žilách namnoze mrtnatě dra- slavé, řapík nahoře široce krídlatý. Palisty veliké, li- st o v i t é, stříhané zubaté, až celokrajné, namnoze delší ra- pi k a. Květy dlouze stopkaté. Plátky široce opakvejčité. Tobolka přišpičatělá. V. 0'15 — 0*40 m. Koruny dosti veHké, bělavo-lilákové. V. persici- folia Aut., Schk. part., V. montana Presl íl. cech. 2|- Květen, červen. Vlhká křoví, háje, jen v nížinách, pořídku. Příkopy v hájích kolem Slrachotína, Nov. mlýn, Příkludy, Vranovice (Makowsky), u Fre- lešdorfa a u Trabing-ského dvora blíže Hrušovan (Ripper), náspy trati a ve vllikých a bařinných hájích kolem Písku (Bubela), Bilany u Kroměříže (Palla). B) Plálky postranní k oběma zadním (hořejším) vzhůru obrácené, zdola krajem hořejším je kryjíce. Cnělka na dolejšku dolů sehnutá, pak ohbím vy- stoupající. «) Dischidium Gingings. Blizna uťatá, mělce prohloubená, trochu 2-laloěná. 1601. V. biflora L. (V. dvoukvětá.) Lodyhy postranní, útlé, 2 — 3 listé a 1 — 2 květe. Listy ledvinkovité, okrou- hle tupé, vroubkovaně a namnoze kratičce brvité. Palisty vejčité, krátké, celokrajné, jemně brvité. Oddenek a větve krátko- členné neb částečně výběžkovité, se šupinovitými lístky, na konci zkrácené, lupeny i lodyhy vyvinující. V. 0'06 — 0*15 m. Plátky malé, podlouhlé, čistě žluté, lichý krátce ostruhatý, s černými čárkovitými žilkami. 2|- Červen — srpen. Vlhká pramenitá a mechatá lesní místa, skály, v Su- detách i Karpatech porůzná; v českomor. pohoří jen u Nov. Města dle Pav. Havelky. — Suchá kupa. — Klads. Sněžník (W. aGr.)!, např. ve Vlčím gruntu (RauluU), Koperník, kolem Fuhrmannšlýnu, na Studénko vé holi, Deskové kameny na Pradědu, kolem Pelršlýnu, u Ovčírny (Oborny)! a odtud níže až ku Karlovské studénce (Niessl), Ve Velk. kotlině (Oborny a Spitzner), Velk. Jezerník, vodo- rovná stezka mezi Ovčírnou a Frant. myslivnou, Svinský příkop, Heiligenhúbl. — V Beskydách: na Smrku u Celadné (Sapetza), bařiny při Lhotské louce, v Podolánkách u Celadné (Gogela), na Baranii (W. Fl.). 5) Grammeionium Pichb. Blizna tlustá, hlavičkovitá, džbánečkovilé vy- dala, po každé straně s příčnou štětičkou chlupův. 1603. V. tricolor L. (V. trojbarevná, maceška.) Lodyha jedno- duchá neb častěji od spodu větevnatá, 1 — 2letá, řidčeji s dolejškem rozvětveným, vytrvalým a jako listy mrtnatá neb přílysá. Listy vroub- kovaně zubaté, tupounké, dolejší srdčitě vejčité, ho- 86* — 1348 — řejší vejčitě podlouhlé, až podlouhlé, Palisty velmi veliké, lyrovitě peřenoklané, s ukroj ke m konečným větším, li sto v i tým, vroubkovaným, k dolejšku řapí- kovitě zúženým, Kališní lístky kopinaté, dlouze zakončíte, s ve- likými zubatými přívěsky. Ostruha namnoze rovná, tence válcovitá. V. 0'20— 0*60 m. a více. Plátky žluté, fialové neb částečně modré, dolejší temněji čárkovaný. Bylina velice proměnlivá. Qj (3 řidčeji 2|.. Duben — podzim. Role, úhory, luka, suché kopce, tráv- níky, kraje lesní, kamenitá a keřnatá místa, od roviny až na předhorí do 900 m. obecná. a) a r v e n s i s M u r r. sp. Bylina nízká, as 0*20 m. v., jed- noletá. Plátky malé, kratší kalicha, bledožluté, řidčeji 2 hořejší páry lístků trochu fialově skvrnaté, nejdolejší tmavší. b) vulgaris Koch. Bylina nízká, as 030 m. v., někdy vytrvalá. Plátky delší kalicha a větší než u předešlé, vše- cky fialové neb 4 hořejší fialové a dolejší žlutý s fialovými žilami, neb jen 2 hořejší fialové a ostatní žluté. , c) saxatilis Schmidt sp. Bylina vystoupající, na- mnoze vytrvalá až 0'40 m. v. Plátky veliké, až 2krát delší k al i ch a, dolejší tmavší, 2 hořejší někdy též světlomodré. d) \ b^ v celém území obecná, c) na kamenitých a keřnatých místech, řidčeji a sice: v brnčnském kraji: v údolí Svitavy u Brna a Adamova hojná (Makowsky)!, u Nov. Hradu (Schur)!, v Písařkách u Brna, u Veveří a Krum- lova (Oborny), u Oslavan (Roemer), u Obran, Bílovic, Cinzendorfa, Kuříma, So- kolnic, Vcdrnvic ald. Ve Znojemsku: na Polavských a Mikulovských kopcích (Makowsky)!, u Náměště (Roemer), u Hartikovic (Pr. Hanáček), u Senohrad, v údolí Dyje od Chrášfan blíže Bítova dolň, hojná kolem Vranova, Hardeku, Devíti mlýnův, Znojma, Milfrouna ald. (Oborny). V čes. mor. pohoří: Dlouhá stěna u Jihlavy (Pokorný), Zámek Ždár (Schlosser), severně ještě u Františkova blíže Koldštýna (Oborny). Tvar příbuzný, leč nízký a drobnokvětý, s plátky živě žlutými, roste na horských lukách po hřebeni .laworowého u Tyrry blíže Ja- blunkova (Schube, těsto Uechtritz); podobné tvary jsem sbíral u Lomné a u sa- mého Jablunkova. 1603. v. lutea Sm. (V. žlutá.) Listy mělce vroubkované, dolejší okrouhlé až srdčitě vejčité, v čas květu obyčejně již uschlé, ostatní vejčitě kopinaté, až kopinaté. Palisty obyčejně brvité, veliké, skoro stejně peřenoklané, konečný čárkovitě po- dlouhlý, k dolejšku sotva zúžený, postranní kratší, Květy velmi veliké. Lístky kališní podlouhle kopinaté, přítupé, špičaté, s přívěsky velmi velikými vykrojenými. Ostruha tence válcovitá, rovná neb krátce hákovitě ohnutá. Bylina p ř e z i muj íci pníčky tenkými, položenými, plazivými, rozvětve- nými, šupinaté listy nesoucími, pak v jednoduché lodyhy vystupující. — 1349 — V. O 10 — 025 ni. Plátky žluté, dolejší tmavě fialově čárkovaný, řidčeji hořejší neb všecky fialové. V. grandiflora Huds. fl. angl. ed. 2, V. sudetica Haenke. '^■ Červen — srpen. Horská luka a travnaté úklony. V Sudetách hojná, v Beskydách poridku. Klads. Sněžník (Opiz), Salvíz (Spitzner), na Suché kupě a mezi touto a Klads. Sněžníkem, v Jeseníku již na Dreištýnu a u Slejjlové stu- d('nky. — Císařská bouda při cestě k Fiihrmannštýnu, Koperník, Glaserberk, Studénková hole, Červený vrch, Velk. u Mal. Vaterberk, při pramenech Opavy, Vys. hole, Velk. a Malá kotlina a odtud podél hřebene až k Ztraceným Kame- )u'im a přes Frant. myslivnu až na Mravenčí vrch nad Wiesenberkem, místy hluboko dolů sestupující (Oborny), Uhuštýn, Stechplan, Vel. a Mal. Jezerník (Spitzner)!, údolí Sumné Tise, Praděd, Leiterberk, Petrštýn, Svinský příkop, Heiligenhiibl, Maják, Zámeček. — V Beskydách: na vrchu Kobyle (Reissek), na Beskydu (Gogela), na jižním úklonu Baranie směrem ku Kamienici (Kotschy). Dle Pokorného též kolem Jihlavy u Panského mlýna (Pokorný) a odtud směrem k Louce (Oborny). 109. Rád. Droseraceae DC Rósničkovité. Rody: 1. Kalich 51istý. Plátků 5, zdélí lístků kališin'ch. Tyčinek 5; čnělek 5, nedělených, krátce nitkovitých. Semenník s 5 semenicemi 1 — 4 vaječnými. To- bolka kulatá, na konci 5chlopná. 514. Aldrovandia. 2. Kalich hluboce 5dilný. Plátků 5 trvalých. Tyčinek 5; čnělky 3,' hlu- boce 2dílné. Semenník s 3 mnohovaječnými semenicemi. Tobolka 1 pouzdra, 3 — 5 chlopněmi pukající. 515. Drosera. 514. Aldrovandia Monti. Aldi"OTaiidka. 1604. A. Yesiculosa L. (A. puchýřnatá.) Lodyha nitkovitá, po- nořená, plovoucí, chudě větvitá. Listy v hustých přeslenech, čepel vej- čitá, břichatě vydmutá. Řapíky ploché, vzhůru rozšířené a po obou stranách ve 2—3 dlouhé, brvovité třásně vybíhající. Květy jednotlivé, úžlabní, na dlouhých stopkách, delších než list mateřský. Lístky ka- lišní vejčité, krátce brvité, skoro zdélí plátkův. D. 0*05 — 0-10 m. Plátky bílé, as zdélí kalicha. 2|- Červen, červenec. Rybníky a tůně, velmi pořídku. BuUch u Těšína (Hausleutner) a Kanców v nížinách Visly v Haliči (Piehmann), mimo území naší květeny. 515. Drosera L. Rosnička. 1605. I>. rotundifolia L. (R. okrouhlolistá.) Listy v přízemní rozetce, dlouze řapíkaté, skoro okrouhlé, náhle v dlouhý řapík sk rojené, rovnovážně rozložené, posázené červe- nými, žláznatými chlupy, dolejšek řapíku rozeklán v blánovité přívěsky. Stvol přímý, lysý, 7 — lOkvětý. Květy malé. Bylina vyhání krátké, nit- kovité výběžky, kteréž na konci zakládají novou rozetku listův. V. O 06— O 20 m. Květy bílé, jen dopoledne za světla slunečního — .350 — otevřené. Čepel listová v pupenu dovnitř vehnutá, dotčením zdráž- dlivá. Bylina, jakož i následující hmyzožravá. 2j- Červenec, srpen. Bařinná a rašelinná mechalá luka, příkopy, v stude- nější pahorkatině a předhori rozšířená. V brněnském kraji : u Lomnice (Plnskal), u Kunštátu (Rohrer), u Olešnice (Clupek), u Udánck blíže M. Třebové (Domas), luka při čes. mor. hranici u Svitavy (Niessl), u Javorníka, Ločnova a Greifen- dorfa (Niessner), u Jevíčka a Červeného mlýna v lak zvaném vřesovišti velmi hojná (Czerny). V Česko-moravském pohoří hojná: v okolí Jihlavy obecná (Po- korný), Heřmanov u Byteše (Schwoeder), při cestě z Velk. Heřmanic do Budí- ková (Zavřel), Ořechov u Krížanova (Haslinger)!, pod Kaiseršlýnem, pod Ma- řalkou v Lopatách směrem k Petrovicům (Havelka), luka kolem Valtinova, skoro na všech rybničných lukách kolem Slavonic, Nov. ves u Rudolce a j. (Oborny), Světlá, Horní pole, Lhotka u Velk. Meziříčí. Doln. a Horn. Bobrová, Horn. Li- bochov, Raděnice, Věchnov, Písečné, Ždánice, Horn. Rozinka, rybník Sýkovec u Tří studní, Lhotka, Vlachovice, na všech lukách a při všech rybnících u Nov. města, Maršovice, Sklené, Rokytná, Vršany, Kadov, Pohledec, hojná u Zdaru, Zámek Ždár, Šlakhamry, Neiidek, Přední Hamry, Mělkovice, Vysoká, Jimramov, Nov. Jimramov. — V Olomoucku a sev. Moravě : Sv. Kopeček u Olomouce (Sapetza), přehojná na jedné louce u Jedle s Menyanthes (Ranek), luka u Janovic, Neufangu a nad Hangenštýnem u Rymařova (Schierl)!, bařinná luka u Střelné (Burg- hauser), u Šildberka (Pauk), u Star. města (Spitzner)!, u Karlova pramene u Velk. Losina (Paul)!, zde též na lukách u Velk. potoka, u Nov. vsi. Pekařova, Hci- nišova luka a luka pod Ohrenberkem u Bukovic, Počátky u Křivé vody, Krum- perk, Mal. Morava, Krondorfel, Rjmařov. Ve východní části: mokřady na Ko- ziiici (Kotek), luka „Bumbálka" na Trojačce, bařinná luka pod Lazem a v lese Lazu u Rožnova, u Radhoštského potoka na Trojanovických pasekách blíže Fren- štátu. — Mezi Frenštátem a Troj ano vicemi, u Velk. Kunčic, Kozlovic, Celadné a na rašeliništi Huti u Star. Hamer (Sapetza)!, luka pod lysou horou (Makow- sky), na úklonu Smrčiny u Frýdlandu (Oborny), mezi Mal. Kunčicemi a Palko- vicemi (Gogela). V Slezsku: rašeliniště Golich u Bronówa blíže Rudzice v Tě- šínsku (Reichardt), luka u Malenovic, Janovice, Bystrá, Raškovice, Krásná, Mo- ravka, Jablunkov. — Gnojnický les (Hetschko), kolem Bělska (Kolbenheyer), u Hahnwaldu a na městských rašelinných lukách u Vidnavy, rašelinišlě u Rej- vízu a ve Velk. kotlině. — U Mal. Kraši, Heřmanic, Javorníka, Krautenwaldu, Tomášova, Sedmi lánův a v Račím žlebu u Vilémovic, Červený vrch, Velk. a Mal. Jezerník (Vierhapper). 1606. D. anglica Huds. (R. dlouholistá.) Listy čárkovitě klínovité, přímo odstálé, v dlouhý řapíkponenáhiu z li ž e n é, řapiky mnohem delší než u předešlé, na spodu s užšími a delšími třísněmi. Stvol přímý, 4— 6květý, as 2 krát delší listův. Květy větši než u předešlé. Přezimuje krátkými, postranními výhonky. V. 0-10— 0-20 m. D..longifolia L. part. 2|. Červenec, srpen. Rašehny, bařiny, pořídku. Na horním kraji velikého rybníka Kohlteichn u Slavonic, s D. rotundifolia a následující, leč pořídku, jen na jednom místč mezi 2 průhony rašeliiinc' louky (Oborným pro Moravu obje- vena). V Slezsku: kolem Bělska s D. rotundifolia, leč řidčeji než tato (Kolben- heyer), v Rostropicích u Skočova (0. ŽliU), u Rutky v Uhrách hojná. — 1351 — 1605 X 1606. D. rotimdiíblia X aiíglica Schiede. Listy klíno- vilě opakvejčile, vystoupavé neb odstálé, ostatně jako předešlé. V. 0 08—0-20 w. D. obovata M. et K. 2|- Červenec, srpen. Mezi domnělými rodiči, velmi pořídku. Posud jen na horním kraji velkého Kohlleichu n Slavonic, Oborným pro území objevena. IMe Schlossera u Telče a Jindřichova; v novější době však zde nebyla nalezena. «• 110. Rád Tamariscineae Desv. Tamaryškovité. 516. Myricaria Desv. Tamaryšek. Kalich Sdílný. Plátků 5. Tyčinek 10 do 72 srostlých, do číšky ve- tknutých. Blizna přisedlá, hlavatá, skoro třílaločná. Tobolka Sbočně je- hlancovitá, 3chlopná, mnohosemenná. Semena se stopkatým, pérovi- tým chmýřím. 1607. M. germamca DesY. (T. obecný.) Keř zcela lysý. Větve žluíozelené neb přináchovělé, přímé, prutovité, s větvičkami tenkými, hustě listnalými, hroznovitě větvitými. Listy střídavé, dužnaté, sivo- zelené, podlouhle čárkovité, po kraji blánovité, přisedlé, střechovitě se kryjící. Květy na konci větví a větviček v dlouze válcovitých, dosti směstnaných hroznech. Listeny po kraji blánovité, barevné, delší než stopky květní. V. 100 — 2-00 m. Květy růžové. Tamarix germanica L. ■^ Červen, červenec. Křemenilé břehy řek a polokův, v Beskydách po- různu, leč ne všude divoce. Přehojná u Jaseničky u sklenné huli blíže Vselína (Bubela), u Val. Meziříčí a Bystřice (Schlosser), u Piožnova: koryto řeky Bečvy blíže pivováru velmi hojně (Červinka), a břehy Bečvy u „Bučisek" (Kotek), břehy Ostravice u Frýdlandu, u Krásné, Celadné, Vlčovic a Rychaltic (Sapetza), při Ostravici od Hamer až k Frýdlandu (Welschky), u Místku (Gogela). V Slez- sku: úpatí Lysé hory (Wetschky), Frýdek: u Dobré na pravém břehu Moravky (Kotula), při Olšavě n Těšína, u Bogušovic, Skočova, Bělska a sice u Červeného dvora, u Jaworze, při Bělé u Kamienice (Kolbenheyer), u Frýštátu (Grabowski) a hojná při Visle u Ustroně (Kotschy). 111. Řád. Resedaceae DC. Rýtovité. 517. Reseda L. Rýt. Plátky na nehtu rozšířené a korunkou opatřené, namnoze roze- klané, přední menší, méně rozeklané neb nedělené, s malou korunkou neb bez ní. Tobolka 3 — 4hranná, nahoře otevřená, s tolikýmiž nástěn- nými semenicemi. 1608. R. lutea L. (R. žlutý, reseda žlutá ) Lodyha vystou- pavá, většinou větvitá, lysá, řidčeji nahoře bradavkatě mrtnatá. Listy rapíkaté, nejdolejšíklínovité, nedělené neb 2 — 31al o č n é, h o r e ní j edn o du ché neb 1 — 2 krát Sdílné, úkrojky podlouhle čárkovitými, po vřetenu Ustovém - 1352 - sbíhající, na kraji vlnovité a bradavkami drsné. Hrozny nejprve směst- nané, kuželovité, potjm prodloužené, lislenaté. Listeny čárko vité, ba- revné. Stopky květní zdélí neb něco delší kalicha. Kalich Gdílný, s ušty čárkovitými, stálými. Plátků 6, tříklaných, so středním uštem zkráceným. Tobolka vejčitě podlouhlá, přímá, Sčetná. Semena hladká. V. 0-20— 0-40 m. Květy žlutavé. Q a. ^- Červen — září. Riiinišlč, u cesl, Irávniky, suché, výslunné kopcej suchá hika, v rovinř. a teplejší pahorkaliní; rozšířen, v střední a jižní čásli obecný, jinde porůzný. V brněnském kraji obecný: a ještč u Lomnice (Ptuskal), Olešnice (Clupek), M. Třebové (Uonias), Březové (Niessner), u !>lépánova, Lelovic a Kochova, obecný ve Vyškovská. — V Prostějovská porůznu na rovině (Spitz- ner). Obecný ve Znojemsku (Oborny). V Olomoucku: u Olomouce (Vogl a prof. Tkaný), lomy u Hněvotína a odtud až k samé vesnici (Reissek). V uh. hradišl- ském kraji hojný: u Těšan (Palla), u Téšnovic (Zahradník), obecný u Kyjova, roztroušen u Bzence (Bubela), od Rohatcc až k Strážnici a odtud až k Vclk('' a Javořině. Ve východní části: travnaté břehy Rusavy u Holešova, valy Hra- diska u Dobrolic (Červinka), roztroušen kolem Vsetína (Bubela). V Slezsku : u Frýdku a při Olšavě u Těšína (Kolbenheyer), Dombrava (Fiek), Karvin (We- tschky), Třenec (Uechtritz), návsí u Vielk. laky u Těšína (Flek), při uioslii a v štěrku Olšavy u Frýštátu (Kotula). 1609. R. lutcola L. (R. barvířský.) Lodyha ztuha přímá neb nahoře přímo větvitá, hustě listnatá. Listy podlouhle ko- pinaté, hoření kopinaté, celokrajné, tupé, hrotité, n a spodu obak s úzkým zoubkem, dolejší v řapík zúžené, ho- ření přisedlé. Listy lleté rozetky často vlnité. Hrozny úzce vál- covité, chvostovité, za plodu silně prodloužené. Stopky kvělní kratší kalicha 4dílnéh o. Plátky 4, zadní jeden větší 5 — 7 klaný, ostatní 2 — Sklané. Tobolka příkulatá, přímá, 3 — 4četná. V. 0*30 — rOO m. Koruna žlutavá. Vnaf hořká obsahuje žluté bar- vivo, luteohn zvané, (3 Červen — září. Pustá místa, meze, cesty, průhony, návsí, v střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji: zde onde kolem Brna, u Nenovic, Chirlic, Měnina, Rajhradu, Židlochovic, Pouzdřan, Zaječí (Makowsky), u Březové (Niessner), u Brodku a Komárova, na náspech trati od Rajhradu až k Břeclavi porůzný (Reissek), kolem Hustopeče (Schierl), u Klobouk (Steiger), mezi Polavou a Nov. vsí (Uechtritz), u Bílovic blíž Podivína (Havelka), u Leskounské myslivny blíže Vedrovic (Oborny), Rebešovice, Nosislav, Blučina, Terezov, Cejč, Brumo- vice, Vislonice, hojný na Polavských kopcích. — V Proslčjovsku : pouze na Hloučele a Romži blíže mostů na Kostelecké silnici (Spitzner). Ve Znojemsku : u Náměště (Roerner), Mikulova (Domas), Lilobratřic (Zimmcrmann), mezi Křtěni- cemi a Skalicí (Zavřel), na Hradišti u Znojma, u Citonic, Veskova, Milfrouna, Strachotic, Vrbovce, Hrušovan, Drnoholce, a odtud podél Dyje v nížiná(;h, u Suchohrdlí a v Purkrábce (Oborny), roztroušen mezi Frelešdorfem a Šanovem, u Pardorla a Perné (Ripper). V uh. hradištském kraji: u Hovoran a Mulěnic (Uechtritz), u Velehradu, Tupes a Břestku (Schlog-l), hojně na hřbitově v Bzenci, jinde pořídku (Bubela), u Buchlova (Dr. Karl), zřídka na Javořině (Holuby). — 1353 — 112. Řád. Cruciferae Juss. Křížaté. Rody : A) Angusliscp tao DC. ňcšule kolmo na přihrádku .siiiáčkiiutá, s chlop- němi silně vypouklými, přihrádka v užším příčném prfaněru šcšuIií, prolo 2 — více- krát užší než ncjvělší šířka šcšulc. Sešulka namnoze krátká. I. Thlapsideae DC. Šešulka 2pouzdrá, pouzdra 1 — víccsemenná. DMohy v semenu ploše na sobě ležící, kořínek k jich kraji po straně přiložený. a) Květy bílé. Žlázky lůžkové 4, po jedné po každé straně kratších tyčinek. 1. Plátky dosti stejné. Nitky bez přívěskův. Šešulka vejčilá neb opak- vejčitá, nahoře vykrojená, sploštělá. Chlopně člunkovilé, křídlaté. Pouzdra 2 — více- semenná, řidčeji jen Isemenná. 518. Thlapsi. 2. Plátky velmi nestejné, vnějších květů paprskující. Nitky bez přívěskův. éešulky okrouhle — • až opakvejčité, nahoře vykrojené. Chlopně trochu křídlaté. Pouzdra Isemenná. * Iberis. b) Květy žluté. Žlázky lůžkové 4, nestejně veliké. 3. Plátky stejné, s nehtem širokým, obak Izubým. Nitky bez přívěskův. ňešule obak vykrojená, brýlovitá, sploštělá, pouzdra okroulilá, štítovitá, kolkolem okřídlená, Isemenná. 519. Biscutella. II. Lepidieae DC. Šešulky 2pouzdré, pouzdra 1 — mnohosemenná. Dělohy ploché, na sebe položené, kořínek na hřbetě jedné z obou děloh ležící. d) Šešulka nejprv 2pouzdrá, pak 1 pouzdra, 1 — 2semenná, nepukající, 1. Plátky stejné, žluté. Nitky bez přívěskův. Žlázek na lůžku 6. Sešulka čárko vitě klínovitá neb vejčitá, smáčknutá, na konci tupá, utatá neb mělce vy- krojená. Chlopně člunkovité, křídlaté. 520. Isatis. b) Šešulka 2pouzdrá, nepukající neb ve dvé stále uzavřená, Isemenná pouzdra se rozpadávající. 2. Plátky velmi malé, bílé. Nitky bez přívěskův. Šešulky sploštělé, Icdvin- kovité, ve 2 uzavřená, Isemenná pouzdra se rozpadávající. Dělohy nad dolej- škem přelomené. 521. Coronopus. c) Šešulka 2pouzdrá. Pouzdra 1 — nuiohosemenná, 2chlopně pukající, se- mena propouštějící. «) Pouzdra Isemenná. .3. Plátky bílé, řidčeji žluté neb žádné. Nilky bez přívěskův. Žlázky lůž- kové 4, oddělené. Šešulka okrouhlá neb vejčitá, nahoře často vykrojená, splo- štělá neb nadmutá. Chlopně kýlnaté, často křídlaté, s čuělkou krátkou tlustou neb bez ní. Semenice dole se rozšiřující a vyniklé. 522. Lepidlům. 4. Lůžko celé žlázovitě odulé, Šešulka ze srdčitého dolejška v čnělku pro- dlouženou nilkovitou přišpičatělá. Chlopně trochu napuchlé, na hřbetě zoblené, bezkýlné. Semennice k dolejšku trochu rozšířená, ostatně jako 3. 523. Cardaria. ^<;/j) Pouzdra mnohosemenná. 5. Plátky bílé neb žádné. Žlázky lůžkové 4. Šešulka 3hranuě klínovitá — 1354 — neb podlouhlá, se stran smáčknutá. Chlopně člunkovitě, na hřbetě kýlnaté, bez- křídlé. 524. Capsella. Bj Lalibeptae DC. Šešule podle přihrádky ř?niáčknulá neb oblá, s chlop- němi plochými neb polooblými, přihrádka v širokém příčném průměru šešiilky. 111. Alyssineae Gren. et Godr. Dělohy ploché neb s podélnou rýhou. Korinek ku krajům děloh přiložený. a) !§ešule se hřbetu chlopní ± ploše smáčknula. Dělohy ploché. «) Šešule na lůžku skoro přisedlá, okrouhlá, až kopinatá. Šňůry semenní z největší části prosté. 1. Plátky bílé, až do polou 2klané. Nitky nitovité bez přívěskův. Žlázky lůžkové malé, krátké. Šešule vejčitá až kopinatá. Chlopně s 1 slabým nervem. Semenice nilkovité, od krajů chlopňových zavřené. 525. Draba. 2. Plátky žluté, zřídka bílé. Nitky tyčinek všech aneb aspoň kratších s pří- věsky zubovitými neb křídlovitými, neb žlázky lůžkové šlělinovilě prodloužené. Sešulka okrouhlá neb vejčitá, čočkovitě smáčknutá, chlopni bezžilných. Semenice leží v žlábku vynikajícími kraji chlopní tvořeném. 526. Alyssum. /?) Šešule slopkalá. Šňůrky semenné do tenké přihrádky zarostlé. 3. Květy světle íialové neb bílé. Nitky bez zubův a křídel. Šešule vejčité, chlopně její ploché, bezžilné. Vnější lístky kahšní zcela dole hrboulaté. Semena smáčknutá. 527. Lunaria. d) Šešule kulatá hruškovitá neb oblá, 2chlopně pukající. Dělohy ploché. 1. Květy žluté. Postranní tyčinky obloukem vystoupajicí. Šešule oblá, čárko- vitě válcovitá, nadmutě elliptická, až kulatá. Chlopně bezžilné neb zcela dole se slabou žilou. Semena málo smáčknutá, nepravidelně 2řadá. 528. Roripa. 2. Květy bílé. Tyčinky všecky rovné, přímé. Šešulky ellipsoidické, nadmuté. Chlopně bezžilné, ostatně jako předešlá. * 529. Armoriaca. 3. Květy bílé, žlázky lůžkové 4. Šešulka hruškovitá neb vejčitá, naduřelá? po krajích smáčknutá, 2pouzdrá, 2chlopní, chlopně náhle ve špičatý ku čnělce přirostlý ušet zakončené, Ižilné. Cnělka s jednou chlopní pospolu opadává. 530. Camelina. c) Šešulka kulatá, vejčitá neb hruškovitá, nepukající. 1. Květy žluté. Šešulka kulatá, z mládí 2pouzdrá a 4 vaječná, despělá 1 pouzdra, Isemenná, nepukající. Cnélka tlustá, dole zaškrcená, trvalá. Chlopně se silnou střední žilou. Dělohy ploché. 531. Neslia. 2. Květy bílé. Šešulka kulatá, až vejčitá, v zobánkovitou čnělku zašpiča- tělá, 2pouzdrá, nepukající, pouzdra Isemenná. Dělohy ploché. 532. Euclidium. 3. Květy žluté. Šešulka příoblá, hruškovitá, téměř opaksrdčitá, v 4hrannou Čnělku zašpičatělá, již původně 1 pouzdra, Isemenná, nahoře 2 ve stěně pouzdra povstalými a v plodu zvětšujícími se vzdušnými dutinami, které 2 prázdná hořejší pouzdra napodobuji, dvouuzlinně napuchlá. Dělohy podél trochu žlábkovité. * Myagrum. C) Siliquosae DC. Šešule čárkovitá neb čárkovilě kopinatá, zřídka po- dlouhlá, 2pouzdrá, 2chlopně pukající. 1355 IV. Cheirantheae Gren et Godr. Dělohy ploché, nanejvýš na kraji v rasy složené. Kořínek ku krajňm ploše na sobě ležících děloh přiložený. a) Šešule ěárkovilá neb Čárkovitě kopinatá, smáčknula, s chlopněmi plochými. 1 . Kvěly žlulavobílé neb lilákové. Sešule ěárkovilě kopinalé, ploché. Se- mena v každém pouzdru Iradá. Dělohy trochu vyduté. Oddenek úlilalě dužnalý. 533. Dentaria. 2. Kvěly bílé neb růžové. Chlopně bez střední žíly, bezžilné neb na spodu slabě žilnaté, při uzrání zpružně ven se zakrucující. Semena Iřadá, smáčknutá. Blizna lupá neb vykrojená. Oddenek nikdy dužnalý. Dělohy ploché. 534. Cardamine. 3. Kvěly žlulavobílé. ňešulc čárkovilé, smáčknuté 4hranné. Chlopně Ižilné, po oddělení se neskrucující. Semena 2řadá, smáčknula. Dělohy ploché. 535. Turritis. 4. Kvěly bílé neb nazelenale bílé, řidčeji narňžovělé. Šešule čárkovilé, ploché. Chlopně s 1 střední žilou neb podél žilkaté, se neskrucující. Semena Iřadá, smáčknutá. 536. Arabis. d) í^ešule oblá neb příoble 4hranná, s chlopněmi vypouklými neb 2plo- chými, zaokrouhleně neb nadmulě válcovitá. Dělohy ploché s kořínkem na po- stranní stěně ležícím. 5. Kvěly žluté. Šešule příoble 4hranné. Chlopně s 1 ku konci se ztráce- jící střední žilou. Blizna tupá neb vykrojená. Semena přísmáčknutá, v každém pouzdru Iřadá. 537. Barbarea. 6. Květy bílé. Šešule čárkovitě válcovité, nadmulé, trochu smáčknuté. Chlopně bezžilné. Semena v každém pouzdru nepravidelně 2řadá. 538. Nasturtium. c) Še.šule čárkovitá, prodloužená. Semena v každém pouzdru Iřadá. Dě- lohy ploché, kořínek na hřbet jedné z obou na sobě ležících děloh položený^ «) BHzna ze 2 přímých, vejčilých, k sobě přiložených, vně plochých lu- pínků složená. 1. Kvěly značné, špinavé žluté neb svělle fialové. Šešule čárkovilé, pří- oble neb příoble smáčknuté. Chlopně Ižilné. Vnější lístky kaUšní na dolejšku hrboulkaté. 539. Hesperis. ^) Blizna nedělená neb měkce 2laločně vykrojená. * Šešule příoblá, se hřbetu neb se stran ploše smáčknutá. 2. Žlázky 2, Šešule čárkovitě 2krát širší než přihrádka, s chlopněmi člun- kovilě vydutými, úzkými, na hřbetě zaoblenými, bezkýlnými, slabě Ižilnými. 540. Stenophrag ma . 3. Plátky dosti vehké až malé, žluté. Šešule válcovité, stejně tlusté, na dolejšku zaokrouhlené. Chlopně 3žilné. 541. Sisymbrium. 4. Květy malé, světle žluté. Šešule krátké, ku konci kuželovitě šídlovité, na dolejšku utalé. Chlopně Sžilné. 542. Chamaeplium. ** Šešule 4hranná, s vypouklými semenicemi a chlopněmi silně kýlnatými. 5. Kvěly bílé. Šešule 4hranné, Irochu zašpičatělé. Chlopně kromě silné, kýlo vité střední žíly ještě s 2 slabými pobočními žilami. Blizna tupá. 543. Alliaria. — 1356 — 6. Plátky žluté, rozložené. Šešule čárko vité, 4hraiiiié, chlopně loliko se silnou střední žilou. Přihrádka tenkoblanná. 541. Erysinmm. 7. Plátky bělavé neb světle žlulé, přímé. Sešiile cárkovité, 4hranné. Chlopně vedle silné střední žíly se slabšími postranními žilami neb bez nich. Přihrádka trochu houbovitě dubkovaná. . 545. Coringia. V. Brassiceae DC. Dělohy s hlubokým středním žlábkem, na sobě jez- dící, kořínek do žlábku přijímající. Žlázky 4, oddělené. Šešule prodloužená, podél 2pouzdrá, nečlánkovaná, 2chlopně pukající. d) Sešule smáčknuté příoblá neb 4hraimá, nezřetelně zobanitá. Chlopně Ižilné. Semena vejčitá neb podlouhlá, trochu smáčknula. 1. Plátky žluté, odkvetlé hnědé. Šešule dosti ploché, uezobanilé Semena v každém pouzdru 2řadá. 54(). Diplotaxis. 2. Plátky žluté. Šešule dosti příoblé, nezřetelně zobanité. Semena v každém pouzdru Iřadá. 547. Erucastrum. b) Šešule naduřele přioblé až 4hranné, zřetelně zobanité. Semena v každém pouzdru Iřadá, kulatá. 3. Květy žluté. Šešule cárkovité neb podlouhlé, příoblé, v zoban pone- náhlu ztenčené. Chlopně s 1 slabší žilou. 548. Brassica. 4. Květy žluté. Šešule 4hranné, dlouze šídlovitě zakončíte. Chlopně silnou střední žilou kýlnaté. 549. Melanosinapis . 5. Květy žluté. Šešule příoblé, se silným zobanem. Chlopně stejně 3- až Bžilné. 550. Sinapis. D) Lomentaceae DC. Šešule neúplnými příčnými přihrádkami neb za- škrceninami článkovaná, nepukavá neb v příčné články se rozpadávající. VI. Raphaneae DC. Dělohy na sobě ležící, v žlábek složené, kořínek do žlábku přijímající. 1. Plátky světle žluté neb bílé, fialově žilnaté. Vnější lístky kališní na do- lejšku vakovitě prohlubené. Šešule válcovitá, vícesemenná, mezi semeny :J^ za- škrcovaná neb neúplně napříč přihrádkovaná. 551. Rapkanus. 2. Plátky žluté. Vnější lístky kališní na dolejšku trochu vakovité. Šešule 2členná, dolejší článek stopkovitý, s 1 visutým semenem neb prázdný, hořejší s 1 přímým semenem, kulatý neb vejčitý, v čnělku přišpičatělý. 552. Rapistrum. 3. Plátky bílé. Delší tyčinky na konci vidličnaté. Šešule 2členná, dolejší článek krátký, prázdný, hořejší kulatý, bez čnělky, se semenem na dlouhé, obloukem zdola vystupující šňůře zavěšeným. 553. Crambe. 518. Tlilapsi L. eni. Penízek. A) Bylina lletá, v čas květu bez rozetky čerstvých listův, s ko- řenem vřeteno vitým. Čnělka kratičká, v hlubokém výkroj ku šešulky ukrytá. 1610. T. aryeiise L. (P. rolní.) Lysý- Lodyha přímá, jednoduchá neb nahoře větevnatá. Listy přízemni podlouhle opakvejčité. v rapík zúžeiuS lodyžní ostrými, odstálými oušky střelovitě — 1357 — přisedlé, vykrajovaně zubalé. Plátky malé. Šešalky veliké, ploché, okrouhle o p a k v e j č i t é, se š i r o k ý m, k dol ej š k ii jen mírně zúženým k ř í d 1 o v i t ý m okrajem, přímoodstálé. Pouzdra 5— 7semenná. Semena se soustředními, kruhovitými, trochu' vlnovitými žebry. V. 0"15— 040 m. Plátky bílé, prašníky žluté. Bylina zápachu česněkovitého. 0 Duben — podzim. Role, úhory, pustá místa, rumiště, od roviny až na předhoří obecný, 18. srpna r. 1884 u Švýcarny pod Pradědem, 1611. T. perfoliatum L. (P. prorostlý.) Lysý, nasivělý. Lodyha přímá neb vystoupavá, jednoduchá neb od dolejška dlouhovětevná Listy přízemní opakvejčité, řapíkaté, lodyžní vejčitě podlou- hlé, velikými, okrouhlými oušky srdčitě objímavé, celokrajné neb oddálené zoubkované. Šešulky opaksrdčité, vespod trochu vypouklé, s okrajem křídlovitým, zpředu ši- rokým ku spodu klínovitě zúženým, rovnovážně odstálé. Pouzdra 2 — 4semenná. Plátky malé. Semena hladká. V. 0-08—0 25 m. Plátky bilé, prašníky žluté. Šešulky nanejvýš s polovice tak dlouhé jak u předešlého. 0 Duben, květen. Role, úhory, meze, trávníky, výslunné a keřnalé pa- horky, v nejteplejší pahorkatině střední a jižní ěásli obecný, jinde porůzný. V střední a jižní části brněnského kraje obecný, na sever ještě u Tišnova a Lomnice (Pluskal). Ve znojemském kraji obecný (Oborny). Schází v kraji pro- stějovském, roste až na Vyškovsku u Drysic a Pusloměře (Spitzner). V uh. hra- dištském kraji: kopec Barbořín u Kroměříže (Palla), u Uh. Hradiště (Schlogl), u Bzence pořídku, zde jen u cukrovaru (Bubela). V Olomoucku: u Olomouce (prof. Tkaný), u Berouna (Gans). Ve východní části : na Javořině (Holuby), kolem Nov. Jičína (Sapelza). V Slezsku: u Bobreku u Těšína (Wimmer), u Goieszowa (prof. B. Kotula). B) Bylina vytrvalá, s velikou rozetkou čerstvých spodních listův. Cnělka dosti dlouhá, z výkroj ku šešule velmi mělkého neb nepatrného daleko čnějící. 1612. T. alpestre L. (P. horní.) Lysý, sivozelený. Pníčky krátké, jednoduché neb trsnatě větevnaté. Lodyha přímá, jedno- duchá, řidčeji slabě větvitá. Listy přitloustlé, nejcelejší neb slabě zu- baté, přízemní opakvejčité až kopisťovité, tupé, lodyžní vejčité neb vejčitě podlouhlé, příšpičaté. malými oušky srdčitě střelovitě přisedlé, od lodyhy poodstálé. Hrozen květní dosti řídký, vejčitý, za plodu velmi prodloužený. Plátky as 2krát delší kalicha. Tyčinky zdélí neb něco kratší plát- ků v. Šešulka klínovitě podlouhlá, zpředu vykrojená neb uťatá, vespod silně vypouklá. Pouzdra 4— Ssemenná. V. 010— 0-30 m. Plátky bílé často trochu načervenalé, prašníky vypylené načernale modrofialové. T. coerulescens Presl Fl. cech. — 1358 — 2|- Duben, kvélen. Travnaté, Irochu vlhké chlumy, kamenité a kernaté úliloiiy, světlé lesy, v západní a východní části místy rozšířen, jinde neroste neb velmi poridUu. V brnřnskem kraji : u Blanska a Sv. Kateřiny (Thaler), Hiilbusch u M. Třebové (Makowsky), na Strážné a Křížové hoře u M. Třebové v celých trsech (Czerny), u Ivančic (Schwoeder), Stránt' u Letošůvky blíže Doln. Vladi- slavi. — Ve Znojemsku : kolem Mikulo\'a (Domas), na kopcích mezi Jaroslavi- cemi a Hnanicemi (Schlosser), v celém údolí Dyje od Chráštan dolil až k Mil- frounu a Tasovicům hojný, též v údolí Jevišovského potoka a na návrších mezi těmito údolími se pnoucích (Oborny). V Jihlavsku: úklony v údolí Jihlavy, jako u Panského mlýna a na blízkém kopci, též u Malého bahna (Reichardl), na Jar- dové Stráni a u Líští blíže Třebíče (Zavřel). Ve východní části: u Val. Meziříčí (Klaníc), u Rožnova, hřebenem Domorackých hor, u Jeličné a na trávnících za- hradních u Bludovic blíže Nov. Jičína (Sapelza), ii Hranic (Zawadsky), na Stráž- nici u Stařice (Gog-ela). * Thlapsi montanum L. a Te es dále a nudicaulis L. s nízkou skoro bezlistou lodyhou, lyrovitě peřenoklanými, řidčeji nedělenými, opakvejčitými přízemními listy, čárkovitými až čárkovitě kopinatými listy lodyžnými, stopkami rovnovážně odstálými, zdélí tobolek a s krátkými čnělkami jsou pro území pochybný. * Iberis L. Sténiěuík. * I. auiara L. (Š. hořký.) Lysý. Lodyha přímá, větritá. Listy stejnoměrné po lodyze rozdělené, podlouhlé, ku spodu klínovitě ztížené, tupé, obak s 2—3 tupými zoubky. Hrozny hustě nahloučené, posléz volné. Květy bilé, řidčeji světle fialové. Šešulky okrouhlé, nahoře s 3hrannými, špičatými křídly. V. 008— 020 m. 0 Červen — srpen. Původem z jižní Evropy, v zahradách nezřídka pě- stován a odtud pomíjivě zdivočelý, jako 1869 u Brna (Oborny), 1882 na bře- zích Bečvy u Vsetína (Bubela) a u Vrbna v Jeseníku (Bachmann). 519. Biscutella L. Bvojštítek. 1613. B. laevigata L. (D. obecný.) Lodyha vystoupavá neb přímá, málolistá, nahoře vétevnatá a lysi, dole i s listy namnoze srstnatá. Listy přitloustlé, přízemní podlouhlé neb podlouhle opakvejčité, na spodu klínovitě zúžené, namnoze úhlatě — až chobotnatě zubaté, řidčeji skoro celokrajné, hořejší lodyžní kopinaté až čárkovité, spodem zaokrouhleným přisedlé, slabě zubaté až celokrajné. Lístky kališní vej- čitě podlouhlé, bezvaknaté. Šešulka nahoře i dole vykrojená, brýlo- vitá, lysá neb jemnými bradavkami draslavá (7. scabra Koch). Gnélka zdélí šešulky. Oddenek krátkočlenný, trsnatě větvitý. V. 0'15— 0"25 m. Květy citronověžluté. 2|- Duben, květen. Skály, kamenitá místa, keřnaté a výslunné kopce, suchá luka, písčiny; v střední a jižní části porňzný, místy hojný. V brněnskén> kraji: u Piosic (Niessl), na vápenných skalách v údolí Punkvy u Blanska hojný, u Mi- kulova, Klentic a Polavy (Makowsky), roztroušen u Vistonic a Milovic, hojný v Suchém údolí u Ostrova, pořídku u Sloupá a Holšlýnska. — Ve Znojemsku : na hadci kolem Mohelna a Hrotovic (Roemér), u Vranova, Hardekii, Devíti mlýnův, - 1359 — Hnanio, Znojma, Neseehleba, MillVoiina, Tasovic a j. ni. při Dyji nezřídka (Oborny). Ve východní oásli: na Kotouči u Šlraniberka (Sapelza), dle Kolka u Rožnova, dle Miiknsche léž n Bílovce v Opavsku. — Odr. scabra Koch řidčeji: -Suché údolí u Ostrova. — Polavské kopce, údolí Dyje od Znojma až k Tasovicům mezi tvarem základním (Oborny). 520. Isatis L. Boryt. 1614. I. tiiictoria L. (B. barvířský.) Lodyha ztuha přímá, na- hoře stejnovrcholně latnatá a jako listy sivě ojíněná a lysá neb roz- troušeně chlupatá, nejdoleji též hustě odstále chlupatá. Listy dolejší podlouhlé, řapíkaté, lodyžní hluboce střelovitým dolejškem přisedlé, podlouhle kopinaté, až kopinaté, namnoze celokrajné. Šešulky po- dlouhle klinovité, žlutavozelené, posléz zčernající, jich stopky trochu kratší, na konci ztlustlé, rovnovážně odstálé neb svislé. Oddenek přímo větvitý. V. 0-30- 100 m. Květy dosti malé, žluté. 2|- Květen, červen. Role, meze, hráze, hluboké cesty, u cest a drah, v střední a jižní části poriizný, jinde pořídku. V brněnském kraji : u Ivančic pě- stován a zdivočelý (Schvvoeder), u Kounic (Schlosser), stráň blíže Špidláku u Cejče (Schierl). Ve Znojemsku : u Mikulova (Domas), Vrbovec, Jaroslavice, hojný na náspech trati mezi Miroslaví, Fryšavou a Hrušovany (Oborny). V Jihlavsku jen u Panského a Koskova mlýna u Jihlavy (Pokorný). V ostatní části: zde onde u Uh. Hradiště (Schlog-l), Maidenštýn, u Cejče, meze nad Star. Poddvorovem u Hodonína (Schierl) a zdiv^očelý u Nov. Jičína (Sapelza). 521. Coronopus Haller. Vraní noha. 1615. C. Riiellii AlL (V. n. obecná.) Bylina lysá, přídužnatá, temnozelená. Lodyhy postranní, četné, rozvětvené, do kruhu rozpro- střené a položené. Listy řapíkaté, peřenodílné, úkrojků čárkovitých neb klinovité podlouhlých, celých neb zastřihovaných. Hrozny krátké, shloučené, protilistní, přisedlé. Květy kratičce stopkaté, skoro přisedlé. Plátky vejčité, velmi malé, málo de'ší než kalich. Šešulka ledvinko- vitá, králkou jehlancovitou čnělkou zakončená, sífovitě svraskaiá, pa- prskovitými, přes okraj vybíhajícími žebry hřebenité zubatá. D. 0-05— 0-20 m. Plátky bílé, nejdolejší květ zhusta na lodyze dolťi pošoupnutý. Senebiera coronopus Poir., Cochlearia coron. L. 0 Červen — srpen. Vlhké, slalinné pastviny, místa krátkotravnatá, u cest, zdí; meze, příkopy, v nížinách střední a jižní části porůzná. V brněnském kraji : při Dyji od Nov. mlýna až k Příkludňm hojná, u Nov. dvora blíže Nikolčic, též u Měnína, Telnice, Přízřenic a Bohonic (Makowsky) !, u Cernovic (Tkaný a Schur), na březích Svratky u Brna a hojná u Slavkova (Niessl), hojná kolem Stracho- lína, na rolích mezi Bílovicemi a Podivínem, na pokraji cest mezi Bílovicemi a Cejkovicemi (Uechtritz), u Rajhradu (Oborny), u Klobouk (Steiger) a Cejče (Wiesner), na Kobylském jezeře (Dr. Caři), u Modřic, Vislotiic, Sakvic a Zaječí. — V Prosté] o vsku : u Kralic a při váze Cehovické u Bediliošlě (Uličný). Ve Znojemsku : dříve na městském dřovišti u Znojma přehojná, proměnou místa toho — 1360 — '• sady zašla a nyni pořídku kolem Znojma, porůzná na vlhkých polích u Hru- šovan (Oborny). V oslalní čásli: u Kroměříže a Hodonína (R('i<-^ťk), u Rilan (Za- hradník), zřídka v Ljeskoyské dolině (Holuby). 522. Lepidiuin L. Kericha. A) Listy lodyžní nedělené, srděilě střelovitým spodem objímavé. Plálky bílé. 1616. L. campestre S,. Browii. (Ř. polní.) Lodyha ztuha přímá, nahoře namnoze přímo latnato-větevnatá a jako listy a hrozny hustě šedopýřitá. Listy přízemní rapikaté, podlouhle opak- vejčité, někdy lyrovitě chobotnatě protisečné, lodyžní podlou- hlé až ve j čité, vykrajovaně až chobotnatě zubaté. Še sulky na stopkách málo delších rovnovážně odstálé, vejčité, na konci vykrojené, široce křídlaté, bradavkovitě tečkované, na dolejší straně vypouklé, na hořej.^í vyduté. (znělka velmikrátká. V. 0-15— 0-40 m. Plátky malé, bílé. Thlapsi compestre L. 0 Červen, červenec. Suché kopce, meze, keřnaté úklony, role, suché tráv- níky, v štěrku pobřežním v celém území rozšířena, leč roztroušena. V brněnském kraji: v jižní části obecná (Makowsky), v severní části ještě u Kunštátu a Oleš- nice (Clupek), u Lelovic (Niessl), Brown u Svitavy (Niessner), u Němčan, Slav- kova, Maxdorfa, od Obran až do Bílovic, u Julianova a jinde kolem Brna ne- zřídka (Oborny), u Ivančic (Schwoeder), kolem Cejče (Makowsky), vinice u Ži- donic, u Klajdovky; na Slatinské skále nalezl jsem 1883 jedince s 6 okoličnatě sestavenými hrozny, u Líšně, Horákova, Maloměřic, hojná u Medláuek, u Eva- novic, Doubravníka, Dědkova, Bystrce, Žabovřesk, Nenovic, Telnice, Měnína, StřeUc, Krumlova, na Leskouně u Vedrovic, u Star. Břeclavi a Břeclavi. — Hojná na rovině kolem Prostějova (Spilzner). Ve Znojemsku rozšířena: kolem Ná- měště (Roemer), u Litobralřic (Zimmermann), Purkrabka u Suchohrdlí, u Znojuia, Sedlešovic, Kounic, Slrachotio, Jaroslavic a j. (Oborny). V Jihlavsku: kolem Ko- skova mlýna u Jihlavy (Pokorný). V Olomoucku: při Bystřici u Bystrovan blíže Olomouce (Makowsky), u Pioudna (Rieg-er) a Berouna (Gans), v štěrku Sázavy u Zábřeha (Pánek), u Šumberka (Paul). V uh. hradišlském kraji: v bývalých lomech a v Oboře u Kroměříže (Palla), lomy u Těšňovic (Zahradník), hojná u Luhačovic a Uh. Hradiště (Schlogl), u Napajedel (Theimer) v Háji a j. u Bzenco (Bubela), na Javořině (Holuby), v okresu val. meziříčském dosti hojná (Dr, Ha- náček), u Velké, Javorníka a Uh. Brodu. — Ve východní části : u Tučap a Ho- lešova (Červinka), u Rusavy (Sloboda), hojná kolem Vsetína (Bubela), u St. Ji- čína a Jasené (Ig. Pouč), u Piožnova (Kotek), u Ratiboře a Frenštátu. — U Huk- vald (Jackl), u Fulneku (Sapetza), v údolí Ostravice mezi Frýdlandem a Místkem (Oborny), hojná v kamenci Ostravice u Místku (Gogela). V Slezsku porňzná: u Lipnických lomů aul. jezu pod Bělskem (Baier), na rolích kolem Vidnavy. — Kolem Sorgsdorfa, Bílého potoka a j. (Vierhapper), Opava, Kylešovice (Svěrák). B) Hořejší Ušty lodyžní nedělené, hluboce srdčitě objímavým spodkem pří" sedlé, dolejší peřenodilné. Květy žluté. * L. perfoliatum L. (Ř, prorostlá.) Lodyha prima, nahoře od- siále lalnato-větvitá, i s hořejšími listy lysá, dole i s listy dolejšími — 1361 — jemně pýřitá. Listy dolejší 1 — 2krát, perenodílné, úkrojků proti- sečných a ušlů čárkovitých neb čárkovitě kopinatých přízemní iapíkaté, následující na spodu ouškaté méně dělené, h orejší hluboce srdčitě vejčité, celokrajné, objímavě při- sedlé. Plátky malinké, kopisťo vité. Šešulky kosníkově okrou- hle vejčité, ku konci úzce okřídlené a ostře vykrojené, hladké, na stopkách přímo odstálých, málo delších. Čnělka krátká. V. 0'20 — 0*35 ///. Plátky citrónově žluté. Listy šťavnatě lesklé, podobné listům od Bupleurum rotundifolium. 0 Květen, červen. Meze, cesty, pustá místa, náspy trati, původu cizího a k nám snad 1866 uherskými povozy zavlečena. Nejhojnčji kolem Brna a 1867 i v Brně a sice na místech, kde v minulém roce cizí povozy stály, jako kulem proleslanlského kostela (Oborny), hojněji na vojenském cvičišti (Makowsky), II Komárova (Czižek), u Zastávky a při silnici do Bosonoh (Niessl)!, u Ivančic (Schwoeder), v Písařkách, 1884 u Troubska, u Rosic. — Ve Znojemsku: 1872 na mezích na Pelcberku u Milfrouna (Richter) a na iiáspech trati u Ci- lonic (Oborny), při Bečvě u Lásek přehojná (Bubela). C) Listy lodyžní zúženým dolejškem přisedlé, dolejší řapíkaté, všecky až na nejhořejší perenodílné. Květy bílé neb bělavé. IGl^. L. ruderale L. (Ř. ranní.) Lodyha přímá neb vystou- pavá, větvitá a jako listy jemnými chloupky škrablavá, kalně zelená. Listy dolejší 1 — 2krát perenodílné, s ušty čárkovitými, tupými, nejhořejší nejcelejší čárkovité. Plátky velmi malé, na- mnoze žádné. Tyčinky 2. Šešulky okrouhle vejčité, zpředu sotva křídlaté a vykrojené, draslavé, na stop- kách málo delších, přímo odstálých, Blizna přisedlá. V. 020 — O 30 m. Plátky žlutavobílé. Bylma nepříjemně páchnoucí. (J) neb (^ Květen — podzim. Pustá i vzdělaná místa, návsí, cesty, zdi, hráze, v rovině a teplejší pahorkatině obecná, jinde porídku. Kolem Jihlavy po- rídku (Pokorný), též u Velk. Meziříčí. — U Rožnova (Kotek), nádraží u Místku (Gogela), u Šumberka teprve v novější době zavlečena a sice při trati k Zábřehu (Paul), zavlečena u Těšína a Oder (Kotula), u Kylešovic (Svěrák). * L. satiyuiu L. (Ř. setá, zahradní.) Lodyha přímá a j a k o listy lysá a sivě ojíněná. Listy dolejší řapíkaté, nepravidelně 1 — 2krát peřenoklané, prostřední jednoduše perenodílné, úkrojků často zastřihovaných a uštů čárkovitě kopinatých, špičatých, nejhořejší ne- dělené neb Sklané. Plátky velmi malé, kopisťovité, bílé. Tyčinek 6. Šešulky okrouhle vejčité, široce okří- dlené, zpředu vykrojené, přímé, k ose hroznové přitiskl é. Čnělka kratičká. V. 0-25— 0-50 m. Q Červen, červenec. Původem z východu, u nás v zahradách, zřídka na polích setá a též na krátko zdivočelá. Na Žlutém kopci u Brna (Tkaný), kolem Mikulova (Makowsky), jednothvě při Dyji u Lednice (Schierl), u Lapáčův 86 — 1362 — a 11 nilýiibké strouhy u V.selina (Bubcla), v zahradě u pivováru u Si. Jičína, Vyzovic (Ig-. Pouč), kolem Vidiiavy 1872. D) Listy všecky nedělené, celokrajné neb pilované, na spodu v rapik sbíhavé. 1018. L. latítolíum L. (Ř. širolistá.) Lodyha přímá, větvitá, lysá. Listy tuhé, nedělené, jak lodyha lysé, neb dolejší roztrou- šeně chlupaté, hořejší vejčitě kopinaté, zúženým spodkem přisedlé neb velmi krátce řapikaté, celokrajné neb vroubko- vaně pilovité, přizemní vejčité neb přísrdčité, dlouze řapikaté. Hrozny hojnokvěté, v objemné latě. Plátky opakvej- čité. Šešulky okrouhlé, slabě vykrojené, na hřbetě chlopní kýlnaté, roztroušeně chlupaté. Gnělka krátká, ByUna vytrvalá s oddenkem vícehlavým. V. 0-40 -0-80 m. Plátky bílé. 2|- Červen, červenec. Pustá, slaná místa, průhony, velmi pořídku. Posud jen u vesnického poloka u Bošovic blíže Klobouk (Steiger), zde léž v jedné za- hradě (Schierl). 523. Cíirdarhi Desv, Vcsiiovka. 1619. C. (Iraba DesT. (V. obecná.) Lodyha přímá, jednoduchá neb nahoře chochoUčnatě větvitá a jako listy jednoduchými chloupky šedopýřitá. Listy vykrajovaně neb nestejně zubaté, přizemní vejčitě podlouhlé, v řapik zúžené, lodyžní podlouhlé, hořejší vejčité, střelovi- tým dolejškem objímavé. Hi-ozny krátké, husté. Plátky vejčitě okrouhlé. Šešulky na přič širší, na stopkách dlouhých šikmo neb rovnovážně odstálých. V. 0'30 — 1'50 m. Plátky bílé. Zápach nepříjemný. Lepidlům draba L . Cochlearia draba L. 2j- Kvčlen, červen. Meze, u cest a silnic, úhory, rumiště, v střední a jižní části obecná. V brněnském kraji ještě u Žorovníka, l>oskovic a Vralikova. — V Proslějovsku roztroušena (Spitzner), neroste u Šumberka a teprve na nádraží u Hindova (Paul), při silnici od Zábřeha do Hošlýna (Pánek), na Javořině (Ho- luby), líolem Vsetína velmi pořídku, zde na jednom místě při cestě k Láskám (Bubcla). u ISožnova (Kotek), léž u Nov. Jičína, zde při cestě k Bludovicům (Sapetza). Poblíž Zmijového lesíka u Bělska (Baier), zavlečena na nádraží u 'Je- šiiia, dříve u Oyrodzony (Kotula), pořídku u Krnova (B. a M.), Březová u Opavy a u Kobyle ve Vidnavsku (Miikusch), jinde kolem Vidnavy neroste (Vierhapper). 524. Capsella Veiit. Kokoška. 1680. ť. Ibursa pastoris Moiich. (Pastuši tobolka.) Lodyha přímá neb vystoupavá, jednoduchá neb od dolejška dlouze větevnatá, dole chlupy rozvětvenými a delšími jednoduchými škrablavá neb dosti lysá. Listy přiženilá v rozetce, poilluuiilé, buď nedělené, skoro celokrajné až chobotnaič zubaté («. inteKrifolia Opiz), neb i s dolejšími lodyžnými l)L'reni. klané až peřenudilne, často kracovité, s ušly 3hrannýnii neb — 1363 — podlouhlými, celokrajnými a střihané zubatými (/?. pinnatifida Čelak.), lodyžni strolovitýni dolejškem objimavč přisedlé, kopinaté. Plátky malé, bílé noh v tyčinky, těchto pak 10, přeměněné (y. apetala Opiz). Šešulky Shranně opaksrdčité, na stopkách rovnovážně odstálých. V. 010— 050 m. Hrozny plodili prodloužené. Thlapsi bursa pastoris L. 21. Únor — lislopad. Útiory, česly, kraje roli a, lesňv, rumislě, při domech, od roviny až na předhori k 750 ni. oDecná. * C. rnbella lieut. nalezl jednou Hoemer v lo várním dvoře u Náméšlě, od lé doby nikdy více se zde neobjevila. 525. Drabíi L. Osívka. 1631. D. nemorosa L. (O. hajní.) Lodyha přímá, jednoduchá neb od dolejška dlouze větvitá, listnatá, na spodu huňatá, nahoře namnoze zcela lysá. Listy přízemní vejčitě podlouhlé, lodyžni široce vejčité, se zaokrouhleným dolejškem přisedlé, hrubě zubaté a obak srstnaté. Hrozny prodloužené, za plodu delší než krátká lodyha. Plátky velmi malé. Šešulky vej- čitě podlouhlé, až podlouhlé, p ý ř i t é, zřídka lysé, dolejší na stopkách až 3krát delších, rovnovážně odstálé, pouzdra 16senienná. V. 0-15 — O 30 m. Květy žlutavé. Semena malá. D. nemorahs Ehrh. 0 Kvčlen, červen. Háje, píséilé pláně, kraje lesní, suchá luka, krovišlé, velmi pořídku. Posud jen v Hodonínském lese a na trávnících před lesem a na louce před panským dvorem, zde hojná (Makowsky a Oborny). 16*33. D. věrna L. (O. jarní.) Lodyhy přímé neb vystoupavé b e z 1 i s t é, namnoze četné z rozetky přizemních listův, roztroušeně srstnaté neb též lysé. Listy chlupy nejvíce vidličnatými mrtnaté, široce kopinaté, řapíkovitě zúžené, nejcelejší neb oddálené zubaté. Hrozen posléz řídký, prodloužený, často hned nad dolejškem lodyhy počínající, stopky plodní prodloužené, přímo odstálé, několikrát delší než lysá šešulka. Plátky do polou Sklané. Šešulka podlouhlá až kopinatá, as 4krát delší než širší («. vulgaris), neb okrouhlá až okrouhle vejčitá, nemnoho delší než ši- roká {^. rotunda Neil.). V. 003 — 0-15 m. Plátky bílé. Kalich vně vidličnatými chlupy mrt- natý. Erophila věrna E. Meyer. 0 Březen — květen. Pastviny, úhory, meze, u cest, suché pahorky, od ro- viny až na nižší přcdhoří obecná, /:/) řidší. 526. Alyssum L. Tarife. A) Eu alyssum Neil. telátky žluté neb žlutavé, zpředu zaokrouhlené neb mělce vykrojené. Pouzdra šešulky 2.senieiiná. a) Byhna jednoletá. Plálky žlutavé. 86* - 1364 - 1623. Á. calyciiium L. (T. bledá.) Lodyha přímá, neb vystou- pavá, na dolejškii v čas květu bezlistá, jednoduchá neb od doUJška větevnatá a jako celá bylina a rub listů velikými, při- tisklým i, hvězdovými chlupy drsná a šedá. Listy pritloustlé, nejcelejší, dolejší opakvejčité. v řapík zúžené, hořejší čárkovitě klínovité neb kopinaté. Hrozen konečný, posléz prodloužený. Kalich na plodu zůstávající, chlupatý. Nitky bez křídel a přívěsků v. Šešulka okrouhlá, na konci vykrojená, hvězdovitými chlupy pýřitá. Gnělka mnohem kratší než še - sulka. Kořen tenký, vřetenovitý, ozimě jednoletý. V. 0*10— 0"25 m. Květy malé, zprvu světle žluté, potom bílé. 0 Huben — červen. Písečná a hlinilá role, úhory, meze, suché trávníky, strání', u cesl, nuiiišlé. V slředni a jižní čásli obecná, v sludcnčjší pahorkalinč pnrídku. Kolem Proslííjova (Spilzner), kolem Jihlavy pořídku (Pokorný), kolem Třebíče (Zavřel), kolem Dačic a pořídku u Slavonie, zde na M. Serraln u Ciz- krajova (Oborny). V štěrku Eiyslřice u Olomouce (Makowsky), u Zábřeha (PaneU), u Ludomíra (Slavíček), u Šumberka (Paul), u Roudna a Berouna (liieger a Gans). Ve východní části: hojná u Kroměříže (Palla), na Javořinč (Holuby), hojná u Ho- lešova, Tučap a Dobrotic (Červinka), u Rusavy (Sloboda), porůzná a ojedinf'lá kolem Vselína (Bubela), u Jasené (ig-. Pouč), kolem Nov. .ličíiia (Sapetza), při Ostravici u Místku (Gogela). V Slezsku : v 1 ešínsku (Kolbenheyer), lomy u l.i))- níka a u Hernarlic (Raier), kolem Vidnavy (Vierhapper). Do tohoto oddělení patři též pro Moravu pochybná: A. minimum Willd., jejíž kratší tyčinky jsou křídlaté. U Jaroslavic (Schlosscr) nebyla v novější dobč nalezena; a na kopci Sv. Rocha u TJh. Hradištč (Schlogl) bezpochyby jen na krátko se vyskytla. d) Byliny vytrvalé, s pníčky dřevnatými, vyhánějícími četné kvetoucí lo- dyhy a svazečky listův. 1634. A. moutaiium L. (T, chlumní.) Lodyhy 2leté, na do- lejšku listy loňskými hladce opadavši mi nahé, na- mnoze jednoduché ajako celá bylina a zvláště rub listů velikými, přitiskly mi, hvězdovitými chlupy hustě šedochlupaté. Listy nejcelejší husté, nejdolejší vždy menší, nikoliv v rozetce, dolejší opakvejčité, v řapík zúžené, hořejší čárkovitě klíno- vité neb kopinaté. Hrozen jednotUvý, konečný, posléz pro- dloužený. Kalich po odkvětu opadávající. Nitky delší uvnitř po straně s křídlovitým, v zoubek se končícím krajem, kratší uvnitř na spodu s čárkovitým, 2zubým jazýčkovitým přívěskem. Š e- šulka okrouhlá neb vejčitá, na konci slabě vykrojená, hvězdo- vými chlupy mrtnatá. (!lnčlka o málo kratší šešulky. Pníčky přízemní nešupinaté. V. 0-10— 020 m. Květy prostředně veliké, zlatožluté. 2j- Květen, červen. Suché a kcřnalé kopce, skály, místa písčitá a kame- nitá, v střední a jižní části porůzná. V brněnském kraji: kopce u Sokolnic (Ma- — 1365 - kowsky), a Cebíiia (Pluskal), u Hriibčic a Ivančic (Oborny), ii Nčinčan blíže Slav- ková (Nicssl), u Oujezda (Reissek), u 1'olavy a Krumlova (Oborny), zde hojná, jako v údolí Rokylné u Mariánské studénky. — U Podivína (Schlosser), Mai. Hostihrádky, Šaratice, Dubňany, Budkovice. — Ve Znojemsku : na hadci u Ná- měšlĎ a u Mohelna (Roemer), Mikulov, Božice, Bohunice, Milfroun, Tasovice, Znojmo, Hradišlč a m. j. mísla (Oborny). V uh. hradištském kraji: mezi Hodo- nínem a Šardicemi (Schlosser a Makowsky), Sv. Florianek u Bzence (Kotek). 1635. A. saxatile L. (T. skalní.) P n i č k y přízemní starými zbytky listů šupinaté, přímé neb vystoupavé lodyhy a svazečky listů ženoucí. Listy měkké, přízemní veliké, četné, v r o- zetce, podlouhlé, v řapík zúžené, vykrajované neb oddálené zu- baté, 1 o d y ž n í mnohem menší, oddálené, spodkem zúženým při- sedlé a jako celá bylina měkce šedoplstnaté. Hrozny též za plodu krátké, na konci lodyhy namnoze latovitě sesta- vené. Kalichy opadávající. Nitky všecky uvnitřna dolejšku se zoubkovitou napuchlinou. Šešulky okrouhlé neb vejčité, nevykrojené, lysé, na stopkách odstálých. Gnělky krátké. V. 0-20 — 0*30 m. Květy prostřední velikosti, zlatožluté. 2j- Duben, květen. Příkré skalní úklony, .štěrbiny skalní, na vápně, žule a rule porůzná. Polavské a Mikulovské kopce, Býčí skála u Adamova, v údolí Punkvy blíže Macechy (Makowsky), Suché údolí a j. m. u Ostrova, Klentice. — V údolí .Tihlavy od Kozlova až k Hrotovicům, v údolí Hradnice u Znojma, hojná na skalách v údolí Dyje, zde od Znojma nahoru až k hradu „Rakous" v Doln. Piakousích (Oborny), skály u Koněšínského mlýna při zřícenině „Kozlov" blíže Třebíče (Zavřel), u Želetavy (Schlosser), Popovice u Uh. Hradiště (Schlogi); na Radhošti, odkud ji Schlosser uvádí, jsem rostlinu tu marně hledal. c) Berteroa DC. Plátky bílé, hluboce 2klané. Pouzdra šešule s 6 — více semeny. 1636. A. incanuin L. (T. šedivá, šedivka.) Lodyha přímá, jednoduchá neb větvitá a jako listy hvězdovitými chlupy šedá. Listy po krajích brvité, kopinaté, špičaté, cel okraj né neb vykrajované, dolejší v řapík khnovitě zúžené, hořejší přisedlé. Hťozny posléz prodloužené, 'se stopkami přímými. Kalich opadavý. Plátky 2krát větší než kalich. Šešulky elliptické, nevykro- jené, k ose hroznu přitiskl é, hvězdovitě chlupaté. (!ínělka zdéli až polovic šešulky. V. 0-20— 0-45 iu. Plátky bílé. Farsetia incana R. Br., Berteroa incana DG. (3 Červen— září. Pustá místa, úhory, meze, cesty, kraje lesův, písečné kopce, skály, v střední a jižní části obecná, jinde porůzná. U Bohuňova blíž M. Třebové (Niessner). U Prostějova (Spitzner). V česko-moravském pohoří: obecná kolem Jihlavy (Pokorný), u Nov. vsi směrem k Svratce (Havelka), kolem Nov. říše, Ralkova, Černic, Dacie, Telče, Urbanova, Vclk. Meziříčí, Uhřinova, Mosliště, Pernštýna, Doubravníka, Bystřice n. P., a Nov. Jimramova, jinde pořídku. V Olo- moucku a se v. Moravě : u Olomouce (Vogl), u Šternberka. — U Roudna a Be- — 13G6 — rouna (Rieger a Gaiis), řidčeji ii Zábřeha (Panok). V uli. hradišiském kraji olioc-iiá, a jpšlé na Javořinč a 'i Suché Lozy. — Ve východní čásli: hojná ii Holešova (Červinka), kraje cesl u Dobrolie (Sloboda), na Syrochovn u LipláUi pořidku (Bii- bela), u Rožnova (Kolek), mezi Vlčím hradem a Slraníkem u St. Jičína (li;. Pouč), ojediněle u Žiliny, hojněji při ceslř. od Příluk do Jasenie, velmi hojná na Zámecké hoře a na Hiršberku u Fulneku (Sapelza). V Slezsku : pobřeží Moravky u Si. Města blíž Frýdku (Gogela), náspy trati u Bělska a role u Rysln- (Baier), u Neibrovy kaple blíž Vidnavy (Vierhapper). strniště u Vlčic (Latzel). 527. Limaria L. Měsíčnice. 1637. L. rediviva L. (M. lesní.) Lodyha přímá, silná, nahoře větvitá a jako Ušty roztroušeně mrtnatá neb olysající. Listy řapíkaté, dolejší skoro stříčné, hořejší střídavé, z hluboce a široce srdčitého do- lejška vejčité, zakončité, nestejně hrotitě zubaté. Hrozny volné, cho- chohkovité. Šešulka veliká, ellipticky kopinatá, špičatá, na stopkách o Ys kratších, převislá. Semena okrouhle ledvinkovitá. V. 0'60 — 1'20 m. Květy značné, světle fialové, vonné. 2|- Květen — červenec. Stinné horní lesy, žleby, u potokfi lesních, v hor- ských polohách a predhoří rozšířena. V brněnském kraji: Sloupské — a Suché ťidolí blíže Blanska (Makowsky), u Macechy, v .Toscfském údolí a u Eviny je- skyně (Theimer), severní i'iUlon Polavských kopcň (Schlosser a Makowsky), Hol- štýnsko, Letovice, „Měštanky" u Kochova. — Ve Znojemsku: Švýcarské údolí u Vranova, pořidku (Oborny). V česko-moravském pohoří: skály u Panského mlýna u .Jihlavy hojně (Pokorný), u Nov. města, Pepcrek a jinde u Ždáru, v pohoří Žákovy hory, n Vršan a r.ikhaje. — V sev. Moravě a Jeseníku : ve výše ležících údolích .Jeseníka nezřídka, jako na úklonech Červeného vrchu u Winkelsdorfu, u Annaberku, v iidolí horní Tise, nad Teplicemi až k Franl. niyslivně roztroušena (Oborny)!, ve Velk. kotlině (Gr. Fl. a Oborny)!, .Janovice, Ptymařov, Podélský potok u .Jamrtic, Velk. Štolová. — V uh. hradištském kraji: .Javorník, Filipov, Nov. í-hoia, Javořina, Straní. — Ve východní části: v Háji u Kojetína (Ig. Pouč), porůzná v lesích u Rusavy (Sloboda), u Vsetína, na Cho- lárech a Oábu (Bubela), les ii Poliěné (Klanic). na Radhošti (Oborny), u Troja- novic a na Kičeře u Frenštátu. — Na Smrku u Čeladné, na Javorníku a na Kotouči u Štramberka (Sapetza), Městský les u l.ipníka (Bur^hauser). V Slezsku : u 8. jezu u Těšína a u Mohelnice (Zlik), na Lysé hoře a Kamienické výšině (Kolbenheyer), na 1'uhi (Wimmer), Kamerálná J/ii^otka (Hetschko), u Jaworze, v údolí J^udovičině, G(')r. a Hol. Olszyny, Bystrá, Straczonka, Hanslik a Kozy u Bělska (Baier), u Karlovské studénky (Niessl)!. I.eilerberk a roztroušena ve žlebech Jeseníka (Oborny), Friedberk (Gr. Fl.) ! 528. Roripa Bess. Rukev. A) Plátky toliko zdéií kalicha, bledožtulé. 1628. R. palustris Bess. (R. bahenní.) Lodyha přímá neb vy- stoupavá, namnoze od spodu větevnatá, tak jako listy lysá neb jen poskrovnu pýřitá. Listy lyrovitě chobotnato-peřenodílné, hořejší peřenoklané, úkrojky podlouhlé neb vejčité, nestejně hluboce vroubkované neb stříhané zubaté, přízemní řapíkaté, lodyž ní o u ska- ty m s:)odem přisedlé. Květy v hroznech. Sesulo podlouhle — 1367 — elliptickó. asi 3krát delší než širší, naduřené, asi zdélí stopky. Ůiiělka kralická. V. 020 — 0*80 m. Plátky malinké, bledožluté, opadavé. Sisym- briura palus. Pollich, Nasturtium terestre R. Br. N. palust. DG. (3 neb 2j. Červen, července. Příkopy, břehy, mokré písčiny, mísla zapla- vovaná, od roviny až na předhoří hojná. 1G39X1638. R. silyestris X paliistris. (W. et Gr.) Lodyha vystoupavá, silně větvitá, větví přímých. Listy dosti husté, pereno- klané neb peřenodílné, ú kr o j k y ú z ce k o p i n a t é, zu- baté až stříhané. Hrozny hojnokvěté. Plátky bledožluté, delší kalicha. Šešulky často žádné, čárkovitě podlouhlé, na- hoře širší, as 4krát delší než širší, mnohem kratší než jich stopky. Gnělkyprekrátké. V. 020 — 0*40 m. Nastur- tium Silvestře X palustre W. et Gr. (^ — 21- Květen, červen. Mezi domnělými rodiči, velmi pořídku, posud jen v několika jedincích v údolí Dyje u Znojma (Oborny). B) Plátky skoro 2krát delší než kalich, bledožluté. d) Šešule čárkovité. 1629. R. silyestris Béss. (R polní.) Lodyha přímá neb vystou- pavá, řidčeji položená a pak kořenující, dole namnoze jemně pýřitá aneb jen nahoře lysá. Listy řapíkaté neb hořejší přisedlé, všecky peřenodílné, na doleišku neouškaté neb s malými oušky, ukroj ky podlouhlé neb kopinaté, hluboce zubaté neb peřenoklané, na hořejších listech čárkovité, celokrajné. Hrozny brzy husté, brzy volné. Plátky 2krát delší Jcalicha. Sešule čárkovitě válcovité, více než 4krát delší než širší, asi zdélí stopky. Gnělka překrátká. V. 0'20— 0-50, m. Plátky zlatožluté. Gnělka někdy schází (Nastur. astyloides Knaf). Sisymbrium silvesíre L., Nastur. silvestre R. Br. 2|- Červen — září. Vlhká luka, písčiny, břehy, příkopy, u cest, polní meze, v rovině a pahorkatině obecná, v předhoří až do 500 in řidší. b^ isešule podlouhle elliplické neb elliptické, 2 — 3krát delší než širší. Cnělka dlouhá. 1630. R. l)arbaroitles Celak. (R. barborkovitá.) L o dýha přímá neb vystoupavá. celistvá, pevná, nahoře silně větvitá. Listy trochu lesklé, žlutozelené, na rubu zvláště na nervech trochu draslavé, peře- noklané neb jako dolejší lyrovitě peřenodílné, hořejší k 1 í n o- vitě podlouhlé, na spodu ± hluboce zastříhané, na dolejšku namnoze bez oušek, úkrojky podlouhlé až kopinaté, hrubě- a chudě-zubaté. Hrozny hojnokvěté. Šešule podlouhle ellip- tické, as 3krát delší než širší, na stopkách 2krát del- ších. Gnělka více než '/s šešulky. — 1368 — V. 0-20— 0-60 m. Plátky zlatožluté, 2krát delší kalicha. Nasturt. barb. Tausch., N. anceps Aut. 2|- Červen, červenec. Příkopy, břehy, pramenitá mísla, pořídku. Koleni Břeclavi a Star. Břeclavi. — V jednom příkopu při cestě od Frauenhoicu u Ta- sovic' k Našeticům s R. austriaca (Oborny), břehy Jihlavy před Panským mlýnem u Jihlavy s R. silveslris (Reichardl). Bylina z lučního příkopu u Našelic jest N. aslylon Rch. podobná a od sedmihradské byliny nedostatkem oušek a šešulemi as 6 mm. dl., 2 mm. š., tvar šošulí R. amphibia Bess majícími rozdílná (Oborny). 1631. R. amphibia Bess. (R. obojživelná.) Lodyha obyčejně dutá, dolejškem se plazící a kořenující. Listy po- dlouhlé, hořejší též kopinaté, ku spodu zúžené, ostře a vroubkovaně zubaté, dolejší často hřebenitě peřeno- klané, s úkrojky kopinatými neb čárkovitě kopinatými, ve vodě nifo- vitými, dole zřídka ouškatými. Šešule ellipsoidické, 2 — 3krát delší než širší, na stopkách 2 — 3krát delších, rovnovážně odstálých. Čnělky as s '/s šešulky. V. 0'45— 1 00 m. Květy zlatožluté, 2krát větší kalicha. Sisymbrium amph. L., Nasturtium amphib.um R. Br. Listy buď nedělené a. indi- visa DG, neb dolejší hřebenitě peřenoklané, hořejší nedělené /?, varii- folia DG. 2j- Květen — červenec. Vlhká poříčí, mokřady, příkopy, namnoze v odrůdě «. porůzná. V brněnském kraji: v jižní části hojná, na sever od Brna řidčeji (Makowsky), Rajský lesík u Cernovic a v bařinách při dráze jižně od Brna dosti hojná, jako u Rajhradu a Cernovic, u Červeného mlýna blíže Kartouz (Oborny), Račice (Spitzner), při Ponavco nad Lužánkami u Brna a. i /?, (Dr. Hanáček), Obrany, Nenovice a odtud až ku Vranovicům, Telnice, Měnin, Slavkov, Vyškov, hojná v krajině břeclavskó. — V Prostějovsku: u Bedihoště (Spilzner). Ve Zno- jemsku: u Plenkovického rybníka a v nížinách při dolní Dyji; neroste kolem Znojma; (Oborny), mezi Frelešdorfem a Hrušovany, při Jevišovském potoku, zde tvar se širokými a skoro celokrajnými listy (Ripper). V Jihlavsku: u Rancířov- škého rybníka a v iidolí Jihlavy kolem Jihlavy (Pokorný), při Jihlavě u Třebíče (Zavřel). V Olomoucku: n Olomouce (Vogl), u Hluboček a lalovle (Spitzner), u Zábřeha (Panek).V uh. hradištském kraji: hojná u Kroměříže (Palla), \m Mo- ravě u Moravičan (Tlienn(>r), u Uh. Hradišlě (Schl6i,d), bařiny a příkopy kolem Písku, Uh. Ostroha a Veselí (Bubela), u Velké blíž Hranic (Ripper). Porůznu na březích Olešné u Místku ((íogcla). V Slezsku : v Těšínsku obecná (Kolbenheyer), u Opavy (Svěrák), v nížinách při Vidné a Nise kolem Vidnavy (Vierhapper). c) Šešulka kulatá, zdéli čnělky, na stopce asi 6král delší, nitkovité. 1633. R. austriaca Bess, (R. rakouská.) Lodyha přímá, silná, dřevnatá, dutá, nahoře větevnatá. Listy nedělené, 2krát drobně zoubkované neb vroubkovaně zubaté, podlouhlé, hořejší kopinaté, nejdolejší v široký řapík ztížené, pro- střední a hořejší hluboce srdčitým ouškatým spo- — 1369 - dem přisedlé. Še sulky malé, kulaté. Čnclkazdélí š e š u 1 k y. V. 0-30 — 0-80 m. Květy zlatožluté. Nast. austriacum Grantz, Ga- melina austriaca Pers. '^■ Červen, červenec. Příkopy, břehy, luka, meze, v slřední a jižní čásli poriizná. Od Rajliradu až U Břeclavi roztroušena, kolem Mikulova a Břeclavi obecná (Makowsky), ii Rosic (Boemer), na Kobylském jezero (Tkaný), luka mezi Blučinou a Opatovicemi, břehy Dyje u Nov. mlýna (Schierl), háje u Lednice (Uechtriiz), od Břeclavi až k uherské hranici, Lanšlorf, Star. Břeclav, Landžhol, Selce, Pošlorna, Nov. ves. — Pelcberk u Milfrouna a sice při cestč od Frauen- holce k Našelicům a u Našelic, liojná u Hnanic směrem k Devíti mlýnům a u Derflic (Oborny), břehy u Uh. Hradiště (Theimer), zavlečena u Kostelce blíž Prostějova (Spitzner), dle Červinky též v příkopech u Dobrotic a Prusenovic ; dle Gogely v okolí Holešova. * 529. Armoriaca Fl. Wett. Křen. * A. rusticaiiíi Fl. Wett, (K. polní.) Lodyha přímá, nahoře lat- natá. Listy přizemní velmi veliké, řapikaté, srdčitě neb vejčifě po- dlouhlé, vroubkovaně pilovité, dolejší lodyžní peřenoklané neb pereno - dílné a jako ostatní přisedlé, hořejší podlouhlé neb kopinaté, nestejně vroubkované, nejhořejší čárko vité, skoro celokrajné. Šešulky okrouhle - vejčité, naduřelé, na stopkách přímo odstálých, niťovitých. Gnělka kra- tičká, s bliznou hlavatou. Kořen a podzemní výběžkovité větve koře- nové tlusté, dužnaté. V. 0*50 — 1-25 m. Květy dosti veliké, bílé. Gochlearia arm. L.. Nasturt. arm. Fries. 2j- Květen — červenec. Původem z východní Evropy, sází se u nás častěji na polích a zahradách a zdivočuje někdy na poříčích, podle potokův a na me- zích. Zdivočelý u Cernovic (Piipper), u Ivančic (Schwoeder^, na lukách u Krum- lova (Zimmermann), hojný kolem Mušova, Strachotina a při dolní Dyji (Makow- sky), u Geršpic, Přízřenic, Jundorfa, v Písařkách, u Střelíc, Vyškova. — U bc- dilioštského nádraží, u Olonie, Určic a Snihotic v Prostějovská (Spitzner). V Li- liendorfu, řidčeji kolem Znojma (Oborny), u Frelešdorfa (Půpper). Zde onde kolem Jihlavy (Pokorný), u Dačic a Slavonic (Oborny). V příkopech u Olomouce (Ma- kowsky), zdivočelý n Hluchova a Kojetína (Spitzner), při potoku u Šumberka (Paul), v travnatých zahradách ve vesnicích Jeseníka (Oborny), u Bukovic a Něm. Bohdíkova. — Na mnohých místech u Kroměříže zdomácnělý (Palla), u Luhačovic (Schlógl), u Prusenovic (Červinka), nezřídka na mezích kolem Vsetína (Bubela). u Místku (Gog-ela). V Slezsku: zdivočelý u Star. Bělska, Jnworze, Bernartic, Cechovic a na březích Bialky (Baier), Štčbořice, Žimrovice, (Svěrák), u Oder, Mal. Heřmanic, Opavy, Tomášova, Gráfenberka, Vidnavy a j. m. 530. Camelina Crantz. Lnice. 1633. C. microcarpa Ándrz. (L. maloploda.) Lodyha přímá jednoduchá neb nahoře málo větvitá a j a k o na krajích brvité listy chlupy větvitý mi i jednoduchými srstnatá. Listy oddá- lené neb vykrajované zoubkaté, podlouhle kopinaté, až kopinaté, do- — 1370 — lejskem střelovitým objímavé, Šešuiky oddálené, opakvejčité, k do- lejšku zúžené, s okrajem širokým, příostřeným, zpředu zaokrouhleným' neb i do čnělky frochu příšpičatě- 1 ý m, na plochách vypouklé, záhy ztvrdlé, skořápkaté, 2 až 3krát delší než čnělka, na stopkách přímo odstálých. Semena t ř í h r a n n é v e j č i t á, jemně zrnkované tečkovaná, tmavě červeno- hnědá. Kořen vřetenovitý. V. 0-30— 0-50 m. Květy malé, bledožlulé. G. silvestris Wallr., C sativa Aut. © Kveten, červen. Role, meze, piislá místa, zdi, hráze, v eelíhn území hojná, v předhoří řidii ; ještě u Místku (Gogela). h) C. satÍTa Fr. (L. setá.) Lodyha i listy chlupy roz- troušenými, krátkými, přitisklými, namnoze hvězdo vitý mi přiškrablavé. Květy tmavěji žluté, větší, řl rozen plodo- nosný méně prodloužený. Šešuiky naduřelé, hruško- vité, záhy ztvrdlé, z předu zaokrouhlené, s krajem silně smá- čknutým, leč úzkým, 3— 4krát delší než čnělka. Stopky přímo odstálé, Semena 2krát větši, 3h ranně válcovitá, jemně zrnko- vané tečkovaná, světlohnědá. 0 Květen — červenec. Na rolích zde onde, leč porídku pěstovaná a někdy zdivočelá neb zavlečená; jako kolem Prostějova, Kostelce a Cech (Spitzner), u Vidnavy (Vierhapper). 1634. C. foetida Fr. (L. smrdutá.) Lodyha přímá a jako listy roztroušenými chlupy přídraslavá, až skoro lysá. Listy vykrajovaně neb oddálené drobně zoubkované, podlouhle kopinaté, střelovitým spodem přisedlé. Šešuiky napuchlé, kulaté neb obvejčitě hruškovité, zpředu uťaté neb vykro- jené, s úzkým smáčknutým okrajem, dlouho tenko- b la n n é, posléze ztvrdnoucí, 4 — 5krát delší než čnělka. Stopky dlouhé, nanmoze rovnovážně odstálé neb i sehnuté. Semena zrnitě tečkovaná, hnědá, dvoj tvarná, buď 3hranná, s kořínkem uprostřed dělohy, neb ploše okrouhle vejčitá, s kořínkem při kraji dělohy. V. 0'40 — 0"80 m. Květy světle žluté. Listy světle zelené. /S) dentata Pers. Listy i s lodyhou více chlupaté, hsty dolejší chobotnatě zubaté, až chobotnatě protisečné. 0 Červen, červenec. Mezi Inem v krajinách hornatých až na předhoří ; v krajinách, kde len se nepěstuje, jen zřídka a nestále. U Mostkova a Protiva- nova (Spitzner), u Mošlěnic blíže Kyjova. — U Baldovce blíže Prostěiova (Spitz- ner). V česko-moravském pohoří: u Jihlavy (Pokorný), u Bolíkova, Star. Hobzí, Slavonic a na j. m. (Oborny), Michov n Nov. města, u Ždáru a lložiiiky (Ha- velka), u Vídně, Věchnova, SUidnice. — Mezi Inem v mor. části Jeseníka, na- mnoze v typickém tvaru (Oborny), jako u Nov. vsi blíže Vclk. Losina. — Ve východní části: v okolí Tučap (Červinka), u Vsetína (Bubela), V Slezsku: u Tč- — 1871 — šíiia (Wiiuincr), Miiiclii, Uloi^-oLicc, Szczyrk u hřlska (Kolbcnheyi-r), koleiii Vid- navy (Viorliappor). /•/] hojná tnnzi Rajccm a Slouptíin (Makowsky), a Lclovic (Niessl), u Prolivanova (Spilzacr), u Kunšlálii a Olešaico (Clupck), n l>oubraviiika. — U Mdslkovie u Prostějova, zde celkem došli pořídkii, ač lii Wn se pěsluje (S|iilzner). Ve Znojemsku: u Biidkova, Námčšlé, Čížova a Bítova (Oborny). V česko-moravském pohoří: ii Dačic a Siavonic (Oborny), ii Telče, hojná u Oře- chová a Uliiinova, ii Uohi. Bobrové, Pikarce, Moravce, Nov. mésta, Lhotky a Žďáni. — V údolích Jeseníka: u Rejhartic a Velk. Losina. 531. Neslia DesT. Ěepiiika. 1635. X. pauiculata Desv. (Ř. latnatá) Lodyha přímá, nahoře namnoze latnatě větvitá a jako listy vidličnatými chlupy ± škrablavá. Listy podlouhlé až kopinaté, oddálené zoubkované, až celokrajné, střelo - vitým dolejškem přisedlé, nejdolejší v řapík zúžené. Hrozen posléz prodloužený. Šešulky malé, kulaté, síťkované cTubkované, na tenoučkých odstálých vícekrát delších stopkách, čnělka as zdéU šešulky. V. 0-15 — 0*50 m. Květv malé, žloutkově žluté. Myagrum pan. L., Rapistrum pan. Gárt., Vogelia pan. Horn. 0 íí včten, červen. Mezi obilím, Inein, n cest, na pustých místech, od ro- viny až na předhoří rozšířena. 532. Eiiclidium R. Br. Rukevník. 163(>. E. syriaciim R. Br. (R. zobánkovitý.) Lodyha vystoupá vá neb přímá, rozkladité větvitá a jako listy vidličnatými chlupy ± dra- slavá a šedá. Listy řapíkaté, podlouhle kopinaté, špičaté, v úzký řapík zúžené, celokrajné neb oddálené zoubkaté. Květy velmi malé. Šešulky kulaté, až vejčité, v zobánkovitou čnělku zakončíte, mrtnaté, na krátké stopce přímé. Kořen vřetenovitý. V. 0-10— 0'25 m. Plátky bílé, nepatrné, sotva znatelné. Anastatica syriaca L.. Bunias syriaca Gártn. 0 Květen. Trávníky, meze, kraje cest, pustá místa, v střední a jižní části porůzný. Mezi Telnicí a Sokolnicemi, při pravém břehu Svratky, na cestách II Uherčic (Makowsky), u Mčnína, Pavlovic a ještč u Brna (Oborny), u Blučiny, Podolí a Nosislavi (Niessl), u pohodnice a hřbitova u Hustopeče (Sehierl)!, při cestách mezi Hustopečí a Nikolčicemi (Pizehak), u Klobouk (Sleiger)!, mezi Cej- čem, Kobyhm a Bořeticcmi a u Kobylí velmi hojný, zde J. N. Bayerem 1850 pro území objeven. U Morkůvek a Krumvíře. * MyasTum Touni. Povázka. * M. perťoliatum L. (P. prorostlá.) Lodyha přímá, nahoře na- mnoze větvitá a jak listy lysá a sivě ojíněná. Listy podlouhlé neb podlouhle kopinaté, přízemní v rozetce řapíkaté, chobotnaté neb zubaté, lodyžní střelovitým spodem přisedlé, zoubkaté neb celokrajné. Stopky květní za plodu nahoře ztlustlé, duté. Šešulky hruškovité, dole válco- vité, nahoře v 4hrannou čnělku zašpičatělé, se stran trochu smáčknuté, — 1372 — nad plodným pouzdrem zdánlivě s 2 vedle sebe ležícími prázdnými pouzdry. V. 030-060 ni. P'lálky malé, žluté. 0 Květen, červen. Mezi obilím, úhory, velmi pořidlui a nestále. Pole 11 Kromí-řiže, zde hojná (Janka 18B6), rostlina lato zde bezi>ochyl)y zašla, po- něvadž Palla ji zde již nenašel. 533. Dentaria L. Kyčelnice. A) Listy Iříčetné. 1637. D. enneaphylla R. Br. (K. devítilistá.) Lodyha až blízko pod hrozen nahá, tamže obyčejně s přeslenem Hlistým. Listy ř a- píkaté, trojené, lístky podlouhle — až vejčilě kopinaté, krátce řapíkaté neb skoro přisedlé, nestejně hrubě pilovité, postranní na do- lejšku nestejnostranné. Hrozen chudokvětý, řídký. Květy dosti velilíé, převislé. Tyčinky z koruny vyčnívající. Šešule kopinaté, přímo odstá'é. Čnělka Skrát kratší než šešule. Oddenek pla- zivý, dlouhočlenný, dužnatý, skoro stejně tlustý, válcovitý, šupiny a listy vyvinující. V. O 20 — 0-45 m. Květy žlutavo-bíié. Gardamine enneaphylla R. Br. 2j- Duben, květen. "Vlhké, stinné lesy, žleby, hornaté stráně, v pahorkatině a předhoří rozšířena. V brněnském kraji: v Písařkách, u Veveří, v údolí Svi- tavy a ve postranních údolích od Adamova až k Blansku, u Sloupá a odtud až k Boskovicům, od Letovic až k M. Třebové (Makowsky), u Krtin a Oslrovaěic (Niessl), na Netiehové u Lomnice (Pluskal), ve „Vraním hnízdě" u Brodku blíže Nezamyslic a u sklárny za Prolivanovem (Spitzner), Hornbork u Svitavy (Niess- ner), u Ivančic (Schwoeder), Kozí žleb u Obran a odtud až k Ochozi, Kanice, Vranov, Ostrov, Holštýnsko, Lažánky, Herolice, les nad Žernůvkou u Voliančic, Tišnov, Itoiibravník, Bystrc, Holedná u Jundrova, Kohoutovice, Strelice, Vomice, Tečice, Obora u Slavkova, Lulč, Velk. Pavlovice. — Ve Znojemsku: Nániěšt a Senolirady (Pioemer), Lančov, Hardek, údolí i>yje mezi Hardekem a Nov. IJrádkcm (Oborny). V Jihlavsku: na Špicberku u Jihlavy (Reichardt), lesy u He- raltic a ve Vilímovickém lese u Třebíče (Zavřel), v Zátokách za Nov. vsí (Ha- velka), Žákova hora (Kovář). V sev. Moravě: v lesích za Ospilovem a u Zkame- nělého zámku u Milkova (Slavíček), u Střelné (Burghauser), Měšťanský les u Siiuiberka (Oborny), údolí Bučinské u Zábřeha (Pánek), Piadersberk u Wiesen- berka (Bittner), u Rymařova (Schieri), a roztroušena v údolích Jeseníka (Oborny), Klessengruřit na Klads. Sněžníku (Weberbauer). V uh. hradištském. kraji: Brdo u Kroměříže (Zahradník), listnaté lesy u Mikovic (Schlógl), hřebenem Javořiny a hojně na Lopeníku (Holuby). Ve východní části: u Všeminy, v Háji u Koje- tína a les Zavrať u Prlova (Ig-. Pouč), les na Piičce blíže Tučap (Červinka), Holý vrch a j. m. u Rusavy (Sloboda), u Hoštálkova a v lese „Huboký" u Vsetína (Bubela), hojná kolem Halenková (Ulehla), Ostrá hora u Vsetína, v údolí Červin- kově, Rybníčky, Gáb. — Porůzná u Val. Meziříčí (Klanic), Kamenárky n Rož- nova, na Javorníku, Kičeře a j. m. u Frenštátu. — U l>omoracu rozšířena, 11 Nov. Jičína, zde u Čertova mlýna s 5čctnými listy (Sapetza), Městský b-s u LipníUa (Bnrghaiiser). V Slezsku: Kameralná Ligoika: na Suchém a Krzywém, u Nýdkii na Filiptíc s l>. biilbiiera (Kotula), Machova Góra u Ustroně a na Tulu — 1373 — (Wimmer), Ostrý, Kohyněc a u KoíisU*' (Kolltciilioyer), na Mal. Canloryin (Fiek), horské liřboly mezi Podtiloii a Kolarzcni (KoUscliy), losy koleni Rcivízii a na Leiterberku (Gr. Fl.), v lesích vyššího Jeseníka od Pradřda až k Hockšárn (Vierhapper). 1638. D. glaiidulosa W. et Kit. (K. žláznatá.) Lodyha přímá až blízko pod hrozen nahá, zde s přeslenem Sčetných listův. Lístky velmi krátce řapíkaté, podlouhle kopinaté, nestejně hrubě i střihané pilovité, lysé a někdy jak lodyha roztroušeně chlupaté, řapík při spodu obak se žlázkou. Hrozen 2 — 5 květy. Květy přímé. Plátky 2krát delší tyčinek. Šešule kopinaté, v čnělku ponenáhlu zúžené. Od- denek plazivý, prodloužený, dužnatý, šupiny a lupeny vyvinující. V. 0-15—0 25 m. Plátky nachové. Gardamine gland. Gelak. 4 Duben. Slinné humusové lesy jen ve východní části: v Sh-ážnici u Ko- jetína (Ign. Pouč), hojná v lesích kolem Vsetína (Bubela), léž v lese Bečevny (Živolský jun.), rozšířena u Valaš. Meziříčí (Klanic), za Piožnovem ve vyšších Beskydách směrem k Těšínsku na více místech (Reissek), na Piadhošti, na Smrku u Celadné a v lesích Domorackých (Sapetza), u Rožnova a Frenštátu. — U Huk- vald (.lakl), u Hranic (Vogi), úklony Ondřej níkn u Frýdlandu (Oborny), v roklinách na Šlaudli u Místku dosti hojná (Gogela). V Slezsku : lesy na Lysé hoře (Ma- kowskyj, na Yelk. Ostrým nad Koszarzyskem (Schube), u Těšína při 3. jezu a u Blogotic (Kolbenheyer a Fiek), u Bčlska kolem Bystré obecná, na Grabině (KolbenlieycrJ, v horách Bělských hojná ('Baier), Mnichi (Kotschy), na Cantorym (Fiek), u Polomy a v údolí Lomné (W. Fl.), hojná na Baranii a Stazówce (Ucchtrilz), u Ustroně (Milde). B) Dolejší listy zpeřené, hořejší jednoduché, kopinaté. 1639. D. bullbifera L, (K. cibulkonosná, zubová bylina.) Lysá. Lodyha přímá až do polou nahá, výše listnatá. Listy stří- davé, řapíkaté, v úžlabích s pupeny načernalými, rozmnožovacími, dolejší 2 — 3 jařmě peřenosečné, následující 3 četné, nejhořejší jednoduché; lístky ko- pinaté až podlouhlé, nestejně vroubkovaně pilovité. Hrozen krátký ko nečný. Květy přímé. Tyčinky asi do polou plátků v. Šešule kopinaté, v dlouhou čnělku zúžené, odstálé. Oddenek skoro stejně tlustý, válcovitý, dužnatý, plazivý, četnými, tlustými šupi- nami jako zubatý, lupeny a lodyhy vyvinující. V. 040— 0-60 m. Květy dosti veliké, růžově fialové, řidčeji skoro bílé. Gardamine bulbiíera R. Br. 2j- Duben, květen. Vlhké, slinné lesy, výslunné a keřnalé straně, v pa- horkatině, zvláště studenější a v předhoří rozšířena. V brněnském kraji : v údolí Josefském u Adamova, Nov. Hrad, kolem Blanska, u Sloupá, na Babím lomě u Vranova (Makowsky), u Krtin, Tišnova, Tečic a Vomic (Oborny), na Neli- chové u Lomnice (Pluskal), u Abstorfa a na Hornbergu u Svitavy (Niessner), u Ostrovačic směrem k Veveří (Niessl), u Ivančic (Schw^oeder), les u Pole- hradic (Schierl), u Babic, Mal. Bukoviny, Holštýnska, Boskovic, Doubravníka, Slrelic, Pavlovic. — 'V Prostějovsku : ve Žbanovském, Krkavčím, Repešském 1374 žlcbu. na Kulérové a na Brnéncc rozlroušcna (Spilzner). — Ve Znojemsku : na Vlčím kopci u Námf-šli! (Roemcr), zřícenina ChrásCan, u Uilova, Jevišovic, Bo- janovic, v lesích na Mlýnském vrchu mezi Liliendorrem a Cižovém, u llardeku, Vranova a na Kozí slezce u Lukova (Oborny). V českomoravském pohoří: zde onde kolem Jihlavy, jako na Vys. Kamenu (Reichardl), v lese u Herallic blíže Třebíče (Zavřel), na Žákově hoře a v sousedních horách, u Vršan a Cikhajc. V sev. Moravě: u Milkova, Ospilova a Neclavy (Slavíček), u Slřelné (Burg- hauser), údolí Bučinské u Zábřeha (Pánek), u Koldšlýna směrem ke Kleinovým hutím (Uechlrilz). V uh. hradištském kraji : nezřídka v lislnalých lesích u Mi- kovic (Schlogl), na dolním kraji lesa Plechovce u Bzence, velmi pořídku (Bubela), hojná na Javořině a Lopeníku (Holuby). Ve východní části: v okolí Tučap (Červinka), u Rusavy (Sloboda), Hošíálkov v lese Huboký u Vsetína (Bubela), u Všeminy, Chraslešova a v lese Závrati u Prlova (%. Pouč), hojná kolem Halenková (Ulehla), při cestě od Rusavy k Hoštálko\'u, jako u Tří kamenův a na Holém vrchu, Ostrá hora u Vsetína, Cáb, Javorníky, Velk. Karlovice, Vy- soká, Salajské hájemství, Star. Hamry, Uvěz, Kamenárky a j. m. v Rožnovská, Frenštát. — Na Radhošti (Spitzner a Sapeiza), Kněhyni, Javorníku a na Smrku u Čeladné, v Domoráckých lesích (Sapetza), Městský les u Lipníka (Burghauser), u Podstatu (Reissek), na Palkovských hůrkách blíže Místku pořídku (Gogela). — V Slezsku: Cantory a Bílá Visla u Ustroně (Milde a Kotschy), na Tulu a Ma- chově góře (Wimmer), Kozubová (Ascherson), na Ostrým, Kohyňci, u Koňskí'; a v městském lese u Bystré u Bělska (Kolbenheyer) a i jinde v okolí Bělska hojná (Baier), na Štočku v . horním údolí Radwanów a Jablunkova (Schube), u Mal. Moravy, při Bílé Opavě, na Leierberku, Šafberku a j. m. u Karlovské studénky. — Jakož vůbec mezi 500 — 1100 m. v Jeseníku nezřídka (Fiek), na Leilerberku, Hockšáru a ve Velk. Kotlině a j. ((ír. Fl.), u Zuckmantlu (Gra- bowski), na Pradědu, hřebenem Hirschbadu, u Rejvízu, v rovině u Vidnavy až do hor (Vierhappcr). 534. Carílíímiiie L. Řerišiiice. A) Gard amin oid es Celak. Oddenek dlouhočlenný, plazivý, dílem listy» dílem šupiny vyhánějící. Šešule kopinalá, s tlustými, širokými semenicemi. Šíiůry semenní nejdoleji rozšířené. 1640. C. trifolia L. (R. třílistá.) Lodyha vystoupav á, bez- listá neb s 1 — 2 malými, 2 — Ssečnými neb nedělenými listeny. Li- sty přízemní, dlouze řapíkaté, 3četné, lístky kosníkově okrouhlé, krátce řapíkaté, útle brvité. Plátky 2 — 3krát delší než kalich. Šešule kopinaté, v čnělku mírně dlouhou za- končíte, odstálé. Blizna zšírí čnělky. V. 0-10— 0-15. Plátky bílé. '4 Květen, červen. Stinné, hunuisové lesy horské, kraje lesních potokův, v západní Části a v Beskydách porůzná. Pěsničky a Panáčkův les u Jihlavy (Pokorný), lesy u Růžené v okresu dačickém 1881 (Oborny), hojněji na Po- mersdorfské hoře u hradu Rakous v Doln. Rakousích blízko hranice moravské (Krenberger), les u Heraltic směrem . k Předínu blíže jedné chýše (Zavřel), dle Schlossera též u Svitavy a Mor. Třebovi', kdež však v novější době nalezena iu'byla. Les na Klessen.^rimlu t\a Kladsk. Saěžníliii. již v Prusku (Weberbauer); Racza holá v Beskydách haličských (Rehmannj. — 1375 — B) Encardamine Celak. Oddiinck prímovřtvitý nebo plazivý, toliko lupeny vyvinující. Šešule čárkovilá. Siujra semeuní tenká, nitovilá, nerozšířena. a) Semena nekřídlalá. Přízeniní lisly všeeky, jakož i lodyžní zpeřené ; líslky lislů přizeiiuiícli k dolejšku rapíkovitě zúžené, neb léž d(''lc řapíkalé. «) Bylina vytrvalá. Plátky opakvejčilé, prostřední 2 — 3král delší kalicha, s čepelí rovnovážné odslálou. 1641. C. amara L. (Ř. hořká.) Lodyha přímá neb vystoupavá, namnoze celistvá, tupě 5h ranná, neojínéná. Listy skoro lysé neb velmi roztroušeně chlupaté, 2—8 jařme, na d o 1 e j š k u v r o- zetku nesměstnané, řapíky na spodu neiíškaté. Lístky veliké, kratičce řapíkaté, řidčeji přisedlé, chobotnatě hrotnato-zubaté, na dolejších listech okrouhle vejčité, na hořejších vejčité podlouhlé, až podlouhlé, tupé. Plátky veliké, bílé, na nehtu nerozšířené, 3kiát, řidčeji 2krát delší kalicha. Tyčinky a čnělky málo kratší plát- kův, prašníky íialové. Šešule v dlouhou čnělku šidlo- V i t ě zakončené, přímo odstálé. B 1 i z n a malá, t e č k o v i t á. Oddenek vyhání listnaté výběžky. V. 0-20— 0-45 m. 2j- Kvčlen, červen, v horách i v červenci. Bařniy, pramenitá místa, břehy potokův a řek, příkopy, od roviny až na přehoří hojná, někdy i v horách. — U nás ve 2 tvarech: a) typica Uechtritz. Bylina lysá neb lodyha i s listy roztrou- šeně chlupatá (/?. hirta W. et Gr.) Listy oddálené, nelesklé, 2— 4jařmé, nejdolejší lístky často střídavé. Hrozen plodonosný volný, nejhořejší květy mladými šešulemi nepřerostlé. V celém území, zvláště v předhoří hojná. V okolí Brna: v Rajském le- síku (Makowsky!), u Kartouz, Obran, Bílovic, Ochoze, Jundrova, v 1'ísárkách, u Kohoutovic, Žebětína atd. b) Opizii Presl sp. Lodyha silnější a tučnější, namnoze dutá, hustěji listnatá. Listy četné, sbhžené, tmavozelené, 5— Sjařmé, lístky menší, sbhžené, namnoze stříčné, ku konci listu znenáhla menší, nej- dolejší pár obyčejně velmi malý, na spodu řapika. Květy a šešule na- hloučené, nejhořejší květy mladými šešulemi přerostlé neb dosažené. Lodyha, řapíky, stopky květní a někdy i šešule hustě a krátce srstnaté fO hirsuta Čelak, Bylina lysá, lodyha velmi silná, tlustá /í) glabra Uechtr. «) Klads. Sněžník (Celakovský), Sálviz (Spitzner), stráň Černého příkopu, úklony Fuhrmannštýnu, Studénková hole, pod Švýcarnou. — Na Pradědu, kolem Volských chlévu (W. a Gr.), kolem pramenův Opavy (Stein), na úklonech směrem ku Karlovské studénce (Uechtritz sen.), Petršlýn (W. a Gr.), Křemenný příkop, Kriech (Uechtritz), ve Velk. Kotlině (Grabowski), Tři studně (Bitlner). ;?) ve Vclk. kotlině (Bachmann), na Salvízu u Landeku í'S'>idel). — 1376 - . 1643. C. prateiisis L. (Ř. luční, žabi květ.) Lodyha přímá, oblá, dutá, sivě ojíněná. Listy králce mrtnaté, 4— mnoho- janné, p ř í z e m n í ir r o z c t c e, s lístky okrouhlými, úblatě zubatými neb vykrajovanými, řapíkatými, kloubem se oddělujícími, 1 o d y ž n i s ř a p i k e m n e o u š k a t ý m. Plátky dosti veliké, lilákové, řidčeji bílé, na nehtu zhusta s jednostranným zoubkovitým rozšířením. Ty- činky a čnělka '/s — Vs ^^^ dlouhé jak plátkv. Prašniky žluté. Šešule čárkovité, s krátkou, přitloustlou čnělkou a hlavatou b 1 i z n o u, přímo odstálé. Oddenek krátkočlenný, bez vý- b ě ž k ů v. V. 0-15—030 m. 2j- Dubon — červen, v horách i v srpnu. Vlhká a bařhiná hika, kraje po- lokňv, břehy, příkopy, hojná až obecná, od roviny až na nejvyšíí pohoří'; jako im Pelr.šlýnu, ve Velk. kollhič, pod Ovčírnou, ve Svinském přikopu, u Jeleni studénky ald. U nás v odrůdách : /i?) p a ] u d 0 s a K n a f . sp. Rostlina silnější, až 050 m. v. Lístky listů kdyžných zřetelně řapikaté, tiamnoze celokrajné, vejčitč podlou- hlé až podlouhle kopinaté. Plátky veUké, namnoze bílé. Bylina G. amara poněkud podobná. j) Hayneana W e 1 w i t s c h. sp. Byhna nižší, mnoholodyžná. Listy lodyžni četné, obyčejně 7 — 10, líátky menší, velmi sblížené, celo- krajné. Plátky menší, namnoze bílé. Bylina G. Mathioli podobná. d) r o t u n d a t a F o r m. Listy přízemní s lístky skoro okrou- hlými, na dolejšku ledvinkovitě vykrojenými. Bylina štíhlejší a slabší. ^) Pořidku. U Soběšic a Malostovic. — Na Slatině u Krumlova (Zinnner- uiann), u Hlubokých Mašůvek a v Popickéni žlebu u Znojma (Oborny), n Napa- jedel (Theimer), u Uhers. Hradišlé (Schlogl), u Wiesenberka (Oborny), u Mal. Moravy, y) Dosti porůzná. U Znojma a v nížinách při Dyji od Hevlina dolů nezřídka (Oborny), u Břeclavi. — Kolem Kroměříže (Ulehla), luka na Doubravě u Bzence (I3ubela). d) Na zaplavených suchých místech, porůzná. U Žabovřesk, Kuřími, Rychtářova a j. /5) Rostlina 1 — 21etá. Plátky úzce klínovité, až čárkovité, přímé, malé, někdy i žádné. 1643. C. hirsuta L. (Ř. srstnatá.) Lodyha přímá neb vystou- pavá, hranatě rýhovaná, na dolejšku s rozetkou čerst- vých přízemních listův, dosti lysá, až srstnatá. Listy 2 — 5jařmé, roztroušeně srstnaté, lístky dolejších listů řapikaté, okrou- hlé, úhlatě zubaté neb vykrajované, hořejších podlouhlé, až čárkovité klínovité; řapíky na dolejšku bez úsek. Plátky bílé, malé, přímé. Šešule čárkovité, krátce zakončíte, namnoze přím é. a) m u 1 1 i c a u li s H o p p e spec. Oddenek obyčejně víre lodyh ženuiíci. Lodyhy dosti lysé. Listy lodyžni krátké, od sebe _ 1377 — odstálé, nekryj icí se, 3 — 4 jařme, lístky dolejších listů širší, vykrajované, prostředních a hořejších dosti malé a celokrajné. Ty- činky obyčejně 4. Šešule nap,řjmých stopkách přímé, hořejší nad květy daleko sahající. V. 010 -0-30 m. G. hirsuta Link et Aut.i G. hirsuta L. /?) silva- tica Gaud v Mak. květ. brněn. kr. (^ a (3 Duben, květen. Stinná a vlhká lesní místa, též na vápně, po- rídku. Kolem Adamova (Theimer a Oborny), u Babic a v údolí Punkvy u Blanska (Theimer), Rejvíz ve Slezsku (Piichler), Josefské údolí, les u Klepačova a u Blanska. Ve východní části : u Jasené a Všeminy (Pouč). b) silvatica Link sp. Lodyhy namnoze jednotlivé neb málo četné, srstnaté. Listy 4—6 jařme, na lodyze veliké, ve- spolek částečně se kryjící, též hořejší s lístky dosti velikými a širokými, dolejší s lístky zřetelněji zubatými. Plátky malé, bílé. Tyčinek 6. Šešule na odstálých stopkách přímé, kratší než pří a), tudíž květů nemnoho přesahující. V. 0-08— 0-20 m. G. hirsuta L. v. campestris Fr. 0 a 0 Květen, červen, v horách též v srpnu. Stinné a vlhké lesy, v sludenější pahorkatině a předhoří až do hor porůzná. V brněnském kraji: na Dubině u Lomnice s a. (Pluskal), u Kunštátu a u Olešnice (Clupek), neroste ve ve Znojemsku, v. Jihlavsku: v lesích u Růžené a Dačic (Oborny), u Devíti skal na Žákové hoře (Havelka). V sev. Moravě : v Kostelním lese u Šumberka, zde prý též a) roste (Paul), lesy kolem Střelné (Burghauser), u Velk. Losina při výstupu k Studánkové holi u Annaberku (Oborny), Špicberk, u Uhlířských chýší a na j. m. v údolí Merty u Teplice, Pradědův les mezi Krumberkem a Raško- vem. Ve východní části: na Javořině a Lopeníku (Holuby), u Rusavy hojná, zde prý též a) roste (Sloboda), Semetín a Vsetín (Bubela), u Rožnova (Kotek), lesy na Kněliyni u Celadné (Sapetza a Makowsky), na Smrku, Javorníku, Dluhé u Čertova mlýna blíže Nov. Jičína, na Pernavské g-óře u Star. Jičína (Sapetza), při strouze mlýnské u Sviadnova nehojně, na Podolánkách, u Salajky, na Be- skydu a Baraní (Gogela), les Studenčany blíže St. Hamer. — Ve Slezsku: úklony Lysé hory a Malchovského vrchu (Oborny), les Ptačinky a potok u Střední Lomné. — Nad mlýnskou struhou u Těšína, u Ustroně, na Cantorym, při Bílé Visle a na Dunaezym u Bělska (Kolbenheyer), na Kiczeře (Hetschko), pod Kozlem u Gór. Olszyn (Bayer). V Jeseníku: u Einsiedlu, Karlovské studénky, Rejvízu, na Vidlici, Leiterberku a j. roztroušena, u Zuclímanllu (Gr. Fl.), u Ludví- kova. — Při Vidné u Vidnavy, lesy na Kopřivné, kolem Zi^hartic, u Supíkovic, od Vidlice až na Hockšár (Vierhapper), u Waldenburku (Oborny). 1644. C. impatiens L. (Ř. nedůtklivá.) Lodyha přímá, hra- natě rýhovaná, bohatě listnatá, nejdoleji s listy již uschlými. Li- sty světle zelené, útlé, 5— 9 jař mé, roztroušeně jemně pýřité až skoro lysé, lístky dolejších listů řapíkaté, ve j čité, 2 až 5klané, v neplodných rozetkách okrouhlé, lístky hořejších listů podlouhlé neb kopinaté, špičaté, krátkořapičné, na- mnoze 3klané, řapiky na dolejšku hluboce střelovitě 87 — 1378 — úškaté. Plulky čárkovité, oprchavé neb žádné. Šešule dlouze gidlovitě zašpičatělé, šikmo odstálé. V. 0*20 — O 50 m. Plátky ze všech nejmenší, bílé. .© a (5^ Kvélen, červen. Stinné lesy, rokle, lesnaté stráně, paseky, od roviny až na předhoří k 850 m. rozšířena. V brněnském kraji hojná (Makowsky), dle Clupka neroste kolem Olešnice. — Y Obore u Lomnice (Pluskal!), u Brna, Cernovic, Adamova, Sloupá, Rosic a j. m. (Oborny!), u Račic (Spitzner), při pramenech Stříbrného poloka, na Hornbcrku u Mor. Třebové (Czerny), u Ivančic (Schwoeder), Obora u Krumlova (Zimmormann), Cáskovéc u Klobouk (Steiger), Ochoz, Kanice, Obrany, ftečkovice, údolí Punkvy, Macocha a j. m. u Blanska, Holštýnsko, Ostrov, Vohancice, l>oubravník,- Doln. Bobrová, Kunštál, Boskovice, Usobrno, Lelovice, Tečice, Vyškov, Břeclav, Pošlorna, Nov. ves. — V Prostě- jovsku: ve Žbánovském, Jahodovém, Orhčím, Krkavčím, Vícovském, Repešském a Ptenském žlcbu, na Kutěřově, Kladovci, Pioháči, u Mysliovic, Drahan, Baldovce a Hradiska (Spilzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemer), Pelcberk u Milfrouna, údolí byje u Znojma, u Devíti mlýnův. Nov. Hrádku, v lesích u Bítova, Vranova, Ha;rdeku, Čížova, Paulic á j. hojná (Oborny). — V česko-moravskéni pohoří: Vysoký kámen u Jihlavy (Beichardt), Slavický les u Třebíče (Zavřel), les na Jámě u Chvalic blíže Slavonic, v údolí Dyje pod Star. Hobzím (Oborny , Špi- tálský los u Bystřice n. P., Vitochov, Chudobín, Zvole, Nov. město. — V Olo- moucku a sev. Moravě: Grýgovský" les (Vogl a Makowsky) a Chomoutovský les u Olomouce (Mik), kolem Zkamenělého zámku u Milkova (Slavíček), jeliličnalé lesy a Střelné (Burghauser), Rudolfov u Zábřeha (Pánek), Sudkov (Paul), u Roudna a Berouna (Rieger a Gans), u Wiesenberka a v údolích Jeseníka (Oborny). V uh. hradišťském kraji : Zámecká zahrada u Kroměříže (Palla), háje při Moravě u Uh. Hradiště (Schlogí), porůzná v lesích Plechovci, Bzinku a Háji u Bzence (Bubela), na Lopeniku a Javoříně (Holuby), u Rohálce, Zvolenova a v lese u převozu u Strážnice. — Ve východní čásh : v lese „Obrany" bWže Hostýna (Červinka), u Rusavy (Sloboda), hojná v Semětínských lesích u Vsetína (Bubela), u Všeminy (Pouč), blíže Čertova mlýna u Nov. Jičína, na Pečavské góře u Star Jičína, na Pískovné u Kopřivnic (Sapetza), Městský les u Lipníka (Burghauser). — Ve Slezsku: Ciso^nica u Těšína (Kolbenheyer), v Goleszowě (Fiek), Nikštein u Opavy (W. a Gr.), Mal. Morava, Vidlice, Karlovská studénka (Gr. Fl.), u Vidnavy (Vierhapper). b^ Semena na konci úzce křídlatá. Nejdolejší přízemní listy nedělené, ostatní a lodyžní 1 — Bjařmě peřenoklané, s úkrojky na dolejšku širokými. 1645. C. resedifolia L. (Ř. rýtolistá.) Travozelená, lysá. Lodyha jednoduchá neb větevnatá. Listy přízemní dlouze řapikaté, nejdolejší okrouhlé neb okrouhle srdčité, nedělené, ostatní a lodyžní 1— 3jarmě peřenoklané, s úkrojky opakvejčitými až podlouhle klínovitými. R a- piky listů lodyžnich nejdoleji střelovitě drobné úškaté. Plátky podlouhle klínovité, přímé, 2krát delší než kalich. Šešule čár- kovité, znenáhla zašpičatělé, přímé. Oddenek krátkočlenný, přímově- tevnatý, s vřetenovitým hlavním kořenem. V. 003— O- 10 m. Plátky bílé. 2|- Červen — srpen. Skuhny a stěny skalní, jen na hřebenech Jeseníka- Skály na Koperníku, Studénková hole, Praděd, Deskové kameny, Pctršlýn, Velk. 1H79 Uollina (G. Fl.), Fiihriiiaiiiií.lýii (Uochliilz), Uliiišlýti.; na Ilockšáni nalezl jsnm roslliny již velmi uvadlé a neúplné, kleré snad? sem palří. 535. TuiTÍtis Dillcii. Strmobýl. 1646. T. glabra L. (S. obecný.) Lodyha ztuha přímá, jedno- duchá nelD nahoře přímo větvitá. Listy přízemní v rozetce, podlouhlé, chobotnatě zubaté, v řapík zúžené, travozelené a jako dolejší čásť lo- dyhy chlupy namnoze větevnatými mrtnaté, lodyžní podlouhlé až po- dlouhle kopinaté, nejcelejtM, spodkem hluboce srdčitě střelovitým ob- jímavé, sivě ojíněné, lysé. Plátky dosti malé, čárkovitě klínovité, přímé. Sešule naduřelé, k ose přitisklé, přímé, někdy jednostranné. V. 0'50— 1 20 m. Plátky žlutavě bílé. Arabis perfoliata Lamk. 0 Červen, červenec. Kraje lesův, krovišlč, paseky, keřnalé stránč, kame- nitá místa, meze, od roviny až na předhoří rozšířen, leč jen ojcdnčlý. Ve vyš- ších polohách : u Star. mčsta, v údolí horní Tise, v Křemenem příkopu u Fiy- mařova, u Vrbna, Karlovské studénky, Adolfovic atd. 536. AraMs L. Huseník. A) Turrilella C. A. Meyer. Chlopnft se zřetelným středním nervem. Plálky malé, čárkovitě klínovité. Lístky lodyžní srdčitě neb slřelovilč objímavé, neb okroulilým spodkem přisedlé. a) Brassicaefor mis. Lodyha a listy lysé, sivě ojíněné. Listy přízemní nečetné, v řapík dlouhý, k dolejšku úzký a bezkřídlý zúžené. Plátky odslálé. 1647. A. brassicaeformis Wallr. (H. brukvolistý.) Lodyha přímá, štíhlá, jednoduchá a jako listy lysá a sivě ojíněná. Listy celo- krajné, přízemní vejčité neb vejčitě podlouhlé, tupé, dlouze řapikaté, lodyžní hluboce srdčitě střelovi- t ý m spodkem objímavé, dolejší podlouhlé, ku spodu zúžené, hořejší podlouhle kopinaté, špičaté. Květy velmi malé, v nahloučených, za plodu velmi řídkých hroznech. Šešulě čárkovité, na stopkách šikmo odstálých. Oddenek krátkočlenný, posléz přímo větvitý. V. 0-50— 1-50 711. Květy bílé, prchavé. Podobá se nějaké Brassice. A pauciflora Garck. Turritis pauciflora Grimm. 2j. Květen, počátelí června. Stinné lesy, skalnaté žlcby, keřnaté neb ka- menité stráně, v střední a jihozápadní části porůzný. V údolí Josefském u Ada- mova, Theimreni 1865 pro území objeven. Zde zvláště hojný nad Evinou je- skyní. Hojnější ve Znojemském kraji: Mločí ^leb u Znojma, zříceniny Nov. Hrádek u Chráštan, Kozí stezka u Lukova, Umlauftberk mezi Hardekem a Nov. Hrádkem, nejhojnější na stezce od Podmole k Dlouhému Šobe^u a při potoku Hojce před Dlouhým Šobesem na více místech, v údolí Jevišovského potoka mezi Plavčí a Hlub. Mašňvkami (Oborny). Zavlečena v zámeckém parku u Vsetína (Dr. K. HanáčekV (^) Turrilae. Byliny ucojiněné a jako listy obyčejně mrtnaté. Listy pří- zemní v rozetce, v řapík široký a krátký křídlovitě sbíhající. Plátky přímé 87* — 1380 — 1648. Á. turrita L. (H. věžitý.) Lodyha přímá, jednoduchá neb nahoře větvitá á j a k o listy v i d 1 i č n a t ý ni i chlupy p ý- řitá, šedozelená. Listy vlnovitě zubaté, špičaté, pří- zemni elliptické až podlouhlé, v rapík křídlovitě zúžené, lodyžní podlouhlé, srdčitým spodkem objí- má v é. Květy v nahloučeném, šešule ve volném a prodlouženém hroznu. Plátky klínovité, odstálé. Šešulevelmi dlouhé, na- mnoze jednostranné, dolů sehnuté, zaškrcované, na kraji ztlustlé, brzy lysé, brzy vidličnatě mrtnaté ((3. lasiocarpa Uechtr.) Semena širokým, mázdrovitým křidlem objata. Oddenek vřete- nitý neb též plazivý, vicehlavý. V. 0-20 - 060 m. Plátky žlutavě bílé. 2|- Kveten, počátek června. Kamenitá a keřnalá mísla, horní žleby, stěny skalni, lesy jehličnaté, v střední a jižní čá*ti porůzný. V brnénském kraji : u Lomnice (Pluskal), Polavské kopce, mezi Klenticeini a Milovicemi (Schlosser !), hojněji ve Znojemsku: údolí Ledové u Vranova, zřícenina Chrašfan u Bítova, u Hnanic, Nov. Hrádku, Hardeku, vinice u Cižova, na Dlouhém Šobesu u Pod- mole, lesy kolem Čížova, Mločí údolí u Velk. Mašovic, Einsiedelleilhen u Popic. (Oborny) fí) s předešlou, leč řidčeji: Polavské kopce (Uechlrilz), údolí Ledové u Vranova, Nov. Hrádek, Hardek, Cížov, na Dlouhém Šobesu u Podmole, nej - hojněji u Velk. Mašovic (Oborny). 1649. A. hirsuta L. (H. srstnatý.) Lodyha přímá, jednoduchá, oddálenéji listnatá, chlupy delšími, namnoze jednodu- chými, hustě odstále .srstnatá, skoro šedozelená, jen nahoře přílysá. Listy přízemní rozetky veliké, dlouho čerstvé, podlouhlé, v rapík zúžené, lodyžní ve j čité podlou- hlé až podlouhlé, řidčeji vejčité, zubaté, se srdčitým, do- lejší s uťatým spodem, o d s t á 1 ý mi, namnoze jedno- duchými chlupy srstnaté, hořejší malé, často velmi oddá- lené. Šešule čárkovité širší než jich stopky, přímé, k ose přitisklé, trochu oddálené. Semena na špičce úzce kří- dlatá, jemně síťovitě tečkovaná. V. 0'25— 0-60 7n. Plátky malé, bílé. Turritis hirsuta L. (T) a '4 Květen, červen. Horská luka, skály, keřnalá a kamenitá místa, kraje Icsův, v pahorkatině a predhoří rozšířen. V brněnském kraji: v Písařkách u Brna, v údolí Svitavy u Adamova, u Klentic a Polavy (Makowský!), u Ce- bina (Pluskal!), u Rosic a M. Třebové (Oborny), u Klobouk (Sleiger !), u Čejce (Krumpholz !), Slatinské skály, Mordovna, na Hádech, zvláště na Šemberových skalách, údolí Josefské, Nov. Hrad, Blansko, zde hojný v údolí Punkvy, Suché údolí u Ostrova, Holšlýnsko, Sloup, u cihelen u Kohoutovic, Stráň u Morkůvck. — V Proslějovsku :• u Žešova a Čehovic.(Spilzner). Ve Znojemsku: zříceniny kolem Mikulova (Makowský), Trouznický mlýn u Znojma (Oborny). V Jililavsku : Zaječí skok, u Koskova ndýna, u železné puchérny a v Karlově lese (Reichardt), v Slavíčkem lese u Třebíče (Zavřel). V Olomoucišu : u Roudna a Berouna (Rieger a Gans), u Leštiny blíže Zábřeha (Pánek). V uh. hradišlském kraji: — 1381 — hojný u Uh. Hradiště (Schlog-l), borový lesík u bzeiieckého nádraží (Uechtritz), a porůzný na krajích roH a lesů kolem Bzence (BubelaJ, na Javořině (Holuby !), Holý vrch n Návojné (Dr. Hanáček). Ve východní části: u Rusavy (Sloboda), hojný kolem Vsetína (Bubela), u Jasené (Ig-. Pouč), na úpatí Štolové ii Troja- novic a na Kotouči *u Štramberka (Sapetza), porůzný v kamenci , Ostravice u Místku (Gogela). V Slezsku : u 2. jezu u Těšína a u Koňské (Kolbenheyer), na Tulu (Schupke), Horní grunt u Deštné (R. a M.), Heřmanice (Dr. Scholz), Opavice a Rleischwitz (Schramin), Sellenburk u Krnova (Spalzier), hrad Edelštýn u Zuckmanllu (Richter), sem též možno řadih: b) A. sagitata DC. (H. střelovitý.) Lodyha stejnoměrně hustě Hstnatá, nahoře často prutnatě přímo větvitá a jako Hsty chlupy jednoduchými, méně odstálými roztroušeněji srst- n at á, lodyha i rub listů již s hojnějšími, přitisklými, vidhčnými chlupy, pročež bylina zelenější, nahoře často lysá. Listy podlouhle vejčité až podlouhlé, m ě 1 č e j i zubaté, lodyžní namnoze delší než členy, vespolek se kryjící, dolejší. srdčité, hořejší střelovité, s oušky odslálými. Šešule v hroznu dlouhém husté, ztuha přímé, silně sploštělé a širší než u předešlé. Q sl ^- Květen, červen. Staré zdi, křoviště^ kraje lesní, v jižní a jiho- západní části velmi porůzný a často s předešlým pospolu. U Polavy a Morkůvek. — Při plotech Lednického parku (Niessl), v Hodonínském lese, u Divák a Doln. Bojanovic (Schierl), na Stolfirstu u N©v. Hrádku a na zdích zříceniny Nov. Hrádku, v údolí Dyje u Chrášfan, u Hardeku, na vinohradech u Čížova, Kozí stezka u Lukova, u Devíti mlýnův, v Popickém žlebu mezi Pepicemi a Trouz- nickým mlýnem, u Znojnaa, na Einsiedel — a Sonnleithenu u Popic, v Purkrábce u Znojma a na Turoldu u Mikulova (Oborny). c) A. siidetica Tauscli. (H, sudetský.) Lodyha dosti hustě listnatá, zcela lysá. Listy přízemní rozetky v dosti dlouhý řapík ztížené, roztroušeně chlupaté, listy lodyžní husté, podlouhlé, vykrajované, zoubkaté, dolejší po kraji brvité, ho- řejší střelovité, s oušky poodstávajícimi. Plátky dosti ve- liké, bílé. Šešule husté, ploché a široké. Křídla semen dosti široká. V. 0-20— 0-45 tn. A. Retziana Beurl. Q a 4 Červen, červenec. Trávníky a žleby v Jeseníku, pořídku. Při cestě od Švýcarny na Praděd k Winkelsdorhi (Uechtritz), Velk. kolHna (Grabowski). 1650. A. auriculata Lamk. (H. buškatý.) Lodyha přímá, tenká, namnoze sem a tam zprohýbaná a načervenalá, jednoduchá neb větevnatá a jako listy vidličnatými chlupy posá- zená, šedozelená. Listy oddálené zoubkaté, přízemní v rozetce, malé, podlouhlé, v krátký řapík ztížené, za květu nejvíce již uschlé, lodyžní dosti oddálené, vejčité až ve j čité podlouhlé, spodkem hluboce srdčitě střelovitým při- sedlé. Plátky čárkovitě klínovité, přímé. Hrozen přeřídký, stopky — 1382 - krátké, skoro stejně tlusté jak šešule, úzce čárkovité, šikmo odstálé, iysé neb odstále mrtnaté (,^. lasiocarpa). Semena krajem smáčknutým, tmavým obroubená. V. 0-06— 0-20 m. Kvítka bílá, drobná. 0 Duben, kvělen. Výslunné a kamenité kopce a slráné, zvlášlé na vápně pořídku. V obou tvarech na Polavských kopcích při cestě od kříže ku zříce- nině místy přehojný (Oborny), u Klentic. — Na Tnroklu u Mikulova (l)omas), na Kamenném kopci u Hustopeče (Rzehak), u Klobouk (Steiger), u Cebína (Pluskal). B) Euarabis C. A. Meyer. Chlopně se slřediiíin, někdy jen slabým nervem. Plátky podlouhle opakvejčité, rozkladitě odstálé. Listy lodyžní zúženým dolejškem přisedlé neb krátce řapíkalé. 1651. A. Halleri L. (H. ílallerňv.) Lodyha chabá, položená neb přímá, jednoduchá neb větvitá, lysá neb roztroušeně chlu- patá a jako listy tmavozelená. Listy neojíněné, dolejší okrouhle srdčité neb vejčité, úhlatě zubaté neb s 1—2 malými postranními laKičky, hořejší vejci tě podlouhlé, v krátký řapík náhle klínovitě zúžené. Kališní lístky vejčité. Plátky podlouhle opakvejčité, rozložené. Šešule čárkovité, trochu naduřelé, růžencovitě zaškrcované, odstálé. U d d e- nek vyhání nadzemní tenké, jednočlenné v ý b ě ž ky, tyto na konci s malou rozetkou listův, kořenující, příštím rokem v lodyhu vy- růstající. V. 0'10— 030 m. Plátky bílé, lodyha nestejně listnatá. 2|- Kvělen, červen, v horách později Vlhká a pramenitá místa, lesy, lesní luka, kraje lesův, v hornatých krajinách až na nejvyšší pohoří roztroušen. Ne- roste ve Znojemsku, leč již blíže hranice mezi Kajau a Karlslustem u Fladnic v Doln. Piakousích (Oborny). V Jihlavskti: na Zaječím skoku, ve Flanderském parku a u Spáleného -mlýna blíže Jihlavy (Pokorný). Ve východní části : u Hranic (Vogl), na Lysé hoře (Kolbenheyer). V .Jeseníku : na Koperníku, Hockšáru, Fuhrmannštýnu, Petrštými, ve Velk. kotlině (Gr. Fl.), dolů až k Hermanicům směrem k Zuckmanllu,- u Andělské hory (R. a M.), na Klads. Sněžníku (Uechtritz), pod Hradem k Žimrovicům (Svěrálí). 1652. A. areiiosa Scop. (H. píseční.) Lodyha přímá neb vy- stoupavá, jednoduchá nebvétvitá, nejdoleji odstále srstnatá, nahoře roztroušeně chlupatá až lysá. Přízemní listy v ro zetce r o z 1 o ž e n é, ± dlouze řapíkalé, podlouhlé lyrovitě peřenoklané, obak s 3-9 odstálými lalůčky až zubaté, řidčeji skoro celokrajné, lodyžní podlouhlé, až čárkovité podlouhlé, k dolejšku znenáhla zúžené, dolejší peřenodílné neb zubatá, hořejší celokrajné až vykrajovaně zubaté a jako dolejší vidličnatými chlupy posázené. Šešule čárkovité, v y- s t o u p a v é. ploché, mnohem širší n e ž j i c h stopky. Od- denek jednoduchý neb pHmovětvitý, bez výběžkův. — 1383 — V. 0-10 — 0-30 m. Plátky dosti velik.é, lilákové neb bílé. Sisym- brium arenosum L., A. arenosa Scopl. ampl. «) genuina Čelak. — . |S) feroěiisls Fl. dan. spec. s malou rozetkou, jejiž listy skrovněji chlu- paté a jen asi 3 lalůčky obak opatřeny, y) integrifolia, listy nedělené, toliko zubaté. Q a 2j. Duben, květen, na podzim podruhé. Skály a skuliny skalní, ka- menité a keřnaté kopce a stráně, křoví v pahorkalině až na vysoké pohoří místy hojný až obecný, jinde zase ho není. V brněnském kraji: jižně od Blanska obecný; kolem Kunšlálu a Olešnice neroste (Makow^sky) ; sever. vých. úklony Hornberku blíže M. Třebové (Niessner), obecný v okresu krumlovském, vyš- kovském a sem tam v okresu kyjovském. Ve Znojemsku: od Náměště dolů v celé pahorkatině hojný, kolem Znojma obecný. (Oborny). V uh. hradišlskcm kraji: hojný u Uh. Hradiště (Schldgel), na zdích zříceniny v Buchtově (Bubela), na Javořinč (Holuby). Ve východní části : u Rožnova (iColek), na Kotouči u Štraái- berka, na Pískovné u Kopřivnic (Sapetza), u Hranic (Vogl), les Grunt u Podstatu, Arturova stráň u Michalova, v Kysiířových Selských lesích. — Ve Slezsku : Wieg-štýn blíže Opavy (R. a M. a Svěrák), na Sludénkové holi, na Pradědu ve Velk. kotlině' (Gr. Fl.), jednou na Písečném kopci u Vidnavy (Vierhapper). /?) posud v území nenalezen y) 1876 a 83 na Hádech u Obran. 1658. A. petraea Lamk. (H. skalní.) Trs mnoholetý, mnoho- hlavy, m n o h o 1 o d y ž n' ý. Lodyha tenká, namnoze jednoduchá, nejdoleji nahá. Rozetky malé, jich listy příkožnaté, tmavoz elené, dlouze rapíkaté, podlouhlé až podlouhle opakvejčité, dílem celé, dílem chobotnatě zubaté neb lyro vité zastři- hované, obak 1 — 41aločné, obyčejně jednoduše chlupaté, listy lodyžní celokrajné , lysé ne bnejdolejší trochu srstnatý. V. 0-10— 0-25 ni. Plátky bílé a jako šešule 2krát větší než u pře- dešlého. 2|- Duben, květen. Skály, v štěrku, pořídku. Na rule a žule kolem Oslavan ! a Náměště (Roemer), u Ivančic (Schwoeder !), na Táboru, Vídenských skalách a sv. Florianku u Krumlova (Zimmermann!), Marian.ská studénka a v údolí Rokytné tamže. — Zřícenina Obrany blíže Rusavy (Sloboda). 537. Barbarea R. Br. Barborka. 1654. B. viilg-aris B. Br. (B. obecná.) Lysá. Lodyha jedno- duchá neb nahoře odstále větevnata. Listy spodem srdčitě střelovitým objímavé, s oušky odstálýmí, nejdolejší lyrovitě peřenodílné, s 2-4 úkrojky postranními, podlou- h 1 ý m i. jichž nejhořejší zšíří okrouhlo-vejčitého, vykrajovaného, ko- nečného úkrojku, prostřední na dolejšku peřenoklané; nejhořejší vejčitě klínoví té, zpředu střihané zubaté, řidčeji pe- řenoklané. Plátky podlouhle opakvejčité, 2krát delší kalicha. Šešule v přitlpustlou čnělku znenáhla ztenčené, přímo až rovnovážně odstálé. V_ 030 — 0-7,5 m. Plátky zlatožluté. Erysimum bnrbarea L., B. lyrata Aschers. U nás též: - 1384 - /9) arcuata Rchb. Lodyha odstále větevnatá. Še- šule trochu prodloužené, užší, nanejvýš 1 mm. š., ploštější, obloukem vystoupající. Erysimum arcuatum Opiz, Barb. ibe rica et taurica DG. 0 řidčeji 2j.. -Duben— červen. Luka, meze, příkopy, poříčí, sliáně, od ro- viny až na předhoří hojná až obecná /3) řidší.. V brněnském kraji roztroušena (Makowsky), u Náměště (Roemer), u Vranova, Únašova, Šumwaldu atd. (Úborny), kolem Jihlavy : u železné puchérny, v údolí Jihlavy, u Koskova mlýna (Rei- chardt), u Dačic (Oborny), u Telčej Velk. 'Meziříčí atd. Dle Schlossera na březích Bečvy u Hranic a Přerovy. 1655. B. stricta Andrzej. (B. tuhá.) Lodyha nahoře s větvemi přímo odstálými, z počátku často vlnovité zprohýbanými. Listy žlutozelené, spodem srdčitě střelovitým objímavé, s oušky přiléhají- cími, dolej ší listy vej čité, neb podlouhle vejčité, vrapík skro- j e n é, vykrajovaně vroubkované, nedělené neb obak s 2 — 3 malými laiůčky na řapíku, prostřední listy nejdoleji s 1 neb 2 krátkými laloky, hořejší podlouhle opakvejčité, vroub- kované zubaté, v srdčitou spodinu skrojené. Plátky klínovité, o Vs delší kalicha. Kápovité konce lístků kališních ště- tičkovité chlupaté. Šešule v tenčí čnělku náhle za- končené, na stopkách přímých k prodloužené ose hroznu přitiskl é. V. 050— 1"00 m. Plátky jasněji zlatožluté. Dle velikých konečných úkrojků snadno ji poznati. B. adpressa Mann. in sched. dle Gelak., B. vulgaris ^) slricta Tausch, Neil etc. 0 Květen, červen. Vlhká a bařinná luka, poříčí, břehy, příkopy vodní, někdy s předešlou, toliko v nížinách porůzná. U Měnína, Stracholína, Vistonic a Nov. mlýna při Dyji obecná (Makowsky), luka v parku u Lednice (Niessl), u Telnice, Morkůvek, Šakvic a Polavy. — Kolem Mikulova (Domas), na bře- zích Moravy au vod stojatých u Olomouce porůzná, jako mezi Láskami a Cho- moutovém, mezi Hajčínem a Láskami (Makowsky), břehy Sázavy u Záhřeha (Pánek), bařinná luka mezi Pískem a nádražím u Bzence (Bubela), při Odře u Kunvaldu a Životic (Sapetza), 538. Nasturtium Reichb. Potočnice. 1656. N. officinale K. Br. (P. lékařská, řeřicha potoční.) Lodyha na spodu plazivá a kořenující aneb ve vodě plovoucí, hranatě rýho- vaná, dutá, větevnatá. Listy přídužné, zpeřené, dolejší namnoze 3-» hořejší 5— 15četné, lístky vykrajované, vejčité až vejčitě podlouhlé, po- stranní zúženým dolejškem přisedlé, konečný větší řapíkatý. Plátky 2krát delší kahcha. Gnělka ztloustl semenhíka. Šešule čárkovitě válco- vité, naduřelé, ohnuté, na stopkách rovnovážných neb sehnutých; stopky as zdéh šešulí, leč tenčí než tyto. D. 0'20— 080 m. Plátky bílé, prašníky žluté. Od Gardamine - 1385 - amara mnohem menšími květy, přitloustlou čnělkou a žlutými praš- niky rozdílná. N. aquaticum Wahl., Sisymbrium nastur. aquaticum L. 2j- Květen — červenec. Potoky, prameny, příkopy. Jevíčko (Czerny), pří- kopy u Star. města a Uh. Hradiště (Schlógl), u Hukvald (Jackl), dle Kotka u Rožnova; kolem M. Třebové (Domas), dle Czerného již zde více neroste. — U Obědné blíže Sumberka (Dr. Hanáček), luka u Janovic blíže Rymařova (Schierl). 539. Hesperis L. Večernice. 1657. H. matronalis L. (V. nevonná.) Lodyha přímá, nahoře větevnatá, dole nazpět srstnatá a jinak krom listův a stopek květních jednoduchými a vidličnatými chlupy draslavá až p ř í ] y s á. Listy žlutozelené, vejčitě kopinaté, až koplnaté, zakon- číte, vykrajovaně zoubkované, až hrubě zubaté, dolejší zřídka lyrovitě zastřihované a řapíkaté, hořejší krátce řapíkaté, až skoro přisedlé, na dolejšku zaokrouhlené neb uťaté. Kališní lístky podlouhlé, přímé, nahoře široce bělomázdřité, zdélí neb kratší stopky květní. Plátky široce opakvejčité. Šešule čárkovité, na stopkách odstálých přímé neb obloukovitě vystoupavé. V. 0'40 — 100 m. Květy veliké, světle lilákově nachové, pod večer vonné. Kalich namnoze barevný. H. inodora L. (?) a 2j. Květen — červenec. Kamenitá a keřnatá místa, křoví, meze, úklony; porůzná, místy jen zdivočelá. Kolem Brna: u Moravan mezi Bystrcí a Veveřím (Reissek a Makowsky), mezi Blučinou, Židlochovicemi a Nosislaví (Makowsky), kopce u Obran, Rybníčky u Kartouz, Řečkovice, Medlánky, Ořešín, Černá hora, Doubravnik, Rosice, Zastávka, Šaratice. — Kolem Prostějova pěstovaná, leč nikde zdivočelá (Spitzner), v zámecké zahradě u Kroměříže zdivočelá (Palla), kolem Jihlavy (Oborny), u Nov. města (Havelka), u Berouna (Gans), zdivočelá v zá- mecké zahradě u Velk. Losina. — Ve východní části: zdivočelá u Tučap (Červinka), na březích Bečvy u Vsetína (Bubela), u Val. Meziříčí (Klaníc), při cestě od Rusavy k Hošfálkovu a sice na mýtině „Nad planou" dle zdání divoce a u Cejšků jen zdivočelá; zdivočelá u Šlramberka a Lichnova. — Zdivočela v parku u Rožnova (Kotek), u Nov. Jičína (Sapetza), u Huckwald (Jackl), místy zdivočelá u Místku (Gogela). V jednom příkopu u Ustroně (Schube) v Kate- řinkách a selských zahrádkách kolem Opavy (Svěrák), na hřbitově u Vidnavy 1872 zdivočelá. h) H. runcinata W. et Kit. (V. kracovitá.) Lodyha, listy a stopky květní hustými chlupy žláznatými skoro lepkavé a roztroušenými jednoduchými, zřídka jednotlivými, vidli- čnatými chlupy pýřité. Listy hlouběji vykrajovaně zubaté, na dolejšku skoro zastřihované, dolejší kracovitě lyrovité. Lístky kališní užší a delší, po kraji méně široce bělomázdřité, stopky květní namnoze delší. P 1 á t k y světle fialové, podlouhle vejčité. Šešule na stopkách přímo odstálé. 0 a 2|. Květen — červenec. Kamenité a keřnaté meze, kopce, ploty, křoví, v jižní a střední části porůzná, porídku zdivočelá. V brněnském kraji: u Ni- — 1386 — kolčic blíže Hustopetie, 'V křoviiiách při Svralce u Uherčic (Makowsky) u Polavy (Uechtritz), ■ u Klenťie (DmTfia,s), a sice pod zříceninou mezi Pouzdřany a Strachotínem (Schierl), u Cáskovce blíže Klobouk (Steiger), Kolby u Uherčic, pořídku u Husto- peče a u Milovic. — Ve Znojemsku: ve Frauenholcu u Tasovic, u Milfrouna, Hradištč a v údolí Dyje mezi Znojmem a Trouznickým mlýnem u zříceniny Chráštan (Oborny). U Jihlavy : v křovinách na Heulosu pouze zdivočelá, leč hojná a slálá (Pokorný), v jednom plolu u Dčtřichova blíže Unčova pouze zdivočelá. 1658. H. tristis L. (V. smutná.) Lodyha přímá, nahoře vět- vitá a jako hsty dl o uz e h u ň a t á. Listy ve i či tě kopí na té neb k o p i n a t é; d o i e j š i t u p é, ř a p i k a t é, za doby květu ještě čerstvé, hořejší přisedlé, špičaté neb zašpičatělé. Lístky k a 1 i š n í podlouhlé, t u p é, přímé, chlupaté, nahoře s úzkým mázdřitým krajem, zdélí stopek květních. Plátky čárkovitě kopi- naté, tupé, chabé, nazpět ohnuté a často skroucené. Šešule velmi d 1 o u h é, ploché, zaškrcované, lysé, často r o v n o v á ž n ě odstálé. V. 0-25 — 0-40 m. Plátky špinavě žlutozelené, hnědě fialově žil- naté. Květy v noci silně vonné. 0 Květen. Suché a výslunné kopce, trávníky, meze, cesty, v jižní části porůzná. Hojná na Polavských a Mikulovských kopcích, kolem Nov. vsi, Nov. Sídla a Drnoholce (Reissek), kraj lesní u Vranovic, meze mezi hustopečským nádražím a Šakvicemi (Schierl), u Lednice (Oborny), Selce. — ■ Úklony Kamen- ného kopce u Tasovic, na Pelcberku u Milfrouna, při cesté od Pelcberku k Na- šeticům, zvláště ve vkleslině mezi Šibeničníkem a Sexenberkem, mezi Našeticemi a Bohumělicemi, v lese Hoji mezi Hrušovany a Božicemi (Oborny), dle Schlossera u Kroměříže a Napajedel, kdež však již neroste. — U Kunovic blíže Uh. Hra- diště pořídku (Schlogel), v Hodonínském lese (Rohrer). 540. Steiiophragma, Čelak. Cluidolbiiilía. 1659. S. Thaliaimm Čelak. v květ. okol. praž. (Gh. rolní.) Lo- dyha 1 — mnohé z jedné rozetky spodních listův, dole odstále mrtnatá, chudolistá. Listy brvité a roztroušenými vidličnatými chlupy posázené, přízemní řapíkaté, kopisťovité, vejčilé, vejčitě podlouhlé neb vejčitě kopinaté, lodyžní mnohem menší, kopinaté až čárkovitě kopinaté, ku spodu zúženě přisedlé. Plátky riiahnké, úzce klínovité. Sešule řídké, málo delší nitkovitých stopek, daleko odstálé. V. Q-IO— 0-25 m. Plátky bílé. Na pohled Arabis podobná, leč od této plodem a semeny rozdílná. Arabis Thaliana L., Sisymbrium Thal. Gay et Mon. © a (3 T)uben — červen. Suchá výslunná a písčitá místa, meze, cesty, hráze,' kopce, trávníky, od roviny až na předhoří obecná. 541. Sisymbrium L. Huleyiiík. A) Byhna s vytrvalým oddonkom. Listy nedělené. Semena na špičatém konci se špičatým přivčskcm. — 1387 — 1. Nor ta DC. ňešulc čárkovilá, od?,lálá. Chlopně IřlžiliK', přihrádka bez nervův. 1660. S. strictissimum L. (H. nejtužší.) Lodyha silná, tuhá, přímá, nahoře latnatě větvitá a jako listy měkce chlupatá Listy tmavozelené, vespod bledší, husté, krátce řapíkaté, podlou- hle kopinaté, špičaté, nestejně vykrajovaně zubaté. Kalich odstálý. Šešule čárkoví: é, dosti oblé, hrbolaté, 2 — 6krát delší své tenčí stopky, namnoze nazpět ohnuté. V. 0'60 — 1-50 iih Květy prostřední, žloutkové. '^■ Červen, červenec. Křoví, výslunné a porostlé kopce, stráně, břehy nej- hojněji mezi vrbovím, v jižní ěásii porůzný. Druhdy u Brna na Černých polích a v Písařkách, nyní. již zašel (Makowsky), u Nosislavi; Židlochovic, Blučiny a Šlapanic (Rohrer), u Hu.slopeče (Schlosser), hojný kolem a na Polavskýcii kopcích, kolem Pouzdřan, Slracholína (Oborny), u Vranovic, Milovic a Klenlic. — Ve Znojemsku: v lese Hojí mezi Božicemi a Hrušovany, v údolí Dyje u Znojma, u Devíti mlýnův, Hardeku a v bažanlnici blíže Mal. Tasovic, zde pořídka (Oborny), v bažantnici u Strážnice. B) Bylina 1 — 2 lelá. Listy dělené. Semena bez přívěskův. 2. Ir i o DC. Sešule čárkovilá, prioblá, odslála. Chlopně 3žilné. Přihrádka bez nervův. Listy lyrovi'ě peřenodílné. a) Stopky květní zllouští šešule. Přihrádka s bránicemi mezi semeny. Úkrojky listů na spodu dolejšího kraje s vystoupavým ouškem. 1661. S. altissiiniuu L. (H. nejvyšší.) Lodyha doleji is nej- dolejšími hsiy srstnatá, nahoře lysá a ojíněná. Listy nejdo- lejší podlouhlé, hluboce chobotnatě z u b a t é, prostřední skoro kracovitě přetrhávaně peřenodílné, s úkrojky po- dlouhlými až čárkovitě podlouhlými, často zuba- tými, hoření pereno sečné, úkrojků čárkovitých, na- mnoze celokrajných. Lístky kališní daleko odstálé. Še- šule čárkovité, rovné, daleko odstávající. V. 0 30—100 m. Květy bledě žluté, S. sinapistrum Grantz., S. pannonicum Jacq. (3 Květen, červen. Suché trávníky, úhory, meze, liráze, u cest ve střední a jižní části místy hojný. V brněnském kraji: kraje vinic mezi Kartouzy a fteč- kovicemi, zde nejsevernější hranice rozšíření jeho v území, náspy trati od Břec- lavi až ku Vranovicům, u Cejče a Šaratic (Makowsky), u cihelen blíže vojen- ského cvičiště u iftna (Dr. Hanáěek), u Ivančic (Niessl!), náspy trati mezi Hru- šovany a Krumlovem, na Leskouně u Vedrovic a odtud až k Marešovicům (Oborny), Hustopeč, Hovorany, Kobylí, Vrbice, Kyjov, Šakvice, Vistonice, Po- lava, Milovice, Klentice, Budkovice, Olbramovice, Selce, Star. Břeclav, Pošlorna, Nov. ves. — Ve Znojemsku rozšířen: od Mikulova až k Lednici (Makowsky), u Božic, Jaroslavic, Kounic, na Popické výšině, na Kraví hoře u Znojma, v údolí Dyje mezi Znojmem a Trouznickým mlýnem, u Milfrouna a nezřídka v lese Hoji (Oborny). V uh. hradištském kraji: na cestách a zdích kolem Uh. Hradiště hojný (Schloi^el), u Hodonína (Makowsky), u Mulěnic, v Hodonínském — 1388 — lese smčrem k Bzenci (Theiiner), siltiični příkopy kolem Hovoraii (Uechlrilz), hojný kolem Písku a Bzence a u bzeneckého nádraží (Bubela), u Velehradu a Slrážnice (Schlosser)./ 1662. S. orientale L. (H. východní.) Lodyha přímá, větvila, jako listy a stopky květní hustě šedě chlupatá, nahoie často trochu přilysá. Listy měkké, kracovitě perenodílné, nejhořejší střelo vité hrálovité, laloky odstálé neb dolů se- hnuté, špičaté neb tupé, vykrajovaně až nestejně zubaté, u dolejších listů široké, vejčitě podlouhlé neb podlouhlé s 3hran- nýra, hrálovitým kone'čným lalokem, u hořejších listů podlouhle kopinaté, často nedělené. Kališni lístky přímé. Šešule čárko vité, pýřité neb lysé, za plodu zralého as lOkrát delší stejné tlusté stopky, daleko odstálé. V. 030 —0-60 m. Květy prostředně veliké, sirožluté. S. Golumnae Jacq. (^ Červen, červenec, na podzim podruhé. Rumiště, staré zdi, meze, hráze, u cest, návsí, kraje rolí, zvláště na půdě písčité, v střední a jižní části hojný, jinde porůzný. V brněnském kraji : kolem Polavy, Přítluk, Zaječí, Pouzdřan, Nosislavi, Piajhradu, pomíjivě též u Brna (Makowsky), na hradbách směrem k obecnému mlýnu u Krumlova (Zimrnermann), mezi Cernovicemí a Nenovicemi 1882 ve 2 jedincích, u Blučiny, Šakvic, Hustopeče, Vistonic, Milovic, Kleplic. — Ye Znojemsku: kolem Mikulova (Makowsky), náspy trati u Mal. Tasovic, v údolí Dyje u Leskavy a Hradnice u Znojma, hojný kolem vesnic při Dyji od Znojma až do Jaroslavic, též v údolí Jevišovského potoka od Lechovic až do Božic a kolem Hrušovan, náspy trati mezi Mikulovem a Hrušovany a jinde v ní- žinách při Dyji nikoliv řídký (Oborny). U Jihlavy: mezi Inem kolem Dřevěného mlýna (Reichardtj. V ostatní části: břehy Bečvy u Vsetína (Bubela), Hradisko u Štramberka (Sapetza). , ' b) Stopky květní tenčí než šešule, přihrádka léto tenká, bez bránic příčných. 1663. S. austriaciim Jaeq. (H. rakouský.) Lodyha přímá, větvitá ajako celá bylina lysá neb poskrovnu chlupatá. Listy jasně zelené, vícejařrliě perenodílné neb kracovitě perenodílné; ukroj ky postranní ze širšího spodu 3h ranné neb kopi- naté, často zúženě zašpičatělé, konečný kratší ostatního listu, na hořejších listech často prodloužený a chobotnatě zubatý. Kalich poodstálý. Šešule čárkovité, husté pohromadě, lysé, některé též roztroušeně srstnaté, uzrálé as 3 — 4k rát delší své tenčí stopky, zmládí všelijak prohnuté, posléz šikmo odstálé. V. 0*30— 080 m. Květy malé, zlatožluté. S. acutangulum DG. Q Květen, červen. Kamenitá a keřnatá místa, břehy, velmi pořídku. S jistotou jen na březích Bečvy u Vsetína 1882 (Bubela); Schlosserova udání již pozbyla své pravdivosti. 1664. S. Loeselii L. (H Loeselftv.) Lodyha přiiná, větvitá a jako dolejší listy odstálé srstnatá. Listy mdle ze- — 1389 - lene, kracovitě perenodílné, s ušty podlouhlými až k o p i 11 a t ý m i, na hořením kraji nestejně zubatými, konečný úkrojek veliký, hrálovitě 3hranný neb kopinatý. Kalich daleko odstálý. Šešule lysé neb chlupaté, as 2-5krát delší tenčích stopek květních, šikmo odstálé, pak obloukem vystoupající, n e j- mladší kratší, než vypouklý kvetoucí hrozen, V. 0-30— 0-80 m. a více. Plátky prostředně veliké, zlatožluté. 0 Červen, červenec. Kamcnilá niisla, rumiště, na zdech, skalách, u cest, místy obecný, jinde porůzný neb vůbec není. V brněnskéni kraji: v jižní části porůzný, nikoliv obecný, kolem Brna hojný (Makowsky) a ještě ii Cebína (Pluskal), mezi] Bílovicemi a Cejkovicemi, u Hustopeče (Schierl), u Cejče (Uechtritz!), kolem Krumlova (Zimmermann !), Černá pole, Špilberk, Žlutý kopec a Kraví hora u Brna' Žabovřesky, Písařky, Červený kopec, Židenice, Julianov, Líšeň, Obrany, Kartouzy, flečkovice, Cernovice, Slavkov, Vyškov, Kyjov, Bohunice, Střelíce, Vedrovice, Morkůvky, Krumvír, Mutěnice, Kobylí, Velk. Pavlovice. — Ve Zno- jemsku: v údolí Dyje u Znojma, na ůklonech Karolininy hory a Eliášových skal, na Hradisku, Kraví hoře, kolem vesnic při Dyji, v údolí Leskavy a Hradnice obecný, v jiných krajinách t. kr. řidčeji (Oborny). V ostatní části: na rumištích u Olomouce (Vogl), hojný v hluboké cestě a na Sv. Florianku a v jednom polním přikopu před lesem Hájem u Bzence; 1882 u Vsetína v několika je- dincích (Bubela). 3. Sophia Hallcr. Šešule čárkovité, trochu smáčknuté, odstálé chlopně Ižilné, s postranní slabou lichou žilkou. Přihrádka 2 tenkými nervy prostoupena. Listy 2- — 3 krát zpeřené. 1665. S. sophia L. (H. mnohodílný.) Lodyha přímá, jednoduchá neb větvitá a jako listy šedě pýřitá. Listy 2— 3krát perenosečné, úkrojků čárkovitých neb čárkovité kopinatých. Květy velmi malé, kratší než přímo odstálý kalich. Sešule 2 — Skrát delší než tenké odstálé květní stopky, vystoupavé. V. 0-30— 0-75 ///. Plátky světle žluté. 0 Květen — září. Rumiště, pustá a nevzdělaná místa, hráze, úhory, kraje cest, od roviny až po nízké předhoří do 400 m. obecný. Chamaepliiim Wallr. 1666. Ch. officinale Wallr. (Hulevník lékařský.) Lodyha přímá, rozkladitě větevnatá, kalně zelená a jako celá byhna mrtnatá. Listy kracovitě perenodílné, lyrovité, nejdolejší 2— 3jařmé, nestejně zubaté, s převelikým, hrálovitě 31aločným uštem konečným, nejhořejší hrálo- vité. Šešule krátké, mrtnaté, na stejně tlustých stopkách v hroznu prutovitém, k ose přitisklé. V. 0-30 -0-60 m. Plátky velmi malé, světle žluté. Erysimum offic. L., Sisymbrium offic. Scop. © Květen — září. Puslá a nevzdělaná místa, rumiště, kraje cest, příkopy silničně, ploty, od roviny až na nižší pohoří do 400 m. obecný. - 1390 — 543. Alliaria Adansoii. Cesiiáček. 1667. A. officňialis Aiidrzej. (G. obecný.) Lodyha přímá, dole jakož i řapíky roztroušeně chlupatá, nahoře lysá. Listy řapíkaté, do- lejší srdčitě okrouhlé, vroubkované, nejdolejší ledvinkovité, nejhořejší krátce řapíkaté, na spodu ufaté, až klínovitě zúžené, hrubě vykrajovaně zubaté. Šešule čárkovité, tlusté, hrbolaté, na stopkách skoro rovno- vážných, stejně jak šešule tlustých, šikmo odstálé. V. 0-40 — LOO m. Květy bílé, dosti drobné. Listy rozemnuté páchnou česnekem. Erysimum all. L., Sisymbrium all. Scop. ® — ^ Kvélen, červen. Kraje lesní, háje, kematé neb lesnaté stráné, stinné houštiny, u plotův, od roviny až na předhoří do 800 ni. hojný až obecný. 544. Erysimum L. TrýzeL A) Slopky kvétní zdéli neb s Yg kalicha. Chlupy na všech čáslech by- liny vřelenovilě 2ramenné a Sranienné. Bylina šedá. a) Šešule smáčknuté tupé 4hranné, na stopkách krátkých, stejně tlustých neb tenčích odslálé. Chlupy Sklanné neb 3ramenné jen po různu mezi 2ra- menné vlroušené. 1668. E. repaiiflum L. (T. rozkladitý.) Lodyha tuhá, jedno- duchá, častěji se svazečky listů v lížlabích aneb odstále nej- větevnatější. Listy čárkovitě podlouhlé, zakon- číte, vykrajovaně neb příchobotnatě ostře zubaté neb celokrajné, šedozelené. Stopky květní asi o Ya kratší kalicha. Ka- lich ria spodu sotva vakovitý. Čepel plátků rozložená, v nehet klínovitě zúžená. Šešule čárkovité, hrbolaté, roztroušenými chlupy drsné, velmi dlouhé, na stopkách šikmo neb rovnovážně odstálých rovné neb vzhůru ohnuté. Semena na konci s úzkým, při- okrouhlým, křídlovitým okrajem. V. 010 — 030 ni. Plátky citrónově žluté. O Květen — červenec. Role, úhory, pustá a vzdělaná místa, rumiště, u cest, v rovině a teplejší pahorkatině rozšířen, jinde porídku neb vůbec není. V brněn- ském kraji: v jižní části hojný (Makowsky), v severní schází, u Brna a Obran (Oborny), hojný u Ivančic (Schwoeder), Nosislav, Strachotín, Zaječí, Huslopeč, Židlochovice, Bhičina (Uechirilz), kolem Klobouk (Steiger) Židenické kopce, Sla- tinské skály, Špilberk, Líšeň, Husovice, stráně pod Klajdovkou, Soběšice, So- kolnice, Oujezd, Slavkov, Kolby u Uherčic, Morkůvky, Gejč, Kobylí, Vislonice, Polava, Milovice, Krumlov. — V Prostějovsku : u Držovic, Smržic, pod Kosířem, u Žešova, Vejšovic, Dobrochova, Určic, Moslkovic, Plumlova, v horách schází (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Náměšlč, Kuroslep, Březnika a Mohelna (Roemer), v jižní části tohoto kraje obecný (Obornyj. V Olomoucku: Náměšt, Ivan u Tovačova, Charváty (Spitzner). V uh. hradištském kraji: n Napajedel a Hodonína (Theimer), u Kroměříže (Uechirilz sen.), zde zvláště při Irati kro- měřížskohulínské (Palla), u Holešova a Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby). V ostatní části: hojný na Chříbě u Tučap (Červinka), při Bečvě u jezu a nad Vsetínem (Živolský). — 1391 - b) Šťšiilc oslře 4hrann(', namnoze na tenčích stopkách. Listy šedé, na- mnoze s chlupy Sramennými, řidčeji vřelenovilt; 2rodyha nad dolejškem se šupinovitým lístkem. Hlíza stále malá, celistvá, jen na ncjdolejším konci s věncem mrcásků kořenových. a) Hrozen za plodu přímý, namnoze hojnokvětý; stopky květní as zdélí' šešule. Hořejší pysk koruny na krajích ohrnutý. Semenník pod čnělkou obyčejně dvojím ohybem silně zlomený. 1085. C. dig-itata Pers. 1807. (D. prstnatá.) Lodyha přímá, šťavnatá, nad dolejškem se šupinko v it^ra lístkem, z je- hož paždí začasté krátká, někdy i kvetoucí větévka yychází, nahoře, s 2 2krát trojsečnými listy, likrojků 5— Sklaných, nestejně zastřihaných. Hrozny přímé, stopky květní zdélí šešule. Listeny široce k 1 j n o- vité, vějířovité, zpředu prstoví tě stříhané, někdy též opakvejčité, zpředu jen zubaté neb i celokrajné. Dolejší pysk ši- roký, příční o vejčitý,na dolejšku s malým, ostružko- vitým hrboulkem, zpředu s mělkou, Bhrannou vyhlubeninou, s krajem na plocho rozloženým, zoubkovaným. Ostruha tlustá, nahoru směřující, sotva ohnutá. Šešule podlouhle kopínatá. Pří- věsek semena dosti malý, plochý, podlouhle Ižicovitý, odsemenaodstávající. V. 0-10— 0-25 m. Květy nachové, velmi zřídka bílé. Fumaria bul- bosa y) sohda L., C. Halleri Heyne, G. solida Swarlz 1819, G. bul- bosa DG. 4 Březen, duben. Kraje lesní, háje, křoví, ploty, místy obecná, jinde - 1403 — schází. V brněiislvém kraji obecná, v horimlé části hojnější než předešlá (Ma- kowsky), u Boskovic (Svěrák), dle Cliipka neroste u Kunštálii a Olešnice. Obecná v okresu vyškovském, Iiustopočskéni, krumlovskéin a břeclavském. V Prostě- jovskii: n Olaslavie pod Obrovou nohou, u Zlechovského mlýna, u Mysliovic. ve Vícovském žlebu, na St. Pkunlově (Spilzner). Ve Znojemsku všude hojná, až obecná (Oborny). V Jililavsku: porůzná kolem Dačic (Schindlor). V Olomoucku : II Olomouce (Vog-j), v lidolí Šumíce u Náměště (Spitzner), u IVlilko\a (Slavíčekj, II Zábřeha (Pánek), u Šumberka a v Angerském lese u Bludova (Paul), u Be- rouna (r,aii>). V uh. hradišiském kraji: hojná kolem Kroiněří^íe. na Ostrově též s bílými květy (l^alla), u Uli. Hradiště (Schlog-I), hojná v lese Háji a Bzinku u Bzencc (Bnbela), na Javořině po hřebeni Lopeníku (Holuby). Ve východní části: živé ploty u Bořenovie, Želkov^.ká debře u Tučap, Hrádek a Ocboza u Pni- senovic (Červinka), u Brusného, Chomýše a Jankovic hojná (Sloboda), kolem Vse- lína řidčeji než předešlá: pod Talalky a u Bokelnic (Bnbela), u Božnova (Kotek), kolem Nov. Jičína obecná (Sapetza), Žeranovice, Přílepy a kolem St. Jičína (Ig-. Pouč), v okolí Místku : nehojně v křoví ii Mal. Kunčic a Palkovic (Goyela) a jinde v Karpatech rozšířena. Ve Slezsku : u Frýdku (Gogela), u Těšína (Wim- uier), Uslroii, Koňská a j. m. (Kolbenheyer), při potoku Hořině niezi Velk. He- rallicemi a Brumovicemi (Meyer a Fiek), hojná v okolí Opavy (Svěrák), v níži- nách Odry u Slaudingu (Wetschky), u Krnova (Fiek), zde též v údolí Cičiny (Schube), u Leskovce, Viškovic a Hradec ((ir. Fl.), I>obroslavická hora (Wetschky). ij) Hrozen chudokvětý, za plodu převislý. Stopky květní 2 — 3krát kratší než šešide. Semenník pod čnělkou jen mírně prohnutý. 1086. C. pumíla Rchb. (D. nízká). Lodyha přímá, šťavnatá, nad dolejškem se šupinkovitým lístkem. Listy světlo- zelené, nažloutlé, jinak jak u předešlé a následující, úkrojky širší, sla- l>ěji klané, ku spodku klínovitě zúžené. Hrozen chudokvětý, za plodu převislý, jednostranný. Stopky květní nej- méně 5 krát kratší než šešule. Listeny veliké, klíno- v[itě vějířovité, prstovitě stříhané, zdélí neb s Yg délky šešule. Hořejší pysk koruny skoro Shranný, s krajem úzkým, zoubkovaným, ploše odstálým, na konci ve výkrojku s hrotem, dolejší pysk na spodku slabě hrboul- katý, znenáhla vzhůru ohnutý a silně člunkovitě prohlu- bený, ve špičku vybíhající. Křídla s tlustým, nadinutým ký- lem, na konci uťatá. Ostruha dolů obrácená, Šešule široce elliptické, mnohožilné. Přívěsek semena podlouhle Ižicovitý, slabě kroucený, od semena jako plachta o d s t álý. V. Q- 10— 0*20 m. Koruny bledě lilákové, hořejší pysk s vynikají- cím bílým ústím, dolejší zelenavý s bělomázdřitým, lilákovým okrajem. Fumaria pumila Host, C. Lobelii Tausch. 2|- Březen, duben, ze všech nejrannější. Keřnaté a výslunné stráně a kopce, pořídku. U Klenlic (hoiuas), severní úklon Polavských kopců pod zříceninou (Bayer a Sciilosser). Pod Obrovou nohou, u Zlechovského mlýna blíž Proslějo\Hii (Spilznor). — 1404 — 1687 C. fabacea Pers. (D. bobovitá.) Listeny vejčité, celé, řidčeji z předu 2— Sklané, 2— 3 krát k r a t š i š e š u I e. Ho- řejší pysk přiokrouhlý, s odstálým, širokým krajem, na konci v mělkém výkrojku, se slabým vroubkem, pysk dolejší na spodku s dutým hrboulkem, pak skoro vzhůru ohnutý, mírně prohlubený, se širokým, odstálým kra- jem. Křidla s tenkým, křídlovitým, na konci povytáhlým kýlem. Ostruha rovnovážná neb dolů obrácená. Šešule podlou- hle kopinatá, máložilná. Přívěsek semena dosti malý, k objemu semena zpočátku přitiskly a potom celým obvodem šroubovitě točený. V. 0-10— 0-15 m. Koruny světle nachové, pořídku bílé. Listy na líci sytě zelené. Fumaria bulbosa /?) intermedia L, F. fabacea Retz> C. intermedia Ehrh. 21- Březen, duben. Kernalá místa, kraje lesní, v pahorkatině a hornalině až na předhoří porůzná. V brnénsUéni kraji : u Adamova a sice při cestě do Josefského údolí (Theimer), na hřebenu Babího lomu s C. cava hojná (Makowsky), u Křlln a Babic (Haslinger), v Oboře u Lomnice (Pkiskal), u Kunšlátu a Oieš- nice (Člupek), Burgstádská hora u M. Třebové (Domas), Černý les u Ždáru, u Víru, Bystřice a Šlěpánova (Havelka), dle Scliierla u Divák a Židlochovic. — Olešná poblíž Blanska. — Ve Znojemslvu: u Mikulova (Domas), jako vzácnost v údolí Dyje u Znojma, trochu hojněji u Ncv. Hrádku blíž Podmole, v žíebu Kaja na cestě do Merkersdorfu (Oborny). V Jihlavsku: za Iránským mlýnem a na Špicberku u Jihlavy (Pokorný). V sev. Moravě: v parku v Tovačově (Spitzner), údolí u Bučiny u Zábřeha (Pánek), v Koslelnim lese u Šumberka (Paul), skalní příkop u Wiesenberka (Billiier), u Berouna (Gans) a jinde v Jeseníku roztroušena (Oborny). Ve Slezsku: u 3. jezu blíž Těšína (Zhk a Kolbenheyer, jako C. pu- mila uvedena, dle F. Fl. str. 34). Travnaté zahrady u Vidná vy (Latzel), u Mal. Kraši a v háji u Kalkovskéiio mlýna (Vierliapper). Eiben poblíž Krnova (Fiek). C) Dělohy 2, kořen mrcasatý. * €. lutea DC. (D. žlutá). Lodyha přímá neb vystoupavá, hra- natá, větvitá. Listy outlé, bledozelené, 3četné až 3krát pere- no d í 1 n é, lístky vejčitě okrouhlé neb klínovité, ve 2 — 31aloky zastři- žené. Listeny kopinaté, ve vláskovitou špici zakončené. Hrozen krátký, lístky kališní malé, stříhané, laloky hořejšího pysku nezřetelně zoubkované, na hřbetě kýlnaté, 2 vnitřní plátky úzké, tupé, žlabovité. Ostruha krátká, široká. Nitky nad prostředkem šidlovité, nahoře s ostru- hou hákovitě ohnutou, čnělka velmi dlouhá, blizna zoubkovaná. S e- šule kopinato-vřetenovitá, stopky květní krátké. Semena lesklá, velmi jemně zrnitě svraskalá. Kořen větvitý, mrcasatý. V, 0-12— 0-18 m. Koruny bledožluté 001 ni. dl., šešule 5—6 mm. dl. Fumaria lutea L. Q neb 4 Květen — září. Kamenitá mísla; původem z jižní Evropy, u nás U05 joii /divočela: na skalách poil zřiceninou na PolavsUýcIi kopcích ISSS, učil. V. Schierleni nalezena, 555. Fumaria DC. Zemědým, A) Kališní hstky 2 — 3král kralši než koruna a s touto opadávající. 1688. F. rostellata Kiiaf, Fl. 1846. (Z. zobánkovitý.) Lysý. Lo- dyha jako u následujících přímá neb vystoupavá; větvitá neb jedno- duchá, útlejší než následující. Listy nasivělé, 2krát peřenosečné, s lístky stříhanými, úkrojky 2— Sklané, ploché, čárkovité podlouhlé neb kopi- naté, prišpičaté. Hrozny nejprv husté, pak prodloužené, řídké, s v ř e- tenem tenkým. Listeny kratší než stopky plodní. Kališní lí- stky blánité, ve j čité okrouhlé, zakončíte, zubaté, o V2 kratší než koruna bez ostruhy a širší nežtrubka její. Plátky vnější se zobánkovitou špičkou, pysk ho- řejší úzký, na zad v přitloustlou ostruhu silně vzhůru ohnutý. Nažky kulaté, jemné hrboulkatě svraskalé, s kratičkou špičkou a po každé straně její s podlouhlou jamkou. V. 0-15— 0-30 m. Plátky růžové nachové, na kýlech červeně ci- hlové, bez zeleného pruhu, na konci černonachové. F. prehensilis Kit. part., F. micrantha Aut. boh. © Červen, červenec. Role, úhory, kamenité a výslunné slráně, skuliny skalní, ve Znojemsku rozšířen, jinde pořídku. U Brna 1876 (Oborny), u Střelic a Krumlova. — U Hartmanic a M. Hradiska blíž Prostějova (Spitzner). Ve Zno- jemsku: v údolí Leskavy u Znojma, na návrších mezi Hradištěm a Velk. Ma- šovicemi, na úklonech ^ibeničaíku a Sexenberku u Bohumělic, na Kraví hoře mezi Sedlešovicemi a Kounicemi, v údolí Hradnice mezi Citonicemi a Znojmem, u Hnanic (Oborny), v několika málo jedincích u Franh.škova blíž Koldštýna 1882, zde snad jen nahodile (týž), u Milkova (Slavíček). V Popickém žlebu nalezl Oborny tvar velmi hustokvěíý s přillousllým vřetenem, jenž jest podoben F. densiflora I>C. (F. micrantha Lay.), v jižní a západní Evropě domácí, od něho však krátkými a barevnými listeny a plochými úkrojky listů se liší. (Oborny). 1689. F. officiiialis L. (Z. lékařský, routička ) Listy nasivělé, 2krát peřenosečné, s lístky stříhanými a úkrojky plochými, čárkovitě kopinalými. Vřeteno hroznu přitloustlé. Listeny kratší neb zdélí stopek plodních. Kališní lístky prostředni velikosti ve j čité kopinaté, zubaté, Skrát kratší než koruna a U2ŠÍ trubky korunní, větší než u následujících. Plátky vnější tupé, hořejší pysk s rovným hřbetem a ponenáhla do ostruhy ohnutý. Nažky sploštěle kulaté, příhruškovité, na přič širší, na konci uťaté a trochu vykrojené, s 2 okrouhlými jamkami. V. 0-15— 0-30 )n. Plátky růžově nachové, oba pysky na konci černonachové se zeleným kýlním proužkem. U nás též odrůda: — l-iOfi - ff) VVirlgeni Koch. Květy světlejší. Plody kulaté, tupé, na konci krátce špičkaié. © Kveten — podzim. Vzdéla:iá a nevzdělaná pňda, úhory, nimišlě, ploty, v celém území hojný, až obecný. ^) dle Oborného ii Popic, Milfrouna, Hohu- niělic a Nesechleba u Znojma. B) Kaliišní lístky malinké, špičaté, zoubkované, B — 10 krát kratší než koruna bez ostruhy, velmi záhy opadávající. 1690. F. Vaillantii Lois. (Z. drobnokvětý.) Listy p i- i 1 1 o u- stlé, silně sivozelené, s úkrojky plochými, čárkovitě podlou- hlými neb kopinatými. Stopky plodní as 2krát delší svého listenu, zdéli plodu. Plátky vnější tupé, v trubku při- tloustlou a krátkou skloněné, na zralém plodu déle setr- vávající. Hořejší pysk v přitloustlou ostruhu silně vzhůru ohnutý. Nažka zralá kulatá, sotva a jen z mládí š p i č k a t á. na konci s 2 kulatými jamkami. V. O- 10 — 0"25 m. Koruny malé, bledorůžové neb lilákové, na konci černavě nachové a žlutavě bílé ; na konci černonachové. /?) ochro- ieuca Knaf. (Ú Květen, červen. Role, úhory, meze, křoví, kraje vinic, sháně, skály, porůzný, místy hojný. V brněnském kraji: u Brna, Sokolnic, Zaječí, Pavlovic, Polavy a Cejče (Makowsky), u Bosonoh a Cernovic (Oborny), u Klobouk (Steiger), u Oejkovic (Uechiritz), Špilberk, Žlutý kopec, Mordovna pod Klajdovkou, Měnín, Oujezd, Cerčín, Kobylí. — V Proslějovsku : u Smržic, Žešova, Otaslayic (Spilz- ner). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Pioemer), u Mikulova (Makowsky), v okolí Znojma hojný, jako v údolí Dyje, Leskavy a Hradnice, na Pelcberku a Šibe- ničníku mezi Millrounem a Bohumělicemi, u Tasovic, Popic a j. m. jižně až k .laroslavieům (Oborny). V Olomoucku: Hluchov u Konice (Spitzner). V uh. iiradišfském kraji porůzný u Kroiiiěříže (Palla), hojný u Bzence (Bubela). Ve Slezsku: u Těšína (Wichura), kolem Kuldova (Arndt), u Bobreku (Kolbenheyer), Uslroň a Bystrzica (Kotschy), u Vidnavy 18 72. — U Heřmanic, kolem Briesenu, Petrovic a Bisehofswalda a j. m. kolem Vidnavy (Vierhapper) [■{) kolem Brna a Kobylí. — Kolem Znojma, Mal. Tasovic a Stracholic (Oborny). 1691. F. Schleicheri Soyer. Willm. (Z. Schleicherův.) Listy velmi útlé, slabě nasivělé, úkrojky ploché, čárkovitě podlouhlé neb kopinaté. Stopky plodní velmi tenké, 2— 3 krát delší než listen a mnohem delší než plod. Kališní Hstky větší než u předešlého. Plátky vnější tupé, v dlouhou a ten- kou trubku skloněné, hořejší pysk v delší dosti tenkou ostruhu ponenáhlu ohnutý. Plod zralý kulatý, s kratičkou špičkou, na konci s 2 okrouhlými jamkami. V. O- 10 — 025 m. Koruna růžově nachová, na konci načervenale nachová neb zcela bílá, zpředu zelenokýlná, leč bez černé skvrny (/?. albiflora Gelak.) F. Pseudo- Vaillantii Ed. Hofm. in sched. 1854, F. Wirlgenl Malínský exsicc, nec Koch, F. media Ortm., Opiz exáicc. — 1407 — 0 l\\^W'ii — L'('rv(MU'c. \'ýsliiiiiK'' a kcřiiaU! sli-átir, liiajc vinic, sUiily ve slřcdiii a jižní rá^li poruzaý, jinde pořídkii. V brněnském kraji: Franliškov v Brně (Oborny), kolem Klobouk (Sleiger tcsle Oborny), zde onde v údolí Svi- lavy a Svralky. — Kolem Znojma nezřídka: nejkrásnější a nejhojnější na levé údolní slěně v údolí l'yj(', zde léž /?., u Louky, Havraníkův, na Uinlauťlberku u Kaje a Nov. Hrádku, v okolí Nárněšlě (Oborny). V ostalní čásli: u ťernšlýna Mělkovie, Žďáru, Jimrainova, Podstatu a Michalova. 114. Řád. Papaveraceae DC. Mákovité. Rody. A) Tobolka prodlouženě šešulovitá, 1 neb 2 pouzdra. 1. lilizna 21aloěná. Tobolka šešulovitá, Ipouzdrá, 2 chlopněmi od spodku ku konci od ostávajících nástěnných semenic se oddělující. 556. Chelidonitím. 2. Blizna 2laloěná. Tobolka šešulovitá, 2pouzdrá, od špičky své ku spodu 2 chlopněmi pukající, s přehrádkou lioubovitou, v jejíž vyhkibených jamkách semena leží. 557. Glaucium. B) Tobolka vejčilá neb kyjovitá, neúplně 4 — 20 pouzdra. 1. Blizna lerčovitá, 4 — 20 paprsečná, tobolka pod lerěovitou bliznou toli- kýmiž děrami pukající. 558. Papaver. 556. Chelidoiiium Haller. LastoTiciiík. 1693 Cli. majus L. (L. větší cclidon.) Lodyha piíniá, větvila, roztroušeně huňatá. Libty plihé, peřcno.sečné, úkrojků vejčitých neb vejčitě podlouhlých, s řapiky na spodku listovitě rozšířenými, postranní úkrojky na nejdolejším okraji hluboce stříhané, konečný ± hluboce Hlaločný. Květy nemnohé v okolíku listenatém s květem konečným. Nitky tyčinek nahoře rozšířené. Tobolka šešulovitá, čárkovitá, hrbolatá. V. 0-30 -0-75 m. Květy malé, žloutkové. Bylina ve všech částech s pomerančově žlutou mléčnou šfavou. 4 Květen — podzim. Rumiště, zdi, cesty, ploty, skály, poblíž stavení, od rt)viny až do predhoří k 600 m. obecný. 557. Ulauciiim Haller. Riižkovatec. 1693. Gr. phoeniceum Crantz. (B. červený.) Lodyha přímá, na- mnoze větevnatá i s listy trochu nasivělými a stopkatui roztroušené chlupatá. Listy podlouhlé, hořejší též vejčité, všecky chobolnatě peřeno- kiané, přízemni řapíkaté, hořejší lodyžní spodkem uťatým neb srdčitým poloobjímavě přisedlé, ušty podlouhlé, rozestálé, hrubě zubaté. Květy jednotlivé, konečné neb na konci větví. Sešule válcovitě čárkovité, ku konci ztenčené, velmi dlouhé, štětinami přímý mimrtnaté. V. 0-20— 0-40 ni. Plátky pomerančové neb šarlatové, s černavou skvrnou, na dolejšku. Ghelidoniutn corniculatum L.,G. corniculatum Gurtis. - 1408 - 0 Červen, červenec. Kopce, hluboké česly, meze, slráně, zvlášlě na půdě lilinilé. V brněnském kraji: jižní úklon Špiiberku u Brna (Makowsky a Czížek), zde ješlě r. 1883. Hády u Obran (Schiir), u Julianova a Pavlovic (Oborny), u Vrbic a Cejče (Tkaný a Makowsky), velmi hojný na jedné písečné stráni mezi Cejčem a Cejkovicemi, pořídku a ojediněle na Stražkách u Kobylí a u Brumovic. — — Jednou o jediném kuse u váhy řepni u Žešova blíž Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku : u Mal. Tasovic, Jaroslavic, Sedlešovic a Slracholic (Oborny), u Hrušovan (Dr. Peler), na Arbesu u Nov. Přerova (Ripper), polní stráň v Ka- pansku u Star. Poddvorova blíž Hodonína (Schierl). *) Gr. flayum Craiitz. (R. žlutý.) Lodyha skoro lysá neb roztroušeně chlupatá. Listy 1— 2krát peřenoklané, lysé neb krátkými přitlustlými chlupy mrtnaté, ušty podlouhlé, rozestálé, Shranně úhlatě zubaté. Stopky květní lysé. Květy veliké, citrónově neb ž'outkově žluté. Sešule 0-15— 0-60 w. dl. čárkovité, hrbolkatě drsné. V. 0-30 až 060 m. Q — Q Zde onde zdivočelý. Židlochovické a Nosislavské kopce (Reissek), u Hrna (Oborny), na polích u Uh. Hradišlě (Schlogl). 558. Papaver L. Mák. A) Listy lodyžni nedělené, širokým spodkem objímavé. *) P. somiiiferum L. (M. setý, zahradní.) Lysý, s i vo zelený. Lodyha přímá, jednoduchá neb slabě větevnatá. Listy podlouhlé, nestejně stříhano-zubaté, prostřední a hořejší objímavé při- sedlé. Stopky květní se štětinkami rovnovážně od- stálými. Nitky tyčinek ku konci porozšírené. Tobolka vejčitě kulatá až príkulatá, lysá. Semena namodrale černá neb špi- navě bílá. V. OoO— 100 m. Plátky veliké, červené, fialové, bílé neb peřesté, u zdivočilé byliny modrofialové s černou skvrnou. 0 Červen — srpen. Pochází z východu, ii nás v zahradách i na polích zhusta pěstován. B) Listy lodyžni 1 — 2král hluboce peřenoklánné až peřenodílné, úzkým spodkem přisedlé. a) Nitky tyčinek nahoře rozšířené, pod prašníkem náhle ztenčené. Pa" prsky bhznové vyniklé, uprostřed terče v livězdovilý věnec splývající. Tobolka štětinatá. 1694 P. argemoue L. (M. polní.) Lodyha přímá, větvitá a jako listy chlupy přímo odstálými škrablavá. Listy 2krát hluboce peřenoklané neb peřenodílné, ušty kopinaté až čárko- vité, celokrajné, štětinkovitě zakončené, lodyžni přisedlé, jich konečný ušet krátký. Květy dlouze stopkaté. Tobolky kyjovité neb ky- j^o> i t ě v e j č i t é, slabě svraskalé, přímo odstále štětinaté, pořídku lysé. Terč bliznový 4 — 5 paprskový, mělce laločnatý. — 1409 — V. 015— OHO ni. Plátky vodriatě krvavé s černou skvrnou na do- lejšku. © Kvtílen, červen. V obilí, meze, úhory, linize, u cesl, rozšířen, leč ne wšiide hojný. V brněnském kraji: na Špilberku, u Karlouz a Zábrdovic (Schiir), u Adamova (Theimer), u Podolí blíž Lomnice (Pluskal), u Chraslové a Svitavy (Niessner), u Křenové (Ripper), u M. Třebové (Domas), Račice (Spilzner), kolem Hrna, Lomnice, Komárova, Chrlic, hojný v sadech kolem Židlochovie, u Vranovic, ('(•jče (Makowsky), u Ivančic, Žebělína, Oslrovačic, (Niessl), Slalina, Hu.stopeč, Morkůvky, Cejč, Kobylí. — U Proslějova pouze na rovinč, jako u Smržic, Olšan, Brodku (Spilzner). Ve Znojemsku: poriizný : kolem Mohelna na hadci (Hoeníer), Hradiště u Znojma, u Vel. Mašovic, Sedlešovic, na Kraví hoře mezi Sedlešovicemi a Kounicemi, u Suchohrdlí, v Popickém žlebii a j. m. (Oborny). V .Jihlavsku : u Kosova u Jihlavy, hojně nad hostincem u labutě v Jihlavě (Po- korný), u Branky blíž Třebíče (Zavřel), u Smrčku, Bystřice, Věchnova a Ro- zinky (Havelka). V Olomoucku: u Olomouce (Vogl), u Zábřeha (Pánek), Sinn- berka (Paul), Berouna ((!ans). V uh. hradištském kraji : nezřídka u Kroměříže (Palla), u Napajedel (Theimer), u TJh. Hradiště nehojný (Schlogi), role u Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby). Ve východní části: pořídku na polích u Pru- senovic (Červinka), hojný na úhorech u Rusavy (Sloboda), u Vsetína (Bubeia), u Štípy (Pouč), u Červeného lesa, Rožnova a na Kamenném kopci u Nov. Jičína (Sapetza), na rolích n Sviadnova a porůznu při Ostravici u Místku (Gogela). — Ve Slezsku: roztroušen v Těšínsku (Kolbenheyer), u Opavy (Urban), zde též na náspech trati (Svěrák), u Vidnavy. — Na Červeném kopci u Brna též s bílými květy (Schur). b) Nitky tyčinek nitko vité, nahoře nerozšířené. Paprsky blizny úzké, nízké, uprostřed terče nesplývajíeí. Tobolka lysá. 1695. P. (lubhim L. (M. pochybný.) Lodyha přímá, jednoduchá neb slabě větevnatá a jako Hsty s odstálými, stopky květní s při- tisklými, tužšími, kratšími chlupy štětinovitými. Listy bledé, trochu nasivělé, peřenoklané neb peřenodílné, uštů čárko- vitýf h neb kopinatých, slabě zubatých a jako zuby štětinovitě zakončených. Terč bliznový plochý, hnědé aksamitnatý, 6 — 81a- ločný, s laloky oddělenými se nekryjícími. Tobolka podlouhle kyjovitá. V^ 0-20 — 0-50 m. Květy veliké, šarlatové, pořídku bílé. O Květen, červen. Výslunné a keřnaté stráně, meze, cesty, role, úhory, zvláště v písčité půdě, ve střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji : u Brna, Obran, Židlochovic (Makowsky), u Králova pole, Rečkovic a na Polavských kopcích (Oborny), u Lomnice (Pluskal), hojný na pravém břehu údolí Svratky mezi Tišnovem a Veveří Bytyškou (Niessl), pole a meze u Hustopeče a na Majdenštýnu (Schierl), náspy trati u Bílovic, Klentic, Vranovic a hojný na Kolbách u Uherčic. Ve Znojemsku: kolem Mikulova (Makowsky), hojný kolem Znojma, jako v údolí Dyje od Trouznického mlýna až ke Znojmu, na Karolinině hoře, úklony v údolí Dyje mezi Znojmem a Loukou, u Hnanic, Vranova, Hardeku a roztroušen kolem .Taroslavic, v údolí Jevišovskéiio potoka a jinde porůzný (Oborny), u Starého a Nov. Přerova (Ripper). V ostatní části: v jednom lese blíže Kroměříže (Uech- tritz sen.), u Hulína (Zahradník), pole a meze u Bystřice pod H. a u Lhotky 89 — UlO — blíž Byslřice. — Ve Slezsku: r. 187() a 1877 o nčkolika jediticícli na Saiid- berku (Vierhapperj a 1872 pořídku v osení na Bullorberku u Vidnavy. ./?) m O d e s t u m J o r d sp. Bylina ve všech částech útlejší. Listy žlutozelené, skoro 2krát peřenosečné, s ušty čárkovitě kopinatými. Plátky šarlatové neb bílé, na spodu černě skvrnaté. V okolí Znojma hojný (Oborny). Dle Oborného nalezl prý jednou prof. Makowsky P. hybridům L. mezi P. dubium a argemone blíž restaurace v Lužankách v Brně; jisto, že druh len zde jen nahodilý a pomíjivý. 1696. P. rhoeas L. (M. vlčí, pleskanec, ohníček.) Lodyha přímá, větvitá, řidčeji jednoduchá a jako listy a dlouhé stopky květní chlupy štětinovitými, rovnovážně odstálými drsná. Listy trochu nasivělé, perenodílné, ú k r o j k ů podlouhlých neb kopinatých, vícekrát stříhané zubatých, lodyžní s pro- dlouženým, mnohozubým středním uštem, zubů štětinovitě zakončených Terč bliznový krátce kuželovitý, se 7 — 14 kr aji svými se kryjícími laloky. Tobolka lysá, opakvejčitá. V. 0'20 — 0'50 m. Koruny veliké, šarlatové. /?) strigosum B ó n i n gh. Štětiny stopek květních přitisklé. © Červen, červenec. Na rolích v obilí, úhory, puslá místa, od roviny až na predhoří k 400 m. obecný. /9) pořídku. Jundrov ii Brna (Schur), role u Želče a Drysic u Vyškova (Spitzner). 115. Rád. Nymphaeaceae Saiisb. Lekninovité. Rody: 1. Kalich- 5-, řidčeji 6 — ^7iistý, na plodu stálý. Plátky žluté, na hřbetu s medovou jamkou. Tyčinky pod semenníkem vynikající. Blizua celokrajná neb hvčzdovitč zubatá. 559. Niiphar. 2. Kalich 41islý, za plodu opadající. Plátky bílé bez jamky medové. Tyčinky na vnější stěnu semenníka přirostlé. Blizna v 6- mnoho koncem nahoru ohnutých paprskň rozdělena. 560. Nyniphaea. 559. Nuphar Smith. Stulík. 1697. N. piimilum Sm. (S. menší.) Listy ponořené neb vzplýva- jící, poslední srdčitě vejčitě okrouhlé, dlouze řapíkaté, řapík ve směru plochy listové smáčknutý. Čepel listů 7 — 10 cm. dl., velmi malá, kožovitá. Květy vzplývající, velmi malé. Plátky 4— 5 krát kratší lístků kališnich, pořídku 1—2 nejzevnějši větší. Ty- činky méně četné, prašníky 4hranné, krátké, po vyprá- šení jen 2 — 272 krát delší než širší. Terč bliznový dosti plochý, posléz polokulatý, po kraji hvězd 0- vitě laločnatý, s 10 — 12 silně vynikajícími, skoro až — 1411 — do konce laloků v y b í h a j í c i m i paprsky. Lístky kališní žluté, vně nazelenalé. Oddenek tlustý, válcovitý, plazivý. Květy žloutkové, vonné. Nymphaea pumila Hoffm. 2|- Červen — srpen. Slojalé a mírně lekoucí vody s bahnilýiii dnem, po- řidkii a posud jen v zapadni čásli. Přehojný v rybníku u 1. mlýna nad l)u- lionkami u Jihlavy (Pokorný), v Cernickém rybníku nad Dačicemi a mísly v mírné lekoucí vodě Dyje od Černic až dolů k l>ačicům 1880 a 1881 hojný (Oborny). «) Ti m mi i Harz. Bot. Centrbl. 53 sv., 1893, p. 228. Tvar význačný s květy malými, prašníky 4lirannými, listy malými, tenkými, vespod i hojně, hustě krátce a přilehle chlupatými a laloky listův odstálými, U Jihlavy (Harz) a na oslalních svrchu vytčených míslech. /?) H O O k e r i H a r Z, 1. c. s laloky listů sblíženými, někdy se kraji svými přesahujícími a částečně kryjícími, ostatně jako «. U Jihlavy (Harz). y) g 1 a b r a t u m Harz, 1. c. Listy lysé neb skoro lysé. U .Jihlavy (Harz). *) N. intermedium Ledeb. (S. stíodní), s lerěem bliznovým žlutým, kru- hovitým, celokrajnýni, uproslřed vtlačeným (nikoliv nálevkovitě prohloubeným), 11 — 14 paprsečným. V stolici trenčínské : u Bohuslavic a Stvrtku mezi moravsk. hranicí a měslem Trenčínem (Harz), možná že i u nás nalezen bude. 1698. N. liiteum Smith. (S. žlutý, lekno žluté.) Listy v čas květu dílem ponořené, dílem vzplývající, tyto kožovité, veliké, hluboce srd- čitě vejčité, řapíky 3boké, nahoře ploché, vespod 2plo- c h é. Květy vynořené. Plátky as 3krát kratší než kalich, zvonkovitě skloněný. Tyčinky četné, prašníky podlouhle čárkovité, vícekrát delší než široké. Terč bliznový ná- levkovitě prohlubeň ý, mělce vykrajovaný neb celokrajný, 10 až SOpaprsečný, paprsky sploštělé, před krajem pře- stávající. Oddenek tlustý, válcovitý, plazivý. Květy žloutkové, slabé vonné. Nymphaea lutea L. 4 Červen — srpen. Rybníky, lůně, porůzný. V brněnském kraji: v Raj- ském lesíku u Cernovic a odtud podél Svratky až k Dyji (Makowsky), u Ne- novic (Oborny !), u Boskovic (Svěrák !), rybník Želízka u Nosislavi, Vranovice, Pohořelice, kolem Břeclavi. — U Prostějova pouze v Blatné, zejména za Bisku- picemi (Spitzner). Ve Znojemsku: v tůních při Dyji od Frelešdorfa dolů až ku [Břeclavi a kolem Hrušovan, příkopy při Irali Nov. Sídlo-Hruišovany (Oborny), mezi Frelešdorfem a Trabínským dvorem a odtud až k Hevlínu (Ripper), u Lanš- (orfa (Havelka)] — V česk. mor. pohoří: přehojný nad Horn. Dubenkami u Ji- hlavy (Pokorný), a Dačic (Schindler), u Telče, Černic a Nov. města. — V Olo- moucku : ve všech hlubších bahnech kolem Olomouce (Vogel a Sapelza), v řece Moravě u Charvát (Spilzner), u Piňovic (Klaníc) a 1S72 a Hrabové. — Y uh. 89* — 1412 — hradišlském kraji: hojný ii Bilan blíž Kroměřiže (Palla), v príkopccli vodnicli mezi Rybářskou ulicí a Slar. měsloiii u Uh. Hradišlě (Schlijyl), liojiiý v sloja- lých vodácli u Uher. Ostroha a Veselí (Bubela), u Hodonína (Makowsky). V(í východní čásli : v zámecké zahradě u Holešova (Sloboda), v Záhelnických ryb- nících (Červinka), u Kunvaldu, Siaudinku a Bystřice (Sapelza). — Ve Slezsku : rozšířen v Těšinsku (Kolbenheyer). 560. Nymphaea Srnith. Leknín. 1699. N. alba L. (Leknín bily, lekno.) Listy dlouze řapikalé, první listy ponořené, v čas květu obyčejně již zrušené, 3hranně hrálo- vité, vlnovité, prosvitavé, pozdější splývající, kožovité, tuhé, vejčité neb okrouhlé, hluboce srdčité, s laloky rozestá!>mi neb rovnoběžnými, celo- krajné. Květy splývající, rozložené, 4hranný spodek ka- licha málovýznačný. Plátky zdélí lístků kališních. Nitky pro- dloužené s rovným středním nervem, nejvnitrnější čárkovité, sotva širší, neb trochu užší prašnika Zrnka pylová na- mnoze měkoostenná. Semenník kulatý až pod bli- znu nitkami tyčinek porostlý. Bliznových paprsků 12 — 20, úzkých, kopinatých, světložlutých, trochu svraskalých, leč nerýhovaných. Plod kulatý, namnoze trochu s p 1 o š t ě 1 ý. Oddenek tlustý, válcovitý, plazivý. Plátky tak jako vnitřní strana lístků kališních bílé, slabě vonné. 2J- Červen — srpen. Rybníky, lůně, stojaté vody, zvláště v rovině, leě tvar tento nebyl vždy přesně od následujícího hojnějšího rozeznáván. V Hvězdo- vém rybníku mezi Svitavou a Českou 'Irebovou, v Dyji u Podivína a Lednice (Makowsky), rybník u Loěnova blíž Svilavy (Niessner), bařiny při Moravě od Hodonína až ku Břeclavi, kaluže u Příklud, Strachotína a Tvrdonic (Schierl), u Lanštorfa (Ripper), rybníky u Veselky, \ rybníku u Dražůvek, v Oboře u Bře- clavi. — - Horka a Štěpánov u Olomouce (Makowsky), u Piňovic (Klaníc). V Chro- pínském rybníku a u 5. mostu blíž Kroměříže (Palla), u Bilan (Zahradník), v JarošovskiMU háji a u ihislěnovic u Uher. Hradiště pořídku (Schlogl), hojný u Veselí a Uh. Ostroha (Bubela). Pokorný mimo to připomíná z Jihlavska ně- která stanoviska, která bezpochyby patří k následujícímu tvaru, neb i Oborny v těchto krajinách jen tento tvar sbíral. Hojný v rybnících kolem Jihlavy a Telče, za Větrným <1 vorem, u Slonařova a Třeště, u Popie, a zvlášf hojný u Jihlavky (Pokorný). 1700. N. candida J. Presl v Rostl. 1821 (L. bělostný, stulík bílý, vodní lilium bílé.) Čtyřhranný spodek kališni silně vy- niklý. Plátky jako vnitřek lístků kališních čistě bílé, nerozložené, nahoře nálevkovitě seřaděnéa buď zcela otevřené («) aperta Čelak.) neb napolo otevřené (/?) semia- perta Gelak.). Nitky tyčinek kratší, obyčejně s klikatým střed- ním nervem, nejvnitrnější pod prašníkem ještě značně širší než prašník. Zrnka pylová vždy jen zrnečnatá- Semenník vejčitý, pod bii žnou zúžený atamžebez - UÍ3 - tyčinek. Bliznové paprsky vejčité neb vejčitě po- dlouhlé, zaokrouhlené, uvnitř s úzkou střední a 2 širokými postranními rýhami, méně četné, namnoze 6 — 10. Plod vejčitý, jinak jak předešlý. 2|- Červen — ^srpeii. Rybníky, slojaté vody, tůně; porůzný, leč hojnější než předešlý. V brněnském kraji : v Troubském rybníku ii Brna (Makowsky), rybníky n Veselky. — Ve Znojemsku : ojediněle v Bohušickém rybníku u Jaro- niěřic a v bařinách při Irali mezi Hrušovany a Nov. Sídlem, jako u Frelešdorfu a Einsiedlu (Oborny). V Jihlavsku : kolem Slavonie skoro ve všech rybnících líojný, též u Slalkova, Nov. vsi, Sloječína, Ces. Rudolce, Vallinova, Daěic, Černic ald. (Oborny), v jednom rybníku mezi í-^alzberkem a Pávovém u Jihlavy (Po- korný), v dolním rybníku Židlochovu u IMačova, u Třebíče (Zavřel), Vetelské rybníky a Velká strana u Zdaru (Kovář), v rybníčku za Nov. vsí, u Olešné (Havelka), rybník v Panských nivách u Telče a v rybníku Roštýnu blíž Telče, u Nov. města a rybníky u Mělkovic blíž Nov. města; byliny z posledního sta- noviska mají semcnník trochu zkrácený a korunu na pólo otevřenou a jsou (?) semiaperla Celak. podobné, Farskí- rybníky u Ždáru. V Olomoucku: kolem í^ábřeha (Pánek), Kojetína a Charvát (Spitzner), u Hrabové a Vilošova 1872. Zda-li i byliny ze všech následujících im'sí sem přináležejí, nutno teprve vyšetřiti. Poi)ova Díra u Siichodola a v nížinách u Staudinku (SapetzaJ, ze Slezska: IJopice u Těšína! Jelenice, Lití,i)tka, lienaiílovice (Kolbenheyer), Hermanice (Vier- happerlj, Vlčice (Latzel). 11(3. Řád, Berberideae Vent. Dřišťálovité. 561. Berberis L. Dřisťál. Kalich 61istý. Plátků 6, plochých vnitř na dolejšku s 2 žlázkami. Nitky bezzubé. Bobule podlouhlá, 2 — 3 semenná. 1701. B. Yulgaris L. (D. obecný.) Keř s trnitými větvemi. Pro- dloužené letorosty se slamožlutými Sdílnými, hořeji také s jednodu- chými trny. Větvičky postranní krátké, v úžlabí trnité hrotitých šupi- nek, ukončené svazečkem řapíkatých listfiv. Listy tuhé, podlouhle opak- vejčité, jemné ostnitě pilovité. Hrozny květní převislé, na krátkých vět- vičkách konečné. Listeny malé. Bobule šarlatové, podlouhlé. V. 1 00 — 300 m. Květy žluté, zápachu spermatického. Tyčinky po dotknutí k pestíku se přikládajíce. ť Květen. Keřnalá návrší, ploty, kraje vinic, křoviště, meze, v celém území rozšířen, zhusta pěstován a místy jen zdivočelý. V brněnském kraji ; na kopcích v jižní části až k Brnu porůzný, v údolí Svitavy a kolem Adamova (Makowsky), Kvělnice u Tišnova (Pluskal), u Střelíc (Niessl), u Cernovic, Bosonoh, Sokolnic, Ořechová, Boskovic a hojný u Krumlova (Oborny !), u Sloupá (Schlos- ser,'), Krlinské údolí, kolem Macechy (Spitzner!), u Klobouk (Steiger I), hojný u Židenic, Líšně, Tvarožné a Obran, Husovice, Kartouzy, Bergl u Medlánek, ftečkovice, Josefské údolí. Krtiny. Mal. Bukovina, údolí Punkvy u Blanska, Ště- pánov, Hozdrojovice, Kraví hora u Žabovřesk, Holedná n Jnndrova, Písařky, Kohoutovice, Dražůvky, Slavkov, Vyškov. — V Prostějovsku : v homamyslickéni liáji, u Scloulského lonui, v Plumlovské oboře, zde snad jen sázen (Spitzner). ^ 1414 - Ve Znojemsku: obecný kolem Námčšle (Roemer), v údolí J)yje od hradu Chrnšfan dolů skoro všude v 'nížinách hojný, v údolí Jevišovského potoka, Hradnice a Leskavy u Znojma, u údolí Fugničky u Hardeku a jinde rozlroušen (Oborny). V Jihlavsku : v údolí Jihlavy u Jihlavy (Grúner), v Karlovým lese u Jihlavy (Reichardt), roztroušen kolem Slavonic (Oborny), rozlroušen a pořídku u Třebíče, zde u Borovského mlýna a u Krácovic (Zavřel). V Olomoucku : Lásky blíže Olomouce (Vog-l), Přemyslovice, Náměšf, Šlépánov a Drahanovice (Spilzner), jeden keř, bezpochyby zdivočelý při silnici mezi Kociánovem a Annaberkem (Oborny), u Berouna (Gans). V uh. hradišťském kraji : u Kroměříže (Schlosser), zdivočelý u Luhačovic a divoce u Uher. Hradiště (Schlogl). Ve východní části : u Tučap jen pěstován (Červinka), léž u Misi ku (Gogela), zřícenina Lukov a v bažantnici u Holešova (Sloboda). Ve Slezsku : rozšířen u Těšína, (Kolbenheyer), Sanský kopec u Těšína, mezi Blogolicemi a Koňskou (Kotula), Goleszovská hora u Tě- šína (Fiek), u Vidnavy. ^ — Druhdy na jedné louce u Sorgsdorfa, nyní vymýcen (Vierhapper). 117. Rád. Ranunculaceae Juss. Pryskyřnikovité. Rody: A) Plůdků několik až mnoho, nepukavýeh, nažkovitých, Isemenných. I. Clematideae l)C. Kalich korunovitý, v poupěh chlopnilý, opadavý, s kraji plochými neb vehnuíými. Vajíčko visuté. Listy vstřícné. 1. Kalich namnoze 4-, řidčeji 51islý. Plátky žádné. Nažky trvalou, dlouhou, huňatou čnélkou ocasaté. .562. Clematis. II. Anemoneae OC. Kalich korunovitý, řidčeji byhnný, v poupěti stře- chovilý. Plátky žádné neb ploché, bez jamky medové. Vajíčko visuté. Listy střídavé. d) Nažky bezocasé, na malém torčovitém lůžku nemnohé. 1. Kahch korunovilě zbarvený, 4 — 51islý, brzy opadavý. Plátky žádné. 563. Thalictrum. ^)í Nažky hojné bezocasé neb ocasaté, na lůžku polokulalém nebo kuže- lovitém. , «) Plátky žádné. Kalich barevný, pod květem různý obal ze 3, pořídku 4 hslův. 2. Pod květem oddálený obal lupenovitých, mnohodílných lislův. Kališních listů namnoze 6, korunovilých, zvonkovitč skloněnýcli. Nažky prodlouženou, huňalou čnělkou ocasaté .... ....564. Piilsatilla. 3. Pod květem oddálený obal lupenovitých listův. Kališních líslkův oby- čejně 5, korunovilých, hvěz, bezocasé. 566. Hcpatica. [i) Plátky a kalichy vyvinuté. Lístky kališní na spodu Iroclm hrbalé. — 1415 — 5. Piálků 5 — mnoho. Kalich napolo bylinný, 5listý. Nažky bezocasé, králce zakončíte. 567, Adonis. lil. Pi an unc u lace a e D C. Plátky dole vnitř s jamkou medovou, často šupinkou přikrytou. a) Lůžko velmi prodloužené, válcovité. Tyčinek namnoze 5, zřídka více- Vajíčko visuté. 1. Kališních lístků 5, opadavých, nejdoleji s nitkovitou ostruhou. -.Jamka medová na spodu krátké čepele trubkovitá. Nažky přehojné. 568. Myosurus. b) Lůžko kuželovité, až polokulalé. Tyčinky namnoze hojné. Plátky s krátkým neb nezřetelným nehtem. Vajíčko přímé. 2. Kalich Slistý, bezostruhatý, dlouho trvalý. Plátků 5, jich jamka me- dová šupinkou přikryla. Tyčinek 5 — 1 5. Nažky na lůžku válcovitém, podél břišního švu s 2 dutými, s pouzdrem rovnoběžnými hrboly. 569. Ceratocephalus. 3. Kalich 5-, zřídka jen Slistý, opadavý. Piálků 5, zřídka více, jich jamka medová nahá nebo šupinkou přikrytá. Tyčinky obyčejné četné. Nažky iia lůžku kuželovitém nebo polokulatém, bez dutých hrboulkův. 570. Ranunculus. B) Plůdků několik, pořídku toliko 1, vícesemenných, měchýřkovitých, na švu břišním pukajících, řidčeji bobulovilých. Kališní lístky barevné, (vyjma llcleborus), opadavé a jako plátky v poupěti střechovité. Plátky obyčejné menší než kalich, někdy medníkovité neb žádné. IV. Heleboreae DC. Prašníky zevnitř pukající. a) Kalich (i koruna, neschází-li) pravidelný. a) Plátky aneb není-li jich, medníky nehetnaté, bezostružné, trubkovité neb' s jamkou. Tyčinky četné, všecky úrodné, závitkovilě postavené. 1. Kalich korunovitý, 51istý. Plálky žádné. Měchýřků prostých 5 — 10. 571. Caltha. 2. Kališních lístků 5 — nmoho, opadavých. Plátky Četné s plochou, čárko- vilou čepelí, na spodu s otevřenou jamkou medovou. Měchýřky válcovité, prosté, četné ... . .... 572. Trollius. 3. Kalich 5listý, zelený, neb barevný, na plodu vytrvalý. Plátků 5 — více, rourkovitých, s ústím 2pyským. Měchýřky 3^ — více, dlouzezobanité, nejdoleji trochu .srostlé .... . . 573. Hellehorus. 4. Kalich 4- neb 5listý, opadavý. Plátky 4 neb 5, na dolejšku krátce trubkovité, nahoře otevřené, jednopyské. Měchýřky, počtem 1 — více, šidlovilě zobaniíé, nejdoleji malounko srostlé. 574. Isopyrum. 5. KaUšních lístků 5 nehetnatých. Piálků 5 — 10, kolínkem vystoupavých? jich čepel 2klaná, na spodu s velikou jamkou, šupinkou přikrytou. Měchýřky 3 — 10, nahoře šidlovité, do polou a výše srostlé. 57 5. Nigella. ;j) Plátků 5, nálevkovitých, boznehelných dole ostruhatých. Tyčinky v stří- davých 5L'etných kruzích, s 10 nad kališiiími a korunními lístky stojících řadách, 1(» nejvnitřněj.ších šupinovitých bez prašníkňv. - 1416 ^ Ó. Kališnícb líslků 5, dole v nehet slazených. Plátky vnitřní stranou šik- mého okraje lůžka velKnulé. Mécliýrkň 5, prostých. 576. Aquilegia. b) KaUch 5Ustý a jako koruna souměrný a nepravidehiý. Plátků 5, neb částeíným zdvojením 8, z těch některé též zakrsají. 1. Zadní lístek kališní ostružnatý. Plátky bud 4, z nicliž 2 zadní ostruž- nalé, neb jen jeden zadní ostružnatý, ostruhy plátků v ostruze kališní uzavřené. Měchýřky 1 — 5, prosté, přisedlé, 577. Delphinium. 2. Zadní kališní list velmi veliký, přílbieovilý, vydulý, leč bezostružný. Plátky toliko 2 zadní vyvinuté, v přílbici uschované, kápovilé, dlouze nehetnalé, ostatní malé, nitkovité neb částečné pometalé. Měchýřky 3—5, prošlé, přisedlé. 578. Aconitum. V. Paeonieae Endl. Prašníky do vnilř pukající. Plod bobule neb slop- katý měchýrek, vícesemenný. Lístky kališní a plátky záhy opadavé. 1. Kalich 4lislý, záhy opadavý. Plálky 4, úzké, bez jamky medové. Bo- bule jednotlivé, vícesemenn*'-. 579. Actaea. 2. Kalich 4lislý a jako 4plátečná koruna záhy opadavý. Plálky úzce čárko- vité. Měchýřky namnoze 4, kratičce slopkaté, vícesemenné, pýřilé. 580. Cimifiiga. 562 Clematis L. Plam<^nek. 1703. €. integrifolia L. (P. celolistý.) Lodyha bylinná, prima, jednoduchá neb slabě větvitá, dole lysá, nahoře pýritá. Listy stričné, přisedlé, nedělené; ve j čité neb ve j čité podlouhlé, špičaté, celokrajné, lysé neb na rubu pýřité. Květ jeden konečný neb též z paždi hořeních listů větve 1 — 3 květe, květů zvonko- vitých, převislých. Kališni listky podlouhle kopi- n a t é, špičaté, svinuté, lysé, na vnějšim kraji plsfnatě vroubené. Ocásek plodní dlouhý, huňatý, plody chlupaté. Oddenek válcovitý, uzlatý, šikmý. V. 0 20— 0-50 'm. Květy modrofialové. 2j- Květen, červen. Vlhká a bařinná luka, křoviny luční, pořídkn. Dle ScJiura u Bystrce poblíž Brna v křovinách lučních, zřídka kvetoucí, poněvadž luka dříve zkosena bývají. Luka při Dyji mezi Stracholineui a Břeclaví 187(1 (Makowsky), při sloku Dyje a Moravy poblíž Břeclavi (Reissek). 1703 C. recta L. (P. přímý.) Lodyha bylinná, přímá, jednoduchá neb nahoře větvitá, jemně rýhovaná. Listy stříčné, nejdolejší někdy jednoduché, následující 3četné, ostatní 1 i c h o z p e- ř e n é, namnoze 7čelné. Lístky řapíkaté, vejčiténebko- p i n a t é, na spodu někdy zaokrouhlené, řidčeji mělce srdčité, celo- krajné. Lata konečná, vrcholíkovitě rozvětvená, nej- dolejší větve její též v ližlabí lupenův. Kališní lístky vně j)0 kraji jiý- řitě huňaté, jinak skoro l>sé neb roztroušeně chlii|)até. ()cá?ek plůdků rovnoběžně odstále huňatý, 2'-'3krúl delší ^einenniita. - 1417 - V. OSO— 1-50 m. Kališní lístky bílé. Nažky obroubené, na plo- chách prohlubené, chlupaté. Bylina jedovatá. ^■ Červen, červenec. Keřnalé a výslunné kopce, kamenité íšlráně, kraje vinic a lesův, zvláší na vápnč, ve slředtu' a jižní části porůzný. V brněnském kraji: od Brna na jili liojný, zvlášlč na vápně, Nosislavské a Židlochovické kopce, u Nikolčic, Cornovic, v I'ísárkáeh u Brna, Hády u Obran, u Tišnova (Makowsky), na sever ještě u Černé hory (Schlosser), ve Vinohrádkácli u Bo- skovic (Svěrák), kopce mezi ]'indulkou a Šlapanicenu (NiessI), u Krumlova, Mo- dřic, Němčan a Sohěšic (<)borny), u Senohradňv a v údolí Oslavy až k Oslava- nům (Roemerj, kolem Ivančic (Schwoedcr), mlází u Kurdějova a luka u Příklud (Schierl), lesy u Hoslrlu-ádek poblíž Klobouk (Sleig-er), u Lanšloría (Ripper), Líšeň, Ochoz, na mýlině ii Zlámaného kříže u Kanic, vinice u Obran, Medlánky, Evanovice, Bílovice, I\lal. Bukovina, Rozdrojovice, Kozí hora u Komína, Bystrc, Holedná u Jundrova, Kohoutovice, Červený ko[iec, Žebětin, Bosonohy, Lískovec, Voslopovice, Babí lom u Nebovid, Mal. Lovčice, Budkovice, Vedrovice. — Na vinohradech na Kosíři a v Držovském háji u Proslfijova (Spilzner). Ve Zno- jemsku: na hadci u .Moheina (Roemerj, liojný na Polavských a Mikulovských kopcích, v údolí l>yjc u Vranova, v okolí Hardeku, Lukova, Znojma, JVlilfrouna, Tasovic a na j. m. nezřídka (Oborny). V Olomoucku: u Cernovíra blíže Olo- mouce (Voglj, mezi Láskami a Horkou a v Chomoutovském lese (Oborny). V uh.- hradištském kraji : u Uli. Hradišlě (Schlog-l), n Napajedel (Zahradník), dubové křoviny na Dúbravě u Bzence pořídku, hojněji v Hodonínském lese (Uechtrilz), v lese Háji a na keřnalých úklonech Dúbravy směrem k Moraviným lukám u Bzence (Bubela), na Javořině (Holuby), u Banova (Makowsky), u Strážnice, Radějova, Tasova, Lípová, Velké, Vrbky [Bukovina u Vrbovce], Kobela u Kuže- lové, les Stružné u Javorníka, Strání, Horn. Němčí, les Hůrka a Kralov u Uli. Brodu, Suchá Loza, Ordějov, Bystřice, Zahořovice, Bojkovice, Vápenky u Val. Klobouk. 1704. C. vitalba L. (P. plotní, barvínek.) Lodyha na d o 1 ej- šku dřevnatá, polokřovitá, oplétavá, hluboce brázdovaně hranatá. Listy lichozpeřené, 5 — 7četné, řapíky někdy líponku- jící. Lístky rapíkaté, srdčitě vejčité neb ve j čité, celo- krajné neb hrubě vroubkované, 1 — 2 zube, skoro laločnaté. Laty vrcholičnaté, konečné, hojnokvěté a četné viížlabí li- stův. Kališní lístky obakplsťnaté. Ocásek malých chlu- patých nažek s huninou šikmo odstálou, až 4krát delší semenníka. V. 2-00 — 400 m. Kalich bílý, vně zelenavý. Nažky mnohem menší než u předešlého. (V) crenata Jord. sp. Listy namnoze menší, zřetelně a ostře pilovité. t> Červenec, srpen. Křoviště, ploty, výslunné a skalnaté stráně, lesy, háje, v jižní části rozšířen. V brněnském kraji: v křoví na výslunných úklonech při vchodu do Čertovy zmoly, kraj Písařek při Svratce u Brna (Schur), u Židlo- chovic a Nosislavi (Reissek), mezi Příkludy, Lednicí a Zaječím, u Klentic, Polavy a Vistonic (Makowsky), Uherčice, Polehradice, u Mutěnic, Zaječí a Hustopeče (Schierl), u Vranovíc a Milovic. — Ve Znojemsku : v údolí Dyje u Znojma obecný, též v Mločim žlebu u Velk. Mašovic, u MilIVoima a Tasovic (Oborny), Dlouhá Stráž H ?»iov. J^řttJQva (Ripj)er), V uh.-hvarna (Tkaný). Tiiřuiiský - U2l — les, SoUdliiirki' ko|MH' (MaUowsky), na Hádech a Šeinherovýcli skalách ii Obran (Ohoiiiy), l>rysu-c ii Vyškova (Spilzucr), Židlochovickó kupce (NiessI), jižně od l'odolí (Reissek). ii Hustopeče (Schioii), ii Cejče (Wiesner), u Oujezda, Mal. llo- slčhiádek, n Kurdčjova, luční úkloiiy ii Krumvíře, u Kobylí. Ve Znojemsku: i'elcberk n MiilVouna, Kamenný kopec u Tasovic, na \ioz\ stezce u Lukova, n Tvořihiázu a v Purkrábce u Znojma (Oborny), vinice u Drnoholce, u Rraťi- brminu a ]>ol. Dunajovic, na Dlouhé Stráži, Star. holi, Arbesu a Riižové hoře n Nov. Přerova (Ripper). Skály a úklony horské u Olomouce (Tkaný). V uh.- hradištsk('m kraji: u Popovie a Javorovce (Schlogl), zde onde v lese Háji u Bzence (Bubela). V ostatní části: poblíž Želkovské debře u Tučap (Červinka), horská lidía kolem Bystřičky u Vsetína pořídku (Ulehla). 1709. T. simplex L. (Ž. jednoduchá.) Lodyha hranaté brázdo- vaná, přímá, od dolejška listnatá. Listy 2— 3krát umalené zperené, v obrysu podlouhle Hhranné, travozelené, na líci lesklé. Lístky čárko- vité až široce klínovité, Sklanné neb nedělené. Ouška pošev hstních podlouhle vejčitá, na hořejších listech špičatá. Řapíky na rozvětveních namnoze bez pahstův. Laty lizké s větvemi přímo odstálými. Blizna široká, Shranně střelovitá. Nažky ellipsnidické, 8 — lOžebré. V. 0-50- 1-00 m. Kalichy žlutozelené. Prašníky krátce špičkaté, načervenalé. Byliny naše mají úzké, namnoze čárkovité, za čerstva ± lesklé listy, takže dle Oborného odpovídají odrůdě T. simplex /?. te- nuifolium Sw. neb T. laserpitifolium Willd. dle Griesb. 4 Červen — srpen. Bařinná luka, světlá houslí, meze, kraje lesní, pořídku. Kolem Lednice (Thaler), u Mikulova (Domas), kolem Cejče (Bayer), kraje lesní u Josefova poblíž Koldšlýna v Jeseníku (Uechtritz). b) Kvělenství sméstnané, vrcholičnatě lalnaté, větví skoro stejně vysokých. Květy i s tyčinkami přímé. 1710. T. flavuin L. (Ž. luční.) Lodyha tlustá, přímá, rýho- vaná, lysá, k sklá. Listy veliké, Shranně podlouhé, umalené 2— 3krát zperené, nejdolejší 2 pírka krátká, tohko 2— Ijařmá, lístky klínovité opakvejčité neb klínovité podlouhlé, na- mnoze Sklané, s laloky špičatými, nahoře lesklé, vespod matně tmavozelené, ly=é, se zřetelnou síťkou žilek. Úkrojky hořejších listů namnoze kopinaté. Řapíky i s postranními řapíčky hranaté, n a řapíčkách dolejších pírek namnoze blánovitépa- listy. Květy namnoze větší, žlutavé. Nažky okrouhle vejčité. Oddenek dlouhočlenný, plazi vý. V. 0-50— 1-25 m. Kvéty vonné, lístky v šířce měnivé, leč nikdy tak úzké jako u následující. '4 Červen, červenec. Vlhká luka, zvláště ve střední a jižní části porůznu V brněnském kraji: příkopy kolem Geršpic u Brna (Schur), Slrachotín (Makow- sky), IMučina (NiessI), hdía u Šakvie (Schierl), za Komárovém, háje při Dyji mezi Podivínem a Piikludy (Oborny), Břeclav, Star. Břeclav, Poštorna. — Ve Znojemsku : kolem hanštorra, 1'Vele.šdorta a Drnoholce (Ripper), u Nov. Sídla a na - 1422 — lukách mozi Hodoiiicemi a Tasovicemi (Oborny). Na lukách ii Olomouce (Makow- sky), u Lásek (Vogl). ,V uh.-hradišiském kraji: Bilany poblíž Kroměříže (Palla), liojná na lakách u Star. města a Uh. Hradiště (Schlogl). Ve Slezsku: u Gole- szówa (Kolbenheyer). 1711. T. angustifolium Jacq. (L. pait. Ž. úzkolistá.) Lodyha přímá, rýhovaná, lysá, lesklá. Listy 3 h r a n n é, o málo delší než širší, umalené 2 - 3krát, skoro trojené zpeřené, nej- dolejší 2 pírka značně delší následujících, lístky podlouhle kopinaté až úzce čárkovité, namnoze nedě- lené, vespod bledě sivozelené, s vynikajícími hlav- ními žebry, leč se síťkou nezřetelnou, rt pyrit é, po- řídku olysalé. Květy menší než u předešlé, řapíčky pírek bez palistův. Nažky podlouhlé. Oddenek krátkočlenný, svazčitě mrcasatý. V. 0-50 — 1*20 m. Květy žlutavé, vonné. Tvar lístků proměnlivý. ^. Červen, červenec. Vlhká a rašelinná luka, křoví, poříčí; od roviny až na předhoří roztroušena. V brněnském kraji: rozlrou.šena, v severní části řidčeji, jako u Lomnice (Makowsky), ii Smržic (Spitzner), bařinná luka u Jedovnic, u Komárova, v údolí Obravy u Žilošic, v bažantnici u Měnína, mezi Podivínem a Příkludy, kolem Lednice (Oborny), v hájích u Piajhradu a Židlochovic a odtud dolů (Reissek), mezi Vislonicemi a Stracholínem (Uecht.itz), u Lanštorla (Ripper), u Nosislavi, mezi Rakvicemi a Polavou a kolem Břeclavi. • — ■ Ve Znojemsku : v nížinách a hájích při Dyji mezi Frclešdorfem a Trabinským dvorem (Ripper) a odtud dolfi, kolem Jevišovic, v údolí Dyje u Vranova, mezi Znojmem a Trouz- iiickým mlýnem, luka mezi lasovicenú a Hodonicemi (Oborny). V Olomoucku: Kojetín, Štěpánov (Spitzner), rašelinná luka u Kláštera Hradiska (Makowsky), Cernovírský les u Olomouce (Reissek). V uh.-hradištském kraji, u Kroměříže (Schlosser), Trávník u Kroměříže (Zahradník jako T. angustif. L.), na lukách mezi Pískem a nádražím u Olšovce a při Moravě u Bzence (Bubela), u Banova (Makowsky), u Strážnice. — Ve východní čásU: Pacetlucké lomy, hojně na úrodných lukách u Prusenovských rybníků (Červinka), u Žop (Sloboda), u Pře- rova (Schlosser), porůznu na bařinných lukách u Vsetína (Bubela), u Všeminy a Vyzovic (Pouč), u Místku a Stařice (Gogela). Ve Slezsku : u Těšína (Wimmer), u Szybic, Koňské a Puncówa (Kolbenheyer), u Opavy (M. et R.), na Bulterberku úHeřmanic, u Arnultovic a při Račím potoku mezi Paulinaburkem a Horn. forslem blíž Vidnavy a u Bernarlic (Vierhapper). U nás též v odrůdách: /?) angustissimum Grant z, T. gallioides Presl, nec Nest- ler. Lístky lázce čárkovité, na nejhořejších listech často nitkovité, oby- čejně nedělené. y) s t e n o p h y 1 1 u m W i m m. e t G r a b. Lístky dolejších listů kratší, podlouhle opakvejčité, zpředu často zubaté, ku spodu kUnovitě zúžené, Uštů prostředních úzce klínovité, nejhořejších čárkovité. /?) Pořldku: mezi Komínem a Žabovřesky u Brna (Scluir), u Jedovnic (Niessl), luka u Příklud (Schierl), luka u Hodonic a Tasovic u Znojma ('Oborny) 7) Rajský lesík u Cernovic (Schnr), u Tasovic a v údolí Dyje u Znojma (Oborny), im II Vsciíiia (líiibcliv), na jcdnp Idiico ti Slnričc a v Olšině \>in\ Slar. měslcrn II Frýdku (Gogelaj. 564. Pulsatilla Miller. Koniklec. A) Lisly přízeinm' v rozelce, kožovilé, přezimujicí. 1713. P. veriialis Milí. (K. jarní.) Listy přízemní spolu s květem se vyvinující, 2 — 1 jařmě zpeřené, jich lístky kiínovité, opakvejčité, peřenoklané. uštů vejčitých, celých neb $?zubých. Úkrojky obalu prodloužené, úzce čárkovité, skoro nedělené. Květ přímý neb ničí, otevřeně zvonkovitý, z lístků přímo odstálých, vně jako obal hedvábitě leskle huňatý.' V. 0*08 -0-15 m. Kalich veliký, bílý, vně růžový neb fialový, zřídka celý fialový neb slamožlutý. Anemone vernaUs L. 2j- Kvélen, červen. Wíkré horské stráně, velmi pořídku. Posud jen v Je- seníku: ve Velk. kotlině (Grabowski). d) Lisly přizemní bylinné, na podzim hynoucí, 1 — 2krát zpeřené, lístků pcrenodílných neb hluboce peřenoklaných. 1713. P. nigricaiis Storck. (K. černavý.) Listy přízemni spolu s květem se vyvinující, Skrát zpeřené, chlupaté, lístky peřenodílné, ušty č.árkovité, až čárkovité podlou- hlé, celé neb 2—3 klané. Úkrojky obalu namnoze do polou neb zpředu 2 — Sklané. Květ převislý, lístků zvonkovitě skloněných, koncem ven ohnutých, obaly a květy šedohuňaté. Gnělky načernalé. V. O' 15— 0-40 m. Květ černě nachový, zřídka slamožlutý, men^í než u příbuzných. Anemone pratensis L. part., P. pratensis Milí. part. A. reflexa Gilib. U nás ve 2 tvarech: u) ty p i ca = A. pratensis var. patula Pritzel. Lístky okvětní větší, 20—26 mm. dl., ven ohnuté, po- doby hvězdovttě rozloženého zvonku ,5) micrantha Beck Fíl. Niedo. p. 408. Lístky okvětní menši, 15 — 18 mm. dl., těsně k sobě skloněné, koncem ven ohnuté, tento tvar splývá často s «. 2|- [)uben, květen, nětídy opěl na podzim. Suché výslunné kopce, keřnaté a skalnaté stráně, světlé bory, zvláště ve střední a jižní části rozšířen, jinde po- různu. V brněnském kraji: v Písařkách u Brna, hojný na Babím lomu u Ne- bovid a v údolí Obravy, mezi Cejčem a Šardicemi (Makowsky), u M. Třebové pořídku (Komas), na Babě ii Bosonoh a u Oslrovačic (Niessl), Kolby u Uherčic a lomy nad Hustopečí (Schierl), u Klobouk, Hošovic a Krumvíře (Steiger), u Dvorů panských při cestě k Líšni, za Klajdovkou na mezích při silnici poskrovnu; Blansko, Drasov, Kvělnice u Tišnfiva, Baba u Bozdrojovic, pořídku na Kraví hoře, r. 1879 o 3 kusech u Kohoutovic, Lískovec, Ořechovičky, pod Šafránko- vými u Ořechová, hojný u Střolic, na slráni u Loirůvky s P. vulgaris, Slráii 11 Morkftvek, Kobylí, Velk. Pavlnvic<\ ~ Kopce u Mare.šovic a Vodrovic, na Leskouně a jinde (Oborny), na Křížové hoře a sev.-vých. úklony Klášlerni hory ^ I42i — II Krumlova (Ziinmcrmanii), zde i v okolí liojiiý jako: liájc ii cihelny, r\;\ Sv. Iloníiiiku, Mariánská studénka a údolí llokylné u Krumlova, lUidkovice, liakšice, Hobelice a Olbramovic^. — Ve Znojemsku : hojný kolem Senoliradňv, Kladorubňv a Mohelna (Roemer), Mikulov (Domas), u Rališovic a Oujezda v hrolovickém okresu, u Znojma, Popic, Devíli mlýnův, MillVoiina, Npsochlelw, Našelic a Tasovic ((H)orny). V iih.-hradišlském kraji: u Velehradu a Popovic (Sehlogl), v Hodo- nínském lese (Rohrer), v lese Bzinku u Strážnického převozu a ojediněle na polní cestě před lesem Hájem u Bzence (Bubela). Ve Slezsku: druhdy na Tidu (Winmier), u Těšína, led již zašel (Kolbenheyer). 1714. P. Tiilffaris Milí. (K. obecný.) Listy přizemní v čas kvělu zcela nevyvinuté neb jen málo vyvinuté, 2krát zpeřené, lístky peřeno- dilné, úkrojků čárkovitých, až čárkovité kopinatých, skoro všech celých, špičatých. Ukrojky obalu prodloužené, čárkovité, skoro nedělené. Květ dosti přímý a jako obal husté dlouze huňatý. Kalich na dolejšku zvonkovitý, z lístků rov ■ ných, nahoře daleko odstálých. V. O" 15 — 035 n>. Květ bleiěfialový do růžová. Anemone pulsa- tilla \j. Naše rostliny mají obyčejně květy velmi veliké, široce zvonko- vilé a listy s úkrojky namnoze čárkovité kopinatými, tvary tyto odpo- vídají P. grandis Wender. 4 i^ň'zen, duben, někdy i v létě a na podzim s listy spolu vyvinutými (ť. serotina). Výslunní", travnaté pahorky, keřnaté stráně, suchá luka, světlé bory, ve střední a jižní části hojný až obecný, jinde velmi porůznu. V brněnském kraji: kolem Brna, na Kraví hoře, v Písařkách a u Bosonoh (Oborny), u Ivančic, hojný na kopcích mezi Ivančicemi a Brnem, na Hádech u (~>břan, na Švédské hradbě, u Slatiny a u Klobouk (Sleii^er), kopce kolem Hustopeče (Schierl), Malo- měřice, Julianov, Líšeň, Horakov, Ochoz, Cacovice, Husovice, Sv. Antoníček, Kartouzy, Rečkovice, Ořešíii, Bílovice, Adamov, les Brd ii Klepačova, Kyničky, Kuřim, Cebín, Brásov, Klucanina a Květnice u Tišnova, les l>rabinka u Malo- slovic, Pernštýn, Kunštál, Žabovřesky, Konun, Mniší hora u Bystrce, Holedná u Jundrova, Červený kopec, Kohoutovice, Lískovec, Babí lom u Nebovid, na Lotrůvce u Střelíc s P. nigricans, Telnice, Hostěnice u Slavkova, KobyH, Velk. l*avlovice. — U židovského hřbilova, na Sv. Florianku a u hlubokého rybníka u Krundova (Zmmiermann), Vedrovice, Olbramovice, Rakšice, Jaroměřice. — V Prostějovsku: na Nivkách u Dělkovic, v Pijavkách u Otaslavic. v Domamysli- ckém háji, na Záhoří, v Loupežníku a na Boří u Zlechova, na Kostelecké hoře, u Cech, v Braniskách za Plumlovem ponejvíce ve tvarech P. grandis Wender blízkých (Spitzner). Ve Znojemsku: pořídku kolem Náměště, zde jen v Příkop- ském mlýně (Roemer), obecný kolem Hardeku, Znojma, Popic, Kounic, Bevíti mlýnův, Nov. Hrádku, Lukova, Satova, Milfrouna, Tasovic, Božic, Bohunic, Jevi- šovic, Krumlova, Miroslavi a j. m., v této části nezřídka (Oborny). V Jihlavsku: jen u Třebíče a sice u Plačova a na Stříbrném kopečku (Zavřel). V Olomoucku: kopec před Českým lesem u (W.di (Reissek), Hněvotínské a (irýgovské lomy (Mik), na skalnatých kopcích n Olomouce (Tkaný), Trhák u Kroměříže (Zahradník). 565. Anemone Milí. Sasanka. A) Listy obalní řapikaté, podo))né lislňm přízenmím. Nažky nial(\ chlu- paté, bez obruby blánoNÍlé. — U-Žb -^ ú) (I(.!(1l'IU'1< \íilc()\ilý, dli»Mli(»čl(jiiiiý, rovnovážný, hurdy, šiipliianii [toinij(\ií- ciini a jcdnollivýiiii prízeiniiiiui lupeny posázen. 1715. 1. iiemorosa L. (S. hajní, pohanina bílá.) Lodyha ko- nečná, z oddenku přímo vystupující, namnoze Ikvětá. Přízemní list 3četný, dlouze řapíkatý, vespod roztroušeně chlupatý, prostřední lístek Sklaný, postranní 2klané, zpředu střihané pilovité. Listy obalní 3četné, na řapíku o polovic kratším. Kališních lístků nejvíce 6, vně poskrovnu pýřitých neb skoro lysých. Nažky srstnaté, se zobánkem o Ys kratším, vzpříme- ným neb dovnitř vehnutým. V. O- 12 — 0"20 w. Květ bílý neb růžový, až i světle nachový, +. ^|. lirezoti, duben, v liorácli i \ IvvMnn. I>osy, liáje, křoví, lesní Inka, v celém území až do předliorí obecná a ješN'- ve Velk. kolliné v .Jeseníku (Ueclilrilz); db' Ibdiely nerosle kolem Bzence. 1716. Á. raiiimculoides L. (S. pryskyřníkovitá, pohanina žlutá.) Lodyha nezřídka s 1—2 stopkatými, 2 listence nesoucími květy. Listy toliko na kraji brvité, jinak skoro lysé, úkrojky jejich k dolejšku více klínovité, prodlouženější než u předešlé. Listy obalní Sdílné, na řapíku mnohem kratším. Kališních 1 í s t k ů v oby- čejně 5, vně hustě přitiskle pýřitých. Nažky srst- naté se zobánkem asi stejně dlouhým, nazpět to- č e n ý m. V. 0-10— 0-20 m. Kalich žlutý, -f. 2j- Fiřezcn, duben. Lesy, iioušliny, liáje, lesní liika; v celém území až do předhoří rozšířena; léž ve Velk. kollině (Uechlrilz). b) Oddenek králkočlenný. přímo vfttvilý, s kořenem kůlovým, svazciilě mrcasalý. Listy přízemní čelné. 1717. A. silvcstris L. (S. lesní.) Lodyha namnoze 1-, řidčeji 2květá, dlouhými, bílými, skoro přilehlými chlupy hustě posázená. Listy přízemní dlanitě 5četné neb Sdílné, úkrojků 2 — Sklaných, zpředu sti-ihaně pilovitých. Listy obalní jako i list, přizenmí dosti dlouze ř a p i k a t é, Sdílné. Kalich značný, vně vlnatě plsfnatý. Strboulek plodní přímý, nažky bělovlnaté plstnaté, s malinkým zobánkem. V. O" 15 — 0'45 m. Květ bílý neb vně červenavý. 2|- Květen, červen. Meze, kameniUí a Iceřnaté slránč, Iravnaté kopce, v pa- horkalině slřední a jižní části rozšířena. V brněnském kiaji: Mády u Obran, u Bíléiio vlka u Slavkova (Oborny), v líšenském lese, lesní luka u lírankovic bliž Bučovic (Makovvsky), u Březové (Niessner), u Klučiny a Příklud (Niessl), v lesíí^h při nádraží u Ivančic (Sclnvoeder), Adamův slánek u Krumlova (Zímmer- mann), Poiavské kopce, iiklony nad vsí fUeclilrilz), v lesích u Klenlic a Milovic (Ilashni;(T), u líuslopeče ( Schierl), ii Klobouk (Sleiger) a Jesle n Knnšláln a Oleš- niee (Clupek), Ochoz při ceslě od Klajdovky do Ochoze, poskro\iiii na kopcích 90 — 1426 - II Žideiiic a Julianova, u Horákova, Bergl a Stanovisko u Medlánek, kopec Te- šerák ii Bosonoh, Liskoyský kopec, vinohrady u Ncbovid, Slřelico, los Hájek a Lůze u Mal. Lovčiček, Obora ii Slavkova, Radlovec u Bučovic. Mouřinov, Kobeřický les u Kobeřic, Čerčin, Ždánice, Židlochovice, Nosislav, Sítkovec u Mor- kůvek, Výnos a Sovinky u Kobylí, Velk. Pavlovice, Star. Břeclav. — V Pro- slějovsku: na travnatém úklonii za Smržicomi na Zadních a na Záhoří (Spitzner). Ve Znojemsku: hojná u Mikulova (Makowsky), v lese Hoja u Božic, ve Frauen- holcu a na úklonech Kamenného kopce u Tasovic, v údolí r>yje, Leskavy a Hradnico u Znojma, hluboké cesty mezi Znojmem a Mal. Tasovicemi, v Pnr- krábce u Suchohrdlí, u Jevišovic a Hardeku (Oborny). V uh.-hradištském kraji: Zlamanka u Kroměříže (Zahradník), kopce u Velehradu ('Schlogl), ojediněle v lese Háji a v Hodonínském lese při kraji vinohradu Maršálky u Bzence (Bubela), dle prof. Svěráka v Slavkovském háji a Opavy. B) Listy obalní přisedlé, prslovilě stříhané. Nažky lysé, vejčilě okrouhlé, smáčknuté, s obrubou blánovitou a s kralickou špičkou. 1718. A. iiarcissiflora L. (S. narcisokvětná.) Přízemních listů několik pod lodyhou, dlouze řapikatých, dlanitě 3 — Sdílných, úkrojků 2krát Sklaných a uštů čárkovitých. Květy obyčejně v úžlabí listův obalních, v o k o 1 í k 3— 5 k v ě t ý s e r a d ě- n é, řidčeji jediný květ konečný. Kališní lístky obak lysé. Strbou- lek plodní přímý. Oddenek krátkočlenný, vícehlavý. V. O' 15 — 0-40 m. Květ dosti veliký, bílý neb narůžovělý. /?) oHg- antha Huter. Květy 1 — 2, lodyha nižší, často jen 10 cm. v. Msty a obaly listní prostěji dělené. "4 Červen, červenec. Travnaté slráné a hřbety Jeseníka. Studétiková liole, Praděd, Pelrštýn, Vysoká hole (Gr. Fl. a Oborny), úklony Velk. kotliny, zde ve velikém množství, a odtud přes Maják roztroušena až k Břidlicové holi (Oborny), Koperník, Leilerberk, Heiligenhiibl, Jelení hřeben. /?) na Pradědu. 566. Hepatica (xilib. Jatcruík. 1719. H. triloba (xilib. (J. trojlaločný, podléska.) Listy srd- čité, Slaločné, celokrajné, dlouhořapičné, posléz kožovité, na líci lysé. Květy dlouhostopečné, úžlabní, před listím vyrážející. Listy obalní kalichovité, nedělené. Oddenek neobmezený, vyhánějící šupiny, přízemní lupeny a úžlabní, dlouhostopečné květy. V. 008 — 0-12 m. Květ sinomodrý, někdy růžový, zřídka bílý. Anemone hepatica L. /?) rhaetica Brligg. Laloky většiny listů s 1 — 2 vedlejšími laloky, listy tudíž 4—5, řidčeji vícelaločné. t|, Březen, duben. • Lesy lisltiaté a jehličnaté, křoví, kamenité a keřnalé kopce, od roviny až na předhoří rozšířen a ještě ve Velké kotlině v Jeseníku (draltovvski), s Inlými květy na Hádech u Obran a na několika místech v údolí Svitavy od Obran až k Blansku. — V lese žárovském blíž i*roslějova (Spilzner), s červenými kvěly v údolí Šumice u Náměště u Olomouce (týž) /?) jednou u Sloupu. 5(i7 Adoilis L. Hlaváček. A) Oddenek vytrvalý. Plálků 10 — 20. Nažky v strboulku kulatovejěilém, chinpalé. - 1427 - 17*20. A. veriialis L. (H. jarní.) Lodyha přímá, jednoduchá neb větevnatá, na dolejšku s šupinami suchomázdři- t ý m i, dole lysá, nahoře pýřitá. Listy 2 — 3krát peřenosečné, uštů čárkovitých. Kališní lístky vejčité neb vejčitě podlouhlé, skoro celo- krajné neb vyhlodaně zubaté, o polovic kratší než plátky podlouhlé, rozložené. Nažky podlouhlé, svraskalé, chlupaté, zo- bánek krátký, hák ovité nazpět ohnutý; k nažce přitiskly. Oddenek přímovětevnatý, tlustomrcasatý. V. 0'l5-0-30 m. Kalich obyčejně" nahnědlý. Plátky veliké, ci- trónově žluté, lesklé. 2j- Ihiben, kvélon. Siichi' pastviny, výslunné a Iravnaté kopce, světlá křoví, průhony, ve střední a jižní části porůznu. V brněnském kraji: u Borkovan a v údolí Oslavy u Ivančic, u Klenlic a Hovoran (Makowsky), u Nov. vsi (Schwoeder), kraj lesní Líchy u Klobouk (Sleiger), u Milovic a v lesích u Ko- beřic směrem ku Ždánicňm, u Týnce (Rcissek), u Cejče (Wiesner a Makowsky), na Polavských kopcích (Schlosser), Kolby u Uherčic a les u Mal. Němčic (Schierl), Hustopeč, Šilbořice, Stráň u Morkůvek, Krumvíř, Korouhvička a Obecný les u Kobylí, Velk. Pavlovice, Dubňany, kopec Adamec u Želetic, Větrník u Dra- žovic, kamenité stráně poblíž hřbitova u bambořic, Velk. Lovčice, Dražůvky. — Ve Znojemsku: u Mikulova (í)omas), v lese Hoja u Hrušovan a v Purkrábce mezi Suchohrdlím a Těšalicenťi, na jednom výslunném svahu přehojný (Oborny). V uh.-hradišlském kraji : u Star. města a u Velehradu (Schlógl), Zdounky (Zahradník). E) Bylina jednoletá, s vřeteno vitým hlavním kořenem. Plátků 6 — 8. Nažky lysé, v strboulku válcovitém. d) Kališní lístky přítisklé. 1721. Á, aestivalis L. (H. lesní, ohníček, slepý mák.) Lodyha přímá, jednoduchá neb větevnatá, namnoze lysá, řidčeji roztroušeně chlupatá. Listy 2 — 3krát peřenosečné, s ušty čárkovitými, hrotitými. Kališní lístky podlouhlé, lysé, zpředu zubaté, k p 1 á t k ů m rozloženým, podlouhle kopisfovitým, nanejvýš 2krát delším přitiskl é. Nažky šikmo 3hranně vejčité, důlkatě svraskalé, na hořejší straně se špičatým hrboulkem, na dolejšku s příčnou, zubatou řáskou. Zobánek stej- noba řevně zelený, vystoupav ý. Kořen vřetenovitý. V. 0-30-0 50 m. Květy proměnlivé velikosti, plátky šarlatové, nejdoleji obyčejně s modročernou skvrnou, pořídku slamožluté (,5. ci- t r i n u s H o f fm.) 0 Květen — červenec. V osení, na úhorech a strništích, v rovině a v níz- kém předhoří až do 400 m. rozšířen. /?) pořídku, jako na Černých polích kolem Brna, mezi Královým polem a Brnem a na žitných polích na Žlutém kopci (Oborny), u Kanic a Slavkova. — Na poUch u Žešova blíž Prostějova (Spilzner). Velkokvěté rostliny u Kartouz a Medlánek. 1733. A. ílammeus Jacq. (H. plamenný, hořikvět.) Lodyha dole vice chlupatá. Listy chlupaté a více sivozelené, ostatně jako u pře- 90* - 1428 — dešlého. Kališní lístky vejčité, zoubkaté, na dolejšku s větším blánovitým přívěskem, vně měkce vlnaté, k plátkům rozloženým, 3— 4krát delším, přitisklé. Nažky šikmo 3hranně vejčité, jamkovitě svraskalé, na hořejší hrané pod zobánkem s okrouhlým hrboulkem; hřbetní hrana na dolejšku se zoubkem málopatrným neb žádným. Zobánek na konci opáleně černavý. V. 0'20 — 040 m. Štíhlejší a jemnější než předešlý. Fiatky užší, ohnivě šarlatové, na dolejšku černé, Nažky menší, mezerami oddělené. 0 Červen — srpen. Hole, úhory, kopce, ve střední a jižní cásli velmi po- různu. V brnénskéni kraji: Spilberk ii Brna (Schur), u Pavlovic a Pouzdřan, na Sokolnickém vrchu, u OUiiarova a Cejče (iMakovvsky) !, kolem Lonuiice (PInskal), n Polavy a Ivančic (Niessl)!, u Kobeřic, Slavkova a Nosislavi (Oborny), ii Klo- bouk (M. Odstrčil), Kurdějov, v jelelišlích u Hustopeče (Schierl), Oujezd, Kobylí, Klen- lice a Milovice. — Ve znojemském kraji: hojný kolem Mikulova (Domasj, n Ho- donic, Jaroslavic, Stracholic, P>ožic, Tasovic, Derflic, Znojma, Snehohrdlí a m. j. m. (Oborny). b) Kališní lístky odslálé. * A. autům nalis L. (H. podzimní). Lodyha přímá, vétevnalá. Kališní lístky mrtnaté, odstálé. Plátky vejčité, zvonkovitě skloněné, na krajích se kry- jící, krvavě červené, dole s černou skvrnou. Nažky bezzubé', zobánek přímý. V. 0-25— 0-40 m. Q Červen — říjen. Původem z jižní Evropy, v zahradách zde onde pě- stován, zřídka zdivočelý. Role žilná nad kostelem u Adamova blíž Brna (Schur). 568. Myosurus L. 1733. M. luluiiuus L. (Myší ocásek.) Lysý, namnoze trsnatý. Listy přízemní čárkovité, tupounké, v rapík kopisfovitě ztížené, kratší než stvoly jednokvěté, bezlisté. Plátků 5, lízkých, malých. Klas plodní válcovitě kuželovitý. V. 005— 0-10 m. Plátky žluté. Q Duben, květen. Vlhká hlinitá a písčitá role, příkopy, zaplavovaná mísla, kraje lesní, velmi porůzný, leč pospolitý. V brněnském kraji: za střelnicí v Písařkách (Tkaný), při Svratce u Brna a u Cejče (Makowsky), u Lomnice (Pluskal), kolem M. Třebové (Bomas), u Bystrce a Doubravníka (Oborny), u Jiin- drova (Piohrer), hojný u Střelíc, úliory u Žcbělína a Oslrovačic, u Piosic a Tiš- nova (Niessl), při louce pod nádražím u Břeclavi (Schierl)!, u Tečic a Star. Bře- clavi. — Na polích na rovni u Sv. Florianka, Ried, Strážná hora (Zimmermann). V Proslějovsku : u kříže v Domamyslicich, na Osině u Prostějoviček, při lesním kraji u cesty do Krumsina (Spilzner). Ve Znojemsku: u Náměště (Roemer), na Pelcberku u Milfrouna, u Popic, v nížinách mezi Polavou a Nov. mlýnem (Ma- kowsky), pole při kraji lesa mezi Podmolí a Velk. Mašovicemi hojný (Oborny). V Jihlavsku: velmi hojný na vlhkých a písčitých jelelišlích a vlhkých lesních cestách kolem Jihlavy (Pokorný), v okolí Třebíče (Zavřel) a u Dačic (Oborny), u Telče a Velk. Meziříčí. V Olomoucku: u Pavlovic a na Sv. Kopečku u Olo- mouce (Mik), mezi Láskami a Chomoutovém (Makowsky), u Berouna (Gans), u Zá- břeha (Pánek). V uh.^iiradišlském kraji a ve východní čásli; ii Uh, llradišlě — 1429 — iiiísly liojiiý (Schlňgl), II Hulína (Zahradník), n Ifolcsova (Sloboda), u [íarlošovic (Sapolza), u Žeranovic (Poiičj. Ve Slezsku: u Opavy (Urban), u Olie bliž Opavy (SvÍM-ák), u Krnova (R. a M.), pri kraji příkopu u Lalzlovy vinopalny blíž Vid-' navy (Vierhapper). 569. Ceratocepliala Moiich. Rohohlavec. 1734. C. orthoceras DC. (R. rovnorohý.) Listy přízemní Sdílné, pavučinaté, úkrojků celých neb peřenoklaných, uštů čárkovitých, roze- stálých a ohnutých. Stvol jednokvětý, nahoře i s kalichem a p o- dlouhle kuželovitým klasem plodním bělovlnatý. Na ž k y rovnovážně odstálé, zobanité, nahoře mezi hrboulky s mělkou rýhou, vespod na hřbetním kýle s malinkým hřebínkem. Zoban mečovitě šidlovitý, slabě prohnutý, od dolejška znenáhla zúžený, s koncem rovným neb často na zevnitř ohnutým. V. 0'05 — 008 m. Plátky malé, sírožluté, opadavé. G. testicula- tus A. Kern. 0 Březen, duben. Česly, kamenité a výslunné slráné, suché, krátkotrav- nalé meze, ve střední a jižní části poríizný. V brněnském kraji: na jižním a zá- padním svahu Spilberku v Brně (Makowsky !), u Židloehovic (Veselý!), u Horn. Geršpic (Oborny), u Klobouk (M. Odstrčil), pastvy u Velk. Němčie (Sehiorl), Po- liárky u Hustopeče (Šebesla!), Květnice u 'J'išnova a u Nosislavi. Ve Znojemsku: nezřídka kolem Znojma: přehojný na úklonech kolem l>yje od Karolininy hory až k viaduktu, hojný v údolí Hradniee, za rolnickou školou v hlubokých cestách mezi Znojmem a Mal. Tasovieemi, polní meze mezi Znojmem a údolím Leskavy a na j. m. roztroušen (Oborny). 1735 C. spicata Moiich. (R. klasnatý.) Slabě nasivělý. Klasy vejčitě podlouhlé. Nažky vlnaté neb lysé, dlouze zoba- nité, nahoře mezi hrboulky se širokou rýhou, vespod kýlnaté bez hřebínku. Zoban srpovitý, se stran smá- čknutý, u prostředku nejširší, s koncem dovnitř vehnutým. V. 005— 0-08 m. Plátky jako u předešlého. Plody mnohem větší. Ranunculus falcatus L., Geratocephalus falcatus Pers. © huben, květen. Na týciiž míslecli jako předešlý, pořídku a pro území pochybný. U Židloehovic (Veselý), u Mikulova (Domas), u Hustopeče (týž); zde jsem vzdor bedlivému pátrání po C. spicata vždy jen druh předešlý nalezl; ko- lem Znojma a Třebíče, odkud Schlosscr tulo bylinu připomíná, dle Oborného neroste. 570. Ranunculus Tourn. Pryskyrník. A) Stopky květní za plodu nazpět ohnuté. Plátky bílé, na nehtu oby- čejně žluté ; jamka medová nahá. 1. Batrachium DC. Kališnícli lístků 5. Nažky neobroubené, s plo- chami vypouklými, napříč svraskalými, krátce přišpičatélé, bezzobané, Byliny \odní, ponořené neb v bahně se plazící. a) Listy ponořené, štětinovitě mnohodílné, vzplývající, s čepelí vyvinutou. — 1430 — 1V26. K. aqiiatilis L. (P. vodní, lakušník.) Lodyha vzplý- vající neb plazivá, tupohranná, větevnatá, dutá, lysá, dolejšími klouby kořenující. Listy 2tvarné, ponořené řapíkaté, hoření skoro přisedlé, vícekrát Sklané, posléz opětně Sklané, uštů štětinovitých, všestranně odstálých, mimo vodu stě- tičkovité se skládajících, vzplývající dlouze řapíkaté, v obrysu ledvinkovité, dlanitě 3— Slaločné, hrubě vroubkované, vespod přítiskle chlupaté. Hořejší palistní pošvy veliké, na- dmuté, nahoře Slaločné, srstnaté. Květy dlouhostopečné, vynořené. Tyčinky četné, delší slrboulku plodního. Lůžko krátké, okrouhle vejčité, řidčeji vejčité, srstnaté. Nažky krátce přišpičatělé. D. 0*05 — 050 m. Plátky dosti veliké, bílé, s nehtem žlutým, me- dové jamky bez šupinky. Batrachium aquatile Dumort. Rostliny na bahně, z něhož voda odtekla, jsou hustě listnaté, s listy dužnatými a jen vidličnatě mnohodílnými. R aquatilis ó'. succulentus Koch Syn. p. 10. U nás v odrůdách: «) peltatus Koch. Listy vzplývající, na dolejšku hluboce srdčité ; /?) truncatus Koch; jsou-li uťalé ;) homophyllus Wallr. Listy všecky ponořené, mnoho- dílné, delší než články lodyžni. R. aq. /j. submersus Godr. R. aq. /?) trichophyllus Gel. Prod., R. heleophilus Arvet Touvet dle řroyna. 2|- Kveten — řijen. Vody slojalé a zvolna tekoucí, v celém území od roviny až po předhori rozšířen, zvlášlé ve Ivarn «); Ivar /?) řidčeji, jako u Jedovnie, Telče, Vršan ald. V Proslějovsku: u Pislovic, na Hloučele, u nádraží, u Zlechovského rybníka blíž Prostějova (Spitzner), y) v nížinách Itrnénského kraje (Makowsky), ve Svratce u Vevers. P.ytišky (K. Hanáček), kolem Bzence (Bnbela), u Nenovio, Piečkovic a kolem lířeclavi. — V iMiitěnic (SchierI), n Prusenovic (Červinka). h) Listy namnoze jen ponořené, v obrysu okrouhlé neb ledvinkovité, uštu šlětinovité mnohodílných, na všecky strany odstálých. «) Tyčinky méně čelné, 12 — 18. Listy krátkořapičné neb hoření přisedlé. 1737. R. paiicistamiiieus Tausch. (P. chudoprašníkový.) Lodyha hranatá, dutá, lysá, nahoře větevnatá a mnohokvétá, vzplývající. Listy ponořené, řapíkaté, namnoze kratší než články lo- dyžni, vidličnatě mnohodílné, uštů dosti tuhých, nitkoví tých^ všestranně odstálých, střední ušet velmi slabě vyvinutý. Palistní pošvy srstnaté, nahoře 21aločné. Stopky květní vy- nořené zdélí neb delší hstu matečného. Plátků 5, malých, úzce opak- vejčitých, odstálých. Tyčinek 10—15, zřídka více, nad plodní strboulek nečnějicích. Lůžko kulaté a jako krátce přišpičatělé nažky hustě srstnaté. D. 0-05— 1 -50 m. Plátky zelenavě bí'é, na nehtu žluté. Odrůdy: «) typicus. Listy, palisty a někdy i lodyha bohatě chlupaté, f. ter- r e s t r i s, byliny bohatě chlupaté, s listy kratšími skoro bezřapič- nými, tužšími, /?) trichophyllus C h a i x. (var. subglaber Freyn - 1431 - fl. oxs. austr. liuiig. Nr. 1705) palisty lysé, listy .'■krovně chlupaté neb lysé. y) radians Revel. (var. heterophyllus Freyn. 1. c. Nr. 1705). Listy vzplývající 3— 5dílné, vespod chlupaté, úkrojky opakvejčité, k dolejšku klínovilé, zpřeriu špičatě zubaté neb střihané. 4 Kvěleii — podzim. Stojaté a mírně tekoucí vody, porůzný, leč pospolilý. V odrňdč (i) Ponavka u Kartouz, Ochoz, rybníky za Ocliozskou jeskyní a u Rajce, V I^roslčjovsku: stojaté votiy u „Cikánské kuchynfi" za Žešoveni a u Stětovic blíž Prostějova, zde v lučních příkopech (Spitzner). Koleni Náměště skoro ve všech rybnících (Roemer), u Frelešdorfa (Ripper), kaluže při Dyji u Stracholína (SchierI), u Jevišovic, Plenkovic, v Dyji u Znojma pořídku, hojný v jedné tůni nad Panským dvorem u Velk. Mašovic blíž Znojma (Oborny). ť. lerrestris u Hu- sovic blíž Rrna a pospolitě na vlhkém písku při Svratce (Schur), u Hodonic a Mal. Tasovic blíž Znojma (Oborny), v potoku pod Slraníkein (Pouč). /?) v tůních u Vranovic, 7) posud v území nepozorován. 1738. R. PetÍYeri Koch. (P. Petiverův.) Listy na svých po- švách přisedlé, jen nejdolejší na postranních větvích krátko- řapičné, namnozejen ponořené. Listy vzplývající na rubu lysé, ponořené vidličnaté mnohodílné, ušty všestran- ně ztuha rozeslal é, střední ušet o málo si a beji vy- vinut než postranní. Hoření pošvy listů lysé neb p ř í 1 y s é, nadmuté, Sušetné. Stopky květní 2— 4krát (až 8 cm.) delší listu matečného. Plátky opakvejčité podlouhlé, vespolek se dotýkající, s nehtem méně zřetelně odděleným, s medovou jamkou napříč širší, dole obroubenou. Tyčinek 14 — 16, sotva delších než strboulek plodní. Lůžko prodloužené, vejčitě válcovité, až vejčité, roztroušeně štětinkaté. Semenníky roztroušeně srstnaté neb lysé. Gnělka krátká, blizna široce vejčité podlouhlá. Nažky vejčitě podlouhlé, zobanaté, dosti lysé. D. 0-25-1 20 m. Plátky bílé, na nehtu žluté. R. confusus Godr., R. tripartitus Nolte nec DG; R. carinatus Schur, Pliytgr. Mitlh. 1877 sub Batrachio (=: /? carinatus Freyn sched ad fl. exs. aust. hung. nr. 96, listy vzplývající žádné). 2j- Červen — srpen. Rychle tekoucí vody západní části, posud pořídku po- zorován. V Jihlavě u hajného, pod Jihiavkou, v potoku u Horn. Dubenek (Po- korný), dle domnění Oborného v bystřinách u Vallinova v okresu dačickéni. /?) Tyčinky četné. Listy tuhé, všecky přisedlé. 1729. R circiniiatus Sibtli. (P. rozevřený.) Lodyha tupo- branná a jako hsty křehká, lámavá. Listy všecky potopené, tmavozelené, mnohem kratší než články, lodyžní, všecky po- dlouhlé, nerozdělené, přitisklé, lysé, toliko brvité, pomíjivé pošvě palistní přisedlé, čepel mnohodílná, n e j prv 1— 2krát Sdílná, potom opět Sdílná, uštů tuhých v plochu ledvin- kovitě okrouhlou rozložených i mimo vodu roze- šlá 1 ý c h. Květy dlouze stopkaté. Nažky malé, četné. — 14:}2 ~ D. O40— 1'00 M. Plátky namnoze veliké, hile, na nohtu žlulr, R. divaricatus Schrank? 2j- Červen — srpen. ňlojalé a mírnft leUoucí vody, v lůnícli, porůzný. V brnřnskéin Ivrnji : kolem Brna, v rybníku ii Králova pole a u Troubska, n í^ardie (Makowsky), v Břlosliideneekéni poloku bliž M. Třebové (Czerny), pře- hojný u Svilavy (Niessner), u Piajhradu a Vranovic — V Proslějovsku : na líoniži, Blalné u Sniržic. u Mysliovic (Spilzner). Ve Znojemsku: Okarecký a Stud- ničky rybník u iNáměšlě (Roemer), u Hodonic, v Dyji od Vranova až ku Znojmu. v údolí Hradnice mezi ('ilonicemi a Znojmem, v .Tevi.šovce u Hrušovan a j. v ní- žinách (Oborny), u Frelešdorfa a Nov. Přerova (Ripper). Kolem Olomouce roz- troušen (Makowsky), v Raviace u Zábřeha. V uher. hradišlské.n kraji: mezi Cejčem a Šardicemi (Theimer), v mlýnské sloce u stavidla u Kromf-říže (Palla), u Uh. Hradišlě (^Schlogl), příkopy při Uali u Bzencc, zvlášlě u cukrovaru (Bu- bela). V okolí Nového Jičína : rybníky u lluslopeče, u Ženklavy a u .lasenic (Sapelza). — Ve Slezsku: Černá voda v Těšínsku (Zlik) a u Opavy (R,. a M.), c) Listy ponořené, v obrysu podlouhlé, nmohodílné, s úkrojky prodloužené cárkovilými, rovnoběžnými. Tyčinky kralší než lysí- nažky. 1730. U, fluitaiis Lam. (P. řični.) Lodyha oblá, vzplývající. Listy všecky ponořené, dolejší dlouhořapičné, hořeni přisedlé, všecky nejprve jednou Sklané, potom opětně Sklané, uštů nitkovitých. Pochva palistni prodloužená, na- hoře slabě 21aločná. Stopky květní tlusté, dlouhé, ke konci ztenčené. Lůžko chlupaté. Nažky na konci zaokrouhlené, lysé, se špičkou postranní. D. 1 00 — 5"00 m. Plátky veliké, bílé, na nehlu žluté. R. fluvia- tilis Web., Batrachium íluitans Frii s. 4 Květen — červenec. Tekoucí vody, řeky, potoky, porůzný. Hojný u Oslavan (Makowsky), u Ivančic (Schwoeder), u Kunšlálu a Olešnice (Clupek), v Sázavě za ý^dárem (Kovář), .ledovnický polok, v l>yji u Vislonic a Polavy a odtud až k Lednici, kolem Břeclavi. — Na liomži, na Bílé vodě u Prostějova (Spilzner). V údolí Bokylné u Tulešic, v .Tihla\e mezi AloheluiMii a llrubšicenú (Zimmermann), oltecný v Dyji ii Vranova, Hardeku, !>cvíli mlýnův, Znojma, .Mil- frouna, Hodonic a odlud dolů skoro všude, hojný \ .Tevišovském potoku, jako u Božic, řidčeji u Frelešdorfa a v nížinácli (Oborny), v potoce u Kollas a u Žďárii (Havelka). I' Olomouce, Kepčína a Horké (Makowsky), u Náměště a Litovle (SpitznerJ, nezřídka u Kroměříže (Palla), v Bečvě u Hranic a Přerova (Schlosser), v mlýnském potoku u Piožnova. — ■ Ve Slezsku: u 1. jezu u Těšína, u Mo- helnic a Raškovic (Kolbenheyer), v Opavě u Krnova (Sinienis), u Karlovské studénky. Ludvíkova a Kinsiedlu (IL a M.). B) Stopky kvěliii za plodu rovni'. Plátky žlulé, jen u li. aconitofolius čistě bílé. 2. Hecalonia L o u r. Kališních líslkův a plátků 5 Plátky žluté s malou, šupinkou nepokrytou medovou jamkou. Strboulek plodní válcovitý. Nažky bez zobánku, s bliznou skoro přisedlou. 173L K. sceleratus L. (P. lítý, litík, zarouš.) Lodyha přímá, dutá, větevnatá i s listy lysá, jen nahoře lozlroušeně chlupatá. — UM\ — Lisly piitlousUó, na líci sytě zelené, později Irochu na/,louUé, dolejší Sdílné neb 3 1 a 1 o č n é, s laloky často 2 — Sklanými a stříhané zu- batými, hořejší krátce řapíkaté, hluboce Sdílné, úrojků úzce klíno vitých. Kalich nazpět ohrnutý. Nažky četné, malinké, kýlnaté, slabě napříč svrasklé, lysé. Kořen svazčitě mrcasatý. V. 0"20— 0*50 w. Plátky bledožluté, opadavé, malé, asi zdélí ka- licha -f-. 0 a (^ Corveii — -září. Na mislccli mokrýcli, bahiiilých, v příkopech, iia pobřeží, hojný v nížinách slrtMlní a jižní čásli, jinde poriizný. V briiénském kraji a koh:'ni Hrna obecný (Makowsky), kolem Klobouk (Sleigcr) ; Stalina u Knnn- lova a u Lilobralřic (Zimniennann), koleni Boskovic, Mal. Hoslihrádek, Lovčiček, Nosislavi, hojný v okresu břeclavském. V Proslějovsku : na Romži, Valovč u Cechovic, Určic, Břesovic, Dobrochova (Spilzner). Ve Znojemsku: kolem Ná- měště (Roemer), .Tevišovic, Bihařovic a Znojma (Oborny), kolem Hrušovan a Mi- kulova (Ripper). V Jihlavsku : hojný v rybníku u Tří lip u .Jihlavy (Pokorný), u Třebíče kolem lybiiíkův u Ptačova (Zavřel), n Ždáru (Kovář). V Olomoucku : u Olomouce (Makowsky), Dělřichov u Unčova. — Šumberk (Paul). V oslalní čásli: nezřídka u Kroměříže (Palla), u Kotojed (Zahradník), TJh. Hradiště (Schlogl), hojný na rašeUnnýcli lukách u Bzence (Bubela), zřídka na Javořině (Holuby), hojný na lukách „Prusenovské rybníky" u Tučap (Červinka), u Rusavy (Sloboda), u Rožnova (Kotek), Nov. Jičín (Sapelza), u Místku pouze v příkopu silničním, kde Palkovská silnice odbočuje od císařskí- (Gogela). Ve Slezsku: v Těšínsku (Kolbenheyer), kolem Vidnavy 1872. (I .lavorníka (Vierhapper). 3. Ficaria Huds. Kališní lístky 3, pořídku 4 — 5. Plátků 8 — 12, žliilých, jich medová jamka dužnalou šupinkou přikrytá. Slrboulek plodní skoro kulatý. Nažky bezzobané, neobroubené, s bliznou skoro přisedlou. Klíček pouze s 1 dělohou. 1733. R. flcaria L. (Orsej.) Lysý. Lodyha položená neb vystou pavá, 1 — vícek-větá. Listy mastně lesklé, uprostřed často s černavou skvrnou, ledví nkovitč srdčité, v úžlabí často s rozplozovacimi hlízkami, dolení dlouze řapíkaté, vykrojované neb úhlatě vroubkované, hoření krátce řapíkaté, úhlatě mělce chobotnaté. Nažky nahoře kýl- naté, chlupaté, zřídka vyvinuté, poněvadž se hojnými -hlízkami roz- plozuje. Kořen svazčitý, z blízek kyj ovitých a ze vtrou- š e n ý c h větvitých mrcáskův. V. O 10-0-20 m. Květy zlatožluté. Ficaria věrna Huds., F. ra- nunculoides Roth. U nás též v odrůdě : /5) i n c u m b e n s F. S c h u 1 1 z. Laloky listů na dolejšku se do- týkající neb se kryjící = var. peltiformis Neilr. Fl. 685. 2|- í)řezen — květen. Slinni houšti, kraje lesův, lidía, břehy, od roviny až do předhoří obecný, namnoze pospolitý. 8') řidčeji. Kartoiizy u Brna (Mendel), u Břeclavi. — Údolí Oyje u Znojma (Oborny), v lese Háji u Bzence s tvarem základním (Bubela). 4. n n n u II c II I as I f u m ('elak. 1'iálky ii našicli druliii bílé, jich nicdo\ú — um — JHinka leiiUou inázdrovitou šupinou nebo blánovilýni okrajem opatřená. .NažUy ploským krajem neoVjoubené, loliUo kýlem opatřené, obak vypouklé, žilnaté. 1733. R. aconitofolius L. (P. omějolistý.) Lodyha přímá, listnatá, nahoře větvitá, 3— mnohokvětá. Listy přízemní a lodyžní dolejší řa- pikaté, dl a ni t ě 3 — 7 d í 1 n é, s ukroj ky 2— Sklanými neb nedělenými, špičatými neb zašpičatělými, nestejně stříhané pilovitými. Květy dlouze stopkaté, ve vrchoUcích konečných a postranních. Jamka medová jazýčkovitou, plátkovitou šupinkou při- krytá. Strboulek plodní kulatý. Nažky veliké, opakvejčité, lysé, s krát- kým, tenkým, ohnutým zobánkem. V. 0 30— rOO w. Květy čistě bílé. R. platanifolius L. Listy ± hluboce dělené u odrůdy: ^) typicus Beck Fl. 417 = Hecatonia aconitifolia Schurjsou listy přízemní až ku spodu rozstřižené, prostřední úkrojek k dolejšku klínovitě zúžený a řapíkovitě stažený, skorém kosní- kový, namnoze Slaločný a ostře, často 2krát pilovitý. 4 Květen — srpen. Lesy horské, žleby, lesní luka, mýtiny, v Beskydách a Sudetách roz.šířen. V Beskydách : rokle při Celadnici v Tisnavách a na Po- dolánkách nedaleko Bílého kříže při hranici mor. slezs. uherské (Gogela), na fladhosli, Javorníku a na Kněhyni (Sapetza), úklony Sladska a Tanečnice, Bu- kovina a .Tavorníky poblíž Halenková. — V Těšinsku : u Těšína na Canlorym (Wimmer), při bílé Visle a na Kamienické výšině u Bělska (Kolbenheyer), na Maguře, Mitlagsberku a Solné hoře u Wapienice (Baier). V Sudetách: na Klads. Sněžníku (Wimm. a (irab.), lesy od Stříbrníc směrem k Špiklicům (Oborny), u Hynčic, na Švábu, Schwarz — a Neuhausberku, na Černé — a Suché kupé, u Uriichovy chýše v Slříbrnickém hájemství, u Koldšlýna již na Joklberku a Dreišlýnu. — U Schláglovy studénky, Volská luka, u Císařské boudy (Spilz- ner), lesy u Aloisova a Josefova až na Fuhrmannštýn, Koperník, Hochšár a odtud podél celého hřbetu přes Studénkovou holi, Praděd, Petrštýn, Vys. hoU ald. až k Mravenčímu vrchu a z druhé strany k Ztraceným kamenům (Oborny l), Stráň Černého příkopu, Drehberk, Schosskamm, lidoli Šumné Tise, Medvědí hřeben, u Švýcarny, Děd při Opavě pod Ovčírnou, Divoký kámen (Spitzner!), Velk. ko- tlina. — Místy sestupuje co nejníže do údolí : jako u Karlovské studénky (Niessl), 11 Tomášova, Teplic a u Nov. Wiesenberka (Oborny), v údolí horní Tise, v Česne- kovém příkopu (Spitzner!), Rosslerštýn, stromořadí u Rymařova a zámecký přikop u Janovic (Simbock), u Ludvíkova, u Otcovy boudy v údolí horní Tise, na Hotberku u Klepačova, na Berg-geistu a ještě při Podolském potoku u Jamrtic. 5. Euranunculus Gren et Godr. Plátky žluté, jich medová jamka pritluslloú šupinkou přikrytá. Nažky čočkovitě smáčknuté, ploským krajem obrou- bené, pořídku vypouklé. a) Bylina mnoho- neb 21etá, s mrcasy svazčilými nebo přeslenovitými, za kvetení bez kořene hlavního. Lůžko plodní prodloužené, válcovité, nažky četné, hladké, nanejvýš bradavko vité tečkované. a) Mrcasy kořenové ponejvíce hlízovitě ztloustlé, se vlroušenými mrcásky nitkovitými. 1734. II. illyriťus L. (P. ilyrský.) Lodyha přímá, jednoduchá, Ikvétá neb dlouhovětevná a vícekvétá i s listy stříbroběle hed- — liHř) — 1) á V i L ě v 1 n a t á. Listy 3 s e č n é neb H d í 1 ii ó, úkrojků celých neb hluboce oklaných, s ušty úzce kopinatýnii, cel o kraj- ný mi, přízemni dlouze řapikaté, lodyžni krátce řapikaté neb přisedlé, někdy nedělené. Stopky květni oblé. Kalich dolů ohrnutý. Nažky dlouhozobanné, vypichované tečkované. V. 0 25 — 0"40 m. Květy značné, lesklé, zlatožluté. 2|- líveten, červen. Keřnalé kopce, suché, výsliiiiiu- a keřiialé sliáně, pasl- viiiy, ve střední a jižní části porůzný. V brněnském kraji: druhdy u Tiiran (líohrer), na Polavských kopcích, koleni Cejče a Sardic (Makowsky), u Horákova, Klenlic, pořidku v údolí Rokytné u Krumlova, u Hovoran. V Hatích u Brodku poblíž Prostějova (Spilzner). Ve Znojemsku: u Havraníků (Reissek), na Pelcberku u Milťrouna, Kukelaj u Nesechleba, ve Frauenholce u Tasovic, v lese Hoja mezi Božicemi a Hrušovany, u Kounic, v údolí Hradnice u Znojma, v Purkrábce mezi Suchohrdlím a Tešaticemi (Oborny). "V ostatní části: kolem Hodonína místy hojný (Makowsky), přehojný v lese Háji u Bzence, leč zřídka kvetoucí, na Dúbravč u Bzence (Bubela). j5) Mrcasy kořenové všecky nifovilé, hlízovitě nezllusllé. *) Llsly všecky nedělené. 1735. R. liiigua L. (P. veliký.) Lodyha ztuha přímá, jednoduchá neb nahoře slabě větevnatá, i s listy přitiskle chlupatá neb lysá. Listy tuhé, přitlustlé, sivozelené, prodlouženě kopinaté až čár- kovitě kopinaté, zašpičatělé, oddálené drobně zoubkované neb toliko vykrajované, hoření s řapíkem krátkopoševným, dolejší krátce řapikaté, listy na výběžcích dlouzerapičné, ellip- tické neb Ižicovité. Stopky květní dlouhé, oblé, ± přilehle ště- tinaté. Nažky smáčknuté, široce obroubené, se zobán- k e m širokým, rovným, mečovitým. Oddenek kolmý, tlu- stý, rourovitý, s mrcasy přeslenatými, podzemní výběžky ženoucí. V. 0-50— 1 "25 m. Květy velmi veliké, leskle zlatožluté. A- Červenec, srpen. Mokřady, břehy, příkopy, tůně vodní, zvláště v ní- žinách, pořidku ve vyšší pakorkatině, porůzný. Bařina podél dráhy u Židenic (1^. Juda), zde již zašel. — U i\I. Třebové (Domas), u Svitavy porůzný (Niess- ner), v (ieranovickém rybníku u Šardic (Tkaný), u Čejce (Krzisch), kolem Břeclavi a Star. Břeclavi. — U Drnoholce (Domas), bařiny u Frelešdorfa, u Trabinského dvora, při lirušovansko-novosídelski- trati, jako u Strážnice čís. 78 (Ripperj. Příkopy u trati olomoucko- pražské u Olomouce a u Kláštera Hradiska (Mik) a jinde v okolí Olomouce nezřídka (Makowsky), u Piňovic (Klaníc) a hojný v jednom příkopu u Renot poblíž Unčova. — V rybnicícli u Zábřeba (Paul), u Chropína poblíž Kroměříže (Palla), pořidku na lukách mezi Pískem a bzeneckým nádražím, hojněji na bařinných lukách při .Moravě (Bubela), silniční příkopy před Lhotkou poblíž Valaš. Meziříčí (týž), Žuberské rybníky (Kotek), u Vělřkovic (Ripper), u Místku, blíž stařičského dvora (Gogela). — Ve] Slezsku: nad zámkem u Koňské (^líolula), Szybice u Těšína, Rapotice, Visla, Koňská, Niebory, Mikuszowice u Bělska a Bystré (Kolbenheyer), při cestě k Vilémovu dvoru, bařinná luka u Górn. Olszyn a na .Tanovn Icamenu (liaier), u Opavy (Schlo'-ser), hojný v jednom příkopu u iHčslského rašelinišlě u Vidnavy ( Vierhapper). 1736. R. flaiumula L. (Plamének.) Lodyha přímá neb [> o- ložená, na uzlinách vkorenujíci, lysá neb přitiskle chlupatá. Listy dolejší elliptické, dlouzeřapíkaté, hoření kopinaté až čárkovitě kopinaté, kratčeji pošvatě řapíkaté, nejvíce oddá- lené zoubkované. Stopky květní brázdované. Nažky břichatě vy- pouklé, slabě obroubené, zobánek krátký, tupý, rovný neb trochu nazpět ohnutý. Oddenek skrácený, svaz- čité mrcasatý, bez podzemních výběžkův. V. 0-20 -0-50 m. Květy malé, sytožluté. U nás v odrůdách: a) e r e c t u s N e i 1 = v. typicus Beck Fl. p. 416. Lodyha přímá neb vystoupavá, 0-20— 0-40 m. v. Květy větší, listy a kalichy lysé neb skoro lysé. /?)reptans Rchb. = v. tenuifolius Wallr. Lodyha tenká, položená neb plazivá, na uzlinách kořenující. Květy menší, nažky více ploché. 7) s e r r a t u s DG. Listy zřetelněji pilovité. A- Červen — podzim. Vlhká a bařinná iiiísla, břehy, příkopy, kahiže, la- šelitiy f<) v eeléin území od roviny až na předhoří obecný .5) řidčeji : v bařině pobh'ž myslivny 11 Soběšic (Makowsky a Sehur!) V okolí Proslějova: na Blatné, Brodince, na Osině, u Plumlova, na Okluce, u Drahan, u Baldovee a Rozslání (Spilzner), břehy rybníka Sleskal u Námřště (Roemer), bohušický rybník u M. Budéjovic (Oborny), Uhřinov, Nov. město, Tři studna, Jimramov. — Pramenitá mísla na pastvinách pod Lysinou 11 Tučap (Červinka), y) u Jedovnic. /j) [>isty nestejné, přízemní nedélené, nanejvýš měk-e 31aločné, lodyžni 3 — ósečné neb dělené. Nažky chlupaté. Lůžko lysé. 1737. K. auricomus L. (P. zlatožlutý.) Lodyha přímá, nahoře na- mnoze větvitá i s listy lysá neb poskrovnu pýřitá. Listy přízemni srdčitě okrouhlé neb ledvinkovité, hrubě vroubko- vané neb vroubkovaně zubaté, nedělené neb 3—5 1 a- 1 o č n é neb H — 5 klané, též dlanito-dílné, lodyžni přise- dlé, prstnatě dělené, uštů čárkovitých, celokrajných, zřídka klínovitě podlouhlých, hrubě pilovitých neb střihané zubatých. Nažky se zobán- kem dlouhým, hákovitě ohnutým. Oddenek skrácený, hojnomrcasý. V. 0-20— 0-40 in. Květy zlatožluté, dosti veliké. U nás v odrůdě : ^) f a 1 1 a X W. e t G r. Lodyha rozestále větvitá. Listy přízemní velmi veliké, často nedělené, lodyžni s ušty podlouhle kopinatými, hrubě pi- lovitými. 4 Duben, kveten. Svétlé, listnaté lesy, křoviny, háje, lesní hika, od roviny až do nižšího předhoří rozšířen /?) v okolí Adamova (Schur), lesy na Javořiné na iiherski- hranici (Holuby), Vesník u Vsetína (Bubelaj, mezi vrbovím n Latzlovy cihelny poblíž Vidnavy a u Šubrlovy Kraši (Vierhapper). 1738. R. cassubiciis L. (P. kašnbský.) Lodyha statná, při- tlustlá, na dolcjšku 2— 3 široce pošvatými šupinami - 1487 - objatá. Listy přízemní namnoze 1—2, dlouhorapičné, sivo- zelené, okrouhle ledvinkovité, nedělené, řidčeji 2 — 3ia- ločné, vroubkovaně pilovité, slabě měkce chlupaté, z mládí skoro h e d b á v i t é, lodyžní listy přisedlé, dlanitě dělené, uštů podlouhlých, až podlouhle klínovitých, pilo- vitých. V. 0'25 — 0'50 m. Plátky dosti veliké zlatožluté, řidčeji některé zakrnělé. 2j- Březen, Uvělon. l-islnal*'- lesy, háje, křoviay, porůzný, zvláště ve východní části a ve Slezsku. — V llalieh u Brodku bliž Prostějova (Spitzner), hojný na lukách ii Uher. Hradišlě (Schloi^l), hojný při kraji lesa Rzinku proli bzeneckérnu předměstí „Olšovec" (Bii)jela), Chrást n iíojkovic. Hrádek a Vrano\ n Prusenovic (Červinka), pod Hoslýneni (SpilznerI), pořidkii při jednom potoku u Žambochovy chrasli u Vselína (('leida), dosti hojný v Semělínském údolí před myslivnou a mezi břízami nad Vesníkem ; zde více jedinců v přechodním tvaru k R. auricomus (Bubela), na hoře Bečevném u Vselína (Životský), křovišlě u Stařiěe a Olešné u Místku (Gogela). Ve Slezsku : Koňská, r)ziei;iel(tw u 'J'ěšína (Kolbenheyer), Mikulovice a liischolswalde blíž Vidnavy (Vierhapper). y) Listy všecky dosti stejné, 3 — Ssečné, dělené neb laločnaté. *) Nažky a lůžko lys(''. Slopky kvělní oblp, nebrázdované. Kalich \olnf' přiléhající. 1739. R. acer L. (P. prudký.) Lodyha přímá, větevnatá a jako listy, řapíky, stopky květní a kalichy přitiskle chlupatá. Listy pří- zemní dlanitě Sdílné, ukroj ků skoro kosníkových, 2 — Sklaných, jich ušty kopinaté, stříhané zubaté, hořejší listy lodyžní přisedlé, Sdílné, úkrojků jednoduchých neb vidlič- natě dělených. Poupata sploštěle kulatá. Nažky se stran smáčknuté, na plochách povypouklé, úzce obroubené, z o b á n e k mnohokrát kratší než nažka, trochu ohnutý. Oddenek krátký, uťatý, hojnomrcasý. V. 0-25 — 1'00 w. Květy zlatožluté. R. napellifolius Grantz. OdrĎdy : cc) t y p i c u s B e c k 1. c. p. 420. Listy přízemní až k dolejšku znoženě v 5-7 dílft rozstřižené, úkrojky silně rozdělené, též postranní se spod- kem kUnovitým, často řapikovitým. /?) 1 a t i s e c t u s B e c k 1. c. Listy znoženě Sdílné, postranní úkrojky k prostřednímu svým spodkem při- rostlé. ^■ Květen — podzim. Luka, meze, křoví, obecný od roviny až na hřebeny nejvyšších hor ve tvaru a) a /:/). — Velk. kotlina (Oborny), Červený vrch, pud Švýcarnou (Spitzner!), hřebenem Javořiny, Radhoště, Lysé hory, Studénkové hole, hřebenem l*raděda, Pelršlýnu, Vys. hole, Velk. Jelenního hřebenu ald. * R. Steveni Aiidrz. (P. Stevenův.) Lodyha tuhými, pří- mými, dole často odslálými štětinami posázená. Listy velmi dlouze (až 84 cm ) rapikaté, hluboce znoženě 5—7 dílné (zřídka stříhané), ve s p o d dosti přitiskle chlupaté a hedbáví tě — 1488 — lesklé. Střední úkrojek zdélí své šířky (R. malacophyllus Schur) neb užší a 2krát delší ne'^ širší (R. Frieseanus Jord. Observ. VI, 17), střední úkrojek Sdílný, ušty jeho zašpičatělé, chudě zubaté. Ka- lichy hedbávitě plsťnaté, odstálé. Stopky květní nebrázdilé, Nažky kolkolem kýlnaté, před kýlem v zobánek vybíhajícím někdy brázdité, 2"5 — 3 mm. di., zobánek krátce 3 h r a n n ý, rovný neb na konci jen slabě ohnutý. Lůžko lysé. O d d e n e k rovnovážný, často plazivý, kratčeji neb dloužeji válcovitý, třísněmi pošev listo- vých posázen. V. 0"25 — 0*60 m. Plátky opakvejčitě podlouhlé, zlatožluté, lesklé 8—12 mm. dl. R. silvaticus Fries. R. St. var typicus Beck. — U nás též v odrůdě : p') vulgatus Jord. Lodyha měkkými, přilehlými neb od- stálými chlupy posázena. Nažky se zobánkem ku předu ohnutým, na konci hákovitým. 2|- Květen, čorvpti. Trávníky, Itika, sady, u nás jen cizími semeny vy- sely, nikoliv mm. š., nažkami opatřenými dlou- hým, hákovitě ohnutým zobánkem u nás se nevyskytuje, rosle však ve Skotsku (J. Dickson, teste Forster) a na ostrove Shetlandu (Beebý). 1748. C. coriiuta Scliott. (B. rohatý.) Lisly příze nní dlouze řa- pikaté, srdčitě ledvinité, opředu jemně vroubkované neb skoro celo- krajné, na dolejších lalccích lilouběji vroubkované, až zastřižené ostře zubaté, listy květy podpírající mělce neb zřetelně vroubkované neb ostře zubaté (f. dentata) Zralé měchýřky znenáhla v nanejvýš 2 mm. dl. zobánek zúžené, v podobě S ohnuté, na konci skoro hákovité, od- stálé neb dolů ohnuté. Semeno 2*5 mm. dl., podlouhlé, s jednostranně ztloustlou, podélnou naduřeninou. V. 0-20— 0-50 m. Plátky vejčité, barvy žloutkové, 12—15 mm. dl. C. Guerangerii Boreau. 2|- Duben — červen. Na vlhkých místech a bařinách nížin hojný. 572. Trollius L. Upolíii. 1749. T. europaeus L. (U. evropský.) Lodyha přímá, jednodu- chá, Ikvětá, pořídku nahoře 2 — 3větevná, 2— Skvětá. Listy sytě ze- lené, vespod bledé, síťovitě žilnaté, dlanitě Sdílné, přízemní dlouze řa- píkaté, rapíky na dolejšku pošvaté, nejhořejší skoro přisedlé, Sdílné, úkrojky kosníkově opakvejčité, Sklané, ušty 2kráte střihané pilovité. — 1443 — Kalich kulovitě sevřený. Oddenek krátký, tlustý, svazčltě mrcasatý, hořeji vlasenitý. V. 0-30 — 0*60 m. Kalich citrónově žlutý, medníky žloutkové, malé. zdélí tyčinek. ^■ Kvélen, Červen, v horách ještě v srpnu. Bařinná Uika, lesní, zvláště ostřicová Uika, v písečné rašehnné půdí;, v rovině pořídku, v pahorkatině a predhoří až na vysoké pohoří rozšířen. V brněnském kraji zvláště v severní ěásti: u Je- dovnic, Křiin, Račic a Lažánek (Thoimer!), louky u Bukovinky (Spitzner!), II Riidic ((Iborny!), luka u Pásl viska a u Lipníkův u Boskovic (Svěrák), kolem Svitavy a M. Třebové obecný (Domas), Kanice, Velk. a Mal. Bukovina, Louky u Kochova. Paniěticc u Letovic, Loučník u Mor. Kynic. — V Prostějovsku: u Žešova, Slařechovic, na Zlechově, u Soběsuk, podél Okluky, u Vícova, Stinavy, Harluianic (Spilzner). Ve Znojonisku: u Bochovan a Uherčic (Oborny). V Ji- hlavsku: luka u Stěměch (Zavřel). V Olomoucku: mezi Cernovírem a Klášterem Hradiskem (Vogi), mezi Hajčínským mlýnem a Chomoutovským lesem (Makow- sky), místy na lukácli u Milkova (Slavíček), v arcibiskupském lese u Olomouce a Bezedná studénka u Skřipova. — U Střelné (Burghauser), u Roudna a Be- rouna (Rieger a Gans), u Zábřeha (Pánek), Hamry (Zahradník). Hojný v Su- detách: Suchá kupa. — Koperník, Fuhrmannšlýn, prameny Opavy, Jelení hře- ben, Maják a j. m. (Oborny), Česneková luka (Vierhapper), Studénko vá hole (Or. n ), Křemenný přikop v Kriechu (Uechtritz !), údolí Šunmé Tise, Červený vrch, kolem Švýcarny, Leiterberk (Spitzner!), Velk. Jezerník, Vysoká hole. Svinský — a Medvědí příkop. Ve Slezsku: luka na Cantorym (Wimmer), Ba- rania (Kolbonheyer), na Tulu a u Opavy (Uechtritz), u Jaklaře, Hradce a Kyle- šovic (Svěrák), u Krnova (Spatzier). /5) h u m i 1 i s G r a n t z. Lodyha íkvétá, 10 — 15 cm, v. Vnější lístky květního obalu tupounké, vně zelené, uvnitř žluté 10 — 13 mm. dl., méně sevřené. Nejhořejší list lodyžní květu často přiblížený. V Sudetách pořídku: Praděd, Pelrštýn, Velk. kotlina atd. 573. Helleborus L. ťemerice. 1750. H. viridis L. (G. zelená.) Lodyha přímá, jednoduchá neb větvitá, nejdoleji nahá, toliko s několika bledými šupinami, nahoře s lupeny. Listy travozelené, přízemní, obyčejně 1 na každém výhonku, nejdoleji šupinami obklopené, dlouze řapíkaté, znoženě 5 — 7sečné, úkrojky podlouhle kopinalé, postranní namnoze nestejně hluboce 3klané, listy lodyžní krátkou pošvou přisedlé, 5 — 3klanné. Kalisní lístky bylinné, dosti ploché. Oddenek kolmý přímovětvitý, listnaté výhonky a dole bezlisté lodyhy ženoucí. V. 0"20— 0'40 m. Kalich zelenavý, plátky žlutozelené, -{— ^■ Březen, duben. Vlhké horské lesy, potoky, lesní stráně, keřnalé polní meze, pořídku, v hornatých krajinách se též pěstuje v selských zahradách a odtud na pólo zdivočuje Ojediněle kolem M. Třebové (Domas), v stinných le- sích mezi Oralovicemi a l>ešným u M. Třebové (Czerny), v lese u Kojetic, za cihelnami u Doln. Vladislavi, les u Pavlovic poblíž Vyškova. — Na keřnatýeh polních mezích u Rapolina a Wiesenberka (Bittner), Kostelec u Krnova (Spatzier), 91* _ 1444 — Linharlice (Mukasch), jinde bezpochyby jen zdivočelá, jako ii l>o.šovi(; 18S5. — Selské zahrady v Tučapeeh (Červinka), Uavnalé zahrady u Hodslavic a Hladké, Životice, u Liehnova, líarlošovic, Horn. Zubří (Sapelza), Val. Meziiíči (Klaníc). \ selských zaliradách u Vsetína (Bubela), u Jasené (Ig. Pouč), a Hožiiuva. — \' zahradách u Místku (Gogela). V Kraši u Vidnavy (Vierhapper). 574. Isopyriuu L. Zapalice. 1T51. I. thalictroides L. (Z. žlutuchovilá.) Lodyha přímá, jedno- duchá, na spodii s několika blánovitými, bílými šupinami, v dolejší části nahá, nahoře listnatá. Listy tenké a hebké, 2krát, hořeni lodyžni jednou trojené, nejhořejší jednoduché, široce elliptické, lístky nestejně Sdílné neb Slaločné, na konci slříhaně vroubkované, na spodu často srdčité. Palisty okrouhle vejčité, blánovité. Květy niťovitě stopkaté, jednotlivé, úžlabní. Tobolky šidlovitě zobanité, namnoze 2. Oddenek oblý, plazivý, pod lodyhou každoroční skrácený, hojnomrcasý. V. 010— 0-55 m. Kalichy útlé, bílé, zvonkovitě rozložené. 2|- Duben, květen. Světlé a vlkké lesy, křoví, potoky lesní, háje, v ce- lém území, zvláště v pahorkatině a předhoří. V brněnském kraji: v údolí Svi- tavy od Brna až k Adamovu a Křiinám, u Nebovid, na úpatí Slaliniké skály a v 1'ísárkách u Brna (Makovvsky), u Lomnice (Pkiskal), za r>oubravskon ulicí u Boskovic (Svěrák), u Kunštátu a <'lešnice (Clupek), u M. Třebové (Domas), údolí Obravy u Žilošic (Niessl), u Ivaněic (Sehwoeder), u Veveří a Zbejšova (Oboriiy), ve všech lesích kolem Hustopeče (Scliierl), u Klobouk (Sleiger), Do- bronice, Vedrovice, Mariánská síudénka, údolí Rokylné. — Též jiná mísla u Krumlova (Zimmcrmann), Líšeň, Ochoz, Kanice, Vranov, Kuřim, Tišnov, Blan- sko, Boskovice, Štěpánov, Letovice, By&lrc, Kraví hora u Brna, lesy u Jundrova, Žebétin, Střelíce, Vomice, Bučín u Tečic, Rosice, Hájek u Lovčiček, les Dřínová u Koberic, Šardičky, Mouřinov, Lulč, Vyškov, Pavlovice, Morkůvky, Cejkovice, Sovinky a Panský les u Kobylí, Velk. Pavlovice, i>ambořice, Dražůvky. — V Prostějovsku : ve Vranovském háji v Brodeckém lese, v lesích pod Zdětínem, u Plení, ve Vícovském žlebu, na Zlechově (Spitzner). Ve Znojemsku : hojná kolem Náměště (Roemer), u Devíti mlýnův. Nov. Hrádku, Hardeku a j. m. v údoh Dyje, u Rochovan, při TJnanovském potoku v Purkrábce u Těšatic, řidčeji u Vranova, Znojma, Milfrouna, Plavče, llodonic a v lese Hoja u Božic (Oborny). V Jihlavsku : u Táborského mlýna, u Líšli a Konešína poblíž Třebíče (Zavřel). V Olomoucku: v Grýgovském lese obecný (Mik), u Velk. Bystřice (Makowsky), v Chomoulovském lese a v Mariánském údolí u Olomouce (Reis- sek), v Bílovickém háji u Plumlova (Spitzner). Pod křovím v Průchodici, v okolí Zkamenělého zámku, řidčeji v údolí Vežnickém za Ospiloveni (Slavíček), u Střelné (Burghauser), u Boudna a Berouna (Rieger a Gans), Jindřichova výšina a Bučina u Zábřeha (Panek), les Angerský u Bludova (Oborny), Groerberk a Buchberk u Wiesenberka (Bitlner). V uh. hradištském kraji: Zámecká zahrada a Horní les u Kroměříže (Palla), kolem Bzence v lese Bzinku (Bubela), u Mikovic a Uh. Hradiště velmi hojná (Schlogl) ; hojná na J-avorině (Holuby). Ve východní části: Hrádek u Prusenovic (Červinka), Hrabina u Rusavy (Sloboda), hojná u Vsetína (Bubela), u Jasené (Ig. Pouč). Strouha u liorního stavu u Rožnova (Kotek), na Radhošti, Javorníku, na Smrku u Celadné; Mořkovské lesy u Nov. Jičína (Sa- pelza), Jurcová, Val. Meziříčí, u Nov. hospody (Klanic), u Hranic (Vogl), jako — 1445 — v Obnro :i nn, j. m. — Křovišlí^ na l^laiulli, v Rahní'\ pod íupkcni u Mpty- lovic porůzmi ((iof;cla). Ve Slozsku: ii Těšína: Bl()i;oliee, Koňská, Miiiehi, na Tulu, na Alachové í^i')řc u Uslroně (Kolbonheyor), u Kamcrální Lii;olky, Roí;ii- šovic a Bobrckn (Hclschko), Rylířskí' údolí ii Rč-lska a (inrn. Olszyny (Baior), v sadecli ii Opavy (W. Fl.), v lesích v údolí Odry u Slaudingu (Wetschky), Slavknv>^ký a ŠlMiorsUý háj a ii Hradce blíž Opavy (Svřrák), při potoku llořině n ririniidvic (H(^iiser), Ihiiiroshu iel<ý vrcli (WeNehky), Hranický les a Linharlice u Krnova (S|ialzier), lesnalá slrán v Šindel-runlii při levém břehu Červené vody u Vidnavy (Vierhapper). 575. Nís;e!l;i L. Cernucha. 175'2. N. arveiisis L. (Č. rul ni, černý ktnín.) Lodyha přímá, na- mnoze rozkladito větevfiatá, mnohokvětá, řidčeji jednoduchá, Ikvětá. Listy 2 — 3kiát peienodilné, s ušty skoro niťovitými, ostrými, po kraji pilované draslavými. Květy jednotlivé, konečné, bezobalné. Kališní lístky značné, jich nehet skrio zdélí čepele okrouhlé, náhle zakončíte. Plátky chlupaté, s kopinalou mední šupinkou, jejich oba ušty v oblý, na konci ztlustlý růžek prodlouženy, na dolejšku s hrboulkem. Prašniky osinaté. Měchýřky 3—5. veliké, bradavičnatě tečkované, řidčeji skoro hladké, až do polou srostlé. Semena zrnitě drsná. Kořen vřetenovitý, jednoletý. V. O' 15 — 0-25 m. Kališní lístky bilé, zelenožilné, ku konci do si- namodravé, zpředu se zelenou skvrnou. Plátky žlutozelenavé, modře napřič pruhované, se zelenými pahrbečky. 0 Červenec — září. Roh^, úhory, polní cesty, meze, keřnaté, světlé stráně, zvláště v půdě písečné, ve střední a jižm' části rozšířena. V brněnském kraji: v jižní ěásli od Brna dolů obecná (Makowsky), u Adamova (Theimer), na „Vino- hrádkách u Boskovic (Svěrák), u Ivančic (Schwoeder), u Klobouk (Steig"er), Krumlova (Zimmermauii), u Lilobralřic, při silnici u tloslěhradic, při silnici mezi Miro>laví, (Mbramovicemi a I^ravlovem (Oboruy), Zábrdovice, Žideiiice, Líšeň, Obrany, Husovice, Karlonzy, fíečkovice, Bílovice, ítoubravník, Bystrc, Veveří, .Tundrov, 1'ísárky, Kohoutovice, Bohunice, I>iskovec, Sokolnice, Měnín, Slavkov, hrnovice, Vyškov, Neslovice, Vedrovice, Hustopeč, Kurdějov, Polchradice, .Mor- kůvky, Krumvíř, Čejč, Kobylí, Velk. Pavlovice, Šakvice, Polava, Zaječí, a odtud až k Břeclavi. — V l*rosiějovskn : u prostějovských cihelen, u Yáclavovic (Uličný), u KeJčic, Irčic, Smržic, Služína, na Koslelecké hoře, na Kosíři, u sli- chovského splavu, v okelí Plumlova (Spitzner). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Pioemer), Hardek, Lukov, Velk. Mašovice, Znojmo, Mal. Tasovice, Milfromi, Po- pice a Kounice, obecná podél cesty Hojou mezi Hodonicemi a Božicemi, náspy trati od Hrušovan až k llodonicinn a inezi Hrušovany a Miroslav! až do Krum- lova, u Miktdova (Oborny). V Jihlavsku: pořídku kolem Jihlavy (l*okorny), u Táborského mlýna blíž Třebíče (Zavřel). V Olomoucku : Hněvotínské lomy (Reissek). V uh. hradištském kraji: u Těšnovic, Sobělic a Miňňvek u Kroměříže (Palla), n Luhačovic a Uh. ílradišlě (Schlogl)", obecná kolem Bzence (Bubcla), na Javořině (Holuby). Ve východní časti: Hrádek u Prusenovic, u Holešova, Do- brotic, Jankovic a Hlinská (Červinka), u Tučap a j. m. (Sloboda). Ve Slezsku: u Nierodima bliž Skoczówa (Kotschy), u Heraltic blíž Opavy (W. Fl.). * N. damascena L., jejížto květ obklopen jest obalem zpeřenodílných listův, pěstuje se v zahradách a zřídka zdivočujc, druhdy na kosírských vino- — U4fi — bradeeli, (eď již zmizela (SpilznorV N, saliva L. nnlozl Uechirilz na \inohradpch u Rzeiice zdivočelou. 57dí Áqiiilegia Touni. Orlíček. 1753. A. yulgaris L. (O. obecný.) Lodyha príniá, nahoře větev- natá, 3— vícekvětá a jako celá byhna zh pýřitá až olysalá. Listy pří- zemní a dolejší lodyžní dlouze řapikaté, 2krát trojené, vespod sivoze- lené, řídce jsmně chlupaté, prostřední a nejhořejší Sdílné neb nedě- lené, lístky široce vejčitě okrouhlé, 2 — Slaločné neb Sdílné, laloků stří- hané vroubkovaných. Květy veliké, dlouze stopkaté, převislé. Čepel plátků tupě vykrojená, ostruha na konci hákovitá. Tyčinky o něco delší než plátky a mnohem kratší než lístky kališní. Měchýřky pýřité neb lysé. Oddenek s tlustým větevnatým hlavním kořenem. V. 0"40 — O 60 nt. Květy fialové, řidčeji barvy pletni, namodrale bílé neb bílé. Lístky květních obalů 25 — 27, řidčeji j-n 20 mm. dl. Bylina velmi proměnlivá: (i) glandulosopilosa Schur, všude bohaté chlupatá. 7) Ebneri Z i m m. Lístky květních obalů jen 18 mm. dl., lisly vespod hustěji jemně chlupaté, d) notabilis Beck Fl. NO p. 400. Listy jednoduše trojené; úkro ky 1. řádu dlouze řapi- katé, skoro srdčité, ± hluboce, často až k dolejšku Slaločné, ušly 2. rádu hrubě-, nanejvýš do '/g zaslřiženě vroubkované. 2|- Kvělen, červen. Liipenalé, slinné lesy, žleby liorské, kořiialé slráně, lesni luka, u polokův, v pahorkalině a předhoři až do 900 m. rozšířen, v ro- vině velmi pořídku. Y brněnském kraji : u Králova pole, Hády u Obran, Líšeň, Horákov (Makowsky), 11 Ochoze a Oslrovačic směrem k Veveří (Niessl), 11 l.a- žánek (Theimer), u Lomnice (Pluskal), Knnštál a Oic.šniee (Člupek), kolem Svitavy (Niessner), u M. Třebové (Domas), u Ivančic (Schwoeder), Nosislavské kopce (Schlosser), u Hnslopeče (Reissekj, u Nikolčic (Schieri), MelalínsUé údolí 11 Bílovic, Zlobíce u Kuřím i, znioly u Sv. Klementa 11 Maloslovic, Tišnov, Blansko, Sloup-c (Spilzrier). Ve Zno- jemsku: pod Jenešovem u Náměště (Roomer), u Mikulova a na I^olavských kop- cích (Makowsky), Ledové údolí u Vranova (Xiessi), v údolí Dyje oil Cliráštan dolů roztroušen, kolem Bítova, Hardeku, Nov. Hrádku, Devíti mlýniiv, v Studiiič- ném příkopu u Znojma, u Je\išovic, Plavče a Uherčic (Ohorny). V .lilila\sku: u Koskova mlýna, na Vys. kamenu u Jihlavy, zde s červenýuú, bílými a fialo- vými květy (Reichardl), kolem Třebíče v houštinách směrem ku Kracoviciun (Zavřel), u zámku Sádku (Růžička), nad Tatíčkovým lesem směrem ku Kaiser- šleinu (Havelka). V Olomoucku: v oddálenějších liorských le^ícli u Olomouce (Mik), kolem Zkamenčb-bo zámku u .Milkova, u Kadeříi>a (Slavíček), u lioudna a Berouna (Rieger a (jlans), Tatenice u Zábřeha (Paul), 11 IMudova, Hanušovic, Hutberk, a při Tise u Velk. Losina, Maršíkova, Filipova, Ibikovic a Nov. vsi — Na úpatí Špiklického Sněžníku u Slříbrnic s ,\claca spicata (Hechtritz) V uh. hradišiském kraji: Ralajský les u Kroměříže (Palla), pořídku u Uh. Hradiště (Schloglj, na Javonně a Lopeníku (Holuby), Skalka a Xápenky u Val. Klobotdi, les l'osuši>ka u Zděcho\a. — Ve výcliodní části: V Kruhách u Tučap xclmi hojný — ÍW — •■CcrvinUa), liojný kolem Riisavy (Sloboda) a Uoleni Vselína (Rubela), jako Joha- novské kopce, ťiklony Křížového pod Nivkami, líybiiičky ald., ílicky ii Byslřicc p. H., Obora při ceslě od Riisavy do Hoštálkoxa, Cáb, Jasenka, hojný v okolí líožiiova: Karlsberk, Dolu. (*aseky, Hůrka poblíž Slar. Zubří. — - U .Tasené (Ig-. Pouč), Y;>1. .Meziříčí (Klanic), úpah' Radhošlě (Sehlosser), v okolí Nov. Jičína (Sapelza), ii Hiikvaldii (.laekl). Na. Velké poblíž Slar. Hanier, Frenštál, Obora a j. ni. u Hranic, Michalov. — Oiidřejník n Frýdlandu (Oborny), na élaudli II Míslkii léž s bílými kvčly, a v okolních křoviišlích ((iogela). Ve Slezsku: Krásná, Moravka. — U Těšína (Wimmer), Koňská, Ropice, Oziegielów a u Bčlska (KolbenheyerJ, zde hojný (Baier), Opava (Svérák), Lcskovec a Heřmanice u Opavy (Hcuser), u Krnova (Spalzier!), u Karlovské studénky (Rachmann!), Zigharlice (Gr. Fl.), Vidriava (Vierhapper), linková (Magerslein), f!) y) d^) mezi Ivarem zá- kladním a časlo v něj se přeměňující. 577. Delphiiiium L. Stračka. 1754. D. coiisolida L. (S. polni, kuzi bradka.) Lodyha přímá, větevnatá, přiliskle šedopýřitá. Listy 2 krát 8 d í 1 n é, uštů č á r- ko vitých, nejdolejší jednodu.še Sdílné s úkrojky Sklanými, nejho- řejší jednoduché, čárkovité, dolejší řapíkaté, hoření přisedlé. Květy ve velmi řídkých, chudokvětých hroznech Stopky květní tenounké, s 2 čárkovitými listenci. Plátek jeden, jednoostruž- ný, vykrojený, s 2 postranními křídly. Ostruha kališní trochu oblou- kovitá, šidlovitě přišpičatělá. Měchy řek 1, v dlouhou čnělku náhle zakončený. Kořen v řetenovitý, jednoletý. V. 0-20 — 040 m. Kalich a koruna tmavofialově modré, pořídku bílé neb načervenalé. 0 Červen — srpen, někdy i později. Role, úhory, rumišlě, kamenilé slráně, v rovině a pahorkalině obecná, v předhoří pořídku. Pořídku: kolem Vselína (Bu- bela), u I^iožnova (Kolek), u Karlova blíž Rymařova (Schierl), při Moravici u Ky- lešovic (Svěrák), pořídku u Telče a Vršan, pořídku u Val Klobouk, Frenštátu a Moravky; nerosle od Karlovské studénky až k Frývaldovu, a ještě u Vidnavy velmi porůznu. 1755. D. elatum L. (S. vysoká.) Lodyha ztuha přímá, namnoze jednoduchá, husté listnatá. Listy řapíkaté, hluboce dlanitě Skla- né, likrojky kosníkově podlouhlé, zakončíte, Sklané, s ma- lými ušty postranními, střihané pilovité. Květy v přímém, hoj- no k vě tém. řídkém, listonatém,neb nejdoleji listnatém hroznu. Stopky květní přímé, tenounké, s 2 čárkovitými hstenci. Plátky 4, 2 před zadním kališním lístkem, oba ostruhaté, 2 postranní vousaté. Ostruha kališní válcovitá, svraskalá, vzhůru obrácená, na odulém konci trochu ohnutá. Měch^řky namnoze 3, v dlouhou čnělku zakončené. Oddenek válcovitý, přímovětvitý. V. 1'00— 150 m. Kalich světle fialově lazurový, pořídku bílý. Plátky fialové. Bylina brzo lysá, brzo i s kalichem jemně pýřitá. D. intermedium Ait. — 1448 — 2j- Červenec, srpen. Žleby horské, pramenité a bylinné horské stránř, v Sudetách rozšířena. H(»jná na Liščí louce Klads. Snčžníka (Opilz): (jlranátový příkop a Jelení studen' .|i u Koidšlýna (Oborny), u ŠIcglovy shidénky, ii Cisařski' boudy, stráň Černého příkopu, zde zviášlč hcijná u pramene, Drehbork. — Hock- šár, Studénknvá hole, Křemenný příkop (Uechtrilz), Leiterberk, Praděd, Velk. kotlina až dolů k Waldenburku a Karlovslvé studénce (Gr. Fl.!), v žlebech na svahu Fuhrmannštýna k Annaberku, .\lal. kotlina, úklony Majáku, Jelení hřeben, Frant. myslivna, odtud na rovnovážné slezce až k Pelrštýnu a přes Jezerník až k Mravenčímu vrchu, místy hluboko do údolí zasahujíc, jako při potocích nad Winkelsdorfem a Teplicemi (Oborny). Vrchy kolem Frývaldova, Červený vrch, Velk. Jezerník, Opava pod Ovčírnou a kolem 0\čírny, Vys. hole, Amaliina slezka a ještě v údolí horní Tise. 578. Acoilitum L. Omoj. A) Oddenck králkočlenný, tlustě válcovilý, šikmý, mrcasalý. Lisly dlanilě hluboce 5 — Tkiané. Kvěly bledožlulé. 1.756, A. vulparia Rťhb. (O. žlutý, psi mor, vlci mor.) Lodyha přímá a jako ostatní části zt pýntá, jednoduchá neb slabě větevnatá. Listy řapíkaté, dolejší srdčitě okrouhlé, 5 - 7klané, s laloky klinovitě kosníkovými, 1 — 2krát Sklanými a ušty podlouhlými neb široce kopi- natými, stříhané zubatými. Květy v dosti hustých, přímých, listena- tých, jednoduchých neb nejdoleji trocha včtevnatých hroznech. Stopky květní s 2 listenci. Přilba kalichu válcovité kuželovitá, 3 krát delší než širší, š:kmo vzhůru směřující. Nehet plátků kapovitých rovný, piímý, nahoře s ostruhou tenkou, hlc- mýždovitě stočenou. Méchýřky 10 — 15 mm. dl., namnoze 3, obyčejně mrtnaté. řidčeji lysé. Semena Shranná, o mm. dl.. na všech 3 stranách s ostrými, klikatými, příčnými vráskami. V. 0'40— 1*20 w. Květy sírožluté, nahnědle žilnaté, -{-. A. ly- coctonum L. part. Odrůdy a) phthora R e i c h b. Přilba 15 mm. dl.; méchýřky lysé; lodyha a stopky květní chlupaté ,j) i n t e r m e- dium Host. non DG. = cetium Bcck. jako (()., leč méchýřky chi ^- paté ;.) typicum Beck Fl. N. O. p. 40^. Přilba 20—25 mm. dl.; lodyha a stopky květní hustě-, obal květní bohaté chlupatý ; méchýřky lysé (V) galoctonum R e i c h b. ^== A. Jacquinianum Host mé- chýřky chlupaté, ostatně jako y. ř) pauciflorum Host sp. Přilba 17 — 22 rnm. dl., lodyha a stopky květní lysé, lístky obalu květního jen po kraji brvité neb zcela lysé. 2J- Červenec, srpen. Kamenité a keřnalé slráně, lesy, horm' žlehy, mýliny; v odrůdách a, /?. a (V. porňznu. V brněnsUť-m kraji: 1'ísárky u lirna, Jt)Sffské údolí u Adamova, Slonpské údolí, u 'J'išnova a Mkolčic (Makowsky), u Kunšlálu a Olešnice (Cliipt-k), Burgstádské vrchy u M. Třebové (homas), o čemž ("žerny pochybuje : u Abtsdorla (Niessner), u Nebovid (Wiesner), Polavské kopce (Schlosser !), Ochoz. Obecný les a Mclatinskc- údolí u Bílovic, Bystrc, Jundrov, Kolioulovice, Slřelice. — V(> Znojemsku: u CiUovski' myslivny blíž Námě.šlě (^IJoemer), v údolí I>yjc od hradu Piakous dolu porůznu, jako \ údolí Ledovém — 1449 — (Niessl), u Hardeku a v ťidotí Jizery mezi Lukovem a Cížovern (Oborny) y Ji- hlavsku: mezi l*ansk^Jm a Koskovýiri mlýnem při pravém břehu Jihlavy u Ji- hlavy (Pokorný), v okolí Třebíče jen na jednom míslě v lese nad Cíchovém u Plačova (Zavřel), Černý les u Zámku Ždáru (Kovář a Havelka). V Olomoucku a v Jeseníku: u Roudna a Berouna (Pvieger a Gans), v údolí horní Moravy, jako u Hanušovic a Holby, v údolí Brané u Kold.šlýna a Josefova, v údolí horní Tise u Wiesenberka, u Teplic a jinde ve žlebech a údolích Jeseníka ne- zřídka, jako u Frant. mystivny a u Vrbna (Oborny), ve Velk. kollině, na Slu- dénkové holi a Keilichu (Grabowski), na Leilerberku (W. Gr.) až k Vidlici (Bachmann), v Mal. kollině (Engler), v Křemenném příkopu (Uechlrilz), Urlicli u Mal. Moravy (Scholz), .v šlěrbinách skalních u Karlslhalu (Pieissek), a v šlérku Opavy (Welschky), v údolí horní Tise u Winkelsdorfu. — Ve východní části: hojnĎ v sečích hřebenem Javořiny (Holuby), u Vsetína (Bubela), zde hojný na Ostré 'hoře; Les Poličná u Val. Meziříčí (Klame), v Bernalském lese u Odry blíž St. Jičína (Ig. Pouč), na Petřkovské hiiře*) u Petřkovic a na Javorníku u Vč- řovic (Sapetza), u Hranic (Vogl), keřnaté stránč v údolí Bečvy u Teplic (Ripper), u Halenková, v pohoří Javorníkův, na Velké a les Sludenčaný u Star. Hamer, Peretoňky, Klín, Polána a Smrk poblíž Ostravice. — Ve Slezsku: v Iravnalé zahradě u Bystrzice (Kolbenheycr), zde bezpochyby zdivočelý; u Kunová, Holčic a Vigsleinu u Opavy (R. a M.j, 7) řidčeji, jako v údolí horní Tise f ) na Leiler- berku a ve Velk. kotlině. B) Oddenek krátký, uCatý, každý výhonek s hlízovitými kořeny. Listy 5 — 7dílné. a) Květy žluté. 1757. A. aiithora L. (O. tenkolistý.) Lodyha přímá, jednoduchá, řidčeji nahoře slabě větevnatá, dole lysá, nahoře i se stopkami květ- ními a kalichy pýřilá. Listy dlanitě 5—7 neb též 9 d i 1 n é, namnoze lysé, přizemni dlouze řapíkaté, kterých v čas květu namnoze ani neni, prostředni a liořeni krátkořapičné, ukroj ků z pereně mnoho- dílných a uštův úzce čárkovitých. Hrozen konečný, v dolejši části někdy latnatý. Stopky květní ztuha přímé, listenaté. Kalich na plodu uschlý, neopadavý. Přilba kalichu okrouhle šišákovitá. málo vyšší než širší. Plátky hořeni na dlouhém, ohnutém nehtu, ku přilbě skloněné. Ostruha kapovitých plátků do těsného závitku stočená. Měchýřky srst- naté, posléz lysé. V. 0-25-^ 1-00 m. Kahch bledožlutý. Odrůdy: a) typicum Beck Fl. NO, p. 403. Přilba skoro polokruhovitá, 15—17 mm. dl. a tolikéž mm. š., zpředu krátce zobanitá a mělce vykrojená p') Jacqui- ni Reich b. = A. anthora o*, tenuifolium Reichb. Ilust. přilba zpředu dloužeji zobanitá a hlouběji úhlatě vykrojená, trochu ku předu ohnutá, 20 — 25 mm. dl. a vyšší než širší. 2|- Červenec, srpen. Skalnaté a keřnaté skalní úUlony, suché a keřnaté *) Dle hodnověrných zpráv z Nov. Jičína mi podaných, sluje vrch tento „Petř- kovská hůra" dle osady Petřkovic; tiikoliv však „Pečuvskú guia", jak ve spisech a na mapách shledáváme. — 1450 — srráiir\ v jižni í-ásli rozšiřm v nrlr. ;■^ Kolom Krumlova hniný: Tábor a Vidpn- skó hUály II Hokyliié (ZiiiiiiHMinann), iMariánská .sUidónka a údoli llokyliié ii Krum- lova. — Údolí Myje II ^Znojma (llťissck), ťidolí Lodovó ii Vranova (NicssI), vůbec v iidoii l>y.ji' od Clirášfan až k Tasovicňm rozlroušon: jako na skalách vinohradiiv ii Čížova, na Kozí slczcc u Lukova, n Hardekii, na Síoirirslii u Nov. Hrádku, na IHoiihém Šolicsu oproti I>evili mlýnům, na liýči skálo, v Sludničném přikopu II Ziiojma, na Pclcbcrkti u iMilfrouna a na Fraucnliolcii ii Tasovic, v údolí Jcvlšovskóho poloka koU-m Plavce a Hlub. Mašůvek (Oborny), a) zde onde mezi fl. b) Kvč'ly tialově modré, řidčeji bMe skvrnalé neb zcela bílé. 1758. A. rostratum Beriili. (0. zobaniLý, šalamúnek.) Lodyha pniiiá neb často chabá, nekvetoucí též opínavá neb poléhavá, lysá neb skoro lysá. Listy dosti tenké, mdlé, světle zelené, dlani té 5—7 dílné, úkrojků kosnikovitých, hluboce peřenokla- ných, s ušty podlouhle kopinatými, dílem stříhanými. Hrozen dosti řídký, někdy skrácený, chudokvětý, nejdoleji listnatý. Stopky květ- ní šikmo o d s t á 1 é, listenaté. Přilba smáčknutá, válcovitě hel movitá neb zvonkovitá, nahoře úzká s vrcholkem zpředu náhle dolů skloněným. Plátky na přímém neb nahoře irochu ku předu nahnutém nehtu přímé neb šikmo na- kloněné, nižší než vrcholek při! by, jich ostruha silné h á k o v i t ě ohnutá. Mladé měchýřky souběžně postavené. Seme- na nezřetelně nestejně 3boká, na 2st ranách příčnokřídlatě svraskalá. V. 0-50 — l"oO m Kalichy modrofialové, světlejší než při následu- jícím, pořidku běle slmkalé neb bílé. Tvar přilby proměnlivý, \. A. cammar.un Jacq., A. variegatum Koch. nikoliv však L., kteréž jest tvarem A. napellus. Odrůdy : «) Bernhardianum Wallr. Přilba trochu ku předu ohnutá, zpředu asi uprostřed dosti dlouze zobanitá a nad zobánkem hluboce vykrojená. /í) j uden b ergen se R e i c h b. = A. graciie Re b. (je li přilba trochu užší), přilba rovná, pod pro- středkem zobanitá a nad zobánkem slabě vykrojená. 4 Červenec, srpen. S\ěllé křoviny, horské lesy, žleby, u polokův, kraje lesní, v pahorkaliné a v liorách porůzný, v Jeseníku došli hojný. Ve Zno- jemsku: v Lid(jlí l>yje mezi Hardekem a Pouslevnoii, na liklonu Gerichlsberku při slezce od Hardeku do Nov. Hrádku, zde s Cimiťuga (Oborny). V Jihlavsku: ve vélšícli údolích kolem Jihlavy, jako mezi Panským a Koskovým mlýnem, ua Zaječím skoku a ii Sašova (Pokorný), v křovinách březových a lískových u Lišlí blíž Třebíče došli hojný (Zavřel), pod Peperkem, Moučkňv polok a při Sázavě u Ždáru (Ivovář), Ilozšlípená skála za Ždárem (Havelka), u Borovné blíž Telče. Hojný v Sudcláeh: Klads. Sněžník (W. a Gr.), zde zvlášlé hojný na úklonech k Špiklicům. — V údolí lirám'' pod Koldšlýnem na více místech až k Pust. Žibřidovicům, ii Annaberkii, Wudielsdoriu, 'iVplice, a splaven Tisou u Veik. í.o- síiia a jesle u Šumberka, n. Lcilcrberku (Oborny), ve Velk. kolliné, na Sludén- kové holi a Hockšaru, u Karlovské sludénky (Niessl), u 'lomašova (Vierhapper), — 1451 - Křemenný přikop, Klepáčov, Zlatý polok, Malá Morava, Rymařov, Jamrtice. — Ve východní části: v krovinách u přikopu mezi moslem přes Fíečvu a Rožno- vem (Bubela). na úklonech [ladhošlč (Pu^issek), na Ondřejníku n Frýdlandii (Oborny). * A. Stoerkiaiium Rchb. (O. pravý.) Listy lesklé, 5— 7dílné, úkrojkfi 2— Sklaných a uštů kopinatých, střihaných. Pliozen řídký, však sotva listnatý. Přilba výše vyklenutá a silněji sklonitá než u A. napellus, leč kratší a širší než u A. variegatum. Plátky na oblou- kovitém nehtu šikmo nakloněné, ostruhy hákovité, leč méně než u A. variegatum. Semena ostře Shranná, na jedné straně s ostrými vráskami, ostatně se plody a semena zřídka vyvinou. V. 0-50— 1*20 m. Květy fialově modré neb modré a běle stra- katé. Zdá se býti původu hybridního a drží střední místo mezi A. variegatum a A. napellus, A. intermedium DG. '^■ Červenec, srpen. Selské zahrady, lesni zloby v Jeseniku, m-byl však na dotčených místech v novější době pozorován. Karlovská studénka (Schramm), mezi ÍAidvíkovem a Karlovskou studénkou (Wimmer). 1759. A. uapelliis L. (Šalamůnek, zlý mnišek.) Lodyha ztuha přímá, nahoře i se stopkami květními mrtnatě pýřitá, řidčeji skoro lysá. Listy tuhé, přitloustlé, na líci trochu lesklé, dlanitě 5— 7klané neb stříhané, úkro-jků široce vejčitě kosníkovitých, ' hluboce peřeno- klaných, uštů podlouhle kopinatých (v. latisectum Gelak.) neb podlou- hle kosníkovitých s ušty úzkými, čárkovitýrai (v. angustisectum Gelak.) Hrozen dosti hustý, namnoze jednoduchý, prodlouženě vál- covitý. Květy na krátkých, ztuha přímých stopkách, všecky vy- jmouc asi 1 — Snejdolejší malými, čárkoví tými listeny po- depřené. Přilba krátká, smáčknutá, šikmo polokru- hovitá, se širokým vypouklým vrcholkem, ostře zoba- nitá. Plátky na nehtu obloukovitém ku předu nahnuté, kápí rovnovážné, s krátkou, tlustou, mírně ohnutou ostruhou Semeno tříboké, na jedné straně s tupými příčnými řáskami. V. 0*50— 1 20 w. Květ tmavěji modrofialový, též modře a hile strakatý, pořídku nachový neb bílý, +. A. vulgare DG., A. pyramidale W. et Gr. Tvar přilby proměnlivý. «) hem isphaericum Beck Fl. NO. p. 404 = A. neubérgense Reichb., non Glus., non DG. Přilba, skoro polokruhovitá neb jen málo ku předu vyklenutá, se základní čárou skorém rovnou 18 — 21 mm. dl. Stopky květní odstálé neb ztuha přímé (A. Bernhardianum Rchb.) Medníky s koncem hlavatým, řidčeji nezřetelným (A. strictum Bernh.) /^) typ i cum Beck, 1. c. Přilba více ku předu vyklenutá, s vykrojenou základní čarou, uprostřed as 10 mm. řidčeji až 12 mm. v. (A. laxum Rchb.) neb jen 6—7 mm. v. (A. pu- bescens Moench = A. Funkianum Rchb.) — Jsou- li medniky bezhlavé — 1452 — a přilba užší než postranní plátky pak A. hians Rchb.; je-li přilba širší postranních plátkův, A. ťormosura Rchb. 4 Července, srf§n. Lesní horské žleby, travnaté a bylinné stráně, horská hiUa, pramenitá inisia, jen ve vysokém pohoří v Beskydách a Sudetách rozšířen. U Ždáru (líovář dle Oborného), mezi Mitrovem a Janovicemi a u Dářka v Ce- chách (Havelka), na léchto místech sotva divoce. Klads. Sněžník (Celakovský!), Suchá — a Černá kupa. Hojný v Jeseníku a často i do nižšího předhoří sestu- pující: u Šléijlovy studénky, Volská luka, ii Císařské boudy. — Na Hoekšáru, Koperníkii, Fiilirmannštýnu, Sludénkové holi, Brandberku, Schlosskammu, Červe- ném vrchu, Leiterberku, Pradědu, Pelrštýnu, na vodorovné stezce a odtud na více místech až k Frant. myslivně, od Vysoké hole až ku Ztraceným Kamenůn, ve Velk. kotlině, na Mravenčím vrchu a m. j. m. (Oborny), kolem Švýcarny, Uhušlýn, Keilig, mezi Pradědem a Pelrštýnem, Svinský — a Medvědí příkop (Spilzner), stráň Černého příkopu pod Drehberkem, zde zvláště hojný u studénky, údolí Šumné Tisi", Velk. Jezerník, Medvědí hřeben. Česnekový příkop, Děd, Opava pod Ovčírnou, u Tetřeví boudy, Heiliíj;enhubl, Divoký Kámen, Zámeček, Jezero u Frant. myslivny a odtud až do údolí horní Tise, jako u Otcovy boudy, u Uhlířských chyží u Winkelskorfu, úklony skalní nad Wiesenberkem, na Kriechu, Mechová stráň, hojný u Karlovské studénky a ještě u Ludvíkova. — V Beskydách: na Radhošti, Javorníku a Smrku (Sapetza), na Ondřejníku u Frýd- landu a Kněhyni u Celadné (Oborny), údolí .Maxmilianky při cestě od Sa'ajky k Huti Hamrům, Polána poblíž Slar. Hamrův, Sladsko, Černá hora poblíž Piož- nova, Mal. Javorník a hojný na Kičeře u Frenštátu. — Při pramenech Visly a na Baranii (W. Fl.), na Malinovu a u Lípové (Kolbenheyer). 579. Actaea L. Sainorostlík. 17C0. A. spicata L. (S. klasnalý.) Lodyha přímá, nejdoleji s na- červenalými šupinovitými pošvami, dole lysá, nahoře pýřitá, větvitá a chudolistá. Listy tenké, vespod bledé, řapíkaté, v obrysu 3hranné, 2 — 3krát trojené zpeřené, lístky široce vejčité neb vejčité podlouhlé, stříhané pilovité, útle zakončíte, často též Slaločné, nejhořejší listy menší, trojené. Hrozen krátký, hustý, vejčitý, dlouze stopkatý, konečný, často též 1 — 2postranní menši. Plátky o dlouhém nehtu, zdélí tyčinek. Bobule černé, lesklé, vejčité, na stopkách rovnovážně odstálých, po- sléz též dolů sehnutých. Oddenek válcovitý, kroužkovaný, přímo větvitý. V. 0-30— 0"6o m. Kalich bělavý, plátky a tyčinky žluté, 2j- Květen, červen. Stinní' juiraké', nejvíce bukové Uísy, vilike, lesnaté slráně, žleby, Uřoviny, v hornatých krajinách a pahorkatině obecný, v rovině [lorídku. V okolí Brna: Střelíce, 'J'ečice, Ivančice, líosice, Veveří, a od Brna na sever všude obecný, Obecný v česko-moravském pohoří, v severní a výcliodní Moravě a ve Slezsku. V Prosiějovsku pouze v okresu piumlovském, zde však hojný (Spilzner). 580. Cimiťuga L. Ploštiéník. 1761. ť. foetida L. (P. smrdutý.) Lodylia přímá, včtevnalá, lysá neb Lb pýřitá. Listy dlouze řapíkaté, trojené 2kráte zpeřené, lístkj vcj- - 1453 — čitě p)odloubl(\ nestejně 2kráte pilovité, nejdolejší často nestejně 21a- ločné, nahoře lysé, vespod trochu pýřité. Květy hustě nahloučené, v latě z dlouhých hroznů složené, květy krátce slopkaté, malými li- slenci podepřené. Semenníky namnoze 4, krátce slopkaté, pýřité. Mě- chýřky podlouhlé s krátkým, nazpět ohnutým zobánkem. Oddenek vál- covitý, krátký, větvitý, tlustě mrcasatý. V. 0-50 — 1*50 m. Plátky nazelenalé, tyčinky žluté, delší plátkův, Actaea cimifuga L. Spec, pl. 4 Červenec, srpen. Lesnaté a skalnaté stráné, ve střední a jižní časti po- řídkii. Ve Sloupsliém údolí u Blanska a sice mezi Sloupem a výtokem Purikvy, zde poprvé Scholtem nalezen a Hochsteltrem 1825 uveřejněn; došli hojný u Ma- cechy při cestě do Sloupá (Makowsky) ; Evina jeskyně u Adamova (Theimer), údolí Ledové u Vranova (Niessl), na úkloncch Gerichtsborku při slczce od Har- deku do Nov. Hrádku (Oborny). i\a slráni naproti ZkanKMiělému zámku u Mil- kova (Slavíček). Opravy chyb a doplňky. V předmluvě v 7. řádku zdola čti ,p r o f. Š k a c h ve Fren- štátě" místo Zach. Strana 32. řádek 12. zdola čti ,S e o 1 o p e n d r i u nr' místo Siolp- pendrium. Strana 34. polož za řádek 10. shora: c) p u m i 1 1 u m H a u s m. h e r b. Listy malé i s řapíkem až 1-5 — 4^ řidčeji až 7 cm. dl., podlouhle vejčité, až skoro v podobě delty, s nemnohými (často jen 3) páry celokrajných neb skoro celo- krajných (tvaru a) genuinum se podobajících) úkrojkův. Tvar zakrslý s lisly velmi luhými, na velmi suchých a výslunných ska- lách rosloucí. Na úklonech skalních u Mor. Budřjovic (Oborny). Strana 34. řádek 14. shora čti „p o 1 y p o d i o i d e s* místo poly- poides. Strana 38. polož za 12. řádek shora: h) i m b r i c a t a M o o r. Nátur, print. brit. Ferns. II., 219. Listy neplodné (jako celá rostlina) namnoze menší, velmi tuhé, kožovité; úkrojky velmi směstnané a jejich dolů obrácená polovice na spodu d= silně zaokrouhleně stažená, nahoru obrácená pravidelně rozšířena, úkrojky za tou příčinou dz široce (jako u Jungermanií, u kterých zadní kraj předcházejícího úkrojku přední kraj úkrojku za ním stojí- cího kryje) se kryjící. — Tuto změnu lze viděti zvláště na dolejší části, někdy i na celém (vyjma konec) listu; podobnou změnu lze někdy i na plodných listech pozorovati. U Slribrnic při výstupu na Klads. Sněžník (Oborny). Strana 40. přidej k řádku 5. shora: údolí Hradnice u Znojma (Oborny). Strana 40. ku 13. řádku shora : J) tenuifolium Ness. Mil de.* přidej: —pseudofissum Heufl. Listy vejčité neb v po- době delty, 3— 4krát peřenosečné, až 17 cm. dl , řapik až 10 cm. dl., úkrojky posledního řádu velmi malé, klínovité, až čárkovitě klínovité, zpředu uťaté neb slabě zaokrouhlené, vroubkovaně, až stříhané vroub- — 1455 — kovaně zubaté, menší často jen s 1 kupkou plodní. Typické rostliny jsou Aspl. fissum Kit. poněkud podobny. Díry Ivarohovč v pohoří Klads. Sněžníka (Noss., Milde), zříceniny Firničko u Rohle (Oborny). Strana 41. za poslední řádek dole polož: c) auriculatum Milde, Ukrojky z části neb většinou na spodu hořejší polovice ouškaté. Ouška některým úkrojkům často scházejí, jinde jsou opět Hh silně vyvinuta a vyskytují se někdy i na dolejší polovici úkrojkův a jsou pak silná a na konci tupá, neb jsou na některých úkrojcích obě polo- vice silněji neb í^laběji ouškaté, tudíž úkrojky píkovité; tento tvar jest přechodem k odr. Harovii; někdy jest ouško hlouběji (skoro až k střed- nímu nervu) zastřižené a od ostatního úkrojku jako klínovitý neb z klí- novitého spodu opakvejčitý, zpředu vroubkovaný vedlejší úkrojek od- děleno ; tento Mildem u Gráfenberka pozorovaný tvar jest přechodem k odr. incisum. "V Jeseníku (Milde), údolí Dyje ii Znojma (Oborny). Strana 43. přidej za 43, řádek shora jako odrůdy k A. loba- tum Sw. : /?) u m b r a t i c u m K u n z e ve Flora 1848. Listy veliké, tmavo- zelené, se šupinami načernale měďově zbarvenými, první hořejší úkro- jek hlavních úkrojkův až 2krát delší než následující a často daleko nad spodinu vřetena hlavního nad ním stojícího úkrojku čnějící. Jeseník: Černý vrch (JVlilde), lesy kolem Hrubé vody, Vsetína, Teplic, a u Tvarohových děr blíže Velk. Moravy (Oborny). y) subtripinnatum Milde. Listy až 1 m. dl. a 21 cm. š , silné, úkrojky vedlejší namnoze trapezoidické, až vejčitě podlouhlé, v hořejší polovici vřetena rovnoběžně uťaté, často zřetelně krátce řa- píkaté a většinou na spodu ouškaté, první hořejší úkrojek až 17 mm. dl. a 9 mm. š., zvláště v hořejší (= přední) polovici peřenolaločný, až hluboce peřenoklaný, laloky až v 6 párech, někdy i dolejší a následu- jící pár méně hluboce zastřižený. U Ustroně a Gráfenberka (Milde), na úklonecli Kněhyně u Celadné (Oborny). ó) 1 O n g i 1 O b u m Milde. Až 60 cm. v., úkrojky druhého řádu často zřetelně řapikaté až 18 mm. dl., ze široce vejčitého as 7 mm. š. spodu náhle se zužující, první nejhořejší vedlejší úkrojek zpředu hrubě vroubkovaně pilovitý. l>osud jen ve Slezsku: Uslroň, Dolní Lipová a Zuckmanlel (Milde). í) auriculatum H e r b. Luers. Listy až 70 cm. dl. a 18 cm. š., úkrojky 2 řádu ^koro řapikaté, vejčitě podlouhlé, namnoze - 1456 - s nápadným, zubovitým, ostře hrotitým ouškem, první hofejčí úkrojek obyčejně hruběji pilovitý, Uklony Kněhyné u Celadné (Oboray). č') m i c r O 1 0 b u m M i 1 d e. Listy as 35 cm. dl. a 6*5 cm. š. úzce — až" skoro čárkovitě kopinaté, tuhé; úkrojků 2. řádu namno/.e jen až 5, první hořejší až 7 mm. dl. a 2"5 mm. š., větši úkrojky a zvláště první hořejší namnoze zřetelně řapíkatý. Posud jen ii Crafonberkii v Slezsku (Milde). Strana 45. piidí^j za 14. řádek shora: /j) e 1 e v a t u m AI. B r. Listy tužší než u odr. exallalum L isch, pevné, namnoze žlutavě zelené, vějíř velmi úzký, podlouhlý, na spodu nezúžený, neb velmi nepatrně zúžený, úkrojky 2. řádu namnoze sblížené. V losicli u Annab(Mka v údoli Hradniee ii Znojma (Oborny). 7) g 1 a n d u 1 0 s u m Milde. Listy podlouhlé až 50 cm. dlouhé 15 cm. š., řapik 22 cm. dl. Řapík, vřeteno a listy vespod a po kraji velmi krátkými, jednobuněčnými, válcovitě kyjovitými, až hlavatými žláznatými chloupky skrovně posázené. U Gráfenberka (Milde). d) forma erosa Milde Nov. Ad. Listy podloulilé až vejčilé podlouhlé neb vi'j(iilé, as 75 cm. dl., na svém konci neb na konci jednollivých neb mno- hých hlavních úkrojků nezřídka vidličnalě neb monslrosníi délené neb jednotlivé hlavni úkrojky db monslrosní a často až na nřkolik málo vedlejších úkrojků zkrá- cené, úkrojky vedlejší nepravidelné chobolnatě zubaté, až zastrihovaně laločnalé, neb zcela nepravidelní' peřenoklané a po kraji za příčinou nepravidelných cho- botů jako vyhlodané, velmi zhusta jednotlivé neb četné vedlejší úkrojky H[: ne- pravidelně zkrácené neb místy i ouškaté laloky přeměněné. Kupky plodní bud scházejí neb jsou v počlu skrovném, až velmi hojném, v posledním případu jsou úkrojky posledního řádu silně zkráceny a listy vespod zralými kupkami plodními zcela pokryly a černohnědě zbarveny. U Střelné (Oborny), Karlsruhe v prus. Slezsku (Milde). Strana 45. přidej za 25. řádek shora: /3) d e 1 1 o i d e u m Milde. Sporenpfl. 57 ; Fil. Eur. 137. Řapik dosti bohatě dvoubarevnými, někdy zcela černohnědými šupinami po- sázen, ^'3 až ^/a zdéli neb obyčejně kratší než bezžlázný neb zhusta (a zvláště vespod) žláznalý 2 — 3- neb skoro 4krát peřenosečný, deltoi- dický list, nejdolejší pár hlavních úkrojků nejdelší, namnoze rovno- vážně odstálý, nesouměrný, silně prodlouženými a dolů sehnutými úkrojky vedlejšími význačný; zuby úkrojků hrotité. Prodloužením řa- píku i bez něho, který i zdélí hstu bývá, dále zkrácením nejspodněj- šího páru hlavních úkrojkův a deltoidicko-vejčitou podobou listu pře- chází ponenáhlu v jiné tvary (oblongum, muticum atd.) Na úklonech Kněhyně a Frýdlandu (Oborny). — 1457 — Strana 46. před 3. řádek zdola polož : f) forma erosa I)oll. Moastrosila. I/isly 1 a přes 1 m. dl. na špici, jakož i na koncích jednotlivých neb četných hlavních úkrojků nezřídka vidlič- nalě nel) nionslrosné dělené, neb nékdy oblonkovilě neb závilkovité zahnuté neb jednotlivé hlavni úkrojky + monslrosně zkrácené neb až na nékolik málo neb jen jednotlivý vedlejší úkrojek zmenšené; úkrojky vedlejší obyčejně k vřetenu skloněné a sbíhavé, nepravidelně ehobolnatě ziibalť-, až stříhané laločnatc- neb nepravidelně peřenoklané a po krajích následkem ne])ravidelných chobotů jako vyhledané, velmi zhusta jednotlivé neb četné, neb někdy i všechny vedlejší úkrojky ^b nepravidelně zkrácené, až částečně neb ve větším množství v ouško- kovité laloky přeměněné; řidčeji jsou odchylně vyvinuté vedlejší úkrojky též odchylně zveličelé. Kupky plodní namnoze žádné neb skrovné, někdy též velmi hojné, oslěry pravidelně vyvinuté neb nezřídka nepravidelně zubaté neb po kraji vlnité, až chobotnalé neb ± hluboce 2 — Slaločné ; u 2laločnatého tvaru stojí zhusta zadní nepravidelný zářez naproti přednímu pravidelnému chobotu ; oslěra někdy i žláznatá. U Krtin. — Farní les u Slavonic (Oborny). Strana 48. řádek 19. zdola čti .Nyman'' místo Nylander. Strana 57. za 5. řádek shora přidej : S) praecox Milde. Lodyhy plodní z mládí nerozvětvené, měkké; dužnaté, červenohnědé neb načervenalé, řidčeji žlutavé, velmi zřídka zelené, hladké, bez zřetelně vyniklých žeber, teprve po rozprá- šení výtrusů (od nejhořejších uzlů počínaje) se rozvětvující, zelené, že- bernaté, draslavé a podobnosti k pravidelným, neplodným lodyhám na- bývající. Pošvy až 1*5 cm. dl. i delší pozvolna nálevkovitě rozšířené, až skoro břichaté. Klas namnoze podlouhlý. Výška lodyhy, délka členův a barva rostliny ze země vyrůstající velmi proměnlivý. Tvar dosti obyčejný: n Adamova. — Za Trousnickým mlýnem ii Znojma ('Oborny). Strana 61. za 9. řádek shora přidej: 7) apressa Desf. Prodr. Listy kratší, těsně přitisklé. Kamenitá suchá místa v Jeseníku : Drehberk, Uhuštýn (Spitzner), Koperník (Oborny), Jelení hřeben. Strana 61. přidej k L. clavatum L. stanoviska: Jemnické lesy u Star. Hobzi (již tuto v řádku 22. uvedená) a lesy u Třebíče (Zavřel), z nichž Oborny v Oest. b. Z. 1890. p. 205 rostliny, jako L clavat. L. var. pseudoannotinum Schur uvádí, recte L. pseu- doannotinum Schur in Enum. pl Transsilv.. 826, které jest pouhé sou- jméno L. clavatum L. Sp. pl. Strana 62. polož za řádek 20. shora: ř?) pungens Desv. Prodr. L. reclinatum Michx. herb. Listy kratší, namnoze as 5 mm. dl., všecky nahoru ohnuté, chruplavkovitě zašpičatělé, vzrůst stěsnaný. 92 1458 Dle Oborného na .Tezerních polích u Koldšlýna a na Mravenčím vrchu II Wiesenberka. j Strana 73. řádek 5. zdola čti „L a m k" místo Lehm. Strana 74. řádek 5. shora čti ,G o 1 e o p h y li i" místo Colophylli, a řádek 20. shora: ,C h 1 o e p h y 1 1 i" místo Ghoephylli. Strana 74. řádek 20. z_ola přidej ku í'. triclioides „R. vlasko- vitý*. Strana 78. řádek 14. shora čti .prolixus" místo prolixius. Strana 95. řádek 3. a 4. shora čti »b e z o s i n n é" místo „dvěma hroly zakončené*. Strana 95. k řádku 4. shora přidej : Jazýček prodlou- žený". Strana 95. řádek 9. zdola čti: „A. spica venti L." míslo A. pica venti L. Strana 110. (nedopatřením sazečovým tištěno 109) za řádek 24. shora polož jako odr. ku K. crista Pers.: d) g r a c i 1 i s Pers. Syn. I., 97 p. sp. Listy úzké, jako pošvy hustě pýřité. Stéblo až k 'até téměř Lsé. Lata kratší, volněji laločnalá, odstáleji větevnaiá. Klasy a pluohy značné menši. Posud jen u Sloupu. Strana 115. ku řádku 26. shora přidej: Ojediněle na lukách kolem Pelrštýna (Uechirilz!) a za lýž řádek polož: /9) badensis Haeiike in Willd. Spec. pl. I., 392. Nižší než předešlá (t. j. P. alpina) 015 — O 25 m. Lata více nahloučená, přímá, klásky zelenavě bílé, řidčeji žlutavé a fialově peřesté. Listy krátké tuhé, nasivělé, s okrajem bílým chruplavkovitým, ostatně jako pře- dešlá. 21 Květen, červen. Suché vápeníte kopce. Polavské a Mikulovské kopce ÍMakowsky!) Klentice. — ■ Kotouč u Šlramberka (Czižek). 164. P. caesia Srn. Fl. Brit. L 103. (L. sivá). Stéblo tuhé, na spodu pošvami nestlustlé a jen tuto listnaté. Lata chudo- květá, vždy přímá, větví šerpivých; klásky vejčitokopinaté, 2 — 3květé, plevy kopinaté. Listy krátké, tuhé, odstálé, drsné, na konci poněkud kápovitě stažené, nejhořejší kratší neb zdélí pošvy, jazýčky dosti krátké, uťaté neb nejhořejší zaokrouhlený; pošvy delší než členy stébla. Bylina hustě trsnatá, sivá. V. 010- 0*25 m. Klásky matně fialové a zeleně skvrnité. P. glauca Sm., P. aspera GauH., P. nemorahs í) glauca VVimm. Fl. ed. III. 2j. Červen, srpen. Skály a štěrbiny skalní v Jeseníku. Koperník, Praděd, Pelrštýn (W. Gr.), skály při levé straně cesty od Švýcarny k Wiiikelsdorfii (Bachmann), Uhuštýn, Medvědí hřeben. — Vclk. kotlina (W. Fl.). - Ié69 — Strana 125. 1. řádek shora čfi: ,C an al i cu la t a e" místo Ca- liculatae. Strana 136. 4. řádek zdola čti: „L. Bouheanum Kunth" misi o L. Boucheanum Kunt. Strana 141. řádek 2. zdola přidej ku G. rupestris All. „(O. skalní.)'* Strana 143. před řádek 15. zdola polož: 228X226 C. paniciilata X terítiuseiila C. Beckm. Abh. naturw. Ver. Breiiiy, 1886, 9 sv. str. 285. Trsnatá. Stéblo dole tupě tříhranné, zcela hladké, strany silně vypouklé, nahoře tříhranné, něco draslavé (leč méně než u C. paniculata), sírany zřetelně vypouklé. Květenstvi hustší než u G. paniculatn, as 4 cm. dl , klásky přisedlé neb velmi krátce stopkaté. Prašníky zakrnělé, pyl žádný. Méchýřky zcela neplodné, vajíčka brzy po odkvětu uschlá. Listy ^/^—ys^rái širší než u G. pani- culata, stéblo zřídka přesahující. V. 0*50 m. Rašeliiiná ItiUa za nádražím 'ii Bzeiice (Bubela). Strana 160. řádek 22 shora čti „Wahl" misto Vahl. Strana 164. řádek 16. zdola čti ^obyčejně" místo pravidelně. Strana 167. řádek 23. shora přidej ,a R. alba" ku R. fusca Róm. et Schult. Strana 168. řádek 5. zdola čti ^compactus" místo compactatus. Strana 169 řádek 11. zdola čti „Tabernaemontani" místo Tabernemontani. Strana 170. řádek 10. shora čti „Poli i chov a" místo Polichiova. Strana 176. řádek .5. zdola spoj ,J. eífusus X glaucus Schnitzl. et Frickh.* s J. diífusus Hoppe na straně 181. v 16. řádku zdola. Sfrana 185. řádek 22. shora čti „A s p h o d e 1 o i d e a e" místo Aspodeloideae. Strana 185. řádek 6. a 10. zdola čti „tyčinky" místo prašníky. Strana 192. řádek 1. shora čti „S,aut« místo Saus. Strana 192. za poslední řádek dole přidej: „okolík, tento bez cibulek. Listy ploché, široké, elliptické neb podlouhle kopinaté. 350. A. iirsinum L. (G. medvědí, planý.) Stvol tupě 3hranný, bezlistý. Okolik dosti plochý, toulec z jednoho 2— 3klaného, trvalého listu. Čnělky a tyčinky kratší než (okvětí atd. viz str. 193, řádek 1. shora)." "Strana 194. řádek 8. shora čti: „A. acutangulum var. pe- traeum DG. F., fřanc. Ilí., 222" místo A. petraeum DG. Strana 198. řádek 22. shora čti: .dloužeji" místo dlouž. Strana 199. řádek 8. shora čti: ,,t u b i f 1 o r u m" místo tubuli- f 1 o r um. 92* — 1460 — Strana 199. k řádku 19. shora připoj stanovisko: „v lese u Nov. r.JÍýna při Dyji", které Voj. Schiorl. v Oesl. b. Z. 1SS9 p. 378 pro Ornilhog-alum pyraniidale Jacq. (::= Oriiillioi-aluni riarboiieiise L. siihsp. O. pyrainidale Jacq, lileró rosle na jihu: v l>almacii, Srbsku, Macedonii ald., nikoliv vsak u nás) uvádí, neb rostlina, kleron niné Voj. Scdiierl. jako 0. py- raniidale Jacq. předložil, jest pouhé Muscari lenuitlornm 'Jausch. Strana 213. řádek 13, shora čti: „Ophrydeae" místo Ophry- deen. Strana 221. před řádek 11. zdola polož: * Límodorum Touni. Hiiédenec. Lisiky okvětní přímo odstálé, pysk přetržený, nejdoleji žlabovitý, přímý, koncem neděleným nazpět ohnutý, ostruha šidlovitá, dolů namířená. Pytlíčky prašníkové volné, dosti přímé, 2pouzdré. Brylky pylové 2. moučnaté, nestopkaté. Semen - nik nestočený. L. abortiyum Sw. (H. zvrh'ý.) Lodyha pošvatá, bezlislá a jako celá bylina lysá. Klas mnohokvětý, volný, květy přímé k vřetenu skoro přitisklé. Lístky okvětní podlouhle kopínaté, špičaté, 2 vnitřní užší. Pysk podlouhlý, tupý. Ostruha stihlá, zdélí semenníka. Odď^nek válco- vitý, uzlatý, šikmý, se svazečky masitých hnizdovilě spletených vláken. V. 0'30— 060 m. Okvětí značné, zprvu tmavofialové. pak světlejší, posléz žlutavé, pysk bílý, tmavofialově skvrnitý. Lodyha i s pošvami nafialovělá. 2j- Květen, červen. Kraje lesův, česly, vinice : ii Klobouk (M. Odstrčil 22. VI., 1887 in lili.) a sice v lese Htošku a u Kurdějova (V. Schierl, Oesl. b. Z. 1889, p. 309). Strana 232. za řádek 6. shora polož: O. arachiiites Reichardt. Fl. Moenofr. II. 89. dle Roclia; Murr. Syst. ed. XIV., 813 dle Neilr; L. Sp.pl. 949 jako var.?; O. insectifera. (T. pavoukovitý.) Tři vnější lístky okvětní podlouhlé, tupé neb přišpi- čatělé, lysé, 2 vnitřní Shranné, mrtnaté, velmi malé, někdy sotva znalé; pysk aksamitový, okrouhle opakvejčitý, skoro 4hranný, nedělený, vy- dutý, po kraji plochý, na spodu s 2 hrboulky. lysými čarami a skvr- nami zdobený, zpředu mělce vykrojený, ve výkrojku s lysým, nahoru ohnutým, namnoze 3zubým přívěskem. V. O 20 — 0*40 m. Okvětí značné. Pysk temně nachově hnědý, na spodu žlutavě kroužkovaný a čárkovaný, přívěsek žlutavý, 2 vnitřní lístky okvětní bledě zelené, 3 vnější bílé neb bledě růžové. 2|- Květen, červen. Trávníky a kraje lesní: pořídku u Javorníka blíž Velké umou pro území objeven. Strana 268. za poslední řádek dole přidej: 488X^87. S. pentandra X fragilis Wimm. Fl. Schl. ed. 2, 476. Listy podlouhle kopinaté, dlouze zašpičatělé, žláznatě pilovité, na stop- — 1461 - kách jehněd částečně neb veskrze žláznatě pilovité; šupiny na spodu chlupaté, květy s 3 žlázkami, tyčinky nanrinoze 4 (léž 3 a 5); stopka semenníka 2 — 3krát delší než zadní žlázka. V. 500-1000 m. S. cuspidata Schultz; S. Meyeriana Willd. p. par. Nekveloucí ker, dle listu S. pciilaiidra příbuznější u Zábřelia (Paiiek). Strana 270, za řádek H'>. shora přidej: 487X4-90 [I S. frag-ilis X triaudra Wimm. Listy podlouhle ko pinaté, v řapik stažené, v útlou špici prodloužené, vespod bledozelené, pilovité, 3krát tak dlouhé jak široké, 50—90 mm- dl., 15 — 22 mm. š. Jehnědy velmi prodloužené až 10 cm. dl. a 12 mm. š., 7krát tak dlouhé jak široké; šupiny dlouhými chlupy brvité, tyčinky H, semennik lysý, na krátké 4krát delší stopce než žlázka, Hojná a Zábřeha (Pánek). Strana 270. před řádek 1. zdola polož: /^) eriantha Wimm. Sal. Eur. 31 Jehnědy veliké; šupiny květů peslíkových bělohuňaté, jehnědy tudíž plsti obalené, chlupy 2 až 3krát delší než šupiny; šupiny květů prašných velmi huňaté. U Zábřeha (Pánek). 7) g r a c i 1 i s W i m m. 1. c. Jehnědy malé, v čas květu 3—4 mm. š. Listy skoro čárkovité, krátce prišpičatělé, větve tenké. Hojná u Záhřeha (Pánek). d) styligera Wimm. 1. c. p. 32. Semennik zašpičatělý, čnélka velmi krátká, leč znalá. Pořídku u Zábřeha (Pánek). Strana 276. za řádek 4. shora přidej : «) vulgaris Kern. Nóst. Weid. Verb. z. b. Ges. 1860 p. 211 («) typica Beck. Fl. N. Ó. p. 285.) Listy prodloužené, kopinaté, 8 až 12 mm. š. U Zábřeha (Pánek). S) tenuifolia Kern. 1. c. Listy skoro čárkovité, jen 5—11 mm. š., 8— 15krát delší než širší; jehnědy malé 24—25 mm. dl., 4 až 5 mm. š. U Zábřeha (Pánek). Strana 280. za řádek 11. shora polož: /?) spathulata Wimm. Vzrůst nízký, listy tuhé, malé, po- dlouhle kopinaté, vespod modrošedě plsťnaté. Sem a lam na výslunných a písčitých místech n Zábřeha (Pánek). — 1462 — 7) u 1 i g i n o s a W i m m. Vělve přímé, velmi prodloužené; listy veliké až 10 cm. ďl. a 4 cm. š., opakvejčité, krátce zašpičatělé, v ra- pík dlouze klínovitě z tažené. Vlhká, stinná niíslii ii Zábřeha (Panelí). Strana 283. před 3. řádek zdola (t. j. za 40. řádek shora) polož: /9) villosa Lang s listy vespod trvale krátkochlupatými. V háji u Držovic pobh'ž Proslějova (Spitzner). Strana 300. za řádek 20. shora polož : * Ch. cariiiatiim R. Br. Flor. Nov. Holand. Prodr. I., 407, (1810) (M. kýlnatý.) Lodyhy z vřetenovitého kořene čelné, položené, od spodu větevnaté, 10 — 25 (řidčeji až 35) cm. dl., slabě pýřité až ku konci list- naté. Listy nápadně malé, 8 — 15 mm. dl. a 4—75 mm. š., podlouhle vejčité, tupě zašpičatělé, obak 3 velikými, chobotnatými zuby posázené, v řapík sbíhající, obak jasně zelené, nikoliv lupinaté, vespod s Četnými, olejovitými žlázkami, z té příčiny něco lepkavé, řapík a nervy zvláště na rubu listu trochu pýřité. Květy velmi čelné, malé, v paždí listův a větévek nahloučené, posléz v listnatém lichoklasu, květy o 1 tyčince, delší plálkův okvětních. Okvětí 51isté, zelené, dužnaté, lodkovité vy- hloubené, s kýlem zaokrouhleným, neotevřené, malými olejovitými žláz- kami a na uštech jemnými chloupky posázené. Měchýřky z mládí žluto- červené, později načervenale černé, lesklé, velmi jemně tečkované, od počátku lysé. Čerstvá rostlina silně vonná. Původem z Austrálie a Nov. Seelanclii k nám jen nahodile zavlečená: na levém břehu Dyje poblíž převozu ze Šakvic do Polavy, řidčeji podél příkopů silničních u Nosislavi Makowským, Schierlem a Steidlereni nalezena. Slrana 307. 4. řádek zdola přidej ku R. stenophyllus Aut hung (an Ledeb?) non M, B. soujméno ,,R. biformis Menyh. Kalocsa vidék. nov. p. 161 pro form. R. pratensis 1877.-' Strana 327. řádek 14. shora čti ,,s vrchní" místo spodní. Strana 333. řádek 20. shora čti „s p h a e r o c e p h a 1 u ni" míslo sparocephalum. Strana 337. řádek 16. zdola přidej k číslu 592 „G". Strana 337. řádek 7. zdola čárku: ,, — " vymaž. Strana 337. před 16. řádek zdola polož: (j) m o r a v i c a S p i t z. Listy jsou namnoze jen upro.s'řed lo- dyhy nahloučené, tuhé, úzce čárkovité, na kraji slabě ohrnulé, na do- lejší části lodyhy v čas květu odumřelé. Listy pod květy kratinké, sotva 1 cm. dl., prostřední 4 cm. dl. Rostlina statná, 5 dcm. v., luhá; kvě- tenství bohatší a květy tmavší než u odr. tenuifolia Tausch. 'Ivar výslumiých strání, roste na výslunných kopcích mezi hčdiccmi a Kaclaviccaii ve Vyškovsku, prol'. V. Spit/.iierem pro kvřlcnu vůbec objeven. - 1463 — }') I tí n 11 i í o 1 i a T a u s c h. Rostlina nižší chabá, dolejší a ho- řejší listy lodyžní úzce čárkoví té, prodloužené. Na iiiíslcch slinnýcli a ve žlcbech lesních mezi Dí-dicemi a llaclaviccmi, prof. V. Spitzncrom mezi Hědieemi a [{adslavicťini objeven. í^) lancifolia M e r t. Koch. Deutsch. Fl. 11.^ 156. Všecky listy kopinaté, dolejší širší, dosti ploché, často oddálené vroubkovano- pilovité. Při Okluce u I^lunilova prof. V. Spilzncrem objeven. Strana 345. řádek 17. shora čti „B a r k h a u s i a" místo Burk- hausia. Strana 450. před řádek 11. zdola polož: 7. Siibsp. astheiies N. P. Lodyha 43— .55 cm. v, tenká sla- bounká. Květenství latnaté, velmi volné, skorostej- novrcholové, bezvětví 8 — 16 mm. dl., paprsky 2. řádu 4-5, ho- řejší sblížené, dolejší oddálené, řády 4, úborů 10 — 15. Listy kopi- naté, přišpíčatělé až špičaté, nasivělé; listy lodyžní 3 ve výši až %• Zákrov 6 mm. dl., válcovitě vejčilý, na dolejšku za- okrouhlený ; lístky zákrovu trochu širokounké, tupé, tmavé, s krajem (zelenavým) světlejším. Listeny tmavé. Chlupy na zá- krovu mírné, světlé, 1 mm., rovněž i na stoncích, nahoře trochu tmavé, dole světlé, 1 — 1*5 mm., na licí listů roztroušené, tuhounké, 1-5— 25 mm. dl., vespod měkké, na hlavním nervu bohaté. Žlázy všude žádné. Vločky na zákrovu, lodyze a rubu listů i roztroušené, po kraji lístků zákrovních žádné, na stopkách úborů sotva mírné, na líci listů skoro žádné neb skrovné. Květy žluté. Výběžky velmi pro- dloužené, velmi tenké. Les Kolby u Uherčic a kopce u Pouzdran (Schierl). 8. Siibsp. biuleiise N. P. Lodyha 30 — 42 cm. v., velmi štíhlá. Květenství sko^-o okoličnaté, dosti volné, stejno- vrcholové, bezvětví 7 — 10 mm. dl., paprsků 2. rádu 5 — 6, stěsnaných, jen nejdolejší trochu oddálený, řády 4—5, úborů 15—20. Listy ± čárkovité, přišpíčatělé, trochu nasivělé světlo- zelené; listy lodyžní 3—4 ve výši až ^s- Zákrov 6—6-5 mm. dl, válcovitý, na dolejšku zaokrouhlený, pak trochu uťatý; lístky z á- krovní úzké, špičaté, šedé, s krajem světlým. Listeny šedé. Chlupy zákrovu dosti bohaté, světlé, 1 mm., na stopkách úborů mírné, na lodyze nahoře roztroušené, dosti tmavé, dole až dosti bohaté, světlé, tuhé, 1—2 mm., obak listů velmi bohaté, na líci štětinaté, 2— 2*5 mm. dl., vespod dosti tuhé. Žlázy na konci lístků zákrovních skrovné, ostatně žádné. Vločky na zákrovu a rubu listů roztroušené, po - 1464 — kraji lístků zákrovních žádné, na líci listů skoro žádné, na lodyze mírné, stopky úborů šedé. Květy žluté. Výběžky prodloužené, tenké. Střední tvar mezi H. pseudc^abinum a H. magyaricum. Les u Vranovic (Schierl). Strana 549. za řádek 16. shora polož : Erechthites Raf. Zákrov válcovití: zvonkovilý, lístky zákrovní Iřadé, s malými vnéjšinii šupinami neb bez nich. Lůžko plocho bez plev. Květy v terči obojaké nitkovité, po kraji trochu rozšířené, 5zabé, s prašníky vyniklými, květy krajni pestlkov('' 2 až víceřadé, nitkovité, s krajem krátkým, pravidelně — neb nestejně zuba- tým. Ramena čnělek všech kvélů skoro válcovitá, tiipounká. Nažky žebernalé, nahoře často trochu zobanitě stažené. Chmýří hojné, hedbávilé. * E. praealta Raf. n. Lud. 65 (18 17); E. hieracifolia Raf. in DC. Prodr. VL, 294 (1837); Seneeio hioracifolius L. Sp. pi. 866. (Slarček vysoký). Lo- dyha dutá až r5 m. v., nahoře hroznovité větvitá, víceúborná i s listy roz- troušenými, článkovanými chlupy posázena, často skoro lysá, lomivá. Listy doicjši elliplické, k dolejšku klínovité a jako podlouhle kopinaté, přisedlé hořejší listy ostře nestejně zubaté; listeny prodloužené nitkovité. Úbory 10 — 17 mm. dl. stopkaté; lístky zákrovní úzce Čárkovité, zašpičatělé. Koruny bělavě žlutí', 11 až 15 mm. dl. Nažky chlupaté, 2 — 3 mm. dl. Kořen vřetenovilý, 0. — Pů- vodem ze Sev. Ameriky, k nám jen zavlečen: u Bludova (objevil Pánek), v lese Hrádku u Prusenovic (Makowsky !). Strana 593. za řádek 11. shora přidej: í) u m b r o s a G e 1 a k. Prodr. p. 799. Listy tenké, blánovité, s velmi útlými jehlicovitými ostny, na lodyze oddálené, velmi prodlou- žené a až nad polovici lodyhy dlouze řapikaté, se širokým, nejdoleji objímavým řapíkem, nejhořejší toliko přisedlé. Vnější lístky zákrovu široké a veliké, malý úbor značně přesahující. Tato forma, na vlhkém stinném stanovisku povstalá, připomíná C. nebrodensis Guss. (C. lon- gifolia Rchb.) Rostlinu příbuznou oljjevil V. Spilzner u Drahanovic, která jen lim se liší od formy Celakovského, že zákrovní lístky nepřesahují úboru poměrně dosti ve- ikého. Strana 600. za řádek 12. shora polož: /?) drymeja HeuffI. in Flora (1856) 58 p. sp. sub. Knautia = Scabiosa pannonica Jacq. Enuin. pi. Vind. 22; S. ciliata Rchb. Fl. germ. 193; K. nyrnpharam Boiss. et Heldr. Diagn. pl or. ser. 2. II., 214; K. pannonica WeLtst. Beitr z. Fl. Alh 62. .Dolejší listy lodyžní široce elliptické, v řapík dlouze zúžené, prostřední široce vejčité, sotva 2krát delší než širší, hořejší skoro přisedlé, na spodu často srdčité, všecky krátce skrojeně zúžené, často jen přišpičatělé, dosti hrubě — hořejší často ostře pilovité a jako celá rostlina odstále tupochlupaté. Dle Wettsteina (1. c. 63) vynikají lodyhy květonosné vždy po straně — 1465 — loňských dále rostoucích listnatých výhonkův. U této rostliny vyskytují se však též konečné lodyhy květonosné bez listnatých výhonkův, úbory jsou buď malé neb velké a květy krátce — neb dlouze paprskující. Posiifl jen v losi' ti Jcimu- Mížc rtrna. Strana 614. řádek 36. shora čti „n e m o r o s u m" místo memo- rosum. Strana 614. řádek 36.-42. shora „(f. nemorosum Wierzbicki — U Obran a Luhy u Ochoze)" vymaž a na místo to polož: í) angustifolium Leers. Herb. p. 115, 1775, G. moUugo b) angustifolium Roth Tent. p. 65, 1788; G. mollugo /í) angustifolium Neilr. p. par. Bylina lysá. Lodyha přímá vystoupavá neb položená Listy kopinaté neb čárkovitě kopinaté, ku konci obyčejně znenáhla zúžené, s měkkou nasazenou špicí, 12( — 15)— 26 mm. dl., 2( — 3)— 5 mm. š., po kraji hrboulky draslavé. Lata rozložená, větví prodlouže- ných, rovnovážně neb pod tupým úhlem od lodyhy odstálých, řidčeji stažená. Stopky květní krátké [1( — 1-5)-2 mm. dl.], vrcholíčky tudíž stěsnané. — Tvar ku G. erectum Huds přechodný, leč od tohoto stěsnanými vrcholíčky, odstálými větvemi a mnohem delšími hsty rozdílný. Při trati u Grýgova, v háji u Držovic, v mlází u Biskupic prof. V. Spilz ■ iierem pro území objeven. — U Obran a Sokolnic. Sem palří : a) nemorosum Wierzbicki Rchb. Fl. Germ. exs. nr. 1521 Listy tuhé, obyčejně tmavo- neb sytě zelené, po krajích skoro rovno- běžných silněji ohrnuté, lata stažená, větví namnoze přímo odstálých. Od tvaru angustifolium listy kopinaté čárkovitými, tuhými, s kraji skoro rovnoběžnými, špicí náhle nasazenou, latou poněkud volnou, větvemi mnohem méně vyvinutými, namnoze pod ostrým úhlem od lodyhy od - stálými od G, erectum Huds. listy delšími (namnoze až 20 mm. dl. 2 mra. š.) a květy kratčejí stopkatými rozdílný. Poridku. U Obran a Luhy u Ochoze. — Při kraji cest u Lomnice (Piuskal). 1. Obornyanum H. Braun Rostlina chlupatá, lata namnoze stažená, přímá, listy prodloužené, s kraji skoro rovnoběžnými, 18-20 mm. dl., 2 — 2'5 mm. š. V údolí Dyje u Znojma (Oborny), ve vinohradech na Kosíři u Koslelce (Spitzner). ž>)subpubescens H. Braun. G. mollugo Tausch herb. Rostlina zvláště dole chlupatá, listy kopinaté neb čárkovitě kopinaté. — Od G. Obornyanum listy tenčími, znenáhla ve špici vybíhajícími, obrysu kopinatého a odstálými větvemi laty rozdílný. U Obran, — 1466 :) b r e v i í r o n s B o r b et H. Braun. Lodyha přímá neb vy- bloupavá 0-50—1 ni. v., lysá a hladká, hsty krátké, elhpticky opakvej- čilé, před koncem o*^yčej ně nejširší, 6(— 7) — 13 mni. dl., 2(— 3) — 5 mm. š., zpředu často zaokrouhlené se špicí náhle nasazenou, po kraji jem- nými iuboulky draslavé, nikoliv papírovité. Větve krátké přímo odstálé neb dolejší trochu prodloužené ; stopky květní krátké neb dosti krátké. l-5(— 2-5)— 3 mm. dl, bezpochyby slřední tvar mezi G. erectum Huds. a G. tyrolense Willd. Posud jen na liilúili u Kralie, i)nil'. V. Spilznerťin \>u> území objeven. v) p r a t i c O 1 u m H. B r a u n. Re chb. Icon. t. 1 187, f. 1, 1855 ; G. erecto X moUugo H. Br. ohm. Listy kopinaté neb čárkovitě kopi- naté, ku konci ponenáhlu zúžené, světle neb sytě zelené, 8 - 15 mm. dl., špičaté. Lata velmi vyvinutá, větvi chudokvětých, dolejší větve laty prodloužené, stopky květní obyčejně 3—4 mm. dl., vrcholíčky tudíž velmi volnokvěté. Květy dosti vehké, květům G. erectum Huds. po- dobné. ť) genuinum. Bylina lysá. f) hypotrichum. Bylina i chlupatá. V obou Ivarecli u Znojma (Oborny), při lesním lunji v údolí tiysliielij, blíž ilUibočeli (Spilzner), />) abietinum H. Braun. Lodyha vystoupavá neb polehavá. Listy velmi úzce čárkovité, často nilkovité, ve špici povytažené 1—2 mm., nanejvýš 2—5 mm. š., 13(— 17)— 25 mm. dl. Lata bohatě vyvi- nutá, větévky laty odstálé, stopky květní krátké. Koruny bílé neb trochu nažloutlé, nikdy citrónově žluté. 1. calvifrons H. Braun. Rostlina zcela lysá. G. mollugo var. angustifolium Neilr. herb. nr. 6534. U hržovie (Spilzner). Sem též lze zařaditi G. insubricum Gaud, strana 615. řá- dek 24. shora =G. mollugo var. tyrolense Willd. Enum. plant. hoiL Berol. p. 153, 1809. Tento zde ,jako pochybný" uvedený tvar byl mezi tím na více místech Moravy zjištěn: u měst. cihelen ii Proslějova, při silnici u Kostelce ii itižo\ic, na lukácli u Kralic (Spilzner), na Hádech u Obran, u Medlánek a lUcclavi. — tJ Milkova (Slavíček), kolem Vyškova, Olomouce, Kroměříže, Napajedel a Lednice (Spilzner). Strana 617. za rádok 22. shora přidej: 835 r/ X 838. Gr. praticoliiiu X verum = Gr. Spitziieri H. Braun ve Verh. d. naturf. Ver. XXXL Brno, 1892 str. 195, nomen solum sine descriptione. Mezi rodiči při Romži blíž Kosleleckého moslu u Prostějova, prof. V. Spilz- ner em objeven. - 1467 — Strana 622. řádek 8. shora cli: ,,G. e 1 o n g a t u m Aut. p 1 u r. n on Presl = G. palustre L. var. maximum Moris" místo G. elon- gatum Presl. Strana 664. před řádek 11. zdola polož: ei) vaklepilosa H. Br. Verh. z. b. V., Vídeň, 1890. p. 431. Lo- dyha as 60 — 100 cm. v., chlupatá, namnoze větvitá. Listy zřetelně- doiejší dosti dlouze řapíkaté, 3—6 cm. dl., 2—4 cm. š., vejčité neb ši- roce vejčito-elliptické, obak dosti silně chlupaté, vespod šedě chlupaté, po kraji špičatě pilovité, tvaru jako u M. aquatica L. typica, k řapíku široce zaokrouhlené, často skoro srdčité. Stopky květní a lichopřeslenů hustě chlupaté. Kalichy trubkovitě zvonkovité, se 7uby 3hranně šidlo- vitými, chlupaté. Odr. ballotaefolia Opiz velmi podobná, od této však listy velikými, méně hrubě pilovitými, více okrouhle vejčitými rozdílná. Kraj Icsni ii Divál\ (Sctiierl). Strana 666. před řádek 3. zdola polož: jj) scrophulariaefolia Lej. el Court. Comp. íl belg. IL p. 230 (1831). Lodyha 50-80 cm. v., mi tnatá. Lisiy všecky řapíkaté, vejčité podlouhlé neb elliptické, krátce a trochu klínovitě v řapík stažené, na konci krátce špičaté, 6 — 7 cm. dl., 2-5 -3-5 cm. š. roztroušeně mrtnaté, dosti hluboce pilo- vité, hořejší mnohem menší než dolejší. Lichopřesleny někdy stopkaté. Listeny kopinafé neb skoro šidlovitě kopinató, brvité Stopky květní krátké, mrtnaté. Kalichy trubkovité, krátce chlupaté, zuby kališní 3hranně šidlovifé. Luka u Mušova (Schierl). Strana 671. před řádek 19. zdola polož: ai) badensis Gmel. Fl. bad. II., p. 604 (1806). Lodyha vystou- pavá, pýřitá. Listy ku spodmě skrojené, k oběma koncům špičaté, ko- sníkově kopinaté neb vejčitě kopinaté, na líci velmi roztroušeně chlu- paté, po kraji tupounce neb skoro nezřetelně pilovité. Lichopřesleny hustě mnohokvěté. Stopky květní lysé. Listeny kopinaté, úzké, srstnaté. Kalichy žláznatě tečkované, štětinaté. Koruny vně lysé, uvnitř chlupaté. ■• Lesní luka u Prílílud (Scliierl). Strana 672. za řádek 13. shora polož: d^) diífusa Lej. Revue de la floře des evirons de Spa. p. 117 (1824). Lodyha položená neb vystoupavá, 10-20 cm. v., chlupatá, tenká a slabá, silně větvitá neb často též skoro jednoduchá, větve tenké, chabé, často skoro nitkovité. Listy dosti dlouze řapíkaté, řapíky roztroušeně chlupaté, vejčitě kopinaté, v řapík zúžené, malé, 1 — 2-5 (m. dl., 0'5— 1-5 cm. š., tenké, obak roztroušeně chlupaté, po kraji mělce a trochu tupounce pilovité, ku konci špičaté neb zvláště dolejší - 1468 — Uipó Lichopřesleny na lodyze četné. Listeny roztroušeně chlupaté, dlouze brvité. Stopky květní dosti dlouhé, lysé, stopky lichopreslenů velmi zkrácené, lysé;. Kalichy malé, krátce zvonkovité, chlupaté; zuby kališni krátké, Shranně špičaté, brvité, 11 ŽabovřesU blížo Hrna. — PríU(jpy ii ^iakvir (Schierl). Strana 688. za řádek 5. shora polož: /?) Schierliana H. B r. Vcrh des naturf. Ver. B. XXXIV., Brno, 1895, nomen solum. 1'iikopy niozi Morkiivkanii a Klobouky (Scliicrl). Strana 692. řádek 14. shora čti „C" místo III. Strana 692. řádek 17. shora přidej ku T. praecox Opiz soujméno ,T. humifususBernh." strana 696. řádek 20. shora čti „S. lesní" místo s. luční. Strana 721. za řádek 25. shora přidej: 8) t a p e i n a G. B e c k. Monogr. Orob. in Bibl. bot. XIX., Gas- scl, 1890, p. 124. Květy sotva 18 mm. dl , nachově fialové. Zuby ka- lišni kratší než trubka (kališni). Klas volný chudokvětý. Lodyha na- nejvýš 17 cm. v. V lese Berka u Bcsoiioh. }') Spitzelii G. Beck 1. c. p. 126. Zuby kahšní ku konci ší- dlovité, často nitkovité, zdélí trubky kališni. Koruny často tmavěji zbar- vené, ostatně jako tvar základní. 'Jvar blízký v Pisárkách u Brna. strana 724. za řádek 25. shora polož : f) exigua G. Beck, 1. c. p. 170. Ušty kahšní celokrajné neb jen laločnatým předním zoubkem opatřené. Na Hádech u Obran a na úpall Hadův u Líšně. strana 725. před 7. řádek zdola polož. 8) maxima G. Beck, 1. c. 210. Lodjdia silná; klas válcovitý mnoho- a hustokvělý ; květy 25 — 28 mm. dl. Na Bilé hon* ti Julianova a na kopcích u Cacovic. ;) rubra Hock Fl. scot. L, 191, IL 222 pro sp. = O. trans- silvanica F. Porc. Fl. Phan. Nasend. 664. Květy ^h červené neb nachové. Na kopcicli u Cacovic. ó) longebracteata G. Beck 1. c. p. 211. Listeny nad květy daleko čnějící. V hájích a na skalách u Cacovic. — 1469 — Strana 738. za 12. řádek shora přidej: E. Kostkoviaua X Pi^^t* = ^- ^alvescens G. Beck, Fl. N. Ó. p. 1060, 1893. Rozeznává se od E. Rostkoviana chudším žláznatým odě- niin; od E. picla listeny a lístky kališními skrovně žláznato-chlupatými. Kamenný kopec nad Slar. vsí v Jeseníku (Freyn). Strana 777. řádek 5. a 6. shora čti „L y c i u m v u 1 g a r e Dun" místo Lycium barbarům Dun. Strana 785. za řádek 83. shora přidej : ^) praecox A. Kern. s kaUchy lysými, choboty zaokrouhle- nými a ušty kališními krátkými. U Vsetína (Bubela v herb. A. Kernera). Strana IV. v dílu druhém, řádek 18. zdola čti „1889" místo 1880. Strana 861. za řádek 40. shora (před 6. zdola) přidej: y) dulcis Kraetzl. Strom 12—18 m. v. Listy 4 — 7iařmé, lístky podlouhle kopinaté, při spodině nestejnostranné, obyčejně do polovice celokrajné, méně ostře pilovité než u typu ; vrcholikovité laty dosti řídké, dolejší větve jejich vzpřímeny, tak že všechny květy leží skoro ve stejné výši ; plody vejčitě okrouhlé, nahoře vráskovitě vtisklé s černým pupkem, leskle šarlatově červené, vždy větší než u typu, chuti sladkokyselé, jedlé syrové i zavařené jako brusinky. Asi před 80 lety pasáky u Oslružné v Jeseníku inezi typickými tvary na návrši za statkem čís. 38 objeven, roubováním na tvar typický přenesen a nyní v Jeseníku rozšířen, Petříkov, v Dačicku, v okolí Hostýna (Spitzner). Doslov. Při dalším zpracování tohoto díla byly mně pomůckou níže vy- tčené práce, dílem v odborných časopisech uveřejněné, dílem o sobě vydané, a to: Z ,Oest. b o t a n. Zeitschrift* ročníku XLIL, 1892: ,Uber einige kritische Pflanzen der Flora von Nie- derósterreich. II. Galium mollugo L. und dessen For- mě n" od Jindř. Brauna, str. 130, 161 a 196; „U n t e r s u c h u n- gen uber Pflanzen der ósterreichisch-ungarischen Monarchie. I. DieArten der Gattung Gontianaaus der Sectíon Endotricha Fról. odDr. Rich. šl. Wettsteina, str. 193 a 229; „Referát uber die Flora von Oest.-Schle- s i e n« od Em. Fíeka str. 280; ročn. XLIV., 1894: „W e i d e n und Weidenbastardeaus derUmgebung von Hohenstadt in Máhren" od J. Pánka, str. 381; ,,Referat uber die Flora von Oest.-Schlesien" od Em. Fíeka, str. 468; roč. XLVI., 1896: ,,Eine neue Chenopodium Species der Flora Máh- rens, beziehungsweise Oester reich s" od Alex. Makow- ského, str. 1. Z „Verhandlungen der k. k. zool. botan. Gesell. in Wien'', ročn. XLV., 1895: „Referát uber die Flora von M á h r e n und O e s t.-S c h 1 e s í e n" od Dr. Vmt. šl. Bečka, str. 73. Z „Verhandlungen des naturforsch. Vereines in B r ů n n", roč. XXX., 1892 : ,,Echium rubrum undPodosper. m u m 1 a c i n i a t u m" od G. z Niesslů, str. 49 ; ,,P f 1 a n z e n a u s der Gegend von Zwittau" od L. Níessnera, str. 52; ,, Einige Rosen aus der Umgegend von Friedek und Místek" od Fr. Gogely, str. 35—43; „Z u r Flora von M á h r e n" od Dra. Karla Hanácká, str. 113—116; ročn. XXXI., 1893: „F 1 o r i s t i s c h e No ti zen" od G. z Niesslů, str. 34—35; „F 1 o r i s t i s c h e M i t- t h e i I u n g e n", (ve kterých jsou též vytčena mnohá vzácná stano- viska některých lišejníkův) od V. Spitznera, str. 193—200; „Z u r Flora von Mahre n" od Dra. Karla Hanácká, str. 251—252; roč XXXIl., 1894: , Sílené díchotoma und Tragusracemo- susaus der Umgebung von Brůnn"odJ. Gzizka; ..Flo- — 1471 — ristische No ti zen" od G. z Niesslů, str. 40; roCn. XXXTII, 1895. A. Makowsky : „Ueber Abutilon Avicenae Gtn." str. H4; Dr. Karel Hanáček: ,Zur Flora von Máhren" 4. Verz. sir. 3. Dr. Ferd, Schur: ,Phytographische Mittheilungen uber Pflanzen- formen aus verschiedenen Florengebieten der Oester- reichisch-ungarischen Monarchie." str. 160. Pojednání toto uveřejnil syn Schurův z literární pozůstalosti zesnulého teprve v nej- novější době; názory a pojímání některých mnohotvárných druhův jsou novějším bádáním z části již dávno překonány, jména druhův a odrůd jsou často příliš složitá a tudíž nevhodná a popisy táhnou se zhusta jen k individueln.im, místním neb znetvořeným a míšeným tvarům, z té příčiny nemohl spisovatel tohoto pojednání použiti toMk, kolik sobě přál. ročn. XXXIV, 1896. Dr. Karel Hanáček: ^Aremonia agri- monoides in Máhren'^ str. 28; „Zur Flora von Máhren" 5. Verz, str. 5. A. Makowsky: „Trapa natans* str. 30; Gheno- podium carinatum und seinVorkommenin Máhren" sir. 33. G. z Nieřslů: ,Floristische Notiz" str. 80. J. Pánek: ,Erechthites hieracifolius Raf. in Máhren" str. 33. Frant. Gogela: , Flora von Hochwald"* str. 5. Voj. Schierl: ,Beitráge zur Flora Máhrens" str. 199. V časopise „Vesmíru' v ročn. XXII, 1893 uveřejnil Fr. Nekut literární zprávy: .Analytické tabulky k určování cévna- tých rostlin města Kroměříže i dalšího okolí* od J. Zahradníka, str. 252; „Ostružiny vysočiny Drahanské" od V. Spitznera str. '^64; v ročn. XXIV, 1895 uveřejnil F r. Polívka literární zprávu: „Analytické tabulky k určováni cévna- tých rostlin" atd. od J. Zahradníka str. 168; v ročn. XXV, 1896 K. Tocl, pojednání ,Na Kladský Sněžník* str. 194. Platné služby květeně domácí prokázal svými záslužnými pracemi horlivý badatel prof. Václav Spitzner, zejména: a) svými Ostružinami vysočiny Drahanské" (vyd. v Prostějově r. 1893, 29. str. nákl. vlastním). V uvedeném spisu zpra- coval V. S p i t z n e r dle nejnovějších pramenů velmi zajímavé a ku podivu četné ostružin/ vysočiny drahanské, a aby obraz ostružin mo- ravských byl úp!ný. vytknul stručnými popisy podstatu i ostatních ostru- žin na Moravě rostoucích. Gásť všeobecná věnována úvaze o stránce morfologické, biologické a způsobu sbírání tohoto mnohotvárného a kritického rodu. Popisy druhů jsou podrobné, jasné a věrné, roztřídění a úvahy vztahující se ku rozlišení a vzájemné příbuznosti jednotlivých druhů svědčí o bedlivém a svědomitém studiu, jakož i o důkladné znalosti čelnější literatury o tomto rodu. Připojený přehled sekce Eu- batus dovršuje cenu této velice záslužné a pro poznání ostružin mo- ravských důležité práce. — 1472 — b) V časopise vlasten. musejního spolku olomou- ckého uveřejněnými: „Výsledky botanického zkoumání na Moravě a v f a k. S I e z s k u" za r. 1892 v roč. X., 1893, str. 1G5: literami kritiky v ročn. IX., 1892, str. 146 a str. 108—109. c) V časopise ,,M atice Moravské" v ročn. XVll., 1893, seš. 1, str. 66 — 71. „Obšírná literární zpráva"; v ročn. XVIL, 1893, seš. 2, str. 107-114 a seš. 3. str. 202—209 článek „Pra- d ě d". V ttto zajímavé a slohem populárním psané stati líčí spiso- vatel zeměpisnou polohu, klimatické a meteorologické poměry tohoto nejvyššího vrchu Jeseníka, udává souvislost a poměr jeho k ostatní sousední skupině hor, všímá si i poměrů geologických, seznamuje nás podrobné s bohatou a vzácnou květenou a částečně i se zvířenou zde se vyskytující a uděluje mnohé důležité pokyny turistům do těchto hor cestu- jícím. V ročn. XVIII. seš. 3 a 4, str. 193— 198 a 324— 331. .,Ostrůvky květeny pontické na jižní Morav ě". Spisovatel po- ukazuje k souvislosti života rostlinného s místními poměry podnebí a půdy, jmenuje některé hlavnější okresy rostlinné a pro květenu balti- ckou význačná družstva rostlinná, líčí povšechný ráz květeny pontické a stopuje pak zvláštní ráz ostrůvků této květeny po jižní Moravě roz- troušených, oplývajících množstvím rostlin pontických, z nichž některé až do střední Moravy sahají. Předvádí nám v živém obraze vzácnější byliny z botanicky proslulého okolí čejčského, pak z okolí Klobouk a Hustopeče, z nichž většina jest dojista původu pontického. Spiso- vatel poukazuje k některým menším ostrůvkům, ležícím v poříčí : Dyje. Jevišovky, Oslavy, Svratky, Svitavky, Litavky, Dolní Moravy, Olšavy a Věličky a podává výpočet význačnějších .rostlin vrchů Polav- ských. Ku konci vysvětluje V. Spitzner původ ostrůvků květeny pon- tické a ustoupení některých druhů pontických po době ledové za na- stalého období chladnějšího a vlhčího před florou baltickou dále na jih si cestu razící a poukazuje k bohatosti květeny jihomoravské proti chudé květeně jižních Cech. Prací touto prokázal V. Spitzner platné služby květeně domácí a zavděčil se botanikům moravským. d) V časopise „Vesmíru" v ročn. XX., 1891 uveřejnil V. Spitz- ner „Nové výzkumy o pravé povaze lišejníků" str. 20 a 33, zprávu o pojednání „Mémoire sur la synthése d e s L i c h e n s" od Gastona Bonniera ve spisech pařížské akademie věd uveřejněném; v ročn. XXL, 1892 ,,L i t e r a r n í zprávy" str. 192 a str. 284; v ročn. XXIII., 1894. ,, Zajímavý botanický nález na Moravě", str. 227. v ročn. XXIV., J895. „Památné stromy na Moravě", str. 155. , Jeřáb s plody sladkými a jedlými", str. 156. V tu dobu uveřejnih: Řed. Jos, Zahradník: „Analytické tabulky k určo- vání nejdůležitějších rostlin cévnatých samoro- — 1473 - stlých i pěstovanýc h"; na základě květeny iněsfa Kroměříže a okolí pro žáky sepsané. Kroměříž 1894. Zvláštní otisk z programmň ta- mějšího gymnasia. Ačkoliv mají tabulky tyto především sloužiti potře- bám škol kroměřížských, hodí se z té příčiny, že v nich více než po- lovice (956) našich samoiostlých rostlin a mimo to i četné (459) pě- stované rostliny zastoupeny jsou, k prvnímu určování rostlin i pro žáky jiných škol, což jest jim stručnými kriteriem! je Inotlivých druhův a ra- dův a připojenými obrazci značně ulehčeno. — D uhé rozšířené vydání spisu toho (v Uh. Hradišti, str. 136, 1896, nákladem L. R. Kráčelíka) mnohem více vyhovuje účelům svrchu vytčeným. P. Frant. Gogela, kooperator v Hukvaldech: po- kračování ,,Květeny okolí místeckého' v časopise Vlastene- ckého musejního spolku v Olomouci v ročn. IX., 1893, str. 98 — 96 a X., 1893, str. 150 — 154; mimo to zaslal rni některé dodatky k se- znamu rostlinstva okolí ni ísteckého a sousedních hor. Petr Havelka, odborný učitel v Nov. městě, zaslal mně obšírný seznam rostlin z okolí tohoto města a uveřejnil „Kvě- tenu okolí Nového měst a." Nákladem Fr. Šaška, 8,72 str. 1896, záslužný I o spis, ve kterém vytčena jsou stanoviska některých vzác- ných rostlin : jako Aspidium oreopteris, Blechnum spi- c a n t, L y c o p o d i u m i n u n d a t u m, E r i o p h o r u ra alpinum a vaginatum, Galamagrostis Halleriana, Streptopus amplexifolius, Veronicamontana, Lito rella junce a, Stellaria Friseana, Sílené dichotoma, Potentilla procumbens, Rubus Metschii, R. serpens, R. Bayeri, R. fossicola. U některých málo nalezišť uveden i pramen; u mno- hých již odjinud dávno známých toho bohužel však opominuto; jména v lidu užívaná k některým rostlinám připojená jsou ozdobou spisu toho. Též od jiných přátel květeny domácí byly raně zaslány seznamy rostlinstva některých částí našeho území. P. Ignát Pouč, farář ve Všemiaě, zaslal mi obšírný s e- znam rostlin z okolí Star. Jičína, obšírný seznam rosthn z okolí Jasené, kdež podařilo se mu nalézti v našem území vzác- nou pontickou rostlinu Sílené dichotoma, posud jen z Čer- veného kopce a z vinohradů modřických u Brna známou a pak z okolí Všeminy, kdež objevil pro naše území novou rost- linu Aremonia agrimonoides. Frant. Svěrák, professor Matičného gymnasia v Opavě: obšírné dodatky ku seznamu rostlin z okolí opavského. Mimo to zaslal miP. Lud. Kodar, farář vLetonicích některé vzácnější byliny z okoh letonického, a p. J. S i e g 1, kontro- lor v Břeclavě, přinesl mi některé byliny z kopců Polavských. •33 — Íi7é - Alex, Jos. Bernard uveřejnil: v ,, Kroku" ročn. Vlil., 1894, seš. 6, str. 216 „Literární kritiku" ku květeně našeho území se vztahující. Milou povinností jest mi vysloviti srdečné díky p. zemskému škol- nímu dozorci Janu Slavíkovi za vzácný zájem knize této věnovaný. Ku konci dovoluji si poukázati na některá samostatná díla v po- slední době vydaná, jichž obsah pro svou všeobecnou platnost i k to. muto dílu se vztahuje: D r. G. R i 1 1. B e c k „M o n o g r a p h i a O r o b r a n c h e a- r u nr', in Bibliotheca botanica, XIX., Gasell, 1890. D r. G. Ri 1 1. B e-c k ,,F 1 o r a von N i e d e r-0 s t e rr e i c h", I., 11. Abtheilg., Wien, 1890—1893. V Brně, dne 12. září 1896. Spisovatel. Seznam KÁDII, RODŮ, DRUHŮV A O D R LI D. Strana Abies Tout-n ... 65, 69 alba Milí 69 pcctinala DC. ... 69 picea Milí 69 Abutilon Ddll. 1287, 1293 Avicennae Gárt. . 1293 Acer L 1258 aiistriacum Tratt. . 1258 campeslris L. . . . 1258 v. austriacum Tral f.l25S v. hebecarpíím Tausch 1258 v. palmatisecttmi Ortm 1258 v. microcarpum Tausch 1258 dasicarpum Ehrh. . 1259 monspessnlanum L. 1259 negundo L 1259 pensylvanicum L. . 1259 plalanoiďes L. . . 1258 pseudoplataniis L. . 1259 tarlaricum L. . . . 1259 Aceras hircina Liut/l. 229 Acerineae DC. 839, 1258 Achillea Vaill. . 516, 535 asplenifolia Vení . 538 crustata J?ock. . . 538 coUina Beckr. . . . 536 Haenkeana Tausck . 536 magna Haenk. . . 536 milic foliiim L. . . 535 Strana V. alpestris PF/m.Grd.5S6 v. lanata Koch . . 536 v. lanaf et V7ilg Neil 536 v, setacca Koch. . 537 Neilreichii Kcrn . 537 nobilis Nlr. et Aut. 537 pannonica Scheel. . 536 ptarmica L 535 rosea Desf. .... 538 scabra Host. . . . 538 setacea W. K. . . 537 sudetica Opiz . . . 536 Archyrophorus Scop. 343, 505 helveticus Less. . . 506 niaculatus Scop. . . 505 iiniflorus Bluf. etFigh.bm v. crepdifolius Wim. 507 Aconituni L. . 1416, 1448 anihora L 1449 v. Jacquinii Rchb. 1449 v. tenuifolium Rchb. 1449 v. tvpicum Bek. . . 1449 Bcrnhardianum Rchb. 1451 1450 1452 1451 1452 1448 1451 1451 1448 cammariim Jcq. . formosiim Rchb. . Funkiaiium Rchb. Iiians Rchb. . . Jacc|niamim Host. intcrmedium DC. laxiim Rchb. . . lycoclonuni L. p. Strana iiapelhis L 1451 v. ano;ustisectum Clk.^ 1451 hemisphaeriwn Bek. 1451 v. latisectum Clk. . 1451 v. typicum Bek. . .1451 neubergense Rchb. . 1451 pubescens Moench. 1451 pyramidale W. Gr. 1451 loslratum Benih. . 1450 v. Bernharáiamim Wallr 1450 v. gractle Rchb.' . 1450 v. judenbergense Řchb 1450 Sloerkianuni Rchb. . 1451 sliictum Rchb. . . 1451 varieg-atum Kocli. . 1450 vulgare DC. . . . 1451 Vlil pária Rchb. . . 1448 v. cetium Bek. . . 1448 v. galoctouum Rchb. 1448 v. intermediuniHost. 1448 v. pauciilorum Host. 1448 v. phthora Rchb. . 1448 v. typicum Brk. . . 1448 Aeorus L 78, 79 calamus L 79 Acrosticliuiu ilvensc Z. 36 Actaea L. . . 14-16, 1452 cimifiiga L 1453 spicata L 1452 Strana Adeiiostylcs Cass. 518. 56C albida Cass. . . . jpQ all)ifrons J?cM. . . 566 Alliariae Kern . . 566 Adonis L. . . 1415, 1426 aestivalis L. . . . 1427 aulumnalis /,.... 1428 cilrinus Hoffm. . . 1427 flamcus Jacq. . . . 1427 vernalis L 1427 Adoxa L 844 moschatellina Z. . . 844 Aeg-opodiiira L. 1206, 1218 podagraria L. . . . 1218 Aescnlus L 1257 hippocaslaniim L. . 1257 rubicunda Lois. . . 1258 Acthusa L. . 1207, 1229 cyiiapioides A£ B. 12o0 cyiiapium L v. agrestis Wlli v, clalior Doll. seg-etalis Bong. AgTÍmouia Tour)i. 86B, 927 agrimonoides L. eiipaloria L. . . . odorata Milí. . . procera IVllr. Agropýrum P. B. Savignonii De Not Agrystemiua L. 1294 githago L. . Agrostis L. . alba Sc/irad. alpina Scop. canina L. gigantea Gaud . . 95 iiileirnpla L. . . . 96 Spica vonli L. . . 95 stoloiiifera L. . . . 95 v. arcnaria L. . . 95 varia Host 95 viilgaris W/t/i. . . 94 Ailauliius glulinosa Desf. '. . . . .1261 Aira L 85, 108 arjiialica L 120 caespilosa /.. , , 108 1229 1229 1230 1230 928 927 927 927 135 135 1310 1310 83, 94 95 95 95 Slrann eanescoiis L. . . . 109 caryophyllca L. . . 108 coornlea L 119 Ajuga L. . . . 649, 717 chamaepitys Schreh. 718 genevensis L. . . . 717 reptans L 717 All)ersia A7/;//// . 302, 303 adscendcns Loisl. . 303 Blitnm Kunth . 295, 303 proslratiis Presl. . 303 \'\x\Á\<ÁKu)ith a Euxol. vird. Aloq. . . . 303 viridis L. 303 Alcheniilla Tourn. 863, 925 aivetisis Scop. . . 925 aplianes Link. . . 926 piibescens Aut. . . 925 siibsericca Ga7id. . . 925 vulgaiis L 925 v. glabra DC. . . 925 v. mojitaiia IVilld. 925 Aldrovaudia Mo7/t7. . 1349 vcsiculosa L. . . . 1349 Alectorolopluis . . . 735 alpiuus Garck. . . 736 grandi flonis Wllr. . 735 minor W. Gr. . . 735 Alisiiia L 208 graminifoliiiin Ehrh. 209 humilc Form. . . . 209 lanceolatum Aiít. . 208 l)laiitago L. ... 208 lannnculoides Prcsl. 208 AlJMiiaeeae Juss. 71, 208 AUiaria Adans. 1355, 1390 oincinalis Andrz. . 1390 AIHiim Ifall. . . 185, 192 acnlangiiliini Schrad. 193 v. petraeum DC. . 1459 ascaloniciiin L. . . 195 ccpa L 195 lallax Schull. ... 194 lisliilosiim L. . . . 195 flavnm L 196 monlaniim Schni. . 194 oleraccuni /..... 195 v. complanalmn F/: 196 pelrouiii D. a 194,1459 Shana jjonimi L . . . . 197 roliinduni L. . . . 197 salivLim L 197 schoenoprasum L. . 194 v. genuinum . . . 194 scorodoprasum L. 196 siliiiicnm ]Villd. 194 sphaerocephaluni L. lí-S ursinum L. 193, poč. popis 1459 viclorialis L. . . . 193 vineale L 197 v. capsulifcritm Lang 197 Alnus Touni. . . 259, 260 antumnalis Hart. . 261 gliilitiosa Gárin. . 260 glutinosa X iiicíina Kraus 260 incana DC. .... 260 pubescens Tsch. . . 260 rugosa Spreng. . . 261 scrrulata Willd. . . 261 viiidis DC 261 Alopeciirus L. . . 84, 98 agreslis L 98 fulvns Srn 98 geiiieulalus L . . . 98 pralcnsis L . . . . 98 v. glajiíus So?id. . 98 v. nigricaiis Sotd. 98 Alsine Wahl . . . .1312 fasciculala M. K. . 1321 Japipiini Koch . . . 1321 media L 1329 pallida Dim. . . 1330 riibra Wahlb. . . .1316 setaeea M. K. . . 132-' tenuifoiia WaJilb. . 1321 v. viscosa Aut. . .1321 voriia Bartl . . . 1322 visťosa Sclireb. . . 1321 Alsineae D C. . . . 812 Althaea L. . . 1287, 1292 hiisnla L 1293 oíTicinalis L. . . . 1292 v. lobata Wiesb. . 1292 v. umbrosa 11 'lesb. 1292 pidlida //'. a: . . 1292 Al.vssum L. . 1354, 1363 11] Strana calyciinini L . . . 1364 incaniim L 1365 minimum Wi/liL . 1364 montanum I.. . . . 1364 sa\atile L. . ... 136ň Amaraiitace«ae i?. Br. 243, 302 Ámarantiis Kunth. 302, 303 adscetideiis Tsch. . 304 Berchtoldi Seidl. . 304 bliliim L 303 retroflexiis L. . . . 304 silvGstris Desf. . . 303 Amarvllideac /ť. Br. 71, 237 Ambrosiaceae L/uí-. 326, 340 Áiiinii majus L. . . . '1217 Ainpelideae Kunth. 839, 1255 Ampelopsis qninquof Mnch 1255 Amyg^daleae Juss. 836, 1115 Amy^dalus L. . . .1115 communis L. . . .1115 iiatia L 1115 Aiiacamptis Rich. 213, 228 pyramidalis Rich. . 228 Aiia^allis Tourn. 814,816 arvensis L 816 eoerulea Schreb. . . 816 lilacina Alf. ... 816 Auastatica syiiaca Z. 1371 Anchusa L. . . 790, 804 arvensis Rchb. . . 805 ollicinalis L. . . . 804 v. arvalis Rchi>. . 804 Aiidromeda L. . 640, 641 poliifolia L 641 .4ndropo?on L. . . 83, 88 isťliaemum L. . . . 88 Audrosace Touni.. 815. 822 clong-ata L 823 maxima L 822 ? seplentriotialis L. . 823 Aueiiioiie Milí, 1414, 1424 hepalica L. .... 1426 , narcissiílora L. . . 1426 Strana V. oligantha Fhtt. . 1426 nemorosa L. . . . 1425 pratensis L. p. . . 1423 v. patula Prií::l. . 1423 pulsalilla L. ... 1424 ranunculoidcs L. . . 1425 refle.xa Gilib. . , . 1423 silvcstris L. . . . . 1425 vernalis L 1423 Auetluini L. . 1208, 1232 . Focniciiliim L. . . 1232 graveolens L. . . . 123:> Au^elica L. . 1209, 1237 chaeropbylleaZ(?//"^r;«. 1231 montana Schleich. . 1238 silvestris L 1237 Aiitemiar:a dioica Gáťtn. . '163 Authemis L. . .517, 538 arvonsis L 539 aiislriaca Jcq. . . . 539 ■ coUila L 540 Neilreichii Ortni. 540 ruthenica M. B. . . 539 tincloria L 538 Authericuiii L. . 186, 200 liliag-o L 200 ramosum L. . . . 200 v. fallax Zábl. . . 200 Anthoxanthuni L. 84, 102 odoratum L. . . . 102 Authriscus Hoffm. 1210, 1243 aboilivus Jord. . . 1245 al pestři s IV. Gr. . 1245 cerefolium Hoffm. . 1244 v. trichospermwn Endl. 1244 dubiiis Kabath. . . 1245 nitida Garck. . . . 1244 silvestris Hq^ffm. . . 1244 trichosperma/'. 43 Wini. . . . 43 v. viilgare Ddll. . 43 angulare ^ií. . 44 Braunii Spetin. 44 dilatatum Sic. . 45 v.deltoideumMilde 1456 fdix mas Sw. ... 45 v. crenatum Milde. 46 v. desorbolattim Moore 46 v. erosa Ddll. . . 1457 v. gejiuinum Milde 45 Strana V. heleopterisBorkh. 46 v. incisum Mild. 46 Moor 46 v. limhrosum Mild. 46 lobatum Sw. ... 43 v. auriculatum H. Luers 1455 v. longilobtim Mild. 14Č5 v. microlobtim Mild. 1456 v. subtripinnatum Mild 1455 v. umbraticum Kuiiz. 1455 lonehylis Sic. ... 42 montanum Aschers. 47 oreopteris Sw. ... 47 spinulosiim Sw. . . 44 v. elevatwn AI. Br. 1456 v. erosum Mild. . 1456 v. genuinum Rop. . 44 ZK glandulosum Mild. 1456 Sv^'art7,iannm Koch. . 43 thelypteris Sw. . . 47 Aspleilium L. . 32, 38 adiantum nigrům L. 38 v. lancifolium Heujl. 39 v. serpentini Tsch. 39 adulterinum Mild. . 42 Breynii Reiz. ... 40 cuneifolium Clk. . . 39 fissum HeuJl. . . . 1455 germanicum Weiss. 40 gernian. X septentrio- nale 41 Heutteri Reichdt. . 40 pseudo-serpentiniil/íAA 39 rúta muraria L. . . 39 v. brevifolium Hciijl. 39 v. Bnmfelsii Hcujl. 39 v. leptophyllum Wlld. 40 v. Matthioli Casp. 40 v. multicaule Prcsl 39 v. pseiidofissiiDi Heufl. ' 1454 v. tenuiýoíium A'ccs. 40 scptentrionale Sw. . 41 trichomanes L. . . 41 v. auriculatum Mild. 1455 v.pinnatisecttimClk. 41 v. vulgare Clk. . . 41 IriclioiDuiit-s y^ !^or- maii. A{fi/d. ... 40 viridc Huds. ... 42 Aster L 515, 519 alpiiius L 519 amelliis L 519 ooryinbosus Much. . 525 eiisifolius Scop. . . 529 helenium Scop. . . 524 laevis L 52 J Lamaickianus Nees 521 linosyiis Benih. . 518 novi Belgii L. . . . 521 officinalis AU. ... 524 pannonicus Jcq. . . 520 parvjflonis jVees. 521 rig-idus Much. . . . 526 salicifolius Scholl. . 520 salignus Willd. . . 520 tripoliuiii L 520 Ástrag-alus Z. 1121, 1153 asper Jcq 1154 austriacus A. . . . 1156 v. f. albiflorus . . 1157 cicer Z 1154 danicus Reřz. . . . 1155 e.tcapus ž. 1153 glycyphyllus L. . . 1155 hypog-lottis SíH. . . 1155 onobrychis Á. . . . 1156 pilosus L 1163 Ástrantia Touni. 1206, 1214 epipactis L 1214 major L 1214 v. rosea M. K. . . 1214 Astrocephalus I/a//. 600 columbarius W//r. . 601 lucidus JícM. ... 601 Athanianta ceivaria L. 1234 libauolis L 1229 oieoselinum L. . . 1234 Athyrium J^oUi. . 32, 47 alpestre Nym. ... 48 filix femina J?í/i. . . 47 v. deutahim Doll. . 48 fissidens Doll. ... 48 mujtidentatum DolL 48 Atri|>lex Touru. . 289, album Scop. . . . angListifoliuui ■Siii. . delloidfiím Bab. . . hoitcnse A lacitiiatum Prcsl. lalifolimn Srn. 1'91 Wahlb miciosperma \\\ K. nilens Schk oblong-lfolium W. K. • roseiim L iiulerale IVllr. . . taiiaricuni Koch. 292 L viridis Nlr. var. . . Atropa L. ... 773, belladoima Z. . . pliysaloides L. . . Avena L. cm. . . 85 elatior h laliia £.. . . . . . v. glabrata Petnn. v. hirsuta Nlr. . . flavescens L. . . . nuda Z orientalis Schreb. plauiculmis Schrad. pratensis L. . . . pubescens L,. . v. glabra Fr. . saliva L. . . . strigosa Schreb. tenuis Mnch. . Ballota L. . . . foetida Lmk. nigra L. . . . urticaefolia Ortm Balsaniiueac Rich. 840, Barbarea R. Br. 1355. adpressa Manii. . . aicuata Rchb. . . . iberica et laur. DC. lyrala Aschers. . . slricla Andrz. . . . strieta Tausch. (var.) vulgaris R. Br. . . 649. 290 298 292 291 291 292 291 291 290 292 293 291 292 291 775 . 775 . 775 . 105 104 106 106 106 109 106 105 106 . 107 107 107 105 105 105 709 709 709 709 1276 1383 1384 1384 1384 1383 1384 1384 1383 Strana Barkhausia ihooaili- folia M. B. . . . 345 setosa DC. . . . . 346 Bartsia L. . . 727, 732 alpina L 732 Batrachium DC. . . 1429 aqualile Dnni. Mey. 1430 carinalum Schur. . 1431 fluitans Fries . . . 1482 Běhen vulgaris Much. 1307 Bellis L. ... 515, 523 perennis L 523 Berberideae Vent. 843, 1413 Berberis L 1413 vulg^aiis L 1413 Berteroa iMcana DC. 1365 Berula Z. . . 1206, 1216 angustilolia Koch. . 1216 Beta Tourn. . . 289, 294 Cicla Z 294 Rapa Dum .... 294 vulgaris Z 294 Betouica Z. . . 648, 704 officinalis Z. . . . 704 v. hirta Leyss. . . 704 Betula Touni. . . . 259 alba L. ý 262 alnobelula Ehr. . . 262 alnus 261, 262 v. glutinosa Z, . . 261 v. incana Z. . . . 262 carpatliica Wlld. 263 glutinosa Wllr. . . 262 humilis Schrk. . . 263 odorata Bechst. . . 262 ovata Schrk. . . . 262 pubescens Ehrh. . . 262 veiTucosa Ehrh. . . 262 Betulaceae A. Br. 242 259 Bideus Tour7i. . 516, 533 eernuus Z 533 v. discoidtus Wiin. 533 v. minimus Z. . . 533 radiatus DC. 533, Thuíll 534 tripartitus Z. . . . 533 Biscutella Z. 1353, 1358 VI Strana hu-vigulu L. ; . , 1358 v. scabra Koch. . . 11,88 lílechimm L. . . 32, 37 si)ieaiit With. ... 37 Z', imhricata Moor. 1454 lílituiu Tůurn. . 289, 294 bonus Hcmiciis Jvckd. 295 eapilatum L. . . . 294 glaucuni Koch. . . 297 rubrum Rchb. ... 296 virsatiim L. ... 294 Borťag-iueae Juss. 329, 788 líorrago L 790 olfieinalis L. Botrychiuiu Sw. 807 51 liiiiaria Sw 51 v. incisum Rdýr, . 52 v. normalis Ropr. 52 v. subincisum Ropr. 52 matricariae Spr. . . 53 malricariaefolium AI. B 52 matricarioides Wlld. 53 raniosum Asch. . . 52 rutaefolium A. Br. 53 simplex Hitchc. . . 52 leniatum S7l'. ... 53 Brachydera nicaeensis Sc/t. B 348 Brachvpodiuni P. B. 87, 128 pinnalum P. B. . . 129 rupestre R. ct Sch. 129 silvalicum P. B. . 128 Brassica L. . 1356, 1396 campesti-is L. . . . 1397 napus L. . , . . . 1397 v. napobrassica L. 1397 v. oleifera DC. . . 1397 nigra Koch .... 1398 oleracea L 1396 v. acephala DC. . 1396 v. botrytis L. . . 1397 v. capitata L. . . 1396 v. geminifera DC. 1397 v. gofigylodes L. . 1397 v. sabaiida L. . . 1396 orieiilale L . . . . 1394 rapa L 1397 v. auiiua Kock . . 1397 | .Strana V. csculc.nta Koch. 13!>8 v. oleifera DC. . .1397 Briza L 86, 118 media L 118 v. palleiis Petr. . 1 19 Bromus L. . . . 87, 130 arvensis L 131 v. racemosus Nlr. 130 asper Miirr. . . . 133 commutalus Schrd. Í30 ereclus f-Jiids. ... 133 gig-autcLis ]j. ... 127 grossus Desf. . . . 130 iiierniis Lcys. . . . 134 mollis L 131 v. ieiostachys 7 sch. 131 v. jiaiíus IVg. . : 131 patiihis M. et K. . 132 pinnatiis L 129 racemosus L. . . . 130 ramosus Hnd.\. . . 133 secalinus L. ■ . . . 130 v. vtilgaris Koch . 130 serotinus Bcnek. . 133 síjuarrosus L. . . . 132 sterilis L 132 teclorum L 132 Bťuuella viz Pm- neila L 7l5 Bryonia L 330 alba L 330 dioica Jc^ 331 Bulliardia DC ... 850 aquatica DC. . . . 850 Bunias oHenlalis L. . 1399 syriaca Gártii. . .1371 Buuium bulbocasla- iiiim L. . . í . . 1218 carvi M. B. ... 1218 Buphtlialiuum L. 516, 529 giaiKliíloium L, s. /. 524 saliciloliiim .... 524 BupleurRin Tourn. 1207, 1221 falcatiim L. . . . 1224 Gerardi Jcq. . . 1222 longifolium L. 1223 palens Rchb. . . 1222 rolundiíoiium L. . 1222 Icnuissimum L. . , 1223 Strana liuloiiiaťcae Rích. 71, 207 Butomus L 207 imibellalus L. . . . 207 Caealia albida Cass. 566 albilVoiis L 566 AUiariae Goiian . . 566 •alpina L 566 CalaiuagTO.stis Adans. 83, 96 arundinacea Roth. . 97 epig:eios Roth. . . 96 v. glaiíca Rchb. . . 96 Ha Icriana DC. . . 97 lanceolata Roth. . . 96 v. cauescens ITeb. 97 silvalica DC. . . . , 97 Calamiiitha Speu. 648, 694 aciiios Clairv. . . 694 clinoj)odium Sp. . . 694 Caleudula oflicinalis L. 568 Calla Z 78 palustris L. . . .78 Callitťiche L. . . . 245 angiislirolia Hoppe . 246 caespilosa Schultz . 246 hamulata Kiitz. . . 246 minima Hoppe . . 246 plalicarpa Kiitz. . . 246 stagnalis Scop. . . 245 věrna Kiitz. 246, L. p 246 Callitricliineae Littk. 241, 245 €alluiia Salisb. . . 6-i3 vulg-aris Salisb. . . 633 Caltha /.. . . 1415, 1441 cornula Schott. . . 1442 Gueraiigerii Bor. . 1442 palustris L 1441 v. procumbens Bcli. 1442 v. radicaiis Atit. . 1442 radicans Forst. . . 1442 Calysteg-ia sepium Ř. Br 772 Cameliua Cra?itz. 1354, 1369 auslriaca Pers. . . 1369 denlata Pers. . . . 1370 foetida Fr. . . . . 1370 micrucarjta And/ z. . 1369 VII Strana saliva ^?^/.[1370 řr. 1370 silvcslris IVllr. . . 1370 Campanula /. . 332, 333 baibata L 333 v. strictopedunculata Rchb 334 bonoiiiensis L. . . 338 cervaria /- 335 ^•lomera'a Z. . . . 334 v. aggregata Wlld. lalifolia L 335 339 linifolia Lmk. . . . 337 patula L 336 v. adenocai-pa . . v. dasycarpa . . . 337 337 persificaefolia L. . . 336 v. eriocarpa Koch. 336 pusilla Wini. . . . 337 rapunculoicies L. . . 338 v. parviflora L. 338 v. n?nbrosa Opiz . 338 rapunculus L. . . . rhoniboidalis L. . . 336 337 lolnndifolia L. . . . 337 v. lancifolia M. K. U63 v. moravica Spitz. 1462 v. íeiiuifolia Tsch. 1462, 1463 Scheuchzeri Vili. . 337 sibiiíca L. . . . simplex DC. . . sparsiílora Rchb. . speculum L. . . Irachelium L. . . f. albiflora . . . v. nemo/-alis Fonn v. parviflora Clk. f. variegata Fonn 334 338 335 340 339 339 339 339 339 Cauipamilaceae Juss. 325, 331 Caimabiueac Endl. 243, 287 Cannabis Toiim. . . 287 saliva Ij 287 Caprifoliaceae Juss. 826, 628 Capsella Medik. 1354, 1362 bursa pastoris Mnch. 1362 i\ apeíala Op. . . 1363 Strana V. inlegrifolia Op. 1362 v. pimiatifida Clk. 1363 riit.ella Reut . . .1363 Carag-aua arbores- • ceiis // 1153 ťard amine L. 1355, 1374 aniaia L 1375 v. Opizii Presl. . 1375 /. glabra Uechtr. . 1375 /: hirsuta Clk. . . 1375 v. typica Uechtr. . 1375 /. hirta W. Gr. . 1375 bulbifera R. Br. . . 1373 emieaphylla R. Br. 1372 glaiidiilosa Clk. . . 1373 Hayncana Welwitsck 1376 hirsula Aut. ]377 L. 1376 v. campestris Fr. . 1377 v. silvatica Gaud. 1377 impřtiens L. . . . 1377 nuillicaiilis Hop. . . 1376 paludosa Knaf. . . 1376 praterisis L 1376 rcsedifolia L. . . . 1378 roliindala Fonn. . . 1376 silvatica Lk. ... 1377 trifolia L 1374 Canlaria Z)^j-z;. 1353, 1362 draba Desv. . . . 1362 Cardiiiis Tour7i. 569, 580 acanthoidcs L. . . 580 v. viicrocephalus Spitz 581 v. submitis Nlr. . 581 v iiibrnidus Nlr. . 581 acaulis L 589 arvensis Ciirt. . . . 592 caniis L 586 crispus L 581 /. albiflora . . . .581 v. iiitegrifolius Clk. 582 v intennedius W. Gr. 582 crispus X acanlboid. Koch 583 eriophorus L. . . . 584 flavescens Kroker . 590 belerophyllus L. . . 588 laiíceolalus L. . . . 583 Strana Marianus L. . . . 579 nioUis I. Clus. . . 571 uulaus F 580 v. 7nicrocephalus Wllr 580 nutans X acanthoid Koch 581 olcraceus Vili. . . 589 orlhocophalus Wllr 581 paiinonicus L. f. 586 persoiKita Jcq. . . f. albiflora . . . 582 582 v. microccphaliis Uechtr 582 rivularis Jcq. ... 587 Careopsis l)idcns L. 533 Carex L. . . . 140, 141 acula Fr 149 v. fliiviatilis PJartm. 150 v. sphacrocarpa Uechtr. . . acuta Cnrt. . . aciitiformis Ehrh. ampulacea Good. arg-yroglochin Horu alcnima Hop. alrata L. . . biachyrrhyncha Clk brizoides L. v. getmina Clk. Biiekii IVitn. . Buxbaumii JVahl. caespilosa F. canescens F. capillaiis L. clandcstiiia 11'lld. curvaia Knaf. . cyperiodes F. . Daválliana Sni. digilata F. . . dioica F. . . . dislans F. . . dislicha Huds. divulsa Good. . echinata Murr. elong^ala F. . . ericelorum Poli. filiformis F. flacca Schreb. . 150 164 164 165 145 155 155 162 147 147 151 155 151 145 158 152 147 147 142 152 142 161 148 144 146 145 155 166 156 Vlil f. melaiiostachya Uechír. . . . flava L v. genuina . . . fulva AuL . . . glauca Scoý. . . rioodeiioug-hii Gay. v. chlorostachsa Rchb. . .'. . v. juncella Fr. . v. melanea Wim. v. tur/osa Fr . hirla L Strana ^6 161 162 161 156 150 150 150 150 151 166 167 160 160 v. hirtaeformis Fers hoideiformis Wahl hordeistichos V/ll. Ilomschiichiana Hop. 161 liumilis Leys. . . inlermedia Good. Kochiana DC. . . lepidocarpa Tsch. lepoiina L. . . . leucog-lochin L. f. limosa L. ... longifolia Host. . maxima Scop. . . Michelii HosL . monlana L. . . . muricata L. . . . nemorosa Lumtz. Rebetit . . . . iiutans Host. . . Oederi Ehrh. . . v. elatior Andr. orlhorrhyncha Člk. Pairaei F. Sch. . pallescens L. . . paludosa Good. . panicea L. . . . paniculala L. . . panicul-X tereliuscu C. Beckm. . . paradoxa IV//d. . pauciflora Light. [)endula Htids. . pilosa Scoý. . . pilulifera L. . . . polyrrhiza Wllr. 144 152 148 165 162 145 141 156 153 158 164 152 143 I 144 166 162 163 162 144 157 164 157 143 1459 143 141 158 163 163 153 praecox Jcq. 154, Schreh. . . pseudocypenis L pulicaris L. . . remota L. . . rigrida Good. liparia Ctirt. . v. graciliscens Hartm 166 v. gracilis Síeg. 166 roslrala IViiJi. ... 165 rupestris A/l. . 141, 1459 saxatilis JVahl. . . 149 Schreberi ScLrk. . 148 secalina II''a///. . . 160 silvatica H/fds. . . 159 v. pumila Fiek. . . 159 sparsiflora Steud. . 163 stellulata Good. . . 146 stenophylla Wa///. . 149 stiicta Good. . . . 151 striclifolia O/. . . 150 siidetica O/. . . . 155 supina Wa/il. . . . 156 teretiusciila Good. . 142 lomentosa L. . . . 154 Iricostata Fr. . . . 150 imibrosa Host. . . 154 vag-inata T.vc/i. . . 163 věrna Vžt/ 154 vesioaria L. . . . . 165 viiens Lk 144 vulgaris Fr. ... 150 viilpiiia L 144 Carliua Toum. . 569, 592 auaiilis L 593 eaulescens Lmk. . . 595 corymbosa L. . . . 593 ncbiodensis Guss. 593, 1464 piirpurascens Aschr. 595 semiamplexicaulis Form 593 vulg-aris L 592 v. longi folia Grah. Rehb. . . . 593, 1464 v. nigrescens Form. 592 v. umhrosa Clk. . 1464 Cjirpiiius Touni. 260, 263 betiilus /. 263 Strana 148 160 141 146 149 165 Strana Carthamus L. . 569, 579 tinctoriiis L. ... 579 Carům Rivin. 1206, 1218 bulbocaslaiinm Koch. 1218 carvi L 1218 Castanea Toum. 264, 265 saliva Milí 265 vesca Gdrtii. . . . 265 vulgaris Lmk. . . . 265 Catabrosa P. B. 86, 120 aqualica P. R. . . 120 (/atliartoliuum pialense Rchb 1266 Caiicalis L. . 1210, 1241 arvcnsis Huds. . . 1242 daucoidcs L. . . . 1241 grandiflora L. . . .1240 helvetica Jctj. . . . 1242 infesla Curt. . . . 1242 latifolia L 1242 major Clus. . . . 1236 scandix Scop. . . . 1244 Celastrineae A^. Br. 839, 1256 ťentaurea /- 568, 572 austriaca v. cirrhosa Rchb 575 axillaris Wlld. . . hll carpatica Form. ol. 578 cirrhata Rchb. . . . 574 cyanus L 576 /. albiflora .... 577 decipiens Thuill. . 573 Guderiiatsciiiana Op. 576 jacea L 572 7'. tomentosa Asch. 573 v. vulgaris Koch. ampl ^^*^ Javornikiensis Form. 578 maculosa Aut.germ. blb montana L 57/ v. incana Nlr. . . bil paniculala Jcg. . ■ blb panicul. X scabiosa Gr. Fl 576 phrygia Aut. 574, Nlr. p Ó75 pratensis Thuill. ■ ■ 573 psendophiygia Mey. 574 rhcnana Bor. . . . 575 IX scabiosa X Fick. scubiosa L ihenaiia 576 solslilialis L. . . . 579 stenolepis Keni. . . 574 sliicta řF. a: . . . 578 Ceutmiculus />///. 814, 815 miniuuis A 815 CepIialaDtliera /ítc/i. 213, 219 ensi folia J^/c//. . . .220 íírandiílora B3í^f. . 220 pallons /?/c^. . . . 220 riibra Ricli 219 ( 'eplialarhl appendicu- lata Scfirad. . . 598 |)ilosa Cřren. . . . 598 Cerastiiiiu A. 1312, 1324 alpigciiiim Schur. . 1327 anomáliím //'. A'. . 1324 a(|nallcum L. . . . 1328 arveiise A 1328 brachypelaimn Desp. 1324 v.gla7idulosum Koch. 1325 S-lomoialiim Tli. . . 1325 g-liilinosnin Fr. . . 1326 longirostrc Il'/r/i. . 1327 macrocarpiim Schiir. 1327 Strana \ Strana 576 I Ccratophylleae Gray 241, 244 CeratophyHura L. . 244 demcrsum /.. ... 244 v. apiculatuin Cliam. ^l\fi imilicum Chatn. et Schldl. 245 oxyacanthum Chám. 244 siibmersiim L. . . . 245 Cerefolium nitidum Clk 1245 salivum Bess. . . . 1244 Silvestře Bess. . . . 1245 Cerinthe L. . . 789, 799 ochioides Ji'. L. . . 799 minor / Chabertia aspera Schl. . . . 799 1061 1050 1060 1061 1003 1074 1052 cyaiioseeiic Gdg. cymboides Gdi:;. moravika Gdg. tomenloUa Gdg. Ircncseiisls Gdg. vralislavensis Gdg. ťhaerophyllum L. aiomnlicum L. 1210, 1245, 1247 anrcum L- . . . . 1248 bulbosi\m L. ... 1246 hirsulum L 1248 nitidum Wahl. . . 1245 sativum Lk 1244 Silvestře L 1245 lemulum L. ... 1246 trichospermum Schult 1244 Chaiturus Ehfh. 649, 711 v.ncmorn/e Uechtr. 1327, marnibiastnun ^f/zť^. 711 umbiosum Kit. . . 1327 Charaaenriuiii Tsch. . 1184 obscumm Chaub. . 1326 Opizii Seidl. . . . 1326 pumiliim Aut. . . . 1326 semidecandrnm 1^. . 1325 silvaticum Op. . 1327 lauricuiii Sprg. . . 1325 Irivialc J.k. . . . . 1327 v. alpestre Lindl . 1327 viscosuni h. ... 1327 vulgatum Wim. . . 1327 Cerasus ehamaceerasus Loisl 1118 Ceratocepliala Mnch. 1415, 1429 oitlioceras DC. . . 1429 spicala Mnch. . . 1429 Ceratocephalns falca- liis /V/j 1429 lesticulatus Kern. . 1429 angiistilolium Scop. 1184 Chamaeplíum Wllr. 1355, 1389 officinale Wllr. . . 1389 Chavinia Oboniyi Ggr. 1092 Chelidouium Halí. '. 1407 cornieulaUím L. . . 1407 majus L 1407 Chenopotliaceae J^eul. 243, 289 Clieuopodium Toiim. 289, 294 Stran* aciilifoliuiii Kit. . . 295 album /. 298 anguslalum AU. . . 301 bonus Hcnriciis L. . 294 botrys L 299 carinatuiH /^. Br. . 1462 crassifolium R. Sch. 296 ficifolium Sin. . . . 299 glancům A 297 hybridům L. . . . 295 lanceolalum M/i/il. . 298 maritinnnii L. . . . 301 murale L 297 olidum Curt. . . . 299 opulifolium Schrad. 298 polyspermum L. . . 295 rhombiíoiium Miihl. 297 lubrum L 29(i scoparia L 301 spicattnn Koch. . . 298 uibicum L 296 v. deltoideum Nlr. 296 viride L 298 vulvaria L 299 Cliímophila Pursch. 634, 638 eoiymbosa Pursch. 639 umboliala Nutt. . . 63S Cliondrilla Touni. 343, 501 acauthophylla Bork. 501 juncea L 501 v. spiuulosa Koch. 501 lalifolia M. B. . . 501 Chrysautherauiii L. 517, 541 chamoaiilla P. M. E. 541 corymbosum A. . . 543 inodorum L. . . . 541 leucanthemum A. . 542 v. hirsutiim Forni. 542 parthenium Bernh. . 543 segctum A 542 lauacotum Karsch. . 544 Chrysocoma linosyiis A.- 518 ('In-ysopleniuiii Touni. 844, 845 alternifoliuni A. . . 845 oppositifolium A. . 846 Cicer A. . . . 1122, 1159 arietinum L. ... 1159 X Strana í ichoťiaceae Jtiss. . 342 Cichoriiim Touni. 342, Já4 endivia L. . ; . . 345 i.ilybus Z. , . • 344 salivuiu Blackw. . . 345 Cicuta L. . . 1206, 1215 virosa Zy 1215 Cimifu2:a L. . 1416, 1452 loclida L 1452 Cineraria alpina W/f. 558 aiiranliaca Hop. . . 558 campestris Reíz. . 557 capilala Wa^/. . ■ 558 ciispa L 556 j , crocoa T/att . . . 557 paluslris L 558 .ivularis W. K. . . 557 sndetica Koch . . . 557 Circaea L 1181 alpina L 1183 v. intennedia Pohl 1182 nlpiiio-lnldiana Rchb. 1182 iiitornicdia Erh. . .1182 luleliana L 1181 v. decipie7is Aschr. 1182 v. o-iahe.rrima Lasch. 1182 569, 583 . . 589 Cirsiuni Sco/>. acaulo L. . Strana ' oltMac. Xliclerophyl- liini Wini. . . . 591 okMac. Xpí'l'i^'''P Sťhied. 590 olerac. X''i^'"'^''6 DC 591 584 585 585 palnslre Scoý. . . v. 7ie?)iorale Form. v. opahim Fonn. paliislrc X catiuin Wim 585 palnslre X livuiaro Schied. 585 ; pannonicnm Gaud. . 586 i praemorsuni Mich. . 591 rivulare Lk 587 semipeclinaluni Rchb. 591 selosum M. B. . . í 92 Siegerlii Schultz. . 587 silesincinri Schultz Biý 585 subalpinnin Gaud. . 585 talaricnm W. Gr. . 590 Wimmeri Člk. . . . 585 Cistineae DC. . 842, 1333 afnnc Tsrh 591 amaiaiilinnm Lang. 589 argenlonm F(?.s/. . . 592 arvense Scop. . . 592 7). horridum W/m. 592 v. vestitum Koch. . 592 cannm All 585 v. defiudatum Form. 586 can. Xolf^iíícuum Rchb 590 can. X'''^'"!^''*^^' ^i'^K- 587 eriopliornm Scop. . 583 heterophyllnm All. . 588 v. helenoides All. . 589 v. integr i foliům Wtm. . . . 589 hylii-idum Koch. . . 590 incanuni Insch. . . 592 lanceolatum Scop. . 583 wí:i\\\ok2Xq. Rchb. . . 583 (iJt.Taceuin Scop. . . 583 Cistus hirsulns Lejcun. 1334 Cleniatis L. . 1414, 1416 glauca W. .... 1418 inlegrifolia L. . . . 1416 lecla L 1416 vilalba L 1417 v. creiiata Jord. . 1417 Cliiiopodiam L. . . 694 vnigare L 694 Cneoniiii MalhioH Cliis. 319 Ciiicus acanlis Wlld. 589 oleracens L. ... 589 rivularis Wlld. . . 587 seiialnloides Schult. 586 Ciiidium Cuss . 1207, 1230 alsalicnm Spreng . 1233 i silaus Spreng . . . 1231 vcnosnni Koch . . . 1230 Ooclilearia armoiiaca L 1369 coronopns F. . . . 1359 diaba L 1362 (.'oeloglossum viiidi; Hartm 230 Colchicaccae DC. 71, 204 (lolcliicum TouriL. . 204 Strana antinnnale L. . . . 204 veniale Hoffm. . . 205 Coleantlms Seidl. . 83, 93 snlililis Seidl. ... 93 Colutea L. . . 1121,' 1152 arborescens L. . 1152 ťomarum L. . 862, 884 palnslre Z 884 v. tnultiglaiidf Borb. 885 Compositae Adcms. 326, 342 Coniferae Juss. . . 65 Conioscliiium ťlsch. 1208, 1230 Fischeri W. Gr. . .1231 talaricuni Pisch. . . 1230 Conhim L. . .1211, 12ÓU I macnlatnm L- . ■ ■ 1250 ' {^armgi^ Ada >is. 1356, 1393 orienlalis Andrz. . . 1393 ConTallaria /.. 186, 202 bifolia L 201 [ majalis h 20J nnultiflora L. ... 202 polygonaliHU h. . . 202 veiticillata L. . . . 203 ConvolTulaceae VeiU. 328, 772 772 77Q Couvolvulus L. . arvensis L v. auriciilatus Desr sepium L Coiiyza sqnarrosa />. Coralliorliiza Halí. 212, 215 iniiala R. Br. ... 215 Conaudnini L. 1211, 1251 salivum iC. Corneae DC Cornus Touni. mas /.. . . . sansfuinea L. 111 531 . . 1251 838, 1203 . . 1203 . . 1203 . . 1204 Corouaria ílos cncnii A. Br 1310 Coronilla F. . 1121, 1157 varia F 1157 Coťonopus Halí. 1353 1359 1 P.aelli All 1359 Corriíriola F. 1311, 1316 litoralis F 1316 XI Corrisartia heleiiiuni Mert. . . . . 524 Corydalis Voit. . 1401 bulbosa DC. 140 2 Pers. . . . 1401 cava Schwg. . 1401 digilata Pers. . . 1402 fabacea Pers. . . 1404 Halleri Heyn. . . 1402 intei-iucdia Ehrli. . 1404 Loholii Tsch. . . 1403 liilea DC. . . . . 1404 putviila Pc/id. . . 1403 solida Swaríz. . 1402 liibcrosa DC. . . 1401 Corvlus Tourn . : á60, 203 avellaua L. . . . . 263 tubulosa W7/d. . . .263 Corymbiferae Vaz//. 342, 515 ťoryiieplionis P. B. 85, 109 caiiesceiis P. B. . . 109 Cotoiieaster Medik. . 857 iiitegerrimus Medik. 857 viilgaris Lind/. . . 857 Cottetia mitior Gdi;. . \\\\ moravica Gdg. . .1112 Cracca major Gr. et Godr 1167 lonuiTolia Gr. etGodr. ]166 varia Godr 1168 Crambe L. . . 1356. 1400 tataria L- 1400 Crassulaceae DC. 836, 850 Crataegus Medik. 857, 858 aira L. 860 Crus galii Ait. . . 858 nionogyna Jcq. . . 858 oxyacaiilha L. . . . 858 lorminalis L. ... 861 CťeiMuiainteisita Gdg. 1014 loplocarpa Gdg. . . 982 subcordata Gdg. . . 981 subeffusa Gdg. . . 980 succensa Gdg. . . . 972 Crepis L 342, 345 adenanlha Vis. . . 348 Strana I Strana Haiiliini Tsf/z. ... 348 bieimis L 348 v. /údoineriensis Bess 348 foetida M. B. . . . 346 v. rlioeadifo/ia C/k. 345 grandifloia Tsc/i. . . 350 hi.Macioidcs W. K. 349 inicgrilolia Hop. . . 349 lalifolia Ba//j. ... 347 moli i s Jaj 349 nicaeiisis Ba/b. . . 348 paludosa Miíc/i. . . 350 paiinonica Kocii. . . 347 piniialinda IV//d, . 347 [lolymoipha H '///'. . 347 praemorsa Tsc/i. . . 349 rlioeadifolia M. B. . 345 ligida W. K. . . . 347 scabra DC 348 .sctosa fía//. ... 346 sibiriea L 351 suceisaefolia 7sc//. . 349 v. g/abrata Č/k. 349 Icclorum L 347 virens Vi// 346 v. agresiis W. K. 347 Critamus ai;i-eslisi5č?j-.c 1217 Croťus Touni. . 232, 236 baiialiciis Heiifl/. . 236 v.Tíms Wii/f. ... 236 €rueirerae Juss. 843. 1353 Crypsis Ait. ... 84, 99 aciileala Ait. . . . 100 alupťCLiroides Sclirad. 99 schoeiioitlcs Lznk. . 99 ťiicul)alus Tourn 1294. 1303 baccifer L 1303 běhen L 1307 olites L 1307 viscosiis L 1308 Cucumis L. . . 330, íí31 melo h 331 sativiis P 33j Cucurbita L. . . 330, 331 pepo L 331 Cucurbitaceae Juss. 325, 330 Cupiiliferac Ricli. 242, 264 Strana Cuscuta Tourn. . . 770 densiflora Soy. M'i//. 770 epilitnmi Wite. . . . 170 >■ epilhymum L. ('- 771 eiiropaoa L 771 v. epit/iymum L. 11'í v. nefrens Fr. ttb. norm 771 lupiiliformis Krock. 110 major DC 771 mitior DC. .... 772 moiioi;yiia Aut. p/. n. Va/i/ 770 Sehkulniana Pfeiff. 171 Triíolii Babg. ... 772 vulgaris Pers. . . ■ 771 Cu.scuteae Lk. . 328, 770 ťyclanieii Tourn. 814. 820 eiiiopaeiim P. . . . 820 tlydoilia Pers. . 857, 862 viilgaii.s í'e/-s. . . . 862 Cyiiaiichuni vineeloxi- cnm /?. Br. : . . 808 Cynareae Less. 342, 568 Cynodoii Pic/i. ... 84 (laclylon Pers. . : 97 ťyuog^lossum Tourn. 789, 791 ollicinale L 791 v. viridans Forzn. . 791 seorpioides Hánk. . 792 Cyuosurus L. . . 86, 118 crislaliis L 118 Cyperaceae 'Juss. 70, 140 Cyperus L. .. 141, 174 flavcsceiis L. ... 175 fiisciis L 174 virens JTo//'. .... 174 Cypripediiim L. 211, 213 calceohis A 213 Cystoptcris Bern//. 32, 48 fragilis Bern//. . . 48 v. angusfáta Miid. 50 v. ant/iriscifo/ia Hoff. .'.... 49 v. cynapifo/ia Mi/d. 49 v. dentata Dicks. . 49 v. pinnatiparttta Mi/d 49 sudetica A/. Br. et Mi/d 50 XII Strana 1 Cytistts L. . . 1119, 1123 albus llacq uSó austriac. Xcapitíili'^ Nlr 1125 biflorus l'Herit . .1126 capitatus Jcq. 1124; Scop 1124 ťancscell^ Malý . .1125 liirsutus L 1126 Kitaibclii Vis. . . .1129 labiiriiuii) /. . . .1127 loucantluis H'. A'. . 1126 nigricans L 1127 procuiiibeiis Boiss. . 1129 lali^honoDsis SchaJJ. 1126 supinus L. 1123; '<• L. 1124; 7- L. . 1125 Tonimassiiiii Vis. . 1125 vircns Kovács. . .1124 Dactylis L. . . . 86, 113 ílomerata L. . . . 113 v. nemorosa Kleti. et Rich 114 v. violacea Form. . 113 Danthouia DC. . 85, 109 dccunibeiis DC. . . 109 Daphne L 318 cneoium L 319 inezereum A. . . . 318 Datura L. . . . 773, 777 stramoiiiiim L. . . . 111 Daiicus To//rn 1209, 1240 caiola / 1240 Delphhiium /.. 1416, 1447 coiisolida L. ... 1447 datum L 1447 iiilermcilium Ait. . 1447 Deutaňa Tourn. 1355, 1372 bulbifcra /. 1373 eiiiieaphylla L. . . 1372 glaiidulosa U'. K. . 1373 Uescliampsia caespi- losa P. B. . . 58, 108 v. aliissima l.mk. sp 108 v. aurea W. Gr. . 108 fie.xuosa Grsb. 108 Diauthns L. 1294, 1298 anuoria L 1298 Strana ariucrla X *l^'ltoiilcs Hellx.^g 1301 atrorubens Ant. kutu:;. 1300, Rch . . . \ 1300 taosiiis Sm 1301 Cartliusiarionim L. . 1299 v. naniis Č//'. . . 1299 tloltoides L 1300 v. major l^onn. . . 1301 diulimis Rchb. p. . 1300 "AmXWx^Xx Bori). . . 1301 pluinailns L. . . . 1301 Poiilederac A. Keni. 1300 prolifer L 1297 speeiosus Rchb. . . 1302 siiporbiis L 1302 v. alpcstris Kabl. 1303 v. g/uindi/loriís Aut . 1303 v. Silvestr is Clk. . '302 Dichospennum Z^/^w. 290 Dictamnus Z. . . 1259 albus L 1259 IVaxinclia Pers. . . 1260 Digitalis L. . . 739, 750 [ ainbigua Murr. . . 750 grandiflora Lmk. . . 750 ocbroleuea Jcry. . . 750 purpurea A. ... 750 Diplachue serotiua A^. 110 Diplog^ania otitcs O/. 1307 Diplotaxis BC. 1356, 1394 muialis BC. . . . 1394 leuuifolia BC. . . . 1395 Dipsaoeae BC. . 326, 596 Dipsacus To//rn. . . 596 rulonuDi a L. 596. ;j' L. 597, Huds. . 597 laciuialus L. . . . 597 pilosus B 598 silvcslris Huds. . . 596 v. piniiatifidus Koiii. 596 Doudia epipaťiis Spr. 1214 Dorouicum /,. . 517, 548 auslrlaciim Jcíj. . . 548 Sforpioide.s ^V . Gr. 548 Dorjcnium Toum. 1120, 1148 sulTrulicosuui Vili. . 1148 Strana Dralíu L. . . . 1354, 1363 neuioralis P.lirli. . . 1363 nemorosa B. . . . 1363 věrna L 1363 v. rotunda Nlr. . 1363 v. vulga/is .... 13H3 Draťoťephalum 7.. 648, 701 Moldávie:. A. . . . 701 Drosera 7, 1349 anglica Huds. . . . 1350 loiigilolia L. p. . . 1350 ubovata M. K. . .1351 rotuiidilolia L. . . . 1349 rolundif. X auglica Schiedc 1351 Droveraceac BC. 842, 1349 Ebuluin luiiiiilc G'c7/r/^. 631 Eohiuops L. . . 569, 595 spliaeroceplialus B. 595 Eeliiuospermuni Sij. 789, 791 (Icílexum Lelim. . . 792 lappula Lehm. . . . 7í)l Echium B. . . . 789, 798 rubrofloro Clus. . . 798 rubrum Jcy/. . . . 798 violaceum L. . . . 798 vulgare J^ 798 Wierzbickii Hab. . 798 Elaeajrneae R. Br. 244, 320 Elacaguus L. . 320 angustUolius B. 320 Elatiiie B. . . . 1278 alsinastrum B. . 1279 hcxandra BC. . 1279 hydropiper B. . 1279 Iriandra Sclik. . 1279 Elatiiieae Cambes. S4l, 1278 Elísaiithc viscosa Rupr 1308 Elodea Casp. . . 210 eaiiadeusis Rich M. 210 Elyinus L. . . . 87 , 138 curopaeus B. . 138 Empctreao Nult. 840. 1261 Etnpetnini B. . 1261 iiigTum Z. . . 1261 Xlll Strana Eplicnierum ncmoro- siim Rchb 817 EpiloMum L. . 1181, 1184 adnatum G/si. . .1191 aggregatiim Č7k. . . 1189 alalum Hegetsch. . 1199 alpestre Kork. . . 1198 alpinum Huds. . . 1199 alpinum L. p. 1199, Wim 1197 v. ajincii^allidi foliům Člk. \ . .' . . . 1199 v. nutans Člk. . . 1197 alsincíolium Vili. . 1199 alsiuefol. X uulans Hskn 1200 aunagallidifolium Lmk 1199 ang-ustifolium L. . . 1184 v. alpestre Form. . 1184 angustissimum Ait. . 1185 biforme Schur. . . 1192 cancscens Lamy . .1192 chordorrliizum Fr. 1193, Grsb. . .1194 collinum Gviel. . . 1189 v. elatior Hskn. .1189 v. latifolium Hskn. 1190 v. minor. Hskn. . .1189 ciassicaule Greml. . 1188 Dodonei Vili. . . .1185 Fieynii Člk. . . .■ . 1189 grandifloťum Web. . 1185 heterophyllum Hc- getsch 1197 Hornemanni Schur. . 1197 hirsutum L. ... 1185 v. villosum Hskn. . 1186 v. vulgare Hskn. . 1185 hirsutum X parvifl. Wim 1186 v. pubescens Hskn. 1187 v. villosiMi Hskn. 1187 hybridům Schur. . 1186 intermedium Hegetsch. 1188, Rchb. . . .1187 Kerneri Borb. . . .1196 Krausei Uechtr. . . 1196 Lamyi F. Schultz . 1192 Lamyi X montan. Hskn 1192 Strana lanccolalum Seb. et Maur 1190 limosum Schur. . . 1188: lineare Kraus. . .1196 niolle Lmk 1186 iiioiitanuni J^. . . .1187 v. collinum Aut. . 1189* v. latifolium Hskn. 1187 v. minor Hskn. . .1187 v. trigonum Presl. 1198 \ v. subcordatiim Hskn 1187 montan. X ohscurum F. Schultz . . . . 1 188 ! montaii. X parviflo- | rum Mich. . . .1188 montan. X trigonum Hskn 1189 nitiduni Host Saut. . . . nutans Schmidt 1189, 1199 1197 nutans X pahistre Hskn 1198 ohscurum Fr. exsc. 1192, Rchb. 1193, Schreb.\VSd,Schur.n%4. obscur. X palustre Hskn 1194 origanifolium Lmk. . 1199 pallidum 7sch. . . 1189 palustre L. 1195, Vis. 1186, [^ IV. Fl. 1196 v. adenophorum Hskn 1196 v. confertum Hskn. 1196 v. lineare Wim. . 1196 v. monticolum Hskn. 1196 v. scaturiginum Wim 1196 palustre X parviílorum Hskn 1196 parviílorum Sclireb. 1186 v. apricum Hskn. . 1186 v. tomentosumHskn. 1186 v. umbrosum Hskn. 1186 parviíl. X "lontanum Fock 1188 parviíl. X i"oseum Kraus 1197 perramosum Schr. , 1189 pubescens Roth. . . 1186 úwxldiYe Kirschl. 1187, Wahlb 1197 Strana roseum Schreb. . . 1194 rosmarinifoliiun Hdnke 1185 Schmidlianum Rostk. 1194 simph>x Tratt. . .1196 spicatum Lmk. . . 1184 sudeticum Benrl. . 1197 tetragonum Grsb. 1192,//^. Z. 1194, Tsch 1193 trifoliatum Kit. . . 1198 trigonum Schrk. . . 1198 f) alternifolium ' Hskn. 1198 f) oppositifolium Hskn 1198 villosum Curt. . . . 1186 virgatum Fr. . . . 1193 virgatum X palush-e Kraus 1194 Wimmeri F. Schultz. 1194 Epipactis Rich. . 213, 218 atrorubens Schultz. 218 ensifolia Schmidt . 220 latiťolia All. . . . 218 microphylla Sw. . . 219 palustris Crautz. . 219 rubiginosa Koch. . . 218 Epipogon Gmel. 213, 221 aphyllus S%i<. ... 221 Equisetaceae DC. . 31, 53 Eqiiisetuni L. . . . 53 arvense X 53 v. campestre F. Sch. 54 v. decumbens G. Mey. 54 v. irriguum Mi Id. . 54 v. nemorosum AI. Br. 54 v. varium Mi Id. . 54 arvense X limosum Mild 58 elongalum Wlld. . 59 hiemale L 59 v. Schleicheri Mild. 59 inundatum Lasch. , 58 limosum L 57, v. Lin7ieanum Ddll. 58 v. polystachyum Lej. 58 v. uliginosum. Milhlb. 58 v. verticillatum Doll. 58 litorale Kilhl. ... 58 maximum Lmk. . . 54 XIV v. breve Mild. . . v. ^entiiiiiiiu /'0/-/II. v. seroíifium AI. B . palustrc A v. geniuimm Forni. v. uan/íin Mild. . . v. midiiin Duby . . v.ýolystachyu/n Vili. v. tenue. Doll. . . pralonsc; Eltrh. . . v. praecox. Mild. . ramosissiiimm Desf. v. altissinmm A. Br. v. gracile A. Br. . v. simplex Doll. . v. subverticillatum Strana 55 ■ ^'M . 55 57 57 57 57 57 57 5G 1457 5í) 59 59 5íl Erncastťum Fred 135t-, iiindonmi Rclib. . . obtiisanj^uliim Rchb. Pollieliii Scliimp. et Spenn Eťviim <\'isstibicuin Petrni. hirsiiliiiii h. . . . leiis L monaiilhos L. . . . pisitorme Peterm. . telrasperiiiiim /.. . . Eryngiuin L. . 1205, campestie /..... ploDiim /. ^"'^y '"""'"""" -(, I Erysiiiiutii L. . 1356, illiaria /, v. virgaliim A. Br. siKaticiiiii J.. . . . v. capillare Holjm. v. serotiímm Alild. lelmateja Ehr. . . . uinbrosuin Mey. . . EragTOstis /Ýasl. 86, 118 niinor //osl. ... 118 Ereclitliitcs liici. i i- fulia ÁV, . . . .1464 praealta Ra/. . . . 1464 Eriea carnca A. . . 633 viilg-aris L 633 Ericaccae Kloi.<;ch. 32(1. 633 Erigcroii L. . . 515, 522 acris L 522 caiiadeii.^is L. . . . 522 s(|iiarrosuni Clairv. 513 Eriophonim A. . 141, 173 ' alpinum y^ 173 I angiistiroliuiii Rotil. ] 74 | í^racile Koch. . . . latirolimii Jlop. . . pulvslachyiini /.. 174, Roth liii|iiotnini flop. . . vaginatiini L. . . . Erodiiim IJ Her. 1268, 1261) riiulariiiiii L' Her. . 1269 Eropliihi venia Jí. Mey. 1363 Aiidizfjovvslviamini Bess arciialutn Op. . . harbarca L. . . . catiescons Roth cariiii))iciim Doll. cÍHíi]Miillioides /.. v. dcntatum Koch cbeiriroliiim IVllr. iliiriini Presl. . . Strana 1395 1395 1396 1395 1166 1168 1170 1169 1164 1169 1211 1211 1212 1390 1390 1 1391 I 1384 1383 1391 1392 1393 ]3!i3 1392 i 1392! Strana Eiiatriplex C. A. M. 290 Euclidiuni R. Br. 1354, 1371 i>yriacnin A'. Br. . 1371 Eupatoriuin Touni. 518, 567 caniiabiinim 7,. . . 567 v. indivisum DC. . 567 Euphorbia /.. ... 247 amygdaloides L. 254, Lunin 255 aiigulata Jc(]. ... 251 cyparissias E. . . . 257 dulcis Jc(/ 251 v. lasiocarpa Nlr. 251 v. verrucosa Nlr. . 251 7cq. 174 173 173 174 173 bieraciíobiim Jacq. 1392, /.. 1393 laiícoolaliiiii Rchb. . I3i)2 odoraliim Ehrh. . . 1391 v. dcuticulatum Koch ]3»2 v. sinu a í um XI r. . 1392 oflicinale L. . . . 1389 (.riot.lalo R. Br. . . 1394 paiiiiiitiicum Craiitz 1392 |)cifoliatiim C raut z 1394 repandnm L. . . . 1390 silicium Fl. W. 1392, 1393. vir-nliím Aut. 1392, DC. 1393 Eiytlii-aoa Pers. ll^ň, 78 ,'pi.'hymoid( n. L. . 252 257 248 248 250 253 254 254 249 247 aiiijMslirolia Wllr. ťciilamiiiin Pers. ciiiargiiiala W . K. iiia perla Ktli. . . liiiariaclolia Pers. ramosissitiia l'ers. txst 788 788 787 787 788 787 I esiila /,.... oxigiia /-. . . fa I ca ta /.. . . . íiiclida Hop. Bch. . . 1469 gracilis /♦>■ 733 lulea A 734 257 249 250 252 XV Strana montaiia JcN'd. . . . 7B3 neiiiorusa Aul. . . . 738 odontiles L 733 ollicinalis L. 73 i ; Aut. 732, Ha^n; RcJib. 733 v. uemorosa Koch. . 733 v pratensis Koch. . 13-2 pieta mm. . . 733, U69 pratensis />• 732 Rostkoviaiia Í1a\n. . 732 1469 Roslkoviana X P'c'a 1469 serotina Lmk. . . . 73 1 silic a Host 733 Euxolltis viridis Moq. 303 Evoiiymus L 1256 Strana curopaeus L. . 1256 v. ovaiifůliits Tsch. 1256 v. tcniiifo/iiis L 1256 vulgaris Scop. . 1256 venucosus Scop. 1256 Fas-opj rum Touni. 304,317 esculcntijin . . . . 317 tatariciun Gartii, .317 Fagus Tourn. . . . 264 castanea L. . . , 265 silvatica L. . . . 264 Faleariii Bemh. 1206, :2i7 Riviiii Host. . 1217 vuUaris Beriih. 1217 Faťsetia incana A'. Br 1365 Fedia audcula M. K. 607 carinata M. K. . . 606 denlala M. K. . , 607 oliloria Vahl. . . 606 Festuca L. em. 87 122 arundiiiacca Sch/ eb . 127 calmaria Srn. . . . 128 capiilala Lmk. . . 123 iluiiuseula Host. . 125 diiriuscula v. a!p c- stris W . . . . 124 elalior L. . . . . lí>7 fluilans L. . . . . 120 gig-antea Vili. ... 127 v. Inílora Godr. . . 128 g-iauca Lfiik 124 hetcrophylla Lmk. . r_l6 hirsiita Host. . . . 125 myiinis L j22 oviua Host. . 125, L v. fi'-mula Hack. v. i:;t:nu.//ia Hack. v. liispidula Hack. v. laevifolia Hack. v, (/uestphalica Bong v. umbrosa Hack. paliens Plost . . . pratensis Huds. psammophila Hack. pseiidomyiirus Soy.W rubra L. ... v. fallax Hack. v. genutna Gm. v. i:;'auccscens Hci^etsch . . . v. planifolia Hack. 127 v. subcaespitosa Soud. sihalica Huds. 128, Vi/I sulcata Hack. . . v. pseudooviiia Hack v. trachyphy/Ia Hack v. valesiaca Koch. supina Schur. . . va^iiiala I^ . K. . . vnl^aris Koch. . . Ficaria rauunculdides Kth 1433 věrna Huds. . . . 1433 Filag'0 Tourn. .517, 558 apiciilata G'. E. Srn. 559 arvensis L 560 canescens Jord. . . 558 cancsc. X ^ivfiisis Holb 560 g-allica L 560 gernianica L 559 v. albida W. Gr. . 559 v. viresce7is U'. Gr. 559 Kaltenbaeldi SchlLz. Bip 122 123 123 123 123 124 123 124 127 124 122 126 127 126 126 li6 128 125 125 125 125 124 124 123 Strana 1231 . . 1^32 . . 1232 862, 885 886 559 capillaceuin Gilib. olTicinalc All. . vidgaro Gdríu. Fragaria L. collina Ehj-h elatior Ehrh. . . . 886 moschala Duch. . . 886 rubens C>'anlz. . . 87i vesca L 885 vi.ridis Aut.pl. . . 886 Praugula HaU.Vlh\, 1255 ahius Milí 1255 Fraximis L. . . 809, 810 excelsior L . . . • 810 Fuuiauu vulg. Sp. ■ ■ 1335 Funiaria DC. . 1401, 1405 bnlbos;iZ,. 1401,1402, 1404 v. cava L 1-JOl v. hitciinedia L. . 1404 v. solida "1402 fabacea Retz. . . . 1404 iiitermcdia (A ) . . 1404 kilea L 1404 media Ortm. . . 1400 inicranlliM Aut. 1405, officinalis L. . . . 1405 prchensis Kil p. . 1405 Pstíiido-Vaillaiilii Hoffm 1406 pumilo Host. . . . 1403 roslellala Knaf. . . 1405 Scldeiilieri Soy. W. 1406 v albijlora Člk. . . 1406 Vuillaiilii Loiss. . . 1406 v. ochroleiic.í Kiiaf. 1400 WiilstMii Koch. 1400, Malin . . . .1406 Fiimariaceae DL lulesceiis Jord. . . 559 minima Fr 560 niixla Holb 559 monlaiia D C- ■ ■ . 560 pyranidata Krok. . . 559 Foeniciilum Tourn. 1208, 1231 i ťlagea Salisb. . I arvensis Schul t. . bohemiua Schult. 1 lite a Schult. . . minima Schult. . pratensis Schult. pnsiila Schult. stcnopelala Kchb. Galanthus L. iiivalis L. . 843. 1401 5, 188 189 189 188 189 188 188 188 237, 238 . . 238 XVI Strana Qiúesa Tonrn. 1121, 1152 ofJiciiialis L. . . . 11.^ (ialeolxloloii lutfiím Huds 711 Galeopsis L. . . 048, 702 ang-ustifolia Ehrh. . 702 bifida Bóti 703 caiiesceiis Sclnilt. . 702 cannabiDa Rotli. . . 703 galeobdolon L. . . 711 iiitermedia ř7//. . . 702 ladanum L 702 lalifolia Bo//w. . . 702 pubcsccns Bess. . . 704 speciosa A-fi//. . . 703 telrahil A 702 versicolor Cn t. . . 703 v. parvilhra KnaJ . 703 Galiusoga R. et Pav 516, 534 parviflora Cav. . . 534 (walium L. . . . 608, 612 ajjTcslo V- echinosper- mum Wllr. . . . 623 ambiguuru Gr. Godr. 616 angiistifolium Leers. 1465 anisopliyllum Vtll. . 620 aparinc Z 622 v. infestum W. Gr. 623 v. sýuriuni W. Gr. 623 argonteiim Rckb. . 620 aristatuni ( Ik. Gark. 613 austriaciim Jcq. . . 616 Bauhiiii Á". et Scliult. 625 borealc DC. 627, L. 626 v. hyssopifoliunt Hojfm. 627 v. intermediiim Koch 627 v. typicum .... 627 commutatum Jord. . 620 ciuciatiiin Scop. . . 621 v. laevipes M. et Koch 625 dumelorum Jord- 615 elato^verum ... 617 eloiigatum Ant. pí. 1467, Presl. . . 622 eminens Gr. Godr. 616 v. aproximatitm Gr. Godr. . . . 617 Strana V. typicum .... 616 crectnm fíi/ds. . . G14 v. hirtifolium H. Br. 615 v. petrosiim Schtir. 615 ereclum X molliii;«> H. Br U66 j ereclum X vcíLim H. Br. 616 ereclum X Wirlgeni 616 g-labriim Hoffm. . . 620 g-laucum L 612 hirsiilum Kit. ... 614 infeslum ^f^ K/t. . 623 iiisubricom Gaud GlóJÁQG laeve Tňíd//. ... 620 luteolum Uechtr.p.v. 617 molkigo h. 613, 615, Tsch. herb. . . . 1465 v. abietiniím H. Br. 1466 v. angustifolium Nir. 1465, Roíh. 1465, Leers 1465 v. brevifroíis Borb. Br. 1466 v. calvifrons H. Br 1466 v. dumetoruin Jord. 614 v. elatum Thiiill. 614, 617 v. flavum Tsch. . . 617 v. nemorosiim Wierzb. . .614, 1465 v. praticoliim H.Br. 1466 v.pubesceíis Schrad. 614 v. tyrolense Wlld. 1466 mollugo X ereclum H. Br. ol. . . . 614 Obornyaiuím H. Br. 1465 ochroleucum Wollf. 617 v. angustifolium Clk. . : . .^. . 617 v. lati foliům Clk. . 617 jialalinmu /''. Schultz 616 paluslre /. 621 v. caespitosum G. Mey 622 v. decipietis Hn. . 622 v. eloitgatum Clk., Fk 622 v. humifusum Rent. 622 v. maximum Mor. 1467 Paulianum /^ -Stv^w/Zz. 617 Strana V. decolorans Gr. Godr 617 v. typicum .... 617 polonicura Block. . 613 polymorpliiim Kriaf. 613 pralicolimi X vcriim 1466 pusillum v. hirtumNlr. 618 v. glabrum Nlr. . 621 rotundiíolium L. . . 625 scabridum Jord. . . 618 scabriim Jcq. . . . 618 v. hirtellum Jord. 619 v. 7iitidulum Thuill. 619 v. scabriusculum H. Br 618 v. typicum .... 618 v. valdepilosíím Br. 619 Schul tesii Vest. . . 613 silvaticum Aut. pl. 613, L 612 v. intermedium Uecht. sen. ... 613 Silvestře 618 v. hir- sutum Rchb. 618, v. glabrum Koch. p. p 620 Spitzneri H. Br. . 1466 spurium L. 622, Roth, Presl 623 v. asperum H. Br. 623 v. VaillaiUii DC. 623 Sternbergii Kfiaf. . 617 subpubcscens Pí. Br. 1465 sudeticum Isch. . . 620 triconie JVith. . . . 623 uligiiiosum L. . . . 621 veriium Scop. . . . 625 verum L. . . . 615, 617 v. pal lidům Clk. . 61 5 verum X moUugo . 617 Wirlgeni F. IV. SchultzQW Wirlgeni X moUugo 616 Geuista L. . . 1120, 1128 germaiiita L. . . . 1128 pilosa L 1129 prociimbens YV. Kit. 1129 linctoria L 11-8 v. pallida . . . .1129 tleutiaua Tourn. 779, 780, amarella Frol 786, L 784 XVII Strana V. germauica Cík. . 786 v. grandilhra Mey. 786 v. parvillora Aut. 785 v. pyramidalis Wlld. 785 uselepiadea L. . . . 782 Aiistriacíi A. ct J. Keni 785 caiiipeslris L. . . . 784 Carpaticíi IVettst. . 786 ectitauriiim L. . . . 788 ciliata L 783 cruciala L 781 gonnaniťa ]Vlld. 786 liiiearifolia Lmk. . . 788 ohliisilolia lF//d. . 785 v. praecox A. Keni 1469 piiounioiianlhc L. . 782 piiiiclata L 781 ramosissima Wlld. . 787 vcíiia L 783 (ieutiaueae yuss. 329, 778 (icraniaceucZJc. 840, 1268 (ierauium L 12b{) columliimmi L. . . 1270 dissectum L. . . . 1270 (iivaricaliim E/ir/i . J271 inoUe L 1271 palustre L 1275 pliaeum A, 1276 pralciise L 1274 pusilliim L 1272 pyrcuaicum L . . 1272 llobcrliaiium L. . . 1269 sanguitieum L. . . 1273 sibiricimi L. . . . 1273 silvaticum L. . . . 1274 v.parvijlorum Kiiaf- 1 274 Geratium palud. Rchb. 350 siiccisum Rclib. . . 349 Cleuni L 862, 867 iiilermédiuin Ehr/i. . 869 rivale L. . . . 867, 869 mbaiium L. . . 867, 869 urbanum X rivale G. Mey 868 Wildenowii Buek. . 869 (iitliago segctum Desf. 1311 Uladiolus Touni. 232,235 imbricalus L. . . . 235 palustris Goud. . . 236 Strana Glauciuiu Halí. . . 1407 coruifidaliim Cwt- 1407 tlavum Crutz. . . . 1408 plioeiiiceiim Gdrtn. 1407 Glaux L. . . . 814, 815 maritima L ... 815 fcileclioma L. . 648, 699, liederacea L. . . . 699 v. hirsuta Nlr. . . 699 Olobularia DC: . . 647 viilgaris Aut. u. L. 647 Willkomniii Nyin. . 647 Globulaiieac DC 327, 647 Gljceria A'. Br. . 86, 120 a(jiiali(.a Prcsl. 120, Wahl 120 dislans Wahlb. . . 121 fliiilaiis R. Br. . . 120 loliacea I/ds. . . . 121 nemoralis Uechtr. . 121 piicala /'>■ 121 v. depaiiperata Crp. 121 Glycj ri-liiza Z. 1121, 1151 glabra L 1151 Gnaphalíuin Touni. 517, 560 arenariiim L. . . . 563 dioicuni L 562 fuscatum Pcrs. . . 561 luteo-album L. . . 562 minimum Srn. . . . 560 norveg-icum Guu. 561 pilularc ITakl . . 562 rcctum S/// ř61 silvaliciiiu ly. . . . 561 v. oreophyllum W. Gr. 561 v. pediophylluití 11 Strana ali)ida R/oii. . . . 229 coiiopca R. Br. . . 229 coiiupca X all»i'ia Hgelm 229 Gyninogrammc Desv. 32, 33 Maraiitae Alelt. . . 33 Gypsopliila L. 1294, 1295 arenaria \V. Kit. . 1295 fastigiala L. . . . 1295 miiralis L 1295 panniciilala L. . . 1296 Hacquetia Neck 1200, 1213 epipactis DC. . . .1213 HaloiTliagídeac á". Br 837, 1202 Hecatouia aconili Tulia Sc/iur 1434 Hedei-a L 1204 hclix L 1204 Uedysanim L. 1121, 1157 ubsciuiim L. . ■ 1157 onobrychis L. . ■ ■ 1158 Helemintlia ocbioides Gdrtu 510 Heleilium grand illoriuii Gilb 524 Heleocharis R Br. 140, 171 172 172 171 171 172 Gr. v. rectuin Clk. uliginosuia L. . f. cuneata Fm. 561 561 561 562 Goodyera R. Br. 212,216 repens R. Br. . . 216 Goriiikia urienl. Presl. 1394 Gramiiieae Juss. . 70, 82 Gratiola L. . . 739, 756 ofiiciiialis L. . . . 756 Grossularieae DC. . 837 Gymnadciiia R. Br. 213, 229 acicularis R. Br. ovata R. Br. . paluslris R. Br. v. castanea Clk. iHiiglumis Schult Heliaiithemum Halí. 1333 alpeslre o. petiolatum Schur 1334 fuuiatia Mtll. . . ■ 1334 graiidiflorum Scop. . 1334 hirsiilum Thuill . . 1333 niarifolium Baumg- ■ 1334 obscurum Fers. . ■ 1334 ovalum Dunal. . . 1334 rupifragum Heru. . 1334 Spachii Nym. . . ■ 1335 vulgare Gdrtn. . . 1334 v. hirsutum Koch. . 1334 v. liirtum Neil. . ■ 1334 Helianthus L. .516, 532 auniuis L 53li luberosus L . ■ ■ ■ ^^-^ XVIII Strana Helichr.ysiini DC. 517, 563 aronnriuin DC. . . h^^ v. aii'-antiaciim Pers. 563 licliotťopiuin Z. 788, 790 ouropaoLim J^. . . . 790 majus Clns 790 HeJlebonis L. 1415, 1443 viiidis /. 1443 Helosciadiiim Kocli . 1206 iiodiflorum Koch . . 1217 repeiis Koch . . .1217 Hepatica DUI. 1414, 1426 triloba Clai.x. . . . 1426 v. rhaetica Bnii^g. 1420 Heracleimi /.. 1208, 1232 iiiig-iustin.liiim Jc(j. . 1232 flíik^scens Bess. . sphořítlylii.im L . v. aui^H^tifoliiim W. ÍA . . . , v. coiifo>-me Much Heriiiaiia L. b^lal.ia L. . . liirsiita L. incana J.Jick. He;spcris J.. . inocloia J.. . matronalis J^. 1232 1232 1232 1232 1311, 1315 . . .1315 . . . 1315 . . . 1315 1355, 1385 . . . 1385 1 . . . 1385 i ruMciiiala W. K. . . 1385 Irislis /. 1386 Hibiscus A. . 1287, 1293 syiiacus Z 1293 lernahis Cav. . . . 1293 trioniiin Z 1293 Híeracium Touni 343, 351 acariaeum X. P. . . 380 Acaulia A'. P. 352, 353 Accipitrina Fries. . 482 Accipilr. g-enuiiia Fr. 480 acrosciailium A". P. ^ genuimim . . 449 acrolhyisnm N. P. . 445 aculifoliiiiii Ca//. 373, FŽ7/. 373 albinum fr. exp. . 468 alhocitiereiím á'///>. . 409 alellics N. P. . . . 420 almoniciim N. P. . 401 alpiiiutii L. ex p. . 457 v. al/>ovi//osiim Froe/. 458 Strana V. atcrrimum G. Sch. 459 v. debile Relim. . . 461 v. foliosum Tsc/i. 461; Tscli. ex /. . 462 v. geniiinnm Wim. ex p 458 v. grande Wim. . 459 V. Halleri Relim. . 464 v. /icbefatt/m IVim. 460 v. mciaiiocep/ialiim Tscli. 459, Wim. v. iiii^roseto.siim G. Sc/i v. niv ale Veln. . . v. normále G. Sc/i. v. sericeitm G. Seli. v. sitdeliciim W. Gr. v. typicuin G. Seli. . aniaureilema N. P. . 464 458 459 459 459 463 458 377 amamoU'nciim yV. P. 358 amamon N. P. . . 364 v, normále .... 364 v. siibpilosiim N. P. 364 ample.xioaule Tscli. . 406 aiigiislifoliiini f/op. 7). fmcatiim Tsck. 373 angiislissiiniim N. P. 364 aiig-usliiis N. P. . . 364 v. geniiiímm . . . 365 v. pilosum jV. P. . 365 v. pliirifíocciim N. P. 365 anodadiim N. P. . . 435 aiiosciadiiiin N^. P. . 397 apiculaluin Tsch. in sch 400 Archliierafiiim /v*. . 455 arcnarium Tsch. . . 412 areiiiťola N. P. . . 401 argulidcii.s v. nioiia- eeiiso Xdg. . . . 479 arvicola /V. P. 437 / Alolendianjim N. P. 438 aívoniin .\'. P. . . 426 v. floccifoliiim N.P. 426 v. iiiidifoliitm X. r. 426 aspcnim Tscli. . . . 446 asIluMios jV. P. . . 1463 asloloimm Vukt ex p. 417 astoloniiiii Viikt. v. lolialiitn Vukt. . 451 Strana atraliiin. Fr. 472 « geiiuinum G. Sch. J. normále . . . 473 atriceps X. P. . . . 4t%h atrum N. P. . . . . 379 auranliaciun Billot. 385; L. 382, 383 /. Aurantiaciim X. h. 11 Poiphyr- aullies X. P. . . 385 aiiranliacuin L. . . 383 v. calvescens X. P. 383 v. Jlavum Gaud . . 386 v. fiisci/lorum X. P. 383 v. longipilum . . . 383 v. normále .... 383 auraiitiacmn'> (fla- gellare) Glatzense 389 Aiirella Pr. .... 455 aiiricnla Bess. 386 : Lmck. et DC. 374, 376 v. aci/íii/sciilnm X. P. 377 v. alpicolum Moiin. Fs 375 v. epilosiim X. P. 376 ?'. genuinum . . . 376 f. g/anceiis Garck . 378 0, m/icronaíum X^. P. 377 r'. obsci/ripcs X. P, 'dli v. siipiíatiim X. P. 376 v, siiecicum Grsh. rev 441 v. subpilosum X. P. 376 7\ substriatUDi X. P. %11 v. trichocephaliim DC. Pr 376 aiiricula — al[)iiiuin Schltz 373 uuricula + pilosella 379 auričida — praeallum ^jrZ'.'^437; Rchb. 437 aiiricidi formo Fr. 378. /. Altrimi X. P. 379; II. Holuby- anum N. P. 379; ///. Mcgalophyl- lum N. ' P. 379 : IV. Coryphodes X. P. 380; V. Auriculiforme N. P. 380 aiiriciiiiloniie Fr. . 381 XIX Strana V. exstriatiim N. P. 381 v. geiitnn?/ín AL P. 381 v. striatum N. P. 381 amicnloides Keni- . 452 Babiagoiae N. P. . 361 barbatum Tsch. . . 488 Bauhini Bess Sclmlt. et. Aut. pl. 422; Tsch 429 v. vtscidultim Tsch. 427 baubiniflomm A'. /''. 4 36 Rerniac Grsb. ^ Be- sky daním N. P. 410 hicnne Karsch. . . 348 bifidum XiL ... 474 l)ifnrciim Aí. Bieb. 412; /. Cinereum X. P. 413; //. Tephraeum N. P. 413; ///. Prati- cola N. P. . . . 414 l)ifiirLMim ^- corynibu- losum b. hirsiitissi- nmm Doel. . . . 391 bifmciiin Kli/iggr. 391; Pchb. 369; Ten. . 430 2'. mínus NIr. . . 430 v. piloseilimini Doel 430 hileiise Gr. Godr. . 434 boieale W. Gr. 487; Grsb. Nlr .p. var. 494 v. chlorocephalum L'echtr 487 v. ramulosum Form. 488 v rotundifolium Tsch. : .... 488 brachialiformc N. P. 432 biacliialum Bert. 429 1. Cinerosum N. P. 430; II Brachiatiim N. P 430 brachialmn Bert. . 429 v. corymbosum Fr. Epic 434 v. hirsutissimum Frocl 413 v. striatobracbiaUini N. P 431 v. subiinillorum D. C. 379 Branae N. P. . . . 424 bnieniiciise N. P. . 368 v. brevipilum . . . 368 Strana V. longi pilu 1)1 iV. P. 368 bnclense N.P. . .1463 Biiekii Thw/i. . . 375 cacsium /')■. . . . 475 v. alpestre Liiidg. . 476 v. genuinuni . . . 476 (•alcnilulinoniiii Backh 459 calodoii Tsch. . . . 450 calomaslix A'. P. . . 437 t-anescciis SchUich. . 479 camim N. P. 396; Vnkt. 354 I Kiansii iV. 7^.397; 11 Camim N. P 398 ca 1 1 um N. P. . . . 398 v. acutum N P. . 398 v. calviiis N. P. . 398 v. eptlosum N. P. . 399 v. genuinum N. P. 398 v. hirticanum N. P. 398 \. obtusum X. P. . 398 v. pilúsicanum N. P. 399 v. pilo si US N. P. . 398 v. setosicanum N. P. 398 v. subpiloium N. P. 398 carpathicola N. P. . 384 caloschi.slum N. P. . 399 Caulig-era N. P. 352, 368 Caulig-era dala iV. P. 353, 381 Caulig^era hiiniilia iV. P. . . . 353, 369 ceinniformc N P. . 372 v. brevipilum X. P. 372 v. longipilum X. P. 372 ccriiuiini Fr. . . . 890 v. subcernuum N. P. 391 v. umbrosíím Lindbg. 391 chaetocaulon X. P. . 365 cbardaceum X. P. . 403 chartacouiii Clk.ý.p. 475 chlorocephalum IFim. 465 colliímm Člk. 452; X. P. Goch ? . . 386 i v. deiitatum Tsch. . 451 ! v. melachaetum Rchb. 428 | v. setosissimum Člk 446 v. Zizianum Froel. 446 comalum A'. P. . . 414 commiilatum Becker. 487 Strana coryphodes X. P. . 380 crassipes X. P. . . 355 crini forum Vukt. 456 croalicum //'. K. 349 eroeatum /v". part. 493 crociflorum A. P. . 433 v. ol/gadenium X. P. 433 v. polxadenium A^. P. 433 cymig-ciiim Rchb. . 394 v. bohémi cum X. P. 395 v. calvipedunculum X. P. 395 v. genuinum . . . 895 cymoMdla A'. P. . . 402 v. angustilis X. /'. 402 v. genuinum . . . 402 v. lalius X. P. . . 402 v. psetídoalmonicum N. /• 403 v. ratisboaense. X. P. 402 v. striatum X. f. . 402 v. subexstrialum X. P. 402 cyuiosiformi; X. P. . 448 cymosum L. 392. /. Cymosuin A'. P. 393; // Cvmige- rum X. P. . . . 394 cymosum Fl. dan. 407; Fresen 446; L. 393. Sd/ult. Oest. Pl. 419; Wlld 386 v. angustifolium X. P. 394 v. astolonum X. P. 394 v. genuinum . . . 394 v. Xestleri Monn. essai. ..... 393 v. normále .... 394 v. obscuripes X. P. 394 v. setosum A'. P . 394 v. stoloniferum X. P. 394 cymosuin ^ aurioula 406 cymosum — pilosclla X. ť. 397; Schtz. Ar. 397; Wim. . 397 cymosum — prateiisu 407 decipicns Isch. . . 463 v. orient ale G. .Schnd. 464 decolor .V. P. . . 422 digenes X. P. . . 400 discolor X. P. . . 435 XX Strana dubio — officinarum Schltz. Bip. . . 379 dubiuiti F/. dan. ' 407 ; L. p.p. . . 375 ccliioides /,«;;//':!. 407; Nlr. Nacht. 408 ; Schlos. Vukt. 410. /. Echoides N. P. 408 ťchioides Liimn. . . 408 T'. adpressipiliini N. P. 409 v. albocinereiím Fr. Člk. 409; Riipr. 409 v. anocliaetiiim A. P. 409 v. calcareum BIf. et Fing 40Í) v. cajiesccns et ad- .^retideus Moini. essai 408 v. í:;en7íii/7/m . . . 409 v. hir.niiiceps N. P. 409 v. hirticcps N. P. 409 v. majoriceps N. P. 409 v. minoriceps .\ . P 409 v. paíentipiliim N . P. 409 v. set/gen/m Koch. 410 v. .vetositni Cík. 408; Aíonii. e.ssai. . . 416 v. vcntm Koch. . . 408 cchioides — cyiiiusuin 415 eehioides + pilosella 413 echioidcs ■>» pilosella 410 effusum N. P. a. ge- miiniim .... 4í?2 clegans N. P. . . . 415 Engleri Uechtr. . . 467 opimedium Gk. . . 466 orylhriophyllnm Vukt 429 eucliaetiiim iV. P. 453; 454 oumoiphum A'. P. . 453 cmubens N. P. . . 439 e.viminm Bacit. 462, 464 v. chrysostyliiiii ťechtr 463 v. genuinum G. .Sch/id.^C-)^ v. normále .... 463 v. pseudonigrescens G. Schnd. . . . 463 v. tenelliim Backh. 403 v. íypiciim .... 463 Strana falLax Blaff. et Fing. 386; exstoloniim v. mite Goiid. . . . lallax Wlld. 415. /. Znoyme/ise N. P. fiUferum Tsc/i. . . fimbrialum Merth. ct Roth flagellare Wlld. 369. / Flagellare N. P. 370; // Tat- rettse N, P. 370; /// Cermiiforme N. P flag-ellare Rchb. p. p. 413; Wlld. . . . v. cerjiinim Rehm. . 420 415 423 388 372 369 371 370 370 370 374 v. genmnuin . . v. normále . . . v. pilosiceps X. P. flag-ellare X pilf^í^iiosclla — pratensr - mag-yaricum . . 445 piln.sella X sloloiii- fiorum Tsch. . . 369 Pillosela suecica .S'^. Sz 441 Pilosella Ziziani ^S';. Sz 446 piloselliflomm ..A', f*. . 442, 443 i v. glaiidiilosiceps N. J'. 443 I v. hirsiiUccps jV. F. 443 Pildselloidea N. P. 352 piloseloidos Hcgesdi. a Herr. 417; Wllr 422 1 pleianlhum A'. P. . 404 j plicalum Tsr//. . . 428 pliimbeum F/: . . 476 v. elatius Fr. Epic. 467 polianthes N. P. . 397 polymorphum G. Sclmd. . . . 460; 461 v. Fritzei F. Schltz. 461 v. fsendoprrsonati/tn G. Sciiiul. . . . 462 polytyliitn X. P. . 452 porpliyranllics A'. P. 385 v. hrevipilum N. P. 385 v. lojii^ipiliun . . . 385 pnrphyromclaimin X. P. 384 po.sldiluvialc N. P. . 446 v. acropsiloji Á'. F. 447 v. normále N. /'. . 446 Strana pracalliini Aut. pl. 417; IJC. 417; Froel in DC. Pr. A22\Tsch.?nsrh(/. 421; v. Aut. a8fi; V/ll 418 v. decipieiis Doell. 422 v. fallax Doell. . 419 v. J/ai^-ellare Nlr. . 422 v. Iloicntiinim Koch. part 418 v. ^gejiuinimi 419; Člk. port. . . . 418 I v. hirsutuin Koch. j syn 451 ' v. hispidi.Ksiniuin Pr. i Epic 452 ! v. Iiispidulum Pi-ocl. 417 i v. Nesileri Doell. . 446 v. normále N. F. . 419 I v. ob s Cit rum Froel. 417 v. setos7/in Koch 447 ; 452 v.stoloni/erum irilr. 422 v. ve/ lim Doell. . 417 praeaUiim — auricnla Lasch praoaUum — pilosella Wim praeloiig-um A'^ P. . pracmorsum L. . . praleiisc Tsch. 385; 387. / Pralense Form. 386 ; // Uechtritzii N. F pra len se Isch. . . v. brevípilum N. P. v. densipilum N. P. v. gentiinum . . . v. gorlicicum N. P 7\ lanceolatiim Tscli. v. longipilum N. P. v. oboTutum Tsch. praten.se anriciila Schltz 437 430 404 349 piatonse — magyarioiini pralense — pilosella P. M. E . . 369, prenaiillioides Fill. 491; v atigusíifoliinii Gihith v. bupleurifoliiim IV. Gr. .... 388 386 387 387 386 387 407 387 407 439 444 391 492 492 492 Strana V. dentatiim Tsch. 494 v. gentiinum 492 Lndbg 492 v. lancifoliiim W. Gr. ; . . .492; 493 v. normále .... 492 v. perfoliatum Froel. 492 v. ramigerum Fr. . 492 v. strictimi Wim. . 494 v. subaiigustifolium G. Schnd. "... 492 prolongatiim N. P. . 407 prussicum N. P. . . 392 Pseudobauhini N. P. 428 v. clarius N. P. . 429 v. obsciiri/is A'. /'. 429 pscndobracliialum N. P 431 v. exstriatum N. P. 432 v. longipilum N. P. 432 v. striatum N. P. . 432 pseudomelanops A'; /'. 359 Pseudopulmonarea Fr. 482 Pulmonarea Fr. . . 464 pulveialiim N. P. . 395 pyciioceplialum Viikt. 375 lacemosnm Aut. pa/-t. 489; W. KU. . . 489 v. liarhaliim Froel. 489 radiocaule Froel. . 447 ramosum Sendt. . . 479 reliculalum Lndbg . 494 Relzii Grsb. . . . 475 rigidiini /•>-. 486; IVim. et Aut. pl. 483 losulatiini A'. /'. . . 362 Holhianuiii Grsb. 410 rnbnnu Petr. . . . 389 sabaiiduni Aut. pl. . 487 v. racemosum jVlr. 489 v. subverticíllatum XI r 491 saliiinini Nlr. . . . 393 sarnienlnsiim F^roel. 452 scalptum N. P. . . 355 Schmidlii Tsch. . . 468 sciadophoiiiin A. P. 405 sciaphilum Cechtr. 479 seniio Krm. . . . 474 scligerum 7sch. 410; I Seligenim N. P. AU) XXUI Strana seligormii Tsch. 410; 411 v. anglistům N. P- 411 v. calvicauU N. P. 411 v. geniiinum ■ 411 v. normále N. P. . 411 v. seticaide N- P. 411 setigerum X auran- tiacum 412 setig-erum + pilosella 414; 415 silesiacuBi Krause . 431 silvaticum Lmk.? . 478 Silvestře Tsch. 487. v. tetiuifoliumDCA%\ sphaleroM N. P. .451 slenobiiim N. P. 357 stoiiophjiliim N. P. 365 v. normále .... 365 stoloniferum Aut. pl. 36i» stoloniflofuiu . . . 430 v. campestre Fr.syml. 430 v. coilinwn Fr. symb. 430 v. microcephala Clk. 371 v. pulatum Fr. 373, 442 sloloiiiflorum — coUi- iium Rchb. ... 392 striclicaiile N. P. ■ 444 styg-ium Uechtr. . 466 styiiacum Kern. . . 490 .subcaesiuni I'r. . . 473 subcaulescens Aí. P. 360 v. acutissimum ^.P. 361 v. alpinum N. P. ■ 361 v. atriusculum N. P. 361 v. genuinum . . . 361 v. tephrolepium X.P. 361 v. valdíStriatum 361 subcymig-erum N. P. 419 siibdolum Jord. . . 474 subdubio — pilosella el pilos.— dub. Lasch. 379 subpilosella-piaeaUum Rehm. in sclid. . 435 Mil)viiciis X. P. . . 365 v. calvescens X . P. 366 v. epilosum X. P. 366 v. genuinum . . . 366 v. pilosum N. P. . 366 succisaefoliiim All. . 349 uiiduli foliům A\ /'. 456 Strana sudelonim .V. P. ■ 388 suecicuiii Pr./i. uorm. 441; Fr. symb. . 441 v. genui)ium . . . 441 v. normále X. P. . 441 sulphureutii Doell. 436. 1 Sulphiireuiu ,V. P 437 laidans X. P. . . . 368 Uilreiise X. P. . . 37 1 v. calvum X. P. . 371 v. pilosum X. P. . 371 Tauschiauum Uechtr. 49. ^ v. inulúides Tsch. 494 v. pachyccphalum, Uechtr. ol. . . . 494 v. striatum Tsch. . 494 tectoruni Karsch. . 347 leimirolium Host. . 490 tephracum X P- . 413 Ihaiímasoidcs X. P. 425 Ihaumasium X. P. . 425 v. normále X. P. . 425 Ihayense X. P. . . 413 Thijiiienii .V. P. . . 355 lorluosuin Froel. . 409 traiisgressuiu ^^V. P. 427 v. no /-male N. P. . 427 IriHiocephaluin N. P. 362 lri''iio!epium A^ P- 357, v. genuinuin 357 liicliopliorum X. P. 356 v. brevipilum N. P. 356 v. genuinum . . ■ 3c 6 v. lasiosoma N. P. 357 v. normále .... 356 uichoscapum N. P. 354 v. genuinum . . . 354 v. normále N. P, . 355 v. orienlale N. P. . 355 Iridenlatum /*>. • ■ 483 trigencs N. P. . . 437 liibulosuin Tsch. . . 460 Llechlritzii N. P. . . 388 unibellalimi L. . . 485 r ■ . co ro nop i foliům Bernh. .' . . . . 486 v. lactaris Bert. . 486 iimbelliferiim X. P. 447, 449 Strana V subumhclliferum N. P. ..... 449 valdestriatiiin X. P. 4'-^0 villosiim //. . 455 ; Wijn. Fiek. . . . 456 v. dentatum IVim. . 457 v. intermedium Grb. 457 villosuni X l"'ciiai>- thoides 457 virens X. P. . ■ ■ •'^66 v. normále .... 36/ viscidulum Tsch. par. 427 v. bohémi cum X. P. 427 v. sudet icum X. P. 427 viilgare Tsch. . . ■ 363 v. aurantiacum Xlr. 382 v. exstriatum X. P. 363 v. genuinum . ■ ■ 363 v. lanceolatum Mou. essai ^63 v. pilosum N. P. . 363 v. striatum X. P. . 363 v. subpilosum X. P. 363 v. subvulgare N. P. 363 v. viride Xlr. 386, 393 vulgatum FY. ampl. 477 v. alpestre Uechtr. 479 v. angustifolium Aut. 478 v argutidens Fr. . 479 v. calcigenum Rehm. 480 v. czantoriense Flek. 481 v. fasťigiatum F^r. 479 v. genuinum G. Schnd. 478 v. irriguimi Fr. ampl. 478 v. Knafii Člk. . . 479 v. laevigatum W. Gr. 483 v. latifolium W. Gr. 47fl v. normále G. Schnd. 478 xanthophyllum Vukt. 386 Zizianuni 7sch. . . 445 znoy mense X. P. . 416 Hierochloa Gw. 84, 102 auslralis R. et Sch. 102 borealis R. et Sch. . 103 odorata Wahl. ... 103 Himantoglossum Spr. 213, 229 hirciiiuiu Spr. . . . 229 Hii)i)Ocastaneae DC. 839, 1257 97 XXIV Strana Hippocrepis comosaZ. 1157 Hippurideae Link. 241, 24úí Hippuris L 245 vulgaris L 245 Holcus L. p. . . 84, 103 lanalus L 104 mollis L 103 Holosteum L. 1312, 1322 umbellalum L. . . 1322 v. Heufieri Wirzb 1323 Horaogyiie Cass. 517, 565 alpina Cass. . . . 565 /. nnUtiflora Gr. . 565 Hordeum L. . . 87, 138 distichon Z, ... 138 hexastichon L. . . 138 niurinutn L. ... 139 vulg-are L 138 /. teťrastichon . . 138 zeocrithon L. . . . 139 H»ttoiiia Boerh. 815, 823 pakistris L 823 Humulus L 287 lupulus L 287 Hydrocharideae L. B. Rich. . . . 71, 209 Hydrocharis L. 210, 211 morsus lanae L. . . 211 Hydrocotvle Toum. 1205, 1211 vulgaris L 1211 Hyoscyamus Toum. 773, 777 nig-er L 777 pallidus Kit. . . . 111 Hyoseris minima L. . 3^4 Hypericineae DC. 841, 1280 Hypericum L. . . .1280 dubium Leers. . . 1282 elegans Steýh. . . 1283 liirsiilum L. ... 1285 humifusum L. . . . 1280 monlanum L. . . . 1284 perforalum L. . . . 1281 v. latifolium Koch. 1281 pulchruni L. . . . 1288 quadrangulaic Murr. 1281 quadrangulum L. . 1282 tetragonum Fr. . . 1282 Strana ttítiapleium /'/•. . . 1281 veroneiise Schrnk. . 1281 Hypochoeris L. . 343, 504 Balbisii Loisl. . . 504 glabia L 504 hclveliea Wulf. . . 506 Loiseleuriana Gdr. . 504 macidata L 506 ladicala L 505 uni flora Fz7/. ... 506 Hypopityaceae Klotzsch. . .327, 633 Hyssopus Toum. 648, 695 offiťinalis L. . . . 695 Iberis L. . . . 1353, 1358 amara L 1358 Illecebruiui?///. 1311, 1315 verlicillalum L. . . 1315 Inipatieus L. ... 1276 noli tangere L. . . 1277 Imperatoria L. 1208, 1235 ostruthium L. . . . 12;15 Iiiula L . . . . 516. 524 brilanica L 529 v. glabrescens Ka- batli 529 v. viridis Whlb. 529 eampeslris Bess. . . 530 conyza DC. .... 530 conyza X oculus Christi .... 530 ensifolia L 528 ensifolia X ^iila ■ • 528 ťasciculata Gilib. . 52í germanica L. . . . 525 germanica X ensifolia Nlr 527 Hausmanni Huter . 528 lielenium L. . . . 524 helrusca Moret. . . 526 iiirla L 526 hirtaXsalicina.^//j'í//. 527 hybrida Baumg. . . 527 inlermixta J. Kern 530 lanuginosa Gilib. . . 530 Neilreichii Beck. . 528 ociilns Christi L. . 529 Olleliana Rchb. . . 529 pracalta JJum. . . . 525 pulicaria L 531 526 528 530 527 528 528 530 Strana rigida Do//. ... 527 salicina L 525 v. síibhirta C. A. Mey salicina X ensifolia . serieea Kit spnria Keni. . . . strieta Tsc/i. . . . v. neilreichii Beck. vulgaris Lmk. . . . Irideae Jiiss. . . 71, 232, Iris L 232 areuaria W . Kit. . . 233 bobemica Schmidt. 232 Fieberi Seidl. . . germanica L. . . graminea L. . . hungarica W . Kit. nudicaulis Lvík. . pseudo-acorus L. pumila L 232 sibirica Z 234 spuria L 235 variegata L. . . . 233 Isatis L. . . . 13?í3, 1359 tincloria L 1359 Isopyrura L. . 1415, 1444 tlialictroides L. . . 1444 Jasioue L. . . . 331, 332 monlana L 332 Juglandeae DC. 242, 259 Ju^laus L 259 regia L 259 Juncaceae Bartl. 70, 175 Juucagineac Rich. 71, 206 Juucus Toum. . 175, 176 232 233 235 232 232 234 aculiflorus Ehrh, 178 alpiniis Vili. . . . 178 angustifolius Wulf. 183 arliculalus L. p. . . 178 atralus Krock. . . 179 bufonius L 181 v. conipaclus Člk. . 181 v. laxus Člk. . . . 181 hnlbosns L 179 capilalns Weig. . . 179 communis £. Mey. 176 compressus Jcq. . . 180 XXV Strana conglomeralus At(L 11. L 176 diíTusus Hop. .181, 1459 effusus L 176 effusus X glaucus SchnitzlAl^, 181,1459 filifoimis L 177 fluitans Link. . . . 179 fiisco-ater Schreh. . 178 Gerardi Loisl. . . . 180 glaucus Ehrh. . . 176 lamprocarpus Ehrh. 178 Lecrsii Mars. ... 176 nigricans Tsch. . . 179 obtusiflorus Ehrh. . 173 silvaticus Reicht. 178 scjuarrosijs E. . . . 180 supinus Mncli. . . 179 tcnag-eja Ehrh. . . 181 Irifidus L 177 uliginosus Roth. . . 179 Juniperus L. . . . 65, 66 commiinis L. . . . 66 v. genuimts Form. 66 v. prostratus Form. 66 iiana Wlld 66 v. intermedia Schur. 67 Jurinea Cass. . 568, 570 moUis Rchb. ... 570 Kuautia arvensis Cou/i. 599 v. eradiata ^Ir. . 599 v. silvatica Coult.- 599 drymeia Heujfl. . . 1464 moravica Schur. . . 599 iiymphaium Boiss. 1464 pannonica IVetts. . 1464 silvalica Dtib. . . . 599 Kochia Roth. . . 289, 300 arenaiia Roth. . . . 300 proslrata Schrad. . 300 scoparia Schrad. 301 KoelCťia Lers. . 85, 109 cristata Ecrs. . . . 109 v. gracilis Lers. . 1458 v. humilis Uecktr. 109 v. pyramidalis Lnik. 109 fflauca DC 109 Kolilranschia piolifera Kth. . . . 1294, 1297 Lal)iíitae Jnss, . 327, 647 Strana Lactuca L. . . . 343, 497 angiistata A/i. . . . 500 Chaixi Vtll 498 muralis Less. . . . 497 qnercina E 498 v. sti-icta Aut. . . 498 sag-iltata W. K. . . 498 saligna L 500 sativa E 500 scariola E 498 v. integrifolia Bisciif. 500 sti-icta W. K. . . . 498 viminea Presl. . . 499 Laggeria bohemica Gdg 1114 Laniium E. . . 649, 709 album E 710 amplexicaule E. . . 709 galeobdolon Crantz. 711 hirsulum Emk. . . 710 maculatum E. . . . 710 montanum Eers. . . 711 purpuieum E. . . . 710 Lappa loiini. . 568, 571 major Gártn. ... 571 minorZ>C. 572; prech. tvar, k. E. toment. 572 officinalis All. . . . 571 tomentosa Emk. . . 571 Lappula myosotis Mnch 792 deflexa Grck. ... 792 Lapsana E. 342, 344 commuiiis E. . . . 344 Larix lourn. . . 66, 68 decidiia Milí. ... 68 enropaea DL. ... 68 Laserpitiuni Riv. 1209, 1238 a(jUÍlcgifollum Jcq. 1241 archangelica Wulf. 1239 latifoliiim E. ... 1238 pruthenicum E. . . 1239 v. glaijrum Wllr. . 1239 Lathraea E 727 squamaria E. . . . 727 Lathyi-us E. . 1122, 1170 albus Rit 1176 aphaca E 1176 Strana asphodeloidcs Godr. 1177 bracbyphylliis ^f^?^/-. 1172 grandifloriis Eang. . 1173 hirsutus E 1173 lalifolius E 1172 leiis Petřin. . . . 1170 macrorrhizus Wim. 1175 montanus Bernh. . 1175 nig-er Wim 1176 nissolia E 1175 paluster E 1173 pannotiicus Grck. . 1177 pratensis E. ... 1174 salivus E 1170 silvestris 1171 v. angustifolius Aut . 1171 v. ensifolius Badar. 1171 tuberosus E. . . . 1174 vernus Berh. . . . 1175 /. albiflora . . . .1176 Layatera E. . 1287, 1291 thuringiaca E. . . . 1291 Ledům Rup 640 palustre E 640 Leersia Sw. . . . 83, 94 oryzoides Sm. ... 94 Lenina E 71 gibba E 72 minor E 72 polyrrhiza E. . . ■ 72 trisulca E 72 Lemnaceae Enk. . 70, 71 Lens Halí. . . 1122, 1170 esculenta Mnc/t. . . 1170 Lentibularieae Rich, ■ 329, 811 Leontodou E. . 343, 507 autumnalis E. . . . 507 v. hifida Form. . . 508 v. integrifolius Uechtr 507 v. leioccpiialus Nlr. 507 v. trichocephalus Nlr. 507 cortúculalnm DC. . 502 ereclus Hop. . . ■ 503 g-Iauccscens M. B. . 502 hastilis /■ ach. 508 ; Z 508 v. glabratus Koch. 508 XXVI Strana hispidus Z 508 v. opinms Koch, . . 508 v. vulgaris Koch. . 508 incanus Schenk. . . 508 lividius W. K. . . 503 iiigricaDs 7sch. . . 508 officinale v. coi-nic. Ant 502 paludosiim Scop. . 503 palustre Hds. . . . 503 proteiformis Vi//. . 508 salinus Po//. . . . 5U3 serotiiium Sad/. 503; W. K. 503 taraxacuni L. . . . 502 vnlgare Lmk. . . . 502 Leonurus L. . . 649, 711 cardiaca L 711 marrubiaslrum L. . 711 Lepidiura L. . 1353, 1360 campcslre R. Br. . 1360 draba L 1362 lalifolium L. . . . 1362 perfoliatum L. . . 1360 ruderale L 1361 sativum L, 1361 Lepigoniim marimiivi Wall/ 1317 medium Wah/. . .1317 rubrum Wah/. . .1316 salinum Wa/i/. . . 1317 Leueauthenium vnl- gare J.mk. . . . 542 Leucojuin L. . . . . 237 aeslivum Z 238 vernum Z 237 Le\\stie\\mA'och. 1209,1238 officinale A'oc/i. . . 1238 Libanoutis monlaiia Cran/z 1229 Lig'USticuni aiislriacuni Z. 1250 eervaria Sýrí;^. . . . 1234 lovislicnm / 1238 Lig-ustnim Z. . . 809 vulgare L 809 Liliaceae DC. . 70, 185 Lilium Z. . . . 185, 186 iMilbifrinni /..... 187 inarlag-tiii Z. , . , 186 754 752 753 755 756 Strana Limnantlienium Gmel. 11%, 780 nymphacoides Link. 780 pel tatu ni Gine/. . . 780 Liniodoruni abortivum Sw 14G0 LiniOsella Z. . . 739, 757 aquatica Z 757 Linaria Mi//, . 739. 752 arvcnsis Desf. . . . cymbalaria Mi//. . . elatine Mili. . . . geuistifolia Mi//. . ■ v. cJi/oraefo/ia Rchl> minor Desf. .... 754 spuria Mil/. . . . 753 vulgaris Aíi//, . . 756 Liudera odorata Aschr. 1249 Liiidernia A//. . 739, 757 py.xidaria A// . ... 757 Lineae DC. . Liuosyris DC. vulgaris Ca.\s. Linnni Z. . . austriacum Z. catharlicum Z flavum Z. birsutum Z. humile Milí. radiola Z. tenuifolium Z. usitatissimum Z perenne Z. . . . remotiim Sc/irk. . v. aristatiím Do// v. comp/aiiatum ScJird. . . 840, 1265 5 1 5, 518 518 1265 1267 1266 1268 1267 1266 1265 1-26G 1266 v. crepitans Bongli. 12GG Liparis Loesilii Rich. 214 Listera R. Br, . 2 i 2, 216 cordata R. Br. . . 217 , ovála R. Br. . . . 2l6 i Litliospermura Z. 789, 796 j arvense Z 797 i officinale Z. ... 796 purpureo-coerulcimi Z^. 797 repens Cius. . . . 797 Litorellajuncea^^r^. 646 lacustris Z 640 Loliuiu Z. . . . 87, 136 arvense Schrd. 137 Bouheanuni hiiiitJi. ;3G, 1459 linicoluni A. Br. 137 mullinoruni Lmk. . 136 temulentum Z. v. /eptoc/iaeton Br Lonicera Z. caprifolium Z. nigra L. . . . periclymenuni Z. tatarica L. . . xylosteum L. . Loranthaceae Do>r 344 Loranthus L. europeus L. . Lotus Z. . . . 1120, arvensis Schk. . . . corniculatus Z. . . latifolius C/k. . . major Sm siliquosus Z. . . . tenuifolius Z. 1150 Ať/zZ-. tenuis Ki/ uliginosus Sch/^. . . Lunaria Z. . . 1354, rediviva Z Lupiaus Z. . .1120, albus Z . . . . auguslifoliiis Z. . luteus Z Luzula DC. . 17 albida DC. . . . v. čupřina Roch. v. fuliginosa Ascii v. rubella Hop. . angustifolia Crck. cam pestré DC. congesta Lej. . . flavescens Gaud. maxima DC. . . multiflora Lej. v. pa//escciis Hop. fusconigra C/k. pallesceiis Bess. . pilosa W//d. . . silvalica Gaud . . Strana 136 Vúl 137 137 137 137 628 628 630 629 629 629 , 323 323 323 1149 ,1150 1149 1150 1150 1151 1150 1150 1150 1366 1366 1130 r30 1130 1130 , 181 183 183 183 183 183 184 184 J82 182 183 183 184 184 181 182 XXVII Strana sudelica Pres/. . . 184 vcrnalis DC. ... 181 Lychiiis A. . . 1295, 1310 alba Mí// 1310 dioica L. sp. . . . 1309 diiirna ^-l. Z. 1310 Sm/i 1809 flos— ciicnli L. . . 1310 gilhago Scoý. . . .1311 vespertiiia Síb/Zi. . 1310 viscaria L 1304 Lycium Z, . . . 773, 776 harbariim /.. . 776, 1469 vulgaie Dun. 111, 1469 Lvcopodiaceae Ric/i. 32, 60 Lycopodiuni L. . . 60 alpinum L. . . . 63 annolinum L. . . . 61 v. puDgens Desv. . 1457 Cliamaecyparissiis Br. 63 clávatum L. . . 61, 1457 com pláňatům L. . . 62 inundatum L. . . . 62 pséudoannotinum Sc/iur 1457 reclinatum Micíix. . 1457 selag-inoides L. . . 63 selagii L 60 v. apressa Desf. . 1457 v. recurviim Kit. . 61 Lycopsis L. . . 790, 804 arvensis L 804 puUa L 803 Lycopus To?^rfi. 647, 683 eiiropeus L. ... 683 c\altatus L. fU. . . 684 Lysiiuachia L. . 814, 817 ncmorum L. ... 817 numnlaria /,.... 818 punclala L 818 thyrsiflora Z. ... 819 vulg-aris L 818 Lytliraricae Jjiss. 838, 1251 Lythium L 1252 hyssopifolia L. . . 1252 salicaiia L 1254 viigalnm L. ... 1253 Strana Majautliemum Web. 186 bifoliiim DC. ... 201 Malachium Fr. 1312. 1328 a(|nalicum řr. . . 1328 3Ialaxis Loeselii Sti'. 214 motiopliyllos Sw. . 214 Maha L 1287 adiiltciiua 117//-. . . 1288 alcea L 1290 v. ang?/s//.rťc/a N/r. 1290 v. excisa Rciib. . .1290 v. / Clil séct a N/r. . 1290 borealis W//m. . . 1288 boreaiis X rotundifolia Ritsc/i 1288 clispa L 1287 excisa Rc/ih. . . . 1290 hybrida Č/k. . . . 1288 maurelanica Spr. . . 1290 Mauritiana L. . . . 1289 moschala L. ... 1291 neglecta WlLr. . . 1289 parvinora Hds. . . 1288 pusilla Srn 1288 rotundifolia Hti ,s. 1288, L. p. 1288, 1289 silvestris L 1289 vidgaris Fr. . . . 1289 Malvaceae R. Br. 841, 1287 Marrubium L. 649, 713 c re ti cum Mi//. . . 714 pannonicum Rc/ib. . 713 pauciflorum ]]'//r. . 714 peregrinum L. . . 713 v. aiígustifo/ium Aut. 714 v. /atifo/ium Aut... 7 13 pcregrinum X vulgare Rc/ib 713 remolum Kit. . . . 713 viilgare L 713 MaruŤa cotula DC. . 540 Matricaria L. . 517, 541 chamomilla L. . . 541 inodora L 541 f. discoidea S. . . 541 parlheniuni L. . . . 544 3I«dicago L. .1120, 1133 laleala L 1135 v. g/aiidu/osa Koch. 1135 Strana v. versico/or W//r. 1135 falcata X saliva Rc/ib 1135 lupulina L. . . . 1134 v g/abre.sceiis X/r. 1134 •v. g/aiidulo.?a A'//-. 1134 v. W/Z/denoicii Boenn. . . . 1134 niacnlata W/íd. . . 1134 media Pe.rs. . . . 1135 mi nimi Desr. 1133 1136 v. brachyodo7t Rc/ib 1134 v. vi.scida Koc/i. 1134 polymorpha y. L. . 1134 prostrata Jcq. . . . 1135 sativa L 1136 v. versico/or Ser. 1135 varia Ferd. .... 1135 Melampvnim Tojini. 121 , 728 angusiifolinm Beck. 731 arvense L 729 bohemicum Kern. . 731 cristatum L. . . . 728 v. pa/iidum Tsch. . 729 moravicum H. Br. 730 nemorosum L. . . 730 v. fal/ax Čili. . . 731 v. suba/finwn Kern . 731 pralense L 730 v. integerriinumDo//. 731 sa.xosnm Bing. . . 732 silvaticum L. . . . 731 stenophyllum C/k- ■ 731 Melandryum Roh/. 1295, 1308 album Grck. . . . 1310 noctlflorum Fr. . . 1308 pratense Roh/. . . 1310 rubrum Weig. . . . 1309 Silvestře Roh/. . . . 1309 Silvestře V pratense Bub 1310 viscosum Clk. . . . 1308 Melanosioapís Schimp. . . . 1356, 1398 communis Schimp. ct Spěn. .... 1398 Melica L 85, 111 ciliata L, . . . . . 112 XX Vlil Strana iiutans L IH pieta Koch >111 iiiiiřlora Rctz. . . . 112 Melilotus Halí. 1120, 1137 albus Desr. . . . 1138 altissimus Tliiiill. . 1137 arvensis Wllr. . . 1138 denlatus Fers. . . 1138 Kochianus HV/rf. . 1138 leucanlhus Koch. . 1138 macronhizus Koch. 1137 officinalis De-M-. 1138; Wlld. . .1137 Pclitpien-eanus IV . 1138 viilgaris W//d. . . .1138 Melissa Toum. 648, 698 acinos Beníh. . . . 694 clinopodium l^ejííh. 694 officinalis L. ... 695 Melittis L. . . . 648, 701 melissophyllum L. . 701 Meiitha L. . . . 647, 649 aculifolia Sm. . . . 666 adspersa Mnch. . . 659 affinis Bor 661 agreslis /Jesg/. . . 678 aiiiiatica L 660 v. calaminthaefoLia Vis 664 v. elongata Pér. . 662 v. minor Fér. . . 601 v. pedimcnlat-a Pers. 660 v. pseíidopiperita Tsch 660 v. typica 660 a(|uatica X í^rvensis > X viridis Brig. 680 aioniatica Op. . . ■ 660 arvensis L. 674, 675, 676, 677 v. distans H. Br. . 676 v. genuina .... 676 v. florida .... 668 v. micrantha F. Sch. 678 v. mimmularoides Wirtg 678 v. scordiastnim ř. Sch 676 arvensis X aijualica v. í>ii|lifnli!i Sm. . . 666 Strana arvensis X< viridis 680 arvicola Fér. . . . 678 atrovirciis Host. . . 664 /. purpiit ascens Host. . . . 60 1 , 665 auslriaea Jcq. . 671, 073 badensis G??i. . . . 1467 ballotaefolia Op. 664, 665 balsamea Lag. . . 654 balsamiflora H, Br. 654 barhata Op 677 Bauhini Ten. . . . 650 bracteolala Op. . . 675 Braiinii Oé. ... 656 Brittingeri Op. . . 654 calaminlhaefolia Host. 664 calaminthoides H Br. 664 candicans Cratitz. . 652 candicans X •ipíirií^ • 657 canlalica Hérib. . . 680 cardiaca Ger. . . . 679 citrata Ehr. 659 ; Paul. 681 clinopodiifolia Host. 666 coerulescens Op. . ■ 652 cordato-ovata Op. . 655 v.villoso-nervata Op. 655 cordifolia Op. . ■ . 655 cM-ispa A?ít. pl, 650. 668, Lejn 655; L. 662 ; Roth. . . 655 crispala Schrad. . . 655 cuspidala Op. . . ■ 653 densiflora Op. . . . 673 dcnlala Koch. 668; Much 679 diílusa LeJ 1467 discolor Op. . . 652, 653 divaricata Host. . . 676 diversifolia Duf/i. . 677 dubia Op. 678 ; Sut. 677 ciala Host. 664, 665, 666 v. montana Host. . 666 v. scrophulariaefolia Lej. Ct, . . . . 1467 olegans LeJn. . . 682 elliptica LeJn. . . . 682 v. variegata Sol. . 682 oloiigaia Pérd. . . 662 eiipatoriaefidia.^. j^/'. 667 e.xigua F 680 Strana florida Tsch. ... 668 foliicoma Op. ... 671 genlilis Host., Tsch. 680; /.. 679, 682; Sol. 679; v. a ct (:l Wirtg 681 sul)sp. cardiaca Ger. 680 ■i\\\i%y.pratensisBriq. 679 v. variegata Sm. . 682 glabrala Vahl. . . 656 glabrescens Timb Fay.^^Q g-raia Host 681 graveolens Op. . . 6S1 heleonastes H. Br. . 658 hercynica Rohl. . . 655 hirsula Hds. 662, 663; Z 658 v. latifolia Bckr. . 662 v. purpurea Host. 663 lludsoniana Br. . . 656 Huguenini Désegl. . 653 hystrix Br 663 incana Sm 651 laciniosa iV/r. . . . 653 laevigala Wlld. . . 655. lamiifolia Host. . . 673 lanceolala Beckr. 670, 672, 673 lata Op. 678 « ge- nuina 679 Lcjeuneana Op. . . 655 longibracleala H. Br. 670 longifoiia Host. . . 667 marrubiastriim F. Sek 677 melissaefolia Host. . 658 moUis F. Sch. ... 677 mollissima Borkh.; 650 Ob. Fl 652 v. uiidiilata Wlld. 651 Neilreichiana H. Br. 653 nemorosa Wlld . . 654 nigricans Milí. . . 659 v. exaltata H Br.. 660 niunniularia Désgl. 677 Nnsieensis Op. . . 676 Obornyana //. Br. . 671 oblnsata Op. . . . 663 oblusifolia Op. . . 662 ocymiodora Op. . . 655 odoraia Sol. ... 659 \'XIX Strana origaniťolia Host. . 669 v. elatior H. Br. . 669 f. pseudoorigani folia Pér . 669 Ortmaniana Op. 661, 662 v. minorifloraBorb. 661 ovalifolia Op. . 665, 676 v. arguta Op. . . 665 v. parvifolia Sch. . 665 v. sciaphila H. Br. 665 v. vineacea H. Br. 665 paludosa Schreb. 658; Sol 657, 659 palustris jShich. . . 674 parietariaefolia Beckr. 669, 670, 674 parviflora Host. . . 672 Pauliana F. Sek. .681 pediinculala Op. . . 660 Pekaensis O/. . . . 667 pimentum Ness. a E. 656 piperella Op. . . . 656 piperita Hds.^h^\ L. 655 plicata Op. 658, ^59; Tsch 678 polymoipha Host. . 673 Prachinensis Op. 667 pratensis Be7Uh. Pér. 679; Sol. ... 679 pratensis X cardiaca 680 praticola Op. . . . 670 procumbens Ikuill. 675 v. šaleb ros a Bor. . 675 v. segetalis Op. 675 prostrata Host. . . 671 pseudopiperila 7sc/l 660 pubescens Wlld. . . 657 pulchella Host. . . 672 v. appf oximata Wirtg 673 v. geniiina .... 672 pulegium L. . . . 683 v. hirtifloi-a Op. . 683 recla Désgl. ... 652 reflexifolia Op. . . 652 resinosa Op. . . . 680 li pária Sc/treb. .661, 662 v. acuta Op. ... 661 v. angustata Op. . 661 v. typica 661 Strana Rivitii Tsch. .... 650 Rolhii Bor. 658 ; Ness. 659 rotmidifolia /-. . • • 650 rulundifoliaX >'*"" ííustata A Sek. . 678 nxhxí^NenHg. 680; Sm. 680 subsp. 2 rubra Sm. 680 v. WirtgeuiaTia Ob. Fl 681 rug-osa Lnik. . . . 650 sativa L. 668. d crispa et pilosa Koch. . 668 Schierliana H. Br. 1468 Schleiclieri Br. Fl. exs. aut. k 662 scordiastruni F. Sek. 673, 676 v. auneticensis Op 677 v. laxa F. Sch. . . 677 semiintegra Op. . . 653 serotina Host. . . . 658 serrata Op 653 serrulata Op. ■ ■ ■ 652 silvatica Aut. pl. 674; Host. . . . 670, 675 silvestris L 651 v. genuina .... 651 v. petiolata Wirtg. 652 v. obscura Tsch. 653 silvicola H. Br. . . 674 Slichoveiisis Op. . . 673 sparsiflora //. Br. 672, 673 stolonifera Oý. . . ^660 suaveoleiis Ehrh. 650 siibgenlilis H. Br. . 679 submollis H. Br. . (Sil subrotunda Désgl. . 662 subspicala Bor. 65. -í, Weih. 658 tenuifolia Host. . . 670 tliayana H Br. . . 669 tortuosa Host. . . 664 transmola Désgl. 653 valdcpilosa H. Br. . 1467 vaiians Host. . . . 678 verticillala L. 663 a. genuina v. pili- folia H. Br. . . 663 Viennensis Op. . . 662 viilosa Hds. 651, Wirtg 678 Strana viriilis L 654 viridisX*'"*'''^"^'^ '^'• Sch. 681 viridula Host. . . . 667 Weidenhoíleri Op. . 667 Meiiyauthes L. llS, 779 iiympliaooides L. . 780 trifoliala L 779 Mercurialis Tou/u. 247, 257 anniia L 257 ovála Stbg. . . ^ . . 259 pereunis L 258 v. genuina Člk. . . 258 v. ovata Člk. . . . 259 Mespilus L. . . 857, 858 cotoiieaster L. . . ■ 857 gernianica L. . . ■ 858 oxyacantha 0'/s. 858 ; Gdrt 858 silvestris MUL ■ ■ 859 Meum Halí. . 1211, 1250 miitcUiiia Gdrtn. . 1250 Microstylis Ludl. 212,214 monophylla Ludl. . 214 Miliuni L 83, 91 elfusum L 91 Mimnlus Z. . 739, 757 guttatus DC. ... 757 luteus L 757 Moehringia L. 1312, 1323 trinervia Clairv. . . 1323 Molinia Schrk. . . 86, 119 aruiidiiiacea Sckrk. 119 coerulea Mnch. 119 serotina M. Koch. . 119 Monesis Salisb. . 034, 639 graiidiflora Salisb. . 639 Monotropa L. . 633, 634 hypophegea Wllr. . 634 hypopitys L. . ■ • 634 v. glabrata Roth. . 634 v. hirsiita Roth. . 634 Montia Micheli . . . 1332 aivensis Wllr. . . 1333 fontána L. 1332, Fr. 1333 niinor Gmel, . . . 1333 rivularis Gmel. . . 1333 Moraceae Endl. 243, 284 Morus L 284 XXX Strana all.a L 285 nigra L 285 31ulgediuni Cass. 343, 494 alpinuin Cass. . . 494 Muscad Toiirn. . 185, 198 botryoides MUL . . 199 comosam MiLl. . . 196 racemosuin MUL 199 Iciuiiflonim Tsch. . 199 tiibiflonim Stev. 199, 1459 Mjagrum Touni. 1354. 1371 paiiiciilaluiii L. . .1371 pereniie L 1400 perfolialiini L. . . 1371 Hlyosotis DU. . 789, 793 areiiaria Schrd. . . 796 arvensis Lnk. 795; Rchb. . 796, Roth. 795 v. versicolor Pers. 796 eaospilKsa Schli. . . 793 eoUina Rchb. ... 795 hitipida Schlecht . . 795 iiitermcdia Luk. . . 795 lappida L 791 palusliis Ro/h. . . 794 iL^pens Don. . . . 794 scorpioides v. arvensis L 795 v. palustre L. . . 794 v. silvatica Ehr. . 795 silvalica Hofjni. . . 794 sparsi flora Mik, . . 793 slrigulosa Rchb. . . 794 stricla Liik 796 versicolor Sm. . . 796 Mjosurus Z. . 1415, 1428 minimus L. ... 1428 Myricaria Dcsv. . . 1351 g-ermanica Desv. . 1351 Myriopliylluiu L. . 1202 pecfinaUiin Wllr. . 1202 piniialiíidum WV/r 1202 spicalum L. ... 1202 verlicillatuni L. . . 1202 Myrrhis Scop. 1210, 1249 aromalica Spreng. . 1247 uurea AU 1248 bulbosa AU. . . . 1246 Strana hirsnlii AU.- .... 1248 odorata Scop. . . . 1249 Najadeae A. Rich. 70, 73 Najas fluviatilis Lem. 73 fragilis AU 73 Narcissus L 237 poeticus h 237 pseudonarcissus L. . 237 Nardus L. ... 87, 139 stricta L 139 Nastiirtium Rchb. 1H55, 1384 ampliihiiiiii A'. Br. 1368 anceps Aut. . . . 1368 aqnalicum WkL . . 1385 crmoriaca /'"/". . . . 1369 astyloides Knaý. . . 1367 austriacuni Crantz. 1369 barbaraeoides Tsch. 1368 officitiale R. Br. . 1384 palustre DC. . . . 1367 Silvestře R. Br. . . 1367 Silvestře X palustre IF. Gr 1367 terrestre R. Br. . . 1367 Nauniburgia tbyrsifl. Rchb 819 Neottia Rich. . . 212, 217 cordala Rich. . . . 217 iiidus avis Rich. . . 217 Nepeta L. . . . 648, 700 cataria L 700 nuda Z 700 pannoiiica Jcq. . . 700 violacea VUL ... 700 Neslia Desv. . 1354, 1371 paiiiculala Desv. . . 1371 Nicaiidra Adaus. 173, lib physaioides Grtn. . 115 Nigella L. . . 1415, 1445 arvensis Z 1445 daniascena L. . . . 1445 saliva L 1446 ííissolia iiiiiflora Much. 1 175 Nounea Med. . . 789, 803 puUa DC. .... 803 Nupliar Smith. . . .1410 intcruiedium Ledb. . 1411 hilouni Smith. . . . 1411 pumilum Smith. . . 1410 Strana v. glabratum Harz 1411 v. Ho o keři Harz . 1411 v. Ti minii Harz ' .1411 Nvraphaca Smith. 1410, 1412 alba L 1412 candida PresL . . 1412 /. aperta Ok. . . 1412 /. semiaperta Clk 1412 lutea L 1411 pumila Hoffm. . . . 1411 Nyinphaeaceae Smith. 843, 1410 Oenanthe L. . 1207, 1224 listidosa L 1225 phellandrium Lmk. . 1225 pimpinelloides /.. . 1225 prolifera Host. . .1224 silaifolia M. et B. 1224 Oeuothera Z. 1181, 1200 bieniiis L 1200 Oeuotlicreae LudL 837, 1181 Oleaceae JJudL 329, 809 Oniphalodes Touni. 789, 792 scorpioides Sclik. 792 Onobrycliis Touni. 1121, 1158 saliva Lmk. . \ . . 1158 viciaefolia Scop. . .1158 Ouonis L. . . 1120, 1130 arvensis L. p. 1131, 1132 foetens AU 1132 bircina Jcq. . . .1131 v. spinesccns Ledb. 1132 intermedia Kolbh. .1132 l)rocurrens IVU/: 1131, W. et Grz. 1132 pseudohirciua Scliur. 1132 repens Atit 1131 spinosa Z 1130 v. umbrosa Bub. . 1131 Ouopordou L. . 569, 579 acanlhiuni L. . . . 579 Ouosraa L. . . . 789, 799 arenariuin Iť^. K. 799 calycinnni Stev. . . 799 echiuides L. . . . 799 Opliioglosseae R. Br. 31, 51 XXXI Strana (^piiioglossuin L. . . 51 azoriciiin Pres/. . . 51 vulg-aliiMi /.. ... 51 v.polyphylluin A.Br. 51 Ophrys /..... 213, 231 araclinitrs Rchh. . .1460 aiatiifera Hds. . . . 231 curdala L 217 monopliyllos L. . . 214 iiidiis avi.s L. . . . 213 ovata L 216 Oporiiia autuiiiiialis Don. 507 pratensis Less. . . 507 Orcliideae J//ss. 71, 211 Orchis L. ... 213, 221 conopea L 229 coriopliora L. . . . 224 riisca Jcq 221 globosa L 224 incarnala L 227 lalifolia L 226 la.xiflora Lnik. . . 225 maculala L 228 iK candídissijna Krock. 228 mascula L 225 inililaris Hds. ... 222 morio L. 223 f. a /bi flora .... 224 pallens L 225 palustris Jcq. ... 225 purpuiea Hds. . . 221 pyramidalis L. . . 228 Rivini Goj/aii. . . . 222 sambueina / . . . . 226 tiidenlala Scop. . . 223 iistiilala L 222 varieg-ata A/l. . . . 223 Oriřanum L. . . 648, 684 majorána L. ... 685 vulgarc L 684 /. elongaticm Fonn. 684 Orlaja Hoffm. 1209, 1240 grand i flora Hoffm. 1240 (►iiiitliogalum L. 185, 190 liohemicnm Zatcschn. 189 Bonheaniim Asclir. . 192 chloraiilluim Sant. . 192 naihoMCnse 1^. . . . 1460 nnlans J. pnsillnni Schni. . pyramidalc Jcq. . pyrcnaiciim L. teniiifolium Guss. umbellalum /.. . . villosum M. B. . Oruithopus sativns Bro/ Oťobanclie J//ss. . alba Steph. . . . v. longebractcata Beck v. maxima Beck. v. rubra Hock. . alsalica Kirsclil. . arenaria Borkh. . Strana 191 188 1460 190 191 190 189 1157 720 725 brachysepala F. Schlz. 724 Buekiana Koch. . caryophyllacca Sw f. alboides Beck. cervariac Siiard. . coerulea Vili. . . coerulesceiis Steph elalior Stiít. . . . cpihymuiu DC. . eurubens Saut. . Galii Duby. . . . Kochii Schltz. . . libanolidis Op. lulea Bmg. . . . major JL f. exigua Beck. . Medicag-inis Ditby minor Suli. . . . olilnsiloba J?eiíl. . pallesocns Gr. Gdr pallidi flora Wim. . picridis F. Schltz. purpurea Koch. . v. Spitzelii Beck. v. tapeina Beck ramosa J^. ... rubeiis IVllr. . . riibig-incsa Dietr. rnbra Sm. . . . sparsiflora 1171/: stigmatodcs Wim. slrobilig-ena Kchb. Iranssilvanioa Bore 1468 1468 1468 724 720 724 722 722 724 721 7i!2 724 725 722 722 724 724 723 723 1468 723 726 720 725 725 726 721 1468 1468 721 723 725 725 725 724 722 1468 Strana vnigari.s /juk. . , . 722 Oťobaiielieae Juss. 328, 720 Orobus Touni. . . .1175 albiis L. fil. . . .1177 nigor L 1176 pannonicns Jcq. . . 1 i77 prostraUis Host. . . I17i tuberosiis L. ... 1175 vernus L 1176 Oryza clandcslina A. Br 94 Osniuuda splcanl L. . 37 slrnlliioplcris L. . . 50 Oxalideae DC. . 840, 1277 Oxalis L 1277 aoelosella L. . . . VÁll f. violacea Form. . Vlil corniculala L. . . . 1278 ílricla L 1277 Oxjcoccos 7ouru.M\,G43 microcarpus Tiircs. 643 palustris Pers. . . 643 Oxytropis DC. 1121, 1153 pilosa DC 1153 Ozauouia cycloplioia Gdg 1022 globosa Gdg. . . . 1098 Ncibreichiana Gdg. 1107 Preslii Gdg 1102 Silosiac Gdg. . . .1104 LMiKMitella Gdg. . .1104 Pauicuiii L. . . . 83, 88 ciliarc Retz 89 crns galii L. . . . 90 glabrum L 89 glancům L 91 miliaceum L. . . . 89 sanguinalc L. . . . 89 vcrlicillatum L. . . 91 PapaTer L. . 1407, 1408 argcmone L. . . . 1408 dubium L 1409 v. modestum Jord. 1410 bybridum L ... 1410 rhoeas L 1410 v. sírigosttm Bongh. 1410 somnilcrum L. . . . 1408 Papaveraceae DC. 843, 1407 Papiliouaccae A. 837, 1119 XX I i Strana arietíiria Tourn. 287, 28 48 hyperboreum Sw. . 36 oreopteris Ehrh. . . 47 phegopteris //oj/hi. 35 Robertiaiuím //ojfm. 35 vulgare L . . . . 33 v. aurituiii Wlld. . 34 v. genuinum Form. 33 v.pumillum //ausm. 1454 Poinarleae Lindb. 836, 857 Populus Tourn. . 268, 283 alba L 283 alba X tremula Wim. 283 balsamifera Z. . . . 284 canescens Aut. 283; Sm 284 íastig-iata Poir . . 284 hybrida Aí. B. . . 284 italica JSÍncli. . . . 284 inonilifera Ait. . . 284 nigra Z 284 pyramidalis Roz. . 284 tremula L 283 v. vil/osa Lang . . 1462 Portulaca L. . . . 1332 oleracea L 1332 sativa //aw. . . . 1332 silveslris DC. . . . 1332 Portulaceae Juss. 842, 1332 Potamogetoii L. . 73 acuminatus Schuhm. 77 acutiťolius Lk. ... 75 alpinus Balb. ... 77 corapressus L. . . 75 crispus L 76 XX M v dciisiis /..... fliiihuis Rotil. . . ^ramiiicus X. . . m-amiiiifolius F/'. Strana . 73 78 . 77 liolerophylliis Schreb. 11 liicens L 76 nalans L 78 v. prolixius Koch. 78 oblusifolius M. K. . 7ó peclinaUis L. . . ■ 74 pcrfoliatus /..... 76 pusillus L. . . . ■ 74 v. angustifolius Nlr. 75 v. latifolius Nlr. . 75 rufcsccns Schrad. . 11 semipellucidus Koch et 7Jz. ..... 77 sorotinus Schrad. . 78 Irichodes C^m. . . 74 Zizii M. et Koch . 11 /osloraefolius Schum. 75 Potcntilla L. . . 862, 869 adsceiidcns W. Kil. 874 ansliva Halí. . . . 881 alba Z 884 aiiscrina L 872 v. argentea Nlr. . 872 v. discolor j^lr. . . 872 v. virídis Koch . . 872 arenaria Borkh. . . 882 v viscosa Schur. . 882 aicnaria Borkh. X '»- bens Crtz. . . . 883 876 877 argentea L . . . v. dissecta Wllr v.incanesceus Op. 876 v. periiicisa Borb. 878 v. septeiiata Lehni. Sil v. tomenlosa Doll. 876 amea L 883 aiirulenta Greml. . 881 antiimnalis Op. . . 881 caiiescens Bes. . . 874 v. fallax Greml. p. 875; Uechtr. . . 875 v. leiotricha Borb. 875 v. polyodonta Boib. 875 v. Uechtrizii Zim. . 875 einerea Aut. 882 ; Lehm., Vili. p. p. 882 Strana ciner. Ant. X opaca 883 colliiia v. diffusa Lehni. . .' . . . 876 oorymbosa Mnch. . 873 crassa Tsch. . . . 874 deciimbciis Jord. . 811 dicholoma Much. . 870 dubia Mnch. ... 879 explaiiala Zim. . . 881 Gaudini Greml. . . 883 (uinlheri Pohl. . . 876 liiiiigarica Wlld. . . 874 impolita Whlbg. . . 876 incana Mnch. . . . 882 iiiclinala Lehm. . . 874 iniermedia JVahl. . 874 , leucQphca Jord. . . S82 Lindakeri Tsch. . . 876 loiigifolia Borb. . . 880 long-ifrons Borb. . . 880 neg-lecta Bnigt. . . 876 nemoralis Nestl. . . 871 Neumanniana JVim. 883 Neiímcyeriana Tratt. 870 iiorvegica L. . . . 870 obscura Aut. . . . 873 opaca Aut. 879 L. 879 opac. L. X nreiiaria Borkh 883 o|)ac. L. X i'iibeiis Crtz 881 paluslris Scop. . . 885 |)atiila W. Kit. . . 879 pioininibens Sibtli. . 871 |>r(>slrala Greml. . . 8 1 ree-la L 873 v. leucoti-icha Borb. 874 v. obscura Lehm. . '873 7). pallida Lehm. . 873 leptans Z 871 lubciis Crtz. ... 878 v. moravica Fm. . 878 nipcstiis L 872 seplemsccla Meyr. . 811 seroliiia Fill. ... 880 silveslris Néck. . . 870 slenanlha Lehm. . . 928 siibacaulis Aut. . . 882 sul)ai'ciiaria Borb. . 883 snbciiicrea Borb. . 883 Strana subnibons Borb. . 883 sulphmca Lmh. . . 873 superlormenlillaXi<-'p- tans 871 supina L 869 c'. terrestris Fm. . 870 lenuibiba "Jord . . Hll tormentilla Schrk. . 870 v. strictissima Zim. 871 tnricen.sis Siegfr. 881 veina J///. 879, 880; L 880 f. gracilis Fock. 880 v. iiicisa Tsch. . . 880 vcrn. Aut. X ciuerca Aut 883 vern. Aut. X opata Aurt 881 Wiemannia Gihilh. et Sch 875 Poteiium L 863 dicliocarpnm Spach. 927 i;l;uiccscons Rchb. . 9 7 (lueslphalicuni Biigh 927 sangiiisorba L. . . 9-26 Preiiautlies L. . 343, 496 nmralis L 498 pnrpurea L 496 vimin'^a L 499 Pťiiuula L. . . 815, 821 clalior Jcq 821 1'laliorX officinalis Peterni 822 media l'etrm . . . 822 oflicinalis Jcq. . . 821 veris L 821 v. elatior L. . . . 821 v. officiiialis L. . . 821 Pťiinulaceae Vcut. 329 814 Piismatoearpus spccn L. Her 1. 340 Pruuella L. . . 649 715 alba Pall 715 g-i-andiílora Jcq. . . v. pinnatiíida Koch. et Z. . '. . . . . hybrida Knaf. . . . inlcrnicdia Brot. laeiniala L violaeea Op. . . . 716 71(i 715 715 715 715 XXXV Siiaiia viilí^iiris L 715 v i:;ra/idí flora L 716 ?'. parvillora Koch. 715 Pniiius L. . . 1115, IIK) aiiiiciiiiHa L. . . .1116 iivimii L 1117 cerasus L 1] 17 v. pumila L. . . ,1118 iiliamaeccrasiis Jcq. li 18 (loiiieslica L . . .1117 rnUicosus Wh. . . 1 1 16 instilitia L 11 16 mahaleb L . . . .1119 padus L 1118 spiiiosa Z 1116 v. coaetiDiea W. Gr. 1 116 Ptsirmica vnlgaiis DC. et Cl 535 rteris L. p. . . . 32, 36 a(iuiliiia L . . . . 3() Pllgeťajiigiilaii.s Cidg. 1109 o.xyodoii Gdg. . . .1108 Scheulzii Cdg. . .1081 Viatislavensis Gdg. ](J88 Piileg-iura vnlg-are Milí. 683 Pulicaria Gárln. . . 516 dysenterica Gdrlu. . 532 gcrmaiiica Prcsl. . 525 vidgaris Gárln. . . J531 Pulniouaria7V///7/. 789,800 angiistifolia L. . . 800 v. mollis Nlr. . . 803 angiislir. )\ obsťiir. Kern 802 azíírea Bess. ... 801 inlci-media Pall. . . 803 media F/osl. ... 801 mollissima Kern. . 802 11 ion ta na Lej. . . . 80a notlia Kern. . . . 802 ohscuia Du. Mort. 802 obscur. X molliss. Borb 803 oiricitialis hoch. 802; L. 801 ; y. L. . . 802 'ifficinalis X '^"tiiistir. Kraus 802 Pul sáti 11a /l/ž//. 1414, 1423 giandis IVend. . . 1424 nigruan.s Storck. . 1423 Strana V. micrantlia Beck. 1423 v. typíca Beck. . .1423 pratcnsis Milí. p. . 1423 v. patula Pritz. . 1423 vcrnalis Milí. . . . 1423 vidg-aris y]/ill. . . . 1424 Pyretlirum corymlxisuin JI 'lid. 543 . . . 1040 ainiatissimaZ?é'T§-.973 1114 /. latistipvla Ggr. 978 aivatica Ptig. 1066, 1069 arvensis Hds. 929, 946, 948 v. ovata Kel. ... 947 v. typica 946 arveris. )><^ obtvisiíolia Désg 990 arviua Sclnc. . . . 950 aspera Hgtsch. 1060, 1062, Schl. . . . 1060 /'. - colorata Spe. 1Ó61, 106:^ asperiiala Désg. . . 984 aspralilis Crép. . . 984 alteiuiata Rip. . ^77, 980 Anstriaca Crtz. 930, 948, 949 v. acantha Kel. . . 950 v. ceiitifolia Regl. 951 v. magnifica Borb. 951 v. paiiiíoiiica Wsb. 950 v. plena Regl. . . 951 l)alsamea Kit. 1102, 1 103 balsamica Wlld. . ,1103 Ballica Roth. . . . 1095 Bautscliensis Kel. Fm. 955 Behiensis Oz. 1068, 1070 Beskidarum Kel. . 1043 /. odocantha T.<;ch. 1044 bicoliis Wlr. . . .1104 hicolor Jcq. . . .1114 bidentig-eia Kel. Fm. 1036 biflora Krock . . .1100 bisorrala Álert. 942, 961, 9H5 /". nibronotata Ggr. 961 f. stipuldris Mert. 961 Rloiideana Rip. 938, 988, 989 Boreykiana Bes. 939, 1010, Br 1111 Boikhausenii Tratt. 1075 BoiiUui Ggr. . . . 1059 biacbycarpa Kel. 957, 961 Strana brachyopocia Dest^, Rip. 972 bracbylricba Kel. 993, 994 Brauecker AW. 1030, l(l34 brevipedmiculala Op. 966 brevipes Borb. . . 953 Briaceiisis Br. 1072, 1073 /. brcvňispeduncn- lata 1073 Bubelae Ggr. . . . 1104 / Silesiae Ggr. . 1104 BiidwitzcnsisÁW.935, 1057 Bzenecensis Kel. . .1112 Caballicensis Fug. 945, 1024, 1025 calcarea Chr. . . . 1059 calophylla Ob. . . 958 calophyton Ch. et. Ggr. 980 calostephana Ggr. . 968 /. viinor . . .908, 987 cam pan lil ala Ehrh. 1096 caniiia Crép. 936, 937, 938, 942, 951 v. collina Theim. n. Jcq 984 can. X gallicaCr/. 1012 can. X Ji'n'l7.illi Borb. 940, 985 ca,n. X ''ubig'. albif. Theim 1016 can. X sphaer.Xspi- nosissima .... 1114 can. X Irachýpbylla Crp. ..'.... 1008 cardinaMs boit. . . 951 Carioli Chab. ... 978 /, therinophila Wsb. Has 982 caryophilica Poir. . 951 caryophyllacea /. Bud- witzeiisis Kel. . 1057 catarraclarnm Borb. 1009 centifolia L. . 948, 951 cerasifera Tím. . .1013 celica Br 1078 Chaberli Désg. 940, 986 chamerodon Clus. 948, 949 Cheriensis Désg. . 1058 f. silesiaca Ggr. 1058, 1059 Strana Christii Aul. 1082, Duf/l. 1 1 12, 1082 Wsb. . . 1008, 1012 ciliala Borb. . . . 995 f. Forsteri Srn. . . 995 cinerascciis DAf.93\, 1073, 1074 /. Richteři Ggr. . 1074 /'. Szulyóensis Kel. Fm 1074 cinnamomea L. 930, 1094 f. Krockeri Tratt. 1094, 1095 v. typica 1094 i'inn.X§'í^ll'Cii . . . 1095 cladoleia Crp. . . . 976 f. minor 977 cladoleia X scabiata 968 Clusiana Br., Waitz. 1009 clypeolaria Ggr. . . 975 colliua Jcq. . 1008, 1009 v. Christii Wsb. . 1008 v. hyspida . . . .1011 v.MygindiBr. 1008, 1009 v. typica 1003, 1008, 1009 comosa Rip. . . . 1042 /'. homoacantha . . 1042 /'. senťicosa Kel. . 1042 f. subrufescens . . 1043 coniosolhi Des. Oz. 1042, 1043 complicata Gren. 945, 1020 /. albiflora-i . . .1022 f. obloni^ifolia Kel. ol. . \ 1021 /'. obtuseorbiculata 1022 /. pilosula Chr. . 1022 f. ramis iner. . . 1022 compl. X riibescons? 1023 coiíglobata Br. . . 992 eoriifolia Fr.' 943, 995, 1027, 1028 v. cinerea Chr. . . 1032 v. frutetorum Br. Kel. . . . 995, 1031 v. typica 1028 f. lancifolia Kel. 1028, 1029 f. lucida Braeuck 1030 /. senticosa . . . 1028 XXXVIIi Strana /'. svhadenopoda 1028. KÍ9 /: subsentlcosa 10-28, 1029 coriir. X coUiiia . . 990 .•orylifolia Tscii. . .1011 /'. Kiichařoviceiis is Kel 1011 (Miiymhilcrai?/-. 1010, /)'í?/-yé.l003,/)řVír/. 1009 /. mes;alant]ia Borh. Wsb 1010 cii])rea Jcq 951 uuspidala Aut. Helv. 1078 ("uspidaloidcs Br. 1077: Up. 932, 1080, Désgl. . . 1078 /. elatior 1080 f. silesiaca Gi^r. . 1U80 (■yanescens Gqr. 1050. 1051 cymbaefolia Red. . 1008 eymboidcsG^/-.10(>0,10G2 cymigera Kel Fm. . 993 decalvaia Crp. . .1002 f. calvior .... 1002 /. odoiitosiicta Ggr. 1002 /". parvifolia . . . 1002 Dclasoii Ig. J^'ii}^- 946, 1026 dcnsa Timb. . . . 1040 dimiiiuU Bor . . . 1049 dimorphopliylln ' o/-i. 1113 discreta Kip. 945, 1024, 1025 dolosa 1113 Diesleri Ggr. . . . 1(<65 diimalis Bec/its, 942, 965, 967, 975 /'. eduensts Br. . . 968 /. laeviramea Borb. 968 f.phalacrostema Ggr 968 /; typica 968 dnnielorum Thiiill. ysí). 1033 f. cupitat a riir. . 991 v. gemiina .... 990 Eduardi Ke/. 1012, 1013 1'lliplica 7>r//. . . . 1060 ."lioslyla Rip. . . . 966 fallax Pí/g. . . 958. 958 faritiosa Bcb. . . . 1074 Strana liiniiila God. . 958, 1003 lissideiis Borb. {)57, 958, 959. 968 /. f>/2t/.í Gg/-. . . . 957 llexjioxa Aut GiJ. 1094; Z) ej-^. 1090; Rau 1093 foeciiiidissiina Much. 1095 Forruáiickiana Kel. 935, 1056 /'. miiior dinwrph- acanlha .... 1056 /; subrobuata Kel. 1056 IVaiicnrurlaiui Borkli. 1096; Aínch. . . 1096 fiancofiirlCMsis De.<:J . 1096 fraxinoidos Ggr. Br. 971 FriedoUeiisis Kel. . 10=^9 frulelonim Bes. 1031, Chr 1032 fiigax Gre?i. . . . 1025 gallica Aut. . 9 8,949 ,"'. ofjicínalis Ser. . 951 v. Willdeuoicii . . 1096 i í>aUicao X '^■^" P"' besc. . . . 939, 1007 ! gallieaoX''"Cí"'- ^i^^d. 940 gallicn X bHliMinna Ob 1010 gallicr)X^«?''^í'/'2 • ^86 (iizcllae Borb. 936, 938, 1016 g-labeirinia Dum. 978 glaiidiilosa Besx. . . 1090 glaiidiilnso - piiiiL-lalri Op 10()4 lílaiíca r?-//. 941.965, 1017. 1019, 1027 v. t\pica 1018 gl.iiic. X canina . . 971 glanc. X iancoo'ala ? 1019 glaiii'escens Bes. 963 ; Des 953 glaiícilblia Op. 966, 970 glaiícifol. X rubosccns 964 glaucifol. X silviilariim 970 glaiícina Rip. . . . 10 2 glaiícopiibesccns Op. 990 giaiícoi-iibens Kel. I'm. 941, 984 /: pxilopoda Kel. . 985 glohala Désg. . . . 1005 Strana g-lobiilavis lurb. 942, í)60 (idgelaiia Kel. . . . 1054 granciisis Kmet. f. atricha .... 946 gravcoleus Greii. 934, 1057 ?'. luida Groi. . . 1058 v. lypica 1057 graveolciis nii( raiillia 1057 Craveli Crp. . 944, 1019 Giemlii Br. 1041, Chr. 1041 Halicensis Br. . . . 1028 Hainpeliana Wsb.9Q5, 974, 1108 liaplodonla Borb. . 949 licMuitricha Rip. . . 1004 hercyiiicaG^r. 1063, 1065 hir.sniula Ggr. 1063, 1065 hiitescens Br. . . . 970 h\s\údn Bork. 1075, Kroí'. 1105, A/.' Schlz 945 /. aculcolata Srn. . 1105 Holuby! Ggr. ... 990 bnlosericea Rdsg. . 951 liumilis Br. 1092: Marschl. 1092; Tsch 1092 lliilbeigensis Kel. Fm. 996 liypotricha Br. . . 993 iconica Kel. . . . 1048 llseana X ?''''^"^"*'^ ' ^^^ iiaplexa Br. . . . 1001 iiiipoiíciis Crp. 945, lO'-'0, 1021 /. Moraviae Kel 1020, 1021 ť.ses.silis. AW. 1020. 1021 incana Kil. 943, 993, 996, 1031, 1033 /. subcollina Kel 1034 iiicaiicscens Br. . . 992 /. conglobata Br. . 992 inclinata Keni. . . 1021 inconspiťiia Désg. . 984 ineimis DC. . . .1113 infiapiiboscons híel. 1100 /. acanthodermis Borb 1101 /". lo/iiiilagcfiaJ-/ci Kel. Fm 1101 XXXIX Strana f. subleioneura Kel. 1100 /. siibiiniserrata Kel. 1100, 1101 iiiiincna Rip. et Cr. 9G9 inodnra Fr. 936, 1070 1072 /". hrnnescens Ggr. 1071, 1072 /'. inennis Gí^r. . 1071 /. oblita Ggr. 1071, 1072 f. osnioidea Kel. . 1059 /. typica . . 1071, 1072 | iiiops K'el. Gog. . . 971 itisignis Gren. . . 971 f. coiisociafac . . . 971 ititeroalcavis Desg. . 1105 iiilfMiiiť'(lia AVA 944, 996, 1035 /". bls.verata Kel. . 1036 /. tmetosepala Borb. 1035 involula {Sab) . .1108 isaeantha Borb. . . 1039 f. acanthophora 1039, 1040 /. comosellacformis Kel. . . . 1039, 1040 /. decide7is Kel. 1039, 1040 f. siibrufesceiis Kel. 1039, 1040 isophylla Kel. ... 979 isophyl. X lanceolata 980 Jordáni Désg. 1058, 1059 Joitlanoicles Crp. . 1063 /. Ettcrbergensis Kel. . . . 1063, 1065 f. globosa G^r. 1063 1065 jucunda Br. . . . 970 jiincta Png 1006 /". phispilosula Kel. 1034 Jimdzilli Bes.s. 937, 1090; Crp. . . .1089 f. reciii-videntata Crp 1090 / typica 1090 jmiipoiina Kel. 946, 1026 Karthusiana Kel. Fiii. 1051 Kmetiana Borb. 944, 1034 Krauseaiiá Ggr. . . 1049 lacviiamea Borb. . 971 lagenaria Atit. Au-dr. 1097; Vili. . . 1098 Sh-an?, lagenoides Ggr. . . 1052 lanceolata C/. 969,971, 996, 1001 /. calvior .... 1002 /: 7nicrophylla . 969, 973 /. parvifolia . . . 1002 f. plnsvireiis . . . 1002 /'. semiglauca . . . 1002 f. Jimbrosa .... 1002 lanc. X Carioli Serg 979 lanc— leioslyla . . 1002 lanc. — Malmundarioii- sis 1002 lanc. X niyriodonta 1023 lanc. X iiibescens . 1002 laxlfolia Borb. . . 970 /'. rubescens Ggr. . 970 la.xula Ggr 1005 lesilima Kel. 1061, 1062 /. snbhispida Kel. . 1061 leioslyla Rip. ... 980 /. lepidiflora Ggr. 981 leiost. X lanceolata? 981 leiosl. X '"y'odo"'^^ 9^1 LeniaTii Bor. 1050. 1051 v. pseudoremotior Ggr. 1051 Icptopoda Kel. . . . 1038 Icptotricha Borb. . 993 /'. silvestris . . . 993 leplotrich. — silvestris 994 levipes Borb. . . .1100 Lexnilzensis Kel. 935, 1055 • Libertiana Tratt. . 1048 Uhunúca Borb. IWyii, 1070 Lirineana Rel. . . . 953 livesccns Bes. 937, 1093, 1097 Lloydii ne.rg. . . . 1013 liicida Braiícck. 1030, Koch 1095 Lug-diuiensis . . . 1060 /■. majuscula Kel. . 1063 liinala Ggr 990 Lusckiana Op, 1084, 1085 Intea Dalech. 930, 1114; Milí. . . .1114 Luteliana Lem. 953, 997 macroclona Br. 945, 1023 macropetala Borb. . 1112 Strana magriifica Borb. . . 951 Maidenbkish liort. . 1008 Makowskyana Kel. 1071, 1072 /. osnioidea Kel. . 1072 f. reced. ad {sep.) ro- bustám Clir.\^l\,Wl'l /'. reced. ad inod. typ 1072 Malmnndariensis t.ej. 964, 965 .Mannagelao Br. . . ]032 Mayeri Br. 944, 1023, 1024 niedioxim i Désg. 975, Rip 9t!5 MedlankyensisK'í'/./'>«.976 nicg-alanlha Borb. 1009, 1013 meiningensis Kel. 1063, 1065 niclanopliylloidos Kel. 1020, 1022 in entita Br 1068 niicrantho Bor. 1049; 6>/.1047;At'/.l048; Srn. . 935, 1047, 1048 v. typica Br. . . . 1048 niierUi. X gallica . . 1053 micrth.xJundzilli . 1053 inicrantlioides Kel. 936, 1016, 1053 micropetala Kel. 974. 98'J /'. Najas 982 niicropet. X 4>ni"iíi • 9^2 minutiflora Kel. 1028, 1030 Mistekensis Kel. Gog. 1034 /", subadenopoda . 1035 /. Žďárensis ... 1035 nnitior Ggr 1111 mitissima Gmel. . . 1113 niodesta Ggr. . . . 1055 inollis Sm 1089 mollissima A//t. Hel. 1085; Fr. . . . 1089 /. brachysepala Ggr. 1089 nionlivag-a Désg. 942, 957. 960 f. pycnophylla Ggr. 961 /. subvirens Kel. IV sb 961 /. virens Kel. Wsb. 957, 961 99 XL Strana Muraviae Kel. 1020, 1021, 1^022 Moravica Borb. 940, 985, 1020. 1061; Ggr 10^0 mucroimlata Désg. 942, 954 mucronul. X spuiia . 954 muscosa 948 myriodonta Chr. 945, 1021, 1021 /. hispida Chr. . . 1025 /. subseiitiosa . . 1021 myrtiloidcs Tratt. . 959 nemorosa Lib. 1048, 1049 nervosa Pug. ■ ■ ■ 981 nigresceiis Kel- . . 956 f. aprica Br. . . . 956 /, ůrachycarpa Kel. 957, 961 /. pseudocomplicaia Kel. 957 f. subcruenta Kel. Fm 957 iiilens Desv. . . . 953 oblonga Déscg. . . 977 /. hlrfislylis Br. . 977 ublongala Op. . . . 981 oblongior Kel. . . 988 01)oinyaiia C'//r. 938, 1015 /. alhijiora .... 1015 f. Brunoiiiana Kel. 1016 f. calvio)- . . . .1015 /. ro.<;ea 1015 f. ros. 7nojnxcíila . 1016 ohovala^Vť/z.f/. 1062, 1063 ohscma Pu.g. . 993, 1000 obliisilulia Désg. . . 992 oculla Crp. . . 940,986 ndoialissima Scop. . 1097 (icnopbora Kel. . . 959 /. albf/lora .... 959 oiuissa Désg. . . . 1087 opaca/7-.993,r;/-é«. 993 operta .^lig. 1051, 1052 Opizii Kel. . 1064, 1065 /. semiinermis Kel. 1065 Orlmaniii Fieb. . : 1029 Ostravicensis Á'el. 995, 996 ovata LeJ. .... 947 (jvifera Borb. ... 987 Strana /. siibrotíinda Borb. 988 o.xypbylla Rip. 954, 1023 pallidiflora Br. . . 1055 parvinilia Rau. . . 1038 pendulina Ait. 1097; Br. 1097: 7^.980, 1096, 1097 f. atríchophylla Borb. 1097, 1098 f. cylíjidrocarpa G^r. 1097, 1098 /; longicahx Ggr. 1097, 1098 f. longilai>;enaria Kel. .'..... 1097 f. rupestris Crtz. 1097, 10Í18 /. typica . . 1097, 1098 pend. X tíJiiiiia Kel. 1107 /. Ucchtritzii Chr. 1107 pend. X S^laiíca Kel 1 106 /'. sudet i ca . . . .1106 peiid.X(''csino.s.)lIei- landi Kel. ... 1110 pond. X lomenlosa 'í et -/ 1107 /'. Hampeliana ^Vsb. 1108, 1109 f. ozanoiiioidcs Ggr. 1108. 1109 /". Patzii Ggr. 1108. 1109 f. praecellens Kel. 11 (J9 /'. Straehleri Uechir. 1108, 1109 /. Uechtritziaua Sir. 1 1 09 pciul.X(tonionl.) if- sinoidos Kel. . . 1109 permixtaZ)/j-^.1048, 1049 /. blcpharidea Ggr. 1049 Periileri Wsb. Kel. . 981 peropat-a Br. . . . 993 Pclasitos Ggr. . . . 991 plialaeoslrcma Ggr. 983 /". siibleíopoda . . 983 Piliseiisis Borb. . . 987 pilosa Op 1003 f. si7nplicide7is . . 1004 f. subifiermis . . . 1004 pilosiuscula Op. . . 1004 pil osula Chr. f. gran- dideutata . . . 1022 pinipiticIliloliaZ. 929,1112 Strana V. dimiiiuta Kel. .1112 v. rosea Koch. . .1113 v. snbsptnosa Br. . 1110 pimpinell. X alpina Sal 1113 pimpinell. X canina Chr 973 pitbyophylla Ggr. . 993 plalyphylla/íďz^. 993, 1004 platypbylloides Des. Řip. 999 /. atrichogina Borb. 1000 plciolricha Borb. . 1049 plumosa Br. . . .1017 podolica Tratt. 962, 963 polycarpa Op. . .1017 polyodon Ggr. . . 980 pomifera Herm. 931, 1088 f, Wimmerimia Ggr. 1089 poleiiifolia Bes. . .1)11 f. inermis . . . .1111 /. spin os a Nlr. . .1111 f. sjíbinermix . . .1111 praealpina Br. líOl, 1102 /: balxamica 11 7 Id. 1101 /. pscudorupcsti-is Br 1101 prali ncola Br. . . 958 Presliana Op. . . . 1102 Prcslii Kel. . 1102, 1103 Ps('udo-Andrzeio^vskii Dufft. Kel. í;33, 1081 /■. aprica Uechtr. . 1082 pseudo-coiyniliilVra Kel. . 939, 1003, 1010 Psrndociispidala C/-/. 1078 /. Jloccida Désg. . 1078 pso.idonurida Kel. . 1032 |isi'ndnmcnlila O'.. 106S. 1070 v. mcníita Oz.. . . 1068 pscudoscabrala Wsb. 968, 987 psciidovenosa Br. . 1023 Pscudovciiusla Kel. 933, 10S2 /. Geisiiigensis Kel. Wsb. . . 1083, 1085 f. Lusckiana Op. 10S4, 1085 /: typica . . 1083, 1085 XLI Strana l'seudoveslila Boilil- 1085 |uibeseeiis Kodi. . . 1100 /". appendiculata Seli. 1067 /; paucipilis Borb. 1100 puiuila Clus. 949; Jcq.^^L^ puiiicea MUL . . .1114 liura Kel. Fin. . . 1040 pycoacantha Borb. 993, 1029 pycnophylla Ggi'. . 966 pyg-maca Krock. . . 1094 pyreiiaica Aííí. pl. . 1103 Gouan 984; Presl. 1102 ramealis Pug. . ■ ■ 1000 ratnosissima Pan. . 954 RatomskiaiiaÁY-i. 939,1011 recoíjnila Poug. . . 969 recurva /?. KU. . .1102 rodiicta Kel. . . .1041 rcpciis Aut 947 rosinosa Zř/'./". oxyo- don Ggr. . . .1046 resiiiosoides Cfp 932, 1086, Besg. . . 1087 /". Heilandi Kel. 1087, 1088 Ressmaui Pach. . . 963 reticulata Bern. . . 937 Roussii Br. . 1000, 1001 | Reuleri God. . . . 1013 | /. bi.serrata Car. . 1020 ' f. subcajiifia Clir. 1030 Rcut. X sphaerica? . 1019 rhipidodeiidion Wsb. Ha.? 978 f. minima .... 978 rhodantha Pac/i. 975 rivularis Br. Bb. . 1006 robusla Chr. 10G6, 1069 Rolhii Seidl. . . . 947 nduudilolia Pan. 1038, 1040 /. decideiis .... 1038 f. subrufesceiis . . 1038 nibelliflora Pip. 969, 970, 977 /'. suborbiculaia Kel. 969 riihescens Pip. 964, 965, 976 f. valdepubescens Ggr 964 Strana U nibcsc. X leioslyla . 976 rul)irunnis Jiing. . 950 1 niliilVoiis Kel. . 947, 948 i nil)i;;iiiosa {K.) Crp. \ 934, 935, 1036, 1037 v. coiiiosa .... 1077 v. exaltata Scid. . 1072 v. ferocior .... 1046 v. laevis et glaiíces- cejis Aut. Frag. 1061 v. odocantlm Tscli. 1044, 1015 v. orthocantlia . . 1044 /. rotiuidifůlia . . 977 v. typica 1037 rubrilolia Vili. 989, 1018 rugeoiiensis Crp. 965 ruthenica Br. 937, 1090, 1091, 1094 /. CremseiisisKer.Br. 1091 Sabiiii Woods . . .1108 Sabrauskyi Br. . . 978 Salaevensis Pap. . 1106 /". sudetica Straeli. 1106 sambucifolia lir. . . 1032 Sandbergeri Chr. 1020, 1021 sarcoslephana Ggr. 1055 sarmeiilacea bi'. 1023 ; Woods 1027 saxelana Br. . 943, 1031 saxicola Br. . . . 1000 scabrala Crp. . 939, 986 /". Istrica Borb. . 1027 scab. X glítuca . . 1021 Scheutzii Ckr. . . .1081 schizodoiila Borb. .1113 ScluTiidtii Br. . . . 1092 sclevoxyloti Kel. 1038, 1047 Scidlii Op. . 1102, 1103 semibiserrala Borb. 955, 1002 semiglabra Pip. 999, 1006 semisimplcx Borb. . 1105 sompciviícns Bo'b. 948 senticosa 10^1 sepiími Thiiill. 936, 1010, 1065 /'. osmoidea Kel. . 1071 v. peracutifolia O. b. Z. v. typica 1067 lOtíG, 1070 Strana soposita Crp. 1068, 1070 seplicoloides Crp. . 1050 /". blepharidea . . 1050 /. spiiaerocarpa . . 1050 Seiiriříeaiia God. 931, 1077 /'. acutiýolia Ggr. . 1077 f. bohemica Ggr. . 1077 /", densiuscula Ggr. \^11 f. gracilispina Ggr. 1077 /. insidiosa Gni. . 1077 /'. Icptacantha Ggr. 1077 /". pragensis Ggr. . 1077 serrata Chr 1052 serrulata Chb. . 979, 982 sessilis Ggr. 1020, 1021 selipes Ggr. . . . 1024 selocarpa Borb. . . 1046 Silesiaca Br. . . . 1032 silvatica Tsch. . . . 950 siLvestris Herm. 947, Pchb. ..... 994 silvicola Désg. Pip. 1053 silviilariun Désg. . 965 f. majuscula . . . 966 similiata Pug. . . . 1054 v. Peicheubachiaua Br. ■ 1054 Skaliiikiaiia Seidl. . 1074 slavodoiica Kel. Fm. 946, 1025 soLstilialis Bes. «991, 993, 995 f. cymijiora ... 991 speciosa Désg, . . 1109 sphaerica Gren. 942, 955 f. minor 955 sphaerocarpa Pip- 1006, 1050 sphaeioidea Pip. 962, 965, 974 /. latístipalae Ggr. 962 f. Luxemburgiana Crp 962 f. microcarpa . . 962 v. vinacea Bak ? . 967 spiriosissiinaZ.lllO, 1113 v. typica 1110 spimilifoUa Aut. Ger. Sil. 1110; Dem. 1107, 1109 /. speciosa Uechtr. 1109 XLÍJ Strana spuria Puí;. . . . 956 v. vix rubens Kel. . 956, 958 spur. X puitiila . . 1002 s(|iiarrosa Cart. 983; Rau. . 943, 969, 973 /. EucJiaris Ggr. . 973 squarrosula líci. 973 f. Eucha/is . . . 974 Steiniana Br. . . . 999 slenocarpa Désg. . 982 stipitala Ggr. . . . 974 slricla Mií/il. . . . 1097 slylophoia Gg/-. . . 948 siibadeiiopliylla Borb. 931, 1074, 1075 /". leiocarpa Borb. 1075 /. Lubocheiisis Kel. Fm 1075 f. setosa Ggr. . . 1075 subaffinis Kel. . . 975 siibatrichoslylis Borb. 1004, 1005 subbiserrala Borb. 995 subcalophylla Kel. . 958 subcalva Kel. Fm. 1103, 1104 f. exadenoiieura Kel. 1103, 1104 /.■ subbiserrala K 1. 1103, 1104 /. siibleionetira 'ili)'6,\\^^ f. verš. subfHOJispe- liacamBo/-b.lWá,\\.Q4: f. uniseirata Kel. 1103, 1104 siibcaiiina Crp. 944, 1019, 1020, 10-'3, 1030 f. biserrala . . . 1023 f. conipUcaia . . . 1023 /. subbiserrala . . 1023 /". imiserrata . . .1019 subcolliiia Chr. 943, 991, 993, 1006, 1030 sLibconlata Kel. fi/ii. 981 subdiminula />'/-. . .1112 subeífusa Kel. F/ii. 980 Suberti Rip. . . 941, 984 subglabra Bo/ir . . 1005 subglab. — MalmiMidiiri- onsis 1005 siibbcbcgynia Borb. 1051 Strana subluleliaiiuZJ/i/'-. Kel. 1030 siibniilis Gren. . . 991 í. Vapilloiiii Ggr. 991 snbpisifera Kel. . . 967 subspoliata Désg. Oz. 1052 snbleres Ggr. . . . 1065 snblomentella Kel. . 962 .subvinacca Kel. . . 967 siiccensa hel. Fm. . 972 siiperarvcnsisX austri- aca Kel. f. rnbi- frons 947 superarvonsisX§'í^l''ca948 syng-enes Ggr. . . . 995 Tasovicensis Kel. lOtíl, 1062 teiiuicarpa Désg. . . 982 tetiuispina 0/>. . . 959 lerebinlhinacea Bes. 931, 1076; Ggr. 1077; Kcňb. . . 1077 Thajana fír. Ob. . 987 Ihermophila G^/-. 978,982 Tbuillieri Clir. . . 990 tburingiaeaC/^/-. 1061,1062 f. magyaiiea Ggr. . 1062 Timeroyi Cliab. 942, 986 hneloscpala Borb. 944, 1035 tomeiilella Lem. 937, 1013, 1014, 1015; 0/>. . . . 10ÍS4, 1085 A a f finis Ke 11. 1015; Řau 1015 v. intersita Kel. . 1014 v. obtiisif. — lomentella Fug. 1014 v. subafjinis Kel. . 1015 v. tectiglanda Kel. 1015 v. typica 1014 tomerilellaeformis Kel. 1016, 1054 lonientosa [Sm.) Crp. 931, 935, 1045, 1073 v. asperrima Hiiusl. 1082 v. ge/mina Piek. . 1076 v. í;laíid/ílosa D.M. 1 078 v. Ihilandii . . .1106 v. pseudůvestita Kel. 1085, 1106 v. scabriuscula Fr. 1078 v. SeringeanaD.M. 1077 Strana V. Smithiana Serg. 1075 v. typica 1075 bjitiiamea Ggr. . . 983 liacliyphylla Bor. 989; Rau. 937, 1091, 1093, v. ChristiiM. Schli z. 1082 v. humilis Tstii. . 1092 / Godeti G/-««. 1092,1093 /: minor Borb. 1092, 1093 /. ret i ad ala Bern. 937, 1092, 1093 /'. saxii^eiia Br. 1092, 1093 /: Schmidtii Br. 937, 1092, 1093 liÍLlioiu-uia Rip. 994, 999 /. Forsteri .... 999 tricbostylis Borb. . 1030 lurbinata Ail. 1095, 1096 v. mitltiplc.x Se/g. 1096 v. plena ^S* Koch. . 1096 i\ simple.x h. dvoř. m 1096 v. typica 1096 luibinella S%o. . . . 1095 miibellala Leers. . 1045 /'. echinocarpa Désg. Rip 1045 /. subaseticlados . 1046 unibcUitera Sp. . . 1080 unibťil I fl o xxSxo. 932, 107S, 3 079 /. longifrons Borb. 932, 1079 /'. psammophylla Ggr 1079 /; Stutlgartiae Ggr. 1079 umbrosa Ob. Br. . 950 v. fulgeiis Adm. . 950 nn;:innc'lla Bez. 999, 1003 iiiicitielloides /'w^^ . 994 luiica hort 1008 uibicaZ^w. 965.997, 1006 /: .\utoris Kel. . . 998 /'. brachyacantlia . 998 v. piihernla Kel. . 994 /: semiglabra Rip. 999 v. typica Gren. . . 998 /. uiiibrina Fug. . 999 VagiaiiE Crp. . . . 1030 varia Seidl 1032 XLlIl Strana V. florida Seidl. . 1032 variaiis Pohl ... 951 vaiiegala 951 velulella Kcll. 933, 1085 venusta Aut. Cerm- lQ%'d; Branek. IQ%2: Chr.\m''l;E.Dresl. 10^3 ^SV//!^?/!/'^. 933, 1081 /. aprica Uechtr. 1081 /. brevifolia Hcil. 1088 /: Ckristii Diijft. 1081 /. lůiigifolia Heil. 1085 f. oval/s et ellipt. p. p. W. Has. . 1083 /. typica Dufjt. {Sagr.) .... 1082 versicolor L. . . ■ 951 verlicillacaiilha Cíp. 941, 984 veslila Br. 1085; God. 9-4, 1107 villosa C>-ép. Kel. 1088; Boers. 1045 villosiuscula Rip. . 976 viiiealis Rip. . 941, 983 vitiodorav^Tíír/í. 1067, 1070 /. Dichtliana Wsb. Kel. . . . 1067, 1070 /". monotriclia Borb. 1067, 1070 f. pubescens Rap. 1067, 1070 virgLillorum Désg. 1069, 1070 viiidicala Fug. 974, 975 vi.\— hispida C/w. Kel. 941, 985 vralislavensis Ggr . 1052 Wailziana Ob. 986 i Traít 985 Woebcri Kel. 944, 1036 Wp.llsteinii Br. 953, 958 Wiesbauriaiia Kel. . 1021 Wimmeriaiia Gg/: 1058, 1059 Wiilgcni Br. . . . 1054 Wulfenii v. dolosa Wendl 1112 Zabelii Ggr. . . . 999 Zoyscaiia Ob. Br. 939, 1013 Rosaceae Juss. . 836, 862 Rubia L ... 608, 628 liiiclorum L. . . . 628 Strana Rubus 863, 886 aífiuis Netm. ... 921 albatiis Bayer. . . 915 amoeiuis Clk. . . . 915 a|jricus ll'im. . . . 905 arg-eiileiis ihiicl. 910; Haiosm. n. H7/. . 917 Bayeii Fock. ... 902 v. dra/iane/isis Sabr. 903 v. gracilisccHs P> og. 903 Bellardi ^V/l. ct N. . 898 bifrons Fesl. . . . 914 v. cinerasccíis Clk. 915 v. stibglaiidulosus Člk 915 brach;, aiidrus Grcinl. 903 caesiiis L 889 v. aqiiaticns Wh. N. 889 v. armatus Fock. . 889 v. arvalis Rchb. . 889 v. echinatiis Fock. . 889 v. glandulosus Fock. 889 v. umbrosus Rchb. 889 eaesius — discoLir . 894 | caes. — discol. (macio- slcmou) .... 894 i caes. X inaciophylliis 895 ! caes. X moestus . . 893 | caes. X '"'■'ont (caudi- catis) 894 caes. X loiiieiilosiis . 893 caes. X tomen. — ca- nesceiis Wirtg. . 893 (caes.Xtomeii.)Xdis- colur .... 893, 894 caes. — villicaulis . 894 Caílischii Focke. . . 909 i candicans Wh. 913; Fock. . ' . . . 913 cai)esceiis DC. . . 910 carpinifoliiis Ant. . 916 chlorophyllus Fm. . 892 cinereiis Rchb. . . . 911 Cltisii Borb. . . . 908 coarclalns P. J. Mil 1 1 913 coloratus Greml. . 901 coinposilus Fm. . . 893 cmylifolius Hayn. 922; Srn 892 discolor Wh. N. . . 916 Strana discol. X tomciitosiis 893, 911, 912 dumetonim Wh. . . 892 v. moiilanus Fiek. . 892 elatior Holb. ii. Fock. 912 e|)ipsilos v. monticůla Prog 908 erylhroslachys Sahr. 902 lasligiatus/F/z.A'. 921, 924 Formánekii Sabr. . 912 losslcola Holb. . . 890 fragrans Fock. . . . 913 friiticosus L. p. . . 922 glabrefactus P. J. MHU. 911 glandulosus Rchb. . 900 v. Bellardii Balbg. 898; ^eum. . .\ 898 v. hirtus Člk. . . . 900 v. Koclileri tik. . . 9i)4 v. Schleicheri Clk. 891) g-iacilis Holb. . ■ . 901 Gi-einlii Aíit 908; Fock.{A7it.auit.) V- 18 f. austriaciis l-otk. qiS Gueiilheri Wh. A'. . 901 v. erythrosíachxs Sabr. ...'.. 902 hedycarpus Foch. . 917 heminiacropby Hus Kraus 895 hemithyrsoidcus Kraus 894 hirliíormis Bayer ^MO, p. p 902 liiilus W. K. . . . 899 v. Chamaebatus Wini. et Gr. 901 v. ferox et glabres- cens Neum. . . . 904 v. insolatus Hal. et Br 897 hybridus Aut. . . . 898 hypoleucus Vest. . 910 idaeus jL 888 v. armatus Fm. . 888 v, chrysocarpus Clk. 888 v. micropliylťts Lang. 888 v. sep tenat US Kraus. 888 v. vir i dis A. Br. . 888 insolati.s P. J. MHU. 897 Kallenbachii Mtlsch. 896 XLIV Strana Koi'liicri Hal. ct. tir. 919: Neim. 918; Wh. et N. . . . 904 v. apricHs F. J'7. . 905 leucostachys Schl. . 894 lividicaiiHs 'Neum. . 909 loiig-istylus Borb. . 902 macioacanthiis Neum. 923; Sendt. . . 915 niaciophyllus Wh. N. 920 maciostemoii Foci. . 917 Metschii Fock. . . . 895 iiiilliformis A'. Fridchs. 892 moestiis Holb. . 893, 911 nionlanus Lib. 913 ; Wirtg 923 luuiitan. X 'Jiemlii Bale 919 moravicub Sabr. . . 907 nemorosiis Hayn. 892; Bolb. . .' . . . 894 v. montaiius W im. 892 i)(>ss.íiisis W. Halí. 924 nigrescens Fm. . . 900 nitidiis Neum. . . . 922 Obuniyanus Hal. . 920 obluíiColius Trati. . 911 orcogelon Fock. . . 891 OrCOg. X (OtlKTltOSUS Fm. 912; 3"^^/-. . 912 orlliacanthus Wlm. . 890 pachyphyllus Borb. 893 liallidus H7/. K. . . 906 v. tricliococciis Sabr. 907 pileoslachys Greml. 919 plicatiis W^/í. W. . . 922 praccox. Keni. . . 921 pseudoradula' Holb. 923 Pseddo — Walilbeii^ii Sabr 894 piibescens Bayer. . 917 piiipureiis Ob. Fl. u. Holb 913 pygmaeijpsis /-'ock. . 897 pyg-niacus Bayer. . 902 radula Wk. N. . . ' 05 rliamiiifolius Sabr. . 918 rhoiiibirolius Wh. . 918 rivularis Miill. et. Wirtg 899 v. laetevirem Prog. 8o9 v.prionophyllui- Frog. 899 ronilenliis Hal. . . 915 riibens Neum. . . . 898 rudiformis Bayer. . 900 rudis Sýitz 919 saiíctus Kuntz. 918 saxalilis L 887 SchleichLM-i Wh. . . 896 /. umbrosa Sýitz. . 897 Schwaržeri iK7/<5. . 912 semidiscolor .Sabr. . 894 senlicosus Koehl. . 923 serpeiis Wh. . . . 898 seto — gflandulosus Wiríg 911 v. genuiuus . . . . 911 v. Lloxdianus G. Geuev. . . . 911, 912 silesiacus Wh. . . . 909 silvalicus Wh. N. . 921 Spitzneri Sabr. . . 907 subaciiloalus Borb. . 897 suberectus Andrs. . 924 sulcalus Vest. . . . 921 v. rubeolus Wh. . 921 thyrsaiitlius Fock. . 913 Ihyrsiflorus Wh. N. 907 thyrsoideiis Aut. . . 913 lonientosus Borkh. 910; Wlld. . . . 9.0 z>. canescens Wrtg. 910 Trevirani Kó7il. . . 909 Irigemis Fritsch. . 894 triphyllus Bell. . . 910 Iristis Holb 912 Vestii Fock 912 villicauliis Koehl. . . 917 v. discolor Clk. . . 917 v. doubravicensis Sabr 918 v. glandulosus W. Gr 906 v. nemorosus Wh. . -920 v. rectangulus Maas. 918 v. Wimmeri Fiek. í)20 vinodorus Sabr. . . 902 Viabelj iaiiiis Ob. Fl. 892, 912 vulgaiin Fock. . . . 910 v. canescens Fock. . 910 Strana V. glabratus J''ock. 9^10; Neum. . . . 918 Walilbergii Arrh. 894, 895 Winimeri Wk. . . . 920 Winteri Fock., . . . 916 Rudbeckia L. . 516, 534 liirla Z 534 laciniala L 534 Rumex L 304 aeetosa Z 311 v. arifoliiis W. Fl. 311; Wim. Nlr. 311 acelosella L. . . . 311 v.angustifolius Nlr. 311 v. hastatus\Nlr. 311 v. multilidus Sturm. 311 alpiniis L 310 alpestris Jcq. ... 310 aquaticus L. . . . 309 arifolius All. . . . 311 aureus W ith. . . . 305 bilbrmis Meiiyh. . . 1462 eoiíglomeratiis Murr. 307 crispus L 308 v. odontocarpa Sand. 308 eristatus Wllr. . . 308 digynus Schult. . . 310 Friesei Gren. et Gr. 307 glaucus Jcq. . . . 310 liippolapalhuni /')'. . 309 hydrolapalhuii) Hds. 308 hydrolap. X aqnat. Člk 309 Kuafii Člk 306 marilimus L. . . . 305 v. limosus Clk. . . 305 v. viridis Nlr. . . 305 marif. X cong^lomort. Člk 306 niaximus Schreb. . 309 montanus Poir. . . 310 ncmolapatluim líhrh. 307 nemorosus .Schrad. . 307 obtusifolius L. 306; Wllr 307 v. agrestis Fr. . . 306 v. angustifolius Tsch. 308 obtusif. X aqiií*tic Czizk. oblusif. X crispus 309 308 XLV Strana paluslris Ant.p. 306 Sin 305 pra len sis M. K. . 208 sanguineiis L. . . 307 scLitalus L. . . . 310 silvestris Wilr. . 306 slenophyllus^w/.hung-. 307, 1462 Wallrothii y^'m. . . 307 Rúta graveolens L. . 1260 Rutaceae Jzess. 839, 1259 Sabulina caespitosa I^f/ii 1322 viscosa ^r//í. . . .1321 Sagiua L. . . 1312, 1318 apelala L 1320 bryoides Fró7l. . .1320 Linnaei .^/tj-/. . .1319 v.nacrocarpa Rchb. 1319 nodosa Mey. . . . 1318 prociimbens L. . . 1320 saxalilis Wim. . . 131W siibulata Torr. . .1319 Saj^ittaria L. . 208. 209 sagittaofolia /.. . . 209 SaliciiiCiC J?c/ji. 242, 268 Saliconiia Jonn/. 289, 290 anniia £. B. . '. . 290 onropaca L. ... 290 heibaooa L 290 Salix 268 aciíminata Hojjm. 278; Koch. p. . . 279 aciilifulia WLlcl . . 274 alba /. 269 v. v i tel lina L. . . 269 atnbig-iia Ehr. ... 283 amygdalina L. . . 269 v. discolor Koch. . 270 v. triaiidra L. . . 270 amygilal. X ^imin- Doll 270 aiiguslifulia Wullf. 282 aijnaliea Sm. . . . 278 auiita Z. . . . 279, 281 z>. spathulata Wim. 1461 v. iiliginosa Wim. 1462 anrita X i'icana Wim. 280 aiirita X pnrpuroa Wim. 273 Strana V. cinerasceus Wim. 273 Í-' glancescens Wim. 273 aurila X '"cpoiis Wim. 282 aiiritaXsileslacaW/wi. 281 aiirila X viminalis Wim 278 aiiriloides Ker/i . . 273 babylonica Z. . . . 270 bilida Wíilf. ... 272 caprea Z 279 c^[>\-cíyy^íínň\.dilVi>ii. 281 caprea Xciiierea Wim. 281 (caprea X cincrea) X viminal. Wich. . 278 caprea X incaiia . . 280 caprea X purpnrea Wim. 273 280 caprea X silesiaca Wim caprea X viminalis Wim 279 c'. aiigustifolia Wim. 279 v. latifolia Wim. . 279 caspica horl. . . . 274 cincrea Z 278 v spnria Wim. . . 278 ciiterca X ;>"iila W im. 281 ciiierea X |'nrpnrea Wim 272 v. cinera.sceiis Wim. 273 v. i:;laiicexceiis Wim. 272 cii>pidala Schltz. . 1461 daphi.oides Vili. 214:, 275 dasyelados Wim. . . 278 273 272 275 268 269 dichma Doll. . . Doiiiaiia S/u. . . Erdingcri j. Keni.. fragilis Z. . . . fragil. X ^^"^ Wim. fiagil-X ťriandra Wim. 1461 frnticosa Doll. . . 279 haslala Z 276 baslala X silesiaca Wim .276 hcrbacea Z 283 hippophaifolia W. Gr. 270 Hostii Kern. ... 279 iiicnna Schrank. . . 275 incnbacca Z. 283; Wlld 282 Strana Lainbcrtiana Smith. 270 Lapponum Z. . . . 276 longilolia Host. 278, 279 l.iidvvigii Schrk. . . 277 intescons Kern. . . 281 aiauternensis Kerji. 274 Mcyeriana Wlld. p. 1461 multincrvis Doll. . 281 nigricans Sm. . . . 211 olcifolia Host. 274; Ser^ 280 palustris Host. . . 269 pcntandra Z. . . . 268 v. polyandra Bray, 268 pentand X fragilis Wim 1460 phybcifolia Whlb. . 211 plicala Fr 283 polymorpha £h/\ . 282 pomeranica Wlld. . 274 Pontenderana S»t. . 212 praccox Hop. . . . 274 pruinosa We/id. . . 274 pnrpurea L. ... 270 v. eriantha IT/m. 1461 v. j^racilis Wim. . 1461 v. styligera Wim. . 1461 purpnrea X '"cana Wim 272 |)nrpurea X rcpeiis Wim. ..... 272 pinpniea X viminidis Wim 271 v. angustifolia 'lsch.2.1\. v. ani^iistissima wim 271 v. elacas:;nifolia Isch. 27 1 v. Porbyana Sm. . 271 v. macrostigma Wim. 271 v. ruira Hds. . . 271 v. scricea Koch. . 271 Reichhardli Kern. . 281 repcns Z. 282; Sm. 282 v. argeniea Sm. . 282 v. gemiifia Clk. . . 282 v. rosmarinifolia Koch. ..',.. 282 rnliens Prcsl. . . . 277 Russcliana Koch. . . 269 salviaefolia Koch. . 280 semihelix Lasch. . '21\ XIVI Strana sericans Tsch. . . . 279 Seiiiigeana Gaud. . 28t) S\eger\i And/s. . . 273 bilcsiaca ^y/I<^. . . 277 silesiac. X pmpiirca IVtm 27a Smithiaua Á'or//. p. 279 soiclida Kcrn. . . . 273 spalliiilata Sch. . . 283 slylaris Serí;: . . . 277 siiperdaphiioiiles X ^^' piea y. AV/v/. . 274 liiaiidra X viminal. n/m 27U riovirani S/r. . . 270 viridis Fr 269 viniinalis L. ... 275 v.toniifolia Keni. 14G1 v. luib^aris Keni. 1461 viilgaris Koch. . . 282 Salsola Porsk. . . . 289 areiiaria il/. />'• ■ • 300 káli I. 301 liioslrala L. ... 301 scopaiia Sch?-d. . . 301 Salvia L . . . 648, 695 Aothiopis L. . . . 698 anibigua C7>ř. . . . 697 unslriaca Jcq. . . . 698 duniclorum Ob. Fl. 11011 Andrz. . . 697 i'Ma Bosí 697 ghilinosa Z. ... 699 iiemorosa Kc//i. . . 696 pialensis /-. ... 697 v. parvi-ilora Clk. . 697 sclai-fia Jcq. . . . 698 silvesCris Z. 696; líckb 696 v. parviftora Clk. . 696 siipersilv. X dumet. 696 siipcrsilv. X praleiis. 696 veilicillala L. . . . 695 Salviiiia Michl. . . 64 nataiis All 64 Sainbucus Touni. 628, 630 ebulus L 631 nigra L 630 v. laciní at a MUL 631 lacfMiiosa L 631 Strana Samolus Trin. . 814, 315 Valerandi Z. . . . 8l5 Sang-uisorba Z. Z. . 863 miiior Sco/. . . . 927 olíicinalis Z. . . . 926 Saiiicula Touni. 1206, 1212 eiiropaca Z. ... 1212 Sautalaceac R. Br. 244, 320 Sai)Oiiaria Z. 1294, 1297 oíTicinalis Z. ... 1297 vaccaria Z 129G Sarotliaiiimis H/w. 1119, 1122 scopariiis h'och. . 1123 viilg-aiis Wim. . .1122 Satyrium albldum 1, 230 cpipogiiiin L. . . . 221 hircinum L 229 icpens Z 216 vlilde Z 230 Saxilraga L. . . 844, 847 aizoon ycc/. . . . 847 v. lon^lfolla Wim. 848 v. robusta Engl. . 848 bulbifcra Z. ... 819 f. ochi-oleuca Bub. 849 caespAlosa Aul.í^erm, 848 decipioiis J':hn'i. . . 848 granulala Z. . . . 848 hii-ctilus Z 848 robusta Schoít. . . 848 sponhcmica Gmel. . 848 tridaotylilps Z. . . . 849 villosa UV/íť. ... 848 Saxifras-eae Vent. 836 844 Seabiosa R. el Sch. 596, 600 arvensls Z 599 v. moravlca . . . 599 canescens Ti'. Á'. 602 ciliata Rchb. . . . 1464 columbaria Z. 601 ; Cí??,!// 600 Z', ochroleuca Ant. 600 lucida Vlil. .... 601 norica Vest. . . . 601 ochroleuca Z. . . . 600 paunonica Jcq. . . 1464 Strana siivatica Krock 599; Z 599 suaveoleiis Z>/.rZ . 602 e'. ýal lidi flor a Fin. 602 succisa y^ 600 Scaiidix L. . .1210, 1243 aulbriscus Z. . . . 1244 ccrcfolinm Hayii. 1244; Z. ...... 1244 infesla L 1242 odoraln L. . . . 1249 pcclcii Veiioris Z. . 1243 Scheucli/eria 7, 206, 207 paluslris L 207 Schizothťca Clk. . . 289 ba^lala Clk 291 v. macrothcca Clk. 291 v. mic/-osýerma\V. K.2%\ v. microtheca Clk. 291 oblongifolia Člk . . ^92 palula Člk 292 rosea Clk 293 tarlarica Člk. ... 292 Scliobcťia marilinia D. A. Mey. . . 301 Schoemis L. . . 141, 174 ferugineus Z. . . . 174 nigricans Z. ... 174 Scilla Z. . . . 185, 192 amoena Z 192 bi folia Z 192 Scirpus Z. . . . 140, 167 acieularis L. . . . 172 auslralis Z. . . . bacolhryou Ekrh. oomjiressus Per.s. coinpaclus Hoffiii. boloschocnns L. . lacuslris L. . . . inariliiuus Z. . . Michellanus Z. monnslachys Soud. ovalus Rth. . . . pauciílorus Li^litf. PoUichii Gr. Gdr. radican.s Sclik. . . setaeeus Z. . . . silvatieus L. . . v. ramos-u.\- Haeuitz TabcriiaiMuonl. Gni. 170 171 167 168 170 170 168 168 168 172 171 170 169 170 169 169 169 XLVH Strana trig-oniis Roth. . . . 170 utiig-liimis JJnk. . . 172 Seleraiithus L. 1311, 1312 aiimiiis L 1312 7f. cacspitosus Nlr. 1318 v. co?n:;estí[s K, Knaf. 1313 v. fastis^iatiis Ok. 1313 z>. laxus N/r. . . . 1313 v. polycarýus Člk. . 1313 antiuus X perciiiiis Lasch. ..... 1314 collitms Ho mg. Durandoi Rchb. Holubyi Rchb. . iiitermeduis AV/. perennis L. . . secaliniis Rchb. 1313 1313 1313 1314 1314 1313 superfastigialus Rchh. 1313 verticillalus Tsch. . 1313 Selorochoa F. B. 86, 114 (Uiia P. B 114 . 32, 38 38 344, 512 513 Scolopendrium Sif vulgare Sym. . Scorzonera L. . austriaca W//d. . . caricifolia Fo//. . . 514 graminifolia 7sch. . 514 hispanica L. ... 512 humilis L 513 v. aiigustifolia . . 513 v: latifolia Wlr. . 513 Jacquiniana Člk. . . 514 laciniata L 515 parviflora Jcq. . . 514 purpurea A. ... 512 Scroplrularla Touni. 739, 758 alata Gil 759 atiuatica Aut. . . • 759 Ehrharli Sfev. ... 759 glaiidulosa W. K. . 758 Néesii JVírtg. ... 759 nodosa L 760 Scopolii Hoýý. . . 758 veriialis L 758 Scrophulariaceae R: Br 328, 738 Scntellaria A. . 049, 714 galeiieulala L. . . 714 Strana haslifolia L. . . . 714 Secale L. . . . 87, 136 cerealc L 136 Sedům L. . . . 850, 851 acre L 853 v. sexangiilare Gdr. 854 album 852 al pestře Vili. ... 853 boloniense Loisl. . 854 coUinuiíi W. G?'. . 855 fabftria Koch. . . . 852 maximum Sut. . . 851 mite Gilib 854 purpiirascens Koch. 852 purpiireum Schul t. . 851 reflexům L 855 v. glaucum Nlr. . 865 repens Schlch. . . 853 rhodiola DG. . . . 851 roseum Scop. ... 851 rubeus Haenk. 853; Matušek 853 rupestro L 855 sexangulare DC. st Aut.boh.%M; L. 854 telephium L. . . . 852 v. maximum 7,. . . 851 villosuin L 852 Selagiuclla Spring. . 63 ciliata Oý 63 helvetica Spring. . 64 spiuulosa A. Br. . 63 Seliuum L 1209 caivifolia A. ... 1236 cervaria L 1234 oreoseliuum Crtz. . 1234 paUistrc L 1235 Seiupervivuiii Z. 850, 855 hirtum Aut. pl. 856; L 856 soboliferum Sims. . 856 tectorum L 855 Senel)iera coronopus Poir 1359 Senecio A. . . .517, 549 aurantiacus DC. . . 558 auriculatus Jcfj. . . 553 barbarcaefolius Krock. 552 cauipestiis DC. cm. 557 crispatus DC. . . . 556 Strana V. genuinus W. Gr. 550 Ooria L 555 crraliciis Bertol. . . 552 erucaefolius Hds. . 551 flosculosus Jord. . 552 lluviatilis Wllr. . . 555 IVondosus 7sfh. . . 553 Fuchsii Gm. . . . 554 Z), salicifolius Wllr. 554 bierncifolius L. . . 1404 intermedius Lasch. . 550 Jacobea L 551 v. discoideus W. Gr. 551 .lacquiuianus Rchb. . 553 monlanus Hop. . . 551 nebrodensis L. . . 550 nemorcnsis Ji. ampl. 553 v. getiuimis Clk. . 553 paludosus L. . . . 556 palustiis DC. . . 558 rivularis Rchh. . . 557 rupestris W. K. . . 551 salicetorum Gdr. . 555 saracenicus L.p. 554, 555 v. Fuchsii Schlt. . 554 silvalicus L. ... 550 subalpinus Koch. . 553 lenuifolius Jcq. . . 551 vernalis W . K. . . 550 viseosus L 549 vulg-aris L 549 vulgar. )x( venialis Řitsch 550 Serapias helleborine a. L 218 uiicro Ehrh. . . . 219 palustiis Scop. . . 219 rubia L 219 xiphophyllain L. fil. 220 Serratula L. . . 568, 569 arvensis L 592 heterophylla Desf. . 570 integrifolia Wllr. . 570 simplex DC. . . . 571 tinctoria L 569 Seseli L. . . . 1207, 1220 annuum L 1228 v. tenuifolium Frtz. 1228 bicnne Crtz. . . .1228 coloratum JLhrh. . . 1228 100 XT, Ví II Strana dnhitim ScJik. . . . 1230 clalnm L 122"^^ i;lnncum Jcq. 1227, L. p 1227 Gonani Koch. . . . 1227 liippomaiathmm L- 1226 libatiotis Koch. . . 1229 monlainim Sa?//. . 1227 osseiini Crfz. . . . 1227 variiiin Trevii'. ■ ■ 1227 vcnosnm Hojjm. . . 1230 Sesleria Scof. . . 84, 103 coerulea Ard. . . . 103 Setíiria P. B. . . 83, 90 glaiíca P. B. . . . 91 ilalica P. B. . . . 90 vcrlicillata P. B. . . 91 vili dis P. B. . . . 90 Sherardia Dii/. . . 608 arvensis L 608 SMeritis L. . . 649, 712 monlaiia L 712 Silaiis Bes. . . 1208, 1231 prateiisis Bes. . . . 1231 Sileue L. . . 1295, 1304 aimeria L 1304 coiiica P 1305 dicholoma Ehrh. . 1305 gallica L 1304 iiiflala Sm 1307 iníVacla //'. B. . . 1306 ilalica Pers. . . . 1306 nenioralis W . K. . 1306 noctiflora Z. . . . 1308 nodosa Aschr. . . . 1307 nulans L 1306 v. glabra Schk. . . 1306 v. infracta Koch. . 1306 ólitcs Sm 1307 viscosa Pcrs. . . . 1308 Sileneae DC. . 841, 1294 Siler Scop. . . 1209, 1240 atjuilegirol. Gártn. 1241 Irilobnm Crtz. . . 1240 Silybuni Marianmn ■ Grin 579 Siiiapis L. . . 1350, 1398 alba L. 1399 arv<'iisis 7 1398 v. daxycarpa Nlr. 1398 Strana V. hispída Doll. . 1398 v. leiocarpa Neil. 1398 v. orieiitalisMurray 1398 v. .'itricta Cik. . . 1398 nigra L 1398 villosa Meraf . . . 1398 Siplioiiaiidťaceae Klotzsch. . . 327, 64') Sisoii podagr. Spreng. 1218 Sisymbrium L. 1355, 1386 acutangulum DC. . 1388 alliaria Scop. . . . 1-490 allissimum L. . . . 1387 amphibium L. . . 1368 arenosum L. ... 1383 aastriaciim Jcť/. . . 1388 Columnae L. . . . 1388 Loeselii L 1388 murale L 1394 nasturlium aquat. L. 1385 obtusangulum Hal. 1396, Portsch . 1395 officinale Scop. . . 1389 orientale L 1388 palaslre Poli. . . . 1367 pannonicum Jcq. . 1387 Silvestře L 1367 sinapistrum Crtz. . 1387 sopbia L 1389 stnctissimum L. . . 1387 leiiuiťolium L. . . . 1395 Thalianum Gay . . 1386 Siura L. . . . 1206, 1216 aiigustifoliiim. Hds. 1216 falcaria L 1217 lalifolium L 1216; ^ L 1216 Smilacina Desf. . . 201 bifolia Desf. ... 201 Solanaceac Juss. 328, 773 Solaiium L 773 alatum Monch. . . 11^ dulcamai-a L. . . . 174 v. assimile pyis. Gr. llh cblorocarpum Spěn. 773 humile BeriiÍL. . . 773 minialum Bcrnh. . 774 nigriím P 773 lubci-osnm L. . . . 774 villosnm L)/ik. . . IIA Strana Soldauella L. . 814, 820 niontana IVlld. . . 820 Solidag-0 L. . . 516, 523 alpcslris IV. B. . . 523 canadeiisis L. . . . 524 glabra Desf. ... 523 serotina Ait. . . . 523 virga -Mwvw. L. . . 523 Souchus L. . . 343, 495 alpiniis L 494 arvensis L . . . . 495 aspcr All. .... 496 coeruleus Sm. . . . 494 laevis All 496 v. i)itegrifoli-iis]Vllr. 496 v. lacenis Wllr. . 496 v. triangularis Wllr. 496 oleraceus Aut. . . 496 v. asper L. . . . 496 v. laevis L. . . . 496 palnster L 495 purpureus Tsch. . . 496 uliginosus M. B. . 495 Sorbus Touni. . 857, 860 aira Crtz 860 arioides Michali. . 860 aucii pária L. . . . 861 • v. alpestris Wim. . 861 v. dulcis Kraeť.l. 1496 domestica i^. ... 861 lanuginosa W. K. . 861 lorminalis Crtz. . . 860 Soyera grandiflora Mofin 351 351 80 81 81 80 81 81 81 sibirica Monn. Spargaumin Toum. minimum Fr. . . v. terrestre Clk. . ramosum Hds. simplex Hds. . . v. genuinnm P'm. v. fluitans G/en. Spartiurascoparium Z. 1123 Specularia Hcistr. 332, 340 speculum A. DC. . 340 Spergula L. . 1311, 1317 arvensis L 1318 maxima Boh. . . . 1318 Morisonii Bor. . .1318 XLIX Strana nodosa L. . . . . 1819 peulanclni Aut. 1318, L . 1317 sag-itioides L. . . . 1319 saliva Bou. . . . . 1318 subiilaia S//i. . . . 1320 vcmiilis \V//d. . 1318 vulgaiis Bou. . . 1318 Spergularia Pers. 1311, 1316 oampeslris Ascňr. . 1316 niarginata AV/. . . 1317 malina Bes. 13 IT LeM. . . . ' . 1317 media Fers. . 1317 nibra Pres/. . 1316 v. glabra Kab. . 1316 šalina Presl. . . 1:^6 Spinacia Toum. 289, 293 inermis Much. . 293 oleracea L. . . . 293 spinosa Much. . 29:^ Spiraea L. . . . 862, 863 aruncus h. . . . 864 chamaedrifol. L . 864 lilipcndula L. . . 866 opulifolia L. . 863 saliciíolia L. . 864 ulmaria K. . . . 865 v. deiiudata Pre si. 865 v. discolor Nlr. Č/k. 866 Spirantlies Rich. í 212, 215 auluninalis Rich. . 215 Stacliys L. U9, 705 'alpina L. . . . . . 705 ambig-ua Srn. . . . 707 annua L. . . . . . 707 arveiisis L. . . . . 707 gernianica L. . . . 705 palustiis Aií/. 707 ; L. 706 v. petiolata Clk . 707 v. sessilis C/k. . . 707 v. umbrosa Č/k. . 707 recta £, 708 silvatica L 706 silvat. Xpal"sl''' ■Sc/id. 101 Htaphjiea L 1257 pinnata L, .... 1257 8taph,ylleaceac Bart/. 839. 1257 Strana Statice armeria L. . 813 clongala Host. . . 813 Hteinmannia aMiea Op. 305 Stellaria L. . . 1312, 1328 Boraeana 'Jord. . . 1330 Frieseana Ser. . . 1330 glauca IVith. . . .1331 graminea L. 1331 ; p/ L.\ 1331: y L. 1331 holostea L 1330 longifolia /'/-. . . . i:'.B0 media Cyril . . . .1329 noglecta Wh. . . . 1329 nemorum L ... 1328 pallida Pili- . . . .1329 palustris Elir/i- . . 1331 uliginosa Muri\ . . 1331 viscida M.B. . . . 1324 Stellateae L. . . 326, 608 Htellera L 818 passerina L. ... 318 StenopIiragiMii C/^- 1355, 1386 Uialianiim č/k. . . 1386 Stipa L 83, 92 capiliatu L 93 Gratiana Stev. ... 92 v. pctinatoga//ica Č/k. 92 Joamiis C/k. ... 92 pennata L 92 StratÍDteae End/. . 210 Stratides L 210 aloides L 210 Sti-eptopus Ricli. 186, 201 ample-Klíolius DC. . 201 Struthiopteris WJd. 32, 50 gernianica W//d. . 50 Suaeda .Fork. . 290, 301 niarilima Dum. . . 301 Sturraia Rdib. . 212, 214 Loeselii RcJib. ... 214 Succisa Vai//. . 596, 600 pratensis Mnclt. . . 600 Swertia L. . . . 119, 780 pcreiinis L 780 Sympliytuin L. . 790, 805 liohemicum Schindt. 806 oHicinale L. ... 805 v. vu/garc Č/k. ,. . 805 tubcrosnni L. Syringa L. . persica L. vulgaris L. Strana . . 806 809, 810 . . 810 . . 810 Tamariscineae Desv. 842, 1351 Tamarix germanica L. 1351 Tauacetiini E. . 517, 544 vulgare L 544 Taraxacum Ha/. 343, 501 cornicnlalnm A'//. . 502 dens leonis Desf. . 502 dissectum Tsc/i. . . 502 leplocephalum Rc/ib. 504 ofllcinale W/g. . . 502 palustre DC. . . . 503 serolinum W. K. . 503 vulgare Sc/irnk. . . 502 Taxus Touni. ... 65 baccata L 65 Tessdalia nndicaulis R. Br 1358 Terebiutliaceae DC. 839, 1200 Tetragonolobus Riv. 1120, 1151 sililiuosus Rotil. . .1151 Teucriuiu L. p. . 649, 718 botrys L 718 719 718 720 719 720 chamaedrys L. chamaepilys L. luonlanum L. . scordium L. snpinum Jcq. . Thalictťum L. 1414, 1418 angustiíbliui« Jcq. [L. p.) 1422 angustissimum Crutz. 1422 aquilegifolium L. . 1418 v. integratum Cdg. 1418 collinum W//r. . . 1420 flavura L 1421 flexuosum Bernli. . 1420 foetidum L. ... 1419 gallioides Pres/. . 1422 Jacquinianuni Koch. 1420 laserpitifolium W//d. 1421 minus Jí-í?. 1420; L. 1419 v. majtis Crnt:i. . 1419 v. si/vaticum lioc/i. 1419 Strana V. virens IVllr. . 1419 moiilaiium IVllr. . 141*> silvalicLim Koch. . . 1420 simplex L 1421 slenophyllum IV. Gr. 1422 lonuifoliuin Stú. . .1421 Tliesiura L 320 alpinum 3J2 divaricatum Jau. B21 hnmile Va/i/. ... 321 inleimedium Schrad. 320 linophyllum L. p. . 320 montanum Wiin. n. Ehr 320 pralCDse Elir. . . . 322 ramosum Hayu. . . 321 Thlapsi I.. . . 1353, ]35() alpeslre L 1357 arvense .Z. 1366 bursa pasloris L. . 1363 campestre L. . . . 13()0 ťoerulesceiis Presl. \'6hl uioiilaiuuu L. . . . 1358 peifolialum L. . . . 1357 Thrincia Rth. . 343, 507 hirsula Rth. ... 507 Leysseii WUr. . . 507 Thymelaea arveusis Lmk 318 Passerina Goss. et Genu 318 Thjmelaeaceac Ad7is. 243. 318 Thyiuus L . . . 648, 685 aciuos 1^ 694 alpeslris Tsch. . 690, 694 alpinus Fresl. . . . 690 aiiguslifolius /'í;/'^. 685, 686 angiislissimus //■ Br. 687 aienaiius Bernh. 686, 689 austriacus Bernh. . 687 l)adensis H. Br. 693, 694 brachyphyllusC/.687, 688 v. latifrons H. Br. 688 caespitosiis Op. . . 693 calvilVons Borb. ct Br 687. 688 carpalicus člk. . . 694 chamaedrys Aut. p.p. 691; /'/-. . . 690, 691 cilialLis Op 692 Strana I ciiiosiis H. Br. . . 692 j eoneolor Op. . . . 691 v. longistylus Op. 691 decumbeiis Bernh. . 687 Eiseiisteinianus Op. 689 eliiptirus Op. . . . 687 v. i:;enui7ius . . . 687 v. Kallmiinzeriaiius Op 687, 688 elongaUilus H. Br. 688 ericelorum Wim. . 685 Hackelianus Op. . 688 hiiliis W. .... 692 Immifusus Bernli. . 1468 v. hirtiis Ob. Fl. . 692 v. origaniýoliiis Rchb. 694 iiilennpliis H. Br. . 686 Kosleicckyaiius Op. 688 iaiuiginosus MUL . 687 v. genuiriiis . . . 687 v. Kal Imiinzerianus Op 687 liiicarirolius li'. Gr. 688 Líivyaniis Op. 685, 687, 689 Luvyan.Xlíinugiiiosus 687 iiiacrophyllus Rchb. 694 Marschalianus Aut. p. p. 686 ; IV I Id. 689 v. bracteatus Op. . 686 v. gemiinus . . . 686 v. nonnalis . . . 686 v. serpens Op. . . 686 v. stenophyliiis Op. 686 iDontaniis W. K. . 689 iiiimmiilarius F/ek et Uechtr 694 odoralissimiis Aut. p. p 687 ovaUis Milí. . . . 690 parvifolius Op. . . 692 pilosus Op 687 pinilolins Aut. p. p. 687 piaeco.x Op. . 692, 1468 v. genn-itnis . . . 692 v. oblongifolius Op. 692 pulegioides Lang. . 690 Rcineggeri Op. . . 693 Rnchelianus Člk. . 694 sorpyllmn v. nummu- larms J^ang. . . 694 Strana silvestris Schreb. . 691 sparsiflorus H. Br. 686 spalbulalus Op. . . 692 siibcilraliis Schreb. 691, 692 v. parvijlorus Op. 691 subcilrai.o )k^ Lovyaiuis H. Br 692 siibcilralo X (spathulatuí-) piaecox H. Br. . 693 sLidcticus Op. . . . 693 villosissimus H. Br. 688 Tliysselivioi palusu-e Hojjm 1235 IMiuii Sprg 1235 Tiiia L 1286 acumiiiala Op. . . 1286 americaiia L. . . . 1287 argeiilea L . . . .1287 ouropaea L. p. . . 1286 grandiflora Ehrh. . 1286 inlermedia DC . . 1286 mioropliylla Vtiit. . 1286 parviiolia Ehrh. . . 1286 paivifolio — giandifolia Bayr 1286 plalyphylla Scop. . 1286 v. cuculata Cik. . . 1286 v. glabrata C/k. . 1286 v. laciniata Cik. . 1286 ulmifolia Scop. . . 1286 Tiliaciae Juss. 841, 1286 Tillaea a(|(ialica L. . 851 piosliala Síhrnk. . 851 Tofieklia Hds. . 204, 206 caliculala Wahl. . 206 Tordyliuni L. . 1208, 1236 aiilliriscus L. . . . 1242 lalifolium L. . . . 1242 luaximum L. . . . 1236 Torilis Adns. . 1210, 1242 anlhriscus Gdrtn. 1244 Gm 1242 hclvclica Gm. . . . 1242 inlosla Hojfm. . . . 1242 liichosporma Saut. . 1242 Torraeiitilla erccta L. 870 rcpiaiis L 871 Tozzia Mich. . . 727, 728 alpina L 728 Trago^pogou L. . 344, 510 LI Strana lliajur Jcq 511 lainor Fr. . . . . 511 orienlalis Z,. ... 510 piateiisis /.. 510; Tsc/i. herb 510 v. micratithus ]Vi»i. 510 Tc^gus Halí. . . . 83, 88 racemosus Des/'. . . 88 Trapa L 1201 nalaiis L 1201 Trapaceae £. Mey. 837, 1201 Trichera Sdírad. 590. 598 arvensis Schrad. . . 598 campestris Bes. . . 599 inlegri folia ÍF. Gr. 599 silvatica Sch/d. . . 599 p. drymcja HeiiJ]'.. 1464 Trieiitalis Rap. . 814, 819 cuiopaea L. ... -819 ■Triloliiim Toum. 1120,1139 agrarium Poli. 1139, L. p. . . . 1139, 1140 alpeslre L 1145 v. bicolor Rclib. . 1146 arenivaguiu Jord. . 1144 arvense L. . . . .1144 . aureum Poli. ... 1 140 eampestrc Schrb. .1139 dentaluiu W. K. . .1338 elegaiis Aut. . . .1142 liliformc Kol-//. . .1139 fragifeium L. . . .1143 hybridům L. . . . 1141 v. parviflorum Člk. 1142 v. prostraiícm Sond. 1142 inearnaliun L. . . 1145 macroriliizum W.K. 1137 medium Li 1147 meliol. olF. « 1138 /?. L 1138 minus Koch. 1140, Relh 1139 moiuanimi L. . . 1142 ochioleucum //ds. 1147 paluslro W. K. . . . 1137 parvifloram Ehr. . 1141 pratense L 1148 procumbons Poli. 1139 Schreb L140 Strana proslialum Sond. . 1142 lepens L. . . 1142, 1143 lubens L 1 146 spadiccum L. . . . 1140 ř>tiopens Crl:.. . . . 1140 striatum L. . U41, 114+ silicium L. . 1136, Schrb. . . . . .1141 'Trig-locliiii Riv. . 206, 207 palushc /. 207 Trigouella L. 1120, 1136 cocrulea Ser. . . .1136 loeiium graecum I^. 1136 moiispeliaca L. . . 1136 Trinia //ojm. 12Í07, 1221 glauca Dum. . . .1221 Kitaibílii M.B. . .1221 vulg-aris DC. . . . 1221 /rriodiadecumbens/^.^y. 109 Tripoliiim vulg. N. . 520 Trisetuui Pers. . 85, 109 pratense Pers. ... 109 v. alpestris Nlr. . 109 Triticum Tourn. . 83, 134 eaninum L. 136 glaucum Desf. . . 135 intermedium Host. . 135 poloiiicum L. . . . 134 repens X 135 v. aristatum Bolí. 135 v. vulgare Doll. . 135 turgidam L. . . . 134 villosum Hackl. . . 135 v. caesium Presl. . 135 vulgare Vili. ... 134 Tťollius L. . 1415, 1442 europaeus L. . . . 1442 v. hiimilis Crtz. . . 1443 Tulipa Tourn. . 185, 186 silvestKis L 186 Tunica prolifera Scop. 1297 Turgenia HoýJ. 1210, 1241 laliíolia Hoj/. . . . 1241 Turritis Bil. . 1355, 1379 glabra L 1379 biisula L 1380 pauciflora Grim . . 1379 /lussilago Tourn. 518, 566 alba Hop. . 565; L. 565 Strana alpinu L 565 farlara L 566 hybrida L 564 pelasites Hop. . . . 564 Typha Touni. . . 80, 81 ;unbigua Soud. . 82 angiistifolia B. . . 82 lalifolia B. . . . 81 media Poli. . . 82 .Typliaceae Juss. . 70, 80 Uiex B. . . .111?, ,1122 europaeus B. . . 1122 Ulraaceae Mirbl. . 243, iá85. Ulmaria peulapcta a Gilb 865 lilipendula A. Br. 866 Ulmus Tourn. . . .285 campestris Aut. 286 B 286 ciliata Elirh. . . .285 effusa Wlld. . . 285 glabra MUL . . 286 montaua Stnth. 286 peduncidala Poug. .285 suberosa Ehr li. . 287 UmbelUferae Juss. 838 1205 Urtica Touni. . 287, 288 dioica B 288 v inicrophyllaHausvi. 288 v. subinennis Ueclil r. 288 urens B 288 Urticaceae Bndl. :í43, 287 Utricularia B. . . 811 iutermedia Hayn. 813 miuor B 813 neglecta Behm. . 812 vulgaris B. . . . 811 Vaccaria Medik. 1294 ,1296 parviflora Much. . 1296 pyramidala TI. ^V . 1296 Vaccluiuni B. . . 641 myrtillus B. . . . 641 oxycoccos B. . . 643 uliginosum L. . . 642 vitis idiiea B. . . 642 Vaillailtia criu'i:il;i B 624 glabra B. ... 620 Lil Strana Valen auii L. ... 602 anglisti folia Tsch. . 6*^^ dioica L (304 v. simplicifolia Kckb. 605 603 605 606 606 602 605 603 605 exaltata Mik. . . inlermedia Va/i/. locusta « olil. jL. montana L. . . . officinalis L. . . polygama Bess. . sambucifolia Mži. siinpliftifolia /Caó. liipteris L 605 Vaierianeae DC. 32(), 602 Valeriauella Jonm. 602, 606 auricula DC. . . . 606 carinala Ložs. . . . 606 dentata Po//. ... 607 Morisonii BC. . . . 607 olitoria L 606 rimosa Bas/. . . . 607 Veilteiiatia avcnacea A'''/- ." . . . 85, 105 Veratrum £. . . 204, 205 album L 205 Lubclianiim Benili. 205 Verbascuni L. . 739, 760 adu lit lilium Koch. austriacum Scho//. blallaria L. . . . Brauniauum IVir/g. collinuni Schrad. cuspidatum Schrad. iiitermedium Rup. lanalum Schrad. . lychriitis L 765 lyclin. X austriacum ^Č/k.) .... lychn,X phociiicum Monchii Schz. . Neilreichi Reich. nigrům L. .... 760 nigr.Xauslriac. Rch. 768 nigr. X blaltaria Rup. 768 nigr.X orienlalc N/r. 768 ' orientale Au/. . . . 767 phlomoides L. . . 760 phlom. X austriacum {N/r.j 761 763 767 769 763 764 763 768 768 765 765 765 761 Strana phlom. X lyclm. Bisch. 761 phloni.X»iginni Eng/. 762 phlom.XorienlaleiV/r. 762 phloni-X^peciosum Ob 761 phoeniccum L. . . 768 pboeiiic. X austriacum Reich 769 phoenic. X orientale Reich 769 ramigenim L/i. . . 763 Reissekii Kei-ii. . . 76i rubigiiiosum IV. K. . 769 v. orien/a/i/orme Fm. 769 Schmidli A. Kem. . 766 Schottianum Schrad. 1%1 Schraderi Mey. . . 763 speciosum Schrad. . 766 species. X íiustiiacum N/r 767 specios.Xlychnilis(9í^. 766 specios.Xoiient. N/r. 767 thapsiforme Schrad. 762 tliapsif. X lychnitis Sciiied. 763 ' thapsif. X iiigrum [ Sciiied. .... 763 { thapsoides Hoši. . . 766 thapsus L 763 v. genuiniim Ó/^- . 'íďS v.semidecur/ensČ//c. 764 tiiapsus G. Mey. . 7i)2 thaps. X austriacum 764 ■ thaps. X nigrům Sc/iied. .... 764 ] thaps. X orienlalc Jura/z 764 Thomaeanum IVir/g. 764 Verbena Toum. . . 647 1 officinalis L. . . . 647 '■ VerbenaceaeJ/Arj^. 327, 647 Veronica L 739 ' agrestis L 749 v. parvi/Iora N/r. | 748, 749 I v. grandijlora N/r. 749 aiiagallis L 740 v. /i /nos a N/r. . . 740 | v pai/idijlora Č/k. . 740 v. rosea Duc. . . . 740 I anagalloides Guss. . 740 - aqualica Bernh. . . 740 | Strana arvensis L. . . . . 746 austriaca L. . . . . 743 beccabuiiga L. . . . 739 Bellardii A//. . . . 747 bellidioides L. . . 745 Bu-\baumii 'leii. . . 748 chamaedrys L. . . '742 dentata Selím. . . 743 didyma Ten. . . 749 liederaefolia L. . . 750 v. gemiina C/k. . 750 laliíolia Ant. . . 742 longifolia L. . 744 monlana L. . . . 741 ocymifolia Th. . 747 officinalis Z.. . . 742 opaca Fr. . . . 748 persica Poir. . . 748 polita Fr. . . . 749 praeco.x A//. . 747 prostrata L. . . . . 743 scutellata X. . . . 740 serpyllifolia L. . . 745 spicala A, . . . . 744 teucrium L. . . . . 742 Tournefortii Gm. . . 748 Iriloba Op. . . . . 750 triphyllos A. . . . 747 věrna L . . . . . 746 viscosa Ki/. . . . 747 Viborgria acmella Rl nii. 535 Viburnum i.. . . 6 28, 634 lantana L. . . . . 632 opulus L. . . . . 632 v. roseuDi L. . . . 632 Vicia L. . . .112 % 1159 angustifulia Roth. . 1161 cassubica L. . . . 1165 cracca L . 1167 v. teuuifo/ia Tsc //. 1166 dumetorum L. . . . 1163 faba L . 1159 hirsuta Koch. . lathyroides L. . monanlha Desf. narbounerisis A. pannouica Crntz. pisifiiimis A. . polyphylla Koch. 1168 1160 1169 1160 1162 1164 1168 uu Strana sativa Z 1160 v. varii foli a Xlr. . lltil seg-etalis Tli. . . .1161 sepium L 1163 silvatica L 1165 sordida W. K. , .1162 lenuifolia J?o//i. . .1166 Ictraspernia Aíncli. . 1168 vaiia Host 1108 villosa Roth. . . . 11(57 Villarsia nymphao- oides Vnt. ... 780 Vinca L 807 minor /> 807 Vincetoxicum Mnch. 808 album Asciir. ... 808 oincinale Ahicli. . . 808 Viola L 1335 aeaulis IV. Gr. . . 1344 alba Bes 13;i7 ambig-na W. ct K. . 1338 arenaria DC. . . . 1343 v. albiflora Wsl>. . 1343 v. Hladila .... 1343 v. nipestrix .Schm. 1343 v. violacea .... 1343 aivensis Murr. . . 1348 Belkei Richt. . . . 1341 binoia L 1347 canina L 1344 v.ericetonim Schrd. 1344 v. flavicornis Srn. . 1344 v. lucorum Rchb. . 1344 canin. X silvalica . 1345 colliiia Bes 1337 cyanea Člk 1337 dubia Wsb 1341 fílalior Fr 1347 epipsila Led. . . Strana 1336 foliosa Cli. . . . 1340 grandi floia //ds. . 1349 g-ymiiocarpa Jank. 1338 hirta L 1339 v. pseudoambigua Wsb 1339 v. rezwluta Rit seli. 1339 hirta Xodorata Wsb. 1340 hybrida Schiir. . 1340 lactea Aut 1346 kitea Sm 1348 Merkensteinensis ř/\r/^.1339 mirabilis L 1340 monlana L. 1345 ; Presl. 1347 / major 1345 /. miiior 1345 odorala Z 1336 v. albijiora . . . 1337 v. lilaciiia Rossm. . 1337 v. pleni/lora . . . 1337 odorat.X('o"in'i Hal. et Br 1339 Opizii Knaf. . . . 1338 orophila Wsb. . . 1343 paliistris L 1335 parvula Op. ... 1338 permixta Jord. . . 1339 persicifolia Aut. (Schk p) 1347; Schreb 1346 |)ratensis M. et K. . 1346 pil milá Chaix. 1346; Schur. h 1344 Strana 1348 1336 1339 1341 1341 Riviiiiana Rchb v. falax Clk. Riviiiiana X "i'' Rupii Rchb. 1341 1342 •abilis 1343 1346 saxalilis Schm. I scanica Fr. . . i sepiiicola Jord. I silvalica Fr. silvat. X Rivinian I silvat. X •iieiiaria I Bethke . . . .1343 j silveslris Rtt., Kocli. I 1341, 1342 ! v. macraníha W.Gr. \M2 stagnina L 1340 stricta Horn. . . . 1340 sudetica Haenk. . . 1349 tiicolor Z 1347 v. vulgaris Koch. . 1348 Wettstcinii Richt. . 1341 Violaceae DC. 842, 1335 Viscaria Rohl. 1294, 1303 vulgaris Rohl. . . . 13()3 Viscuni L 323 album L 323 Vitis L 1255 vinifera L 1255 Vogelia paniculala Hoi-n 1371 Woodsia R. Br. . . 32 hyperborea R. Br. . 36 ilvensis R. Br. . . 36 Xantliium Z. ... 340 spinosum L,. . . . 341 strumarium L. . . 340 Xerauthenitim L. 569, 595 anmmm L 595 radiatum L?nk. . . 595 Zauichellia L. . . . 73 paluslris L 73 Zea Z 82, 87 mais L, 87 Garden Library QK 320 .F68 dil 2 gen Formanek, Eduard/Kvetena Moravy a rakous 5185 00109 0164 m #r7^/,^.H -