(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Children's Library | Biodiversity Heritage Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "Archiv pro lexikografii a dialektologii. čís. 1-"

Google 



This is a digital copy of a book that was prcscrvod for gcncrations on library shclvcs bcforc it was carcfully scannod by Google as part of a projcct 

to make the worlďs books discoverablc onlinc. 

It has survived long enough for the copyright to cxpirc and thc book to cntcr thc public domain. A public domain book is one that was nevěr subjcct 

to copyright oř whose legal copyright term has expircd. Whcthcr a book is in thc public domain may vary country to country. Public domain books 

are our gateways to the past, representing a wealth of history, cultuie and knowledge thaťs often difficult to discovcr. 

Marks, notations and other maiginalia present in the originál volume will appear in this flle - a reminder of this book's long journcy from thc 

publishcr to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken stcps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing lechnical restrictions on automated querying. 
We also ask that you: 

+ Make non-commercial use ofthefiles We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personál, non-commercial purposes. 

+ Refrainfivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition oř other areas where access to a laige amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each flle is essential for informingpeopleabout this projcct and helping them lind 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are lesponsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can'l offer guidance on whether any speciflc use of 
any speciflc book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be ušed in any manner 
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the worlďs information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps rcaders 
discovcr the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through thc full icxi of this book on the web 

at |http: //books. google .com/l 



■3^91. "70 Q4_) 



I 



HARVARD 
COLLEGE 
LIBRARY 



I 



^■S9 I . 



'^0(ýj^ 



HARVARD 
COLLEGE 
LIBRARY 



r 



\ 



I 



\ 









1 

v 



ARCHIV 



' f> 



1 ^^ PRO 



LEXIKOGRAFII l DIALEKTOLOGII 



VYDÁVÁ 

ni. TílÍDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAÉB FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNl' 



ČÍSLO 4. 

TftETÍ PŘÍSPĚVEK K ČESKO-NÉMEGKÉMU SLOVNÍKU ZVLÁŠTĚ 

GR AMM ATICKO-FR ASEOLOGIGKÉMU. 



m 



HARVARD 

UNIVERSITY 

LIBRARY 



V PRAZE. 

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY, 

SLOVESNOST A UMÉNÍ. 

190e. 



PUBLIKACE 

III. TŘÍDY ČESKÉ AKADEMIE POSUD VYDANÉ. 



ROZPRAVY. 

ROČNÍK I. 

Čís. 1. Dr. ^an Kvilala. Nové kritické a exegetické příspévky 

k Vergiliové Aeneidě Cena 

» 2. Adolf Patera. Jana Amosa Komenského korrespondence. 

Cena 
» 3. y. Truhlář, Počátky humanismu v Čechách. . . . Cena 
» 4. Robert Nováky Grammatícká, lexikální a kritická pozorování 

u Velleja Paterkula Cena 

» 5. Dr. ym Polívka. Kronika o Bruncvíkovi v ruské litera- 
tuře Cena 

ROČNÍK 11. 
» 1. Dr. V, Mourek. Syntaxis složených vét v gotštině. Cena 

ROČNÍK III. 

» 1. Dr. Jan Kvilala. Bádání v oboru skladby jazykův indp- 
evropských. Část I Cena 

» 2. Robert Novák. Mluvnicko-kritická studia k Liviovi. Cena 

» 3. Vavřinec Josef Dušek. Hláskosloví nářečí jihočeských. 
I. Část : Consonantismus Cena 

» 4. Josef Truhlář. Humanismus a humanisté v Čechách za 
krále Vladislava II Cena 

ROČNÍK IV. 
» 1. Ferdinand Menčik. Příspěvky k dějinám českého divadla. 

ROČNÍK V. ^^"^ 

1 . Dr. Jan Kvilala. Kritické a exegetické příspěvky k Pla- 
tonovým rozmluvám. I. Faidros, Gorgias Cena 

ROČNÍK VI. 

» 1. Josef Zahradník. O skladbě veršů v Iliadě a Odyssei. Cena 

» 2. Vavřinec Josef Dušek. Hláskosloví nářečí jihočeských. 
IL Část: Vokalismus Cena 

» 3. Dr. Jan Kvilala. Kritické a exegetické příspěvky k Plato- 
novým rozmluvám. II. Protagoras. Symposion. . . Cena 

» 4. Ignác Hošek. O poměru jazyka písní národních k místnímu 
nářečí Cena 

ROČNÍK VII. 
» 1. Jan Loriš. Rozbor podřečí Hornoostravského ve Slezsku 

ROČNÍK VIII. ^^"^ 

» 1 . Ignác Hošek. Nářečí českomoravské. Díl I. Podřečí polenské. 

ROČNÍK IX. ^^*^* 

» 1. Vcnjř. Jos, Dušek. Kmenosloví nářečí jihočeských. Cena 
» 20. Dr. Václav Vondrák. Studie z oboru církevněslovanského 

písemnictví Cena 

» 21. Ignác Hošek. Nářečí českomoravské. Díl druhý: Podřečí 

polnické. I. 1. Mluvnický nástin ' Cena 

» 22. Ignác Hošek, Nářečí českomoravské. Díl druhý : Podřečí 

polnické. II. 2. Ukázky podřečí Cena 



3 K — h 



3 . 


> 60 > 


— I 


> 80 > 


1 . 


> 80 • 


2 > 


► 80 . 


6 > 


40 . 


4 i 


> 80 > 


4 . 


► > 


1 > 


\ » 


3 < 


. 20 . 


2 > 


. 60 . 


7 . 




2 > 
1 . 
6 1 


> 80 * 


• 40 » 


3 


► 40 . 


1 ' 


. 50 . 


2 


> 60 > 


1 > 


► 50 . 


3 « 


. 20 . 


2 > 


. 70 . 


2 ' 


► 70 . 



ARCHIV 



PRO 



LEXIKOGRAFII a DIALEKTOLOGII 



VYDÁVÁ 

m. TílÍDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAÉE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VÉDY. SLOVESNOST A UMÉNÍ 



číslo 4. 

TftETÍ PftíSPÉVEK K ČESKO-NÉMECKÉMU SLOVNÍKU ZVLÁŠTĚ 

GR AMM ATICKO-FRASEOLOGICKÉMU. 






V PRAZE. 

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY,' 

SLOVESNOST A UMÉNÍ. 

190e. 



I ^ 







TRETl PMSPÉYEK 



K ČESEO-NĚMECKĚlfn 



LOV 






ZVLÁŠTĚ 



GMMMATICIO-FRASEOLOGICKÉMU, 



SESTAVIL 



FBAKTIŠEK ŠT. KOTT. 



Jt 



V PRAZE. 

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY, 

SL0VESN06T A UMĚNÍ. 

1906. 



z:^ 



Titkem ALOISA WIESNERA v Prase, , 

knihtiskaře České Akademie cisaře Frantilka Josefa pro vCdy, slovesnost a nniSnl. I 



DOSLOV. 



Látka y tomto třetím Přispěvkn uložená sebrána jest skoro výhradně 
z knih. Sbírána byla hlavně slova neznámá nebo málo známá, ale i známá, 
nebyla- li posud v Slovníku zaznamenaná. Z těch, která v mém Slovníku 
(a v Dodatcích a v prvních dvou Příspěvcích) již jsou otištěna, opakována 
json hesla jen taková, ku kterým jsem mohl připojiti nějaký zvláštní tvar, 
posud nedoloženou nebo málo doloženou vazbu, nějaký lepší, hlavně starší 
doklad, nový význam některého slova nebo výklad, další frase, pořekadla, 
přísloví atd. 

Kde jsem nemohl podati obšírnějšího výkladu některých slov, aby 
Slovník nevzrostl na malý Slovník naučný, tam jsem, jako již dříve, ukazoval 
aspoň k pramenům, kde se čtenář může dočísti zevrubnějšího poučení. Sr. 
díl L str. VL odstavec 5; Komenský (týdenník vy chovatelský). 1885. str. 604. 

Proč Dodatků jest tak mnoho, vyložil jsem již v Předmluvě k I. dílu 
na str. V. a YL, v Doslovu k VIL dílu str. L a IL a v Komenském 1885. 
604. Po Dodatcích vydány jsou ještě tři Příspěvky s dalšími menšími Do- 
datky na konci každého Příspěvku, sebranými za tisku samých Příspěvků. 
Větší počet těch lze vysvětliti tím, že jsem déle žil, než jsem očekával, 
a že vydávána byla pořád nová díla, z nichž jsem mohl novou, dobrou látku 
vybírati, přibíraje vždy ještě i některá starší díla, pokud mi čas k takové 
práci ješí^ stačil. 

Sebranou lexikální látku mohl bych věru ještě rozmnožiti, ale potom 
by se jednak počet Příspěvků příliš zvýšil, a jednak nedovoluje mi můj 
pokročilý věk a nevalné zdraví doufati, že bych nějakou větší práci ještě 
dokončil. A práce neukončené jsem zůstaviti nechtěl, maje na mysli slovenské 
přísloví: „Kto porad len hrabe, nemá kedy viazaf" (Sbor. slov. VIII. 87), 
a osudy neuveřejněných prací jiných mužů, v poslední době prací prof. 
Ign. Maska. 

Než i ty sbírky, které jsem pořídil a vydal, svědčí zajisté o veliké 
bohatosti a o zdárném vývoji naší řeči. 

Vydávaje tento třetí a poslední Příspěvek k svému Slovníku poříze- 
nému hlavně širšímu publiku (sr. Komenského 1885. 604. 1. odstavec) 
doufám, že se i jím zavděčím mnohému čtenáři, který takové práce potřebuje 
a jí i užívá, a zvláště budoucím vydavatelům většího českého Slovníku. 

Ukončil jsem po čtyřicetileté práci — věnoval jsem jí celou polovici 
svého života — dílo dosti rozsáhlé a obšírné, máf stránek XXIL 10192, 
seznamy pramenů v to nepočítaje, jež vyplňují str. 24. 

Jungmannův Slovník má stránek 4689. Sr. Doslov v VIL díle str. VL 
odstavec druhý. Z něho nebylo do Dodatkův a Příspěvků přibráno nic. 



Zmínil jsem se o práci prof. Ign. Maika. Ten zůstavil po sobě obromný 
lexikální a grammatický materiál, jejž jen z části npravil a z části ještě 
menái tiskem vydal. Sestavilf několik Slovníků neůpln^cb, bodlaje svým 
časem je doplniti, a mnobo jiné grammatické látky nezpracované. 

Po jebo smrti koupila jeho literami pozůstalost III. třída České akademie 
císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a nměni, a nložila ji v knihovně 
Musea království českého. S povolením třetí třídy České akademie nžil jsem 
tohoto pokladn sbíraje látkn k tomuto třetímu Příspěvku. Vybral jsem však 
látku jen z některých Slovníků, a to jen hesla, kterých jsem posud ve svém 
Slovníku, v Dodatcích a Příspěvcích neměl, a připojil k těmto heslům 
z pravidla vždy jen jeden doklad, ačkoli bývá u mnohých hesel dokladů 
více, abych z cizí práce netěžil příliš mnoho. Hesel, která ve Slovníku 
již mám, nepřibíral jsem z Maškových Slovníků ani tehdy, když jsem měl 
k nim mladší doklady než Mašek. 

Prameny, z kterých jsem hesla s doklady z Maškových prací vybral, 
poznamenal jsem na konci Příspěvku v seznamu užitých pramenů hvězdičkou. 

Aby i jiní zvěděli, který materiál neúnavný pracovník proí. Mašek 
zůstavil, dovoluji si zde jen krátce podotknouti, že sbírky jeho děliti lze 
ve dvě hlavní části, jedna obsahuje látku znamenitého obsahu ve 182 svazcích 
nestejně velikých, druhá pak Slovníky uložené ve 20 krabicích 58 cent. 
dlouhých a ve dvou krabicích kratších. Vyčerpaných pramenů uvádí Mašek 
1034. Zevrubnější popis obou částí viz ve Věstníku České akademie Xlli. 
491.— 493. 

Z Gebaurova Staročeského slovníku (A — Mat) a z Bartošova Dialektic- 
kého slovníku moravského^ vyd. v let. 1905. a 1906., vybral jsem faké jen 
ta hesla, kterých jsem ve svém Slovníku a v Dodatcích a v Příspěvcích 
neměl, a to jen sama hesla a jejich význam, necituje dokladů v jejich 
Slovnících k heslům připojených, ukazuje stran této věci k Slovníkům samým. 

Pan prof. A, Dohnal dal mi 206 cizích slov vybraných z rozličných 
novin. — Pan prof. Kar, Regál zaslal mi velikou sbírku slov alfabeticky 
sestavenou, celkem asi 5800 slov, z nicbž jsem vybral a užil slov 1109. — 
Můj syn Max dal mi velkou sbírku terminů medicínských a výpisky z roz- 
ličných spisů. 

Některé chyby byly opraveny na konci každého dílu, jiné v samých 
Dodatcích a Příspěvcích. 



V Praze dne 16. dubna 1906. 

Fr. Kott. 



A. 



A tpqjka 86 neklade: semo tamo, daleko 
široko, Y zimě ▼ létě, zde onde, ta tam, ve 
dne v noci. Ale někdy přece: Zmftal ko- 
řisti sem a tam. Hol. Met II. 365. (MS.). — 
A »e opakuje. Tu mi BohuSka v to vpadl a 
sstavil mi to a toho mi zpraviti nechce. 
Pflh. Ol 1447. III. 623. f620., 662). - A = 
ano. Podei do divadla? A! Rázné a s za- 
ražením hlaau := toto! ne! U Úpice. Ferd. 
Zedniček. -- A = dle. Osvědčila, Že jest 
byla hotova nČinit prAvo, a Jan pNjemči 
nebyl tam, proto . . . PAh. o). III. 624. Jan 
slihil za p. Lacka, a Škod mi neplni. Ib. 
518. Proč mi nechceS věřiti, a věřífi lépe 
oevěrnémn? Vz Baw. 430. Přicházejí v rú$e 
ovčim, a nvnitř jsú vlci hltaví. ChČ S. 11. 
199b. Vz více ChČ. S. 431. — -a koneovlca 
genitiou »g, u jmen mSit, U města Wasser* 
bnrka. Tk. XII 140. Zmocnil se města Sat- 
mara. Ib. 152. Do Aui^ibarka. 164, 178. 
Vilém z Grampacba 181. Do Speyera. 199. 
Do Žebráka dojel. 200. Do Normberka. 202. 
Do Krumlova. 270. Z Wartenberka. 274. 
Z Fflrstenberka. 349. - Do Tyrolu. Ib. 147., 
172. a j. Od Físka (m. od Písku). Ib. 193. 
a j. — -a přípona: děda, Ondra, Pepa, ple- 
ticha, udata. Vz DSk. Km. 7. 

Á se ▼ horalském nářečí na Slov. (v Orav- 
sku) mění v o: mám — mom, voják — vo- 
jok (z pravidla); kde přechází v ia^ mění 
se tam v on: čiastka — čonstka. Sb. si. 
1901. 179. 

AbiženstTi a obiSenetvi. Pflh. o1. (Mš.) 

Abluce, e, f, lat. =: rnyH, umytf. Lobk. 8. 
Vz Ablnice. 

^ Abrabam. Už se chystá k A- mu (k smrti). 
Ces. 1. XII. 486. Isak, Jakub, Abraham, co 
ja něsjim, to ti dam. Slez. Yyhl. II. 257. 

Absolatno, a, n. Čad. 101. 

Aby z= abych. Pes pravil vlku: Aby ne- 
mohl kúsati lidi, ve dne mě okovy trudí. 
Ezop. Baw. 2686. 

Aeagin, n, m, = čisticí látka. KP. X. 118. 

AccedenSy -denta, m., lat. =: za starší 
dobj do r. 1848. gymnasijní žák, který pro 
SVŮJ výborný prospěch byl zařaděn hned 
po praemiantecD. Praemianti byli tří, accc- 
denti 4, bylo-li vAbec tolik vynikajících 

Kott: Dodatky k č6tko*n6m. tlovniku III. 



žákfl, kteří měli veskrz samé eminence. Při 
zkouSce roční byl jsem dokonce accedentem. 
Zvon ní. 634. 

Acetanhydrid, u, m., v lučbě. Ystnk. 
XI. 124 

Acethydroxamoyý. A. kyselina. Ystnk. 
Xíl. 46. 

Acetodibromglukosa, y, f., v lučbě. 
Vstnk. XI. 608. 

Acetoglyeeral, u, m., v lučbě. Ystnk. 

XI. 506. 
Aeetohalogenbydrosa, y, f, v lučbě. 

Ystnk. XI. 607. 
Aeetonylaceton, u, m., v lučbě. Ystnk. 

XII. 58. 

Acetylen, u, m. A. jest plyn bezbarvý, 
průhledný. A. plynný a tekotý. Yz KP. X. 
113. Yýroba a upotřebení ho. Yz ib. 109. nn. 
Jeho vlastnosti a výhody. Yz KP. X 132. nn. 

AcetylenoTý. A. apparát, hořák, osvět- 
lení, plamen, průmysl, světlo, věda, zařízení, 
motor, apparát: kapací, potápěcí, proudový 
či srčkový, utápěcí Či ponořovací, vbazovací 
Či padací, podmáčecí, zaplavovací, přete- 
kácí; a. s plynojemem a bez něho. Yz KP. 
X. 110, 121. A. centrála. Ib. 131. 

AcidbutyromelT, u, m., přístroj ke zkou- 
iení tuku v mléce. Nár. list. 1903. č. 186. 9. 

-ač konc. ve spisech Husových. Yz List 
fil. XXYI. 256. 

Ač. Yz ChČ. S. II. Slovník 1., Baw. 430. 

Aé by uvozuje věty a) podmínkové, b) 
připouStěcí. Yz Baw. 436. 

-aéka přípona: sběračka, schovávačka. 
Yz Dfik. Km 35. 

Ada = snad. Co nám pravíš? Ada pod- 
páliě? Kv. 1901. 126. — Ada pójdemt = 
pravda že, ovSem že fójdem. Sbor. slov. 
YII. 110. 

Adam, a, m. Hra na Adama. Yz Sb. si. 

1902. 71. 

AdamantoTý. XY. stol. Yz. Uč. spol. 

1903. ní. 36. 

Adámek Bob., spis., nar. 1848. Yz Flš. 
Písm. 727. 

Adamité. Yz Čes. 1. XII. 212. 
AdamŮT. Adamova Hora v Orlických ho* 

rach. Irsk. XXII. IBl. 

1 



2 



Additlonálni — Ale. 



Additionálni. A. erb = přidaný. Kol. 
Her. I. 16. 

Additivně. A. se skládati. Vot 218. a j. 

Adeli má vrable v kobeli. Slez. Vybl. II. 
254. 

Adenin, a, m , v lučbé. Vstok. XI. 131., 
XII. 54. 

Adenský. A. král. Milí. 122 a j. 

Adiabatícký. A. pocbod v Inébě, při 
kterém tepla ani nedodáváme ani neodvá- 
díme. Vot 275. 

AdUonk, a, m., = adjunkt. Slez. Vybl. 
U. 291. 

Adjutantura, v, f. Jrsk. XIII. 3. 23. 

Adonay. Zpivajice a. Kat. v. 8467. 

Adoraee, e, f , lat. z= zboHíováni, pokorné 
vxfídvdni úcty. Zvon III. 332 

Adsorbee, e, f, z lat. = zhušfovánf plyoA 
účinkem sil molekulových na povrchu téles 
pevných. Vz Strh. Mech. 663. 

Advokátský. A. taxa. Světz. 1886. 18. 

Aei^yptský. A. nemoc oČni, trachoma. 
Ott. XVIII. 

AeoIŮY. Aeolova harfa. Vz Strh. Aknst. 
277. 

Aeethesologie, e, f., řcc. = nauka o po- 

citelck Mmyilových. Čad. 41. 

Afrogiderit, n, m., nerost. Vstnk. XI. 
835. 

Agar, u, m. == látka ktihovitá, upotře- 
bovaná i v bakteriologii. Ott. I. 425. 

Agariee, e, f. Lék. 1741, vz Schulz 250. 

Agnostka, y, f. = ptniz § obrázkem sva- 
tého, Kmk. Vz Agnnzek. 

Agnuzek, zku, m (hagnuzek) = agnušeh. 
Hauer 10. 

Agrarnéklerikalni banka. Nár. listy. 
1904. 31. 17. 

-ach přípona: palach. DSk. Km. 40. 

Achajanský = achajský (zastar.). Vstnk. 
XI. 668. 

Achajstvo, a, n = Achajové. Msn. II 
176. a j. 

Achamarv v Inčbě. Vstnk. XI. 669. 

Acbaftsky = achajský (zastar.) Vstnk. 
XI. 668. 

Ach rzamů oezka pojdzrie ipaé, tanec v Tě- 
Šinsku. Vz Brt. P. n. 972., 976. 

Ach ja biédna zašmucency tanec v Té- 
fiínsku. Vz Brt P. n. 978. 

Achský. Vz Achenský a MS Slov. 

Achtuňk, u, m. =: otmina. Z obecních 
várek mívá Školní správce svůj a. bez ublí- 
žení. Wtr. v Světz. 1883. 203. 

aj. Dvojhláska aj nepodléhá na sloven. 
Skalicku přehlásce : zajtra, netrhaj, grajcar. 
Vz. Sbor. čes 83. 

A Já dyeky pohledám (tanec). Vz Brt P. 
n. 933. 

-l^da přípona: Suhajda, trajda atd. Vz 
DSk. Km. 22. 

Aj, dobrý vecér (tanec). Vz Brt. P. n. 940. 

AJ, dyz $em já k vám chodivai (tanec). 
Vz Brt P. n. 935. 

-ajna přípona: řezajna. DSk. Km. 15. 

Ajoupový, vz Azurový ví. Přisp. 7. 

AJ §eiii = oi $em. Již. Čechy. MS. 

AJ za tú naiú itodolenkú (tanec). Vz Brt 
P. n 877. I 



-iljzlik přípona: chromajzlík. DSk. Km. 35. 
-ijxna přípona : tlampajzna, drbajzna. 
DSk. Km. 15. 

-ák konc. ve spisech Husových. Vz List. 
fil. XXVI. 258 

Akademism-as, u, m. Nár. listy. 1903. 
3 5. 13. 

Akademid, e, m. = akademický maUf, 
Mor. Čes. 1. XI. 255. 

Akanthes Jakub, spisov. nar. asi 1580. 
Vybl. 33. 

Akcidendni práce v knihtiskárnách — 
drobnější, příležitostné výrobky, které vedle 
novin a vétSich spisA se zhotovují. Ott. I. 
615. 

Akkordický. A. hra Nár. list 1903. č. 
174 3. 

Akkreditiva, y, f, z lat = věricí, po- 
věrovaci lisr, úvěrní list Nár. list 1903. 
3. 17. 

Akkumulátorový. A. společnořt Nár. 
list 1903. č. 124. 5. 
Akkusatiy dvojí. Vz Baw. 430. 
AkramenckeJ. A. nehybo! Ml. Bolesl. 
Čes. I. XIII. 177. 

Akratothermy, pl., f , řec, lázné pro se- 
sláhlé. Nár. list 1903. Č. 148. 16. 

Akribie, e, f., řec. = zewuhnott, správ- 
nost, přesnost^ dokonalott, peíílivost. Vědecká 
a. Osv. 1896. 710. 

Akroamatický, řec. A. důkaz (provo- 
zený jen samými slov}). UČ. spol. 1902. 
IX. 24. 

Akroleinacetal, u, m., v lučbé. Vstnk. 
XI. 122. 

Aksamitnik, a, m. - obchodník t aksa- 
mitem. Kom. Did. 170. — A., u, m. = karafiát 
indijšký, umrlH kvit, Nár. list 1903. 224. 4. 
AksamitoTý. Baw. Ar. v. 2921. 
Akdtajn, akětýn, akitén, m. Slov. A. 
z něm., jantar i achat, které se za sebe za- 
měňovaly. Lbk. 106. Vz AgStein. 
Akštienoyý. A. hora. Baw. B. 2*. 
Aktivita, y, f., lat Optická a. Vot. 74. 
AkTamarinoYý. A. Šperk. Zr. Čer. 14. 
AkYarelloTý. A techuika. Nár. list 1904. 
38. 13. Vz Aquarella. 
Akvisični úsili. Nár. list 1904. 3. 14 
Aki = jaki. Ev. olom. XVI. 
Alanin, u, m, v lučbě. Vstnk. XII. 50. 
Alba, T, f., řeka v Orlických horách, 
Běla, později Novohradská řeka. Jrsk. XIV. 
130.. XXII. 193. 

Albieri Pavel (Jan Muček), spis. 1861. 
až 190 í. Vz FIS. Pism 735. 
Albit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903. 46. 
Alboferin, u, m. s sílicí a výživný pro- 
středek. Nár. list 1904. 10. 10. 

Aldehydammoniak, u, m., v lučbě. 
Vstnk. XII. 49. 
Aldotriosa, y, f., v lučbě. Vstnk. XI. 503. 
Aldoxin, u, m., v lučbě Vstnk XI. 121. 
XII. 47., Vot 94. 

Ale nebývá u Fr. Palackého vždy na 
prvním místě věty. Abychom ale poznali 
atd. Vz Mtc. 1901. 375. — Ale = enad. 
Hodil tam ale živého stříbra. Val. Čes. 1. 
XI. 178. - Ale = an. Také u Vys. Mýta, 
v Chrudimsku a u Kr. Hradce. Sb. D. 15. 



Ale — Ampére. 



8 



— A. = nicméně^ věak'^ spoj. slaČovaci = 
a ; tedy ; aspoň. Vz. Chč. S. II. Slovnik 1.-2. 

-álek přípona: pitálek, tajtálek. Dšk. 
Km. 31. 

Aleovitý. A. rostlÍDa. StaD. ni. 142. 

Ale T^ak. Srdce budeť sobě vážiti draze 
to dobré od Boba. Ale však jest toto věc 
divná do naiebo Boba, že jest nám tak ve- 
likú milosf ukázal. Cbé. (Výb. II. 615} 

Alexander Sel na vander, prodal ba ty 
za tři hnty (hlty). Vyhl. II. 254. 

Alexandrský. Mill. 122. 

AlexandrynoYský. A^ škola. Ev olom. 
XXIX. 

Alehymieký. A. aménf. 1585. Ué. spol. 
1902. 22. 

AÍi = ale Mns. 1840. 175. 

Alifatický. A. sloaéeniny. Vz Vstnk. 
XIL 46. 

Alija, e, f. = ohrax (v dětské řeČi ve 
Slezsku). Čes. 1. Xí. 342 , Vyhl. II. 232. 

-alkapřipona: Analka, Mařalka, hlavalka, 
babalka. Vz Dšk. Km. 31. 

Alkaloid, u, m. A dy mrtvolné (ptoma- 
iny). Vz Ott. XX. 952». 

-alko přípona: křidálko atd. Dšk. Em. 31. 

Alkoholický. A. roztok. Vot. 203. 

Alkoholový. A. zuřeni. Zvon IV. 205. 

Alkyl, u, m., v Inébě. Vstnk. XII. 51. 

Alkylamidofenol, u. m., v luébě. Vstnk. 
XI 13. 

Alkylbenzol, u m., v luěbě. Vstnk. XI. 
4,5. 

Alkylenoxyd, u m.. v InČbé. Vstnk. XI. 
8., 123. 

Alkylfenylaeetylen, u, m., v lučbě. 
Vstnk. XI. 4. 

Allantoin, u, m., v luČbě. Vz Vstnk. 
XII. 66. 

Alliančni. A. erb. Kol Her. I. 17. 

AUoeinehoniii, u, m., v luěbě. Vesto. 
X. 587. 

AUodiatÚra, y, f. = allodialni etaUk 
Sbor. čes. 254. 

Allofiinový. A kyselina. Vstnk. XII. 52. 

AUotropieký. A modifikace prvku. Vot. 
141. 

Alludel, Q, m. = ídat pHttroje eublimaí- 
niko. Formou bvl a. poklop s krajem dovnitř 
ohnutým, do ienož vnitřku se usazoval sub- 
limát Zach. Test. 143., 32. 

AUylpyridin, u, m.. v Iněbě. Vot. 83. 

Alměř, e, f., = armara, U Klát. Č. Dod. 

Almužna. Cf. JalmuŽna. 

Alpodrap, a, m. = turista cestující Al- 
pami. Nár. list. 1901. d. 248. 

Altéř, e, m., vedle haltéř. MS. Slov. 

Altmism-us, n, m., lat. = vzájemno$i, ne- 
nUnosi, UUka k hliinimu. Nár. list. 1903. ě. 
161. 13. 

Altrnistieký. A. sebeobětování. Zvon. 
IV. 126. 

Alumini-um, a, n. Vz Vstnk. XI. 521. 

AlumiBOthermie, e, f. z řec. = vyráběni 

vyaokýfh temperatur pálenim aluminia. Nár. 
list. 1902. ě. 36. 3. 

Amaldin, u, m., drahokam, Tbz. V. 4. 130. 

Amal^amace, f. A. zlata. Vz KP. X. 
199. 



Amalg;amoYaný. A. elektroda. Vot. 169. 
Amatérský, lat. A. mibtrovství. Nár. list. 
1903. ě. 175 13. 
Amazonky. České A. Cf. Vest. X. 11. nn. 
AmazoYský = amazonaký (zastar.). Vstnk. 

XI. 668. 

Ambograf, u, m. Z řiSe vědy a práce. 
1894. č. 15. 

Ambroplný. A. jesle. Msn. II. 142. 

Ambrózie, e, f. = ambrozka. MS. Slov. 

Ambulance. Stál tam p. Ignác se svou 
čajovou a-ci (se svým vozíkem prodávaje 
na ulici Čaj ). Praha 48. 

Amen. V lidové řeči na jihu: ámim, má- 
men, mnámen, námen, mámin, jámen, hámen. 
Kub. (List. fil. 1902. 247.). Ne vždycky vše- 
mu amen říkati (vše schvalovati) Arch. XX. 
157. 

Americký týká se Ameriky, amerHaneký 
týká se AmcrióanA. Mš. 

Amerika, ruini dvojkolka a koialinou^ ve 
které přivážejí zpurniky do policejních 
úřad&, nechtějí-Ii s zřízenci jíti. Praha 61. 
— A. = pole u Opatova. Cas. mor. mus. 
III. 130. 

Amerikanism-us, u, m. Co nese současně 
masku a- mu. Zvon III. 461. 

Amerling E. S. Vz Gad. 121. 

Amethyst, drahý kámen. Baw. Ar. v. 
2792. 

Amidobenzaldehyd, u, m., v lačbě. 
Vstnk. XI. 132. 

Amidoderivát, u, m., v luČbě. Vot. 158. 

Amidoethylmerkaptan, u, m., v lučbě. 
Vstnk. XII 50. 

Amidoethyloctový, A. kyselina. Vstnk. 

XII. 49. 

Amidokapronový. A. kyselina. Vstnk. 
XII. 60. 

Amidokyselina, y, f., Vstnk. XII. 48., 
49. 

AmidovaleroTý. A kyselina. Vstnk. 
XII. 49. 

Amidoxydpropionový. A. kyselina. 
Vstnk. XII. 50. 

Ámim = ame . Již. Cechy. Vz Amen. 

Amin, u, m , v luČbě. Vstok. XII. 47. 

Aminoacetan, u, m., v luČbě. Vstnk. 
XII. 58. 

Aminoacetofenon, u, m., v lučbě. Vstnk. 
XII. 53. 

Aminoalkohol, u, m., Vstnk. XI. 10., 
XII. 47. 

Aminoisopropylalkohol, u, m., Vstnk. 
XI. 10. 

Aminokyselina, y, f, Vstnk. XI. 125. 

Aminopentan, u, m., v luČbě. Vstnk. 
XI. 48. 

Aminopropandiol, u m., v lučbě. Vstnk. 
Xlí. 47. 

Aminopurin, u, m., v hičbě. Vstnk. XI. 
131. 

Amitolický. A. dělení jádra buněčného. 
Vz Vstnk. Xlí. 1. nn. 

Ammoniumnitrit, u, m. v luČbě. Vstnk. 
XI. 712. 

Ampěre, ru, oi. = jednota intenaity elek- 
tromotorické aily (intensita proudu procháze- 
jícího za elektromotoricki!^ síly jednu voltu 

1* 



A m pere ^ Antilopí. 



Todičem o jednu ohmu odporu). V z Tot. ! 
165. 

AmpulO ▼ Inčbě = šiclenind nádoba, íiroee 

zahrdlUd. Zach. Test. 148., 18. Vz Ampula 
v I. Přisp. 4. 

Amtstak, n» m., něm. -= den úředního 
Hmmí. Už nebude žádný a., vrchni už ne- 
bude rychtáře peskovat. Zvon III. 722. 

Amylaikohol, u, m. v lučbě. Vstnk. 
XII. 49. 

Amyn = amen. Sb. D. 56. 

An spojka ve spisovné řeči Palackého. 
Vz Mtc. 1901. 876. Sr. Baw. 430.. Chč. S. 
II. Slovník 2. 

Anachronistieký. Nár. list. 1903. 281. 1. 

Anakreontika. Rokoková a. Lit. I. 857. 

Analka, Andlka, y, f., zdrobn. Anna. 
DSk. Km. 31. 

Analysačni. A. přístroj. Strh. Akust. 403. 

Ananasový. A. stroj. Vz Ujímací. 

Anatas, u. m., nerost. Vstnk. Xí. 824. 

AncipHšt, a, m., vedle ardpryit. MS. Slov. 

Ancourek, rka, m. == Ania, Dšk. Km. 32. 

AnčiČka, y, f., = jidlo (jak se připra- 
vuje). Vz Ces. 1. XI. 88. 

-anda příp. : drbanda. 

Andaluska, y, f., druh »lepice. Nár. list. 
1903. f. 136. 

Andě. Cf. Pat. Jer. 142., MS. Slov. 

Anděl dkrábce (m. strážce) = policajt. 
Ces. Buděj. Kub. (List. fil. 1902. 247.). — 
Velkému pánu odpustili by třeba nejhorSí 
matkr, malému by i anděla zhaněli. Rais. 
Zap. vlast. 234. Hospodin vsielá andiel 
(vzácný akkus. sg.) božf. Ž. kl. 22b. (MS. 
Slov.). 

Andělíček, čka, m. Tam stála v světlých 
Šatech s a Čky (s fábory) na rameně. Jrsk. 
XX. 2. 201. To dítě bude a-čkem (umře). Us. 

Andělsky, engliscb. A. krásný. Herloš. 
(J. Hus). 2í. 

Andělský. Prováděl vždy jen tanec a. 
(taněil vždy jen s některou vlastní sestrou). 
Sá. Pr. m. I. 62. 

Aně = a *ně. Uzřel dvě lodí, a'ně sto- 
jíta. Krist. 34b. (MS. Slov.) 

Anebolito. Poslal nám bullu a. list. 1460. 
Mus. 1884. 103. 

-anec přípona: bublanec, řezanec, uma- 
zanec. DSk. Km. 42. 

-ánek přípona: plivánek, kopánek, kra- 
jánek. DSk. Km 32. 

Anekdoticky. Vypravování a. zbarvené. 
Ces. 1. XIII. 83. 

Anekdotieký záznam. Čes. 1. XHí. 16. 

Anemona, y, f. květina. Adonis, syn cy- 
perského krále Cinyra, jejž Venus milovala, 
byl na honě od kaoce usmrcen. Z jeho 
krve učinila Venus a-nu. Škod. F. 146. 

Aneroid, U, m., z řec. 'a-vrjgóg = va^ó<í 

(yáu teku) kapalný. Tedy a. = tlakoměr 
bez kapaliny (bez rtuti). Strh. Mech. 517. 

Anežka sv. Zvyky k ní se táhnoucí vz 
ve Vyhl. II. 30. 

Anežto, vz AneSto. MS. Slov 
Angelika, y, f. rostl. 1741. Schulz 250. 
Angor (ankor), u, m., z lat. ancora = 
kotva. 



AngoroTý. A. čepec. Rais. Zap. vlast. 
284. 

Angredt, také: měehaunka, michňanka, Nár. 
list 1902. é 191. Ve Slezku: kudlačky, kudla- 
tinky, klosbery. Hauer 11. 

Angwárth, ii, m, lék. 1741. Vz Schulz 
250. 

Anhydris, u. m., nerost. Vz Mtc. 1908. 
46.. Vstnk. XI. 829. 

Ani jsú hřieSni. ani s hřieSnými obcovati 
mají Chc. S. lí. 279b. 

Animism-ns, u, m Vz List. fil. XXX. 
490. 

Animovaný = potfzhuzenj^ nadiený. A. 
zábava. Nár. list. 1904. 22. 4. 

Anion, gt. aniontu, m., v lučbě. Vot 166. 

Anisidin, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 15. 

Ani som ievcová (tanec). Vz Brt P. n. 
934. 

Ai^el. Hra na a-la a ďábla. Slez. Vz 
Vyhl. II. 249. 

Andělíček, čka, m. Hra na a-Čka a p. 
Marii. Slez. Vz Vyhl II. 260. 

Anjeliěka, y, f , angelica, rostl. MS. Slov. 

Ai^elský = andělský. 

-anka přípona: spadanka, tlapanka, ar- 
chanka atd. DSk. Km. 88. 

•ánko přípona: znamánko, předánko. DSk. 
Km. 32. 

Ankor, vz předcház. Angor. 

Anna. ZvětSujíli mravenci na sv. Annu 
své hromad v, dá se očekávati jistě tuhá 
zima. Nár. list 1902. č. 205. 4.: Ott. Kal. 
1904. 

Annalistieký. z lat. = letopišeeký. Grm. I. 

-ano přípona: bředano. DSk. Km. 15. 

Ano, da doch Uvázal se mocí v zboží 
naSe v landfridě, ano jemu páni nepřisůdili. 
PAh. ol. Ilf. 461. — Ano^ anoi po slovesech 
uznamenání. Uzře, ano jest můdrá žena; 
Hrozná žalost vidieSe, anoť zemi jeho bubie. 
Baw. Ar. v. 822., 1725. Vz více v Baw. 
480. 

-ant přípona: neposlnohant Vést. 1900. 
159. 

Anf =s kdyi. Že by rád i nab utekl, ant 
se ze sna jako vztekl. Baw. Ar. v. 1115. 

Anthofýllit, u, m. nerost Vz Mtc. 1903. 
47. 

Anthrafenon, u m., v lučbě. Vstnk. XI. 
121. 

Anthraehinonsulfochlorid, u., m., v luč* 
bě. Vstnk. XI 130. 

Anthropologieký. A. náboženství. List. 
fil. XXVII. 404. 

Anthropomorfieký. A. zobrazování Boha 
(v lidské podobě). Vlč. Lit. IL 2. 12. 

Anthropomorásace, e, f., řec. = uíílo- 
věřeni. Mtc. 1903. 260., List. fil. XXVII. 428. 

Antibenzaldoxim, u, m., v lučbě. Vot 
94. 

Anticyklon, u, m. Vz Ott XX. 857. 

Antifluktnator, u, m. = piyžcový mě- 
chýř před motorem plynovým. Vz Ott XIX. 
961b. 

Antifonář, e, m. = sbírka církevních zpě- 
vů. A. cholinský. Mtc. 1908. 28. nn. 
Antikristský. A. moc. Fel. 71. 
Antilopí. A. kůže. Stan. ni. 194. 



Antimetafysický — Arcbaistický. 



AntimetafýBieký. A. stanovisko. U^. 
spol. 1902. IX. 39. 

Antimon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. Xí. 
538., XI 1. 493. 

AntimonitoTý. A. formace rud. Ott.XXII. 
79*. 

Antinoniie, e, f., řec. A. kosmologických 
idei. Uč. spol. 1902. IX. 20. 

Antioeenský = antioiakj. XV. stol. Yz 
Ué. spol. 1903. III. 30. 

Antioehský, antiochenškj zastaralé m. 
antiošský. Vstak. Xr. 668. 

Antipohanský ráz básně. Pel. 249. 

Antipyrln, u, m., lék. Vstnk. XII. 59. 

Antipyrylmočoirina, y, f. Vstnk. XII. 
59. 

Antisemitský = protiUdovtk^. Us. 

Ajitl Theod., abjunkt třeboň. archiva, 
spis., t 16./6. 1908. 

Auto. Takový poklísek se ma neodpouští, 
a. práce jeho Jest velekrnSná. Krok II. b. 
212. 

AntoniČek, čka, m., zdrob. Anton. Brť. 
P. u. 699. 

Ajitonin veze kmin, veze KaČa na tra- 
gača pod komin. Slez. Vz vice ve Vyhl. IJ. 
254. nn. 

Antrasolový. A. mýdlo (bílé dehtové). 
Nár. list. 1904. 154. 12. 

Ann, interj. Pobuď, a. pobaď, pokládáme 
^sečeme) lonku. Fr. NeČásek. 

Anuda, e, f. A. o svobodné, Hanča 
o vdané. Val. Čes. 1. X. 470. 

Anýz, u, m., pimpinella anisum. Vz Ott. 
XIX. 749b. 

Aoster, stru, m., vedle auster. MS. Slov. 

Apateéniee, e, f. 145S. Md. Slov. 

Apatéka> y, f. Čím dnes jsou naše lé- 
kárny, obchody materialistův a cukrářské, 
tím našim staročeským předkům bývaly 
a-ky. Dolenský. Praha 234. Gf. Apatyka. 

Apatit, u. m., nerost. Vz Mtc. 1903. 47., 
Vstnk. XI. 841. 

Apatykářský. Všemi a-skými sádly ma- 
zaný. Svétz. 1895. 338. 

Apheli-am, a, n., z řec. = bod, v kte- 
rém jest zemé od slunce nejdále, odsluni. 
Vz Strh. Mech. 65., Afelium v V. 891. 

ApionoTý. A. kyselina. Vstnk. XI. 519. 

Apiosa, y, f., v iučbě. Vstnk. XI. 519. 

Apodiktieký. A. jistota. Ué. spol. 1902. 
IX 8. 

Ápókryfili líčeni. Nár. list. 1904. 147. 
13. Vz Apokryf v V. 912. 

Apolena — špatná žena, sbira drščky 
do břemena. Slez. Vz vice ve Vyhl. II. 255. 

Apoplithe§;matista, y, m. = epigram- 

matik\ Vlč. Lit. I. 311. 

Apoštol = apoštol. Mš. Slov. 

Apparat, n, m. = oblek. V tom biskup- 
ským apparatie. Frant. 238. 

Appellačka, y. f., = appellovdni k vyš- 
šímu sondu. Nár. list. 1903. č. 209. 

Appellatomí. A. zkouška (právnická). 
Lit I. 649. 

April. Vz Opice. April — • motyka a rýl 
(v dubnu mnoho lidi umírá, mnohým kope 
se hiob.) Sbor. slov. VII. 130. 



Aprílový. Je jako a-vé počasí (vrtkavý). 
Luž. Kv. I. 164. 

Apriorni antagonismus. Nár. list. 1903. 
270. 17. Vz A priori v V. 913. 

Aquarellista, y, m. = kdo maluje vodními 
barvami, Sb. sl. 1902. 80. 

Aqoarellový. A. papír. Ott. XVIIL 188. 
A. technika. Zvon IV. 128. 

-ař, "ái^ konc. ve spisech Husových. Vz 
List fil. XXVIL 222. 

-ara přípona: kníhara. Dšk. Em. 11. 

Arabista, y, m. = přivrzenec Arabú^ Emin. 
327.; kdo te zabývá arabskou řeŮi, 

Arabonový. A. kyselina. Vstnk. XI. 504. 

Arbajtka, y, f. vz Arbajtek v I. Přisp. 6. 

Arbes Jakub. Vz Lit. I. 906. 

Arbitráž, e, f. fr. =: posouzeni hodnoty 
zbozi dodaného dle vzorku ; ménozpyt, eeno- 
zpyt, vyšetření rozdílu mezi kursy n. cenami 
téže doby na různých místech platnými. 
Štrc. Se. Arbitragrt v V. 914. 

Arbitrážní. A. koupě. Nár. list. 1902. 
č. 233. 14. 

Arbitrážový, fr. A koupe, spekulace. 
Nár. list. 1903. č. 243. 17. 8r. Arbitráž. 

Are, e, m., z něm. Arzt. Pan a. ke mně 
přistupuje. 6rt. P. n. 597. 

Arcibáseň, sně, f. Are. Homerova. Mso. 
Od. Úvod. 

Areiberan, a, m., = veliký beran. Msn. 
Od. 138. 

Arcibolestný. A. smýkačka. Msn. Od. 
275. 

Areiebytrák, a, m. Fel. 119. 

AreikalYinista, y, m. Fel. 182. 

Areilotr, a, m. Stan. III. 251. 

Areimethodieky. A. vzdělávati. Osv. 
1896. 461. 

Arcimošna, y, f. A. tuplovaná (nadávka). 
Wtr. Str. 22. 

AreinoYý = zrMa novj. A. třínožka. Msn. 
II. 150. A. loď. Msn. Od. 110. 

Areipeeival, a, m. Hlk. V. 40. 

Areiplný. A. brašna. Msn. Od. 264. 

Areipodobný. Msn. Od. 177. 

Arciprotivný rejd. Msn. Od 316. 

Areireakcionář. Nár. list. 1901. č. 337. 

Areisle, narcisky, leluja sv. Josefa, nar- 
cissus poěticus. Slez. Vyhl. II. 223. Vz Arci- 
sek. V. 914. 

Areišosák, a, m. Lif. I. 718. 

Areityran, a, m. Slá.1. Rich 138. 

Areiúřad, u, m. Jg. 

Areiúřednik. a, m., Jg. 

Areivýlupek, pka, m. = povedený chla- 
pik. Us. 

Areizbojnik, a, m. Vek. Vset. 51. 

Arcizlý = velmi zlý. Výb. II. 1247. 

Arcizřejmý znak. Msn. Od. 346. 

Areometr, u, m. = nástroj k měřeni hu- 
stoty drobných tělísek tuhých. Vz Strh. 
Mech. 468., 475. Sr. V. 915. 

Arginin, u, m., v luČbě. Vstnk. XII. 49. 

Archa, y. f., polni křidlový oltář (u Hu- 
sitů). Jrsk. XIL 342. 

Arehaeozoieký, vz Eozoický. 

Archaický, vz Azoický. 

Archaistieký. A. reakce. Nár. list. 1902. 
13. 



ArcbaísDJÍeí ~ Anipice. 



Archaiflujici árie altoya, ton. Nir. list. 
1904. 95. 1., 1903. 284. 17. 

ArehangeloTý. A. hlas. Ev. olom. XXIX. 

Archaigel, a. m. = archanděl. MS. Slov. 

Archailjelský = archandXlAj. Mfi. Slov. 

Architektonicky. A. malebný. Nár. list. 
190á. č. 177. 2. 

Arigtokratičnost, i, f. Hlk. X. 213. 

Arithmometr, u, m. Ott. XIX. 990. 

Arkadism-us, a, m. = idyUitmuM. Pře- 
sladlý a. Lit. I. 357. 

Arkebuziř, e, m. Kká. Síod. I. 220. Vz 
Arkebuzír (VII. 1087.) 

Arkebuzirský. A. halapartna. Tbz. V. 
9. 200. 

Arkosy •= pUkovce « hojnými zrny Hvce. 
Ott. XIX. 789. 

Arlekináda, y, f., it. = iprjmař$tví, Mat- 
kov9t9{. 7jT. Čeř. 81. 

Armalisté - drobná šlechta bez poxeinkil 
hlavně z doby Sigmnnda krále, kteří Šlech- 
tící dostávali při svém povýSeni na Slech- 
tictví tak zvané literas armales a sloužili 
vojensky nebo při dvorech mocných ma- 
gnátů. Jrsk. XXVIII. 1. 12. 

Arniara, v Klatovsku: almiř, halmiř. C\ 
Dod. 

Armoni -piano = piano zdokonalené 
Hlaváčem. Čes. Východ, l./l. 1898. 

Aromatický. A. sloučeoiny. Vz Vstnk. 
XII. 160 nn. 

Arpin. Mistr Vác. A. z Dorodorfu. Vz. 
Mus. 1904. 146. 

Arrestni. A. řizeni soudni. Vz Ott. Říz. 
III. 168. 

Arsen, a, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 586, 
XII. 490. 

Aryldithiokarbamat, v lučbě. Vz Vstnk. 
XII. 54. 

Arylhydroxylamin, u, m. v lučbě. Vz 
Vstnk. XI. 14. 

Arylthimoéovina, y, f. Vstnk. XII. 54. 

Asa = asi. Utržila asa osm peněz. Frant. 
20. 9. 

Asaponě = tamen, přece; saltem, aspoň. 
Vz Pat. Jer. 142. 

Asbestokaučukový. Nár. list. 1903. č. 
243. 17. 

Aseknlaci m. asekarace. Us. DSk. Km. 6. 

Asiutský týká se Asiatů, Asianů, asijský 
týká se Asie. MS. 

Asijský, vz předcház. Asiatský. 

Askalin, u, m. = staronorský peníz. Na 
zavraždění prostého Šlechtice stanovena byla 
sazba na 1440 a-nů. Nár. list. 26/7. 1896. 

Asla, y, f, inter lapides. Rozk. P. 123. 
(MS. Slov.) 

Asparagin, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 52. 

Aspoii a. Pán Buoh lidem odjímá zbožie, 
aby aspoň a tiem dotknnti jsúee jej milo- 
vali. Gest. B. 58». (MS. Slov.) 

Asponě = aspoň. Diablové prosili sá, aby 
a. v svině vjíti připuStěni byli. Vít 98 ». 
(MS. Slov.). 

Asponi = aspoň. Gl. roudn. 28b. (MS. 
Slov.). 

Assaut (asó), fr. — útok, v Šermu i volný 
potyk. Ott 11. 902. 



Astragánka, y, f., éepice. Val. Čes. 1. 
XIII. 76. 

Astrachan, u, m., astraehaň. A. na plá- 
štěnky. Nár. list. 28./11. 1897. Vz násl. 

Astraehaň == velmi jemná, kudrnatá ko- 
žeSina beránčí barvy černé; aksamitová 
DMpodobenina této koieSiny. Ott II. 923. 

Astrofysiologický. Zvon IV. 126. 

Astrografie, e, f. z řec. = hvizdopis. Vz 
Krec. 21. 

Asymmetrický = nesymmelrifskj. Vot. 77. 

-áš přípona: dvacijáS, rabijáS. DSk. Km. 
50. 

Afiče = ? Dle Sf. Starož. IL' 465. Pozn. 
51. dialektická zvláStnosf. 

ASla vedle Asla. 

Atavistni sklon. Nár. list. 190i. 31. 13. 
Sr. Atavistický v I. Přisp. 7. 

Ať by místo aby. Odpusfte, af by i otec 
I odpustil vám. Ev. olom. XXXI. a j. Musí 
býti veliký milovník Kristův, af by pustil 
se těch věcí. Chč. S. U. 142»>. (1. 109».) 

Ať bych. Jáf bych nevzal tvého statku, 
af bych pravdy nepověděl (i. e. za to, 
abych . . .). NB. 27. 

AtelieroTý. Jsou to zamítnuté skizzy, 
a-vé zbytky. Nár. list. 1903. č. 148. 13. 

Athanor, u, m., z řec = chemická, al- 
cbimistická pícka, coŽ se vykládá: ne- 
smrtelný oheň. Vz Zach. Test. 139., 30., 144. 

Athenienský m. a/Aen«A;i;. Vstnk. XI. 669. 

Athleticicomotocyklistský. Nár. list. 
1904. 17. 13. 

Athletický. A. cvičení, Nár. list. 1903. 
č. 94. 13., závody. 154. 13. V z násl. 

Athletika, y, f. = umSni zápasnické. Nár. 
list. 1903. č. 154. 13. A. & sportovní hry. 
Ib. č. 284. 17. 

Athmometr, u, m., = pHstroj k mířmi 

tahu vsduchového. Vz KP. IX. 83. 

Atlasový. A. papír. Vz Ott. XVIII. 184. 

Atoděti (a 4- todě + ti), etenim. Ž. wit 
(MS. Slov.) Cf. Atodie. 

Atomism-us, u, m. = prvkoslovi. Vz 
Krec. 11. 

Atomista, y, m., der Atomist. Krec. 11. 

A toť, etenim. MS. Slov. Cf. Atoti. 

Attrakce, e, f. Uč mě mazancóm (visí na: 
uč ni místo na: jísti) jisti. Smil. Přisl. 
(MS. Slov.). 

-atý. Příponou -atý vytýká se menSÍ míra 
vlastnosti. Vz Malatý, Hloupatý, Slabatý. 
Již. Čechy. Kub. v List. fil. 1902. 255. O je- 
jím významu vz v List fil. XXVn. 225. 

Au. Anif křičí: Au, kněží, nechtě toho! 
Rokyc. Post., Jg. Hist 74. 

Augment, u, m., z lat. = předpis ku 
mDOŽení kamene. Zach. Test 144. 

Augustin. Augustine! Kočka dřime na 
koniiné. Vz více ve Vyhl. II. 255. 

Auktoritái^, e, m. Rozený a. Lit. I. 609. 

Anktoritářstvi, n. Lit. I. 609 

Auredniček O tak., nar. 1865., básník. 
Vz FIS. Písm. 712. 

Auster, stra, m. (aosUr)^ lat. -= poledni 
vilr. Ž. kap. 125. 4. (MS. Slov.). 

Austroslavism-us, u, m. Lit. I. 492., 
List. fil. 1903. 387. 

Audpice = neitovice. Slez. Vyhl. II. 205. 



Antograf — Babi ti. 



Aatograf, u, m., z řec. = přistroj, který 
samočinné ZHZoamenáyá změny veličiny ča- 
sové. Strb. Mech. 11. 

Autogramm, vz Aatograf (zde). 
Autokratni normální grammatika. Osv. 
1896. 549. 

Autokritičnosť. Zvon. IV. 223. 

Autokrltik, a, m. Osv. 1896. 732. 

Automobil, n, m. z lat. a řec. = samo- 
hybný vát, das Aatomobil, der Automobil- 
wageo, der Selbsďahrer. A. akkamnlato- 
rový, benzinový, elektrický, lihový, parní. 
Vz Jind. 4. 

Automobilista, y, m. = kdo jezdí na 
antomobiln. Nár. list. 1903- 144. 3. 

Autoritářský borlivec. List. fil. 1903. 41. 

AutoritatiTui. A. výklad. Nár. list. 1903. 
č. 243. 17. 

Autotypický = prvopimý. Tří- a čtyř- 
barevný process a ký. Nár. list. 1902. č. 
233. 2. 

Autotypie, e, f., řec. = prvo-y tamotUk. 
Barevná a. Nár. list. 1903. č. 131. 13. A. = 
zpAsob vyráběti pro knihtisk příhodné plotny 
přímo podle pAltonových předloh . . . Vz 
Ott. 1086. 

Autovelodrom, n, m. Nár. list. 1904- 
17. 13. 

Auvech. Anvech, to mě trndí. Dal. Hr. 
3. 21. (M . Slov.). Vz Ouvech. 

Avavrkú, zpěv holubí. Val. Čes. i. X. 
463. 

-ayec přípona: pijavee, prskavec. DSk. 
Km. 42. 



AT^eh = onvéch. Avéch nám otce ta- 
kého! Hrad. (Mš. Slov.). 

-airi přípona: bolaví, n. Dfik. Km. 24. 

-ayice přípona: pijavice, blyskavice, chrá- 
stavice. DSk. Km. 42. 

Avšakž = aviaky tamen. Milí. 37*. 

ATŠakže = nonne. A. npatřie všichni, 
nonne scient omneš. Otázka nonne má vý- 
znam věty kladné silně tvrdící. 2. wit. 52. 
6. (MS. Slov.) 

-avý konc. Její vznik. Vz List. fil. XXVII 
231. 

Axle, e, f., něm. Sněro vačka s axlama 
(průramky). Čes. 1. XU. 282. 

-azný přípona: hromazný. DSk. Km. 17. 

Azofenin, n, m., v InČbě. Vstnk. XI. 133. 

Azoth. £ znamená caleantam neboližto 
azoth, nebo vitrolium. Zach. Test. 129., 144. 

Azurný. A. klenba (nebeská), tma. Zr. 
Let. IV. 44., L 103., Vrch. 

Až, Ve rčeních ne — al a pod. = již. 
Než jedna věc požřem, až na jídú hledíme. 
Chč. S. 1. 124b. Vz více v Chč. S. v Slovníku 
2. — Áz = iákzt\ po záporu = v tom. Vz 
Baw. 431. 

Až až. Bylo toho až až (mnoho). Us. 

A že = hU, hle pak. ChČ. Olom. 255 a. 
(Vz. MS. Sh>v.) 

Ažet = ai, takže. Na tě praví hrozné činy, 
ažet ciesař milosti nechce dáti. Baw. Ar. v. 
1342. 

Až jeliž. Mne neuzříte, až jeliž přídu. 
£v. olom. XXIX. 

Ažť. Vařiž oman, ažf bude měkek. Vz 
MS. Slov. 



B. 



B. Sr. Gebaurův Slovník. 

*ba, *bč = oba, obě. MS. Slov. 

Baalstri, n. = modlářství. Fel. 73. Vz 
Baal. 

Baba, bába = stará iena. Přejde-li bába 
přes cestu, po které jede vozka, svrhne se 
mu vflz. Baba je třikrát horSí nežli Čert, 
véř tomu, že to není žádný žert. Mtc. 1. 
XXXI. 6., 10. Baba aji čerta přechytruje. 
Oes. 1. XIII. 381. Bába zaříkávajic nemoc 
mluví : Já bába po Bohu, pomohu, co mohu, 
a to, co nemohu, ponechávám Bohu. Ib. 
1897 (XXXI.) č. 4. 126. - B. Slepá bába 
(hra). Vz Čes. 1. XIÍ. 219., 262. V Opavsku: 
Bita baba. Hauer 10. Hra na bilu babu, na 
opilu babu. Vz Vyhl. II. 246. — B. = 
dračka, která poslední peří dodrává. Čes. 
1. XI. 84. — B. =: loutka. Slov. yzáj. I. 19. 
— Bába =: černá kfichyni*^ válcovitá podttika, 
na níž paličkují krajky. Bolesl. Čes. 1. Xni. 
88. 

Babalka, y, f., zdrobnělé ,bába'. DSk. 
Km. 31. 

Babcova, y, f., jm. louky. Sbor. slov. 
VII. 114. 



Babčatový. B. knedlíky. Nár. list. 1898. 
č. 216. Sr. Babce. 

Babce, ete, n., jinde papie = peckovité 
ovoce. Nár. list. 1898. č. 216. 

Babéura, y, f. = babka (brouk). DSk. 
Km. 11. 

Babečniky, pole u Přibyslavic. Čas. mor. 
mus. III. 130. 

Babi. B. léto, za stará prý babí vlek. 
Také : pfize n. nit p, Marie. Jest to tkáni vo 
drobných pavoukiV Sr. Nár. list. 1903. 277. 4. 
Koho se babí léto letíc dotýká, bude Šťasten. 
Čes. I. XII. 22. Je-Ii první den babího léta 
jasný, bude teplý podzimek. — B. koui = 
severozápad (studený). Čes. 1. XII. 22. — 
B. lom = hora u Brna. MrSt. Obrz. lil. — 
B. ucho = jitrocel. Vz Jazýček. Hauer 10. — 
B. pup^k, vrch u Domažlic. Ces. 1. XII. 384. 

Babička, y, f. B. zlatá — chléb. Na Zbi- 
rovska. AI. Velich. (MS.). 

Babinec, nce, m. = zbabSlee. Jakýs b. 
a pravý ženkyl. Rokyc. Post 186^. — B. 
= baba. DSk. Km. 42. 

Babiti komu =z jako porodní bába slou- 
žiti. Val. Čes. 1. XII. 388. 



8 



Babka — Bajazzský. 



Babka, y, f. = hahiěka, Sy. Ludmila, b. 
jeho. Kar. 113. — Babky lopúii zz kuUUé 

chytlavé plody lopuchy. Mor. Kmk. — B. = 
háček, jimž se zapínala u krku muiská ko- 
šile. Slez. Vyhl. II. 180. -- B. lůžová, im- 
morteila, rostl. U Domažl. Čes. 1. XI. 383. 

Babko vániy n. = tlacháni hah. To je 
pouhé b. Fel. 24. Pozn. 

Babolee, Ice, m., pistia, rostlina. Vz Ott. 
XIX. 798. 

Baboreký = bavorské, B. pomezi. DSk 
Km. 37. 

Babouk, a, m. = stařena, V zlodějské 
řeči. 

BabouS, e, f. == Barbora, Dik. Km. 50. 

Babrotiny, pl., f Skysnnté b. Slov. Sbor 
čes. 126. 

Babnša. Dévuchy váiou iátky pod krkem 
n. v týle na b-šu, staré ženy na babku 
Slez. Vyhl. 11. 190. 

Babyloiidtina, y, f =: babylomká řeí. 
Báb. 27. 

Bacili. Nežli Vilém, císař starý, 

opustil ten STět, chtěl tvary 
bytosti těch poznat okem, 
které věda, tichým krokem 
kráčic ▼ hloubku zpytování, 
sama žasnouc objevila 
jako chorob, smrti stroje. 
Jimž se člověk těžce brání. 
Koch tu před císařem stoje 
ukazoval drobnohledem 
souchotin bacilla předem 
Starý císař, mdlým zře okem, 
podivil se nad Živokem. 
Bacillue v té váŽné chvíli 
představit se honem pílí: 
„Ave Gaesar Imperator, . 
máj rod ze živého žije, 
barba blanca, triumphator, 
žerem také dynastie. ..'' 

Dr. Albert. 

Bftcka, y, f., nějaké zvířátko. Sb. si. 1901. 
154. 

Baeoueh, u, m. =: jídlo jako ,báč*. DSk. 
Km. 40. Sr. Bacóch v I. Přisp. 

Bačkovský Fr. Dr., spis. Vz Lit. I. 230. 

Bádati. Sr. Mi Slov. 

Badej, e, m., badejovec = lůiko na peci. 
Haaer 10. 

Badejovec, vce, m., vz Badej. 

Baf, u, m. zz bafnuti z dýmky. Rais. Len. 
128. ^ 

Bafati = kouřiti. Bafá jak panský komín 
Rais. Lep. 178. — B. =: bucheovati, $ilně 
kailati, Kbrl. Dom. 16. — Pozn. B. v I. 
Přisp. 9. za Bagary polož před Bágny. 

Bagatella, y, f., vz Bagatelle. 
BagatelIisoTati co. Osv. 1896. 373., 730. 
Bagažovať = žvýkati. Slez. Vyhl. II. 152. 

Bagážstvi, n. =z zavazadla. Pal. Záp. II. 
29. 

Bagger = rypadlo. B. džberový, elek- 
trický, parní, řetězový, ruční, rýčový, ssací, 
a výtlakem. Vz Jind. 5., Rypadlo. 

BaggroTati == rýpati. Vz Bagger v I. 42. 

BagOUn, a, m. — Bayouni zz drobné pe- 
nize, V zloděj, řeči. 



BagrOTka, y, f. Kun. Id. 79. Sr. Bagger. 
Bagún, u, m. — vagón. Mor. a slez. Ned. 
list. 1886. 4./7. 

Bahenka, y, f., malaría, zimnice. B. trvalá, 
febris malarica continna, ulevující, f. m. re- 
mittens. Nemocný, chorý bahenkou. Ktt. 

Bahenkový. B. tyčinky, bacilli malariae. 
ixtt. 

Bahnik, a, m. B. africký, protopterus, 
ryba. Vz Ott. XX. 804. 

Babniti. ~ co komu: louky. Arch. XIX. 
517. — §e éim. Grunty podmokáním se 
bahní. Arch. XX. 370. 

Bahnivosť či vlhkosf povětří. Zach. Test. 
19. 

Babno. Baw. Ar. v. 4233. V bahně ně- 
koho nechati = opuetiti, Jrsk. III. 313. — 
Bahna, louky u Petrovic. Cas. nM>r. mus. 
HL 130. 

BabnoTaloun, a, m., jm. žabí. Msn. Hym. 
91. 

Babr, U, m. ^ bahra, loukot na koleae. 
Slov. Sbor. čes. 269. 

Babrýk, u, m. Kámen zpracovati na b-ky 
ku stavbě pecí. Sb. si. 1901. 159. Cf. Bah- 
rík (V. 933.). 

Bacb, u, m. = pozor; stráž, hlidka. Vleč 
na bach =: jdi a měj pozor. V zloděj, řeči. 
Ces. 1. X . 140. 

Bacháček. M. Martin B. Nauměrský. Vz 
Tbx. V. 4. 59. nn. 

Bacbant, a, m. Studentský b. byl tulák. 
XVI. stol. Wtr. Zvon 11. 623b.) Vz Bacchant 

Bacbantský. B. šelma. Nadávka. XVI. 
stol. Zvon II. 610. Cf. Bacbant. 

Bacbař, e, m. — hlídač. V zloděj, řeči. 
Ces. 1. XI. 140. Slyšel po chodbě blížícího 
se bachaře. Zvon III. 550. 

Baebor. Má kabát jako bachor (mokrý). 
Val. Ces. 1. XI. 225. Ten had je tak vy- 
snažil, že byli jako bez báchora. Slez. Vyhl. 
II. 2tt5. 

^ Bacboř, e, m. =z hrachová luska, Č. Třeb. 
Čes. 1. XIÍ. 227. 

Bacbora, pl., n: = střeva. Ostr. Šb. D. 59. 

Bácbora. Sr. Báchorka. Mš. Slov. — B. 
zz peřina; báchorka zz peřinka. V zloděj, 
řeči. Ces. 1. XI. 140. 

Bácborka. Slezské báchorky. Vz Vyhl. 
II ^82 

BácborkoTitý. 1724. Hrubý. 254. 

BáeborkoYý. B. ráz povídky, Lit. I. 322., 
ovzriuSí. Nár. list 1903. č. 243. 13. 

Báebomý. B. svět. Nár. list. 1885. č. 80. 

Bacborovitý. B. kniha = Uusiá. Čes. 1. 
XII. 344. 

Bachovaf zz miti pozor. V zloděj, řeči. 
Ce8. 1. XI. 140. Vz předcház. Bach. 

Bacbráčik, u, m. — hrnec. Slov. Czam. 
Slov. 122. 

Bacbratý. B. buta (naproti rovné, která 
nemá záhybů). Slez. Vyhl. II. 181. 

Bachůrek, rka, m. = tučný človSk, Kká 
Sión. 1. 158. 

Bacbařonky, něj. oděv. Těšín. Vyhl. II. 
197. 

BaissoTni nálada. Nár. list. 1904. 121. 
17. Sr. Baisse. V. 934. 

Bajazzský. B. nátěr. Zr. Nov.* 191. 



Bajda •— Bánovky. 



Baida, y, f. = hůl. Dšk. Km. 33. 

Báje =: dej neobyčejný, ktorý osoby 
obrazotvomoston atvor«né představuje a 
vypravuje za spOsobem dějepisným ; Skazka 
záleží z krátkého předmětu neobyčejných 
vlastnosti. Slov. 

Bájezpytný = mythologicky. Krok. I. a. 
10 (1831). 

Bajka. Starověké bajky. Vz Mns. IdOl. 
511. nn. 

BajonetoTý, B. rám u parního stroje. Ott. 
XIX. 257. 

B^oskoumný obor. Slov. Čes. I. XII. 
406. 

Bájo§loYee, vce, m., mythologas. Krok I. 
a. 33. (1831.). 

Bi^za Jos. Ig., slov. spis., 1754.— 1836. 
Vz Vlč. Lit. I. 810. nn., II. 845. 

Bak, bek =: ikarédj. V dětské řeči. Je 
to bak, bek. Slez. Vyhl. 11. 333. 

Bakola, y, f. = bakule. LiSeň. Mtc. 1902. 
445. 

Bakonn, a, m. =: hagoun^ vepř. Dšk. Km. 
17. 

Bakounář, e, m. = hagounáf. Čes. 1. 

XII. 39. 

Bakteriální. Buňka kvasniční a b. Nár. 
list. 1903. č. 124. 5. 

Bakterie. O struktuře b-rif. Vz Vstnk. 
XI. 569. 

Bakula, y, f. == hromada. Chlapi, robe, 
panické, všecko v jedné bakole. Hoch. 19. 

Bakaloyý. B. forma rakoviny pobřiSnice. 
Ott. XIX. 984b. 

Bakuft, ě, f. = opatek. Val. Čes. 1. 

XIII. 76. 

Baláehati = hfmotUi. Slov. Sbor. čes. 
269. 

Balbaeh, a, m. =i vojďr. Ve zloděj, řečí. 

Balbin Boh. Sr. Lit. I. 906. 

Balbous, a, m. = zid. V zloděj, řeči. Sr. 
Jordán. 

Balda, y, f. Obušek i b. (jsou) tvoje. 
Slov. Čes. 1. Xí. 467. — B., y, m. =z »edlák. 
Ve zloděj, řeči. Čes. 1. XI. 140. 

Baldak, vz Baldách. 

Balený Teč. Výčitky v zlá slova balené. 
Zvon IV. 93. 

Báledek, Sku, m. BáleSkom vsetko ome- 
tati. Slov. Čes. I. XII. 415. Sr. Báleš. 

Baletka, halletka y, f. Vrch. Lud. 164. 

Balice, e, f. = $elk'a. V zloděj, řeči. Čes. 
I. XI. 140. 

Baliei. B. papír. Ott. XVIIT. 182. ^ 

Baliga, y, f. == šmyUénka. Mor. Čes. 1. 
Xí. 22. 

:;. Balik, a, m. = tlustj človik. To je 
b.! Us. 

Balíkový. B. Žofka = sedlákova zetia. 
V zloděj, řeči. Čes. I. XL 140. 

BalikŮY, ova, ovo. Balíkovo křápě = 
sedlákovo dítě. V zloděj, řeči. Čes. 1. XI. 
140. 

Balladieky. Píseň b. zbarvená. Zvon III. 
327. 

Ballistika, y, f., z řec. = druh křivky 
dráhy těla vrženého. Vz Strh. Mech. 330. 

Balne-um, a, n., z lat. = vodni lázefi. 
Zach. Test. 20. a j. 



Balónek, nku, m. = iepiee b khUem při- 
okrouhlená z tenké látky. Líšeň. Mtc. 1902. 
111. ^ 

Balvanitý kámen (Čedič, diorit, ionotit, 
syenit, porfyr, trachyt, zeleookámen, žula, 
žulový porfyr). Vz KP. IX. 256. 

Bály, pl., m. = tlach. Sb. si. 1902. 9. 

Balzamina, y, f., tanec. Vz Brt. P. n. 
850. 

Bambati dítě = koUbati. Slez. Vyhl. II. 
230. 

BambeluŠa, bambula, bombela, bombrlík. 
Vz Kolébka zde. 

BambeHce m. Vambeřice. Krkon. Šb. 
D. 30. 

Bambous, a, m. = nelida. Dšk. Km. 48. 

Bambula, y, m. = nadutec. Dšk. Km. 13. 

Bambulidi hodinky = lilek černý, psi 
vino^ solanum nigrům. Kéf. Lid. 8. 

Bambuliěka, y, f. Roh erbu okrášlený 
b-kami n. kuličkami na fopkách. Kol. Her. 

I. 328. Sr. Bambule. 

Bán. Sr. Jir. H. Pro ve 5. 

Báň, ě, f. = ďjmka. Rais. Lep. 133. 

Banálnosť, i, f. = otHpanost^ oviedněloti. 
Kvap. Lib. 160. 

Banán, u, m. Banány sušiti a potom je 
na mouku rozmílati. Stan. III. 75. 

Bandička, y, f. B. na mléko. Nár. list 
23./8. 1900. Sr. Banička. 

Bandorák, u, m. = ttrouhanee (jídlo). 
Vz Čes. 1. XI. 89 

Bandorka, y, f. i= polévka z handorú. 
o její úpravě vz v Čes. 1. XI. 90. V z nás). 
Bandorový. 

Bandorový. B. nadivajna Či handorkaj 
dm := jídlo bramborové (brambory se roz- 
strouhají, osolí, přidá se hrstka mouky, 
načež se kaše vlije na pekáč politý horkým 
máslem). Krkonoš. Ges. 1. XIII. 175. 

Bandnr, u, m. =: handor^ brambor, MŠ. 

— Bandury zz rovné střevíce bez podpatků, 
aby podkůvky se mohly na ně přibiti. Val 
Ces 1. XL 118, Vyhl. IL 196. - B., a, m. 

— lenoch. Volyně. Čes. 1. XIII. 122. 
Bangal, u, m. =: bankál. Na tebe aby 

měl Člověk b. Mor. Kmk. 

BanikoT, a, m, vrch v Gemersku na 
Slov. Sb. si. 1901. 165. 

Banka, y, f. B. národní, obchodní, prů- 
myslová, všeobecná zajišťovací. Nár. list. 
1903. č. 127. 6 , č. 177. 5. - B. = větev. 
Dšk Km. 30. 

Baftka, y, f. = džbán. Čes. 1. XII. 227. 

Bankař, e, m. = nemanželské díti, z něm. 
Bankkind. Ti bešťáci a bankaři. Wtr. Str. 
108. 

Baftkář, e, m. = pes. V zloděj, řeči. 

Bankoeedule, e, f. =: hankonota. 

Bankovkový. B. záloha. Nár. list. 1903. 
č. 128. 17. 

Bankovní. B. papír, sazba, spolek, trh, 
dlužní úpis. Nár. list. 1893. č. 128. 17., č. 
168. 14., č. 114. 17., č. 177. 5. 

Bankrotěti, ěl, ění. Zeli již b-tí =- na 
bramborech trouchniví naf atd. Sá. Prost. 

II. 169. 

Bánovky, pl., í., hora u Růžomberka. 
Sb. čes. 280. 



10 



Báňský — Barytíoký. 



Báňský. B. hodnoty, průmysl, společ- 
Dosf, trh. Nár. iist. 1908. č. 128. 17., é. 124. 
5, č. 243. 17., Č. 124 5. 

Bantovati = pň$obUi. Už ten jed v něm 
b-val. Val Nár. sbor. VIII. 99. 

Bára, y, f. = peřiria. V zloděj, řeči. čes. 
1. XI. 140. 

Baráéisko, a, n. = malý barák (opovrž 
lívě). Kmk. 

Barachta, y, f. Téch baracht nikdo za 
evangeliam držeti nebude (tlachů). Fel. 11. 

Barák (chatrný). Je to pod tří Stoky, má 
to střechu aŽ na zem ; potřeboval by rodičů 
(opravy). Ml. Bolesl. Čes. I. XIII. 178. 

Baran, a, m. = řetězem svázaná a v zadu 
k sanfm přivázaná hromada dHvl, aby rych- 
lost sani při svážce byla miroěna Val. Čes. 
1. XII. 46. 

Baranec, nce, m., hora u Rážomberkana 
Slov. Sbor. Čes. 280. 

Baranina, y, f. = hUmpott Vyvedl b nu. 
Val. Čes. 1. XII. 180. 

Baratr-um, barat-um^ a, n., název pekla. 
Luc. 4 i. 45. 

BarbaroJhečný = dzi řeči mluvicí Škd. 
Od 120. 

Barbiturový. B. kyselina. Vslnk. XI. 131. 

Barbora, y, f. : Barča, Barče, Bárka, Ba- 
bouě, Běta, Betufi. B. vaří, Sáva chlad i a 
Nikola ji (srbsky). B. mosty mosfi. Judita 
hřeby ostři a Mikuláš přibijí. (4. 5. a 6. 
pros.). Ott Kal. 1904. Popěvek : Barbora ze 
dvora ztratila báchora. Vz více ve Vyhl. II. 
255. — B. = almara, V zloděj, řeči. - B. 
(martin) = veliké jelito. Slez. Vyhl. II. 201. 

Barborka, y, f. Má-li sv. B. bílý fěrtoch 
(snih). bude hodně trávy. Hiavn. 65. B-ky 
chodily večer před sv. Barborou. Slez. Vz 
Vyhl. II. 7. 

Barciklata, pl., n. = vejce. V zloděj, 
řeči. 

Bardstrí, n. Napodobení b. Lit. I. 650. 
Sr. Bard. 

Bardybuc. Máfi b.? (tážou se dětí, upa- 
dly* li a udeřily-li se). Nebo máS bom? S ez. 
Vyhl. II. 230. 

Báře, e, n. := vepř. V zloděj, řeči. Čes. 
1. XI. 140. 

Bařeništé, ě, n. -zz bařina. Čes. I. XIIT 
110. 

BareYňák, a, m. =: barviř, Mtc. 1902. 22. 

Barevně. Plátna b. tkaná. Nár. list. 1885. 
č. 107. 

Barevný. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 
30. 

Barchentový. B. blnza. Nár. list. 1903. 
č. 243. 15. 

Barchetový = barehentovj. Nár. list. 
28./11. 1^97. 

Baric 1= pařiti. Slov. Sbor. slov. 1900. 
180. 

Bai^ináČ, e, m., := rák plavým krátký, 8 kle- 
pety hrubými. Slez. Čes. I. XI. 222. Vz násl. 

Bařinář, e, m. =: rak plavý, krátký, 
s klepety hrubými. Slez. II. 268. — B. =: 
iába. Msn. Hym. 85. 

Bařinatý. B. lázně. Nár. list. 1898. č. 
135. 4. 



Barnabášnik, a, m. BarnabáSníci. Tak 
vulala žena na psa a kočku, když ji podě- 
sili housata. Nár. list. 1900. č. 202. 

Barnum, a, m. i= odvážný a chvástavý 
podnikatel s dotěrnou reklamou. Kád. 8. 

Barograf, u, m , z řec. =z pHitroj, jenž 
zaznamenává graficky změny tlaku vzdu- 
chového. Vz Strh. Mech. 520. 

Barokní, vz Baroční, Barokový. 

Barokový. B. rámeo obrazu. Tbz. V. 9. 
249. 

Baroměr, u, m. Nár. list 1903. č. 134. 25. 

Baron, a, m. Uhelný b. = bohatý ob- 
chodník s uhlím. Nár. list. 1903. č 168. 13. 

Barovniee, e, f. = borovnice, Domažl. 
Ebrl. DžI. 5. 

Barrandit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 
832. 

Bartolomeides Lad., slov. spis. 1754. až 
1825. Vz Vlč. Lit. I. 507. 

Bartolom^. Bartoloměji, na pěkný pod- 
zimek máš naději. Na sv. B-je sedlák žito 
seče. 

Bartoš Frant. Vz FIš. Písm. 739. (i po- 
dobizna). — Kronika B-Se písaře (kritický 
rozbor). Vz Vstnk. XII. 241. nn. Cf. Č. Čas. 
histor. 1901. 

Baruše, e, f. = Barbora. DŠk. Km. 50. 
Na sv. BaruSi střež nosu i uší. Ott. Kal. 
1904. 

Barudka, y, f. Suché b šky = smrkové 
šišky. Mor. Ces. 1. XI. 119. 

Barva. Obtížné rozeznáváni barev, chro- 
matodvsopsia. Ktt. 

Barveni, n. B. cihlářské hlíny. Vz KP. 
IX. 195. 

Barvený n iervený, Št. Ř. bes. 26. 85. 

Barvičkářstvi, n. Bojovali proti vlaste^ 
neckému b. (nošení barevných odznaků a 
p.). Nár. list. 1903. č. 186 2. 

Barvitius Ant. Vz Alm. XÍI. 130.— 131. 

Barvitost, i, f. B. zvuku. Strh. Akust. 
405. B. malebná, instrumentačni. Nár. list. 
1903. č. 134. 13., Zvon IlL 660. 

Barvitý. B. zrnka v obsahu bakterií. Vz 
Vstnk. XIL 31., 34. 

Barvivo, a, n. B. oční, A ugen pigment, 
krevní, Blut pigment, krevní v moči, Kae- 
matinurie, rozpuštěné b. krevní v moči, 
Haematoglobinurie. Ktt. 

Barvocit, u, m. Nár. list. 1902. Č. 36. 2. 
Nauka o měřeni b tu, Chromatooptometrie. 
Ktt. 

Barvohied. V II. Přisp. 425. thromoskop 
oprav v: chromoskop. 

Barvoskvělý. B. prosa. Nár. list 1885. 
č. 75. 

Barvoslepý (nerozeznávající barvy). Nár. 
lisr. 1885. č. 75. 

Barvoslovný. B. stupnice. Nár. list. 1903. 
č. 226. 2. 

Barvosvětlový. B. mluva. Nár. list. 1904. 
38. 13. 

Barylith, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 
836. 

Baryt, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 829. 

Barytieký. B. formace olovnatá rud. Vz 
Ott. XXII. 78b. 



Barzaldehjd — Bečka. 



11 



Barzaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 
124. 

Bas, u, m. := hluboký hlas. VysaSovali 
korbele, aby měli dobrý bas. Světz. 1833. 
177. 

Basa, y, f. =: kláda (maČidlo). Už jsi 
v basi (t base) = chycen v léčce, v chládku 
(ve TězeDÍ). Vek. Vset. 192. — B. = hudební 
nd9troj. VynáSeli basu = zbyli posledoi 
a maziky. Čes. 1. XIII. 176. 

Basamalelky. Uvedla se na b. = na mi- 
zina (maď.) 

Basaua, y, f. =: jáma na plevy. VoleŠnik. 
Kub. List. fil. 1902. 247. 

Basař, e, m. ^ ba9i»ta. Vin. I. 11. 

Basilidčí oči. Slad. Rich. 22. 

Baska, y, f., zdrobn. basa. Brt. P. n. 759. 

Básnee, e, f., zdrobn. básfi. =: bájka. 
Pel. II. 8r. násl. 

Básniee, e, f. = bájka. B. za květ vzata 
bývá, můdrosť ovocem se nazývá. Ezop. 
Baw. 217. 

Básniéek, čka, m., der Dichterling. Sr. 
Básnilek. Masar. Stád. 22. 

Básník. Slovo toto nalézá se v ruk. mi- 
kulovském i budydinském Husova Výkladu 
i ve vydáni z r. 1520., ale přes to neni dle 
Hoškova minění staročeské a správné, nýbrž 
pochází z konce XVIII. nebo z poČ. XÍX. 
století. Vz Mas. fil. VII. 300. nn., Básniti. 
Odpor proti tomu ve Vest. Xí. 282. 

BásnimiloTný. J. Uhlíř. Chybně m.: 
básní milovný. Mš. 

Básniti. Toto slovo není dle Hoškova 
mínění staré, nýbrž pochází prý z konce 
XVIIÍ. nebo z poč. XIX. století. Vz Mus. 
íii. VII. 306., Básník. Ale Gb. a FIS. učí, 
že jest staré. Vz Vest. XI. 282. 

Básnivomluvný autor. Jg. 

Básnivý. B. knihy. 1638. Vést. X. 10. 

BásnotYor, a, m. = skladatel smyšlenek. 
Ti b-rové Ihů. Chč. S. II. 247b. (i98a). 

Basovati. Děla z baSt basovala nejhlnb 
sím touem (temně duněla). Tbz. V. 4. 256. 

Basrman, a, m. z= vodník, z něm. — B., 
hruřka (do záStěpu v kolíku zastrčí se ka 
mének, kolík pak plove kolmo ve vodě. 
Val. Čes. 1. X. 470. 

Badim, a, m. Bašimové =: starší židovští. 
Dolenský. Praha 409. 

Bašta, y, f. - jidlo. B. na žukla = žrádlo 
pro psa (otrávené). V zloděj. řeČi. Čes. 1. 
Xf. 140. — B., y, m. z=. tureckj paia. Brt. 
P- n. 1194. 

Baštiti, il, ěn, ění zz jísti. V zloděj, řeči. 
Ces. 1. XI. 140. 

Baštovna, y, f. == ústa. V zloděj řeči. 

BataraŠka, y, f, studánka u Hronova. 
Mus. 1901. 321. 

Báti se čeho Jak. Bojí se toho, ako pes 
roesiaca, Bizn. 176.. jako vzteklý pes vody. 
Tbz. V. 1. 421. — se v čem. Ty se v tom 
žádného neboj. 1512. Arch. XIX. 91. — bez 
se. Bojícím Boha všecky věci pomáhají 
k dobrému. Hus (Vstnk. XI. 750.). 

Batice, e, f. = sestřička. Sr. Báfa. MS. 
Slov. 

BatiČek, čka, m., zdrobu. batik. Baw. Ar. 
v. 3180. 



Batoh, u, m. Sedíš, jako boží matky b. 
(o ťnťmákovi). Sbor. slov. VII. 132. - B. 
= krajkářská poduJSka. Slov. Nár. sbor. 1904. 6. 

Batolátko, a, n. = díti. Politické b. Nár. 
list. 1902. č. 218. odp. 

Baton, u, m. (fr. baton) = hůl, jíž se 
užívá při tělocviku a hl. pH šermu. Ott. III. 
478. 

Bator, U, m. = břicho; stará peřino. — 
B., a, m. = břieháé (nadávka). Hauer 10. 

Batovee Jindř., žurn. a spis. f 1903. maje 
63 léta. 

Bay, u, m. := bavení, tábava. Mark. 

Bavenit, u, m., nový nerost. Vz Vstnk. 
XI. 840. 

Baviti se kde = meikati. Val. Čes. 1. 
XI. 274. 

Bavlnářský. B. obchodník, průmyslník, 
tovar, trh. Nár. list. 1903. č. 267. 21., č. 
177. .5. a j. 

Bazansky. B. krev, do niž prý se na- 
máčely věci, aby ztvrdly. Baw. J. v. 288. 

Bazant, n, m. = drahý kámen. Baw. J. 
v. 303. 

Bazar, u, m. = žumpa při hře v boby. 
Vitějice. Kub. List. fil. 1902. 247. 

Bázlivec, vce, m. Barvu jinou a jinou 
na se pleC b. přibírá a v těle duch v klidné 
mu nemůže pobývati míře. Msn. II. 233. 

Báznivosf, i, f. = bázeií, Baw. Ar. v. 
4127. 

Bažant. B. démantový, královský, oboj- 
kový, sedlový. Nár. list. 1908. č. 136. 9. 

Bažiti Čeho. Toho pokrmu nebažejí duše 
s\até. Luc. 47. — si kde jak. Proč tu 
o samotě tak si bažujeS. U Ještéda. Sá. 
(Osv. 1884. 36). — si kdy. Nejvíce si bá- 
zovala o žních Hada rychtářova. Sá. Pr. m. 
I. 148. 

Baživec, vce, m. = kdo po niíen baží. 

BaživeČek, Čka, m. zdrobn. baživec. Nár. 
list. 1903. 284. 1. feuilL 

Bditva, y, f., vz Bdětba. Mš Slov. 

Bdrý, vz Bedr. 

Bé = ovce (v dětské řeči). Us. — Bé = 
bekaná, nehezká věc (v dětské řeČi). 

'bě vedle obi. Mš. Slov. 

Beán, a. m. = neotesanec (nadávka). 1631. 
Zvon II. 623b. 

Bebtati. V V. 970. beptati, beptavý oprav 
v: bebtati, bebtavý a polož za Behta na 
str. 957. — B., stammeln. Výb. I. 959. 3., 
Vstnk. X. 600. 

Bebtavý. Sr. Bebta. 

Bé — cé. Neřekl na to bé — cé =: nir, 
ani slova. 

Beequerelovy paprsky. Vz Vstnk. XII. 
390 nn. 

BeČan, a, m. = sedlák (nadávka). V Šu- 
mavě. Nár. list. 1903. č. 246. 1. odp 

Beččice, e, f., vz násl. Bečice. 

Bečice m. beéčice (zdrobn. z bečka), vas. 
Ev. olom. 272., 238. Tři b. salnitru, prachu. 
Půh. Ol. III. 707. 

Bečka, y, f. Bečky jsou: dvojka, pětítka, 
štverka, trojka, včderka. Val. Čes. 1. XI. 
435. ^ B. = piják. Ještě džbánek na novo 
pro tuto vyschlou bečku. HerloS. Jan Hus 
19. 



12 



Beévárna -~ BélorAžový. 



Beévárna, Jy tzz. bežvárova dilna, Jrsk. 
VI. I. 138. 

Béda» 7, f. Bědami bo člověk ačL Tbz. 
V. 1. 126. 

Bédajž mDe! Erok 1890. 93. 

Bedemiee, yz Bedernik. Slez Vyhl. II. 
221. 

Bědla, 7, f., venBQB, něj hmyz. Rozk. 68. 

Bedlen, bedlna^ no, Sr. Bedlně. Má. Slov. 

Bedli6ka» y, f. = herlióka, Domažl. Čes. 

I. XII. 380. 

Bednčni, n. Prkenní, lafové b. Btropu. 
Vz KP. IX. 300. nn 

Bednéný. B. zvoníce, most. Zvon III. 
693, 710. 

Bednový. B. zboží (aložené v bedně). 
Nár. list. 1903. ě. 124. 6. 

Bédný. B chlap se neleká ničeho ani 
pekla. Tbz. V. 4. 338. 

Bédohojný. B. sváda. Man II. 187. 

Bčdonosný. B boj, sen. Msn. II. 304., 19. 

Bédoplodný maž. Msn. II. 409 

Bedr, bedra jako pestr, pstrý. Sr. Bedry. 
Mi. Slov. 

Bedra = čásC brnění chrániči nohy. Baw. 
J. v. 280. 

Bedrmor, u m. = badmik, KSf. Lid. 8 

Bedrnik, u, m., pimpinella. Vz. Ott XIX. 
749. - B. = břicho ia'udek. U Horažď. Kab. 
List. fil. 1902. 2i7. 

Bedroplodoyý, genitocrnralis. Ktt. 

BedroTec, vce, m. = tval po straně pá- 
teře bederní, psoas. Vz Ott. XX 915. 

Beel, e, m. = búh. Od Beele. Stará glossa. 
Vz List. fil. 1902. 445. 

Běh. Lépe činí, kdo během znikl běd, 
než by vpadl u plen. Msn. li. 251. 

Běhá, y, m. = běkimn. Rozk 910. 

Běhačka, y, f. = běh (noha zajícova). 
Sbír Landfras. 161. 

Béhlý. S třimi dny pořád béhlými. Arch. 
IX. 313. 

Běhohvězdný. B. zběžení. Rostl. G 41b. 

Běhoft, é, m. z=: lo9 fssavcc). Lit. I. 801. 

Běhosť, i, f. Kat. 2334. 170 

Béhoun, u, m. B stojatý (ttroj cihlářský ) 
Vz KP. IX. 106. nn. B. ležatý. Ib. 114. nn. 

— B. := koberec, Lanfteppieb. Nár. List. 
1903. 312. 18. — B., a, m. = pncettný, 
poutnik. V zloděj, řeči. Ces. 1. XI. 140. 

BéhÚCi = rychlý, mhúivj. V kolo b-c(ho 

ščestie rytěřujeme běžiece. Alxp. k. 19. 
(MS.). 

Behanec, nce, m = kúh. Msn. II. 95., 
141. 

Běhunka, y, f. = béhna. Haiier 10. 

Běhutý = ryMj. Baw. T. v. 208. 

Běhyně, ě, f., fahrende Dirne. Chyt. 27. 

Beclinoati s éim: s pytlem na zem = 
praitiii. Slez Vyhl. lí. 291. Vz Bechati. 

Bejkovka, y, f. Na B-ce = louka u Čer- 
nin. Př. Star. VIL 55. 

Bék, a, m. z= feýfc. Hanác. Šb. D. 47. — 
B„ vz Bak. 

Bekáni, n., ve smyslu nadávky. Zvon. 

II. 624. 

Bekně, ě, f., vedle Bekyně. Mš. Slov. 
Běla, y, f. = bVá mouka. V zloděj, řeči. 

— B. reka. Vz Alba. 



Bélák, Q, m. =: týr; mUic. V zloděj řeČi. 
Sr. Lovoný. — B., a, m. = vojin bíle odinj. 
Tbz. V. 375. 

Bélávky r= hélatti oblaka Tbz. I. 2. 23. 

Bělbožstvo, a, n., opak iemohoHelvo, Sbor. 
slov. 1900. 137. 

Beléovik, n, m. = belčov (kolébka). Slov. 
Vzáj. L 19. 

Bélehradéan, a, m., lépe BSlehraďan. Mš. 

Bělemný. B. koření (na bělmo). MS. Slov. 

Bělenka, y, f., albinismus; b. éivová, po 
zánětu čivovém, leucodermia nenrotica. Ktt. 

Belg^éan, a, m. z= Belg. Us. 

Belial&v. Zaslíbili se službě B-lově. Her- 
loS. J. Hus 77. 

Bělina, y, f. = bílá věc, enih. Tbz. V. 1. 
119. 

Bélinka, y, f. = bild krvinka, Lenco- 
cysře. Ktr. 

Belif. Beliže mi běli, mdj anielik biely. 
Ukolébavka. Gzam. Slov. 134. 

Bélivo, a, n. Glaucoma 8it bělivo. Bob. 
hex. 466. Sr. Bělmo. Mě. Slov. 

Beika, y, f. = pe$ (valaisky). Sb. bI. 
1901. 157. 

Bélka, y, f. = mléko. V zloděj, řeči. 

Belkot, a, m. = kdo rychle mluví, mele 
hubou. Hauer 10. 

Bělky, pl., f. = MoiUo. Sr. Funk. V zlo- 
děj, řeči. 

Bělnatka, y, f. B. oční = blána neprů- 
hledná tvrdá, bílá, membrána sclerotica. 
Čad. 11., 12. Sr Rohovka. 

Bělo, a, n. =: den. Na bělo =: za měsíce. 
V zloděj, řeči. 

Bělooradý stařec. Jrsk. VII. 2. 14. 

Béloěerveně. B. natřený. Tbz. V. 6. 91. 

Bélodlouhý. B. roucho. Krok. IL b. 216. 
(1827.). 

Bi^lohnbý. B. holka. Dšk. Km. 52. 

Béloječmen, e, m. Mns. II. 146. 

Bělokabátnik, a, m. =: vojín v bílém 
kabátě. Tbz. V. 9. 36. 

Bělokoži, n., leucodermia. Ktt. 

Bélokrevnosť, i, f. B. dřeňová, leucae- 
mia medullaris, původu míšního, příznaková, 
pabělokrevnosf, pseudoleucaemia, leucocy- 
stosa, slezinná, 1 lienalís, splenemia, Žlázová, 
1. lympLatica. Ktt 

Bělokrevný. Zánět sítnice b-ný, retinitis 
leucaemia. Ktt. 

BělokrYinkatosť, i, f., leucocythosiB. Ktt 

Bělolesklý. B. moře, Hlk. XL 108., tak. 
Kká. Sión. 1. 133. 

Běloloktý. B Helena, Hera, Naasikaa. 
Msn II. 47., 3., 92, Hym. 19., Od 105. a j. 

Bělomišný zánět (zánět bílé hmoty míšní), 
leucomyelitis Ktt. 

Bélopeřný. B. vlny (mořaké). Tbz. V. 6. 
244 

Běloplachetný koráb. Hlk. XI 108. 

Běloramenný. B. bohyoě. Zr- Nov.' 311. 

Bělorouchý. Kká. Sión 1. 189. 

BělornČka, y, f. B. Hera = bělorameDná. 
Msn. 11. 18. 

Bélorůžný háv sněhu. Nár. list 4./1. 1898. 
BélorůžoTý květ, odznak, čch. Kv. 150., 
210. 



BěloskyrnatosC — BervSecko. 



13 



Běloskvrnatosť, i, f. B. lictii (jazyku a 
BlizDÍce ústní), leacoplastica baccalift. 

Bélosrstý brav. Msn. Od. 145. 

Bělosta, y, f., gallaxia, Miichstrasse ? 
Rosk. P. 54. (MS.)- 

Bělostnoramenný. B. Hera. Msn. Hym. 5. 

Bělotok, a, m., B. děloŽní, flnor albus 
nterinns, leacorrhoea uterina, poševni, flnor 
albus vaginalis, leucorrbaea vaginalis, řitní, 
fluor albus posterior {vftok hnisavého hlenu 
Htí). Ktt 

Bělotnmý = majid hUiimi. B. citlivka. 
Holub 1. 343. 

Bělonš, e, m. = hilj kůň. Vydáváme-li 
se na cestu a jde proti nám nejdříve kůň 
b., mějme se na pozoru před úhonou na 
svém zdraví, jestiC to znamenim, že nebu- 
deme dlouho živi. Mtc. 1. XXXI. 16. Sr. 
jefitě: Novomanželé. 

Bélovláska, y, f. = děv6e bělovlasé. Tbz. 
III. 1. 142. 

Bělovlasý. B. muž, Tbz. V. 5. 139., mlha. 

Bělpuehnik. Rozk. 2439. (Mš. Slov.) 

Béldik, u, m., isida. 8r. Bláéik. Mš. Slov. 

Belaáinky = bělouiký. Prus. Slezsko. 
Ces. 1. X. 423. 

Běludka, y, f. = hilj pták. Tbz. III. 2. 
14. 

Bělzub, u, m. B. vepře (bílý zub). Msn. 
II. 175. - B., a, m. =i vepř. Msn. Od. 216. 

Bembenka, y, f. =: dmmle, dmkaika. 
Brt. P. n. 1194. 

Benátky, pl., veneficium. Rozk. P. 2062. 
— B. maié^ kdysi jm. Střeleckého ostrova 
v Praze. Dolen. Pr. 217. — B. = pUda 
močálovitá H. Jir. Mýto. I. 2. 

Bendi Kar. Vz Alm. VIII. 109.-112. — 
B. Vác. Cen., kn. a spis. f 1870. Vz Čes. 1. 
XII. 353. 

Benedikt, a, m. Brána sv. B-ka stávala 
na východním konci nynějfii ulice králové- 
dvorské. Dolenský. Pr. 336. — B., u. m., 
bylina. Rozk. (Mš.) 

Benedikta, y, f. =: htnedikt^ bylina. Mš. 
Slov. 

Benedicti (Blahoslav) Jan, nar. 1796 (ne 
1799.). Sr. Lif. II. 62 nn., 845. 

Benedyeht, u, m., hůnedikt^ bylina. Rozk. 
(Mi.). 

Benedyk, u, m., rostl, (dává se kravám). 
Nár. Sbc»r. VIII. 122. Vz předcház. 

Bened-Třebizský Vád. 1849.- 1884. Vz 
Třebízský, Tbz. V. 9. 405.-698., FIS. Pism. 
731. — B. Beneš, Beneš! Kaj ty kočky 
ženěi! Ja jich ženu nlicum, potlukám jich 
paličům. (Vyhl. II. 260. Slez.). 

Benzaldehydthiosemikarbazon, u, m. 
v Inčbé. Vstnk. XII. 54. 

Benzaldoxim, u, m., v lučbě. Vot. 94., 
Vstnk. XI. 133. 

Henzanilidimidehlorid, u, m., v lučbě. 
Vstnk. XII. 54. 

Benzbrodamid, u, m., v lučbě. Vstnk. 
XI. 710. 

Benzinový. B. lokomobila. Nár. list. 1902. 
č. 233. 2. B. lampa. Ib. 1903. 281. 21. B. 
motor. Ib. 1904. 135. 21. 

Benzoan, n, m. B. ethylaatý, amylnatý. 
Vot. 12. 



Benzofenon, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 
122 

Benzofenonehlorid, u, m. v InČbě. Vstnk. 
XI. 54. 

Benzochinon, u, m., v luČbě. Vstnk. XII. 
127. 

Benzoylacetylsuperoxyd, u, m., v lučbě. 
Vstnk. XI. 9. 

Benzoylfenyimoéovina, y, f. Vstnk. XI. 
710. 

Benzoylsalicin, u, m. B. Či populin. Vz 
Ott. XXII. 539. 

Benzpsendokumididimidoehlorid, u, 
m., v luóbě. Vstnk. XII. 51. 

Benzylalkohol, u, m., v luČbě. Vstnk. 
XI. 12. 

Bér, u, m. = proto atcopené. Vz Ott. XX. 
781. 

Beran, a, m. Přišel b. na berana (tvrdo- 
hlavec na tvrdohlavce.) Jrsk. XIII. 3. 174. 
B-nastinati. VzČes. l.XI. 177. Pozn. Tlouci 
b-ny = běžeti bosky tak, až si tluče pa- 
tami až do těla. Mtc. 1903. 441. — B. = 
žalářník. V zloděj, řeči. Čes. 1. XI. 140. 

Beraniť =: pron^ť, žebrati. V zloděj. řeČi. 

Beranský = helvitekit. Zvon II. 349. 

Beranstvi, n. To bych přišla do krásného 
b. Sá. Prost. II. 173. Sr. předcház. 

Bereeli-um, a n. = nový prvek z tho- 
ria. Nár. list. 1904. 102. 3. 

Berdle, e, f. = berle. DSk. Km. 12. Sr. 
Berdla v I. Příspěvku. 

Bergamotový olej. Ott. XVIII. 720. 

Bergreehtni = vinohradní. B. knihy. 
1595. Mtc. 1903. 22. 

Beringer Jan, prof. a spis. f 17./12. 1901. 
v 54. roce v. svého. 

BerličkoYý. B. křiž, Kol. Her. I. 221., 
čára 163. 

Berlomoei = berlou vládnoucí. Vnuk 
b-cich pradědfl. Jg. v Kr. I. b. 17. Lépe 
B-cný. 

Berná, é, f. Pani b. = chof berního. 
Kbrl. Džl. 15. 

Bernard AI. J., spis. 

Berně, ě, f. O slově tom vz Mas. 1902. 
22. nn. B. zemská starSi doby. V z Mus. 1902. 
215 uTi. B. královská. Vz Mus. 1902. 28. B. 
českého královstvi před válkami husitskými. 
Vz Mas. 1902. 21. nn. Vymáháni berně zem- 
ské. Ib. 229. nn. O berni Židů v starší době. 
Ib. 231. — B. = Verona. Ciesař jede pro- 
tiv němu až do Berny e. Pass. Kr. 129 <i. 
(Mš.) 

Bemhardský pes. Us. 

Berni. Utáhnouti b. šroub. Nár. list. 1904. 
114. 17. 

Berničný od berník n. bemice, ale vý- 
znamem nehodí se k nikterému ; lépe : berní 
(úřad, od herna}. MS. 

Bernik, a, m. Bernici a jích platy (za 
staré doby). Vz Mus. 1902. 228 nn. 

Bernolák Ant. Vz Vlč. Lit. I. 317. nn., 
Lit. I. 906., II. 287.. 239. nn., hl. 846. 

Beronncký m. berounský. Šb. D. 22. 

Bertik, a, m., = Adalbert. DŠk. Km. 30. 

Beruška, y* f. = ovce eamiee. Msn. II. 47. 

BerTŠecko, a, m. To je takový b. (kdo 
vše bére). Dšk. Km. 51. 



14 



Bét — Besorganisovanosť. 



Bés = 'íí duek. Slováci bí ho předsta- 
vují jako černého capa (kosla). Vz Sb. si. 
1902. 26. Vháněti se v běsy = zoofatí. Baw. 
E. v. 2807. 

Beseda, y, f. Vz Souk. 1903. 16. 

BesedoTac sa = smlouvati «e. Slov. Sb. 
D. 79. 

Běsený. B. křik rozlehl se po borech. 
Tbz. Xlil. 296. Jakési běsené chrochtání. 
Ib. 195. 

Besídka, y, f. = přístřešek s bedněnim 
a hlavních dveří, aby jich chránil před vá- 
nicemi. Jrak. XXVII. 310. 

Bésigue (bézig), fr. = hra v karty. Ott., 
Nár. list. 29./10. 1899. 

Běsitý. B. zloba. Tbz. XII. 211. 

Běsnéni, n. SlyScla jeho b. Zvon III. 
494. 

Běsniti v II. Přisp. 15. za BIzko polož 
před Beseda na str. 11. 

Běsota* y, f. Zhoubnou hnán b-tou. Msn. 
II. 155. 

Běsovnik, a, m., daemoniacus ; obsessus, 
posedl j, Vz Pat. Jer. 142. 

Běsovský vrah, kůže. Tbz. II. 9. 191., 
90. V tom bylo něco b-ho. Tbz. II. ■ 257. 

Bessemeroyna, y, f. Bessemerhiitte. 
Jind. 6. 

Běsský chlap. Tbz. XVI. 102. 

Bestrej, e, m. = kviUnovj hrnec. Us. MŠ. 
(u DeStné). 

Bestrej ka, y, f. = hmee na mléko. Cf. 
Bezkrejtka. U DeStné, MS., u Volyně. Čes. 
1. XIII. 122. 

Běta, y, f. Nepovídej žídnému, enom 
starému vrátnému, starý vrátný starej Bětě 
a BěU po celém svět . Val. Čes. 1. XI. 321. 

Betaá, ě, m., rybník n Jankova n Votic 
Uč. spol. 1901. IV. 3. 

Betel vedle bitel. MS. Slov. 

Bez, n, m., sambucns, Holnnder, Holder. 
Vz Otf. XXII. 576. 

BezbareTně. Tam se malým okýnkem 
světlo b. prodíralo. Zr. Nov.' 350. 

Bezbarvý. B. věc. Zr. Nov." 858. 

Bez, bez! = lUho, ticho! V zloděj, řeči. 
Ces. 1. XI. 140. 

Bezbojnosf, i, f. Wtr. exc. 

Bezbožec, žce, m. Tbz. V. 6. 117. 

Bezbožník, a, m. 1575. Hrubý 176. 

Bezbranec, nce, m. Msn. Od. 103. 

Bezcelný dovoz. Nár. list. 1904. 158. 10. 

Bezcilnosť, Planlosigkeit. Zvon. IV. 163. 

Bezčestnosf, i, f. Hlk. XI. 344., Šm. 

Bezčestný, lépe: bezectný. MS. 

Bezčetně. Krmůb. majíce. Msn. Od. 230. 

Bezěitnosť, i, f., Geruchloaigkeir, anos- 
mia. Ktt. 

Bezd. bzda, m. Až do bzda se roztrh- 
nouti. Lék. Vz MS. Slov. 

Bezděcek = bezditek. Ž. klem. 112. 9. 

Bezdech = lichj. V zloděj, řeči. 

BezděkoT, a, m., pole u Červené Lhoty ; 
rybník n Palopína. Čas. mor. mus. IIL 130. 

Bezdilně. Rov b. společný. Msn. II. 128. 

Bezdozorný. B. torpédo. Nár. list. 1901. 
147. 10. 

Bezdůkazný. B. tvrzení. Mte. 1894. 75. 



Bezdusikatý. B. látka, Vstnk. XIL 55., 
495., moč. Ktt. 

Bezeetě něčí statky hrabiti. Msn. Od. 
321. 

Bezectiti koho - nectiti. Msn. 11. 4. — 
co komu: lůžko (snenctíti.) Msn. Od. 116. 

Bezední, n. V (jeho) b. ztrácí se medo- 
vina (jako by byl bez dna; pije mnoho). 
Tbz. V. 1. 163. 

Bezednik, u, m., nyní BOsding, ryboík 
na TěSínskn. Vstnk. X. 559. 

Bezednivý = bezedný. B. hlubina. Pat. 
Jer. 57. 5. 

BezehHvý, mahnenlos. B. lev. Hol. Met. 
II. 475. 

Bezeskvrnný. Tbz. V. 9. 185. 

Bezespornost, i, f. Logika b-sti = ta, 
jíž jde o to, ady odstranila spory z naSich 
pojmů a mySlének. Erec. 5. 

Bezestromý, baumlos. B. lučina. Hul. 
Met. II. 239. 

BezeSvý, nahtlos, ohne Naht. Jind. 6. 

Bezblasosf, i, f. Nár. list. 1903. č. 250. 
17. 

Bezhlayi, n. B. bezbřiché (plod bez hlavy 
a bHchi), Acephalogastrie ; bezpáteřné, Ktt. 

BezhlaTOsť, i, f. Tof věru b. Slad. SI. 7. 

Bezhrbý. B. plémě (skotu). Stan. III. 
190. 

Bezhubi, n. B., bezůstí, Mundlosigkeit, 
astomia. Ktt. 

Bezbybný, bewegungslos. Zr. Let. 111. 27. 

BezchlebnosC, i, f. B. dělnictva. Nár. 
list. 1902. č. 179. Vz Bezchlebí. 

Bezehocholý. B. přílbice. Msn. II. 175. 

Bezcbutenstvi, n. Ktt. 

Bézig, Vz Bésigne. 

Be^azyči, n. = bezjatyko$t, aglossia. Ktt. 

Bezjazykosť, i, f. Vz Bezjazyčí. 

Bezklidný stín. Zr. Let. IIL 135. 

BezkHdlný. B. řeč jí zůstala = neod- 
pověděla. Msn. Od. 252. a j. 

Bezkydy. O původu slova sr. Věstník. 
Matice opavské 1902 č. 10. 

Bezlidnosf, i, f. B. kraje. Halí. 182. 

Bez malosti = bez mála. Mfi. Slov. 

Bezmasí, n., Fieischlosigkeit, anasarcia. 
Ktt. 

Bezmilosrdně jednati = nemilosrdně. 
Pokr. 1885. č. 327., Msn. II. 450. 

Bezmilosrdný. B. kov. Mns. Od. 320. 

Bezmi^i, n., amyelia; b. bezmozké (vro- 
zený nedostatek míchy a mozku), amyelen- 
cephalia. Ktt. 

Bezmluvnosf, i, f. Smutek a b. Tbz. V. 
4. 375. 

Bezmozký = pitomý. Ghč. S. 11. 194a. 

Bezmuozký = bezmozký, zastr. MS Slov. 

Bezmyslý, elingis. Preáp. XXIIL (Mě.). 

Beznaděj, e f, Hoffnungslosigkeít. Pokr. 
1885 č. 130. Lépe: beznaděj nosC Mfi. 

Beznárazný chod pumpy. Ott. XX. 987. 

Beznozí, n, betnohntt, Apodie. Ktt. 

Bezobchodi, n, Nár. list. 1902. 

Bezobehodnosť. Nár. list. 1904. 73. 17. 
Sr. Bezobchodi. 

Bezomyle. Vz Omyl. Mi. Slov. 

BezorganisoYanosť, i, f. B. bursy. Nár. 
list. 1903. č 128. 17 



Besovitý — Beevzdoiný. 



15 



Bezovltý. B. rostliny, sambnceae. Vz Ott 
XXII. 676. 

Bezoylchlorid, n, m. Vstnk. XI. 134. 
BezpalcoYý. B. opice. Emin. 7. 
Bezpasokrzný drah. Msn. I). 298. 
Bezpáteřnatost, i, f. Nár. list. 1903. č. 74. 
Bezpaži, d., Abrachie. Ett 
Bezpeéenstvi, n. = bezataro9lno$t Ghč. 
S. I. 112b. 

Bezpečlivě. Pat. Jer. 93. 34. 

Bezpečnostní opatření. Pokr. 1885. o. 
326. Lépe: opatřeni pro bezpečnosf. MS. B. 
papír. Ott. XVIII. 185. 

Bezpečný čeho. Nebuď b-čen svého krá- 
lovství Kar. 122. 

Bezplatný. Někdy za příčinou zřetelnosti 
potřebi jest tohoto slova jako: N. svému 
spolužáka b-né obědy zdarma přepustil. 
Brus.' 87., MS. 

BezplodiYý. B. moře. Msn. Od. 75., 148. 

Bezplodný čin. Ev. olom. XXX. 

Bezpohromně se držeti. Zub. Még. 44. 

Bezpomocný. Z. kap. č. 1C8. 17. 

Bezpoplatně někoho pohostiti. Msn. Od. 
214. 

Bezpostředně - bezprostředné. Čad. 82. 

BezpoYahoYOsť, i, f. B. člověka = trvalý 
odpor mezi jeho konáním vnitřním a ze- 
vnitřním. Vz Čad. 104. 

Bezpřehledi» n. Poušť b. Mu8. 1902. 560. 

Bezpřestajné. Msn. Od. 301. 

Bezpřetrženě táhnouti, ohne Unterlass. 
Jos. Jehl. Lépe: nepřetržené, bez přetržení. 

Bezpřetržitý sen. Tbz. V. 1. 113, Vz 
Život. 

Bezpřiemina, y, f. Bezprziemyoa, syn- 
copa. Rozk. P. 1621. (de languoribus). 

Bezprsti = nedottatek prstů, ectodaktylia. 
Ktt. 

Bezprzymnyna, Hanka, bezprzynmyna. 
Menčik. (Preip. slov. 62. pozn. 20. 

Bezrady^ rybník u Fryštáta. Vstnk. X. 
559. 

Bezran, a, m., gosturdus (inter volatilia 
campestria). Rozk. P. 225. 

BezřeČi, n. Koktáni při b., aphatisches 
Stottern; B. slabykové křečové, alalia syl- 
iabaris spasmodica; druh b., kdy nemocný 
dovede vyslovovati jen věty jemu předříká- 
vané, echolalía. Ett 

BezruČ Petr (pseudonym slezského bás- 
níka). Vyhl. 90. 

BezmČee, čce, m., mancus. Rozk. P. 1111., 
Veleš. 136. (MS. Slov.) 

Bezrucí, n., Acheirie. Ktt. 

Bezrůzno se s někým mísiti. Msn. Hym. 
66. 

Bezsemenni, n., Aspermie, aspermatis- 
mu8, Sameniosigkeit. Ktt. 

Bezsenný, lépe: bezesný. Sr. Bezedný, 
Bezelstný, Bezectný. Mě. — B. = bex tena. 
B. louka. 

BezskaloTÍ, n. B. ploské, hladké. Msn. 
Od. 86.. 107. 

BezsknteČný způsob konáni, počínáni. 
Cad. 104. 

Bezslavné někoho schvátiti. Msn. Od. 
215. 



Bez§lzi, n. Vyplakati se až do b. Tbz. 
V. 6. 89. 

Bezsmrtnik, a, m. = bůh. Msn. II. 160., 
Od. 76., 222. a j. 

Bezsmyslnosť, i, f. = kleslott na myilL 
Hyna. Vz Čad. 114. 

Bezsněžný. B. zima. Nár. list. 1885. č. 
120. 

Bez§outéžný. B. láce. Nár. list. 1903. č. 
257. 19. 

Bezsrdi, n., Acephalocardie. Ktt. V V. 
986. polož před Bezsredný. 

Bezstarostlivosť, i, f. Hrlš. Hus. 88. 

Beztepi, n., Pulslosigkeit, asphyxia. Ktt. 

Bezstoudně jednati. Zr. Čer. 227. 

BezsTitný. B. oko (mdlé) ee zasvitlo. 
Tbz. V. 5. 273. 

Beztaktnosť, i, f. B. písně (když se ne- 
váže ani taktem). Vyhl. II. 120. 

Beztravný, bextravý, graslos. B. rovina. 
Holub I. 36. 

Beztřední = bezpro$tředni, B. tknutí. 
Rái.» 261. 

Beztuchý, ahnungdlos. B-chá jeho duše. 
Nár. list. 1888. 15./12. 

Beztvaree, rce, m. VyvitějSí b., myla- 
cephalus. Ktt. 

Bezúčasf, i, f. Ztrnulá nad b-sti své duše. 
Zvon ill. 428. 

Bezúčinkoyý, wirkungslos. B. věc. Pokr. 
1885. č. 355., 1886. č. 30. 

Bezumnosť, i, f. Takú jsa pochycen b-stí. 
Kar. 65. (Mi. Slov.). 

Bezumný, excors. Bib. mik. Sir. 6. 21. 
(Mš. Slov.). 

Bezúsměvný. B. tvář. Emin. 371. 

Bezúspěšný. B. rozmluva. Stan. III. 53. 

Bezúsvitný. B. šero. Havl. 38. 

Bezuška, y, m., bracus. Rozk. P. 2423. 
(Mš.). 

Bezvadnosf, i, f. B. něčeho. Slad. SI. 43. 

BezYědomee, mce, m. - bezvidomf Člo- 
věk. Tbz. VUT. 419. 

BezTědomi, n. B. padoucniční, coma epi- 
lepticam; b. rozčilením, bloazněním a ne- 
spavosti, c. vigil, při úplavici močové, c. 
diabeticum. Ktt. 

BezYétrný. B. klid moře. Škd. Od. 85. 

BezYiččí, n., vz Bezvíčkosť v VII. 1195. 
B. částečné, ablepbaria partialis, vrozené, 
a. adnata, získané, a. acquisita. Ktt. 

Bezvládně ležeti. Kká, Sión. 1. 197. 

BezTýhladný = bwvihltdnj, B. položení. 
Slov. S»'or. čes. 41. 

Bez výjimečnost hláskových zákonfl. List. 
fil. 1903. 407. 

Bezvýrazoyý. Bolest čivová b-vá, neur- 
algia atypica. Ktt. 

BezTýsIednost, i, f. Pokr. 1885. č. 130. 

Bezvýsledný, erfolglos. Lépe: marný. 
Ht. Br. 274. B. pochod. Stan. I. 272. 

Bezvýživnost, i, f., athrepsia. Ktt. 

BezYzduchosť, i, f. B. plic. Ott. XIX. 
921. Sr. Plstnatosf. 

BezvzduŠi, n. Dusné b. Jlnk. Jas. 1. 10. 

BezTzdušnosty i, f. B. vdechová, inspi- 
ratorische Dyspnoě. Ktt. 

BezYzdudný žalář. Tbz. V. 1. 59. 



16 



BetsákofiDosf — Biotit. 



Bezzákonnosf, i, f., irregularítaB. Rozk. 
P. 2162. 

Bezzemáé, e, m. = hextůmek. Prešp. 
XXII. (MS.^ 

Bezzpévný. B. továrny. Nár. list. 1903. 
314. 1. 

Bezz vlastnost, i, f. Has £r. I. 429. 

BezzvuČi, n., bezzTukosť, i, f.. atonia, 
aphonia. Zádailivá b., hysteriscbe Aphonie. 
Ktt. 

Bezzvučný hlas. Zr. Cer. 201. 

Bezzvukosť, vs Bezzvnči. 

BezzYuký hlas. Tbz. V. 4. 105. 

Bezžiti, D. Hlk. X. 252. 

Béžeti. — Jak. Bežal ako zajac na ránu. 
Rizn. 174. Behajú ako mravce, keď im do 
kopy píchneš; Behajú ako včely, keď ztra- 
tily matku. Ib. 175. Běhá ako spliepka s vaj- 
com; Beži ako cigán na trh, ako s klínci 
do města. Ib. 177. 

Běžky utíkati. Msn. II. 198. Vz Během. 

Běžúci voda (běžící). Ž. klem. 

Biale = vnithtoMti, střeva. Slov. Czaw. 
Slov. 122. 

Bialka, y, f., potok v Tatrách. Hlk. XI. 
22. 

BiankoTý. B. prodej. Ni&r. list. 1903. 6. 
128 17. a i. 

Biblá, y, f. Má b. ABoh. 40». (MS.). 

Bibliekopraktieký způsob kázání. Hru 
bý. 152. 

Bibliografie, e, f., řec. B. české historie. 
Sestavil Dr. C. Zíbrt. V Praz<». I. díl r. 
1900., II. díl r. 1902. 

Bibron (bibroňf), infula. Rozk. P. 1830. 
(MS. Slov.). 

Bicikl a Biciklista v V. 990 za Bicí 
oprav v: Bicykl a Bicyklista. 

Bič, A, m. B. Kat. v. 2248., 2253. a j. 
Eup si kofia, bič si snanňe zaopatríS. Rizn. 
173. — Stanoa na bič = studna na svod. 
Sbor. slov. VII. 110. 

Bičieyati = bičovati. — koho. Hrad. 
52», Ž. kap. č. 16. 9. 

BiČOTnik, a, m., flagellator. Rozk. P. 
1045. 

Bida. Trpí biedu ako rolyoárova sliepka 
(netrpí). Sbor. slov. VH. 132. Bieda a sta- 
rost po Tuďoch chodí; Bieda najprv zjaví 
sa okolo domu, potom klopě na okno a 
konečné sadně si za stdl. Rizn. 166. Poď, 
ja už idu; ty vem něvolu a 1a bidu (vez- 
mou-li se dva, kteří nic nemají). Slez. Vyhl. 
12. 66. Míti bídu: dobera mu, dopeka mu, 
přitiskuje mu, přiškubuje mu. Slez. Hauer 
10. 

Bidatý. O bída bídatá. Us. 

Bidlák, u, m. = bolest způsobená úde- 
rem. Volyně. Čes. 1. XIII. 122. 

Bidlář, e, m. --= kdo dělá bidlo. Brt. P. 
n. 672., 687. 

Bidlo, a, n. Přes bidlo (nějaký pokrm). 
U Kr. Městce. Čeč. 178. — B. = vygokj Slo- 
vek. — B., a, m. Bidlo, prof. a spis. 

Biel, vz Běl. 

Bielek, vz Bílek. 

Bielné, n. = obilí na bílou mouku. 1453. 
MS. Slov. 

Bifenyl, u, m., v ludbé. Vstnk. II. 6. 



Bifénylenbenzylmethan, u, m., v lučbě. 

Bih vedle obih, Mtz. Přisp. 1880. 7. (Má. 
Slov.). 

BihOYolný. Dle Prk. chybně m. bohovolný 
= chudovolný, Člověk chudé, mdlé vůle; 
dle Mas. m. obibovolný, kdo má přilil své 
vůle, svévolný. Vz MS. Staroč. slovník. 

Bichýr, a, m. B. ploutvičkový, poly- 
pterua bichir, ryba. Vz Ott XX. 190. 

BUouterni průmysl (s klenoty). Nár. list. 
1903. č. 177. 2. Lněný artikl b. Ib. 1904. 
10. 13. 

Biragovať, vz Bifakovat v V. 992. 

Bilancováni, n. Nár. list. 1903. č. 1319. 

Biledně. Činí mu příkoří buďto b. nebo 
nočně. 1586. Zvon II. 624b. 

BilejoTský. Vz Lit I. 102., 198. 

Bitek (bielek). Bhm. lex. 146. (MS. Slov.) 
— B. TomáS. t 6-.^- 1908. Vz Nár. list. 
19J3. č. 65. 2., 67. 

Bilianová, vz Popelková. 

Bilié = bíliti. B. izbu. Mor. Šb. D. 47. 

BilkoYina, y, f. Močení b-ny z ledvin, 
echte renale Albuminose, jednostranné mo- 
čení b-ny, Hemialbuminose. Ktt. 

BilkoTinoměr, u, m. Přístroj k měření 
bílkoviny v moČi, Albuminimeter. Ktt. 

Biileta, y, f. Dostal čestnou b-tu. Zvon 
IIL 534. 

BiiokamennÝ. B. město. Msn. II. 37. 

Biloramenny. B. Hera. Msn. II. 7., 
Hym. 6. 

Bilošedý břeh. Msn. Od. 162. 

BiloYský Jos. Bohum.i slez. spis. poč. 
XVlIl. stol. Vyhl. 35. 

Bily. Spatří-li slepice z jara první bílý 
květ, dlouho nenese. Mtc. 1. XXXI. 30. Na 
jaře mají děvčata pilný pozor k tomu, aby 
první kvítek, pro který se shýbnou, nebyl 
bílý nebo fialový, měla by potom celý rok 
neštěstí ; vítán jest jim vSak květ růžový 
nebo červený jakožto zvěstovatel zdaru a 
Štěstí. Mtc. XXXL 30. Bílá barva značila 
naději. List. fil. XVIII. 69., 71. - Bily = 
cukr. V zloděj, řeči. Čes. 1. XL 140. - B. 
»muuk. Po celý pAst nosí selky bílé stuhy 
a muži okolo klobouků bílé Šňůry (smutek). 
Domažl. Čes. 1. XII. 384. ^ B. tobola, vz 
Sobota, Vyhl. II. 47. — B. polévka = mléind. 
Stm. Poh. 70. — B. tboU = plátno a p. 
Trh 8 bílým zbožím. Nár. Jist. 1908. č. 127. 
5. — B. pani (Berchta) v J. Hradci, v Se- 
dlčanech. Cef. 1. XII. 262. — B. Hora na 
Slov. při NádaSi, Sbor. slov. VII. 99., Pflau- 
menpuppe, hora v Orlických horách, Jrsk. 
XXII. 155., u BrDS. MrSt. Obrz. 111. 

Bimolekulárně, řec. Vstnk. XI. 706. 

Bimolekulámý, řec. B. reakce. Vz Vot. 
236. nn. 

Bimolekulový. B. rovnice. Vstok. XI. 
705. 

Bindfel, blinfel^ bUnafel := vjkUnek ve 
zdi kuchyně, obyčejně na lucerno. Slez. 
Vyhl. II. 198. 

Biologie, e, f., z řec. = Hvotoilopi^ iivoto- 
zpyf Sterz. 499. 

Biotit, n, m., nerost. Vstnk. XI. 716., 
Mtc. 1903. 47. 



B(ra - Blána. 



17 



Bira. Birky byly ovce 8 koŽ( kostrbatou, 
ale vlna měly jemnějSi. Vek. Vaet. 236. 

Biréi, u. = březoví (hromadné). Dák. 
Km. (>. 

Birda, y, m. z= vyvolávač při obchůzce 
tří hochů vybfrajírich dárky. Na Zelečsku. 
Vz Če8. 1. XlII. 359. 

Biretnik, a, m. 1549. Mas. 1901. 408. 

BiHctTi, n. Has III. 246. 

BiHe&Y. B. syn. Drk. dram. 204. (Má. 
Slov.). 

BiHčský = hiřicki. Vstnk. XI. 670. 

Biřiéstvo, a, D., vz Biřictví, preconis. 
Rozk. P. 1554. 

Biřmovati. Vz MŠ. Slov. 

Birotaee, e, f., lat (nadměrná otáčivosf). 
Vot. 76. 

BiHlářka, y, f. Ty stará b-ko (kobylo: 
ze MtarÝch kobyl dělají azenky). Praha. 131. 

Birytec, tce, m. Mici na hlavie b. Frant. 
16. 29. Sr. Biret. 

BiržoYka, y, f. =? Slov. Czam. Slov. 
134. 

Bi8ag7 = kíandy, Prus. Slez. Čes. 1. XII. 
310. 

BÍ9Colt, a, m., z it. biscotto = dvakrát 
pečený a cukrem zadělaný chléb. Lbk. 40. 
Vz Bisoait. 

Bisdimethylanilin, a, m.. v laóbě. Vstnk. 
XI. 134. 

Biser, a, m., calcalas, arenae. B. olom. 
Sir. 18. 8. 

Biskapin, ina, ino. B. stolec. Dal C. k. 
32. 39. Ale v kap. 94. 21. je ^bisknpí^ (MS. 
Slov.). 

Biskupovy = hUkupškj. B. roacho. Pass. 
960. a j. 

Bisarman, a, m. z= Turek, Tbz. XI.* 7. 

Bisarm&nský = turecký. B. sveřeposf. 
Tbz. V. 5. 8., XI*. 8. 

Bit, n m. = díl. Že sú toho lesa Běla- 
hova étyřie bitové, jeden páně Zajímačuov. 
1488. Arch. XIX. 238. 

Bitba, y, f. = bitva. Gl. roodn. 61a (Prk.). 

Biti. B. dříví = itipatf, Wtr. exc. Abv 
řezník bil čisté maso na krám (poráief). 
Arch. XX. 306. — B. = stříleti. - odkud 
kam. Z těch pasek bili proti hrad a. Lbk. 
43. — B. = na šoém trvati, státi. V zloděj, 
řeči. Čes. 1. XI. llO. 

Biti. Kat. v. 2384., 2400. Bitie =^ pagna, 
boj\ biřva. Baw. Ar. v. 1409., J. v. 958. a j. 
O b. TatarA. Milí. 4., 39a. 

Bitovnik, a, m., percassor. Rozk. P. 1166. 

Bittner Jiří, herec a spis. f 6./5. 1903. 
maje 52 léta. Vz Nár. list. 1903. č. 124. 
odp. Btr. 2. 

Bitbyka, y, f., stadánka a Chlama. Čas. 
mor. mus. III. 130. 

Bitva, daellam, soaboj. Sr. Jir. H. Pro ve 
13. 

Biulka, y, f., potok v Tatrách odtékající 
z Pěti 8t«vů (jezer). Hlk. XI. 34. 

Bivariantni, lat. B. soustava. Vot. 259. 

Biza Fr., malíř f 18./4. 1904. maje 54 
léta. Vz Nár. list. 190i. 109. 2. 

Bizarrie, e, f., fr. = podMnstvi^ nápad- 
nnšt; rozmamotty nettálont. Nár. list. 1903. č. 
154. 18. 



Biztatovat =? Slov. Czam. Slov. 122. 

Biženstvi, n. Sr. Obiženství. 

Blabolný. B. sen. Slad. Ricb. 183. 

Blaco, a, n. =: bláto. Haaer 10. 

Blafkati = mkati. Na slov. Skalická. 
Sbor. (^es. 86. 

Bláha In. Arn.. básník. Vz Mas. 1902. 
554. 

Blahočarný amulet. Zr. Let. IV. 113. 

Blahodárce, e, m. Msn. II. 291., 448. 

Blahodatný. Spáti b-tným spánkem po 
celoa noc. Msn. Íi. 457. B. pozem*. Ib. 144. 

Blahohlas, n, m. Msn. Od. 303. 

Blahojasný. B. slánce. Klicpera. 

Blahomimě spáti. Msn. Od. 194. 

Blahonaddený. B. vykladatel. Jakb. Mor. 
137. 

Blahopojný. H. chaf. Msn. Od. 31. 

Blahopokojný. B. muž. HrlS. Hus. 20. 

Blahopřáti někomu. Mš. 

Blahořečnost, i, f. Msn. Od. 114. 

Blahosen, sna, m. Msn. Od. 250. 

Blahoslavnosf, i, f., beatltudo. Pat. Jer. 
57. 3., 88. 9. 

Biahoslavný, benedictas. B. Bnoh. Ž. 
pod. 17. 47. B. pokoj. Kat. v. 3419. B. přání. 
Již. Čechy. Nár. sbor. VIII. 19 Tebe pří- 
bytek v ústavném pokoji i b-ném hotově 
6c ká. Kat. v. 3419. 

Blahostanný přístav, Uy,7)v Bvo^fiog, ve 
kterém lze dobře přistáti. Msn. Od. 130. 

Blahostně. Zatím v jeho plášti b. já le- 
žel (nebylo mi zima). Mso. Od. 219. 

Blahostrážný. B Jano. Mark. 

Blahota, y, blahotnosť, i, f. Ve sbírce 
118 písní u Landfrasa v Táboře č. 116. str. 
371. (MS.). 

Blahovati, vz Blahati. Z. pod 9. 24. 

Blahovčdtee, itcc, m. Kká Sión I. 261. 
Sr. Blahovést 

Bláhovka, y, f. = bláhová iena, Msn. U. 
113., Od. 347. 

Bláhovkyné, ě, f. = bláhovka. Tbz. IIL 
2. 282. 

Blahovolné, wohlwollend. B. k někomu 
se chovati. Pokr. 1885. ě. 87. 

Bláhov§ťvi, n. Msn. II. 375. 

Blahozákonitoflt, i, f. Pozemská b, 
eifvofjLía. Msn. Od. 264. 

Blahoždaný, nokváQrjtog, velmi žádoucí. 
Msn. Od. 293. 

Blahunka, y, f., os. jm. Tbz. V. 1. 138. 

Blachati, blachnouti = Mkati. Rokyc. 
Post. 180. 

Blambelati = cinkati f ee pohybovati f Tak 
zvonky na beranech začaly b. Vek. Vset. 
363. 

Blamořec, řce, m., albnstum (inter la- 
pideR). Rozk. P. 92. 

Blána, y, f., membrána. B. Descemetova, 
m. De8cemeti» oční (povšechní hnisavý zánět 
blan očních, panophthalmitis). okenkovitá, 
m. fenestrata, pojivová (zánět blány pojivové 
chrustavfk, perichondritis; zánět pojivové 
blány průdašinek, peribronchitis). 8podin'Vá, 
m. basilaris, b. pružná středocévní (tunica 
media s. elastica), tíhová, m. synovialis, 
tepenní (zánět zevní pojivové blány tepenní, 
periasteriitis). Ktf. 



Kotk: Dodatky k čeiko-něm. slovníku III. 



18 



BlaDařstYo — Bleskovitý. 



BlanařstTO, a, n., pollifíca koSeimetvi. 
Rozk. P. 1569. 

Blá&ati zvonama = zvoniti poplahié nebo 
vůbec nemelátdieky. Val. Čes. 1. X. 471. 

Blanina, y. f. = blána. DSk. Km. 16. 

Blankoterminový obehod. Hlas 3. 11. 
1900. 

Blankytozomý. B. Amíitrite. Msd. Od. 
181. 

Blasonování, n. B. erbA = popisováni. 
Kol. Her. I. 8. Sr. 380. Vz háb]. 

BlasonoTati co: = erb vypisovati podle 
pravidel heraldických. Kol. Her. I. 339. 

Blaster, n, m., patmaría (de plantis). 
Rozk. R. 70. Dle Mi. snad chybné m. dlaster 
(dlaň, palmes). 

Blatina, y, f. B. v I. 70. polož za ,Bla- 
tenský'. B. = moidl. Baw. Arn. 4342. (Mi. 
Slov.). 

Blatiyo, a, n. Zapadli z b-va do kalužio 
(přiili do horiiho). Tbz. V. 6. 83. 

Blatník, o, m. B. a kočára. Nár. liat. 
1903. é. 139. 4. 

Blatný (pl.), louky a Hrotová. Čas. mor. 
mua. 111. 130. 

Bláto. Bláto je pre hospodára zlato. Rizn. 
64. Aby teprv věděla, jak nž je na dobro 
v blátě zailapaný. Zvon III. 696. Tý, kmotře, 
k lonži vždy přidáváš bláta, bodej f tě oheň 
spálil. Světz. 1883. 203. Každý sám rád 
z bláta vyleze (je rád, když sám se spasi). 
Ces. 1. XIII. 178. Přijde léto, vyschne bláto 
(bude zase lépe). Jrsk. XXV. 118. Pomaly 
pime, brate, aby*s sa neválel v blate. Sbor. 
slov. 1900. 120. 

Blatofilapec, pce, m. = blátošlap. Tbz. 
XVI. 289. 

Blatovák, u, m. = kartáč na bláto. Ří- 
mov. Kub. List. fil. 1902. 247. 

Blatský, B. pleny. Nár. list. 1903. č. 
168. 13. Sr. Blatsko (v již. Cerh.). 

Blavati. Mam. A. (List. fíl. 1893. 218.). 

BlaTor, a, m., psendopas, také Stítoptuik, 
ještěr. Vz Ott. XX. 909. 

Blázen. Tak sluii blázny holiti (s nimi 
nakládati). Fanst. 184. Lepiie je hladeť na 
bláznov, nežli byť bláznom; Múdremu sa 
v noci snivá a bláznovi vo dne ; Kde blázni, 
tam on jediný múdrý. Rizn. 167., 169. — 
B. = hlupák. Na blázny netřeba hnoja vozit 
(blázni se daří bez péče). Val. Ces. 1. XIII. 
372. 

Blazenstrie. Mam. A. 25b. (Mi. Slov.). 

Blazgaéka, y. f. = řídké bláto zvi. se 
sněhem. Val. Ces. 1. XIL 229. 

Blázn, a, m. = blázen, Ž. wit. 48. 11., 
Hrad. 99. 

Bláznivě mlaviti. Fel. 87. 

Bláznota, y, f. = bláznovHvi. Kká. Sión. 
L 18. 

BláznoTitý. B. blázen. Tbz. III. 1. 310. 

Blazyn, a, m. = blázen. Ostr. Šb. D. 56. 

Blážie, n. = blaho. Andělé zpievali lidu 
rozkoi, mír i b. Umuě. roud. 148. (Mi. Slov.). 

Blbnuti bezcitné, dementia apathica. Ktt. 

Blboun, u, m. = Bemý chléb. Us. ve věz- 
nicích. Praha. 106. — B., a, m. = blbec. 

Blee (blecz), e, m., lutiber (inter pisces). 
Rozk. R. 64. (Mi.). 



Bledéčervený. Us. 
Bleděhnédý. B. tráva. Stan. 111. 70. 
Bledčrůžný vřes. Kká. Sión I. 67. 
Biedný. XV. stol. Vz Uč. spol. 1903. 
IIL 31. 
Bleďoch, a, m. = bUdoui (L 72.). Vin. 

I. 194. 

Bledojasný prAlom. Zr. Let. IV. 48. 

Bledokrevný. B. děvée. Ott. XX. 314b. 

Biedomodrý zrak. Kká. Sión I. 76. 

Bledoftedé. B. se kouřiti. Zvon III. 374. 

Bledodtétinný ploník. Ott. XX. 192. 

Bledota, y, f. = bledott. Tbz. V. 1. 72. 

Bleďoulinký. Dik. Km. 33. 

Bleďounký. Dik. Km. 34. 

Bledozlatý. Zr. Let. II. 110. 

Bledušický. Brt. P. n. XXIV. 

Bledý éim: hladem. Zr. Leg. 130. - 
Jak. Líce bledé, jako lístečky Ulijí. Tbz. 
V. 6. 63. 

Blecha. Nie som blcha ani mucha (v pří- 
pade výhrazky). Sbor. slov. VII. 131. — 
B., hra 8 kaminky. Vz Ces. 1. XIII. 69. 

BlecháloT, a, m., ulice v Líini na Mor. 
Mto. 1902. 1. 

Blechovec, vce, m., rod dřepéíkd, payU 
loides. Ott. XX. 926. 

Blejhař, e, m., z něm. Bleicher. B. plátna. 
Arch. XX. 443. 

Blékati. Vlk bleče. Baw. E. v. 291. 

Blekotné. Mam. A. 36b. Vz Blekotný. 

Blekotný. B. ústa svírati (nedáti jim 
mluviti). Mart. S. Předml. str. X. (1636). 

Blektáni, n., loquacitas. Chč. Olom. lf)3i>., 
Rozk. P. 1 )53. (Mi. Slov.). Smělá b. (žva- 
stáni). Chč. S. II. 237«. 

Blektati. vz Blekotati. Chě. S. 1. 131«. 

BlektaTý = ivnetúvý. B-yé modleni jed- 
nati. Ch^ S. L 13 1». 

Bleniti = omamovatif Bylo jí spavo, 
jakoby ji něco b lo. Krkonoí. Fr Nečásek. 

Bleptati =: leptnti, KniCál od Červů pro- 
bleptaoej. Vých Čech. Mus. 1863. 335. 

Blesk a) iiroký, b) hadovitý. Vz Čes. 1. 
XII. 453. 

Bleakanee, nee, m., drahokam. V zloděj, 
řeěi. 

Blesknuti se t čem. Kat v. 2374. — 
éim, Jetřich nohami bleitě (natáhl se). Baw. 
j y Y52. 

BÍeskólibý Zeus. Msn II. 13., 82 , 216., 
275., Hym. 24., 69., 62. 
BieskometaTec, vce, m. = Zeui. Msn. 

II. 128. Sr. Bleskometaé, Bleskometec. 
Bleskometonci Zeus. Msn. II. 17. 
Bleskomih, n, m. (To se stalo) b-hem 

(rychle). Msn. Od. 263. 

Bleskonohý = rycUj, B. kůň, Tbz. V. 
4. 298., V. 9. 98., oř. Ib. 6. 5. 261. 

Bleskooký. B. veverka. Kká. Sión IL 99. 

Bleskoskvouci křídlo. Zr. Kom. 46. 

Bleskotně kostky metati (rychle). Capk. 
58. 

Bleskotný. B. rychlosC (jako blesk). Tbz. 
V. 6. 233. — B. tfpytid ee, B. tiara. Zr. 
Leg. 116. 

BleskoTitě -= rychle. Mi. 

Bleskovitý zákal oka, glaucoma fnlmi- 
nans. Ktt. 



Bleši — Blvoň. 



19 



Bleši útrapa (od blecb). Emin. 278. 

Blednik, o, m., pulicaria, rostl. V/^ Ott. 
XX. 978. 

Blét, a, m. = hUt, aniila. Mš. Slov. 

Bléž = M&e. Hanác. Šb. D. 47. 

Blicha, y, f. = blecha. Jir. Rozp. 33. 

Bliknoati = pohlédnouti. B. nékam. Mtc. 
1902. 125. Očima co sova blikej. Frant. 42. 
18. Sr. Blikati. 

Blikot a, m. Ďábelský b. Kká. Sión II. 
201. 

Blineáni, n. Hra b. na krytu. Slez. V z 
Vyhl. II. 246. Vz. násl. 

Blineati. Dévucba, která při hře na 
prsténky blincala (byla ukryta, aby nevi- 
děla, komu byl prsten do rnkou vložen). 
Slez. Vyhl. II. 246. 

Blindfel, blinfel, vz Bindfel (zde). 

Blinkati- Lampa jenom blinká. Čes. 1. 
XI. 210. 

Bliž (bliž), •ubšt. Smutek o blyzu jest, 
tribulatiu proxtma est. Ž. wit. 21. 12., Pass. 
Z blizn. Chč. Post. — adv. Nikdy nebyl tak 
blyz den sádný. Št. &. 66*. Blyz jest, prope 
est. Pror. ol. 17b. Blyz buď Hospodine. Ž. 
pod. 118. 161. — Alx. - předl, a gt. Bliž 
sebe stáebn voje. Alx. V. 1281. ~ Kat., 
Hrad., Dal. Vz víoe v MS. Slov. 
' Blizaika, y, f. = Uzaika. Výcb. Čecb. 
Mns. 1863. 336. ^ 

Blizati m. lUaii. Vých. Čecb. Mus. 1863. 
335. 

Blizko. Bliže k němu jiti. Kat. v. 1013. 

Blizkocbod, u, m. B-dem někam se bráti. 
MsD. Od. 117. 

Blizkorozenec, nce, m. B-ci bohfi. Msn. 
Od. 76., 290. 

Blízký, Od nejbližšícb jpst rána nejhlubší 
rnejvíce bolí). Slad. Šl. 107. - On je b. = 
blizkj pHbusný. U Deštné. Mš. 

Blizni = blihi{. MS. Slov. 

BlizoTOUS, a, m., jm. myší. Msn. Hym. 91. 

Blizý = blízký. St. (Mš. Slov.). 

Bliže, e, f. » bUMkott. SlaSí se z blíže 
oparřiti. Chč. S. II. 210a. 

Bliž^i = bliSH. Baw. T. v. 1128. 

Bližefi, žné, f. Jakož sta byla zle učinila 
proti své bližni. Šf. Poě. 66. (MS.). 

Blíženci, vz Srostlici (brnče). 

Bliženkyné, ě, f. Od brány přes hluboký 
příkop opět se pne most k věži druhé, 
b-ni to první, z níŽ teprve byl vchod do 
[odhradí. Sd. XVIII. 60. 

Bliženstvi, n., cognatio, přibuzeiutvl. Pro 
lásku b. Pat. Jer. 37. 14. 

Bližnee, žence, m., nebeeiké znamení. Hoch 
narozený na b cích bude v lásce nestálý : 
dívka, jež má tuto planetu, bude strojiti 
krtiny před svitbou. Mtc. 1. 1897. 61. — 
fi-iíct, vz Srostlí k. 

Bližn^ši, proximus. Ž. wit. 27. 3. (Mš. 
Slov.). 

Bližni. Učiním vSe pro b-ho krom toho 
trého: neslíbím, nepfljéím, nedám mu nic 
svého. 1617. Hrubý 216. Bližní smrf = smrť 
bližního. Baw. £. v. 1144. 

BliŽniee, e, f, žena. B-ci své úkory dá- 
vati bude, proximae suao. Pror. ol. 103.» 
(M8.). 



Bližnivý = bliSni. Ktož s sebe dá šat 
bližni vému svému. Frant. 10. 16. 

Bližný = blfáni. B. les. Milí. 83». 

Bližše. B. jsme smrti. Št. &. 83b. Ste 
sobe najbližSe. St. Ud. 26b. (Mš. Slov). 

Bližši. Sr. MS. Slov. 

Btkotati. BlkoŠi jak koza před smrCum 
(zajikavě mluví). LaS. Čes. 1. XI. 210. - 
B. = pleskati^ Uachati. Blkotal kdo vi co. Ib. 

Blomba, y, f., z lat. plumbum = oloveni 
razítko na pyUich. Kub. List. fil. 1902. 248. 

Bloneatl se = pottdovati se. Mor. Kmk. 
- se kudy: holicí (ulici), Mtc. 1902. 439., 
ávětem. Hlas nár. 28./6. 1886. Sr. Blonkati. 
Bloumati se. 

Blouditi po čem. Po ^emž mnozí blázni 
bloudí. Zach. Test. 67. •— éim. Ciesař svým 
smyslem blúdieSe (byl na vahách), nevěda, 
co pověděti. Baw. Ar. v. 907. 

Bloudivka, y, f. = chorobná toulavoet. 
Hyna. Vz Čad. 116. 

Bloudivý. B. játra, hepar migrans, hlta- 
nový b. éiv, laryngeus vagns nervus. Ktt. 

Bloumati se = choditi bez cíle. KSf. 
Lid. 8. Sr. Bloncati se. 

Blouzněni, n. B. hysterických, delirinm 
hystericnm* mania histerica; b. rázu smut- 
ného, lypemania, amenomania. Ktt. 
I Blouznilka, y, f. Tbz. V. 1. 163. 
I BlouznilstYi, n. B. novokřtěncú. Kká. 
Sión II. 26. 

BlouzniTěni, n. Kká. Sión. I. 129. 

Blsket. Leg. Jiř. brn. v. 436., Hrad. 
42b, Vít 8ft., Ž. gloss. Cant. Hab. v. 11. Vz 
Mš. Slov. 

Blščanec, nce, m., kámen. Rozk. R. 67., 
P. 117. 

Bldčeti, bISěu. Světlost jeho blSěala. Dět. 
Jež. Krum. Ib. (MS.). 

BlfiČik, a, m., isida (inter aves). Rozk. 
P. 173. 

BlštiTý, refntgens. Mam. A. d4a. 

Bluěeá. V levo blučí vysoká věže z pa- 
píru a knížek hranice (zapálená, aby je zni- 
óila). Koll. (Mtc. 1. 1893. 9.) 

Blud. Kat. v. 1131., 1191., 1220 a j. Po- 
jal ho b. = nemohl trefiti z lesa. KSt. Lid. 
8. On je už na božom sude a my eSte v lud- 
skom blude. Rizn. 62. 

Bludařka, y, f. Tbz. V. 1. 174. 

Bludivec, vce, m. = bludnj kámen. Tbz. 
III. 2. 197.. V. 6. 292. 

Bludný. Kat. v. 1286., 1217. a j. B. ko- 
řen roste prý v lese, ale neví se, jak vy- 
padá; kdo ho přeskočí, zabloudí. Kšf. Lid. 
8., Hlavn. 36. 

Bludovaný, verfehlt. B. vychvalování 
něčeho. Li . I. 762. 

Bluskati po čem = po oiku pohlížeti. 
Val. Čes. 1. XI. 180. — Blusknúf na koho, 
po kom = vodou střiknouti. Ib. X. 470. 

Blúzenie, n. = blouznění. Pass. 309. 

Blůzový samet. Nár. list. 1903. č. 243. 16. 

Blyáni, n., vomitus; orezia, Bhm. hex. 
462., Mam. A. 30b. Sr. Blivání. 

Blvkati = mkatí. Cf. BlvoĎ. Val. Čes. 
1. X. 471. 

BlYOň, ě, m. = ]?««; také převzdivka htl- 
viiúm. Val. čes. ). X. 471. Sr. Blvkati. 

2* 



20 



BlY^ftati — Bojiiče. 



Blvýňati = í«*a£í. Val. Ces. 1. X. 471. 
Sr. Bivkatí. 

Blýskati se. — Blejská se (nemá-Ii žen- 
ská upravený rozparek a sakně). Ml. Bol. 
Čes. 1. XIII. 178 — Jak. Blýská se na 
sacho. Tbz. V. 6. 59. — Čím: očima b. 
Zvon III. 142. — komu. Béželo o peníze, 
o dědictvi, to mu blýsklo hned (napadlo). 
Zvon IIÍ. 457. 

BlyskaYohelmý Hektor. Msn. II. 42., 46. 

Blyskavozářný zrak. Msn. II. 55. 

BlysknaTč se pfekmí tnouti. Jrsk. V. 150. 
B. jasný, Kká. Sión I. 114., odČný. Jrsk. 
III. 49. 

Bly skočeni, n. B. zbrani. Msn. Od. 212. 

Biyskotati éim. Podzimní listí b-tá 
svojí r/.ivostí. Nár. list. 1903* č. 243. 13. 

BlyskotliYý blesk. Mus. 1904. 175. 

Blžni, louky u Martínkova. Čas. mor. 
mu«». in. 130. 

Bnedováni, n. = ? Jedů s pifici i bubno 
váním, k tomu slušným b-ním. Baw. Ar. 
v 628. 

Bob kalabarský, pbysostigma Balfur, 
rostl. Vz Ott XIX. 698 

Bobolusek, sku, bobolutk. makabonka, 
verobica beccabunga, rostl. Slez. Vybl. II. 
220. 

Bobr. Rozk. P. 331. B. zvieře něco hlúpé. 
N. R. 1633. ÍMS.). 

Bobrky, éásf Vsetína. Vek. Vset. 168. 

BobroYina, y^ f., castorina. Rozk. P. 
1733. 

Bobrový pes = ehH. Kn. rožm. exc. Wtr. 

Bobtati = bublati (zvuk vody při nabí- 
rání do džbánu). Pel. II. 

Bočan. Popěvek na bočana (čápa) : Letěl 
bočan přes roli, kuryčka ho dohoni. Kaj ty, 
ěape, kaj letifi? Do zlaté komory. Co taín 
bndeS dělati? Stříbro, zlato lámati. Kaj ho 
budeš dávati? Miynarovej cerce. aby pletla 
věnce pod schodem pomazaným tvarohem. 
Slez. Vyhl. II. 266. 

Boéitosť, i, f, Bockbeinigkeit. Nár. list. 
1901. ě. 353. 

Bočitý. B. nohy. Dfik. Km. 19. 

Bočmo. Kůň se b. vzhůru pne. Mark. 

Bodanec, nce, m. B-nce na nádobách. 
Čas. mor. mus. III. 57. 

Bodejť, borejt^ to by's ti chtěl, ei warnm 
nicht gar. Mus. 1863. 343. 

Bodlavka, y, f., tríbnla. Rozk. P. 748., 
Velťš. 152 (MS. Slov). 

Bodlivý z= bodlajid, B. pěsnička. Hlavn. 
48. 

Bodlo, a, n. = bajonet. Val. Nár. sbor. 
VIII. 61. 

Bodřee, drce, m. = bodrj ilovif. Nár. 
list. 1902. ě. 222. 2. 

Bodroducbý druh. Msn. Od. 168., 252. 

Bóh = Bůh. Na tom, čo nám p. Bóh dává, 
dudá nafie nech přestává. Rizn. 65. — B. i= 
hojnote. B. věcí. Ghě. 01. 228*. Sr. Má toho 
do boha = hojnosf. 

Bobaceni, n. 

Bobakyně, ě, f.zuboha&ca. Dšk. Km. 16 

Bobaprázdně mluviti. Hlk. VII. 50. 

Bobatosnubný. B. panna. Msn. II. 349., 
Hym. 38. 



. I 



Bobatosf, i, f. Kat. v. 476. 

Bobatstvi, vz S stupni. 

Bohatý. B. roucho (drahocenné) zn oboha- 
cováni. Chč. S. I. 21b., Kat. v. 246. Tam se 
proháněla b— tá (četná) stáda. Hlk. X . 194. 
Která bohatá, ta koza rohatá (pyíná). Čes. 1. 
XII. 308. Ty si tak bohatý, jako kt»zel ro- 
hatý. Vybl. II. 67. — v čem: u víře. Kar. 
93. — na čem. Země b-rá na ovoci, na 
mléce. Mand. 83*. — od čebo. Domek ot 
drahého kamenie b-tý. Tristr. 6991. (Mš. 
Slov.). 

Bobatýrka, y, f. Kká. Sión. I. 203. 

BobatyrstYO, a, n. Msn. II. 

Bobdákati = Bohům še dokládati Rokyc 
Posr. 162»». 

Bobéme (boém), fr. =: a) Čech, b) cikáD, 
r) lidé, žijící lehkovážně v pařížské čtvrti 
latinské. Ott. 

Bobmyslný = bohnmyilnj. B. život vésti. 
Pis. adv. 1. 1727. (Mfi.). 

Bobobytný. B. Jeskyně, ^eďirecríoo?. Msn. 
Od. 202. 

Bobodobrý Askanins, vůdce. Msn. II. 43., 
36. 

Bobojidek, dka, m. =:: mnieh, kněz. Kká. 
Sión. I. 75. 

Bobomiiec, Ice, m. B. Apollon. Msn. II. 3. 

Bobomiuvna, y, f., theologia. Rozk. R 
85. 

Bobomluvnik, a, m. = theolog. Gloss. hym. 
V. 121». (Ml). 

Bobomluvný, theologický. Rosk. P. 1003. 
(MS.). 

Boboplodivý. B. síla. Šmil. III. 67. 

Bobopojný = « Bohům ůpojujici. B. duch. 
Mark. 

Boboprázdný. B. žárlivosf. Sá. Upom. 
218. 

Bobopnstč žíti. Msn. Od. 29. 

Boborovnč = jako Biúi. Tam b. velel. Zr. 
Nekl. 5. 

Bobostavený = od Boha staven j. B hradby. 
Msn. II 144. 

BoboTěree* rce, m. theista. Jg. 

BoboYérný. B. úcta. Tbz. V. 1. 39. 

Bobověstee, stce, m. Kká. Sión. I. 137. 

Bobovka* y, f. := bohyni. Msn. II. 3., 48., 
94. 

BobOTolný := bláznivin poSetUj. Prk. Krok 
1889 165 Dťíve jiný výklad. 

Bobovský. B. brána. Msn. II. 394. 

BobulibeCf bce, m. Msn. II. 198. 

Bobyft, é, f. = bohyni. Škod. F. 84. a j. 
tam. 

Bobybka, y, f. = Athene. Msn. Od. 301. 

Bocb == byrh. Téch měla b. mieti. 1412. 
Půh. ol. III. 263., 11. 263. (MS. Slov.). 

Boj. Vzali jsme boj. Kat, v. 17. Alx. 
V boji zhusta ne pravda a právo zvítězí, 
ale vytrvalost, houževnatosf. Jrsk. V. 41- 
Cf. MS. Slov. 

Bojinek, nka, m., phleum, rostl. Vz Ott. 
XIX. 686. 

Bojinky, pí., f. =: mořské panny v ta- 
tranských jezeřich, pAl ryby a pAl Člověka. 
Sbor. slov. 1901. 112. 

Bojiděe, e, n. = bojišti. Rozk. P. 2019. 



Bojiti — Boikaf. 



21 



Boj 1ti = bojovati. Hospodin bógyczy, pu- 
gnatfir. Ž. pod. Moya. 3. (Mfi. Slov.}. 

Bojkotovati koho (od jména správee 
statka J. Boycotta v Irskn, kterého poprvé 
r. 1880. tak stihali). Kád. 8. 

Bojovati. ChceS-li b., nesmii býti měk- 
kým. Jrsk. y. 41. 

Bok. Byl poslancem papežovým od boku 
fs plnou moci, legatus a latere). Kar. 21. 

Boka^. B. tělo (nadělané, silných bokfl) 
Krolm. Ces. 1. XII. 327. 

Ból, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903. 47. 

Ból, i, f. = hoUšt Dobře sa od boli na 
steny nedrape. Slov. Mt. S. I. 88 

Bolavý. Podšiti b-vých bot (roztrhaných). 
Světz. 1886. 387. 

Bólée, ete, n. = malá, senem vycpaná 
poduifca^ kterou si pntnařka podkládá pod 
putnn, aby ji netlačila. Mtc. 1902. 17. 
Sr. Sorěik. 

Bolehlav, u, m., misty také = prvni bil^ 
vlas. Kit Lid. 8. 

Bolehlávek, zdrobn. bolehlav. Rozk. P. 
74 ». 

Bolen, u, m., dle Bd. Gloss. nějaká mince. 

Boleslav. Do B-vě. Jir. v Mus. 1863. 
32S., Arch. XIX 273. (r. 1615.), Kar. 16., 
42,, Jrsk. XIV. 60., Tk. XII. 62 a j. 

Bolest. Jen af se vypláée, marně by se 
přemáhal, b. mnsi na svěf, potom se ulehči. 
Bais. Zap. vlast. 20. Dobrá b., dyž dá pojesť 
(pojisti). Čes. 1. XII. 421. Bolesti porodni: 
křečovité, krampfbafte, nepravé, klamné, 
f^ische, otřas'ié, emchtttterode, pravé, wahre, 
pravidelné, re^elmá^sige, před z vest oé, vor- 
hersagende, přílišné, zu stark, slabé, schwa- 
che, zvě^tné, weissagende Wehen; léky, 
prostředky podp>rnjícÍ bolesti porodní, 
wehenbťf&rdernde Mittel. Ett — B. =" bolák, 
B. se mn podebrala. LiSpfi. Mtc. 1902. 18. 

Bolestící. B světice. HrIS. Hus. 130. 

Bolesti vosí, i, f. B. kožni. Ktt. 

Bolestivý 1= bolů9t trpici, nemocný, Chč. S. 
I. 7*. 

Bolestné, XV. stol. Vz Uč. spol. 1903. 
ITL 31. 

Bolestný = boUtf irpM, eiiici. Chč. S. I. 

Boleta, y, f. Platební b. Nár. list. 1904. 
196. 6. 

Boleti kde. Boli ho v levé straně, Lék. 
B. 171^., na prsiech, ib. 172*., pod prsmy, 
ib. 196*. (Mi. Slov.) 

Bolička, y, f. = kaSdá rána hl. hnisajicf, 
vřed a p. Slez Čes. 1. XIII. 110. 

Bolniee, e, f. = bolenf, dolor. Hrad. Des. 

Bolnohý. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11. 

BolobHeh, u, m., Bauchweh (vice žertem). 
Kbrl. Domžl. 16., Dik. Km. 52. Sr. Břicho- 
bol. 

Boločko, a, n. BoloČka v V. 1033. oprav 
v : boločko. B. = bledule, rostl. C. Třeb. 
Čes. 1. XI. 36. 

Bolometr z řec. poXi^ paprsek a fíérgov 
míra. Vz Nauóný Obzor. Příloha k Nár. list. 
25./9. 1901. (č. 266.). 

Bolzano Bernard. Vz Lit I. 907. 
^ Bom =: uhoditi se (v dětské řeči ve Slez.). 
Ces. 1. XI. 342. 



Bomba, y, f. B. kalorimetrická. Vot. 161. 

Bombardonista, y, m., pl. -sté. Rais. 
Zan. vlaRt 207. 

Bombátko, a, n. = medaiUon. Dik. Km. 
34. 

Bombě, ěte, n., pl. bombata. Dik. Km. 
21. 

Bombél. Cambel — bombél, do (kdo) to 
umfél (vyzváněni mrtvému). Val. čes. 1. X. 
471. 

Bombik, u, m. = kulatá cukrovinka, Hauer 
10. 

Bombilek, Iku, m. - malý. kulatý knoflik 
kovový. Liieň. Mtc. 1902. 106. Sr. Bombik. 

Bomez, u, m., nějaká okrasa nad sukní. 
Slov. Jamotový b. Sbor. Čes. 257. 

Bona, y, f. ^ zimní íepiee, Jrsk. XXVII. 
317. 

Bonhomie, e, t., fr. = dobrotráeSnoet, By Li 
v n( smt^s hrdosti a b-e. Zvon III. 403. 

Bonifáe, e, m. Neni-li mráz po Serváci, 
neof snih po B-ci. 

Bonifikaéni, z lat = náhradní, B. fond. 
Praž. den. 18./8. 1895. 

Bonk, a, m,zzovad, Orava. Sb. si. 1901. 
182. 

Bor, u, m. = vrch na rozhráni ("ech a 
Kladska. Mus. 1901. 321. 

Bórany, nerost. Vz Vstnk. XI. 831. 

Borax, u, m. O jeho výrobě vz KP. X. 
100. 

Boreeký Jar. Dr., básník, nar. 1869. Vz 
Fiš. Pism. 710. 

BoHč, e, m. B. torpédových Člunfl. Nár. 
list. 1902. č. 71. odp. 

Bořit koho == bouřiti, buditi. Liieíi. Mtc. 
1902. 234. — se 8 kým = zápaM, Ťažko 
capovi (kozlu) bořit sa s bujákom (býkem). 
Rizn. 167. 

BoiiTOJný Achill.Msn. II. 802., Od. 211. 

Bořky = raielinni ciUy, Jrsk. XXIV. 
100. 

Borodřj, mellicida. Mam. A. 28^. (List. 
fil. 1893. 218.) 

Borovénka, y, f. = borovička, Brt. P. n. 
591. 

Borovička, y, f. i= vánoéní stromek. Mor. 
Kmk. 

Borovičko, a, n. = borovj lesík. Nár. list. 
5./1. 1901. 

Boroviénatý les. Kun. Id. 71. 

Borovina, y. f. Tbz. V. 9. 200. 

Boroviny, les u Přibyslavic. Čas. mor. 
mus. III. 130. 

Borovnice, e, f. =: borůvka, Kbrl. Dmžl. 5. 

Borový Klem. Dr., kanovn. Vz Alm. VIII. 
97.-1(^3. 

Bortka, y, f. = kniha, tobolka. Ve zloděj, 
řeči. Ces. 1. X. 140. 

BoruČi vedle borouéí, Bydž. Kšf. Lid. 5. 

Bornváci = Paeeěáei v Ledečska, Že sbí- 
rají borůvky na prodej. Ces. 1. XI. 406. 

Boský m. bo^skj. Dik. Km. 38. 

Bosulistý. B. kráva = pod břichem bila. 
Val. Čes. 1. XL 274. 

Bosý. Bosých pan Boh nosí (opatruje). 
Sbor. slov. VIL 129. 

Bodk, u, m. = boek. Slov. Šb. D. 64. 

Bošluif = boskali. Slov. 8b. D. 64. 



23 



Bota — Bradopykoyý. 



Bota. VSecko dá do pořádku, až ztratí 
f.ilu % boty (o lakomém). Ml. Bolesl. Čes. i. 
XIII. 178. Do bot litý Němec (urputný). Us. 
Nalial mu vody do bdt (narobil mu starosti). 
RizD. 176. 

Botie žehny = Bóh tě žehnej. Gloss. 
roud. 78b. (MS. Slov.) 

Boubel. Žlázovitý b. vaječnikový, adeno- 
cystoma ovarii ; rosolovitý, meliceris; krev 
natý, Blutcyste, haematocystis, haemato- 
cele. Ktt. 

BoubeloTitý. B. rakovina, Cystencarci- 
nom; b. bujeni sliznice poSevni, kolpobyper- 
plasia cystica. Ktf. 

Boubeloyý. B. zvrhlost, cyslisehe Ent- 
artnng. Ktt. 

Boudy, pl., f = hrady mraků, Čes. Tře- 
bová. Čes. I. Xn. 226. 

Bouehačka, y, f. = dělo. Kká. Sión. I. 
221. 

Bouchal, a, m. = kdo pořád Uugé, Čes. 1. 
XII. 492. 

Bonchora, y, f. = stodola. Ve zlodějské 
řeči. Sr. Klepáma. 

Boula, y, f. = bouU, strč. bůIe. Us. místy. 
MS. 

Bonř, e, f. Vzplanul hněvem jako b. 
(bouřka). Zr. Let IV. 37. 

Bourá, y, f. Po deStiku byla zem jako b. 
Vych. Čech. Nár. list. 1901. č. 241. 

Bourbonit, u, m., ruda olověná. KP. XI. 
276. 

Bouře. Bouřky v úplňku měsíce zname- 
nají déSf dalece. Ott. Kal. 1904. O bouřkách 
vz Čes. 1. XII. 453. 

Bouřka. Vz Hřměti. 

Bouřkolibý Zeus. Msn. II. 7., 23., Od. 
103., 246. 

BouHiváéek, ěka, m. = předzvittUel bouři. 
Nár. list. 1902. Vz násl. 

BouHÍTák, u, m. = houHivj vítr. Čes. 1 
XII. 465. 

BouHivák, a, m. = pták věštici bouři. Vz 
předcház. Tbz. V. 5. 97. 

BouHiTec, vce, m. Jrsk. III. 348. 

Boufika Sig., kněz, básnik a překlad. Vz 
FIS. Pism. 713. 

Bovlan, u, m. = vytrasená a pohúžvaná 
viazanica slámy (vytřesená a svázaná otep 
slámy). Sbor. slov. VII. 110. 

Boxef, e, m., druh psfi. 

Bozděcb Eman. Sr. Vést. X. 205. 

Bozonle, e, f., z lat. PosoDium, PreSpurk. 
Pel. II. 

Božcový (psotníkový) záchvat, insultns 
eclampticns. Ktt. 

Božec := padnucniee. Slov. 

Božejnik, a, m., juratus. Jir. H. Pro ve. 
18. 

Božekať = Bohem se dokládati. Val 
Čes. I. XIII. 372. 

Božena, y, f. = studánka u Peruce. Čch. 
Ev. 220. — B., jméno. Popěvek : Božena za- 
padla do sena. Božena ma křivé kolena. 
Slez. Vyhl II. 255. 

Boži. Lehne-li si hospodář na boží hod, 
lehne mu na poli pSenice. Mtc. 1. 1897. 61. 
Je-li na boží tělo jasno, bývá dobrý rok. 
Matka boží kužele složí a svačinu naloží 



(předlo se přes Matku boží\ Ces. 1. XIII. 
164. Na b. télo jaký den, dlouho se potom 
vrací ten. Ott. Kal. 1904. Na boží-li hroby 
(na veliký pátek a bílou sobotu) prSí, vSeho 
úrodu poruSí. Ib. B. tělo ve Slez. Vz Vyhl. 
n. 51. — B. ho8t = nejsvětějSÍ svátost při 
zaopatřování nemocných. Bolesl. Ces. I. XII. 
88. 

Božilý. B. rozmysl. Jg. v Mus. 1843. 
398. toto slovo kára pro tvoření ho. Snad: 
zbožný, rábožný. MS. 

Božineilf := ílovik k nHemu, U Zbirova. 
Čes. I. XI. 269. 

Božnik, a, m., divinus, Rozk. P. 888. — 
B., u, m.. armessa. Rostl. drk. 111^. (Mš. 
Slov.). 

Božskodobý Odysseus, Telemach. Msn. 
Od. 333., 237. 

Božskopodobný muž. Msn. Od. 112. 

Božsky. Us. 

Božský, božStějSí. Kom. Did. 292. 

Božstvost, i., f. XV. stol. Uě. spol 1903. 
III. 31. 

br m. pr: brabancovej olej. Us. Jir. 

bi^ m. vř: břískať m. vřískati, pobříslo. 
Vých. Cech. a j. Sb. D. 21., 25. 

Brabant, u, m. = druh řepy cukrovky. Us. 
^ Brabéata, pl, n. == ikubánky. Volyně. 
Čes. 1. XIII. 125. 

Brabec Ad., spis. 

Brabešeka, y, f. Bylo tam dětí jak b-Sek. 
AI. MrStík. 

Bráborat m. vrávorati. V^ch. Čech. Jir. 
Mus. 1863. 335. 

Bračka, y, f., sherardia, rostl. V£ Ott. 
XXII. 47*. 

Bradáč, e, m. = torha atd. Tk. XII. 156. 

Bradáček, čku, m. = protahlióka, rostl. 
Vz Ott. XX. 792». 

BTaŮBtiee zz halapartna. Baw. £. v. 1449. 

BradaTice. ChceS-li se zbýti b-vic, říkej, 
když slySíS někomu neznámému zvoniti 
hrany: Zvoní hrany, nevím komu, brada- 
vice, jděte domů. Pfi tom se b. něčím (ha- 
! dřikem, třískou atd.) potírají a to pak se 
zahodí. Mtc. 1. 1897. 58. Potírají se Stavou 
vlaStoviéníku (chelidonium). Říkání na b. 
Vz Čes. 1. XII. 432. 

Bradavičnatý holub. Nár. list. 1903. č. 
136. 9. 

BradaTiéni kořen, euforbia, rostl. Mtc. 
1902. 116. Sr. Bradavičný. 

Bradavka, y. f B. oční, Zahnpapilla; 
vymknutí b-ky oČní, excavatio papillae. Ktt. 

Bradavkový. Cárá b-vá prsní, Mammi- 
larlioie, b. hrbek, tuberculum papillare, b. 
tílce, stratům seu corpus papillare. Ktt. 

Bradavnik, vz Ambrožka (rostl.) 

Bradim, a, m., kopec nad Slonpskymi 
jeskynémi na Mor. Čes. 1. XII. 97. 

Bradka, y, f. =: krček noi-^ nákovek mezi 
čepelem a stření nože. Ott. XVIII. 509. — 
B. = dýmka. Zapálil svou dřevěnou bradku. 
Hruš. 68. 

Bradlový. B. konstrukce. Nár. 1. 1903. 
č. 159. 6. 

Bradojazykový sval, muscnlns genio- 
glossus. Ktt. 

Bradopykový, mentolabialis. Ktt. 



Bradový — Brblák. 



23 



BradoTý sval, mascalus mentalis. Ktt. 

Brah, u, m. i= hromada, B. dřiví. Tbz. V. 
9. 40. 

Brali]iiaiiky» f*, druh slepic. Nár. list. 
1903. é. 186. iř. 

Bracháček, čka, m., zdrobn. hrack, Pulk. 
Lobk. k. 17., Vstnk. VIII. 182. T/s horši 
než Bracháékové z Boleslave. Svétz. 1895 
27. 

Brakovný. B kapři, ovce, jehfiata. 1652. 
Gero. Jnz. Sil., 817. (1652.) 

Bramborák, o, m., vz Bramburák. 

Brambořisko, a, n. := bramboHJUi. Rais. 
Lep. 518. 

Bramborka nebo dm =: brambory roz- 
stroabaué, moukou promíchané, na vyma- 
zaném pekáči upečené. Severových. Čechy 
Jrak. XXII. 280. 

Bramborový. B. brynda = kcfalka. Strn. 
Poh. 77. 

Bramburák, u, m =: koi na brambory. 

Brána. Hra na bránu. Slez. Vz Yyhl. II. 
249. 

Brané (brancz), agnita (de plantis). Rozk. 
P. 617. 

Břanéal = tilni meieii (o jehňatech) ; pla- 
kati, Val. Ces. 1. XII. 188. Jehňata břančaly. 
Ib. 273. 

Bráneě, emulátor. Mam. A. 22*. (MS. 
Slov.). 

Brandl Vine. f 26./12. 1901. maje 67 let. 
Vz Nár. list. 1901. č. 356., Mtc. 1902. 301. 
nn.. Lit. L 907., Alm. XIII. l'?6-134., Čas. 
mor. mns. II. 154. nn. 

Brané, é, f. = braň. Každý svú braní 
jmějéše. Ryt. krems. 14. (MS. Slov.). 

Brániee, e, f. B. nervová = sítnice. Hyna. 
Vz Cad. 114. — B. = éásť bran. DSk. Km. 
41. 

BránieoTý. Neuralgie čivu b-ho, phren- 
algia. Ktt. 

Brániti. Po b., odstraSovati, zapovídati 
a p. má Pal. ve vétě závislé správně aby ne 
(nynějSi spis. často chybně ne vynechávají). 
Vz Mtc. 1901. 375. 

Branka, y, f. Hubený jako b., jako louč. 
Kif. Lid. 8. 

Břaňkatl. Sedlák sobě břaňká (o žních). 
Brt, P. n. 538. 

Branně na někoho se hrnouti. Msn. II. 
94- 

Branniee, e, f., tirsa. Rozk. P. 2402. 
CMS.). 

Branokliky, pl, f. s idtt bran. DSk. Km. 
52. 

Branstvo, a, n. = brannj lid, Msn. II. 95. 

Bratánek, nka, m. = bratránek (od brat = 
bratr) Us. MS. 

Braterák, a, m. = Uterdhf Rais. Lep. 116. 

Bráti. Brali by, jak vůl na rohy. Ces. I. 
XI 323. — eo: boj Kar. 17. Uzře, že jeho 
žena duSi berze {= umírá). Dal. C. 20. 15. 
— Jak. Bere. jako velká voda. jako straka. 
Us. Čes. I. XI. 270. -— kam. Bráti na Srou- 
bek — činiti z ostrá, přísně, dfikladně. V zlo- 
dějské řeči. Čes. 1. XI. 140. — se zač = 
dychtiti po něčem, zastávati se něčeho. Us. 
Nár. sbor. VIU. 20. 

Bratina, y, f. Gzam. Slov. 135. 



Bratr. Milá bratr! R. 1551. Praž. arch., 
Kn. testim. vinohrad, č. 2. z r. 1551. Když 
se soudi b. s bratrem, nebývá pře taková 
k přečkání. Tbz. III. 1. 153. Na den sedm 
bratří musí se sedm lidí utopiti, sedm obě- 
siti, sedm zastřeliti sedm zasypati, sedm 
vaz zlomiti, sedm otráviti a sedm probod- 
nouti. Tbz. III. 1. 155. Je-li den sedmi 
bratrů deStivý, bývá pak déSt trvanlivý. 
Us. Sr. MS. Slor. 

Bratr, vedle bratřie. MS. Slov. Sr. Prk. 
Krok. 1887. 28. 

Bratři, kollekt. AleS pohoní b. svú 
Petra a Pavla z Sovince. Půb. I. 165 (1406.). 
O posluSnosti mluviti maje vysmívá se bratří 
(bratřím). Fel. 43. (Když umře bez syna a 
dcerky), bude mieti vstůpce v dědictvie 
bratři svů. Hus. (Uč. spol. 1902. V. 6.). 
Bratřie se sebrachu. Hrad. Sr. Prk. Krok. 
1888. 372., Gb. Ml. 103. 3., 134. 3., List. 
fil. XV. 359. 

BratH adj. Bratří svár (bratrfi). Tbr. XVI. 
232. 

Bratřiee, e, f. = bratři, fratres. £v. olom. 
1., Pass. 316. 

Bratrovnnk, a, m. Smil FlaSka, b. arci- 
biskupa ArnoSta. K. Vorovka. Čít. kn. III. 
1. 75. 

Bratrskosť, i, f. = br€Ur8tvi, MS. exc. 

Bratrsky, v I. 93. polož před : Bratrský. 

Bratrský. Obyčeje a řády b-ské (čes. 
bratří). Vz Vek. Vset. 10!í.— 109. 

Bratrstvo, jež slulo cech, bylo neorga 
ni so váný soukromý spolek. Vz Mus. 1904. 7. 

BraT, u (a), m. = dobytie (jeden kus; 
není kollektivum). B., pecus. Boh. bez. 180., 
Rozk. P. 433., Hrad. 135». Z bravu. Ž. klem. 
DAut. 14., Tristr. 257. Výdaj poČet z brava 
svého (kollekt.). Hrad. 88. Poteče krev jako 
z brava. Jiř. brn. 128. VSak oni tři králové 
a dva hlúpí bravové zdali jsou nevěřili (vůl 
a oseň. 1491. Rozb. 1845. 48. Vz MS. Slov. 

Brava v. barva. MS. 

Bravanský =: brabantský. B. vévoda. 
Kar. 10. 

BravcoY, a, m., vrch v Gemersku na 
Slov. Sb. si. 1901. 166. 

Bravě, ěte, n. = mladé bravi. Z. klem. 
Hab. 17.. Ž. pod. Hab. 3. 17. (MS.). 

Braviarka, y, f., kopec ve vých. Ge- 
mersku na Slov. Sb. si. 1901. 65. 

Bravina, y, f. = bravi mato^ pecorina. 
Rozk. P. 1728. 

Bravišté, ě, n. Ces. I. XII. 28. 

Bravkový dobytek. Vyhl. H. 306. Sr. 
Brav. 

; Bravnik, u, m., celidonia, rostl. Rostl. F. 
I33. 

' Bravský. B. polévka (z uzeného masa, 
hudzená). Slez. Vyhl. II. 200. 

Bravurně s kola seskočiti. MrSf. Obz. 
156. 

Bravumi v čem : v pohybech. Chyt. 45. 

Brázda, y, f. B. mozková, jugum cere- 
brale. Ktt. 

Bražek, žku, m., zdrobn. brat. Rozk. P. 
2531. V VII. 1203. Brazek oprav v. Bražek. 

Bražlna, y, f. Vz Bražima v VII. 1203. 

Brblák, a, m., Czam. Slov. 135. 



24 



Brca — Břichoplícni. 



Brca. Nohy jako brca — hlava jako mě- 
řica. Slex. Vyhl. II. 66. 

BrčáloTě. Dnb b. zelený (jako brčál). 
Rai?, Zvon lU. 17. 

Bréeti, el, eoi := Jeiifi. Mnsi holoubek 
jinam b. 1512. Arch. XIX. 98. 

Brdečko, a, n., papi 11a. B. dvanactníkové, 
p. daoden^lis, prsni, Brustwarze. slzní, cn- 
rancnla lacrymalís. Ktt. Zánět b—čka čivn 
zrakového, papillitts haemostatica ; opnch 
b— Čka čiva zrakového, Staaungspapille. Otf. 

BrdeČkoTitý. B. boa bel, cystoma papil- 
liferam; b. zánět koze. Ktt. 

Brdeékový. Zánět sítnice b ~vý, papillo- 
réti ni ti 8. Ktt. 

Brditka, pl., n. = plot, U Vel var. MS. Vz 
nás). 

Brdlenif hrdlenky zz plot před troubou v ná- 
držce, jenž bráni rybám, dřiví, listu atd., 
aby nepraly do mlýnských kol nebo jinam. 
Čes. 1. XI. 186. 

Brdlinka, pl., n. = hrdlinkovd vrata. 
Hlk. VIII 27., 145. 

BrdlinkoTitý. B. dvířka, vrata (mající 
brdínka v hořejší své čMsti). Hlk. IX. 143. 

Brdlo« a, n., textra, Rozk. P. 2411., tc 
xoríom. Rozk. P. 2121. (Mfi.). 

Brebtavee, vce, m. = ^'reptavee, 

Brecarda, y, f. - kofulka. Bolesl. Čes. 1. 
XIII. 88. 

Brecna, y, f. = Iréca^ žeiuká mluvka. Kbrl. 
Džl. 15. 

Breéa (dle Báča) = kdo pro sebe moc 
minví. Přerov. Čes. 1. XIII. 279. 

Brečavo. Je tam b. (poSmurno). Rais. 
Lep. 125. 

Breée vysvětluje Prk. v Kroku III. 153. 
za vok. sg. od subst. brek = ohař, vyžle, 
Stěně, m^ádě, hoch, holeček, tedy = holečku, 
bracha : pak ustrnul za interjekci bez ohl''du 
na číslo a rod a skleslo i v: breč. Vz Mš. 
Slov. 

Břečevné, ého, n., v pivovárech. Aby 
dávali na pomoc také b. Boč. exc. (1495). 

Břečka, y, f., braxina, Bob. hex. 2., Ro^k. 
P. 1742., br^sia. Bhm. hex. 650. (MS. Slov.). 

Břečtanový. B. krajky. Vz Krajky. 

Břečtoun, a, m. = vřeftoun, Dšk. Km. 18. 

Bfedano, a, n. = vřeteno. DSk. Km. 15. 

Bfedlavý. B. nátcha. Čes. 1. XIIl. 91. 

Bředmo = bfeda, watend. Rybáři b. 
v řece své řemeslo provozují. Šb. Vys. 
Mýto. 1845. 4 

BředOYSký. B. ulice v Praze, dříve Ange- 
lova, pak Bosákova. Dol. Pr. 511. 

Břeh. Staré doklady vz v MS. Slov. 

Břehatý. B. Skamandros. Msn. II. 75. 

BřehOYÍStě, ě, n. Msn. 11. 70. 

Brech, u, m. = Hiícot. Sbor. Slov. 1901. 
116. 

BreJ, e, m. = ovesná mouka zavařená do 
vřelé vody. Slov. Hlk. XI. 27. 

Brejle. Takoví páni (Němci) nevidí, kde 
je pravda, třebaže na to mají b. Rais. Zap. 
vlast. 49. 

Břek, u, n., acer. Rozk. P. 70., 694. B. 
či břeki/ng, pims torminalis, rostl. Vz Ott. 
XIX. 772b. 

Brekotati = plakati. Tzb. V. 4. 303. 



Břekyné. Rozk. P. 71. Sr. Břek. 

Břeménee, e, n. fascicnlus. Ev. olom. 19. 
44. 

Břemiéko, a, n., zdr. břímě. Baw. E. v. 
68!». 

BřemiSté, ě, n, DSk. Km. 89. 

Břenčeti, el, ení. XV. stol. Uč. spol. 1903. 
III. 31. 

Brendáéekf Čku, m. =i dntdéek. LiSefi. 
Mtc. 1902. 106. 

Břenec, nce, m., ryba ^mřanfeaf Slez. 
Vz Čes. 1. XI. 222. 

Brepot, u, ro., Kká. Sión. II. 230. 

Břeskev, skve, f. := hro»keVy persicus. 
Rozk. P. 600. 

Břeskně. Hlas b. se rozléhal. Jrsk. III. 
339. 

Břeskný. B. intrady žahl účely dolem. 
Rais. Zap. vlast. 370. B. polka. Rais. Lep. 
291. 

Břeskra, y, tz^hroikev. Rostl. D. 80b 
(MS). 

BřeSťák, a, m.:=uSttel. Ve zloděj, řeči. 

Bi^eštať = vřeUiti Sb. sL 1902. 9. 

Břete lnice, hřUdniee, e, f. =: zřítelnice. 
Volvně. Čes. I. XIII. 122. 

BFetenko, a, n. = vřeténko. Us. místy. 

Břez = hř^zi. 

Březen. Říjen a b. jsou sobě rovny ve 
vSem. 

Břězg, Wézk^ n, m. = l^ešk, evUdni. Ž. pod. 
118. 14H. V Ž. wif. a kl<»m. břesk. (Mi.). 

Březí kým. B. mláďátkem od mezka. 
Msn. II. 419. 

Březičko, a, n. := hřezinka^ hřezovj leelk. 
Grm. II. 

Březina Ot. (vlastně Václ. Jebavý), nar. 
1868., bíisník. Vz FIS. Písm. 714. 

Breznikový list. Sbor. slov. VII. 122. 

Březnouti == •fdoafi $e březi. Kráva nám 
nerhoe b. Již. Čech. Nár. sbor. VIII. 19. 

BřeznoT, a, m. Malý B., obyč. Syslovlce ; 
Velký B. = 8V. Markéta u Prahy. 

Březovák, u, m., houba. Čes. 1. XI. 
290. 

BřezOYka, y, f. = tabatSrka z hfezové 
kArq. Zvon. II. '75. (Jrsk.). 

Břeždéti = vH^kati. Těfa (tele) b-di. 
U Volyně, u Uher. Br. Čes. 1. XI. 209., Xlli. 
122. 

Brhel, hla, m.. sembola (inter. volatilia 
campestria). Rozk. R. 61. — B. Jan. Sr. 
Vyhl. 35. 

Břice, tnsum. Rozk. P. 2402. 

Brici, byrc.i. Ovoce Jako jablka, bryczi 
a j. Milí. 104*. Ovoce byrci. Ib. 114*. 

Břiditel, e, m. = hřidii. Kom. 1875. 229. 

Břidkosf^ i, f., abominatio. Položili mne 
u b. sobě. Z. kap. č. 87. 9. V Ž. wit. je : 
mirzknsť (MS.). 

Břidný rz ipinavj. Co se mně vysmivoS, 
že košilka Midno? Slez. Vyhl. II. 137. 

BrigbtiŮY. Nemrc, choroba Brightiova, 
zánět ledvin, morbusBrightii, nepbricis. Ktt 

Břiohna, y, f. = tlustd zenekd. DSk. Km. 
14. 

Břicho. Jejich BAh jestb. (starají se nej- 
víc o b.). Světz. 1887. 534., Frant 6., 35. 

BHchoplieni, gastropulmonalis. Ktt. 



Břichořez — Broagham. 



25 



BHchořez» u, m., B. porodní, sectio cae- 
sarea ; Vyoěti části děložoi b — zem, Laparo- 
hysterectomie. Ktt 

BHehový. B. prázdoosf. Baw. E. ▼. 2724. 

Brikabrak, u, m. 8e vSím b— kem dílny 
▼ pozadí. Nár. list. 1903. é. 134. 13. 

Briketový průmysl. Nár. list. 1903. č. 
124. 

Brillautnik, a. m., prodavač brillaotA. 
Zr. Čeř. 177. Na str. 305.: brílliantník. 

Brimbarák, n, m., knoflík. Vesta s b—ky. 
Zvon II. 67. (Jrsk.). 

BHmě. Vz Břiemě v Mi. Slov. 

Břink, u, m. B. jazyka; (ten tvar) nemá 
už tolk břinká. Hlavn. 26., 27. 

Břinká (břienka), rostl. Rozk. R. 70. 
Veleš 147. 

BHnkai, a, m. = kdo břiriéi iavli. Vo- 
jenský b. Nár. list. 1903. č. 263. 2. 
^ BřinkoTiee, e, f. = dHno^á húL Záp. 
Cech. MS. 

BHnkový. Nemluvil tonem moro oso- 
vitým, o— kovým (šavlí břinče). Nár. list. 
191 »4. č. 62. 2. 

Brisknost, fr. = náhlo9ť, pHkroit, vypl- 
nacoat^ hrdopjfino$t. 

Břiskoan, a, m., i= vřUkoun. Dšk. Km. 
IK 

Bři$ni dýchání, Bauchathmen. Ktt. 

BHtelnice, vz Břetelnice. 

BHtev, tba, f., v V. 1070. oprav v.: 
Břitev, tvn, m. 

BHtkohranatý. B. vesla Msn. Od. 186. 

BHtkohrotý meč. Slad. Rich. 23. 

Břitkotesý meč, Msn II. 214., nůž 52. 

BHtořezský meč. Msn. Od. 147. 

Břitva, y, f., výroba břitev. Vz Otť. 
XVlll. 494. Kapnstná polievkaako b. (ostrá, 
kyselá). Rizn. 174. 

BHtviee, e, f., bistonrie. B. rovnobřítá 
se záaiyčftuu, geradschneidig mit Schieber, 
špičatá, spitzig, poloSpičatá se zámyčkou, 
mittelspitzig Ulit Schieber, vyhnutá se zá- 
my^^kou, convex mit Schieber. Ktt 

Brizgať = kárati, hubovati a p. Od toho 
si dá b. Slov. Sbor. čes. 116. 

BHidél, orpus, Rozk. R. 91., ve VeleS. 
141. knyždél. Mi. Slov. 

Brk. Z brku vyražený = zbrklý. Čes. 1. 
XII. 273. 

Brkaé, e, m. B. vyrábi se zářezem v brku. 
Jazýček takto vzniklý vylnzuje při foukáni 
zvuk. Val. Čes. 1. XII. 132. 

Brkal = létati i iumotem kHdel^ neuměle, 
poplašná, zvi. o mladých ptácích, o ptácích 
zavřených v klecí. Ptáci brčá, muchy brfiajů. 
Val. Č88. 1. XI. 44. 

Brkliti = zbrkle jednati. Nár. list. 1885. 
č. 165. 

Brknouti, vz Bfkať. Ti brknou přes 
druhy své opilé (utekou). Kká. Sión II. 246. 

Brle - berla. Vz Drle. 

Brlozobný sup, Msn. II. 298., luňák. 
uynvXoztiln^, křivý zobák mající. Msn. Od. 
333. 

Brloii, n. Z b. někoho vyStvati. Msn. II. 
402. 

Brftati, vz Břkať. 



Brňavý kooůr = se srstí černou červe- 
nými chlupy promíchanou. Val. Čes. 1. XII. 
273. 

Brnčeti. VSeoko na ní jen b— lo. Sá. Pr. 
m. I. lOrf., Sá. XVII. 16 

Brně, ě, f., v z Brn, Mfi. Slov. — B., vz 
Brůátko. 

Brněný oř (obrněný). Slad. Rich. 7. 

Brniti se = br4í na $e bráti. Msn. II. 
16^t. a j. 

Brnk, u, m. Poďme bežkom, brnkom. Slov. 
Sbor. Čes. 141. 

Brno, vz Praha. Pflvod slova B. (Eburo- 
dnnon? brnije [bláto, hlína] ? brnija (brnění)? 
Vz Mtc. 1903. 35. 

Broe, e, f., z brot, morella, macella m. 
morella. R. vodfi. 41. — MS. 

Broeeti, nesprávné slovo. Tvtkj ocel by 
se v ní brocel. Mark. 

Brodivee, vce, m. = brodivý pták. Dlouho- 
nohý b. Holb. I. 232. 

Brodky, pole u Červené Lhoty. Čas. mor. 
mus. III. 130. 

Brodský Boh. (pseudonym Zahradníka), 
farář a spis. 

Broh, bruh = stoh. Do brohA skládají 
slámu, řepu, brambory. Slez. Vyhl. II. 264. 

Broj, e, m., Bataillon. Slov. Sbor. čes. 

Brojiti se = rojiti se, hemztti se. Baw. 
Ar. v. 5747., 3643. 

Brojivý kmet. Tbz. V. 1. 120. 

Brok, u, m. = drohnj oblázek. Vz Vy- 
brokovati. 

Brókat = broúkati. Mtc. 1902. 441. 

Brokovnice, e, f. = rugniee. Vz Ott. 
XXII. 54b. 

Brom, u, m. Otrava bromem, bromismus. 
Ktr. 

Bromatologický, z řec. = potravoslotmj. 
Slov. nanč. 

Bromeykloheptadién, u, m., v lučbě. 
Vsrnk. X. 583. 

Bromhydronracil, u, m., v lučbě. Vstnk. 
XII. 65. 

Bromkyan, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 50. 

Bromnitrosopran, u, m., v lučbě. Vstnk. 
XIl. 47. 

Bromostřibrnatý papír. Ott. XXI. 878. 

Brómovaný. B. látka. Vot. 71. 

Bromtropanbrommethyiat,u,m . , v 1 učbě. 
Vstnk. X. 583. 

Bronehopneumonie, e, f., řec. - zúnét 
kolem ústí průduSiaky. Vz Ott. IX. 922. 

Broný. Sů červení, a když sů staří, 
tehda eú broni. Luc. 51 Na str. ňO.: bili. 

Bronzit, n, m., nerost. Vz Mtc. 1903. 48. 
i Bronzovity. Zr. Cer. 341. 
' Brookit, u. m., nerost. Vz Vstnk. XI. 
823. 

Bróskař, e, m. B. prodává brousky, nože, 
vidličky. Záp. Mor. Mtc. 1901. 28., Brt. P. 
n. 1167. Sr. Brouskář. 

Broskve, persicns. Bhm. Lez. 235. Sr. 
Bukvě 

Brožurkový boj. Lit. I. 5. 

Brotvan, u, m., z něm. Bratpfanne Slov. 
Czam. Slov. 142. 

Brougham (brům, angl.) =z krytý vftz 
o dvou sedadlech. Ott. 



26 



Bronkes — Bublati. 



Broake§ = zlý. V zloděj, řeéi. 

Brauklavé někoma odpovédéti. 1720., 
Hrabý. 281. 

Broukomil, u, m., Kfifersammler. Hol. 
Mer. II. 125. 

Broasek v cblebé, také ještě: kaloanek, 
kaiunka, kaDÍěka, jedlička. 

Brousiti proti komu = m ehy$tati, jej 
napafiati. Fel. 48. 

Br0USkář» e, m = kdo hrou9Í noie, núzky 
a p. Čes. 1, XI. 370., Brt. P. n. 1157. 

Brovekf vz Bravek. 

Brozouliňko = hrznulinko. Dik. Km 33. 

Brožik Václav Šlechtíc, mal. Vz Alm. XI. 
127.-130. 

BrožoTaei. Stroj b. a kartonážnický Nár. 
list. 1902. é. 2^3 2. 

Brslice, e, f, fula (fnictas arborum). Rozk. 
R. 70., P. 618. 

Brsteyiiica, e, f. = vrauvniee, Val. Čes. 
1. XI. 324. 

Brstviti, brětvovati zz vntvUL — CO kde. 
Obilí y bumenci. Slez. Vyhl. II. 311. 

Brucťák, a, m. Na Slov.: brocel', bran- 
ci i k, drieénik, laj blik, Dáprsnik, prsliak, 
pracer, prui^^ník, prasfak, vesta, vista. Czam. 
Slov. 219. 

Bručavý, sr. Bruěivý. MS. 

Brúdek, dka, m., les a Čislavic. Čas. 
mor. mas. III. 130. 

Bruh, Yz Brob. 

Břuehatý = břichatý. B. žena Rostl. G. 
210». 

Brucho =: břieho. Nech zkazi se rad Sej 
b. ako jedlo (vravieva pažravec). Rizn. 64. 

Břucnový plod, fractus ventris. Ž. pod. 
126»). 

Brůk == brouk. Rozk. P. 627. 

Bruuastý. B. voda. Sb. si. 1901. 162. 

Brnncel, cla, m., brunclik, a, m. = malý 
élovik, trpailik. Hauer 10. Také na Slov. 
Czam. Slov. 135. 

Brundivál, a, m. = hovnivál. Dák. Km. 51. 

Brftniti. Soadrabové tichoa slaň (moře) 
veslem b-li (tepali, brázdili) hladkým. Msn. 
Od. 184. ^ 

Brunolin, u, m. = fiátér na nábytek. Čes. 
nov. 16./5. 1«95. 

Brunšvický. Žer., Bdi. 

Brusičsicý papír. Vz Ott. XVIII. 185. 

BrusinČi ostrov = kde rostou brusiny. 
Jrsk. XII 317. 

Brusliněi, n. Květiny z b. Rais. Zap. 
vlaHt 311. 

Brusná, y, f. — ki^na. Kbrl. Džl. 15. 

Brusnanka, y f., potok na Zvolensku 
na Slov. Sb. si. 1902. 44. 

Brusnicoví, n. = brutnirocé keře. DSk. 
Km. 6. 

Brusnoha, y, f. Ty b-ho (nadávka)! 
Jrsk. XXV. 97. 

Bruzda, y, f. = poutec na hlavé.\ Sr. 
Přindil, Pfíndél. Val. Ces. I. XI. 116. U Tě- 
Sína. Vvhl. II. 194. 

Bryci jablka, nuces mascatorum. Milí. 111. 
10. (MS.) Sr. Brici. 

Bryga, y, f. = velmi řiedka kulaia^ ako 
polievha. Orava. Sb. si. 1901. 181 Srv. Bryja 
v V. 1081. a násl. 



BryJa tvarohová (toleranc). Slez. Vyh). 
II. 203. Sr. Bryera. 

Brykač, e, m. = bruěauuy mumlai a p. 
Rais. Lep. 333. 

Brykati = bruneti, mumlati a p. Rais. 
Lep 515. 

Brylka, y, f., pollinariam, v bot. Vz Ott. 
XX. 120. 

Brymburák, n, m. = vefiký knoflík 
u vMty. Vých. Cech. Jrsk. XXII. 228. 

Bryndák, a, m. = bryndal. DSk. Km. 28. 

Brynďátko, a, n. = slintáček. Dáir. Km. 
34. 

Brynych Jan £d., biskup a spis. 1846 az 
20./11. 1902. 

Brýzgáni, n. = tpildni. Na b. b-nim od- 
dovidati. Czam. Slov. 267. 

Bryžděl, vz Břižděl. 

Brzák, a, m. = ehrouet, U Tam. Šb. D. 
29. 

Brzda hydranlická, parni atd. Vz Jind. 8. 

Brzdař, e, m. = brzdiís. 

Brzkomrouci. Msn. II. 13. 

Brzkosf, i f. Protož na brzkosC zjeď 
navSe potřeby na cesta. Kar. 61. 

Brzký za Brzký v I. 104. polož před 
Brzký. 

Brzo = rychle. Ta noha běží b. jako 
pták. Luc. 50. 

Brzorád £d. dr., advok., HS. poslán., 
1857. - 18./11. 1903. Vz Nár. list. 1903. č. 
315.— 317. a jiné listy z též doby. 

Brzounko. DSk. Km. 34. 

Brzdi. Pass. Vz Brzký. 

Brzy = rychlý. B. posel. Alx. V. 942. 

Bržle v. brzle. MS. Slov. 

Bu, interj. = rachá, Gl. Mat. 296. (MS). Ba, 
výraz hněvu. Posmievají se, jako říci: bn, 
mrou nebo jazyk vyplaziti. ChČ. S. II. 
194». 

Bub, u, m. =: bob, fazol. Slez. Vyhl. II. 
315. 

Bubáéiti := bubákem atraHli. Rais. Zap. 
vlast. 228. 

Bubáčky = bika ladni, lazala campestris. 
Us. Ces. I. XI. 436. 

Bubeláček čka, m. = díti tluttých tváH 
Sniéek bčka. Slov. Vzáj. L 20. 

Buben. Když vystrčí bubny (o veliké 
slavnosti). Us. místy. MS. B. děravý atd. vz 
Jind. 10. 

Bubeníčka, y, f., zdrobn. bubenice. Z. 
kap. 67. 26. 

Bubínek, nku, m. B. v uchn. PoloprAchod 
napínače b-nku, semicanalis tensoris tym- 
pani ; zánět bubínku náhlý, prudký, myrin- 
gitis acuta, vleklý, chronica, vrozený, con 
genita. Ktt. — B. sterilisaČní, Sterilisier- 
trommel. Ktt. — B. :zi válec revolveru, 
Trommel. Ott. XX. 1018. 

Bubínkový. B. ústroj ucha. Vz Strh. 
Akust. 426. 

Bublanec, nce, m.z^jidlof DSk. Km. 42. 

Bubláni, n. = mumiáni. B. V hodinách 
(modioích). Cho. S. 141». 

Bublati jak. Buble, jak tři medvědi. 
Čes. 1. XI. 458. — co čim: ústy modlitby. 
Chč. Post. 82b. 



Babnik — Bambelek. 



27 



Babnik, a, m. = huhennik, S piStci a bnb- 
niky. Gb. Slov. 112. Hoiek v Mas. fil. Vil. 
802. a FIS. v Nár. list 1902. č, 3. 3. máji 
to za cbybn m. : bnbenniky. 

Bubny. Hermann z Bubna chybně m. 
z Buben. MS. Slov. 

Bubú =: btibitíc (tak se řiká dětem). Slov. : 
bobo. Us. 

Bneek, oka, m. = krátké koStě s dře- 
věným držadlem v kraji pražském. MS. 
Slov. 

Bneina, y, f. = huíina. Orava. Sb. si 
1901. 187. 

Buclákf u, m. = vrfUiee^ krajdě na mléko. 
Čes. 1. XII 382. 

Bueiaté niti na vřeteno vinonti. Čes. 1. 
XI. 79. 

Buéi¥ý. B zviře (kráva atd.). Msd. 11. 
378. 

BuČnik, a, m., vrch v Gemerskn na Slov. 
Sb. si. 1901. 165. 

Búda (bouda), y, f = Matka, která z předu 
na hlavě odslává. Ta nosi vdané ženy. Slez. 
Vybl. 11. 190. — B. Udělá sobě jatka ne- 
boli búdn. — Pass. Kř. 127*. 

Budíce = Budějovice. Přes B. Již. Čech. 
Nár. sbor. VIII. 2a, DSk. Km. 45. 

Bud^OTlee: Buďonce, Budějice, Bndějce, 
Us. 

BoudfJoTický v V. 1085. vprav v: Bu- 
dějovický. 

BudeřOTati =? troubUi, Trubači budeřnji. 
Baw. Ar. v. 693. 

Budíček, ěku, m. == otvor v ěéle vantrok, 
jímž voda, když dostoupí jisté výSky, ntíká 
žlabem na kola a otáěí volně mlýnem a tak 
mlynáře budí. Čes. I. XI. 186. 

Badislaya, y, f., potok na Zvolensku na 
Slov. Sb. si. 19U2. 46. 

BudislaTská, hra s kaménky. Vz Čes. 
1. XII). 68. 

BodiyoJ, e, m. B. Ares (boj způsobující). 
Msn. II. 322. Vz násl. 

BudiToJný (vojna zpAsobnjící). B. svár. 
Mso. II. 365. B. Pallas. Msn. Hym. 55. Vz 
předcbáz. Bodivoj, Budivojka v V. 1086. 

Budna, futura. Rozk. P. 2490. 

Buďouce, vz Budějovice. Dšk. Km. 45. 

Budovatelka y, f B. blaha. Tbz. XVI. 
437. 

Boflétářský, z fr. buffet = kredenc, 
nálevni stolek; místnosf s jídly a nápoji, 
nálevna. Strč. 

Bnffo, ítal. := komickj. Basso b., opera 
buffa. Ott 

Bngel\ gle, m. = tittovj vinee. Slov. Čes. 
I. XII. 247. 

Bůh. Jeden začíná s Bohom, druhý 
8 ěertom; Keby mohl, i p. Boha by stiihnul 
za nohy s neba. Rizn. 62, 65. Vz Bób, Má. 
Slov. Když p. Bůh s námi, kdo proti nám? 
Zbrasl. 310 Už je poledne. Nn bože (věru, 
zajisté)! Us. 

Bůhdá =: hohda. Kom. Did. 18. 

Bnehnouti, vz Buchati. ^ jak. Smrť 
z nedojiepie buchne. Št. Uč. 152^. — kam 
jak. Buchnul doňho ako slepý kdň do sti*pa. 
Rizn. 176. — čím oč. Buchlo to jím o zem 
(praětilo). Slez. Vyhl. I. 338. 



BaehoTý. B. palice. Becb., Rozb. 1. 184. 

Buchta. Buchty tlepi H šUvové = Švest- 
kové knedlíky; chlupeUi či ehlup"iky = 
knedlíky ze syrových bramborfl s cibulí, 
polité máslem; poboSné zn knedlíky z uva- 
řených brambor jinak jako chlupačky při- 
pravené ; pouíténé zz moučné vařené knedlík v 
(knedlíky se poufití se lžíce do vařící vody). 
hrkonS. Č^s. 1. XlII. 175. 

Buehtiéka, y, f. Kuřata jako b-Čky (tlu- 
sté). Křnk. 122. 

Buchyně (buchta do zadj. Dal mu dvě 
b-ně v hřbet 1612 Wtr. exc. 

Buchjranus, Plátno řečené b. Milí. 113*. 

BÚjat si 8 kým = bujnjm bjti, dováděti. 
Val. Čes. 1. XI. 379. 

Bujnik, a, m , pomposns. Rozk. P. 1076., 
Velefi. 114. 

Bujnohrdý duch. Msn. 11. 164. 

Bujnohroznovitý. B. víno. Msn. Od. 
129. 

BůjnoTlasý bůh Pan. Msn. Hym. 64. 

Bukati zz houkati. Když na se počnu 
b. Chč. S. II. 194b. 

Bukev =: bukoice. Nabrav s sebú žaludóv 
a bukvě v ňadra. Baw. B. 5*. 

BukoYanský E. J., nčit. a spis. Vyhl. 60. 

Bukovice, vz Bukvice. Rostl. F. 32. 

BukoYienka* y, f., zdrob. bukovina. 
Brt. P. n. 697. 

BakoTina, y, f., hora v Gemersku na 
Slov. Sb. si. 1901. 166. 

Bukáa. Slez. Vyhl. II. 313. Vz BukSa 
v V. 1091. 

Bukšpán, u, m. = ki^uSpánek, buxus. 
Slez. Vyhl. II. 219. 

Baktatovat =? Žaluj ú sa, že nespra- 
vedlivé buktatuje pri zkůSkach. Slov. Czam. 
Slov. 1-23. 

Bukva, y, f., fagenula. Rozk. P. 620. (de 
fructibus). Stírala v lese bukvu (bukvice). 
Val. Nár. sbor. VIII. 93. Bukvě, fagenula, 
bukvice plod. Bbm. hex. 244. Sr. Broskve. 

Bukricový. B. pastva. 1708. Vek. Vset. 
243. 

Búl. Bul v krku, diphtheritis, Brfiune. 
Slez. Vyhl. II. 206. 

Buláci = Chodovi. Vz o nich v Čes. I. 
XII. 305 nn. 

Bulbárni. BezřeČí hlívové, bnlbární, 
alalia bulbaris; obrna hlivová, bulbárni, pa- 
ralysis bulharís. Ktt. 

Bulbokapnin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 
593. 

Buldok, a, m., druh psfi. Us. 

Bulik, a, m. Hloupý jako bulík. Us. 

Bulka, y, f. = starý íepec, sukně dle sta- 
rého kroje bulského. Domažl. Čes. 1. XII. 383. 

Bumák, n, m. = tlama. I jé, on myslí, 
že prase má zobák, ono má bumák, ty 
bloupej. Rais. Zap. vlast. 160. 

BumbaJ, e, m. =: hlupák. Slov. Czam. 
Slov. 123. 

Bumbálka, y, f. k mase. bumbálek. 1724. 
Hrubý 249 

Bumbalový. B. tvář (bumbalova). Kká. 
Siun I. 145. 

Bumbelek, Iku, m. Cimbalista na b-lku 
něch tež přebijaje. Slez. Vyhl. II. 19. 



28 



Bambr — Byttrobéh. 



Bumbr, n, m. = nápoj v dětské řečí. 
Srv. Brm brm. 

Bambrliček. Sr. Bambr. Nár. list. 1902. 
č. 96 1. 

Bnmly u, m. = četná procházka bnrSákA 
(na Příkopech v Praze). Us. Vz násl. 

BumlOTánf, n. = proííozovdni bumlu. Nár. 
list. 1904. č. 61. a j. 

Bamp = pde. Kbrl. Džl. 16. 

BunciOYky = boty vysokých hoUni. Jrsk. 
XXVII. 363., Zvon III. 662. 
Bóra, y, í.zzkaU zkukt^ice. Slov. Vzáj. 

I. 80. 

BařaYiea, e, f. = bouřka. Slez. Vyhl. 

II. 60. 

Burdák, n, m. = řtíéz, kUrým $e Hdi vúz, 
voti-(i $e klády. Haner. 10. — B. = iěrvená 
$podn!6é (snkně). Slez. Vyhl. II. 191. 

Bardiéeky čka, m. Červen V^ b. := éervec. 
Humpolec. Nár. sbor. VIII. 128. 

Burdiky a, m. =: tlo»tné diíi\ pernikový 
panák na sv. MiknláSe. Stráž nad N. Kab. 
List íil. 1902. 248. 

BardoTftti, bardieren, hra při turnaji, 
kde zápasnici houfnč na sebe doráželi. Baw. 
Ar. v. 67H. 

Búřečni. B. krůpy, grando. Pror. ol. 28». 
Vz BúHvý. 

Burel, u, m., pyrolusit, nerost. Vz Ott. 
XX. 1050. 

Bořeni, vz Bouřeni. 

Burijan. Sr. B. (smyslený svatý). Vz 
Souk. 1903. 10. 

BuHvoJný. B. Pallas. Msq. Hym. 92. 

BúWvý = bouHivj, B. hněv. Chč. S. D. 
16na B. krůpy. Pror. ol. 27». Vz Búřečni. 

Búřki, vz Bouřka. 

Burkas v I. 110. oprav v: burkuš. 

Barle§ka, y, f. =: ěaikovUott, nízká ho- 
mickoif. Lit I. 634. 

BúMivý, vz Bouřlivý. 

Barmistr, a, m. = purkmútr. Také mor. 
Nár. 8b.»r. VlIL 95, Brt P. n 514. 

Buraonit, u, m , nerost Vstnk. XL 821. 

Bumas, U, m. = kabát dlouhý u ipodu 

rozšířený. Val. Čes. 1. X 472. 

Bursa, y, f. B. plodinová, týdenní, za- 
hraniční. Nár. list 1903. č. 119, 17., č. 177. 
5., č 243. 18. 

Bursovni, BOrsen-. B. komora, situace. 
Nár list 1903. č. 257. 21., č. 12-i. 17. 

Bursovnicky. Obchod po b-cku. Nár. list 
1903. 284. 21. 

Bnrdikosnosf, i, f. Mtc. 1904. 111. 

BurSoust, a, m. Ubohý b., přiSed k pe 
nčzům, tlačí se mezi vySáí kruhy. Nár. list. 
1901. č. 268. 1. 

BurdoYee, vce, pole u Čemin. Př. stár. 
VII. 65. 

BurdoTský. B. sdružení, stanovy. Vlč. 
Lit II. 2. 73. 

BuH, u, m. = druh koidru, Wurstwagen. 
Vyjeti si na svém vuřtu. Zvon III. 662. — 
B., Wurst (jitrnice, jelito, klobása). Nár. Sbor. 
VIIL 72. 

Buse = bo9Ó. TiSfi. áb. D. 43. 
Bushel (bušel), angl. = míra k měřeni 
obilí, semena atd., asi 36 litrů. Ott 



Bussola, y, f. Tangentová b. k méřeoí 
intensity proudu elektrického. Vol. 170. Sr. 
Voltametr. 

Busta, y. f., Bilste. Sb. si. 1902. 78. 

Budkova Hora, les u Jankova u Votic. 
Uč. spol. 1901. IV. 5. 

Butanolamin, u, m.. v lučbě. Vstnk. XII. 
47 

Butlti se = durdiíi 9e. B. se hněvy a 
msrítí. (Chč Olom.) 607*. 

Bntylnatý octan. Vot. 59. 

Butylpseudonitrol, u, m, v lučbě. Vstnk. 
Xn. 47. 

Butz Jan Mat, svob. pán z Rolsberku. 
mor. vlastenec. Vz Vyhl. I. 38. 

Buval = buvol. Bhm. hex. 181. 

Buzek Bonifác. Vz Čad. 118., 121. 

By. J^iko by jste (m. byste) vězeli. Ev. 
olom. 157b. Aby jste byli. 261». Sr. Osv. 
1896. 893 , Bhw. 432. 

Byblolyký motouz. Mso. Od. 823. 

Býčar, a, m. == kdo má dozor k býkům 
1666. Vek. Vset 226. 

Bydelko, a, n. Zahynulo mi b. Slez. Vyhl. 
IL287 Sr. Bydlo (dobytek ; drůbež). 

Bydlený. Bych v tvé chvále bydlen byl. 
Um. roud. 2096. Jiní Čtou: bedlcn. Vz Mš. 
Slov. 

Bydleti bylo již v strč. vedle bydliti. Vz 
MŠ. Slov. B. a bydliti v Milí. často. Vz 
Milí. 2)5. 

Bydlišče, e, n. = bydlii^é. 

Bydliti. Tam jsme b-li. Kar. 30. Sr. By- 
dleti. 

Bych, a, m. Radím vám, nechcete li bycha 
za uiima hledati (za udima se Škrábati). 
S<^étz. 1895. 338. — Sr. Chč. S. II. Slov- 
ník 4. 

Býk. Na býku narozený bude tvrdošíjný, 
neůtítupný. Mtc 1 1897. 51. Kažte ke mne 
hajný býk přivésti. Pass. 80 — B., ř^těz. 
Vz Burdák. Byk táhnout = řetězem přita- 
hovati. Haufir 10. 

Býkotvámý muž (mající podobu býka). 
Minitaur. Mark. 

Byieuie, n. = atonek^ vflbec všecka část 
rostliny mimo listi a kofení. Bývat embroka 
(náplasť) z listie, bylenie a kořenie. Rbas. 
E. 6 Vz MS. Slov. 

Bylka, y, f. = ratolest B. dubu. Koll. I. 
64. 

Byrei, vz Brici. 

Byrokrat, a, m. Us. 

Byrokratický vliv Nár. list. 1903. 312. 
17. 

Byr0kratism-U8, U, m. =r úřadniéi vláda. 

Lit. I. 4. 

Byrokratisovati někde = byrokratiamus 
prováděti. Hlk. XI. 182. 

Bysterec, rce, m., potok, přítok Oravice 
na Slov. Sb sK 1901. 162. 

Bystr, vz Bystrý. 

BystteCZZ bystrý člověk. Ž. kap. 123. 5. 
Do běhu b., Msn. II. 3., v běhu b. 5. 155. 

Bystřičan Jan, kněz a spis. Vyhl. 104. 

Bystřička, y, f, potok, přítok Oravice 
na Hlov. Sb. si. 1901. 162. 

Bystroběh, a, m. = Achilleus. Msn. Od. 
175. 



Bystroduohý — Cambél. 



29 



Bystroduchý. Eká. Sión II. 32 , Tbz. V. 

4. 231. 

Bystrokopytee, tce, m. = kůň, Msn. Od. 
222. 

Bystrolet, a, m. Man. II. 20. 

Bystroletoun, a, m. = chrt. Msn. Od. 
253. 

Bystromili, n, m. B. nohou. M«<n. Od. 116. 

Bystroperatnik, a, m. = Hermes. Man. 
Od 78., 161, 

Bystroperý jestřáb. Msd. II. 227. 

Bystroposel. sla, m. - pták, Msd. Od. 
235 

Bystroruči loď. Msn. Od. 234. Sr. Ra5í. 

Bystrost. Obraf vězení naše, jako h. 
u vítr pulední, sicut torrens in austro. Ž. 
pod. 125. 4. 

Bystrovrh, n. m. Kam bystrovrbem 
(bystrým vrhem) donáSÍ sadlici. Msn. II. «i02. 

Bystrozorný. B. Hermes. Msn. II. 439. 
(Vz BystrozrMký.) Sr. násl. 

Bystrozorý. Msn. Hym. 9. Sr. Bystro- 
zorný. 

BystrozTést, a, m. Msn. II. 448. 

Bystrozvčstný průvodce. Msn. II. 447. 

Bystrý. V I. 113. Byster oprav v Bystr. 
Do béhu b. (rychlý). Msn. II. 162., 177. - 
B. = 09irj. — Jak. B. jako břitva, co pře- 
tíná vlas. Tbz. V. 6. 38. 

Byt, n, m., essence, bytost^ hyti. Vz ChČ. 

5. II. Slovník 4. 

Býti. Vz Chč. S. ir. Slovník 4., Baw. 
432. Jaem na tom. abych to vykonal, lépe: 
Bylo na tom, abyon to vykonal, málem bých 
to byl v-nal, nž bych byl . . . Prk. O hjtx vz 
Mš. Slov. 

Bytie, vz Bytí. 



Bytné = trváU^ bytem. Aby tam b. nebýval. 
Arcn. XX. 607. Poněvadž já osobon svou 
b.'^na Pardubicích sem. Ib. 45. 

Bytnost, i, f = byt. Dokndž by tam svou 
b. méli. Arch. XX. 513. Že s tím starým 
krkavcem nemůže býti v b-sti manželské 
déle. Zvon III. 276. Kteří u nás svou b. 
malí (byt; výživu a p.). 1585. Schulz 28. 
i Byto, a, n. Poslali dceru na male myto 
(olar) a na dluhe byto (vdali ji;. Slez. Vyhl. 
II. 69. 

Bytov, n, m. = byt. S^a do svého bytová. 
V;il. Nár. Sbor. VIII. 93(?). 

BytOTý. B. poměry. Nár. list. 1903. Č. 
177 .'>. 

Bývati někde « bydliti. Val. Čes. 1. XI. 
228. 

ByvoloTý = buvolovj. Míli. 81. 

Bzdieh, u, m. Sviní b., dara (ioter herbas 
ignotas). R 'zk. P. 782. 

Bzdina, y, f., syphon, Bbm. hex. 453., 
fízon. Mam. A. 22b iMi. Slov.). 

Bzdino, a, n. = řit. Když je ti zima, vlez 
psoji (psovi) do bzdina. Kub. List. fil. 1902. 
248. 

Bzdoch a, y, f. = druh komára. Bzdochy 
štípaly. Koll. V. 108. 

Bzi Hora. 1439. Arch. III. 205. 

Bzinek, nku, m., les n Bzence. 1720. 
Mtc. 1903. 21. 

Bzočák, a, m. = bzuiák = moucha, vosa 
a p. Lifiťň. Mtc. 1902. 437. 

Bzunka, y, f., osciois, rod much. Vz Ott. 
XVIII. 905. 

Bžuna, y, f., houba jedovatá. Čes. 1. XI. 
290. 

BŽÚJkaf si = naparowUi te. Val. Čes. 1. 
XIII. 76. 



c. 



€ m. d9: vocad (odsad). Jir. O e vz 6b. 
Slovn. — Kterak se € vyslovovalo v Če- 
štině staré. Vz Rozp. fil. 11. — C příp. : 
tamhlec, semhlec. Dšk. Em. 46. 

Cába, y, f., hora na Vsackn, Vek. Vset. 
95. 

Cabala, y, f. = obecni viMeni. Mor. Kmk. 

€aboch, u. m.. vz Sopoch. 

CacáneČek, čkn, m. = koušek. Dšk. Km. 35. 

Cacarka. eouraika, y, f. t= polévka z ky- 
.<«plého zelí. V Dulnokralovicku a Vlašímsku. 
Čes. 1. XII. 302. 

CacneJ = ea^nj (doskočný, drzý, všetečný) 
Mark. 

€afraholtsky, Rais. Zap. vlast. 3. 

Caherty, pl., m. = cavíkyj okolky. Jaké 
8 ním c? Mor. Kmk. 

Caehtat se kudy: kalužemi = broditi te. 
Rais Lep. 360. 

Gaisson (keson) u, m., ve vodním stavi- 
telství, der Caisson, Versenkkasten. Jind. 22 
— Srv. Keason v VI. 687. 



Cajeh, u, m., caracter. Rozk. P. 2442. Vz 
Cejch. 

JDajchovati = cejchovati, XVI. stol. Uč. 
spol. I90S. lil. 31. 

Cajkmistr, a, m., z něm. Zeugmeister. 
Tk. XI. 134. 

Cakrydka, vz Takrišk*. Čes. 1. XI. 272. 
Cakya = eákva. Mor. Čes. 1. X. 442. 
Cal u sonk^-nnikA. Od 16 oaliiov 4 gr. 
(něj. míra). Arch. XX. 286. Sr. Gál. 

Calán, a, m. To se stalo nějakému calá- 
doví v Hisp«nii. Světz. 1888. 39. 

Calcant-am, a, n. s vitriolum. Zach. Test 
144. 

Caletná ulice v Praze, nyní Celetná. 
Dolen. 355. 

Calta. Sr. Mš. Slov. 

Calún, u, m. Tělo v plátěný, bíelý c. 
ošito a v hrob položeno jest Ms. 12 hod. 
umuč. (Jg. Dod.). 

Cambél, vz Bombél. 



30 



Camfora — Cenefindlový. 



Camfora, eamforka, y, f. = dUS^ kUri vhide 
překáži. Kšf. Lid. 8. 

Camfonrek, rka, m. = malý pitruh. P. 
Spurný. 

Campos (kampos, portug.) = nesmírná 
travnatá niva avnitř Brasilie v Americe. Ott. 

Cap, a< m. = kotd. Nikdy nebol z vlka 
úradnik a z capa zahradník. Sbor. slov. 
VII. 131. Rozumí tomu iako c. zabrdě. Vybl. 
II. 67. Ťažko capovi boriC sa s bnjakom. 
Rizn. 167. 

Capart, u, m. = křik. Takový c. bul meii 
nimi. Domžl. Sb. D. 18. 

Capavý. C. dítě (které pořád cape, běbá). 
Oes. I. XIII. 11. 

Cápč, ěte, n. = chodidlo, pl. čápata. Dšk. 
Km. 21. 

Čápek, pka, m. Co pak sem c. (hlupák, 
nezkuSený člověk)? Us. Už není (rekruta) 
takový c. jako ti, kteří k asentu teprv pů- 
jdou. Nár. list. 1904. 107. 9. 

CaperoTý. C. omáčka. U Kr. Městce. Čeč. 
178. Sr. Capera v II. Přisp. 

CapkOTat = capiěkami aem tom hopkovati. 
DSk. Km. 55. 

Caprice, vz Caprizzio, I. Přisp. 22. 

Capulatý. Byl to takový c-tý podivín. 
Mod. kn. 1898. 88. 

Capat. Ten je dnievně c. (kaput) =sniřen, 
?iolnv. Hav. Chamr. 186. 

Cáraného, a, n., polyboms, jihoamer. 
pták. Vz Ott. XX. 166. 

Carbolein, n, m. = směs olejů vylouče- 
ných z dehtu kamenouhelného, kterou natírá 
se dřevo, aby vzdorovalo různým vlivům 
ruSivým. Ott. 

Camallit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 826. 

Carovy. C. kyselina. Vstnk. XII. 578. 

Casky, pl.« f. = viedni iaty ieaski. Mtc. 
1902. 4. Sr. Caska v I. Přisp. 

Casnovať HB. zakasati ae, chlubiti ěe. Val. 

Čes. 1. XI. 92. 

ce konc. ve spisech Husových. Vz List. 
fil. XXVI. 254. 

Céd, u, m., strč. Z toho utvořilo se zdrobn. 
Čedík, novoč. cedik, které časem vytlačilo 
původní subst. cěd. Mus. fil. VIL 398. 

Ceďák, u, m. zn kropici konev. DSk. Km. 
29. 

Čedič, e, m. C. komárů (pedant a p.). Fel. 
78. 

Cedidlko, a, n., zdrobn. z cedidlo. Mus 
fil. VII. 315. 

Cedik, u, m. Vz předcház. Cěd. 

Cediti co kudy. A tak tu řeč enom přes 
zuby cedit. Val. Ces. 1. XI. 485. 

Cedník, u, m. = cedidlo, cedilko, cedákj 
cedák, cezák, redátko^ cezdtko, eedik, cez, ctzan. 
V Hodoníně. Na Slov.: dedka, cezavka, ce- 
dilko. Mas. fil. VL 315. Nabral cedníkem 
(nedostal nic). Us. 

Cedron, a, m., potok v Praze (Botič?;. 
1589. Čes. 1. XII. 468. 

CedoloTý. C. banka. Nár. list. 1904. 24. 
17. 

Ceeh. První cechy řemeslné v Čechách. 
Vz Mus. 1904. 1. nn. 

Ceitl, u, m. = kruiadlo na zeli. DomžI. 
Ces 1. XIL 306. 



CeitloTati eo: zelí = krouhati. Domžl. 
(\s. 1 XII. 30tí. 

CeJchoTaé, e, m., der Aicher, Eicher. Jind. 
12. 

Cejkati = cákati, cmirati. Po podlaze c. 
Rais. Lep. 165., Jir. Mýto. 

Cejkhaus, u, m., z něm. Zeughaus, zbroj- 
nice. Grm. Ilí. 

CejkoTý kabát. 1636. Čes. 1. XI. 74. 

Cejp. n, m.f louka u Laviček ; Ceji»y, les 
u Radofiova. Čas. mor. mus. III. 130. 

Cěl, vz Celý a doklady ze starší doby 
v Mi. Slov. 

Cele, komp. celeje. Um. rond. 1871. <Mě.). 

Celenee, nce, m. = telátíco. Mor. Čes. 1. 
XIII. 356. 

Celeúdný. I c. i chromý. Hus. Er. III. 
166. 

Celidonie, e, f. Masf z listí c-nie. Rhas. 
E. V. 14. 

CelikoYý junoiík (motýl). Ott. XX. 182. 

Celistan, u, m., rostl. Lék. B. 45^ (Mš.). 

Celitký, zdrobn. z celý. Co jest c-ký den 
Činil. Ote. 

CelluloidOTý. C. zboží. Hl. nár. 19./XII. 
1896. 

Celluloska, y, f., továrna. Nár. List. 1904. 
201. 6. 

Celnik, u, m., angariarins, rostl. Rozk. R. 
100. 

Céto, a, n. = tilo. MS. Slov. 
Celoarfini listo. Vin. I. 273. 
Celoběžný rok. Msn. Od. 52. 
Celobrunatý nálevník, holostricha. Ott. 
XVIII. 807. 
Celodrt. vz násl. 
Celolátka, y, eelodrf, i, tzupapirová 

kaU. Ott. XVIII. 176. 

Celoletý. C. píle. Tbz. XIII. 112. 

Celonárod, a, m. Život naSeho c-da. Koll. 
- List. fil. 1904. 250. 

Celonárodni repraesentont (strana svobo- 
domyslná). Nár. list. 1904. 162. 1. 

CeloHšslcý. C. politika. Nár. list. 1901. 
Č. 280. 1. 

Celosrdečné od něčeho se odvrátiti. 1740. 
Hrubý 262. 

Celostátni zájmy. Us. 

Celoučkokroutný. Msn. Od. 336. 

CeloupHmné něco vyjeviti. 1740. Hrnbý. 
265. 

Celý, totus; viecek eunctus. Totns lépe 
o včci, která sama v sobě celá jest, eunctus 
pak o hromadě nebo pospolitosti nějaké. 
Kom. Did. 182. Sr. Mi. Slov. 

Cement. C. anglický, český, dřevitý, pří- 
rodní atd. Vz Jind. 13., KP. IX. 276. 

Cementářský. C. akcie, kartel. Nár. list. 
1904. 107. 21., 1903. 333. 21. 

CementoTý. C. výrobky, dlaždice, kryt, 
roury, stříbro. Vz KP. IX. 271., X 191. 

Cemyno, a, n. =: temeno, témi. Ostrav 
Sb. D. 59. 

Cendal, u, m. = tkanina. Baw. Ar. v. 
3431. V rukopise je: cendat. 

Cendelln, u, m. = látka na hUy. 1573. 
Arch. XIX. 221. 

CenefadloYý. C. víno. Brt. P. n. 786. 



Cenotvorný — Giepar. 



31 



•1 1 



CenotYOrný faktor. Nár. list. 1902. Č. 
60 6 

Cenově něco zvySovati. Nár. list. 1903. 
č. 131. 9. 

Cenový. C. konvence, pohyb, vývoj, 
změna. Nár. list. 1903. 270. 21., 833. 21 
298. 21. 

Cent, u, m. = drobná mince systému 
decimálního. Ott. V. 293. 

Centifoliový. O. masf. Nár. list. 1903. 
c. 144 7, 

Centik, n, m., zdrobn. cent (mince). Vy- 
dali poslední c. Nár. list. 16./9. 1897. 

Centralisačni zpěv. Mtc. 1903. 210. 

Centidán, n, m. = rada knížete benát- 
ského. Lbk. 9., 13. a j. 

Centulánový. A za nimi Šli páni c. 
Lbk. 

t3epat = háMeti. C. h oblát (mič) na scidnu 
(stěnu). Prus. Slez. Čes. 1. X. 422. 

Ceperla, y, f, slov. tanec. Sbor. Čes. 109. 

Cépet ^ Uiepet, ítipot, Cziepet jich podle 
podobenství hadového, fnror illis secundum 
similitndinem serpentis. Ž. wit. 57. 5. (Mš) 

Cěpiti = nésti. Noh dva jich tovařiSe 
cěpí. Bíw. Ar. v. 3901. 

Ceplik = vdnoika. U Polné. Čes. 1. XII. 
382. 

Ceplý = tepli, Spii. Sbor. slov. 1901. 85. 

Cepné := pevni. Cepně pořád se držím, 
vofiefiioi^ éxófinv, Msn. Od. 191. 

Cepon = ? Na Oravsku. Sb. si. 1901. 182. 

Cep, u, m., prvek, v luébé. Vstnk. XI. 
527., Vot. 86. 

Cerber-us, a, m., název pekla. Luc. 45. 41. 

Céréiflko, a, n., zdrobn. dcera (pohrdlivě). 
Č 8. 1. XII. 229., XI. 227. 

Ceremoniálně kostelní výkon prováděti. 
Nár. list. 1904. 121. 13. 

Cérka, y, f. Nnní už d. (mladé děvče, už 
by měla míti rozum). Čes. 1. XIII. 77. 

CeroYáni, n., vz Incerování. 

Cerroni Jan. Vz Lit. I. 907. nn. 

Cemssit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XL 
829. 

Cesi-um, a, n., v lučbě. Vot. 353. 

Cessionář, e, m., cessionarius. Nár. list. 
1903. 

Cesta. M}nvít s cesty (nerozumně). Čes. 
1. XII. 131. C. k němu se ani netrhne (stále 
chodí lidé k němu kupovat). Řekni rovnou 
cestoa =: přímo. KSt Lid 8. Tomu tam c. 
travou zarostla (nechodí tam). Sr. Tbz. III. 
1. 293. (MS. Slov.). — C. = cestováni. Cesty 
udržují mládí. Vrch. Mni. II. 241. 

Cesták, a, m. = ceitař. Dšk. Em. 28. — 
C. = cestujici. Kbrl. DžI. 15. 

Cestička, y, f. Sázel při hře na c-ku 
(stranou, ne jako hlavni hráč n. jako vedlejší 
sázku). Illk. IX. 262., Us. Ty hodiny chodí 
cestičkami (nesprávné, buď nadbíhají nebo 
se opožďují). Us. 

Čestný. G. bláto, viarum. 01. Zach. 10. 
5. C. trud, labor. 01. soud. 19. 22. (Mš. 
Slov.). 

Cestopisec, sce, m. Vlč. Lit. II. 2. 52. 

CestoTatelský sport. Nár. list. 1903. č. 
154. 18. 

CestOTnictTÍ, n. Nár. list. 1903. 24. 17. 



Cetinka, y, f. Šedá c. vinných keřů. Stan. 
n. 244. 

Cétka (tetka), y, f. = bratrova manželka. 
Také v Prus. Slezsku. Čes. 1. XII. 309. 

Ceugwartr, a, m. Arch. XX. 409. 

Cevitý. C. přílba. Msn. II. 195. 

Cévkováni, n. C. hltanu, katheterismus 
laryngis trubky Eustachovy, k. tubae Eusta- 
chii, zacibelové po nabodeni měchýře, k. 
posterior seu retrourethralis. Ktt. 

Cévnatina, y, f., nádor cévní, angioma, 
Gefássgeschwulst. Ktt. 

Cévnatka, y, f. G. oční, Aderbaut (blána 
pod bélnatkou). Čad. 11., 12. Hnisavý zánět 
c-ky, chorioiditis purulenta. Ott. XIX. Zánět 
cévnatky převleklý, syrovatečný, chorioiditis 
mefastatica, serosa. Ktt. 

Céyni plena, GefKssbauf, tnnica. Ktt. 

CéYOzpyt, u, m., angiologia. Ktt. 

Ceykšmid, a, m. Wtr. v Mus. 1901. 441. 

Cez, u. m. = cedník. O původu slova vz 
Mus. fil. VIL 316, a Cedník. 

Cezáček, čku, m. = eedniiek. DŠk. Km. 
35. Vz Cezák a Cedník. 

-ci, přípona označující patronymika: voj- 
níci, Jaroměřici atd. Vz Vek. Vset. 8. 

Cíbel, e, m. = muiská roura moSová. Vz 
Ott. XXI. 1034., 1039. Hořejní rozitěp c-le, 
epispadie, hlívová Čásť c-le, pars bul bosá 
urethrae, houbovitá čásť c-le, pars oavernosa 
urethrae. Část předstojnícová c-le, pars pro- 
statica urethrae, blánitá Čásť c-le, pars mem- 
branacea urethrae. Ktt. Roztržení c-le, Harn- 
rOhrezerreissung. Přístroj k osvětlení a vy- 
Setření vnitra cíbele, měchýře a konečníku, 
Endoskop. Přístroj k odstranění cizích 
těles z cibele (roury močové), Bilab. Ktt. 

Cihelný. Zevní řez c, urethrotomia ex- 
terna Ktt 

CibeIopřed§tojnicoirý. Řez na kámen 
c, litbotomia urethroprostatica. Ktt. 

Cibelový. VnějSí a vnitřní svěraČ c-vý, 
musculus sphincter vesicae exiernns et in- 
temas; tyčinky c, bacilli urethrales. Ktt. 

Cibrtan, u, m., citi£a (v lékárně), dle 
jiných : cibetan, cibrotan. Rozk. (MŠ. Slov.). 
^ Cibulačka, y, f. = polévka. Litomyšl. 
Čes. 1. XIII. 261. 

Cibulka, y, f. =• hra t kaménky, Vz Čes. 
1. XIII. 69. 

Cibulnik, u, m., penesticus, hokynář, Tk. 
M. r. 182. 

Cibulný« O. hovězina (upravená cibulí). 
XVIII. stol. Čes. 1. XII. 14. 

CibulOTitý = majici tvar cihule. C. zvo- 
nice. Čes. 1. XII. 178. 

Cieemek, mku, m. = ovoce loiu. Msn. Od. 
128. 

Cicka, y, f. = cicka^ itíena^ koika, Brt. 
P. n. 762. 

Cicmárový = devárovj. C. seménko. 
Volyně. Čes. 1. XIII. 122. 

Cicmužik, u, m., mandragora, rostl. Čes. 
1. Xn. 290. 

Ciedka, y, f. := cedník. Slov. Mus. fil. 
VIL 816. 

Cieeha, vz Cícha. Peřiny o dvů ciechách. 
1618. Arcb. XIX. 891. 

Ciepar, u, m., čapo. Rozk. P. 2503. (Mš.). 



82 



Cierkev — Ciií. 



Cierkev, vz Církev. 

CierkTený = cirAeevni. C. pokoj. Kar. 76. 

Ciesař zz eišař. 

CiesaHna, 7, f., imperatrix, císařovna. 
Rozk. K 77. 

CiesařoYstvo, a, d. c= děařitvl^ impe- 
riam. Hozk. ť. 907., Ž gloss. 85. 16., Ž. 
witt 

Ciesařový = eišařthý. C. rod. PasB. 323. 

Ciesařský - cišař$ki. Mil]. 59». C. slav- 

D08f. Pa88. 486. 

CiesařstTi, d. Mil). 58. 

Čieška =: dika (zdrobD. cicfaa). 

Ciey, zd.obn. eivka. Po každé cievi, duté 
cievi, po vSech cievecb. B. olom. (Mfi.). 

Cigán. Paovi, keď spí, cigánovi, keď 
srubuje, nevěr := a peníaze bez Čitania 
neber. Rizn. 170. Sr. Cikán. 

Cigánská. é. f. (Unecj. Vz BrL P. n. 921. 

Cigarettový (tabákový) papir. Vz Ott 
XVI I. 184. 

Cihelna. Zařízeni c-ny. Vz KP. IX 
59. nn. 

Cihla fasádní, fagonová, komínová (fis- 
lovka), obyéejná líeová, na rovné klenutí 
falcovky, kanálky, klenovky, komínky, kru- 
hovkv, lisované, patky, římsovky, Samotové. 
Vz KP. IX. 145. nn., 267. Lis na cihly. 
Vz KP. IX. 55. nn. Sr. Jind. 15. 

CihlářstTl, n. Vz KP. IX. 57. nn. 

Cikán, a, m., tanec. Vz Brt. P. n. 843. 

Cikánica, y, f., pastvisko u Petrovic. Cas. 
mor. mns. III. 130. 

Cikánský kur, opistbocomus, kur cho- 
cbolatý amerických tropů Vz Ott. XVIII. 
809. 

Cil = contumelia. Qloss. saec. XIV. — 
C. =: kupováni. Na cíl někam vyjíti. 1444. 
Jir. (MS.). 

Cimbál, u, m. C-ly zvučely, jako když 
zvoní na mračna (silně). Tbz. V. 6. 200. Na 
cimbál vybíjel hlásný hodiny. Dolen. 422. 

Cimbor, u, m. = eimbuH. C. chrámu. 
Slov. Plk. N. zák. Mat. 4. 5. Srv. Cimbnr. 

Cimbordy, louky u Pavlova. Cas. mor. 
mus. III. 130. 

Cimbnřitý. C. zeď. Msn. Od. 258. 

Cin, u, m. Vz Vstnk. XI. 531., Jind. 16., 
KP. X. 226. 

Cineol, u, m., v lučbě. Vot. 196. 

Cingotati zvonkem =r einkati, Val. Ces. 
1. Xlll. 371. 

Cinchotoxin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 
586. 

Cink (zink), U, m. = zprávn^ znamení. 
Cink házet = dáti znamení. V zloděj řeČi. 

Cinkoyáný = znamenaná věc, co lidé 
již Ztají; c. hmaták = známý zloděj. 
V zloriéj. řeči. Čes. 1. XI. 140. 

Cinkplae =: unluvtui mUto. V zloděj, 
řeči. Ctfs. I. XI. 140. 

CinoYCOvý. O. formace rud. Vz Ott. 
XXII. 78*. 

Cinovec vce, m. Či kessiterit: SnO^ Vz 
K '. X. 217. 

Cintorín, n, m. = hřbitov. Slov. Smutno 
ako na c-ne. Rizn. 175. 

Cintomý = hřbitovní, C. vrata. Slov. 
Nár. sbor. 1902. 16. 



Cipavka, y, f. = hu$a. V zloděj, řeči. 

Cipik, u, m. Z krčaha cez cípik voda piti, 
který je na achn připravený. Sbor. slov. 
VII. 114. 

Ciprle =: dna. Když ho c. loupaly. Wtr. 
Str. 164. 

Circumpolami hvězda. Strh. Mech. 62. 

Cireumstantiae = okolnosti, lat Grm. III. 

Ciriak, a, m. KláSter bratří ciriaků čili 
kři/.i»vníků s červeným srdcem. Dolen. 369. 

Církev. O původu a doklady vz MS. Slov 
Ráme církve jest mocné a dlouhé. Kká. Síoq 
I. v 72. 

Cirkevni. C. písně. Vz Brt. P. n. 
CXXXIII 

Cirkevnost, i, f. C. slohu. Nár. list 1903 
291. 13 

Cirklář, e, m. = řtmetlník. Wtr. v Mus. 
1901. 441. 

Cirkulační topení pila. Nár. list 1904 
135 22., 21. 

Cirkusový. C. produkce. List fil. 19C4. 
226 

Cirkvený := eirkevní. C. pokoj. Kar. 76 

Cisařka, y, f. = Rakou-^ko. Muka (mouka 
SU přece na c-ku bez oplaty (bez cla}. 
Hauer 10. 

Císařský. Po cisařsku někoho odměniti. 
Us. 

CiselovaČ, e, m. = iekanik, der Ciaeleur. 
Jind. 16. 

Cistereienský zákon (kláSter). Zbrasl 
233. 

Cistemický. C. umění. Kubl. 261. 

Cisternový. C. voc^a. 6b. Slov. I. 179 

Cisúe = titie. Alx. JH. 315. a j. (Hě.l 

Cititi se. Nemocný až se necítí (dél& 
pod sebe nevěda). Us. 

Citlivin. a, m. 1= ilovik pHlii eitlivý 
Nár. list. 19./6. 1896. Sr. Gitlivec v I. Přisp 
35. 

Citola, y, f. = zastaralý hudební nástroj. 
Jrsk. VI 1. 257. 

Citoslovi, n. Čad. 97. Vz Citoslovce. 

Citovaé e, m. C. čertů. Čes. 1. XII. 334. 
Vz Citovati. 

Citový. C. obrna áplná, Gefdhlsparalyse. i 
neúplná, GefdbUparese. Ktt 

Citroník, n, m. Vz Ott XVIII. 836. 

Cituprázdnosť, i., f. Juda 22. 

Civecnlk, u, m. = tnovaei rám, das 
Špulen-, Rolelngestell. Jind. 16. | 

Clvi, n. = etbu'ovi luU. Volyně. Ces. I- 
XIII 122. 

Clz, u, m. Cizem mladinu od chmele od- 
dělovati. Ott XIX. 820b. 

Cizec, zce« m, eizine/i. Msn. Od. 104. 

Cizemluvný lid. Msn. Od. 14. 

Cizeplemenný lid. Msn. Od. 32. 

Cizí. Já v cizí srdce nerad metám stíny 
a cizí radost svatá mi a miU. Vrch. Z faí. 
78. Z cizího dobře je dávati; Cizí atarosf 
(starosf o cizí věci) 6 ověku k srdci nikdv 
nepřiroste. Tbz. V. 1. 164 , V. 9. 324. Ciii 
ucho jako plsf řezati (ro neboli toho, kdo 
řeže) tedy: někoho nelitovati, neSetřití. Arcb. 
XX 71. Cudziu kaSa nemieSaj (neplet se 
do cizích věci). Rizn 166. O tvarech a do- 
klady vz v MS. Slov 



Gizioa — Gochtna. 



33 



Cizina, y, f. = ei%i lid. To nejsou přátelé, 
to je c. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88. 

Cizinecký. C. kolonie. Nár. list. 1903. 
30. 3. 

Cizolibý. Naie c. publicum (cizí včci mi- 
iDJÍcf). Vin. I. 57. 

Cizomlnyný lid. Škd. Od. 7., 39. 

Cizonářeéný spis. Lit. I. 353. 

Cizopanský člověk (z ciziho panství). 
Mtc. 19ii8. 318. 

Cizopasnik, a, m. Vniknuti c-kA, nákaza 
c-ky v těle žijíeim, invasio; choroby vzniklé 
▼niknutím c-ků v těla žijici, Invasionskrank- 
heiten; c-ci krve lidské, haematozoa. Ktt. 

Cizota, y, f. Jiti do c-ty (do cizího místa). 
Val. Čes. 1. XI. 226. 

Cizotářský. C. věc. Hlk. X. 336. 

CizozemČik, a, m. Tbz. V. 142. Vz násl. 

Cizozemec, moe, m. C-ci v Čechách za 
starší doby. Yz Arch. XIX. 493. 

Cizý novoč. místo starSího cťH. Vz List. 
fil. 1902. 60. (Gb.). 

CiŽTár, u, m. =: cievár. Us. místy. Nár. 
sbor. VIIL 120. 

Cka, y, f. =z de$ka. Milí. 216., Vých. Čech. 
Jir. v Mus. 1863. 835. 

Clam-Martinice. Hraběte Clam-Martinice 
oprav v: hraběte Clama - Martinice nebo 
Clama z Martinic. Mš. 

Cliflonit, u, m., v lučbě. Vstnk. XL 817. 

Clonka, y, f. C. u svítilny, dle Blende, 
Laternenblende. Jind. 17. 

Cmírati se = pomalu dilaii. Volyně. Čes. 
1. XII. 122. 

Cna. y, f , alba. Rozk. P. 2215. (de eccle- 
aia) MS. 

Co. Vytýkalo se co zlozvyk. Tk. XI. 192. 
a tak vSnde. Zpráva mu byla poručena co 
místodriícímn. Tk. XII. 30. Navrátil se co 
mistodržíeí. 35. Byl nad nimi co hejtman. 
4:5. Co náměstek. 167. Co polní apotekář. 
167. Vilém co zločinec. 181. Obrátili se 
k němu co spoluvědomému. 200. VeSli tam 
co prosebníci. 342. Co mladík patnáctiletý. 
346. Co kalvinista. 364. atd. Spojka eo zna- 
mená y otazné větě na slovenském Skalicku : 
jak, kde pak. Co by ti byl doma? Jindy 
uvozuje větu Časovou : uS pjet tídňú co ležá 
(od té doby, co leŽí). Vz Sbor. Čes. 85. 

CoéoTice. Sr. Sočovice. Mš. 

Co do (co do pokám') ve spisovné řeči 
Palackého. Vz Mtc. 1901. 378. 

Coelestin, u, m., nerost. Vstnk. XI. 830. 

C^chlavý. Po cestách byl vlhký, cochlavý, 
čplíchavý sníh. Rais. Zap. vlast. 162. 

Cokna, y, f. C. u sukně (zoubek). Mtc. 

1902. 110., Čes. 1. XIL 284. 
Collyri-nm, a, n., hojivdmatť. Kom. Did. 23. 
Colob, a, m., druh opice. Stan. II. 249. 
Combálat éim: nohami (klátiti). Sbor. 

slov. 1901. 131. 

Comendorstvi, n , z lat. := užitek, výnos. 
Lbk. 40. 

Condorango, a, n., druh vina. Nár. list. 

1903. č. 140. 14. 
Congelovati, vz Koagulovati. 
Conrad Mat. Václ., vz Konrád. 

Cop. Na slov. : komice, ocásek, varkoč, 
vrkoč, zpnsta. Czam. Slov. 219. 

Kott: Dodatky k teBko-ném. slovníku III. 



Co pak, was denn; v obecné mluvě: eék, 

ČÓrak, U, m. = těedni hU ditškiy jeni 
jest v eeUcu. Lišen. Mtc. 1902. 107. 

Cordierit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 836. 

CornoTa Ign. Vz Lit. I. 908. 

Corolini-um, a, n. = nový prvek z thoria. 
Vz Nár. list. 1904. 102. 3. 

Corybnlbin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 598. 

Corycayamin, n, m., v lučbé. Vstnk. X. 
594. 

Corycayin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 593. 

Corydalin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594. 

Corydin» u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594. 

Corytnberin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594. 

Co sn to za tiné, tanec. Vz Brt P. n. 971. 

CoufaTá, é, f., tanec Vz Brt. P. n. 870. 

Conloiry, pl., m. = dlouhi chodby v mě- 
movni budově. Us. 

Coulomb, u, m., v luČbě. Vot. 165. 

Couralka, y, f.. vz Caearka. 

Coxin, u, m. = nový vyvolavai fotogra/i* 
ekých deeek, filmků atd. Nár. list. 1903. č. 
210. 

Co za. Ptal se, co jest za člověka. 1513. 
Arch. XIX. 222. 

Co zatim se navrátil, wáhrend. Tk. XII. 
35. 

Což ve významu spojky časové, RoŽm. 
29., 36.. příčinné, NR. 53., připouitěcí Alx. 
V. 192., Pass. 473. Vz Mě. Slov. u: Če. 

Cpáč, e, m., bio. Rozk. P. 1171. (MS.). 

Cpáti se Jak kam. O. se někam jako 
moucha do pomyjí. Vyhl. IL 67. 

Crcati éim: penězi (cinkati) na dlani. 
Wtr. Str. 32. 

Crchačka vz Chrkačka. MS. Slov. 

Crkúéek, čku, m. = erkot. Crkúčkem téci. 
Msn. II. 207. 

Crocin, u, m. = Ifafránovd Hui, polychroit. 
Vz Ott. XX. 178. 

Cronovet, u, m. = řebHk^ CronwethbShr. 
Schnlz 190., 202., 270. 

Cronstedtit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 835. 

Cštenstvie, n., majestas. Z. pod. 71. 19. 
(MS.). 

etice vz TStice. MS. 

Ctiodbojný nepřítel. Krok L a. 6. (1821.). 

Čtivý, ehrbar. Vz Čstivý. 

CueáčlcT, pl, m. Saugspritzen. Ktt 

Cucliček, čku, m. = telátko (nadávka). 
1563. Zvon II. 592. 

Cuclik, u, m., cocta, cocca. Rozk. R 92., 
P. 1786. (de vestibus). 

Cúda = soud atd. Sr. MS. Slov. Jir. 
Prove 25. 

Cudati naé = hubovati. Moc se na go- 
ralku cuduje, ale ona je též užitečná. Slez. 
Vyhl. II. 338. 

Cúditi. Ž. kap. 11. 7. C. žito. Brt. D. I. 
180. 

Cudnoduchý. C. dívka. Msn. II. 33. 

Cudnomyslný. C. choť. Msn. Od. 301. 

Cudný. C. paseč, Schamgiirtel. Hrad. 99*. 

Cudry. Kozel s maSlemi po cudrách stál 
(když ho shazovali). Jrsk. XXII. 143. 

Cnchta, y, f. = drchanka. Cuchty dost 
z pohrabkú. Hamz. 14. 

Cucbtna, y, f. = 9patná peřina. DSk Km. 
14. 

3 



J 



84 



Ciik — -da. 



€ak, n, m. Zabila prvnim cakem svým 
mečem sedm mažóv. Palk. Lobk. k. 7. 

Cukale, ete, n., pl. eukalata := cukrátko. 
DSk. Em. 20. 

Cukarin, n, m. C. nemocnému dáti. Lék. 
B. 180*. (Mš. Slov.). 

Cukematost, i, f. C. moée, gljkosnria, 
mellitaria, c. krve (úplavice cakerná), dia- 
betes mellitna, melithaemia. Ktt 

Cukle, pí., í.=dř9věnky. Val. Čes. 1. XL 116. 

Cukr, succarnm. Rozk. P. 802. (MS.>. G. 
v krvi, melithaemia. Ktt. G. bílý, hnědý atd. 
Vz Jind. 17. 

Cukrlička, y, f. Hra na c-čka (berlička, 
konopky). Slez. Vyhl. 11. 261. 

Cukroplodný. C. rostlina. Us. 

CukrotTomy enzym. Ott. XIX. 819». 

Cukrovati se s kým, liebkosen. Sá. 
XVII. 166. 

CukrOTka, y, f., lépe: cukrová úplavice 
(nemoc), Znckerruhr. 

Cukrovnik, n, m. = tí^tina edb*oo<f, saccha- 
rum, rostl. Vz Ott. XXII. 473. 

Cukryna, y, f. = kvaka, na Hané : rábka. 
Slez. Vyhl. II. 202. 

Cultivator, u, m., náčini hospodářské. 
Nár. list 1904. 136. 21. 

Cunaf = ruiiikmmi tUikatt (o détech). 
Čes. 1. XI. 918. 

Cupánek, nka,m., zdrobn. cnpán.Mor.Kmk. 

Cupaulna, eupcUi^ z nSm. znpfen; lépe: 
třásna, třásniti. Hlavn. 28. 

Cupati, vz předcház. cnpanina. — C. = 
jiti drobnfm krokem. Capal smntně k mostu. 

Cupitati = drahným krokem choditi. Vz 
předcház capati. Stařena radostné jako sle- 
pička c-U. Zvon III. 10. Sednicf c. Rais. 
Lep. 164. 

Cuzoložiti = faliovati. Sr. adulterare 
scripturas. XV. stol. U6. spol. 1903. III. 31. 

Cuzoložstvo, a, n. = dzoloSštvo, Ghč. S. 
I. 8b. 

Cvalé = cvalemr?feB les c. mosel huti- 
kat. AI. MrStik. 

Cvarglik, a, m. = malý Hovík, everglik. 
Hauer 10. 

Cvekovati co kde: zeď pH baStě. Jir. 
H. Mýto. 69. 2. (1629.). Vz Cvikovati. 

CvekruŠa, e, f. =: tchyni. Brt. P. n. 486 

Cviéba, y, f. CviČba je vietkých nmien 
matkou. Slov. Sbor. čes. 140. 

CvičeliStě, é, n., lépe: cvičiSté. Mš. 

Cvičirna, y, f. =: ikola. Kom. Did. 72. 

Cviénosf, i, f. Patrná jest jeho k válčeni 
chtivosf a c. Fel. 190. 

Cviklik, u, m, yla. Rozk. P. 1804. 

CvikoTati co čím. Zdi vfce vápnem než 
drobným kamením c. Arch. XX. 70. Sr. 
Cvekovati. — se éím =z cviéiti te. Kká. 
Sión. II. 207. 



GTikýř » umánek za Karla IV. Pojal-H 
panoSe nepoctivou ženu, byli jeho synové 
cvikýři n. zemánkové. Zvon E. 611. O^^tr.). 

Cvinkáni, n. Jaké reptáni, iusténi, vr- 
ceni, cvinkáni úprkem a jako béimo z ahro- 
mážděni se deroucích. Fel. 44. 

Cvinknouti, vz Cvinkati. v 1. 162. —Jak. 
Ráoa holí dopadla na dlažba, aŽ cvinklo 
hlasné. Wtr. Str. 9. 

Cvisty = prádlo » Hdké tUny na okrajky 
9ukna. Val. Ces. 1. X. 471. 

Cvoček, čku, m. = nlatiý kijnů. V zlodéj. 
řeči. 

Cvoékář, e, m. =: kdo dělá evoiky. Jrsk. 

IX. 74. 

Cvok, u, m., trabula. Mam. A. 86*. (Mš.). 

Cvokarnik, a, m. = kováF. V zlodéj. řeči. 

Cvréala, y, f., garruncula. Rosk. P. 246. 

Cvrliti. ďovo to nalézá se dle Ign. Hoška 
teprve n Nerudy. Mus. fil. 1902. 66. 

Cykliaaee, e, f., i řec. = upraveni v eykluš. 
C. rozptýlených zpévů. List fil. 1904. 219. 

Cykloheptadién, u, m., v lučbé. Vstnk. 

X. 683. 
Cykloheptadiěndibromid; u, m., v lučbé. 

Vstnk. X. 683. 
Cykloheptatrién, u, m., v lučbé. Vstnk. 

X. 683. 

Cyklohepten, u, m., v lučbé. Vstnk. X. 582. 
Cykloheptenbromid, n, m., v lučbé. 
Vstnk. X. 682. 
Cykloidalný. C. kyvadlo. Strh. Mech. 432. 
Cyklon, u, m. Vz Ott XX. 366. 
Cyklopentadiěn, u, m., v lučbé. Vstnk. 

XI. 8- 

Čymbál. Popis v Brt. P. n. LXXII. nn. 
Vliv c-lu na nápévy písní. Vz Brt. P. n. 
LXXII. nn. Chvalte jeho v c-leeh dobře 
zvučných. Ž. pod. 160 6. 

Cymbala, y, f. *= cymbál. Ev. olom. 17. 41. 

Cynoglossef n, n, m., v lučbé. Vstnk. X. 
694. 

Cynomya, e, f., řec. = pel mouchy^ xrvó- 
(ivia. Poslal na né k-e. Ž. kap. 77. 46. 

Cypřideuosný. C. hora. Škd. I. 142. 

Cyprový. C. jahody. Kom. Did. 4. 

Cyrill a MethodéJ. Vz Zbrt. Bibl. II. 
886.-928. 

ťyrillice, e, f. Vz Lit I. 216. nn. 

Cyrilika, y, f., studánka u Slatiny blíže 
Bílovce. Vyhl. 122. 

Cyrillomethodějský. C. církev, vz Zbrt 
Bibl. II. 920.— 922., památky 926.-928.. 
kříže 926.-927., kostely 927. 

Cyrillština, y, f. C. a hlaholStina. Vz 
Zbrt Bibl. II. 923.-924. 

Cysarka, y, f. z= hratká cesta. Orava. Sb. 
Bl. 1901 189. 

Cystein, u. m., v lučbé. Vstnk. XII. 60. 

Cytisin, u, m., v lučbé. Vstnk. X. 694. 



o. 



Č. Vz Gb. Slov. t -éa příp.: FanČa, Julča, Manča; nékdy se 

-č příp.: dédič, bělič, fukač, bumbáč atd. | -ča přehlasuje: Káče, Anče, Barče. VzĎSk. 
Vz Ddk. Em. 48. Km. 49. 



Cabrak ~ časný. 



35 



Cabrak, n, m. = třapee ku př. u bot. Val. 
Ces. ]. XII. 318. Sr. Cabrok. 

Čabrok, n, m. = ěaprok, cabrcJe = třapec. 
Slez. Vybl. 11. 194. 

Čaea, čaéany = krátné. V dětské řeči ve 
Slez. Čes. 1. XI. 842. 

Čaekoduehý Odysseus. Msa. Od. 75., 109., 
233. 

Čáéat = houpati. Sb. si. 1902. 61 

Cajka, y, f. = Saj. To mne ta č. rozpá- 
lila I Pitto. (Ludmila I. č. 4. 63.). 

Čajový. O. společnost. Nár. list. 1903. 
č. 284. 1. 

Čakana, y, f., cieorea. Rostl. B. 145^. 2. 

Cakánie, n. = Sekáni. Pat. Jer. 92. 33. 

Čalounický, Tapesier*. Jind. 18. 
čalounoTý, Tapeten-. Jind. 18. 

ČamaroTítý. C. ozdoba. Sá. Upom. 303 

Čamous, a, m. = neúprava. Dšk. Km. 48. 
Sr. Camonr (dodatky). 

Čampnl, e, f. = íamptda. Chlapci hraj on 
čampnl. Dik. Km. 8. 

Čampula = káia (hračka). DSk. Km. 13. 

Campulik, n, m. Vz Čampula. Čes. 1. 
Xni. 123., II. Přisp. 28. 

Čamdi. y V. 1159. Camši oprav v: Camši. 

Čamule, e, f. = drdol (účes). Čes. 1. XIII. 
123. 

Čamas, a, m. = čumil. Dik. Km. 48. 

Čána. y, f. = UMuraná, ipinavdy umounind 
zennkd. Ces. 1. XÍI. 268. 

Čantorije = báječná hora ve Slez., v niž 
sedí vojsko na koDich připravené k boji 
za práva lidu. Sbor. Čes. 10. 

Čantorijka, y, f. = santorijka^ hlistnik, 
erythraea centaurium. Yyhl. II. 220. 

Čaný, exspectatUB. Pror. Isa. k. 8. (Jir. 
v Mus. 1864. 373.) 

Čáp. Kdo vidí prvně Čápy, když se vra- 
cejí do hnízd, v letu, bude celý rok čilý; 
Tidí-li je sedéti nebo státi, bude líný. Vykl. 
Obr. 25. Kdvž Čápové, vlaitovky a kukačky 
brzy odlétďyf, lze očekávati brzkou zimu. 
Vz Bočan. 

Čapala, y, f. = ikoUca pro děti od 4— G 
let. Liiefi. Mtc. 1902. 107. 

Čapalačka, y, f - divíe od 4 ~ 6 let. Liieň. 
Uto. 1902. 107. Sr. Čapala. 

Čapalák, a, m. = diti od 4-6 let. Liieň. 
Mtr. 1902. 107. Sr. Čapala. 

Čapalka, y, ř., zdrobn. čapala. Liieň. 
Mtr. 1902. 432. 

Čapal sa = pleskati se ve vodě. Val. Čes. 
1. XI. 483. 

ČapatkoTý = volavěi. Světz. 1886. 419. 

Čapatý = Hrh nei déUi, haiíati. Brt. P. n. 
1194. Č. nos = rozpleeklý. Val. Čes. 1. XI. 
485. 

Čapek K. M. Vz Fli. Pism. 737. 

Čapí nos či pelargonie. Vz Otto XIX. 
420. 

^ápice, e, f. =: edpi $amiee. Tbz. II. 35. 

Í^apka iopky, vz Sopka. 
napnouti si kam: na břeh = 9ednotUi si. 
CeA. 1. XIII. 381. 
Čapriny, palinm. Bhm. hex. 521. (Mi.). 
Čapu — ěapu^iSapuiky, pojedeme na hrniky 
(dětem). Ces. 1. XI. 483. 



čára, y, f. zz: silnice, cesta. Čarou nevlikej 
=: po silnici nechoď. V zloděj, řeči. Ces. I. 
XI. 140. — Č. kolmá, křivá, celní atd., vz 
Jind. 18, 

(jBJibaizzJíkrabaH, mazati. C. Časopis. Koll. 
V. 81. 

Čardak, u, m. z= barák pro vojsko. Car- 
daky z trámů robiti. Jrsk. XXVII. 393. 

Čárka, y, f. =: stezka. Č. ipurová =: stopa 
ve sněhu n. ve vlhké půdě. V zloděj, řeči. 
Ces. 1. XL 140. — Č. = éáka, naděje. Má 
čárku. Volyně. Čes. 1. XIIL 123. 

Čárkovaci stroj, die Bchraffiermascbine. 
Jind. 19. 

Čámé, zauberisoh. C. zpívati. Msn. Od. 
15:. 

ámik, a, m., sortilegus. Rozk. P. 1091. 
arodéjce, e, m. = čaroděj, 
arod^nice. Vz Ces. 1. XIL 311., Vyhl. 
ir. 59., Larva. 

Čarod^nietvi v Čechách. Vz Ces. 1. XI. 
49., 248., 328. nn. 

Čaroděnik, a, m. = ěarodějnik. Mam. A. 
29a., Milí. 
Čarojasný prozpěv Sirén. Msn. Od. 184. 
Čarojev, u, m. Kká. Sión. II. 238. 

Čarolesklý. Č. pleť. Msn. II. 98., Od. 149. 
Čaromoený drahokam. Zr. Kov." 386. a j. 

Čaropěvný. Č. bohyně. Skd. Od. 193. 
Č. loutna, Msn. Od. 344., Siréna. !b. 183. 

Čaroskvělý. C. oheň očí. Šnajd. Int. 1. 
75. 

Čaroskvouci obraz. Cch. Kv. 7. 

ČarosměTný. C. Afrodite. Msn. Hym. 35. 

Čarosnivý. C. noc. Vrch. Živ. 18. 

Čarostřelný Apollon. Msn Od. 118. 

Í)arosYitný. C. roucho. Msn. Hym. 72. 
iarotajný. C. vlastnosf. Zr. Cer. 76. 

Čarovánie, n., incantatio. Milí. 109. 

Čárovnik, a, m. C, drnhdy v lékařství 
a čarodějnictví významný. Nár. list. 1902. 
č. 242. 3. 

Čáry v stol. XVL na Mor. Vz Ces. 1. XIL 
149. nn., Pověry. Cary— nepodary. Rizn. 64. 

Čas. Svým časem a svého času. Vz o tom 
•Sfo^/. Měl čas, aby osvědčil zármutek lépe-. 
Měi jeitě kdy osvědčiti zármutek. Jest na 
'čase, lépe\ jest Čas, svrchovaný čas. Mtc. 
1901. 369. C. vie posléz rovná, změní. Kláit. 
Maz. 23. C. nikdy nezaleží, t«^n len vždy 
běží a běží (běží). Rizn. 170. Č. na nikoho 
nečeká. C. získati jest vŽdy prospěino, neboť 
jím přicházívá dobrá rada. Hrli. Hus. 40. 
O tvarech, významech a frázích vz Mi. Slov. 

Čásaf někam z= jíti dlouhými kroky. Val. 
Ces. 1. XU. 43. 

Časista, y, m. = Časovec. 

Časkún, a, m., carpita (inter pisces). 
Rozk. P. 361. 

Čáslav. Od Č-vě. Tk. XI. 36., Arch. XIX. 
73., 261. (r. 1512., 1492.). U Čáslavi. Jrsk. 
XIV. 71., 155. 

Čáslavka, v, f. = záhrada^ v níž rostou 
hruiky čáslavky. Tbz. V. 6. 369. 

Časně. Kdo c. vstává, zlato doháňa. Rizn. 
171. 

Časný = pHxtiivj, Alx. I. 507.; «ito»ý, 

prospěSnj, Pel. III. 

3* 



86 



ČaBOJevný — Čeřenec. 



Ča§o1eyiiý. Č. roynice. Strb. Hecb. 67. 

Casokúzel, zla, m. = arnspex. XV. stol. 
Lisí. fil. V. 228. 

^aeopust, a, m. = oedoBtatek času. Mám 
hrozný 6. Vin. I. 26. 

Ca§08lOTO. Frekventativa y nářečích mor. 
a slovenských. Yz Rozp. fil. 22 nn. 

ČasOTec, vce, m. =: přivrienec i^asopitu 
,Čjis* Osv. 1896^370. 

Časovodný. u. Demeter. Msn. Hym. 45. 

Cásta, y, f , parta. Rozk. P. 1724., (inter 
fercula). Jg. casta. 

Částečný = svláitni, podrobný. Drahý dil 
bude Č-ný. Kom. Did. 16. 

ČayargOTaf = ? Slov. Czam. Slov. 123. 

čbánečky, pl., m. = kvity ilutého stuUku. 
KSf. Lid. 9. Sr. Bambulky. 

Čbankářský tovaryi. Sbor. slov. 1900. 
118. Sr. Čbankár. 
;e. Vz Mš. Slov. 
;ebr ryb. Arch. XXI. 328. a J. 
Ječatý = chocholatj. Volyně. Ces. 1. XIII. 
123. 

Čečeraták, a, m. = élovék ieíereuýf Dfik. 
Km. 28. 

Čečetka, v, f., tatagota, Bhm. maj. 21i>, 
lactago. Rozk. P. 217. (M& ). 

— éečipřip. : chlapČeČi = chlapecký. Kbrl. 
Džl. 15. 

ČeéoYiea, e, f. = čoika. Brt P. n. 541. 

Ceď. Zatiem Atbenagor zbčže dolov i Čeď 
jeho. Apoll. 363. Jiný ruk. má: iefed. Snad 
jest to chyba opisovače. MS. 

"^ediéoTitý, basaltfórmig. Jind. 20. 
;editi. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 31. 
;echa, y, f. Vz Ciecha. 
lechie, e, f. Jabl. Nedobré slovo ; Slavie 
od Slavui» dobré. Mš. 

Čechtať sa oč. Val. Čes. 1. X. 469. 

Čechobitec, tce, m. = Němec. Vin. 1. 166 

Čeehofilka, y, f., přiznivkyně Čechů. Jlnk. 
Ja». I. 156. 

Čechomor, a, m. = nepřítel Čechfi. Vin. 
I. 203. 

Cechomrhavý. Č. Němci (Čechy hubici). 
Vin. I. 167. 

Čechradlo, a, n. — ííechraci ttroj^ der 
Oeffner, Wolf, Teufel. Jind. 20 Č. na bavlnu. 
Ott. XX. 597. Sr. Mykadlový. 

Čeehyně, ě, f. zz ČMa, Džl. Čes. 1. XIÍ. 
305. 

— ček konc. ve spisech Husových. Vz 
List. fil. XXVI. 366. 

Čekana, y, f. = cekanka. DŠk. Km. 15. 

ČekancoTý. Č. drženi. Vstnk. XI. 670. 

Tekanik, a, m., vz Cizelovač. Jind. 20. 

Cekanka, y, f., vz Podsinka. 

Cekankový. C. družstvo. Nár. list. 1903. 
24. 17. 

Čekati Jak. Cáká ako kráva na dojenie; 
Čaká ho ako hůrku a súdny deň (ku př. 
opilého muže). Rizn. 177., 176. 

Čeladenský (tanec). Vz Brt. P. n. 988. 

ČelakoYský Ladislav Dr., prof. a spis. 
1834. - 24./XI. 1902. Vz Mus. 1903. 211. 
nn., Lit. I. 908., Alm. XIII. 162.— 184. — 
Ó. Frant. Vz Lit. II. 418., 656. a hl. 847. nn. 
— Č. Jar. Vz FIS. Písm. 738 (obraz). 

Čelatý skot. Msn. Hym. VI. 



Čeleď. Vz Mi. Slov. 

Čeledinnost, i, f. = přlaluinoět k čeledi, 
pHztň. Gb. Slov. I. 164. 
ČeledinoTati ^ býti féledinem, Rais. Lep. 

Čeii, n. C. pevnosti. Ott. XVIIL 549. 

Čelistni. Vnitřní žila č., vana maxillaris 
interna; č. rozštěp, gnathoschisis. Ktt 

Čelistový. Č. brzda, Backenbremse. Jind. 8. 

Celnice, e, f. s felo, ielni 9tina, dle Stim, 
Vorderwand, ku př. peci kotlů lokomotiv- 
niho. Jind. 20. 

Čelo. Nemá na čele napisané, aký- je. 
Rizn. 167. 

Čelounek, louky a les u Pavlova. Čas. 
mor. mus. III. 130. 

Čelounky* pole a les n Bezděkova, f as. 
mor. mas. III. 130. 

Íelozpytee, tce, m. Kubl. 316. 
elý = éilý, byitrj. Krkonfi. Jg. Dod. V. 
885. 

Čemer, nemoc. Vz Ces. 1. Xn. 218. 

Čemka, y, f. = bobule ^ti^emehavá. Slez. 
Vyhl. n. 62. 

Čeniebavě něco pochopiti. Halí. 119. 

Čenký = tenký, Č. provaz. Slez. Vyhl. II. 
303. 

efiueliatl = ienichatit riechen. Gb. Slov. 
eňnehaTee, vce, m. 1= tlidnik. Gb. Slov. 

^eňúáek, iko, m., zdrobn. íeňueh, íenich. 
Gb. Slov. L 166. 

Čep čelni, dutý atd. Vz Jind. 20. 

Čepák, u, m. = zátka u máMdniee. Ham- 
polec. Nár. sbor. VIII. 122. 

Čepslka, y, f.. zdnibn. iepec. Dik. Km. 
31. 

Čepaňa, ě, f. = A2aoave rčení: Dostaneš 
po^č-ni, uhodim té po č-né. Hauer 10. 

Čepcový. Č. krajky. Vz Krajky. 

Čepček, pecku, m., zdrobn. feper. Bhm. 
lex 21\ 

(/épě, vz Čiepě. 

Čepec bily, dénkový, prolamovaný (žá- 
rový, katrovaný), pfllkový, režný (šedý), 
uzli kovy (krupicový, maršálovy). Vz Čes. I. 
XII. 200. Vybíráni na Čepec při slezské 
svatbě. Vz Vjhl. II. 95. 

(epel damaSkový, nože atd. Vz Jind. 21. 

Čepena nevěsta, sr. éepíená. Sbor. slov. 
VII. 109. 

Čepeni, n. Č. horácké. Vz Čes. 1. XIL 
23. — Č. nevěsty ve Slezsku. Vz Vyhl. II. 
101. 

Čepeničko, a, o. :=z preclík. Džl. Ces.!. XII. 
306. 

Čeperati =z íípyrati. Gb. Slov. 

Čeperka, y, f., rybník u Pardubic. 1746., 
Hrubý 276. 

gépí^rapí, Storch-. Gb. Slov. 

Čepice. Má pod Čepici (je chytrý). Ces. 
1. XIII. 176. 

Čeplý =: teplý. Vých. Mor. Šb. D. 55. 

S!eprich, u, m. == imetana. 
JepýHt se před kým: před nymfou. 
Slad. Kich. 8. 

ÍJeracit = hniveui se. V zloděj. řeČi. 
^erejšek, ška, m. == vierejhk. Před če- 
rejškem. Čerň. Z. 109. 

Čeřenec, nce, m. = f^eřen. Mam. A. 32^. 



Čerka — Červ. 



87 



C-erka, y, f. = éárka. Gb. Slov. 
Černá =: t/mavd noc V zloděj, řeči. 

Ílemalosť, vz Črnaloef. 
jemec, noe, m. :=. orel, Msn. II. 447. 
})eměéemý. Č. noc. Klícpera. 
^ernek, a, m., hora v Gemersku na Slov. 
Sbor. 8lov. 1900. 162. 

CemČnka, y f. Č. duhovky, nigrities 
iridis. Ku. 

Čeměť, i, f. Č. = zabarveni kAže do 
temně Žlutohnědá n. šedohnědá, melanosis. 
Č. kožní, melasma, nigrities catis, jazyková, 
nigrities lingnae, nadledvinová, morbas Adis- 
sonii. Ktt. 

Černína, y, f., melanosis, chromatosis. Ktt. 
Vz Černět 
^emieoTý. Č. zeleň. Vz Černice. 

}'ernik = cikán. V zloděj, mluvě. 
^ernivka, y, f. m éemice, iemá úplavice, 
melaena. Ktt. 

Oemo, a, n. ^ tma. V zloděj, mluvě. 

pernoboký. Č. loď. Msn. Od. 110. 
'emobor, u, m. = Semý hor. Tbz. XIIl. 
87., V. 1. 28. 

^emobrvý. Č. dívka. Tbz. V. 6. 188. 

Černobýl jest máti všeho kořeni. Jrsk. 
VII. 2. 108. Č-ln nasuší si selka za květu, 
poněvadž příjemně voní a dává jej o po- 
svícení do hus majících se péci. Nár. list. 
1903. č. 285. 8. 

Čemočerý. Č. ovce. Msn. Od. 167. 

Čemočiry býk. Msn. Od. 35. 

Černod^nik, a, m. = íarodějnik, Gb. 

Slov. 

ČemobláTek, vku, m., prunella, hlavuška, 
rostl. Vz Ott. XX. 843. 

'ernoeh, u, m., houba. čes. 1. XI. 290. 
!eniocbmumý. Msn. II. 12. 

^/emoehoyá Josefina, spis. f 3./1. 1902. 

Černokněžstro, a, n. Vysoké č. (hierar- 
chie). Mark. 

ÍlemokorÝ. Č. větev. Hol. Met. I. 440. 
lemokozloTáci = KozlovStí v LedeČsku 
(libují si v černých kozách). Vz Čes. 1. XI. 
405. 

ČemokreY, krve, f. KySka Čemokrví na- 
ditá. Msn. Od. 272. 

Čemokrevnosf, i, f. Játra při ě stí, me- 
lanaemische Leber. Ktt. 

ČemokrYutný. C. brof. Msd. II. 128. 

Čemooďca. y, f. = žena černých oČí. 
Tbz. VIII. 384. 

Čemoposupný. Č. smrť, (UXag. Msu. Od. 
260. 

Čemomný beran (mající černé rouno). 
Mfin. Od. 159. 

Černoflinédý. Č. dívka. Jeřábek. R. básn. 
191. Sr. Černosnědý. 

Černoška, y, f. =: íemd kráva. BrŤ. P. n. 
1194. 

^emotmairý. Krok II. b. 172 (1827;. 
^emouchý. Msn. II. 284. 
Jernovina, y, f. = černé tečky n. čárky 
na hlazených kovových plochách, der Aescbel, 
Aschenfleck, das Aschenloch. Jind. 22. 

Černovláska, y, f. = ž«»a éerných vlatů. 
Hlk. XI. 4. 

Čemuelia, y, f., nigella, Schwarzkiimmel, 
rostl. Vz Ott. XIII 803. 



Černý. Č. flákota =: uzenina. V zloděj, 
mluvě. Čes. 1. XI. 140. Měl naň Černé oko 
(zlé). Zvon. III. 216. Č. čin (zlý. hanebný). 
Tbz. XIII. 269. Kde se jen v té dívce černá 
její mysl vzala (zlá). Sá. XX. 27. Abys' 
černá chodila (přejí té, která komu ublížila). 
Džl. Čes. 1. XII. 307. — jak. Č. jako 
havran. Mil). 49., 105. — Č. tíav =z jezero 
v Tatrách. Vz Hlk. XI. 24. — Č. hodinka 
(k večeru) mysli p > ho va a občerstvení. Jrsk. 
Xm. 3. 269. — Č. chlap, muz. Hra na čer- 
ného chlapa, muže. Slez. Vz Vyhl. II. 248. 

— Č. Mik. Jan, spis., nar. 1839. Vz Vek. 
Vset. 304. — Č. A, (pseudon. J. Rokyta), 
básn. Vz FIS. Pism 712. — Č. Ad., spis. 

— Č. Vád. Dr., spis. t 16./6. 1904 maje 
38 let. Vz Nár. list. 1904. 166. 2. odp. — Č. 
Jo8. Vz Čas. katol. duchoven. 1835 735. 

Čerobarvý. Č. loď. Msn. Od. 145. 

Čerpadlo, a, n. Č. dvoj čité, jed nečinné 
atd. Vz Jind. 22., KP. IX. 243. nn. 
ČerstYokutý. Č. korba. Msn. II. 79. 
Čerstvomytý. Č. roucho. Msn. Od. 91. 

ČerstTořezý. Č. slonokostice. Msn. Od. 

ČerstTorodý. Č. mUdě. Msn. Od. 59. 

Čerstvorozenec, nce, m. = za Čerstva, 
právě zrozený. Skd. Od. 57. 

Čerstvý. Čerstvej ^ vzduch; vléci na 
č. = jiti na vzduch (ze separace na dvůr). 
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140. - jak. 
Holka čerstvá (rychlá) jako korotvička. Čes. 
1. XHI. 176. 

čert. Ezpendenty drobné mistr BacháČek 
vyhnal, byli tu bez toho pro čerta dobří 
(nic platni). Světz. 1895. 306. Čertí neviděli 
ísnad ne, ku podivu) ! ; Čerti se žení — jest 
Douřlivé a deštivé počasí ; Č. jede říká se, 
je-li na stole núi^ ostřím vzhůru obrácen. 
Kšt. Lid. 9. Kováři, aby čerta od své dílny 
zahnali, tlukou v sobotu večer po práci na 
prázdno třikrát kladivem na kovadlinu ; tím 
je zlý duch na celý týden přikován ; O srázné, 
roklinaté a kamenité cestě, kde sotva lze 
pořádný krok učiniti, říká se: Tady Č. svou 
bábu vozil. Mtc. 1. 1897. 165., 173. Čo čerta 
poženiefi do sedmdesiatých kostelov, zostane 
len čertom. Sbor. slov. VIL 129. Ten dá. aŽ 
č. umře a peklo shoří (nikdv). Jrsk. XIIL 
3. 212. Čertu-li se kdo svéři, nikdy nepři- 
vede ho do nebe. Tbz. V. 1. 85. Čerta 
vyhnal, diabla přijal (nepolepšil se). Rizn. 
166. Sr. Črt v Mš. Slov., KSf. Poh. 244. nn. 

Čertadlo, a, n. Radlice, Čertadlo, motyky 
atd. Lbk. 36. 

Čertí zub, rostl. Vz VaĎour. — Č. trus, 
assa foetida. LiSeň. Mtc. 1902. 115. 

Čertíěkový. Č. krajky. Vz Krajky. 

ČertoYati =: klUi. Val. Čes. 1. XI. 47. 

čertovsky něco vymysliti. Tbz. V. 1. 149. 
ČertuJ = éertúv. Č. kluk! Dfik. Km. 25. 

Čertův. Z čertova bejlí nic pěkného ne- 
vykvete. Jrsk. VI. I. 120. — Č. kopec 
v Bruntálsku ve Slez. Vyhl. 17. 

Červ. Už zase máte ty červy v hla.ě, 
Kdo pak bude pořád bědovat? Rais. Zap? 

vlast. 203. — Č. tmrtelný -r vtklo. Luc. 44.. 
45. Sr. Červ = čert. — Sr. Črv v Má. Slov. 



88 



Červánky — Čiha. 



Červánky. Vz Čes. 1. XII. 455. Jsou-li 
č. v novoroČni den, přinesou jistě samou 
slotu jen. Ott. Kal. 1904. 

Červen. Je-Ii č. studený, krči sedlák 
rameny. Vlhký a teplý č. obohacuje rolníka. 
Netřeba Boha v čer?nu o déiť prositi, přijde 
hned, jak zaénem sena kositi. Ott. Kal. 1904. 
Sr. Crven v MS. Slov. 

červeňák, a, m =i vcjin v červeném obleku. 
Tbz. V. 9. 302. 

Červenec = íeroen až do XV. stol. a 
Červen z= červenec. Je-li v č-nci défif a 
slunečno, bude v příštím roce bohatá žefi. 
Jaký jest č., takový bude příští leden. 
Mží-Ii v Č-nci» následuje pak hezké a suché 
počasí. 

Červeníce, e, f, pole u Hor. Ůjezda. 
Čas. mor. mus. III. 181. 

Červenik, u, m. Č-ky = dobré houby. 
Slez. Vyhl. II. 224. 

Červenka, y, f. == Servůnd půda. Tbz. 
III. 2. 400. 

Červenoboéný koráb. Msn. Od. 129. 

červenokabátnik, a, m. = Hrven/i hiuar, 
Tbz V. 6., 237., komediant. Jrsk. III. 323. 
Sr. Červeňák. 

Červenokmenný. Č. sosna. Jrsk. V. 113. 

Červenopeřice, e, f.. vz Perlín (ryba), 
Ott. XIX. 490., 941. 

Červenosti := í«rven<í Btavha, Prohlédněme 
ty ó-sti z blízka. Guth. Caus. 96. 

Červený Jak. Byla červená, jako když 
Šeptá ženich nevěste u stolu o svatbě, jak 
ji má rád. Tbz. V. 6. 4*^9. C. jako katův 
plášť. Tbz. V. 6. 268. Č-ná jako měděný 
kotel. Světz. 1895. 818. Plotna Č-ná jako 
pentle. Ml. Bolesl. Ces. 1. XIII. 176. — kde. 
Byl č. po tváři jak brabenec. Zvon III. 
719. — Č. nemoc z^ny ss^émjra. Bib. (Mus. 
1877. 628.). — Č-né = pivo. V zloděj, 
mluvě. Ces. 1. XI. 140. 

Červiéek, čka, m. Ani toho červíčka p. 
Bůh darmo nestvořil. Rizn. 167. 

Červinč, ě, f. = kráva iervmd, Dšk. 
Km. 16. 

Červinka, y, f. = iervmd pAda. KSf. 
Lid. 9. — Č. Otak., básn., nar. 1846. Vz 
Fiš. Písm. 708. 

Červka, y, f. Owczie č., cauda catti. Mam. 
F. 71b. (MS.) 

Červojedlý. Č. dřevo, rakev, máry. Tbz. 
III. 2. 227., U«. 250., V. 6. 319. Č. přihrádka 
(od červů vyžraná). Ib. III. 2. 27. 

Červotok, u, m., nemoc. Když má do- 
bytek č. Vyhl. II. 62. 

Červovka, y, f. = hlistka, nemoc hor- 
níků v uhelných dolech zavlečená z Uher 
a Německa, původně z Aegypta. Vz Nár. 
list. 1908. 345. 8. 

Čekati ^ pěstovati níeo, hleděti n niŽého. 
Dal. (Pel. m.) 

Česko, a, n. i= Čechy. V Česku a na 

Slovensku. Krok I. a. 11. (1821.) Neujalo se. 

Českočtenář, e, m. zz čtenář českých 

spÍBŮ. V. Pohl. Špatné slovo. 

Ceskofeudálni. Nár. list. 1903. č. 284. 1. 

Českofranconzský. Nár. list. 1904. 22. 3. 

Českorakouaký. Č. pomezí.* Tbz. V. 9. 

188. 



Českoslovanština, y, í. Msn. Od. II. 
Český. Pro české utěšenie těla těchto 
dědicóv svatých do Prahy přinesl. Pnlk. 
Lobk. k. 34. V hor věnci leží Český kraj 
jak pozlacená, stará bi^. Vrch. Doj. 167. — 
Č. = rdznj, Btateinj. Čertí, bojíce se sv. 
Prokopa, mluvili: Český Člověk nad námi 
jest. Hrad 13». 4. (Mš.) 

ČesneknTíea e, f. = ěesnekovd polévka. 
Mtc 1902. 112. Sr. Česnekovice. 

Česrati = ěeehrati, krfimpeln. Vz 6b. 
Slov. 

Česl Vzal od něho kóft ctí (darem). Půh. 
Frase a zvláštní formy vz v Mš. Slov. 
"ěsť = iieef, ?dif. Gb. Slov. 
eá< = Hsti. Na Hané. Šb. D. 47. 
edák, a, m. = ěiUiéf^ picariator. Tk. M. 
r 183 
' ČeSe = Čeíi Hor. Šb. D. 42. 

Čěfika, y, f. = i^íka (zdrobn. me). Gb. 
Slov. 

ČéSkový vak sliznatý, bursa mucosa pa- 
telLaris. Ktt. 

éšnik, a, m. =: ěiěnik. Gb. Slov. 
eSskÝ =^ ěeekiĎ. 

état = ěltati. Na Hané. éb. D. 52. 
Četena, y, f. := jehliii halutka. Slez. 
Vyhl. 11. 16. Sr. Četína. 

Četiee, e, f. =: iepiee, U Vys. Mýta. Jir., 
Šb. D. 27. 
Četinka = fěetinka, ěetina. Brt P. n. 959. 
Četnoveselný koráb. Msn. Od. 1 18, 310. 
ČetOTOda, y, m. = vůdce ieUf, Nár. list. 
1903. 

Četyee, e, f. = éepice. Litomyšl. Ces. 1. 
XIII. 251. 

Či, čili. Tázací částice či, čili na Do- 
ma Žlicku neznají. Vz Kbrl. Džl. 24. 

Číbek, bku, m. = pipet, fík (palcem uka- 
zovaný). Dávali mu č. Tkadl. 
Čičena, y, f. = hoéka. Brt. P. n. 1194. 
-čiéi příp. : chlapčičí, holčičí škola. Ebrl. 
Dii. 15. 

iči, čičiči = koěka (v dětské řeČi). Us. 
idlozpyt, u, m., Aesthesiologie. Ktt 
iecha, čěeha, y^ f. zz: iHka v koleně, 
Kniehóhle. Gb. Slov. 

Čiepě (čepě) = čepě, ěte, n. =: ardea, 
volavka, Reiher ; jinde turdela, Amsel, Drossel. 
Vz Gb. Slov. 

Čierka, y, f. = ěirka, Erikente. Vz Gb. 
Slov. 

ies vz Čís 3. 

iesa y, f., vz Čisa. Ž. kap. Dent 82. 14. 
iesnosf, i, f., subtilitas. Rozk. P. 1438. 
.lesný = tukový, Mark., — z čies (číš). Vz 
Gb. Slov. C. obětí. Ž. pod. kap. 65. 15. 
"iesf, i, f. = ědit. Vz Gb. Slov. 
ieSé = me. Vz Gb. Slov. 
iedieř, e, m. = iiinik. Bhm. hex. 830. 
iedka, y, f. = ^e. Bhm. bez. 481., 
Rozk. R. 82., P. 1897. 
Čiešnik = ěiMk. Gb. Slov. 
Čiedtč, iieiěe, kompar. k často (častěji). St 
Čieti, Čnn. Czela syna = počala. Gb. 
Slov. 
Čiga, y, f. = «^? Slov. Czam. Sloe. 121. 
Čina, y, f. = vlk, Kreisel (dětská hračka). 
Aqu., Gb. Slov., Vinař. Verg. Aen. VII. 



Ciha - CiSnikovatí. 



89 



377. — Č. Karel, básník, Dar. 1866. Vz Vek. 
Vset. 808. 

ČihŮTka, y, f., vinohrad u Bzence. 1724. 
Mtc. 1908. 18. 

Čich. Měřidlo vnimavosti Čichu, Olfacto- 
meter. Ott XVIII. 

Čiehna, y, f., les u Kojetic. Čas. mor. 
mas. IlI. 181. 

Čichojemiiosf, i, f. J. Uhlíř o Jabl. 16. 

Čichoslovi, D. = nauka o UchUf Osmo- 
logie. Ott. XVIII. 

íila, éíla, y, f. = cAW/e, Weile. Gb. 
Slov. Sr. Rozpr. fil. 81., 82. 

Čilinda, y, f. = tenká lu9ka. Dik. Km. 26. 

Čilohbitý ovad. Msn. Od. 888. 

Čilý, vivens. Č. Bób (stará glossa). Vz 
List. fil. 1901. 444. O é. sr. MS. Slov. 

Čin. Tvary, významy a frase vz v Mš. 
Slov. — Č. =: řez (uvnitř). V Činu zdá se 
být ta koza dobrá. Val. Ces. 1. XI. 179. 

Činéaravý vrabec (křičící: činčarara). 
Hlavn. 67. 

Činéi = hezká véc (v dětské řeči). Us. 

Cinějnik, a, m. = Hnitel Gb. Slov. Sr. 
Činěník. 

ČiJkek, ňka, íiňk, a, m. =: kdo od piti 
pfedkú urozen jut. Vz Gb. Slov. 

Činěnik, a, m., Factor. Ev. olom. 142. 
(Jir.) Cf. Činějník. 

Činéžný peniez. Ev. olom. Mat. 22. 19. 

Činiti, tvary, vazby a írase vz v MS. 
Slov. 

Čiňk, vz Činek. 

Cinod^ce, e, m., negotiator. Gb. Slov. 

Činodčjský = působící, wirkend. Gb. 
Slov. 

Činokerni novinka, Nár. list 1885. 101., 
společnost. Lit. I. 285. 

Činopad, efficaz. Gb. Slov. 

Činorodný čas. Eká. Sión I. 48. Tz 
Činorodý. 

Činorodost, i. f. Nár. list 1904. 86. 2 

Činovatedlný, causalis. Č. spojka. Gb. 
Slov., Slov. Klem. 8^. (Mi.). 

Činoyý ze subst čin, activns. Gb. Slov. 

ČinuektiTOst, i, f. Stan. I. 6. 

Čipek, pka, m. Č. v Ženské pochvě. Vz 
Ott XX. 18. — Rozštěp měkkého patra a 
čípku úplný, staphyloschisis, neúplný, sta- 
phylocoloboma. Ktt 

Čipera, y, m. = Hpem^ ílovSk. Jrsk. 
XII. 242. 

Čiperati = ípírati. Gb. Slov. 

Čiperný = SVi, dyéhtivj. Ta je do vdá- 
váni č-ná. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88. 

Čiř, e, f. Zespod vyplývá vody čiř. Msn. 
Od 91. 

ČiHeovýy éifiíni, Č. jablka, ortiva, hor- 
tíva, hortensia, zahradní. Vz Gb. Slov. a 
násl. 

ČiHěevý. Č. jablka. Rozk. R. 71. (MS.) 

Čiřiéný = HMsnjji, Č. jablka, hortensia 
malá. (MS.). Sr. Člfícový. 

ČiHněiti. Koroptve č- čí. Nár. list. lO./d. 
1901. 

Čiro, schier. Nad něčím č. iasnouti. Nár. 
list 1884. č. 297. 

Čiroekmnmý. Č. noc. Msn. II. 169. 



Čirokový meč, Štít Msn. II. 58., 217., 
Od. 120. 
Číronahý Odysseus. Msn. Od. 93. 
Čiropouhý mok. Msn. Od. 81. 
Čirotenmy. C. loď. Msn. II. 89. ((leXai- 

Čirotněný vepř. Msn. II. 160. 

Čirfas, jm. louky. Sbor. slov. VII. 115. 

Čirý. C. pravda (holá). Vodička. Sr. MS. 
Slov. 

Čís 8., vz ČieS. 

Či§elnik, u, m. Vz Ott. IX. 990b. 

Čisliti. Léta naSe číslena budu (medita- 
buntnr). Ž- kap. č. 89. 9. 

Čisio. Čtyři a dvacet mil. Milí. 58- ~ 64 
vězňů. Tk. XII. 209. (Mnozí učí, že se mají 
čísti dříve desítky.) — Kterak veliké jest 
číslo (počet) lidí ve vSem světě. Chč. S. 1. 8b. 
t. zi: zp&aob. Nesuď jich sám podle svého 
smyslu, Čiň podle starého dobrého čísla 
s otázáním ctných synů. Rada (MS.). 

ČistařstYO, a, n., Alchymie. Gb. Slov. 

Čistec, stce, m. stannum. Bhm. hex. 141., 
Rozk. R. 76., Pror. ol. 10b. 2. Č., herba bona. 
Mam. F. 71b. 2. (MS.). 

'íistel?, nějaký pták. Gb. Slov. 
isternOTý = cietemový. 
isti. Tvary a doklady vz v MS. Slov. 
íistici stroje v cihlářství. Vz KP. IX. 
121. nn. 

Čistič, e, m. Č. plynu (přístroj). Ott. XIX. 
956. 

Čistina, y, f. Skalnatá Č. =r vreh ěiitj^ bez 
le9a. Čes. 1. XII. 884. 

Čistna, iutma^ y. f. Alchymie. Gb. Slov. 

Čistobásnieký. Č. cena. Lit. II. 611. 

Čistodržee, žc^, m nějaký pták. Gb. Slov. 

Čistoblasný. Č. Slovanka. Koll. v Kroku 
I. o. 85. 

ČistokoTý. C. tHnožka. Msn. Od. 228. 

Čistomilec, Ice, m., nějaký kámen. Gb. 
Slov. 

Čistomoký. Č. oběf Msn. II. 29., 62. 
Č. vinu. Msn. Od. 858. 

Čistomytý pláSC. Mso. Od. 120. 

Čistonit. Kázal je č— ty svléci. Pass. 110. 

Čistovniti. Kněz č. stojéSe. Dal., Pulk. 
(MS.). 

Čistořizý. Č. Isis. Škd. F. 26. 

Čistorokotný hlas (cikad). Msn. II. 48. 

Čistotě. Č. býti. Št. Er. 75. (to má Brt. 
za prostý lokal 7.púsobu. ČMM. II. 44.). 

Čistotně, vz Čistotný. 

Čistoučký. DSk. Km. 87. 

Čisťounce červeny Tbz. V. 9. 301. 

Čistoyanit. Na jedné posteli v čisto- 
vaniti b^e vSech Šatů postižen s ni. Wtr. 
exc. Vs Čistonit. 

ČistoTodý. Čistovodá lázeň. Lit. n. 8. 

Í)istoYzdu^ný Boreas. Msn. II. 861. 
iistý. Lahko byf čistým, kým do blata 
neideS. Eizn. 168. — jak. Mé svědomí jest 
čisté jako slunce. 1614. Hrubý 209. Sr. V. 
1268., Mé. Slov. 
Čisul*a = túavá kráva. Orava. Sb. si. 1901. 

la^. 

Čiščenie =: mtini. Gb. Slov. 

Ílidči = HtiH, zastr. Hugo 42. 
lidnikovati někde = býti čiSnikem. Us. 



40 



Čftajioi * Činek. 



Čitajiei. Průvod 500 lidi čftajici zbytečně 
m.: 500 lidi. Mtc. 1904. 294. 

Čitatehiý, lesbar. Bdi. y Obz. brn. 1879. 
276. Sr. Citelný. 

Čitedlnik, a, m. = it^náh Gb. Slov. 

Čitnost, i| f. Ztráta é-sti sliznice hrtanové, 
laryngoanaestheBÍa. ZvýSená č., byperaeathe- 
BÍa. Přiliiná Č., nadéitnosf sliznice hrta- 
nové, larTngohyperaestbeaia. £tt. 

ÍiÚti, iÚH, TZ Čiti. 
ít. Zánět čiva prostý, neuritis simplex. 
Ott. XVIIL Rozklad Čivu, nenrolysis, polo- 
průcbod čivu Vidianova, semicanalis nervi 
Vidiani, přední a zadní postranné kožni Čivy 
břiiní, nervi catanei laterales abdominis an- 
teríores et posteriores, zadní č. dvojbřicbý, 
nervns digastricns posterior, hoření Č. hltano- 
vý, nervaslaryngens superior, hoření a dolení 
Č. brtanový, nervos pharyngeas superior et 
inferior, dlouhý č. hrudní, nervus thoracicus 
longus, přední a zadní Čivy hradní, nervi 
thoracici anteriores et posteriore^ přední a 
zadní postranní kožni čivy hradní, nervi 
catanei laterales pectoris anteriores et po- 
steriores, dolení č. hýžďový, nervus glutaens 
inferior, hoření č. hýžďový, nervus glutaeus 
superior, zevní č. chámový, nervus sperma- 
tioas externus, Č. Jakobsonův, nervus Jacob- 
soni, Č. jícnový, požerákový, nervos oeso- 
phageus, č. kladkový, nervos trochlezris, 
střední a zevní Č. konečníkový, pastelínový, 
nervus haemorrhoidalis medias et inferior, 
hoření podkožní Č. krční, nervus subcutaneus 
colli superior, střední podkožní Č. krční, 
nervus subcutaneus colli medius, č. krkavičný, 
nervus eoroticus, zevní a vnitřní č. křidlatý, 
nervus ptervgoideus externus et intemus, 
Č. kyčlopodbfíikový, n. ileohypogastricus, 
zadní hluboký č. lalůčkový, boltcový, nervos 
aoricolaris posterior profondos, velký č. la- 
lAčkovÝ, boltcový, nervus auríeularís magnus, 
hřbetni č. lopatkový, nervus dorsalis sca- 
pulae, hoření č. lůžkový, nervos alveolarís 
superior, zevní a vnitřní kožní č. lýtkový, 
nervos cotaneos surae externus et intemus, 
hluboký č. lýtkový, nervus peroneus pro- 
fondos, zevní č. mezikostní, nervos interos- 
seos externus, Čivy mezižeberní, nervi inter- 
costales, č. nadčelistní, čelisti horní, nervos 
supermaxillaris, zadní Čivy nosní, nervi na- 
saies posteriores, č. nosopatrový SkarpAv, 
nervos palatinus, Č. oční, nervus ophthal- 
micus, obrna Čivu odvádivého, paralysis nervi 
abducentis, přední č. patrový, n. palatinus 
anterior, sestupující Čivy patrové, nervi 
palatini descendentes, zevní a vnitfní č. 
ploskový, n. plantaris externus et intemus, 
vnitřní, střední a vnějií č. podkožní nártní, 
n. cutaneas pedis dorsalis intemos, medios 
et exteraos, dlaňový kožní č. předloktí, n. 
cataneoB antibrachii palmaris, přední a zadní 
čivy průdoikové, nervi bronchiales anteri- 
ores et posteriores, vnitřní, střední, vnější 
podkožní Č. ramenní, n. cotaneus brachii 
intemos, medius et externus, čivy řasinkové, 
nervi ciliares, větSÍ a menSi č. růžeuný, 
n. saphenuB major et minor, Č. sáňojazylkový, 
n. mylohyoideus, č. saňový, n. inframaxillaris, 
č. kosti sedací, n. ischladious, hluboký č- 



skalní, n. petrosas profondus, menfií povrchni 
č. skalní, n. petrosos superfícialis minor, 
větší povrchní č. skalní, n. petrosns saper- 
ficialís major, hluboké Čivy skráňové, nervi 
temporales profondi, povrchní č. skráňový 
čili lalůčkoskráňový, nervus temporalissuper- 
ficialis seu auriculotemporalis, zadní kožní 
č. stehenní, n. cutaneas femoris posterior, 
zevní přední kožní č. stehenní, n. cotaneus 
femoris anteríoc externus, zevní střední kožoí 
č. stehenní, n. cutaneas femoris medias ex- 
temus, společný č. stydký, n. podendus 
communis, Č. svalokožní, n musculocataneaa, 
přední Čivy šourkové a pyskové, n. scrotales 
et labiales anteriores, č. trojúhlý, n. scalenos, 
menší č týlní, n. oecipitalis minor, velký 
č. týlní, n. oecipitalis magnus, č. ucpavaci. 
n. obturatorius, větší a menší č. ůtrobni 
n. planchnicus major et minor, přídatný e. 
WillisiAv Čili Č. zvratný, n. recurrens seu 
accessoríus Willisii, Č. zatýlní, n. infraocci- 
pitalis, křížení, spřežka Čivd zrakových, 
Sehnervenkreuzung, cbiasma nervoram opti- 
corum, zadní hoření Č. zubní, n. den táli s 
superior posterior, přední hoření Č. zubní, 
n. dentalis saperior anterior, dolení č. znbní, 
n. dentalis inferior. Zánět Čivo zrakového 
osový, neoritis axialis, probodnotí Čiva zra- 
kového a řasinkového, neurotomia optico- 
ciliaris, vlákna Čivu zrakového, Sehnerven- 
fasern, otvor Čivu zrakového, Sehnerven- 
loch, foramen opticuin. Ktt 

Čivonádorovitý. Č. slonovina, elephan- 
tiasis neuromatoides. Ktt. 

Čivoobrnový. Jednostranné bolení hlavy 
č*né, hemicrania neuroparalytica. Ktt. 

Čivový {Hvovinnj) nádor, glioma teleangi- 
ectaticum, bolesf Čivová bahenní, neoralgia 
malarica, kořen čivový, radix nervi, nádor 
čivový vláknitý, nearoma fibrillare, pleteňo- 
vitý, neorofibroma plexiforme, nádor Čivový 
vláknitý, nearoma fibrillare, nádory Čivové 
Štíhlé, Kankenneorome, Čivový sarkom, Glio- 
sarcom, šev, steh čivový, neororapbia, 
bolesf čivová, neoralgia: hysterických, 
hysterica, z chodokrevnosti, anaemica, kalo- 
krevná, při kalokrevnosti, dyscratiea, kloubní, 
Gelenkneoralgie, arthralgia, náhlá, prudká, 
acuta, pleteně podbřiškové, n. plexos hypo- 
gastrici, počasná, vleklá, chronica, příjičná, 
n. sypbilitica, žlázy prsní, prsu, N. der 
Brostdrtlse, mastodynia ; č. choroba s pocitem 
silně palčivé bolesti; léky proti bolesti či- 
vové, antineuralgica ; tmel Čivový, Nerven- 
kitt, neuroglia. Ktt. 

Čivstvo, a, n. Ůnavnosf Čivstva, Near- 
asthenie, č. uzlinové, Č. soocitné, systema 
nervoram gangliosum, č. mozkomfchové, 
systema nervoram cerebrospinale. Ktt. 

Cižebný pták. 1518. Arch. XIX. 364. 

Cižik, a, m. Napínahrdlo ako č., keď je 
zachripnutý. Rizn. 177. 

Čížkova B., spisovatelka, nar. 1859. Yyhl. 
103. 

Ílžný, vz Čižní. 
lánek, nko, m. Normální články elektro- 
chemického přístroje. Vz Vot 169. 

Činek, iiku, m., radias. Bhm. hex. 119. 
Vz Člun, Článek. 



člověčina •— ČrtovBký. 



41 



(^lověéina, y, f, homo. Rozk. P. 1718 

ČloYééiny, pole a RadoSora. Čas. mor. 
muii. III. 131. 

ČloTěésky = po lidská. Č. s někým pře- 
bývati. Chč. S. I. 43b. 

ČloTécský = Hovický. Ghč. S. I. 76b. 
(liriBký). 

CloTěéstri, n. Zr. Let iV. 186. 

lUověk. Dotel je čto věkoví dobře, dokel 
o něm lidé nevija ; jak ho začnu v hubách 
osivaf, tož to je už: Nedaj sa. Val. Čes. 
]. XI. 135. Sr. Osívka. Jakož ryba rybu kazí 
a jie, tak Člověk Člověka hubí. Hus. Post. 
279. Člověk nežije len sebe, ale i druhým. 
Kizn. 167. O pAvodu, tvarech atd. tohoto 
siova V2 MS. Slov., Jir. Pro ve. 29., 30. 

ČloTěkoduňný živočich = člověčího ducha. 
Mark. 

Clanař, e, m. Stan. I. 153. 

ČlunČek, nečku, m., zdrob. Člunek. 6b. 
Slov. 

řluneěniky a, m. := kdo dělá Uunky, Gb. 
Slov. 

Člankoklinové kostkové vazy ploskové, 
lig^imenta seaphocuneiformia plantaria. Ett. 

ť^lunkokostkoTý hřbetni vaz. Vz Vaz. 

Člankovnik, u, m. z= člunkař, druh ho- 
blíku, der Schiffbobel. Jind. 27. 

Čmavý =: tmavý. Č. les. Slez. Yyhl. II. 
302. 

Čmochna, y, f. = šUdilka. DŠk. Km. 14. 

Čmolouhati = totUati ae. Volal naň, cože 
tak č-há, af sedí. Jrsk. VIII. 3. 474. Bo noci 
někde č. Ib. XVm. 141. 

Čmond. Nevole jako Štiplavý Č. vkrá- 
dala se do nitra Olgina. Zvon III. 222. Sr. 
Čroúd. 

Cmnďák, u, m.^i tabák. V zloděj, mluvě. 

ČmnchaTý := slídivý. C. Školník. Eamn. 
Prosa. 9. 

Čmuchtiti = klohntti, ipaini vařiti, Val. 
Če«. 1. XI. 227. 

Čmuk, u, m,zzhnuk, Čes. I. XII. 32. 

Cmýra, y, f. č. v pochvě zadržená, hae- 
matocolpos; obtížná č., dysmenorrhoea: či- 
vová, neuralgická, mázdřitá, membranacea, 
návalová, congestiva, zánětlivá, inflamma- 
toria. Ktt 

Čmýrný. Hromadění krve Čmýrné a) v dě- 
loze, haematometra, b) ve vejcovodech, hae- 
matosalpinx. Ktt. 

£niti« vz Čněti. Gb. Ml. 176. 4. 

Čnolka, y, f.zn přezka, z něm. Schnalle. 
Slez. Vyhl. II. 181. 4. Sr. Šnolka. 

Čoéka vodní, vz Okřehek. — Č. achro- 
matická. Vz Jind. 28. — 6. oini. Rohová 
hmota čočky, substantia corticalis lentis; 
vymknutí ČoČky, luxatio lentis, corectopia; 
změkčelosf čočky, cataracta mollis, zákal 
čočky, cataracta lenticularís : jádrový, nu- 
clearis, korový, corticalis, smišený, mixta, 
tvrdý, důra, vřetenovitý, fusíformis, úplný 
vrozený, congenita totalis, vylévový krevní, 
haemorrhagica, získaný, acquisita. Ett. 

Čočkomér, n, m. Us. 

ČoěkoTitý. č. smaha, Linsenmal, lentigo, 
na<*vn8 pigmentosns. Ktt. 

íloékOTý. Stěna pouzdra Čočkového, ca- 
psnla Tenoni, Kapselwand: přední, zadní; 



zákal č-vý, cataracta: černý, nigra, amau- 
rosis, při úplavici cukrové, c. diabetica, ještě 
nezralý, nondum matura, incipiens, přezrálý, 
hypermatura, plovoucí, natans, srostivý, ac- 
creta (srůst zakalené čočky s duhovkou), 
zákal pouzdra Čočkového, c. capsularis, 
Eapselstaar. Ktt. 

Čočovice, e, f. č. blatní (krystalová) = 
čásf oka Čočce podubná a co hlaf světlá, 
Pnpille. 

^yOmoY, u, m. = ? Slov. Czam. Slov. 123. 

Čopka, y, f. č. byla větší nežli Čepec 
a nad Čelem měla sfaldované tkanice, jež 
sahaly až pod bradu; pod ní se zavazovaly. 
LaSsky. čes. 1. XI. 116. C. na Opavsku: 
karkule. 

Čopnúf si před kým == sednouti »i na 
bobek. Val. čes. 1. XII. 273. 

ČÓr, a, m. =: zkitienj^ odhodlaný stlodij, 
který už byl často trestán ; Č. na. čem o = 
Černý hmaták = noční zloděj; €. na iau- 
Sprunk = denní zloděj ; Corka, y, f. = zlo- 
dějka. V zlodějské mluvě. Čes. 1. X. 140. 

ČoHt se nač = íHřiH «6, mmivati $e. 
LiSeň. Mtc. 1902. 434. 

Čoubč, ěte, n. = štěně (ČubiČka); na- 
dávka děvčeti. To je č. 1 Žel. Brod. Ces. 1. 

xm. 28. 

€oad. Nebylo po něm ani Čoudu (zmizel 
bez stopy). Tbz. V. 1. 178. 
Čoudivy. Ó. lampa. Zr. Nov. .188. 

Žp m. Ip: čpek m. špek, Sb. D 31., Čpik. 
pik, u, m., místo: špik. Mš. Sr. Čp. 
ér m. Btř: Črevíc m. střevíc. Šb. D. 63. 
čret, u, m. = močálovitý U». Slov. List. 
fil. V. 301. 

ph, vz Crh (VII. 1213). 
rcha, y, f.i vz MŠ. Slov. 
rcliačka, y, f., vz ChrkaČka. MŠ. 
Črievko, a, n. = klbátka, U Detvaná. 
Sbnr. slov. 1901. 150. 

Čnnák, a, m., ruffílus. Bhm. Lex. 99., 
Rozk. P. 170. — Č. = ivrmák (pták). Gb. 
Slov. 

Írfták, imák z= iemý Uovék. Gb. Slov. 
malosf, i. f. == iemaloet, barva do íei-na. 
Gb, Slov. 

Í)rně, ě, f. = Sěrň, Schw&rze Gb. Slov. 
Imice, e, f., mucrocella. Rostl. drk. 
180». 2. Sr. Černice. 

Čmobýl, vz Černobýl. 

Crnobýlový, vz Černobýlový. 

Čmohlávek, vz Cemohlávek. 

Čmoknih, a, m. =z 6ernoknézn{k. Gb. 
Slov. 

Čmokniha, y. f. = éemokniinicivi. Gb. 
Slov., Rozk. P. 1530 (nigromantia). 

Čmoknižnik, a, m. :^ iemokniinik. 

Crnot, i, f. = iernidlo. Rozk. R. 55. 

f pstvěti =: íferetvéti. Gb. Slov. 

Čpstvosť, i, f. z=: ierttvoit Gb. Slov. 

Čpta, y, f.. ne: irť^ ale: ná-črt-ek. Mš. 

Čptanice, e, f. = pšani. Jrsk. III. 91. 

Írtiee, e, f =^ čertice. Gb. Slov. 
PtkllS = ierikui. 
Črtomysl, i, f., praesagium. Gb. Slov. 
ČptOTab írtovad, u, m., nějaký kámen. 
Gb. Slov. 

ČrtOTSký = ěertoviký. 



42 



Črv — Čtyřeestný. 



(jTYf a, m. = éerv. V čr^y se obrátiti. 
Milí. 106*. 

Črva, pl. n., yermia (inter froctus arbo- 
rom). Rozk. P. 650. 

Črvec, vce, m. = íemee. Qb. Slov. 

Črvek, vka, m. = éervek. 

Crven, vna, m. = červen, C. mésic. Milí. 
lila. 

(^rvenati = íervenati. Gb. Slov, MS. 

Črvencový =z červencový. Gb. Slov. 

ČrTenee, nce, m. = červenec, Vz Gb. 
Slov. 

Črveněti = červeniti. Gb. Slov., Mfi. 

Čryeniee, e, f., rabína. Rozk. R. 71. 
(inter frnctDB arboram). Č. = drah Červených 
jahlek. Gb. Slov. 

črYenka, y, f. =: Serveniee; Červená Hemoc, 
úplavieey úplavka, Gb. Slov. 

Čryenost, i, f = éervenoat. Rozk. P. 
1410., Baw. Arn. v. 2793. 

)Trenf =: červen j. C. barva. Milí. 49. 
^rviky a, m. =: červík. Gb. Slov. 
)ryíkoyý zzčervikovj. Č. pokrm, esca lo- 
casta. Ev. olom. 141. 2. 

Črriiče, e, n. = červUa. Rozk. P. 688. 

Črvivý = červivj. Gb. Slov. 

Črrlenka, y, f. = rudka, Róthelatein. 

CrTlik» u, m., cabo (inter fractas arbo- 
ram). Rozk. R. 71., M8. 

Črvoiibek, n, m., blesia (de langaeribas). 
Rozk. R. 87. (Mí.) 

(jTYoiiYéi, via, m. = nějaký nedostatek 
zdraví. Gb. Slov. 

és v c : proč sem = procem. HoÍ. Polen, 
nář. 

ȧiič, vz Cstně. 

čso (či»so). O. Hnjer v List. fil. 1901. 
390. biji míněni, že jest to archaický gt 
Bg. a nikoli nom., akkas. sg. Vz Gb. Slov., 
MS. Slov. (če). 

Čstihodný = ctihodný. XV. stol. Uč. spol. 
1903. III 81. 

ístitedlný = ctiudlni, ctný. Gb. Slov. 
)stitel, e, m. =z etiUl. Gb. Slov. 
/StlTý =z ctivj, ebrbar. Gb. Slov. 

Čstně, čině z= ctnč. Gb. Slov. 

Čstnosť, i, f. =: Onoet Alz. V. 240., 
Pulk. Lobk. k. 28. 

Čstnostný = etnoHni. XV. stol. Uč. spol. 
1903. III. 31. 

€dc«iii, y, t. = hohpla. Gb. Slov. 

Ít m. it: počta m. poSta. Šb. D. 24. 
itenářsky. Pocházel z roda č-ho. Sá. 
XX. 21. 

Čtenlk měl 32 pásma, pásmo 24 niti. 
Arch. XX. 434. 

Čtenni, adj. C. kázánie, evangelica prae- 
dicatio. Gb. Slov. 

Čtenničllik, a, m. « evangelista. Gb. Slov. 
Vz násl. 

čtennikf a, m. — evangelista. Pror. ol. 9^. 
1. ^(MS.). Vz předoház. 

'tinoba v I. 196. oprav v: čtitroba. 
/titedlnik, a, m. = čtenář. Gb. Slov. 
'ti tel, e, m. = čtenář. Gb. Slov. 
Čtrkrát = čtyřikrát. Gb. Slov. 
Čtrnaddetý = čtmámj. Eorč. 137i>. 1. 
TS.). 
Čtrnádstý = čtrnáctý, Č. kapitola. Milí. 3*. 



ítver, a, o. Vz Čtverý. 

ť;tTeračiTO§t, i, f. Tbz. V. 6. 204. 

Čtverák, a, m. G. bylo za stará nadav- 
koa a značilo as podvodného hráče a pod- 
vodníka vůbec. Zvon U. 610. (Wtr). 

ČtYeran, o, m., persea, rostl. Vz Ott. XIX. 
519. 

ČStvercoTitý. Č. massa, vrcholek. Stan. 
III. 122. 

ítvercový. Č. kr^ky. Vz Krajky. 

('tyerhlas, a, m. Č. ve zpěvá. Tbz. III. 
2. 292., Nár. list. 1904. 140. 3. 

Čtyerhranatosf, \yt.zzčtverhrano9t. XV. 
stol. Uč. spol. 190ď. III. 31. 

AtTerhranka, y, f. = čtverhranná věz. 
Tbz. V. 6. 162. 

Čťveijitrni. Č. sad. Msn. Od. 102. 

ť^tvemáaobný := čtveronáeohný. 

ČtTemi zimnice, qnartana febris. Gb. Slov. 
Sr. Ótvrtní. 

tUemo = čtvermo. 0. lézti. Alx. V. 1766. 
Vz násl. Po čtverfin choditi (po Čtyřech; 
o dítěti). Slez. Vyhl. II. 230. 

ČtTernoiky =. čtvermo. Č. léztí. Kld. II. 
65. Vz předchás. 

Čtrerohranatiti co = do čtyř hran ou- 

šávati. Gb. Slov. 

Čtverohranatosť, i, f. Bibl. br. (Vstnk. 
XI. 670.). 

Čtverolán, a, m. Msn. Od. 279. 

ČtYeroliei přílbice. Msn. 11 95 Sr. Čtve- 
rolicný. 

Ctveroliený. G. přilba. Msn. II. 186. Vz 
předcház. 

Čtrerolifltý. G. jetel. Jada 16. 

ftyeronáiiobný. Tbz V. 1. 169., Gb. Ml. 
378. 2., MS. Sr. Čtvernásobný. 

Čtyerospřeži závod. Kabl. 241. 

ČtverovrsteTný. Ó. Štít. Msn. II. 277. 

Čtverozubec, bce, m. Č. prahovaný, te- 
trodon fahnca. Ott 

Čtverraký. Č. stvořenie. Mam. G. (Vstnk. 
XI. 670.). 

Čtrerzpůaoby a, m., qaadriformitas. Gb. 
Slov. 

Čtvrf, i, f. Sr. Ml. Slov. — Č. = okres. 
Praha má nyní osm čtvrtí. 

Ítvrté = ea čtvrti Baw. E. v. 2901. 
tyrtečka, y, f., zdrobo. čtvrteč. Gb. 
Slov. 

f^trrtek. Vz Zelený. Čes. I. XIII 275. nn. 

ť^tvrtňa, ě, f. zi čtvrt Haaer 9. 

Čtvrtní zimnice, qaartana febris. Rhas. 
E. II. 10. Sr. Ctvemi. 

Čtvrtnice, e, f., nějaké dělo. Byly tam 
Č. a tarasnice. Lbk. 42. 

Cťvrtný. Č. dna = čtvrtodenni stmnťee. Gb. 
Slov. 

Čtvrtroéni posezení. Světz. 1895. 3. 

Čtvrtrok, a, m. Celý ten č. Rais. Zap. 
vlast. 48. 

ČtyraktoTka, vz násl. 

ČtyraktOTý. C. hra. Lit II. 363. 

Čtyi^bareTiiý, vierfíirbiff. Jind. 28. 
Ctyřbaryý, vierfíirbig. Jind. 28. 

ČtyŤbrázdový. Č. rovnatel provaznický 
(přístroj). Ott. XX. 814b. 
Čtyřeestný, Vierweg-. Jind. 28. 



Čtyřdefika - Ďáble. 



43 



ťtyřde&ka, y, f., febris qaartana inter- 
mirtens. Ktt 

(^řexpansiTiii. č. parní stroj. Ott XIX. 

Ctyřgrodiékový. Č. krajky. Vz Krajky. 

rtyřhranaté. XV. stol. Uč. spol. 1903. 
III. 31. 

(^tyřhranatéti, ě), ěni. XV. stol. Ué. spol. 
1903. m. 31. 

€tyřlunmato9(, i, f. XV. stol. Uč. spol. 
1903. IIL 31. 

Čtyřhranatý. Č. jetel = čtyřlistý. DSk. 
Km. 51. 

Čtyřhranosť, i, f. XV. stol. Uč. spol. 
1903. IIL 31. 

Čtyřluranný, viereckíg. XV. stol. Uč. spol. 
1903. III. 31. 

Ctyřlurboli, n. Mozečkové výběžky k č., 
processas cerebelli ad corpus quadrigeminnm. 
Ktt. 

Čtyři, ělyrie. Čtyři (nosaři) počechn ji 
klvati. Baw. Ar. v. 3349. a j. tam. Sr. MS. 
Slov. 

Č^tyHadTaeitka, y, f. Nár. sbor. VIII. 72. 

CtyHeetina, y, f. = clo obnášej ici V«o 
ceny zboži. Knbl. 302. 

CtyHdeátý, ityHéUáti, étyHedij, Uyryd- 
9áti. Míli. 29». 

CtyHdcet = HyHctt, 

ČtyHdeeti, itj^iceti, ílyHeet, ítyHdšel, 
étyrycet, ityrydiet. Míli. 

^tyHdsčt = ayřieet. Mfi. 

ítyřiletý = gfyHetj. Gb. Slov. 

ČtyHrohatý = giyřrohj. Gb. Slov. 

C'tyHti, quadrígare. Gb. Slov. 

fityrkolesý vůz. Skd. Od. 137., 447. 

C^tyrkoutnosf, i, f. = gfyřhranott Zacb. 
Te«t. 126. 

ť^tyrliberka, y, f. = étyřlibemi ryba. Hlk. 
X. 31. 

C'tyrmeeitma. Jeitě nezvonilo č. (jeStě 
není 4 bodina odpoledne). Džl. Čes. 1. XII. 
384. 

Čtyroéka« y, f., vz Kr^ka. 

Čtyrpeéetni. Světz. 1886. 

ČtyrřeminkOTý. C. důtky. Tbz. V. 6. 
289. 

ČtyrsedloTý, -šedli^ viersitzig. Jind. 28. 

(^tyrsloupeoYý, vierspaltig. Jind. 28. 

Čtyrstraimý, vierseitig. Jind. 28. 

ČtyrváleoTy, viercvlindrig. Jind. 28. 

Ótyrvazný, vierf&dig. Jind. 29. 

ČtyrTeslovka, y, f., vierrudriges Scbiff. 
Jind 29. 

(•tyrveslový, -w«řý, vierrnderig. Jind. 29. 

Čtyrvřetenový, vierspindelig. Jind. 29. 

Óuba Sopky. Vz Sopka. 

Čubka, y, f., vz Supka, Lenoch. 



Čue. I Čnc (říká chůva, utrhne-li rychle 
něco dítěti). Čes. 1. XI. 319. 

Čač = ticho. Slov. Sbor. čes. 86. 

Čaéák, a, m. := haf, hauf, pes (v dětské 
řeči ve Slezsku). Čes. 1. XI. 342. 

Čučálek, Ika, m. =: dřepidlo^ kdo rád nííkde 
čuěá (dřepí), uvízne. Val. Čes. 1. XI. 177. 

ČuČek. Než se děti po hře rozejdou, 
tlukou se do hřbeta, řkouce : ČnČek, Čuček, 
aby si do rána něuček. Slez. Vyhl. II. 252. 

Čučeti kde. SmrC Čučí fart za dveřma. 
Mor. Čes. 1. Xn. 248. 

Čuda, y, f. =: neétoudná iemká. Tbz. V. 1. 
268. 

Caďačka, vz násl. Cudka, 

Čaditi kde. čudilo to za mnou (kouřilo 
se, když jsem silně kouřil). Rais. Lep. 133. 

ČndKa, éuďaéka, y, f. = dýmka. V zlo- 
děj Aké mluvě. Sr. DunaČka. 

Čudlaya, y, f. = kpUe (výklenek pod 
kamny, kde se usazuje kvočna). Žahuň 
u Kr. Městce. Čeč. 183. 

Čaehpetr = ? DSk. Km. 51. 

Čuja (?), ezoya, pedica. PreSp. (Vstnk. XI. 
670.). 

Čokl, a, m. = hdcl, pes. V zloděj, mluvě. 
Ces. 1. XI. 140. 

Čumanda, y, f. = iumenda. DSk. Km. 23. 

'umbala* y, f. = m(^. Slez. Vyhl. 
umčná, ó, f., vz Třepeňda. 

.unie, n., sensio (ne: sessio). Ž. kl. Pat 
298. Sr. Čůti. 

Čupeky pku, m. V čupku rády kočky se 
hřeji. Slez. Vyhl. II. 198. 

ÍSuprjnia, y, f. = vieteííná divka. Hauer 10. 
lura, y f . = vepřový dobytek. Volyně. 
CcH. 1. XIII 123. 

Čut, u, m. = ču''h. Nebylo po něm nikde 
ani čutu. Stan. III. 69. 

Čatedlně = iSitedlněy tileené. Č. něco po- 
znati. Chč. S. II. 242*. 

Čatedlno§f , i, f. = iUedlnott a) cUini. Č. 
potřeb. Chč. S. II. 224^. — b) vnimavoee, 
Ib. 246b. 

Čntedlný = cUM. Těch věcí lidé č-ni 
jsú. Chč. S. I. 87b. — Č. = vnimatelný, sen- 
snalní. Ib. I. 109b. 

Čúti = dtiti. Aby znali a čuli horkost 
světa. Chč. S. I. 26b. a j. 

Čnž, íuil voligí děti na sebe strouhajíce 
sobě mrkvičku. Úpice. MS. 

Čužba, y, f. = SiSba. Gb. Slov. 

Čažebník, a, m. = ífáebnik. Gb. Slov. 

Čvanták, a, m. = ivanU. DSk. Km 28. 

Čvrnknoutii Svmkati. Čvrnkla si ze 
Strycha drobet mléka (vytlačila). Val. Čes. 1. 
Xm. 372. 



D, D. 



D, vz Gb. SloT. 

8a =: ba, ano, traun. jawohl. Gb. Slov. 
ábel, bia, m. Ď. i horama klátí a lidmi, 
jak věníkem třese; o člověku svárlivém 
říkáme, ie ho ď. pletl na vrbě. Mtc. 1. 1897. 
č. 4 168., 161. Diabol rád chodieva v po- 



době anjela, ale mu vždy vidno kus rožka 
alebo kopyta. Rizn. 166. Sr. Gert a Diabel 
v MS. Slov., Čert. 

Ďáble, ete, n. = malý ddbel. Děti přile- 
těly jako ďáblata. Rais. Zap. vlast 18. 



44 



Ďabrovaf — Dávce. 



Ďabrovaf se někam = ubírati $e a p. 
Fanst. 76. 

Ďad, a, m. = nadáoka. To je starý ď. 
Haaer 10. 

Daemonoklanitel, e, m. == damionoklanii 
(VI. 2.). Zr. Leg. 63. 

Dafbit, a, m., nerost. Vstnk. XI. 835. 

Dajčbémský. D. krajky. Vz Krajka. 

DaJTořee, řce, m., astríciam. Rostl. F. 
31., Gb. Slov Sr. Dejvorec. 

Daktylovie, n.zízdaUavl, Dattelpflanzung. 
Gb. Slov. 

Dalaman, u, m. = druh nikně uhertké^ jež 
nad koleny se svazovala. 1600. Čes. 1. XI. 74. 

Daleje, Sebe d. (dále). Děk. Km. 78. 

Dáleji m. dále. 

Dalejfti = dam, jako Hořejfii. Vz Daleký. 
Ot všie rozkoši d. byl. Ote. Vz Výb. I. 
1169. 6. Neidalejii. Roim. 155. (Mš.). 

Dalekomérný. Ld. (Lit. I. 349.). 

Dalekomocný. D. tknuti. Ráj.s 261. 

Dalekonosný zvnk. Ces. 1. XI. 47. 

Dalekostinný. D. dřevce. Msn. II. 101. 

Dalekostřel, a, m. (Apollon). Msn. II. 
12., 163, Od. 308. Sr. Dalekostřelec. 

DalekOTÍd, a, m. == kdo daleko vidi. Sbor. 
slov. 1900. 143 

Dálenina, y, f. = dálka. PÍ. (Lit. IL 12.). 

Dalimil. Sr. Lit. I. 908. 

Dalmacinek» nkn, m., rybnik u Hetlína. 
Př. Star. Vn. 54. 

Dalnobylý= ďaZeibo vzdálený. D Odysseus. 
Msn. Od. 354. 

Dálnolučiř, e, m. (Apollon). Msn. II. 2., 
86. 

Dálnostinný. D. kopí. Msn. II. 54. 

Dálnostřel, a, m. Sr. Dalekostřel. Msu. 
II. 5. 

Dálnostřelec, Ice, m. Sr. Dalekostřel. 
Msn. II. 4, 117. 

Dálnostřelný Apollon. Msn. II. 1. 

Dálnodirý. D. rovina. Msn. Od. 67. 

Dálnozemee, mce, m. Msn. Od. 227. Vz 
násl. 

Dálnozemý host (z dalekých zemí). Msn. 
Od. 358. 

Dalfie, kompar. Těm, ješto sú d. světa. 
Št. Uí. 122b. 

Daman, a, m. D. kapský (nejmenií tlnsto- 
kožee). Hol. Met. I. 382. 

Damaseenin, o, m. v lačbě. Vstnk. X. 594. 

Damaseenováni, n. D. barev Stitů. Kol. 
Her. L 138. 

Damascenský, damascenos. Gb. Slov. 
D. ocel. Jind. 29., KP. X. 159. 

Damaskovač, e, m., der Damascíerer. 
Jind. 29. 

Damádkářstvi, n., die Damastweberei. 
Jind. 29. 

Damadtský. D. vévoda. Baw. Ar. v. 5020. 
Sr. DamaSský. 

Damftlla, y, f. = par'>{ mlátička, z něm. 
Dampf. V Jarohněvi v prus. Slez. Čes. 1. 
XII. 310. — D« = mouka z parniho mlýna. 

Val. Ces. I. Xin. 75 

Dámičke = ženská střevíce vykrojené t pře- 
zkami. LiSeň. Mtc. 1902. 105. 

Daů přímá (pozemková, činžovní, výděl- 
ková, z příjmn osobního atd.), nepřímá 



(z lihovin, masa, cukru, soli, tabáku, petro- 
leje atd.). Vek. Vset. 274. Sr. Jir. ProveSl. 

Daně = oddáni. Gb. Slov. 

Danélik, a m., zdrobn. daněl. Gb. Slov. 

Da&hel ze Skoéova, spis. 1613. Vyhl. 34. 

Danielik, a, m. = daněk. Lbk. 37. 

Daňový, D. předpis, úleva. Nár. list 
1904. 22. 4., 18. 13. 

Dar. Nebylo daru přáno (říká se, nepo- 
chodíl-li dárce). Pittn. Mái li koho rád, 
darem to dej znát. Kál. Slov. 106. 

Darák, a, m. =z dárce (figurka z jealiV 
V Příbramsku. Čes. 1. XII. 300. 

Darebákova! = ďarefra^ia*. DSk. Km. 54. 

Darební. D. huba je horší než tatar. Val. 
Ces. 1. XII. 130. 

Daremní, va D.iremný. 

Daremnice, e, f. =: daremná zbytečná ^ir. 
Fel. 5. 

Dařenie, n. Pass. 308. 

Darme§ák, vz Kostrbún. 

Darmo len žebráci beru Rizn. 166. D. 
nikde ueoalejů. Ib. 168. 

Darmochlebný. D. tulačka. Hlk. VII. 206. 

Darmo rodiče, darmo nakládáte, tanec. 
Vz Brt. P. n. 887. 

Darný = Mdrý. Aby takové damd a mi- 
lostivé povolení přetrženo nebylo. B 1512. 
List litomyil. 

Daromný = daremný. Začal d. spor. Slov. 
Nár. nov. 1892. 

Darviij, e, m. = vandrovní pták žeríav 
čilí darvaj. Slov. Czam. Slov. 123. 

Darybok, a, m. = darebák. Ostrav. 8b. 
D. 56. 

Ďáselnice, e, f. Vz Ďáselník. Raia. Zap. 
vlast. 67. 

Dásněnka, y, f. = úštni patro, Gaumen. 

Dáano = dáneň. Kbrl. DžI. 15. 

Dasymetr, u, m. Sr. Strh. Mech. 572. 

Dáde, správný tvar. Vz Osv. 1896. 892. 

Dašek, áku, m., vz Dach (střecha). Hauer 
10. 

DáSek, Ska, m. = dá$ek, dae, i^ert. Vo dne 
tála sa bars po dáiku. Slov. Mat S. 1. 181. 

DaŠovice, louky n Svatoslave. Čas. mor. 
mus. III. 131. 

Datář, e, m. D. otce sv. (nějaký úřed- 
ník ). Arch. XX. 542. 

Ďatelina, y, f. = jetel. Ď. krávě, spustí 
mlieko hravé. Rizn. 168. 

Datelový =: datlový. Gb. Slov. 

Dáti. O tvarech, vazbách a významu vz 
MS. Slov. 

Datlovi, n. Dattelpflanzung. Sr. Dakty- 
lovie. 

Datyl, a, m. = datel. Gb. Slov. 

Dav, u, m. Ta válka trvala s velikými 
strachy a davy (útisky) patnáct let. Chč. 
Post. (Hrubý 64.) 

Dávané, ého, n., substantivné adj., da- 
tivům. Gb. Slov. 

Dávanek, nku, m. = dativ v grammatíce- 
Gb. Slov. 

Dávati komu zrádce, kadeře, pikhartr 
= nadávati. 1591. List. fil. 1902. 66. 

Dávce, e, m. ^ davatel, der Geber (od 
dávati); utiskoveUel, Bedrtlcker (od dáviti;* 
Gb. Slov. 



Dáve — Dekorace. 



45 



DáTé = ráno, Frtlh. Gb Slov. 

DáTeni, d. D. těhotných, emesis gravi- 
daram. Ktt — D. = tlak. Skrze to musí 
veliké d. a nátisk země trpěti. GhČ. S. 
I. 6*. 

DaTid Klement, spis., nar. 1869. Vz Vek. 
Vset. 306. 

DaYÍren v VIL 1225. oprav, v : davizeň. 

BáYnik, a, m., donatus (z dávati), chybně 
atvořeno. Gb. Slov. 

DáTnobydlee, dlce, m. = dávný oby- 
vateL Gb. Slov. 

DáTnobylý rek. Man. Od. 115. 

Daxner Stef. 2d./12. 1822. až 11./4. 1892. 
D. a jeho doba. Vz Sbor. čes. 12.— 41. 

Dážď, ě, f. = d&t D. tak prSi dlho, do- 
kial nepřestane. Rizn. 170. 

Dáidik» n, m. Taký ti to d., ako keď 
dobrá gazdina Jedielko omasti. Sbor. slov. 
1901. 160. 

Ďaždovnik, a, m., npémj pták néjahj. 
Sb. si. 1901. 166. 

Bbáti naé. Na zbožie věčné málo tbají. 
Hus. (Uč. spol. 1902. V. 3.) — od. Len to 
máme, o Čo dbáme. Riin. 171. 

Dcera. Dcern doma měj každý deo, ne- 
daj se ji toulati ven ; nechf posedá u přes- 
liéky, nechá titěrek a hříčky; zahálka 
mnohou zavodi, že v to vcházi, co ji ěkodi. 
Světz. 1888. 60. 

Deerynka, y, f. = dcemíka. DSk. Km. 
33. 

Dčeled, vz Čeleď. MS. 

Debelý = ttuštý. V Příbr. Světz. 1886. 
331. 

Deblati = ilapaii, kopati. Že ji nohami 
deblal a pral. 1550. Wtr. exc. Sr. Deptati. 

Debliee, e. f., louka n Kr. Městce. Ceč. 7. 

Debř. Sr. Gb. Slov. 

Debms, n, m., název pekla, Luc. 44. 

Deb§, u, m. Slyšel d. chodícího; Když 
ten d. přestal. Kar. 31. 

Debužirka, y, f., z fr. = ko$tina. To je 
tam dnes d. Rais. Lep. 442. 

Decentní = šluMný. D. pozadí. Nár. list. 
1904. 140. 3. 

Déekej = děuký. DSk. Km. 38. 

Decylaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk. 
XI. 123. 

Déé, í, f., vz Gb. Slov. 

Dččané bydlili severně od Prahy. Mus. 
1863. 326. 

Dčéský = rf&ifcý. 

Dečtč, ěte, n. = ditko. DSk. Km. 20. 

Děd. AIx. V. 2352. D. = praotec rodu 
váhee. Jir. Dle Prk. v Osv. 1886. 799. 
1. každý štarH příbuzným 2. kazdt) zemřelý 
pHbuzný^ 3. otec oteáv n, matčin jett pojem 
pozd*jH. 

Dědák, a, m. = praděd. Val. Čes. 1. XI. 
133.. 484. 

Dědee, dce, m. = dědic, Gb. Slov. 

Dědek, dku, m. = bila immortella, rostl. 
Domžl. Čes. 1. XI. 383. 

Děděni, n. Spolek pro vzájemné ái Nár. 
list. 

Dédictvi, n. D. svobodné, věnné; o d. 
Y starší době tz Arch. XIX. 497. 

Dčdiénozemský duchovni. Mus. 1904. 89. 



Dědičsky = dědicky, D. zemí vlasti. 
Pror. olom. 18b. 1. D. zemi držeti, heredi* 
tate. Pat. Jer. 12. 21. 

Dědiěský = dědický. 

DědičstTÍ, n. = dědiavl. 

Dědina. Na Domažl. d. = veliký kus 
pole; malý kus =: pole. Čes. 1. Xll. 306. 
Sr. MS. SloT. 

Dědinisko, a, n. = malá dědina, Val. 
Čes. 1. XI. 225., 321., XIIÍ. 208. 

Děditi koho = podporovati ho^ pomáhati 
mu, D. kacíře. Arch. XX. 551. 

DědkOYatěti, ěl, ěuí = dědkem te stá- 
vati, Us. 

Dědoon, a, m. = zlý dědek DSk. Km. 
17. 

DědstTi, n. = dědictví, Půh. ol. I. 359. 
(1410.) 

Deduktivní methoda. Nár. list. 1903. 
č. 243. 13. 

DefenylmočoTina, y, f. Vstnk. XII. 57. 

Deferendář, e, m. D. otce sv. Arch. XX. 
542. 

Defibrer, n, m. V papírnách nástroj 
k zkruSování dřeva. Ott. XVIII. 178. 

DefraudOTati, z lat. = zpronev0iti. D. 
peníze. Us. 

Dehet, htu, m., terebintus. Rozk. P. 597., 
Bhm. min. a j. 

Dehydrataéni produkt Vot 229. 

Dehydroslizký. D. kyselina. Vstnk. XII. 
57. 

Děhyl, u, m. = děhely angelica, Brust- 
wurz, rostl. Gb. Slov. 

Deista, y, m. Deisté = věřící toliko 
v jediného Boba a zavrhující božskou tro- 
jici. Jrsk. XXII. 8. 

. Dějepis. D. jest učitelem života. Us. 
Český d., vz Bibliografie. 

Dějepisný. Marek kolísal mezi: dějový, 
dějinový, dějopisný, pověstoický. Jakb. Mar. 
189. D. domněnka. Krok I. a. 12. (1821.). 

Dějinně umělecky. Nár. list. 1904. 196. 
13. 

DěJinoTý. D. věda. Čad. 95. 

Dějisko, a, n. = dějiitě. Slov. Sbor. ěes. 
39. 

Dejl, u, m., vz Vlk. 

Dejm, u, m. =: dým, Us. Dej mi (kou- 
sek). Odpověď: V komíně jsou dejmy. Us. 

Dějniee, dienice, diniee^ dýnice^ e, f. = 
ěaloun^ pokrývka^ koberec. Gb. Slov. 

D^ohra, y, f. Vlastenecká d. ku konci 
XVIII. stol. Lit. I. 253. 

DějopistTi, n. Krok II. b. 162. (1827.) 

Dějuplný. Jeřb. Rom. básn. 3. chybně 
m. : dějeplný, dějůplný. 

Dek, U, m. = deka, pokrývka na koně, 
Pferdedecke, — schmuck. Gb. Slov. 

Deka, y, f. = dffka, Hanác. Sb. D. 47. 

Dekadentni básník. Flš. Pism. 710. 

Dekadoyý výkaz. Nár. list. 1904. 128. 
17. Vz Dekáda. 

DekoIletoTaný. D. žena (s šaty na prsou 
hluboko vystřiženými). iJhyt. 38. 

Dekomponovati, z lat. = rozebrati Jind. 
30. 

Dekorace, z lat. D. cihel atd., pravá a 
falešná. Vz KP. IX. 195. 



46 



Dekoratér ~ Desetistran. 



Dekoratér, a, m. Nár. list. 1908. č. 154. 18. 

DekoratlTnost, í, f. D. dřevěných staveb. 
Čes. 1. Xli. 822. Zajímavá d. v krajinovém 
obraze. Nár. list. 1908. 6. 184. 18. 

Dekret, a, m. = prsten. Val. Vek. Vset. 862. 

Dél, e, f. = diU, dálka. Gb. Slov. Ta roz- 
sediina má na dýl tři lokty. Pref. 29. 

Dělaé, e. m. D. deěťA. Emin. 120. 

DělaJ, e, m. Na svátek sv. Dělaje = ve 
vdedni den. Ml. Bolesl. Ces. 1. XIII. 176. 

Délati = preícotati. — jak: O strháni. 
Ces. 1. X. 444. 

Déle, ad v., l&nger. — D., e, f. = dUka. 
Vz Dél. Gb. Slov. ^ 

Déleji m. déle. Čem. Z. 125. 

Dělen, a, m., z fr. delaine. vlněná látka. 
NiSr. pol. 1896. 

Deleseit, n, m., nerost. Vstnk. XI. 885. 

Deležanee. Vest XI. 1. 

Déli, fem. delif, n. delSe, kompar. tvam 
jmenného, a důVH kompar. tvam složeného 
k positivu dlouhý. Gb. Slov. Rdobynavzróstn 
délí byl než měl. Palk. Klem. k. 11. Jest déli 
než třicet noh. Modl. (Mš. Slov.). 

Delikátnost, i. f. Zr. Kom. 118. 

Delikátně sympatický. Nár. list. 1908. 
347. 21. 

Děliti 8e = opadávati. Letos je sucho, 
ovoce se děli. KŠt. Lid. 9. 

Délka. Sr. Lind. 81. 

Délmo = na dél^ der LSnge nach. Křižkův 
Lat. slov. u slovesa contexo. (Mi.). 

Dělně piloý. Msn. II. 348. 

Dělní váz (na dilo). Čem. Z. 276 (16ó2). 

Dělnický. D. hospodářská a bytová banka, 
hospodářství. Nár. list. 1908. č. 284. 22. 

Dělný = do dila, D. sáně. 1743. H. Jir. 
Sr. Dělní. — D. = viednL D. den. Št. Er. I. 
55., Us. 

Dělo. Sr. Lind. 81. 

Děloha, matrix. Rozk. P. 1220. D. dětská, 
utems foetalis (infanti lis), d. dvojitá oddě- 
lená, přepažená, uterus duplex separatus 
didelpnys, dvourohá, dvojitá oddělená, pře- 
pažená, u. bicorais duplex separatus, jedno- 
duchá, prostá, u. simplex, křivost d-hy, 
Schiefheit des Uterus, ohnuti d-hy stranou, 
lateroílexio (latoflexio) uteri, rozříznuti (řez) 
d-hy, hysterotomia, sklon d-hy stranou, la- 
teroversio (iatoversio) u-ri, pravé, levé ústí 
vej co vodové d-hy, orifícium tubae uterinum 
dextrum, sinistrum, utvoření d-hy, Colpo- 
plastik, výhřez d-hy, h^sterocele, d. zakrnělá, 
zakrsalá, uterus acollis et paroicollis, zánět 
pobřiSničního pouzdra povlaku d-hy,períme- 
tritis, zánět dělohy cévnatý, metritis vascu- 
losa, zánět d-hy dnžnicový (z. dužniny dě- 
loŽQí), metritis parenchymatosa, změkcelosf 
d-by, hysteromalacia, ztmutí d-hy, hystero- 
katalepsia. Ktt. 

Dělopalba, y, f. Kká. Slon. I. 219. 

Děloviště, ě, n. Ostrov vypadal jako d. 
na vodě. Stan. I. 166. 

Déložni bolest, Hysteralgie, hostec, rheu- 
matismus uteri, strnuti, tetanus uteri, trhlina, 
ruptura u-ri, ústí (zevní branka), orificium 
uteri externum ; dužnicový z. hrdla děložního, 
metritis parenchymatosa colli, rozsáhlý oto- 
kový (hnisavý) zánět děložní, metritís phleg- 



monosa diffosa, ohraničený zán. d., m. drcam- 
scripta, syrovatečný z. d., m. serosa, z. d. 
výpotkový, s výpotkem, m. exsudativa. Ktt. 

bemAgnetOTBiti = odmagnetovati, Lind. 32. 

Démantně. Kde hvězdy d. rozkvétaly. 
Zr Let. IL 17. D. kmiUti. Ib. IIl. 82. 

Démantokop, a, m. = kdo kope po dé' 
manterh. Hol. Met. I. 88. a j. 

DemboTý = dubovj. Slez. Vyhl. II. 94. 

Demokratisovati co: vědu. Lit. I. 32. 

Den. Lepiíe je (království České) ode 
dne ke dni. Kar. 29. — Sr. MS. Slov. 

Deňa, ě, f. = dini. LiSeň. Čes. 1. 1902. 435. 

Denaeionallsaee, e, f., lat. D. RnsA. Nár. 
sbor. Vlil. 158. 

DenatoralisoYaný líh. Us. 

Denaturatenr, a, m. = kdo denataruje 
líh Nár. list. 1904. 114. 17. 

Dénkový (dýnkový) čepec jest složen ze 
tří částí. Vz Ces. 1. XII. 200., PAlkový. 

DennikoTitý zápisek. Vlč. Lit. IL 2. 83. 

Dennodenně a icažďoďenn^. Žel. Brod. Čes. 

I. XIIL 28. 

Densimetr, n, m. Sr. Strh. Mech. 476. 

Deftuvý = djňovi, ^ j^dro. LiŠeň. Mtc. 
1902. 444. 

Depolymerisaěni mohutnost. Vot. 250. 

Depolymerisovati eo: vodu. Vot. 197., 
248., 250. 

Deposit!, n., depositum. V d. něco uložiti. 
Mart. 8. Před. Xi. 

Dep§ati = ilapati. Depsala jsem na něj, 
co jsem v noze síly měla. Sá. Prost. II. 172. 

Deptati = choditi. Učili děti d. Slez. Vyhl. 

II. 230. 

Děravitý = cř^ravý. Což nenie děravito, 
musí býti probito. Baw. Ezop. 2576. 

Děravý. Je jako d. sud, pije jako d. sud. 
Zvon III. Darmo dúchaf do děravého měcha. 
Sbor. slov. VIL 129. 

Derazka, y, f. = otjpka posekaného haluzi. 
Mtc. 1902. 6. 

Děrek, rka, m. = didek. Džl. Ces. 1. XI. 
70., Rbrl. Džl. 5. Sr. Děreček v I. Přisp. 53. 

Derelie = hostina na ukončenie priadku- 
vých večierkov. Slov. Czam. Slov. 128. 

DeHti koho = udeřiti. Msn. Od. 264. 

Derlavý, vz Derlivý v II. Přisp. (Výb. I. 
1149.). 

Děrolez, a, m., nadávka nuzařúm. Tbz. V. 
5 54. 

Děrovati, locheo, durchI5chem. Lind. 33. 

Deretvo, a, n., rapina. Ž. kap. 611. 11. 

Desat. Připravíc zem o mnoho desat 
tisíc z). Z rakovn. knih. sved. Wtr. Aby tu 
sám desát mohl živ býti. Háj. 

Desátek drobný : konopě, len, hrách, čočka, 
vika, zelí, proso. Mtc. 1904. 40. 

Desater, vz Desaterý. 

Desátník, a, m. =: představený detátku 
(okresu v Praze). 1607. Schulz. 63. 

Desaťročie, decennium. Czam. Slov. 169. 

DeserterstTi, n. Vědecké d. Osv. 1896. 
1029. — MrSt. Obrz. 162. 

Deset. Vz Mg. Slov. 

Desetiroěniee, e, f, Decennalfest. Nár. 
list. 1886., ř. 330. 

Desetistrun, u, m. = iaUář (struněný ná- 
stroj.) Dolen. 65. Vz násl. Desetstrunný. 



Detetatnmný — D6vkon 



47 



Desetftnumý žaltář. Ž. kap. 91. 4. (Mi.). 

Desetrytieřný, decurio. Gb. Slov. 
^ Dčsidlo» a, n. D-dly kaloaoby plaiival. 
Škd. F. 146. 

Desietnik, a, m. = desátník. Cbč. S. II. 
276* 

Deslnfekéni ústav. Vstuk. XIII. 886. 

Desinfektor, o, m. =- pHilrcj k duinfikováni. 
Ystnk. 

DesinfikoTati, deBíoficieren. Jind. 88. 

Desinformaee, e, f. Nár. liat. 1904. 111. 9. 

Desitikoruna, y, f. = tlatá mince platiei 
de-et komn. Us. 

Desitimuehový. D. krajky. V z Krajka. 

Desitipán, a, m. D-pánové = menSi soud- 
cové, kterým sluSel soud o dluhy. Svdtz. 
1890. 509. 

Besitisoudee, e, m. Tk. XII. 239. Sr. 
Desitipán. 

Desitiúhelný, zebneckig, dekagonal. Jind. 
38. 

DesitiTesllce, e, f., loď. Knbl. 191. 

Desítka, y, f.zzMub. V zloděj, mluvě. 

Deska, d$ka. Sr. Mi. Slov., Jind. 88., EP. 

IX. 261. Desky památné (žluté, lvové, Čer- 
vené), půhonné (bílé, modré, lvové, červené, 
černé). Vz Arcb. XIX. 478. nn. O kladeni 
do desk (v starii době) vz Arcb. XIX. 494. 

Desknatka, y. f. = plot z de^ek (prken). 
Deskomet, n, m. = háteM dUkem. Msn. 
Od. 112. 
DeskOTrhý příboj mořský. Msn. II. 41. 

Děsný = pravj^ na pravé straně (d^ci, 
ds^LÓí, D. bradavka (na prsou). Msn. n. 71. 

Děsoplodný. D. masky Enmenid. Zr. čer. 
297. 

DesorganisoTanost, i, f. Nár. list. 1908. 
č. 161. 18 

Desorganisovati co. Nár. list. 1903. 

Desorientovatl. Nár. list 1908. é. 207. 17. 

Desoxyguanin, u, m., v lučbě. Ystnk. 

X. 591., XI. 181. 

Desoxyxanthin, u, m., v lučbě. Ystnk. 
X. 591., XI. 131. 

Destillaee rtuti. Strb. Mecb. 509. 

Dedčniéka, y, f. = dřevák. Gb. olov. D., 
calops. Bozk. P. 2416. 

Dedéný = detkový, Brett-. Gb. Slov. 

Dédt. Za prudkým dažďom krásné slniečko 
nastává (po svádě pokoj). Rizn. 168. Ne- 
třeba o d. prositi, přijde, jak začnou kositi. 

Dedtltel, e, m. = kdo dtHiL Stan. III. 
184. 

Dedtná, e, f., hora v Orlickýcb borácb. 
Jrsk. XXI r. 164, Dost Pov. 285. 

Dedtnikovitý. D. akát Stan. III. 87. 

Deštný, byl rybnik u Petrovic. Čas. mor. 
mns. III. 181. 

Dédto = jdíto. Gb. Slov. 

Deétopambu = dejž to p. Bůh. Čes. 1. 
X. 466. 

Dědtoslibný mráček. Nár. list 1885. č. 
114. 

Dčťátkový. D. krajky. Yz Krajka. 

Déteéský = déckj. Alx. Y. 2287. 

Détinéi penize = ňrotH, Č. Třeb. Čes. 
1. XII. 227. 

Déttnnosf, i, f. = dětinská myši Sld. 
Koř. 171. 



Détinskost, i, f. = dětinnoět. Mi. 

Détinitéti, ěl, ěni = ttávati se dětinským. 
Zvon lY. 74. 

Dětišté, ěte, n., pl. děUiťata = ditě. Žel 
Brod. Čes. 1. XIII. 28. 

Dětitko, difatko, a, n. Hauer 8. 

Děťo, a, n. = ditě, Bíauer 8. 

Dětský. Hra na d. pochod. Yz Sbor. slov. 
1900. 182. Yyrostl již z dětských let Msn. 
Od. 17. 

Déuka, y, f. = děvka. Us. ve vých. Cech. 

Devatero. Olověk baby bul na d. (mí- 
stech; o velikém zaměstnáni). HruŠ. 

Devatset = devět set. Gb. Slov. 

DéTČe. D. jako višně, jako rflže pichlavá ; 
To je d. jako mník, lusk, jako dobrá ho- 
dina. Čes. I. XII. 807., 808. To je d. jako 
květ, paty ji mluví: D. jako květ a plné 
jako lusk. Čes. 1. XII. 807., Zvon lY. 108. 

DéTČeti, el, ení = stávtUi se děoěetwn* 
pannou. Ces. 1. XIII. 89. 

DčTČetstri, n. Hyna. Yz Čad. 115. 

DěTěi == divii. 

DěTČin, a, o = dívce náležející 

DěTeěka =: divka. Tlustý pes, bílej dřez, 
vypraná handra děvečku vdává. Ml. Bolesl. 
Čes. 1. Xm. 178. 

Dévečnik, a, m. M&dchenschander. Gb. 
Slov. 

Děvečnost, i, f. = panenství. Gb. Slov. 

DěTečstTÍ, n. = panenství. Gb. Slov. 

Deyei^, socrus. Ev. olom. 289. (Luk. 12- 
53. Jir.), Pflh. br. 11. 102. (1407.), lY. 246 
(1466). 

Deveřee, řce, m. zdrobn. deveř. Gb. 
Slovn. 

DeTesel, e, m. = devětsU. Přijdeš tam 
prý na kořen d-le, jenž na místech těch 
roste. Co z něho dobudeš, nasbíráš do bí- 
lého zánovního Šátku a v tajnosti domů 
odneseš, kdež to za spánku toho, jehož se 
týče, pod domácí práh světnice zakopáš. 
Ale při tom nutno u olŠe odříkávat, co tu 
napsáno. Sá. XYH. 220. Kopám, kopám 
devesel, má duše se neveselí Jak se jeho 
mléko pění, nechf se srdce toho mění, jenž 
nevinně mne zavrhuje. Pročež volám z vyŠŠí 
moci kořen tento ku pomoci, by odpomohl 
všemu zlému a pokoj vrátil domu mému. 
Sá. XYII. 223. 

DeTěsil, e, m., místo devětsil (devět sil) 
Rozk. P. 750. 

DeTČtsil, lopuěice, petasites, rostl. Yz 
Ott. XIX. 598. a sr. Devěsil, Devesel. 

Deyiaee, e, f., lat. D. molekulárná. Yoť 
77. 

Deyietnik, n, m. = devitník, 

DevitigrosičkoTý. D. krajky. Yz Krigka. 

Devitihrotý kultivátor. Nár. list 1904. 
185. 22. 

Devitiročák, a, m. = vál devltíletj. Msn. 
Od. 148. 

DeTitistninný. D. lyra. Tbz. XYI. 216. 

Devitkr, vz krajka. 

Devitnik. Pěkný-li čas tu neděli po 
d-ku, bývá teplo i o masopustních dnech. 
Ott Kal. 1904. 

Dévkon v VII. 1229. oprav v: Děvkona. 



48 



Děvkona — Dimothylamidocyklobepton. 



DéTkona, j, f. = panna (zDAmeDi ne- 
beské). 6b. Slov. 

Devlik a, m. = štarj kůn, mriina ; Slov. 
= silné, bujné divíe. Sbor. ČoB. 274. 

Dévoje, e, f. n divka, panna. Gb. Slov. 

Děvolutiyni, z lat. D. účinek opravných 
prOfltředků (soudních). Ott Říz. III 5. 

Běvona, y, f. := divojna (znameoi ne- 
beské). 

Děvoňák, a, m, nějaký had, 

DěYOsmiba, y, f. = zasnoubeni děvy, Tbz. 
V. 4. 363. 

DěTOYStvo, a, n. =z divnjitvo. Gb. Slov. 

Dež (= ději) to Pámbu. Os. 

Běžička, y, f., zdrobn. diže. Dik. Km. 
36. 

Dchel (dechla?) ss poslední dechnutí, 
der letzte Athemzng. Gb. Slov. 

Biabantit, u, m. nerost. Vz Vstnk. XI. 
885. 

Biabel = ďábel 

Biabelský = dóbeUkj. D. zjednání, na- 
bádání, oslepení. Milí. 43*. 

Biablovnik, a, m. s ddbelnik. Pat. Jer. 
134. 32. D, daemoniacus. Rozk. P. 1068. 

BiabloTý = dábln^j. D. čary. Milí. 101. 
Biacetonaminoxim, u, m,, v lučbč. 
Vstnk. XII. 48. 
Biacetylderivat, n, m.. v lučbě Vot. 86. 



Biecé = dUě. Prus. Slez. Ces. 1. XII. 
309. 

Bleniee. e, f., vi Dřjniee. 

Bienie, n. = déni (konání). Pel. III. 

Bieté, vz Dítě a Mi. Slov. Žena ditétem 
těžká. Milí. 7*. 

BieteéBtrie, n. = dUictvi, Kindbeit. Gb. 
Slov. 

Biethylamin, u, m., v lučbě Vot. 253. 

Biethylester, stru, m, v lučbě. Vatnk. 
XII. 52. 

Bieti, vz Díti. 

Bievéa, vz Dívka. Keď d. chlapca má, 
žena musí maf (o prespance). Sbor. Slov. 
VII. 138 

Bievčenský = divH. D. ikola. Slov. 
sbor. čes. 280. 

BieTéi = divii. D. obraz. Milí. 95. 

Bievka, vz Dívka. 

BifenylsulfomoéoTlna, y, f. Vstnk. 
XI. 6. 

Bifference, e, f., lat. = roedU, Umělecká 
d. kursovní. Nár. list. 1908. Č. 94. 13, 
6. 174., 6. 

Biffereneiace, e, f., z lat. Nutno sáhnouti 
po d— ci. Nár. list. 1903., č. 270. 21. 

Bilfuse, e, n., z lat = pronikáni; vyela- 
Kováni (řízků). D. kapalin, plynů. Sr. Strh. 
Mech. 645., 651. 



DÍ;;i;;'mm íohfbn.' šr strh Mech iů:; ,,^^^^^'^*' "' ««• »' «""*»'<» «»'»•«• ^ot- 

119 i4D. 

BihydrotereftaloTý. D. kyselina. Vot. 



Bialdehyd» u, m. Vz Vstnk. XI. 130. 

Bialektisovati. Vlč. Lit. II. 2. 92. 

Bialkylformamldin, u, d>., v InČbě. 
Vstnk. XII. 51. 

Biallag, u, m., nerost. Vz Mtc 1903. 48 

Bialysa, y, f., z řec. = rozluka. Vz Strh. 
Mech. 650. 

Blamantorodiiý. D. hlína. Holb. I. 85. 

Biamantovaný. D. sklo. Nár. list. 1903. 
č. 270. 17. 

Biamethylanilinoxyd, u, m., v lučbě. 
Vz Vstnk. XI. 130. 

Biamidokapronoyý. D. kyselina. Vstnk. 
XII. 50. 

Biamidopropionoyý. D. kyselina Vstnk. 
XI. 131. 

Biaminobutan, u, m., v lučbě. Vstnk. 
XI. 131. 

Bíbek, bku, m. = koutek. Sr. Ždibek. 
Mi. 

Bibenzolperoxyd, u, m., v lučbě. Vstnk. 
XI. 9. 



Bibenzylketon, u, m., v lučbě. Vstnk. i ^*;í;,ííf^*l; ^^^• 



92. 

Bihydrovaný derivát. Vot. 92. 
Bihydroxyderiyát, u, m. Vstnk. XI. 15. 
Bibydroxyfenilaldoxim, u, m. Vstnk. 

XI. 121. 

Bichlormaleinimid, n, m. Vstnk. XIL 
58. 
Dichlormetliylformamidiii, u, m. Vstnk. 

XII. 51. 

Bichloroctový. D. kyselina. Vot. 247. 

Biehlorpyrrol, u, m, v lučbě. Vatnk. 
XII. 58. 

Biketohexamethylen, n, m., v lučbě. 
Vstnk. XI. 4. 

Biketon, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 123. 

Bikyanamid, u, m., v lučbě. Vstnk. Xll. 
54. 

BiL vz Diel v MS. Slov. D., pars bono- 
rum. Sr. Jir. Prove. 42. — B. n= déle. Trvá 
to d. Domažl. Čes. 1. XII. 380. 

Bilatace, e, f., z lat. = roziiřeni. Sr. 



XI. 124. 

Bibliéek, vz Dieblíček, KSt Poh. 62. nn. 
Biblik. Sr Kst Boh 62. nn. 

Bidaktiekopopisný. D. lyrika. Vlč. Lit. 
II. 2. 29. 

Bidaktička, y, f., zdrobn. didaktika. Kom. 
Did. 22. 

Bidaktika. Kom. Did. 21. (Bulířův citát 
v VI. 44. je z Kom. Did. 21. 

Bidinko, a, n. = děťátko (v řeči dětské). 
Us. Sr. Didi VI. 44. 

Biebli = ďábeUkj. Gb. Slov. 

Biebliček, čka,'m., zdrobn. dibUk. Gb. 
Slov. 



Biioe, e, n. (díelce) = malé dilo. Gb. 
Slov. 

Bildi úpisy hypothekamí (salinky). Nár. 
list. 1903. č. 134. 25. 

Bile, pole u Chlumu, u Dl. Brtnice. Čas. 
mor. mns. III. 131. 

DileČky, pole u Opatova. Čas. mor. mus. 
III. 131. 

Bilkoš, e, m. = nadávka zlému Člověku. 
Slov. Czam. Slov. 123. 

Bilna. Sr. Jind. 35. 

Bilo. Čím více rukou, tím méně díla. 
Lit. list. XIX. 318. 

Bimethylamidocyklolieptoii, n, m., 
v lučbě. Vstnk. X. 583. 



Dimethylamidoootoyý -> Diví. 



49 



Bimethylsmidooctový. D. kyselina. 
Vstnk. Xlf. 49. 

Bimethylanilin, u, m., v Inčbé. Vstnk. 
XI . 130. 134 

Dimethylester, stru, m., v laóbě. Vstnk. 
XII., 48. 

Dimethylfálven, u, m., v Inčbě. Vstnk. 

XI. 8. 

Bimethylguanldin, n, m., v lučbě. Vstnk. 

XII. 54. 

Blmethylpyron, n, m., v laóbě. Vot. 
196.. Vstnk. XI. 7. 

Bimethylpyrrol, u, m., v lučbě. Vstnk. 
XII. 67., 58. 

Bimudniee, e, f. Ta baba d. také ne- 
\éáě\&. Jrsk. VI. 1. 236. 266. 

Binek, nka, m., zdrobn. den. Na ty boží 
díoky. Kšf. Poh. 196. 

Binice, e, f., tz Děj nice. 
Binitrobenzol, d, m., v lučbě. Vstnk. 

XI. 712. 

Binitroisobutan, u. m., v lačbé. Vstnk. 

XII. 46. 

Binitro§tilbeii, n, m., v lučbš. Vstnk. 
XI. 129. 

Binitrotulol, n, m., v InSbě. Vstnk. XI. 
129. 

Bioicha, y, f. = dévíe. Praš. Slez. Čes. 
1. XII. 309. 

Bloxyaceton, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 
503. 

Biperoxyd, a, in., v lučbř. Vtsnk. XI. 8. 

Bipropy lamin, u, m., v lučbě. Vstnk. 
XI. 132 

Bipropylhydroxylamin, u, m., v lučbě. 
Vz Vstnk. XI. 132. 

Biptan, n, m., vz Diptam. Srthulz 250. 

Bira. Aby jedna dieru zaplátal, dve nové 
robí. Slov. Rizn. 166. Chto malú dziérkn 
zašije, netřeba mu obSivaf. Ib. 172. Ten by 
nám žádnou díru nezaleh (nezpůsobil žád- 
ných obtíží). Čes. 1. XIII. 176. - Sr. Jind. 
35. 

Birigentský temperament, Zvonili. 462., 
pult, 463., výkon. Ib. IV. 212. 

Biseent, a, m. := idk (lat). Kom. Did. 
118. 

BisciplinoTanosť, i, f., z lat D. národa. 
Nár. list 1903. 291. 21. 

BiseiplinoTati, z lat Nár. list. 1903. č. 
128. 17. 

Biseola, y, m, z lat, ve středověku = 
utudent, jeni nechodil do kolleje. Jrsk. VI. 1. 
170. 

BiSgUStOYati, z lat. = rozmrzeti koho-^ 
protiviti »e komu. Zvon III. 461. 

Bishonoračni dAvod cheku. Vz Chek. 
106. 

Bislsothermický, D. kruhy zvratné 
(v luíbě). Vot 280. 

Biskontni sazba, společnost Nár. list 
1903. 312. 21. Sr. Disconto. 

Biskontokommanditni banka. Nár. list. 
1903. č. 236. 17. Kommanditni banka 
eskomptní. Strž. 

BÍskr6CÍ, f., z fr. rz libovůle^ rozvážnott, 
úvaha. NěČf d. něco poručiti. Mart. S. Před. 
StT. XII. 

Kott: Dodatky k iesko-něm. sloviilka III. 



Biskrecionalni přenáSeni vyřízení re- 
kursního na soud podřízený. Vz Ott Ěíz. 
III. 6. 

BiskreditoTaný = důvéry zbavený, z fr. 
Nár. list 1903. č. 141. 13. 

Biskreditura, y, f, z fr. := neváinoal 
V d-ře býti. Slad. Cor. 139. 

BiskursÍTni, z lat D. soud (mluvený, 
ve způsobu rozhov(>rn). Uč. spol 1902. 
IX. 8. 

Biskusse, e, f , z lat. = uvaiováni^ pře- 
třdsánff projednáváni, rokováni. Veřejná d. 
O něčem. Nár. list 1903. č. 284. 21. 

Bisparita, y, f., z lat. Snižování d— ty, 
zmenšená d. Nár. list 1903., č. 124. 6., č. 
177. 5. 

Bisputatorský. D. theologie. Kom. Čes. 
213. 

BisputOTnik, a, m., z lat, vz Dispu- 
tant Éom. Čes. 197. 

BisruptiTni, z lat. D. výboj elektrický. 
Vz Vstnk. XII. 297. 

BissocioTaný, z lat = odlouZený. D. 
molekuly. Vot. 21. 

BissocioTatelnosf, i, f., zlat = odluU- 
telnošt. D. kyselin. Vot. 261. 

Bissonance, e, f. Sr. Strh. Akust. 409. 

Bistinguovaiiosť, i, f., z fr. = váženost, 
vzácnosf, vzneSenosť, znamenitosf. Nár. list. 
1903. č. 94. 13. 

BistingUOTaný = znamenitý, zvláitni, vy- 
braný. D. kus. Nár. list 1903. č. 80. 13. 

Bistl Jaroši., spis., nar. 1870. Vz Vek. 
Vset. 308. 

Bistribučni prostředky. Nár. list* 1903. 
312. 21. 

Biškantováni, n. XV. stol. Uč. spol. 1903. 
III. 31. 

Biškantovati, discantare, výskoČně zpí- 
vati. 6b. Slov. 

Bišf, ě, m., vz Défit 

Biťata, pl., n. zz loutky. Dšk. Km. 20. 

Bite. Když prý dítě se zatvrdí, nemAže 
býti hlavy nepovolnější. Tbz. III. 2. 201. 
Prvó (první dítě) zlato, druhO bláto. Sbor. 
slov. VII. 131. Dvoje děti svedeny, vždy 
jedny zkráceny (z dvojího manželství). Jrsk. 
XXVI. 238. Ze života slezských dětí. Vz 
Vyhl II. 229. nn. 

Bíti, facere, Milí. 68., 78^.; dicere. Ib. 
26a., 14. a j. Sr. MS. Slov. 

Bitka, pl., n., tvar neústrojný m. dítky. 
MS. Vz Dítko. 

Biv. Sr. MŠ. Slov. D. mě drží (údiv, po- 
diveni). Baw. E. v. 2279. a j. 

Biváci = ŽibřidovStí v Ledečsku, že se 
vSemu diví. Čes. 1. Xf. 405. 

BiTaci sklo. Vest. X. 268. 

Bivadelně si počínati. Zvon III. 462. 

Bivadlišté, ě, n =i divadlo (ku konci 
XVIII. stol.). Lit. I. 240. 

Bivaky z= ]7odivaná. Brt. P. n. 1194. 

Bivči, n. =r děvce^ dívka, Domažl. Čes. 1. 
XII. 301.. Dšk, Km. 9. 

Bivečský. D. střely, Dal. V. 10., plod. 
Mar^. 474. (Mš.j. 

Biven, vna, vno, vz Divný. 

Bivi :r divoký, divý. D. maso. Rozk. P. 
1598 , Rhas. E. 60., Baw. E. v. 2017. 



50 



Dividendový — Dlonhokalifiek. 



Dividendový. D. hodnoty, odhad, taxace, 
papir, kapon. Nár. list. 1908. č. 161. 13., 
í. 177. 6., č. 161. 18. 

Diviti se nad 6im. Hqb Ií. 24. — čemu. 
Chč. PoBt. 26». — o čem = proí. Bratři 
divili se o nmění Josefovu. Joz. F. 18. (MS.). 
— z čeho. Baw. Ar. v. 4266. 

Divizna. Kořen d-ny čisti krev, kvét 
mozek a listi kAži; Proti křečim jest odvar 
d-ny ve vině prý lékem neklamným; Kořen 
d-ny zapnznje Černé myii. Nár. list. 1908. 
č. 285. 8. SnienÝ květ ďny pomáhá při 
plicnich nemocech, nakuřováni d-nou a ou- 
ročnikem nebo solníkem jest nejlepším pro- 
středkem. Ib. Sr. Rozk. P. 776., Petrův. 

Divka. Dievky jedna ako drahá sami 
anjeli — před sobaSom. Bizn. 168. 

Divnleř, e, m., nějaká ryba. 

Divnik, a, m. = šl^iUh, diblík. Baw. Ar. 
v. 5449. 

Divnojazyčný. D. Karové. Msn. 11. 48. 

Divnorozenec, nce, m., (uaorjyivrjí. Msn. 
11. 49. 

Divočenee, nce, m. On je d. Hoch. 184. 

Divočina, y, f. = divokj, nevycepowm^ 
Hvot. Kom. Did. 287. 

Divočstvl, n. = divokoit. Gest. Rom. 49*. 
(Mg.) 

Divodéaný. D. krása. Kká. Sión. II. 225. 

Divohledný lev (divoce hledici). Msn. 
Hym. 37. 

Divohlučný břeh, Zefyr. Msn. II. 865., 
417. 

Divohřmotný. D. bitva, Msn. II. 199., 
vojna. Ib. 126. 

Divojasný. D. tvář. Kká. Sión I. 191. 

DivoKoromantický skal ni útvar. Yzáj. 
I. 70. 

Divokrásně. Zr. Čer. 26. 

Divoký. D. dřevo =: harmonika. Us. Je 
d-ká jako kůň Sílený a hned kope. Zvon 
m. 225. — D. lovec. Vz Kfiť. Poh. 119. 

Divoplod, a, m., semecarpns, Tintenbaum. 
Vz Ott XX il. 826. 

Divořevný (divoce řvoucí). D. lev. Msn. 
Hym. 89. 

Divorůzný. D. výzdoba. Kká. Sión. I. 70. 

Divoryčný. D. válka. Msn. Od. 169. 

'DivostraSný. Msn. II. 142. 

Divotajný. D. sklepeni. Kká. Sión. II. 98. 

Divotvůree, e, m. Tbz. V. 9. 115. Vz 
Divotvorce. 

Divotvůrči pověst. Tbz. V. 9. 73. 

Divous, a, m. = d{tě divoké ženky. Jrsk. 
XIII. 8. 135. Také: věiUk, podvrienec, Vz 
Kšť. Poh 93., I. Přisp. 56. 

Divovichr, u, m. = divý vitr. Msn. Od. 
346. 

Divozářný oheií. Msn. II. 221., 388., 390. 

Divožárný oheň. Msn. II. 418. 

Divoženky. Vz Ces. I. XI. 119., 397. 
422., XII. 3«9., XIII. 31. 

Divý. D. ženy. Vz předcház. Divoženky, 
Kšf. Poh. 80. D. muži lesní. Vz ib. 110. 

Díže. Je-li v diži zaděláno na chléb, ne- 
smi se ubrati z těsta a nésti někam přes 
pole, jinak by z té díže už nikdy chléb se 
nepovedl. Mtc. 1. 1897. 63. 

DJeťa = dité. Slov. Šb. D. 69. 



Dkáti = ikdH. Baw. J. v. 809. 

dl m. rl: Kadlik m. Karlík. Sb. D. 22. 
Místo 1: Skndlina m. skulina. Jir. 

dla m. la : kvíěadla, píiťadla, evrěadla. 
Us. místy. MS. 

-dla přip. : vidla (nad osnovou). Dik. 
Km. 12. 

Dlabač Jan. V? Lit I. 908. 

Dlabatka, y, f., die Stoss-, Stichaxt. Jind. 
86. 

Dlabina, y, f., das Speichenloeh. Jind. S6. 

Dlaha, y, f. = dýmka červené hlindoé 
hlavičky se zahnutou troubeli z měkkého 
dřeva. Jrsk. XIII. 3. 144., Zvon II. 75. 
(Jrsk.). 

Dlakod, e, m., ondatra, hlodavec z Čeledi 
hraboSů. Vz Ott. XVIII. 768. 

Dlaň = čtyry prsty vedle sebe položené, 
ta širokost slula dlaĎ. Jir. Prove. 47. 

Dltoa, y, f. = blána (lýko). Volyně. Ces. 1. 
XIII. 128. 

Dlaňový. Dlouhý sval d-vý, mnscnlns 
palmaris longus. Ktt 

DlaSka, v, f. » puchr. Ces. 1. XIII. 29. 

Dlatebny = ryjecký^ Ciseleur-. Gb. Slov. 

Dláto. Sr. Jind. 36. 

Dlaviti = tlačiti, ikrtiii. V noci mě okovy 
dlavi. Baw. Ezop. 2608. 

Dlažba. Sr. Jind. 87. D. v domech: ka- 
menná (z lomeného kamene, z kamene kost- 
kového, z kamenných ploten), cihelná (le- 
žatá, stojatá), z cementových plotniček atd. 
Vz KP. IX. 293. 

Dlažbokový dům. Msn. Od. 192. 

Dlaždice, e, f. D. Šesti-, osmihranná, 
reliéfovaná. Vz KP. IX. 148. D. pecni, sou- 
sedky, topinky. Vz KP. IX. 269. 

Dlažiti. Rytíř svého vraha sečbú dlaze, 
uzře . . . Baw. Ezop. 3117. (MS.). — D. v I. 
245. za Dlažně polož před: Dlaživo. 

Dle, e, f. = dUka, longitudo. Milí. 119., 
6*., 18». a j. 

Dlé, é, n. = délka (ve vedle, podlé). Gb. 
Slov. 

-dlí příp. : zabřadli (sr. řebřadlo), tředli. 
Dšk. Km. 12. 

-dlniee, příp.: vražedlnice. 

-dlnik, příp.: kouzedlnik. 

-dlnosf , příp. : prozřetedlnosť, pohodlnost 
MS. 

-dlný, přip.: zřetedlný, spravedlný, po- 
hodlný. MS. Ve spisech Husových vz List. 
fil. XXVI. 458. 

-dlo, konc. ve spisech Husových. Vz List 
fil. XXVI. 460. 

Dlo, a, n., ilium; ilia slabiny, vnitřností. 
Rozk. P. 1229. 

Dlouhatananeký = velmi dUmkj. D. ne- 
moc. DSk. Km. 38. 

Dlonhavožalný. D. smrt. Msn. Od. 165. 

Dlonhodilný. D. noc. Zub. Még. 43. 

DlouhohHvý kůň. Jrsk. VI. 481., XXVI. 
339 

Dlouhojazyčný. D. vrána. Škd. Od. 75. 

Dlouhokadeřný. D. hlava, Škd. F. 127., 
muž, Ib. 4., druh. Mso. Od. 83. 

DlonhokaliAek, Sku, m., ptílidium, druh 
mechu. Vz Ott. XX. 948. 



Dlonhoklasý — Dobrodéjnik. 



51 



OlouhoklasÝ. D. skřipina, 8cirpa« ma- 
crotachys. Y% Ott. XXII. 728b. 

Dlonhokový meč. Škd. Od. 55. 

Dlouholebee, bee, m., dolichoeephalus, 
der Langkopf. Ktt. 

DloulioUiůtíiý. D. smlouva. Nár. list. 
1901. 6. 806. 

Dlouhormutný. D. smrť. Msn. Od. 286. 

Dlouhomyslnč něco snáieti. 1618. Hrnb^. 



Dloohoprtťáeký ceeb (zlodějský). Nár. 
list. 1902. é. 10. 

Dlouhormutný. D. smrf. Škd. Od. 19., 
37., 172., Msn. II. 408. 

DlouhorukáYý. D. Snba. Halí. 261. 

Dlouhofi^ky, rhaphidiidae, čeleď hmyzu 
Bífokfidlébo. Vz Ott. XXI. 647. 

Blouhotulejný oStép, langróhrfg, doXť 
Xavlos. Skd. Od. 185. 

Blouhouehý oslik. Škd. F. 182. 

Dlouhoúzkolebee, boe, m. = kdo má 
dlonhuu, ale úzkou hlaru, dolioholeptocepha 
lnB. Ktt. 

BIouhoTOselný koráb. Škd. Od. 62. Sr. 
Dlouhoveslý. 

DIouhoTlasý. Škd. F. 87. 

DIouhoTleklý žal. Slad. Rich. 146. 

Dlouhý. I dlouhému dni přijde konec (vSe 
má 8vAj konec). Jrsk. XXVIII. ]. 101. D. jako 
chmelová tyčka. Uv. Ces. 1. XI. 270. — 
Dlouhá Lhota = Praha (v zloděj, mluvě). 

Dlub&ni, n. = dlabáni. Gb. Slov. 

Dluhka, y, f. = jamka. Čas. mor. mus. 
III. 122. 

Dluhnč, ě, f., vz Dlubna. Gb. Slov. 

Dlubnice, e, f. = kyj, palice. Gb. Slov. 

Dluh. Starý d. neshnije, musi se zaplatit. 
Us. Nár. sbor. 1902. 19. Kto dlby robi, sám 
seba zlobi. Rizn. 168. O d. v starSi době 
vz Arch. XfX. 606. — D. =: povinnost. Lid 
by měl poslůchatí z dluhu viery. GbČ. S. II. 
214b. 

Dlúhák, a, m., longiaus (homo), Gb. Slov. ; 
spondej. D. Gesch.' 806. 

DIuhařstYt n. D. se zbaviti (dělání dluhů). 
Vin. I. 106. 

Dlúhnatý. Uši sú udové zatočiti, dlůhnati 
a otvoHti. V Rkp. lék. Jhr. 110b. (Mfi.). 

DIúhomydleni, n. V 2. Přisp. 89. Dlúho 
myšleni oprav v : DlůhomySleni. V postech, 
v čistotě, v d. Řeči Příbr. Han. 55. 

Dluhopis, U, m. = dlouhé vyptáni. Gb. 
Slov. 

Dlúhořeéný =: ohiimi. Gb. Slov. 

Dlůhosty vz Dlouhosf (dlouhá doba). Chč. 
S. I. 78». 

Dlúhotrpný, longanimis. D. Hospodin. 
Ž. kap. č. 102. 8. 

DluhoTati. Panovati, kralovati = býti 
pánem, králem atd.; ale dluhovati ;c: býti 
dluhem? Utvořeno dle němčiny. Mi. 

DlúhoTééuosf, i, f. Ev. olom. 85. 181. 

Dluhůprostý podil. Nár. nov. 1904. 121. 17. 

Dlúhý, vz Dlouhý. 

Dluza, y, f., mega (inter nomina perso- 
narum). Rock. P. 1158. 

Dluž, e, f. = dlovS. Veliká d. a šiř. Pror. 
£zecb. k. 48. (Jir.). 



Dlúža, e, m., asi = dlouhán. Vz Gb. Slov. 
I. 260. 

Dlužné = povinna. Měli d. míti velikúvieru. 
Chč., Gb. Slov. 

Dlžnik, a, m. = dluinik. Keby nebylo 
d-kóv, nebylo by ani ůžery. Rizn. 167. 

Dlužoba, y, f. = dluh. Pal. Záp. II. 13. (Šf.). 

Dmýehati komu kde. Páui dmychají 
sobě nad krměmi. Rokyc. Post. 388*. 

dn. m. mn. jednostpán m. jemnostpán. 
Jir. — Misto nn: Adna m. Anna. Vých. Č. 
Šb. D. 26., Jir. 

Dna. Léky proti dně, antarthritica. Ktt. 

DneSi = dneíni. Dj dneŠiho dne. List 
hrad. č. 41. ř. 32. (Mi.). 

Dno. Je toho ledva na dno čepice (málo). 
Mtc. 1902. 443. 

Dnovatý =: dnou zlámanj, gichtisch. Gb. 
Slov. 

Dnový. M^, kteříž dnovi jsmy. Ev. olom. 
142. (qui diei sumus). 

Dnozlámaný =: dnou tláman'j. Gb. Slov. 
Sr. Dnovatý. 

Dnypr, šp. m. Dnieper. Jg. v Kroku I. d. 
145. 

Dnyster, ip. m.: Dniester. Jg. v Kroku 
L d. 145. 

Do. Vz Mi. Slov. 

Doha. O významu a frasích vz Mi. Slov. 
V době reakce lépe: za reakce. Vz Mtc. 
1903. 270. 

Ďobáček, čku, m. = zoháiSék. Mi. 

Dobitka, y, f., Anregung, vyhidnuti. Článek 
vyiel teprv po mé d-tce. Hol. Met. II. 520. — 
Vlč. Lit. II. 2. 54. 

Dobleptati eo. Vz Dobleptnout. Jrsk. VIII. 
3. 239. 

Dohner Gelas. Vz Lit. I. 908. 

Dohnosf, i, f., formalitas. Mark. 

DobéMf koho = dobuditi. Liiefi. Mtc. 
1902. 236. Vz Dobouřiti. 

Dobotvorný, epochemachend. D. roz- 
hráni. List. fil. n. 314. 

Dobouřiti. Vojny dly. Tbz. V. 9. 37. 

Doboyý = podle doby. D. charakter. Nár. 
list. 1902. 

Dobr, vz Dobrý. 

Dobranik, a, m., nějakě zvfře. Preip. 495. 

Dobře. Kdo d. čini nezasluhujicimu, jest 
jakožto déšť v pisku, ježto hyne. Kor. 125. 

Dobřee, brče, m. =: dobrj Bovik. Gb. Slov. 

Dobrek, brka, m. = mocnj élovék. Gb. Slov. 

Dohřelibezný. XV. stol. Uč. spol. 1903. 
IIL 31. 

Dobřelibý. D. vAle. Fel. 79. Sr. Dobré- 
řubý. v VII. 1231. 

Dobrořečiti = dobrořečiti. Gb. Slov. 

Dobřetrpčlivý. XV. stol. Uč. spol. 1903. 
III. 31. 

Dobmý, adj. k debř. Gb. Slov. 

Dobrobýtelný. D. město. Msn. II. 55. 112. ; 
dům, výspa. Mbd. Od. 53., 129. 

Dohrocelosť, i, f. integritas. D. smyslu 
poruiiti. Krok II. b. 314. (1828). 

Dobročince, e, m. = dobrodinec. Gb. Slov. 

Dobroděda, y, f. = dobrodini. Gb. Slov. 

Dobrod^či (diejci, -dieči}, Wohlth&ter-. 
Gb. Slov. 

Dobrodějník, a, m. Rozk. B. 78. 

4* 



62 



DobrodicDý ~ Dodna. 



Dobrodieuý v VIL 1282. oprav v: dobro- 
dicčný. Vz Gb. Slov. 

Dobrodieéfltvi, n., benedictío, dobročin- 
noFť. D. dÍDÍtí. Ev. olom. 26. 27., 112. 239. 

Bobrodieda, y, f. - dobrodiní, benefi- 
ciam. Rozk. P. 969. (Mš.) 

Dobrodience, c, m. = dobrodinec, GhČ. 
S. I. 57b, II. U5». 

Dobrodieti, benedicere. Ev. olom. 238. 
172. 

Dobrodinéček, čka, m., zdrobn dobro- 
dinec. To je d. (často ironicky). MS. 

Dobrodiní, n. Každé zviře věrnosti se 
odméňaje za d., jen čiovék za ně děkaje 
ranon. Sá. XIII. 61. D. pí Se se skoro vždy- 
cky do písčifé pftdy, kde památka větrv 
lavějf nejdříve. Tbz. V. 4. 276. Za d. vděk 
nebývá. Msn. Od. 834. Připomenuté d. — 
učiněná urážka. Vrch. MuS. II. 173. 

DobroditelstTÍ, n. D-stvím někoho usmí- 
řiti. Tbz. XIII. 179. 

Dobroditi se kam (k čemu) kudy : krví. 
Slad. Jan. 31. 

BobroduSně něco učiniti. Halí. 247. 
Dobrobost. Král vSel s hrdinami d— stmi. 
Baw. Arn. 4397. 

Dobrocb, a, m. = dobrák. 6b. Slov. 

Dobrokolesný vflz. Msn. Od. 91. 

Dobrokutý. Ď. ratiStě. Msn. II. 192. 

Dobrolibezný. D. uložení boží. Fel. 78. 

Dobrornbný. D-bno., beneplacitum. Gb. 
Slov. Vz násl. 

Dobroťabo = dobrolibo. D. mu bude 
(Hospodinu). Ž. kap. 146 (MS.) 

Dobromilovnik, a, m, aemulator. Vz 
Gb. Slov. 

DobromluTiti. Hus Er. I. 248. 

Dobromysl, i, f. (dobrá mysl), origanum, 
rostl. Vz Ott. XVIII. 866. 

Dobroobyčený, ^dobroobycovaný zz mimj, 
bescbeiden, besonnen. Vz Gb. Slov. 

Dobropalučný. D. výspa. Msn. Od. 67. 

Dobropisemnosf. Vlč. hit. I. 314. 

Bobropelestný koráb, evaeXfiog, Mns. Od. 
266. 

Dobroplemenný kůň. Mark. 

Dobropletý. D. petlice, řemení. Msn. 
Od. 72., 3i. 

Dobroplodnosf, i, f. D. žen. Lék. A. 
16». 

Dobroradý kmet. Msn. Od. 103. 

Dobroslav, ZieglerAv časopis vyd. od r. 
1820-1822. Vz Lit. IL 15., Vlč. Lit. II. 
2. 32. 

Dobrosmýdleni, n. Wohimeinung. Vz Gb. 
Slov. 

Dobrosyn, a, m. == dobrý tyn. Vz Gb. 
Slov. 

Dobrota, y, f. Aká d., taká robota (vraví 
čeleď). Rízn. 63. 

Dobroditelenstvi, n. Hom. Op. 152b. 
Snad m. dobrodětelenství. MS. 

DobroTěst, a, m. = ůvangelitta. Mam. F. 
88b 2. Vz násl. 

DobroTéstnik, a, m., evangelista. Sr. 
Dobrovést. Gl. bymn. vid. 61*. (MS.; 

DobrověststYie, n., evangelium. Gb. 
Slov. 



DobroTolee, Ice, m. Ty preSpunk^ 
d-volci verbují na vojnu. Brt. P. q. 603. 

DobrOTOlniěiti = konati »luibu dobro- 
volniekou, Sbor. Čes. 23. 

Dobrovský Jos. Vz Mns. 1863. 330., Lit. 
L 118., nn., 909.-1012., Mtc. 1903. 167. nu. 
Vlč. Lit. II. 2. 97.— 101., hl. Lit. II. 850. 

DobrovýmluTiiost, i. f., Beredaainkeíí 
Vlč. Lit. I. 314. 

Dobrozdáni, n. Slova toho MS. neza- 
mítá. 

DobrozTésti, n., evangelium. Rozk. P 
2202. 

Dobrozvěstitel, e, m. Tbz. V. 1. 171. 

DobrozTčstný ruměnec. Tbz. III. 1. 160 . 
V. 4. 130. 

Dobrozvěstovnik, a, m, evangelizans. 

Dobrozvčststvi, n. = evangelium. Gb 
Slov. Sr. Dobrověstství. 

Dobroiádnost, i, f., benignitas. Mam. A. 

17a. 

Dobratka, y, f. To je též taková d. (ne- 
poseda). Hauer 10. 

Dobrý. Dobré bývá bez stínu málo kd?. 
Tbz. III 2. 17. Za dobrými móže élovek 
vždycky kráčat; Dobré nemá miesta prí 
lepsom; Dobrým slovom hlavy neprbije> 
(neprobijeS) ; Dobrý ako máslo; Po dobrém 
málokdy oríde dobré. Rizn. 63. 64., 166., 
173. Sr. MS Slov. 

Dobůsti kam čím. Dobodl naň svým 
koněm. 1612. Arch. XIX. 82. Sr. Přibůsti. 

Dobyteček» čka, m., bestia. Míli. 37*. 
Um. roudn. 1466. 

Dobytečný, Vieh-. Gb. Slov. 

Dobytek, tka, m. Kde chová své d— tky 
(l^.l.). 1517. Arch. XIX. 412., 413. 

Dobyti co. Dobyl (vytáhl) jest list (z vá- 
čku) H řekl. 1512. Arch. XIX. 95. Téměř 
vše dobyl kromě Burdegalis. Kat. 11. 

Dobytkářský. D. výstava. Nár. Jist, 1904. 
135. ^1. 

DobytSe = dobytče. Mil). 46. 

Dobyvadlný = dobjoad, Erobemugs-. 
Vz Gb. Slov. 

Docelek, Ikn, m., ErgSnzung, doplněk. 
D. k hlavnímu spisu. Dk. v Květech 1883. 
34. 

Dočán = éaěem, zuweilen. Vz Gb. SIot. 

Dočapotat se = čapati, broditi še vodou 
az 7iikam. Brt. P. n. 1194. 

Dočieti, vz Dočíti 1. 

Dočisaci hřeben předacího stroje. Oa 
XX. 605. 

Dočkáni, n. Není k d. (nelze se ho do 
čekati). Sá. Kř. 

DočÚYať = doslýchati. Val. Čes. i. XII. 
131. 

Dodatel, e, m. D. tohoto listn. 1514 
Arch. XXL 19. 

Dodavatelstvi, n. Nár. list. 1903. 347. 
21. 

Dodávka, y, f. D — ky na lhůty, Lieferuo^. 
Nár. list 1903. č. 131. 10, č. 124. 6 

Dodéliti koho oč. 1488 Arch. XIX. 250 

Doderky. Sr. Čes. 1. XI. 84. 

Dodieti, vz Dodíti. Byko (býk) rohami 
dodieval do tebe. Slov. Mt. S. I. 196. 

Dodna. Sr. Doteďka, do nynčka. Mš. 



Dodontnati ^ Doktůrek. 



58 



Dodoutnati, za Ende glimmen. Tbz. V. 
5 87 V 9 62 

Dodřimati = umHti. Tbz. V. 6. 74. 

Doduněti, ěl, ění. Kroky kamennými chod- 
bami d — \y. Poslední hlas zvona ďněl. 
Tbz. V. 1., 39., 38. 

Dodýehati. Už dodýchává (zmfrá). Tbz 
XVI. 166. — jak. K smrti dodýchávati 
Tbz. V. 9. 207., V. 4. 72. 

Dodžerky = doderky. Oatrav. Šb. D. 59. 

Dogma = výrok pevný, jistý, neporaši- 
telný, o jehož pravdivosti nelze pochybo- 
val. Vz Erec. 13. 

Dogmatista, y, m. Erec. 13. Vz násl. 

Dogmatik, a, m. Vz předcház. Wtr. 

Dohadovaný. Nár. list. 1903. č. 131. 9. 

Dohaslý idyllismas. Lit. I. 607 

Dobazování, n. = házeni krejcarů k vejci 
velikoDočoíma z jisté vzdálenosti. Edo do- 
hodí krejcar na piď od vejce, vyhraje, kdo 
jinak, prohrává krejcar. Vz Čes. 1. XII. ; 
317. 

Dohlaholiti. Zvony d-ly. Tbz. XVI. 
109. Zvuk varhan d-lii. Eki. Sión II. 201. 

Dohlazovaný. D. práce. Hlavo. 27. 

Dohlédnuti, n. = ohlidáni, BesichtigODg. 
Gb. Slov. 

Dohližeč, e, m. = doMizUel. Slonžilijim 
za d-ce. Hol. Met. II. 523. 

Dohmatati §e čim : čichoma. Has. Post. 
77a. 

Dohnáni, n. = dokonáni půhonn, další, 
konečný půhon. Vz Qb. Slov., Dóhon. 

Dohnati se éeho. 1512. Arch. XIX. 93. 
Mohú-li (Turci) s ni (loďj býti, že se jí do- 
honí, tehdy ji vezmu. Lbk. 40. 

Dohnčsti koho (dotrápiti a p.). Tbz. 
XVI. 149. 

Dohod, n, m. = dohozeni Na kolik d. 
oStépu sáhne. Msn. H. 274. 

Dohoda, y, f. D. cenová, volná. Nár. list. 
1903. é. 270. 21., 124. 6. 

DÓhon, n, m. = dokonáni p&honu, dalH, 
koneeuj pAhon, Sr. Dohnání, Gb. Slov., Bdi. 

DohoTarac sa = smluviti te. Slov. Sb. 
D. 79. 

DohoYi = kdo vi. Ze d., jak je to tam. 
Val. Čes. 1. XII. 387. 

Dóehod, n, m. =r vjiledek, Erfolg. Vz 
Gb. Slov. 

Doehoditi kam. Už tam d-dil. Us. 

Doehroptati. Dole několik útočníků d-lo. 
Tbz. III. 1. 130. 

Doehmpati eo. Koně d-li oves. Tbz. 
VIII. 270. 

Doehtorovati = léiUi. Us. Čes. 1. XIII. 
109. 

Doehůzka, y, f. Školní d. Pokr. 1886. 
č. 17. 

Doisť = dojisti. Slov. 

Dóit = dojiti, Edo chce čeho d., musí 
za tim póíť. Val. Čes. 1. XI. 134. 

DoJaČka. Mouchy bzučí při d-ách mléka. 
Msn. II. 804. 

Dojdený = doilj. Že jest své cti zacho- 
vaný a v ničem nedojdený. NB. č. 92. Když 
měsíc byl d. (došel). Val. Nár. sbor. VIII. 
45. 



Dojekndž. Ž. gl. 118. 43. Dle Gb. ve vy- 
dání Z. wit. 173. pozn. 43.: až dovekuzd. 
(Mš.) 

Dojemlivost, i, f. = přistupnott citům. 
Hyna. Vz Čad. 114. 

Dojemně věc působiti. Us. 

Dojičský. Mlékařský a d. kurs. Nár. list. 
1903. 298. 21. 

Dojilka, y, f. = druh hry s kaménky. Vz 
Čes. 1. XIII. 68. 

Dojidčeni, n. n: dojiHini, Versicherung. 
Qb. Slov. 

Dojidčovati, vz Dojistiti. 

Dojiti koho z čeho. Aby nás doiili 
z peněz jako krávy z mléka. Arch. XX. 
117. D. koho = krmiti. Hus. £. 

Dojka. Neseďme tu, ako suché dojky 
(chftvyj. Sbor. slov. VII. 131. 

Dojnik, u, m. = chlév pro dcjui krávy. 
Čem Zuz. 312. (165\) 

Dojnost, i, f., Melkbarkeit. D. krav. Nár. 
lidt. 1903. č. 243. 14. 

Dojudž = do*:ud. Je prý mor. Um. rajh. 
Jir. 

Dokadž = dokud, Baw. E. v. 881. 

DokavadžkoliTěk, quamdiu. D. tu chtěl 
býti. MilJ. 345. 

Dókaz = důk(u (jem r. 1774.). Neveč. 
61. 

Dokázané. Na zvířata má vliv výživa, 
která d. jest způsobilá tvary jejich promě- 
niti. Pokr. 1885. č. 228. Dle Mé. lépe : jak 
dokázáno, což d kázáno. 

Dokázati eo kým: poručníky. PAh. ol. 
III. 476. 

Dokazováni, n. = dováděni, vztekáni. 
Vých. Čech. Mš. 

Dokaž = dokudi, D. páni na sudě sedí. 
Půh. ol. II. 444. 

Dokladné, ého. n. = jistý poplatek, do* 
kladnie penieze. Vz Gb. Slov. 

Doklek, u, m. := dokleknuti, Čes. 1 XI. 
42. 

DoklÓCt se koho = dolloueif Uuíeiiim 
zbudili. Mor. Mtc. 1902. 125. 

Doklokotati co. Slavík d—tal své žalmy. 
Sá. XV III. 53. 

Dokloniti se čeho. RAž. 205 (MS.) 

Dokola, tanec. Vz Brt. P. n. 844. 

Dokonaleni, n. K d. díla. Krok I. a. 
164. (1821.) 

Dokonátek, tku, m. = konee. Začátek je 
lehký, ale d.! Římov. Kub. List. fil. 1902. 
248. 

Dokonati = dokonalým učiniti. Aby ho 
mukami d-na). Gbč. S. I. 64a. 

Dokonetnáé, e, m., nějaká obluda. Vz 
Gb. Slov. 

Dokopaná, é, f. = zábava po vykopáni 
zemáků a cukrovky, čeč. 170. 

Dokovadž = dokud. D. jest v držení. 
PAh. brn. IV. 180., olom. II. 384.. III. 572. 

Dokozákovati. Tbz. V. 4. 302. 

Dokrajánkovati někde. Tbz. III. 2. 14. 

Dokřápati. Rusisko ledu (k oupa) d— lo 
mě po hlavě. Mor. Čes 1. XIII. 102. 

Doktorstvi, n. XV. stol. Uč. spol. 1903. 
III. 81. 

Doktůrek, rka, m. 1512. Arch. XIX. 88. 



54 



Dokndž — DopSstovatí. 



Dokttdž, qaoasque. Milí. 76«. 

Bokumentámě opřený. Nár. list. 1903. 
«. 176. 13. 

DokumenÝni papír. Vz Ott. XVIII. 183. 

Dól, vz DAl a Mš. Slov., Milí. 74«, 213. 

Doláei = Slováci na pravém břeha řeky 
Moravy. Čes. 1. XI. 224. 

Dólček, lečkn, m. = doliěek. Vz 6b. 
Slov. 

Dole, e, f. = moc, ná»ili; » doli = mocné, 
násilně. Zastr. Pel. III. 

Doléčeni, n., die Nacbknr. Krok V. a 
106. (1821.) 

.Doleji. lépe: niže (není: nabořeji) Vo- 
dička. 

Doleniu, a, m. := obyvatel dolu. Vz Gb. 
Slov. 

Doleno$iti se čeho: večera. Nár. list. 
16/4. 1900. 

Dolian, a, m. = obyvatel doliny. Sb. si- 
1901. 179. Vz Dolenin, Dóloň. 

Boličkovaný plecb. Ott. XIX. 890. 

Dolina, y, f. =: kapsa. V zloděj, řeči 
Čes. 1. XI 140. Vz Doly. — D. Vlasy sSe- 
sati do doliny =: přes tváře. Slez. Vybl. 
II. 10. 

Dolika v VI. 91. za Dolika oprav v: 
Dolika. 

Dolinka, y, f. Bolí ňa na dolince (v ži- 
votě). Val. Čes. 1. XI. 433. 

Doliška, pl., n. = dolni čásť vsi Zby- 
nice Kub. List. fil. 1902. 248. 

Dóloň, ě, m. =: dolian. Sb. si. 1901. 179. 

Dolučištlti. Brzy by d-štil. Msn. Od. 
329. 

Doluha, vz Nedoluba. 

Doly, pl., m. = kapsa. V zloděj. řeČi.Vz 
Dolina. 

Domácí, Před okradačom domácim zámky 
ani stráže niet. Rizn. 166. 

Domácně se k někomu vinoati (přicbý- 
liti). Fel. 28. 

Domácněti kde. Vojáci začali tam už 
d. Jrsk. XII. 268. 

Domanúti se, vz Domnívati se. Mi. 

Dometat komu := domlouvati. Val. Ces. 

I. X. 464., XI. 49., 482., XH., 83. 
Dominikánka, y, f. D. sv. Anny. Zbrasl. 

76., 148. 

Domirati, vz Domřiti. 

Domisko, a, n., ípatnj dům. Kos. Živ. 
146. 

Domniti se, vz Domněti se a MS. Slov. 

DomnivaČ, e, m.» vz Domněvač. 

Domnívaný = oSekávanf. Zvěstuji smut- 
nou a Vám snad již napřed d— non zprávu. 
Pal. Záp. IL 106. 

Domnivý, suspiciosus. Vz 6b. Slov. 
Domochranný. Poručil mu d— nou Šetr- 
nost. Msn. Od. 28. 
DomoJ^tí koho: raněného. Gbč. S. II. 

223a. 

Domorodský. D. země africké. Hol. Met. 

II. 623. 

Domonní, n. = staveni. Stavěl d. Bydž. 
ESť. Lid. 6. 

Domovák, a, m. := rodiS ze vsi. DSk. 
Km. 38. 



Domovina, y, f., die Heimat. Chorobnj 

touha po d-— ně, nostalgia, das Heimweh. 

Ktt. 
Domovníček, čka, m. = had, kter^ 

udržuje v domě Štěstí. Vz KSC. Poh. 37. 
Domovník, a, m. Šenkovni d. (kdo me. 

dům, ve kterém směl Senkovati). Arch. XX 

16. a j. 
Domovný pán. Ev. olom. XXIX. Vs Do 

movni. 
Domovodstro, a, n. = domáenosť. Msn 

Od. 211. 
Domovsky zemi zasednouti. Msn. II. 40 
DomHti dím. Zvuk vánkem domfral. Zr 

Let. IL 63. — kde. V tobě sila domřeU 

nik. XI. 364. 
Domšíti. Že se nikde nedomSíme (dosri 

mSi nenasloužime). Uč. spol. 1903. XV. 9 
Domyšlování, n., docilitas. Vz Grb. Slov 
Donadžto tam byli. Alx. V. 2230. (Mš: 
Donadeéský. D. ovzduSí. Mtc. 1903.341 
Donášitel, e, m. D. tohoto lista. Koll 

(List. fil. 1904. 262.). 

Doněď, vz Donědž. MS. 

Donévadž páni na právě sedí. Půh. bm. 
L 390. (1411.). — Milí. Vz Donii. 

DonévadikolíTék, quamdiu. D. n tobo 
U věž jest. Milí. 66*. 

Doněvaž = doněvadS. Milí. 214. 

Denice, e, f. = dojnice. Melkeimer. Mor. 
Mtz. C. si. 146. 

Doniž. D. páni na právě sedí. Půh. brn. 
IIL 260. D. nepoložím nepřátel tvých. Ev. 
vid. 68. Sr. Doněvadž. 

Donižd = donidS. D. páni na právě aedí. 
Půb. brn. 261. Sr. Doněvadž, Doillž. 

DonOSitelný = moJioneí hýU donéien. Vs 
Gb. Slov. 

Donosička, y, f. = sUpiců stará, která 
už přestala snášeti vejce. KSf. Poh. 36. 

Donů&ka, y, f., vz DonáSka. Mart S. 
Ind. 228. 

Doňož, dohudS, vz Donedž. 

Doobětovati se éeho. Nemohla se d. 
příznivýeb znamení. Eubl. 60. 

Doobchodovati = dokupííiti. Pokr. 1885. 

Doobratl co. (Když Jsme přiSli), doobi- 
rali pečená kuřata. Rais. Lep. 293. 

DoopraTlti co = docela a koneini opra- 
viti. Tbz. V. 6. 269. 

Dopadly. Křídla dveří dobře d-Iá. Man. 
II. 126. 

Dopacholčiti. Us. 

Dopajedit se na koho = roáUUHee, Mor. 
Ces. 1. X. 444. 

Dopalek, Iku, m. D. doutníku. Jrsk. IX. 
138., XXV. 277. 

DopamatoTati se nač. Nár. list 7./11. 
1900. 

Dopatíti koho = přistihnouH. D. se k ně- 
čemu = dosiei niiSeho. Val. Ces. 1. XI. 22&, 
XIU. 208. Ostatní již dávno doma rozkřiko- 
váli, čeho se byli d-li. Sá. Pr. m. U. 123. 

Dopavi = kdo pak vi. DžL Ces. 1. XI. 218. 

Dopěněný med. Zach. Test 33. 

DopěstOYati koho ěeho = pod ochranu 

svou dovésti. Bób vSechny dopésti^e svébo 
bydla. Baw. Ar. v. 8790. 



Dopis — DoS5. 



56 



Dopisií. Lidové dopisy. Vz Nár. sbor. 1902. 
18. nn. 

Dopisní papir. Ott XVIII. 183. 

Dopivoňkovati. Kdy pak d-kujete a 
zaénete o něčem rozamnějfiim? Sá. XIX. 60. 

Doplanouti kde. Dokud světlo života 
▼ oka nedoplaDe. Jakb. Mař. 112. 

Doplněk, ňku, m. O větném doplňku na 
Domažlickn vz Rbrl. Džl. 22. 

Doploditi ryb. Za Kom. polož. : Did. 76. 

Dopohon v I. 277. oprav v: dopobón. 

Dopohoniti = p&hon dokonati, Vz Gb. 
Slov. 

Dopomožné, ého, n. = památné (popla- 
tek). 

Doposlaneovati. Hlas nár. 1886. č. 120. 

Doposlouchati se čeho. Krs. Ten. IIÍ. 12. 

Dopostiti se kam. Že se nedopostime 
do nebeského království. 1562. Uč. spol. 
190a XV. 9. 

Doprášeti se čeho = doproiovati. Na 
Bohdalsku. Šb. D. 45. 

Doprava labská, lodi, pohraniční, přes 
hranice, proti vodě, vltavská, vorů. Nár. list 
1903. č. 131. 10. Sr. Jind. 39. a Provoa. 

Dopřáváni, n. D. sukna (appretnra). 
Val. Čes. 1. X. 471. 

DopraTné, ého. n. Transportzalnng, 
-kosten, -spesen. Nár. list. 1903. č. 70. 9., 
Jind 40. 

Dopravní podnik, trh, sazba, nářadí, 
politika, příjem. Nár. list. 1903. č. 114. 17., 
18., č. 124. 5., č. 134. 21., č. 174. 4., č. 284. 
21. 

Dopustiti se Teč. V to jsem se dopustil 
(to jsepi učinil). 1512. Arch. XIX. 91. 

DopuSčený = dopuitiný. 

Dopndtalka, y, f. = távitka, padlá ien- 
iíina. Val. Čes. 1. XII. 319. 

Doputovati eo: dlouhou cestu. Jrsk. 
VII. 12. 

^opykati za něco. Msn. II. 383. 
^óra, y, f. = dira, Hanác. Šb. D. 47. 
^óravý = déravj, Hanác. Sb. D. 49. 

Doraziti Jak nač. Doráží, Jako můra na 
hořící svíci. Fel. 61. 

Dorčeniy n., der Nachtrag. Vz Gb. Slov. 

DorezUáf eo = dofezati. Vz Rezigaf 
v I. Přisp. 

Dořezničiti. Hlavn. 65. 

DOrfl Gust, básn., 1855.— 1902. Vz Nár. 
Hat. 1902. č. 167. 3. 

DoHnčeti. Intrády d-ly. Rais. Lep. 512. 

Dormitor, u, m. D. někomu vzdělati. 
Arch. XX. 367. Sr. Dormitorium. 

Dorost, n, m. Úřednický d. Nár. list. 
1903. č. 70. 9. 

Dorésti =- dorůěU. 

Dorota — fůka do plota. Sbor. slov. VII. 
129. D. spadla do hrota (do plota). Slez. 
Vyhl. n. 255. Slov. hra o sv. D-tě. Vz Ces. 1. 
XIII. 193. Zvyky a pověsti táhnoucí se k sv. 
Dorotě. Vz Vyhl. II. 31. 

Dorutit = Usati $e. V zloděj, mluvě. 

DosahoTati, vz Dosáhnouti. 

Doseženie, n. := doaaieni, Vz Gb. Slov. 

Dosiau = do9ud. Slov. Sr. Dosial'. 

Dosid = došud, Džl. áb. D. 16. 

Dofiesti = doiUti 



Dosikati. Pře vor ještě nedosikal pivní 
polévky do konce, kdvž . . . Zvon III. 

Do skoku, tanec v z Brt. P. n. 924. nn. 

Doskonati co : svůj slib. Rad. Ote. Mus. 
156*. Patera Čte: dokonal. Mus. 1892. 415. 

Dosmolený = dopUý. Kmk. 

Dosmrtně někoho bodnouti. Msn. Hym. 
91. 

DosuoTati co : sukno (do konce snovati). 
Arch. XX. 286. 

Dosouti co: věrtel. Rokyc. Post 253l>. 

Dospati se čeho. Chleba se nikdo ne- 
dospí (každý musí pracovati). Lit list XIX. 
318. 

Dospěcha, y, f. = dospěni, Erlangnng. 
Gb. Slov. 

Dospělstvi, n. := důkladná Mnaloat. Gb. 
Slov. 

Dospěnie, n. = došpicka. Gb. Slov. 

DospěSný k něčemu = dotpSlý, schopný. 
Baw. Ap. 207». 

Dospievaný =: opatřený. — čím. Stol 
vším pokrmem d-ný. Baw. Ar. v. 2718. 

Dospievati eo z čeho =: hotoviti. D. odění 
ze železa. Baw. Ar. v. 4619. 

Dospisovatelovati. Hlk. X. 194. 

Dospíšiti někam = spiíni přijiti, Msn. 
II. 56. 

Dospokojiti koho. D-jil paní t 866 zl. 
(zaplatil dluh). Čem. Z. 243. (1650.). 

Dost. ,Míti dosti na čem' má Ht za ger- 
manismus, ale veSkeré památky svědčí prot? 
tomu. List fil. 1904. 122. 

Dostačiti nač. Hlk. VI 85. 

DosťahoYalec, Ice, m. = ? Slov. Czam. 
Slov. 160. 

Dostál-Lutinov Kar., kněz a spis., nar. 
1871. Vz FIS. Pism. 713. 

Dostata, y, f. = doBtateéno»i. Toliko o vaší 
fysičné dostatě zdál se pochybu míti. Vin. 
I. 77. 

Dostatečenstvi, n. — doaiateénott. Gb. 
Slov. 

Dostatečný t rozumu. Ces. 1. XI. 368. 

Dostati. Co si dostal? Z koláča dieru. 
z trdelníka prostriedek a z opice ocas. Sb. 
si. 1902. 65. 

Dostáti kde jak dlouho. Kdo dostojí 
do požehnání u sv. mše, má odpustky hřie- 
chov. Chč. S. n. 271*. 

Dostatně něco vypraviti (dostatečně). 
Kar. 42. 

Dosténati k smrtL Tbz. V. 9. 193. 

Dostih, u, m. = prázdná chvile. Tam bu- 
dete míti více d-hu. Šf. v Pal. Záp. 11. 83. 

Dostihnouti = atačlti. Budu-li moci d. 
Šf. v Pal. Záp. II. 59. 

Dostihový. D. dráha (určená k dostihům). 
Pokr. 1885. č. 112. 

Dostivý = doataU^ný. Půh. ol. r. 1494. Vz 
Dostivě v I. Přisp. 

Dostně, é, f., satisfactio. Prešp. 2169. (Gb. 
Slov.). 

DostoloYati = kvaa ukonHti. Msn. Od. 77. 

DostrkoYati koho kam čim: k peklu. 
Kom. Did. 256. Vz Dostrčiti. 

Dostřežiti se čeho, vz Dostříci. 

Doša, e, f. = dnie. Záp. Mor. Šb. D. 39. 

Do$č» e, m = déit. Džl. Mš. 



66 



Doiek — Doivieo. 



Došek. V II. Přisp. DoSek žitový . . . 
oprav: řitovf) (řiť). 

DoŠlapOTati levou nobon (za pravou ji 
staviti). MrSf. Obrz. 99. 

Dodlý. Otec byl stár — život jeho došlý. 
HrlS. Hus. 180. 

Dodták ▼ VIL 1234. oprav v: dostdk. 

Dotace, e, f., z lat - peněžui zásilka za- 
slaná od pokladen vySŠich pokladnám vý- 
dajovým, aby je založily potřebnou hotovostí. 
Vz Otf. XX. 677. 

Dotáflovati komu éeho. Aby mu těch 
komor d-val. 1512. Arch. XIX. 171. 

Dotáhnouti čeho: zrády = zrádu doko- 
nati. Pel. IV. 

Do tanců, tanec. Vz Brt. P. n. 851. 

Do taneéka, tanec. Vz Brt. P. n. 853. 

Dotavadto = dosud. Drž místo, které jsi 
d. držal. Kar. 96. 

DotěraTOsť, i, f. Tbz. V. 5. 160. Sr. Do- 
tíravosf. 

DotěraTý. Tbz. V. 5. 40. S . Dotf ravý. 

DotěžoTaf sa na koho == šiizocati si. 
Val. Čes. 1. XI. 323. 

Dotěžtit co kam = s tiží dovléci. Domov 
dačo d. 8b. si. 1902. 27. 

Dotinati co. Rok tomu bude po žniecb, 
když ovsy d li (dosekávali). Arch. XXI. 59. 

Dotirayee, vce, m. Tbz. V. 9. 38. 

DótkliTý, vz Dfltklivý. 

Dotknutedlný. 1585. Uč. spol. 1902. 23. 

Dotoček, čku, m. D. piva (poslední do- 
točení). Vz Pivní matka. 

Dotřasadlo, a, n. D. u mlátičky. Nár. 
list. 1903. č. 134. 21. 

Dotroufati se k čemu. Hlk. VIII. 99. 

Doturigať = dozpívati. Vz TulMgať, Do- 
tulikať (VI. 118 ). Brt. P. n. 501. 

Dotýčiti se čeho čím. Vlasové se oka 
dotýčie svá ostrostí. Rhas. E. I. 26. (MS.). 
Vz Dotýkati se. 

DotykoTati se, vz Dotýkati se. 

Dotykový. D. elektřina, Berfihrungs- 
elektricitát. 

ĎouhaloTice. Kmotra z Ď-vic (nadávka). 
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 177. 

DouhloTati, doublieren, duplieren. Jind. 
40. 

Douhravni osladič, rostl. Vz Ott. XX. 
189. D. místo. Msn. II. 178. 

Douhravný, vz Doubravni. D. Zakynthos 
(mající doubravy). Msn Od. 127. 

SouhraTský. D. krajky. Vz Krajka. 
oučackej věneček. Sr. HolČenskej. 

Doučiti se nač = vyzráti, Tbz. V. 5. 32. 

Doufalo někoho chváliti. Pulk. Lobk. k. 
18. (Mš.). Vz násl. 

Doufalivý, hoffend, znversichtlich. Vz 
Gb. Slov. 

Doufanlivě. Edo chodí upřímně, chodí 
d. Fel. 123. Sr. Doufalivý. 

Doufanlivý. D. matka (která skládá 
v dítě všecku svou naději). Slad. Rich. 16. 

Douch, n, m. Plnými douchy volnosf se 
tíím dýSe. Nár. list. 20./9. 1900. 

Doupnivý kmeo (stromu). Jrsk. XXIV. 
95., XXVII. 116. 

Ďoúplna, vollends. Vz Gb. Slov. 

Douravý = děravý, Us. místy. 



Doubek. Připíjeni douškem. Frant. 36. 1. 
Doufikovati. Světlá skvrna na nebi roz- 
lila se v douSkující kruh. Mrfit. Obrz. 13. 

Doutnavé hasnouti. Eká. Sión. I. 168. 

Doutník. Slovo to jest uměle a nedobře 
ntvořeuo. Vz Mus. fil. VII. 813. 

Doutratiti co: své zboží. Chč. S. I. 69«. 

Dovádivá. D-vou si pohvizdovati. Tbz. 
V. 6. 217. 

Dováleti = dováWli, Výpravu vojny d. 
Msn. 01. 93. 

Dovážeti kollO = dováděti^ prováděti, be- 
gleiten. D. komorníka. Vz Gb. Slov. 

Dovětřiti se ěeho (čenichem). Hol. Met. 

I. 375. 

Dovládnouti. Vláda brzv by d-la. Pokr. 
1885. č. 40. 

Dovoláni čili revise (u soudfi). Vz Ott. 
Říz. III. 92.— 105. 

Dovozná, é, f. = zábava po dovezeni po- 
sledního obilí s pole. Ceč. 170. 

Dovozni položka, poměry. Nár. list. 1903. 
č. 177. 5., č. 222. 17. Vz Dovozný. 

Dovozný. D. clo. Nár. list. 1903. ě. 124. 
5. a j. Vz Dovozni. 

Dovříti se komu kam = dostati se. Dovřel 
se na hroSke maměnce. Lišefi. Mtc. 1902. 
444. — Jednomu branky nedovíraly (byly 
krátké). Mtc. 190?. 124. 

Dovrtiti se 6eho kde (u kobo) = ďo- 
délati se. Rokyc. Post 144». 

Dovšad nastavovati uái. Nár. list. 1884. 
č. 254. Sr. Odevfiad. 

Dovtipenstvi, n. == důvtip, d&mysl. Gb. 
Slov. 

Dovyplniti co: svfij slib. S^r. Gb. Slov. 
Dov^rftsti plných devět sáhů do délky. 
MsD. Od. 169. 

Do vy státi co = dokonce vytrpěti, Msn. 

II. 85. 

Dovystlati co: Iflžko. Msn. Od. 348. 

Dovytěžiti se éeho: jmění. Hlk. X. 191. 

Dovzetie, T^.-=ivzeU ostatku. Vz Gb. Slov. 

Dozadějc = více do zadu. Us. místy. Vest. 
IX. 35. 

Dozapomněti čeho. Msn. II. 108. 

Dozirný. Nelze v d-né době nadíti se. 
Pokr. 1884. ě. 342. 

Dozněni, n., das Verklingen. Tato láska 
uhasla v známém d. Šnajd. Int. 1. 72. D. 
zvuku. Vz Strh. Akust 899. 

Dozvuk, u, m. Vz Strh. Akust. 234 
Doiábrati se = doheUiati se. — kam. 

Dvojčata d la se k mezírce. AI. Mrfif. Sr. 

Dožabrovati se v V. 126. 
Dožéci, dožhu. D. komu roba. Hrad. 138<^. 

— D. = doiici, dožnouti, zu Endo mShen. 

Dožejhrovati se kam: ke vsi (z těžká 
dojíti). Mršť. Obrz. 101. 

Dožinky. Na Opav.: znivý obid, o Orlové: 
Žnivuvka, u Skalice .* dožinka. Vyhl. II. 323. 

DožitČiti = propůjgiti, gewfihren. Vz Gb. 
Slov. 

Dožlučiti koho = dopáliti^ rozhněvati. Mor. 
Kmk. 

Dožóvať sa = dožadovati se. Hanác. Bnavn. 
54. 

Dožvieo = kdo vi eo. Val. čes. 1. XI. 824. 



DoSvíjaký — Drbous. 



67 



DoŽY^jaký = kdo vi jaký. D. změna. Čes. 
1. XI. 324. 

dr z tr: zadrapák. Jir. 

Dp! ■=. drz se (při výslechu). V zloděj, 
mluvě. Čes. 1. XI. 140. 

Drabie, e. f., trabale. Bob. hex. 206. (Mš). 

Drabik Mik. Jeho korrespondence a li- 
stiny (Ad. Patera). Vz. Mus. 1903. 171. nn. 

Drabolesť, i, f. = drobotina, malé díti. 
Hodí se za pěstounku té malé d-sti. Sá. Pr. 
m. I. 63. V VI. 128. oprav. 23. v. 22. 

DraboYati kam na kom = jeti, Faustus 
do pekla na ni d-val. Kaust 73. — kudy. 
Potom zase svou cestou d-val. Ib. 91. 

DracoTstvi, n. Na D., pole u Hetlina. 
Př. Star. VIL 64. 

Draéí řád. Vz Kol. Her. I. 417. 

Dračka. Kryt střechy na dračku (je-li 
kryt taškový jednudnchý a podkládá-li se 
spitra mezi taškami dračkami ze Štípaného 
dřiví.). Vz KP. IX. 308. 

Draénec, Čence, m., zdrobn. drak. Řeči 
Přibr. Han. 62. (MS.). 

DráéŮT, ova, ovo, raptoris. Ruku dráčovu 
uclivátiti. Pat. Jer. 134. 30. 

Drah, a, o, vz Drahý. 

Dráha, y, f. = druiiiia, mnoUtvi. Alx. II. 473. 
— D. drobná, důlní atd. Vz Jind. 41. Dráhy, 
der Vichweg, třes virgae in latitndine. Jir. 
Prí>ve. 54. 

Drahněkrát = (Sattokrát. Marně říkal d. 
Zvon IV. 38. 

Drahný = pékný^ zneunenitý. Pel. IV. 

Drahobelee, pl. Zůstávali v D-cích (býti 
bez b)tu; žertem). Kšf. Lid. 16. 

Drahokamový. D. ozdoba, Pokr. 1886. 
Č. 27., nákrčnice. Sbor. Čes. 262. 

Dráhoklestný, bahnbrechend. Dk. 

Drahomatlanina, y, f. Hlk. X. 160. 

Drahotéšice. Ty's Němec z D-Šic (vý- 
smíšek pro odrodilce v Badej ovsku). čes. 1. 
XIII. 11. 

DrahoTěnná ^ mnoho óbvíniná. D. žena. 
Msn. Od. 369. 

Drahdi = draiU. Mor., slez. 

Drahúei :=. předrahý. Vz 6b. Slov. 

Drahndice, scolymus, rostl. Vz Ott. XXII. 
728. 

Drakonieký. D. praxe. Nár. list. 1904. 
196. 5. Sr. Drakonský v VI. 131. 

Drakoun, a, m., synanceja, ryba. Vz 
Ott. XXII. 931*. 

Dramati9-mns, u, m. Moderní d. Nár. 
list. 1904. 73. 1. 

Drampata, y, m. := žvanil. Dšk. Em. 8. 

Draneitt = drancovati, Msn. Od. 212. 

Drancovati. Člověk, jenž spadl do du- 
tého stromu, najednou slyšel po tom dřevě 
d. K'd. IL 129. 

DraneoTnik, a, m. Jrsk. VII. 2. 60., Stan. 
I. 278. 

Dráni, n. O d. peři vz Čes. 1. XI. 82., 
Sobota. 

Dranina, y, f. D. vod = proud, Lind. — 
Lit. L 972. 

Dranstro, a, n. Dělá veliké d. (dovádí). 
U Deštné. MS. 

DrápaČka, y» f. =: drápáni ee po neachůď 
n'rh eeetdch horškjeh. Nár. list. 1901. č. 248. 



Drapák, u, m. Parní d. = kleit^ vytahu- 
jící ze dna řečiště do něho zaražené jehly, 
těžké kameny z vody atd. Us. Vz Ry- 
padlo. 

Dřapal, a, m. = mluvka^ OaeJiaL Dšk. 
Km. 12. 

Drápati se jak. Drápe sa, jako žába na 
ořech. 2Sb. si. 1902. 64. 

Drápce, (i, pl. = drápky. Dšk. Em. 40. 
Vz uásl. 

Drápec, pce, m. D. ptačí (ostruha, menší 
nožka ptačí v mozku), calcar avis. Ktt. 

Drápkatý. D. noha veveří. Rais. Zap. 
vlast. 36. 

Drápkovitý proStěpec, Krallenpincette. 
Ktt. 

Draplavý. Voda od zemské tučnosti 
d-vá.. Čes. 1. Xn. 87. 

Drápovitý. D. pták. Škd. F. 172. D. 
ohnutí nehtů, nehty d— té, onychogryphosis. 
Ott. XVIIl. D. proStěpec, Élaue^pincette. 
Ktt. 

Drásati se = ikrábati ae, lézti. Děti drá- 
sají se po stěnách. Chč. S. II. 161b. 

Drástev, štve, f., = dráetva. Vz Gb. Slov. 

Drášček, Ščka, m. = zviře, jehož srsť 
jest obrácená k hlavě. Vz Gb. Slov. 

Drát Vz Jind. 44. 

Drátařstvi, n., die Drahtfabrikation. Jind. 
44 

Dratenik, a, m., východoslezský tanec. 
Vz Čes. 1. XII. 80. 

Dratka, y, m. = drátenik. Dšk. Km. 27. 

Dratvice, e, f., zdrobn. dratva. Gb. Slov. 

Dratvička, y, f., zdrobn. dratvice. Gb. 
Slov. 

Dravoproudný. D. bystřina. Msn. II. 
229. 

Drážďálka, y, f. = žena dráždicí (k mi- 
lování). Světz. 1888. 50. 

Dráždčiti koho, provocare. Ž. mus. Deut 
16. (Mš.) 

Drážditi. Co sa dráždi, to sa ráči. Slov- 
Sbor. čes. 56. 

Dráže, e, f. = nádhera, zastar. Pel. IV. 
Chtíc vydati svú milú dceř v slavnéj dráži. 
Kat. 287. 

Dražizz drazH. Alx. V. v. 1860. a j. 

Dražiti si co = drahjm tť Hniti, váiiti 
«ť, toužiti po niéem. Pel. IV. 

Drážkovací fréza. Vz Jind. I. 68. 

Drážkový. D. prejzy. tašky. V« K.P. 
IX. 158, 148. 

Drbač, e, m. = kdo jiné drbe, kára. Fel. 
37. 

Drbl^zna, y, f. = hanebná klepna. DŠk. 
Km. 15. 

Drbanda, v, f. Ani zouvák v té d-dě 
(směsici) nescházel. Guth Caus. 23. — D. 
= mialOf kde mnoho pomlouvaji, DŠk. Km. 23. 

Drbati. Něco někde drbnouti (ukrásti) 
Us. 

Drběti z= drbiti. Vz Mš. Slov. 

Drbiti, vz List fil. XIII. 291., Mš. Slov. 

Drbol, e, m. Dávali (mi) d-Ie, Bippen- 
stOsse a p. Poč. XVIII. stol. Čes. 1. XI. 
465. 

Drbous, a, m. = ílovik rozcuchaný. Bu- 
dě j. Kub. List. ů\. 1902. 248 



58 



Drcenka — Drlii. 



Drcenka, y, f, — jídlo, Sr. Čes. 1. Xí. 
88., Fuflíčky. 

Drcený. D. smich (rychlý a krátký). Jrsk. 
XII. 106. D. polévka = drobená. Žel. Brod. 
Čes. 1. XIII. 28. 

Drcnouti Čim oč = xavadUi. uhoditi. 

čes. 1. XII. 387. 

Drd, u, m. = dráni, praíka. Dobyl te- 
saka a dali se do drdy tak, že po sobě 
jezdili. Rakovo, kn. soad. XVI. stol. Wtr. 
Vz Drdati. 

Drdati čím za kým. Za vdovami hlavoa 
drdá (pohazuje?). Po5. XVIII. stol. Čes. 1. 

XI. 467. 

Drebtač, e, m. = hreptai. Gb. Slov. 

Drebták, a, m., mussitator. Pror. ol. 26*. 
1. Sr. Drebtaě, Drebta, Brebta. 

Drebtavý = breptavj. Gb. Slov. 

Dřec, e. m., labicum (de membris)- Rozk. 
P. 1189 Sr. Dřek. 

Dřehati =: tremere? MS. 

Dřechtati nač čim. Hubami na něj 
dřechci (dýchaji). Poé. XVIII. stol. Ces. 1. 

XII. 20. 

Drellink, sr. Drilink. 

Dřek, n, m., lamidas (de membris). Rozk. 
Vz Gb. Slov., MS. Slov. 

Dreling. Sr. Drajliak. Drejlink, Drylink. 
Brune. Um. (MS.)» Baw. B. 10b., 11». 

Drenážní roura. KP. IX. 169. 

Dřeni = ho^iec. Slez. Vyhl. II. 216. 

Dře&OTý. D. rakovina, Mednllarkrebs ; 
přední přepážka d— vá, velům medullare 
anterius. Ktt. 

Dřepěti!, a, m. = mluvka, 

Dřepidlo, a, n., vz Čučálek. 

Dřepmo něco dělati. Msn. II. 26., Od. 58. 

Dřepsiti také = přeilapovaii š nohy na 
nohu, Val. Ces. 1. XII. 273. 

Dřevacina, y, f. = dřeveni nádobí (lo- 
paty, vařeěky atd.). Val. Čes. 1. XIII. 416. 

Dřevák, u, m. = vůx, Čes. 1. XIII. 166. 

Dře vaky, pl., m =: ivarcvaldky^ hodiny. 
U Kr. Městce. Čeč. 183. Sr. Dřevěnky. 

DřOTařiti = $tromy káceti; vÍ9ti obchod 
se dřivim. Dost. Pov. 252. 

DřoTce. Sr. Gb. Slov. 

DřeTčnky, pí., f. Staré d. (dřevěné ho- 
diny). Tbz. V. 9. 12. Sr. Dře vaky. 

Dřevěný. D. muzika =: hnyteová (vychá- 
zej íci ze dřeva). Brt. D. I. 208. 

Dřevitý. D. zelina. Kká. Sión. n. 211. 

Dřevjedný = dřevěný. U Vys. Mýta. Jir. 

DřevnicCi potok vsacký. vek. Yset. 10. 

Dřevný. D. kyselina octová. Nár. list 
1908. é. 284. 21. 

Dřevo, sr. MS. Slov., Jind. 46. nn. 

Dřevoobráběcí stroj. Nár. list 1904 
185. 21. 

Dřevorodec, dce, m., nějaký pták. Vz 
Gb. Slov. 

Dřevorubce, ete, n., zdrobn. dřevorubec. 
Čes. 1. XI. 59. 

Dřevosečný. D. sekera. Msn. U. 416. 

Dřevovina, y, f. D. v papirnictví. Vz 
Ott XVIII. 179. 

Drháni, n. Při d. jest uzel nemalou 
ozdobou práce. Nár. abor. Vílí. 27. 



Drehana, y, f. = $láma. V zloděj, mluvě. 
Sr. Dvin. 

Drchlavč odkaSIávati. Rais. Lep. dS4. 

Drchlen?, jaspis. Vz Gb. Slov. 

Drchotina, y, f. =z seilá chalupa. Hlk. 
VIII 214. 

Drehta, y, f. Stará d. (baba). Rocyn. 

Post 314a. 

Driáčee, ěce, m., zdrobn. driak. Gb. Slov. 

Driáčnik, vz Dryáčnik. 

Driák, u, m., vz Dryák. 

Dřie, pinuz. Rozk. P. 60B. (de plantis). 
MS. 

Driek, u, m. Aby zachránil driek državy. 
Slov. Sbor. Čes. 159. 

Driemiče, e, f. = dřimalka. Vz Gb. Slov. 

Dřiemota, vz Dřímota. NejsladSia d., ked 
daždik Suchota. Rizn. 170. 

Dřieniee, e, f., framicinus, PreSp. 598., 
framoguB. Rozk. 127., Rostl. Vz Gb. Slov. 

DřieSče = dHéi^ie, ratolest. Gb. Slov. 

Dřietiti se = hmouU •«. Vz DHtíii. 
Zastr. Pel. IV. 

Dřiezati = ďfísAott, trhali Dřiesars 
měch mój. Ž. kap. 29. 12. a j. 

Dřiežďěc, ďce, m. =: drvoitip. Vz Gb. 
Slov. 

Dřieždi, n. = roiti. Vz Gb. Slov. 

Dřiežžec, žce, m. = drvoitip. Vz 6b. 
Slov. 

Drilink, n, m., drajUnk, dreiUnk^ drt- 
link -=. míra vianá, V, něčeho, *L fndro. 
Vz Gb. Slov. 

Drillový. vz Drill v VI. 145. 

Dřinčený plot =z » dHnek. Sr. Dřínka 
= podlouhlá deStice atd. (VI. d08.) Kld. 
II. 162. 

Dřínovák, a, m., vrch nad vsi Dříno- 
vém. Tbz. III. 1. 292. 

Dřinovec, vce, m., les a Bzenoe. Čea. 1. 
XIII. 476. 

Dřipovičnik, u, m., schistostega, druh 
mechu. Vz Ott. XXIL 989. 

DMstel, éO^iiiel = dřiHál, Sauerdom, 
rostl. Gb. Slov. 

DHvčičko, a, n., dřiveíko. DSk. Km. 36. 

Dřivejmenovaný. D. král. Milí. 9., 5ji. 

Dřiveřečený. D. král, pán. Milí. 5a. 

Dřivi. D hraněně (trámy, stěny, povály, 
krokve, polStiře), řezané (prkna. tODinky. 
krajiny), Stípiné (Šindel, povalové Štípané). 
Vz KP. IX. 264. nn. 

Drkačka, y, f. = chrattítko, od drkati 
= chrastiti. Džl. Kbrl. Džl. U. Sr. Řeh- 
tačka. 

Drkalka, y, f., oscillaria, rod řas. Hlk. 
XI. Vz Ott XVm. 905 

Drkáni, n. =: řehtáni řehtačkou. Hrns. 
22. 

Drkol, u, m. = fustis, kyj. Vz Gb- Slov. 
Drkoleni, n. = biti drkoUm, kyjem^ Gb 
Slov. 

Dřkolna (drzkolna), lesa (de arboríbus). 
Rozk. P. 557. 

Drkotný. Zbláznil se s tou d — non Se- 
nou. Cern. Z. 316. (r. 1652.) Sr. Drtina v VII. 
1237. 

Drlfií = íerstvéjH, HvijH. Ces. 1. XIL 
190. Sr. Drlý v VL 148. 



Drman — Drnhořadný. 



59 



Drman, o, m., rostl. Sbor. slov- VIL 120. 

Drmle, e, f. =: brumajzl Val. Čes. 1. XI. 
92. Sr. Drmla. VI. 148. 

Drmlik, drumlik, u, m. = kus tkané látky. 
Vz Gb. Slov. 

Brmola, y, m. =: kdo drmoli, DSk. Km. 8. 

Brmollna, j, f. Pod skalou samá d. Hlk. 
IX. 67. 

Drmolivě mlnviti. Jrsk. XXIX. 27., Rais. 

Dm. Pod drn komu pomoci = do hrobu. 

Tbz. V. 1. 99. — D., bramborové jídlo. Vz 
Bramborka. 

Drnavec, vce, m, parietaria, Wand-, 
Glaskraut, rostl. Vz Ott. XIX. 224. 

Drnče, ete, n. = h^e. V zloděj, mluvě. 

Dmda, y, f. = motdč, dva copy v týle 
skupené v ráznotvárnó kytice n. korunky. 
LiSeiS. Mtc. 1902. 110. 

Dmee, nce, m. = drn. DŠk. Km. 40. 

Dměti, ěl, ěoi == dmSetí, řiněeii. Hřmělo. 
až okna drněly. Val. Čes. 1. XI. 49., XIU. 
371. 

Dmka, dmohlavka, y, f. =z $lepice. V zlo- 
děj, mluvě. 

Drnkati komu do kroku. Hlk. XI. 176. 

DmohlaTka, vz Dmka. 

Dmohryz, a, m. = sedlák. Hamz. 9. 

Dmouti éelio. Pakli jích drneS (se jich 
dotknei), zviS hody. Rokyo. Post. 187a. 

Dmoyee, vce, m. = hu9a. V zlodějské 
mluvě. Cos. 1. XI 140. 

Dmuti asi ^ drbnouti, v kázáni nilibi te 
dotknouti. Vz Gb. Slov. 

Drob. Husí droby. Vz Koltoun. D. = 
drobné ryby. Arch. XXI. 448. 

Drobek v I. Přisp. 66. oprav v : droběz. 

Dróbež, e, f. = drobné ryby. Vz Gb. 
Slov. 

DrobiSek, šku, m. verminacia. Rostl. drk. 
181a. 2. Sr. Drobýfiek v VI. 151. 

Drobná, é, U tanec. Vz Brt. P. n. 960. 

Drobničky, ček, f« = druh hruiek. Tbz. 
m. 2. 860. 

Drobnik, a, m. = řemik, camifex. Tk. 
M. r. 188. 

Drobnokresba, y, f. D. genrová. Nár. 
list. 1885. ě. 75., Juda 82. 

Drobnokrětý vřes. Jrsk. XII. 209., XXIV. 
54. — D. drahufiice, soolymus hispanicus. 
Vz Ott. XXII. 728. 

Drobnooký. D. nevod. Msn. Od. 836. 

Drobnopis, u, m. Věrné d— sy minulých 
Těcf a událostí. Zvon ni. 667. 

Droboberka, y, f. = jm. myii, Msn. 
Hym. 91. 

Drobot, i, f. = drobotina, kuřata, ka- 
chiiata a p. Rais. Lep. 165. 

Drobonninkiý kousek. Zvon. III. 425. 

Drobounký. D. kultura lesní. Nár. list. 
1908. 6. 177. 2. 

Drobovák, u, m., vz Koš. Dšk. Km. 28. 

Drobtiéelc, ěku, m., zdrobn. drobtik. 

Droé, e, m. = dráS, raš. Slez. Vyhl. 174. 

Drofa, y, f. =: droptva. MS. Vz násl. 

Drofl krev = droptí)i. Lék. B. 204a. 

Drohodomslcý, drodomtkj, vz Druho- 
domský. V KrkonS. Mš. 

Droehtek, chetku, m., zdrobn. droohet. 
Ys Gb. Slov. 



Drolenina, y, f. =z vydroUnj kámen. 
Hlk. IX. 69. 

Dromedářský. D. křídla. Fanst. 84. 

Droméř, e, m. = dromedár. Vz Gb. Slov. 

Dromik, a, m., nějaká ryba. Vz Gb. 
Slov. 

Drozda, y, f. = drozd. Kbrl. D21. 15. 

Droždář, e, m. = prodavatel droSdi. Čes 
1. XL 374. 

Droženka, y, f. = druiiika. Mor. Mtc. 
1902. 435. 

Drožka, y, f. = právo vystrojené na 
konci masopustu. Brt. Čít. 375. Sr. Právo 
= meč atd. 

Drsnatý příběh. Mart. S. Před. str. Vlil. 
(r. 1636.). 

Drsnojazyčný. Msn. Od. 117. 

Drsnosrstý pes. 
I Drsnozemi. D. Ithaka. Msn. Od. 154. 

Drsnozubý hafan. Msn. 11. 178. 

Drsný čim. Stehno drsné chlupem. Skd. 
F. 51. 

I Drsf, i, f. = émeti. Vz. Gb. Slov. 
i Drstnatý = drsnj. D. člověk. Chč. S. 
IL 141. 

Drfikáé, e, m. Sr. Dritka. Dik. Km. 49. 

Drštičky, pl., f. =: krupicový evitek. Strn. 
Poh. 71. Sr. Pávky. 

Drštkovka, y, f. = drUková polévka. 
Nár. list. 19/9. 1900. 

Drtič, e, m. D. kamene (stroj). Vz KP. 
IX. 95., 96. 

Drtina, y, f. = iena drtici^ drkotná, hu- 
batá. Má. — D. Frant Dr. Sr. Fli. Písm. 
729. 

Drtinový práSek. Stan. II. 250. 

Drtiti kroky (malé kroky dělati). XVIII. 
stol. Ces. 1. Xn. 11. — komn kde. Mán 
hlavu holou a jak nastydnu, hned mi stříle 
drt^ou v huáích (uSích) a v zubech. Pittn. 
v Ludmile I. Č. 4. 9. 

Drtivo, a, n. = látka, která ee má drtiti, 
zrnité melivo. KP. IX. 95. 

Drtka, y, f. =r. drdol Na Pelhřim. Čet. 
1. XI. 330. 

Drtnik, n, m. = nádoba^ do které padají 
piliny 9 pily. Ott. XIX. 1014. Vz Podlážka. 

Drůbežňačka, v, f. = prodavačka drů- 
beže. Mtc. 1902. 14. 

Dr&bežfták, a, m. = prodavaí drůbéSe, 
na výcb. Mor. kuřenČář. 

Drůbežnielcý. D. list Nár. list. 1904. 
135. 23. 

Drúgať = pléeti, příšU. Z vlny kapce 
d. Sbor. slov. 1901. 150. 

Brúhé :=2 podruhé. Ktož jest jednu křštěn, 
ten nemá d. křštěn býti. Št. Uč. 115«. 

Drnbde. Hrad má proti zemi hluboké 
příkopy d. dvénásob a d. trénásob. Lobk. 
39. 

Dmbdy = obíae, nikdy. Aby d. přáli 
jim vuoz rudy železné. 1488. Arch. XIX. 
244. D. tu a tam = někdy. Baw. B. 2a. 

Druhohlas, u, m., praedicatum. Vz Gb. 
Slov. 

Dmboklasák, a, m. = iák druhé tHdy. 
Kantor d—ků. Rais. Zap. vlast 158. 

Drnhořadný živel, činnost Nár. list 1901. 
č. 264. 1. Sr. Druhořadý. 



60 



DnxhorozeDkyoé. — Duben. 



Druhorozenkyně, ě, f. Tdz. XVI. 279. 

Druhoslovan, a, m. Neptali se d-nů, 
jak . . . Krok I d. 145. Vk násl. 

Druhoslovanský národ (ku př. ne český, 
nýbrž jiný slovanský). Krok I. d. 145. 

Druidský obřad. Knbl. 224. 

Drukovaný = Uitini. D. šaty. Slez. 
Vyhl. II. 55. 

Dmlik, u, m., vittas. Mam. Vid. (Mg.) 

Drum, Q, m., Brttckengeld. Bdi. GI. 

Brunydářský, D. hory (v kolednim ři- 
káni val., hory východních krajin, kde žiji 
dromedárové). Kld. II. 294. 

Drúzhati, vz Drúzgati. Koll. III. 22. 

Dražba, y, m. := mládenec o pohřbu. 
Hauer 10. 

Družebee, e, m. D. Arettv (druh) Msn. 
II. 127. 

Družebně k někomu se přituliti (jako 
druh). Škd. Od. 102. K radosti d. žalosti se 
misi. Škd. F. 181. 

Drnžebný. Spoj se s námi d-bným kru- 
hem. Tbz. V. 4. 287. D. neděle (že družice 
ten den svačinu si strojily). St. Ř. ned. 
188*. 

Družinee, nce, m. := druh. Msn. Od. 
228. 

Družinstro, a, n. = drwti. Msn. II. 100., 
Od. 65. 

Družně zněl jejich hlas (hodin). Čch. 
Kv. 5. 

Družnosf, i, f., Association. Zákon d-sti. 
Čad. 92., 114. 

Družstevní = táhnůtíci »e k družstvu. D. 
lihovárni podnik, mlékárna, továrna. Nár. 
list. 1903. č. 184. 25., č. 175. 18., č. 284. 17. 

DružsteTnietri, n., das Vereinswesen. 
Žádá se znalost d. Nár. list 1903. č. 176. 
odp. Sr. Družstvo. 

Drvák, a, m. = drvofitěp, dřevař. DSk. 
Km. 28., Čes. 1. XIII. 84. 

Drvařka, y, f. = prodavaíka dřivi. Mtc. 
1902. 27. Sr. Drvař. 

DrTáma, y, f. = dřevdma, Brt P. n. 
620. 

Dřri. Sr. 6b. Slov. Ját jsem d. Kar. 93. 

DrTO, a, n. Sr. MS. Slov. 

Drvosečný muž = drvo}ftěp, Msn. II. 304. 

Drvoslam, u, m. =: xylofon. Praha 186. 

Drvotesec, sce, m. Loďař d. Msn. Od. 
129. 262 

bryáěiiieky podnikavý. Vlč. Lít. II. 2. 
24. 

bryáénický. D. skladba. Lit. I. 376. 

Dryják, u, m., theriacum. Zeli kyselý 
jako d. DSk. Km. 29. 

Dryákový. Lék. B. 205*. (MS.) 

Drylink, u, m., vz Drejlink. 

Dryndula, y, f. = kleveinice. Hauer 10. 

Drz, a, o, vz Drzý. Pel. IV. 

Drzant, a, m. z= drzoun. Kbrl. DŽl. 15. 

Držeti v I. 316. oprav v: drisSti, třásti 
se. Vz Gb. Slov. I. 347. 

Drzí, vz Drzý. 

Drzomluvný. Msn. II. 425. 

DrzopáSný lid. Msn. Od. 101. 

Drzostnoduchý. Msn. Od. 148. 

Drzoun, a, m. = drzj 6lověk» Nár. list. 
1902. č. 13. 1. 



Držadlko, a, n., zdicbn. driadlo. Gb. 
Slov. 

Držadlo brady, der Kinnh&lter, hlavy 
Kopf, kostí, Bein-, viček, Angenlieder- 
Blepliarostat Ktt. 

Držák, u, m. = ko9aká pochva k zadr- 
žování vozu, silný řemen nebo řetěz, jenž 
přednim koncem jest připevněn ku před- 
nímu konci oje a zadním koncem k cho- 
moutu. Ott XX. 14. — Každý n d— ku jste, 
vejS hlavu nezvednete než od koryta k že- 
bříku. Zvon IV. 23. 

Držalka, y, f = ? DSk. Km. 31. 

Držaný m. držený. Nár. list. 1885. č. 120. 
a Často u B. Čermáka. 

Država. Jir. Prove 56. 

Državy. Loď d—vým lanem o skálu uvá- 
zati (které ji drží). Msn. Od. 146. 

Držba, y, f. Tam není třeba držby (uva- 
zováni lodi). Msn. Od. 130. 

Drže, e, f. = %trana^ hrana^ vníva. Vz 
Gb. Slov. 

Držeei. Misy mají d. hrbolky (za které 
se drží). Hol. Met. II. 376. 

Držeti se Čeho jak. Mohol sa držaf, 
ako vod (vei) kožucha. Sbor. slov. VII. 130. 
Drží sa ho to, ako starej baby kafiel. Us. 
Drži sa toho, jako záplata starých nohavic 
Rizn. 176. Drží se toho, jako vei vlasov. Ib. 

Drževo, a, n. = dřevo, Orava. Sb. si. 
1901. 180. 

Držice, e, f., vas. PreSp. 1233. (de mem- 
bris). 

Držimný = dnemn^. D. v příkladích. St. 

Drži voj, e, m., fieventóXefjLog^ Statný vftdce. 
Msn. II. 40., 101. 

Drživý, festhaltend. Gb. Slov. 

Držka, y, f. = itruika, pramenee, tena. 
Prešp. 320. Gb. Slov. 

Držma, y, f, sindila (de radicibus). Prešp. 
818. 

Držnosf, i, f. D. této umělecké produkce. 
Nár. list. 1903. č. 243. 13., 1904. 196. 13. 

Dsera = dcera. Milí. 117. 

Dsky. Sr. Jir. Prove 56. 

Ddčavý = ddtivj, Vz Gb. Slov. 

Ddče =: prúiice, cares (de arboribus). 
Prešp. 565. — Gb. Slov. 

DŠČice, deiiice, e, f., zdrob. deeka. Gb. 
Slov. 

D^čička, deSéička, y, f. = ptaei tabuUea. 
Gb. Slov. 

DSčka, y, f. = detka. Milí. 215. 

Ddenie, deienie = dechnuti, Hauch. Vz 
Gb. Slov. 

Dubéek = duheííek. 

Dubci, n. = dubina. Brt. P. n. 719. 

Dubek, bku, m. Dubkem mu vlasy stály. 
Msn. II. 448. — Kozí duhky = veliké záhyby 
v zadní části kazajky. Val. Čes. 1. XII. 818. 

Duben. Mokrý d. přislibiye dobrou skli- 
zeň. D. hojný vodou, říjen vínem. Mokrý 
d. a pak květen chladný, k sýpkám a k senu 
přístup žádný. Kvetou-li koncem dubna 
hojně stromy, bývá mnoho ovoce. Dobrý 
d., Spatný květen. Bouřky v dubnu zvě- 
stuji mokré léto. Sr. Ott. Kal. 1904. Duben, 
zajíc huben (hubený). Ces. 1. XIII. 307. Vz 
jiné pranostiky v Čes. 1. XIIÍ. 807. 



Dabenáč — Důmysl. 



61 



Dnbenái, e, m. = ovíSí koHeh, U Bzence. 
Čes. 1. Xni. 477. Sr. násl. 

Dubenný kožuch = s koži na žluto 
vydělanou. Val. Čes. 1. XIII 372. 

Dubik, n, m., zdrobn. dub. Gb. Slov. 
^ Dubniéek, čka, m., pták. PoČ. XVIII. stol. 
Čes. 1. XI. 4G1. 

Dubnový. Snih dubnový jako mrva po- 
hnojf. D. krása nejistotná (počasi bývá pro 
méniivé). Slad. Šl. 22. 

Dubovec, Tce, m. = duhový kyj. Světz. 
1888. Sr. Březovec. 

Dubovnik, u, m., houba» polyporusfron- 
dosus. Ott. XX. 190. 

Důé = deulach} Prešp. 855. Sr. Gb. Slov. 

DůČastek, stku, m. = podill Zpravuje 
mne, kterak už nějaký d. po ženě své měl. 
1625. Arch. XXI. 469. 

Důéej, e, m. Hnisavý d. ranný. Hol. Met 
II. 651. 

Ďučka, y, f. = divka. Ve dkole seděla 
ď. vedle ďučky. AI. Mršt. Sr. Ďuka. 

Duda Lad. Vz Alm. VI. 95. nn. 

Dudavý. D. pisefi. Nár. list. 1886. 28./7. 
^ Dudácká, tanec, vz Brt. P. n. 833., písně. 
Čes. 1. XI. 282. 

Dudař, e, m. = dudák, Čes. 1. XII. 18. 

Dudek zpívá: Dn, du, du, nechoď le- 
nivý k obědu. 1578. Čes. 1. XI 191. Cf 
Dud. Popěvky o dudkovi. Vz Vyhl. II. 266. 

Dudik Běda. Vz Lit. I. 44. 

Dudkova, hora v Gemerskn na Slov. 
Sbor. slov. 1900. 152. 

Dudy zvučely, jako když nebe rachot! 
(silně). Tbz. V. 6. 200. — D., tanec v Té- 
šinsku. Vz Brt. P. n. 985. 

Duh. To jim nebylo v duh = vhod. Val. 
Čes. 1. XI. 275. 

Duhelt, u, m. = ungelt. Mš. Slov. 

Duhovka. Vrstva cévnatková d-ky, pars 
uvealis iridis, vrstva sítnicová d-ky, pars 
retinalis iridis, natržoDÍ (rozštěp) d-ky, irid- 
encieisis, odtrhnutí d-ky od svazu hřebin- 
kovitého, irídodial^sis, podtrhnutí, odchlí- 
pení okraje d-ky, iridectopia partíalis, pře- 
místění, vymknutí d-ky, iridectopia, trhliny 
d-ky na okraji zornicovém, iridoschism^ 
tranmaticnm, vhojení d-ky do Šikmé rány a 
tím utvoření štěrbinovité zornice, iriden- 
cleisis, výhřez d-ky, iridoptosis, zánět d-ky 
hlenotoký, iritís blenorrhagíca .Ktt. 

DuhovkoeévnatkoTý zánět hlívatý, íri- 
dochorioiditis gummosa. Ett. 

DuhovkoTý. D. pupence, papulae iridis. 
Ktt. 

Duch. Nesmi to byť ani za zly duch = 
= za nevím co; Povědal mu enem tichým 
duchem = Septem. Hauer 10. Zvyky atd. 
tábnoucí se k sv. Duchu. Vz Vyhl. II. 50. — 
D. m alchimUtirJcj praeparat. 1585. UČ. spol. 
1902. 29. a j., Zach. Test. 144. 

Duehamorný chybně, neboť morný ne- 
spojuje se ani s gt. ani s akkus. Mš. D. 
koncert, Zr. Čer. 172., čety. Kká. Sión I. 
140. 

Duehaptítomné, duehapřitomný, obé 
nelze správně říci, neboť přítomný nepojí 
se ani s gt. ani s akkus. Mš. 



Duchař, e, m. -= pHwienee tpiritiimu, Vz 
násl. 

Duchařeni, duckařštvi, n., spiritismus. 
Nár. list. 1902. ě. 90, 2. 

Duehaslabosť, i, f. = 9laho$f ducha. 

Duchaslabý nelze správně říci, poněvadž 
se slabý nepojí ani s ^. ani s akkus. MŠ. 
D. vůdce. Pokr. 1885. é. 313. 

Dúchati, duchnouH. — kam. Duchl naň. 
NB. 6. 72. (Má.). 

Duehelt, u, m, = ungelt. Mš. Sr. Duhelt. 

Duchny = dýchací. Vz Gb. Slov. 

Duchoéin, u, m, actus. Vz Gb. Slov. 

Důchodnice, e, f. = dúchodňová. Paní d. 
Pal. Záp. II. 40. 

Ducholovenstvi, n. = nepravoit^ Unrecht. 
Vz Gb. Slov. 

Dnchomorna, y, f. Hlk. x. 314. 

Duchopravna, y, f., ecdesiastica. Vz Gb. 
Slov. 

Duchaprázdno§ť, i, f. Pal. Záp. II. 164. 

Duchoprodavnik, a, m = duehoprodavee^ 
symouiacus. Rozk. P. 1078. 

Duehoprodnik, a, m. V VII. 1239. sy- 
mouiamus oprav v: symoniacus, s^monianus. 
Má býti asi: duchoprodavnik. 

Duchosvama, y, f., psychomachia. Vz 
Gb. Slov. 

Duchovědecký foliant sepsati o něčem. 
Cch. Kv. 9. 

Duchověrec, rce, m. =: vřřťcí v duchy ^ 
straěidla. Cch. Kv. 9. 

Duchovni dědiny, plat, práva. Vz Arch. 
XIX. 500. 

Duchovný, v z Duchovní. 

Duka, y, r. = děva. V Krkonš. Fr. Ne- 
čásek. 

Dukát. Byl na řeě skoupý, jakoby každé 
slovo bylo -za d. Jrsk. XII. 242. 

Dukátec, tce, m. = dukát. Tbz. III. 1. 48. 

Dtikazni. D. řízení soudní. Ott. Říz. III. 
259. Sr. Důkazný. 

Důkiadnický. D. časopis. Pokr. 1885. 
Č. 80. Žertovně ze slova též žertovného: 
I dAkladnik. Mš. 
! Dukladnosložitý. D. dvéře. Msn. Od. 

! Duklice, e, f., les u Přibyslavic. Čas. mor. 
I mus. III. 131. 

I Důlky, pole u Mikulovic. Oas. mor. mus. 
m. 131. 

Důlou se hnáti z= dof&. V Krkonš. Fr. Ne- 
' ěásek. 

I Dům. Na mor. Valašsku zakládají-li dům, 
dávají pod základní kámen desetník nebo 
aspoň Čtyrák, aby se peníze držely při domě. 
Mtc. 1. 1897. 69. 

Dumavec, vce, m. = k dumáni náchylný. 
Nár. list. H0./5. 1889. 

Dumavý. D. píseň. Nár. list. 1903. 347. 
17. 

Dumek Jos., spis. f 14./12. 1903. maje 
59 let. Vz Nár. list. 1903. č. 342. odp. a 
jiné listy z též doby. 
I Důměnlivosť, i, f. Zvon. III. 433. 

Dumlik, u, m. = tuřin. Holka jako d. 
I (tlustá) Us. 

I Důmysl. D-slem svede se více neŽ silon 
j Msn. II. 421. Z d-slu nřco předpovídati. Us 



62 



Don — Dažninoyý. 



Dun = dovnitř. Něoh sa pá2i duo. SIot. 
Nár. list. 1901. č. 809. 2. 

Dunsčka, y, f. =, dýmka. V slodéj. mluvě. 
Sr. Cndaéka, Čudka. 

Dunaj skooderský průplav. Nár. list. 
1904. 41. 2. 

Bunděla, y, f. Vz Džindžala. Hauer 10. 

Ďongnúť = ? Slov. Czam. Slov. 128. 

Dunovietr, n, m. = dunaud v(tr, vánek, 
Vz Gb. Slov. 

Dúpeč, é, f. = doupě; myěf dira. Ezop. 
Baw. 696. 

Dnpiyka, y, f. = mali daupS. Baw. £. v. 
1764 

Dupity. Déif dělá kolem chalupy cupity 
d. Brt. Čít. 82. 

Dnplák, u, m. = dva hektolUryf Nár. list. 
1885. é. 107. 

Daplpsiee, e, f., nadávka. Wtr. Str. 67. 

Dnpltykvlá. Arch. XX. 127. 

Duplzráaee, e, m. Ten areilotr, d. Zvou 
IIJ. 249. 

Dúpnatý = doupnatj. 

Dúpnifteky éka, m. = doupniísk. Vz Donp- 
ňák, Gb. Slov. 

Bapotavě. Kfln d. po pláni běží. Msn. 
II. 114., 271. 

Dora, y, m. = Jiří. Kál. Slov. 87. 

Durdik Jow/, t 80. /6. 1902. Vz Nár. list. 

1902. č. 179, Alm. XIII. 142.-161. — D. 
Pavel 28. /6. 1848.— 17. '8. 1903. Vz Nár. list. 

1903. č. 2.>4. 3. 

Durchznk, u, m., z něm. Dnrchzng. Vo- 
jenský d. Světz. 1887. 811. 

Dnrych J. Václ. Fort. Sr. Lit. I. 106., 
Mtc. 1908. 167., Mna. 1908. 174. (od dra 
J. Simáka). 

Dusati kam: ke kroužku (hra). Wtr. 
Str. 40. 

Dusičnan, u, m. D. ammonatý. Výroba 
a upotřebeni ho vz v KP. X. 82. 

Dusík. Slovo to znal již Klicpera r. 1813. 
(ve Blaníku). Vz Vstn. XI. 684., XII. 484. 

DusikoTodikový. D. kyseliua. Vot. 86., 
Vstnk. XII. 486. 

Dusivě páchnouti. KP. X. 117. 

Dusivý kaSel, tussis convulsiva, Stick- 
husten. Ett 

Dusnice, e, f. Dal jest Dolas zemu bogu 
i svitému Scepanu se dvěma d-coma. Friedr. 
19», 20*. 

Dusno, a, n. Zastírajíce se dusnem blíz- 
kých katastrof. Lit. II. 860. 

Dusnota, y, f. i= duHošt^ dyckavienott, ne- 
snadné oddychováni. Grm. V. 

Dustamynt, u, m. = testamenL Tyo (ten) 
má to jisté jako d. na pergamene. Slez. 
Vyhl. II. 66. 

Důstojnikovati = býti důstojníkem. Jrsk. 
XIII. 3. 23. 

DůstoJniYOsf, i, f. Hyna. Vz Cad. 116. 

Důstojnivý. D. gflenosť, melancholia 
dignitatis. Hyna. Vz Čad. 116. 

Dušák, u, m. = poklopený hrnec, v němž 
se dusí brambory. Neveklov. Kub. List. fíl. 
1902. 248. 

Duše. Však mám duši v prsech (svědomí). 
1612. To beru k své víře a k své duši, že 
Uk jest (svědectví). 1612. Arch. XIX. 90., 



106. Bere na duii, jako jiný na trakař 
(o tom, kdo se mnoho dušuje). ElSt Lid 9. 
To je duše (čtverák) 1 Ib. 

Dušebolný. D zpráva. Škd. Od. 119. 

Dudehlodný. D. slabost. Skd. Od. 169., 
Msn. II. 299., Od. 163. 

Duíeliřejka, y, f. Vlněná d., Seelen- 
w&rmer. Zr. Nov.* 367. 

Duiel. Naplnijei všeliký d. požehnání. 
Ž. kap. 144 16. (Č. v Dodat.). MS. mysli, 
že jest to omyl m. dušek. V 6b. Slov. 
duše I = živočich. 

Dušeni, n. D. vnitřní, straogulatio inte- 
rior, d. noční, incnbus, asthma noctnmum. 
Ktt. 

Dufienosf, i, f. Sfaera d-sti a stanli- 
vosti živlu. Zach. Test. 26. Živelní d. Ib. 67. 

Dudesloveey e, m.^zpfycholog. Čad. 37. 

Dttdeti = ďulooaít ta. že jsem vyroval, 
dušel a přisahal. Adm. conf. 134*. (MŠ.) 

DuSevládný. D. Troje. Mark. 

DuŠevni práce jest namáhavá, těžká, pro- 
tože požaduje všech duševních sil. Hlk. VL 
211. 

DuSiékový oblak (pochmurný). Tbz. V. 
4. 71. 

Duftičky. Prší-li na den Dušiček, říká se, 
že duše zemřelých oplakávají své hříchy. 

Dušně, ě, f., angela. Veleš. Vz Gb. Slov. 

Dusno. At kašle, komu je d. ! Jrsk. VI. 
80. 

Dušnosft i, f. Záchvaty d-sti, aathma- 
tische Anfíille; d. noční, vz předcház. Du- 
šení; d. hrtanová, asthma laryngeum. Ktt. 

Dudný. Jsi něco dušného hlasu pro Časté 
a dušné trunky. Uč. spol. 1903. II. 20. 

Dušovalka, y, f., hra v kaménky. Vz 
Ces. 1. XIII. 69. 

Dudueei e, f, = ďt<l»ce. Um. rajh. 122. 
(Mš.) 

Dutilka, y, f., pemphigus, mliee. Vz Ott. 
XIX. 440. 

Dutinkový. Zánět dužniny d-vé (komo- 
rové), EntzUnduDg des Ventríkelparenchyms. 
Ktt. 

Dutinový. D. dýchání, amphorisches 
Athmen. Ktt. 

Dfttldivojemný. Msn. Od. 266. 

Důtklivý. O d-yých slovech v starší době. 
Vz Arch. XIX. 606. 

Důtky = groSe. Spišsky. Sbor. slov. 1901. 
82. 

Dutnatý = dufý. D. dub. Sbor. slov. VII. 
99. 

Dutnina, y, f. = dutina. Msn. Od. 86. 

Dutohlávka, y, m. = ilovék duti, prázdni 
hlavy. Nár. list. 1886. č. 161. 

Dutopčvec, vce, m. = kanár vydávající 
zvláštní duté tony. Nár. list 28,/ll. 1897. 

Důvoditi. Na nás všecky vaše nepra- 
vosti se důvodí. Arch. XX. 666. 

Důznam, u, m, = důkaz. To jed., že . . . 
Vin. I. 219. 

Dužnina, y, f. Zánět d-ny plícní, pnen- 
monia parenctiymatosa. Ktt. 

Dužninový výlev, parenchymatiscber 
Erguss ; d. zánět jater, hepatitis parenchyma- 
tosa, d. zánět, inflammatio parenchymatosa, 



DnžninoTý -- Dvojnást 



68 



zioět Jacyka d-^, glossitís profanda, zinět 
svalu d-^, myo8Ítí8 parenohymatoBa. Ett. 

Dužo = mnoho. Hodňe d. za ňeho (mlýn) 
pitala (žádala). Spiisky. Sbor. bIov. 1901. 87. 

Dvaeák, u, m. = dvacetihaléff Dik. Em 
28. 

Dyacetikonuia, J, f. = bankovka a mince 
zUUd ceny 20 korun. Ub. 

Dyaeetikrál, e, m. Živ. Job. (Mns. 1862. 
218.). 

Dvaeetileti, n. Tbz. III. 2. 840. 

DvadcětýzzáiHirďý. D. deD. Pat. Jer. 98. 

Dyadsaty = dvacátý, RoBtl. 9. 40*. 

Dvadseti = dvacet. Vz Gb. Slov. 

Dvadsetiveslý. D. loď. Skd. Od. 140. 

Dvakrát. Odnesou to na d. Ces. 1. XIIÍ. 
177. 

DTakrátpéchaný chléb. Msn Hym. 86. 

Dyanáeterf. D-ro předmésti. Mlll. 58a. 

DYanástnik, a, m., senátor. Rozk. P. 
2109. 

Dyanástý = dvanáctý. Milí. 8»., lO^. 

DTédaehý, zweifacb. Vz Gb. Slov. 

DTélibmik, n, m. = dvotilibemik, Gb. 
Slov. 

Dyénásob, zwei£Acb, doppelt. Zrcadlo d. 
mědi okované. Ote. (Mi.). On přebral d. 
(dvakrát tolik). Pflh. ol. III. 488. (1487.). 

Dvénáaobně. XV. stol. Ud. Bpol. 1908. 
III. 81. 

Dvérce z: dvéře. Baw. Ar. v. 2816. 

Dvéře. Říkávaji: Za kterou divkou d. 
boucbaji a zapadají, že se brzy vdá; za- 
padnout za ní dvéře nadobro, až se postě- 
hoje z domu. Mtc. 1. 1897. 64. — Sr. Mš. 
Slov. 

Dverl^ pl., n. D. kalhot = poklopec. 
Lašsky. Ces. I. XI. 115. 

Dvihatý. D. páka (zdvíhající). Msn. Od. 
81. 

Dvin, u, m.:=z sláma, V zloděj, mlnvě. 
Sr. Drcbana. 

Dvířka. Za mnou se už d. zavřela (už 
je viemu konec, už nic nezměním). Hlk. 
VI. 195. 

Dvoj áčka, y, f., ruellia, rostl. Vz Ott. 
XXír.. 81. 

Dvoják, u, m. z= dvojka^ dtouhlavhová 
ruínice. Ott. XX. 1016. — D. = žebřík 
s nožko (s podporou, na Česání ovoce 
8 nizkých stromu). Vz Vostrývka. Mtc. 
1902. 7. 

Dvojan, a, m. = dvojic. Zvon II. 394. 
(Jrsk.). 

Dvojatoaty i, f. = ttrannickošt Učinili 
jsme to pro jeho d. (že se držel obou stran). 
Tbz. XVI. 383. 

DvoJbHtý, vz Dvojbřitký. 

Dvojcena, y, f, = dvcjnd»obná cena. Čes. 1. 
XllI. 190. 

Dvojceatný, Zweiweg-. Jind. I. 52. 

Dvojéišný. D. pohár. Msn. II. 106. 

Dvojdétný. D. manželství, Zweikinder- 
system. Nár. list. 1884. ě. 348. 

Dvojdachoéišný pohár (dvojitý). Msn. 
Od. 224. Sr. Dvoj vrstvy, Dvojčífiný. 

Dvojduše, e, f. DSk. Em. 51. 

Dvojeletý = dvotdeti. Zbil dítky d-té 
XV. stol. Mí. 



Dvojeliatee, stce, m. s dvéli$tee. Vz Gb. 
Slov. 

Dvojemile v VII. 1241. oprav v: dvoje- 
míle = dvě míle (cesty). Vz Gb. Slov. 

Dvojemluvný zr dvojtmyilní. Vz Gb. 
Slov. 

Dvojen, jna, jno. Vz Dvojný. 
Dvojenáaobni (-ý), vz Dvojnásobný, Gb. 
Slov. 

Dvojeřeénik, a, m., zweiziingigerMensch. 
Gb. Slov. 

Dvojeřeéný == dvojtmylni. Gb. Slov. 

Dvojezna, y, f., bigamia. Vz Gb. Slov. 

Dvojfasový. D. sousUva. Vot. 262. 

Dvoj hákový. D. kleště, Doppelhaken- 
zange. Ktt. 

Dvojhlasnik, a, m. = kdo má pH volbách 
dva hlaiy (ku př. v Belgii). Nár. list. 1902. 
č. 101. 1. 

Dvojhlavňový. D. brokovnice (dvojka). 
Ott. XXn. 54. 

Dvojhlavý. D. orlice (znak). Čes. 1. Xn. 
177. 

Dvojholbový čbánek. Sbor. slov. 1900. 
119. 

Dvojhrbi, n. Kapitolinské d. (dvojí pa- 
hrbek). Nár. list. 1904. 23. 1. 

Dvojhrotný. D. kopí. Msn. II. 229. Vz 
Dvoj hroty. 

Dvojehodý, zweigfingíg. D. šroub. Jind. 
I. 52. 

Dvojchvoatý lev. Sbor. slov. 1900. 117., 
Tbz. V. 4. 159. 

Dvojiéky, pl., f. Na pole nosí gazdiná 
pracujicim oběd vo d-kách (dvojitých hrncích). 
Sbor. slov. VII. 113. 

Dvojimile, e, f., vz Dvojemile, Gb. Slov. 

Dvojimo. Dvojimo chytilo se jednera, 
jednero babky atd. Brt. Cit. 34. 

Dvojiti 86 v éem : u víře. Rokyc. Post 

DvoJJazyéi, n., dvojjatykoet^ i, f., digloBflia. 
Ktt. 

Dvojka, y, f., vz Bečka. 

Dvojkolejový most. Nár. list. 1901. č. 269. 

Dvojkolenik, u, m. = závorka v písmě, 
v tisku. Rais. Zap. vlast. 141. 

Dvojkolka, y, f. Motorová d. Nár. list. 
1904. 17. 13. 

Dvojkřídlový. D. dvéře, FlUgelthttr. Sr. 
Dvojkřídlý. 

Dvojkužel s přeslenem (vřeteno ruční). 
Ott. XX. 596. 

Dvojkuželový. D. fréza. Jind. I. 64. 

Dvojliei, n., diprosopia. D. čtyřoké, dipro- 
sopus tetrophthalmus, čtyřuché, d. tetrotus, 
d. tříoké, d. triophthalmusi tříucbý, d. triotus. 
Ktt. 

Dvojlicný. D. milostnosf. Jeř. Rom. básn. 
15. D. papir. Ott. XVIII. 184. 

Dvojliký, zweifelhaft, zwitterartig. D. 
postavení Ruska. Nár. list. 1885. č. 298. 

Dvojlistí, n. (knihy). Vstnk. XI. 598. 

Dvojmoveselný. Ď. loď. Škd. Od. 132. 

Dvojnásoba, y, f., diplois. Vz Gb., Slov. 
Af 86 přikryji jako d-bu hanbu svú. Ž. pod. 
118. 29. 

Dvojnást - dvojnadset. Súdíce d. národ 
židovský. Ev. vid. 83. Mat. 19. 28. (Jir.). 



64 



Dvojně — Dvoustranný. 



Dvojně se ženiti (bráti si dvě ženj). Kká. 
Sien II. 168. 

Dvojník, a, m. = ílověk ve dvou o§obdck. 
Nár. list 1903. č. 119. 

Dvojnokališný pohár. Msn. II. 418. 

Dvojnormálni. D. kyselina. Vot. 350. 

Dvojnosák, n, m. = dvoják, do^jipiéák, 
die Doppelkeilbaue, Zweispitze. Hnd. I. 53. 

Dvojnožec, žce, m., ein ZweifQssig^er. Vz 
Gb. Slov. 

Dvojobonný lev. Tbz. V. 4. 191. Jinde 
dvonocasý chvost. 

Dvojostrý meč. Tbz. V. 5. C2. 

Dvojosý, zweiachsig. Jind. I. 53. 

Dvoj panství, n Př. str. VIL 66. 

Dvojramenáé, e, m., nádoba na víno. 
Msn. Od. 32. 

Dvojřeéna, y, f. = dvojiminvna Vz Gb. 
Slov. 

Dvojřeéovltost, i, f. Czam. Slov. 201. 

Dvojret, n, m., Doppellippe, labinm du- 
plex. Ktt. 

Dvojrozpénací luk (nazpětohebký, naliv- 
tovog). Msn. Od. 313. 

Dvojrodý. D. jména = dvojího rodu: 
bžnnda m. a f. DSk. Em. 22. Sr. Dvourodý. 

DvojruČní, zweibandig. Jind. I. 53. 

Dvojslídný. D. rula. Ott. XXII. 95. 

Dvojsmrtný == dvakrát cestu do podiviti 
konajiei, gkd. Od. 189. 

Dvojspánek, nku, m. D. magnetický. 
Hyna. Vz Čad. 116. 

Dvojspřež, e, f. Tbz. V. 9. 234. 

Dvojspřeží, n. =: dvojtp^e^. — D,, adj. 
D. vftz (pro dva koné). 

Dvojspřežka, y, f. D. konikft. Msn. II. 
181. 

Dvojsřek, u, m., dissyliabum. Vz Gb 
Slov. 

Dvojstéžník, n, m., der Z wei master. Jind. 
I. 53. 

Dvojstěžftový, zweimastig. Jind. I. 53. 

Dvojšelest, u, m., Doppelgeráuscb. Ktt. 

Dvojtlukot, u, ra. D. pěnkavy. Zvon III. 
572. 

Dvojuchý. D. nádoba. Msn. Od. 195. 

Dvojumrlý = dvakrát zemřeli' . Msn. Od. 
179. 

DvojnSatý. D. čiSe, mit zwei Henkeln, 
oiii(pwxo<?. Msn. Od. 325. 

Dvojníka, y, f. = dvojuchý džbán na vino. 
Msn. Od. 30. 

Dvojváleový stroj. Ott. XIX. 255. 

Dvojveslíee, e, f. (loď). Kubl. 40. 

Dvojvřetenný, dvoj vřetenový, zweispin- 
deíig. D. vrtačka. Jind. I. 53. 

Dvojvrství, n. Msn. II. 14. 

Dvoj vrstvy. D. číše. Msn. Od. 37., 48., 
193. Sr. DvoHuchočiSný. 

Dvojvýstřel, u, m., Doppelschuss. Nár. list. 
1885. č. 41. 

Dvoj zvuk, u, m. Vz Strh. Akust. 142. 

Dvoj ženatý, bigamns. Mam. 7. 86^. 2. 
(MS ). 

Dvojživotý. Zeus žabám dařil d. i\d(M 
(žiji ve vodě a na suchu, amphibium). Msn. 
Hym. 86. 

Dvolovznčt, u, m., ditonus (v hudbě). Vz 
Gb. Slov. a sr. Polovznět. 



Dvór, vz Dvůr. Dvoř v VI. 191*. oprav 
v: dvór. 

Dvoř, i, f. = dvořani (koUektivum). Šach 
47., Prk. Krok 1887. 28. (Mě.). 

Dvořáková-Mráčková Alb. Vz Fis. Pisn? 
710. 

Dvoreček, čku, m. = kruh koUm prtni 
bradavičky birvy temnějSi. Ott. XX. 823b 

Dvořen, rna, rno, vz Dvorný. To se mi 
d. zdá. Krum. 463^. 

Dvořit si nad éim = nakládati 9i na nf- 

íem, býti naě pyfiným. Val. Ces. 1. XI. 44 

DvomOSté, pl., I. = dvornoitif podivnorti 

D. zamýšleti. Št. Ué. 94». (Pel. IV.) 
D vorové, n. D. má mu jiti od dobytčete 

po čtyřech haléřích. D vorové a censai 

vacoarum jedno jest. 1480. Vstnk. X. 557 
Dvorský. LAny rolí dvorských. Arch. XX. 

460. Jinde: dvorský. 
Dvonaktovka, y, f. =: dvouaktová hra 

Vest. X. 284. 

DvongroSový. D. krajky. Vz Krajka. 

Dvouhlavec, vce, m. D. třínohý, dice- 
phalus tri pus. ktt. 

Dvouhlavňový. D. zbraii. Ott. XX. 1016. 

Dvonhodinný. D. dálka. Nár. list. 1903 
č. 17ft. 13. 

Dvouhvězdový. D. krajky. Vz Krajks. 

Dvoubýždi, n. D. dvou- a Čtyřmké, di- 
pygUB d*-, tetrabrachias. Ktt. 

Dvoucharakteristický = dvě Mtran^ chfi- 
rakterišujii. D. případ. Nár. list 18./2. 1898 

Dvouchodový. D. klepadlo. Čes. 1. XI. 47. 

Dvoi^azyčnosť, i, f. = uziváni dvou ja- 
zykň v úřa'iech a íkolách. 

Dvoujehlový stávek. Vz Ott. XIX. 905 
Dvoukolesý vAz Msn. Od. 133. Sr. Dvou 

kolesny (VI. 194.). 

Dvoukolový. D. krajky. Vz Krajka. 

Dvoukružnik, n, m. = druh mlýnského 
kola vodního. Táb. Ces, I. XI. 60. 

Dvonličnosť, i, f. Nebezpečná d. KOrbrova. 
Nár. Ii8f. 1903. č. 185. 1. 

Dvoulnnni droby. Škd. F. 170. 

Dvouměrný. D. třínožka. Msn. 11. 419. 

Dvounožec, žce, m. = ávounohý človék 
Stan. I. 247. 

Dvouočka, v z Krajka. 

Dvoupalcový, zweizOllig. Jind. I. 53. 

Dvoupárový. D. krajky. Vz Krajka. 

Dvoupečetni. D-ho sukna bronmovskébu 
byl postav po čtyřech kopách. Světz. 1886 
406. 

Dvoupouzdrý. D. semeno. Ott. XIX. 934 

Dvouprúplavový systém. Nár. list. 1903. 
č. 159. 6. 

Dvouradliéný pluh. Nár. liat, 1903 
č. 136. 9. 

Dvourenčik, u, m. == dvouúatnik. Jrsk. 
Vz DvourenŠřák. 

Dvourodý. D. slova, ku př. Olomouc m 
a f., Trebí?, m. a f. Vz Dvojrodý. 

Dvouskladný. D. osnova. Msn. II. 47. 

Dvoustéžfták, u, m. := dvoustěžňová lod. 
Tbz. XIII. 404. 

Dvoustřžnový. D. loď. Tbz. XIIÍ. 403. 
Vz předcház. 

Dvoustranný koflík. Msn. U. 419. 



DvouBtnpňOTitý — Džver. 



65 



BTOUstupňoTitý. D. střecha. Vek. Vset. 
168. 

DvonstupňoTý. Ott XES:. 992. 

DYondestník, u, m. =: dvoóůínik. Dik. 
Km. 51. 

DTOnúdnik, a, m. = CenUmr. Mark. 

Dyonušatý džbán. Skd. Od. 135. 

DvouTerd, e, m. = diuichon. Skd. F. 43. 

Dvouresloyka, y, f., zweiraderígesSehiflT. 
Jind I. 53. 

DyouTeslový. D. loď = dyanveslovka. 
Jind. I. 53. 

Dyouzabee, bce, m. Z d-bců skoyiiiy 
přilby. Skd. F. 36. 

DyiUistee, stce, m. = c^ulišUe, Zwei- 
blatt Vz Gb. Sloy. 

Dyúraásiiik, u, m. Val. Če9. 1. XII. 420 

Dyúnádečt = dvanáct. Pat. Jet, 125. 
26. 

Dyúřečie, n., dvauS^e^, Vz Gb. Sloy. 

Dyústý = dvotutj. MIH. 

IKúženatee, tce, xn. = i>o druhé ienati. 
Gb. Slov. 

Dyý = dvi. Dvý a dvý = v páni, po 
páru. Gnn. V. 

Dýc = t&dyt, Opav. Ostrav. Sb. D. 69. 

Dýha, y, f. Vratké dýhy lodní. Slad. 
Rich. 15. 

Dyhoyaci, Tamier-. Jind. I. 53. 

Dyehadlo, a, n. Sliznice d-del, Respira- 
tionsschlehnhaiit. Ktt. 

Dychánek, nkn, m. ^ hrá£ka^ heaeda (při- 
jíti bez práce, jen si tak posedět a povídat). 
Džl. Ges. 1. XÚ. 383. 

Dýcháni, n. Zrychlené d., Respirations- 
beschleanigung ; d. hmdní, prsní, Brnst- 
atbmen, Ktt., břiSní. 

Dychavice v plících, Luftwege, lépe: 
plícní sklípky, Lnngenbláschen. Cad. 15. 

Dýchayý "=. kamna, V zloděj, mluvě. 

Dyk Václ., spis. Sr. Zvon lU. 278. 

Dykny = vlněný ženský oblek, sukně. 
Litomyšl. Ůes. 1. XIII. 3. 

Dyksa "=. éást vysoké peci nad jejím 
jádrem. Vz Jádro, KP. X. 145. 

Dýlejc = déU. Us. DSk. Km. 48. 

Dým, a, m. Není dýmu, aby nebylo též 
ohně. Valí se odtud dým jako od pekaře. 
Us. Všecko šlo u nich hoře dýmem (v niveě). 
Čes. I. XIII. 75. — D., obyč. pl. dýmy a 
také djmi^ ene, n. = dýmij, Leistenbeule. 
Gb. Slov. Vz. Dýmy. 

Dymač, e, m., ventilabrum. Ev. olom. 
141. 3. 

Dymák, n, m.; tanec. Vz Brt. P. n. 989. 

Dýmáni, n. = vzdycháni, Ghč. S. II. 
14 1 a. 

Dýmaný, jméno rybníka v Duhovci. 1591. 
Vstnk. X. 659. 

Dýmčiéka, y, t, zdrobn. dýmka, Us. 

Dýmě, ene, n., vz Dým. 

Dýmistý^ dampfend. D. parom. Msn. Od. 
349. 

Dýmka, y, f. = hvhiéka, V zloděj, mluvě. 
Čea. 1. XI. 140. — D. Galtova ku zkou- 
šeni Bluchn, Galtopfeife znr HOrprUfung. 
Ktt. 

Dýmkářský. D. hlína. KP. IX. 7^. 

Kott: Dodatky k česko^oěm. slovnikn III. 



Dýmnitý, rauchig. Vz Gb. Slov. 

Dymno = mlhavo. Na horách je d. U Nov. 
Hrádku. Sb. D. 29. 

Dymnosténný. D. síň. Msn. 11. 31. 

Dýmný. D. vůně litby. Msn. II. 59. 

Bymočadný peroun. Msn. Od. 366. 

Dymndniee, e, f. nadávka. Jrsk. XXV« 
184. 

Dýmy, pl., f. = djmij, ingmnaria. Btioh 
na ně přepustil hlízy a vředy, ježto dýmy 
slovu. Pass. 251. 2. (Mš.). Vz Dým. 

Dyna. Jednotku síly vyjádřiti v dyaá^di. 
Strh. Dyn. 136. 

Dynamika, y, f. Chemická d. Vz Vot 
232. nn. 

Dynamista, y, tn. Krec. 12. 

Dynamometr, n, m. D. na přízi (i s obra- 
zem). Vz Ott. XX. 723b. 

Dynamometricky, dynamometrisch. Jind. 
I. 56. 

Dynař, e, m. := obchodník s dýněmi, Tk. 
M. r. 183. 

Dyne, ě, f. Bhm. hex. 298. (MS.). 

Dynchéř, e, m. =z kdo dynchuje, Vz Gb. 
Slov., Tk. M. r. 183. 

Dýnice, e, f., vz Dějnice. 

Dýnkový, vz Dénkový. 

Dynoyitý, nadávka, snad z= nestydatý 
(hl. o ženské). XVI. stol. Zvon II. 623. 
(Wtr.). 

Dysi = kdyň, Val. Češ. 1. XII. 44. 

Dystillator chemický (destillator). Zvon 
IV. 103. 

DyŠkereei, f. DŠk. Km. 7. DiSkerece. Us. 

Dyž ja pojedn, tanec. Vz Brt. P. n. 
938. 

Dyž mně dáS perečko, tanec. Vz Brt. 
P. n. 909. 

dz. Starobylého dz na slov. Skalicku není : 
cuzí. Vz Sbor. čes. 84. 

Džeéa = ditě, Ostrav. Šb. D. 

Dzedzinský. D. škola = v^nická. Slov. 
čes. 1. Xn. 474. 

Dziéča = diU, Slov Ces. 1. XII. 414. 
Sr. Dzíča. 

Dzihák, n, m. = kovový knoflík. Lišen. 
Mtc. 1892. 105. 

Dzivý = divlj. Slov. Šb. D. 78. 

Džouša =: divče. Slov. Mš. 

Džad, a, m. = žebrák f Rechtor biva sice 
na roki bohatl, ale na důtky (groše) oprav- 
dzive džad. Spišsky. Sbor slov. 1901. 82. 

Džbán. Hra na zlatý d. Slez. Vz Vyhl. II. 
246. 

Džhánečkoyý, ampullSr. Ktt. 

Džberniček, čku, m. D. piva. 1551. Uč. 
spol. 1903. XIU. 6. 

Džheroyý bagger. Jind. 5. 

Džindžala, dzundhda^ dunděloy y, m. zz. 
člověk neohrcUnj^ ktšrý ň neví rady, Haner 10. 

Džiuro, a, m. = Jiří. Šb. D. 77. 

Džumka, y, f. = dumka, Ukrajinsk á d. 
Východočes. Hlasy 19./4. 1902. (Dhnl.). 

Džuta, y, f. = Idika předená, Vz Ott. XX. 
597., 606. 

Džutoyý. D. příze. Ott. XX. 722b. 

Džver, a, m. = zvěr, zvíře, V Ungn na 
Slov. Sbor. slov. 1901. 75. 



66 



£ - Eliáfi. 



E. 



E, Yz 6b. Slov. — Střídnice za původni 
i na slov. Skalicku : je, 'e, *é, é, í. Vz Sbor. 
čes. 83. Střídnice za původci § na slov. 
Skalicku: je, 'e, e, 'é, j, ja, já, a, 'a, 'á, á. 
Vz Sbor. Čea. 81. nn. 

Eba = chléb (v dětoké řeči). Čes. 1. XI. 
318. 

Ebulloskopie, e, f. Vz Yot 266., Ebulo- 
skop v VI. 203. 

-ee, m. -ovie: Kohútec chlapec, kovářec 
pole, bednářec dívčka. Vz Ddk. Kom. 45. 
— -ec příp.: bezvědomec, nemotorec, ne- 
patrnec, nevSimavec, odpravenec, osamot- 
nělec, poŠkozenec, přemoženec, rozkvaienec, 
rozmazanec, rozznřenec, schovanec, ukrytec, 
uvězněnec, vychrtlec, zamračenec, zamy- 
Slenec, zapeklitec, zapsanec atd. Tbz. Eonc. 
ve spisech Husových, vz List. fíl. XXVI. 
252. 

Ecar, u, m., nějaká mince. Vz Gb. Slov. 

Eckersdorfský. E. řepa krmná. Us. 

EerassitoYý. E. střelba. Nár. list. 1904. 
52. 2. 

-eč konc. ve spisech Husových, vz List. 
fil. XXVI. 257. 

-eček konc. ve spisech Husových, vz List 
fil. XXVL 366. 

Eda = Edvard. Eda kobzoli něda. Slez. 
Vyhl. IL 255. 

Edisonofon, u, m. = mluvicí a kon- 
certující stroj Edisonův. 

-edliTý, konc. a její vznik. Vz List. fil. 
XXVIl. 231. 

-edlný, konc. a její vznik. Vz List. fil. 
XXVI. 468. 

Edoudek, Ška, m. = Eduard. Us. 

Eduš, e, m.. Eda. Eduš, kury neduS. Slez. 
Vyhl. II. 256. 

Egalisaéni = rovnaci. E. soustruh. Nár. 
list. 1903. 6. 134. 21.. KP. VU. 674. Sr. 
Vyrovnávací. 

Egzámo = eocameny zkouika. Na e. ně- 
koho vzíti. Val. Nár. sbor. VIIL 47. 

Echinopsin, u, m., v Iněbě. Vstnk. X. 
594. 

Echnáč, e, m., echinns, Seelgel. Vz Gb. 
Slov. 

Echo, a, n. = zpráva. Mám o tom echo. 
Zvon II. 49. 

ej za ou: hlejbka (hloubka). Šb. D. 25., 
Jir. 

ěj, iej, trojhláska. Vz Gb. Slov. 

Éjj Jako sú ty hory černé, tanec. Vz 
Brt. P. n. 910. 

-ejši přípona kom par., Jak se jí užívá 
v jihozáp. Cech. Vz Dšk. Rm. 46. nn. 

!l^, wolarze, wolarze, cošcie wolky paéli, 
tanec na TěSínsku. Vz Brt. P. n. 979. 

-ek, konc. ve spisech Husových, vz List. 
fil. XXVI. 366. 

Ekaalumini-um, a, n., v lučbě. Vz Vot. 
36. 

Ekahor, u, m., v lučbě. Vz Vot. 36. 

Ekasilici-um, a, n., v luěbě. Vz Vot. 36. 

Ekdonin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 
49. 



Ekert Fr., far. a spis., 1845.— 20./5. 1902. 
Vz Nár. list. 1902. č. 138. 4. 

Eklektický směr. Nár. list. 1903. 305. 17. 

Ekvimolekulárný. E. směs, kvantum. 
Vot 271., 82. 

Ekvivalent, n, m. E. v lučbě = množ- 
ství zásady n. kyseliny, jež nasytí n. na- 
hradí jednu grammolekulu. Vz Vot 2., 146. 

Ekzamit, u, m. = aktamit. Vz Gb. Slov. 

-el m. 1: pelný (plný). V Krkonoš. Šb. 
D. 30. 

Elaidový. E. kyselina. Vz Vot 91. 

Elegickoepičný, vz Epičný. 

Elektrárna, elektrische Centralstation. 
Jind. L 57. 

Elektrářský. E. společnost Nár. list 
1903. 347. 25. 

Elektrický. E. společnost, piano, ústřední 
stanice. Nár. list. 1903. č. 124. 5., č. 267. 
20. E. radiace, Vstnk. XIL 432.; šíření se 
vln elektrických podle drátů a kovovými 
trubicemi. 435. Reflexe, lom a absorpce 
e-kých vln. 435. Applikace e-ckých vln a 
některé jejich vlastnosti. 436. 

Elektřina. Sr. Vstnk. XII. 264., 282., 
376. (pokrok v el. za r. 1902). Vztahy mezi 
e-nou, magnetismem a světlem vz ib 440. 

Elektrisace, e, f. Vz Ott XIX. 721. 

ElektrisoTáni, n., das Elektrísieren. Us. 

Elektrisovaný, elektrisíert Us. 

Elektrisovati, elektrísieren. Us. 

Elektrodynamický, elektrodynamiscb. 
Jind. I. 57. 

Elektrogalvanický, elektrogalvanisch. 
Jind. I. 57. 

ElektrogalTanism-ui^, u, m., der Ele- 
ktrogalvanismus. Jind. 1. 57. 

Elektrochemie, e, f. Vz Vot 164. 

Elektrolysovatelný roztok. Vz Vot 174. 

Elektrolyticky rozpustiti kov. Vz Vot 
174., 344. 

Elektromagnetický. E. tbeorie světla. 
Vstnk. XII. 443. 

Elektronávodový přístroj, indukční, Id- 
duktioQsapparat. 

Elektroskopický účinek. Nár. list 1903. 
č. 154. 10. 

Elektrostatický zjev. Vot 165. 

Elektrotechnický. E. akciová společ- 
nost Nár. list 1903. č. 127. 5. 

Eiementárni těla = která chemie ne- 
dovede rozložiti ve složky jednodušší. Vot 1. 

Elementovati = říkati: element! Wtr. 
Str. 122. 

Elementský. E. Šelma (nadávka). XVI. 
stol. Zvon II. 621. 

Eiemka, y, f. E-ky, druh dobrých hro- 
zinek. 

Elevačni, Elevations-. Jind. I. 58. 

Elevator, u, m. Vodní elevator, ejektor 
= druh proudové pumpy. Ott XX. 989. 

Eliáš, e, m. Do Eliáše pod křovím schne, 
po Eliáši ani na křoví. Nár. list 1903. č. 
205. 4. Na sv. EliaSe dopoledne léto, od- 
poledne podzim. Ott Kal. 1904. 



Eligí-uB — Ether. 



67 



£ligi-ii§, a, m. Na sv. Eligia daleko ši- 
roko tuhá zima a ta má trvati po čtyři 
měsíce (Vj,). 

Elixír, z arab. al-ixir = léčivý prach =: 
síra s fermentem. Vz Zach. Test. 145. Eli- 
xírem kovy měniti ve zlato n. stříbro. Ib. 35. 

Eljenovati = volati eljen Nár. list. 1901. 
č. 306. 

Ellipsoid, n, m. E. centrální, setrvač- 
nosti. 8r. Strh. Mech. 374., 375. 

EUiptičnosť, die Ellípticitát. Jind. I. 59. 

-elny, lat. -alis, lépe: -a2n^: speeielný, 
lépe speciál ný. MS. 

Elongace, e, f, z lat E. lineami, úhlová. 
Sr. Strh. Mech. 397., 403. 

Elžbeta, y, f. — Alžběta. Ev. olom. VIII. 

Emailovaný plech. Kár. list. 1903. 298. 21. 

Emauský. E. pouf v Praze. Vz Vykl. 
Obrz. 165. 

EmiU 9Ly m. Emilu, máš kozy v obila. 
Slez. Vyhl. H. 255. 

Emisse, e, f. z lat. = vydání (v oběh). 
£. papírů. Us. 

Emissiii obchod. Emissions-. Nár. list. 

1903. č. 131. 9. E. potence, ústav, zisk. Ib. 

1904. 17. 13. 

Emler Jos. Vz Alm. X. 122.-132., Př. 
Star VI. 22. 

Emoéni. Co stkvělého a e-ho skytá svět 
Zvon III. 333. E. reflex. Ib. 510. 

Empirický. E. věda = která se čerpá 
ze zkndenosti. Krec. 4. 

Empirism-as, n, m., z řec. = zkuisnštví, 
vědecké přesvědčení, že jen zkušenosti lze 
doaíci jistoty. Krec. 11. 

Empirový. Rozkošný obrázek e-vý. Nár. 
list 1902. U kulatého, e-vého stolu . . . . 
Zvon III. 23. (Jrsk.). 

-én a 'jan, E slovanským kmenům -ěn 
a -íen. Vz. List fíl. 1902. 220. nn. (Zubatý). 

Enanthaiiy u, m., v lučbě. Vz Vot, 86. 

Enantiomorfism-us, u, m., v lučbě. Vz 
Vot. 78. 

Enantiomorfhi tetraěder. Vz Vot 78. 

Encian, u, m. = hořec (rostl). Vz Gb. 
Slov. 

Encystovati se = do cy»t se uzavírati. 
Slov. nauč. V. 827. 

Endosmosa, y, f. Sr. Strh. Mech. 648. 

Endothermieký plyn vzniká za utajo- 
vání tepla a při rozkladu toto teplo oka- 
mžité zase vyvozuje. Vz EP. X. 120. E. 
reakce. Vz Vot 140., 163. 

-enec konc. a její vznik. Vz List fíl. 
XXVL 251. 

Energie (vodní). Vz Strh. Mech. 146., 
491. 

Engelseydový plášť (z hedvábné látky). 
1568. Čes. I. XI. 76. 

EngliČák, a, m. = anglické práše, Val. 
Čes. L XI. 179. 

Enigmatický. E. legenda (nápis) = skrá- 
cena nebo s literami vypuštěnými n. změ- 
tenými. Jrsk. IX. 151. 

Eno = jenom. Mor. SŠ. 
-enstri konc. a její původ. Vz List. fil. 
XXVII. 227. 
Entropie, e, f., v lučbě. Vz Vot. 290. no. 



-ený konc. ve spisech Husových. Vz List 
fil. XXV 1. 453. 

Eozoický. E-ká Či archaeozoická soustava 
prahor. Vz Ott XX. 529. 

Epicykloida, y, f., řec, die Epicyklode. 
Jind. I. 59. 

Epičnosť, i, f. E. dramatu. Mus. 1902. 
404. 

Epičný = epiekj. Obsah její jest elegicko- 
epiČDý. Jg. v Kroku I. a. 51. (1821). 

Epidot, u, m., nerost Vz Vstnk. XL 834. 

Epigrammatika, y, f. Vlč. Lit 11. 2. 18. 

Epichlorliydrin, u, m., v lučbě. Vstnk. 
XI. 123. 

Episodicky něco k něčemu připojiti. Lit 
I. 300. 

Epistolnik, epiitolnik, a, m. = člen kápi- 
tulv vyšehradské. Vz Gb. Slov. 

Epurateiir, u, m., z fr. =: chemický appa- 
rát čisticí. Vz KP. X. 117. 
, -er m. r. : heruýček (hrníček). V Erkonš. 
Šb. D. 30. 

-eř příp.: drůbeř, mládeř, krádeř. Us. 
místy. Dšk. Em. 49. Vz -ez. 

Erb z něm. = zdíděný statek atd. Vz Kol. 
Her. I. 15, 385». Dějiny erbů. Vz ib. 7. 

Erben K. J. Vz Mtc. 1902. 175., Mus. 1903. 
115. nn., 348 (od dra Jar. Sutnara), Lit 11. 
414., 796., 851. 

Erbovni figury. Kol. Her. 1. 14., list 389., 
obrazy 141., 277., odznaky, ozdoby 7., 
právo 69., znamení 389. 

Erbovný strýc. Pfth. bm. IV. 20. 

Erehovado, a, n., = hlupák. Dšk. Km. 51. 

Erckáf, u, m. = kupováni rudy, z něm. 
Erzkauf. Vz Gb. Slov. 

Erckaféř, erckafiř, e, m., z něm. Erz- 
káufer, kupovatel rudy. Vz Gb. Slov. 

Ercmůra, y, f. Ta holka je e. Dšk. Km. 
51. 

Erepitomec, mce, m. Dšk. Km. 51. 

Ercpitomý kluk. 

Erekce, e, f, z lat Bolestná e. (ztopo- 
ření pyje). Ott XX. 

Eremitka, y, f. = poustevnice. Mé my- 
šlénky J8ou e-sky bledé. Zvon IIL 333. 

Eremitský seu. Nár. list 1904. 66. 13. 

Erg, u, m. = jistá jednotka práce z řec. 
ě^yov (práce). Vz Vot 165., Strh. Mech. 141. 

Erkéř, e, m., vz Arkéř. 

Erotika, y, f. z řec. Strojená e. Lit I. 
675. 

Erythrit, u, m., v luěbě. Vstnk. XL 502. 

Eskomptni trh. Nár. list 1902. Č. 127. 
5. a j. 

Essayistický. E. činnost (pokusná). Zvon 
III. 543. Vz nás]. 

Essayistni Činnost Zvon III. 568. Sr. 
Essayistický. 

Essencialni, bytný. E. charakter. Nár. 
list 1903. č. 148. 13. 

Esther, u, m., v lučbě. Vz Vstn. XL 123., 
125., 127. 

Estheriíikace, e, f. E. amylalkoholu, 
alkoholu. Vot. 86., 210. 

Estherifikaéui rychlost. Vot. 242. 

Etážový vozík. Nár. list. 1904. 136. 21. 

Ether, u, m. Vluivý pohyb etheru. Vz 
Vstn. XIL 403. nn. 



68 



Etberičaoať — Fafamberk. 



Etheričnosf, i, f. E. světla. Nár. list. 
1908. 333. 13. 

Etherifikace, e, f, die Aetherbildang. 
Jind. I. 60. 

Etlinický, £. jednota národu. Lit I. 55. 

Ethoxykafein, n, m., v Inčbě. Vstnk. 
XII. 57. 

Ethylacetat, u, m., v lačbé. Vstnk. XI. 
705. 

Ethylalkohol, n, m., ▼ Inčbé. Vatnk. XI. 
506.. 711. 

EthylalkohoUck^ roztok. Vstnk. XT. 710. 

Ethylamin, n, m., v lačbě. Vstnk. XII. 
48. 

Ethylhenzol, a» m., y lučbě. Vstnk. XI. 
4., 5. 

Ethylcyklohexan, n, m., y lačbé. Vstnk. 
XI. 6. 

Ethylendibromid, u, m., y InčbS. Yot 
90. 

Ethylether, thrn, m., v luSbČ. Vot. 39. 

EthylfúrftLrylamin, n,m. Vstnk. XII. 48. 

Ethylchlorid, u, m., v lufibě. Vot 26. 

Ethylimidoxanthid, n, m., y Indbé. 
Vstnk. XII. 54. 

Ethyljodid, a, m., y lučbě. Vot 238. 

Ethylkoniin, u, m., y lučbě. Vstnk. X. 
577. 

Ethylperoxyd, u, m., v lučbě. Vstnk. 

XI. 8. 

Éthylsírový. E. kyselina. Vot 249. 
Ethylsnlfit, a, m.. v lučbě. Vstnk. XT. 8. 
Ethylsulfonoyý. E. kyselina. Vot. 249., 
247. 
Ethylxanthogenanu n, m., y lučbě. Vstnk. 

XII. 54. 

Eti = ecce, yiz» yizte. Ote. Sf. Poč. 113. 
(Mfi.). 

Eadiometrieký. E. roura. Vz Vstnk. XI. 
21. 

Eyalka, y, f. = Eva (zdrobn.) Dšk. Km. 
31. 

ETanděliuni = evangelium, Us. 

Erangelictyi, n. Fel. 48. 

Eyangelistoyati kde. Nár. list 1904. 
66. 1. 

Eyokaee, f., z lat Historická e. Nár. list. 
1904. 147. 13. 

ETokačni mocnost. Nár. list. 1904. 114. 13. 

Ey oko váti, z lat « vyvolávati. Myšlénky 
ty evokuji (obnovuji) mi obraz . . . Zvon 
III. 333. 



EvolTOYati, z lat = vyvíjeti (svitky pa- 
pírové). Odkládal viech jiných kněh na 
stranu, toliko řecké anthory evolvoval. Kom. 
Did. 138. 

Exeerpenda, lat. Lexikální e. (co se má 
vybrati, vypsati). Gb. Slov. (úvod). 

Exerescenéní list Mas. 1903. 212. 

Exenrreat, a, m., z lat = poduíHtel. Vykl. 
Obrz. 253. 

Exeknee (poprava) = vedení právv. Vz 
Odhádaní, Panování, Úmluva, Zvod. Gea. 1. 
Xm. 241. 

Exhaustor. u, m. E. s kronikovým ma- 
záním. Nár. list 1904. 135. 21. 

ExhortatlTIli z lat = napcmimajlc^ po- 
vzbuzujid. 

Exklusivita, y, f. z lat = výluíhtioee. Zvon 
ní. 325. 

Exkyisitlli, z lat = vybranj, výteěni. £. 
kolorit. Nár. list 1903. č 148. 13. 

Exoflimosa, y, f. Sr. Strti. Mech. 648. 

Exothermický = výhřevný. E. reakce. 
Vot 161., 272. 

Exothermičnosf, i, f., z řee. £. přeměn 
látek. Vot. 338. 

Expanse, e, f., z lat. = rozpínáni^ napiti. 
E. plynů. Sr. Strh. Mech. 525. 

Expektaéni, z lat E. list = ve kterém 
se něco slibuje a potom vyplněni slibu se 
očekává. Lit. I. 158. 

Exploatator, a, m. = vykáfištovaíel. Čas. 
248. 1896. 

Exposiční úprava. Nár. list 1903. 347. 
17. 

Expositura, y, f. Ott VIII. 966. 

Exstirpator, n, m. Nár. list 1901. 135. 
21. 

ExtineteuTy u, m., z fr. =: uhatinaí, druh 
»tíFika6ky. Ott. XX. 989. 

Extrapolace, e, f. E. grafická. Sr. Strh. 
Mech. 8. Sr. násl. 

Extrapolovati =z vypoéUati. — eo: otá- 
čivosf něčeho. Vot 76. 

Extraradikálový kyslík. Vot. 64. 

Exulantský, z lat E. literatura XVIL stol. 
Vz Hrubý. 220 nn. 

Eybl Jan Ev., vikář a spis. f 1/10. 1901. 
v 61. r. věku svého. Vz Nár. list 1901. 
č. 271. odp. 

Ezoudek, ška, m. = Eugm. Dšk. Km. 39. 

-ež příp. : krádež, mládež, drůbež. Dfik. 
Km. 49. Sr. -eř. 



F. 



Fába, y, f. =: hlad. Ve zloděj, mluvě. 
Čes. 1. XI. 140. Vz násl. 

Fabián, a, m. = hlad. Ve zloděj, mluvě. 
Na sv. Fabiána a Sebastiana dostávají stromy 
mízu. Ott Kal. 1904. 

Fahión, n, m., vz Kabřinec. 

Fahulistika, y, f. F. lidu. Nár. list 1904. 
147. 13. 

Faciad, e, m. = pUHchář. XVI. stol. Zvon II. 
610. Sr. FaciáSek v VI. 214. 



Facko. Čepice na hlavu postavená na 
facko čili šórem. Liieň. Mtc. 1902. 437. Sr. 
Facka. 

Faeuliček, čku, m., zdrobn. faoolik v VI. 
214. Vyhl. II. 148. 

Fačin. faíúm = faeúm, Vz Gb. Slov. 

Faéton, phaeUm, a, m., pták. Vz Ott XIX. 
673. 

Fafamberk z Pfaffenberg, Knězi H^ra^ 
hora u Karlova Týna. Tbz. V 6. 261. 



Fafarnoh — Fenyliaokyanatan. 



69 



Faítanioli, u, m. = kabáteo, Baw. J. v. 
306., 317. Sr. Fafimoh v VI. 216., I. Přisp. 
80., v n. Přígp. 58. 

Fagot, n, xn. Sr. Strh. AknBt 408. 

Fagula, y, f., tz Femla (zde). 

Fftbnrieh Ant., prof. a spis. vz jeho do- 
pisy ve Vin. I. 336. 

Fajka, y, f. = dimka, F. před jedením 
chnf robi, a po jedeni sýti. Sbor. sloy. Ví. 
130. F. za sám, sopel' na siahn. Rizn. 171. 

Fi^noTáče, vz Krajka. 

Fakaikátko, a, n. = zdrobo. fakaně. Dfik. 
Km. 34. 

Falcát, o, m. 1= přeji (taika na kryt). 
Deštná. Mi. 

FaleoTka, y, f. = eihla k zasazováni 
okennich rámců. KP. IX. 268. 

FaleSstri, n. =: nevěmoěf, podvodno$t. Vz 
Gb. Slov. 

Fallacia, e, f. = Jdam, z lat. Vz 6b. 
Slov. 

Famfir, o, m. F. bubnovati. Vz 6b. Slov. 

Familiantský. F. osada (kolonie). Mtc. 
1904. 135. 

Fanatičnosf, i, f. F. anachorety. Nár. list 
1903. 805. 13. 

Fanéa = Františka. Us. Sr. Káča (co do 
skloň.). 

Fandle, e, f. = •héra^kn. Dik. Km. 12. 

Fándle, e, f. = fángU. Us. Mi. 

Fándli Jití, slov. spis. Vz Lit. II. 344. 
852. 

Fanfarni hluk. Hlk. X. 188. 

Fanfaronada, y, f. Vrch. Mni. I. 41. 

Fangoléčebný ústav, kde se leči sopečně 
aimatým bahnem z bahnitých lázni Battaglie 
v Itálii. Vz Nár. list. 1902. é. 64 (15i?} 2. 

Fanoiiš, e, Fanoniek, ika = Frantíka. Us. 

Fantas, n. m. Chytá ho f. Rais. Lep. 534. 

Fantasýni. F. altroismns. Nár. list. 1903. 
č. 257. 17. 

Fantasmagorie, vidina, Zr. Nov.^ 445. 

Fantastiekoromantický výtvor. Lit. 1. 
273. 

Fantastičnosf, i, f. Vést X. 203 , Rozpr. 
fiK 78. 

Fantastika, y. f. Pak zavládne f. a vie 
co má původ tajemného a zázračného. Jrsk 
V. 103. 

FanuŠa o svobodné, Francka o vdané. 
Val. Čas. 1. X. 470. 

Farad, u, m. = praktická jednotka elek- 
trické vnímavosti, das Farad. Jind. I. 61. 

Faranda, y, f. ■=, farářova louka. Dšk. 
Km. 23. 

Farářík, a, m., zdrobn. farář. Hus II. 80. 

Farářka, y, í.znfara. Val. Ces. 1. XUI 
208. 

Farcký =: far^kj. Dik. Km. 88. 

Farkadka, y, f., kopec v Gemersku. Sb. 
8l. 1901. 65. 

Farkašni oděv. Bech. Sr. Farkai. 

Farmaeeutieký spolek, Nár. list. 1904. 
93. 2., ústav. Vstnk. XIII. 385. 

Fa«, n, m. =/aM«. F. pivní a vinný. 
1649. Vz Schnlz 93. 

Famla, y, f, vz Ferula (zde). 

Fasádní barva. Nár. list. 1903. č 148. 14. 

Fa»e, e, f., v Inčbé. Vz Vot. 258. 



Fasovaný, z něm. einfassen. Brylle kosti 
f-né od nii si odvazoval. Zvon lŮ. 24. 

FaŠank, n, m., z nSm. Fasching, ma9apu$i. 
Jak vysoko chlapci o f-kn vyskakiyí, tak 
vysoké narostou konopě. Brt. P. n. 561. 

Fadankářský = maiopuštni, Vz Faiaak. 
F. piseň. Vz Brt. P. n. 561. 

Fatalia, e, f. Besolnci i na revisornj f-lii 
ostendirovati. Schulz 106., 108., 112. 

Fatka, y, f. Napil se na fiatka (na etzi 
vrub. zdarma). Frant. 25. 8. 

Fatriéka, y, f. = pohoři Malá Fatra na 
Slov. 8b. si. 1901. 166. 

FannoTský. V celé tváři obrážela se 
f-ská žádostivost. Zvon III. 3d2. Vz Faunus. 

Faunský. Hrubý faunský vtip. Lit. 1. 14. 
Vz Faunus a předcház. 

Fanstiada, y, f. = Bpf&9ob hášnénivGd*hovÍ 
Fauatu obvyklý. Vrch.. Mus. 1903. 5. 

Favoritní krasavice. Nár. list. 1908. č.257 
17. 

Fazol, phaseolus, rostl. Vz Ott. XIX. 676. 

Federalistieký cil. Nár. list. 1904. 22. 3. 
^FedratoTý. F. kalioty (kalhotyj. 1600. 
Ces. 1. XI. 74. 

Féfarka, y, f. = plitala. Plechová f. 
Liieň. Mtc. 1902. 443. 

FechtOTati, z ném. = Hrmovati, zbrani 
zacházeti. Kom. Did. 97. 

Fechýř, e, m. Zvon IIL 77. Writ. 

Fejfalíkiada, y, f., způsob psai^i Fejfalí- 
kova. Ccb. Kv. 158. 

Femberk, u, m. Řemeslnici prodávali na 
trhu své f-ky. XVI. stol. Wtr. Z citátu v U. 
Přisp. 54. uvedeného by ilo, že to byla 
práce od kusu, jinde: itukverková, Stttck- 
arbeit Wtr. Sal stála X a femberk též 
soli X-|- 1> tedy vioe. V cech. řádu XVI. stol. 
Z toho by ilo, že je to něco lepiiho, tedy 
snad z něm. Feinwerk. Wtr. 

Femínístni =: zsneký, z lat F. grácie. 
Nár. list. 1903. č. 257. 17. 

Fenegrek-um, a, d., lék. Nár. sbor.YIH. 
129. 

Fenetidin, n, m., v lučbě. Vz Vstnk. 

XI. 15. 

Fenigl = fenikl. Us. 

Fenix, vz Foenix, 

Fenomenový. F. viděni. Nár. list. 1904. 
31. 13 

Fenominalni pamět (neobyčejně veliká). 
Lit. I. 172. 

Fentovati = zabaviti z něm. pfanden. 
Gb. Slov. 

Fenylalanin, u, m., v luČbě. Vz Ystnk. 

XII. 49. 

Fenylcyklohexan, n, m., v lučbě. Vz 
Vstnk. XI. 4. 

Fenylethylalkohol, u, m., v lučbě. Vz 
Vstnk. XI. 12. 

Fenylhydrazin, u, m., v lučbě- Vz Vstnk. 
XI. 502. 

Fenylhydrazon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. 
XI. 502. 

Fenylhydrouracily u, m., v lučbě. Vz 
Vstnk. XII. 55. 

Fenylisokyanatan, u, m., v lučbě. Vz 
Vstnk. XL 505., Xn. 51. 



70 



Fenylisotriazolkarbonový — Filig^ánsky. 



FenylisotriazolkarbonoTý. F. kyselina. 
Vstnk. XII. 60. 

Fenylnitrometlian, u, m., v lačbě. 
Vstnk. XI. 133. 

Fenylpseudosnlfokyanataiiy n, m., y luč- 
bě. Vz Vstnk. XI. 6. 

Fenylpyrpol, u, m., t Inčbě. Vz Vstnk. 
XII. 67. 

FeHylpyrroldikarbonový. D. kyselina. 
Vz Vstnk. XII. 67. 

Feny Ithiomoéo vina. Vz Vstnk. XI. 606 

Fenyltriazol, n, m., v lačbě. Vz Vstnk. 
XII. 60. 

Fenyluraeil, n, m., v Inčbě. Vz Vstnk. 
Xn. 66. 

Fenylnrazol, u, m, v lučbě. Vz Vstnk. 
XII. 60. 

FergusonoTý. F. barvy. Nár. list. 1903 
č. 164. 16. 

Feria, e, f., z lat. -^věedni den, Gnn.V. 
F. úterní počíná se. Ž. klem. 38. — Cf . Gb. 
Slov. 

Ferknie, e, f. K tomu se ferkale — 
dary — a jiné věci pfídávají. Jir. H. Mýto 
73. 1. 

Ferment, a, m. F. těsta. 1686. Uč. spol. 
1902. 33. 

Fermentováni kovů. 1686. Uč. spol. 
1902. 30. 

Femýz, n, m. F-em něco pomazati. Milí. 
60. Sr. Femais. 

Ferrichlorid, n, m., v lučbě. Vz Vstnk. 
XII. 63. 

Ferrikyanid, n, m. F. draselnatý = žlntá 
(červená) sůl krevná; o výrobě a upotře- 
beni jí vz KP. X. 96., 97. 

Ferromangan, u, m., v luČbě. Vz KP. 
X. 168. 

Ferromolybden, n, m., v lučbě. EP. X. 
169. 

Ferrovolfram, u, m., v lučbě. Vz KP. 
X. 169. 

Fertal, u, m. Postav moravský na půl 
čtvrtá f-la; Sukno má být tkané na šířky 
tři riefy a fertal. 1676. Sbor. slov. 1901. 
67., 66. 

Fěrtoch. Každý f. mu voní (má rád 
ženské). Zvon IV. 169. 

Fěrtóšek, šku, m. ^ látěný f. vázal se na 
fěrtoch (ten byl nad spodnici). Haná. Vz 
Čes. 1. XII. 234., Fěrtoch, Fěrtnch. Kabři- 
nec. 

Fěrtuch, u, m. = sukně noiená nad spoď 
nici, vyleštěná, řásná, splývající hluboko po 
kolena. Val. Čes. I. XI. 117. Vyhl. II 195. 
Sr. Fěrtoch. 

Fěrtudky, zelina. Slez. Vyhl II 224. 

Ferula, y, f. (fagula, farula). F. byla n» 
způsob vařečky na širším konci roztřepená ; 
když se jí udeřilo, hodně Štěrchala. Byla 
znakem Čeledinského výboru o ostatcích na 
rok voleného. Vz Brt. Čít. 376., Právo (če- 
ledi). 

Fest, vz Fext v VI. 222., Čes. 1. XIII. 
286. 

Festival, u, m., z lat. = slatmošf. Pě- 
vecko- hudební f. Nár. list. 1903. č. 174. 3., 
1904. 87. 3.. 6. a j. 



Feston, U, m. = ilatmostni pleUnee z kviU, 
věncooi, Zr. Nov. 169. Festony jsou řetězové 
závěsy z květin, plodů, listí a pod. Již Ře- 
kové a Římané užívali hojně ozdob těch. 
Dolen. Pr. 190. 

Fetišism-us, u, m. Vz List. fíl. XXVII. 
329., 333., 401., 408., 428. 

Feyrar, u, m., rybník u Jindř. Hradce. 
Vz Uč. spol. 1903. XIII 29. 

Fext, a, m. O fextovi vz Čes. 1. XI. 439., 
XIII 382, 428. — F. a, m. O fextecb vz 
Čes. 1. XIII. 428. 

Fi! interj. Fi, to tu smrdí. Us. — Hub. 
Orth. 

Fiala. Attis, hezký fryžský jinoch, do 
něhož se zamilovala Cybele, byl proměněn 
ve fialu. Vz Škd. F. 146. 

Fiala, y, f., Fiale. Jakož i Štíhlé hranoly 
B ozdobnými, hrotitými jehlanci Čili tak 
zvanými fialami, jsou význačnými znám- 
kami při tomto slohu (gotickém). Dolen. Pr. 
147. — F. = pyramida v gotickém slohn, 
kterou se pilíře ukončcýí, slémě, lomenice, 
ětít Sterc. I. 917. 

Fialokvétý durman. Hol. Met I. 394. 

Fialo věhnědý F. pára. Zvon. IV. 133. 

Fialověti, nabývati barvy fialooé, Rais. 
Lep. 223. 

Fialový, vz Bílý. 

Fibct = fiket. 

Fibich Zdeněk. Vz Alm. XI. 168.— 163. 

Fibrin u, m. = vláknina. Močení f-nn. 
Fibrinurie. Ett. 

Fici- - Vice-, Jeho f. = zástupce. Jrsk. 
XX. 2. 63. 

Fléek, Fičky = choroba pyje, condy- 
loma. Ott. XIX. 446. 

Fičivý vítr. Tbz. V. 9. 142. 

Fidlovati, fiedeln. — nač: na housle. 
Čes. I. XIL 21., Rais. Zap. vlast 43. - co 
čím: kůži fidlovačkou. Vyhl. Obrz. 178. 

Fidrholec není "i o vSude, ale čert nikda 
neRpt. Zvon III. 360. Vz násl. 

Fidrliolnlk, a, m. = laup^nik % U» 
Fidrholre. Zvon II 622. Nadávka. 

Fiflovati kolio = fintiU a p Bokyc. 
Post. 407b. 

Fiflovně někam choditi. Rokyc. Post 
28^b. Sr. Fiflena. 

Figela, y, f = fiola. Rozk. P. 719. 

Figirovati co - Mtálým ííiniti, fixíeren. 
1585. Uč. spol. 1892. 32. Kdyby se síra 
měla zlatem f. Uč. spol. 1892. 24. 

Figurálka, y, f. = figurální hudba, mie. 
Rais. Lep. 207., Zapadl, vlast. 26. 

Fijalistý = fialovitý, Val. Čes. 1. Xt 
227. 

Fijoletni. F. oslice. Dal. C. 22. 41. 

Fik. Vzal nůž a fik, nos byl pryč. Ces. 
1. XII. 69. 

Fikačloi, y, f. = bíhnvka. Us. 

Filček, eČku, m., zdrobn. filec. 

Filetnický ráz. F. náklonnost (kmenová 
náchylnosf). -iakb. Mar. 207. 

Filevantin, u, m. = vlniná láOea, Nár. 
pol. 1896. Dhnl. 

Filiace, e, f., z lat. F. rodu = poslwp- 
notf, Ott. XXI. 879. 

Filigránsky útlé tělo. Čch. Kv. 35. 



FilippojaknbBký — Flasárna. 



71 



Filippojakubský. F. noc (před 1. ky8t< 
nemi. Ví Vyhl. Obra. 49.. 192. 

FiliroTati, fílieren, zwirneo. Jind. 1. 161. 

Filistejský, fiUHeoný, filUukj z Filiste. 
Vz Gb. SloF. 

Film, u, m. Kinematograf B dvanácti drahý 
filmů. Nár. list 20./3. 1897. 

Filocarpin, n, m., alkaloid. Vk Ott. XIX. 
744. 

Filologiekohi§torieký. F. yzděláni. Nár. 
list. 1904. 45. 13. 

Filologičně. Dilo f. vzdělané. KoH. 

FiloIogisoTati. Básnicky f. Vlé. Lit 11. 
2. 8(5. 

Filosemitský spolek. Us. 

Filosofiekopolitícký román. Lit. I. 309. 

FilozOYský merkariáS. 1585. Uft. spol 
1892. 25. a j. 

Filtrační papír. Vz Ott. XVIII. 285. 

Finančně dobře situovaný. Nár. list. 1903. 
^ 128 17 

Finánčněpolitický. Nár. list. 1904. 45. 
17. 

Findlinský Kar. F., kněz a spis. 1833. 
až 1897. Vyhl. L 75. 

Findrot, n, m., nějaká látka. Kolárek 
ušitý z f-tn. XVL st Čes. 1. XI. 138. 

Finessa, y, f , z fr. ^z jemnott; chytrost. 
F. v nměni. Zr. Kom. 118. 

FinisseuTy n, m. z fr. =: náiini podobné 
stroji poBukovacimn při předeni vlny. Ott 
XX. 605. — F., a, m. = workář. 

Fintiti koho Teč: v popí kutnu Kká. 
Sión L 161. 

Fintování, n. = útkoóni »i věděni, úži- 
váui Uti a úškoku, předatirdni. F. tolio, CO 
nikdy nebylo a nebude. Fel. 5. 

Fiola, y, f. = violla. Rostl. F. 39. 

Fioletný. F. barva. Lék. B. 293*. (MS.). 

Fiolka, y, f. = fialka, Vz Gb. Slov. 

Firmament, n, m. = nebe, Luc. 46. 47. 

Firmistr, a, m. Cechovní f. Sbor. slov. 
1901. 51. 

FirŠlOt, fifiejt, u, m. = nějaká pivovarská 
nádoba, Vz Gb. Slov. 

Firdlak, U, m. = iáše tila hovMho do- 
bytka, Světz. 1886. 483. 

Firšlas, u, m., limbría (v kap. inter vestes). 
RoBk. P. 1774. (MS.). 

FirtonSeky Sku m., zdrobo. fSHuch, Vys. 
Mýto. Jir. 

Fiskalni stanovisko. Nár. list. 1903. č. 143. 
2., é. 175. 17. 

FisloTka, y, f , vz Cihla. 

Fidař, e, m. F. opatroval rybníky. 1557. 
Uč. spol. 1903. XIII. 24. 

FiSkály a, m. = úřadnik pro zájmy statni 
pokladny, MáS (uherská země) fiSkálov viac, 
jako (než) bíreSov. Slov. Ces. 1. XII. 414. 
Zdiera koza vrbu, vlk kozo, vlka sedliak, 
sedliaka žid, žida fiSkál a fiSkála čert. Rizn. 
e5. Sr. Fiskal.' 

Fixovaný. F. přirození země. Zach. Test. 
23. Vz násl. 

Fixovati = těla horkem na prach ztu- 
žiti. Zach. Test 145. 

Flaékový. F. omáčka = dritková (z okmží). 
Slez. Vyhl. IL 201. 



' Flageilanti z lat z=: mrškoH, kteří mj- 
slili, že bičováním těla svého vykonávají 
pokání za spáchané hříchy a zjednají si tak 
milost boží. Ott IX. 281. 

FFajstřik, u. m. = plást. F. medu. Brt 
P. n. 1039. Vz Fljystr v VI. 226. 

Flajšhans V. Vz Lit I. 196., 840. 

Flák, u, m. = rána. Myslí, že pravdu 
zabije jedním flákem. Nár. list 1903. č. 217. 3. 

Flákal, a, m. = žvanil. DSk. Km. 12. 
^ Flákota, y, f. =: maso. V zloděj, mluvě. 
Čes. 1. XI. 140. 

Flákotář, e, m. =z řeznik. V zloděj, mluvě. 
Ces. 1. XI. 140. Sr. Mostík. 

Flandati. Zástěra jeho před krámem se 
Ma (házela). Nár. list 1897. č. 320. 

Flanderský. F. tapesseríe. Zr. Leg. 17. 

Flanerka, flaneíka, y, f také = sttkně 
flanélová, Haaer 10. 

FlanŠe = desky na konci rour, mezi 
něž vkládá se látka těsnicí a jeŽ se spolu 
spojigí a k sobě přitahují Šrouby {pHrvby). 
Vz Ott XXí. 1034. 

Flastrkováni, n. = záplatováni, VSude 
jen f. (nepatrné podušky). Hav. Chamr. 104. 

Flaše, e, f. = JMka, Gb. Slov. 

Flaška z Pardubic. Vz Lit L 707., Smil. 

Flaškář, e, m., utrilegus. Vz Gb. Slov. 

Flaškářstvi, n. Us. 

Fláza, y. f. = flákota. 

Fléček, fliSek, čku, m., zdrobn. flek. Gb. 
Slov. 

Flečiti = udeHti. Přes páteř mne flečil. 
Poč. XVIII. stol. Óes. 1. XI. 466. 

Flekovati co jak. Takovým způsobem 
strž vždy jen Mi. 1668. Zbrasl. 396. 

Flekovský. F. pivo v Praze (z pivovaru 
u Fleků). Us. 

Flekuvať co: gatě = záplaty do nich 
vSívati. LiSeň. Mtc. 1902. 446. Vz Flekovati. 

Flétna. Sr. Strh. Akust 408. 

Flétnový tón. Zvon lir. 571. 

Flenret (fleré), fr. = kord velmi ohebný, 
jehož se užívá při vyučování Šermu. Ott. IX. 
30L 

Flíčkový. F. krajky. Vz Krajka. 

Flikovati z něm. flicken = látati^ zápla- 
tovati. Grm. VI. 

Flinknonti čim = hoditi, Fiinkl jím jako 
kůtětem. Zvon III.* ÍÍ42. — jak, Dala mu 
pohubek, až flinklo jiskrně. Wtr. Str. 113. 

Flisovati, z něm. = tid, Vz Gb. Slov. 

FFnta, y, f. = flinta. Zip, Mor. Šb. D. 43. 

Flobertový. F. patrony. Nár. list 1904. 
22. 6. 

Floček vlny = vloček, Čes. 1. XL 95. 

Fločena* y, f. = floček, vloček^ chuchvalec 
vlny, Val. Ces. 1. XII. 486. 

Flogopitický. F. slída. Vstnk. XI. 717. 

Flok, u, m. Plundry s velikými floky. 1724. 
Hrubý. 242. 

Flokovati. Švec flekaje. Ces. 1. XI. 48. 

Floristický. F. činnost Mus. 1902. 213. 

Flnidita, y, f., z lat = tekutoat. F. ka- 
palin. Vz Strh. Mech. 641. 

Fluor, u, m. Vz Vstnk. XI. 5.%. 
Fluorový, Fluor-. Jind. I. 61. 
Flusáma, y, f., vz PotaSárna. 



72 



Fiatka ^ Fnýmark. 



Flutka, y. ni. Zofayzdili ho jako nijakého 
flntku a skotáka. Mart. S. Jnd. 243. Krčem- 
nioí a flutkové. 1696. Hrabý. 166. 

Flyš, e, m. = eocfinoviiíikarpat$kSpUkověo. 
Ott. XIX. 790. 

Fňnkafta = zena, která mi pláč na kra- 
jičku nebo fňukavé mlayi. Val. Ces. 1. XI. 274. 

Fnnkaf = vndi/chavě poplakávati čes. 1. 
XI. 274. 

FiukaTOsf, I, f. Us. Vz předcb. 

Foeda, y, f. ^ kuncUafi^ průvodní lift, 
1680. Scbnlz 102. 

Fofimik, U, m. ^ náíini k vití obU{. Sá. 
XI. 67. 

Foeliar, n, m. =: foehr. Kom. D. 299. 

FoJtOTBE. fcjtaoinka^ y, f. = obydli fojtovo, 
Brt. P. n. 765. 

Foliům ci foliumiléeh, n, m. = »0 kond 
turnaje tpoleiiný zápae všeeh úííattniků. Kol. 
Her. I. 872. 

Fomfidlo, a, n. •=. famfidlo, Výcb. Čech. 
Jir., Mu8. 1863. 343. 

Fonautograf, u, m., vz Strh. Aknst 421. 

Fondový. F. přirážka. Nár. list. 1904. 17. 17. 

Foňk, n, m. = ohe^ V zloděj, minvě. 
008. 1. XL 140. 

FoňkoTá, é, f. = peíené. V zloděj, mluvě. 
Čes. 1. Xí. 140. 

FoňkoYat = evititi. V zloděj, mluvě. Ces. 
1. XL 140. 

^ Foňky, pl., f. = eirky, V zloděj, mluvě. 
Ces. 1. XI. 140. 

Fonograf, n, m., z řec. F. EdÍBonflv. Yz 
Strh. AkuBt. 420. 

Font, u, m. F. oleje, cadus olei (vědérce). 
Vz Gb. Slov. 

Fontnra* y, f. = zřadéni, řada pletackh 
jehel Ott. XIX. 905. 

FootbaloTý sport. Nár. list. 1903. ěis. 
154. 13. 

Fóra, y. f. = fůra. Vz Gb. Slov. 

Forbernik, a, m. = forbereénik^ vlaetnik 
forberku. 1463. H. Jir. Mýto 42. 2. 

Foremně. Uč. spol. 1903. III. 31. 

Foresit, u, m., neron. Vz Vstnk. XI. 840. 

Forest, n, m., conforcia. Bozk. P. 1993. 
(něco z vojenství. MS.). 

ForeS, e, foreit, u, m. = dimicatio, Ur- 
mováni, Vz Gb. Slov. 

Forgóv, n, m. Má pod Forgóvem = je 
podnapilý. Slov. Czam. Slov. 124. 

Forehondl, n, m. Cepaěky skládaly se 
z dýnka (předku) a z f din (z ostatních sou- 
části). Čes. I. XII. 283. 

Forlok, n, m. = nos, trubka po straně 
alembiku, v niž se páry srážely v destillat. 
Zaeh. Test. 143. 

Formaldehid. V VI. 230. oprav v: Porm- 
aldebyd. Vstnk. XI. 121. 

FormalistnL Otázka čistě f. Nár. list. 
1903. č. 94. 13. 

Forman, a, m. F. na Chodsku = kdo 
o svatodnSních svátcicb (o prostředni svá- 
tek) třetí ráno vyhnal dobytek na pastvu. 
Vz Oes. I. X. 444., 445.. Král, Vaječník. 

Formánek Ed. Dr., spis., ppof. 1845—1900. 
Vz Progr. čes. gymn. státního v Brně za 
r. 1901. Napa. F. Rypáček, Čas. mor. mns. 
I. 159. 



Vormanaký. Jebo evédomi ja ddnvé 
jako formanská plachta. Us. P-ským během 
se živil. Arch. XXI. 248. 

Formát, u,m.zzkniÍ9kévif9vídřmU, Arch. 
XXI. 210. Sv. I. Přisp. 85. 

Formiékařeni, n. Osv. 1896. 193. 

Formirna, až Formovna. 

Formovati eo z éeho. Kom. Díd. 49. 

Formovna, y, f. = fomUma^ die Form- 
stnbe, das Formhans. Jind. I. 63. 

Foronomie, e. f. Vz Strh. Mech. 114. 

Forovati. 1562. H. Jir. Mýto 64. 2. 

Fortedlný bylo v XVI. stol. nadávkou. 
Zvon II. 610. 

Fortel na něco věděti. Kom. Did. 97. 
Čím věcój f-la, tým věcéj psoty (éfm vire 
řemesel, tím větši bída). Val. Ces. 1. XII. 
210. 

Fortelné. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 
31. 

Fořtik, a, m., zdrobn. fořt. Bais. Lep. 
160. 

FortnÍce» e, f. = iena otvirajid fortnu kU- 
Uemi, Tbz. V. 6. 33. 

Fortný, ého. m. = fortnjř, H. Jir. Mvto 
85. 1. 

Fosfor, u, m. Vz Vstnk. XL 535., XII. 
488. 

Foefomatovápenatoželezitýsymp. Nár. 
list. 1904. 10. 7. 

FoBforoxyehloridy u, m. Vz Vstnk. XII. 
5\ 

Fosforpentaehlorid, u, m. Vz Vstnk. 
XU. 58. 

Fodnováni, n., die Bohlenbekleidnog- 
Jind. I. 63. 

Fodtrnk, u, m. = utpávaei nápcý. Val. 
Tille. 

Fotografofon, n, m. = tvidoHek hUuu. Vz 
Nár. list. 1902. č. 49. Feuil. 

Fotochemigrafie, e, f., z řec. Nár. list. 
1903. č. 141. 13. 

Fotolithografický, pbotolitbographisch. 
Jind. I. 63. 

Fotolithografovati co, photolithogra- 
phieren. 

Fotorelief, u, m. Nár. list. 28./11. 1897. 
Dhnl. 

Fotozinkografieký, pbotozinkographisch. 
Jind. I. 63. 

Fonkati. Jest nesnadno najednou ssáti 
i f. Čapk. Most 56. 

Foukavý = hedvábný. F. kvffek = b*-d- 
vábný šátek. V zloděj, mluvě. Čes. i. XL 
140. 

Fouska, y, {,^=koéka, V zloděj, rnliivě. 
Čes. 1. XI. 140. 

Fonsovatý trnlant. Fel. 38. 

Foxterrier, a, m., pes hladkosrstý (angl.). 

Fraj = svoboda. Pracuje se na fraj- sva- 
luje se sebe podezření. V zloděj. mlu«é. 
Čes. 1. XL 140. 

Frajd, frejd, frýd, u. m., Friede, Kiihe. 
Sicherheit. Vz Frýd a Gb. Slov. 

Frajka, y, f. = frojerka. Brt. P. n. 773. 

Frajmarčeni, n., viz Frejmarčeni. 

Frajmarečnik, a, m., vz FrejmareČnik. 

Frajmark, u, m., vz Frejmark. 



Fnjnor — Fryéaj. 



7S 



Frt^nior, a. m., z Freimawer, miato: 
černokndžnik. Tbz. V. 9. 169. 

Fr^nářka, y, f., tz Ffagoářka. 

Fmjzyeliar, a, m.zz/rttfeAariVersaoher. 
Arch. XIX. 504. Vz Pnibiř. 

Franea m. a f. Dik. Km. 7. 

Franeal, a, m. = Frantiiak. Dik. Em. 
13. 

Franee, franeouxe = nemoc, vyráXka. XVL 
stol. Zvon U. 609. 

Francek — kobylancek. Vyhl. n. 256. 
Vz Franta (nisl.). 

Francka, y» t., vz Fannša. 

FraneoTitý. F. Šelma (nadávka tomu, 
kdo měl nemoc franee, francoaze). XVI. 
atol. Zvon. II. 609. 

Frančský = franský. Vz Gb. Slov. 

Franétinář, e, m. List. fii. 1908. 244. 

FrankoépaYý VarSavan. Mark. 

Frankofilský. Nár. list. 1904. 107. 17. 

Frankonémeeký. F. država. Sbor. des. 
150. 

Fnnský. F. nemoc, 1512., Arch. XIX. 
118., král. Kar. 10. 

Franta banta nabíjanta nabil knlky do 
pistnlky a pistulka bac (nabil kule do pi- 
stole, bam do chléva — zabil tdla). Vz vioe 
ve Vyhl. II. 266., Francek. 

Franta-Šoraavaký. Vz Lit. II. 852. 

FrantoTsky, po frantoviku psáti (neoma- 
leně). Frant. XX. 

FrantoTstri, n. F-stvim zatrhnjici = 
hloap]^. Fel. 37. 

Fradkařský artiknl, syllogismas. Fel. 
158., 8. 

Frainý = chytrý, schlau. Vz Gb. Slov. 

Frean, a, m.=:ilovÍk mal/j, •labý, Ces. 1. 
XI 405. 

Frcani = LedeiSUi. Čes. 1. XI. 405. Sr. 
předcház. 

Frček zz/r^e*. MS. 

Frčka, y, f. Naii mládenci sú len samé 
frčky. Slov. Čes. 1. XII. 414. 

FreJ, e, m. Ty peníze jí dal nebožtík 
manžel prve, než ji pojal frejem. 1511. Arch. 
XIX. 23. 

Frejbar, pole u Caslavic. Čas. mor. mas. 
III. 131. 

Frejd, vz Frajd. 

Frejieřný. XV. stol. Ué. spol. 1903. lU. 
31. 

Frejiřstvo, a, xl =z táUtnicivi, Bahlerei. 
Gb. Slov. 

FreJoTániy n. = milkováni^ das Bahlen. 
Oplzlé f. Chč. S. I. 34b. 

Frekventativa, vz Časoslovo. 

Freskový stil, Nár. list. 1902., barvotisk. 
Ib. 1904. 196. 13. 

Fresle, í, pl., f., sr. Fresováni. 

Fresna, y, f. = ientkd, která vítcko proji^ 
z něm. Ebrí. Džl. 15. 

Fré§OTaci stroj. Nár. list. 1904. 135. 21. 
Vz Frézovací. 

Fresováni. n. Méně by bylo toho tě- 
káni, f-ní, lopotování. Rokyc. Post. 400a., 
Sv. VI. 235. 

Fretovati se oč. Zlí lidé dost se o to 
fretají, aby mne mohli o vše připraviti. 
Čem. Z. 125. (1647.). 



Fréza. Kombinovaná f. s podélnon vrta- 
čkou. Nár. list. 1904. 135. 21. Vz Fresa 
v VI. 235. 

Frézovací =: kronžecí, Frás-. Vz Jbd. 

I. 67. a násl. 

Frézovačka, y, f. ^ stroj frésovaci* 
kroužecíf die Fr&smaschine, Fráse. F. dvoj* 
vřetenová, kopírovací, ležatá, samočinná, 
stojatá atd. Jind. I. 67. 

Frézovati = «iroiilť<i*, knněití^ frásea. 
Jind. I. 67. Sr. Fresovati v VI. 286. 

Frgat, 11, m. íb knoflík « dírkami, do pro- 
středni nastrčí se dřívko a toČí se tím. 
Haner 10. Vz Frlačka (násl.). — 'E.^půrnik 
nmvleěenj na MdrXry, růŽenec z perní kn 
(frgaty). Hauer 10. 

Friekovati asi = iůrtawti. Vz Gb. Slov. 

Frié Ant. Dr. Vz Mas. 1902. II. 532. nn. 

Fričaj, vz Fryčaj. 

Frid, n, m. = cetto ve vinohradech. Htc. 
1903 321 

Frida Bedř., ředitel vyifií dívčí SkoIy, 
spis., nar. 1855. 

Friedelit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 
834. 

Frinort, u, m., lapinar, z něm. Frenden- 
ort. Ten čas ztrávil jsem v krčmách, 
v smilství, na f-tiech a frejích. Arch. II. 
718. 

Fristnnk, vz Frystunk. 
Friyolt = frynort, fryvort. Frant 11. 89. 
Frizě, pracka. Rozk. P. 1794. U Jg. Frís 
(nějaká tkanina). Sr. Fryž. 
Frkaéka = prdnle, prdnlička. Vz Vyhl. 

II. 278 

Frkalka, y, f. = kraííka % jahlkaOtřechu), 
dHvka a niti. Čes. 1. XII. 132. Vrtili se 
(tancujíce) jak f. Vek. Vset. 358. 

Frko, a, n. = ipanílka (bftl). V zloděj, 
mluvě. 

Frlaéka, y, tz=:frgae (knoflík točící se 
na dřívku). Hauer 11. Sr. Frkalka, FrgaL 

Frncábnik, u, m. = strouhanee (z bram- 
borů, vajec a másla. Pečený vvbere se Ižicí 
a omastí). Je podobný Skubánkum. Žel. Brod. 
Ces. 1. XIII. 28. 

Fmč, éte, n. =: mrni, malé ditf. MS., Strn. 
Pob. 92. 

Frněti nad éim. Každý Skrabák nad 
Čechem frni. Jg. (Lit. I. 678.). 

Fromm Jos., knpec vlastenec, 1839.— 1899. 
Vyhl. 70. 

Fróna, y, f. = zvod. Stieb. 73., 74., 75. 

Frdlik, Bh-ílák, a, m. F-ci = Ledečští. Čes. 
1. XI. 405. Sr. Frcan. 

Fršlině, ěte, n., z něm. Frischling. Dšk. 
Km. 20. • 

Frty. Trty-frty, poičajte nám Stvrti (po- 
směSné nápodobení klevetnic). Val. Čes. 1. 
XI. 275. 

Fruktifikace, e, f.. z lat = oplodnéni, vy- 
iizitkováni. Podnikavá f. Nár. list. 1903 č. 114. 
17. 

Frnktoaa, y, f. = ovocný cukr, der Frncht- 
zncker. Jind. I. 67. 

Fruštuk, u, m. z něm. Frtlhstflck. Sediece 
spolu na fícu. KB. č. 104. 

Fryčaj (Fričaj). Vz Lit. I. 232., 692. 



74 



Frýdecký — Gajstový. 



Frýdeeký Jiři Johanides, slez. spis. XVII. 
stol. Vyhl. I. 34. 

Frýdka oblékala se na rokávce. Vz o ni 
v O es. 1. XII. 234. 

Frýmark, n, m., Indiforum. Mam. A. 27b. 
Vz Frajmark, Slov. třeb. 27b (Mš.) Dle Gb. 
některá část města, snad ladí forum. Vz Gb. 
Slov. 

Frystunk, u, m. Někoho při f-c{ch zů- 
staviti. Arcb. XX. 512. Vz Fristunk. 

Fryž, e, m., fryie^ e, f. =: ozdahnj okoUk 
^enMkého odSvUf z lat. friiinm. Vz Gb. Slov., 
Frizě. Perlová fryže; Rokyc. Post. 265. Sr. 
Dásl. Frýzka. 

Frýzka, y, f. Matka dceři frýžky zjed- 
nává. Rokyc. Post. 44b. Sr. předcház. Fryž. 

Frzuehar, frajzychar^ a, m., z něm. Ver- 
encher. Sohalz 17. Vz Prubíř. 

ft m. pt\ fták m. pták. Vých. Cech. Jir. 

Fučeti Jak. Fači jako jez. Rizn. 174. 

Fučik M., spis. 

t^udr, u, m. 1= eo «e vejde na vůz. Vz Gb. 
Slov. 

Fnfličky. Těsto se nestroabá jako na 
strouhanou, nýbrž rozdrtí se na drobné f-čky 
(dělají se drcenky). Čes. 1. XI. 88. Sr násl. 

Fuflik, u, m,:=zzníolek. Žel. Brod. Čes. 1. 
XIII. 28. Sr. Fufllěky a Fufla v VII. 1249. 

Fuga, y, f. = itSrbina. Hauer 11. 

Fugáé, e, m. = šindelářské náčiní. Kál. 
slov. 8. 

Fugato. Mohutné, f. Nár. list 1904. 95. 1. 

FHJarový. F. piesne. Sbor. slov. 1901. 
148. Sr. Fujara. 

Fuk. Vz násl. Hop. 

Fukač, e, m.:=ztruba6. DSk. Km. 49. 

Fúkati, vz Foukati. 

FúkaTý. vz Foukavý. Gb. Slov. 
_, Fukutati =foukaH. Větřík fukutal. Brt. 
Cit. 80. Sr. Fukotati v VI. 239. 

Fulfas. Tov. Hád. 72. Sr. I. Přisp. 88b. 

Funeralesi plat od pohřbu. Světz. 1883. 
191. 

Funikulárka, y, f. = lanocd dráha (ital.) 
Vest X. 330. 

Funk, u, m.^ievSUo. Ve zloděj, mluvě. 
Sr. Bělky. 

FunkoTati = rozsvěcovati. Ve zloděj, 
mluvě. 

Funsok, u, m., vz Fusák v VI. 241. 
(úsad). 

Furfurol, u, m., v luěbě. Vz VRtnk. XII. 
48. 



• Furfurylidenmethylamin, u, m., v lučbě. 
Vz Vstnk. XII. 48. 

Furman, a, m. Ak sa fnrmanovi lení 
zohnut vo dvore rai, v cudzom s^ete sa 
tolko ponashýba, že ho až chrbtová kosf 
zabolí. Rizn. 62. 

Fum, fumel, U, m.-=ieleaná litá pícka. 
Zach. Test. 145. Postav to k dešti llaci na 
fumel. Ib. 17., 65. 

Fnrták, u, m. = slov. tanec. Sbor. čes. 
109. 

Fnryja, e, f. F-ju dělati = dělati pána, 
nafoukand si vésti. Mor. Kmk. 

Furýrováni, n. F. vojska = tibytováni. 
Tk. XII. 274. 

FurýroTati koho kam. Kdo má takový 
příbjrtek, že sám ďábel k němu jest farý- 
rován a u něho přebývá. Faust 25. 

Fuscinulka, u Br. vidličky, z lat. Vz 
Gb. Slov. 

Fúsenka» pl., n. = vou»y. Mor. Brt. P. n. 
714 

Fúsiska, pl, n. = vouetf. Slov. Nár. sbor. 
1902. 3. 

Fusta, y, f.. z střiat fnstes, druh lodť. 
Lbk. 16., 40., 90. 

FuSař, e, m., z něm. Pfnscher. Hlk. IX. 
110. Vz FuSer. 

Fudka, y, f. Než se obrázky vystřihají 
(v knihtiskárně), vypodloží, připraví, aby 
každý vlásek vycházel, jak vyjíti má. To 
jest něco, ěemu se říká faika. Nár. list. 
1902. ě. 198. 9. (Neděl. příl.). 

Futeň, tně, f. = vateíi. Vz Gb. Slov. 

Ettteř za Fáta v VI. 241. oprav v: Futer. 

Futerna, y, f. = mistnoať, kde jest pice pro 
dobytek. Mor. Čes. 1. XI. 272. 

Futro, a, n.=zfutr (žrádlo, pice). Dfik. 
Km. 5. 

Futrový. F. punčochy (futrované). XVIII. 
stol. Čes. 1. XII. 11. 

Fúzy, pl., m. i=fMntfy. Voják bez fázov, 
ako dievka bez frajera. Rizn. 65. Sr. Fú- 
senka Fiísiska 

Fygiatrický ústav. Nár. list. 1903. 6. 148. 
16. 

Fysik, a, m. v XIV. a XV. stol. == prak- 
tický lékař bez universitního vzděláni a 
gradu. Wtr. Str. 178. 

Fysiologie (řec.) =z nauka o zjevech, dějtek 
na Hvén tiCe. F. sluchu. Vz Strh. Akust. 423. 

Fysionomista, y, m. Byl dobrý f. Vrch. 
Muě. I. 312. 



Q. 



Gába, y, f. ^ ústa. Pros. Slez. Čes. 1. XII. 
310. 

Gadaé = hádati. Sb. slov. 1902. 11. 

Gadatel, e, m. = hadač. Sb. slov. 1902. 11. 

Gagalka, y, f. == zakmílá hruika (nezralé 
ovoce). Hauer 11. 

Gajďátka, pl., n., zdrobn. gajdy. Brt. P. 
n. 805. 



Gajdušek, fiká, m. zdrobn. gajdoi. Brt. P. 
n. 747. 

Gaj dudka, y, m., zdrobn. gajdoi. Brt. P. 
n. 805. 

Gajdy. Vliv jich na nápěvky písni. Vz 
Brt. P. n. LXIV. 

Gajstový. G. koláčky = pokrontky. Č. 
Třeb. Čes. 1. XII. 227. 



Galánsky — Glycolaldehyd. 



75 



Galánsky se zubití. Kká. Sión. II. 237. 

Galeot, a, m. := lodník na galejt. Lbk. 9., 
14. 

Galihoty =: kalTioty. Gb. Slov. 

Gáliková, hora ▼ Gemerska na Slov. Sbor. 
«]ov. 1902. 162. 

Galkan, u, m. = galgan, Gb. Slov. 

Gallat Alois, spis., 1827. ~ 7. 9. 1901. 
Ví Nár. list 1901. č. 248. 8. 

Gallatský. XV. stol. Učen. spol. 1903. 
III. 31. 

Galle, galii, gallea, druh lodi. Živ. Karla IV. 
Mil. 93. 

Gallea z= loď. Baw. Ar. v. 3555. Vz před- 
cház. Galle. 

Gallon, n, id., angl. míra = 4*543 litrn. 
Jind. I. 68. 

Galmi^, vz GalmAj. 

GalTanina, y, f. Čad. 60. 

Galyanochromie, e, f. = galvanické bar- 
veni kovů. Jind. I. 68. 

Galvanomagneticky , galvanomagne- 
tisch. Jind. I. 68. 

Galvanomagnetism -ns, n, m. Jind. 1. 68. 
Galvanometrický, galvanoxnetríscb. Jind. 

X. oo. 

Galvanoskopieký, gal vanoskopisch. Jind. 
I. 68. 

Galvanotypie, e, f. Jind. I. 69. 

Gamandrie, e, f. Tomn máji dáti piti 
z hřebickóv a z g. Lék. B. 178». (MS.) 

Ganeovat = tUmd »ů do hřbeta. Slez. 
Vyhl. II. 252. 

Gančk, ňkn, m. = ulička mezi dvéma ehedu' 
pami, chodba. Hauer 10. 

Ganža e, f., nadávka ženám. Val. Čes. 1. 
XIII. 451. 

Garderobni skříň. Zr. Čer. 53. 

Gardian* a, m. = guardian, Vz Gb. Slov. 

GardoTý. G. vězení. Zvon III. 719. 

Gardyan, vz Gardian. Lbk. 73 , 77. 

Gargol, grgol, u, m. z= hrdlo. Hauer 11. 

Garmnz, n, m., strhném, warmuos = Xca- 
pu9ia. Erb. :Reg. 48., Bdi. Gl. 51. 

Gastko, GastumioYský v VI. d. 256. za 
Gostel oprav v: Gostko, Gostumiovský. 

Gastronomie, e, f., z řec. = labuznictví. 
Svétz. 1887. 581. 

Gatňáéek, čkn, m. Má kosetkn po g. 
Brt. P. n. 685. Vz Gatňák VI. 247. 

Gauss, u, m. = absolutní elektrická jed- 
notka, rozmér. Jind. I. 69. 

Gáza, y, f., die Gáze (v tkadlcovstvi). 
Jind. I. 69. 

Gazda bez valca je sekera bez poriska. 
Rizn. 64. Dobrý g. je nž dávno v krčmě 
(posměfika na pijáka). Sbor. slov. VII. 129. 

GazdOYliva, y. f. =z zeniČka hospodářská. 
Spidsky. Sbor. slov. 1901. 82. 

GazelloTitý. G. oči. Stan. 2. 259. 

Crazif = kázaU, kárati. Sb. si. 1902. 8. 

Gaždaf = kárali Sb. si. 1902. 11. 

Gdyeli ja plela len, tanec v Těšiosku. 
Vz Brt. P. n. 975. 

Gebauer Jan. Vz Lit. 1. 913., Flš. Písm. 706. 

GelssIoYá Irma, básn., nar. 1855. Vz Flš. 
Pism. 710. 

Geko, a, m. G. laločnatý, ptychozoon, 
ieatěr. Vz Ott XX. 954. 



Gelatinový (želatínový), gallertartig. Jind. 
L 69. 

Geleta, y, f. Na g-tách sediaci otec vy- 
tláčal mlieko (z ovčích vemen). Sb.sl. 1902. 36. 

Gethoň, a, m. = koloJuiál. Hauer 11. 

Gelner Fr., basu. Zvon III. 559. 

Gemsik, gemik, a, m. =: knmzik. Lbk. 32.. 
48., Gb. Slov. 

Generál, U, m. = generální rozkaz. Dáti 
g. ku braní svědomí purkmistru a radě měst- 
ské proti cechu tkadleckému. 1660. Vz Vstnk. 

X. 659. 

Generatomi plyn. KP. X. 156. 

GenitÍT u přechodných sloves záporných 
v £v. olom. vždy. Aby neměl hřícbtl. £v. 
olom. XXX. Gt. místo přisvoj ovací ho ad- 
jektiva: lesf nepřítele, střely zlostníka. 
Ev. ol. 29»., 1691>. a j. 

Genre-maliarstro, a, n. Slov. SI. sb. 1902. 
76. 

Gensik, vz Gemsik. 

Geokronit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 822. 
Geolog, a, m. Us. 

Geomechanika, y, f. = mechanika tSlee 
pevných. Jind. I. 69. 
Geonomie, e, f., die Geonomie. Jind 1. 70. 
Gerad, vz Grád. 

Gerenda == hrada. Slov. Czam. Slov. 125. 
Gerlenský =z zhořelecký. Pel. V. 
Germanisator. a, m. Gb. Slov. 
Germanofilstvi, n. 

Giga, y, f. = zastaralý hudební nástroj. 
Jrsk. VI. 257. 

Gigantográfie, e, f. Nár. list. 1904 17. 13. 

Gije =: dat. sg. f =: ji. Lbk. 7. 

Gilda, y, f. = spoleííenstvo, cech. G. malířů. 

Gira. 1415 gír střiebra. Síov. Sbor. čes. 258. 

Girfalk, gyrfcdk, gryfalk, gurfalk, a, m., 
pták. Milí. 64<^., 66a., 55a., 45». a j. 

Gladnavý = mdlý, bezchutný. Val. Čes. 1. 

XI. 321. 

Gláňu, gláiíu!, křik vran. Val. Nár. Sbor. 
Vm. 42. 

Glasura hliněných nádob (sklovitý, lesklý 
potah průhledný nebo neprůhledný.) Vz EP. 
IX. 199. nn. 

GlasuroYaný. G. krytiny střech. Vz Nár. 
list. 1904. 181. 3. 

Glaucin, u, m, v lučbě. Vstnk. X. 594. 

Glejtovatl koho od sebe. Půh. ol. III. 481. 

Glgon. u, glgoiif ě, m. =1 ílovSk nepřejní), 
lakomec. Brt. P. n. 542. 

Glovniak, a, m., hora v Gemersku na 
Slov. Sb. si. 1901. 166. 

Glukoproteid, u, m., v luěbě. Vz Vstnk. 
XI. 505. 

Glukosa, y, f., v luěbě. Vz Vstnk. XL 503. 

Glukoson, u, m., v luČbě. Vz Vstnk. XI. 503. 

Glundaf sa = hroutiti se. Stěny se g-ly. 
Val. Čes. 1. X. 473. 

Glupak, a, m. = hlupák. Slov. Šb. D. 78. 
Glupy = hUpý. Spis. Slov. Šb. D. 78. 
Glyeerinaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk. 

XI. 122. 

Glyeerosa, y, f., v lučbě. Vz Vstnk. XI 
503. 
Glykolaldehyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. 

XII. 50. 



76 



GlykoleBther — Grotesky. 



Glykole§tlier, u, m., v InČbS. Vz YBtnk. 
XI 127. 

Glyster = hlytUr. 

GlysteroTati koho. Bbas. £. IV. 20. Vz 
Elyster. 

Gmrnué = hnouH, — éim. Nemožii nnŽ- 
kaini (nožkami) g. Pnu. Slez. Čes. 1. XIII. 
78. 

Gnypak, n, gnypek^ pkn, m. = ípatnjf n4&. 
Haner 11. 

Gojina, y, f = háj^ hájina, Orava. Sb. si. 
1901. 180. 

Golubaéský. G-ska mncha = oTad. Haaer 
11. 

Gomilastyka, y, f., gummi elasticaiD. 
Liieň. Mtc. 1901. 448. 

Gomna, y, f. = sunuM. Lišen. Mtc. 1902. 
108. 

Gomor, a, m., jméno míry duté. Gb. Slov. 

Gora, y, f., strč. = Aora. 

Gořalička, y, f., zdrobň. kořalka. Brt. 
P. D. 790. 

Goralka. Roba při kořalce sedí, kráva 
bídné bledí. Slez. Vybl. II. 66. 

Gorlanif = kriie zpívati. 8r. Gorlo. Sb. 
si. 1902. U. 

Gorlica, e, f. = hrdliíkd. Sb. si. 1902. 14. 

Gorlo, a, n.=z hrdlo. Slov. Sb. si. 1902. 
14. 

Gomec, nce, m. = hrnec » unhem. Slov. 
Sb. si. 1902. 14 

Goroť = koral; límec; pod hrdlom vola 
dolu visiaci, kolembajúci sa spást; horal 
(Ví. 266.). Slov. Sb. si. 1901. 178. Sr. násl 

Gorolistý. G. vól (vůl) = mající pod 
hrdlom dolu vísíací kolembajúci spást (goroF). 
Sb. si. 1901. 178. 

Goržolka, y, f. = kořalka. Orava. Sb. si. 
1901. 189. 

Goržon, a, m. = horal. Slov. Sb. si. 1902. 
179. 

Gostiné, D., poplatek. XIII. stol. Fríed. 
14. 

Gotik, gothik, a, m. =: znalec gotiky. Chyt. 
58. 

Gotthard Frant., prof. a spis. f 30./4. 1903. 

GouHm = Kouřim. Přijev z Gouřima. 
1517. Arcb. XXI. 81. 

Graal sv. := mísa stupňovitě se prohlubu- 
jící z drahokamu s nebe spadlého, již bylo 
užito při večeři Páně a do které Jos. Ari- 
mathejský zachytil krev Kristovu. Vz Pel. 
247. 

Grabak, a» m. = nejapnj človík. Hauer. 
11., Vyhl. II. 336. 

Grád, gerad, gród^ u, m., weíblíches Ge- 
rathe und Kleider als Erbe. Gb. Slov. 

Gradient barometrícký. Vz Strh. Mech. 
586. 

Gradovka, y, f. = gradovaná solanka, gra- 
dierte Sole. Jind. I. 70. 

GradoTni, Gradier-. Jind. I. 70. 

GrafiekobaroTný prostředek. Nár. list. 
1904. 175. 13. 

Grafický. Česká grafická společnost Unie 
v Praze. Nár. list. 1908. č. 134. 13. 

Grafik, a, m. Spolek českých grafikfl. 
Nár. list. 1904. 10. 3. 

Grafitový papír. Vz Ott. XVIII. 184. 



GréJ, e, m. =flrro;, kůň. V zlod$j. mlOTě. 
Čes. 1. XI. 140. 

GralichoT, a, m., vrch u Bimavy. Sbor. 
slov. 1901. 88. 

Grammatičnř. Nářečí g. od sebe ▼xdá- 
lená. Koll. Lit. vzaj. 

Grammatikálka, y, t zajedná se éfyf 

ikol niUího gymnana. Tbz. V. 4. 81. 

Gramm-atom, n, m. = jistá mnoiství 
hmoty. Vz Strh. Mecb. 102. 

Grammkalorie, e, f. ~ malá kalorie. Jind. 
70. 

Gramm-molekula, y, f. Vz Strfa. Mech. 
102. 

Grammofon, n, m. Vz Nár. list. 1903. 
č. 148. 16., Strh Akust. 421. 

Grammofonni akciová společnoaf . Nár. 
list. 1903. č. 148. 13. 

Grand, u, m. s krejcar. V zloděj. mlíxTč. 

Granee, nce, m. = vyznívající okraj upro- 
střed hlinénich kamen. Chodí kocúr po graneo. 
Brt. P. n. 763. 

Gránka, y, f. Kožich gránkou olemovaný. 
Čes. 1. Xil. 280., 282. 

Grannloyaci = smiei. Ji»d. I. 71. 

Gratulaéni nápis. Wtr. Min. 139. 

Grayál, n, m.z= rámus, Kravall. Robit 
ten g. Slov. Nár. Sbor. 1902. 5. 

GraTitaee, e, f., z lat. VSeobecnA g. Xi 
Strh. Mecb. 250., Vstnk. XII. 61. nn. 

GréoTité. Podali si g. pokřivené, ztvrdlé 
roce. Mod. kn. 1898. Č. 40. 56. 

Grefa. Vz VI. 258. Také val. Vz Cea. L 
X. 469. 

Grediť = hMU. U Znojma. Šb. D. 43. 

Gredličkoyý. G. zásada (zásada chtíti 
ušetřiti třebas jen greile). Hlk. X. M4. 

Grgol, Yz Gargol. 

Griff, u, m. = uskok. Chytil se ^riffo, 
aby . . . Fel. 4. Sr. Gryf. 

GriflTa, vz Grippa. 

Grieh = hHeh. U Znojma. Sb. D. 43. 

Griclita, y, f. z= soudní moc. Vz Gb. Slov. 

Grippa, griffaj gryppa, gryffa^ y, f. = druk 
lodi, novolat. grippa. Vz Gb. Slov. 

Gmisko, a, n. = nožová střenka. Brt. P. 
n. 1194. Vz Grňa. 

Grňko, a, n., zdrobn. grfia. U Olešné. 
Čes. 1. XI. 410. 

GrobianstYÍ, n. Kom. Did. 87. 

Gród, vz Grád. 

Grodské (hradské), alias castralia, po- 
vinnost k hradům a zámkům, zastr. XVI. 
stol. Vstnk. X. .^58. 

Groeh, u, m. =^ hrách. Lašsky. Čes. 1 XI. 
117. 

Groj, vz Gráj. 

Gross Hynek, spis. 

Groš. G. r. 1410. asi 37 haléřů; kopa 
grošů 42 korun. Exc. Dala u2 také mladosti 
g. (o staré ženě). Pittn. Abys doSiel groŠa^ 
máš si vážit babku; LepSí Častější g., n«žli 
neskorý zlatý. Risn. 64., 166. — G., tanec 
Vz Brt. P. n. 842. 

GrošoTka, y, f., slov. tanec. Sbor. ées. 
109. 

Grotesky. Takové ozdoby nástěnné a 
nástropní, v nichž jsou ornamenty měfické 
rostlinné i figurální spojené y ladný celek. 



Groteaky — Hadi. 



77 



jmenuji se g. Ty bývjýi buď ploehé, buď 
vypouklé. Doleu. Pr. 118. 

Gréžek, žku, m. = krouíek. Lišen. Mtc. 
1902 444. 

Gntda Ant Dr., kněz a špit. nar. 1844. 
i- 22./2. 1903. Vyhl. I. 68. nn. 

Gradiel, chla, m. = malj élovék. Hauer 11., 
Vyhl. II. 836. 

Gramt, u, m. zz grunt, 1512. Areh. XIX. 
114. 

Gmnfedt, krunf^, hnmtfeit = krumfeSt 
Vz Gb. Slov. 

Gnmšpát = grfLuSpan. Bostl. F. 42., 
Bbas. m. 24., IV. 8. 

GmnšpieoTý. G. iatky. Lafisky. Čes. 1. 
XI. 117. 

Grant, u, m. Z gruntu srdce dobrý chlap. 
Tbz. Y. 6. 202. Z gruntu něčím hnouti. Kom. 
D. 23. 

Gmntholý. Neměl 2 grunthola nic. Val. 
Nár. sbor. Vín. 104. 

Grusno =: knOno, schwer. Sb. b1. 1902. 
13. 

GraSif. Čichá (tichá) voda negruii (ne- 
bi aéi), ale břehy poruši; Což mu po košcele 
< kostele), když zdrávi na čele (těle) a na 
dnSi, aže gruii. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 490. 

Gryf, u, m. = ehytro$t, ú$kok. Kom. Did. 
12íK 8r. Griff. 

Gryfalk, vz Girfalk. 

GryfTa, gryppa, y, f., z střlat. grippa, 
druh lodi. Lbk. 31., 90a a j. Sr. Gríffa, 
Grippa. 

Gryppa, vz Grippa. 
Gnrfalk, vz Girfalk. 



Grža, e, f. Bylo to* maso jak grža, ani 
podělit sem tým nemohla. Val. Ces. 1. XII. 
486. Vz Grža I. Přisp. 95. 

Gubernatorstvi Jiřího. Hrubý 149. 

Gača = búuU, Hám guěe (na hlavě). Mor. 
Čes. 1. XIII 108. 

Gndrych R, spis., nar. 1862. Vyhl. 1. 101. 

Gulternat y, f-, zastar. hudební nástroj. 
Jrsk. VI. 1. 467. 

Gummovaný papír. Vz Ott. XVIfl. 184. 

Guralčenka, y, f. = kařtUenka. Brt P. 
n. 697. 

Guřalka» y, f. = kořalka, U TěSina. Šb. 
D. 43. 

Gúřim = Kouřim, 1514. Arch. XXL 19. 
Sr. Gouřim zde. 

Gndenka, y, f. Klobouček ovinut je 
g-kami čili Snoricemi, pentlenri tak zva* 
nými raslaviěkami a portami. Světz. 18152. 
587». 

Gntorié = hovařUi. Slov. Sb. si. 1902. 9 

Gvariť = havořUi. Slov. Sb. si. 1902. 9. 

Gy&liya čemu » k váli. Val. Čes. 1. XI. 
484., X. 465. 

Gymnasiarch, a, m., z řec. Ustanovil 
ho za praeceptora secundae olassis a řekl, 
že co nevidět učiněn bude g-rchem. Světs. 
1895. 303. 

Gymnasium dělilo se do r. 1849. na 
Šest tříd, čtyři grammatikálné, které slouly 
parva, principie, grammatika a syntax, a 
dvě humanitní poesii a rhetoriku. Zvonili. 
634. 

Gyrfalk, vz Girfalk. 

Gyzd, a, m. Lekl se toho gyida (hada). 
Slez. Vyhl. H. 287. Vz Hyd. 



H 



H přidech. Vz Mus. 1863. 326. 

Habart, excnrsor, emissarius, mercena- 
rias. XVL stol. Mas. 1877. 637. 

Habitaee, e, f., z lat. = obydli. Jrsk. V. 
61. 

Hablat, U, m. = mié % kravtkýek a koň- 
ských cAZupď. V prus. Slez. Čes. 1. X. 422., 
Vyhl. n. 243. 

Habrovandti, nábož. sekta. Vz Mart. 
S. Před. str. XI. 

Háby = ahy. Džl a j. Šb. D. 15. 

Hae, hai = křoví na dolině. Brt. P. n. 
1194. 

Hacák, a, m., asi = kdo dilá hacB. Gb. 
Slov. 

Haeati, haěnotui = $ed^. V dětské řeči. 

Haéik, u, m. = háitk. Hauer 11. 

Háéko, a, n. = hHbé. Slov. Sb. si. 1901. 
157. 

Hačkmanit, u, m., nový nerost. Vz 
Vstnk. XI. 838. 

Had. Kdo nejprve z jara hada živého 
uhlídá, an po mezi leze, že ten rok stonati 
nebude a na zdraví a na jiném štěstí míti 
bude; pakli uzři mrtvého, zabitého, Že ten 
rok žádného Štěstí ani na hovadech, ani na 



svém zdraví míti nebude. Mte. 1. XXXI. 
19. Chytil by rád hada holó ruko (rád by 
věc snadno dostal). Kojetín. Čes. 1. XII. 
152. Bou by vypiu aj z hada žlČ. Sbor. 
slov. VII. 129. — H. = opasek. V zloděj, 
mlavě. Čes. 1. XL 140. 

Hádá, y, f. = Hedvika. Sá. XI. 148. 

HádaěkoYý. H. knieže. Gb. Slov. Sr. 
Hádačka. 

Hádalivý, sophisticus. Gb. Slov. Z há- 
dati. 

Hádanka. Staročeské h-ky (ze starého 
a nového zákona). Vz Čes. 1. XL 197. nn. 
H. tištěné r. 1737. Vz Čes. 1. XI. 262. nn. 
Sr. Brt Čít. 81. nn. Hádanky slezských dětí. 
Vz Vyhl. IL 252. 

Hádankář, e. m. Nár. list. 1902. č. 130. 
2., Ott. XXII. 429. 

Hádankovitý výklad. Hlk. IX. 141. 

Hadcový, Surpeotin-. Jind. I. 71. 

HádeČný spis (ve kterém se někdo s ně- 
kým hádá). Kom. CJes. 195. 

Hadi hlava = veliké iidlo (hmyz). C. Třeb. 
Ces. 1. XI. 36. — H. panenka = íolek, též 
jeítirka obecná. Č. Třeb. Čes. 1. XI. 36. — 
H. mord, scorzonera, Schwarzwarz, Hafer- 



78 



Hadí — Halacha. 



wurz, rostl. H. m. dřipatý, nachový, nizký, 
Španělský malokvdtý, rakouský. Vz Ott 
XXII. 731. — H. jazyk, ophioglossQiD, rostl. 
Vz Ott. XIII. 806. — H. káfeni. Nejobyčej- 
nějším a nejvítanějším jest lípový květ. 
heřmánek a hadí koření; ve kterém domě 
tyto léky json, tam není bolestí, tam není 
mření. Nár. list. 1903. č. 285. 3. — Ženská 
ze samých hadích ocásků upletená (chytrá). 
Sá. XI. 234. 

Hadice u ttHkaiky a j. : brzdová, kau- 
čuková, konopná, kovová, kožená, plátěná, 
pojistná, spojovací, ssací atd. Jind. I. 72. 

HádkoYý. H. krajky. Vz Krajka. 

Hadlák. H-ci chodí o sv. Mikuláši s měchy 
a klapačkami. Vz Brt Čit. 363. 

Hadnaď, ě, m. = náMnik izbojníků). 
Slov. z maď. Ozam. Slov. 125. 

HadoJe§těr, a, m. H. křehký, ophiosaurus. 
Vz Ott XVIII. 807. 

Hadoplaz, a, m. = eo «e plazi jako had. 
Gb. Slov. 

Hadovat = zraditi. Ve zloděj, mluvě. 

Hadovka, y, f = Jelenka obecná (houba). 
Vz Ott. XIX. 675. Počkej, ty hadovko, však 
já ti to ošafránim (nadávka). Sá. Prost II. 
179. 

Hadový. H. krajky. Vz Krajka. 

Hadr. Samé hadry, samé hadry (vyzvá- 
nění chudému). Val. Čes. 1. X. 471. 

Hadřisko, a, n., zdrobn. hadr. Msn. Od. 
318. 

HadrotÍna» y, f. = hadrovina, ipatnj 
odiv. Jsou pokryti h-nou. Msn. Od. 318. 

Hadrovina, y, f. = ipatný odiv. Msn. 
Od. 219. 

Hadrovnik, a, m. =: kdo «a Kádruje, hádá. 
H-ky rozvésti. Faust. 123. 

Hadýrek, rku, m. = hadřík. Us. 

Haemoglobin, u, m. HromadČní se h-nu 
v krevním moku, haemoglobinaemia; mo- 
čení b-na, haemoglobinuria. Ett. 

Haf, sr. Hav. 

Hafhabuchty. To je kluk h. (haf na 
buchty) = nenasyta. DŠk. Km. 52. 

Hafol, u, m. = houf. H. husarů. Haná. 
Hoch 97. 

HafCák. a, m. = vyietřovane':, Praha 111. 

Hagnůstko = agnusko. Lišen. Mtc. 1902. 
108. ^ 

Haj čuch, hejcuch, hejcuk, u, m., z něm. 
Auszug. Vz Gb. Slov. 

Hajčnouti si = hajnouti. Kbrl. Džl. 16. 

Hajducky. Po h-cku zahráti. Brt. P. n. 
707. 

Hájek jka, m. z= pastýř koní a hříbat. 
Jrsk. XX. 2. 239. Sr, Hajka. — H. 2 Li- 
bočan. Vz Lit. I. 94. 

Hájenský. H. louka (hajného.) DSk. Km. 
38. 

Hájeti iterat. z hájiti. Hus. Post. 29». 
(Gb. Slov.). 

HajiČ, hájic, e, m. r= hájeika. VoleŠník. 
Kub. List fil. 1902. 248 

Hájiček, čku. m., zdrobn. hájek, háj. Us. 

Hajinkati = hajati, spáti (v dětské řeči). 

Hajka, y, m. = pastýř koni. Jrsk. XXIII. 
74. Sr. Hájek. 

Hájna, y, f., = les. Vz Gb. Slov. 



HaJiii§ko, a, n., les u Bzence na Mor. 
Ces. 1. XlIL 476. 

Hájnosf, i, f., nemorosus. Gb. Slov. V fa-sti 
památaj na midzu. Rizn. 171. 

Hajnovka, y, f. = hájovna, hajnocna. 
Wtr. Str. 15. 

Hájovský. H. grunty, 1512. Arch. XIX 
114. 

Hajtman, a, m. = hejtman. 

Hajtmanice, e, f., femin k hajtman. Gb. 
Slov. 

Hák. Stržení háku. Vz Nátah. 

Hákanee, pl., m. zz: oklesky stromů, sra- 
ženi hákem. Sobénov. Kub. List fil. 1902. 
248. 

Hakavka, y, f. = motyka. V zloděj, 
mluvě. 

Hakeii, slovo potupného významn. Sr. 
Eaknový. 

Uaknovec, vce, m., vrch n Karl. Týna. 
Tbz. V. 6. 276. 

Háknový = od Boha opuUiný. Rokyc. 
Post 87»>. 

Hákovák, a, m. = trestník. V zlodéj. 
mluvě. 

Hákovat = pracovati, v zloděj, mluvě. 

Hakovka, y, f. = práce. V zloděj, minvé. 

Hákovna, y, f. = žalář. V zloděj, mluve. 

HalaČ, e, m. = kdo hala, blekotá. Gb. 
Slov. 

Halaéka, y, í., vz Holačka. 

Halafurna* y, f. = Ubenice. Ve zloděj, 
mluvě. 

Halafúrnovat = viseti. Ve zloděj, mluvě. 

Halama, y, m., zhusta = sedlák (od Ha- 
lamy, jenž byl zbojník v XVI. stol.). Wtr. 
ve Zvonu II. 622. 

Halánek« nka, m. UH-ků, pivovár v Praze. 

Halapaška, y, f. = chalupa. V zloděj, 
mluvě. 

Halaška, y, m. = kluk, výrostek. Val. 
Čes. J. XIII. 45L 

Halati = blekotati, lallen. Vz Gb. Slov. 

Halda, y, f., nadávka -= osoba lehká» 
nevéstka, že se zdržovaly v Praze na hal- 
dách při Vltavě. Zvon lU. 622. 

Hale := hle. Hale, jak se naparuje: Zbi- 
rov. Čes. 1. XI 269. 

Halejď zz hleď; hal^ďte = hleďte. Zbirov. 
Čes. 1. XI. 269. 

Hálek. Vz Progrr. realky v N. Městě na 
Mor. za r. 1902. 

Halena. Pil jako h. (mnoho). Čes. 1. XID. 
209. 

Halenka, y, f. = ženský kabátec. Volyně. 
Ces. 1. XIII. 123. 

Halguf, u, m. Kóň má h. fkdyž se ma 
chlupy nad kopytem zdrastí). Lék. B. 291^. 
Dle Matz. Cizí slova 172.: Manke, Straub- 
fuss, osutí nohou koňských. Četné malé vředy. 

Haliř, e, m. zz hrb; hřbet. 

Halkéř, e, m. = arkéř. Gb. Slov. Sr. 
Halkýř. 

Halkýř, e, m. zz ark», halkéř. 6b. Slov. 

Halspantek, tku, m., z něm. Halsband. 
Čerň. Z. 79. (1646.). 

Halucha, y, f., oenanthe, rostl. Vz Ott 
XVIIL 665. 



HalnSky — Harban. 



79 



Halušky (banniky). Jejich připravn vz 
v Ces. 1. XI. 90. 

Haluze, e, f., vz Halže. 

Ham, u, m. Mél b mynářem spor vo vodní 
haní, Wehre. U Bystřice na Mor. Čes. 1. XII. 
129. Sr. VI. 276. — H. = ústa, huba. Brt. 
Cit. 85. 

Hamak, n, m. Koně leželi jako na h-kn 
(isoace podvázáni Širokými pasy). Gatb. 
Caus. 14. 

Hamala, v, hamán, a, m.=jedl{k, Haaer.ll. 

Hambelek = hamhaUk. Žel. Brod. Čes. 1. 
XIII. 28. 

Hambjice, e, ťzzmiuo hanby. Ve škole 
státi na b-ci. Petrovice. Kub. List. fil. 1902. 
248. 

Hamburácl = lidé ze Semčic. Ml. Bolesl. 
Čes. 1. XIII. 177. 

Hamburčanky, pl., f., druh kur. Nár. list 
1903. Č. 136. 9. 

Hambus, n, m. =: UetÁk^ apiam aquaticnm, 
rostl. Vz Gb. Slov. 

Hamer = *aTOr, hut. Slez. Vyhl. II. 304. 

Hamfeštni list. Mas. 1903. 174., Zbrasl. 
349. 

Ham-bam říká dítě, chce-li jísti. Ces. 1. 
XI. 318. 

Hamiš, hěrnU = lest, klam. Vz Gb. Slov. 

Hamižný, z střněm. hamiscb, hemiscb. 
Mtz. 

Hamnoat po čem = chnapaotui. To by 
86 hamlo (o tačném soustu). Val. Čes. 1. 
XI. 95. Vz Hamati. 

Hamoniti = mnoho mlumti, Sr. Krafati. 

Hamoniyý. H. duše = skoupá. Rais. Lep. 
488. 

Hamota, převzdívka od: Hamák. DSk. 
Km. 20., Hruá. 32. 

HamoTka, y, f., Hemmschuh. Slov. Sbor. 
ces. 22. 

Hampapa = jídlo v dětské řeči. Slez. 
Vyhl. II. 232. 

Hampejs, u, m. := kuleínik. Jrsk. XX. 
2. 199., XXIII. 444. 

Hampejsnik, a, m. 1724. Hrubý 249. 

Hampejsoyati 86 s kým = vaditi. Sá. 
Kř. 14. 

Hampieek, cka, m., nadávka. Slez. Vyhl. 
II. 336. 

Hamrle, pl., f. = nechtěni viiné, amrhele. 
LišeĎ. Mtc. 1902. 9., 435. 

Hamtivosty i, f. = hltavošf. Lidská h. 
Kos. Živ. 219. 3. 

Hana sjedla barana na polji s vlnum, by 
měla Kateřinu plnu. Slez. Vz více v Vyhl. 
I. 256. 

Hanácká, tanec. Vz Brt P. n. 829., 
832., 960. 

Hanba = hanba. Zná hanbu, jako pes 
sobotu. Val. Čes. 1. XIL 387. 

Hanbiř, e, m. = kupUř. Čapk. 55. 

Hanbivý. H. nemoc (za kterou se bylo 
styděti). Wtr. Str. 170. 

Hanči, £. = Hanča. Dšk. Km. 9. 

HanéiTý. Židé s h-vým kolečkem na 
kafuně. Mus. 1904. 24. 

Handél, a, m. z= anděl. Džl. Šb. D. 15. 

Handl, u, m. = pHUaitoMt ku krádeži. 
V zloděj, mluvě. Ces. 1. XI. 140. 



Handrlačka, y, f. = hadráfka. Mtc. 1902. 
23. 

Handrlák, u, m. =: kousek dřeva ve 
vinném sklepě mezi bečkami vložeoý, aby 
se neviklaly. Čes. 1. XIH. 475. 

Hanebstvi, n. = hanebnost, ignominia. 
Mam. F. 90^. 2. 

Hanek, nku, m. = kloub. Val. Ces. L 

XII. 42. 

Haněti. Každý by nás haněl z toho. Baw. 
Ar. v. 2499. 

Haněvy z haněti, contumeliosus. Vz Gb. 
Slov. 

HanfáHť s čim = vymiHovaH co (po- 
hrdlivě). Val. Čes. 1. XIII. 208. 

HaniČka, y, f., cicborium intybus. Slez. 
Vyhl. II. 223. 

Hanivosť, i, f. Hyna. Vz Čad. 115. 

Hanka Václ. Vz Lit. 1. 648.-732., ,914. 
až 916., II. 657., 853. 

Hankala, y, f. = HaniČka. Dšk. Km. 13. 

Hanke z Hankeniteina. Vz Lit. I. 916., 
Vyhl. I. 39. 

Hanný = jtoud » hanou, pro hanu. Gb. 
Slov. 

Hansvnřstiada, y, f., divadelní kus. Lit. 
I 236. 

HansYuřstovský ráz spisu. Lit. I. 280. 

Hanspigl, a, m. = Eulenspiegel = hra^^ka 
podobná krátkému kopí, která se bičíkem 
do vzduchu vymršťaje a padajíc do země 
se zabodává. Val. Čes. 1. XI. 322. 

Hantkryf, u, m., z něm. H-fy fílosofského 
umění. Zach. Test. 136. 

Hantol, u, m., sandoricum, rostl. Vz Ott. 
XXIL 597. 

HantýrOTati = zlodějskou řeěi mluviti. 

Hanubiti = hanobiti. Gb. Slov. 

Hanu§ I. J. Vz Lit. i. 916. - /. fíanuS. Ib. 

Hápavost, i, f. = padavoit. H. verše. VIČ. 
Lit. U. 2. 50. 

Hápavý. H. chůze. Tbz. Vílí. 133., Čch. 
Kv. 26. 

Hapkáni, n. = nejisté vystupováni. H. 
vlády Slov. sbor. Čes. 16. 

Haplasovať se s kým = tahati. Čes. I. 

XIII. 381. 

Harabatka, y, f. = chroust. DSk. Km. 51. 
Také: ivarabatka. U Horažď. Kub. List. íil. 
1902. 248. 

Harambaša, e, m. = vůdce (turecký). 
Tbz. V. 5. 8. 

Harapes, psa, m., nadávka. XVI. stol. 
Zvon IL 591. 

Haraseci sce, haraěee^ Sce, m., něj. ryba. 
Rozk 774. (Gb.) 

Harasný = červen j jako haraš; krásný, 
chutný. H. 'lálo. Laš. Čes. 1. X. 210. 

Harasoyý = z lehké vlněné látky. Baw. 
Ar. v. 2499. 

Harašeni, n. H. deště. Zvon III. 498. Vz 
Harašiti. 

Harašiti. Zadíval se do soumraku, jímž 
h-Šil déšť. Zvon III. 725. 

Haratieký. Kdo by to byl řekl, že ta 
haratická (= smrť) jej si dříve odvede než 
mne. Sá. XX. 2. 31., Osv. 1884- 118. 

Harban, u, m., z něm. Haarband. Ž. wit. 
64. 12. Ž. pod.: korona. 



80 



Harcfřstvi — Hebe. 



HareiNtri. n. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11. 

Harciti. Tak kolem Odysseva haroili 
(bareovalí). Mea. II. 197., Od. 193. 

Harenilc, a, m. = harcotmik. Msb. II. 68. 

Hareovný Tydens. Msd. JI. 69 

HareoTod, a, m. Msn. U. 48., 67. 

Harček = hmeSek, Slov. Šb. D. 79. 

Harfa. Vz Strh. AknBt. 248. 

Harfbéř, e, m. = harf mih, Zr. Let lí. 31. 

Harfoyý, H. krajky. Vz Krajka. 

Harfýř, e, m. =: Karfóf. Zvon IV. 102. 

Hargotal za kým = rachotiti. Val. Čes. 
1. XIU. 371. 

Harhotati éim z= ro^tfát^oti. Zima maou 
haihoce. Val. Čes. 1. XII. 487. 

Rarlns, a, m. = htrink, Gb. Slov., MS. 

Harle, e, n. = vnrU, Fagif. 88*. 

Harmala, y, f., peganum, roatl. Vs Ott. 
XIX. 397. 

Harmalol, n, m., v laébě. Vstnk. X. 595. 

HarmanéekOTý = rmean^; ktíhnamkový. 
Sbor. Blov. III. 117. 

Harmin, n, m., v lačbě. Vz Vstnk. X. 
595. 

Harmonie. Vz Strh. Akast. 129., 191. 

Harmonlkář, e, m. Čes. 1. XI. 371. 

Harmonista. Nár. list. 1904. 100. 13. 

Hamoška, y, f == kořalka* kteron pálili 
o llaroochA. V. Mýto. MS. 

Hartan, u, m. = hrtan. Záp. Cech. Lisí. 
fll. III. 90. 

Hartmany, pí., m., les u Jankova a Votic. 
Uč. spol. 1901. IV. 3. 

Hary = pomaUný, Prus. Slez. Čes. 1. XII. 
310. 

Hasapizda, y, m., os. jm. 6b. Slov. 

Hasapizdnik, n, m., lumbale. Gb. Slov., 
Svítz. 1877. 27. (Jir.) Vz Hacník. 

Hasekulace, e, f., m. assekorace. Us. 
místy. Píttn. 

Hasický m. htuiMi. DSk. Em. 38. 

Hasivka, y, f , pteris, rostl. Vz Ott. XX. 
945. 

Hasot, n, m. Zahledl h. vlnivý, iiiya x0^a. 
MsQ. Od. 184. 

Hassie = Hesy (země). Kom. Did. 60. 

Hastrman, a, m. Vz Čes. I. XI. 170., 
Vddnik. Hra na hastrmana. Slez. Vz Vyhl. 
n. 251. 

Hastrmanky, louky u Starce. Čas. mor. 
mu8. III. 132. 

Hastrman&v. H-vo kvítí == leknín. Káf. 
Poh. 166. 

Haška, vz Háska. Má. 

Hašpan, a, m., les u Martinkova. Čas. 
mor. mus. ill. 132. 

HaštHel, vz Hastríel. Mš. 

Hát, liá = ano. Byťs tam? Hát Slov. 
Czam. Slov. 125. 

Haf Bezděkova, pons virgis factus (prou- 
těný most). XIII. stol. Vstnk. X. 559. 

Háta. Zvyky táhnoucí se k sv. Hatě. Vz 
Vyhl. II. 30. 

Hatiti se. Drva se hati, když se polena 
za plavby v toku tak zpříčí, že nemohou 
dále plovati. Val. Čes. 1. XIL 45. 

Hattala M. f 11/12. 1903. Vz Lit 1. 1 
712., Nár. list. 1903. 339., 2. a osUtní noviny > 



též doby. Životopisy v Osv. krátoe po jeho 
smrti a v List fil. 1904. 34.-88., 119.-122. 

Hauf, u, m., aetes. Milí. 18. a j. 

Haur, a, m., homik, z něm. Háner. Zvon 
IIL 372. a j. 

Hauskneelit, a, n. = poéUmek, % něm. 
6b. Slov. 

HaassoTni, z fr. U. spekalaee. Nár. List. 
1908. č. 284. 22. Vz Haasse. 

HausflOTý. fl. epoeba. Nár. Ust 1904. 
251. 17. 

Hauftka, y, f. = ImMik. Cbeén (cktčl) 
hauSky s tvarohem. Mor. Čes. 1. XI. 3S5l 

Hav, haf, psí Stékot Gb. Slov. — Hmv = 
•em. Orava. db. si. 1901. 193. 

HaTatda, y, í. = skupina, hromada (chalup). 

Val. čes. 1. XI. 49., XHI. 871. 

Hávati. Ti, ješto chtí mnoho věděti, 
mnoho hávatí, v bludy upadají; Tak hávají, 
jak nvyali. Rokyc. Post. 167b. 

Havel. Na den sv. Havla do kole masi 
jablka. Suchý den sv. Havla zvěstuje snebé 
léto. 

Havlaa Fraat, kněz a spis. Vyhl. I. 57. 

Havlasa Bohům., 1852.-1877. Vz Fli. 
Písm. 734. 

Havlíček K. Vz Mas. 1902. 71. na, 
Květy 1901. (1902?), List fil. 1904. 212., 
Lit. II. 800., 854. 

Havlík. Mistr Bartol. H. Smovec z Vax- 
važova. Vz Mus. 1903. 18 i. — ff. J— , spis. 

Hávnatka, y, f., peitígera, rod liSejníkĎ. 
Vz Ott. XIX. 487. 

Havran, a, m. Vz Havránek. PopSvek na 
h-na. Vz Vyhl. 11. 266. Snědl h-oa (říká 
se o člověku tmavé pleti). Kfif. Lid. 9. 

Havránek Bedř., mal. Vz Alm. X. 144. 
a% 145. — H. Ant., prof. a spis. f S8711. 
1903. maje 42 léta. Vz Nár. list. 1903. 826. 
2. — H. Havránky pásti, krmiti = na Šibe- 
nici viseti. Lomnický. 

Havránek, nka, m. = hora u Rnžomtaln. 
Sbor. ěes. 286. 

Havranový. H. pHrozenie. Jir. v Roapr. 
31. H pokolení, Raben— . Gb. Slov. 

HaTýě, e, m., ostracion, rod ryh aroatio- 
čelidtnýcb. Vz Ott. XVIIL 936. 

Házení (haděni) =tup9ni, das SchmUhen. 
Gb. Slov. 

Házeti se Jak. Hádže sa, ako podře- 
zaná sliepka. Rizn. 178. — seboujalc:. Hází 
sebou, jako ryba na blátě. Us. Oes. 1. XI. 
270. — se čeho čím. Pravda skryta bývá 
před těmi, kteři se ji (pravdy) slovy házejí 
(do ní 86 trefuji) Chč. S. I. 103b. Hua II. 
123. mA: kteřiž slovy pravdy hrsejí. ^List 
fil. 1903. 235.) ~ H. = povídati, vgHmatxUi. 
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140. — Sr. Hoditi. 

Hbitojezdee, dce, m. Msn. II. 134. 

Hbitojizdný vojín. Msn. II. 83., 446. 

Hbitorejdný. H. loď. Msn. II. 64., Od. 
184. 

Hbitověstný Hermes. Msn. Hym. 29. 

Hbitý na nohy. Jrsk. XII. 259. 

Hdyž = když. Us. mi sty. 

He = i. Brt. Ps. n. 1195. 

Hebkorohý Ink. Msn. II. 219. 

Hehe. Má po hehe (po vSem, nepovedlo 
se mu). Deštná MS. 



Hebl — Hereog. 



81 



Hebl, u, m. Hej blata = palcěji»tiko druhuj 
které zase za klaníce zvedají stonpn. Čes. 
1. XI. 187. 

Heblink, yz Helbliok. 

Hečal naé = zevlovati, Val. Čes. 1. XI. 
180., 484. — H. = zvtOnim, táhlim hUuem 
xpivati. Žnice bečá. Val. Oei. 1. XI. 210. 
Sr. Hečeti. 

Heěeti = křiíSeti. Červená šatka, tak to 
hečf. VaL Čes. 1. XI. 210. 

Hedlosy, pole u Martinkova. Čas. mor. 
moB. lir. 182. 

Hedvábný. H. chvojka, vz Vejmutovka. 
— Byl mladý, pěkný člověk, života nena- 
sytného, rozkofiného, jak říkají hedvábného. 
Zvon IV. 49. 

HedYáboTý polStář. Tbz. III. 2. 847. 

HeJ. O peníze je hej, mezi lidma je jích 
dost. Čes. 1. XIII. 178. - H, =: ji. Ne- 
mdžem hej vyhoveci (tchyni). Brt. P. n. 483. 

Hejblata, vz předcház. Hebl. 

Hcjeak, hejeueh, = odtok vody na vlhkém 
poli. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 28. Vz Eaj- 
cnch. 

Hejéiti = kolébaU. Čes. 1. XIII. 128. 

Hejčka«y, f. = kolébka (obyě. jen z plachty 
KFobená). Volyně. Čes. 1. XIII. 123. Sr. Hej- 
čedlo v Ví. 288., Hejčkadlo v I. Přisp. 

Hejdréi, n. = posméSnÝ název účesa 
i pokrývky hlavv. Volyně. Čes. 1. XIII. 123. 

Hejdy = hajdyl, chutě do předu, alon, 
táhni ! Mor. Kmk. 

Hej, bej, bcj, bej, tanec v Těiínsku. 
Vz Brt. P. n. 974. 

Hejkadla, zlé bytosti v podobě chlapečků 
velikých hlav a slabých nožek, nebo v po- 
době ptn^i, srstnatého Člověka s kozími no- 
hami. Vz Čes. 1. Xn. 209. — H. = zvíře 
8 malým tělem, velkou koiiskou hlavou se 
dvěma tenkými nohama a obrovskou silou. 
Čes. ]. XI. 54. — Ty hdlo (osoba, která 
tázajícímu se příIiS hlasitě odpovídá, nebo 
na někoho volá). Čes. 1. XII. 209. Vz násl. 

Hejkal, a, m. = divi mni, který v lesích 
bejká (křičí) a lidi pronásleduje, hýkal. Vz 
Kěf. Poh. 117., Hejkadlo a Čes. I XII. 477. 

Hejkálec, Ice, m. Věří v h-lce a hastr- 
many. Strn. Poh. 48. 

Hejkalky, pole a les u Svatoslavě. Čas. 
mor. mns. III. 132. 

Hejli, pole u Caslavic. Cas. mor. mus. 
III. 133. 

Heina v VI. 288 za Hejlovy oprav : Hejna. 

Hejnom hráti zz hudiéek hráti. Brt. P. n. 
1195 Vz VI. 288., Hejnam. 

HeJHlský břiebopásek. Mso. Od. 15. 

Hejmý. Mark. 

Hejrovat -zTony == hourati. Vých. Čecb. 
Šb. D. 25. 

Hej9koTstTÍ» n. Tbz. V. 9. 484. 

HeJslOTanéni, n. zi: zpívání: Hej Slo- 
vané! Fli. Pism. 729. 

Hej9loTan§tvi, n. Nár. list. 1901. č. 331. 
Vz předcház. 

Hejták, a, m. = kdo chodí na hejly. Chod. 
Čes. J. XI. 71., 268., 480. 

Hek Fr. Vlád., spis., 1769.-1847. Vz 
Mas. 1875. 221., Lit 11. 5. 

Koti: Podatkj k česko-n^. ilovnlku m. 



Hekatomba, y, f., řec. = etolUrtva. Msn. 
II. 3. 

Hektosrafický papir. Vz Ott. XVIII. 
184. 

Hekuba. To je mu H-bou (ničím). Hlavn. 
66. a j. 

Helbreebt, u, m. = frejih Mus. 1861. 
271. Sr. Helmbrecht. 

Helekáni, n. Skotácké h. na Náchodsku. 
Vz Jrsk, XXII. 148. 

Heléř, e, m. = halif. Gb. 

Helféř, e, m., z něm. Helfer, povnahai. 
Tk. M. r. 183. 

Hellenistieký. H. řečtina. Nár. list. 1904. 
38., 13. 

Heller Servác Dr., spis., nar. 1845. Vz 
Flš. Pism. 735. 

Helm erbovní, heraldický, kbelíkový (pří- 
klepný, hrnoovitý), kolČÍ, otevřený, ověn- 
čený, turnajský atd. Bylo tam tisíc heimóv 
(vojinfl). Kar. 20. a j. 

Helmice, e, f. Vz Kol. Her. I. 392. 

Helmik, u, m., zdrobn. helm. Lbk. 5. 

Helmovní klenot. Gbyt 26. Vz Klenot. 

Helmovnik, a, m. z= odénec v helmu. Gb. 
Slov. 

Hemiedrieký. H. ploika. Vot. 84. 

Hemlmorfit, u, m. = kalamin křemičitý: 
Zn^SiO. -f aq. Vz KP. x. 220. 

Heiiiirotaee» e, f., z řec. a lat. = tměn- 

Í9ná otdUvoif. Vot. 76. 

Hemld, vz Hamifi. 

HemoVnik, a, m. = hemovaíS. Na poručeni 
b-ků piva nevaří. 1683. H. Jir. Mýto. 82. 2., 
94. 2. 

Hemtati = zaSéhndvatí. Já tě hemtám na 
kopec. U zařikávaček. Nár. sbor. VIII. 134. 

Hemzáni, n. = eoědini. Vz Gb. Slov. 

Hemzivý = lektiv^. H. kůň za mnoho ne- 
stojí. Eif. Lid. 9. 

Hemžiti se éim Jak. Náves se jimi h-la, 
jako když včely za krásného jarního dne 
k poledni se rozrojí. Tbz. VID. 461. 

Henee, nce, m. = hmee, Krkoni. Ces. 1. 
XIII. 134. 

Henryovka, y, f., druh ručnice. Ott XVIII. 
781. 

Hepřík AI., žurnál, f 1903. maje 54 léta. 

Heptoylabydrid, v lučbě. Vstnk. XI. 
124. 

Heraldický. H. barva, figura, helm, hel- 
mice, kodex, kus, hodnosf, názvosloví, od- 
znaky, popis, sloh, uměni, véda atd. Vz Kol. 
Her. I 136., 140., 38., 171., 172., 216., 223., 
226., 392. 

Heraldika, y, f. Její dějiny, prameny; 
česká, německá, polská, theoretická, prakti- 
cká, všeobecná atd. Vz Kol. Her. I. 392. 

Heratol, u, m.. iiitid látka. KP. X. 118. 

Herbábi, n, vz Hedvábí. Us. MS. 

Herben Jan Dr., spis., nar. 1857. Vz 
FIS. Pism. 726., Lit I. 16. 

Herber, u, m.=zmatekí Jiřík die: To h., 
to již isů naši frejunk zrušili. NB. č. 109. 

Herbot, u, m., vz násl. Hervat. 

Hercuk, a, m., z něm. Herzog. Vz Gb. 
Slov. 

Hereog, u, m., vz Vácha zde. Slez. Vyhl. 
II. 315. 

6 



82 



Herfonka •— Hlaholivě. 



^ Herfonka, ▼, f ., z něm. Herr vod. Val. 
Ces. 1. XI. 322. 

Herinečnik, a, m. =; prodavai šlaneíM. 
Vz Gb. Slov. 

Herites Frant, spii., nar. 1851. Yz Fli. 
Pism. 736. 

Herknlský. H. tělo (veliké). Zr. Cer. 1. 

HermesoTý. H. pečef. 1685. Uč. spol. 
1902. 27. 

Herodský, z Herodes. H. moc. Vz Gb. 
Slov. 

Heroickogalantni román. Lit. I. 309. 

llerostratism, -us, a, m. zn jednáni Hero- 
stratovo. Nár. list. 1903. č 284. 1. Vz Hero- 
strat. 

Hemnann Ign., Dar. 1854. Vz FlŠ. Písm. 
786. 

Herrat, hervet, herhat, nějaký mažský 
oděv. Vz Gb. Slov. 

Herzer Jan Dr., prof. a spis., 13./11. 1850. 
až 13./4. 1903. Sr. Zvon lU. 485. 

Herzký = hezki. Ostrava. Šb. D. 60. 

Heslo, a, n. H. knížat, áleobticů, zemí atd. 
Vz Kol. Her. L 392. 

HesOYaný, hetomf i= vUinj, dlouhj^ asi 
z něm. heschen = tábnoati, vléei. Grm. VIII. 
Hesovné roncho. Chč. Post. 169*. 

Hetmančina, y, f. = dŮ9tojno$t heimana. 
Tbz. V. 4. 297. 

Hetmaniti = hiti hůtmanům. Tbz. V. 4. 
381. 

Heuristieký, z řec. H. zásada. Uč. spol. 
1902. IX. 21. 

Heyeroeli Dr a docent, spis. 

Hexafenylethan, a, m.. v lačbě. Vstnk. 
XI. 1. 

Hexahydrobenzol, n, m., v ločbě. yot.91. 

HexahydroderiTat, a, m., v lačbě. Vot 
64. 

HexahydrotereflaloTý. H. kyselina. Vot. 
92. 

Hexachord, n, m. Vz Strh. Aknst. 157. 

HexametroTáni, n. = ívořmi hexametrú, 
Sf. v Pal. Záp. II. 28. 

Hexobiosa, y, f., v lačbě. Vz Vstnk. XI. 
504. 

Hexosa, y, f, v lačbě. Vz Vstnk. XI. 
504. 

Hezký. Je hezčí než karafiát Dšk. Km. 
47. 

Hezounký. Dšk. Km. 34. 

Hi, hinnitas eqai Hi, hi, hil Has. Orth. 
(Mik.). 

Hidlo, a, n., = jidlo. Liieň. Mtc. 1902. 
230., 442. 

Hihned = ihned. Vz Gb. Slov. 

Hiia! Výkřik veselosti. Št Ř. 168b. 

Hilar K. H., básn. Sr. Zvon IV. 250. 

Hilbert Jos., básn., nar. 1871. Vz Flš. 
Písm. 728. 

Himram, a, m. z= Emeranas. 1200. Šb. 
D. III. 

HindroTáni, n. =i>ř0X;<ilen<. VzGb. Slov. 

Hindrunk, a, m. = překážka. Vz Gb. 
Slov. 

Hinf, i, f. = nit. Liieň. Mtc 1902. 106., 
441. Hintě. 433. 

Hiný = jinf. Us. místy. Mi. 



Hirnlieiiii Jeroným, slov. spis. XVII. stol 
Vyh!. I. 35. 

HirSmenzel Kristián, slez. spia. XVII 
stol. Vyhl. I. 85. 

Historickokritieký. H. zásady. Lit. I 
203. 

Historiekonárodni indi vidaal i ta. V . 
Lit. II. 2. 5. 

Historiekoslohový. Národ. list. 1903 
291. 13. 

Historie česká. Vz Bibliografie (Zf brtovaV 

HistorisoTáni, n. H. erbů = hiatoríeky 
vývoj erbů. Kol. Her. I. 365. 

Hitro =r hrzif. Tak h.? Spiisky. Sbor. 
slov. 1901. 84. 

Hjag, a, m., hora v Gemerska na Slor. 
Sbor. slov. 1900. 152. 

hl ztrácí h: loh m. hloh. V KrkonS. Ml. 

Hláé, e, m., rýha. Zdýma ani fjako) L 
na suchu. Sbor. slov. Ví. 133. Sr. Slov. Ví 
295. 

Hlad Mám h., jakoby mi někdo do ža- 
ludku řezal řezákem, ale tenhle zmoloTstělý 
sejr mám jisti? Zvon III. 218. Zima ah. - 
nepriatelia chudobných. Rian. 167. Vácej 
Tudu od sytosti hyne než od hlada. Cum 
Slov. 177. 

Hladánie. K b. spravedlnosti, ad ero- 
diendum. Pat. Jer. 48. 80. 

Hládek = eMddék. Slev. Mi. 

Hladihlay, a, m. = hladihlavý. Vz Gb. 
Slov. 

Hladina, y, f. = mdelo. V zloděj, mlavé. 
Čes. 1. XI. 140. 

Hladinka, y, f. = unetana. V zloděj, 
mluvě. Čes. 1. XL 140. 

Hladiti. H. dívěe = upravovati mn hlavc 
jako družičce. Brt. P. n. 512. — H. = práti 
86. V zloděj mluvě. Čes. 1. XI. 140. 

Hladitko,a, n. = mléko. V zloděj, mluvě 
Čes. 1. XI. 140. 

Hladkolepý. H. sedadlo. Msn. Od. 7& 

Hladkotesý kámen. Msn. Od. 109., 149. 

Hladký. Pan Hladký (hlad) je hořkým host 
Jrsk. XX. 1'. 219. 

Hiadokůstka, y, m., nadávka. 1562. 
ReS. 

mnáoleiiei = hladem laiei. Klát. Čes 1. 
XI. 368. 

Hladomor, u, m., pramen u Piičan. StMr. 
slov. 1900. 139. 

Hladomorný tábor. Stan. IT. 1. 
Hladomřeni, n. Lit. I. 805. 
HladomHvý = hladem mrottci. Stan. I. 
233. 

HladOYOSt, i, f., polyfagie, hravaať, Ott. 

XX. 169. 

Hladový. Hladovému sa o' chlebe suiva 
a roasiarovi o krave. Sbor. slov. VII. 130. 

Hlaholek, Iku, m., zdrobn. hlahol. 

Hlaholice, e, f. Vz Lit. L 215. 

Hlaholik, a, m. = Člen spolku Hlaholn 
(zpěváckého spolku). Národ. list. 1904. 
134. 3. 

Hlaholilka, y, f. = ú$ta, huba. Siád. 
Třík. 31. 

Hlaholiyě. Zvonek se h. rozklinkal. Zvod 
m. 507. 



Hledisko — HlediakoBlovi. 



88 



Hlaholně volati, Zvon IV. 35., nfikoho 
vitati. Jrsk. VI. 1. 289. 

Hlaholný zvuk. Tbs. V. 4. 81. 

Hlaholdtina, y, f., vz Cyril l$tioa. 

Hlanný = hladovj, Hlanná kočka aj po 
švrékovi skočí; Hlannému koňovi nésee sa 
skacat (skákati). Bizo. 172. 

Hlas lidský. Vz Strh. Akust. 408. Zasmál 
se hlasem = hlasitě. Jrsk. XII. 248 a ). 
Seber glasy po národa svému. Bkp. zel. Zde 
h. = předmAt hmotný, jako byly kaménky, 
střepiny n Řeků. Vz Jir. Prove 68. 

Hlasatel český, časopis 1806.— 1808., 
18*J8. Vz Lit. I. 610. 

Hlasatelkyně, ě, f. H. války. gkd. F. 
172. Sr. Hlasatelka. 

Hlásenka, y. f., část Vsetína. Vek. Vset 
181. 

Hlaste. Vooalis bohemice dicitur hlasie 
vel samohlas vel hlasnplod. Hus. Orth. SI. 
bibl. II. 182. 

Hlasitý zvon (mající silný hlas). 1584. 
Čes. 1. Xn. 466. 

Hlasivka, y, f. Nadaření, zbubření h-ky, 
oedema glottidis, Ott XVIII. ; zbytnivý 
zánět dolení h-ky, chorditís vocalis inferior 
hypertrophica. Rtt — Sr. Strh. Akust 367. 

HlasiTkový. H. patradlo, Epiglottisspatel. 
Ktt 

Hláskovací tabnlky. Nár. list. 1902. 
X 926. 2 

HlasnojekaTě lkáti Msn. Od. 248. 

Hlasný. Řeč jeho byla' spíie hlasná než 
jemná; V jizbě bylo jeitě hlasné úpění. 
Hrli. Has. 39., 119. 

Hlasomira, y. f. = iašomiro. Lit. IL 653. 

Hlasomluvný. fl. lidé. Škd. Od. 93. 

Hlasonosinei. H. oběť. Z. klem. 17i>. 2. 
pod má: obět volající. MS. 

Hlasonošč. V Ž. klem. vyd. Pat. chybně 
hlasonosě. List fíl. 1903. 859. 

Hlasovitý. H. obět, hostía vociferationis. 
Ž. kap. 26. 6. 

Hlasovod, n, m. Měkkým klnzem blou- 
dici h-dy (kolébavý rhythmus zpěvných vlo, 
nesoucí se otevřenoa krajinoa). Zd. Polák. 
(Vlč. Lit. n. 2. 30.) 

HlasoYznáfieníy n., vociferatio. Gb. Slov. 

Hlastovička, y, f. = vlastoviSka, Prus. 
Sles. Ces. 1. X. 422., XII. 310. 

Hlasnplod, n, m., vz Hlasie. 

Hlava. Večer sadim strom na svou hlavn 
(o své vůli). Haner 11. Hlavou (vfidcem) 
bývá, kdo má k tomn hlavu. Hlk. XI. 329. 
H. nemá se nosit výS, než narostla. Rais. 
Lep. 354. Prviia hlava, potom brácho (najprv 
pif, potom jest); Aká h., také údy; Z ka- 
menné hlavy nevynde n?Č dobrého; Aj hlavu 
by ztraeil, keby jú ňemal na krkoch. Rizn. 
63., 166., 178. 8r. Mš. Slov. — H. (glava), 
Moudni, peniHlá pokuta, XIII. stol. Friedr. 
15. C. 25. — H. = vraida ; pokuta za vraždu. 
Sr. Jir. Prove 69, Čes. 1. XII. 242. — H. 
Rozličné hlavy v erbích. Vz Kol. Her. I. 
393. 

Hlaváé, e, m. H. šfáral = vyšetřující 
sondce. V zloděj, mlnvé. Čes. 1. XI. 140. — 
H. = 9v&ilavtfí, Ty hlaváči hlavatá. Jrsk. 
XXV. 21. — H., scabiosa, Stemkopf, Knopf- 



blume, rostl. H. lesklý, obecný, tmavona- 
chový, vonný, žlutý. Vz Ott XX 'I. 708. 

Hlaváček E., spis. 

Hlavalka, y, f., zdrobn. Uava, Dik. Em. 
31. 

Hlavatečný. H. semeno. Rais. Zap. vlast. 
256. 

Hlavatice, e, f. =: Hpa, tuHn, C. Třeb. 
Čes. 1. XI. 38. 

Hlavatý = moenj. H. nepřítel. Cbč. S. I. 
107». a j. (II. 9.). — H. Jan, básn. Vz Lit. 
II. 798. 

Hlavěnee, nce, m., berus (had). Prešp. 
510. 

Hlavénka, y, f. =s hlavnWca, tyfu$, Val. 
Čes. 1. XII. 421. 

Hlavice, e, f. H. pilíře či kapitél. Vz 
Ott XIX. 741. 

Hlavinka Alois^ spis. 

Hlaviny, hora v Gremerskn na Slov. Sbor. 
slov. 1900. 152. ^ 

HlaviStě ručnice. Vz Ůhlaví. 

Hlavitý. Jarmaky nejsů h-té = valné, ne- 
stojí za mnoho. Positivně : ,Je hlavitý' se ne- 
užívá. Val. Čes. 1. XI. 182. 

Hlávkář, e, m. = prodavaí zelných hlávek, 
Mtc. 1902. 24. 

Hlavni lidé = moeni. Ghč. S. I. 90«. 

Hlavnice, e, f. = hlavni SUa, Eopfader. 
Vz Gb. Slov. 

Hlavnik (lavnik), a, m. Kdyby se mu 
překážka děla, má fojt s h-ky jiti a ne- 
pokojné lidi trestati (famulns civitatis, obce). 
1564. Sr. Služebník. Vstnk. X. 558. 

Hlavný. H. kráva = drahá, dobrá. Sbor. 
slov. Vn. 110. 

Hlavonožei osmiramennf, octopoda. Vz 
Ott. XVIII. 609. 

Hlavořez, a, m. = kdo Mavy řdfe. Halí. 
14. 

HlaTOvý. Střední žíla h-vá, véna mediána 
cephalica. Ett 

Hlavudka, y, f. = í^mohlávék, rostl. Vz 
Ott. XX. 843. 

Hláze := hladíeji, Hláze a pěkněji. Bl. 
Gr. 205. 

Hlazi = hladH. Vz Gb. Slov. 

Hlazovati = hladili, levigare. Mam. A. 
28». 

Hlazši ^ MadH. Vz Gb. Slov. 

Hld, a, m. = vSecko takové jako hadi, 
blofiky, Svobi atd. Slez. Vyhl. II. 286. 

Hldočin, u, m., potok, přítok Oravice na 
Slov. Sb. si. 1901. 162. 

Hleb, u, m. = Méh, Slov. MS. 

Hlee, e, m., caps (de semine). Preěp. 683. 

Hleď, vz Hle 

Hledáni, n., das Sehen, Měděni. Vz Gb. 
Slov. 

Hledař, e, m., der Aufwfirter. Vz Gb. 
Slov. 

Hledati = Medéti, Baw. Ar. v. 2933. ; oU- 
třovati. Ib. 5277. 

Hledba, y, f =: dohled. Msn. Od. 208. 
Hleděti Jak. Hledí jako hrom do po- 
toka, do duba (mračí se). Hauer 11. 
Hledí, n. H. u pnSky. Vz Ott XX. 1017. 
Hlediskoslovi, n., topica. Mark. 

6* 



84 



HledoS — Hlnboká. 



Hledně, ě, f., bodella (de radicibus). 
PreSp. 809. (Gb.). 

Hledný = Medici. Nejsa nikdy jinam 
hledný. Um. rond. 648. 

Hleďfle, Flammenpappel, hora y Orlických 
horách. Jrsk. XXII. 155. 

Hlek, n, m. = hlt, hauBtnm. Fagif. 38^. 

Hlenný. H. zánět střeva, enteritis mu- 
cosa. Ktt. 

Hlenotkaňoyý nádor, myxoma hyalinnm. 
Ktt. 

Hlenotok, n, m. H. nosní = rýma, prA- 
duškoyý, bronchiti9 catarrhalis serosa. Ott 
XXII. 436. H. spojivky novorozeňat, krha- 
vosť oči nemluvňat, conjuactivitis blennor- 
rhoeica neonatonim, Angenblennorrhoea der 
Nengeborenen. Ktt. 

Hlenotoký zánět vakn slzního,dakryocys- 
titis blennorrhoeica. Ktt. 

Hlenovitý. H. stolice, schleimiger Stnhl -, 
h. zvrhlosť, degeneratio myxomatodes, schlei 
mige Erweichnng; — h. léky, schleimige 
Arzneimittel, mncilaginosa. 

Hleznočlankoyý. Hřbetni a doleni vaz 
h-yý, ligamentnm calcaneosoaphoidenm dor- 
sále et inferins. Ktt. 

Hleznopatový* Vnější a zadní vaz h-vý, 
ligamentnm talocalcanenm externum et pos- 
ticum. Ktt. 

Hliba, y, f., rarcora, něj. had. Preip. 
510. (Gb.). 

Hlibaň, ě. f. = hlúbaň. Mg. 

Hlídati. Kam pak to hlídá (hledí, smě- 
řuje)? Us. Deitná. Mi. 

Hlima, y, f., mimus. Rozk. P. 1050. Sr. 
Hlnma. 

Hlína. Druhy hlíny (ještě): arménská ěi 
sienská, bílá, cihlářsko, červená, dýmkářská, 
kaolin, plastická, valchářská, žlutá. KP. IX. 
81., 69 nn. Hnětení, mfsení, močení hlíny. 
Vz ib. 124. nn. 

Hlinár, a, m. H. dělal hradby (Lehm- 
treter). Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 50. 

Hliněnice, e, f. = hlinnik, Lehmgrube, 
Thonboden (hlinitá pflda). Vz Gb. Slov. 

Hliněnišče, e, n. = hlinigtě. Vz Gb. 
Slov. 

Hliněný. H. zboží (jeho sušení, barvení, 
pálení). Vz KP. IX. 193. nn. 

Hliník, a, m., saprinus, brouk. Vz Ott. 
XXII. 627. 

Hlinitý kámen: hlína (cihlářská), jíl 
(hlinka), mastnice, břidlice. Vz KP. IX. 259. 

Hlinník, u, m., Lehmgrube. Vz Gb. Slov. 
Hliněnice. 

Hiinokop, a, m . = kdo kope KUnu, sedlák. 
Kká. Sión II. 6. 

Hlístka, y, f.. vz Červi vka (zde). 

Hlíya, y, f., rhizopogon, rod hub. Vz Ott. 
XXI. 665. 

Hlivěti = iivořiti Koll. Rozpr. — kde. 
V prachu země h-li (tleli) mrtvi. Msn. II. 
189. 

Hliyice, e, f., zdrobn. hlíva. Vz Gb. 
Slov. 

HlÍTohouboTitý sval, musculns bnlbo- 
cavemosus, SchwellkSrpermnskel. Ktt. 

Hliyojádroyý. H. koktání. Ktt. 



HlÍTOTý. Náhlá obrna hlívová, myelitis 
aonta medullae oblongatae. Ktt. 

Hlíza. H. vaziva kolmandlového; Hlízy 
žláz potnfcb ; h. lejnová, abscessus Bterco- 
ralis, ledvinná, Nierenabscess, nephritís sup- 
purativa, misková, abscessus follicalarie, 
převleklá, a. metastaticus, sběhlá, a. cooges- 
tivns, zahltanová, a. retropharyngealis. Ktt 
H. = hnule f která ee atává naUuHůnim, Domail. 
Oes. 1. XII. 307. 

Hlíznatý, drtisig (vředovatý, krtíčnatý, 
glandulosus). Ktt. 

HlízoslOTÍ, nádonoslovi, n., Onooloffle. Ott 
XVIII. 

Hlod, u, m. H svědomí. Slad. :meb. 134. 

HlodaTý. H. výčitky. Zvon III 327. 

Hlomozný. Byl to bytelný Chod, těla 
vysokého, úd& h-ných. HmS. 76. 

Hlostajník, a, m. = ehostajnik. MS. 

Hlofiák, n, m. H. jelení (jelení skok, 
houba). Čes. 1. XII. 383. 

Hlonbnouti = hlúbilm «« stávati. Bahno 
tam hloubne. Hol. Met I. 143. Sr. Hlonběti. 

Hloukati = íiniti hluk, práskati. — éim: 
bičem. Bolesl. Ces. 1. XIII. 89. 

Hlonpatý = dosti hloupý. Kub. List. fil. 
1901. 255., Čes. 1. XIII. 123. 

Hloupost jest dar boží, ale člověk ho 
nesmí zneužívati. Exc. 

HlouponSče, ete, n. = hloupé house. Kun. 
Id. 10. 

Hloupý, jak stará motyka, jako dudy, 
jako kovářovy boty, Ces. 1. XI. 22., 2C9., jako 
Mikiovy boty, jako bulík i Ten jedl hlonpoo 
kaši; Toho krmili vařečkou místo lžící; 
Tomu snědli slepice zrníčka; Je náručního 
vola bratr; Je dřevo, za které vůl tahá 
(chomout); Je vrtané dřevo (trouba). Ces. 
1. XIII. 176.— 177. 

Hloužek, pole u Mikulovic. Čas. mor. 
mus. III. 133. 

HloTý = hlohovj. Vz Gb. Slov. 

Hlož v. hloh, tribulus. Rostl. D. 87b. 

Hloženka, y, f. = hlohová jahoda. Bhm. 
hex. 248. Sr. Hlozinka. 

Hložina, y, f. =: mista hlohem obrostlá. 
Sá. XVII. 126. 

Hťpa, y, f. = lipa. U Znojma u Brna. 
Sb. D. 43. 

Hltan kovový = dg'o. Kká. Sión. 1. 183. 
— H. Zánět h-nu tyfový, pharyngotyphus. 
Ktt. 

Hltání, n., vz Hltati. 

Hltivý, fressend. Vz Gb. Slov. 

Hltoun§tYÍ, n. Nár. list 1902. č. 79. 8. 

Hlub, vz Hloub (koSfál). Bl. 339. ~ H. 
i, f. zzhluhokost. Z hlúbi volal jsem k tobé, 
de profundis. Ž. wlt. 129. 1. 

Hlúbé = hluboko. Povídka veSla h. v pa- 
měť mou. Zr. Let. I. 46. Daleko h. (hlou- 
běji). Baw. T. v. 946. 

Hlubinka, y, f. H. (skulinka) svalová, 
lacuaa musculorum. Ktt 

Hlubnotoký Okean. Msn. II. 258. 

HlubnoTltý Okean, fta^v^Qoo^. Msn. Od. 
294. 

Hlnbočenín, a, m. i= obyvatel mista hlu- 
boko USiciho. Vz Gb. Slov. 

Hluboká = kapsa. V zloděj mluve. 



Hlabokomyslně — Hnilý. 



85 



Hlubokomyslné něco naznačiti. Nár. list. 

Hluboký. U. řeč = učená, moudrá. Luc. 
43. 44. 

Hlnbozniky a, m. = bcua (!). Vusin. 

Hlučiti ^ hluktm (záatapem) ohradili, 
Gb. Slov. 

Hlučnoburácný. H. moře, útoň. Msn. II. 
152., 2.. Od. 94. 

Hltténoblaholný. J. jizba. Msn. Od. 52. 

Hlučnojekotný. H. moře, i&toň. Msn. II. 
5.. 25. 

Hlučný. H. škola = vySSi, městská. Kom. 
Did. 296 a j. 

Hlueh, vz Hluchý. 

Hluchorodee, dce, m. = hlw^ý had, Vz 
Gb- Slov. 

Hluchotina, y, f. Proti b-ně. Rostl. G. 
47b. 

Hluchý od přirození. Hus. II. 320., Chč. 
Post. 215*. 

Hlupák, a, m., vz Hufapa, Hntips, Žulka. 

Hlúpiti = hloupým činiti. Vz Gb. Slov. 
Hlupkyně, ě, f. = hloupá ien$ká, Tbz. 
IIL 2. 180. 

Hlúpněti, ěl, ěni = MoupnotU. Slez. 
Vybl. II. 292. 

Hlúposfy i, f., vz Hlouposf. 

Hlupota, y, f. Blázen, kdo netyje z hlu- 
poty Oiných). Tbz. V. 1. 102. 

Hlúpý, vz Hloupý. Oběcky pod necky, 
hlnpemn na ratoáč. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 490. 

Hlust v. chlust. Mi. 

HluTa v. hliva. Mé. 

Hluza = dUšká nemoc f prAjem spojený 
s vrhnutím. I^lez. Vyhl. II. 205. 

Hmar, u. m.izimhlaf Holubinka še ztra- 
cila v hmarooh. SpiSsky. Sbor. slov. 1901. 87. 

Hmaták, a, m. = xlodij. Jrsk. XII. 125. 

Hmatatelné. To jest h. babylonské. Báb. 
32. 

Hmatati co: zboží (sbírati, shromažďo- 
vati). Rokyc. Post 19d». 

Hmatee, toe, m. Ostrý h. podkovy (je-li 
kováno na ostro). Ott XIX. 1011a. 

Hmatně. Mark. 

HmatoTý. H. představa. Vz Gad. 128. 

Hmez, a, m, hmexa^ y, f. = hmy^. Vz Gb. 
Slov. 

Hmota. Vz Strh. Mech. 82. H. atomová 
100., kapalin 469., specifická 95 , těles tuhých 
460., vody 459. 

Umotitý jetel = nlný, šUn^eh itonků, MS. 

Hmotokaz, a, m. Msn. Hym. 81. 

Hmožditi na vrata = tlouci. Frant. 9. 18. 

Hmyzavěti, ěl, ění = hemzati, lézti. Gb. 
Slov. 

Hmyzavý zz leiouci, H. zvíře. Vz Gb. 
Slov. 

Hmyzdéti = hmyzeti. 

Hmyziti se = hmyzetí, hemžiti se. Vz Gb. 
Slov. 

Hnát, u, m. Pravil, bych zle přisíhl, že 
jsem nedoložil na druhý hnát. Páh ol. II. 
423. 

Hnátec, tce, m., zdrobn. hnát. 

Hnáti odkud. Goralka z nich hnala = 
čpéla. Val. Čes. I. XI. 229. 

Hnátolam, U, m. = ochranný, dřevinj 
rán motorového vozu (poněvadž povaleného 



Člověka obyčejně pochroumá). Nár. list. 1901. 
č. 356. 2. 

Hnátolomný. H. cesta. Nár. list. 1903. 
č. 215. 1. 

Hn*e = nú>. U Znojma a Brna. Sb. D. 43. 

Hned, hnedka, hnedky, hnedkom, hnedlinko, 
hnedlinkom Bydž. ESt Lid. 5. 

Hnědinky, pl., f. = hnédé barvivo hL 
v kůií, chromatosis. Rtt. Vz Hnědina. 

Hned jak sem, tanec. Vz Brt. P. n. 859. 

Hnedleje = hnedle. Dik. Em. 46. 

Hnedličko zz hnedle. DSk. Em. 36. 

Hnědohřivý kůň. Eká. Sión. I. 227. 

Hnédojasný. H. kadeř. Eká. Sión. II. 12. 

Hnědolici. Eká. Sión. I. 228. 

Hnědoploutvý. H. rvby. Slad. Ant. 53. 

Hnědouhelný. H. konvence, průmysl, 
vývoz, Nár. list 1903. ě. 154. 17., trh. Ib. 
č. 257. 21. 

Hnědovaný kůií. Mriť. Obrz. 101. 

Hnčdozobý ^ majiei hnědý zob, braun- 
schnabelig. H. plameňák. Hol. Met. II. 10. 

Hnčtadlo, a, n. = mlýnek na hrozny 
s h-dlem a odtrhovaČem hroznů. Nár. list. 
1903. é. 134. 21. Otáčivé h. na máslo. Ib. 
č. 140. 5. 

Hněteěka, y, f. =: nádoba, ve které pekaři 
hnilou tielo. Ott. XIX. 411ft. 

Hnětidlo = hnitadlo. Nár. list 1904. 
138. 9. 

Hnétynka, y, f. :=: Hfepanka z brambor, 
DSk. Em. 33. Sr. Hnětinka. 

Hněv. Hněvu se vystřihej jakožto od 
vraha svého života. Jrsk. VIL 2. 56. Někdv 
h. sám sobě nebyl dobrou záStitou. Slad. 
Ant 116. 

Hněvati koho. Hněvá ho to, ako moriaka 
červené sukno. Rízn. 175. 

Hněvitedlný = k hněvu pobouz^id, an- 
reizend. Vz Gb. Slov. 

Hněviti? Vz Gb. Slov. Arnošt hniewiec 
svrže s lože krále. Baw. Arn. 3435. Mš. 

HněTivnik, a, m. ^ kdo k hněvu pobouzi, 
Gb. Slov. 

HněvkoYský Šebast Vz Lit L 917., II. 
366., 854. 

HněYuik, a, m. H. bývá milovnik. Zach. 
Test 120. 

HněTota, y, f., iracundia. Prelp. 1323. 

Hněvužka, y, f. = hněvivka. Vyhl. II. 
253. 

Hnidavka, y, f. Aby se dobytek ubránil 
dotěrným hovadům (ovadům) a h-kám. Nár. 
zboř. VIIL 118. 

Hnidopidský způsob vyučování. List fil. 
1901. 400. Sr. Hnidopich. 

Hniezdce, e, n., zdrobn. hnízdo. Baw. £. 
v. 2222., 2226. 

Hniezdo, vz. Hnízdo. 
Hniletný =i hnilobě podrobeným shnilý. Vz 
Gb. Slov. 

Hnilinový, eariosus. Ktt 

Hniloba (hnisání) kosti kloubní, Gelenk- 
verschwárung, arthrocace. Ett 

Hnilobotvorný. H. povaha jedů. Nár. 
list 1902. č. 90. 3. 

Hnilý. Hnilé dřevo a hnilý (lenivý) člověk 
nie je k ničomu. Rizn. 170. 



86 



HnisaySblenoYitý — Hodnla. 



HnisaTéhlenovitý, hnišavohUnovitp^ ei- 
trig8ch]6ÍiDJg. Ktt 

Hnisavý yýtok s ucha (ainf), otitis sup- 
parativa, eitriger Ohrenflass. Ktt 

Hnisivosf, Yz Hnusivosť. 

Hnisoplodný. H. kokky. Ott XXII. 868b. 

Hnisotok, u, m. Trvalý h. z hlízy Jaterni, 
hepatorrhoea, h. Iňikový, lalokový, Alvao- 
larblennorrhoea, poSevni, elythroblennor- 
rhoea, průdofikový} blennorhoea broDohialis, 
roury močové, kapavka, gonorrhoea, spo- 
ji vkový, blennorrhoea conjunctiva, kyčelni 
(klonba kyčelnibo), HQftgelenkverschwftraDg, 
cozarthrooace. Ktt. 

Hnlsotvomý. H. kokky. Vz Nár. list. 
1902. č. 86. 8. 

Hnizdee, vz Hnízce v VIL 1260. 

Hnízdo. Tu hniezda mají. Mil). 46., 113«. 
Tak mu je, ako vtáčafn v teplom hniezde. 
Rizn. 176. Mnohý sbaznje hnízdo, a jini 
mladé sbiraji (nestejná odměna). LU. hist. 
XIX. 317. 

HnizdoTitý. H. zvrhlost, Herddegene- 
ration; Zánět mozku h-tý, Herdencephalítis. 
Ktt. 

Hnízdový zánět míchy, Herdmyelítis. Ktt. 

Hnojba, y, f., nedoložené. Ale sr. cviéba, 
udba, honba. Mš. 

Hnojebný. H. vápno, DUngkalk, od hnojba. 
Nár. list. 1886. 6. 100. 

Hnojísko, a, n. Namrskám ti gatě i tvé 
h. (HQ v nich. Zvon IV. 122. 

Hnojiti koho kde: v žalářích (držeti ho 
tam tak, že tam hnije, hyne). ChČ. S. L 5b. 

Hnojivý. H. nátcha. Ces. 1. XIIL 91. 

Hnojnlce, e, f. S každým vedrom (okovem) 
h-ce vytéká pol zlatky do blata ulice. Rizn. 
64 

Hnoteky tku, m. = dlouhá žila li$tu. Slez. 
Vyhl. IL 61. 

Hnouti. — abs. Prchli a hýbali (utíkali). 
1717. Mtc. 1908. 20. — eo. Žaprisahali sa, 
že ho (kámen) jeden bez druhého nebude 
hýbaf. Sb. si. 1902. 29. V ní duSi hnul. Kká. 
Sión 1. 68. Hýbá se jako vůl na ledě. Vyhl. 
IL 66. Nehýbaj nás žádný. NB. 72. (Mš.). 
Hniete ode mne stezku, declinate a me 
semitam. Pror. ol. 26b. 1. Jsa. 30. 11. PH- 
kázanie tvé byli bychom učinili, by nás 
milosrdenstvíe nebylo hnulo. Gest. 6. 46*. 
(Mš.). Krokem svým by zemi pohla. Koll. 
SI. dc. IIL 7. Sr. Pohnouti, Popohnati, Po- 
hybovati, Pohýbati, Viklati, Hýbati. 

Hnnlosf, i, f. H., vzbudil vosf mysli, Reiz- 
barkeit des GefUhls. Hyna. Vz Čad. 116. 

Hnnsiti se s čím = trudUi se, sich 
plagen. Kom. Did. 146. 

Hnusí VOSty i, f. t= hnÍ9Ívo8t^ ndklonnotf 
k hnisáni. Vz Gb. Slov. 

Hnusnonečistý. Msn. Od. 291. 

Hnusnota, y, f. = h\utnoiť. Tbz. III. 2. 
819. 

Hnuti, vz Hnouti. 

Hnutov, u, m., motus. XV. stol. Rozb. L 
194. 

Hnutový, mobiiis. H. nebe, coelum mo- 
bile. XV. stol. Rozb. I. 194. 

Hnutý = movUff. 

H oběžně, vz Oběžné. Sr. Obih. Mš. Slov. 



Hoble, e, f., rasile (hobl, hoblík). Rozk. 
P. 2476. 

Hoblen v VIL 1260. dle MS.: h<AMi, f. 
Hoblík na kuří oka. Nár. list. 1904. 10. 11. 
Hobliny ševcovské, Sehustersp&ne. Ktt 

Hoblíř, e, m. H. kovu. Nár. list. 1902. 
é. 108. 4. Sr. Kovohoblíř. 

Hoblovka, y, f., vz Hoblovací. 

Hoblovaci stroj srovnávací; kombino- 
vaný stroj h. srovnávací s hoblovkou; h. 
stroj válcový. Nár. list. 1904. 186. 21. 

Hoc. Na Slov. ještě : hoci, choci, hodz. 
hodza, ohot, chotas, choďa, choďas. Czam. 
Slov. 219. 

Hoeépraf se ěeho = naiébronxH se, LiSeí. 
Mtc. 19u2. 486. 

HoěaJ = hoei. Orava. Sb. si. 1901. 181. 

Hoěek, ěku, m. = háček. Slez. Vybl. IL 
198. 

Hoéení. n. = uéetU. Mtc. 1902. 440. 

Hod. Časté hody vedu Indzi do škody. 
Rizn. 178. Dáš li, svíš hody (bude zle, bndeč 
bit). Rokvc. Post. 869b. 

Hodařka, y, f. = ienská, která chodi po 
hodech (po krtinách, svatbách a p.). DŠk. 
Km. 82. 

Hodě ěasu. Z Rnk. pr. univ. F. 9. cituje 
Č. v Rozpr. /. 146. a vykládá: čekaje pří- 
hodného ěasu. (Mš.). 

Hodina, y, f. = rose nám hodf, UisU, Baw. 
Ap. 2191>. — H, Když jnem přišla, pracoval 
už k hodince (umíral). Čes. 1. XIIL 176. 

Hodinář, tanec. Vz Brt. P. n. 989. 

Hodinový. H. krajky. Vz Krajka. 

Hodinský. Šelma h-ská (nadávka zloději 
hodinek). XVL stol. Zvon II. 628^. (Wtr.i 

Hodiny. Hra na h. Slez. Vz Vyhl. U. 
248. » H. = modUni. Vz Hodina v L d. 
Chě. S. I. 138»., IL 170b. 

Hoditi si 8 kým. Hodíte si s námi (za- 
hrajete)? Rais. Lep. 109. — se jak. Hodí 
se to, ako rukavica na nohu. Rizn. 177. 
— co komu = dohoditi, způsobUL Jazyk zisk 
i ztrátu tobě hodí. Baw. E. 1798. Vz Házeli 

Hodní. List daný pondélí hodní veliko- 
noční. 1616. Mš. 

Hodnotiti. Néco ovéřít a h. (jeho hodnotu 
stanoviti). Flš., Mtc. 1904. 43. 

HodnÚti = uhodnouti, posouditi, vyznati. 
Hodný každý sám po sobe, jenž jmieval 
nemoc na sobě, že se vždy na noc obtieží. 
Vít. 80». (v. 793. Mš.) Sr. Gb. Slov. 

Hodokvas. Suol máš nožíkem bráti, a 
nemáš mnoho plvati; na stole nikdy ne- 
spoléhaje řiedko neb nikdy neopieny, a noie 
mastného neoblizuj a v zubecn se při stole 
nepáraj ; více té napomínám z toho, nedrbej 
se při stole mnoho, také nepí, dokud v ústech 
krmě pní ; ktožkolivěk toho zachová, smutka 
i hanbě vždy odolá. Světz. 1887. 681. (O stré. 
hodokvase. Wtr.) 

Hodokvásek, skn, m., zdrobn. hodokvas. 
XV. stol. Uč. síol. 1908. IIL 81. 

HodokvaŠenín, ?, m., conviva. 1478. Jir. 
Rozpr. 38. 

HodreáL u, m., pole u Dl. Brtnice. Čar 
mor. mus. III. 138. 

Hodula. Vz Hodule v VL 328 U Kojet. 
Čes. 1. XII. 162. — H. = pozdní kopaíka ve 



Hodnla ^ Holověnec. 



87 



vinohradě až okoIo jarních hodů (o sv. Jiří). 
Mor. Čea. 1. XII. 247. 

HoferstTO, a, n. = nájem. Býti y h-stvn. 
Val. Če«. 1. XII. 43., X. 443. 

Hofieirka. y, f. = offieiraká íepice. Lišen. 
Mtc. 1902. 444. 

Hofkromer, a, m , z Hofkrámer, dvorský 
kramář (knpec). Wtr. Str. 142. 

Hoftnan Ladifil. Dr., spis. f 3./11. 1903. 
Sr.. Zvon IV. 111., 278. 

Hofinann Jan Ant., farář v II. pol. XVIII. 
stol., spis. Yz Mas. 1902. 314. 

Hofinistryné, ě, f., Zr. Čer. 83. Sr. Hof- 
mistmé. 

Hofreehty n, m., něm. Yz Gb. Slov. 

Hohli, n. = tifUL Haná. Šb. D. 48. 

Hochle, e, f. := voMe. pacten. Bbm. hex. 
781. 

Hoehmistr, a, m. = hofmistr. Gb. Slov. 

Hoehtavý, vz Nehochtavý, Gb. Slov. 

Hoja = euge! Yz Gb. Slov. 

Hojdáé, vz Hynta. Slov. 

Hojeboje. Tam je vfieho plno a b. (všeho 
dost). Mor. Kmk. Sr. Habaděj. 

Hojemstvi. Sr. Arch. XIX. 505. 

HoJmé. Přivedla jsem tě k známosti 
v Čechách na všech miestech h. Zlom. Táb. 
IV. 21. Sr. Hojně (MS.), Gb. Slov. 

Hojnoholubný. H. Thisba (kde se zdr- 
žuje mnoho holubů). Msn. II. 33. 

Hojnorybý. H. hladina. Msn. Od. 40. 

Hojný od čebo. Krajina hojná od vina, 
od obili a jiných věcí. Lbk. 17. 

Hojostrojský = chirurgický, H. jednání. 
Krok I. a 14. (1821). 

Hojseina, y, f. = hošHna. Slov. Šb. D. 78. 

HokynářsTO, a, n. 1592. Hrubý 165.! 

Hoky&ka, y, f, zdrobn. hokyně. Vz Gb. 
Slov. 

Uokyftský krám. Tk. XI. 207. 

Hol, vz Holý. 

Holabrunka, y, f., studánka u Dolní 
Brcnice. Oas. mor. mus. III. 133. 

Holák, u, f. = méšie. V zloděj, mluvě. 
Čes. I. XI. 140. H. jiskří = $oUi. 

Holákový moták = směnka. V zloděj, 
mlavě. Čes. 1. XI. 140. 

Hol'any a, m., obyvatel holi. Orava. Sb. si. 
1901. 181. 

Holan = kdo nemá ničeho; kdo vše 
prohrál a už nic nemá. Hauer 11. 

Holán, a, m., tanec Yz Brt. P. n. 931. 

Holandr v papírnictví. Yz Ott. XVIII. 
176. 

HolandHe, n. = HoUandško. Kar. 35. 

Holandsl^ hrabie. Kar. 60. H. sukno = 
světle červené. Čes. 1. XI. 482., Vek. Vset. 
342. 

Holátko, a, n. = pc^vka. Pelhřimov. 
Kub. List. fil. 1902. 248. 

Holeovaný ječmen. Litoměl. Čes. 1. XIII. 5. 

Holcncha ^^ holěucha, 

Holčiéi ikola z= hoUi, divěl Kbrl. Džl. 15. 

Holéueba, y, f. St. Z něm. Holzschuh? 
Gb. Slov. 

HoldoYaei pochod. Zvon III. 463. 

Holeček Job., spis., nar. 1853. Vz Flš. 
Pism. 736. 



Holek, u, m. z= úlek, tdeknuH. Lifieň. Mtc. 
1902. 119. 

HolekoTá, é, f , vrch v Gemersku na 
Slov. Sbor. slov. 1900. 152. 

Holemosť, i, f. Když takovou bezumnou 
h. svým odpůrcům zůstavíme AI. Svoboda. 
Lit. I. 751. 

Holenka^ y, f. = plod mchý, nepukavý 
8 obplodím tenkým, srostlým se slupkou 
semennou. Ott. XIX. 934. 

Holém, vz Holemý. 

Holemý. H. sbírka lyrických básní. Pal. 
Záp. II. 14. (Sf.). 

Holenni. Zadní a přední žíly h., venae 
tibiales posticae et anticae. Ktt. 

Holennik, a, m., z holenný. Yz 6b. Slov. 

Holenolýtkový vaz, ligamentum tibiofi 
bnlare. Ktt. 

ILoleizzjini, pmina, Reif. Ž. kap. č. 118. 
83. 

Hollca, e, f., vrch v Gemersku na Slov. 
Sb. si. 1901. 165. 

Holičký. Když močil, h-ká byla krev 
(samá) 1614. Wtr. 

Hoílsko, a, n. = krk. Lhota na h-sku := 
Praha na krku (zemský soud). V zloděj, 
mluvě. Čes. 1. XI. 140. 

Holkojc. To jsou b. peřiny = holčiny. 
DSk. Km. 44. 

HoUandanky, druh kur. Nár. list. 1903. 
Č. 136. 9. 

Hollmann J. F. Yz Lit. 11. 410. nn. 

HoUý. Yz Lit. II. 248. a hl. 855. 

Holné, ě, f. =z holima. Yz Gb. Slov. 

Holóbeky bka, m., tanec. Vz Brt. P. n. 
848 

Holobrádě, ěte, n. = mladik. Tbz. VIII. 
155., XVI. 291. Sr. Holobrad. 

Holofem-es, a, m. Uč. spol. 190d.IIL31. 

HolohlaTec, vce, m. := mnich. Tbz. XIII. 
382. Sr. Holohlav. 

Holohunmo, a, n. := mUu, granarium. Vít. 
Yoc. II. 252. Sr. Gb. Slov. 

Holokrký. H. slepice. Nár. list. 1903. 
č. 136. 9. 

Holoméek, mečka, m., zdrobn. holomek. 
Gb. Slov. 

Holomek. Ty h-mkn s holomkem! Ml. 
Bolesl. Čes. 1. XIIL 177. 

Holonohý. H. vlaštovka. Msn. V VL328. 
Holonohy oprav v : Holonohý. 

Holopérko, a, n., zdrobn. holopéro. Gb. 
Slov. 

Holopieha, y, f = veUcá, neohrabaná 
ženská. Val. Čes. 1. XII. 388. 

Holoplášča = fikriotok, malé, zlé, ope- 
řené čierné kuře. Na slov. Skalicku. Sbor. 
čes. 86. Sr. Holoplisk. 

Holoametky, míst. jm. u Klecan. Tbz. 
IV. 1. 214. 

Holoubek, bka, m., tanec. Vz Brt. P. n. 
963 

Holoudě = holoubě. Mus. 1863. 336. Jir. 

Holoucha. Některá bude-lif nízká, ale 
neplatí se h-chami. Ze Šť. cituje Jg. v Rozb. 
I. 199. 
HolouSek, ška, m. zdrobn. holouS. 
Holověnee, nce, m , druh krátkého me^e. 
Vz Gb. Slov. 



88 



Holpartna — Horečka. 



Holpartna, 7, f. = holop^rtna. 1514. Arch. 
XXL 85. 

Holso, a, n. = hetlo. Mi. Slov. 

Holstry sedla, vs PoatraDice. 

Holtar, a, m. = stojaQ na potáčky, z něm. 
Halter. Val. Čes. 1. XII. 487. 

Holub. Opatn^'eme ho jako hba. Sbor. 
slov. VIL 131. Hlas divokého h-ba. Vz Vyhl. 
IL 265. — H. Biti h-by = vyskočiti a no- 
hama ve vzdocha o sebe odeřití. LiSeň. Mtc. 
1902. 441. — H. Hra na holaby. Slez. Vz 
Vyhl. II. 247. — H. Emil Dr., cestov. a spis. 
1847.-21./2. 1902. Vz NAr. list. 1902. 
č. 52. 2. 

Holuběnka, y, f, tanec. Vz Brt. P. n. 837. 

Holubiea, e, f. H. sivá, neurobí škody, 
sadně si na jarČok, napije se vody. Mtc. 
XXXI. 25. 

Holubička, y, f. = hiU ÍSeptc. Jrsk. XXH. 
229. 

Holubinky (čepce) v čes. Horácku. Vz 
Ces. 1. XI. 23., 28. — H., russnlae, rod hub. 
Vz Ott. XXn. 361. 

Holubka, y, f., les u Radofiova. Čas. mor. 
mus. III. 133. 

^ Holubniea, e, f., les u Bzence na Mor. 
Čes. 1. XIII. 176. 

Holumna z holohumna. Vz Gb. Slov. 

Holý. Hraje, dokud není holý (zcela obe- 
hráo). Kie. Lid. 9. Koruny stromů byly holé, 
jako lebky v kostnici. Tbz. V. 6. 212. 
H. vrch, v mor. Karpatech. Vek. Vset. 13. — 
H. Jos., spis. Sr. Zvon III. 614. 

Homet sa = umyti $$. LiSeĎ. Mtc. 1902. 
440. 

Homilář v VI. 330. oprav v: homiliář. 

Homiliář, e, m. := ihirka homiliif kázáni. 

Homolář, e, m. = kdo homole dUá nebo 
prodává. Vz Gb. Slov. 

Homolka, y, f., vrch u Náchoda. Jrsk. 
XXIL 217. 

Homon. V VL 331. homonu obálek oprav 
v: homonů (obálek). 

Homonnik, a, m. = hamonU^ hamomě. Nár. 
list. 1901. č. 5./1. 

Homoplaty, pl., m. = nadpaii. O rané 
učiněné na h-tiech iipem. Rbas. E. III. 1. 

Hom&Iky = eléz. Slez. Vyhl. II. 221. 

Honady v. onady. 

Honal, a, m. = Jan. DSk. Km. 13. 

Honeoyý, honcčvý, z Honec. H. vévoda. 
Vz Gb. Slov. 

Honéek, nečku, m. =1 přeni bradaviííka, 
Bmstwarze. Vz Gb. Slov. 

Hondák, a, m.. nadávka Domažličanům, 
říkajit Honzovi Honda, Ondá. Čes. 1. XI. 
267. 

HoneČkem. Vždy na poskok schy stáná, 
pornči lí co paní, aby honem, honečkem 
posloužila. Zvon IV. 6. 

Honěni, n. z= úloíeni. Baw. J. v. 601. 

Honié. Jezevčík honič. Us. 

Honička, y, f. = honěni. Chumlavá h. 
jepic. Zvon II. 725. 

Honiti 8 kým = potůkati se. Baw. J. v. 
603. 

Honiyý. Štčkot h-vé láje (psA). Jrsk. VI. 



^ Honne =: hodně. Dal mi b. peilazi. Slov. 
Čes. 1. XIL 474. 

Honný = hodnf. Honnej kluk. Dšk. Km. 
14. 

Honosivě nSco vyzdobiti. Dolen. Pr. 50 

Honzal, a, m. = Jan. Dik. Km. 13. 

Honzík == náěini driici eukně. Sr. Jelito, 
Obálka Us. 

Honzikovky, f. = druh hrubek. Tbz. 
III. 2. 860. 

Hop. Jest to hop z lesa, fak do lesa (ne- 
stálý človék). Slez. Vyhl. IL 67. 

Hopapa =: evaliH ««, padnouti. V áétaié 
řeči. Slez. Vyhl. IL 232. 

Hopasinek, nka, m. = mladik, třeětídlo. 
Neni žádný h. Rais. Lep. 275. 

Hop do TOdy = polioka. Do vařící vody 
vsype se drobet mouky. Žel. Brod. Čes. I. 
XI. 88., XIIL, 28. 

Hopitý = upjatj. Vesta u krku h-tá. Likfi. 
Mrc. 1902. 107. 

Hopkati, hopkovati = ekákatu —Jak. 
HopkaC, taják sýkorka. Val. Ces. 1. XI. 276. 
- 8 kým. Tbz. V. 6. 97., Jrsk. XIV. 195. 

Hopkayě choditi. Us. 

Hops, u, m. Keď je pohonič pod hopsom 
(napilý), tedy koně dobré bežia. Rtzn. 167. 

Hopsasa. Ten h. := tatrman^ newíža; 
ilověk. Mor. Kmk. 

Hopskati = ekákati. Vysoko h. Mržt. 
Obrz. 165. 

Hor, pstrolle. Rozk. P. 88. (Mi.). 

Hora = lee. Vz Rubisko (zde). S tím je, 
jak se žebřem (žebříkem) do hor (do lesa) = 
jsou s ním obtíže, nelze se s ním shodnouti. 
Val. Ces. 1. XL 485. — Vieho hotn čtyřmi 
působí = vieho viudy. Komenský 1876. 

Horalčina, y, f. = řeč HoralA. Sb. bI. 
1901. 178. 

Horantiti _-: akati. Po výspě jsme h-li. 
Msn. Od. 130. 

Horár. a, m. H. bez puiky je Čižmár bei 
iidla. RIzn. 168. 

Hořavka, y, f., vz Hořenka. 

Hóraz, u, m. = úraz. 

HorČák, u, m. = druh »ýra. Jak se děli, 
o tom vz Čes. 1. XIIL 28. 

Hořčice, e, f., sinapis. H. bílá a roloi, 
s. alba et arvensís. Vz Ott XIX. 710. 

Hořčický Jak. z Tepence. Vz Mus. 1901. 
529. 

Hořčičný. H. mísa. Arch. XXL 164. 

Hořčik, u, m., picris, rostl. Vz Ott XIX., 
711. 

Hoře. Až sa nos h. kořenem obracá. Mod. 
kn. č. 40. 6. Hráti h. = tui. Brt Čit. 407. 

Hóře = hůře. Bude horze člověku torna, 
nežli prvé. dt Ř. 137*. (Mi.). 

Horečka. H. Čivová, febris nearatica, 
hostcová, f. rheumatica, z mléka, f. ab abs- 
cessione lactis, nedokrevných, anaemisches 
Fieber, i eitoviční bez osutiny, f. variolosi 
sine exanthemate, počáteční, Initialfíeber, 
rýmová, Schnupfenneber ; období horečky 
(horečnaté), Fieberatadium ; h. cíbelovi, 
febris urethralis, dráždivá, f. sthenica, dru- 
hotná (následná) ranná, f. traumaticasecunda, 
jednodenní (jednodeňka), f. ephemera, lehká 
neitoviční, febricula variolosa, lehká tyfová, 



Horečka — Hospodářovatí. 



89 



febrieula typhosa, zdánliyě alevujfci, febris 
aubeontinua, předráždivá, f. hyperathoDica, 
příznaková, f. s^mptomatica tvaru převráce- 
ného, f. typo mverso, vysilujicíi f. asthe- 
nica, b. o jednom záchvatu, f. monoleptica, 
o více záchvatech, f. polyleptica, žlučová 
(močokrevná), f. bilosa haematarica. Rtt. 

HorečkoTý. H. příznaky, Fiebersymptome. 
Ktt 

Hořejenin, a, m. = ohywUel hor, Vz Gb. 
Slov. 

Hořeji = vjU. Téhož léta, jakož b. jmeno- 
váno. Pulk. Lobk. k. 30. 

Hořejni. Ž. glosi*., witt. a pod. MS. 

HořcJM klekač = Búh, V zloděj, mluvě. 

Hořejúei = hořící, ardens, flammans. Ev. 
olom. 138., 808. a j. 

Horek, vz Hořký. 

Hořelost, i, f. = zprahloMt. Vz Gb. Slov. 

Hořeluk v. cbořelak. MS. 

Hořenin, a, m. = horák, Vz Gb. Slov. 

Hořenka, ho/řevka, hořavka^ y, f. =r rýha. 
Vz Gb. Slov. 

Hořeplodný. H. válka. Man. II. 410. 

Hoři, f. horSf, n. horSe; duál a pl. 
horfie =? ^orlfí. Vz Gb. Slov. Lhář je horzy, 
než ižádný zloděj. Alb. 23. yí^ry zapřel 
jest a horzi jest než nekřesťan. St. Mus. 16*. 
(List. fil. XVL 268.). 

Horian, a. m. - horal. Sb. si. 1901. 179. 

HoHea Igóat, spis., 28./7. 1859.— 3./4 1902. 
Vz Nár. list 1902. č. 92. 1. a jiné listy 
z též doby a Vyhl. I. 103. 

HoHč, e, m., ardula (inter herbas). Rozk. 
P. 780. 

Herinek, nka, m. =r hořavka^ ryba. C. 
Třeb. Čes. I. XL 36. Sr. Hořenka. — H. 
Vojt., spis. 1 21./2. 1908. Vz Nár. list. 1903. 
6. 52., Zvon III. 320. 

Hofisko, a, n. = vdiká hora. Že zavalí 
Dám město h-skem. Msu. Od. 125. 

HoHSka = horní Čásf vsi Zbynice. Kub. 
List. fil. 1902. 248. 

Horizontála, y, f. Velké hly převládají. 
Nár. list. 1903. ě. 154. 13. 

Horko. Když dne ubývá, horka při- 
bývá. 

Hořkoft, qnassia, rostl. Vz Ott. XX. 1067. 

Horkodíe = horkotU. Vz Gb. Slov. 

Horkovzdušný. H. lázeň. Pokr. 1885. 
č. 103. 

Horký. Dopadený při horkém skutku. 
ZvoD III. 249. 

Hořký éim: závistí. Jrsk. XXV. 190. — 
Kdo hořkých. věcí okaSnje, ten o sladkých 
nejlépe rozeznati umí. Frant. 39. 8. 

Horláni, n., dle Jg. lépe *. horleni. Achil- 
lovo b. bohové ctili. Krok I. c. 24. 

Horlitelka, y, f. Lit. L 129. 

Horliti komu = domlouvati mu. Proto 
mu horlil. Chě. S. 11. 246^. 

HorliTnik, a, m. =: horlhee. Chč. olom. 
162b. (MS.). 

Horlivstvi, n. Nesmyslné h. = horlivoiř. 
Jrsk. XX. 2. 205. 

Hormý. SI. Nauř. Jes. 312b., 319b., za 
něž jiné rukopisy mají horný. List. fil. XVIII. 
206., XV. 272., 435. (MS.). 



Horná, y, f. =. hudebni nátlroj. Vz Strh. 
Akust. 408. 

Homobran^ a, m. = bydlíc! u horní 
brány. Brt. P. n. 749. 

Hornof M. B., uěit. a spis. f 8./4. 1902. 

Hornojasenčanka, y, í. Brt. P. n. 777. 

Hornokosý dubec. Msn. Od. 189. 

Homoletoun, a, m. = ortl. Msn. Od. 307. 

Hornoietý orel (vysokoletý). Msn. II. 
215. 

Hornostropný. H. ložnice. Msn. II. 163. 

Horobytny = v horách bydHeí. H. lev. 
MsD. Od. 92. 

Horokop, a, m. ^ domáei koUch. XVL 
stol. Čes. i. XI. 76. 

Horoletný jazyk (mluva). C. — Lit. II. 
509. 

HorOStanný = na horách $e zdrisvjiei. H. 
sajhy. Msn. Od. 130. 

HoroSlap, a, m. i= ehodee po horách. Nár. 
list. 1901. é. 248. 

Horonci hora = aopka. Lind. Lit. I. 801. 

Horskolesistý. H. země. Msn. II. 33. 

Horskoležák, a, m. = obyvatel hor. Msn. 
II. 9. 

Horský. H. brána v Praze. 1589. Čes. 1. 
XII. 4G7., Tk. XI. 38., XII. 270. 

Horstvotvomý. H. (orogenní) process 
Vstnk. XL 567. 

Horše =: horh. Aby nebyli horsse. St. 
Ué. 59^. Vz předcház. Hoří. 

HorÚCesť, i, f. := horouenost, palHooit. H. 
věčného ohně. Modl. (MS.). Sr. Horoucesf. 

^&tikfíi=horouci, prudký brennend, feurig. 
Vz Gb. Slov. 

Hořujiei = hoHci, horoucí. Vz Gb Slov. 

Horudee, Sce, m , val vála. Mam. A. 36^. 
(MS.). 

Horníka, y, f.> osmerus, ryba lososovitá. 
Vz Ott. XVIII. 917. 

Horutný. H. seč. Msn. II. 232. — v čem: 
v obraně. Ib. 230. 

Horyna, y, f. = hora. DSk. Em. 16. 

Horzkop, u, m. = soukenná suknf. Světz. 
1886. 406. Vz Horckop. 

Hósička, y, f. = husiíka. Mor. Brt. P. n. 
525. 

Hósleěke = housliřky. Haná. Šb. D. 47. 

Hospitalář v kláSteře. Jrsk. III. 74. 

Hospitálnik, a, m. = Hen řádu hospitál- 
niko. Johanniter. Vz Gb. Slov. 

Hospoda, y, f. Vyházel celou h-du 
(vSecky hosti). Hamz. 53. V h-dě radosf, 
ve stodole žalost Vyhl. II. 66. 

Hospodář, e, m. Hospodářovi a lékařovi 
nesmie sa nič hnusit; Straku poznáS po 
chvoste a h-dára po jeho statku. Rizn. 64., 
170. Dobrý h. více prodá než koupi. — 
H. = hospodyňky pani. Kateřina bude tiemž 
dietf m h. (jako moji synové). Kat. 31. 3. 

Hospodářiěek, čka, m. Vz KSf. Poh. 
36. nn. 

Hospodařiti jak. H-ří jako nenasytný 
poručnik, má-li bohatého svěřence. Tbz. V. 
1. 192. 

Hospodářova = hospodářsko, Gastwirthin. 
Vz Gb. Slov. 

Hospodářovati v I. 469. za Hospodář- 
ství polož před : Hospodářský. 



90 



Hospodářovy — Honliti.* 



^ HospodářoTý. Od otce h-vóho. Mat 
Šf. 73. 

Hogpodářskoétenářský. H. besídka. 
Nár. list. 1903. č. 175. 18. 

Hospodářskofinančni čio. Nár. list. 1901. 
251. 17. 

Hospodářskoprůmysloyý rozvoj. Nár. 
list. 1903. č. 130. 5. 

Hospodářsky slabý. Nár. list. 1903. č. 
154. 17. 

Hospodářský. H. akademie, ikola. Nár. 
list. 19u3. č. 243. 11., č. 134. 25. 

Hospodářův. Oko h-dářovo množi ma- 
jetek. Itizn. 64. 

Hospodinovy. Zpoviedajte se Hospo- 
dina h-vémii, domino dominoram. Ž. wit. 
V Ž. pod. 135. 26. : hospodina hospodinovu. 

Hospodisko, a, n., pohrdlivě. Čes. 1. XII. 
131. 

Hospodni kacbyně. Rais. Zap. vlast. 206. 

Hosty m. a f. dle pohlavi. Hosti nom. sg. 
Po řeéi znáti, ež si hosti. Pass. Jako chudá 
hosti. Pass. 48. Piitnice jsem a hosti. Pass. 
433. Hosti má. Ib. 883. By (byla) jeho zlá 
hosti. Ezop. Baw. 1536. — Hosti akkus, $g. 
Vezři na milého hosti. Um. rajhr. 17. Aby 
uctila onu hostí. Ezop. Baw. 651. — 
Hosti = cizi kupci; ndjemniei, — Vz Mfi. 
Slov., Gb. Slov. 

Hostec, stce, m., osutina. H. suchý a 
mokrý. Val. Čes. 1. XI. 94. Na Bolesl.: 
onČesy. — H. kapavkovÝ, rheumatismus 
gonorrhoicus ; spálový, rh. scarlatinosus ; 
prudký, h. kloubní, polyarthritis rheumatica 
acnta, b. svalů mezižebernfch, pleurodynia, 
myalgia intercostalis, h. hlavy (hlavový), 
myalgia rheumatica cephalica, svalů hlavy, 
cephalalgia rheumatica, myalgia cephalica, 
h. jednoho kloubu (jednokloubý), monar- 
thritis, vleklý h. kloubní, arthritis rheuma- 
tica chronica, rheumatismus artlculorum chro- 
nicus, svalový (bolest svalová hostcová), 
myalgia, h. bederní (svalů bederních), my- 
algia lumbalis, lumbago, h. svalstva hradního, 
myalgia pectoralis, Brnstmuskelrheumati- 
smus, díjový (bolest šíjová), m. rheumatica 
eervicalis. Ktt. 

Hosténice* e, f. vz Hostinice. 

Hostík, a, m. = nevítaný hoat. Vít. (MS.). 

Hostimil, a, m. Zeus h. Msn. Od. 213. 

Hostinné, hívr]tov, dar hostinný. Msn. 
Od. 333. 

Hostinný, kdež jsi pohostinu. N. rada. 
1338. — H. Voda h-ná a přívalová. Zbrasl. 
224. 

Hostinský = dgí^ H. pivo, víno, zboží, 
Arch. XX. 79., člověk (z cizí osady), chléb. 
Ib. 321. 

HostinstYÍ, n. Hotelové h. Nár. list. 1903. 
í. 250. 22. 

Hostirad, a, m., ávrjo ře^vó^oxo?. Msn. 
Od. 223. 

Hostovati =: nikde po hostinaku hráti. Ott. 
XXI. 63. 

HostrOY = ostrov. Mš. 
Hošek Igo., prof. a spis. 
Hošice, e, t. = děvče, které si samo na- 
mlouvá a k hochům je smělá. Yých. Čech. 



Jrsk. XXII. 232., XXV. 176. H. helm- 
brechtní. 

RoUkAtí =: naříkati f A tož si h-la, že 
dyby raci ta smrt už doŠla. Mor. Čes. 1. XI. 
365. 

Hoíipanec, nce, m. = prase. Sr. Uší pane. 
LiieĎ. Mtc. 1902. 113 

Hoiiité, ěte, n. Af mi, hošiíté (hochu), 
takhle do fikoly neletíš. Bais. Zap. vlast 6. 

Hošstvi, n. Slad. Šl. 112. 

Hodténice, e, f. = hostinice, Světz. 1883. 
177. 

Hotařská, tanec v Liini. Mtc. 1902. 237. 

Hi^teloTý. Vz Hostinství (zde). 

Hotkati = povyhazovati a p. Reď sa dieta 
na lone hotká. Sb. si. 1902. 61. 

Hoto = kůH v dětské řeči ve Slez. Čes. 1. 

XI. 342. 

Hototo = hoto; jezditi. V dětské řeči. 
Slez. Vyhl. 11. 232., Ces. 1. XIII. 154. 

Hotov býti s Um: s prací. Brs * 121. Sr.: 
Dodělati, dokončiti, dokonati práci, dopra- 
covati; dopsati, dokresliti atd. 

Hotovéji = hotovijH. H. k bojování. N. 
rada 76., Št Ř. 119<'. (Má.). 

Hotovnost, i, f. = hotovost^ promptitudo. 
Rozk. P. 1364. 

Hotový. Škodilo prodlíti h-vým, nocuit 
diíferre paratis. Kat 23. Hotovo jest krá- 
lovství božímu (dat.). Ev. olom. XXX. 

Honba. Stalo se to, když ty's jf ště po 
houbách chodil (když jsi ještě nebyl na 
světě). Mtc. 1. 1897. 80. Švestková h. = žam- 
pion. Na Chndenicku. Čes. 1. XI. 290. — 
H. příjičná, fungus syphiliticus ; příznivá 
h. varlete nároková, f. benignus testis (hla- 
boká, profundns, povrchní, superfícialis), 
kloubní, f. articuli, krevní, haematosa, moz- 
ková, Gehirnschwamm, pupeČná, f. ombili- 
calís; houha dřeřiová^ fungus medullaris 
(rakovina). Ktt. — H. = huba. Houbě začni 
hovět a hnedle nebude do ní, co mít musí. 
HroS. 58. 

Houbalka, y, f., zdrobn. houba. DSk. 
Km. 31. 

Honbizny, pole a louky u Pavlova. Čas. 
mor. mus. III. 133. 

Honbovina, y, f. Zrnitá h. (zrnitý nádor 
houbovitý), mycosis fungoidea. Ktt. 

Houbovitý zánět kloubu, arthritis fan- 
gosa, fungóse Gelenkentztindung; b. zánět 
kostokloubní, osteoarthritis fnngosa. Ktt. 

Houbo vnik, a, m. = kuba (Štědro večerní 
jídlo), hrubá krupice vařená a smíchaná 
s vařenými sušenými houbami. Vykl. Obr 
15. 

Houbový, Zánět h-vého těla pyje, inflam- 
matio corporis ca věrno si penis. Ktt. 

Houdanky, f., druh kur. Nár. list 1903. 
č. 136. 9. 

Houdek, dka, m. = dudák. Džl. Ces. I. 

XII. 383. — H. VI., spis. 

Houfa, y, f. = houf. Slez. Čes. list XI. 
265. 

Houhalka, y, f. = kráva. DŠk. Km. 31. 

Heule, n., nějaké jablko. Dšk. Km. 21. 

Houliti co = ipafni kousati. Volyně. Ces. 
list XIII. 123. 



Honna — Hradoborka. 



91 



Hoana, pl., n. =■ humna. Pole za houny. 
Loby. ČeB. I. XI. 368. 

HouniTár, a, m. =z Jtovnivál. Mu8. 1863. 
337. (Výcb. Cecb. Jir.) 

Hon&OYý průmyHl valaiský. Pokr. 1885. 
č. 337. 

Houpaéka, y, f., tanee. Sá. Prost. II. 72. — 
II. = houpáni dšti odrostlejHch. Vz Brt Čít. 

13. DD. 

Houpavý. H. péro na klobouku. Jrsk. 
XIV. 133. 

Houpyty. Zpivati dětem honpyty boupy. 
Kká. Sión II. 128. 

Hourabák od brabati. D^k. Km. 28. 

Houráceti se kde jak = házeti «e. 
Prkénko h-celo se v jeho rnkon se strany 
na strany. Cch. Kv. 74. Sr. Hourati. 

Hourati = JiázeH, Sr. Houráceti -~ čim. 
Kaditelnou bourá t borováni. Vrch. Sud. 
176. ~ se kam. Hourala se na pec, kde 
měla STé lože (brabala se). Sá. Prost. 11. 13. 

HouraYOchodný skot. Msn. Od. 11. 

Houroehodý. H. kráva. Msn. II. 160. 

Housanka, y, f. = Jiouienka. DSk. Km. 
33. 

House. Takový b. nedochciplý, nejlíp 
ma podepsat vandrbnob a poslat bo na věč- 
noBť. MI. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. 

HouseniSté, ě, n. = misíOf kde jiou hou- 
senky. DSk. Km. 39. 

Housenka. Co činiti, aby b-ky nežraly 
zeli. Vz Nár. list. 1903. č. 277. 4. 

Houser samec, vz Husman. — H. = kokei. 
C. Třeb. Č. 1. XI. 36. — H. nemoe. H. ji 
trápí. 1724. Hrubý 250. Vz Husák. 

Houska. Vlasy v kousku svázané (dva 
copánky vzadu svázané). Ces. I. Xlí. 280. 

Houskový. H. baba (která prodává 
bousky). Hlk. IX. 274. 

Housle. Vidi nebe plné bouslí. Hav. 
Gbamr. 137. H zvučely, jako když sviští 
blesk (rychle, prudce, silné) Tbz. V. 6. 200. 
Vliv bouslí na nápévy písní. Vz Brt. P. n. 
LXXV. — H. v nUjné, Pomocí bouslí se 
kamenu (mlýnskému) přituži nebo uvolní. 
Čes. 1. XI. 60. 

Houslový doktor (kdo bousle spravuje). 
Rais. Zap. vlast. 13. H. písně, Čes. 1. XI. 
282., sólo, zvuk. Nár. list. 1903. 347. 21., 
1904., 73. 6. 

Houštnatý val. Procb. Hrad. 32. 

Houvézdo = Újezd. DSk. Km. 6. 

Houvina, y, f. místo Ouvín. Dšk. Km. 16. 

Houževnác, e, m. =: Slovek houievnatj^ 
neúatupni. Msn. II. 200. 

Houžovatý. H. strava. Kká. Sión II. 74. 

Houžvačit sa, vz Krpačiti se. Mš. 

Houžvití ^im = lakomJHi, H. dárky. Msn. 
Od. 169. 

Hovaď = dobytek (ovce, svině a kozy, 
^illa). Msn. Od. 256. 

HoTádek, dka, m. H-dky, pecas. Gl. roudn. 
435. (Krok 1888. 402., 404.) 

HoTadiee, e, f. = ovad (moucba). DSk. 
Km. 41., Brt. Čít. 244. 

Hovadnik, a, m. = hovadnj élovik, ein 
viebiscber Menscb. Vz 6b. Slov. 

HoTado, a, n., tanec Vz Brt. P. n. 884. 

HoTad0Tý,viebÍ8cb,tbieriscb.Vz Gb. Slov. 



Hovadský = hloupý. Stan. II. 295. 

Hovar (ouvar), u, m. = půda mokrá, mo- 
Hálovitá. Čas. mor. mus. III. 132. 

Hovčdee, e, f. Tu b-dci neprodávej. Hrad. 
108b. (MS ). Vz Hoviedce. 

Hovědí maso = bovězí. Arcb. XXI. 539. 

Hovědina, y, f. = hovfzina. Hrad. 135^., 
VeleS. 142., Rozk. P. 1727. (MS.). 

Hovělosť, i, f. Hyna. Vz Cad. 115. 

Hoviedce, e, n., zdrobn. hovado. Vz 6b. 
Slov. 

Hovno. Keď jsi b., seď v řiti. Sbor. slov. 
VIL 130. Čert b. ví (=z neví), co p. Bůb 
dá. Us. Já jsem již z boven vyrostl (ne- 
potřebuji již tvé pomoci). Us. 

Hovnoval, a, m., scarabeus. Rozk. 68. 
Sr. Hovnival. 

HoTodky = úuod $en. Mor. Mtc. 1902. 
106. 

Hovor. Dostali se bned b-rem do Prahy 
(za bovoru). Zvon III 711. 

Hovořeni, n., vz Hovořiti, Gb. Slov. 

Hovořiti na koho = hádati. Hli na 
Martina, že vzal slanina. Brt. P. n. 986. Cf. 
VI. 351. 

Hozlik, n, m. = u»Uk. Liseň. Mtc. 1902. 
435. 

Hpán = pá'*. Jid. 163. (MS.). 

Hra. Dětské bry. Vz Sb. si. 1902. 69., 
59., 1901. 129., Brt. Čit. 9. nn. Hry sloven, 
dětí. Vz Sbor. slov. 1900. 179., III. č. 1.-3. 
Hry slez. dětí. Vz Vyhl. II. 243. nn., NáS 
dom 1899. 135. 

Hrabalka, y, f., drub vne samota řskýcb, 
pompiiidae. Vz Ott. XX. 698, 201. 

Hrabaniee, e, f. = ahrabaná $láma. Vz 
Gb. Slov. 

Hrabčink>% f. = drub třeXni. Tbz. V. 9. 
365. 

Hrábě = brabě ; hrabě = brábě. Val. 
Čes. 1. XI. 434.' 

Hrabě, vz předcbáz. — H. stál před ním, 
maje meč v ruku. Arcb. XIX. 119. H. ležel 
v domě trublářově na fransků nemoc; 
A hrable prve tam byl. Ib. 118. 

Hrabice soustruhu. Vz KP. VII. 675. 

Hrabična, y, f. =i hraběnka, comitissa. 
Rozk. P. 901. 

Hrabině, ě, f. = hraběnka. Od Adlety 
hně kupil. Pulk. Klem. k. 70. 

Hrabr, u, m. = habr. Vz Gb. Slov. 

Hraěkářka, y, f. = zena prodává jid hraěky. 
MtP. 1902. 25. 

Hrad, u, m. Sr. Jir. Prove 84. Teplý b. =: 
pařeniětě. Mt. S. I. 181. 

Hradčenin, a, m., civis. H. Jir. Slov. pr. 
n. 83. Sr. Měštěnín. 

Hradě, ě, n. = hrad. DŠk. Km. 5. 

Hradebný. H. město. Msn. 11. 288. Sr. 
Uradební. 

Hradič, e, m. = kuchtiS; likottavnik ; měěfan, 
Vz Gb. Slov. 

Hradiště, ě, n. H. u Olomouce (klášter) 
správně Hradisko. Mtc. 1903. 270. 

Hradnictvi, n. = aluiba hradnika. Tbz. 
V. 1. 1.S5. 

Hradnik, a, m. = vrátnj. Tbz. III. 1. 
286. 

Hradoborka, y, f. (bohyně). Msn. II. 83. 



92 



Hradoborný — HrdloTnbec. 



Hradoborný OdysseuB. Man. Od. 140. 

Hradodrže, e, m. = driiUl^ správee hradu. 
Vz Gb. Slov. 

HradospaSy a, m. = oehránee hradů, měět. 
Man. II. 108. 

Hradový pán (majíci hrad). Ghč. Post. 
278». — H. tvrdosť (tvrdý hrad). Baw. Ar. 
v. 2465. 

Hradozdénie, d., castroram aedifícatio. 
H. Jir. Slov. pr. II. 157. (MS.). 

Hrách, pisam. Vz Ott XIX. 800. Hrách 
přes (ob) zrnko, přes zub vařený (nestejně 
měkký). Stern. Pofa. 75. Já rád polivka 
z černého bracha (kávu). Čes. 1. XIII. 176. 

Hráeholiti. dnlcescere. Pravá milosC ze- 
vnitř bode, h-U vnitř (jest milá). Ctver. 
Eonáč 1516., Bozb. Hank. 25. (Mi.). 

Hrachovee, vce, m. = noíai hlidač. V zlo- 
dějské mluvě. 

HraehoYitý, vz Hrachovka. 

HrachOYka, y, f., údoU mezi Třebfzi a 
Evilieemi a Slaného. Tbz. V. 9. 411. —11.= 

kati hraehovUd^ OS plsiforme. Ktt. 

HráloYitý iifiák, scatellaria hastifolia, 
rostl. Vz Ott. XXII. 738. 

Hramótka, 7, f., zdrobn. hraroota (hračka). 
Vz 6b. Slov., Hramota VI. 1264. 

Hrana, y, f. B. ořtíkú (liskových) = 8 a 
4 oříšky pohromadě. Brt. Čit. 209. 

Hrana ▼. hraň, pl. hrsmé^ hromada tnihu. 

Schraňati snih do hrafi ; H. dřivi = hranice, 
flaner 9. 

HranastaJ v. branostaj. MS. 

Hraněný. H. dřivi. Vz Dříví. KP. IX. 
264. 

Hranice. Až ke h-cům rakouským. Tk. 
XT. 213. Sr. Jir. Prove 85. 

Hranostaji, adj. = od hranostaje. H. 
kožich. Milí. 42». Vz 6b. Slov., Hranosto- 
jový. 

Hradec, Sce, m., zdrobn. hráeh. Chč. S. 
II. 212b. 

Hráškový. H. krajky. Vz Krajka. 

Hráti. — abs. Chudobná být, nic nemět 
a eSče smutná? To nehraje. Mod. kn. Č. 40. 
— jak. Stále hrál jen jednou noton. 81ád. 
Si. 83. — nač. H. na slávu boží (pobožné 
písně a p.). Tbz. V. 9. 368. Hrá na pestvi 
(má v úmyslu taSkářstvi). RSf. Lid. 9. H. 
na míč. Vz Hráti. — komu kde. Práce mu 
Y nikách jen hrá (pěkně mu odpadá). ESť. 
Lid. 9. 

Hráza, y, f. = hráz. Zatopil i díl hrázy. 
Pflh. brn. IV. 140. 

Hrazděný. H. zdivo: Dřevěná kostra 
staveni vyplní se zdivem pfllcihlovým. Vz 
KP. IX. 283. 

Hrazěnin v. Hraděenin. MS. 

Hrázka, y, f. = lyíS, bidlo. Držela v ruce 
hák na dlouhé hrázce. Zvon III. 526. 

Hrázový* H. trhlina, Ruptur des Dammes, 
postranní řez h., sectio perinealis lateralis. 
Ktt. 

Hrb, u, m. cyphosis ; b. v předu a vzadu, 
cyphoscoliosis, tupouhlý. Ktt. 

Hrbatec, tce, m. = hrbatý Hovik. Kká. 
Slon. II. 250. 

Hrbec, bce, m. = hrb (zdrobn.). 

Hrbel, bia, m. s hrboL Hauer 7. 



Hřbelce, e, n., scalprum. Bbm. lex. 153. 
(MS.). 

Hřbet. Takovým lotrAm já nerad břbeta 
držím (nerad jim nadržuji). Arch. XXI. 129. 

Hřbetáci= obyvatelé BojiStě v Ledečsko. 
řes. I. XI. 405. 

Hřbetovina, y, f. = páteřzbravka. Vyhi. 
II. 58. 

HřbetOTky, f. = druh bot. Tbz. V. 4. 175. 

Hřbileť. Místo : ,kámen nějaký < má býti: 
kámen hrobní. Ob. Sr. VII. 1265. 

Hrbilka, y, f, phora, hmyz. Vz Ott XIX. 
689. 

Hrbiti se = kloniti mů (potupně). Siád. 
Rich. 30. 

HřbitoTiStě, ě, n. Tkč. Čes. pov. I. 26. 

Hrbol, u, m. Zevní a vnitřní h. kAtkový, 
tuberositas condyloidea extema et interna. 
Ktt. 

Hrbolka. Na Hrbolce, pole n Vel. Skalice. 
Př. Star. VII. 55. 

HrbolkoTaný plech. Vz Ott. XIX. 89a 

Hrboň, ě, m,=hrbatjilovik. Stm. Poh. 98. 

Hrboolek, Iku, m., zdrobn. hrb. Dfik. Km. 
81. 

HrboYá, é, f., stráfi ve Vsetíně. Vek. 
Vset. 179. 

Hrbovatý. Hádanka: H. mužik vSecka 
pole sběha (srp). XVI. stol. Čes. 1. XII. 492. 

Hrcati, hrcnouti CO odkud kam. Hrcla 
maso z hrnce na mísu = vykydla, i^lez. 
Vyhl. II. 285. 

Hrč, e, f. = iúk; iukovUi poUno. Val. čes. 
1. XII. 228. 

Hrča, dle Bača = ryehU mluvicí, Přerov. 
Čes. 1. XIII. 279. 

Určeti kde Jak. Hrěí v něm jako v strha- 
ném koňovi. Rizn. 178. 

Hrdáni, n. = pohrdáni, aspernatio. Mam. 
A. 15b. 

Hrdatel, e, m., VerSchter. Vz 6b. Slov. 

Hrdélko, a, n. Polívka s hrdélky (maka- 
róny). Val. Čes. 1. XIII. 448. 

Hrdelní cesta » Spatná, obtížná. Kš(. 
Lid. 10. 

Hrdelnice. Společná h., véna jugularís 
communis; zevní a vnitřní h., véna jugularis 

extema et interna. Ktt. 

• 

Hrdesen = rdešen, MS. 

Hrdina ti = na hrdinu fť hrdli, Nehrdinaj, 
co hyn stojí, to znamenaj. HannS. Osterp. 
97. Sr. Gb. Slov. 

Hrdinůvky, pole a les n N. Vsi. Cae. 
mor. mus. III. 183. 

Hrditi se g inft. Z vojska toho býti se 
brdíme. Msn. Od. 7., 133. 

Hrdlce, e, n. = hrdelee, Vz Gb. Slov. 

Hrdle = hrdli, hrdlo, Vz Gb. Slov. 

Hrdlený = hrdiny, Vz Gb. Slov. 

Hrdliěka Jan, spis. 1741. Vz Vek. Vset. 
302. — H. pták. Chechtal se, Jako stará b. 
Kaifl. Zap. vlast. 6. 

Hrdlo. Své h. na něčem složiti (svflj 
život ztratiti). Vz Hus. Post. 59.— 60. Jejich 
h. jest jakožto hrob otevřený (rádi píjí). 
1478. Uč. spol. 1903. II. 21. 

Hrdlorubee, bce, m. = kdo je hrdlem, do 
hrdla libý. Sr. nás). Vz Gb Slov. 



HrdlofabezDý — Hřmotiti. 



93 



Hrdlol*úbezný = hrdlu, do hrdla Uberníf, 
miii, H. věci. Ví Gb. Slov., Hrdlorabec. 
^ Hrdlolživý = v hrdlo liivů. Vých Čech. 
Šb. D. 28. 

Hrdlonhatl. Jrsk. XXVl. 317. 

Hrdloulež, lži. f. H. si vymyBlití. Zyod 
III. 638. 

Hrdloalživý. Zvon m. 515 

Hrdlový. H. roura. Vz On. XXI. 1034., 
1035. 

Hrdložabrový. H. piStěl, Halskiemen- 
fistel. Ktt. 

Hrdodufiný. H. Trojane. Msn. II. 126., 
145. 

Hrdopansky se na něco dívati. Nár. list. 
1902. č. 57. 2. 

HrdopySee, ice, m. Hsn. 11. 47. 

Hrdoslavný. n. doby. Tbz. V. 6. 416. 

Hrdost (grdost), soudní pokuta. XIII. stol. 
Fried. 15. c. 

Hrdozpupný. H. mužstvo. Msn. Od. 163 

Hřebčík, zdrobn. hřebec. 

Hřebec, bce, m. = buchta » paraikami. 
Lišen. Mtc. 1902. 229. Vz ParaSky. — H.= 
koldé Síta. Sr. VysloDženec. 

Hřeben. Hřebenem, kterým mrtvý byl 
česán, nikdo nesmi se česati, nechce-li, aby 
ma vlasy slezly. Mtc. 1. 1897. 62. Hnstý h., 
vz Viivá^ek. 

Hřebenáč, e, m = veliký balvan vápencový 
u Sloupu na Mor. Sbor. čes. 194. — H. = 
české prase. LitomŠl. Čes. 1. XIII. 1. 

Hřebenatý. H. helmice, střecha. Jrsk. 
XIV. 187., XIII. 210. 

Hřebenisko, a, n. H. lesA. Zvon III. 458. 
Sr. Hřeben. 

Hřebenitý. H. skála. Lbk. 21. Vz Hřeben. 

Hřebenny, Kamm-. Vz Gb. Slov. 

Hřebenule = pilotka borová (vosa). Vz 
Ott. XIX. 739. 

Hřebí. 8r. Jir. Prove. 87. 

Hřebice, e, f. = UUna. 1517. Arch. XIX. 
413. 

Hřebík. Nebylo vina dolito po h. naří- 
zený (po cejch). Zvon IV. 103 , Wtr. Str. 30. 

HřebínkoTý. H. krajky. Vz Krajka. 

Hřebice, e, n. = hfehéUe. Vz Ob. Slov. 

Hřebřik = HbHk, Hauer 11. 

Hřeéenín, a, m. = Řek. Pel. V. 

Hřečný, ehřeiaj = křeSný. Bech., Rozb. 
I. 184. H. příze je hrabií uež bavlněná. Ib. 

Hřeéstvo, a, n., graecismus. Rozk. P. 853. 
H z=. řečtina; řůfké náboienstiA ; Řecko. Vz 
Gb. Slov. 

Hřeměti = hhnití. Vz Gb. Slov. 

Hřéstí, hřebn. Vz List. fil. X. 121., MS. 
Slov. 

Hřešení, n., das Sfindigen. Vz Geb. Slov. 

Hředitel, e, m., der Stindiger. Vz Gb. 
Slov. H., concnbitor. H. s mužmi, c. mascu- 
lornm. E?. olom. 90. 193. 

HříbkoYý. H. krajky. Vz Krajka. 

Hříč, e, m. = erb^ který se vypodobfiuje 
jako kofiské pnSfadlo o třech hácích (o troj- 
hálin). Kol. Her. I. 81. 

Hříčka, zdrobn. hra. H-ky provozovati. 
Bftw. J. v. 8220. 

HHezIti, vz Hřlžitl. 



Hřích. Z hříchu rodi se jen h. Lit. II. 
850. 

Hřímáček (rymáček), čka, m., barytonans. 
Rozk. 1744. Vz Gb. Slov. 

Hřímati = tUmei, raniti. Jenž ji líbá, jejie 
ličko nosem hřímá. Baw. Ar. v. 3220. 

Hřimltel, e, m. = hřmitel. Vz Gb. Slov. 

Hřiíče, vz HřiSté. H., apodromium, hip- 
podromium. Bhm. lex. 686. 

HříSné nčco ztratiti. Hus. (Vstnk. XI. 
749.). 

Hřidnicky. Po h-cku se zaklínati. Hlk. 
VL 193. 

Hříšníkovy. H. obličej (peccatorum), 
sfan. Ž. pod. 81. 2., 83. 11. 

HřiSnomysIník, a, m. Msn. Od. 308. 

HHšté, sr. Rejišté. 

Hřitee = ? Rubin v korunč nejeden ve- 
liký, a v té hřitci pták všeliký. Baw. J. v. 
327. 

HHvatí, vz Hříti. 

Hřívlstý. H. pHlba. Msn. II. 218. 

Hřivna. Sr. Jir. Prove 90« 

Hřivnáček, čka, m., zdrobn. hřivnáč. 

Hřívoehoebolný. H. přilbice. Msn. Od. 
329. 

Hřívomoený lev. Msn. II. 314., 342. 

Hřívntý býk. Msn. Hvm. 25. 

Hřlvý. H. víno. Sniyd. Int 1. 53. Lépe: 
hřejné. 

Hřizívati, vz Hryznouti. — koho kde. 
Pakli jí mají příliS málo (ženy své nemoci, 
čmýry), hrzizívá je v ledvích. Rnk. lék. Ihr. 
185a. (MS.). 

Hrk. Rozmluvou jim cesta ušla, jakoby 
brk Dost. Pov. 18. 

Hrkáč, e, m. = krííah na vodu § úxkjm^ 
uzavřeném hrdUm. Sbor. slov. VII. 114. 

Hrkálek, Iku, m.=ro{iit^a. Také včech. 
Jrsk. XXVl. 449. Vz násl. Hrkávénka. 
^ Hrkatí = vrAraa'. Holubi brkají. Ostrava. 
6b. D. 55. 

Hrkávěnka, y, f. = rolnička Brt P. n. 
523. Vz předcház. Hrkálek. 

Hokrlík, u, m. = hrkot. Krev teče brko- 
líkem. Džl. Rbrl. Džl. 19. 

Hřmění, n. Pánbu jede na kočáře, kola 
drnčí a od podkov koňských jiskří se a 
blýská, ůes. 1. XII. 453. 

Hřmetný. H. horky. 1542. List. fil. XVIII. 
206. 

Hrmiežď, č, m. = hletnjid. V té zemi sů 
velicí hrmieždi. Luc. 53. Vz Hrmčžď. 

Hřmitel, e, m., der Donnerer. Vz Gb. 
Slov. 

Hřmíti. Hřmí-li a zvčstnjí-li pH tom 
Sedá mračna možné krupobití, staví se na 
zápraží koště nebo sekera a to ostřím 
vzhůrn, aby se kroupy o to rozlily a osení 
neuškodily. Mtc. 1. 1897. 62. — kdy. Hřmí-li 
Časně zjara, bývá na jaře dlouho zima; 
hřmí-li pozdě v podzimku, bývá dlouho do 
zimy teplo. Us. 

Hřmota, y, f. = hHmota. Vz Gb. Slov. 
Přijide hlas boží s nebe a h. Jiř. k. 3. (to- 
nitus magnus. — MS.). 

Hřmotíce, e, f. = bůřavice. 

Hřmotiti Jak. Bez přítrže h. Zvon IV. 
131. 



94 



Hřmotivý — Hrouda. 



Hřmotiyý mlnvka. Stan. II. 193. H. Dio- 
nysos. Msn. Hym. 60. 

Hřmotnodupotný. H. nohy koňův. Msn. 
11. 189. 

HmaTraha, y, m To je vám h. (hr na 
vraha) = třeitidlo. DSk. Km. 52. 

Hracovitý helm. Vz Ebelikový. 

Hrnčaný =: hlinénj, H. miska. Slez. Vybl. 
IL 13. 

Hmčárský. H. řemeslo. Sbor. slov. 1900. 
116. Vz Hmčiřský. 

Hrnéik, u, m., zdrobn. ktnee. DSk. Km. 
81. 

Hrnčiřka, y, f., odynerus, druh vos H. 
obecná. Vz Ott. XVIII. 649. 

Hrnec, nce, m. = kalichy íiie. V zloděj, 
mluvě. Hádanka : Som zo zene ako i Adam, 
lůdom jesf (jistí) a pif dávám, a keď zo- 
mrem, nepříme ani zem tělo moie, ani Boh 
dniu moju. Sbor. slov. 1900. 120. 

Hmeéné, ého, n. := poplatek % hrnců. Vz 
Gb. Slov. 

Hmeěnik, u, m. = polieě na hmee. Mor. 
Ces. 1. X. 444. 

Hrneéný, Topf-. V» Gb. Slov. 

Hrňonleky Iku, m., zdrob. Jimec. DŠk. 
Km. 31. 

Hrnouti se kam Jak. H. se nač jako 
mouchy na med. 

Hmalinek, nku, m, zdrobn. hrneček. 
Čes. 1. XIII. 76. Sr. Hrnnlíček v VI. 372. 

Hrob. Přísaha v hrobě. Vz Ces. 1. XI. 
236. 

Hrobéický z Hrobčic Jan Jáchym, ka- 
novník kap. pražské v II. pol. XVIII. stol., 
spis. Vz Mns. 1902. 315. 

Hrobek, bku, m., zdrobn. hrob. Udělati 
okolo řepy hrobky (vysoké záhony). Us. 
Tkč. 

Hrobel', ble, f. = rokle f Slov. Čes. 1. 
XI. 353. 

Hřebice, e, f., zdrobn. z hróbi, Vz Gb. 
Slov. 

Hrobišté, ě, n. = mUlOf kde jiou hroby ; 
hrob, Msn. II. 41. 

Hrobkovač, e, m. = náSini k děláni 
hrobka, Nár. list. 1903. č. 134. 21. Vz 
Hrobek. 

HroboTiStě, ě, n.. vz Hrobiitě. Tbz. 
XIII. 153. Pusté h. Tbz. V. 9. 133., V. 4. 
415. 

Hrobový. Tvá každá radosť h-vým jest 
květem. Vrch. Z hl. 39. 

Hroeh, a, m., )iiko nadávka = kanec. 1616. 
Zvon II. 592. Wtr. 

Hroebnutí, n. = buchnuti, pád, Vz Gb. 
Slov. 

Hrom, vz o něm v Čes. 1. XII. 453. Zda 
|eSté h. své vozy nebem valí ? Vrch. Dojm. 
109. Kouká jako h. do police (divous). 
Hav. Chamr. 72. — H. ^ pohroma, Baw. 
Ar. v. 5168. 

Hromada, y, {.-zlatí (mince). Ve zloděj, 
mluvě. Dvě h-dy = 2 zl. — H. Bylo jich 
tam h-du. Nár. sbor. VIII. 20. Toho bude 
h. a kopec. Č. Lit. II 452. 

Hromadina, y, f. Milý je mi, ako h-ny 
(hřba skália). Sbor. slov. VII. 130. 



Hromádka, y, f. H. se ráda k b-dee 
ohlíží. — H. = daty ; h. SaRtlavá == zlatka 
papírová. V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140 
Sr. Hromada. 

Hromádko Jan Nor. VzLit L 917., Vlé 
Lit. II. 2. 23. 

Hromadnice, hromaudnice^ e, f. = iem 
žijící ve epolku rodovém, podilnieet epoleěná 
majitelka, Vz Gb. Slov. 

Hromazdnik» a, m., accumulator. Rosk. 
P. 1147. Vz Hromaždník VL 374. 

Hromazný Člověk =: hromotluk. Dšk. Km 
17. Sr. Hromázdný. 

Hromed, měe, m. Hromfii (hrome!), co to 
děláš? DSk. Km. 60. 

Hromiéka, y, f., vz Zima (zde). 

Hromnice od hromnie, voskových svíček 
jei se toho dne světí. O původu a významu 
tohoto svátku vz Souk. 1902. 11. EL ve Siei. 
vz Vyhl. IL 30. Na H. sněží vo a větrno, 
není jaro daleko, ale jeli jasno, nepřijde 
jaro tak snadno; O H-cích milejií ovčákovi 
vlk než slunce. Ott. Kal. 1904. 

Hromniéi postavník (na hromnice, svě- 
cené svíčky). Vi Gb. Slov. 

Hromniéný, H. artikuly (o hromnicicb 
uMněné). Tk. XI. 125. 

Hromnik, a, m. = hromn^, Vz Gb. Slor. 

Hromnoburácný Zeus. Hsd. II. 127. 

Hromný Žižka. Mark. 

Hromobitný. H. doba (když hrom bije;. 
Mark. 

Hromobitý. H. Šelma (nadávka v XVI. 
stol ). Zvon II. 621 Wtr. 

Hromobleskomoený. Ld., Lit. I. 349. 

Hromolajce, e, m. = kdo pořád klejt, 
Wtr. Min. 32. 

Hromopraný střevíček, nadávka zlodéji 
střevíců. XVI. stol. Zvon II. 622. Wtr. 

Hromorád, a, m. =: Zeus. Msn. II. 41., 
Od. 212. 

Hromový kámen n, klín = ohlázek K 
stran pfíos třený. Vz Nár. sbor. VIII. 137., 
Čes. 1. XII. 454. 

Hrompas, a, m. Statný valibuk a h. 
Nár. list. 1904. 66. 9. 

Hromiidlo, a, n. =: Hm ee hronai, Nár. 
list. 1904. 32. 2. 

Hron Bedř., spis. 

Hronle v. kronle. Mš. 

Hrop, u, m. := hrob. SpiSiky. Sbor. sIot. 
1901. 86. 

Hrot, u, m. Hnáti věc na hrot (roz- 
hodnutí). Zvon III. 315. — H. =: eiřei, 
Haner 11. 

Hrotivý. H. vání vichřice, podup, zoo- 
falstvi. Nejasný význam a Jg. toho slova 
neschvaluje. Mus. 1843. 398. 

Hrotnosemenka. Vz Ott. XXI. 677., 
Hrotnosímka v I. 498. 

Hrotovee, pole u Hrotová. Čas. mor 
mus. III. 133. 

Hrotový. H. ztemnění, Spitzenda ^ pfu^g. 
Ktt. 

Hroucati co do sebe = epáti (jídlo). 
U V. Mýta. Mš. 

Hronda sněžná = lavina, 1806. Lit 1. 
515. 



Hroadí — HrfizozTěstDý. 



96 



Hroudí, n. =: hroudy. Naplniti něco farou- 
dfm a blátem. Kom. Did. 169. 

Hrondko, a, n. = hrudi. Deítná. Mi. 

Hroadnatý. H. pláň. Prooh. Hrad. 8. 

Hrozden =: Proset*, uva. Krev hrozdnu 
by píli, medoUam avae. Ž. klem. Pat ve 
▼e svém vyd. 802. bére to za adj. Sr. List. 
fil. XVIII. 83. 

Hrozebně pokatn na něco nsaditi. Světz. 
1886. 421. 

Hrozen, zna, m. Jak uchovati hrozny, 
aby zŮBtaly dlouho čerstvými. Vz Čes. I. 
XII. 94. — H. obranný, vz VejStěpek. 

Hrozének, nka, m., zdrobn. hrozen. Vz 
Gb. Slov. 

Hrozivě rozhorlený. Národ. list. 1904. 
96. 1. 

HrozliTé, vz Hrozlivý, Gb. Slov. 

Hrozlivý. H. věc. Pat. Žer. 96. 18. 

Hrozneky zenkn, m., zdrobn. hrozen. Gb. 
Slov. 

1. Hrozne =z vino. H. před Ďorom vi- 
děné nebývá do sadov dávané. Rizn. 62. 

Hroznod^, e, m. Msn. II. 86. 

Hroznohhnotný. H. bitva. Msn. II. 38. 

Hroznojekotný. H. vřava (vln). Msn. Od. 
181. 

Hroznokyilný. U. smrt Msn. II. 298, 
402. 

Hroznorodieký. H. děva (Athene). Msn. 
Od. 39. 

Hroznorodý. H. Arna. Msn. II. 88. 

Hroznoryký útěk. Msn. II. 296. 

Hroznostraáně zahouknouti. Msn. II. 28., 
294. 

Hroznotvor, a, m. = hroznů tvor. Msn. 
II. 28. 

HroznoYiee, e, f, sargassam, mořská 
řasa. Vz Ott XXO. 641. 

HroznoYitý. Tepavý nádor cévni h-tý, 
aogioma arteríale racemosnm. Ktt. 

Hroznozabý. H. vepř. Msn. Od. 68. 

Viroznfzz hroznový, Vz Gb. Slov. 

Hrst, i, f. s étovka. Hrsti deset hromá- 
dek = lOOOzK V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 
140. 

Hrstnice» e, f. H. prodávaly v malém 
jáhly, kroupy, krupici, semenec. Wtr. Str. 
66. 

Hrtálek, Ikn, m. = hrtánek, Vz Gb. Slov. 

Hrtan, u, m. Katarrh h-nn, zánět h-nn 
katanrhový, laryngítis catarrhalis, Kehlkopf- 
katarrh. Ktt. 

Hrt&noprůdudkový řez, laryngotracbeo- 
tomia. Ktt. 

Hrtanový. Mázdřivěitá choroba h-vá, 
dlphtheritische Rachenaffektion; b.křečdětf, 
laryngospasmus infantilis. Ktt. 

Hmbačka, y, f. = kruhé plátno. Val. Čes. 
list. XI. 114. 

Hmbant, a, m. = hruh'án, Kbrl. Džl 16. 

Hrubé, ě, f. = hruhošt, velikost. Vz Gb. 
Slov. 

Hrubé, ěte, n., pl. hrůbata =: hr&bék, 
DSk. Km. 21. 

HrnbeS, Grobián. Frant 40. 12. 

Hmbiti 86 = hruviti ae. 

HrůbkOTaei přistroj n řepovního stroje. 
Nár. list 1903. č. 186. 9., 184. 21. 



Hrubolání, n. = hruhé láni, Msn. Od. 855. 

Hruborázný muž. Kká. Sión II. 78. 

Hruborysý typ. Nár. list. 1904. 244. 18. 

Hruboskaliký. 1756. Sr. Velkoskalský. 

Hrubosrstný píně. Us. 

Hrnbonsedlý = udldk. Nár. list. 1901. 
č. 199. 

Hrnbovazný krk = tlufii. Msn. Od. 186. 

Hrnbozrnitý. H. sAl. Stan. III. 144. Sr. 
Hrnbozmný. 

Hrnbozmný vtip. Jakl. Mar. 15. 

Hrubý Timotej, prof. a spis. f 1896. Vyhl. 
1. 102. — H. Váe/,, soud. rada, nar. 1848. Vz 
Vyhl. I. 9tí. — H, Skála u Turnova. O staro- 
bytosti tohoto slova vz Osv. 1896. 868., 908. 

Hrnbýd, e, m. = hrubec. Vz Gb. Slov. 

Hmď, i, f. Když je na hrudi kámen 
(starosť), nedobře se to oddychuje. Tbz. V. 
6. 106. 

Hruda soli =: 10 liber. Zvon II. 75. 

Hrudistý = hroudovHj, H. země. Msn. 
II. 5. 

Hrudnatý. H. těsto (nedobře prodělané). 
1585. Uč. spol. 1905. 26. 

Hrudnl žila, véna mammaria. Ktt 

Hrudník, u, m. H. ůbyfov^, phthisischer 
Thorax; vybočení h-ku k jedné straně, 
pleurothotonus ; vodnatelnosť h-ku, hydro- 
tíiorax, Brnstfellwassersucht. Ktt 

Hruďobřišný, pnenmogastrieus. Ktt 

HrudOTÍ, n. = hroudf, Klumpen. Vz Gb. 
Slov. 

Hrudožirný. H. země. Msn. Od. 75. 

HruJOTitý. H. ryby, ophidiidae. Vz Ott 

XVIII. 806. 

HruozliTý. H. psáni, Drohbríeí. 1614. 
Arcb. XXI. 15. 

Hrud, e, f, geropigra (v lékárně). Bozk. 
P. 824 

HruSice, e, f, seoga (mezi bylinami), 
Rozk. R. 74, Velei. 148., bleta. Rostl. B. 
145b. 1. 

HruSčiékoYý =z i^ruXiboi^. H. list Lék. 
B. 205*. 

Hrufieň, sně, f., pirus communis. Ott. 

XIX. 772. 

HruŠenka, y, f. =: drcJianka, Volyně. Oes. 
list XIII. 123. 

Hrudka. Jak sú hrušky a jabka zralé, 
samy odpadávají. Vyhl. II. 66. — H ^^ěátt 
li»u na hliněné taiky. KP. IX. 169., 176. — 
H. - čásť pohyblivé peci, ve které se že- 
lezo bessemeruje. Vz KP. X. 155. — H. 
Jar. dr., vz Uden. 

Hruštička, y, í., pirola, Wintergrtin, 
rostl. Vz Ott. XIX. 770. — R., ramischia, 
rostl, hruškovitá. Vz Ott XXI. 276. 

Hruštičkový. H. krajky. Vz Krajka. 

Hruštinka, y, f. = pHtok Biele Oravy 
na Slov. Sb. si. 1901. 162. 

Hrůznohledý vztek. Slad. Jan 100. 

Hrůzný = hloupý, netmytlný. Vz Gb. Slov. 

Hrúzodrama, Jeř. Bom. básn. 398. 

Hr&zorodý. H. bitva. Mark. 

HrůzoTitý nářek, h. divadlo. Tbz. V. 6. 
118., V. 4. 406. 

Hrůzovláda, y, f. Hol. Met II. 187. 

Hrůzozvěstný oblak, Tbz. V. 6. 61., zář 
(požár). V. I. 149. 



96 



HrAžeti — flafia. 



Hrúžeti = pohHziti, Vz 6b. Slov. 

Hrynec, nce, m. = hm^. Val. Šb. D. 56. 

Hry§ zz: ry». U Domžl. Šb. D. 15. 

Hryzlavý = koušavj. Vz Gb. Slov. 

Hryzovati. Pakliže člověk stár a velmi 
bo bryzi]ge. Buk. lék. Jbr. 189*. Sr. Hrýzti. 

Hrzi, kompar. z hrdj. Yz 6b. Slov. 

Hrzitel, e, m., Verácbter. Vz 6b. Slov. 

Hrzivý. Zbav ny od zlého, to věz světa 
brzivého. Rak. (List f. V. 230.) 

Hrzký =: hezkj. Na Hané. Šb. D. 49. 
Vz Herzký. 

Herzši = hrdH, zv Hrdý. Kat. 1678 Sr. 
TvrzSí. 

Huba malá dírka, ale velká sbírka, a když 
nedostane, bručí. Světz. 1887, 602. Jede mu 
h. jako rybníkáři. Ib. 1888. 807. Která huba 
sama ráda, nepotřebuje karamada. Žel. Brod. 
Čes. 1. XIII. 28. Šla mu b. na maso (rád 
by bvl jedl masoV Brt. Cit 253. 
'Huba, vz Houba, 6b. Slov. 

Hubalka, y, f. = hubiéka. DSk. Km. 31. 

HůběJ = hlouhěji. Brt. P. n. 577. 

Huben, a, o, vz Hubený. 

Huběnečkat y, f. =: hubička. Brt. P. n. 
704. 

Hubeněti z něčeho. Kra. Ten. III. 23. 

Hubenící zdrobn. hubený. H slovíčko, 
Vz 6b. Slov. 

Huběnka? = eí/ro, ííUlice. Vz 6b. Slov. 
— H. Na Hnbencei louka u Hetlíua. Př. 
Star. VII. 55. 

Hubený Jak. H. jako brčko, bezová duše, 
ženatý vrabec, stehlík na bodláku; Žebra 
by mu spočítal, jak je h. (vyzáblý). Čes. 1. 
XI. 270. Je jako kosinka, jako došek, jak 
lítavka, jak vykrmený (souprafii) Šindel. Ml. 
Bolesl. Ib. XÚI. 176. 

Hubernak, u, m..^ berba thuris, rostl. 
Vz 6b. Slov. 

Hubička = ď^m^. V zloděj, mluvě. Čes. 
1. XI. 140. 

Hubičkový (tanec). Vz Brt. P. n. CXXIV. 

Hubitelka. Past, hubitelka mySÍ. Msn. 
Hym. 88. 

HubkoTÍtý. Zánět krku h-tý, angína 
aphthosa. Ktt. 

Hubna = humna (v zaříkávači formulce). 
Nár. sbor. VIII. 135. 

Hůbner Kar., řed. obč. Skol, spis., 11. /li. 
1827.-10./10. 1903. Vz Nár. list. 1903. 
č. 278. 2. 

HubomlatSTÍ, n. = ivaitáni, tíaeh. Nár. 
list. 1904. 173. 3. 

Hubomleč, e, m. = tlachal. Sbor. čes. 
144. Sr. Habomel. 

Hubovati. — Jak kde. H. jako sedláci 
za stodolou (áby jioh ten, na koho hubují, 
nealySel). Zbirov. Čes. 1. XI. 270. 

Hučadlo, a, n. U Hdla, studánka u Hetlína. 
Př. Star. VII. 54. 

Hnčava, y, f., potok na Zvolensku. Sb. 
si. 1902. 48. 

Huěeti kde. A kdy olSe nad řekou vichrem 
hučely. Zvon HI. 455. 

Hučivě zaSuměti. Tbz. XIII. 283. 

Huěivka, y, f. Táhl jsem zemí se svou 
h-kou, velikým dělem, abych je potrestal. 
HrlS. Hus. 67. 



Hudba. Lidová h. Vz Brt. P. n. CXXVIII. 

Hudbice, e, í., zdrobn. hudba. 

HudeoYský. H. Šelma (nadávka muzikant- 
ská). Zvon II. 623b. 

Hudéek, dečka, m., zdrobn. hudec. Baw. 
J. v. 1451. 

Hudebně něco znázorniti. Vlč. Lit. IL 
2. 26. H. vzdělaný. Us. 

Hudebnětheoretický. Nár. list. 1903. 
č. 243. 15. 

Hudec. Vz Brt P. n. CXXVIII. 

Hudeček Frant, železn. úřed. a spis. 
t 26./1. 1902. 

HudeéstYO, a, n., figellatoria (ars). Rozk. 
P. 1551. H. = hudectvo, umění budecké. 
Vz Gb. Slov. 

Húdek, dka, m. == hudec, Vz Gb. Slov. 

Hudié, e, m. *=: íert. Zvon III. 597. 

Hudlař, hudlava (y., m.) vlastně = kdo 
pracoval mimo cech, nezákonně a zajisté 
nic neuměl. XVL stol. Zvon III. 594. Wtr. 

Hudrmanina, y, f. = nzheské ^-eíi. Tbz. 
V. 9. 493. 

Húfa, y, f. = hovfa, houf. Hauer 11. 

Húfhiee, e, f. = houfnice. Půh. ol. III 
707. 

Huhlání, n., vz Huhlati. Ohč. S. I. 25\ 

Huhlati. KaSe huhlá. Hamz. 59. 

Húhoř = úhoř. Gb. Slov. 

Hujer 0.« spisovatel. 

Hujšati koho kde = houpati. HujSál ho 
na koleně. Čes. 1. XII. 159. a j. 

Hukání, n. == houkáni. 

Huknout na koho := vyldHknouti. Brt. 
P. n. 928. Sr. Houkati. 

Hukobučný skot. Msn. Od. 227. 

Hftl. Přivedl to až na hůl (na žebrotu) 
Tbz. V. 6. 334. — H. na obruče (z které 
se dělají obruče). Mtc. 1903. 819. 

Hulákal, a, m.=zkřÍkloun, DSk. Km. 12. 

Hulákavý pokHk. Stan. I. 284. 

Hulán, a, m., tanee. Vz Brt. P. N. 832, 
878. 

HuIinoYO, a, n., vrch v Gemersku ni 
Slov. Sb. si. 1901. 166. 

Hulstra = hoUtra. Vz Gb. Slov. 

Hulvaterie, e, f. = hulvatstol. Nár. list. 
1902. č. 297. odp. 

Humanism-us, u, m. = vzděláni lidské 
zvi. studiem jazykAv a literatur staroklassi- 
ckých. Dolen. Pr. 475. 

Humanitaření, n. Mělkě h. Osv. 1896 
465. 

Humna, pl., n. Moje nohy nebyly jen za 
humny =: viděl jsem svět. Tbz. V. 1. 13. 

Humnový. H. seno, foenum areae. Vz 
Gb. Slov. 

Humorný vtip. Nár. list 1904. 147. 13. 

Humpal - Zemanová Josefa, spis. Sr. 
Zvon IV. 27. 

Humpolácky něco dělati (mizerně). F. 
Schulz. 

Humuleěka, y, f. = homolka. Pros. Slez. 
Čes. 1. X 422. Vz Homolka v II. Prísp. :6. 

Hun, u, m. = hon (míra). Slez. Vyhl. II. 
278. 

Huna = druh župky sahající až po ko- 
lena a podobící cí se slovácké haleně, jenom 
že byla v zádech už&í. Těšín. VyhL 11.193. 



Huňák — Huiďačka. 



97 



Huňák, a. m. = Slovik houni $e pokrývá- 
jirA (nadávka). 

Huňatíce, e, f. =i huHatá řepice. Jrsk. 
XX. 2. 134. 

Hiineút, a, m. H-ta ztratil, Kujóna našel. 
RizD. 69. 

Hundelák, U, m. = prkenná ohrada na 
ovce, karha. U Kr. Městce. ČeČ. 178. 

Huněk, nka, m. = odděleni valchy, do 
něhož tlukou dv$ kladiva; podobně jako 
ve mlýně složeni. Val. Čes. 1. XI. 95. 

Hunčnky, pL, f. Pravily (ženy) těm 
střívjám (střevicflm) hnněnky. Věk. Vset. 
359. 

Huněry =:: mzruchané vlasy. Kub. List. 
fil. 1902. 248. 

Hunky, pole u Mikulovic. Čas. mor. mus. 
III. 133. 

Hůnor = únor. Gb. Slov. 

Ulinškop = hunckapy koňský náklavek. Gb. 
Slov. 

Hurdati. Kolébka hurda =: nepohybuje 
se rovně a proto drká. Slez. Vyhl. II. 229. i 

Hůřeji, kumpar. k zle. An by o žádného 
b. nebylo. Čem. Z. 3'JO. 

HurŠtOTati = naléhati, nutiti, hurtovati. 
Frant. 34. 27. 

1. Hus J. Vz Lit L 917., Hrubý 12.— 28., 
Zíbrt. Bibl. IL 1134.— 1184. (Husovi před- 
chůdci ib. 1117. nn.). Výsledek Husovy 
čiDoosti na poli našeho jazyka. V z Mus. 
1863. 327. Nékde Luther» jinde Hus zasU- 
vuji řimský vAz. Proch. Hrad. 68. 

2. Hus, husa: emdenská, pomořanská, 
toulouBBká. Nár. list. 1903. 6. 136. 9. Slepice 
a busy mají se sázeti na vejce tehdy, když 
jdou lidé z kostela, aby se vylíhlo mnoho 
kuřat a housat; Na Mirošovsku, sedí-li husa 
na vejcích, nesmi se poklopovat hrnec, sice 
by se housata udusila. Mtc. 1. 1897. 56., 70. 
Husa dobrá jen do Martina, od Martina 
starým skopcem čpívá. Tbz. V. 4. 37. Di- 
voké husy na odletu, konec babímu letn. 
Uasi sa dycky o kukuřici snivá; Tak je 
iDU, jako husám, keď sa dostanu k žitným 
klasom (dobře). Rizn. 172., 175. 

Husar = zkažená slioa. Hauer. 11. Sr. 
ti user. 

Húsce. Každému (psu) se dá h. (hufcze). 
chleba. Lbk. 37. Vz 2. Přisp. 77. a Hůsečka 
v VI. 394. 

Húsenee, e, f. = housenka, eruca. Oliv- 
nice naSe snědla jest h Pror. ol. 112^. 2. 
— H., zdrobn. house. Sr. VI. 394. a násl. 

Húsenčin =: husi. H. vejce. Náchod. Mš. 

Húsenčiska, pl., n. == housenky. Val. Ces. 
\. XI. 435. 

Húsenica. e, f. =: housenka. Skrutil sa, 
ako h. na kapustnom liste. Rizn. 175. 

Húser, a, m. ^ husař. Tk. M. r. 184. 

HúseroTý, Ganser-. Vz Gb. Slov. 

Hnsi pochod (jeden za druhým). Stan. 
III. 165. H. rozum (hloupý). Tbz. V. I. 88. 
H. nožka menši a větSí, pes anserinus minor 
et major (v lékařství). Ktt H. mluva, vz 
Vybl. II. 264. 

Husiéka, y, f., tane",. Vz Brt. P. n. 850. 

Husiéky = leknin, Vz Kačírky. 

Kott: Dodatky k česko-nSm. slovníku III. 



i Hasina, y, f. == dřevo, jtó zapíná kolo 
I při jizdě s kopce. U Vimperka. Kub. List 
; fil. 1902. 218 Sr. Šupka. 

Husitství, n. Vz Zbrt. Bibl. IL 1102. nn, 

Húska, y, f. = houska, Vz Gb. Slov. 
i Hra na húsky a vlčka. Vz Sbor. slov. 1901. 
1 141. 

Huslarina, y, f. Písně zpívané s prů- 
vodem h -uy. Lind. Lit. I. 774. 

Húslky, pl., f. = housličky, zdrobn. housle 
Ví Gb. Slov. 

Hnslový =r houslový. 

Husnik, a, m. = červ, mol; pihavka; hou- 
senka. Vz Gb. Slov. 

Husniť =: psáti husím brkem. Čes. 1. XI. 
67. 

Hnssakit, n. m., nerost. Vz Vstnk. XI. 
831. 

Hust, a, o, vz Hustý. 

Hustá, é, f. = rychtářka. V zloděj, mluvě. 

Hustiti kde eo čím. Brt. P. n. XXIX. 

Husto. Už mjel na husto psané (byl 
v úzkých). Val. Ďes. 1. XI. 229. 

Huštodětý == hustotkaný. H. plátna Msn. 
Od. 102. 

Hustochocholný. H. přilbice. Msn. Od. 
328. 

Hustokadeřný. Msn. Od. 289. 

HustomrTý trus. Msn. Od. 259. 

Hustosrocený. H. včely. Msn. 11. 22. 

Hustota zemé, zemských vrstev. Strh. 
Mech 95., 261., 265. 

Hustovrehý. H. lAžko, postel. Msn. Od. 
348.. 108. 

Hustý,^ ého, m. =:i soudce, rychtář^ v zlo- 
dějské ře'či. — H. Tráva hustá jako kožich. 
Jrsk. XII. 262. 

Huš = prase v dětské řeČi. Us. 

Husák (ušák), u, m. ^ hmee s uchem. 
DSk. Km. 29. 

Hušťaci kolébka. Slez. Vyhl. II. 229. 
Vz Hněfati. 

Hu^ťák, a, m. = představený obce. V zloděj, 
mluvě. Čes. 1. XI. 140. 

Huštati. Dítě na rukou h. = houpati. 
.Slez. Vyhl. H. 229. 

Hustě = hustěji. Čím Čestějie ji (vrbu) 
obrubáš, tiem se h. obalí. Št. Uč. 84*. 

Húdté, ě, f. = houiU, Baw. Ar. v. 4136. ; 
tlařeniee. Baw. Ar. v. 3492. 

Húštinka, y, f., zdrobn. houif. Sbor. 
Čes. 56. 

Huštvorc, e, m. Vezmi h-vorce hrsf plnu. 
Lék. B. 180». Vz Húzvorc. 

Hutapa, hutipa y, m. = přihlouplý 
ělověk. Suchdol. Kub. List. fil. 1902. 248. 
Sr Huťa. 

Hutněti, ěl, ění = hutným se stávati. 
Bahno tuhlo a hutnělo. Hol Met. I. 143. 

Hutorif =z praviti. Sbor. slov. 1901. 74. 

Hiittler Ant. (pseud. Č. Ostrá vický) spis. 
a lidový básník, nar. 1869. Vz Vyhl. I. 88. 

HúzYore, vorce, m. Vezma h. a ruoži. 
Lék. B. 184». H., Nachtschatten. Ib. 187b. 
Sr HuStvorc. 

Hůzvurcový. H. voda. Lék. B. 187*. 
Sr. předcház. Húzvorc. 

HuždaČka, y, f. = houpaěka. Hauer 11. 



98 



Húžev — HynSt 



Húžev = ktmiev, Baw. Ar. v. 4025., £. 
v. 2447. 

Uúžka, y, m. = houika, skrblík, Vz Gb. 
Slov. 

Húžíiák, a, m. = tkrhlik. Vz 6b. Sloy. 

HúžYař, e, m., vz Honžvař. 

Húžvička, y, f., zdrobn. kil&va^ houiev, 
Vz Gb. Slov. Sr. Honžviéka. 

HTězda, y, f. = košUltíc na Stěnách (na 
vrcbn mezi Polici a Broumovem). Tk. — 
Z Hvizdy Jan. Vz Lit. I. 917. 

Hvězdee, dce, m. Domnění hvězdcfi. Šf. 
v Pal. Zip. II. 59. 

HvézdieoYitý. H. brány. Nár. list. 1903. 
č. 134. 21. 

Hvězdinee, nce, m., hora n Domažlic. 
ČeB. 1. XII. 384. 

HTězditi koho čím. Slavná noc h-Ia jej 
tisícerými světy. Zr. Nov.* 197. 

Hvézdnaté pláti. Kká. Sión II. 182. 

Hvězdně, ad v. Zr. Let I. 8. 

Hvězdoplaz, a, m. = ptanela. Vz Gb. 
Slov. 

Hvězdoprava, y, f. Obíral se h vou a ^- 
daístvim. HrlS. Hus. 20. 

Hvězdopravný, astrologisch. H. rozprava. 
Nár. list. 1886. č. 1. 

HTězdořadi, n. PÍ. — Lit. IL 17. 

Hvězdosetý. H. nebesko. Hsn. Od. 160. 

Hvězdotřpytný. H. koruna, Zr. Nekl. 6., 
stan. Zr. Leg. 117. 

Hvězdo vid, U, m. = hvizdářikj ná»troJ, 
Vz Gb. Slov. 

Hvězdovnik, a, m. = astrolog. Vz Gb. 
Slov. 

Hvězdový, H. krajky. Vz Krajka. 

Hvizdalka, y* f. = hvíxdaSka, Gest. U. 
116. (MS.). 

Hvižď, ě, m. 1= jedlé letni zvíře, Sb. slov. 
1901. 155. H. = hvizd (pták)? Být jak 
b. = hubený. Val. Čes. 1. XIL 131. — 
H. = ífervivý ořech. Vz Gb. Slov. 

Hvižděc, dce. m., zdrobn. hiíid, Vz Gb. 
Slov. 

Hvozdný kopec. Škd. F. 133. Vz Hvozduí. 

Hvězdo, a. n. = hvozd. Dik. Em. 5. Sr. 
Vozdo. 

Hvožděnin, a, m. = kdo bydlí ve hvozdi. 
Gb. Slov. 

Hyacinthový. H. oko (modré). Tbz. V. 
9. 299. 

Hýbati, vz Hnouti, Pohýbatí, Viklati, 
Lejno {{ v dod.), Pohnonti co. 

Hýbavý = hýbající te. Tresť h-vá na dvě 
straně. Cbč. S. I. 13*. — H. =: nestálý, 
vrtkavý, H. svět. Ib. IL 232*. 

Hyberňácký. H. náměstí v Praze (nyní : 
Josefské). Jrsk. XXVI. 45. 

Hyběť. D]eQh.hybit hybiti iuter}. = hěda, 
wehe, heu z infinit. hybiii =i hynouti. V do- 
kladech známých hodí se někdy význam 
inít. hynouti m. zahynouti, ale tutéž hodí 
se také význam bida, ku kterému všecky 
doklady jiné ukazují. Gb. Uyběf bude . . . 
zvláště kněžím, jenž hrdlují chudé. Hus II. 
392. Ba hyběf jim s ohněm pekelným. Pat 
Jer. 121. 10. (113. 1.). ZmeSká-li člověk ta- 
ková dobrotu boží, hybietif Jemu bude proto 
(zahynouti). Chč. S. I. 115*. Hyběf = běda. 



Baw. T. v. 1075. H. = hynouti. Baw. J. v. 
1651. Vz více doklad A v Gb. Slov. 

Hýbl Jan. Vz Lit. I. 917. 

HyboméHcký, mechanisch. H. jednáDÍ 
(mechanika) Presl v Kroku La. 12. (1821.). 

Hyboměrstvi, n. = mechanika. ŠL 8r. 
HyboméHctví. 

Hybridní slovo = emíieni, složené ze slov 
rozličných jazyků: planimetrie (zlatplanus 
a z řec. iittQfw), nebo tvořené ze slova ja- 
zyka jednoho koncovkou jazyka drahého; 
sklizuĎk (z ěes. sklízeti s německou kon- 
covkou -nng). Ott. XI. 996. 

Hydek. Je tam bydek = zima (maď. i ro- 
mán.). Čes. 1. XII. 274. 

Hyditi. Víra křesťanská vSe zlé hydij. 
Št. Nauě. mus. mk. 1492. Ruk. mus. z roku 
1465 má: hyzdí (MS.). 

Hydrant, U, m. » výpustní příttroj na vodo- 
vodu, Vz Ott. Slov. Pouliční a požární, pod- 
zemní samočinně se vyprazdňující b. Nár. 
list. 1903. č. 134. 21. 

Hydranlika. y, f. Práti acetylen v b-ce 
čili v práči. Vz KP. X. 117. 

Hydrinden, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. 
XL 4. 

Hydrolysa, y, f., z řec. = jistý drah été- 
peni některých solí v roztoku vodném. \oí. 
204., Vstnk. XL 5^ 

Hydrometrie, e, f. z řee,==miřeni obsahti, 

váhyt ryrhlottif tlaku, htUnosti vody. Vz Strh. 
Mech. 493. 
Hydrothymin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. 

X. 592. 

Hydrotroilit, u, m., nerost. Vz Vstnk. 

XI. 820. 

Hydrouracil, u, m. Vz Vstnk. XII. 55. 

Hydroxamový. H. kyselina. Vot. 94., 
Vstnk. XU. 46. 

Hydroxyd, u, m. H železitý, nerost. Vz 
Vstnk. XI. 825.. 710. 

Hydroxylový kyslík, skupina. Vot 7L, 
28. 

Hydroxyinočovina, y, f. Vz Vstnk. 

XII. 53. 

Hydrozinkit, u, m.: ZnCO. + 2ZnO,H.. 
Vz KP. X. 220. 

Hyby zz kůÁ v dětské řeči. Us., Vybl. 
II. 232. 

Hybyhy. Jede h. (v dětské řeči). Čes. 1. 

XI. 319. — H. 1= monstrance, V zloděj, 
mluvě. 

Hyjta, y, f. = beseda, táiky. Hrne. 8., 66. 

Hýkal, vz Hejkal. 

Hýknouti. Sbor. čes. 276. Vz Hýkati. 

Hýl, a, m. Nadýmati se jako h. Bokye. 
Post 20*. 

Hylánáni, n. = vykřikování. H. vozkfl. 
Čes. 1 XIL 419. 

Hylmar Václ., prof. a spis, 1841— dl./5. 
1904. Vz Nár. list. 1904. 150. 2. a jiné listy 
z též doby. 

HylYát, 2L,m. = hulvát, hlupec 1568. Zvon. 
11. 622. 

Hymnický. H. písně. Vrch. Z hlub. 108. 

Hyna Frant., kněz a spis. Vz Čad. 1. 

Hynost? =z hybnost. Vz Gb. Slov. 

Hynšt, u, m. =: příčný tram, který spo- 
juje dva trámy vinného lidu. Čes. 1. XIII. 475. 



Hynštik — Cbatlovna. 



99 



HynStik, a, m., zdrobD. hynfit. Baw. J. 
v. 5řu8. 

Hyntaéka, y, f., vz Hynta, Hojdáč. 

Hyntlanst, n, m. Vezmi b-atu a dryako- 
vébo listn. Lék. B. 105. (Mš.). 

HyperbolisoYati = přeháněti, přepínati, 
nadsazovati. Vlé. Lit IL 2. 63. 

Hypeifýsieký. H. upotřebeni rozumu. 
Uc. spol. 1902. IX. 14. 

Hyperkritiky a, m.zizpHIiipřitný kritik. 
UminěDý b. Lit. I. 199. 

Hyperloyalnost, i, t-=zpHl\Sná loyalnott. 
Nár. list. 1903. č. 243. 13. 

Hyperoxyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. 

XI. H. 

Hyperromantický děj. Zr. Nov 2. 192. 
Hypersentlmentalni sladkost. Zvon IV. 
194. 

Hypoxanthin, n, m., v lučbě. Vz Vstuk. 

XII. 54. 

Hypsometrie, e, f., z řec. = měřeni 
výšek. Vz Strb. Mecb. 535. 



Hypsothermometr, u, m. =1 teploměr k mě- 
řeni v^Sek. Vz Strb. Mecb. 519. 

Hyria — hej$a. Vz Gb. Slov. 

HýHlský pobár. Slad. Aut. 28. 

HyHtel, e, m. = kdo hýří. Vz Gb. Slov. 

Hysterie strnulá, bysteria cataleptica. 
Ktt. 

Hýtman, a, m. = hejtman, Vz Gb Slov. 

Hyty (hoto) = kůň (v dětsiié řeěi ve Slezsku). 
Čes. 1. X. 842. 

Hyvle, e, f. = vrSek, z něm. Hiibel, Hiigel. 
Gb. Slov. 

Hyzda, y, f. = ohyzda. Hyzdu pácbati. 
Mark. 

Hyžděni, n. = hyzděni. Vz Gb. Slov. 

Hyždiee. e, f, zdrobn. h^idé, Ober- 
scbenkei. Vz Gb. Slov. H., coxira (de mem- 
bris). Rozb. P. 1246. 

Hyždie, n., vz Hýždě. 

HyžďoTý. Hoření a dolení žily b-vó, 
venae gluteae superíores et inferiores; 
Maní Či zvratný pobyb b-vý, Glutealreflex. 
Ktt. 



Ch. 



Ch, vz v Gb. Slov. 

Chabenee, nce, m.» bóra n Ružomberka 
Da Slov. Sbor. ěes. 285. 

Chabný. Jg. v Mus. 1843. 399. praví, že 
ae neTÍ, co slovo to znamená a od Čebo 
Jest odvozeno. MS tvrdí, že jest to tvar 
chybný jako slabný, mladný a p. Sr. nási. 
Cbudný. 

Chabouéký, zdrobn. ehah$. Cb. blábol. 
List. fil. 1903. 319. 

Chabrek, u, m. = chrpa. Slez. Vybl. II. 
2d4. 

Chabrý = rhrabrfi. Vz Gb. Slov. 

Chaeharina, y, f. = viěenec. Mtc. 1902. 
9. V I. Přisp. 320. oprav v: 321. 

Chaehokati se = rmáti se. Čes. 1. XIII. 
418. 

Chaleanthit, u, m. = měděná ruda. Vz 
KP. X. 162. 

€lialeba, y, f., vz Ochabela. MŠ. 

Chalkopyrit, u, m., nerost. Vz Vstnk. 
XI. 830. 

Chalpa. Vylezl na cbalpn (půdu). Jrsk. 
XXIII. 242. 

Chalupa. Raději v ch-pě svůj chléb jisti 
budu, než v malovaných pokojích cizí. Arch. 
XX. 218. — Ch, Frant., básn., 1857.-1890. 
Vz FIS. Pfsm. 717. — Ch. Karel, spisov. 
15./12. 186*. — 6. 6. 1894. Vz Nár. list. 1904. 
156. odp. 2. 

Chalapák, a, m. = eJialupnik. Dšk. Km. 
28. 

Chalupeeký = z chalupy. Kif. Lid. 5. — 
Ch. J., l3r., docent a spis. 

Chalupisko, a, n. =: hidná chalupa. Brt. 
P. D. 1040. 

Chalupka, y, f. také = v^ménkařéki sta- 
čeni. Hauer 11. 



Chalupnieký jazyk. Hlavn. 44. 

Chalybaly, vz Cbalabala, Halabala. Ch. 
koho odbývati. Chč. S. I. 122b. A nám vy- 
dávali (nadávali) cb. 1423. Nár. list. 

Cbamčik, a, m. ^ lakomec. Zvon II. 77. 

Chamčivé = lakotně. Hnal se cb. za boch- 
I níkem. Jrsk. XXIX. 15. 
i Chaměivosf, i, f. = lakomosř. Zvon III. 
387. 

Chameleonstvi, n. = nestálost časté mě- 
nění svých náhledů atd. Č. — Lit. II. 745. 

Chamoisit, u, m. = ielezná ruda. KP. 
X. 142. 

ChamoYod, u, m. Zánět ch-du, fnnicn- 
litis. Ktt. 

Chámovský lid. Světz. 1895. 27. 

Chámový. Vnitřní žily cb., venae sper i 
maticae internae. Ktt. 

Cháně, ěte, n.^mali ditě. A co vy, chá- 
ňata? Kornk. 83. 

Cháněti se = káněti se. Vz Gb. Slov. 
Hospodář se vždy chaní. Ch. se 1= milisko- 
vati se. Baw. Arn. 3091., 3153. 

Chahkaf sa s kým = mazUti. Val. Čes. 
1. XI. 482., XII. 199. 

Chantant, u, m. = stálá zpevni siň. Sterc. 
599. 

Chappový. Ch. hedvábí. Ott. XX. 722b. 

Chargista, y, m. (z fr., šaržista) = herec, 
jenž mívá úlohu zvanou chargí. Hlas lO./lI. 
1897. Dhnl. 

Charoušli, n. =: charouzd, roždif chrasti. 
U Úpice. Zedníček. 

Charubek, bku, m. = bouda před hospodou. 
Mor. Světz. 1882. 567. 

Charurdiee z= ? Vz Gb. Slov. 

Chatlovna. y, f. U Ch-vny = louka 
u Zbraslavic. Př. stár. VIL 54. 

7* 



100 



Chbed ~ Cblebičkářský. 



Chbed, gt. cbebdo, m., vz Ghebd. MŠ. 

Chbedie, n., vz Cbebdi. 

Chcipák, a, u. := nezdravé ^<m«e, n. sle- 
pice atd. Ddk. Km. 28. Vz násl. 

Chcíple, etc, d. vz Klipátko. 

Cheiplik, a, m. = sWfe na schdpnuU 
(Spatné). MŠ. 

Chčasný = )íta»tný. Us. Mi. 

ChebzinkuTý. Ch. kaše čí kozinkavá = 
kaše z bezinek. Lišen. Mtc. 1902. 113. Sr. 
Ch. v I. Přisp. 

Chebzisko, a, d., zdrobo. chebz (šeřik). 
Světz. 1882. 667. 

Cheehet = ehechot. Vz Gb. Slov. 

Chechtavě se někomu vysmívati. Ha v. 
Obamr. 195. 

Cheiloplastika, y, f.» z řec. = umili 
napravováni defektu pyskového. Vz Ott. 
XIX. 816. 

Chejcať se čeho = chytati. Dšk. Km. 53. 
8r. Chejcef. 

Chek ve vědě a v zákonodirstvi. Na- 
psal Dr. Ant. Pavliček. V Praze 1902. 
Ch. = druh pisemné poukázky doplněné a 
modifikované cbekoprávními i směnečními 
stanoveními, kteroužto vydavatel na základě 
fondu u trassáta čili chekovníka vloženého 
buď osobám třetím platí, neb i pro sebe 
sama opatření činí. Chek. 43. Dle angli- 
ckého zákona je ch. = směnka vydaná na 
bankéře a splatná na požádání. Chek. 37. 
Ch. úvěrní. 64. Historický vývoj cheku. Ib. 
18. nn. Pojem a druhy cheku. 37. Rozdíl 
jeho od poukázky, od směnky, od ban- 
kovky. 45. Převádění cheku. 77. Chek kři- 
žovaný. 169. 

ChekopráTni ustanovení. Chek. 43. 

ChekoYiii klausule, smlouva. Chek. 59., 
115. 

Chekovnik, a, m. Ch. či trassát. Chek. 
48. 61. 

ChekoTý formulář. Vz Chek. 167. 

Chelčieký Petr. Vz Hrubý 48. nn. 

Chelerythrin, u, m., v lučbě. VzVstnk. 
X. 595. 

Chelldonin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. 
X. 596. 

Chemickým Zákony ch-kého slučování. 
Vz Vot. 1. 

Chemie. Anorganická ch. r. 1902. Vz 
Vstnk. Xn. 343. nn. 

Chemigrafický snímek. Osv. 1896. 361. 

Chenillový, vz Chenille, Ott. XII. 147. 

Cherubínovy. Ch. opatrnosť. Krist. Šf. 
68. 

Cherum. Vyvolali ho na cherum (vyprá- 
věli o něm všeobecně). Kojet. Čes. 1. XII. 
152. 

Chikanováni, n., z fr. =: týrání, sužováni, 
Nár. list. 1904. 196. 5. 

Chiméra hlavatá, ch. monstrosa, ryba. 
Ott. 

Chinit, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 4. 

Chinolin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI 
124. 

Chinon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 
132. 

Chinoželezitý. Cb.malaga. Nár. list. 1903. 
č. 137. 5. 



Chinson, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XL 
127. 

Chitosamin* u, m., v lučbě. Vz Vstnk. 
XI. 506., 517. 

Chladeénica, e, f. = zahradní be»idka, 
Hauer 11. Vz Chladečník. 

Chládek Jilji. Vz Lit I. 918. 

Chladiči stoky v pivovarech. Vz Ott. 
XIX. 820b. 

Chladik, u, m. = škUp. V zloděj, mluvě. 

Chiadnokrvnik, a, m., had a p. Sb. s'. 
1901. 155. 

Chladný. Chladná, é, f. zzpfedíiň. V alodřj 
mluvě. — jak. Zůstali chladni až do srdee 
(dle Mš. asi nečeská frase). 

Chladoležka, y, m. Ch-kové nechodí na 
vinnice dělat. Chč. S. I. 62. Sr. Chladoležák 
v I. 624. 

Chladoležný. Chč. S. I. 63*. Vz Chlade^ 
ležka (zde). 

Chladnněk. ňku» m., nějaký kámen. Lact 
Vz Gb. Slov. 

Chláeholitelný čim : darem. Msd. II. 162 

Chlamst, a, m. =: pes. Dravý ch. Msn. 
Od. 206. 

Chlap = statný muz. Je to ch. jak ščcp 
Nár. list. 1903. č. 270. 9. - Ch. =z kdo « 
praví býti dobrého otee syn a není, a ježto opo- 
vrhá stud, nepřebývá v řádu urození svého. 
Za Karla IV. Zvon H. 609. Wtr. 

Chlápat. TedAvá chlápal sněh s desčem 
(pleskal). Val. Čes. 1. Xí. 323. Ch. si po 
holenkách dlaněmi (při tanci). Vek. Vset. 
358. 

Chlapeojc. To jsou ch. šaty = chlapcovy. 
Dšk. Km. 44. 

Chlapčesko, a, n., vz Chlapčisko. Nár 
; list. 1903. č. 270. 9. 

Chlapejc, e, m. =: chlapec. Dšk. Km. 41. 

Chlapen, pna, pno, vz Chlapný. 

Chlapilý = cA^p^. Ch. narozeni. Dal. 7. 6. 

Chlapkati nač: na dlaně (tleskati). Vek. 
VsHt. 357. Sr. Chlapati. 

Chlapot, u, m. i= pití. Žel. Brod. Čes. 1. 
XIII. 2» 

Chlapovský = chlapský. Wtr. exc. 

Chlapský. Ch. vernosť nerastie na vřbe. 
Rizn. 168. 

Chlapustina, nadávka ženským. Slez. 
Vyhl. Ii. 335. Sr. Klapnstina. 

Chlapýš, e, m. = chlap (potupně). Gb. 
Slov. 

Chlastna, y, f. = klepna. Dšk. Km. 14. 

Chléb. Veliký kus chleba také : klinvan. 
Když se peče ch., hodí se do pece tři bráchy 
nebo podvazek, abv chléb neoprýskal. ale 
bvl tak oblý, hladký, jako zmíněné věci. 
Mtc. 1 1897. 54. Na Moravě, aby potkaná 
8 Člověkem do světnice vstupujícím byla 
šCastná, podávají mu ch. a nůž zvouce ho- 
Ukrojte do kola, aby se nám urodil. Játc. I. 
XXXI. 8.' Na chlebě koho chovati = Živiti. 
1488. Arch. XIX. 239. Chlieb najlepši ka- 
marát v cestě; Lepši ki&sok chleba z vlastnej 
práce, než pečienka z milosti. Rizn. 63., 16f>. 
Nechuď (nechoď), kaj netřeba, kaj nevyrobiš 
chleba. Slez. Vyhl. ÍI. 66. 

Chlebíčkářský. Ch. netečnosf. Lit list 
XV. 185. 



Cblebik - Cbmeliní. 



101 



Chlebik, a, m., zdrobn. cbléb. 

Chlebničanka, y, f., potok, přítok Oravice 
Da Slov. »b. 8l. 1901. 162. 

Chlebniky a, m. = kdo vidi ve ěvátosti 
olté^ni jen poeváíný chléb a tnameni tHa 
KrišCova. 1557. Hrubý 187. 

Chlebný. Ch. krámy. Dolen. Pr. 385. Cb. 
zaneprázdněni. Pal. Záp. II. 13. 

Chlebohlod, a, m. i= jm. myši. Msn. 
Hym. 86. 

Chlebojedlý. Ch. lid. Msn. Hym. 16., Od. 
116. 

Chlebojedna, y, f. ^z jedeni Meha, arto- 
pbagia. Vz Gb. Slov. 

Chlebospas, a, m. = jm. myší. Msn. 
Hym. 92. 

Chlebový. Cb. lán, pole. Zvon HI. 597. 
- Ch. zeď v Praze. Vz Hladový. 

Chlebura, y, m., nadávka. Slez. Vyb). II. 
335. 

Chledný = chUidnj. MS. ezc. 

Chleeht, u, m. Smíc by, cblechty, kun Steky. 
Rokyc. Post. 44a. 

Chlejstnouti, vz Cbloust. MS. 

Chlévnik, a, m. =: dozorce ttad chlévem. 
Chč. S. II. 217». 

ChléYný. Cb. dvéře. Baw. E. v. 1417. 

ChléYomet, a^ m. Ms. Od. 257. 

Chliehtati se = chechtati »e. Děvčata sa 
chlichtela. Jrsk XX. 2. 293. 

Chlichtot, u, m. =: chechtot, Jrsk. XII. 
282. 

Chlimpas-chrampus = jídlo ze zelí, 
bracha, mrkveajinýcb zelin uvařené. U Opavy. 
Vybl. II. 202. 

Chlipé, ěte, n., pl. cblípata = chHpS, DŠk. 
Km. 21. 

Chlipnický. vz Kuběnárský. 

Chlipý, Wollast-. Vz Gb. Slov. Dle FIS. 
v Nár. list. 1904. 243. 3. omyl m. cblipný. 

Chlist, n, m. =: ikrkavka. Vz Gb. Slov. 

Chlištěti odknd Jak. Voda se skal cbliStíc 
tekla proudem. Hlk. Vil. 174. 

Chlop, a, m. =: nádennik. Slez. Vybl. II. 
315. 

Chlopati = klepati, Cblopajte a bude 
vám otvořeno. Plk. N. zák. Mat. 7. 7. 

Chlopeň, pně, f. Cb. Baucbioova, valvula 
Baucbini, Enstacbova, v. Eustacbii, pólo- 
krubovitá, v. semicircularis, tračniková, v. 
ileocoecalis. £tt. 

Chlopnité pakati. Ott. XIX. 934. 

Chlopftoyý. Cb. okraj, Elappenrand, čípek, 
růžek, Klappengípfel. Ktt. 

Chlor, u, m. Výroba cbloru atd. Vz KP. 

X. 82.-87.. Vstnk. XI. 556., XII. 587. 
Chloraeetal, u, m., v luébé. Vz Vstnk. 

XI. 506 

Chlorbenzooyý. Cb. kyselina. Vz Vot. 95. 
Chlorit, n, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 716., 
834. 
Chlorjod, u, m., v luébé. Vz Vstnk. XI. 5. 
Chlorkyan, u, m., v luébé. Vz Vstnk. 

XII. 50., 54. 

Chlormethylat, u, m., v luébé. Vz Vstnk. 
XII. 59. 

Chlonnlééný. Ch. kyselina. Vz Vstnk. 
XII. 50. 

Chlomatan, u, m. Cb. sodnatý. KP. X. 89. 



Chlorofaeit, u, m., nerost. Vz Vstnk. 

XI. 835. 

ChloroYodikoYý. Cb. kyselina. Vot 220. 
Chlorový. Cb. vápno (jebo výroba, upo- 
třebeni). Vz KP X. 87. 
Chlorpyrazol, u, m., v luébé. Vz Vstnk. 

XII. 59. 

Chlostivý = chouloetivý, Chodsky. Prk. 
v Kroku 1891. 339. Vz Cholostivý. 

Chloustati komu kady. Voda mořská 
cbloustala mu nosem ven. Msn. Od. 87. 

Chluben, bna, bno, vz Chlubný. 

Chlubička v VI. 420. oprav, v: chlúbiéka. 

Chlubní, vz Chlubný. 

Chlúdití, vz Cblouditi. Baw. £zop. 2913. 

Chluméenin, a, m. =z obyvatel Chlumu. 
Vz Gb. Slov. 

Chlumek, mku, m., zdrobn. chlum. 

Chlup. Není na tom ani za chlup pravdy. 
Us. 

Chlupáé, e. m. Zarostli jsou jako ch-éi. 
Hamz. 5. — Ch. = bo'>atee. DSk. Km. 49. 
— Ch. zz ienaká. Čeé. 178. — Ch. =. mič 
z chlupů., rhum^ld^, kudrma. Stépánovice. Kub. 
List. fil. 1902. 248. 

Chlupáček, éku, m. = jeetřábnik. Nár. 
list. 1903. é. 224. 4. — Ch. éka, m. = pet. 
Bohatci cb-éky chovaji a masojidky. Hus. 
II. 242. 

ChlupaČka, y, f. = pokrývka, deka. V zlo- 
dějské mluve. Čes. 1. XI. 140. — Ch-ěky, vz 
Buchty. 

Chlupař, e, m. = eoukennik. V zloděj, 
mluvě. 

Chlupatec, tce, m. = pes. Visi vísatec 
(slanina) a pod nim chlupatec; rád by ten 
chlupatec, aby spadl visatec. XVI. stol. Čes. 
1. XII. 492. 

Chlupatka, y, f. = pražená polévka 
s nakrájeným chlebem. Praha 106. 

Chlupnáč, e, m. = chlupatý. PreSp. 406. 

ChlupoYÍ, n. Odříznul ch. s hlav jebfiat. 
Msn. II. 52. 

Chlupy = Éukno. V zloděj, mluvě. 

Chlýstati = chlastati. — CO: nápoj. AI. 
MrStik. 

Chlystnouti odkud kam. Střeva z něho 
chlystla na zem (vylila se, vyvrhla se). 
Msn. II. 384. 8r. Cblnstati. 

Chmatač, e, m. = zloděj, V zloděj, mluvě. 

Chmaták, a, m. = zloděj. V zloděj, mluvě. 
Čes. 1. XI. 140. 

Chniatati = A;rd«^t. V zloděj, mluvě. Čes. 
1. XI. 140. 

Chmátka, y, f. = krádei. V zloděj, mluvě. 

Chmátnouti = chytiti^ lapiti. Sr. Ohmatati. 

ChmeJHti. Chmejři = padá drobnj tnih. 
Jíéin. Kub. List. fil. 1902. 248. 

Chmel Jest symbolickou rostlinou sva- 
tební. Zvon IV. 263. Pne se jako ch. (o do- 
mýslivýcb lidech). Ib. Chmel-brdinal Smil 
FUSka. 

Chmelařskohospodářský spolek. Nár. 
list. 1904. 154. 13. 

Chmelařský. Český ch. spolek. Nár. list. 
1903. é. 270. 21. 

Chmelenský Jos. Vz Lit. I. 918., II. 424., 
477. a hl. 856. 

Chmelini, n. = chmcliítě. Vz Gb. Slov. 



102 



Chmeliti — Ghóva. 



Chmeliti. Sladina cb. (kořeniti). Ott. XIX. 
818. 

Chmelka, y, f. = pivo. V zloděj, mlavě. 

Chmerek, rku, m., sderanthus, Knaal, 
ro<itI. Cb. prostředni, roční ozimý. Vz Ott. 
XXII. 726. 

Chmerkovitý. Ch. rostliny, sderanthaccae. 
Vz Ott. XXII. 725. 

Chmúran, a, m., bóra v Tatrách. Hlk. 
XI. 22. 

Chmamokroéný. Ch. lítice. Msd. II. 353. 

Chmarnostrašný Zeas. Msn. II. 140. 

ChmurnotTarný. Ch. sluje. Msn. Od. 181. 

Chmuroéemý. Ch. mračno. Msn. II. 98. 

ChmnroháTý Zeas. Msn. Od. 196. 

Chmurovitý kotoač, oblak. Tbz. V. 1. 
116. 

ChmýHéko, a, n., zdrobo. chm^i. 

Climýrovoasý. Ch. Caesar. Slad. Ant. 8. 

Chftapnouti komu po čem: býka po 
rozich. Kká. Sión. U. 16. 

Chftap, a m., nadávka XV^I. stol. Zvon. 
II. 609. Sr. Hňup. 

Chod, a. IQ., vz Chodové. — Ch. n, m. =z 
noha. Brt. Čít. 85. 

Chodák, u, m = obuv. Na nohon měl 
ch-ky z volské kůže. Jrsk. XXVIII. 273. 

Chodánek, nkn, m., ya Bébádko. 

Chodha, y, f. = chůze. Zedřený od chodby. 
Hhas. 86. (IV. 32) Kdežto ch. aoi jízda ne- 
bývala obyčejná. Kar. 60. Po veliké práci 
chodby. Kat. 25. 

Chodbový. Cb. klenati. KP. IX. 336 

Chodce, e, m. n: chodec, Vz Gb. Slov. 

Chodcovský rychtář = nad chodci. 1609. 
Schnlz 54. Sr. Chodecký. 

Chodecký rychtář = nad choici. 1599. 
8chulz 46. Sr. Chodcovský. 

Chódek, nka, m., zdrobn. chod. Vz Gb. 
Slov. 

Choděni, n. Ch. tři králů. Us. 

Choditi. — kdy. I vykládal nám o Fran- 
tiné, jaké za ni chodily (byly) časy. Sá. 
XIII. 8. — Jak. Chodíš za řezníka a nejsi, 
jsi zloděj. Zvon III. 79. Chodzí okolo toho 
ako kočka okolo cesta (těsta). Rízd. 177. 
Chodi jako rozražena buš. Vyhl. II. 67. — 
o éem = obmýfleti něco. Baw. E. v. 296., 
2078. 

Choditý. Ch. chůze, pervia domns, prů- 
choditý dům. Krok 1888. 404. 

Chodounský Kar. Dr., prof. a spis. Sr. 
Zvon III. 491. 

ChodoTák, a, m. =: Chod, a, m. Kbrl. 
Džl. 15. 

Chochánie, n. = kocháni. Milí. 23. 

Chocholáč, e, m. = řetnik (četníci mívali 
chocholaté klobouky). V zloděj, mluvě. Čes. 
1. XI. 140. 

Chocholek, Iku, m., zdrobn. chochol. Gb. 
Slov. 

Chocholiěek, Čku, m., zdrobn. chochol 

Chochol Íčka, y, f., zdrobn. chochol. Co 
tea ptáček s ch-čkou nad námi lítá? Mtc. 
1. XXXI. 24. 

Chocholik, u, m., zdrobn. chochol. V pánvi 
kyčle vrti se ch. (kosf). Msn. II. 82. Ch., 
a, m. = Človik hlavy nhké a podlouhlé. Vz 
Gb. Slov. 



Chocholoud, e, m. = kdo md hlavu chth. 
cholatou. Vz Gb. Slov. — Ch. = korunka 
na věnečku nevěstinném. Slez. Vyhl. II. 114. 

ChocholouSek Prok. Vz Lít. II. 787., 856 . 
Zvon IV. 586 

Chocholúška, y, f., cacunalla. Bbm. maj. 
21b. (MS.) 

Chochorbitec. tce, m., richardia, rostl. 
Vz Ott. XXI. 731. 

Chochtanina, y, f. Stará ch. = zváaialf 
Zvon. II. 623.. Jrsk. XXV. 172. 

Chojica, e, f. = chvojová větvička, kteroa 
se u velikonocích postřikují. Hauer 11. 

Chokati 86 =: kochati 9e. Milí. 22. 

Cholástnút kým kam : do síně = hoditi. 
Val. Ces. 1. XI. 92. 

Cholemi nemocný. Vin. I. 253. 

Cholofltivý = chouloHivj, Krok. 1891. 
339. Sr. (íhlostivý. 

Chomolný vír života. U Bydž. Mš. 

Chomolý dobytek = komol j, ěntý-, bez- 
rohy, Brt. P. n. 526. 

Chomout, vz Chumunt. — Ch. = čepec 
etc. Posměšně o ženskě ozdobě hlavy. Ženy 
s těmi chomůty Širokými. Chč. 8. II. 216b. 
Sr. I. Přisp. 124., II. Přisp. 84. 

Chomútnice, e, f. = chomoutnice, Ch.= 

zeny noiici no hlavě chomouty, veliký lúces. 
Rokyc. Post. 303». 

ChomÚtnik =^ chomoutnik. 

Chomutove (bomuthne), n. XIIl. stol Vi 
Zakládací listina kapitoly litoměřické. Vyd. 
Gust. ř^riedrich r. 1901. str. 14. c. 

Chondrodit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903. 
49. 

Chonnik, a, m. = chodník. Má deset 
ch-kov na jednu cestu. Rizn. 172. 

Chorda, y, f. := chorobný »tav za priapitmu. 
Vz Ott. XX. 661. 

Chorobopitevni základ. Ott. XX. 682. 

Choroboplodný org-anism US, zárodek. Ktt. 

ChorohosloTi, n. Pathologie. Čad. 39., 
116. 

Choroboslovný , chorobozpytnj, patbo- 
logiscb. Ote. XIX. 

Chorobotvorný. Zvon III. 492. Ch. při- 

v. * 

cma. 

ChoroboTý. Ch. směs. Hybrid. Ktt. 

Choroboznalstri, n., Diagnostik. Ktt. 

Chorohozpyt, u, m. Cb. kožní (naaka 
o nemocech kožních), Dermatopathologie. 
koňský, Hippopathologie. Ktt. 

Choroš, e, m. =z habán, polypoms, rod 
hub. Vz Ott. XX. 189. 

Choruba, y, f. 1= korouhev. Haner. 9. 

Chorý s infc, Věru som chorá napcbaf do 
bačkora. Sbor. slov. VII. 133. 

Chosen t Ví. 430. má die Rb. býti : c^/>«jui. 

Choštišté, ě, n. = chvoitatě. Chč. S. I. 
87*. 

Cboť. Choti nom. a akkus. sg. Sr. Hosti, 
Choti v II. Prísp. 81. 

Chotě = Udoucni. Vz Gb. Slov. 
ChofÓT = chotův, choti náltiejicL Ch. hl4S. 
přítel. Ev. Ol. 271. 
Choudnouti = hubeněti. Kbrl. Dii. 12 
ChoutkoYitosť, i, f. Hlk. X. 180. a j. 
Chóva, y, f. = chůva. 



Chovačka ~ Chrochtáni. 



103 



ChoTačka, y, f. Vrchnosti jsou ch-čky a 
pěstoanky Skol. Kom. Did. 277. 

Chovadlniee, e, f. = chovatedlnice. 6b. 
Slov. 

Chovadlnosty i, f . = chovatelaost. Gb. 
Slov. 

Chovadlný = ehovatdni Gb. Slov. 

ChoYanec Jos., lidový básni k. Vyhl. 1. 88. 

ChoTanice, e, f. = chovanka, 1511. Arch. 
XIX. 29. Sr. Scbovanice. 

Chovatedlna, y, f. = kde ae co chová. Vz 
Gb. Slov. 

€ho¥itek, zdrob. chovU. 

ChoTný skot (nachováni). Nár. list. 1903. 
c. 128. 17. 

ChrabřeboJoTný. Msn. II. 293. 

ChrabroboJoTný. Msn. II. 67., 197., 205., 
276., Od. 276. 

Chrabrodacbý drah, Skd. Od. 64., lU., 
Msn. II. 201., bohyně, vojsko. Škd. Od. 
102., 46. Král po zbrani cb-chý. Škd. F. 62. 

Chrabronlterný. Ch. doSe. Msn. Od. 87. 

Chrabromký Ares. Msn. Hym. 60. 

Chráeholiti. Pravá milosf zevnitř bode, 
eh-ii vnitř, dutcescit. Čtverh. Konád. 1516. 

Chrámný. Cb. zlato. Ev. olom. XXIX. 

€hramosti, n. Je jako ch. (o churavém). 
Jrsk. XXVII. 386. 

€brana, y, f. Zaclonil mě v chráně stana 
svého. Ž. pod. 26. 5. (Pat.). V žalt. samém 
jest dle MS.: schrána. 

Chranička, y, f. Ch-ky, vaccina hn- 
mana, Schutzpocken ; Neštovice chraničková, 
kravská, chranička, variola vaccina; 05ko 
váni ch-kami, Vaccination. Ktt. 

ChráničkoTýy vz předcház. Chranička. 
Cb. jed, očkováni, pachýřky (Vaccinen- 
pusteln). Ktt. 

Chránitko, a, n. Ch. střevni, Darmschirm. 
Ktt. 

ChránliYČ své peratě nad nimi rozpro- 
stiral. dá Jitr. 82. 

Chránliyý kláSter = ochrany poskytující. 
8á. Upom. 218. 

Chrápáni, n., vz Chrápati. 

Chrápati Jak. Chrápal, jako když dub 
se pilou drti. Wtr. Str. 21. 

Chrapatý rak. Slez. Čes. 1. XI. 222., 
Vyhl. II. 268 

Chřaplivost, i, f. =: chraplavoaf. Vz Gb. 
Slov. 

Chrapot hlučný, rhonchus sonoras. Ktt. 

Chrapotati = chrápati. Sb. si. 1901. 14. 

Chrapounsky si počínati, grob. Ub. 

Chrast, n, m. Na vSelikém chrastu, io 
omnibus frntectis. Pror. ol. 14*. 2. Ch., 
dnmus. Bhm. lex. 212., Rozk. R. 69. 
Chráat = keř; cArá^f = křovi, stráň křovim 
porostlá. Na Val. Čes. 1. X. 465., XI. 47. 

Chvástati =«viltífh'? - kudy jak. Jeho 
hrabice (kosa) ch-la bez přestáni horkým 
vzduchem (když sekal obili). Nár. list. 1902. 
č. 267. 10. 

ChrástaTOflť, i, f. Ch. cizopasniková, 
suché chrásty cizopasnikové, impetigo cod- 
tagiosa sen parasitíca. Ktt. 

Chrastice, vz Lesknice. 

ChrastidoTy a, m., vrch u Jankova 
u Votic. Uč. spol. 1901. IV. 3. 



Chrastot, u, m., das Geklapper. Ch. ČC" 
listi. Msn. li. 431. Vz Chrastiti. 

ChřástoYitý lišejník. Ott XIX. 437. 

Chrbáč, e, m. = rak. Msn Hym. 93. 

Chrbejz, e, m. = chrět. Kbrl. Ďžl. 16. 

Chrbejznout = chrttnouti, Kbrl. Džl. 16. 

Chrbek, bku, m., zdrobn. chrb. Vz 6b. 
Slov. 

Chřbetna, y, f = hřhetni ziU. Rozk. 2011. 
Vz Gb. Slov. Ch., varex. Rozk. P. 1232. 
Snad =: spina, das Riickgrat. MŠ. 

Chřbetnáé, e, m., nějaká obluda. Prešp. 
411. Vz Gb. Slov. 

Chřbetný, chrhetni =z hr^etni. Ch. žila. 
Rostl. G. 172b., kosť. Lék. A. 9b. 1. 

ChřbetoYý = Mbetovi. Ch. žila, Rostl. 
G. 178b., kožich. Mill. 42a. 

Chrbina, y, f. = hrbolovitá země. Vz Gb. 
Slov. 

Chrbolovatý, hfigelig. Vz Gb. Slov. 

Chrbolovi, n. =s chrbolovitá zemi. Vz Gb. 
Slov. 

Chrbovatý = chrholovatj. Vz Gb. Slov. 

Chrčivě oddychovati. Zvon II. 134. 
(Jrsk.). 

Chřeb, u, m. Nepřátely mé dal si mi 
chřeb, inimicos meos dedisti mihi dorsum. 
Ž. pod. 17. 41. Ž. wit. : chřbet. Odvrátil od 
břemen chřeb. Ž. pod. 80. 7. 

Chřebtina. y, f. = hnetni žíla, kotť 
(hřbet). Vz Gb. Slov. Sr. Chřbetný. 

Chřebtový, chřehotovj = hřhetovj. Vz Gb. 
Slov. 

Chřečný. Ch. přize (hřečná) = kHHá 
(brubSi než bavlněná). Jg. Rozb. 1842. 180. 

Chřen, u, m. = křen. Keď zahryzneŠ do 
chrenu, nekrič, že ťa štipe. Rizn. 62. 

Chřeplavý zvon. Wtr. exc. 

Chrchlati. Hodiny L-ly osm (hrčivě od- 
bily). Rais. Lep. 9. 

Chrchlavé se smáti. Rais. Lep. 536. 

Chriašt, ě, m. = jedlj pták. Sb. si. 1901. 
155. Sr. Chřist. 

ChHeda, y, f., peora (de langnonbus). 
Rozk. P. 1699. 

Chřiepodna, y, f, narex, nemoc ehřipif 
Prešp. 1235. Vz Gb. Slov. 

ChHestel = ehřáatel Vz Gb. Slov. 

Chřipoprach (!), u, m. = tabák. Vusfn 

Chřist = křUt. Sb. si. 1902. 14. 

ChHtel v VII. 1275. gurgulis oprav v: 
gurgulio. 

Chrkati. Z úst nic dobrého nechrkne 
(ne pronese). Frant. 37. 8. 

Chrobák, a, m. Kdykoli totiž počne ch. 
večer poletovat vesele po okoli svého půso- 
biště, jest jistě několikadenní pěkná po- 
hoda k očekáváni, zaleze-li vSak do země, 
najisto nastane delší nečas. Nár. list. 1902. 
č. 205. 9. 

ChrobaTěť = čet vivěii. Jabka chrobavija. 
Val. Čes. 1. X. 468. 

Chroehot, U, m. = chraplacont. Sb. si. 
1902. 14. 

Chrochotati. Kun. Id. 95. Sr. Chrochtati. 

Chrocht, u. m. =: chrochtáni. Ch. vepřfl. 
Škd Od. 155. 

Chrochtáni, n., das Grunzen. Hol. Met. 
I. 335. Sr. Chrochtati. 



104 



Chrocbtavý — Chaehvalcovitý. 



' Chrochtavý jazyk německý. V. — Lit. 
I. 580. 

Chrom, u, m. Vsb Vstnk. XI. 547.. XII. 
582. 

€hromček, meéka, m., zdrobn. áiromtr, 

Chromec, mce, m. Cb. na jednu nohu. 
Man. II. 25. 

Chromofotografický. Národ. list. 1898. 
6. 135. 

Chromolithografieký. Nár. list. 1898. 
č. 136 

Chromý éim: podagrú. 1720. Mtc. 1903. 
21. 

Chronometr, u, m. Sr. Strh. Mech. 75. 

Chropáni, n. = kocháni. Vz Gb. Sluv. 

ChropaTý, hetser. Vz Gb. Slov. 

Chropkati. Střevíčky budu ti cbropkaf 
(vrzati). Brt. P. n. 928. 

Chropotný = chraplavý, Cb. hlas, Tbz. 
UI. 1. 155., zvuk. IV. 146. 

Chroptáni, n., das ROcheln. Vz Gb. Slov. 

Chřoupavka, y, f. :=. no». Ve zloddj. 
mluve. 

Chronst, vz Harabatka, Svařabatka. 

Chrpový. Gb. oéi (modré). Klást £p 106. 

Chrstalec, Ice, m. — chhipkaj der Knurpel. 
Vz Gb. Slov. 

Chrstálek, Ika, m. =i ehřldlekf ehřupka. 
Vz Gb. Slov. 

Chrt ruský, anglický. 

Chrudim, i, f. Jrsk. V. 179. Stran gt. 
sr. Gb. Slov. 

Chrudimák, a, m. := kAii z chrudimské 
km jiný, Tbz. V. 4 104. 

Chruna =r dobytči ntmoc. Volyně. Čes. I, 
XIII. 123. 

Chrup. Umělý cb. Vz Ott. XX. 797b. 

Chrupavka, y, f. Cb. bílá, černá, čer- 
vená (třešně). Nár. list. 1903 5. 163. 8. 

Chrupěti. Až chrupí naše kosti. XVIII. 
stol. Oes. 1. XII. 19. 

Chrnpky, ř. :=z srdcovky, druh třešuí. Nár. 
list. 1904. 164. 15. 

Chruplavnik, u m., polycnemum, rostl. 
Vz Ott. XX. 168. 

ChrustaYČitý. Cb. obruba na pušce 
kloubni, limbus glenoidalis, volná těla klou- 
bová ch-rá, freie, knorpelige Gelenkkorper. 
Ktt. 

Chrustá vičný. Cb. svázáni, souchrust, 
syocbondrosis ; cb. nádor, Knorpelgeschwulst, 
chondrom, ch. výrostek, Knorpelauswuchs, 
enchondrosis. Ktt. 

Chrustavka, y, f. Ch-ky klinovité, carti- 
lagines cuneiformes, rúžková, c. corniculata, 
sklovitá, c. byalinnea, víčková, tarsus; zá- 
nět ch-ky brřanové, perichondritis laryn- 
gea. Ktt. 

ChrustavkosloYi, chruětoslovi, n., chon- 
drologia. Ktt. 

Chrustaykovitý. Ch. výrůstky přepážky 
nosní, enchondrosis septi narium. Ktt. 

Chrustavkový. Cb. deska trojhranná, 
cartilago triangularis ; cb. deska křidlatá, 
c. alarís; cb. deska čtyřhranná, c. qoadran- 
gnl^ris. Ktt. 

Chrústek, stká, m., zdrobn. chrouaL Vz 
Gb. Slov. 



Chrustiee, e, ť., nějaká rostlina. Vz Grb. 
Slov. 

Chrastiti se = hrabati te. Vz Chroutt se. 
Ml. Boiesl. Čes. 1. XIII. 89. 

Chrastot, o, m.. das Geknirsche. Ch. 
kancích zubů. Msn. II. 196. 

Chrysotil, u, m., vlučbě.Vz Vstnk. XI. 716. 

cht m. fft: chto, prachtikant. Slov. a 
v Krkonš. Šb. D. 69. 

Chtič, e, m. =: ntaha neurčitá k něja- 
kému stavu duSevnímu, nikoli k nějakému 
předmětu vnějdimu se odnášející. Čad. 98. 

Chtinda, y, m. = ilovék chtivj. Kbrl. Džl. 
15. Sr. Chtivanda, Chtivka, Chtivec. 

Chtiti. Chtějí (3. pl.) vEv. ol. 107^ a j. 
VzOsv. 1896. 894. Ať to dopadne, jik chce 
m.: af to dopadne, jak to dopadne; Chc«l 
si, maj si. Rizn. 63. 

Chtivanda, chtivinda, y, m. = chtinda. 
Deštná. Mš. 

Chtivka, y, m. = ilopik chtivý. Zvon II. 
258. Sr. Chtinda. 

Chučeni, n. = huéeai, das Sausen. Vz Gb. 
Slov. 

Chuděci hodiny = cAoďácť. DSk. Koq. 46. 

Chudiěkovati se bídně. DSk. Km. &4. 

Chudný = chudý, lidný, Vz Gb. Slov. 

Chudoba, y, f. Kdo sa nehýbe, zaroste 
ch-bou. Rizn. 166. Keby nebylo ch-by. ani 
páni by sa v kočoch nevozili. Rizn. 173. — 
Ch. Vzal si ch-btt (chudé děvče;. Již. Cech 
Nár. sbor. VIII. 20. 

Chudohiee, e, f., zdrobn. chudoba. Vz 
Gb. Slov. 

Chudobička, y, f., zdrobn. chudoba. Vz 
Gb. Slov. 

Chudobinky = vtlmi chudobný. Tbz. V. 
6. H95. 

Chudobka, y, f. = sedmikrása. Džl. Cea. !. 
XI. 383. 

Chudobný. Bohatým dává Boh scatky, 
chudobným veselosf. Rizn. 167. — Ch. 
list = vysvědčení chudoby. Us. 

Chudočka, y, f. := postní polévka. Slez. 
Vyhl. II. 12. 

ChudokreTUOst, i, f., anaemia. Cb. mik- 
teru, mikterová, Pancreasanaemie. Ktt 

Chudolázek, zku, m., endivia, rostl. Vz 
Ott. Slov. 

ChudoTodý = na vodu chudý, Ch. kon- 
čina. Hol. Met II. 15. 

Chudozubý vtip. Nár. list. 1904. 62. 2. 

Chudý. Ch. svatba, chudý život a chndé 
děti. Tdz. v. v. 357. Ach běda, když jsi 
cbudý! Skd. F. 18. U chudého nehledej 
hanby. Lit. list XIX. 362. — naČ: na ne- 
pravost, na cit. Slad. Cor. 50., Klást £p. 
48. — Ch. Chudí Viáézz poddáni slehl mým 
chudým lidem v obecné pastviStě. PAb. ol. 
III. 512. — Ch. =z libový. Také slez. a slov. 
Čes. 1. XIII, 110., Czam. Slov. 230. 

Chuehla, y, f., cuculla. Rozk. P. 1761. 
(Mš.). Dle Gb. Slov. = kukla, 

Chuchle = zámotky z koudele. Hauer 11. 

Chueholák, a, m. := ikvor. Sb. slov. 
1902. 15. 

Chuchvalcovitý. Něco měkkého, roz- 
cblíplého, ch-tého octlo se mezi jeho prsty. 
Zvon III. 412. 



Cbachvalec — Chylý. 



105 



Chuelivalee, Ice, m. Po obloze válely se 
šedé ch-lce mračen. Zvon IIL 613. 

Chuleni^ n. A naSe spisy budon (tim) 
obsahem jizlivého cb. Mark. 

Chúlostivý = ehoulottiff^. Yeide smrť 
cb-vého následoje stieun tvého. Vít 80^. 
Cb., pusíJanimas. Slov. třeb. 11. (MS.). 

Cbameláé, e, m. = mtíí, Sr. ChlupAé. 
Clmmeliti se k někomu = tlačiti se. 
Šml. VI. 64. 

Chmnelkiit y« f. = hromada. Ch. uro 
zencA. Kká. Sión I. 81. 

C/hiimlavě. Od hor hučelo to ch., mlhy 
se po stránich převalovaly. Rais. Zap. vlast. 
190. 

ChnmlaTý vitr. Krkonoš. Fr. Nečase k. 

Chamtati =: mačkati. Sáty si zchumtatí. 
Volyné. Čes 1. XIII. 123. 

Chumimt* a, m. == ehomouf. Dobra slama 
do cbnmanta, netřeba bavlny. Prns. Slez. 
Čes. 1. XII. 490. 

Cundelatý vlas Negrů. Stan. III. 182. 
ChuraT, vz Churavý. 
ChuraTec, vce, m. = jelen, který byv 
raněn neshaznje parohů. Ott. XIX. 266. 

Charovaty = hubený. Vz Gb. Slov. 

Churavěti od žlnči. Kká. Slon II. 25. 

Chuf. Kdo co dělá s chuti, mile, práce 
jest mu kratochvíle. Kom. Did. 152. Má 
cbuf k Meziříčí (rád by je koupil). Arch. 
XX. 160. 

Chutnati si eo = oblibovati Ch. si zá- 
kony lidské. ChČ. 

Chutnik (z chutný) sterílis jalovec. Prešp. 
1184. Vz Gb. Slov. 

Chutnolibý. Ch. hostina. Msn. Od. 311. 

€hatný také .=: pikný, prijemnj. Ch. 
obraz; Dnes je tam ohutno. Laš. Čes. lid. 
XI. 210. 

€hŮTiii uméni (od chůva). Nár. list. 1884. 
c. 117. 

Chůz, e. f. = chůze. DSk. Km. 8. 

€liiizi = chtuil, chudil. Protož jest Lóh 
nebyl ch. Rada otce. Výb. 1. 92B. 

ChTála. Mívala chvály jako vody. Luž. 
Kv. I. 194. Co ústům med, to srdci naáemu 
cb. tohojehož milujeme. Sá. XVI. 208.LepSí : 
Chvála Bohu než: Dá-li Pámbu. Čes. I. X. 
474. 

ChTálejúei = chválM. Vz Gb. Slov. 

Chval itebnik, a, m. = ehvalitel. Vz Gb. 
SloV. 

ChTáliti koho. Kdo sebe sám chválí, 
má vzdálené přátele. Čes. 1. XIII. 178. 

ťhYalna, laudes. Rozk. P. 2280. (Mš.). 
Chvalnivý, výklad slova Herodes. Vz 
Gb. Slov. 

ChvalTO, a, n., výklad slova nablion, 
řec. psalterium Vz Gb. Slov. 

ChTapnost, i, f., aviditas. Vz Gb. Slov. 

ChTapilý = jsoucí na kvap, na spěch. Vz 
Gb. Slov. 

ChTaatať, GerSusch machen :=. chramostiti. 
8b. si. 1902. 14 

ChTáatavý. Ch. žába = ropucAa. Kojetín. 
Ces. I. XU. 152. 



ChTastounstvi, n., die Prahlsucfat. Ža- 
lostné ch. Nár. list. 1901. č. 265., Vrchl. 
MuS. I. 158. 

Chvátal Mart. Ferd., malíř. 1736—1808. 
Vz Čas. mor. mus. I. 124. 

ChTatlivý, rapaz. Ch. ruka lotrovská 
(dravá). Pat Jer. 134. 29. 

Chvěj epotna. y, f., vegetativa. XV. stol. 
Rozb. 1. 194. (Mš.). 

Chvějivosť, i, f. Vnadná ch. Nár. list 
1904. 141. 13. 

ChTěJivý. Di hlasem ch-vým. Škd. F. 179. 

Chv^nosť, i, f. Cb., produševnělosť vý- 
razu. Nár. list. 1903. č. 175. 13. 

Chvěle nad ní se skláni (chvěje se). Kká. 
Sión II. 62. Ch. na smrf zírala (chvějíc se). 
Kká. Sión II. 171. 

ChYěni, n. Ch. podélné, příčné, soudobé. 
Vz Strh. Akust. 89., 90., 398. 

Chvětina, y, f., luteum, rostl. Vz Gb. 
Slov. 

Chvila, y, f., vz Chvíle. 

Chvile, e, ř. To bez chvíle obdrží = hned. 
Ote. Těch peněz mi do sie ohviely neplnie. 
Půh. mor. I. 175. (1406.). 

Chyilný. Nejsem dnes ch. (nemám kdy). 
Deštná. MS. 

Chyilokráť» i, f. Ježúš poče jiesti v ch-ti. 
Dět. Jež. Krum. 2*. Pat. 

Chviiokrátiti = krátiti chvíli. Vz Gb. 
Slov. 

Chvistáni, n. = průjem der Baucbflnss. 
Gb. Slov. 

Chvistati. Tak mu z nich chvístalo = 
stříkalo s určitým zvukem. Val. Čes. 1. XII. 
229. 

Chvíti se jak. Chvěla se, jako se chvěje 
květinka, když nad sadem vyvstávají hrůzo- 
zvěstné oblaky ; Chvěla se, jako se chvívá 
mladá jedle, když zimní větry zafičí. Tbz. 
V. 6. 61., 400. 

Chvoj ice, e, f., zdrobn. chvoje. Gb. Slov. 
Ch., sawina. Lék. B. 238^., pinus. Rozk. R. 
70., P. 602. (Má.). 

Chvop, a, o, vz Chvorý. 

Chvorý. Výb. I. V těch vlastech bydliv 
chvor se vrátil. Pass. 474. 

Chvostánie, n. = biti chvostem. Vz Gb. 
Slov. Ch., convapulamen (v lázni). Rozk. P. 
2504., VeleŠ. 153. Súchotina najprve se stává 
od přieliSnébo v lázni ch. Lék. B. 47b. (MS.). 

Cehvostoskok, a, m., hmyz. Vz Ott XIX. 
1034. 

Chyba = lei. Peněz nenosil, ch. dyž Sét 
něco platit. Val. Ces. 1. XL 435. 

Chybati ^ nedostávati se. Potom už málo 
chybalo. Us. místy. 

Chybená. To je ch. (chyba). Us. 

Chybička, y, f., zdrobn. chyba Z rybiček 
ryby a z ch-ček chyby. Rizn. 168. 

Chybovati Čim: rozumem = blázniti. 
Sbor. slov. VII. 110. Vz Chybiti. 

Chycenec, nce, m. r= chycený. Tbz. V. 4. 
401. 

Chyle =:: kHvé. Ch. čísti v zákoně. ChČ. 
S. U. 219b. 

Chýle, e, f. ::= ? Vz Gb. Slov. 

Chylý = kHvj. Sr. Chyle. Dosud v ná- 
řečí ladském. 



106 



Cbymek — IkoDoklastický. 



Cliymek, mka, m. = Jáchym. Zvon IV. 
290. 

Chymista, y, m. =: chemik, 1585. Uč. 
spol. 1902. 21. 

Chyssop, a, m. = štHbro. V zloděj, mluvě 

Chytaé = lapaé. Cb. jehel, Nadelfanger. 
Ktt. 

Chytaéka, y, f. (hra). Vz Sbor. slov. 1900. 
184. 

Chytal?, aptra. Vz Gb. Slov. 

Chytati. Ten pilník nechytá =: nebere. 
Czam. Slov. 140. 

Chyterka, y, m. = chytrák. Vz Gb. 
Slov. 

Chytiti se kde. Jako by se ve mně 
chytlo, když jsem to slyšel. Zvon III. 678. 

ChytlaVka, y, f. = lapaíka. Tbz. V. 6. 
332. 

Chytlavý^ Je chytlavá (která se snadno 
zamiluje). Ces. 1. XIII. 176. Jako jeji oči 
chytlavé blouznivým rozesněnim. Zvon. IV. 
106. 

Chytnouti, vz Chytiti. 
Chytový, vz Pletací. 
Chytp, a, o, vz Chytrý. Svět jest velmi 
chytr. Rruml. 185». 



Chytraika, y, f Podvodná ch. Rais. Lcd 

437. Vz Chytrakyně. 

Chytřečky něco poříditi. Hso. Od. 11^ 

ChytHti v VI. 457. po Chytro polož 
před ně. 

Chytniý i= chytrý^ ucenj, ohmy9lný. Vz 
Gb. fc>lov. 

ChytroČina, y, f. sophisma. Vz Gb. Stov. 

Chytroduehý Zeus Msn. II. 28., 60., 14s 

Chytromlava, y, f., sophisma. Vz Gb. 
Slov. 

Chytromudreký Odysseus. Msň. Od. 33. 

Chytromui, e, m., sophista. Vz Gb. Slov. 

Chytroef, i, f. Starý kocour se mohl od 
něho učiti ch-sti (o chytrém). Tbz. V. 9. 3.^ 

Chytrošěe :^ chytrosti, ťhytráctvi. Vz Gb. 
Slov. Ch. kacieřské. Št. Uč. 78». 

Chytrota, y, f. m: chytrost, chytrádvi. Vi 
Gb. Slov. 

Chytronmý Odysieus. Msn. Od. 10. 

ChytroTáni, n. Šroubovaná lesť a cl. 
Fel. 6. 

Chytrý jak. Ch. jako zmije. Tbz. V. 6 
408. Ch. jako bránivá kočka, když ji m>£ 
okousaly nos. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176. 

Chyžný, ého, m.=: komor nik. Slov Sbor. 
čes. 247. 



I. 



I vz v Gb. Slov. — I. zz ani. Nemohlo 
se i v Čechách ustati v přípravách k obraně ; 
Který se vfiak i nyní jimi spravovati ne- 
mínil. Tk. XII. 44., 53. Ale chudému i ha- 
léře nedají. Hus II. 242. Věděl jsem, že ani 
chvály, ani milosti od kněží lakomých i od 
druhých světských neobdržím. Hus (List. 
fil. 1902. 426.). 

laeinkt, u, m. = jadnkí, Gb. Slov. 

-iani. Staroč. místní jména ukončená 
v -iani. Vz Tábor 1868. č. 33., 34., 37. 

IhiŠich, u, m.znihiiek. Vezmi i. a lněné 
siemě. Lék. B. 180)>. 

Ihl Čeněk, proť. a spis. f 25./3. 1902. 
mi\ie 51 rok. Vz Nár. list. 1902. č. 84. 3. 

ihogin (ibogain), u, m., v lučbě. Vstnk. 
X. 595. 

Ibozek, zka, m. := báječný pták iboz. 
Vz Gb. Slov. 

Ibrdar, u, m., pole u Lanškrouna, Uiber- 
scbar. Arch. XX. 603. 

-ice konc. ve spisech Husových. Vz List. 
fil. XXVI. 254. Vysvětleni Čes. jmen míst- 
ních na -ice se ukončujících a jen v pl. uží- 
vaných vz v Mu9. 1854. IV. 394. — -ice m. 
'oviee: BudČjice (Budějovice\ Vz DSk. Km. 
45. 

-ici. Jména na -ici vz v Poutníku od 
Otavy 1864. II. č. 5.-9. 

-ieký: vopravdický. DSk. Em. 36 

-ič konc. ve spisech Husových, vz List 
fil. XXVI. 257. 

-Íček příp : klučíček, iesíček. Vz DSk. 
Km. 36. 



-Íčka příp.: Lénička, svrchnička, spod- 
nička, sklenička atd. Vz Dšk. Km. 36. 

íčko zz niéko, nyni. Kbrl. Džl. 6. 

-íčko příp.: pomlčeníčko, hnedlíóko, se- 
míčko, drobátiČko. Vz DSk. Km. 36. 

-Íčky příp. : tudičky (tady). DSk. Km. 37 

Ičkyt = nyni. Vz DSk. Km. 37. 

Idealistni disposice. Nár. list. 1903. č. 29S. 
13. 

Ideálno, a, n. Absolutné i. Vz Čad. 121. 

Ideově. Poesii i. dráhu raziti ; Žádoý ne- 
stál i. na výSi doby. Lit. I. 572., 356. Zna 
menitě zdokonalil českou feč a i. rozSífil 
básnické oblasti. Zvon III. 461. 

IdeoTOst, i, f. I. v malířství. Osv. 1896. 
370., Nár. list. 1903. č. 141. 13. 

Idylli§m-us u, m. Přesladlý i. Lit I. 
357. 

Ignorantský. I. útočení. Osv. 1896. 1029. 

I hoch, u, m. =1 volskj krumpolec, křivee, 
koprdle, z něm. Jocb. U Vimperka. Kub. 
List fil. 1902. 248. 

Ichna, Častá nadávka v XVI. stol. na 
Rakovnicku. Zvon II. 623. Wtr. 

-ík konc. ve spisech Husových. Vz List 
fil. XXVI. 257. Ign. HoSek dokazuje proti 
Horákovi, že slova ukončená v -ik nejson 
odvozená od sloves, nýbrž Že jsou denomi- 
nativa. Vz Mus fil. 1902. 62. nn., VII. 3C0. 
nn.. List. fil. 1902. 96. 

Ikon, u, m., z řec. = obraz, Grm. VIII. 

Ikonografie, p, f. Nár. list. 1904. 244. 13. 

Ikonokiastieký = obraMohomj, z řec. I. 
zkáta. Chyt 63. 



Ili — Interlocutori-um. 



107 



Ili, jméno písmene i v abecedě Hasově. 
Má. 

-ilinký přip.: malilinký. DSk. Km. 38. 

lUoYý Rudolf, básn. 8r. Zvon IV. 323. 

lUuminator, a, m. Lit. I. 5., Páh. ol. III. 
482. 

lUusionář, e, m. Nár. list 1904. 16. 3. 

lUusionista, y, m. Nár. list. 1904. 16. 3. 

Illasionistni slabosť. Nár. list. 1902. 

lUusornosf, i, f. = klamnotť, zdánlivat. 
Nár. list. 1902. 

IllustratiTiii vševědnost, banálnosťfrase. 
Nár. list. 1903. č. 298. 13. 

Illustratorský pokus. Čcb. Kv. 208. 

ImidazoloTý derivát. Vstnk. XI. 505. 

ImidoderiTat, a, m., v Inčbě. Vz Vstnk. 
XII. 50. 

Imidoether, u, m., v luČbě. Vz Vstnk. 
XII. 56. 

Imidoehlorid, a, m., v lačbě. Vstnk. XU. 
53. 

Imidoxanthid, u, m., v lačbě. Vz Vstnk. 
XII. 63. 

Immaterialnost, i, f. I. světla. Nár. list. 
1£>04. 38. 13. 
Iiiiniers6t e, f., z lat. = pohřbíváni po 

Horenim do vody. Ott. XX. 2. 

Iinpa§tOYatÍ := dáli do néítho pHsadu 
pastovou nebo těttovou, testovati en, v malíř- 
ství: barvy tlustě klásti. Strz., Zach. Test. 
146. 

Imperdyanteký kortyzonn. MI. Bolesl. 
Ces. í. XUI. 177. 

Imperlalism-ns, n, m. zz oddanost dsař- 
Mtvi. Politický im. Nár. list. 1903. 6. 291. 21. 

Imperialistni proud, politika. Nár. list. 
1904. 107. 21., 1903. 312. 21. 

Imperialka, y, f., druh cukrovky. Dhnl. 
exc 

Impressionistni zor. Nár. list. 1903. 319. 
13 

Impressivnosf, i, f. Nár. list. 1904. 121. 
13. 

ImpressorstTÍ, n. = knihotisk. Kom. Did. 
94. 

ImprOTigatorka, y, f. := skladalelka 
(s patra). 1. básni. Luž. Kv. 1. 71. 

ImpalsiYnosť, 1, f. Nár. list. 1903. é. 243. 
13. 

-in, vz Trestin. Ve spisech Husových. Vz 
Li6t. fií. XXVI. 452. 

•ina přip. . Pepina, březina. Vz DŠk. Km. 
16. Ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 
451. 

InaktiTni == ntHnni. I. látka (lučební). 
Vot. 80. 

Incerace, e, f. Zach. Test. 29. Vz násl. 

Ineerováni, n. = způsob, kterým kámen 
působí; metáním elixíru krůpěje po krůpěji 
na tělo nedokonalé působí v živé stříbro 
anebo ve ferment vnikajíc do nejhlubších 
částí těla. Zach. Test. 146. 

Incerovati eo čím. Zach. Test. 34. 

Ineen^iei olej. Zach. Test. 29. 

Incinerace, e, f., z lat. = spalováni mrtvol. 
Ott. XX. 2. 

Incko n nyni. Dik. Km. 36. 

-inda přip.: cifilinda. DSk. Km. 23. 

Indiánek, nka, m. = malý krocan. 



Indiěský, indijský, indskj = indický. Baw 
Ar. v. 3897. 

Indignovaný, z lat., indigniert, rozhor- 
lený, pohněvaný. Jrsk., Zvon III. 22. 

Indijský. L moře. Milí. 121. Vzlndiěský. 

Indiyidualisaěni. Zvon IV. 295. 

Indivinace, e, f., z lat. Zvon III. 326. 

Indský. I. moře. Milí. 116. Sr. Indicský. 

Industrialisace, e, f., z lat I. země = 

zpramyslnini. Nár. list. 1903. ě. 165. 1. 

-ině přip.: hospodyně, rohatině. DSk. 
Km. 16. 

-inek přip.: vtáěínek, Francínek, pla- 
mínek. DSk. Km. 33. 

Infekce, e, f. z lat. = nákaza; morové 
bolesti, mor. 1585 Schulz 27. 

Infirmái^, e, m., z lat. = nemocnice, Vz 
Gb. Slov. 

Informatori-um, a, n., z lat = vycho- 
vatelna, vzdilavatelna. Grm. VIII. 

Informatomi = vy chovatelský, vzdělava- 
telský. 

Ingot, u, m. = železný ipalek z kokyll vy- 
tažený. Vz KP. X. 157. 

Inhed. Výklad vz v MS. Slov. 
Inhedni. Zločince dopadnou v i-ním 
horkém účinku. XV. stol. Mus. 1879. 150. 
Inhedž, inhedze = inhed. AIx. Jhr. 388. 
Inhumace, e, f, z lat. =: pohřbení do 

hrobu v zemi k hnilobě. Ott. XX. 2. 

-inka přip.: Lízinka, kravinka, holčinka. 
Vz Dak. Km. 33. 

-inkatý přip. : malinkatý, saminkatý. DSk. 
Km. 1^. 

-inko přip.: jablinko, hnedlinko, brzinko. 
DSk. Km. 33. 

Inkompatibilita, y, f. I. hlásek, jejich 
neslučitelnost ve skupiny. Hlavn. 38. 

InkorporOVaný, z lat. =z vtělený, přidě- 
lený. Fara i-na kláSteru. Mtc. 1903. 284. 

Inkoustář, e, m. = inkoustnik (VI. 465.;. 
Čes. 1. XI. 373. 

-inky přip.: neninky. DSk. Km. 37. 
Inosurie, e, f. = vyméiováni inositu moěi. 
Ktt 

Inspirační tajemství. Zvon III. 681. 

Inspiratorka, y, f., z lat = nadSenka ; 
zena nadšeni vzbuzuj id. Nár. list. 1903. 
č. 257. 17. 

Instrument, u, m. I. u řezníků =: nástroj, 
kterým se zdvihají těžké kusy masa. KSf. 
Lid. 10. 

Instrnmentačni nápad. Nár. list 1904. 
73. 5. 

Instrumentál. K otázce o funkcích slo- 
vanského i-lu na základě ruStiny vz Mus. 
fil. 1902. 365. nn. 

Instrumentář, e, m. Hudbu při svatebním 
hodě provozoval i. Mandl na varhanách no- 
sících. Zvon IV. 37. 

Insula, y, f., lat =z ostrov. Lobk. 7., 
20. a j. 

Intelligent, a, m. nz vzdělanec. Vstnk. 
X. 191. 

Interessantnosf, i, f. Nár. list. 1903. 
č. 148. 13. 

Interlocutori-um, a, n. = vpadání do 
řeči, mezimluva. Zbytečnými i-riemi aby ani 



108 



Interlocntori-um — ja. 



soudu ani strau nezaneprazdňoval. Svět. 
1886. 19 

Interloeutorni užitek. Světz. 1886. 19 

Intermediárný. I. poloha. Vot. 79. 

Interpolačni formule. Vz Strh. Mech. 10. 

InterTalloTý. I. jednotka. Zvon III. 570 

Intervenčiii koupě. Nár. list. 1904. 41. 5. 

Intrikán. a, m., yz Intrígan I. 588. — 
Vře . Mufi. I. 20. 

Intrikář9t¥i, n. = pUHckářětvl. Mtc. 1903. 
264. 

Intuitivní = 7idzomj. I. soud. Uč. spol. 
1902. IX. 8. 

Invectiva, y. f., z lat. =: posméíek, úitipek^ 
urážka^ tupeni, Grm. IX. 

Invenčni tvořivost básnická. Lit II. 681. 

Invigilace, e, f. z lat. = dohled. Nár. 
list. 27./8. 189H. Dhnl. 

-iř koDC. ve spisech Husových. Vz List. 
fil XXVII. 223. 

lod, u, m. Vý^roba, vlastnosti a upotřebeni 
iodu. Vz KP. X. 99. 

Ipel*. vrch a řeka na Zvolensku. Sb. si. 
1902. 48., Kál. Slov. 43. 

Islamista, y, m. = Ulamita, Islamit. Hlk. 

XI. 156. 

Isoamylkoniin, u, m., v lučbř. Vz Vstnk. 
X. 577. 

Isoamylsulfoehlorid, v Inčbě. Vz Vstnk. 
Xn. 48. 

Isobarieký. I. změna stavu plynu. 

Isobutylsnlfochlorid, u, m., v lučbě 
Vstnk. 

Isocorybulbin, u, m., v lučbé. Vstnk. X. 
594. 

Isoforon, u, m., v lačbé. Vstnk. XII. 48. 

Isohexanolamin, u, m., v lučbé. Vstnk. 

XII. 47. 

Isohydrický roztok. Vot. 256. 

IsobydroxylmočoTína, y, f, v lučbě. 
Vstnk. XII 53. 

Isoeborieký. I. změna stavu plynu. 

Isokras, u, m., nerost, (vesuvian). Vz 
Vatnk. XI. 837. 

Isomáselan, n, m., v lučbě. Vstnk. 

Isometrieký. I. změna stavu plynu. 

IsomočoTý. I. kyselina. Vstnk. XII. 55. 

Isomorftn, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 
588. 

Isonitrosoacetofenon, u. m., v lučbě. Vz 
Vstnk. XII. 58. 

Isonitrosoaeeton. u, m., v lučbě. Vz 
v stnk. XI. 10., XII. 57. 

Isonitrosoketon, u, m., v luČbě. Vz 
Vstnk. XIL 57. 

Isopiestický. I. změna stavu plynu. 



IsopikroTý. I. kyselina. Vstnk. XI. V26. 

IsopoTý prach. Lék. B. 47*. 

Isopropanolamin, u, m, v Inčbé. Vi 
Vstnk. XI. 10 

Isoserin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIL 
50. 

Isothermieký. I. změny stavu plynu. L 
čára. Jind. 18. 

Isothermiénost, i, f. Vot. 345. 
Isotropidin, n, m., v lučbě. Vz Vstnk. 

X. 583. 

Isteb&anka» y, f., potok, přítok Oravice 
na Slov. Sb. si. 1901. 162. 

Istee, istce, m. = ji9lec. Vz Jir. Prove 
101. 

Išpan = Upan. Gb. Slov. 

-Í8té konc. ve spisech Husových. Vz Lísr. 
fil. XXVL 449. 

IterativnoBt, i, f. I. výrazu řeckého. Ví 
Osv. 1896. 723. 

-itko přip.: kropitko, rukovitko. Dšk. 
Km. 35. 

Itroei, n. = jitroctl. DSk. Km. 6. 

-itý konc. Její význam. Vz List. fil. XXVII 
225. 

IvadoT, a, m., vrch v Gemerska na Síct. 
Sbor. slov. 1901. 41. 

-ivý konc. její vznik. Vz List. fil, XX VIL 
231. 

Iz. Sr. Mě. Slov. 

Izbiti, mactare. Greg. 103». 9. (Mas. 1878. 
566.). 

Izborský Bolemír = AtU, Marek (byl 
narozen v domě, kterému říkali : ,Na sbore', 
že v něm mívali ČeStí bratři svfij sbor). 
I Jakb. Mar. 14., Lit. L 625 

Izbatka» y, f. =: jizbička. Val. Čes. 1. 
XII. 85. 

Izbývati, superare. Greg. (List. fil. XI. 
! 64.). 

I Izcěpěný, crudelitatís rigidae. Greg. Vz 
nási. 
Izeěpeněti, obrígescere. Greg. (List. fil. 

XI. 440., Mu8. 1879. 529.). 

Izdali =: zďah*. I. zbierají v trní hrozny? 
Chč. 8. II. 199b. 

-izna konc. ve spisech Husových. Vz 
List fil. XXVI. 451. 

Izpoviedati se, fateri. Greg. (List. ůl) 
\ XI. 64. 

I Izptati. Izptal, fuerat expertus. Greg- 
Pat.: izpytal. MS. 

Izřezati. Izdrezana, scnlpta. Greg- (MS.). 
, IzYOliti. Izuoli maluit bibere. Greg. Není 
: pouze v záp. Slov. Vz List fil. XXVIII. 65. 



J. 



J. Vz Gb. Slov. — Slova, počínající se se také na slov. Skalická často odsouvá: 
ve vých. Cechách s ?, zněj i tam vesměs , enem, inií, menovaf. Vz Sbor. ěes. 84. 



bez ^': itro, íst, Iřík; i ve slovech sloze 
ných: neináČ, neistota; i uvnitř: kraina, 
kraic. Jir. Mu9 1863. 331. Na začátku slov 



i a. Dvojhláska ja nepodléhá na slov. 
Skalicku přehlásce: jazero. Vz Sbor. Čes. 
83. 



Jabkovitý — Jakžkolivěk. 



109 



JabkoYitý kflň. 1512. Arch. XIX. 102. 
Sr. Jablkovitý. 

Jablanský, pomonicus (de vestibas, asi 
o sukni). Rozk. P. 1818. Sr. Jablonský. 
Rozk. R. 93. 

Jabléko, a, n. = Stiapek (hůlka) s čer- 
veným jablíčkem na něm nastrčeným který 
Dosí nevěsta, doknd se nezačepi. Sbor. slov. 
VII. 112. 

Jableéný. J. stráž, castodia pomoram. 
Ž. pod. 78. 1. J. dřevo. Ev. ol. Gen. I. 11. 
(li^um pomiferam). Sr. Jableční. 

Jablinko, a, n., zdrobn. jablko. DSk. 
Km. 33. 

Jablidka, pl., n. = brambory. Mtc. 1902. 
8. a j. Vz Jablko. 

Jablko, a, n. Jeho druhy, popis atd. vz 
v Nár. list. 1908. č. 27n. 2. odp. Bylo tam 
tolik lidi, že by j. nebylo propadlo. Us. 

Jabloň, ě, f., pirus malus. Vz Ott. XIX. 
772. Aká j , také jablko. Sbor. slov. VII. 
129. 

Jabloňky, pole u Starce. Oas. mor. mns. 
III. 133. 

Jabloňové, stráň u Vsetína. Vek. Vset. 
175. 

Jabloňovitý. J. rostliny, pomaceae. Vz 
Ott. XX. 192. 

Jablonský, jablantkj z jabloň, jablan, 
jabloň. Vz Gb. Slov., Jablanský. 

Jaboty = náprsenky. Sá. XVI. 132. 

Jabřadek, vz Jabradka, Gb. Slov. 

Jaeinktoyý, Hyacinth-. Vz Gb. Slov. 

Jáenosť, i, f. Ccb. I. Pov. 112. 

Jacynkt, u, m., vz Jacint. Baw. J. v. 
266., 1111 

Jadaé, e, m. =- badatel, zkoumatél. Vz Gb. 
Slov. 

Jadánie, n. = bádáni, zkoumáni, Vz Gb. 
Slov. 

Jádce, e, m. =: zkoumatél^ slidiS. Vz Gb. 
Slov. 

Jaderce, e, n. = jadrce. Vz Gb. Slov. 

Jaderní vlna. Arch. XX. 286. 

Jademiéek, čku, m. Seju, seju j-Čkn, 
vyroste nám řimbabiČka, vyhojí se pak kra- 
vička (řiká o Štědrém večeru, kdo rozha- 
zuje po zahradě zbytky večeře). Kšť. Lid. 

Jadět koho = tvědivě boleti. Val. Ces. 1. 
XII. 188., III. 208. 

Jadivý dluh. Val. Čes. 1. XIII. 208. 

JadloYstvie, n. ^3 jalovství. Vz Gb. Slov. 

Jadrko, a, n. = jadirko, zdrobn. jádro. 

Jadmáč, e, m. J. londýnský (jablko). 
Nár. list 1903. č. 233. 4. 

Jadrný kořen (zelený), herba yírens. Ev. 
ol. Gen. 1. 12. 

Jádro, a, n. = vnitfni zdivo vyšoki peci. 
Vz KP. X. 144. — J. semene Vz Semeno. 

Jadýrko, a, n., zdrob. jádro. 

Jadyžto = kadyito. Pass. 645. 1. Vz 
Jadyž. 

Jafemik, u, m., jméno byliny na Orav- 
sku. Sb. si. 1901. 187. 

Ja^é Vatroslav. Vz Lit I. 918. 
Jahan, a, m. = jáhen. Vz Gb. Slov. 
Jahanný od jahan. Vz Gb. Slov. 



Jabelnik, a, m. =: jehelnik, jehldř. Tk< 
M. r. 184. 

Jáhlář, e, m. = prodavaíí jáhel. Čes. 1. 
XI. 372. 

Jáhli, o. (hromadné = jáhly). Dšk. 
Km. 6. 

Jáhlina y, f. J. o pasní, bederní, kyčelní 
vřed, vřed ohnivý, bederní rflže, oheň sv. 
Antonína, herpes zoster. Ktt. 

Jáhllny potní, sudor anglicanus, febris 
miliaris, Schweissfríese]. Ktt. 

JáhloTitý. J. spála. J. výduť, aneurysma 
miliare. Ktt. 

Jahn Jilji 1 18./6. 1902. Vz Nár. list. 1902. 
č. 137. — J. Method, spis. Sr Zvon IV. 211. 

Jahně« ěte, n. = jehně. MS. 

Jahoda, y, f. J. vinná (zrno). Lbk 55. 

JahodČi, n. =- jahodi. Jrsk. IX. 189. 

Jahodoviee, e, f. = kořalka z jahod. Nár. 
lisr. 19u2. é. 185. 

Jahřáb, sorbus aucuparia. Vyhl. II. 222. 
V z Jeřábek. 

Jách = já bych. J. to nejedla za svět. 
Strn. Hor. 17. 

Jajkanie, n. = bédováni. Chorému nepo- 
máhá j. RizD. 63. 

1. Jak. Spojka jnk ve větě podmínkové 
na slov. Skalicku: Jak je to pravda = je-li 
to pravda. Sbor. Čes. 86. — Ví co a jak. 
Jak )á té povím (pohrAžka) ! Kšť. Lid. 6. 

2. Jak (yak) chrochtavý, poéphagus 
grnnnien«, ssavec. Vz Ott. XiX. 1039. 

Jakobinství, n. = revoludonářetvl. Lit. 
I 34. 

Jakoubek ze Stříbra M. Vz Hrubý 
98. nn. 

Jakoubka, y, í., vz Jakubka. Us. 

Jakožkolvěk, quamvis. J. v tej zemi dřev 
dosti jest. Milí. 71. 

Jakožt je sám počítal. Milí. 10. 

Jak sem Ja šéasny rok dočkala (tanec). 
Vz Brt. P. n. 968. 

Jaksiživ = jakf^iv. Ve VlaSimsku. 

Jaktěživo to nebývalo. Us. 

Jakto, jakitOf ut, quasi, tamquam, jako. 
Y/s Pat. Jer. 151. 

Jakub. Horký den na sv. Jakuba přišli - 
buje mnoho ovoce. Nár. list. 1902. č. 205. 4. 
Svití-li na sv. Jakuba slunce, bude prý 
krutá zima. Když na sv. Jakuba slunce 
svítí, má prý krutá zima býti : Parno o J-bě, 
zima o Vánocích. Ott. Kal. 1904. — Jakube, 
ptáci sú na dubě. Slez. Vz více ve Vyhl. II. 
256. 

Jakubec J. Dr.. spis., nar. 1862. Vz 
Flft. Pisra. 725., Lit. I. 73., IL 856. 

Jakubský od Jakub. Prešp. 869. Sr. Gb. 
Slov. 

Jakule, rybník na Krum'ovsku. Arch. 
XXL 544. 

Jakýže. Který život jest j., s toho hlahol 
Jest takýže. Baw. E. v. 1832. 

Jakýžkolivck. Milí. 62. 

Jakž brzo =: jakmile. Baw. E. v. 145., 
Ar. 296. a j. 

Jakživo. To je od jakživa Us. MS. 

Jakž ieáno z= jakmile. J. j. pes zaštěkne. 
Baw. E. v. 1281. 

Jakžkolivěk se zamůtil. Mill. 9^. a j. 



110 



Jakž náhle — Jarosněžný. 



Jakž náhle =: jakmiU. J. n. jej zočí. 
Baw. J. T. 1896. 

Jalbl, a, m. = dábel. Mor. Ces. list. XII. 
97. 

Jalojce, e, f. = jalovice. Dšk. Km. 41. 

JaloT, H, o, vz Jalový. 

JalOYCOVka, y, f. := jalovcová kořalka, 
Rais. Lep. 518. 

Jalovéi, D., kollekt. J. ftekáco do ceet, 
též vožeoo pozemči na ně. 1609. H. Jir. 
Mýto 67. 2. 

JaloYčiee, e, f. = jalovcová hůl. Nár. 1. 
1902. č. 9. odp. 

JaloYČOYák, u, m. = houba, Čes. 1. XI. 
290. 

JaloYec, vce, m., z jalový. J., sterilis. 
PreSp. 1183. — Vz Gb. Slov. — J. = jalové 
ovce. Pásl jalovec; Přihnal jalovec. Slez 
Vyhl. II. 289. 

JaloYý z= neplodný. Tvá sestra byla jest 
se mnů na dvaceti nedělí, než vždyť jest 
j-vá. Arch. XX. 145. 

Jal&Yčinka, y, f. Čes. 1. XI. 370. 

JalŮYka, y, L = jalovka, XIV. stol. £v 
vid. (Jir.). 

Jáma. Na Louži n. v .lámě, jižoi ěásf 
Vodičkovy ulice v Praze. Dolen. Pr. 491. 

Jambora, jamhorkoy y, f. = holka^ děvče 
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XL 140. 

Jamel, a, m. = jmeli. Haner 11. Sr. Ja- 
mela. 

Jámen, vz Amen. 

JamkoYÍtý. Prohlubinovité, j-té defekty 
v mozku, Porencephalus. Ett. 

Jamnik, a, m. = dobyvatel atHbra z dolů. 
H. Jir. SI. pr. I. 79. 

JamoYec, vce, m., phillyrea, rostl. Vz 
Ott. XIX. 781. 

Jampný = Jamný. Vz 6b. Slov. 

JamriehoYO, a, o., hora v Gemersku 
na Slov. Sbor. slov. 1900. 153. 

Jan: Hondák, Hond), Honza), Janák. 
Jenda, Jenouěek. Jan rozbil žban. Co vic? 
Střejic. Slez. Vz více ve Vyhl. II. 256., 
257. čemu se nenaučí Janiček, tomu ne- 
naučí se Jan (z mladu se musí Člověk učiti). 
Kom. Did. 68. — 8c. Jan Křtitel. O sv. Janu 
Křtiteli večer sázej cibuli do chladné země. 
Lidové zvyky, pranostiky, zábavy, obyčeje 
a pověry na den sv. Jana Kř. Vz Mns. 
1891., Čes. 1. XL 271., XIL 409., Vyhl. II. 
51., Vykl. Obrz. 205. nn , Brt. Čít 394. 
Jana páliti = svatojanské ohně. Vykl. Obrz. 
211. Do 8 v. Jana Kř. není dobře koupati se 
(v řece, v potoce), možná prý dostati snadno 
ve vodě svrab. Čes. 1. XIII. 436. Na sv. Jana 
není noc žádná (je nejkratší). Vykl. Obrz. 
217. — So. Jan Evang. Vz Souk. 1903. 
24. — Sv. Jan Štastni. Vz Souk. 1903. 
10. — Jan z Opavy, slez. spis. v XIV. stol. 
(asi 1350.-1426.). Vz Vyhl. 32. 

Janáček J., hud. sklad. Kr. Zvon IV. 587. 

Janák, a, m. =: Jan. Dšk. Km. 28. — 
J. = jonák. Vz Gb. Slov. 

Janálky, pl., f. = brambory dobývané 
o sv, Jatré. Dšk. Km. 31. 

Janeikrist v I. 600. za Jančary polož 
před Jančar. 



Jančarečky, zdrobn. jančary (ženské 
botky). Brt. P. n. 809. 

Janček, nečka, m. = Janeíek. Šb. D. 63. 

Janda Vád., býv. zemský poslanec a 
starosta okresu velvarského, národovec 
t 25./3. 1902 maje 67 let. 

Janďourek, rka, m., od Janda. Dšk. 
Km. 32. 

Janeček Jar., spisov. Sr. Zvon. IV. 418 

JarkoYský Stanisl., spis. Sr. Zl. Praha 
1904. 

Janholee, Ice, m., pole u Šašovic. Čas. 
mor. mus. III. 183. 

-janín příp., její výklad vz List. £1 
XXIX. 223. 

-Jánka : PodeŠvjanka =: žena PodeSvova. 
Šb. D. 57. 

Jankel, klu, m. = ženská odév. Čiemy j. 
Slov. Sbor. čes. 256. Sr. Janklík v I. Přisp. 
134. 

JanofitoTý, vz Janofít. Gb. Slov. 

Janovec, vce, m., sacrothamnus^ Beseo- 
strauch, rostl. Vz Ott. XXII. 647. 

JanoTka, y, f. = hra, V zlodéj. mluvě. 

Jantar, vz Vstnk. XI. 841. 

Jantamě žlutý. Zr. Kom. 118. 

Japko, vz Jabko. Japka = brambory. Nár. 
list. 1904. 94. 10. 

Japonskornský. J. válka r. 1904. Us. 

Japostol, a, m. =: apottol. MS. 

1. Jar. Předčasné jaro mívá krátké léto 
(dítě záhy příliš moudré nebývá staré . 
Slad. Rich. 84. — J. =: let, V aloděj 
mluvě. 

^vAB,vaLhÍtý^jařabatj = strakatí. Slez. Vyhl. 
II. 279. 

Jařátko, a, n.=jarní jehně, kůzle (zjara 
zrozené). Msn. Od. 132. 

Jarčák, a, m. zz mladý zloděj poprvé pře i 
soudem. V zloděj, mluvě. Ces. 1. XL 140. 

Jargany ^ vařeny. Nenauéiá ty starého 
kocura na j-nach hráč, bo juž umí. Prus. 
Slez. Čes. 1 XII. 490. 

Jařina, y, f. = mladý lid od 18. - 19. let. 
Mor. Čes. 1. XI. 272. Sr. Podjařina. 

Jarka, y, m. = Jarollm. Jrsk. Vlil. 119. 

Jarko vec, vce, m. = rybník u Jankova 
u Votic. Uč. spol. 1901. IV. 3 

Jarmara, y, f. ^ žena, která mnoho #ni. 
Bál se, že by dostal (za ženu) néjakon j-ra. 
Zvonil. 60. (Jrsk.). Je jako j. == <£if«f<í. Čes. 
lid, XIII. 176. 

Jarmarecnieký výrobek (Spatný). Čes. 1. 

XII. 442. 

Jarmarkoyý frejnnk. Arch. XX. 456. 

Jaimitel, e, m., Unterjocher. Nár. lisr. 
1885. č. 82. 

Jařmo, a, n. = bárka, dřevěný piliř. Ott. 
XIX. 741. 

Jařmový. J. žíla, véna jugularis (hrdel- 
ní ce). Ktt. 

Jarně mladý. Nár. list. 1903. í. 250. 17. 

Jaro, a, n. J. přízeň, léto trýzeň. Ces, 1. 

XIII. 307. 

JarodnTný Boreas. Mso. Od. 212. 
Jaromoený Helikaon, duch. Man. JI. 47., 
Od. 270. 
Jaromyslnosf , i, f. Nár. list. 190L č. 276. 
Jarosněžný vztek. Prvotiny. 1817. 154. 



JaroŠek — Javorové. 



lil 



JaroŠek, ška, m. =: kad Uuatý jako ruka. 
Slez. Vyhl. II. 286. 

Jarotný. Mbd. Od. 80. 
Jaršik, a, m. z= areibiikup. Ev. ol. 340«. 
Jar voj, e, m. J. Amfiaraus. Man. Od. 228. 
Jasance, pole a les n Červ. Hrádku. Oas. 
mor. muB. III. 133. 
JasanoTka, y, f. = jatanové kopi. Msn. 

I . 102., Od. 332. 

Jásati = trhati CO. Ui 8i ty gatě roz- 
jásal. Val. pes. 1. XI. 209. — j. z= vjiěkati, 
zpívati, vaditi še, mlťi huhou. Zajaskal sem 
si pěsničku. — J. se = 9vititi ae, tl-pytiti 
ne. Cosi se tam jásá. U Uh. Brodu. Čes. ). 
Xí. ^9. Berona jásala saako slunce. Němc. 
Sr. Čes. 1. XII. 907. 

Jasena, y, f., potok na Zvolensku. Sb. 
si. 1902. 48. 

Jaseniee, čásť Vsetína. Vek. Vset. 168. 

Jaseničanka, přítok Bielé v Oravsku na 
Slov. Sb. si. 1901. 162. 

Jasice. Jak j. přes nebesa my tryskli 
(letěli). Kládt. Maz. 24. 

Jasněhnědý. J. oči. Pokr. 1885. č. 112. 

Jasněti, ěl, ěni = jasným se stávati. Zr. 

II. Nov. 161. 

Jasnězelený háj. Stan. III. 93. 

Jasněžlutý bambus. Emin. 19. 

Jasnodaehý mnž. Kká. Sión. II. 91. 

Jasnohlaholný věstitel. Msn. Od. 22. 

Jasnohlasý dravec (pták). Msn. II. 361. 

JasnochoTanee, nce m. Msn. II. 66. 

JasnoehoTý. J. knize, Achill, bobatýr. 
Msn. II. 22., 153.. 6. 

Jasnojasný svit. Zr. Nov*. 171. 

Jasnokrunýrný. J. Acbajové. Msn. Od. 
64. 

Jasnokučemý Menelaos. Msn. Od. 225. 

Jasnopaprsk, u, m. J. slunce. Msn. Od. 
336. 

Jasnopeřejný. J. řeka. Msn. II. 379. 

Jasnorodý Odysseus, muž, kmet. Škd. 
Od. 2., 10., 460. 

Jasnorokytný zpěv, Xtyvgrj aoidrj. Mso. 
Od. 180. 

Jasnomdek, dkn, m., vz Proustit. 

Jasnorndý nektar. Msn. Hym. 41. 

Jasnotoký. J. voda, Škd. Od. 134., stu- 
dánka. Msn. U. 401. 

Jasnotřpytný Olymp. Msn. II. 16. 

Jasnovidka, y, f, prorokyně. Nár. list. 
1904. 215. 13. 

JasnoTidný, hellsehend. Nár. list. 1903. 
č. 176. 13. 

Jasnozeniénýy ylavKéHnig. J. Pallas. Msn. 
Od. 177. 

Jasnozurný. J. Atbene. Msn. Hym. 12. 

Jasnozrakosť, i, f. Ktt 

Jaánuáinky - jatňonóký, Prus. Slez. Čes. 
list. X. 423. 

Jasobleský Zeus. Msn II. 364. 402. 

Jasohlaholiei kobza. Msn. Od. 124. 

Jasokledný. J. psnna. Msn. II. 439. Sr. 
Jasohledý. Msn. li. 439. 

Jasolesklý Štít, kov. Msn. II. 306., 185., 
Od. 150., 164. 

Jasořeěný věstník (herold). Msn. II. 147. 

JasoskTOuei hvězda. Msn. Od. 194. 



Jasostolný. J. dennice. Msn. II. 146. J 
jitřena Msn. Od. 90. 

Jasotřpytný. J. slunce, Olymp. Msn. Od. 
160 , 303. 

JasoTati. Nebeský hlas jasuj, coeli vox 
jubilet. Gl. hym. V. 123*. (Má.). 

Jasozorkyně, ě, f. J. Athéna. Msn. li. 31. 

Jasozorný. J. božka. Msn. II. 24. 

JasozYučný věstník. Msn. II. 31. 

Jastřábnice, e, f., pes accipitris, rostl. 
Slov. B 7. (MS.). 

Jastřáboyý, Habichts-. Vz 6b. Slov. 

Jadčerka, y, f. = stttdánka pod vrchem 
v horách jižně od Hodslavic na Mor. Vz 
Čes. 1. XI. 325. 

Jatec, tce, m. Člověk jatec hmoty. Tbz. 
V. 1. 119. 

Jatečně. Dobytek j. vykrmiti (aby se 
hodil k porážce). Nár. list. 1903. ě. 196. 1. 

Jatečný trh. Nár. list. 1903. č. 168. 14. 

Jatelinka, y, f., tanec. Vz Brt. P. n. 
845., 929. 

Jatemí žíly, venae hepaticae, zánět 
pouzdra j-ho, peri hepatitis ; j. hlíza (hnisavý 
zánět jater), hepatitis suppurativa, Leber- 
abscess, hlíza j. po úrazu, hnisavý zánět 
jater úrazový, hepatitis suppurativa trauma- 
tíca. Ktt. Sr. Játra. 

Jatky, pl., f., také = lávka (verpánek, 
Gewerbebank). J. pekařské. Vstnk. XII. 88. 

Jatlcyně, ě, f. = zajatá žena. Tbz. V. 9. 
311.. VIII. 308. 

Játra lalokovitá, hepar lobatum, mnšká- 
tovitá j. úbyťová, b. mnscatiforme atrophi- 
cum, tuková, tuěnatá j. (tncnatosf jater), 
h. adiposnm, lipomatosis hepatís, zbytnivá, 
svraštělá j., cirrhosis hepatis hypertrophica, 
svraštění jater, cirrhosis hepatis, hepatitis 
interstitiaiis, žluté úbytě jater, gelbe Leber- 
atrophie hepatitis parencbymatosa, atrophia 
hepatis ílava, zánět jater, Leberentziindung, 
hepatitis, hnisavý zsnět jater, hlíza jateroí, 
hepatitis suppurativa, převleklý hnisavý 
zánět jater, převleklá hlíza jatemí, hepa- 
titis suppurativa metastatica, hlívový pří- 
jiěný zánět jater, hepatitis syphilitiea gum- 
mosa, vmezeřený příjiěný z iater, hepatitis 
syphilitiea interstitialis, vleklý vmezeřený 
zánět jater, hepatitis interstitialis chronica, 
prudký zánět jater dužnicový, h. paren- 
cbymatosa acuta, změkěelosf jater, Leber- 
erweichung. Ktt. 

JatHce, pl., f., zdrobn. játry. Vz Gb. 
Slov 

Jatřičky, pí , f., zdrobn. játry. Vz Gb. 
Slov. 

Jatrna, y, f. zzjatmi žila. Vz Gb. Slov. 

Jatmicový. Biblická zvířátka j-vá po 
púl kopě. Světz. 1886. 403. 

Jav, a, o. Blud na javo vynide. Dal. J. 
90. Ktož čioí pravda, pódeť na javo k světlu. 
Št. Uč 49b. Děje se to na javě. Pass. 366. 
(MS.). V z Jev. 

JaTořina> vz Vrchář. J. = paseka^ kde 
dřivé stály iavory. Vek. Vset. 47. 

JavoHnák, a, m. = pasekář^ valach. 1690. 
Vek. Vset. 47. 

Javorný, z javoru. Ahorn-. Vz Gb. Slov. 

Javorové, hora v Těšinsku. Vyhl. I. 17. 



112 



Javorový — Jedněm. 



Javorový. J. korjto, slov. tanec. Sbor. 
čea. 109. 

Javorzina, y, f., hora v GemerBkn dh 
Slov. Sb. si. 1901. 166. 

Javran, a, m. = hnoran. Milí. III. 26. 
(Md.). 

Jáz. Vz Mš. Slov., 6b. Slov. 

Jazvec, zevce, m., hora v Gemersku na 
Slov. Vz Sbor. slov. 1900. 163. 

Jazýékový. J. jehla pletací. Ott. XIX. 
906. 

Jazyk. Smělejší lidé ji aStipovati do očí, 
ale potázali se vždy se zlon; děvče mělo 
jazyk jako křen a pepř. Zvon III. 107. Ne- 
všímají si, do čeho jim nic není, a po li- 
dech jazykem nejezdí. Rais. Zap. vlast. 108. 
J. moc mavi (mlaví), ale málo nčini. Prus. 
Slez. Čes. 1. XII. 490. Lidské jazyky jsou 
horSí hadích žihadel; Obtéžkanýj. (o opilém) 
Blov nikdy neváži. Tbz. III. 1. 264., Vlil. 
160. Lidský j. zlý a těžko se mu ubrániti. 
Hlk. V. 19. J. jako břitva. 1637. Sr. Fel. 2. 
J. je malý úd, ale dovede mluviti veliké 
věci. Wtr. Min. 32. J. v hrdlo táhnouti 
(mlčeti). Rokyc. Post. 70*. Čo jej chybalo 
na rozume, doložila jazykom; Člověk má 
na to j., aby ho voril; J. škodí sojke (kle- 
vetnici); Zlé jazyky operu každého; Naj- 
viac Tudí popálí sa jazykom; Plieska jazy- 
kom, ako pastier kocárom. Rizn. 62., 65., 
166., 171, 176. Sr. MS. Slov. 

Jazykoopravný. J. snahy. Czam. Slov. 
197. 

Jazykový. J. cítění, myšlení. Lit. I. 397. 
J. přepážka, septum linguae. Ktt J. učba, 
učebnice, úprava. Nár. list. 1903 Č. 243. 
13., č. 257. 13 . č. 270. 13. Vz Novotaření. 

Jazykozpytatel, e, m. z= j^izykozpytec. 
Lit. II. 484. 

Jazykozpytně odněkud vycházeti. Lit. I. 
151. 

Jazykozpytný. J. znalosf. Lit. II. 243. 

Jazykozubný. J. hláska. Hlavn. 38. 

Jazylkočelistni sval, diaphragma oris. 
Ktt. 

Jažel = jatel. Vz VII. 1287. 
Jažiti se = zlobUi ae. Lit. 1. 842. 
-Je pHp. : níčkojc, teďkojc, hnedlejc. Vz 
DSk. Em. 46. 

Jdenie, n. V j., in profectione. Mam. A. 
26b. Pro jejich preč j. (odchod). Milí. 9». 

Jdižiž, imperat. Ty chceš řídit svět? 
Jdižiž! Sá. Kř. 13 

Jda§e, eale, claudum monstrum. PreŠp. 
Vz Gb. Slov. 

Jebák. Nebojí se ho za jebák = za nic. 
Prešp. Vz Gb. Slov. 

Jebati koho. Hekl jest: Jeb svú mater! 
Co mne trháš? . . . Hued to námi osvědčil, 
že jest mu mater jebal (že řekl: Jeb svú 
mater). Arch. XIX. 204. — se s kým. Co 
se 8 tů kobyla jebeS? Arch. XIX. 214. - 
kam. Jebiž (jeď) před se napřed nebo 
nazad, vyjebený chlape! 1513. Arch. XIX. 
214. 

Ječminek král. mor. Srov. Jrsk. Pov. 
117. nn. 

Ject = jeti, Us. 



Jeéni, vz Ječný. J. slad. 1663. H. Jir. 
Mýto 90. 1. 

Jeěný. J. zrno vnější a vnitřní, horde- 
olutn externam et internum. Ktt. 

Jed, u, m. Zamýkal chléb jako. j. Bit 
Oít. 256. 

Jeda = Ac2a, kdyS, wenn. Vz Gb. Slov. 
Jedati se na koho jak. Řiedko tě tet 

pes ujiedá, jenž se na tě štěkem jeda ;«ť 
vzteká). Ezop. Baw. 1291. Sr. Jediti ae. 

Jedai. J. se slunce prosvietí, to se spoh 
vojem sníetí. Alx. Hr. 156. (MŠ.). 

Jedenástý. Milí. 87. 

Jedenmeeitma atd. Na Domažlicko po- 
sud, ale zřídka. V Prachensku pří počítání 
ryb. Sr. Šb. D. 19. 

Jedin. V jedin čas a ním ae byl po tkl 
řečí. Pflh. brn. III. 180. (1437.). 

Jedinečký z jediný. Vz Gb. Slov., Mas. 
1885. 569. 

Jedinečný. Slovo j-6né, awaf Ityóficroi 
Lit list XV. 115. 

Jedinékrát. Jos. Jir. Sr. Jedinkrát 

Jedinéž. J. ten den hospodář a cesty 
domů přišel. NB. I. 251. J. šest mnž<W 
prij dechu, ecce sex viri voniebant. Pror. oL 
109». 1. £z. 9. 2. A kdvž se tam přlblíiiL 
j. světiosť z nebes ho obklíčila. Paas. 1*26 

Jedinička = lichotné jméno ženy. Baw. 
Ar. 726. 

Jedinká. Lepšie ide v j-ke, ako v páre 
Sbor. slov. VII. 130. 

Jedinká, zdrobn. % jediná. Vz Gb. Slov. 
Sv. Tomáš j. jim to rúeho pokáza!. Pass. 
48b. 

Jedinosili, n. Rozdrobiti j. na množství 
sil. Vést X. 269. 

Jedinověrec, rce, m. Čad. 32. 

Jediti := dráiůti, drážditi, oitHti, ztrph 
váti, Vz Gb. Slov. Hafika Škodu ostrotč 
(drsností) jedí. Ezop Baw. 832. 

Jedl, e, jedla, y, f. :=z jedle. Štíhlý jako 
jedla. Brt. D. I. 328. Jedl, abies. Rozk. P 
588., R. 69. Vzende jedla. Pror. Isa. 55. 
13., 41. 19. Postavím jedlu. Pror. ol. 33^.1. 
(Mš.». 

Jedlé, n. = jedle. Z tesaného jedlé, seeta 
abiete. Gl. roudn. 39 (Čije to mase. jedl: 
MS.). 

Jedliénatý. J. les, lázeň. Nár. list 1885. 
č. 107. 

Jedlinky, pole a louky u Střížova. Čas. 
mur. mus. III. 133. 

Jedlovee, vce, m., dolina v Gemersku ds 
Slov. Sbor. slov. 1901. 45. 

Jednadvacátý. Milí. 3*. 

Jednak ~ jednak Toho Pa! nezná. Vt 
Mtc. 1901. 373. 

Jednakokoncohlasný = rýmovaný. Bajza. 
Vlč. Lit. L 311. 

Jednakosf, i, f. = individualnoiť. Hyna. 
Vz Čad. 115. 

Jednáni, n. Hra na J. Vz Sbor. slov. 
1900. 184. 

Jednásob, einfach. Vz Gb. Slov. 

Jednatelovati, býti jediuuelem. Us. 

Jedněm (= jenom) ať mi oznámí. Arch. 
XX. 177. 



Jedněž — Jel. 



118 



Jednéž = ^ávé. Dobrý kvas maje, neb Jednoeti^iia, y» f. = jednotný počet, 
j. ten den s cesty domů přijel jest. NB. singralar. V z Gb. Slov. 
251. Sr. Jedinéž. { JediiosTorenstTÍ,n.=«;«ďnocen<. J. svými 

Jedno = jenom. Nebylo jest nic j. tma. listy potvrdil. Pnlk. Lobk. k. 43. Pro- 
Lne. 44. (52.). Jodno ačby tobě dáno by '• cbázka má : jednosvolenstvi. MŠ. 
bylo. £v. olom. XXXI. Jednof =: aj tu^ tut, náhle. Sr. Jednožf. 

JedDObHšni příbuzenství (pocházející ' J. Ctirad povleče se. Dal. C. 13. 14. 



od též matky). Ott XX. 81. Sr. Jedno- 
životní. 

Jednobydlný = •4in o aobéhycUlei, einsam. 
Vz Gb. Slov . 

Jednocký = mna 9 jednoty, Mamoty^ jednoť 
kář. LiSov. Rab. List. fil. 1902. 248. 

Jednoděnka, y, f. = jedoodenní horečka, 
febris ephemera. Ktt 

Jednoforemné. Sila pepře jest j. ve- 
Skeron jeho podstatou roztažena. Zach. 
Test 42. 

JednohlavAoTý. J. zbraii. Ott. XX. 1016. 

Jednohlavý orel (znak). Kol. Her. 1.66. 

Jednohrdlý. J. děloha, uterus unicoUis. 
Ktt. 

JednohTčzdoTý. J. krajky. Vz Krajka. 

Jednojazyčnosf, i, f. = uiháni jen je^ni 
i-eci v některé zemi. Nár. list. 1903. č. 270. 
13. a j. 

JednoJehloTý stávek. Ott. XIX. 905. 

Jednej menoTini, n., univocum. Vz Gb. 
Slov. 

Jednojský = jednoUho éitla. Vz Gb. 
Slov. 

JednekoloYý. J. krajky. Vz Krajka. 

Jednokoňský žací stroj. Nár. list. 1901. 
135. 21. 

JednokreTný. J. národ (nesmíSený). Nár. 
list. 1898. č. 185. 

Jednolitosf , i, f. J. práce. Us. Pokr. 1885. 
Č. 337 

Jednonábeženský. J. Rusové. Nár. list. 
1885. Č. 298. 

Jednonásobnost, i, f. Zach. Test. 80. 

Jednoocí, n. =jednooko9t, monophthalmia, 
cyclopia. Ktt. 

Jednopád, a, m., monoptota. Vz Gb. 
Slov. 

Jednoplevý. J. skřípina, stirpus uniglu- 
mis, rostl. Vz Ott. XXU. 12^^ 

Jednopodobnč. Lidé j. hnaní. Kká. Sión 
II 161. 

JednopHhradkový, einfácherig, unilo- 
cularís. Ktt. 

Jednoradlieový pluh. Nár. list. 1904. 
135. 21. Vz násl. Jednoradličný. 

Jednoradličný pluh. Nár. list. 1903. 
č 136. 9. 

Jednorozenee, nce, m.^ nnigenitus. Vz 
Gb. Slov. 

JednorožeŮY, Einhom*. Vz Gb. Slov. 
Jednorudec, ručce, m., ein Einhándiger. 
Gb. Slov. 
JednomČně, einhSndíg. Um. roudn. 1652. 
Jedno§ečný pilník. Ott. XIX. 743. 

Jednospojnost, i, f =z»pojeni v jednotu, 
Vz Gb. Slov. J. jednoho božstvie i člové- i 
čenstvie stala se jest Pat Jer. 54. 26. 

Jednospolné = •ponechá. Vz Gb. Slov. 

Jednosf ek, u, m., monosyllabum. Vz Gb. 
Slov. 

Kott: Dodatky k časko^nčm. slovnika III. 



Jednota. Neučinili žádné zmínky o dě- 
dičných jedootách (úmluvách) s domem 
rakouským; Zápisy neb jednoty, které byly 
mezi stavy. Tk. XI. 13., 45. 

Jednotieký* J. obnovivosť. Čad. 20., 45. 

Jednotkář^e, m , vz Jednocký. 

Jednotní. Keč jako j. prostředek. Lit. I. 
388. 

Jednotozpyt, n, m. Vz Erec. 12. 

Jednovesliee, e, f. Nár. list 1903. č. 175. 
18. 

JednoTolně. Vyřkli jsme svorné a j. 
přede vši obci Zbrasl. 223. 

JednozTuký. J. píseň. Tbz. VIII. 140. 

JednožiTotný = jsouci z jednoho ži- 
vota, z jedné matky. Vz Gb. Slov., Jedno- 
břiSní. 

Jednožt = a/, tuř^ náhle, Vz Jednoť. 
Jakž smrť přídě, j. ději, nenie jeho (sotva 
dím, už ho není). Hrad. 138>. (MS.). Vz 
Jednéžt. 

Jednu = jediná, jedinkú. J. mhivil jest 
Bóh. Ž. wit. 61. 12. Sto jich j. (najednou) 
zabiv. Alx. Vid. 3. J. dne (gt.) jedl. Pass. 
385. (semel per diem). 

Jednúe. Volný trh j. v téhodni držán 
bejti má. 1520. líus. IX. 158. 

Jednúkrát = jedenkrát. Ť, kap. 88. 36., 
Pass. 48*. 

Jedónek, nka, m,=didoúšek, LiSeň uBrna. 
Mtc. 1902. 440. 

Jedovatina, y, f. Měl na noze j -nu (ránu). 
Jrsk. III. 53. 

JedoYitý chrt == zlj. Sbor. slov. VIL 
102. 

Jednplný. J. ovoce. Tbz. V. 6. 214. 

Jedy, Jedyž =: kdyi, wenu. Vz Gb. Slov. 

Jedyžto = když, Otfiadž j. přijidů. Alx. 
JH. 6. (Mš.). 

Jehelnatý. J. strniště (vousové). Rais. 
Lep. 126. 

Jehenči koze. Arch. XX. 475. 

Jehla. Mistr Jehla = krejH, Jrsk. XX. 
2. 222. 

Jehlanka, y, f. = jehlice, druh ploítie 
vodních, ranatra. Vz Otr. XXI. 285. 

Jehliee, e, f., ononis, rostl. Vz Ott. XVIII. 
776., Jehlanka. 

Jehličí lázoě. Nár. list. 1885. č. 106. 
Insert. Chybně m. ; jehličné, jedličnaté. MS. 

Jehlový (pérový) pilnik. Ott. XIX. 743. 

Jejdamánky =jejda, oj (výkřik podivu). 
Mor. Kmk. 

Jejáa.ninku,jfjdanynkUf}Bk toboli! Stra. 
Poh. 92. Sr. I. Přisp. 137. 

Její =: Jí, dat sg. f. Syn jeii bude dán 
fílias dabitur ei. Vz Mus. fil. VIII. 197. 

Jekef=:iH^ž. V zloděj, mluvě. 

Jekotný. J. válka. Man. II. 109. 

Jekud, jekudz zzi dokudkoli, pokudkoli, Vz 
Gb. Slov. 

Jel chybně m.: jelen. Vz I. 617. 

8 



114 



Jel^k — Jestřabec. 



Jeléek, léčka, m , zdrobn. jelee, Vz Gb. 
Siov. 

Jelenek, nka, m. = jélinek, zdrob. jelen. 
Gb. Slov. 

Jeleni rohy. Vz Krajka. J. hon. Arch. 
XX. 313. J. skok (jeleni hlošák), houba. 
Džl. ČeB. 1. XII. 883. J. růžky, vz Plavnň. 

Jelenka, y, f., phallus, houba. Ott. XIX. 
675. 

JelenkoTÍtý. J. rostliny, phalloideae. Ott. 
XIX. 675. 

Jeled&a, ě, f., přítok Čierne Oravy na 
Siov. Sb. Bl. 1901. 162. 

Jeliko. Vz Gb. Slov. 

Jelikož = leda, nisi. Pat. Jer. 84. 13. — 
J. = panivadS. Pel. VI. J. písmo k tomu je, 
aby se odstranila všeliká možnost piklů 
atd. 1808. Vek. Vset 18. Vz násl. 

Jelikožto = ponivadS. Ta slova psal jsem 
potomnosti vašie, j. v těch má malosf bož- 
ského domysla pochopena byla jest. Kar. 9. 

Jelinek Boh., básn., 1851.-1874. Vz Flš. 
Písm. 709., Zvon IV. 475. — J. Eduard. Vz 
Alm. Vm. 112.-115. — J. H., spis. 

Jelito. Je-li ti Into, knp sij. Slez. Vyhl. 
II. 66. 

Jeliž = kdyi. Nic nemlavil, až j. světlo 
s sebů měl. Chč. S. 11. 189b. 

Jelověda, y, f. =i mathematika. Berg. 
v Kroku II. b. 162. (1827.). 

Jeldayka, y, f., potok, přítok Ostravice 
na Mor. Sb. si. 1901. 162. 

Jemenný = jmenný, MS. exc. 

Jemninee červený. Tbz. V. 4. 101. 

Jemnobylinný. J. krmě. Msn. Od. 128. 

Jemnopokárný. J. slovo. Msn. Od. 140. 

Jemnoruký. J. panna. Msn. Hym. 35. 

Jemnostěnný lalfiéek. Ott. XIX. 729. 

Jemnůstka, y, f. Zvon III. 543. 

Jen (m.), jě (f.), je (n.) =: ten, ta, to (on, 
ona, ono), který á, i. Vz Gb. Slov. 

Jenal, a, m. =: Jan. Dšk. Km. 13. 

Jenda, y, m. == Jtnik, Jan. DSk. Km. 22. 

Jenem zzjen. Št 

Jenerál, a, m. Myslil, že přijde k j-lu 
(k okresnímu soudu na Ovocném trhu, kde 
bylo dříve generalni kommando). Praha 112. 

Jeniak (?) = kámen budící ducha věštec- 
kého. Vz Gb. Slov. 

Jenik rytíř Jan z Bratříc, spis. Sr. Mus. 
1880.. 1897., Zvon IV. 270. nn. 

Jen jen. Oči jeho jen jen svítily, gera- 
dezu. Uol. Met. I. 164. Tou zvěří se břeh 
jen ien hemžil. Ib. II. 47. ~ Udělám to. 
Jen jen (opovaž se)! Us. 

Jenomá, jenomejc = Jenom. Mus. 1863. 
339. Ale mvSlínky, myslím, mívá přece 
jenomejc jinde. Zvou. III. 128. 

Jenomejc = jenom. Prokvítá (šediví), 
toztí jeStě ne, ale přece j. Zvon III. 591. 

Jenoten, (na, tno asi = nameten. Podoben 
uČIuén jsem ptáku pelikánovi jenoten (soli- 
tudinis). Ž. kl. 101. 7. (List. fil. IV. 312.). 
Sr. Jenotna. 

Jenotina, y, f, pentastemon, rostl. Ott. 
XIX. 453. 

Jenotna, y, f. = samota^ pouít. Krok 1890. 
50. Sr. Jenoten. 

^tnotoi :rz jednotný. Vz Gb. Slov. 



Jenoudek« Ska, m. =:: Jan. DSk. Km. 39. 

Jeny = jenom. Brt P. n. 1195. 

Jenznúti, vz Venznúti. 

Jenž. Žádal drobto v, jenž padáehu s stolu 
bohatce. Hus II. 241. Bohatci, jenž chln- 
páěky chovají (psy). Ib. II. 242. Vz ChČ. S. 
II. Slov. 13. 

Jen že. Spatřil bytost v kozlí kůži, jen 
že málo zvířeti podobnou. Tkě. Čes. pov. 
II. 54. 

Jeptiška, potok u Kr. Městce. Čeě. 16. — 
J-ky duíiíek = Špitálské ženy, které ošetřo- 
valy nemocné. Dolen. Pr. 207. 

Jeptišský zákon (řehole). Rokyc. Post. 
259. 

JeFé Za původně *& máme na slov. Ska- 
licku tvrdé e: posel, ten atd. Vz Sbor. 
čes. 83. 

Jěř, renitenta, Rozk. R. 72., renicenta. 
Rozk. P/ 679. (MS.). 

Jeřáb obecný, rostl. Vz Ott. XIX. 772>. 
— J. zzvdha. Vodu vážiti jeřábem. Kr. 
Městec. Čeč. 182. 

Jeřabatý. J. uhlí. 1597. Čes. list. XIL 
314. 

Jeřábek Fr. V. Dr. Vz Alm. IV. 30. až 
34. — J. LuboS. Dr., spis. Sr. Zvon IV. 
183. — J. Vikt. Kamil. Vz Nár. list. 1904. 
«. 277. 9. 

Jere, rete, n. = letoini ovečka. Vz Gb. 
Slov. 

Jeřebina, y, f. =:jeřabma. Vz Gb. Slov. 

Jeremiášovati = naříkati. Us. 

Jerik, u, m. Za původní b je u slov. 
Skalice vSade e: ovec atd. Vz Sbor. Čes. 81. 

Jermak, u, m. =i jarmark. Ostrava. Šb. 
D 69. 

Jerniti. Minnlať zima, jernít se čas. Št. 
Ě. 52b. (MS.). Vz násl. 

Jerný, vz Jerni. J. teplo. Št. É. (Výb. I. 
657. 8.). 

Jeřrnb (?), u, m. =: eekdnl jeH (sena, 
foeni)? Vz Gb. Slov. 

Jemsalemský. J. ulice v Praze dříve: 
V Sedmihradech. Dolen. Pr. 511. 

Jerusalemstvi, n. =: úhrn vSeho, co patří 
k Jerusalemu. Vz Gb. Slov. 

Jeseníky = východní íátt Sudet. Vyhl. í. 
17. 

JeseteroYitý. J. ryby. Vz Ott. XXII. 414 

Jeskyikky, vz násl. Jezinky. 

Jesle = řebřik na plet. Je na vysokých 
jeslách = na chudobné stravě. Sbor. slov. 
VII. 110. 

Jeslky, zdrobn. jale. Vz 6b. Slov. 

Jesně» jestně, f.? ferculum. Rozk. R. 90., 
P. 1711. (MS.). Dle Gb. Slov. :r nějaké jídlo. 

Jespiti = nanáSeti. ~ eo: zemi, písek. 
Vz Gb. Slov. 

Jesté, essentialiter. MS. Slov. 

Jestibky, pole u Červ. Lhoty. Čas. mor. 
mus. III. 133. 

Jestli, jettlise, 'li Te spisovné řeČi Pala- 
ckého. Vz Mtc. 1901. 377. Jestli, sr.: esi, 
esli, eSli. lesí, lešti. 

Jestota, y, f. =zji»toia. BranSovice. Knb. 
List. fil. 1902. 248. 

Jestřabee, bce, m., louky a rybník u L.a« 
viček. Oas. mor. mud. III. 133. 



Jestřabský — Jidáš. 



115 



Jestřabský, slez. spis. poč. XVIII. stol. 
Vyhl. I. 36. 

Jestřebi, z jestřáb, Habicht-. Vz Gb. 
Slov. 

Jesu Kri§t a, m. Vz Gb. Slov. 

Jeséeřice, e, f. = ještěrka. Vz Gb. Slov. 

JešéeřiČi = jeXtéril, J. zárodek. List. fil. 
V. 202. 

JešéerŮT, tihajiei •ejtéUra, Vz Gb. Slov. 

Ještěřik, a, m Vz Ott XX. 940. 

Ještěrka, y, f. Její koasnnti má se za 
nebezpečné. Lid řiká: Po ještěrce jako po 
ostré sekyrce. KSf. Lid. 10. 

JeSto, vz Ježto. 

Jetel bílý Či plazivý, červený Či brabant- 
ský, nacbový Či rázový, zvrhlý Či švédský. 
Vz Ott XIX. 709. J. čtyřlistý — hoch jistý, 
pěti- děti, šesti- štěsti. Žel. Brod. Ces. 1. 
Xni. 28. 

Jetelotrayný. J. směska. Nár. list. 1908. 
č. 127. 5. 

JeteloYitý kHž. Vz Kol. Her. I. 221. 

Jetev. Sr. Jetví. 

Jeti jak. Jel, jakoby vítr chtěl dohoniti. 
Tbz. VIII. 368. Sr. MS. Slov. 

Jetrí, n. Věnec z dobového jetvi. Praž. 
nov. 1818. 145. Sr. Lit. L 850. 

Jetýlkový. J. krajky. Vz Krajka. 

JeyišioTy. J. dekorace, obraz. Nár. list. 
1902. 

Jevnik, a, m., publicanns, tjevný křtínik. 
Jir. Rozpr. 50*. (Ev. oL). 

Jez, u, m. Mám v hlavě, jakoby tam bylo 
mlýnské kolo a huČí mi to jako jez. Zvon 
IIL 276. 

Jezabelka, y, f. = potapný název pro 
ženu pyšnou, zlou; z Jezabel. VzGb. Slov. 

Jezárko, a, n., m. jezírko, jméno pole. 
Dšk. Km. 32. 

Jezda, y, f., potok, přítok Moravy. Arch. 
XX. 621. 

Jezdčti :;=. jezditi. — kam. Mezi lidi ne- 
mohu j. Půh. brn. IL 310. (MS.). 

Jězě, ě, f. =: hájehiá tlá bytoif íen$ká. 
Vz Gb. Slov. 

Jezenka, y, í.zr,hájeHázláhytottÍenská, 
Vz Gb. Slov. a Jezioka v IL Př. 441. a VL 
518. 

Jezeree, e, n.. zdrobn. jezero. Gb. Slov. 

Jezeřenin, a, m. = bydlící při jezeře. 
Gb. Slov. 

JezeTČina, y, f. = poloha na Koňské 
hoře u Knína na Berounsku. Čes. 1. XII. 431. 

JezeTeéniky a, m., parameles. Vz Ott. 
XIX. 211. 

Jezinky (Jeskyň ky) = zlé lesní panny 
unášející děti. Vykrmují je a potom po- 
jídají atd. Vz KSt Poh. 127. 

Jezmera, v, f. Stará j. Sá. XX. 149. 

Jezový. J. konstrukce. Nár. list. 1903. 
č. 159. 6. 

Jezaitář, e, m. zz jesuita. Řehole j řú. 
Světz. 1895. 3. 

Jezuitsky něco dělati. Jrsk. XXV. 47. 

Jezuitský sloh barokní. Dolen. Pr. 194. 

Jezusmine svatej! DŠk. Km. 51. 

Jezvee. Jezovec když o Hromnicích leze 
z díry, poleze za měsíc zas do jámy. Ott. 
Kal. 1904. 



Jezviti = jizoiti. Gb. Slov. 

1. Jež = ježek. Má na hlavě takého ježa 
(má ježatou hlavu). Haner 11. 

2. Jež. Povědicbn, jež by Ježíš šel (aby) 
Ev. olom. XXXI. 

Ježátko, a, n. = jeííe. Vz Gb. Slov. 

Ježěátko, a, n,, zdrobn. jeSek. Pror. ol. 
29». 1. Isa. 34. 15. 

JedČe, ete, n. = mladj jéUk, Vz Gb. Slov. 

Ježdíček, čka, m., zárohu, jexdik. Vz Gb. 
Slov. 

Ježeéi loj. Lék. B. 228b. 

Ježek (na Klatovsku: syét) = dárek ditem 
na 8v. Mikuláíe udělaný z dřívek a jablek; 
j. bohatěji okrášlený sluje králem, vz Ces. 
1. XL 120. — J. Nad trejbem na železí je 
j. majíci v čele palce a táhnoucí kladnici 
a kámen. Ces. I. XL 179. — J. = vlk, plod 
lopuchy. Val. Ces. XIII. 371. 

Ježeni, n. J. vlasů, horripilatio. Ktt. 

Ježenlca, y, f =jeiiee, f. k ježek. Jako 
j. by se zsápali. Bokyc. Post. 86. 

Ježibaba, y, f. = iena zloetná a pomtiy 
chtivá. Sr. Sb. si. 1901. 37., Brt Cit. 180. 

Ježiš. Jména Ježíš, ke kamnům nejblíž. 
Ott. Kal. 1904. 

Ježidek, ška. m. J-ška viděti (dopíjeti 
do dna. Na dně byl obrázek J-ška). Často 
vídal J-Ska (rád popíjel). U Klatov. Gabriel. 
(MS.). 

Ježiti (vl.jěziti), esurire, comedere cupere, 
hladovSti. Hospodine, ježím. Hymn. (rkp. 
univers, knih. praž.). 

JežkoTý válec. Us. 

Ježli mnie ty dzieweze rada masz, 
tanec v Téšínsku. Vz Brt P. n. 974. 

Ježovatý. J. stránka povahy něčí (drsná). 
Ner. Nár. list. 1886. č. 135. 

Ježto. Vz Chč. S. IL Slovník 14. 

Jheree, rce, m.=jhřee. Pat. Jer. 134. 26. 
Jhráě, e, m. = hrdé. Vz Gb. Slov. 

Jhránie, n. = hráni. Hrad. 66<^. 

Jhřec, e, ro. = hráí. Hrad. 95»., Rozk. 
R. 79., P. 1049. 

Jliřice, e, f. = hrajici iena. Vz Gb. Slov. 

JhHčka, y, f. = hračka. Vz Gb. Slov. 

Jliřišče, e, n. = hřiil Vz Gb. Slov. 

Ji akkus. sg. m. jej. Vstav ji (hrnček) 
v oheň. Lék. B. 223*. Sr. Mus. fil. 1896. 
448., 1902. 197. 

-ji m. vi: psoji m. psovi. KrkonŠ. MŠ. 

Jieen, cnu, m., oesophagus. Otevření jícnu, 
oesophagotomia , rozšíření jícnu (pože- 
ráku), OsophagnserweiteruDg, sevření, sta- 
žení jícnu, strictura oesophagi, zánět jícnu, 
oesophagitis (hnisavý, purulenta, otokový, 
phlegmonosa, míŠkový, follicularis, nešto- 
vičný, variolosa, vláknatý, pablánítý, fibri- 
nosa [crouposa]). Ktt. 

Jicennik, u, m. = jícnová roura, Schlund- 
rOhre. Ktt. 

Jící hodiny, opak.: bicí. U Příbr. List. 
fil. IL 230. 

Jicnořez, oesophagotomía (vnitřní, in- 
terna, zevnější, externa). Ktt. 

Jícnový. J. sliznice, Osophagusschleim- 
baiit, rakovina, carcinoma oesophagí. Ktt. 

Jidáš. Páliti J-Se = zbytky sv.olejů. Vykl. 
Obrz. 151. 

8* 



116 



Jidáiflky -— Jistvičnik. 



Jidádsky se chovati (zrádné). Tbz. V. 5. 
142. 

JidáSŮY. Koitovars JidáSovo polibeni? 
To nechutná. Zvon III. 217. 

Jídlo, a, n. Jsou a prof. Grossa v jidle = 
na stravě. Pal. Záp. II. 6. Pověry týkající 
se jídel ve Slez. Vz Vyhl. II. Gl. 

Jiedné, é, f. = jídelna, refectoríum. Rozk. 
P. 2239. 

Jiestinoše, e, m., dapifer. Bhm. hex. 758. 

Jiešel = jiíeL 

Jiezda = klání (v tomaji). Baw. T. v. 
1417. 

Jiezdný, vz Jízdný. 

Jihlavský. J. právo z r. 1249. Vz Stieb. 
188. 

JihoStýrský. J. národnosf slovanská. 
Pokr. 1885. ě. 126. 

Jihofiumavský kraj. Pokr. 1885. č. 126. 

Jícha. Nebo jediecnn zlú jíchu (bylo jim 
zle). Baw. Ar. v. 3536. 

JíehoTitý. Vniknutí j-tých látek v krev; 
z toho rozklad krve, Ichoraemie : J. výpotck 
pohrudniční, plenritis foetida. Ett. 

Jikavě. Žádal j., rozčileně. Zvon IIL 390. 

Jikavec, vce, m., nadávka koktavému. 
Zvon II. 609. 

Jikeree, vz Jikrovec. 

Jikrovec (jikerec), vce, m. = oolith, 
aggregat nerostný. Vz Ott. XVIII. 78J. 

Jikry = lúj. V zloděj, mluvě. 

Jiljí. Je-lí hezky na sv. Jiljí (1. září), 
lze očekávati po Čtyři neděle hezké počasí. 
Nár. list. 1902. č. 242. 3. Je-li o sv. Jiljí 
krásný den, bude krásný podzimek. 

Jilmí, n. = jilmoví, kollekt. z jilm. Vz 
Gb. Slov. 

Jilohlan, a, m. = bělohlávek fpták). Sá. 
Prost II. 43. 

Jilovna, y, f. = místo kde te jíluje f Vz 
Gb. Slov. 

Jí mač ínočový, Harnrecipient. Ktt. 

Jimačky, f. = kleště jímací, Fasszange. 
Ktt. 

Jímadlo, a, n. J. v plynárnách. Vz Ott 
XIX. 956. 

Jímati se, vz Jmouti. 

Jímavý cit. Lit. I. 678. 

Jimeliee, vz Jmelice. MS. 

Jindavá = jindy. Však my to j. vypí- 
šeme. Světz. 1886. 451. — Dšk. Km. 24. 
(na Šumavě.) 

Jinderozenec, nccim., aliegena. Vz Gb 
Slov. 

Jindy. Hop, hop — ryndy bryndy, už 
to nejde jako j. Rais. Lep. 294. 

Jiněvie, n. — jíní. Vz Gb. Slov. 

Jino = jinako. Nalezli, aby svědomí svá 
listy anebo jino provedli. Půh. ol. III 626. 
(1447.) 

Jinodějný lék. Msn. Od. 154. 

Jinomoravský. Píseň j-ho původu. Mtc. 
1902. 451. 

JinopHšlý = od jinud přiHý, cizí. J. sy- 
nové. Pat. Jer. 94. 11. 
. Jinoše = mui dospělý. Leč buď mladý 
neb j. chudý, pán n. panoše. Baw. Ar. v. 792. 

Jinozemní = cizí. Pat. Jer. 45. 17. 



JindoT, rybník u Opatova. Čas. mor. mas. 
III. 134. 

Jindůvek, rybník u Opatova. čas. mor. 
mns. III. 134. 

Jirani Otak., spis. Vz List. fil. 1904. 171. 

Jirásek AI. Vz Flš. Písm. T29., 732.. 
Lit. I. 251., Mus. 1901. 305-325. Rozbor 
jeho spisů vz v Mus. 1901. 489 nu. 

JiráuikovStina, y, f. = způsob psaní 
(skládání) Jiráskova. Mus. 1901. 306. 

Jirchářky, pole u Laviěek. Čas. mor. 
mus. III. 134. 

Jirchovné, ě, f. = jirchovna. H. Jir. 
Mýto 53. 2. (1599.) 

Jiří. Pronostiky táhnoucí se k ar. Jiří. 
Vz Ces. 1. Xni. 807., Vyhl. IL 36. 

JiHna? Topil jiřinami, aě měl hezký de- 
putát (šetřil). Zvon III. 710. (Jrsk.). 

Jiřinkový ples (na poctu pěsti tel A Ji- 
řinek). Zvon IIÍ. 323. 

Jirnice, e, f., polemonium, rostl. Vz Ott. 
XX. 87. 

Jimicovitý. J. rostliny, polemoniaceae. 
Ott. XX. 87. 

Jiroudek Jaroši., spis. f 27. '4. 1903. Sr. 
Zvon III. 464., IV. 658. 

Jirský. Svatomichalskó víno panské, sva- 
tojirské rolnické. 

Jirud Šlechtic Boh. dr., prof. a spis., 1841. 
— 16./11 1901. Vz Nár. list. a jiné caso 
pisy z té doby. 

Jiskerka, z. f. = husí kvítko, chadobka, 
sirotka, bel lis perennis. Vyhl. II. 219. 

Jiskra. Z malé jiskry velký oheft bývá 
Arch. XX. 175. Z jich očí fily jiskry, jako 
když za noci z výhně vylétají. Tbz. V. 
6. 344. Ale jazyk má jako meě a oéi jaku 
jiskry. Zvon líl. 707. Bahno jiskry nevy- 
křeŠe. Hav. Ghamr. 213. — J. = oko^ okn9. 
Do jisker někomu něco házeti = do ocí : 
jiskru prásknouti = rozbití okno ; jiskrou 
navalovat = podívat se oknem. V zloděj, 
mluvě. Čes. 1. XI. 140. 

Jiskřiti = svUiii, V zloděj, mluv^. Vz 
Holák. 

Jiskrnatosť zraku. Msn. Od. 54. 

Jiskmosršný levhař. Msn. Od. 177. 

Jislurnozorka, r, f. = Athene Man. Od. 
203. 

Jiskrnozorný. J. AcbajStí. Msn. II. 12. 

Jiskrodechý. J. víno. Msn. Od. 107. 
^ Jiskrooký. J. děva., Msn. II. 4., lev. 
Škd. Od. 186. 

Jiskrovat = viděti-^ předložiti k nahléd- 
nutí. V zloděj, mluvě. 

Jistbometice, e, f. = žena, která jiatbn 
zametá. Vz Gb. Slov. 

Jistebni kamna == jeoucí v jistbě. Gb. 
Slov. 

Jisti jak. Jedli a pili, až sa jim trhaly 
na břuSe žily. Val. Čes. 1. XI. 276. — kde 
Jídali n dvora. Milí. 82. — proč J. uéco 
od hladu (z hladu). Nár. sbor. Vlil. 39. 

Jističe, vz Jistvice. 

Jistina, y, f., substantia. Vz Gb. Slov. 

Jistné? asi omylem m. jistě. VzGb. SIot. 

Jistvice, jistíce, e, f. = éíie. Vz Gb. Slov. 

Jistvičnik, jistiínik, a, m., = kdo dél:l 
jistvice, jističe. Vz Gb. Slovn. 



Jiikft — Juhanůvky. 



117 



JiSka, vz JůSka. 

Jiti, jda. — jak. Jde, jako krmná kachna 
(kolíbavé). Us. Ces. 1. XI. 269. — oč. Chodi 
o funus (sháni pohřeb). Ešf. Lid. 7. — Sr. 
Mš. Slov. — J., jmu. Sr. Mi. Slov. 

Jitřni (gytrznie), matutina. PreSp. 86. 
v, 78. 

Jitrnice = wuraty. V Prus. Slez. Vyhl. II. 
201. 

Jitrocel, pian tágo. Vz Ott. XIX. 841. J., 
babi ucho, jazýček. 

Jivni křovina. Škd. F. 129. 

Jizba. Hra na jizby. Slez. Vz Vyhl. II. 
244. 

Jizda = kláni. Vz předcház. jiezda. 

Jizden, dna, dno, vz Jizdný. Gest. B. 
231>. Žádný z nich íiezden k boji nejde; 
Nad tisic jiezdnými. Milí. 98., 44». 

Jizdfták, a, m. = jezdec. Ml. Bolesl. Čes. 
1. XIII. 88. 

Jizlivec, vce, m. J. povahou. Tbz. V. 4. 
234. 

Jizlivý puch a shnilina. 1680. Souk. 
1903. 12. 

Jižný kůň = jízdný. 1618. Arch. XIX 
387. 

Jizva = stopa po ráně. J. výlevu krev- 
ního, výlevová, apoplektische Narbe. Ktt. 

Jizviti koho. Některé žížaly ho trápily 
a jizvily. Faust. 72. 

Jizvovitý žoldnéř. Kká. Sión. II. 5. 

Jižné, stidlich. To místo leží jižně od 
Karpat. Us. 

Již vdecky sirotky, tanee. Vz Brt. P. n. 
966. 

Jm^itel, e. m., = majUd. Vz 6b Slov. 

Jmřlice, e, f. = jmelová jahoda. Vz Gb. 
Slov. a VII. 1285. Zde ulvitia oprav v : 
ulnitia. 

Jměničko, a, n., zdrobn. jméni. Kom. 
Did. 307. 

Jmenitý = proslulý, namhaft. 6b. Slov. 

Jméno. Místní j. Vz Beseda 1864. č. 11., 
Mtc. 1904. 331. nn., Čas. mor. mus. III. 
26.-33. Místní j. stolice zvolenské na Slov. 
Vz Sbor. slov. 1902. 43—68. Osobní j. na 
Vsacku. Vz Vek. Vset 366. nn. Rodinná j. 
Boiáckej doliny. Vz PhTd. 1899. 190. V Lubin- 
skej dolině v Nitransku. Vz Phrd. 1900. 557. 
Přehled národních jmen v jazyku slovan- 
ském. Šf. Vz Mus. 1835. 367. J. svobodných 
žen ve vých. Čechách: Anna Hladíkových. 
Sr. Mus. 1863. 340. — Sr. MS. Slov. a Mš. 
Vlastní jména. 

Jmětel, e, m. = majitel. Vz 6b. Slov. 

Jmětina, y, f., possessio. Vz 6b. Slov. 

Jmieti = mUi. 1370., 1629. Mus. 1861. 
325., Milí. 7. a j.. Hrad. 97b. a j. Vz Mfi. 
Slov. J. == povaiovati' domnivaíi m; mUi 
se, pcí^inati si. Vz Baw. 441. 

Jminnlý = minuť}. Nedánojlých těchto 
dnů. 1610. Sb. Pam. ol. 136. 

Jmonti. Od hubky se již jímalo (v stáji). 
NB. é. 85. — se čeho Jak = zmocniti se. 
J. se statku bližnieho nevěru. Chč. S. II. 
261. 

Jmovitstvi, n.y patrimonium. Rozk. P. 
2158. 

jó m. ji: tahajó. Záp. Mor. Šb. D. 39. 



Jod. Vz Vstnk. XL 557. Otrava jodem, 
iodismus. 

Jodacitchlorid, u, m.,vlučbě. Vz Vstnk. 
XI. 5. 

Jodanisol, u, m., v luěbě. Vz Vstnk. 
XI. 6. 

Jodbenzoan, u, m., v luěbě. Vz Vstnk. 

XI. 6. 

Jodbenzol, u, m,. v luěbě. Vz Vstnk. XI. 6. 

Jodid. J-dy těžkých kovA. Vz Vstnk. XL 
825. 

Jodkyan, u, m., v luěbě. Vz Vstnk. XII. 50. 

Jodnatoželezitý jaterni tuk. Nár. list. 
2904. 3. 12. 

Jodovodik, u, m., v luěbě. Vz Vstnk. 

XII. 50. 

Jodtaluol, u, m., v luěbě. Vz Vstnk. 
XI. 6. 

Jodzinkový maz. Vstnk. XII. 577. 

Jochim, a, m., Hra Jochima. Slez. Vz 
Vyhl. II. 244. 

Johimbin, u, m., v luěbě. Vz Vstnk. X. 
595. 

Jochovati co : hráz = pUchovali. 1555. Uě. 
spol. 1903. XIII. 17. 

Jochtovice. pl.| f. —juchtovice. LiSefi. Mtc. 
1902. 109. 

Joj. Kde je boj, tam je joj. Sbor. slov. 
VII. 13. Vz násl. 

Joj kat, jojíat •=! naříkati joj n. jovej. Val. 
Čes. 1. XI. 134, XII. 189 

Jonáček, ěka, m., zdrobn. jonák. Kká. 
Sión. n. 10. 

Jonád Kar., spisov. Sr. Zl. Praha 1904 

Jordán, a, m. = Hd, v zloděj, mluvě. 
Čes. 1. XI. 140. Sr. Jordeska. — J., potok a 
háj pod bývalým Buděem. Čes.l. XII. 262.; 
rybník u Martínkova. Cas. mor. mus. III. 184. 

Jordeska, y, f. =: Udovka; koza. V zloděj, 
mluvě. Ces. 1. XI. 140. Sr. Jordán. 

Josef. Sr. ještě : BobeŠ, JobeS. Josef, pes 
oknem lez ; vSickni lide se divali, a un ene 
lez Slez. Vyhl. II. 82. Pranostiky vz Vyhl. 
II. 32. 

Josek Kar., spis. 

Ještěrka, y, f. zzjéitérka. Slez. Čes. I 
XI. 222. 

-jou v 3. os. pl.: chodijou. Záp. Mor. Sb. 
D. 39. 

Joule, e, f. = jistá jednotka pracovní 
intensity. Vz Strh. Mech. 143. J. := jednotka 
tepelné energie = 0*239 kal. Vz Yot. 165. 

Jouzal, a, m. = Josef. DSk. Km. 13. 

Jsoucno, a, n. Nauka o jsoucnu, onto- 
logie. Vz Ott. XVIII. 778. 

ju. Dvojhláska ju se na slov. Skalicku 
zpravidla nepřehlasuje. Vz Sbor. ěes. 83. 

Jubilaci, í, z lat. jubilatio. Gb. Slov. 

Jubilejní představení, slavnosf, Nár. list. 
ě. 163. 3., ě. 163. 4., výstava r. 1891. 

Jubilíř, e, m., Juvelier. Km. Did. 169. 

Juda Kar, spis. 

JudáSenec, nce, m. = následovník JidáXe* 
Gb. Slov. 

Judášstvo, a, n. = jidáíství, treuloses 
Handeln. Gb. Slov. 

Juhan&vky, pl, f., druh hruiní. Val. 
Čes. 1. X. 473. 



118 



Jacháč — Kácovna. 



Jucháč, e, m. Křiklouna, klevetnika, 
j-če y domě miti nebudeš. Sá. Pr. m. I. 
223. 

Jaehachlapy a, m. = povedená kopa, ÍSive- 
rák. Siei. Vyhl. 11. 106. 

Juksta, Yz Jaxta. 

Juliacen8ký=jnli$8ký. Pel. VIL 

Jalša, e, f. =; Jtdie, 

Jun, a, m. Vzdaj chválu junu svému. Jiř. 
brn. 636. (da gratíam nomíoi tuo. Mus. 1887. 

105.). 

Junačky, pí., f. = druh ienekjch 9tíFevic&, 
Čapk. 78. 

Junec, nce, m. Odfnkuje jako j. u hrantu. 
Nár. list. 1896. č. 312. 

Jmigmaiiii Joa, Vz Vlč. Lit. II. 2. 9, 
102., Lit. I. 542.. 919., IL 538. a hl. 857. až 
858. Sr. Zvon IV. 504., Cad. 133. — J. Ant, 
Vz Cad. 115., 127., Lit. L 919. 

Jungmaimův. Ulice J-va, dříve Široká, 
před tim Eonvářská n. Zvonařská. Dolen. 
Pr. 488. 

Junkerové pražští žili asi v první polo- 
vici XV. stol. Neví se, je-Ii jejich jméno 
rodinné n. přezdívkou. Získali 8Í_pově8f sta- 
vitelů, sochařů a malířů. Vz Dr. Kar. Chytil: 
O Junkerech pražských. V Praze 1903. Str. 23., 
53.-68. Sr. Vstnk. XIL 636. 

Junoch, a, m = jinoch. Jiř. brn. 71., Dal. 
C. 15., 19., Mam. F. 85í>. (MS.). 

Junonský. J. tvář. Zr. Čer. 40. 

JunoSe. Hrad. 105*. v. 559., Alx. V. 
1258.. Mam. A. 15í». 

JunoSík, a, m. = ohniváiek^ polyomma- 
tus, motr^l. Vz Ott. XX. 182. 



JunoSina. y, f. = mladá jinoUkA. Tbz. 
III. 2. 333. 

Junošstvi, n. = panenstci. L. Mar. 14. Sr. 
Krok 1888. 435. 

Junodův. Ulice Melantrichova ve XIV. 
stol. (v Praze) slula ulicí JnnoSovoa, po- 
zději Kunešovou a v minulém století Sir- 
kovou. Dolen. Pr. 871. 

Jupalka, y, f., zdrobn. jupka. Dšk. 
Km. 31. 

Jura. Jede Jura po dědině, dybky sobe 
šuŠuSu: ludě mysla, že paráda, a to ho vší 
kuSu. Slez. Vyhl. II. 257. 

Jurkovič Dušan, stav. a spis., nar. 1868. 
Vz Vek. Vset. 306. 

JuSel, u (e), m., júiele^ e, f., zdrob. jn- 
iéUk, Iku, m. = polévka, Bruhe. Gb. Slov. 

JúSka, jtíka, y, f., zdrobn. jáeha^ jUha. 
Sladká júSka. Chě. S. IL 158^. 

Jutrenka, y, f. := ranní hodiny. J. uČenia 
milenka. Bizn. 171. 

Jntírnal, u, m., matutinale. Vz Grb. Slov. 

Jutfni, vz Jitřní. 

Jutřno, a, n. z=: jitřní mie. Ostrava. Šb. 
D. 60. 

Jutrobog, a, m. == mládenec na bílém 
koni s lůéami (paprsky) na hlavě. Předsta- 
voval východ slunce a rozháněl nočai mrá- 
koty. Vz Sb. si. 1902. 21. 

JutroSy mane. Rozk. P. 157. 

Juže=rjuž =2 již, ted. Vz Baw. v. 441. 

Jyny, yne ^=.jen^ jenom. Slez. Vyhl. IL 
129. 

Jza = Iza, Ise. To <5í dobře jza povědzeá 
LaS. Brt. D. I. 361. 



K. 



* K, ke, ku. Vz Gb. Slov. 

•ka příp.: Anka, pivoňka, deska, pálka, 
špinka, utírka, Božka atd. Vz DSk. Km. 
30., 26., Kbrl. Džl. 14. Konc. ve spisech 
Husových. Vz List. fil. XXVL 367. 

Kabacoun, u, m. = okrouhlý hřeben. Sá. 
XXI. 56. 

Kabátec, tce, m. = frýdka. Na Hané. 
Ces. 1. Xll. 235. 

Kabátina, y, f., iopittura (de vestibus). 
Bozk. P. 1819. (MS.). 

Kabátod, e, m. = ? Slov. Czam. Slov. 
131. 

Kabela, y, f. Koňská k. = pyek. Čes. 1. 
XII. 433. 

Kabebatý za Kabelářka v 1. 652. oprav v : 
Kabelatý. K. člověk = velikých pysků. Jrsk. 
Vin. 3. 

Kabelik Jan, spis. List. fit. 1903. 59. 

Kabelka = kapsiéka. Svodná k. kněží. 
Chě. S. II. 200b. 

Kabilka, y, f. - kabelka, kabela, móSniSka. 
Mor. Kmk. 

. Kabiti = krabiti (o dětském pláči). Jičín. 
Kub. List. fil. 1902. 248. 



Kabotek, tku, m. K. pokrýval hruď žen 
od krku až k životu, u krku do limeéka 
všitý a řásně sebraný. Val Čes. 1. XI. 116. 

Kabřinec, nce, ra. = malá Hmmck, nad 
dveřmi. Kr. Městec. Čeč. 182. — K., katar 
břinee = seříznatá malá stříška pod mako- 
vičkou, která buď oble vyčnívá aoeb jeo 
málo od štítu odstávajíc šikmo jest seřii- 
nnta a prknem podélným opatřena. V Fo- 
jizeří. Jinde: záklopka, kukla, kukel, pří- 
střešek, Šup, podšup, vobálka. fértoušek, 
fabióo. Vz Nár. sbor. 1904. 20. 

Kabdouka, y, f. = kořalka, kterou pálil 
u V. MýU Kabeš. Mš. 

Kabyš, e, m. =: oděv dětský zhotovený 
z jednoho kusu. TeSín. Vyhl. lí. 196. Sr 
násl. Kaftan. 

Kabza, y, f. = kapta. Vitum (vítám) če, 
neznám če, dej kabzu, poznum če. Prus. 
Slez. Ces. 1. XIL 490. 

Káceti čím. Budeš k. nemocným Jako 
sudem sem a tam. Rhas. £. 66.. IIL 26. 
(Mš.). 

Kacíř. Kacíře děditi = je podporovati, 
jim pomáhati. Arch XX. 551. 

Kácovna, y, f., jm. pole DSk. Km. 18. 



Kaczok — KaliitajnoYý. 



119 



Kaczok, a, m., tanec v TěSÍDskn. Vz Brt. 
P. D. 972. 

Káéa. Naše Kača plača, co ji je? Ukradli 
Ji kapsu zloděje. 81ez. Vz více ve Vyhl. II. 
2o7. — K. tanec, Vz Brt P. n. 847., 876. 

Kačenéiny Hory = Vrchmezi v Náchod- 
sko. Jrsk. XXIII. 12. 

Kačer, a, m. == kactí^, zastr. Tbz. II*. 
419. 

Kačerovka, y, f., miatni jm. u Kasejovio. 
Čes. 1. XU. 301. 

Kačiee, e, f., néjaké náčiní. 1518. Arch. 
XIX. 391. 

Káčin, a, o. Až po Káéiný svarbě (ještě 
dloaho ne). Čea. 1. XIII. 176. 

Kaéiny. V K-nách, studánka u Hetlína. 
Př. Star. VII. 54. 

Kaěirek, rkn, m, = barevné pérko z kaííeny. 
Líšeň. Mtc. 1902. 107. Dáti si za čepici k. 
LiíeĎ. Mtc. 1902. 442. — K-rky = leknín. 
Kub. List. fi). 1902. 248. U MirocLova: hu- 
8l<^ky. Ib. 

Kačorek, rku, m. K. na oji, vz Kačirek. 
Slez. Vyhl. 11. 313. 

Káď Činiti = připravowUi k lázni. Baw. 
T. v. 1436, 

Kadeéka, y, f. = stará mira na ohili. 
Čes. 1. XI. 179. 

Kademnatý. K. rada. VzKP. X. 228. 

Kadeřeni, u. K. dám. Nár. list 1904. 
10. 15. 

Kadež = kudy. K. ti lidé povedu (hra- 
nice. PAh. ol. III. 689. 

Kadidiniee, e, f. = kaditelnice. Vz Gb. 
Slov. 

Kadilo, a, n. = kadifflo. Ž. pod. 140. 
Pror. (Šf. Poč. 24.). 

Kaditi eo = iemu. V kostele je (čtení 
Antikrist) kadí. Chč. S. II. 227^. 

Kadlátka, pl., n., tanec. Vz Brt. P. n. 849. 

Kadleéik Jan, spis., nar. 1851. Vz Vek. 
Vset. 810. 

Kadliěek, čka, m., zdrobn. Karel. Dšk. 
Km. 36* 

Kadlondek, Ska, m , zdrobn. Karel. DSk. 
Km. 39. 

E[adlnb, n, m. = vyhnilá řepa n. vydla- 
baná. Hauer. 11. 

KadmioTý. K. elektroda. Vot 169. 

Kádmi-nm, a, n. K. a jeho výroba. Vz 
KP. X. 228., Vstnk. XIII. 420. 

Kadrdáneky nka, m. z= íílovék útl^^ éla- 
hoch. HrnS. 157. 

Kafáč, e, m. = kávový hrnek. Us. 

Kaffer, fra, m. = tedlák. V zloděj, mlnvě. 
Sr. Balík. 

KafoTati = jitti kátm. K-li jen o svátcích. 
Rais. Vlast. 14. 

KafHk/u, m., nějaké líčidlo. Vz Gb. 
Slov. 

Kafiposulfonan, n, m., v lučbě. Vz Vot. 95. 

Kafrosulfonový. K. kyselina. Vz Vot. 89. 

Kafroxim, u, m . v lučbě. Vz Vot. 89. 

Kaftan, a, m. = oblek pro děti v celku^ 
lunda. Hauer. 11. Sr. KabyS. 

Kafúla, y, f. = káva, Val. Čes. 1. XI. 380. 

Kabanee, nce, m, Vz Kahan. !Hozk. P. 
1927. 



Kahlik Fr. Dr., řed. gymn. a spis. Vyhl. 
I. 103. 

Kachlik, a, m. - kat, V zloděj, mluvě. 

Kaehna aylesbnrská, mandarinka, píž- 
mová, rouenská atd. Nár. list. 1903. č. 136. 9. 

Kaizl Job. Dr., ministr financí f- Vz FIS. 
Písm. 729. 

Kajúci = kajici. Vz Gb. Slov. 

Kajutováni, n., das Kajutenleben. Nár. 
list. 19/1. 1900. 

KakaovnikOTý sad. Dhnl. exc. 

Kakos, kakosi = nijak. Gb. Slov. 

Kakžkoli = iakkoU. Baw. E. 3079. 

Kakžkolivěk daleko. MiU. 57a. 

Kaláb, u, m. = klobouk. Sb. D. 79. 

Kalába, y , f. Budeš v pěknej kbě (ostudě 
a p.). Nár. Hat. 1904. 147. 9. 

Kalabrie, e, f. V osadě jirchářA, již 
druhdy říkalo se také: V Kalabríi. Dolen. 
Pr. 445. 

KalabHnec, nce, m, vz předcház. Ka- 
břinec. 

Kalafajda, y, i. = povidla, DSk. Km. 22. 

Kalamajka. y. f. Vz Brt P. n. CXXV. 

Kalcinačni pec. KP. X. 106. 

Kalcinovati co: zlato. 1585. Uč. spol. 
1902. 29. 

Kalcinujiei oheň = těla na vápno měnící. 
Zach. Test. 148. 

Kalcit, u, m., nerost. Vz Vatnk. X. 826. 

Kalciumkarbid, u, m. = karbid vápnatj. 
Vz KP. X. 111. 

Kaléiti = biti kaUem (tkadleem). Záp. 
Moi*. Mtc. 1902. 22. 

Kaledonit, u, m., nerost Vz Vatnk. XI. 
830. 

Kaieidofon, u, m. Vz Strh. Akust 62. 

Kalen, lna, Ino, vz Kalný. Lék. B. 181b. 

Kalenei = aekta nábož. Mart S. Předm. 
XI. 

Kalendář, u, m. Člověk robi k. a p. Bob 
počasie. Rizn. 64. 

Kalendariografieký traktát Rozp. fíl. 
109. 

Kalendový, z kalendy. K. oběti. Vz Gb. 
Slov. 

Kaleni železa, ocele. Vz KP. X. 151. — 
K. = otrnby s moukou spařené pro svině. 
Ces. 1. XII. 383. 

Káleni, n. = stolice, dejectio. Ktt Sr. 
Káleti. 

Kalev, lve, f., nasta. Slov. třeb. 11. Rkp. 
vodň.: kalvě, nasta. Nasta sit kalvě. Bhm. 
hex. 606. (Mš.). 

Kalhotáci = obyvatelé Kamenné Lhoty 
u Ledče. Ces. 1. XI. 405. 

Kalif&T. Podle rozkázání kalifova. Milí. 16. 

KalikštaJnoTý prach. Rhas. £. 11. 5. 
Vz KalStejn, Kalištajnový. 

Kalina Jos. Jaroši. Vz Lit 11.835., 858. 

Kališkace, e, t. = náhrada ta kalHkantetvi 
od obce iičitelám poakytovaná. 1588. Mus. 1901. 
361. 

Kališkantstvi, n. = zpíváni zákú o itédrj 
den po domech (druh koledy). Mus. 1901. 
361. 

Kalíškový. K. krajky. Vz Krajka. 

Kališnictvi, n. Lit I. 102. 

Kalištajnový, vz Kalikitajnový. 



120 



Kaliitíe — Eamnka. 



Kalištie, hora ▼ Gemeraka na Siov. Sbor. 
slov. 1900. 152. 

KaliStýn, n, m., vz Kalitejo. 

Kali-um, a, n. Vz Ystnk. XIII. 867. 

Kaliumnitrit u, m. Vz Vstak. XI. 712. 

Kaliumpermanganát, o, m., v lučbě. 
Vstok. XU. 48, 152. 

Kalkovati. Který na varhany k-val. 1554. 
Uč. spol. 1903. XII. 11. 

Kalkulista, y, kalkularu, a, m., podří- 
zený ůředDik jako diamista. Nár. list 1901. 
č. 288. 

Kalmuk. Byl nelida a nemluva, pořád 
hledél jako k. (zamračeně). Rais. Vlast. 43. 

Ealněrudý. K. záře. Kká. Sión. II. 182. 

Kalnoderý. K. krev. Msn. Od. 161. 

Kalný jak. Oči její byly kalné jako 
studánka, když ji zanesou přivály. Tbz. V. 
6. 58. 

KalokreTnosf (žlučuatosť krve) lihová, 
alkoholová (vleklá otrava lihem, alkoholem), 
Alkoholdyskrasie. E. neiitová, Fnrunkel- 
dyskrasie. Ktt. 

Kalomčr, pélamelr, u, m. ;:= ndtlroj k urííeni 
kalu v tekoucích vodách, Vz Ott. XIX. 431. 

Kaloně, e, f., kaUmeh^ u, m. := kalui po 
deiti. Liiov. Kub. List. fíl. 1902. 248. 

Kaloueh, vz předcház. KalouČ. 

Kalousek Jos. Dr. Vz Lit. I. 92 L — 
K. Vladimír, prof. a spis. 
. Kalonii srdce = bázliví Škod. Il.s 9. 
Sr. Kaloueh. 

Kaltún, u, m., avissa (de convivio). Rozk. 
P. 1684. 

Kalnnka, y, f., místo kalounek, znamená 
také brousek (sražený pruh v chlebě). Kbrl. 
Džl. 14. 

Kalup, u, m., (anec. Vz Brt. P. n. 828. 

Kalus Jos., básn., nar. 1855. Vz Fli. Pis. 
710. 

Kalus, vz Kalous, 6b. Slov. 

KalTě, vz Kalev. 

KalTinee, nce, m. Král k. (Fridrich). 
Tbz. V. 6. 19. Sr. Kalvín. 

KalTÍnovati koho = kalvinistou dUali, 
K. reformáty. Kom. Ces. 188. 

KalTÍnstvi, n. Mart. S. Před. XIV. 

Kám, kán = panovník (tatarský). Vz 
Gb. Slov. 

Kamakový obrus. Slov. Sbor. čes. 257. 

Kamaryt Jos. Vz Lit I. 886., IL 424., 
429., 471., 534., 659., 859. 

Kamasoú, ě, m. = rváé, Val. Čes. 1. 
XL 91. 

Kambala, y, f., rhombus, rod ryb, Vz 
Ott. XXI. 672. 

Kamejče, ete, n., átvíh jablka. DSk. Km. 21. 

Kamejček, mejčku, m. = kaminék, DŠk. 
Km. 37. 

Kamejchy, les n Miknlovic. Čas. mor. 
mus. IIL 134. 

Kamelnlce, e, f. = velbloudice. Vz Gb. 
Slov. 

Kámen. Vyhozený k. a promluvené slovo 
nikdy nemohou zpět Tbz. III. 2. 392. Vy- 
tlačí i z kameiia vodu. Rizn. 176. Dobývání 
kamene. Vz KP. IX. 259. nn. — K. Ostrý 
k., žertem = dobrý žaludek. HruS. 54. — 
K., vrch n Domažlic. Čes. 1. XII. 384. 



Kamenáé, e, m. = kammínj plucar, Jrsk. 
XXIV. 89. 

Kameneáma, y, f . =: mit^noff, kde me vy- 
rábí kamenec. KP. X. 10 k 

Kaménéek, enečka, m., zdrobn. kamének. 
Gb. Slov. 

Kameneček, čka, m. = kowáHk (brouk). 
Slez. Vyhl. II. 269. 

Kameneiný. K. huf (kde se vy rabi ka- 
menec). KP. X. 104. 

Kameněný, vz Kamenutý. 

Kamének, nku, m. Přístroj k vyšetřeni 
k-nků močových, Lithoskop. Ktt Sr. násl. 
Kamínek. 

Kamenice, e, f. n: zahradní sklípek. Je 
tam zima {ako v k-ci. Rychnov. Kub. List 
fil. 1902. 248. — K. = kamenná 9jpka. Dšk. 
Km. 41. 

Sjímenický, vz Vacek. 

Kameniéek, Čku, m. = kamínek^ Pass. 
339. 

Kamenigtá, hora v Tatrách. Kár. list 
1904. 66. 9. 

Kamenka, y, f. = lílá kuliika. Ces. Bu- 
dějovice. Kub. List fil. 1902. 248. 

KaménkoTý, vz Kamínkový. 

Kamennikový, od kamenník. K. rytí. 
Vz Gb. Slov. 

Kamenopisné. Obraz k. vyvedený-. 1820. 
Hanka. Lit. I. 704. 

KamenoslOTi, ii,= nauka o kamenu, L*itho- 
logie. Ktt. 

Kamenosrdeéný člověk. Lépe: Člověk 
kamenného srdce. Pokr. 1885. č. 355. 

Kamenotesec, sce, m. = kamennik-. Vz 
Gb. Slov. 

Kamenový, lapideus. Ev. olom. 21. 49. 

Kamenntý = kameniny, kamenný, » kame- 
niny. Kbrl. Džl. 15. Sr. Hmčený. 

Kameráda, y, m. = kamerád. Se svým 
k-dou se snááeti. Cern. Zuz. 71. (1645.). 

Kamfútr, u, m., z něm. Kammfutter. K. 
zlatohlavový. Světz. 1886. 435. 

Kamile, n. = heřmánek, z něm. Kamil le. 
Val. Čes. 1. XL 133. 

Kamilovský. K. omáčka = cť6uZo9<i. U Kr. 
Městce Ceč. 178 

Kamínek nosní, Nasenstein, Bhinolith. 
Ktt. Vz Kamének. 

Kamínkový. K. choroba, onemocněni ka- 
mínky, lithiasis, Steinkrankheit Ktt 

Kaminský B., básn. a spis., nar. 1859. 
Vz FIS. Písm. 715., 710. 

Kamna. O historii kamen vz Jrsk. XXII. 
62. nn. K. hliněná (česká, Švédská, aaskál. 
Železná (dělová, regulační, tahová). Va KP. 
IX. 316. nn. 

Kamo. Výklad vz v List fil. XXIX. 300. 

Kamo§i. Scestie sě k. ukradne. N. Rada 
1613., Baw. J. v 690. 

Kamožkolivěk se obraceti, qnacnnqae. 
Tál. 30.b. 

Kampa. Ve starých pamětech nazývá se 
K.: ostrovem pod mostem. Doleo. Pr. 257. 

Kamrlík, u, m. = ekladHa obchodnic. 
Mtc. 1902. 18. 

Kamnka, y, f. = nějaká látka. Červená 
k. Slov. Sbor. čes. 252. 



Eamýček — Kapka. 



121 



Kamýček, čkn, m., zdrobD. kam^k, E., 
allecionio. Rozk. P. 805 (v lékárně). Rostl. 
Drk. 177b. 

Kán, yz předcház. Kám. 

Kanafaska, y, f., tanee v Lišoi. Mtc. 

1902. 236. 

Kanálik, a, m. = ktMik (asavec). Sbor. 
slov. 1900. 117. 

Kanalisačni kancellář, poplatek, Nár. list. 

1903. č 148. 16., č. 1775., pumpa. Ott. XX. 
985. 

Kanalisováni středního Labe. Nár. list. 

1904. 23. 5. 

Kanálka, y, f., zahrada u Prahy (po 
vlastnikn hraběti Canalovi). 

Kanálový. K. řeéiSté, Nár. list. 1903. 
č. 143. 2., paprsky elektrické. Vz Vstnk. 
XII. 295. 

Kanape, n. Podle zdi roztahuje se sto- 
lice kožni 8 polštářem (mimo-hodem řečeno 
prvni k., jež jsme v pražských inventářích 
našli). Světz. 1886. 61. Wtr. 

Kanár, a, m. = dukát (od žluté barvy). 
Jrsk. XVII. 367. 

KanáH klec. Nár. list. 19/11. 1897. 

Kanee, e, f. = tkanice. Vých. Čechy. Mus. 
1863. 332. 

KancelIářoYati někde s kým = úřado- 
vati. Vin. I. 235. 

Kaněek, nečka, m., zdrob. kanec. Vz Gb. 
Slov. 

Kandčra, y, m. = mluvka. Takový kan- 
ci éra 8 kandérou. Ml. Balesl. Čes. 1. XIII. 
178., 88. 

Kandrdásek, ska, m. = nepatmj človiéek, 
Dšk. Km. 61. 

Kanduš, e, m. =: voh*ii iat dIStskj na cdé 
tilo. Líšeň. Mtc. 1902. 107. Sr. předcház. 
Kaftan. 

Káně, ěte, n. = raeek. Jrsk. XXTV. 100. 

Káněti se* chaniti «e, él, éní = lirhotiti 
se. Vz Gb. Slov. 

Kanhal, a, m. := tlachal. 

Kaniéka, y, f., také = hrousok (v chlebě). 
Sr. Kalounek. Ebrl. Džl. 14. 

Kaničkář, e, m. = prodavač tkaniéek. Mtc. 
1902. 26. Vz Kalouakář. 

Kaňkora, y, f., pole a louky n Starce. 
Čas. mor. mus. III. 134. 

Kankroid, u, m. = rakovina z vrstevna- 
tého, dlažkovitébo epíthelu kůže a některých 
sliznic. Vz Ott. XXI. 263. 

KanÓnek, nku, m. = kamínka % litiny. 
Lišen. Mtc. 1902. 7., 434. 

Kanonie, e, f. K. siónská (strahovská). 
Nár. list 1904. 261. 13. 

Kanonýr, a, m., ta^*ec v Heralci; na Hli- 
necko: ipaeirka. Čes. 1. XI. 41. 

Kanoniěstro, a, n. = kanovnictvi. Baw. 
Ar. v. 211. 

Kanonista, y, m. Škola k-stň, schola 
canonistarnm. Zbrasl. 223. 

Kanonýrka, y, f. = váUínd hď. Nár. list. 
1904. 22. 6. 

Kaňórek, rka, m. Ty mně pěkně zpivás! 
Ty aei mně pěkný k. AI. Mrštík. 

Kanonn = kanón. Dšk. Km. 17., Šb. D. 30. 

KanoTiny, pl., f. =: sUntavka (nemoc). 
Humpolec. Nár. sbor. VIU. 127. 



Kanovniěský, Domberm-. Vz Gb. Slov. 

Kanserový. Vložiž (to kořenic) v kotlík, 
aC vře spolu všecko, přiěině k-vého (sádla 
houserova, zněm. Ganser?). Lí^k. B. 222.^. 
(MS.). 

Kantriti. Sovinismus hltá vSetko, nivočf, 
kantri, deptá. Vzaj. I. 6. (slov.). 

Kantýn, u, m. = kantina. Tam byl jeden 
k. Val. Nár. sbor. VIII. 72. 

Kanýr, u, m. = kam^ř. LiSeií. Mtc. 1902. 
110. 

Kaolin, u, m., druh Miny. Vz KP. IX. 67. 

Kaos, u, m. = chaoa. Luc. 46. 

Kapáéek, Óku, m., zdrob. hipdk. Vz násl. 

Kapák, u, m. = hrnek, U Ces. Brodu. Mš. 

Kapálek, Iku, m., zdrobn. kapák. U Čes. 
Brodu. Mš. 

Kapalina, y, f. Mechanika kapalin, jejich 
vnitřni třeni a diffase, jejich povrchové na- 
pěti. Vz Vstnk. XII. 70.. 71., 72. 

Kapalka, y, f. =:= voda. jež odkapuje při 
tuženi tvarohu, syrioČka, syrovátka. Slez. 
Vyhl. n. 200. 

Kapalný. K. skupenství. Vz Vot. 66. nn. 

Kapaly = ztroškotanýt schiffbnichig. Vz 
Gb. Slov. 

Kapánek (drobet) se prohoulivá. Zvon 
IV. 666. 

Kapaviěný. K. voda (dešCová). Dšk 
Km. 17. 

Kapavka, j, f. = voda se střech (dešfová). 
Č. Třeb. Čes. 1. XIL 227. — K. = zánět roury 
močové (cíbele) hnisotoký, nakažlivý, ure- 
thritis pyorrboica coDtagiosa, cíbelová, go- 
norrhoea, HarnrOhrenblasenrrhoe, pyorrhoea 
urethralis, Harnr5hrentripper, černá, nre- 
thritis haemorrhagica, bez příznaků záně- 
tových (lehký zánět cíbele kapavko vý, u. 
pyorrboica superficialis, vleklá, u. p. chro- 
nica, Nachtripper, zánětlivá, u. p. inílamma- 
toria (phlegmonosa). Ktt. 

Kapavkový zánět převleklý blány tíhové, 
synovitis metastatica gonorrhoica; k. zánět 
pochvy, vaginitis virulenta. Ktt. 

Kápě = kapka, Ebrl. Džl. 14. ; okap. Dšk. 
Km. 21. Vz násl. 

Kapelice, e, f. = malý okap. DŠk. Em. 
41. Sr. předcház. kápě. 

Kapelka, y, f. = hutnická pec na taveni 
kovů. Zach. Test. 27. 

Kapelný Člověk = náltóejid k obsluze 
kaple. Mark. 

Kapillara, y, f. = luéebni nástroj. Vot. 48. 

Kapillarimetrický výzkum. Vot. 66. 

Kapitálový. K. uložení. Nár. list. 1903. 
č. 131. 9. 

Kapitolní. Ten les jsem držel s k. vuoH 
(8 vůlí kapitoly). Půh. ol. III. 486. (1437.) 

Kapitula, y, f. = kapitola. Vykládá to 
v 10 k le. Pftn. ol. III. 488. 

Kapitulin, a, o. Chci to listem kapitu- 
liným pokázati. Půl. ol. IIÍ. 684. (1447.) 

Kápo. On byl všeho hlavní kápo (hlava, 
pAvodce). Zvon III. 12. Jrsk. 

Kaprovatý. Kšť. Lid. 6. 

Kapka. Jen aby toho nebyla k. na žhavý 
kámen (málo). Rais. Vlast. 311. Jdi kapku 
dál = trochu dál. Us. 



122 



Kaplánkovati — Kartáč. 



KaplánkoYmti někde. Jlnk. Job. I. 42. 
Vz KaoIaDovati. 

Kaplanský = ke kapli ndUšejiči. Drži lidi 
kaplanské a požitky k-skó z domu také bére. 
Páh. brn. IV. 36. (1460.). 

Kaple, e, f. = hrad, pevnott. V zloděj, 
mluvě. 

Kapper Siegfr. Dr. Sr. Zvon IV. 520. 

Kapradli, n. = kapradi. Čas. mor. mas. 
III. U^. 

Kapraďový květ z noci svatojanské. Vz 
Čes. J. XII. 165. 

Kapři huba = kviul. Rostl. Ces. Třeb. 
Ces. 1. XI. 36. 

Kapriciosné = rozmarně, umíněně, ca- 
príciOs, z fr. Nár. list. 1904. 121. 13. 

Kapturek, rku, m. =: letni pokrývka ien- 
akjch řUav^ zdrobn. kaptur. Prus. Slez. Ces. 
XII. 309. 

SLapucin, a, m., Hra na k-na. Vz. Sb. si. 
1902. 70. — K =: kozel, V zloděj, mluvě. 

Kapucinada, y, f. Spis plný k-nad. Lit 
I. 551. 

Kapueinský. K. káva (tmavá). Cch. I. 
Pov. 103. 

Kaputrok, u, m. = odSo podohnf zupid. 
C FrýStátu. Čes. 1. XI. 116. Vyhl. II. 193 

KarabáčnictYi, n. Že přestane k. vtcb- 
nostenskýcfa úřadů. Zvon III. 719. 

Karakati. Straky k-ly (křičely). Zvon 
III. 600. 

Karamana = dětské šatičky. Džl. Ces. 1. 
XII. 307. 

Karas, u, m. == bláto, hnůj. V zloděj, 
mluvě. 

Karásek Ant., prof. a spis., nar. 1863. 
Vyhl. I. 61. — K. Jiři, spis. a básn., nar. 1871. 
Vz TěS. Písm. 712., 733. — K. Hrdiny ta- 
kových báchorek jsou karáskové, duchové 
to určeni k hlídáni pokladů nschovaoých 
pod hradnimi zdmi anebo i jinde. Nár. list. 
Neděl, příloha 18/11. 1900. 

Karatel, e, m. E-le každý rád se zba- 
vuje. Tbz. III. 1. 331. 

Karba, y, f., vz předcház. Hundelák. 

Karbazon, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 54. 

Karbid, u, m. E. vápenatý čili kalcium 
karbid, sloučenina vápníku s uhlíkem. Vz 
KP. X. 111., 112. 

KarbidoTý uhlík. Vz KP. X. 140. 

Karboline-um, a, n., v lučbě. Ott. XIII. 
1023. 

Karbonylový kyslík. Vot 71. 

Karbo vačka, y, f., K. n vystěrací kádi. 
on. XIX. 820». 

Karbovaný válec (kroužkovaný). Nár. 
list 1903. 

Karburace, e, f. K. svítiplynu = zvyšo- 
vání jeho svítivosti nasycováním ho růz- 
nými uhlovodíky. KP. X. 116. — K. u mo- 
tocyklu. Nár. list. 1904 182. 13. 

Karburátor odprašovací, rozpraSovaci 
u motocyklu. Nár. list. 1894. 182. 13. 

Karburovaný. K. kovové massy. Vot 
333. 

Karbnrovafi co. Ty páry karburují ne- 
svítivý plamen. Vstnk. XI. 18. Vz Earbu- 
rování v II. Přisp. 104., Karburace. 



Kardaš, e, m., rybník u Kardaiovj Ke 
čice. Uč. spol. 1903. XIÍI. 24. 

Karel IV. Vz Zbrt. Bibl. II. 1048. bi 
— K. Karel do pekla ttíjel na bilem koťic, 
kaj se blechy bonin. Slez. Vz více ve Vyti. 
II. 258. 

Karena z střlat carena = 40denni p^ft 
Lbk. 58.. 59. 

Karban, u, m. = hrnec, dSbdn, Večer 
nad k-ny seděti (píti). Rokye. Post. 41., 94 

Karbanový, karchanový, vz Karbaa 
6b. Slov. 

Karikatnrista, y, m. Us. 

Karima, y, f. = etřecha. Široká k. klo- 
bouku. Sbor. slov. VII. 113. 

Karkule, e, f., kaptur, kaple = hilj ce 
peék vdanj/ch žen. Slez. Ve Slez. také: kaT- 
kulena, na Hané: gargvlena^ na Slov. : grguh 
Vyhl. II. 102., 186. 

Karknlik, a, m., nějaký pták. Vz Gb.Slo?. 

Karlák, U, m. = Karlovo námišti o Prazt. 

kde je zemský soud a trestnice. Z toho 
kouká K. (odsouzení u zemského aondui. 
Praha 112. — K., a, m. =: vcjin pluku ara- 
vévodí/ Karla. Brt. P. n. 655. 

Karlovy Vary. Do K-vých Var. Jrsk 
XXVI. 42. Do K-vých Varů. Tk. XII. 85 

Karlštejn, rybník a KardaSovy &ečice 
Uč spol. 1903. XIII. 5. 

Karmanik, a, m. = karabiník. 1788. H. 
Jir. Vys. Mýto. 102. 2. 

Karmasin, U, m. = hedvábná látka harv^ 
gervefié. 1600. Čes. 1. XI. 74. Vz Karmazín 
v VII. 1289. 

KarmaŠ, kirmaf, krmai = hodg, pompictni. 
Slez. Vyhl. II. 54. 

Karmen Svat., básník. Sr. Zvon IV. 715 

Kámieký, nadávka tomu, koho vyvezl 
na káře kat. XVI. stol. Zvon II. 623b. Wtr. 

Karnieř, e, m. Vzal mu k. se třemi kni- 
hami. Arch. XXI. 356. Vz Kaméř v I. díle. 

Kárný. K. školy. Nár. litt 1903. č. 175. 
13. 

Karolina se vypina do komína, aby se 
tam uudzila (nudila). Slez. Vyhl. II. 258. 

Karolinský professor (učící v Karolinu 
v Praze). HrlS. Hus 216. 

Károvati někam = emiřovaíi. Sb. si. 
1901. 169. 

Karpatský. K. hory. Jejich popia vx 
v Vek. Vset 18. 

Karpaty = horský řetěz, který se táhne 
od Dunaje při Prešpnrkn hranicemi M oravj, 
Slezska, Haliče, Bukoviny a Rumunaka a 
končí se Železnou branou v Dunaji. Sb. si 
1901. 165. Sr. Tatry. K. bilé či mora^f^ké zz 
= Bezkydy. Vyhl. 17. 

Karpy = ? Šverci chodili po vrcha sněhu 
po karpách. Slez. Vyl. II. 332. 

Karriera, y, f., z fr. Služební k. Nár. list. 
1903. ě. 174. 3. 

Karrikovati co. Hlav. Chamr. 221. 

Karrossa, y, f. = druh koíám. Zr. Le^. 13. 

Karta. Hry v karty ve Slez.: ětyřiaše- 
desát, ferbeK durák, jedenadvacet, kuminoř 
(černý Petr), maryáfi, maniel, 8\iiíjr, ta- 
roky. Vyhl. II. 338. 

Kartáč = omlonvání-se, svalováni pode- 
zřeni. V zloděj, mluvě. Ces. 1. XL 140. 



KartáČkovÝ — Kauci. 



128 



KartáčkoYý. Nár. list. 1904. 135. 21. 

Kartáčovati 8e na fraj = oíUtovati ae 
z vazby. V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140. 

Kartárský. K. hra. Slov. Sbor. čes. 2á5. 

Kartas. Vz 6b. Slov. 

Kartel, u, m. ^ sdruženi velkoobchodníků^ 
ring. K. byl již za Husa, sr.: A tíem hyne 
Praha, že několiko lakomých bohatcóv 
Jakož cbtie, tak v kúpi cenu postavie. Hus 
I. 218. 

Kartelni, vz Kartel. K. družstvo, poža- 
davky, smlouva, zisk. Nár. listy 1902. 
č. 233. 15., 6. 177. 5. 

Kartelovaný. Firma k-ná. Nár. list. 1904. 
10. 18. 

Kartelový. K. cena. Nár. list 1903. 
č. 284. 21. 

Kartisko, a, n. = karta. Čes. 1. XIÍI. 84. 

Kartouzská brána v Praze, později 
Újezdská. Dolen. Pr. 216. 

Karuby = 9vatojan$ký ehlib, zastr. M$. 

Karušák = ? Brt. Cit. 263. 

Karvaňák = ? Dšk. Km. 29. 

Karyfilat, u, m., gariofílata. Rostl. F. 36. 

Kas (kaš), nějaká tkanina Vz Gb. Slov. 
a MaS. 

Kasanka, y, f. = zástěrka nošená přes 
fěrt4>eh (sukni). Val. Ces. 1. XI. 117. 

Kasatl koho kam. Dlabel zlosti pod se 
kaše, kohož móž (podmaňuje). Hus II. 347. 

Kasatum. Je to k. na truc prasatům 
(hloupý). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176. Vz 
Kassatum v II. Přisp. 442. 

Kasfiovni obchod atd. Nár. list. 1903- 
č. 222. 17. 

Kassovnik, u, m. = ka$»ovn{ kHÍka.'Sár. 
Hat. 1902. 

Kastigace, e, f., z lat. = oétíténl, vyne- 
cháni závadných miat z knihy. To přijmělo 
překladatele ke k-cim. Zvon III. 542. 

Kastovni, Kasten-. K. duch. Nár. list 
1903. č. 270. 21. 

Kastrol, n, m. =: Castroll, CasseroUe. 

— K., tanec. Vz Brt. P. n. 834. 

Kastuřok =: kastorový klobouk. Val. Čes. 
1. XI. 114. 

Kaš, ingo (de vestibus). Rozk. 1817. (Mš.) 
Sr. předcház. Kas. 

Kadě prosná fjahelná), hruiková (cha- 
mula), Štěrková. Strn. Poh. 70 Tím sa mu 
kaša nepomastila (tim se mu nepřilepšilo). 
Slov Sbor. ées. 24. Svorný manžel s man- 
želkou 8i jeden druhýmu kaSu mastia. Sbor. 
slov. 1901. 160. Kaša nejedávajú z pro- 
středku, ale od kraja. Rizn. 172. Ten jedl 
hlonpou kaši. Čes. 1. XIII. 177. Vz Hloupý. 

— K. sladká ^ ročni Častování lidu v Jindř. 
Hradci až do r. 1783. Vz Brt. Čít. 286. 

Kadel, šle m. Drži sa ho to, ako starej 
baby k. Rizn. 177. 

KtíliíélLj= pomněnky. Slez. Vyhl. II. 278. 

Kašivo, a, n. = kaie. Slez. Vyhl. II. 34. 

Kašna, y, f. K. mlýnská = vantroky. 
Čes. 1. XI. 186. - K. =: sukně. V zlodéj. 
mluvě. 

Kašny mlýn (na jáhly). Mtc. 1903. 320. 

Kašpar. To nejsou žádné k-ry (žerty 
a p.), nýbrž pouhá fakta. Osv. 1896. 1031. — 



K. L. B., evan. farář a spis. t8./12. 1901. 
Vz List. fíl. 1902. 94. — K. Alois, spis. 

Kasta, y, f., sassafras, rostl. Vz Ott. 
XXII. 674. 

Kaštal, u, m., z lat. castellum. Ev. olom. 
156. 40. 

Kat = ěert. Poručili to zlému katu. Baw. 
Ar. 1139. 

Katák, a, m. = mucUel. Vz Gb. Slov. 

Kataklysm-ns, u, m. = zemětHseni. Zr. 
Leg. 81. 

Katalogisace, e, f. K. knih a rukopisů 
(zapsání do katalogu). Vstnk. XI. 15. 

Katalytieký. K. působeni (kyselin na 
octan). Vot. 235. 

Katanovati koho proč = týrati. Vzáj. 
V. 91. 

Katarrh hrtanový zbytnivý hypertro- 
phischer Rachenkatarrh, průduSnice, prů- 
duSnicový, tracheitis catarrhalís ; prudký k. 
hrtanu (náhlý, prudký zánět hrtanu katar- 
rhalní), laryngitis catarrhalis acuta, prudký 
k. krční, angina katarrhalis acuta, vleklý k. 
krční, ang. cat. chroniea, k. krvavý, výle- 
vový, catarrhus haemorrhagicus ; prudký 
k. hltanový červeňový, pharyngitis acuta 
erythomatosa ; prudký hnisavý k. uSní, otitis 
interna sappurativa acuta ; vleklý hnisavý 
k. ušní, otitis interna suppurativa cbronica; 
vleklý suchý k. ušní, o. i. catarrhalis chro- 
niea sicca. Ktt. 

Katarrhalni, katarrhovj zánět průduS- 
nice náhlý, tracheitis catarrhalís acuta: ná- 
hlý k. zánět poševní, vaginitis catarrnalis 
acuta. Ktt. 

Katastrální, Catastral-. K. výnos. Us. 

Katastrofální krupobití. Nár. list. 1903. 
č. 250. 21. 

Kateřina. Jaké jest počasí na sv. K-nu, 
takové bývá v příštím lednu. — Kateřina — 
pucheřina, tabáková sestra. Slez. Vyhl. II. 
258. (Popěvek). 

Kathetometr, u, m. Sr. Strh. Mech. 49. 

-kati. Slovesa ukončená v-kati zname- 
nají mazlivé zdrobnění: buvičkati, ach- 
kati, potepkati, bozkati atd. Vz Sbor. čes. 
277. 

Katí kluk (katovský). Tbz. V. 9. 89. 
Kation, ontu, m., v lučbě. Vot. 166. 
Katiti se s kým = zlobiti se a p. K. se 
s chasou. Us. Nár. sbor. VIII. 20. 

Katný =: katovskj. Vz Gb. Slov. 

Katoliekopolitický. K. jednota. Mtc. 
1902. 450. 

KatouŠek, Ska, m. = Kateřina. DSk. Km. 
39. 

Katovka, y, f. = anatomie těl lidských. 
XVI. stol. Wtr. Str. 175. 

Katrovaný čepec. Vz Prolamovaný. K. 
punčochy (mřížkované), Čes. 1. XII. 282., 
výplň. Ib. 32. Sr. Katrovati v VI. 578. 

Katrový obojek = bílou nití vyšitý a 
prolamovaný. Čes. 1. XI. 58. Sr. Katrovaný. 
K. krajky. V z Krajka. 

Katry = mřížkování, druh vyšívání. Čes. 
lid. XII. 284. Z něm. Gatter, mřížka. 

Katuláčat se = kutáleti se. Dšk. Km. 54. 

Kauci, f. = kauce. Dfik. Km 6. 



124 



Kaučovaci — Khol. 



Kaučovaci lis, váleo v papírnách. Ott. 
XVIII. 180. 

Kankléř, e, m., atomentarias, Gankler. 
Mam. V. 

Kautelovati, z lat. caatela = opatřiti 

listinu k'autuH pro jintotu niieho. Vz Bdi. 
Gl. 89.. Mu8. 1839. 455. 

KavánoYá Marie, spis. Srov. Zvon IV. 
445. 

KaviáSoTý, z kaviáfi, z lat. scabiosa. 
E. cbrustavec, rostl. Vz Gb. Slov. 

KaTiJas, kavja$^ vz Kaviat. 

Kavka. Popévek o kavce. Vz Vyhl. II. 
265. — Vodil karbaníkům kavky (nezka- 
šeoé herce). Praha 76. 

Káza, 7, f. 1= trest. Učiním taků kázu, 
budút mieti potom hróza. Baw. J. v. 1556. 

Kázaci, z kázati. E. knihy. Gb. Slov. 

Kazamirový iátek (kažmírový). Čes. 1. 
XII 280. 

KazaruTat = hiii kazarem (karabáčem), 
trettati. Brt. P. n. 1195. 

Kazatedlný = kaxatdni. Vz Gb. Slov. 

Kazatelna myslivecká. Vz Posed. 

Kazatelovy, Prediger-. Vz Gb. Slov. 

Kazatelsky se ptáti. Rais. Lep. 106. 

Kázati = ukazovati. — ge čemu. Vťci 
se káži zraku - ukazují. Mark. — K., pre- 
digen. — Jak. Kázal, jako když blesky 
bijí do zpucbřelých drv (rázně). Tbz. V. 
6. 94. 

Kazifara, y, m. = kdo sUeneoval příjmy 
fary, kdo role, luka farní faře odcizoral. 
1562. Uč. spol. 1903. XV. 12. 

Kazislovan, a, m. = kazitel Slovanů. 
Lit. I. 848. 

KazIorky = ? Černokněžníci a k. Slez. 
Čes. I. XII. 63. 

Káznička, y, f., zdrobn. kázeň. Fel. 168. 

Kázniti. Kteráž (ctná žena) z záloze nie 
kázní (kázeň činí, kázaně si vede), té ne- 
třeba časté bázni. Alx. V. 77. (List. fil. XII. 
269.). 

Kazuka, y, f. = oděv na zpflsob koSile. 
Vz Gb. Slov. 

Každodeňka, y, f., zimnice, febris inter- 
mittens, quotidiana, střídavka. 

Každodennost Kal ksti. Hlk. VI. 180. 

Každomésíčně, allmonatlich. E. něco za- 
sílati. 

Kažďounký čas. DSk. Em. 34. 

Každovečerni zábava, Us., navštěvovatel. 
Sá. IV. 29. 

. Kazila, y, f.,. z lat. casula, kněžský oděv. 
Lne. 68., na str. 69. kažula. 

Khéiikoyý =pHklopní, hmcovitj. K helm. 
Vz Eol. Her. I. 392. 

Kdajši = níkdejU Vz Gb. Slov. 

Kdas, kdati = kdyti, Baw. E. v. 1113. a j. 

Kdedomováni, n. = zpívání písni: Ede 
domov můj, vlaetenXeni, Flš. Písm. 729. 

Kderec, rce, m. E. u pluhu. Dšk. Em. 40. 

Kdesik = nikde. Rodina byla k. přes tři 
dědiny (vzdálena). Brt. D. I. 185. 

Kdesil =1 iahineCf persicaria. MŠ. 

Kdež jedno = kdekoli. Baw. E. v. 1761 

Kdežkolivěč jste. Čerň. Znz. 73 (1645.). 

Kdežto, wáhrend. Často u Palackého. 
Mtc. 1901. 378. 



KdoJ' ten =z kdo jest ten, Št Ř. ned. L 
18b. a j. 

Kdoule = gdoule. 

Kdoulobarevný mlýnek. Msn. Od. 102. 

Kdo YÍ jak. Edyby, kdo ví jak, pršelo, 
přijdu. Us. Sá. Eř. 98. 

Kdovíjaký. (Byla tam) k-ká věc. Brt. 
Čit. 82. 

Kdulnik, u, m. =: kdoulooj etrom. Vz Gb. 
Slov. 

Kdy. Od kdy = od kterého času, od které 
dobv. Us. 

Kdybyškovati = nživati ěasto vět poči- 
najicích s: kdyby. Vin. I. 310. 

Když jsem já k vám chodivaU i^^^^^ 
Vz Brt P. n. 900. 

Když jsem já Sel kolem dvora, tane-. 
Vz Brt. P. n. 970. 

Kdžiž = A;ďyl. Opava, Ostrava. Šb. D. 58. 

Ke, ku (k), vz Gb. Slov. 

Kecek, oku, m. Mám takého kecka. 
Hauer 11. 

Kedvešný = milýf Slov. Czam. Slov. 125. 

Keď zme 61i na hody, tanec. Vz Brt. 
P. n. 891. 

Kej, e, m. = zdiobaf Edyby byl neodjel, 
byl by loňský kej mi dobře vydržely než 
Že spěšná jizda přiSla. Čem. Zuz. 133. 
(1647.). 

Kejbaf = hjvati. Us. misty MS. 

Kejháni, n. Jen hvizdot a k. na vodé 
ticho přerušovaly. Hol. Met I. 834. Vz 
Eýhati. 

Kejhot, n, m. E. hus. Enn. Id. 14. Vz 
Kejháni. 

Kejklavý. E. babka. Rais. Lep. 292. 

Kejklováni, n. Mládež k opičím hfidkám 
a k. náchylná bývá. Faast. 145. Vz Kej klo- 
vati. 

KejŠka, y, f. = hrst obili za kosou ode- 
braná a na strniště poiožená. Žel. Brod 
Čes. 1. XIII. 28. 

Kelieh = kalich. Půh. brn. ni. 167. 

Kelímkový. E. ocel. Vz EP. X. 168. 

Kep = blázen. Co se smyješ jako kep? 
XIV. stol. Rozp. fil. 110. 

Kepsky. Šlo mu to k. (nepovedeně, 
špatné). Val. Čes. 1. XII. 487. 

Kér, u, m. = místo, kde se krádež spá- 
chala. V zloděj, mluvě. Čes. I. XI. 140. 

Kérá je pěkná mynářka, tanec, Yz 
IJrt. P. n. 896. 

Keramický závod, pec. Nár. list. 1903. 
č. 243. 16., 1902. é. 234. 2. 

Keramika, y, f. Vývoj k-ky. Vz Sbor. 
slov. 1900. 97., Čes. 1. XI. 84., 147. 

Kesaný = kyeelj. E. voknrka. Mtc. 
1902. 20. 

Kessiterit, u. m., vz Cínovec. 

Ketonalkohol, u, m., vz Vstnk. XI. 123. 

Keto§ky, pl., m. = klettif Při tom (dřiví) 
mám výdělek aspoň ty k. pro domácí p4»- 
třebn. Pal. Záp. II. 182. 

Ketoxim, u, m., v luěbě. Vz Vot. 94. 
Kéž vy tomu rozumíte! Eom. Di<i. 9. 
Kfět, u, m. rz: kvét. U Krumlova. Kub. 
List. fil. 1902. 252. 
Khol Fr., spisov. Zl. Pr. 1904. 



KhoSer — Klauza. 



125 



Khošer, n, m. z= tmaoá noe. V zloděj, 
mlavě. 

Kchél, a, m., z Kohl = zelenina, Líšeň. 
Mcc. 1902. 435. 

Kibic, e, m , vz násled. a Eoukant. 

Kibicovati = při hře v karty ku hře 
přihlížeti (sám nehraje). 

Kieši = kdyň. Orava. Sb. si. 1902. 180. 

Kilometrový. E. sazba. Nár. list. 1903. 
č. 124. 6. 

Kinematografie, e, f., z řec. K. úkazu 
přírodního. Vot. 277. 

Kineticlcý, z řec. E. theorie plynů. Vz 
Vot. 16., 41. 

Kirchparada, y, f., z něm. ZvláSté když 
běželo o k-dn Zvon III. 721. 

Kirmaš, vz Earmaš. 

Kivetovať = vyatHhati. Slov. Czam. Slov. 
125 

KJaéková hora v Gemersku na Slov. Sbor. 
slov. 1900. 153. 

Kjecelc, cka, m. = ch^á9lal. Slez. Vyhl. 
II. 265. 

kl m. ti: klnstej, klouct. Šb. D. 22. 

Klabka, y, f. z=? Má dvě kopy klabck. 
Vz Gb. Slov. 

Klabný = kladnj, péímý, V zloděj, mluvě. 
Ces. 1. XI. 140. 

Klabnrý = dobrý. V zloděj, mluvě. 

Klácel Mat. Fr. Sr. Čad. 121., 129. 

Klackovité se obrátiti. Zvon III. 25. 
Wtr. 

Klačany, jm. louky. Sbor. slov. VII. 114. 

Klaéiti = tlaéiti. Us. místy. Vz kl 

Kládati iterativum ke: klásti. Vz Gb. 
Slov. — co kam. Buoh kláda na hrubé bře- 
oaena úřadóv. Št. Mns. 34.*. — Ž. pod. 57 3. 

Kláda v Vn. 1291. za Eladařiti polož 
za Klačmo. 

Kladaf^ni, n. = voteni klad. Čes. 1. XI. 
349. 

Kladichov, a, m, les u Bzence na Mor. 
Čes. 1. XUI. 476. 

Kladivec, vce, m., der Hammerfisch 
(mořská ryba). Mark. 

Kladivitý, hammerfórmig. E. hlava anti- 
lopy. Hol. Met. I. 281. 

Kladivouily a, m. := kdo bojuje kladivem. 
Eká. Sión. II. 248. 

Kladivouš, e, m., scopus nmbretta, 
Hammerkopf, bahni pták. Vz Ott XXII. 
728. 

kladka, y, f. E. obilí = poSaté obili 
v hrsHch. Mš. Sr. Eolébka. 

Kladkový sval. Vz Sval. 

Kladnik, u, m., artona. Rostl. drk. 178a. 

Kladorub, a, m. ;= kdo roubá klády, 
poráží dříví. Vz Gb. Slov. 

Kladský. K. dědiny. Vz Jir. Prove 114. 

Kiafák, u, m. = veliký sii6, místy : kňcuá . 
Eie. Lid. 10. 

Kl^acha, y, f. = kafika. (Eohout) nohy 
v kalamáři zmoéí, vyvrátí na písmo kfaky. 
Mt. S. I. 181. 

Kli^dak, a, m., nadávka. Slez. Vyhl. II. 
335. 

Klakati = klekati. Baw. £. v. 1947. 

Klam» u, ra. Elamy komu dávati -jz U 
kati, ze klame. NB. č. 'Zád. 



Klamal, a, m. = klamar. Dával mi k-Iy. 
NB. č. 78. Sr. předoház. Elám. 

Klamati na koho = sváděti, lháti. XIV. 
století. Bývaj moudr, netěkaje po světě a 
klamaje na Čechy. Rozpr. íil. 110. 

Klamavka, y, f. E-ky, reduviidae, čeleď 
ploštic. Vz Ott. XXI. 384. 

Klambtf, y, f. =? Stáli tam v klambách. 
Dost. Syn své matky. 110. 

Kiaméř, e, m. = klamatel. Arch XXI. 27. 

Klamivý = klamavý. Zr. E. sklo. Hlk. XI. 
117. E. zdání. Jeř. Rom básn. Dle Mě. chybně 
m. klamavý (klamati). 

Kiamnik, a, m., simulátor. Rozk. P. 1C66. 

Klamnoradý. E. mySléuka. Msn. Od. 
124. 

Klamon, klamor. Vybrati něco do kla- 
mona = na dobro, všecko. EŠC. Lid. 15. 

Klamorad, a, m. Aigisthos k. Msn. Od. 42. 

Klamotvar, u» m., pseudomorfosa. Vz Ott. 
XX. 908. 

Klamový. E. předstova. Vz Čad. 128. 

Klanconn, a, m. = uemotora DSk. Em. 17. 

Klancout, a, m. = welikán. DSk. Em. 22. 
Vz Elancát v VIL 1291. 

Klancovák, u, m. = kartái. Dšk. Em. 
28- Sr. něm. Glanz. 

Klaneénik, n, m.zízřetěz. Arch. XIX. 89. 
(1512.). 

Klaniti, vz E laně ti. 

Klapačka, y, f.: klapotka, rachotkn, etěr- 
kotka, klapač, klapoc, tragaě. Slez. Vyhl. II. 
46. 

Klapák, u, m. E. na vratech ozval se. 
Zvon IV. 6. — K. = poklopec u kalhot. Slez. 
Vyhl. IL 180. 

Klapálek, Iku, m. = nepatrný mlýn. Jrsk. 
XII. 238. 

Kiapef, ptě, m. := špalek, oa kterém stojí 
kovadlíua. Slez. Vyhl. IL 312. 

Klapetek, tku, m. = dřevo na podloiini 
ničehoy ipaleíc na itipáni dřiví. Hauer 11. Vz 
Elapet 

Klapěti v I. 688 polož za Elapet. 

Klapustina, y, f. = nadávka ženským. 
Slez. Vyhl. II. 335. 

Klára, y, f. Paní Klára večer šije, ráno 
pára. Rizn. 64. 

Klarinet, u, m. Vz Strh. Akust. 408. 

Klasnik, z klasný, spicarius. Vz Gb. Slov. 

Klasňovák, u, m. = hospodářský nástroj. 
Nár. Ii3t. 1903. ě. 136. 9. Sr. Klasovnik v VI. 
595. 

Klasovitý obvaz (způsob obvazu kloub- 
ního obinadlem svinutelným), spica. Ett. 

KlasovnOSf, i, f. =: iertovnoať. Vz Gb. 

Slov. 

Klasový. E. krajky. Vz Erajka. 

Klassicistský. K. {oesie. List. fíl. 1903. 
382. 

Klásti se v čem = odsuzovati se, damnare. 
Sám se poče lev v něm k. Baw. £. v. 92. 

Klátil, a, m. = londavý kl. (kdo se chodě 
klátí). Rais. Lep. 106. 

Klatisvět, a, m , áx^xng, člověk těkavý, 
tulák. MsD. Od. 278. 

Klatovský Ondř. z Dalmanhorstu, spis, 
nar. kol. 1504. Vz Mus. 1902. 513. 

Klauza, y, f., z střlat. z= úžina. Lbk. 27. 



126 



KlftTeBový — EHba. 



Klávesový. K. přívod ku předeni bavlny. 
Ott. XX. 597. 

klavirni SkoIa. Nár. list. 1903. Č. 243. 15. 

Klavo zz dohře. V zloděj, minvě. 

Klavý = dobrý. V zloděj, mlavě. 

Klčko, a, n. z= klika. K. dveří. Líšeň. Mtc. 
1902. 440. 

Klénati se =: hoditi m, schopen bjti, BÍch 
eignen. Vz Gb. Slov. 

Klebety, vz Goraly. 

Klebtati = khktati. Gb. Slov. 

Klečeni, n. =: kulháni. Vz Gb. Slov. 

Kleci list. Vz Arch. XIX. 509, 515. 

Klécka, vz násl. Klečka. 

Kleé, e, f. Družstvo při kleči (korábu) 
sedlo a veslovalo. Msn. Od. 142. 

Klečka, kféeka, y, f., zdrob. klec; na- 
dávka (Spaleki troup). Vz Gb. Slov. 

Klečovi, n. =: klec, Knieholz. MS. 

Klehot, u, m. Bozléhal se jako k. orli 
vysoký jeho hlas. AI. Mrštík. 

Klechtáni, n. Ženské k. a smáni. Wtr. 
Min. 56. 

Kleehtaný. K. polévka. Čes. 1. XII. 97. 

Klechtati. Řehkové kolem staveni k-li. 
Rais. Vlast. 295. — K. =: klevetiU. Haner. 11. 

Kleehtavky, pole a louky n StejStě. Čas. 
mor. mns. III. 184. 

Klechtula, y, f. = klevetniee. Hauer 11. 

Klejšť = rhliiť. Us. 

Klejt, u, m. = průvod. Baw. Ar. v. 4809., 
5539. Vz Glejt. 

Klekač, e, m., flectator. Rozk. P. 1152. 

Klekáni, n. Kdo uřízne kus provazu od 
zvonu, kterým se zvoní klekání, může do- 
jiti krávy celého okolí, až kam hlas toho 
zvonu zaznívá. Mtc. 1897. 65. JeStě neod- 
zvoTiili klekání (jeětě je čas). Hlk. VI. 302. 

Klekánice, e, f. = Škaredá, stará, divá 
žena, oděná v Černý plášť, má koňská ko- 
pyta a Šikmé oči. LíČí se i jinak. Objevuje 
se při klekání. Vz KSf. Poh. 103 , 105., Čes. 1. 
XI. 223. 

Klekotný =z zoaílavj. K. vrána. Fagif. 
28. (Slov.) Sr. Klekotavý. 

Klementiny == Čásť kanonického práva, 
obsahující usnesení koncilu viennského na. 
nařízení papeže Klímenta V. £xc. 

Klempirovať, vz Klenpirovat. 

Klemprda, etraíidlo. V Chrudimsku. Ces. 
1. XIII. 429 

Klen J., vz Macák. 

Klenák, u, m. K. závěrečný v klenbě 
(zavěrák) je táhle klínovitý a z jednoho 
kusu. Vz kP. X. 298 

Klenba, y, f. K. stavení : česká, kopu- 
lová, křížová, oblá Či stlačená, plná Či kru- 
hová, ploská, segmentová, valená, zrcadlová. 
Vz KP. IX. 295. - K. poSevní, fornix va- 
ginae. Rtt. 

Klenbovnice, e, f. K. či tížnice klenby 
je obsažena v tělese klenutí. Vz KP. IX. 
297. 

Kleňha, y, m. Ten člověk je takový k. 
(zdlouhavý). V Kniřově. Mš. 

KleniČkovaný hřebiček. ChodsW. MS. 

Klenot, u, m. ^ ozdoba helmu. Baw. T. 
v. 652., Ar. v. 310. a j. K. heraldický, řá- 
dový atd. Vz Kol. Her. I. 399. 



Klenótek, tku, m., zdrobn. klenot. 

Klenovka, y, f. = cihla do klenuti. Vz 
KP. IX. 268. 

Klenuťák, n, m. = dřevák. DSk. Km. 29. 

Klep. Třem ženám se ještě vždy k. po- 
vedl. Us. 

Klepaci spodní iat. 1746. Hrubý 278. 

Klepaná, é, f. Hra na k-non. Vz Brt. 
Čít. 121. 

Klepancozobý = rak. Msn. Hyoa. 93. 

Klepanec, nce, m. =: klepaci kládí vko, 
kterým se naklepává kosa. Ml. Boleal. Čes. 
I. Xdl. 88. 

Klepařiti = klepy dělati. Čes. 1. XI. 349. 

Klepárna, y, f. = etodola. V zloděj, mlavě. 
Sr. Bonchora. 

Klepátko, a, n. Poklep sloupkovým 
k-tkem, Stábchenpercussion. Ktt. 

Klepavě (klevetně) něčeho vzpomínati. 
Zvon II. 226. 

Kleperenda, y, f. = tlarhalka. Us. 

Klepeto = ruka. v zloděj, mluvě. 

Klepl, n. Klapperstein, hora v Orlických 
horách. Jrsk. XXII. 155. 

Klepna, y, f. Sr. Kleperenda, Chlastoa, 
Drbajzna, Klevetniee (násl.). 

Klepniéka, y, f., zdrobn. kUpna. Luž. 
Po v. 1. 125. 

Klepotati za kým. Koll. V. 86. 

Klepshydra, y, f. = vodni hodiny. Capk 
53. 

Klepudina, y, f. = tvrdohlavé tele. Hln- 
bokil. Kub. List. ňl. 1902. 243. 

Klerikál, a, m. Katolický k. Nár. list. 
1903. Č 222 13 

KÍerikalisovati ákoln. Nár. list. 1902. 
č. 100. 1. 

Kles Petr, básn. Zl. Pr. 1904. 

Klésé, vintrea. Rozk. P. 539. (hmyz). Sr. 
Kléšf. 

KlešČeneový, z kleščenec, Eonuchen- 
Yz Gb. Slov. 

KleSčenee, nce, m. = kleiUneCf ennachas. 
Milí. 85. 

Kleščený = Heitiný, eunucbus. K. ko- 
morník. Milí. 55>. 

Kléšéky, zdrobn. kleště. Vz Gb. Slov. 

Kletbička, y, f. zdrobn. kletba. Římské 
kletbičky. ťrocb. Hrad. 20. 

KletboTaný =: prokletý. Msn. Od. 289. 

Kletec, tce, m. ^ prokfaiec Tbs. I. 3. 
70., V. 1. 35. — K., kletce, kltr, KSfig. Vz 
Gb. Slov. 

Kletojmenný. K. vládci, dvgáwgio&. Škod. 
II.* 121. 

KleTce, e, f, zdrobn kle v, avicapa. Vz 
Gb. Slov. 

Kleveta, y, m. a f . = klevetář a klevetniee. 
Dák. Km. 7. 

Klevetina, y, f.? z= kanéi maeo. V« Gb. 
Slov. 

Klevetivý. K. řeě plná jedu a ostnů. 
Zvon 111. 526. 

Klevetniee, e, f, vz Dryndula, Kleveta, 
Klepna (nahoře), Klechtula, Sa-yssa-syssá. 

Kleveto, a, n. = kleveta. Dšk. Km. 5. 

KlevetstvI, n. n hádáni, reptáni. Vz Gb 
Slov. 

Kliba = chléb (chleba. Us.). Us. misty. Mš. 



Klibna — - KloSteuer. 



127 



Klibna. Chozeni s klibnon. Vz Čes. 1. 
^III. 226. 

Klibonos, u, m. = veliký not. Zliv. Rub. 
.íst. fil. 1902 248. 

Klicán, a, m. = klicoan. Nár. list. 1885. 
!. 163. 

Klieatý = kVucati. Vz Gb. Slov. 

Kliciček, čka, m. = klaeiBek. Hampol. 
<SLT. sbor. VIU. 132. 

Klicpera V. Vz Lit. 1. 921., II. 265. od. 
— K Fr. Vz Lit. II. 268. 

Kličkatý. K. sit List. fil. 1903. 319. 
KličkožebroYý (kUikoiebemi) vaz, líga- 
nentnin clavicnlocostale. Ett. 

Klíčový hák, Schlttsselbaken. Ett.^ 
Kliditi eo. Ktož klidí svú roli. Št Op. 

>5b. (Mš.). 
Klidno, vz KlidDý. Tiché k. (klid). Škod. 

?. 17. 

Klidnotoký proud. Msn. II. 128., Od. 294. 
Klidodajný. Pkr. 1885. é. 132. 
Klika, 7, f. = pětka (bankovka) ; měSec. 

V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140. 
Klikatěti se, ěl, ěni. Stopa se k-la. Zr. 

Í!ecb. 40. 

Klikatí. Děti srdečným pláčem kličúce, 
svého otčika pyčúee. Um. rajh. 93. (MS.). 

Klikora, y, f. = údolí u Zbraslavic. Př 
Star. VII. 64. 

Klikva, y, f. = ioramna, oxycoccus, rostl. 

V z Ott XVm. 1020. 

Klimaěka, y, f. = kUmáni. Jrsk. XXVI. 
126. 

Klimák, u, m. = pakUc. V zloděj, mluve. 
:es. 1. XI. 140. Sr. Kliment. 

Klimatologie, e, f, z fec. Vz Vstnk. XII. 
503. 

Klimbavý. K. držení těla. Chč. Kv. 23. 

Kliment, u, m. = paklič, kU6. Kydni 
c-ta = podej paklíč. Us. Sr. Kli mák. 

Klimeš Ant., far. a spis. f 1883. Vyhl. 72. 

Klímot, n, m. = klimánL Nár. list. 1886. 
I 1. 

Klinda, y, m. = wlikdn. DSk. Km 22. 
5r. Klícek. 

Klindr, u, m. = poMméeh^ Geláchter, Spott. 
ťz Gb. Slov. 

Rlindřik, u, m. Než kunštiky a k-ky po 
iobě nechají. Rokyc. Post. 135^. Vz Klindr. 

Klinika, y, f., z řec. = škola homaeopa- 
ická, porodnická, ranlékařská, homaeopa- 
thische, chirurgische GebSrklinik. Ktt. 

Klinkát, a, m. = opilec. Lomu. (Čes. 1. 
nu. 100). 

KlinohlaTee, vce, m., kUnolebec, bce, m., 
ler Keilkopf, spbenocephalus, dolichoce- 
)ba]u8. Ktt. 

Klinolebec, vz Klínohlavec. 

Klínopisný. K. zprávy. Mus. 1903. 57 J. 

Klinorliombieký hranol. Vot. 84. 

KlinorouročipkOTý, sphenosalpingosta- 
|>hylinas. Ktt. 

Klinoskalni fiev, sutura sphenopetrosa. 
Ktt. 

Klínován, u, m. a kUn cMeba. Vitějice. 
Kub. List. fil. 1902. 248. 

Klinovnlk, u, m. = utirdk. U DětvaniV 
Sbor. slov. 1901. 160. 



Klipa, y, f. Hra na klipu. Slez. Vz Vyhl. 

II. 244. 
Klipátko, a, n. s chdple. DŠk. Km. 34 
Klipe, ěte, n. = rhdpdk. Dšk. Km. 20 

-^ K. = koza. Klát. Čes. 1. XI. 368, [ 

Klipstvo, a, n. = chlipttvo. Mš. 

Kli§tr, klišler, klisteray das Klystier. Vz 
Gb. Slov. 

KliStě, ěte, n. Čemu se kdo v mySlénkách, 
jak může, vyhýbá, to se na něho věsí ne- 
zbytněji než k. Tbz. IIL 288. Sr. Zažirák. 

Kliti. — Jak. Klel snad všemi jazyky, 
Rais. Vast. 18. — koho proč. On pro tu 
vinu klel otco svého. Kar. 54. 

Klizačka, y, f. = klouzaika, Prus. Slez. 
Ces. 1. X. 423. 

Klizati, klížu = poslouchati, — co. Při- 
kloň uši blíže, tato slova pilně klíže. Baw. 
Ezop. 630. 

Klk. Na klku. Reg. I. 1. 1088 , List. fil. 

XVIII. 450. (M«.). 

Klkatý. K. blána plodového koláče. Ott. 

XIX. 825b. 

Klobása. Měl ksy pod očima (války, 
nadutí). Zvon III. 276. 

Klobouk. Nelze dobře dtě nestejné hlavy 
přivésti pod jeden k. Zvon III. 194. Sme- 
káni k-ku při pozdravení. Vz Ces 1. Xll. 
90. K. arcibiskupský, arcivévodský, dvor- 
ský, kardinálský, knížecí, panský, vévod- 
ský, železný, židovský atd. Vz Kol. Her. 
I. 399. 

Kloboukárna, y, f. = mištnost^ kde se dě- 
lají klobouky, Us. 

Kloboukový. K. bota. XVIII. stol. Čes. 
list. XIL 11. 

Klobučitý, behelmt. Vz Gb. Slov. 

KlobukáT) a, m. = kloboučník. Slov. Čes. 
list. XIIL 40. 

Klocna, y, f., oděv. Já lecjakou kartou- 
novou klocnu nechci. Sá. Pr. m. I. 27. 

Klóet = tloud. Záp. Mor. Šb. D. 40. 

Klofaný. K. brambory (jídlo). Vz ŠCou- 
chanec. 

Klofát, a, m. Hodí se mezi k-ty. Čes. 1. 
XIL 13. 

Klokočec, čce, m , sicomorus. Bbm. hex. 
234. 

KlokoČej, e, m. Tu bieše řeka ohněná, 
vrúcie její klokočeji vzřécbu až do nebe, 
fluctus illius exastabant. ML. 18^. 

Klokonky v. klokoČinky (zrna kloko- 
čová?) Mš., Gb. Slov. 

Klokotati = klapali. V taktu perlík k-tá. 
Mark. 

Klokotavě zníti. Zr. Let. IV. 125. 

K lopot ati odkud. K-tal z domu (běžel). 
Zvou IV 247. 

Klopotov, a, m., potok u N. Města nad 
Met. Arch. XX. 447. 

Klosbery = angrtít Hauer. 11. 

Klosetový papír. Vz Ott. XVIII. 185. 

Kloánatý =: klaěatj, Ostrava. Sb. D. 60. 

Klostermann Kar., spis., nar. 1848. Vz 
Flš. PÍ8ID. 737. 

Kloše, hippoboscidae, druh puporodek. 
Vz Ott. XX. 998. 

Klošteuer, vz Klossteuer v VIL 1293. 



128 



Kloub — Knedlík. 



Kloub kladkoFÍtý, toéívý, trochoides; 
zánět klouba (povlakový, synovitis, arthritis 
hyperplastica laevis s. pannosa, spálový, s. 
scarlatinosa, syrovátečný vleklý, s., arthr. 
cbronica serosai syrovátečnovláknitý, s., arth. 
Berofibrinosa). Ktt Zánět kloubu, vz Ott 
XVI II. 927. Dna kloubu ramennibo, omal- 
gia, Scbultergicht; zánět kloubu ramenníbo, 
omartbritis, SchultergelenksentzQndung. Ktt. 

Kloact := tlouci, Us. místy. MS. 

Klouhačka, y, f. = klouzaéka. Bydž. Kšt 
Lid. 3. 

Klouhati se = klouzati «e. Bydž. KSf. 
Lid. 8. 

Klouzačka, vz Klouhačka, Klonzka. 

Klouzka, y, f. = klouxaíka. 

Klováska, y, I = klobáska, Vz 6b. Slov. 

Kťózka, y, f. = kulaia, zdrobn. kFozečka. 
Orava. Sb. si. 1901. 81. 

KlozoTÍee, les u Starce, čas. mor. mus. 
III. 134. 

Klub, u, m. K Šermířský, voličů atd. 
Nár. list. 1903. č. 284. 17. a 2. 

Klub, u, m., compagium. Rozk. P. 1202. 
Sr. Kloub. 

Klubaň, ě, f. = tůň. Č. Třeb. Vz Čes. 1. 
XII. 226. - K. = baňatá nádoba pletená 
jako ošatky (s věrtel nebo dva). Ml. Bolesl. 
Čes. 1. XIII. 88. 

Klubati kam = bizeii. Sedlák k purg- 
mistru toho města klubal. Faust. 113. 

Klublk, u, m. = toulec tekáčů na hrouaek. 
Haner 11. 

Klubovní kancelář, přednáška atd. Nár. 
list. 1903. č. 284. 2. 

Hluč, kluSiíek z= kozi brada, petrkliéy pri- 
mula veris. Slez. Vybl. II. 220. 

Klučehlas, u, m. = klič v hudbě, clavis. 
Vz Gb. Slov. 

Kluci, n. Klačie, radula (de arboribus). 
Rozk. F. 664. 

Klučiček, čka, m., zdrobn. kluk, DSk. 
Km. 36. 

Klučičky, vz předcház. Kluč. 

Klučiti = skličovati, Vz Gb. Slov. 

Klučka, vz násl. Kluka. 

Klůčnik, a, m. = klicnik. Vz Gb. Slov. 

Klufty = zboii. V zloděj, mluvě. 

Krucbna, y, f. = krůsna (klisna). Vz Gb. 
Slov. 

1. Kluk =: iíjp. Bystřiny klukom savalia 
dolin>)mi (rychle jako let šípu). Slov. Sbor. 
ěes. 174. K. nespeřený, vz Nepeřený. 

3. Kluk, a. m. K. má hlavičku jako ma- 
kovičku, oči jako vejdumky a hubu jako 
potáč. Ml. Bolesl. Čes. 1. XI IL 176. 

Kluka, klučka^ y, f. z= váha na nošení 
věder s vodou; tjS s hákem na lámání su- 
chých větví. Hauer 12. 

Klukant, a, m. = tulák. Drž s leckte- 
rými k-ty. Frant. 51. 14. 

Klukovati = prováděti klukovské kousky. 
Zvon III 25. Wtr. 

Klupěti na něčem = mdle ovUati Val. 
Čes. 1. XIL 275. 

Kťúse, etc, n. =: kUae, Výb. I. 1225., 
Rozk. P. 459. 

Kl'usiee, e, f. m klisna, Vz Gb. Slov. 

Krusični, -čný, Stuten . Vz Gb. Slov. 



Krůsna, y, f. = klisna, Vz 6b. Slov 

KVúšé, čte, n. = hHbě, Vz Gb. Slov. 

Klusovnik, a, m. = pytlák. Slov. Zvos 
IV. 542. 

KluSČ, acer (de arboribus). Rozk. P. 55? 

Kluzák, serpo. Rozk. P. 515. 

Klúzati = klouzati. Hadové klúzaeha 
Gest B. 71*. 

Klúziti. Hádku, co klůziš? však neokH- 
neS. NB. č. 106. 

Klvati, kluji = klovati, Baw. Ar. ▼. 3349^ 
E. 2265. 

Klystér vodový, Wasserklystíer. Ktt 

Kmachnik? = prý nějaká houba. Vz Gb. 
Slov. 

Kmán, u, m. ^podilpoztmkovj (z ^emeia 
Antheil). Vz Gb. Slov. 

Kmásati čim = trhati; co odkud. Čes. 
list. X. 473., XI. 494 (val). 

Kmasoňy ě, m. = kdo se rád kmáée (perel 
Val. Čes. 1. X. 473 , XI. 378. 

Kmejn, z něm. gemein. Krok. 1888. 271. 

Kmen. Levý kmen mízní (hrdelní, pod- 
kličkový), truncus sinister (jagularia, sob 
clavius). Ktt. 

Kmenoslovný. K. práce. Lit I. 209. 

Kmenový. K. akcie. Národ. list. 1903 
č. 131. 9. 

Kmet. Sr. MS. Slov., Jir. Prove. tl8. 

Kmetovy = kmeci, kmetský, Vz Gb. Slov. 

Kmit, u, m, =z oscillace, vibrace. K. 
jednoduchý, přímočarý. Vz Strh. Akust 5. 

Kmitati se Jak. Kmitla se tak jako ptá- 
ček, když kolem okna (mimo oknu) přeletí 
Tbz. V. 1. 323. Smaragdem rád by brouček 
se kmitnul. Vrch. Eklog. 33. 

Kmitočet, čtu, m. K. ladičky atd. Ts 
Strh. Akust. 7., 301., 807., Mech. 398. 

Kmitohybký. K. vosa. Msn. II. 214. 

Kmitojizdný Fryg. Škod. II.' 56. 

Kmitový. K. rovina nikoln. Vot. 75. 

Komitozářný blesk. Mns. II. 134. 

Kmošička, y, f. = kmotřiěka, Kokyc Post 
322b., Frant. 20. 14. 

Kmotr. Shasne-li kmotrfim při křto svice. 
nebo padá-li její kouř po shasnutí k zemi. 
přijde dítě brzy do země, nevyroste. Mtf. 
1897. 55. 

Kmotřička, y, f. Keď porodím, najdu &1 
kmotřiiku, co mi zanese na krsf. To je ale 
moja k. Temu mojemu dietati je krsna, ma- 
tička. Slov. Nár. sbor. 1902. 15. 

Kmotrouee. Voni sou naSi k. = kmotři, 
Dšk. Km. 44. 

kn m. tn: vyvrknouti m. vyvrtnouti. Us. 
Šb. D. 22. 

Kňafaný. K. brambory. Vz Klofaný zde. 

Knahl Jan, hud. sklad, f 17./9. 1901. maje 
76 let. 

Knapový, z knap. K. pole. Vz Gb. Slov. 

Kňasák. vz Klafák. 

Kňažiště, ě, n. V kostele rakev polo- 
žili na prostřed k.; Stolice a k. bylo po- 
kryto Čiernym sůknom. Slov. Sbor. čes. 
260. 

Knebel, bio, m = roubik na vázání po- 
vřísel. Hauer 12. Z něm. Knebel. 

Knedlik, hra s kaménky. Vz Čea. lid 
XIII. 69. 



Knefel ~ Kobylinec. 



129 



Knefel, fla, m. = knoflík. Slez. Vyhl. II. 
64. 

Knejpl, 11, m., zdrobn. knejp. 1445 H. Jir. 
Myto 41. 1. 

Kněně, vz Enienf. 

Knerlik, u, m. = knedlík, Ub. mÍBty. Prk. 

KnéroYee, vce, m. = knězovec (archi- 
maDdrita;? Vz Gb. Slov. 

Kněz. Srv. MS. Slov., Jir. Prove 123. 
Potkala-li jsem ráno kněze, přihodilo se 
vždy v ten den něco zlého. Mtc. XXXI. 11. 
To, co knězi jde z úst, mimo nŠi mi šoust 
Svétz. 1888. 115. Závidi-Ii co koma k., ta- 
ková závist nemívá konce. Tbz. III., 2. 29. 

Knéžák; a, m. = praelát. Vz Gb. Slov. 

Knéžéie, agenda (de festis). Rozk. P. 
22:>7. 

Kněžéik, n, m., agenda, kniha bohoslu- 
žebná. Vz Gb. Slov. 

Kněžky, louky u Nové Vsi. Čas. mor. 
mas. III. 134. 

Kněžmee?, knéžmoc? = praesnl. Vz 
Gb. Slov. 

Kněžnovati = panovati. Vz Gb. Slov. 

Kněžour, a, m. Kká. Sión I. 40. Srv. 
Kněžonn. 

Knieni, f. = kn&na. Baw. E. v. 34., 43. 

Kniežěci = kniiecí. Gb. Slov. 

Kniežeeky = kuiieekff, Fagif. d7b. 

Kniežek, zdrobo. kněz. Hus II. 81. 

Kniežetský = knlieckj. Arch. IX. S65. 

Kniežetstvie, n, = knižetstvi. Vz Gb. 
Slov. 

Kniha. Dobrá k. je najvernejSi príatel 
člověka. Rizn. 64. Sr. Jir. Prove 125. — 
K. = kat6hi9mu$ (v dřívější době). Tbz. V. 
6. 332. — K. papiru = 24 archy, nyní 10 
složek á 10 archfl. Ott. XVIII. 183. 

Knihař také = kniJ^kupee. Kbrl. Džl. 14. 

Knihara, y, f. = knViotma. DSk. Km. 11. 

Knihkupeck^ý oznamovatel, účetní. Nár. 
list. 1904. 43. 9. 

Knihlovee, vce, m. = kdo po knihách 
slídil, aby podezřtlé niéil. Ut I. 360. 

Knihoskladni čítanka, mluvnice, honorář, 
učebnice. Nár. list. 1903, č. 298. 17. 

Knihovenstvi, n. Starověké k. =r kniho- 
vnicíví. Mns. fil. 1903. 149. 

Knihový. E. myšlénka = čerpaná z knih. 
Hlk. X. 174. K. val = udělaný z knih. Kká. 
Sión I. 169. 

Knihožroutský morous. Tbz III. 2. 255. 

Knihyráda = múdrosť, Minerva. Vz Gb. 
Slov. 

Knipavý. K. house. Nár. sbor. VIII. 132. 

Knistol a, m.? = apostolus. 

Knittl Kar., bud. sklad., nar. 4.10. 1850. 
Va Zvi.n IV. 27. 

Knižalka, y, f., zdrobn. kniha, DSk. Km. 
31. 

Knižeei diplom. Vz Kol. Her. I. 326. 
Knižeékář, e, m. Rozp. fíl. 5. 

Knižepán, a, m. Jel tam s knížepánem. 
Us. Nár. sbor. VIII. 20. 

Knižetie. Chovajž oné k-ce svého (syna 
koížeciho). Dal. P. 21. 

Knižetský. E. dědictví. Arch. XIX. 495. 
Mocí k-sků propůjčujem. Arch. IX. 365. 
(1495). 

Kott: Dodatky k ěMko-ném. slovníku III. 



Knižní trh vánoční, velikonoční. Zvon IV. 
126. Vz Knižný v 1. Přisp. 154. 

Knoflaji e, m. z^vtliki knoflík, Val.Čes.]. 
XUI. 372. 

Knofliéka, y, f. Zdrobn. knoflík. DSk. 
Km. 27. 

KnofličkoTý nožík. Ktt. 

Kndsl B , básník. Sr. Zl. Pr. 1904. 

Kňourati nač = itUovati »i, Kká. Sión. 
II. 225. 

Kňouravě mluviti, žalovati. Kká. Sión I. 
124. 

KňuČivý zvuk. Zr. Cer. 352. 

Kňučna, y, f. Kšf. Lid. 5. 

Knulovatý. Země zůstala k-tá jako ne- 
rozdělaná kaše (knollig?). Uč. spol. 1895. 
261. 

Knutel, tln, m. = dřtva do otjpék vá- 
zaná. Hauer 12. 

-ko přip.: brko, známko, mráko, ponko. 
Vz Dik. Km. 26. Příp. ve spisech Husových. 
Vz List. fil. XX VL 369. 

Koagulovati = ztuOti, zahustiti, mIÍH, 

sraziti. Zach. Test. 86. — co več: mléko 
v sýr. 1585. Ué. spol. 1902. 34. 

Kob. u, m. z= itiští, zastr. Pel. VII. 

Koba, y, f. == havran, Baw. £. v. 4., 8., 
46. 

Kobalt, u, m. Vz Vstnk. XI. 558. 

Kobaltikyanovodik, u. m., v luěbě. 
Vstnk. XI. 8. 

Kobaltoniklový. K. formace rud. Ott. 
XXn. 79*. 

Kobe =' ktby, kdyby. Šb. D. 75. 

Kobek, omyl m. bobek, Vz Gb. Slov. 

Kobe§, kobez =: hudební nástroj stru- 
nový. Vz Gb. Slov. 

Kobkový, omyl m. bobkový. Vz Gb. Slov. 

Koblih, n, m., pastilla. Bhm. 338. v. 255., 
PreSp. 65. v. 1702. 

Kobliha. XVI. stol. Vzali sejr suchý, na- 
lili naĎ vajce a opepřili, upravili v kuličky 
a v másle na pánvi npekali. Sonk. 11. 1. 

Kobližek, Žku, m.- kobliha. St. Ř. ned. I. 
118. 

Kobližnik, a, m. =: kdo peée koblihy. Vz 
Gb. Slov. 

Koblouk, kobluk (V I. 714. oprav v: 
koblúk). Živá hlava k-ka dobude. Smil Př. 
(Výb. I. 842). Koblúk, pileus. Rozk. P. 1830. 

Kobolt, z něm. = střitek.B&w. Ar. V.497U 

Kobr, u, m. = poráika. A ten svým so- 
chorem obr v tom hluku učinil kobr (po- 
razil nepřátely). Baw. Arn. 5158., MS. Slov., 
I Kobr táti se. 

I Kobrt u, m. — kohrtnutí, das Stolpern. 
Nár. íist 1885. č. 112. 

Kobrtavé, stolperíg. Text plyne k. Nár. 
list. 1885. č. 75. Sr. Kobrtati. 

Kobšúh, u, m., calpedra. Rok. P. 1830. 
Calpedra m. caleptra, mitra tegens caput. 
Gb. Slov. 

Kobyla, y, f. = kobliha, Y Domažl. Kbrl. 
Džl. 5. 

Kobylce = kobylka (locusta). Vz Gb. Slov. 

Kobyliěi obchodoÍK (s koňmi). V zloděj, 
mluvě. 

Kobylinec, nce, m. Má k-nec v hlavě = 
hloupý. Vek. Vset. 364. 

9 



130 



Kobza — Kokrhelovitý. 



Kobza 7» f.y = hudební ndtlroj. Vz Čes. I. 
Xni. 256., 8 vyobraseulm. 

Kobzolenka, y, f. ^ bramborová polévka. 
Slez. Vyhl. II. 200. Sr. Kobzole. 

Koea = koSka. Vz Gb. Slov. 

Koeana (kočana?), nějaká rostl. Vz 6b. 
Slov. 

Koeanda, y, f. = bryéka. Otočil lehkou 
k-dn. Zvon III. 629. Jrsk. 

Kocánek, nka, m. =: masiiííek, Úpice 
Zedniček. 

Koci. K. mndce, drippa, Rozk. P. 766 
(inter herbas ignotas). Jg. kokoti. Koci 
ukazuje k subst koc = kocour. 

Koeian Jaroši., mladý slavný houslista 

Koelerka, y, f. = kořalka, kterou pálili 
ve V. Mýtě u Koclerů. MS. 

Kocmoud, koemúd, u, m. = bild lebeda f 
Rostl. drn. 180*. 2. Jioi ho kocmondem 
kouři (nemocněho). 1724. Hrubý 250. Vz 
Kocmoud ek. 

Koeoar. Olízl se, jako když k. svíčku 
sni. Rais Vlast. 44. 

Kocouři drápky =: bika ladní. Čes. 1. 
XI. 436. 

Kocourkov, a, m., K. stal se odtud (od 
r. 1832.) typem maloměstského i velkoměst- 
ského Sosáctvi. Vz Lit. II. 643. 

Kocourky, les u Červen. Hrádku. Čas. 
mor. mus. III. 134. 

Kocoumik, a, m. = les n Padolí v Ná- 
chodttku. Zvon lí. 36. 

Kocur = hueer; korury ^ stkaSenif pře- 
půlené cihly. Slez. Hauer 12. 

Kocperkar, u, m. = nějaká zbraii. 1518. 
Arch. !Sr. Kocprd. 

Kocúrový. K. stroj (testiculi). Vz 6b. 
Slov. 

Kocvara, y, f. = omáčka z mléka. U Kr. 
Městce. Ceč. 178. 

Koč, andromade (vestis), Rozk. P. 1764., 
anodromende, Rozk. R. 91., andromeda 
Mam. A. 14«. (MS.) — K. = koSdr, Rozum 
chodi pefii, nevědomá nrozenosť v kočí. 
Rizn. 166. 

Koéana. vz Koeana (předch.). 

KočČisko, a, m. = ko&ca (opovržlivě). 
Ces. 1. XU. 419. 

Koéenie. K. nožky. Rostl. olom. 392. (Mi.) 

Kočeuka, y, f. = koiUka. Hauer 12. 

Koěi drápky = Híovka. Dfik. Km. 7. 

Kočičí 8 varba = brambory $e zelim. Litomyfil. 
Čes. 1. XIII. 251. 

Kočička. Až k. vajíčko snese (nikdy). 
Čes. 1. XIII. 176. 

Kočičkář a koííiBkdřka v I. 716. polož 
před Kočičky. 

Kočičky = proutky jívové, vrbové dle chlu- 
tého a hladkého povrchu; také koťátka. 
Souk. 1903. 3. 

Kočisko, a, n. = koíi. Čes. 1. XI. 185. 

KoČid, e, m. = ko6{. Dobrý k. vie, čo 
koĎom třeba. Sbor. slov. VJI. 130. 

Kočka. Zastal tam, co by kočce namrskat 
(krátce). Zvon II. 188. Hra na kočku a myS. 
Slez. Vz Vyhl. II. 249. 

Kočkař, e, m. = koieinik (nadávka). XVI. 
stol. Zvon II. 594. (Wtr.). 

Kočující obchodnik. Praha 9. 



Kodak, U, m. = fotograficky appardC 

Kodifikace, e, f., z lat = tápu. K. ob- 
čanského práva. Nár. list 1904. 314. 21. 

Kodliťkoho za vlase =toAa</. Liieň. Mtc 
1902. 438. Sr. Kudliti. 

Kodludka, pl, n. (paskudy) = cukrovinky. 
Prus. Slez. Čes. 1. XII. 310. 

Kodulka, y, f., hmyz. Vz Ott XXIL 
727. 

Koféř, e, m., decibinus. Vz Gb. Slov. 

Koférováni, n. Sedlák s k-nim nemo- 
torným Faustovi pyšné řeči podával. Fanst 
113. Sr. Koférovati v I. Přisp. 155. 

Koferstvo, a, n. = rufianHvo. Peraké k. 
Chč. S. I. 38». Sr. Kofferstvo v II. Přisp. 
113. 

Kukat, U, m. = kofen pařexu; pafes eám. 
Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 28. 

Koherery v lučbé. Vz Vstnk. XIIL 
448. nn. 

Kohn Theod. dr., býv. arcib. olono., nar. 
1815 , spis. Vz Vek. Vset 304. 

Kohoat. Vždy k. kokrhá, přece nejlíp 
na vlastním hnoji jen. Kká. Sión II. 78. 
Když kohouti v neobyčejný čas zakokrhají, 
pak se počasí zajisté brzo zmční. Stínám 
kta. Vz Jrsk. XXII. 146. — K. = oheiL K-U 
dčlati = křesati. V zlodčj. mluvč. — JL 
tanec. Vz Brt P. n. 988. 

Kohoutek chomoutu. Ott XX. 14. 

Kohouti mluva. Vz Vyhl. II. 264., Vlast, 
I. 109. 

Kohut Frani., slez. spis., 1796.— 1870. 
Vyhl. I. 39. 

Kohútnik, a, m. ^ kohoutt holubi •omee. 
Val. Čes. 1. XI. 44. 

Kocheft, nČ, f. == kuchyni. Mtc. 1902. 7. 

Kochům, a, m. =: přechovavai. V alodéj. 
mluvd. V z Skoumník. 

Koj, e, m. =: křettan. V zlodČj. mluvě. 

Kojiljle, n., nebula (inter herbas). Rozk. 
P. 767. 

Kokain, n, m. Otrava kokainem, cocu- 
nismus. Ktt 

Kokanka, y, f. = kukaně. Htc. 1902. 4. 

Kokeš, e, m. Hra na kokeSa. Slez. Ví 
Vyhl. II. 247. 

Kokkus zinčtu plicního, pnenmococcua 
Ktt 

Koklenka, y, f. = malá kukla. Mtc. 19C2. 
108. 

Kokodrilový = krokodflovj, Vz Gb. Slov. 

Kokolatý = chocholatj. Brt P. n. 803. 

KokoHč, e, m., vz Kokodřík. Gb. Slov. 

KokoHk, n, m., polygonatom, rostl. Vs 
Ott. XX. 172. 

Kokot, a, m. Březnový k. (mariok) = dít^ 
v březnu narozené. Slez. Vyhl. II. 115. 

Kokoti. Chléb zadélaný k-tím mlékem 
(dobrý). Vlast I. 283. 

Kokrha, y, m. = kdo kokrhavi mluci 
(z kokrhati). Vz Gb. Slov. 

Kokrhavě mluviti. Vz předch. Kokrba. 

Kokrhavý hlas. Jrsk. IX. 40. 

Kokrhel, u, m., rhinanthus, Klappertopf, 
rostl. Vz Ott XXI. 658. 

Kokrhelovitý. K. rostliny, rhinantheae. 
Vz Ott XXI. 658. 



Koksářský — Kolesový. 



131 



Koksárský syndikát. Národ. list. 1904. 
45. 17. 

Kokylla, y, f. = forma^ do které se roz- 
topený kov z pánve rozděluje. Yz EP, X. 
166. 

Kól, kolu, m. = kůl^ fastis. Mam. A. 
23*. a j. 

Kol*a = kottU. Haná. Sb. D. 48. 

Kola, pl. n.=t^. AIx. 11. 216., III. 182. 
Ta (náspě) jest tak úzká, Že sotně dvoje 
kola minu sě volně. Tandar. 675. (Pel. 
VII.). — Baw. T. v. 666. 

Kolace, vz Kallace. 

Koiáé. Keď nief (není) chleba, dobré sů 
aj koJá<^e. Sbor. slov. VII. 130. Vandrovat 
na sv. Štěpána s koláčem (jiti ze služby). 
Val. Čes. 1. XI. 435. Tohoto slova se uživá 
na Valašsku na Mor. jen o k-ěi nevěstině 
a ve frasi: ide s k-čem, když děvečka 
opouští službu; jinak se užívá slova vďo^eAc. 
— Žalobní koláček = ikolák, který rád Ža- 
luje. Val. Čes. 1. XI. 48. - K. « ieně Uhotni, 
placenta: plodový, přespočetný Či vedlejší, 
vcestný. Vz Ott XIX. 825^. Zánět k-če 
plodového (lůžka), endometritis placentaris 
bypertrophica, placentitis. Ett. 

Koláéee, zdrobn. koláč. Vz Gb. Slov. 

KoIaČer, a, m. = kdo ptíe koláíef Tk. M. 
r. 184. 

Koláěnatý. E-ti ssavci, placentalia. Vz 
Ott. XIX. 825i>. Sr. Koláč, placenta. 

Koláčový. K. slavnost na Slovácku. Vz 
Čes. 1. XII. 56. 

Koladnik, a, m. = kolednik, Gb. Slov. 

Kolajky, louky u Kojetic. Čas. mor. mus. 
III. 134. 

Kolár Jos. Jiři. Životopis od Jaroši. 
Kampra. V Obzoru liter, a uměl. 19v;2. 
é. 3.— 10. Sr. Vést. X. 202. nn. 

Kolář, e, m. = cyklista, Nár. list. 1904. 
128. 13. 

Kolář) e, m. V pořadí domů mezi ny- 
nější ulicí Melantrichovou a Michalskou 
(v Praze) říkávalo se ,Mezi koláři^ Dolen. 
Pr. 885. — K. K., vz Sezima. 

Kolatamice, e, f. = iena % kolatury. 
Bais. Lep. 200. Vz násl. 

Kolatumiky a, m. s mul % jUté kolatury. 
Kais. Lep. 206. Vz předcház. a KoUatura 
v I. 724. 

Kolba, y, f. = hařAa. Na kolbu stavějí 
alembik. 1685. Uč. spol. 1902. 27. 

Kolčava. Ostatně i pouhý pohled na 
k-va jest nebezpečný ; opakuje-li se několi- 
krát, Člověk se z toho rozstůně, ba může 
i zrak ztratiti. Mtc. 1. XXXI. 21. 

Kolěavlee, e, f. = koUavka. Tbz. XVI. 
102. 

Kolčlaka (?) = kolč (tkaná látka). Vz 
Gb. Slov. 

Koldéložný. Zánět míznic k-ných, lym- 
phargitís periuterina. Ktt. 

Koldra m. koltra. Mus. 1867. 231. 

Kole, n. =: koU. E. k stavení rubali. Půb. 
ol. 111. 688. — Baw. B. 6a. 

Kolébavka, vz Ukolébavka. 

Kolébka: bambeluSa, bambula, bombela, 
bombrlík, huiťací (udělaná z trávnice, drhly, 
jíž užívají v zahradách, na poli), kolebuSka; 



dětí v ní se bambají. Slez. Vyhl. II. 230. 
Sbírka na kolébku při slez. svatbách. Vz 
Vyhl. 11. 94. Pod k-bku, jakmile dítě do 
ni se položí, kladou bochník chleba, aby 
nemělo v životě nikdy nedostatku. Mtc. 1. 
1897. 67. (Vykoukal.) 

Kolec (fipenár), Ice, m. = kůl. Jím popra- 
venému srdce probodávalL Vek. Vset. 192. 
— K. = koltóko, Dák. Km. 40. 

Kóleczko, a, n. Do kóleczka mi za- 
grejcie, tanec v Těáíuskn. Vz Brt P. n. 
973. 

Kolečkovaný. K. kn^ky (kolované) 
krajky. Vz Krajka. 

Kolečkový. K. hodiny. Dolen. Pr. 354. 

Kolečnik, a, m. U kaSny seděli k-čníci 
s kolečky. Zvon lil 261. 

Koleda. Slova toho užívali již v XIV. 
stol. (Frešp.) Sr. Souk. 1903. 19. K. je 
o vánoce, může po ní chodit kdo chce. 
Vyhl. Obr. 35. K-dy vám dám po jablíčku, 
po oříiku, obleknem se do kožíiku. Vyhl. 
Obr. 32. K. kuéiskd (kněží) v starší době. 
Vz Souk. 1903. 19. K. dMi. Vz Vyhl. Obr. 
130. O k. vz ještě: Ces. 1. XI. 145., XIIL 
277., v prus. Slez. ib. X. 423., Brt P. 
1013. nn., Vlast L 144 nn. Sbírka koled, 
vydaná r. 1878. od spolku Slavie v Praze. 
K. z ptočích hlasů. Vz Vlast. L Hf — K. 
=: kola sklenkou zrohená na peeni, jejž do- 
stává čeleď o nový rok. Slez. Vyhl. II. 27. 

Koledni pivo == hromadné pití na obecné 
nebo jinak společné útraty. Tk. XI. 269. 

Kolednik, a, m. Chč. S. I. 18b. 

Kol*^ = kolik. Brt. P. n. 1195., Ces. 1. 
X. 4b7. 

Kotek = viíviSkaf z níž zůstala jen tlustší 
část. Val. Čes. 1. XII. 46. Sr. E. = okle- 
stek. 

Kolembačka, y, f. = kolemhaS v VI. díle. 

Kolenáče, pí, m. = vytoká boty, jichž 
holinky v předu sahaly na kolena. LiSeŮ. 
Mtc. 1902. 122. 

Kolendečka, y, f. ^ koleda. Prus. Slez. 
Čes. 1. X. 423. 

Kolenec, nce, m., spergula, rostl. K. 
rolní, s. arvensis. Vz Ott. XIX. 710. 

Koleneč, nče, m. = pUtenec. Dám jí po 
koláči a kolenči. Čes. 1. XIIL 183. Vz Ko- 
lenec v I. 722. 

Koleneček, čku, m. DŠk. Km. 35. Vz 
Eolenec. 

Koleno, a, n. K. pekařů, genu valgum, 
vybočené (pekařů), g. varům, Sichelbein, 
Báckerbein. Ktt. 

Kolenovltý. K. táhlo. KP. IX. 113. K. 
proStěpec ušni, Ohrkniepincette. Ktt. 

Kolenový lis na dlážkové tašky. Vz KP. 
IX. 149. nn. 

Kolenýd, e, m. = kolenáéj kolenatec. Vz 
Gb. Slov. 

Koler, u, m. = édtť lisu na taíky. Vz 
předcház. KP. IX. 167. — K., kulér, kurel, 
a, m. zn přihlouplý 6lovík. Č. Buděj., Břez- 
nice. Kub. List. fil. 1902. 249. 

Kolesny kruh. Msn. li. 94. Vz Kolesní. 

Kolesový vlečný parnik. Nár. list. 1903. 
Č. 131. 10. 

9* 



1S2 



Koletati se — Kolovratní. 



Koletati 8e komu kdy. Hnž mněl jest, 
by se jema to to sně k-lo. Pulk. Lobk. 
k. 19. Procházka: kolotalo (jen tak ve 
snách se zdálo). Mš. 

KolehamoYodoyý. Hnisavý zánět vaziva 
kolchamovodového, períspermatitis suppn- 
rativa (prudký, acnta, vleklý, chronica); 
syrovatečný zánět vaziva k-ho, perisperma- 
titis serosa (pradký, acuta, vleklý, chro- 
nica); tvořivý zánět vaziva k-ho, p. pla- 
stica (pradký, acuta, vleklý, chroníca). Ktt. 

Kolibalka, y, f. = kolébka. DSk. Km. 81. 

Kolíbka = oltárik o hoiiů tíUo postaveny, 
U Detvanů. Sbor. slov. 1901. 150. 

Koliéko, a, n. = tanec jednou do kola. 
U Choda. 

Kolihnlk, a, m. = kdo chytá kolihy. Tk. 
M. r. 184. 

Kolik. Stál ako k. v plote. Rizn. 175. 
(nepohnutě). 

Kolika, y, f. = hryzeni hlístové, colica 
verminosa, hryzeni hostcové, c. rheumatica, 
k. bludnic, necudnic, c. scortorum, k. čmý- 
rová, c. menstrnalis, dysmenorrhoea, k. hy- 
sterických, c. hysterica, k. jaterni (při ka- 
méncích žlučových), c. hepatica, k. ledvinná 
(při kaméncích led vinných), c. renalis, k. 
lejnová, c. stercoracea, k. z otravy olovem, 
c. satnraina, k. větrová (z nadýmáni), c. fla- 
tulenta, k. při zlaté žile, c. haemorrhoidalis. 
K. při éervivce, colica verminosa, Wurm 
kolik. Ktt. 

KoIikabareYný. K. podoba. Tbz. Kf. 1. 
319. 

Kolikamilový. K. cesta. Tbz. II f. 1. 
288 

kolikastaletý dub. Tbz. 111. 1. 156., V. 
9. 192. 

Kolikoramenný svicen. Wtr. Str. 135. 

Kolikosáhový příkop. Tbz. V. 1. 27. 

Kolikospřezný potah, mehrspannig. Hol. 
Met. U. 510. 

Kolikový. K. bolesti, Kolikschmerzen. 
Ktt. 

Kolikrátkolivěk. Obláčí se, k. které 
hody slavie. Milí. 61. 

iLolinkatý. K. tělisko, corpus genicula- 
tum. Ktt. 

Kolipakrát, wie vielmal. Us Hrufi. 184. 

Kolis, ama (de radicibus in apotheca). 
Kozk. P. 808. 

Kolitáni, n. = kolibáni. Slov. Čes. 1. XI. 
201. 

-kolivěč. Cokolivěě činifi. Čerň. Zuz. 58. 
(1645). 

Kolkolozomý. K. vysedlina. Msn. Od. 
149. 

Kolkonečnikový. Zánět k-ho vaziva 
(zánět ořití), periproctitis. Ktt. 

Kollace, srov. Kolací. Služebníci běželi 
k knížeti s k-ci (a darem, s dobrou zprá- 
vou). Frant. 26. 14. 

Kollár Jan. Vz Vlč. Lit. II. 2. 58 nn., 
69. nn., 67., Lit. L 921., II. 736., 861.. Zvon 
IV. 490. Původní podoba jeho básni. Vz 
Obz. lit. IL 97. — Mus. 1904. 244. nn. 

Kolledvinný. Zánět tkané k-né, perine- 
phritis. Ktf. 

Kollejni kuchařka. Zvon IV. 48. 



Kollcjnik, a, m. = chováme koleje. Nár. 
list. 1902. 

KoUektionářský. K. činnost. Nár. list. 
1904. 45. 13. 

Kolloidy = látky neschopné krytlaUÍ9ace. Vz 
Strh. Mech. 99. 

Kolmata = kolejko na voxeni. DomŽl. Čes. 
I. XII. 306. 

Kolna, y, f. = jm. vyblubeniny u Sloupu 
na Mor. Sbor. čes. 194. — K. kůlna. Její 
zařízení. Vz KP. IX. 415. 

Kolně, rot^bra, Rozk. P. 1870., calebrís. 
Bhm. hex. 687. 

Kolo. Jdi na kolo (z té doby, kdy se 
zločinci vplétali v kolo). Zvon II. 593. Wtr. 
Mluviti do kola (kdo mluví a nic nepoví). 
Hauer 12. — K. Hra na kolo. Vz Sb. si. 
19U2. 70. — K. » okolo, kolem. Svokrnša 
zrebe kolo peci. Mt. S. I. č. 98. — K. =pro. 
Zratil se mu nůž a k. něho byl doma veliký 
hřích (rámus). Kld. II. 287. — K. = tanec. 
Vz Brt P. n. 991. — Kola = vůz. 

Koloběžný rok. Msn. Hym. 13. Vz Kolo- 
vracný, Kolovodný. 

KolobřiSek, Sku, m. = eliva, Kbrl. DžL 
16. 

Koloděj, e, m. i= mluvka Hauer. 12. 

Kolofant = ? Dfik. Km. 20. 

KolofikJan Dr., lékař a vlastenec. 1816. 
Vz Vyhl. I. 70. 

Kolohlavec, vce, m., opak šlechtic. Pn* 
ritánfití k-vci nepřáli poesii. Jeř. Roni. baso. 
211. 

Kolok, a, m.» ryba. Sb. si. 1901. 163. 
Kolomazný. K. pec. Dák. Km. 52. — 

K. = f^ra v karty, Z?on II. 77. 

Kolomejka, y, f., tanec v Těšínská. Vz 
Brt. P n. 980. 

Kolomot, u, m., Wirbelwind. J. Hrad. 
Sol pera. 

Kolopletenec, nce, m. := ďo kola pUiený. 

Koloproudy u, m. K. Oceánu. Mbd. Od. 
302., Wir. Str. 124. 

Kolorejd, u, m. K. noh = tanee^ Msn. 
Od. 348. 

Koloristický pohled do pírku. Nár. list 
1904. 66. 13. K. impresse, celek. Nár. list. 
1903. č. 134. 13. 

Koloristni, z lat. K. poesie, Nár. list 
1903. 353. 9., nádhera, Zvon IV. 669., roz- 
voj, harmonie, akkord. Nár. list 1903. č. 
134. 13., é. 148. 13., č. 250. 17. 

Kolos, n, m. To je k., jenž má nohy 
z hlíny (toho netřeba se báti). Kká. Sión I. 
275. Vz KoloBs. 

Kolovaný, vz Kolečkovaný. 

Kolovati s kým = tančiti. Čes. I. XI. 
334. 

kolovodný rok. Msn. Od. 210. 8r. Kolo- 
běžný. 

Kolovrat slezský. Vz Čes. I. V. 131. 

Kolovrátek, tku, m. = satanka, rostl. 
0. Třeb. Čes. lid. XI. 36. — K. = ndetroj 
o jedné itrwi. Jrsk. XXII. 74. 

Kolovratič, e, m., epithimmm. Rostl. 
F. 35. 

Kolovratni osnova sukna. Arch. XX. 
296. 



Kolovratný — EomúrČiČka. 



133 



Kolovratný rok. Man. Hym. 13. Vz Kolo- 
běžný, KolovodDý. 

Kolovratový = kolotjratný. MS. 

KolOTý, K. krajky. Vs Krajka. 

Koloznbka, y, m, nadávka. Jrsk. VIII. 
3. 271. 

Kolpoševnf. Hnisavý zánét bnničiny k-ni 
dělivý, perívaganitis phlegmonosa disse- 
caos. Ktt. 

Kolprůduškový. Zánět plio k-vý, pnea- 
monia peribronchialis. Zánět tkané k-vé 
uzlovitý, tuberknlosni, peribroncbitis ne- 
dost. Ktt. 

Kolsvét, n, m. 1= kolosvit, okol svila. 
Vstnk. VII. 520. 

Koltún, u, m., plica polonica = cborobné 
ffplichtěnf a splstěni vlasů. Vz Koltoun, 
Ott. XIX. 920. K. mokrý, suchý, kndlatý 
(na hlavě ve vlasech), paskndoý. Vz Čes. 1. 
XI. 192. Léěeni ho. Vz Vyhl. 11. 213., Vlasf 
I. 209. Mám koltúoa na pivo (chnť; poně- 
vadS k. jest paskadný i= mlsný). Vyhl. II. 
216. 

Kolnmbaiiský. K. město, Kolmar. Kar. 
13. 

Kolumbari-uiii, a, n., z lat. = holubník. 
— K. n ŘimanA := veliká hrobka klenutá 
buď úplně n. částečně podzemní s výklenky 
na nmy. že celek vypadal jako holubník. 
Vz Ott. V. 631., XX. 2. 

Kolvék = kolivik. Ač to k. svědomá věc. 
Pfth. Ol. III. 493. 

Komáě, e, m. PláSť byl od země v ko- 
máč a vicher vzat a oni na něm sedíce do 
povětří letěli. Faust. 115. 

Komár, tenec Vz Brt. P. n. 987. — K., 
a, m. Popěvek na komára. Vz Vyhl. II. 
269. 

Komárek Emil, Bpis. f 13./12. 1901. maje 
62 léta. Vz Nár. list. 1901. č. 346. 9. — 
K., učit. a spis. v XVII. stol. Mnč. v PraŽ. 
nov. 16./6. 1896. Dhnl. 

Komazanda, druh jahlek. DSk. Km. 23. 

Kombinační hra. Nár. list. 1904. 314 17. 

Komeda, y, f. = komedie. Te je pěkná k. ! 
DSk. Km. 7. 

Komedář, e, m. := komediant. Horažd. 
Kab. List fil. 1902. 249., Dšk. Km. 10. 

Komediantniee« e, f. Jrsk. XX. 2. 203. 

Komedie. Snadno dělat k-dii, když jsou 
tatrmani. Džl. Čes. 1. XII. 308. 

Komenský J. A. Jeho život a práce vy- 
psal Jos. Klika. V Praze 1892. Jeho rodiStě 
ient Komna. Vz Mtc. 1904. 217., 461. nn. Čes. 
bibliografie J. A. R^-ho. Vz Čas mor. mus. 
III. 14. (pokrač). Překlady lat. děl K-ho. 
Va ib I. č. 2., 11. č. 1., IIL str. 14.-25. 

Komín, n, m. = cylindr (vysoký klobouk). 
Jmlc. XV. 215. 

Kominár, a, m. =: kominík. Taký je, 
akohy byl k-ra stretol. Rizn. 176. Srov. 
náBl. Kominík. 

Komínek, nku, m. K. ru^nipe. na který 
se nasazníe zápalka. Ott. XXII. 55a. 

Kominík. Je to, jakoby to k. holil (černé). 
Rai*. Lpp. 125. 

Komínka, y, f. = eťAZa do ruekýrk ko- 
mínů (kulatých;. Vz KP. IX. 268., 270. 



Kommanditní společnosf (tichá, jejíž 
členové jen plati). Sterz. Vz Tichý. 

Kommerěni =: obchodní. K. úřednictvo. 
Nár. list. 1903. č. 70. 9. 

Kommissionálni pochAzka. Nár. list. 
1903. č. 250. 21. 

Kommissionářský prodej. Nár. list. 1903. 
č. 236. 17. 

Kommunka, y, f. =: žemle tvldítního tvaru, 
kterou dostávali seminiSrětí konviktisté 
vrátivše se z procházky. Čech. Kv. 149. 

Kommutator, u, m., při stroji elektro- 
chemickém, přesmykovaČ. Vot. 170. 

Komolec, Ice, m. K-lce nožní mořských 
červů štětinatých, parapodie. Ott. XIX. 215. 

Komolokuželovitý, kegelstutzfórmig. K. 
pahrbek. Hol. Met. II. 433. 

Komoft, ě, m. 6aw. Ar. v. 1411. Nejeden 
tu k. hrzal. AIx. V. 1202. K., badius. Rozk. 
P. 462. 

Komoněkrotný Trojan. Škod. II*. 58., 
229. 

Komonice, e, f. K-ci či eenénku modrou 
brávali proti neduhům prsním a k dělání 
obvazu na zatvrdliny. Nár. list. 1903. č. 
285. 3. K. obecná, melilotus vulgaris, lékař- 
ská, m. officinalis. Vz Ott. XIX. 710. 

Komoněkrotný Trojan. Škod. l\\ 58., 
229. 

Komoniti se ěim. Č. v Rozb. I. 148. 
KomoHéka, y, f., zdrobn. komora. Ote. 
6. 204. 

Komorník pána měl péči o jeho důchody 
a pokladnu, jakož i o jeho obydli, nábytek 
a oděv. Mtc. 1902. 203. O k-cich starší doby 
vz Arch. XIX. 508. 

Komorový. K. plavidlo. Nár. list. 1903. 
č. 143. 2., 159. 6. 

Kompa, y, f. =: mostek připravený na dvou 
člunech. Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 72. 

KompilaČní kommisse (snášející něco 
v jedno, v celek). Stieb. 168. 

Komplet, completoria. Rozk. P. 2289. 
Sr. KompletDÍ. 

Komplikovanost, i, f, z lat., zpletilost. 
K. tarifů. Nár. list 1903. č. 70. 9. 

Kompliment, u, m. Us. 
Komplimentovati koho. Nár. list. 1903. 
312. 21. 

Komposice = přezky, v zloděj, mluvě. 

Kompoundni parní stroj. Ott. XIX., KP. 
IX. 45. E. =: sdružený, Compound-, Verband- 
Jind. 17. 

Kompromiss, u, m. = dohodnutí. 

Kompromissni dobré zdání. Nár. list. 
1903 č. 168. 14. 

Kompromissovati mezi kým = kom- 
promiss zjednávati. Lit. I. 28. 

Komptoirista, y, m. Us. 

Komptoiristka, y, f. Zvon IV. 34. 

Komrtuchový šat. Strn. Poh. 94. 

Komnlý. K. kráva. Slov. Čes. list. XI. 
467. 

Komnr, a, m. := komár. Prus. SIez« Čes. 
list. X. 423. 

Komtirčička, y, f., zdrobn. komora. DSk. 
Km. 36 



134 



Komůrka — Konopiiče. 



Komftrka. Obecni k. na zavíráni provi- 
nilců ve vbí; v městech byly Šatlavy, 
fierhovny. Vz Vyhl. II. 312. 

Koň v I. 733. oprav v. kóň. 

Koňas, a, m., burdo, monstrum claudnm. 
Rozk. P. 390. 

Koneentračni, z lat K. článek. Vot. 
339. 

Koneert populární, symfonický. Nár. list. 
1903. č. 284. 4. 

Koneertni zábava, mistr. Nár. list. 1903. 
é. 163. 4. 

Koneessni listina. Národ. list. 1903. 347. 
25. 

Konceseovaný. K. iívnosť. Nár. list. 1901. 
93. 2. 

Koncisni = tiruínj, Nár. list. 1903. č. 141. 
13. 

Koneký = kohtki, DSk. Km. 38. 

Koiiéek = koniěék. Us. místy Mi. 

KonéetinoTý. K. kostí, svalstvo. Ott. 
XVIII. 

Končitel, e, m. K. vSebo. Msn. Hym. 67. 

Kondensafe, e, f., z lat = zhuitM, K. 
páry. Vz KP. IX. 45. 

Kondensátor, u, m., vz Srážeč. 

KondensoTaný = tkuétini, Vz Vot. 270 

Kondieinqjici farmaceut =: v lékárně 
sloužící. Vz násl. 

Kondleionovati = v likámi $litáitu Nár. 
list 1904. 93. 2. 

Kondrabeky kundrabek, bku, m. = po- 
penec. Slez. Vyhl. U. 46. 

Kondraya, konrafa, y, m., nadávka Člo- 
věku, který někoho zabil. 1525. Zvon II. 
623. 

Koněboree, e, m. := kroiitel koni, InnóSafíog. 
Msn. II. 133. 

Konec. DobrÝ k. díla věnec. Stan. II. 
299. Z nevelkých počátků bývají nejednoa 
konce zlé. Tbz. III. 2. 54. — Konce sú plochy 
vyšívané medzi Širokými Čípkami, priiité 
na obydvoch koncoch priesvitavej Skrdbky 
tenučkého a úzkého ruČníka nebo šatky, 
do ktorej je hJava zakrútená a siahá až po 
kolena. Slov. Čes. 1. XII. 312. 

Konec§10Tný. K. krátké ť. Mus. 1863. 
352. 

Konečník, u, m. Zánět k-ku, proctitis. 
Ott XX. 754. Příjice k-ku, konečníková, 
rectumsyphilis. Otevření k-ku, proctotomia; 
zánět k-ku (pastelinu), proctitis. Mast- 
darmentzUnduniir; zánět k*ku, proctitis (ka- 
pavkový, gonorrhoica, Mastdarmtrípper, vře- 
dovitý, ulcerosa). Ktt. 

Konečníkový. Zlatá žíla k-vá, Haemor- 
rhoiden. Sr. Konečník. — K. křeČ, proc- 
tospasmus, svalstvo (řitní), Aftermnsculatur, 
musculi recti (ani). Ktt 

Koněhnal, a, m, Msn. 11. 187. 

Koněhojný otec = na konS hojným bohatý. 

Msn. II. 230. 

Koněkrot, a, m. Msn. II. 197. 
Konékrotný muž. Msn. II. 20., 68. 
Koněpasný luh. Msn. II. 27. 
Koněrejdný Trojan. Msn. U. 25., 129. 
Koněrodný. K. Ilium. Msn. Od. 22. 
Konéslavný Hades. Msn. II. 303. 



Konéstrojný. K-ní MaionStí, Ivieoxoqv- 
ataL. Škod. IP. 201. 

Končtupek, místní jm. Arch. XX. 34$ 

Konězbrojný. K-ní mládci, Innoxo^vatai. 
Vz předcház. Konéstrojný. Škod. II'. 22. 

Koněživný. K. Argos, země. Msn. II 
104., 154, Skd. Od. 65., Msn. Hym. 32. 

Konfekce, e, f., z lat = hotoveni zbcži 
(odivu) po továrnicku. Sterc. 

Konfesslonálně. Kniha k. přibarvená 
Let I. 437. 

Konfident, a, m.. z lat. = důvěrník 
tajný, zřízenec tajné policie. Sterz. 

Konfigurace, e, f., z lat = upraveni, 
utvářeni. K. státfl europských. Nár. list 1904. 
28. 2. 

Konfirmovati koho komu = potvrditi 
(z lat). K. obci učitele. Světz. 1895. 63. 

Konfiskačni kommisse. Zbrasl. 344. 

Konfitent, a, m., z lat = zpopidajid k. 
Vin. I. 59. 

KongeloTati co: vlbkosC těl = tráicil 
Zach. Test 38. 

KongressoYý, Kongress-. 

Koni matha, voda. Lék. B. 222^. 

Konice. Adam z Konice. Mtc. 1903. 23. 

Koniéek, Čka, m., taňte Vz Brt P. n. 
881. — K. mořský, hippocampus brevirc- 
stris, ryba. Ott. 

Konidlo, a, n. := drápky. Dšk. Km. 12. 

Konifas, vz Konipas*. 

Konik v ir. Pří9p. 117. oprav v. Koník = 
hdiek udělaný z drátu jako podklad atd. - 
K. = novj vjhon stromu. Ml. BolesL Čcs. I- 
XIII. 88. 

Koniklec, pulsatílla, rostl. Vz Ott XX. 
982. 

Konina, eqnirina (koňské maso). Rozk. 
P. 1734. 

Konipas (konifas), a, m. = kobylka lucni 
Děti zpívají: Konipásku, dej mně mástkn 
na boláky pro Čmeláky. KŠt Lid. 10. 

Konipásek, sks, m., vz Konipas, List. 
ťil. XXIX. 140. 

Konipasný. K. Elis, země. Msn. Od. 322., 
67. 

Konima, y, f. Vz Stáje. KP. IX. 390. 
(její zařízení). 

Konižiyny. K. země. Msn. Od. 42. 

Koňkáf , e, m., z něm. Gang =z trestanec 
konající rflzné práce v chodbách. Praha. 106. 

Konklave, e, n. V něm bylo při volbě 
papeže r. 1903. přítomno: 62 kardináloFé. 
40 arcibiskupů, biskupfl, tajemníci a slnhoTé 
kardinálA a biskupfl, 14 kucba¥A, 20 děl- 
níků, 62 gardisté, lékaři, holiči, lékárníci 
atd. 

KonklaTista. y, m. = osoba v konkhvi 
zavřená. Vz předcház. Konklave. 

Konkursní řízení u soudu. Vz Ott. Řit. 
III. 168. 

Koňmo, dle Jg. šp. tvořeno. Mus. 1843. 
406. 

Konopáček, Čka, m., canapellus. Bbm. 
hex. 105. 

Konopě, tanec, Vz Brt P. n. 869. 

Konopišée, e, n., canapetum. Rozk. R. 
72. Konopiité, canapetum. Rozk. P. 691. 
(Mg.). 



EonopiStský — Kopek. 



195 



Konopidtský. K. politika = nález, že los 
von Rom je totožné s hnutim pryč od Ra- 
kouska (do Německa). Aby se to nestalo, 
jest zájmem nynějfifbo následníka, jenž by- 
dlívá ▼ Konopišti n BeneSova v Cecbácn. 
Nár. list. 

Konopka, y, f., siler (inter herbas). Bozk. 
P. 775. — Km sr. Cakrlička. K., sasanka. 
Slez. Vyhl. II. 278. — D;^tská bra na k-pky 
ve Slezskn. Vz Vlasť. I. 129. 

Konopnieká Marie (Pavla Maternová), 
básn. Vz Mns. 1903. 

KoDOpnik, opovržlivě místo ka?iovnik. 
Arrifa. XX. 542. 

Konopný. K. dílo (tkadlcovské). Arcb. 
XX. 434. K-pnéma broda ujíti (obéiení). 
Jr8k. VIII. 8. 108. 

Konotop, u, m. =: ryhnik. Dfik. Km. 52. 

KoliOTitý bejložravec. Zvon III. 650. 

Konrábek, kunrálek, kunrdbek, kundro- 
uk, glechoma hederaceum. Slez. Vybl. II. 
220. 

Konrád Mat, VáeL Vz Mns. 1902. 312. — 
K. Jo9., spis. 

Konradin Vád., spisov. Zl. Praba 1901. 

Konrafa, vz předcbáz. Kondrava, 

Konsignačni zásilka. Nár. list. 1904. 175. 
13. 

Kon§iliamí = poradní, z lat K. prax. 
Chvt 23. 

Konsistorianský. K. řád. kniby. Fel. 
39.. 47. Jinde: konsistorský (47., 48. a j.). 

Koňský. Smloavá jako k. bandlíř. Jrsk. 
XXIX. 423. 

Konsonance, e, f., z lat. K. absolutní, 
dokonalá, nedokonalá, střední. Vz Strb. 
Akust. 409., 411. 

Konsorti-um, a, n. = družstvo. Finanční 
k. Nár. list 1903. č. 270. 21. 

Konstantinopolitanský císař. Lbk. 34. 

Konstellace, e, f., z lat = ěhvfzdini, po- 
stavení, poUaenf, sefaděni. Politická k. Nár. 
list 1903. 5. 284. 21. 

Konstmkéni, Obcbodní a k. železo. 
Nár. list 1903. č. 258. 21. 

KoAstvorodý. K. země. Msn. Od. 65. 

Konsalentstvi, n. Nacbfragsbareau.Uchy- 
Injí se s ťkspěcbem k reklamnímu k. Če- 
ského obcbodníbo musea. Dhnl. exc. 

Konsnm, u. m., z lat 9po^eha, Cukr pro k. 
Nár. list 1903. «. 177. 6. 

Konsumenstro, a, n. zz 9potřébovatelé, 
Nár. list. 1903. ě. 134. 25. 

Konsnmni cukr, vrstvy. Nár. list 1903. 
6. 174. 4., 270. 17. 

KonSéev* geda (inter berbas ignotas). 
Rozk. P. 773. 

Kontemplativnosť, i, f. Vážná k. Nár. 
list 1904. 114. 13. 

Kontinentální trb (na pevnině). Nár. list. 
1903. ě. 124. 5. 

Kontlngentace, e, f. = ustanoveni povin- 
ného (pomémého) podílu (pHapSvku) itátu od- 
váděného. K. cukerní, návrhy. Nár. list 1902. 
č. 79. 6., 1904. 66. 17. 

Kontingentaéni soustava, zákon. Nár. 1. 
1903. «. 168. 13., 159. 12. 

Kontingentní zákon. Nár. list 1903. čís. 
124. 5. 



Kontingentování cukerní výroby. Nár. 
list 1903. é. 124. 5. 

Kontingentovaný. K. pohotový líh, vý- 
roba dolfi, zboží. Nár. list 1903. ě. 124. 6., 
257. 21., 167. 14. 

Kontrabas. Sr. Strb. Akust. 161. 

Kontrakčni koefficient. Strh. Mech. 484. 

Kontrapnnktní doprovod. Nár. list. 1903. 
č. 141. 13. 

KontrfeJ, e, m. = kontr/ekt. Zvon IV. 
130. 

Kontrfekt, u, m. On jest věeliké doko- 
nalosti k. Kom. Did. 86. 

Kontrhel, biu, m., alcbimilla arvensis, 
rostl.; z ní dělají salát Domažl. Oes. 1. 
XII. 383. Sr. Kontrvbel v VII. 1298. 

Kontribuěen§tYÍ, n. = úřad kontribu- 

iíenski. Vin. I. 234. 

Kontumační trh. Národ. list. 1903. Čís. 
168 4. 

Konvence, e, f., z lat. = úmluva. K. 
brusselská, cukerní. Nár. list 1903. 175. 
17., 222. 17. 

KonTenční. K státy, frase. Nár. list 
1903. č. 161. 14., Zvon III. 271. 

Konvenienčnosť. i, f.s«2ttlno«f K. styků 
občanských. Vlč. Lit. II. 2. 4. (se zřetelem 
na postavení a jmění). 

KonTersni politika. Nár. list 1904. 196. 
13. 

Konyersovatiy z lat = rozmlouvati. 
Grm. X. 

Konvertr, u, m., z lat. = pohffhUvd pec, 
v které se železo bessemeruje. Vz KP. X. 
165. 

KonTÍrfi, e, m. Pass. 413. Sr. Konvers. 

KonTOTý. K. stolice na předení vlny. 
Ott. XX. 604. K. sval, vz Sval. Ktt 

Kooperace, e, f., z lat i= spolupůsobeni, 
iouiinnošf. Nár. list. 1903. č. 154. 17. 

Kopa. Tam je to vše do kopy (do hro- 
mady). Nár. sbor. 1902. 15. 

Kopáč, e, m. Zlý k. (dělník), Čo si pro- 
spevuje. Rizn. 170. — K., tanec, Vz Brt. 
P. n. 962 

Kopačka, y, f. = ndiini, kterým se 
v scezovaci kádi mláto kypří. Ott XIX. 
820». 

Kopalice, e, f. = neúrodné pole v lese. 
Slez. Vlasť. I. 194. 

Kopa&a, ě, f. i= pole navriích kopáním 
obdělané. Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 248. Sr. 
Kopaně. 

Kopaninka, y> f. = vino. V zlodě) mluvě. 
Kopcovitý. Na K-tém, pole n Hetlína. 
Př. Star. VII. 54. 
Kopčaf == kopati f Slov. Czam. Slov. 126. 
Kópé, ě, f. =: koupe. 
Kopec. At bona eadem per certas metas, 

}uae vulgo hranice vel kopci dicuntur. Vz 
ir. Prove. 132. Po rovině pobídni mne 
(koně), do kopce Setři mne. Zvon III. 563. 
Kopeček, čka, m., Spilberk. V zloděj, 
mluvě. 

Kopek, pku, m. = kopeííek, acervus, země 
nasypaná i pahrbek. 1241. Kopky kamenné 
byly naneseny z kamene. H. Jir. SI. pr. I. 
76., II. 230. 



136 



Kopiček — Kořistnosť. 



Kopiéek, čku, m. = dAž k operacím 
oénim. Ott. XVin. 510. Vz Kopice. 

Kopiéka, y, f. nebo kopeěek = ivaueíek, 
otjpHSka fetviřky atd. Kbrl. Džl. 13. 

Kopleř, e, m. Baw. J. y. 246. Vz Kropiř. 

Kópit =: koupiti, Záp. Mor. Sb. D. 89. 

Kopitar Bartol. Vz Lit. I. 922. 

Kopliee, e, f. = krátká sekyra na to- 
půrku napřič nasazená. HrnS. 158. 

Kopl*ontek = kapoun, Brf. P. n. 1195. 

Eopno. Spadl sníh, ale drahého dne 
zase k. se stalo. 1558. Uč. spol. 1903. XIII. 
31. 

KopoYec, vce, m. = slídivý pes, StOber- 
hund. Sb. si. 1901. 157. 

Kopový. Kopový (pražský) grofi. Vz Groš 
(zde). K. plátno (předené z kop niti, ku př. 
ISkopové). Domažl. Čes. 1. XII. 309. 

Koprdeka, y, f. = pokrývka na poMtel. 
Us. čes. 1. XII. 229. Z něm. Kappendecke. 

Koprdle, e, n. =1 krumpolee, Vz Ihocb. 

Koprel 1= kopr (na Eozákovskn). Čes. 1. 
XI. 88. 

Kopretina, y. f., pyrethrum, rostl. Vz 
Ott XX. 1048. 

KopřeTa =. kopřiva. Na Hané. Sb. D. 47. 

KopHya. Jsem nž jako z kopřiv plot 
(slabý). Rais. Vlast. 66. K. hned z mládí 
pálí, urit matare, quod vult nrtica manere. 
Lomn. 

KopHváéek, čku, m. 1= druh iátku, Rais. 
Lep. 192. 

KopHyarius =: Jos. Jar. Langer. Lit. 
11. 620. 

KopHYka, y. f., vyráika na Ule^ urticaris, 
Nesselfieber, Nesselsacht K. bílá, nrticaria 
porcelanea. E. jednodenní (pomíjející) u. 
ephemera; náhlá, prudká, u. acuta; vleklá, 
u. chronica: zvratná, u. recidiva. Ett. 

KoprvátkOy pokrvátko^ a, n. = pukliíka. 
Kub. List. fil. 1902. 249. 

KoptaTý psík. Arch. XXf. 303. 

Koptovitý. K. (sazovitý) povlak, fuli- 
ginOs. Ktt. 

Kopytniee, e, f. r: klisna, V zloděj, 
mluvě. 

Kopytniěeky Čka, m. = hHbé, V zloděj, 
mluvě. 

Kopytnik, a, m. = hřebec. V zloděj, 
mluvě. Čes. 1. XI. 140. 

Kopyto, a, n. = kůň. V zloděj, mluvě. 
Čes. 1. XI. 140. 

Kopyty = majici kopyta, K. Faunus. Škd. 
F. 21. 

Koráb, u, m. =: vdz hmííiárakym riadom 
(zbožím) vyioko naložený. Sbor. slov. 1900- 
131. 

Koráblna, y, f. =: koráb, Msn Od. 259. 

Korábový. K. střecha (ze stromových 
kůr). Jrsk. XV. 57. 

Kořalka. Vz Světlo, KabSonka, HarnoSka, 
Koclerka, Kotrmelcová voda, Režná, Kor- 
nuvka, Soagátovka, Goralka. 

Kořalkáiř, e^m.^ prodavač kořalky. Čes. 1. 
XL 373. 

KořalkoYati = kařalku piti. Mas. Stud. 

Kořauka, y, (.^kořalka, Výcb. Cech. Sb. 
D. 28. 



KorbiSt^, ě, n. zz svrlíek korby. DŠk. Kie. 
40. 

Korčák, u, m., vz násl. KorČát. Baw. Ar. 
v. 2800., 3980. 

KorČát, u, korídtěk, tku, m., ciatns, pohár, 
korbel. Baw. Ar. v. 2800., 3980., Vel. 
V okénci korěáty uzřesta drahé. Baw. Am. 
2800., 2927. (MS). 

Korda. Držeti někoho v korde (zkrátka. 
Gzam. Slov. 126. 

Kordianin, u, m., v InČbě. Vz Vstnk. 
X. 593. 

Kordupel, pla, m., nadávka. Slez. Vybl. 
II. 335. 

Korduyaný. E. iaty. Slov. Čes. 1. XIL 
278. Sr. Kordovanový. 

Kordybanky = střevíce jemné z kordcvan- 
tké kůie. Val. Čes. 1. XIII. 5. 

Korec. Sr. Jir. Prove 134. 

Koreěkář, e, m. = kdo pěstuje své ko- 
reěky (pole = lakomý sedlák). Dhn. exe. 

Korejhniti. At dá pokoj a nekorejhní. 
Zvon ní. 95., 170. 

Korela, y, f = kolera. KSt Lid. 3. 

Kořen, herba, rostl. Zploď země k. ze- 
lený. Ev. ol. 133. Gen. 1. 11. Sr. Jadrný. - 
Chléb přes k-ny nesený zz z jiné vsi. Cs. 

Korenářka suSí: kflru dubovou, vrbo- 
vou, kořen andělikový, puŠkvorcový, hoř- 
cový, bedrníkový, listy náprstníkové, oře- 
chové, Šalvějové, chvojí, semena kmínová, 
feniklová, jalovcová atd. Nár. list. 1903. 
č. 285. 2. 

Koréndy = kadiaP. Orava. Sb. si. 1901. 
186. 

Kořenik, a, m., rhizobius, brouk sluneé- 
níkovitý. Vz Ott. XXI. 662. 

Kořenité. Lučina k. vonící. Nár. list 
24./1. 1887. 

Kořeniti se někde (v něěem) = míti 
tam svůj základ. Mtc. 1904. 47. 

Kořenky = druh hub. Volyně. Čes. 1. 
XIII. 124. 

Kořenně. Chč. S. II. 163b. To pochází 
k. (pfi vodné) od . . . Kar. 3. 

Kořenný. K-ná matka boží, že se v tu 
dobu sbírá léčivé koření. Souk. 1903. 12. 

Kořenonod, e, kořenovnik, n, m., rhizo- 
phora, rostl. Vz Ott. XXf. 664. 

Kořenoplodný. K. rostliny, rhizocarpeae. 
Vz Ott. XXI. 662. 

Kořenosf, i, f. K. věci (semene). 1585. 
Uč. spol. 1902. 29. 

Kořenovnik, vz předcház. KořenonoS. 

Kořenožrout, a, m., rhizophagus, brouk. 
Vz Ott. XXI. 664. 

Kořenující skřípina, scirpns radicans, 
rostl. Ott. XXII. 723b. 

Korfešt, a, m., z ChnrfUrst. H. Jir. SI. 
pr. II. 106.— 108. Sr. Korferst v II. Přisp. 
119. 

Korbel' = piják. K. bývá v noci jasný, 
vo dne mračný. Kizn. 169. 

Korhel&v. Dom korhelov — hotové peklo. 
Rizn. 167. 

Kořínek, nku, m. Brzo tam k-nky za- 
pustil (se ujal, zdomácněl). Jrsk. XVII. 112. 

Kořistnosť, i, f. R. register dědinných 
(možnosť z nich kořistiti). Vstnk. X. 580. 



Kořivě - Kosť. 



137 



Kořivě DČkoma se ozvati (n$koma se 
koře). Ilnk. Jas. I. 132. 

Konnntitedlný. K. nedaživosf. Šf. v Pal. 
Záp. II. 58. 

Kormatliyee, vce, m. Msn. Od. 291. 

KomoutoTitě něco obtoéiti. Nár. list. 
1885. é. 112. 

Kornyfl, a. m. Čert k. lichotí se k babě. 
Strč hry div. 53. (Jir.). Vem tě k.l Světz. 
1888. 115. 

Koromáč, e, m. (silička, silaus, Silau), 
rostl. Va Ott. XXIII. 162. 

Korona. Ž. pod. Vz Koruna. 

Koronovati. Dal. Vz EoruDovatí. 

Koroptrovitý, rebhflhnerartig. P. pták. 
Hol Met I. 483. 

Korotvi = koroptvi. K. pes (na koroptve). 
DSk. Km. 7. 

KoronheT maoská, městská, řiSská. Vz 
Kol. Her. I. 400. 

^ Korouhle, e, f. = korouhev. Výcb. Čechy. 
Šb. D. 28. 

Korourat, a. m. = kolovnU. Vých. Čechy. 
Mus. 1863. 337. 8r. Koroulat v II. Příap. 
11 \ 

KoroTniee, e, f., phylloxera, hmyz bo- 
davý. Vz Ott XIX. 694. 

KorporatiTni účast Národ. list. 1904. 
121. 17. 

Korrektoma, y, f. Nár. list. 1902. čís. 
198. 9. 

Korrose, e, f. K. klencových nhličitanti. 
Vz Vstnk. XI. 827. 

Kortukál, vz Partikál. 

Koraná. Nositi na hlavě koránu, tof 
zhusta nejwSSí cil, jemuž se vSe obětuje. 
Tbz. V. 4. 373. 

Komnái^, e, m. = přívrženec české ko- 
run v. Us. 

Korunatý strom = koiatí. Jrsk. V. 119. 

Korunkový. K. pfcni vápno. Nár. list. 
1903 č. 139. 4. K. krajky. Vz Krajka. 

Koroptev. Baw. £. v. 2947. 

KoruptTiee, e, f. Baw. E. v. 2949. 

Korydoon, a, m. = ilovék neotesaný^ 
hrubý. XVI. stol. Zvon II. 622. Srov. Ko- 
rydoD, 

KorymoTO, hora v Gemersku na Slov. 
Sbor. slov. 1900. 152. Sr. Korynovo v II. 
Přisp. 119. 

Korytanský kozel = kamzík, Lbk. 32., 
37. 

Koryto betonové, cihelné, dřevěné, ka- 
menné, železné. Vz KP. IX. 404. 

Kos, n, m. = ku$. LiSeň. Mtc. 1902. 444. 
— K., a, o. vz Kosý. —■ K., a, m., pták. 
Hlas kosa. Vz Vyhl. II. 265., Vlasť. I. 109. 
Zlatý kos =: zluva. Čes. Třeb. óes. 1. XI. 
36. 

Kosa. Obilní k. na Mor. 7M»aÍka, — Dáte 
se lesem na kosu (ani přímo, ani na příČ). 
Us. místv. MŠ. 

Koháéek, čku, m. = malý srp. Val. Čes. 1. 
XIT. 419. 

Kosačka, y, f. = zena chlapUc, To je k. ! 
Jrsk. XX. 

Kosák, u, ro. =: dlouhj nůi. V zloděj 
mluvě. Čes. 1. XI. 140. 

Kosáreň, mě, f. Kráčel mimo opuštěnou 



k. Slov. Nár. list. 1901. ě. 309. 1. Sr. Ko- 
šár na. 

Kosat = kosili, Suchdoi. Kub. List. fil. 
1902. 249. 

Kosatka, orca, rod ssavců kytovitých. 
Vz Ott. XVIII. 841. 

Koáčol = kostel, Prus. Slez. Čes. 1. XII. 
310. 

KoSčival, koítivol, koiíevaf, u, m. = trudo- 
vainik, symphytum offíc. Vyhl. 11. 220. 

Kosee, sce, m. Zlý k., co vždy kosu 
kuje. Rizn. 170. Sr. Sekáč. — K. z= hro- 
mada. Vezmi ze třech brabenčich koscň 
hraběnce. Nár. sbor. VIII. 119. 

Kosík, zdrobn. kos. Tbz. V. 9. 335. 

Kosina Jan Ev. Vz Alm. XI. 163.— 172. 

Kosinka, y, f. = zena hubená. XVI. fitol. 
Zvon II. 609. Je jako k. (hubená). Čes list. 
XIII. 176. 

Kosiř v II. Přisp. 120. a Kosirek polož 
před Kosiska. 

Kosiřky = divé ženy s ostrými kosfři. 
Vz KSf. Poh. 109. 

Kosjerkoyý. K. Širák (s kosírkem). Slov. 
Čes. 1. XII. 278. 

Kosl^ (kos tlak) = ořech s tvrdou^ tlustou 
skořepinou. Brt. P. n. 699. 

Koslik v. kozltk. m. 

Kosma, y, f., crincea, crintea, Rozk. P. 
429., R. 66., pilus. Bhm. lex. 378. 

Kosmák Vád., spis., 1843.— 1898. Vz 
VII. výr. zprávu reál. Školy v Novétn Městě 
za r. 1900.-1. Naps. K. Juda; List. fil. 
1904. (Arne Novák); Ott. XIV. 920. nn. 

Kosmas. Vz Lit. I. 705., 812. 

Kosmický. K. názory našeho lidu. Vz 
Mtc. 1. 1897. č. 4. 71. 

Kosmobitý. K. pohoří (mořské) Msn. 
Od. 86. 

^ Kosmogeografologický. K. pojednáni. 
Šf v Pal. Záp. II. 53. 

Kosmooký. K. Čina (Číňané). Zr. Čer. 
135 

Kosmopolita, y, m. Akademický k. Nár. 
list. 1903. č. 175. 13. 

Kosmopolitní spojeni. Nár. list. 1903. 
ě. 305. 13. 

Kosnica, e, f. = zneéka, sekaíka, mase. 
kosnfk. Hauer 12. 

Koso, vz Kosý. 

Kosoííci, n., Klumpgesicht, facies vara. 
Ktt. 

Kosonoha, y, í., valnoha, pes varus. 

Kosoruka, y, f., valruka, talipomanus, 
luxatio manus congenita, Klumphand. Ktt. 

Kosořský z Kosoře Jan, spis., 1537. až 
1580. Vz Mus. 1902. 544. 

Kosoústka, y, f.» plagiochila, rod mechů. 
Vz Ott XIX. 828. 

Kost, u, m. := strava. Měl tam dobrý k. 
Val. Nár. sbor. Vlil. 90. 

Kosť boční, os coxae, kolková, os sple- 
noideum, kovadlinková(kovadlÍDka), o. incae, 
nosnf, o. nasále, skalní, o. petrosum, nahra- 
zeni vyňaté kosti jinou (umělá k.), Osteo- 
plastik. Ktt. Zánět konti, osteitis. Vz Ott. 
XVlir. 925., 927b. Vynětí ěásti kosti, osteo- 
tomia; zánět kosti rtuťový, ostitis mereuri- 
alis; sýrovitý zánět kosti, ostitis caseosa. 



138 



Kosť — Kotrček. 



Ktt. Čin dobrý bývá s kostmi pochován 
(zapomíná 86 naň po smrtí dobrodince). Vést 
aI. 349. — K. Ko9ti = kamvny. V zloděj, 
mluvě. — KoUi = jetelina pi vymldeeni fa- 
m{nko. Žel. Brod Čes. 1. XIII. 28. 

Ko§tecký Old., vz Seykora. 

Kostel. Chod{ s k-lem okolo křiže (o spo- 
zdilcit. Vlasť. I. 236. 

Kostelíček, ěkn, m. Jak se dětem uka- 
zuje k. Vz Vlasť. I. 134. 

Kostelní člověk =^*enž povinen hyl platiti 
úrok k záduiL PAb. ol. III. 520. 

Kosterný hrob (s kostrami). Ott. XX. 5 
Sr. Kostra. 

Kostihnát, a, m. = rak, Msn. Hym. 93. 

KostitTomý, beinbildend. Etť. 

Kostižer, u, m. Knochenfrass. K. kloubní, 
caries articulorum. K. kloubu loketniho, 
caries articulatíonis cub'tí; k. kloubu nož- 
ního, podarthrocace ; kloubu ramenního, 
omarthrocace, Schultergelenksarthrocation ; 
obratlový (hniloba obratlu), spondylarthro- 
cace, Wirbelcaries ; prostý, caries simplex, 
ostitis snperficialis, oberflScbliches Knochen- 
geschwiir. Ktt. 

Kostka, y, t = kůttka, zdrobn. kosf. Baw. 
E. v. 503.. 777. 

KostllYČlna, y, f. Siád. Třikr. 69. 

Kostnatéui, n. = ossifikace. 

Kostnatiyý sarkom, osslfícierendes Sar- 
kom. K. zánět kosti, ebnrneatio, ostitis 
ossificáns; k. zánět svalu, myositis ossifi- 
cans; k. zánět okostice nitrolbové, pachy- 
meningitis cerebralis externa ossificáns. Ktt. 

Kostnec, stence, m., lanceola. Mam. V. 
Vz Kosten. 

Kosťokloubný zánět, osteoarthrítis. Ktt. 

KosfoehraplaYčitý sarkom. Ktt. 

KostoYý sarkom, osteosarcoma. Ott. 
XVIII. 

Kostrba, y, m. = beran, Msn. Od. 139. 

Kostrbatina, y, f. K-ny uhlazovati. Mark. 

Kostrbún, a, m. = kdo rád k něčemu 
zadarmo přijde, rád se vymkne placení. Val. 
Ces. 1. XIII. 210. 

Kostur, u, m. = euchd viteo\ eukovitd hůl; 
tuchj dobytek; naikrobetié plátno; Hověk tlj, 
zpumj. Hauer 12. 

Kostyol = koMtel. Sbor. slov. 

Kostymní podrobnosf. Chyt. 47. Sr. Ko- 
stumní. 

Kostýmovaný bál. Zr. Mad. 53. 

KoSák, u, m., Bienenkorb. Vzala stříbrný 
k. z mé truhlice (nějakou ozdobu). P6h. brn. 
III. 402. (1448.). 

Košár, u, m. Vlk dosf oviec nak radné 
a predsa nemá koŠiar (zloděj a lakomec 
nikdy k ničemu neprídu). Sbor. slov. 1901. 
150. 

Košárný. K. ohrada, Mns. H. 439., stan. 
Mns. Hym. 37. Vz KoSár. 

Kosatky, tanec v se v. vých. Čech. Jrsk. 
XXII. 202. 

Koščál, u, m., maguderis. Rozk. P. 715. 
Sr. Košťál, Koš'ial. 

Košéeval, vz KoSčival zde. 

Košéi, lundula. Rozk. P. 98. 

Koiiar, u, m. = koWc, Kál. Slov. 32. 

KoSWka, y, f. = f=cřic/ui. Vyhl. II. 221. 



KošiékoTý. K. krajky. Vz Krajka. 

Kodikárna, y, f . = mÍ9tno9t, kde t pltím 
koliky. Vek. Vset 72. 

Kodllán, a, m. = ď/ťí koíllaU, D^k, Ka 
15. Sr. KoSílanda. 

Kofile, i, pí., f. z= brueU, Čes. lid. XIL 
207 

Kofiile, camissis. Rozk. P. 1758., Bbn; 
hex. 520. Nenajdei před r. 1570. ko^i 
téměř žádných. Světz. 1886. 434. Vz násl 

Košllka. R. 1608. nalezli jsme v Pražské 
knize Č. 1174. ,kodilky Čili znpice'. SvétL 
1886. č. 434. Sr. předcház. Košile. 

Ko$iře prý od kosířů, kteří pořexáTalí 
proutí podél potoka a zaměstnávali se ple- 
tením kofiatin a podobného zboží. Dolet. 
Pr. 558. 

Košiiitč, ě, n. s chvostiitě (koitd). Rhr. 
Džl. 15. 

KoSnař, e, m. Wtr. Str. 68. 

KoSt, u, m. Tvorové mající k. (chat 
I smysl chuti). Kom. Did. 27. 

KoSťál Jos., prof. a spis., nar. 1851. Ví 
i Čes. 1. XT. 110. 

Košťáloví, vz Kostálí. V VI. 684. u 
KoSfálov chybně m.: Koifáloví, vz KoStáh'. 
I KoStiTOl, vz Kosčival zde. 

KoSuťa, vz Koiíle. 

KoSulisko, a, n. = veliká nebo Spatná 
koSilfl. Vyhl. II. 168. Slez. 

Kot = ko9t. Tvrdý jako kot. Brt D. L 
338. — K.. discus. Řozk. P. 2007. — Koi& 
lionxti. Poslední den veselých svateb chod. 
také ženy po domech holit muže s přísluš- 
ným náčiním. Toto chodění po domech 
jmenuje se ,honit kota*. Světz. 1882. 5SS. 

Kotáceti se kde. Y moři vír kosti ko- 
tácí. Msn. Od. 13. 

Kotačka, y, f. = vlk lopuchu. LiSeň. Mtc. 
1902. 445. 

Kotas, a, m. = huhmj dobytek^ kdyi sotn 
nohy vláčí. Zbirov. Čes. 1. XI. 270. 

Kotec, tce, m. = vjklenek pod kamnjf, 
kde se usazuje kvočna. U Kr. Městce. Čeé. 
183 

kotejde - pdpérky, Dii. Čes. 1. XIL 3Si 

Kotek, tku. m. Bubeník uhodil do 
kotkfi. Jrsk. XXVIII. 142. - K. Seděti ta 
kotku = na bobku. LiSeň. Mtc. 1902. 237 

Kotevnice, e, f., rhetla, rostl. Vz Ott 
XXI. 657. 

Kothurnový zpflsob mluvení (z vysokaV 
Lit. I. 788. 

KotiS, e, m. = koHí, Slov. Gsam. Slov. 
129. 

kotllnatý. K. vysočina. Hlk. XI. 81. 

KotUnka, y, f., zdrobn. kotlina. Stan. 
III 93. 

Kotlový. K. topení. Vz KP. IX. 319. 

Kotmo, vz Kotně. Mam. V. Sr. Kot 3. 

Kotouěovité zatočený stonek. Hol. Met 
IL 124. 

Kotrboul, u,m., phytelephas, rod psUsi 
Vz Ott XIX. 699. 

Kotreatl se jak. Vňi k-cal se od jedoé 
strany na druhou (nahýbal, kolíbal, házel 
se\ Ťbz. V. 9. 203. 

Kotrček, Čku, m., zdrob. kotrČ (chumáčK 
Zelený k. fialek. MrSt Obz. 37. 



Kotřeo — Kovohrotný. 



139 



Kotřee. trče, m.. loplnacia, houba, Rozk. 
P. 837. Vz Kostřec. 

Kotrgal, u, m. 1518. Arch. XIX. 420. Vz 
Kotrkal. 

KotrmeleoTý. K voda •= kořalka. Čes. 1. 
XI. 188. 

Kotrmeliti = kotrliii. Vých. Čech. Mas. 
1863. 339. 

Kotroud» e, m. = pečivo z černé mouky 
posypané kmínem. Volyně. Ces. lid. XIII. 
124. 

Kotrzelee, Ice, m. =: koxelee. Svázali bo 
do k-zelce. Val. Nár. sbor. VIII. 62. 

Kott Fr. St. Sr. FIS. Písm. 740. 

KotvieoYý kHž. Vz Kol. Her. I. 221. 

KotTiéka, y, f, zdrob. kotva. — K. ry- 
vízn = hrosniiek. Kbrl. Džl. 13. 

Kotvizny, pole a lonky a Čás^avic. Oas. 
mor. mns. III. 135. 

Koubek Jan Pravosl. Vz Lit. II. 863. 

Koudelka, y, m. = zloděj koudele (na- 
dávka). XVI. stol. Zvon II. 622. 

Koudelný. K. dílo = tkadlcovské. Arcb. 
XX. 434. 

Koudelový. K. paruka. Zr. Nov*. 190. 

Koukant, a* m. Eoukant při hře, kdo 
k ní přihlíží sám nehraje. Nár. list. 1901. 
Č. 352. Sr. Kibic. 

Koukati Jak : jako čtyrák skrze dírku, 
sova z honiti, zajíc na novf sníh, tele na 
nová vrata, sysel z díry, royS z komisárkn . 
Čes. 1. XI. 269. — Koukejme se filutu, 
myslí že ... ! Nár. list. 1900. č. 202. 

Koukolový. K úroda (Spatná). Hamz. 87. 

Koule = brejle. V zloděj, mluvě. Ces. 1. 
XI. 140. 

Kouliéka = kuUíka, zdrobn. koule. Dšk. 
Km. 36. 

Koulivý, rollend. K. oči. Nár. list. 1885. 
é. 61. 

Koumadlo, a, n. =: zrcadlo. V zloděj, 
mluvě. Čes. 1. XI. 141. 

Koumarový, K. sukně (sukně železné 
barvy). 1566. Ces. 1. XI. 74. 

Koumátko, a, n. = zrcadélko, V zloděj, 
mluvě. Ces. 1. XI. 141. 

Koumavec, avce, m. = 9yzvidač, V zloděj, 
mluvě. 

Koup^» e, m. a f. = koupíf. S tím kou 
pějem. Ř(mov. 1710. V moc tékoupěje. Ib. 

ÍKoupel. Na Valaisku voda z dětské 
koupele vylévá se na trávníček, aby ditě 
bylo vždy čerstvé a rostlo jako tráva. Mtc. 1. 
1897. 65. 

Koupelný K. nádoba, Msn. II. 343., 
trojnož. Skd. Od. 124. 

Koupelový. K. kamna. Nár. list. 1903. 
č. 257. 20. 

Koupiti. Keď kupuješ, jednaj sa, ako by*s 
nepotřeboval a kúpiS (lacno). Rizn. 62. — 
co. Tu (ženskou) kdo by koupil, brzo by ji 
vrátil. Us. 

Kouřim. Do K-mě. Tk. XII. 186. a j. 
V sUrSí době Uké Gúřim. 1514. Arch. XXI. 
19. Rada mésta Konříma. 1519. Arch. XXI. 
12.'). a j. Často. 

KouřoTý. K. kanál v peci, odvod. KP. 
IX. 231., 232. 



Kousavec, vce, m., rhagium, rod tesá- 
říkfi. Vz Ott. XXI. 644. 

KouaaTý. Zdržovala se, aby neřekla nic 
kousavého. Sá. IV. 94. 

Kousek, sku, m. = trochu. K. piva. Sobě- 
nov. Kub. List. fil. 1902. 249. 

Kousíéátko, a, n. =: kou$igek. DŠk. Km. 
34. 

Kou§iňátko, a, n. = kouslíek. Dik. Km. 
34. 

Kousnouti = ttřeliti, V zloděj, mluvě. 
Čes. ]. Xr. 141. 

Kout = okrilěk, tHkouínotf, koletíko = gra- 
fická fii^ura nebo nákres geometrický, jímž 
znázorňovali složení a přípravu kamene. 
Zach. Test 11. 

Kouták, u, m , vz Polivečník. 

Koutina, y, f. Koni živná k. Argu. Msn. 
Od. 42. 

Koutkovati se = $krjvati 89 fíékde v kouti. 
Kde se tak dlouho k-la taková kniha. Mart. 
S. Před. IX. (1636.). 

Koutkový liáej, blepharadenitis angularis. 
Ktt. 

Koutniéek, Čka, m., vz Skřítek. 

Koutnik, u, m, hrnec. Vz Polivečník. 

Kouzlo. Zažehnáváuí kouzel. Vz Ces. 1. 
XII. 432., 437.. Vlasť. I. 197. 

Kov, u, m. Výroba kovů. Vz KP. X. 
137. nn. 

Kovadlina, y, f. Sedí na něm jako čert 
na k-ně (pořád ho pronásleduje). Zašed by 
si sem jako čert na k-ně. Čes. 1. XI. 163. 

Kovadlinka, y, f. = kosf kovadlinková, 
os incae. Ktt. 

Kovadlinkový, vz předcház. Kovadlinka. 

Koval, a, m. Popěvek na kovala. Slez. 
Vz Vyhl. II. 271. 

Kovala, y, f. = cholera. Slez. Vyhl. II. 
125 

kovanda St.« básník. Zl. Praha. 1904. 

Kováničkový prým. 1519. Arch. XIX. 
444. 

Kovář v Ifdovém podání na Velvarsku. 
Vz Ces. I. XI. 266. nn. — K., tanec Vz Brt. 
P. n. 989. 

Kovárně, ě, f., fabrica. Rozk. P. 2468. 
Sr. Kovárna. 

Kovářský. K. obyčeje, pověry, památky. 
Vz Čes. 1. X. 161. nn. 

Kovčkovati, vagire. Mns. 1864. 1.53. Jir. 

Kovera, y, m., slov. Kovlad, duch, král 
zlatých bani. Vz Sbor. slov. 1901. 37. 

Kovkopnický. K. kladivo (kovokopA). 
Ces. 1. XII. 407. 

Kovlad, a, m., vz předcház. Kovera. 

Kovni přirozenosC Uč. spol. 1902. 27. 

Kovobitný hrot. Msn. II. 377. 

Kovodlažný dům Zeva, palác. Msn. II. 
13 , 254., Od. 118. 

Kovohlasný, zaX^eócpoovog, K. Stentor. 
Škod. 118. 108., Msn. II. 96. Sr. Kovohlasý 
v VI. 696. 

Kovohobliř, e. m. Nár. list. 1901. č. 357. 

Kovohřbetnik, a, m. = rak. Msn. Hym. 
93. 

Kovohrotný. K. dřevce. Msn. II. 348., 
Od. 127. Sr. Kovohrotý v VI. 696., I. Přisp. 
164. 



140 



KoTokrzný — Kraj. 



KoTokrzný. R-ní Acbaioyé, vojsko. Msd. 
II. 11., 31., 61, Od. 17. 

KoTOly a, m. = kováK — K,. tanec ve vých. 
Slez. Vz Cea. 1. XI. 103. 

KoYolééba, y, f , Metallotherapie. Rtt. 

KoYolesklý. R. kopí. Msd. II. 233. 

KoToleskný chybné m. kowlešklj, 

Kovoliček, éka, m., zdrobn. kovol = kovář. 
Vých. Slez. Ces. I. XI. 103. 

KoYolum kapaliny. Vot 65. 

Kovomodřei metallblaa. K. lesklý. Hol. 
I. 351. 

KoYomodrý, metallblaa. 

Kovonožec, žce, m. = káh. Škod. IP. 
147. 

Kovoostý. K. dřevce. Msd. 01. 83. 
KoTopancéřný vojín. ÍIsd. II. 234. (391.). 
KoTope§trý vůz. M«n. II. 177. 
KoYopražný palác. Škd. Od. 121., ;^aZxo 

fiaxtc! dáifia. Skod. Il«. 16. 

KoYOrouchý = kovaným brnínim odinj^ 
Xaknoxiraiv. K. VOJÍD. Škod. II*. 21., 24., 
14., 83. 

KoYOYý papír. Vz Ott. XVIII. 185. 

KoYOzářný. K. paveza, Msd. II. 234., 
mésidlo. Man. Od. 224. 

KoYOŽelezný. R. roara. Nár. lisť. 1904. 
3. 11. 

Koza. Rózy aú krávy chadoboých Tadi. 
Rizn. 64. Lépe pán ve vodé, než koza 
v sahradé. Džl. Ces. lid. XII. 308. Rózy 
pásti = krásti o výroénicb trzích. V zlodéj. 
mluve. Téžko je koze svéřit zahradu. Slez. 
Vyhl. II. 68. Záhy-li kozu slyfieti, mAŽeS se, 
rolníka, téSiti. Ott. Ral. 1904. Popévek 
o koze ve Slez. Vz Vyhl. II 268. — R. Sto- 
lice střechy na kozu. Vz RP. IX. 305. 

Kozáček, Čka, m. = černý župan sou- 
kenný. XVI. stol. Čes. 1. 

Kozajda, tanee, Vz Brt. P. o. CXXII. 

Kozák, a, m. = obyvatel krajiny u Leáíe^ 

Že tam mají mnoho koz. Vz Čes. 1. XI. 
404. — K. = hrdí, ienž nezkušené venko- 
vany láká ke hře a obehrává, Bauemfánger. 
Us. Mš. 

Kozel. Shazovjlní kozla. Vz Jrsk. XXII. 
148. nn., Čes. 1. XIII. 445. Hra na kozla. 
Slez. Vz Vyhl. 11. 248. - K = tlolUka pod 
koňské kopyto, kdy kovář koni kopyto vy- 
struhuje. Slez. Vyhl. II. 313. 

Kozelek, Iku, m. R. snopů. Vz Sopka 
zde. 

Kozí mlejči := prySec, chvojka. Ua. Nár. 
sbor. Vlil. 137., 141. 

Kozina, y, f., pole u Opatova. Čas. mor. 
mna. III. 135. 

KozinkuYý, vz Chebzinknvý. 

Kozlečí =1 kozltci. Prk. Sr. ProseČi. 

Kozlenec, nce, m. Na R-nci, samota 
u JeStěda. Sá. XXV. 12. 

KozliČka, y, f. = koziikn. Slov. Čes. 1 
XI. 467. 

Kozlík, u, m. Okenice a k. Činí mlýnské 
stavidlo. Ces. 1. XI. 60. 

KozlOYÍnai y, f. iz kozi káže^ mata. Arch. 
XX. 288. 

Koznice = kozi chlupy (na sukno). Arch. 
XX 285. 



Kozok (kozák), tanec na Téiínkn. Vz Brt. 
P. n. 983. 

Kozorožec, žce, m. Rdo se narodí na 
k-žci, bude rváčem a hlavy tupé. Mtc 1. 
1897. 

KozOYOd, a, m. =3 kdo vodi, honí koxjf. Msii. 
Od. 257. 

Koz§ký pastucba (koz). Msn. Od. 329. 

Koia, e, f. = tyrovd kůže. 6b. D. 60. .^r. 
skura (vydělaná kůže). 

Kožařský spolek. Nár. list. 190i. 28. 9. 

KožebarYíř, e, m. 1580. Mas. 1901. 114. 

Kožeňáky, pl., m. = kotem d jablka. DšL 
Rm. 29. Sr. Roženáč. 

Koženik, a, m. = koiVínik, Tk. K. r. 184 

Kožice, e, f. = koika. Čtver. RonÁé. 1516. 

Kožich cípatý, dubenný, dubový-, okrou- 
hlý, Vyhl. II. 182., Ces. 1. XIII. H72., ce- 
stovní, hlídaóský, hospodářský, kodovskr, 
livreJDÍ, městský atd. Národ. list. 1903. 347. 
12. Hleď svého a ni k-cha mojeho. Slei. 
Vlasť. I. 226. — K. Brambory v kožiše 
(v lupinách). HruŠ. 158. 

KožISnický. R. ulice v Praze nyni Řetě- 
zová. Dolen. Pr. 275. 

Kožidnik, sr. Ročkář. 

Kožní dýchání, pocení. Vz Ott. XIX 
563. 

KožOYa, y, f., jm. louky. Sbor. slov. VIL 
114. 

Kožušnik, a, m. = kóziinik. 1464. Arch. 
X. 65. 

Kraal, u, m. Dobytéí k. z= koidr. Emin. 
114. 

Krab, u,m. Šikmo stoupající braný ozdo- 
beny bývají plazi vými lupeny, kraby zva- 
nými. Dolen. Pr. 147. 

Křacapin, a, m. = dia. V zlodéj. mluve. 

Kráceni chvíle = tdbava, Baw. J. v. 1G53. 

Krací — kratiL MS. Prk. 

Kraciéký = kratičký. Pat. Jer. 38. 29., 
43. 9. 

Kráče, ete, n. = krd»kd brdzda i ůvraf, 
Volvné. Ces. 1. XIII. 124. Maji brambory 
na kráčetech (zaorané). Dik. Rm. 21. Vz 
Rráče v VII. 1301. 

Kráčeje = kratieji K. to nejde- Dšk. 
Rm. 48. 

Kračmál^, e, m. = krémdf. Mi. 

KradáYati. Vz Rrádatí v Ví. 704., 
Rrásti. 

Kradom =^aďmo, potajL Baw. T. v. 210., 
1241. 

Ki^adnouti m. chřadnouti. Us. 

KradDÚť = kráeli. Nie je konat k., ale 
nedaf sa chytiC. Rizn. 168. 

Kraf, ancus. Rozk. F. 402. 

Krafati := hamoniti; mnoho mluviti, Čes 
Budéj. Rub. List. fil. 1902. 249. 

Krahujec. Pes pod k-jce (lovčí). Arch. 
XXI. 303. 

Krahulik, u, m. = druh pluhu, Čes. ). XI. 
278. 

z Krajzii Jan, spis. Ví Vek. Vset 309. 

Kraj védomí = práh vědomi. Hyna. Vz 
Čad. 114. — K. = krajina Jiný k., jiné H- 
zení. Čes. 1. XIII 28. Cizích krajav ohvalič 
a Bvich se držeč. Prus. Slez. Ces. 1. XII. 
490. 



Krajaé — Královsky. 



141 



Kngaé, e, m. =^ krajeS^ pannícida. Bozk. ' 
R. 104. 

Krajadlo, a, d., concidalum. Rosk. P. 
2440. 

Krajance, pí., m. Mísa k-ců (křižal). 
Brt. P. n. 717. 8r. Krajanka v VI. 706. 

Krajéice, e, f. = krejčová, sartrix. Kozk. 
P. 2415. 

KrajčieřstTO, a, n., sartoria. Rozk. P. 
1550. 

Kráječ, e, id. K. jídel, dapifer. Kat. 15. 
Krajec v VI. 705. oprav v.: krajeČ. 

Krájeti. K-la dětem skývy chleba tak 
tenké, že bylo skrze ně vidět celé Cecby. 
Us. 

Krajíc = ěásť kruhu mlýnského kola. 
Čes. 1. XI. 186. 

Kngiček, ěko, m. Měl hněv hned na 
k-čfca (popu(llivý). Jrsk. XIII. 3. 174. 

Krajinářský. K. škola. Nár. list. 1903. 
Č. 2e4. 17. 

Krajinný. K. okolí. Nár. list. 1904. 314. 9. 

Krajinový. K. studie. Nár. list. 1904. 
286. 13. 

Krajlca, obyč. krajky, K. vláčkové a ni- 
těné na Yamberecku. Vz Čes. 1. XI. 21. nn. 
K. vláčkové na Vamherecku: ětyřgrošíkové, 
čertičkové, Čepcové ; doubravské, děfátkové, 
dvoQgroSové, devítigroéičkové, dajčbemské ; 
fjjoováče, faleioé; harfové, hrnStiěkové, 
hračkové, jetýlkové, jeleni rohy; nece; 
okaté (též niténé), pomatené (Šmodrchané), 
placáky, půlzlatkové, paňácové, padesáti- 
řádkové; rathonsové; síťkové, sejiky, slej- 
Škové, slezské, stru had él kov é ; fiantaláže, 
třígro&íčkové, zub dlouhý a malý, žabové; 
nitěné tamtéž: břeétanové, čtvercové, de- 
vítky, flíčkové, faleěné, hádkové (tříhád- 
kove), hadové, hvězdové (jedno-, dvou-, 
tříhvézdové), hříbkové, hřebínkové, hodi- 
nové, irské, kolové (jedno-, dvou-, třiiíolové), 
košíčkové (kolované, kolečkované), křapl e 
dlouhé (křaplo váné), klasové, křížkové, ka- 
líškové, kypír (zubatý, drobný), kostelní, 
katrové, korunkové, listované (lístkové), 
monškové, měsíčkové, pAlměsičkové, me- 
tioYé, mřížkové, muchové (devíti-, Sestnácti- 
mnchové), očkové (saksové =: saské ; dvou , 
tři-, čtyř-, pětiočka), okaté (též vláčkové), 
pavoučkové, prstýčkové, pařátkové, pAl- 
párové (jedno-, dvoupárové), páskové, pro- 
těžové,* peckové, proutkové, plátynkové, 
pomatené (též vláčkové), rozmarínové (roz- 
marinky), rozdvojené (rozpalované), rozdvo- 
jený zub, rožňové, rýsované, řetízkové, 
rovenské, ruličkové, rázované (růžičkové), 
rybenky, svarbové, sedmičkv faleSné, štrá- 
fo vé, alemenské, irekové, šnekové, smrčkové, 
šatové, stebéikové, stromečkové, Sněrovací, 
srdíčkové, salátové, třikrejcárky, týlkové, 
trnové, věneČkové (věncové), válečkové, 
vinné, vějířkové, větvičkové, vozové, va- 
jíčkové, železnicové (železnice hustá a 
řídká), zástěrkové, zámeČkové, zvonečkové. 
Vz ib. 

Krajné rozdílný. Nár. list. 1902. 
Kngnik Mirosl. dr., adv. a básn., nar. 
1850. Vz Fiš. Pisu. 709. 



Krajnostně. Ten plamen v ní hrál k. 
Zr. Krist 9. 

Křížovky, pí., í.zzodřezky perníku. Čes. 
Třeb. Ďes. I. XII. 227. 

Krajstvo, a, n., scissoria. Rozk. P. 1556. 

Křak, křaky =: lemi koráni^ pařezy. Hauer 
12. 

Kraka, pokraka, y, f. = starý kulí, Hauer 
12. 

Krákavý. K. vrána. Hlavn. 67. 

Krakonoš, e, m. (Rybrcoul). Vz KSC. 
Pob. 128. nn. 

Krakonoš&Y. K-Šova zahrádka. Nár. list. 
1903. č. 177. 2. 

Krakoreovitě. Trám k. prodloužený. Čes. 
list. XII. 322. 

Krakštajn, u, m., z Kragstein = kámen 
ze zdi vyčnívající. Lbk. 42. 

Krakus, kratiiB, kritue něj. pokrm, n Kr. 
Městce. Ceč. 178. 

Král. Sr. Jir. Prove. 136. Králem hnusí 
se státi ten, jehož kolébka pod korunou se 
houpala, třeba v něm vězela kramářská 
duše. HrlS. Hus. 269. Vždyf věru králem 
býti není zlé; dům jeho statky rychle bo- 
hatne a sám vzácnější pocty nabývá. Škd. 
Od. 14. Srov. Kralovati. — K. Svátek tří 
králů. Vz Vyhl. II. 27., Ces. 1. XIII. 182. 
nn.. Vlastivěda slez. I. 154. Třpytí-li se 
hvězdy před třemi králi, rodí se bílí be- 
ránci. Otf. Kal. 1904. Psáni sv. tří králů 
(od učitelů). Vz Čes. 1. X. 446. — K., dar 
dilem, Vz Ježek zde. — K.zíznejíephitřelec. 
VfiT. Min. 122. Vz Maršálek v II. Přisp. 
157. — K. Hledat (honif, vodit) krála. Mor 
slavnost. Vz Brt. Čit. 388. nn. — K. Jos., 
vz Lit. I. 922., Zvon IV. 195. 

Králemoe, Jupiter. Rozk. P. 11., Lék. 
B. 36b., 88a. Vz Králomoc. 

KráleT, eva, evo = králův. Králev dvór. 
Dal. P. 23. 1. 

KráleTiě, e, m., forma rus., česká: krá- 
lovic Mfi. 

Králevský = královsky, K. komora. List. 
zbrasl. 1418. ř. 16. 

Králík. JeStě: belgický, anglický, ruský. 
Nár. list. 1903. č. 186. 9. 

Králikář, e, m. = kdo péeluje kráUky. 
Us. 

Králikářský. K. rozhledy (časopis). Nár. 
list. 1904. 135. 23. 

Králka, y, f., studánka u Dl. Brtnice. 
Čas. mor. mus. III. 133. 

Kralopani. Msn. Od. 246. 

Krolóv, vz Králův. 

Kralovati kým. Každý kraluje přátely 
svými. Dal. G. 4. 23. Není žádnou nehodou 
k. Msn. Od. 20. Sr. Král (předcház.). 

Královec J. A., spis. Sr. Zvon IV. 643. 

KraloTédvoraký rukopis. Sr. List. íii. 
1902. 94., Lit I. ku konci. 

KráloYka, y, f. K. byla studánka u Tře- 
bíze v Slansku. Tbz. V. 6. 415. 

Kralovláda, y, f. Kubl. 23., 181., Nár. 
list. 1902. č. 103. 

Královničky. Vz Brt. P. n. CXXVII. 

Královsky. Palác k. hrdý. Kká. Sión. 
L 247. 



142 



Královský — Kraťounko* 



KráloTský. Středová žila k-ská. véna 

ediana basilica. Ktt 

Králův. Králova hra. Vz Vyhl. II. 198. 
nn. 

Krám. Jiné lidi za holaby máme (za nic), 
náfi krám jest nejpéknějSi (sebe chválíme, 
jiných ne). Fel. 64. 

Kramář Kar. Dr, spisov. Vz Fli. Písm. 
726. 

Kramářová, vz Procházková. 

Kramel. Boleslavský k. = bratrský sbor. 
Vz Wtr. Str. 203. 

Kramerlas Vád. Radomil, spis. Vz Ces. 1. 
XII. 66., Lit. 1. 922. nn. 

Elramfleky = bramborová jidlo. Dělají se 
jako bandorka, jen že se bramborová kaSe 
nepe5e v pekáči, nýbrž přímo na plotně. 
KrkonS. Čes. 1. XIII. 175. 

Kramlovati = kramlemi opcUřUi, H. Jir. 
Mýto 106. 1. 

Krampliřka, y, f. K. vlny. Msn. II. 55. 

Kranee, nce, m., sertnm (věnec). Rozk. 
P. 1790., Vel. 

Krapadli, n. = kapradi. V St. Říši. Čes. 1. 
XII. 156. 

Krapadloyý kořen = kapradi, KSf. Poh. 
90. 

Krapči, n., pole a louky u Střížova. Čas. 
mor. mu8. III. 135. 

Krápě, vz Balíkův (zde). 

Křapek, pka, m. = syn. V zloděj, minvě. 

Křapice, e, f. zz dcera, dSvěe, V zloděj, 
mlavě. 

Křapik, a, m. = hoch. V zloděj mluvě. 

Krapka, krapky, f. = lék, kapky. Hauer 
12. 

Křaplati. Zvonky křaplaly (nejasně zvo- 
nily). 

Kraple, krapkovani krajky, Vz Krajka. 

Kraplovati = v továrně hadry trJiati. Záp. 
Mor. Mtc. 1902. 22. 

SLrapota, y, m. = zámeínik, V zloděj, 
mluvě. Ces. 1. XI. 141. 

Křápoty = 9tard obuv. Capk. 80. 

Krása. Třeba byla hezká, přece jen p. 
Bůh prý vSecku krásu na ni nenapláskal. 
Sá. Pr. m. I. 111. K. pere muže přes oČi, 
i ten nejmoudřejší se stane ji bláznem. Sá. 
XVI. 119. 

Krasák, a, m. = krasavec DSk. Km. 28. 

Krásen, sna, o, vz Krásný. 

Krasikuft = jetel, Prus. Slez. Ces. 1. XII. 
808. 

Krásiti co ěim. Slnieěko zla tom hory 
krási. Slov. Sbor. čes. 175. — o čem. Aby 
krásil o dobrotivých a zžasil zlé. Kar. 93. 

Kraslice. Vz Vvkl. Obrz. 155 

Krásničkai y, í. = krasavice, Baw. Ar. v. 
629., 655. 

Krásno, a, n. =: plavUko. Val. Čes. 1. X. 
45. 

Krásnobydelný. K. město. Škd. Od. 
128. K. palác, ivvauixátav dófiog. Škod. II*. 
124. 

KrasnoČelenký =: « krásnou ííeltnkou ko- 
lem čela. K. žena. Škd. Od. 20. 

Krásnoděvý. K. země. Škod. IP. 43., 52., 
178. 



Krásnoholenec, nce, m.= mající k ochra- 
ně nohou holeně ze spéže. Škod. Od. 18^ 
Msn. II. 2. ; k-nci, évnvtjfitdeg jšxíxioL Škod. 
11*. 2. 

krásnohorská £1. Vz Fli. Piam. 707. 

Krásnokový, si)XfiíXno<;, K. kraj pHlby. 
Škod. 11*. 130. 

Krásnonohý, xaXliff(pvQos. K. Heba, Ido. 
Škod. Od. 186., 83. K. Marpessa. Škd. 11*. 
182. 

Krásnopaluéný. K. kngina. lían. Od 
176. 

Krásnop otecký. K. Ghalkis. Han. Od. 
229. 

Krásnost, i, f., vz PůSěný. 

Krásnotemenný pahorek. Zub. M e^. 3 i 

Krásný. Viecko krásné krásným ženám 
slušívá. Capk. 80. Krásni muži mají krátký 
život a krásné ženy nejsou ifastný*!!!!. Zr. 
II. Nov. 833. 

Krasocitně vzdělaný. Jakb. Mark. 133. 

Krasohávý. K. božka. Msn. Od. 67., 149. 

Krasohlezný. K. žena. Msn. II. 162. 

Krasohřívý. K. koňstvo. Msn. II. 325. 

Krasojezdecký. K. spoleěnosf. Zr. Nov*. 
228. 

Kra solící žena. Msn. II. 11., 266. Srov. 
Krasolicný. 

Krasoplod, u, m. Jos. Uhliř. 

Krasorejný Panopeus (řeka). Škod. Od. 
185. 

Krasoumčiecký ornament Sb. slov. 
1902. 21. 

Krasovníček, a, m., Schóngeist, s při* 
hanou. Krok. II. b. 215. 

Krasozářný. K. tvář. Msn. Od. 230. 

Krasozorka, y, f. Msn. Hym. 58. 

Krást. Krásti, scabies. Rozk. P. 1573. 
Sr. Krásta. 

Krást m. chřást Us. KSt Lid. 2. 

Krásti se kam. Jeden za drahým kra- 
deme se (nepozorovaně jdeme) k starémo 
houfu (umíráme). Zvon III. 227. 

Křastnout = IřesknmUi, MS. 

Kráse = krásněji, Chudoba se k. stkvie. 
PasB. 539. — Modl. 133^., Hrad. 55*. (Má.). 
Sr. KraSše v II. Přisp. 126. 

Kréši = krásnéjH, Dal. C. 13. 7^ Um. 
rajh. 182., Drk. dram. 64. (MS.). 

KrádlÍTý prach vonný. Zub. Még. 31. 

Kratek, tka, m. = mcdý člověk. DSk. Km. 
29. Sr. Kratěoa. 

Kratěna, y, f. = ěhvěk krátký, malj, Jrak. 
XXIV. 218. Sr. Kratek. 

Kratinko. To bylo na k. (krátkou dobu). 
DSk. Km. 33. 

Krátkobradec, dce, m., brachygiiatbos. 
Ktt. 

Krátkokrkosť i, f., brachyauohenia. Ktt. 

Krátkosrstý pes. Sr. Krátkosrstný v VI. 
719. 

Krátkoznbý slon. Hol. Met. I. 486. 

Kratochvíiovati s kým. Zvon ly. 103. 
Sr. Kratochvíliti. 

Kratoš, e, m., rostl. Sr. Ott. XXL 28S 

Kraf oulinký = velmi krátký. K. slovíčko. 
Nár. list. 1885. 6. 77. 

Krafouuko. DSk. Km. 34. To trvalo Jen 
k. Uu. 



Kráva — Křepkojnný. 



143 



Kráva. Niekterá k. borSia od hov&da. 
Sbor. slov. VIL 131. Kravka v domě — 
polovice živobytí. Sbor. čes. 52. Kdo cbce 
mit kravička, musí míti stájičkn. Jrsk. IX. 
222. Jak daŠ kravum mezi rohy, to či da- 
jam mezi noby. Praš. Slez. Čes. 1. XII. 490. 
Máslom sere a mliekom 8ti (o vychvalované 
krávě) ; Kto na krávách ore, ten nech voly 
dojí; Aká kto kravn má, taků dojí. Rizn. 
168., 169., 170. Krávy nejvíc tloastnon 
z hrota a žiobn. Vyhl. If. 66. Já s nim krav 
nepásala (namítá se proti neoprávněnéma 
tykání). Ces. 1. XIII. 77. Chování, léčeni 
krav atd. Ve Slez. Vz Vyhl. II. 224. Jména 
krav ve Slezska: babuša, březula, cigánka 
éervina, daška, frela, berla, jahoda, javora, 
jirysa, iskerka, kalina, kavka, kontessa, 
kropena, křižana, kvétala, laňka, laská, li- 
baša, lySena, malina, malocha, megera, mi- 
lená, panimama, príncala, radaSa, ražana, 
růžička, rybina, srna, stračena, tylora, ty- 
sala, veselá, veselina, věrdula, značina atd. 
Vyhl. II. 274. 

Kravička, vz Kráva. 
Kravinky. Očkování k-mi. Lit. II. 31. 
Kravják, a, m. = Uhěi vůz, který tahají 
krávy. Val. Čes. 1. XIH. 377. 

Kravka, vz Kráva. 

Kravský Sos (plat). Arch. XX. 468. Dal 
mu odzvoniti v kravský zvony. Arch. XXI. 
480 

Krazený = kradeny. Kub. List. fil. 1902. 
249. 

Krbec, bce, m. = kabát. V zloděj, mlavě. 
Čea. 1. XI. 14L 

Křbet v. Ghřbet 

Krbláci = obyvatelé BojiStě v Ledeč- 
aku. Ces. I. XI. 405. 

Kré, e, f. = padoumiee. Hand. Hoch. 72. 

Krčah. Velký k. mnoho vody načre a na 
veliiý \dz velkú fůra kladů. Rizn. 62. 

Krček, čka, m. =: knofllíek ke krku. Ne- 
veklov. Kab. List fil. 1902. 249. — K. 
qOžo. Vz Bradka. 

Krčemné, ého, n. Půh. brn. IV. 101. 
Krčmář má sladký jazyk. Rizn. 64. 
Krčmarenka, y, f. = krémářka. Brt. P. 

D. 790. 

Kreatinin, a, m., v lačbě. Vz Vstnk. 
XIL 48. 

Kjřeč hlasivek, Stimmritzenkrampf, spas- 
mus glottidis, jícnová, požeráková, oesopha- 
gismns, páteř křeČí vpřed vyklenutá, opistho- 
tonus; k. ruční (písařská). cheirospasmus ; 
lékj k. tišící, antispasmodica. Ktt. Křeč 
hrtanu, laryngospasmus, larvogismus strí- 
dnlns, Stimmritzenkrampf; hrudní, steno- 
cardia, Brustkrampf ; konečníková, vz před- 
cbáz. Konečníkový ; kývavá, spasmus nicti- 
tans, Nickkrampf ; posunková lícní, spsamus 
faeialis, mimischer Gesichtskrampf, křeče 
souřadné (statické) spasmus coordinatus ; 
křeč písařská, graphospasmus, mogigraphia, 
Schreibkrampf; srdeční (brudni), stěno- 
cardia, Herzkrampf ; tonická (zpívavá), spas- 
mus tonicas ; třesavá, palmospasmus, Sehiittel- 
krampf; vdechová, spasmus inspiratorius, 
inspiratorischer Krampf. Kott 



Křečovitosf, i, f. -= náchylnosf ku křečím, 
convulsibilitas, spasmophilia. Závist přijde 
snadno do k^sti v upírání ceny. Hlt. VI. 
206. 

Křečovitý křik, Schreikrampf Ktt. K. 
kýchání, sternulatio convulsiva, ptarmus, 
Nieskrampf; smích, risus sardonicus, Lach- 
krampf; zíváni, chasmus, oscitatio, Gahn- 
krampf. Kott. 

Kréda = credo. Ať pějí Zdrávas Maria 
a krédu. Vz II. Přisp. 127. 

Kředa = kHda. 

Křefký = křehký. Domžl. Ces. 1. XII. 
380. 

Křehký jako marcipán. Ces. 1. XIII. 176. 

Krehta, krhía = dzhán. Brt. P. n. 1195. 

Křehotáni, n. Chraptivé k. babino. Tbz. 
XIII. 95. 

Křehtáni, n., fremitus. Mam. F. 90b. i. 

Křehutinky, f. = boží milosti ('pečivo). 
Mor. Kmk. 

KřeJ, e, m., rigor. Rozk. P. 670. 

Krejča = krejH. Žďár. Sb. D. 42. 

Krejči = kraiH. Jih. Kub. List. fíl. 1902. 
255. 

Krejčiřský. K. nuože. Arch. XX. 481. 

Krejčovský. K. módní síň. Nár. list. 
1903. č. 257. 17. — K. polévka (krupicová). 
Čeč. 177. 

Krejhati zz kejhati. Husy krejhají. Vit. 
Týn. MS. 

Krém, u, m. = komora, V zloděj mluvě. 
Čes. 1. XL 141. 

Křemelka, y, f. = kHmen, DSk. Km. 27. 

Křemen. Vz Křemelka, Vstnk. XL 823. 

Křemenáčy e, m. = oHch b tvrdou skoře- 
pinou. Mtc. 1902. 13. 

Slřemfa, y, f. = křemeha. Humpol. Kár. 
sbor. Vil I. 125. 

Křemičitozlatnatý. K. formace rud. Vz 
Ott. XXII. 78b. 

Křemitý pískovec. Ott. XIX. 789. 

Krempiéř, e, m. = krampléí\ Tk. M. r. 
184. 

Krems, u, m. = mHSe. V zloděj, mluvě. 
Sr. PabuČina. 

Křen. To je k. dítě (zlé). Kšt. Lid. 11. 

Křenky, pole a loaky u Přibyslavic. Čas. 
mor. mus. III. 135. 

Křepek, pka, o, vz Křepký. 

Křepelčí hlas (křepelčin). Poď požat! 
Poď požatl Také: Myslivec je střelec — 
zastřelil — teče krev! Val. Čes. 1. X. 466. 
Vz násl. Křepelice a Vlasť I. 109. 

Křepelice, e, f. Běhá jako k. (rychle). 
Zvon III. 9. K. volá : Pět peněz, to takový 
sluš a věz. 1578. Čes. 1. XL 191. Vz Kře- 
pelčí 

Křepelička, y, f. Vz Křepelice, Kře- 
pelka. Vyslov : 33 křepeliček přeletělo přes 
33 střibrnÝch střech. Us. 

Křepelka, y, í. = děcíe] nevěstka. Tbz. 
v. 1. 360. 

Křepkobojovný junák. Msn. II. 138. 
Křepkodržebný. K. roce. Msn. Ud. 80. 
Křepkoduehý muž. Msn. II. 202. 
Křepkojuný. K. dcera. Msn. Od. 146., 
231. 



144 



Křepkokopytný — Křiiťan. 



Křepkokopytný, K. klisna. Msd. Od. 

8id. 

Křepkomotouzý provaz. Msn. Od. 147. 

Křepkopelestny, év::vYog^ schOnraderig. 
MsD. Od. 195. 

Křepkotělý. K. bedra (yeliká). Msq. Od. 
271. 

Křepkotuhý meč, dřevce. Msn. 11. 53., 95. 

Křepkožeberný, iv>rf>s. K. koráb. Msn. 
Od. 259. 

Kreple, vz Kraple. 

Křepot, u, m. E. lesů. Tbi. IH. 2. 2. 
225. 

Krepy = hlbj. Slov. Czam. Slov. 224. 

Křesadlový. K. moSketa. Hol. II. 312. 

Křesati komu kam. Křisneme Jim do 
mozka (zatopime jim). Hamz. 43. 

Křesátko, a, n. 1589. Hrubý. 159. 

Kresbový. K. dekorace. Nár. list. 1903. 
312. 13. 

Kresebný karakter. Nár. list. 1903. č. 284. 
7. Vz Kreselný. 

Kreselný kurs. Toto slovo není dobře 
tvořeno, nemámef slova křesla; ale dobré 
jest kresebný od kresba. MS. 

Kreslicí zábavky. Vz Brt. Čiř. 107., 121. 
pozn. 

Kreslič, e, m. Stavitelský k. Nár. list 
1903. 6. 155. 7. 

Křeslik, zaniklá ves ve Znojemsko. Mtc. 
1903. 45. 

Kresnik, a, m. = kmotr. Slez. Vyhl. II. 
651. 

Křest, křtu, m. Na Uhersko-Brodskn, 
když se jde ke křtu, nastraží pod práh 
s jedné strany sekyru, s druhé metlu. Do- 
tkne-Ii se kmotra sekery, bude dítě silno, 
zavadi-li o metlu, dfté zemře; Modl(-li se 
kněz při křtu ,Véřim v Boha' roztržitě a 
přeřekne li se, bude dítě po celý svdj život 
mluviti ze spaní; Valafiské matky na Mor. 
dávají vSecky své děti nositi na křest v téŽ 
košilce, aby se měly rády a svoruy byly; 
Když kmotři s dítětem se vrátí od křtu, 
rozvine mu baba rychle po7Íjan, aby se 
dítěti rozvázal brzo jazyk. Mtc. 1. 1897. 52., 
54., 65., 67. K. ve Slez. Vz Vyhl. II. 115. 

Křesťánek, nka, m., zdrobn. křesťan. 
Leg. Barb. I. 26. 

Křestati. Snad celý den tvá tlaropaěka 
(huba) bude k. (tlachati, zváti). XVlIl. stol. 
Čes. 1. XI. 454. 

Křestian = křetian. Hom. opat. 152*. 

Krét. V VI. 729. krtiee oprav v: krtice. 

Kretek, tka, m. Bdi. 61. 313.-314. Sr. 
Skřite Ir. 

Krev. Z dobrého slova k. neteče (říká, 
kdo radí, aby někdo slušně poprosil). KSť. 
Lid. 11. Ranlékařské stavení krve. Ktt. 
Léky krev Óistící, haematocathartica, blut- 
reinigende Mittel, krev stavící, haemato- 
statica; plvání krve, haemoptoe, haemo- 
physis, Blutspucken. Ktt. Přeléváni krve 
z Člověka na člověka otevřenou žílou, Trans- 
fnsion. Rtf. 

Krevkárky, pl. f. = druh kur, Nár. list. 
1903. č. 136. 9. 

KrevnatOSť, i, f. =: nadkrevnatošf, Po- 
lyaemia. 



Krevní písař, vz Krevný. — IC. ni val 
(překrvení tepenní), Blutwallnng, hyperae- 
mia; výlev k. protržením cev, haemorrliagii 
per rhezin. Ktt Otrava krve jedy krevní ni 
v užSím smyslu, Blutvergiftung durch Blut- 
gifte im engere Sinne. Ktt 

Krevnice, e, f., sanguinaria, roatL Vz 
Ott XXII. 601. 

Krevnik, a, m. = přítel, kamardd ; pH- 
buzný. V zloděj, mluvě. Čes. I. XL 141. 

Kreyser, slez. spis. XVIII. stol. Vybl. L 

36 

krkati £im. Kdo krví krhá (chrli). Sbor. 
slov. VII. 120. 

Krehtati. Měl střevíce děravé, aby ▼ nich 
bláto krchtalo. XVi. stol Frant XXVII 
Vz Krchiání v IL Přisp. 128. 

Křiéati, vz Kfíčeti. 

Křičeti jak. Křičalii až sa im itíce pa- 
řily. Kizn. 173. — po kom. Ona po fiom 
křičí (volá ho) a on mlčí. Hus. Post 9a 

Křičivě rozkládati. Jrsk. XVin. 1. 221. 

Křidélko, a, n. = křidélko. Dik. Km. 31. 

Křidlatec, tce, m., ptelea, rostl. Vz Ott. 
XX. 944. 

křidlátko, a, n., altile (drůbež). Rozk. 
P. 166. 

Křidle, e, f. = křidla, poklička. Mor. Šb. 
D. 37. 

KHdlen, u, m. Trojramenný k, kn pře- 
dení bavlny. Ott XX. 699. 

Křidlo n vřetenu Vz Ott. XX. 597. — 
K. =: hudební nástroj etrunový^ cytheře po- 
dobný. Zastr. Jrsk. VI. 1. 8. 

Křidlok, u, m., pterooarpns, roBtl. Vz 
Ott. XX. 946. 

Křidloplod, pterocarpus, rostl. Vz Ott. 
XX. 946. 

Křidlovka, y, f. = bud. nástroj. Vz 
Strh. Akust 408. 

KřidoTý papír. Vz Ott. XVIII. 183. 

Krielo = kHdlú. Slov. Czam. Slov. 211. 

Krigovati, z něm. Synové jali se k. 
Gest. rom. Mus. 1862. (Mi.). 

Křik dětský v lůně, Kindergeschrei im 
Uterus. Ktt 

Křikava L., básník. Sr. Zvon. IV. 692. 

Křikavec, vce, m. = vrána. Havl. 19. 

Křiklán, a, m., bůh Pan. Msn. Hym. 64. 

Křikloun, a, m., sr. Hulákal. 

Křikna, y, f. Stará k. (žena křiéicí'. 
Brt Čít 203. 

Krinoliny byly již v XV. věku. Wtr. 
Min. 138. 

Křis, u, m. usazenina na víně. Kif. Lid. II. 

Křisitel správný tvar: křesitel. Mi. Sr. 
Ředitel. 

Křisitetný. Co jest jeStě k-telAo. Hiavn. 
67. 

Křismo, a, n., crisma (de ecdesia). Rozk. 
P. 2231. Sr. Křižmo. 

Kristián. Legenda Kristiánova. Vz Mus. 
1903. 487. nn. 

Křišfalka, y, f. =: polévka (zvan& Špi- 
tálská); voda. V zloděj, mluvě. Čes. I. XI. 
141. 

Křišťálově čistý. Bok. 92. 

Křidtan z Prachatic, 1368.-1439. Ys Čes. 
I. XII. 257. nn. 



Kdtioism-UB -^ KrIíS. 



145 



Klřitíeism-US, n, m. =: pravdoiudemtvi, 
Vs Krec. 14. 

Kritický. K. propracováni textn. Zvon 
III. 542. 

Kritik, a, m. Jak Šimon Lomnický káral 
nespravedlivé kritiky. Vz Čes. 1. XII. 205. 

Kritikářstvi, n. = tudUkovánL Jos. Grim. 

Křivaékáriia, y, f. = mištnotť, kde dělají 
kfivákff. Vek. Vset. 191. 

Křivanči = modřiny. Dik. Km. 6. 

Křivánek = rybník n Jankova n Votic. 
Uč. spol. laOl. IV. 3. 

Křivánka = potok, přítok Oravice na 
Slov. 8b. Bl. 1901. 162. 

Křivda. 8r. Pravda. 

KHvděni v 1. 818. za Křivd polož před ně. 

Křivdíce, e, f. r= křivdička, K-ky ne- 
snésti. Ch£. S. II. 236<i 

Křivce, vce, m. = krumpolec. Vz Iboch. 
— K.. sarrago (inter species horninám). 
Rozk. P. 1094. 

Křivičnatý. K. vybočení páteře stranou, 
scoliotiis rbachitica ; k. změkčeoí kostí, rba- 
cbitiscbe Knocbenerweicbuog. Ktt 

Křivičný. K. pánev, rbacbitiscbesBeoken. 
Ktt. 

ELřivitko, a, n. = ry$ovaci ndHni. Ott. 
XXii. 446. 

KHvobřitký tesák. Msn. 11. 6. 

Křivodrapný loňák. Msn. Od. 338. Sr. 
Kři odrapý v VI. 737. 

Křivohrana, y, f., ' obliquQm fenestre. 
Mam. A. 31b. 

KřivohnblLa, y, m. a f. = kdo md křivou 
hubu. Tbz. I. 3. 37. 8r. Křivobubeo. 

Kři voldepetář, a, m. == rak. Msn. Hym. 93. 

Křivokradi. Každý jiný je k. azlorádce. 
Jrsk VII. 2. 96. 

Křivoicrčí, n., viz Křivokrkosf. 

Křivolurkosť, i, f. křivokrSi, n., torticollis, 
capat obstipum. K. drubotná, secandarerT.; 
páteřní, t. vertebralis; prvotní, samostatná, 
t idiopathica; svalová, t mnscalaris ; vrozená, 
t. innata; získaná acqaisita. Ktt. 

Křivolán, pole u iizence na Mor. Ces. 1. 
Xlli. 474. 

KHvolosť, i, f., curíositas. Rozk. P. 1401. 

Křivoiubný vfiz, áyxvXov a^/tfa. Msn. 11. 
101. 

Křivomierce, e,m., rnšitel míru, Friedens- 
brecher Baw. Ezop. 2615. 

Křimomluv, křimomluvný v 1. 819. za 
Krivolusk oprav v. Křivomlav, Křivominvný. 

KřivonosiČka, y, f., creones. £bm. bex. 
106. 

Křivonosý == majid křivj zobák. Baw. 
Ar. v. 2U8>. 

Křivonožka v I. 819./. oprav v.: m. 

KHvopařátný sup. Msn. li. 297. 

Křivosúdce, e, m., sicophantes. Lex. 
olom. (Jg. Hitft." III. 6. — Mš.). 

Křivnlka, y, U v Inčbé (zdrobn.). Vot. 
223. Sr. Křivule. 

Křivatý delfin, dráp, osel. Škod. F. 43., 
48., 24. K. koráb. Msn. U. 6. 

Křivý. Ani k. se mu nevyrovná. Rizn. 
177. — K. úurtk (ten po květné neděli). 
Tk. — K. Kar., spis. 

Kott: Dodatky k tesko-ném. ilornika UL 



Křiž. Pověsti O křížích otištěných ve 
dřevě. Vz Ces. 1. X. 439. Dojiti na kříž = 
ze struků stříká se mléko křížem. Nár. sbor. 
VIII. 119. -^ K. ohilni = 22 snopy. Obilie 
kladů do krížov, rataj ác na jeden kříž 
22 snopky. Sbor. slov. VII. 118. 

Křižák, tantc. Vz Brt. P. n. 835., CXXI V. 
— K., Krenzer, Zoď, která rychle kfížem 
projíždí honíc nepřítele. Pokr. 1885. é. 8^. — 
K. či křížová hlava n parního stroje. Vz 
Ott. XIX. 254. 

Křižala, y, f. = iátt mJýau, na ktet é IM 
křidel. Táb. Čes. 1. XI. 60. 

Křižai&v. Panská ulice v Praze dříve 
Křižalova. Dolen. Pr. 512. 

Křížek. Křižky dělané ze svěcenin. Vz 
Souk. 1903. 4. — K; ianee.. Vz Brt. P. n. 
840. 

Kříženci bažanta a slepice. Nár. list. 
190i. 6. 227. 2. 

Kříženecký. Objev k-ckých viivA. Nár. 
list. 1904. 73. 1. Sr. Kříženec. 

Křížení trámfl při stavbách. Vz KP. IX. 
285. 

Kříževnik, a, m., crucifer. Rozk. P. 78. 
Sr. Křížovnik. 

Křižko Pavel, slov. spis. f 25./3. 1902. 
maje 62 léta. 

Křížkovice, zaniklá ves na Znojemsku. 
Vz Mtc. 1903. 145. 

Křížkovský Pav., kněz a sklad., 1821. 
až 1885. Vz Vyhl. I. 44., Čes. 1. XI. 257. 

Křížkový. K. krajky. Vz Krajka. 

Křížobederni přímič, musculus erector 
sarulumbaiis. Ktt. 

Križok malý = výohodoslezský tanec, Vz 
Ces. 1. XII. 82. 

Křížovalka, y, f., hra s kamínky. Vz 
Ces. 1. XIII. 69. 

Křižovaný chek. Vz Cbek 159. 

Křižovatka, y, f. = otýpka iena křiienk 
vázaná. Kéf. Lid. 11. 

Křížový. K. neděle =z pátá po Veliko- 
nocích. 1575. Hrubý 179. — K. Sily. Po- 
stranní žíly k-vé, venae sacrales laterales, 
střední žíly k-vé, venae sacrales mediae. 
Ktt. 

Krk, u, m. Živil pět krků = děli. Us. 

Krkání, n. = skřek. K. žab. Sbor. slov. 
1900. 184. — K. Kyselé k. při katarrhu 
žaludečním, dyspepsia acida. Ktt. 

Krkatice, e, f., Halsader. Hol. Mat. I. 
521. 

Krkavcováni, krkováni, n. =: nadávání 
krkavcA. Zvon 11. 592. 

Krkavčí potrava = viaelec (nadávka XVI. 
stol.). Zvon II. 593. 

Krkavčice, e, f. = krkavěi matka. Tbz. 
V. 6. 423. 

Krkavčík, a, m., zdrobn. krkavec. Tbz. 
XVI. 115. 

Krkavec, vce, m., poteríum, rostl. Vz Ott. 
XX. 329. 

Krkování, n., vz Krkavcováni. 

Krle, vz Krla v I. Přisp. 170., MS. Slov. 

Krlefin. Kosm. (Dl. Qesch.' 76.) Srov. 
KrleS. (MS.). 

Krlíd, e, m. =z přívrfii ii Turska. Jrsk. 
Pov. 96. 

10 



146 



Ermai — Krsný. 



KrmaS» vz KarmaS. — K. = úvod íůíH- 
nědilky. Val. Čes. 1. XlIL 452. 

Krmenee, nce, iii.= krmené xviře. Tlonst- 
noQCi k. 8á. Upom. 48. 

Krmiči (krmitelná) TlhkoBf (kterou to 
kamen rozmnožuje krmením) Zach. Test. 
132. 

Krmič, e, m. K. váloA (přistroj, sekáček, 
rossekávajici vétSi knsy hiiny mezi válci). 
Vz KP. IX. 113. 

Krmitelný. E. vlhkost. Vz předcbáz. 
Krmící. 

Krmiti koho čim. Dítě, kteró matka 
krmí vařeČkon místo Ižicí, bade slabého 
roznmu, ne-li docela blbé. Mtc. 1. 1897. 65. 

KrmiiJco, a, n. K. pro králíky. Nár. list 
1903. č. 136. 9.. 

Krmliee, e, f , nntríz. Pror. o1. 39^. I. 
Isa. 49. 23. (Mi ). 

Krika, vz Grfia (nože). 

Krnéni, n. K. iab. Sf. v Kr. I. a 31. 
(1821). 

Krnéti t nepříznivých poméreeh. Hav. 
Chamr. 175. 

Krobot, a, m. Plaf Krbote ! Hlavn. 18. 

Krocan, a, m. = nadutj 6lovik, Tbz V. 3. 
106. 

Krocin, vz Grocin. 

Kroj na Opavska. Vz Vyhl. II. 179. nn. 

KroJoYý. R. stadie. Nár. list 1908. čís. 
141. 18. 

Krok (časopis). Vz Lit II. 541. nn. 

Krok, n, m. = ídHk. Mor. MS. exc. 

Krokáni, n. Hubovati na k. NémcA. Lit. 
I. 589. Vz Krokati. 

Krokomčr, n, m. = přístroj k počítání 
kroků, pedometr. Ott. XIX. 991. 

Krokvice. Vz KP. IX. 279. 

Krolmns Vád. Vz Lit I. 728., 795. 

Krombožinec, nce, m. K. ví. 82 i. polož 
před Kromě. 

Króměleé oteo mój přitáhl by Jeho. Ev. 
olom. XXXI. Vz VI. 745. 

Krompu§, a, m. = zlj íert chodící se 
sv. Mikulášem. Slez. Vz Vyhl. II. 9. 

Krondl Jos., tčsnopisec a spis., 1854. až 
18./8. 1903. Vz Nár. list 1903. č. 226. 2. 

Kronice, ságo. Rozk. F. 2227. (de eccle- 
sia). 

Kronle, e, f., tricuspis = kronile. Rozk. 
P. 99. 

Kronradka, y, {.=kronraiovi koSich. 1747. 
Hauer 12. 

KropatflchkOYka, y, f. = rvéniee. Ott. 
XVIll. 78r. 

Kropenka: žehoáček, žehnanka, žehnač- 
ka. Hauer 16. 

Kropennik, a, m., tinotor. Rozk. P. 
2447. 

Kropétek, tku, m. Vz Krapet K. vody. 
Um. rajb. 251. 

Krópičlu, y, f. = krúpij. K. vody. Pat. 
Jer. 23. 20., Chč. S. L 73b. K-ky líiati. Alb. 
80b (LíBt fil. XI. 86.). 

Kropidlo, a, n. = náčiní, kterým se 
vodí voda do kádě na výstřelek. Ott XIX. 
820ft. 

Kropitedlnice, e, f., tlnotoria. Rozk. R. 
102. 



KropkoTaný pstruh =: kroptnaif. Slez. 
Čes. 1. XL 222. Sr. Kropkovatý VL 746. 

Kroptva = iicoroptoa. Mi. 

Krosienka^ zdrob. krosna (stav). Pleteni 
na k-kách. Slov. Nár. sbor. 1904. 3. 

Krosna, y, f. = pošada na nošeni dré- 
freie. Mu přizemí a dvoje poschodí neboli 
tři přihrádky a jest režným plátnem oblo- 
žena. Na záp. Mor. Skroi^na. Mtc. 1902. 14. 

Krosnák = kroinář. Si. Vesn. rom. 10. 

Krosné, ě, f. = kroma. Rozk. P. 1960. 
Až jich (mastí) z této krosně dobnda. Drk. 
dram. 248. 

Krotek, vz Krotký. Stál krotek jako 
ovce. Qest B. 74«. 

Krotilec, Ice, m. := krotiul. K. koiíatva. 
Msn. Od. 40. 

Kronhačka na řepa Národ, list 1903. 
č. 134. 21. 

' Krouhadlo, a, n. K. na řepa atd. Nár. 
list 1904. 135. 21. Sr. Kruhadlo. 

Krouliloboký koráb. Msn. II. 191., Od. 
128. 

Krouhlolučiř, e, m. Msn. II. 43. 

Kronhlotoký Oceán. Msn. II. 344. 

KrouhloTypuklý koráb. Msn. Od. 287. 

Krouhlovysedle. Vlna věží se k. ob 
útes. Msn. II. 70. 

Kroupa. Ledové kronpy. Vz Ces. 1. XII. 
455. 

Kroupový. K. mraky, Tbz. V. 6. 79., 
oblak. Ib. 111. 1. 39. 

Kroutnouti = zkrueowUt, ohrae^i. By 
loď zpátkem skroutnal ka přistává. Koll. II. 
11. 

Krouzlovaný. K. roacho. Brt P. n 1131. 

Kroužálek. Dité je v peřině skroucené 
jako k. Sem. Pob. 98. 

Kroužek, žka, m. = prtUa; tolar, V zlo- 
dějské mlavě. čes. 1. XL 141. Běhání n. 
hopění ke k-kn. Kol. Her. I. 376. 

Kroužkomazný. K. ložisko (stroje). Nár. 
list 1903. 136. 9., 1904. 135. 22. 

Kroužkováni, n. » druh vyUváni. Nár. 
list 18c5. č. 114. 

Kroužkový. Samočinné mazáni k-vé. 
Nár. list 1903. Č. 134. 21. K. nůi k odstra- 
ňováni výrostků iláznýcb v dntině hlta- 
nové. Ott XVIII. 610. 

Krov Či štoliu střechy; leiatý, mansar- 
dový, na kozu, plochý, prázdný, převýSený, 
smíSený, stojatý, skrnŽový, vaznicoTý, 
vlaSský, ielezný. Vz KP. IX. 303 nn. 

Krpati. Jáf sem byla Sevcova dněe, $ila 
sem zlé ušití za dva grofie, a k tomu sem 
zle krpala, jako bych nebozezem vrtala 
(látala?). HannS. Ostersp. 

Krpce. Hra na krpce. Slez. Vz Vyhl. II. 6. 

Krpiti co == ttrpéovaii^ poíkoMOvati. Ro- 
bota život krpí. Baw. £. v. 2648 (2568). 

Krsua, y, f., vz předcbáz. Kmotřička. 

Krsuiéka, y, f. ~ děvče §e třeUUm ku 
kmo^e. Slov. nár. sbor. 1902. 16. Sr. Krsna. 

KrsuiČko, a, n. = chlapec te gřtUlem ku 
kmotře. 8]ov. Nár. sbor. 1902. 16. Sr. Krana. 

KrsnoTee, vce, m. Slov. Nár. sbor. 
1902. 14. 

Krgný =: kmotr; dité, které kdo na kHu 
drxel. Nár. sbor. 1902. 15. 



KrBtený — Krniina. 



147 



Krstený = křtěný. — éim. V krpcoch 
oarodeDý, páleným krstený. Sbor. bIov. VIL 
13J. 

Krstitel, e, m. = kHUa. Pasa. 277*, Ž. 
klem. Ii8b, Hrad 64 b. (MS.). 

Kršéenie, n.=křléni, křest, zast. Pel. VIJI. 

Kručeti = křtUi. Ev. Mat. 36. (List. fil. 

XI. 71.) 

Kršténie, n. = kře^i. Baw. Ar. v. 6903. 

Krdtodelný ~ krstny otiec. Sbor. slov. 
VIL 110. 

Krtařy e, m. Krtaři z pastóSke. AI. Mrfif. 

Rrtéi práce =: zvolná, vytrvalá, Tb^. III. 
2. 36d. 

Krtěnee, rec, m. = krt. DSk. Km. 42. 

Krtice, e, f. Kdo zabije v zahradě nebo 
Qa poli k-ci, musi ji rychle zakopati, aby 
moucha na ni nesedla; kdyby moucha 
oa ni sedla a potom někoho poSřipala, 
dostal by krtice. Mto. 1. 1897. 60. — 
K., pi., f., nemoc. Vz předcház. DostaMi 
Dékdo k., potírá je nožiěliami krtka, zabi- 
téhii před sv. Jiřím. Mtc. 1. 1897. 60. 

Krtičnatosf, i, f. K.břiéni, Bauchskropheln, 
oácbyiQost ke k-sti, dispositío scrophulosa; 
scrophnlosis : bezcitná, torpida; vředovitá 
kožní, scrophuloderma alcerosum. Ktt. 

Krtičnatý.Povlaka k- tých, pannas srophu- 
losoram; vzbled k-tých, habitus scropbu- 
losns. K. zánět kolenní (bnisotok kolenni, 
bniloba kloubu kolenniho), Kniegelenkschwa- 
ruDg; k. zánět obratle (hnisotolc obratlový, 
hnisavý zánět obratle), Wirbelschwáruog. 
K. vřed, ulcus scrophuiosum ; zánět kloubu 
[boobovitý), tumor albus, synovitis fnngosa ; 
Bmrdutý nos k-tých, ozaena scrophulosa. Ktt 

Krtičnik, u, m., scrophularia, rostl. Vz 
Ott XXII. 736. 

Křtidlniee. e, f., baptisterium. Rozk. P. 
2206. 

Krtina, baptisma. Rozk. P. 2206. 

KrtincoTatý. K. louka == plná krimcA, 
Dik. Km. 19. 

Krtiny. Budou brzo k., když o svatební 
bostioě sklenice s nápojem se převrhne, neb 
když se na stole něco rozlije. Mtc. 1. 
18ÍÍ7. 64. 

Křtitel, vz Jan. 

Krabner Jos., spis.. 1826. — 16/7. 1904. 
Ví Nár. list 1901. 196. 2. 

Krúeenee. Hra na k. Vz Sbor. slov. 1900. 
182. 

Kruei ! klení. Čes. 1. XI. 272. 

Krncibulam = pánvička k tavení z hlíny 
D. litiny. Zach. Test 146. 

Krncifagot! klení. Rais. Lep. 183. 

Kručeni, n. K. (bolení) břicha (kolika), 
Darmkrimmen, Leibschneiden, enteralgia, 
enterolynia. Ktt. 

Kruěinka^stiravec, janovec, kozí brada 
(barva). Nár. list. 1902. č. 224. 3. 

Kručivě sténati. Jrsk. VIL 2. 134. 

Krnhaéka na řepu a brambory. Nár. 
liit 1903. é. 136. 9. 

Kmliaillo, a, n. K. na zelí, na řepu. Vz 
Nár. list. 1904. 135. 21. Sr. Krouhadlo. 

Kniháma na zelí = mÍ9tno$t, kde »e seli 
^onH. Uš. 



Kmhna, y, f. = náufnice, V zlodějské 
I mluvě. Ces. 1. XI. 141. 

Kruhoběiný = v kruhu te opakujieí, K. 
léta. Man. JI. 141., 435, Od. 205. 

Kruhodedý. K. moucha. Ott XIX. 689. 
I Krahotvarný itšt Msn. JI. 229. 

Kruhovitý lišej, lichen circinatus. Ktt 

KruliOTka, y, í.,= kruhovitá pilka, Kreis- 
sSge. Ktt ' K. = cihla k budování stnd- 
I niéních obrub. Vz KP. IX. 268. 

KruhoTratný. K. léto. Msn. JI. 27. Sr. 
Kruhobéžoý. 

< Kruhový. K. pec cihlářská. Yz KP. IX. 
223. 

Kruhule, vz Oranžeňe. 

Krueh, u, m. i= hněvná lítost Baw. J. 
v. 695. 

Kruehovka, kmíinm, y, f. s= handor 
; (z kruchové mouky). Paoov. Čes. 1. XIV. 50. 

Ejruehtiéka, y, f., zdrobn. kruchta. Zvon 
I III. 515. 

Křum, u, m. n křen, Prus. Slez. Čes. 1. 
XII. 310. 

I Krumfeětt vz Kabřinec. Žel. Brod. Čes. 1. 
I XIII. 28. 

I Krumholc, krumpole, e, m., distornía. 
, Rozk. P. Vz Krumpolec. 

Krumpéř, e, m.=hrump{ř, Tk. M. r. 184. 
I Krumpíř, e, m. = vyiivaé. Kom Did. 68. 

Krumdpát, u, m. Lék. B. 186^. Sr. 
KrunApát 

I Krumt, n, m^^grumt, grunt, 1512. Arch. 
XIX. 114. 

KrunfeSt, kruntfat, u, m. = krumfeét. 6b. 
: Slov. I. 395. 

Krundpát, u, m. = grunípát, K. = ztluč 
na mélný prach. Rhos. £. I. 39. 

Krviikt^ grunt, K. koupiti. 1476. Mě. exc. 

Krunýřuý plát Msn. flym. 88. 
I Krunýřový. K. klíč (n pokladen). Nár. 
! list 1885. č. 107. 

Krúpa == kroupa, Rozk. P. 698., Rostl, 
drk. 188». 

Křupati co = ehrouttatL Us. Čes. 1. XIII. 
416. 

, Křupavky = l^hipavi věci (pečivo atd.). 
Ces. 1. XII. 227. 

Krupicový čepec, vz Uzlíkový. K. svítek 
= drŠtiéky, pávky. Strn. Poh. 71. 

Krupičný. K. máčka (omáčka; trochu 
krupice v mléce vařené). Strn. Poh. 72. Po 
k. kafii třeba jen se podívat přes střechu a 
už zase vylačnífi. Ib. 69. 

Křupka, y, f. = chrupka,}Am, 1863. 137. 

Krupný. K. kaše (z krupek). Strn. Poh. 70. 

Kruposni zánět plic, Pleuropneumonie ; 
k. (záškrtový) výměšek, výpotek, croupOses 
ExBudat ; k. zrnění, granulatio crouposa. Ktt. 

Kruposutky, pl., f. = zmrzlé kroupy (le- 
dové). MsD. JI. 168. 

Krupovi, n. =: jídlo z krup s mlékem 
n. pomaštěné. Slez. Vyhl. IL 202. 

Krupovka, y, f. = mljn na kroupy. Dost 
Po v. 114. 

lixikWkhtiii- hokynařiti, Sá. Pr. m. I. 84. 

Krušec, šce,m.=záhať vrátnicová, Pfort* 
aderthrombose ; tvoření se kruSce (záhati) 
thrombosis, Thrombusbilduog. Ktt 

Krušina, vz.Kruchovka. 

10* 



148 



Krniltí -- KiliftoTati. 



KruSiti koho kde. Koně kli lidi pod 
kopyty. Zr. Leg. 110. 

Krodpát, o, m., b Granopat. Jir. 

Kruty a, o, ti Krutý. 

Kruták, n, m. =: provaM. V zlodSj. mIa?S. 
Ccs. 1. XI. 141. 

Krútik, a, m. K. na vlasy (náčiní). Slov. 
Sbor. é«s. 263. 

Krutina, y, f. s mrztUd vie. To jek.! 
Jrsk. XXV. 265. 

Kmtomoené něčí statky držeti. Hsn. Od. 
227. 

KrntopáSný maž. Msn. Od. 859. 

Krutoroh, a, m., néj. ssayeo. Stan. I. 
818., £uin. 45. 

Krutostřelný ApoUon (Artemis k-ná). 
Msn. 0(1. 18., 1^8., 61. 

Krutostupný. K. bradlo horstva. Msn. 
Hyu. 64. 

Krutotrpký iip. Msn. 11. 61., 408. 

Krutov^ný Zephyr. Msn. Od. 82. 

Krutožárný. K. bitva. Msn. Hym. 78. 

Kr&zle, krúzllk = kotle, kozltíc. Jičín. Kub. 
List. iii. 1902. 249. 

Krůžek, žku, m. = kroužek, circnlus, 
sdrobo. krnb. Milí. 78*. Sr. Krnžec. 

Kružel ^ válee na mandlováni, Hauer 12. 

Kraželiea, e, f., verbascum phlomoides, 
rostl. Vz Vyhl. II. 220. 

KraieloTý. K. vesele čiti snoiky. Slez. 
Vs SnoAky. 

Kružidlo kreslicí, odpichovaeí, proporční. 
Vz Oct. XXII. 444. 

Kružni či oválnikovi nůžky (klempířské). 
Ott. XVIII. 511. 

Kružnik, n, m. = kruhový nůi. Ring- 
messer. Ktt. 

Krváeeni, n. Přistroj k zastavení k. nos- 
nímu. Ktt. K. pupku, ompbalorrhagia, Nabel- 
blutuog. Ktt. 

Krvák, a, m., Blutbund. Hlavn. 52. 

Krvavec, vce, m. = krvtíivnivee. Du- 
chovní k. Cbč. S. II. 152». 

Krvaveni, n. =z krváceni. Cbč. 8. II. 
221 ^ 

Krvavina, y, f. = krvavá ekvrna. 1592. 
Hrubý 168. 

Krvavinec, nce, m. = krvavé bojiitě. 
Jrek. Pov. 883. 

Krvavné, ébo, n., das Blutgeld. Bdi. Gl. 
108. 

Krvavnieový, haemorrhoidalis. Ktt. 

Krvavorudý. K. obálka. Čcb. II. Pov. 140. 

Krvavý pot, blntiger Schweiss, baemat- 
idrosis. Ktt. — K., rybnik u Jindř. Hradce. 
Uč. spol. 1903. Xlil. 24. 

Krevenkovitý v VI. 758. za Krvenka 
oprae v: Krvenkovitý. 

Krvesmilnik. 1717. Mus. 1903. 865. Vz 
Krvosmilnik. 

Krvesmilstro, a, n. Kká. Sión I. 177. 
Vz Krvosmilstvo. 

Krvestřeb, a, m. Sokol k. Jrsk. Pov. 85. 

Krvežíznivě si počínati. Halí. 217. 

Krvice, e, f. = krev. Jará k. Tbz. XIII. 
247. 

Krvinka, y, f. Nadbytek k-nek, póly- 
cytbaemia. Ktt. 

Krvnodechý. K. vražda. Msn. Od. 835. 



Krvobiti, n. z= puU. Jakb. Mark. 40. 

Krvokrzný národ, vAdce. Man. II. 129.,fó. 

Krvomér. u, m., Haemometer. Ktt 

Krvotočina filososká, menstrum. Zad 
Test. 188. 

Krvotoénosť, i, f., menstruale. Zach. Ten 
147. 

Krvotok, u, m. K. pupeční, ompludo^ 
rrbagía. Vz Krvácení (zde). Ktt. 

Krvoutný muž. Rokyc. Post 278*. Ti 
Krvůtný. To vSe je k-tné (vydéracské. 
ukrutné). Ib. 

Krvoživný. K. motolice, strongylusgigu 
Pallisadenwurm. Ktt. 

Krvoiiznivoet, i, f. Hyna. Vz áid.lli 

Krýdlit aa = doetávati křidla. Slov. Sbor. 
čes. 102. 

Krykavna, y, f. U K-vny = pole a lookt 
u Časlavic. Cas. mor. mus. IIL 144. 

Kryl, a, m. Pro p. K-la (Krysu). Slet 
Vlast 1. 238. 

Kryohydrát, u, m., tuhá směs. Vot.llS. 

Kryohydrátický, K. směs. Vot. 26a 

Kryolitb, n, m. = «AZ 9odiku. KP. I 
251 

Kryoskopieký. K. kyselina. Vstnk. II 
128. 

Kryoskopie, e, f., z řec V lučbě. Tz 
Vot. 112. 

Kryptografie, e, f., z řec. Vz TajDo- 
pisectvi. 

Krystallinieký kámen (bělokámeo tu 
granulit) rula, svor, břidia prahorní). Vs EP. 
IX. 255. 

Krystallisaéni jádro. Zvon III. 68!. 

Krystaiiografie, e, f., z řec. Vz Vsak. 
XI 570. no. 

Krystalloidy = látky eehopni krg9ta'U- 
eaee. Strh. Mecb. 99. 

Kryta, y, f. Hra na krytu. Vz BHocáoi. 

Krytina, y, f. K. střech: břidlicoTá, \ť 
penkovii, plechová, Íindelo?á (jednodochi 
dvojitá), tašková (jednodncbá, dvojitá, ko- 
runovitá z taSek falcových) atd. Vz KP. II 
305. 

Kryzelit, u, m. Baw. J. v. 1113. Ví 
Kryzolit. 

Krzyžovka, y, f., místní jm. v Gemerska 
na Slov. 8b. si. 1901. 166. 

Ksebný. Vůl k. a odsebný. Slov. Jrsk. 
XXVlll. 1. 153. (podsedlný ?). 

Kseni, f., Aebtisain, Priorín; Nonne. Kseoi 
loho bislÉupa přiiedii, by se chtěla zpovie- 
dáti. Pass. — Bdi. Gl. 110. J. EmlervMos. 
1876. 156. Čte: K sieni. (MS.). 

Kserea, u, m. = Afma<, povjfk. V slodéj. 
mluvě. 

Ksós. Vz Kúra zde. 
Kstvěti 06. Dle MS.: stvieti se. 
Kstvúei. Baw. Ar. v. 186. 
KSafl. O kSaftech starSí doby vz Areli 
XIX. 509., 610. 

KSaftovati někomu nieo. 1518. Areb. 
XIX. 885. — jak o ěem, K. právem most- 
ským o hotových penězioh. Arch. XIX 4SS. 
— komu jak. Dětem svým z nejisté ?éci 
kSaftoval (z nejistého jmění). 1560. U 
spol. 1903. XIII. 43. 



ESi! kši — Knkačka. 



149 



K$i! k6L Tak se zahání drůbež. Hruš. 
158. 

Kfiiniiistr» a, m., řemeslník. Mas. 1901. 
436. 

Kiiiti = kýrJiati. Baw. Ap. 218^. 

Kterako, kterakos, quomodo, jak. Pat. Jer. 
97. 19., 22. 6. 

KterakýkolYěk. Milí. 43*. 

Kterakýžkoli. Míli. 76«. 

Kterakýžkolivék. Milí. 76*., 62. 

Kterakžkoliyék, qnamqnam. Pat. Jer. 
120. 8, 126. 28. 

Kterýkolivěk. Milí. 125. 

KterýžkoUTék. Milí. 34^^., 28., 61«. a j. 
V k. den Ž. pod. Kterýmižkoli jmény jsů 
nasvAni. List oleS. z r. 1398. III. 122. (MS.). 

Kterýžto. Kterážto krajina. Milí. 46. a j. 

Ktoi tento list nzře neb čtůce slySeti 
bnde. Pflh. bm. IV. 178. 

Kt^eti ip. ka ktvn m. kvésti. List. fil. 
190.3. 359. Oprav v VL 768. 

Ku. Ka úmysla. Ev. o1. 6l>. a j. Vz Osv. 
1896. 893., k, ke, kn v. Gb. Slov. 

Kuba Lad. Vz Zvon IV. 587. -> Jako 
Kuba Bohovi, tak Bflh Kabovi. Vvhl. IL 
66. — K. iemj z= pečená kaSe z jeSnýcb 
krup, k nimž přidáno asekaných saSenýoh 
hub s česnekem, na vrch dobře omaStČná 
a opepřená. U Pelhřimova. Jinde: kaše 
z kraptce a hab. Uvařené, na drobno roz- 
sekané honby a avařená krapice se znova 
aavaří s brambory, česnekem, cibali a mar- 
jánkon. Val. K. = žitné krnpkv s hon- 
bami na pekáči pečené a silně maŠtěné. Vz 
Cee. 1. XI. 301., 162. 

Kabal, a m. = Jakub. Dšk Km. 13. 

Kubánek, nkn, m. =: křestní roucho, pla- 
ehefka^ ]ií odívají děti, které nesoa ke krta. 
KSř Lid. 11. 

Knbřnáfský =r Mipnický, K. život. Ghč. 
8. 11. 201«. 

Kubinka, y, f., potok, přítok Ostravice 
na Slov. Sb. si. 1901. 162. 

Kobka, y, f. =: kóbka^ Mce pfed koitdem, 
Kbrl. Džl. 5. 

Kuekati se s kým. Co ty se s tím 
Vlachem pořád kackáě (obíráš a p.). Zvon 
IV. 105. 

Knemoch jáhelný, krupicový, rýžový. 
O Jeho úpravě vz Čes. 1. X. 90. 

Kucmoneb, a, m., tanec. Vz Čes. 1. XII. 
36». 

Kuéal, a. m. = zpfisob rány v dram. 
hrách. Vs Mns. 1864. 316. Af neahoní kačal 
neb sekale. Hi. Ostrsp. 83. 

Kůée = kamna, V kúČfch to praská. 
Lišov. Knb. List. fil. 1902. 249. 

Kuřemelový. K. barva. Val. Ces. 1. XI. 
227. Vz Kaí^emel v VL 765., Přetáhnouti. 

Kněera Boham. Dr., spisov. a do^^ent. — 
K. Ed. spis. Zl. Praha 1904. — K. Kar., 
básvi.. nar. 1854. Vz FIS. Písm. 724. 

Kuéerky, pole, lonky a les u Laviček. 
Čas. mor. mus. III. 136. 

Knéina, y, f., betaliam (inter fercala). 
Ro7k. P. 1734 — Betnlom. Vel. 

Kučma, y, f. Vz VI. 765. O svfttom Mi- 
kaláái daj kaČma na aii. Slov. Rizn. 64. 



KuéoTánky, čásť lak bzenckýeh, které 
povstala vykácením lesů. Čes. 1. XIIL 475. 

Kudla. Třásla se mn k. v kapse (strachem), 
jakmile někoma zvonili umíráčkem. Zvon III. 
78. _ Kraviká k. (chlup v). Z ní se dělají 
míče. Čes. 1. Xn. 132., XIIL 872. 

Kudláč, e, m. Nad K-čem, pole a Zbra- 
slavic. Př. sUr. VIL 54. 

Kndlák, a, m. == kudlala. Tk. M. r. 184. 

Kudliný, pole a Červen. Lhoty. Cas. mor. 
muii. IIL 136. 

Kudousy = paďousy. Volyně. Ces. 1. XIIL 
124. 

Kudra, y, f. = kudma. Černé kudry 
lítaly mn kol čela. Jrsk. Pov. 132. Sr. L 
Přisp. 174. 

Kudrna, y, f, vz předcház. Chlupáč. 

Kudrnatosť, i, f. K. pramenů vlny. Ott. 
XX. 605. 

Kudy tudy. Jel kudy tady (nazdar Bůh). 
Brt Čl^. 157. 

Kudyžkolivék, quacunque. K. jdieSe. 
Milí 9. 

Kubyl, a, m. = kulich. Mi. exc. 

Kuchař Jos., básn., nar. 1847. Vz FIS. 
Písm. 710. 

KucbaHuka, y, f. =: kuchařka (zdrobn.). 
RdyŽ je mnoho k-nek jedné krmi, nevždy 
ji dobře npraví. Arch. XX. 101. 

KuebaHnský sklep. Světz. 1886. 51. 

Kuebebof, a, m. Kdyžby v krámech mas- 
ných, v k-fé zlořečil. 1607. Mtc. 1903. 252. 

Kucbman, a m. =: kdo kuchmani, neumi 
vařili, fíaner 12. 

KaebSreiber, z Ktichensohreiber. 1554. 
Uč. spol. 1903. XIIL 9. 

Kuchtiř, e m. = kuchař, K-ře nám od- 
lúdil. Arch. XXL 483. 

Kaehyné. Kde teplá k., tam teplí přá- 
teli^. Lit. list. XIX. 227. 

Kuchyňský mistr = kuchař. Kroimns, 
Čes. 1. XIL 332. — K. topení. Vz KP. IX. 
818. 

K^Jác. Do búdy se opřel větr a bůda 
kniác (shroutila se do sebe)! Val. Čes. 1. 
XII. 274. 

Kajaya, guaiava, psidium, rostl, myrto* 
vitá. Vz Ott XX. 910. 

K^jeba, y, m. K. mýtský a Kujehdoi 
(obyvatelé Vysokého Mýta). Vz Ces. 1. XIL 
395, 444. 

Kujebina, y, f. = Vysoké Mýto. Vz 
Čefl. 1. XIL 444. 

Kujný. K. železo. Vz KP. X. 149. nn. 

Ku,1on, vz předcház. Huncůt. 

Kujoun, a, m., vz Kujón. DSk. Km. 17. 

Kukač» e, m. = kukačka (samec). Brt P. 
n. 873. — K. = člověk, co mrtvoly obziera. 
Slov. Nár. Sbor. 1902. 6. 

Kukačka, y, f., tanec. Vz Brt. P. n. 
873. — K., ptdk. Kuká-Ii k. před sv. Janem 
Křtitelem, bude rok příznivý, kuká-li jeStě 
po něm, čekají lidé drahota a nepohody; 
kuká-li k. při východu slunce, věStí lidem 
štěstí, požehnání a úrodu; je-li ji si v Seti při 
slunce západu, značf to neStěsti a drahotu. 
Mtc. 1. 1897. 29. Hlas k-čky (kukaččin). Vz 
Vyhl. II. 265. — K. = hadinee^ echium vul- 
gare. Pacov. Čes. 1. XIV. 51. 



150 



Kakané — Knndiaft 



Kukané, o Brna kokahka. Mte. 1902. 4. 
K. 8 péry (klobouk ientký). Zvon II. 408. 

Eukarda, y, f = kukažka, vtlavaS obecný, 
rostl. Us. Čes. 1. XI. 487. Sr. Knkatky. 

KnkAÍkj =:v$tavai, orcbis. Domažl. Čes. 1. 
XII. 888. Sr. Enkarda. 

Kukel, vs Knkla, Eabřinec. 

Kukla, y, f. = ehoroha pyJB, firnosis (když 
koika nemflže přes žalud býti přebrnuta). 
Ott. XIX. 445., IX. 287. 

Kukle = veliký Šátek (loktuSe), jenž se 
přehaznje přes ramena, salup. 

Kuklér = kúkl». Rozk. P. 1808. 

Kuklový. K. nůžky, Pbimosenscbeere. 
Ktt. Vz Kukla zde. 

Kukrechtnik, a, m., nadávka. 1611 
Zvon II. 608. 

Kukurbita, v» f. =: baňka skleněná n. 
blinčná k Jímáni destilláta. Zacb. Test. 18., 
57., 165. 

Kukuřiční sazba. Nár. list. 1904. 298. 
17. 

KukuMénik, u, m. =z jidlo % kukuřice. 
Vých. Čech. Jrsk. XIII. 8. 291. 

Kukurýhatt =: XroX:rAa/í, Mor. Kmk.; vjf- 

Bokim hlasem nplwUi, AI. MrSť. 

Kukyrákati =: kokrhati. Mor. Mtc. 1902. 
15. 

Kula, y, kiSde, e, f. = koule, globus. Rozk. 
P. 2001. ~ K. chlapů = Uupa, Val. Čes. 1. 
XI. 228. — K. = naváli u hodin. Hauer 12. 

Kulak, u, m. := válec na váleni nudlif 
prádla. Hauer 12. 

Kulantní =z ochotný, pHJemnj, pozomý^ 
mUi. Sterz. K. podmínka. Nár. list. 1903. 
č. 284. 21. 

Kulatina Strainberská (věž hradu itram- 
berského) Brt. Čít. 277. 

Kulatka, y, f. Iónská k. = druh ienekého 
eff-evifíe. Čapk. 78. 

Kulatobuněčn^ sarkom. Ott. XXII. 645. 

Kluatobuničny sarkom, sarcoma globo- 
celluUre; k. dřeňový sarkom, s. carcino- 
matodes, medullare (barvitý, pigmentatum). 
Ktt. 

Kulaťoučký = velmi kulatý. K. tvář. Kká. 
Slon II. 22. 

Kulda Ben. M., spis., nar. 16./3. 1820 až 
6/5. 1903. Vz FIS. Písm. 713., 714., Osv. 
1903. 564., Obzor. 1903. 158., Čes. 1. XII. 
446., Nár. list 1903. é. 124. odp. 2 str.. 
Zvon ni. 464. B. Kulda. Napsal J. Ha- 
louzka V Praze 1895. 

KuIer, vz Koler. 

Kulér (couleur = kuloer) =: barva; trum- 
fová barva; spolek studentský. Sterz. 

Kulér, e, m., globira. Rozk. P. 2490. 

Kulérový student německý. Vz předcbáz. 
Kulér. 

KuUcIl Pojď, pojď, pojď! volá zlo- 
věstný k. K. nikoho nadarmo nevolá. Mtc. 
1. 1«97. 27. 

KulíroTaný, vz Pletený. 

Kullaový rozvod páry. KP. IX. 47. 

Kulissiér, a, m. Národ. list. 1903. čís. 
257. 21. 

KuliS, e, m. = iíerný kohout he»oea$ý. Kšf. 
Poh. 68. 



Kulováček, ěku, m. = kulatý 
Kub. List fil. 1902. 249. 

Kulovitý. K. výrAstky kožní. Tegetati- 
ones globnlosae eutis. Ktt. 

Kulovnik, a, m., aisypbns, brouk. Tx 
Ott. XXIII. 220. 

Kulový mlýn hrncový, v cihlářstvt. Vx 
KP. IX. 101., 104., 115. 

Kultivátor, u, m., z lat r= pluh kopcák. 
Nár. list. 1908. 5. 186 9., Sterz. 

Kulturhistoriograf, a, m. Sb. si. 1902 
72. 

Kultumčhistorický. K. literatura. Kár. 
list 1908. 847. 21. 

Kulturnčpolitieký. K. historie. Národ. 
I sbor. VIII. 157. 

Kultumosee, e, m. MS. 

Kululu = kouleti. V dětoké řeči. Čes. L 

! XIII. 154. Vz Kululůě v VI. 772. 

' Kumbálek, Iku, m. - mišlni Mallava. SloT. 

čes. 1. Xiíl. 207. — K, =Z pět enopU oftílí 

tak eloíenýcK aby byly Čtyři z nioh klasy 

nahoru obráceny a jeden klasy dolů. Tvoři 

tak malou světničku. Žel. Brod. Čes. L 

XIII. 28. Sr. Panák. 

Kumbár, U, m., nij. náHni v koíihf. Slor. 
Nár. list 1901. č. 309. 2. 

Kumný = ? Boská ručičky kumné. SIot. 
Vzáj. I. 20. 

Kumomtee, e, f = komora. Prus. Slez. 
Čes. 1. X. 423. 

Kumpáaek, sku, m. = kompoet, DŠk. Km. 
29. Sr. Kumpos. 

Kumylmethylamin, u, m., v lučbě. 
Vstnk. XII. 48. 

Kůů. KonS Sli. Hlk. VII. 257. Kooé 
vrané; Sohajovi konř. Brt. P. n. 530. Náš« 
vrané koně. Ib. 784. Koné se polekaly; 
Šohajov^ koně vody hledajú. Ib. 912., 9Í4. 
S nesteinfma koněma Spatně se formani. 
Jrsk. XXV. 238. Hleď konická za otěž ne- 
pustiti, nebof se nedá za ocas zlapiti. 1573 
Uč. spol. II. 11. Ani k. netáhne véo (víc- 
než móže. Čes. 1. XII. 131. Pustiti koně na 
8 kočku. Vz SkoČka. Vývoj koně. Vs Zvon 
III. 649. — K. na Chodsku = kdo o avato- 
duinfch svátcích (prostředni svátek) 4 ~9tý 
vyhnal ráno dobylek na pastva. Vz Čes. 1. 
X. 444.. 445. — ÍK. = stolice s puUeta v kance- 
láHch. Kamn. Mac. 65. 

Kuikal, a, m.zzkonik. DSk. Km. 13. 
Kuncovy IZ kuhkavtí, nedomrlý. 

Kundrabek, vz Kondrabek, Konrabek. 
Slez. 

Kundrák, a, m.z=kanee. Sbor. al. 1901. 
157. 

Kundrát z Benešova, slez. spis. v XIV. 
stol. Vyhl. I 82. 

Knndreálky = rozválené těsto rozkrá- 
iené nebo rukama roztrhané na malé koňaky, 
iež dávají se do polévky. Pacov. Čes. 1. 

XIV. 50. 

Knndrfalista, y, m. = fyrýma^. Val. 
Če«. 1. XI. 95. Vz násl. 

Knndrfály dělati = iprýmy. Val. Čes. 1. 
XII. 484. 

Knndfiaft, n, m. = právodni list. Jinde 
foeda. 1599. Schulz 50 a j. 



Koníček -~ Knils. 



161 



Knniéek = kon{éek. LiSefi. Mte. 1902. 
442. 

KuňkaTý. K. honse. Národ. sbor. VIII. 
132. 

Kunstliř, e, m. Dvorský k. Dolen. Pr. 
237. Sr. KuDBtéř. 

KunstoTati s kým. Můdrý s blásnem 
nekanstuj. Ezop. Baw. 628. Sr. II. Přisp. 
135. 

Kunstveberský a tkadlcovský oech. 
XVII. stol. Mtc. 1903. 312. 

KunfitOTáni. Naše spisy a k. Frant. 4 
31. Ví KnDfitovati v VI. 775. 

Kuorni žák. Hus I. 399. 
Kupaéka, y, f., vz Mrskačka. 
Kiipadla, pl., s. Sr. Eupato v dod. Ces. ). 
XIII. 433.-440. 

Kúpalý D. placatý, natans. 61. bym. V. 
115«. (MS). 

Kapči lavice. Ev. vid. Mat. 11. 12. mensa 
numulariomm. 

Kupé, u.-^zkopka. Dáti seno do kupat, 
Da knpata. DSk. Em. 21. 

Kupeeký. O k. registrech. Vz Arcb. XIX. 
630. 

Kupečně (koupi) něco na sebe přivésti. 
1779. Vek. Vset 219. 

KupečstTÍ, n. = kuped^. Milí. 10«., 
28a. a j. 

Kúpernik, a^ m. = vla$tnik koupeli. Sbor. 
slov. 1900. 141. 

Kopka, y, f. Jak se kostky pouStěly 
z kupky na vržen (z nádobky na prkno 
číslicemi popsané). Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 
104. 

Kupně státi = shorem, v kupárh. M&rk. 

Knpnosl, i, f., Efiaflichkeit. Pokr. 1885. 
6. 132. 

Kupónový. E. přirážka, srážka. Nár.list. 
1903. č. 154. 17., 177. 6. 

Kuprit, u, m., nerost Vz Vstnk. XI. 
824. 

Kupronový. E. článek elektrochemický. 
Vot. 170. 

Kuprštyk, u, m., z něm. Eupferstich. 
Fel. 10. 

Kur (kuor) = prethytéf. Lbk. 13., 66. a j. 

Kúra := »Upice, Když k. zpívá, stane se 
nějaké neStěsti. Čes. 1. XII. 486. Enry: 
braminky, brabmanky, koČinky, minorky, 
hoUanďanky, hamburěanky, trpasličí, anda- 
lusky, dorkinky, langshankv, plymutky, 
vlaiky, paduánky, sedmibradky, bolokrčky 
atd. Nár. list 1902. č. 227. 2., 1904. 135. 
22. Srov. Slepice. 

Kuřák. Odplivl, Jak starý k. Smfi. 79. 

Kuřátka Či Plejády (sonbvězdi). Vz Ott 
XIX. 893. 

Kuratori-um, a, n. Vz Enratorstvo v VI. 
778. 

Kurčata, pí., n. zzdruh hub. Slez. Vyhl. 
II. 224. 

Kurdéje (rozjedlina ústní), stomatitis 
ulcerosa idiopatbica, scorbntus, Scbarbock. 
Ett 

KnrdějoTý vřed, ulcus scorbuticnm. E. 
zánět okostice, periosti tis scorbutica. Ett 

Kurely vz Eoler. 



Kuřenee = kuhiUa. Z kuřenec oběf bobóm 
činie. Baw. E. v. 897., 899. Hra na k. Slov. 
Vz Sbor. slov. 1900. 179. 

Kureneky = kurerUtki, E. se podepsati. 
DSk. Em. 38. 

Kur6nt, U, m. = náBtmj, jimi $6 barvy 
trou, Rkp. lék. Ibr. 44b. (Mi.). 

Kuří oko = šasanka. Národ. sbor. VIII. 
131. — K. řiť s= podletka, anemone bepatica. 
Vyhl. II. 220. — K. hruď, Hlihnerbrust, 
pectus carínatum. Ett 

Kuřiee, e, f. = mladá alepicě^ která po- 
číná nésti. E$t Poh. 23. 

Kuřička, y, f. Jak zobe k. na dlani a 
prBtecb (dětí). Vz Vlast I. 135. 

Kuřin n, m.. v lučbé. Vstnk. XI. 721. 

Kuřinee, nce, m., peplis, rostl. Vz Ott. 
XIX. 461. 

Kuřinka« y, f., rostl. Vz Eýlatka. 

Kuriositni smysl. Nár. list. 1903. č. 284. 
17. ■ 

Kuřiplack, a, ín, zz pMhlQc. Čcb. II. Pov. 
35. Sr. Euří VI. 779. 

KuřiskOy a, n. == kúra (slepice). Čes. 1. 
XII. 486. 

Kuřiteéko, a, n.=: kuřátko. Slez. Vlast I. 
68. 

Kůrka, y, f. Hra na kůrku. Prus. Slez. 
Vz Ces. 1. X. 422. 

Kůrka, y, f. Lepší k. svá než pecen da- 
rovaný. Zvon IV. 664. 

Kůrkoderout, a, m. =jm. myfii. Msn. 
Hym. 92. 

Kurník. Zařízeni k-ku. Vz KP. IX. 406. 

Kurný trh. Ghet 102. 

KursoYui difference, přirážka, záznam, 
zisk, zlepiení, ztráta. Nár. list 1903. č. 154., 
17., 257. 21., 131. 9. a j. 

Kurtaee, e, f. = dohodné^ odměna dohazo- 
vači. Lbk. 88. 

Kurtin Jan, spis., 1839., f koncem let 
80tých. Vz Vek. Vset 310. 

Kury =: (foldky na zádech u brucleku 
na spodní části, nyní kéosy). Těšín. Vyhl. 
IL 196. Sr. Eáos. 

Kurz Vil. dr., prof. a spisov., 1847. až 
6./3. 1902. Vz Nár. list 1902. č. 65. 2. 

Kus. Veliký kus něčeho: gaval, oval, 
pahál, pazáo, va^l, vatra}, zglomek, bamák ; 
vel. kus masa: flákota, flákotina. — Počet 
písní rozmnožil o 10 kusĎ, stačí: o deset 
(písní). Mtc. 1904. 394. 

Kusisko, a, n. = veliký ku9. E. ledu 
(kroupa veliká). Čes. 1. XIIL 102. Sr. Do- 
křápati* 

Kusonosý pískač. Zvon IV. 159. 

KusoTOst, i, f. E. bavlny (bav. v kouscích, 
stlačená). Ott. XX. 597. 

Kusový. E. uhlí (ve větších kusech). Us. 

Kustr, a, m. =: ttrdSce, custos. Eustr 
kostela. Pat Jer. 124. 12., 139. 3a 

Kusu» phalangista, ssavec vačnatý. Vz Ott 
XIX 674. 

KuSe =: čásf přední čtvrti dobytčete. 
Světz. 1886. 483. 

Kufiimeéky = kozlata, Sá. XVIL 139. 

KuSkati psa = Iiváti. Úpice. Zednfčisk. 

Kušla, y, (f. = brdvek (v dětské řeči). 
Cea. 1. XL 342. 



152 



Kuťaberka -> Kvíkati. 



Kuiaberka. y, f. == fcnmmový mič (gnita 
pereba). Val. Cea. X. 467. 

Sutač, e, m. ^ hrdeh, Y zlodSj. mluvě. 

Kutě, ěte, n. Malé k. = dUl Dik. Km. 
20. 

Kutel. Ctyfi kamene loje a katel. Arcb. 
XX. 477. 

Kntenský Jos., vz Pohořelý. 

Katikula, y, ť=:koika, poviecbni blána 
Btěny tftlné. Ott. XIX. 1011. 

Kutiny. Ten dělá k. = vsteká te, hněvá 
9e. DeStná. MŠ. 

Kutloch, n, m. = viklentk pod Jcamny^ 
kde se osniiye vlhké dřivi. U Kr. Městce. 
Če/^. 183. 

Kutní ^ kouíni, koutovji. K. kámen. Zrc. 
Mna. (MS;). K. plachta (kůtnice). Val. Pokr. 
1885. ě. 337. 

Kutnohorský, vz Pohořelý. 

KutnonoŠ, e, m. ss'knéz, Hr1Í. Hub. 156. 

Kúzedlnlce, e, f. = kouzelnice. Mi. 

Kúzedlniči pověry. Chě. 01. 229a. 

Kúzedlnik, a, m., sortilegus. XV. stol. 
M^m. A. 26<^., Pror. ol. 14b. 2. Isa. 8. 19. 
Li8t. fil. V. 228. 

Kúzedlný, fnnestns, saperstitiosas. Mam. 
A. 22b , Slov. třeb. 12. 

Kuzlorka, y, f. = iarodijnieů. Slez. Vyhl. 
II. 288 

Kužálka v I. Přisp. 178. polož před 
EAie. 

Kužalplae = AncSeMÍ^. Dik. Km. 51. 

Kůže. Převedení kůže z místa na místo 
jiné, transplantatio, Uiberpflanznng. Ktt — - 
K. Myslí si to pod kůží (tajně). Liiefi. Mtc. 
1902. 436. Ten pobodaný zrovna teď dal 
kůži fzemřel). Zvon IV. 51. 

Kužel. Stroliti k. n přeslice (slavnost). 
Vz Čes. 1. XI. 79. 

Kůžkař, e, m. = kupovaí M&ek, Čes. I. XI. 
374. 

k&žnf mistr = koSeluh. Poě. XVIII. stol. 
Ces. 1. XI. 457. 

Kvaěka v I. 851. z=.kvaka. oprav v: 
kváká. 

KTádrový kámen (tesaný). Vz KP. IX. 
261. 

Kvákačka, y, f. Pořád natahuje měchu- 
fínu své k-ěky (pořád kváká). Národ. list. 
1904 93. 2. 

Kvalifikaee, e, f., z lat K. osobní, vě- 
decká. Nár. list. 1904 93. 2. 

Kvaltovni vod v jdů na rybník. 1556. 
Uě. spol. 1903. XIII. 2. 

Kvantita .českých slov. Vz List fil. 190). 
224., 502. K. n aďj. jmenných. Vz Rozp. fil. 
117. K. v památkách ěeské literatury po- 
ěíná se označovati již okolo r. 1300. Ib. 
122. 

kvapil Fr., básn., nar. 1855. Vz FIS. 
Písm. 716. — K. JaroeL, básn. Vz FIS. Písm. 
728. 

Kvapiti za kým. Zlom. gen. nniv. praž. 
24. (MS.). 

Kvapky. Opatrně, ne v. vySel. Rozb. 
184-^. 119. 

Kvapno = kvapně. Vkroěll k. Msn. Od. 
103. 



Kvar, z něm. GewShr, cantio. Za kvar, 
pro securitste. Bydž. kn. (Krok. 1888. 167.). 
Cantio, qnod kvar dicitar. Bydi. kn. 146., 
324 (1Í06.). MS. 

Kvartana, y» f., % lat. := íivrtodenni sim- 
nio<>. Rko. lék. Ihr. 19<'. (MS.). 

Kvasák, n, m. = hme^, « nhni bfvd kva$ ; 
idtek na kvašák $% uvázati zz na pokos. Žel. 
Brod. Ces. 11 XHI. 29., 175. 

Kvasivý. K. choroby, nemoci, zymosls. 
Ktt. 

Kvasnice pivní, lisované. Vz Ces. 1. XII. 
205. — K. loétf = dětská hra. Slez. Vyhl. 
II. 247. 

KvasoTitý. K. boale stále se dělaly. 
Neveě. 59. Sr. Vřed se kvaši. 

Kvatern, n, m. K. úterní, Škodní. r<^lací 
z komory krále J. Msti. Vz Arch. XIX. 
479. 

květ = pláX. Baw. Ezop. 857. Vz náal. 

Kvělba, y, f., planctns. Mam. V., Bror. 
Ol. 173» 1. Vz Kvěl. 

Květ. Json živi jako sto květA (dobře). 
Čes. 1. XI. 307. Tak výnos roční jak v kvřtu 
jest ovnce rdobře-li odkvete). Skd. P. US. 

Květákovitý nádor, papilloma. Ktt. 

Kvétee, t#*e, m., lutra. Rozk. P. 727., 
Rostl. drk. 178^. 2. (herba). 

Květen. PrSí-li na začátku května, bý^i 
víno v nebezpečí. Když v května žalndy 
pěkně kveton, očekávati lze úrodný rok. 
Roj v květnn stojí fAra sena, roj v Červnu 
skoro práce mamá. Bouřky v květnn zna- 
menají dob<'ý rok. O pověrách vz ve Vlast 
I. 171. 

Květinoví, n. = kviiiny. 8b. Vys. Mýto. 
1845. 43. 

Kvétnice, e, f. = pří vrSí u Kvilic v Slánská. 
Tbí. V. 9. 411. 

Květnový. K. rosa činí zelený lab i há}. 

Květný věnec (z květinV Kr^. Ten. IIL 
36. — K. pondiUk. Vykl. Obrz. 1893. 130. - 
K. nedUe (květnice). Na k. neděli neoDá se 
péci nic z mouky, sice se zspeče květ na 
stromech tak, že se uni řádně nerozvije 
a na ovoce nezasadí. Mtc. 1. 1897. €0. Vs 
o ní: ČeČ. 164., Progr. plzeňské realkv ns 
r. 1902. a 1908., Čes. 1. XIII. 275., Vyhl. 
n. 45., Vlast I. 167. 

Květolib, u, m., philanthus, voea, Vz 
Ott XIX 678 

květohledný. K. jaro. Svět. knih. 420. 
157. 

Kvřtohojný kraj. Škd. Il«. 44. 

Květokrytý. K. větev. Zr. II. Nov. 834. 

Květoplný strom. C. (Lit. II. 441 ). 

Květoplodný břeh. Er. (Lit II. 798.\ 

KvětoSálenstvi, n. = příliSné zalíbení si 
roBtliuBtví. Lit. II. 154. 

Kvetonft m. květoň. DSk. Km. 17. 

Kvičala. Na světě tuze ubývá mužských 
a ženských je jako na podzim kvíčal a 
cvrčal. Rais. Vlast. 206. — K. proř. V VI. 
791. v roce narození 1834. ,4' nedobře vy- 
tištěno. 

Kvieliti. vz Kvíliti. 

Kviesti, vz Kvésti. 

Kvikati. Děvče bolestí kviklo. Zvon IV. 
130. 



Kvílebný — Kýpě. 



163 



Kyilebný 2a1m. Stov. Sbor. čes. 204. 

KTUitl Jak koho. Do sysosti ho kvélte 
a plaste. Man. II. 458. 

KTilné. Vítr k. yál. Zr. Let I. 129. 

KYintema = hndebni nástroj. Nejed. 
122. 

Kvita, 7, f = kofalka. Slez. Čes. ). XIII. 
109. Z 3»qua TÍtae. 8r. Kvit 

KTÍtek = idtek. V zloděj, mlavé. Ges. 1. 

XI. 141. 

ETitoTati. Z kteréžto Bammy převora 
kvituíi. 1638. Zbrasl. 359. 

KYoéna. Umělá k., která aedi na 200 
vaíec. Nár. list 1903. ě. 136. 9. 

Kyopr = ^opr. Vz násl. 

KvoproYý = koprovj. Slov. Sbor. bIoy. 
VIL 117. 

KTOTky, drah dobrých bab. Slez. Yyhl. 
II. 224. 

-ky pf íp. : seníky = sem. DSk. Km. 37. 

Kyanamidnatrium, y lačbě. Ystnk. XII. 
56. 

Kyanohydrin, u, m., y laěbě. Ystnk. XI. 
520. 

KyanoYodik» n, m., v laěbě. Ystnk. XII. 
47. 

Kyanuraiiy n, m., y Iněbě. Vstnk. XII. 
51. 

Kyannrcliloridy n, m., y laěbě. Ystnk. 

XII. 51. 

Kyčelni. Společná žila k., véna iliaca 
commnnis. K<t 

Kyěka, y, f. =: střevo, Darmcanal. Ktt 

KydkoYaci říkadla. Yz Ylasf. I. 169. 

KyékoYáni, vz Kyčkovatí. 

Kyélobedemi žily, venae ileolnmbales. 
Ktt. 

KyélokonboYitý sval, mnsculas ischio- 
cavernoans. Ktt. 

KýéoY, a. m., hora v Gemerskn na Slov. 
Sbor. slov. 1900. 102. 

Kydlina. Ty k-no (nadávka) I DSk. Km. 
16. 

Kydlosy, pole n Cáslavic. Čas. mor. mas. 
ni. 1.84. 

Kydnouti = podati. Y zloděj, mlavě. 

Kygaga, y, f. = huM (v dětské řeěi). Slez. 
Vybl. II. 232. 

Kýchadlo, a, n. K-dla, ptasmica, sterna- 
tatoria Niessmittel. Ktt 

Kýehati. Odknd obyčej pozdravovati 
tobo. kdo kýchá. Yz Čes I. XII. 89. 

KýchaYee, vce, m., adra^ea (inter berbas 
ifrvotas), Rozk. P. 749., adrasta. Rozk. R. 
74. Rontl. drk. 178». (MS). 

KýchaYkff, y, f. == iňupavj tahďe. K-ka 
šĎnnati. Zvon III. 24. a j. Wtr. 

KýchaYný. Kdo kýchá na k vnon ne 
děli, bode v tom roce zdráv. Mtc. 1. 1897. 
60. (Yvkl.). 

KyehtOYný plyn. Yz KP. X. 138., Kychta. 

Kyj. Kdyby to nendělal, spfše by na kyj 
trefil než na jeřábka (Špatně by pochodil, 
byl by bit). Arch. XX. 112. Když pizneS 
kýlem, netřeba paličů. Slez. Yyhl. II. 65. 

Kyjáéek, ěkn, m., zdrobn. kyj. Na dvéře 
zaklepae kyjáěkem. Slez. Yyhl. II. 70. 

K^janeCt nce, m., zdrobn. kyjan. SmíS. 



Kyjanka, y, f. =: ozdobná lopatka 
B krtkáoa rakojeti, kteron rychtář (fojt) 
Bonsedy zval do hromady. Fojt ji poslal 
svéma souseda, aby ji dále dodal. Ystnk. 
XII. 88. 

Kyjiky u, m., zdrobn. kyj. Arch. XXI. 
133. 

KýJoY, a, m., vrch a Plzně. Ces. 1. XII. 
48. 

KyJoYi, n. Bili je k-vfm. NB. ě. 110. 

KyJoYka, y, f, pinna, mli, Yz Ott XIX. 
755. 

KyjoYý, tanec ve vých. Slezska. Čes. 1. 
XI. 218. Sr. Brt P. n. 990., Yyhl. II. 6. 

Kykala, y, f., hora v Gemerskn na Slov. 
Sb. si. 1901. 166. 

Kýla ěelnf, hemia frontalis, krevni ohra- 
ničená, haematocele circamscnpta, krevni 
provazce chámového, hae. diffasa fanicnli 
sper matici, krevni Soarková, hae. sabcatanea 
scrotalis, krevni ve vlastni varletnici, hae. 
va^inalis testis propria, omozeČnicomozková, 
menirgoencephalocele, nosová, hern-a synci- 
pitalis, patrová, her. oalatina.pyskopoievDi, 
Schamlippenscheidenbrnch, skn^ňová, her. 
parietalis, pod s'epým střevem, her. sub- 
coecalis, rozsáhlá k. vodnatá provazce chá- 
mového, hydrocele diffasa fanicnli, spojná 
k. vodnatá varletntce, hydrocele commani- 
cans vaginalis, k. získaná, nabytá, ber. 
acqnisita* nabodeni kýly, herniopnnctura, 
násilné vpraveni kýly zpět; k. břiSni stře- 
dová, hemia ventralis media, břišni po- 
stranní, h. v. lateralis, k. v koneČnikn, v pa- 
stelinn, hydrocele, míiková, Follicularcyste, 
mléčná, Milchbrnoh, galactocele, srdečni, 
hemia cordis, cordiocele, stěnobřiéní, h. 
Litterana (k. Litterova), třiselni, h. ingni- 
nalis (vnějii, externa, vnitřní, interna, úplná, 
completa, neúplná, incompleta), taková, Fett- 
bmch, h adiposa, Hparocele, vaka tíhového, 
h. synovialis, vodnatá k. varletnice, hydro- 
cele (jednomístná, nnilocnlarís, sdraiená, 
complicata, spojivá. commnnicans), vejcovo- 
dová, fímbriocele. K. vodnatá provazce chá- 
mového, perispermatitis : vodnatá k. varletnf , 
hydrocele testis, orchidomeningitis, k. vzdá* 
chová (rozedma podkožní), pncnmatocele, 
Lnftgesohwalst; Zpětvpraveni kýly útrobni, 
taxi^, Eingeweidebruchreposition. Ktt. 

Kýlatka, v, f. = knřinka, polycarpum, 
Na^elkrant, L<)fBing. rostl. Yz Ott XX 166. 

KylindHk, n, m. = iert. Arch. XXÍ. 98. 

Kýlni. Nahromadění se syrovatČiny v týl- 
ním vaka varletním, hydrocele hernialis- 
Ktt. 

Kýlořez. n, m., herniotomia (vnějii, ex- 
terna, vnitřní, interna). Ktt 

Kyn, n, m., dle VodiČkY slovo tvořením 
nesprávné. Yz Yěst IX. 38. Dle něho lépe : 
kynnfi, pokynnti. 

-kyne konc. ve spisech Husových. V z 
List fil. XXYI. 370. 

Kynský F. O. Yz Lit I. 923. 

Kynych, a, m., z něm. Kónig (král), pro- 
střední knželka. Mířil, jakby porazil k-cha. 
Zvon IIT. 235. 

Kýp^, ě, n. = zlomená iioTia, Yz Napla- 
šiti. 



164 



Kypín — Lagráfi. 



Kypir drobný, zobatý. Vz Krajka. 

Kypřič, e. m. = ná»traj půdu kypřld. Nár. 
list. 1903. 136. 9., 134. 21. K. pérový, 8 rad- 
licemi, pojizdný smykový. Nár. Hat. 1904. 
135. 21. 

Kyptayý = komolé^ nemolomj, levák, kridk, 
K. ruce. Koll. V. 34. 

Kyriamen, interpolované Kyrie. Vz 
Nejed. 851. 

Kyrysařský regiment. 1724. Mtc. 1908. 20. 

Kys, u, m., fermentam. Hus. Orth. 

Kysáni, n.=: hnisáni. K. ran. Chč. S. II. 
272b 

Kyselanda, y, f. = Vovik. Č. Třeb. Ces. 1. 
XII. 227. 

Kyselesladký. K. dažnina ovoce. Stan. 
II. 263. 

Kyselic, e, n. = kyselé, nezralé jablko. 
Ddk. Kro. 21. 

Kyselina potná, SebweiBSsaare. Ktt. K. 
borová (výroba její), vz KP. X. 99.) octová, 
vz Ott. XVIII. 611. 

Kyselinka, y, f. Začervenala se jako k. 
Sá XXV. 237. 

KyselinotYorný kysličník. Vést. XI. 16. 

Kyselo, a, n. Nadme se, jakoby ji k. 
z nosa kapalo. Rokyc. Post 20&. K = Melná 
polanka, Cbč. S. L 71 . Jak se zadělává na 
k. G^dlo). Vz Čes. L XT. 88. K. = kvaSená 

řolévka. (Jidá se s brambory; přidává se 
min a snSené honby.) Ces. 1. XIII. 175. 
Kyseloy, a, m., rybník na Krumlovská. 
Arch. XXI. 529. 

Kyselý. K. gatě (z rnského plátna). Čes. 
1. XI. 210. Sr. Kysly (doleji). 

Kysličník, u, m. K. uhličitý, kapalný. 
Výroba, upotřebení ho. Vz KP. X. 97. 



Kyslik. Vz Vstiik. XI. 642., XU. 576 
K. zná již Kliepera ve Blaníku psanén. 
r. 1813. (Výři. 1820. 261. Mš.) 

Kysli katy. K. alon^eniny ▼ chemii as- 
or^anioké. Vi Vstnk. XIII. 305 nu. 

Kysly. K. sukno smodroisdé. Val. Ces. I. 
XI. 114. Sr. Kyselý. 

KýsoYá, hora v Gemerskn na Slov. Sbor. 
slov. 1900. 153. 

Kyst = tpáU (zhrnbSle). KySe do bílébo 
dfia. Val. Čes. 1. X. 466., XI. 48., 95. 

Kystnatka, y, f., pennisetum, rostl. Ti 
Ott. XIX. 450. 

Kji = k^ta. Volyni. Ces. 1. XIII. 124. 

Kýta, y, f. = kaidá oxdoba % peři. Kol 
Her. I 146. 

Kytaj. Kytaje =: pletené pásy z červest 
vlny harasové. Slov. N4r. sbor. 1904. 5. R. 
json u leknio. TčSín. Vyhl II. 197. 

Kytnrnik, a, m. Hlk. XI. 176. 

Kytarový tenor. Zvon IV. 176. 

Kytka pávová =: oca$. Kol. Her. I. 14$. 

Kýtohryz, a,'m., jm. mySí. Msn. Hym. 8^. 

KýtoehTal, a, m., {m. myfií. Msn. Hym. 91. 

Kýtoétibr, a, m., jm. myfií. Msn. Hym. 91. 

Kyvaé, e, m. Křeč k-če (svála), costí- 
collis. Ktt. 

Kyvadlo ballistické, Strh. Mech. 610, 
differentialní 430., převratné 418., sfa.erické 
433., fysické 408., mathematické 402. 

Kyvadlový. K. počitadlo. Vz Ott XIX 
992. 

Kfvavý béhonn, die radialeinstellbare 
Lanrachse. Lind. 7. 

Kyžlinéc? Malý k. velku ďara v hlavě 
zrobi. Slez. Vlast I. 221. 

Kzelšaft, u, m. Byl ten k. často pobigin- 
Mart. S. 26b (Lis. fil. XI. 69. Ml). 



L. 



L kterak se v staročeštině vyslovovalo. 
Vz Rozpr. fil. 11. 

r = li. Budete? mi toho přieti. Hrad. 
52b a j. Vz Mfi. Slov. 

-la pNp.: mhla žíla. DSk. Km. 12. 

Laboratorni pokus. Strh. Akust. 345. 

Laborovati, z lat opracovati; hjti v ne- 
tnázi, Grm XI. 

Labutěnky, pl, f. = dHváky, N. Hrady. 
Kub. List fil. 1902 249. 

Labuti peřina. 1524. Arch. XIX. 469. 

Labuženi, n. Pro 1. nebo okufiování. Řeči 
Příbr. Han. 53. 

Laeek, cku, m. = rozparek šukni, Val. 
Čes. I. XI. 117. 

Laein. a, o, vz Laciný, Lačný. 

Lacina Jos., spis. Vz Flá. Písm. 736. 
(i obraz). 

Láčený kde = moíeni. Okurky ve vinném 
listí 1-né. Vz Jrsk. XX. 2. 243. 

Lačník, u, m. Ruz 1-ku, Jejunostomie, 
katarrh I -ku, lační kovy, catarrhus intestini 
jejuni, Dickdarmkatarrh. Ktt. 



Laénikový» vz předchás. Lačník. L. ohyb 
fleznra duodenojejunalis. Ktt. 

Lačný nač: na iidky. Čes. I. XII. 87.— 
s inft L. vydobyt nebes. Kká. Sión. 11.97. 

Laděn, dna, o, vz Ladný. 

Laděni, n. Ladění nástroj d fysikálni, 
přirozené, temperované, pytha^orejaké. Vz 
Strh. Aku^t 160., 162., 170., 178.. 183. 

Ladiéka, y, f. L. chronoskopem, elektro- 
magnetická. Vz Strh. Mech. 78., Strh. Aknst 
300., 306. 

Ladičkový. L. hodiny. Vz Strh. Akast 
310. 

Ladni kost := návnL čes. I. XII. 154. 

Ladoňka, y, f., scilla, Meerzwiebel. L. 
dvon lista, ničí, příjemná, vlaiská. Vs Ott 
XXU. 720. 

Ladva, vz Ledva. 

Lafeta, v. Remenda. 

LafiéSky, druh kur. Nár. list. 1903, 
č. 136 9. 

Lagráň, ě, m. = dlouhým íosati kahát. 
Val. Ces. 1. XL 273. 



Lagýruvý — Langhanky. 



155 



lOLgfTUTf r= lakýrovani. L. kšilt. LiSeň. 
Mtc. 1902. 441. 

Lahký jako židova doša. Rizo. 177. 

Lahodněti. Mravy mé 1-dnéjf. Eoll. SI. 
de. I. 89. 

Laehtikárský = lehkomyslný. L. povaha. 
Slov. 8 hor. ées. 53. 

Laichter Jos., spis. Vz Fii. Pis. 738. 

Laltingar, a, m. = námitíek, Tk. XII. 
167., 168. 

Liy, e, f.=Aoti/ huH. Volyně. Čes. ). XIII. 
124. 

Lajbik, o, m. LaSky oblékaly na kofiili 
]., kdežto Valaiky brnclek. Čes. i. XI. 117. 

Lj^diky u, m. L-ky (kamizolky) oblékaly 
86 sa ebladDěJfifho poSasi na frýdky. Vz 
Čes. 1. XII. 238. 

Ll^ir, u, lajimionek, nku, m. ^z flaSinet. 
Haner 12. 

Li^nkanf, a, m. = Uikup. Če5. 164. 

Lajno, a, d. = lejno. Keď lajoo pohýbeS, 
Tác Bmrdzi. Bizn. 173. 

Ll^tum =1 výměnek. Kiat. Čes. 1. XI. 
368. 

L'akati se = lekati «e. RadSej boj sa, 
ako fakni sa. Bizn. 169. Vz Leknouti se. 

Lakom, a, o, vz Lakomý. 

Lakoméiee, e, f. (zhrubéle). DSk. Km. 41. 

Lakomec, mce, m., vz Cbamčik, Žírač. 
L-cftm poklady bývaji nad život. Vést. X. 
351. Sr. Spěš od Žida na pobožných pés- 
ničkacb vyzpiva. miž od nSho co dostane. 
Slez. Yla«ť. í. 235. 

Lakomství jest kořen vSeho zlého. 1604. 
Čes. I. XIIL 404. 

Lakomý mnž si nanči Ženu sám kradnúf. 
BizD. 63. — k čemn. Nebnďte 1-mi k tomn, 
abyste zde co vzali z doma. Baw. Ar. v. 
2678. — U 1-mého bylo dycky po obědě. 
Slez. Vyhl. II. 65. 

Lakota je Štěstí i pokoje hrobařem. Tbz. 
III. 1. 289. Vz přísloví o ní ve Vlasť. I. 
219. — Máme na to 1-ty = velikon chnf. 
Sbor. čes. 272. 

Lakotiti = ííUi lahuinieky. Nehýřil jsem, 
nelakotil, nepil. Koll. V. 3. 

Lakotniee, e, f. = GeitzhSlsin. Bais. 
Vlast. 88. 

Laktan, n, m., v lučbě. Vz Vstnk.XL12. 

Laktin, u, m., z lat. =: přísada do mléka, 
aby se nesráželo a dobře stloukalo. Us. 

Laktobutyrometr, n, m. Nár. list. 1904. 
138. 9. 

Laktodensometr, u, m. Vz Nár. list. 
1903, č. 140. 5., 190 k 138. 9. 

Laktoskop, n, m. Nár. list 1904. 138. 9. 

Laktylmoéovina, y, f., vz Vstnk. XII. 
58. 

Laknna, y. f. Mizni 1. Ott XIX. 729. 

Laky ^ tuby na kote. Žel. Brod. Čes. 1. 
XIIL 29. 

Lalec, loe, m., ryba. Slez. Vz Ces. 1. XI. 
222, Jalpc 

Latinka, y, {.:= panenka v dětské mluvě. 
Če«. I. X.IL 155. Sr. Lála v VI. 810. 

Laika. Slez. Ces. I. XL 3i2. 

Laloékovitý. L. ztvrdnutí, lobnlare In- 
dnratlon. Ktt 

Lalocbatý čepec. Čeh. I. Pov. 109. 



Lalok, u, m. L. čelní, lobus frontalis, 
skráňový, 1. temporalis, týlní, 1. occipitalis. ; 
Zánět laloku plicního, pneumonia lobaris; 
vynětí 1-ku spojivky kol rohovky při při- 
metu, syndectomia, peritomia. Ktt. 

Lalokonosee, sce, m., otiorhynchus, brouk. 
Vz Ott XVIIL 967. 

LalokopIoutTý. U ryby. Vz Ott. XX. 
190.. XXII. 414. 

Lalokový, Zánět prsu 1-vý, mastitis lo- 
bularis. Ktt. 

Lalotati = zoitíatí. Eoll. V. 36. 

Lal&ček, čku. m. L. plicní, Ott. XIX. 
920b; středový, lobulus centralís. Ktt. Vz 
Lalok. 

Lalůčkatý. L. mlynářka. Bais. Lep. 29. 

Lalůékový. L. vzduch (sklfpkový), AI- 
veolarluft, přední a zadní žlázy boltcové, 
1-vé, glandulae auriculares anteriores et 
posteriores, zadní žíly lalůčkové (boltcové) 
venae auriculares posteriores, zánét plic 
1-vý, pneumonia lobularís. Ktt. 

Lamák, u, m. r= velký kus. Každý dostal 
notný 1. chleba. Bais. Vlast. 190. 

Lámaništé, ě, n., pole u Starce. Čas. 
mor. mns. III. 136. 

Lámaný. L. noty. Chč. S. I. 23*. 

Lamarkit, u, m. == i-uda olovená. Vz 
KP. X. 276. 

Lámati se proč. Limal se vztekem okla- 
maného. Zvon IV. 231. 

Lambert, a, m. Lamberta a Řehoře den 
a noc v jedné míře. Smíš. 

Lamentiti nač i= lamentovati, naHkali. 
Bais. Lep. 100., Faust 56. 

LamfeŠt, lomfeit^ u, m. = kUl k oxnaieni 
dovolpné výiky vody. Arch. XX. 471., 522. 

LamftreydyU, m., z Landfried. 1512. Arch. 
XIX. 95. 

Lampařství, n., vz Pořádnictví. 

Lampiea, e, f. = malá lampa. Val. Nár. 
sbor. VIII. 97. Olejna lampice. Wtr. Min. 39. 

Lampička, y, f. = odkvetlá pampeliška, 
lucerna. Kiť. Lid. 11. 

Lamponos, u, m ^podstavec neeouci lampu. 
Zr. Kom. 121. 

Lampový. L. obezření. Ev. ol. XXIX. 

Lamuda, y, m. Ten pes je 1. (láme údy, 
silák). DSk. Km. 51. 

Lancknechtstvi, n. Zvon III. 39. Wtr. 

Lancoueh, a, m., z Landsknecbt = nemo- 
tom, Dšk. Km. 40. 

Landa B., spis. Sr. Zvon IV. 43. 

Lanfaléř e, m. Vz násl. Landfaréř. Bkp. 
lék. Jhr. 218b. (MS.) 

Landfaréř, e, m. = jezdec, z něm. Land- 
fabrer. Vz Lanfaléř (předchází) 

Landfojtstvi, n. Vstnk. XII. 87. 

Landsfeld Ant., spis. Vz Vyhl. I. 57. 

Landýř, e, m.=pobÍhHk, Landstreicher. 
1680. Schulz 102. 

Lanfojt, a, m. Arch XIX. 442. Vz Land- 

fojt. 

Lang: Aloie Dr., spis. Vz Zvon IV. 658. 
— L. Prokop, spisov. Vz List. fil. 1904. 192. 

Langer Jos. Vz Lit. 1. 922., II. 415, 601, 
864. 

Langhanky, pl., f., druh kur. Nár. list. 
1903. č. 136. 9. 



156 



Langner —' Lávka. 



Langner J. J., spis. 

Lanehor, n, m. == hniv. Slov. Gzam. Slov. 
126. 

Lanička, y, t, zdrobn. laň. Hus III. 47. 

Láník, a, m. PAh. brn. IV. 188. 

Lankrabin, a, o. Mi. 

Lankrabina, y, f. Ote. A. 487*. 

Lanný. L. honny. Mto. 1903. 87. Vz 
Lanni. 

LanoYCOvitý. L. rostliny, restiaeeae. Vz 
Ott. XXI. 695. 

LanoTý. L. vlečná loď. Ott XIX. 269. 

Lanthan, a, m., v Inčbé. Vz Vstnk. XI. 
522. 

Lantkoči, iho, n. N^eduati Iho. Zvon III. 
829. 

z Lanyi Kar. £d., spis., nar. 1838. Vz 
Vek. Vspt. 809. 

Lapadlo, a, n. i,, polypa. Ceb. II. Pov. 
245. L. jisker, der FankeofUnger. Jind. 54. 

Lapati = hráti pěti kaménky, KSf. Lid. 
11. Vz Drápky. 

Lapidamosť, i, f. L. a jasná p^eblednosC. 
Nár. list. 1903. é. 161. 13., 1904. 147. 13. 

Lapkati koho zač. Koll. I. 57. 

LapkoTati nač =j<»ko lapka ííihati, se obo- 
řUi. Jrsk. VIII. 3. 16. Sr. Lapkati. 

Láptě, pí., f. opletené »třev(ce. Lýkové 1. 
Nár. list. 22./7. 1900. 

Larva* y. f. = íídtt UMJm mlýnského kola. 
Vz Čes. I. XI. 60. — L. = &iroťtó;»ic«. XVL 
stol. Zvon n. 609. 

Tas ={'>«. Orava. Sb si. 1901. 180. 

Láska jest bída nevyhnutná, protimluv 
je a hosf nezhostný, chladný obeň, smutek 
radostný, sladká hořkosf jest a radosf 
smutná, milá rána, trávenina (jed) chutná, 
kalost smíSná a smích žalostný, zdravá 
nemoo, katan milostný, rozkoSný brob a 
smrť neúkrotná. Koll. (Vlč. Lít. II. 78.^. 
V lásce ndkoho nemíti. Zvon III. 359. Neb 
kde je bolesf lásky dědictvím, tam trpět 
lze — však nikdy zapomenout. Vrch. Z. h1. 
94. Máj má věČDý, koho 1. v srdce políbí. 
Vrch. Dojm. 118 L. ze vzdoru bývá nej- 
prudSí. Luž. Kv. I. 165. Co vfie neučiní 
ženy z příIíSné lásky? Vest. X. 351. Na 
lásku nikdy příIiS záhy není. Kká. 8ion. 11. 
129. L. má své ostré trny. Dos!;. Poh. 85. 
Stará 1. jestli nehoH, ona přece pomalu 
tutlá (=z doutná). Nár. sbor 1902. 19. L. 
vSecko sladí: Věrná 1. jest nezbytný host; 
První předchůdcové lásky jsou oči. Jrsk. IX. 
211., 217., 222. L. jako první z jara květ. 
Tbz. V. 1. 350. L. prý bývá výkladům 
duSe milované učenicí nejvnímavější. Ib. V. 
9. 254. L ve chvále se ráda kochá ; L. jest 
plna žárlení; L. jest v sobě skvostem nej- 
větším; L. jest jako děcko, jež po vSem 
touží, co má na očích; L-ku nelze dohnat 
ostruhou, kam se jí nechce. Slád. Šl. 41, 
43., 48., 50, 100. L. náhlá nebývá stála; L. 
nensmrtí. Rizn. 65., 167. L. jest prsten a 
prstenu ueni konec. Zr. II. Nov. 73. Vz 
Ženský. — L. Jíti na lásku i= na dobro- 
volnou robofu. Tbz. V. 2. 360. Choditi do 
lesa na lásku ^ na práci, za niž se smí 
v lese sbívati suché dřiví a hrabanka. Tbz. 
V. 6. 301. Měl jako rychtář, jen dvakrát do 



roka robotu z lásky, k níž přijížděl s párem 
koní. Sá. Pr. m. L 148. 

Laskav, a. o, vz Laskavý. 

Laakomiiik, a, m., jm. žabí. Msn. Hym. 9L 

Láskoplodný med. Zub. Meg. 31. 

Laskot, u, m. L. milenců. Zub. Meg. 21. 

LaBtovenka, y, f. =: loětooiěka, Brt P. n. 
730. 

LastoYiee = lattovka; L. zpívá. Vidím, 
vidím, lenivého na úsvitě budím. Čes. L XL 
191. 

Lastýnnyý. L. botka (z černé, tenké, 
pevné látkv), Uutinka. Mtc. 1902. 108., 109. 

LadkoTně. Kká. Sión. II. 232. 

LaSky, pl., m. = laMkováni^ ifirty, Jíprfmif. 
Hovorné 1. Msn. II. 255. Teď není doba 
k žertAm a laSkům. Dost. Pov. 184. 

LaSovaf po izbě = dovád&i. Val. ^es. 1. 
Xn. 273. — naě: na klů^ovů dierku (pí- 
skati). Slov. Czam. Sfov. 130. 

LaAaký. Starodávný 1. taneo. Vz BrL P. 
n. GX X. L. tance. Vz ib. 964. Vz. násl. 

Laština, y, f. =: laSský dialekt na Mor. 
Vz Čes. 1. XI. 113. 

LaštoTička, tanec, Brt. P. n. 835. 

La€ střešní, stropová. Vz KP. VL 266. 

Lata. Najde 1. latu a vrece záplatu. Sbor. 
slov. VII. 130. 

L*atarňa = nemotora. Orava. Sb. si. 1901. 
189. 

Látati. Bl. 328. 

Láteéný. L. kádě pro ruční výrobu pa- 
píni. Ott. XVIII. 181. 

Lateraéui Švindl (zakrytý) Nár list. 1903. 
337. 4. 

Láti. Lál jí zlým jazykem. 1512. Arch. 
XIX. 174. 

Latin. To miesto (tajná žába) slově lateos 
raná po latinu. Ap. d. 63. (MS.). 

Latinnik, vz Latiník. 

Látkáma, y, f. i= mitto^ kde materiaUtta 
látky robi a prodává. Fr. T^msa 1864. Ne- 
ujalo se. 

Látkovnik, a, m.^materiali9ta. Fr. Tomsa. 
1864 Neujalo se. 

Látnouti. Vz Látati. 

Latovati. Stráně latovány byly polí a 
Inkami. Rais. Vlsst. 335. 

Látro, a, n. Chodí na látra r= na šáhy, 
ítipat dřlvl. Sb. D. 23. — Dvě stě later 
hromů do toho Šelmy nedobrého. Světz. 
1895. 15. 

Laureol, u, m. =: rottlinnj tuk. Nár. list. 
1904. 10. 11. 

Laarin, a, m., vrch na Zvolensku. Sb. si. 
1902. 50. 

Laarinoylanhydrid, u, m., v Inčbé. Vstnk. 
XI. 124. 

Lavice, e, f. Něco pod 1-oi a na hřbet 
vložiti (nestarati se o to). Fanst. 19. 

LaYieovitý. L. sedadlo. Hlk. XL 96. 

Lavina: tnižná hrouda. (1806)..Lit. I. 515. 
Sněhová I. valíc se přibírá na sebe a roste, 
osamělý kouflek sněhu taje. Stan. II. 297. 
Sr. Sněžnice, tíSnst. 

Lávka. Někomu lávky klásti =: podporo- 
vali ho, ulehííovati mu. Jrsk. III. 3. 130. Ta 
Šenkýřka mu jen lávky stroji. Zvon III. 



LivkA — Ledvinný. 



tó? 



627. — I. = hicUo, vysoký ČloYék. Čes. 1. 
XllI. 177. 

LaTnik, ts HUyník. 

LáTOYý. L. slzy (horké). Zr. Nov.* 196. 
Lawteimis n, m., anglická hra mičem. 

Laytenampty a, m. = lientenant 1601. 
Ces. 1. Xlil. 3d6. 

LaytJuiy y, f. = Ijtko. Aby laytky vy- 
hlidaiy (z roztrhaných kalhot). Fraot. 16. 32. 

Lazebnický. L. baňky. Zach. Test. 79. 

Lazecký Jan, lidový básn., nar. 1860. 
Vyhl. 1. 87. 

Lázeft parni. Us. L. alkalická, bahenní, 
jehličnatá, klimatická, plynová^ sirnoželezitá, 
solná a proudní, thermová, uhlidnatá, žin- 
čicová. Kár. list 1903. č. 148. 16., 141. 14. 
— L.9 balnenm = deBliUováni prošti, Zach. 
Test. 168. 

Lázeňský. L. správa, hudba. Us. 

Lazourový := lasmrový, L. barva. Rhas. 
£. 81. 6. 36. 

LážJk» ě, f. = láze9i. V lázni se mýti. 
Lék. B. 310. 

Lbový. Tvorba deskovitých ploten kostě- 
nýcki v piilbé lbové (a těhotných), osteophyton 
paerperale. Ktt 

Lebada, lebeda = lébedka roxkladUá. čes. 
1. XI 4B6. 

Lebedářy e, m. = kdo prodává lebedu. 
D&k. um. 10. 

Lebedka, rostl. Sr. Ott XXIL 990. 

Lebka. Odioaéeoi částky lebky sekem, 
aposce par D ismus Ktt. 

Lebnice, e, f, caluaria. Mam. F. 87*. 1. 

LeboméHetriy leboměretvi, n. Cranio- 
metrie. Ktt. 

Leeco =i IticiníjHpodhvka na sukni » drahé 
laiky, pod zdsUrau, Čes. 1. XII. 282. Vz 
Ledacos. 

Lecdes. O ladacos se ]. popudí. Čem. 
Zuz. Ib6. 

Léci, lahu, ležeS. Dívky lahů. Dal. 11. 12. 
Gdež chtél přes zimu léci. Jid. D. 104. a j. 
Nechodíce na posteli lec. Tristr. (MS.). 

Lecikterý. Hus. Post 80». 

Lecjinaký élovék. Msn. II. 9. 

Léé lesa, vz Rnbisko. 

Leé4k» u, m. zz Ijčenj prova». Mor. Čes. 
1. XL 410. Sr. Lyčák. 

Léčeni, n. Lidové ). nemocí. Vz Čes. 1. 
XUL 239.. Vyhl. II. 218. 

Léčitelka, y, f. Tbz. II. • 249. 

Lééný =z mohouri bjU léčen, Ezc. 

Led. Vz Vstnk. XI. 823, XIII. 629. Hýbá 
se Jako vůl na ledě. Vyhl. IL 66. 

Ledabyle něco dělati. Pokr. 1885. 5. 173. 

Ledabylý z: leda bylo, jen aby bylo. Je 
to nepravidelný, neobyčejný tvar jako: jen 
aby bylý. Sr. Jak se patři a z toho adj.: 
jaksepatří, ího. Mš. 

Ledaeo. Zle je s ledačím a horSíe bez 
nebo. Sbor. slov. VII. 153. 

Ledacos i= plátěná vložka vpředu na 
sukni, aby se tolik dražií látky nemusilo 
kupovati. Tu vložku zakrývala zástěra. Jrsk. 
XXIIL 273. Vz Lecco (předchází;. 

Ledák, u, m. Boty s ledáky (hřebíky do 
zimních bot zanženými, na ledové cesty). 
Zvon II. 649. 



Ledakteraks. Hus. Šal. 42*. 

LedaobyéeJ, e, m. J. Koll. — Krok. I. 
c. 41. 

Ledečský. PřevzdívkaLedečským : Frcani, 
Frdláci, Frštíci. Čes. 1. XL 405. 

Leden. L. ve dne svítí, v noci pálí; 

V lednu kolik deštů, v květnu tolik mrazfl. 

V lednu mlhy přivádí vlhké jaro; Velký 
sn jh v lednu — malá voHa ; L. tuhý a drsný 
slouží dobře osení; Když v lednu často 
prSí, plodinám nepřináSí to požehnání; Prší- li 
a snéží v lednu, bývá drahé obilí ; Je-li za- 
čátek a konec ledna krásný, bude úrodný 
rok ; Jaký 1., takový Červenec ; Když roste 
tráva v lednn, roste fipatoé v lété; Když 
1. mokrý bývá, jisté vina nedolivá; Je- li 
leden suchý a studený, možno očekávati 
v únoru mnoho sněhu. Ott. Kal. 1904. 

Ledenec obecný, Stírovník mnohotvárný, 
lotns corniculatus ; bahenní, 1. uliginosus. 
Vz Ott. XIX. 710. 

Ledkař, e, m. = vyrabitel ledku. KP. X. 102. 

Ledkonosný. L. země. KP. X. 102. 

Ledkovaci trakař, stroj. Nár. list 1903. 
č. 136. 9., 134. 21. Vz násl. 

Ledkovaéy e, m. = stroj, který ledek 
drti a jemné mele. Dřevený 1. Nár. list. 
1903. Č. 131. 21. Vz předuhaz. Ledkovaci. 

Lednice pozemní (kupo?á a žumpová), 
patrová, samostatná, sklepová, zděná. Vz 
KP. IX. 421. 

Ledokolo, a, n. = kolo led lámnjid ienoue 
pod něj vo lu. Nár. list. 1902. č. 104. 2. 

Ledováni, n. L. piva z= chování pří ledě. 
Ott. XIX. 818. 

Ledovec, vce, m. Vz Vstnk. Xni. 629. 

Ledový. L. pokroutky (cukrem polité). 
Wtr. Min. 84. L. doba. Vz Vstnk. XIIL629. 

Led vičko ^ eotva. Byla žena sešlá, 1. že 
noha nobu míjela. Kn. mělnická. 1570. Wtr. 

Ledvina hroznoví tá, Traubenniere, velká 
bílá 1. měkká, nephntis subchronica dege- 
nerativa, dnavá, n. uratica, 1. Spekovitá, 
tukovitá, Speckniere, velká bílá 1. tvrdá, 
nephritis subchronica indurativa^ svraštění 
(zkomatění) ledvin, n. ioterstitialis chronica, 
cirrhosis renum, Nierensklerose, Nierencir- 
rhose, rozpad ledvin, phthisis renalis, zánět 
ledvin tukově zvrhlý, fettig dégenerative 
Nephritis, zánět ledvin hlívový, nephritis 
gummosa, dnavý, nephritis uratica, hnisavý, 
n. suppurativa; prudký dužninový, n. acuta 
parenchymatosa, sýrový (sýrovilá zvrhlina 
ledvin), n. caseosa, vleklý, n. chronica, 
chronische NierenentzfinduDg, zánět ledvin 
vmezeřený, nephritis interstitíalis, zánět 
ledvin tyfový, nephrotyphus, náhlý zánět 
ledvin sdělný, acute infectiOse Nephritis, 
hnisavý zánět ledvin pánviění, pyelonephri- 
tis, operativní upevnění 1-ny, nephropexis, 
rourky, trubice ledvin točité, tubo li con- 
tor ti. Ktt. 

Ledvinka, y, f. zz druh bobH. KŠf. Lid. 11. 

LedTinný. L. žíly, venae renales, bolesť, 
nephraigia, colica renalis; zánět v okolním 
vazivu 1-ném, paranepbritis ; kolika při ka- 
méncích 1-ných, colica renalis, Nierenstein- 
kolik. Ktt. Zánět pánve ledvinné, pyeliřis. 
Vz Ott. XX. 1031. 



158 



Ledvinový — LeUtí. 



LedTínový. Kořen sítiny bezlisté vy- 
chvalují jako účiolivý lék proti kamena a 
neduham i-vým. Yz Nár. list 1902. 1^1. 3 

Legátko, a, n. = itoltee, Mtc. 1902. 437. 
Sr. Legat. 

Legátková, é, f., tanec, Vz Brt P. n. 
883. 

LegátoTský dAm. Rath. 39. III. 

Legenda. Hlezaké 1-dy. Yz Yyhl. II. 279. 

Legendně ozáfený. Zt. Krist 89. 

Leger Kar., bás., nar. 1859. Yz FIS. 
Pisii). 716. 

Legionářský kord. Zvon III. 721. 

Legitimč, — mně, z lat. = zákonni, 
řádné. Grm. XI. 

Lego Jan. Vz Zvon III. 728. 

Legrace. Člověk od 1-ce := humorista, 
Čes. 1. XllI. 320. 

Legračně, z lat. Yie 1. odbývati. Jrsk. 
XY. 114. 

Leh, n, m. s ulehnutí^ odpoHnek» Přáti 
komu lehu. Zvon IV. 20. Wtr. 

Léhati. Kaj kdo libá, sůseda tam hledá. 
Slez. Yybl. II. 66. 

Leheivý = lektivý. U Bolesl. Č. 

Lehko i.abyl, lebko pozbyl (snadno). Us. 

Lehkodugný hejtman. Tbz. III. 1. 49. 

Lehkohybý oStep. Man. Od. 67., 256. 

Lehkoperý pták. Yrch. Hl. 50. 

Lehkoživouei bohové. Msn. II. 101., Škod. 
II.' 117. 

Lehký. Pakli kto sic (jinak) lebčejšf (méně 
vzácný, znamenitý). Lbk. 39. — k Čemn. 
K zažiti 1. (snadný). Čes. I. XI. 463. 

Lehnouti se = Uhnouti 96. Kuřátka léh- 
nouci se. Kom. Did. 33. 

Lehnuti, n. = imieh. Y zloděj, mluvě. 

Leht, n, m. = Uhtáni, lektáni. Zub. Még. 39. 

Lehtániěko, a, n. Hříih jest 1. v mysli. 
Hus. rošt. 89. 

Lehtivý. Do práce 1. (Spatný). Jrsk. 
XXVlll. 362. ]!ía práci 1. Hoch. 35. 

Lehutky. Jeli jsme velmi 1. (zvolna). 
Lbk. 26. 

Lehýéký. L. břímě, vyučováni. Kom. 
Did. 306., 12. 

Lech, a, m. Sr. Jir. Prove 147. 

Leeha, orobus. Yz Ott. XVIII. 890. 

Lechem, n, m. = chléb. Y zladéj. mluvě. 

LeehtáJr, e, m. = rychtář. Brt P. n. 1195. 

Lechtivý. Člověk do práce 1. (lenoch), 
Jrsk. XllI. 3. 276. Sr. Lehtivý. 

Lechycký. L. čest (lešská, od Lech), 
rodina. Toz. XIIL 247., 249. 

Lechyné, ě, f. k mase. Lech. Tbz. XIIL 
119. 

Leichy. Sr. Nejed. 351. 

Leik, a, m. = lajk. Grm. XI. 

Lejěenej = lišený, % Ijéi. Kšf. Lid. 5. 

Lcjenda, y, f. = ik^la^ ve kteté $e děti 
tiiily čitWí Jrsk. IX. 229. 

Lejhči = Uhii. Již. Čech. Kub. List. fil. 
1902. 255. 

LeJkoYský = laický. Grm. XI. Sr. Lajk. 

Lejno, vz Lajno. Dáveni lejna, miserere, 
ileus. Kopremese. Ktt. 

Lejnomil, a, m., philonthusi rod drab- 
ěiků. Yz Ott. XIX. 683. 



Lcjnový. L. pištěl, anns praetematara* 
lis. Ktt 

Lcjnoirout, a, m., onthophagas, brouk. 
Ott XVIIL 778. 

Lcjstrovati eo: vodní kolo. Čes. 1. XI. 
188. 

Lejd, e, f. = li^ka. Sbor. slov 1901. 133. 
Sr. Lejia. 

Lcjjthar, u, lejlhárek panský, kopretina, 
rostl. 0. Iřeb. Čes. 1. XI. 36. 

Lekace, e, f . = legace^ poeeleivo. Světs. 
1890. 485. 

Lekaje, e, m. = kdo léei na ptáky, ptáěnik. 
Pel. VIIL 

Lékař vz Hospodář. 

Lékař, Nedospělý 1. jest poctivý kat 
Lit list XIX. 819. Pismo dí: Kdo hřeéi 
Pánu, upadne v ruce lékaře. Wtr. Str. 167. 

Lékarif koho = léčiti. Tbz. Y. 1. 172. 

Lékárna reální a osobni koncessovaná. 
Nár. list Í^Oi. 93. 2. 

Lékařni pomoc. Ezop. Baw. 505. 

Lékárnice, e, f. = lékařka. Baw. £. v. 
1981. 

Lékařskohygienieký. L. mýdlo. Nár. 
list. 1903. é. 243. 14. 

Lékařstvi hospodářské, rolnické, ves- 
nické, rnrale Medicin, prostonárodní, lidové, 
popaliire Medicin, srovnávací, comparative 
k., výzkumné, experimentale M. Ktt L. 
universální Či tinktura dokonalá a I. iMtrti- 
kulami, t. druhotná, menií. Yz Zach. Test 
146. 

Lekati se, Sr. Laknooti se. — t tem. 
Y ničem se nelekl. Milí. 52*. — einft. Ne- 
leká se tam jiti. Us. 

Lekce. Na lekcí choditi. Frant 43. 
pozn. 8. 

Lekcionář, e, m., kniha kostelní. Nejed. 
16., 37. 

Lekciový. L. čtení, lectiones. Pat Jer. 
2. 2. 

Leknín, a, m., nymphaea, rostl. Ys Ott 
XYIli. 515. L., lekutí, iekno, taika bila, 
itulik bílý, stulík bíiý, vodni růie bílá, 
vodní lilium bílé. Nár. list 1903. 6. 157. 3. 
Yz násl. Lekno. 

Lekno, a, n. = leknin, hastrmanovo kvití, 
kde roste, nemá se nikdo koupati, npadl 
by v moc vodníkovu. Kšf. Lid. 11. 

Leknový. L. kořen. Ruk. lék. Ifar. 198^. 
Sr. Lekno. 

Leknuti, n. =: lektuit Sr. Leknín. Bílý 1. 
(koření pro krávy). Nár. sbor. YIII. 121. 

Lékostrojský. L. jednání, pharmaoentica. 
Presl v Kr. I a. 14. (1821.). 
y Lekovadlo, a, n. Staročeská 1-dla. Yz 
Čes. I. XIV. 10. nn. 

Lektač, e,m,=zpoehlebnÍk. Mam. A. 331». 

Lektati co komu : nSi biáznAm. Chč. S. 
I. 94b. 

Lektvařice, e, f., licuirioium. Bhm. hex. 
329. (Md.). 

LekvarOTý = pooidly nadívaný, maaaný. 
Slov. Sbor. čes. 87. 

Lelek Cyprian, buditel, pros. Čechfl a 
spis., nar. 1812. Yyhl. I. 41. 

Lelěti. Yýklad vz v List íSl. XXVn. 68. 
Sr. II. Přisp. 143. 



Lemový — Lépostný. 



159 



Lemo^ýy yz Pletaci. 

Lemtati = hrýzti. Hnsy My její zástěru. 
Kqd. id 15. 

Len. Má vlasy jako len (co do barvy). 
Kár. list. 1903. č. 314. 1. 

Lén, m., léně, f., léně, n. ; léni, léniei 
lénie = Hni, zastr. Pel. Vlil. 

Lender, drn, m., tanec. Popěvek pro len- 
der. Vz Vlast. 1. 96. 

Léné. NeaČinieť to 1. (bezprodleně, ihned). 

Pej. vm. 

Léni == Unj. L. člověk. Chě. S. I. 5». 

Leník, a, m., lecalo. Vel. 135. Sr. Lennik. 
Tbz. V. 5. 129. 

LeníT, a, o, vz Lenivý. 

Lenivec v zimě vyiihaje na peci a v letě 
našinko. Hizn. 64. L. kradné ěas p. Bohn. Ib. 

Lenivost nikomn nié dobrého neprioiesla ; 
L. je poduéka diablova. Bizn. 168., 64. Vz 
přislovi ve Vlast I. 222. i 

Lenivý. Přiňdé vesno, lenivým je teskso; ' 
a kdo nebyl lenivý, mo jeStě dost výživy. 
Slez. Vlast. L 234. 

Lennietvi, n., das Lehenwesen. Mtc. 1902. 
367. 

Lenoch. Vz Hachoň, Makoň. — L. na 
Chodsku tůn, kdo o svatodaSoich svátcich 
(o prostředni svátek) poslední vyhnal ráno 
dobytek na pastvu. Vz Čes. 1. X. 444., Král. 
Vozeni lenocha na Chodsku o svátcich svato- 
duánich. Ib. — L. = dřevo k t€ídrh>'Váni vosti. 
Již. Čech. Kub. List. fil. 1902. 249. Vz Čupka, 
Sapka. 

LenoehoYý. L-vými býky svázaný. 1618. 
Frant. XXL 

Lenora. OdpAldne je zasvěceno sv. Le- 
noře (nepracuje se). Nár. list. 1901. 175. 9. 

Lenost se zahálkou bývá podnětem ne- 
jednuho břichu těžkého. Tbz. lil. 1. 294. 

Lenošeni, n. Zbytočné lenoSenie ukazuje 
chodník do krčmy, fiizn. 64. 

Lenodka, y, f. = UdU « opěradlem íi « ?e- 
norhem. Čes. 1. X. 470. 

Lenošný. L. ležení v táboře. Jrsk. XII. 
234., Čapk. 82. Lenoch lenoiná. Čes. 1. XIII. 
177., XIV. 60. 

Lenovati si. Frant. 50. 15. 

Lenovnik, n, m., phormium, rostl. Vz 
Ott. XIX. 689. 

Lénšaítnik, a, m. = havíř, který měl za 
určitý dli nasekané rudy jednotlivá místa 
v dole v nájmu. Ces. 1. Xt. 348. 

Leny = lnění. L. semeno. Dšk. Km. 14. 

Lénynlai» y, f. = Eleonora. Dák. Km. 33. 

Lenz Ant. Dr., vyiehr. probošt a spis. 
20. 2. 1829. — 2./10. 1901. Vz denní listy z té 
doby. 

Leodienský = ItUiěeký, Leodicum = Lu- 
tice. Pel. Vin. 

Leonieký (Uonekj) drát = stříbrný neb 
médčoý, toliko napovrchn zlatem n. stříbrem 
použený. Ott., Dhnl.. 

Leonský, vz Leonieký. 

Leopardovitý lev. Kol. Her. I. 173. 

Lepař, e, m. := kdo omítá ttěny dřevěných 
domů, Vz Vstnk. XIL 89., Lepenice. — 
L Jan 1 1./7 1902. Vz Vyhl. L 51., Nár. list. 
1902. é. 180. — L. Frant. Vz Alm. XI. 
172.-177. 



Lepenice» e, f. = etavba xe dřeva, u které 
ee Upi hUna na dřevo a elámu. Přízemí jest 
z kamene, teprve hořejší polovice budovy 
(první patro) je lepenicová. Vz Čes. h Xll. 
135. Vz násl. 

Lepenieový Spýchar. Čes. 1. XII. 369. 
L. stavba. Čes. 1. XIII. 71. Vz předoház. 
Lepenice. 

Lepeniěný. Bylo na něm víc díla 1-ěného 
než kamenného. Zvon IV. 80. 

Lepič plakátů. Nár. list 1904. 23. 2. 

Lepidlo^ a, n., fíctoria (ars). Rozk. P. 
1566. 

Lepiti se kam Jak. L. se naě jako na- 
moklá hrouda. Hlk. VIII. 107. 

Lepiž. Jakož bych byl viec lepíž k tobě. 
Dm. roudn. 722. Vz Lepí. 

Lepká, y, f. = kukla^ larva, V zloděj, 
mluve. 

Lepný. Je lepný (snadno se přilepí; 
o frejíři). Zvon IV. 159. 

Lepobarvý. L. kůže. Msn. Od. 2C6. Sr. 
Lepobarevný Ví. 835. 

Lepobytný. L. město, palác. Msn. II. 28., 
206., Od. 33. 

Lepočistý plášť. Msn. Od. 121. 

Lepoélenitý štít, c^kvxXo?. 

Lepodělný koráb. Msn. Od. 134., 163. 

Lepoháček, ěku, m. = pakliě, iperhák. 
Msn. Od. 312. 

Lepohlazený vůz, korba, ratíště. Škod. 
Od. 91.. 54., 5., Msn. Od. 51., Škod. IP. 34., 
130. 

Lepohradbý. L. Trója. Škod. IP. 153. 

Lepohrazený« L. Trója. Škod. U*. 6., 
26.. 1U6. 

Lepohybký. L. ouško. Msn. Od. 277. 

Lepojizba, y, f. Msn. Od. 249. 

Lepojizdný lid. Msn. II. 19.,^ 457., 
Hym. 9. 

Lepokrasavičný. L. Sparta. Msn. Od. 
203. 

Lepokronhlý. L. lehátko, štít. Msn. II 
55.. 261. 

Lepokrový. L. koráb, loďstvo. Škod. Ii*. 
24. 1 32. 

Lepoknižný štít. Škod. 11*. 98., 108., 
245. 

Lepokvětný vousek. Msn. Od. 169. 

Lepolesklý. L. zbroj. Msn. U. bB. 

Lepoleskný luk. Mns. Od. 820. 

Lepolici dívka. Msn. Od. 92. Sr. Lepo- 
lícný VL 836. 

Leponožka, y> f. = Hebe. Msn. Od. 177. 

Lepoperný = l^pé p^í majici. L. pták. 
Nár. list. 19./11. 1897. 

Lepopromytý plášť. Msn. Od. 194. 

Lepoprudný. L. voda. Msn. Hym. 10. 

Leporouehy. L. žena. Škod. Od. 91. 

Leporuéný meč, Msn. II. 295., veslo. Msn. 
Od. 163. 

Leposkvouci roucho. Škod. Od. 90., Msn. 
Od. 89. 

Lepospletitý. L. roucho. Msn. II. 242. 

Lepostavěný. L. sídlo, palác, Škod. Od. 
61., 28., dům. Msn. Od. 63., hradba. Škod. 
IP. 233. 

Lépostný. L. roachoj Škd. Od. 38., tvář. 
Rká. Sión II. 156. . 



160 



LepostoČitý ^ Letuití te. 



Lepostoéitý. L. útroba ovčí (strana), 
provaz. MsQ. Od. 323., 205. 

Lepostolný. L. jitro. Škd. Od. 91. 

Lepostr^uý, L. přilba, Msn. II. 53., oltář. 
MsD. Hym. 1. Lepostrojná přilba. Škod. 11 V 
61. 

Lepostružný. L. lAžko (lepě yystronžené). 
Mso. II. 56. 

Lepostvořený. L. tětiva. Mso. II. 277. 

LepoStépný cedr. skd. Od. 75., Mso. Od. 
76. 

Lepotkanina, y, f. Mso. Od. 196., 243. 

Lepotkanitý. L koltra. Mso. Od. 102. 

LepotYořený. L. kleité. Mso. Od. 47. 

LepoYéncovaný L. lovkyně. Mso. II. 
393., Hym. 35. 

Lepovidný. L. podstavec, Kríssa. Msn. 
Od. 102., Hym. 15. 

Lepovýřezný. L. řemen. Mso. II. 388. 

LepoYýstavný chrám. Msn. II. 86. 

Lepozávojný. L. žena, Škod. Od. 65., 
Chans. Mso. II. 344. 

Lepozděný. L. město. Msn. 11;^ 5. 

Lepozdobený. L. Afrodite. tiaod. Od. 
119. 

Lepozkasaaý. L. žena. Msn. II. 163. 

Lepuzrobený výrobek. Msn. II. 189., 
Od. 63. 

Lepozrostlý. L. lýtko. Msn. II. 62. 

Lepše, kump. pl. nom. ve praedikatě : Ti 
byli by i. doma. Alb. 90l». (Mi). 

Lept, u, m.zz leptáni. Nár.list. 1903. čís. 
250. 17., Doien. Pr. 416. 

Leptař, e, m. L. antotypii. Nár. list. 1903. 
č. 19ó. 6. 

Lermistr, a, m., z něm. Lebrmeister. 
Dělal za robence n l-ra. 1566. Wtr. exc. 

Les. Kde les kácejí, tam třísky lítají (bez 
ztrát nelze vésti válku atd.). Us. 

Lesa, y, f. = rohoi. Baw. B. 6«., Ap. 
217b. 

Lé§ačka, y, f. = iena ehodiei do Itia na 
práci. Nár. list. 8./6. 1898. 

Lesák, a, m. z:: élovik v lese praeujici. 
Ces. 1. XI. 58. Sr. násl. LeSák. — L., sil- 
vanus, brouk. Yz Ott. XXUI. 176. 

Lesistý. L. výspa. -Msn. II. 225., Hym. 
15. 

Lesitý. L. země. Msn. Od. 16. 

Lťsaliee, e, f, plusia, rostl. Vz Ott. XIX. 
949. 

Lesklobrnénec, nce, m. Msn. II. 20. 

Lesklijhnédý vlas. Čcb. I, Pov. 16. 

Lesklokoyý. L. obloha. Msn. Od. 85. 

Lesklokoži, n., Glanzbaut. Ktt. 

LesklooTocný. L. jabloň. Škd. Od. 185. 
Sr. LeskoovocDý. 

Lei»klorainenný. L. služebnice. Msn. Od. 
274. 

Lesklosiyý. L. bos. Msn. Od. 225. 

Lesklošedý. L. oliva. Zr. Nov*. 194. 

LesknaTobíIý. L. stádo. Msn. U. 49. 

LesknaYOČistý kaftan. Msn. Od. 223. 

Lesknavopásý. Msn. II. 94. 

LesknaTozářný pancíř. Msn. II. 232. L 
stěny. MsD. Od. 328. 

Lesknice, e, f. = ehrašiicef phalaris, rod 
trav latoatýcb. Vz Ott. XIX. 674. 

LesknoYati. Mam. V. 



Leskný není dobře tvořeno. (KroklLb 
313.). Cf. fiovoleskný. Tedy j sou vieckade- 
rivata nesprávná: lesknatosf, lesknatý, tesk- 
nice, lesknokeř, lesknoslatý, lesknost Ml. 

LeskooToený. L. jabloA. Skd. Od. lOi 
Sr. Lesknoovocoý. 

Leskotnozubý pes. Mso. II. 193. 

Leskotný. L. třiooika, trepky, křídla 
Mso. li. 444., 20., 254. 

Lesjkák, a, m. = ělovik aamielnaný v l^ 
sícb. Pohorský 1. Sá. XVII. 63. Sr. Lesák. 
Říkali jsme jim (zloděj Am) obyčejně jei 
,lesáci*. Ib. XIII. 13. 

Lesnatčti, ěl, ění. Když mravy jinýdi 
lesoatéjí (stávají se brubými; opak: lahod- 
něji). KoU. SI. dc. I. 59. 

Lesní pannv, vz Panna. 

Lesný, vz Lesní. L. hranice. Pflb. ol. IL 
471. — L =:leštnj. Baw. £. v. 1354. 

Lentken^z lešken. Mam. V. (Mi.j. 

Lestnomyslný. Msn. Od. 152. 

Léstořech, vz Léskořecb. Mí. 

Led (Ledak, Lisůo), e, m. = veliký mulbes 
oboóí, s vlasy a fásy zelenými, telom chln- 
patým na rukách s dihými drápami. Sbor. 
slov. 1901. 116. 

Lefiák, a, m., vz předcház. Lei. - 
L. = Ušák, medař, apiarius, Waldbieaeih 
zfichter Bdi. Gl. 123., 149. 

Leščiroh, vz Liéiroh. Mi. 

LeSdit = udeřili. Někoho po hnbě 1. Hui 
Hocb. 23. 

Lef^ehrad. Eman ilechtic z L-dn, spis 
Srov. Zvon IV. 278., 462. 

Ledka Štěp. Sr. Lit. I. 924. — L. = BkB. 
Na Uaoé. Šb. D. 47. 

LedpapiroTý. L. literatura (na leipapírc 
tiitéuá). Jrsk. XXVI. 187. 

Ledtina, y, f. = les u Chlumo. Čaa. mor. 
mns. IIL 136. 

Látající tělo == hilj ffpkj prach, Zaek 
Test. 147. 

Le tak. Procházka. Jiní ětoa: Ale tzk. 
Mi. 

Léfátko, a, n., alta (inter volnerea). Roak. 
P. 165. 

Letba. Mus. 1861. 114. Když by někto 
posekal zelee, kořenic a letba. XV. stol 
Snad chybně m. setby? Mi. 

Letrlý 1= kdo letěl, epadL Hospodin vzvodi 
Mé, dominuB erígit elisos. Pasa. 351. 1 
(Mi.). 

Letenský. L. silnice v Praze. Rnth. 807. 
U Letné. 

Letíce n. fMky rozleliU; roztřepeni ocoi^. 
Kol. Her. I. 231., 61. 

Letínný. Už z něho byl 1. •= svá léta ma- 
jicí, dospělý. Val. Nár. sbor. VIIL 97. 

Letkolusk, n, m., piscidia, Fischfaog^r, 
rostl. V z Ott. XIX. 777. 

Letmý. L. válec u plynového motoru. Ott. 
XIX. 961. 

Letné = chudě, nuzně. Pel. XXXIII. 

Letnice (svatoduiní svátky). Vs Brt Čit. 
388. nn. 

Letnik, u, m. = «ýr. Nedávali dčkann Ikft 
a másla. 1606. Mus. 1901. 373. 

Letnit! se. Ty rybníky se nalétni. Pokr. 
1886. ě. 30. 



Léto — LiboBtnS. 



161 



Léto. V lete deň ako v zimě týždefi. Rizn. 
64. Léta, vz Jir. Prove 147. Je-li 1. mokré, 
bývá v přifitím roce drahota. Ott. Kal. 1904. 
y ]été se nikdo nenpeče, ale v zimě mnohý 
zmrzne. Us. 

LetfijSi =: letoM. L. yinobráni. 1610. Š. 
Pam. ol. 131. 

Letora. Sr. Čad. 67., 110., 127. 

Letostcdný člověk = vrstevník. Klicp. 

Letošek, ika, m. = leioM tele. Mš. Vz Le- 
tAŠně, Letoiák. 

LetoSné := leřo$, L. bylo Špatné léto. Nár. 
list. 1891. 6. 267. 

LetoviStě, e, n. = bydleni na venkn, 
Sommerwohnnng. Rekonvalescenty posílají 
do lázní a letoviiť. Vstnk. XIIL 384. Srov. 
Letovisko v YL 844. 

Letúei. Ž. wit. 90. 6. (Sr. List. fil. XIV. 
369). 

Lenein* u, m., v Inčbě. Yz Ystnk. XIL 
49. 

Lenkopýrit, n, m., rada arsenová. Yz 
KP. X. 246. 

LeT. I lva množství chrtů ndolá. Tbz. Y. 
4. 413. — L., ěovhvézdL Kdo se narodí na 
ivn, bude silen, ale též zlostný. Mtc. 1. 1891. 
50. — L., znak. Vz Kol. Her. I. 406. — 
L. zelenj = římské vitriolnm. Zach. Test. 
147. 

Levá Marie, spis. Srov. Zvon lY. 663. 

LeTdudka, y, f., zdrobn. levdnSe. Krkon. 
Fr. Nečásek. 

LeTen. vna, vno> vz Levný. 

Leviatliail, n, m. =: štrcj k mykáni vlny, Yz 
Ott. XX. 603. 

Levněnka, vz Levofi. MS. 

Levo. Mistr má svů levů mkú na ne- 
mocného 8 leva sáhnuti. Rostl. G. 173^. 

LeTomléčný bacillns. Yot. 83. 

Lexikálně řeč spracovati. Yzáj. I. 68. 

Lézti Jak. Leze jako kote mákem 
(zdlonha). Čes. 1. XI. 269. Leze, jak pes 
pod kyj (nerad, zdlouha). Ylasť. L 264. 

Lež má křídla. Tbz. XYL 261. Dával mu 
lži (říkal, že lže). 1616. Arch. XIX. 294. 

Ležáeký sklep v pivovarech, kde pivo 
leží, chlazený na 1—20 B. Ott XIX. 820b. 
L. sud. Ib. L. žně =: pohodlné, Jrsk. XXIII. 
18. 

Ležáctvi, n. = leno$t. Byla vyhláíená pro 
svoje, jak tomu a nás říkají, 1. Sá. Pr. m. 
L 19. 

Ležáéek, 5kQ, m., zdrobn. ležák (pivo). 
Kornk 88. 

Ležaéka, y, f. =z Uná ienekd, ChoeS, bych 
tě zciperni], ležaěko? Sá. Pr. m. L 160. 

Ležer =: imafff, Y zloděj, mluvě. 

Leži Janko zabitý, tanee, Yz Brt. P. n. 
911. 

Ležmý pilník. Ott. XIX. 743. 

Ležnosf, i, f., mendacia« Gioss. Klem. 
(Mš.). 

Lha, y, {.zzUha, Po Ihách. Wtr. exc. 

LháK Před lhářem nelži (nevěřil by ti). 
Lit. II 666. 

Lháti, žln, žleS, zlou. Zliv. Kub. fil. 1902. 
249. Ti mluví mnoho a rádi lží. Luc. 60. 
Lhouce pro jméno mé. XV. stol. Uě. spol. 
1903. IIL 29. Selháoni. Chě. Post. z r. 1622. 

Kott: Dodatkj k čeako-nSm. Bloynika III. 



(Yýb. IL 636. 13.) Ye Yěst. XI. 282., 288. 
doporučuje se : lžu, lžou, IŽe, lžíce. — naé. 
Každý takový lže na svů hlavu. Dolen. Yz 
tamtéž míněni Flš. Písm. 246. — Teč. Lže ve 
svou hlavu jakožto zlosyn nejhorSí. Hrl& 
Hus. 206. — kým. Když on mnú lže, já 
také tebú I. musím. 1612. Arch. XIX. 
146. — jak. Lže, až se stěny rozstupuju. 
Ylasf. I. 234. 

Lhostajenstvi, n. Pat. Jer. 16. 21. 

Lhostajnik, a, m., vz Lhostiník. Yel. 
160. Sr. Yll. 1314. 

Lhosti^ný, vz Lhostejný. 

Lhostejný. Zabijeme ho? Zabijeme. Ne- 
cháme ho ? Necháme. Bydž. KSf. Lid. 6. — 
k ěemu: k ženStinám. Zr. Čer. 42. 

Lhota = Praha. Y zloděj, mluvě. — L. 
Jan Kv., básník. Yiz Lit. U. 412., 798. 

Lhota = milot f, pardon. Panic mu popře 
Ihóty. Baw. T. v. 1088. Sr. Jir. Prove. 149. 

Lhoták Kamil dr., assistent a spisov. 

Lhotiti si = Ihálu ši dávati, ulehíeni. 
Prosba, v niež sobě nelhotil. Um. roud. 804. 
MS. 

Lhtáti = hUaU. MS. 

Uit9LYf=zhltavi. MS. 

Lhůta. Dodávky na Ihflty. Nár. list. 1903. 
Č. 114. 18. — k éemu: k soudnímu odvo- 
lání. Yz Ott. Říz. IIL 19. 

Lhůtový. L. zboží, obchod. Nár. list. 1903. 
«. 114. 18., 166. 14. 

-li. Yz MS. Slov. 

-li: příp.: pradlí, rolí. DSk. Km. 12. 

LibaěkoTý. L. péro = husi. Slov. Czam. 
Slov. 126. 

Libadlo, a, n. (v kostelích). Ghč. Post. 
174». 

Libenka, Uibenkat sicyos, rostl. Yz Ott 
XXIII 128. 

Lihélla. Citlivost 1-ly. Strh. Mech. 19. 

Libercoul, a, m. Yz čes. 1. XIIL i 34., 
Bybecoul. 

Libezný. My se vám vSím líbezným do- 
brým odměníme. 1616. Schulz 68. 

Lybchyně, Lybehyňský za Libchavský 
v YI. 862. oprav v:Libchyné, Libchyňský. 

Libi 1= libivý, lihový, Libie maso. Rhas. 
E. m. 8. Erb. čte: libý. 

Libivosť, i, f. = huhenott. L. mu chrbet 
obostří. Baw. Ezop. v. 2140. 

Libo byly upraveny cesty mé, utinam 
dirigantur viae meae. Ž. wit. Libo mi roz- 
uměti, utinam saperent. Ž. wit. Deut. 32. 
29. Sr. L'ubo. 

Liboce sOy liboce, tanee. Yz Brt. P. n* 
942. 

Libohlas» u, libohlásek, sku, m. Dhnl. 

LibohoTomý. L. Múza. Yin. I. 80. 

Libomudřectvi, n. Krok II. b. 202. 
(1827.). 

Liboplavný vítr. Msn. Hym. 79. 

Libosladký spánek, Msn. II. 178., past- 
visko, jídlo. Msn. Hym. 24., 16. 

Libosměvný. L. Afrodite. Msn. II. 266., 
Od. 119. Sr. Libosmavý v YI. 864. 

Libostně. Že se jest I. kochal v nesprávné 
ůtěSe. Bozml. náb. Bud. 191. (MS.). L. si při- 
pomínati. Jrsk. XXYIIL 1. 62. 

11 



162 



LibostQoaf — Lichotítl. 



Libostnosf, i, f. NAr. list. 1903. é. 257. 
17. 
Libostnmný, L. žeWa. Man. Hym. 23. 
Liboňté = libosti, pl. nom. Sf. (List. fil. 

IX. 14.). 

Libotvářný pokoj. Slad. Rich. 188. 

Libotyomý. Látka k 1-Dým květům. Lit. 
I. 779. 

Liboumný, knnstsinníg. Nár. List. 1886. 
č. 61. 

LiboTítý, maeilentas. Mam. V. 
LiboTý. Za Mas. na konci polož : Vstok. 

X. 602. (libivý, XV. stol.). 

Librovka, y, f. = kůie Ubravd^ podéHovd, 
Pfnndleder. J. Vávra. Hist. pam. MniS. 38. 

Libuda, les v Opavska. Vlast III. 92., 
136. 

Libušáky a, m., vrch a Prahy. Rath. 
1064. 

Líce. Neblaď Jen na Hca, ale i na raky. 
Rizn. 170. — L.9 facies, corpns (delicti). 
Va Jir. Prove. 160. 

Licemburk = Lucemburk, Do L-ka. Kar. 
62. 

Lieemburflký, jinde lacembarský. Kar. 
12. 

Liceméree, rce, m. = simalator. Oreg. 

Lieni sliznice, Wangenscbleimbaat, předoi 
a aadni žila licnl (licnice), véna facialis 
anterior et posterior, společná žila lícni 
(licnice), véna facialis commanis; bolest 
licnl Čiva trojklanného, prosopalgia; obrna 
čiva licnibo, prosopoplegia, paralj^sis nervi 
facialis ; rozštěp lícni, prosoposchisis, scbisto- 
prosopía; jednostranné pokračtgící 1. úbytě, 
prosopodysmorpbia, bemiatrophia facialis 
progressiva. Ktt. 

Licnice, e, f , vz předcbáz. Lícni. 

LicoměmictTO, a, n. Ev. ol. 326. 

Lieoměmik, a, m. Rozk. P. 871., R. 70. 

LicoYka. y, f., drnb cihel. KP. IX. 194. 

Lididlo, a, n., pbytolacea, rostl. Vz Ott. 
XIX. 700. 

LididloTý. L. skřínka. Jrsk. XXVI. 90. 

Líčit = čítati. Praš. Slez. Čes. 1. X. 423. 

Liéko, a, n. = o6ko (tkané) k povlakům, 
Kbrl. Džl. 14. 

LiČný. To deta je ličné (dobře vypadá). 
Slov. Czam. Slov. 146. 

Lidně v 1. Př. 188. Jir. praví, že lze čísti : 
vlfdně. 

Lidoblaživý král. Msn. Od. 186. Vz násl. 

Lidoblainý Hyperion. Škd. Od. 196. 

LidoboJstYOy a, n. Národ. list. 1902. čís. 
226. 1. 

Lidoborce Ares. Msn. II. 70. 

Lidohromec, mce, m. L. Bonaparte. 1806. 
Lit. I. 247. 

Lidohubce, e, m. Msn. Od. 112. 

Lidojiez, a, m. ^ Udojedee. MS. 

Lidokrnšný. L. bitva. Msn. II. 234. 

Lidomámenec, nce, m. =: kdo mámí lid. 
Jrsk. XXV. 47. 

LidomluTný. L. dívka. Skd. Od 83. 

Lidomomý boj, Msn. IJ. 42., jed. Msn. 
Od. 16. 

Lidový. L. zpěv a hadba za starSí doby. 
Vz Nejed. 361. 



Lidoiral, a, m. Škd. Od. 164. 

Lidaký. Když zachvátí lidské hlavy po* 
ietilosf, mamá vSecka práce vymlaviti da- 
vům jejich domněnky. Tbz. V. 1. 319. 

LidstTOspasný. L. snahy. Nár. list 1885. 
č. 109. 

Lidumilnost. Nár. lisf. 1903, 312. 2L 

Lidumilný, menschenfreundlich. L., lépe: 
lidamilý. Mi. 

LidumilstTi, n. Krs. Ten. III. 9. 

Liduprázdný. L. údolí. Jrsk. XIV. 131. 

Lidus, Liduie, e, f. = Ladmila. Dik. Ko. 
60. 

Lienka, y, f. = šluniíko (brouk). Sbor. 
slov. 1901. 136. 

Lier J. Vz Fli. Písm. 737., Zvon III. 71. 

LieskOTka, y, f. = kuna $ pomeraniovjm 
podhrdUm. Sb. si. 1901. 164. Srev. Sksl- 
nicka. 

Ligatura. L. notové. Vz Ne}ed. 361. 

Ligistický. L. vojsko (ligy). ^Tbz. V. 9. 
199. 

Ligrus, a, m. = setebni miienec. Ott. 
XIX. 710. 

Lignit, a, m. = druh hnědého úhU. Nár. 
list. 23./8. 1896. Dhnl. 

Liha, y, f. = prkénko uproi^ed te UMt^. 
Koalí se po něm vejci při hře velikoDoéoi. 
První kalí, a kdyi kalí druhý a jeho vejce 
fakne vejce prvního, patří mn obě, ne<a- 
kne-li, ztrati obě. Stěpánovice. Knb. List 
fíl. 1902. 249. — L. u formaiMkého voxu, Vz 
Stefiba. 

Lihnuti, n. Období 1. osatíny, stadiom 
incnbationis s. latentiae. Ktt. 

Lihoplynový* L. vařidlo, kamínka, ie- 
hlička. pražitko. Nár. list. 1903. č. 140. 5. 

Lihotavý kmit hvězd. AI. Mriť. Vz Ligo- 
tavý v VL 861. 

Lihotný. Mritil dřevce 1-tné, qpafirck. 
Msn. II. 72. 

LihoiároYý. L. lampa. Nár. list 1903. 
č. 140. 5. 

Lihuprostý. L. ovocná iCáva. Nár. list. 
190i. č. 140. 6. 

LicheTuý = llchvá^ěki. L. obchod. Chč. 
S. IL 265b. Vs Lichevní. 

Liehobarvý = liM barvy mafieL Národ 
list. 1884. č. 826. 

LiehokletTa, y, f. Vynikal lsti a l-voa. 
Msn. Od. 293. 

Licholesklý. L. dráha. Hrli. Has. 77. 

LiehomluTka, y, m. = ioanil. Msn. Od. 
61. 

Lichomluyný. L. slova. Msn. 11. Předml 

Lichoprstee, rstce, m. Srov. Zvon III- 
660. 

Lichoprstý. L-stí ssavci, perissodactyU. 
Vz Ott. XIX. 486. Sr. Sadoprstý. 

Lichoradka, y, f. = střídavá zimnice, 
malaria Nár. list. 1901. č. 24. 

Lichostrojený. L. síf. Msn. Od. 117. 
Lichota. Roboty do lichoty, soboty. Vlast 

1. ^u9. 

Lichotiti 86 čím k ěemu. Vlčice chvo- 
stem lichotí se k chovancflm. Škod. F. 63. — 
oé. L. se k někoma o jeho láakn. Siád. 
Gor. 63. 



Liohoyědný — Listopad. 



168 



IiiehoTédný padouchy dXo(pmia dSáq, Msd. 
Od. '258. 

IiichoTéstný posel, osud, Msq. II. 268., 
212., pták. Mso. Hym. 84. 

liiehya je koza, která sAl, jeSto bnde ve- 
liká 6taka, líže, až ji nic neostane. Velesl. 

Iiichý. Liché představy badf lichá oče- 
káváni. Nár. list. 1908. č. 284. 1. L. Milek 
(nenpřimný). KoU. IIL 72. Řeka licho (ne- 
rovné) tekonci. Eoll. II. 8. L. mzda (marná). 
Lichý bo) vésti. KoU. 14. (Sbor. čes. 275.) — 
L. = hidni. Baw. E. v. 1547., 2154. Sr. Jir. 
Prove 153. 

LiJav, Q, m. = liják. Lit. I. 771. (Linda). 

Iiíja^i^ný Zefyr. Msn. Od. 218. 

Iiikařstvi, n. =z likařitoi. Ué. spol. 1902. 
24. L. poživati. 1561. Ib. 1903. XIIL 5. 

líikérový. L. továrna. Nár. list. 1903. 
č. 284. 21. 

Xiiknovati se iemu. Sedláci mnsief se 
vodé neliknovati (vodu si oblibovati). Svár 
Op. mns. 199b. (MS.). 

Likvlee, pole a louky n D. Brtnice. Čas. 
mor. mns. III. 186. 

Likvidni listiny, námitky. Stieb. 168., 
133., 134. 

Likvidnost, i, f. L. (pohledávek). Stieb. 
145., 148., 151. L. úroků. Národ. list. 1903. 
č. 114. 17. 

Likvidováni, n. Náhlé 1. směnečniho 
portfenilln. Nár. list 1904. 147. 17. 

Lileéti, sekta náboženská. Mart. S. Před. 
XL 

LiUalni čistota (lilie). Zr. Zahr. 63. — 
L. luznosf (divky). Zr. Leg. 60. 

Limák, a, m. := ttruhař ; prknář, Brettsft- 
ger^ sarrator. Tk. M. r. 184., 186. 

Limeový plášť. Zvon III. 21. 

Limec Španělský, paraphimosis, nemoc. 
Ktt. 

Limeékový. L. nikávce = přičné, viité 
v limeékn. Haná. Čes 1. XIL 234. 

Limnimetr, n, m. Strh. Mech. 284. L., 
vz Vydmomér, nástroj k měřeni amplitudy 
Btonpáni a klesáni vod mořských. Z řec 
íUfiri7, jezero, moře. 

Limnologie, e, f., z řee. Vz Vstnk. XIII. 
122. nn. 

Limonádový. L. bonbony. Nár. list. 1903. 
č. 148. 19. 

Limonn, a, m.rzZťmon. Lbk. 30., 33. Za 
volej a limonny. 1511. Arch. XIX. 49. 

Linarit, n, m,-=zruda olověná. Vz KP. X. 

Linda Jos. Vz Lit. IL 364. a hl. 865., L 
350., 763., 924. 

Lyndydový. L. sukně. 1511. Arch. XIX. 9. 
Vz LÍDdiiový. 

Lingnlový piskovec. Ott. XIX. 789. 

Linkovni =: klamnj^ faltHi, V zloděj, 
mlnvě. 

Linole-um, a, n. := tkanina povlečená 
fermeží lněného oleje^ k niž dáno prášku 
korkového, pryskyřice a barvivých látok. 
Ott XVIIL 720. 

LinSafl, u, m. Aby mu kupil za půl 
hřivny každý prodej a k tomu přidal třid- 
eáton nad Žehuli na l-tě 1524. Arch. XIX. 
424. 



Liný jako valach. Čes. 1. XIH. 176. 

Lipani, n. Veřejné 1. (dražba). Vin. I. 
319. 8r. Lipati v VL 867. ^ 

Lipej = lip6. XVIIL stol. Čes. 1. XII. 16. 
Tamtéž: lipe. 

Lipen§]q^ Pravosl. Vz Přibyl Ant 

Lipiny, les u Bzence na Mor. Čes 1. XIII. 
476. 

Lipka Fr., spis. 

Lipnice, e, f., poa, rostl. Vz Ott. XIX. 
979. ^ 

Lipničanka, y, f., přitok Cierne Oravy 
Da Slov. SI. sb. 1901. 162. 

Lipnonti kde Jak. Mládenci tak lipnů 
za ňon, ako osy za sladkými hruškami. 
Rizn. 174. 

Lipové z= átj^í^e. V zloděj, mluvě. Ces. 1. 

XL 141. 

Lipový květ Při trháni ho musi se pozor 
dáti, aby trbajiciho neštípla včela, jinak ko- 
ření i suché v nemoci více škodi než pro- 
spívá. Nár. list. 1903. ě. 285. 3. — TApovj, 
lahkj tanec. Čas. mor. mus. I. 31. 

Lipšcunek, nku, m. = íáUk na krk, LaSsky. 
Čes. 1. XL 114. 

Lir, rostl. Vz Ott XLS. 142. 

Lis, u, m. L. na tašky (střechové). Vz 
KP. IX. 163. L. na spracováni cihlářské 
bliny. Vz ib. 128. Patentní 1. na slámu ve 
spojení s parní mlátičkou. Nár. list 1903. 
č. 134. 21. 

Lisa, y, f. = liXka. Baw. E. v. 1586., 
1827. 

Lisátko, a, n. L-tka kvielechu tvrdě. 
Baw. Ezop. v. 742. 

Lisavochytrý hovor. Msn. Od. 136. 

Lisec, sce, m. Mucha sedši lisei na ly- 
sinu jeho zlá hosti. Ezop. Baw. 1536. L. roků 
v hlavu vpeři. Ib. 1539. — L., hora. Sbor. 
slov. VU. 115. 

Lišek, hora u Nové Vsi u Berouna. Us. — 
L. rybník u Dl. Brtnice. Čas. mor. mus. III. 
136. 

Lisenec, nce, m. i= liBátko. Baw. E. v. 
732. 

Lisovací stroj na hlínu. Vz KP. IX. 

284. 
Lisováni tašek na střechu. Vz KP. IX. 

163. 

List. Vinohrad na šestém listě = šest let 
starý. Mor. Čes. 1. XII. 248. Jsme všeci 
jako ten list na stromě (pomíjející). Ces. 1. 
XII. 276. — L = lUtina. O listech starší 
doby. Vz Arch. XIX. 611. — L. = dfwén^ 
válec na Íi$lěn{ vlny. Ott. XX. 603. 

Lisfák, u, m. = hmee. DSk. Km. 29. 

Listinář, e, m. = Mrká lietín, Vz Lit L 
58., Mtc. 1904. 135. 

Lístkový. L. krajky. Vz Krajka. - 
L. = pitenai. Provedl svědomí živé i 1. Půh. 
Ol. III. 629. Sr. Listní. 

Listnatee, rostl. Sr. Ott XXII. 129. 

Listohíod, a, m., phyllobius, rod nosatcfi, 
Vz Ott. XIX. 693. 

Listopad. Hřímá-U v 1 da, bude příští 
rok úrodný. Us. Kvetou-li v 1-du znova 
stromy, bude zima trvati až do května. Ott. 
Kal. 1904. 

11* 



164 



Listopadový — Lodikrovný. 



ListopadoTý. L. noo = sychravá. Tbz. V. 
6. 180. 

ListoSelestný. L. krajina. Msd. II. 87. 

Listovaeí stroj na čištění bavlny. Ott. 
XX. 600. 

Listovaný. L. krajky. Vz Krajka. 

ListoTÍtý. L. sarkom (iapenitý, lapeno- 
vitý), sarcoma pbyllodes. Ktt. 

Listruvý. L. sukně. LiieiL Mtc. 1902. 
110. 

Lisún, vz předcház. Lei. 

LiSácký. L. oči (bystré, chytré), diplomat. 
Tbz. V. 6. 197., ITL 2. 410. 

Lidatkový. L. ploty. Vz násl. Liiatky. 

Lidatky, pl, f. = plotové t^fíky Pelhřimov. 
Kub. List fil. 1902. 249. 

Lide = neetni, neprávem, Mucha zdobicí se 
chválu liSe vece mravenci v své pýie. Baw. 
Ezop. 1724. RaČi nás v hoře nevoditi, 1. 
(spiSe) v rozkoi provoditi. Kunh. 161 a. Buď 
vSecho smntka 1. zbavena (adj. fem. Vz 
List. fil. 1898. 827.}. 

LifieJ červený knželovitý, lichen ruber 
acuminatas, 1. chřípí, eczema aditas naríam, 
1. mokvavý přímětovitý, eczema impetigi- 
noides; Červený 1. otrubovitý, pitvriasis 
mbra, rothe Kleienflecbte ; mokvavý 1. cizo- 
pasnikový, eczema marginatom (parasita- 
rinm) ; mokvavý 1. končetin, eczema extre- 
mitatam ; prostý červený cbrásťový mokvavý 

I. krajiny obočí, e. regionis superciliornm 
simplex rubrnm impetiginosnm ; 1. mokvavý 
kitice, e. capillitii: ]. mokvavý líce, e. fa- 
ciei (áplný, totale, částečný, partíale); mok- 
vavý 1. líce vonsatého, e. faciei barbatae (pro- 
stý, simplex, chrastovatý, impetiginosnm)-, 
mokvavý 1. okraje rasového víček, e. mar- 
ginis ciliaris palpebrarnm; mokvavý 1. pří- 
jičný, e. syphiliticnm ; mokvavý 1. rodidel, 
plodidel, e. genitalium ; mokvavý 1. sliznice 
nosní, e. macosa narínm (Červený, chrástový, 
prostý); mokvavý 1. trupu, e. trunci; mok- 
vavý 1. zánětový, e. inflammatorium ; 1. 
otrusový, otrusovina, pityriasis versicolor, 
Kleienflecbte; 1. pásový, cingnlnm, Gtlrtel- 
flechte; 1. příjiČný, lichen sypbiliticus; 1. Špi- 
navý, rupia, rhypia; Špinavý 1. příjiČný, 
rupia syphilitica. Ktt Dva lidé nemíjí fou- 
kati proti sobě do ohně, přifoukaliť by si 
z něho navzájem liSej, kter^ je rudé barvy. 
Mtc. 1. 1897. 69. 

Lišejový. L. povlaka, panuus eczema- 

tOSQS. Ktt 

Lidí = liSiL L. Suba za 9 zl. Půh. brn. 
IIL 864. L. cesta. 2. pod. 62. 11. 

Lifiidlo, a, n. L. slov. Vz Hlavn. 62. 
Lifiiti S6 íeho = zbavenu hjti čeho, pO' 
zbyti íeho. LiSil se i posledního zbytku. Pal. 

II. 2. 274. Co vítěz liSíl se odměny, o kte- 
rou zápasil. Ib. 860. 

Lidka, na Hané leSka, u Znojma a Brna 
hrSka. Sb.D.48.,147. Umí liSlcu liSkou ho- 
niti = je vypálený, chytrý. Zliv. Kub. List 
fil. 1902. 249. — L. = otvor v pudhvaci peci, 
kterým ae plyny odvádřjí. Vz KP. X. 163. - 
L. Bm. K., čen. malíř. 1862.-18./1. 1903. 
Vz Národ, list 1908. č. 19. 2., Alm. XIV. 
126.-131., Zvon UL 261. 



Lifině, pandia. Rozk. P. 2048. -^ L. =r4Ml 
Mnoho od toho 1. Mark. 

LiSnee, Sence, m. (či lisnee?). Zlapajte 
nám liSence mladé (vulpes parvulas), ježto 
hubie vinnici. B. ol. Oant C. IL 16. (Mm. 
1864. 296). Orel liSence vzhati. Ezop. Bav. 
782. 

LiStef = Uitev, liHna, Vz VI. 874. Slez. 
Vyhl. IL 809. 

Lifitina, y, f. V L-ně, pole u Červ. Lhoty. 
Ca 8. mor. mus. III. 184. 

Lita. Rybáři dovezli kádě, obnouťky, lity, 
provazy. 2Stm. Poh. 49. Vz Lýta = vodní 8Q<L 
VI. 908. 

Litargir {lUargyr\ u, m. Masf z Im 
Rbas. £. I. 68. Vezmi 1-ru dva loty. Lék. 
fi. 46>. 

Litavka, y, t-:^Utaváhu$a. Je jako !.=&•- 
benj. Ml. Bolesl. Ces. 1. XIII. 176. 

Litavý. L. křídla (kterými se litá), Fanst 
69.. drak (lítající). Ib. 81. 

Litee, tce, m. = Utj élovík. Baw. T. r. 
741. 761. 

Lit^i = mjil. z toho naii Jalianns 1. 
byl. Pass. 

Literarhistorik, a, m. Jeř. Rom. báni 
66. Lépe: literami historik. MS. 

LiteráHti. Kornk. 206. 

Lithyalin, u, m. Pomocí l-ou a hyalitíiu 
vyráběli neprůsvitná skla. Hlasy výehodoč. 
14./6. 1892. Dhnl. 

Litina bila, Sedá; výroba 1-ny čí suro- 
vého ieleza. Vz KP. X. 139., 141.. IL 
144. nn. 

Litně. Ta voda je 1. (velmi) stndeni 
Luc. 46. Sr. Lítě. 

Litný. LítnějSí (hněv) zažiebá sě, sae- 
vior ira ardet. Fagif. 20^. L. amr^ fnri- 
bunda mors. Mam. A. 2d«. (MS.). 

Lito, a, n. Choditi s litem. Vz Vyhl Oba 
116 no. 

LitoTati koho v čem. Měli byste moe 
v tom nákladu (peněz) I. Arch. XX. 71. 

Liturgický. L. hry, zpěv starší doby. Vz 
Nejed. d6L 

Liuhem. Vz Osv. 1896. 196., 372., 4^2. 

Liutice. Vlasta I. Dal. O. 16. 1. 

-livý konc. Její vznik. Vz List fil. XXVIL 
23 L 

Lízati. Jakoby po mna lízlo (je mi ne- 
volno). Domžl. Čes. 1. XII. 384. Líznouti 
se = ulíznouti se. MS. 

Ližné, ého, n. = poplatek dkeÍ9u podchnj 
do komory panovníkovy. Cod. dipl. Mor, 
IV. 6. (Bdi. Gl. 186.) L. = plat aa skládáni 
nádob. 1268. Reg, IL 

Lnáře. Když nechtěla býti na LnáHcb, 
přestěhovala se do Březnice. 1488. Arcb. 
XIX. 239. 

-lo přip.: nemehlo. DSk. Km. 12. 

Lobeda = ^0ďa. Rostl. D. 89^. l. 

LobeJeJ, e, m. Učiň kůpel a bylin hor- 
kých, jako jest: divizna, chvolka, polej, 
brolan, lobejej (?) nebo žlútenník. Rhas. E. 
86. (MS.). 

Loď. Z lodi, která se topí, stěboji se 
mySi. Hav. Ghamr. 128. 

Lodékryvný přístav. Msn. Od. 73. 

LodikroTny. L. rejda. Msn. Od. 147. 



Lodilomný — LotrynS. 



165 



Lodilomný. L. místo. Škod. F. 122. 

Lodinnik, a, m., nanta, lodník. Rozk. P. 
2492. 

Lodislayný muž. Škod. Od. 90., 101., Msn. 
Od. 89. 

LodiYod, a, m. Národ, list 1885. č. 151. 
Lépe: lodivoda. HS. 

LodÍTráceniy n. = n<l«ra< lodi. Mark. 

Lo^aniee, e, f., nadávka. DSk. Km. 41. 

Logika: amnice Jg., arnice Mark., my- 
siitelstvo, pvavomysl Mark., pravomyslnosf 
F. Šíř, slovice. Mat. Beneioyský. L. zamést- 
knává se správností lidského myšlení, Mark., 
bádánim o poznání a jeho pAvodn. HS. 
(Krec. 5 ) Dastichova 1. jedná o formách a 
normách správného mySlení; Kadeřá ková 1. 
jedná o pravdě naiion myilének; Masary- 
kova 1. jest věda o pravidlech, kterými se 
spravnie dnchnáS při přesné práci vědecké. 
Kře. 17., 23.. 19. 

Logr, u, m.| z něm. Lager. ZaSel s ním 
do logru k ohfiAm. Zvon III. 108. — 
L. = vyvařená šemlelá káva^ ébylá po teezůni 
tektUmy jejím obsahem naeyeeni. 

Loh, u, m. Ječmen a oves váže se do 
loba, do pokiadin (nárné ho obváže se 
skrutkem a postaví se). Slez. Vyhl. II. 323. 

Lohmo, trans versaliter. Mam. A. 86*. Dle 
List. fil. 1893. 218. chybně. Mě. 

Loelma, y, f. = dira. Lochna majstro- 
vat = dělati díra. V zloděj, mlavě. Čes. 1. 
XI. 141 Sr. Loch. 

LoJoTni Pojedl kns 1. pečené. Světz. 
1883. 203. 

Lejska ma galaty z vojska a koSalu 
z hnái, potrhať jo mnái. Popěvek. Slez. Vyhl. 
II. 258. 

Lóka =:{o«1m. Záp. Mor. Šb. D. 79. 

Lokálka^ y, f. = dám lokalisty (kněze). 
Strn. Poh. 135. 

Loked» kíe. m. Hra na LokSa. Vz Sbor. 
slov. 1900. 180., Sb. si. 1902. 70. 

Loketnik, a, m. = kdo prodává zhoU na 
lokte. Rais. Lep. 171. 

LokomoMla s mlatiěkami a lisy na slámu. 
Nár. list. 190i. 135. 21. 

LokomobiloTý. L. složení stroje. Nár. 
lis^ 1903. £. 136. 9. 

Lokomotivka, j, f. = místnost, kde dě- 
lají lokomotivy. Nár. list. 1903. č. 298. 21. 

LokoHee, vz Lekořice. MS. 

Lokdovlea, e, f. =: polévka nudlová, LiSeň. 
Mtc. 1902. 112. 

LoUUtí = lehtívý. Volyně. Čes. 1. XIII. 
124. 

Loktati = lokati Has. Post 87b. yik voda 
loktaSe. Baw. v. £zop. 266. 

Loktibrada, y, m. = divý mužík, který 
měl brado na loket dlonhon. Vz Kál. Slov. 
35. 

Lolo = kráva, V dětské řeči ve Slez. Čes. 1. 
XI. 842.. Vyhl. 11. 282. 

Lom, n, m. =z pHrouná jeekynéf dira ve 
9kále, Baw. Ar. v. 4019. 

Lomenlce. Východočeská 1. Vz Nár. sbor. 
19')4. 12. nn. 

Lomfeit, lamfedt, u^w.zukúlk označeni 
dovolené v/jéky vody. Arch. XX. 522., 471. 



Lomibuk. Opálený 1. Národ. list. 1904. 
128. 9. 

Lomikámen, lupkámen, saxifraga, Stein- 
brech, rostl. Vz Ott. XXII. 700. 

Lomivost, i, f, Uzlovitá 1. vlasů (vousfl), 
tríchorrhezis nodosa. Ktt. 

Lomňanka, y, f. = přítok Biele Oravy 
na Siov. Sb. si. 1901. 162. 

Lomnieký z Badče Simon. Vz Mas. 1902. 
549. 

Lomozitý vítr, tarbo eonfringens. Pror. 
ol. 24b. Isa. 28. 2. Dle MS. není jisto. Sr. 
Lomozivý. 

Lomozivý hlak. Tbz. V. 9. 90. 

Loii = fó». U Krnova. Šb. D. 57. 

Loncký = lonekj. Dík. Km. 38. 

Loos &ar., prof. a spis. f 14./4 1903. 
v 41. r. 

Lopata. Masím trpěti až do lopaty (do 
smrti). Klát Čes. 1. XI. 868. Ten chléb není 
ze zlaté lopaty (není dobrý). Vlast. I. 233. 

Lopatka. L-tky křídlovité (křídlovitě od- 
stávající), scapalae alatae, fl%elfórmig ab- 
stehende Schalterblfttter. Ktt 

Lopatkoramenní. Hostec svalstva 1-ho. 
Ktt Vz Lopatkový hostec. 

Lopatkový. Maní či zvratný poh^b 1-vý, 
Scapularreflex ; 1. hostec, scapalodynia rhea* 
matica. Ktt 

Lopcjski, potok na Zvolenska. Sb. si. 
1902. 51. 

Lopocenina, y, f. = lopoeenL DaSevní 1. 
Hlk. X. 173. 

Loreta, y, f. = pfádelna. V zloděj, 
mluvě. 

Loriš Jan, prof. a spis. Sr. Vyhl. I. 60. 

LoměttOYati koho = lorněttem pozoro- 
vati. Cch. H. Pov. 222. 

Lositi. Losili sů, sortiti šunt (losovali). 
Gl. rond. 39l>., Krok. 1888. 404. 

Loska = luMka. Liiefi. Mtc. 1902. 435., 
442. 

Loskomina, y, f., obstapa. Rozk. P. 2444. 

Loskot £m., žurnál, f 17./4. 1902. maje 
28 let. 

LotoflaTÍiiy u, m., v lačbě. Vz Vstnk. 
XI. 520. 

Lotosi, n. Zlaté 1. Zub. Még. 33. 

Lotosný list, květ. Zub. Még. 23., 34. 

Lotovné, ébo, n. =: popUUek ne l^vny 
elHbra dávaný při kapu a prodeji, vybíraný 
ne v hotových penězích, nýbrž ve váženém 
Htříbře; platil se lot z každé hřivny (pro 
purificando argento). Ve středověku slul 
náčist Vz Jir. Prove 156. L. platiti ; Abych 
vám sěekal lotovního. Arch. XXI. 7., 103. 

Lotřiéek, éka, m., zdrobn. lotr. Faust 
176. 

Lotrinský oheň = směs chloridu sirna- 
tého se sírouhlíkem a ammoniakem. Vz Ott 
XXII. 26b. 

Lotřit, u, m., nový nerost Vz Vstnk XI.. 
841. 

Lotrovati se = toulati se po místech su- 
chých. Chč. S. II. 214b. 

LotrstYO, a, n. := lotrovtvo, 
Lotryné, ě, f. Lotr a 1. Rokyc. Post* 
21a. 



166 



LotiyiiBký — Ludmila. 



Lotryikský. Jsi lotiynS l-ská. Zvon III. 
226. Lotr 1. (nadávka). XVL stol. Zvon II. 
610. 

Lotynka, y, f. = Charlotte. Dik. Km. 88. 

Loubkař, 6) m. =: kdo dělá louhkové zbolki, 
Čes. 1. XI. 371. 

Loabkovice, e, í.-rzhvbkoi^á nůXt. DSk. 
Km. 41. 

Loubkoviiia, y, f. = ď<Zo loubkofoé (nAie, 
košatina;. Tbz. V. 9. 39. 

Loubkový vAzsmajici košatiny z lonbkfl. 
Tbz. V. 9. 70. 

Louéniky n, m. = 9o{cen na loví. Ces. 1. 
XI. 838. 

Loučný grunt (louka). Arcb. XX. 264. 

Loudati se kam, kde. L. se jako liška 
na myši ▼ lese. Frant. 51. 4. 

LoadaYoehodný kůň Msn. 11. 138. 

Loudniee, pole n Stejště. Čas. mor. mus. 
III. 136. 

Loun, o, m. Na vodě délaji se lonny 
(kraby, padne-li do ni nějaké těleso). Us. 
Yys. Mýto. MS. 

Loupák, u, m., drah pluhu. Nár. list. 1904. 
135. 22. 

Loupáni, n. Období lonpáni-se při osu- 
tinácb, stadium desquamationis, exsicationis. 
Ktt. 

Loupayý. L. nátcba. Ces. 1. XIII. 9. L. 
zánět plic, pneumonia desquamativa. Ktt. 

Loupež, e, m. KAň loupežem vzatý. 1511. 
Arch. XIX. 49. 

Lousknouti Čím: očima (mrsknouti) 
Hlk. VIL 48. Vz Louskati. 

Jjontem :iz iUnýře, Dsk. Km. 18. 

Loutenista, y, m. L David. 1724. Hrubý. 
252. 

Loutka = t^vo2? Zefyr loutky nese tráv- 
ník Am. KoU. II. 271. 

Loutnický. L-cká šelma. Jrsk. III. 345. 
Sr. Loutnik. 

Loutnik, a, m. = hu^ee. Tk. M. r. 184. 

Loutnlsta, y, m. = loutnik. Tk. M. r. 
184. 

Lontnonosný. Zub. Még. 28. 

Louže »mrti zz peklo, Lac. 44., 45. 

LOTČhaber, bru, m. = plat, juni »e dával 
lovSim^ avena forestaria, oves pastevní, lesní. 
Cod. dipl. mor. VII. 872. (Bdi. Gl. 136.— 137., 
MS.). 

Lovecky. Údolí 1. procházeti. Jrsk. VI. 
1. 104. 

LoTek, vku, m. = 6diř luku, L. luku 
břinkl. Msn. II. 61. 

Loviště, ě, n. S 1. vodu pustiti. Arch. 
XX. 424. 

Lovka, y, f. =: záminka. Vy dycky hle- 
dáte jakási tovku. Val. Čes. 1. XIII. 77. 

Lovkyně, ě, f. Škd. Od. 92. 

Lovoný, = misie, V zloděj, mluvě. Sr. 
Bělák, Holák. 

Lovy = bohaij, hodnj, V zloděj. mluvě. 

Loza, y, f. = Můra (strašidlo). Slov Kšt. 
Poh. 276. 

Lozunkéř, e, m. Arch. XXI. 416. 

Ložee, e, n. Zánět v okolí nehtA n loice 
nehtového, panaritium (dicrititis, dactyliiis) 
cutaneum sen subunguale. íLii, Sr. Ott. XTX. 
Id9b. 



Lože = uterus, hHcho, L. Života iTék 
Baw. Ar. v. 40. 

Ložiee, e, n.,cubile, zdrobn. lože. V těanéi 
ložicu. Ž. gloss. 167*. 

Ložiskový. VleklÝ 1. zánět mfchový. Ktt 

Ložmistrová, é, f. (v divadle). Sá. Upoa 
251. 

Lpěti kde. Jak. L. na někom, jako židé 
na messiáši. Tbz. V. 9. 247. 

Lstavý. Kde jest Istiavě sedlo skryto. 
Baw. Ezop. 2146. 

Lstiti koho = klamati, Baw. £. v. 1839. 
2504. a j. 

Lstivee« vce, m. = ^lovik l$iivý. Tbz. Y. 
1. 224. 

Lstivo = Itivi, Oko 1. bledne. Krist k 
64. (Mš.). 

Lstivý jak: jako kana. Sá. XVII. 53. 
Lstně. List. fil. XVI. 50. 
Lšěiroh, u, m., carneolus. Rozk. P. lOÍ 
UUYý — Ušklý. Baw. £. 2146. 
L^nbadlo, a, n. L\ líbati. Chč. S II. 
2711^. Vz Libadlo. 

Lnbenka, vz Libenka. 

Lúbi, n.zízloubi, Sama kárala s mnžeioa 
vjiti v lúbí: Olom. Jos. 2. 6. 

Lnbojaeký . Angelus, kněz a spis., nar. 
1860. V>hl. 1. 76. 

L*ubovati = mOoiNitt. L. pokoj. Cbč. S. 
n. 147». 

L'ubdie = mU^H z Vúhý, Pel. IX. VSe 
liká novina TabŠÍ jest nežli věc jiná. Jid.70 

Lucemburik, a, m. = Vádav IV, Tbi. 
II*. 419. Vz Lucťmburčan. 

Lucerna. Je učiněná K, jen mu dát <io 
žal ad ku svíčku (o hubeněm). Zbirov. Ces. 

1. XI. 270. — L. = ďruA véaiho $Mlka 
v bahni. Us. 

Lucidář, e, m. Školo od 1-ře a graaisi- 
tikv začíti. Kom. Did. 289. 

Lncie. Na sv. Lucii nemá se přísti, ie 
by se zmotaly cívky. Hoř. Stěpánice. Ces. 
1. XI. 78., A svatá Lucie ukazuje svou moc, 
neb dává nám nejdelší nnc. SmíS. Zvyky 
vz Vyhl. IL 10. nn.. Brt Čít. 363. 

LncipeHna, y, f. To je 1. (pes a kočka) 
Nár. list. 1900. č. 202. 

Lnenbrace = •pi^y. Kom. Did. 293. 

Luéeček, čku, m., zdrobn. luk. Haner 12. 

Lučec, Čce, m. (patrně z. luku) = dmW 
nástroj starší doby. Vz Nejed. 121. 

Lúčenja = huienL Slov. Sb D. 71. 

Luěieěek, Čku, m., zdrobněló lučík, luk. 
Baw. I. v. 1452. 

Lučiti koho kam: k zemi = udeřiti jiní 
o zem. Baw. I. v. 786. 

L*učivo, a, n. = Umi; noini knůtek, Haoer 
9., 12. 

Lnda, y, f. =: Ludomira. DSk. Km. 7. - 
Vz násl. Ludouš. 

Ludák, a, m. Tam přišli Indáci. Msd. 
Od. 232. 

L*udie. Vz Lud. 

Lůditi 8 kým — klamati, mámiti ho, Baw. 
£. v. 2466. Vz Louditi. 

L'udmě, vz Lidmě. 

Lndmila. O sv. L-le (16./9.) vs Vlasť. I. 
173. (pranostiky). 



Lndmý — LAžkopftdový. 



167 



Ludmý = mámivj^klamný.VnámýélOYÍik.. 
Posad na Tábor. Mas. 1881. 332. 

LudosTétee, tce, m. a podvádií^ klamaét 
JMi ludl švit. Jir. v Mas. 1864. 816., Hi. 
Ostersp. 90. 

LudosTětstri, n.nzJKzeni, klamáni. HS. 
Ostersp. 90. Vz pfedobiz. Lodosvětec. 

Ladouft, e, f. = Ladomira. Dik. Km. 50. 
Vz Lnda. 

ludráetri, n. Rais. Lep. 356. 

L*adsky. Doma ako doma, medzi ladmi V. 
Rízn. 63. 

Lnfl, a, m., něm. hnity = dvory, kam 
cbodi vězňové na procházka. Praha 104. 

Lulta, y, f. = lutna, z něm. Latte ~ 
prkenné komin v dolech k provétrándnL Grm. 
XII. 

Luh, n, m. I zaběže ona do laha. Baw. 
E. v. 829. 

Luk. Nenapnei ohromný 1., bys zastřelil 
myika. Zr. Kom. 36. — L. a tedla (obloak). 
Frant 13. 39. 

Lukařský. L. íkola. Nár. list. 1903, č. 
137. 25. 

Lákati. Medvěd Inkajíci ačiněn jest mně, 
iirsas iosidians factas est mihl. Pror. ol. 
96»>. Jer. 3. 10. (MS.). 

Lukno, a, n. = mira, De lukno mellis 
denariam. 1240. Re^. L — L. = koi. V lak- 
nech chléb hodovnikdm roznáiel. Msn. Od. 
307. 

Lukohojný = majid mnoho luk, h, země 
Škd. Od. 65. 

Lukonod, e, m. i= Apollon. Msn. Hym. 3. 

Lnkoslav, a, m. L. Apollon. Škod. 11*. 69. 

Lukostřela, y, f. =: luko9&Ma, Msn. Od. 
115. ^ 

Lukostřelný. L. Parthie. Slad. Ant 73. 

Lúkot, ě, t, cantas. Rozk. P. 20i9., Bhm. 
hex. 717. Vz Loakof (vozu). 

Lakotvomé. Kde zátoka 1. se toči (tvoříc 
lak, na zpflsob laka). Mark. 

Lukrativně něco vyažitkovati. Nár. list. 
1904. 17. 17. 

Lulati 2 plti z láhve tak, že vzdachové 
bnbliny pAsobi zvak. Val. Čes. 1. XIII. 416. 

Luliei -=, bAžkové podřízeni Kovovladovi. 
Vz Ces. 1. XII. 407. 

LuloYati zzjátati. Ženy nvítaly nás lala- 
jíce. Stan. II. 35. 

Lumeovati = lomcoiwa'. Us. místy. MS. 

Lumek, rhyssa, hmyz. Vz Ott. XXI. 678. 

Lumini§eence, e, f. Vz Vstnk. XIL 428. 

Luminiscenční. Vz Vstnk. XII. 428. 

Luminism-us, a, m. Mohatný 1. Nár. list. 
1904. 154. 13. 

Luminosnosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 80. 13. 

LumiroveCy vce, m. =pH9plvatel do Lumira 
(éasopisn). Mas. 1901. 307. 

Lump, a, m. Na lampa aoi Pamba nena- 
staréi. Slez. Vyhl. II. 65. 

LuiL z něm. Lohn. Arch. XX. 413. Vz 
Lůn. 

Lunami den (měsíční). Strh. Mech. 277. 

Lundvář, e, m. = nunvití^, Plasko. Prk. 

Luneta, y, f. L. a sonstraha. KP. VII. 
679. 

Lunný. L. noc (světlá), světlo, zář (z lat.). 
Zr. Ut. IV. 101., 1. 99., Zr. Leg. 54. 



Lůno, a, n. Řez lůna (lůnový), Schoss- 
fagenschnitt Ktt 

Lůnohrázový, vulvoperinealis. Ett 

Lunojas, a, m,zzja$noéf nUšignl Kká. 
Sión L 191. 

Lunojasný. L. noc, Zr. Nekl. Předml. I., 
Zr. Let. L 74., Jrsk. XIL 209., XXIX. 217., 
prostota. Kká. Sión. II. 197. 

Lunoderý les. Zr. Brand. 49. 

Lunotemný. L. noc. Msn. Od. 218. 

Lunúti. NemeSkiye po nich lana (pádil). 
List. fil. XI. 58., Jir. 

Lupa, y, f. z= ffétíli kut ieleza v ohniití te 
utvořivil. Sr. Vlk, Dejl. KP. XL 154. 

Lupaě, e, m. Střevíce s lapačami. Vek. 
Vset. 359. 

Lupati kde. Te spánkách jakoby laplo 
(prasklo). Halí. 229. 

Lupec. Nalezl lupcze mnohé, invenit 
spolia malta. Ž. pod. 118. 162. Nen(-li chybně 
m. lúpeie (Inpeze). — L. := vjpratk. Do- 
stati lapec. Us. MS. 

Lupenitka, y, f, phylliam, pakobylka. 
Vz Ott. XIX 613. 

Lupenka, y, f., psoriasis, nemoc kožní, 
drah osatiny. Vz Ott. XX. 916. L. krápě- 
jová (kropenatá), p. gattata, kroažkovitá 
(závttkovitá), p. circinata, obecná, p. val- 
garis, trockene Flechte, ohraničená (ome* 
zená), p. eircamscripta, plazivá, serpiginosa, 
1. sliznice jazykové, p. membranae mncosae 
lingaalis, 1. sliznice lícní, p. membranae mn- 
cosae baccalis, 1. sliznice ústní, p. membranae 
mncosae oris, 1. terčovitá, p. discoides. Ktt. 

Lepenkovatý. L. kůra, crusta lamellosa. 
Ktt. 

Lupenkovitý. L. tyě ocele. KP. X. 160. 

Lupenový Samot. Tb^. XVI. 290. 

Lúpežný, vz Loapežný. 1454. Mi. 

LupÍ6, e, m. z^ hlidai vizMy 9oudn{ tluha. 
V zl<»déj. mlnvě. 

Lúpiti se. Hrdlo vnitř se lůpí nebo odierá. 
Rhas E. 56. (II. 21. Mě.). 

Lupkámen, vz předcbáz. lomikámen. 

Lupus, fressende Flechte, liSej. L., vřed 
Žfravý, vík. Ostrá lžička na lapas, lapotom. 
Ktt. 

Lusěina, y, f, darea (ioter fractas arbo- 
ram). Rozk. R. 71., P. 632. 

Lůse. In castro Karim ministeríales, qai 
dicantar lase, sex. Dle Erb. =:laza Tross; 
dle Bdi. Gl. 139. = lidé poddaní, die Ho- 
rigen. 

Lusk. Holka jako lusk (k toma ironicky : 
a pod Inskem jako chrachovina). Ml. Bolesl. 
Ces. 1. Xm. 176. 

Luskoviny z= latkominy, Vých. Cech. Mas. 
1863. 338. (Jir.). 

Lussatlt, a, m„ nerost. Vz Vstnk. XI. 
823. 

Lustr, n, m. = petrolejová lampa visící 
nad stolem na silném drátě. Kr. Městce. 
Čeě. 183. L. nástropní, Nár. list 1903. č. 174. 
3., nástěnný. Ib. 

Lustrový. L. svíce. Nár. list 1903, č. 
243. 14. 

Lúfieň = Itíeh^ pandea. Bhm. 49. (Jir.). 

Lůžkopadový zánět, placentitis deci- 
daalis. Ktt 



168 



Liif — , LSi?7knpitel. 



Lut, i, f. = Muřivoit, roslie€no9ť. Dal. 

Lutaee, e, f., i lat ZaletnJ to 1-ci či 
tmelem. Zaoh. Test 17. 

L*útee, tce, m., vs L{tec. 

Lnteránčik, a, m., zdrobn. luterán. Tbz. 
V. 6. 110. 

Lútka, y, f., planea. Rozk. P. 2474. (mezi 
troska a okoje); pappa. Rozk. P. 2016., Mam. 
A. 82a 

L*útno8t, vz LitQosť. 

L*útný, vz Litný. Jenž jest trpěl za ?Še 
za ny na svém těle l'útné r&ny. Mart M. 
2od. 

Lutosaplencie, e, f, z lat = hlína mou- 
drosti. Zach. Test 80. 

LntOTati = oblutovatl, obmazati lato sa- 
pientií (blátem moudrostí)* tmelem, který 
měl totéž praktickou úlohu, jako náS kaučuk 
L. patřilo k nejobratnějším a nejzodpověd- 
nějším výkonům alchymickým. Zach. Test. 
147. Vz Lutum. 

Lutria, e, f. Pracovitá ruka je najIepSie 
1. Rizn. 64. 

Lutryje. Přísloví o ni vz ve Vlast 1. 223. 

Lut-mn, a, n. ^ tmel tkleninjch nádob buď 
z mouky prohřáté a bílku vaječného, vosku a 
mastizn, hlínv s chlupy smíšené, hliny k ob- 
mazávání, a hlíny a bílku vaječného. Zach. 
Test. 147. Sr. předcház. Lutovati. 

LutTE, y, f. Lntvy vel stravovivSče, ta- 
bernacula. Vocab. Zdík. r. 1424. — MS. 

LuTák, a, m., paradozurus^ ielma pueho- 
Unňlá. Vz Ott XIX. 199. 

Luxusní vydání. Nár. list 1908. 847. 10. 

Lúzenie, n. Ledvie mé naplněny sů 1-ním, 
illusionibus. Ž. pod. 878. Ž. wit: oblA- 
zením. 

LuznobareTuý. L vidiny. Cch. Kv. 6. 

Luznosf, i, f. L. a půvab. Jeř. Rom. básn. 
68. Sr. Luzný. L. dívky (vábnosf). Zr. Leg. 60. 
Panenská 1. Zr. Zahr. 88. 

Lůžce, e, n. L. zrakové, thalamus opticus. 
Ktt 

Lúže, e, f., sentina. Bhm. hez. 47., Rozk. 
P. 299. Hospodin vyvedl mne z lúže huben- 
ství, de lacu miseriae. Ž. kap. 89. 8. 

Lůžko, a, n. L. vcestné, placenta praevia ; 
střední, postranní 1. vcestné, p. praevia 
centralis, lateralis; oddělení, vybavení lAžka, > 
Trennun^ der Nachgebnrt; Inžka přidatná, 
placentae snccenturiatae ; záoět lůžka (lůž- 
kový), placentitis, Frachtkuchenentztindung 
(zánět koláče plodového) ; zánět lůžka nehto- 
vého (pučnice nehtové), onychia, Nagelbett- 
entzttndug; přijíčný zánět lůžka nehtového; 
(pajed, vidlák. nehtojed, přijičná zánehtice), ' 
onychia syphilitica. Ktt 

Lůžkotepenni. Rychlý zánět pojivky 1-ní, 
periarteriitis placentaris diíTasa. Ktt 

Lůžkový. Dolení čiv 1-vý, nervus alveo- 
laris inferior. Ktt Sr. předcház. Lůžko. 

Luzný, potok vsacký. Vek. Vset. 10. 

Lvičenee, nce, m. Mníh pohladí ruku , 
Ivíčenec (gc. pl.) těch. Ote. 812^. 

Lirisrdcí Herakles. Škod. Od. 175., 11*. 108. 

Lvisrdý Herakles. Msn. Od. 167. Sr. před- 
cház. Lvisrdcí. 

Lvovina, y, f. L. kostní, leontiasis ossea i 
(přílišný vývoj částí kostěných). Ktt 



Lykidka Hanuš (Jan Vlček Vlčkovský). 
Vz Lit II. 400. 

Lyra. Vz Strh. Akust 248. 

Lyrieký. L. zpěvy starší doby. Vz Nejed. 
352. 

Lyrlsm-U9, n, m. Nár. list 1903. č. 80. 13. 

Lysina. Horská 1. (hole). Kal. Slov. 83. 

Lyska, y, f., merges. Rozk. P. 191. L 
modrá, porphyris. Vz Ott XX. 256. 

Lysohlavosf, i, f. = plešatost, calvitíes, 
alopecia, oligotrichia, madarosis; 1. čívotí 
alopecia neurotica, vrozená, a. adnata, con* 
gen i ta. Ktt 

Lysý. Ly9Í Boryt hora V Těšínsko. Vjhl. 
L 17. 

LýtkohleznoTý. Přední a zadni vaz hij, 
ligamentam fíbulare táli anticum et posticno. 
Ktt. 

Lýtkový. L. žíly, venae peroneae ; dvoj- 
čaty sval 1-vý, musculus gemellus snrae sen 
gastrocnemius. Zwillingsmnskel. Ktt. 

Lyzeft v VII. 908., vz násl. Lyzoa. 

Lyzna, y, f. = modřina, Val. Čes. XII. 85. 

Lyžař, e, m. = kdo bihd po Ipzieh, Us. 

Lyžařský sport =: hru»laHkj. Nár. list 
1903. č. 175. 13. L. spolek. Ib. 1904. 17. 13 

Lyže, í, f. Běh na lyžích. Nár. list 1904 
17. 13. 

Lyžešnik, n, m. = ležník, lyžník, koš na 
ležky (lžíce). Slez. Vyhl. U. 199. 

Lyžičniky n. m^zz.nďloha na Uiee. Val 
Čes. 1. XIII. 416. 

Lyžka, y, f. = Víieů. Po lyžce nnm dali 
a po lopaté vzali. Slez. Vyhl. 11. 65. 

Lza, y, tzzélta. W. ctně musi činiti, 
nechtě se lez dopustiti. Baw. Am. 5698. 

Lžek, ležka, m. A řku-li, že nevědě jeho, 
budu zevný Ižek. C£. Han. 88. Dle toho 
oprav litk^ a, m. v I. 960. 

Lžib&h, IŽiboha, m. = nepravý bůh. Zr. 
Zahr. 64. 

Lžiear, a, m., Psendocar. Nár. list 1885. 
č. 120. 

Lžíce, Dokud 1. jest nová, dotud jí kuchař, 
užívá. Faust 184. Zedník praštil lžící (umřel). 
Čes. 1. XIII. 178. 

Lžiciř, e, m., codeator. Bhm. hex. 822. 
Srv. násl. Lžicnéř. 

Lžienéř, e, m., codeator. Rozk. P. 2451. 
Sr. předcház. Lžiofř. 

Lžiénik, a, m., coclearius. Bhm. hex. 822. 

Lžikajienice, e, f. Zr. Nov*. 432. 

Lžiklasflický směr. Lit II. 607. 

Lžikněz, e, m. Kká. Sión L 276. 

Lžikrál, e. m. Kká. Sión I. 276. 

Lžiliberálni, pseudoliberal. Pokr. 1885. 
č. 95. 

Lžimnieli, a, m. Vlast IV. 131. 

Lžimoudrost, i, f. Uč. spol. 1902. IX. 7. 

Lžimudrcký. L. nauka. Kká. Sión. II. 
117. 

Lžimuž, e, m. (chabý muž). Kká. Sión. 
II. 102. 

Lžipapež, e, m. Hrlš. Hus. 133. 

LžislíD, u, m. Nechtěje ie poskvrniti lži* 
slibem. Sá. XVHI. 107. 

Lžitragika, y, f. Mus. 1901. 318. 

LžiTěda, y, f. Uč. spol. 1902. IX. 41. 

Lživykupitel, e, m. Zr. Leg. 64. 



Máantyky — Majdala. 



169 



M. 



Máantyky — kabiaty, máantikv — ka- 
báaty (vyzvánění bobatómii). Val. Ces. 1. X. 
471. 

Maeák Jar. (psend. J. Klen), žarnal. 
1 12/4. 1903. 

Macati se kde. V kapci se macá (hrabe). 
Brt. P. n. 244. 

Mácati o čem = Uaehati, Mnobo o bož- 
ských věcech m. Rokyc. Post. 66^. 

Macatinka. U M-ky, louky u Palupina. 
Caa. mor. mus. III. 144. 

Maeek, cka, m., nijctký druh vepřového 
dobytka. Sb. b1. 1901. 157. -- Macek — pla- 
cek — zahnal kočky na rybníček, kočky 
se zegšily, Macka placka zabily. Slez. Vyhl. 
11. 268. 

MaeeroTati se s čím = trápitL Kom. 
Did. 191 Sr. Macerace v VI. 910. 

ilIacfeldoYé = Manrfeldové^ vojáci mark- 
rabí krnovského (Jana Jiřího, r. 1621.). To 
je od M-důzzjiž staré. Slez. Vlast. I. 10. 

Maeik Jos., spisov. 

Maeky židovské = macesy. Brt. Čít. 374. 

]IIacodyna» y, f . = ? Na Oravě. Sb. si. 
1901. 193. 

Maeoeha, y, f., propasť na Mor. Vz Sb 
čes. 192. nn. 

MacoSka, sirotky, pětbolesti, fialičky. 
Vyhl. II. 221. 

MáéaJoTŠtina, y, f. = neodůvodněné 
sloveniténi spisovného jazyka od Máčaja. 
Hrnbý 292. 

Máéika, y, f., arnica, wallende Distel. 
Slov. B. 7. (MS.). 

Maéka == koíka. Nemám z mačky oči 
(abych v noci viděl). Sbor. slov. VIL 131. 

Máéka krupičná (omáčka, kra pice v mlíče 
vařená). Strn. Poh. 72. — M. Máčky, scyl- 
liidae, čeleď žralokfi. Vz Oct. XXII. 739. 

Maďarský. M.- věra — kočičí věra. Tbz. 
V. 1. 349. 

Maděra, y, f., tanec. Yi Brt. P. n. 827., 884. 

Maděrka, y, f., les u Hrotová. Čaa. mor. 
mus. III. 136. 

Mádl Kar. B., spiiov. Sr. Zvon IV. 559. 

Madovniea, e, f. = ěádlo, senenec (jako 
lék). Sbor. slov. VII. 120. 

Madralova, y, f, míst. jm. v Gemersku 
na Slov. Sb. si. 1901. 166. 

Madrnnka. Rozk. R. 

MaeandroTý. M. ozdoba. Praž. nov. 
7v6. 1896 Dhnl. 

Maget Kar., slez. spis. poč. XVIII. stol. 
Vyhl. I. 35. 

Magnesit, n, m., nerost. Vz Vdtnk. XI. 
826. 

Magnesitový. M. výrobní sptilečnosť. 
Nár. list 1903. č. 161. 13. 

Magnet, a, m. Léčba m-tem, Magneto- 
therapie. Ktt. Trvalé m-ty. Vz Vstnk. XIII. 
467. nn. 

Magnětenee v VI. 913. oprav v: magne- 
těnec. 

Magnetický. M. indukce v polích stálých 
i Btfídavých. Vz Vstnk. XIII. 468. nn. M. 
rotační polarisace. Vz Vstnk. XII. 442. 



Magnetism-us, a, m. Jeho pokrok za 
r. 1902. Vz Vstnk. XII. 264., 282., 376. 
Vztahy mezi elektřinou, m-nem a světlem. 
Vz Vstnk. XII. 440. — Vstnk. XIII. 467. nn. 
M. zemský. Sr. Vstnk. XIII. 624. 

Magnetopyrit, u, m. (kyz magnetový). 
Vz Ott. XX. 1057. 

Magnetostrikce, e, f. Vz Vstnk. XII. 
273.. XIII. 475. 

MagnoUový strom. Zr. 11. Nov. 304. 

Magorka, y, f., vrch v Gemersku na 
Slov. Sb. si. 1901. 166. 

Mach, u, m. = fii«c^. Trvá, jako m. na 
strecbe. Rizn. 176. 

Macha, y, f. To so stalo literami ma- 
chou. List. fil. 1902. 385. 

Mácha Kar. Hyn. O něm psal dr. Jos. 
Cvrček. Sr. Lif. II. 375., 419., hlav. 865. 

Maeháéek Kar. Vz Lit. I. 925., II. 382., 
398., 404., 412.. hlav. 865., Krok. 1887. 235. 
(od Aitt Truhláře). 

Máchal. Vz Lit. L 926. 

Machar J. S., básn., nar. 1864. Vz Flš. 
Písm. 717.. 710. 

Máchati obilí = matlath — M. =1 hloupě 
mluviti. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29. 

Machl, u, m. Býti v machlu (zavřen). 
V zloděj, mluvě, Čes. 1. XI. 141. 

Máchla, y, m. A co ty jsi takový jak 
nějaký m.? Mod. kn. 1898. 41. 

Machlař, e, m. = ras. V zloděj, mluvě. 

Machlařka, y, f. = ratová. V zloděj, 
mluvě. 

Machlovat = dříti; otvírati. V zloděj, 
mluvě. 

Machna, y, f. = ientkáj která dílajíc něco, 
mnoho spotřebuje, ze nie neumí. Kbrl. DŽl. 
15. To je m. rozmáchaná. Čes. 1. XIII. 177. 
— M. = studánka ve Slezsku. Vz Vlast. I. 
25. 

Machnatěti, ěl, ění. Ani mach (mech) 
tak ncmacbnatí, keď sa často převaluje (se 
nevzmáhá; o častém měnění služby). Sbor. 
slov. VIL 129. 

Machoň, makoU, ě, m. = lenoch, Pelhřimov. 
Kub. List. fil. 1902. 249. 

Machovati. To jinak věrný kněz ma- 
chuje (činí?;. 1491. Rozb. 1845. 49. 

Machálka, y, f. ^=: nico buclatého. Hou- 
sata jako m-lky. Nár. list. 1900. č. 202. 

M^. Když m. vláhy nedá, červen se 
předá. Svatba v máji, chystej máry. Srov. 
Škd. F. 155.: K sňatku není ten čas ni pro 
pannu ni pro vdovu hodný: kdož se kolt 
vdává, dlouho na živě není. Lid proto též 
říká: V máji se ženštiny jen zasnubují Ška- 
redě. Oí'id. Sr. Marek. — Máje, Stavení 
máji. Vz Vykl. Obrz. 191. nn., Vyhl. IL 50., 
Čas. mor. mus. IIL 122., Ces. 1. XIIL 888., 
Vlast. I. 171., Brt. Čít. 386. nij., 404. nn. 
Kde je máj, tam je dívka na výdaj. Brt 
Čít., Čes. 1. XIL 340. Chození s májem 
v prns. Slez. Čes. 1. X. 423. 

Majálné, ého, n. = plat hudebníkům za 
vyhráváni prvního máje. Čes. 1. XIIL 290. 

Majdala, y, f. = Madlenka. DŠk. Km. 13. 



170 



Mftjdyn - Malotélí. 



Majdyn, u, m. = druh peníz. Lbk. 107. 

Máje, vz předcház. Háj. 

Májeéka, y, f. = stromek sázený na kroT 
nově vystavěný. Štěpanovice. Kub. List. fil. 
1902. 249. 

Majeriiii, n, m, zz majorán, Orava. Sb. 
si. lyOl. 187. 

Majičkový salát, neděle (smrtná). Slez. 
Vyhl. II. 202. 138. 

Májky, zdrobn. máje. Brt Čít. 886. 

MaJnOTý postav snkna. Arch. XX. 2%. 

Majolika. y. f. Slovenská m. Yz Sbor. 
slov. 1900 97. (V. 2. 97.). 

Mi^olikářský. M. aměni. Čes. 1. XI. 84. 

Májový. M. déSf, bozi vláha, po níž tou- 
žila země. Zvon lil. 403. M. kvítí = bla- 
touch. D5k. Km. 25. M. boláky = odsouzení 
na léta. V zloděj, mluvě. Ces. I. XI. 141. 

Májský. Sv. Jiří trpěl jest májského 
času. Jiř. brn. 668. 

M%|str, a, m. Při dobrom majstrovi musí 
byť aj tovaryS dobrý. Rizn. 62. 

Majstrovati = ď^^atť, otvirati. V zloděj, 
mluvě. Ces. 1. XI. 141. 

Mi^strworc, e, m.. p^troselinum. Rostl, 
drk. 180*. 1. 

Mald, e, í.zumyl 1512. Arch. XIX. 117. 

Mák, papaver. Vz Ott. XYIU. 168. Kdo 
chce na svém máku míti veliké makovice, 
af měří velikým hrncem mák na setí. Mtc. 
1. 1897. 66. Dal mu ran jako máku (mnoho). 
KSf. Lid. 7. Míti kozy z máku = býti opilý ; 
mák zde = hlava. Uauer 12 Tisíc vozov 
máku (zaklení) I Sbor. slov. VIL 132. 

Makao, a, n. = hatardni hra v knriy, Us. 

Makati kam. Makla (sáhla) do kapsy a 
vytáhla revolver. Nár. sbor. VIII. 78. 

Makatý mák=:s velikými makovicemi. 
Dik. Km. 19. 

Makefl = hitL V zloděj mluvě. 

Makléř. Poctivý m. Národ. list. 1903. 
ě. 2?2. 17. 

Makmo jsem hledala dvéře do pokoje 
(makajíc). Sá. XVI. 202. 

Makobonka, y, f.» vz Bobolusek. 

Makoň, vz Machofi. 

Makovec, vce, m = étpec, V zloděj, 
mluvě. 

Makovice = cepiee. V zloděj, řeěi. Čes. 

I. XI. 141. — M. práwi, Vz Odhádání. — 
M. na ttřeie, iírstátko. Vz Nár. sbor. 1904. 
18. nn. (s vvobrazením). 

MakoviČKa, y, f. = homka potypaná mď 
ibm. Šb. D. 38. 

Makovina, y, f. = maková iláma (bez 
makovic). Čes. 1. XII. 152. 

Makovka, y, f. M-ky, pruna paponia. 
Rostl. drk. 180b. 1. 

Makový. M. omáčka z mléka, do něhož 
se sype tlučený mák a cukr. Slez. Vyhl. 

II. 201. 

Makr = ďo&ře. V zloděj, mluvě. Čes. 1. 
XL 141. 

Makuláři = mj^IMnXry. v zloděj, mluvě. 

Mal, a, o, vz Malý. 

Malaciae, lat =z zvláStní touha chorých 
po látkách pikantních nebo nepoživatelných. 
Ktt. 



Malaehiti u, m. Olovnatý m. Vz Vstok. 
XL 829. 

Malátněti, ěl, ění. M. na mysli, na těle. 
Hlk. VI. 42. 

Malatý := malj^ moLinktUj, Již. Čech. Kab. 
List. fil. 1902. 249. 

MalbaS, e, m. =: kahái, V zloděj, mluvé. 

Maléinka, y» f. = Amalie. DSk. Km. S3. 

Malena, y, f. = kráwi maliuooé bartif. 
Val. Ces. 1. X. 467., XU. 131. 

Male ne do smrti = ekoro do 9mriu Mikl 
Gr. IV. 177. MS. 

Maleni, n., tanec. Vz Brt P. n. 874 

Malenina, y, f., malitíiee tropická, fram- 
boesia tropioa, polypapilloma tropicam. Ktt 

Maledák. Na M-ku = pole n RápoěoTS. 
Př. Star. VIL 66. 

Malichernice, e, f. = malicherná věc. Čcb. 
L Pov. 4. 

Malichno. Počkej m., modicum. Pror. 
ol. 24b. 2. Isa. 28. 13. V z Malichný. 

Malilinkatý = velmi malj. Dik. Km. 19. 

Malina, v, f. Dievča, akoby na malioe 
vyrástlo (pěkné); Vybrala si kyslů m-na 
(zlého muža). Rizn. 173., 176. To je pron 
jako m. pro vola (nic). Zbirov. Čea. L XI. 
270. 

Malinice, e, f., framboesia, kožní nemoc 
Ktt. Vz Malinina. 

Malinicovitý. M. fikovína, sicosis fram- 
boesiformis. Ktt 

Mali ikonnký =: oeZmť maíj^. DSk. Km. 34. 

Malinovitý, zbytnivý vlk, lupns hyper- 
trophicus. Ktt. Vz předcház. Lupns. 

Malinový. M. rty (červené). Us. 

Malířsky. Vypadá jak m. paleta (umoa- 
néner*). Hav. Chamr. 63. 

Maliti = 9tenÍovatit zlehíovati. Baw. Ar. 
v. 4918. 

Malnik, a, m. = mdUnnik. Hš. 

Málo. Málo stokrát mi to vykládal. Kos. 
Živ. 274. Lepiie málo dat, než mnoho sta- 
bovat. Rizn. 170. 

Málocen, a, o. Pravil m-cen jsa (malo. 
mocný, už slabý). Msn. II. 809. 

Málodenni hry, zápasy. Knbl. 220. 

Malohospodářstvi, n. Pokr. 1886. é. 29. 

Maloknpec, pce, m. Pokr. 1885. £. 93. 

Malokvétý hadi mor. S!orzonera parvi- 
flora, rostl. Ott XXIL 731. 

Maloměsto, a, n. Nár. list. 1904. 356. 17. 

Malomédfanský. M. dévée. Zr. Nov'. 
163. 

Malomocenství (oblitina) béloskvrnné, 
vitiligo alba« m. lombardské, pellagra, pelli- 
sagra, elephantiasis italíca, lombardiscber 
Aussatz, m. různoskvrnné (hnědo-, Sedo- 
skvrnné), vitiligo melas. Ktt. 

Málomoči, n., Oligurie (nepatrné mo- 
čeni). Ktt 

Malooči, n., microphthalmus. Ktt 

Malořádek, dku, m. = epigramm. Slov. 
Czam. Slov. 178. 

Malorolnlk, a, m. Pokr. 1886. £. 29. 

Malosvět, a, m. M. nálevnikfl v kapce 
vody. Vlč. Lit n. 2. 30. 

Malotéli, n., wakrslietvi, trpa9lietoif mi- 
crosomia, nannosomia. Ktt Vz násl. 



Maloůdi — Mařáková. 



\n 



Maloůdi, n., trpašlicloi, malotěHf micro- 
aomia, Zwerjcbildanír des EOrpers. Ktt 

Malouninko. Zahrál Jim jen m. Tbz. V. 
6. 286. 

Malovanec, nee, m. i= obraty zastr. Tkadl. 
Pel. Gr. 99., Pel. IX. 

MalOTánie, n., pictara. Milí. 22. 

MaloYice, e, f. = ? Zlatý křiž 8 m-ci. 
1589. Čes. 1. XII. 465. 

Maloviékosť, i, f., iDicroblephasia. Ktt. 

MaložiTnostenský. M. továrna. Nár. list. 
1903. č. 243. 14. 

Malta cementová, hliněná, sádrová, vá- 
penná. Vs KP. IX. 274. 

Maltoeondurango, a, n.zn uměli vino. 
List fil. 1903. d. la7. 5. 

Maltoferrochin, n, m. = uměli vlno, Nár. 
list. 1903. é. 137. 5. 

MaltonoTý. M. vino. Nár. list. 1903. č. 
137 5. 

Malaéičký = ve/mť mali, Brt. P. n. 577. 

Maťutký = maUěki. M. dietko. Ohč. S. 
II. 180». 

MalŮYka, y, f. = malováni vejce. Slez. 
Vyhl. U. 47. 

Malý. Zdrobnělé: maličký, maloučký, ma- 
loanký, maloankatý, malitinký, malilinkatý, 
mallfionnký. ESf. Lid. 6. Než se velká obrati, 
malá mandel obrati. Čes. 1. XIIL 178. — 
éim: bázni. 1564. Hrabý 41. - M. Ed.. 
prof. v Bydž. a spis. t 24./4. 1903. — M. 
Jan r., prof. a spis. f v březnu 1904. 

Mamalka, y, f., zdrobn. máma. DSk. 
Km. 31. 

Mamelik, a, m. := mamduk, Lbk. 53., 
61. a J. 

Mámeny vz Amen. 

Mami = matka, Dšk. Km. 9., Jrsk. XXVI. 

Mámíce, e, f. = iena jiní mámiei, V. 
Tbam. 

Mámička peněz (která je vymamuje)* 
Král. Men. 29. 

Mámin, a, o. M-na zástěra = mazlíček. 
Dftk. Km. 16. — M., vz Amen. 

Mamťas, a, m. M. je s biedou spokojený. 
RizD. 61. 

Mamona, y, f. Tam Je samá m. ftam 
json všichni lakomci). Nár. sbor. VIII. 20. 
— "SI. ^z vielijaký zjev naápřirozm^j, KSf. 
Pob. 183. 

Mamonářka, y, f,zz lakomá ienská, Sá. 
XVII. 41. 

Mamonr, a, m. = máma (potupně) Dfik. 
Km. 11. 

Mamunik, u, m. = koHún, Slez. Čes. 1. 
XI. 192., Vyhl. IL 213. 

Mamutka, y, f. = druh vzduehovi pumpy, 
Vz Ott. XX. 989. 

•man přip.: hndrman, husman. DSk. Km 
26. 

Man, a, m. O manech vz Mto. 1902. 
201. nn. 

Maňák, a, m. = maiia», DSk. Km. 29. 

Manéa = Marie, Skloňuje se jako Káča. 

Mandarinky, pl., f. = druh kachen. Nár. 
list 1903. č. 136. 9. 

Mandavák, n, m. = druh bramborů. — 
M., a, m. = ělověk tluetý a linj, Takovej m. 



podělá ty práce! Ml. Bolesl. Ces. 1. XIIL 
176. 

Mandl = mandle (ovoce). Lbk. 20. 

Mandlář, e, m. = prodavaé mandli, Tk. 
M. r. 184. 

Mandle v krku. Naduřeai mandli, Ton- 
sillarschwellung, zánět mandli tyfový, Ton- 
sillotyphns; Nůž k vynětí mandli nosohlta- 
nových, Pharyngotonsillotom ; vynětí zbyt- 
nělých mandli, tonsillotomia ; zán^t mandli, 
angína tonsillaris, tonsillitis (hnisavý, sup- 
purativa s. phlegmonosa, míSkový, follicn- 
laris, ppČasný, vleklý, chronica, prudký, 
acuta, dužninový, parenchymatosa). Ktt. 

Mandléř, vz Mandlíř. 

Mandlik, u., m. M. zrobíme, když kolmo 
postavený snopek podepřeme jinými dvěma, 
k nimž pak v rovné čáře připojíme dvě 
takové skupiny (9 snopů). Aby nezmokl, 
kladou se na ně dva snopy a na tyto třetí 
snop. Slez. Vyhl. IL 323. Sr. Sopka. 

Mandlíř, e, m. M. pláten. 1580. Mus. 1901. 
414.. H. Jir. Mýto 41. 1. 

Madliřka, y, tzz^iena mandlujid. DSk. 
Km. 27. 

Mandragora, j,f. = muHk, etrjě^, dc- 
muiik, Alraanpflanze. Popis její v Čes. 1. 
XII 288-297. M. měla zvláStni moc v mi- 
lostných věcech. Vz Čes. 1. XIL 440. 

Mandragorový. M. SCáva, víno. Čes. 1. 
XIL 291. 

Mánes Jos. Sr. Zvon II í. 559. 

Mangan, u, m. Sr. Vstnk XI. 557., XIL 
587. 

Manganosfaerit, u, m., nerost. Vz Vstnk. 
XI. 827. 

Manifik. To je m., magnifícus. Us. 

Manlra, y, f. To je m., jak kyjem do 
bláta (nezpůsob). Slez. Vlast L 237. 

Manka, y, f. = tkaniěka^ kalouneky broutek 
(sražený pruh v chlebě). Kbrl. Dmžl. 14., 
DSk. Km. 27. 

Manlář, e, m. = mandlář, 

Manoušek, čka, m. = Majdalena. DSk. 
Km. 39. 

Mansardský. M. věž. Vz Mansarda, 
Dhnl. 

Manská, é, f., tanec, Vz Brt. P. n. 876. 

Manství, n. Vz o něm v Arch. XIX. 
617. 

Manýmě = způsobně, manierlicb. Pak se 
ve dvou řadách m. postavili. Sá. Pr. m. I. 
229. 

ManželekeJ = manitUkj, DSk. Km. 38. 

Manželka. O m-kách starSí doby. Vz 
Arck. XIX. 585. Sr. Choť. 

Manželsky se sňali. Zvon IV. 37. Měl 
ji m. za manželku. Arch. XXL 180. 

Manželský. Soudní řízeni ve věcech 
m-ských. Vz Ott. Říz. IIL 167. M. choť 
(kupolovaná), fíVT](Ttrj &ioxog. Škod. U*. 182. 

Manželstvo. Nie je kostela bez kázně, 
a m-stva bez mrzutosti. Rizn. 167. — M. :zz 
jidlo, Vz Pospůlka. 

Manžestr, n, m;, tanec. Vz Brt. P. n. 
840., Čes. 1. XL 144. 

Mařák Jul. Ed. Vz Alm. X. 142.-144. 

Mařáková Beatrix, básn. Zl. Pr. 1904. 



172 



Mařalka ^ Martinkovatí. 



Mařalka, y, f., zdrobn. Mařka. DSk. Em. 
81. 

Marandovái é, f,, vrch v Gemerska na 
Slov. Sbor. slov. 1900. 153. 

Marcel, u, m., drah peniz. Lbk. 9jl. 

Mareelin, o, m., čos. tanee, Vz Čes. 1. 
XI. 184. 

Marcipán, u, m. O jeho pflvoda. Sr. Ces. 
L XII. 93. 

Marec = březhák^ pivo vařené v března. 
Bylí Jsme na marczy. Frant. 13. 1, 

Marčok, vz Kokot 

Marek. Na by. Marka (badiž) brambor 
plná jamka. Ceč. 168. Na Marka abarky 
do járka. Rizn. 172. — M. Jan Jindř. (Jan 
z Hvězdy). Vz Lit 11.311. (314?), 316. nn.. 
hl. 866. - M. Ant. Vz Lit I. 926. IL 866., 
Vlč. Lit, II. 2. 53.-57. Jeho iivot, půso- 
beni a význam ▼ liter, české. Naps. dr. J. 
Jakubec. V Praze 1896. Sr. Nár. list 1877. 
18./2. feuil. 

Mařena, y, f. Marina, MaHk^ Mařochf 
MarCf Mrvioch, Smríaiee, Smriueh, Slez. Vyhl. 
II. 34. nn Sr. Vlast 1. 161. VynáSeni M-ny 
vz ve Vykl. Obrz. 125., v Prus. Slez. Vz 
Čes. I. X. 423. — M., meáHna^ mařena, 
mořenkat rabia, rostl. Vz Ott. XXII. 47. 

Mařenčinka = AíarM. Dfik. Km. 33. 

Mařenkář, e, m. = finanini štrá&nik. Zvon 
II. 58., III. 374. 

Mařenovitý, vz Mařinovitý. 

Mařenový doiek (z kterého je adělána 
Mařena). Vykl. Obrz. 127. 

Margita, y, f., skála ve Váhu u Žiliny 
na Slov. Kál. Slov. 27. 

Margreta, y, f. = Margareta, Ev. ol. 
VIII. 

Marhaník, a, m., punica, rostl. Vz Ott 
XX. 993. 

Marhole = marhule, meruňky. Mic. 1902. 
11. a j. 

Mareha, y, f. = Markéta, Dik. Km. 7. 

Mariánský. M. ulice dřivé Cbudobnická. 
Dolen. Pr. 511. 

Marie. Po p. Marie narození (8/9.) vla- 
stoviéek rozloučeni. Nár. list 1902. č. 242. 
8. Nanebevzetí p. Marie, vz Souk. 1903. 11. 
P. Marie (15./8.) dává první oříSky. Ott. 
Kal 1904. Dětská hra na p. Marii ve Slezsku. 
Vz Vlast I. 130. 

Marijunek, nkn, m.=: majoránka. Ostrava. 
Sb. D. 68. 

MaHk, a, m., vz Mařena. 

MaHnokvětý, mafinovUj, M. rostliny, 
mbiaceae. Vz Ott, XXII. 47. 

Marjána, y, f. Popěvek: Marjana pásla 
baran)», na zelenej luče ztratila papuče, přišla 
do dom s pláčem, dostala karabačem. Slez. 
Vyhl. II. 258. 

Marjánice, e, f. = Marie (zhrabělé). Dšk. 
Km. 41. 

Marjánka, tanee. Vz Brt P. n. 849. 

Marjánko Ferd., spis. f 13./5. 1903. Vz 
Nár. list. 14./5. 1903., Zvon IIL 476. 

MarJoYati se = říkati: Jeiíš Maria Josef. 
Jrsk. XXIX. 143. 

Markasit, n, m., nerost Vz Vstnk. XI. 
819. 



Markéta* y, f. = druh peniz hendtekjeh. 
Lbk. 61., 88. a J. — M. Neni-li na sv. Mta 
slanečno, dostane se sotva domfl aeno zi 
sucha. Ott Kal. 1904. 

Markotnosf, i, f. = litott. Slez. Čes. 1. 
XI. 192. 

MarkoYina, y, f., pole a Hor. Ujezdz. 
Cas. mor. mus. IiI. 186. 
Markua V., spis. 

Markýta, y, r. Sv. M. dává za odměna 
pěkné počasí, bněvá-li se viak, dává v za- 
svěcený svfij den príeti a pak prii čtrnáct 
dní. Nár. list 1902. č. 191. 8. Vs předcház. 
Markéta. 
MarkýtánoTati. Jrsk. XIII. 3. 226. 
Markytky = p<mněnky. Vítej ice. Kub. 
List fíl. 1902. 249. 

Maméř, e, m. z= marinář (plavec). Rokye. 
Post 342«. 

Márnica, e, f. LepSia chndobná robot- 
nica než bohatá m. Riin. 171. 

MamiTý nač. Marnivá na svou tvář 
(o hezké ženské). Tbz. V. 1. 69. 
Marnocliiabný. Chč. S. I. 24». 
]S[arno&, e, m. = mamotrcUnik. Val. čes. 
1. XL 380.. XIII. in. 
Marnotrudný. J. Mark. Lit ÍL 328. 
Marný. M. práce, jakoby někdo a písku 
provázky pletl. Emin 251. Je toho» marná 
rada (málo). Čes. 1. X. 46S. 

Mařoeh, a, m. M. či Smrďuch. Vz Vlast 
1. 161. 

Marold Luděk, mal. Vz Alm. IX. 130. 
až 133. 
Maronš, e, m. =: Marie. D&k. Km. 50. 
Marou6ek, ika» m.zz Marie. 
Maršálovy čepec. Vz Uzlikový. 
Mardal, u, m.^ mezní znak. O m-lích 
nějakých staří lidé krom ojednom hruSkovém 
jak živi jsou neslýchali. 1573. Zbrasl. 807. 
Marfiálek, Ika, m. Děti, blázni a oiralci 
jsou pravdy věrní mariálci. 1618. Hmbý 
227. Cf. lat in vino veritas. — M. hodnostář: 
M. měl dozor nad stájemi, na cestách staral 
se o ubytování pána a jeho družiny a opa- 
třování píce pro koně, a byl vftdcem ozbro- 
jené moci svého pána. Mtc. 1902. 203. 
MarSáiky, vinohrad u Bzence. 1724 Mt^;. 
1903. 18. 
Maršan Rob. dr., spis. 
Martin. Po Martině dobré víno. Mtc. 1. 
1897. 42. Je to sice takový, jak říkáme, 
devátý M. (voloý Člověk), ale práci svou 
umí přece, jak se patří, postavit. Sá. Pr. m. 
I. 223. Na den sv. M-na kouřívá se z ko- 
mína. Je-li na den sv. M-na pod mrakem, 
bude nestálá zima. Je-li na sv. Martina 
slnneČno, nastane tuhá zima. Us. — Po- 
pěvek: Martin Lutr pas, nedostal zaplacené 
ani raz (neobrátil ani raz). Slez. Vyhl. II. 
258. Pranostiky vz také ve Vlast L 214 
— M. (barbora) = veliké jelito. Slez. Vyhl. 
IL 201. 

Martínek, nka, m. Rád světívá M-ka 
(dobře jí a pije). Hav. Ghamr. 16. 

Martinit, n, m,, nerost Vz Vstnk. XI. 
833. 

Martinkovati = Martinka elavtti, vesele Uti, 
hjřUi. Mtc. 1, 1897. 42. 



MartinkoTé — Matci. 



17S 



Martinkové = choMniei mMei o tv, Martini 
•Itiibu. Yz Ces. 1. XII. 101.. Martin. ^ M. 
= tovaryištvo Ump^mikú asi odtud, Že svfij 
▼znik vzalo o 8V. Martině. Tk. Xll. 842. 

Martorozenee, nce, m. =z Romulas. Škd. 
P. 17. 

Marnša (Marie, o svobodné), Maryia 
(o vdané). Val. Čes. 1. X. 470. 

Marušin Kámen (MaruSa), hora v Orlických 
horách. Jrsk. XXII. 175. 

Maryka. Popěvek : Maryka spadla s pece, 
na býka, a byk seji polekal, honem z dvora 
utíkal. Slez. Vyhl. II. 268. 

Marynáh vz Marinář. I. 979., Lbk. 46. 
Milí. 101., Baw. Ar. v. 2310., 2316., Ap. 
216b. 

Masařka, y, f., sacrophaga, moncha. Vz 
Ott. XX I. 636. 

MasaHiík, a, m. = ma<af, camifi^x. Rozk. 
P. TóSi. 

Masaryk Tom. Sr. FIS. Písm. 706., 729., 
Lit. I. 926. 

Masáž, e, f. M. postuppjicim mírným 
tlakem. Ktt. 

Máselniee, e, f. M. pro pohon rnčni 
i turbinový, na pohon strojní Nár. list. 1904. 
136. 21.. 138. 9. 

Máselnik, u, m. = kořeni kravám (aby 
bylo z mléka hodně másla). Nár. sbor. Ylí. 
122. — M. s místnosť k uschovávání ho- 
tového másla. Yz jeho zařízení v RP. IX. 
423. 

Máselný vůz = na kterém $e vozi máalo 
na trh. Pal. Záp. II. 155. M. handl. Ib. 67. 

Masiko, a, n. = moeo. DSk. Em. 31. 

Máslárna, y, f. Nár. list. 1903. ó. 140. 5. 

Máslo. V okolí Hradce Králova, vcházf li 
cizí muž do světnice, kde se vrtí m , sejme 
mu děvečka rychle Čepici s hlavy a tluče 
jí o másnici, aby dobře stlonkla. Kdo přijde 
do světnice, kde právě se tluče m., musí 
si sednouti, jioak by se m. nentlouklo. Va- 
laSská hospodyně, nemůže-li stlonci, vezme 
nějaký zámek, zamkne jej a vstrčí pod más- 
nici a stluče hned. Když hospodyně tluče 
m., nemá staviti másnice pod trámem, sice 
by dlouho nestloukla. Mtc. 1. 1897. 8., 55., 
63. Choval se, jako když másla ukraji^e 
(vlídně). Zvon II. 170. 

Masíoeh, u, m. = blatouch, žluták, volské 
oko, caitha palustris. Vyhl II. 221. 

Masloíky ^ druh hub. Slez. Vyhl. II. 224. 

Máslovitý. Měkké m-té prsty. Zvon III. 
119. 

Máslovka (hraika): Borcova, Dielova, 
Merodova* Gellertova, angoulémská, kon- 
gresaovka, avrancherská. Nár. list. 1903. 
č. 233. 4. 

Má^ilovnik, a, m., strom. Stan. II. 247. 

Masnfk, u, m. = 9táj pro dobytek^ jeni te 
krmi na maio; místy říkají: na řezníka KSf. 
Lid. 11. 

Masný také = mastný. Vz násl. Mastný. 
Plyva (plove) jak masné na polévce. Slez. 
Vlast I. '^38 

Maso Černé sr uzenina. Mor. Kmk. Nemá 
na sebe masa za vrabca. Rizn. 173. 
Masohltný Sakál. Msn. II. 198. 



Masojedlik, a, m. = masojidek. Světz. 
1887. 602. 

Masojedlý. M. ryba (která jí maso). Msn. 
II. 440. 

Masojiedek, dka, m. = pes. Hus II. 242. 

Masokalidek, Škn. m„ sarcoscyphus, rod 
mechů. Vz Ott. XXII. 636. 

Masomat. u, m. = krádei. V zlod. mluvě. 
Vz Frofitumflý. 

Masopust, n, m. Už je toho m-stu na 
mále, na mále, koma my ty staré panny 
prodáme? Vykl. Obr. 103. Stavení m-stu 
v starší době Vz Souk. 8. (Št.). Zvyky maso- 
pustni ve Slez., vz Vyhl. II. 32. au., Vlasť. 
I. 156 nn. 

Masopnstni SiSky na slunci, velikonoční 
vejce za kamny. Vyhl. Obr 101. Svítí-li na 
m. úterý slunce, urodí se hojnost Žita a pše- 
nice a také hrách. Ott. Kal. 1904. 

Masovati. Jen pořád m. (maso jísti). 
Rais. Lep. 205. 

Massa, y, f. = titto. Zach. Test 43. 

Mast. Zlatá i stfíbmá mast (zlaté a stří- 
brné peníze) nejvíce zmůže. Jrsk. XVII. 184. 
Niení rovné masti na všetky bofasti. Rizn. 
171. 

Mastici stroj na maStění vlny. Ott. XX, 
603. 

Mastihubek, bka, m., jm. myší. Msn. 
ffym. 91. 

Mastiknlka, y, m. = otrapa. XVI. stol. 
Zvon II. 610. 

Mastiti. Tam se to mastí (hraií o mnoho)! 
Rais. Lep. 49. — eo. Dokonalý muzikant 
maže housle jako kapelník, zpívá jako anděl 
a varhany také mastí. Rais. Vlast 15. ^ 
čim kam. M. do brány sekyru = tlouci. 
Val. Čes. 1. X. 471. — koho čim = Uouci. 
Ib. XL 92. 

Mástka, y, f^^maiticka^ zdrobn. ma«f. 
Vz Konipas. 

Mastný. Plyva (plove), jak masné na po- 
lévce. Slez. Vlasf. L 238. Vz Masný. 

MasťoTati = mattíti, pigmentare. Fagif. 
44b. Sr. I. Přisp. 200b. 

MasťoYý.M. stříkačka, Salbenspritze. Ktt. 

Madek K., básník. Sr. FIS. Písm 725., 
Zvon IV. 530. — M. Ign., prof. a spis., 
1837. — 2./10. 1901. Vz Alm. XII. 132-136, 
Nár. list. 1901. č. 272 a jiné listv té doby. 
Jeho rukopisnou a literární pozůstalost vz 
ve Vstnk. XIII. 7. tstr. 491—493. 

Madena, y, f. = tvini; eufemisticky = 
(umouněné) dévíe. Val. Čes. 1. X. 469. Sr. 
násl. Mašík. 

Mašik, a, m. := prate; eufemisticky 
(umouněoý) hoch. Val. Čes. 1. X. 469. Vz 
předcház. MaSena. 

MaSkara = blázen. Ty nejsi než k Ši- 
benici, maSkaro starej ! Zvon III. 130. 

Maškaráda = 6fovék ohleiený ta maikaru, 
LiSeň. Mtc. 1902. 235. 

Maškarádský. M. larva. XVIII. stol. 
Čes. 1. XI. 458. 

Mať. Jaká maf, taká nať (dcera). Slez. 
Vyhl. II. 65. 

Matci, f. = matka. Slov. Nár. sbor- 
1902. 4. 



174 



MátS — Mazlavka. 



Mátě. M. naie. Kat. 27. (Mi.) Noc jest 
děja viema m. (matye). Alx. B. M. 189. 
Vz Máti. 

MatéJ. Zvyky k by. M. se táhnoaci ve 
Slz. Vz Vyhl. II. 31., Vlasí. I. 212. 

Matenina, y, f. Našel jsem (v té knize) 
předivnou směsici a m-nu. Mart. S. Předm. 
IX (1636). 

Matéřezabitel, e, m., matrícida. Ev. 
olom. 93. 201. 

Materhubce, vz Otcohabce. MS. 

Materialisticky žíti. Lít. n. 429. 

Materialněrealistieký. M. stránka. Nár. 
list 1904. 31. 13. 

Materiální váha. Zach. Test. 113. 

Mateří douSka. M. d. jest nezbytným 
lékem pro dobytek; hospodyně dá kra- 
vičce za telátko chutnou polévka, do které 
neopomine mimo jiné kvítf dáti také m. 
douáku, aby kráva hojně dojila. M. d. jest 
vieobecným kouzelným prostředkem v do- 
mácích potřebách. M doušku bílou sbírají 
ženám, aby jích nebolela hlava, Červenou 
mužAm, aby byli silni ; m. donSku dávají 
dětem do koupele z též příčiny. Nár. list. 
1903, č. 286. 3. 

Materie, e, f. Ta zlá materie vynde. Lek. 
B. 194*, 197*. 

Mateřina, y, f. = mateřština. Vin. I. 29. 

MateřiTka, y, f. = xáduch matky (mater- 
nVeu, mafky), hystería, Mutterweh. Ktt 

Maternice, e, f. = les u Podoli v Ná- 
ohodku. Zvon H. 92. 

Mateřskost, i, f. Zahleděla se na ně s vý- 
razem nejněžnější msti. Tbz. XVI. 249. 

Mateh (ang!., vysl. meČ), výraz sportovní 
= závod předem umluvený. Nár. pol. 28./1I. 
1897. Dhnl. 

MatiČica, y, f. = mnnd iaxeniee. VoleSník. 
Kub. List. fil. 1902. 249. M. první = svátek 
zvěstování P. Marie. Vykl. Obrz. 120. - M. 
Chození m-ček v den sv. MikuláSe. Slez. V z 
Vyhl. n. 10. 

Matiěkový. M. vejce "= snesená mezi 
svátky P. Marie 15. srpna a 11. září. Čes. 1. 
XII. 286.. Nár. list. 26/8. 1903. 

Matidíbes = neříkej, V zloděj, mluvě. 

Matizna, y, f., ostericum, rostl, okolič- 
natá. Vz Ott XVOI. 931. 

Matka. Ve Slez. : mať, matička, mamulka, 
mamiilinka. Vyhl. IL 334. 

Matkeřin, a, o. Matkeřína řeč, dieta 
matris. Gl. roudn. 30*. Vz Mateřin. 

Matkový. M. zelina, melissa offic. Slez. 
Ccs.tl. Xni. 109. 

Matlanina, y, f. ^ jídlo ze vhlUíéhoz ne- 
chutného upravené. Lbk. 108. — Pohanská 
matlanina. Kom. Did. 262. 

Matle. Hátle za matle. Zvon IIL 314 

MatnoIiOTorný. M. vidění snA. Msn. Od. 
297. 

Matný dojem. Msn. II. 69. 

Matolení, n. = vítvovl borůvek. Volyně. 
Čes. 1. XIII. 124. 

Mátonohý skot. Škd. Od. 4.. 66 , II.^ 126., 
Msn. Bym. 21. 

Mátožně. Oči m. do tmy zíraly. Zr. Čer. 
362. Minarety m. se rýsovaly v dáli. Zr. 
Let. III. 86. 



Matří v. Mateří. MS. 

Matriee, vx Raznice. 

Matrikárský ůrad. Sb. SI. 1902. 5a 

MatrikárstTO Státně. Sb. SI. 1902. 6a 

Matrix ^ druh ikleniee k dešlillovdni dou- 
Hd: 1686. Uč. spol. 1902. 27. 

Matuft. Popěvek: Matu.^I chleba natraš, 
polévky nalej, pojeděm dalej ; baleček ni- 
vař, pojeděm do Kravař. Slez. Vyhl. II. 
268. 

MatuSa, e, f. = maika. Orava. Sb. si 
1901. 184. 

MatúSek, Ska, m. MataSku na stružku 
jahody zdrajn: kupím ti bůtečky, co vrza- 
kajn. Slez. Vlasť. L 102. 

Matzenuer Ant. Vz Alm. V. 112. -117. 

Maurieí, e, m. Na sv. M-ce nesej ple- 
nice, bude samá metlice. Več. 168. 

MauseroYka, ručnice vynalezená od bratři 
Mauserů. Vz Ott. XXIf. 68». 

Mávati, mávnouti. Na Slov. =: předchá- 
zeti, sem tam běhati. Sr. Přemávatl. 

Maydi K. Dr., prof. a spis. 10./3. 1853. 
až 8.,'8. 1903. Vz Nár. list 1903. é. 217., 
281. a jiné listy z téže doby, Alm. XIV. 156. 
nn.. Zvon III. 660. 

Maydyn, u, m. Lbk. 107. Vz Majdya. 

Mayer Rud,, básn. t l^/S- 1865. Vz 
Lumír 1865. 627., Nár. list 1866. & 164., 
Světz. 1870. 38. — M. Jar., spisov. Sr. Zvon 
IV. 446. 

Maz uSní, Ohrensehmalz, cerumea. Ktt 

Mazaé, e, m. ^ kdo male. Kom. Did. 
170. — M. := nizenect zlainik (prst vedle 
malíku). Slez. Vyhl. II. 240. 

MazaČka, y, f. = matadlo, Nár. sbor. 
VIII. 144. — M. dilnice, která ee zabývá ma- 
zdnim né^eho. Us. 

Mazačský. M. podobizna (od mazala, 
Spatného malíře). Kamn. Mec. 114. 

Mazanec, nce, m. M. moučný a masitý 
(jídlo z vajec, másla a masa). Sonk. 1903. 6. 

Mazaníčko, a, n., zdrobn. mazání. Brt. 
P. n. 666. 

Mazánka, y, f. » mailova&ea. Haner. 12. 

Mazaný. Jde to, jako m. tAi po rovině. 
Kom. Did. 168. 

MázdHnee, nce, m., pleurospermnm, 
rostl. Vz Ott XIX. 917. 

Mázdřitý. M. čmýra, dysmenorrhea mem- 
branacea, m. záoět hrtanu, laryngitia acroo- 
posa. Ktt 

MázdHTěitý. M. vřel, ulcus diphtbe- 
riticum ; záSkrtovitá a m-tá choroba dutiny 
ústní, stomatitis membranacea, cronpOse a. 
diphtheritische MundhOhlenerkrankung; m. 
zrnění, ganniatio diphtheritica; zánět slii- 
nice prŮduSniční, tracheitis diphtheritica 
(mázdřivka průduSnice). Ktt M. choroba 
hrtanová. Vz Hrtanový. 

MázdHvka, y, t. M. záSkrtová, kruposní, 
diphthería crouposa. Ktt Sr. MázdřivČitý. 

MázdHTkOYý. M. houba, microsporon 
dipbtheriticum. Ktt 

MázdroTítý. M. olupování, desquamatío 
membranacea. Ktt 

l^Iazhaus, u, m,=šw^ehni M, Husí. 133. 

MazlaTka, y, f. Červená m. (mazlavá 
hlína). Čes. 1. XIL 142. 



Mazli — MeistrsingH. 



176 



Mazli, n. = malvati. Frant 62. 10. 

MazliYé miDviti. Rais. Lep. 266. 

Mazlivý. M. jméno (mazánkůin dávané) 
= lichotivé. Sá. IV. 70. 

Mazotoli, a, m. =1 přetuiniloH^ sebor- 
rboea, SchmeerÍQass. M. kitícový, s. capitís 
(oapillitii), novorozeňat, 8. neonatornm, Hei- 
dendreck, předkoikový, s. praeputii, tnčnatý, 
8. adipoaa. Ktt. 

Mazový. M. žláza. Ott XIX. 446. 

Mažúr v. maznr. MS. 

mb m. Ih: vemblond. VýcL. Čech. Šb. 
D. 26. 

Mdléti proč. Proňžf mé srdéčko mdli. 
PÍ8. vySebrod. Mfi. 

Mdlíti co, koho =mdlím giniU Smilstvo 
v&ecky údy mdli. Lék. B. 186.. 
K Mdlobný. M. známka. Proch. Hrad. 71. 

Mdloduebý. Msn. Od. 840. 

Mdlý Jak. M. jak v podzimu moncha. 
Kká. Sión. IL 212. 

Mé = koza v dětské řeči. Us. 

MecenáSka, y, f. Jrsk. XVII. 367. 

Meeenádovitý. To je něco m-tého. Lit. 
IL 497. 

Meé. Mistr ostrého meČe = pohodný ; kat. 
Čes. I. XI. 447., Jrsk. VIL 2. 198. 

Meéenosee, e, m. Tbz. 11.^ 399. 

Meéik, n, m. = přičný trámec n po- 
hrádky, opěrný trámec. Haner 12. 

Meéikový. M. pilník. Vz Ott. XIX. 743. 

Meéka y, f. = kozUiko. Rbrl. Džl. 14. 

Mečný jilec. Msn. Od. 176. 

Meéonosce, e, m. = mečenosce, der 
SchwettrSger. Tbz. V, 1. 184. 

Med. Jisti mnoho medu není dobré. Kom. 
Ces. 216. Kdo má v ústech med, za pasem 
břitvu nosívá. Sá. Prost. 11. 112, 

Měď. Vz Vstnk. XI. 661., 818., XIL 690. 
Déjiny, výroba, vlastnosti a upotřebeni 
mědi. Vz KP. X. 161. — M. = peahe. Ať 
dflma sedl, kdo nima mědi. Slez. Vlasť. L 
227. 

Měďák, a, m. = meddk. DSk. Km. 29. 

Medard. Jaké povětří na M-da, takové 
jest iest neděl po něm. Us. Jasný den na 
8v. Medarda tiSí rolníkovo naříkání. Ott 
Kal, 1904. 

Medeietmý = mezids'etmý. Mě. 

Medek, dka, m. = churavee, V zloděj, mlavě. 

Měděn, ě, f. Jemná m. = barva mědi 
podobná. Stan. IL 73. 

MěděnČák, n, m. =z hrnec, kterým se 
nabírá voda z měděnce. Bolesl. Ces. 1. 
XIIL 88. 

Měděni, n. z= pomědováni. Vz Ott. XX. 
194. 

Medieinalni cognac. Nár. list. 1903. 
č. 144. 8. 

Medieinář, e, m. == lékah Emin 110. 

Mediein§ký papír. Vz Ott. XVIII. 186. 

Medieký. M. práce. Kom. Did. 301. 

MedJiJe, e, f. Klobouk s medijí a s per- 
lami. Zvon III. 206. Wtr. Vz Medye v. I. 
Prísp. 203. 

Mědinosný. M. bHdlice. KP. X. 162. 

Meditaěni, lat Melodika m-ho rázn. Nár. 
list 1903. č. 174. 3. 



Medlati. Medlajúcí, commorans. Greg. 
(List fil. XL 68.) 

Medlo == mýdlo. Haná. Šb. D. 47. 

Mědnokopytný, M. koně. Msn. II. 131. 

Medobzuěný. M. včela. Svět. knih. 420. 
164. 

^ Medoehutný spánek, Msd. II. 20., víno. 
Škd. Od. 169., Msn. Od. 104. 

Medoro8iiý tabák. Stan. IL 69. 

Medovatý pokrm (sladký). 1683. Sonk. 
1903. 26. 

Medovkusný. M. víno. Msn. II. 107. 

Medozpévný pták (slavík). 1676. Čes. 1. 
XI. 191. 

Medridát, U, m. = tavařenina s jeřábu. 

Stropnice. Kub. List. fil. 1902. 249. 

Medulina, y, f. = lesní ženka bíle oděná, 
bledých, vážných lící. Vz KSf. Poh. 127. 

Medulka, zdrobn. medula (jm. krávy). 
DSk. Km. 32. 

Medaný, dnlcianus. M. jablka. Rozk. R. 
71., P. 640. M. = sladký jako med. V. Mýto. 
Mi. 

Medvěd. Keď je člověk na dreve (na 
stromě), vtedy m. len řeve (řve). Rizn. 169. 
Kdo chce m-da zakláti, nesmí lelky chytati. 
Zvon IV. 662. Chodění s medvědem a 
8 károu ve Slezsku. Vz Vlast I. 166. 

Megadvna. Vz Dyna, Strh. Mech. 136. 

Měgurka, y, f. = hora na Vsacku. Vek. 
Vset. 7. 

^lééhzz pytel. Ten chce vlka prázdným 
měchem zabit. Vyhl. II. 66. 

Mecbaniekografický. M. reprodukce. 
Nár. list 1904. 314. 17. 

Mechanika. Vz Strh. Mech., Vstnk. XII. 
61. nn. Chemická m. Vz Vot. 206. 

Měchký = mikki. Soběnov. Kub. List. fil. 
1902. 249. 

^ Mechová, é, f. = les u Bzence na Mor. 
Čes. 1. XIIL 476. 

Mechovina. Tbz. V. 9. 87. 

Měchovka, y, f. = loktuie. Zvon III. 177. 
Jrsk. 

Měchožil,a, m. M. pohrudniční, echinococ- 
cns plenrae. Ktt. 

Měchuřinový pytlík. Čch. Kv. 96. 

Měchýř. Umělý m. Vyšetření m-ře elek- 
trickým světlem žárovým (zrcadlem), oysto- 
scopia; Nabodení m-ře, punctio vesicae, 
Blasenstich; Cévka opatřená ostrou, rýho- 
vanou dýkou k nabodení m-ře při vysokém 
řezu na kámen; Rozštěp m-ře, eversio ve- 
sicse urinariae; zánět m-ře dnžninový, 
optitis parenchymatosa (submucosa, subse- 
rosa). Ktt. 

Měchýřoěepka, y, f., physcomitrium, 
rod mechA listnatých. Vz Ott. XIX. 697. 

Měchýřopoševni. Operativní uzavření 
pochvy při pištěli m-vním, colpodeisis. Ktt. 

Měchýřový. M. bolest, cvstalgia, cysto- 
dynia; prudký (náhlý) katarrh m-vý, cystitis 
mucosa acuta; m. křeČ, cystospasmus, Bla- 
senkrampf; m. pobřišnice, Blasenbauchfell- 
fiberzug; zánět pobřišnice m-vé, pericy- 
stitis, Ěntzttodung des Blasenblauchfelltiber- 
zuges; m. řez na kámen, cystotomia; m. 
sliznice, Blasenschleímhaut. Ktt. 

MeistrsingM. Vz Nejed. 362. 



176 



Mé)-ho*dék — Merkur. 



MěJ-ho-dék == dobře. Chč. S. II. 258^. Yz 
Dék. 

Mc^kle* í, f. = dohazovdnL Zvon III. 184. 

Stcjland, a, m. = Majland, Faust. 88. 

Mejlunk, a, m.zumjlka. Dik. Km. 34. 

Mejsco = mi«<o. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 
424. 

Mejde, ete, n. = mladá myí, DSk. Km. 20. 

Mejšlátko, a, n. = mejěátko. Dik. Km. 
34. 

M^ tište, é, D. = mýtUté, vj/rajtinj 2m. 
Čes. 1. XI. 385. 

Mejtnice, louky u Hor. Ůjezda. Cas. mor. 
muB. III. 137. 

Mčkanina, y, f. Zachvátil mne vir vie- 
likých m-nin a trbanin. KoU. v Pal. Záp. 
II. 48. 

Mčkčidlo, a, n. (tiiidlo). M-dla, emol- 
lientia, demnlcentia (léky). Ktt. 

Mekavka, y, f. a mekavá koza. Man. Od. 
133. 

Měkká = 9viUá noc. V zloděj, mluvě. 
Čes. I. Xí. 141. 

Měkkoperý. M. lůžko. Man. II. 164. 

miéklLOst- rozmařilost. M. V smilstvi, v ho- 
dování. Ghě. S. II. 142>. 

Měkkotnik, a, m. = zajíc (měkkota = zo- 
rané pole ; že v něm lihá). U Čáslavě. Jos. 
Webr, ryt. Pravomil. 

Měkkouéký, správně Měkoučký. Vz násl. 

Měkkounký správně Měkounk;^. Srov. 
hezký — hezounký, tenký — tenounký, 
měkký — měkounký. Mi. 

Mekoláše =: peěivo pečené o sv. Miku- 
láii. Liieň. Mtc. 1902. 114 

Měkota, y, f., mola, Rozk. R. 72., moUa, 
Rozk. P. 676. Sr. Měkkota. 

Mekotati ne. Ta se len mekotá (o pěkné 
ženské, které vie sluií). Kojet. Čes. 1. XII. 
152. Sr. Mektatí.. 

Mekotný. M. koza (mečíci). Msn. II. 196. 

Mektati se od čeho : od zlata = třpytiti 
se. Čes. 1. XI. 210. Sr. Mekotati se. 

2. Měl. Na melu i písčitém břehu. Mam. 
V. V tu dobu stachu na mele 200 korábóv. 
Alx. V. 583. (Mi ). 

Melanotický sarkom. Ott. XXiI. 645. 

Mélek, Ika, o, vz Mělký. 

Helena, meleta, y, f. 7= dicíe t dohrou 
vyřídilkou. Hauer 13. 

Melichar J. J. Vz Lit. II. 413. 

Melik, u, m. = lebeda^ atriplex crisalotana. 
Rostl. C. 108». (Mě.). 

Melinit, u, m , třaskaví na. 

Melioraěni družstvo, úpis. Národ. list. 
1903. č. 127. 5., 312. 21. 

Mélitký. Polenta jest muka m-ká z no- 
vých zrn vymněnýcn učiněná. Comest. B. 
137a. 

Mělněni, n. Polévka s m-ním (strou- 
hánka). Zvon II. 348., Čes. 1. XIII. 175. 

Melodie. Sr. Strb. Akust. 129. 

Melodramatieký. Národ. list. 1903. 347. 
21. 

Meloplastika, y, f. = umělé napravo- 
váni nějakého defektu na tváří. Vz Ott. 
XIX. 846. 

Melounky = milkí. Maliice. Kub. List. fil. 
1902 249. 



MelouSkovati. Večer doma m-val. Praha 
38. Sr. Melonchář. 

MeloT, melo oj zz: epolek, V zloděj, mluvě. 

Měl sem fitěsti i neštěstí, tanec. Vz 
Brt. P. n. 886. 

Meluzina (Větrnice), y, f. =:divá žena, 
bílá pani s rozpuštěnými vlasy a bosými 
nohama. Ji se připisuje hučeni větru. M. 
pláče. Vz Kfif. Poh. 107. 

Memorialni verš, pamětní. Kom. Did. 
156. 

Měn, u, m. = m{ra, zastr. Pel. IX. 

Menéetn^Si =1 trochu menML Dik. Km. 
47. Sr. Menšatějií (zde). 

Meniseus = kulovitý povrch kapaliny v tm^ 
biéeé. M. kapillarní, rtuťový. Strh. Mech. 632., 
499. 

BÍénistý. Měnistý květ Sbor. ées. 170. 
Chodila v menistom ruchu. Sbor. sioy. 1900. 
142. 

Mi!^niti se t čem. V Šatech se rád mě- 
níval. Zvon IV. 37. 

Ménný. M. rúcho, mntandus amietas. 
Fagif. 29h. 

Měno = jméno. Měno ako měno, to eěte 
nezabilo nikoho. Bizn. 63. Hra na mená. Vz 
Sb. si. 1902. 69. 

Menstmal, n, m.=:menHruaIe. Zach. Test 
126. 

Menstraale, e, n. ^ krvatoinaef, krvotok. 
Zach. Test. 64., 147. 

Menstrualni matka = krvotoíínd. Zaeh. 
Test 126. Základní materie m-ná. Zach. Test 
15. 

Menstr-um, a, n. Stříbro v menatru roi- 
pouStéti. Zach. Test. 20. 

Mendat^ši = menSí. Římov. Knb. List 
fíl. 1902. 249. Sr. MenčetnějSí (zde). 

Menše = menii Neproměnné boistvie 
nemóž býti ani m. ani větše. StŘ. 25^. 

MenŠikOY, U, m. =9vrehnik zvUUtniho tvaru 
nazvaný po ruském diplomatu MenSikovovi 
Us. 

Mennetto, tanee. Vz Brt P. n. 355. 

Měřaěka, y, f. = putna § uchem za půl mi- 
Hce. Mtc. 1902. 11. 

Merať noc. Vz Prebedlit 

Meravý = upřeným etrnulý. Zřím okem 
m-vým. KoU. IV. 19. M. kámen = tvrdf. Slov. 
Vest. X. 277. 

Měřen, rna, o, vz Měrný. 

Merhaut Jos., básn., nar. 1863. Vz Fiš. 
Písm. 7a8. 

Měřič krátkozrakosti (přístroj), Myopto- 
meter. 

MěHčka, y» f, zdrobn. miřice. Arch. XX. 
316. 

Měřidlo vdechovaného vzduchu, Pneumo- 
meter. Oct XIX. 

Meritace, e, f. = meditace, z lat Výcb. 
Čechy. Jir. Rozpr. 54. 

Merkaptomethyloloxazolin, u, m., 
v luěbě. Vz Vstnk. XII. 47. 

Merkaptooxazolin, u, m., v Inébě. Vs 
Vstnk. XII. 47. 

Merkováni, n. Sklenice s bílým mnim. 
Světz. 1887. 291. 

Merknr = finanční a slosovacl éasopís. 
Nár. list. 1903. 347. 18. 



MerkuriáS — líetbylcyklohexan. 



177 



Mericuriáš, e, m. =zWt<f. Zaoh. Test 83. 

MerkuriáSoTý. M. vodoatost 1685. U^. 
spo]. 1903. 23. 

Merknriethyletherjodid, u, m., v Iiičbě. 
Vz Vatnk. X. 589. 

Měrné = • m0enim. M. k někomu stří- 
leti. Cbd. S. I. 28». 

Mémý. M. ryba == vétSi, kterou při lo- 
veni vylovili a vyměřili. Arch. XXI. 448. 

MéroT = Trávníky, část. Vsetína. Vek. 
Vset 181. 

Mertyn, u, m. = myrta. Slez. Vyhl. II. 
114. 

Memzalka, y, f. = rť&€«. Vz Ott XXL 
684. 

MemzalkoTítý. M. rostliny, ríbesiaceae. 
Vz Ott XXI. 685. 

M^rynza, y,f. = pféivykovdni. Slez. Vyhl. 
II. 289. 

Mésic. Když m-oe ubývá (když je na 
scbodě), daří se všecka lekovadla> září kání 
a zažehnávání, neduh se ztrácí, íako m. 
mizí. Kdo poprvé spatří srpek nového m-ce, 
má si honem tlouci na kapsy, budou se ho 
peníze držeti. Svíti-li m. na člověka v po- 
steli spícího, vytáhne ho, ten člověk se 
stane náměsíčným. Mtc. L 1897. 99., 100. 
Když prii po novém měsíci, priívá potom 
po celý m. Ott Kal. 1904. Vz násl. Mě- 
síček. 

Mésieovitý obličej (tlustý). Zvon IV. 
711. 

Měsíček. Má-li m. věnec kolem sebe, če- 
kejte příštího dne deště. Měsíčku dvourohý, 
af mne žádný neuhrane, až budeš třírohý. 
Mtc. 1. 1897. 100.. 130. 

MěsiékoTý. M. krajky. Vz Krajka. 

Mésiéné bílý (jako měsíc). Svět knih. 
420. 138. 

Mésičnik svítivý (ryba). Vz Ott XVIII. 
896. — M. = had vSovkovitý. Vz Ott XXII. 
739. — M- = élofíikf který jest na měsic 
ženou a na měsíc mužem. Rkp. lek. Ibr. 
207b. 

Mésiénost, i, f. = hodnota ttHbra. Zach. 
Test. 147., 122. Srov. Měsíc (symbol 
stříbra). 

Měsiéný člověk = náméšiííný. Val. Ces. 1. 
X. 471. 

Meslo, a, n. = mišto na obecni půdě kolem 
přikopu, kde 8i mohli vysazovati divoké 
stromy. Kojetín. Čes. 1. XII. 152. 

niesoYinný. M. kyselina. Vot 84. 

Mest, mustum. Bhm hez. 27., Rozk. P 
1739., Pror. ol, 39». 1. Msty Senkovati. Arch. 
XX. 608. 

Městek, stku,m., varix, Krampfader, Blut- 
aderknoten. M. tepenní, varix arterialis, 
Rankenaneurysma ; prostý, v. simplex, roz- 
kládavý, v. cirrhoides. Ktt Sr. Městka v VI. 
964. 

Mésti kde. Mete-li se v domě na prahu 
a zápraží koštětem, jímž se metlo v ko- 
stele, přináší to domu štěstí. Mtc. 1. 1897. 
70. 

M«stkoTitosf» i, f. = .vakovité roztažení 
iii, varícositas, pblebectasia, sackfórmige 
Venenerweiterung. Ktt Srov. Městkový. 

I^ott: Dodatky k četko-néqi. ilomika m. 



Městkový vřed,ulcusvaricosum; m, zánět 
oka (městkovitosf oka), stapbyloma sderae, 
cirsophthalmuB. Ktt 

Městnavý oedem (nahromaděný). Ott 
f XVIII. 662. 

Mestně někoho pokárati (pomstou) = ttre- 
stati. Msn. Od. 189., 209. 

Město, v obec. mluvě mněsto, nesto (V. 
Mýto), město. Ib. Sb. D. 11. 

Mestola. y, f., oenocarpus, druh palmy. 
Ott XVIII. 665. 

Měšečka, y, f., loculus. Ev. olom. 187. 
83. 

Medpor, vz Nešpor. Tuto se počíná m. 
nedělní. Ž. pod. 

Medporni = néSpomL M. hodina. Krist. 
Saf. 61., Pass. 316. 

Měšťanosta, y, m., chybně, poněvadž 
není slova měšťanosf MS. 

Měšťanský = šolidni. Národ, list 1903. 
č. 298. 13. 

Met, u, m. = nutdni, M. míČe, desky. Msn. 
Od. 119., 266. 

Meta, v, f. = znak. Slov. Něroc. 

Metadlliydrojcybeiizol. u, m., v lučbě. 
Vz Vstnk. XI. 121. 

Metadinitrobenzol, u, m., v luČbě. Vz 
Vot 159. 

Metadlo, a, n. = oštip, kopi. M-dlem 
mrštiti. MsD. II. 280. 

Metafora. O m. v prostonárodní poesii 
České vz Progr. Čes. realky rakovu, na 
r. 1897. 

Metaí^sika zaměstknává se ti o, co jest, 
bytím a bytos'tmi. Křeč. 5. Sr. UČ. spol. 
1902. XIX. 1. nn. 

Metaehlorit, u, m., nerost. Vz Vstnk. 
XI. 835. 

Metal, meto(tfzahnati =: laekominy. Slez. 
Vyhl. II. 92. 

Metallurgický. M. společnost Nár. list. 
1904. 356. 17. 

Metalnik, a, m.^pleař (od metati = i^ti 
do dřeva n. psáti na pergamene). Vz Jir. 
Prove 164. 

Meianitrobenzaldeliyd, u, m. Vz Vstnk. 

XI. 134. ^ 

Metek*, tku, m., zdrobn. met Dva metky 
rži. Arch. XÍ. 31tí. 

Metelee, Ice, m. = praíivee. Již. Čech. 
Kub. List ůl 1902. 249. 

Metelka Jindř. Sr. Vest XII. 49. 

Mětěny, pl.. něj, pokrm, Rkp. vodfi. (MŠ.). 

Meteorický. Povétroň či meteorické že- 
lezo. Vz KP. X. 142. 

Meteorit, u. m. Vz Vstnk. XI. 842. 

Meteorologie, e, f. z řec. Kosmická m. 
Vz Vstnk. XII. 593. 

Mětežnik, a, m. = půeohU^l zmatků. ChČ. 
S. II.. 213*. 

MethoděJ. e, m. Vz Cyrill. 
Methodologieký. M. práce. Lit I. 224. 
Methoxykoffein, u, m., v lučbě. Vz 
Vstnk. XIL 66. 
Methylanilinourazol, u, m. Vz Vstok. 

XII. 60. 

Methylcyklohexan, u, m., v InČbě. Vz 
Vstnk. XI. 6. • • 

12 



176 



Meťhylethjlketon -- Mičovka. 



Methylethylketon, n, m., t lačbč. Vi 
VBtnk. XU. 49 

Dlethylethylsnlfid, o, m., t InČbě. Vot. 
93. 

Methylethylthetlnbromid, a» m. Vot 
93. 

Methylfenylhydrazin, a, m. Vz Ystok. 
XII. 61. 

Methylfiuríarylainiii, u, m. Vz Vstnk. 
XII. 61., 48. 

MethylkyanaEiid, a, m., ▼ lačbě. Vz 
VstDk. XII. 48. 

Methylpentan, u, m., v lačbě. Vz Ystnk. 
XII. 48. 

Methylpentano vý. M. kyselina. Vz Vstnk. 
XI. 503. 

Methylpiperidin, n« m., v InČbd. Vz 
Vstnk. X. 678. 

Methyltropidin, n, m., v Inčbě. Vz Vfltnk. 
X. 683. 

Metla •= trest. Boži m. 1584. Scholz 24. 

Metiařská, é, f., tanec. Vz Brt P. n. 882. 

Metlicei e, f., kráva. Dfik. Km. 41. 

Metlička, y, f. =: itáOca. U Detvanfl. 
Sbor. BloY. 1901. 150. 

MetloTý. M. krajky. Vz Krajka. 

Metnuty. Prika perel yzboru m-týcb 
(metených). Zr Let II. 53. 

Metoposeopia, e, f. (metopon = čelo a 
akopeia) -= uméni Mtiti s iela, z řec. Vz 
Ces. 1. XI. 231. 

Metreh. u, m.—metr. Val. Ces. 1. XII. 46. 

Metrkilogramm, u, m. = 9. 806. jonle. 
Strh. Mech. 141. 

Metrniee, e, f. Malá m. Zvon IV. 657. 
Sr. To je metr! 

MetrnichoTina, y, f.^9prdva, jako byla 
do r. 1848. za ministra Metternicha. Zvon 
II. 717. 

Mez. Vz Jir. Prove. 166. 

MězamSka, y, f., phrynium, rostl. Vz 
Ott XIX. 691. 

Mézditi, vz MěžditL 

Mezg, mezk, a, m. = mesefe. MS. 

Mezibéh, n, m. Nár. list 29./10. 1899. 

Meziboéni čásť těla. Čcb. I. Poy. 38. 

Mezideeli=^rdziv, hiatas. Ktt 

Mezidobí, n., Zwischenperiode. 

Mezihorky, pole u Čerr. Lhoty. Čas. 
mor. mne. III. 137. 

MezlJádroTý (mezizrnový). M. yrstva, 
Zwiscbeokčrnerschichte. Ktt 

Meziklinový. Ploskový vaz m., liga- 
mentum intercnneiforme plantare. Ktt. 

MezilalokoTý zářez, incisara interlo- 
barís. Ott. XIX. 

Mezilistkový. M. hlíza, interlammelarer 
Abscess. Ktt 

Meziměstský. M. spojení telefonní. Nár. 
list 1904. 121. 17. 

Mezimisto, a, n. zz prostředek mišta. Msn. 
Od. 119. 

Mezimořský průplav. Stan. I. 13. 

Mezinárodni hodnoty, kartel, spekulace, 
kommisse, trh, závod atnletický, tamaj fier- 
mířský atd. Nár. list 1903. č. 312. 21., 168. 
14.. 222. 17. a j. 

Mezinož = mednoH. Z žil jest pod hleznem 
do mezinož pravé nohy . . • Lék. B. UK 



Mezinožni zpmzení (hrázové, vlk), inter- 
trigo perinealis. Ktt. 

Meziobchod, u, m Nár. list 1903. L 
161. 13 

Mezioblonkový vaz, ligamentnm inter- 
crnrale «seu flavnm). Ktt 

Meziokenni pilíř, Ott XIX. 741., dříL 
Zvon II L 448. 

Meziprsni hraď. Msn. II. 74. 

MeziHči, MeMé, MedM. Ua. Hlavn. 53. 

Mezirka. Béha po páich mezírkách, jsk 
pes po ktȇfach. Slez. Vlast 1. 235. 

Mezischodi, n. Vrch. Mns. I. 22. 

Mezislovanský jazyk. Nár. list 1885. 
č. 173. 

Mezistředoyý. M. část Wrisbergova, 
partis intermedia Wrisbergi. Ktt 

Mezistrop, a, m. Vstnk. XIII. 387. Sr. 
Mezistropí v VI. 972. 

MeziSevni kostí, ossa Wormiana, Zwicke- 
beine. Ktt. 

Mezitemenni rýha, Interparíetalfnrche. 
Ktt 

Mezitepenni zánět, mesarteriitis. Ktt 

Meziti Koho = óinMsiovati. Kdo nás mftže 
m. Haná. Nár. list 1901. 5. 199. 

Mezivláknovitý. Zánět tkaniva m-tého 
čivQ, perinenritis. Ktt 

Mezivložkový. M. soustátí (vložené mezi 
jiné). Nár. list. 1904. 200. odp. 

Mezivodi, n. = mežiřUi. Haná. Hlavn. 91. 

Mezivojsko, a, n. Badon se v mezivojité 
potýkati (soubojem mezi vojsky, nprosti^d 
vojsk, v středokratu). Msn. II. 46 

Mezizrnový. Vz předcház. Mezijádrový. 

Mezižebemi Žíly, venae lintercostales. 
Ktt 

Mezižilni zánět, mesophiebitis. Ktt 

Mezk, a, m.zzmeMek. Vz Mezg. 

Mezkalin, n, m., v luěbS. Vz Vstnk. X 
579. 

Mezni vAl, bos terminalis, zpfisob tresto. 
Vz Jir. Prove. 167. 

Mezník, n, m. := vytoká iepiee, persianks. 
Jrsk. XXIII. 12. XXVII. 46. — M. = hra- 
niini kámen. Zasazování m-ků jest novějSiho 
původu. Vz Vlast I. Ib6. 

Mezný prst, vz Mezený. MS. 

TXLezTÍé = MegiHH. Us. Hlavn. 53. Ys 
Meziříčí. 

Mhelný := mlhavj. M. pospěch, festi- 
natio nebnlae. B. mik. 43. 24. 

MhoSedý =2 šedý jako mlha, nebelgrau. 
Polák. Krok. I. a. 163. (1821.). 

Mhouravě na něco patřiti Kká. Síon. 
U. 167. 

Mhový. M. pára (z mlhy) a větrná. 1586. 
Uč. spol 1902. 26. 

Mhúravý, vz Mhouravý. Rozk. R. 61. 

Miadof, u, m. z= velmi jemná bavlna. Slov. 
Sbor. čes. 262. 

MieohlaT, u, m., rostl.? U Humpolce. 
Nár. sbor. Vlil. 126. 

Mlč: chlupáč, chumeláě. Hra miěem ve 
Slez.: na klupání, na palestrn, na maika, 
na čnmbalu. Vyhl. II. 243. 

MiéoTka, y, f , pilularia, rostl. Vz Ott 
XIX. 747. 



Míčovna — Milostný. 



179 



MiéoTiia = mistnosť určená kn hře míčem. 
Knbl. 313. 

MiéoYý. Stříkačka míčová brnškovitá, 
bimformige Ballenspritze. Ktt 

Miéada, y, f. = hra míčová na pastora. 
Čes. 1. Xm. 827. Sr. Mičala. 

Mfěula, y, f., zdrob. míč. Kšt Lid. 6. 

mieeko i^jmicko, 

lůieiéo =z miHo. Pms. Slez. Ces. 1. XII. 
310. 

Miera =: míra, 

Hliemý =z mimy, M. někomu = k někomu. 
Pel. IX. 

Mie§to = mi$to. 

Mie$eti se ziz minii ie^ tdhnouH v nepo- 
^ddku, zástr. Pel. IX. 

MieSok, ikuy m., zdrobn. měch (pytlíček). 
Kál. Slov. 29. 

Mieti =1 miti. Jest nám za to m. Alx. H. 
12. 21. 

Miezka = mizka^ zdrobn. miza. Mokrost 
nebo m. Milí. 105«. 

Migrační rychlosf. Vz Vot. 181. M. 
theoríe. List. fil. XXVII. 198. 

Míhati = miti. V zloděj, mluvě. Čes. 1. 
XI. 141. M. 8konku=Ar<i^t. V zloděj, mluvě. 
Vz Skon. 

MihaTý. M. řasy, plicae conniventes. Ktt. 

Míeha. Úbytě míchy (vysýchání míchy), 
cabes dorsaUs, leukomyeliťis ppsterior chro- 
nica, Rilckenmarksdarre ; zánět míchy, mye^ 
litis (dužnicový, parenchymatosa, hřbetní, 
dorsalis, krvavý, výlevovítý, apoplectiformis, 
haematomyelie, Medullarapoplexie, rozsáhlý 
ei povfiechný, diffusa, samočinná, pravý, 
spontanea, starobný, starých , senihs, iijový, 
cervicalis); vleklý zánět míchv, sclerosis 
Btricte sic dieta (hřbetní, spirafis dorsalis, 
šíjový, spiralis cervicalis); vleklý zánět 
míchy vmezeřený, myelitis chronica inter- 
Btitialia; zánět míchy výlevovitý, mrtvico- 
vitý, myelitis apoplectiformis; zánět míchy 
bez změkČelosti míchy, m. sine myeloma- 
laeia, se změkČilostí míchy, m. cum myelo- 
malacia Ktt. 

Michal. Zvyky a pranostiky slez. vz ve 
Vyhl. II. 53. Popěvek: Michalova čepica 
nese dřevo do peca, Michal se ji směje, 
čapíce se hřeje. Slez. Vyhl. II. 258 , Vlasf. 
I. 214. 

Miehalský. Svatomichalské víno jest 
panské, svatojirské rolnické. 

Míeháma, y, f.uzkde »e nico michd (ku 
př. řezanka). Dik. Km. 15. 

Míchati se § čím. Ret s retem se mfií, 
slza v slzy moje míše. Mark. — čím kam. 
Michl míchal nohama k lesu (utíkal). HruS. 

Mlchlíéek, čka, m., zdrobn. Michael. 
Dšk. Km. 36. 

Míchoplenový zánět, meningomyelitis. 
Ktt 

MichoY, a, m , les u Jankova u Votic. 
UČ. spol. 1901 IV 3. 

Mikoli^ka, y, f. = žena chodící v den 
Bv. Mikuláše po dětech. Slez. Vz Vyhl. II. 10. 

Mikrofotografický. M. pracovna. Ystnk. 
XUI. 385. 

Mikrostruktúra látky. Vot 243. 

Milíroiilsky = málo. V zloděj, mluvě. 



Mikfial, a, m.=iMikuUi. Dšk. Em. 13. 

MikdoYý = ? M. roucho. Bech. 

Mikuláš. O sv. M-Si daj kučmu na uši. 
Rizn. 64. Chození s M-Sem. Vz Čes. 1. XI. 
271., Vyhl. II. 8. nn., Brt. Óít 362.. Vlast L 
141. O sv. M. vz. spis Jana M. Dvorského. 
V Praze, 1901. Popěvek: Mikuláš ztratil 
pas. Jak dešč padal, to ho hledal; jak 
dešč lil, to ho sušiL — Mikolášů 1 záplat 
kasu, co si sežral na karmaSu. Slez. Vyhl. 
II. 258. — M. Kozli, slez. spis. Vvhl. I. 33. 
— M. « Uvalnoy slez. spis. z XV. stol. 
Vyhl. I. 33. ' 

Milhaner Jaroši. Dr., spisov. 

Milboch, u, m.M2yíce na Každých sáňkách 
dvě prostice, ježto slově milboch; Pobrali 
nám šestery saně s solí i s milbochem. 1464. 
Arch. XXÍ. 348., 349. 

Milenec, nce, m. M. nemá své vyvolené 
darovati šperku s perlami, jež jsou obrazem 
slz, splakalaf by později nad jeho prone- 
věrou; ani knihy modlitební, někdo z nich 
by zemřel, nebo by se na věky rozešli. 
Mtc. 1. 1897. 64. 

Milenůstka žen = milottné plMy. Kká. 
Sión IL 166. 

MilezTuéný hlas. Jrsk. XIV 241. 

Milí = milejěi. Milí mi s ní smutek neŽ 
s jínů veselé. Sr. Mus. 1868. 119. 

Milinký. Pracoval od m-kého rána. Us. 
TkČ. 

Milionský. Kůže m-ská I Zvon III. 515. 

Miliontátý == miUionMkf, Kbrl. Džl. 11. 

Milioun, u, m,-miUion. Krkonš. Šb. D. 
30. 

Milíř. M-ře na pálení hliněného zboží. 
Vz KP. IX. 206. 

Milislcállí, n. == milkováni. Zub. Még. 31. 

Militinko. Jak m. (jakmile) tam vy- 
stoupil. Us. TkČ. 

nUIliardář, e, m. = kdo má milliarck/. 
Nár. list 1903. č. 266. odpol. 

Milo. Dobré milo odkudkoli. Rb. 

Milobolný. Kolem krásných úst leželo 
cosi m-uého. HrlŠ. Hus. 39. 

Milohostný stůl, ^evii] tffáitBÍa^ Zeus. 
Msn. Od. 306., 209., 255. 

Milohrad, u, m. Královský m. Jrsk. 
XIV. 39. 

Milosnédý. M. dívka. PoL Lit II. 18. 

Milost. Chléb z m-sti je trpký, byť byl 
cukrem posypaný. Jrsk. V. 75. — Bdi mi- 
loeii, pečivo, vz Křehutinky. 

Milostenka = miloitnicct milá. Král. 
Men. 27. 

Milostivec, vce, m. Ž. pod. 102. 8., 
144. 8. 

Milostivý, vz nasl. Milostný. 

Milostka, y, f. = milovániSco. Chč. S. I. 
30b. 

Milostníček, čka, m., zdrobn. milottnikf 
Čes. 1. XI. 459. 

Milostný. Byl činěn rozdíl mezí dluhy 
od země uznanými a tak zvanými milost* 
nými (na str. 27. nazývají se miloBtivpmi), 
Tk. XI. 17. Milostný dluh =: nezjištěný, 
pochybný (o němž se nevědělo, na čem se 
zakládá), který pocházel namnoze a neroz- 

19* 



180 



Milostný — Misalka. 



vážných slibů předešlých králA. Tk. XI. 
47.. 55. 

^ MiloSiAda. 7, f. = opSvovini MiloSe. 
Sf. v Pal. Záp. II. 54. 

Milofitédrý. M. matka. Škod. Il.« 121. 

MilouSek, ika^ m. = Miloilav. DSk. Km. 
89. 

MilovánL vz Láska. 

MiloTanský. Na mů m-skú t. j. hřfinon 
duSI. Val. Čes. 1. XI. 178. 

Milozor v I. pol. XIX. stol. Lit. II. 325. 

MilozYučný. M. řeč. Sbor. čes. 14. 

Miložádouci. Msn. Od. 842. 

Milý Y éem. M. v chování, Špaé. 7., 
v obchodu. Mtc. 1. 1873. 41. — komu Jak. 
Je mu milý jako hřibe valschn, Jako trn 
v paté| jako roh na čele, jako voda v botě, 
jako. koza v zelí. Us. Ces. 1. XL 269. 

Mlmátko, a, n. = děcko, Msn. Hym. 27. 

Mlmi=pafie/iika (hračka: v dětské řeči). 
Us 

Mimobéhutý. M. loď. Msn. Od. 247. 

Mimoděčný. M. modlitba. Zr. Zahr. 48. 
Sr. Mimodéki 

Mimofilologický. M. námitky. Osv. 1896. 
549. 

Mimogrammatický. M. svSdectví. Osv. 
1896. 550 

Mimohled, n, m. = odchylka, parallaza. 
M. slunečnf, měsíční, oběžnic. Vz Ott. XIX. 
205. 

Mimochoditi, ambnlare. Pěkně klaSí, 
m dí. Milí. 16a. 

mimocliodllě ss mimorhodem, M. se O tom 
mlnyilo. Svétz. 1882. 522. 

Mimolebý mozek, exencephalia = zrůd- 
nost hlavy, kde při nedostatku lebky mozek 
nedokonale se vyvinnl, není zcela v lebce 
am*stěn. Rtt. 

Mimollterni veřejnost Mtc. 1. 1878. 55. 

Mimomolekulami přítažlivosť. Vot. 204 
. Mimopáteěni. Zvon III. 309. 

Mimopražský. M. hndební slavnosf. Nár. 
list. 1883. č. 226. 

MimorciJdoTati loď. Msn. Od. 182. 

Mimoruský. MimoraSti Slované. Nár. 
list. 1885. č. 107. 

' Mimosni žena = eidivd. Nár. list 1903. 
č. 66. 13. 

Mimosrdečnikový, extrapericardialis. 
Ktt. 

MimostředDÍ zornice, ectópia pnpillae. 
Ktt 

Mimoškolský. M prostředí. Vlč. Lit II. 
2 38 

Mimotnost. i, f. Nár. list 1904. 849. 13. 
Sr. Mimotni vid. 1022. 

Mimouherský. M. země. Us. Mš. 

MimoTděěný. M. modlitba. Zr. Zahr. 43. 
Sr. Mimovdék. 
* MimoToJnik, a, m., o koni. Msn. L 299. 

Mimozákonný stav. Vzáj. I. 94. 
( Mina svatá, Johannis amor, láska sv. 
Jana. Lbk. 8. Na sv. Jana světí váli svatů 
minu, Johannis amor, milost a láska sv. 
Jana, tvicené vino, Vz Sonk. 1903. 25., Uč. 
spol. 1903. XXL 7. — M. = ocelová ná- 
• doba naplněná výbaSnoa látkou, jež při 
náraza lodi na ni účinkem vniklé vody se 



zapalcye a loď úplně ničí. Je bnď někde 
nvázaná a ezplose zpúsobnje se elektrickým 
proudem vedeným k ni z nrčitého mistt 
aneb plove položena jsouc pod vodou, volné 
jako boje. Vz více v Zl. Pr. XXL 250e. 

Miiicli§ta, y, f.s listina, ve které jboq 
zapsány druhy peněz někde uloienýcL 
Nár. list 1903. 337. 4. 

Mincový. M. pečet Dolen. Pr. 36. 

Mině = ménl Jefitě míně. Uč. spol. 190S. 
21. 

Minéji = mini, mině. Pět věrtel m. dvou 
přehnuftlí. Cern. Zuz. 331. 

Minera, y, í.=ruda, Zach. Test 45. Či- 
stotná m 1585. Uč. spol. 1902. 19. 

Minerální olej. Nár. list 1903. č. 284. 21. 

Mineralogie. Fysi kalní m., chemická m. 
Vz Vstnk. Xí. 570., 578. 

Mineraloslatinný. Nár. list 1903. čii 
141. 14. 

Minet, n, m., tanec, Vz Brt. P. n. 856. 

Miniator, a, m. Drobné ty malby čili 
miniatury prováděli miniatoři, iimiž z po- 
čátku bývali mnichové kláiterni. Dolen. Pr. 
56. 

Miniaturista, y, m. == malCF miniatv. 

Chyt. 52. 

Minka, y. {.=koU. Slov. Vzáj. I. 19. 

Minnesingři. Vz Nejed. 352. 

Mino - mimo. Volyně. Čes. 1. XIII. 124. 

Minoboree, e, m. Nár. list. 1902. č. 224. 

Minorky, pl , f . = druh kur, Nár. Ii«t. 
1903. č. 136. 9. 

Minouti Jak. To mine, jak pára oad 
hrncem. 1604. Ces. 1. XIII. 844. 

Minulo. Proč žehrat na m-lo? Nár. liet. 
1903. č. 143. 2. — Čo tam do toho, Čo sa mi- 
nulo. Rizn. 170. Sr. Minouti. 

Minulý = pomijejtci, U věcech rychle mi- 
nulých. Cbč. S. II. 271b. Sr. násl. Minutý. 

Minuskulni nápis. Chyt 25., 45. 

Minuti, vz Minooti. 

Minutý = pomijejici, M. věci opustiti. Chč. 
S. I. »0b. Sr. předcház. Minulý. 

Mir, u. m. Poplatek mirn. mír, tributnm 
pacis. 1052. Vz Mus. 1902. 23. M. 6oÍ{ = cír- 
kevní zápověď půtek v určité dni v témdni, 
v svátky a v čas postní. Stleb. 50: 

Mitídlo, a, n. M. u ručnice. Ott. XXII. 

MiHoTSký Em. Vz Fli. Písm. 710. 

Mimořif. Ve všem m. zachovati. Jrsk. III. 
296. M. s někým míti = pokoj. Sbor. slov. 
VII. 110. 

Mimy ke komu. M. Jsi k té holotě. 
Tbz. V. 1. 123. 

Mironosný. M. poselství. Hlk. XI. 32& 

Mirový. M. služba (vojenská, za mini 
Nár. list. 1903. č. 270. 18. 

Mirudajný. Jeř. Rom. bás. 163. Sprdwí: 
mírodajný. MŠ. 

Mirumil, a, m., \z Pohořelý. 

Mirnzvěstný sen. Tbz. V. 1. 75. Sr. 
Mirudajný. 

Misa. NemáČel s pány z Jedné mísy (u«- 
držel s nimi). Tbz. II'. 852. LepSí sprostá 
m. plná liež Snmný talíř prázdný. Slez. Vyhl. 
II. 65. Vz Miska. 

Misallu, y, f.. zdrobn. mísa. DSk. Km. 31. 



Miserabilista — Mladost 



181 



Miserabilista, y, m. = kdo myali^ $e je 
cU migemé. Sá. Upom. 293. 

Miserie e» f., z lat. U nás je m. s octem 
(zle. Špatně) Zr.. Mus. 1892. 449. 

Mísící stroj v cihlářstvi (kterým se misi). 
Vz KP. IX. 124. M. koryto u lisu. Ib. 167. 

Mísirna, y, f. M. na bavlnu. Ott. XX. 
596. 

Miska. Hádanka: Nemám konca ani 
kraja, co ma budu bfadaf dvaja (misa). 
Sbor. slov. 1900. 114. Rád cizi misky vyli- 
zuje. Zvon IV. 159. 

Míšni Štika. Arcb. XXI. 448. Vz Misný 
v VI. 989. 

Mísonosié, e, m. Slov. Sbor. čes. 254. 

Míssionář, e, m. Mluvil jsem do nich 
jako m. Nár. list 1902. č. 233. 9. 

Místerský. M. měno. 1821. Mš. Vz Mi- 
strský. 

Místní jména. Vz Jméno. M. léky, to- 
pica. Ktf. 

Místodohližitel, e, m. Mtc. 1. 1893. 90. 

Místodržický. M. správa. 1649. Schulz85. 

Místodržietvi, o. = místodržitelství. 1649. 
Schalz 85. 

Místodržitelkyně, e, f. M. Nizozemska. 
Tk. XII. 1. 

Mistohejtmani a, m. Arcb. XXI. 199. 

Místohrabí, n., vicecomes. Milí. 7^. 

MistokráloTský. M. vláda. Stao. I. 18. 

Místokurator a, m. Mtc. 1. 1893. 90. 

Mistoopat, a, in. 1586. Zbrasl. 318. 

Místopisee, sce, m. Lit. I. 70. 

Místoslovný. Hrozím se odpovědi m-né. 
Vin. I. 51. 

Mistražit = mařiti f Něčím čas m. Opav. 
týd. 1891. 

Mistrkyné, ě, f. Byla nad námi nejvyšší 
m. Světz. 1888. 807. 

Mistrno. Citát je z Pref. 

Mistmojízdný, aloXÓTtmXo^. Msn. 11. 48. 

Mistrovati koho v čem: ve zpěvu = 
tviéiii, Msn. Od. 122. 

MistroTky, louky u Dvorcfl. Cas. mor. 
iDUs, III. 137. 

Mistrovský. Průmyslová škola m-ská. 
Nár. list. 1903. é, 267. 22. 

MiŠe&ák, u, m. = miientké jablko. Tbz. 
III. 2. 360., III. 1. 218. 

MíSeti, vz Míchati. 

MíSkový vředt ulcus follioulare, Folli- 
enlargeschwQr. Ktt. 

Míšní. M. trbliny, Spaltbildungen im 
B&ckenmarke; měkká plena m., pia mater 
spinalis; choroba m. (míchy), spirále Er- 
kranknng; jednostranná obrna m., hemiplegia 
spiralis; šedá zvrhlost zadních provazcA 
míšoich, leucomyelitis posteríor chronica; 
vodnatá kýla míšní, hydrorachis dehiscens, 
hiatns spiralis congenitns, RUckenmarks- 
wasserbrach; výkonná slabosť m., neura- 
sthenia spiralis, fnnctionelle Rfickenmarks- 
schwfiche; zánět měkkých plen míSaích, 
leptomeningitis spiralis; zánět plen míšních, 
myelomeningítis ; zánět Šedé hmoty miŠni 
podnábiý a poěasný, poliomyelitis subacuta 
et cbronica, poěasný, vleklý zánět tvrdé 
pleny míšní, pachymeniogitís chronica, zánět 



tvrdé míšní pleny krční, šíjové, pachýme- 
ningitis eervicalid bypertróphica. Ktt. 

MíSnice, e, f. Sr. předch. Míšní. 

Midpilice, e, fl, escula. Rokk. P. 631. Sr. 
MiŠpule. 

Míti se jak. ' Má se jako nahý v trní, 
jako hruška a cesty (špatně). Ua. Čes. 1. 
XI. 270. 

Mitosa, y.f. Yz Vstnk. XII. 13. 

Mixed pikles (mixd pikls, angl.) = smí- 
šená zavařenina, silně kořeněná, připra- 
vená zavařením a do octa naložením roz- 
manitých zelenin, zejména mladých okurek, 
cibulí, zelí, hráSkti, mrkve, hub a p. Ott. 
(Dhnl.). 

Míza, mitka^ y, {.=roztok, Zach. Test. 73. 
— M. chrániéková, lympha vacčina, Kuh- 
pockenlymphe. Ktt. 

Mizení jednotlivých částí ústrojí, rare- 
ficatio. Ktt. 

Mizivosť a suchopárnosť zevnějšku, čcb* 
II. Pov. 186. 

Mizna, y, f.=Senskdt která se míza (mazlí). 
Kbrl. Džl. 15. 

Mizni Nádor mízních iláz, lymph- 
adenoma. Ktt. 

Míznice. M. přívodně, vývodňé, vasa 
afferentia, efferentia ; hnisavý zánět břbetní 
mízoice pyjové, lymphangitis dorsalis penis 
suppurativa. Ktt. 

MízožlázoTÍtý sarkom, sarcoma lymph- 
adenoides. Ktt. 

Miždžiti co, kde = maékatí, stískati. Čes. 
1. XI. 434. Sr. Mížditi. 

IMJat, i, f. - naf. Zemňáková m. Val. Čes. 
1. XI. 434. 

MJatánka, y, f. = aeuehaná aláma, Val. 
Čes. 1. X. 469. 

Mjan = koéka (v dětské řečí). Us. 

Mjázdro, a, n. To je takové m. (o chou- 
lostivém). Val. Čes. 1. XIII. 111. 

Mlácený ěím: sláma cepy m-ná. Us. 

Mláďátka. Zvyky etc ve Slezsku vz ve 
Vyhl. n. 26. 

Mládenči. M-čích žádosti utíkej. Kom. 
Ces. 220. 

Mladenie, n., innocens. Rozk. P. 2255. 

misíáiei = omlazujici. M. jablka. £rb. Sto 
pov. 4., 5. 

Mladickosf. Msn Od. 106. 

Mladictvo, a, n. = mladý věk. Poklad 
m-va. Lit I. 853. 

Mladíček, čta, m. Pror. ol. 15^. 1. Isa. 
9. 17. 

MÍadicliný = mladiUvi). Dialekt. Krist. 
Sf. «3. 

Mladistvoletý. M. panna. Msn. Od. 99. 

Mladiti se = pářiti se. Ptáci se mladí. 
Kom. Did. 131. 

Mládnek, denka, m., infans. Ev. ol. 97., 
Kal. při ž. pod. (í/í^.\ Bhm. 42. 

Mladočešství, n. Osv. 1896. 461. 

Mladomanželé. Nár. Jist. 1885. č. 80. 

Mladonký = mladóunký. MalSice. Kub. 
List. íil. 1902. 249. 

Mladost. Ó m-sti, proČ jenom jednou se 
mihneš žíti zrcadlem! Vrch. Pout. 82. Zo 
všetkých pokladov světa najvačšim je m. 



182 



Mladost — - MlaYoástrojf. 



Sbor. slov. VII. 133. M. — nidoB< a po- 
chabost RizD. 63. 

MladostiYý rod = podrímjM dlouho mla- 
di9tvé vzéMřenL Defitná MS. 
' Mladdovstvi, n.z:zúřad nUadHho v eoehu. 
1729. Nár. list. 29.^9. 1900. 

Mladý, mlazi, mlažSf, mlaéi, mlazšf. Mladá 
je, ako treforočná jahoda. Sbor. slov. VIL 
130. Ustoji se jako mladé pivo. Hav. Cbamr. 
24. Mladá léta ntikaji nejrychleji (léta mla- 
dosti). Tbz. III. 1. 153. Mysl mladých mnžů 
je nestálá. 6kod. 11*. 53. — Jak. Starý jako 
svět a mladý jako kret Vlasť. I. 289. 

Mladí =: mladší. P. Jan m. z Hradce. 
(Mi.). 

Mlat dřevěný, hliněný, z litého zdiva, 
z vepřovic. Vz KP. IX. 411. nn. 

Mlatec, tce, m. Ti, kteří jich (cepů Že- 
lezem pobitých) užívali, nasáváni mlatei. 
Hrli. Hus. 278. 

Mlatiei stroj. Čistící m. stroj se čtyřmi 
vytřasadly, s vrchním podáváním, s dvo- 
jitým čiiténím, s klasňovákem, s pyttovacím 
přístrojem. Nár. list 1904. 135. 21. 

Mlátička stroj. M. s dvojím čistidlem a 
přetřasadlem; M. žentonrová, čistící a vy- 
třasková. Nár. list 1903. č. 134. 21. M. 
ruční se sítem a vytřasadly na řemenový 
pohon. Nár. list. 1904. 135. 21. 

Mlatný. M. zbraň, Dreschwaffe. Hol. Met. 
II. 380. 

Mláto z presu vinného = ssedlina na 
dně vinných sudů, vinný kámen pomíSený 
kvasnicemi. Zach. Test 148. 

Mlazi =: mladH. Sr. VI. 1001. 

Mlčavý. M. voda := v tichosti domů 
nesená, abys, nesa ji domů, s nikým ne- 
lúluvil, nikoho nepozdravil. 1724. Hrubý. 
250., Vlast I. 202. 

Mléeni je poslední radostí neStastníků. 
Vrch. Mní. I. 325. 

Mlčeti. Mlčať nenie hriech. Rizn. 166. — 
čim. PoniŽd o to zapohnáno a tím mlčí no 
není. Půh. ol. III. 701. - Jak. Mlčí, akoby 
mu rozum zamrzel ; MlČia, akoby mali nohy 
krížom pokládané. Bizn. 175., 176. — s čim. 
Kdybych s tou věcí mlčel (jí nepověděl, ji 
zamlčel). Arch. XXI. 45. Prosím, že s tím 
budete mlčeti. Frant 25. 29. 

MlčiTý dům =: ticAý. Zr. Let II. 9. 

MlčlaTý. M. voda =: o veliký pátek 
z rána z potoku nabraná, kterou se toho 
dne umývali. Brt Cit. 382. 

Mldoba, y, f. = mdloba, Mfi. 

MléČiTO, a, n. = látka dobytá z mlika. 
Stan. II. 34. 

Mléčnice, e, f. == místnosf k uschováni 
mléka. O jejím zařízení vz v KP. IX. 422. 
nn. 

Mléčnik, u, m. =: ryteo (houba) Us. 

Mlejn, u, m., vz Mlýn. Při mlejnu = 
hlavním líčení. Zvon IV. 40. 

Mlejnice, e^ f., vz Mlýnice. 

Mléko. Které dívce se zdá často o mléce, 
ta nechf- si dá pozor na věneček. Mtc. 1. 
1897. 64. 

Mlékopudný. M. léky, galactofora, ga- 
laktagoga. Ktt. 



Mlékoaka, louka u Červ. Lhoty. Čas. 
mor. mus. III. 137. 
Mlékotoky u, m., galactorrhoea, Milcb- 

flUBS. Ktt. 

MlékoTitě. Močení bělavé neb m. zka- 
lené, galacturia. Ktt 

MlékoTod, u, m. RozSíření m-du, kýla 
mléčná, galactocele. Ktt. M. v prsn. Vz Ótt. 
XX 823^ 

MlenL' V U. Pfísp. 167. stáhni obé mlení 
v jedno. 

Mlha. Mlhy táhnou, táhne podzim. Ug. 
Pittn. U Buř. 7. Hoře nad mlbou vždy 
slniečko svieti. Bizn. 167. 

Mlhavo. Tratily se v m-vu deště. Jrsk. 
XXIV. 18 

Mliiošerý. Pol. Lit IL 13. 

Mlhotvárný. M. moře. Man. Hym. 17. 

Mličař, e, m. =z mlikař. Mtc. 1902. 17. 

Mličňák, U, m. = nevytralj klát ktikuřieei 
holobrádek. Mor: Ces. 1. X. 443. 

Mličnice, e, f. := bily hadr na matku ďe 
kbelíku. Castrov. Kub. List fil. 1902. 249. 

Mličorlcy = houby (dobré). Slez. Vyhl. 
U. 224. 

Mliti se Jak. Mele se, jako pes v pytli 
(házi sebou). Zbirov. Ces. 1. XI. 269. ~ se 
kde. M. se kolem něčeho, sich tnmmeln; 
také : práH #6. Kká. Sión. II. 6. — se komu. 
Ruka se mu mlela zz tfáéla. Val. Čes. 1. 
XII. 274. — se o čem. Uzře, že se zde mele 
o něm. Baw. J. v. 954. 

Mtklosf, i, f. = zamlklošf. Slez. Sbor. 
čes. 203. 

Mlknút = ochabovati^ trnouti. Až mu mka 
mlkla. Val. Čes. 1. XL 95. 

MIkTOsť, i, f. SCažnosf nad mikvosfon 
umenia. Sbor. slov. 1901. 145. 

Mločik brejlový. Vz Ott XXIL 529. 

Mlok, a, m. Vz Ott XXIL 529. 

Mlsoun, a, m., vz Mlsoň v I. 1044. 

MIuTici erb. Kol. Her. I. 389. 

Mluviti proč. Nemluví zlostí (pro slosf). 
Rokyc. Post 20*. — co komu jak. Mnohé 
mluvení a mnohými obyčeji někdy nám 
mluvil jest skrze syna svého. Pat. Jer. L 
— jak. Mluvil jen tak na svět (tlachal). 
Zvon III. 11. Náš tatík říká, že mluví jako 
na stříbrnou píiCalku. Rais. Z. vlast 41. 
Mluvil JBcm do nich jako missionář. Nár. 
Itst. 1902. č. 283. 9. Mluvit, jakby kola 
prsta otáčál (úlisně, povolné). Val. Čes. XII. 
130. Mluví jako koza před smrtí, jako žába 
před večerem (zbvtečně). Us. Čea. 1. XII. 
269. — o Čem. Ja mluvim o voze a ty 
o koze (nerozumíme ti). Slez. Vlast I. 236. 

Mluvka, y, m. Kdo m., není dobrý na 

Sráci. Slad. Éich. 44. Vz Dřapal, Koloděj, 
^repetil. 

Mluvně někomu něco osvědčiti (patrně). 
Jrsk. XX. 2. 369. 

Mluvničkář, e, m. (pohrdlivě). Hlavn. 32. 
Vz MluvniČiar. 

Mluvný. To kámen mluvným činí. Jrsk. 
XI. 7. 

MluYOCVik, u, m. = cviíeni oe v mluvem. 
Hlk. IX. 162. 

MluTOskoupý. Kká. Síon. I. 232. 

MluTOÚstrojiy n. Lit II. 836. 



Mlýn — Mnohověnný. 



18S 



Mlýn. M. taflovatl. 1557. Uč. spol. 1903. 
XIII. 26. Kdo Zině (žene) vodu na dva 
mlýny, tomu chybí na jeden. Slez. Vyhl. 

II. 65. Dostal se ji na m. (zouchala ji). 
Jrsk. V. 43. Mlýny bozi nikdy nestojf (Bůh 
trestá třebas pozdě). Tbz. III. 2. 399. Suchý 
a Yodni m. 1589. Čes. I. XII. 466. M. ka- 
lový v cihlářstvi. Vz KP. IX. 101., 104. M. 
na kosti, na glasnra, ka tření barev. Nár. 
list. 1904. 135. 21. Besedy ve mlýně. Vz 
Vlast. I. 187., Mlejn. - M., tanee. Vz Brt. 
P. n. CXXV. 

Mlynář. Dětská hra na mlynáře ve 
Slezska. Vz Vlast I. 130. 129. 

Mlynářská poeta, tanee. Vz Brt. P. n. 
936. 

Mlýnčisko, a, n. Vlast. I. 21. 

Mlýnek, nkn, m. Hra na Mlýnek. Vz 
Brt. Čít 120. 

Mlýnský. Tažilo (tížilo) mn na dnSi ako 
m. kameň. Bizn. 176. Spadla s něho tíže 
m-ho kamene (odlehčilo se mu). Tbz. III. 
2. 34. Dětská hra na mlýnské kolo ve Slezska. 
Vz Vlast I. 129. 

Mlžno. Mlžném někoho zastříti. Msn. Od. 
100. 

MlžnoSerý útes. Msn. Od. 185. 

Mnámen, vz Amen. 

Mněch, n, m. = mech, Us. místy. Mš. 

Mněný. Jsa mn sotně bratr j. Jid. D. 22. 

Mněsky m. městsky. DŠk. Km. 38. 

Mněstee, stce, m. - m^tyš. DŠk. Em. 40. 

Mné8to, a, n. :=: město. Us. místy. MS. 

Mnédka, y, f. = améške. DS. Em. 30. 

Mnieti, vz Mníti. 

Mnich z kláštera uteklý nebo vyhnaný, 
žid křtěný a vlk chovaný vSecko jedno- 
stejno. Zvon III. 55. Si. == hora n BAžom- 
berka. Sbor. čes. 284. 

MniehoTka, y, f. = říčka (potok) n Se- 
nohrab. 

Mnidka, y, f. = lesní panna. Vz MySka. 

Mnišský. M. barva či břebíčková. Zvou. 

III. 260. 

Mnoh, a, o, vz Mnohý. 

Mnohde. Což se m. praví v Iliadě (na 
mnohých místech). MŠ. exc. M. by se to 
dalo odůvodniti. Pokr. 1885. č. 187. 

Mnoho. Bvlo jich jako much v krajáči, 
jako žab, hub po dešti, jako plev kolem 
zmi. Us. Čes. 1. XI. 270. Ede člověk mnoho 
(o sobě myslí), tam lidé málo. Džl. Čes. 1. 
XII. 308. 

Mnohobarevnosf, i, f., Polychromie. Vz 
Ott, XX. 178. 

Mnohobleský. M. rozkoš. Eoll. SI. dc. 
11. 102. 

Mnohodennosť, i, f. M. slavnosti (trva- 
jící mnoho dní). Vykl. Obrz. 138. 

Mnohodýmný. M. obět. Mark. 

Mnohohřišný člověk. Zr. Erist 125. 

Mnohojmenost, i, f., Polyonomie. Ott. 
XX' 182. 

Mnohoklaný jazyk. Slad. Cor. 92. 

Mnohoklebetný pán. Vlč. Lit. I. 315. 

Mnohoklonbý. Znetvořnjící vleklý zánět 
m-bý, polvarthritis chronica deformans. Ett. 

Mnohotvét, u, m. =r noeovka, tuherosoy 
polyanthes, rostl. Vz Ott. XX. 165. 



Mnoholáný muž (mající mnoho lán). Msn. 
Hym. 23. 

Mnoholestný rek. Skd. Od. 1. M. ůtoň 
mořská. Ib. 

Mnoholibernl háv. Tbz. V. 1. 26. 

Mnoholistek, stku, m. Plno m-stků. Zvon 
III. 549. 

Mnohoměsiěný. M. vazba. Nár. list. 1886. 
č. 1. 

Mnohomillionový obrat. Nár. list. 1904. 
28. 9. 

Mnohomistný. M. číslice. Zvon IV. 557. 

Mnohomlééi, n. = přilUné odmíiováni 
mléka, Polygalactie. Ett. 

Mnohomlnvil, a, m. = ivattal. XVIÍI. 
stol. Čes. 1. XII. 20. 

MnohomluTnosť, i, f., Polyphrasie. Ott. 
XIX. 

MnohomoČi, ii.=p^{liini odmíiováni moíSi, 
Polyoríe. Ott. XIX. Eřečovó m. (ůplavice 
močová křečová), polyuria spastica. Ett 

Mnohomyslný. Vin. I. 209. 

Mnohonáistně něco zaplatiti. Nár. sbor. 
1902. 15. 

Mnohonožky, diplopoda. Ott XX. 168. 

Mnohopanstvo, a, n. M. není dobrě. Msn. 
II. 24. 

Mnohoplodý. M. rostliny, polycarpieae. 
Vz Ott XX. 166. 

MnohopHhradkoTý (mnohomístý), mnl- 
tilocnlaris. Ett. 

Mnohořečnos^ i, f. Eeby múdrosť zále- 
žela na m-sti, kaidá baba by musela mat 
hojnost múdrosti. Czam. Slov. 177. 

Mnohorodička, y, f., mnltipara, viel- 
gebárende. Ett 

Mnohoruďný Odysseus. Msn. II. 50. 
^ Mnohorybný. M. moře. Msn. II. 147., 
Škod. 11*. 164. 

Mnohoslibně něco činiti. Pokr. 1885. 
č. 126. 

Mnohosluchý zástap (mnohých sluchů). 
Mark. 

Mnohoslzný útěk. &kod. n*. 228. 

Mnohostěnný. P. čísla, polyedralní. Vis 
Ott XX. 168. 

Mnohošumný. M. ůtoň mořská. Škod. 
IP. 8., 170. 

Mnohotisíciletý. M. prach, Báb. 7., práce. 
Uč. spol. 1902. IX. 39. 

Mnohotrpěč, e, m. M. Odysseus. Msn. 
Od. 79. 

Mnohotrpný Odysseus, Skd. Od. 4., 74., 
pták (ledňáček). Škod. II*. 182. 

Mnohotnéný. M. bedro. Msn. Od. 71. 

Mnohoučený mistr. Ghč. ol. 1491>. 

Mnohoúhelníky u, m., polygon. M. sí- 
lový, vláknový. Vz Ott. XX. 171. 

Mnohoúhelnikový. M. čísla (mnohorohá, 
polygonalní), vz Ott. XX. 172., sít elektrická. 
Ib. XXIII. 222. 

Mnohourozený pán. Zvon IV. 177. 

MnohoTážně o něčem přednášeti. Vin. I. 
226.) 

MnohoTěkosf, i, f. Aby věc měla m. 
Eoll. v Pal. Záp. II. 284. 

Mnohověnný. M. chof. Msn. II. 111., 
Škod. II". 125. 



' 



1«4 



Mnoboveslý — Modro. 



Mnohoveslý. M. loď, koráb. Škd. Od. 
116 . Msn. II. 21., 24., 49. 

MoohoTíděni, n., pQlyopsia: Ktt. 

Mnohovirný. M. řeka, tok. Škod. II*. 
99., 49. 

MnohoTládl, n. M. nic dobrého. Škod. 
II «. 29. Vz Mnohovláda.^ 

MnohoTonný oltář. Škod. U'. 147. 
' MnohoTýtrusný. H. hoaba. OtťXIX. 
744. 

Mnohozdrojný. M. Ida. Škod. 11*. 147. 

Mnohozomlči, n, y% násl. Zornička. 

Mnohozpěvý. M. epos. Lit. I. 377. 

Mnohozridelný. M. Ida. Msn. II. 268. 

MnohozTUČný. Lit. II. 522. Sr. Mnoho- 
zvuky. 

Mnohožalný zvnk (élayikův). Miin. Od. 
296. 

Mnohoženský. M.oboQtkymnifl (choutky 
po polygamii). Nár. list. 80./5. 1889. 

Mnohý = veliký. Jeden malý, druhý mnohý. 
Baw. J. T. 624. 

MňoukaTý. M. kočka. Mart. S. Ind. 230. 

Množil, a, m. = kdo se b prací pára, ne- 
může B ni býti hotov. Žel. Brod. Čes. 1. 
Xlir. 29. 

Množenka, y, f., druh hádanky. 

Množsky^ pluraliter. Liat. fil. XVIII. 
38. — M., copioBe. M. Bvatá tekla jest 
mytěl, copioBO Bacrnm flazit lavacrum. Mub. 
1862. 271. 

Mnutě. Gibulef mořská přidá se m. Rhas. 
E. 86. 

-mo příp. : pražmo, písmo, bělmo, obalmo, 
zádrmo. DSk. Km. 26. 

Mobilita, y, f., z Jat = pohyhUvott. M. 
ústavu. Nár. list. 1901. 128. 17. 

Moc. Lépe moci s hrsf míti nežli spraved- 
livosti s pytel. Arch. XX. 175. 

Mocenský. M. postavení říSe, Machtstel- 
lang. Mš. exc. M. praevalence. Nár. list 1904. 
314. 21. Srv. Velmocenský. 

Mocenatvl či valence látek. Vz Vot 23. 

Mocik = moeZť, kolik, M. si dostal? Dík. 
Km. 26. 

Moeker Job. Vz Alm. X. 141.-142. 

Mocněji := mocnijH, Diabel jest m. neŽ 
ty. Pass. 358. 

Mocnohrabivý val (valení moře}. Msn. 
Od. 86. 

Moený. Dal sa enom na mocnu moc 
zdržat (usilovným nucením). Val. Ces. 1. XI. 
94. O m. přestání. Vz Aich. XIX. 613. 

. Moé kofiské moči podobná, urinajumen 
tosa, tnčnatá, Jipuria, chylnria, vodnatá, byd- 
roria; nezměněné látky inočí vypuzené, 
uropban; láhev na moé, urineau; odkapo- 
vání moče při přeplněném měchýři, inconti- 
nentía urinae paradoza; léky působící vy- 
měiování alkalické moči, alcalnretica. Ktt. 

'Močanový. M. usediiny solí močových, 
Uratsedi mentě. Ktt 

Močař, e, m. M. lnu (kdolen močí). Pokr. 
1886. č. 7. 

' Močárna, y, f. r: miito, kde ae mo6l len, 
Pokr. 1886. č. 7, 

' MoČenka, y, f. =r vcdnald koule snéhová, 
KSt Lid. 11. 

' Dločérák, u, m. rostl Čés. 1. XIV. 74. 



Moéidlo, a, n., vz násl. Močopudný. 

Močidůl, dolu, m. V M-le, louka n Vel. 
Skalice. Př. stár. VIL 55. 

Moéivka, y, t = odměSování hojné moči, 
močová úplavice, Hydmríe. Ktt 

Moéokreynosť, i, f. M. ledvinná, haema- 
turia renalis; m. měchýřová, h. veaicalis; 
zánět pohrudnlční při m-Bti, pleoritiB une- 
mica. Ktt 

Moii^opadný. M. léky (močidla), diaretieft, 
harntreibQnde Mittel. Ktt. 

Moéovitý pot, pocení, nridrosia, Ham- 
BchweisB. Ktt. 

MoéoTý. M. úplavice příznaková, poly- 
uria synjptomatica. Vz Moéivka. M. kaménky 
v měchýři, lithíasíB, oystolithiasis ; rozdrceoí 
kamínků m-vých, lithotripsia ; vyjiti ks- 
ménkfl močových, iitholapaxia. Ktt M roura. 
Vz Ott. XXI. 1.039. 

Modeéinitel, e, m. Francouzským. Vlč. 
Lit I. 307. 

Modellováni, n., vz Modellovatí. Us. 

Modellovaný. M. fotografie. Nár. liat. 
1904. 141. 13. 

Moderaterka, y, f., druh lampy bl. v lé- 
tech 60tých užívané (po r. 1860.}. 

Modernm y, f. Osv. 1896. 372. Paedago- 
gická m., proud m-ny. Nár. list 1903. Č. 243. 
13., 94. 

Moderniata, y, m. :=:pHvrSenec.m<NÍcniy. 
Mus. fil. IX. 313. 

Modemiaovati co : antickou báj Lit I. 
674. 

Modidlný v. modlidlnj. MS. 

Modlařovati koho = modlářem nazývati 
Bech. (Jg. Rozb. I. 184.) Sr. Modiafíti v VL 
1016. 

Modlebnik, a, m. M-ci (spolek) malí 
v kostole modlení. Slov. Nár. sbor. 1901. 5. 
Dle str. 7. => Spitálníci, chudí staří lidé ma- 
jící společně v malém domku skrovné za- 
opatření. 

Modlitba. Lidové m-by. Vz Ces. 1. XII. 
34. 

Modlitbičky slezských dětí. Vz Vyhl. 
II. 232. no. 

Modlitebný. M. neděle =: 5. po Veliko- 
nocích. 1575. Hrubý 179. 

Modlitevna = modlitebna. PasB. 331. 

Modliti. Když se srdce nemodlí, na- 
darmo jazyk pracuje. 1564. Hrubý 42. Ne- 
věří mu, ani když se modlí. Us. 

Modlosluhbváni, n., idolatria. Milí. 42*. 

Modlověree, rce, m. Má. exc. 

Modnosf, i, f. Ráz novosti a m-sti. Jakb. 
Mar. 139, 

Modr, a, o, vz Modrý. 

MoáiÁ ^ Prusko. V zloděj, mluvě. Čee. I. 

XI. 14L 

Modráček, čku, m. =r chrpa^ Džl. Čes. I 

XII. 306., desUka (baukovka zamodralé 
barvy) 

Modrák, u, m. = jedovatá houba. Ces. I. 
XI. 290. 

ModHci papír. Vz Ott XVIIL 184. 

ModřidlOf a, n. = ipatné^namodrM mléko. 
Zvon IV. 430. 

Modro. Bylo viděti, Že jí do modra oe- 
chválil (^nadarmo). Sái Pr.. m. I. 102. Ne< 



Modro — Mordbák. 



185 



myslete, Že ulavím do modra (bez rozmyslu). 
SA. XVII 202 

iHodrobradý Raúl. Vio. 1. 239. 

Modrcéelý. M. papouSek, blaosticnig. 
Zvon III. 601. 

Modrohedvábný. M. záslona. Zr. Mad. 
97. 

Modrohrdlý. Zob. Még. 14. 

lllodrojasnosf, i, f. M. nebeská. Hlk. YI. 
100. 

Modrolesklý pletenec (vlasfi). Zr. Let. 
II. 101. 

Modronohý stůl. Msn. II. 202. 

Modropapkáě, e, m., převzdfvka Horá- 
kům (a Ledče a Dol. Královic). Čes. 1. XI. 
404. 

modrosvětlý. M. barva. Čes. 1. XII. 295. 

Modrotkany pás. Svět. knib. 420. 33. 

Modrounký. Tbz. V. 4. 184. 

ModrozelenaTý. M. barva. Zr. Čeř. 14., 
Jrsk. XXIV. 143. 
. ModrožilkoYaný mramor. Zr. Had. 32 

Modrý. Dyby byla panna jako jiná, ne- 
mela by modré pod očima. Brt. P. n. 701. — 
M. pondiU zz to po květné neděli. Tk. 

Moliar, vz Hudec. 

MohutenstTÍ, n. H-stvím obni podobný. 
Van. II. 537- 

Mohutnoduchý muž. Hsn. Od. 313. 

Mohatnodu^eTiiý. H. Atbene. Hsn. Od. 
123. 

mohatnopářatný lev. Hsn. Od. 149. 

Mohylný. H. hůrka. Msn. II. 42. 

Mochejroyý. M. kalíoty. 1600. Čes. L 
XI. 74. 

Mochna, y, f, potentilla, rostl. Vž Ott. 
XX. 328. 

Mochodrž. Sr. List. fíl. XXIX. 150. 

Mochura, y, f. = buchta veJiká jako cihla 
nadívaná tvarohem, povidly atd. Vz Cea, 1. 
XIII. 234., 237. 

Moehyně, é, f., physalis, . rostl. Vz Ott. 

XIX. 696. 

Mojiček, Čka, m. Choditi s m-kem, s mo- 
jfkem, 8 majíěkem, s krásnou o smrtnou 
neděli. Slez. Vz. Vyhl. II. 41. 

Mojzle =, ii»ek, 0. Třeb. Čes. 1. XI. 36. 

Moktísko, a, n. = mokřiSti. V. Mýto. Hd. 

Mok, u, m. H. mfSnf, Ríickenmarks- 
flussigkeit, mozkový, Gehirnflttssigkeit, oční, 
Augen-, humor aquaeus, předstojnicový 
(šfava). Prostatasaft. Ktt. 

Moki*, e, f. = moře. Po souši a mokři. 
Hsn. Od. 303. 

Mokrý Otok. Vz Alm. X. 146.-146. 

Mokám ^ mé»to. V zloděj, mlítvě. 

MokTati čím : vraždou (krvi). Škod. F. 15. 

Mol nehtový, onyohomycosjs favosa. Ktt. 

Molasin, u, vlziz krmivo pro koně, ho- 
vění, skopový a vepřový dobytek. Nár. list. 
1903. 6. 139. 4. 

Molázgnú,ť koho, kým = »ifni uhoditi 
Val. Čes. I. XI. 92. 

MOléanka, y, f., potok na Zvolensku. 
Sb. si. 1902. 52. 

Moletta matečná u 9troje tiskacího. Ott. 

XX. 332. 

Moli pokolení (molfl). Tbz. V. 5. 264. 
Molveni, n.. = mluveni, £v. ol. 339l>. 



Molviti = mřttví/i. Ev. ol. 141b. 

Molybden, u, m. Vz Vstnk. XII. 585., 
XIII. 681. 

Mom, a, m. = mrsíout f Aby nebyli momi, 
kteří vSecko haňá a potupuj ú. Vlé. Lit. I. 
310. 

Momentanosf, i, f., z lat Národ list. 
1903. 

Momentni jev. List. fil. 1904. 154. 13. 

Mondóka, y, f. = chatrná řeč hl. po ma- 
ďarsku mluvená. Slov. Czam Slov. 127. 

Monetit,^ u, hl, nerost. Vz Vstnk. XI.- 
831. 

Monodický. M. píseň (kterou pěje je- 
diný zpftváh). Vykl. Obr. 23. 

Monohydrat, u, m. Vstnk. XL 128. 

Monoehloroctan, u, m. H. sodnatý. Vot. 
238. 

Monochloroetový. H. kyselina. Vot. 190. 

Monoehlorpyrrol, u, m., v luóbě. Vstnk. 
XII. 68. 

Monochord, u, m. Vz Strh. Akust. 253., 
255. 

Monochromie, e, f., z řec. = malováni 
jednou barvou, Nár list. 1903. čís. 250. 17. 
Sr. Ghroro. 

Monochromni figura. Chyt. 45. 

Monokarbonový. H. kyselina. Vstnk. 
XII. 67. 

Monomoleknlárni. Vz Vstnk. XI. 707. 

Monomolekulový. H. reakce. Vz Vstnk. 
XI. 705. 

Monopolisaéni touha. Nár. list. 1903. 
333 21. 

Monopolistnl cena. Národ. list. 1903. 
Č. 177. 6. H. ovládnutí domácího trhu. Ib. 
ě. 114. 17. 

Monopolltism-us, n, m. Hospodářský m. 
Nár. list. 1904. 293. 17. 

Monosacharidy. Vz Vstok. XI. 501. 

Monothermický. H. kruhy (v lučbě). 
Vot. 276. 

Monse Jos. Vrat., prof. 1 1793. Vyhl. 1. 38., 
Lit. I. 92í>. 

Montanní papír. Nár. list. 

Monumentalista, y, m. Nár. list. 1903. 
č. 164. 13. 

Monumentalita, y, f. Nár. list. 1903. 
č. 141. 13. 

Monumentalnosť, i, f. Nár. list. 1904. 
121. 13. 

Moor Kar., bud. sklad. Zl. Pr. XXI. 408. 

Mopsiik, zdrobn. od mops. 

Mora, y, f. =: můra. Kld. IL 265. 

Moračina, y, f., opoponax, rostl. Vz Ott. 
XVIII. 816. 

Mořák, a, m. = při moři hydliei, yiqtav 
áXioíog, Hsn. Od. 195. 

Moral, u, m, scaevola, rostl. Vz Ott. 
XXn. 709. 

Morál, u, m. Krásný m. k napravení lid- 
ských srdcí. 1787. Lit. I. 138. 

Morallstický. M. reflexe. Lit. I. 635. 

Mořaninka, y, f. ■= mořská bohyně. Hsn. 
Od. 852 — M. = tuleň. Hsn. Od. 61. 

Moravek B., spis. Sr. Háj. III. 192. 

Moravskočeský zvyk. Us. 

Mořekej = mořská. Děk. Km. 38. 

Mordhák, u, m. =: druh zbraně Lbk. 5. 



186 



Mordování — Moucha. 



MordoTáai, interfeetío. MOl. 16». 

MordoTati se s ěim = namáhati ie. Ces. 
1. X. 472. 

Mordsky stříleti (dobře). Eml. 

Mordzatraeený. M. duie (kleni). Us. 
Nár. sbor. VIII. 71. 

Mořebrázdný koráb. Man. Od. 218., Škod. 
l\\ 16., 68. 

Mořebrodný. M. loď. Skd. Od. 167., 190., 
Msn. Od. 79. Sr. Mořebrodý. 

Mořechodný. M. loď. Msn. Od. 194 

Mořejizdný. M. loď. Msn. Od. 229. 

Mořeprudný. M. struha. Msn. Od. 87. 

Mořerejdný. M. loď. Msn. Od. 184. 

Moresné mluviti. Hoch 69. 

Mořešamný vítr. Škd. Od. 68. 

Morfenol, u, m., v luébé. Vstnk. X. 689. 

Morfinidy u, m., v lučbé. Vstok. X. 688. 

Morfolin, u, m., v lučbé. Ystnk. X. 689. 

Moriaky b, m. Naťukaný, nadut;^ ako 
m., keď mu zahvízdajú. Rizn. 174. 

Mořiť sa = nořili 96, Slov. Ciam. Slov. 
223. 

Mořitelkyné, é, f. M. srdce. Čes. 1. XII. 
128. Sr. Mořitelka. 

Mořivý sen. Kká. Sión. I. 62. 

Morka, y, f. = morie. Čes. Třeb. Čes. 1. 
XI. 86. 

MorkoTitý. M. kost Škd. Od. 139 

Morný. M. smrt, Msn. II. 240., třenice. 
Hlk. XI. 338. 

Morosel, epilencía (de langnoríbns). Rozk. 
P. 1618. Sr. Morasei. 

Morositi = nholiti. AI. MšC. 

Morouci. Můra m. Čes. 1. XU. 311., Kfif. 
Lid. 6. 

Morousovitý biři5, Kká. Sión. II. 8., 
pohled. Zvon III. 119. 

Morověra, v, f. Mark. (Jakb. Mar. 216). 

Moř§korody. M. tuleň. Msn. Od. 62. 

Mořský. M. oko, jezero v Tatrách. M. 
panny. Vz KSť. Poh. 204. 

MorušOYÍtý nádor. Beerschwamm, fram- 
boesia, m. smaha, naevus morus. Ett 

Morys, z lat. mores, dobrý mrav. Brt. 
P. n. 1196. 

Mosaz japonská, kujná atd. Vz KP. X. 
263. 

Mosazeni, n. = pamosaxováni. Vz Ott. 
XX. 199. 

Moskovice, zaniklá ves v Znojemsku. 
Vz Mtc 1903. 146. 

Mosler F., spis. 

Mostik, a, m. = řezník, V zloděj, mluvě. 
Sr. Flakotář. 

Mostlna, y, f. ^ moatnice. Z lesa bráti 
chrastiny na m-ny. 1671. M. = Aaf, virga. 
Vz Hať. Vstnk. X. 659. 

Mostnicový. M. podlaha v chlévJch. Vz 
KP. IX. 389. Sr. Mostnice. 

Mostomlýnský. M. ulice, Mottni mljn»ká 
U. (1846.), U mosteckých mlýnů, Mlýnská ul. 
(1817.)y v Praze u staroměstských mlýnů. 
Vz Ruth 669. 

Modkátelový. M. víno = muikáiovi. Brt. 
P. n. 786. 

Mošna, y, f. Přivedli to na moínu (stali 
se žebráky). Tbz. V. 6. 340. 



ModoTský Mioh., slov. spis., 1733. až 
1803. Vz Vlé. Lit. I. 306. 

Moštenice, potok na Zvolenaka. Sb. Si. 
1902. 62. 

Motáé, e, m., vz Dmda. 

Motáčkovati = peáti motáky. Zvon III. 
266. 

Motáky n, m. = li»t, dopit. Májový m. = 
dluhopis; m. na jiný cink, = faleSný passa 
nepravé jméno, v zloděj, mluvě. Čes. 1. XL 

Motati = ptáti. V zloděj, mluvě. Ces. 1. 
XI. 141. 

Motayý. Vyvstal na nohou m-vých. Kki 
Slon. 11. 7. 

Motocykl, u, m. = bicykl s motorem 
obyč. benzinovým. 

Motocykleta se závěsným vozem. Nár. 
list. 1902. ě. 234. 2. 

Motocykliska, y, m. = kdo jesM na mu 
tocítklu, Nár. list. 1904. 128. 13. 

Motočištěy ě, n. M. nasaditi. U Turnova. 
Zvon IV. 666. 

Motolice, e, f. = pijavka^ der Egei. Us. 

Motor, u, m. M. benzinový, benzolový, 
elektrický, horkovzduSný, ležatý, liho^, 
petrolejový, plynový, větrný, vodní. Vz Ott 
XIX. 960., Nár. list. 1903. 6. 140. 5., č. 270. 
21., Strh. Mech. 494. 

Motovidlo pětirohové. Ty'8 mot pět 
(neobratný). Vlast. I. 236. 

Motyékář, e, m. = rolnik. Stan. II. 34. 

Motyka. Musím trpěti ai do m-ky (až 
mne zahrabou, do smrti). Klát Čes. 1. X. 
368. 

Motýl. Je-li první m., kterého kdo na 
jaře uzří, červený, přináíí člověka bolest 
oči; pakli je bílý, to prý do roka zemře. 
Jak někdo spatří prvního motýla, má jej 
chytiti a práSkem s křidel víčka si potříti; 
potom se před ním nic nezatají a neschová. 
Mtc. 1. 1897. 19. 

Moty lak, molyrlak =: motýl. Hauer 13. 

Motýlči křidlo. Tbz. V. 6. 233. 

Motylokvětý. M. rostliny. Vz Ott XVIIL 
170. 

Moučně. Klasy m. zaváněly. Rais. Lep 
20. 

Moučnice, e, f. = úttni hubka, hedly 
kurdije, prýmek^ stomatomycosis, Mehlmnnd 
Ktt 

Moučný. M. kaSe (zásmažka bledá mlé* 
kem zalitá). Stru. Poh. 70. 

Moudivlak. Mus. 1863. 336. Sr. Moudí- 
vláček. 

Moudrá Pavla, spisov. Sr. Zvon IV. 658. 

Moudřlk. U Mka, louky u Červ. Lhoty, 
čas. mor. mus. III. 144. 

Moudro. At si své m. (svou moudrosfj 
nechá. Zvon III. 166. To je m., kterémn 
člověk nerozumí. Rais. Vlast 43. Ty mii 
vždycky moc moudra. Us. Čes. 1. Xin. 88. 

Moudrý. Moudřej dyž chybí, nechybí 
málo. Us. Čes. I. XL 376. M. stává se zku- 
šeným cizí škodou. Nár. list 1904. 100. 17. 
— v čem. Kar. 122. * 

Moucha. Namane-li se vám m. o Štědrém 
večeru, zvěsti^* e vám, že budete zdrávi a 
dlouho žíti ; BzuČÍ-li vám m. do ucha tak 



Moncha — Itravodi 



187 



vytrvale, ž« 8e nedá odehnati, nSetřte jí, 
oznamajef váoD, že nslySite zajímavé noviny. 
Mtc. 1. 1897. 18. Zmořená macha sama hádže 
sa do pavůkovej (pavoukovy) siete ; M. sedá 
nielen na enkor, ale i na hovno. Kizn. 166^ 
168. Vz Hrnouti se (zde), Mucha. 

Mouka. Červenec, srpen, září muka, ale 
potom bude mouka. Nár. list. 1902. č. 191. 3. 

Mouka = mtíka. Dopustiti se hříchu pro 
mouku neb utrpení. Hus. (Vstnk. XI. 749.) 

MoulCy ete, n., pl. moulata =: huba. Dik 
Km. 21. 

MouloTítost. Nár. list. 1901. č. 828. Sr. 
Ty moulo! Moula. 

Mondi = múii, M. trus. V. mýto. Jir. 

Mouškový. M. krajky. Vz Krajka. 

Mozden, crumphus (volský chomout). 
Vit Voc. II. 242. M., - crumphus. Bozk. ť. 
2047. 

Mozečkový. M. žíly, venae cerebellí, 
přepážka, velům cerebellí. Ktt. 

Mozeénik, u» m. = nů» na mozek^ Hirn- 
mesaer. 

Mozek. Otřesení mozku. Vz Ott XYIII. 
971. Chochol m-ku, tegmentum caudicis, 

Srnéti mozku, excerebratio, Enthirnung. Ktt. 
á m. na nepravém místě (blázní). Tbz. V. 
6. 305. 

Mozík, u, m.. zdrobn. od mozek. Msn. 
Od. 203. 

Mozika = muzika, Domžl. Šb, D. 19. 

Mozkomiehový mok. Ott. XYIII. 971., 
Vstnk. XI. 83. Sedá zvrhlosť m-vá, scierosis 
disseminata; zánSt plen m-vých střídavkový, 
meningitis cerebrospinalis intermittens ; zánět 
tvrdé pleny m-vé (zánět podlebice a pod- 
pateřnice) pachymeningítis ; nahromadění 
tekutiny m-vé v roztaženém ústředním ka- 
nále, hydromyelia. Ktt. 

Mozkoplénový zánět, meningocephalitis. 
Ktt. 

Mozkovatý. M. oběť. Ž. pod. 65. 15. 

Mozkový. Bílá a Sedá hmota m-vá, sub- 
stantia alba et cinerea cerebri (běl a Seď 
m-vá); choroba m-vá z otravy olova, ence- 
phalopathia satumina; m. komora, ventri- 
cnlns; korová Seď m-vá, substantia cinerea 
costicalis; m. mrtvice, apoplexia sanugínea; 
bořeni rýha spony m-vé, raphe superior 
corporis callosi ,- velká žíla m-vá, véna cerebri 
magna; zánět Šedé hmoty m-vé, polience- 
phalitis; prudký Či náhlý zánět Šedé hmoty 
m-vé, poliencephalitis haemorrhagica acuta ; 
zánět děleních provazcú m-vých, polienoe- 
phalitis inferior; zánět m-výcn plen, menin- 
gitÍB (hnisaný, simplex, snppurativa, následný, 
consecutiva, ůpalový, zážehový, cerebrospi- 
nalis siderans); zánět měkkých plen mozko- 
vých nemluvňat, leptomeningitis infantium, 
hydrocephalns acutus sine tuberculis. Ktt. 

Mozoj, e, m. =z mozol. Slez. List. fíl. III. 
69. 

Mozol, v jihových. Cechách také : jizva 
(po ráně). Slov. zdrav. 228^., Mns. 1863. 334. 
Z m Ifl nezbohatl jeStě nikdo (z těžké práce). 
Tbz. V. 1. 855. 

Mozolina, y, f., callositas, tylosis, ty- 
loma. Ktt. 



Mozolnik, a, m. == kdo vyřezává mo- 
zoly, kuří oka. MS. exc. 

Mozolnost, i, f. =: mozolovitosf, tylosis, 
schwielige Verdickung. Ktt. 

Mozolo§uk tyranský (nadávka XVI. stol.) 
Zvon II. 623. 

Mozour, u, m., vz Muzoul. Bydž. ESf. 
Lid. 2. 

Mraěivě někam zírati.. Rais. Vlast 1. 

Mračna, y, f. =5 mraííivá ienakd. Pittn. 

Mraěnohledý boj. Slad. fiich. 7. 

Mračnomlha, y, f. Msn. Od. 125. 

Mračnopojemný. M. řeka. Msn. Od. 107. 

Mračnorouchý. M. jeseň. Má. exc. 

Mrakodusný. M. síalo Hadovo. Msn. Od. 
157. 

Mrakohávý Zeus. Msn. 11. 265., 402. 

Mrakokalný. M. krev. Škd. Od. 168., 
Il«. 70. 

Mrakoplodný Zeus. Msn. Od. 11. 

Mrakoptyl, a, m. =: rozptyloval mraků 
(Hermes). Škod. II*. 25., Od. 2., 74. 

Mrakosběratel Zeus. Škod. Od. 3., 132., 
74., II ■. 18. 

Mrakosběrný Zeus. Msn. Od. 190., Škod. 
Il«. 103. 

Mrakosvodný Zeus. Msn. 11. 91., Msn. 
Hym. 5., 12., 72. 

Mrákotiny, pole a les u Svatoslavě, čas. 
mor. mus. III. 137. 

Mrakotorodce, e, m. To jsou vSichni 
m-dci (imáři). Sf. v Pal. Záp. IL 54. 

Mrakovládný Jupiter. Pokr. 1885. č. 151. 
Sr. Hromoví ádný. 

Mrakovodný Zeus. Msn. II. 15., 59. 

Mramor. Tření na m-ru = výkon alchi- 
mistické práce, totožný se třením v porcu- 
lánových miskách. Bozpouštění na m-ru 
dalo se na desce zvlášť k tomu prohlou- 
bené po straně se Žlábkem, kudy se teku- 
tina nebo roztok sléval, což nazývalo se 
též destillatio per filtrům. Zach. Test. 148. 

Mramoroschodný. M. zpěvná. Pol. — 
Lit. II. 8. 

Mramorové. Na m. něco postříkati. Jrsk. 
XIII. 3. 8. 

MThJ^iíi = plakati. Slez. Vyhl. II. 229. 
Vz Mraěčiti v VI. 1036. 

Mrau interj., výraz hněvu. Ghě. S. II. 
194a. Sr. Bu. 

Mrava, y, f. Vzal to pro mravu (jak velí 
mrav). Val. Ces. 1. XI. 48. 

Mraveový =1: mravenííi. Sbor. slov. VII. 
124. 

Mrávek, vka, m. = nemocni zv&e. To je 
m. ! Kšf. Lid. 12. 

Mravenčeni, n , formicatio, myrmecis- 
muB, Ameisenlaufen. Ktt. 

Mravnický. M. jednání, tractatus mo- 
rales. Krok 1. a. 12. (1821.). 

Mravnictvo, a, n. = mravouka. Vz Čad. 
116. pozn. 

Mravnik, a, m. =: moralista. Hyna. Vz 
Čad. 116. 

Mravo, a, n. = vepřovy dobytek. Dfik. Km. 
23. Sr. Brav. 

Mravocestný muž. Msn. Od. 38. 
Mravocit, u, m. Hyna v Čad. 84., 115. 



188 



Mrayokaratel — Mrviti. 



MraTokamtel, e, m. = mravokáree, Mark. 
v Krokn II. b. 3 13. (1827.). 

Mravokárenstri, n. Národ, list 1901. 
č. 331. 

MraYot (!) = poltěte. Rosa. 

Mravúsky, keř. Sb. si. 1901. 154. 
. Mráz. Už náB mrazy nepopleni, minnloté 
boží křtěni. Ott. Kal. 1904. 

Mrazík J., spisov. Sr. Ztod IV. 462. 

Mrazivě. To bo m. projelo. Zr. Nov*. 
311. 

Mraznostadený den. Mso. II. 217. 

Mrazný. 8y. Josef jest mrazný (bývá 
jefité zima). Slez. Vlast I. 212. 

Mražení, n. Slastné m. smrti ji provi- 
valo. Hrlá. Hus. 192. 

Mreálek, Ika, m. == ditě, jež se pořád 
chytá sukné. Voléiník. Kub. List fil. 1902. 
249. 

Mrdati čím (nač). Byt ji prstem po 
ústech mrdl, uzřel by... Eokyc. Post 118*. 
Hlavou na někoho m. (vrtěti). Baw. Ap. 
213b. 

Mrdenie» n. Ba^^. Ap. 213i>. 

MrďÓ8. Na mrďose vlasy upraviti. Slov. 
Czam. Slov. 219. Sr. Mrdús v VI. 1039. 

Mřeé = dáti si zavázati oči a potom tak 
jiné chytati. Prus. Slez. Čes. I. X. 422. 

Mrholivý přísvit dne, Mrst Obrz. 118., 
déSt Stan. I. 315. 

Mrcha. Neboj sa mrcha kůpi, ale mrcha 
ruky (oddakoho dobré kúpi, ale zle prodá). 
Sbor. slov. VII. 131. Mrcha mrSe nesmrdi. 
Prant II. 32. — M. = »imntce. Čes. 1. Xlí. 
198. 

Mrehojed, a, m. = »up. Hol. Met 11. 
650. 

Mrchožrout, a, m. Mti, sílphidae, brouci. 
Ott XXIII. 169. 

MHžkOTý. M. krajky. Vz Krajka. 

Mřížokřídlý. Sr. Ott. XX. 908. 

MHžovec, vce, m. Vz Ott XIX. 453., 
598., XVIII. 609., 611., 635. 

Mrk, u, m.zzoko. Brt Cit 85. 

"SírkAii :z: pohybovati ; temni mluvitij zou- 
íeti. Vz Čes. 1. XI. 210 

Mrkayý. M. světlo lojové svičky. Zvon 
III. 455. 

Mrkev. Taká je, ako na jar m. (o starší 
Ženské). Rizn. 174. 

Mrkoeina. y, f, něj. i patné jídlo. Jemu 
dala m-nn. Slov. Čes. 1. XII. 313. 

Mrl. Mrle mu sedia na koške=je ne- 
poseda. Czam. Slov. 78. 

Mrlice, e, f.::^ zdechlina. Aby nižádný 
z mrlic kožichóv nedělal. 1444. H. Jir. V. 
Mýto 41. 2. 

Mrňky, pole u Petrovic. Čas. mor. mus. 
III. 137. 

MrožoIoTecký. M. loď. Nár. list. 2./10. 
1900. 

. Mrskačka, y, f. = mrskáni v pondělí 
velikonočni ženských (mužská), v úterý 
potom mužských (ženská). Také: Kúpačka, 
Mrskat (na Hané a záp. Mor.), Sibáky, Šla- 
haěka,Šlaháky,Šmigrnst (valašsky a lašsky); 
Šmerkous, Šlehačka. Brt Čit 385. — M. = ná- 
stroj, kterým se mrská (korbáČ, kýčka, 
tatar, žila).. Ib. 



Mrskati éím (Jak). Mrskl sebou ^ako 
ryba. Brt P. n. 1039. Mrskajíc ěpicaton 
bradou radostně. Zvon III. 193. Kdyby ten 
lotr byl dřevem neiťastně mrskl (hodil). Ib. 
IV. 123. 

Mrskošw DSk. Km. 60. Vz Mrzkoč. 

Mrskut = imerkutt (pomlázka). Vykl 
Obrz 160. 

Mrdéiti se = mriknotUi »e, v^škoUti 

Pel. X. 

MrStík KfT.. nar. 1863., básn., AlaU. Yi 
Fift. Pism. 728.. Obz. lit III. 35., 49. 

MrStiyý prst, schnellend^r Finger, kte- 
rého nelze bez násilí narovnati a který, 
jakmile tlak pomine, ihned do pAvodni po- 
lohy 8.e vraci. Ott XX. 826». 

Mrštnonohý Ares. Msn. Od. 117. 

MrStnoplod, n, m., filocarpus, rostl. Vz 
Ott XIX. 744. 

Mrdtný jako úhoř. Us. 

Mrf, i, f. M. sliznice. Schleimhantne- 
krose. Ktt 

Mrtllna, y, t := tn»iina. Ž. wit 78. 2. 

MrtoYid, a, m., basiliscas, zřitelnice. Mam. 
A. 17«. 

Mrfový. M. zánět, nekrotisehe Entsfia- 
duog. Ktt. 

MrtTěti, ěl, ění. M. y nohách, okol^ srdce. 
Zvon III. 169. 

MrtTíce, e, f. Smrt m-ci, apoplektischer 
Tod. Ktt. 

MrtvicoTitý. Vz Mícha. 

Mrtricový. M. (mrtviéní) záchvat, apo- 
plektischer Insult, Anfall; m. hnízdo, apopi 
Herd ; m. obrna, paralysis apoplectica. Ktt 

Mrtviéní návaly v mozku, apoplektische 
Hirncongestionen. Ktt Vz Mrtvicový. 

Mrtvina = mrtoola. Otec odnááel právě 
m-nu. Vin. I. 259. 

Mrtvolný. Hrbolek vzniklý vniknutím 
jedu m-ho v tělo, tubercnlnm necrogenium, 
Leichentuberkel. Ktt 

Mrtvololehlý trup = mrtvý. Msn. Od. 337. 

Mrtvolový. Mrtvolu m-vým pasem opa- 
třiti (má li býti spálena). Pokr. 1885. č. 328. 

Mrtvost, i, f. Přiliiná m. v lidech. Cbč. 
Post 151*. 

Mrtvý. Kdo nosí iaty po mrtvém člo- 
věku, dlouho mu nevytrvají, nebof fak tělo 
hnije a prachnivf, tak tlí i iaty a rozpadá- 
vají se; Vynáfií-li se tělo zemřelého ze sta- 
vení, musí býti obráceno nohama ven, sice 
v tom domě v brzku někdo zemře. Mtc. 1. 
1897. 62., 17. Z mrtvého pána žádný strach. 
Zvon III. 96. Dětská hra na mrtvého ve 
Slezsku. Vz Vlast I. 129. — M. mtoí> = 
město mrtvých ku př. Pompejí. — M. li$t = 
o úmrtí. - M. rameno řeky (nemající odtoku). 
Nár. list 1903. č. 143. 2. — M. eésona, letni 
období Ib. č. 175. 17., é. 154. 18. 

Mruéivý. M. odpověď. Stan. II 303. 

Mrumlati = brumlati. Jir. V. Mýto. 

Mrvioch, a, m. = 9poleěnd zábava po ukoň- 
(fcní přástky. Slez. Vz Vyhl. II. 7., Vlast L 
160. 

Mrviátě, ě, n. = koUr, Msn. II. 349. 

Mrviti = hrabaH. Dělník něco mrvil mo- 
tykou v hlíně; Před lavicemi m-ly se déti. 
AI. Mršt 



Mrytvý — Marský. 



189 



Mrytvý m mrtvý. Laisky. MS. exc. 

Mrzák. M-ci = obyvatelé v Dolnokrálo- 
vicku, poněvadž tam málo schopných obránců 
rekrntnji. Čes. 1. XI. 404. 

Mrzeti komu = ^*otxmu bjti ChČ. S. 
II. 237b. 

Mrzkohanobce^ e, m. Msn. Od. 261. 

MrzkoTatl. Muže lstivého mrzkoje Hos- 
podin. Ž. pod. 5. 7. = nenávidí v Z. klem. 
M. něčí krmi, abomínarí. Ž. pod. 106. Š. 

Mrznosf, i, f , lepra. Lék. B. 202^. 

Mrzný, sr. Mrznosf. 

Mrzosf, i, {,:=mrzkoii, MS. 

Mrzontský pohled. Stan. II. 259. 

Mrzuceni, n. = mrten{ 90, mrzutost Byl 
jejimn m. zvyklý. Rais. Lep. 113. Srov. 
Mrzutěti. 

Mrzufák, a, m. = mnout. DSk. Em. 29. 

Mrzutěti =: mrzed ze. Rais. Lep. 150. 

Mrzutý. M-téma nemůže síň do sekníce. 
Ml. Bolesl. Ces. 1. XIII. 176. — nad čim. 
Podivín nad světem m. Jrsk. XXIV. 105. 
Sr. Kouká jako sůva z nudlí. Ml. Bolesl. 
Čes. ). XIIL 176., Neštěstí, Žába. 

Mšel, a, m. =z hnél, Slepice mají mSely. 
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIIL 88. 

MSice, e, f. z= komár. Pel. X. — M. chme- 
lová.^ Nár. list. 1904. 154. 13. 

Msička, y, f., zdrobn. mJíe. M. ranní (ro- 
rate). 1694. Hrubý 171. 

MMna. v, f. = otřelá srst s nějaké látky. 
Volyně. Čěs 1. XIIL 124. 

Mtek, metku, m., vz Metek. 

Muelik, a, m. == uie. U starSích dětí ve 
Slez. Čes. I. XI. 342. 

Mučelnik. Ostrava. Šb. D. 70. 

Mučeni dělo se dle stupně: 1. stupeň: 
Sň&ra n. svazování, 2. paleěnice, 3. tažení 
(skřipce), 4. oheň n. páleni. Vz Čes. 1. XI. 
26. 

Mučeniee, e, f. = muiedlnice. Kalend. Ž. 
pod. (MS.). 

MuéenkAy y, f., passiflora, rostl. VzOtt 
XIX. 299. 

Mnéenkokvětý. M. rostliny. Vz Olt. 
XIX. 300. 

MuéenkoYitý. M. rostliny. Vz Ott. XIX. 
299. 

Muéivě zarýval se jim do mozku (hlas 
hodin). Čch. Ev. 5. 

Múěka Ant., lid. básn., nar. 1828. Vz 
Vyhl. L 88. 

Múéniee, e, f = mauéntee. Rozk. R. 103., 
P. 2372., Bhm. hex. 750. 

Mudáč. Ten vepř je m. DSk. Km. 49. Vz 
Moďák. 

Mudrák, a, m. Nieto takého m-ka na 
světe, ktorý by do svojej smrti učiť sa ne- 
mohol. Rizn. 64. 

Múdře = moudře. Lék. B. 223a., Milí. 6a. 

Mudřena, y, f., fronesis. Rozk. P. 2319. 

MudromraTný. M. naučení. Czam. Slov. 
177. 

Mudrosloví národa = přísloví. Č. — Lit. 
II. 536. M. slezské. Vz Vlasf. I. 411. nn. 

Múdrosť. MůdroStě = moudrosti. Pro 
můdroStě. Sf. Uě. 79b. (List. fil. IX. 120.). 
EStě m. lidská Boha nepře viedla. Rizn. 167 
Vz Moudrost. 



Múdrý. Sedž v kuče (koutě) balamuče; 
budžeS mudra, znejdum če. Prus. Slez. čes. 
L XIL 490. 

■ 

Mucha, y, f., vrch v Gememku na Slov. 
Sbor. slov. 1901. 111. — M. = múeha. Vz 
násl. 

Mucha = moucha. Máchy rozháňa (běhá 
bez cíle). Rlzu. 175. Ťaží sa mu sohnať 
múcbu s nosa. Rizn. 176. 

Muchař, e, m.' = lejzek. Čes. Třeb. Čes. 1. 
XL 36. Sr. Machárek v L Přisp. 

Múchayý Buoh, deus muscarum. GI. 
Mat. 296. 

Muchuička, y, f., simnlium, komárovitý 
hmyz. Vz Ott. XXIII. 190. 

MuchoruTka, y, f. = vochomúrka. U PerSt 
Světz. 1875. 
' Muchovy. M. krajka. Vz Krajka. 

Muchule, e, f., druh puporodek. Ott. XX. 
978. 

M4J koníček vraný, tanee. Vz Brt. P. 
n. 944. 

Muk, vz Mukyně. 

Muka. O původu božích muk vz v Čes. 1. 
XIIL 478. — M. název pekla. Luc. 44. 45. 

Mukle, e, f. = balvan v poli. VolSany. 
Kub. List. fíl. 1902. 249. 

Múkné, e, f, famis. Rozk. P. 611. 

Mukolizka, y, f., jm. mySí (lízá mouku). 
Msn Hym. 86 

Múkovatý = moukovatj. M. těsto. 1585. 
Uč. spol. 1902. 26. 

Muky = ogiatee. Luc. 25., 46., 68. 

Mukyně (muk), ě, f, pirns aria, keř 
i lišty vejSitfni. Vz Ott XIX. 772b. 

Muldánky, vz Moldánky. Hraje na 
m. =: pláče. Volyně. Čes. 1. XIIL 124. 

Můldner Jos., básn. Sr. Zvon II. 699. 

Muldovka, y, f., rnčniee. Wtr. Str. 112. 

Mumifikace, e, f, = umělé udivováni 

mrtvol Víjzuienim. Ott. XX. 2. 

Mumifikovaný. M. mrtvola. Čes. 1. XIII. 
382. 8r. Mumifikace. 

Muňka. Ten není na muňku podoben 
(oenf bádivý). Strn. Poh. 85. 

Mundálky = muldánky zde. 

Mundibiák = mottdivlak. Vých. Čech. Jir. 
Mns. 1863. 337. 

Mungo 1= vlna z vlněných hadrů valcho- 
vaných. Vz Ott. XX. 605., Skoddy. 

Munid, e, m. =- umazané diti. C. Buděj. 
Kub. List. fil. 1902. 249. 

Můnstr, u, m. = chrám. Chyt. 17. 

Muoseti = muziii. Půb. brn. IIL 215. 

Můra chodící na lidi o pAlnoci. Vz Nár. 
sbor. VIIL 145. nn., Čes. 1. XL 119., 277., 
XII. 311., KSf. Poh. 273. 

Murák, a, m. = člověk chodící jako Můra. 
KSf. Poh. 277. 

MuH noha = plavuň^ rostl. čes. 1. XIV. 
74. 

Muřinovský, aethiopicus. Ev. ol. 52. 
104. 

MuřlĎový ořech = muikátovjf Slov. Sbor. 
čes. 253. 

Muroň Ign., liJ. básn. Slez. Vyhl. 88. L 

Murous = morouf . Hlk. X 144. 

Murský = muHnzký. M. sběř. Výb. I. 
1162. 16. 



190 



Hasenm ^ Myslitelstvo. 



Museum obchodní. Nár. list. 1904. 121. 
17. 

Museumský spis = muiejni, Pal. Zip. 
n. 295. a j. 

Musika, mtuikarU, nyní obyčejně : mnzika, 
muzikant atd. Us. Sr. I. 1088. 

Mušket) = mv^kj. Dik. Km. 38. 

Musno jest, necesse est, potřebí jest. Gl. 
ol. 101b., Bib. (Mas. 1877. 628. Mi.). 

Můstek v Praze, dříve: Brána svato- 
bavelBká. Jrsk. VI. 1. 189. 

Mustr-^ přiklad, Yaii Sinové naSim za 
m. vykázáni. Kom. Did. 10. Mohlo by se 
tak mnoho věci vykrontítí, kdyby se tím 
mnstrem dělati melo (způsobem). Fel. 68. 
Dává nám toho příklad a m. Kom. Did. 75. 

Mustrunkový. M. rejstra. Arch. XX. 59. 

Mušec, ice, m. i= mochar, mnchar, bér 
obilný či vlašský pěstovaný pro obilkn, te- 
taria italica. 

Mušek Kar., spisov. Sr. Zvon IV. 687., 
Zl. Pr. 1904. 

Muší hlava, myiocephalon, staphyloma 
iridis racemosom, Fiiegenkopf. Ktt M. no- 
žičky (notové písmo). Vz Nejed. 352. 

Mu§ka Eog., spisov. — M. na střevíci = 
střapec, Val. Čes. 1. XI. 116. Těiín. Vyhl. 
n. 194. 

Muškát. Je mn tím, čím krávě m (ničím). 
Kká. Sión. I. 157. 

Muškát ovitý. M. játra, hepar moschati- 
forme, Muskatnussleber. Ktt. 

Mušketnik, a, m., vojín. Kká. Sión. I. 
220. 

MuškoTitý hrách. Strn. Poh. 117. 

Muškvanckej = moškeviký. Dik. Km. 38. 

Mút, tages. Rozk. P. 1723, R. 90. 

Mutek, tku, m. = tristitia, imutek, Gl. ol. 
189b. Či : smntek ? Mi. 

Mute& {Muino)t pahorek v Gemerskn na 
Slov. Sbor. slov. 1901. 116. 

Mútenie = moutenit anxietas. Slov. třeb. 
12. 

Mutňanka, y, f. •- Černý potok, přítok 
Biele Oravy na Slov. Sb. si. 1901. 162. 

Mútrice, zdrobn. moutev. Frant 7. 33. 

Muzický nástrof. Kom. Did. 88. 

Muzika jest poloviční zdraví. Domžl. 
Čes. 1. XII. 308. M. ve Slezskn, vz Vyhl. 
II. 164. 

Muzikant, vz Mastiti. Mtů žaludek jest 
nenasytná houba mořská. Rais. Vlast. 190. 
Byl to chlapík m., uměl brnkat na pometlo. 
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. 

Muž Ženu želié, zakal nové zelie; žena 
muža tak, zakal uvre hrách. Rizn. 172. Kf- 
kali dycky, že je první m. od p. Boha sou- 
zený, druhý že je jako vypůjčeoj^ a třetí 
prý skoro za hřích počítaný. Pittn. Cho- 
robná touha po muži, nymphomania, fíiror 
uterinus, Mannstollheit Ktt. — Zlý mu2, 
rostl., val. Čes. 1. XIV. 74. 

Muiák, a, m. zr poctivec. Dik. Km. 29. 

Mužátko, a, n. = mužíček. Tlusté m. 
Faust. 130. 

Mužčina, y, f. = Jípatnj muž, xti^cov (pá?. 
MsD. Od. 177. 

MužebUce, e, m. Škd. Od. 114., 11*. 10. 



Mužeelirauný itít (chránícQ. Škod. 11*. 
34. 

Mužemomý. M. ruce Achilleovy (maže 
hubící). Msn. II. 342.. 412. 

Muževraidný. M. bitva, Škod. II*. 21L. 
Ares. Skol. IP. 80. 

Mužeživný. M. Fthia. Škod. II*. 7. 

Mužiček, čku, m. =: panenka v oku, Domil 
Kbrl. Džl. 13. 

Mužička, y , f. = trpaaUk ženského pohimvi, 
trpaslice. Baw. J. v. 1079., 1197. 

MužičkŮT tabák =: pjchavka. Čes. 1. XI. 
290. 

Mužik Ang. Eug , básn. Sr. Zvon IV. 70. 

Mužikovský Mart, v polov. XVIII. stol., 
spis. Vz Vek. Vset. 810. 

Mužný. Duch m. roste příležitostí. Slad. 
Jan 23. 

MužoTláda, ý, f Nár. list 1904. 61. 1. 

Mužští ti co : jména = užívati jich v rodč 
mužském. Mtc. 1904. 270. 

Mýceti se kde jak. V pekle čertí se 
mycí sem i tam jako jiskry z výhně. Lac. 45. 

Mydelnik, u, m., sapindus, Seifenbanm, 
rostl. Ott XXII. 625. 

Mydelnikovitý. M. rostliny. Ott. XXEÍ. 
624. 

Mýdeluý kořen. Ott XX. 603. 

Mydlice, e, f., saponaria, Seifenkraut, 
rostl. Vz Ott XXn. 625. 

Mýdlo jeitě : bledne vé, boraxové, deh- 
tové, glycerínové, dětské, jehličnaté toi. 
letní, karbolové, kosmetické, lekařskohy-' 
gienické, lékařsko-kosm etické, lékařské 
dehtosimaté, naftalové, panamské dehtové, 
petrosulfové, simaté, mléčné, Šedé, tani> 
nové. Nár. list 1903. č. 148. 16., 154. 11, 
243. 17. 

Mydlokor, quillaja, rostl. Vz OU. XX. 
1079. 

Mydlovati se s kým : s psem. Zvon IV. 
225. Sr. Mydliti. 

Mykaci stroj, Erempelmaschine, k čištění 
bavlny. Ott. XX. 599. M. povlaky, posta- 
stavené na mykání, snímání bavlny. Ott. 
XX 599. 

My kačka, y, f. = iena vlnu mykající, Arcb. 
XX. 414. 

Mykadlo, a, n. = mykaei stroj pH íiUini 
bavlny, víČkové na lepŠÍ bavlnu, válcové 
na bavlnu hrubou, krátkou. Ott XX. 599. 

Mykadlový. M. čechradlo. Ott. XX. 603. 

Mykáni, n. M. bavlny (při předení jí). 
Ott XX. 597. 

Mykaný. M. vlna. Vz Ott XX. 603., 
722b. 

Mykati. Nech cja vřed myká (tebou hází). 
Brt P. n. 705. 

Myricitrin, u, m. Vz Vstnk. XI. 520. 

Myristiuanhydrid, u, m., v lučbě. Vs 
Vstnk. XI. 124. 

Myrkva, y, f. = mrkev. Na Opav. Sb. 
D. 66. 

Myroda, y, f, ptychotis, rostl. Vz Ott. 
XX. 954. 

Myrticolorin, u, m., v lučbě. Vstnk. XI 
520. 

Myslitelstvo, a, n. = soubor myslitelů. 
Erec. 7. 



Myslivcovna — Nacpávka. 



191 



MysliyeoTiiay y, f. =: mytUvna, Dšk. Em. 
18. 

MysliTeěek, čka, m., tanec. Brt. P. n. 
840., 960. 

MyelOTědy a, mytlovidee^ dce, m. = logik. 
Vz Krec. 7. 

MysloTěda, y, f. = yěda o mysli, logika. 
Vz Kr6c. 7. 

Myš. Bndei míti, co hrdlo ráčí, bndeS 
jako m. v otrubách. Zvon III. 19*2. Pře- 
běbne-li Dám m. v zahradě přes nohy, Hká se, 
že zemře někdo z rodiny. Mtc. 1. 1897. 16. 
Ty by'8 měl být tichý jako m. v otrubách. 
Zvon ly. 8. Ztratil se jako m. v kostele. 
Rizn. 175. 

My dař, e, m. = peš chytající myši. Us. 

MySáma, y, f. Tohle neni kancelář, to 
je m. (myši díra). Zvon III. 425. 

Myšaty hřebec (myii barvy). 1519. Arch. 
XIX. 379. 

Myší zub, rostl. Ces. 1. XIV. 74. 

Myška (Mniíka) = lt9ni panna (malá 
v oděvu hnědém) s vlasy Šedivými. Vz více 
▼ KSt Poh. 126. — M. hlouhni (zvápenělé 
tělo kloubní), mus artfcularis, arthrolith 
(kloubní kamének). Ett — M., zdrobn. 
myS. Dětská hra na myiku ve Slezsku. Vz 
Vlasť. L 132. Jak běhá m. po dlani a prstech 
dětí. Vz Vlast I. 135. 

Myšlénka. M-ko, dítě plénkami ovinuté, 
ale obří síly. yiemohoucí, věčné I Zvon IV. 
13. Ta m. stála za tvrdý tolar (byla dobrá). 
Tbz. V. 9. 211. 



Myšlenkové příbuzný. List fil. 1902. 
156. Dialog m. závažný (co do myšlének). 
Pokr. 1885. ě. 27. 

Mytiska, pole a louky u Hor. Ůjezda. 
Čas. mor. mus. III. 137. 

Mýtovni nařízeni. lást Litomyšl, ě. 79. 
r. 1739. Mš. 

Mzák (mzhák), a, m. = honií a uloHnik 
mězlců, mulio. Rozk. P. 2078. Sr. Mzhyně. 

MzdářŮT. Mzdářova léta, anni mercenarii. 
Pror. ol. 19<k 2. Isa. 16. 14. 

Mzditel, e, m. =: mercenarius. Ev. ol. 
42. 84. 

Mzdový. M. hnutí. Nár. list. 1902. 6. 
234. 3. 

Mze Zažehnávání mzí. Vz Ces. 1. XII. 
133. 

Mzhák, a, m., vz Mzák. 

Mžák = mzhák. Mš. 

Mžhúrati = mžourati. Mam. V. 

Mžiga, y, m. = kdo m^gd. Vyhl. II. 246. 

Mžigati, vz Mžikati v U. Přisp. 175. 

Mžikáni, n., mrkáni, nictitatio, spasmus 
nictitans, das Augenblinken ; křečovité m. 
Ett 

Mžikavý svit Jrsk. IX. 261. 

Mžiti odkud. Pel mžil se stromů. Zr. 
Kom. 64. 

Mživý. M. prSka. Stan. I. 143. 

Mžukati = kývati, potákaU, Volyně. Ces. 
1. XIIL 124. 

Mžnrka. Oěi žraloků nemají mžurky. Ott. 
XXIL 739. 

Mžarknouti na koho = zamrkati, Val. 
Čes. 1. XI. 49. Sr. Mžukati. 



N. 



-na příp.: běhna, Čmochna, duchna atd. 
Dšk. Km. 14. Ve spisech Husových, vz List. 
fil. XXVL 460. 

líá. Ančo, des byla? Ná, u strýca. Slov. 
Sbor. čes. 86. 

Nababěilý = tamlitj, Netolice ; nahnilj. 
N. jablko. Jičín. Kub. list. fil. 1902. 250. 

líabádka, y, f. = nabádáni. Zloradná n. 
Msn. Od. 144. 

Naběhlý čim. Zrak krví naběhlý. Tbz. 
V. 1. 315. 

Naběhnouti komu kde. Pronhy po 
plecích mu naběhly. Msn. II. 432. — koho 
T ěem. Aby nás v tom více nenabíbala 
(na nás nechodila, nás tím neobtěžovala). 
Arch. XX. 274. 

Nabělavěti = hělavjm $e stáli, — ěim: 
prachem. Msn. II. 88. 

Nabiti éeho kam. A lovci v ten plesek 
kole velikého nabíjí. Ev. ol. 80. — koho 
Jak. Někoho furt nabívati = tlouei, DSk. 
Km. 53. 

Nablum, hudební nástroj. Vz Nejed. 118., 
121. 

Nabodeni, n. N. břicha, punctio abdo- 
minis. Ott XIX. 



Náboženskokřesfanský. N. vznícenosf. 
Nár. list 1903. č. 257. 17, 

Náboženskopoučovaci ráz knihy. Hrubý 
215. 

Náboženskovzdělavatelný. N. literatura. 
List fil. 1902. 440., obsah. Hrubý 211. 

Nábožinstvi, n. = velká mie. Ostrava. 
Šb D, 60. 

Nábožný, ého, m., os. jm. 1512. Arch. 
XIX. 91. 

Nabrblaný. Co jseS taký n.? Smíš. 22. 
Sr. Nabrblati v VI. 1064. 

Nabubřele mluviti. Vrch. MuS. I. 209. 
Nabubřený. N. slova. Pokr. 1884. č. 107. 
Lépe: nabubřelý. MS. 

Nábytek, tku, m. Nespravedlivé n-tky, 
zřiedka užívají dietky (nabyté jmění). Sbor. 
slov. VIL 131. 

Nabyti co odkud. Summa, kterúž z ko- 
mendořství nabyl. Arch. XX. 64. 

Nácapnik, u, m. = záuéra. Čáslav. 

Nacásati čebo. Ti toho prádla nacásají 
(nadpiní). DeStná. Mi. Sr. Scasati co. 

Nacpávka, y, f. = tahák do dýmky na' 
cpaný, Nár. list 1904. 299. 1. 



192 



Nácte — Nádobíe. 



. Hácte i^ vice než desetkrát. Se yiech 
stran a od nácte mil. Frant. i26. 17. 

Nacukati se. Co se nrkáio, než ta udě 
láin (asi při tkalcováni). Nár. list. 1898. 
odp. 10./2. 

Kaeukroyaný. Projnlavila n-ným hlás- 
kem. Zvon IV. 133. 

Naeuliti = naOachaU. N-la toho, až hlava 
boli. Fr. Nečásek. (KrkonS.) 

Xacviéiti se y éem. Slad. Cor. 119. 

líáčelnicky vojsko procházeti. Msn. II. 
65. 

Náčelník, n, m. = přednikj předni část 
čepce: zadni: dýnko^ Slov. Ott. XXIII. 415. 

Náěelný sbor, Kká. Sión. II. 222., bo- 
jovník. MsD. li. 218. Sr. Náčelni. 

Náéinek, nku, in. == pnmi akrojék ehUha. 
Již. Cech. Kub. List. fíl. 1902. 250. Vz násl. 

Náéinka, y, f. = ndéinOí (předchází). 
Domžl. Kbrl. Džl. 14. 
^ Váéisf, V2 předcház. Lotovné. 

Kačisti eo komu. Naétla mu ty peníze 
= vysázela. 1611. Arch. XIX. 23 — co 
komu kam: peníze na dlaň. Va). Čes. I. 

XIII. 374. — se komu = vy<íávati se za 
nUlko, K. se Bobu. Chč. 8. I. 1026. 

Načítati, vz Načísti. 

Načité. Sběhne se n. mnoho lidí. Pass. 
Kř. 5». 

Načmárati eo kam : na zeď. Kká. Sión. 
II. 229. 

NaČrsiti co = naíárkowiti. Vz NaČrSení. 

Načrtnouti, vz Načrtati. 

Náčrtový posudek. Nár. list. 1902. č. 
234. 2. 

NaČučeti se nad čím "=: nméditi. Mor. 
Čes. 1. XII. 297. 

Nadá, y, f. = vnada. MS — N. 3= n^- 
déje. Pdkr. 1882. 271. U Březnice V 

Nadace, e, f. = nadaci, nadáni. Sr. Obli- 
gace, fundace. Mš. 

Nadávka. N-ky a pomluvy nemají háčky 
(nechytají se toho, kdo je křivě pomlouván). 
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. N. slezské: 
chvant, tach, vilkodlak, stodjabel; slabší: 
Čechmau, gačmala, grabak, gruchel, gybas, 
hampičeky chám, chlebúra, klajdak, koltun, 
kolo, kordupel, krek, kuřimacek, ožera, pas- 
kuda, pohlupavec, poSastaněc, pumykl, skři 
tek, slimák, vydara, vytahlifi, zavěrucha atd. 
renským: čapčura, Čurá, gyzd, gyzdula, 
chlapustina, klapustina, morka, nevleklo, 
pometlo, Slumpeta, šterkota, toČidlo atd. 
Vyhl. II. 335. 
' Nadbarvitosť, i, f. hyperchromatosis. Ktt. 

NadbHákový. Povrchní a tříselni žíly 
n-vé, venae epigastricae superfíciales et 
inguinales. Ktt. 

Nadceněni, n. N. hodnoty. Nár. list. 1903. 
č. 175. 17. 

Nadcévnatka, y, f., lamina fusca, snpra- 
chorioidea. Ktt. 

Nadčelistní klání, bolesf čivová, neur- 
algia Bupermaxillaris. Ktt. 

Nadechnutý. N. krajina. Nár. list. 1904. 
814. 17. 

Naděje. Eio od n-je živ býti chce, od 
hladu prý umře. Pal. Žáp. II. 237. Zlé jest 
v cizí n-ji hrách vařiti a na prázdnou řeČ 



se ubezpečiti. 1573. Uč. spol. II. 11. N. jest 
seménko, které se ujímá i na skále nej- 
tvrdší. Zr. II. Nov. 257. 

Naděj nik, a, m. = naděj ni Hooěk. Nár. 
liBt. 1902. č. 25. 1. 

Nadční, n. = nadáni. Přijdou bez n. 
Purk. v Kroku I. c. 28. N.id naďění nadál 
sem se. Ž. kap. 118. 43. 

Nádennický lid. 1671. Čes. 1. XI. 287. 

Nadezňamenaný = nadxnamenani. Krok. 
I. a. 17. (18il.). 

Nadfilosofický smysl. Osv. 1896. 370. 

Nadhavíř, e, m. V listině XVI. stol. Mš. 

Nádheročelný. N. Kypris Mso. Od. 116. 

Nádheropásý. N. žena. Msn. IK 110. 

Nadhonči, ího, m. = náhoníi. Nár. list 
1886. č. 6. 

Nádcha, ndlcha, ndtka, N. lekavá, lesní, 
loupavá, mokrá, oteklá, ' pálivá, pichlaví 
schavá, suchá, ikubavá, itiplavá, trhavá, 
určivá, větrová, vrtkavá, vrtavá, iiniTá 
Vz Nár. sbor. VIII. 139. Nátcha panská 
nemoc, lebo žobrák a sedtiak nátcfan nedo- 
stane. Rizn. 170. Zažehnávání nátky. Vz 
Čes 1. XII. 78. nn. 

Nadcházka, y, t Cch. Kv. Í59. 

Nadieti se, vz Nadíti se. 

Nadíti co kam. NiC do jehly n. = na- 
vléei. Domžl. Čes. 1. XII. 806 

Nadívajna. Slívová n. (Švestková bubla- 
nina, iídlo). Zvon III. 723. (Vých. Č. Jir.j. 

Nadivn = na odivu, Hamz. 55. 

Nadjíti, Kdyby se byl dal tam n. (na- 
jíti, kdyby tam přiSel). Faust. 44. Vz nade- 
Jiti. 

Nadjízda (při jízdě). Čch. n. Pov. 14?. 

Nadkapitalisovati. Ten kurs dividenda 
n-Mije Nar. list. 1903. č. 175. 17. 

Nadkladkový. Přední a zadoí jamka 
n-vá, fovea supratrochlearis anteríor et po- 
sterior. Ktt 

Nadkotníčky — druh ženských střeviefi. 
Čapk. 78. 

NadkrcTnost, i, f. (krevnato$f), polyae- 
mia. Vodnatá n., p. aqnosa, syrovatečná, 
p. serosa. Ktt. 

Nadlapati i= najUi — co : cestu. Baw. 
Ar. v. 4156. 

Nadledvina. Nádor n-vin, Struma der 
Nebennieren, tučníkový nádor n-vin, sisrnma 
iipomatosa suprarenalis. Ktt 

NadledTínka. Tuberknlosa n-nek, Tuber- 
kulose der Nebennieren. Ktt. 

Nadledvínkový. N. žily, venae suprare- 
nales. Ktt 

Nadlesi, n., les u RadoSova. Čas. mor. 
muB. III. 137. 

Nadliti čeho kam. Na ruce vody a. 
Msn. II. 446., Od. 44. a j. 

Nadmonti co jak: jako měch. Slad. 
Cor. 16. 

Nadnášení, n ,^ das Horificieren. N. osob. 
Neruda. Nár. list 1885 č. 142. 

Nadnehtí, d. = thytnéni nthiu^ byperony- 
chosis. Ktt. 

Nádobíe, n., vasculum. Hrnec a jin^ n. 
Milí. 44. Nechce mu vrátiti koně s n-bím 
(s pochvami). Arch. XIX. 384. 



NadoblakoTý — NadTBrle. 



193 



HadoblakoTý vzduch. Tbz. V. 4 408. 
Yz Nadoblačný. 

líádobni sklep. Světz. 1886. 451. 

Nadobro taDCOvatí ; opak : pozpátku. Sá. 
Jeět II. 27. 

Nadobndlý = nabyty, ziakaný. N. poklady. 
Kol I, Jiist vzáj. 

Nádor boubeloYÍtý, bygroma cellaloso- 
cystícnm (vrozený krční, congenitale colli, 
vrozený hrázový, congenitale perinealis, 
vrozený křížový, c. sacrale* v. podpažní, 
c. axillare, v. šíjový, c. cervicale), n. cév- 
natý Blizovitý bnjivý, angioma mucosam 
prolifernm, krevní n. hlavový, cephalhae- 
matom, n. hlenotkaňový tačníkovitý, tnko- 
vitý, myzoma lípomatodes, Schleimgewebs- 
geschwalst, n. kostní, osteoma, tvorba ná- 
doru kostního, Osteombildung, krevní nádor 
niní, othaematoma, haematoma anrículare, 
Ohrblutgeschwulst, krevní n. hlavový, ce- 
phalhaematom, n. krevní koldéložní, hae- 
matocele extraperitonealis, haematoma, peri- 
uterínum, n. krevní kožní, Hanthaematom, 
n. krevní podlebice, podlebicový, haema- 
toma durae matrís, krevní n. předděložní 
(mezi dělohou a močovým měchýřem), hae- 
matocele antenterína, krevní n. provazce 
chámového, haematoma funícnli spermatici, 
krevní n. spálový, haematoma scarlatinosum, 
krevní n. varletnice nárokovó, haematocele 
intravaginalis, haematoma tnnicae vaginalis 
testis, krevní n. zaděložní, haematocele retro- 
uterina, haematoma retronterinum, krevní 
n. na Čípku, staphylhaematoma, ZSpfchen- 
blutgeschwulst; n.míznicový, lymphangioma 
(boubelovitý, cysticum, doupnatý, cavemo- 
snm, prostý, simplex, zhoubný, malignum); 
mnohonásobný n. hlenotkaňový skorový, 
myxoma multíplex chorii; n. nosní, rhino- 
phyma; n. pískovitý, pískovec, psammon, 
Sandgeschwulst ; krevní n. podpateřnice, 
haematoma durae matrís spinalís, n. rosolo- 
vitý, collonema; vleklý n. slezinný, tumor 
splenís lienls chronicus, Milztumor*, n. ste- 
henní omladuic, bílý otok, phlegmasia alba 
pnerperarum, weisse Schenkelgeschwulst 
der Kindbetterinen ; n. ze sýrovitě zvrhlých 
žláz mízních, tyroma, n. Spekovit^p, lipoma 
fibrosnm, steatoma, n. tnkovitý (tučník), li- 
poma; n. válcovitý, cylidroma, siphonom; 
doupnatý krevní n. víček, angioma caver- 
nosnm, der Augenlider, varicoblepharoma, 
bottbelovitý n. pod spojivkou hořeního víčka, 
dacryops ; n. vláknitý, tumor fibrosns, Faser- 
stoffgesehwulst; rozsáhlý n. vláknitý kol- 
klonbní, fibroma períarticulare diffnsum, 
parosynovitis, n. vodnatý, hygroma, hydatis, 
hydroeele; n. zubovinný, odontoma; n. zubo 
vinokořenný, odontoma radiculare, Wnrzel- 
odontom; n. zubovinokorunový, odontoma 
eoronarium, Kronenodontom. Ktt 

HádoTOvitý novotvar dřeni kostní, mye- 
lom. Ktt. 

Nadosmrti. Zůstávám tvť\j věrný n. Us. 
Nár. sbor. VIII. 20. 

Nadonfati veě. V něčí slova nadúfati, 
supersperare. Ž. pod. 118. 147. a j. 

Nadouti se Jak. Nadouvá se jako prázdný 
měch. Sb. si. 1902. 64. 

Kott: Dodatky k 6esko-néiD. aloynfka III. 



Nadonyač, e, m. Pyšný n.= nadutec Rais. 
Lep. 164. 

Nadovnntý =: nadtt^ j. N. Skmořil. Rais. 
Vlast. 198. 

Nadpad = fMipod. Drží základ muoj, n. 
páně Dobešfiv. Půh. brn. IV. 44. 

Nadpasti, nadpadu = do též nehody 
upadnouti. Střež se téhož n. Baw. Ezop. 
471. 

Nadplněk, ňku, m., pleonasmus. Vz Ott. 
XIX. 897. 

Nadpodstatný Buoh (jest nad každú pod- 
statu stvoření). Hus. Er. I. 330. 

Nadpotopni archa. Vin. I. 50. 

Nadpřiéni lesík. List litomySl. č. 50. I. 
1528. 

Nadprodukce, e, f. Nár. list 1903. čís. 
175. 17. 

Nadprsti, n., polydactylia. Ktt. 

Ňadra = rozparek na předku rnuSski koHle, 
Val. U LachA byl rozparek z počátku na 
hřbetě, později na předku. Ces. 1. XI. 114. 

Nadrdanec, nce, m. = vémě, Čtyry nohy 
k tanci, dva nadrdanci (kráva). Čes. 1. XIV. 
28. 

NadManý ženský rukáv =: na&^ran|^, vy- 
dutl Val. Oes. 1. XI. 273. 

Nadřdaf koho, eo =: hestohledně 9mikaU\ 
zhlavec (polštář) =i natřásti ; čím ^ nadha" 
zovati, Val. Čes. 1. XII. 85., 420. Vz Nadr- 
datj v VL 1076. 

Ňádřeti = iíadra dostávati. Us. 

Nadrhanosť, i, f. (Spisy ty) čtou se velmi 
zvučně a bez jakékoli n-sti a Skrobenosti. 
Hlavn. 37. 

Nadrehati=s/62i<ť. Nadrchaný sup. Frant 
47.^pozn. 3. 

ŇadHčko, a, n. Panna jmějiéie ň. Baw. 
Arn. 3059. Sr. Ňadra. 

Nadřitni ostny šupenufiky. Čas. mor. 
mus. Č. 111. 

Nadrozum, u, m. Uč. spol. 1902. IX. 29. 

Nadsklepni místnost Jrsk. III. 74. 

Nadslezina, y, f. = sleiinka, Nebenmilz, 
lien suceenturiatus. Ktt. 

Nadsmrtelně krásná. Zr. Krist. 77. 

Nadstoupiti. Ale v náhle bude nad- 
stúpen od nich. Kar. 123. 

Nad§tropi, n. N. světnice. Čch. Kv. 8. 

Nadtáhnouti koho s předejiti^ předho- 
niti. Grm. XIV. 

Nadtož. Ani vláda, n. zdej Si Němci ne- 
odhodlají se . . . Nár. list. 1885. č. 189. 

Nadúchaný = nadutj, nafouklj^ nadufemj. 
Sbor. čes. 10^. 

Nadařeni, zbúbfeni hlasivky, oedema 
glottidis, Glottisoedem ; n. sleziny, tumor 
splenis. Ktt 

Naduřivý. N. těleso, které se múte nadu- 
řiti. Ott XjX. 446., XXL 875., 1089. 

Nadutec, tce, m. Pyšný n. Kom. Did. 
302. 

Naduti, vz Nadouti. 

Nadutosf, i, f. N. usedá vedle hlouposti. 
Nár. list 1902. č. 77. 1. 

Nddvarle, ete, n. Zánět n-lete, epididy- 
mitis (náhlý, prudký, aonta, sýrovitý Či tu- 
berkulosní, e. caseosa s. tuberoulosa). Ktt. 

18 



194 



NftdTěčoý - NaJedoTatětL 



NadTěéný. N. ři5e. Zr. Strat. 288. Sr. 
Nadvěký v VI. 1078. 

XádvětH, n. Z n. y tůň moře niknnl. 
MsD. Od. 75. 

Kadirětrnost, i, t Lit 11. 629. 

Nadvižnost, i, f. N. hmoty stavitelBké. 
Sbor. slov. 1901. 151. 

ITadvoJTrstmo oběť žirem potříti. Man. 
Od. 189. 

NádTOra, y, f. = nádhera. Výb. I. 861. 

NádTomé, ébo, n. = soudní plat Mar- 
tinns petit citari Joannem cum testibus. 
Dědit nádvoroé. 1379. Poh. Jir. Prove 177. 

NádYomi veřeje, práh. Man. Hym. 19., 
Od. 12. Sr. Nádvorný. 

NadYŠedni žití. Nár. list 1903. 5. 175. 
13. 

NadTýmčšek, iku, m. N. tuku (přílišné 
yyměSování tuku), hypersteatosis. Ktt. 

NadTzdašný zjev. Tbz. V. 9. 379., V. 
6. 213. 

Nadýchanosf, i, f. Průzračná n. stínů 
Nár. list 1904. 38. 13. 

Nadýchaný. N. obruba lesů. Rais. Lep. 
44. 

Nadýmaé, e, m. zzjm. rybníka nad nUj- 
nem. 1557. Vstnk. X. 559. V struze n-čem 
aneb stávkem se opatřiti. Arch. XX. 425. 

NadýmaTOsf, i, f. == pjcha. Tbz. V. 
4. 27. 

Nadýmavý. Obtížné trávení n-vé, n. ne> 
záživnosf, dyspepsia flatnlenta. Ktt. 

Nadzemédélský. Nár. list 1903. Č. 270. 
21. 

Nadžganý =: nacpaný. Val. Čes. 1. XI. 
433. 

Kadžluéi, n. = přílifiné odméSování žluči, 
polycholia. Ktt 

^ Naenka =: ndniba, matíca, pUtounka, Slov. 
Šb. D. 72. 

Ňafati = U&calL Pes ňafal. Us. MS. 

Naftknntý = nafiniénj, naětrojenj. Zvon 
IV. 707. 

líaflákati čeho: peněz (vydělati). Rais. 
Lep. 382. 

Ňafoukanosť, i, f. = pýcha, Rais. Lep. 
240. Stavovská n. Juda 23. 

TStítoúkaJifzzpyhiý, Us. 

Nafoukati, nafukovati. — eo kam. Du- 
cha-li nemáS, neumíS do jiných ho nafou- 
kati. Kká. Sión II. 80. — se nač. Nafu- 
kovati se na koho = pýchati. Rokyc. Post. 
278* 

ITafrnčiti koho = noštrqjUi. AI. MrSf. 

líaftylbigiiaiild, u, m., v lučbě. Vz 
Vstnk. XII. 54. 

NafakOTačy e, m. = kdo «e nafukuje^ 
pyini. Rais. Lep. 338. 

Naháč, e, m. = nuznik. Msn. Od. 45. 

NaháčoTý. N. barva. Zvon II. 249. 

Náhel, hla, o, vz Náhlý. 

Nahladiti, vz násl. Naježiti. 

Náhled = korrektura knaJUédnuti. Když 
jsem měl v rukou n. Nár. list 1902. č. 
198. 9* 

Náhleznik, u, m. Škorně upevňoval po 
lýtkách n-ky. Msn. H. 290., 53. 

Nahňápať se = nacpati te jídlem. Val. 
Čes. 1. XIIL 209. 



Nahoditi nač kde. Kd^i lidé před ním 
na to nahazovali (naráželi). Sá. ťr. m. I. 
93. 

Náhodnostni cesta konkursu. Nár. list 
1903. 6. 277. 13. 

Nahohať koma čim = natlouei, Nár. list 
1902. č. 9. odp. 

Nahojeda v VII. 1332. vz Nohojeda. 

Náhonka, y, f. = náhon. DSk. Km. 27. 

Nahonoh v II. 27b. za Náhořký polož 
za Náhonka. 

Náhonový. N. pec v cihelně. KP. IX. 435. 

Nahořejc := výie. Us. misty. Vést IX. 
35. 

NahořitkoTÍtý = majid nahou Ht (na- 
dávka). V XVII. stol. Rakovn. Kn. sved. 
Wtr. 

Nahoru. Uhlí Šlo n., chybné m.: uhli 
přidražilo. Hlavn. 57. Může mu mluvit n. 
nebo dolfl (jakkoliv), neposlechne. Deštná. 
MS. 

NahOTOřit koho = pftmluvit. Slov.* Sbor. 
ěes. 22. 

Nahozubec, bce, m., ryba srostl oČelistná, 
gymnodens. Vz Ott. XVIII. 896. 

Náhřbetnik koňský (postroj). Ott XX 
14. Sr. Náhřbetek. 

Nahrotilý knir. Tbz. I. 2. 53. 

Nahmblý = poněkud hrubý. N. hlas. 
Zvon IV. 621. 

Náhrubni vlna (jponékud hrubá). Arcb. 
XX. 286. 

Nahýbný. Podběhl a jsa nahýben kolens 
jeho podjal. Msn. II. 381. 

Nach, u, m., purpur. Vz Ott XX. 1009. 

Naehamčit co : peníze = skrblením utírá- 
dali. Jrsk. XIIL 3. 137. 

Náchlebniee, e, f. Arch. XXI. 183. Sr 
Náchlebnik. 

Nachloustati se čeho = eilnU se napUl 
V zažehnávací formuli na ústřele: Tam se 
nachloustejte krve a mému tělu pokoj dejte. 
KSt Lid. 12. 

Naehobanrý. N. niti. Msn. Od. 90. 

Náchor, u, m. = hnivf Z takého voťa- 
kébo n-rn to urobili. Sbor slov. VII. 133. 

NachoTati koho = nasytUi. Slov. Kál. 
Slov. 30. 

NaehoYec, vce, m. = purpura, rod plžA. 
Vz Ott XX. 1010. 

NachOTÍna, y, f. = nerodí, tard8o$i^ 
erythema. N. hostcová, purpura rbenmatíca, 
krvavá (choroba skvrnitá Werlbofova), pur- 
pura haemorrhagica, morbus maculosus Werl- 
hofíi, Werlhof sche Blutfleckenkrankheit ; 
prostá, purpura simplex. Ktt 

NachoYínný. N. pruhy, vibices. Ktt. 

Nachrámpati komn = dáti mu na ehrán 
páni, natlouct mu. otěpánovice. Kub. List. 
fil. I. 1902. 250. 

Nachromlý prst Zvon IV. 74. 

Nachtikal Fr., spisov. 

Naivka, y, f. = herečka hrajíci úlohy 
naivních žen. Jrsk. XXIX. 192. 

Najavo něco vypustiti, proferre. Pat Jer. 
64. 10. 

Najedovatěti koho = jedem napustiti, 
ronlobUi. 1582. Čes. 1. XIL 198. 



Nájemni - Nalil. 



195 



X^ienuii. Soadni řizeni ve v$oech n nich. 
Vz Ott Žíz. m. 199.-220. 

IS^ajeti koho = jUdou nikoho Ma$lihiouii. 
Pel. X. 

Xaježený proti někomu = nahněvaný. 
Vzáj. I. 7. 

Naježiti co. Choe nahladiti, co naježil. 
RizD. 176. 

N^jieti, ys Najmouti. Milí. 109. a i. 

Najisti se Jak. NajiS se Jako děkan. 
Zvon III. 619. Najedl se, až byl slepý. Stan. 

I. 319. f ^ MT* 

NajitH (naJatH). A n. bylo mu těžko. 
Rak. lék. Ihr. 229*. 

Najitý kde. Utrejcb v knedlíkách n-tý. 
Nár. list 1891. d. 242. 

li ]^ mánie, n. = najimdnL hamatio. Rozk 
P. 1288. 

Nujmč, Toto sloYO Již zaniká. Mns. fil. 
X. 296. 

Nicméně. Ale při n. (při nejmeniím) aby 
pravé svědomí měli. Cbč. S. II. 1491>. 

Najmidče, n. = místo, kde se dělníci 
najímají, rynk. Uzřel dělníky na nči. Cbč. 
S. 1. 69». 

K^n^di = nyn^H. N. a bndoncí. Arch. 
XX. 449. 

Ni^poflled. Po vs. Blažeji n. mlnnlém. 
BN. Č. 167. 

Niýposledni. Has. Post. SBk 

Najpoflléz, novissime. Pat Jer. 9. 11. 

Najpředy. JidáS n. Jdieše ML. 109i». 

Najpřepovýšen^fii otče ! Modl. (MS.) 

Najprrý. Hus. £r. I. 1. 

Xajsampríi krížom ho poznamenal (přede 
vsím). Spii. Sbor. slov. 1901. 84. 

lí^Jslony n, m. = nadir. Rozk. P. 158., 
R. 58. 

N^Jspiei, n€ý»p%tU, Jakž n. mohla. Pat 
Jer. 114. 26. a J. 

Ifajthartovati = Sertovati? Gb. Slov. 

Hak, o, m , der Nacken. Padnonti vz nak, 
na znak; Znak ležíce spíme. Padl znak na 
zem. Yz Znak. Ev. ol. 286., MŠ. 

Nakadeřavělý. N. vlasy. Tbz. XVI. 172. 

nakadeřený. Chyt. 45. 

9 akalafkinoTatí eo : ftňům = kalafunou 

natíFiU, Us. 

líakandraail sa := napracowUi^ nadřUi 
s€. Val. Oes. 1. XI. 822. — si eo čim : prací 
^získati si.f Ces. 1. XI 226. Sr. Kandrasit 

Hakafkkati = ha^ udělati. — kde. Má 
T knize nakaňkáno. Us. 

líákazahnilobná, f&alige Infection, septi- 
caemia; n. Jedem zvířecím, zoonosis. Ktt. 

Nakailivina, y, f. = Jed neitovičný, 
Pockenoontafinm. Ktt 

Vakládaéky = maU okurky k nakládáni. 
Us. Sr. Vooaěky. 

Vakladateldcý. N. dmžstvo, firma. Vid. 
Lit I. 314., Nár. list 1903. é. 298. 17., 134. 
13. 

Nákladiéek, čkn, m., zdrobn. náklad. 
Kom. Did. 306. 

IfaklepáTaé, e^ m. N. kos (náčiní). Nár. 
list 

líaklepáTati co kde* Jak tam někdo 
naklepával na hnmínkn srp neb kosn. Zvon 
m. 39. 



Níakmásati se = namluniUt natlaehati. 
Co sa jak živ n-sál. Val. Ces. 1. XII. 484. 

Nako = Jako. N. vosk, sicnt oera. Z. wit 
57. 9 , 34 14. 

Níakolár, o, m. = paneif. Plátový n. 
Jrsk. XII. 329. Nakolárek byl z plechu a 
kryl hrdlo. Jrsk. III. 16. 

Jfákolec, Ice, m. = ědifpfedni íáiU vogu. 
Msn. II. 426. 

Kakolofol^ovaf eo : Sňora =: nakalafu^ 
novati. Val. Ces. I. XIL 190. 

líakorendovati = namlátiti hubou. U Do- 
břífie. Mi. 

Nakousnouti co. Rokyc. Post 181». 

NákoT, u, m. Položil n. na kovadlinu 
(a růbii z něho sít). Škd. Od. 119. 

Hákrčniee, e, f., vz Nákrčka. 

Nákrénik, u, m. = iáět vrat. Vz KP. 
IX. 319. 

Nakrmený. N. ipliohovnice = nabitá 
puika. V zloděj, mluvě. 

Nakřtiti komu eo. BAh ví, Jaká ména 
(jména, nadávky) mi nakřtili. Již Cech. Nár. 
sbor. VIII. 20. 

Nakudrnaeený. N. hlava. Rais. Lep. 61. 

Ňákupni a výrobní družstvo, n. pramen. 
Nár. list 1903. č. 243. 14., 15. 

Nakvačený = naplněný a p. N. miska. 
Slov. Kál. Slov. 31. 

Nakvadenee, nce, m. = ělově'c nakvaiůnj, 
romlobený. Tbz. V. 5. 55. 

NakvaSenosť, i, f. Gereiztheit Jrsk. VIL 
2. 96. 

Nakynuiý = Uuštj. N. selka. Rais. Lep. 
29. — éim kde. Y bocích n-lá prvním 
kvaSením panenství. Zvon IV. 273. 

Nakynutý. N. smažinky. Pokr. 1885. č. 
353. Lépe: nakynulý. 

Nakyslý. Vece n-lým hlasem. Wtr. Min. 
72. 

Náladově = náladě přiměřme. To znělo 
n. Nár. list 1897. č. 317. 

NáladOTOSf, i, f. Nár. list 1908. č. 134. 
18. 

Naléhavé někomu raditi. Us. 

Nálep, u. m. = jed. Chč. S. II. 149b. 
Vytáh luěiStě a s n-pem střelu naložil. Troj. 
Jednu s n-pem střelů uhodí ho v hrdlo. 
Troj. 

Nálepový = jedem kalený, otrávený. Ces. 
1. XIIL 87. 

Nalepši = nejlepěi. V tom záleží n. rada. 
Št Uč. 152». (List fil. XI. 456.) 

Naleti = naliti. Chč. S. IL 145b. 

Náletnik, a, m. = lufiák, Herrmann. Nár. 
list 1903. č. 202. 9. 

Nálev, u, m. N. nitrožilní (vstfiknuti do 
Žil), Infusio intravenalis ; podkožní, inf. hypo- 
dermatica ; vmezeřený, i. interstitialis. Ktt. 

Nálevka, y, f. = nemoc. Vz LoSka. 

Nálevnik, a, m. = řtínik. Msn. II. 23. 

Nález. O n-zích (v právnictví) vz Arch. 
XIX. 521.. Jir. Prove 180. 

Naleznidté, správně: naleňitě. Jg. 

Nalhaný komu. Nebe Turkům n-né. Tbz. 
XI«. 11. 

Naliěiti co éim : tváře mastí (natříti). 
Msn. Od. 274. 

NáliS = přilií. Šf. Poč. 111. (Pass., Ote). 

13* 



196 



Nalit - Napití. 



Nalit ta hodinu nepřátelé počecbn ntilcati. 
Kar. 18. Sr. MS. Slov., Baw. E. v. 2360., 
2346., 1367. ; J. v. 1475. ; Ar. 449.. 2522. 
E. v. 818. 

Naliti. Poďme ďalej, kde volajů: Nalej 
(do hospody). Sbor. sIoy. VIL 131. 

Nállvlca, y, f. Umyvadlo s n-koa. 1679. 
Zbrasl. 412. 

Naliž (nali+ž) = hU. A když před mě- 
stem biechn, n. tu již král Ecel bieSe. Ráž. 
82. 

Naloditi eo : dříví. Emin. 66. 

Námen, vz Amen. 

Namenout = namUnonii. Litom. 49. 

Namhouraný. N. oči. Ha v. Chamr. 170. 

Namiedenie, n. = přlmfUk. Bez n. Cbč. 
S. II. 141b. S n-ním pravda mlavití. Ib. I. 
99»>. 

Namietati koho. Potom poznova Hori- 
míla namietal (nabádal), aby ho přijala za 
manžela. Sb. si. 1902. 33. Sr. NamíUtí. 

Nám Jako nám, tanec. Vz Brt. P. n. 918. 

Namknutý = namořený. N. žíla. Mtc. 
1902. 18. 

Namluvač, vz Namloavač, collocutor. 
Rozk. P. 1130. 

Námluvy ve Slezska. Vz Vyhl. II. 69. 
Na Hor. Sr. Brt. Čít. 415. nn. 

Namočiti eo čím. Rhas. £. 22. — si. 
Ten si také n-čil (do toho se vpletl, si 
aikodil). Us. 

Namodrale. Barva n. ocelová. KP. X. 
112. 

Namoklý kde. Žáby na louce n-lé. Eká. 
Sión. I. 43. 

Na moutě (daši) I Jrsk. XXVI. 318. 

Namozoliti se čim : práci ; s kým = 
napracovaH $e, Pokr. 1883. 2. 74. 

Namrštěný. N. žila = namožená. Mtc. 
1902. 118. 

Namrtrělý. N. paprslek kahance (doho- 
řívající). Zvon IV. 5. 

Namfzat koho s (im = óbtiiovati, Val. 
Ces. 1. XI. 178. ^ 

Namrzutěný = rozmrzeli. Val. Ces. 1. 
XI. 94. 

Námsl v VII. 1382. vz Námysl. Rozk. R. 
79. 

Namdiny, louky a Červ. Hrádku. Čas. 
mor. mos. III. 138. 

Namudřelý blázen. Svět. knih. 420. 122. 

Namysliti se kam. Nejposléze se přece 
do Sopronn n-slil (Jíti odhodlal). Pal. Záp. 
II. 87. 

Námyslný, discursivas, neujalo se. Mark. 

Namytiti, corrumpere. Greg. Sr. Mýto- 
mzda. MS. 

Namrdor, u, m. == navtdor. Samé n ry jí 
ddlala. DeStná. MS. 

Nanamotati se někde = dlouho te motati. 
Kom. Did. 8. 

Nanka := nana^ pÍMtounka. V dětské řeSi 
ve Slez. Čes. 1. XI. 342. Sr. Naenka. 

Naobědvaly = kdo t6 naobidval, MŠ. 

Na obrácenie = na obrat, na opak. Jestli 
pak na o. voda kalná nenie, toť se znamená, 
že . . . Lék. B. 169b. 

Naomlouvati se komu čeho = vyHUati. 
Siť. Lid. 12. 



NaozdaJ = tkuuěni. SpiS. Sbor. sIot 
1901. 84. Vz Navzaj. 

Napáéiti = nepravě Hei. Slov. Pel. X 
— se = obrátiti »e. Na dřevní se boj na 
páíi. Baw. E. v. 181. 

Nápad. O n-dích v starSí době, vz Aret 
XIX. 522. — N. = chuť. Má na to n. Žel 
Brod. Ces. 1. XIII. 29. 

Napadaný sníh, listí, lépe: napadly. Ms- 
Napadlina, y, f. = napadly sníh. Dik. 
Km. 16. 

Nápadlivý - kdo mit>d žvlaitni nápady 

Val. Ces. 1. XII. 132. 

Nápadnice, e, f. N. a dědička po sTéo 
otci. 1627. Arch. XIX. 412. 

Napadnouti. Ty pilale ho n-dly = po- 
čaly účinkovati. Frant. 25. 47. 

Napi^adio, a, n. i=: napajedlo^ lavacraic 

01. cant. 4. 2. (MS.). 

NapfycoYati komu čeho = nacpati, óáH. 
N-Ia mi sedm liber másla, tvaroh, perisy 
mi dala . . . Zvon III. 

NapáJeČka, y, f. = napáječi pumpa, Y; 
Ott. XX. 987., XIX. 264. 

Napájeni, n. = máieni, roztcky. Zscb 
Test. 148. 

Napal, a, m., tensor (de nominíbas per 
aonarum). Rozk. P. 1116. 

Nápaleénik, u, m. = kruh ; pretet^ V z'o- 
dějskó mluvě. 

Na palicn, tanec. Vz Brt P. n. 963. 

Napaponškovaný = nauiený. Nár. liit 
1904. 210. 13. 

Napapoudkovat něeo = něčemn se aa- 
učiti nerozuměje tomu. Us. 

Napařený n. epařenj. N. souhláska = 
měkká/ Rosa. 

Naparfnmovaný seladon. Vlč. Lit. II. 

2. 81. 

NaparovaČ, e, m. = kdo ta naparuje. 
Rais. Lep. 110., 153. 

Nápastný. Věoi sú případné neb n-né 
(existunt aocidentia). Pat. Jer. 57. 16. Sr. 
Nepas tný. 

Napatý. Rovný buď jako pila v ráme- 
nach n-tá (napiatá). Zvon IV. 13. 

Napěnéný čím. Sklenice (pivem) n-ni. 
Rais. Lep. 106. 

Napčnožee, Soe, m. z= kdo napíná noJU. 
Prk. v Osv. 1886. 715. Vi násl. 

NapAnoika, y, m. = napěnoiee (nadávka). 
Jrsk. VIII. 3. 271. 

NapeatHti co = vyěperkovati. Nár. list 
1901. 6. 305. 

Nápěv lidových písni. Vs Brt P. c. 
XL. nn. 

Nápěvně. Ton n. jistý. Brt. P. n. 11. 

Nápěvný sklon. Brt P. n. n. 

Napínač, e, m. =: druh spuStadla rač- 
ničniho, der Stecher, Schneller. Ott XXII. 
55b. 

Napínáček, čkn, m. N. nebo spouif ruč- 
nice, der Schneller. Ott XX. 1017. 

Napinadlo, a, n. = náčiní provaznické 
Vz Ott XX. 814b. 

Napínák, u, m. = hever Kol. Her. I. 217 

Napiráni, n. N. ůdfi. Kom. Did. 73. 

Napiti, n., haustas. Míli. 20*. 



Napjenožka — Národodélný. 



197 



Napjenoika, vz Napénožka. Jrsk. VI. 
71. 

Xaplakat komu = pldíe namluviti. Hlk. 
XI. 3a3. 

líáplastový. NAžky n-yé (na náplasti), 
PflaBterscheere. Ktt 

NápIaTa, y, f.=:fi4aof, hUUo, 1719. Mtc. 
1903. 19. — H. = fmadú, Fischaas. Přinášel (ža- 
lobník) n-vy a adice před koniely a kladl 
před nimi na stole. 1451. Arch. XXI. 908. 

Xaplekaný = naftojaný. Val. N. jehňata. 
Čes. I. XII. 273. Vz Flekáni. 

Xapliti 9i kam. Naplij si pod nohy (ří- 
kají malému, aby se stal yyfiáím). Čes. 1. 
XI 1 1. 177. 

Xaplnitedlivý Či zanepráznitedlný. N. 
materie etheru = yyplňnjíoí náležitě syé 
podstaty sféry. Zach. Test. 81. 

K^ápIňkoTý. N. kHdla yrat, n dyéře. Vz 
KP. IX. 320., 351. 

HíapodoboTý. N. idea. Mr. list. 1903. 
c. 168. 13. 

Napojednou (na po-jednon). Us. 

Napojidté, é, n. Hol. Met. I. 308. Lépe: 
napájifitě. MŠ. 

Napoly. N. jda a n. jeda. Gest. B. 23^., 
Paas. 342.. Vit 90«. 

Napomínati = upominati (o dluh). Val. 
Čes. 1. XI. 132. 

Napominavý. Vedl syou n-you (řeČ). 
Wtr. Str. 47. 

Naponceovati se = nahdUi «e. Rais. Let. 
471. 

NapopisoYati se éeho jak: do sytá. 
Lit. 1. 529. 

Xapopřieti. Že mu chcete sprayedliyého 
n. (popřáti). 1477. Arch. XXI. 197. 

Nápor, u, m. = dolikáni, N. otcAy. Sbor. 
slov. 1900. 14L 

Napouchlý. Široce u. oděy. Čch. Ky. 5. 

NapoTdéky. Někomu n. něco činiti. Msn. 
II. 164. 

Náprava. Proyisio yulgariter n. dicitur. 
Proyisio dle Brandla = ooměna ; obnoyení, 
napraveni ylastnictyí; dle Mtc. 1902. 209. 
Uké asi: poručnictyí. Vz Mtc. 1902. 209. 
Sr. Jir. Proye. 182. — N. = léky. Ten kupec 
měl n-yy. Val. Národ. sbor. Vlil. 95. — 
N. vozu. Doprava nábytku po dráze a po 
nápravě. Us. 

Napraviti co čim : lampu knotem a ole- 
jem. Lbk. 28. 

Nápravník. Sr. Jir. Prove. 183. 

Napřeky, vz Překo. 

Napřežení, n. N. mysli. Hom. op. 154*. 

NapHeti» apponere. Osten jemu napra 
na hrdlo (apponens). Milí. 112». Sroy. Na- 
příti. 

Napřlmovati co komu. Cestu si n. 
(kratSí činiti). Lit I. 143. Sr. Napřímiti. 

Napříště = hudoucn*. Mš., Nár. list 1886. 
126. 

Naprostonadsmyslný. Hyna. Vz Čad. 
115. 

Naprostřed = uprostřed, Baw. J. y. 1301. 
Mají pnštěti z té žíly n. čela. Rostl. 6. 
18 1». 

Naprotiv =: naproti Šla mu n. Kld. II. 
23. 



Náprotivný = protSJii Sloy. Gzam. Slov. 
223. 

Náprotivnik = protějSek. Slov. Czam. 
Slov. 223. 

Náprsek, sku, m., pedulare. Rozk. B. 93. 

Náprseň, sně, f. = dHvéné zábradUundMpu 
ve dvoře. Mtc. 1902. 5. 

Náprvni, yz Naj první. N. mii v Cechách 
pěl. Dal. L. 23. 

Napsání, n. = ndpia. Ciež jest tento obraz 
a n. Chč. S. II. 263*. 

Napškati co = nacpati. N. tabák do 
dýmky. Zvon IIL 14L 

Naptaný = najatý. N. do roboty. Val. 
Čes. 1. XIII. 74. 

Naptati koho k čemu = zjednati Vek. 
Vset 363. N. si (lidi) na zemnáky. Val. 
Čes. 1. XI. 324. 

Napúěať sa = nafukovatiy naparovati <e. 
Val. Čes. 1. XL 96. 

Nápuch, u, m. := napuehlina, zbubření, 
vodnaté prosáknutí dnžoiny. Náhlý hnisayý 
(zhoubný) u., oedema acutum purulentum 
sen malignnm. Ktt. 

Napnchati komu čím. Oči jí pláčem 
napuchly. Zub. Még. 36. 

Napnstlý čím : Jedem (napuStěný). Hlk. 
XI. 369. 

Nářad, u, m. N lodní (náčiní). Msn. Od. 
190. Sr. Nářadí. 

Naraehaný = nastrojený. C. Bnděj. Kub. 
List. fil. 1902. 250. 

Narajié koho = namluviti. Opaya. MS. 
exc. 

Náramek tráyy. Čes. 1. XIII. 384. 

Náraznice, e, f. N. = pvffry, prviná péra 
k zachycováni nárazu hybných Ulei. Vz Ott. 
XX. 966., Nárazník. 

Narazovati, vz Naraditi. Bech. 

Náražni zámek ručnice. Ott XX. 1017.^ 
XXII. 55«. 

Nárazník ručnice. Ott XXII. 68b. 

Narčitý = nafteny. Je neřádně pošlá a 
tím už n-tá a nemůže dobrou býti. Zvon III. 
147. 

Nařeči, vz Naříci, Naříkati. 

Nárečja = nářeči. Slov. Sb. D. 71. 

Nářek. O nářku cti y starSí době vz 
Arch. XIX. 614. 

Narepetiti. Ten jim toho n-til(napoyídal). 
Vin. I. 116. 

Nařidlý. Vlasy už n-dlé. Tbz. V. 6. 47. 

Naříkati co. Naříká mi lesy mé (chce 
je míti), za kteréž peníze vzal. PAh. bm. 
IIL 582. — koho čím oč. Milota mě i^ekl 
odyaditii ač by mě kdo nařekl o Obřanské 
zboží právem zemským. Ib. 641. 

Nářišenstvie, n., vz Náryšenstyí. Mi. 

Narodily = narozený. Baw. Ar. v. 807. 

Narodinec, ace, m. = narozenee. M$. 

Naroditi co. Aby krApy nezbily vieho, 
což léto narodí. Chč. S. IL 2011>. 

Národněvlastenecký. Národ, list 1904. 
45. 17. 

Národnostněpolitický. Nár. list. 1903. 
č. 257. 21. 

Národodélný muž, drjfjLMeQyóg^ ve pro- 
spěch lidu pracující. Msn. Od. 262. 



198 



Národohospodářský -- Nástraha. 



Národohospodiřský. Národ. list. 1898. 
č. 135. 

Národomoený. N. reakce. Nár. list 18^. 
1900. 

Národostni politika, složeni státu, yy- 
roTDáni. Nár. list. 1903. č. 812. 18., 284. 21. 

NárodOTectvi, n. Nár. list. 1904. 201. 3. 

Hárodoživný. N. zem8. Msn. II. 5. 

Národožroutstri, n. Národ. list. 1885. 
é. 79. 

Hárok, u, m.z:z$oudni pokuta. XIII. Stol., 
Fríedr. 15. e., 25. Sr, Jir. ProYe 186. 

NárokoYý. N. boubel (varletní), Samen- 
cyste. Ktt. 

Ifarostlina (výrostek), novotvar, neo 
plasma, psendoplasma. N. květákovitá, pa- 
pilloma, Blamenkohlgew&ehs. Ktt. 

Ifarozeni, n. Otvirá-li děcko hned po n. 
ručky, bade itédré, lavírá-li je, bude la- 
komé. Mfc. 1. 1897. 55. Povdry táhnoucí se 
k božímu n. (ve Sles.). Vs Vyhl. II. 15. 

Na rózno. Chválu na rózno béi^te. Ev. 
vid. Joh. 5. 44. Yi Na rAzno. 

Nároží, n. Vz Sbéžiité (následuje). 

Nárožnik, u, m. = n^vOH druh hřeMů 
dfKwKlavieh, jimiž se upevňuje dříví brá- 
něné. Vz KP. IX. 272. 

Nártopřednártni. Hřbetní vazy n., liga- 
menta tarsometatarsea dorsalia. Ktt. 

Naručeť = naruieH. Jeden žáček n. počal 
mleti otok nárokóv. Rhas. £. 78. 

Nirnči, n. Kto primnoho do náručia bere, 
málo stlačí. Riz. 68. 

Naruditl = rudim uginiH. N. kopie. Alx. 
Hr. 117. 

Naradovatý mramor. Lbk. 66. 

Narůsti. Jsou lidé na světě, kteří si od 
svých zvláštností pomoci nemohou, musí 
býti takoví. Jak na nich narostlo maso. Sá. 
Xm. 28. 

Náraživý v čem: v požitcích. Mflll. 53. 

Náfiada, v, f. == nasazená vejce (pod sle- 
pici). Na ndě seděti. Rais. Lep. 164. 

Násadi, n zznáioda. DSk. Km. 6. 

Nasaditi koho nač. Kdybv kdo sluhy 
ndil na smrt (vydal). Hus li. 214. 

Násadový buchar, der Stielhammer. 
Jind. 11. 

Násečový = z hedvábného brokátu, Baw. 
Ar. v. 2765. 

Násek, u, m. =z naseknuti, scarificatio. 
Učiniti Četné náseky, pustiti baňkou, bafi- 
kovati, scarificieren. Ktt. 

Nasekávač, e, m., vz PážCadlo (zde). 

Nasehořovati. Co se n-la, než... (po 
tajmu brala a prodávala). Hlk. V. 59. Srov. 
Tchoř. 

Naschválni rektor (učitel) = $chválni ku 
ikole vydriouaný. Km. Did. 280. 

Nasehválnosť, i, f., Geflissentlichkeit. Nár. 
list. 1905. 8. 18. Sr. Naschválni v I. díle. 

Naschvály někomu dělati = něco schválně. 
Sá. Prost. lí. 172. 

Nasialam se Maryjanku, tanec v Tě- 
fiínskn. Vz Brt. P. n. 976. 

Naáik, u, m. = driák (dělá kovář). Vyhl. 
U. 313. 

Násile = nášiU, Ž. gloss., Ž. wit. 54. 
11 a j. 



Násilen, lna, o, vz Násilný. 

Násili jest dflkaz slabostí. Vrch. Muž. O. 
219. 

NásUnickv něco hubiti. Škd. Od. 23. 

Násilnorodnik, a, m. Mě. Vz Násilno- 
rodný. 

Násilomocně koho vázati. Msn. Od. 63., 
139., 8'26. 

Naáiiii=:^tfo, I00O. Slez. v BezkydecL 
Vyhl. II. 315. 

Nasisati v I. Přisp. 564. Vz Nasýsatí 
v III. Přisp. 

Naskočiti kam. Až bolest na hrdlo n-éí 
Rokyc. Post. 364. 

Naskrovati := nachowUi, naaehránitif — 

komu nač. Naskrovej mi na střevíčky 
Vých. Slez. Čes. 1. XI. 103. 

Náskf. Také v již. Cech. Holan. Pia 

Naslakat na kolio = dolézoH. čes. 1. XL 
823. Vz Sláčaf. 

Následek. Z malých příčin verké n-dky. 
Rizn. 166. 

Následovati koho s čim = oht&ovati 
Já fa neřád s tým následuju. Yal. Ce& 1. 
XIII. 111. 

Následovnosf, i, f., conseqaentia; nyní: 
důslednost Ifark. 

Naaléchati komu Jak. Naslouchali mn, 
jako p. páteru o kázání. Zvon n. 255. 

Naslopati ae Jak =: napiti «e. Nažere 1 
naslope se ako to prase. Nár. sbor. 1903. 17. 

Násmédý. N. tvář. Krist 5*. 

Nasmieti se = nasmáti «e. Dal. Q 3. 
34. — čemu: něčí bláznivé útulnosti. Cbč. 
S. II. 142b. 

Nasnedéli (na-s-neděli), odtud: nagne- 
dilek, Vz Litom. 41. 

Nasouditi co koma zaé. Bůh nám 
n-dil smrt za podíl. Brt P. n. 1145. — fo 
zač = usouditi. To se za spravedlivé na- 
soudilo za přítomnosti horenského práva. 
1717. M!c. 1903. 17. ~ co komu. Súd 
sklep mu nasúdil = přisoudil, řekl, ie jest 
jeho. 17 17. Mtc. 1903. 16. 

Nasoukati komu = natloud. Kit Lid. 11 

Náspě, ě, f. Do té země jest jediná n. 
Tand. /. 168b. 

Nasrati co. Nasral hromadiska. Nár. sbor. 
VIII. 49. — kam: t nohavice. Fhtnt 5. 
38. 

Nasražený. Smetana je n-ná (drobek 
sražená). Deštná. Mi. 

NastavSi noc, lépe: nastalá. MS. 

Nástěnný malíř. Nár. list 1903. Č. 257 
13. 

Nastohovati = nahromaditi — čehf 
kde : zbraně. Kká. Sión. L 105. Vz Stob 

NastolDUntý = naetríenf, — naČ. Jabrčko 
n-té na itiapku (hůlce). Sbor. slov. VH. 113. 

Nastoupiti nač, več (J»l^)- Přísně na 
sebe nastupovali =: dotírali. Kom. Cest. 
205. Který toho roku nastoupil v tento úřad. 
Tk. XI. 183. Příklad, na jakýž by nyní n. 
chtěli. 1610, Zbrasl. 335. 

Nastřabočif sa r= naetriiti je, obléci. — 
kam. N. sa do pluzně (blusy). Cea 1. XII. 
442. 

Nástraha, y, f. Ty n-ho, co vozy pre- 
kacigeS? Slov. Sbor. ěes. 86. 



Nastřapatécý ^ Navaliti. 



199 



líastřapatéiiý. N. vlasy (rozcuchané, zje- 
žené). Čes. 1. Xin. 381. 

Nastřápati si čeho. Ces. 1. XI. 67. 

Nástražka, y, f., laqaeameqtnm. Rozk. 
P. 2499. 

Nástrojář, e, m. Hudební n. Nejed. 121., 
122. 

Nastrojiti eo komu: hody. Chč. S. I. 
63»>. 

líástroJOTý. N. ocel. Nár. list 1902. č. 
233. 2. 

Xástud, a, m. = noštuuni. Kbrl. Džl. 15. 

Nasaditi, vz Nasouditi. 

NasaroYělý lid. Hlk. IX. 147. 

Nasuditi koma čeho: peněz (nashro- 
mážditi). Rais. Vlast 107. 

Nasáti, vz Nasouti. Baw. Ap. 211*. 

Násva, vz NáSva. 

Násvětlý = drobet švitlj. Hus. Šal. 82«. 

NasTiniti koma = vjfnadati. Val. Ces. 
1. XII. 43. 

NasTolaaý. N. lidstvo. Msn. Od. 110. 

Násypka, y, f. = ídst ml^ikého nářad{, 
do kterého padá hrubfil melivo. Čes. 1. XI, 
61. 

Nasýsat, v I. Přisp. 564. : naš{sati, Vz 
Nazizaci. 

Nasedivélý. N. obočí, obr, zeď. Tbz. V. 
9. 200., V. 6. 274., V. 5. 151. 

Našiditi se někoho. 1691. Hrubý. 286. 

NaěiTati, vz Na$iti. 

Na§kTiřiti si co : jitrnice (upéci). Msn. 
Od. 301. 

Naškvořený. N. groše (nahrabané). Kká. 
Sión. I. (II. ?) 40. 

Našlapaný. N. polévka (hustá). Us. 

Nášiapek, pku, m. Je mužovým n-kem, 
ničím jiným. Sá. Pr. m. I. 60. 

NašlapoTati éim luim: pravou nohou 
do předu (ji klásti). Mršf. Obrz. 99. 

NášlechetněJši = nejiUehetnéjtí, Ž. klem. 
Cant. Deut. v. 14. vz ná-. 

Naš&ápati koma = Jiatloud. Zvon II. 
225., ní. 347. 712., 

NaSpihoTati co čim : vflz (potravinami). 
1512. Arch. XIX. 100. 

Našplechtati něčeho = natlaehatu Rokyc. 
Post. 335i». 

Našpráchať eo komu kam: t ústa = 
nalUÚ Wtr. Str. 107. 

Našsky. Po naSsku. V VI. 1123. Brt. 
Gt. oprav v. BI. Gr. 

Našský = domácí, N. sukno. Val. Čes. 
1. XII. 487. 

NaStárati = nalézti. V zloděj, mluvě. 
Čes. 1. XI. 141. 

Naštlapek, pku, m. Dostával n-pky a 
zájedě od koní. 1661. Mus. 1903. 71. 

Ná$Ta, y, f., suffragium. Rozk. P. 2296. 

Nátah, u, m. Psí n-hy i= nemoc dětská; 
dítě se natahuje, až mu kostky pukají. Slez. 
Vyhl. II. 208. 

Natahač, e, m. Jím se ráfy natahají na 
kolo. Slez. Vyhl. II. 313. 

Natahati eo kam: někam hlavu = na- 
tahovati. Dik. Km. 54. 

NatahoYač, e, m. Krátký a dlouhý n. 
palce, museulus extensor pollicis brevis et 
longns, Strecker de sDaumens. Ktt. 



Natahovati. Víc se nenatahuj, než se 
můžei přikrvti. — kolio jak. Aby lidi 
vejše nenatahovali (víc na nich nechtěli). 
Arch. XX. 507. — eo kam. Sklo do oken 
natáhnouti. Sá. VIII. 18. ^ 

Natatý = napilý. Val. Čes. 1. Xni. 372. 

Natočiti ^ přiholiít «6, přitrefiU #«, po- 
ttaviti še v ee$tu. Kdo by si byl pomyslil, 
že se t^hle může n. Li tom. 49. 

Nátek, a, m. A'n by rád utekl (ná) teka, 
sotně se hbe, nohy vleká. Alz. Sf. v. 4. 
(List. fil. XVni. 380). 

Natělený = tíuští. Dšk. Km. 14. 

Nát^lniček, čku, m. Trikový n. Nár. list. 
1904. 30. 6. 

Nátěnko. Přízi setkati v n-ka nebo hrnbSí 
plátna. Vlasť. 1. 158. 

Nátěr: dehtový, dřevěný, klihový, mine- 
rální, olejový, vodový. Vz KP. IX. 277. 

Nátemik == ňdtra, ňadra. V zloděj, mluvě. 
Čes. 1. XI. 141. 

Nátiee, nátHce = náíka. KSť. Lid. 5. 

Nationalism-as, u, m. Jg. 

Nationalista, y, m. = pietUd národoeť 
niho vědomi. Lit. I. 629. 

Nationalistieký duch. Lit. I. 484. 

Nátka. Říkáni na nátku. Vz Čes. 1. Xn 
432. Sr. Nádcha. 

Nátkový. N. kořeni : odolen, koz'ík, bal- 
drian. Nár. list. 1902. č. 218. 3. 

Natočiti si čeho, eo odkad. Z těch pra- 
menů si natoéil to jmění. Rais. Vlast. 216. 

Na to zme ta kopaničkn kopali, tanec, 
Vz Brt. P. n. 888. 

Natrápiti, sr. Natrápenie. 

Natrium. Sr. Vstnk. XIIL 356. nn. 

Natriumamid, u, n., v lučbě. Vstnk. XII. 
418. 

Natriamethylat, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. 
XI. 712. 

Natrklý nač: na mozek. Msn. Od. 278. 

Nátrubečný sosec, na konci trubičky. 
Jo9. Jehlička. 

Nátrnbkový. N. roura. Nár. list. 1904. 
154. 11. 

Nátržnik, u, m., rostl. Vz Přetržník. 

Natáhlý, drobet tuhý. Při mně není nic 
natuhlého. Hlk. XL 212., IX. 124. 

Natvářka výsměchu. Kká. Slon. II. 140. 

Naučený v čem. Půh. brn. IV. 139. (1464.). 

Naučiti se Čeho: obyčejóv a mravóv 
tatarských. Milí. (Výb. II. 552). — Ev. ol. 
168. - se co. Hus. Post. 359. Sr. Zastaralý. 
— koho k čemu. Když jej k tomu naučil. 
Baw. Ar. v. 1883. 

Nauka = hatechitmut, (Snoubenci) šli 
(k p. farářovi) na nauky. Slez. Vyhl. II. 69. 

Naukájeti se čim : láskou. Msn. Od. 348. 

Naumélý = neumělý, Vz Ne (zde), MS. 
Slov. 

HaumluTnik, a, m., accusator. Rozk. R. 
78. V Rozk. P 994.: navinovník. 

Nav. Sr. M8. Slov. 

Nával. Náchylnost ku krevním n-lům. Ktt. 

Návalek, Iku, m. = uzlovité n-lky, knol- 
lige Waiste. Ktt. 

Navaliti co: víno (nakládati), Mtc. 
1903. 320. ; dáti, poilati ; komu zz spttati, 
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 142. 



300 



Návalně - Nažehlený. 



Návalně yiehry hrnoa se. Man. Od. 82. 
NaTarhanělý fimeo. Tbz. V. 6. 68. 
líaTariti co komu. Co si nrobi, to bude 
mat; čo si navaří, to ijie. Rizn. 168. 

Navázati co. ífasíi n. konce = dopiti 
a znova si dáti naliti. Litom. 49. 

KaTazováni, n. = iěhnáni, íárjf. Bokyc. 
Post. 46*. 

Návdanek, nka, m. z= nadávek. Us. MS. 

NáTečemi obrat nebes. Zvon IV. 9. 

Návěj. Květ svěži návějemi rosy. Zub. 
Még. 40. 

NavěMti se. (DHve) nenavěřila sa na- 
chválit Jánka (nemohla se ho dost vyna- 
chváUtí). Val. Čes. 1. XI. 276. 

Návesni dvéře = vedoncí na náves. 
Litom. 61. 

Návesnik = «e«. V zloděj, mluvě. Čes. 
1. XI. 141. 

Náve88ký lid. Hlk. IX. 209. 

Návěška, y, f. = motouMové ouiko pUpi- 
najid Ui k bfmti. Hrnš. 158. 

Návetech = velmi vetech. Čim hrnek (třep) 
z mlada (z nova) navře (nigde), tim i n. 
voněti bude. Lék. B. B0.». 

Naveženina, y, f. = naveiený ndepp. 
Tbz. V. 4. 266. 

Navidamoěi = patrní. Maki (mouky) 
n. ubývalo. Spifi. Sbor. slov. 1901. 83. 

Náviece, náviee zz WQviee. Dal. J. 230. 
Sr. Mus 1876. 129. 

Navfjeé, e, m. s íáet přadadho ěkroje. 
Ott XX. 602. 

Návist, i, f. K chudým přátelóm bývaj 
Sčedr wyemu Dawyffczy (návisti) v jich nůzi. 
R. Ote. P. 291. Sr. Nenávist, Navisdti (násl.). 

Navistiti. K svým chudým přátelóm mile 
bývaj Šěedr, věru navisti (navitěvuj) jich 
núzi. Výb. I. 917. 33. Mi. mysli, že tohoto 
slova nebylo a správné čteni má R. otc. P. 
291. Vz předcház. Návisť. 

Návistnik, a, m., aemulus. Mam. V. 

Navjekjámen = na věky amen. Vých. 
Čech. Mus. 1863. 334. 

Navlaéovaný, banschig. N. oděv. 1667. 
Hrubý 186. 

Návladce, e, m., vz Návladnf. 

Navlhavosf, i, f. N. příze. Vz Ott. XX. 
724». 

Navlnélý. N. kadeře. Tbz. V. 6. 344. 

Návni kost = bulka vyrotila kdekoliv na 
tíUe, Us. Vz Nár. sbor. Vni. 143. N. či laská 
kost sejde, potiráš-li ji, když jde měsíc 
dolů, kostí, kterou jsi někde zdvihl. Mtc. 
1. 1897. 62. 

Navoliti. Nemoh sem se n. jíst. Již. Čech. 
Nár. sbor. VlIL 20. 

Navoněný, parfumiert. N. kavalír. Nár. 
list. 1886. č. 61. 

Navopnat =» naboptnati. čes. 1. XII. 14 

Navrátil Fr. Dr., spisov. 

Navražditi se, sich satt morden. N-li 
se do sytosti. Hol. Met. II. 626. 

Navřiti. Navrel mu hřeben (nahněval sa). 
Rizn. 176. 

Navrnúchať sa. Nech se mucha n>chá. 
Brt P. n. 736 Sr. Vrnčeti. 

Navroubiti někde drahně vrubů. Zvon 
ni. 228. 



Navrtěný. N. váinivosť. Nár. Ust IdOi. 
141. 13. 

Návsi, n. = didina, obíina. Na Těiinskn. 
Vz Vstnk. X. 660. 

Nav&akdni, quotidianus. V n. službě. 
B. mik. Act. 61. (Jir.). 

Navdake. A syn tvuoj přídě také, jehož 
ty žádáš n. Vit. 38b. (Mi.>. 

Návštěv = návHiva. Jiti na n. Vých. 
Ceeh. Sb. D. 18. 

Návštěvnice, e,f. Nabídl svén-ci sedadlo. 
Pokr. 1886. č. 363. — Tbz. XVI. 388. 

Návštévnietvo, a, n. Vrch. MuS. I. 31. 

Navýše = n^jvýie. Ž. klem. 20. 8. Vz ná- 

Na vzchod slunetný zz vjcKodai, orien- 
talis. Milí. 11. N. krajina. 9. 

Navzvýšiti koho. Chvalte a navsvyiujte 
ho. Ž. pod. Puer. Dan. 3. 67. — Z. kap. č. 
36. 36. (MS.). 

Nazaretský. N. kolej (kazatelna) zaří- 
zená poč. XIV. stol. kupcem Křížem (vedle 
něm. techniky). Dolen. Pr. 392. 

Nazdarmo = nadarmo. Viděla, že vlečko 
líčení n. jest. Neveé. (1773.). 

Nazdřhaný =: odněkud urvaný. Sláma 
s fAr n-ná. Val. Čes. L XI. 434. 

Nazgýbjat něéeho = úiHovně fuupořth. 
Val. Čes. I. XII. 46. 

Nazhužvjat = houSeonali natp^Mi. Val. 
Čes. 1. XI. 226. Sr. Zhúžvjat 

Nazima. Vod (od) n-my do n-my (od 
podzimku). Dšk. Km. 61. 

Nazírati kam. Duie má se nazřieti v zr- 
cadle slova božího. Ghč. S. II. 239*. 

Naziznút, nazixati někam = nahlédnouti. 
Val. Nár. sbor. VIII. 37. Sr. Nasýsati. 

Nazlátlý = barvy zlaté. N. víno. Kká. 
Sión II. 236. N. hned. Ib. I. 192. 

Nazlobeně. Jeho neopětované ,s Bohem' 
znělo chabě, n. Mod. kn. 1898. 69. 

Nazmar = nazmar. Baw. L v. 1266. 
j Náznatek, tku, m., Vorkenntniss. Mark. 
Neujalo se. 

Naznati. Pročež naznáno, že . . . (uznáno, 
usouzeno). 1720. Mtc. 1903. 16. 

Názor, u, m. = ^^edttava předmUu vnéj- 
ithOf sinniiche VorsteiluDg, nyní : pocitek^ po- 
qilek^ vjem. Čad. 87., 44. 

Názorový zvrat Nár. list 1906. 6. 1& 
N. obrat Nár. list 1906. 6. 9. 

Nazoviskové, neut adj., philacteria, n. 
Mam. A. 31b. Asi koření, které milého pří* 
bavuje. Mg. 

Nazpětohebký, nalivtovos, zurftckschnel- 
lend, elastisch. N. tuk. Msn. Od. 312. 

Nazřiedlnik, u, m., specularís (tnter 
lapides). Rozk. R. 66. V Rozk. P. 96.: ná- 
zřiedlík. 

Nazvati s inft. Nazval iej (pytel s penězi) 
býti smrti. Frant 14. 47^. 

Nazvěstovati (komu čebo). Mam. F. 
85b. 2. 

Nazývanie, n., invocatio. Milí. 26^. 

Nazyvovati co : něěí jmě. Pror. ol. 36*. 
I Isa. 46. 3. Vz Nazvati. 
I Nažacliorený jak: Rubáč n-ný jako 
buben. Smíš. 17. Sr. Nažachofíti. VI. 1134. 

Nažehlený. N. děvče (vyparáděné). Rais. 
Lep. 68. 



ud — Nečatedlně. 



201 



nd m. mb =: bandor (brambor). KrknS. 
Světz. 1874. 8. 

ndě m. nje (nge): anděl (aDJel, angel). 
Js. Jir. 

líe ; e 86 odsuje před u a toto se dlonži : 
leamělý, n'úmělý a dalSí zméooa naumělý; 
leažil, n'ůžil. Alz. e se odsoavá a sbylá 
lamohláska se dlonii: n'óehabil, Ap., n'ó- 
tratil. Ráj daše, neobřezán, Leg. o sy. Dor., 
[i'ótpocíoůee. Alx. 

Xe. Ku kteréma slovu pojí Pal. záporné 
<e ? Před slovo popírané, ne k slovesa věty. 
^álka počala ne v Rakonsicb, ale v Bavorskn. 
Vz Mtc. 1901. 874. 

Ne z= neS, (Ue, Ne v tomť nechci odmlu- 
va ti. N rada 123 

Né. A né a né to udělat (nechtěl to žád- 
Qým způsobem udělati)! Ešť. Lid. 6. 

Xé = nihri, ano. Páni potom mu nechtěli 
ivořiti, né ani za krále chtěli jmieti jeho. 
Výh. L 472. 3. Divná, né i straílivá věc sě 
byla přihodila. Pulk. Lobk. k. 33. Křesfané 
Ke vSie země, né takměř ze vSeho světa, 
béži. Pulk. Lobk. k. 3. Kto ohýrá, takový 
i komnf dá pokoj, né i soběf neučiní po- 
koje. Št N. 1873. 16. 8. O co se pokusiti 
?Semi obvčeji liknují, né více pravím, že 
přede vSim utiekají. Řeči Příbr. Han. 53. 

ne-, praefix. Vz Ne v II. 100. ku konci. 

ně- se odmítá u: kdo, co atd. Pakli by 
co učinil proti mistróm. 1442. Ph mal. 72., 
Má. 

-ně příp. : studně, parně, liSně" atd. Vz 
Dšk. Em. 14. — Příp. -ně místo -na: ko- 
várně, lékárně, pazderně, sušíme, kůlně m. 
kovárna atd. V LitomySl. Vz Li tom. 24. 

Nebarvící Šťáva. Nár. list 1903. č. 163. 3. 

Nebažen, zně, f. Mladí jsú podle vuole 
Bvé v n-zni. Chč. 8. I. 36*. 

Nebe. Dáti někomu nebe (usmrtiti ho). 
Tbz. V. 6. 320. Do nebe křídel není a do 
semě cesta blízká. Hlavn. 65. NiČ takového 
nepadne z neba; Eeď to nešlo s nebom, 
spojil sa s peklom. Rízn. 63., 168. 

Nebečistý, himmeirein. N. mysl dívČí 
(čistá jako nebe). Nár. list. 1884. č. 345. 

Nebedsgný pocit, sen (s nebe poslaný). 
Zr. Ces. 117., Zr. Eom. 135. 

Nebesklonný. N. záře. Msn. Hym. 72. 

Nebeskotoký. N. Ajgyptos. Msn. Od. 63. 

Nebeský V. Sr. Lit. I. 684., 808. 

Nebesnosť. Obloha n-sti. Hlk. VI. 100. 

Nebestrmný. N. skála. Tbz. XI'. 7. 

NebesTod, u, m. = nebe. Msn. II. 130., Od. 
169. 

Nebevládee, e, m. Eká. Sión. I. 36. 

Nebezpeč, e, f. = nehezpeH. Nedobrý 
tvar a utvořený jako záSf m. záStí. Mš. 

Nebezpečenství, n. N. má křídla. Jrsk. 
VIÍ. 2. 9. 

Nebezpečství, n. Pat. Jer. 128. 11. 

Nebezpřímný. Čemuf jest n-mná ne- 
milosl Erist. l^f. 63. Sf. dodává: Snad 
omylem m. bezpřímná. MS. 

Nebiskupský. N. město (biskupu nepod- 
dané). Mtc. 1903. 314. 

Neblahoda^ný. N. země. Msn. Hym. 79. 

Neblaze. Zena n. vábná. Eká. Sión I. 
187. 



Neblížiti komn =neii62tiouati. Mor. Emk. 

Nebo = Že, protože (spojka příěiny). Či 
oko tvé neSleehetné jest, nebo Já dobrý 
jsem ? Ev. ol. XXXI. 

Nebodaj = tuHm, Ale n. to bude mSkko. 
Sbor. ées. 51. 

Nebóh, a, m. Hus. Er. I. 69. 

Nebohatstvo, a, n., inopia, chudoba , ne- 
doeiatek. Ž. kap. č. 33. 

Nebohatý, inops. Ž. kap. d. 34. 10. 

Nebohozrozený. Msn. Od. 127., 356. 

Nebojata, y, m. = nebojácný. Zvon IV. 
631. 

Nebo ti = neboi, Vezři na uepřátely mé, 
nebo ti rozmnoženi jsů. Ž. wit 24. 19. Ž. 
bm. má: neboť, klem.: nebo. Modlte se 
podnoži z noh jeho, nebo ti svata jest. Ž. 
pod. 98. 5. 

NebozezoTítý, trepanfórmfg. Ett 

Nebožátečko, a, n. Frant 17. 31. 

Nebožéíéek = ubtOdiSék, Chč. S. II. 228b. 

Nebožic, e, m. = nehaXHk. Půh. bm. HI. 
107. 

Nebožtíček, čka, m., zdrobn. nebožtik. 
Faust. 181. 

Nebrzek. Hus. Er. DI. 140. 

Nebť, enim. N. jest byl. Milí. 10. 

Nebujavý. Tělo krotké, n-vé. Řeči Příbr. 
Han. 53. 

NebydlUící, inhabitabilis. Od lidí n. = 
neobydlitelný (pustý). Pat. Jer. 135. 34. 

Néc = ni Vz Litom. 37. 

Necařka, y, f. = zena (divka) zhotomtjici 
ženám vlasové eUky (Netze). VepHkov. Vz 
Čes. 1. XI. 333., Xn. 254. 

Necelý. Byl nějaký n., a proto nechtělo 
se mu do práce. Sá. Pr. m. II. 42. 

Necitelník, a, m. Tké. C. pov. II. 36. 

Neeitedlno. Čechové mají pod tají, n. 
hledět zachovati národ na budoucí čas. Jg. 
Lit. I. 602. 

Necitelný ke všemu. Rais. Lep. 436. 

Neckejši doba = nynijh. D5k. Em. 47. 

Něcota, y. f. = jestota, Mark. 

Necondný host 1604. Čes. 1. XIH. 344. 

Nectivý. N. chováni (ěest nezjednávající). 
1566. Tk. xn. 164. 

Necvičenec. Vyhl. Obrz. 184. 

Nečas Jan, spis. a básn. Vz Vyhl. I. 91., 
Flš. Pism. 709. 

Nečasně sněm položiti := vneias. Arch. 
XX. 128. 

Nečasový. N. úvaha. Zvon III. 391. 

Nečilen, insensibilis. E zemským žádostem 
vešken byl se učinil n-len. Ev. ol. 64. 

Nečinitel, e, m. Pat. Jer. 14. 4. 

Nečista. DSk. Em. 7. 

Nečitedlně = nezřejmé, Chč. ol. 199*. 
Všecko n. vejde do nejhlubších stran těla. 
Zach. Test. 122. 

Nečitnosf, i, f., anaesthesia. Ett. 

Nečlověk, a, m. Hus. UI. 136. 

NěČso = něco. Dal. C. M. 19. 9. N. jiného, 
D. nového, n. toho povědí. Pat. Jer. 70. 7., 
137. 29., 93. 4. N. (= trochu) k tomu po- 
dobné věci. Chč. S. n. 273b. 

Nečutedlně ^ nepozorovaně. Ty věci. 
ďábel rozsívá n. ve spaních. Chč. S. I. 57 



202 



Nečutedlný — Nedviedě. 



Nečutedlný = neMd. Že sá n-ni uči- 
něni božských věci. Cbč. 8. II. 160*. — N. 
=: nepozorovaný. N. břiech. Ib. 11. 246^. 

Xedujbože! Czam. Slov. 227. 

Nedáliti. Baě se toho n. N. rada. 105. 

Nedálý. A což se ta stalo, měl sem sa 
n-lé. Kar. 53. 

Nedafi, ě, f. Ck> nám po vaii dani nebo 
nedaní. Dost. Pov. 264. 

NedbaéiYOst, i, f. = nedbalotť. Frant. 
4. 28. Asi chyba tiskn m. : nedbaldivosf. FIS. 

Nedbi^, e, m. = nedlnU. Ohavný n. Slov. 
Czam. Slov. 186. 

Nedbal, a, m., slez. spis. XVII. stol. 
Vyhl. I. 84. 

Nedbala, y, m. Nemáte Spatnou kotrbu 
ale n. jste. Nár. list. 30./9. 1900. 

NedbanliTý k návStevě přátel. Slad. Rich. 
118. 

Nedbavoflt, i, f. = nedbáni. Zvon IV. 151. 

Nedělně oblečený (jako bývá v neděli, 
svátečně). Zvon III. 

Nedětský. Hav. Chamr. 205. 

NediTČi počínáni. Zr. Ger. 127. 

Nedlah, u, m. Placeni n hu. Ott. XIX. 
826». 

Nedobiti, n. Kdo osudné n. hodin způ- 
sobil (nedotloukly). Nár. list. 1884. č. 138. 

NedobroTolně někomu něco slíbiti. Arch. 
XIX. 492. 

Nedobroz^ěstný. N. mrak, Tbz. V. 9. 
81., chmury, II[. 1. 819., předtucha. V. 5. 
178. 

Nedoeitnosť, i, f. Činil dojem n-sti. Pokr. 
1885. č. 91. 

Nedohmatovosf , i, f. Zr. Strat. 128. 

Nedochápavý. Je n. Nár. list 1886. č. 
119. 

Nedoehoditý, nou scrutabilis. Ev. ol. 
81. Jir. 

NedochoTáni dětí. Nár. list. 1903. č. 175. 
13. 

Nedochůdnosf, i, f. Nár. list 1908. 347. 
17. 

Nedochůdný. N. pochybnosti. Mus. fil. 
1903. 150. Tento n. rod vyhynul. Nár. list 
lO/^. 1901. 

Nedochyilnost, i, f. N. jízdy. Nár. list 
1902. č. 247. 5. 

Nedókřténý člověk. Pokr. 1888. č. 182. 

Nedokrytka, v, f. N-ky, pselaphidae, 
brouci. Vz Ott XX. 905. 

Nedomácně. (V té rokli) bylo nám n. 
(úzko, měli jsme strach). Hlk. X. 14. 

Nedoměřiti, il, en, ení. Rokyc. Post 
25iíb. 

Nedomlavený náhled. Osv. 1896. 709. 

NedomluYiti čeho. Us. 

Nedomnčný. Nemoc se v něm rozmáhá 
a tak se n-né smrti čas blíží. Palk. Lobk. 
k. 35. N. (neočekávané) potkánie mrskosf 
jemu učinilo. £v. vid. 6^. (inopinatus). 

Nedomudrc. Pomatený n. Čad. 32. 

Nedomyslijici, inopinabilis, neočekává- 
telný. N věc. Pat Jer. 51. 16. 

Nedomyslitelný. N. příčina. Lit I. 615. 
N. dálka. Zr. Fant pov. 269., Zahr. 62. 

Nedomyslný = nepochopitelný. Bůh pře- 
výSený v slávě n-né. Chč. S. II. 150^. 



Nedomy&leni, n. = nerMum. Pel. I* 
Dal. C. 82 17 

Nedópitný. N. hrdlo zalévati. Tbx. VIII 
845 V 1. 249. 

Nedopity Šálek. Čch. I. Pov. 10. 

Nedopřej ný. N. publikace, Pokr. 1885 c. 
94., hrabivost č. 78. 

Nedoředený. N. konflikt domácí. Nár. list. 
80./5. 1889. 

Nedorostlátko, a, n. = nedorošUi ílovék. 
Tbz. XVI. 892., V. 9. 218. 

Nedorůstée, ete, n. = nedoroetUtko. Strč 
Poh. 86. 

Nedorftstle, ete, n. = nedorůstče. Tbi. 

Nedoslucha, y, m. 7= ífovik nedošlýckajid. 
DSk. Km. 8. 

NedoslýchaTOst, i, f., hebetodo auris, 
hypaeusis, SchwerhOrígkeit ; n. čivová (zánét 
nitrouiní), nervOse Sohw., otitis intíma sec 
labyrinthioa. Ktt. 

Nedospělý v éem : v umění. Jrsk. VlU. 
8. 430. 

Nedosrozaměni, n., niebt hinl&ngliehes 
Einverstandniss. Presl v Kroku I. a. 15. 
(1821.). 

Nedostánie, n. '-^ nedoataUk. Nápoje božie 
krve nemoh by mieti buďto z n. aneb kněž- 
ského nechtěnie. Přijím. 90. MS. 

Nedostatečnik, a, n. Přespolný n. Pat 
Jer. 120. 10. 

Nedostatnosf, i, f., eg^estas (nedostatek:. 
Rozk. P. 1870. 

Nedostatek — hotový zmatok. Sbor. slov. 
VII. 181. 

Nedóstojný = nedůstcjni, 

Nedostudoyaný. Jrsk. VIII. 3. 831. 

Nedosytnosf. Hlk. X. 48. 

Nedotknutný = nedotknutelný. N. mysl 
jejf. Nár. list. 1884. Č. 845. 

Nedotýkaná, nedotjkanj zajie = hra v ka- 
mínky. Vz Ott XIII. 69., Čes. 1. XIII. 69. 

Nedoufáni, n. == nedůvěra^ roztržka a p. 
Učinil veliké n. mezi mnou a otcem mým. 
Kar. 53. N. k němu majíce. Pulk. Lobk. 

Nedonka, y, m. = nedouk, £v. ol. 37. 

Nedovážiti, il, en, ení (komu čeho'. 
Rokyc. Post. 258b. 

Nedověšený. Viselče n-ná! Zvon III. 1. 

NedoviřaTO = nedůviřivi. Val. Čes. L 
XI. 2^5, XIII. 374. 

NedoTJak =z jaksL Slov. MS. 

NedÓYodnosť, v, f. = nedúoodnosť. 

Nedovolený. N. kousky tropiti (rozpu- 
stilé). Us. Tkč. 

NedoYtipnik, u, m. =z znamení pomlky 
Rais. Zap. vl. 141. 

NedoTzdělaný, halbgebildet MS. 

Nedožilec, Ice, m. Sestárlý n. Hlk. XI. 
212. 

NeduchoTni život vésti. List fil. 1902. 
437. 

Nedvédlee, e, f. = medvidi samice. DSk. 
Rm. 41. — N. = polni oetruziny. Střed. Čechy. 
Šb. D. 28. 

Nedvědina, y, f. = medvědina, ursina. 
Rozk. R. 90., P. 1730. Nedvěnina v VIL 
1836. oprav v: nedvědina. Rozk. 

Nedvědný = nedokázaly. 

Nedviedě, n. = medvidi. OhČ. S. II. 16U. 



Nedyidek - Nékoliknáctekrát 



203 



HedTidek Job., prof. a spis. 1848.— 29./9. 
1902. 

líědy = nikdy. Val. Ces. 1. XI. 228., XIT. 
48. Nědy hůř. Cern. Z. 281. 

NedýohaTOsť, i, f., Apnoé. Ktt 

NeerboTni čloyék. Arch. XIX. 491. 

N efakultista, y, m. Aby tomu rozuměli 
i n-8té (neodbornici). Sf. v Pal. Záp. II. 53. 

Neforemný = nevhodný, N. důvod. Fel. 
17. 

If égarať =: néétotichatí. — kam. Něganij 
do osQv, to tě nepoitipn. Slez. Vlast. I. 226. 

Negrammotny = neznalý ani čtení ani 
piama. Nár. list 1901. č. 306. 

Hegroid, a, m. = Sernofh. Stan. III. 182. 

Negroidni typ ▼ Africe. Stan. III. 182. 
Yz předcház. Negroid. 

NegnmtoTni (nepodstatná) zpráva. Arch. 
XX. 268. 

HehafkbliTý. Spii. Sbor. slov. 1901. 88. 

Nehda kaký. Ze psa nehda z kakého 
jeden pohon. Kn. rožm. 176. 

Nehet. Toto slovo je ▼ Opavsku neznámo ; 
i lidé máji pazneht a ještě častěji páhnozt 
(z : paznohet). Hauer. 9. By tě nehet rozsadil ! 
Hokyc. Post 142l>. Sr. Bodaj tě vlci ! Zbyt- 
něni nehtů, onychosis, onychanxis, Nagel- 
hypertrophie. Ktt. 

Nehloubavý člověk. Mfill. 111. 

N ehnutný, nnbeweglich. Rozb. I. 195. 

Nehoda. Jde-li ti vstříc někdo s nádobon 
prázdnon, stihne tě dojista n. Mtc. 1. 1897. 9. 

Nehoden, dna, o, vz Nehodný. 

Nehodný kčemu: k jídlo. Čes. 1. XI. 222. 

Nehomogenní směs kapaliny a plynu. 
Vot. .51., 243. 

Nehořlavý plyn. Ott XIX. 831b. 

Nehomi věc = netýksgící se hor (dolů). 
1515 Arch. XIX. 304. 

Nehostinnosl, i, f. N. lesů. Jrsk. III. 168. 

Nehostně. Um. roadn. 2557. 

NehHeh, n, m. Hns. Post. 214h. 

Nehtiéek, čkn, m., zdrobn. nehet. N. ro- 
hovky, onyx, nngnis comea. Ktt. 

Nehtik, n, m., zdrobn. nehet, onyx, ungnis. 
Ktt. 

Nehtohadaě, c, m., diyinator per nngues. 
Uam. A. 34b. 

Nehtový. N. nůžky (na nehty,) Nagel- 
Bcheere, vřed (zánět vaziva vedle nehtu), 
paronychia, Nagelgeschwůr. Ktt. 

Nehudehnlk, a, m. Můll. 54. 

Něhyplně hleděti. Tbz. m. 2. 348. 

Neehahný Ares. Msn. Hym. 60. (neocha- 
bující). 

Neehajf. Baw. E. v. 2858., J. 850. 

Nechi^žf. Baw. £. v. 2796. a j. 

Neehápavosť, i, f. N. význam, Asymboiie. 
Ktt. 

Nechatelný. Greg. 

Nechati s inft. Přikázal, bychom těch 
viecb póhoDóv nechali státi. Půh. ol. II. 
451. (1415.). Aby toho tak nechali státi. 
Půh. bm. III. 334. 

Neehcija = neřkuli. Nedám vám ani 
krópe (kroupy) z jelita, n. celý jelito. Lišen. 
Mtc. 1902. 436. 

Nechéasný = neiUnini, Us. místy. MS. 

Neehéesti = néěthii. Domžl. Šb. D. 17. 



Neehoatka, y, m. = komu se nic nelibí. 
Čes. 1. XII. 463. 

Nechovaly. Paní n-lá, s Bohem nesmířená. 
Zvou III. 390. Taková n-lá mátě. Zvon III. 
248. 

Nechty u, m. = nehet. DŠk. Km. 18. 

Nechtiti éemn. Panáčka neznáme a ne- 
víme, proč mu děvče nechce. Světz. 1895. 
51. 

Nechtivosť, i, f. N. k něčemu. 1617. 
Hrubý. 215. 

Nechtiž. Liber nemám žádných, n. Sa- 
fářka váží, nač chce, však se mohou kameny 
n kováře zvážiti. Cern. Z. 308. (1634.). Vz 
Nechf. 

Nechuts. Kuchařka od p. N-ty (nadávka). 
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 177. 

Nechváliti si kde. N-lil si v Náchodě. 
Zvon III. 726. 

Nechvíle, e, f. Proti n-li reptal jsem. 
Hns. I. 227. 

Neimpressionistni rozklad barev. Nár. 
list. 1903. č. 154. 18. 

Nejasnozrakost, i, f. ametropia. Ktt. 

Nejcnějdi = nyn^H, moderni. To píseň 
je n. DSk. Km. 47. 

Nejedlý Jan dr. Lit I. 482., 927., II. 867. 
Čad. 118., 123., Vlč. Lit. H. 2. 100., Bílý 
Obr. 97. - N. V. Lit L 925. — N. Zden. 
dr., spis. Zvon IV. 42. - N. Vojt Lit II. 
867. 

Neješitnosť, vanitas Mam. A. 36i>. 

Nejetie, n. Pass. 357. 

Nejistnost, i, f., incertitudo. Rozk. P. 1372. 

Nejn^di := nynfjH. Arch. XX. 449. 

NejpHď, vz násl. Příď. 

Nejprvičky = nejč^ive. Člověk neví, co 
n. platiti. Cern. Z. 183. (1649.). 

Nejsnáze. Us. Vz Snáze, Snadno. 

Nejdle, vz předcház. Mejfile. 

Nejtižeji m. nejtíže. Čem. Z. 116. 

Nejzáď vz násl. Příď. 

Někake = nijak. Baw E. v. 2346. 

Nékfd£0, aliquantulnm. Mam. F. 85b. 

Nekámen, e,m. Šli jsme kámen nekámen. 
Us. Viz Kámen. 

Nekartelovaný závod. Nár. list 1904. 
43. 9. 

Nekejdi = n^«i«. N. léta je bída. Dšk. 
Km. 47. 

Nekeř, e, m. Sli jsme keř nekeř. Us. 

Neklamatelný v VI. 1172. před Neskleslý 
oprav v: nesklamatelný. 

Někmotr, a, m. Kmotr, někmotr, s hrušky 
dolúv (ať je kdokoli). Slov. Vlast I. 229. 

Nekola Fr., prof. a spisov. 

Několikaarchový rukopis. Čch. Kv. 112. 

Několikadenní feríe. Čch. Kv. 130. 

Několikaliodinový. N. řeč. Pokr. 1886. 
č. 20. 

Několikalánový dvůr. Tbz. V. 6. 74. 

Několikaliberni. Us. 

Několikařeménkový karabáč. Tbz. V. 5. 
208. 

Několikerohlasový zpěv. Tbz. V. 5. 61. 

Několikeronásobný teras. Nár. list 
1886. č. 65. 

Nékoliknáctekrát se to stalo. Fel. 116. 



204 



Nekolný — Nemocen. 



IVekolný. Babj zlé, n-né, Bokyc. Post. 
287*., čeleď (neposloiná). íb. 125>. 

Nekonečněkráte. Vot. 903. 

Nekontingentovaný. Nár. list. 1903. č. 
124. 6. 

NekonTertoTaný. N. obligace. Nár. list. 
č. 260. 21. 

Nekostelni vesnice (kde není kostela). 
Brt. Čit. IX. 

Někoterý = nSkUrý. Greg. 

Nekoznik, a, m., pestifer. Pat. Jer. 103. 
32., 104. 4. 

Nekrasavec, vce, m. Zvon IV. 652. 

Nekrásný. N. žena. Šf. Uč. 69b. 

Nekřesaný = hrubj, zpozdUj. Nár. list. 
7 /9 1900 

líekrltično9t» i, f. Osv. 1896. 195. 

líekHěnec, uce,m., catbecnmenicns. Rozk. 
P. 2360. 

Nčkter, a, o, vz Některý. MS. 

NěkterakoTý, aliqnis. N. dřeva. Mill. 86. 

Někto, vz Někdo. 

Nekalá, y, m. = Hovék němotám j. Litom. 
75. 

Nekůlný = nekolný, Us., Litom. 49. 

Nelabačný žert = hrubj. Slez. Vlast. I. 
183. 

Neladně. RozeSli se dost n. Zvon Ilf. 457. 

Nelakomý. Chč. S. I. lib. 

Nelakotil, a, m. = kdo nelákati. Nár. 
list. 1908. č. 257. 17. 

Keléák, a, ni. = zlodíj nezkuienj^ uSennik. 

V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 141. 
Nelehce něco vážiti. Šf. Uč. 66b. N. tu 

čtenie die (ne bezvýznamně). Cbč. S. I. 26^. 

Neleně = rychle. Baw. T. v. 1024. 

Nelení v n. 120. polož před : Neleniti. 

Nelestné = beze Uti, N. se tobo držeti. 
Chč. S. I. 40«. 

Nelho§tejnosť, i, f. Ubezpečiti někoho 
o své n-sti. Hik. V. 226. 

Nelibovonný. N. ovzduSi. Stan. I. 146. 

Nelibozvačný název. List. fíl. 1904. 395. 

Nelidové, pl., m. Zvon IV. 247. 

NelidoTý. Nár. list. 1903. č. 270. 13. N. 
původ básně (ne z lida). Lit. II. 519. 

Neliknovati se = nebáti $e. Sv. Mathús 
nic se jeho neliknuje. Pass. Kř. 160*. 

Nelitostnik, a, m. Tbz. V. 4. 379. 

Nelos, a» m. Stalo se to nesudém a ne- 
losem nějakým. Šf. v Pal. Záp. II. 53. 

Nelový ^ nelčák (předchází) ; Ubal, taikář. 

V zloděj, mlnvě. Čes. 1. XI. 141. 

Néma = hra s kaménky Vz Ces. I. XIII. 
69. 

Xeniáhati. Kde člověk n-há (nemůže, je 
slabý), tam Pámbu pomáhá. Lit. list. XIX. 
321. 

Nemal = bezmála, div ne. Třpaslka n. na 
smrť raní. Baw. T. v. 891. 

Nemani. Písař na koních mani nemaní 
jezdil. Lit L 804. 

Nemanýmý člověk = nezpůsobný. Sá. 
XVL 172. 

Nemanželskosť, i, f. N. dítěte. Slad. 
Rich. 105. 

Nemanželský dítě. Ve Slez.: neslabné, 
zavitčané. Vyhl. II. 116. Ouhonek. Us. Otec 
n-ho dítěte: Sel na ryby do lesa, na lov, 



na houby, na smrže, na ryzod na jahody. 
Šel sbírat klasů, aprílem, na vandr, do Řima, 
na vořechy. Útek. Zmizel. Zahnal ho Prehlik. 
Vzal ho vitr na západ. Zběhl. Blejsk paton. 
Zaiel. Pominul. Povětří ho zaneslo. Ve snách 
8 nim vítr do povětří zlíti. Von vandroval. 
Prohrál peníze a útek'. Zmrzl. Zmrzon]. 
Nechtěl se znát Zmrz' při sv. Janě na lede. 
Otec zalezl mezi cihly do cihelny. Povodeň 
ho vzala. Umřel. Neukázal se u nás. Zabředl 
hluboko, ai se nemohl najíti. Skryl se. Utopil 
se za kamny v louči. Utopil se pivem, 
v stodole na patře, v slámě. Utonul v moři, 
v Hollandu. Není ho. Schází. Nenachází se. 
Vyspal se za kamny. Má prý ji sobě vzít. 
Hledá ženy. Nesměl. V křestní knize a let 
1660.-1700. Ces. 1. XIV. 60. 

NemasitÝ. N. jídlo. Rokyc. Post 

Nematny. Jinoch n-ný k seči udatných. 
Růž. 88. Jsi-li člověk silný, statný, měj 
k tomu mysl nemátnou (zde : sapias animo). 
Vít. 78». 

Němcová Boi. Viz: Pokus životopisný 
a literami. Naps. prof. Vine. Vávra. 

Němec. Nemca peprepíšeš, žena nepre- 
vediei. Rizn. 167. N. urvalec má nos jak 
palec. — Němec, chce zela? Ze zela boli 
hlava. ~ Němec, pAjděS do kostela? Něda 
mi moje žena. — OtČenáfi, jenž si, byli se 
dva Němci o kusek skurky, spadli do <Airky. 
— Vyhl. II. 260. 

Německá, hra s kaménky. Vz Ces. 1. 
XIII. 69. 

Německo-ruský. Us. 

Neměnnost, i, f. N. Člověka. List fil. 
1903 318. 

Nemeraný. N-né pálené. Sbor. Slov. VIL 
119. 

Nemetričnosf, i, f. N. básně. Sf. v Pal. 
Záp. II. 86. 

Nemilostfvý. N. čeleď = nedoetdvajíd 
platu. XVL. stol. Htc. 1903. 319. 

Nemilostnosf, i, f. Zvon. IV. 130. 

Nemilostný hlas. Msn. II. 382. 

Nemilováni, n., odium. Židovské n. Um. 
rajhr. 48. 

Nemístný. Jest hloupé mít n-né ohledy 
k lidem. Čapk. Most 67. 

Nemistrovsky něco přeložiti (nedobře). 
Fel. 18. Pozn. 

Nemluvňátko, a, n. = kámen (pře- 
vzdívka). Zach. Test. 148. 

NěmniČky, pl., f. =: malé elivky. Lochová. 
Val. List. fil. 1902. 250. 

Nemnieti. Nemně, by sě směl brániti 
(nemysle). Dal. J. 28. 

Nemoc. Lepší malá pomoc než velká n. 
(má se záhy léčiti). Lit list XIX. 319. N. 
dyž nevezme, aspoň pokazí. Čes. 1. XI. 272. 
Nemoc krásy nepřidá. Tbz. III. 2. 86. Koho 
ništ nebolí, ňevie, čo je n. Rizn. 172. Li- 
dové léčení vfielijakých n-cí, vz Sbor. slov. 
VIL 116, n-cí dobytčích. Ib. VIL 122. nn. 
Zažehnáváoí ncí. Vz Čes. l.XII. 432., 437., 
Vlast. 1. 207. nn. Léčeni n-cí ve Slezsku 
a) dětských, b) dospělých lidí, c) dobirtčich. 
Vz Vyhl. II. 204., 209., 224. 

Nemocen, cna, o, vz Nemocný. 



Nemooisko — Neopatrneo. 



d05 



líemocisko, a, n. = nemoc zlá. Čes. 1. 
XII. 421. 

Nemodlilky, = drnh vodních panen; 
mladé, krásné panny, chytají dítky, které 
se nerady modlí. Vz Kšf. Poh. 203., Nár. 
sbor. VIL 156. 

}íemodlinek, nka, m., straSidlo. Ces. 1. 
XII. 209. 

INěmoha, y, f. = nemožnoa^; leno9t Brt. 
P. n. 684. 

^emoresa, y, ul. vz Nemoresný. Kmk. 

^Nemožný = ne9chopnj práce. Ml. Bolesl. 
Čes. 1. XIII. 88. 

NeniHtný. N. masť (nehynoucí). Man. Od. 
119. 

líemuda, y, m. = nemotora. Volyně. Čes. 
1. Xlll. 124. 

Jíemužec, Žce, m. Nemužcem někoho 
učiniti. Msn. Od. 151. 

ííěmý = kachny, V zloděj, mluvě. — N. 
od přirození. Hus. II. 320 , Ghč. Post. 215*. 

Nemylně někomu něco říci. Msn. Od. 59. 

Nemylný. Pravím ti n-nou pravdu. Skd. 
Od. 32. 

]^''enábožiiě konati pouf. Souk. 1903. 9. 

]Veiláhradný = nenahraditelný, Mfi. 

Iřenalezitelný. Tbz. XVI. 98. 

IN^enáležeti k čemu. Vz Náležeti. 

Díenáležitý nač. Věc na člověka vážného 
n-tá (nehodící se naň). 

Nenamáhavý. N. práce. Nár. list. 1903. 
č. 184. 21. 

Nenapodobitelný zvuk. Tbz. V. 1. 305., 
Pokr. 1885. 

Nenaprznéný věk (neporušený, mladý). 
Kom. Did. 231. 

Nenáročky := s nenadáni. Vyletělo mu 
z úst temer n. Slov. Sbor. čes. 49. 

Nenasyta, y, m., vz Hafnabuchty. 

Nenasytně chtivý práce. Stan. II. 152. 

Ňenatkaný postav sukna. Arch. XX. 286. 

Nenaučený = nepoučený. Ta slepota jest 
z nevědomie n-ho. Ghč. S. II. 227i>. 

NenáTědnúti. í. wit. 138. 22. Sf. Rozb. 
1842. 128. a Gb. ve svém vydání mají ,ne- 
DavědV za omyl. MS. 

NenáTÍdčnec, nce, m.^nenáviděnj ČlovSc, 
Hol. Met I. 468., Tbz. V. 4. 203. 

NenáTis^é. Všeliků cestu neprávu n. 
jměl sem. Ž7 pod. 118. 128. (odio habui). 
Ž. wit: v ,nenávisti'. 

NenaTíznouti se = ned<uiie viděti. Li tom. 
49. 

Nenavratedlný = nenavratitelnj. Gest. 
U. 185. 

Nendza, y, f., rybník u Skočova. Vstnk. 
X. 569. 

NenechanUvosf , i. f. zlodějttvi. Hlk. Vin. 
241. 

Neneehanlivý člověk =: zloděj. Hlk. 
VIII 241. 

Nénelibiti se = Ubiti $e. Šf. 

Nenespetr, u, m. = senesové listí, z něm. 
SennesblStter. Dol. Královice. Nár. sbor. 
VIII. 137. ^ 

Neničkon = nyni. Již Cech. Nár. sbor. 
VIII. 20. „ 

Neničky = nyni Již. Cech. Nár sbor 

vm. 20. 



Nénika, y, f, = otcova sestra . Slov. Czam 
Slov. 131. 

Neninky =: nyni. Ddk. Em. 37. 

Něnis = nejsi. V Opavsku. Šb. D 58- 

NenoYOsf, i, f. N. věci. Zr. Leg. IL 6. 

Neobaleně se vyznati někomu. Kos. Živ* 
268. 

Neobehodnieký. N. veřejnost. Nár. list. 
1904. 121. 17. 

Neobsežený. Profil tebe n-nů tvú dobrotu. 
Č. v Rozb. I. 147. 

Neobsežný = neobsaznj, unbegreiflicb. 
Jg. Č. v Rozb. 1842. 139. 

Xeobvěnřný. N. žena. Msn. II. 235. 

Neobyčejný = nezpůsobný. Litom. 49. 

Neobyéený od obyknůti. Šf. Jes. 160b.; 
neobyčejný má Mus. 73^; neobyčný. Sáz. 
150». Neobyčený obyčej. Řeči. Příbr. Han. 
53. — Mfi. 

Neobžerný z= s»idmý, Chč. S. I. lli>. 

Neočistný. N. podlost Slad. Cor. 109. 

Neočný = nevzhledný. Vfie jí bylo neočně. 
Val. Čes. 1. XIII. 75. 

Neodbomik, a, m. Nár. list 1903. č. 124. 
5., MUII. 69. 

Neodbreptávati = neodmlouvati. Mlč., 
neodbreptávej. Světz. 1895. 39. 

Neodbytný jak : jako čtvrtodenní zim- 
nice. Us. Čes. 1. XI. 269. 

Neoddaný, innuptus. Ev. olom. 129. 281. 

Neodehnalý = nemohouci býti odehnánu. 
N. moc. Výb. I. (MS.). 

Neodhadnntelný. Ciferně n. Nár. list 
1904. 24. 13. 

Neodolný - neodolatelný, N. moc. Nár. 
list 1885. Č. 100. 

Neodškriepitelný. N. skatečnosf (nepo- 
piratelný). Sbor. čes. 27. (Slov.). 

Neodstra^ný vyzvědač. Cch. I. Pov. 98. 

Neodvalitelný kámen úrazu. Nár. list. 
1903. č. 175. 13. 

Neodym, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 
528 , Xlll. 433., Vot 353. 

Neohrabanec, nce, m.^: neobratný člověk, 
Tbz III. 2. 169., V. 1. 162., Zvon IV. 253. 

Neohroženec, nce, m. z= ělověk neohro- 
žený. Tbz. V. 2. 59. 

Neochaběti, ěl, ěnf. Us. 

Neochabiti, il, en, ení. Neochabil pífie. 
Ap. 

Neochvějně na něco spoléhati. Nár list. 
1885. č. 11. 

Neoklamaný = neklamný. To pochází 
z pravdy n-né. Chč. S. I. 10*. 

Neologisováni, n. = novotařeni. Jazykové 
n. Lit I. 554. 

Neomalenec, nce, m. = ělověk neomalený, 
Jrsk. VII. 2. 122., Slad. Cor. 161. 

Neomdlet! čím. Neomdlévaje muků taků. 
Modl. 55t>. 

Neomylně = bez pohybováni. N. něco 
v sobě držeti. Chč. S. I. 71>. 

Neomythieký rek. Osv. 1896. 362. 
Neon, u, m., druh plynu. Vot 37. 
Neopatřeni fienkýřovo. Frant 52. 34. 
Neopatrně něco činiti. Us. — Milí. 45., 
Pulk. 
Neopatmee, nce, m. Tbz. III. 2. 158. 



d06 



Neopatrný — Nepřečtený. 



Neopatrný t čem: t řeči. Č. v Rozb. 
]. 145. 

Neoprávněné nnberechtígt. N. zbraň 
nositi. Pokr. 1886. é. 22. 

]f eospraTedlnit«lný. N. násilí. Nár. list. 
1885. č. 77. 

NeoBtražilý £eho. Jsem n. téla i dnie 
mé. Arch. II. 718. 

Heodemetně a věrně o něěí prospěch 
státi. Mtc. 1. 1893. 81. 

Neotcovský. Zr. Fant pov. 172. 

Neotesa, y, m. =i tMoiešanee, nestdvo^dkf 
neotetaný, hrubj ělavěk. Dík. Km. 7. 

Neotesek, ska, m. = neote^a. Rais. Lep. 
417. 

Neotlučený éim. Děcko žitím n-né. Rais. 
Lep. 385. 

Neotřelosť, i, f. Nár. list. 1904. 3. 13. 

Neotvolaný = neodvolatelný. Soud na 
věky n-ný. Chč. í<. I. 7*. 

Ifeotvomý. N. brána (které nelze otevříti) 
Mark. v Kroku I. 2. 35. 

KeoTiklatelný. N. naděje, Tbz. V. 1. 
345., povaha. Ib. XVL 260. 

Neoznaéitelný = nemohouei hfH oznaien. 
N-ným způsobem kuli pikle. Pokr. 1885. č. 
347. 

líepamost, i, f. Sen n-sti naprav^]. XV. 
stol. Mus. V. 8. (MS.). 

Nepasf, i, f., accidentia. Chleba n-sti. 
Pat. Jer. 58. 31. Sr. Napasť. 

líepastný. N. věci, non accidentia. Pat. 
Jer. 57. 15. Sr. Nápastný. 

Nepatrňoučký = velmi nepatmi. Vot. 
278. 

Nepěřený kluk = tífela na kuH, na §amo- 
ítHlu bm péHj taková nebyla k niěemu. 
Zvon II. 611. N. selský pohončí = mladj. 
Wtr. Min. 32. 

Ifepik spoln = nebude společným ma- 
jetkem. Frant. 20. 20. Vz Pik. 

If eplach. Vz Mus. 1902. 496. 

Neplatežnik, a, m. = kdo nerad plaU. 
XVI. stol. Vstnk. X. 558. 

Neplatný. Kupci jsou neplatní (neplatí 
hned). 1560 Uč. spol. 1903. XIII. 40. 

Heplodlvý. N. pláň (moře). Msn. Od. 78. 

Neplodnost, i, f, sterilitas, Unfruchtbar- 
keit, Zeugungsuní&higkeit N. mužská, ster. 
vírilis. Ktt 

Neplodný, LepSí je ělověk n-ný než ten, 
ježto má syna nestateénéfao. Kar. 124. 

Nepobomý kov (ueprorazitelný). Msn. II. 
123. 

Nepoéet, étu, m. N. roků, listťk. Kká. 
Sión. I. 73., 170. 

Nepoéitiuiý, nngezfihlt. Dal mu jích (ran) 
n-nýcb. Us. 

Nepoétujiei = nesčíslný, innumerabilis. 
N. véoi. Pat. Jer. 5. 16. 

Nepodar, u, m. Gary-nepodary. Rizn. 64. 

Nepoddalost, i, f. Odbojná n. ttchulz. 103. 

^e^ááalý =znepoddajni. Lidé n-lí. Chč. 
S. II. 190b. a j. Nepodaly v IL 131. za 
Nepočíti oprav v: nepoddaly. 

Nepoddanlivý, unnachgiebig. Pokr. 1885. 
č. 126. 

NepodaHlý. K. manželství. Kom. 

Nepodobniee, e, f. Greg. 



Nepodobnik, a, m., impostor. Mi. 

Nepodscjpati. N-pá mně to = nic ml 
to nenese. Litom. 49. 

Nepodvrženosť, i, f., Authenticitat N. 
písemné památky. Obz. bm. 1879. 158. 

Nepobasltelný. N. láska. Tbz. Y. 4. 410. 

Nepohodnout se s kým. Slovo nové. 
Sr. Pobodnouti se = pohádati se. Mi. 

Nepohova, y. f. Škaredá n. Stan. I. 181. 

Nepochyeujiei, incomprebensibilis, nepo- 
chopitelný. N. světlo. Pat Jer. 5. 16. 

Nepojezdný. N. půda v prudké atránl 
Zvon II. 1. 

Nepomněni^ n. Neviímej si mého d. 
Světz. 1895. 282. 

Nepomoeně. Alx. B. M. 28., Pel. XI. 
(bez pomoci, bez rady). 

Nepopsatelně, unbeschreibbar. Kan. Id 
107. 

Nepopsatelný, unbeschreibbar. N. výnz 
obličeje. Tbz. V. 1. 815.. V. 5. 82. 

Nepořádek, dku, m. Je tam n., jako ve 
vrabčích hnízdech. Tbz. V. 9. 238. — N. = 
nečot, nepohoda, Litom. 49. 

Neposkvmný, intemeratus. N. víra. Pat. 
Jer. 67. 15. 

Neposlnchant, a, m. = nepoeUuha, List 
fil. 1902. 250. 

Nepostaéitelnost, i, f. Zvon III. 707. 
Nepostni jídla. Souk. 1902. 16. 
NeposYátné něco dělati. Sá. IV. 59. 
Nepotvrzený. N. kniha (apokryf) = no- 
pravá, Alx. B. (Mi.). 

Nepováiný muž. Msn. 11. 178. 

Nepozdviiný. N. kláda, Tbz. V. 5. 24., 
opona. Ib. V. 1. 71. 

Nepoznaly, unerkannt N. starožitnosf. 
Šf. v Kroku. I. a. 26. 

Nepoživatelný. Zvláitní touba nemoc- 
ných po látkách pikantních neb n-ných. 
gustus depravatui, picae, malaoiae. Ktt. 

Nepřeékatelný den. Tbz. XVI. 326. 

Nepřehlednost, i, f. N. naiich tarif A. Nár. 
list 1903. č. 70. 9. 

Nepřehnutý = nepfehntUelný. Jsů vnole 
n té Ché. 8. n. 232^. 

Nepřekaloinovaný kámen. Zacb. Test 
151. 

Nepřepálený kámen. Zach. Test. 151. 

Nepřeruienost, i, f. Dějinná n. Nár. list. 
1904. 22. 3. 

Nepřiměly =nemajiei se k $v&u, Litom. 50. 

Neprobuzenosf, i, f. Zvon m. 509. 

Nepoznávavosf, i, f, Agnosie. Ktt 

Nepri^nost, i, f. = nepfíseX, nep^ejnoet 
N. světa. Slov. Sbor. ěes. 14. 

Nepravdépodobnosí, i, f., Unwahrscheio* 
lichkeit Nár. list 1885. č. 71. Lipe : pravdě 
nepodobnost, nebof n. =: podobnost ne- 
pravdě. Mfi. 

Nepráví, n., nequitia. Rozk. P. 233a 
Neprávni den, dies nefastns. Skd. F. 11. 
Neprávnost, i, f., impietas. Mam. A. 26^ 
Nepřeékatelný měsíc. Tbz. V. 1. 291. 
Nepřečkavý = co neltepifeíkati, N. dialog 

Nár. list 1884. ě. 13a 
Nepřečtený, innumerabilis. Ev. ol lU. 

245. 



i 



NepřemSrliyoif — Nesdestie. 



907 



^ NepřemérlíTOsf, i, f. Nekonečná n. Vz 
Čád. 127. 

Nepřepiti, n. Dal jím piti k n. Tbz. V. 
1. 283. 

Nepřeplacený. N. věc. Lit. II. 30. 
Nepřestanně něco Činiti. Eoll. Cestop. 
NepřeTážný. N. studnice. Hrubý. 175. 
Nepřevědný. Mi. 

Nepřejit, n, m. Ten n. měl jste vyhodit. 
Pittn. 

Nepřljetný = nepřUatelný. N. stanovisko. 
Mu8. 1903. 570. 

Nepřiklad, u, m. = zlj pHklad, Ghč. S. 
I. 10O». 

Nepřikladně žiti. Tk. XII. 164. 
Nepřikladný život a peský. Chč. S. U. 
Nepřímkový. N. plocha. Ott. XIX. 935. 
NepHmelý = nemajiei m k mv^u. Litom. 
50. 

NepřimlaTiti se k éemn. Dal. G. II. 37. 

Nepřitomi, n. = nepřUomnošt !N. něčí. 
Stan. i. 183. 

Nepřitomnota, y, f. = nepHtomnotř. N. 
páně. Msn. Od. 323. 

Nepřiznosť, i, f. = nepHMeh. NB. č. 106. 

Neprobyšúcný. Fle^matikus jest spanli vý, 
léni, n-ný, slin plný. Rkp. lék. Jhr. 3^^. 

Neproeitlivý sen, z něhož nelze procit- 
nouti. Jir. Antb. III. 11. 

Neprodemosf, i, f. Ys násl. Fr. Tomsa. 

Heproderný. N. síť (z nii nelze se pro- 
drati).. Fr. Tomsa. 

Neprohlédavý člověk. Juda. 14. 

Neprominutelnč někoho trestati. 1649. 
Schnlz. 91. 

XeproslýehaTý. N. stropni konstrukce. 
Nár. list 1904. 107. 18. 

Neprostranné. R. otc. P. 144. 

Neprostraiiný. Um. rond. 1389. 

Neprotivný. Raj. d. (MS.). 

Neprovedný = čeho nelze provésti, 
undurchfahrbar. Us. 

Neprůmyslný, N. končiny. Pokr. 1885. 
č. 5. 

Neprůtržný, undurehdringlich. N. mlha. 
Msn. II. 368. 

Nepa! = néfik^, nepovídej, V zloděj, 
mluvě. Ces 1 XI. 141. 

Nepnkalka, salvinia, rostl. Vz Ott. XXII. 
569. 

NepukaTitý. K. mechy, phasceae. Ott 
XIX 676. 

Néraéi '= nejraději, Liieň. Mtc. 1902. 442. 

Nerad, u, m., rybnik u FryStátu. Vstnk. 
X. 559. 

Neraditi. Sf. Uč. 68b. 

Neradostné k něčemu se odhodlati. Gb. 
Slov. m. 

NeHdstTO, a, n. N. a nelad Vest. X. 
472. 

Nercili, vz Nerci. 

Nerejdný. Voli sou n-dni (nedaji sebou 
dubře rejdovati). Deštná. Mi. 

Neřest, i, f. Když r^by na třeni nebo 
na n-sti jsou. Arch. Xa. 505. 

Neřestný. Hospodářství n-né, Škodné 
a nečestné 

Netídkókráte čteme. Světz. 1886. 484. 



Nerky. Cos měl na oběd ? Bibry, hamry 
a skopové n. Slez. Vlast. L 232. Sr. VI. 
1169. 

NěrobiŠ, e, m. Na sv. N-ie z= nikdy. 
Slez. Vlast. I. 231. 

Nerodička, y, f., nullipara, die Nicht- 
gebárende. Ktt. 

Neroditelný, infensus. Gresr- Sr. Neroditi. 

Neroné. Kdo pluhem zápasi, n. se péra 
chápe třesoucí se ruka jeho. Jakb. Mar. 
40. 

Neroušný = ne$luini, nenál^Hti. Deitná. 
Mi. 

Nerovenstvi, n. = nupravedlnošt, křivda 
To n. Šlo mu od jeho nepřátel. Chč. S. I 
103*. 

Nerovnoprávnost, i, f. Nár. list 1903. 
č. 270. 13. 

Nerovnoprávný. Us. 

Nerozbornosf, i, f. Sbor. čes. 205. 

Nerozčetný. N. celováni. Mark. 

NerozdilnoTolnosf = volnost ke viemu 
tomu, co by se rozkázalo. Knst. (Bily Obr. 
61.). Sr. VI. 1170. 

Nerozliodnntý. Dlouho tam stála n-tá 
chjfbni m. : nerozhodná, vahajic. MS. 

Nerozkrudný kov, n. oděni. Msn. II. 357. 

Nerozliti. Nerozlivej = nepřiznávej se. 
V zloděj, mluvě. 

Nerozomnosť éeho, k čemu = neporo- 
zuměni éemu. N. slov. Chč. S. I. 126*^. 

Nerozpačlivý. Kar. 87. 

Nerozpačný = kdo t e nedá uvést v rozpaky, 
Baw. T. v. 841. Sr. Nerozpačlivý. 

Nerozsadek, dku, m. (neujalo se). Mark. 

Neroznma, y, m. = nerozumný éhvik, 
Počiná si jak n. Tbz. Vlil. 325. - Cch 
Kv. 39., Hav. Cbamr. 24. 

Neroznmětedlný, irrationabilis. Pat Jer. 
74. 13. 

Nerozstfásný. J. Dk. 

Nerozváilivec, vce, m. Tbz. U*. 330., 

III. 2. 308. 

Nerud = nerůda, Mark. Neujalo se. 
Neruda Jan. Sr. Vest. IX. 18 nn., Zvon 

IV. 586., Obz. lit. III. 77., 90., 107. Studie 
jeho vývoje a dila od F. V. Krejčího. Po- 
suzeje Ame Novák v List fil. 1902. 304. 
nn. 

Nerudě, ěte, n. = nerudné dia. Lit II. 571. 

Nerudné. Otevřela n. (nechutně). Zvon 
II. 24. N. odpovídati. Rais. Vlast 288. 

Nerudný člověk a nepovolný. Arch. XXI. 
364. 

Nerůšeti. Vz List fil. X. 271. 

Nerýmnosf, i, f., Reimlosigkeit Jeř. 
Rom. básn. 227. 

Nesamoéinný. N. brzda, nichtselbst- 
th&tige Bremse. Jind. 8. 

Nesamohláskový sonant (1, r). List fí\. 
1903 226. 

Nesbedný. Ghč. S. II. 243«. Vz Nezbednj^. 

Nesbližitelný. Škod. IP. 20. 

Nesbližný. N. paže Aiantovy (kterým 
nelze se bližiti). Škod. 11*. 139. 

Nesěastně = neKašínS. N. něco držeti. 
Pulk. Lobk. k. 13. 

Nesěastný = neitoštni. N. rada 2106. 

Neséestle = naa$ti. Tkadl. U. 7. 



208 



Nesčetněkrát — Nestydán. 



Nesčetněkrát se tam vypravil. Arbes., 
Tbz. XVI. 146. 

Nesdravitedlný, insanabilis, neuzdraví- 
idný. Mam. F. 90b. 1. 

Nesdravý = nezdrav j. Lék. B. 42i>. 

Neseznáni, d. Pro jeho n. stavovali mé. 
Půh. bro. IV. 136. (1464.). 

Neshovénie, ne»ehovlvánie. ChČ. S. I. 6». 

Neshovorný. N. dzievéa. Slov. Ces. 1. 
Xn. 312. 

Neschopnost psáti, parag^raphia. Ktt. 

Neskladně břinkati. Msn. Hym. 32. 

Neskličený. N. dna. Rkp. lók. Jhr. 33b. 

Nesklonný. Osoba vlasti n-ná = nena- 
klooěná. Jakb. Mar. 42. 

Neskonajiei, interminabilis. N. život. 
Pat. Jer. 61. 25. 

Neskonalý. Mysl naie jest n-lá, krajá 
a mezi nemající. Kom. Did. 49. 

Neskonm tě? = neviděl ti. V zloděj, 
mlnvé. Ces. 1. XL 141. Vz Koumati. 

Neskrotně si počínati. Stan II. 324. 

Neskrovně = nemimi. Ché. S. II. 168«. 

Neskrytě == olevřeni, veřejně, N. mluviti. 
Ché. S. II. 212a. 

Neslovanstvi, n. Mark. — Lit. I. 629. 

Neslyeha, y, m. = nehoda, nefas. Mam. 
V. 

Neslýehsně zlý obyčej. Milí. 76. N. 
urážlivý. Nár. list 1903. č. 163. 3. 

Neslydně to kamsi do hor zalétá. Nár. 
list. 4./1. 1898. 

Neslydnosť, i, f. Zvuk k n-sti ztlumený. 
Čch. Kv. 8. 

Nesmilnosť, i, f. = ěietaía, Chč. S. II. 
161a. 

Nesmir, u,m. N. prostoru. Vz Cad. 128. 

NesmíHiTee, vce, m. Pokr. 1835. č. 126. 

Nesmluvený, nicht verabredet N. věc. 
Krok II. b. 315. (1827.). 

Nesmrtce, e, m. = netmrtnik. Msn. Od. 
105. 

Nesmrtedlně. Vít. 3b. Vz List. fíl. XVI. 
442. 

Nesmrtný. Rozk. P. 2350., Skd. Od. 4., 
Zr. Nekl. 28., Kká. Sión. L 258. 

Nesmyslový prostor. Vz Oad. 128. 

Nesnaidnice, e, f. Ktožby druhému chtěl 
dáti píti z hluboké studnice řkúce, podle 
n-ce musí kbel a provaz mieti, jímžto by 
z nie mohl načríeti. Umuč. roudn. 198. 2. Sr. 
List. fil. XII. 128. 

Nesnadno = nesnadné, Sf. 

Nesnaž, e, f. = nesnáz, DŠk. Km. 8. 

Nesnesený, importabilis. Mam. F. 90b. 
2. Vz Nesnesný v II. Přisp. 187. 

Nesobeekosť, i, f. Emin. 331. 

Nesobecký. N. pečlivost něčí. Emin. 333. 

Nesonorní. z lat. N. souhláska. List. fil. 
1903. 226. 

Nesourodý. N. živly. Čch. I. Pov. 124. 

Nesousedně (jednati). Slad. Jan. 111. 

Nesouslednosť, i, f., Unconsequenz. Or- 
thografická n. Krok L d. 132. 

Nesonstavnosť, i, f. N. tariffl. Nár. list. 
1903. č. 70. 9. 

Nespalnost, i, f.. Unverbrennbarkeit. Mfi. 

Nespoěetně. Bylo jich n. mnoho. Tbz. 
V. 1. 27. 



Nespokojenec, noe, m. Tbz. V. 9. 151 
Nespopadený, incomprehensibilis. N.sái 

Ev. olom. 70. 142. 
Ne^pósoba, y, ť. = ne»p&9oha^ defonuitas. 

N. těl. Milí. 126. 

Nespratnost, i, f. = nepfátéUtvi. Sluv 
Sbor. čes. 38., 24. Sr. násl. a Spřatný. 

Nespřatý =: nemáíeUvj. Va). Čes. I XI 
483. 

Nespravedlivý. Vz Nábytek xde. 

Nespravednost, i, f., iniquitas. Z. pod 
54. 4. 2. wit: nepravednosf. Mě. 

Nesprávný Sat (nevypraný). Zub. Még 
86. 

Nesprostně. Něco z Části n. staviti, z část 
zamotaně (ne prostě). Fel. 51. 

Nesprostný. N-ně citování slov (oepravť 
Fel. 21. N. srdce (neprosté, neupfímné). Cbi 
S. I. 30b. 

Nesprostředkovatelný. N. aroma klb 
sické poesie. Nár. list 1904. 38. 13. 

Nesrdnatý. Msn. II. 46. 

Nesrovnale, unvergleichlich. N. nad néco 
vynikati. Pokr. 1885. č. 338. 

Nesrsta, y, m. Já nemnsim mi ti ode všeho, 
já nejsem n., bránil se Simon. Pittn. 

NesSitedlny, incon8util\s, nicht zasam 
menn&bbar. N. sukně. Č£. Han. 37. 

Něsť = nitti, Vých. Mor. Šb. D. 51. 

Nestaneěný. N. rada. Alx. B. M. 2S7 
MS. mysli, že má býti: nestatečný. 

Nestánie, n. N. v dobrém. Sf. Mas., Vrf 
145. 18. (List. fíl. XV. 357.) Va Nestáni. 

Nestata, v, f. = neetateiínoee. Ó tej n-tf 
slovenské) ! Czam. Slov. 186. 

Nestati = přestati, nebytL Že se (alova 
bozi) nemohu proměniti, ani nestati, asi 
odvolána býti. Chč. S. I. 8«. 

Nestejnoělený. N. brouci. Ott XXI. 66j 
Sr. NestejnoČlenec v I. Přisp. 234. 

Nestejnoverěi. N. rozměry. Jg. v Kroka 

I. b. 18. 

Nesterný, unaufreibbar? N. práce labo; 
improbus. Pror. ol. 143.^. 2. 

NestiSitelný smich. Škod. 11*. 21. 

Nestlenný. N. iezlo. Msn. II. 20. 

Nesto, a, n. = mětto, Us. misty. Mi. Vý*^^ 
Cech. Jir. v Mus. 1863. 333. 

Nestřežený. V n-ném okamiiku oéco 
udělati. Pokr. 1885. č. 73. 

Nestřileti. Aby oči na uzdě měli, p 
koutech iimi nestříleli. Světz. 1887. 531. 

Nestnsněný ěim. To bude jitro o-cé 
slovy. Zvon III. 535. 

Nestrmě. Vrch n. se výSil z roviny Zr 
Krist. 159. 

Nestrojiti. Nestroj! dej pokoj ! Žel. 5roc 
Čes. 1. XII í. 29. 

Nestrpělivý,' intolerabilis. Milí. 41>. 

Nestrpěly = neetrpílný. Mam. A. 90>, 
(Mi.). 

Nestrpitelný čin. Msn. Od. 117. 
Nestudatosf, i, f. » neetydaloěf. Cbc. > 

II. 160b. 

Nestůjte m. nastojte. BI. 179. 
Nestydáě, e, m. = neetjfda. Dik. Ke 
49. 



Nestydatenstvi r- Nenptale* 



209 



líestydatenstYiy n., impudicitia. Mam. F. 
90«. 1. 

líestydký. N. dnosť, Zvon III. 106., larva. 
Wtr. Str. 25. 

NestydliYOsf, i, f., impndicitia. Ev. o). 85. 
181. 

Hesúeost, i, f. ^ nedo9kUeiSno$f. Slov. 
Nár. nov. 1892. Sr. Súcí. 

Iíesůd« a, m., Yz předeház. NeloB. 

Nesudný k čemu