Google
This is a digital copy of a book that was prcscrvod for gcncrations on library shclvcs bcforc it was carcfully scannod by Google as part of a projcct
to make the worlďs books discoverablc onlinc.
It has survived long enough for the copyright to cxpirc and thc book to cntcr thc public domain. A public domain book is one that was nevěr subjcct
to copyright oř whose legal copyright term has expircd. Whcthcr a book is in thc public domain may vary country to country. Public domain books
are our gateways to the past, representing a wealth of history, cultuie and knowledge thaťs often difficult to discovcr.
Marks, notations and other maiginalia present in the originál volume will appear in this flle - a reminder of this book's long journcy from thc
publishcr to a library and finally to you.
Usage guidelines
Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken stcps to
prevent abuse by commercial parties, including placing lechnical restrictions on automated querying.
We also ask that you:
+ Make non-commercial use ofthefiles We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for
personál, non-commercial purposes.
+ Refrainfivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine
translation, optical character recognition oř other areas where access to a laige amount of text is helpful, please contact us. We encourage the
use of public domain materials for these purposes and may be able to help.
+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each flle is essential for informingpeopleabout this projcct and helping them lind
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it.
+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are lesponsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can'l offer guidance on whether any speciflc use of
any speciflc book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be ušed in any manner
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe.
About Google Book Search
Google's mission is to organize the worlďs information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps rcaders
discovcr the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through thc full icxi of this book on the web
at|http: //books. google .com/l
■3^91. "70 Q4_)
I
HARVARD
COLLEGE
LIBRARY
I
^■S9 I .
'^0(ýj^
HARVARD
COLLEGE
LIBRARY
r
\
I
\
1
v
ARCHIV
' f>
1 ^^ PRO
LEXIKOGRAFII l DIALEKTOLOGII
VYDÁVÁ
ni. TílÍDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAÉB FRANTIŠKA JOSEFA
PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNl'
ČÍSLO 4.
TftETÍ PŘÍSPĚVEK K ČESKO-NÉMEGKÉMU SLOVNÍKU ZVLÁŠTĚ
GR AMM ATICKO-FR ASEOLOGIGKÉMU.
m
HARVARD
UNIVERSITY
LIBRARY
V PRAZE.
NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY,
SLOVESNOST A UMÉNÍ.
190e.
PUBLIKACE
III. TŘÍDY ČESKÉ AKADEMIE POSUD VYDANÉ.
ROZPRAVY.
ROČNÍK I.
Čís. 1. Dr. ^an Kvilala. Nové kritické a exegetické příspévky
k Vergiliové Aeneidě Cena
» 2. Adolf Patera. Jana Amosa Komenského korrespondence.
Cena
» 3. y. Truhlář, Počátky humanismu v Čechách. . . . Cena
» 4. Robert Nováky Grammatícká, lexikální a kritická pozorování
u Velleja Paterkula Cena
» 5. Dr. ym Polívka. Kronika o Bruncvíkovi v ruské litera-
tuře Cena
ROČNÍK 11.
» 1. Dr. V, Mourek. Syntaxis složených vét v gotštině. Cena
ROČNÍK III.
» 1. Dr. Jan Kvilala. Bádání v oboru skladby jazykův indp-
evropských. Část I Cena
» 2. Robert Novák. Mluvnicko-kritická studia k Liviovi. Cena
» 3. Vavřinec Josef Dušek. Hláskosloví nářečí jihočeských.
I. Část : Consonantismus Cena
» 4. Josef Truhlář. Humanismus a humanisté v Čechách za
krále Vladislava II Cena
ROČNÍK IV.
» 1. Ferdinand Menčik. Příspěvky k dějinám českého divadla.
ROČNÍK V. ^^"^
1 . Dr. Jan Kvilala. Kritické a exegetické příspěvky k Pla-
tonovým rozmluvám. I. Faidros, Gorgias Cena
ROČNÍK VI.
» 1. Josef Zahradník. O skladbě veršů v Iliadě a Odyssei. Cena
» 2. Vavřinec Josef Dušek. Hláskosloví nářečí jihočeských.
IL Část: Vokalismus Cena
» 3. Dr. Jan Kvilala. Kritické a exegetické příspěvky k Plato-
novým rozmluvám. II. Protagoras. Symposion. . . Cena
» 4. Ignác Hošek. O poměru jazyka písní národních k místnímu
nářečí Cena
ROČNÍK VII.
» 1. Jan Loriš. Rozbor podřečí Hornoostravského ve Slezsku
ROČNÍK VIII. ^^"^
» 1 . Ignác Hošek. Nářečí českomoravské. Díl I. Podřečí polenské.
ROČNÍK IX. ^^*^*
» 1. Vcnjř. Jos, Dušek. Kmenosloví nářečí jihočeských. Cena
» 20. Dr. Václav Vondrák. Studie z oboru církevněslovanského
písemnictví Cena
» 21. Ignác Hošek. Nářečí českomoravské. Díl druhý: Podřečí
polnické. I. 1. Mluvnický nástin ' Cena
» 22. Ignác Hošek, Nářečí českomoravské. Díl druhý : Podřečí
polnické. II. 2. Ukázky podřečí Cena
3 K — h
3 .
> 60 >
— I
> 80 >
1 .
> 80 •
2 >
► 80 .
6 >
40 .
4 i
> 80 >
4 .
► >
1 >
\ »
3 <
. 20 .
2 >
. 60 .
7 .
2 >
1 .
6 1
> 80 *
• 40 »
3
► 40 .
1 '
. 50 .
2
> 60 >
1 >
► 50 .
3 «
. 20 .
2 >
. 70 .
2 '
► 70 .
ARCHIV
PRO
LEXIKOGRAFII a DIALEKTOLOGII
VYDÁVÁ
m. TílÍDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAÉE FRANTIŠKA JOSEFA
PRO VÉDY. SLOVESNOST A UMÉNÍ
číslo 4.
TftETÍ PftíSPÉVEK K ČESKO-NÉMECKÉMU SLOVNÍKU ZVLÁŠTĚ
GR AMM ATICKO-FRASEOLOGICKÉMU.
V PRAZE.
NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY,'
SLOVESNOST A UMÉNÍ.
190e.
I ^
TRETl PMSPÉYEK
K ČESEO-NĚMECKĚlfn
LOV
ZVLÁŠTĚ
GMMMATICIO-FRASEOLOGICKÉMU,
SESTAVIL
FBAKTIŠEK ŠT. KOTT.
Jt
V PRAZE.
NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY,
SL0VESN06T A UMĚNÍ.
1906.
z:^
Titkem ALOISA WIESNERA v Prase, ,
knihtiskaře České Akademie cisaře Frantilka Josefa pro vCdy, slovesnost a nniSnl. I
DOSLOV.
Látka y tomto třetím Přispěvkn uložená sebrána jest skoro výhradně
z knih. Sbírána byla hlavně slova neznámá nebo málo známá, ale i známá,
nebyla- li posud v Slovníku zaznamenaná. Z těch, která v mém Slovníku
(a v Dodatcích a v prvních dvou Příspěvcích) již jsou otištěna, opakována
json hesla jen taková, ku kterým jsem mohl připojiti nějaký zvláštní tvar,
posud nedoloženou nebo málo doloženou vazbu, nějaký lepší, hlavně starší
doklad, nový význam některého slova nebo výklad, další frase, pořekadla,
přísloví atd.
Kde jsem nemohl podati obšírnějšího výkladu některých slov, aby
Slovník nevzrostl na malý Slovník naučný, tam jsem, jako již dříve, ukazoval
aspoň k pramenům, kde se čtenář může dočísti zevrubnějšího poučení. Sr.
díl L str. VL odstavec 5; Komenský (týdenník vy chovatelský). 1885. str. 604.
Proč Dodatků jest tak mnoho, vyložil jsem již v Předmluvě k I. dílu
na str. V. a YL, v Doslovu k VIL dílu str. L a IL a v Komenském 1885.
604. Po Dodatcích vydány jsou ještě tři Příspěvky s dalšími menšími Do-
datky na konci každého Příspěvku, sebranými za tisku samých Příspěvků.
Větší počet těch lze vysvětliti tím, že jsem déle žil, než jsem očekával,
a že vydávána byla pořád nová díla, z nichž jsem mohl novou, dobrou látku
vybírati, přibíraje vždy ještě i některá starší díla, pokud mi čas k takové
práci ješí^ stačil.
Sebranou lexikální látku mohl bych věru ještě rozmnožiti, ale potom
by se jednak počet Příspěvků příliš zvýšil, a jednak nedovoluje mi můj
pokročilý věk a nevalné zdraví doufati, že bych nějakou větší práci ještě
dokončil. A práce neukončené jsem zůstaviti nechtěl, maje na mysli slovenské
přísloví: „Kto porad len hrabe, nemá kedy viazaf" (Sbor. slov. VIII. 87),
a osudy neuveřejněných prací jiných mužů, v poslední době prací prof.
Ign. Maska.
Než i ty sbírky, které jsem pořídil a vydal, svědčí zajisté o veliké
bohatosti a o zdárném vývoji naší řeči.
Vydávaje tento třetí a poslední Příspěvek k svému Slovníku poříze-
nému hlavně širšímu publiku (sr. Komenského 1885. 604. 1. odstavec)
doufám, že se i jím zavděčím mnohému čtenáři, který takové práce potřebuje
a jí i užívá, a zvláště budoucím vydavatelům většího českého Slovníku.
Ukončil jsem po čtyřicetileté práci — věnoval jsem jí celou polovici
svého života — dílo dosti rozsáhlé a obšírné, máf stránek XXIL 10192,
seznamy pramenů v to nepočítaje, jež vyplňují str. 24.
Jungmannův Slovník má stránek 4689. Sr. Doslov v VIL díle str. VL
odstavec druhý. Z něho nebylo do Dodatkův a Příspěvků přibráno nic.
Zmínil jsem se o práci prof. Ign. Maika. Ten zůstavil po sobě obromný
lexikální a grammatický materiál, jejž jen z části npravil a z části ještě
menái tiskem vydal. Sestavilf několik Slovníků neůpln^cb, bodlaje svým
časem je doplniti, a mnobo jiné grammatické látky nezpracované.
Po jebo smrti koupila jeho literami pozůstalost III. třída České akademie
císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a nměni, a nložila ji v knihovně
Musea království českého. S povolením třetí třídy České akademie nžil jsem
tohoto pokladn sbíraje látkn k tomuto třetímu Příspěvku. Vybral jsem však
látku jen z některých Slovníků, a to jen hesla, kterých jsem posud ve svém
Slovníku, v Dodatcích a Příspěvcích neměl, a připojil k těmto heslům
z pravidla vždy jen jeden doklad, ačkoli bývá u mnohých hesel dokladů
více, abych z cizí práce netěžil příliš mnoho. Hesel, která ve Slovníku
již mám, nepřibíral jsem z Maškových Slovníků ani tehdy, když jsem měl
k nim mladší doklady než Mašek.
Prameny, z kterých jsem hesla s doklady z Maškových prací vybral,
poznamenal jsem na konci Příspěvku v seznamu užitých pramenů hvězdičkou.
Aby i jiní zvěděli, který materiál neúnavný pracovník proí. Mašek
zůstavil, dovoluji si zde jen krátce podotknouti, že sbírky jeho děliti lze
ve dvě hlavní části, jedna obsahuje látku znamenitého obsahu ve 182 svazcích
nestejně velikých, druhá pak Slovníky uložené ve 20 krabicích 58 cent.
dlouhých a ve dvou krabicích kratších. Vyčerpaných pramenů uvádí Mašek
1034. Zevrubnější popis obou částí viz ve Věstníku České akademie Xlli.
491.— 493.
Z Gebaurova Staročeského slovníku (A — Mat) a z Bartošova Dialektic-
kého slovníku moravského^ vyd. v let. 1905. a 1906., vybral jsem faké jen
ta hesla, kterých jsem ve svém Slovníku a v Dodatcích a v Příspěvcích
neměl, a to jen sama hesla a jejich význam, necituje dokladů v jejich
Slovnících k heslům připojených, ukazuje stran této věci k Slovníkům samým.
Pan prof. A, Dohnal dal mi 206 cizích slov vybraných z rozličných
novin. — Pan prof. Kar, Regál zaslal mi velikou sbírku slov alfabeticky
sestavenou, celkem asi 5800 slov, z nicbž jsem vybral a užil slov 1109. —
Můj syn Max dal mi velkou sbírku terminů medicínských a výpisky z roz-
ličných spisů.
Některé chyby byly opraveny na konci každého dílu, jiné v samých
Dodatcích a Příspěvcích.
V Praze dne 16. dubna 1906.
Fr. Kott.
A.
A tpqjka 86 neklade: semo tamo, daleko
široko, Y zimě ▼ létě, zde onde, ta tam, ve
dne v noci. Ale někdy přece: Zmftal ko-
řisti sem a tam. Hol. Met II. 365. (MS.). —
A »e opakuje. Tu mi BohuSka v to vpadl a
sstavil mi to a toho mi zpraviti nechce.
Pflh. Ol 1447. III. 623. f620., 662). - A =
ano. Podei do divadla? A! Rázné a s za-
ražením hlaau := toto! ne! U Úpice. Ferd.
Zedniček. -- A = dle. Osvědčila, Že jest
byla hotova nČinit prAvo, a Jan pNjemči
nebyl tam, proto . . . PAh. o). III. 624. Jan
slihil za p. Lacka, a Škod mi neplni. Ib.
518. Proč mi nechceS věřiti, a věřífi lépe
oevěrnémn? Vz Baw. 430. Přicházejí v rú$e
ovčim, a nvnitř jsú vlci hltaví. ChČ S. 11.
199b. Vz více ChČ. S. 431. — -a koneovlca
genitiou »g, u jmen mSit, U města Wasser*
bnrka. Tk. XII 140. Zmocnil se města Sat-
mara. Ib. 152. Do Aui^ibarka. 164, 178.
Vilém z Grampacba 181. Do Speyera. 199.
Do Žebráka dojel. 200. Do Normberka. 202.
Do Krumlova. 270. Z Wartenberka. 274.
Z Fflrstenberka. 349. - Do Tyrolu. Ib. 147.,
172. a j. Od Físka (m. od Písku). Ib. 193.
a j. — -a přípona: děda, Ondra, Pepa, ple-
ticha, udata. Vz DSk. Km. 7.
Á se ▼ horalském nářečí na Slov. (v Orav-
sku) mění v o: mám — mom, voják — vo-
jok (z pravidla); kde přechází v ia^ mění
se tam v on: čiastka — čonstka. Sb. si.
1901. 179.
AbiženstTi a obiSenetvi. Pflh. o1. (Mš.)
Abluce, e, f, lat. =: rnyH, umytf. Lobk. 8.
Vz Ablnice.
^ Abrabam. Už se chystá k A- mu (k smrti).
Ces. 1. XII. 486. Isak, Jakub, Abraham, co
ja něsjim, to ti dam. Slez. Yyhl. II. 257.
Absolatno, a, n. Čad. 101.
Aby z= abych. Pes pravil vlku: Aby ne-
mohl kúsati lidi, ve dne mě okovy trudí.
Ezop. Baw. 2686.
Aeagin, n, m, = čisticí látka. KP. X. 118.
AccedenSy -denta, m., lat. =: za starší
dobj do r. 1848. gymnasijní žák, který pro
SVŮJ výborný prospěch byl zařaděn hned
po praemiantecD. Praemianti byli tří, accc-
denti 4, bylo-li vAbec tolik vynikajících
Kott: Dodatky k č6tko*n6m. tlovniku III.
žákfl, kteří měli veskrz samé eminence. Při
zkouSce roční byl jsem dokonce accedentem.
Zvon ní. 634.
Acetanhydrid, u, m., v lučbě. Ystnk.
XI. 124
Acethydroxamoyý. A. kyselina. Ystnk.
Xíl. 46.
Acetodibromglukosa, y, f., v lučbě.
Vstnk. XI. 608.
Acetoglyeeral, u, m., v lučbě. Ystnk.
XI. 506.
Aeetohalogenbydrosa, y, f, v lučbě.
Ystnk. XI. 607.
Aeetonylaceton, u, m., v lučbě. Ystnk.
XII. 58.
Acetylen, u, m. A. jest plyn bezbarvý,
průhledný. A. plynný a tekotý. Yz KP. X.
113. Yýroba a upotřebení ho. Yz ib. 109. nn.
Jeho vlastnosti a výhody. Yz KP. X 132. nn.
AcetylenoTý. A. apparát, hořák, osvět-
lení, plamen, průmysl, světlo, věda, zařízení,
motor, apparát: kapací, potápěcí, proudový
či srčkový, utápěcí Či ponořovací, vbazovací
Či padací, podmáčecí, zaplavovací, přete-
kácí; a. s plynojemem a bez něho. Yz KP.
X. 110, 121. A. centrála. Ib. 131.
AcidbutyromelT, u, m., přístroj ke zkou-
iení tuku v mléce. Nár. list. 1903. č. 186. 9.
-ač konc. ve spisech Husových. Yz List
fil. XXYI. 256.
Ač. Yz ChČ. S. II. Slovník 1., Baw. 430.
Aé by uvozuje věty a) podmínkové, b)
připouStěcí. Yz Baw. 436.
-aéka přípona: sběračka, schovávačka.
Yz Dfik. Km 35.
Ada = snad. Co nám pravíš? Ada pod-
páliě? Kv. 1901. 126. — Ada pójdemt =
pravda že, ovSem že fójdem. Sbor. slov.
YII. 110.
Adam, a, m. Hra na Adama. Yz Sb. si.
1902. 71.
AdamantoTý. XY. stol. Yz. Uč. spol.
1903. ní. 36.
Adámek Bob., spis., nar. 1848. Yz Flš.
Písm. 727.
Adamité. Yz Čes. 1. XII. 212.
AdamŮT. Adamova Hora v Orlických ho*
rach. Irsk. XXII. IBl.
1
2
Additlonálni — Ale.
Additionálni. A. erb = přidaný. Kol.
Her. I. 16.
Additivně. A. se skládati. Vot 218. a j.
Adeli má vrable v kobeli. Slez. Vybl. II.
254.
Adenin, a, m , v lučbé. Vstok. XI. 131.,
XII. 54.
Adenský. A. král. Milí. 122 a j.
Adiabatícký. A. pocbod v Inébě, při
kterém tepla ani nedodáváme ani neodvá-
díme. Vot 275.
AdUonk, a, m., = adjunkt. Slez. Vybl.
U. 291.
Adjutantura, v, f. Jrsk. XIII. 3. 23.
Adonay. Zpivajice a. Kat. v. 8467.
Adoraee, e, f , lat. z= zboHíováni, pokorné
vxfídvdni úcty. Zvon III. 332
Adsorbee, e, f, z lat. = zhušfovánf plyoA
účinkem sil molekulových na povrchu téles
pevných. Vz Strh. Mech. 663.
Advokátský. A. taxa. Světz. 1886. 18.
Aei^yptský. A. nemoc oČni, trachoma.
Ott. XVIII.
AeoIŮY. Aeolova harfa. Vz Strh. Aknst.
277.
Aeethesologie, e, f., řcc. = nauka o po-
citelck Mmyilových. Čad. 41.
Afrogiderit, n, m., nerost. Vstnk. XI.
835.
Agar, u, m. == látka ktihovitá, upotře-
bovaná i v bakteriologii. Ott. I. 425.
Agariee, e, f. Lék. 1741, vz Schulz 250.
Agnostka, y, f. = ptniz § obrázkem sva-
tého, Kmk. Vz Agnnzek.
Agnuzek, zku, m (hagnuzek) = agnušeh.
Hauer 10.
Agrarnéklerikalni banka. Nár. listy.
1904. 31. 17.
-ach přípona: palach. DSk. Km. 40.
Achajanský = achajský (zastar.). Vstnk.
XI. 668.
Achajstvo, a, n = Achajové. Msn. II
176. a j.
Achamarv v Inčbě. Vstnk. XI. 669.
Acbaftsky = achajský (zastar.) Vstnk.
XI. 668.
Ach rzamů oezka pojdzrie ipaé, tanec v Tě-
Šinsku. Vz Brt. P. n. 972., 976.
Ach ja biédna zašmucency tanec v Té-
fiínsku. Vz Brt P. n. 978.
Achský. Vz Achenský a MS Slov.
Achtuňk, u, m. =: otmina. Z obecních
várek mívá Školní správce svůj a. bez ublí-
žení. Wtr. v Světz. 1883. 203.
aj. Dvojhláska aj nepodléhá na sloven.
Skalicku přehlásce : zajtra, netrhaj, grajcar.
Vz. Sbor. čes 83.
A Já dyeky pohledám (tanec). Vz Brt P.
n. 933.
-l^da přípona: Suhajda, trajda atd. Vz
DSk. Km. 22.
Aj, dobrý vecér (tanec). Vz Brt. P. n. 940.
AJ, dyz $em já k vám chodivai (tanec).
Vz Brt P. n. 935.
-ajna přípona: řezajna. DSk. Km. 15.
Ajoupový, vz Azurový ví. Přisp. 7.
AJ §eiii = oi $em. Již. Čechy. MS.
AJ za tú naiú itodolenkú (tanec). Vz Brt
P. n 877. I
-iljzlik přípona: chromajzlík. DSk. Km. 35.
-ijxna přípona : tlampajzna, drbajzna.
DSk. Km. 15.
-ák konc. ve spisech Husových. Vz List.
fil. XXVI. 258
Akademism-as, u, m. Nár. listy. 1903.
3 5. 13.
Akademid, e, m. = akademický maUf,
Mor. Čes. 1. XI. 255.
Akanthes Jakub, spisov. nar. asi 1580.
Vybl. 33.
Akcidendni práce v knihtiskárnách —
drobnější, příležitostné výrobky, které vedle
novin a vétSich spisA se zhotovují. Ott. I.
615.
Akkordický. A. hra Nár. list 1903. č.
174 3.
Akkreditiva, y, f, z lat = věricí, po-
věrovaci lisr, úvěrní list Nár. list 1903.
3. 17.
Akkumulátorový. A. společnořt Nár.
list 1903. č. 124. 5.
Akkusatiy dvojí. Vz Baw. 430.
AkramenckeJ. A. nehybo! Ml. Bolesl.
Čes. I. XIII. 177.
Akratothermy, pl., f , řec, lázné pro se-
sláhlé. Nár. list 1903. Č. 148. 16.
Akribie, e, f., řec. = zewuhnott, správ-
nost, přesnost^ dokonalott, peíílivost. Vědecká
a. Osv. 1896. 710.
Akroamatický, řec. A. důkaz (provo-
zený jen samými slov}). UČ. spol. 1902.
IX. 24.
Akroleinacetal, u, m., v lučbé. Vstnk.
XI. 122.
Aksamitnik, a, m. - obchodník t aksa-
mitem. Kom. Did. 170. — A., u, m. = karafiát
indijšký, umrlH kvit, Nár. list 1903. 224. 4.
AksamitoTý. Baw. Ar. v. 2921.
Akdtajn, akětýn, akitén, m. Slov. A.
z něm., jantar i achat, které se za sebe za-
měňovaly. Lbk. 106. Vz AgStein.
Akštienoyý. A. hora. Baw. B. 2*.
Aktivita, y, f., lat Optická a. Vot. 74.
AkTamarinoYý. A. Šperk. Zr. Čer. 14.
AkYarelloTý. A techuika. Nár. list 1904.
38. 13. Vz Aquarella.
Akvisični úsili. Nár. list 1904. 3. 14
Aki = jaki. Ev. olom. XVI.
Alanin, u, m, v lučbě. Vstnk. XII. 50.
Alba, T, f., řeka v Orlických horách,
Běla, později Novohradská řeka. Jrsk. XIV.
130.. XXII. 193.
Albieri Pavel (Jan Muček), spis. 1861.
až 190 í. Vz FIS. Pism 735.
Albit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903. 46.
Alboferin, u, m. s sílicí a výživný pro-
středek. Nár. list 1904. 10. 10.
Aldehydammoniak, u, m., v lučbě.
Vstnk. XII. 49.
Aldotriosa, y, f., v lučbě. Vstnk. XI. 503.
Aldoxin, u, m., v lučbě Vstnk XI. 121.
XII. 47., Vot 94.
Ale nebývá u Fr. Palackého vždy na
prvním místě věty. Abychom ale poznali
atd. Vz Mtc. 1901. 375. — Ale = enad.
Hodil tam ale živého stříbra. Val. Čes. 1.
XI. 178. - Ale = an. Také u Vys. Mýta,
v Chrudimsku a u Kr. Hradce. Sb. D. 15.
Ale — Ampére.
8
— A. = nicméně^ věak'^ spoj. slaČovaci =
a ; tedy ; aspoň. Vz. Chč. S. II. Slovnik 1.-2.
-álek přípona: pitálek, tajtálek. Dšk.
Km. 31.
Aleovitý. A. rostlÍDa. StaD. ni. 142.
Ale T^ak. Srdce budeť sobě vážiti draze
to dobré od Boba. Ale však jest toto věc
divná do naiebo Boba, že jest nám tak ve-
likú milosf ukázal. Cbé. (Výb. II. 615}
Alexander Sel na vander, prodal ba ty
za tři hnty (hlty). Vyhl. II. 254.
Alexandrský. Mill. 122.
AlexandrynoYský. A^ škola. Ev olom.
XXIX.
Alehymieký. A. aménf. 1585. Ué. spol.
1902. 22.
AÍi = ale Mns. 1840. 175.
Alifatický. A. sloaéeniny. Vz Vstnk.
XIL 46.
Alija, e, f. = ohrax (v dětské řeČi ve
Slezsku). Čes. 1. Xí. 342 , Vyhl. II. 232.
-alkapřipona: Analka, Mařalka, hlavalka,
babalka. Vz Dšk. Km. 31.
Alkaloid, u, m. A dy mrtvolné (ptoma-
iny). Vz Ott. XX. 952».
-alko přípona: křidálko atd. Dšk. Em. 31.
Alkoholický. A. roztok. Vot. 203.
Alkoholový. A. zuřeni. Zvon IV. 205.
Alkyl, u, m., v Inébě. Vstnk. XII. 51.
Alkylamidofenol, u. m., v luébě. Vstnk.
XI 13.
Alkylbenzol, u m., v luěbě. Vstnk. XI.
4,5.
Alkylenoxyd, u m.. v InČbé. Vstnk. XI.
8., 123.
Alkylfenylaeetylen, u, m., v lučbě.
Vstnk. XI. 4.
Allantoin, u, m., v luČbě. Vz Vstnk.
XII. 66.
Alliančni. A. erb. Kol Her. I. 17.
AUoeinehoniii, u, m., v luěbě. Vesto.
X. 587.
AUodiatÚra, y, f. = allodialni etaUk
Sbor. čes. 254.
Allofiinový. A kyselina. Vstnk. XII. 52.
AUotropieký. A modifikace prvku. Vot.
141.
Alludel, Q, m. = ídat pHttroje eublimaí-
niko. Formou bvl a. poklop s krajem dovnitř
ohnutým, do ienož vnitřku se usazoval sub-
limát Zach. Test. 143., 32.
AUylpyridin, u, m.. v Iněbě. Vot. 83.
Alměř, e, f., = armara, U Klát. Č. Dod.
Almužna. Cf. JalmuŽna.
Alpodrap, a, m. = turista cestující Al-
pami. Nár. list. 1901. d. 248.
Altéř, e, m., vedle haltéř. MS. Slov.
Altmism-us, n, m., lat. = vzájemno$i, ne-
nUnosi, UUka k hliinimu. Nár. list. 1903. ě.
161. 13.
Altrnistieký. A. sebeobětování. Zvon.
IV. 126.
Alumini-um, a, n. Vz Vstnk. XI. 521.
AlumiBOthermie, e, f. z řec. = vyráběni
vyaokýfh temperatur pálenim aluminia. Nár.
list. 1902. ě. 36. 3.
Amaldin, u, m., drahokam, Tbz. V. 4. 130.
Amal^amace, f. A. zlata. Vz KP. X.
199.
Amalg;amoYaný. A. elektroda. Vot. 169.
Amatérský, lat. A. mibtrovství. Nár. list.
1903. ě. 175 13.
Amazonky. České A. Cf. Vest. X. 11. nn.
AmazoYský = amazonaký (zastar.). Vstnk.
XI. 668.
Ambograf, u, m. Z řiSe vědy a práce.
1894. č. 15.
Ambroplný. A. jesle. Msn. II. 142.
Ambrózie, e, f. = ambrozka. MS. Slov.
Ambulance. Stál tam p. Ignác se svou
čajovou a-ci (se svým vozíkem prodávaje
na ulici Čaj ). Praha 48.
Amen. V lidové řeči na jihu: ámim, má-
men, mnámen, námen, mámin, jámen, hámen.
Kub. (List. fil. 1902. 247.). Ne vždycky vše-
mu amen říkati (vše schvalovati) Arch. XX.
157.
Americký týká se Ameriky, amerHaneký
týká se AmcrióanA. Mš.
Amerika, ruini dvojkolka a koialinou^ ve
které přivážejí zpurniky do policejních
úřad&, nechtějí-Ii s zřízenci jíti. Praha 61.
— A. = pole u Opatova. Cas. mor. mus.
III. 130.
Amerikanism-us, u, m. Co nese současně
masku a- mu. Zvon III. 461.
Amerling E. S. Vz Gad. 121.
Amethyst, drahý kámen. Baw. Ar. v.
2792.
Amidobenzaldehyd, u, m., v lačbě.
Vstnk. XI. 132.
Amidoderivát, u, m., v luČbě. Vot. 158.
Amidoethylmerkaptan, u, m., v lučbě.
Vstnk. XII 50.
Amidoethyloctový, A. kyselina. Vstnk.
XII. 49.
Amidokapronový. A. kyselina. Vstnk.
XII. 60.
Amidokyselina, y, f., Vstnk. XII. 48.,
49.
AmidovaleroTý. A kyselina. Vstnk.
XII. 49.
Amidoxydpropionový. A. kyselina.
Vstnk. XII. 50.
Ámim = ame . Již. Cechy. Vz Amen.
Amin, u, m , v luČbě. Vstok. XII. 47.
Aminoacetan, u, m., v luČbě. Vstnk.
XII. 58.
Aminoacetofenon, u, m., v lučbě. Vstnk.
XII. 53.
Aminoalkohol, u, m., Vstnk. XI. 10.,
XII. 47.
Aminoisopropylalkohol, u, m., Vstnk.
XI. 10.
Aminokyselina, y, f, Vstnk. XI. 125.
Aminopentan, u, m., v luČbě. Vstnk.
XI. 48.
Aminopropandiol, u m., v lučbě. Vstnk.
Xlí. 47.
Aminopurin, u, m., v hičbě. Vstnk. XI.
131.
Amitolický. A. dělení jádra buněčného.
Vz Vstnk. Xlí. 1. nn.
Ammoniumnitrit, u, m. v luČbě. Vstnk.
XI. 712.
Ampěre, ru, oi. = jednota intenaity elek-
tromotorické aily (intensita proudu procháze-
jícího za elektromotoricki!^ síly jednu voltu
1*
A m pere ^ Antilopí.
Todičem o jednu ohmu odporu). V z Tot. !
165.
AmpulO ▼ Inčbě = šiclenind nádoba, íiroee
zahrdlUd. Zach. Test. 148., 18. Vz Ampula
v I. Přisp. 4.
Amtstak, n» m., něm. -= den úředního
Hmmí. Už nebude žádný a., vrchni už ne-
bude rychtáře peskovat. Zvon III. 722.
Amylaikohol, u, m. v lučbě. Vstnk.
XII. 49.
Amyn = amen. Sb. D. 56.
An spojka ve spisovné řeči Palackého.
Vz Mtc. 1901. 876. Sr. Baw. 430.. Chč. S.
II. Slovník 2.
Anachronistieký. Nár. list. 1903. 281. 1.
Anakreontika. Rokoková a. Lit. I. 857.
Analka, Andlka, y, f., zdrobn. Anna.
DSk. Km. 31.
Analysačni. A. přístroj. Strh. Akust. 403.
Ananasový. A. stroj. Vz Ujímací.
Anatas, u. m., nerost. Vstnk. Xí. 824.
AncipHšt, a, m., vedle ardpryit. MS. Slov.
Ancourek, rka, m. == Ania, Dšk. Km. 32.
AnčiČka, y, f., = jidlo (jak se připra-
vuje). Vz Ces. 1. XI. 88.
-anda příp. : drbanda.
Andaluska, y, f., druh »lepice. Nár. list.
1903. f. 136.
Andě. Cf. Pat. Jer. 142., MS. Slov.
Anděl dkrábce (m. strážce) = policajt.
Ces. Buděj. Kub. (List. fil. 1902. 247.). —
Velkému pánu odpustili by třeba nejhorSí
matkr, malému by i anděla zhaněli. Rais.
Zap. vlast. 234. Hospodin vsielá andiel
(vzácný akkus. sg.) božf. Ž. kl. 22b. (MS.
Slov.).
Andělíček, čka, m. Tam stála v světlých
Šatech s a Čky (s fábory) na rameně. Jrsk.
XX. 2. 201. To dítě bude a-čkem (umře). Us.
Andělsky, engliscb. A. krásný. Herloš.
(J. Hus). 2í.
Andělský. Prováděl vždy jen tanec a.
(taněil vždy jen s některou vlastní sestrou).
Sá. Pr. m. I. 62.
Aně = a *ně. Uzřel dvě lodí, a'ně sto-
jíta. Krist. 34b. (MS. Slov.)
Anebolito. Poslal nám bullu a. list. 1460.
Mus. 1884. 103.
-anec přípona: bublanec, řezanec, uma-
zanec. DSk. Km. 42.
-ánek přípona: plivánek, kopánek, kra-
jánek. DSk. Km 32.
Anekdoticky. Vypravování a. zbarvené.
Ces. 1. XIII. 83.
Anekdotieký záznam. Čes. 1. XHí. 16.
Anemona, y, f. květina. Adonis, syn cy-
perského krále Cinyra, jejž Venus milovala,
byl na honě od kaoce usmrcen. Z jeho
krve učinila Venus a-nu. Škod. F. 146.
Aneroid, U, m., z řec. 'a-vrjgóg = va^ó<í
(yáu teku) kapalný. Tedy a. = tlakoměr
bez kapaliny (bez rtuti). Strh. Mech. 517.
Anežka sv. Zvyky k ní se táhnoucí vz
ve Vyhl. II. 30.
Anežto, vz AneSto. MS. Slov
Angelika, y, f. rostl. 1741. Schulz 250.
Angor (ankor), u, m., z lat. ancora =
kotva.
AngoroTý. A. čepec. Rais. Zap. vlast.
284.
Angredt, také: měehaunka, michňanka, Nár.
list 1902. é 191. Ve Slezku: kudlačky, kudla-
tinky, klosbery. Hauer 11.
Angwárth, ii, m, lék. 1741. Vz Schulz
250.
Anhydris, u. m., nerost. Vz Mtc. 1908.
46.. Vstnk. XI. 829.
Ani jsú hřieSni. ani s hřieSnými obcovati
mají Chc. S. lí. 279b.
Animism-ns, u, m Vz List. fil. XXX.
490.
Animovaný = potfzhuzenj^ nadiený. A.
zábava. Nár. list. 1904. 22. 4.
Anion, gt. aniontu, m., v lučbě. Vot 166.
Anisidin, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 15.
Ani som ievcová (tanec). Vz Brt P. n.
934.
Ai^el. Hra na a-la a ďábla. Slez. Vz
Vyhl. II. 249.
Andělíček, čka, m. Hra na a-Čka a p.
Marii. Slez. Vz Vyhl II. 260.
Anjeliěka, y, f , angelica, rostl. MS. Slov.
Ai^elský = andělský.
-anka přípona: spadanka, tlapanka, ar-
chanka atd. DSk. Km. 88.
•ánko přípona: znamánko, předánko. DSk.
Km. 32.
Ankor, vz předcház. Angor.
Anna. ZvětSujíli mravenci na sv. Annu
své hromad v, dá se očekávati jistě tuhá
zima. Nár. list 1902. č. 205. 4.: Ott. Kal.
1904.
Annalistieký. z lat. = letopišeeký. Grm. I.
-ano přípona: bředano. DSk. Km. 15.
Ano, da doch Uvázal se mocí v zboží
naSe v landfridě, ano jemu páni nepřisůdili.
PAh. ol. Ilf. 461. — Ano^ anoi po slovesech
uznamenání. Uzře, ano jest můdrá žena;
Hrozná žalost vidieSe, anoť zemi jeho bubie.
Baw. Ar. v. 822., 1725. Vz více v Baw.
480.
-ant přípona: neposlnohant Vést. 1900.
159.
Anf =s kdyi. Že by rád i nab utekl, ant
se ze sna jako vztekl. Baw. Ar. v. 1115.
Anthofýllit, u, m. nerost Vz Mtc. 1903.
47.
Anthrafenon, u m., v lučbě. Vstnk. XI.
121.
Anthraehinonsulfochlorid, u., m., v luč*
bě. Vstnk. XI 130.
Anthropologieký. A. náboženství. List.
fil. XXVII. 404.
Anthropomorfieký. A. zobrazování Boha
(v lidské podobě). Vlč. Lit. IL 2. 12.
Anthropomorásace, e, f., řec. = uíílo-
věřeni. Mtc. 1903. 260., List. fil. XXVII. 428.
Antibenzaldoxim, u, m., v lučbě. Vot
94.
Anticyklon, u, m. Vz Ott XX. 857.
Antifluktnator, u, m. = piyžcový mě-
chýř před motorem plynovým. Vz Ott XIX.
961b.
Antifonář, e, m. = sbírka církevních zpě-
vů. A. cholinský. Mtc. 1908. 28. nn.
Antikristský. A. moc. Fel. 71.
Antilopí. A. kůže. Stan. ni. 194.
Antimetafysický — Arcbaistický.
AntimetafýBieký. A. stanovisko. U^.
spol. 1902. IX. 39.
Antimon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. Xí.
538., XI 1. 493.
AntimonitoTý. A. formace rud. Ott.XXII.
79*.
Antinoniie, e, f., řec. A. kosmologických
idei. Uč. spol. 1902. IX. 20.
Antioeenský = antioiakj. XV. stol. Yz
Ué. spol. 1903. III. 30.
Antioehský, antiochenškj zastaralé m.
antiošský. Vstak. Xr. 668.
Antipohanský ráz básně. Pel. 249.
Antipyrln, u, m., lék. Vstnk. XII. 59.
Antipyrylmočoirina, y, f. Vstnk. XII.
59.
Antisemitský = protiUdovtk^. Us.
Ajitl Theod., abjunkt třeboň. archiva,
spis., t 16./6. 1908.
Auto. Takový poklísek se ma neodpouští,
a. práce jeho Jest velekrnSná. Krok II. b.
212.
AntoniČek, čka, m., zdrob. Anton. Brť.
P. u. 699.
Ajitonin veze kmin, veze KaČa na tra-
gača pod komin. Slez. Vz vice ve Vyhl. IJ.
254. nn.
Antrasolový. A. mýdlo (bílé dehtové).
Nár. list. 1904. 154. 12.
Ann, interj. Pobuď, a. pobaď, pokládáme
^sečeme) lonku. Fr. NeČásek.
Anuda, e, f. A. o svobodné, Hanča
o vdané. Val. Čes. 1. X. 470.
Anýz, u, m., pimpinella anisum. Vz Ott.
XIX. 749b.
Aoster, stru, m., vedle auster. MS. Slov.
Apateéniee, e, f. 145S. Md. Slov.
Apatéka> y, f. Čím dnes jsou naše lé-
kárny, obchody materialistův a cukrářské,
tím našim staročeským předkům bývaly
a-ky. Dolenský. Praha 234. Gf. Apatyka.
Apatit, u. m., nerost. Vz Mtc. 1903. 47.,
Vstnk. XI. 841.
Apatykářský. Všemi a-skými sádly ma-
zaný. Svétz. 1895. 338.
Apheli-am, a, n., z řec. = bod, v kte-
rém jest zemé od slunce nejdále, odsluni.
Vz Strh. Mech. 65., Afelium v V. 891.
ApionoTý. A. kyselina. Vstnk. XI. 519.
Apiosa, y, f., v iučbě. Vstnk. XI. 519.
Apodiktieký. A. jistota. Ué. spol. 1902.
IX 8.
Ápókryfili líčeni. Nár. list. 1904. 147.
13. Vz Apokryf v V. 912.
Apolena — špatná žena, sbira drščky
do břemena. Slez. Vz vice ve Vyhl. II. 255.
Apoplithe§;matista, y, m. = epigram-
matik\ Vlč. Lit. I. 311.
Apoštol = apoštol. Mš. Slov.
Apparat, n, m. = oblek. V tom biskup-
ským apparatie. Frant. 238.
Appellačka, y. f., = appellovdni k vyš-
šímu sondu. Nár. list. 1903. č. 209.
Appellatomí. A. zkouška (právnická).
Lit I. 649.
April. Vz Opice. April — • motyka a rýl
(v dubnu mnoho lidi umírá, mnohým kope
se hiob.) Sbor. slov. VII. 130.
Aprílový. Je jako a-vé počasí (vrtkavý).
Luž. Kv. I. 164.
Apriorni antagonismus. Nár. list. 1903.
270. 17. Vz A priori v V. 913.
Aquarellista, y, m. = kdo maluje vodními
barvami, Sb. sl. 1902. 80.
Aqoarellový. A. papír. Ott. XVIIL 188.
A. technika. Zvon IV. 128.
-ař, "ái^ konc. ve spisech Husových. Vz
List fil. XXVIL 222.
-ara přípona: kníhara. Dšk. Em. 11.
Arabista, y, m. = přivrzenec Arabú^ Emin.
327.; kdo te zabývá arabskou řeŮi,
Arabonový. A. kyselina. Vstnk. XI. 504.
Arbajtka, y, f. vz Arbajtek v I. Přisp. 6.
Arbes Jakub. Vz Lit. I. 906.
Arbitráž, e, f. fr. =: posouzeni hodnoty
zbozi dodaného dle vzorku ; ménozpyt, eeno-
zpyt, vyšetření rozdílu mezi kursy n. cenami
téže doby na různých místech platnými.
Štrc. Se. Arbitragrt v V. 914.
Arbitrážní. A. koupě. Nár. list. 1902.
č. 233. 14.
Arbitrážový, fr. A koupe, spekulace.
Nár. list. 1903. č. 243. 17. 8r. Arbitráž.
Are, e, m., z něm. Arzt. Pan a. ke mně
přistupuje. 6rt. P. n. 597.
Arcibáseň, sně, f. Are. Homerova. Mso.
Od. Úvod.
Areiberan, a, m., = veliký beran. Msn.
Od. 138.
Arcibolestný. A. smýkačka. Msn. Od.
275.
Areiebytrák, a, m. Fel. 119.
AreikalYinista, y, m. Fel. 182.
Areilotr, a, m. Stan. III. 251.
Areimethodieky. A. vzdělávati. Osv.
1896. 461.
Arcimošna, y, f. A. tuplovaná (nadávka).
Wtr. Str. 22.
AreinoYý = zrMa novj. A. třínožka. Msn.
II. 150. A. loď. Msn. Od. 110.
Areipeeival, a, m. Hlk. V. 40.
Areiplný. A. brašna. Msn. Od. 264.
Areipodobný. Msn. Od. 177.
Arciprotivný rejd. Msn. Od 316.
Areireakcionář. Nár. list. 1901. č. 337.
Areisle, narcisky, leluja sv. Josefa, nar-
cissus poěticus. Slez. Vyhl. II. 223. Vz Arci-
sek. V. 914.
Areišosák, a, m. Lif. I. 718.
Areityran, a, m. Slá.1. Rich 138.
Areiúřad, u, m. Jg.
Areiúřednik. a, m., Jg.
Areivýlupek, pka, m. = povedený chla-
pik. Us.
Areizbojnik, a, m. Vek. Vset. 51.
Arcizlý = velmi zlý. Výb. II. 1247.
Arcizřejmý znak. Msn. Od. 346.
Areometr, u, m. = nástroj k měřeni hu-
stoty drobných tělísek tuhých. Vz Strh.
Mech. 468., 475. Sr. V. 915.
Arginin, u, m., v luČbě. Vstnk. XII. 49.
Archa, y. f., polni křidlový oltář (u Hu-
sitů). Jrsk. XIL 342.
Arehaeozoieký, vz Eozoický.
Archaický, vz Azoický.
Archaistieký. A. reakce. Nár. list. 1902.
13.
ArcbaísDJÍeí ~ Anipice.
Archaiflujici árie altoya, ton. Nir. list.
1904. 95. 1., 1903. 284. 17.
ArehangeloTý. A. hlas. Ev. olom. XXIX.
Archaigel, a. m. = archanděl. MS. Slov.
Archailjelský = archandXlAj. Mfi. Slov.
Architektonicky. A. malebný. Nár. list.
190á. č. 177. 2.
Arigtokratičnost, i, f. Hlk. X. 213.
Arithmometr, u, m. Ott. XIX. 990.
Arkadism-us, a, m. = idyUitmuM. Pře-
sladlý a. Lit. I. 357.
Arkebuziř, e, m. Kká. Síod. I. 220. Vz
Arkebuzír (VII. 1087.)
Arkebuzirský. A. halapartna. Tbz. V.
9. 200.
Arkosy •= pUkovce « hojnými zrny Hvce.
Ott. XIX. 789.
Arlekináda, y, f., it. = iprjmař$tví, Mat-
kov9t9{. 7jT. Čeř. 81.
Armalisté - drobná šlechta bez poxeinkil
hlavně z doby Sigmnnda krále, kteří Šlech-
tící dostávali při svém povýSeni na Slech-
tictví tak zvané literas armales a sloužili
vojensky nebo při dvorech mocných ma-
gnátů. Jrsk. XXVIII. 1. 12.
Arniara, v Klatovsku: almiř, halmiř. C\
Dod.
Armoni -piano = piano zdokonalené
Hlaváčem. Čes. Východ, l./l. 1898.
Aromatický. A. sloučeoiny. Vz Vstnk.
XII. 160 nn.
Arpin. Mistr Vác. A. z Dorodorfu. Vz.
Mus. 1904. 146.
Arrestni. A. řizeni soudni. Vz Ott. Říz.
III. 168.
Arsen, a, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 586,
XII. 490.
Aryldithiokarbamat, v lučbě. Vz Vstnk.
XII. 54.
Arylhydroxylamin, u, m. v lučbě. Vz
Vstnk. XI. 14.
Arylthimoéovina, y, f. Vstnk. XII. 54.
Asa = asi. Utržila asa osm peněz. Frant.
20. 9.
Asaponě = tamen, přece; saltem, aspoň.
Vz Pat. Jer. 142.
Asbestokaučukový. Nár. list. 1903. č.
243. 17.
Aseknlaci m. asekarace. Us. DSk. Km. 6.
Asiutský týká se Asiatů, Asianů, asijský
týká se Asie. MS.
Asijský, vz předcház. Asiatský.
Askalin, u, m. = staronorský peníz. Na
zavraždění prostého Šlechtice stanovena byla
sazba na 1440 a-nů. Nár. list. 26/7. 1896.
Asla, y, f, inter lapides. Rozk. P. 123.
(MS. Slov.)
Asparagin, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 52.
Aspoii a. Pán Buoh lidem odjímá zbožie,
aby aspoň a tiem dotknnti jsúee jej milo-
vali. Gest. B. 58». (MS. Slov.)
Asponě = aspoň. Diablové prosili sá, aby
a. v svině vjíti připuStěni byli. Vít 98 ».
(MS. Slov.).
Asponi = aspoň. Gl. roudn. 28b. (MS.
Slov.).
Assaut (asó), fr. — útok, v Šermu i volný
potyk. Ott 11. 902.
Astragánka, y, f., éepice. Val. Čes. 1.
XIII. 76.
Astrachan, u, m., astraehaň. A. na plá-
štěnky. Nár. list. 28./11. 1897. Vz násl.
Astraehaň == velmi jemná, kudrnatá ko-
žeSina beránčí barvy černé; aksamitová
DMpodobenina této koieSiny. Ott II. 923.
Astrofysiologický. Zvon IV. 126.
Astrografie, e, f. z řec. = hvizdopis. Vz
Krec. 21.
Asymmetrický = nesymmelrifskj. Vot. 77.
-áš přípona: dvacijáS, rabijáS. DSk. Km.
50.
Afiče = ? Dle Sf. Starož. IL' 465. Pozn.
51. dialektická zvláStnosf.
ASla vedle Asla.
Atavistni sklon. Nár. list. 190i. 31. 13.
Sr. Atavistický v I. Přisp. 7.
Ať by místo aby. Odpusfte, af by i otec
I odpustil vám. Ev. olom. XXXI. a j. Musí
býti veliký milovník Kristův, af by pustil
se těch věcí. Chč. S. U. 142»>. (1. 109».)
Ať bych. Jáf bych nevzal tvého statku,
af bych pravdy nepověděl (i. e. za to,
abych . . .). NB. 27.
AtelieroTý. Jsou to zamítnuté skizzy,
a-vé zbytky. Nár. list. 1903. č. 148. 13.
Athanor, u, m., z řec = chemická, al-
cbimistická pícka, coŽ se vykládá: ne-
smrtelný oheň. Vz Zach. Test. 139., 30., 144.
Athenienský m. a/Aen«A;i;. Vstnk. XI. 669.
Athleticicomotocyklistský. Nár. list.
1904. 17. 13.
Athletický. A. cvičení, Nár. list. 1903.
č. 94. 13., závody. 154. 13. V z násl.
Athletika, y, f. = umSni zápasnické. Nár.
list. 1903. č. 154. 13. A. & sportovní hry.
Ib. č. 284. 17.
Athmometr, u, m., = pHstroj k mířmi
tahu vsduchového. Vz KP. IX. 83.
Atlasový. A. papír. Vz Ott. XVIII. 184.
Atoděti (a 4- todě + ti), etenim. Ž. wit
(MS. Slov.) Cf. Atodie.
Atomism-us, u, m. = prvkoslovi. Vz
Krec. 11.
Atomista, y, m., der Atomist. Krec. 11.
A toť, etenim. MS. Slov. Cf. Atoti.
Attrakce, e, f. Uč mě mazancóm (visí na:
uč ni místo na: jísti) jisti. Smil. Přisl.
(MS. Slov.).
-atý. Příponou -atý vytýká se menSÍ míra
vlastnosti. Vz Malatý, Hloupatý, Slabatý.
Již. Čechy. Kub. v List. fil. 1902. 255. O je-
jím významu vz v List fil. XXVn. 225.
Au. Anif křičí: Au, kněží, nechtě toho!
Rokyc. Post., Jg. Hist 74.
Augment, u, m., z lat. = předpis ku
mDOŽení kamene. Zach. Test 144.
Augustin. Augustine! Kočka dřime na
koniiné. Vz více ve Vyhl. II. 255.
Auktoritái^, e, m. Rozený a. Lit. I. 609.
Anktoritářstvi, n. Lit. I. 609
Auredniček O tak., nar. 1865., básník.
Vz FIS. Písm. 712.
Auster, stra, m. (aosUr)^ lat. -= poledni
vilr. Ž. kap. 125. 4. (MS. Slov.).
Austroslavism-us, u, m. Lit. I. 492.,
List. fil. 1903. 387.
Audpice = neitovice. Slez. Vyhl. II. 205.
Antograf — Babi ti.
Aatograf, u, m., z řec. = přistroj, který
samočinné ZHZoamenáyá změny veličiny ča-
sové. Strb. Mech. 11.
Autogramm, vz Aatograf (zde).
Autokratni normální grammatika. Osv.
1896. 549.
Autokritičnosť. Zvon. IV. 223.
Autokrltik, a, m. Osv. 1896. 732.
Automobil, n, m. z lat. a řec. = samo-
hybný vát, das Aatomobil, der Automobil-
wageo, der Selbsďahrer. A. akkamnlato-
rový, benzinový, elektrický, lihový, parní.
Vz Jind. 4.
Automobilista, y, m. = kdo jezdí na
antomobiln. Nár. list. 1903- 144. 3.
Autoritářský borlivec. List. fil. 1903. 41.
AutoritatiTui. A. výklad. Nár. list. 1903.
č. 243. 17.
Autotypický = prvopimý. Tří- a čtyř-
barevný process a ký. Nár. list. 1902. č.
233. 2.
Autotypie, e, f., řec. = prvo-y tamotUk.
Barevná a. Nár. list. 1903. č. 131. 13. A. =
zpAsob vyráběti pro knihtisk příhodné plotny
přímo podle pAltonových předloh . . . Vz
Ott. 1086.
Autovelodrom, n, m. Nár. list. 1904-
17. 13.
Auvech. Anvech, to mě trndí. Dal. Hr.
3. 21. (M . Slov.). Vz Ouvech.
Avavrkú, zpěv holubí. Val. Čes. i. X.
463.
-ayec přípona: pijavee, prskavec. DSk.
Km. 42.
AT^eh = onvéch. Avéch nám otce ta-
kého! Hrad. (Mš. Slov.).
-airi přípona: bolaví, n. Dfik. Km. 24.
-ayice přípona: pijavice, blyskavice, chrá-
stavice. DSk. Km. 42.
Avšakž = aviaky tamen. Milí. 37*.
ATŠakže = nonne. A. npatřie všichni,
nonne scient omneš. Otázka nonne má vý-
znam věty kladné silně tvrdící. 2. wit. 52.
6. (MS. Slov.)
-avý konc. Její vznik. Vz List. fil. XXVII
231.
Axle, e, f., něm. Sněro vačka s axlama
(průramky). Čes. 1. XU. 282.
-azný přípona: hromazný. DSk. Km. 17.
Azofenin, n, m., v InČbě. Vstnk. XI. 133.
Azoth. £ znamená caleantam neboližto
azoth, nebo vitrolium. Zach. Test. 129., 144.
Azurný. A. klenba (nebeská), tma. Zr.
Let. IV. 44., L 103., Vrch.
Až, Ve rčeních ne — al a pod. = již.
Než jedna věc požřem, až na jídú hledíme.
Chč. S. 1. 124b. Vz více v Chč. S. v Slovníku
2. — Áz = iákzt\ po záporu = v tom. Vz
Baw. 431.
Až až. Bylo toho až až (mnoho). Us.
A že = hU, hle pak. ChČ. Olom. 255 a.
(Vz. MS. Sh>v.)
Ažet = ai, takže. Na tě praví hrozné činy,
ažet ciesař milosti nechce dáti. Baw. Ar. v.
1342.
Až jeliž. Mne neuzříte, až jeliž přídu.
£v. olom. XXIX.
Ažť. Vařiž oman, ažf bude měkek. Vz
MS. Slov.
B.
B. Sr. Gebaurův Slovník.
*ba, *bč = oba, obě. MS. Slov.
Baalstri, n. = modlářství. Fel. 73. Vz
Baal.
Baba, bába = stará iena. Přejde-li bába
přes cestu, po které jede vozka, svrhne se
mu vflz. Baba je třikrát horSí nežli Čert,
véř tomu, že to není žádný žert. Mtc. 1.
XXXI. 6., 10. Baba aji čerta přechytruje.
Oes. 1. XIII. 381. Bába zaříkávajic nemoc
mluví : Já bába po Bohu, pomohu, co mohu,
a to, co nemohu, ponechávám Bohu. Ib.
1897 (XXXI.) č. 4. 126. - B. Slepá bába
(hra). Vz Čes. 1. XIÍ. 219., 262. V Opavsku:
Bita baba. Hauer 10. Hra na bilu babu, na
opilu babu. Vz Vyhl. II. 246. — B. =
dračka, která poslední peří dodrává. Čes.
1. XI. 84. — B. =: loutka. Slov. yzáj. I. 19.
— Bába =: černá kfichyni*^ válcovitá podttika,
na níž paličkují krajky. Bolesl. Čes. 1. Xni.
88.
Babalka, y, f., zdrobnělé ,bába'. DSk.
Km. 31.
Babcova, y, f., jm. louky. Sbor. slov.
VII. 114.
Babčatový. B. knedlíky. Nár. list. 1898.
č. 216. Sr. Babce.
Babce, ete, n., jinde papie = peckovité
ovoce. Nár. list. 1898. č. 216.
Babéura, y, f. = babka (brouk). DSk.
Km. 11.
Babečniky, pole u Přibyslavic. Čas. mor.
mus. III. 130.
Babi. B. léto, za stará prý babí vlek.
Také : pfize n. nit p, Marie. Jest to tkáni vo
drobných pavoukiV Sr. Nár. list. 1903. 277. 4.
Koho se babí léto letíc dotýká, bude Šťasten.
Čes. I. XII. 22. Je-Ii první den babího léta
jasný, bude teplý podzimek. — B. koui =
severozápad (studený). Čes. 1. XII. 22. —
B. lom = hora u Brna. MrSt. Obrz. lil. —
B. ucho = jitrocel. Vz Jazýček. Hauer 10. —
B. pup^k, vrch u Domažlic. Ces. 1. XII. 384.
Babička, y, f. B. zlatá — chléb. Na Zbi-
rovska. AI. Velich. (MS.).
Babinec, nce, m. = zbabSlee. Jakýs b.
a pravý ženkyl. Rokyc. Post 186^. — B.
= baba. DSk. Km. 42.
Babiti komu =z jako porodní bába slou-
žiti. Val. Čes. 1. XII. 388.
8
Babka — Bajazzský.
Babka, y, f. = hahiěka, Sy. Ludmila, b.
jeho. Kar. 113. — Babky lopúii zz kuUUé
chytlavé plody lopuchy. Mor. Kmk. — B. =
háček, jimž se zapínala u krku muiská ko-
šile. Slez. Vyhl. II. 180. -- B. lůžová, im-
morteila, rostl. U Domažl. Čes. 1. XI. 383.
Babko vániy n. = tlacháni hah. To je
pouhé b. Fel. 24. Pozn.
Babolee, Ice, m., pistia, rostlina. Vz Ott.
XIX. 798.
Baboreký = bavorské, B. pomezi. DSk
Km. 37.
Babouk, a, m. = stařena, V zlodějské
řeči.
BabouS, e, f. == Barbora, Dik. Km. 50.
Babrotiny, pl., f Skysnnté b. Slov. Sbor
čes. 126.
Babnša. Dévuchy váiou iátky pod krkem
n. v týle na b-šu, staré ženy na babku
Slez. Vyhl. 11. 190.
Babyloiidtina, y, f =: babylomká řeí.
Báb. 27.
Bacili. Nežli Vilém, císař starý,
opustil ten STět, chtěl tvary
bytosti těch poznat okem,
které věda, tichým krokem
kráčic ▼ hloubku zpytování,
sama žasnouc objevila
jako chorob, smrti stroje.
Jimž se člověk těžce brání.
Koch tu před císařem stoje
ukazoval drobnohledem
souchotin bacilla předem
Starý císař, mdlým zře okem,
podivil se nad Živokem.
Bacillue v té váŽné chvíli
představit se honem pílí:
„Ave Gaesar Imperator, .
máj rod ze živého žije,
barba blanca, triumphator,
žerem také dynastie. ..''
Dr. Albert.
Bftcka, y, f., nějaké zvířátko. Sb. si. 1901.
154.
Baeoueh, u, m. =: jídlo jako ,báč*. DSk.
Km. 40. Sr. Bacóch v I. Přisp.
Bačkovský Fr. Dr., spis. Vz Lit. I. 230.
Bádati. Sr. Mi Slov.
Badej, e, m., badejovec = lůiko na peci.
Haaer 10.
Badejovec, vce, m., vz Badej.
Baf, u, m. zz bafnuti z dýmky. Rais. Len.
128. ^
Bafati = kouřiti. Bafá jak panský komín
Rais. Lep. 178. — B. =: bucheovati, $ilně
kailati, Kbrl. Dom. 16. — Pozn. B. v I.
Přisp. 9. za Bagary polož před Bágny.
Bagatella, y, f., vz Bagatelle.
BagatelIisoTati co. Osv. 1896. 373., 730.
Bagažovať = žvýkati. Slez. Vyhl. II. 152.
Bagážstvi, n. =z zavazadla. Pal. Záp. II.
29.
Bagger = rypadlo. B. džberový, elek-
trický, parní, řetězový, ruční, rýčový, ssací,
a výtlakem. Vz Jind. 5., Rypadlo.
BaggroTati == rýpati. Vz Bagger v I. 42.
BagOUn, a, m. — Bayouni zz drobné pe-
nize, V zloděj, řeči.
BagrOTka, y, f. Kun. Id. 79. Sr. Bagger.
Bagún, u, m. — vagón. Mor. a slez. Ned.
list. 1886. 4./7.
Bahenka, y, f., malaría, zimnice. B. trvalá,
febris malarica continna, ulevující, f. m. re-
mittens. Nemocný, chorý bahenkou. Ktt.
Bahenkový. B. tyčinky, bacilli malariae.
ixtt.
Bahnik, a, m. B. africký, protopterus,
ryba. Vz Ott. XX. 804.
Babniti. ~ co komu: louky. Arch. XIX.
517. — §e éim. Grunty podmokáním se
bahní. Arch. XX. 370.
Bahnivosť či vlhkosf povětří. Zach. Test.
19.
Babno. Baw. Ar. v. 4233. V bahně ně-
koho nechati = opuetiti, Jrsk. III. 313. —
Bahna, louky u Petrovic. Cas. nM>r. mus.
HL 130.
BabnoTaloun, a, m., jm. žabí. Msn. Hym.
91.
Babr, U, m. ^ bahra, loukot na koleae.
Slov. Sbor. čes. 269.
Babrýk, u, m. Kámen zpracovati na b-ky
ku stavbě pecí. Sb. si. 1901. 159. Cf. Bah-
rík (V. 933.).
Bacb, u, m. = pozor; stráž, hlidka. Vleč
na bach =: jdi a měj pozor. V zloděj, řeči.
Ces. 1. X . 140.
Bacháček. M. Martin B. Nauměrský. Vz
Tbx. V. 4. 59. nn.
Bacbant, a, m. Studentský b. byl tulák.
XVI. stol. Wtr. Zvon 11. 623b.) Vz Bacchant
Bacbantský. B. šelma. Nadávka. XVI.
stol. Zvon II. 610. Cf. Bacbant.
Bacbař, e, m. — hlídač. V zloděj, řeči.
Ces. 1. XI. 140. Slyšel po chodbě blížícího
se bachaře. Zvon III. 550.
Baebor. Má kabát jako bachor (mokrý).
Val. Ces. 1. XI. 225. Ten had je tak vy-
snažil, že byli jako bez báchora. Slez. Vyhl.
II. 2tt5.
^ Bacboř, e, m. =z hrachová luska, Č. Třeb.
Čes. 1. XIÍ. 227.
Bacbora, pl., n: = střeva. Ostr. Šb. D. 59.
Bácbora. Sr. Báchorka. Mš. Slov. — B.
zz peřina; báchorka zz peřinka. V zloděj,
řeči. Ces. 1. XI. 140.
Bácborka. Slezské báchorky. Vz Vyhl.
II ^82
BácborkoTitý. 1724. Hrubý. 254.
BáeborkoYý. B. ráz povídky, Lit. I. 322.,
ovzriuSí. Nár. list 1903. č. 243. 13.
Báebomý. B. svět. Nár. list. 1885. č. 80.
Bacborovitý. B. kniha = Uusiá. Čes. 1.
XII. 344.
Bachovaf zz miti pozor. V zloděj, řeči.
Ce8. 1. XI. 140. Vz předcház. Bach.
Bacbráčik, u, m. — hrnec. Slov. Czam.
Slov. 122.
Bacbratý. B. buta (naproti rovné, která
nemá záhybů). Slez. Vyhl. II. 181.
Bachůrek, rka, m. = tučný človSk, Kká
Sión. 1. 158.
Bacbařonky, něj. oděv. Těšín. Vyhl. II.
197.
BaissoTni nálada. Nár. list. 1904. 121.
17. Sr. Baisse. V. 934.
Bajazzský. B. nátěr. Zr. Nov.* 191.
Bajda •— Bánovky.
Baida, y, f. = hůl. Dšk. Km. 33.
Báje =: dej neobyčejný, ktorý osoby
obrazotvomoston atvor«né představuje a
vypravuje za spOsobem dějepisným ; Skazka
záleží z krátkého předmětu neobyčejných
vlastnosti. Slov.
Bájezpytný = mythologicky. Krok. I. a.
10 (1831).
Bajka. Starověké bajky. Vz Mns. IdOl.
511. nn.
BajonetoTý, B. rám u parního stroje. Ott.
XIX. 257.
B^oskoumný obor. Slov. Čes. I. XII.
406.
Bájo§loYee, vce, m., mythologas. Krok I.
a. 33. (1831.).
Bi^za Jos. Ig., slov. spis., 1754.— 1836.
Vz Vlč. Lit. I. 810. nn., II. 845.
Bak, bek =: ikarédj. V dětské řeči. Je
to bak, bek. Slez. Vyhl. 11. 333.
Bakola, y, f. = bakule. LiSeň. Mtc. 1902.
445.
Bakonn, a, m. =: hagoun^ vepř. Dšk. Km.
17.
Bakounář, e, m. = hagounáf. Čes. 1.
XII. 39.
Bakteriální. Buňka kvasniční a b. Nár.
list. 1903. č. 124. 5.
Bakterie. O struktuře b-rif. Vz Vstnk.
XI. 569.
Bakula, y, f. == hromada. Chlapi, robe,
panické, všecko v jedné bakole. Hoch. 19.
Bakaloyý. B. forma rakoviny pobřiSnice.
Ott. XIX. 984b.
Bakuft, ě, f. = opatek. Val. Čes. 1.
XIII. 76.
Baláehati = hfmotUi. Slov. Sbor. čes.
269.
Balbaeh, a, m. =i vojďr. Ve zloděj, řečí.
Balbin Boh. Sr. Lit. I. 906.
Balbous, a, m. = zid. V zloděj, řeči. Sr.
Jordán.
Balda, y, f. Obušek i b. (jsou) tvoje.
Slov. Čes. 1. Xí. 467. — B., y, m. =z »edlák.
Ve zloděj, řeči. Čes. 1. XI. 140.
Baldak, vz Baldách.
Balený Teč. Výčitky v zlá slova balené.
Zvon IV. 93.
Báledek, Sku, m. BáleSkom vsetko ome-
tati. Slov. Čes. I. XII. 415. Sr. Báleš.
Baletka, halletka y, f. Vrch. Lud. 164.
Balice, e, f. = $elk'a. V zloděj, řeči. Čes.
I. XI. 140.
Baliei. B. papír. Ott. XVIIT. 182. ^
Baliga, y, f. == šmyUénka. Mor. Čes. 1.
Xí. 22.
:;. Balik, a, m. = tlustj človik. To je
b.! Us.
Balíkový. B. Žofka = sedlákova zetia.
V zloděj, řeči. Čes. I. XL 140.
BalikŮY, ova, ovo. Balíkovo křápě =
sedlákovo dítě. V zloděj, řeči. Čes. 1. XI.
140.
Balladieky. Píseň b. zbarvená. Zvon III.
327.
Ballistika, y, f., z řec. = druh křivky
dráhy těla vrženého. Vz Strh. Mech. 330.
Balne-um, a, n., z lat. = vodni lázefi.
Zach. Test. 20. a j.
Balónek, nku, m. = iepiee b khUem při-
okrouhlená z tenké látky. Líšeň. Mtc. 1902.
111. ^
Balvanitý kámen (Čedič, diorit, ionotit,
syenit, porfyr, trachyt, zeleookámen, žula,
žulový porfyr). Vz KP. IX. 256.
Bály, pl., m. = tlach. Sb. si. 1902. 9.
Balzamina, y, f., tanec. Vz Brt. P. n.
850.
Bambati dítě = koUbati. Slez. Vyhl. II.
230.
BambeluŠa, bambula, bombela, bombrlík.
Vz Kolébka zde.
BambeHce m. Vambeřice. Krkon. Šb.
D. 30.
Bambous, a, m. = nelida. Dšk. Km. 48.
Bambula, y, m. = nadutec. Dšk. Km. 13.
Bambulidi hodinky = lilek černý, psi
vino^ solanum nigrům. Kéf. Lid. 8.
Bambuliěka, y, f. Roh erbu okrášlený
b-kami n. kuličkami na fopkách. Kol. Her.
I. 328. Sr. Bambule.
Bán. Sr. Jir. H. Pro ve 5.
Báň, ě, f. = ďjmka. Rais. Lep. 133.
Banálnosť, i, f. = otHpanost^ oviedněloti.
Kvap. Lib. 160.
Banán, u, m. Banány sušiti a potom je
na mouku rozmílati. Stan. III. 75.
Bandička, y, f. B. na mléko. Nár. list
23./8. 1900. Sr. Banička.
Bandorák, u, m. = ttrouhanee (jídlo).
Vz Čes. 1. XI. 89
Bandorka, y, f. i= polévka z handorú.
o její úpravě vz v Čes. 1. XI. 90. V z nás).
Bandorový.
Bandorový. B. nadivajna Či handorkaj
dm := jídlo bramborové (brambory se roz-
strouhají, osolí, přidá se hrstka mouky,
načež se kaše vlije na pekáč politý horkým
máslem). Krkonoš. Ges. 1. XIII. 175.
Bandnr, u, m. =: handor^ brambor, MŠ.
— Bandury zz rovné střevíce bez podpatků,
aby podkůvky se mohly na ně přibiti. Val
Ces 1. XL 118, Vyhl. IL 196. - B., a, m.
— lenoch. Volyně. Čes. 1. XIII. 122.
Bangal, u, m. =: bankál. Na tebe aby
měl Člověk b. Mor. Kmk.
BanikoT, a, m, vrch v Gemersku na
Slov. Sb. si. 1901. 165.
Banka, y, f. B. národní, obchodní, prů-
myslová, všeobecná zajišťovací. Nár. list.
1903. č. 127. 6 , č. 177. 5. - B. = větev.
Dšk Km. 30.
Baftka, y, f. = džbán. Čes. 1. XII. 227.
Bankař, e, m. = nemanželské díti, z něm.
Bankkind. Ti bešťáci a bankaři. Wtr. Str.
108.
Baftkář, e, m. = pes. V zloděj, řeči.
Bankoeedule, e, f. =: hankonota.
Bankovkový. B. záloha. Nár. list. 1903.
č. 128. 17.
Bankovní. B. papír, sazba, spolek, trh,
dlužní úpis. Nár. list. 1893. č. 128. 17., č.
168. 14., č. 114. 17., č. 177. 5.
Bankrotěti, ěl, ění. Zeli již b-tí =- na
bramborech trouchniví naf atd. Sá. Prost.
II. 169.
Bánovky, pl., í., hora u Růžomberka.
Sb. čes. 280.
10
Báňský — Barytíoký.
Báňský. B. hodnoty, průmysl, společ-
Dosf, trh. Nár. iist. 1908. č. 128. 17., é. 124.
5, č. 243. 17., Č. 124 5.
Bantovati = pň$obUi. Už ten jed v něm
b-val. Val Nár. sbor. VIII. 99.
Bára, y, f. = peřiria. V zloděj, řeči. čes.
1. XI. 140.
Baráéisko, a, n. = malý barák (opovrž
lívě). Kmk.
Barachta, y, f. Téch baracht nikdo za
evangeliam držeti nebude (tlachů). Fel. 11.
Barák (chatrný). Je to pod tří Stoky, má
to střechu aŽ na zem ; potřeboval by rodičů
(opravy). Ml. Bolesl. Čes. I. XIII. 178.
Baran, a, m. = řetězem svázaná a v zadu
k sanfm přivázaná hromada dHvl, aby rych-
lost sani při svážce byla miroěna Val. Čes.
1. XII. 46.
Baranec, nce, m., hora u Rážomberkana
Slov. Sbor. Čes. 280.
Baranina, y, f. = hUmpott Vyvedl b nu.
Val. Čes. 1. XII. 180.
Baratr-um, barat-um^ a, n., název pekla.
Luc. 4 i. 45.
BarbaroJhečný = dzi řeči mluvicí Škd.
Od 120.
Barbiturový. B. kyselina. Vslnk. XI. 131.
Barbora, y, f. : Barča, Barče, Bárka, Ba-
bouě, Běta, Betufi. B. vaří, Sáva chlad i a
Nikola ji (srbsky). B. mosty mosfi. Judita
hřeby ostři a Mikuláš přibijí. (4. 5. a 6.
pros.). Ott Kal. 1904. Popěvek : Barbora ze
dvora ztratila báchora. Vz více ve Vyhl. II.
255. — B. = almara, V zloděj, řeči. - B.
(martin) = veliké jelito. Slez. Vyhl. II. 201.
Barborka, y, f. Má-li sv. B. bílý fěrtoch
(snih). bude hodně trávy. Hiavn. 65. B-ky
chodily večer před sv. Barborou. Slez. Vz
Vyhl. II. 7.
Barciklata, pl., n. = vejce. V zloděj,
řeči.
Bardstrí, n. Napodobení b. Lit. I. 650.
Sr. Bard.
Bardybuc. Máfi b.? (tážou se dětí, upa-
dly* li a udeřily-li se). Nebo máS bom? S ez.
Vyhl. II. 230.
Báře, e, n. := vepř. V zloděj, řeči. Čes.
1. XI. 140.
Bařeništé, ě, n. -zz bařina. Čes. I. XIIT
110.
BareYňák, a, m. =: barviř, Mtc. 1902. 22.
Barevně. Plátna b. tkaná. Nár. list. 1885.
č. 107.
Barevný. XV. stol. Uč. spol. 1903. III.
30.
Barchentový. B. blnza. Nár. list. 1903.
č. 243. 15.
Barchetový = barehentovj. Nár. list.
28./11. 1^97.
Baric 1= pařiti. Slov. Sbor. slov. 1900.
180.
Bai^ináČ, e, m., := rák plavým krátký, 8 kle-
pety hrubými. Slez. Čes. I. XI. 222. Vz násl.
Bařinář, e, m. =: rak plavý, krátký,
s klepety hrubými. Slez. II. 268. — B. =:
iába. Msn. Hym. 85.
Bařinatý. B. lázně. Nár. list. 1898. č.
135. 4.
Barnabášnik, a, m. BarnabáSníci. Tak
vulala žena na psa a kočku, když ji podě-
sili housata. Nár. list. 1900. č. 202.
Barnum, a, m. i= odvážný a chvástavý
podnikatel s dotěrnou reklamou. Kád. 8.
Barograf, u, m , z řec. =z pHitroj, jenž
zaznamenává graficky změny tlaku vzdu-
chového. Vz Strh. Mech. 520.
Barokní, vz Baroční, Barokový.
Barokový. B. rámeo obrazu. Tbz. V. 9.
249.
Baroměr, u, m. Nár. list 1903. č. 134. 25.
Baron, a, m. Uhelný b. = bohatý ob-
chodník s uhlím. Nár. list. 1903. č 168. 13.
Barovniee, e, f. = borovnice, Domažl.
Ebrl. DžI. 5.
Barrandit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
832.
Bartolomeides Lad., slov. spis. 1754. až
1825. Vz Vlč. Lit. I. 507.
Bartolom^. Bartoloměji, na pěkný pod-
zimek máš naději. Na sv. B-je sedlák žito
seče.
Bartoš Frant. Vz FIš. Písm. 739. (i po-
dobizna). — Kronika B-Se písaře (kritický
rozbor). Vz Vstnk. XII. 241. nn. Cf. Č. Čas.
histor. 1901.
Baruše, e, f. = Barbora. DŠk. Km. 50.
Na sv. BaruSi střež nosu i uší. Ott. Kal.
1904.
Barudka, y, f. Suché b šky = smrkové
šišky. Mor. Ces. 1. XI. 119.
Barva. Obtížné rozeznáváni barev, chro-
matodvsopsia. Ktt.
Barveni, n. B. cihlářské hlíny. Vz KP.
IX. 195.
Barvený n iervený, Št. Ř. bes. 26. 85.
Barvičkářstvi, n. Bojovali proti vlaste^
neckému b. (nošení barevných odznaků a
p.). Nár. list. 1903. č. 186 2.
Barvitius Ant. Vz Alm. XÍI. 130.— 131.
Barvitost, i, f. B. zvuku. Strh. Akust.
405. B. malebná, instrumentačni. Nár. list.
1903. č. 134. 13., Zvon IlL 660.
Barvitý. B. zrnka v obsahu bakterií. Vz
Vstnk. XIL 31., 34.
Barvivo, a, n. B. oční, A ugen pigment,
krevní, Blut pigment, krevní v moči, Kae-
matinurie, rozpuštěné b. krevní v moči,
Haematoglobinurie. Ktt.
Barvocit, u, m. Nár. list. 1902. Č. 36. 2.
Nauka o měřeni b tu, Chromatooptometrie.
Ktt.
Barvohied. V II. Přisp. 425. thromoskop
oprav v: chromoskop.
Barvoskvělý. B. prosa. Nár. list 1885.
č. 75.
Barvoslepý (nerozeznávající barvy). Nár.
lisr. 1885. č. 75.
Barvoslovný. B. stupnice. Nár. list. 1903.
č. 226. 2.
Barvosvětlový. B. mluva. Nár. list. 1904.
38. 13.
Barylith, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
836.
Baryt, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 829.
Barytieký. B. formace olovnatá rud. Vz
Ott. XXII. 78b.
Barzaldehjd — Bečka.
11
Barzaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk. XI.
124.
Bas, u, m. := hluboký hlas. VysaSovali
korbele, aby měli dobrý bas. Světz. 1833.
177.
Basa, y, f. =: kláda (maČidlo). Už jsi
v basi (t base) = chycen v léčce, v chládku
(ve TězeDÍ). Vek. Vset. 192. — B. = hudební
nd9troj. VynáSeli basu = zbyli posledoi
a maziky. Čes. 1. XIII. 176.
Basamalelky. Uvedla se na b. = na mi-
zina (maď.)
Basaua, y, f. =: jáma na plevy. VoleŠnik.
Kub. List. fil. 1902. 247.
Basař, e, m. ^ ba9i»ta. Vin. I. 11.
Basilidčí oči. Slad. Rich. 22.
Baska, y, f., zdrobn. basa. Brt. P. n. 759.
Básnee, e, f., zdrobn. básfi. =: bájka.
Pel. II. 8r. násl.
Básniee, e, f. = bájka. B. za květ vzata
bývá, můdrosť ovocem se nazývá. Ezop.
Baw. 217.
Básniéek, čka, m., der Dichterling. Sr.
Básnilek. Masar. Stád. 22.
Básník. Slovo toto nalézá se v ruk. mi-
kulovském i budydinském Husova Výkladu
i ve vydáni z r. 1520., ale přes to neni dle
Hoškova minění staročeské a správné, nýbrž
pochází z konce XVIII. nebo z poČ. XÍX.
století. Vz Mas. fil. VII. 300. nn., Básniti.
Odpor proti tomu ve Vest. Xí. 282.
BásnimiloTný. J. Uhlíř. Chybně m.:
básní milovný. Mš.
Básniti. Toto slovo není dle Hoškova
mínění staré, nýbrž pochází prý z konce
XVIIÍ. nebo z poč. XIX. století. Vz Mus.
íii. VII. 306., Básník. Ale Gb. a FIS. učí,
že jest staré. Vz Vest. XI. 282.
Básnivomluvný autor. Jg.
Básnivý. B. knihy. 1638. Vést. X. 10.
BásnotYor, a, m. = skladatel smyšlenek.
Ti b-rové Ihů. Chč. S. II. 247b. (i98a).
Basovati. Děla z baSt basovala nejhlnb
sím touem (temně duněla). Tbz. V. 4. 256.
Basrman, a, m. z= vodník, z něm. — B.,
hruřka (do záStěpu v kolíku zastrčí se ka
mének, kolík pak plove kolmo ve vodě.
Val. Čes. 1. X. 470.
Badim, a, m. Bašimové =: starší židovští.
Dolenský. Praha 409.
Bašta, y, f. - jidlo. B. na žukla = žrádlo
pro psa (otrávené). V zloděj. řeČi. Čes. 1.
Xf. 140. — B., y, m. z=. tureckj paia. Brt.
P- n. 1194.
Baštiti, il, ěn, ění zz jísti. V zloděj, řeči.
Ces. 1. XI. 140.
Baštovna, y, f. == ústa. V zloděj řeči.
BataraŠka, y, f, studánka u Hronova.
Mus. 1901. 321.
Báti se čeho Jak. Bojí se toho, ako pes
roesiaca, Bizn. 176.. jako vzteklý pes vody.
Tbz. V. 1. 421. — se v čem. Ty se v tom
žádného neboj. 1512. Arch. XIX. 91. — bez
se. Bojícím Boha všecky věci pomáhají
k dobrému. Hus (Vstnk. XI. 750.).
Batice, e, f. = sestřička. Sr. Báfa. MS.
Slov.
BatiČek, čka, m., zdrobu. batik. Baw. Ar.
v. 3180.
Batoh, u, m. Sedíš, jako boží matky b.
(o ťnťmákovi). Sbor. slov. VII. 132. - B.
= krajkářská poduJSka. Slov. Nár. sbor. 1904. 6.
Batolátko, a, n. = díti. Politické b. Nár.
list. 1902. č. 218. odp.
Baton, u, m. (fr. baton) = hůl, jíž se
užívá při tělocviku a hl. pH šermu. Ott. III.
478.
Bator, U, m. = břicho; stará peřino. —
B., a, m. = břieháé (nadávka). Hauer 10.
Batovee Jindř., žurn. a spis. f 1903. maje
63 léta.
Bay, u, m. := bavení, tábava. Mark.
Bavenit, u, m., nový nerost. Vz Vstnk.
XI. 840.
Baviti se kde = meikati. Val. Čes. 1.
XI. 274.
Bavlnářský. B. obchodník, průmyslník,
tovar, trh. Nár. list. 1903. č. 267. 21., č.
177. .5. a j.
Bazansky. B. krev, do niž prý se na-
máčely věci, aby ztvrdly. Baw. J. v. 288.
Bazant, n, m. = drahý kámen. Baw. J.
v. 303.
Bazar, u, m. = žumpa při hře v boby.
Vitějice. Kub. List. fil. 1902. 247.
Bázlivec, vce, m. Barvu jinou a jinou
na se pleC b. přibírá a v těle duch v klidné
mu nemůže pobývati míře. Msn. II. 233.
Báznivosf, i, f. = bázeií, Baw. Ar. v.
4127.
Bažant. B. démantový, královský, oboj-
kový, sedlový. Nár. list. 1908. č. 136. 9.
Bažiti Čeho. Toho pokrmu nebažejí duše
s\até. Luc. 47. — si kde jak. Proč tu
o samotě tak si bažujeS. U Ještéda. Sá.
(Osv. 1884. 36). — si kdy. Nejvíce si bá-
zovala o žních Hada rychtářova. Sá. Pr. m.
I. 148.
Baživec, vce, m. = kdo po niíen baží.
BaživeČek, Čka, m. zdrobn. baživec. Nár.
list. 1903. 284. 1. feuilL
Bditva, y, f., vz Bdětba. Mš Slov.
Bdrý, vz Bedr.
Bé = ovce (v dětské řeči). Us. — Bé =
bekaná, nehezká věc (v dětské řeČi).
'bě vedle obi. Mš. Slov.
Beán, a. m. = neotesanec (nadávka). 1631.
Zvon II. 623b.
Bebtati. V V. 970. beptati, beptavý oprav
v: bebtati, bebtavý a polož za Behta na
str. 957. — B., stammeln. Výb. I. 959. 3.,
Vstnk. X. 600.
Bebtavý. Sr. Bebta.
Bé — cé. Neřekl na to bé — cé =: nir,
ani slova.
Beequerelovy paprsky. Vz Vstnk. XII.
390 nn.
BeČan, a, m. = sedlák (nadávka). V Šu-
mavě. Nár. list. 1903. č. 246. 1. odp
Beččice, e, f., vz násl. Bečice.
Bečice m. beéčice (zdrobn. z bečka), vas.
Ev. olom. 272., 238. Tři b. salnitru, prachu.
Půh. Ol. III. 707.
Bečka, y, f. Bečky jsou: dvojka, pětítka,
štverka, trojka, včderka. Val. Čes. 1. XI.
435. ^ B. = piják. Ještě džbánek na novo
pro tuto vyschlou bečku. HerloS. Jan Hus
19.
12
Beévárna -~ BélorAžový.
Beévárna, Jy tzz. bežvárova dilna, Jrsk.
VI. I. 138.
Béda» 7, f. Bědami bo člověk ačL Tbz.
V. 1. 126.
Bédajž mDe! Erok 1890. 93.
Bedemiee, yz Bedernik. Slez Vyhl. II.
221.
Bědla, 7, f., venBQB, něj hmyz. Rozk. 68.
Bedlen, bedlna^ no, Sr. Bedlně. Má. Slov.
Bedli6ka» y, f. = herlióka, Domažl. Čes.
I. XII. 380.
Bednčni, n. Prkenní, lafové b. Btropu.
Vz KP. IX. 300. nn
Bednéný. B. zvoníce, most. Zvon III.
693, 710.
Bednový. B. zboží (aložené v bedně).
Nár. list. 1903. ě. 124. 6.
Bédný. B chlap se neleká ničeho ani
pekla. Tbz. V. 4. 338.
Bédohojný. B. sváda. Man II. 187.
Bčdonosný. B boj, sen. Msn. II. 304., 19.
Bédoplodný maž. Msn. II. 409
Bedr, bedra jako pestr, pstrý. Sr. Bedry.
Mi. Slov.
Bedra = čásC brnění chrániči nohy. Baw.
J. v. 280.
Bedrmor, u m. = badmik, KSf. Lid. 8
Bedrnik, u, m., pimpinella. Vz. Ott XIX.
749. - B. = břicho ia'udek. U Horažď. Kab.
List. fil. 1902. 2i7.
Bedroplodoyý, genitocrnralis. Ktt.
BedroTec, vce, m. = tval po straně pá-
teře bederní, psoas. Vz Ott. XX 915.
Beel, e, m. = búh. Od Beele. Stará glossa.
Vz List. fil. 1902. 445.
Běh. Lépe činí, kdo během znikl běd,
než by vpadl u plen. Msn. li. 251.
Běhá, y, m. = běkimn. Rozk 910.
Běhačka, y, f. = běh (noha zajícova).
Sbír Landfras. 161.
Béhlý. S třimi dny pořád béhlými. Arch.
IX. 313.
Běhohvězdný. B. zběžení. Rostl. G 41b.
Běhoft, é, m. z=: lo9 fssavcc). Lit. I. 801.
Běhosť, i, f. Kat. 2334. 170
Béhoun, u, m. B stojatý (ttroj cihlářský )
Vz KP. IX. 106. nn. B. ležatý. Ib. 114. nn.
— B. := koberec, Lanfteppieb. Nár. List.
1903. 312. 18. — B., a, m. = pncettný,
poutnik. V zloděj, řeči. Ces. 1. XI. 140.
BéhÚCi = rychlý, mhúivj. V kolo b-c(ho
ščestie rytěřujeme běžiece. Alxp. k. 19.
(MS.).
Behanec, nce, m = kúh. Msn. II. 95.,
141.
Běhunka, y, f. = béhna. Haiier 10.
Běhutý = ryMj. Baw. T. v. 208.
Běhyně, ě, f., fahrende Dirne. Chyt. 27.
Beclinoati s éim: s pytlem na zem =
praitiii. Slez Vyhl. lí. 291. Vz Bechati.
Bejkovka, y, f. Na B-ce = louka u Čer-
nin. Př. Star. VIL 55.
Bék, a, m. z= feýfc. Hanác. Šb. D. 47. —
B„ vz Bak.
Bekáni, n., ve smyslu nadávky. Zvon.
II. 624.
Bekně, ě, f., vedle Bekyně. Mš. Slov.
Běla, y, f. = bVá mouka. V zloděj, řeči.
— B. reka. Vz Alba.
Bélák, Q, m. =: týr; mUic. V zloděj řeČi.
Sr. Lovoný. — B., a, m. = vojin bíle odinj.
Tbz. V. 375.
Bélávky r= hélatti oblaka Tbz. I. 2. 23.
Bělbožstvo, a, n., opak iemohoHelvo, Sbor.
slov. 1900. 137.
Beléovik, n, m. = belčov (kolébka). Slov.
Vzáj. L 19.
Bélehradéan, a, m., lépe BSlehraďan. Mš.
Bělemný. B. koření (na bělmo). MS. Slov.
Bělenka, y, f., albinismus; b. éivová, po
zánětu čivovém, leucodermia nenrotica. Ktt.
Belg^éan, a, m. z= Belg. Us.
Belial&v. Zaslíbili se službě B-lově. Her-
loS. J. Hus 77.
Bělina, y, f. = bílá věc, enih. Tbz. V. 1.
119.
Bélinka, y, f. = bild krvinka, Lenco-
cysře. Ktr.
Belif. Beliže mi běli, mdj anielik biely.
Ukolébavka. Gzam. Slov. 134.
Bélivo, a, n. Glaucoma 8it bělivo. Bob.
hex. 466. Sr. Bělmo. Mě. Slov.
Beika, y, f. = pe$ (valaisky). Sb. bI.
1901. 157.
Bélka, y, f. = mléko. V zloděj, řeči.
Belkot, a, m. = kdo rychle mluví, mele
hubou. Hauer 10.
Bělky, pl., f. = MoiUo. Sr. Funk. V zlo-
děj, řeči.
Bělnatka, y, f. B. oční = blána neprů-
hledná tvrdá, bílá, membrána sclerotica.
Čad. 11., 12. Sr Rohovka.
Bělo, a, n. =: den. Na bělo =: za měsíce.
V zloděj, řeči.
Bělooradý stařec. Jrsk. VII. 2. 14.
Béloěerveně. B. natřený. Tbz. V. 6. 91.
Bélodlouhý. B. roucho. Krok. IL b. 216.
(1827.).
Bi^lohnbý. B. holka. Dšk. Km. 52.
Béloječmen, e, m. Mns. II. 146.
Bělokabátnik, a, m. =: vojín v bílém
kabátě. Tbz. V. 9. 36.
Bělokoži, n., leucodermia. Ktt.
Bélokrevnosť, i, f. B. dřeňová, leucae-
mia medullaris, původu míšního, příznaková,
pabělokrevnosf, pseudoleucaemia, leucocy-
stosa, slezinná, 1 lienalís, splenemia, Žlázová,
1. lympLatica. Ktt
Bělokrevný. Zánět sítnice b-ný, retinitis
leucaemia. Ktt.
BělokrYinkatosť, i, f., leucocythosiB. Ktt
Bělolesklý. B. moře, Hlk. XL 108., tak.
Kká. Sión. 1. 133.
Běloloktý. B Helena, Hera, Naasikaa.
Msn II. 47., 3., 92, Hym. 19., Od 105. a j.
Bělomišný zánět (zánět bílé hmoty míšní),
leucomyelitis Ktt.
Bélopeřný. B. vlny (mořaké). Tbz. V. 6.
244
Běloplachetný koráb. Hlk. XI 108.
Běloramenný. B. bohyoě. Zr- Nov.' 311.
Bělorouchý. Kká. Sión 1. 189.
BělornČka, y, f. B. Hera = bělorameDná.
Msn. 11. 18.
Bélorůžný háv sněhu. Nár. list 4./1. 1898.
BélorůžoTý květ, odznak, čch. Kv. 150.,
210.
BěloskyrnatosC — BervSecko.
13
Běloskvrnatosť, i, f. B. lictii (jazyku a
BlizDÍce ústní), leacoplastica baccalift.
Bélosrstý brav. Msn. Od. 145.
Bělosta, y, f., gallaxia, Miichstrasse ?
Rosk. P. 54. (MS.)-
Bělostnoramenný. B. Hera. Msn. Hym. 5.
Bělotok, a, m., B. děloŽní, flnor albus
nterinns, leacorrhoea uterina, poševni, flnor
albus vaginalis, leucorrbaea vaginalis, řitní,
fluor albus posterior {vftok hnisavého hlenu
Htí). Ktt
Bělotnmý = majid hUiimi. B. citlivka.
Holub 1. 343.
Bělonš, e, m. = hilj kůň. Vydáváme-li
se na cestu a jde proti nám nejdříve kůň
b., mějme se na pozoru před úhonou na
svém zdraví, jestiC to znamenim, že nebu-
deme dlouho živi. Mtc. 1. XXXI. 16. Sr.
jefitě: Novomanželé.
Bélovláska, y, f. = děv6e bělovlasé. Tbz.
III. 1. 142.
Bělovlasý. B. muž, Tbz. V. 5. 139., mlha.
Bělpuehnik. Rozk. 2439. (Mš. Slov.)
Béldik, u, m., isida. 8r. Bláéik. Mš. Slov.
Belaáinky = bělouiký. Prus. Slezsko.
Ces. 1. X. 423.
Běludka, y, f. = hilj pták. Tbz. III. 2.
14.
Bělzub, u, m. B. vepře (bílý zub). Msn.
II. 175. - B., a, m. =i vepř. Msn. Od. 216.
Bembenka, y, f. =: dmmle, dmkaika.
Brt. P. n. 1194.
Benátky, pl., veneficium. Rozk. P. 2062.
— B. maié^ kdysi jm. Střeleckého ostrova
v Praze. Dolen. Pr. 217. — B. = pUda
močálovitá H. Jir. Mýto. I. 2.
Bendi Kar. Vz Alm. VIII. 109.-112. —
B. Vác. Cen., kn. a spis. f 1870. Vz Čes. 1.
XII. 353.
Benedikt, a, m. Brána sv. B-ka stávala
na východním konci nynějfii ulice králové-
dvorské. Dolenský. Pr. 336. — B., u. m.,
bylina. Rozk. (Mš.)
Benedikta, y, f. =: htnedikt^ bylina. Mš.
Slov.
Benedicti (Blahoslav) Jan, nar. 1796 (ne
1799.). Sr. Lif. II. 62 nn., 845.
Benedyeht, u, m., hůnedikt^ bylina. Rozk.
(Mi.).
Benedyk, u, m., rostl, (dává se kravám).
Nár. Sbc»r. VIII. 122. Vz předcház.
Bened-Třebizský Vád. 1849.- 1884. Vz
Třebízský, Tbz. V. 9. 405.-698., FIS. Pism.
731. — B. Beneš, Beneš! Kaj ty kočky
ženěi! Ja jich ženu nlicum, potlukám jich
paličům. (Vyhl. II. 260. Slez.).
Benzaldehydthiosemikarbazon, u, m.
v Inčbé. Vstnk. XII. 54.
Benzaldoxim, u, m., v lučbě. Vot. 94.,
Vstnk. XI. 133.
Henzanilidimidehlorid, u, m., v lučbě.
Vstnk. XII. 54.
Benzbrodamid, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 710.
Benzinový. B. lokomobila. Nár. list. 1902.
č. 233. 2. B. lampa. Ib. 1903. 281. 21. B.
motor. Ib. 1904. 135. 21.
Benzoan, n, m. B. ethylaatý, amylnatý.
Vot. 12.
Benzofenon, u, m., v lučbě. Vstnk. XI.
122
Benzofenonehlorid, u, m. v InČbě. Vstnk.
XI. 54.
Benzochinon, u, m., v luČbě. Vstnk. XII.
127.
Benzoylacetylsuperoxyd, u, m., v lučbě.
Vstnk. XI. 9.
Benzoylfenyimoéovina, y, f. Vstnk. XI.
710.
Benzoylsalicin, u, m. B. Či populin. Vz
Ott. XXII. 539.
Benzpsendokumididimidoehlorid, u,
m., v luóbě. Vstnk. XII. 51.
Benzylalkohol, u, m., v luČbě. Vstnk.
XI. 12.
Bér, u, m. = proto atcopené. Vz Ott. XX.
781.
Beran, a, m. Přišel b. na berana (tvrdo-
hlavec na tvrdohlavce.) Jrsk. XIII. 3. 174.
B-nastinati. VzČes. l.XI. 177. Pozn. Tlouci
b-ny = běžeti bosky tak, až si tluče pa-
tami až do těla. Mtc. 1903. 441. — B. =
žalářník. V zloděj, řeči. Čes. 1. XI. 140.
Beraniť =: pron^ť, žebrati. V zloděj. řeČi.
Beranský = helvitekit. Zvon II. 349.
Beranstvi, n. To bych přišla do krásného
b. Sá. Prost. II. 173. Sr. předcház.
Bereeli-um, a n. = nový prvek z tho-
ria. Nár. list. 1904. 102. 3.
Berdle, e, f. = berle. DSk. Km. 12. Sr.
Berdla v I. Příspěvku.
Bergamotový olej. Ott. XVIII. 720.
Bergreehtni = vinohradní. B. knihy.
1595. Mtc. 1903. 22.
Beringer Jan, prof. a spis. f 17./12. 1901.
v 54. roce v. svého.
BerličkoYý. B. křiž, Kol. Her. I. 221.,
čára 163.
Berlomoei = berlou vládnoucí. Vnuk
b-cich pradědfl. Jg. v Kr. I. b. 17. Lépe
B-cný.
Berná, é, f. Pani b. = chof berního.
Kbrl. Džl. 15.
Bernard AI. J., spis.
Berně, ě, f. O slově tom vz Mas. 1902.
22. nn. B. zemská starSi doby. V z Mus. 1902.
215 uTi. B. královská. Vz Mus. 1902. 28. B.
českého královstvi před válkami husitskými.
Vz Mas. 1902. 21. nn. Vymáháni berně zem-
ské. Ib. 229. nn. O berni Židů v starší době.
Ib. 231. — B. = Verona. Ciesař jede pro-
tiv němu až do Berny e. Pass. Kr. 129 <i.
(Mš.)
Bemhardský pes. Us.
Berni. Utáhnouti b. šroub. Nár. list. 1904.
114. 17.
Berničný od berník n. bemice, ale vý-
znamem nehodí se k nikterému ; lépe : berní
(úřad, od herna}. MS.
Bernik, a, m. Bernici a jích platy (za
staré doby). Vz Mus. 1902. 228 nn.
Bernolák Ant. Vz Vlč. Lit. I. 317. nn.,
Lit. I. 906., II. 287.. 239. nn., hl. 846.
Beronncký m. berounský. Šb. D. 22.
Bertik, a, m., = Adalbert. DŠk. Km. 30.
Beruška, y* f. = ovce eamiee. Msn. II. 47.
BerTŠecko, a, m. To je takový b. (kdo
vše bére). Dšk. Km. 51.
14
Bét — Besorganisovanosť.
Bés = 'íí duek. Slováci bí ho předsta-
vují jako černého capa (kosla). Vz Sb. si.
1902. 26. Vháněti se v běsy = zoofatí. Baw.
E. v. 2807.
Beseda, y, f. Vz Souk. 1903. 16.
BesedoTac sa = smlouvati «e. Slov. Sb.
D. 79.
Běsený. B. křik rozlehl se po borech.
Tbz. Xlil. 296. Jakési běsené chrochtání.
Ib. 195.
Besídka, y, f. = přístřešek s bedněnim
a hlavních dveří, aby jich chránil před vá-
nicemi. Jrak. XXVII. 310.
Bésigue (bézig), fr. = hra v karty. Ott.,
Nár. list. 29./10. 1899.
Běsitý. B. zloba. Tbz. XII. 211.
Běsnéni, n. SlyScla jeho b. Zvon III.
494.
Běsniti v II. Přisp. 15. za BIzko polož
před Beseda na str. 11.
Běsota* y, f. Zhoubnou hnán b-tou. Msn.
II. 155.
Běsovnik, a, m., daemoniacus ; obsessus,
posedl j, Vz Pat. Jer. 142.
Běsovský vrah, kůže. Tbz. II. 9. 191.,
90. V tom bylo něco b-ho. Tbz. II. ■ 257.
Bessemeroyna, y, f. Bessemerhiitte.
Jind. 6.
Běsský chlap. Tbz. XVI. 102.
Bestrej, e, m. = kviUnovj hrnec. Us. MŠ.
(u DeStné).
Bestrej ka, y, f. = hmee na mléko. Cf.
Bezkrejtka. U DeStné, MS., u Volyně. Čes.
1. XIII. 122.
Běta, y, f. Nepovídej žídnému, enom
starému vrátnému, starý vrátný starej Bětě
a BěU po celém svět . Val. Čes. 1. XI. 321.
Betaá, ě, m., rybník n Jankova n Votic
Uč. spol. 1901. IV. 3.
Betel vedle bitel. MS. Slov.
Bez, n, m., sambucns, Holnnder, Holder.
Vz Otf. XXII. 576.
BezbareTně. Tam se malým okýnkem
světlo b. prodíralo. Zr. Nov.' 350.
Bezbarvý. B. věc. Zr. Nov." 858.
Bez, bez! = lUho, ticho! V zloděj, řeči.
Ces. 1. XI. 140.
Bezbojnosf, i, f. Wtr. exc.
Bezbožec, žce, m. Tbz. V. 6. 117.
Bezbožník, a, m. 1575. Hrubý 176.
Bezbranec, nce, m. Msn. Od. 103.
Bezcelný dovoz. Nár. list. 1904. 158. 10.
Bezcilnosť, Planlosigkeit. Zvon. IV. 163.
Bezčestnosf, i, f. Hlk. XI. 344., Šm.
Bezčestný, lépe: bezectný. MS.
Bezčetně. Krmůb. majíce. Msn. Od. 230.
Bezěitnosť, i, f., Geruchloaigkeir, anos-
mia. Ktt.
Bezd. bzda, m. Až do bzda se roztrh-
nouti. Lék. Vz MS. Slov.
Bezděcek = bezditek. Ž. klem. 112. 9.
Bezdech = lichj. V zloděj, řeči.
BezděkoT, a, m., pole u Červené Lhoty ;
rybník n Palopína. Čas. mor. mus. IIL 130.
Bezdilně. Rov b. společný. Msn. II. 128.
Bezdozorný. B. torpédo. Nár. list. 1901.
147. 10.
Bezdůkazný. B. tvrzení. Mte. 1894. 75.
Bezdusikatý. B. látka, Vstnk. XIL 55.,
495., moč. Ktt.
Bezeetě něčí statky hrabiti. Msn. Od.
321.
Bezectiti koho - nectiti. Msn. 11. 4. —
co komu: lůžko (snenctíti.) Msn. Od. 116.
Bezední, n. V (jeho) b. ztrácí se medo-
vina (jako by byl bez dna; pije mnoho).
Tbz. V. 1. 163.
Bezednik, u, m., nyní BOsding, ryboík
na TěSínskn. Vstnk. X. 559.
Bezednivý = bezedný. B. hlubina. Pat.
Jer. 57. 5.
BezehHvý, mahnenlos. B. lev. Hol. Met.
II. 475.
Bezeskvrnný. Tbz. V. 9. 185.
Bezespornost, i, f. Logika b-sti = ta,
jíž jde o to, ady odstranila spory z naSich
pojmů a mySlének. Erec. 5.
Bezestromý, baumlos. B. lučina. Hul.
Met. II. 239.
BezeSvý, nahtlos, ohne Naht. Jind. 6.
Bezblasosf, i, f. Nár. list. 1903. č. 250.
17.
Bezhlayi, n. B. bezbřiché (plod bez hlavy
a bHchi), Acephalogastrie ; bezpáteřné, Ktt.
BezhlaTOsť, i, f. Tof věru b. Slad. SI. 7.
Bezhrbý. B. plémě (skotu). Stan. III.
190.
Bezhubi, n. B., bezůstí, Mundlosigkeit,
astomia. Ktt.
Bezbybný, bewegungslos. Zr. Let. 111. 27.
BezchlebnosC, i, f. B. dělnictva. Nár.
list. 1902. č. 179. Vz Bezchlebí.
Bezehocholý. B. přílbice. Msn. II. 175.
Bezcbutenstvi, n. Ktt.
Bézig, Vz Bésigne.
Be^azyči, n. = bezjatyko$t, aglossia. Ktt.
Bezjazykosť, i, f. Vz Bezjazyčí.
Bezklidný stín. Zr. Let. IIL 135.
BezkHdlný. B. řeč jí zůstala = neod-
pověděla. Msn. Od. 252. a j.
Bezkydy. O původu slova sr. Věstník.
Matice opavské 1902 č. 10.
Bezlidnosf, i, f. B. kraje. Halí. 182.
Bez malosti = bez mála. Mfi. Slov.
Bezmasí, n., Fieischlosigkeit, anasarcia.
Ktt.
Bezmilosrdně jednati = nemilosrdně.
Pokr. 1885. č. 327., Msn. II. 450.
Bezmilosrdný. B. kov. Mns. Od. 320.
Bezmi^i, n., amyelia; b. bezmozké (vro-
zený nedostatek míchy a mozku), amyelen-
cephalia. Ktt.
Bezmluvnosf, i, f. Smutek a b. Tbz. V.
4. 375.
Bezmozký = pitomý. Ghč. S. 11. 194a.
Bezmuozký = bezmozký, zastr. MS Slov.
Bezmyslý, elingis. Preáp. XXIIL (Mě.).
Beznaděj, e f, Hoffnungslosigkeít. Pokr.
1885 č. 130. Lépe: beznaděj nosC Mfi.
Beznárazný chod pumpy. Ott. XX. 987.
Beznozí, n, betnohntt, Apodie. Ktt.
Bezobchodi, n, Nár. list. 1902.
Bezobehodnosť. Nár. list. 1904. 73. 17.
Sr. Bezobchodi.
Bezomyle. Vz Omyl. Mi. Slov.
BezorganisoYanosť, i, f. B. bursy. Nár.
list. 1903. č 128. 17
Besovitý — Beevzdoiný.
15
Bezovltý. B. rostliny, sambnceae. Vz Ott
XXII. 676.
Bezoylchlorid, n, m. Vstnk. XI. 134.
BezpalcoYý. B. opice. Emin. 7.
Bezpasokrzný drah. Msn. I). 298.
Bezpáteřnatost, i, f. Nár. list. 1903. č. 74.
Bezpaži, d., Abrachie. Ett
Bezpeéenstvi, n. = bezataro9lno$t Ghč.
S. I. 112b.
Bezpečlivě. Pat. Jer. 93. 34.
Bezpečnostní opatření. Pokr. 1885. o.
326. Lépe: opatřeni pro bezpečnosf. MS. B.
papír. Ott. XVIII. 185.
Bezpečný čeho. Nebuď b-čen svého krá-
lovství Kar. 122.
Bezplatný. Někdy za příčinou zřetelnosti
potřebi jest tohoto slova jako: N. svému
spolužáka b-né obědy zdarma přepustil.
Brus.' 87., MS.
BezplodiYý. B. moře. Msn. Od. 75., 148.
Bezplodný čin. Ev. olom. XXX.
Bezpohromně se držeti. Zub. Még. 44.
Bezpomocný. Z. kap. č. 1C8. 17.
Bezpoplatně někoho pohostiti. Msn. Od.
214.
Bezpostředně - bezprostředné. Čad. 82.
BezpoYahoYOsť, i, f. B. člověka = trvalý
odpor mezi jeho konáním vnitřním a ze-
vnitřním. Vz Čad. 104.
Bezpřehledi» n. Poušť b. Mu8. 1902. 560.
Bezpřestajné. Msn. Od. 301.
Bezpřetrženě táhnouti, ohne Unterlass.
Jos. Jehl. Lépe: nepřetržené, bez přetržení.
Bezpřetržitý sen. Tbz. V. 1. 113, Vz
Život.
Bezpřiemina, y, f. Bezprziemyoa, syn-
copa. Rozk. P. 1621. (de languoribus).
Bezprsti = nedottatek prstů, ectodaktylia.
Ktt.
Bezprzymnyna, Hanka, bezprzynmyna.
Menčik. (Preip. slov. 62. pozn. 20.
Bezrady^ rybník u Fryštáta. Vstnk. X.
559.
Bezran, a, m., gosturdus (inter volatilia
campestria). Rozk. P. 225.
BezřeČi, n. Koktáni při b., aphatisches
Stottern; B. slabykové křečové, alalia syl-
iabaris spasmodica; druh b., kdy nemocný
dovede vyslovovati jen věty jemu předříká-
vané, echolalía. Ett
BezruČ Petr (pseudonym slezského bás-
níka). Vyhl. 90.
BezmČee, čce, m., mancus. Rozk. P. 1111.,
Veleš. 136. (MS. Slov.)
Bezrucí, n., Acheirie. Ktt.
Bezrůzno se s někým mísiti. Msn. Hym.
66.
Bezsemenni, n., Aspermie, aspermatis-
mu8, Sameniosigkeit. Ktt.
Bezsenný, lépe: bezesný. Sr. Bezedný,
Bezelstný, Bezectný. Mě. — B. = bex tena.
B. louka.
BezskaloTÍ, n. B. ploské, hladké. Msn.
Od. 86.. 107.
BezsknteČný způsob konáni, počínáni.
Cad. 104.
Bezslavné někoho schvátiti. Msn. Od.
215.
Bez§lzi, n. Vyplakati se až do b. Tbz.
V. 6. 89.
Bezsmrtnik, a, m. = bůh. Msn. II. 160.,
Od. 76., 222. a j.
Bezsmyslnosť, i, f. = kleslott na myilL
Hyna. Vz Čad. 114.
Bezsněžný. B. zima. Nár. list. 1885. č.
120.
Bez§outéžný. B. láce. Nár. list. 1903. č.
257. 19.
Bezsrdi, n., Acephalocardie. Ktt. V V.
986. polož před Bezsredný.
Bezstarostlivosť, i, f. Hrlš. Hus. 88.
Beztepi, n., Pulslosigkeit, asphyxia. Ktt.
Bezstoudně jednati. Zr. Čer. 227.
BezsTitný. B. oko (mdlé) ee zasvitlo.
Tbz. V. 5. 273.
Beztaktnosť, i, f. B. písně (když se ne-
váže ani taktem). Vyhl. II. 120.
Beztravný, bextravý, graslos. B. rovina.
Holub I. 36.
Beztřední = bezpro$tředni, B. tknutí.
Rái.» 261.
Beztuchý, ahnungdlos. B-chá jeho duše.
Nár. list. 1888. 15./12.
Beztvaree, rce, m. VyvitějSí b., myla-
cephalus. Ktt.
Bezúčasf, i, f. Ztrnulá nad b-sti své duše.
Zvon ill. 428.
Bezúčinkoyý, wirkungslos. B. věc. Pokr.
1885. č. 355., 1886. č. 30.
Bezumnosť, i, f. Takú jsa pochycen b-stí.
Kar. 65. (Mi. Slov.).
Bezumný, excors. Bib. mik. Sir. 6. 21.
(Mš. Slov.).
Bezúsměvný. B. tvář. Emin. 371.
Bezúspěšný. B. rozmluva. Stan. III. 53.
Bezúsvitný. B. šero. Havl. 38.
Bezuška, y, m., bracus. Rozk. P. 2423.
(Mš.).
Bezvadnosf, i, f. B. něčeho. Slad. SI. 43.
BezYědomee, mce, m. - bezvidomf Člo-
věk. Tbz. VUT. 419.
BezTědomi, n. B. padoucniční, coma epi-
lepticam; b. rozčilením, bloazněním a ne-
spavosti, c. vigil, při úplavici močové, c.
diabeticum. Ktt.
BezYétrný. B. klid moře. Škd. Od. 85.
BezYiččí, n., vz Bezvíčkosť v VII. 1195.
B. částečné, ablepbaria partialis, vrozené,
a. adnata, získané, a. acquisita. Ktt.
Bezvládně ležeti. Kká, Sión. 1. 197.
BezTýhladný = bwvihltdnj, B. položení.
Slov. S»'or. čes. 41.
Bez výjimečnost hláskových zákonfl. List.
fil. 1903. 407.
Bezvýrazoyý. Bolest čivová b-vá, neur-
algia atypica. Ktt.
BezTýsIednost, i, f. Pokr. 1885. č. 130.
Bezvýsledný, erfolglos. Lépe: marný.
Ht. Br. 274. B. pochod. Stan. I. 272.
Bezvýživnost, i, f., athrepsia. Ktt.
BezYzduchosť, i, f. B. plic. Ott. XIX.
921. Sr. Plstnatosf.
BezvzduŠi, n. Dusné b. Jlnk. Jas. 1. 10.
BezTzdušnosty i, f. B. vdechová, inspi-
ratorische Dyspnoě. Ktt.
BezYzdudný žalář. Tbz. V. 1. 59.
16
BetsákofiDosf — Biotit.
Bezzákonnosf, i, f., irregularítaB. Rozk.
P. 2162.
Bezzemáé, e, m. = hextůmek. Prešp.
XXII. (MS.^
Bezzpévný. B. továrny. Nár. list. 1903.
314. 1.
Bezz vlastnost, i, f. Has £r. I. 429.
BezzvuČi, n., bezzTukosť, i, f.. atonia,
aphonia. Zádailivá b., hysteriscbe Aphonie.
Ktt.
Bezzvučný hlas. Zr. Cer. 201.
Bezzvukosť, vs Bezzvnči.
BezzYuký hlas. Tbz. V. 4. 105.
Bezžiti, D. Hlk. X. 252.
Béžeti. — Jak. Bežal ako zajac na ránu.
Rizn. 174. Behajú ako mravce, keď im do
kopy píchneš; Behajú ako včely, keď ztra-
tily matku. Ib. 175. Běhá ako spliepka s vaj-
com; Beži ako cigán na trh, ako s klínci
do města. Ib. 177.
Běžky utíkati. Msn. II. 198. Vz Během.
Běžúci voda (běžící). Ž. klem.
Biale = vnithtoMti, střeva. Slov. Czaw.
Slov. 122.
Bialka, y, f., potok v Tatrách. Hlk. XI.
22.
BiankoTý. B. prodej. Ni&r. list. 1903. 6.
128 17. a i.
Biblá, y, f. Má b. ABoh. 40». (MS.).
Bibliekopraktieký způsob kázání. Hru
bý. 152.
Bibliografie, e, f., řec. B. české historie.
Sestavil Dr. C. Zíbrt. V Praz<». I. díl r.
1900., II. díl r. 1902.
Bibron (bibroňf), infula. Rozk. P. 1830.
(MS. Slov.).
Bicikl a Biciklista v V. 990 za Bicí
oprav v: Bicykl a Bicyklista.
Bič, A, m. B. Kat. v. 2248., 2253. a j.
Eup si kofia, bič si snanňe zaopatríS. Rizn.
173. — Stanoa na bič = studna na svod.
Sbor. slov. VII. 110.
Bičieyati = bičovati. — koho. Hrad.
52», Ž. kap. č. 16. 9.
BiČOTnik, a, m., flagellator. Rozk. P.
1045.
Bida. Trpí biedu ako rolyoárova sliepka
(netrpí). Sbor. slov. VH. 132. Bieda a sta-
rost po Tuďoch chodí; Bieda najprv zjaví
sa okolo domu, potom klopě na okno a
konečné sadně si za stdl. Rizn. 166. Poď,
ja už idu; ty vem něvolu a 1a bidu (vez-
mou-li se dva, kteří nic nemají). Slez. Vyhl.
12. 66. Míti bídu: dobera mu, dopeka mu,
přitiskuje mu, přiškubuje mu. Slez. Hauer
10.
Bidatý. O bída bídatá. Us.
Bidlák, u, m. = bolest způsobená úde-
rem. Volyně. Čes. 1. XIII. 122.
Bidlář, e, m. --= kdo dělá bidlo. Brt. P.
n. 672., 687.
Bidlo, a, n. Přes bidlo (nějaký pokrm).
U Kr. Městce. Čeč. 178. — B. = vygokj Slo-
vek. — B., a, m. Bidlo, prof. a spis.
Biel, vz Běl.
Bielek, vz Bílek.
Bielné, n. = obilí na bílou mouku. 1453.
MS. Slov.
Bifenyl, u, m., v ludbé. Vstnk. II. 6.
Bifénylenbenzylmethan, u, m., v lučbě.
Bih vedle obih, Mtz. Přisp. 1880. 7. (Má.
Slov.).
BihOYolný. Dle Prk. chybně m. bohovolný
= chudovolný, Člověk chudé, mdlé vůle;
dle Mas. m. obibovolný, kdo má přilil své
vůle, svévolný. Vz MS. Staroč. slovník.
Bichýr, a, m. B. ploutvičkový, poly-
pterua bichir, ryba. Vz Ott XX. 190.
BUouterni průmysl (s klenoty). Nár. list.
1903. č. 177. 2. Lněný artikl b. Ib. 1904.
10. 13.
Biragovať, vz Bifakovat v V. 992.
Bilancováni, n. Nár. list. 1903. č. 1319.
Biledně. Činí mu příkoří buďto b. nebo
nočně. 1586. Zvon II. 624b.
BilejoTský. Vz Lit I. 102., 198.
Bitek (bielek). Bhm. lex. 146. (MS. Slov.)
— B. TomáS. t 6-.^- 1908. Vz Nár. list.
19J3. č. 65. 2., 67.
Bilianová, vz Popelková.
Bilié = bíliti. B. izbu. Mor. Šb. D. 47.
BilkoYina, y, f. Močení b-ny z ledvin,
echte renale Albuminose, jednostranné mo-
čení b-ny, Hemialbuminose. Ktt.
BilkoTinoměr, u, m. Přístroj k měření
bílkoviny v moČi, Albuminimeter. Ktt.
Biileta, y, f. Dostal čestnou b-tu. Zvon
IIL 534.
BiiokamennÝ. B. město. Msn. II. 37.
Biloramenny. B. Hera. Msn. II. 7.,
Hym. 6.
Bilošedý břeh. Msn. Od. 162.
BiloYský Jos. Bohum.i slez. spis. poč.
XVlIl. stol. Vyhl. 35.
Bily. Spatří-li slepice z jara první bílý
květ, dlouho nenese. Mtc. 1. XXXI. 30. Na
jaře mají děvčata pilný pozor k tomu, aby
první kvítek, pro který se shýbnou, nebyl
bílý nebo fialový, měla by potom celý rok
neštěstí ; vítán jest jim vSak květ růžový
nebo červený jakožto zvěstovatel zdaru a
Štěstí. Mtc. XXXL 30. Bílá barva značila
naději. List. fil. XVIII. 69., 71. - Bily =
cukr. V zloděj, řeči. Čes. 1. XL 140. - B.
»muuk. Po celý pAst nosí selky bílé stuhy
a muži okolo klobouků bílé Šňůry (smutek).
Domažl. Čes. 1. XII. 384. ^ B. tobola, vz
Sobota, Vyhl. II. 47. — B. polévka = mléind.
Stm. Poh. 70. — B. tboU = plátno a p.
Trh 8 bílým zbožím. Nár. Jist. 1908. č. 127.
5. — B. pani (Berchta) v J. Hradci, v Se-
dlčanech. Cef. 1. XII. 262. — B. Hora na
Slov. při NádaSi, Sbor. slov. VII. 99., Pflau-
menpuppe, hora v Orlických horách, Jrsk.
XXII. 155., u BrDS. MrSt. Obrz. 111.
Bimolekulárně, řec. Vstnk. XI. 706.
Bimolekulámý, řec. B. reakce. Vz Vot.
236. nn.
Bimolekulový. B. rovnice. Vstok. XI.
705.
Bindfel, blinfel^ bUnafel := vjkUnek ve
zdi kuchyně, obyčejně na lucerno. Slez.
Vyhl. II. 198.
Biologie, e, f., z řec. = Hvotoilopi^ iivoto-
zpyf Sterz. 499.
Biotit, n, m., nerost. Vstnk. XI. 716.,
Mtc. 1903. 47.
B(ra - Blána.
17
Bira. Birky byly ovce 8 koŽ( kostrbatou,
ale vlna měly jemnějSi. Vek. Vaet. 236.
Biréi, u. = březoví (hromadné). Dák.
Km. (>.
Birda, y, m. z= vyvolávač při obchůzce
tří hochů vybfrajírich dárky. Na Zelečsku.
Vz Če8. 1. XlII. 359.
Biretnik, a, m. 1549. Mas. 1901. 408.
BiHctTi, n. Has III. 246.
BiHe&Y. B. syn. Drk. dram. 204. (Má.
Slov.).
BiHčský = hiřicki. Vstnk. XI. 670.
Biřiéstvo, a, D., vz Biřictví, preconis.
Rozk. P. 1554.
Biřmovati. Vz MŠ. Slov.
Birotaee, e, f., lat (nadměrná otáčivosf).
Vot. 76.
BiHlářka, y, f. Ty stará b-ko (kobylo:
ze MtarÝch kobyl dělají azenky). Praha. 131.
Birytec, tce, m. Mici na hlavie b. Frant.
16. 29. Sr. Biret.
BiržoYka, y, f. =? Slov. Czam. Slov.
134.
Bi8ag7 = kíandy, Prus. Slez. Čes. 1. XII.
310.
BÍ9Colt, a, m., z it. biscotto = dvakrát
pečený a cukrem zadělaný chléb. Lbk. 40.
Vz Bisoait.
Bisdimethylanilin, a, m.. v laóbě. Vstnk.
XI. 134.
Biser, a, m., calcalas, arenae. B. olom.
Sir. 18. 8.
Biskapin, ina, ino. B. stolec. Dal C. k.
32. 39. Ale v kap. 94. 21. je ^bisknpí^ (MS.
Slov.).
Biskupovy = hUkupškj. B. roacho. Pass.
960. a j.
Bisarman, a, m. z= Turek, Tbz. XI.* 7.
Bisarm&nský = turecký. B. sveřeposf.
Tbz. V. 5. 8., XI*. 8.
Bit, n m. = díl. Že sú toho lesa Běla-
hova étyřie bitové, jeden páně Zajímačuov.
1488. Arch. XIX. 238.
Bitba, y, f. = bitva. Gl. roodn. 61a (Prk.).
Biti. B. dříví = itipatf, Wtr. exc. Abv
řezník bil čisté maso na krám (poráief).
Arch. XX. 306. — B. = stříleti. - odkud
kam. Z těch pasek bili proti hrad a. Lbk.
43. — B. = na šoém trvati, státi. V zloděj,
řeči. Čes. 1. XI. llO.
Biti. Kat. v. 2384., 2400. Bitie =^ pagna,
boj\ biřva. Baw. Ar. v. 1409., J. v. 958. a j.
O b. TatarA. Milí. 4., 39a.
Bitovnik, a, m., percassor. Rozk. P. 1166.
Bittner Jiří, herec a spis. f 6./5. 1903.
maje 52 léta. Vz Nár. list. 1903. č. 124.
odp. Btr. 2.
Bitbyka, y, f., stadánka a Chlama. Čas.
mor. mus. III. 130.
Bitva, daellam, soaboj. Sr. Jir. H. Pro ve
13.
Biulka, y, f., potok v Tatrách odtékající
z Pěti 8t«vů (jezer). Hlk. XI. 34.
Bivariantni, lat. B. soustava. Vot. 259.
Biza Fr., malíř f 18./4. 1904. maje 54
léta. Vz Nár. list. 190i. 109. 2.
Bizarrie, e, f., fr. = podMnstvi^ nápad-
nnšt; rozmamotty nettálont. Nár. list. 1903. č.
154. 18.
Biztatovat =? Slov. Czam. Slov. 122.
Biženstvi, n. Sr. Obiženství.
Blabolný. B. sen. Slad. Ricb. 183.
Blaco, a, n. =: bláto. Haaer 10.
Blafkati = mkati. Na slov. Skalická.
Sbor. (^es. 86.
Bláha In. Arn.. básník. Vz Mas. 1902.
554.
Blahočarný amulet. Zr. Let. IV. 113.
Blahodárce, e, m. Msn. II. 291., 448.
Blahodatný. Spáti b-tným spánkem po
celoa noc. Msn. Íi. 457. B. pozem*. Ib. 144.
Blahohlas, n, m. Msn. Od. 303.
Blahojasný. B. slánce. Klicpera.
Blahomimě spáti. Msn. Od. 194.
Blahonaddený. B. vykladatel. Jakb. Mor.
137.
Blahopojný. H. chaf. Msn. Od. 31.
Blahopokojný. B. muž. HrlS. Hus. 20.
Blahopřáti někomu. Mš.
Blahořečnost, i, f. Msn. Od. 114.
Blahosen, sna, m. Msn. Od. 250.
Blahoslavnosf, i, f., beatltudo. Pat. Jer.
57. 3., 88. 9.
Biahoslavný, benedictas. B. Bnoh. Ž.
pod. 17. 47. B. pokoj. Kat. v. 3419. B. přání.
Již. Čechy. Nár. sbor. VIII. 19 Tebe pří-
bytek v ústavném pokoji i b-ném hotově
6c ká. Kat. v. 3419.
Blahostanný přístav, Uy,7)v Bvo^fiog, ve
kterém lze dobře přistáti. Msn. Od. 130.
Blahostně. Zatím v jeho plášti b. já le-
žel (nebylo mi zima). Mso. Od. 219.
Blahostrážný. B Jano. Mark.
Blahota, y, blahotnosť, i, f. Ve sbírce
118 písní u Landfrasa v Táboře č. 116. str.
371. (MS.).
Blahovati, vz Blahati. Z. pod 9. 24.
Blahovčdtee, itcc, m. Kká Sión I. 261.
Sr. Blahovést
Bláhovka, y, f. = bláhová iena, Msn. U.
113., Od. 347.
Bláhovkyné, ě, f. = bláhovka. Tbz. IIL
2. 282.
Blahovolné, wohlwollend. B. k někomu
se chovati. Pokr. 1885. ě. 87.
Bláhov§ťvi, n. Msn. II. 375.
Blahozákonitoflt, i, f. Pozemská b,
eifvofjLía. Msn. Od. 264.
Blahoždaný, nokváQrjtog, velmi žádoucí.
Msn. Od. 293.
Blahunka, y, f., os. jm. Tbz. V. 1. 138.
Blachati, blachnouti = Mkati. Rokyc.
Post. 180.
Blambelati = cinkati f ee pohybovati f Tak
zvonky na beranech začaly b. Vek. Vset.
363.
Blamořec, řce, m., albnstum (inter la-
pideR). Rozk. P. 92.
Blána, y, f., membrána. B. Descemetova,
m. De8cemeti» oční (povšechní hnisavý zánět
blan očních, panophthalmitis). okenkovitá,
m. fenestrata, pojivová (zánět blány pojivové
chrustavfk, perichondritis; zánět pojivové
blány průdašinek, peribronchitis). 8podin'Vá,
m. basilaris, b. pružná středocévní (tunica
media s. elastica), tíhová, m. synovialis,
tepenní (zánět zevní pojivové blány tepenní,
periasteriitis). Ktf.
Kotk: Dodatky k čeiko-něm. slovníku III.
18
BlaDařstYo — Bleskovitý.
BlanařstTO, a, n., pollifíca koSeimetvi.
Rozk. P. 1569.
Blá&ati zvonama = zvoniti poplahié nebo
vůbec nemelátdieky. Val. Čes. 1. X. 471.
Blanina, y. f. = blána. DSk. Km. 16.
Blankoterminový obehod. Hlas 3. 11.
1900.
Blankytozomý. B. Amíitrite. Msd. Od.
181.
Blasonování, n. B. erbA = popisováni.
Kol. Her. I. 8. Sr. 380. Vz háb].
BlasonoTati co: = erb vypisovati podle
pravidel heraldických. Kol. Her. I. 339.
Blaster, n, m., patmaría (de plantis).
Rozk. R. 70. Dle Mi. snad chybné m. dlaster
(dlaň, palmes).
Blatina, y, f. B. v I. 70. polož za ,Bla-
tenský'. B. = moidl. Baw. Arn. 4342. (Mi.
Slov.).
Blatiyo, a, n. Zapadli z b-va do kalužio
(přiili do horiiho). Tbz. V. 6. 83.
Blatník, o, m. B. a kočára. Nár. liat.
1903. é. 139. 4.
Blatný (pl.), louky a Hrotová. Čas. mor.
mua. 111. 130.
Bláto. Bláto je pre hospodára zlato. Rizn.
64. Aby teprv věděla, jak nž je na dobro
v blátě zailapaný. Zvon III. 696. Tý, kmotře,
k lonži vždy přidáváš bláta, bodej f tě oheň
spálil. Světz. 1883. 203. Každý sám rád
z bláta vyleze (je rád, když sám se spasi).
Ces. 1. XIII. 178. Přijde léto, vyschne bláto
(bude zase lépe). Jrsk. XXV. 118. Pomaly
pime, brate, aby*s sa neválel v blate. Sbor.
slov. 1900. 120.
Blatofilapec, pce, m. = blátošlap. Tbz.
XVI. 289.
Blatovák, u, m. = kartáč na bláto. Ří-
mov. Kub. List. fil. 1902. 247.
Blatský, B. pleny. Nár. list. 1903. č.
168. 13. Sr. Blatsko (v již. Cerh.).
Blavati. Mam. A. (List. fíl. 1893. 218.).
BlaTor, a, m., psendopas, také Stítoptuik,
ještěr. Vz Ott. XX. 909.
Blázen. Tak sluii blázny holiti (s nimi
nakládati). Fanst. 184. Lepiie je hladeť na
bláznov, nežli byť bláznom; Múdremu sa
v noci snivá a bláznovi vo dne ; Kde blázni,
tam on jediný múdrý. Rizn. 167., 169. —
B. = hlupák. Na blázny netřeba hnoja vozit
(blázni se daří bez péče). Val. Ces. 1. XIII.
372.
Blazenstrie. Mam. A. 25b. (Mi. Slov.).
Blazgaéka, y. f. = řídké bláto zvi. se
sněhem. Val. Ces. 1. XIL 229.
Blázn, a, m. = blázen, Ž. wit. 48. 11.,
Hrad. 99.
Bláznivě mlaviti. Fel. 87.
Bláznota, y, f. = bláznovHvi. Kká. Sión.
L 18.
BláznoTitý. B. blázen. Tbz. III. 1. 310.
Blazyn, a, m. = blázen. Ostr. Šb. D. 56.
Blážie, n. = blaho. Andělé zpievali lidu
rozkoi, mír i b. Umuě. roud. 148. (Mi. Slov.).
Blbnuti bezcitné, dementia apathica. Ktt.
Blboun, u, m. = Bemý chléb. Us. ve věz-
nicích. Praha. 106. — B., a, m. = blbec.
Blee (blecz), e, m., lutiber (inter pisces).
Rozk. R. 64. (Mi.).
Bledéčervený. Us.
Bleděhnédý. B. tráva. Stan. 111. 70.
Bledčrůžný vřes. Kká. Sión I. 67.
Biedný. XV. stol. Vz Uč. spol. 1903.
IIL 31.
Bleďoch, a, m. = bUdoui (L 72.). Vin.
I. 194.
Bledojasný prAlom. Zr. Let. IV. 48.
Bledokrevný. B. děvée. Ott. XX. 314b.
Biedomodrý zrak. Kká. Sión I. 76.
Bledoftedé. B. se kouřiti. Zvon III. 374.
Bledodtétinný ploník. Ott. XX. 192.
Bledota, y, f. = bledott. Tbz. V. 1. 72.
Bleďoulinký. Dik. Km. 33.
Bleďounký. Dik. Km. 34.
Bledozlatý. Zr. Let. II. 110.
Bledušický. Brt. P. n. XXIV.
Bledý éim: hladem. Zr. Leg. 130. -
Jak. Líce bledé, jako lístečky Ulijí. Tbz.
V. 6. 63.
Blecha. Nie som blcha ani mucha (v pří-
pade výhrazky). Sbor. slov. VII. 131. —
B., hra 8 kaminky. Vz Ces. 1. XIII. 69.
BlecháloT, a, m., ulice v Líini na Mor.
Mto. 1902. 1.
Blechovec, vce, m., rod dřepéíkd, payU
loides. Ott. XX. 926.
Blejhař, e, m., z něm. Bleicher. B. plátna.
Arch. XX. 443.
Blékati. Vlk bleče. Baw. E. v. 291.
Blekotné. Mam. A. 36b. Vz Blekotný.
Blekotný. B. ústa svírati (nedáti jim
mluviti). Mart. S. Předml. str. X. (1636).
Blektáni, n., loquacitas. Chč. Olom. lf)3i>.,
Rozk. P. 1 )53. (Mi. Slov.). Smělá b. (žva-
stáni). Chč. S. II. 237«.
Blektati. vz Blekotati. Chě. S. 1. 131«.
BlektaTý = ivnetúvý. B-yé modleni jed-
nati. Ch^ S. L 13 1».
Bleniti = omamovatif Bylo jí spavo,
jakoby ji něco b lo. Krkonoí. Fr Nečásek.
Bleptati =: leptnti, KniCál od Červů pro-
bleptaoej. Vých Čech. Mus. 1863. 335.
Blesk a) iiroký, b) hadovitý. Vz Čes. 1.
XII. 453.
Bleakanee, nee, m., drahokam. V zloděj,
řeěi.
Blesknuti se t čem. Kat v. 2374. —
éim, Jetřich nohami bleitě (natáhl se). Baw.
j y Y52.
BÍeskólibý Zeus. Msn II. 13., 82 , 216.,
275., Hym. 24., 69., 62.
BieskometaTec, vce, m. = Zeui. Msn.
II. 128. Sr. Bleskometaé, Bleskometec.
Bleskometonci Zeus. Msn. II. 17.
Bleskomih, n, m. (To se stalo) b-hem
(rychle). Msn. Od. 263.
Bleskonohý = rycUj, B. kůň, Tbz. V.
4. 298., V. 9. 98., oř. Ib. 6. 5. 261.
Bleskooký. B. veverka. Kká. Sión IL 99.
Bleskoskvouci křídlo. Zr. Kom. 46.
Bleskotně kostky metati (rychle). Capk.
58.
Bleskotný. B. rychlosC (jako blesk). Tbz.
V. 6. 233. — B. tfpytid ee, B. tiara. Zr.
Leg. 116.
BleskoTitě -= rychle. Mi.
Bleskovitý zákal oka, glaucoma fnlmi-
nans. Ktt.
Bleši — Blvoň.
19
Bleši útrapa (od blecb). Emin. 278.
Blednik, o, m., pulicaria, rostl. V/^ Ott.
XX. 978.
Blét, a, m. = hUt, aniila. Mš. Slov.
Bléž = M&e. Hanác. Šb. D. 47.
Blicha, y, f. = blecha. Jir. Rozp. 33.
Bliknoati = pohlédnouti. B. nékam. Mtc.
1902. 125. Očima co sova blikej. Frant. 42.
18. Sr. Blikati.
Blikot a, m. Ďábelský b. Kká. Sión II.
201.
Blineáni, n. Hra b. na krytu. Slez. V z
Vyhl. II. 246. Vz. násl.
Blineati. Dévucba, která při hře na
prsténky blincala (byla ukryta, aby nevi-
děla, komu byl prsten do rnkou vložen).
Slez. Vyhl. II. 246.
Blindfel, blinfel, vz Bindfel (zde).
Blinkati- Lampa jenom blinká. Čes. 1.
XI. 210.
Bliž (bliž), •ubšt. Smutek o blyzu jest,
tribulatiu proxtma est. Ž. wit. 21. 12., Pass.
Z blizn. Chč. Post. — adv. Nikdy nebyl tak
blyz den sádný. Št. &. 66*. Blyz jest, prope
est. Pror. ol. 17b. Blyz buď Hospodine. Ž.
pod. 118. 161. — Alx. - předl, a gt. Bliž
sebe stáebn voje. Alx. V. 1281. ~ Kat.,
Hrad., Dal. Vz víoe v MS. Slov.
' Blizaika, y, f. = Uzaika. Výcb. Čecb.
Mns. 1863. 336. ^
Blizati m. lUaii. Vých. Čecb. Mus. 1863.
335.
Blizko. Bliže k němu jiti. Kat. v. 1013.
Blizkocbod, u, m. B-dem někam se bráti.
MsD. Od. 117.
Blizkorozenec, nce, m. B-ci bohfi. Msn.
Od. 76., 290.
Blízký, Od nejbližšícb jpst rána nejhlubší
rnejvíce bolí). Slad. Šl. 107. - On je b. =
blizkj pHbusný. U Deštné. Mš.
Blizni = blihi{. MS. Slov.
BlizoTOUS, a, m., jm. myší. Msn. Hym. 91.
Blizý = blízký. St. (Mš. Slov.).
Bliže, e, f. » bUMkott. SlaSí se z blíže
oparřiti. Chč. S. II. 210a.
Bliž^i = bliSH. Baw. T. v. 1128.
Bližefi, žné, f. Jakož sta byla zle učinila
proti své bližni. Šf. Poě. 66. (MS.).
Blíženci, vz Srostlici (brnče).
Bliženkyné, ě, f. Od brány přes hluboký
příkop opět se pne most k věži druhé,
b-ni to první, z níŽ teprve byl vchod do
[odhradí. Sd. XVIII. 60.
Bliženstvi, n., cognatio, přibuzeiutvl. Pro
lásku b. Pat. Jer. 37. 14.
Bližnee, žence, m., nebeeiké znamení. Hoch
narozený na b cích bude v lásce nestálý :
dívka, jež má tuto planetu, bude strojiti
krtiny před svitbou. Mtc. 1. 1897. 61. —
fi-iíct, vz Srostlí k.
Bližn^ši, proximus. Ž. wit. 27. 3. (Mš.
Slov.).
Bližni. Učiním vSe pro b-ho krom toho
trého: neslíbím, nepfljéím, nedám mu nic
svého. 1617. Hrubý 216. Bližní smrf = smrť
bližního. Baw. £. v. 1144.
BliŽniee, e, f, žena. B-ci své úkory dá-
vati bude, proximae suao. Pror. ol. 103.»
(M8.).
Bližnivý = bliSni. Ktož s sebe dá šat
bližni vému svému. Frant. 10. 16.
Bližný = blfáni. B. les. Milí. 83».
Bližše. B. jsme smrti. Št. &. 83b. Ste
sobe najbližSe. St. Ud. 26b. (Mš. Slov).
Bližši. Sr. MS. Slov.
Btkotati. BlkoŠi jak koza před smrCum
(zajikavě mluví). LaS. Čes. 1. XI. 210. -
B. = pleskati^ Uachati. Blkotal kdo vi co. Ib.
Blomba, y, f., z lat. plumbum = oloveni
razítko na pyUich. Kub. List. fil. 1902. 248.
Bloneatl se = pottdovati se. Mor. Kmk.
- se kudy: holicí (ulici), Mtc. 1902. 439.,
ávětem. Hlas nár. 28./6. 1886. Sr. Blonkati.
Bloumati se.
Blouditi po čem. Po ^emž mnozí blázni
bloudí. Zach. Test. 67. •— éim. Ciesař svým
smyslem blúdieSe (byl na vahách), nevěda,
co pověděti. Baw. Ar. v. 907.
Bloudivka, y, f. = chorobná toulavoet.
Hyna. Vz Čad. 116.
Bloudivý. B. játra, hepar migrans, hlta-
nový b. éiv, laryngeus vagns nervus. Ktt.
Bloumati se = choditi bez cíle. KSf.
Lid. 8. Sr. Bloncati se.
Blouzněni, n. B. hysterických, delirinm
hystericnm* mania histerica; b. rázu smut-
ného, lypemania, amenomania. Ktt.
I Blouznilka, y, f. Tbz. V. 1. 163.
I BlouznilstYi, n. B. novokřtěncú. Kká.
Sión II. 26.
BlouzniTěni, n. Kká. Sión. I. 129.
Blsket. Leg. Jiř. brn. v. 436., Hrad.
42b, Vít 8ft., Ž. gloss. Cant. Hab. v. 11. Vz
Mš. Slov.
Blščanec, nce, m., kámen. Rozk. R. 67.,
P. 117.
Bldčeti, bISěu. Světlost jeho blSěala. Dět.
Jež. Krum. Ib. (MS.).
BlfiČik, a, m., isida (inter aves). Rozk.
P. 173.
BlštiTý, refntgens. Mam. A. d4a.
Bluěeá. V levo blučí vysoká věže z pa-
píru a knížek hranice (zapálená, aby je zni-
óila). Koll. (Mtc. 1. 1893. 9.)
Blud. Kat. v. 1131., 1191., 1220 a j. Po-
jal ho b. = nemohl trefiti z lesa. KSt. Lid.
8. On je už na božom sude a my eSte v lud-
skom blude. Rizn. 62.
Bludařka, y, f. Tbz. V. 1. 174.
Bludivec, vce, m. = bludnj kámen. Tbz.
III. 2. 197.. V. 6. 292.
Bludný. Kat. v. 1286., 1217. a j. B. ko-
řen roste prý v lese, ale neví se, jak vy-
padá; kdo ho přeskočí, zabloudí. Kšf. Lid.
8., Hlavn. 36.
Bludovaný, verfehlt. B. vychvalování
něčeho. Li . I. 762.
Bluskati po čem = po oiku pohlížeti.
Val. Čes. 1. XI. 180. — Blusknúf na koho,
po kom = vodou střiknouti. Ib. X. 470.
Blúzenie, n. = blouznění. Pass. 309.
Blůzový samet. Nár. list. 1903. č. 243. 16.
Blyáni, n., vomitus; orezia, Bhm. hex.
462., Mam. A. 30b. Sr. Blivání.
Blvkati = mkatí. Cf. BlvoĎ. Val. Čes.
1. X. 471.
BlYOň, ě, m. = ]?««; také převzdivka htl-
viiúm. Val. čes. ). X. 471. Sr. Blvkati.
2*
20
BlY^ftati — Bojiiče.
Blvýňati = í«*a£í. Val. Ces. 1. X. 471.
Sr. Bivkatí.
Blýskati se. — Blejská se (nemá-Ii žen-
ská upravený rozparek a sakně). Ml. Bol.
Čes. 1. XIII. 178 — Jak. Blýská se na
sacho. Tbz. V. 6. 59. — Čím: očima b.
Zvon III. 142. — komu. Béželo o peníze,
o dědictvi, to mu blýsklo hned (napadlo).
Zvon IIÍ. 457.
BlyskaYohelmý Hektor. Msn. II. 42., 46.
Blyskavozářný zrak. Msn. II. 55.
BlysknaTč se pfekmí tnouti. Jrsk. V. 150.
B. jasný, Kká. Sión I. 114., odČný. Jrsk.
III. 49.
Bly skočeni, n. B. zbrani. Msn. Od. 212.
Biyskotati éim. Podzimní listí b-tá
svojí r/.ivostí. Nár. list. 1903* č. 243. 13.
BlyskotliYý blesk. Mus. 1904. 175.
Blžni, louky u Martínkova. Čas. mor.
mu«». in. 130.
Bnedováni, n. = ? Jedů s pifici i bubno
váním, k tomu slušným b-ním. Baw. Ar.
v 628.
Bob kalabarský, pbysostigma Balfur,
rostl. Vz Ott XIX. 698
Bobolusek, sku, bobolutk. makabonka,
verobica beccabunga, rostl. Slez. Vybl. II.
220.
Bobr. Rozk. P. 331. B. zvieře něco hlúpé.
N. R. 1633. ÍMS.).
Bobrky, éásf Vsetína. Vek. Vset. 168.
BobroYina, y^ f., castorina. Rozk. P.
1733.
Bobrový pes = ehH. Kn. rožm. exc. Wtr.
Bobtati = bublati (zvuk vody při nabí-
rání do džbánu). Pel. II.
Bočan. Popěvek na bočana (čápa) : Letěl
bočan přes roli, kuryčka ho dohoni. Kaj ty,
ěape, kaj letifi? Do zlaté komory. Co taín
bndeS dělati? Stříbro, zlato lámati. Kaj ho
budeš dávati? Miynarovej cerce. aby pletla
věnce pod schodem pomazaným tvarohem.
Slez. Vyhl. II. 266.
Boéitosť, i, f, Bockbeinigkeit. Nár. list.
1901. ě. 353.
Bočitý. B. nohy. Dfik. Km. 19.
Bočmo. Kůň se b. vzhůru pne. Mark.
Bodanec, nce, m. B-nce na nádobách.
Čas. mor. mus. III. 57.
Bodejť, borejt^ to by's ti chtěl, ei warnm
nicht gar. Mus. 1863. 343.
Bodlavka, y, f., tríbnla. Rozk. P. 748.,
Velťš. 152 (MS. Slov).
Bodlivý z= bodlajid, B. pěsnička. Hlavn.
48.
Bodlo, a, n. = bajonet. Val. Nár. sbor.
VIII. 61.
Bodřee, drce, m. = bodrj ilovif. Nár.
list. 1902. ě. 222. 2.
Bodroducbý druh. Msn. Od. 168., 252.
Bóh = Bůh. Na tom, čo nám p. Bóh dává,
dudá nafie nech přestává. Rizn. 65. — B. i=
hojnote. B. věcí. Ghě. 01. 228*. Sr. Má toho
do boha = hojnosf.
Bobaceni, n.
Bobakyně, ě, f.zuboha&ca. Dšk. Km. 16
Bobaprázdně mluviti. Hlk. VII. 50.
Bobatosnubný. B. panna. Msn. II. 349.,
Hym. 38.
. I
Bobatosf, i, f. Kat. v. 476.
Bobatstvi, vz S stupni.
Bohatý. B. roucho (drahocenné) zn oboha-
cováni. Chč. S. I. 21b., Kat. v. 246. Tam se
proháněla b— tá (četná) stáda. Hlk. X . 194.
Která bohatá, ta koza rohatá (pyíná). Čes. 1.
XII. 308. Ty si tak bohatý, jako kt»zel ro-
hatý. Vybl. II. 67. — v čem: u víře. Kar.
93. — na čem. Země b-rá na ovoci, na
mléce. Mand. 83*. — od čebo. Domek ot
drahého kamenie b-tý. Tristr. 6991. (Mš.
Slov.).
Bobatýrka, y, f. Kká. Sión. I. 203.
BobatyrstYO, a, n. Msn. II.
Bobdákati = Bohům še dokládati Rokyc
Posr. 162»».
Bobéme (boém), fr. =: a) Čech, b) cikáD,
r) lidé, žijící lehkovážně v pařížské čtvrti
latinské. Ott.
Bobmyslný = bohnmyilnj. B. život vésti.
Pis. adv. 1. 1727. (Mfi.).
Bobobytný. B. Jeskyně, ^eďirecríoo?. Msn.
Od. 202.
Bobodobrý Askanins, vůdce. Msn. II. 43.,
36.
Bobojidek, dka, m. =:: mnieh, kněz. Kká.
Sión. I. 75.
Bobomiiec, Ice, m. B. Apollon. Msn. II. 3.
Bobomiuvna, y, f., theologia. Rozk. R
85.
Bobomluvnik, a, m. = theolog. Gloss. hym.
V. 121». (Ml).
Bobomluvný, theologický. Rosk. P. 1003.
(MS.).
Boboplodivý. B. síla. Šmil. III. 67.
Bobopojný = « Bohům ůpojujici. B. duch.
Mark.
Boboprázdný. B. žárlivosf. Sá. Upom.
218.
Bobopnstč žíti. Msn. Od. 29.
Boborovnč = jako Biúi. Tam b. velel. Zr.
Nekl. 5.
Bobostavený = od Boha staven j. B hradby.
Msn. II 144.
BoboTěree* rce, m. theista. Jg.
BoboYérný. B. úcta. Tbz. V. 1. 39.
Bobověstee, stce, m. Kká. Sión. I. 137.
Bobovka* y, f. := bohyni. Msn. II. 3., 48.,
94.
BobOTolný := bláznivin poSetUj. Prk. Krok
1889 165 Dťíve jiný výklad.
Bobovský. B. brána. Msn. II. 394.
BobulibeCf bce, m. Msn. II. 198.
Bobyft, é, f. = bohyni. Škod. F. 84. a j.
tam.
Bobybka, y, f. = Athene. Msn. Od. 301.
Bocb == byrh. Téch měla b. mieti. 1412.
Půh. ol. III. 263., 11. 263. (MS. Slov.).
Boj. Vzali jsme boj. Kat, v. 17. Alx.
V boji zhusta ne pravda a právo zvítězí,
ale vytrvalost, houževnatosf. Jrsk. V. 41-
Cf. MS. Slov.
Bojinek, nka, m., phleum, rostl. Vz Ott.
XIX. 686.
Bojinky, pí., f. =: mořské panny v ta-
tranských jezeřich, pAl ryby a pAl Člověka.
Sbor. slov. 1901. 112.
Bojiděe, e, n. = bojišti. Rozk. P. 2019.
Bojiti — Boikaf.
21
Boj 1ti = bojovati. Hospodin bógyczy, pu-
gnatfir. Ž. pod. Moya. 3. (Mfi. Slov.}.
Bojkotovati koho (od jména správee
statka J. Boycotta v Irskn, kterého poprvé
r. 1880. tak stihali). Kád. 8.
Bojovati. ChceS-li b., nesmii býti měk-
kým. Jrsk. y. 41.
Bok. Byl poslancem papežovým od boku
fs plnou moci, legatus a latere). Kar. 21.
Boka^. B. tělo (nadělané, silných bokfl)
Krolm. Ces. 1. XII. 327.
Ból, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903. 47.
Ból, i, f. = hoUšt Dobře sa od boli na
steny nedrape. Slov. Mt. S. I. 88
Bolavý. Podšiti b-vých bot (roztrhaných).
Světz. 1886. 387.
Bólée, ete, n. = malá, senem vycpaná
poduifca^ kterou si pntnařka podkládá pod
putnn, aby ji netlačila. Mtc. 1902. 17.
Sr. Sorěik.
Bolehlav, u, m., misty také = prvni bil^
vlas. Kit Lid. 8.
Bolehlávek, zdrobn. bolehlav. Rozk. P.
74 ».
Bolen, u, m., dle Bd. Gloss. nějaká mince.
Boleslav. Do B-vě. Jir. v Mus. 1863.
32S., Arch. XIX 273. (r. 1615.), Kar. 16.,
42,, Jrsk. XIV. 60., Tk. XII. 62 a j.
Bolest. Jen af se vypláée, marně by se
přemáhal, b. mnsi na svěf, potom se ulehči.
Bais. Zap. vlast. 20. Dobrá b., dyž dá pojesť
(pojisti). Čes. 1. XII. 421. Bolesti porodni:
křečovité, krampfbafte, nepravé, klamné,
f^ische, otřas'ié, emchtttterode, pravé, wahre,
pravidelné, re^elmá^sige, před z vest oé, vor-
hersagende, přílišné, zu stark, slabé, schwa-
che, zvě^tné, weissagende Wehen; léky,
prostředky podp>rnjícÍ bolesti porodní,
wehenbťf&rdernde Mittel. Ett — B. =" bolák,
B. se mn podebrala. LiSpfi. Mtc. 1902. 18.
Bolestící. B světice. HrIS. Hus. 130.
Bolesti vosí, i, f. B. kožni. Ktt.
Bolestivý 1= bolů9t trpici, nemocný, Chč. S.
I. 7*.
Bolestné, XV. stol. Vz Uč. spol. 1903.
ITL 31.
Bolestný = boUtf irpM, eiiici. Chč. S. I.
Boleta, y, f. Platební b. Nár. list. 1904.
196. 6.
Boleti kde. Boli ho v levé straně, Lék.
B. 171^., na prsiech, ib. 172*., pod prsmy,
ib. 196*. (Mi. Slov.)
Bolička, y, f. = kaSdá rána hl. hnisajicf,
vřed a p. Slez Čes. 1. XIII. 110.
Bolniee, e, f. = bolenf, dolor. Hrad. Des.
Bolnohý. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11.
BolobHeh, u, m., Bauchweh (vice žertem).
Kbrl. Domžl. 16., Dik. Km. 52. Sr. Břicho-
bol.
Boločko, a, n. BoloČka v V. 1033. oprav
v : boločko. B. = bledule, rostl. C. Třeb.
Čes. 1. XI. 36.
Bolometr z řec. poXi^ paprsek a fíérgov
míra. Vz Nauóný Obzor. Příloha k Nár. list.
25./9. 1901. (č. 266.).
Bolzano Bernard. Vz Lit I. 907.
^ Bom =: uhoditi se (v dětské řeči ve Slez.).
Ces. 1. XI. 342.
Bomba, y, f. B. kalorimetrická. Vot. 161.
Bombardonista, y, m., pl. -sté. Rais.
Zan. vlaRt 207.
Bombátko, a, n. = medaiUon. Dik. Km.
34.
Bombě, ěte, n., pl. bombata. Dik. Km.
21.
Bombél. Cambel — bombél, do (kdo) to
umfél (vyzváněni mrtvému). Val. čes. 1. X.
471.
Bombik, u, m. = kulatá cukrovinka, Hauer
10.
Bombilek, Iku, m. - malý. kulatý knoflik
kovový. Liieň. Mtc. 1902. 106. Sr. Bombik.
Bomez, u, m., nějaká okrasa nad sukní.
Slov. Jamotový b. Sbor. Čes. 257.
Bona, y, f. ^ zimní íepiee, Jrsk. XXVII.
317.
Bonhomie, e, t., fr. = dobrotráeSnoet, By Li
v n( smt^s hrdosti a b-e. Zvon III. 403.
Bonifáe, e, m. Neni-li mráz po Serváci,
neof snih po B-ci.
Bonifikaéni, z lat = náhradní, B. fond.
Praž. den. 18./8. 1895.
Bonk, a, m,zzovad, Orava. Sb. si. 1901.
182.
Bor, u, m. = vrch na rozhráni ("ech a
Kladska. Mus. 1901. 321.
Bórany, nerost. Vz Vstnk. XI. 831.
Borax, u, m. O jeho výrobě vz KP. X.
100.
Boreeký Jar. Dr., básník, nar. 1869. Vz
Fiš. Pism. 710.
BoHč, e, m. B. torpédových Člunfl. Nár.
list. 1902. č. 71. odp.
Bořit koho == bouřiti, buditi. Liieíi. Mtc.
1902. 234. — se 8 kým = zápaM, Ťažko
capovi (kozlu) bořit sa s bujákom (býkem).
Rizn. 167.
BoiiTOJný Achill.Msn. II. 802., Od. 211.
Bořky = raielinni ciUy, Jrsk. XXIV.
100.
Borodřj, mellicida. Mam. A. 28^. (List.
fil. 1893. 218.)
Borovénka, y, f. = borovička, Brt. P. n.
591.
Borovička, y, f. i= vánoéní stromek. Mor.
Kmk.
Borovičko, a, n. = borovj lesík. Nár. list.
5./1. 1901.
Boroviénatý les. Kun. Id. 71.
Borovina, y. f. Tbz. V. 9. 200.
Boroviny, les u Přibyslavic. Čas. mor.
mus. III. 130.
Borovnice, e, f. =: borůvka, Kbrl. Dmžl. 5.
Borový Klem. Dr., kanovn. Vz Alm. VIII.
97.-1(^3.
Bortka, y, f. = kniha, tobolka. Ve zloděj,
řeči. Ces. 1. X. 140.
BoruČi vedle borouéí, Bydž. Kšf. Lid. 5.
Bornváci = Paeeěáei v Ledečska, Že sbí-
rají borůvky na prodej. Ces. 1. XI. 406.
Boský m. bo^skj. Dik. Km. 38.
Bosulistý. B. kráva = pod břichem bila.
Val. Čes. 1. XL 274.
Bosý. Bosých pan Boh nosí (opatruje).
Sbor. slov. VIL 129.
Bodk, u, m. = boek. Slov. Šb. D. 64.
Bošluif = boskali. Slov. 8b. D. 64.
23
Bota — Bradopykoyý.
Bota. VSecko dá do pořádku, až ztratí
f.ilu % boty (o lakomém). Ml. Bolesl. Čes. i.
XIII. 178. Do bot litý Němec (urputný). Us.
Nalial mu vody do bdt (narobil mu starosti).
RizD. 176.
Botie žehny = Bóh tě žehnej. Gloss.
roud. 78b. (MS. Slov.)
Boubel. Žlázovitý b. vaječnikový, adeno-
cystoma ovarii ; rosolovitý, meliceris; krev
natý, Blutcyste, haematocystis, haemato-
cele. Ktt.
BoubeloTitý. B. rakovina, Cystencarci-
nom; b. bujeni sliznice poSevni, kolpobyper-
plasia cystica. Ktf.
Boubeloyý. B. zvrhlost, cyslisehe Ent-
artnng. Ktt.
Boudy, pl., f = hrady mraků, Čes. Tře-
bová. Čes. I. Xn. 226.
Bouehačka, y, f. = dělo. Kká. Sión. I.
221.
Bouchal, a, m. = kdo pořád Uugé, Čes. 1.
XII. 492.
Bonchora, y, f. = stodola. Ve zlodějské
řeči. Sr. Klepáma.
Boula, y, f. = bouU, strč. bůIe. Us. místy.
MS.
Bonř, e, f. Vzplanul hněvem jako b.
(bouřka). Zr. Let IV. 37.
Bourá, y, f. Po deStiku byla zem jako b.
Vych. Čech. Nár. list. 1901. č. 241.
Bourbonit, u, m., ruda olověná. KP. XI.
276.
Bouře. Bouřky v úplňku měsíce zname-
nají déSf dalece. Ott. Kal. 1904. O bouřkách
vz Čes. 1. XII. 453.
Bouřka. Vz Hřměti.
Bouřkolibý Zeus. Msn. II. 7., 23., Od.
103., 246.
BouHiváéek, ěka, m. = předzvittUel bouři.
Nár. list. 1902. Vz násl.
BouHÍTák, u, m. = houHivj vítr. Čes. 1
XII. 465.
BouHivák, a, m. = pták věštici bouři. Vz
předcház. Tbz. V. 5. 97.
BouHiTec, vce, m. Jrsk. III. 348.
Boufika Sig., kněz, básnik a překlad. Vz
FIS. Pism. 713.
Bovlan, u, m. = vytrasená a pohúžvaná
viazanica slámy (vytřesená a svázaná otep
slámy). Sbor. slov. VII. 110.
Boxef, e, m., druh psfi.
Bozděcb Eman. Sr. Vést. X. 205.
Bozonle, e, f., z lat. PosoDium, PreSpurk.
Pel. II.
Božcový (psotníkový) záchvat, insultns
eclampticns. Ktt.
Božec := padnucniee. Slov.
Božejnik, a, m., juratus. Jir. H. Pro ve.
18.
Božekať = Bohem se dokládati. Val
Čes. I. XIII. 372.
Božena, y, f. = studánka u Peruce. Čch.
Ev. 220. — B., jméno. Popěvek : Božena za-
padla do sena. Božena ma křivé kolena.
Slez. Vyhl II. 255.
Boži. Lehne-li si hospodář na boží hod,
lehne mu na poli pSenice. Mtc. 1. 1897. 61.
Je-li na boží tělo jasno, bývá dobrý rok.
Matka boží kužele složí a svačinu naloží
(předlo se přes Matku boží\ Ces. 1. XIII.
164. Na b. télo jaký den, dlouho se potom
vrací ten. Ott. Kal. 1904. Na boží-li hroby
(na veliký pátek a bílou sobotu) prSí, vSeho
úrodu poruSí. Ib. B. tělo ve Slez. Vz Vyhl.
n. 51. — B. ho8t = nejsvětějSÍ svátost při
zaopatřování nemocných. Bolesl. Ces. I. XII.
88.
Božilý. B. rozmysl. Jg. v Mus. 1843.
398. toto slovo kára pro tvoření ho. Snad:
zbožný, rábožný. MS.
Božineilf := ílovik k nHemu, U Zbirova.
Čes. I. XI. 269.
Božnik, a, m., divinus, Rozk. P. 888. —
B., u, m.. armessa. Rostl. drk. 111^. (Mš.
Slov.).
Božskodobý Odysseus, Telemach. Msn.
Od. 333., 237.
Božskopodobný muž. Msn. Od. 112.
Božsky. Us.
Božský, božStějSí. Kom. Did. 292.
Božstvost, i., f. XV. stol. Uě. spol 1903.
III. 31.
br m. pr: brabancovej olej. Us. Jir.
bi^ m. vř: břískať m. vřískati, pobříslo.
Vých. Cech. a j. Sb. D. 21., 25.
Brabant, u, m. = druh řepy cukrovky. Us.
^ Brabéata, pl, n. == ikubánky. Volyně.
Čes. 1. XIII. 125.
Brabec Ad., spis.
Brabešeka, y, f. Bylo tam dětí jak b-Sek.
AI. MrStík.
Bráborat m. vrávorati. V^ch. Čech. Jir.
Mus. 1863. 335.
Bračka, y, f., sherardia, rostl. V£ Ott.
XXII. 47*.
Bradáč, e, m. = torha atd. Tk. XII. 156.
Bradáček, čku, m. = protahlióka, rostl.
Vz Ott. XX. 792».
BTaŮBtiee zz halapartna. Baw. £. v. 1449.
BradaTice. ChceS-li se zbýti b-vic, říkej,
když slySíS někomu neznámému zvoniti
hrany: Zvoní hrany, nevím komu, brada-
vice, jděte domů. Pfi tom se b. něčím (ha-
! dřikem, třískou atd.) potírají a to pak se
zahodí. Mtc. 1. 1897. 58. Potírají se Stavou
vlaStoviéníku (chelidonium). Říkání na b.
Vz Čes. 1. XII. 432.
Bradavičnatý holub. Nár. list. 1903. č.
136. 9.
BradaTiéni kořen, euforbia, rostl. Mtc.
1902. 116. Sr. Bradavičný.
Bradavka, y. f B. oční, Zahnpapilla;
vymknutí b-ky oČní, excavatio papillae. Ktt.
Bradavkový. Cárá b-vá prsní, Mammi-
larlioie, b. hrbek, tuberculum papillare, b.
tílce, stratům seu corpus papillare. Ktt.
Bradavnik, vz Ambrožka (rostl.)
Bradim, a, m., kopec nad Slonpskymi
jeskynémi na Mor. Čes. 1. XII. 97.
Bradka, y, f. =: krček noi-^ nákovek mezi
čepelem a stření nože. Ott. XVIII. 509. —
B. = dýmka. Zapálil svou dřevěnou bradku.
Hruš. 68.
Bradlový. B. konstrukce. Nár. 1. 1903.
č. 159. 6.
Bradojazykový sval, muscnlns genio-
glossus. Ktt.
Bradopykový, mentolabialis. Ktt.
Bradový — Brblák.
23
BradoTý sval, mascalus mentalis. Ktt.
Brah, u, m. i= hromada, B. dřiví. Tbz. V.
9. 40.
Brali]iiaiiky» f*, druh slepic. Nár. list.
1903. é. 186. iř.
Bracháček, čka, m., zdrobn. hrack, Pulk.
Lobk. k. 17., Vstnk. VIII. 182. T/s horši
než Bracháékové z Boleslave. Svétz. 1895
27.
Brakovný. B kapři, ovce, jehfiata. 1652.
Gero. Jnz. Sil., 817. (1652.)
Bramborák, o, m., vz Bramburák.
Brambořisko, a, n. := bramboHJUi. Rais.
Lep. 518.
Bramborka nebo dm =: brambory roz-
stroabaué, moukou promíchané, na vyma-
zaném pekáči upečené. Severových. Čechy
Jrak. XXII. 280.
Bramborový. B. brynda = kcfalka. Strn.
Poh. 77.
Bramburák, u, m =: koi na brambory.
Brána. Hra na bránu. Slez. Vz Yyhl. II.
249.
Brané (brancz), agnita (de plantis). Rozk.
P. 617.
Břanéal = tilni meieii (o jehňatech) ; pla-
kati, Val. Ces. 1. XII. 188. Jehňata břančaly.
Ib. 273.
Bráneě, emulátor. Mam. A. 22*. (MS.
Slov.).
Brandl Vine. f 26./12. 1901. maje 67 let.
Vz Nár. list. 1901. č. 356., Mtc. 1902. 301.
nn.. Lit. L 907., Alm. XIII. l'?6-134., Čas.
mor. mns. II. 154. nn.
Brané, é, f. = braň. Každý svú braní
jmějéše. Ryt. krems. 14. (MS. Slov.).
Brániee, e, f. B. nervová = sítnice. Hyna.
Vz Cad. 114. — B. = éásť bran. DSk. Km.
41.
BránieoTý. Neuralgie čivu b-ho, phren-
algia. Ktt.
Brániti. Po b., odstraSovati, zapovídati
a p. má Pal. ve vétě závislé správně aby ne
(nynějSi spis. často chybně ne vynechávají).
Vz Mtc. 1901. 375.
Branka, y, f. Hubený jako b., jako louč.
Kif. Lid. 8.
Břaňkatl. Sedlák sobě břaňká (o žních).
Brt, P. n. 538.
Branně na někoho se hrnouti. Msn. II.
94-
Branniee, e, f., tirsa. Rozk. P. 2402.
CMS.).
Branokliky, pl, f. s idtt bran. DSk. Km.
52.
Branstvo, a, n. = brannj lid, Msn. II. 95.
Bratánek, nka, m. = bratránek (od brat =
bratr) Us. MS.
Braterák, a, m. = Uterdhf Rais. Lep. 116.
Bráti. Brali by, jak vůl na rohy. Ces. I.
XI 323. — eo: boj Kar. 17. Uzře, že jeho
žena duSi berze {= umírá). Dal. C. 20. 15.
— Jak. Bere. jako velká voda. jako straka.
Us. Čes. I. XI. 270. -— kam. Bráti na Srou-
bek — činiti z ostrá, přísně, dfikladně. V zlo-
dějské řeči. Čes. 1. XI. 140. — se zač =
dychtiti po něčem, zastávati se něčeho. Us.
Nár. sbor. VIU. 20.
Bratina, y, f. Gzam. Slov. 135.
Bratr. Milá bratr! R. 1551. Praž. arch.,
Kn. testim. vinohrad, č. 2. z r. 1551. Když
se soudi b. s bratrem, nebývá pře taková
k přečkání. Tbz. III. 1. 153. Na den sedm
bratří musí se sedm lidí utopiti, sedm obě-
siti, sedm zastřeliti sedm zasypati, sedm
vaz zlomiti, sedm otráviti a sedm probod-
nouti. Tbz. III. 1. 155. Je-li den sedmi
bratrů deStivý, bývá pak déSt trvanlivý.
Us. Sr. MS. Slor.
Bratr, vedle bratřie. MS. Slov. Sr. Prk.
Krok. 1887. 28.
Bratři, kollekt. AleS pohoní b. svú
Petra a Pavla z Sovince. Půb. I. 165 (1406.).
O posluSnosti mluviti maje vysmívá se bratří
(bratřím). Fel. 43. (Když umře bez syna a
dcerky), bude mieti vstůpce v dědictvie
bratři svů. Hus. (Uč. spol. 1902. V. 6.).
Bratřie se sebrachu. Hrad. Sr. Prk. Krok.
1888. 372., Gb. Ml. 103. 3., 134. 3., List.
fil. XV. 359.
BratH adj. Bratří svár (bratrfi). Tbr. XVI.
232.
Bratřiee, e, f. = bratři, fratres. £v. olom.
1., Pass. 316.
Bratrovnnk, a, m. Smil FlaSka, b. arci-
biskupa ArnoSta. K. Vorovka. Čít. kn. III.
1. 75.
Bratrskosť, i, f. = br€Ur8tvi, MS. exc.
Bratrsky, v I. 93. polož před : Bratrský.
Bratrský. Obyčeje a řády b-ské (čes.
bratří). Vz Vek. Vset. 10!í.— 109.
Bratrstvo, jež slulo cech, bylo neorga
ni so váný soukromý spolek. Vz Mus. 1904. 7.
BraT, u (a), m. = dobytie (jeden kus;
není kollektivum). B., pecus. Boh. bez. 180.,
Rozk. P. 433., Hrad. 135». Z bravu. Ž. klem.
DAut. 14., Tristr. 257. Výdaj poČet z brava
svého (kollekt.). Hrad. 88. Poteče krev jako
z brava. Jiř. brn. 128. VSak oni tři králové
a dva hlúpí bravové zdali jsou nevěřili (vůl
a oseň. 1491. Rozb. 1845. 48. Vz MS. Slov.
Brava v. barva. MS.
Bravanský =: brabantský. B. vévoda.
Kar. 10.
BravcoY, a, m., vrch v Gemersku na
Slov. Sb. si. 1901. 166.
Bravě, ěte, n. = mladé bravi. Z. klem.
Hab. 17.. Ž. pod. Hab. 3. 17. (MS.).
Braviarka, y, f., kopec ve vých. Ge-
mersku na Slov. Sb. si. 1901. 65.
Bravina, y, f. = bravi mato^ pecorina.
Rozk. P. 1728.
Bravišté, ě, n. Ces. I. XII. 28.
Bravkový dobytek. Vyhl. H. 306. Sr.
Brav.
; Bravnik, u, m., celidonia, rostl. Rostl. F.
I33.
' Bravský. B. polévka (z uzeného masa,
hudzená). Slez. Vyhl. II. 200.
Bravurně s kola seskočiti. MrSf. Obz.
156.
Bravumi v čem : v pohybech. Chyt. 45.
Brázda, y, f. B. mozková, jugum cere-
brale. Ktt.
Bražek, žku, m., zdrobn. brat. Rozk. P.
2531. V VII. 1203. Brazek oprav v. Bražek.
Bražlna, y, f. Vz Bražima v VII. 1203.
Brblák, a, m., Czam. Slov. 135.
24
Brca — Břichoplícni.
Brca. Nohy jako brca — hlava jako mě-
řica. Slex. Vyhl. II. 66.
BrčáloTě. Dnb b. zelený (jako brčál).
Rai?, Zvon lU. 17.
Bréeti, el, eoi := Jeiifi. Mnsi holoubek
jinam b. 1512. Arch. XIX. 98.
Brdečko, a, n., papi 11a. B. dvanactníkové,
p. daoden^lis, prsni, Brustwarze. slzní, cn-
rancnla lacrymalís. Ktt. Zánět b—čka čivn
zrakového, papillitts haemostatica ; opnch
b— Čka čiva zrakového, Staaungspapille. Otf.
BrdeČkoTitý. B. boa bel, cystoma papil-
liferam; b. zánět koze. Ktt.
Brdeékový. Zánět sítnice b ~vý, papillo-
réti ni ti 8. Ktt.
Brditka, pl., n. = plot, U Vel var. MS. Vz
nás).
Brdlenif hrdlenky zz plot před troubou v ná-
držce, jenž bráni rybám, dřiví, listu atd.,
aby nepraly do mlýnských kol nebo jinam.
Čes. 1. XI. 186.
Brdlinka, pl., n. = hrdlinkovd vrata.
Hlk. VIII 27., 145.
BrdlinkoTitý. B. dvířka, vrata (mající
brdínka v hořejší své čMsti). Hlk. IX. 143.
Brdlo« a, n., textra, Rozk. P. 2411., tc
xoríom. Rozk. P. 2121. (Mfi.).
Brebtavee, vce, m. = ^'reptavee,
Brecarda, y, f. - kofulka. Bolesl. Čes. 1.
XIII. 88.
Brecna, y, f. = Iréca^ žeiuká mluvka. Kbrl.
Džl. 15.
Breéa (dle Báča) = kdo pro sebe moc
minví. Přerov. Čes. 1. XIII. 279.
Brečavo. Je tam b. (poSmurno). Rais.
Lep. 125.
Breée vysvětluje Prk. v Kroku III. 153.
za vok. sg. od subst. brek = ohař, vyžle,
Stěně, m^ádě, hoch, holeček, tedy = holečku,
bracha : pak ustrnul za interjekci bez ohl''du
na číslo a rod a skleslo i v: breč. Vz Mš.
Slov.
Břečevné, ého, n., v pivovárech. Aby
dávali na pomoc také b. Boč. exc. (1495).
Břečka, y, f., braxina, Bob. hex. 2., Ro^k.
P. 1742., br^sia. Bhm. hex. 650. (MS. Slov.).
Břečtanový. B. krajky. Vz Krajky.
Břečtoun, a, m. = vřeftoun, Dšk. Km. 18.
Bfedano, a, n. = vřeteno. DSk. Km. 15.
Bfedlavý. B. nátcha. Čes. 1. XIIl. 91.
Bředmo = bfeda, watend. Rybáři b.
v řece své řemeslo provozují. Šb. Vys.
Mýto. 1845. 4
BředOYSký. B. ulice v Praze, dříve Ange-
lova, pak Bosákova. Dol. Pr. 511.
Břeh. Staré doklady vz v MS. Slov.
Břehatý. B. Skamandros. Msn. II. 75.
BřehOYÍStě, ě, n. Msn. 11. 70.
Brech, u, m. = Hiícot. Sbor. Slov. 1901.
116.
BreJ, e, m. = ovesná mouka zavařená do
vřelé vody. Slov. Hlk. XI. 27.
Brejle. Takoví páni (Němci) nevidí, kde
je pravda, třebaže na to mají b. Rais. Zap.
vlast. 49.
Břek, u, n., acer. Rozk. P. 70., 694. B.
či břeki/ng, pims torminalis, rostl. Vz Ott.
XIX. 772b.
Brekotati = plakati. Tzb. V. 4. 303.
Břekyné. Rozk. P. 71. Sr. Břek.
Břeménee, e, n. fascicnlus. Ev. olom. 19.
44.
Břemiéko, a, n., zdr. břímě. Baw. E. v.
68!».
BřemiSté, ě, n, DSk. Km. 89.
Břenčeti, el, ení. XV. stol. Uč. spol. 1903.
III. 31.
Brendáéekf Čku, m. =i dntdéek. LiSefi.
Mtc. 1902. 106.
Břenec, nce, m., ryba ^mřanfeaf Slez.
Vz Čes. 1. XI. 222.
Brepot, u, ro., Kká. Sión. II. 230.
Břeskev, skve, f. := hro»keVy persicus.
Rozk. P. 600.
Břeskně. Hlas b. se rozléhal. Jrsk. III.
339.
Břeskný. B. intrady žahl účely dolem.
Rais. Zap. vlast. 370. B. polka. Rais. Lep.
291.
Břeskra, y, tz^hroikev. Rostl. D. 80b
(MS).
BřeSťák, a, m.:=uSttel. Ve zloděj, řeči.
Bi^eštať = vřeUiti Sb. sL 1902. 9.
Břete lnice, hřUdniee, e, f. =: zřítelnice.
Volvně. Čes. I. XIII. 122.
BFetenko, a, n. = vřeténko. Us. místy.
Břez = hř^zi.
Březen. Říjen a b. jsou sobě rovny ve
vSem.
Břězg, Wézk^ n, m. = l^ešk, evUdni. Ž. pod.
118. 14H. V Ž. wif. a kl<»m. břesk. (Mi.).
Březí kým. B. mláďátkem od mezka.
Msn. II. 419.
Březičko, a, n. := hřezinka^ hřezovj leelk.
Grm. II.
Březina Ot. (vlastně Václ. Jebavý), nar.
1868., bíisník. Vz FIS. Písm. 714.
Breznikový list. Sbor. slov. VII. 122.
Březnouti == •fdoafi $e březi. Kráva nám
nerhoe b. Již. Čech. Nár. sbor. VIII. 19.
BřeznoT, a, m. Malý B., obyč. Syslovlce ;
Velký B. = 8V. Markéta u Prahy.
Březovák, u, m., houba. Čes. 1. XI.
290.
BřezOYka, y, f. = tabatSrka z hfezové
kArq. Zvon. II. '75. (Jrsk.).
Břeždéti = vH^kati. Těfa (tele) b-di.
U Volyně, u Uher. Br. Čes. 1. XI. 209., Xlli.
122.
Brhel, hla, m.. sembola (inter. volatilia
campestria). Rozk. R. 61. — B. Jan. Sr.
Vyhl. 35.
Břice, tnsum. Rozk. P. 2402.
Brici, byrc.i. Ovoce Jako jablka, bryczi
a j. Milí. 104*. Ovoce byrci. Ib. 114*.
Břiditel, e, m. = hřidii. Kom. 1875. 229.
Břidkosf^ i, f., abominatio. Položili mne
u b. sobě. Z. kap. č. 87. 9. V Ž. wit. je :
mirzknsť (MS.).
Břidný rz ipinavj. Co se mně vysmivoS,
že košilka Midno? Slez. Vyhl. II. 137.
BrigbtiŮY. Nemrc, choroba Brightiova,
zánět ledvin, morbusBrightii, nepbricis. Ktt
Břiohna, y, f. = tlustd zenekd. DSk. Km.
14.
Břicho. Jejich BAh jestb. (starají se nej-
víc o b.). Světz. 1887. 534., Frant 6., 35.
BHchoplieni, gastropulmonalis. Ktt.
Břichořez — Broagham.
25
BHchořez» u, m., B. porodní, sectio cae-
sarea ; Vyoěti části děložoi b — zem, Laparo-
hysterectomie. Ktt
BHehový. B. prázdoosf. Baw. E. ▼. 2724.
Brikabrak, u, m. 8e vSím b— kem dílny
▼ pozadí. Nár. list. 1903. é. 134. 13.
Briketový průmysl. Nár. list. 1903. č.
124.
Brillautnik, a. m., prodavač brillaotA.
Zr. Čeř. 177. Na str. 305.: brílliantník.
Brimbarák, n, m., knoflík. Vesta s b—ky.
Zvon II. 67. (Jrsk.).
BHmě. Vz Břiemě v Mi. Slov.
Břink, u, m. B. jazyka; (ten tvar) nemá
už tolk břinká. Hlavn. 26., 27.
Břinká (břienka), rostl. Rozk. R. 70.
Veleš 147.
BHnkai, a, m. = kdo břiriéi iavli. Vo-
jenský b. Nár. list. 1903. č. 263. 2.
^ BřinkoTiee, e, f. = dHno^á húL Záp.
Cech. MS.
BHnkový. Nemluvil tonem moro oso-
vitým, o— kovým (šavlí břinče). Nár. list.
191 »4. č. 62. 2.
Brisknost, fr. = náhlo9ť, pHkroit, vypl-
nacoat^ hrdopjfino$t.
Břiskoan, a, m., i= vřUkoun. Dšk. Km.
IK
Bři$ni dýchání, Bauchathmen. Ktt.
BHtelnice, vz Břetelnice.
BHtev, tba, f., v V. 1070. oprav v.:
Břitev, tvn, m.
BHtkohranatý. B. vesla Msn. Od. 186.
BHtkohrotý meč. Slad. Rich. 23.
Břitkotesý meč, Msn II. 214., nůž 52.
BHtořezský meč. Msn. Od. 147.
Břitva, y, f., výroba břitev. Vz Otť.
XVlll. 494. Kapnstná polievkaako b. (ostrá,
kyselá). Rizn. 174.
BHtviee, e, f., bistonrie. B. rovnobřítá
se záaiyčftuu, geradschneidig mit Schieber,
špičatá, spitzig, poloSpičatá se zámyčkou,
mittelspitzig Ulit Schieber, vyhnutá se zá-
my^^kou, convex mit Schieber. Ktt
Brizgať = kárati, hubovati a p. Od toho
si dá b. Slov. Sbor. čes. 116.
BHidél, orpus, Rozk. R. 91., ve VeleS.
141. knyždél. Mi. Slov.
Brk. Z brku vyražený = zbrklý. Čes. 1.
XII. 273.
Brkaé, e, m. B. vyrábi se zářezem v brku.
Jazýček takto vzniklý vylnzuje při foukáni
zvuk. Val. Čes. 1. XII. 132.
Brkal = létati i iumotem kHdel^ neuměle,
poplašná, zvi. o mladých ptácích, o ptácích
zavřených v klecí. Ptáci brčá, muchy brfiajů.
Val. Č88. 1. XI. 44.
Brkliti = zbrkle jednati. Nár. list. 1885.
č. 165.
Brknouti, vz Bfkať. Ti brknou přes
druhy své opilé (utekou). Kká. Sión II. 246.
Brle - berla. Vz Drle.
Brlozobný sup, Msn. II. 298., luňák.
uynvXoztiln^, křivý zobák mající. Msn. Od.
333.
Brloii, n. Z b. někoho vyStvati. Msn. II.
402.
Brftati, vz Břkať.
Brňavý kooůr = se srstí černou červe-
nými chlupy promíchanou. Val. Čes. 1. XII.
273.
Brnčeti. VSeoko na ní jen b— lo. Sá. Pr.
m. I. lOrf., Sá. XVII. 16
Brně, ě, f., v z Brn, Mfi. Slov. — B., vz
Brůátko.
Brněný oř (obrněný). Slad. Rich. 7.
Brniti se = br4í na $e bráti. Msn. II.
16^t. a j.
Brnk, u, m. Poďme bežkom, brnkom. Slov.
Sbor. Čes. 141.
Brno, vz Praha. Pflvod slova B. (Eburo-
dnnon? brnije [bláto, hlína] ? brnija (brnění)?
Vz Mtc. 1903. 35.
Broe, e, f., z brot, morella, macella m.
morella. R. vodfi. 41. — MS.
Broeeti, nesprávné slovo. Tvtkj ocel by
se v ní brocel. Mark.
Brodivee, vce, m. = brodivý pták. Dlouho-
nohý b. Holb. I. 232.
Brodky, pole u Červené Lhoty. Čas. mor.
mus. III. 130.
Brodský Boh. (pseudonym Zahradníka),
farář a spis.
Broh, bruh = stoh. Do brohA skládají
slámu, řepu, brambory. Slez. Vyhl. II. 264.
Broj, e, m., Bataillon. Slov. Sbor. čes.
Brojiti se = rojiti se, hemztti se. Baw.
Ar. v. 5747., 3643.
Brojivý kmet. Tbz. V. 1. 120.
Brok, u, m. = drohnj oblázek. Vz Vy-
brokovati.
Brókat = broúkati. Mtc. 1902. 441.
Brokovnice, e, f. = rugniee. Vz Ott.
XXII. 54b.
Brom, u, m. Otrava bromem, bromismus.
Ktr.
Bromatologický, z řec. = potravoslotmj.
Slov. nanč.
Bromeykloheptadién, u, m., v lučbě.
Vsrnk. X. 583.
Bromhydronracil, u, m., v lučbě. Vstnk.
XII. 65.
Bromkyan, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 50.
Bromnitrosopran, u, m., v lučbě. Vstnk.
XIl. 47.
Bromostřibrnatý papír. Ott. XXI. 878.
Brómovaný. B. látka. Vot. 71.
Bromtropanbrommethyiat,u,m . , v 1 učbě.
Vstnk. X. 583.
Bronehopneumonie, e, f., řec. - zúnét
kolem ústí průduSiaky. Vz Ott. IX. 922.
Broný. Sů červení, a když sů staří,
tehda eú broni. Luc. 51 Na str. ňO.: bili.
Bronzit, n, m., nerost. Vz Mtc. 1903. 48.
i Bronzovity. Zr. Cer. 341.
' Brookit, u. m., nerost. Vz Vstnk. XI.
823.
Bróskař, e, m. B. prodává brousky, nože,
vidličky. Záp. Mor. Mtc. 1901. 28., Brt. P.
n. 1167. Sr. Brouskář.
Broskve, persicns. Bhm. Lez. 235. Sr.
Bukvě
Brožurkový boj. Lit. I. 5.
Brotvan, u, m., z něm. Bratpfanne Slov.
Czam. Slov. 142.
Brougham (brům, angl.) =z krytý vftz
o dvou sedadlech. Ott.
26
Bronkes — Bublati.
Broake§ = zlý. V zloděj, řeéi.
Brauklavé někoma odpovédéti. 1720.,
Hrabý. 281.
Broukomil, u, m., Kfifersammler. Hol.
Mer. II. 125.
Broasek v cblebé, také ještě: kaloanek,
kaiunka, kaDÍěka, jedlička.
Brousiti proti komu = m ehy$tati, jej
napafiati. Fel. 48.
Br0USkář» e, m = kdo hrou9Í noie, núzky
a p. Čes. 1, XI. 370., Brt. P. n. 1157.
Brovekf vz Bravek.
Brozouliňko = hrznulinko. Dik. Km 33.
Brožik Václav Šlechtíc, mal. Vz Alm. XI.
127.-130.
BrožoTaei. Stroj b. a kartonážnický Nár.
list. 1902. é. 2^3 2.
Brslice, e, f, fula (fnictas arborum). Rozk.
R. 70., P. 618.
Brsteyiiica, e, f. = vrauvniee, Val. Čes.
1. XI. 324.
Brstviti, brětvovati zz vntvUL — CO kde.
Obilí y bumenci. Slez. Vyhl. II. 311.
Brucťák, a, m. Na Slov.: brocel', bran-
ci i k, drieénik, laj blik, Dáprsnik, prsliak,
pracer, prui^^ník, prasfak, vesta, vista. Czam.
Slov. 219.
Bručavý, sr. Bruěivý. MS.
Brúdek, dka, m., les a Čislavic. Čas.
mor. mas. III. 130.
Bruh, Yz Brob.
Břuehatý = břichatý. B. žena Rostl. G.
210».
Brucho =: břieho. Nech zkazi se rad Sej
b. ako jedlo (vravieva pažravec). Rizn. 64.
Břucnový plod, fractus ventris. Ž. pod.
126»).
Brůk == brouk. Rozk. P. 627.
Bruuastý. B. voda. Sb. si. 1901. 162.
Brnncel, cla, m., brunclik, a, m. = malý
élovik, trpailik. Hauer 10. Také na Slov.
Czam. Slov. 135.
Brundivál, a, m. = hovnivál. Dák. Km. 51.
Brftniti. Soadrabové tichoa slaň (moře)
veslem b-li (tepali, brázdili) hladkým. Msn.
Od. 184. ^
Brunolin, u, m. = fiátér na nábytek. Čes.
nov. 16./5. 1«95.
Brunšvický. Žer., Bdi.
Brusičsicý papír. Vz Ott. XVIII. 185.
BrusinČi ostrov = kde rostou brusiny.
Jrsk. XII 317.
Brusliněi, n. Květiny z b. Rais. Zap.
vlaHt 311.
Brusná, y, f. — ki^na. Kbrl. Džl. 15.
Brusnanka, y f., potok na Zvolensku
na Slov. Sb. si. 1902. 44.
Brusnicoví, n. = brutnirocé keře. DSk.
Km. 6.
Brusnoha, y, f. Ty b-ho (nadávka)!
Jrsk. XXV. 97.
Bruzda, y, f. = poutec na hlavé.\ Sr.
Přindil, Pfíndél. Val. Ces. I. XI. 116. U Tě-
Sína. Vvhl. II. 194.
Bryci jablka, nuces mascatorum. Milí. 111.
10. (MS.) Sr. Brici.
Bryga, y, f. = velmi řiedka kulaia^ ako
polievha. Orava. Sb. si. 1901. 181 Srv. Bryja
v V. 1081. a násl.
BryJa tvarohová (toleranc). Slez. Vyh).
II. 203. Sr. Bryera.
Brykač, e, m. = bruěauuy mumlai a p.
Rais. Lep. 333.
Brykati = bruneti, mumlati a p. Rais.
Lep 515.
Brylka, y, f., pollinariam, v bot. Vz Ott.
XX. 120.
Brymburák, n, m. = vefiký knoflík
u vMty. Vých. Cech. Jrsk. XXII. 228.
Bryndák, a, m. = bryndal. DSk. Km. 28.
Brynďátko, a, n. = slintáček. Dáir. Km.
34.
Brynych Jan £d., biskup a spis. 1846 az
20./11. 1902.
Brýzgáni, n. = tpildni. Na b. b-nim od-
dovidati. Czam. Slov. 267.
Bryžděl, vz Břižděl.
Brzák, a, m. = ehrouet, U Tam. Šb. D.
29.
Brzda hydranlická, parni atd. Vz Jind. 8.
Brzdař, e, m. = brzdiís.
Brzkomrouci. Msn. II. 13.
Brzkosf, i f. Protož na brzkosC zjeď
navSe potřeby na cesta. Kar. 61.
Brzký za Brzký v I. 104. polož před
Brzký.
Brzo = rychle. Ta noha běží b. jako
pták. Luc. 50.
Brzorád £d. dr., advok., HS. poslán.,
1857. - 18./11. 1903. Vz Nár. list. 1903. č.
315.— 317. a jiné listy z též doby.
Brzounko. DSk. Km. 34.
Brzdi. Pass. Vz Brzký.
Brzy = rychlý. B. posel. Alx. V. 942.
Bržle v. brzle. MS. Slov.
Bu, interj. = rachá, Gl. Mat. 296. (MS). Ba,
výraz hněvu. Posmievají se, jako říci: bn,
mrou nebo jazyk vyplaziti. ChČ. S. II.
194».
Bub, u, m. =: bob, fazol. Slez. Vyhl. II.
315.
Bubáéiti := bubákem atraHli. Rais. Zap.
vlast. 228.
Bubáčky = bika ladni, lazala campestris.
Us. Ces. I. XI. 436.
Bubeláček čka, m. = díti tluttých tváH
Sniéek bčka. Slov. Vzáj. L 20.
Buben. Když vystrčí bubny (o veliké
slavnosti). Us. místy. MS. B. děravý atd. vz
Jind. 10.
Bubeníčka, y, f., zdrobn. bubenice. Z.
kap. 67. 26.
Bubínek, nku, m. B. v uchn. PoloprAchod
napínače b-nku, semicanalis tensoris tym-
pani ; zánět bubínku náhlý, prudký, myrin-
gitis acuta, vleklý, chronica, vrozený, con
genita. Ktt. — B. sterilisaČní, Sterilisier-
trommel. Ktt. — B. :zi válec revolveru,
Trommel. Ott. XX. 1018.
Bubínkový. B. ústroj ucha. Vz Strh.
Akust. 426.
Bublanec, nce, m.z^jidlof DSk. Km. 42.
Bubláni, n. = mumiáni. B. V hodinách
(modioích). Cho. S. 141».
Bublati jak. Buble, jak tři medvědi.
Čes. 1. XI. 458. — co čim: ústy modlitby.
Chč. Post. 82b.
Babnik — Bambelek.
27
Babnik, a, m. = huhennik, S piStci a bnb-
niky. Gb. Slov. 112. Hoiek v Mas. fil. Vil.
802. a FIS. v Nár. list 1902. č, 3. 3. máji
to za cbybn m. : bnbenniky.
Bubny. Hermann z Bubna chybně m.
z Buben. MS. Slov.
Bubú =: btibitíc (tak se řiká dětem). Slov. :
bobo. Us.
Bneek, oka, m. = krátké koStě s dře-
věným držadlem v kraji pražském. MS.
Slov.
Bneina, y, f. = huíina. Orava. Sb. si
1901. 187.
Buclákf u, m. = vrfUiee^ krajdě na mléko.
Čes. 1. XII 382.
Bueiaté niti na vřeteno vinonti. Čes. 1.
XI. 79.
Buéi¥ý. B zviře (kráva atd.). Msd. 11.
378.
BuČnik, a, m., vrch v Gemerskn na Slov.
Sb. si. 1901. 165.
Búda (bouda), y, f = Matka, která z předu
na hlavě odslává. Ta nosi vdané ženy. Slez.
Vybl. 11. 190. — B. Udělá sobě jatka ne-
boli búdn. — Pass. Kř. 127*.
Budíce = Budějovice. Přes B. Již. Čech.
Nár. sbor. VIII. 2a, DSk. Km. 45.
Bud^OTlee: Buďonce, Budějice, Bndějce,
Us.
BoudfJoTický v V. 1085. vprav v: Bu-
dějovický.
BudeřOTati =? troubUi, Trubači budeřnji.
Baw. Ar. v. 693.
Budíček, ěku, m. == otvor v ěéle vantrok,
jímž voda, když dostoupí jisté výSky, ntíká
žlabem na kola a otáěí volně mlýnem a tak
mlynáře budí. Čes. I. XI. 186.
Badislaya, y, f., potok na Zvolensku na
Slov. Sb. si. 19U2. 46.
BudislaTská, hra s kaménky. Vz Čes.
1. XII). 68.
BodiyoJ, e, m. B. Ares (boj způsobující).
Msn. II. 322. Vz násl.
BudiToJný (vojna zpAsobnjící). B. svár.
Mso. II. 365. B. Pallas. Msn. Hym. 55. Vz
předcbáz. Bodivoj, Budivojka v V. 1086.
Budna, futura. Rozk. P. 2490.
Buďouce, vz Budějovice. Dšk. Km. 45.
Budovatelka y, f B. blaha. Tbz. XVI.
437.
Boflétářský, z fr. buffet = kredenc,
nálevni stolek; místnosf s jídly a nápoji,
nálevna. Strč.
Bnffo, ítal. := komickj. Basso b., opera
buffa. Ott
Bngel\ gle, m. = tittovj vinee. Slov. Čes.
I. XII. 247.
Bůh. Jeden začíná s Bohom, druhý
8 ěertom; Keby mohl, i p. Boha by stiihnul
za nohy s neba. Rizn. 62, 65. Vz Bób, Má.
Slov. Když p. Bůh s námi, kdo proti nám?
Zbrasl. 310 Už je poledne. Nn bože (věru,
zajisté)! Us.
Bůhdá =: hohda. Kom. Did. 18.
Bnehnouti, vz Buchati. ^ jak. Smrť
z nedojiepie buchne. Št. Uč. 152^. — kam
jak. Buchnul doňho ako slepý kdň do sti*pa.
Rizn. 176. — čím oč. Buchlo to jím o zem
(praětilo). Slez. Vyhl. I. 338.
BaehoTý. B. palice. Becb., Rozb. 1. 184.
Buchta. Buchty tlepi H šUvové = Švest-
kové knedlíky; chlupeUi či ehlup"iky =
knedlíky ze syrových bramborfl s cibulí,
polité máslem; poboSné zn knedlíky z uva-
řených brambor jinak jako chlupačky při-
pravené ; pouíténé zz moučné vařené knedlík v
(knedlíky se poufití se lžíce do vařící vody).
hrkonS. Č^s. 1. XlII. 175.
Buehtiéka, y, f. Kuřata jako b-Čky (tlu-
sté). Křnk. 122.
Buchyně (buchta do zadj. Dal mu dvě
b-ně v hřbet 1612 Wtr. exc.
Buchjranus, Plátno řečené b. Milí. 113*.
BÚjat si 8 kým = bujnjm bjti, dováděti.
Val. Čes. 1. XI. 379.
Bujnik, a, m , pomposns. Rozk. P. 1076.,
Velefi. 114.
Bujnohrdý duch. Msn. 11. 164.
Bujnohroznovitý. B. víno. Msn. Od.
129.
BůjnoTlasý bůh Pan. Msn. Hym. 64.
Bukati zz houkati. Když na se počnu
b. Chč. S. II. 194b.
Bukev =: bukoice. Nabrav s sebú žaludóv
a bukvě v ňadra. Baw. B. 5*.
BukoYanský E. J., nčit. a spis. Vyhl. 60.
Bukovice, vz Bukvice. Rostl. F. 32.
BukoYienka* y, f., zdrob. bukovina.
Brt. P. n. 697.
BakoTina, y, f., hora v Gemersku na
Slov. Sb. si. 1901. 166.
Bukáa. Slez. Vyhl. II. 313. Vz BukSa
v V. 1091.
Bukšpán, u, m. = ki^uSpánek, buxus.
Slez. Vyhl. II. 219.
Baktatovat =? Žaluj ú sa, že nespra-
vedlivé buktatuje pri zkůSkach. Slov. Czam.
Slov. 1-23.
Bukva, y, f., fagenula. Rozk. P. 620. (de
fructibus). Stírala v lese bukvu (bukvice).
Val. Nár. sbor. VIII. 93. Bukvě, fagenula,
bukvice plod. Bbm. hex. 244. Sr. Broskve.
Bukricový. B. pastva. 1708. Vek. Vset.
243.
Búl. Bul v krku, diphtheritis, Brfiune.
Slez. Vyhl. II. 206.
Buláci = Chodovi. Vz o nich v Čes. I.
XII. 305 nn.
Bulbárni. BezřeČí hlívové, bnlbární,
alalia bulbaris; obrna hlivová, bulbárni, pa-
ralysis bulharís. Ktt.
Bulbokapnin, u, m., v lučbě. Vstnk. X.
593.
Buldok, a, m., druh psfi. Us.
Bulik, a, m. Hloupý jako bulík. Us.
Bulka, y, f. = starý íepec, sukně dle sta-
rého kroje bulského. Domažl. Čes. 1. XII. 383.
Bumák, n, m. = tlama. I jé, on myslí,
že prase má zobák, ono má bumák, ty
bloupej. Rais. Zap. vlast. 160.
BumbaJ, e, m. =: hlupák. Slov. Czam.
Slov. 123.
Bumbálka, y, f. k mase. bumbálek. 1724.
Hrubý 249
Bumbalový. B. tvář (bumbalova). Kká.
Siun I. 145.
Bumbelek, Iku, m. Cimbalista na b-lku
něch tež přebijaje. Slez. Vyhl. II. 19.
28
Bambr — Byttrobéh.
Bumbr, n, m. = nápoj v dětské řečí.
Srv. Brm brm.
Bambrliček. Sr. Bambr. Nár. list. 1902.
č. 96 1.
Bnmly u, m. = četná procházka bnrSákA
(na Příkopech v Praze). Us. Vz násl.
BumlOTánf, n. = proííozovdni bumlu. Nár.
list. 1904. č. 61. a j.
Bamp = pde. Kbrl. Džl. 16.
BunciOYky = boty vysokých hoUni. Jrsk.
XXVII. 363., Zvon III. 662.
Bóra, y, í.zzkaU zkukt^ice. Slov. Vzáj.
I. 80.
BařaYiea, e, f. = bouřka. Slez. Vyhl.
II. 60.
Burdák, n, m. = řtíéz, kUrým $e Hdi vúz,
voti-(i $e klády. Haner. 10. — B. = iěrvená
$podn!6é (snkně). Slez. Vyhl. II. 191.
Bardiéeky čka, m. Červen V^ b. := éervec.
Humpolec. Nár. sbor. VIII. 128.
Burdiky a, m. =: tlo»tné diíi\ pernikový
panák na sv. MiknláSe. Stráž nad N. Kab.
List íil. 1902. 248.
BardoTftti, bardieren, hra při turnaji,
kde zápasnici houfnč na sebe doráželi. Baw.
Ar. v. 67H.
Búřečni. B. krůpy, grando. Pror. ol. 28».
Vz BúHvý.
Burel, u, m., pyrolusit, nerost. Vz Ott.
XX. 1050.
Bořeni, vz Bouřeni.
Burijan. Sr. B. (smyslený svatý). Vz
Souk. 1903. 10.
BuHvoJný. B. Pallas. Msq. Hym. 92.
BúWvý = bouHivj, B. hněv. Chč. S. D.
16na B. krůpy. Pror. ol. 27». Vz Búřečni.
Búřki, vz Bouřka.
Burkas v I. 110. oprav v: burkuš.
Barle§ka, y, f. =: ěaikovUott, nízká ho-
mickoif. Lit I. 634.
BúMivý, vz Bouřlivý.
Barmistr, a, m. = purkmútr. Také mor.
Nár. 8b.»r. VlIL 95, Brt P. n 514.
Buraonit, u, m , nerost Vstnk. XL 821.
Bumas, U, m. = kabát dlouhý u ipodu
rozšířený. Val. Čes. 1. X 472.
Bursa, y, f. B. plodinová, týdenní, za-
hraniční. Nár. list 1903. č. 119, 17., č. 177.
5., č 243. 18.
Bursovni, BOrsen-. B. komora, situace.
Nár list 1903. č. 257. 21., č. 12-i. 17.
Bursovnicky. Obchod po b-cku. Nár. list
1903. 284. 21.
Bnrdikosnosf, i, f. Mtc. 1904. 111.
BurSoust, a, m. Ubohý b., přiSed k pe
nčzům, tlačí se mezi vySáí kruhy. Nár. list.
1901. č. 268. 1.
BurdoYee, vce, pole u Čemin. Př. stár.
VII. 65.
BurdoTský. B. sdružení, stanovy. Vlč.
Lit II. 2. 73.
BuH, u, m. = druh koidru, Wurstwagen.
Vyjeti si na svém vuřtu. Zvon III. 662. —
B., Wurst (jitrnice, jelito, klobása). Nár. Sbor.
VIIL 72.
Buse = bo9Ó. TiSfi. áb. D. 43.
Bushel (bušel), angl. = míra k měřeni
obilí, semena atd., asi 36 litrů. Ott
Bussola, y, f. Tangentová b. k méřeoí
intensity proudu elektrického. Vol. 170. Sr.
Voltametr.
Busta, y. f., Bilste. Sb. si. 1902. 78.
Budkova Hora, les u Jankova u Votic.
Uč. spol. 1901. IV. 5.
Butanolamin, u, m.. v lučbě. Vstnk. XII.
47
Butlti se = durdiíi 9e. B. se hněvy a
msrítí. (Chč Olom.) 607*.
Bntylnatý octan. Vot. 59.
Butylpseudonitrol, u, m, v lučbě. Vstnk.
Xn. 47.
Butz Jan Mat, svob. pán z Rolsberku.
mor. vlastenec. Vz Vyhl. I. 38.
Buval = buvol. Bhm. hex. 181.
Buzek Bonifác. Vz Čad. 118., 121.
By. J^iko by jste (m. byste) vězeli. Ev.
olom. 157b. Aby jste byli. 261». Sr. Osv.
1896. 893 , Bhw. 432.
Byblolyký motouz. Mso. Od. 823.
Býčar, a, m. == kdo má dozor k býkům
1666. Vek. Vset 226.
Bydelko, a, n. Zahynulo mi b. Slez. Vyhl.
IL287 Sr. Bydlo (dobytek ; drůbež).
Bydlený. Bych v tvé chvále bydlen byl.
Um. roud. 2096. Jiní Čtou: bedlcn. Vz Mš.
Slov.
Bydleti bylo již v strč. vedle bydliti. Vz
MŠ. Slov. B. a bydliti v Milí. často. Vz
Milí. 2)5.
Bydlišče, e, n. = bydlii^é.
Bydliti. Tam jsme b-li. Kar. 30. Sr. By-
dleti.
Bych, a, m. Radím vám, nechcete li bycha
za uiima hledati (za udima se Škrábati).
S<^étz. 1895. 338. — Sr. Chč. S. II. Slov-
ník 4.
Býk. Na býku narozený bude tvrdošíjný,
neůtítupný. Mtc 1 1897. 51. Kažte ke mne
hajný býk přivésti. Pass. 80 — B., ř^těz.
Vz Burdák. Byk táhnout = řetězem přita-
hovati. Haufir 10.
Býkotvámý muž (mající podobu býka).
Minitaur. Mark.
Byieuie, n. = atonek^ vflbec všecka část
rostliny mimo listi a kofení. Bývat embroka
(náplasť) z listie, bylenie a kořenie. Rbas.
E. 6 Vz MS. Slov.
Bylka, y, f. = ratolest B. dubu. Koll. I.
64.
Byrei, vz Brici.
Byrokrat, a, m. Us.
Byrokratický vliv Nár. list. 1903. 312.
17.
Byr0kratism-U8, U, m. =r úřadniéi vláda.
Lit. I. 4.
Byrokratisovati někde = byrokratiamus
prováděti. Hlk. XI. 182.
Bysterec, rce, m., potok, přítok Oravice
na Slov. Sb sK 1901. 162.
Bystr, vz Bystrý.
BystteCZZ bystrý člověk. Ž. kap. 123. 5.
Do běhu b., Msn. II. 3., v běhu b. 5. 155.
Bystřičan Jan, kněz a spis. Vyhl. 104.
Bystřička, y, f, potok, přítok Oravice
na Hlov. Sb. si. 1901. 162.
Bystroběh, a, m. = Achilleus. Msn. Od.
175.
Bystroduohý — Cambél.
29
Bystroduchý. Eká. Sión II. 32 , Tbz. V.
4. 231.
Bystrokopytee, tce, m. = kůň, Msn. Od.
222.
Bystrolet, a, m. Man. II. 20.
Bystroletoun, a, m. = chrt. Msn. Od.
253.
Bystromili, n, m. B. nohou. M«<n. Od. 116.
Bystroperatnik, a, m. = Hermes. Man.
Od 78., 161,
Bystroperý jestřáb. Msd. II. 227.
Bystroposel. sla, m. - pták, Msd. Od.
235
Bystroruči loď. Msn. Od. 234. Sr. Ra5í.
Bystrost. Obraf vězení naše, jako h.
u vítr pulední, sicut torrens in austro. Ž.
pod. 125. 4.
Bystrovrh, n. m. Kam bystrovrbem
(bystrým vrhem) donáSÍ sadlici. Msn. II. «i02.
Bystrozorný. B. Hermes. Msn. II. 439.
(Vz BystrozrMký.) Sr. násl.
Bystrozorý. Msn. Hym. 9. Sr. Bystro-
zorný.
BystrozTést, a, m. Msn. II. 448.
Bystrozvčstný průvodce. Msn. II. 447.
Bystrý. V I. 113. Byster oprav v Bystr.
Do béhu b. (rychlý). Msn. II. 162., 177. -
B. = 09irj. — Jak. B. jako břitva, co pře-
tíná vlas. Tbz. V. 6. 38.
Byt, n, m., essence, bytost^ hyti. Vz ChČ.
5. II. Slovník 4.
Býti. Vz Chč. S. ir. Slovník 4., Baw.
432. Jaem na tom. abych to vykonal, lépe:
Bylo na tom, abyon to vykonal, málem bých
to byl v-nal, nž bych byl . . . Prk. O hjtx vz
Mš. Slov.
Bytie, vz Bytí.
Bytné = trváU^ bytem. Aby tam b. nebýval.
Arcn. XX. 607. Poněvadž já osobon svou
b.'^na Pardubicích sem. Ib. 45.
Bytnost, i, f = byt. Dokndž by tam svou
b. méli. Arch. XX. 513. Že s tím starým
krkavcem nemůže býti v b-sti manželské
déle. Zvon III. 276. Kteří u nás svou b.
malí (byt; výživu a p.). 1585. Schulz 28.
i Byto, a, n. Poslali dceru na male myto
(olar) a na dluhe byto (vdali ji;. Slez. Vyhl.
II. 69.
Bytov, n, m. = byt. S^a do svého bytová.
V;il. Nár. Sbor. VIII. 93(?).
BytOTý. B. poměry. Nár. list. 1903. Č.
177 .'>.
Bývati někde « bydliti. Val. Čes. 1. XI.
228.
ByvoloTý = buvolovj. Míli. 81.
Bzdieh, u, m. Sviní b., dara (ioter herbas
ignotas). R 'zk. P. 782.
Bzdina, y, f., syphon, Bbm. hex. 453.,
fízon. Mam. A. 22b iMi. Slov.).
Bzdino, a, n. = řit. Když je ti zima, vlez
psoji (psovi) do bzdina. Kub. List. fil. 1902.
248.
Bzdoch a, y, f. = druh komára. Bzdochy
štípaly. Koll. V. 108.
Bzi Hora. 1439. Arch. III. 205.
Bzinek, nku, m., les n Bzence. 1720.
Mtc. 1903. 21.
Bzočák, a, m. = bzuiák = moucha, vosa
a p. Lifiťň. Mtc. 1902. 437.
Bzunka, y, f., osciois, rod much. Vz Ott.
XVIII. 905.
Bžuna, y, f., houba jedovatá. Čes. 1. XI.
290.
BŽÚJkaf si = naparowUi te. Val. Čes. 1.
XIII. 76.
c.
€ m. d9: vocad (odsad). Jir. O e vz 6b.
Slovn. — Kterak se € vyslovovalo v Če-
štině staré. Vz Rozp. fil. 11. — C příp. :
tamhlec, semhlec. Dšk. Em. 46.
Cába, y, f., hora na Vsackn, Vek. Vset.
95.
Cabala, y, f. = obecni viMeni. Mor. Kmk.
€aboch, u. m.. vz Sopoch.
CacáneČek, čkn, m. = koušek. Dšk. Km. 35.
Cacarka. eouraika, y, f. t= polévka z ky-
.<«plého zelí. V Dulnokralovicku a Vlašímsku.
Čes. 1. XII. 302.
CacneJ = ea^nj (doskočný, drzý, všetečný)
Mark.
€afraholtsky, Rais. Zap. vlast. 3.
Caherty, pl., m. = cavíkyj okolky. Jaké
8 ním c? Mor. Kmk.
Caehtat se kudy: kalužemi = broditi te.
Rais Lep. 360.
Gaisson (keson) u, m., ve vodním stavi-
telství, der Caisson, Versenkkasten. Jind. 22
— Srv. Keason v VI. 687.
Cajeh, u, m., caracter. Rozk. P. 2442. Vz
Cejch.
JDajchovati = cejchovati, XVI. stol. Uč.
spol. I90S. lil. 31.
Cajkmistr, a, m., z něm. Zeugmeister.
Tk. XI. 134.
Cakrydka, vz Takrišk*. Čes. 1. XI. 272.
Cakya = eákva. Mor. Čes. 1. X. 442.
Cal u sonk^-nnikA. Od 16 oaliiov 4 gr.
(něj. míra). Arch. XX. 286. Sr. Gál.
Calán, a, m. To se stalo nějakému calá-
doví v Hisp«nii. Světz. 1888. 39.
Calcant-am, a, n. s vitriolum. Zach. Test
144.
Caletná ulice v Praze, nyní Celetná.
Dolen. 355.
Calta. Sr. Mš. Slov.
Calún, u, m. Tělo v plátěný, bíelý c.
ošito a v hrob položeno jest Ms. 12 hod.
umuč. (Jg. Dod.).
Cambél, vz Bombél.
30
Camfora — Cenefindlový.
Camfora, eamforka, y, f. = dUS^ kUri vhide
překáži. Kšf. Lid. 8.
Camfonrek, rka, m. = malý pitruh. P.
Spurný.
Campos (kampos, portug.) = nesmírná
travnatá niva avnitř Brasilie v Americe. Ott.
Cap, a< m. = kotd. Nikdy nebol z vlka
úradnik a z capa zahradník. Sbor. slov.
VII. 131. Rozumí tomu iako c. zabrdě. Vybl.
II. 67. Ťažko capovi boriC sa s bnjakom.
Rizn. 167.
Capart, u, m. = křik. Takový c. bul meii
nimi. Domžl. Sb. D. 18.
Capavý. C. dítě (které pořád cape, běbá).
Oes. I. XIII. 11.
Cápč, ěte, n. = chodidlo, pl. čápata. Dšk.
Km. 21.
Čápek, pka, m. Co pak sem c. (hlupák,
nezkuSený člověk)? Us. Už není (rekruta)
takový c. jako ti, kteří k asentu teprv pů-
jdou. Nár. list. 1904. 107. 9.
CaperoTý. C. omáčka. U Kr. Městce. Čeč.
178. Sr. Capera v II. Přisp.
CapkOTat = capiěkami aem tom hopkovati.
DSk. Km. 55.
Caprice, vz Caprizzio, I. Přisp. 22.
Capulatý. Byl to takový c-tý podivín.
Mod. kn. 1898. 88.
Capat. Ten je dnievně c. (kaput) =sniřen,
?iolnv. Hav. Chamr. 186.
Cáraného, a, n., polyboms, jihoamer.
pták. Vz Ott. XX. 166.
Carbolein, n, m. = směs olejů vylouče-
ných z dehtu kamenouhelného, kterou natírá
se dřevo, aby vzdorovalo různým vlivům
ruSivým. Ott.
Camallit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 826.
Carovy. C. kyselina. Vstnk. XII. 578.
Casky, pl.« f. = viedni iaty ieaski. Mtc.
1902. 4. Sr. Caska v I. Přisp.
Casnovať HB. zakasati ae, chlubiti ěe. Val.
Čes. 1. XI. 92.
ce konc. ve spisech Husových. Vz List.
fil. XXVI. 254.
Céd, u, m., strč. Z toho utvořilo se zdrobn.
Čedík, novoč. cedik, které časem vytlačilo
původní subst. cěd. Mus. fil. VIL 398.
Ceďák, u, m. zn kropici konev. DSk. Km.
29.
Čedič, e, m. C. komárů (pedant a p.). Fel.
78.
Cedidlko, a, n., zdrobn. z cedidlo. Mus
fil. VII. 315.
Cedik, u, m. Vz předcház. Cěd.
Cediti co kudy. A tak tu řeč enom přes
zuby cedit. Val. Ces. 1. XI. 485.
Cedník, u, m. = cedidlo, cedilko, cedákj
cedák, cezák, redátko^ cezdtko, eedik, cez, ctzan.
V Hodoníně. Na Slov.: dedka, cezavka, ce-
dilko. Mas. fil. VL 315. Nabral cedníkem
(nedostal nic). Us.
Cedron, a, m., potok v Praze (Botič?;.
1589. Čes. 1. XII. 468.
CedoloTý. C. banka. Nár. list. 1904. 24.
17.
Ceeh. První cechy řemeslné v Čechách.
Vz Mus. 1904. 1. nn.
Ceitl, u, m. = kruiadlo na zeli. DomžI.
Ces 1. XIL 306.
CeitloTati eo: zelí = krouhati. Domžl.
(\s. 1 XII. 30tí.
CeJchoTaé, e, m., der Aicher, Eicher. Jind.
12.
Cejkati = cákati, cmirati. Po podlaze c.
Rais. Lep. 165., Jir. Mýto.
Cejkhaus, u, m., z něm. Zeughaus, zbroj-
nice. Grm. Ilí.
CejkoTý kabát. 1636. Čes. 1. XI. 74.
Cejp. n, m.f louka u Laviček ; Ceji»y, les
u Radofiova. Čas. mor. mus. III. 130.
Cěl, vz Celý a doklady ze starší doby
v Mi. Slov.
Cele, komp. celeje. Um. rond. 1871. <Mě.).
Celenee, nce, m. = telátíco. Mor. Čes. 1.
XIII. 356.
Celeúdný. I c. i chromý. Hus. Er. III.
166.
Celidonie, e, f. Masf z listí c-nie. Rhas.
E. V. 14.
CelikoYý junoiík (motýl). Ott. XX. 182.
Celistan, u, m., rostl. Lék. B. 45^ (Mš.).
Celitký, zdrobn. z celý. Co jest c-ký den
Činil. Ote.
CelluloidOTý. C. zboží. Hl. nár. 19./XII.
1896.
Celluloska, y, f., továrna. Nár. List. 1904.
201. 6.
Celnik, u, m., angariarins, rostl. Rozk. R.
100.
Céto, a, n. = tilo. MS. Slov.
Celoarfini listo. Vin. I. 273.
Celoběžný rok. Msn. Od. 52.
Celobrunatý nálevník, holostricha. Ott.
XVIII. 807.
Celodrt. vz násl.
Celolátka, y, eelodrf, i, tzupapirová
kaU. Ott. XVIII. 176.
Celoletý. C. píle. Tbz. XIII. 112.
Celonárod, a, m. Život naSeho c-da. Koll.
- List. fil. 1904. 250.
Celonárodni repraesentont (strana svobo-
domyslná). Nár. list. 1904. 162. 1.
CeloHšslcý. C. politika. Nár. list. 1901.
Č. 280. 1.
Celosrdečné od něčeho se odvrátiti. 1740.
Hrubý 262.
Celostátni zájmy. Us.
Celoučkokroutný. Msn. Od. 336.
CeloupHmné něco vyjeviti. 1740. Hrnbý.
265.
Celý, totus; viecek eunctus. Totns lépe
o včci, která sama v sobě celá jest, eunctus
pak o hromadě nebo pospolitosti nějaké.
Kom. Did. 182. Sr. Mi. Slov.
Cement. C. anglický, český, dřevitý, pří-
rodní atd. Vz Jind. 13., KP. IX. 276.
Cementářský. C. akcie, kartel. Nár. list.
1904. 107. 21., 1903. 333. 21.
CementoTý. C. výrobky, dlaždice, kryt,
roury, stříbro. Vz KP. IX. 271., X 191.
Cemyno, a, n. =: temeno, témi. Ostrav
Sb. D. 59.
Cendal, u, m. = tkanina. Baw. Ar. v.
3431. V rukopise je: cendat.
Cendelln, u, m. = látka na hUy. 1573.
Arch. XIX. 221.
CenefadloYý. C. víno. Brt. P. n. 786.
Cenotvorný — Giepar.
31
•1 1
CenotYOrný faktor. Nár. list. 1902. Č.
60 6
Cenově něco zvySovati. Nár. list. 1903.
č. 131. 9.
Cenový. C. konvence, pohyb, vývoj,
změna. Nár. list. 1903. 270. 21., 833. 21
298. 21.
Cent, u, m. = drobná mince systému
decimálního. Ott. V. 293.
Centifoliový. O. masf. Nár. list. 1903.
c. 144 7,
Centik, n, m., zdrobn. cent (mince). Vy-
dali poslední c. Nár. list. 16./9. 1897.
Centralisačni zpěv. Mtc. 1903. 210.
Centidán, n, m. = rada knížete benát-
ského. Lbk. 9., 13. a j.
Centulánový. A za nimi Šli páni c.
Lbk.
t3epat = háMeti. C. h oblát (mič) na scidnu
(stěnu). Prus. Slez. Čes. 1. X. 422.
Ceperla, y, f, slov. tanec. Sbor. Čes. 109.
Cépet ^ Uiepet, ítipot, Cziepet jich podle
podobenství hadového, fnror illis secundum
similitndinem serpentis. Ž. wit. 57. 5. (Mš)
Cěpiti = nésti. Noh dva jich tovařiSe
cěpí. Bíw. Ar. v. 3901.
Ceplik = vdnoika. U Polné. Čes. 1. XII.
382.
Ceplý = tepli, Spii. Sbor. slov. 1901. 85.
Cepné := pevni. Cepně pořád se držím,
vofiefiioi^ éxófinv, Msn. Od. 191.
Cepon = ? Na Oravsku. Sb. si. 1901. 182.
Cep, u, m., prvek, v luébé. Vstnk. XI.
527., Vot. 86.
Cerber-us, a, m., název pekla. Luc. 45. 41.
Céréiflko, a, n., zdrobn. dcera (pohrdlivě).
Č 8. 1. XII. 229., XI. 227.
Ceremoniálně kostelní výkon prováděti.
Nár. list. 1904. 121. 13.
Cérka, y, f. Nnní už d. (mladé děvče, už
by měla míti rozum). Čes. 1. XIII. 77.
CeroYáni, n., vz Incerování.
Cerroni Jan. Vz Lit. I. 907. nn.
Cemssit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XL
829.
Cesi-um, a, n., v lučbě. Vot. 353.
Cessionář, e, m., cessionarius. Nár. list.
1903.
Cesta. M}nvít s cesty (nerozumně). Čes.
1. XII. 131. C. k němu se ani netrhne (stále
chodí lidé k němu kupovat). Řekni rovnou
cestoa =: přímo. KSt Lid 8. Tomu tam c.
travou zarostla (nechodí tam). Sr. Tbz. III.
1. 293. (MS. Slov.). — C. = cestováni. Cesty
udržují mládí. Vrch. Mni. II. 241.
Cesták, a, m. = ceitař. Dšk. Em. 28. —
C. = cestujici. Kbrl. DžI. 15.
Cestička, y, f. Sázel při hře na c-ku
(stranou, ne jako hlavni hráč n. jako vedlejší
sázku). Illk. IX. 262., Us. Ty hodiny chodí
cestičkami (nesprávné, buď nadbíhají nebo
se opožďují). Us.
Čestný. G. bláto, viarum. 01. Zach. 10.
5. C. trud, labor. 01. soud. 19. 22. (Mš.
Slov.).
Cestopisec, sce, m. Vlč. Lit. II. 2. 52.
CestoTatelský sport. Nár. list. 1903. č.
154. 18.
CestOTnictTÍ, n. Nár. list. 1903. 24. 17.
Cetinka, y, f. Šedá c. vinných keřů. Stan.
n. 244.
Cétka (tetka), y, f. = bratrova manželka.
Také v Prus. Slezsku. Čes. 1. XII. 309.
Ceugwartr, a, m. Arch. XX. 409.
Cevitý. C. přílba. Msn. II. 195.
Cévkováni, n. C. hltanu, katheterismus
laryngis trubky Eustachovy, k. tubae Eusta-
chii, zacibelové po nabodeni měchýře, k.
posterior seu retrourethralis. Ktt.
Cévnatina, y, f., nádor cévní, angioma,
Gefássgeschwulst. Ktt.
Cévnatka, y, f. G. oční, Aderbaut (blána
pod bélnatkou). Čad. 11., 12. Hnisavý zánět
c-ky, chorioiditis purulenta. Ott. XIX. Zánět
cévnatky převleklý, syrovatečný, chorioiditis
mefastatica, serosa. Ktt.
Céyni plena, GefKssbauf, tnnica. Ktt.
CéYOzpyt, u, m., angiologia. Ktt.
Ceykšmid, a, m. Wtr. v Mus. 1901. 441.
Cez, u. m. = cedník. O původu slova vz
Mus. fil. VIL 316, a Cedník.
Cezáček, čku, m. = eedniiek. DŠk. Km.
35. Vz Cezák a Cedník.
-ci, přípona označující patronymika: voj-
níci, Jaroměřici atd. Vz Vek. Vset. 8.
Cíbel, e, m. = muiská roura moSová. Vz
Ott. XXI. 1034., 1039. Hořejní rozitěp c-le,
epispadie, hlívová Čásť c-le, pars bul bosá
urethrae, houbovitá čásť c-le, pars oavernosa
urethrae. Část předstojnícová c-le, pars pro-
statica urethrae, blánitá Čásť c-le, pars mem-
branacea urethrae. Ktt. Roztržení c-le, Harn-
rOhrezerreissung. Přístroj k osvětlení a vy-
Setření vnitra cíbele, měchýře a konečníku,
Endoskop. Přístroj k odstranění cizích
těles z cibele (roury močové), Bilab. Ktt.
Cihelný. Zevní řez c, urethrotomia ex-
terna Ktt
CibeIopřed§tojnicoirý. Řez na kámen
c, litbotomia urethroprostatica. Ktt.
Cibelový. VnějSí a vnitřní svěraČ c-vý,
musculus sphincter vesicae exiernns et in-
temas; tyčinky c, bacilli urethrales. Ktt.
Cibrtan, u, m., citi£a (v lékárně), dle
jiných : cibetan, cibrotan. Rozk. (MŠ. Slov.).
^ Cibulačka, y, f. = polévka. Litomyšl.
Čes. 1. XIII. 261.
Cibulka, y, f. =• hra t kaménky, Vz Čes.
1. XIII. 69.
Cibulnik, u, m., penesticus, hokynář, Tk.
M. r. 182.
Cibulný« O. hovězina (upravená cibulí).
XVIII. stol. Čes. 1. XII. 14.
CibulOTitý = majici tvar cihule. C. zvo-
nice. Čes. 1. XII. 178.
Cieemek, mku, m. = ovoce loiu. Msn. Od.
128.
Cicka, y, f. = cicka^ itíena^ koika, Brt.
P. n. 762.
Cicmárový = devárovj. C. seménko.
Volyně. Čes. 1. XIII. 122.
Cicmužik, u, m., mandragora, rostl. Čes.
1. Xn. 290.
Ciedka, y, f. := cedník. Slov. Mus. fil.
VIL 816.
Cieeha, vz Cícha. Peřiny o dvů ciechách.
1618. Arcb. XIX. 891.
Ciepar, u, m., čapo. Rozk. P. 2503. (Mš.).
82
Cierkev — Ciií.
Cierkev, vz Církev.
CierkTený = cirAeevni. C. pokoj. Kar. 76.
Ciesař zz eišař.
CiesaHna, 7, f., imperatrix, císařovna.
Rozk. K 77.
CiesařoYstvo, a, d. c= děařitvl^ impe-
riam. Hozk. ť. 907., Ž gloss. 85. 16., Ž.
witt
Ciesařový = eišařthý. C. rod. PasB. 323.
Ciesařský - cišař$ki. Mil]. 59». C. slav-
D08f. Pa88. 486.
CiesařstTi, d. Mil). 58.
Čieška =: dika (zdrobD. cicfaa).
Ciey, zd.obn. eivka. Po každé cievi, duté
cievi, po vSech cievecb. B. olom. (Mfi.).
Cigán. Paovi, keď spí, cigánovi, keď
srubuje, nevěr := a peníaze bez Čitania
neber. Rizn. 170. Sr. Cikán.
Cigánská. é. f. (Unecj. Vz BrL P. n. 921.
Cigarettový (tabákový) papir. Vz Ott
XVI I. 184.
Cihelna. Zařízeni c-ny. Vz KP. IX
59. nn.
Cihla fasádní, fagonová, komínová (fis-
lovka), obyéejná líeová, na rovné klenutí
falcovky, kanálky, klenovky, komínky, kru-
hovkv, lisované, patky, římsovky, Samotové.
Vz KP. IX. 145. nn., 267. Lis na cihly.
Vz KP. IX. 55. nn. Sr. Jind. 15.
CihlářstTl, n. Vz KP. IX. 57. nn.
Cikán, a, m., tanec. Vz Brt. P. n. 843.
Cikánica, y, f., pastvisko u Petrovic. Cas.
mor. mns. III. 130.
Cikánský kur, opistbocomus, kur cho-
cbolatý amerických tropů Vz Ott. XVIII.
809.
Cil = contumelia. Qloss. saec. XIV. —
C. =: kupováni. Na cíl někam vyjíti. 1444.
Jir. (MS.).
Cimbál, u, m. C-ly zvučely, jako když
zvoní na mračna (silně). Tbz. V. 6. 200. Na
cimbál vybíjel hlásný hodiny. Dolen. 422.
Cimbor, u, m. = eimbuH. C. chrámu.
Slov. Plk. N. zák. Mat. 4. 5. Srv. Cimbnr.
Cimbordy, louky u Pavlova. Cas. mor.
mus. III. 130.
Cimbnřitý. C. zeď. Msn. Od. 258.
Cin, u, m. Vz Vstnk. XI. 531., Jind. 16.,
KP. X. 226.
Cineol, u, m., v lučbě. Vot. 196.
Cingotati zvonkem =r einkati, Val. Ces.
1. Xlll. 371.
Cinchotoxin, u, m., v lučbě. Vstnk. X.
586.
Cink (zink), U, m. = zprávn^ znamení.
Cink házet = dáti znamení. V zloděj řeČi.
Cinkoyáný = znamenaná věc, co lidé
již Ztají; c. hmaták = známý zloděj.
V zloriéj. řeči. Čes. 1. XI. 140.
Cinkplae =: unluvtui mUto. V zloděj,
řeči. Ctfs. I. XI. 140.
CinoYCOvý. O. formace rud. Vz Ott.
XXII. 78*.
Cinovec vce, m. Či kessiterit: SnO^ Vz
K '. X. 217.
Cintorín, n, m. = hřbitov. Slov. Smutno
ako na c-ne. Rizn. 175.
Cintomý = hřbitovní, C. vrata. Slov.
Nár. sbor. 1902. 16.
Cipavka, y, f. = hu$a. V zloděj, řeči.
Cipik, u, m. Z krčaha cez cípik voda piti,
který je na achn připravený. Sbor. slov.
VII. 114.
Ciprle =: dna. Když ho c. loupaly. Wtr.
Str. 164.
Circumpolami hvězda. Strh. Mech. 62.
Cireumstantiae = okolnosti, lat Grm. III.
Ciriak, a, m. KláSter bratří ciriaků čili
kři/.i»vníků s červeným srdcem. Dolen. 369.
Církev. O původu a doklady vz MS. Slov
Ráme církve jest mocné a dlouhé. Kká. Síoq
I. v 72.
Cirkevni. C. písně. Vz Brt. P. n.
CXXXIII
Cirkevnost, i, f. C. slohu. Nár. list 1903
291. 13
Cirklář, e, m. = řtmetlník. Wtr. v Mus.
1901. 441.
Cirkulační topení pila. Nár. list 1904
135 22., 21.
Cirkusový. C. produkce. List fil. 19C4.
226
Cirkvený := eirkevní. C. pokoj. Kar. 76
Cisařka, y, f. = Rakou-^ko. Muka (mouka
SU přece na c-ku bez oplaty (bez cla}.
Hauer 10.
Císařský. Po cisařsku někoho odměniti.
Us.
CiselovaČ, e, m. = iekanik, der Ciaeleur.
Jind. 16.
Cistereienský zákon (kláSter). Zbrasl
233.
Cistemický. C. umění. Kubl. 261.
Cisternový. C. voc^a. 6b. Slov. I. 179
Cisúe = titie. Alx. JH. 315. a j. (Hě.l
Cititi se. Nemocný až se necítí (dél&
pod sebe nevěda). Us.
Citlivin. a, m. 1= ilovik pHlii eitlivý
Nár. list. 19./6. 1896. Sr. Gitlivec v I. Přisp
35.
Citola, y, f. = zastaralý hudební nástroj.
Jrsk. VI 1. 257.
Citoslovi, n. Čad. 97. Vz Citoslovce.
Citovaé e, m. C. čertů. Čes. 1. XII. 334.
Vz Citovati.
Citový. C. obrna áplná, Gefdhlsparalyse. i
neúplná, GefdbUparese. Ktt
Citroník, n, m. Vz Ott XVIII. 836.
Cituprázdnosť, i., f. Juda 22.
Civecnlk, u, m. = tnovaei rám, das
Špulen-, Rolelngestell. Jind. 16. |
Clvi, n. = etbu'ovi luU. Volyně. Ces. I-
XIII 122.
Clz, u, m. Cizem mladinu od chmele od-
dělovati. Ott XIX. 820b.
Cizec, zce« m, eizine/i. Msn. Od. 104.
Cizemluvný lid. Msn. Od. 14.
Cizeplemenný lid. Msn. Od. 32.
Cizí. Já v cizí srdce nerad metám stíny
a cizí radost svatá mi a miU. Vrch. Z faí.
78. Z cizího dobře je dávati; Cizí atarosf
(starosf o cizí věci) 6 ověku k srdci nikdv
nepřiroste. Tbz. V. 1. 164 , V. 9. 324. Ciii
ucho jako plsf řezati (ro neboli toho, kdo
řeže) tedy: někoho nelitovati, neSetřití. Arcb.
XX 71. Cudziu kaSa nemieSaj (neplet se
do cizích věci). Rizn 166. O tvarech a do-
klady vz v MS. Slov
Gizioa — Gochtna.
33
Cizina, y, f. = ei%i lid. To nejsou přátelé,
to je c. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.
Cizinecký. C. kolonie. Nár. list. 1903.
30. 3.
Cizolibý. Naie c. publicum (cizí včci mi-
iDJÍcf). Vin. I. 57.
Cizomlnyný lid. Škd. Od. 7., 39.
Cizonářeéný spis. Lit. I. 353.
Cizopanský člověk (z ciziho panství).
Mtc. 19ii8. 318.
Cizopasnik, a, m. Vniknuti c-kA, nákaza
c-ky v těle žijíeim, invasio; choroby vzniklé
▼niknutím c-ků v těla žijici, Invasionskrank-
heiten; c-ci krve lidské, haematozoa. Ktt.
Cizota, y, f. Jiti do c-ty (do cizího místa).
Val. Čes. 1. XI. 226.
Cizotářský. C. věc. Hlk. X. 336.
CizozemČik, a, m. Tbz. V. 142. Vz násl.
Cizozemec, moe, m. C-ci v Čechách za
starší doby. Yz Arch. XIX. 493.
Cizý novoč. místo starSího cťH. Vz List.
fil. 1902. 60. (Gb.).
CiŽTár, u, m. =: cievár. Us. místy. Nár.
sbor. VIIL 120.
Cka, y, f. =z de$ka. Milí. 216., Vých. Čech.
Jir. v Mus. 1863. 835.
Clam-Martinice. Hraběte Clam-Martinice
oprav v: hraběte Clama - Martinice nebo
Clama z Martinic. Mš.
Cliflonit, u, m., v lučbě. Vstnk. XL 817.
Clonka, y, f. C. u svítilny, dle Blende,
Laternenblende. Jind. 17.
Cmírati se = pomalu dilaii. Volyně. Čes.
1. XII. 122.
Cna. y, f , alba. Rozk. P. 2215. (de eccle-
aia) MS.
Co. Vytýkalo se co zlozvyk. Tk. XI. 192.
a tak vSnde. Zpráva mu byla poručena co
místodriícímn. Tk. XII. 30. Navrátil se co
mistodržíeí. 35. Byl nad nimi co hejtman.
4:5. Co náměstek. 167. Co polní apotekář.
167. Vilém co zločinec. 181. Obrátili se
k němu co spoluvědomému. 200. VeSli tam
co prosebníci. 342. Co mladík patnáctiletý.
346. Co kalvinista. 364. atd. Spojka eo zna-
mená y otazné větě na slovenském Skalicku :
jak, kde pak. Co by ti byl doma? Jindy
uvozuje větu Časovou : uS pjet tídňú co ležá
(od té doby, co leŽí). Vz Sbor. Čes. 85.
CoéoTice. Sr. Sočovice. Mš.
Co do (co do pokám') ve spisovné řeči
Palackého. Vz Mtc. 1901. 378.
Coelestin, u, m., nerost. Vstnk. XI. 830.
C^chlavý. Po cestách byl vlhký, cochlavý,
čplíchavý sníh. Rais. Zap. vlast. 162.
Cokna, y, f. C. u sukně (zoubek). Mtc.
1902. 110., Čes. 1. XIL 284.
Collyri-nm, a, n., hojivdmatť. Kom. Did. 23.
Colob, a, m., druh opice. Stan. II. 249.
Combálat éim: nohami (klátiti). Sbor.
slov. 1901. 131.
Comendorstvi, n , z lat. := užitek, výnos.
Lbk. 40.
Condorango, a, n., druh vina. Nár. list.
1903. č. 140. 14.
Congelovati, vz Koagulovati.
Conrad Mat. Václ., vz Konrád.
Cop. Na slov. : komice, ocásek, varkoč,
vrkoč, zpnsta. Czam. Slov. 219.
Kott: Dodatky k teBko-ném. slovníku III.
Co pak, was denn; v obecné mluvě: eék,
ČÓrak, U, m. = těedni hU ditškiy jeni
jest v eeUcu. Lišen. Mtc. 1902. 107.
Cordierit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 836.
CornoTa Ign. Vz Lit. I. 908.
Corolini-um, a, n. = nový prvek z thoria.
Vz Nár. list. 1904. 102. 3.
Corybnlbin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 598.
Corycayamin, n, m., v lučbé. Vstnk. X.
594.
Corycayin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 593.
Corydalin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594.
Corydin» u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594.
Corytnberin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594.
Co sn to za tiné, tanec. Vz Brt P. n. 971.
CoufaTá, é, f., tanec Vz Brt. P. n. 870.
Conloiry, pl., m. = dlouhi chodby v mě-
movni budově. Us.
Coulomb, u, m., v luČbě. Vot. 165.
Couralka, y, f.. vz Caearka.
Coxin, u, m. = nový vyvolavai fotogra/i*
ekých deeek, filmků atd. Nár. list. 1903. č.
210.
Co za. Ptal se, co jest za člověka. 1513.
Arch. XIX. 222.
Co zatim se navrátil, wáhrend. Tk. XII.
35.
Což ve významu spojky časové, RoŽm.
29., 36.. příčinné, NR. 53., připouitěcí Alx.
V. 192., Pass. 473. Vz Mě. Slov. u: Če.
Cpáč, e, m., bio. Rozk. P. 1171. (MS.).
Cpáti se Jak kam. O. se někam jako
moucha do pomyjí. Vyhl. IL 67.
Crcati éim: penězi (cinkati) na dlani.
Wtr. Str. 32.
Crchačka vz Chrkačka. MS. Slov.
Crkúéek, čku, m. = erkot. Crkúčkem téci.
Msn. II. 207.
Crocin, u, m. = Ifafránovd Hui, polychroit.
Vz Ott. XX. 178.
Cronovet, u, m. = řebHk^ CronwethbShr.
Schnlz 190., 202., 270.
Cronstedtit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 835.
Cštenstvie, n., majestas. Z. pod. 71. 19.
(MS.).
etice vz TStice. MS.
Ctiodbojný nepřítel. Krok L a. 6. (1821.).
Čtivý, ehrbar. Vz Čstivý.
CueáčlcT, pl, m. Saugspritzen. Ktt
Cucliček, čku, m. = telátko (nadávka).
1563. Zvon II. 592.
Cuclik, u, m., cocta, cocca. Rozk. R 92.,
P. 1786. (de vestibus).
Cúda = soud atd. Sr. MS. Slov. Jir.
Prove 25.
Cudati naé = hubovati. Moc se na go-
ralku cuduje, ale ona je též užitečná. Slez.
Vyhl. II. 338.
Cúditi. Ž. kap. 11. 7. C. žito. Brt. D. I.
180.
Cudnoduchý. C. dívka. Msn. II. 33.
Cudnomyslný. C. choť. Msn. Od. 301.
Cudný. C. paseč, Schamgiirtel. Hrad. 99*.
Cudry. Kozel s maSlemi po cudrách stál
(když ho shazovali). Jrsk. XXII. 143.
Cnchta, y, f. = drchanka. Cuchty dost
z pohrabkú. Hamz. 14.
Cucbtna, y, f. = 9patná peřina. DSk Km.
14.
3
J
84
Ciik — -da.
€ak, n, m. Zabila prvnim cakem svým
mečem sedm mažóv. Palk. Lobk. k. 7.
Cukale, ete, n., pl. eukalata := cukrátko.
DSk. Em. 20.
Cukarin, n, m. C. nemocnému dáti. Lék.
B. 180*. (Mš. Slov.).
Cukematost, i, f. C. moée, gljkosnria,
mellitaria, c. krve (úplavice cakerná), dia-
betes mellitna, melithaemia. Ktt
Cukle, pí., í.=dř9věnky. Val. Čes. 1. XL 116.
Cukr, succarnm. Rozk. P. 802. (MS.>. G.
v krvi, melithaemia. Ktt. G. bílý, hnědý atd.
Vz Jind. 17.
Cukrlička, y, f. Hra na c-čka (berlička,
konopky). Slez. Vyhl. 11. 261.
Cukroplodný. C. rostlina. Us.
CukrotTomy enzym. Ott. XIX. 819».
Cukrovati se s kým, liebkosen. Sá.
XVII. 166.
CukrOTka, y, f., lépe: cukrová úplavice
(nemoc), Znckerruhr.
Cukrovnik, n, m. = tí^tina edb*oo<f, saccha-
rum, rostl. Vz Ott. XXII. 473.
Cukryna, y, f. = kvaka, na Hané : rábka.
Slez. Vyhl. II. 202.
Cultivator, u, m., náčini hospodářské.
Nár. list 1904. 136. 21.
Cunaf = ruiiikmmi tUikatt (o détech).
Čes. 1. XI. 918.
Cupánek, nka,m., zdrobn. cnpán.Mor.Kmk.
Cupaulna, eupcUi^ z nSm. znpfen; lépe:
třásna, třásniti. Hlavn. 28.
Cupati, vz předcház. cnpanina. — C. =
jiti drobnfm krokem. Capal smntně k mostu.
Cupitati = drahným krokem choditi. Vz
předcház capati. Stařena radostné jako sle-
pička c-U. Zvon III. 10. Sednicf c. Rais.
Lep. 164.
Cuzoložiti = faliovati. Sr. adulterare
scripturas. XV. stol. U6. spol. 1903. III. 31.
Cuzoložstvo, a, n. = dzoloSštvo, Ghč. S.
I. 8b.
Cvalé = cvalemr?feB les c. mosel huti-
kat. AI. MrStik.
Cvarglik, a, m. = malý Hovík, everglik.
Hauer 10.
Cvekovati co kde: zeď pH baStě. Jir.
H. Mýto. 69. 2. (1629.). Vz Cvikovati.
CvekruŠa, e, f. =: tchyni. Brt. P. n. 486
Cviéba, y, f. CviČba je vietkých nmien
matkou. Slov. Sbor. čes. 140.
CvičeliStě, é, n., lépe: cvičiSté. Mš.
Cvičirna, y, f. =: ikola. Kom. Did. 72.
Cviénosf, i, f. Patrná jest jeho k válčeni
chtivosf a c. Fel. 190.
Cviklik, u, m, yla. Rozk. P. 1804.
CvikoTati co čím. Zdi vfce vápnem než
drobným kamením c. Arch. XX. 70. Sr.
Cvekovati. — se éím =z cviéiti te. Kká.
Sión. II. 207.
GTikýř » umánek za Karla IV. Pojal-H
panoSe nepoctivou ženu, byli jeho synové
cvikýři n. zemánkové. Zvon E. 611. O^^tr.).
Cvinkáni, n. Jaké reptáni, iusténi, vr-
ceni, cvinkáni úprkem a jako béimo z ahro-
mážděni se deroucích. Fel. 44.
Cvinknouti, vz Cvinkati. v 1. 162. —Jak.
Ráoa holí dopadla na dlažba, aŽ cvinklo
hlasné. Wtr. Str. 9.
Cvisty = prádlo » Hdké tUny na okrajky
9ukna. Val. Ces. 1. X. 471.
Cvoček, čku, m. = nlatiý kijnů. V zlodéj.
řeči.
Cvoékář, e, m. =: kdo dělá evoiky. Jrsk.
IX. 74.
Cvok, u, m., trabula. Mam. A. 86*. (Mš.).
Cvokarnik, a, m. = kováF. V zlodéj. řeči.
Cvréala, y, f., garruncula. Rosk. P. 246.
Cvrliti. ďovo to nalézá se dle Ign. Hoška
teprve n Nerudy. Mus. fil. 1902. 66.
Cykliaaee, e, f., i řec. = upraveni v eykluš.
C. rozptýlených zpévů. List fil. 1904. 219.
Cykloheptadién, u, m., v lučbé. Vstnk.
X. 683.
Cykloheptadiěndibromid; u, m., v lučbé.
Vstnk. X. 683.
Cykloheptatrién, u, m., v lučbé. Vstnk.
X. 683.
Cyklohepten, u, m., v lučbé. Vstnk. X. 582.
Cykloheptenbromid, n, m., v lučbé.
Vstnk. X. 682.
Cykloidalný. C. kyvadlo. Strh. Mech. 432.
Cyklon, u, m. Vz Ott XX. 366.
Cyklopentadiěn, u, m., v lučbé. Vstnk.
XI. 8-
Čymbál. Popis v Brt. P. n. LXXII. nn.
Vliv c-lu na nápévy písní. Vz Brt. P. n.
LXXII. nn. Chvalte jeho v c-leeh dobře
zvučných. Ž. pod. 160 6.
Cymbala, y, f. *= cymbál. Ev. olom. 17. 41.
Cynoglossef n, n, m., v lučbé. Vstnk. X.
694.
Cynomya, e, f., řec. = pel mouchy^ xrvó-
(ivia. Poslal na né k-e. Ž. kap. 77. 46.
Cypřideuosný. C. hora. Škd. I. 142.
Cyprový. C. jahody. Kom. Did. 4.
Cyrill a MethodéJ. Vz Zbrt. Bibl. II.
886.-928.
ťyrillice, e, f. Vz Lit I. 216. nn.
Cyrilika, y, f., studánka u Slatiny blíže
Bílovce. Vyhl. 122.
Cyrillomethodějský. C. církev, vz Zbrt
Bibl. II. 920.— 922., památky 926.-928..
kříže 926.-927., kostely 927.
Cyrillština, y, f. C. a hlaholStina. Vz
Zbrt Bibl. II. 923.-924.
Cysarka, y, f. z= hratká cesta. Orava. Sb.
Bl. 1901 189.
Cystein, u. m., v lučbé. Vstnk. XII. 60.
Cytisin, u, m., v lučbé. Vstnk. X. 694.
o.
Č. Vz Gb. Slov. t -éa příp.: FanČa, Julča, Manča; nékdy se
-č příp.: dédič, bělič, fukač, bumbáč atd. | -ča přehlasuje: Káče, Anče, Barče. VzĎSk.
Vz Ddk. Em. 48. Km. 49.
Cabrak ~ časný.
35
Cabrak, n, m. = třapee ku př. u bot. Val.
Ces. ]. XII. 318. Sr. Cabrok.
Čabrok, n, m. = ěaprok, cabrcJe = třapec.
Slez. Vybl. 11. 194.
Čaea, čaéany = krátné. V dětské řeči ve
Slez. Čes. 1. XI. 842.
Čaekoduehý Odysseus. Msa. Od. 75., 109.,
233.
Čáéat = houpati. Sb. si. 1902. 61
Cajka, y, f. = Saj. To mne ta č. rozpá-
lila I Pitto. (Ludmila I. č. 4. 63.).
Čajový. O. společnost. Nár. list. 1903.
č. 284. 1.
Čakana, y, f., cieorea. Rostl. B. 145^. 2.
Cakánie, n. = Sekáni. Pat. Jer. 92. 33.
Čalounický, Tapesier*. Jind. 18.
čalounoTý, Tapeten-. Jind. 18.
ČamaroTítý. C. ozdoba. Sá. Upom. 303
Čamous, a, m. = neúprava. Dšk. Km. 48.
Sr. Camonr (dodatky).
Čampnl, e, f. = íamptda. Chlapci hraj on
čampnl. Dik. Km. 8.
Čampula = káia (hračka). DSk. Km. 13.
Campulik, n, m. Vz Čampula. Čes. 1.
Xni. 123., II. Přisp. 28.
Čamdi. y V. 1159. Camši oprav v: Camši.
Čamule, e, f. = drdol (účes). Čes. 1. XIII.
123.
Čamas, a, m. = čumil. Dik. Km. 48.
Čána. y, f. = UMuraná, ipinavdy umounind
zennkd. Ces. 1. XÍI. 268.
Čantorije = báječná hora ve Slez., v niž
sedí vojsko na koDich připravené k boji
za práva lidu. Sbor. Čes. 10.
Čantorijka, y, f. = santorijka^ hlistnik,
erythraea centaurium. Yyhl. II. 220.
Čaný, exspectatUB. Pror. Isa. k. 8. (Jir.
v Mus. 1864. 373.)
Čáp. Kdo vidí prvně Čápy, když se vra-
cejí do hnízd, v letu, bude celý rok čilý;
Tidí-li je sedéti nebo státi, bude líný. Vykl.
Obr. 25. Kdvž Čápové, vlaitovky a kukačky
brzy odlétďyf, lze očekávati brzkou zimu.
Vz Bočan.
Čapala, y, f. = ikoUca pro děti od 4— G
let. Liiefi. Mtc. 1902. 107.
Čapalačka, y, f - divíe od 4 ~ 6 let. Liieň.
Uto. 1902. 107. Sr. Čapala.
Čapalák, a, m. = diti od 4-6 let. Liieň.
Mtr. 1902. 107. Sr. Čapala.
Čapalka, y, ř., zdrobn. čapala. Liieň.
Mtr. 1902. 432.
Čapal sa = pleskati se ve vodě. Val. Čes.
1. XI. 483.
ČapatkoTý = volavěi. Světz. 1886. 419.
Čapatý = Hrh nei déUi, haiíati. Brt. P. n.
1194. Č. nos = rozpleeklý. Val. Čes. 1. XI.
485.
Čapek K. M. Vz Fli. Pism. 737.
Čapí nos či pelargonie. Vz Otto XIX.
420.
^ápice, e, f. =: edpi $amiee. Tbz. II. 35.
Í^apka iopky, vz Sopka.
napnouti si kam: na břeh = 9ednotUi si.
CeA. 1. XIII. 381.
Čapriny, palinm. Bhm. hex. 521. (Mi.).
Čapu — ěapu^iSapuiky, pojedeme na hrniky
(dětem). Ces. 1. XI. 483.
čára, y, f. zz: silnice, cesta. Čarou nevlikej
=: po silnici nechoď. V zloděj, řeči. Ces. I.
XI. 140. — Č. kolmá, křivá, celní atd., vz
Jind. 18,
(jBJibaizzJíkrabaH, mazati. C. Časopis. Koll.
V. 81.
Čardak, u, m. z= barák pro vojsko. Car-
daky z trámů robiti. Jrsk. XXVII. 393.
Čárka, y, f. =: stezka. Č. ipurová =: stopa
ve sněhu n. ve vlhké půdě. V zloděj, řeči.
Ces. 1. XL 140. — Č. = éáka, naděje. Má
čárku. Volyně. Čes. 1. XIIL 123.
Čárkovaci stroj, die Bchraffiermascbine.
Jind. 19.
Čámé, zauberisoh. C. zpívati. Msn. Od.
15:.
ámik, a, m., sortilegus. Rozk. P. 1091.
arodéjce, e, m. = čaroděj,
arod^nice. Vz Ces. 1. XIL 311., Vyhl.
ir. 59., Larva.
Čarod^nietvi v Čechách. Vz Ces. 1. XI.
49., 248., 328. nn.
Čaroděnik, a, m. = ěarodějnik. Mam. A.
29a., Milí.
Čarojasný prozpěv Sirén. Msn. Od. 184.
Čarojev, u, m. Kká. Sión. II. 238.
Čarolesklý. Č. pleť. Msn. II. 98., Od. 149.
Čaromoený drahokam. Zr. Kov." 386. a j.
Čaropěvný. Č. bohyně. Skd. Od. 193.
Č. loutna, Msn. Od. 344., Siréna. !b. 183.
Čaroskvělý. C. oheň očí. Šnajd. Int. 1.
75.
Čaroskvouci obraz. Cch. Kv. 7.
ČarosměTný. C. Afrodite. Msn. Hym. 35.
Čarosnivý. C. noc. Vrch. Živ. 18.
Čarostřelný Apollon. Msn Od. 118.
Í)arosYitný. C. roucho. Msn. Hym. 72.
iarotajný. C. vlastnosf. Zr. Cer. 76.
Čarovánie, n., incantatio. Milí. 109.
Čárovnik, a, m. C, drnhdy v lékařství
a čarodějnictví významný. Nár. list. 1902.
č. 242. 3.
Čáry v stol. XVL na Mor. Vz Ces. 1. XIL
149. nn., Pověry. Cary— nepodary. Rizn. 64.
Čas. Svým časem a svého času. Vz o tom
•Sfo^/. Měl čas, aby osvědčil zármutek lépe-.
Měi jeitě kdy osvědčiti zármutek. Jest na
'čase, lépe\ jest Čas, svrchovaný čas. Mtc.
1901. 369. C. vie posléz rovná, změní. Kláit.
Maz. 23. C. nikdy nezaleží, t«^n len vždy
běží a běží (běží). Rizn. 170. Č. na nikoho
nečeká. C. získati jest vŽdy prospěino, neboť
jím přicházívá dobrá rada. Hrli. Hus. 40.
O tvarech, významech a frázích vz Mi. Slov.
Čásaf někam z= jíti dlouhými kroky. Val.
Ces. 1. XU. 43.
Časista, y, m. = Časovec.
Časkún, a, m., carpita (inter pisces).
Rozk. P. 361.
Čáslav. Od Č-vě. Tk. XI. 36., Arch. XIX.
73., 261. (r. 1512., 1492.). U Čáslavi. Jrsk.
XIV. 71., 155.
Čáslavka, v, f. = záhrada^ v níž rostou
hruiky čáslavky. Tbz. V. 6. 369.
Časně. Kdo c. vstává, zlato doháňa. Rizn.
171.
Časný = pHxtiivj, Alx. I. 507.; «ito»ý,
prospěSnj, Pel. III.
3*
86
ČaBOJevný — Čeřenec.
Ča§o1eyiiý. Č. roynice. Strb. Hecb. 67.
Casokúzel, zla, m. = arnspex. XV. stol.
Lisí. fil. V. 228.
^aeopust, a, m. = oedoBtatek času. Mám
hrozný 6. Vin. I. 26.
Ca§08lOTO. Frekventativa y nářečích mor.
a slovenských. Yz Rozp. fil. 22 nn.
ČasOTec, vce, m. =: přivrienec i^asopitu
,Čjis* Osv. 1896^370.
Časovodný. u. Demeter. Msn. Hym. 45.
Cásta, y, f , parta. Rozk. P. 1724., (inter
fercula). Jg. casta.
Částečný = svláitni, podrobný. Drahý dil
bude Č-ný. Kom. Did. 16.
ČayargOTaf = ? Slov. Czam. Slov. 123.
čbánečky, pl., m. = kvity ilutého stuUku.
KSf. Lid. 9. Sr. Bambulky.
Čbankářský tovaryi. Sbor. slov. 1900.
118. Sr. Čbankár.
;e. Vz Mš. Slov.
;ebr ryb. Arch. XXI. 328. a J.
Ječatý = chocholatj. Volyně. Ces. 1. XIII.
123.
Čečeraták, a, m. = élovék ieíereuýf Dfik.
Km. 28.
Čečetka, v, f., tatagota, Bhm. maj. 21i>,
lactago. Rozk. P. 217. (M& ).
— éečipřip. : chlapČeČi = chlapecký. Kbrl.
Džl. 15.
ČeéoYiea, e, f. = čoika. Brt P. n. 541.
Ceď. Zatiem Atbenagor zbčže dolov i Čeď
jeho. Apoll. 363. Jiný ruk. má: iefed. Snad
jest to chyba opisovače. MS.
"^ediéoTitý, basaltfórmig. Jind. 20.
;editi. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 31.
;echa, y, f. Vz Ciecha.
lechie, e, f. Jabl. Nedobré slovo ; Slavie
od Slavui» dobré. Mš.
Čechtať sa oč. Val. Čes. 1. X. 469.
Čechobitec, tce, m. = Němec. Vin. 1. 166
Čeehofilka, y, f., přiznivkyně Čechů. Jlnk.
Ja». I. 156.
Čechomor, a, m. = nepřítel Čechfi. Vin.
I. 203.
Cechomrhavý. Č. Němci (Čechy hubici).
Vin. I. 167.
Čechradlo, a, n. — ííechraci ttroj^ der
Oeffner, Wolf, Teufel. Jind. 20 Č. na bavlnu.
Ott. XX. 597. Sr. Mykadlový.
Čeehyně, ě, f. zz ČMa, Džl. Čes. 1. XIÍ.
305.
— ček konc. ve spisech Husových. Vz
List. fil. XXVI. 366.
Čekana, y, f. = cekanka. DŠk. Km. 15.
ČekancoTý. Č. drženi. Vstnk. XI. 670.
Tekanik, a, m., vz Cizelovač. Jind. 20.
Cekanka, y, f., vz Podsinka.
Cekankový. C. družstvo. Nár. list. 1903.
24. 17.
Čekati Jak. Cáká ako kráva na dojenie;
Čaká ho ako hůrku a súdny deň (ku př.
opilého muže). Rizn. 177., 176.
Čeladenský (tanec). Vz Brt. P. n. 988.
ČelakoYský Ladislav Dr., prof. a spis.
1834. - 24./XI. 1902. Vz Mus. 1903. 211.
nn., Lit. I. 908., Alm. XIII. 162.— 184. —
Ó. Frant. Vz Lit. II. 418., 656. a hl. 847. nn.
— Č. Jar. Vz FIS. Písm. 738 (obraz).
Čelatý skot. Msn. Hym. VI.
Čeleď. Vz Mi. Slov.
Čeledinnost, i, f. = přlaluinoět k čeledi,
pHztň. Gb. Slov. I. 164.
ČeledinoTati ^ býti féledinem, Rais. Lep.
Čeii, n. C. pevnosti. Ott. XVIIL 549.
Čelistni. Vnitřní žila č., vana maxillaris
interna; č. rozštěp, gnathoschisis. Ktt
Čelistový. Č. brzda, Backenbremse. Jind. 8.
Celnice, e, f. s felo, ielni 9tina, dle Stim,
Vorderwand, ku př. peci kotlů lokomotiv-
niho. Jind. 20.
Čelo. Nemá na čele napisané, aký- je.
Rizn. 167.
Čelounek, louky a les u Pavlova. Čas.
mor. mus. III. 130.
Čelounky* pole a les n Bezděkova, f as.
mor. mas. III. 130.
Íelozpytee, tce, m. Kubl. 316.
elý = éilý, byitrj. Krkonfi. Jg. Dod. V.
885.
Čemer, nemoc. Vz Ces. 1. Xn. 218.
Čemka, y, f. = bobule ^ti^emehavá. Slez.
Vyhl. n. 62.
Čeniebavě něco pochopiti. Halí. 119.
Čenký = tenký, Č. provaz. Slez. Vyhl. II.
303.
efiueliatl = ienichatit riechen. Gb. Slov.
eňnehaTee, vce, m. 1= tlidnik. Gb. Slov.
^eňúáek, iko, m., zdrobn. íeňueh, íenich.
Gb. Slov. L 166.
Čep čelni, dutý atd. Vz Jind. 20.
Čepák, u, m. = zátka u máMdniee. Ham-
polec. Nár. sbor. VIII. 122.
Čepslka, y, f.. zdnibn. iepec. Dik. Km.
31.
Čepaňa, ě, f. = A2aoave rčení: Dostaneš
po^č-ni, uhodim té po č-né. Hauer 10.
Čepcový. Č. krajky. Vz Krajky.
Čepček, pecku, m., zdrobn. feper. Bhm.
lex 21\
(/épě, vz Čiepě.
Čepec bily, dénkový, prolamovaný (žá-
rový, katrovaný), pfllkový, režný (šedý),
uzli kovy (krupicový, maršálovy). Vz Čes. I.
XII. 200. Vybíráni na Čepec při slezské
svatbě. Vz Vjhl. II. 95.
(epel damaSkový, nože atd. Vz Jind. 21.
Čepena nevěsta, sr. éepíená. Sbor. slov.
VII. 109.
Čepeni, n. Č. horácké. Vz Čes. 1. XIL
23. — Č. nevěsty ve Slezsku. Vz Vyhl. II.
101.
Čepeničko, a, o. :=z preclík. Džl. Ces.!. XII.
306.
Čeperati =z íípyrati. Gb. Slov.
Čeperka, y, f., rybník u Pardubic. 1746.,
Hrubý 276.
gépí^rapí, Storch-. Gb. Slov.
Čepice. Má pod Čepici (je chytrý). Ces.
1. XIII. 176.
Čeplý =: teplý. Vých. Mor. Šb. D. 55.
S!eprich, u, m. == imetana.
JepýHt se před kým: před nymfou.
Slad. Kich. 8.
ÍJeracit = hniveui se. V zloděj. řeČi.
^erejšek, ška, m. == vierejhk. Před če-
rejškem. Čerň. Z. 109.
Čeřenec, nce, m. = f^eřen. Mam. A. 32^.
Čerka — Červ.
87
C-erka, y, f. = éárka. Gb. Slov.
Černá =: t/mavd noc V zloděj, řeči.
Ílemalosť, vz Črnaloef.
jemec, noe, m. :=. orel, Msn. II. 447.
})eměéemý. Č. noc. Klícpera.
^ernek, a, m., hora v Gemersku na Slov.
Sbor. 8lov. 1900. 162.
CemČnka, y f. Č. duhovky, nigrities
iridis. Ku.
Čeměť, i, f. Č. = zabarveni kAže do
temně Žlutohnědá n. šedohnědá, melanosis.
Č. kožní, melasma, nigrities catis, jazyková,
nigrities lingnae, nadledvinová, morbas Adis-
sonii. Ktt.
Černína, y, f., melanosis, chromatosis. Ktt.
Vz Černět
^emieoTý. Č. zeleň. Vz Černice.
}'ernik = cikán. V zloděj, mluvě.
^ernivka, y, f. m éemice, iemá úplavice,
melaena. Ktt.
Oemo, a, n. ^ tma. V zloděj, mluvě.
pernoboký. Č. loď. Msn. Od. 110.
'emobor, u, m. = Semý hor. Tbz. XIIl.
87., V. 1. 28.
^emobrvý. Č. dívka. Tbz. V. 6. 188.
Černobýl jest máti všeho kořeni. Jrsk.
VII. 2. 108. Č-ln nasuší si selka za květu,
poněvadž příjemně voní a dává jej o po-
svícení do hus majících se péci. Nár. list.
1903. č. 285. 8.
Čemočerý. Č. ovce. Msn. Od. 167.
Čemočiry býk. Msn. Od. 35.
Černod^nik, a, m. = íarodějnik, Gb.
Slov.
ČemobláTek, vku, m., prunella, hlavuška,
rostl. Vz Ott. XX. 843.
'ernoeh, u, m., houba. čes. 1. XI. 290.
!eniocbmumý. Msn. II. 12.
^/emoehoyá Josefina, spis. f 3./1. 1902.
Černokněžstro, a, n. Vysoké č. (hierar-
chie). Mark.
ÍlemokorÝ. Č. větev. Hol. Met. I. 440.
lemokozloTáci = KozlovStí v LedeČsku
(libují si v černých kozách). Vz Čes. 1. XI.
405.
ČemokreY, krve, f. KySka Čemokrví na-
ditá. Msn. Od. 272.
Čemokrevnosf, i, f. Játra při ě stí, me-
lanaemische Leber. Ktt.
ČemokrYutný. C. brof. Msd. II. 128.
Čemooďca. y, f. = žena černých oČí.
Tbz. VIII. 384.
Čemoposupný. Č. smrť, (UXag. Msu. Od.
260.
Čemomný beran (mající černé rouno).
Mfin. Od. 159.
Černoflinédý. Č. dívka. Jeřábek. R. básn.
191. Sr. Černosnědý.
Černoška, y, f. =: íemd kráva. BrŤ. P. n.
1194.
^emotmairý. Krok II. b. 172 (1827;.
^emouchý. Msn. II. 284.
Jernovina, y, f. = černé tečky n. čárky
na hlazených kovových plochách, der Aescbel,
Aschenfleck, das Aschenloch. Jind. 22.
Černovláska, y, f. = ž«»a éerných vlatů.
Hlk. XI. 4.
Čemuelia, y, f., nigella, Schwarzkiimmel,
rostl. Vz Ott. XIII 803.
Černý. Č. flákota =: uzenina. V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XI. 140. Měl naň Černé oko
(zlé). Zvon. III. 216. Č. čin (zlý. hanebný).
Tbz. XIII. 269. Kde se jen v té dívce černá
její mysl vzala (zlá). Sá. XX. 27. Abys'
černá chodila (přejí té, která komu ublížila).
Džl. Čes. 1. XII. 307. — jak. Č. jako
havran. Mil). 49., 105. — Č. tíav =z jezero
v Tatrách. Vz Hlk. XI. 24. — Č. hodinka
(k večeru) mysli p > ho va a občerstvení. Jrsk.
Xm. 3. 269. — Č. chlap, muz. Hra na čer-
ného chlapa, muže. Slez. Vz Vyhl. II. 248.
— Č. Mik. Jan, spis., nar. 1839. Vz Vek.
Vset. 304. — Č. A, (pseudon. J. Rokyta),
básn. Vz FIS. Pism 712. — Č. Ad., spis.
— Č. Vád. Dr., spis. t 16./6. 1904 maje
38 let. Vz Nár. list. 1904. 166. 2. odp. — Č.
Jo8. Vz Čas. katol. duchoven. 1835 735.
Čerobarvý. Č. loď. Msn. Od. 145.
Čerpadlo, a, n. Č. dvoj čité, jed nečinné
atd. Vz Jind. 22., KP. IX. 243. nn.
ČerstYokutý. Č. korba. Msn. II. 79.
Čerstvomytý. Č. roucho. Msn. Od. 91.
ČerstTořezý. Č. slonokostice. Msn. Od.
ČerstTorodý. Č. mUdě. Msn. Od. 59.
Čerstvorozenec, nce, m. = za Čerstva,
právě zrozený. Skd. Od. 57.
Čerstvý. Čerstvej ^ vzduch; vléci na
č. = jiti na vzduch (ze separace na dvůr).
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140. - jak.
Holka čerstvá (rychlá) jako korotvička. Čes.
1. XHI. 176.
čert. Ezpendenty drobné mistr BacháČek
vyhnal, byli tu bez toho pro čerta dobří
(nic platni). Světz. 1895. 306. Čertí neviděli
ísnad ne, ku podivu) ! ; Čerti se žení — jest
Douřlivé a deštivé počasí ; Č. jede říká se,
je-li na stole núi^ ostřím vzhůru obrácen.
Kšt. Lid. 9. Kováři, aby čerta od své dílny
zahnali, tlukou v sobotu večer po práci na
prázdno třikrát kladivem na kovadlinu ; tím
je zlý duch na celý týden přikován ; O srázné,
roklinaté a kamenité cestě, kde sotva lze
pořádný krok učiniti, říká se: Tady Č. svou
bábu vozil. Mtc. 1. 1897. 165., 173. Čo čerta
poženiefi do sedmdesiatých kostelov, zostane
len čertom. Sbor. slov. VIL 129. Ten dá. aŽ
č. umře a peklo shoří (nikdv). Jrsk. XIIL
3. 212. Čertu-li se kdo svéři, nikdy nepři-
vede ho do nebe. Tbz. V. 1. 85. Čerta
vyhnal, diabla přijal (nepolepšil se). Rizn.
166. Sr. Črt v Mš. Slov., KSf. Poh. 244. nn.
Čertadlo, a, n. Radlice, Čertadlo, motyky
atd. Lbk. 36.
Čertí zub, rostl. Vz VaĎour. — Č. trus,
assa foetida. LiSeň. Mtc. 1902. 115.
Čertíěkový. Č. krajky. Vz Krajky.
ČertoYati =: klUi. Val. Čes. 1. XI. 47.
čertovsky něco vymysliti. Tbz. V. 1. 149.
ČertuJ = éertúv. Č. kluk! Dfik. Km. 25.
Čertův. Z čertova bejlí nic pěkného ne-
vykvete. Jrsk. VI. I. 120. — Č. kopec
v Bruntálsku ve Slez. Vyhl. 17.
Červ. Už zase máte ty červy v hla.ě,
Kdo pak bude pořád bědovat? Rais. Zap?
vlast. 203. — Č. tmrtelný -r vtklo. Luc. 44..
45. Sr. Červ = čert. — Sr. Črv v Má. Slov.
88
Červánky — Čiha.
Červánky. Vz Čes. 1. XII. 455. Jsou-li
č. v novoroČni den, přinesou jistě samou
slotu jen. Ott. Kal. 1904.
Červen. Je-Ii č. studený, krči sedlák
rameny. Vlhký a teplý č. obohacuje rolníka.
Netřeba Boha v čer?nu o déiť prositi, přijde
hned, jak zaénem sena kositi. Ott. Kal. 1904.
Sr. Crven v MS. Slov.
červeňák, a, m =i vcjin v červeném obleku.
Tbz. V. 9. 302.
Červenec = íeroen až do XV. stol. a
Červen z= červenec. Je-li v č-nci défif a
slunečno, bude v příštím roce bohatá žefi.
Jaký jest č., takový bude příští leden.
Mží-Ii v Č-nci» následuje pak hezké a suché
počasí.
Červeníce, e, f, pole u Hor. Ůjezda.
Čas. mor. mus. III. 181.
Červenik, u, m. Č-ky = dobré houby.
Slez. Vyhl. II. 224.
Červenka, y, f. == Servůnd půda. Tbz.
III. 2. 400.
Červenoboéný koráb. Msn. Od. 129.
červenokabátnik, a, m. = Hrven/i hiuar,
Tbz V. 6., 237., komediant. Jrsk. III. 323.
Sr. Červeňák.
Červenokmenný. Č. sosna. Jrsk. V. 113.
Červenopeřice, e, f.. vz Perlín (ryba),
Ott. XIX. 490., 941.
Červenosti := í«rven<í Btavha, Prohlédněme
ty ó-sti z blízka. Guth. Caus. 96.
Červený Jak. Byla červená, jako když
Šeptá ženich nevěste u stolu o svatbě, jak
ji má rád. Tbz. V. 6. 4*^9. C. jako katův
plášť. Tbz. V. 6. 268. Č-ná jako měděný
kotel. Světz. 1895. 818. Plotna Č-ná jako
pentle. Ml. Bolesl. Ces. 1. XIII. 176. — kde.
Byl č. po tváři jak brabenec. Zvon III.
719. — Č. nemoc z^ny ss^émjra. Bib. (Mus.
1877. 628.). — Č-né = pivo. V zloděj,
mluvě. Ces. 1. XI. 140.
Červiéek, čka, m. Ani toho červíčka p.
Bůh darmo nestvořil. Rizn. 167.
Červinč, ě, f. = kráva iervmd, Dšk.
Km. 16.
Červinka, y, f. = iervmd pAda. KSf.
Lid. 9. — Č. Otak., básn., nar. 1846. Vz
Fiš. Písm. 708.
Červka, y, f. Owczie č., cauda catti. Mam.
F. 71b. (MS.)
Červojedlý. Č. dřevo, rakev, máry. Tbz.
III. 2. 227., U«. 250., V. 6. 319. Č. přihrádka
(od červů vyžraná). Ib. III. 2. 27.
Červotok, u, m., nemoc. Když má do-
bytek č. Vyhl. II. 62.
Červovka, y, f. = hlistka, nemoc hor-
níků v uhelných dolech zavlečená z Uher
a Německa, původně z Aegypta. Vz Nár.
list. 1908. 345. 8.
Čekati ^ pěstovati níeo, hleděti n niŽého.
Dal. (Pel. m.)
Česko, a, n. i= Čechy. V Česku a na
Slovensku. Krok I. a. 11. (1821.) Neujalo se.
Českočtenář, e, m. zz čtenář českých
spÍBŮ. V. Pohl. Špatné slovo.
Ceskofeudálni. Nár. list. 1903. č. 284. 1.
Českofranconzský. Nár. list. 1904. 22. 3.
Českorakouaký. Č. pomezí.* Tbz. V. 9.
188.
Českoslovanština, y, í. Msn. Od. II.
Český. Pro české utěšenie těla těchto
dědicóv svatých do Prahy přinesl. Pnlk.
Lobk. k. 34. V hor věnci leží Český kraj
jak pozlacená, stará bi^. Vrch. Doj. 167. —
Č. = rdznj, Btateinj. Čertí, bojíce se sv.
Prokopa, mluvili: Český Člověk nad námi
jest. Hrad 13». 4. (Mš.)
ČesneknTíea e, f. = ěesnekovd polévka.
Mtc 1902. 112. Sr. Česnekovice.
Česrati = ěeehrati, krfimpeln. Vz 6b.
Slov.
Česl Vzal od něho kóft ctí (darem). Půh.
Frase a zvláštní formy vz v Mš. Slov.
"ěsť = iieef, ?dif. Gb. Slov.
eá< = Hsti. Na Hané. Šb. D. 47.
edák, a, m. = ěiUiéf^ picariator. Tk. M.
r 183
' ČeSe = Čeíi Hor. Šb. D. 42.
Čěfika, y, f. = i^íka (zdrobn. me). Gb.
Slov.
ČéSkový vak sliznatý, bursa mucosa pa-
telLaris. Ktt.
éšnik, a, m. =: ěiěnik. Gb. Slov.
eSskÝ =^ ěeekiĎ.
état = ěltati. Na Hané. éb. D. 52.
Četena, y, f. := jehliii halutka. Slez.
Vyhl. 11. 16. Sr. Četína.
Četiee, e, f. =: iepiee, U Vys. Mýta. Jir.,
Šb. D. 27.
Četinka = fěetinka, ěetina. Brt P. n. 959.
Četnoveselný koráb. Msn. Od. 1 18, 310.
ČetOTOda, y, m. = vůdce ieUf, Nár. list.
1903.
Četyee, e, f. = éepice. Litomyšl. Ces. 1.
XIII. 251.
Či, čili. Tázací částice či, čili na Do-
ma Žlicku neznají. Vz Kbrl. Džl. 24.
Číbek, bku, m. = pipet, fík (palcem uka-
zovaný). Dávali mu č. Tkadl.
Čičena, y, f. = hoéka. Brt. P. n. 1194.
-čiéi příp. : chlapčičí, holčičí škola. Ebrl.
Dii. 15.
iči, čičiči = koěka (v dětské řeČi). Us.
idlozpyt, u, m., Aesthesiologie. Ktt
iecha, čěeha, y^ f. zz: iHka v koleně,
Kniehóhle. Gb. Slov.
Čiepě (čepě) = čepě, ěte, n. =: ardea,
volavka, Reiher ; jinde turdela, Amsel, Drossel.
Vz Gb. Slov.
Čierka, y, f. = ěirka, Erikente. Vz Gb.
Slov.
ies vz Čís 3.
iesa y, f., vz Čisa. Ž. kap. Dent 82. 14.
iesnosf, i, f., subtilitas. Rozk. P. 1438.
.lesný = tukový, Mark., — z čies (číš). Vz
Gb. Slov. C. obětí. Ž. pod. kap. 65. 15.
"iesf, i, f. = ědit. Vz Gb. Slov.
ieSé = me. Vz Gb. Slov.
iedieř, e, m. = iiinik. Bhm. hex. 830.
iedka, y, f. = ^e. Bhm. bez. 481.,
Rozk. R. 82., P. 1897.
Čiešnik = ěiMk. Gb. Slov.
Čiedtč, iieiěe, kompar. k často (častěji). St
Čieti, Čnn. Czela syna = počala. Gb.
Slov.
Čiga, y, f. = «^? Slov. Czam. Sloe. 121.
Čina, y, f. = vlk, Kreisel (dětská hračka).
Aqu., Gb. Slov., Vinař. Verg. Aen. VII.
Ciha - CiSnikovatí.
89
377. — Č. Karel, básník, Dar. 1866. Vz Vek.
Vset. 808.
ČihŮTka, y, f., vinohrad u Bzence. 1724.
Mtc. 1908. 18.
Čich. Měřidlo vnimavosti Čichu, Olfacto-
meter. Ott XVIII.
Čiehna, y, f., les u Kojetic. Čas. mor.
mas. IlI. 181.
Čichojemiiosf, i, f. J. Uhlíř o Jabl. 16.
Čichoslovi, D. = nauka o UchUf Osmo-
logie. Ott. XVIII.
íila, éíla, y, f. = cAW/e, Weile. Gb.
Slov. Sr. Rozpr. fil. 81., 82.
Čilinda, y, f. = tenká lu9ka. Dik. Km. 26.
Čilohbitý ovad. Msn. Od. 888.
Čilý, vivens. Č. Bób (stará glossa). Vz
List. fil. 1901. 444. O é. sr. MS. Slov.
Čin. Tvary, významy a frase vz v Mš.
Slov. — Č. =: řez (uvnitř). V Činu zdá se
být ta koza dobrá. Val. Ces. 1. XI. 179.
Činéaravý vrabec (křičící: činčarara).
Hlavn. 67.
Činéi = hezká véc (v dětské řeči). Us.
Cinějnik, a, m. = Hnitel Gb. Slov. Sr.
Činěník.
ČiJkek, ňka, íiňk, a, m. =: kdo od piti
pfedkú urozen jut. Vz Gb. Slov.
Činěnik, a, m., Factor. Ev. olom. 142.
(Jir.) Cf. Činějník.
Činéžný peniez. Ev. olom. Mat. 22. 19.
Činiti, tvary, vazby a írase vz v MS.
Slov.
Čiňk, vz Činek.
Cinod^ce, e, m., negotiator. Gb. Slov.
Činodčjský = působící, wirkend. Gb.
Slov.
Činokerni novinka, Nár. list 1885. 101.,
společnost. Lit. I. 285.
Činopad, efficaz. Gb. Slov.
Činorodný čas. Eká. Sión I. 48. Tz
Činorodý.
Činorodost, i. f. Nár. list 1904. 86. 2
Činovatedlný, causalis. Č. spojka. Gb.
Slov., Slov. Klem. 8^. (Mi.).
Činoyý ze subst čin, activns. Gb. Slov.
ČinuektiTOst, i, f. Stan. I. 6.
Čipek, pka, m. Č. v Ženské pochvě. Vz
Ott XX. 18. — Rozštěp měkkého patra a
čípku úplný, staphyloschisis, neúplný, sta-
phylocoloboma. Ktt
Čipera, y, m. = Hpem^ ílovSk. Jrsk.
XII. 242.
Čiperati = ípírati. Gb. Slov.
Čiperný = SVi, dyéhtivj. Ta je do vdá-
váni č-ná. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.
Čiř, e, f. Zespod vyplývá vody čiř. Msn.
Od 91.
ČiHeovýy éifiíni, Č. jablka, ortiva, hor-
tíva, hortensia, zahradní. Vz Gb. Slov. a
násl.
ČiHěevý. Č. jablka. Rozk. R. 71. (MS.)
Čiřiéný = HMsnjji, Č. jablka, hortensia
malá. (MS.). Sr. Člfícový.
ČiHněiti. Koroptve č- čí. Nár. list. lO./d.
1901.
Čiro, schier. Nad něčím č. iasnouti. Nár.
list 1884. č. 297.
Čiroekmnmý. Č. noc. Msn. II. 169.
Čirokový meč, Štít Msn. II. 58., 217.,
Od. 120.
Číronahý Odysseus. Msn. Od. 93.
Čiropouhý mok. Msn. Od. 81.
Čirotenmy. C. loď. Msn. II. 89. ((leXai-
Čirotněný vepř. Msn. II. 160.
Čirfas, jm. louky. Sbor. slov. VII. 115.
Čirý. C. pravda (holá). Vodička. Sr. MS.
Slov.
Čís 8., vz ČieS.
Či§elnik, u, m. Vz Ott. IX. 990b.
Čisliti. Léta naSe číslena budu (medita-
buntnr). Ž- kap. č. 89. 9.
Čisio. Čtyři a dvacet mil. Milí. 58- ~ 64
vězňů. Tk. XII. 209. (Mnozí učí, že se mají
čísti dříve desítky.) — Kterak veliké jest
číslo (počet) lidí ve vSem světě. Chč. S. 1. 8b.
t. zi: zp&aob. Nesuď jich sám podle svého
smyslu, Čiň podle starého dobrého čísla
s otázáním ctných synů. Rada (MS.).
ČistařstYO, a, n., Alchymie. Gb. Slov.
Čistec, stce, m. stannum. Bhm. hex. 141.,
Rozk. R. 76., Pror. ol. 10b. 2. Č., herba bona.
Mam. F. 71b. 2. (MS.).
'íistel?, nějaký pták. Gb. Slov.
isternOTý = cietemový.
isti. Tvary a doklady vz v MS. Slov.
íistici stroje v cihlářství. Vz KP. IX.
121. nn.
Čistič, e, m. Č. plynu (přístroj). Ott. XIX.
956.
Čistina, y, f. Skalnatá Č. =r vreh ěiitj^ bez
le9a. Čes. 1. XII. 884.
Čistna, iutma^ y. f. Alchymie. Gb. Slov.
Čistobásnieký. Č. cena. Lit. II. 611.
Čistodržee, žc^, m nějaký pták. Gb. Slov.
Čistoblasný. Č. Slovanka. Koll. v Kroku
I. o. 85.
ČistokoTý. C. tHnožka. Msn. Od. 228.
Čistomilec, Ice, m., nějaký kámen. Gb.
Slov.
Čistomoký. Č. oběf Msn. II. 29., 62.
Č. vinu. Msn. Od. 858.
Čistomytý pláSC. Mso. Od. 120.
Čistonit. Kázal je č— ty svléci. Pass. 110.
Čistovniti. Kněz č. stojéSe. Dal., Pulk.
(MS.).
Čistořizý. Č. Isis. Škd. F. 26.
Čistorokotný hlas (cikad). Msn. II. 48.
Čistotě. Č. býti. Št. Er. 75. (to má Brt.
za prostý lokal 7.púsobu. ČMM. II. 44.).
Čistotně, vz Čistotný.
Čistoučký. DSk. Km. 87.
Čisťounce červeny Tbz. V. 9. 301.
Čistoyanit. Na jedné posteli v čisto-
vaniti b^e vSech Šatů postižen s ni. Wtr.
exc. Vs Čistonit.
ČistoTodý. Čistovodá lázeň. Lit. n. 8.
Í)istoYzdu^ný Boreas. Msn. II. 861.
iistý. Lahko byf čistým, kým do blata
neideS. Eizn. 168. — jak. Mé svědomí jest
čisté jako slunce. 1614. Hrubý 209. Sr. V.
1268., Mé. Slov.
Čisul*a = túavá kráva. Orava. Sb. si. 1901.
la^.
Čiščenie =: mtini. Gb. Slov.
Ílidči = HtiH, zastr. Hugo 42.
lidnikovati někde = býti čiSnikem. Us.
40
Čftajioi * Činek.
Čitajiei. Průvod 500 lidi čftajici zbytečně
m.: 500 lidi. Mtc. 1904. 294.
Čitatehiý, lesbar. Bdi. y Obz. brn. 1879.
276. Sr. Citelný.
Čitedlnik, a, m. = it^náh Gb. Slov.
Čitnost, i| f. Ztráta é-sti sliznice hrtanové,
laryngoanaestheBÍa. ZvýSená č., byperaeathe-
BÍa. Přiliiná Č., nadéitnosf sliznice hrta-
nové, larTngohyperaestbeaia. £tt.
ÍiÚti, iÚH, TZ Čiti.
ít. Zánět čiva prostý, neuritis simplex.
Ott. XVIIL Rozklad Čivu, nenrolysis, polo-
průcbod čivu Vidianova, semicanalis nervi
Vidiani, přední a zadní postranné kožni Čivy
břiiní, nervi catanei laterales abdominis an-
teríores et posteriores, zadní č. dvojbřicbý,
nervns digastricns posterior, hoření Č. hltano-
vý, nervaslaryngens superior, hoření a dolení
Č. brtanový, nervos pharyngeas superior et
inferior, dlouhý č. hrudní, nervus thoracicus
longus, přední a zadní Čivy hradní, nervi
thoracici anteriores et posteriore^ přední a
zadní postranní kožni čivy hradní, nervi
catanei laterales pectoris anteriores et po-
steriores, dolení č. hýžďový, nervus glutaens
inferior, hoření č. hýžďový, nervus glutaeus
superior, zevní č. chámový, nervus sperma-
tioas externus, Č. Jakobsonův, nervus Jacob-
soni, Č. jícnový, požerákový, nervos oeso-
phageus, č. kladkový, nervos trochlezris,
střední a zevní Č. konečníkový, pastelínový,
nervus haemorrhoidalis medias et inferior,
hoření podkožní Č. krční, nervus subcutaneus
colli superior, střední podkožní Č. krční,
nervus subcutaneus colli medius, č. krkavičný,
nervus eoroticus, zevní a vnitřní č. křidlatý,
nervus ptervgoideus externus et intemus,
Č. kyčlopodbfíikový, n. ileohypogastricus,
zadní hluboký č. lalůčkový, boltcový, nervos
aoricolaris posterior profondos, velký č. la-
lAčkovÝ, boltcový, nervus auríeularís magnus,
hřbetni č. lopatkový, nervus dorsalis sca-
pulae, hoření č. lůžkový, nervos alveolarís
superior, zevní a vnitřní kožní č. lýtkový,
nervos cotaneos surae externus et intemus,
hluboký č. lýtkový, nervus peroneus pro-
fondos, zevní č. mezikostní, nervos interos-
seos externus, Čivy mezižeberní, nervi inter-
costales, č. nadčelistní, čelisti horní, nervos
supermaxillaris, zadní Čivy nosní, nervi na-
saies posteriores, č. nosopatrový SkarpAv,
nervos palatinus, Č. oční, nervus ophthal-
micus, obrna Čivu odvádivého, paralysis nervi
abducentis, přední č. patrový, n. palatinus
anterior, sestupující Čivy patrové, nervi
palatini descendentes, zevní a vnitfní č.
ploskový, n. plantaris externus et intemus,
vnitřní, střední a vnějií č. podkožní nártní,
n. cutaneas pedis dorsalis intemos, medios
et exteraos, dlaňový kožní č. předloktí, n.
cataneoB antibrachii palmaris, přední a zadní
čivy průdoikové, nervi bronchiales anteri-
ores et posteriores, vnitřní, střední, vnější
podkožní Č. ramenní, n. cotaneus brachii
intemos, medius et externus, čivy řasinkové,
nervi ciliares, větSÍ a menSi č. růžeuný,
n. saphenuB major et minor, Č. sáňojazylkový,
n. mylohyoideus, č. saňový, n. inframaxillaris,
č. kosti sedací, n. ischladious, hluboký č-
skalní, n. petrosas profondus, menfií povrchni
č. skalní, n. petrosos superfícialis minor,
větší povrchní č. skalní, n. petrosns saper-
ficialís major, hluboké Čivy skráňové, nervi
temporales profondi, povrchní č. skráňový
čili lalůčkoskráňový, nervus temporalissuper-
ficialis seu auriculotemporalis, zadní kožní
č. stehenní, n. cutaneas femoris posterior,
zevní přední kožní č. stehenní, n. cotaneus
femoris anteríoc externus, zevní střední kožoí
č. stehenní, n. cutaneas femoris medias ex-
temus, společný č. stydký, n. podendus
communis, Č. svalokožní, n musculocataneaa,
přední Čivy šourkové a pyskové, n. scrotales
et labiales anteriores, č. trojúhlý, n. scalenos,
menší č týlní, n. oecipitalis minor, velký
č. týlní, n. oecipitalis magnus, č. ucpavaci.
n. obturatorius, větší a menší č. ůtrobni
n. planchnicus major et minor, přídatný e.
WillisiAv Čili Č. zvratný, n. recurrens seu
accessoríus Willisii, Č. zatýlní, n. infraocci-
pitalis, křížení, spřežka Čivd zrakových,
Sehnervenkreuzung, cbiasma nervoram opti-
corum, zadní hoření Č. zubní, n. den táli s
superior posterior, přední hoření Č. zubní,
n. dentalis saperior anterior, dolení č. znbní,
n. dentalis inferior. Zánět Čivo zrakového
osový, neoritis axialis, probodnotí Čiva zra-
kového a řasinkového, neurotomia optico-
ciliaris, vlákna Čivu zrakového, Sehnerven-
fasern, otvor Čivu zrakového, Sehnerven-
loch, foramen opticuin. Ktt
Čivonádorovitý. Č. slonovina, elephan-
tiasis neuromatoides. Ktt.
Čivoobrnový. Jednostranné bolení hlavy
č*né, hemicrania neuroparalytica. Ktt.
Čivový {Hvovinnj) nádor, glioma teleangi-
ectaticum, bolesf Čivová bahenní, neoralgia
malarica, kořen čivový, radix nervi, nádor
čivový vláknitý, nearoma fibrillare, pleteňo-
vitý, neorofibroma plexiforme, nádor Čivový
vláknitý, nearoma fibrillare, nádory Čivové
Štíhlé, Kankenneorome, Čivový sarkom, Glio-
sarcom, šev, steh čivový, neororapbia,
bolesf čivová, neoralgia: hysterických,
hysterica, z chodokrevnosti, anaemica, kalo-
krevná, při kalokrevnosti, dyscratiea, kloubní,
Gelenkneoralgie, arthralgia, náhlá, prudká,
acuta, pleteně podbřiškové, n. plexos hypo-
gastrici, počasná, vleklá, chronica, příjičná,
n. sypbilitica, žlázy prsní, prsu, N. der
Brostdrtlse, mastodynia ; č. choroba s pocitem
silně palčivé bolesti; léky proti bolesti či-
vové, antineuralgica ; tmel Čivový, Nerven-
kitt, neuroglia. Ktt.
Čivstvo, a, n. Ůnavnosf Čivstva, Near-
asthenie, č. uzlinové, Č. soocitné, systema
nervoram gangliosum, č. mozkomfchové,
systema nervoram cerebrospinale. Ktt.
Cižebný pták. 1518. Arch. XIX. 364.
Cižik, a, m. Napínahrdlo ako č., keď je
zachripnutý. Rizn. 177.
Čížkova B., spisovatelka, nar. 1859. Yyhl.
103.
Ílžný, vz Čižní.
lánek, nko, m. Normální články elektro-
chemického přístroje. Vz Vot 169.
Činek, iiku, m., radias. Bhm. hex. 119.
Vz Člun, Článek.
člověčina •— ČrtovBký.
41
(^lověéina, y, f, homo. Rozk. P. 1718
ČloYééiny, pole a RadoSora. Čas. mor.
muii. III. 131.
ČloTěésky = po lidská. Č. s někým pře-
bývati. Chč. S. I. 43b.
ČloTécský = Hovický. Ghč. S. I. 76b.
(liriBký).
CloTěéstri, n. Zr. Let iV. 186.
lUověk. Dotel je čto věkoví dobře, dokel
o něm lidé nevija ; jak ho začnu v hubách
osivaf, tož to je už: Nedaj sa. Val. Čes.
]. XI. 135. Sr. Osívka. Jakož ryba rybu kazí
a jie, tak Člověk Člověka hubí. Hus. Post.
279. Člověk nežije len sebe, ale i druhým.
Kizn. 167. O pAvodu, tvarech atd. tohoto
siova V2 MS. Slov., Jir. Pro ve. 29., 30.
ČloTěkoduňný živočich = člověčího ducha.
Mark.
Clanař, e, m. Stan. I. 153.
ČlunČek, nečku, m., zdrob. Člunek. 6b.
Slov.
řluneěniky a, m. := kdo dělá Uunky, Gb.
Slov.
Člankoklinové kostkové vazy ploskové,
lig^imenta seaphocuneiformia plantaria. Ett.
ť^lunkokostkoTý hřbetni vaz. Vz Vaz.
Člankovnik, u, m. z= člunkař, druh ho-
blíku, der Schiffbobel. Jind. 27.
Čmavý =: tmavý. Č. les. Slez. Yyhl. II.
302.
Čmochna, y, f. = šUdilka. DŠk. Km. 14.
Čmolouhati = totUati ae. Volal naň, cože
tak č-há, af sedí. Jrsk. VIII. 3. 474. Bo noci
někde č. Ib. XVm. 141.
Čmond. Nevole jako Štiplavý Č. vkrá-
dala se do nitra Olgina. Zvon III. 222. Sr.
Čroúd.
Cmnďák, u, m.^i tabák. V zloděj, mluvě.
ČmnchaTý := slídivý. C. Školník. Eamn.
Prosa. 9.
Čmuchtiti = klohntti, ipaini vařiti, Val.
Če«. 1. XI. 227.
Čmuk, u, m,zzhnuk, Čes. I. XII. 32.
Cmýra, y, f. č. v pochvě zadržená, hae-
matocolpos; obtížná č., dysmenorrhoea: či-
vová, neuralgická, mázdřitá, membranacea,
návalová, congestiva, zánětlivá, inflamma-
toria. Ktt
Čmýrný. Hromadění krve Čmýrné a) v dě-
loze, haematometra, b) ve vejcovodech, hae-
matosalpinx. Ktt.
£niti« vz Čněti. Gb. Ml. 176. 4.
Čnolka, y, f.zn přezka, z něm. Schnalle.
Slez. Vyhl. II. 181. 4. Sr. Šnolka.
Čoéka vodní, vz Okřehek. — Č. achro-
matická. Vz Jind. 28. — 6. oini. Rohová
hmota čočky, substantia corticalis lentis;
vymknutí ČoČky, luxatio lentis, corectopia;
změkčelosf čočky, cataracta mollis, zákal
čočky, cataracta lenticularís : jádrový, nu-
clearis, korový, corticalis, smišený, mixta,
tvrdý, důra, vřetenovitý, fusíformis, úplný
vrozený, congenita totalis, vylévový krevní,
haemorrhagica, získaný, acquisita. Ett.
Čočkomér, n, m. Us.
ČoěkoTitý. č. smaha, Linsenmal, lentigo,
na<*vn8 pigmentosns. Ktt.
íloékOTý. Stěna pouzdra Čočkového, ca-
psnla Tenoni, Kapselwand: přední, zadní;
zákal č-vý, cataracta: černý, nigra, amau-
rosis, při úplavici cukrové, c. diabetica, ještě
nezralý, nondum matura, incipiens, přezrálý,
hypermatura, plovoucí, natans, srostivý, ac-
creta (srůst zakalené čočky s duhovkou),
zákal pouzdra Čočkového, c. capsularis,
Eapselstaar. Ktt.
Čočovice, e, f. č. blatní (krystalová) =
čásf oka Čočce podubná a co hlaf světlá,
Pnpille.
^yOmoY, u, m. = ? Slov. Czam. Slov. 123.
Čopka, y, f. č. byla větší nežli Čepec
a nad Čelem měla sfaldované tkanice, jež
sahaly až pod bradu; pod ní se zavazovaly.
LaSsky. čes. 1. XI. 116. C. na Opavsku:
karkule.
Čopnúf si před kým == sednouti »i na
bobek. Val. čes. 1. XII. 273.
ČÓr, a, m. =: zkitienj^ odhodlaný stlodij,
který už byl často trestán ; Č. na. čem o =
Černý hmaták = noční zloděj; €. na iau-
Sprunk = denní zloděj ; Corka, y, f. = zlo-
dějka. V zlodějské mluvě. Čes. 1. X. 140.
ČoHt se nač = íHřiH «6, mmivati $e.
LiSeň. Mtc. 1902. 434.
Čoubč, ěte, n. = štěně (ČubiČka); na-
dávka děvčeti. To je č. 1 Žel. Brod. Ces. 1.
xm. 28.
€oad. Nebylo po něm ani Čoudu (zmizel
bez stopy). Tbz. V. 1. 178.
Čoudivy. Ó. lampa. Zr. Nov. .188.
Žp m. Ip: čpek m. špek, Sb. D 31., Čpik.
pik, u, m., místo: špik. Mš. Sr. Čp.
ér m. Btř: Črevíc m. střevíc. Šb. D. 63.
čret, u, m. = močálovitý U». Slov. List.
fil. V. 301.
ph, vz Crh (VII. 1213).
rcha, y, f.i vz MŠ. Slov.
rcliačka, y, f., vz ChrkaČka. MŠ.
Črievko, a, n. = klbátka, U Detvaná.
Sbnr. slov. 1901. 150.
Čnnák, a, m., ruffílus. Bhm. Lex. 99.,
Rozk. P. 170. — Č. = ivrmák (pták). Gb.
Slov.
Írfták, imák z= iemý Uovék. Gb. Slov.
malosf, i. f. == iemaloet, barva do íei-na.
Gb, Slov.
Í)rně, ě, f. = Sěrň, Schw&rze Gb. Slov.
Imice, e, f., mucrocella. Rostl. drk.
180». 2. Sr. Černice.
Čmobýl, vz Černobýl.
Crnobýlový, vz Černobýlový.
Čmohlávek, vz Cemohlávek.
Čmoknih, a, m. =z 6ernoknézn{k. Gb.
Slov.
Čmokniha, y. f. = éemokniinicivi. Gb.
Slov., Rozk. P. 1530 (nigromantia).
Čmoknižnik, a, m. :^ iemokniinik.
Crnot, i, f. = iernidlo. Rozk. R. 55.
f pstvěti =: íferetvéti. Gb. Slov.
Čpstvosť, i, f. z=: ierttvoit Gb. Slov.
Čpta, y, f.. ne: irť^ ale: ná-črt-ek. Mš.
Čptanice, e, f. = pšani. Jrsk. III. 91.
Írtiee, e, f =^ čertice. Gb. Slov.
PtkllS = ierikui.
Črtomysl, i, f., praesagium. Gb. Slov.
ČptOTab írtovad, u, m., nějaký kámen.
Gb. Slov.
ČrtOTSký = ěertoviký.
42
Črv — Čtyřeestný.
(jTYf a, m. = éerv. V čr^y se obrátiti.
Milí. 106*.
Črva, pl. n., yermia (inter froctus arbo-
rom). Rozk. P. 650.
Črvec, vce, m. = íemee. Qb. Slov.
Črvek, vka, m. = éervek.
Crven, vna, m. = červen, C. mésic. Milí.
lila.
(^rvenati = íervenati. Gb. Slov, MS.
Črvencový =z červencový. Gb. Slov.
ČrTenee, nce, m. = červenec, Vz Gb.
Slov.
Črveněti = červeniti. Gb. Slov., Mfi.
Čryeniee, e, f., rabína. Rozk. R. 71.
(inter frnctDB arboram). Č. = drah Červených
jahlek. Gb. Slov.
črYenka, y, f. =: Serveniee; Červená Hemoc,
úplavieey úplavka, Gb. Slov.
Čryenost, i, f = éervenoat. Rozk. P.
1410., Baw. Arn. v. 2793.
)Trenf =: červen j. C. barva. Milí. 49.
^rviky a, m. =: červík. Gb. Slov.
)ryíkoyý zzčervikovj. Č. pokrm, esca lo-
casta. Ev. olom. 141. 2.
Črriiče, e, n. = červUa. Rozk. P. 688.
Črvivý = červivj. Gb. Slov.
Črrlenka, y, f. = rudka, Róthelatein.
CrTlik» u, m., cabo (inter fractas arbo-
ram). Rozk. R. 71., M8.
Črvoiibek, n, m., blesia (de langaeribas).
Rozk. R. 87. (Mí.)
(jTYoiiYéi, via, m. = nějaký nedostatek
zdraví. Gb. Slov.
és v c : proč sem = procem. HoÍ. Polen,
nář.
ȧiič, vz Cstně.
čso (či»so). O. Hnjer v List. fil. 1901.
390. biji míněni, že jest to archaický gt
Bg. a nikoli nom., akkas. sg. Vz Gb. Slov.,
MS. Slov. (če).
Čstihodný = ctihodný. XV. stol. Uč. spol.
1903. III 81.
ístitedlný = ctiudlni, ctný. Gb. Slov.
)stitel, e, m. =z etiUl. Gb. Slov.
/StlTý =z ctivj, ebrbar. Gb. Slov.
Čstně, čině z= ctnč. Gb. Slov.
Čstnosť, i, f. =: Onoet Alz. V. 240.,
Pulk. Lobk. k. 28.
Čstnostný = etnoHni. XV. stol. Uč. spol.
1903. III. 31.
€dc«iii, y, t. = hohpla. Gb. Slov.
Ít m. it: počta m. poSta. Šb. D. 24.
itenářsky. Pocházel z roda č-ho. Sá.
XX. 21.
Čtenlk měl 32 pásma, pásmo 24 niti.
Arch. XX. 434.
Čtenni, adj. C. kázánie, evangelica prae-
dicatio. Gb. Slov.
Čtenničllik, a, m. « evangelista. Gb. Slov.
Vz násl.
čtennikf a, m. — evangelista. Pror. ol. 9^.
1. ^(MS.). Vz předoház.
'tinoba v I. 196. oprav v: čtitroba.
/titedlnik, a, m. = čtenář. Gb. Slov.
'ti tel, e, m. = čtenář. Gb. Slov.
Čtrkrát = čtyřikrát. Gb. Slov.
Čtrnaddetý = čtmámj. Eorč. 137i>. 1.
TS.).
Čtrnádstý = čtrnáctý, Č. kapitola. Milí. 3*.
ítver, a, o. Vz Čtverý.
ť;tTeračiTO§t, i, f. Tbz. V. 6. 204.
Čtverák, a, m. G. bylo za stará nadav-
koa a značilo as podvodného hráče a pod-
vodníka vůbec. Zvon U. 610. (Wtr).
ČtYeran, o, m., persea, rostl. Vz Ott. XIX.
519.
ČStvercoTitý. Č. massa, vrcholek. Stan.
III. 122.
ítvercový. Č. kr^ky. Vz Krajky.
('tyerhlas, a, m. Č. ve zpěvá. Tbz. III.
2. 292., Nár. list. 1904. 140. 3.
Čtyerhranatosf, \yt.zzčtverhrano9t. XV.
stol. Uč. spol. 190ď. III. 31.
AtTerhranka, y, f. = čtverhranná věz.
Tbz. V. 6. 162.
Čťveijitrni. Č. sad. Msn. Od. 102.
ť^tvemáaobný := čtveronáeohný.
ČtTemi zimnice, qnartana febris. Gb. Slov.
Sr. Ótvrtní.
tUemo = čtvermo. 0. lézti. Alx. V. 1766.
Vz násl. Po čtverfin choditi (po Čtyřech;
o dítěti). Slez. Vyhl. II. 230.
ČtTernoiky =. čtvermo. Č. léztí. Kld. II.
65. Vz předchás.
Čtrerohranatiti co = do čtyř hran ou-
šávati. Gb. Slov.
Čtverohranatosť, i, f. Bibl. br. (Vstnk.
XI. 670.).
Čtverolán, a, m. Msn. Od. 279.
ČtYeroliei přílbice. Msn. 11 95 Sr. Čtve-
rolicný.
Ctveroliený. G. přilba. Msn. II. 186. Vz
předcház.
Čtrerolifltý. G. jetel. Jada 16.
ftyeronáiiobný. Tbz V. 1. 169., Gb. Ml.
378. 2., MS. Sr. Čtvernásobný.
Čtyerospřeži závod. Kabl. 241.
ČtverovrsteTný. Ó. Štít. Msn. II. 277.
Čtverozubec, bce, m. Č. prahovaný, te-
trodon fahnca. Ott
Čtverraký. Č. stvořenie. Mam. G. (Vstnk.
XI. 670.).
Čtrerzpůaoby a, m., qaadriformitas. Gb.
Slov.
Čtvrf, i, f. Sr. Ml. Slov. — Č. = okres.
Praha má nyní osm čtvrtí.
Ítvrté = ea čtvrti Baw. E. v. 2901.
tyrtečka, y, f., zdrobo. čtvrteč. Gb.
Slov.
f^trrtek. Vz Zelený. Čes. I. XIII 275. nn.
ť^tvrtňa, ě, f. zi čtvrt Haaer 9.
Čtvrtní zimnice, qaartana febris. Rhas.
E. II. 10. Sr. Ctvemi.
Čtvrtnice, e, f., nějaké dělo. Byly tam
Č. a tarasnice. Lbk. 42.
Cťvrtný. Č. dna = čtvrtodenni stmnťee. Gb.
Slov.
Čtvrtroéni posezení. Světz. 1895. 3.
Čtvrtrok, a, m. Celý ten č. Rais. Zap.
vlast. 48.
ČtyraktoTka, vz násl.
ČtyraktOTý. C. hra. Lit II. 363.
Čtyi^bareTiiý, vierfíirbiff. Jind. 28.
Ctyřbaryý, vierfíirbig. Jind. 28.
ČtyŤbrázdový. Č. rovnatel provaznický
(přístroj). Ott. XX. 814b.
Čtyřeestný, Vierweg-. Jind. 28.
Čtyřdefika - Ďáble.
43
ťtyřde&ka, y, f., febris qaartana inter-
mirtens. Ktt
(^řexpansiTiii. č. parní stroj. Ott XIX.
Ctyřgrodiékový. Č. krajky. Vz Krajky.
rtyřhranaté. XV. stol. Uč. spol. 1903.
III. 31.
(^tyřhranatéti, ě), ěni. XV. stol. Ué. spol.
1903. m. 31.
€tyřlunmato9(, i, f. XV. stol. Uč. spol.
1903. IIL 31.
Čtyřhranatý. Č. jetel = čtyřlistý. DSk.
Km. 51.
Čtyřhranosť, i, f. XV. stol. Uč. spol.
1903. IIL 31.
Čtyřluranný, viereckíg. XV. stol. Uč. spol.
1903. III. 31.
Ctyřlurboli, n. Mozečkové výběžky k č.,
processas cerebelli ad corpus quadrigeminnm.
Ktt.
Čtyři, ělyrie. Čtyři (nosaři) počechn ji
klvati. Baw. Ar. v. 3349. a j. tam. Sr. MS.
Slov.
Č^tyHadTaeitka, y, f. Nár. sbor. VIII. 72.
CtyHeetina, y, f. = clo obnášej ici V«o
ceny zboži. Knbl. 302.
CtyHdeátý, ityHéUáti, étyHedij, Uyryd-
9áti. Míli. 29».
CtyHdcet = HyHctt,
ČtyHdeeti, itj^iceti, ílyHeet, ítyHdšel,
étyrycet, ityrydiet. Míli.
^tyHdsčt = ayřieet. Mfi.
ítyřiletý = gfyHetj. Gb. Slov.
ČtyHrohatý = giyřrohj. Gb. Slov.
C'tyHti, quadrígare. Gb. Slov.
fityrkolesý vůz. Skd. Od. 137., 447.
C^tyrkoutnosf, i, f. = gfyřhranott Zacb.
Te«t. 126.
ť^tyrliberka, y, f. = étyřlibemi ryba. Hlk.
X. 31.
C'tyrmeeitma. Jeitě nezvonilo č. (jeStě
není 4 bodina odpoledne). Džl. Čes. 1. XII.
384.
Čtyroéka« y, f., vz Kr^ka.
Čtyrpeéetni. Světz. 1886.
ČtyrřeminkOTý. C. důtky. Tbz. V. 6.
289.
ČtyrsedloTý, -šedli^ viersitzig. Jind. 28.
(^tyrsloupeoYý, vierspaltig. Jind. 28.
Čtyrstraimý, vierseitig. Jind. 28.
ČtyrváleoTy, viercvlindrig. Jind. 28.
Ótyrvazný, vierf&dig. Jind. 29.
ČtyrTeslovka, y, f., vierrudriges Scbiff.
Jind 29.
(•tyrveslový, -w«řý, vierrnderig. Jind. 29.
Čtyrvřetenový, vierspindelig. Jind. 29.
Óuba Sopky. Vz Sopka.
Čubka, y, f., vz Supka, Lenoch.
Čue. I Čnc (říká chůva, utrhne-li rychle
něco dítěti). Čes. 1. XI. 319.
Čač = ticho. Slov. Sbor. čes. 86.
Čaéák, a, m. := haf, hauf, pes (v dětské
řeči ve Slezsku). Čes. 1. XI. 342.
Čučálek, Ika, m. =: dřepidlo^ kdo rád nííkde
čuěá (dřepí), uvízne. Val. Čes. 1. XI. 177.
ČuČek. Než se děti po hře rozejdou,
tlukou se do hřbeta, řkouce : ČnČek, Čuček,
aby si do rána něuček. Slez. Vyhl. II. 252.
Čučeti kde. SmrC Čučí fart za dveřma.
Mor. Čes. 1. Xn. 248.
Čuda, y, f. =: neétoudná iemká. Tbz. V. 1.
268.
Caďačka, vz násl. Cudka,
Čaditi kde. čudilo to za mnou (kouřilo
se, když jsem silně kouřil). Rais. Lep. 133.
ČndKa, éuďaéka, y, f. = dýmka. V zlo-
děj Aké mluvě. Sr. DunaČka.
Čudlaya, y, f. = kpUe (výklenek pod
kamny, kde se usazuje kvočna). Žahuň
u Kr. Městce. Čeč. 183.
Čaehpetr = ? DSk. Km. 51.
Čuja (?), ezoya, pedica. PreSp. (Vstnk. XI.
670.).
Čokl, a, m. = hdcl, pes. V zloděj, mluvě.
Ces. 1. XI. 140.
Čumanda, y, f. = iumenda. DSk. Km. 23.
'umbala* y, f. = m(^. Slez. Vyhl.
umčná, ó, f., vz Třepeňda.
.unie, n., sensio (ne: sessio). Ž. kl. Pat
298. Sr. Čůti.
Čupeky pku, m. V čupku rády kočky se
hřeji. Slez. Vyhl. II. 198.
ÍSuprjnia, y, f. = vieteííná divka. Hauer 10.
lura, y f . = vepřový dobytek. Volyně.
CcH. 1. XIII 123.
Čut, u, m. = ču''h. Nebylo po něm nikde
ani čutu. Stan. III. 69.
Čatedlně = iSitedlněy tileené. Č. něco po-
znati. Chč. S. II. 242*.
Čatedlno§f , i, f. = iUedlnott a) cUini. Č.
potřeb. Chč. S. II. 224^. — b) vnimavoee,
Ib. 246b.
Čntedlný = cUM. Těch věcí lidé č-ni
jsú. Chč. S. I. 87b. — Č. = vnimatelný, sen-
snalní. Ib. I. 109b.
Čúti = dtiti. Aby znali a čuli horkost
světa. Chč. S. I. 26b. a j.
Čnž, íuil voligí děti na sebe strouhajíce
sobě mrkvičku. Úpice. MS.
Čužba, y, f. = SiSba. Gb. Slov.
Čažebník, a, m. = ífáebnik. Gb. Slov.
Čvanták, a, m. = ivanU. DSk. Km 28.
Čvrnknoutii Svmkati. Čvrnkla si ze
Strycha drobet mléka (vytlačila). Val. Čes. 1.
Xm. 372.
D, D.
D, vz Gb. SloT.
8a =: ba, ano, traun. jawohl. Gb. Slov.
ábel, bia, m. Ď. i horama klátí a lidmi,
jak věníkem třese; o člověku svárlivém
říkáme, ie ho ď. pletl na vrbě. Mtc. 1. 1897.
č. 4 168., 161. Diabol rád chodieva v po-
době anjela, ale mu vždy vidno kus rožka
alebo kopyta. Rizn. 166. Sr. Gert a Diabel
v MS. Slov., Čert.
Ďáble, ete, n. = malý ddbel. Děti přile-
těly jako ďáblata. Rais. Zap. vlast 18.
44
Ďabrovaf — Dávce.
Ďabrovaf se někam = ubírati $e a p.
Fanst. 76.
Ďad, a, m. = nadáoka. To je starý ď.
Haaer 10.
Daemonoklanitel, e, m. == damionoklanii
(VI. 2.). Zr. Leg. 63.
Dafbit, a, m., nerost. Vstnk. XI. 835.
Dajčbémský. D. krajky. Vz Krajka.
DaJTořee, řce, m., astríciam. Rostl. F.
31., Gb. Slov Sr. Dejvorec.
Daktylovie, n.zízdaUavl, Dattelpflanzung.
Gb. Slov.
Dalaman, u, m. = druh nikně uhertké^ jež
nad koleny se svazovala. 1600. Čes. 1. XI. 74.
Daleje, Sebe d. (dále). Děk. Km. 78.
Dáleji m. dále.
Dalejfti = dam, jako Hořejfii. Vz Daleký.
Ot všie rozkoši d. byl. Ote. Vz Výb. I.
1169. 6. Neidalejii. Roim. 155. (Mš.).
Dalekomérný. Ld. (Lit. I. 349.).
Dalekomocný. D. tknuti. Ráj.s 261.
Dalekonosný zvnk. Ces. 1. XI. 47.
Dalekostinný. D. dřevce. Msn. II. 101.
Dalekostřel, a, m. (Apollon). Msn. II.
12., 163, Od. 308. Sr. Dalekostřelec.
DalekOTÍd, a, m. == kdo daleko vidi. Sbor.
slov. 1900. 143
Dálenina, y, f. = dálka. PÍ. (Lit. IL 12.).
Dalimil. Sr. Lit. I. 908.
Dalmacinek» nkn, m., rybnik u Hetlína.
Př. Star. Vn. 54.
Dalnobylý= ďaZeibo vzdálený. D Odysseus.
Msn. Od. 354.
Dálnolučiř, e, m. (Apollon). Msn. II. 2.,
86.
Dálnostinný. D. kopí. Msn. II. 54.
Dálnostřel, a, m. Sr. Dalekostřel. Msu.
II. 5.
Dálnostřelec, Ice, m. Sr. Dalekostřel.
Msn. II. 4, 117.
Dálnostřelný Apollon. Msn. II. 1.
Dálnodirý. D. rovina. Msn. Od. 67.
Dálnozemee, mce, m. Msn. Od. 227. Vz
násl.
Dálnozemý host (z dalekých zemí). Msn.
Od. 358.
Dalfie, kompar. Těm, ješto sú d. světa.
Št. Uí. 122b.
Daman, a, m. D. kapský (nejmenií tlnsto-
kožee). Hol. Met. I. 382.
Damaseenin, o, m. v lačbě. Vstnk. X. 594.
Damaseenováni, n. D. barev Stitů. Kol.
Her. L 138.
Damascenský, damascenos. Gb. Slov.
D. ocel. Jind. 29., KP. X. 159.
Damaskovač, e, m., der Damascíerer.
Jind. 29.
Damádkářstvi, n., die Damastweberei.
Jind. 29.
Damadtský. D. vévoda. Baw. Ar. v. 5020.
Sr. DamaSský.
Damftlla, y, f. = par'>{ mlátička, z něm.
Dampf. V Jarohněvi v prus. Slez. Čes. 1.
XII. 310. — D« = mouka z parniho mlýna.
Val. Ces. I. Xin. 75
Dámičke = ženská střevíce vykrojené t pře-
zkami. LiSeň. Mtc. 1902. 105.
Daů přímá (pozemková, činžovní, výděl-
ková, z příjmn osobního atd.), nepřímá
(z lihovin, masa, cukru, soli, tabáku, petro-
leje atd.). Vek. Vset. 274. Sr. Jir. ProveSl.
Daně = oddáni. Gb. Slov.
Danélik, a m., zdrobn. daněl. Gb. Slov.
Da&hel ze Skoéova, spis. 1613. Vyhl. 34.
Danielik, a, m. = daněk. Lbk. 37.
Daňový, D. předpis, úleva. Nár. list
1904. 22. 4., 18. 13.
Dar. Nebylo daru přáno (říká se, nepo-
chodíl-li dárce). Pittn. Mái li koho rád,
darem to dej znát. Kál. Slov. 106.
Darák, a, m. =z dárce (figurka z jealiV
V Příbramsku. Čes. 1. XII. 300.
Darebákova! = ďarefra^ia*. DSk. Km. 54.
Darební. D. huba je horší než tatar. Val.
Ces. 1. XII. 130.
Daremní, va D.iremný.
Daremnice, e, f. =: daremná zbytečná ^ir.
Fel. 5.
Dařenie, n. Pass. 308.
Darme§ák, vz Kostrbún.
Darmo len žebráci beru Rizn. 166. D.
nikde ueoalejů. Ib. 168.
Darmochlebný. D. tulačka. Hlk. VII. 206.
Darmo rodiče, darmo nakládáte, tanec.
Vz Brt. P. n. 887.
Darný = Mdrý. Aby takové damd a mi-
lostivé povolení přetrženo nebylo. B 1512.
List litomyil.
Daromný = daremný. Začal d. spor. Slov.
Nár. nov. 1892.
Darviij, e, m. = vandrovní pták žeríav
čilí darvaj. Slov. Czam. Slov. 123.
Darybok, a, m. = darebák. Ostrav. 8b.
D. 56.
Ďáselnice, e, f. Vz Ďáselník. Raia. Zap.
vlast. 67.
Dásněnka, y, f. = úštni patro, Gaumen.
Dáano = dáneň. Kbrl. DžI. 15.
Dasymetr, u, m. Sr. Strh. Mech. 572.
Dáde, správný tvar. Vz Osv. 1896. 892.
Dašek, áku, m., vz Dach (střecha). Hauer
10.
DáSek, Ska, m. = dá$ek, dae, i^ert. Vo dne
tála sa bars po dáiku. Slov. Mat S. 1. 181.
DaŠovice, louky n Svatoslave. Čas. mor.
mus. III. 131.
Datář, e, m. D. otce sv. (nějaký úřed-
ník ). Arch. XX. 542.
Ďatelina, y, f. = jetel. Ď. krávě, spustí
mlieko hravé. Rizn. 168.
Datelový =: datlový. Gb. Slov.
Dáti. O tvarech, vazbách a významu vz
MS. Slov.
Datlovi, n. Dattelpflanzung. Sr. Dakty-
lovie.
Datyl, a, m. = datel. Gb. Slov.
Dav, u, m. Ta válka trvala s velikými
strachy a davy (útisky) patnáct let. Chč.
Post. (Hrubý 64.)
Dávané, ého, n., substantivné adj., da-
tivům. Gb. Slov.
Dávanek, nku, m. = dativ v grammatíce-
Gb. Slov.
Dávati komu zrádce, kadeře, pikhartr
= nadávati. 1591. List. fil. 1902. 66.
Dávce, e, m. ^ davatel, der Geber (od
dávati); utiskoveUel, Bedrtlcker (od dáviti;*
Gb. Slov.
Dáve — Dekorace.
45
DáTé = ráno, Frtlh. Gb Slov.
DáTeni, d. D. těhotných, emesis gravi-
daram. Ktt — D. = tlak. Skrze to musí
veliké d. a nátisk země trpěti. GhČ. S.
I. 6*.
DaTid Klement, spis., nar. 1869. Vz Vek.
Vset. 306.
DaYÍren v VIL 1225. oprav, v : davizeň.
BáYnik, a, m., donatus (z dávati), chybně
atvořeno. Gb. Slov.
DáTnobydlee, dlce, m. = dávný oby-
vateL Gb. Slov.
DáTnobylý rek. Man. Od. 115.
Daxner Stef. 2d./12. 1822. až 11./4. 1892.
D. a jeho doba. Vz Sbor. čes. 12.— 41.
Dážď, ě, f. = d&t D. tak prSi dlho, do-
kial nepřestane. Rizn. 170.
Dáidik» n, m. Taký ti to d., ako keď
dobrá gazdina Jedielko omasti. Sbor. slov.
1901. 160.
Ďaždovnik, a, m., npémj pták néjahj.
Sb. si. 1901. 166.
Bbáti naé. Na zbožie věčné málo tbají.
Hus. (Uč. spol. 1902. V. 3.) — od. Len to
máme, o Čo dbáme. Riin. 171.
Dcera. Dcern doma měj každý deo, ne-
daj se ji toulati ven ; nechf posedá u přes-
liéky, nechá titěrek a hříčky; zahálka
mnohou zavodi, že v to vcházi, co ji ěkodi.
Světz. 1888. 60.
Deerynka, y, f. = dcemíka. DSk. Km.
33.
Dčeled, vz Čeleď. MS.
Debelý = ttuštý. V Příbr. Světz. 1886.
331.
Deblati = ilapaii, kopati. Že ji nohami
deblal a pral. 1550. Wtr. exc. Sr. Deptati.
Debliee, e. f., louka n Kr. Městce. Ceč. 7.
Debř. Sr. Gb. Slov.
Debms, n, m., název pekla, Luc. 44.
Deb§, u, m. Slyšel d. chodícího; Když
ten d. přestal. Kar. 31.
Debužirka, y, f., z fr. = ko$tina. To je
tam dnes d. Rais. Lep. 442.
Decentní = šluMný. D. pozadí. Nár. list.
1904. 140. 3.
Déekej = děuký. DSk. Km. 38.
Decylaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 123.
Déé, í, f., vz Gb. Slov.
Dččané bydlili severně od Prahy. Mus.
1863. 326.
Dčéský = rf&ifcý.
Dečtč, ěte, n. = ditko. DSk. Km. 20.
Děd. AIx. V. 2352. D. = praotec rodu
váhee. Jir. Dle Prk. v Osv. 1886. 799.
1. každý štarH příbuzným 2. kazdt) zemřelý
pHbuzný^ 3. otec oteáv n, matčin jett pojem
pozd*jH.
Dědák, a, m. = praděd. Val. Čes. 1. XI.
133.. 484.
Dědee, dce, m. = dědic, Gb. Slov.
Dědek, dku, m. = bila immortella, rostl.
Domžl. Čes. 1. XI. 383.
Děděni, n. Spolek pro vzájemné ái Nár.
list.
Dédictvi, n. D. svobodné, věnné; o d.
Y starší době tz Arch. XIX. 497.
Dčdiénozemský duchovni. Mus. 1904. 89.
Dědičsky = dědicky, D. zemí vlasti.
Pror. olom. 18b. 1. D. zemi držeti, heredi*
tate. Pat. Jer. 12. 21.
Dědiěský = dědický.
DědičstTÍ, n. = dědiavl.
Dědina. Na Domažl. d. = veliký kus
pole; malý kus =: pole. Čes. 1. Xll. 306.
Sr. MS. SloT.
Dědinisko, a, n. = malá dědina, Val.
Čes. 1. XI. 225., 321., XIIÍ. 208.
Děditi koho = podporovati ho^ pomáhati
mu, D. kacíře. Arch. XX. 551.
DědkOYatěti, ěl, ěuí = dědkem te stá-
vati, Us.
Dědoon, a, m. = zlý dědek DSk. Km.
17.
DědstTi, n. = dědictví, Půh. ol. I. 359.
(1410.)
Deduktivní methoda. Nár. list. 1903.
č. 243. 13.
DefenylmočoTina, y, f. Vstnk. XII. 57.
Deferendář, e, m. D. otce sv. Arch. XX.
542.
Defibrer, n, m. V papírnách nástroj
k zkruSování dřeva. Ott. XVIII. 178.
DefraudOTati, z lat. = zpronev0iti. D.
peníze. Us.
Dehet, htu, m., terebintus. Rozk. P. 597.,
Bhm. min. a j.
Dehydrataéni produkt Vot 229.
Dehydroslizký. D. kyselina. Vstnk. XII.
57.
Děhyl, u, m. = děhely angelica, Brust-
wurz, rostl. Gb. Slov.
Deista, y, m. Deisté = věřící toliko
v jediného Boba a zavrhující božskou tro-
jici. Jrsk. XXII. 8.
. Dějepis. D. jest učitelem života. Us.
Český d., vz Bibliografie.
Dějepisný. Marek kolísal mezi: dějový,
dějinový, dějopisný, pověstoický. Jakb. Mar.
189. D. domněnka. Krok I. a. 12. (1821.).
Dějinně umělecky. Nár. list. 1904. 196.
13.
DěJinoTý. D. věda. Čad. 95.
Dějisko, a, n. = dějiitě. Slov. Sbor. ěes.
39.
Dejl, u, m., vz Vlk.
Dejm, u, m. =: dým, Us. Dej mi (kou-
sek). Odpověď: V komíně jsou dejmy. Us.
Dějniee, dienice, diniee^ dýnice^ e, f. =
ěaloun^ pokrývka^ koberec. Gb. Slov.
D^ohra, y, f. Vlastenecká d. ku konci
XVIII. stol. Lit. I. 253.
DějopistTi, n. Krok II. b. 162. (1827.)
Dějuplný. Jeřb. Rom. básn. 3. chybně
m. : dějeplný, dějůplný.
Dek, U, m. = deka, pokrývka na koně,
Pferdedecke, — schmuck. Gb. Slov.
Deka, y, f. = dffka, Hanác. Sb. D. 47.
Dekadentni básník. Flš. Pism. 710.
Dekadoyý výkaz. Nár. list. 1904. 128.
17. Vz Dekáda.
DekoIletoTaný. D. žena (s šaty na prsou
hluboko vystřiženými). iJhyt. 38.
Dekomponovati, z lat. = rozebrati Jind.
30.
Dekorace, z lat. D. cihel atd., pravá a
falešná. Vz KP. IX. 195.
46
Dekoratér ~ Desetistran.
Dekoratér, a, m. Nár. list. 1908. č. 154. 18.
DekoratlTnost, í, f. D. dřevěných staveb.
Čes. 1. Xli. 822. Zajímavá d. v krajinovém
obraze. Nár. list. 1908. 6. 184. 18.
Dekret, a, m. = prsten. Val. Vek. Vset. 862.
Dél, e, f. = diU, dálka. Gb. Slov. Ta roz-
sediina má na dýl tři lokty. Pref. 29.
Dělaé, e. m. D. deěťA. Emin. 120.
DělaJ, e, m. Na svátek sv. Dělaje = ve
vdedni den. Ml. Bolesl. Ces. 1. XIII. 176.
Délati = preícotati. — jak: O strháni.
Ces. 1. X. 444.
Déle, ad v., l&nger. — D., e, f. = dUka.
Vz Dél. Gb. Slov. ^
Déleji m. déle. Čem. Z. 125.
Dělen, a, m., z fr. delaine. vlněná látka.
NiSr. pol. 1896.
Deleseit, n, m., nerost. Vstnk. XI. 885.
Deležanee. Vest XI. 1.
Déli, fem. delif, n. delSe, kompar. tvam
jmenného, a důVH kompar. tvam složeného
k positivu dlouhý. Gb. Slov. Rdobynavzróstn
délí byl než měl. Palk. Klem. k. 11. Jest déli
než třicet noh. Modl. (Mš. Slov.).
Delikátnost, i. f. Zr. Kom. 118.
Delikátně sympatický. Nár. list. 1908.
347. 21.
Děliti 8e = opadávati. Letos je sucho,
ovoce se děli. KŠt. Lid. 9.
Délka. Sr. Lind. 81.
Délmo = na dél^ der LSnge nach. Křižkův
Lat. slov. u slovesa contexo. (Mi.).
Dělně piloý. Msn. II. 348.
Dělní váz (na dilo). Čem. Z. 276 (16ó2).
Dělnický. D. hospodářská a bytová banka,
hospodářství. Nár. list. 1908. č. 284. 22.
Dělný = do dila, D. sáně. 1743. H. Jir.
Sr. Dělní. — D. = viednL D. den. Št. Er. I.
55., Us.
Dělo. Sr. Lind. 81.
Děloha, matrix. Rozk. P. 1220. D. dětská,
utems foetalis (infanti lis), d. dvojitá oddě-
lená, přepažená, uterus duplex separatus
didelpnys, dvourohá, dvojitá oddělená, pře-
pažená, u. bicorais duplex separatus, jedno-
duchá, prostá, u. simplex, křivost d-hy,
Schiefheit des Uterus, ohnuti d-hy stranou,
lateroílexio (latoflexio) uteri, rozříznuti (řez)
d-hy, hysterotomia, sklon d-hy stranou, la-
teroversio (iatoversio) u-ri, pravé, levé ústí
vej co vodové d-hy, orifícium tubae uterinum
dextrum, sinistrum, utvoření d-hy, Colpo-
plastik, výhřez d-hy, h^sterocele, d. zakrnělá,
zakrsalá, uterus acollis et paroicollis, zánět
pobřiSničního pouzdra povlaku d-hy,períme-
tritis, zánět dělohy cévnatý, metritis vascu-
losa, zánět d-hy dnžnicový (z. dužniny dě-
loŽQí), metritis parenchymatosa, změkcelosf
d-by, hysteromalacia, ztmutí d-hy, hystero-
katalepsia. Ktt.
Dělopalba, y, f. Kká. Slon. I. 219.
Děloviště, ě, n. Ostrov vypadal jako d.
na vodě. Stan. I. 166.
Déložni bolest, Hysteralgie, hostec, rheu-
matismus uteri, strnuti, tetanus uteri, trhlina,
ruptura u-ri, ústí (zevní branka), orificium
uteri externum ; dužnicový z. hrdla děložního,
metritis parenchymatosa colli, rozsáhlý oto-
kový (hnisavý) zánět děložní, metritís phleg-
monosa diffosa, ohraničený zán. d., m. drcam-
scripta, syrovatečný z. d., m. serosa, z. d.
výpotkový, s výpotkem, m. exsudativa. Ktt.
bemAgnetOTBiti = odmagnetovati, Lind. 32.
Démantně. Kde hvězdy d. rozkvétaly.
Zr Let. IL 17. D. kmiUti. Ib. IIl. 82.
Démantokop, a, m. = kdo kope po dé'
manterh. Hol. Met. I. 88. a j.
DemboTý = dubovj. Slez. Vyhl. II. 94.
Demokratisovati co: vědu. Lit. I. 32.
Den. Lepiíe je (království České) ode
dne ke dni. Kar. 29. — Sr. MS. Slov.
Deňa, ě, f. = dini. LiSeň. Čes. 1. 1902. 435.
Denaeionallsaee, e, f., lat. D. RnsA. Nár.
sbor. Vlil. 158.
DenatoralisoYaný líh. Us.
Denaturatenr, a, m. = kdo denataruje
líh Nár. list. 1904. 114. 17.
Dénkový (dýnkový) čepec jest složen ze
tří částí. Vz Ces. 1. XII. 200., PAlkový.
DennikoTitý zápisek. Vlč. Lit. IL 2. 83.
Dennodenně a icažďoďenn^. Žel. Brod. Čes.
I. XIIL 28.
Densimetr, n, m. Sr. Strh. Mech. 476.
Deftuvý = djňovi, ^ j^dro. LiŠeň. Mtc.
1902. 444.
Depolymerisaěni mohutnost. Vot. 250.
Depolymerisovati eo: vodu. Vot. 197.,
248., 250.
Deposit!, n., depositum. V d. něco uložiti.
Mart. 8. Před. Xi.
Dep§ati = ilapati. Depsala jsem na něj,
co jsem v noze síly měla. Sá. Prost. II. 172.
Deptati = choditi. Učili děti d. Slez. Vyhl.
II. 230.
Děravitý = cř^ravý. Což nenie děravito,
musí býti probito. Baw. Ezop. 2576.
Děravý. Je jako d. sud, pije jako d. sud.
Zvon III. Darmo dúchaf do děravého měcha.
Sbor. slov. VIL 129.
Derazka, y, f. = otjpka posekaného haluzi.
Mtc. 1902. 6.
Děrek, rka, m. = didek. Džl. Ces. 1. XI.
70., Rbrl. Džl. 5. Sr. Děreček v I. Přisp. 53.
Derelie = hostina na ukončenie priadku-
vých večierkov. Slov. Czam. Slov. 128.
DeHti koho = udeřiti. Msn. Od. 264.
Derlavý, vz Derlivý v II. Přisp. (Výb. I.
1149.).
Děrolez, a, m., nadávka nuzařúm. Tbz. V.
5 54.
Děrovati, locheo, durchI5chem. Lind. 33.
Deretvo, a, n., rapina. Ž. kap. 611. 11.
Desat. Připravíc zem o mnoho desat
tisíc z). Z rakovn. knih. sved. Wtr. Aby tu
sám desát mohl živ býti. Háj.
Desátek drobný : konopě, len, hrách, čočka,
vika, zelí, proso. Mtc. 1904. 40.
Desater, vz Desaterý.
Desátník, a, m. =: představený detátku
(okresu v Praze). 1607. Schulz. 63.
Desaťročie, decennium. Czam. Slov. 169.
DeserterstTi, n. Vědecké d. Osv. 1896.
1029. — MrSt. Obrz. 162.
Deset. Vz Mg. Slov.
Desetiroěniee, e, f, Decennalfest. Nár.
list. 1886., ř. 330.
Desetistrun, u, m. = iaUář (struněný ná-
stroj.) Dolen. 65. Vz násl. Desetstrunný.
Detetatnmný — D6vkon
47
Desetftnumý žaltář. Ž. kap. 91. 4. (Mi.).
Desetrytieřný, decurio. Gb. Slov.
^ Dčsidlo» a, n. D-dly kaloaoby plaiival.
Škd. F. 146.
Desietnik, a, m. = desátník. Cbč. S. II.
276*
Deslnfekéni ústav. Vstuk. XIII. 886.
Desinfektor, o, m. =- pHilrcj k duinfikováni.
Ystnk.
DesinfikoTati, deBíoficieren. Jind. 88.
Desinformaee, e, f. Nár. liat. 1904. 111. 9.
Desitikoruna, y, f. = tlatá mince platiei
de-et komn. Us.
Desitimuehový. D. krajky. V z Krajka.
Desitipán, a, m. D-pánové = menSi soud-
cové, kterým sluSel soud o dluhy. Svdtz.
1890. 509.
Besitisoudee, e, m. Tk. XII. 239. Sr.
Desitipán.
Desitiúhelný, zebneckig, dekagonal. Jind.
38.
DesitiTesllce, e, f., loď. Knbl. 191.
Desítka, y, f.zzMub. V zloděj, mluvě.
Deska, d$ka. Sr. Mi. Slov., Jind. 88., EP.
IX. 261. Desky památné (žluté, lvové, Čer-
vené), půhonné (bílé, modré, lvové, červené,
černé). Vz Arcb. XIX. 478. nn. O kladeni
do desk (v starii době) vz Arcb. XIX. 494.
Desknatka, y. f. = plot z de^ek (prken).
Deskomet, n, m. = háteM dUkem. Msn.
Od. 112.
DeskOTrhý příboj mořský. Msn. II. 41.
Děsný = pravj^ na pravé straně (d^ci,
ds^LÓí, D. bradavka (na prsou). Msn. n. 71.
Děsoplodný. D. masky Enmenid. Zr. čer.
297.
DesorganisoTanost, i, f. Nár. list. 1908.
č. 161. 18
Desorganisovati co. Nár. list. 1903.
Desorientovatl. Nár. list 1908. é. 207. 17.
Desoxyguanin, u, m., v lučbě. Ystnk.
X. 591., XI. 181.
Desoxyxanthin, u, m., v lučbě. Ystnk.
X. 591., XI. 131.
Destillaee rtuti. Strb. Mecb. 509.
Dedčniéka, y, f. = dřevák. Gb. olov. D.,
calops. Bozk. P. 2416.
Dedéný = detkový, Brett-. Gb. Slov.
Dédt. Za prudkým dažďom krásné slniečko
nastává (po svádě pokoj). Rizn. 168. Ne-
třeba o d. prositi, přijde, jak začnou kositi.
Dedtltel, e, m. = kdo dtHiL Stan. III.
184.
Dedtná, e, f., hora v Orlickýcb borácb.
Jrsk. XXI r. 164, Dost Pov. 285.
Dedtnikovitý. D. akát Stan. III. 87.
Deštný, byl rybnik u Petrovic. Čas. mor.
mns. III. 181.
Dédto = jdíto. Gb. Slov.
Deétopambu = dejž to p. Bůh. Čes. 1.
X. 466.
Dědtoslibný mráček. Nár. list 1885. č.
114.
Dčťátkový. D. krajky. Yz Krajka.
Déteéský = déckj. Alx. Y. 2287.
Détinéi penize = ňrotH, Č. Třeb. Čes.
1. XII. 227.
Déttnnosf, i, f. = dětinská myši Sld.
Koř. 171.
Détinskost, i, f. = dětinnoět. Mi.
Détinitéti, ěl, ěni = ttávati se dětinským.
Zvon lY. 74.
Dětišté, ěte, n., pl. děUiťata = ditě. Žel
Brod. Čes. 1. XIII. 28.
Dětitko, difatko, a, n. Hauer 8.
Děťo, a, n. = ditě, Bíauer 8.
Dětský. Hra na d. pochod. Yz Sbor. slov.
1900. 182. Yyrostl již z dětských let Msn.
Od. 17.
Déuka, y, f. = děvka. Us. ve vých. Cech.
Devatero. Olověk baby bul na d. (mí-
stech; o velikém zaměstnáni). HruŠ.
Devatset = devět set. Gb. Slov.
DéTČe. D. jako višně, jako rflže pichlavá ;
To je d. jako mník, lusk, jako dobrá ho-
dina. Čes. I. XII. 807., 808. To je d. jako
květ, paty ji mluví: D. jako květ a plné
jako lusk. Čes. 1. XII. 807., Zvon lY. 108.
DéTČeti, el, ení = stávtUi se děoěetwn*
pannou. Ces. 1. XIII. 89.
DčTČetstri, n. Hyna. Yz Čad. 115.
DěTěi == divii.
DěTČin, a, o = dívce náležející
DěTeěka =: divka. Tlustý pes, bílej dřez,
vypraná handra děvečku vdává. Ml. Bolesl.
Čes. 1. Xm. 178.
Dévečnik, a, m. M&dchenschander. Gb.
Slov.
Děvečnost, i, f. = panenství. Gb. Slov.
DěTečstTÍ, n. = panenství. Gb. Slov.
Deyei^, socrus. Ev. olom. 289. (Luk. 12-
53. Jir.), Pflh. br. 11. 102. (1407.), lY. 246
(1466).
Deveřee, řce, m. zdrobn. deveř. Gb.
Slovn.
DeTesel, e, m. = devětsU. Přijdeš tam
prý na kořen d-le, jenž na místech těch
roste. Co z něho dobudeš, nasbíráš do bí-
lého zánovního Šátku a v tajnosti domů
odneseš, kdež to za spánku toho, jehož se
týče, pod domácí práh světnice zakopáš.
Ale při tom nutno u olŠe odříkávat, co tu
napsáno. Sá. XYH. 220. Kopám, kopám
devesel, má duše se neveselí Jak se jeho
mléko pění, nechf se srdce toho mění, jenž
nevinně mne zavrhuje. Pročež volám z vyŠŠí
moci kořen tento ku pomoci, by odpomohl
všemu zlému a pokoj vrátil domu mému.
Sá. XYII. 223.
DeTěsil, e, m., místo devětsil (devět sil)
Rozk. P. 750.
DeTČtsil, lopuěice, petasites, rostl. Yz
Ott. XIX. 598. a sr. Devěsil, Devesel.
Deyiaee, e, f., lat. D. molekulárná. Yoť
77.
Deyietnik, n, m. = devitník,
DevitigrosičkoTý. D. krajky. Yz Krigka.
Devitihrotý kultivátor. Nár. list 1904.
185. 22.
Devitiročák, a, m. = vál devltíletj. Msn.
Od. 148.
DeTitistninný. D. lyra. Tbz. XYI. 216.
Devitkr, vz krajka.
Devitnik. Pěkný-li čas tu neděli po
d-ku, bývá teplo i o masopustních dnech.
Ott Kal. 1904.
Dévkon v VII. 1229. oprav v: Děvkona.
48
Děvkona — Dimothylamidocyklobepton.
DéTkona, j, f. = panna (zDAmeDi ne-
beské). 6b. Slov.
Devlik a, m. = štarj kůn, mriina ; Slov.
= silné, bujné divíe. Sbor. ČoB. 274.
Dévoje, e, f. n divka, panna. Gb. Slov.
Děvolutiyni, z lat. D. účinek opravných
prOfltředků (soudních). Ott Říz. III 5.
Běvona, y, f. := divojna (znameoi ne-
beské).
Děvoňák, a, m, nějaký had,
DěYOsmiba, y, f. = zasnoubeni děvy, Tbz.
V. 4. 363.
DěTOYStvo, a, n. =z divnjitvo. Gb. Slov.
Dež (= ději) to Pámbu. Os.
Běžička, y, f., zdrobn. diže. Dik. Km.
36.
Dchel (dechla?) ss poslední dechnutí,
der letzte Athemzng. Gb. Slov.
Biabantit, u, m. nerost. Vz Vstnk. XI.
885.
Biabel = ďábel
Biabelský = dóbeUkj. D. zjednání, na-
bádání, oslepení. Milí. 43*.
Biablovnik, a, m. s ddbelnik. Pat. Jer.
134. 32. D, daemoniacus. Rozk. P. 1068.
BiabloTý = dábln^j. D. čary. Milí. 101.
Biacetonaminoxim, u, m,, v lučbč.
Vstnk. XII. 48.
Biacetylderivat, n, m.. v lučbě Vot. 86.
Biecé = dUě. Prus. Slez. Ces. 1. XII.
309.
Bleniee. e, f., vi Dřjniee.
Bienie, n. = déni (konání). Pel. III.
Bieté, vz Dítě a Mi. Slov. Žena ditétem
těžká. Milí. 7*.
BieteéBtrie, n. = dUictvi, Kindbeit. Gb.
Slov.
Biethylamin, u, m., v lučbě Vot. 253.
Biethylester, stru, m, v lučbě. Vatnk.
XII. 52.
Bieti, vz Díti.
Bievéa, vz Dívka. Keď d. chlapca má,
žena musí maf (o prespance). Sbor. Slov.
VII. 138
Bievčenský = divH. D. ikola. Slov.
sbor. čes. 280.
BieTéi = divii. D. obraz. Milí. 95.
Bievka, vz Dívka.
BifenylsulfomoéoTlna, y, f. Vstnk.
XI. 6.
Bifference, e, f., lat. = roedU, Umělecká
d. kursovní. Nár. list. 1908. Č. 94. 13,
6. 174., 6.
Biffereneiace, e, f., z lat. Nutno sáhnouti
po d— ci. Nár. list. 1903., č. 270. 21.
Bilfuse, e, n., z lat = pronikáni; vyela-
Kováni (řízků). D. kapalin, plynů. Sr. Strh.
Mech. 645., 651.
DÍ;;i;;'mm íohfbn.' šr strh Mech iů:; ,,^^^^^'^*' "' ««• »' «""*»'<» «»'»•«• ^ot-
119 i4D.
BihydrotereftaloTý. D. kyselina. Vot.
Bialdehyd» u, m. Vz Vstnk. XI. 130.
Bialektisovati. Vlč. Lit. II. 2. 92.
Bialkylformamldin, u, d>., v InČbě.
Vstnk. XII. 51.
Biallag, u, m., nerost. Vz Mtc 1903. 48
Bialysa, y, f., z řec. = rozluka. Vz Strh.
Mech. 650.
Blamantorodiiý. D. hlína. Holb. I. 85.
Biamantovaný. D. sklo. Nár. list. 1903.
č. 270. 17.
Biamethylanilinoxyd, u, m., v lučbě.
Vz Vstnk. XI. 130.
Biamidokapronoyý. D. kyselina. Vstnk.
XII. 50.
Biamidopropionoyý. D. kyselina Vstnk.
XI. 131.
Biaminobutan, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 131.
Bíbek, bku, m. = koutek. Sr. Ždibek.
Mi.
Bibenzolperoxyd, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 9.
Bibenzylketon, u, m., v lučbě. Vstnk. i ^*;í;,ííf^*l; ^^^•
92.
Bihydrovaný derivát. Vot. 92.
Bihydroxyderiyát, u, m. Vstnk. XI. 15.
Bibydroxyfenilaldoxim, u, m. Vstnk.
XI. 121.
Bichlormaleinimid, n, m. Vstnk. XIL
58.
Dichlormetliylformamidiii, u, m. Vstnk.
XII. 51.
Bichloroctový. D. kyselina. Vot. 247.
Biehlorpyrrol, u, m, v lučbě. Vatnk.
XII. 58.
Biketohexamethylen, n, m., v lučbě.
Vstnk. XI. 4.
Biketon, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 123.
Bikyanamid, u, m., v lučbě. Vstnk. Xll.
54.
BiL vz Diel v MS. Slov. D., pars bono-
rum. Sr. Jir. Prove. 42. — B. n= déle. Trvá
to d. Domažl. Čes. 1. XII. 380.
Bilatace, e, f., z lat. = roziiřeni. Sr.
XI. 124.
Bibliéek, vz Dieblíček, KSt Poh. 62. nn.
Biblik. Sr Kst Boh 62. nn.
Bidaktiekopopisný. D. lyrika. Vlč. Lit.
II. 2. 29.
Bidaktička, y, f., zdrobn. didaktika. Kom.
Did. 22.
Bidaktika. Kom. Did. 21. (Bulířův citát
v VI. 44. je z Kom. Did. 21.
Bidinko, a, n. = děťátko (v řeči dětské).
Us. Sr. Didi VI. 44.
Biebli = ďábeUkj. Gb. Slov.
Biebliček, čka,'m., zdrobn. dibUk. Gb.
Slov.
Biioe, e, n. (díelce) = malé dilo. Gb.
Slov.
Bildi úpisy hypothekamí (salinky). Nár.
list. 1903. č. 134. 25.
Bile, pole u Chlumu, u Dl. Brtnice. Čas.
mor. mns. III. 131.
DileČky, pole u Opatova. Čas. mor. mus.
III. 131.
Bilkoš, e, m. = nadávka zlému Člověku.
Slov. Czam. Slov. 123.
Bilna. Sr. Jind. 35.
Bilo. Čím více rukou, tím méně díla.
Lit. list. XIX. 318.
Bimethylamidocyklolieptoii, n, m.,
v lučbě. Vstnk. X. 583.
Dimethylamidoootoyý -> Diví.
49
Bimethylsmidooctový. D. kyselina.
Vstnk. Xlf. 49.
Bimethylanilin, u, m., v Inčbé. Vstnk.
XI . 130. 134
Dimethylester, stru, m., v laóbě. Vstnk.
XII., 48.
Dimethylfálven, u, m., v Inčbě. Vstnk.
XI. 8.
Bimethylguanldin, n, m., v lučbě. Vstnk.
XII. 54.
Blmethylpyron, n, m., v laóbě. Vot.
196.. Vstnk. XI. 7.
Bimethylpyrrol, u, m., v lučbě. Vstnk.
XII. 67., 58.
Bimudniee, e, f. Ta baba d. také ne-
\éáě\&. Jrsk. VI. 1. 236. 266.
Binek, nka, m., zdrobn. den. Na ty boží
díoky. Kšf. Poh. 196.
Binice, e, f., tz Děj nice.
Binitrobenzol, d, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 712.
Binitroisobutan, u. m., v lačbé. Vstnk.
XII. 46.
Binitro§tilbeii, n, m., v lučbš. Vstnk.
XI. 129.
Binitrotulol, n, m., v InSbě. Vstnk. XI.
129.
Bioicha, y, f. = dévíe. Praš. Slez. Čes.
1. XII. 309.
Bloxyaceton, u, m., v lučbě. Vstnk. XI.
503.
Biperoxyd, a, in., v lučbř. Vtsnk. XI. 8.
Bipropy lamin, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 132
Bipropylhydroxylamin, u, m., v lučbě.
Vz Vstnk. XI. 132.
Biptan, n, m., vz Diptam. Srthulz 250.
Bira. Aby jedna dieru zaplátal, dve nové
robí. Slov. Rizn. 166. Chto malú dziérkn
zašije, netřeba mu obSivaf. Ib. 172. Ten by
nám žádnou díru nezaleh (nezpůsobil žád-
ných obtíží). Čes. 1. XIII. 176. - Sr. Jind.
35.
Birigentský temperament, Zvonili. 462.,
pult, 463., výkon. Ib. IV. 212.
Biseent, a, m. := idk (lat). Kom. Did.
118.
BisciplinoTanosť, i, f., z lat D. národa.
Nár. list 1903. 291. 21.
BiseiplinoTati, z lat Nár. list. 1903. č.
128. 17.
Biseola, y, m, z lat, ve středověku =
utudent, jeni nechodil do kolleje. Jrsk. VI. 1.
170.
BiSgUStOYati, z lat. = rozmrzeti koho-^
protiviti »e komu. Zvon III. 461.
Bishonoračni dAvod cheku. Vz Chek.
106.
Bislsothermický, D. kruhy zvratné
(v luíbě). Vot 280.
Biskontni sazba, společnost Nár. list
1903. 312. 21. Sr. Disconto.
Biskontokommanditni banka. Nár. list.
1903. č. 236. 17. Kommanditni banka
eskomptní. Strž.
BÍskr6CÍ, f., z fr. rz libovůle^ rozvážnott,
úvaha. NěČf d. něco poručiti. Mart. S. Před.
StT. XII.
Kott: Dodatky k iesko-něm. sloviilka III.
Biskrecionalni přenáSeni vyřízení re-
kursního na soud podřízený. Vz Ott Ěíz.
III. 6.
BiskreditoTaný = důvéry zbavený, z fr.
Nár. list 1903. č. 141. 13.
Biskreditura, y, f, z fr. := neváinoal
V d-ře býti. Slad. Cor. 139.
BiskursÍTni, z lat D. soud (mluvený,
ve způsobu rozhov(>rn). Uč. spol 1902.
IX. 8.
Biskusse, e, f , z lat. = uvaiováni^ pře-
třdsánff projednáváni, rokováni. Veřejná d.
O něčem. Nár. list 1903. č. 284. 21.
Bisparita, y, f., z lat. Snižování d— ty,
zmenšená d. Nár. list 1903., č. 124. 6., č.
177. 5.
Bisputatorský. D. theologie. Kom. Čes.
213.
BisputOTnik, a, m., z lat, vz Dispu-
tant Éom. Čes. 197.
BisruptiTni, z lat. D. výboj elektrický.
Vz Vstnk. XII. 297.
BissocioTaný, z lat = odlouZený. D.
molekuly. Vot. 21.
BissocioTatelnosf, i, f., zlat = odluU-
telnošt. D. kyselin. Vot. 261.
Bissonance, e, f. Sr. Strh. Akust. 409.
Bistinguovaiiosť, i, f., z fr. = váženost,
vzácnosf, vzneSenosť, znamenitosf. Nár. list.
1903. č. 94. 13.
BistingUOTaný = znamenitý, zvláitni, vy-
braný. D. kus. Nár. list 1903. č. 80. 13.
Bistl Jaroši., spis., nar. 1870. Vz Vek.
Vset. 308.
Bistribučni prostředky. Nár. list* 1903.
312. 21.
Biškantováni, n. XV. stol. Uč. spol. 1903.
III. 31.
Biškantovati, discantare, výskoČně zpí-
vati. 6b. Slov.
Bišf, ě, m., vz Défit
Biťata, pl., n. zz loutky. Dšk. Km. 20.
Bite. Když prý dítě se zatvrdí, nemAže
býti hlavy nepovolnější. Tbz. III. 2. 201.
Prvó (první dítě) zlato, druhO bláto. Sbor.
slov. VII. 131. Dvoje děti svedeny, vždy
jedny zkráceny (z dvojího manželství). Jrsk.
XXVI. 238. Ze života slezských dětí. Vz
Vyhl II. 229. nn.
Bíti, facere, Milí. 68., 78^.; dicere. Ib.
26a., 14. a j. Sr. MS. Slov.
Bitka, pl., n., tvar neústrojný m. dítky.
MS. Vz Dítko.
Biv. Sr. MŠ. Slov. D. mě drží (údiv, po-
diveni). Baw. E. v. 2279. a j.
Biváci = ŽibřidovStí v Ledečsku, že se
vSemu diví. Čes. 1. Xf. 405.
BiTaci sklo. Vest. X. 268.
Bivadelně si počínati. Zvon III. 462.
Bivadlišté, ě, n =i divadlo (ku konci
XVIII. stol.). Lit. I. 240.
Bivaky z= ]7odivaná. Brt. P. n. 1194.
Bivči, n. =r děvce^ dívka, Domažl. Čes. 1.
XII. 301.. Dšk, Km. 9.
Bivečský. D. střely, Dal. V. 10., plod.
Mar^. 474. (Mš.j.
Biven, vna, vno, vz Divný.
Bivi :r divoký, divý. D. maso. Rozk. P.
1598 , Rhas. E. 60., Baw. E. v. 2017.
50
Dividendový — Dlonhokalifiek.
Dividendový. D. hodnoty, odhad, taxace,
papir, kapon. Nár. list. 1908. č. 161. 13.,
í. 177. 6., č. 161. 18.
Diviti se nad 6im. Hqb Ií. 24. — čemu.
Chč. PoBt. 26». — o čem = proí. Bratři
divili se o nmění Josefovu. Joz. F. 18. (MS.).
— z čeho. Baw. Ar. v. 4266.
Divizna. Kořen d-ny čisti krev, kvét
mozek a listi kAži; Proti křečim jest odvar
d-ny ve vině prý lékem neklamným; Kořen
d-ny zapnznje Černé myii. Nár. list. 1908.
č. 285. 8. SnienÝ květ ďny pomáhá při
plicnich nemocech, nakuřováni d-nou a ou-
ročnikem nebo solníkem jest nejlepším pro-
středkem. Ib. Sr. Rozk. P. 776., Petrův.
Divka. Dievky jedna ako drahá sami
anjeli — před sobaSom. Bizn. 168.
Divnleř, e, m., nějaká ryba.
Divnik, a, m. = šl^iUh, diblík. Baw. Ar.
v. 5449.
Divnojazyčný. D. Karové. Msn. 11. 48.
Divnorozenec, nce, m., (uaorjyivrjí. Msn.
11. 49.
Divočenee, nce, m. On je d. Hoch. 184.
Divočina, y, f. = divokj, nevycepowm^
Hvot. Kom. Did. 287.
Divočstvl, n. = divokoit. Gest. Rom. 49*.
(Mg.)
Divodéaný. D. krása. Kká. Sión. II. 225.
Divohledný lev (divoce hledici). Msn.
Hym. 37.
Divohlučný břeh, Zefyr. Msn. II. 865.,
417.
Divohřmotný. D. bitva, Msn. II. 199.,
vojna. Ib. 126.
Divojasný. D. tvář. Kká. Sión I. 191.
DivoKoromantický skal ni útvar. Yzáj.
I. 70.
Divokrásně. Zr. Čer. 26.
Divoký. D. dřevo =: harmonika. Us. Je
d-ká jako kůň Sílený a hned kope. Zvon
m. 225. — D. lovec. Vz Kfiť. Poh. 119.
Divoplod, a, m., semecarpns, Tintenbaum.
Vz Ott XX il. 826.
Divořevný (divoce řvoucí). D. lev. Msn.
Hym. 89.
Divorůzný. D. výzdoba. Kká. Sión. I. 70.
Divoryčný. D. válka. Msn. Od. 169.
'DivostraSný. Msn. II. 142.
Divotajný. D. sklepeni. Kká. Sión. II. 98.
Divotvůree, e, m. Tbz. V. 9. 115. Vz
Divotvorce.
Divotvůrči pověst. Tbz. V. 9. 73.
Divous, a, m. = d{tě divoké ženky. Jrsk.
XIII. 8. 135. Také: věiUk, podvrienec, Vz
Kšť. Poh 93., I. Přisp. 56.
Divovichr, u, m. = divý vitr. Msn. Od.
346.
Divozářný oheií. Msn. II. 221., 388., 390.
Divožárný oheň. Msn. II. 418.
Divoženky. Vz Ces. I. XI. 119., 397.
422., XII. 3«9., XIII. 31.
Divý. D. ženy. Vz předcház. Divoženky,
Kšf. Poh. 80. D. muži lesní. Vz ib. 110.
Díže. Je-li v diži zaděláno na chléb, ne-
smi se ubrati z těsta a nésti někam přes
pole, jinak by z té díže už nikdy chléb se
nepovedl. Mtc. 1. 1897. 63.
DJeťa = dité. Slov. Šb. D. 69.
Dkáti = ikdH. Baw. J. v. 809.
dl m. rl: Kadlik m. Karlík. Sb. D. 22.
Místo 1: Skndlina m. skulina. Jir.
dla m. la : kvíěadla, píiťadla, evrěadla.
Us. místy. MS.
-dla přip. : vidla (nad osnovou). Dik.
Km. 12.
Dlabač Jan. V? Lit I. 908.
Dlabatka, y, f., die Stoss-, Stichaxt. Jind.
86.
Dlabina, y, f., das Speichenloeh. Jind. S6.
Dlaha, y, f. = dýmka červené hlindoé
hlavičky se zahnutou troubeli z měkkého
dřeva. Jrsk. XIII. 3. 144., Zvon II. 75.
(Jrsk.).
Dlakod, e, m., ondatra, hlodavec z Čeledi
hraboSů. Vz Ott. XVIII. 768.
Dlaň = čtyry prsty vedle sebe položené,
ta širokost slula dlaĎ. Jir. Prove. 47.
Dltoa, y, f. = blána (lýko). Volyně. Ces. 1.
XIII. 128.
Dlaňový. Dlouhý sval d-vý, mnscnlns
palmaris longus. Ktt
DlaSka, v, f. » puchr. Ces. 1. XIII. 29.
Dlatebny = ryjecký^ Ciseleur-. Gb. Slov.
Dláto. Sr. Jind. 36.
Dlaviti = tlačiti, ikrtiii. V noci mě okovy
dlavi. Baw. Ezop. 2608.
Dlažba. Sr. Jind. 87. D. v domech: ka-
menná (z lomeného kamene, z kamene kost-
kového, z kamenných ploten), cihelná (le-
žatá, stojatá), z cementových plotniček atd.
Vz KP. IX. 293.
Dlažbokový dům. Msn. Od. 192.
Dlaždice, e, f. D. Šesti-, osmihranná,
reliéfovaná. Vz KP. IX. 148. D. pecni, sou-
sedky, topinky. Vz KP. IX. 269.
Dlažiti. Rytíř svého vraha sečbú dlaze,
uzře . . . Baw. Ezop. 3117. (MS.). — D. v I.
245. za Dlažně polož před: Dlaživo.
Dle, e, f. = dUka, longitudo. Milí. 119.,
6*., 18». a j.
Dlé, é, n. = délka (ve vedle, podlé). Gb.
Slov.
-dlí příp. : zabřadli (sr. řebřadlo), tředli.
Dšk. Km. 12.
-dlniee, příp.: vražedlnice.
-dlnik, příp.: kouzedlnik.
-dlnosf , příp. : prozřetedlnosť, pohodlnost
MS.
-dlný, přip.: zřetedlný, spravedlný, po-
hodlný. MS. Ve spisech Husových vz List.
fil. XXVI. 458.
-dlo, konc. ve spisech Husových. Vz List
fil. XXVI. 460.
Dlo, a, n., ilium; ilia slabiny, vnitřností.
Rozk. P. 1229.
Dlouhatananeký = velmi dUmkj. D. ne-
moc. DSk. Km. 38.
Dlonhavožalný. D. smrt. Msn. Od. 165.
Dlonhodilný. D. noc. Zub. Még. 43.
DlouhohHvý kůň. Jrsk. VI. 481., XXVI.
339
Dlouhojazyčný. D. vrána. Škd. Od. 75.
Dlouhokadeřný. D. hlava, Škd. F. 127.,
muž, Ib. 4., druh. Mso. Od. 83.
DlonhokaliAek, Sku, m., ptílidium, druh
mechu. Vz Ott. XX. 948.
Dlonhoklasý — Dobrodéjnik.
51
OlouhoklasÝ. D. skřipina, 8cirpa« ma-
crotachys. Y% Ott. XXII. 728b.
Dlonhokový meč. Škd. Od. 55.
Dlouholebee, bee, m., dolichoeephalus,
der Langkopf. Ktt.
DloulioUiůtíiý. D. smlouva. Nár. list.
1901. 6. 806.
Dlouhormutný. D. smrť. Msn. Od. 286.
Dlouhomyslnč něco snáieti. 1618. Hrnb^.
Dloohoprtťáeký ceeb (zlodějský). Nár.
list. 1902. é. 10.
Dlouhormutný. D. smrf. Škd. Od. 19.,
37., 172., Msn. II. 408.
DlouhorukáYý. D. Snba. Halí. 261.
Dlouhofi^ky, rhaphidiidae, čeleď hmyzu
Bífokfidlébo. Vz Ott. XXI. 647.
Blouhotulejný oStép, langróhrfg, doXť
Xavlos. Skd. Od. 185.
Blouhouehý oslik. Škd. F. 182.
Dlouhoúzkolebee, boe, m. = kdo má
dlonhuu, ale úzkou hlaru, dolioholeptocepha
lnB. Ktt.
BIouhoTOselný koráb. Škd. Od. 62. Sr.
Dlouhoveslý.
DIouhoTlasý. Škd. F. 87.
DIouhoTleklý žal. Slad. Rich. 146.
Dlouhý. I dlouhému dni přijde konec (vSe
má 8vAj konec). Jrsk. XXVIII. ]. 101. D. jako
chmelová tyčka. Uv. Ces. 1. XI. 270. —
Dlouhá Lhota = Praha (v zloděj, mluvě).
Dlub&ni, n. = dlabáni. Gb. Slov.
Dluhka, y, f. = jamka. Čas. mor. mus.
III. 122.
Dluhnč, ě, f., vz Dlubna. Gb. Slov.
Dlubnice, e, f. = kyj, palice. Gb. Slov.
Dluh. Starý d. neshnije, musi se zaplatit.
Us. Nár. sbor. 1902. 19. Kto dlby robi, sám
seba zlobi. Rizn. 168. O d. v starSi době
vz Arch. XfX. 606. — D. =: povinnost. Lid
by měl poslůchatí z dluhu viery. GbČ. S. II.
214b.
Dlúhák, a, m., longiaus (homo), Gb. Slov. ;
spondej. D. Gesch.' 806.
DIuhařstYt n. D. se zbaviti (dělání dluhů).
Vin. I. 106.
Dlúhnatý. Uši sú udové zatočiti, dlůhnati
a otvoHti. V Rkp. lék. Jhr. 110b. (Mfi.).
DIúhomydleni, n. V 2. Přisp. 89. Dlúho
myšleni oprav v : DlůhomySleni. V postech,
v čistotě, v d. Řeči Příbr. Han. 55.
Dluhopis, U, m. = dlouhé vyptáni. Gb.
Slov.
Dlúhořeéný =: ohiimi. Gb. Slov.
Dlůhosty vz Dlouhosf (dlouhá doba). Chč.
S. I. 78».
Dlúhotrpný, longanimis. D. Hospodin.
Ž. kap. č. 102. 8.
DluhoTati. Panovati, kralovati = býti
pánem, králem atd.; ale dluhovati ;c: býti
dluhem? Utvořeno dle němčiny. Mi.
DlúhoTééuosf, i, f. Ev. olom. 85. 181.
Dluhůprostý podil. Nár. nov. 1904. 121. 17.
Dlúhý, vz Dlouhý.
Dluza, y, f., mega (inter nomina perso-
narum). Rock. P. 1158.
Dluž, e, f. = dlovS. Veliká d. a šiř. Pror.
£zecb. k. 48. (Jir.).
Dlúža, e, m., asi = dlouhán. Vz Gb. Slov.
I. 260.
Dlužné = povinna. Měli d. míti velikúvieru.
Chč., Gb. Slov.
Dlžnik, a, m. = dluinik. Keby nebylo
d-kóv, nebylo by ani ůžery. Rizn. 167.
Dlužoba, y, f. = dluh. Pal. Záp. II. 13. (Šf.).
Dmýehati komu kde. Páui dmychají
sobě nad krměmi. Rokyc. Post. 388*.
dn. m. mn. jednostpán m. jemnostpán.
Jir. — Misto nn: Adna m. Anna. Vých. Č.
Šb. D. 26., Jir.
Dna. Léky proti dně, antarthritica. Ktt.
DneSi = dneíni. Dj dneŠiho dne. List
hrad. č. 41. ř. 32. (Mi.).
Dno. Je toho ledva na dno čepice (málo).
Mtc. 1902. 443.
Dnovatý =: dnou zlámanj, gichtisch. Gb.
Slov.
Dnový. M^, kteříž dnovi jsmy. Ev. olom.
142. (qui diei sumus).
Dnozlámaný =: dnou tláman'j. Gb. Slov.
Sr. Dnovatý.
Dnypr, šp. m. Dnieper. Jg. v Kroku I. d.
145.
Dnyster, ip. m.: Dniester. Jg. v Kroku
L d. 145.
Do. Vz Mi. Slov.
Doha. O významu a frasích vz Mi. Slov.
V době reakce lépe: za reakce. Vz Mtc.
1903. 270.
Ďobáček, čku, m. = zoháiSék. Mi.
Dobitka, y, f., Anregung, vyhidnuti. Článek
vyiel teprv po mé d-tce. Hol. Met. II. 520. —
Vlč. Lit. II. 2. 54.
Dobleptati eo. Vz Dobleptnout. Jrsk. VIII.
3. 239.
Dohner Gelas. Vz Lit. I. 908.
Dohnosf, i, f., formalitas. Mark.
DobéMf koho = dobuditi. Liiefi. Mtc.
1902. 236. Vz Dobouřiti.
Dobotvorný, epochemachend. D. roz-
hráni. List. fil. n. 314.
Dobouřiti. Vojny dly. Tbz. V. 9. 37.
Doboyý = podle doby. D. charakter. Nár.
list. 1902.
Dobr, vz Dobrý.
Dobranik, a, m., nějakě zvfře. Preip. 495.
Dobře. Kdo d. čini nezasluhujicimu, jest
jakožto déšť v pisku, ježto hyne. Kor. 125.
Dobřee, brče, m. =: dobrj Bovik. Gb. Slov.
Dobrek, brka, m. = mocnj élovék. Gb. Slov.
Dohřelibezný. XV. stol. Uč. spol. 1903.
IIL 31.
Dobřelibý. D. vAle. Fel. 79. Sr. Dobré-
řubý. v VII. 1231.
Dobrořečiti = dobrořečiti. Gb. Slov.
Dobřetrpčlivý. XV. stol. Uč. spol. 1903.
III. 31.
Dobmý, adj. k debř. Gb. Slov.
Dobrobýtelný. D. město. Msn. II. 55. 112. ;
dům, výspa. Mbd. Od. 53., 129.
Dohrocelosť, i, f. integritas. D. smyslu
poruiiti. Krok II. b. 314. (1828).
Dobročince, e, m. = dobrodinec. Gb. Slov.
Dobroděda, y, f. = dobrodini. Gb. Slov.
Dobrod^či (diejci, -dieči}, Wohlth&ter-.
Gb. Slov.
Dobrodějník, a, m. Rozk. B. 78.
4*
62
DobrodicDý ~ Dodna.
Dobrodieuý v VIL 1282. oprav v: dobro-
dicčný. Vz Gb. Slov.
Dobrodieéfltvi, n., benedictío, dobročin-
noFť. D. dÍDÍtí. Ev. olom. 26. 27., 112. 239.
Bobrodieda, y, f. - dobrodiní, benefi-
ciam. Rozk. P. 969. (Mš.)
Dobrodience, c, m. = dobrodinec, GhČ.
S. I. 57b, II. U5».
Dobrodieti, benedicere. Ev. olom. 238.
172.
Dobrodinéček, čka, m., zdrobn dobro-
dinec. To je d. (často ironicky). MS.
Dobrodiní, n. Každé zviře věrnosti se
odméňaje za d., jen čiovék za ně děkaje
ranon. Sá. XIII. 61. D. pí Se se skoro vždy-
cky do písčifé pftdy, kde památka větrv
lavějf nejdříve. Tbz. V. 4. 276. Za d. vděk
nebývá. Msn. Od. 834. Připomenuté d. —
učiněná urážka. Vrch. MuS. II. 173.
DobroditelstTÍ, n. D-stvím někoho usmí-
řiti. Tbz. XIII. 179.
Dobroditi se kam (k čemu) kudy : krví.
Slad. Jan. 31.
BobroduSně něco učiniti. Halí. 247.
Dobrobost. Král vSel s hrdinami d— stmi.
Baw. Arn. 4397.
Dobrocb, a, m. = dobrák. 6b. Slov.
Dobrokolesný vflz. Msn. Od. 91.
Dobrokutý. Ď. ratiStě. Msn. II. 192.
Dobrolibezný. D. uložení boží. Fel. 78.
Dobrornbný. D-bno., beneplacitum. Gb.
Slov. Vz násl.
Dobroťabo = dobrolibo. D. mu bude
(Hospodinu). Ž. kap. 146 (MS.)
Dobromilovnik, a, m, aemulator. Vz
Gb. Slov.
DobromluTiti. Hus Er. I. 248.
Dobromysl, i, f. (dobrá mysl), origanum,
rostl. Vz Ott. XVIII. 866.
Dobroobyčený, ^dobroobycovaný zz mimj,
bescbeiden, besonnen. Vz Gb. Slov.
Dobropalučný. D. výspa. Msn. Od. 67.
Dobropisemnosf. Vlč. hit. I. 314.
Bobropelestný koráb, evaeXfiog, Mns. Od.
266.
Dobroplemenný kůň. Mark.
Dobropletý. D. petlice, řemení. Msn.
Od. 72., 3i.
Dobroplodnosf, i, f. D. žen. Lék. A.
16».
Dobroradý kmet. Msn. Od. 103.
Dobroslav, ZieglerAv časopis vyd. od r.
1820-1822. Vz Lit. IL 15., Vlč. Lit. II.
2. 32.
Dobrosmýdleni, n. Wohimeinung. Vz Gb.
Slov.
Dobrosyn, a, m. == dobrý tyn. Vz Gb.
Slov.
Dobrota, y, f. Aká d., taká robota (vraví
čeleď). Rízn. 63.
Dobroditelenstvi, n. Hom. Op. 152b.
Snad m. dobrodětelenství. MS.
DobroTěst, a, m. = ůvangelitta. Mam. F.
88b 2. Vz násl.
DobroTéstnik, a, m., evangelista. Sr.
Dobrovést. Gl. bymn. vid. 61*. (MS.;
DobrověststYie, n., evangelium. Gb.
Slov.
DobroTolee, Ice, m. Ty preSpunk^
d-volci verbují na vojnu. Brt. P. q. 603.
DobrOTOlniěiti = konati »luibu dobro-
volniekou, Sbor. Čes. 23.
Dobrovský Jos. Vz Mns. 1863. 330., Lit.
L 118., nn., 909.-1012., Mtc. 1903. 167. nu.
Vlč. Lit. II. 2. 97.— 101., hl. Lit. II. 850.
DobrovýmluTiiost, i. f., Beredaainkeíí
Vlč. Lit. I. 314.
Dobrozdáni, n. Slova toho MS. neza-
mítá.
DobrozTésti, n., evangelium. Rozk. P
2202.
Dobrozvěstitel, e, m. Tbz. V. 1. 171.
DobrozTčstný ruměnec. Tbz. III. 1. 160 .
V. 4. 130.
Dobrozvěstovnik, a, m, evangelizans.
Dobrozvčststvi, n. = evangelium. Gb
Slov. Sr. Dobrověstství.
Dobroiádnost, i, f., benignitas. Mam. A.
17a.
Dobratka, y, f. To je též taková d. (ne-
poseda). Hauer 10.
Dobrý. Dobré bývá bez stínu málo kd?.
Tbz. III 2. 17. Za dobrými móže élovek
vždycky kráčat; Dobré nemá miesta prí
lepsom; Dobrým slovom hlavy neprbije>
(neprobijeS) ; Dobrý ako máslo; Po dobrém
málokdy oríde dobré. Rizn. 63. 64., 166.,
173. Sr. MS Slov.
Dobůsti kam čím. Dobodl naň svým
koněm. 1612. Arch. XIX. 82. Sr. Přibůsti.
Dobyteček» čka, m., bestia. Míli. 37*.
Um. roudn. 1466.
Dobytečný, Vieh-. Gb. Slov.
Dobytek, tka, m. Kde chová své d— tky
(l^.l.). 1517. Arch. XIX. 412., 413.
Dobyti co. Dobyl (vytáhl) jest list (z vá-
čku) H řekl. 1512. Arch. XIX. 95. Téměř
vše dobyl kromě Burdegalis. Kat. 11.
Dobytkářský. D. výstava. Nár. Jist, 1904.
135. ^1.
DobytSe = dobytče. Mil). 46.
Dobyvadlný = dobjoad, Erobemugs-.
Vz Gb. Slov.
Docelek, Ikn, m., ErgSnzung, doplněk.
D. k hlavnímu spisu. Dk. v Květech 1883.
34.
Dočán = éaěem, zuweilen. Vz Gb. SIot.
Dočapotat se = čapati, broditi še vodou
az 7iikam. Brt. P. n. 1194.
Dočieti, vz Dočíti 1.
Dočisaci hřeben předacího stroje. Oa
XX. 605.
Dočkáni, n. Není k d. (nelze se ho do
čekati). Sá. Kř.
DočÚYať = doslýchati. Val. Čes. i. XII.
131.
Dodatel, e, m. D. tohoto listn. 1514
Arch. XXL 19.
Dodavatelstvi, n. Nár. list. 1903. 347.
21.
Dodávka, y, f. D — ky na lhůty, Lieferuo^.
Nár. list 1903. č. 131. 10, č. 124. 6
Dodéliti koho oč. 1488 Arch. XIX. 250
Doderky. Sr. Čes. 1. XI. 84.
Dodieti, vz Dodíti. Byko (býk) rohami
dodieval do tebe. Slov. Mt. S. I. 196.
Dodna. Sr. Doteďka, do nynčka. Mš.
Dodontnati ^ Doktůrek.
58
Dodoutnati, za Ende glimmen. Tbz. V.
5 87 V 9 62
Dodřimati = umHti. Tbz. V. 6. 74.
Doduněti, ěl, ění. Kroky kamennými chod-
bami d — \y. Poslední hlas zvona ďněl.
Tbz. V. 1., 39., 38.
Dodýehati. Už dodýchává (zmfrá). Tbz
XVI. 166. — jak. K smrti dodýchávati
Tbz. V. 9. 207., V. 4. 72.
Dodžerky = doderky. Oatrav. Šb. D. 59.
Dogma = výrok pevný, jistý, neporaši-
telný, o jehož pravdivosti nelze pochybo-
val. Vz Erec. 13.
Dogmatista, y, m. Erec. 13. Vz násl.
Dogmatik, a, m. Vz předcház. Wtr.
Dohadovaný. Nár. list. 1903. č. 131. 9.
Dohaslý idyllismas. Lit. I. 607
Dobazování, n. = házeni krejcarů k vejci
velikoDočoíma z jisté vzdálenosti. Edo do-
hodí krejcar na piď od vejce, vyhraje, kdo
jinak, prohrává krejcar. Vz Čes. 1. XII. ;
317.
Dohlaholiti. Zvony d-ly. Tbz. XVI.
109. Zvuk varhan d-lii. Eki. Sión II. 201.
Dohlazovaný. D. práce. Hlavo. 27.
Dohlédnuti, n. = ohlidáni, BesichtigODg.
Gb. Slov.
Dohližeč, e, m. = doMizUel. Slonžilijim
za d-ce. Hol. Met. II. 523.
Dohmatati §e čim : čichoma. Has. Post.
77a.
Dohnáni, n. = dokonáni půhonn, další,
konečný půhon. Vz Qb. Slov., Dóhon.
Dohnati se éeho. 1512. Arch. XIX. 93.
Mohú-li (Turci) s ni (loďj býti, že se jí do-
honí, tehdy ji vezmu. Lbk. 40.
Dohnčsti koho (dotrápiti a p.). Tbz.
XVI. 149.
Dohod, n, m. = dohozeni Na kolik d.
oStépu sáhne. Msn. H. 274.
Dohoda, y, f. D. cenová, volná. Nár. list.
1903. é. 270. 21., 124. 6.
DÓhon, n, m. = dokonáni p&honu, dalH,
koneeuj pAhon, Sr. Dohnání, Gb. Slov., Bdi.
DohoTarac sa = smluviti te. Slov. Sb.
D. 79.
DohoYi = kdo vi. Ze d., jak je to tam.
Val. Čes. 1. XII. 387.
Dóehod, n, m. =r vjiledek, Erfolg. Vz
Gb. Slov.
Doehoditi kam. Už tam d-dil. Us.
Doehroptati. Dole několik útočníků d-lo.
Tbz. III. 1. 130.
Doehmpati eo. Koně d-li oves. Tbz.
VIII. 270.
Doehtorovati = léiUi. Us. Čes. 1. XIII.
109.
Doehůzka, y, f. Školní d. Pokr. 1886.
č. 17.
Doisť = dojisti. Slov.
Dóit = dojiti, Edo chce čeho d., musí
za tim póíť. Val. Čes. 1. XI. 134.
DoJaČka. Mouchy bzučí při d-ách mléka.
Msn. II. 804.
Dojdený = doilj. Že jest své cti zacho-
vaný a v ničem nedojdený. NB. č. 92. Když
měsíc byl d. (došel). Val. Nár. sbor. VIII.
45.
Dojekndž. Ž. gl. 118. 43. Dle Gb. ve vy-
dání Z. wit. 173. pozn. 43.: až dovekuzd.
(Mš.)
Dojemlivost, i, f. = přistupnott citům.
Hyna. Vz Čad. 114.
Dojemně věc působiti. Us.
Dojičský. Mlékařský a d. kurs. Nár. list.
1903. 298. 21.
Dojilka, y, f. = druh hry s kaménky. Vz
Čes. 1. XIII. 68.
Dojidčeni, n. n: dojiHini, Versicherung.
Qb. Slov.
Dojidčovati, vz Dojistiti.
Dojiti koho z čeho. Aby nás doiili
z peněz jako krávy z mléka. Arch. XX.
117. D. koho = krmiti. Hus. £.
Dojka. Neseďme tu, ako suché dojky
(chftvyj. Sbor. slov. VII. 131.
Dojnik, u, m. = chlév pro dcjui krávy.
Čem Zuz. 312. (165\)
Dojnost, i, f., Melkbarkeit. D. krav. Nár.
lidt. 1903. č. 243. 14.
Dojudž = do*:ud. Je prý mor. Um. rajh.
Jir.
Dokadž = dokud, Baw. E. v. 881.
DokavadžkoliTěk, quamdiu. D. tu chtěl
býti. MilJ. 345.
Dókaz = důk(u (jem r. 1774.). Neveč.
61.
Dokázané. Na zvířata má vliv výživa,
která d. jest způsobilá tvary jejich promě-
niti. Pokr. 1885. č. 228. Dle Mé. lépe : jak
dokázáno, což d kázáno.
Dokázati eo kým: poručníky. PAh. ol.
III. 476.
Dokazováni, n. = dováděni, vztekáni.
Vých. Čech. Mš.
Dokaž = dokudi, D. páni na sudě sedí.
Půh. ol. II. 444.
Dokladné, ého. n. = jistý poplatek, do*
kladnie penieze. Vz Gb. Slov.
Doklek, u, m. := dokleknuti, Čes. 1 XI.
42.
DoklÓCt se koho = dolloueif Uuíeiiim
zbudili. Mor. Mtc. 1902. 125.
Doklokotati co. Slavík d—tal své žalmy.
Sá. XV III. 53.
Dokloniti se čeho. RAž. 205 (MS.)
Dokola, tanec. Vz Brt. P. n. 844.
Dokonaleni, n. K d. díla. Krok I. a.
164. (1821.)
Dokonátek, tku, m. = konee. Začátek je
lehký, ale d.! Římov. Kub. List. fil. 1902.
248.
Dokonati = dokonalým učiniti. Aby ho
mukami d-na). Gbč. S. I. 64a.
Dokonetnáé, e, m., nějaká obluda. Vz
Gb. Slov.
Dokopaná, é, f. = zábava po vykopáni
zemáků a cukrovky, čeč. 170.
Dokovadž = dokud. D. jest v držení.
PAh. brn. IV. 180., olom. II. 384.. III. 572.
Dokozákovati. Tbz. V. 4. 302.
Dokrajánkovati někde. Tbz. III. 2. 14.
Dokřápati. Rusisko ledu (k oupa) d— lo
mě po hlavě. Mor. Čes 1. XIII. 102.
Doktorstvi, n. XV. stol. Uč. spol. 1903.
III. 81.
Doktůrek, rka, m. 1512. Arch. XIX. 88.
54
Dokndž — DopSstovatí.
Dokttdž, qaoasque. Milí. 76«.
Bokumentámě opřený. Nár. list. 1903.
«. 176. 13.
DokumenÝni papír. Vz Ott. XVIII. 183.
Dól, vz DAl a Mš. Slov., Milí. 74«, 213.
Doláei = Slováci na pravém břeha řeky
Moravy. Čes. 1. XI. 224.
Dólček, lečkn, m. = doliěek. Vz 6b.
Slov.
Dole, e, f. = moc, ná»ili; » doli = mocné,
násilně. Zastr. Pel. III.
Doléčeni, n., die Nacbknr. Krok V. a
106. (1821.)
.Doleji. lépe: niže (není: nabořeji) Vo-
dička.
Doleniu, a, m. := obyvatel dolu. Vz Gb.
Slov.
Doleno$iti se čeho: večera. Nár. list.
16/4. 1900.
Dolian, a, m. = obyvatel doliny. Sb. si-
1901. 179. Vz Dolenin, Dóloň.
Boličkovaný plecb. Ott. XIX. 890.
Dolina, y, f. =: kapsa. V zloděj, řeči
Čes. 1. XI 140. Vz Doly. — D. Vlasy sSe-
sati do doliny =: přes tváře. Slez. Vybl.
II. 10.
Dolika v VI. 91. za Dolika oprav v:
Dolika.
Dolinka, y, f. Bolí ňa na dolince (v ži-
votě). Val. Čes. 1. XI. 433.
Doliška, pl., n. = dolni čásť vsi Zby-
nice Kub. List. fil. 1902. 248.
Dóloň, ě, m. =: dolian. Sb. si. 1901. 179.
Dolučištlti. Brzy by d-štil. Msn. Od.
329.
Doluha, vz Nedoluba.
Doly, pl., m. = kapsa. V zloděj. řeČi.Vz
Dolina.
Domácí, Před okradačom domácim zámky
ani stráže niet. Rizn. 166.
Domácně se k někomu vinoati (přicbý-
liti). Fel. 28.
Domácněti kde. Vojáci začali tam už
d. Jrsk. XII. 268.
Domanúti se, vz Domnívati se. Mi.
Dometat komu := domlouvati. Val. Ces.
I. X. 464., XI. 49., 482., XH., 83.
Dominikánka, y, f. D. sv. Anny. Zbrasl.
76., 148.
Domirati, vz Domřiti.
Domisko, a, n., ípatnj dům. Kos. Živ.
146.
Domniti se, vz Domněti se a MS. Slov.
DomnivaČ, e, m.» vz Domněvač.
Domnívaný = oSekávanf. Zvěstuji smut-
nou a Vám snad již napřed d— non zprávu.
Pal. Záp. IL 106.
Domnivý, suspiciosus. Vz 6b. Slov.
Domochranný. Poručil mu d— nou Šetr-
nost. Msn. Od. 28.
DomoJ^tí koho: raněného. Gbč. S. II.
223a.
Domorodský. D. země africké. Hol. Met.
II. 623.
Domonní, n. = staveni. Stavěl d. Bydž.
ESť. Lid. 6.
Domovák, a, m. := rodiS ze vsi. DSk.
Km. 38.
Domovina, y, f., die Heimat. Chorobnj
touha po d-— ně, nostalgia, das Heimweh.
Ktt.
Domovníček, čka, m. = had, kter^
udržuje v domě Štěstí. Vz KSC. Poh. 37.
Domovník, a, m. Šenkovni d. (kdo me.
dům, ve kterém směl Senkovati). Arch. XX
16. a j.
Domovný pán. Ev. olom. XXIX. Vs Do
movni.
Domovodstro, a, n. = domáenosť. Msn
Od. 211.
Domovsky zemi zasednouti. Msn. II. 40
DomHti dím. Zvuk vánkem domfral. Zr
Let. IL 63. — kde. V tobě sila domřeU
nik. XI. 364.
Domšíti. Že se nikde nedomSíme (dosri
mSi nenasloužime). Uč. spol. 1903. XV. 9
Domyšlování, n., docilitas. Vz Grb. Slov
Donadžto tam byli. Alx. V. 2230. (Mš:
Donadeéský. D. ovzduSí. Mtc. 1903.341
Donášitel, e, m. D. tohoto lista. Koll
(List. fil. 1904. 262.).
Doněď, vz Donědž. MS.
Donévadž páni na právě sedí. Půh. bm.
L 390. (1411.). — Milí. Vz Donii.
DonévadikolíTék, quamdiu. D. n tobo
U věž jest. Milí. 66*.
Doněvaž = doněvadS. Milí. 214.
Denice, e, f. = dojnice. Melkeimer. Mor.
Mtz. C. si. 146.
Doniž. D. páni na právě sedí. Půh. brn.
IIL 260. D. nepoložím nepřátel tvých. Ev.
vid. 68. Sr. Doněvadž.
Donižd = donidS. D. páni na právě aedí.
Půb. brn. 261. Sr. Doněvadž, Doillž.
DonOSitelný = moJioneí hýU donéien. Vs
Gb. Slov.
Donosička, y, f. = sUpiců stará, která
už přestala snášeti vejce. KSf. Poh. 36.
Donů&ka, y, f., vz DonáSka. Mart S.
Ind. 228.
Doňož, dohudS, vz Donedž.
Doobětovati se éeho. Nemohla se d.
příznivýeb znamení. Eubl. 60.
Doobchodovati = dokupííiti. Pokr. 1885.
Doobratl co. (Když Jsme přiSli), doobi-
rali pečená kuřata. Rais. Lep. 293.
DoopraTlti co = docela a koneini opra-
viti. Tbz. V. 6. 269.
Dopadly. Křídla dveří dobře d-Iá. Man.
II. 126.
Dopacholčiti. Us.
Dopajedit se na koho = roáUUHee, Mor.
Ces. 1. X. 444.
Dopalek, Iku, m. D. doutníku. Jrsk. IX.
138., XXV. 277.
DopamatoTati se nač. Nár. list 7./11.
1900.
Dopatíti koho = přistihnouH. D. se k ně-
čemu = dosiei niiSeho. Val. Ces. 1. XI. 22&,
XIU. 208. Ostatní již dávno doma rozkřiko-
váli, čeho se byli d-li. Sá. Pr. m. U. 123.
Dopavi = kdo pak vi. DžL Ces. 1. XI. 218.
Dopěněný med. Zach. Test 33.
DopěstOYati koho ěeho = pod ochranu
svou dovésti. Bób vSechny dopésti^e svébo
bydla. Baw. Ar. v. 8790.
Dopis — DoS5.
56
Dopisií. Lidové dopisy. Vz Nár. sbor. 1902.
18. nn.
Dopisní papir. Ott XVIII. 183.
Dopivoňkovati. Kdy pak d-kujete a
zaénete o něčem rozamnějfiim? Sá. XIX. 60.
Doplanouti kde. Dokud světlo života
▼ oka nedoplaDe. Jakb. Mař. 112.
Doplněk, ňku, m. O větném doplňku na
Domažlickn vz Rbrl. Džl. 22.
Doploditi ryb. Za Kom. polož. : Did. 76.
Dopohon v I. 277. oprav v: dopobón.
Dopohoniti = p&hon dokonati, Vz Gb.
Slov.
Dopomožné, ého, n. = památné (popla-
tek).
Doposlaneovati. Hlas nár. 1886. č. 120.
Doposlouchati se čeho. Krs. Ten. IIÍ. 12.
Dopostiti se kam. Že se nedopostime
do nebeského království. 1562. Uč. spol.
190a XV. 9.
Doprášeti se čeho = doproiovati. Na
Bohdalsku. Šb. D. 45.
Doprava labská, lodi, pohraniční, přes
hranice, proti vodě, vltavská, vorů. Nár. list
1903. č. 131. 10. Sr. Jind. 39. a Provoa.
Dopřáváni, n. D. sukna (appretnra).
Val. Čes. 1. X. 471.
DopraTné, ého. n. Transportzalnng,
-kosten, -spesen. Nár. list. 1903. č. 70. 9.,
Jind 40.
Dopravní podnik, trh, sazba, nářadí,
politika, příjem. Nár. list. 1903. č. 114. 17.,
18., č. 124. 5., č. 134. 21., č. 174. 4., č. 284.
21.
Dopustiti se Teč. V to jsem se dopustil
(to jsepi učinil). 1512. Arch. XIX. 91.
DopuSčený = dopuitiný.
Dopndtalka, y, f. = távitka, padlá ien-
iíina. Val. Čes. 1. XII. 319.
Doputovati eo: dlouhou cestu. Jrsk.
VII. 12.
^opykati za něco. Msn. II. 383.
^óra, y, f. = dira, Hanác. Šb. D. 47.
^óravý = déravj, Hanác. Sb. D. 49.
Doraziti Jak nač. Doráží, Jako můra na
hořící svíci. Fel. 61.
Dorčeniy n., der Nachtrag. Vz Gb. Slov.
DorezUáf eo = dofezati. Vz Rezigaf
v I. Přisp.
Dořezničiti. Hlavn. 65.
DOrfl Gust, básn., 1855.— 1902. Vz Nár.
Hat. 1902. č. 167. 3.
DoHnčeti. Intrády d-ly. Rais. Lep. 512.
Dormitor, u, m. D. někomu vzdělati.
Arch. XX. 367. Sr. Dormitorium.
Dorost, n, m. Úřednický d. Nár. list.
1903. č. 70. 9.
Dorésti =- dorůěU.
Dorota — fůka do plota. Sbor. slov. VII.
129. D. spadla do hrota (do plota). Slez.
Vyhl. n. 255. Slov. hra o sv. D-tě. Vz Ces. 1.
XIII. 193. Zvyky a pověsti táhnoucí se k sv.
Dorotě. Vz Vyhl. II. 31.
Dorutit = Usati $e. V zloděj, mluvě.
DosahoTati, vz Dosáhnouti.
Doseženie, n. := doaaieni, Vz Gb. Slov.
Dosiau = do9ud. Slov. Sr. Dosial'.
Dosid = došud, Džl. áb. D. 16.
Dofiesti = doiUti
Dosikati. Pře vor ještě nedosikal pivní
polévky do konce, kdvž . . . Zvon III.
Do skoku, tanec v z Brt. P. n. 924. nn.
Doskonati co : svůj slib. Rad. Ote. Mus.
156*. Patera Čte: dokonal. Mus. 1892. 415.
Dosmolený = dopUý. Kmk.
Dosmrtně někoho bodnouti. Msn. Hym.
91.
DosuoTati co : sukno (do konce snovati).
Arch. XX. 286.
Dosouti co: věrtel. Rokyc. Post 253l>.
Dospati se čeho. Chleba se nikdo ne-
dospí (každý musí pracovati). Lit list XIX.
318.
Dospěcha, y, f. = dospěni, Erlangnng.
Gb. Slov.
Dospělstvi, n. := důkladná Mnaloat. Gb.
Slov.
Dospěnie, n. = došpicka. Gb. Slov.
DospěSný k něčemu = dotpSlý, schopný.
Baw. Ap. 207».
Dospievaný =: opatřený. — čím. Stol
vším pokrmem d-ný. Baw. Ar. v. 2718.
Dospievati eo z čeho =: hotoviti. D. odění
ze železa. Baw. Ar. v. 4619.
Dospisovatelovati. Hlk. X. 194.
Dospíšiti někam = spiíni přijiti, Msn.
II. 56.
Dospokojiti koho. D-jil paní t 866 zl.
(zaplatil dluh). Čem. Z. 243. (1650.).
Dost. ,Míti dosti na čem' má Ht za ger-
manismus, ale veSkeré památky svědčí prot?
tomu. List fil. 1904. 122.
Dostačiti nač. Hlk. VI 85.
DosťahoYalec, Ice, m. = ? Slov. Czam.
Slov. 160.
Dostál-Lutinov Kar., kněz a spis., nar.
1871. Vz FIS. Pism. 713.
Dostata, y, f. = doBtateéno»i. Toliko o vaší
fysičné dostatě zdál se pochybu míti. Vin.
I. 77.
Dostatečenstvi, n. — doaiateénott. Gb.
Slov.
Dostatečný t rozumu. Ces. 1. XI. 368.
Dostati. Co si dostal? Z koláča dieru.
z trdelníka prostriedek a z opice ocas. Sb.
si. 1902. 65.
Dostáti kde jak dlouho. Kdo dostojí
do požehnání u sv. mše, má odpustky hřie-
chov. Chč. S. n. 271*.
Dostatně něco vypraviti (dostatečně).
Kar. 42.
Dosténati k smrtL Tbz. V. 9. 193.
Dostih, u, m. = prázdná chvile. Tam bu-
dete míti více d-hu. Šf. v Pal. Záp. 11. 83.
Dostihnouti = atačlti. Budu-li moci d.
Šf. v Pal. Záp. II. 59.
Dostihový. D. dráha (určená k dostihům).
Pokr. 1885. č. 112.
Dostivý = doataU^ný. Půh. ol. r. 1494. Vz
Dostivě v I. Přisp.
Dostně, é, f., satisfactio. Prešp. 2169. (Gb.
Slov.).
DostoloYati = kvaa ukonHti. Msn. Od. 77.
DostrkoYati koho kam čim: k peklu.
Kom. Did. 256. Vz Dostrčiti.
Dostřežiti se čeho, vz Dostříci.
Doša, e, f. = dnie. Záp. Mor. Šb. D. 39.
Do$č» e, m = déit. Džl. Mš.
66
Doiek — Doivieo.
Došek. V II. Přisp. DoSek žitový . . .
oprav: řitovf) (řiť).
DoŠlapOTati levou nobon (za pravou ji
staviti). MrSf. Obrz. 99.
Dodlý. Otec byl stár — život jeho došlý.
HrlS. Hus. 180.
Dodták ▼ VIL 1234. oprav v: dostdk.
Dotace, e, f., z lat - peněžui zásilka za-
slaná od pokladen vySŠich pokladnám vý-
dajovým, aby je založily potřebnou hotovostí.
Vz Otf. XX. 677.
Dotáflovati komu éeho. Aby mu těch
komor d-val. 1512. Arch. XIX. 171.
Dotáhnouti čeho: zrády = zrádu doko-
nati. Pel. IV.
Do tanců, tanec. Vz Brt. P. n. 851.
Do taneéka, tanec. Vz Brt. P. n. 853.
Dotavadto = dosud. Drž místo, které jsi
d. držal. Kar. 96.
DotěraTOsť, i, f. Tbz. V. 5. 160. Sr. Do-
tíravosf.
DotěraTý. Tbz. V. 5. 40. S . Dotf ravý.
DotěžoTaf sa na koho == šiizocati si.
Val. Čes. 1. XI. 323.
Dotěžtit co kam = s tiží dovléci. Domov
dačo d. 8b. si. 1902. 27.
Dotinati co. Rok tomu bude po žniecb,
když ovsy d li (dosekávali). Arch. XXI. 59.
Dotirayee, vce, m. Tbz. V. 9. 38.
DótkliTý, vz Dfltklivý.
Dotknutedlný. 1585. Uč. spol. 1902. 23.
Dotoček, čku, m. D. piva (poslední do-
točení). Vz Pivní matka.
Dotřasadlo, a, n. D. u mlátičky. Nár.
list. 1903. č. 134. 21.
Dotroufati se k čemu. Hlk. VIII. 99.
Doturigať = dozpívati. Vz TulMgať, Do-
tulikať (VI. 118 ). Brt. P. n. 501.
Dotýčiti se čeho čím. Vlasové se oka
dotýčie svá ostrostí. Rhas. E. I. 26. (MS.).
Vz Dotýkati se.
DotykoTati se, vz Dotýkati se.
Dotykový. D. elektřina, Berfihrungs-
elektricitát.
ĎouhaloTice. Kmotra z Ď-vic (nadávka).
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 177.
DouhloTati, doublieren, duplieren. Jind.
40.
Douhravni osladič, rostl. Vz Ott. XX.
189. D. místo. Msn. II. 178.
Douhravný, vz Doubravni. D. Zakynthos
(mající doubravy). Msn Od. 127.
SouhraTský. D. krajky. Vz Krajka.
oučackej věneček. Sr. HolČenskej.
Doučiti se nač = vyzráti, Tbz. V. 5. 32.
Doufalo někoho chváliti. Pulk. Lobk. k.
18. (Mš.). Vz násl.
Doufalivý, hoffend, znversichtlich. Vz
Gb. Slov.
Doufanlivě. Edo chodí upřímně, chodí
d. Fel. 123. Sr. Doufalivý.
Doufanlivý. D. matka (která skládá
v dítě všecku svou naději). Slad. Rich. 16.
Douch, n, m. Plnými douchy volnosf se
tíím dýSe. Nár. list. 20./9. 1900.
Doupnivý kmeo (stromu). Jrsk. XXIV.
95., XXVII. 116.
Ďoúplna, vollends. Vz Gb. Slov.
Douravý = děravý, Us. místy.
Doubek. Připíjeni douškem. Frant. 36. 1.
Doufikovati. Světlá skvrna na nebi roz-
lila se v douSkující kruh. Mrfit. Obrz. 13.
Doutnavé hasnouti. Eká. Sión. I. 168.
Doutník. Slovo to jest uměle a nedobře
ntvořeuo. Vz Mus. fil. VII. 813.
Doutratiti co: své zboží. Chč. S. I. 69«.
Dovádivá. D-vou si pohvizdovati. Tbz.
V. 6. 217.
Dováleti = dováWli, Výpravu vojny d.
Msn. 01. 93.
Dovážeti kollO = dováděti^ prováděti, be-
gleiten. D. komorníka. Vz Gb. Slov.
Dovětřiti se ěeho (čenichem). Hol. Met.
I. 375.
Dovládnouti. Vláda brzv by d-la. Pokr.
1885. č. 40.
Dovoláni čili revise (u soudfi). Vz Ott.
Říz. III. 92.— 105.
Dovozná, é, f. = zábava po dovezeni po-
sledního obilí s pole. Ceč. 170.
Dovozni položka, poměry. Nár. list. 1903.
č. 177. 5., č. 222. 17. Vz Dovozný.
Dovozný. D. clo. Nár. list. 1903. ě. 124.
5. a j. Vz Dovozni.
Dovříti se komu kam = dostati se. Dovřel
se na hroSke maměnce. Lišefi. Mtc. 1902.
444. — Jednomu branky nedovíraly (byly
krátké). Mtc. 190?. 124.
Dovrtiti se 6eho kde (u kobo) = ďo-
délati se. Rokyc. Post 144».
Dovšad nastavovati uái. Nár. list. 1884.
č. 254. Sr. Odevfiad.
Dovtipenstvi, n. == důvtip, d&mysl. Gb.
Slov.
Dovyplniti co: svfij slib. S^r. Gb. Slov.
Dov^rftsti plných devět sáhů do délky.
MsD. Od. 169.
Do vy státi co = dokonce vytrpěti, Msn.
II. 85.
Dovystlati co: Iflžko. Msn. Od. 348.
Dovytěžiti se éeho: jmění. Hlk. X. 191.
Dovzetie, T^.-=ivzeU ostatku. Vz Gb. Slov.
Dozadějc = více do zadu. Us. místy. Vest.
IX. 35.
Dozapomněti čeho. Msn. II. 108.
Dozirný. Nelze v d-né době nadíti se.
Pokr. 1884. ě. 342.
Dozněni, n., das Verklingen. Tato láska
uhasla v známém d. Šnajd. Int. 1. 72. D.
zvuku. Vz Strh. Akust 899.
Dozvuk, u, m. Vz Strh. Akust. 234
Doiábrati se = doheUiati se. — kam.
Dvojčata d la se k mezírce. AI. Mrfif. Sr.
Dožabrovati se v V. 126.
Dožéci, dožhu. D. komu roba. Hrad. 138<^.
— D. = doiici, dožnouti, zu Endo mShen.
Dožejhrovati se kam: ke vsi (z těžká
dojíti). Mršť. Obrz. 101.
Dožinky. Na Opav.: znivý obid, o Orlové:
Žnivuvka, u Skalice .* dožinka. Vyhl. II. 323.
DožitČiti = propůjgiti, gewfihren. Vz Gb.
Slov.
Dožlučiti koho = dopáliti^ rozhněvati. Mor.
Kmk.
Dožóvať sa = dožadovati se. Hanác. Bnavn.
54.
Dožvieo = kdo vi eo. Val. čes. 1. XI. 824.
DoSvíjaký — Drbous.
67
DoŽY^jaký = kdo vi jaký. D. změna. Čes.
1. XI. 324.
dr z tr: zadrapák. Jir.
Dp! ■=. drz se (při výslechu). V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XI. 140.
Drabie, e. f., trabale. Bob. hex. 206. (Mš).
Drabik Mik. Jeho korrespondence a li-
stiny (Ad. Patera). Vz. Mus. 1903. 171. nn.
Drabolesť, i, f. = drobotina, malé díti.
Hodí se za pěstounku té malé d-sti. Sá. Pr.
m. I. 63. V VI. 128. oprav. 23. v. 22.
DraboYati kam na kom = jeti, Faustus
do pekla na ni d-val. Kaust 73. — kudy.
Potom zase svou cestou d-val. Ib. 91.
DracoTstvi, n. Na D., pole u Hetlina.
Př. Star. VIL 64.
Draéí řád. Vz Kol. Her. I. 417.
Dračka. Kryt střechy na dračku (je-li
kryt taškový jednudnchý a podkládá-li se
spitra mezi taškami dračkami ze Štípaného
dřiví.). Vz KP. IX. 308.
Draénec, Čence, m., zdrobn. drak. Řeči
Přibr. Han. 62. (MS.).
DráéŮT, ova, ovo, raptoris. Ruku dráčovu
uclivátiti. Pat. Jer. 134. 30.
Drah, a, o, vz Drahý.
Dráha, y, f. = druiiiia, mnoUtvi. Alx. II. 473.
— D. drobná, důlní atd. Vz Jind. 41. Dráhy,
der Vichweg, třes virgae in latitndine. Jir.
Prí>ve. 54.
Drahněkrát = (Sattokrát. Marně říkal d.
Zvon IV. 38.
Drahný = pékný^ zneunenitý. Pel. IV.
Drahobelee, pl. Zůstávali v D-cích (býti
bez b)tu; žertem). Kšf. Lid. 16.
Drahokamový. D. ozdoba, Pokr. 1886.
Č. 27., nákrčnice. Sbor. Čes. 262.
Dráhoklestný, bahnbrechend. Dk.
Drahomatlanina, y, f. Hlk. X. 160.
Drahotéšice. Ty's Němec z D-Šic (vý-
smíšek pro odrodilce v Badej ovsku). čes. 1.
XIII. 11.
DrahoTěnná ^ mnoho óbvíniná. D. žena.
Msn. Od. 369.
Drahdi = draiU. Mor., slez.
Drahúei :=. předrahý. Vz 6b. Slov.
Drahndice, scolymus, rostl. Vz Ott. XXII.
728.
Drakonieký. D. praxe. Nár. list. 1904.
196. 5. Sr. Drakonský v VI. 131.
Drakoun, a, m., synanceja, ryba. Vz
Ott. XXII. 931*.
Dramati9-mns, u, m. Moderní d. Nár.
list. 1904. 73. 1.
Drampata, y, m. := žvanil. Dšk. Em. 8.
Draneitt = drancovati, Msn. Od. 212.
Drancovati. Člověk, jenž spadl do du-
tého stromu, najednou slyšel po tom dřevě
d. K'd. IL 129.
DraneoTnik, a, m. Jrsk. VII. 2. 60., Stan.
I. 278.
Dráni, n. O d. peři vz Čes. 1. XI. 82.,
Sobota.
Dranina, y, f. D. vod = proud, Lind. —
Lit. L 972.
Dranstro, a, n. Dělá veliké d. (dovádí).
U Deštné. MS.
DrápaČka, y» f. =: drápáni ee po neachůď
n'rh eeetdch horškjeh. Nár. list. 1901. č. 248.
Drapák, u, m. Parní d. = kleit^ vytahu-
jící ze dna řečiště do něho zaražené jehly,
těžké kameny z vody atd. Us. Vz Ry-
padlo.
Dřapal, a, m. = mluvka^ OaeJiaL Dšk.
Km. 12.
Drápati se jak. Drápe sa, jako žába na
ořech. 2Sb. si. 1902. 64.
Drápce, (i, pl. = drápky. Dšk. Em. 40.
Vz uásl.
Drápec, pce, m. D. ptačí (ostruha, menší
nožka ptačí v mozku), calcar avis. Ktt.
Drápkatý. D. noha veveří. Rais. Zap.
vlast. 36.
Drápkovitý proStěpec, Krallenpincette.
Ktt.
Draplavý. Voda od zemské tučnosti
d-vá.. Čes. 1. Xn. 87.
Drápovitý. D. pták. Škd. F. 172. D.
ohnutí nehtů, nehty d— té, onychogryphosis.
Ott. XVIIl. D. proStěpec, Élaue^pincette.
Ktt.
Drásati se = ikrábati ae, lézti. Děti drá-
sají se po stěnách. Chč. S. II. 161b.
Drástev, štve, f., = dráetva. Vz Gb. Slov.
Drášček, Ščka, m. = zviře, jehož srsť
jest obrácená k hlavě. Vz Gb. Slov.
Drát Vz Jind. 44.
Drátařstvi, n., die Drahtfabrikation. Jind.
44
Dratenik, a, m., východoslezský tanec.
Vz Čes. 1. XII. 80.
Dratka, y, m. = drátenik. Dšk. Km. 27.
Dratvice, e, f., zdrobn. dratva. Gb. Slov.
Dratvička, y, f., zdrobn. dratvice. Gb.
Slov.
Dravoproudný. D. bystřina. Msn. II.
229.
Drážďálka, y, f. = žena dráždicí (k mi-
lování). Světz. 1888. 50.
Dráždčiti koho, provocare. Ž. mus. Deut
16. (Mš.)
Drážditi. Co sa dráždi, to sa ráči. Slov-
Sbor. čes. 56.
Dráže, e, f. = nádhera, zastar. Pel. IV.
Chtíc vydati svú milú dceř v slavnéj dráži.
Kat. 287.
Dražizz drazH. Alx. V. v. 1860. a j.
Dražiti si co = drahjm tť Hniti, váiiti
«ť, toužiti po niéem. Pel. IV.
Drážkovací fréza. Vz Jind. I. 68.
Drážkový. D. prejzy. tašky. V« K.P.
IX. 158, 148.
Drbač, e, m. = kdo jiné drbe, kára. Fel.
37.
Drbl^zna, y, f. = hanebná klepna. DŠk.
Km. 15.
Drbanda, v, f. Ani zouvák v té d-dě
(směsici) nescházel. Guth Caus. 23. — D.
= mialOf kde mnoho pomlouvaji, DŠk. Km. 23.
Drbati. Něco někde drbnouti (ukrásti)
Us.
Drběti z= drbiti. Vz Mš. Slov.
Drbiti, vz List fil. XIII. 291., Mš. Slov.
Drbol, e, m. Dávali (mi) d-Ie, Bippen-
stOsse a p. Poč. XVIII. stol. Čes. 1. XI.
465.
Drbous, a, m. = ílovik rozcuchaný. Bu-
dě j. Kub. List. ů\. 1902. 248
58
Drcenka — Drlii.
Drcenka, y, f, — jídlo, Sr. Čes. 1. Xí.
88., Fuflíčky.
Drcený. D. smich (rychlý a krátký). Jrsk.
XII. 106. D. polévka = drobená. Žel. Brod.
Čes. 1. XIII. 28.
Drcnouti Čim oč = xavadUi. uhoditi.
čes. 1. XII. 387.
Drd, u, m. = dráni, praíka. Dobyl te-
saka a dali se do drdy tak, že po sobě
jezdili. Rakovo, kn. soad. XVI. stol. Wtr.
Vz Drdati.
Drdati čím za kým. Za vdovami hlavoa
drdá (pohazuje?). Po5. XVIII. stol. Čes. 1.
XI. 467.
Drebtač, e, m. = hreptai. Gb. Slov.
Drebták, a, m., mussitator. Pror. ol. 26*.
1. Sr. Drebtaě, Drebta, Brebta.
Drebtavý = breptavj. Gb. Slov.
Dřec, e. m., labicum (de membris)- Rozk.
P. 1189 Sr. Dřek.
Dřehati =: tremere? MS.
Dřechtati nač čim. Hubami na něj
dřechci (dýchaji). Poé. XVIII. stol. Ces. 1.
XII. 20.
Drellink, sr. Drilink.
Dřek, n, m., lamidas (de membris). Rozk.
Vz Gb. Slov., MS. Slov.
Dreling. Sr. Drajliak. Drejlink, Drylink.
Brune. Um. (MS.)» Baw. B. 10b., 11».
Drenážní roura. KP. IX. 169.
Dřeni = ho^iec. Slez. Vyhl. II. 216.
Dře&OTý. D. rakovina, Mednllarkrebs ;
přední přepážka d— vá, velům medullare
anterius. Ktt.
Dřepěti!, a, m. = mluvka,
Dřepidlo, a, n., vz Čučálek.
Dřepmo něco dělati. Msn. II. 26., Od. 58.
Dřepsiti také = přeilapovaii š nohy na
nohu, Val. Ces. 1. XII. 273.
Dřevacina, y, f. = dřeveni nádobí (lo-
paty, vařeěky atd.). Val. Čes. 1. XIII. 416.
Dřevák, u, m. = vůx, Čes. 1. XIII. 166.
Dře vaky, pl., m =: ivarcvaldky^ hodiny.
U Kr. Městce. Čeč. 183. Sr. Dřevěnky.
DřOTařiti = $tromy káceti; vÍ9ti obchod
se dřivim. Dost. Pov. 252.
DřoTce. Sr. Gb. Slov.
DřeTčnky, pí., f. Staré d. (dřevěné ho-
diny). Tbz. V. 9. 12. Sr. Dře vaky.
Dřevěný. D. muzika =: hnyteová (vychá-
zej íci ze dřeva). Brt. D. I. 208.
Dřevitý. D. zelina. Kká. Sión. n. 211.
Dřevjedný = dřevěný. U Vys. Mýta. Jir.
DřevnicCi potok vsacký. vek. Yset. 10.
Dřevný. D. kyselina octová. Nár. list
1908. é. 284. 21.
Dřevo, sr. MS. Slov., Jind. 46. nn.
Dřevoobráběcí stroj. Nár. list 1904
185. 21.
Dřevorodec, dce, m., nějaký pták. Vz
Gb. Slov.
Dřevorubce, ete, n., zdrobn. dřevorubec.
Čes. 1. XI. 59.
Dřevosečný. D. sekera. Msn. U. 416.
Dřevovina, y, f. D. v papirnictví. Vz
Ott XVIII. 179.
Drháni, n. Při d. jest uzel nemalou
ozdobou práce. Nár. abor. Vílí. 27.
Drehana, y, f. = $láma. V zloděj, mluvě.
Sr. Dvin.
Drchlavč odkaSIávati. Rais. Lep. dS4.
Drchlen?, jaspis. Vz Gb. Slov.
Drchotina, y, f. =z seilá chalupa. Hlk.
VIII 214.
Drehta, y, f. Stará d. (baba). Rocyn.
Post 314a.
Driáčee, ěce, m., zdrobn. driak. Gb. Slov.
Driáčnik, vz Dryáčnik.
Driák, u, m., vz Dryák.
Dřie, pinuz. Rozk. P. 60B. (de plantis).
MS.
Driek, u, m. Aby zachránil driek državy.
Slov. Sbor. Čes. 159.
Driemiče, e, f. = dřimalka. Vz Gb. Slov.
Dřiemota, vz Dřímota. NejsladSia d., ked
daždik Suchota. Rizn. 170.
Dřieniee, e, f., framicinus, PreSp. 598.,
framoguB. Rozk. 127., Rostl. Vz Gb. Slov.
DřieSče = dHéi^ie, ratolest. Gb. Slov.
Dřietiti se = hmouU •«. Vz DHtíii.
Zastr. Pel. IV.
Dřiezati = ďfísAott, trhali Dřiesars
měch mój. Ž. kap. 29. 12. a j.
Dřiežďěc, ďce, m. =: drvoitip. Vz Gb.
Slov.
Dřieždi, n. = roiti. Vz Gb. Slov.
Dřiežžec, žce, m. = drvoitip. Vz 6b.
Slov.
Drilink, n, m., drajUnk, dreiUnk^ drt-
link -=. míra vianá, V, něčeho, *L fndro.
Vz Gb. Slov.
Drillový. vz Drill v VI. 145.
Dřinčený plot =z » dHnek. Sr. Dřínka
= podlouhlá deStice atd. (VI. d08.) Kld.
II. 162.
Dřínovák, a, m., vrch nad vsi Dříno-
vém. Tbz. III. 1. 292.
Dřinovec, vce, m., les a Bzenoe. Čea. 1.
XIII. 476.
Dřipovičnik, u, m., schistostega, druh
mechu. Vz Ott. XXIL 989.
DMstel, éO^iiiel = dřiHál, Sauerdom,
rostl. Gb. Slov.
DHvčičko, a, n., dřiveíko. DSk. Km. 36.
Dřivejmenovaný. D. král. Milí. 9., 5ji.
Dřiveřečený. D. král, pán. Milí. 5a.
Dřivi. D hraněně (trámy, stěny, povály,
krokve, polStiře), řezané (prkna. tODinky.
krajiny), Stípiné (Šindel, povalové Štípané).
Vz KP. IX. 264. nn.
Drkačka, y, f. = chrattítko, od drkati
= chrastiti. Džl. Kbrl. Džl. U. Sr. Řeh-
tačka.
Drkalka, y, f., oscillaria, rod řas. Hlk.
XI. Vz Ott XVm. 905
Drkáni, n. =: řehtáni řehtačkou. Hrns.
22.
Drkol, u, m. = fustis, kyj. Vz Gb- Slov.
Drkoleni, n. = biti drkoUm, kyjem^ Gb
Slov.
Dřkolna (drzkolna), lesa (de arboríbus).
Rozk. P. 557.
Drkotný. Zbláznil se s tou d — non Se-
nou. Cern. Z. 316. (r. 1652.) Sr. Drtina v VII.
1237.
Drlfií = íerstvéjH, HvijH. Ces. 1. XIL
190. Sr. Drlý v VL 148.
Drman — Drnhořadný.
59
Drman, o, m., rostl. Sbor. slov- VIL 120.
Drmle, e, f. =: brumajzl Val. Čes. 1. XI.
92. Sr. Drmla. VI. 148.
Drmlik, drumlik, u, m. = kus tkané látky.
Vz Gb. Slov.
Brmola, y, m. =: kdo drmoli, DSk. Km. 8.
Brmollna, j, f. Pod skalou samá d. Hlk.
IX. 67.
Drmolivě mlnviti. Jrsk. XXIX. 27., Rais.
Dm. Pod drn komu pomoci = do hrobu.
Tbz. V. 1. 99. — D., bramborové jídlo. Vz
Bramborka.
Drnavec, vce, m, parietaria, Wand-,
Glaskraut, rostl. Vz Ott. XIX. 224.
Drnče, ete, n. = h^e. V zloděj, mluvě.
Dmda, y, f. = motdč, dva copy v týle
skupené v ráznotvárnó kytice n. korunky.
LiSeiS. Mtc. 1902. 110.
Dmee, nce, m. = drn. DŠk. Km. 40.
Dměti, ěl, ěoi == dmSetí, řiněeii. Hřmělo.
až okna drněly. Val. Čes. 1. XI. 49., XIU.
371.
Dmka, dmohlavka, y, f. =z $lepice. V zlo-
děj, mluvě.
Drnkati komu do kroku. Hlk. XI. 176.
DmohlaTka, vz Dmka.
Dmohryz, a, m. = sedlák. Hamz. 9.
Dmouti éelio. Pakli jích drneS (se jich
dotknei), zviS hody. Rokyo. Post. 187a.
Dmoyee, vce, m. = hu9a. V zlodějské
mluvě. Cos. 1. XI 140.
Dmuti asi ^ drbnouti, v kázáni nilibi te
dotknouti. Vz Gb. Slov.
Drob. Husí droby. Vz Koltoun. D. =
drobné ryby. Arch. XXI. 448.
Drobek v I. Přisp. 66. oprav v : droběz.
Dróbež, e, f. = drobné ryby. Vz Gb.
Slov.
DrobiSek, šku, m. verminacia. Rostl. drk.
181a. 2. Sr. Drobýfiek v VI. 151.
Drobná, é, U tanec. Vz Brt. P. n. 960.
Drobničky, ček, f« = druh hruiek. Tbz.
m. 2. 860.
Drobnik, a, m. = řemik, camifex. Tk.
M. r. 188.
Drobnokresba, y, f. D. genrová. Nár.
list. 1885. ě. 75., Juda 82.
Drobnokrětý vřes. Jrsk. XII. 209., XXIV.
54. — D. drahufiice, soolymus hispanicus.
Vz Ott. XXII. 728.
Drobnooký. D. nevod. Msn. Od. 836.
Drobnopis, u, m. Věrné d— sy minulých
Těcf a událostí. Zvon ni. 667.
Droboberka, y, f. = jm. myii, Msn.
Hym. 91.
Drobot, i, f. = drobotina, kuřata, ka-
chiiata a p. Rais. Lep. 165.
Drobonninkiý kousek. Zvon. III. 425.
Drobounký. D. kultura lesní. Nár. list.
1908. 6. 177. 2.
Drobovák, u, m., vz Koš. Dšk. Km. 28.
Drobtiéelc, ěku, m., zdrobn. drobtik.
Droé, e, m. = dráS, raš. Slez. Vyhl. 174.
Drofa, y, f. =: droptva. MS. Vz násl.
Drofl krev = droptí)i. Lék. B. 204a.
Drohodomslcý, drodomtkj, vz Druho-
domský. V KrkonS. Mš.
Droehtek, chetku, m., zdrobn. droohet.
Ys Gb. Slov.
Drolenina, y, f. =z vydroUnj kámen.
Hlk. IX. 69.
Dromedářský. D. křídla. Fanst. 84.
Droméř, e, m. = dromedár. Vz Gb. Slov.
Dromik, a, m., nějaká ryba. Vz Gb.
Slov.
Drozda, y, f. = drozd. Kbrl. D21. 15.
Droždář, e, m. = prodavatel droSdi. Čes
1. XL 374.
Droženka, y, f. = druiiika. Mor. Mtc.
1902. 435.
Drožka, y, f. = právo vystrojené na
konci masopustu. Brt. Čít. 375. Sr. Právo
= meč atd.
Drsnatý příběh. Mart. S. Před. str. Vlil.
(r. 1636.).
Drsnojazyčný. Msn. Od. 117.
Drsnosrstý pes.
I Drsnozemi. D. Ithaka. Msn. Od. 154.
Drsnozubý hafan. Msn. 11. 178.
Drsný čim. Stehno drsné chlupem. Skd.
F. 51.
I Drsf, i, f. = émeti. Vz. Gb. Slov.
i Drstnatý = drsnj. D. člověk. Chč. S.
IL 141.
Drfikáé, e, m. Sr. Dritka. Dik. Km. 49.
Drštičky, pl., f. =: krupicový evitek. Strn.
Poh. 71. Sr. Pávky.
Drštkovka, y, f. = drUková polévka.
Nár. list. 19/9. 1900.
Drtič, e, m. D. kamene (stroj). Vz KP.
IX. 95., 96.
Drtina, y, f. = iena drtici^ drkotná, hu-
batá. Má. — D. Frant Dr. Sr. Fli. Písm.
729.
Drtinový práSek. Stan. II. 250.
Drtiti kroky (malé kroky dělati). XVIII.
stol. Ces. 1. Xn. 11. — komn kde. Mán
hlavu holou a jak nastydnu, hned mi stříle
drt^ou v huáích (uSích) a v zubech. Pittn.
v Ludmile I. Č. 4. 9.
Drtivo, a, n. = látka, která ee má drtiti,
zrnité melivo. KP. IX. 95.
Drtka, y, f. =r. drdol Na Pelhřim. Čet.
1. XI. 330.
Drtnik, n, m. = nádoba^ do které padají
piliny 9 pily. Ott. XIX. 1014. Vz Podlážka.
Drůbežňačka, v, f. = prodavačka drů-
beže. Mtc. 1902. 14.
Dr&bežfták, a, m. = prodavaí drůbéSe,
na výcb. Mor. kuřenČář.
Drůbežnielcý. D. list Nár. list. 1904.
135. 23.
Drúgať = pléeti, příšU. Z vlny kapce
d. Sbor. slov. 1901. 150.
Brúhé :=2 podruhé. Ktož jest jednu křštěn,
ten nemá d. křštěn býti. Št. Uč. 115«.
Drnbde. Hrad má proti zemi hluboké
příkopy d. dvénásob a d. trénásob. Lobk.
39.
Dmbdy = obíae, nikdy. Aby d. přáli
jim vuoz rudy železné. 1488. Arch. XIX.
244. D. tu a tam = někdy. Baw. B. 2a.
Druhohlas, u, m., praedicatum. Vz Gb.
Slov.
Dmboklasák, a, m. = iák druhé tHdy.
Kantor d—ků. Rais. Zap. vlast 158.
Drnhořadný živel, činnost Nár. list 1901.
č. 264. 1. Sr. Druhořadý.
60
DnxhorozeDkyoé. — Duben.
Druhorozenkyně, ě, f. Tdz. XVI. 279.
Druhoslovan, a, m. Neptali se d-nů,
jak . . . Krok I d. 145. Vk násl.
Druhoslovanský národ (ku př. ne český,
nýbrž jiný slovanský). Krok I. d. 145.
Druidský obřad. Knbl. 224.
Drukovaný = Uitini. D. šaty. Slez.
Vyhl. II. 55.
Dmlik, u, m., vittas. Mam. Vid. (Mg.)
Drum, Q, m., Brttckengeld. Bdi. GI.
Brunydářský, D. hory (v kolednim ři-
káni val., hory východních krajin, kde žiji
dromedárové). Kld. II. 294.
Drúzhati, vz Drúzgati. Koll. III. 22.
Dražba, y, m. := mládenec o pohřbu.
Hauer 10.
Družebee, e, m. D. Arettv (druh) Msn.
II. 127.
Družebně k někomu se přituliti (jako
druh). Škd. Od. 102. K radosti d. žalosti se
misi. Škd. F. 181.
Drnžebný. Spoj se s námi d-bným kru-
hem. Tbz. V. 4. 287. D. neděle (že družice
ten den svačinu si strojily). St. Ř. ned.
188*.
Družinee, nce, m. := druh. Msn. Od.
228.
Družinstro, a, n. = drwti. Msn. II. 100.,
Od. 65.
Družně zněl jejich hlas (hodin). Čch.
Kv. 5.
Družnosf, i, f., Association. Zákon d-sti.
Čad. 92., 114.
Družstevní = táhnůtíci »e k družstvu. D.
lihovárni podnik, mlékárna, továrna. Nár.
list. 1903. č. 184. 25., č. 175. 18., č. 284. 17.
DružsteTnietri, n., das Vereinswesen.
Žádá se znalost d. Nár. list 1903. č. 176.
odp. Sr. Družstvo.
Drvák, a, m. = drvofitěp, dřevař. DSk.
Km. 28., Čes. 1. XIII. 84.
Drvařka, y, f. = prodavaíka dřivi. Mtc.
1902. 27. Sr. Drvař.
DrTáma, y, f. = dřevdma, Brt P. n.
620.
Dřri. Sr. 6b. Slov. Ját jsem d. Kar. 93.
DrTO, a, n. Sr. MS. Slov.
Drvosečný muž = drvo}ftěp, Msn. II. 304.
Drvoslam, u, m. =: xylofon. Praha 186.
Drvotesec, sce, m. Loďař d. Msn. Od.
129. 262
bryáěiiieky podnikavý. Vlč. Lít. II. 2.
24.
bryáénický. D. skladba. Lit. I. 376.
Dryják, u, m., theriacum. Zeli kyselý
jako d. DSk. Km. 29.
Dryákový. Lék. B. 205*. (MS.)
Drylink, u, m., vz Drejlink.
Dryndula, y, f. = kleveinice. Hauer 10.
Drz, a, o, vz Drzý. Pel. IV.
Drzant, a, m. z= drzoun. Kbrl. DŽl. 15.
Držeti v I. 316. oprav v: drisSti, třásti
se. Vz Gb. Slov. I. 347.
Drzí, vz Drzý.
Drzomluvný. Msn. II. 425.
DrzopáSný lid. Msn. Od. 101.
Drzostnoduchý. Msn. Od. 148.
Drzoun, a, m. = drzj 6lověk» Nár. list.
1902. č. 13. 1.
Držadlko, a, n., zdicbn. driadlo. Gb.
Slov.
Držadlo brady, der Kinnh<er, hlavy
Kopf, kostí, Bein-, viček, Angenlieder-
Blepliarostat Ktt.
Držák, u, m. = ko9aká pochva k zadr-
žování vozu, silný řemen nebo řetěz, jenž
přednim koncem jest připevněn ku před-
nímu konci oje a zadním koncem k cho-
moutu. Ott XX. 14. — Každý n d— ku jste,
vejS hlavu nezvednete než od koryta k že-
bříku. Zvon IV. 23.
Držalka, y, f = ? DSk. Km. 31.
Držaný m. držený. Nár. list. 1885. č. 120.
a Často u B. Čermáka.
Država. Jir. Prove 56.
Državy. Loď d—vým lanem o skálu uvá-
zati (které ji drží). Msn. Od. 146.
Držba, y, f. Tam není třeba držby (uva-
zováni lodi). Msn. Od. 130.
Drže, e, f. = %trana^ hrana^ vníva. Vz
Gb. Slov.
Držeei. Misy mají d. hrbolky (za které
se drží). Hol. Met. II. 376.
Držeti se Čeho jak. Mohol sa držaf,
ako vod (vei) kožucha. Sbor. slov. VII. 130.
Drží sa ho to, ako starej baby kafiel. Us.
Drži sa toho, jako záplata starých nohavic
Rizn. 176. Drží se toho, jako vei vlasov. Ib.
Drževo, a, n. = dřevo, Orava. Sb. si.
1901. 180.
Držice, e, f., vas. PreSp. 1233. (de mem-
bris).
Držimný = dnemn^. D. v příkladích. St.
Drži voj, e, m., fieventóXefjLog^ Statný vftdce.
Msn. II. 40., 101.
Drživý, festhaltend. Gb. Slov.
Držka, y, f. = itruika, pramenee, tena.
Prešp. 320. Gb. Slov.
Držma, y, f, sindila (de radicibus). Prešp.
818.
Držnosf, i, f. D. této umělecké produkce.
Nár. list. 1903. č. 243. 13., 1904. 196. 13.
Dsera = dcera. Milí. 117.
Dsky. Sr. Jir. Prove 56.
Ddčavý = ddtivj, Vz Gb. Slov.
Ddče =: prúiice, cares (de arboribus).
Prešp. 565. — Gb. Slov.
DŠČice, deiiice, e, f., zdrob. deeka. Gb.
Slov.
D^čička, deSéička, y, f. = ptaei tabuUea.
Gb. Slov.
DSčka, y, f. = detka. Milí. 215.
Ddenie, deienie = dechnuti, Hauch. Vz
Gb. Slov.
Dubéek = duheííek.
Dubci, n. = dubina. Brt. P. n. 719.
Dubek, bku, m. Dubkem mu vlasy stály.
Msn. II. 448. — Kozí duhky = veliké záhyby
v zadní části kazajky. Val. Čes. 1. XII. 818.
Duben. Mokrý d. přislibiye dobrou skli-
zeň. D. hojný vodou, říjen vínem. Mokrý
d. a pak květen chladný, k sýpkám a k senu
přístup žádný. Kvetou-li koncem dubna
hojně stromy, bývá mnoho ovoce. Dobrý
d., Spatný květen. Bouřky v dubnu zvě-
stuji mokré léto. Sr. Ott. Kal. 1904. Duben,
zajíc huben (hubený). Ces. 1. XIII. 307. Vz
jiné pranostiky v Čes. 1. XIIÍ. 807.
Dabenáč — Důmysl.
61
Dnbenái, e, m. = ovíSí koHeh, U Bzence.
Čes. 1. Xni. 477. Sr. násl.
Dubenný kožuch = s koži na žluto
vydělanou. Val. Čes. 1. XIII 372.
Dubik, n, m., zdrobn. dub. Gb. Slov.
^ Dubniéek, čka, m., pták. PoČ. XVIII. stol.
Čes. 1. XI. 4G1.
Dubnový. Snih dubnový jako mrva po-
hnojf. D. krása nejistotná (počasi bývá pro
méniivé). Slad. Šl. 22.
Dubovec, Tce, m. = duhový kyj. Světz.
1888. Sr. Březovec.
Dubovnik, u, m., houba» polyporusfron-
dosus. Ott. XX. 190.
Důé = deulach} Prešp. 855. Sr. Gb. Slov.
DůČastek, stku, m. = podill Zpravuje
mne, kterak už nějaký d. po ženě své měl.
1625. Arch. XXI. 469.
Důéej, e, m. Hnisavý d. ranný. Hol. Met
II. 651.
Ďučka, y, f. = divka. Ve dkole seděla
ď. vedle ďučky. AI. Mršt. Sr. Ďuka.
Duda Lad. Vz Alm. VI. 95. nn.
Dudavý. D. pisefi. Nár. list. 1886. 28./7.
^ Dudácká, tanec, vz Brt. P. n. 833., písně.
Čes. 1. XI. 282.
Dudař, e, m. = dudák, Čes. 1. XII. 18.
Dudek zpívá: Dn, du, du, nechoď le-
nivý k obědu. 1578. Čes. 1. XI 191. Cf
Dud. Popěvky o dudkovi. Vz Vyhl. II. 266.
Dudik Běda. Vz Lit. I. 44.
Dudkova, hora v Gemerskn na Slov.
Sbor. slov. 1900. 152.
Dudy zvučely, jako když nebe rachot!
(silně). Tbz. V. 6. 200. — D., tanec v Té-
šinsku. Vz Brt. P. n. 985.
Duh. To jim nebylo v duh = vhod. Val.
Čes. 1. XI. 275.
Duhelt, u, m. = ungelt. Mš. Slov.
Duhovka. Vrstva cévnatková d-ky, pars
uvealis iridis, vrstva sítnicová d-ky, pars
retinalis iridis, natržoDÍ (rozštěp) d-ky, irid-
encieisis, odtrhnutí d-ky od svazu hřebin-
kovitého, irídodial^sis, podtrhnutí, odchlí-
pení okraje d-ky, iridectopia partíalis, pře-
místění, vymknutí d-ky, iridectopia, trhliny
d-ky na okraji zornicovém, iridoschism^
tranmaticnm, vhojení d-ky do Šikmé rány a
tím utvoření štěrbinovité zornice, iriden-
cleisis, výhřez d-ky, iridoptosis, zánět d-ky
hlenotoký, iritís blenorrhagíca .Ktt.
DuhovkoeévnatkoTý zánět hlívatý, íri-
dochorioiditis gummosa. Ett.
DuhovkoTý. D. pupence, papulae iridis.
Ktt.
Duch. Nesmi to byť ani za zly duch =
= za nevím co; Povědal mu enem tichým
duchem = Septem. Hauer 10. Zvyky atd.
tábnoucí se k sv. Duchu. Vz Vyhl. II. 50. —
D. m alchimUtirJcj praeparat. 1585. UČ. spol.
1902. 29. a j., Zach. Test. 144.
Duehamorný chybně, neboť morný ne-
spojuje se ani s gt. ani s akkus. Mš. D.
koncert, Zr. Čer. 172., čety. Kká. Sión I.
140.
Duehaptítomné, duehapřitomný, obé
nelze správně říci, neboť přítomný nepojí
se ani s gt. ani s akkus. Mš.
Duchař, e, m. -= pHwienee tpiritiimu, Vz
násl.
Duchařeni, duckařštvi, n., spiritismus.
Nár. list. 1902. ě. 90, 2.
Duehaslabosť, i, f. = 9laho$f ducha.
Duchaslabý nelze správně říci, poněvadž
se slabý nepojí ani s ^. ani s akkus. MŠ.
D. vůdce. Pokr. 1885. é. 313.
Dúchati, duchnouH. — kam. Duchl naň.
NB. 6. 72. (Má.).
Duehelt, u, m, = ungelt. Mš. Sr. Duhelt.
Duchny = dýchací. Vz Gb. Slov.
Duchoéin, u, m, actus. Vz Gb. Slov.
Důchodnice, e, f. = dúchodňová. Paní d.
Pal. Záp. II. 40.
Ducholovenstvi, n. = nepravoit^ Unrecht.
Vz Gb. Slov.
Dnchomorna, y, f. Hlk. x. 314.
Duchopravna, y, f., ecdesiastica. Vz Gb.
Slov.
Duchaprázdno§ť, i, f. Pal. Záp. II. 164.
Duchoprodavnik, a, m = duehoprodavee^
symouiacus. Rozk. P. 1078.
Duehoprodnik, a, m. V VII. 1239. sy-
mouiamus oprav v: symoniacus, s^monianus.
Má býti asi: duchoprodavnik.
Duchosvama, y, f., psychomachia. Vz
Gb. Slov.
Duchovědecký foliant sepsati o něčem.
Cch. Kv. 9.
Duchověrec, rce, m. =: vřřťcí v duchy ^
straěidla. Cch. Kv. 9.
Duchovni dědiny, plat, práva. Vz Arch.
XIX. 500.
Duchovný, v z Duchovní.
Duka, y, r. = děva. V Krkonš. Fr. Ne-
čásek.
Dukát. Byl na řeě skoupý, jakoby každé
slovo bylo -za d. Jrsk. XII. 242.
Dukátec, tce, m. = dukát. Tbz. III. 1. 48.
Dtikazni. D. řízení soudní. Ott. Říz. III.
259. Sr. Důkazný.
Důkiadnický. D. časopis. Pokr. 1885.
Č. 80. Žertovně ze slova též žertovného:
I dAkladnik. Mš.
! Dukladnosložitý. D. dvéře. Msn. Od.
! Duklice, e, f., les u Přibyslavic. Čas. mor.
I mus. III. 131.
I Důlky, pole u Mikulovic. Oas. mor. mus.
m. 131.
Důlou se hnáti z= dof&. V Krkonš. Fr. Ne-
' ěásek.
I Dům. Na mor. Valašsku zakládají-li dům,
dávají pod základní kámen desetník nebo
aspoň Čtyrák, aby se peníze držely při domě.
Mtc. 1. 1897. 69.
Dumavec, vce, m. = k dumáni náchylný.
Nár. list. H0./5. 1889.
Dumavý. D. píseň. Nár. list. 1903. 347.
17.
Dumek Jos., spis. f 14./12. 1903. maje
59 let. Vz Nár. list. 1903. č. 342. odp. a
jiné listy z též doby.
I Důměnlivosť, i, f. Zvon. III. 433.
Dumlik, u, m. = tuřin. Holka jako d.
I (tlustá) Us.
I Důmysl. D-slem svede se více neŽ silon
j Msn. II. 421. Z d-slu nřco předpovídati. Us
62
Don — Dažninoyý.
Dun = dovnitř. Něoh sa pá2i duo. SIot.
Nár. list. 1901. č. 809. 2.
Dunsčka, y, f. =, dýmka. V slodéj. mluvě.
Sr. Cndaéka, Čudka.
Dunaj skooderský průplav. Nár. list.
1904. 41. 2.
Bunděla, y, f. Vz Džindžala. Hauer 10.
Ďongnúť = ? Slov. Czam. Slov. 128.
Dunovietr, n, m. = dunaud v(tr, vánek,
Vz Gb. Slov.
Dúpeč, é, f. = doupě; myěf dira. Ezop.
Baw. 696.
Dnpiyka, y, f. = mali daupS. Baw. £. v.
1764
Dupity. Déif dělá kolem chalupy cupity
d. Brt. Čít. 82.
Dnplák, u, m. = dva hektolUryf Nár. list.
1885. é. 107.
Daplpsiee, e, f., nadávka. Wtr. Str. 67.
Dnpltykvlá. Arch. XX. 127.
Duplzráaee, e, m. Ten areilotr, d. Zvou
IIJ. 249.
Dúpnatý = doupnatj.
Dúpnifteky éka, m. = doupniísk. Vz Donp-
ňák, Gb. Slov.
Bapotavě. Kfln d. po pláni běží. Msn.
II. 114., 271.
Dora, y, m. = Jiří. Kál. Slov. 87.
Durdik Jow/, t 80. /6. 1902. Vz Nár. list.
1902. č. 179, Alm. XIII. 142.-161. — D.
Pavel 28. /6. 1848.— 17. '8. 1903. Vz Nár. list.
1903. č. 2.>4. 3.
Durchznk, u, m., z něm. Dnrchzng. Vo-
jenský d. Světz. 1887. 811.
Dnrych J. Václ. Fort. Sr. Lit. I. 106.,
Mtc. 1908. 167., Mna. 1908. 174. (od dra
J. Simáka).
Dusati kam: ke kroužku (hra). Wtr.
Str. 40.
Dusičnan, u, m. D. ammonatý. Výroba
a upotřebeni ho vz v KP. X. 82.
Dusík. Slovo to znal již Klicpera r. 1813.
(ve Blaníku). Vz Vstn. XI. 684., XII. 484.
DusikoTodikový. D. kyseliua. Vot. 86.,
Vstnk. XII. 486.
Dusivě páchnouti. KP. X. 117.
Dusivý kaSel, tussis convulsiva, Stick-
husten. Ett
Dusnice, e, f. Dal jest Dolas zemu bogu
i svitému Scepanu se dvěma d-coma. Friedr.
19», 20*.
Dusno, a, n. Zastírajíce se dusnem blíz-
kých katastrof. Lit. II. 860.
Dusnota, y, f. i= duHošt^ dyckavienott, ne-
snadné oddychováni. Grm. V.
Dustamynt, u, m. = testamenL Tyo (ten)
má to jisté jako d. na pergamene. Slez.
Vyhl. II. 66.
Důstojnikovati = býti důstojníkem. Jrsk.
XIII. 3. 23.
DůstoJniYOsf, i, f. Hyna. Vz Cad. 116.
Důstojnivý. D. gflenosť, melancholia
dignitatis. Hyna. Vz Čad. 116.
Dušák, u, m. = poklopený hrnec, v němž
se dusí brambory. Neveklov. Kub. List. fíl.
1902. 248.
Duše. Však mám duši v prsech (svědomí).
1612. To beru k své víře a k své duši, že
Uk jest (svědectví). 1612. Arch. XIX. 90.,
106. Bere na duii, jako jiný na trakař
(o tom, kdo se mnoho dušuje). ElSt Lid 9.
To je duše (čtverák) 1 Ib.
Dušebolný. D zpráva. Škd. Od. 119.
Dudehlodný. D. slabost. Skd. Od. 169.,
Msn. II. 299., Od. 163.
Duíeliřejka, y, f. Vlněná d., Seelen-
w&rmer. Zr. Nov.* 367.
Duiel. Naplnijei všeliký d. požehnání.
Ž. kap. 144 16. (Č. v Dodat.). MS. mysli,
že jest to omyl m. dušek. V 6b. Slov.
duše I = živočich.
Dušeni, n. D. vnitřní, straogulatio inte-
rior, d. noční, incnbus, asthma noctnmum.
Ktt.
Dufienosf, i, f. Sfaera d-sti a stanli-
vosti živlu. Zach. Test. 26. Živelní d. Ib. 67.
Dudesloveey e, m.^zpfycholog. Čad. 37.
Dttdeti = ďulooaít ta. že jsem vyroval,
dušel a přisahal. Adm. conf. 134*. (MŠ.)
DuSevládný. D. Troje. Mark.
DuŠevni práce jest namáhavá, těžká, pro-
tože požaduje všech duševních sil. Hlk. VL
211.
DuSiékový oblak (pochmurný). Tbz. V.
4. 71.
Duftičky. Prší-li na den Dušiček, říká se,
že duše zemřelých oplakávají své hříchy.
Dušně, ě, f., angela. Veleš. Vz Gb. Slov.
Dusno. At kašle, komu je d. ! Jrsk. VI.
80.
Dušnosft i, f. Záchvaty d-sti, aathma-
tische Anfíille; d. noční, vz předcház. Du-
šení; d. hrtanová, asthma laryngeum. Ktt.
Dudný. Jsi něco dušného hlasu pro Časté
a dušné trunky. Uč. spol. 1903. II. 20.
Dušovalka, y, f., hra v kaménky. Vz
Ces. 1. XIII. 69.
Dudueei e, f, = ďt<l»ce. Um. rajh. 122.
(Mš.)
Dutilka, y, f., pemphigus, mliee. Vz Ott.
XIX. 440.
Dutinkový. Zánět dužniny d-vé (komo-
rové), EntzUnduDg des Ventríkelparenchyms.
Ktt.
Dutinový. D. dýchání, amphorisches
Athmen. Ktt.
Dfttldivojemný. Msn. Od. 266.
Důtklivý. O d-yých slovech v starší době.
Vz Arch. XIX. 606.
Důtky = groSe. Spišsky. Sbor. slov. 1901.
82.
Dutnatý = dufý. D. dub. Sbor. slov. VII.
99.
Dutnina, y, f. = dutina. Msn. Od. 86.
Dutohlávka, y, m. = ilovék duti, prázdni
hlavy. Nár. list. 1886. č. 161.
Dutopčvec, vce, m. = kanár vydávající
zvláštní duté tony. Nár. list 28,/ll. 1897.
Důvoditi. Na nás všecky vaše nepra-
vosti se důvodí. Arch. XX. 666.
Důznam, u, m, = důkaz. To jed., že . . .
Vin. I. 219.
Dužnina, y, f. Zánět d-ny plícní, pnen-
monia parenctiymatosa. Ktt.
Dužninový výlev, parenchymatiscber
Erguss ; d. zánět jater, hepatitis parenchyma-
tosa, d. zánět, inflammatio parenchymatosa,
DnžninoTý -- Dvojnást
68
zioět Jacyka d-^, glossitís profanda, zinět
svalu d-^, myo8Ítí8 parenohymatoBa. Ett.
Dužo = mnoho. Hodňe d. za ňeho (mlýn)
pitala (žádala). Spiisky. Sbor. bIov. 1901. 87.
Dvaeák, u, m. = dvacetihaléff Dik. Em
28.
Dyacetikonuia, J, f. = bankovka a mince
zUUd ceny 20 korun. Ub.
Dyaeetikrál, e, m. Živ. Job. (Mns. 1862.
218.).
Dvaeetileti, n. Tbz. III. 2. 840.
DvadcětýzzáiHirďý. D. deD. Pat. Jer. 98.
Dyadsaty = dvacátý, RoBtl. 9. 40*.
Dvadseti = dvacet. Vz Gb. Slov.
Dvadsetiveslý. D. loď. Skd. Od. 140.
Dvakrát. Odnesou to na d. Ces. 1. XIIÍ.
177.
DTakrátpéchaný chléb. Msn Hym. 86.
Dyanáeterf. D-ro předmésti. Mlll. 58a.
DYanástnik, a, m., senátor. Rozk. P.
2109.
Dyanástý = dvanáctý. Milí. 8»., lO^.
DTédaehý, zweifacb. Vz Gb. Slov.
DTélibmik, n, m. = dvotilibemik, Gb.
Slov.
Dyénásob, zwei£Acb, doppelt. Zrcadlo d.
mědi okované. Ote. (Mi.). On přebral d.
(dvakrát tolik). Pflh. ol. III. 488. (1487.).
Dvénáaobně. XV. stol. Ud. Bpol. 1908.
III. 81.
Dvérce z: dvéře. Baw. Ar. v. 2816.
Dvéře. Říkávaji: Za kterou divkou d.
boucbaji a zapadají, že se brzy vdá; za-
padnout za ní dvéře nadobro, až se postě-
hoje z domu. Mtc. 1. 1897. 64. — Sr. Mš.
Slov.
Dverl^ pl., n. D. kalhot = poklopec.
Lašsky. Ces. I. XI. 115.
Dvihatý. D. páka (zdvíhající). Msn. Od.
81.
Dvin, u, m.:=z sláma, V zloděj, mlnvě.
Sr. Drcbana.
Dvířka. Za mnou se už d. zavřela (už
je viemu konec, už nic nezměním). Hlk.
VI. 195.
Dvoj áčka, y, f., ruellia, rostl. Vz Ott.
XXír.. 81.
Dvoják, u, m. z= dvojka^ dtouhlavhová
ruínice. Ott. XX. 1016. — D. = žebřík
s nožko (s podporou, na Česání ovoce
8 nizkých stromu). Vz Vostrývka. Mtc.
1902. 7.
Dvojan, a, m. = dvojic. Zvon II. 394.
(Jrsk.).
Dvojatoaty i, f. = ttrannickošt Učinili
jsme to pro jeho d. (že se držel obou stran).
Tbz. XVI. 383.
DvoJbHtý, vz Dvojbřitký.
Dvojcena, y, f, = dvcjnd»obná cena. Čes. 1.
XllI. 190.
Dvojceatný, Zweiweg-. Jind. I. 52.
Dvojéišný. D. pohár. Msn. II. 106.
Dvojdétný. D. manželství, Zweikinder-
system. Nár. list. 1884. ě. 348.
Dvojdachoéišný pohár (dvojitý). Msn.
Od. 224. Sr. Dvoj vrstvy, Dvojčífiný.
Dvojduše, e, f. DSk. Em. 51.
Dvojeletý = dvotdeti. Zbil dítky d-té
XV. stol. Mí.
Dvojeliatee, stce, m. s dvéli$tee. Vz Gb.
Slov.
Dvojemile v VII. 1241. oprav v: dvoje-
míle = dvě míle (cesty). Vz Gb. Slov.
Dvojemluvný zr dvojtmyilní. Vz Gb.
Slov.
Dvojen, jna, jno. Vz Dvojný.
Dvojenáaobni (-ý), vz Dvojnásobný, Gb.
Slov.
Dvojeřeénik, a, m., zweiziingigerMensch.
Gb. Slov.
Dvojeřeéný == dvojtmylni. Gb. Slov.
Dvojezna, y, f., bigamia. Vz Gb. Slov.
Dvojfasový. D. sousUva. Vot. 262.
Dvoj hákový. D. kleště, Doppelhaken-
zange. Ktt.
Dvojhlasnik, a, m. = kdo má pH volbách
dva hlaiy (ku př. v Belgii). Nár. list. 1902.
č. 101. 1.
Dvojhlavňový. D. brokovnice (dvojka).
Ott. XXn. 54.
Dvojhlavý. D. orlice (znak). Čes. 1. Xn.
177.
Dvojholbový čbánek. Sbor. slov. 1900.
119.
Dvojhrbi, n. Kapitolinské d. (dvojí pa-
hrbek). Nár. list. 1904. 23. 1.
Dvojhrotný. D. kopí. Msn. II. 229. Vz
Dvoj hroty.
Dvojehodý, zweigfingíg. D. šroub. Jind.
I. 52.
Dvojchvoatý lev. Sbor. slov. 1900. 117.,
Tbz. V. 4. 159.
Dvojiéky, pl., f. Na pole nosí gazdiná
pracujicim oběd vo d-kách (dvojitých hrncích).
Sbor. slov. VII. 113.
Dvojimile, e, f., vz Dvojemile, Gb. Slov.
Dvojimo. Dvojimo chytilo se jednera,
jednero babky atd. Brt. Cit. 34.
Dvojiti 86 v éem : u víře. Rokyc. Post
DvoJJazyéi, n., dvojjatykoet^ i, f., digloBflia.
Ktt.
Dvojka, y, f., vz Bečka.
Dvojkolejový most. Nár. list. 1901. č. 269.
Dvojkolenik, u, m. = závorka v písmě,
v tisku. Rais. Zap. vlast. 141.
Dvojkolka, y, f. Motorová d. Nár. list.
1904. 17. 13.
Dvojkřídlový. D. dvéře, FlUgelthttr. Sr.
Dvojkřídlý.
Dvojkužel s přeslenem (vřeteno ruční).
Ott. XX. 596.
Dvojkuželový. D. fréza. Jind. I. 64.
Dvojliei, n., diprosopia. D. čtyřoké, dipro-
sopus tetrophthalmus, čtyřuché, d. tetrotus,
d. tříoké, d. triophthalmusi tříucbý, d. triotus.
Ktt.
Dvojlicný. D. milostnosf. Jeř. Rom. básn.
15. D. papir. Ott. XVIII. 184.
Dvojliký, zweifelhaft, zwitterartig. D.
postavení Ruska. Nár. list. 1885. č. 298.
Dvojlistí, n. (knihy). Vstnk. XI. 598.
Dvojmoveselný. Ď. loď. Škd. Od. 132.
Dvojnásoba, y, f., diplois. Vz Gb., Slov.
Af 86 přikryji jako d-bu hanbu svú. Ž. pod.
118. 29.
Dvojnást - dvojnadset. Súdíce d. národ
židovský. Ev. vid. 83. Mat. 19. 28. (Jir.).
64
Dvojně — Dvoustranný.
Dvojně se ženiti (bráti si dvě ženj). Kká.
Sien II. 168.
Dvojník, a, m. = ílověk ve dvou o§obdck.
Nár. list 1903. č. 119.
Dvojnokališný pohár. Msn. II. 418.
Dvojnormálni. D. kyselina. Vot. 350.
Dvojnosák, n, m. = dvoják, do^jipiéák,
die Doppelkeilbaue, Zweispitze. Hnd. I. 53.
Dvojnožec, žce, m., ein ZweifQssig^er. Vz
Gb. Slov.
Dvojobonný lev. Tbz. V. 4. 191. Jinde
dvonocasý chvost.
Dvojostrý meč. Tbz. V. 5. C2.
Dvojosý, zweiachsig. Jind. I. 53.
Dvoj panství, n Př. str. VIL 66.
Dvojramenáé, e, m., nádoba na víno.
Msn. Od. 32.
Dvojřeéna, y, f. = dvojiminvna Vz Gb.
Slov.
Dvojřeéovltost, i, f. Czam. Slov. 201.
Dvojret, n, m., Doppellippe, labinm du-
plex. Ktt.
Dvojrozpénací luk (nazpětohebký, naliv-
tovog). Msn. Od. 313.
Dvojrodý. D. jména = dvojího rodu:
bžnnda m. a f. DSk. Em. 22. Sr. Dvourodý.
DvojruČní, zweibandig. Jind. I. 53.
Dvojslídný. D. rula. Ott. XXII. 95.
Dvojsmrtný == dvakrát cestu do podiviti
konajiei, gkd. Od. 189.
Dvojspánek, nku, m. D. magnetický.
Hyna. Vz Čad. 116.
Dvojspřež, e, f. Tbz. V. 9. 234.
Dvojspřeží, n. =: dvojtp^e^. — D,, adj.
D. vftz (pro dva koné).
Dvojspřežka, y, f. D. konikft. Msn. II.
181.
Dvojsřek, u, m., dissyliabum. Vz Gb
Slov.
Dvojstéžník, n, m., der Z wei master. Jind.
I. 53.
Dvojstěžftový, zweimastig. Jind. I. 53.
Dvojšelest, u, m., Doppelgeráuscb. Ktt.
Dvojtlukot, u, ra. D. pěnkavy. Zvon III.
572.
Dvojuchý. D. nádoba. Msn. Od. 195.
Dvojumrlý = dvakrát zemřeli' . Msn. Od.
179.
DvojnSatý. D. čiSe, mit zwei Henkeln,
oiii(pwxo<?. Msn. Od. 325.
Dvojníka, y, f. = dvojuchý džbán na vino.
Msn. Od. 30.
Dvojváleový stroj. Ott. XIX. 255.
Dvojveslíee, e, f. (loď). Kubl. 40.
Dvojvřetenný, dvoj vřetenový, zweispin-
deíig. D. vrtačka. Jind. I. 53.
Dvojvrství, n. Msn. II. 14.
Dvoj vrstvy. D. číše. Msn. Od. 37., 48.,
193. Sr. DvoHuchočiSný.
Dvojvýstřel, u, m., Doppelschuss. Nár. list.
1885. č. 41.
Dvoj zvuk, u, m. Vz Strh. Akust. 142.
Dvoj ženatý, bigamns. Mam. 7. 86^. 2.
(MS ).
Dvojživotý. Zeus žabám dařil d. i\d(M
(žiji ve vodě a na suchu, amphibium). Msn.
Hym. 86.
Dvolovznčt, u, m., ditonus (v hudbě). Vz
Gb. Slov. a sr. Polovznět.
Dvór, vz Dvůr. Dvoř v VI. 191*. oprav
v: dvór.
Dvoř, i, f. = dvořani (koUektivum). Šach
47., Prk. Krok 1887. 28. (Mě.).
Dvořáková-Mráčková Alb. Vz Fis. Pisn?
710.
Dvoreček, čku, m. = kruh koUm prtni
bradavičky birvy temnějSi. Ott. XX. 823b
Dvořen, rna, rno, vz Dvorný. To se mi
d. zdá. Krum. 463^.
Dvořit si nad éim = nakládati 9i na nf-
íem, býti naě pyfiným. Val. Ces. 1. XI. 44
DvomOSté, pl., I. = dvornoitif podivnorti
D. zamýšleti. Št. Ué. 94». (Pel. IV.)
D vorové, n. D. má mu jiti od dobytčete
po čtyřech haléřích. D vorové a censai
vacoarum jedno jest. 1480. Vstnk. X. 557
Dvorský. LAny rolí dvorských. Arch. XX.
460. Jinde: dvorský.
Dvonaktovka, y, f. =: dvouaktová hra
Vest. X. 284.
DvongroSový. D. krajky. Vz Krajka.
Dvouhlavec, vce, m. D. třínohý, dice-
phalus tri pus. ktt.
Dvouhlavňový. D. zbraii. Ott. XX. 1016.
Dvonhodinný. D. dálka. Nár. list. 1903
č. 17ft. 13.
Dvouhvězdový. D. krajky. Vz Krajks.
Dvoubýždi, n. D. dvou- a Čtyřmké, di-
pygUB d*-, tetrabrachias. Ktt.
Dvoucharakteristický = dvě Mtran^ chfi-
rakterišujii. D. případ. Nár. list 18./2. 1898
Dvouchodový. D. klepadlo. Čes. 1. XI. 47.
Dvoi^azyčnosť, i, f. = uziváni dvou ja-
zykň v úřa'iech a íkolách.
Dvoujehlový stávek. Vz Ott. XIX. 905
Dvoukolesý vAz Msn. Od. 133. Sr. Dvou
kolesny (VI. 194.).
Dvoukolový. D. krajky. Vz Krajka.
Dvoukružnik, n, m. = druh mlýnského
kola vodního. Táb. Ces, I. XI. 60.
Dvonličnosť, i, f. Nebezpečná d. KOrbrova.
Nár. Ii8f. 1903. č. 185. 1.
Dvoulnnni droby. Škd. F. 170.
Dvouměrný. D. třínožka. Msn. 11. 419.
Dvounožec, žce, m. = ávounohý človék
Stan. I. 247.
Dvouočka, v z Krajka.
Dvoupalcový, zweizOllig. Jind. I. 53.
Dvoupárový. D. krajky. Vz Krajka.
Dvoupečetni. D-ho sukna bronmovskébu
byl postav po čtyřech kopách. Světz. 1886
406.
Dvoupouzdrý. D. semeno. Ott. XIX. 934
Dvouprúplavový systém. Nár. list. 1903.
č. 159. 6.
Dvouradliéný pluh. Nár. liat, 1903
č. 136. 9.
Dvourenčik, u, m. == dvouúatnik. Jrsk.
Vz DvourenŠřák.
Dvourodý. D. slova, ku př. Olomouc m
a f., Trebí?, m. a f. Vz Dvojrodý.
Dvouskladný. D. osnova. Msn. II. 47.
Dvoustéžfták, u, m. := dvoustěžňová lod.
Tbz. XIII. 404.
Dvoustřžnový. D. loď. Tbz. XIIÍ. 403.
Vz předcház.
Dvoustranný koflík. Msn. U. 419.
DvouBtnpňOTitý — Džver.
65
BTOUstupňoTitý. D. střecha. Vek. Vset.
168.
DvonstupňoTý. Ott XES:. 992.
DYondestník, u, m. =: dvoóůínik. Dik.
Km. 51.
DTOnúdnik, a, m. = CenUmr. Mark.
Dyonušatý džbán. Skd. Od. 135.
DvouTerd, e, m. = diuichon. Skd. F. 43.
Dvouresloyka, y, f., zweiraderígesSehiflT.
Jind I. 53.
DyouTeslový. D. loď = dyanveslovka.
Jind. I. 53.
Dyouzabee, bce, m. Z d-bců skoyiiiy
přilby. Skd. F. 36.
DyiUistee, stce, m. = c^ulišUe, Zwei-
blatt Vz Gb. Sloy.
Dyúraásiiik, u, m. Val. Če9. 1. XII. 420
Dyúnádečt = dvanáct. Pat. Jet, 125.
26.
Dyúřečie, n., dvauS^e^, Vz Gb. Sloy.
Dyústý = dvotutj. MIH.
IKúženatee, tce, xn. = i>o druhé ienati.
Gb. Slov.
Dyý = dvi. Dvý a dvý = v páni, po
páru. Gnn. V.
Dýc = t&dyt, Opav. Ostrav. Sb. D. 69.
Dýha, y, f. Vratké dýhy lodní. Slad.
Rich. 15.
Dyhoyaci, Tamier-. Jind. I. 53.
Dyehadlo, a, n. Sliznice d-del, Respira-
tionsschlehnhaiit. Ktt.
Dychánek, nkn, m. ^ hrá£ka^ heaeda (při-
jíti bez práce, jen si tak posedět a povídat).
Džl. Ges. 1. XÚ. 383.
Dýcháni, n. Zrychlené d., Respirations-
beschleanigung ; d. hmdní, prsní, Brnst-
atbmen, Ktt., břiSní.
Dychavice v plících, Luftwege, lépe:
plícní sklípky, Lnngenbláschen. Cad. 15.
Dýchayý "=. kamna, V zloděj, mluvě.
Dyk Václ., spis. Sr. Zvon lU. 278.
Dykny = vlněný ženský oblek, sukně.
Litomyšl. Ůes. 1. XIII. 3.
Dyksa "=. éást vysoké peci nad jejím
jádrem. Vz Jádro, KP. X. 145.
Dýlejc = déU. Us. DSk. Km. 48.
Dým, a, m. Není dýmu, aby nebylo též
ohně. Valí se odtud dým jako od pekaře.
Us. Všecko šlo u nich hoře dýmem (v niveě).
Čes. I. XIII. 75. — D., obyč. pl. dýmy a
také djmi^ ene, n. = dýmij, Leistenbeule.
Gb. Slov. Vz. Dýmy.
Dymač, e, m., ventilabrum. Ev. olom.
141. 3.
Dymák, n, m.; tanec. Vz Brt. P. n. 989.
Dýmáni, n. = vzdycháni, Ghč. S. II.
14 1 a.
Dýmaný, jméno rybníka v Duhovci. 1591.
Vstnk. X. 659.
Dýmčiéka, y, t, zdrobn. dýmka, Us.
Dýmě, ene, n., vz Dým.
Dýmistý^ dampfend. D. parom. Msn. Od.
349.
Dýmka, y, f. = hvhiéka, V zloděj, mluvě.
Čea. 1. XI. 140. — D. Galtova ku zkou-
šeni Bluchn, Galtopfeife znr HOrprUfung.
Ktt.
Dýmkářský. D. hlína. KP. IX. 7^.
Kott: Dodatky k česko^oěm. slovnikn III.
Dýmnitý, rauchig. Vz Gb. Slov.
Dymno = mlhavo. Na horách je d. U Nov.
Hrádku. Sb. D. 29.
Dymnosténný. D. síň. Msn. 11. 31.
Dýmný. D. vůně litby. Msn. II. 59.
Bymočadný peroun. Msn. Od. 366.
Dymndniee, e, f. nadávka. Jrsk. XXV«
184.
Dýmy, pl., f. = djmij, ingmnaria. Btioh
na ně přepustil hlízy a vředy, ježto dýmy
slovu. Pass. 251. 2. (Mš.). Vz Dým.
Dyna. Jednotku síly vyjádřiti v dyaá^di.
Strh. Dyn. 136.
Dynamika, y, f. Chemická d. Vz Vot
232. nn.
Dynamista, y, tn. Krec. 12.
Dynamometr, n, m. D. na přízi (i s obra-
zem). Vz Ott. XX. 723b.
Dynamometricky, dynamometrisch. Jind.
I. 56.
Dynař, e, m. := obchodník s dýněmi, Tk.
M. r. 183.
Dyne, ě, f. Bhm. hex. 298. (MS.).
Dynchéř, e, m. =z kdo dynchuje, Vz Gb.
Slov., Tk. M. r. 183.
Dýnice, e, f., vz Dějnice.
Dýnkový, vz Dénkový.
Dynoyitý, nadávka, snad z= nestydatý
(hl. o ženské). XVI. stol. Zvon II. 623.
(Wtr.).
Dysi = kdyň, Val. Češ. 1. XII. 44.
Dystillator chemický (destillator). Zvon
IV. 103.
DyŠkereei, f. DŠk. Km. 7. DiSkerece. Us.
Dyž ja pojedn, tanec. Vz Brt. P. n.
938.
Dyž mně dáS perečko, tanec. Vz Brt.
P. n. 909.
dz. Starobylého dz na slov. Skalicku není :
cuzí. Vz Sbor. čes. 84.
Džeéa = ditě, Ostrav. Šb. D.
Dzedzinský. D. škola = v^nická. Slov.
čes. 1. Xn. 474.
Dziéča = diU, Slov Ces. 1. XII. 414.
Sr. Dzíča.
Dzihák, n, m. = kovový knoflík. Lišen.
Mtc. 1892. 105.
Dzivý = divlj. Slov. Šb. D. 78.
Džouša =: divče. Slov. Mš.
Džad, a, m. = žebrák f Rechtor biva sice
na roki bohatl, ale na důtky (groše) oprav-
dzive džad. Spišsky. Sbor slov. 1901. 82.
Džbán. Hra na zlatý d. Slez. Vz Vyhl. II.
246.
Džhánečkoyý, ampullSr. Ktt.
Džberniček, čku, m. D. piva. 1551. Uč.
spol. 1903. XIU. 6.
Džheroyý bagger. Jind. 5.
Džindžala, dzundhda^ dunděloy y, m. zz.
člověk neohrcUnj^ ktšrý ň neví rady, Haner 10.
Džiuro, a, m. = Jiří. Šb. D. 77.
Džumka, y, f. = dumka, Ukrajinsk á d.
Východočes. Hlasy 19./4. 1902. (Dhnl.).
Džuta, y, f. = Idika předená, Vz Ott. XX.
597., 606.
Džutoyý. D. příze. Ott. XX. 722b.
Džver, a, m. = zvěr, zvíře, V Ungn na
Slov. Sbor. slov. 1901. 75.
66
£ - Eliáfi.
E.
E, Yz 6b. Slov. — Střídnice za původni
i na slov. Skalicku : je, 'e, *é, é, í. Vz Sbor.
čes. 83. Střídnice za původci § na slov.
Skalicku: je, 'e, e, 'é, j, ja, já, a, 'a, 'á, á.
Vz Sbor. Čea. 81. nn.
Eba = chléb (v dětoké řeči). Čes. 1. XI.
318.
Ebulloskopie, e, f. Vz Yot 266., Ebulo-
skop v VI. 203.
-ee, m. -ovie: Kohútec chlapec, kovářec
pole, bednářec dívčka. Vz Ddk. Kom. 45.
— -ec příp.: bezvědomec, nemotorec, ne-
patrnec, nevSimavec, odpravenec, osamot-
nělec, poŠkozenec, přemoženec, rozkvaienec,
rozmazanec, rozznřenec, schovanec, ukrytec,
uvězněnec, vychrtlec, zamračenec, zamy-
Slenec, zapeklitec, zapsanec atd. Tbz. Eonc.
ve spisech Husových, vz List. fíl. XXVI.
252.
Ecar, u, m., nějaká mince. Vz Gb. Slov.
Eckersdorfský. E. řepa krmná. Us.
EerassitoYý. E. střelba. Nár. list. 1904.
52. 2.
-eč konc. ve spisech Husových, vz List.
fil. XXVI. 257.
-eček konc. ve spisech Husových, vz List
fil. XXVL 366.
Eda = Edvard. Eda kobzoli něda. Slez.
Vyhl. IL 255.
Edisonofon, u, m. = mluvicí a kon-
certující stroj Edisonův.
-edliTý, konc. a její vznik. Vz List. fil.
XXVIl. 231.
-edlný, konc. a její vznik. Vz List. fil.
XXVI. 468.
Edoudek, Ška, m. = Eduard. Us.
Eduš, e, m.. Eda. Eduš, kury neduS. Slez.
Vyhl. II. 256.
Egalisaéni = rovnaci. E. soustruh. Nár.
list. 1903. 6. 134. 21.. KP. VU. 674. Sr.
Vyrovnávací.
Egzámo = eocameny zkouika. Na e. ně-
koho vzíti. Val. Nár. sbor. VIIL 47.
Echinopsin, u, m., v Iněbě. Vstnk. X.
594.
Echnáč, e, m., echinns, Seelgel. Vz Gb.
Slov.
Echo, a, n. = zpráva. Mám o tom echo.
Zvon II. 49.
ej za ou: hlejbka (hloubka). Šb. D. 25.,
Jir.
ěj, iej, trojhláska. Vz Gb. Slov.
Éjj Jako sú ty hory černé, tanec. Vz
Brt. P. n. 910.
-ejši přípona kom par., Jak se jí užívá
v jihozáp. Cech. Vz Dšk. Rm. 46. nn.
!l^, wolarze, wolarze, cošcie wolky paéli,
tanec na TěSínsku. Vz Brt. P. n. 979.
-ek, konc. ve spisech Husových, vz List.
fil. XXVI. 366.
Ekaalumini-um, a, n., v lučbě. Vz Vot.
36.
Ekahor, u, m., v lučbě. Vz Vot. 36.
Ekasilici-um, a, n., v luěbě. Vz Vot. 36.
Ekdonin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII.
49.
Ekert Fr., far. a spis., 1845.— 20./5. 1902.
Vz Nár. list. 1902. č. 138. 4.
Eklektický směr. Nár. list. 1903. 305. 17.
Ekvimolekulárný. E. směs, kvantum.
Vot 271., 82.
Ekvivalent, n, m. E. v lučbě = množ-
ství zásady n. kyseliny, jež nasytí n. na-
hradí jednu grammolekulu. Vz Vot 2., 146.
Ekzamit, u, m. = aktamit. Vz Gb. Slov.
-el m. 1: pelný (plný). V Krkonoš. Šb.
D. 30.
Elaidový. E. kyselina. Vz Vot 91.
Elegickoepičný, vz Epičný.
Elektrárna, elektrische Centralstation.
Jind. L 57.
Elektrářský. E. společnost Nár. list
1903. 347. 25.
Elektrický. E. společnost, piano, ústřední
stanice. Nár. list. 1903. č. 124. 5., č. 267.
20. E. radiace, Vstnk. XIL 432.; šíření se
vln elektrických podle drátů a kovovými
trubicemi. 435. Reflexe, lom a absorpce
e-kých vln. 435. Applikace e-ckých vln a
některé jejich vlastnosti. 436.
Elektřina. Sr. Vstnk. XII. 264., 282.,
376. (pokrok v el. za r. 1902). Vztahy mezi
e-nou, magnetismem a světlem vz ib 440.
Elektrisace, e, f. Vz Ott XIX. 721.
ElektrisoTáni, n., das Elektrísieren. Us.
Elektrisovaný, elektrisíert Us.
Elektrisovati, elektrísieren. Us.
Elektrodynamický, elektrodynamiscb.
Jind. I. 57.
Elektrogalvanický, elektrogalvanisch.
Jind. I. 57.
ElektrogalTanism-ui^, u, m., der Ele-
ktrogalvanismus. Jind. 1. 57.
Elektrochemie, e, f. Vz Vot 164.
Elektrolysovatelný roztok. Vz Vot 174.
Elektrolyticky rozpustiti kov. Vz Vot
174., 344.
Elektromagnetický. E. tbeorie světla.
Vstnk. XII. 443.
Elektronávodový přístroj, indukční, Id-
duktioQsapparat.
Elektroskopický účinek. Nár. list 1903.
č. 154. 10.
Elektrostatický zjev. Vot 165.
Elektrotechnický. E. akciová společ-
nost Nár. list 1903. č. 127. 5.
Eiementárni těla = která chemie ne-
dovede rozložiti ve složky jednodušší. Vot 1.
Elementovati = říkati: element! Wtr.
Str. 122.
Elementský. E. Šelma (nadávka). XVI.
stol. Zvon II. 621.
Eiemka, y, f. E-ky, druh dobrých hro-
zinek.
Elevačni, Elevations-. Jind. I. 58.
Elevator, u, m. Vodní elevator, ejektor
= druh proudové pumpy. Ott XX. 989.
Eliáš, e, m. Do Eliáše pod křovím schne,
po Eliáši ani na křoví. Nár. list 1903. č.
205. 4. Na sv. EliaSe dopoledne léto, od-
poledne podzim. Ott Kal. 1904.
Eligí-uB — Ether.
67
£ligi-ii§, a, m. Na sv. Eligia daleko ši-
roko tuhá zima a ta má trvati po čtyři
měsíce (Vj,).
Elixír, z arab. al-ixir = léčivý prach =:
síra s fermentem. Vz Zach. Test. 145. Eli-
xírem kovy měniti ve zlato n. stříbro. Ib. 35.
Eljenovati = volati eljen Nár. list. 1901.
č. 306.
Ellipsoid, n, m. E. centrální, setrvač-
nosti. 8r. Strh. Mech. 374., 375.
EUiptičnosť, die Ellípticitát. Jind. I. 59.
-elny, lat. -alis, lépe: -a2n^: speeielný,
lépe speciál ný. MS.
Elongace, e, f, z lat E. lineami, úhlová.
Sr. Strh. Mech. 397., 403.
Elžbeta, y, f. — Alžběta. Ev. olom. VIII.
Emailovaný plech. Kár. list. 1903. 298. 21.
Emauský. E. pouf v Praze. Vz Vykl.
Obrz. 165.
EmiU 9Ly m. Emilu, máš kozy v obila.
Slez. Vyhl. H. 255.
Emisse, e, f. z lat. = vydání (v oběh).
£. papírů. Us.
Emissiii obchod. Emissions-. Nár. list.
1903. č. 131. 9. E. potence, ústav, zisk. Ib.
1904. 17. 13.
Emler Jos. Vz Alm. X. 122.-132., Př.
Star VI. 22.
Emoéni. Co stkvělého a e-ho skytá svět
Zvon III. 333. E. reflex. Ib. 510.
Empirický. E. věda = která se čerpá
ze zkndenosti. Krec. 4.
Empirism-as, n, m., z řec. = zkuisnštví,
vědecké přesvědčení, že jen zkušenosti lze
doaíci jistoty. Krec. 11.
Empirový. Rozkošný obrázek e-vý. Nár.
list 1902. U kulatého, e-vého stolu . . . .
Zvon III. 23. (Jrsk.).
-én a 'jan, E slovanským kmenům -ěn
a -íen. Vz. List fíl. 1902. 220. nn. (Zubatý).
Enanthaiiy u, m., v lučbě. Vz Vot, 86.
Enantiomorfism-us, u, m., v lučbě. Vz
Vot. 78.
Enantiomorfhi tetraěder. Vz Vot 78.
Encian, u, m. = hořec (rostl). Vz Gb.
Slov.
Encystovati se = do cy»t se uzavírati.
Slov. nauč. V. 827.
Endosmosa, y, f. Sr. Strh. Mech. 648.
Endothermieký plyn vzniká za utajo-
vání tepla a při rozkladu toto teplo oka-
mžité zase vyvozuje. Vz EP. X. 120. E.
reakce. Vz Vot 140., 163.
-enec konc. a její vznik. Vz List fíl.
XXVL 251.
Energie (vodní). Vz Strh. Mech. 146.,
491.
Engelseydový plášť (z hedvábné látky).
1568. Čes. I. XI. 76.
EngliČák, a, m. = anglické práše, Val.
Čes. L XI. 179.
Enigmatický. E. legenda (nápis) = skrá-
cena nebo s literami vypuštěnými n. změ-
tenými. Jrsk. IX. 151.
Eno = jenom. Mor. SŠ.
-enstri konc. a její původ. Vz List. fil.
XXVII. 227.
Entropie, e, f., v lučbě. Vz Vot. 290. no.
-ený konc. ve spisech Husových. Vz List
fil. XXV 1. 453.
Eozoický. E-ká Či archaeozoická soustava
prahor. Vz Ott XX. 529.
Epicykloida, y, f., řec, die Epicyklode.
Jind. I. 59.
Epičnosť, i, f. E. dramatu. Mus. 1902.
404.
Epičný = epiekj. Obsah její jest elegicko-
epiČDý. Jg. v Kroku I. a. 51. (1821).
Epidot, u, m., nerost Vz Vstnk. XL 834.
Epigrammatika, y, f. Vlč. Lit 11. 2. 18.
Epichlorliydrin, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 123.
Episodicky něco k něčemu připojiti. Lit
I. 300.
Epistolnik, epiitolnik, a, m. = člen kápi-
tulv vyšehradské. Vz Gb. Slov.
Epurateiir, u, m., z fr. =: chemický appa-
rát čisticí. Vz KP. X. 117.
, -er m. r. : heruýček (hrníček). V Erkonš.
Šb. D. 30.
-eř příp.: drůbeř, mládeř, krádeř. Us.
místy. Dšk. Em. 49. Vz -ez.
Erb z něm. = zdíděný statek atd. Vz Kol.
Her. I. 15, 385». Dějiny erbů. Vz ib. 7.
Erben K. J. Vz Mtc. 1902. 175., Mus. 1903.
115. nn., 348 (od dra Jar. Sutnara), Lit 11.
414., 796., 851.
Erbovni figury. Kol. Her. 1. 14., list 389.,
obrazy 141., 277., odznaky, ozdoby 7.,
právo 69., znamení 389.
Erbovný strýc. Pfth. bm. IV. 20.
Erehovado, a, n., = hlupák. Dšk. Km. 51.
Erckáf, u, m. = kupováni rudy, z něm.
Erzkauf. Vz Gb. Slov.
Erckaféř, erckafiř, e, m., z něm. Erz-
káufer, kupovatel rudy. Vz Gb. Slov.
Ercmůra, y, f. Ta holka je e. Dšk. Km.
51.
Erepitomec, mce, m. Dšk. Km. 51.
Ercpitomý kluk.
Erekce, e, f, z lat Bolestná e. (ztopo-
ření pyje). Ott XX.
Eremitka, y, f. = poustevnice. Mé my-
šlénky J8ou e-sky bledé. Zvon IIL 333.
Eremitský seu. Nár. list 1904. 66. 13.
Erg, u, m. = jistá jednotka práce z řec.
ě^yov (práce). Vz Vot 165., Strh. Mech. 141.
Erkéř, e, m., vz Arkéř.
Erotika, y, f. z řec. Strojená e. Lit I.
675.
Erythrit, u, m., v luěbě. Vstnk. XL 502.
Eskomptni trh. Nár. list 1902. Č. 127.
5. a j.
Essayistický. E. činnost (pokusná). Zvon
III. 543. Vz nás].
Essayistni Činnost Zvon III. 568. Sr.
Essayistický.
Essencialni, bytný. E. charakter. Nár.
list 1903. č. 148. 13.
Esther, u, m., v lučbě. Vz Vstn. XL 123.,
125., 127.
Estheriíikace, e, f. E. amylalkoholu,
alkoholu. Vot. 86., 210.
Estherifikaéui rychlost. Vot. 242.
Etážový vozík. Nár. list. 1904. 136. 21.
Ether, u, m. Vluivý pohyb etheru. Vz
Vstn. XIL 403. nn.
68
Etberičaoať — Fafamberk.
Etheričnosf, i, f. E. světla. Nár. list.
1908. 333. 13.
Etherifikace, e, f, die Aetherbildang.
Jind. I. 60.
Etlinický, £. jednota národu. Lit I. 55.
Ethoxykafein, n, m., v Inčbě. Vstnk.
XII. 57.
Ethylacetat, u, m., v lačbé. Vstnk. XI.
705.
Ethylalkohol, n, m., ▼ Inčbé. Vatnk. XI.
506.. 711.
EthylalkohoUck^ roztok. Vstnk. XT. 710.
Ethylamin, n, m., v lačbě. Vstnk. XII.
48.
Ethylhenzol, a» m., y lučbě. Vstnk. XI.
4., 5.
Ethylcyklohexan, n, m., y lačbé. Vstnk.
XI. 6.
Ethylendibromid, u, m., y InčbS. Yot
90.
Ethylether, thrn, m., v luSbČ. Vot. 39.
EthylfúrftLrylamin, n,m. Vstnk. XII. 48.
Ethylchlorid, u, m., v lufibě. Vot 26.
Ethylimidoxanthid, n, m., y Indbé.
Vstnk. XII. 54.
Ethyljodid, a, m., y lučbě. Vot 238.
Ethylkoniin, u, m., y lučbě. Vstnk. X.
577.
Ethylperoxyd, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 8.
Éthylsírový. E. kyselina. Vot 249.
Ethylsnlfit, a, m.. v lučbě. Vstnk. XT. 8.
Ethylsulfonoyý. E. kyselina. Vot. 249.,
247.
Ethylxanthogenanu n, m., y lučbě. Vstnk.
XII. 54.
Eti = ecce, yiz» yizte. Ote. Sf. Poč. 113.
(Mfi.).
Eadiometrieký. E. roura. Vz Vstnk. XI.
21.
Eyalka, y, f. = Eva (zdrobn.) Dšk. Km.
31.
ETanděliuni = evangelium, Us.
Erangelictyi, n. Fel. 48.
Eyangelistoyati kde. Nár. list 1904.
66. 1.
Eyokaee, f., z lat Historická e. Nár. list.
1904. 147. 13.
ETokačni mocnost. Nár. list. 1904. 114. 13.
Ey oko váti, z lat « vyvolávati. Myšlénky
ty evokuji (obnovuji) mi obraz . . . Zvon
III. 333.
EvolTOYati, z lat = vyvíjeti (svitky pa-
pírové). Odkládal viech jiných kněh na
stranu, toliko řecké anthory evolvoval. Kom.
Did. 138.
Exeerpenda, lat. Lexikální e. (co se má
vybrati, vypsati). Gb. Slov. (úvod).
Exerescenéní list Mas. 1903. 212.
Exenrreat, a, m., z lat = poduíHtel. Vykl.
Obrz. 253.
Exeknee (poprava) = vedení právv. Vz
Odhádaní, Panování, Úmluva, Zvod. Gea. 1.
Xm. 241.
Exhaustor. u, m. E. s kronikovým ma-
záním. Nár. list 1904. 135. 21.
ExhortatlTIli z lat = napcmimajlc^ po-
vzbuzujid.
Exklusivita, y, f. z lat = výluíhtioee. Zvon
ní. 325.
Exkyisitlli, z lat = vybranj, výteěni. £.
kolorit. Nár. list 1903. č 148. 13.
Exoflimosa, y, f. Sr. Strti. Mech. 648.
Exothermický = výhřevný. E. reakce.
Vot 161., 272.
Exothermičnosf, i, f., z řee. £. přeměn
látek. Vot. 338.
Expanse, e, f., z lat. = rozpínáni^ napiti.
E. plynů. Sr. Strh. Mech. 525.
Expektaéni, z lat E. list = ve kterém
se něco slibuje a potom vyplněni slibu se
očekává. Lit. I. 158.
Exploatator, a, m. = vykáfištovaíel. Čas.
248. 1896.
Exposiční úprava. Nár. list 1903. 347.
17.
Expositura, y, f. Ott VIII. 966.
Exstirpator, n, m. Nár. list 1901. 135.
21.
ExtineteuTy u, m., z fr. =: uhatinaí, druh
»tíFika6ky. Ott. XX. 989.
Extrapolace, e, f. E. grafická. Sr. Strh.
Mech. 8. Sr. násl.
Extrapolovati =z vypoéUati. — eo: otá-
čivosf něčeho. Vot 76.
Extraradikálový kyslík. Vot. 64.
Exulantský, z lat E. literatura XVIL stol.
Vz Hrubý. 220 nn.
Eybl Jan Ev., vikář a spis. f 1/10. 1901.
v 61. r. věku svého. Vz Nár. list 1901.
č. 271. odp.
Ezoudek, ška, m. = Eugm. Dšk. Km. 39.
-ež příp. : krádež, mládež, drůbež. Dfik.
Km. 49. Sr. -eř.
F.
Fába, y, f. =: hlad. Ve zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 140. Vz násl.
Fabián, a, m. = hlad. Ve zloděj, mluvě.
Na sv. Fabiána a Sebastiana dostávají stromy
mízu. Ott Kal. 1904.
Fahión, n, m., vz Kabřinec.
Fahulistika, y, f. F. lidu. Nár. list 1904.
147. 13.
Faciad, e, m. = pUHchář. XVI. stol. Zvon II.
610. Sr. FaciáSek v VI. 214.
Facko. Čepice na hlavu postavená na
facko čili šórem. Liieň. Mtc. 1902. 437. Sr.
Facka.
Faeuliček, čku, m., zdrobn. faoolik v VI.
214. Vyhl. II. 148.
Fačin. faíúm = faeúm, Vz Gb. Slov.
Faéton, phaeUm, a, m., pták. Vz Ott XIX.
673.
Fafamberk z Pfaffenberg, Knězi H^ra^
hora u Karlova Týna. Tbz. V 6. 261.
Fafarnoh — Fenyliaokyanatan.
69
Faítanioli, u, m. = kabáteo, Baw. J. v.
306., 317. Sr. Fafimoh v VI. 216., I. Přisp.
80., v n. Přígp. 58.
Fagot, n, xn. Sr. Strh. AknBt 408.
Fagula, y, f., tz Femla (zde).
Fftbnrieh Ant., prof. a spis. vz jeho do-
pisy ve Vin. I. 336.
Fajka, y, f. = dimka, F. před jedením
chnf robi, a po jedeni sýti. Sbor. sloy. Ví.
130. F. za sám, sopel' na siahn. Rizn. 171.
Fi^noTáče, vz Krajka.
Fakaikátko, a, n. = zdrobo. fakaně. Dfik.
Km. 34.
Falcát, o, m. 1= přeji (taika na kryt).
Deštná. Mi.
FaleoTka, y, f. = eihla k zasazováni
okennich rámců. KP. IX. 268.
FaleSstri, n. =: nevěmoěf, podvodno$t. Vz
Gb. Slov.
Fallacia, e, f. = Jdam, z lat. Vz 6b.
Slov.
Famfir, o, m. F. bubnovati. Vz 6b. Slov.
Familiantský. F. osada (kolonie). Mtc.
1904. 135.
Fanatičnosf, i, f. F. anachorety. Nár. list
1903. 805. 13.
Fanéa = Františka. Us. Sr. Káča (co do
skloň.).
Fandle, e, f. = •héra^kn. Dik. Km. 12.
Fándle, e, f. = fángU. Us. Mi.
Fándli Jití, slov. spis. Vz Lit. II. 344.
852.
Fanfarni hluk. Hlk. X. 188.
Fanfaronada, y, f. Vrch. Mni. I. 41.
Fangoléčebný ústav, kde se leči sopečně
aimatým bahnem z bahnitých lázni Battaglie
v Itálii. Vz Nár. list. 1902. é. 64 (15i?} 2.
Fanoiiš, e, Fanoniek, ika = Frantíka. Us.
Fantas, n. m. Chytá ho f. Rais. Lep. 534.
Fantasýni. F. altroismns. Nár. list. 1903.
č. 257. 17.
Fantasmagorie, vidina, Zr. Nov.^ 445.
Fantastiekoromantický výtvor. Lit. 1.
273.
Fantastičnosf, i, f. Vést X. 203 , Rozpr.
fiK 78.
Fantastika, y. f. Pak zavládne f. a vie
co má původ tajemného a zázračného. Jrsk
V. 103.
FanuŠa o svobodné, Francka o vdané.
Val. Čas. 1. X. 470.
Farad, u, m. = praktická jednotka elek-
trické vnímavosti, das Farad. Jind. I. 61.
Faranda, y, f. ■=, farářova louka. Dšk.
Km. 23.
Farářík, a, m., zdrobn. farář. Hus II. 80.
Farářka, y, í.znfara. Val. Ces. 1. XUI
208.
Farcký =: far^kj. Dik. Km. 88.
Farkadka, y, f., kopec v Gemersku. Sb.
8l. 1901. 65.
Farkašni oděv. Bech. Sr. Farkai.
Farmaeeutieký spolek, Nár. list. 1904.
93. 2., ústav. Vstnk. XIII. 385.
Fa«, n, m. =/aM«. F. pivní a vinný.
1649. Vz Schnlz 93.
Famla, y, f, vz Ferula (zde).
Fasádní barva. Nár. list. 1903. č 148. 14.
Fa»e, e, f., v Inčbé. Vz Vot. 258.
Fasovaný, z něm. einfassen. Brylle kosti
f-né od nii si odvazoval. Zvon lŮ. 24.
FaŠank, n, m., z nSm. Fasching, ma9apu$i.
Jak vysoko chlapci o f-kn vyskakiyí, tak
vysoké narostou konopě. Brt. P. n. 561.
Fadankářský = maiopuštni, Vz Faiaak.
F. piseň. Vz Brt. P. n. 561.
Fatalia, e, f. Besolnci i na revisornj f-lii
ostendirovati. Schulz 106., 108., 112.
Fatka, y, f. Napil se na fiatka (na etzi
vrub. zdarma). Frant. 25. 8.
Fatriéka, y, f. = pohoři Malá Fatra na
Slov. 8b. si. 1901. 166.
FannoTský. V celé tváři obrážela se
f-ská žádostivost. Zvon III. 3d2. Vz Faunus.
Faunský. Hrubý faunský vtip. Lit. 1. 14.
Vz Faunus a předcház.
Fanstiada, y, f. = Bpf&9ob hášnénivGd*hovÍ
Fauatu obvyklý. Vrch.. Mus. 1903. 5.
Favoritní krasavice. Nár. list. 1908. č.257
17.
Fazol, phaseolus, rostl. Vz Ott. XIX. 676.
Federalistieký cil. Nár. list. 1904. 22. 3.
^FedratoTý. F. kalioty (kalhotyj. 1600.
Ces. 1. XI. 74.
Féfarka, y, f. = plitala. Plechová f.
Liieň. Mtc. 1902. 443.
FechtOTati, z ném. = Hrmovati, zbrani
zacházeti. Kom. Did. 97.
Fechýř, e, m. Zvon IIL 77. Writ.
Fejfalíkiada, y, f., způsob psai^i Fejfalí-
kova. Ccb. Kv. 158.
Femberk, u, m. Řemeslnici prodávali na
trhu své f-ky. XVI. stol. Wtr. Z citátu v U.
Přisp. 54. uvedeného by ilo, že to byla
práce od kusu, jinde: itukverková, Stttck-
arbeit Wtr. Sal stála X a femberk též
soli X-|- 1> tedy vioe. V cech. řádu XVI. stol.
Z toho by ilo, že je to něco lepiiho, tedy
snad z něm. Feinwerk. Wtr.
Femínístni =: zsneký, z lat F. grácie.
Nár. list. 1903. č. 257. 17.
Fenegrek-um, a, d., lék. Nár. sbor.YIH.
129.
Fenetidin, n, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 15.
Fenigl = fenikl. Us.
Fenix, vz Foenix,
Fenomenový. F. viděni. Nár. list. 1904.
31. 13
Fenominalni pamět (neobyčejně veliká).
Lit. I. 172.
Fentovati = zabaviti z něm. pfanden.
Gb. Slov.
Fenylalanin, u, m., v luČbě. Vz Ystnk.
XII. 49.
Fenylcyklohexan, n, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XI. 4.
Fenylethylalkohol, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XI. 12.
Fenylhydrazin, u, m., v lučbě- Vz Vstnk.
XI. 502.
Fenylhydrazon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 502.
Fenylhydrouracily u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XII. 55.
Fenylisokyanatan, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XL 505., Xn. 51.
70
Fenylisotriazolkarbonový — Filig^ánsky.
FenylisotriazolkarbonoTý. F. kyselina.
Vstnk. XII. 60.
Fenylnitrometlian, u, m., v lačbě.
Vstnk. XI. 133.
Fenylpseudosnlfokyanataiiy n, m., y luč-
bě. Vz Vstnk. XI. 6.
Fenylpyrpol, u, m., t Inčbě. Vz Vstnk.
XII. 67.
FeHylpyrroldikarbonový. D. kyselina.
Vz Vstnk. XII. 67.
Feny Ithiomoéo vina. Vz Vstnk. XI. 606
Fenyltriazol, n, m., v lačbě. Vz Vstnk.
XII. 60.
Fenyluraeil, n, m., v Inčbě. Vz Vstnk.
Xn. 66.
Fenylnrazol, u, m, v lučbě. Vz Vstnk.
XII. 60.
FergusonoTý. F. barvy. Nár. list. 1903
č. 164. 16.
Feria, e, f., z lat. -^věedni den, Gnn.V.
F. úterní počíná se. Ž. klem. 38. — Cf . Gb.
Slov.
Ferknie, e, f. K tomu se ferkale —
dary — a jiné věci pfídávají. Jir. H. Mýto
73. 1.
Ferment, a, m. F. těsta. 1686. Uč. spol.
1902. 33.
Fermentováni kovů. 1686. Uč. spol.
1902. 30.
Femýz, n, m. F-em něco pomazati. Milí.
60. Sr. Femais.
Ferrichlorid, n, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XII. 63.
Ferrikyanid, n, m. F. draselnatý = žlntá
(červená) sůl krevná; o výrobě a upotře-
beni jí vz KP. X. 96., 97.
Ferromangan, u, m., v luČbě. Vz KP.
X. 168.
Ferromolybden, n, m., v lučbě. EP. X.
169.
Ferrovolfram, u, m., v lučbě. Vz KP.
X. 169.
Fertal, u, m. Postav moravský na půl
čtvrtá f-la; Sukno má být tkané na šířky
tři riefy a fertal. 1676. Sbor. slov. 1901.
67., 66.
Fěrtoch. Každý f. mu voní (má rád
ženské). Zvon IV. 169.
Fěrtóšek, šku, m. ^ látěný f. vázal se na
fěrtoch (ten byl nad spodnici). Haná. Vz
Čes. 1. XII. 234., Fěrtoch, Fěrtnch. Kabři-
nec.
Fěrtuch, u, m. = sukně noiená nad spoď
nici, vyleštěná, řásná, splývající hluboko po
kolena. Val. Čes. I. XI. 117. Vyhl. II 195.
Sr. Fěrtoch.
Fěrtudky, zelina. Slez. Vyhl II 224.
Ferula, y, f. (fagula, farula). F. byla n»
způsob vařečky na širším konci roztřepená ;
když se jí udeřilo, hodně Štěrchala. Byla
znakem Čeledinského výboru o ostatcích na
rok voleného. Vz Brt. Čít. 376., Právo (če-
ledi).
Fest, vz Fext v VI. 222., Čes. 1. XIII.
286.
Festival, u, m., z lat. = slatmošf. Pě-
vecko-hudební f. Nár. list. 1903. č. 174. 3.,
1904. 87. 3.. 6. a j.
Feston, U, m. = ilatmostni pleUnee z kviU,
věncooi, Zr. Nov. 169. Festony jsou řetězové
závěsy z květin, plodů, listí a pod. Již Ře-
kové a Římané užívali hojně ozdob těch.
Dolen. Pr. 190.
Fetišism-us, u, m. Vz List. fíl. XXVII.
329., 333., 401., 408., 428.
Feyrar, u, m., rybník u Jindř. Hradce.
Vz Uč. spol. 1903. XIII 29.
Fext, a, m. O fextovi vz Čes. 1. XI. 439.,
XIII 382, 428. — F. a, m. O fextecb vz
Čes. 1. XIII. 428.
Fi! interj. Fi, to tu smrdí. Us. — Hub.
Orth.
Fiala. Attis, hezký fryžský jinoch, do
něhož se zamilovala Cybele, byl proměněn
ve fialu. Vz Škd. F. 146.
Fiala, y, f., Fiale. Jakož i Štíhlé hranoly
B ozdobnými, hrotitými jehlanci Čili tak
zvanými fialami, jsou význačnými znám-
kami při tomto slohu (gotickém). Dolen. Pr.
147. — F. = pyramida v gotickém slohn,
kterou se pilíře ukončcýí, slémě, lomenice,
ětít Sterc. I. 917.
Fialokvétý durman. Hol. Met I. 394.
Fialo věhnědý F. pára. Zvon. IV. 133.
Fialověti, nabývati barvy fialooé, Rais.
Lep. 223.
Fialový, vz Bílý.
Fibct = fiket.
Fibich Zdeněk. Vz Alm. XI. 168.— 163.
Fibrin u, m. = vláknina. Močení f-nn.
Fibrinurie. Ett.
Fici- - Vice-, Jeho f. = zástupce. Jrsk.
XX. 2. 63.
Fléek, Fičky = choroba pyje, condy-
loma. Ott. XIX. 446.
Fičivý vítr. Tbz. V. 9. 142.
Fidlovati, fiedeln. — nač: na housle.
Čes. I. XIL 21., Rais. Zap. vlast 43. - co
čím: kůži fidlovačkou. Vyhl. Obrz. 178.
Fidrholec není "i o vSude, ale čert nikda
neRpt. Zvon III. 360. Vz násl.
Fidrliolnlk, a, m. = laup^nik % U»
Fidrholre. Zvon II 622. Nadávka.
Fiflovati kolio = fintiU a p Bokyc.
Post. 407b.
Fiflovně někam choditi. Rokyc. Post
28^b. Sr. Fiflena.
Figela, y, f = fiola. Rozk. P. 719.
Figirovati co - Mtálým ííiniti, fixíeren.
1585. Uč. spol. 1892. 32. Kdyby se síra
měla zlatem f. Uč. spol. 1892. 24.
Figurálka, y, f. = figurální hudba, mie.
Rais. Lep. 207., Zapadl, vlast. 26.
Fijalistý = fialovitý, Val. Čes. 1. Xt
227.
Fijoletni. F. oslice. Dal. C. 22. 41.
Fik. Vzal nůž a fik, nos byl pryč. Ces.
1. XII. 69.
Fikačloi, y, f. = bíhnvka. Us.
Filček, eČku, m., zdrobn. filec.
Filetnický ráz. F. náklonnost (kmenová
náchylnosf). -iakb. Mar. 207.
Filevantin, u, m. = vlniná láOea, Nár.
pol. 1896. Dhnl.
Filiace, e, f., z lat. F. rodu = poslwp-
notf, Ott. XXI. 879.
Filigránsky útlé tělo. Čch. Kv. 35.
FilippojaknbBký — Flasárna.
71
Filippojakubský. F. noc (před 1. ky8t<
nemi. Ví Vyhl. Obra. 49.. 192.
FiliroTati, fílieren, zwirneo. Jind. 1. 161.
Filistejský, fiUHeoný, filUukj z Filiste.
Vz Gb. SloF.
Film, u, m. Kinematograf B dvanácti drahý
filmů. Nár. list 20./3. 1897.
Filocarpin, n, m., alkaloid. Vk Ott. XIX.
744.
Filologiekohi§torieký. F. yzděláni. Nár.
list. 1904. 45. 13.
Filologičně. Dilo f. vzdělané. KoH.
FiloIogisoTati. Básnicky f. Vlé. Lit 11.
2. 8(5.
Filosemitský spolek. Us.
Filosofiekopolitícký román. Lit. I. 309.
FilozOYský merkariáS. 1585. Uft. spol
1892. 25. a j.
Filtrační papír. Vz Ott. XVIII. 285.
Finančně dobře situovaný. Nár. list. 1903.
^ 128 17
Finánčněpolitický. Nár. list. 1904. 45.
17.
Findlinský Kar. F., kněz a spis. 1833.
až 1897. Vyhl. L 75.
Findrot, n, m., nějaká látka. Kolárek
ušitý z f-tn. XVL st Čes. 1. XI. 138.
Finessa, y, f , z fr. ^z jemnott; chytrost.
F. v nměni. Zr. Kom. 118.
FinisseuTy n, m. z fr. =: náiini podobné
stroji poBukovacimn při předeni vlny. Ott
XX. 605. — F., a, m. = workář.
Fintiti koho Teč: v popí kutnu Kká.
Sión L 161.
Fintování, n. = útkoóni »i věděni, úži-
váui Uti a úškoku, předatirdni. F. tolio, CO
nikdy nebylo a nebude. Fel. 5.
Fiola, y, f. = violla. Rostl. F. 39.
Fioletný. F. barva. Lék. B. 293*. (MS.).
Fiolka, y, f. = fialka, Vz Gb. Slov.
Firmament, n, m. = nebe, Luc. 46. 47.
Firmistr, a, m. Cechovní f. Sbor. slov.
1901. 51.
FirŠlOt, fifiejt, u, m. = nějaká pivovarská
nádoba, Vz Gb. Slov.
Firdlak, U, m. = iáše tila hovMho do-
bytka, Světz. 1886. 483.
Firšlas, u, m., limbría (v kap. inter vestes).
RoBk. P. 1774. (MS.).
FirtonSeky Sku m., zdrobo. fSHuch, Vys.
Mýto. Jir.
Fiskalni stanovisko. Nár. list. 1903. č. 143.
2., é. 175. 17.
FisloTka, y, f , vz Cihla.
Fidař, e, m. F. opatroval rybníky. 1557.
Uč. spol. 1903. XIII. 24.
FiSkály a, m. = úřadnik pro zájmy statni
pokladny, MáS (uherská země) fiSkálov viac,
jako (než) bíreSov. Slov. Ces. 1. XII. 414.
Zdiera koza vrbu, vlk kozo, vlka sedliak,
sedliaka žid, žida fiSkál a fiSkála čert. Rizn.
e5. Sr. Fiskal.'
Fixovaný. F. přirození země. Zach. Test.
23. Vz násl.
Fixovati = těla horkem na prach ztu-
žiti. Zach. Test 145.
Flaékový. F. omáčka = dritková (z okmží).
Slez. Vyhl. IL 201.
' Flageilanti z lat z=: mrškoH, kteří mj-
slili, že bičováním těla svého vykonávají
pokání za spáchané hříchy a zjednají si tak
milost boží. Ott IX. 281.
FFajstřik, u. m. = plást. F. medu. Brt
P. n. 1039. Vz Fljystr v VI. 226.
Flajšhans V. Vz Lit I. 196., 840.
Flák, u, m. = rána. Myslí, že pravdu
zabije jedním flákem. Nár. list 1903. č. 217. 3.
Flákal, a, m. = žvanil. DSk. Km. 12.
^ Flákota, y, f. =: maso. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 140.
Flákotář, e, m. =z řeznik. V zloděj, mluvě.
Ces. 1. XI. 140. Sr. Mostík.
Flandati. Zástěra jeho před krámem se
Ma (házela). Nár. list 1897. č. 320.
Flanderský. F. tapesseríe. Zr. Leg. 17.
Flanerka, flaneíka, y, f také = sttkně
flanélová, Haaer 10.
FlanŠe = desky na konci rour, mezi
něž vkládá se látka těsnicí a jeŽ se spolu
spojigí a k sobě přitahují Šrouby {pHrvby).
Vz Ott XXí. 1034.
Flastrkováni, n. = záplatováni, VSude
jen f. (nepatrné podušky). Hav. Chamr. 104.
Flaše, e, f. = JMka, Gb. Slov.
Flaška z Pardubic. Vz Lit L 707., Smil.
Flaškář, e, m., utrilegus. Vz Gb. Slov.
Flaškářstvi, n. Us.
Fláza, y. f. = flákota.
Fléček, fliSek, čku, m., zdrobn. flek. Gb.
Slov.
Flečiti = udeHti. Přes páteř mne flečil.
Poč. XVIII. stol. Óes. 1. XI. 466.
Flekovati co jak. Takovým způsobem
strž vždy jen Mi. 1668. Zbrasl. 396.
Flekovský. F. pivo v Praze (z pivovaru
u Fleků). Us.
Flekuvať co: gatě = záplaty do nich
vSívati. LiSeň. Mtc. 1902. 446. Vz Flekovati.
Flétna. Sr. Strh. Akust 408.
Flétnový tón. Zvon lir. 571.
Flenret (fleré), fr. = kord velmi ohebný,
jehož se užívá při vyučování Šermu. Ott. IX.
30L
Flíčkový. F. krajky. Vz Krajka.
Flikovati z něm. flicken = látati^ zápla-
tovati. Grm. VI.
Flinknonti čim = hoditi, Fiinkl jím jako
kůtětem. Zvon III.* ÍÍ42. — jak, Dala mu
pohubek, až flinklo jiskrně. Wtr. Str. 113.
Flisovati, z něm. = tid, Vz Gb. Slov.
FFnta, y, f. = flinta. Zip, Mor. Šb. D. 43.
Flobertový. F. patrony. Nár. list 1904.
22. 6.
Floček vlny = vloček, Čes. 1. XL 95.
Fločena* y, f. = floček, vloček^ chuchvalec
vlny, Val. Ces. 1. XII. 486.
Flogopitický. F. slída. Vstnk. XI. 717.
Flok, u, m. Plundry s velikými floky. 1724.
Hrubý. 242.
Flokovati. Švec flekaje. Ces. 1. XI. 48.
Floristický. F. činnost Mus. 1902. 213.
Flnidita, y, f., z lat = tekutoat. F. ka-
palin. Vz Strh. Mech. 641.
Fluor, u, m. Vz Vstnk. XI. 5.%.
Fluorový, Fluor-. Jind. I. 61.
Flusáma, y, f., vz PotaSárna.
72
Fiatka ^ Fnýmark.
Flutka, y. ni. Zofayzdili ho jako nijakého
flntku a skotáka. Mart. S. Jnd. 243. Krčem-
nioí a flutkové. 1696. Hrabý. 166.
Flyš, e, m. = eocfinoviiíikarpat$kSpUkověo.
Ott. XIX. 790.
Fňnkafta = zena, která mi pláč na kra-
jičku nebo fňukavé mlayi. Val. Ces. 1. XI. 274.
Fnnkaf = vndi/chavě poplakávati čes. 1.
XI. 274.
FiukaTOsf, I, f. Us. Vz předcb.
Foeda, y, f. ^ kuncUafi^ průvodní lift,
1680. Scbnlz 102.
Fofimik, U, m. ^ náíini k vití obU{. Sá.
XI. 67.
Foeliar, n, m. =: foehr. Kom. D. 299.
FoJtOTBE. fcjtaoinka^ y, f. = obydli fojtovo,
Brt. P. n. 765.
Foliům ci foliumiléeh, n, m. = »0 kond
turnaje tpoleiiný zápae všeeh úííattniků. Kol.
Her. I. 872.
Fomfidlo, a, n. •=. famfidlo, Výcb. Čech.
Jir., Mu8. 1863. 343.
Fonautograf, u, m., vz Strh. Aknst 421.
Fondový. F. přirážka. Nár. list. 1904. 17. 17.
Foňk, n, m. = ohe^ V zloděj, minvě.
008. 1. XL 140.
FoňkoTá, é, f. = peíené. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. Xí. 140.
FoňkoYat = evititi. V zloděj, mluvě. Ces.
1. XL 140.
^ Foňky, pl., f. = eirky, V zloděj, mluvě.
Ces. 1. XI. 140.
Fonograf, n, m., z řec. F. EdÍBonflv. Yz
Strh. AkuBt. 420.
Font, u, m. F. oleje, cadus olei (vědérce).
Vz Gb. Slov.
Fontnra* y, f. = zřadéni, řada pletackh
jehel Ott. XIX. 905.
FootbaloTý sport. Nár. list. 1903. ěis.
154. 13.
Fóra, y. f. = fůra. Vz Gb. Slov.
Forbernik, a, m. = forbereénik^ vlaetnik
forberku. 1463. H. Jir. Mýto 42. 2.
Foremně. Uč. spol. 1903. III. 31.
Foresit, u, m., neron. Vz Vstnk. XI. 840.
Forest, n, m., conforcia. Bozk. P. 1993.
(něco z vojenství. MS.).
ForeS, e, foreit, u, m. = dimicatio, Ur-
mováni, Vz Gb. Slov.
Forgóv, n, m. Má pod Forgóvem = je
podnapilý. Slov. Czam. Slov. 124.
Forehondl, n, m. Cepaěky skládaly se
z dýnka (předku) a z f din (z ostatních sou-
části). Čes. I. XII. 283.
Forlok, n, m. = nos, trubka po straně
alembiku, v niž se páry srážely v destillat.
Zaeh. Test. 143.
Formaldehid. V VI. 230. oprav v: Porm-
aldebyd. Vstnk. XI. 121.
FormalistnL Otázka čistě f. Nár. list.
1903. č. 94. 13.
Forman, a, m. F. na Chodsku = kdo
o svatodnSních svátcicb (o prostředni svá-
tek) třetí ráno vyhnal dobytek na pastvu.
Vz Oes. I. X. 444., 445.. Král, Vaječník.
Formánek Ed. Dr., spis., ppof. 1845—1900.
Vz Progr. čes. gymn. státního v Brně za
r. 1901. Napa. F. Rypáček, Čas. mor. mns.
I. 159.
Vormanaký. Jebo evédomi ja ddnvé
jako formanská plachta. Us. P-ským během
se živil. Arch. XXI. 248.
Formát, u,m.zzkniÍ9kévif9vídřmU, Arch.
XXI. 210. Sv. I. Přisp. 85.
Formiékařeni, n. Osv. 1896. 193.
Formirna, až Formovna.
Formovati eo z éeho. Kom. Díd. 49.
Formovna, y, f. = fomUma^ die Form-
stnbe, das Formhans. Jind. I. 63.
Foronomie, e. f. Vz Strh. Mech. 114.
Forovati. 1562. H. Jir. Mýto 64. 2.
Fortedlný bylo v XVI. stol. nadávkou.
Zvon II. 610.
Fortel na něco věděti. Kom. Did. 97.
Čím věcój f-la, tým věcéj psoty (éfm vire
řemesel, tím větši bída). Val. Ces. 1. XII.
210.
Fortelné. XV. stol. Uč. spol. 1903. III.
31.
Fořtik, a, m., zdrobn. fořt. Bais. Lep.
160.
FortnÍce» e, f. = iena otvirajid fortnu kU-
Uemi, Tbz. V. 6. 33.
Fortný, ého. m. = fortnjř, H. Jir. Mvto
85. 1.
Fosfor, u, m. Vz Vstnk. XL 535., XII.
488.
Foefomatovápenatoželezitýsymp. Nár.
list. 1904. 10. 7.
FoBforoxyehloridy u, m. Vz Vstnk. XII.
5\
Fosforpentaehlorid, u, m. Vz Vstnk.
XU. 58.
Fodnováni, n., die Bohlenbekleidnog-
Jind. I. 63.
Fodtrnk, u, m. = utpávaei nápcý. Val.
Tille.
Fotografofon, n, m. = tvidoHek hUuu. Vz
Nár. list. 1902. č. 49. Feuil.
Fotochemigrafie, e, f., z řec. Nár. list.
1903. č. 141. 13.
Fotolithografický, pbotolitbographisch.
Jind. I. 63.
Fotolithografovati co, photolithogra-
phieren.
Fotorelief, u, m. Nár. list. 28./11. 1897.
Dhnl.
Fotozinkografieký, pbotozinkographisch.
Jind. I. 63.
Fonkati. Jest nesnadno najednou ssáti
i f. Čapk. Most 56.
Foukavý = hedvábný. F. kvffek = b*-d-
vábný šátek. V zloděj, mluvě. Čes. i. XL
140.
Fouska, y, {,^=koéka, V zloděj, rnliivě.
Čes. 1. XI. 140.
Fonsovatý trnlant. Fel. 38.
Foxterrier, a, m., pes hladkosrstý (angl.).
Fraj = svoboda. Pracuje se na fraj- sva-
luje se sebe podezření. V zloděj. mlu«é.
Čes. 1. XL 140.
Frajd, frejd, frýd, u. m., Friede, Kiihe.
Sicherheit. Vz Frýd a Gb. Slov.
Frajka, y, f. = frojerka. Brt. P. n. 773.
Frajmarčeni, n., viz Frejmarčeni.
Frajmarečnik, a, m., vz FrejmareČnik.
Frajmark, u, m., vz Frejmark.
Fnjnor — Fryéaj.
7S
Frt^nior, a. m., z Freimawer, miato:
černokndžnik. Tbz. V. 9. 169.
Fr^nářka, y, f., tz Ffagoářka.
Fmjzyeliar, a, m.zz/rttfeAariVersaoher.
Arch. XIX. 504. Vz Pnibiř.
Franea m. a f. Dik. Km. 7.
Franeal, a, m. = Frantiiak. Dik. Em.
13.
Franee, franeouxe = nemoc, vyráXka. XVL
stol. Zvon U. 609.
Francek — kobylancek. Vyhl. n. 256.
Vz Franta (nisl.).
Francka, y» t., vz Fannša.
FraneoTitý. F. Šelma (nadávka tomu,
kdo měl nemoc franee, francoaze). XVI.
atol. Zvon. II. 609.
Frančský = franský. Vz Gb. Slov.
Franétinář, e, m. List. fii. 1908. 244.
FrankoépaYý VarSavan. Mark.
Frankofilský. Nár. list. 1904. 107. 17.
Frankonémeeký. F. država. Sbor. des.
150.
Fnnský. F. nemoc, 1512., Arch. XIX.
118., král. Kar. 10.
Franta banta nabíjanta nabil knlky do
pistnlky a pistulka bac (nabil kule do pi-
stole, bam do chléva — zabil tdla). Vz vioe
ve Vyhl. II. 266., Francek.
Franta-Šoraavaký. Vz Lit. II. 852.
FrantoTsky, po frantoviku psáti (neoma-
leně). Frant. XX.
FrantoTstri, n. F-stvim zatrhnjici =
hloap]^. Fel. 37.
Fradkařský artiknl, syllogismas. Fel.
158., 8.
Frainý = chytrý, schlau. Vz Gb. Slov.
Frean, a, m.=:ilovÍk mal/j, •labý, Ces. 1.
XI 405.
Frcani = LedeiSUi. Čes. 1. XI. 405. Sr.
předcház.
Frček zz/r^e*. MS.
Frčka, y, f. Naii mládenci sú len samé
frčky. Slov. Čes. 1. XII. 414.
FreJ, e, m. Ty peníze jí dal nebožtík
manžel prve, než ji pojal frejem. 1511. Arch.
XIX. 23.
Frejbar, pole u Caslavic. Čas. mor. mas.
III. 131.
Frejd, vz Frajd.
Frejieřný. XV. stol. Ué. spol. 1903. lU.
31.
Frejiřstvo, a, xl =z táUtnicivi, Bahlerei.
Gb. Slov.
FreJoTániy n. = milkováni^ das Bahlen.
Oplzlé f. Chč. S. I. 34b.
Frekventativa, vz Časoslovo.
Freskový stil, Nár. list. 1902., barvotisk.
Ib. 1904. 196. 13.
Fresle, í, pl., f., sr. Fresováni.
Fresna, y, f. = ientkd, která vítcko proji^
z něm. Ebrí. Džl. 15.
Fré§OTaci stroj. Nár. list. 1904. 135. 21.
Vz Frézovací.
Fresováni. n. Méně by bylo toho tě-
káni, f-ní, lopotování. Rokyc. Post. 400a.,
Sv. VI. 235.
Fretovati se oč. Zlí lidé dost se o to
fretají, aby mne mohli o vše připraviti.
Čem. Z. 125. (1647.).
Fréza. Kombinovaná f. s podélnon vrta-
čkou. Nár. list. 1904. 135. 21. Vz Fresa
v VI. 235.
Frézovací =: kronžecí, Frás-. Vz Jbd.
I. 67. a násl.
Frézovačka, y, f. ^ stroj frésovaci*
kroužecíf die Fr&smaschine, Fráse. F. dvoj*
vřetenová, kopírovací, ležatá, samočinná,
stojatá atd. Jind. I. 67.
Frézovati = «iroiilť<i*, knněití^ frásea.
Jind. I. 67. Sr. Fresovati v VI. 286.
Frgat, 11, m. íb knoflík « dírkami, do pro-
středni nastrčí se dřívko a toČí se tím.
Haner 10. Vz Frlačka (násl.). — 'E.^půrnik
nmvleěenj na MdrXry, růŽenec z perní kn
(frgaty). Hauer 10.
Friekovati asi = iůrtawti. Vz Gb. Slov.
Frié Ant. Dr. Vz Mas. 1902. II. 532. nn.
Fričaj, vz Fryčaj.
Frid, n, m. = cetto ve vinohradech. Htc.
1903 321
Frida Bedř., ředitel vyifií dívčí SkoIy,
spis., nar. 1855.
Friedelit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
834.
Frinort, u, m., lapinar, z něm. Frenden-
ort. Ten čas ztrávil jsem v krčmách,
v smilství, na f-tiech a frejích. Arch. II.
718.
Fristnnk, vz Frystunk.
Friyolt = frynort, fryvort. Frant 11. 89.
Frizě, pracka. Rozk. P. 1794. U Jg. Frís
(nějaká tkanina). Sr. Fryž.
Frkaéka = prdnle, prdnlička. Vz Vyhl.
II. 278
Frkalka, y, f. = kraííka % jahlkaOtřechu),
dHvka a niti. Čes. 1. XII. 132. Vrtili se
(tancujíce) jak f. Vek. Vset. 358.
Frko, a, n. = ipanílka (bftl). V zloděj,
mluvě.
Frlaéka, y, tz=:frgae (knoflík točící se
na dřívku). Hauer 11. Sr. Frkalka, FrgaL
Frncábnik, u, m. = strouhanee (z bram-
borů, vajec a másla. Pečený vvbere se Ižicí
a omastí). Je podobný Skubánkum. Žel. Brod.
Ces. 1. XIII. 28.
Fmč, éte, n. =: mrni, malé ditf. MS., Strn.
Pob. 92.
Frněti nad éim. Každý Skrabák nad
Čechem frni. Jg. (Lit. I. 678.).
Fromm Jos., knpec vlastenec, 1839.— 1899.
Vyhl. 70.
Fróna, y, f. = zvod. Stieb. 73., 74., 75.
Frdlik, Bh-ílák, a, m. F-ci = Ledečští. Čes.
1. XI. 405. Sr. Frcan.
Fršlině, ěte, n., z něm. Frischling. Dšk.
Km. 20. •
Frty. Trty-frty, poičajte nám Stvrti (po-
směSné nápodobení klevetnic). Val. Čes. 1.
XI. 275.
Fruktifikace, e, f.. z lat = oplodnéni, vy-
iizitkováni. Podnikavá f. Nár. list. 1903 č. 114.
17.
Frnktoaa, y, f. = ovocný cukr, der Frncht-
zncker. Jind. I. 67.
Fruštuk, u, m. z něm. Frtlhstflck. Sediece
spolu na fícu. KB. č. 104.
Fryčaj (Fričaj). Vz Lit. I. 232., 692.
74
Frýdecký — Gajstový.
Frýdeeký Jiři Johanides, slez. spis. XVII.
stol. Vyhl. I. 34.
Frýdka oblékala se na rokávce. Vz o ni
v O es. 1. XII. 234.
Frýmark, n, m., Indiforum. Mam. A. 27b.
Vz Frajmark, Slov. třeb. 27b (Mš.) Dle Gb.
některá část města, snad ladí forum. Vz Gb.
Slov.
Frystunk, u, m. Někoho při f-c{ch zů-
staviti. Arcb. XX. 512. Vz Fristunk.
Fryž, e, m., fryie^ e, f. =: ozdahnj okoUk
^enMkého odSvUf z lat. friiinm. Vz Gb. Slov.,
Frizě. Perlová fryže; Rokyc. Post. 265. Sr.
Dásl. Frýzka.
Frýzka, y, f. Matka dceři frýžky zjed-
nává. Rokyc. Post. 44b. Sr. předcház. Fryž.
Frzuehar, frajzychar^ a, m., z něm. Ver-
encher. Sohalz 17. Vz Prubíř.
ft m. pt\ fták m. pták. Vých. Cech. Jir.
Fučeti Jak. Fači jako jez. Rizn. 174.
Fučik M., spis.
t^udr, u, m. 1= eo «e vejde na vůz. Vz Gb.
Slov.
Fnfličky. Těsto se nestroabá jako na
strouhanou, nýbrž rozdrtí se na drobné f-čky
(dělají se drcenky). Čes. 1. XI. 88. Sr násl.
Fuflik, u, m,:=zzníolek. Žel. Brod. Čes. 1.
XIII. 28. Sr. Fufllěky a Fufla v VII. 1249.
Fuga, y, f. = itSrbina. Hauer 11.
Fugáé, e, m. = šindelářské náčiní. Kál.
slov. 8.
Fugato. Mohutné, f. Nár. list 1904. 95. 1.
FHJarový. F. piesne. Sbor. slov. 1901.
148. Sr. Fujara.
Fuk. Vz násl. Hop.
Fukač, e, m.:=ztruba6. DSk. Km. 49.
Fúkati, vz Foukati.
FúkaTý. vz Foukavý. Gb. Slov.
_, Fukutati =foukaH. Větřík fukutal. Brt.
Cit. 80. Sr. Fukotati v VI. 239.
Fulfas. Tov. Hád. 72. Sr. I. Přisp. 88b.
Funeralesi plat od pohřbu. Světz. 1883.
191.
Funikulárka, y, f. = lanocd dráha (ital.)
Vest X. 330.
Funk, u, m.^ievSUo. Ve zloděj, mluvě.
Sr. Bělky.
FunkoTati = rozsvěcovati. Ve zloděj,
mluvě.
Funsok, u, m., vz Fusák v VI. 241.
(úsad).
Furfurol, u, m., v luěbě. Vz VRtnk. XII.
48.
• Furfurylidenmethylamin, u, m., v lučbě.
Vz Vstnk. XII. 48.
Furman, a, m. Ak sa fnrmanovi lení
zohnut vo dvore rai, v cudzom s^ete sa
tolko ponashýba, že ho až chrbtová kosf
zabolí. Rizn. 62.
Fum, fumel, U, m.-=ieleaná litá pícka.
Zach. Test. 145. Postav to k dešti llaci na
fumel. Ib. 17., 65.
Fnrták, u, m. = slov. tanec. Sbor. čes.
109.
Fnryja, e, f. F-ju dělati = dělati pána,
nafoukand si vésti. Mor. Kmk.
Furýrováni, n. F. vojska = tibytováni.
Tk. XII. 274.
FurýroTati koho kam. Kdo má takový
příbjrtek, že sám ďábel k němu jest farý-
rován a u něho přebývá. Faust 25.
Fuscinulka, u Br. vidličky, z lat. Vz
Gb. Slov.
Fúsenka» pl., n. = vou»y. Mor. Brt. P. n.
714
Fúsiska, pl, n. = vouetf. Slov. Nár. sbor.
1902. 3.
Fusta, y, f.. z střiat fnstes, druh lodť.
Lbk. 16., 40., 90.
FuSař, e, m., z něm. Pfnscher. Hlk. IX.
110. Vz FuSer.
Fudka, y, f. Než se obrázky vystřihají
(v knihtiskárně), vypodloží, připraví, aby
každý vlásek vycházel, jak vyjíti má. To
jest něco, ěemu se říká faika. Nár. list.
1902. ě. 198. 9. (Neděl. příl.).
Futeň, tně, f. = vateíi. Vz Gb. Slov.
Ettteř za Fáta v VI. 241. oprav v: Futer.
Futerna, y, f. = mistnoať, kde jest pice pro
dobytek. Mor. Čes. 1. XI. 272.
Futro, a, n.=zfutr (žrádlo, pice). Dfik.
Km. 5.
Futrový. F. punčochy (futrované). XVIII.
stol. Čes. 1. XII. 11.
Fúzy, pl., m. i=fMntfy. Voják bez fázov,
ako dievka bez frajera. Rizn. 65. Sr. Fú-
senka Fiísiska
Fygiatrický ústav. Nár. list. 1903. 6. 148.
16.
Fysik, a, m. v XIV. a XV. stol. == prak-
tický lékař bez universitního vzděláni a
gradu. Wtr. Str. 178.
Fysiologie (řec.) =z nauka o zjevech, dějtek
na Hvén tiCe. F. sluchu. Vz Strh. Akust. 423.
Fysionomista, y, m. Byl dobrý f. Vrch.
Muě. I. 312.
Q.
Gába, y, f. ^ ústa. Pros. Slez. Čes. 1. XII.
310.
Gadaé = hádati. Sb. slov. 1902. 11.
Gadatel, e, m. = hadač. Sb. slov. 1902. 11.
Gagalka, y, f. == zakmílá hruika (nezralé
ovoce). Hauer 11.
Gajďátka, pl., n., zdrobn. gajdy. Brt. P.
n. 805.
Gajdušek, fiká, m. zdrobn. gajdoi. Brt. P.
n. 747.
Gaj dudka, y, m., zdrobn. gajdoi. Brt. P.
n. 805.
Gajdy. Vliv jich na nápěvky písni. Vz
Brt. P. n. LXIV.
Gajstový. G. koláčky = pokrontky. Č.
Třeb. Čes. 1. XII. 227.
Galánsky — Glycolaldehyd.
75
Galánsky se zubití. Kká. Sión. II. 237.
Galeot, a, m. := lodník na galejt. Lbk. 9.,
14.
Galihoty =: kalTioty. Gb. Slov.
Gáliková, hora ▼ Gemerska na Slov. Sbor.
«]ov. 1902. 162.
Galkan, u, m. = galgan, Gb. Slov.
Gallat Alois, spis., 1827. ~ 7. 9. 1901.
Ví Nár. list 1901. č. 248. 8.
Gallatský. XV. stol. Učen. spol. 1903.
III. 31.
Galle, galii, gallea, druh lodi. Živ. Karla IV.
Mil. 93.
Gallea z= loď. Baw. Ar. v. 3555. Vz před-
cház. Galle.
Gallon, n, id., angl. míra = 4*543 litrn.
Jind. I. 68.
Galmi^, vz GalmAj.
GalTanina, y, f. Čad. 60.
Galyanochromie, e, f. = galvanické bar-
veni kovů. Jind. I. 68.
Galvanomagneticky , galvanomagne-
tisch. Jind. I. 68.
Galvanomagnetism -ns, n, m. Jind. 1. 68.
Galvanometrický, galvanoxnetríscb. Jind.
X. oo.
Galvanoskopieký, gal vanoskopisch. Jind.
I. 68.
Galvanotypie, e, f. Jind. I. 69.
Gamandrie, e, f. Tomn máji dáti piti
z hřebickóv a z g. Lék. B. 178». (MS.)
Ganeovat = tUmd »ů do hřbeta. Slez.
Vyhl. II. 252.
Gančk, ňkn, m. = ulička mezi dvéma ehedu'
pami, chodba. Hauer 10.
Ganža e, f., nadávka ženám. Val. Čes. 1.
XIII. 451.
Garderobni skříň. Zr. Čer. 53.
Gardian* a, m. = guardian, Vz Gb. Slov.
GardoTý. G. vězení. Zvon III. 719.
Gardyan, vz Gardian. Lbk. 73 , 77.
Gargol, grgol, u, m. z= hrdlo. Hauer 11.
Garmnz, n, m., strhném, warmuos = Xca-
pu9ia. Erb. :Reg. 48., Bdi. Gl. 51.
Gastko, GastumioYský v VI. d. 256. za
Gostel oprav v: Gostko, Gostumiovský.
Gastronomie, e, f., z řec. = labuznictví.
Svétz. 1887. 581.
Gatňáéek, čkn, m. Má kosetkn po g.
Brt. P. n. 685. Vz Gatňák VI. 247.
Gauss, u, m. = absolutní elektrická jed-
notka, rozmér. Jind. I. 69.
Gáza, y, f., die Gáze (v tkadlcovstvi).
Jind. I. 69.
Gazda bez valca je sekera bez poriska.
Rizn. 64. Dobrý g. je nž dávno v krčmě
(posměfika na pijáka). Sbor. slov. VII. 129.
GazdOYliva, y. f. =z zeniČka hospodářská.
Spidsky. Sbor. slov. 1901. 82.
GazelloTitý. G. oči. Stan. 2. 259.
Crazif = kázaU, kárati. Sb. si. 1902. 8.
Gaždaf = kárali Sb. si. 1902. 11.
Gdyeli ja plela len, tanec v Těšiosku.
Vz Brt. P. n. 975.
Gebauer Jan. Vz Lit. 1. 913., Flš. Písm. 706.
GelssIoYá Irma, básn., nar. 1855. Vz Flš.
Pism. 710.
Geko, a, m. G. laločnatý, ptychozoon,
ieatěr. Vz Ott XX. 954.
Gelatinový (želatínový), gallertartig. Jind.
L 69.
Geleta, y, f. Na g-tách sediaci otec vy-
tláčal mlieko (z ovčích vemen). Sb.sl. 1902. 36.
Gethoň, a, m. = koloJuiál. Hauer 11.
Gelner Fr., basu. Zvon III. 559.
Gemsik, gemik, a, m. =: knmzik. Lbk. 32..
48., Gb. Slov.
Generál, U, m. = generální rozkaz. Dáti
g. ku braní svědomí purkmistru a radě měst-
ské proti cechu tkadleckému. 1660. Vz Vstnk.
X. 659.
Generatomi plyn. KP. X. 156.
GenitÍT u přechodných sloves záporných
v £v. olom. vždy. Aby neměl hřícbtl. £v.
olom. XXX. Gt. místo přisvoj ovací ho ad-
jektiva: lesf nepřítele, střely zlostníka.
Ev. ol. 29»., 1691>. a j.
Genre-maliarstro, a, n. Slov. SI. sb. 1902.
76.
Gensik, vz Gemsik.
Geokronit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 822.
Geolog, a, m. Us.
Geomechanika, y, f. = mechanika tSlee
pevných. Jind. I. 69.
Geonomie, e, f., die Geonomie. Jind 1. 70.
Gerad, vz Grád.
Gerenda == hrada. Slov. Czam. Slov. 125.
Gerlenský =z zhořelecký. Pel. V.
Germanisator. a, m. Gb. Slov.
Germanofilstvi, n.
Giga, y, f. = zastaralý hudební nástroj.
Jrsk. VI. 257.
Gigantográfie, e, f. Nár. list. 1904 17. 13.
Gije =: dat. sg. f =: ji. Lbk. 7.
Gilda, y, f. = spoleííenstvo, cech. G. malířů.
Gira. 1415 gír střiebra. Síov. Sbor. čes. 258.
Girfalk, gyrfcdk, gryfalk, gurfalk, a, m.,
pták. Milí. 64<^., 66a., 55a., 45». a j.
Gladnavý = mdlý, bezchutný. Val. Čes. 1.
XI. 321.
Gláňu, gláiíu!, křik vran. Val. Nár. Sbor.
Vm. 42.
Glasura hliněných nádob (sklovitý, lesklý
potah průhledný nebo neprůhledný.) Vz EP.
IX. 199. nn.
GlasuroYaný. G. krytiny střech. Vz Nár.
list. 1904. 181. 3.
Glaucin, u, m, v lučbě. Vstnk. X. 594.
Glejtovatl koho od sebe. Půh. ol. III. 481.
Glgon. u, glgoiif ě, m. =1 ílovSk nepřejní),
lakomec. Brt. P. n. 542.
Glovniak, a, m., hora v Gemersku na
Slov. Sb. si. 1901. 166.
Glukoproteid, u, m., v luěbě. Vz Vstnk.
XI. 505.
Glukosa, y, f., v luěbě. Vz Vstnk. XL 503.
Glukoson, u, m., v luČbě. Vz Vstnk. XI. 503.
Glundaf sa = hroutiti se. Stěny se g-ly.
Val. Čes. 1. X. 473.
Glupak, a, m. = hlupák. Slov. Šb. D. 78.
Glupy = hUpý. Spis. Slov. Šb. D. 78.
Glyeerinaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 122.
Glyeerosa, y, f., v lučbě. Vz Vstnk. XI
503.
Glykolaldehyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XII. 50.
76
GlykoleBther — Grotesky.
Glykole§tlier, u, m., v InČbS. Vz YBtnk.
XI 127.
Glyster = hlytUr.
GlysteroTati koho. Bbas. £. IV. 20. Vz
Elyster.
Gmrnué = hnouH, — éim. Nemožii nnŽ-
kaini (nožkami) g. Pnu. Slez. Čes. 1. XIII.
78.
Gnypak, n, gnypek^ pkn, m. = ípatnjf n4&.
Haner 11.
Gojina, y, f = háj^ hájina, Orava. Sb. si.
1901. 180.
Golubaéský. G-ska mncha = oTad. Haaer
11.
Gomilastyka, y, f., gummi elasticaiD.
Liieň. Mtc. 1901. 448.
Gomna, y, f. = sunuM. Lišen. Mtc. 1902.
108.
Gomor, a, m., jméno míry duté. Gb. Slov.
Gora, y, f., strč. = Aora.
Gořalička, y, f., zdrobň. kořalka. Brt.
P. D. 790.
Goralka. Roba při kořalce sedí, kráva
bídné bledí. Slez. Vybl. II. 66.
Gorlanif = kriie zpívati. 8r. Gorlo. Sb.
si. 1902. U.
Gorlica, e, f. = hrdliíkd. Sb. si. 1902. 14.
Gorlo, a, n.=z hrdlo. Slov. Sb. si. 1902.
14.
Gomec, nce, m. = hrnec » unhem. Slov.
Sb. si. 1902. 14
Goroť = koral; límec; pod hrdlom vola
dolu visiaci, kolembajúci sa spást; horal
(Ví. 266.). Slov. Sb. si. 1901. 178. Sr. násl
Gorolistý. G. vól (vůl) = mající pod
hrdlom dolu vísíací kolembajúci spást (goroF).
Sb. si. 1901. 178.
Goržolka, y, f. = kořalka. Orava. Sb. si.
1901. 189.
Goržon, a, m. = horal. Slov. Sb. si. 1902.
179.
Gostiné, D., poplatek. XIII. stol. Fríed.
14.
Gotik, gothik, a, m. =: znalec gotiky. Chyt.
58.
Gotthard Frant., prof. a spis. f 30./4. 1903.
GouHm = Kouřim. Přijev z Gouřima.
1517. Arcb. XXI. 81.
Graal sv. := mísa stupňovitě se prohlubu-
jící z drahokamu s nebe spadlého, již bylo
užito při večeři Páně a do které Jos. Ari-
mathejský zachytil krev Kristovu. Vz Pel.
247.
Grabak, a» m. = nejapnj človík. Hauer.
11., Vyhl. II. 336.
Grád, gerad, gród^ u, m., weíblíches Ge-
rathe und Kleider als Erbe. Gb. Slov.
Gradient barometrícký. Vz Strh. Mech.
586.
Gradovka, y, f. = gradovaná solanka, gra-
dierte Sole. Jind. I. 70.
GradoTni, Gradier-. Jind. I. 70.
GrafiekobaroTný prostředek. Nár. list.
1904. 175. 13.
Grafický. Česká grafická společnost Unie
v Praze. Nár. list. 1908. č. 134. 13.
Grafik, a, m. Spolek českých grafikfl.
Nár. list. 1904. 10. 3.
Grafitový papír. Vz Ott. XVIII. 184.
GréJ, e, m. =flrro;, kůň. V zlod$j. mlOTě.
Čes. 1. XI. 140.
GralichoT, a, m., vrch u Bimavy. Sbor.
slov. 1901. 88.
Grammatičnř. Nářečí g. od sebe ▼xdá-
lená. Koll. Lit. vzaj.
Grammatikálka, y, t zajedná se éfyf
ikol niUího gymnana. Tbz. V. 4. 81.
Gramm-atom, n, m. = jistá mnoiství
hmoty. Vz Strh. Mecb. 102.
Grammkalorie, e, f. ~ malá kalorie. Jind.
70.
Gramm-molekula, y, f. Vz Strfa. Mech.
102.
Grammofon, n, m. Vz Nár. list. 1903.
č. 148. 16., Strh Akust. 421.
Grammofonni akciová společnoaf . Nár.
list. 1903. č. 148. 13.
Grand, u, m. s krejcar. V zloděj. mlíxTč.
Granee, nce, m. = vyznívající okraj upro-
střed hlinénich kamen. Chodí kocúr po graneo.
Brt. P. n. 763.
Gránka, y, f. Kožich gránkou olemovaný.
Čes. 1. Xil. 280., 282.
Grannloyaci = smiei. Ji»d. I. 71.
Gratulaéni nápis. Wtr. Min. 139.
Grayál, n, m.z= rámus, Kravall. Robit
ten g. Slov. Nár. Sbor. 1902. 5.
GraTitaee, e, f., z lat. VSeobecnA g. Xi
Strh. Mecb. 250., Vstnk. XII. 61. nn.
GréoTité. Podali si g. pokřivené, ztvrdlé
roce. Mod. kn. 1898. Č. 40. 56.
Grefa. Vz VI. 258. Také val. Vz Cea. L
X. 469.
Grediť = hMU. U Znojma. Šb. D. 43.
Gredličkoyý. G. zásada (zásada chtíti
ušetřiti třebas jen greile). Hlk. X. M4.
Grgol, Yz Gargol.
Griff, u, m. = uskok. Chytil se ^riffo,
aby . . . Fel. 4. Sr. Gryf.
GriflTa, vz Grippa.
Grieh = hHeh. U Znojma. Sb. D. 43.
Griclita, y, f. z= soudní moc. Vz Gb. Slov.
Grippa, griffaj gryppa, gryffa^ y, f. = druk
lodi, novolat. grippa. Vz Gb. Slov.
Gmisko, a, n. = nožová střenka. Brt. P.
n. 1194. Vz Grňa.
Grňko, a, n., zdrobn. grfia. U Olešné.
Čes. 1. XI. 410.
GrobianstYÍ, n. Kom. Did. 87.
Gród, vz Grád.
Grodské (hradské), alias castralia, po-
vinnost k hradům a zámkům, zastr. XVI.
stol. Vstnk. X. .^58.
Groeh, u, m. =^ hrách. Lašsky. Čes. 1 XI.
117.
Groj, vz Gráj.
Gross Hynek, spis.
Groš. G. r. 1410. asi 37 haléřů; kopa
grošů 42 korun. Exc. Dala u2 také mladosti
g. (o staré ženě). Pittn. Abys doSiel groŠa^
máš si vážit babku; LepSí Častější g., n«žli
neskorý zlatý. Risn. 64., 166. — G., tanec
Vz Brt. P. n. 842.
GrošoTka, y, f., slov. tanec. Sbor. ées.
109.
Grotesky. Takové ozdoby nástěnné a
nástropní, v nichž jsou ornamenty měfické
rostlinné i figurální spojené y ladný celek.
Groteaky — Hadi.
77
jmenuji se g. Ty bývjýi buď ploehé, buď
vypouklé. Doleu. Pr. 118.
Gréžek, žku, m. = krouíek. Lišen. Mtc.
1902 444.
Gntda Ant Dr., kněz a špit. nar. 1844.
i- 22./2. 1903. Vyhl. I. 68. nn.
Gradiel, chla, m. = malj élovék. Hauer 11.,
Vyhl. II. 836.
Gramt, u, m. zz grunt, 1512. Areh. XIX.
114.
Gmnfedt, krunf^, hnmtfeit = krumfeSt
Vz Gb. Slov.
Gnmšpát = grfLuSpan. Bostl. F. 42.,
Bbas. m. 24., IV. 8.
GmnšpieoTý. G. iatky. Lafisky. Čes. 1.
XI. 117.
Grant, u, m. Z gruntu srdce dobrý chlap.
Tbz. Y. 6. 202. Z gruntu něčím hnouti. Kom.
D. 23.
Gmntholý. Neměl 2 grunthola nic. Val.
Nár. sbor. Vín. 104.
Grusno =: knOno, schwer. Sb. b1. 1902.
13.
GraSif. Čichá (tichá) voda negruii (ne-
bi aéi), ale břehy poruši; Což mu po košcele
< kostele), když zdrávi na čele (těle) a na
dnSi, aže gruii. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 490.
Gryf, u, m. = ehytro$t, ú$kok. Kom. Did.
12íK 8r. Griff.
Gryfalk, vz Girfalk.
GryfTa, gryppa, y, f., z střlat. grippa,
druh lodi. Lbk. 31., 90a a j. Sr. Gríffa,
Grippa.
Gryppa, vz Grippa.
Gnrfalk, vz Girfalk.
Grža, e, f. Bylo to* maso jak grža, ani
podělit sem tým nemohla. Val. Ces. 1. XII.
486. Vz Grža I. Přisp. 95.
Gubernatorstvi Jiřího. Hrubý 149.
Gača = búuU, Hám guěe (na hlavě). Mor.
Čes. 1. XIII 108.
Gndrych R, spis., nar. 1862. Vyhl. 1. 101.
Gulternat y, f-, zastar. hudební nástroj.
Jrsk. VI. 1. 467.
Gummovaný papír. Vz Ott. XVIfl. 184.
Guralčenka, y, f. = kařtUenka. Brt P.
n. 697.
Guřalka» y, f. = kořalka, U TěSina. Šb.
D. 43.
Gúřim = Kouřim, 1514. Arch. XXL 19.
Sr. Gouřim zde.
Gndenka, y, f. Klobouček ovinut je
g-kami čili Snoricemi, pentlenri tak zva*
nými raslaviěkami a portami. Světz. 18152.
587».
Gntorié = hovařUi. Slov. Sb. si. 1902. 9
Gvariť = havořUi. Slov. Sb. si. 1902. 9.
Gy&liya čemu » k váli. Val. Čes. 1. XI.
484., X. 465.
Gymnasiarch, a, m., z řec. Ustanovil
ho za praeceptora secundae olassis a řekl,
že co nevidět učiněn bude g-rchem. Světs.
1895. 303.
Gymnasium dělilo se do r. 1849. na
Šest tříd, čtyři grammatikálné, které slouly
parva, principie, grammatika a syntax, a
dvě humanitní poesii a rhetoriku. Zvonili.
634.
Gyrfalk, vz Girfalk.
Gyzd, a, m. Lekl se toho gyida (hada).
Slez. Vyhl. H. 287. Vz Hyd.
H
H přidech. Vz Mus. 1863. 326.
Habart, excnrsor, emissarius, mercena-
rias. XVL stol. Mas. 1877. 637.
Habitaee, e, f., z lat. = obydli. Jrsk. V.
61.
Hablat, U, m. = mié % kravtkýek a koň-
ských cAZupď. V prus. Slez. Čes. 1. X. 422.,
Vyhl. n. 243.
Habrovandti, nábož. sekta. Vz Mart.
S. Před. str. XI.
Háby = ahy. Džl a j. Šb. D. 15.
Hae, hai = křoví na dolině. Brt. P. n.
1194.
Hacák, a, m., asi = kdo dilá hacB. Gb.
Slov.
Haeati, haěnotui = $ed^. V dětské řeči.
Haéik, u, m. = háitk. Hauer 11.
Háéko, a, n. = hHbé. Slov. Sb. si. 1901.
157.
Hačkmanit, u, m., nový nerost. Vz
Vstnk. XI. 838.
Had. Kdo nejprve z jara hada živého
uhlídá, an po mezi leze, že ten rok stonati
nebude a na zdraví a na jiném štěstí míti
bude; pakli uzři mrtvého, zabitého, Že ten
rok žádného Štěstí ani na hovadech, ani na
svém zdraví míti nebude. Mte. 1. XXXI.
19. Chytil by rád hada holó ruko (rád by
věc snadno dostal). Kojetín. Čes. 1. XII.
152. Bou by vypiu aj z hada žlČ. Sbor.
slov. VII. 129. — H. = opasek. V zloděj,
mlavě. Čes. 1. XL 140.
Hádá, y, f. = Hedvika. Sá. XI. 148.
HádaěkoYý. H. knieže. Gb. Slov. Sr.
Hádačka.
Hádalivý, sophisticus. Gb. Slov. Z há-
dati.
Hádanka. Staročeské h-ky (ze starého
a nového zákona). Vz Čes. 1. XL 197. nn.
H. tištěné r. 1737. Vz Čes. 1. XI. 262. nn.
Sr. Brt Čít. 81. nn. Hádanky slezských dětí.
Vz Vyhl. IL 252.
Hádankář, e. m. Nár. list. 1902. č. 130.
2., Ott. XXII. 429.
Hádankovitý výklad. Hlk. IX. 141.
Hadcový, Surpeotin-. Jind. I. 71.
HádeČný spis (ve kterém se někdo s ně-
kým hádá). Kom. CJes. 195.
Hadi hlava = veliké iidlo (hmyz). C. Třeb.
Ces. 1. XI. 36. — H. panenka = íolek, též
jeítirka obecná. Č. Třeb. Čes. 1. XI. 36. —
H. mord, scorzonera, Schwarzwarz, Hafer-
78
Hadí — Halacha.
wurz, rostl. H. m. dřipatý, nachový, nizký,
Španělský malokvdtý, rakouský. Vz Ott
XXII. 731. — H. jazyk, ophioglossQiD, rostl.
Vz Ott. XIII. 806. — H. káfeni. Nejobyčej-
nějším a nejvítanějším jest lípový květ.
heřmánek a hadí koření; ve kterém domě
tyto léky json, tam není bolestí, tam není
mření. Nár. list. 1903. č. 285. 3. — Ženská
ze samých hadích ocásků upletená (chytrá).
Sá. XI. 234.
Hadice u ttHkaiky a j. : brzdová, kau-
čuková, konopná, kovová, kožená, plátěná,
pojistná, spojovací, ssací atd. Jind. I. 72.
HádkoYý. H. krajky. Vz Krajka.
Hadlák. H-ci chodí o sv. Mikuláši s měchy
a klapačkami. Vz Brt Čit. 363.
Hadnaď, ě, m. = náMnik izbojníků).
Slov. z maď. Ozam. Slov. 125.
HadoJe§těr, a, m. H. křehký, ophiosaurus.
Vz Ott XVIII. 807.
Hadoplaz, a, m. = eo «e plazi jako had.
Gb. Slov.
Hadovat = zraditi. Ve zloděj, mluvě.
Hadovka, y, f = Jelenka obecná (houba).
Vz Ott. XIX. 675. Počkej, ty hadovko, však
já ti to ošafránim (nadávka). Sá. Prost II.
179.
Hadový. H. krajky. Vz Krajka.
Hadr. Samé hadry, samé hadry (vyzvá-
nění chudému). Val. Čes. 1. X. 471.
Hadřisko, a, n., zdrobn. hadr. Msn. Od.
318.
HadrotÍna» y, f. = hadrovina, ipatnj
odiv. Jsou pokryti h-nou. Msn. Od. 318.
Hadrovina, y, f. = ipatný odiv. Msn.
Od. 219.
Hadrovnik, a, m. =: kdo «a Kádruje, hádá.
H-ky rozvésti. Faust. 123.
Hadýrek, rku, m. = hadřík. Us.
Haemoglobin, u, m. HromadČní se h-nu
v krevním moku, haemoglobinaemia; mo-
čení b-na, haemoglobinuria. Ett.
Haf, sr. Hav.
Hafhabuchty. To je kluk h. (haf na
buchty) = nenasyta. DŠk. Km. 52.
Hafol, u, m. = houf. H. husarů. Haná.
Hoch 97.
HafCák. a, m. = vyietřovane':, Praha 111.
Hagnůstko = agnusko. Lišen. Mtc. 1902.
108. ^
Haj čuch, hejcuch, hejcuk, u, m., z něm.
Auszug. Vz Gb. Slov.
Hajčnouti si = hajnouti. Kbrl. Džl. 16.
Hajducky. Po h-cku zahráti. Brt. P. n.
707.
Hájek jka, m. z= pastýř koní a hříbat.
Jrsk. XX. 2. 239. Sr, Hajka. — H. 2 Li-
bočan. Vz Lit. I. 94.
Hájenský. H. louka (hajného.) DSk. Km.
38.
Hájeti iterat. z hájiti. Hus. Post. 29».
(Gb. Slov.).
HajiČ, hájic, e, m. r= hájeika. VoleŠník.
Kub. List fil. 1902. 248
Hájiček, čku. m., zdrobn. hájek, háj. Us.
Hajinkati = hajati, spáti (v dětské řeči).
Hajka, y, m. = pastýř koni. Jrsk. XXIII.
74. Sr. Hájek.
Hájna, y, f., = les. Vz Gb. Slov.
HaJiii§ko, a, n., les u Bzence na Mor.
Ces. 1. XlIL 476.
Hájnosf, i, f., nemorosus. Gb. Slov. V fa-sti
památaj na midzu. Rizn. 171.
Hajnovka, y, f. = hájovna, hajnocna.
Wtr. Str. 15.
Hájovský. H. grunty, 1512. Arch. XIX
114.
Hajtman, a, m. = hejtman.
Hajtmanice, e, f., femin k hajtman. Gb.
Slov.
Hák. Stržení háku. Vz Nátah.
Hákanee, pl., m. zz: oklesky stromů, sra-
ženi hákem. Sobénov. Kub. List fil. 1902.
248.
Hakavka, y, f. = motyka. V zloděj,
mluvě.
Hakeii, slovo potupného významn. Sr.
Eaknový.
Uaknovec, vce, m., vrch n Karl. Týna.
Tbz. V. 6. 276.
Háknový = od Boha opuUiný. Rokyc.
Post 87»>.
Hákovák, a, m. = trestník. V zlodéj.
mluvě.
Hákovat = pracovati, v zloděj, mluvě.
Hakovka, y, f. = práce. V zloděj, minvé.
Hákovna, y, f. = žalář. V zloděj, mluve.
HalaČ, e, m. = kdo hala, blekotá. Gb.
Slov.
Halaéka, y, í., vz Holačka.
Halafurna* y, f. = Ubenice. Ve zloděj,
mluvě.
Halafúrnovat = viseti. Ve zloděj, mluvě.
Halama, y, m., zhusta = sedlák (od Ha-
lamy, jenž byl zbojník v XVI. stol.). Wtr.
ve Zvonu II. 622.
Halánek« nka, m. UH-ků, pivovár v Praze.
Halapaška, y, f. = chalupa. V zloděj,
mluvě.
Halaška, y, m. = kluk, výrostek. Val.
Čes. J. XIII. 45L
Halati = blekotati, lallen. Vz Gb. Slov.
Halda, y, f., nadávka -= osoba lehká»
nevéstka, že se zdržovaly v Praze na hal-
dách při Vltavě. Zvon lU. 622.
Hale := hle. Hale, jak se naparuje: Zbi-
rov. Čes. 1. XI 269.
Halejď zz hleď; hal^ďte = hleďte. Zbirov.
Čes. 1. XI. 269.
Hálek. Vz Progrr. realky v N. Městě na
Mor. za r. 1902.
Halena. Pil jako h. (mnoho). Čes. 1. XID.
209.
Halenka, y, f. = ženský kabátec. Volyně.
Ces. 1. XIII. 123.
Halguf, u, m. Kóň má h. fkdyž se ma
chlupy nad kopytem zdrastí). Lék. B. 291^.
Dle Matz. Cizí slova 172.: Manke, Straub-
fuss, osutí nohou koňských. Četné malé vředy.
Haliř, e, m. zz hrb; hřbet.
Halkéř, e, m. = arkéř. Gb. Slov. Sr.
Halkýř.
Halkýř, e, m. zz ark», halkéř. 6b. Slov.
Halspantek, tku, m., z něm. Halsband.
Čerň. Z. 79. (1646.).
Halucha, y, f., oenanthe, rostl. Vz Ott
XVIIL 665.
HalnSky — Harban.
79
Halušky (banniky). Jejich připravn vz
v Ces. 1. XI. 90.
Haluze, e, f., vz Halže.
Ham, u, m. Mél b mynářem spor vo vodní
haní, Wehre. U Bystřice na Mor. Čes. 1. XII.
129. Sr. VI. 276. — H. = ústa, huba. Brt.
Cit. 85.
Hamak, n, m. Koně leželi jako na h-kn
(isoace podvázáni Širokými pasy). Gatb.
Caus. 14.
Hamala, v, hamán, a, m.=jedl{k, Haaer.ll.
Hambelek = hamhaUk. Žel. Brod. Čes. 1.
XIII. 28.
Hambjice, e, ťzzmiuo hanby. Ve škole
státi na b-ci. Petrovice. Kub. List. fil. 1902.
248.
Hamburácl = lidé ze Semčic. Ml. Bolesl.
Čes. 1. XIII. 177.
Hamburčanky, pl., f., druh kur. Nár. list
1903. Č. 136. 9.
Hambus, n, m. =: UetÁk^ apiam aquaticnm,
rostl. Vz Gb. Slov.
Hamer = *aTOr, hut. Slez. Vyhl. II. 304.
Hamfeštni list. Mas. 1903. 174., Zbrasl.
349.
Ham-bam říká dítě, chce-li jísti. Ces. 1.
XI. 318.
Hamiš, hěrnU = lest, klam. Vz Gb. Slov.
Hamižný, z střněm. hamiscb, hemiscb.
Mtz.
Hamnoat po čem = chnapaotui. To by
86 hamlo (o tačném soustu). Val. Čes. 1.
XI. 95. Vz Hamati.
Hamoniti = mnoho mlumti, Sr. Krafati.
Hamoniyý. H. duše = skoupá. Rais. Lep.
488.
Hamota, převzdívka od: Hamák. DSk.
Km. 20., Hruá. 32.
HamoTka, y, f., Hemmschuh. Slov. Sbor.
ces. 22.
Hampapa = jídlo v dětské řeči. Slez.
Vyhl. II. 232.
Hampejs, u, m. := kuleínik. Jrsk. XX.
2. 199., XXIII. 444.
Hampejsnik, a, m. 1724. Hrubý 249.
Hampejsoyati 86 s kým = vaditi. Sá.
Kř. 14.
Hampieek, cka, m., nadávka. Slez. Vyhl.
II. 336.
Hamrle, pl., f. = nechtěni viiné, amrhele.
LišeĎ. Mtc. 1902. 9., 435.
Hamtivosty i, f. = hltavošf. Lidská h.
Kos. Živ. 219. 3.
Hana sjedla barana na polji s vlnum, by
měla Kateřinu plnu. Slez. Vz více v Vyhl.
I. 256.
Hanácká, tanec. Vz Brt P. n. 829.,
832., 960.
Hanba = hanba. Zná hanbu, jako pes
sobotu. Val. Čes. 1. XIL 387.
Hanbiř, e, m. = kupUř. Čapk. 55.
Hanbivý. H. nemoc (za kterou se bylo
styděti). Wtr. Str. 170.
Hanči, £. = Hanča. Dšk. Km. 9.
HanéiTý. Židé s h-vým kolečkem na
kafuně. Mus. 1904. 24.
Handél, a, m. z= anděl. Džl. Šb. D. 15.
Handl, u, m. = pHUaitoMt ku krádeži.
V zloděj, mluvě. Ces. 1. XI. 140.
Handrlačka, y, f. = hadráfka. Mtc. 1902.
23.
Handrlák, u, m. =: kousek dřeva ve
vinném sklepě mezi bečkami vložeoý, aby
se neviklaly. Čes. 1. XIH. 475.
Hanebstvi, n. = hanebnost, ignominia.
Mam. F. 90^. 2.
Hanek, nku, m. = kloub. Val. Ces. L
XII. 42.
Haněti. Každý by nás haněl z toho. Baw.
Ar. v. 2499.
Haněvy z haněti, contumeliosus. Vz Gb.
Slov.
HanfáHť s čim = vymiHovaH co (po-
hrdlivě). Val. Čes. 1. XIII. 208.
HaniČka, y, f., cicborium intybus. Slez.
Vyhl. II. 223.
Hanivosť, i, f. Hyna. Vz Čad. 115.
Hanka Václ. Vz Lit. 1. 648.-732., ,914.
až 916., II. 657., 853.
Hankala, y, f. = HaniČka. Dšk. Km. 13.
Hanke z Hankeniteina. Vz Lit. I. 916.,
Vyhl. I. 39.
Hanný = jtoud » hanou, pro hanu. Gb.
Slov.
Hansvnřstiada, y, f., divadelní kus. Lit.
I 236.
HansYuřstovský ráz spisu. Lit. I. 280.
Hanspigl, a, m. = Eulenspiegel = hra^^ka
podobná krátkému kopí, která se bičíkem
do vzduchu vymršťaje a padajíc do země
se zabodává. Val. Čes. 1. XI. 322.
Hantkryf, u, m., z něm. H-fy fílosofského
umění. Zach. Test. 136.
Hantol, u, m., sandoricum, rostl. Vz Ott.
XXIL 597.
HantýrOTati = zlodějskou řeěi mluviti.
Hanubiti = hanobiti. Gb. Slov.
Hanu§ I. J. Vz Lit. i. 916. - /. fíanuS. Ib.
Hápavost, i, f. = padavoit. H. verše. VIČ.
Lit. U. 2. 50.
Hápavý. H. chůze. Tbz. Vílí. 133., Čch.
Kv. 26.
Hapkáni, n. = nejisté vystupováni. H.
vlády Slov. sbor. Čes. 16.
Haplasovať se s kým = tahati. Čes. I.
XIII. 381.
Harabatka, y, f. = chroust. DSk. Km. 51.
Také: ivarabatka. U Horažď. Kub. List. íil.
1902. 248.
Harambaša, e, m. = vůdce (turecký).
Tbz. V. 5. 8.
Harapes, psa, m., nadávka. XVI. stol.
Zvon IL 591.
Haraseci sce, haraěee^ Sce, m., něj. ryba.
Rozk 774. (Gb.)
Harasný = červen j jako haraš; krásný,
chutný. H. 'lálo. Laš. Čes. 1. X. 210.
Harasoyý = z lehké vlněné látky. Baw.
Ar. v. 2499.
Harašeni, n. H. deště. Zvon III. 498. Vz
Harašiti.
Harašiti. Zadíval se do soumraku, jímž
h-Šil déšť. Zvon III. 725.
Haratieký. Kdo by to byl řekl, že ta
haratická (= smrť) jej si dříve odvede než
mne. Sá. XX. 2. 31., Osv. 1884- 118.
Harban, u, m., z něm. Haarband. Ž. wit.
64. 12. Ž. pod.: korona.
80
Harcfřstvi — Hebe.
HareiNtri. n. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11.
Harciti. Tak kolem Odysseva haroili
(bareovalí). Mea. II. 197., Od. 193.
Harenilc, a, m. = harcotmik. Msb. II. 68.
Hareovný Tydens. Msd. JI. 69
HareoTod, a, m. Msn. U. 48., 67.
Harček = hmeSek, Slov. Šb. D. 79.
Harfa. Vz Strh. AknBt. 248.
Harfbéř, e, m. = harf mih, Zr. Let lí. 31.
Harfoyý, H. krajky. Vz Krajka.
Harfýř, e, m. =: Karfóf. Zvon IV. 102.
Hargotal za kým = rachotiti. Val. Čes.
1. XIU. 371.
Harhotati éim z= ro^tfát^oti. Zima maou
haihoce. Val. Čes. 1. XII. 487.
Rarlns, a, m. = htrink, Gb. Slov., MS.
Harle, e, n. = vnrU, Fagif. 88*.
Harmala, y, f., peganum, roatl. Vs Ott.
XIX. 397.
Harmalol, n, m., v laébě. Vstnk. X. 595.
HarmanéekOTý = rmean^; ktíhnamkový.
Sbor. Blov. III. 117.
Harmin, n, m., v lačbě. Vz Vstnk. X.
595.
Harmonie. Vz Strh. Akast. 129., 191.
Harmonlkář, e, m. Čes. 1. XI. 371.
Harmonista. Nár. list. 1904. 100. 13.
Hamoška, y, f == kořalka* kteron pálili
o llaroochA. V. Mýto. MS.
Hartan, u, m. = hrtan. Záp. Cech. Lisí.
fll. III. 90.
Hartmany, pí., m., les u Jankova a Votic.
Uč. spol. 1901. IV. 3.
Hary = pomaUný, Prus. Slez. Čes. 1. XII.
310.
Hasapizda, y, m., os. jm. 6b. Slov.
Hasapizdnik, n, m., lumbale. Gb. Slov.,
Svítz. 1877. 27. (Jir.) Vz Hacník.
Hasekulace, e, f., m. assekorace. Us.
místy. Píttn.
Hasický m. htuiMi. DSk. Em. 38.
Hasivka, y, f , pteris, rostl. Vz Ott. XX.
945.
Hasot, n, m. Zahledl h. vlnivý, iiiya x0^a.
MsQ. Od. 184.
Hassie = Hesy (země). Kom. Did. 60.
Hastrman, a, m. Vz Čes. I. XI. 170.,
Vddnik. Hra na hastrmana. Slez. Vz Vyhl.
n. 251.
Hastrmanky, louky u Starce. Čas. mor.
mu8. III. 132.
Hastrman&v. H-vo kvítí == leknín. Káf.
Poh. 166.
Haška, vz Háska. Má.
Hašpan, a, m., les u Martinkova. Čas.
mor. mus. ill. 132.
HaštHel, vz Hastríel. Mš.
Hát, liá = ano. Byťs tam? Hát Slov.
Czam. Slov. 125.
Haf Bezděkova, pons virgis factus (prou-
těný most). XIII. stol. Vstnk. X. 559.
Háta. Zvyky táhnoucí se k sv. Hatě. Vz
Vyhl. II. 30.
Hatiti se. Drva se hati, když se polena
za plavby v toku tak zpříčí, že nemohou
dále plovati. Val. Čes. 1. XIL 45.
Hattala M. f 11/12. 1903. Vz Lit 1. 1
712., Nár. list. 1903. 339., 2. a osUtní noviny >
též doby. Životopisy v Osv. krátoe po jeho
smrti a v List fil. 1904. 34.-88., 119.-122.
Hauf, u, m., aetes. Milí. 18. a j.
Haur, a, m., homik, z něm. Háner. Zvon
IIL 372. a j.
Hauskneelit, a, n. = poéUmek, % něm.
6b. Slov.
HaassoTni, z fr. U. spekalaee. Nár. List.
1908. č. 284. 22. Vz Haasse.
HausflOTý. fl. epoeba. Nár. Ust 1904.
251. 17.
Hauftka, y, f. = ImMik. Cbeén (cktčl)
hauSky s tvarohem. Mor. Čes. 1. XI. 3S5l
Hav, haf, psí Stékot Gb. Slov. — Hmv =
•em. Orava. db. si. 1901. 193.
HaTatda, y, í. = skupina, hromada (chalup).
Val. čes. 1. XI. 49., XHI. 871.
Hávati. Ti, ješto chtí mnoho věděti,
mnoho hávatí, v bludy upadají; Tak hávají,
jak nvyali. Rokyc. Post. 167b.
Havel. Na den sv. Havla do kole masi
jablka. Suchý den sv. Havla zvěstuje snebé
léto.
Havlaa Fraat, kněz a spis. Vyhl. I. 57.
Havlasa Bohům., 1852.-1877. Vz Fli.
Písm. 734.
Havlíček K. Vz Mas. 1902. 71. na,
Květy 1901. (1902?), List fil. 1904. 212.,
Lit. II. 800., 854.
Havlík. Mistr Bartol. H. Smovec z Vax-
važova. Vz Mus. 1903. 18 i. — ff. J— , spis.
Hávnatka, y, f., peitígera, rod liSejníkĎ.
Vz Ott. XIX. 487.
Havran, a, m. Vz Havránek. PopSvek na
h-na. Vz Vyhl. 11. 266. Snědl h-oa (říká
se o člověku tmavé pleti). Kfif. Lid. 9.
Havránek Bedř., mal. Vz Alm. X. 144.
a% 145. — H. Ant., prof. a spis. f S8711.
1903. maje 42 léta. Vz Nár. list. 1903. 826.
2. — H. Havránky pásti, krmiti = na Šibe-
nici viseti. Lomnický.
Havránek, nka, m. = hora u Rnžomtaln.
Sbor. ěes. 286.
Havranový. H. pHrozenie. Jir. v Roapr.
31. H pokolení, Raben— . Gb. Slov.
HaTýě, e, m., ostracion, rod ryh aroatio-
čelidtnýcb. Vz Ott. XVIIL 936.
Házení (haděni) =tup9ni, das SchmUhen.
Gb. Slov.
Házeti se Jak. Hádže sa, ako podře-
zaná sliepka. Rizn. 178. — seboujalc:. Hází
sebou, jako ryba na blátě. Us. Oes. 1. XI.
270. — se čeho čím. Pravda skryta bývá
před těmi, kteři se ji (pravdy) slovy házejí
(do ní 86 trefuji) Chč. S. I. 103b. Hua II.
123. mA: kteřiž slovy pravdy hrsejí. ^List
fil. 1903. 235.) ~ H. = povídati, vgHmatxUi.
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140. — Sr. Hoditi.
Hbitojezdee, dce, m. Msn. II. 134.
Hbitojizdný vojín. Msn. II. 83., 446.
Hbitorejdný. H. loď. Msn. II. 64., Od.
184.
Hbitověstný Hermes. Msn. Hym. 29.
Hbitý na nohy. Jrsk. XII. 259.
Hdyž = když. Us. mi sty.
He = i. Brt. Ps. n. 1195.
Hebkorohý Ink. Msn. II. 219.
Hehe. Má po hehe (po vSem, nepovedlo
se mu). Deštná MS.
Hebl — Hereog.
81
Hebl, u, m. Hej blata = palcěji»tiko druhuj
které zase za klaníce zvedají stonpn. Čes.
1. XI. 187.
Heblink, yz Helbliok.
Hečal naé = zevlovati, Val. Čes. 1. XI.
180., 484. — H. = zvtOnim, táhlim hUuem
xpivati. Žnice bečá. Val. Oei. 1. XI. 210.
Sr. Hečeti.
Heěeti = křiíSeti. Červená šatka, tak to
hečf. VaL Čes. 1. XI. 210.
Hedlosy, pole u Martinkova. Čas. mor.
moB. lir. 182.
Hedvábný. H. chvojka, vz Vejmutovka.
— Byl mladý, pěkný člověk, života nena-
sytného, rozkofiného, jak říkají hedvábného.
Zvon IV. 49.
HedYáboTý polStář. Tbz. III. 2. 847.
HeJ. O peníze je hej, mezi lidma je jích
dost. Čes. 1. XIII. 178. - H, =: ji. Ne-
mdžem hej vyhoveci (tchyni). Brt. P. n. 483.
Hejblata, vz předcház. Hebl.
Hcjeak, hejeueh, = odtok vody na vlhkém
poli. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 28. Vz Eaj-
cnch.
Hejéiti = kolébaU. Čes. 1. XIII. 128.
Hejčka«y, f. = kolébka (obyě. jen z plachty
KFobená). Volyně. Čes. 1. XIII. 123. Sr. Hej-
čedlo v Ví. 288., Hejčkadlo v I. Přisp.
Hejdréi, n. = posméSnÝ název účesa
i pokrývky hlavv. Volyně. Čes. 1. XIII. 123.
Hejdy = hajdyl, chutě do předu, alon,
táhni ! Mor. Kmk.
Hej, bej, bcj, bej, tanec v Těiínsku.
Vz Brt. P. n. 974.
Hejkadla, zlé bytosti v podobě chlapečků
velikých hlav a slabých nožek, nebo v po-
době ptn^i, srstnatého Člověka s kozími no-
hami. Vz Čes. 1. Xn. 209. — H. = zvíře
8 malým tělem, velkou koiiskou hlavou se
dvěma tenkými nohama a obrovskou silou.
Čes. ]. XI. 54. — Ty hdlo (osoba, která
tázajícímu se příIiS hlasitě odpovídá, nebo
na někoho volá). Čes. 1. XII. 209. Vz násl.
Hejkal, a, m. = divi mni, který v lesích
bejká (křičí) a lidi pronásleduje, hýkal. Vz
Kěf. Poh. 117., Hejkadlo a Čes. I XII. 477.
Hejkálec, Ice, m. Věří v h-lce a hastr-
many. Strn. Poh. 48.
Hejkalky, pole a les u Svatoslavě. Čas.
mor. mns. III. 132.
Hejli, pole u Caslavic. Cas. mor. mus.
III. 133.
Heina v VI. 288 za Hejlovy oprav : Hejna.
Hejnom hráti zz hudiéek hráti. Brt. P. n.
1195 Vz VI. 288., Hejnam.
HeJHlský břiebopásek. Mso. Od. 15.
Hejmý. Mark.
Hejrovat -zTony == hourati. Vých. Čecb.
Šb. D. 25.
Hej9koTstTÍ» n. Tbz. V. 9. 484.
HeJslOTanéni, n. zi: zpívání: Hej Slo-
vané! Fli. Pism. 729.
Hej9loTan§tvi, n. Nár. list. 1901. č. 331.
Vz předcház.
Hejták, a, m. = kdo chodí na hejly. Chod.
Čes. J. XI. 71., 268., 480.
Hek Fr. Vlád., spis., 1769.-1847. Vz
Mas. 1875. 221., Lit 11. 5.
Koti: Podatkj k česko-n^. ilovnlku m.
Hekatomba, y, f., řec. = etolUrtva. Msn.
II. 3.
Hektosrafický papir. Vz Ott. XVIII.
184.
Hekuba. To je mu H-bou (ničím). Hlavn.
66. a j.
Helbreebt, u, m. = frejih Mus. 1861.
271. Sr. Helmbrecht.
Helekáni, n. Skotácké h. na Náchodsku.
Vz Jrsk, XXII. 148.
Heléř, e, m. = halif. Gb.
Helféř, e, m., z něm. Helfer, povnahai.
Tk. M. r. 183.
Hellenistieký. H. řečtina. Nár. list. 1904.
38., 13.
Heller Servác Dr., spis., nar. 1845. Vz
Flš. Pism. 735.
Helm erbovní, heraldický, kbelíkový (pří-
klepný, hrnoovitý), kolČÍ, otevřený, ověn-
čený, turnajský atd. Bylo tam tisíc heimóv
(vojinfl). Kar. 20. a j.
Helmice, e, f. Vz Kol. Her. I. 392.
Helmik, u, m., zdrobn. helm. Lbk. 5.
Helmovní klenot. Gbyt 26. Vz Klenot.
Helmovnik, a, m. z= odénec v helmu. Gb.
Slov.
Hemiedrieký. H. ploika. Vot. 84.
Hemlmorfit, u, m. = kalamin křemičitý:
Zn^SiO. -f aq. Vz KP. x. 220.
Heiiiirotaee» e, f., z řec. a lat. = tměn-
Í9ná otdUvoif. Vot. 76.
Hemld, vz Hamifi.
HemoVnik, a, m. = hemovaíS. Na poručeni
b-ků piva nevaří. 1683. H. Jir. Mýto. 82. 2.,
94. 2.
Hemtati = zaSéhndvatí. Já tě hemtám na
kopec. U zařikávaček. Nár. sbor. VIII. 134.
Hemzáni, n. = eoědini. Vz Gb. Slov.
Hemzivý = lektiv^. H. kůň za mnoho ne-
stojí. Eif. Lid. 9.
Hemžiti se éim Jak. Náves se jimi h-la,
jako když včely za krásného jarního dne
k poledni se rozrojí. Tbz. VID. 461.
Henee, nce, m. = hmee, Krkoni. Ces. 1.
XIII. 134.
Henryovka, y, f., druh ručnice. Ott XVIII.
781.
Hepřík AI., žurnál, f 1903. maje 54 léta.
Heptoylabydrid, v lučbě. Vstnk. XI.
124.
Heraldický. H. barva, figura, helm, hel-
mice, kodex, kus, hodnosf, názvosloví, od-
znaky, popis, sloh, uměni, véda atd. Vz Kol.
Her. I 136., 140., 38., 171., 172., 216., 223.,
226., 392.
Heraldika, y, f. Její dějiny, prameny;
česká, německá, polská, theoretická, prakti-
cká, všeobecná atd. Vz Kol. Her. I. 392.
Heratol, u, m.. iiitid látka. KP. X. 118.
Herbábi, n, vz Hedvábí. Us. MS.
Herben Jan Dr., spis., nar. 1857. Vz
FIS. Pism. 726., Lit I. 16.
Herber, u, m.=zmatekí Jiřík die: To h.,
to již isů naši frejunk zrušili. NB. č. 109.
Herbot, u, m., vz násl. Hervat.
Hercuk, a, m., z něm. Herzog. Vz Gb.
Slov.
Hereog, u, m., vz Vácha zde. Slez. Vyhl.
II. 315.
6
82
Herfonka •— Hlaholivě.
^ Herfonka, ▼, f ., z něm. Herr vod. Val.
Ces. 1. XI. 322.
Herinečnik, a, m. =; prodavai šlaneíM.
Vz Gb. Slov.
Herites Frant, spii., nar. 1851. Yz Fli.
Pism. 736.
Herknlský. H. tělo (veliké). Zr. Cer. 1.
HermesoTý. H. pečef. 1685. Uč. spol.
1902. 27.
Herodský, z Herodes. H. moc. Vz Gb.
Slov.
Heroickogalantni román. Lit. I. 309.
llerostratism, -us, a, m. zn jednáni Hero-
stratovo. Nár. list. 1903. č 284. 1. Vz Hero-
strat.
Hemnann Ign., Dar. 1854. Vz FlŠ. Písm.
786.
Herrat, hervet, herhat, nějaký mažský
oděv. Vz Gb. Slov.
Herzer Jan Dr., prof. a spis., 13./11. 1850.
až 13./4. 1903. Sr. Zvon lU. 485.
Herzký = hezki. Ostrava. Šb. D. 60.
Heslo, a, n. H. knížat, áleobticů, zemí atd.
Vz Kol. Her. L 392.
HesOYaný, hetomf i= vUinj, dlouhj^ asi
z něm. heschen = tábnoati, vléei. Grm. VIII.
Hesovné roncho. Chč. Post. 169*.
Hetmančina, y, f. = dŮ9tojno$t heimana.
Tbz. V. 4. 297.
Hetmaniti = hiti hůtmanům. Tbz. V. 4.
381.
Heuristieký, z řec. H. zásada. Uč. spol.
1902. IX. 21.
Heyeroeli Dr a docent, spis.
Hexafenylethan, a, m.. v lačbě. Vstnk.
XI. 1.
Hexahydrobenzol, n, m., v ločbě. yot.91.
HexahydroderiTat, a, m., v lačbě. Vot
64.
HexahydrotereflaloTý. H. kyselina. Vot.
92.
Hexachord, n, m. Vz Strh. Aknst. 157.
HexametroTáni, n. = ívořmi hexametrú,
Sf. v Pal. Záp. II. 28.
Hexobiosa, y, f., v lačbě. Vz Vstnk. XI.
504.
Hexosa, y, f, v lačbě. Vz Vstnk. XI.
504.
Hezký. Je hezčí než karafiát Dšk. Km.
47.
Hezounký. Dšk. Km. 34.
Hi, hinnitas eqai Hi, hi, hil Has. Orth.
(Mik.).
Hidlo, a, n., = jidlo. Liieň. Mtc. 1902.
230., 442.
Hihned = ihned. Vz Gb. Slov.
Hiia! Výkřik veselosti. Št Ř. 168b.
Hilar K. H., básn. Sr. Zvon IV. 250.
Hilbert Jos., básn., nar. 1871. Vz Flš.
Písm. 728.
Himram, a, m. z= Emeranas. 1200. Šb.
D. III.
HindroTáni, n. =i>ř0X;<ilen<. VzGb. Slov.
Hindrunk, a, m. = překážka. Vz Gb.
Slov.
Hinf, i, f. = nit. Liieň. Mtc 1902. 106.,
441. Hintě. 433.
Hiný = jinf. Us. místy. Mi.
Hirnlieiiii Jeroným, slov. spis. XVII. stol
Vyh!. I. 35.
HirSmenzel Kristián, slez. spia. XVII
stol. Vyhl. I. 85.
Historickokritieký. H. zásady. Lit. I
203.
Historiekonárodni indi vidaal i ta. V .
Lit. II. 2. 5.
Historiekoslohový. Národ. list. 1903
291. 13.
Historie česká. Vz Bibliografie (Zf brtovaV
HistorisoTáni, n. H. erbů = hiatoríeky
vývoj erbů. Kol. Her. I. 365.
Hitro =r hrzif. Tak h.? Spiisky. Sbor.
slov. 1901. 84.
Hjag, a, m., hora v Gemerska na Slor.
Sbor. slov. 1900. 152.
hl ztrácí h: loh m. hloh. V KrkonS. Ml.
Hláé, e, m., rýha. Zdýma ani fjako) L
na suchu. Sbor. slov. Ví. 133. Sr. Slov. Ví
295.
Hlad Mám h., jakoby mi někdo do ža-
ludku řezal řezákem, ale tenhle zmoloTstělý
sejr mám jisti? Zvon III. 218. Zima ah. -
nepriatelia chudobných. Rian. 167. Vácej
Tudu od sytosti hyne než od hlada. Cum
Slov. 177.
Hladánie. K b. spravedlnosti, ad ero-
diendum. Pat. Jer. 48. 80.
Hládek = eMddék. Slev. Mi.
Hladihlay, a, m. = hladihlavý. Vz Gb.
Slov.
Hladina, y, f. = mdelo. V zloděj, mlavé.
Čes. 1. XI. 140.
Hladinka, y, f. = unetana. V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XL 140.
Hladiti. H. dívěe = upravovati mn hlavc
jako družičce. Brt. P. n. 512. — H. = práti
86. V zloděj mluvě. Čes. 1. XI. 140.
Hladitko,a, n. = mléko. V zloděj, mluvě
Čes. 1. XI. 140.
Hladkolepý. H. sedadlo. Msn. Od. 7&
Hladkotesý kámen. Msn. Od. 109., 149.
Hladký. Pan Hladký (hlad) je hořkým host
Jrsk. XX. 1'. 219.
Hiadokůstka, y, m., nadávka. 1562.
ReS.
mnáoleiiei = hladem laiei. Klát. Čes 1.
XI. 368.
Hladomor, u, m., pramen u Piičan. StMr.
slov. 1900. 139.
Hladomorný tábor. Stan. IT. 1.
Hladomřeni, n. Lit. I. 805.
HladomHvý = hladem mrottci. Stan. I.
233.
HladOYOSt, i, f., polyfagie, hravaať, Ott.
XX. 169.
Hladový. Hladovému sa o' chlebe suiva
a roasiarovi o krave. Sbor. slov. VII. 130.
Hlaholek, Iku, m., zdrobn. hlahol.
Hlaholice, e, f. Vz Lit. L 215.
Hlaholik, a, m. = Člen spolku Hlaholn
(zpěváckého spolku). Národ. list. 1904.
134. 3.
Hlaholilka, y, f. = ú$ta, huba. Siád.
Třík. 31.
Hlaholiyě. Zvonek se h. rozklinkal. Zvod
m. 507.
Hledisko — HlediakoBlovi.
88
Hlaholně volati, Zvon IV. 35., nfikoho
vitati. Jrsk. VI. 1. 289.
Hlaholný zvuk. Tbs. V. 4. 81.
Hlaholdtina, y, f., vz Cyril l$tioa.
Hlanný = hladovj, Hlanná kočka aj po
švrékovi skočí; Hlannému koňovi nésee sa
skacat (skákati). Bizo. 172.
Hlas lidský. Vz Strh. Akust. 408. Zasmál
se hlasem = hlasitě. Jrsk. XII. 248 a ).
Seber glasy po národa svému. Bkp. zel. Zde
h. = předmAt hmotný, jako byly kaménky,
střepiny n Řeků. Vz Jir. Prove 68.
Hlasatel český, časopis 1806.— 1808.,
18*J8. Vz Lit. I. 610.
Hlasatelkyně, ě, f. H. války. gkd. F.
172. Sr. Hlasatelka.
Hlásenka, y. f., část Vsetína. Vek. Vset
181.
Hlaste. Vooalis bohemice dicitur hlasie
vel samohlas vel hlasnplod. Hus. Orth. SI.
bibl. II. 182.
Hlasitý zvon (mající silný hlas). 1584.
Čes. 1. Xn. 466.
Hlasivka, y, f. Nadaření, zbubření h-ky,
oedema glottidis, Ott XVIII. ; zbytnivý
zánět dolení h-ky, chorditís vocalis inferior
hypertrophica. Rtt — Sr. Strh. Akust 367.
HlasiTkový. H. patradlo, Epiglottisspatel.
Ktt
Hláskovací tabnlky. Nár. list. 1902.
X 926. 2
HlasnojekaTě lkáti Msn. Od. 248.
Hlasný. Řeč jeho byla' spíie hlasná než
jemná; V jizbě bylo jeitě hlasné úpění.
Hrli. Has. 39., 119.
Hlasomira, y. f. = iašomiro. Lit. IL 653.
Hlasomluvný. fl. lidé. Škd. Od. 93.
Hlasonosinei. H. oběť. Z. klem. 17i>. 2.
pod má: obět volající. MS.
Hlasonošč. V Ž. klem. vyd. Pat. chybně
hlasonosě. List fíl. 1903. 859.
Hlasovitý. H. obět, hostía vociferationis.
Ž. kap. 26. 6.
Hlasovod, n, m. Měkkým klnzem blou-
dici h-dy (kolébavý rhythmus zpěvných vlo,
nesoucí se otevřenoa krajinoa). Zd. Polák.
(Vlč. Lit. n. 2. 30.)
HlasoYznáfieníy n., vociferatio. Gb. Slov.
Hlastovička, y, f. = vlastoviSka, Prus.
Sles. Ces. 1. X. 422., XII. 310.
Hlasnplod, n, m., vz Hlasie.
Hlava. Večer sadim strom na svou hlavn
(o své vůli). Haner 11. Hlavou (vfidcem)
bývá, kdo má k tomn hlavu. Hlk. XI. 329.
H. nemá se nosit výS, než narostla. Rais.
Lep. 354. Prviia hlava, potom brácho (najprv
pif, potom jest); Aká h., také údy; Z ka-
menné hlavy nevynde n?Č dobrého; Aj hlavu
by ztraeil, keby jú ňemal na krkoch. Rizn.
63., 166., 178. 8r. Mš. Slov. — H. (glava),
Moudni, peniHlá pokuta, XIII. stol. Friedr.
15. C. 25. — H. = vraida ; pokuta za vraždu.
Sr. Jir. Prove 69, Čes. 1. XII. 242. — H.
Rozličné hlavy v erbích. Vz Kol. Her. I.
393.
Hlaváé, e, m. H. šfáral = vyšetřující
sondce. V zloděj, mlnvé. Čes. 1. XI. 140. —
H. = 9v&ilavtfí, Ty hlaváči hlavatá. Jrsk.
XXV. 21. — H., scabiosa, Stemkopf, Knopf-
blume, rostl. H. lesklý, obecný, tmavona-
chový, vonný, žlutý. Vz Ott XX 'I. 708.
Hlaváček E., spis.
Hlavalka, y, f., zdrobn. Uava, Dik. Em.
31.
Hlavatečný. H. semeno. Rais. Zap. vlast.
256.
Hlavatice, e, f. =: Hpa, tuHn, C. Třeb.
Čes. 1. XI. 38.
Hlavatý = moenj. H. nepřítel. Cbč. S. I.
107». a j. (II. 9.). — H. Jan, básn. Vz Lit.
II. 798.
Hlavěnee, nce, m., berus (had). Prešp.
510.
Hlavénka, y, f. =s hlavnWca, tyfu$, Val.
Čes. 1. XII. 421.
Hlavice, e, f. H. pilíře či kapitél. Vz
Ott XIX. 741.
Hlavinka Alois^ spis.
Hlaviny, hora v Gremerskn na Slov. Sbor.
slov. 1900. 152. ^
HlaviStě ručnice. Vz Ůhlaví.
Hlavitý. Jarmaky nejsů h-té = valné, ne-
stojí za mnoho. Positivně : ,Je hlavitý' se ne-
užívá. Val. Čes. 1. XI. 182.
Hlávkář, e, m. = prodavaí zelných hlávek,
Mtc. 1902. 24.
Hlavni lidé = moeni. Ghč. S. I. 90«.
Hlavnice, e, f. = hlavni SUa, Eopfader.
Vz Gb. Slov.
Hlavnik (lavnik), a, m. Kdyby se mu
překážka děla, má fojt s h-ky jiti a ne-
pokojné lidi trestati (famulns civitatis, obce).
1564. Sr. Služebník. Vstnk. X. 558.
Hlavný. H. kráva = drahá, dobrá. Sbor.
slov. Vn. 110.
Hlavonožei osmiramennf, octopoda. Vz
Ott. XVIII. 609.
Hlavořez, a, m. = kdo Mavy řdfe. Halí.
14.
HlaTOvý. Střední žíla h-vá, véna mediána
cephalica. Ett
Hlavudka, y, f. = í^mohlávék, rostl. Vz
Ott. XX. 843.
Hláze := hladíeji, Hláze a pěkněji. Bl.
Gr. 205.
Hlazi = hladH. Vz Gb. Slov.
Hlazovati = hladili, levigare. Mam. A.
28».
Hlazši ^ MadH. Vz Gb. Slov.
Hld, a, m. = vSecko takové jako hadi,
blofiky, Svobi atd. Slez. Vyhl. II. 286.
Hldočin, u, m., potok, přítok Oravice na
Slov. Sb. si. 1901. 162.
Hleb, u, m. = Méh, Slov. MS.
Hlee, e, m., caps (de semine). Preěp. 683.
Hleď, vz Hle
Hledáni, n., das Sehen, Měděni. Vz Gb.
Slov.
Hledař, e, m., der Aufwfirter. Vz Gb.
Slov.
Hledati = Medéti, Baw. Ar. v. 2933. ; oU-
třovati. Ib. 5277.
Hledba, y, f =: dohled. Msn. Od. 208.
Hleděti Jak. Hledí jako hrom do po-
toka, do duba (mračí se). Hauer 11.
Hledí, n. H. u pnSky. Vz Ott XX. 1017.
Hlediskoslovi, n., topica. Mark.
6*
84
HledoS — Hlnboká.
Hledně, ě, f., bodella (de radicibus).
PreSp. 809. (Gb.).
Hledný = Medici. Nejsa nikdy jinam
hledný. Um. rond. 648.
Hleďfle, Flammenpappel, hora y Orlických
horách. Jrsk. XXII. 155.
Hlek, n, m. = hlt, hauBtnm. Fagif. 38^.
Hlenný. H. zánět střeva, enteritis mu-
cosa. Ktt.
Hlenotkaňoyý nádor, myxoma hyalinnm.
Ktt.
Hlenotok, n, m. H. nosní = rýma, prA-
duškoyý, bronchiti9 catarrhalis serosa. Ott
XXII. 436. H. spojivky novorozeňat, krha-
vosť oči nemluvňat, conjuactivitis blennor-
rhoeica neonatonim, Angenblennorrhoea der
Nengeborenen. Ktt.
Hlenotoký zánět vakn slzního,dakryocys-
titis blennorrhoeica. Ktt.
Hlenovitý. H. stolice, schleimiger Stnhl -,
h. zvrhlosť, degeneratio myxomatodes, schlei
mige Erweichnng; — h. léky, schleimige
Arzneimittel, mncilaginosa.
Hleznočlankoyý. Hřbetni a doleni vaz
h-yý, ligamentnm calcaneosoaphoidenm dor-
sále et inferins. Ktt.
Hleznopatový* Vnější a zadní vaz h-vý,
ligamentnm talocalcanenm externum et pos-
ticum. Ktt.
Hliba, y, f., rarcora, něj. had. Preip.
510. (Gb.).
Hlibaň, ě. f. = hlúbaň. Mg.
Hlídati. Kam pak to hlídá (hledí, smě-
řuje)? Us. Deitná. Mi.
Hlima, y, f., mimus. Rozk. P. 1050. Sr.
Hlnma.
Hlína. Druhy hlíny (ještě): arménská ěi
sienská, bílá, cihlářsko, červená, dýmkářská,
kaolin, plastická, valchářská, žlutá. KP. IX.
81., 69 nn. Hnětení, mfsení, močení hlíny.
Vz ib. 124. nn.
Hlinár, a, m. H. dělal hradby (Lehm-
treter). Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 50.
Hliněnice, e, f. = hlinnik, Lehmgrube,
Thonboden (hlinitá pflda). Vz Gb. Slov.
Hliněnišče, e, n. = hlinigtě. Vz Gb.
Slov.
Hliněný. H. zboží (jeho sušení, barvení,
pálení). Vz KP. IX. 193. nn.
Hliník, a, m., saprinus, brouk. Vz Ott.
XXII. 627.
Hlinitý kámen: hlína (cihlářská), jíl
(hlinka), mastnice, břidlice. Vz KP. IX. 259.
Hlinník, u, m., Lehmgrube. Vz Gb. Slov.
Hliněnice.
Hiinokop, a, m . = kdo kope KUnu, sedlák.
Kká. Sión II. 6.
Hlístka, y, f.. vz Červi vka (zde).
Hlíya, y, f., rhizopogon, rod hub. Vz Ott.
XXI. 665.
Hlivěti = iivořiti Koll. Rozpr. — kde.
V prachu země h-li (tleli) mrtvi. Msn. II.
189.
Hliyice, e, f., zdrobn. hlíva. Vz Gb.
Slov.
HlÍTohouboTitý sval, musculns bnlbo-
cavemosus, SchwellkSrpermnskel. Ktt.
Hliyojádroyý. H. koktání. Ktt.
HlÍTOTý. Náhlá obrna hlívová, myelitis
aonta medullae oblongatae. Ktt.
Hlíza. H. vaziva kolmandlového; Hlízy
žláz potnfcb ; h. lejnová, abscessus Bterco-
ralis, ledvinná, Nierenabscess, nephritís sup-
purativa, misková, abscessus follicalarie,
převleklá, a. metastaticus, sběhlá, a. cooges-
tivns, zahltanová, a. retropharyngealis. Ktt
H. = hnule f která ee atává naUuHůnim, Domail.
Oes. 1. XII. 307.
Hlíznatý, drtisig (vředovatý, krtíčnatý,
glandulosus). Ktt.
HlízoslOTÍ, nádonoslovi, n., Onooloffle. Ott
XVIII.
Hlod, u, m. H svědomí. Slad. :meb. 134.
HlodaTý. H. výčitky. Zvon III 327.
Hlomozný. Byl to bytelný Chod, těla
vysokého, úd& h-ných. HmS. 76.
Hlostajník, a, m. = ehostajnik. MS.
Hlofiák, n, m. H. jelení (jelení skok,
houba). Čes. 1. XII. 383.
Hlonbnouti = hlúbilm «« stávati. Bahno
tam hloubne. Hol. Met I. 143. Sr. Hlonběti.
Hloukati = íiniti hluk, práskati. — éim:
bičem. Bolesl. Ces. 1. XIII. 89.
Hlonpatý = dosti hloupý. Kub. List. fil.
1901. 255., Čes. 1. XIII. 123.
Hloupost jest dar boží, ale člověk ho
nesmí zneužívati. Exc.
HlouponSče, ete, n. = hloupé house. Kun.
Id. 10.
Hloupý, jak stará motyka, jako dudy,
jako kovářovy boty, Ces. 1. XI. 22., 2C9., jako
Mikiovy boty, jako bulík i Ten jedl hlonpoo
kaši; Toho krmili vařečkou místo lžící;
Tomu snědli slepice zrníčka; Je náručního
vola bratr; Je dřevo, za které vůl tahá
(chomout); Je vrtané dřevo (trouba). Ces.
1. XIII. 176.— 177.
Hloužek, pole u Mikulovic. Čas. mor.
mus. III. 133.
HloTý = hlohovj. Vz Gb. Slov.
Hlož v. hloh, tribulus. Rostl. D. 87b.
Hloženka, y, f. = hlohová jahoda. Bhm.
hex. 248. Sr. Hlozinka.
Hložina, y, f. =: mista hlohem obrostlá.
Sá. XVII. 126.
Hťpa, y, f. = lipa. U Znojma u Brna.
Sb. D. 43.
Hltan kovový = dg'o. Kká. Sión. 1. 183.
— H. Zánět h-nu tyfový, pharyngotyphus.
Ktt.
Hltání, n., vz Hltati.
Hltivý, fressend. Vz Gb. Slov.
Hltoun§tYÍ, n. Nár. list 1902. č. 79. 8.
Hlub, vz Hloub (koSfál). Bl. 339. ~ H.
i, f. zzhluhokost. Z hlúbi volal jsem k tobé,
de profundis. Ž. wlt. 129. 1.
Hlúbé = hluboko. Povídka veSla h. v pa-
měť mou. Zr. Let. I. 46. Daleko h. (hlou-
běji). Baw. T. v. 946.
Hlubinka, y, f. H. (skulinka) svalová,
lacuaa musculorum. Ktt
Hlubnotoký Okean. Msn. II. 258.
HlubnoTltý Okean, fta^v^Qoo^. Msn. Od.
294.
Hlnbočenín, a, m. i= obyvatel mista hlu-
boko USiciho. Vz Gb. Slov.
Hluboká = kapsa. V zloděj mluve.
Hlabokomyslně — Hnilý.
85
Hlubokomyslné něco naznačiti. Nár. list.
Hluboký. U. řeč = učená, moudrá. Luc.
43. 44.
Hlnbozniky a, m. = bcua (!). Vusin.
Hlučiti ^ hluktm (záatapem) ohradili,
Gb. Slov.
Hlučnoburácný. H. moře, útoň. Msn. II.
152., 2.. Od. 94.
Hltténoblaholný. J. jizba. Msn. Od. 52.
Hlučnojekotný. H. moře, i&toň. Msn. II.
5.. 25.
Hlučný. H. škola = vySSi, městská. Kom.
Did. 296 a j.
Hlueh, vz Hluchý.
Hluchorodee, dce, m. = hlw^ý had, Vz
Gb- Slov.
Hluchotina, y, f. Proti b-ně. Rostl. G.
47b.
Hluchý od přirození. Hus. II. 320., Chč.
Post. 215*.
Hlupák, a, m., vz Hufapa, Hntips, Žulka.
Hlúpiti = hloupým činiti. Vz Gb. Slov.
Hlupkyně, ě, f. = hloupá ien$ká, Tbz.
IIL 2. 180.
Hlúpněti, ěl, ěni = MoupnotU. Slez.
Vybl. II. 292.
Hlúposfy i, f., vz Hlouposf.
Hlupota, y, f. Blázen, kdo netyje z hlu-
poty Oiných). Tbz. V. 1. 102.
Hlúpý, vz Hloupý. Oběcky pod necky,
hlnpemn na ratoáč. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 490.
Hlust v. chlust. Mi.
HluTa v. hliva. Mé.
Hluza = dUšká nemoc f prAjem spojený
s vrhnutím. I^lez. Vyhl. II. 205.
Hmar, u. m.izimhlaf Holubinka še ztra-
cila v hmarooh. SpiSsky. Sbor. slov. 1901. 87.
Hmaták, a, m. = xlodij. Jrsk. XII. 125.
Hmatatelné. To jest h. babylonské. Báb.
32.
Hmatati co: zboží (sbírati, shromažďo-
vati). Rokyc. Post 19d».
Hmatee, toe, m. Ostrý h. podkovy (je-li
kováno na ostro). Ott XIX. 1011a.
Hmatně. Mark.
HmatoTý. H. představa. Vz Gad. 128.
Hmez, a, m, hmexa^ y, f. = hmy^. Vz Gb.
Slov.
Hmota. Vz Strh. Mech. 82. H. atomová
100., kapalin 469., specifická 95 , těles tuhých
460., vody 459.
Umotitý jetel = nlný, šUn^eh itonků, MS.
Hmotokaz, a, m. Msn. Hym. 81.
Hmožditi na vrata = tlouci. Frant. 9. 18.
Hmyzavěti, ěl, ění = hemzati, lézti. Gb.
Slov.
Hmyzavý zz leiouci, H. zvíře. Vz Gb.
Slov.
Hmyzdéti = hmyzeti.
Hmyziti se = hmyzetí, hemžiti se. Vz Gb.
Slov.
Hnát, u, m. Pravil, bych zle přisíhl, že
jsem nedoložil na druhý hnát. Páh ol. II.
423.
Hnátec, tce, m., zdrobn. hnát.
Hnáti odkud. Goralka z nich hnala =
čpéla. Val. Čes. I. XI. 229.
Hnátolam, U, m. = ochranný, dřevinj
rán motorového vozu (poněvadž povaleného
Člověka obyčejně pochroumá). Nár. list. 1901.
č. 356. 2.
Hnátolomný. H. cesta. Nár. list. 1903.
č. 215. 1.
Hn*e = nú>. U Znojma a Brna. Sb. D. 43.
Hned, hnedka, hnedky, hnedkom, hnedlinko,
hnedlinkom Bydž. ESt Lid. 5.
Hnědinky, pl., f. = hnédé barvivo hL
v kůií, chromatosis. Rtt. Vz Hnědina.
Hned jak sem, tanec. Vz Brt. P. n. 859.
Hnedleje = hnedle. Dik. Em. 46.
Hnedličko zz hnedle. DSk. Em. 36.
Hnědohřivý kůň. Eká. Sión. I. 227.
Hnédojasný. H. kadeř. Eká. Sión. II. 12.
Hnědolici. Eká. Sión. I. 228.
Hnědoploutvý. H. rvby. Slad. Ant. 53.
Hnědouhelný. H. konvence, průmysl,
vývoz, Nár. list 1903. ě. 154. 17., trh. Ib.
č. 257. 21.
Hnědovaný kůií. Mriť. Obrz. 101.
Hnčdozobý ^ majiei hnědý zob, braun-
schnabelig. H. plameňák. Hol. Met. II. 10.
Hnčtadlo, a, n. = mlýnek na hrozny
s h-dlem a odtrhovaČem hroznů. Nár. list.
1903. é. 134. 21. Otáčivé h. na máslo. Ib.
č. 140. 5.
Hněteěka, y, f. =: nádoba, ve které pekaři
hnilou tielo. Ott. XIX. 411ft.
Hnětidlo = hnitadlo. Nár. list 1904.
138. 9.
Hnétynka, y, f. :=: Hfepanka z brambor,
DSk. Em. 33. Sr. Hnětinka.
Hněv. Hněvu se vystřihej jakožto od
vraha svého života. Jrsk. VIL 2. 56. Někdv
h. sám sobě nebyl dobrou záStitou. Slad.
Ant 116.
Hněvati koho. Hněvá ho to, ako moriaka
červené sukno. Rízn. 175.
Hněvitedlný = k hněvu pobouz^id, an-
reizend. Vz Gb. Slov.
Hněviti? Vz Gb. Slov. Arnošt hniewiec
svrže s lože krále. Baw. Arn. 3435. Mš.
HněTivnik, a, m. ^ kdo k hněvu pobouzi,
Gb. Slov.
HněvkoYský Šebast Vz Lit L 917., II.
366., 854.
HněYuik, a, m. H. bývá milovnik. Zach.
Test 120.
HněTota, y, f., iracundia. Prelp. 1323.
Hněvužka, y, f. = hněvivka. Vyhl. II.
253.
Hnidavka, y, f. Aby se dobytek ubránil
dotěrným hovadům (ovadům) a h-kám. Nár.
zboř. VIIL 118.
Hnidopidský způsob vyučování. List fil.
1901. 400. Sr. Hnidopich.
Hniezdce, e, n., zdrobn. hnízdo. Baw. £.
v. 2222., 2226.
Hniezdo, vz. Hnízdo.
Hniletný =i hnilobě podrobeným shnilý. Vz
Gb. Slov.
Hnilinový, eariosus. Ktt
Hniloba (hnisání) kosti kloubní, Gelenk-
verschwárung, arthrocace. Ett
Hnilobotvorný. H. povaha jedů. Nár.
list 1902. č. 90. 3.
Hnilý. Hnilé dřevo a hnilý (lenivý) člověk
nie je k ničomu. Rizn. 170.
86
HnisaySblenoYitý — Hodnla.
HnisaTéhlenovitý, hnišavohUnovitp^ ei-
trig8ch]6ÍiDJg. Ktt
Hnisavý yýtok s ucha (ainf), otitis sup-
parativa, eitriger Ohrenflass. Ktt
Hnisivosf, Yz Hnusivosť.
Hnisoplodný. H. kokky. Ott XXII. 868b.
Hnisotok, u, m. Trvalý h. z hlízy Jaterni,
hepatorrhoea, h. Iňikový, lalokový, Alvao-
larblennorrhoea, poSevni, elythroblennor-
rhoea, průdofikový} blennorhoea broDohialis,
roury močové, kapavka, gonorrhoea, spo-
ji vkový, blennorrhoea conjunctiva, kyčelni
(klonba kyčelnibo), HQftgelenkverschwftraDg,
cozarthrooace. Ktt.
Hnlsotvomý. H. kokky. Vz Nár. list.
1902. č. 86. 8.
Hnizdee, vz Hnízce v VIL 1260.
Hnízdo. Tu hniezda mají. Mil). 46., 113«.
Tak mu je, ako vtáčafn v teplom hniezde.
Rizn. 176. Mnohý sbaznje hnízdo, a jini
mladé sbiraji (nestejná odměna). LU. hist.
XIX. 317.
HnizdoTitý. H. zvrhlost, Herddegene-
ration; Zánět mozku h-tý, Herdencephalítis.
Ktt.
Hnízdový zánět míchy, Herdmyelítis. Ktt.
Hnojba, y, f., nedoložené. Ale sr. cviéba,
udba, honba. Mš.
Hnojebný. H. vápno, DUngkalk, od hnojba.
Nár. list. 1886. 6. 100.
Hnojísko, a, n. Namrskám ti gatě i tvé
h. (HQ v nich. Zvon IV. 122.
Hnojiti koho kde: v žalářích (držeti ho
tam tak, že tam hnije, hyne). ChČ. S. L 5b.
Hnojivý. H. nátcha. Ces. 1. XIIL 91.
Hnojnlce, e, f. S každým vedrom (okovem)
h-ce vytéká pol zlatky do blata ulice. Rizn.
64
Hnoteky tku, m. = dlouhá žila li$tu. Slez.
Vyhl. IL 61.
Hnouti. — abs. Prchli a hýbali (utíkali).
1717. Mtc. 1908. 20. — eo. Žaprisahali sa,
že ho (kámen) jeden bez druhého nebude
hýbaf. Sb. si. 1902. 29. V ní duSi hnul. Kká.
Sión 1. 68. Hýbá se jako vůl na ledě. Vyhl.
IL 66. Nehýbaj nás žádný. NB. 72. (Mš.).
Hniete ode mne stezku, declinate a me
semitam. Pror. ol. 26b. 1. Jsa. 30. 11. PH-
kázanie tvé byli bychom učinili, by nás
milosrdenstvíe nebylo hnulo. Gest. 6. 46*.
(Mš.). Krokem svým by zemi pohla. Koll.
SI. dc. IIL 7. Sr. Pohnouti, Popohnati, Po-
hybovati, Pohýbati, Viklati, Hýbati.
Hnnlosf, i, f. H., vzbudil vosf mysli, Reiz-
barkeit des GefUhls. Hyna. Vz Čad. 116.
Hnnsiti se s čím = trudUi se, sich
plagen. Kom. Did. 146.
Hnusí VOSty i, f. t= hnÍ9Ívo8t^ ndklonnotf
k hnisáni. Vz Gb. Slov.
Hnusnonečistý. Msn. Od. 291.
Hnusnota, y, f. = h\utnoiť. Tbz. III. 2.
819.
Hnuti, vz Hnouti.
Hnutov, u, m., motus. XV. stol. Rozb. L
194.
Hnutový, mobiiis. H. nebe, coelum mo-
bile. XV. stol. Rozb. I. 194.
Hnutý = movUff.
H oběžně, vz Oběžné. Sr. Obih. Mš. Slov.
Hoble, e, f., rasile (hobl, hoblík). Rozk.
P. 2476.
Hoblen v VIL 1260. dle MS.: h<AMi, f.
Hoblík na kuří oka. Nár. list. 1904. 10. 11.
Hobliny ševcovské, Sehustersp&ne. Ktt
Hoblíř, e, m. H. kovu. Nár. list. 1902.
é. 108. 4. Sr. Kovohoblíř.
Hoblovka, y, f., vz Hoblovací.
Hoblovaci stroj srovnávací; kombino-
vaný stroj h. srovnávací s hoblovkou; h.
stroj válcový. Nár. list. 1904. 186. 21.
Hoc. Na Slov. ještě : hoci, choci, hodz.
hodza, ohot, chotas, choďa, choďas. Czam.
Slov. 219.
Hoeépraf se ěeho = naiébronxH se, LiSeí.
Mtc. 19u2. 486.
HoěaJ = hoei. Orava. Sb. si. 1901. 181.
Hoěek, ěku, m. = háček. Slez. Vybl. IL
198.
Hoéení. n. = uéetU. Mtc. 1902. 440.
Hod. Časté hody vedu Indzi do škody.
Rizn. 178. Dáš li, svíš hody (bude zle, bndeč
bit). Rokvc. Post. 869b.
Hodařka, y, f. = ienská, která chodi po
hodech (po krtinách, svatbách a p.). DŠk.
Km. 82.
Hodě ěasu. Z Rnk. pr. univ. F. 9. cituje
Č. v Rozpr. /. 146. a vykládá: čekaje pří-
hodného ěasu. (Mš.).
Hodina, y, f. = rose nám hodf, UisU, Baw.
Ap. 2191>. — H, Když jnem přišla, pracoval
už k hodince (umíral). Čes. 1. XIIL 176.
Hodinář, tanec. Vz Brt. P. n. 989.
Hodinový. H. krajky. Vz Krajka.
Hodinský. Šelma h-ská (nadávka zloději
hodinek). XVL stol. Zvon II. 628^. (Wtr.i
Hodiny. Hra na h. Slez. Vz Vyhl. U.
248. » H. = modUni. Vz Hodina v L d.
Chě. S. I. 138»., IL 170b.
Hoditi si 8 kým. Hodíte si s námi (za-
hrajete)? Rais. Lep. 109. — se jak. Hodí
se to, ako rukavica na nohu. Rizn. 177.
— co komu = dohoditi, způsobUL Jazyk zisk
i ztrátu tobě hodí. Baw. E. 1798. Vz Házeli
Hodní. List daný pondélí hodní veliko-
noční. 1616. Mš.
Hodnotiti. Néco ovéřít a h. (jeho hodnotu
stanoviti). Flš., Mtc. 1904. 43.
HodnÚti = uhodnouti, posouditi, vyznati.
Hodný každý sám po sobe, jenž jmieval
nemoc na sobě, že se vždy na noc obtieží.
Vít. 80». (v. 793. Mš.) Sr. Gb. Slov.
Hodokvas. Suol máš nožíkem bráti, a
nemáš mnoho plvati; na stole nikdy ne-
spoléhaje řiedko neb nikdy neopieny, a noie
mastného neoblizuj a v zubecn se při stole
nepáraj ; více té napomínám z toho, nedrbej
se při stole mnoho, také nepí, dokud v ústech
krmě pní ; ktožkolivěk toho zachová, smutka
i hanbě vždy odolá. Světz. 1887. 681. (O stré.
hodokvase. Wtr.)
Hodokvásek, skn, m., zdrobn. hodokvas.
XV. stol. Uč. síol. 1908. IIL 81.
HodokvaŠenín, ?, m., conviva. 1478. Jir.
Rozpr. 38.
HodreáL u, m., pole u Dl. Brtnice. Čar
mor. mus. III. 138.
Hodula. Vz Hodule v VL 328 U Kojet.
Čes. 1. XII. 162. — H. = pozdní kopaíka ve
Hodnla ^ Holověnec.
87
vinohradě až okoIo jarních hodů (o sv. Jiří).
Mor. Čea. 1. XII. 247.
HoferstTO, a, n. = nájem. Býti y h-stvn.
Val. Če«. 1. XII. 43., X. 443.
Hofieirka. y, f. = offieiraká íepice. Lišen.
Mtc. 1902. 444.
Hofkromer, a, m , z Hofkrámer, dvorský
kramář (knpec). Wtr. Str. 142.
Hoftnan Ladifil. Dr., spis. f 3./11. 1903.
Sr.. Zvon IV. 111., 278.
Hofinann Jan Ant., farář v II. pol. XVIII.
stol., spis. Yz Mas. 1902. 314.
Hofinistryné, ě, f., Zr. Čer. 83. Sr. Hof-
mistmé.
Hofreehty n, m., něm. Yz Gb. Slov.
Hohli, n. = tifUL Haná. Šb. D. 48.
Hochle, e, f. := voMe. pacten. Bbm. hex.
781.
Hoehmistr, a, m. = hofmistr. Gb. Slov.
Hoehtavý, vz Nehochtavý, Gb. Slov.
Hoja = euge! Yz Gb. Slov.
Hojdáé, vz Hynta. Slov.
Hojeboje. Tam je vfieho plno a b. (všeho
dost). Mor. Kmk. Sr. Habaděj.
Hojemstvi. Sr. Arch. XIX. 505.
HoJmé. Přivedla jsem tě k známosti
v Čechách na všech miestech h. Zlom. Táb.
IV. 21. Sr. Hojně (MS.), Gb. Slov.
Hojnoholubný. H. Thisba (kde se zdr-
žuje mnoho holubů). Msn. II. 33.
Hojnorybý. H. hladina. Msn. Od. 40.
Hojný od čebo. Krajina hojná od vina,
od obili a jiných věcí. Lbk. 17.
Hojostrojský = chirurgický, H. jednání.
Krok I. a 14. (1821).
Hojseina, y, f. = hošHna. Slov. Šb. D. 78.
HokynářsTO, a, n. 1592. Hrubý 165.!
Hoky&ka, y, f, zdrobn. hokyně. Vz Gb.
Slov.
Uokyftský krám. Tk. XI. 207.
Hol, vz Holý.
Holabrunka, y, f., studánka u Dolní
Brcnice. Oas. mor. mus. III. 133.
Holák, u, f. = méšie. V zloděj, mluvě.
Čes. I. XI. 140. H. jiskří = $oUi.
Holákový moták = směnka. V zloděj,
mlavě. Čes. 1. XI. 140.
Hol'any a, m., obyvatel holi. Orava. Sb. si.
1901. 181.
Holan = kdo nemá ničeho; kdo vše
prohrál a už nic nemá. Hauer 11.
Holán, a, m., tanec Yz Brt. P. n. 931.
Holandr v papírnictví. Yz Ott. XVIII.
176.
HolandHe, n. = HoUandško. Kar. 35.
Holandsl^ hrabie. Kar. 60. H. sukno =
světle červené. Čes. 1. XI. 482., Vek. Vset.
342.
Holátko, a, n. = pc^vka. Pelhřimov.
Kub. List. fil. 1902. 248.
Holeovaný ječmen. Litoměl. Čes. 1. XIII. 5.
Holcncha ^^ holěucha,
Holčiéi ikola z= hoUi, divěl Kbrl. Džl. 15.
Holéueba, y, f. St. Z něm. Holzschuh?
Gb. Slov.
HoldoYaei pochod. Zvon III. 463.
Holeček Job., spis., nar. 1853. Vz Flš.
Pism. 736.
Holek, u, m. z= úlek, tdeknuH. Lifieň. Mtc.
1902. 119.
HolekoTá, é, f , vrch v Gemersku na
Slov. Sbor. slov. 1900. 152.
Holemosť, i, f. Když takovou bezumnou
h. svým odpůrcům zůstavíme AI. Svoboda.
Lit. I. 751.
Holenka^ y, f. = plod mchý, nepukavý
8 obplodím tenkým, srostlým se slupkou
semennou. Ott. XIX. 934.
Holém, vz Holemý.
Holemý. H. sbírka lyrických básní. Pal.
Záp. II. 14. (Sf.).
Holenni. Zadní a přední žíly h., venae
tibiales posticae et anticae. Ktt.
Holennik, a, m., z holenný. Yz 6b. Slov.
Holenolýtkový vaz, ligamentum tibiofi
bnlare. Ktt.
ILoleizzjini, pmina, Reif. Ž. kap. č. 118.
83.
Hollca, e, f., vrch v Gemersku na Slov.
Sb. si. 1901. 165.
Holičký. Když močil, h-ká byla krev
(samá) 1614. Wtr.
Hoílsko, a, n. = krk. Lhota na h-sku :=
Praha na krku (zemský soud). V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XI. 140.
Holkojc. To jsou b. peřiny = holčiny.
DSk. Km. 44.
HoUandanky, druh kur. Nár. list. 1903.
Č. 136. 9.
Hollmann J. F. Yz Lit. 11. 410. nn.
HoUý. Yz Lit. II. 248. a hl. 855.
Holné, ě, f. =z holima. Yz Gb. Slov.
Holóbeky bka, m., tanec. Vz Brt. P. n.
848
Holobrádě, ěte, n. = mladik. Tbz. VIII.
155., XVI. 291. Sr. Holobrad.
Holofem-es, a, m. Uč. spol. 190d.IIL31.
HolohlaTec, vce, m. := mnich. Tbz. XIII.
382. Sr. Holohlav.
Holohunmo, a, n. := mUu, granarium. Vít.
Yoc. II. 252. Sr. Gb. Slov.
Holokrký. H. slepice. Nár. list. 1903.
č. 136. 9.
Holoméek, mečka, m., zdrobn. holomek.
Gb. Slov.
Holomek. Ty h-mkn s holomkem! Ml.
Bolesl. Čes. 1. XIIL 177.
Holonohý. H. vlaštovka. Msn. V VL328.
Holonohy oprav v : Holonohý.
Holopérko, a, n., zdrobn. holopéro. Gb.
Slov.
Holopieha, y, f = veUcá, neohrabaná
ženská. Val. Čes. 1. XII. 388.
Holoplášča = fikriotok, malé, zlé, ope-
řené čierné kuře. Na slov. Skalicku. Sbor.
čes. 86. Sr. Holoplisk.
Holoametky, míst. jm. u Klecan. Tbz.
IV. 1. 214.
Holoubek, bka, m., tanec. Vz Brt. P. n.
963
Holoudě = holoubě. Mus. 1863. 336. Jir.
Holoucha. Některá bude-lif nízká, ale
neplatí se h-chami. Ze Šť. cituje Jg. v Rozb.
I. 199.
HolouSek, ška, m. zdrobn. holouS.
Holověnee, nce, m , druh krátkého me^e.
Vz Gb. Slov.
88
Holpartna — Horečka.
Holpartna, 7, f. = holop^rtna. 1514. Arch.
XXL 85.
Holso, a, n. = hetlo. Mi. Slov.
Holstry sedla, vs PoatraDice.
Holtar, a, m. = stojaQ na potáčky, z něm.
Halter. Val. Čes. 1. XII. 487.
Holub. Opatn^'eme ho jako hba. Sbor.
slov. VIL 131. Hlas divokého h-ba. Vz Vyhl.
IL 265. — H. Biti h-by = vyskočiti a no-
hama ve vzdocha o sebe odeřití. LiSeň. Mtc.
1902. 441. — H. Hra na holaby. Slez. Vz
Vyhl. II. 247. — H. Emil Dr., cestov. a spis.
1847.-21./2. 1902. Vz NAr. list. 1902.
č. 52. 2.
Holuběnka, y, f, tanec. Vz Brt. P. n. 837.
Holubiea, e, f. H. sivá, neurobí škody,
sadně si na jarČok, napije se vody. Mtc.
XXXI. 25.
Holubička, y, f. = hiU ÍSeptc. Jrsk. XXH.
229.
Holubinky (čepce) v čes. Horácku. Vz
Ces. 1. XI. 23., 28. — H., russnlae, rod hub.
Vz Ott. XXn. 361.
Holubka, y, f., les u Radofiova. Čas. mor.
mus. III. 133.
^ Holubniea, e, f., les u Bzence na Mor.
Čes. 1. XIII. 176.
Holumna z holohumna. Vz Gb. Slov.
Holý. Hraje, dokud není holý (zcela obe-
hráo). Kie. Lid. 9. Koruny stromů byly holé,
jako lebky v kostnici. Tbz. V. 6. 212.
H. vrch, v mor. Karpatech. Vek. Vset. 13. —
H. Jos., spis. Sr. Zvon III. 614.
Homet sa = umyti $$. LiSeĎ. Mtc. 1902.
440.
Homilář v VI. 330. oprav v: homiliář.
Homiliář, e, m. := ihirka homiliif kázáni.
Homolář, e, m. = kdo homole dUá nebo
prodává. Vz Gb. Slov.
Homolka, y, f., vrch u Náchoda. Jrsk.
XXIL 217.
Homon. V VL 331. homonu obálek oprav
v: homonů (obálek).
Homonnik, a, m. = hamonU^ hamomě. Nár.
list. 1901. č. 5./1.
Homoplaty, pl., m. = nadpaii. O rané
učiněné na h-tiech iipem. Rbas. E. III. 1.
Hom&Iky = eléz. Slez. Vyhl. II. 221.
Honady v. onady.
Honal, a, m. = Jan. DSk. Km. 13.
Honeoyý, honcčvý, z Honec. H. vévoda.
Vz Gb. Slov.
Honéek, nečku, m. =1 přeni bradaviííka,
Bmstwarze. Vz Gb. Slov.
Hondák, a, m.. nadávka Domažličanům,
říkajit Honzovi Honda, Ondá. Čes. 1. XI.
267.
HoneČkem. Vždy na poskok schy stáná,
pornči lí co paní, aby honem, honečkem
posloužila. Zvon IV. 6.
Honěni, n. z= úloíeni. Baw. J. v. 601.
Honié. Jezevčík honič. Us.
Honička, y, f. = honěni. Chumlavá h.
jepic. Zvon II. 725.
Honiti 8 kým = potůkati se. Baw. J. v.
603.
Honiyý. Štčkot h-vé láje (psA). Jrsk. VI.
^ Honne =: hodně. Dal mi b. peilazi. Slov.
Čes. 1. XIL 474.
Honný = hodnf. Honnej kluk. Dšk. Km.
14.
Honosivě nSco vyzdobiti. Dolen. Pr. 50
Honzal, a, m. = Jan. Dik. Km. 13.
Honzík == náěini driici eukně. Sr. Jelito,
Obálka Us.
Honzikovky, f. = druh hrubek. Tbz.
III. 2. 860.
Hop. Jest to hop z lesa, fak do lesa (ne-
stálý človék). Slez. Vyhl. IL 67.
Hopapa =: evaliH ««, padnouti. V áétaié
řeči. Slez. Vyhl. IL 232.
Hopasinek, nka, m. = mladik, třeětídlo.
Neni žádný h. Rais. Lep. 275.
Hop do TOdy = polioka. Do vařící vody
vsype se drobet mouky. Žel. Brod. Čes. I.
XI. 88., XIIL, 28.
Hopitý = upjatj. Vesta u krku h-tá. Likfi.
Mrc. 1902. 107.
Hopkati, hopkovati = ekákatu —Jak.
HopkaC, taják sýkorka. Val. Ces. 1. XI. 276.
- 8 kým. Tbz. V. 6. 97., Jrsk. XIV. 195.
Hopkayě choditi. Us.
Hops, u, m. Keď je pohonič pod hopsom
(napilý), tedy koně dobré bežia. Rtzn. 167.
Hopsasa. Ten h. := tatrman^ newíža;
ilověk. Mor. Kmk.
Hopskati = ekákati. Vysoko h. Mržt.
Obrz. 165.
Hor, pstrolle. Rozk. P. 88. (Mi.).
Hora = lee. Vz Rubisko (zde). S tím je,
jak se žebřem (žebříkem) do hor (do lesa) =
jsou s ním obtíže, nelze se s ním shodnouti.
Val. Ces. 1. XL 485. — Vieho hotn čtyřmi
působí = vieho viudy. Komenský 1876.
Horalčina, y, f. = řeč HoralA. Sb. bI.
1901. 178.
Horantiti _-: akati. Po výspě jsme h-li.
Msn. Od. 130.
Horár. a, m. H. bez puiky je Čižmár bei
iidla. RIzn. 168.
Hořavka, y, f., vz Hořenka.
Hóraz, u, m. = úraz.
HorČák, u, m. = druh »ýra. Jak se děli,
o tom vz Čes. 1. XIIL 28.
Hořčice, e, f., sinapis. H. bílá a roloi,
s. alba et arvensís. Vz Ott XIX. 710.
Hořčický Jak. z Tepence. Vz Mus. 1901.
529.
Hořčičný. H. mísa. Arch. XXL 164.
Hořčik, u, m., picris, rostl. Vz Ott XIX.,
711.
Hoře. Až sa nos h. kořenem obracá. Mod.
kn. č. 40. 6. Hráti h. = tui. Brt Čit. 407.
Hóře = hůře. Bude horze člověku torna,
nežli prvé. dt Ř. 137*. (Mi.).
Horečka. H. Čivová, febris nearatica,
hostcová, f. rheumatica, z mléka, f. ab abs-
cessione lactis, nedokrevných, anaemisches
Fieber, i eitoviční bez osutiny, f. variolosi
sine exanthemate, počáteční, Initialfíeber,
rýmová, Schnupfenneber ; období horečky
(horečnaté), Fieberatadium ; h. cíbelovi,
febris urethralis, dráždivá, f. sthenica, dru-
hotná (následná) ranná, f. traumaticasecunda,
jednodenní (jednodeňka), f. ephemera, lehká
neitoviční, febricula variolosa, lehká tyfová,
Horečka — Hospodářovatí.
89
febrieula typhosa, zdánliyě alevujfci, febris
aubeontinua, předráždivá, f. hyperathoDica,
příznaková, f. s^mptomatica tvaru převráce-
ného, f. typo mverso, vysilujicíi f. asthe-
nica, b. o jednom záchvatu, f. monoleptica,
o více záchvatech, f. polyleptica, žlučová
(močokrevná), f. bilosa haematarica. Rtt.
HorečkoTý. H. příznaky, Fiebersymptome.
Ktt
Hořejenin, a, m. = ohywUel hor, Vz Gb.
Slov.
Hořeji = vjU. Téhož léta, jakož b. jmeno-
váno. Pulk. Lobk. k. 30.
Hořejni. Ž. glosi*., witt. a pod. MS.
HořcJM klekač = Búh, V zloděj, mluvě.
Hořejúei = hořící, ardens, flammans. Ev.
olom. 138., 808. a j.
Horek, vz Hořký.
Hořelost, i, f. = zprahloMt. Vz Gb. Slov.
Hořeluk v. cbořelak. MS.
Hořenin, a, m. = horák, Vz Gb. Slov.
Hořenka, ho/řevka, hořavka^ y, f. =r rýha.
Vz Gb. Slov.
Hořeplodný. H. válka. Man. II. 410.
Hoři, f. horSf, n. horSe; duál a pl.
horfie =? ^orlfí. Vz Gb. Slov. Lhář je horzy,
než ižádný zloděj. Alb. 23. yí^ry zapřel
jest a horzi jest než nekřesťan. St. Mus. 16*.
(List. fil. XVL 268.).
Horian, a. m. - horal. Sb. si. 1901. 179.
HoHea Igóat, spis., 28./7. 1859.— 3./4 1902.
Vz Nár. list 1902. č. 92. 1. a jiné listy
z též doby a Vyhl. I. 103.
HoHč, e, m., ardula (inter herbas). Rozk.
P. 780.
Herinek, nka, m. =r hořavka^ ryba. C.
Třeb. Čes. I. XL 36. Sr. Hořenka. — H.
Vojt., spis. 1 21./2. 1908. Vz Nár. list. 1903.
6. 52., Zvon III. 320.
Hofisko, a, n. = vdiká hora. Že zavalí
Dám město h-skem. Msu. Od. 125.
HoHSka = horní Čásf vsi Zbynice. Kub.
List. fil. 1902. 248.
Horizontála, y, f. Velké hly převládají.
Nár. list. 1903. ě. 154. 13.
Horko. Když dne ubývá, horka při-
bývá.
Hořkoft, qnassia, rostl. Vz Ott. XX. 1067.
Horkodíe = horkotU. Vz Gb. Slov.
Horkovzdušný. H. lázeň. Pokr. 1885.
č. 103.
Horký. Dopadený při horkém skutku.
ZvoD III. 249.
Hořký éim: závistí. Jrsk. XXV. 190. —
Kdo hořkých. věcí okaSnje, ten o sladkých
nejlépe rozeznati umí. Frant. 39. 8.
Horláni, n., dle Jg. lépe *. horleni. Achil-
lovo b. bohové ctili. Krok I. c. 24.
Horlitelka, y, f. Lit. L 129.
Horliti komu = domlouvati mu. Proto
mu horlil. Chě. S. 11. 246^.
HorliTnik, a, m. =: horlhee. Chč. olom.
162b. (MS.).
Horlivstvi, n. Nesmyslné h. = horlivoiř.
Jrsk. XX. 2. 205.
Hormý. SI. Nauř. Jes. 312b., 319b., za
něž jiné rukopisy mají horný. List. fil. XVIII.
206., XV. 272., 435. (MS.).
Horná, y, f. =. hudebni nátlroj. Vz Strh.
Akust. 408.
Homobran^ a, m. = bydlíc! u horní
brány. Brt. P. n. 749.
Hornof M. B., uěit. a spis. f 8./4. 1902.
Hornojasenčanka, y, í. Brt. P. n. 777.
Hornokosý dubec. Msn. Od. 189.
Homoletoun, a, m. = ortl. Msn. Od. 307.
Hornoietý orel (vysokoletý). Msn. II.
215.
Hornostropný. H. ložnice. Msn. II. 163.
Horobytny = v horách bydHeí. H. lev.
MsD. Od. 92.
Horokop, a, m. ^ domáei koUch. XVL
stol. Čes. i. XI. 76.
Horoletný jazyk (mluva). C. — Lit. II.
509.
HorOStanný = na horách $e zdrisvjiei. H.
sajhy. Msn. Od. 130.
HoroSlap, a, m. i= ehodee po horách. Nár.
list. 1901. é. 248.
Horonci hora = aopka. Lind. Lit. I. 801.
Horskolesistý. H. země. Msn. II. 33.
Horskoležák, a, m. = obyvatel hor. Msn.
II. 9.
Horský. H. brána v Praze. 1589. Čes. 1.
XII. 4G7., Tk. XI. 38., XII. 270.
Horstvotvomý. H. (orogenní) process
Vstnk. XL 567.
Horše =: horh. Aby nebyli horsse. St.
Ué. 59^. Vz předcház. Hoří.
HorÚCesť, i, f. := horouenost, palHooit. H.
věčného ohně. Modl. (MS.). Sr. Horoucesf.
^&tikfíi=horouci, prudký brennend, feurig.
Vz Gb. Slov.
Hořujiei = hoHci, horoucí. Vz Gb Slov.
Horudee, Sce, m , val vála. Mam. A. 36^.
(MS.).
Horníka, y, f.> osmerus, ryba lososovitá.
Vz Ott. XVIII. 917.
Horutný. H. seč. Msn. II. 232. — v čem:
v obraně. Ib. 230.
Horyna, y, f. = hora. DSk. Em. 16.
Horzkop, u, m. = soukenná suknf. Světz.
1886. 406. Vz Horckop.
Hósička, y, f. = husiíka. Mor. Brt. P. n.
525.
Hósleěke = housliřky. Haná. Šb. D. 47.
Hospitalář v kláSteře. Jrsk. III. 74.
Hospitálnik, a, m. = Hen řádu hospitál-
niko. Johanniter. Vz Gb. Slov.
Hospoda, y, f. Vyházel celou h-du
(vSecky hosti). Hamz. 53. V h-dě radosf,
ve stodole žalost Vyhl. II. 66.
Hospodář, e, m. Hospodářovi a lékařovi
nesmie sa nič hnusit; Straku poznáS po
chvoste a h-dára po jeho statku. Rizn. 64.,
170. Dobrý h. více prodá než koupi. —
H. = hospodyňky pani. Kateřina bude tiemž
dietf m h. (jako moji synové). Kat. 31. 3.
Hospodářiěek, čka, m. Vz KSf. Poh.
36. nn.
Hospodařiti jak. H-ří jako nenasytný
poručnik, má-li bohatého svěřence. Tbz. V.
1. 192.
Hospodářova = hospodářsko, Gastwirthin.
Vz Gb. Slov.
Hospodářovati v I. 469. za Hospodář-
ství polož před : Hospodářský.
90
Hospodářovy — Honliti.*
^ HospodářoTý. Od otce h-vóho. Mat
Šf. 73.
Hogpodářskoétenářský. H. besídka.
Nár. list. 1903. č. 175. 18.
Hospodářskofinančni čio. Nár. list. 1901.
251. 17.
Hospodářskoprůmysloyý rozvoj. Nár.
list. 1903. č. 130. 5.
Hospodářsky slabý. Nár. list. 1903. č.
154. 17.
Hospodářský. H. akademie, ikola. Nár.
list. 19u3. č. 243. 11., č. 134. 25.
Hospodářův. Oko h-dářovo množi ma-
jetek. Itizn. 64.
Hospodinovy. Zpoviedajte se Hospo-
dina h-vémii, domino dominoram. Ž. wit.
V Ž. pod. 135. 26. : hospodina hospodinovu.
Hospodisko, a, n., pohrdlivě. Čes. 1. XII.
131.
Hospodni kacbyně. Rais. Zap. vlast. 206.
Hosty m. a f. dle pohlavi. Hosti nom. sg.
Po řeéi znáti, ež si hosti. Pass. Jako chudá
hosti. Pass. 48. Piitnice jsem a hosti. Pass.
433. Hosti má. Ib. 883. By (byla) jeho zlá
hosti. Ezop. Baw. 1536. — Hosti akkus, $g.
Vezři na milého hosti. Um. rajhr. 17. Aby
uctila onu hostí. Ezop. Baw. 651. —
Hosti = cizi kupci; ndjemniei, — Vz Mfi.
Slov., Gb. Slov.
Hostec, stce, m., osutina. H. suchý a
mokrý. Val. Čes. 1. XI. 94. Na Bolesl.:
onČesy. — H. kapavkovÝ, rheumatismus
gonorrhoicus ; spálový, rh. scarlatinosus ;
prudký, h. kloubní, polyarthritis rheumatica
acnta, b. svalů mezižebernfch, pleurodynia,
myalgia intercostalis, h. hlavy (hlavový),
myalgia rheumatica cephalica, svalů hlavy,
cephalalgia rheumatica, myalgia cephalica,
h. jednoho kloubu (jednokloubý), monar-
thritis, vleklý h. kloubní, arthritis rheuma-
tica chronica, rheumatismus artlculorum chro-
nicus, svalový (bolest svalová hostcová),
myalgia, h. bederní (svalů bederních), my-
algia lumbalis, lumbago, h. svalstva hradního,
myalgia pectoralis, Brnstmuskelrheumati-
smus, díjový (bolest šíjová), m. rheumatica
eervicalis. Ktt.
Hosténice* e, f. vz Hostinice.
Hostík, a, m. = nevítaný hoat. Vít. (MS.).
Hostimil, a, m. Zeus h. Msn. Od. 213.
Hostinné, hívr]tov, dar hostinný. Msn.
Od. 333.
Hostinný, kdež jsi pohostinu. N. rada.
1338. — H. Voda h-ná a přívalová. Zbrasl.
224.
Hostinský = dgí^ H. pivo, víno, zboží,
Arch. XX. 79., člověk (z cizí osady), chléb.
Ib. 321.
HostinstYÍ, n. Hotelové h. Nár. list. 1903.
í. 250. 22.
Hostirad, a, m., ávrjo ře^vó^oxo?. Msn.
Od. 223.
Hostovati =: nikde po hostinaku hráti. Ott.
XXI. 63.
HostrOY = ostrov. Mš.
Hošek Igo., prof. a spis.
Hošice, e, t. = děvče, které si samo na-
mlouvá a k hochům je smělá. Yých. Čech.
Jrsk. XXII. 232., XXV. 176. H. helm-
brechtní.
RoUkAtí =: naříkati f A tož si h-la, že
dyby raci ta smrt už doŠla. Mor. Čes. 1. XI.
365.
Hoíipanec, nce, m. = prase. Sr. Uší pane.
LiieĎ. Mtc. 1902. 113
Hoiiité, ěte, n. Af mi, hošiíté (hochu),
takhle do fikoly neletíš. Bais. Zap. vlast 6.
Hošstvi, n. Slad. Šl. 112.
Hodténice, e, f. = hostinice, Světz. 1883.
177.
Hotařská, tanec v Liini. Mtc. 1902. 237.
Hi^teloTý. Vz Hostinství (zde).
Hotkati = povyhazovati a p. Reď sa dieta
na lone hotká. Sb. si. 1902. 61.
Hoto = kůH v dětské řeči ve Slez. Čes. 1.
XI. 342.
Hototo = hoto; jezditi. V dětské řeči.
Slez. Vyhl. 11. 232., Ces. 1. XIII. 154.
Hotov býti s Um: s prací. Brs * 121. Sr.:
Dodělati, dokončiti, dokonati práci, dopra-
covati; dopsati, dokresliti atd.
Hotovéji = hotovijH. H. k bojování. N.
rada 76., Št Ř. 119<'. (Má.).
Hotovnost, i, f. = hotovost^ promptitudo.
Rozk. P. 1364.
Hotový. Škodilo prodlíti h-vým, nocuit
diíferre paratis. Kat 23. Hotovo jest krá-
lovství božímu (dat.). Ev. olom. XXX.
Honba. Stalo se to, když ty's jf ště po
houbách chodil (když jsi ještě nebyl na
světě). Mtc. 1. 1897. 80. Švestková h. = žam-
pion. Na Chndenicku. Čes. 1. XI. 290. —
H. příjičná, fungus syphiliticus ; příznivá
h. varlete nároková, f. benignus testis (hla-
boká, profundns, povrchní, superfícialis),
kloubní, f. articuli, krevní, haematosa, moz-
ková, Gehirnschwamm, pupeČná, f. ombili-
calís; houha dřeřiová^ fungus medullaris
(rakovina). Ktt. — H. = huba. Houbě začni
hovět a hnedle nebude do ní, co mít musí.
HroS. 58.
Houbalka, y, f., zdrobn. houba. DSk.
Km. 31.
Honbizny, pole a louky u Pavlova. Čas.
mor. mus. III. 133.
Honbovina, y, f. Zrnitá h. (zrnitý nádor
houbovitý), mycosis fungoidea. Ktt.
Houbovitý zánět kloubu, arthritis fan-
gosa, fungóse Gelenkentztindung; b. zánět
kostokloubní, osteoarthritis fnngosa. Ktt.
Houbo vnik, a, m. = kuba (Štědro večerní
jídlo), hrubá krupice vařená a smíchaná
s vařenými sušenými houbami. Vykl. Obr
15.
Houbový, Zánět h-vého těla pyje, inflam-
matio corporis ca věrno si penis. Ktt.
Houdanky, f., druh kur. Nár. list 1903.
č. 136. 9.
Houdek, dka, m. = dudák. Džl. Ces. I.
XII. 383. — H. VI., spis.
Houfa, y, f. = houf. Slez. Čes. list XI.
265.
Houhalka, y, f. = kráva. DŠk. Km. 31.
Heule, n., nějaké jablko. Dšk. Km. 21.
Houliti co = ipafni kousati. Volyně. Ces.
list XIII. 123.
Honna — Hradoborka.
91
Hoana, pl., n. =■ humna. Pole za houny.
Loby. ČeB. I. XI. 368.
HouniTár, a, m. =z Jtovnivál. Mu8. 1863.
337. (Výcb. Cecb. Jir.)
Hon&OYý průmyHl valaiský. Pokr. 1885.
č. 337.
Houpaéka, y, f., tanee. Sá. Prost. II. 72. —
II. = houpáni dšti odrostlejHch. Vz Brt Čít.
13. DD.
Houpavý. H. péro na klobouku. Jrsk.
XIV. 133.
Houpyty. Zpivati dětem honpyty boupy.
Kká. Sión II. 128.
Hourabák od brabati. D^k. Km. 28.
Houráceti se kde jak = házeti «e.
Prkénko h-celo se v jeho rnkon se strany
na strany. Cch. Kv. 74. Sr. Hourati.
Hourati = JiázeH, Sr. Houráceti -~ čim.
Kaditelnou bourá t borováni. Vrch. Sud.
176. ~ se kam. Hourala se na pec, kde
měla STé lože (brabala se). Sá. Prost. 11. 13.
HouraYOchodný skot. Msn. Od. 11.
Houroehodý. H. kráva. Msn. II. 160.
Housanka, y, f. = Jiouienka. DSk. Km.
33.
House. Takový b. nedochciplý, nejlíp
ma podepsat vandrbnob a poslat bo na věč-
noBť. MI. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178.
HouseniSté, ě, n. = misíOf kde jiou hou-
senky. DSk. Km. 39.
Housenka. Co činiti, aby b-ky nežraly
zeli. Vz Nár. list. 1903. č. 277. 4.
Houser samec, vz Husman. — H. = kokei.
C. Třeb. Č. 1. XI. 36. — H. nemoe. H. ji
trápí. 1724. Hrubý 250. Vz Husák.
Houska. Vlasy v kousku svázané (dva
copánky vzadu svázané). Ces. I. Xlí. 280.
Houskový. H. baba (která prodává
bousky). Hlk. IX. 274.
Housle. Vidi nebe plné bouslí. Hav.
Gbamr. 137. H zvučely, jako když sviští
blesk (rychle, prudce, silné) Tbz. V. 6. 200.
Vliv bouslí na nápévy písní. Vz Brt. P. n.
LXXV. — H. v nUjné, Pomocí bouslí se
kamenu (mlýnskému) přituži nebo uvolní.
Čes. 1. XI. 60.
Houslový doktor (kdo bousle spravuje).
Rais. Zap. vlast. 13. H. písně, Čes. 1. XI.
282., sólo, zvuk. Nár. list. 1903. 347. 21.,
1904., 73. 6.
Houštnatý val. Procb. Hrad. 32.
Houvézdo = Újezd. DSk. Km. 6.
Houvina, y, f. místo Ouvín. Dšk. Km. 16.
Houževnác, e, m. =: Slovek houievnatj^
neúatupni. Msn. II. 200.
Houžovatý. H. strava. Kká. Sión II. 74.
Houžvačit sa, vz Krpačiti se. Mš.
Houžvití ^im = lakomJHi, H. dárky. Msn.
Od. 169.
Hovaď = dobytek (ovce, svině a kozy,
^illa). Msn. Od. 256.
HoTádek, dka, m. H-dky, pecas. Gl. roudn.
435. (Krok 1888. 402., 404.)
HoTadiee, e, f. = ovad (moucba). DSk.
Km. 41., Brt. Čít. 244.
Hovadnik, a, m. = hovadnj élovik, ein
viebiscber Menscb. Vz 6b. Slov.
HoTado, a, n., tanec Vz Brt. P. n. 884.
HoTad0Tý,viebÍ8cb,tbieriscb.Vz Gb. Slov.
Hovadský = hloupý. Stan. II. 295.
Hovar (ouvar), u, m. = půda mokrá, mo-
Hálovitá. Čas. mor. mus. III. 132.
Hovčdee, e, f. Tu b-dci neprodávej. Hrad.
108b. (MS ). Vz Hoviedce.
Hovědí maso = bovězí. Arcb. XXI. 539.
Hovědina, y, f. = hovfzina. Hrad. 135^.,
VeleS. 142., Rozk. P. 1727. (MS.).
Hovělosť, i, f. Hyna. Vz Cad. 115.
Hoviedce, e, n., zdrobn. hovado. Vz 6b.
Slov.
Hovno. Keď jsi b., seď v řiti. Sbor. slov.
VIL 130. Čert b. ví (=z neví), co p. Bůb
dá. Us. Já jsem již z boven vyrostl (ne-
potřebuji již tvé pomoci). Us.
Hovnoval, a, m., scarabeus. Rozk. 68.
Sr. Hovnival.
HoTodky = úuod $en. Mor. Mtc. 1902.
106.
Hovor. Dostali se bned b-rem do Prahy
(za bovoru). Zvon III 711.
Hovořeni, n., vz Hovořiti, Gb. Slov.
Hovořiti na koho = hádati. Hli na
Martina, že vzal slanina. Brt. P. n. 986. Cf.
VI. 351.
Hozlik, n, m. = u»Uk. Liseň. Mtc. 1902.
435.
Hpán = pá'*. Jid. 163. (MS.).
Hra. Dětské bry. Vz Sb. si. 1902. 69.,
59., 1901. 129., Brt. Čit. 9. nn. Hry sloven,
dětí. Vz Sbor. slov. 1900. 179., III. č. 1.-3.
Hry slez. dětí. Vz Vyhl. II. 243. nn., NáS
dom 1899. 135.
Hrabalka, y, f., drub vne samota řskýcb,
pompiiidae. Vz Ott. XX. 698, 201.
Hrabaniee, e, f. = ahrabaná $láma. Vz
Gb. Slov.
Hrabčink>% f. = drub třeXni. Tbz. V. 9.
365.
Hrábě = brabě ; hrabě = brábě. Val.
Čes. 1. XI. 434.'
Hrabě, vz předcbáz. — H. stál před ním,
maje meč v ruku. Arcb. XIX. 119. H. ležel
v domě trublářově na fransků nemoc;
A hrable prve tam byl. Ib. 118.
Hrabice soustruhu. Vz KP. VII. 675.
Hrabična, y, f. =i hraběnka, comitissa.
Rozk. P. 901.
Hrabině, ě, f. = hraběnka. Od Adlety
hně kupil. Pulk. Klem. k. 70.
Hrabr, u, m. = habr. Vz Gb. Slov.
Hraěkářka, y, f. = zena prodává jid hraěky.
MtP. 1902. 25.
Hrad, u, m. Sr. Jir. Prove 84. Teplý b. =:
pařeniětě. Mt. S. I. 181.
Hradčenin, a, m., civis. H. Jir. Slov. pr.
n. 83. Sr. Měštěnín.
Hradě, ě, n. = hrad. DŠk. Km. 5.
Hradebný. H. město. Msn. 11. 288. Sr.
Uradební.
Hradič, e, m. = kuchtiS; likottavnik ; měěfan,
Vz Gb. Slov.
Hradiště, ě, n. H. u Olomouce (klášter)
správně Hradisko. Mtc. 1903. 270.
Hradnictvi, n. = aluiba hradnika. Tbz.
V. 1. 1.S5.
Hradnik, a, m. = vrátnj. Tbz. III. 1.
286.
Hradoborka, y, f. (bohyně). Msn. II. 83.
92
Hradoborný — HrdloTnbec.
Hradoborný OdysseuB. Man. Od. 140.
Hradodrže, e, m. = driiUl^ správee hradu.
Vz Gb. Slov.
HradospaSy a, m. = oehránee hradů, měět.
Man. II. 108.
Hradový pán (majíci hrad). Ghč. Post.
278». — H. tvrdosť (tvrdý hrad). Baw. Ar.
v. 2465.
Hradozdénie, d., castroram aedifícatio.
H. Jir. Slov. pr. II. 157. (MS.).
Hrách, pisam. Vz Ott XIX. 800. Hrách
přes (ob) zrnko, přes zub vařený (nestejně
měkký). Stern. Pofa. 75. Já rád polivka
z černého bracha (kávu). Čes. 1. XIII. 176.
Hráeholiti. dnlcescere. Pravá milosC ze-
vnitř bode, h-U vnitř (jest milá). Ctver.
Eonáč 1516., Bozb. Hank. 25. (Mi.).
Hrachovee, vce, m. = noíai hlidač. V zlo-
dějské mluvě.
HraehoYitý, vz Hrachovka.
HrachOYka, y, f., údoU mezi Třebfzi a
Evilieemi a Slaného. Tbz. V. 9. 411. —11.=
kati hraehovUd^ OS plsiforme. Ktt.
HráloYitý iifiák, scatellaria hastifolia,
rostl. Vz Ott. XXII. 738.
Hramótka, 7, f., zdrobn. hraroota (hračka).
Vz 6b. Slov., Hramota VI. 1264.
Hrana, y, f. B. ořtíkú (liskových) = 8 a
4 oříšky pohromadě. Brt. Čit. 209.
Hrana ▼. hraň, pl. hrsmé^ hromada tnihu.
Schraňati snih do hrafi ; H. dřivi = hranice,
flaner 9.
HranastaJ v. branostaj. MS.
Hraněný. H. dřivi. Vz Dříví. KP. IX.
264.
Hranice. Až ke h-cům rakouským. Tk.
XT. 213. Sr. Jir. Prove 85.
Hranostaji, adj. = od hranostaje. H.
kožich. Milí. 42». Vz 6b. Slov., Hranosto-
jový.
Hradec, Sce, m., zdrobn. hráeh. Chč. S.
II. 212b.
Hráškový. H. krajky. Vz Krajka.
Hráti. — abs. Chudobná být, nic nemět
a eSče smutná? To nehraje. Mod. kn. Č. 40.
— jak. Stále hrál jen jednou noton. 81ád.
Si. 83. — nač. H. na slávu boží (pobožné
písně a p.). Tbz. V. 9. 368. Hrá na pestvi
(má v úmyslu taSkářstvi). RSf. Lid. 9. H.
na míč. Vz Hráti. — komu kde. Práce mu
Y nikách jen hrá (pěkně mu odpadá). ESť.
Lid. 9.
Hráza, y, f. = hráz. Zatopil i díl hrázy.
Pflh. brn. IV. 140.
Hrazděný. H. zdivo: Dřevěná kostra
staveni vyplní se zdivem pfllcihlovým. Vz
KP. IX. 283.
Hrazěnin v. Hraděenin. MS.
Hrázka, y, f. = lyíS, bidlo. Držela v ruce
hák na dlouhé hrázce. Zvon III. 526.
Hrázový* H. trhlina, Ruptur des Dammes,
postranní řez h., sectio perinealis lateralis.
Ktt.
Hrb, u, m. cyphosis ; b. v předu a vzadu,
cyphoscoliosis, tupouhlý. Ktt.
Hrbatec, tce, m. = hrbatý Hovik. Kká.
Slon. II. 250.
Hrbec, bce, m. = hrb (zdrobn.).
Hrbel, bia, m. s hrboL Hauer 7.
Hřbelce, e, n., scalprum. Bbm. lex. 153.
(MS.).
Hřbet. Takovým lotrAm já nerad břbeta
držím (nerad jim nadržuji). Arch. XXI. 129.
Hřbetáci= obyvatelé BojiStě v Ledečsko.
řes. I. XI. 405.
Hřbetovina, y, f. = páteřzbravka. Vyhi.
II. 58.
HřbetOTky, f. = druh bot. Tbz. V. 4. 175.
Hřbileť. Místo : ,kámen nějaký < má býti:
kámen hrobní. Ob. Sr. VII. 1265.
Hrbilka, y, f, phora, hmyz. Vz Ott XIX.
689.
Hrbiti se = kloniti mů (potupně). Siád.
Rich. 30.
HřbitoTiStě, ě, n. Tkč. Čes. pov. I. 26.
Hrbol, u, m. Zevní a vnitřní h. kAtkový,
tuberositas condyloidea extema et interna.
Ktt.
Hrbolka. Na Hrbolce, pole n Vel. Skalice.
Př. Star. VII. 55.
HrbolkoTaný plech. Vz Ott. XIX. 89a
Hrboň, ě, m,=hrbatjilovik. Stm. Poh. 98.
Hrboolek, Iku, m., zdrobn. hrb. Dfik. Km.
81.
HrboYá, é, f., stráfi ve Vsetíně. Vek.
Vset. 179.
Hrbovatý. Hádanka: H. mužik vSecka
pole sběha (srp). XVI. stol. Čes. 1. XII. 492.
Hrcati, hrcnouti CO odkud kam. Hrcla
maso z hrnce na mísu = vykydla, i^lez.
Vyhl. II. 285.
Hrč, e, f. = iúk; iukovUi poUno. Val. čes.
1. XII. 228.
Hrča, dle Bača = ryehU mluvicí, Přerov.
Čes. 1. XIII. 279.
Určeti kde Jak. Hrěí v něm jako v strha-
ném koňovi. Rizn. 178.
Hrdáni, n. = pohrdáni, aspernatio. Mam.
A. 15b.
Hrdatel, e, m., VerSchter. Vz 6b. Slov.
Hrdélko, a, n. Polívka s hrdélky (maka-
róny). Val. Čes. 1. XIII. 448.
Hrdelní cesta » Spatná, obtížná. Kš(.
Lid. 10.
Hrdelnice. Společná h., véna jugularís
communis; zevní a vnitřní h., véna jugularis
extema et interna. Ktt.
•
Hrdesen = rdešen, MS.
Hrdina ti = na hrdinu fť hrdli, Nehrdinaj,
co hyn stojí, to znamenaj. HannS. Osterp.
97. Sr. Gb. Slov.
Hrdinůvky, pole a les n N. Vsi. Cae.
mor. mus. III. 183.
Hrditi se g inft. Z vojska toho býti se
brdíme. Msn. Od. 7., 133.
Hrdlce, e, n. = hrdelee, Vz Gb. Slov.
Hrdle = hrdli, hrdlo, Vz Gb. Slov.
Hrdlený = hrdiny, Vz Gb. Slov.
Hrdliěka Jan, spis. 1741. Vz Vek. Vset.
302. — H. pták. Chechtal se, Jako stará b.
Kaifl. Zap. vlast. 6.
Hrdlo. Své h. na něčem složiti (svflj
život ztratiti). Vz Hus. Post. 59.— 60. Jejich
h. jest jakožto hrob otevřený (rádi píjí).
1478. Uč. spol. 1903. II. 21.
Hrdlorubee, bce, m. = kdo je hrdlem, do
hrdla libý. Sr. nás). Vz Gb Slov.
HrdlofabezDý — Hřmotiti.
93
Hrdlol*úbezný = hrdlu, do hrdla Uberníf,
miii, H. věci. Ví Gb. Slov., Hrdlorabec.
^ Hrdlolživý = v hrdlo liivů. Vých Čech.
Šb. D. 28.
Hrdlonhatl. Jrsk. XXVl. 317.
Hrdloulež, lži. f. H. si vymyBlití. Zyod
III. 638.
Hrdloalživý. Zvon m. 515
Hrdlový. H. roura. Vz On. XXI. 1034.,
1035.
Hrdložabrový. H. piStěl, Halskiemen-
fistel. Ktt.
Hrdodufiný. H. Trojane. Msn. II. 126.,
145.
Hrdopansky se na něco dívati. Nár. list.
1902. č. 57. 2.
HrdopySee, ice, m. Hsn. 11. 47.
Hrdoslavný. n. doby. Tbz. V. 6. 416.
Hrdost (grdost), soudní pokuta. XIII. stol.
Fried. 15. c.
Hrdozpupný. H. mužstvo. Msn. Od. 163
Hřebčík, zdrobn. hřebec.
Hřebec, bce, m. = buchta » paraikami.
Lišen. Mtc. 1902. 229. Vz ParaSky. — H.=
koldé Síta. Sr. VysloDženec.
Hřeben. Hřebenem, kterým mrtvý byl
česán, nikdo nesmi se česati, nechce-li, aby
ma vlasy slezly. Mtc. 1. 1897. 62. Hnstý h.,
vz Viivá^ek.
Hřebenáč, e, m = veliký balvan vápencový
u Sloupu na Mor. Sbor. čes. 194. — H. =
české prase. LitomŠl. Čes. 1. XIII. 1.
Hřebenatý. H. helmice, střecha. Jrsk.
XIV. 187., XIII. 210.
Hřebenisko, a, n. H. lesA. Zvon III. 458.
Sr. Hřeben.
Hřebenitý. H. skála. Lbk. 21. Vz Hřeben.
Hřebenny, Kamm-. Vz Gb. Slov.
Hřebenule = pilotka borová (vosa). Vz
Ott. XIX. 739.
Hřebí. 8r. Jir. Prove. 87.
Hřebice, e, f. = UUna. 1517. Arch. XIX.
413.
Hřebík. Nebylo vina dolito po h. naří-
zený (po cejch). Zvon IV. 103 , Wtr. Str. 30.
HřebínkoTý. H. krajky. Vz Krajka.
Hřebice, e, n. = hfehéUe. Vz Ob. Slov.
Hřebřik = HbHk, Hauer 11.
Hřeéenín, a, m. = Řek. Pel. V.
Hřečný, ehřeiaj = křeSný. Bech., Rozb.
I. 184. H. příze je hrabií uež bavlněná. Ib.
Hřeéstvo, a, n., graecismus. Rozk. P. 853.
H z=. řečtina; řůfké náboienstiA ; Řecko. Vz
Gb. Slov.
Hřeměti = hhnití. Vz Gb. Slov.
Hřéstí, hřebn. Vz List. fil. X. 121., MS.
Slov.
Hřešení, n., das Sfindigen. Vz Geb. Slov.
Hředitel, e, m., der Stindiger. Vz Gb.
Slov. H., concnbitor. H. s mužmi, c. mascu-
lornm. E?. olom. 90. 193.
HříbkoYý. H. krajky. Vz Krajka.
Hříč, e, m. = erb^ který se vypodobfiuje
jako kofiské pnSfadlo o třech hácích (o troj-
hálin). Kol. Her. I. 81.
Hříčka, zdrobn. hra. H-ky provozovati.
Bftw. J. v. 8220.
HHezIti, vz Hřlžitl.
Hřích. Z hříchu rodi se jen h. Lit. II.
850.
Hřímáček (rymáček), čka, m., barytonans.
Rozk. 1744. Vz Gb. Slov.
Hřímati = tUmei, raniti. Jenž ji líbá, jejie
ličko nosem hřímá. Baw. Ar. v. 3220.
Hřimltel, e, m. = hřmitel. Vz Gb. Slov.
Hřiíče, vz HřiSté. H., apodromium, hip-
podromium. Bhm. lex. 686.
HříSné nčco ztratiti. Hus. (Vstnk. XI.
749.).
Hřidnicky. Po h-cku se zaklínati. Hlk.
VL 193.
Hříšníkovy. H. obličej (peccatorum),
sfan. Ž. pod. 81. 2., 83. 11.
HřiSnomysIník, a, m. Msn. Od. 308.
HHšté, sr. Rejišté.
Hřitee = ? Rubin v korunč nejeden ve-
liký, a v té hřitci pták všeliký. Baw. J. v.
327.
HHvatí, vz Hříti.
Hřívlstý. H. pHlba. Msn. II. 218.
Hřivna. Sr. Jir. Prove 90«
Hřivnáček, čka, m., zdrobn. hřivnáč.
Hřívoehoebolný. H. přilbice. Msn. Od.
329.
Hřívomoený lev. Msn. II. 314., 342.
Hřívntý býk. Msn. Hvm. 25.
Hřlvý. H. víno. Sniyd. Int 1. 53. Lépe:
hřejné.
Hřizívati, vz Hryznouti. — koho kde.
Pakli jí mají příliS málo (ženy své nemoci,
čmýry), hrzizívá je v ledvích. Rnk. lék. Ihr.
185a. (MS.).
Hrk. Rozmluvou jim cesta ušla, jakoby
brk Dost. Pov. 18.
Hrkáč, e, m. = krííah na vodu § úxkjm^
uzavřeném hrdUm. Sbor. slov. VII. 114.
Hrkálek, Iku, m.=ro{iit^a. Také včech.
Jrsk. XXVl. 449. Vz násl. Hrkávénka.
^ Hrkatí = vrAraa'. Holubi brkají. Ostrava.
6b. D. 55.
Hrkávěnka, y, f. = rolnička Brt P. n.
523. Vz předcház. Hrkálek.
Hokrlík, u, m. = hrkot. Krev teče brko-
líkem. Džl. Rbrl. Džl. 19.
Hřmění, n. Pánbu jede na kočáře, kola
drnčí a od podkov koňských jiskří se a
blýská, ůes. 1. XII. 453.
Hřmetný. H. horky. 1542. List. fil. XVIII.
206.
Hrmiežď, č, m. = hletnjid. V té zemi sů
velicí hrmieždi. Luc. 53. Vz Hrmčžď.
Hřmitel, e, m., der Donnerer. Vz Gb.
Slov.
Hřmíti. Hřmí-li a zvčstnjí-li pH tom
Sedá mračna možné krupobití, staví se na
zápraží koště nebo sekera a to ostřím
vzhůrn, aby se kroupy o to rozlily a osení
neuškodily. Mtc. 1. 1897. 62. — kdy. Hřmí-li
Časně zjara, bývá na jaře dlouho zima;
hřmí-li pozdě v podzimku, bývá dlouho do
zimy teplo. Us.
Hřmota, y, f. = hHmota. Vz Gb. Slov.
Přijide hlas boží s nebe a h. Jiř. k. 3. (to-
nitus magnus. — MS.).
Hřmotíce, e, f. = bůřavice.
Hřmotiti Jak. Bez přítrže h. Zvon IV.
131.
94
Hřmotivý — Hrouda.
Hřmotiyý mlnvka. Stan. II. 193. H. Dio-
nysos. Msn. Hym. 60.
Hřmotnodupotný. H. nohy koňův. Msn.
11. 189.
HmaTraha, y, m To je vám h. (hr na
vraha) = třeitidlo. DSk. Km. 52.
Hracovitý helm. Vz Ebelikový.
Hrnčaný =: hlinénj, H. miska. Slez. Vybl.
IL 13.
Hmčárský. H. řemeslo. Sbor. slov. 1900.
116. Vz Hmčiřský.
Hrnéik, u, m., zdrobn. ktnee. DSk. Km.
81.
Hrnčiřka, y, f., odynerus, druh vos H.
obecná. Vz Ott. XVIII. 649.
Hrnec, nce, m. = kalichy íiie. V zloděj,
mluvě. Hádanka : Som zo zene ako i Adam,
lůdom jesf (jistí) a pif dávám, a keď zo-
mrem, nepříme ani zem tělo moie, ani Boh
dniu moju. Sbor. slov. 1900. 120.
Hmeéné, ého, n. := poplatek % hrnců. Vz
Gb. Slov.
Hmeěnik, u, m. = polieě na hmee. Mor.
Ces. 1. X. 444.
Hrneéný, Topf-. V» Gb. Slov.
Hrňonleky Iku, m., zdrob. Jimec. DŠk.
Km. 31.
Hrnouti se kam Jak. H. se nač jako
mouchy na med.
Hmalinek, nku, m, zdrobn. hrneček.
Čes. 1. XIII. 76. Sr. Hrnnlíček v VI. 372.
Hrob. Přísaha v hrobě. Vz Ces. 1. XI.
236.
Hrobéický z Hrobčic Jan Jáchym, ka-
novník kap. pražské v II. pol. XVIII. stol.,
spis. Vz Mns. 1902. 315.
Hrobek, bku, m., zdrobn. hrob. Udělati
okolo řepy hrobky (vysoké záhony). Us.
Tkč.
Hrobel', ble, f. = rokle f Slov. Čes. 1.
XI. 353.
Hřebice, e, f., zdrobn. z hróbi, Vz Gb.
Slov.
Hrobišté, ě, n. = mUlOf kde jiou hroby ;
hrob, Msn. II. 41.
Hrobkovač, e, m. = náSini k děláni
hrobka, Nár. list. 1903. č. 134. 21. Vz
Hrobek.
HroboTiStě, ě, n.. vz Hrobiitě. Tbz.
XIII. 153. Pusté h. Tbz. V. 9. 133., V. 4.
415.
Hrobový. Tvá každá radosť h-vým jest
květem. Vrch. Z hl. 39.
Hroeh, a, m., )iiko nadávka = kanec. 1616.
Zvon II. 592. Wtr.
Hroebnutí, n. = buchnuti, pád, Vz Gb.
Slov.
Hrom, vz o něm v Čes. 1. XII. 453. Zda
|eSté h. své vozy nebem valí ? Vrch. Dojm.
109. Kouká jako h. do police (divous).
Hav. Chamr. 72. — H. ^ pohroma, Baw.
Ar. v. 5168.
Hromada, y, {.-zlatí (mince). Ve zloděj,
mluvě. Dvě h-dy = 2 zl. — H. Bylo jich
tam h-du. Nár. sbor. VIII. 20. Toho bude
h. a kopec. Č. Lit. II 452.
Hromadina, y, f. Milý je mi, ako h-ny
(hřba skália). Sbor. slov. VII. 130.
Hromádka, y, f. H. se ráda k b-dee
ohlíží. — H. = daty ; h. SaRtlavá == zlatka
papírová. V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140
Sr. Hromada.
Hromádko Jan Nor. VzLit L 917., Vlé
Lit. II. 2. 23.
Hromadnice, hromaudnice^ e, f. = iem
žijící ve epolku rodovém, podilnieet epoleěná
majitelka, Vz Gb. Slov.
Hromazdnik» a, m., accumulator. Rosk.
P. 1147. Vz Hromaždník VL 374.
Hromazný Člověk =: hromotluk. Dšk. Km
17. Sr. Hromázdný.
Hromed, měe, m. Hromfii (hrome!), co to
děláš? DSk. Km. 60.
Hromiéka, y, f., vz Zima (zde).
Hromnice od hromnie, voskových svíček
jei se toho dne světí. O původu a významu
tohoto svátku vz Souk. 1902. 11. EL ve Siei.
vz Vyhl. IL 30. Na H. sněží vo a větrno,
není jaro daleko, ale jeli jasno, nepřijde
jaro tak snadno; O H-cích milejií ovčákovi
vlk než slunce. Ott. Kal. 1904.
Hromniéi postavník (na hromnice, svě-
cené svíčky). Vi Gb. Slov.
Hromniéný, H. artikuly (o hromnicicb
uMněné). Tk. XI. 125.
Hromnik, a, m. = hromn^, Vz Gb. Slor.
Hromnoburácný Zeus. Hsd. II. 127.
Hromný Žižka. Mark.
Hromobitný. H. doba (když hrom bije;.
Mark.
Hromobitý. H. Šelma (nadávka v XVI.
stol ). Zvon II. 621 Wtr.
Hromobleskomoený. Ld., Lit. I. 349.
Hromolajce, e, m. = kdo pořád klejt,
Wtr. Min. 32.
Hromopraný střevíček, nadávka zlodéji
střevíců. XVI. stol. Zvon II. 622. Wtr.
Hromorád, a, m. =: Zeus. Msn. II. 41.,
Od. 212.
Hromový kámen n, klín = ohlázek K
stran pfíos třený. Vz Nár. sbor. VIII. 137.,
Čes. 1. XII. 454.
Hrompas, a, m. Statný valibuk a h.
Nár. list. 1904. 66. 9.
Hromiidlo, a, n. =: Hm ee hronai, Nár.
list. 1904. 32. 2.
Hron Bedř., spis.
Hronle v. kronle. Mš.
Hrop, u, m. := hrob. SpiSiky. Sbor. sIot.
1901. 86.
Hrot, u, m. Hnáti věc na hrot (roz-
hodnutí). Zvon III. 315. — H. =: eiřei,
Haner 11.
Hrotivý. H. vání vichřice, podup, zoo-
falstvi. Nejasný význam a Jg. toho slova
neschvaluje. Mus. 1843. 398.
Hrotnosemenka. Vz Ott. XXI. 677.,
Hrotnosímka v I. 498.
Hrotovee, pole u Hrotová. Čas. mor
mus. III. 133.
Hrotový. H. ztemnění, Spitzenda ^ pfu^g.
Ktt.
Hroucati co do sebe = epáti (jídlo).
U V. Mýta. Mš.
Hronda sněžná = lavina, 1806. Lit 1.
515.
Hroadí — HrfizozTěstDý.
96
Hroudí, n. =: hroudy. Naplniti něco farou-
dfm a blátem. Kom. Did. 169.
Hrondko, a, n. = hrudi. Deítná. Mi.
Hroadnatý. H. pláň. Prooh. Hrad. 8.
Hrozden =: Proset*, uva. Krev hrozdnu
by píli, medoUam avae. Ž. klem. Pat ve
▼e svém vyd. 802. bére to za adj. Sr. List.
fil. XVIII. 83.
Hrozebně pokatn na něco nsaditi. Světz.
1886. 421.
Hrozen, zna, m. Jak uchovati hrozny,
aby zŮBtaly dlouho čerstvými. Vz Čes. I.
XII. 94. — H. obranný, vz VejStěpek.
Hrozének, nka, m., zdrobn. hrozen. Vz
Gb. Slov.
Hrozivě rozhorlený. Národ. list. 1904.
96. 1.
HrozliTé, vz Hrozlivý, Gb. Slov.
Hrozlivý. H. věc. Pat. Žer. 96. 18.
Hrozneky zenkn, m., zdrobn. hrozen. Gb.
Slov.
1. Hrozne =z vino. H. před Ďorom vi-
děné nebývá do sadov dávané. Rizn. 62.
Hroznod^, e, m. Msn. II. 86.
Hroznohhnotný. H. bitva. Msn. II. 38.
Hroznojekotný. H. vřava (vln). Msn. Od.
181.
Hroznokyilný. U. smrt Msn. II. 298,
402.
Hroznorodieký. H. děva (Athene). Msn.
Od. 39.
Hroznorodý. H. Arna. Msn. II. 88.
Hroznoryký útěk. Msn. II. 296.
Hroznostraáně zahouknouti. Msn. II. 28.,
294.
Hroznotvor, a, m. = hroznů tvor. Msn.
II. 28.
HroznoYiee, e, f, sargassam, mořská
řasa. Vz Ott XXO. 641.
HroznoYitý. Tepavý nádor cévni h-tý,
aogioma arteríale racemosnm. Ktt.
Hroznozabý. H. vepř. Msn. Od. 68.
Viroznfzz hroznový, Vz Gb. Slov.
Hrst, i, f. s étovka. Hrsti deset hromá-
dek = lOOOzK V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI.
140.
Hrstnice» e, f. H. prodávaly v malém
jáhly, kroupy, krupici, semenec. Wtr. Str.
66.
Hrtálek, Ikn, m. = hrtánek, Vz Gb. Slov.
Hrtan, u, m. Katarrh h-nn, zánět h-nn
katanrhový, laryngítis catarrhalis, Kehlkopf-
katarrh. Ktt.
Hrt&noprůdudkový řez, laryngotracbeo-
tomia. Ktt.
Hrtanový. Mázdřivěitá choroba h-vá,
dlphtheritische Rachenaffektion; b.křečdětf,
laryngospasmus infantilis. Ktt.
Hmbačka, y, f. = kruhé plátno. Val. Čes.
list. XI. 114.
Hmbant, a, m. = hruh'án, Kbrl. Džl 16.
Hrubé, ě, f. = hruhošt, velikost. Vz Gb.
Slov.
Hrubé, ěte, n., pl. hrůbata =: hr&bék,
DSk. Km. 21.
HrnbeS, Grobián. Frant 40. 12.
Hmbiti 86 = hruviti ae.
HrůbkOTaei přistroj n řepovního stroje.
Nár. list 1903. č. 186. 9., 184. 21.
Hrubolání, n. = hruhé láni, Msn. Od. 855.
Hruborázný muž. Kká. Sión II. 78.
Hruborysý typ. Nár. list. 1904. 244. 18.
Hruboskaliký. 1756. Sr. Velkoskalský.
Hrubosrstný píně. Us.
Hrnbonsedlý = udldk. Nár. list. 1901.
č. 199.
Hrnbovazný krk = tlufii. Msn. Od. 186.
Hrnbozrnitý. H. sAl. Stan. III. 144. Sr.
Hrnbozmný.
Hrnbozmný vtip. Jakl. Mar. 15.
Hrubý Timotej, prof. a spis. f 1896. Vyhl.
1. 102. — H. Váe/,, soud. rada, nar. 1848. Vz
Vyhl. I. 9tí. — H, Skála u Turnova. O staro-
bytosti tohoto slova vz Osv. 1896. 868., 908.
Hrnbýd, e, m. = hrubec. Vz Gb. Slov.
Hmď, i, f. Když je na hrudi kámen
(starosť), nedobře se to oddychuje. Tbz. V.
6. 106.
Hruda soli =: 10 liber. Zvon II. 75.
Hrudistý = hroudovHj, H. země. Msn.
II. 5.
Hrudnatý. H. těsto (nedobře prodělané).
1585. Uč. spol. 1905. 26.
Hrudnl žila, véna mammaria. Ktt
Hrudník, u, m. H. ůbyfov^, phthisischer
Thorax; vybočení h-ku k jedné straně,
pleurothotonus ; vodnatelnosť h-ku, hydro-
tíiorax, Brnstfellwassersucht. Ktt
Hruďobřišný, pnenmogastrieus. Ktt
HrudOTÍ, n. = hroudf, Klumpen. Vz Gb.
Slov.
Hrudožirný. H. země. Msn. Od. 75.
HruJOTitý. H. ryby, ophidiidae. Vz Ott
XVIII. 806.
HruozliTý. H. psáni, Drohbríeí. 1614.
Arcb. XXI. 15.
Hrud, e, f, geropigra (v lékárně). Bozk.
P. 824
HruSice, e, f, seoga (mezi bylinami),
Rozk. R. 74, Velei. 148., bleta. Rostl. B.
145b. 1.
HruSčiékoYý =z i^ruXiboi^. H. list Lék.
B. 205*.
Hrufieň, sně, f., pirus communis. Ott.
XIX. 772.
HruŠenka, y, f. =: drcJianka, Volyně. Oes.
list XIII. 123.
Hrudka. Jak sú hrušky a jabka zralé,
samy odpadávají. Vyhl. II. 66. — H ^^ěátt
li»u na hliněné taiky. KP. IX. 169., 176. —
H. - čásť pohyblivé peci, ve které se že-
lezo bessemeruje. Vz KP. X. 155. — H.
Jar. dr., vz Uden.
Hruštička, y, í., pirola, Wintergrtin,
rostl. Vz Ott. XIX. 770. — R., ramischia,
rostl, hruškovitá. Vz Ott XXI. 276.
Hruštičkový. H. krajky. Vz Krajka.
Hruštinka, y, f. = pHtok Biele Oravy
na Slov. Sb. si. 1901. 162.
Hrůznohledý vztek. Slad. Jan 100.
Hrůzný = hloupý, netmytlný. Vz Gb. Slov.
Hrúzodrama, Jeř. Bom. básn. 398.
Hr&zorodý. H. bitva. Mark.
HrůzoTitý nářek, h. divadlo. Tbz. V. 6.
118., V. 4. 406.
Hrůzovláda, y, f. Hol. Met II. 187.
Hrůzozvěstný oblak, Tbz. V. 6. 61., zář
(požár). V. I. 149.
96
HrAžeti — flafia.
Hrúžeti = pohHziti, Vz 6b. Slov.
Hrynec, nce, m. = hm^. Val. Šb. D. 56.
Hry§ zz: ry». U Domžl. Šb. D. 15.
Hryzlavý = koušavj. Vz Gb. Slov.
Hryzovati. Pakliže člověk stár a velmi
bo bryzi]ge. Buk. lék. Jbr. 189*. Sr. Hrýzti.
Hrzi, kompar. z hrdj. Yz 6b. Slov.
Hrzitel, e, m., Verácbter. Vz 6b. Slov.
Hrzivý. Zbav ny od zlého, to věz světa
brzivého. Rak. (List f. V. 230.)
Hrzký =: hezkj. Na Hané. Šb. D. 49.
Vz Herzký.
Herzši = hrdH, zv Hrdý. Kat. 1678 Sr.
TvrzSí.
Huba malá dírka, ale velká sbírka, a když
nedostane, bručí. Světz. 1887, 602. Jede mu
h. jako rybníkáři. Ib. 1888. 807. Která huba
sama ráda, nepotřebuje karamada. Žel. Brod.
Čes. 1. XIII. 28. Šla mu b. na maso (rád
by bvl jedl masoV Brt. Cit 253.
'Huba, vz Houba, 6b. Slov.
Hubalka, y, f. = hubiéka. DSk. Km. 31.
HůběJ = hlouhěji. Brt. P. n. 577.
Huben, a, o, vz Hubený.
Huběnečkat y, f. =: hubička. Brt. P. n.
704.
Hubeněti z něčeho. Kra. Ten. III. 23.
Hubenící zdrobn. hubený. H slovíčko,
Vz 6b. Slov.
Huběnka? = eí/ro, ííUlice. Vz 6b. Slov.
— H. Na Hnbencei louka u Hetlíua. Př.
Star. VII. 55.
Hubený Jak. H. jako brčko, bezová duše,
ženatý vrabec, stehlík na bodláku; Žebra
by mu spočítal, jak je h. (vyzáblý). Čes. 1.
XI. 270. Je jako kosinka, jako došek, jak
lítavka, jak vykrmený (souprafii) Šindel. Ml.
Bolesl. Ib. XÚI. 176.
Hubernak, u, m..^ berba thuris, rostl.
Vz 6b. Slov.
Hubička = ď^m^. V zloděj, mluvě. Čes.
1. XI. 140.
Hubičkový (tanec). Vz Brt. P. n. CXXIV.
Hubitelka. Past, hubitelka mySÍ. Msn.
Hym. 88.
HubkoTÍtý. Zánět krku h-tý, angína
aphthosa. Ktt.
Hubna = humna (v zaříkávači formulce).
Nár. sbor. VIII. 135.
Hůbner Kar., řed. obč. Skol, spis., 11. /li.
1827.-10./10. 1903. Vz Nár. list. 1903.
č. 278. 2.
HubomlatSTÍ, n. = ivaitáni, tíaeh. Nár.
list. 1904. 173. 3.
Hubomleč, e, m. = tlachal. Sbor. čes.
144. Sr. Habomel.
Hubovati. — Jak kde. H. jako sedláci
za stodolou (áby jioh ten, na koho hubují,
nealySel). Zbirov. Čes. 1. XI. 270.
Hučadlo, a, n. U Hdla, studánka u Hetlína.
Př. Star. VII. 54.
Hnčava, y, f., potok na Zvolensku. Sb.
si. 1902. 48.
Huěeti kde. A kdy olSe nad řekou vichrem
hučely. Zvon HI. 455.
Hučivě zaSuměti. Tbz. XIII. 283.
Huěivka, y, f. Táhl jsem zemí se svou
h-kou, velikým dělem, abych je potrestal.
HrlS. Hus. 67.
Hudba. Lidová h. Vz Brt. P. n. CXXVIII.
Hudbice, e, í., zdrobn. hudba.
HudeoYský. H. Šelma (nadávka muzikant-
ská). Zvon II. 623b.
Hudéek, dečka, m., zdrobn. hudec. Baw.
J. v. 1451.
Hudebně něco znázorniti. Vlč. Lit. IL
2. 26. H. vzdělaný. Us.
Hudebnětheoretický. Nár. list. 1903.
č. 243. 15.
Hudec. Vz Brt P. n. CXXVIII.
Hudeček Frant, železn. úřed. a spis.
t 26./1. 1902.
HudeéstYO, a, n., figellatoria (ars). Rozk.
P. 1551. H. = hudectvo, umění budecké.
Vz Gb. Slov.
Húdek, dka, m. == hudec, Vz Gb. Slov.
Hudié, e, m. *=: íert. Zvon III. 597.
Hudlař, hudlava (y., m.) vlastně = kdo
pracoval mimo cech, nezákonně a zajisté
nic neuměl. XVL stol. Zvon III. 594. Wtr.
Hudrmanina, y, f. = nzheské ^-eíi. Tbz.
V. 9. 493.
Húfa, y, f. = hovfa, houf. Hauer 11.
Húfhiee, e, f. = houfnice. Půh. ol. III
707.
Huhlání, n., vz Huhlati. Ohč. S. I. 25\
Huhlati. KaSe huhlá. Hamz. 59.
Húhoř = úhoř. Gb. Slov.
Hujer 0.« spisovatel.
Hujšati koho kde = houpati. HujSál ho
na koleně. Čes. 1. XII. 159. a j.
Hukání, n. == houkáni.
Huknout na koho := vyldHknouti. Brt.
P. n. 928. Sr. Houkati.
Hukobučný skot. Msn. Od. 227.
Hftl. Přivedl to až na hůl (na žebrotu)
Tbz. V. 6. 334. — H. na obruče (z které
se dělají obruče). Mtc. 1903. 819.
Hulákal, a, m.=zkřÍkloun, DSk. Km. 12.
Hulákavý pokHk. Stan. I. 284.
Hulán, a, m., tanee. Vz Brt. P. N. 832,
878.
HuIinoYO, a, n., vrch v Gemersku ni
Slov. Sb. si. 1901. 166.
Hulstra = hoUtra. Vz Gb. Slov.
Hulvaterie, e, f. = hulvatstol. Nár. list.
1902. č. 297. odp.
Humanism-us, u, m. = vzděláni lidské
zvi. studiem jazykAv a literatur staroklassi-
ckých. Dolen. Pr. 475.
Humanitaření, n. Mělkě h. Osv. 1896
465.
Humna, pl., n. Moje nohy nebyly jen za
humny =: viděl jsem svět. Tbz. V. 1. 13.
Humnový. H. seno, foenum areae. Vz
Gb. Slov.
Humorný vtip. Nár. list 1904. 147. 13.
Humpal - Zemanová Josefa, spis. Sr.
Zvon IV. 27.
Humpolácky něco dělati (mizerně). F.
Schulz.
Humuleěka, y, f. = homolka. Pros. Slez.
Čes. 1. X 422. Vz Homolka v II. Prísp. :6.
Hun, u, m. = hon (míra). Slez. Vyhl. II.
278.
Huna = druh župky sahající až po ko-
lena a podobící cí se slovácké haleně, jenom
že byla v zádech už&í. Těšín. VyhL 11.193.
Huňák — Huiďačka.
97
Huňák, a. m. = Slovik houni $e pokrývá-
jirA (nadávka).
Huňatíce, e, f. =i huHatá řepice. Jrsk.
XX. 2. 134.
Hiineút, a, m. H-ta ztratil, Kujóna našel.
RizD. 69.
Hundelák, U, m. = prkenná ohrada na
ovce, karha. U Kr. Městce. ČeČ. 178.
Huněk, nka, m. = odděleni valchy, do
něhož tlukou dv$ kladiva; podobně jako
ve mlýně složeni. Val. Čes. 1. XI. 95.
Hunčnky, pL, f. Pravily (ženy) těm
střívjám (střevicflm) hnněnky. Věk. Vset.
359.
Huněry =:: mzruchané vlasy. Kub. List.
fil. 1902. 248.
Hunky, pole u Mikulovic. Čas. mor. mus.
III. 133.
Hůnor = únor. Gb. Slov.
Ulinškop = hunckapy koňský náklavek. Gb.
Slov.
Hurdati. Kolébka hurda =: nepohybuje
se rovně a proto drká. Slez. Vyhl. II. 229. i
Hůřeji, kumpar. k zle. An by o žádného
b. nebylo. Čem. Z. 3'JO.
HurŠtOTati = naléhati, nutiti, hurtovati.
Frant. 34. 27.
1. Hus J. Vz Lit L 917., Hrubý 12.— 28.,
Zíbrt. Bibl. IL 1134.— 1184. (Husovi před-
chůdci ib. 1117. nn.). Výsledek Husovy
čiDoosti na poli našeho jazyka. V z Mus.
1863. 327. Nékde Luther» jinde Hus zasU-
vuji řimský vAz. Proch. Hrad. 68.
2. Hus, husa: emdenská, pomořanská,
toulouBBká. Nár. list. 1903. 6. 136. 9. Slepice
a busy mají se sázeti na vejce tehdy, když
jdou lidé z kostela, aby se vylíhlo mnoho
kuřat a housat; Na Mirošovsku, sedí-li husa
na vejcích, nesmi se poklopovat hrnec, sice
by se housata udusila. Mtc. 1. 1897. 56., 70.
Husa dobrá jen do Martina, od Martina
starým skopcem čpívá. Tbz. V. 4. 37. Di-
voké husy na odletu, konec babímu letn.
Uasi sa dycky o kukuřici snivá; Tak je
iDU, jako husám, keď sa dostanu k žitným
klasom (dobře). Rizn. 172., 175.
Husar = zkažená slioa. Hauer. 11. Sr.
ti user.
Húsce. Každému (psu) se dá h. (hufcze).
chleba. Lbk. 37. Vz 2. Přisp. 77. a Hůsečka
v VI. 394.
Húsenee, e, f. = housenka, eruca. Oliv-
nice naSe snědla jest h Pror. ol. 112^. 2.
— H., zdrobn. house. Sr. VI. 394. a násl.
Húsenčin =: husi. H. vejce. Náchod. Mš.
Húsenčiska, pl., n. == housenky. Val. Ces.
\. XI. 435.
Húsenica. e, f. =: housenka. Skrutil sa,
ako h. na kapustnom liste. Rizn. 175.
Húser, a, m. ^ husař. Tk. M. r. 184.
HúseroTý, Ganser-. Vz Gb. Slov.
Hnsi pochod (jeden za druhým). Stan.
III. 165. H. rozum (hloupý). Tbz. V. I. 88.
H. nožka menši a větSí, pes anserinus minor
et major (v lékařství). Ktt H. mluva, vz
Vybl. II. 264.
Husiéka, y, f., tane",. Vz Brt. P. n. 850.
Husiéky = leknin, Vz Kačírky.
Kott: Dodatky k česko-nSm. slovníku III.
i Hasina, y, f. == dřevo, jtó zapíná kolo
I při jizdě s kopce. U Vimperka. Kub. List
; fil. 1902. 218 Sr. Šupka.
Husitství, n. Vz Zbrt. Bibl. IL 1102. nn,
Húska, y, f. = houska, Vz Gb. Slov.
i Hra na húsky a vlčka. Vz Sbor. slov. 1901.
1 141.
Huslarina, y, f. Písně zpívané s prů-
vodem h -uy. Lind. Lit. I. 774.
Húslky, pl., f. = housličky, zdrobn. housle
Ví Gb. Slov.
Hnslový =r houslový.
Husnik, a, m. = červ, mol; pihavka; hou-
senka. Vz Gb. Slov.
Husniť =: psáti husím brkem. Čes. 1. XI.
67.
Hnssakit, n. m., nerost. Vz Vstnk. XI.
831.
Hust, a, o, vz Hustý.
Hustá, é, f. = rychtářka. V zloděj, mluvě.
Hustiti kde eo čím. Brt. P. n. XXIX.
Husto. Už mjel na husto psané (byl
v úzkých). Val. Ďes. 1. XI. 229.
Huštodětý == hustotkaný. H. plátna Msn.
Od. 102.
Hustochocholný. H. přilbice. Msn. Od.
328.
Hustokadeřný. Msn. Od. 289.
HustomrTý trus. Msn. Od. 259.
Hustosrocený. H. včely. Msn. 11. 22.
Hustota zemé, zemských vrstev. Strh.
Mech 95., 261., 265.
Hustovrehý. H. lAžko, postel. Msn. Od.
348.. 108.
Hustý,^ ého, m. =:i soudce, rychtář^ v zlo-
dějské ře'či. — H. Tráva hustá jako kožich.
Jrsk. XII. 262.
Huš = prase v dětské řeČi. Us.
Husák (ušák), u, m. ^ hmee s uchem.
DSk. Km. 29.
Hušťaci kolébka. Slez. Vyhl. II. 229.
Vz Hněfati.
Hu^ťák, a, m. = představený obce. V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XI. 140.
Huštati. Dítě na rukou h. = houpati.
.Slez. Vyhl. H. 229.
Hustě = hustěji. Čím Čestějie ji (vrbu)
obrubáš, tiem se h. obalí. Št. Uč. 84*.
Húdté, ě, f. = houiU, Baw. Ar. v. 4136. ;
tlařeniee. Baw. Ar. v. 3492.
Húštinka, y, f., zdrobn. houif. Sbor.
Čes. 56.
Huštvorc, e, m. Vezmi h-vorce hrsf plnu.
Lék. B. 180». Vz Húzvorc.
Hutapa, hutipa y, m. = přihlouplý
ělověk. Suchdol. Kub. List. fil. 1902. 248.
Sr Huťa.
Hutněti, ěl, ění = hutným se stávati.
Bahno tuhlo a hutnělo. Hol Met. I. 143.
Hutorif =z praviti. Sbor. slov. 1901. 74.
Hiittler Ant. (pseud. Č. Ostrá vický) spis.
a lidový básník, nar. 1869. Vz Vyhl. I. 88.
HúzYore, vorce, m. Vezma h. a ruoži.
Lék. B. 184». H., Nachtschatten. Ib. 187b.
Sr HuStvorc.
Hůzvurcový. H. voda. Lék. B. 187*.
Sr. předcház. Húzvorc.
HuždaČka, y, f. = houpaěka. Hauer 11.
98
Húžev — HynSt
Húžev = ktmiev, Baw. Ar. v. 4025., £.
v. 2447.
Uúžka, y, m. = houika, skrblík, Vz Gb.
Slov.
Húžíiák, a, m. = tkrhlik. Vz 6b. Sloy.
HúžYař, e, m., vz Honžvař.
Húžvička, y, f., zdrobn. kil&va^ houiev,
Vz Gb. Slov. Sr. Honžviéka.
HTězda, y, f. = košUltíc na Stěnách (na
vrcbn mezi Polici a Broumovem). Tk. —
Z Hvizdy Jan. Vz Lit. I. 917.
Hvězdee, dce, m. Domnění hvězdcfi. Šf.
v Pal. Zip. II. 59.
HvézdieoYitý. H. brány. Nár. list. 1903.
č. 134. 21.
Hvězdinee, nce, m., hora n Domažlic.
ČeB. 1. XII. 384.
HTězditi koho čím. Slavná noc h-Ia jej
tisícerými světy. Zr. Nov.* 197.
Hvézdnaté pláti. Kká. Sión II. 182.
Hvězdně, ad v. Zr. Let I. 8.
Hvězdoplaz, a, m. = ptanela. Vz Gb.
Slov.
Hvězdoprava, y, f. Obíral se h vou a ^-
daístvim. HrlS. Hus. 20.
Hvězdopravný, astrologisch. H. rozprava.
Nár. list. 1886. č. 1.
HTězdořadi, n. PÍ. — Lit. IL 17.
Hvězdosetý. H. nebesko. Hsn. Od. 160.
Hvězdotřpytný. H. koruna, Zr. Nekl. 6.,
stan. Zr. Leg. 117.
Hvězdo vid, U, m. = hvizdářikj ná»troJ,
Vz Gb. Slov.
Hvězdovnik, a, m. = astrolog. Vz Gb.
Slov.
Hvězdový, H. krajky. Vz Krajka.
Hvizdalka, y* f. = hvíxdaSka, Gest. U.
116. (MS.).
Hvižď, ě, m. 1= jedlé letni zvíře, Sb. slov.
1901. 155. H. = hvizd (pták)? Být jak
b. = hubený. Val. Čes. 1. XIL 131. —
H. = ífervivý ořech. Vz Gb. Slov.
Hvižděc, dce. m., zdrobn. hiíid, Vz Gb.
Slov.
Hvozdný kopec. Škd. F. 133. Vz Hvozduí.
Hvězdo, a. n. = hvozd. Dik. Em. 5. Sr.
Vozdo.
Hvožděnin, a, m. = kdo bydlí ve hvozdi.
Gb. Slov.
Hyacinthový. H. oko (modré). Tbz. V.
9. 299.
Hýbati, vz Hnouti, Pohýbatí, Viklati,
Lejno {{ v dod.), Pohnonti co.
Hýbavý = hýbající te. Tresť h-vá na dvě
straně. Cbč. S. I. 13*. — H. =: nestálý,
vrtkavý, H. svět. Ib. IL 232*.
Hyberňácký. H. náměstí v Praze (nyní :
Josefské). Jrsk. XXVI. 45.
Hyběť. D]eQh.hybit hybiti iuter}. = hěda,
wehe, heu z infinit. hybiii =i hynouti. V do-
kladech známých hodí se někdy význam
inít. hynouti m. zahynouti, ale tutéž hodí
se také význam bida, ku kterému všecky
doklady jiné ukazují. Gb. Uyběf bude . . .
zvláště kněžím, jenž hrdlují chudé. Hus II.
392. Ba hyběf jim s ohněm pekelným. Pat
Jer. 121. 10. (113. 1.). ZmeSká-li člověk ta-
ková dobrotu boží, hybietif Jemu bude proto
(zahynouti). Chč. S. I. 115*. Hyběf = běda.
Baw. T. v. 1075. H. = hynouti. Baw. J. v.
1651. Vz více doklad A v Gb. Slov.
Hýbl Jan. Vz Lit. I. 917.
HyboméHcký, mechanisch. H. jednáDÍ
(mechanika) Presl v Kroku La. 12. (1821.).
Hyboměrstvi, n. = mechanika. ŠL 8r.
HyboméHctví.
Hybridní slovo = emíieni, složené ze slov
rozličných jazyků: planimetrie (zlatplanus
a z řec. iittQfw), nebo tvořené ze slova ja-
zyka jednoho koncovkou jazyka drahého;
sklizuĎk (z ěes. sklízeti s německou kon-
covkou -nng). Ott. XI. 996.
Hydek. Je tam bydek = zima (maď. i ro-
mán.). Čes. 1. XII. 274.
Hyditi. Víra křesťanská vSe zlé hydij.
Št. Nauě. mus. mk. 1492. Ruk. mus. z roku
1465 má: hyzdí (MS.).
Hydrant, U, m. » výpustní příttroj na vodo-
vodu, Vz Ott. Slov. Pouliční a požární, pod-
zemní samočinně se vyprazdňující b. Nár.
list. 1903. č. 134. 21.
Hydranlika. y, f. Práti acetylen v b-ce
čili v práči. Vz KP. X. 117.
Hydrinden, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XL 4.
Hydrolysa, y, f., z řec. = jistý drah été-
peni některých solí v roztoku vodném. \oí.
204., Vstnk. XL 5^
Hydrometrie, e, f. z řee,==miřeni obsahti,
váhyt ryrhlottif tlaku, htUnosti vody. Vz Strh.
Mech. 493.
Hydrothymin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
X. 592.
Hydrotroilit, u, m., nerost. Vz Vstnk.
XI. 820.
Hydrouracil, u, m. Vz Vstnk. XII. 55.
Hydroxamový. H. kyselina. Vot. 94.,
Vstnk. XU. 46.
Hydroxyd, u, m. H železitý, nerost. Vz
Vstnk. XI. 825.. 710.
Hydroxylový kyslík, skupina. Vot 7L,
28.
Hydroxyinočovina, y, f. Vz Vstnk.
XII. 53.
Hydrozinkit, u, m.: ZnCO. + 2ZnO,H..
Vz KP. X. 220.
Hyby zz kůÁ v dětské řeči. Us., Vybl.
II. 232.
Hybyhy. Jede h. (v dětské řeči). Čes. 1.
XI. 319. — H. 1= monstrance, V zloděj,
mluvě.
Hyjta, y, f. = beseda, táiky. Hrne. 8., 66.
Hýkal, vz Hejkal.
Hýknouti. Sbor. čes. 276. Vz Hýkati.
Hýl, a, m. Nadýmati se jako h. Bokye.
Post 20*.
Hylánáni, n. = vykřikování. H. vozkfl.
Čes. 1 XIL 419.
Hylmar Václ., prof. a spis, 1841— dl./5.
1904. Vz Nár. list. 1904. 150. 2. a jiné listy
z též doby.
HylYát, 2L,m. = hulvát, hlupec 1568. Zvon.
11. 622.
Hymnický. H. písně. Vrch. Z hlub. 108.
Hyna Frant., kněz a spis. Vz Čad. 1.
Hynost? =z hybnost. Vz Gb. Slov.
Hynšt, u, m. =: příčný tram, který spo-
juje dva trámy vinného lidu. Čes. 1. XIII. 475.
Hynštik — Cbatlovna.
99
HynStik, a, m., zdrobD. hynfit. Baw. J.
v. 5řu8.
Hyntaéka, y, f., vz Hynta, Hojdáč.
Hyntlanst, n, m. Vezmi b-atu a dryako-
vébo listn. Lék. B. 105. (Mš.).
HyperbolisoYati = přeháněti, přepínati,
nadsazovati. Vlé. Lit IL 2. 63.
Hypeifýsieký. H. upotřebeni rozumu.
Uc. spol. 1902. IX. 14.
Hyperkritiky a, m.zizpHIiipřitný kritik.
UminěDý b. Lit. I. 199.
Hyperloyalnost, i, t-=zpHl\Sná loyalnott.
Nár. list. 1903. č. 243. 13.
Hyperoxyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. H.
Hyperromantický děj. Zr. Nov 2. 192.
Hypersentlmentalni sladkost. Zvon IV.
194.
Hypoxanthin, n, m., v lučbě. Vz Vstuk.
XII. 54.
Hypsometrie, e, f., z řec. = měřeni
výšek. Vz Strb. Mecb. 535.
Hypsothermometr, u, m. =1 teploměr k mě-
řeni v^Sek. Vz Strb. Mecb. 519.
Hyria — hej$a. Vz Gb. Slov.
HýHlský pobár. Slad. Aut. 28.
HyHtel, e, m. = kdo hýří. Vz Gb. Slov.
Hysterie strnulá, bysteria cataleptica.
Ktt.
Hýtman, a, m. = hejtman, Vz Gb Slov.
Hyty (hoto) = kůň (v dětsiié řeěi ve Slezsku).
Čes. 1. X. 842.
Hyvle, e, f. = vrSek, z něm. Hiibel, Hiigel.
Gb. Slov.
Hyzda, y, f. = ohyzda. Hyzdu pácbati.
Mark.
Hyžděni, n. = hyzděni. Vz Gb. Slov.
Hyždiee. e, f, zdrobn. h^idé, Ober-
scbenkei. Vz Gb. Slov. H., coxira (de mem-
bris). Rozb. P. 1246.
Hyždie, n., vz Hýždě.
HyžďoTý. Hoření a dolení žily b-vó,
venae gluteae superíores et inferiores;
Maní Či zvratný pobyb b-vý, Glutealreflex.
Ktt.
Ch.
Ch, vz v Gb. Slov.
Chabenee, nce, m.» bóra n Ružomberka
Da Slov. Sbor. ěes. 285.
Chabný. Jg. v Mus. 1843. 399. praví, že
ae neTÍ, co slovo to znamená a od Čebo
Jest odvozeno. MS tvrdí, že jest to tvar
chybný jako slabný, mladný a p. Sr. nási.
Cbudný.
Chabouéký, zdrobn. ehah$. Cb. blábol.
List. fil. 1903. 319.
Chabrek, u, m. = chrpa. Slez. Vybl. II.
2d4.
Chabrý = rhrabrfi. Vz Gb. Slov.
Chaeharina, y, f. = viěenec. Mtc. 1902.
9. V I. Přisp. 320. oprav v: 321.
Chaehokati se = rmáti se. Čes. 1. XIII.
418.
Chaleanthit, u, m. = měděná ruda. Vz
KP. X. 162.
€lialeba, y, f., vz Ochabela. MŠ.
Chalkopyrit, u, m., nerost. Vz Vstnk.
XI. 830.
Chalpa. Vylezl na cbalpn (půdu). Jrsk.
XXIII. 242.
Chalupa. Raději v ch-pě svůj chléb jisti
budu, než v malovaných pokojích cizí. Arch.
XX. 218. — Ch, Frant., básn., 1857.-1890.
Vz FIS. Pfsm. 717. — Ch. Karel, spisov.
15./12. 186*. — 6. 6. 1894. Vz Nár. list. 1904.
156. odp. 2.
Chalapák, a, m. = eJialupnik. Dšk. Km.
28.
Chalupeeký = z chalupy. Kif. Lid. 5. —
Ch. J., l3r., docent a spis.
Chalupisko, a, n. =: hidná chalupa. Brt.
P. D. 1040.
Chalupka, y, f. také = v^ménkařéki sta-
čeni. Hauer 11.
Chalupnieký jazyk. Hlavn. 44.
Chalybaly, vz Cbalabala, Halabala. Ch.
koho odbývati. Chč. S. I. 122b. A nám vy-
dávali (nadávali) cb. 1423. Nár. list.
Cbamčik, a, m. ^ lakomec. Zvon II. 77.
Chamčivé = lakotně. Hnal se cb. za boch-
I níkem. Jrsk. XXIX. 15.
i Chaměivosf, i, f. = lakomosř. Zvon III.
387.
Chameleonstvi, n. = nestálost časté mě-
nění svých náhledů atd. Č. — Lit. II. 745.
Chamoisit, u, m. = ielezná ruda. KP.
X. 142.
ChamoYod, u, m. Zánět ch-du, fnnicn-
litis. Ktt.
Chámovský lid. Světz. 1895. 27.
Chámový. Vnitřní žily cb., venae sper i
maticae internae. Ktt.
Cháně, ěte, n.^mali ditě. A co vy, chá-
ňata? Kornk. 83.
Cháněti se = káněti se. Vz Gb. Slov.
Hospodář se vždy chaní. Ch. se 1= milisko-
vati se. Baw. Arn. 3091., 3153.
Chahkaf sa s kým = mazUti. Val. Čes.
1. XI. 482., XII. 199.
Chantant, u, m. = stálá zpevni siň. Sterc.
599.
Chappový. Ch. hedvábí. Ott. XX. 722b.
Chargista, y, m. (z fr., šaržista) = herec,
jenž mívá úlohu zvanou chargí. Hlas lO./lI.
1897. Dhnl.
Charoušli, n. =: charouzd, roždif chrasti.
U Úpice. Zedníček.
Charubek, bku, m. = bouda před hospodou.
Mor. Světz. 1882. 567.
Charurdiee z= ? Vz Gb. Slov.
Chatlovna. y, f. U Ch-vny = louka
u Zbraslavic. Př. stár. VIL 54.
7*
100
Chbed ~ Cblebičkářský.
Chbed, gt. cbebdo, m., vz Ghebd. MŠ.
Chbedie, n., vz Cbebdi.
Chcipák, a, u. := nezdravé ^<m«e, n. sle-
pice atd. Ddk. Km. 28. Vz násl.
Chcíple, etc, d. vz Klipátko.
Cheiplik, a, m. = sWfe na schdpnuU
(Spatné). MŠ.
Chčasný = )íta»tný. Us. Mi.
ChebzinkuTý. Ch. kaše čí kozinkavá =
kaše z bezinek. Lišen. Mtc. 1902. 113. Sr.
Ch. v I. Přisp.
Chebzisko, a, d., zdrobo. chebz (šeřik).
Světz. 1882. 667.
Cheehet = ehechot. Vz Gb. Slov.
Chechtavě se někomu vysmívati. Ha v.
Obamr. 195.
Cheiloplastika, y, f.» z řec. = umili
napravováni defektu pyskového. Vz Ott.
XIX. 816.
Chejcať se čeho = chytati. Dšk. Km. 53.
8r. Chejcef.
Chek ve vědě a v zákonodirstvi. Na-
psal Dr. Ant. Pavliček. V Praze 1902.
Ch. = druh pisemné poukázky doplněné a
modifikované cbekoprávními i směnečními
stanoveními, kteroužto vydavatel na základě
fondu u trassáta čili chekovníka vloženého
buď osobám třetím platí, neb i pro sebe
sama opatření činí. Chek. 43. Dle angli-
ckého zákona je ch. = směnka vydaná na
bankéře a splatná na požádání. Chek. 37.
Ch. úvěrní. 64. Historický vývoj cheku. Ib.
18. nn. Pojem a druhy cheku. 37. Rozdíl
jeho od poukázky, od směnky, od ban-
kovky. 45. Převádění cheku. 77. Chek kři-
žovaný. 169.
ChekopráTni ustanovení. Chek. 43.
ChekoYiii klausule, smlouva. Chek. 59.,
115.
Chekovnik, a, m. Ch. či trassát. Chek.
48. 61.
ChekoTý formulář. Vz Chek. 167.
Chelčieký Petr. Vz Hrubý 48. nn.
Chelerythrin, u, m., v lučbě. VzVstnk.
X. 595.
Chelldonin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
X. 596.
Chemickým Zákony ch-kého slučování.
Vz Vot. 1.
Chemie. Anorganická ch. r. 1902. Vz
Vstnk. Xn. 343. nn.
Chemigrafický snímek. Osv. 1896. 361.
Chenillový, vz Chenille, Ott. XII. 147.
Cherubínovy. Ch. opatrnosť. Krist. Šf.
68.
Cherum. Vyvolali ho na cherum (vyprá-
věli o něm všeobecně). Kojet. Čes. 1. XII.
152.
Chikanováni, n., z fr. =: týrání, sužováni,
Nár. list. 1904. 196. 5.
Chiméra hlavatá, ch. monstrosa, ryba.
Ott.
Chinit, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 4.
Chinolin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI
124.
Chinon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI.
132.
Chinoželezitý. Cb.malaga. Nár. list. 1903.
č. 137. 5.
Chinson, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XL
127.
Chitosamin* u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 506., 517.
Chladeénica, e, f. = zahradní be»idka,
Hauer 11. Vz Chladečník.
Chládek Jilji. Vz Lit I. 918.
Chladiči stoky v pivovarech. Vz Ott.
XIX. 820b.
Chladik, u, m. = škUp. V zloděj, mluvě.
Chiadnokrvnik, a, m., had a p. Sb. s'.
1901. 155.
Chladný. Chladná, é, f. zzpfedíiň. V alodřj
mluvě. — jak. Zůstali chladni až do srdee
(dle Mš. asi nečeská frase).
Chladoležka, y, m. Ch-kové nechodí na
vinnice dělat. Chč. S. I. 62. Sr. Chladoležák
v I. 624.
Chladoležný. Chč. S. I. 63*. Vz Chlade^
ležka (zde).
Chladnněk. ňku» m., nějaký kámen. Lact
Vz Gb. Slov.
Chláeholitelný čim : darem. Msd. II. 162
Chlamst, a, m. =: pes. Dravý ch. Msn.
Od. 206.
Chlap = statný muz. Je to ch. jak ščcp
Nár. list. 1903. č. 270. 9. - Ch. =z kdo «
praví býti dobrého otee syn a není, a ježto opo-
vrhá stud, nepřebývá v řádu urození svého.
Za Karla IV. Zvon H. 609. Wtr.
Chlápat. TedAvá chlápal sněh s desčem
(pleskal). Val. Čes. 1. Xí. 323. Ch. si po
holenkách dlaněmi (při tanci). Vek. Vset.
358.
Chlapeojc. To jsou ch. šaty = chlapcovy.
Dšk. Km. 44.
Chlapčesko, a, n., vz Chlapčisko. Nár
; list. 1903. č. 270. 9.
Chlapejc, e, m. =: chlapec. Dšk. Km. 41.
Chlapen, pna, pno, vz Chlapný.
Chlapilý = cA^p^. Ch. narozeni. Dal. 7. 6.
Chlapkati nač: na dlaně (tleskati). Vek.
VsHt. 357. Sr. Chlapati.
Chlapot, u, m. i= pití. Žel. Brod. Čes. 1.
XIII. 2»
Chlapovský = chlapský. Wtr. exc.
Chlapský. Ch. vernosť nerastie na vřbe.
Rizn. 168.
Chlapustina, nadávka ženským. Slez.
Vyhl. Ii. 335. Sr. Klapnstina.
Chlapýš, e, m. = chlap (potupně). Gb.
Slov.
Chlastna, y, f. = klepna. Dšk. Km. 14.
Chléb. Veliký kus chleba také : klinvan.
Když se peče ch., hodí se do pece tři bráchy
nebo podvazek, abv chléb neoprýskal. ale
bvl tak oblý, hladký, jako zmíněné věci.
Mtc. 1 1897. 54. Na Moravě, aby potkaná
8 Člověkem do světnice vstupujícím byla
šCastná, podávají mu ch. a nůž zvouce ho-
Ukrojte do kola, aby se nám urodil. Játc. I.
XXXI. 8.' Na chlebě koho chovati = Živiti.
1488. Arch. XIX. 239. Chlieb najlepši ka-
marát v cestě; Lepši ki&sok chleba z vlastnej
práce, než pečienka z milosti. Rizn. 63., 16f>.
Nechuď (nechoď), kaj netřeba, kaj nevyrobiš
chleba. Slez. Vyhl. ÍI. 66.
Chlebíčkářský. Ch. netečnosf. Lit list
XV. 185.
Cblebik - Cbmeliní.
101
Chlebik, a, m., zdrobn. cbléb.
Chlebničanka, y, f., potok, přítok Oravice
Da Slov. »b. 8l. 1901. 162.
Chlebniky a, m. = kdo vidi ve ěvátosti
olté^ni jen poeváíný chléb a tnameni tHa
KrišCova. 1557. Hrubý 187.
Chlebný. Ch. krámy. Dolen. Pr. 385. Cb.
zaneprázdněni. Pal. Záp. II. 13.
Chlebohlod, a, m. i= jm. myši. Msn.
Hym. 86.
Chlebojedlý. Ch. lid. Msn. Hym. 16., Od.
116.
Chlebojedna, y, f. ^z jedeni Meha, arto-
pbagia. Vz Gb. Slov.
Chlebospas, a, m. = jm. myší. Msn.
Hym. 92.
Chlebový. Cb. lán, pole. Zvon HI. 597.
- Ch. zeď v Praze. Vz Hladový.
Chlebura, y, m., nadávka. Slez. Vyb). II.
335.
Chledný = chUidnj. MS. ezc.
Chleeht, u, m. Smíc by, cblechty, kun Steky.
Rokyc. Post. 44a.
Chlejstnouti, vz Cbloust. MS.
Chlévnik, a, m. =: dozorce ttad chlévem.
Chč. S. II. 217».
ChléYný. Cb. dvéře. Baw. E. v. 1417.
ChléYomet, a^ m. Ms. Od. 257.
Chliehtati se = chechtati »e. Děvčata sa
chlichtela. Jrsk XX. 2. 293.
Chlichtot, u, m. =: chechtot, Jrsk. XII.
282.
Chlimpas-chrampus = jídlo ze zelí,
bracha, mrkveajinýcb zelin uvařené. U Opavy.
Vybl. II. 202.
Chlipé, ěte, n., pl. cblípata = chHpS, DŠk.
Km. 21.
Chlipnický. vz Kuběnárský.
Chlipý, Wollast-. Vz Gb. Slov. Dle FIS.
v Nár. list. 1904. 243. 3. omyl m. cblipný.
Chlist, n, m. =: ikrkavka. Vz Gb. Slov.
Chlištěti odknd Jak. Voda se skal cbliStíc
tekla proudem. Hlk. Vil. 174.
Chlop, a, m. =: nádennik. Slez. Vybl. II.
315.
Chlopati = klepati, Cblopajte a bude
vám otvořeno. Plk. N. zák. Mat. 7. 7.
Chlopeň, pně, f. Cb. Baucbioova, valvula
Baucbini, Enstacbova, v. Eustacbii, pólo-
krubovitá, v. semicircularis, tračniková, v.
ileocoecalis. £tt.
Chlopnité pakati. Ott. XIX. 934.
Chlopftoyý. Cb. okraj, Elappenrand, čípek,
růžek, Klappengípfel. Ktt.
Chlor, u, m. Výroba cbloru atd. Vz KP.
X. 82.-87.. Vstnk. XI. 556., XII. 587.
Chloraeetal, u, m., v luébé. Vz Vstnk.
XI. 506
Chlorbenzooyý. Cb. kyselina. Vz Vot. 95.
Chlorit, n, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 716.,
834.
Chlorjod, u, m., v luébé. Vz Vstnk. XI. 5.
Chlorkyan, u, m., v luébé. Vz Vstnk.
XII. 50., 54.
Chlormethylat, u, m., v luébé. Vz Vstnk.
XII. 59.
Chlonnlééný. Ch. kyselina. Vz Vstnk.
XII. 50.
Chlomatan, u, m. Cb. sodnatý. KP. X. 89.
Chlorofaeit, u, m., nerost. Vz Vstnk.
XI. 835.
ChloroYodikoYý. Cb. kyselina. Vot 220.
Chlorový. Cb. vápno (jebo výroba, upo-
třebeni). Vz KP X. 87.
Chlorpyrazol, u, m., v luébé. Vz Vstnk.
XII. 59.
Chlostivý = chouloetivý, Chodsky. Prk.
v Kroku 1891. 339. Vz Cholostivý.
Chloustati komu kady. Voda mořská
cbloustala mu nosem ven. Msn. Od. 87.
Chluben, bna, bno, vz Chlubný.
Chlubička v VI. 420. oprav, v: chlúbiéka.
Chlubní, vz Chlubný.
Chlúdití, vz Cblouditi. Baw. £zop. 2913.
Chluméenin, a, m. =z obyvatel Chlumu.
Vz Gb. Slov.
Chlumek, mku, m., zdrobn. chlum.
Chlup. Není na tom ani za chlup pravdy.
Us.
Chlupáé, e. m. Zarostli jsou jako ch-éi.
Hamz. 5. — Ch. = bo'>atee. DSk. Km. 49.
— Ch. zz ienaká. Čeé. 178. — Ch. =. mič
z chlupů., rhum^ld^, kudrma. Stépánovice. Kub.
List. fil. 1902. 248.
Chlupáček, éku, m. = jeetřábnik. Nár.
list. 1903. é. 224. 4. — Ch. éka, m. = pet.
Bohatci cb-éky chovaji a masojidky. Hus.
II. 242.
ChlupaČka, y, f. = pokrývka, deka. V zlo-
dějské mluve. Čes. 1. XI. 140. — Ch-ěky, vz
Buchty.
Chlupař, e, m. = eoukennik. V zloděj,
mluvě.
Chlupatec, tce, m. = pes. Visi vísatec
(slanina) a pod nim chlupatec; rád by ten
chlupatec, aby spadl visatec. XVI. stol. Čes.
1. XII. 492.
Chlupatka, y, f. = pražená polévka
s nakrájeným chlebem. Praha 106.
Chlupnáč, e, m. = chlupatý. PreSp. 406.
ChlupoYÍ, n. Odříznul ch. s hlav jebfiat.
Msn. II. 52.
Chlupy = Éukno. V zloděj, mluvě.
Chlýstati = chlastati. — CO: nápoj. AI.
MrStik.
Chlystnouti odkud kam. Střeva z něho
chlystla na zem (vylila se, vyvrhla se).
Msn. II. 384. 8r. Cblnstati.
Chmatač, e, m. = zloděj, V zloděj, mluvě.
Chmaták, a, m. = zloděj. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 140.
Chniatati = A;rd«^t. V zloděj, mluvě. Čes.
1. XI. 140.
Chmátka, y, f. = krádei. V zloděj, mluvě.
Chmátnouti = chytiti^ lapiti. Sr. Ohmatati.
ChmeJHti. Chmejři = padá drobnj tnih.
Jíéin. Kub. List. fil. 1902. 248.
Chmel Jest symbolickou rostlinou sva-
tební. Zvon IV. 263. Pne se jako ch. (o do-
mýslivýcb lidech). Ib. Chmel-brdinal Smil
FUSka.
Chmelařskohospodářský spolek. Nár.
list. 1904. 154. 13.
Chmelařský. Český ch. spolek. Nár. list.
1903. é. 270. 21.
Chmelenský Jos. Vz Lit. I. 918., II. 424.,
477. a hl. 856.
Chmelini, n. = chmcliítě. Vz Gb. Slov.
102
Chmeliti — Ghóva.
Chmeliti. Sladina cb. (kořeniti). Ott. XIX.
818.
Chmelka, y, f. = pivo. V zloděj, mlavě.
Chmerek, rku, m., sderanthus, Knaal,
ro<itI. Cb. prostředni, roční ozimý. Vz Ott.
XXII. 726.
Chmerkovitý. Ch. rostliny, sderanthaccae.
Vz Ott. XXII. 725.
Chmúran, a, m., bóra v Tatrách. Hlk.
XI. 22.
Chmamokroéný. Ch. lítice. Msd. II. 353.
Chmarnostrašný Zeas. Msn. II. 140.
ChmurnotTarný. Ch. sluje. Msn. Od. 181.
Chmuroéemý. Ch. mračno. Msn. II. 98.
ChmnroháTý Zeas. Msn. Od. 196.
Chmurovitý kotoač, oblak. Tbz. V. 1.
116.
ChmýHéko, a, n., zdrobo. chm^i.
Climýrovoasý. Ch. Caesar. Slad. Ant. 8.
Chftapnouti komu po čem: býka po
rozich. Kká. Sión. U. 16.
Chftap, a m., nadávka XV^I. stol. Zvon.
II. 609. Sr. Hňup.
Chod, a. IQ., vz Chodové. — Ch. n, m. =z
noha. Brt. Čít. 85.
Chodák, u, m = obuv. Na nohon měl
ch-ky z volské kůže. Jrsk. XXVIII. 273.
Chodánek, nkn, m., ya Bébádko.
Chodha, y, f. = chůze. Zedřený od chodby.
Hhas. 86. (IV. 32) Kdežto ch. aoi jízda ne-
bývala obyčejná. Kar. 60. Po veliké práci
chodby. Kat. 25.
Chodbový. Cb. klenati. KP. IX. 336
Chodce, e, m. n: chodec, Vz Gb. Slov.
Chodcovský rychtář = nad chodci. 1609.
Schnlz 54. Sr. Chodecký.
Chodecký rychtář = nad choici. 1599.
8chulz 46. Sr. Chodcovský.
Chódek, nka, m., zdrobn. chod. Vz Gb.
Slov.
Choděni, n. Ch. tři králů. Us.
Choditi. — kdy. I vykládal nám o Fran-
tiné, jaké za ni chodily (byly) časy. Sá.
XIII. 8. — Jak. Chodíš za řezníka a nejsi,
jsi zloděj. Zvon III. 79. Chodzí okolo toho
ako kočka okolo cesta (těsta). Rízd. 177.
Chodi jako rozražena buš. Vyhl. II. 67. —
o éem = obmýfleti něco. Baw. E. v. 296.,
2078.
Choditý. Ch. chůze, pervia domns, prů-
choditý dům. Krok 1888. 404.
Chodounský Kar. Dr., prof. a spis. Sr.
Zvon III. 491.
ChodoTák, a, m. =: Chod, a, m. Kbrl.
Džl. 15.
Chochánie, n. = kocháni. Milí. 23.
Chocholáč, e, m. = řetnik (četníci mívali
chocholaté klobouky). V zloděj, mluvě. Čes.
1. XI. 140.
Chocholek, Iku, m., zdrobn. chochol. Gb.
Slov.
Chocholiěek, Čku, m., zdrobn. chochol
Chochol Íčka, y, f., zdrobn. chochol. Co
tea ptáček s ch-čkou nad námi lítá? Mtc.
1. XXXI. 24.
Chocholik, u, m., zdrobn. chochol. V pánvi
kyčle vrti se ch. (kosf). Msn. II. 82. Ch.,
a, m. = Človik hlavy nhké a podlouhlé. Vz
Gb. Slov.
Chocholoud, e, m. = kdo md hlavu chth.
cholatou. Vz Gb. Slov. — Ch. = korunka
na věnečku nevěstinném. Slez. Vyhl. II. 114.
ChocholouSek Prok. Vz Lít. II. 787., 856 .
Zvon IV. 586
Chocholúška, y, f., cacunalla. Bbm. maj.
21b. (MS.)
Chochorbitec. tce, m., richardia, rostl.
Vz Ott. XXI. 731.
Chochtanina, y, f. Stará ch. = zváaialf
Zvon. II. 623.. Jrsk. XXV. 172.
Chojica, e, f. = chvojová větvička, kteroa
se u velikonocích postřikují. Hauer 11.
Chokati 86 =: kochati 9e. Milí. 22.
Cholástnút kým kam : do síně = hoditi.
Val. Ces. 1. XI. 92.
Cholemi nemocný. Vin. I. 253.
Cholofltivý = chouloHivj, Krok. 1891.
339. Sr. (íhlostivý.
Chomolný vír života. U Bydž. Mš.
Chomolý dobytek = komol j, ěntý-, bez-
rohy, Brt. P. n. 526.
Chomout, vz Chumunt. — Ch. = čepec
etc. Posměšně o ženskě ozdobě hlavy. Ženy
s těmi chomůty Širokými. Chč. 8. II. 216b.
Sr. I. Přisp. 124., II. Přisp. 84.
Chomútnice, e, f. = chomoutnice, Ch.=
zeny noiici no hlavě chomouty, veliký lúces.
Rokyc. Post. 303».
ChomÚtnik =^ chomoutnik.
Chomutove (bomuthne), n. XIIl. stol Vi
Zakládací listina kapitoly litoměřické. Vyd.
Gust. ř^riedrich r. 1901. str. 14. c.
Chondrodit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903.
49.
Chonnik, a, m. = chodník. Má deset
ch-kov na jednu cestu. Rizn. 172.
Chorda, y, f. := chorobný »tav za priapitmu.
Vz Ott. XX. 661.
Chorobopitevni základ. Ott. XX. 682.
Choroboplodný org-anism US, zárodek. Ktt.
ChorohosloTi, n. Pathologie. Čad. 39.,
116.
Choroboslovný , chorobozpytnj, patbo-
logiscb. Ote. XIX.
Chorobotvorný. Zvon III. 492. Ch. při-
v. *
cma.
ChoroboTý. Ch. směs. Hybrid. Ktt.
Choroboznalstri, n., Diagnostik. Ktt.
Chorohozpyt, u, m. Cb. kožní (naaka
o nemocech kožních), Dermatopathologie.
koňský, Hippopathologie. Ktt.
Choroš, e, m. =z habán, polypoms, rod
hub. Vz Ott. XX. 189.
Choruba, y, f. 1= korouhev. Haner. 9.
Chorý s infc, Věru som chorá napcbaf do
bačkora. Sbor. slov. VII. 133.
Chosen t Ví. 430. má die Rb. býti : c^/>«jui.
Choštišté, ě, n. = chvoitatě. Chč. S. I.
87*.
Cboť. Choti nom. a akkus. sg. Sr. Hosti,
Choti v II. Prísp. 81.
Chotě = Udoucni. Vz Gb. Slov.
ChofÓT = chotův, choti náltiejicL Ch. hl4S.
přítel. Ev. Ol. 271.
Choudnouti = hubeněti. Kbrl. Dii. 12
ChoutkoYitosť, i, f. Hlk. X. 180. a j.
Chóva, y, f. = chůva.
Chovačka ~ Chrochtáni.
103
ChoTačka, y, f. Vrchnosti jsou ch-čky a
pěstoanky Skol. Kom. Did. 277.
Chovadlniee, e, f. = chovatedlnice. 6b.
Slov.
Chovadlnosty i, f . = chovatelaost. Gb.
Slov.
Chovadlný = ehovatdni Gb. Slov.
ChoYanec Jos., lidový básni k. Vyhl. 1. 88.
ChoTanice, e, f. = chovanka, 1511. Arch.
XIX. 29. Sr. Scbovanice.
Chovatedlna, y, f. = kde ae co chová. Vz
Gb. Slov.
€ho¥itek, zdrob. chovU.
ChoTný skot (nachováni). Nár. list. 1903.
c. 128. 17.
ChrabřeboJoTný. Msn. II. 293.
ChrabroboJoTný. Msn. II. 67., 197., 205.,
276., Od. 276.
Chrabrodacbý drah, Skd. Od. 64., lU.,
Msn. II. 201., bohyně, vojsko. Škd. Od.
102., 46. Král po zbrani cb-chý. Škd. F. 62.
Chrabronlterný. Ch. doSe. Msn. Od. 87.
Chrabromký Ares. Msn. Hym. 60.
Chráeholiti. Pravá milosf zevnitř bode,
eh-ii vnitř, dutcescit. Čtverh. Konád. 1516.
Chrámný. Cb. zlato. Ev. olom. XXIX.
€hramosti, n. Je jako ch. (o churavém).
Jrsk. XXVII. 386.
€brana, y, f. Zaclonil mě v chráně stana
svého. Ž. pod. 26. 5. (Pat.). V žalt. samém
jest dle MS.: schrána.
Chranička, y, f. Ch-ky, vaccina hn-
mana, Schutzpocken ; Neštovice chraničková,
kravská, chranička, variola vaccina; 05ko
váni ch-kami, Vaccination. Ktt.
ChráničkoTýy vz předcház. Chranička.
Cb. jed, očkováni, pachýřky (Vaccinen-
pusteln). Ktt.
Chránitko, a, n. Ch. střevni, Darmschirm.
Ktt.
ChránliYČ své peratě nad nimi rozpro-
stiral. dá Jitr. 82.
Chránliyý kláSter = ochrany poskytující.
8á. Upom. 218.
Chrápáni, n., vz Chrápati.
Chrápati Jak. Chrápal, jako když dub
se pilou drti. Wtr. Str. 21.
Chrapatý rak. Slez. Čes. 1. XI. 222.,
Vyhl. II. 268
Chřaplivost, i, f. =: chraplavoaf. Vz Gb.
Slov.
Chrapot hlučný, rhonchus sonoras. Ktt.
Chrapotati = chrápati. Sb. si. 1901. 14.
Chrapounsky si počínati, grob. Ub.
Chrast, n, m. Na vSelikém chrastu, io
omnibus frntectis. Pror. ol. 14*. 2. Ch.,
dnmus. Bhm. lex. 212., Rozk. R. 69.
Chráat = keř; cArá^f = křovi, stráň křovim
porostlá. Na Val. Čes. 1. X. 465., XI. 47.
Chvástati =«viltífh'? - kudy jak. Jeho
hrabice (kosa) ch-la bez přestáni horkým
vzduchem (když sekal obili). Nár. list. 1902.
č. 267. 10.
ChrástaTOflť, i, f. Ch. cizopasniková,
suché chrásty cizopasnikové, impetigo cod-
tagiosa sen parasitíca. Ktt.
Chrastice, vz Lesknice.
ChrastidoTy a, m., vrch u Jankova
u Votic. Uč. spol. 1901. IV. 3.
Chrastot, u, m., das Geklapper. Ch. ČC"
listi. Msn. li. 431. Vz Chrastiti.
ChřástoYitý lišejník. Ott XIX. 437.
Chrbáč, e, m. = rak. Msn Hym. 93.
Chrbejz, e, m. = chrět. Kbrl. Ďžl. 16.
Chrbejznout = chrttnouti, Kbrl. Džl. 16.
Chrbek, bku, m., zdrobn. chrb. Vz 6b.
Slov.
Chřbetna, y, f = hřhetni ziU. Rozk. 2011.
Vz Gb. Slov. Ch., varex. Rozk. P. 1232.
Snad =: spina, das Riickgrat. MŠ.
Chřbetnáé, e, m., nějaká obluda. Prešp.
411. Vz Gb. Slov.
Chřbetný, chrhetni =z hr^etni. Ch. žila.
Rostl. G. 172b., kosť. Lék. A. 9b. 1.
ChřbetoYý = Mbetovi. Ch. žila, Rostl.
G. 178b., kožich. Mill. 42a.
Chrbina, y, f. = hrbolovitá země. Vz Gb.
Slov.
Chrbolovatý, hfigelig. Vz Gb. Slov.
Chrbolovi, n. =s chrbolovitá zemi. Vz Gb.
Slov.
Chrbovatý = chrholovatj. Vz Gb. Slov.
Chrčivě oddychovati. Zvon II. 134.
(Jrsk.).
Chřeb, u, m. Nepřátely mé dal si mi
chřeb, inimicos meos dedisti mihi dorsum.
Ž. pod. 17. 41. Ž. wit. : chřbet. Odvrátil od
břemen chřeb. Ž. pod. 80. 7.
Chřebtina. y, f. = hnetni žíla, kotť
(hřbet). Vz Gb. Slov. Sr. Chřbetný.
Chřebtový, chřehotovj = hřhetovj. Vz Gb.
Slov.
Chřečný. Ch. přize (hřečná) = kHHá
(brubSi než bavlněná). Jg. Rozb. 1842. 180.
Chřen, u, m. = křen. Keď zahryzneŠ do
chrenu, nekrič, že ťa štipe. Rizn. 62.
Chřeplavý zvon. Wtr. exc.
Chrchlati. Hodiny L-ly osm (hrčivě od-
bily). Rais. Lep. 9.
Chrchlavé se smáti. Rais. Lep. 536.
Chriašt, ě, m. = jedlj pták. Sb. si. 1901.
155. Sr. Chřist.
ChHeda, y, f., peora (de langnonbus).
Rozk. P. 1699.
Chřiepodna, y, f, narex, nemoc ehřipif
Prešp. 1235. Vz Gb. Slov.
ChHestel = ehřáatel Vz Gb. Slov.
Chřipoprach (!), u, m. = tabák. Vusfn
Chřist = křUt. Sb. si. 1902. 14.
ChHtel v VII. 1275. gurgulis oprav v:
gurgulio.
Chrkati. Z úst nic dobrého nechrkne
(ne pronese). Frant. 37. 8.
Chrobák, a, m. Kdykoli totiž počne ch.
večer poletovat vesele po okoli svého půso-
biště, jest jistě několikadenní pěkná po-
hoda k očekáváni, zaleze-li vSak do země,
najisto nastane delší nečas. Nár. list. 1902.
č. 205. 9.
ChrobaTěť = čet vivěii. Jabka chrobavija.
Val. Čes. 1. X. 468.
Chroehot, U, m. = chraplacont. Sb. si.
1902. 14.
Chrochotati. Kun. Id. 95. Sr. Chrochtati.
Chrocht, u. m. =: chrochtáni. Ch. vepřfl.
Škd Od. 155.
Chrochtáni, n., das Grunzen. Hol. Met.
I. 335. Sr. Chrochtati.
104
Chrocbtavý — Chaehvalcovitý.
' Chrochtavý jazyk německý. V. — Lit.
I. 580.
Chrom, u, m. Vsb Vstnk. XI. 547.. XII.
582.
€hromček, meéka, m., zdrobn. áiromtr,
Chromec, mce, m. Cb. na jednu nohu.
Man. II. 25.
Chromofotografický. Národ. list. 1898.
6. 135.
Chromolithografieký. Nár. list. 1898.
č. 136
Chromý éim: podagrú. 1720. Mtc. 1903.
21.
Chronometr, u, m. Sr. Strh. Mech. 75.
Chropáni, n. = kocháni. Vz Gb. Sluv.
ChropaTý, hetser. Vz Gb. Slov.
Chropkati. Střevíčky budu ti cbropkaf
(vrzati). Brt. P. n. 928.
Chropotný = chraplavý, Cb. hlas, Tbz.
UI. 1. 155., zvuk. IV. 146.
Chroptáni, n., das ROcheln. Vz Gb. Slov.
Chřoupavka, y, f. :=. no». Ve zloddj.
mluve.
Chronst, vz Harabatka, Svařabatka.
Chrpový. Gb. oéi (modré). Klást £p 106.
Chrstalec, Ice, m. — chhipkaj der Knurpel.
Vz Gb. Slov.
Chrstálek, Ika, m. =i ehřldlekf ehřupka.
Vz Gb. Slov.
Chrt ruský, anglický.
Chrudim, i, f. Jrsk. V. 179. Stran gt.
sr. Gb. Slov.
Chrudimák, a, m. := kAii z chrudimské
km jiný, Tbz. V. 4 104.
Chruna =r dobytči ntmoc. Volyně. Čes. I,
XIII. 123.
Chrup. Umělý cb. Vz Ott. XX. 797b.
Chrupavka, y, f. Cb. bílá, černá, čer-
vená (třešně). Nár. list. 1903 5. 163. 8.
Chrupěti. Až chrupí naše kosti. XVIII.
stol. Oes. 1. XII. 19.
Chrnpky, ř. :=z srdcovky, druh třešuí. Nár.
list. 1904. 164. 15.
Chruplavnik, u m., polycnemum, rostl.
Vz Ott. XX. 168.
ChrustaYČitý. Cb. obruba na pušce
kloubni, limbus glenoidalis, volná těla klou-
bová ch-rá, freie, knorpelige Gelenkkorper.
Ktt.
Chrustá vičný. Cb. svázáni, souchrust,
syocbondrosis ; cb. nádor, Knorpelgeschwulst,
chondrom, ch. výrostek, Knorpelauswuchs,
enchondrosis. Ktt.
Chrustavka, y, f. Ch-ky klinovité, carti-
lagines cuneiformes, rúžková, c. corniculata,
sklovitá, c. byalinnea, víčková, tarsus; zá-
nět ch-ky brřanové, perichondritis laryn-
gea. Ktt.
ChrustavkosloYi, chruětoslovi, n., chon-
drologia. Ktt.
Chrustaykovitý. Ch. výrůstky přepážky
nosní, enchondrosis septi narium. Ktt.
Chrustavkový. Cb. deska trojhranná,
cartilago triangularis ; cb. deska křidlatá,
c. alarís; cb. deska čtyřhranná, c. qoadran-
gnl^ris. Ktt.
Chrústek, stká, m., zdrobn. chrouaL Vz
Gb. Slov.
Chrustiee, e, ť., nějaká rostlina. Vz Grb.
Slov.
Chrastiti se = hrabati te. Vz Chroutt se.
Ml. Boiesl. Čes. 1. XIII. 89.
Chrastot, o, m.. das Geknirsche. Ch.
kancích zubů. Msn. II. 196.
Chrysotil, u, m., vlučbě.Vz Vstnk. XI. 716.
cht m. fft: chto, prachtikant. Slov. a
v Krkonš. Šb. D. 69.
Chtič, e, m. =: ntaha neurčitá k něja-
kému stavu duSevnímu, nikoli k nějakému
předmětu vnějdimu se odnášející. Čad. 98.
Chtinda, y, m. = ilovék chtivj. Kbrl. Džl.
15. Sr. Chtivanda, Chtivka, Chtivec.
Chtiti. Chtějí (3. pl.) vEv. ol. 107^ a j.
VzOsv. 1896. 894. Ať to dopadne, jik chce
m.: af to dopadne, jak to dopadne; Chc«l
si, maj si. Rizn. 63.
Chtivanda, chtivinda, y, m. = chtinda.
Deštná. Mš.
Chtivka, y, m. = ilopik chtivý. Zvon II.
258. Sr. Chtinda.
Chučeni, n. = huéeai, das Sausen. Vz Gb.
Slov.
Chuděci hodiny = cAoďácť. DSk. Koq. 46.
Chudiěkovati se bídně. DSk. Km. &4.
Chudný = chudý, lidný, Vz Gb. Slov.
Chudoba, y, f. Kdo sa nehýbe, zaroste
ch-bou. Rizn. 166. Keby nebylo ch-by. ani
páni by sa v kočoch nevozili. Rizn. 173. —
Ch. Vzal si ch-btt (chudé děvče;. Již. Cech
Nár. sbor. VIII. 20.
Chudohiee, e, f., zdrobn. chudoba. Vz
Gb. Slov.
Chudobička, y, f., zdrobn. chudoba. Vz
Gb. Slov.
Chudobinky = vtlmi chudobný. Tbz. V.
6. H95.
Chudobka, y, f. = sedmikrása. Džl. Cea. !.
XI. 383.
Chudobný. Bohatým dává Boh scatky,
chudobným veselosf. Rizn. 167. — Ch.
list = vysvědčení chudoby. Us.
Chudočka, y, f. := postní polévka. Slez.
Vyhl. II. 12.
ChudokreTUOst, i, f., anaemia. Cb. mik-
teru, mikterová, Pancreasanaemie. Ktt
Chudolázek, zku, m., endivia, rostl. Vz
Ott. Slov.
ChudoTodý = na vodu chudý, Ch. kon-
čina. Hol. Met II. 15.
Chudozubý vtip. Nár. list. 1904. 62. 2.
Chudý. Ch. svatba, chudý život a chndé
děti. Tdz. v. v. 357. Ach běda, když jsi
cbudý! Skd. F. 18. U chudého nehledej
hanby. Lit. list XIX. 362. — naČ: na ne-
pravost, na cit. Slad. Cor. 50., Klást £p.
48. — Ch. Chudí Viáézz poddáni slehl mým
chudým lidem v obecné pastviStě. PAb. ol.
III. 512. — Ch. =z libový. Také slez. a slov.
Čes. 1. XIII, 110., Czam. Slov. 230.
Chuehla, y, f., cuculla. Rozk. P. 1761.
(Mš.). Dle Gb. Slov. = kukla,
Chuchle = zámotky z koudele. Hauer 11.
Chueholák, a, m. := ikvor. Sb. slov.
1902. 15.
Chuchvalcovitý. Něco měkkého, roz-
cblíplého, ch-tého octlo se mezi jeho prsty.
Zvon III. 412.
Cbachvalec — Chylý.
105
Chuelivalee, Ice, m. Po obloze válely se
šedé ch-lce mračen. Zvon IIL 613.
Chuleni^ n. A naSe spisy budon (tim)
obsahem jizlivého cb. Mark.
Chúlostivý = ehoulottiff^. Yeide smrť
cb-vého následoje stieun tvého. Vít 80^.
Cb., pusíJanimas. Slov. třeb. 11. (MS.).
Cbameláé, e, m. = mtíí, Sr. ChlupAé.
Clmmeliti se k někomu = tlačiti se.
Šml. VI. 64.
Chmnelkiit y« f. = hromada. Ch. uro
zencA. Kká. Sión I. 81.
C/hiimlavě. Od hor hučelo to ch., mlhy
se po stránich převalovaly. Rais. Zap. vlast.
190.
ChnmlaTý vitr. Krkonoš. Fr. Nečase k.
Chamtati =: mačkati. Sáty si zchumtatí.
Volyné. Čes 1. XIII. 123.
Chumimt* a, m. == ehomouf. Dobra slama
do cbnmanta, netřeba bavlny. Prns. Slez.
Čes. 1. XII. 490.
Cundelatý vlas Negrů. Stan. III. 182.
ChuraT, vz Churavý.
ChuraTec, vce, m. = jelen, který byv
raněn neshaznje parohů. Ott. XIX. 266.
Charovaty = hubený. Vz Gb. Slov.
Churavěti od žlnči. Kká. Slon II. 25.
Chuf. Kdo co dělá s chuti, mile, práce
jest mu kratochvíle. Kom. Did. 152. Má
cbuf k Meziříčí (rád by je koupil). Arch.
XX. 160.
Chutnati si eo = oblibovati Ch. si zá-
kony lidské. ChČ.
Chutnik (z chutný) sterílis jalovec. Prešp.
1184. Vz Gb. Slov.
Chutnolibý. Ch. hostina. Msn. Od. 311.
€hatný také .=: pikný, prijemnj. Ch.
obraz; Dnes je tam ohutno. Laš. Čes. lid.
XI. 210.
€hŮTiii uméni (od chůva). Nár. list. 1884.
c. 117.
Chůz, e. f. = chůze. DSk. Km. 8.
€liiizi = chtuil, chudil. Protož jest Lóh
nebyl ch. Rada otce. Výb. 1. 92B.
ChTála. Mívala chvály jako vody. Luž.
Kv. I. 194. Co ústům med, to srdci naáemu
cb. tohojehož milujeme. Sá. XVI. 208.LepSí :
Chvála Bohu než: Dá-li Pámbu. Čes. I. X.
474.
ChTálejúei = chválM. Vz Gb. Slov.
Chval itebnik, a, m. = ehvalitel. Vz Gb.
SloV.
ChTáliti koho. Kdo sebe sám chválí,
má vzdálené přátele. Čes. 1. XIII. 178.
ťhYalna, laudes. Rozk. P. 2280. (Mš.).
Chvalnivý, výklad slova Herodes. Vz
Gb. Slov.
ChvalTO, a, n., výklad slova nablion,
řec. psalterium Vz Gb. Slov.
ChTapnost, i, f., aviditas. Vz Gb. Slov.
ChTapilý = jsoucí na kvap, na spěch. Vz
Gb. Slov.
ChTaatať, GerSusch machen :=. chramostiti.
8b. si. 1902. 14
ChTáatavý. Ch. žába = ropucAa. Kojetín.
Ces. I. XU. 152.
ChTastounstvi, n., die Prahlsucfat. Ža-
lostné ch. Nár. list. 1901. č. 265., Vrchl.
MuS. I. 158.
Chvátal Mart. Ferd., malíř. 1736—1808.
Vz Čas. mor. mus. I. 124.
ChTatlivý, rapaz. Ch. ruka lotrovská
(dravá). Pat Jer. 134. 29.
Chvěj epotna. y, f., vegetativa. XV. stol.
Rozb. 1. 194. (Mš.).
Chvějivosť, i, f. Vnadná ch. Nár. list
1904. 141. 13.
ChTěJivý. Di hlasem ch-vým. Škd. F. 179.
Chv^nosť, i, f. Cb., produševnělosť vý-
razu. Nár. list. 1903. č. 175. 13.
Chvěle nad ní se skláni (chvěje se). Kká.
Sión II. 62. Ch. na smrf zírala (chvějíc se).
Kká. Sión II. 171.
ChYěni, n. Ch. podélné, příčné, soudobé.
Vz Strh. Akust. 89., 90., 398.
Chvětina, y, f., luteum, rostl. Vz Gb.
Slov.
Chvila, y, f., vz Chvíle.
Chvile, e, ř. To bez chvíle obdrží = hned.
Ote. Těch peněz mi do sie ohviely neplnie.
Půh. mor. I. 175. (1406.).
Chyilný. Nejsem dnes ch. (nemám kdy).
Deštná. MS.
Chyilokráť» i, f. Ježúš poče jiesti v ch-ti.
Dět. Jež. Krum. 2*. Pat.
Chviiokrátiti = krátiti chvíli. Vz Gb.
Slov.
Chvistáni, n. = průjem der Baucbflnss.
Gb. Slov.
Chvistati. Tak mu z nich chvístalo =
stříkalo s určitým zvukem. Val. Čes. 1. XII.
229.
Chvíti se jak. Chvěla se, jako se chvěje
květinka, když nad sadem vyvstávají hrůzo-
zvěstné oblaky ; Chvěla se, jako se chvívá
mladá jedle, když zimní větry zafičí. Tbz.
V. 6. 61., 400.
Chvoj ice, e, f., zdrobn. chvoje. Gb. Slov.
Ch., sawina. Lék. B. 238^., pinus. Rozk. R.
70., P. 602. (Má.).
Chvop, a, o, vz Chvorý.
Chvorý. Výb. I. V těch vlastech bydliv
chvor se vrátil. Pass. 474.
Chvostánie, n. = biti chvostem. Vz Gb.
Slov. Ch., convapulamen (v lázni). Rozk. P.
2504., VeleŠ. 153. Súchotina najprve se stává
od přieliSnébo v lázni ch. Lék. B. 47b. (MS.).
Cehvostoskok, a, m., hmyz. Vz Ott XIX.
1034.
Chyba = lei. Peněz nenosil, ch. dyž Sét
něco platit. Val. Ces. 1. XL 435.
Chybati ^ nedostávati se. Potom už málo
chybalo. Us. místy.
Chybená. To je ch. (chyba). Us.
Chybička, y, f., zdrobn. chyba Z rybiček
ryby a z ch-ček chyby. Rizn. 168.
Chybovati Čim: rozumem = blázniti.
Sbor. slov. VII. 110. Vz Chybiti.
Chycenec, nce, m. r= chycený. Tbz. V. 4.
401.
Chyle =:: kHvé. Ch. čísti v zákoně. ChČ.
S. U. 219b.
Chýle, e, f. ::= ? Vz Gb. Slov.
Chylý = kHvj. Sr. Chyle. Dosud v ná-
řečí ladském.
106
Cbymek — IkoDoklastický.
Cliymek, mka, m. = Jáchym. Zvon IV.
290.
Chymista, y, m. =: chemik, 1585. Uč.
spol. 1902. 21.
Chyssop, a, m. = štHbro. V zloděj, mluvě
Chytaé = lapaé. Cb. jehel, Nadelfanger.
Ktt.
Chytaéka, y, f. (hra). Vz Sbor. slov. 1900.
184.
Chytal?, aptra. Vz Gb. Slov.
Chytati. Ten pilník nechytá =: nebere.
Czam. Slov. 140.
Chyterka, y, m. = chytrák. Vz Gb.
Slov.
Chytiti se kde. Jako by se ve mně
chytlo, když jsem to slyšel. Zvon III. 678.
ChytlaVka, y, f. = lapaíka. Tbz. V. 6.
332.
Chytlavý^ Je chytlavá (která se snadno
zamiluje). Ces. 1. XIII. 176. Jako jeji oči
chytlavé blouznivým rozesněnim. Zvon. IV.
106.
Chytnouti, vz Chytiti.
Chytový, vz Pletací.
Chytp, a, o, vz Chytrý. Svět jest velmi
chytr. Rruml. 185».
Chytraika, y, f Podvodná ch. Rais. Lcd
437. Vz Chytrakyně.
Chytřečky něco poříditi. Hso. Od. 11^
ChytHti v VI. 457. po Chytro polož
před ně.
Chytniý i= chytrý^ ucenj, ohmy9lný. Vz
Gb. fc>lov.
ChytroČina, y, f. sophisma. Vz Gb. Stov.
Chytroduehý Zeus Msn. II. 28., 60., 14s
Chytromlava, y, f., sophisma. Vz Gb.
Slov.
Chytromudreký Odysseus. Msň. Od. 33.
Chytromui, e, m., sophista. Vz Gb. Slov.
Chytroef, i, f. Starý kocour se mohl od
něho učiti ch-sti (o chytrém). Tbz. V. 9. 3.^
Chytrošěe :^ chytrosti, ťhytráctvi. Vz Gb.
Slov. Ch. kacieřské. Št. Uč. 78».
Chytrota, y, f. m: chytrost, chytrádvi. Vi
Gb. Slov.
Chytronmý Odysieus. Msn. Od. 10.
ChytroTáni, n. Šroubovaná lesť a cl.
Fel. 6.
Chytrý jak. Ch. jako zmije. Tbz. V. 6
408. Ch. jako bránivá kočka, když ji m>£
okousaly nos. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176.
Chyžný, ého, m.=: komor nik. Slov Sbor.
čes. 247.
I.
I vz v Gb. Slov. — I. zz ani. Nemohlo
se i v Čechách ustati v přípravách k obraně ;
Který se vfiak i nyní jimi spravovati ne-
mínil. Tk. XII. 44., 53. Ale chudému i ha-
léře nedají. Hus II. 242. Věděl jsem, že ani
chvály, ani milosti od kněží lakomých i od
druhých světských neobdržím. Hus (List.
fil. 1902. 426.).
laeinkt, u, m. = jadnkí, Gb. Slov.
-iani. Staroč. místní jména ukončená
v -iani. Vz Tábor 1868. č. 33., 34., 37.
IhiŠich, u, m.znihiiek. Vezmi i. a lněné
siemě. Lék. B. 180)>.
Ihl Čeněk, proť. a spis. f 25./3. 1902.
mi\ie 51 rok. Vz Nár. list. 1902. č. 84. 3.
ihogin (ibogain), u, m., v lučbě. Vstnk.
X. 595.
Ibozek, zka, m. := báječný pták iboz.
Vz Gb. Slov.
Ibrdar, u, m., pole u Lanškrouna, Uiber-
scbar. Arch. XX. 603.
-ice konc. ve spisech Husových. Vz List.
fil. XXVI. 254. Vysvětleni Čes. jmen míst-
ních na -ice se ukončujících a jen v pl. uží-
vaných vz v Mu9. 1854. IV. 394. — -ice m.
'oviee: BudČjice (Budějovice\ Vz DSk. Km.
45.
-ici. Jména na -ici vz v Poutníku od
Otavy 1864. II. č. 5.-9.
-ieký: vopravdický. DSk. Em. 36
-ič konc. ve spisech Husových, vz List
fil. XXVI. 257.
-Íček příp : klučíček, iesíček. Vz DSk.
Km. 36.
-Íčka příp.: Lénička, svrchnička, spod-
nička, sklenička atd. Vz Dšk. Km. 36.
íčko zz niéko, nyni. Kbrl. Džl. 6.
-íčko příp.: pomlčeníčko, hnedlíóko, se-
míčko, drobátiČko. Vz DSk. Km. 36.
-Íčky příp. : tudičky (tady). DSk. Km. 37
Ičkyt = nyni. Vz DSk. Km. 37.
Idealistni disposice. Nár. list. 1903. č. 29S.
13.
Ideálno, a, n. Absolutné i. Vz Čad. 121.
Ideově. Poesii i. dráhu raziti ; Žádoý ne-
stál i. na výSi doby. Lit. I. 572., 356. Zna
menitě zdokonalil českou feč a i. rozSífil
básnické oblasti. Zvon III. 461.
IdeoTOst, i, f. I. v malířství. Osv. 1896.
370., Nár. list. 1903. č. 141. 13.
Idylli§m-us u, m. Přesladlý i. Lit I.
357.
Ignorantský. I. útočení. Osv. 1896. 1029.
I hoch, u, m. =1 volskj krumpolec, křivee,
koprdle, z něm. Jocb. U Vimperka. Kub.
List fil. 1902. 248.
Ichna, Častá nadávka v XVI. stol. na
Rakovnicku. Zvon II. 623. Wtr.
-ík konc. ve spisech Husových. Vz List
fil. XXVI. 257. Ign. HoSek dokazuje proti
Horákovi, že slova ukončená v -ik nejson
odvozená od sloves, nýbrž Že jsou denomi-
nativa. Vz Mus fil. 1902. 62. nn., VII. 3C0.
nn.. List. fil. 1902. 96.
Ikon, u, m., z řec. = obraz, Grm. VIII.
Ikonografie, p, f. Nár. list. 1904. 244. 13.
Ikonokiastieký = obraMohomj, z řec. I.
zkáta. Chyt 63.
Ili — Interlocutori-um.
107
Ili, jméno písmene i v abecedě Hasově.
Má.
-ilinký přip.: malilinký. DSk. Km. 38.
lUoYý Rudolf, básn. 8r. Zvon IV. 323.
lUuminator, a, m. Lit. I. 5., Páh. ol. III.
482.
lUusionář, e, m. Nár. list 1904. 16. 3.
lUusionista, y, m. Nár. list. 1904. 16. 3.
Illasionistni slabosť. Nár. list. 1902.
lUusornosf, i, f. = klamnotť, zdánlivat.
Nár. list. 1902.
IllustratiTiii vševědnost, banálnosťfrase.
Nár. list. 1903. č. 298. 13.
Illustratorský pokus. Čcb. Kv. 208.
ImidazoloTý derivát. Vstnk. XI. 505.
ImidoderiTat, a, m., v Inčbě. Vz Vstnk.
XII. 50.
Imidoether, u, m., v luČbě. Vz Vstnk.
XII. 56.
Imidoehlorid, a, m., v lačbě. Vstnk. XU.
53.
Imidoxanthid, u, m., v lačbě. Vz Vstnk.
XII. 63.
Immaterialnost, i, f. I. světla. Nár. list.
1£>04. 38. 13.
Iiiiniers6t e, f., z lat. = pohřbíváni po
Horenim do vody. Ott. XX. 2.
Iinpa§tOYatÍ := dáli do néítho pHsadu
pastovou nebo těttovou, testovati en, v malíř-
ství: barvy tlustě klásti. Strz., Zach. Test.
146.
Imperdyanteký kortyzonn. MI. Bolesl.
Ces. í. XUI. 177.
Imperlalism-ns, n, m. zz oddanost dsař-
Mtvi. Politický im. Nár. list. 1903. 6. 291. 21.
Imperialistni proud, politika. Nár. list.
1904. 107. 21., 1903. 312. 21.
Imperialka, y, f., druh cukrovky. Dhnl.
exc
Impressionistni zor. Nár. list. 1903. 319.
13
Impressivnosf, i, f. Nár. list. 1904. 121.
13.
ImpressorstTÍ, n. = knihotisk. Kom. Did.
94.
ImprOTigatorka, y, f. := skladalelka
(s patra). 1. básni. Luž. Kv. 1. 71.
ImpalsiYnosť, 1, f. Nár. list. 1903. é. 243.
13.
-in, vz Trestin. Ve spisech Husových. Vz
Li6t. fií. XXVI. 452.
•ina přip. . Pepina, březina. Vz DŠk. Km.
16. Ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI.
451.
InaktiTni == ntHnni. I. látka (lučební).
Vot. 80.
Incerace, e, f. Zach. Test. 29. Vz násl.
Ineerováni, n. = způsob, kterým kámen
působí; metáním elixíru krůpěje po krůpěji
na tělo nedokonalé působí v živé stříbro
anebo ve ferment vnikajíc do nejhlubších
částí těla. Zach. Test. 146.
Incerovati eo čím. Zach. Test. 34.
Ineen^iei olej. Zach. Test. 29.
Incinerace, e, f., z lat. = spalováni mrtvol.
Ott. XX. 2.
Incko n nyni. Dik. Km. 36.
-inda přip.: cifilinda. DSk. Km. 23.
Indiánek, nka, m. = malý krocan.
Indiěský, indijský, indskj = indický. Baw
Ar. v. 3897.
Indignovaný, z lat., indigniert, rozhor-
lený, pohněvaný. Jrsk., Zvon III. 22.
Indijský. L moře. Milí. 121. Vzlndiěský.
Indiyidualisaěni. Zvon IV. 295.
Indivinace, e, f., z lat. Zvon III. 326.
Indský. I. moře. Milí. 116. Sr. Indicský.
Industrialisace, e, f., z lat I. země =
zpramyslnini. Nár. list. 1903. ě. 165. 1.
-ině přip.: hospodyně, rohatině. DSk.
Km. 16.
-inek přip.: vtáěínek, Francínek, pla-
mínek. DSk. Km. 33.
Infekce, e, f. z lat. = nákaza; morové
bolesti, mor. 1585 Schulz 27.
Infirmái^, e, m., z lat. = nemocnice, Vz
Gb. Slov.
Informatori-um, a, n., z lat = vycho-
vatelna, vzdilavatelna. Grm. VIII.
Informatomi = vy chovatelský, vzdělava-
telský.
Ingot, u, m. = železný ipalek z kokyll vy-
tažený. Vz KP. X. 157.
Inhed. Výklad vz v MS. Slov.
Inhedni. Zločince dopadnou v i-ním
horkém účinku. XV. stol. Mus. 1879. 150.
Inhedž, inhedze = inhed. AIx. Jhr. 388.
Inhumace, e, f, z lat. =: pohřbení do
hrobu v zemi k hnilobě. Ott. XX. 2.
-inka přip.: Lízinka, kravinka, holčinka.
Vz Dak. Km. 33.
-inkatý přip. : malinkatý, saminkatý. DSk.
Km. 1^.
-inko přip.: jablinko, hnedlinko, brzinko.
DSk. Km. 33.
Inkompatibilita, y, f. I. hlásek, jejich
neslučitelnost ve skupiny. Hlavn. 38.
InkorporOVaný, z lat. =z vtělený, přidě-
lený. Fara i-na kláSteru. Mtc. 1903. 284.
Inkoustář, e, m. = inkoustnik (VI. 465.;.
Čes. 1. XI. 373.
-inky přip.: neninky. DSk. Km. 37.
Inosurie, e, f. = vyméiováni inositu moěi.
Ktt
Inspirační tajemství. Zvon III. 681.
Inspiratorka, y, f., z lat = nadSenka ;
zena nadšeni vzbuzuj id. Nár. list. 1903.
č. 257. 17.
Instrument, u, m. I. u řezníků =: nástroj,
kterým se zdvihají těžké kusy masa. KSf.
Lid. 10.
Instrnmentačni nápad. Nár. list 1904.
73. 5.
Instrumentál. K otázce o funkcích slo-
vanského i-lu na základě ruStiny vz Mus.
fil. 1902. 365. nn.
Instrumentář, e, m. Hudbu při svatebním
hodě provozoval i. Mandl na varhanách no-
sících. Zvon IV. 37.
Insula, y, f., lat =z ostrov. Lobk. 7.,
20. a j.
Intelligent, a, m. nz vzdělanec. Vstnk.
X. 191.
Interessantnosf, i, f. Nár. list. 1903.
č. 148. 13.
Interlocutori-um, a, n. = vpadání do
řeči, mezimluva. Zbytečnými i-riemi aby ani
108
Interlocntori-um — ja.
soudu ani strau nezaneprazdňoval. Svět.
1886. 19
Interloeutorni užitek. Světz. 1886. 19
Intermediárný. I. poloha. Vot. 79.
Interpolačni formule. Vz Strh. Mech. 10.
InterTalloTý. I. jednotka. Zvon III. 570
Intervenčiii koupě. Nár. list. 1904. 41. 5.
Intrikán. a, m., yz Intrígan I. 588. —
Vře . Mufi. I. 20.
Intrikář9t¥i, n. = pUHckářětvl. Mtc. 1903.
264.
Intuitivní = 7idzomj. I. soud. Uč. spol.
1902. IX. 8.
Invectiva, y. f., z lat. =: posméíek, úitipek^
urážka^ tupeni, Grm. IX.
Invenčni tvořivost básnická. Lit II. 681.
Invigilace, e, f. z lat. = dohled. Nár.
list. 27./8. 189H. Dhnl.
-iř koDC. ve spisech Husových. Vz List.
fil XXVII. 223.
lod, u, m. Vý^roba, vlastnosti a upotřebeni
iodu. Vz KP. X. 99.
Ipel*. vrch a řeka na Zvolensku. Sb. si.
1902. 48., Kál. Slov. 43.
Islamista, y, m. = Ulamita, Islamit. Hlk.
XI. 156.
Isoamylkoniin, u, m., v lučbř. Vz Vstnk.
X. 577.
Isoamylsulfoehlorid, v Inčbě. Vz Vstnk.
Xn. 48.
Isobarieký. I. změna stavu plynu.
Isobutylsnlfochlorid, u, m., v lučbě
Vstnk.
Isocorybulbin, u, m., v lučbé. Vstnk. X.
594.
Isoforon, u, m., v lačbé. Vstnk. XII. 48.
Isohexanolamin, u, m., v lučbé. Vstnk.
XII. 47.
Isohydrický roztok. Vot. 256.
IsobydroxylmočoTína, y, f, v lučbě.
Vstnk. XII 53.
Isoeborieký. I. změna stavu plynu.
Isokras, u, m., nerost, (vesuvian). Vz
Vatnk. XI. 837.
Isomáselan, n, m., v lučbě. Vstnk.
Isometrieký. I. změna stavu plynu.
IsomočoTý. I. kyselina. Vstnk. XII. 55.
Isomorftn, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X.
588.
Isonitrosoacetofenon, u. m., v lučbě. Vz
Vstnk. XII. 58.
Isonitrosoaeeton. u, m., v lučbě. Vz
v stnk. XI. 10., XII. 57.
Isonitrosoketon, u, m., v luČbě. Vz
Vstnk. XIL 57.
Isopiestický. I. změna stavu plynu.
IsopikroTý. I. kyselina. Vstnk. XI. V26.
IsopoTý prach. Lék. B. 47*.
Isopropanolamin, u, m, v Inčbé. Vi
Vstnk. XI. 10
Isoserin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIL
50.
Isothermieký. I. změny stavu plynu. L
čára. Jind. 18.
Isothermiénost, i, f. Vot. 345.
Isotropidin, n, m., v lučbě. Vz Vstnk.
X. 583.
Isteb&anka» y, f., potok, přítok Oravice
na Slov. Sb. si. 1901. 162.
Istee, istce, m. = ji9lec. Vz Jir. Prove
101.
Išpan = Upan. Gb. Slov.
-Í8té konc. ve spisech Husových. Vz Lísr.
fil. XXVL 449.
IterativnoBt, i, f. I. výrazu řeckého. Ví
Osv. 1896. 723.
-itko přip.: kropitko, rukovitko. Dšk.
Km. 35.
Itroei, n. = jitroctl. DSk. Km. 6.
-itý konc. Její význam. Vz List. fil. XXVII
225.
IvadoT, a, m., vrch v Gemerska na Síct.
Sbor. slov. 1901. 41.
-ivý konc. její vznik. Vz List. fil, XX VIL
231.
Iz. Sr. Mě. Slov.
Izbiti, mactare. Greg. 103». 9. (Mas. 1878.
566.).
Izborský Bolemír = AtU, Marek (byl
narozen v domě, kterému říkali : ,Na sbore',
že v něm mívali ČeStí bratři svfij sbor).
I Jakb. Mar. 14., Lit. L 625
Izbatka» y, f. =: jizbička. Val. Čes. 1.
XII. 85.
Izbývati, superare. Greg. (List. fil. XI.
! 64.).
I Izcěpěný, crudelitatís rigidae. Greg. Vz
nási.
Izeěpeněti, obrígescere. Greg. (List. fil.
XI. 440., Mu8. 1879. 529.).
Izdali =: zďah*. I. zbierají v trní hrozny?
Chč. 8. II. 199b.
-izna konc. ve spisech Husových. Vz
List fil. XXVI. 451.
Izpoviedati se, fateri. Greg. (List. ůl)
\ XI. 64.
I Izptati. Izptal, fuerat expertus. Greg-
Pat.: izpytal. MS.
Izřezati. Izdrezana, scnlpta. Greg- (MS.).
, IzYOliti. Izuoli maluit bibere. Greg. Není
: pouze v záp. Slov. Vz List fil. XXVIII. 65.
J.
J. Vz Gb. Slov. — Slova, počínající se se také na slov. Skalická často odsouvá:
ve vých. Cechách s ?, zněj i tam vesměs , enem, inií, menovaf. Vz Sbor. ěes. 84.
bez ^': itro, íst, Iřík; i ve slovech sloze
ných: neináČ, neistota; i uvnitř: kraina,
kraic. Jir. Mu9 1863. 331. Na začátku slov
i a. Dvojhláska ja nepodléhá na slov.
Skalicku přehlásce: jazero. Vz Sbor. Čes.
83.
Jabkovitý — Jakžkolivěk.
109
JabkoYitý kflň. 1512. Arch. XIX. 102.
Sr. Jablkovitý.
Jablanský, pomonicus (de vestibas, asi
o sukni). Rozk. P. 1818. Sr. Jablonský.
Rozk. R. 93.
Jabléko, a, n. = Stiapek (hůlka) s čer-
veným jablíčkem na něm nastrčeným který
Dosí nevěsta, doknd se nezačepi. Sbor. slov.
VII. 112.
Jableéný. J. stráž, castodia pomoram.
Ž. pod. 78. 1. J. dřevo. Ev. ol. Gen. I. 11.
(li^um pomiferam). Sr. Jableční.
Jablinko, a, n., zdrobn. jablko. DSk.
Km. 33.
Jablidka, pl., n. = brambory. Mtc. 1902.
8. a j. Vz Jablko.
Jablko, a, n. Jeho druhy, popis atd. vz
v Nár. list. 1908. č. 27n. 2. odp. Bylo tam
tolik lidi, že by j. nebylo propadlo. Us.
Jabloň, ě, f., pirus malus. Vz Ott. XIX.
772. Aká j , také jablko. Sbor. slov. VII.
129.
Jabloňky, pole u Starce. Oas. mor. mns.
III. 133.
Jabloňové, stráň u Vsetína. Vek. Vset.
175.
Jabloňovitý. J. rostliny, pomaceae. Vz
Ott. XX. 192.
Jablonský, jablantkj z jabloň, jablan,
jabloň. Vz Gb. Slov., Jablanský.
Jaboty = náprsenky. Sá. XVI. 132.
Jabřadek, vz Jabradka, Gb. Slov.
Jaeinktoyý, Hyacinth-. Vz Gb. Slov.
Jáenosť, i, f. Ccb. I. Pov. 112.
Jacynkt, u, m., vz Jacint. Baw. J. v.
266., 1111
Jadaé, e, m. =- badatel, zkoumatél. Vz Gb.
Slov.
Jadánie, n. = bádáni, zkoumáni, Vz Gb.
Slov.
Jádce, e, m. =: zkoumatél^ slidiS. Vz Gb.
Slov.
Jaderce, e, n. = jadrce. Vz Gb. Slov.
Jaderní vlna. Arch. XX. 286.
Jademiéek, čku, m. Seju, seju j-Čkn,
vyroste nám řimbabiČka, vyhojí se pak kra-
vička (řiká o Štědrém večeru, kdo rozha-
zuje po zahradě zbytky večeře). Kšť. Lid.
Jadět koho = tvědivě boleti. Val. Ces. 1.
XII. 188., III. 208.
Jadivý dluh. Val. Čes. 1. XIII. 208.
JadloYstvie, n. ^3 jalovství. Vz Gb. Slov.
Jadrko, a, n. = jadirko, zdrobn. jádro.
Jadmáč, e, m. J. londýnský (jablko).
Nár. list 1903. č. 233. 4.
Jadrný kořen (zelený), herba yírens. Ev.
ol. Gen. 1. 12.
Jádro, a, n. = vnitfni zdivo vyšoki peci.
Vz KP. X. 144. — J. semene Vz Semeno.
Jadýrko, a, n., zdrob. jádro.
Jadyžto = kadyito. Pass. 645. 1. Vz
Jadyž.
Jafemik, u, m., jméno byliny na Orav-
sku. Sb. si. 1901. 187.
Ja^é Vatroslav. Vz Lit I. 918.
Jahan, a, m. = jáhen. Vz Gb. Slov.
Jahanný od jahan. Vz Gb. Slov.
Jabelnik, a, m. =: jehelnik, jehldř. Tk<
M. r. 184.
Jáhlář, e, m. = prodavaíí jáhel. Čes. 1.
XI. 372.
Jáhli, o. (hromadné = jáhly). Dšk.
Km. 6.
Jáhlina y, f. J. o pasní, bederní, kyčelní
vřed, vřed ohnivý, bederní rflže, oheň sv.
Antonína, herpes zoster. Ktt.
Jáhllny potní, sudor anglicanus, febris
miliaris, Schweissfríese]. Ktt.
JáhloTitý. J. spála. J. výduť, aneurysma
miliare. Ktt.
Jahn Jilji 1 18./6. 1902. Vz Nár. list. 1902.
č. 137. — J. Method, spis. Sr Zvon IV. 211.
Jahně« ěte, n. = jehně. MS.
Jahoda, y, f. J. vinná (zrno). Lbk 55.
JahodČi, n. =- jahodi. Jrsk. IX. 189.
Jahodoviee, e, f. = kořalka z jahod. Nár.
lisr. 19u2. é. 185.
Jahřáb, sorbus aucuparia. Vyhl. II. 222.
V z Jeřábek.
Jách = já bych. J. to nejedla za svět.
Strn. Hor. 17.
Jajkanie, n. = bédováni. Chorému nepo-
máhá j. RizD. 63.
1. Jak. Spojka jnk ve větě podmínkové
na slov. Skalicku: Jak je to pravda = je-li
to pravda. Sbor. Čes. 86. — Ví co a jak.
Jak )á té povím (pohrAžka) ! Kšť. Lid. 6.
2. Jak (yak) chrochtavý, poéphagus
grnnnien«, ssavec. Vz Ott. XiX. 1039.
Jakobinství, n. = revoludonářetvl. Lit.
I 34.
Jakoubek ze Stříbra M. Vz Hrubý
98. nn.
Jakoubka, y, í., vz Jakubka. Us.
Jakožkolvěk, quamvis. J. v tej zemi dřev
dosti jest. Milí. 71.
Jakožt je sám počítal. Milí. 10.
Jak sem Ja šéasny rok dočkala (tanec).
Vz Brt. P. n. 968.
Jaksiživ = jakf^iv. Ve VlaSimsku.
Jaktěživo to nebývalo. Us.
Jakto, jakitOf ut, quasi, tamquam, jako.
Y/s Pat. Jer. 151.
Jakub. Horký den na sv. Jakuba přišli -
buje mnoho ovoce. Nár. list. 1902. č. 205. 4.
Svití-li na sv. Jakuba slunce, bude prý
krutá zima. Když na sv. Jakuba slunce
svítí, má prý krutá zima býti : Parno o J-bě,
zima o Vánocích. Ott. Kal. 1904. — Jakube,
ptáci sú na dubě. Slez. Vz více ve Vyhl. II.
256.
Jakubec J. Dr.. spis., nar. 1862. Vz
Flft. Pisra. 725., Lit. I. 73., IL 856.
Jakubský od Jakub. Prešp. 869. Sr. Gb.
Slov.
Jakule, rybník na Krum'ovsku. Arch.
XXL 544.
Jakýže. Který život jest j., s toho hlahol
Jest takýže. Baw. E. v. 1832.
Jakýžkolivck. Milí. 62.
Jakž brzo =: jakmile. Baw. E. v. 145.,
Ar. 296. a j.
Jakživo. To je od jakživa Us. MS.
Jakž ieáno z= jakmile. J. j. pes zaštěkne.
Baw. E. v. 1281.
Jakžkolivěk se zamůtil. Mill. 9^. a j.
110
Jakž náhle — Jarosněžný.
Jakž náhle =: jakmiU. J. n. jej zočí.
Baw. J. T. 1896.
Jalbl, a, m. = dábel. Mor. Ces. list. XII.
97.
Jalojce, e, f. = jalovice. Dšk. Km. 41.
JaloT, H, o, vz Jalový.
JalOYCOVka, y, f. := jalovcová kořalka,
Rais. Lep. 518.
Jalovéi, D., kollekt. J. ftekáco do ceet,
též vožeoo pozemči na ně. 1609. H. Jir.
Mýto 67. 2.
JaloYčiee, e, f. = jalovcová hůl. Nár. 1.
1902. č. 9. odp.
JaloYČOYák, u, m. = houba, Čes. 1. XI.
290.
JaloYec, vce, m., z jalový. J., sterilis.
PreSp. 1183. — Vz Gb. Slov. — J. = jalové
ovce. Pásl jalovec; Přihnal jalovec. Slez
Vyhl. II. 289.
JaloYý z= neplodný. Tvá sestra byla jest
se mnů na dvaceti nedělí, než vždyť jest
j-vá. Arch. XX. 145.
Jal&Yčinka, y, f. Čes. 1. XI. 370.
JalŮYka, y, L = jalovka, XIV. stol. £v
vid. (Jir.).
Jáma. Na Louži n. v .lámě, jižoi ěásf
Vodičkovy ulice v Praze. Dolen. Pr. 491.
Jambora, jamhorkoy y, f. = holka^ děvče
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XL 140.
Jamel, a, m. = jmeli. Haner 11. Sr. Ja-
mela.
Jámen, vz Amen.
JamkoYÍtý. Prohlubinovité, j-té defekty
v mozku, Porencephalus. Ett.
Jamnik, a, m. = dobyvatel atHbra z dolů.
H. Jir. SI. pr. I. 79.
JamoYec, vce, m., phillyrea, rostl. Vz
Ott. XIX. 781.
Jampný = Jamný. Vz 6b. Slov.
JamriehoYO, a, o., hora v Gemersku
na Slov. Sbor. slov. 1900. 153.
Jan: Hondák, Hond), Honza), Janák.
Jenda, Jenouěek. Jan rozbil žban. Co vic?
Střejic. Slez. Vz více ve Vyhl. II. 256.,
257. čemu se nenaučí Janiček, tomu ne-
naučí se Jan (z mladu se musí Člověk učiti).
Kom. Did. 68. — 8c. Jan Křtitel. O sv. Janu
Křtiteli večer sázej cibuli do chladné země.
Lidové zvyky, pranostiky, zábavy, obyčeje
a pověry na den sv. Jana Kř. Vz Mns.
1891., Čes. 1. XL 271., XIL 409., Vyhl. II.
51., Vykl. Obrz. 205. nn , Brt. Čít 394.
Jana páliti = svatojanské ohně. Vykl. Obrz.
211. Do 8 v. Jana Kř. není dobře koupati se
(v řece, v potoce), možná prý dostati snadno
ve vodě svrab. Čes. 1. XIII. 436. Na sv. Jana
není noc žádná (je nejkratší). Vykl. Obrz.
217. — So. Jan Evang. Vz Souk. 1903.
24. — Sv. Jan Štastni. Vz Souk. 1903.
10. — Jan z Opavy, slez. spis. v XIV. stol.
(asi 1350.-1426.). Vz Vyhl. 32.
Janáček J., hud. sklad. Kr. Zvon IV. 587.
Janák, a, m. =: Jan. Dšk. Km. 28. —
J. = jonák. Vz Gb. Slov.
Janálky, pl., f. = brambory dobývané
o sv, Jatré. Dšk. Km. 31.
Janeikrist v I. 600. za Jančary polož
před Jančar.
Jančarečky, zdrobn. jančary (ženské
botky). Brt. P. n. 809.
Janček, nečka, m. = Janeíek. Šb. D. 63.
Janda Vád., býv. zemský poslanec a
starosta okresu velvarského, národovec
t 25./3. 1902 maje 67 let.
Janďourek, rka, m., od Janda. Dšk.
Km. 32.
Janeček Jar., spisov. Sr. Zvon. IV. 418
JarkoYský Stanisl., spis. Sr. Zl. Praha
1904.
Janholee, Ice, m., pole u Šašovic. Čas.
mor. mus. III. 183.
-janín příp., její výklad vz List. £1
XXIX. 223.
-Jánka : PodeŠvjanka =: žena PodeSvova.
Šb. D. 57.
Jankel, klu, m. = ženská odév. Čiemy j.
Slov. Sbor. čes. 256. Sr. Janklík v I. Přisp.
134.
JanofitoTý, vz Janofít. Gb. Slov.
Janovec, vce, m., sacrothamnus^ Beseo-
strauch, rostl. Vz Ott. XXII. 647.
JanoTka, y, f. = hra, V zlodéj. mluvě.
Jantar, vz Vstnk. XI. 841.
Jantamě žlutý. Zr. Kom. 118.
Japko, vz Jabko. Japka = brambory. Nár.
list. 1904. 94. 10.
Japonskornský. J. válka r. 1904. Us.
Japostol, a, m. =: apottol. MS.
1. Jar. Předčasné jaro mívá krátké léto
(dítě záhy příliš moudré nebývá staré .
Slad. Rich. 84. — J. =: let, V aloděj
mluvě.
^vAB,vaLhÍtý^jařabatj = strakatí. Slez. Vyhl.
II. 279.
Jařátko, a, n.=jarní jehně, kůzle (zjara
zrozené). Msn. Od. 132.
Jarčák, a, m. zz mladý zloděj poprvé pře i
soudem. V zloděj, mluvě. Ces. 1. XL 140.
Jargany ^ vařeny. Nenauéiá ty starého
kocura na j-nach hráč, bo juž umí. Prus.
Slez. Čes. 1 XII. 490.
Jařina, y, f. = mladý lid od 18. - 19. let.
Mor. Čes. 1. XI. 272. Sr. Podjařina.
Jarka, y, m. = Jarollm. Jrsk. Vlil. 119.
Jarko vec, vce, m. = rybník u Jankova
u Votic. Uč. spol. 1901. IV. 3
Jarmara, y, f. ^ žena, která mnoho #ni.
Bál se, že by dostal (za ženu) néjakon j-ra.
Zvonil. 60. (Jrsk.). Je jako j. == <£if«f<í. Čes.
lid, XIII. 176.
Jarmarecnieký výrobek (Spatný). Čes. 1.
XII. 442.
Jarmarkoyý frejnnk. Arch. XX. 456.
Jaimitel, e, m., Unterjocher. Nár. lisr.
1885. č. 82.
Jařmo, a, n. = bárka, dřevěný piliř. Ott.
XIX. 741.
Jařmový. J. žíla, véna jugularis (hrdel-
ní ce). Ktt.
Jarně mladý. Nár. list. 1903. í. 250. 17.
Jaro, a, n. J. přízeň, léto trýzeň. Ces, 1.
XIII. 307.
JarodnTný Boreas. Mso. Od. 212.
Jaromoený Helikaon, duch. Man. JI. 47.,
Od. 270.
Jaromyslnosf , i, f. Nár. list. 190L č. 276.
Jarosněžný vztek. Prvotiny. 1817. 154.
JaroŠek — Javorové.
lil
JaroŠek, ška, m. =: kad Uuatý jako ruka.
Slez. Vyhl. II. 286.
Jarotný. Mbd. Od. 80.
Jaršik, a, m. z= areibiikup. Ev. ol. 340«.
Jar voj, e, m. J. Amfiaraus. Man. Od. 228.
Jasance, pole a les n Červ. Hrádku. Oas.
mor. muB. III. 133.
JasanoTka, y, f. = jatanové kopi. Msn.
I . 102., Od. 332.
Jásati = trhati CO. Ui 8i ty gatě roz-
jásal. Val. pes. 1. XI. 209. — j. z= vjiěkati,
zpívati, vaditi še, mlťi huhou. Zajaskal sem
si pěsničku. — J. se = 9vititi ae, tl-pytiti
ne. Cosi se tam jásá. U Uh. Brodu. Čes. ).
Xí. ^9. Berona jásala saako slunce. Němc.
Sr. Čes. 1. XII. 907.
Jasena, y, f., potok na Zvolensku. Sb.
si. 1902. 48.
Jaseniee, čásť Vsetína. Vek. Vset. 168.
Jaseničanka, přítok Bielé v Oravsku na
Slov. Sb. si. 1901. 162.
Jasice. Jak j. přes nebesa my tryskli
(letěli). Kládt. Maz. 24.
Jasněhnědý. J. oči. Pokr. 1885. č. 112.
Jasněti, ěl, ěni = jasným se stávati. Zr.
II. Nov. 161.
Jasnězelený háj. Stan. III. 93.
Jasněžlutý bambus. Emin. 19.
Jasnodaehý mnž. Kká. Sión. II. 91.
Jasnohlaholný věstitel. Msn. Od. 22.
Jasnohlasý dravec (pták). Msn. II. 361.
JasnochoTanee, nce m. Msn. II. 66.
JasnoehoTý. J. knize, Achill, bobatýr.
Msn. II. 22., 153.. 6.
Jasnojasný svit. Zr. Nov*. 171.
Jasnokrunýrný. J. Acbajové. Msn. Od.
64.
Jasnokučemý Menelaos. Msn. Od. 225.
Jasnopaprsk, u, m. J. slunce. Msn. Od.
336.
Jasnopeřejný. J. řeka. Msn. II. 379.
Jasnorodý Odysseus, muž, kmet. Škd.
Od. 2., 10., 460.
Jasnorokytný zpěv, Xtyvgrj aoidrj. Mso.
Od. 180.
Jasnomdek, dkn, m., vz Proustit.
Jasnorndý nektar. Msn. Hym. 41.
Jasnotoký. J. voda, Škd. Od. 134., stu-
dánka. Msn. U. 401.
Jasnotřpytný Olymp. Msn. II. 16.
Jasnovidka, y, f, prorokyně. Nár. list.
1904. 215. 13.
JasnoTidný, hellsehend. Nár. list. 1903.
č. 176. 13.
Jasnozeniénýy ylavKéHnig. J. Pallas. Msn.
Od. 177.
Jasnozurný. J. Atbene. Msn. Hym. 12.
Jasnozrakosť, i, f. Ktt
Jaánuáinky - jatňonóký, Prus. Slez. Čes.
list. X. 423.
Jasobleský Zeus. Msn II. 364. 402.
Jasohlaholiei kobza. Msn. Od. 124.
Jasokledný. J. psnna. Msn. II. 439. Sr.
Jasohledý. Msn. li. 439.
Jasolesklý Štít, kov. Msn. II. 306., 185.,
Od. 150., 164.
Jasořeěný věstník (herold). Msn. II. 147.
JasoskTOuei hvězda. Msn. Od. 194.
Jasostolný. J. dennice. Msn. II. 146. J
jitřena Msn. Od. 90.
Jasotřpytný. J. slunce, Olymp. Msn. Od.
160 , 303.
JasoTati. Nebeský hlas jasuj, coeli vox
jubilet. Gl. hym. V. 123*. (Má.).
Jasozorkyně, ě, f. J. Athéna. Msn. li. 31.
Jasozorný. J. božka. Msn. II. 24.
JasozYučný věstník. Msn. II. 31.
Jastřábnice, e, f., pes accipitris, rostl.
Slov. B 7. (MS.).
Jastřáboyý, Habichts-. Vz 6b. Slov.
Jadčerka, y, f. = stttdánka pod vrchem
v horách jižně od Hodslavic na Mor. Vz
Čes. 1. XI. 325.
Jatec, tce, m. Člověk jatec hmoty. Tbz.
V. 1. 119.
Jatečně. Dobytek j. vykrmiti (aby se
hodil k porážce). Nár. list. 1903. ě. 196. 1.
Jatečný trh. Nár. list. 1903. č. 168. 14.
Jatelinka, y, f., tanec. Vz Brt. P. n.
845., 929.
Jatemí žíly, venae hepaticae, zánět
pouzdra j-ho, peri hepatitis ; j. hlíza (hnisavý
zánět jater), hepatitis suppurativa, Leber-
abscess, hlíza j. po úrazu, hnisavý zánět
jater úrazový, hepatitis suppurativa trauma-
tíca. Ktt. Sr. Játra.
Jatky, pl., f., také = lávka (verpánek,
Gewerbebank). J. pekařské. Vstnk. XII. 88.
Jatlcyně, ě, f. = zajatá žena. Tbz. V. 9.
311.. VIII. 308.
Játra lalokovitá, hepar lobatum, mnšká-
tovitá j. úbyťová, b. mnscatiforme atrophi-
cum, tuková, tuěnatá j. (tncnatosf jater),
h. adiposnm, lipomatosis hepatís, zbytnivá,
svraštělá j., cirrhosis hepatis hypertrophica,
svraštění jater, cirrhosis hepatis, hepatitis
interstitiaiis, žluté úbytě jater, gelbe Leber-
atrophie hepatitis parencbymatosa, atrophia
hepatis ílava, zánět jater, Leberentziindung,
hepatitis, hnisavý zsnět jater, hlíza jateroí,
hepatitis suppurativa, převleklý hnisavý
zánět jater, převleklá hlíza jatemí, hepa-
titis suppurativa metastatica, hlívový pří-
jiěný zánět jater, hepatitis syphilitiea gum-
mosa, vmezeřený příjiěný z iater, hepatitis
syphilitiea interstitialis, vleklý vmezeřený
zánět jater, hepatitis interstitialis chronica,
prudký zánět jater dužnicový, h. paren-
cbymatosa acuta, změkěelosf jater, Leber-
erweichung. Ktt.
JatHce, pl., f., zdrobn. játry. Vz Gb.
Slov
Jatřičky, pí , f., zdrobn. játry. Vz Gb.
Slov.
Jatrna, y, f. zzjatmi žila. Vz Gb. Slov.
Jatmicový. Biblická zvířátka j-vá po
púl kopě. Světz. 1886. 403.
Jav, a, o. Blud na javo vynide. Dal. J.
90. Ktož čioí pravda, pódeť na javo k světlu.
Št. Uč 49b. Děje se to na javě. Pass. 366.
(MS.). V z Jev.
JaTořina> vz Vrchář. J. = paseka^ kde
dřivé stály iavory. Vek. Vset. 47.
JavoHnák, a, m. = pasekář^ valach. 1690.
Vek. Vset. 47.
Javorný, z javoru. Ahorn-. Vz Gb. Slov.
Javorové, hora v Těšinsku. Vyhl. I. 17.
112
Javorový — Jedněm.
Javorový. J. korjto, slov. tanec. Sbor.
čea. 109.
Javorzina, y, f., hora v GemerBkn dh
Slov. Sb. si. 1901. 166.
Javran, a, m. = hnoran. Milí. III. 26.
(Md.).
Jáz. Vz Mš. Slov., 6b. Slov.
Jazvec, zevce, m., hora v Gemersku na
Slov. Vz Sbor. slov. 1900. 163.
Jazýékový. J. jehla pletací. Ott. XIX.
906.
Jazyk. Smělejší lidé ji aStipovati do očí,
ale potázali se vždy se zlon; děvče mělo
jazyk jako křen a pepř. Zvon III. 107. Ne-
všímají si, do čeho jim nic není, a po li-
dech jazykem nejezdí. Rais. Zap. vlast. 108.
J. moc mavi (mlaví), ale málo nčini. Prus.
Slez. Čes. 1. XII. 490. Lidské jazyky jsou
horSí hadích žihadel; Obtéžkanýj. (o opilém)
Blov nikdy neváži. Tbz. III. 1. 264., Vlil.
160. Lidský j. zlý a těžko se mu ubrániti.
Hlk. V. 19. J. jako břitva. 1637. Sr. Fel. 2.
J. je malý úd, ale dovede mluviti veliké
věci. Wtr. Min. 32. J. v hrdlo táhnouti
(mlčeti). Rokyc. Post. 70*. Čo jej chybalo
na rozume, doložila jazykom; Člověk má
na to j., aby ho voril; J. škodí sojke (kle-
vetnici); Zlé jazyky operu každého; Naj-
viac Tudí popálí sa jazykom; Plieska jazy-
kom, ako pastier kocárom. Rizn. 62., 65.,
166., 171, 176. Sr. MS. Slov.
Jazykoopravný. J. snahy. Czam. Slov.
197.
Jazykový. J. cítění, myšlení. Lit. I. 397.
J. přepážka, septum linguae. Ktt J. učba,
učebnice, úprava. Nár. list. 1903 Č. 243.
13., č. 257. 13 . č. 270. 13. Vz Novotaření.
Jazykozpytatel, e, m. z= j^izykozpytec.
Lit. II. 484.
Jazykozpytně odněkud vycházeti. Lit. I.
151.
Jazykozpytný. J. znalosf. Lit. II. 243.
Jazykozubný. J. hláska. Hlavn. 38.
Jazylkočelistni sval, diaphragma oris.
Ktt.
Jažel = jatel. Vz VII. 1287.
Jažiti se = zlobUi ae. Lit. 1. 842.
-Je pHp. : níčkojc, teďkojc, hnedlejc. Vz
DSk. Em. 46.
Jdenie, n. V j., in profectione. Mam. A.
26b. Pro jejich preč j. (odchod). Milí. 9».
Jdižiž, imperat. Ty chceš řídit svět?
Jdižiž! Sá. Kř. 13
Jda§e, eale, claudum monstrum. PreŠp.
Vz Gb. Slov.
Jebák. Nebojí se ho za jebák = za nic.
Prešp. Vz Gb. Slov.
Jebati koho. Hekl jest: Jeb svú mater!
Co mne trháš? . . . Hued to námi osvědčil,
že jest mu mater jebal (že řekl: Jeb svú
mater). Arch. XIX. 204. — se s kým. Co
se 8 tů kobyla jebeS? Arch. XIX. 214. -
kam. Jebiž (jeď) před se napřed nebo
nazad, vyjebený chlape! 1513. Arch. XIX.
214.
Ječminek král. mor. Srov. Jrsk. Pov.
117. nn.
Ject = jeti, Us.
Jeéni, vz Ječný. J. slad. 1663. H. Jir.
Mýto 90. 1.
Jeěný. J. zrno vnější a vnitřní, horde-
olutn externam et internum. Ktt.
Jed, u, m. Zamýkal chléb jako. j. Bit
Oít. 256.
Jeda = Ac2a, kdyS, wenn. Vz Gb. Slov.
Jedati se na koho jak. Řiedko tě tet
pes ujiedá, jenž se na tě štěkem jeda ;«ť
vzteká). Ezop. Baw. 1291. Sr. Jediti ae.
Jedai. J. se slunce prosvietí, to se spoh
vojem sníetí. Alx. Hr. 156. (MŠ.).
Jedenástý. Milí. 87.
Jedenmeeitma atd. Na Domažlicko po-
sud, ale zřídka. V Prachensku pří počítání
ryb. Sr. Šb. D. 19.
Jedin. V jedin čas a ním ae byl po tkl
řečí. Pflh. brn. III. 180. (1437.).
Jedinečký z jediný. Vz Gb. Slov., Mas.
1885. 569.
Jedinečný. Slovo j-6né, awaf Ityóficroi
Lit list XV. 115.
Jedinékrát. Jos. Jir. Sr. Jedinkrát
Jedinéž. J. ten den hospodář a cesty
domů přišel. NB. I. 251. J. šest mnž<W
prij dechu, ecce sex viri voniebant. Pror. oL
109». 1. £z. 9. 2. A kdvž se tam přlblíiiL
j. světiosť z nebes ho obklíčila. Paas. 1*26
Jedinička = lichotné jméno ženy. Baw.
Ar. 726.
Jedinká. Lepšie ide v j-ke, ako v páre
Sbor. slov. VII. 130.
Jedinká, zdrobn. % jediná. Vz Gb. Slov.
Sv. Tomáš j. jim to rúeho pokáza!. Pass.
48b.
Jedinosili, n. Rozdrobiti j. na množství
sil. Vést X. 269.
Jedinověrec, rce, m. Čad. 32.
Jediti := dráiůti, drážditi, oitHti, ztrph
váti, Vz Gb. Slov. Hafika Škodu ostrotč
(drsností) jedí. Ezop Baw. 832.
Jedl, e, jedla, y, f. :=z jedle. Štíhlý jako
jedla. Brt. D. I. 328. Jedl, abies. Rozk. P
588., R. 69. Vzende jedla. Pror. Isa. 55.
13., 41. 19. Postavím jedlu. Pror. ol. 33^.1.
(Mš.».
Jedlé, n. = jedle. Z tesaného jedlé, seeta
abiete. Gl. roudn. 39 (Čije to mase. jedl:
MS.).
Jedliénatý. J. les, lázeň. Nár. list 1885.
č. 107.
Jedlinky, pole a louky u Střížova. Čas.
mur. mus. III. 133.
Jedlovee, vce, m., dolina v Gemersku ds
Slov. Sbor. slov. 1901. 45.
Jednadvacátý. Milí. 3*.
Jednak ~ jednak Toho Pa! nezná. Vt
Mtc. 1901. 373.
Jednakokoncohlasný = rýmovaný. Bajza.
Vlč. Lit. L 311.
Jednakosf, i, f. = individualnoiť. Hyna.
Vz Čad. 115.
Jednáni, n. Hra na J. Vz Sbor. slov.
1900. 184.
Jednásob, einfach. Vz Gb. Slov.
Jednatelovati, býti jediuuelem. Us.
Jedněm (= jenom) ať mi oznámí. Arch.
XX. 177.
Jedněž — Jel.
118
Jednéž = ^ávé. Dobrý kvas maje, neb Jednoeti^iia, y» f. = jednotný počet,
j. ten den s cesty domů přijel jest. NB. singralar. V z Gb. Slov.
251. Sr. Jedinéž. { JediiosTorenstTÍ,n.=«;«ďnocen<. J. svými
Jedno = jenom. Nebylo jest nic j. tma. listy potvrdil. Pnlk. Lobk. k. 43. Pro-
Lne. 44. (52.). Jodno ačby tobě dáno by '• cbázka má : jednosvolenstvi. MŠ.
bylo. £v. olom. XXXI. Jednof =: aj tu^ tut, náhle. Sr. Jednožf.
JedDObHšni příbuzenství (pocházející ' J. Ctirad povleče se. Dal. C. 13. 14.
od též matky). Ott XX. 81. Sr. Jedno-
životní.
Jednobydlný = •4in o aobéhycUlei, einsam.
Vz Gb. Slov .
Jednocký = mna 9 jednoty, Mamoty^ jednoť
kář. LiSov. Rab. List. fil. 1902. 248.
Jednoděnka, y, f. = jedoodenní horečka,
febris ephemera. Ktt
Jednoforemné. Sila pepře jest j. ve-
Skeron jeho podstatou roztažena. Zach.
Test 42.
JednohlavAoTý. J. zbraii. Ott. XX. 1016.
Jednohlavý orel (znak). Kol. Her. 1.66.
Jednohrdlý. J. děloha, uterus unicoUis.
Ktt.
JednohTčzdoTý. J. krajky. Vz Krajka.
Jednojazyčnosf, i, f. = uiháni jen je^ni
i-eci v některé zemi. Nár. list. 1903. č. 270.
13. a j.
JednoJehloTý stávek. Ott. XIX. 905.
Jednej menoTini, n., univocum. Vz Gb.
Slov.
Jednojský = jednoUho éitla. Vz Gb.
Slov.
JednekoloYý. J. krajky. Vz Krajka.
Jednokoňský žací stroj. Nár. list. 1901.
135. 21.
JednokreTný. J. národ (nesmíSený). Nár.
list. 1898. č. 185.
Jednolitosf , i, f. J. práce. Us. Pokr. 1885.
Č. 337
Jednonábeženský. J. Rusové. Nár. list.
1885. Č. 298.
Jednonásobnost, i, f. Zach. Test. 80.
Jednoocí, n. =jednooko9t, monophthalmia,
cyclopia. Ktt.
Jednopád, a, m., monoptota. Vz Gb.
Slov.
Jednoplevý. J. skřípina, stirpus uniglu-
mis, rostl. Vz Ott. XXU. 12^^
Jednopodobnč. Lidé j. hnaní. Kká. Sión
II 161.
JednopHhradkový, einfácherig, unilo-
cularís. Ktt.
Jednoradlieový pluh. Nár. list. 1904.
135. 21. Vz násl. Jednoradličný.
Jednoradličný pluh. Nár. list. 1903.
č 136. 9.
Jednorozenee, nce, m.^ nnigenitus. Vz
Gb. Slov.
JednorožeŮY, Einhom*. Vz Gb. Slov.
Jednorudec, ručce, m., ein Einhándiger.
Gb. Slov.
JednomČně, einhSndíg. Um. roudn. 1652.
Jedno§ečný pilník. Ott. XIX. 743.
Jednospojnost, i, f =z»pojeni v jednotu,
Vz Gb. Slov. J. jednoho božstvie i člové- i
čenstvie stala se jest Pat Jer. 54. 26.
Jednospolné = •ponechá. Vz Gb. Slov.
Jednosf ek, u, m., monosyllabum. Vz Gb.
Slov.
Kott: Dodatky k časko^nčm. slovnika III.
Jednota. Neučinili žádné zmínky o dě-
dičných jedootách (úmluvách) s domem
rakouským; Zápisy neb jednoty, které byly
mezi stavy. Tk. XI. 13., 45.
Jednotieký* J. obnovivosť. Čad. 20., 45.
Jednotkář^e, m , vz Jednocký.
Jednotní. Keč jako j. prostředek. Lit. I.
388.
Jednotozpyt, n, m. Vz Erec. 12.
Jednovesliee, e, f. Nár. list 1903. č. 175.
18.
JednoTolně. Vyřkli jsme svorné a j.
přede vši obci Zbrasl. 223.
JednozTuký. J. píseň. Tbz. VIII. 140.
JednožiTotný = jsouci z jednoho ži-
vota, z jedné matky. Vz Gb. Slov., Jedno-
břiSní.
Jednožt = a/, tuř^ náhle, Vz Jednoť.
Jakž smrť přídě, j. ději, nenie jeho (sotva
dím, už ho není). Hrad. 138>. (MS.). Vz
Jednéžt.
Jednu = jediná, jedinkú. J. mhivil jest
Bóh. Ž. wit. 61. 12. Sto jich j. (najednou)
zabiv. Alx. Vid. 3. J. dne (gt.) jedl. Pass.
385. (semel per diem).
Jednúe. Volný trh j. v téhodni držán
bejti má. 1520. líus. IX. 158.
Jednúkrát = jedenkrát. Ť, kap. 88. 36.,
Pass. 48*.
Jedónek, nka, m,=didoúšek, LiSeň uBrna.
Mtc. 1902. 440.
Jedovatina, y, f. Měl na noze j -nu (ránu).
Jrsk. III. 53.
JedoYitý chrt == zlj. Sbor. slov. VIL
102.
Jednplný. J. ovoce. Tbz. V. 6. 214.
Jedy, Jedyž =: kdyi, wenu. Vz Gb. Slov.
Jedyžto = když, Otfiadž j. přijidů. Alx.
JH. 6. (Mš.).
Jehelnatý. J. strniště (vousové). Rais.
Lep. 126.
Jehenči koze. Arch. XX. 475.
Jehla. Mistr Jehla = krejH, Jrsk. XX.
2. 222.
Jehlanka, y, f. = jehlice, druh ploítie
vodních, ranatra. Vz Otr. XXI. 285.
Jehliee, e, f., ononis, rostl. Vz Ott. XVIII.
776., Jehlanka.
Jehličí lázoě. Nár. list. 1885. č. 106.
Insert. Chybně m. ; jehličné, jedličnaté. MS.
Jehlový (pérový) pilnik. Ott. XIX. 743.
Jejdamánky =jejda, oj (výkřik podivu).
Mor. Kmk.
Jejáa.ninku,jfjdanynkUf}Bk toboli! Stra.
Poh. 92. Sr. I. Přisp. 137.
Její =: Jí, dat sg. f. Syn jeii bude dán
fílias dabitur ei. Vz Mus. fil. VIII. 197.
Jekef=:iH^ž. V zloděj, mluvě.
Jekotný. J. válka. Man. II. 109.
Jekud, jekudz zzi dokudkoli, pokudkoli, Vz
Gb. Slov.
Jel chybně m.: jelen. Vz I. 617.
8
114
Jel^k — Jestřabec.
Jeléek, léčka, m , zdrobn. jelee, Vz Gb.
Siov.
Jelenek, nka, m. = jélinek, zdrob. jelen.
Gb. Slov.
Jeleni rohy. Vz Krajka. J. hon. Arch.
XX. 313. J. skok (jeleni hlošák), houba.
Džl. ČeB. 1. XII. 883. J. růžky, vz Plavnň.
Jelenka, y, f., phallus, houba. Ott. XIX.
675.
JelenkoTÍtý. J. rostliny, phalloideae. Ott.
XIX. 675.
Jeled&a, ě, f., přítok Čierne Oravy na
Siov. Sb. Bl. 1901. 162.
Jeliko. Vz Gb. Slov.
Jelikož = leda, nisi. Pat. Jer. 84. 13. —
J. = panivadS. Pel. VI. J. písmo k tomu je,
aby se odstranila všeliká možnost piklů
atd. 1808. Vek. Vset 18. Vz násl.
Jelikožto = ponivadS. Ta slova psal jsem
potomnosti vašie, j. v těch má malosf bož-
ského domysla pochopena byla jest. Kar. 9.
Jelinek Boh., básn., 1851.-1874. Vz Flš.
Písm. 709., Zvon IV. 475. — J. Eduard. Vz
Alm. Vm. 112.-115. — J. H., spis.
Jelito. Je-li ti Into, knp sij. Slez. Vyhl.
II. 66.
Jeliž = kdyi. Nic nemlavil, až j. světlo
s sebů měl. Chč. S. 11. 189b.
Jelověda, y, f. =i mathematika. Berg.
v Kroku II. b. 162. (1827.).
Jeldayka, y, f., potok, přítok Ostravice
na Mor. Sb. si. 1901. 162.
Jemenný = jmenný, MS. exc.
Jemninee červený. Tbz. V. 4. 101.
Jemnobylinný. J. krmě. Msn. Od. 128.
Jemnopokárný. J. slovo. Msn. Od. 140.
Jemnoruký. J. panna. Msn. Hym. 35.
Jemnostěnný lalfiéek. Ott. XIX. 729.
Jemnůstka, y, f. Zvon III. 543.
Jen (m.), jě (f.), je (n.) =: ten, ta, to (on,
ona, ono), který á, i. Vz Gb. Slov.
Jenal, a, m. =: Jan. Dšk. Km. 13.
Jenda, y, m. == Jtnik, Jan. DSk. Km. 22.
Jenem zzjen. Št
Jenerál, a, m. Myslil, že přijde k j-lu
(k okresnímu soudu na Ovocném trhu, kde
bylo dříve generalni kommando). Praha 112.
Jeniak (?) = kámen budící ducha věštec-
kého. Vz Gb. Slov.
Jenik rytíř Jan z Bratříc, spis. Sr. Mus.
1880.. 1897., Zvon IV. 270. nn.
Jen jen. Oči jeho jen jen svítily, gera-
dezu. Uol. Met. I. 164. Tou zvěří se břeh
jen ien hemžil. Ib. II. 47. ~ Udělám to.
Jen jen (opovaž se)! Us.
Jenomá, jenomejc = Jenom. Mus. 1863.
339. Ale mvSlínky, myslím, mívá přece
jenomejc jinde. Zvou. III. 128.
Jenomejc = jenom. Prokvítá (šediví),
toztí jeStě ne, ale přece j. Zvon III. 591.
Jenoten, (na, tno asi = nameten. Podoben
uČIuén jsem ptáku pelikánovi jenoten (soli-
tudinis). Ž. kl. 101. 7. (List. fil. IV. 312.).
Sr. Jenotna.
Jenotina, y, f, pentastemon, rostl. Ott.
XIX. 453.
Jenotna, y, f. = samota^ pouít. Krok 1890.
50. Sr. Jenoten.
^tnotoi :rz jednotný. Vz Gb. Slov.
Jenoudek« Ska, m. =:: Jan. DSk. Km. 39.
Jeny = jenom. Brt P. n. 1195.
Jenznúti, vz Venznúti.
Jenž. Žádal drobto v, jenž padáehu s stolu
bohatce. Hus II. 241. Bohatci, jenž chln-
páěky chovají (psy). Ib. II. 242. Vz ChČ. S.
II. Slov. 13.
Jen že. Spatřil bytost v kozlí kůži, jen
že málo zvířeti podobnou. Tkě. Čes. pov.
II. 54.
Jeptiška, potok u Kr. Městce. Čeě. 16. —
J-ky duíiíek = Špitálské ženy, které ošetřo-
valy nemocné. Dolen. Pr. 207.
Jeptišský zákon (řehole). Rokyc. Post.
259.
JeFé Za původně *& máme na slov. Ska-
licku tvrdé e: posel, ten atd. Vz Sbor.
čes. 83.
Jěř, renitenta, Rozk. R. 72., renicenta.
Rozk. P/ 679. (MS.).
Jeřáb obecný, rostl. Vz Ott. XIX. 772>.
— J. zzvdha. Vodu vážiti jeřábem. Kr.
Městec. Čeč. 182.
Jeřabatý. J. uhlí. 1597. Čes. list. XIL
314.
Jeřábek Fr. V. Dr. Vz Alm. IV. 30. až
34. — J. LuboS. Dr., spis. Sr. Zvon IV.
183. — J. Vikt. Kamil. Vz Nár. list. 1904.
«. 277. 9.
Jere, rete, n. = letoini ovečka. Vz Gb.
Slov.
Jeřebina, y, f. =:jeřabma. Vz Gb. Slov.
Jeremiášovati = naříkati. Us.
Jerik, u, m. Za původní b je u slov.
Skalice vSade e: ovec atd. Vz Sbor. Čes. 81.
Jermak, u, m. =i jarmark. Ostrava. Šb.
D 69.
Jerniti. Minnlať zima, jernít se čas. Št.
Ě. 52b. (MS.). Vz násl.
Jerný, vz Jerni. J. teplo. Št. É. (Výb. I.
657. 8.).
Jeřrnb (?), u, m. =: eekdnl jeH (sena,
foeni)? Vz Gb. Slov.
Jemsalemský. J. ulice v Praze dříve:
V Sedmihradech. Dolen. Pr. 511.
Jerusalemstvi, n. =: úhrn vSeho, co patří
k Jerusalemu. Vz Gb. Slov.
Jeseníky = východní íátt Sudet. Vyhl. í.
17.
JeseteroYitý. J. ryby. Vz Ott. XXII. 414
Jeskyikky, vz násl. Jezinky.
Jesle = řebřik na plet. Je na vysokých
jeslách = na chudobné stravě. Sbor. slov.
VII. 110.
Jeslky, zdrobn. jale. Vz 6b. Slov.
Jesně» jestně, f.? ferculum. Rozk. R. 90.,
P. 1711. (MS.). Dle Gb. Slov. :r nějaké jídlo.
Jespiti = nanáSeti. ~ eo: zemi, písek.
Vz Gb. Slov.
Jesté, essentialiter. MS. Slov.
Jestibky, pole u Červ. Lhoty. Čas. mor.
mus. III. 133.
Jestli, jettlise, 'li Te spisovné řeČi Pala-
ckého. Vz Mtc. 1901. 377. Jestli, sr.: esi,
esli, eSli. lesí, lešti.
Jestota, y, f. =zji»toia. BranSovice. Knb.
List. fil. 1902. 248.
Jestřabee, bce, m., louky a rybník u L.a«
viček. Oas. mor. mud. III. 133.
Jestřabský — Jidáš.
115
Jestřabský, slez. spis. poč. XVIII. stol.
Vyhl. I. 36.
Jestřebi, z jestřáb, Habicht-. Vz Gb.
Slov.
Jesu Kri§t a, m. Vz Gb. Slov.
Jeséeřice, e, f. = ještěrka. Vz Gb. Slov.
JešéeřiČi = jeXtéril, J. zárodek. List. fil.
V. 202.
JešéerŮT, tihajiei •ejtéUra, Vz Gb. Slov.
Ještěřik, a, m Vz Ott XX. 940.
Ještěrka, y, f. Její koasnnti má se za
nebezpečné. Lid řiká: Po ještěrce jako po
ostré sekyrce. KSf. Lid. 10.
JeSto, vz Ježto.
Jetel bílý Či plazivý, červený Či brabant-
ský, nacbový Či rázový, zvrhlý Či švédský.
Vz Ott XIX. 709. J. čtyřlistý — hoch jistý,
pěti- děti, šesti- štěsti. Žel. Brod. Ces. 1.
Xni. 28.
Jetelotrayný. J. směska. Nár. list. 1908.
č. 127. 5.
JeteloYitý kHž. Vz Kol. Her. I. 221.
Jetev. Sr. Jetví.
Jeti jak. Jel, jakoby vítr chtěl dohoniti.
Tbz. VIII. 368. Sr. MS. Slov.
Jetrí, n. Věnec z dobového jetvi. Praž.
nov. 1818. 145. Sr. Lit. L 850.
Jetýlkový. J. krajky. Vz Krajka.
JeyišioTy. J. dekorace, obraz. Nár. list.
1902.
Jevnik, a, m., publicanns, tjevný křtínik.
Jir. Rozpr. 50*. (Ev. oL).
Jez, u, m. Mám v hlavě, jakoby tam bylo
mlýnské kolo a huČí mi to jako jez. Zvon
IIL 276.
Jezabelka, y, f. = potapný název pro
ženu pyšnou, zlou; z Jezabel. VzGb. Slov.
Jezárko, a, n., m. jezírko, jméno pole.
Dšk. Km. 32.
Jezda, y, f., potok, přítok Moravy. Arch.
XX. 621.
Jezdčti :;=. jezditi. — kam. Mezi lidi ne-
mohu j. Půh. brn. IL 310. (MS.).
Jězě, ě, f. =: hájehiá tlá bytoif íen$ká.
Vz Gb. Slov.
Jezenka, y, í.zr,hájeHázláhytottÍenská,
Vz Gb. Slov. a Jezioka v IL Př. 441. a VL
518.
Jezeree, e, n.. zdrobn. jezero. Gb. Slov.
Jezeřenin, a, m. = bydlící při jezeře.
Gb. Slov.
JezeTČina, y, f. = poloha na Koňské
hoře u Knína na Berounsku. Čes. 1. XII. 431.
JezeTeéniky a, m., parameles. Vz Ott.
XIX. 211.
Jezinky (Jeskyň ky) = zlé lesní panny
unášející děti. Vykrmují je a potom po-
jídají atd. Vz KSt Poh. 127.
Jezmera, v, f. Stará j. Sá. XX. 149.
Jezový. J. konstrukce. Nár. list. 1903.
č. 159. 6.
Jezaitář, e, m. zz jesuita. Řehole j řú.
Světz. 1895. 3.
Jezuitsky něco dělati. Jrsk. XXV. 47.
Jezuitský sloh barokní. Dolen. Pr. 194.
Jezusmine svatej! DŠk. Km. 51.
Jezvee. Jezovec když o Hromnicích leze
z díry, poleze za měsíc zas do jámy. Ott.
Kal. 1904.
Jezviti = jizoiti. Gb. Slov.
1. Jež = ježek. Má na hlavě takého ježa
(má ježatou hlavu). Haner 11.
2. Jež. Povědicbn, jež by Ježíš šel (aby)
Ev. olom. XXXI.
Ježátko, a, n. = jeííe. Vz Gb. Slov.
Ježěátko, a, n,, zdrobn. jeSek. Pror. ol.
29». 1. Isa. 34. 15.
JedČe, ete, n. = mladj jéUk, Vz Gb. Slov.
Ježdíček, čka, m., zárohu, jexdik. Vz Gb.
Slov.
Ježeéi loj. Lék. B. 228b.
Ježek (na Klatovsku: syét) = dárek ditem
na 8v. Mikuláíe udělaný z dřívek a jablek;
j. bohatěji okrášlený sluje králem, vz Ces.
1. XL 120. — J. Nad trejbem na železí je
j. majíci v čele palce a táhnoucí kladnici
a kámen. Ces. I. XL 179. — J. = vlk, plod
lopuchy. Val. Ces. XIII. 371.
Ježeni, n. J. vlasů, horripilatio. Ktt.
Ježenlca, y, f =jeiiee, f. k ježek. Jako
j. by se zsápali. Bokyc. Post. 86.
Ježibaba, y, f. = iena zloetná a pomtiy
chtivá. Sr. Sb. si. 1901. 37., Brt Cit. 180.
Ježiš. Jména Ježíš, ke kamnům nejblíž.
Ott. Kal. 1904.
Ježidek, ška. m. J-ška viděti (dopíjeti
do dna. Na dně byl obrázek J-ška). Často
vídal J-Ska (rád popíjel). U Klatov. Gabriel.
(MS.).
Ježiti (vl.jěziti), esurire, comedere cupere,
hladovSti. Hospodine, ježím. Hymn. (rkp.
univers, knih. praž.).
JežkoTý válec. Us.
Ježli mnie ty dzieweze rada masz,
tanec v Téšínsku. Vz Brt P. n. 974.
Ježovatý. J. stránka povahy něčí (drsná).
Ner. Nár. list. 1886. č. 135.
Ježto. Vz Chč. S. IL Slovník 14.
Jheree, rce, m.=jhřee. Pat. Jer. 134. 26.
Jhráě, e, m. = hrdé. Vz Gb. Slov.
Jhránie, n. = hráni. Hrad. 66<^.
Jhřec, e, ro. = hráí. Hrad. 95»., Rozk.
R. 79., P. 1049.
Jliřice, e, f. = hrajici iena. Vz Gb. Slov.
JhHčka, y, f. = hračka. Vz Gb. Slov.
Jliřišče, e, n. = hřiil Vz Gb. Slov.
Ji akkus. sg. m. jej. Vstav ji (hrnček)
v oheň. Lék. B. 223*. Sr. Mus. fil. 1896.
448., 1902. 197.
-ji m. vi: psoji m. psovi. KrkonŠ. MŠ.
Jieen, cnu, m., oesophagus. Otevření jícnu,
oesophagotomia , rozšíření jícnu (pože-
ráku), OsophagnserweiteruDg, sevření, sta-
žení jícnu, strictura oesophagi, zánět jícnu,
oesophagitis (hnisavý, purulenta, otokový,
phlegmonosa, míŠkový, follicularis, nešto-
vičný, variolosa, vláknatý, pablánítý, fibri-
nosa [crouposa]). Ktt.
Jicennik, u, m. = jícnová roura, Schlund-
rOhre. Ktt.
Jící hodiny, opak.: bicí. U Příbr. List.
fil. IL 230.
Jicnořez, oesophagotomía (vnitřní, in-
terna, zevnější, externa). Ktt.
Jícnový. J. sliznice, Osophagusschleim-
baiit, rakovina, carcinoma oesophagí. Ktt.
Jidáš. Páliti J-Se = zbytky sv.olejů. Vykl.
Obrz. 151.
8*
116
Jidáiflky -— Jistvičnik.
Jidádsky se chovati (zrádné). Tbz. V. 5.
142.
JidáSŮY. Koitovars JidáSovo polibeni?
To nechutná. Zvon III. 217.
Jídlo, a, n. Jsou a prof. Grossa v jidle =
na stravě. Pal. Záp. II. 6. Pověry týkající
se jídel ve Slez. Vz Vyhl. II. Gl.
Jiedné, é, f. = jídelna, refectoríum. Rozk.
P. 2239.
Jiestinoše, e, m., dapifer. Bhm. hex. 758.
Jiešel = jiíeL
Jiezda = klání (v tomaji). Baw. T. v.
1417.
Jiezdný, vz Jízdný.
Jihlavský. J. právo z r. 1249. Vz Stieb.
188.
JihoStýrský. J. národnosf slovanská.
Pokr. 1885. ě. 126.
Jihofiumavský kraj. Pokr. 1885. č. 126.
Jícha. Nebo jediecnn zlú jíchu (bylo jim
zle). Baw. Ar. v. 3536.
JíehoTitý. Vniknutí j-tých látek v krev;
z toho rozklad krve, Ichoraemie : J. výpotck
pohrudniční, plenritis foetida. Ett.
Jikavě. Žádal j., rozčileně. Zvon IIL 390.
Jikavec, vce, m., nadávka koktavému.
Zvon II. 609.
Jikeree, vz Jikrovec.
Jikrovec (jikerec), vce, m. = oolith,
aggregat nerostný. Vz Ott. XVIII. 78J.
Jikry = lúj. V zloděj, mluvě.
Jiljí. Je-lí hezky na sv. Jiljí (1. září),
lze očekávati po Čtyři neděle hezké počasí.
Nár. list. 1902. č. 242. 3. Je-li o sv. Jiljí
krásný den, bude krásný podzimek.
Jilmí, n. = jilmoví, kollekt. z jilm. Vz
Gb. Slov.
Jilohlan, a, m. = bělohlávek fpták). Sá.
Prost II. 43.
Jilovna, y, f. = místo kde te jíluje f Vz
Gb. Slov.
Jí mač ínočový, Harnrecipient. Ktt.
Jimačky, f. = kleště jímací, Fasszange.
Ktt.
Jímadlo, a, n. J. v plynárnách. Vz Ott
XIX. 956.
Jímati se, vz Jmouti.
Jímavý cit. Lit. I. 678.
Jimeliee, vz Jmelice. MS.
Jindavá = jindy. Však my to j. vypí-
šeme. Světz. 1886. 451. — Dšk. Km. 24.
(na Šumavě.)
Jinderozenec, nccim., aliegena. Vz Gb
Slov.
Jindy. Hop, hop — ryndy bryndy, už
to nejde jako j. Rais. Lep. 294.
Jiněvie, n. — jíní. Vz Gb. Slov.
Jino = jinako. Nalezli, aby svědomí svá
listy anebo jino provedli. Půh. ol. III 626.
(1447.)
Jinodějný lék. Msn. Od. 154.
Jinomoravský. Píseň j-ho původu. Mtc.
1902. 451.
JinopHšlý = od jinud přiHý, cizí. J. sy-
nové. Pat. Jer. 94. 11.
. Jinoše = mui dospělý. Leč buď mladý
neb j. chudý, pán n. panoše. Baw. Ar. v. 792.
Jinozemní = cizí. Pat. Jer. 45. 17.
JindoT, rybník u Opatova. Čas. mor. mas.
III. 134.
Jindůvek, rybník u Opatova. čas. mor.
mns. III. 134.
Jirani Otak., spis. Vz List. fil. 1904. 171.
Jirásek AI. Vz Flš. Písm. T29., 732..
Lit. I. 251., Mus. 1901. 305-325. Rozbor
jeho spisů vz v Mus. 1901. 489 nu.
JiráuikovStina, y, f. = způsob psaní
(skládání) Jiráskova. Mus. 1901. 306.
Jirchářky, pole u Laviěek. Čas. mor.
mus. III. 134.
Jirchovné, ě, f. = jirchovna. H. Jir.
Mýto 53. 2. (1599.)
Jiří. Pronostiky táhnoucí se k ar. Jiří.
Vz Ces. 1. Xni. 807., Vyhl. IL 36.
JiHna? Topil jiřinami, aě měl hezký de-
putát (šetřil). Zvon III. 710. (Jrsk.).
Jiřinkový ples (na poctu pěsti tel A Ji-
řinek). Zvon IIÍ. 323.
Jirnice, e, f., polemonium, rostl. Vz Ott.
XX. 87.
Jimicovitý. J. rostliny, polemoniaceae.
Ott. XX. 87.
Jiroudek Jaroši., spis. f 27. '4. 1903. Sr.
Zvon III. 464., IV. 658.
Jirský. Svatomichalskó víno panské, sva-
tojirské rolnické.
Jirud Šlechtic Boh. dr., prof. a spis., 1841.
— 16./11 1901. Vz Nár. list. a jiné caso
pisy z té doby.
Jiskerka, z. f. = husí kvítko, chadobka,
sirotka, bel lis perennis. Vyhl. II. 219.
Jiskra. Z malé jiskry velký oheft bývá
Arch. XX. 175. Z jich očí fily jiskry, jako
když za noci z výhně vylétají. Tbz. V.
6. 344. Ale jazyk má jako meě a oéi jaku
jiskry. Zvon líl. 707. Bahno jiskry nevy-
křeŠe. Hav. Ghamr. 213. — J. = oko^ okn9.
Do jisker někomu něco házeti = do ocí :
jiskru prásknouti = rozbití okno ; jiskrou
navalovat = podívat se oknem. V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XI. 140.
Jiskřiti = svUiii, V zloděj, mluv^. Vz
Holák.
Jiskrnatosť zraku. Msn. Od. 54.
Jiskmosršný levhař. Msn. Od. 177.
Jislurnozorka, r, f. = Athene Man. Od.
203.
Jiskrnozorný. J. AcbajStí. Msn. II. 12.
Jiskrodechý. J. víno. Msn. Od. 107.
^ Jiskrooký. J. děva., Msn. II. 4., lev.
Škd. Od. 186.
Jiskrovat = viděti-^ předložiti k nahléd-
nutí. V zloděj, mluvě.
Jistbometice, e, f. = žena, která jiatbn
zametá. Vz Gb. Slov.
Jistebni kamna == jeoucí v jistbě. Gb.
Slov.
Jisti jak. Jedli a pili, až sa jim trhaly
na břuSe žily. Val. Čes. 1. XI. 276. — kde
Jídali n dvora. Milí. 82. — proč J. uéco
od hladu (z hladu). Nár. sbor. Vlil. 39.
Jističe, vz Jistvice.
Jistina, y, f., substantia. Vz Gb. Slov.
Jistné? asi omylem m. jistě. VzGb. SIot.
Jistvice, jistíce, e, f. = éíie. Vz Gb. Slov.
Jistvičnik, jistiínik, a, m., = kdo dél:l
jistvice, jističe. Vz Gb. Slovn.
Jiikft — Juhanůvky.
117
JiSka, vz JůSka.
Jiti, jda. — jak. Jde, jako krmná kachna
(kolíbavé). Us. Ces. 1. XI. 269. — oč. Chodi
o funus (sháni pohřeb). Ešf. Lid. 7. — Sr.
Mš. Slov. — J., jmu. Sr. Mi. Slov.
Jitřni (gytrznie), matutina. PreSp. 86.
v, 78.
Jitrnice = wuraty. V Prus. Slez. Vyhl. II.
201.
Jitrocel, pian tágo. Vz Ott. XIX. 841. J.,
babi ucho, jazýček.
Jivni křovina. Škd. F. 129.
Jizba. Hra na jizby. Slez. Vz Vyhl. II.
244.
Jizda = kláni. Vz předcház. jiezda.
Jizden, dna, dno, vz Jizdný. Gest. B.
231>. Žádný z nich íiezden k boji nejde;
Nad tisic jiezdnými. Milí. 98., 44».
Jizdfták, a, m. = jezdec. Ml. Bolesl. Čes.
1. XIII. 88.
Jizlivec, vce, m. J. povahou. Tbz. V. 4.
234.
Jizlivý puch a shnilina. 1680. Souk.
1903. 12.
Jižný kůň = jízdný. 1618. Arch. XIX
387.
Jizva = stopa po ráně. J. výlevu krev-
ního, výlevová, apoplektische Narbe. Ktt.
Jizviti koho. Některé žížaly ho trápily
a jizvily. Faust. 72.
Jizvovitý žoldnéř. Kká. Sión. II. 5.
Jižné, stidlich. To místo leží jižně od
Karpat. Us.
Již vdecky sirotky, tanee. Vz Brt. P. n.
966.
Jm^itel, e. m., = majUd. Vz 6b Slov.
Jmřlice, e, f. = jmelová jahoda. Vz Gb.
Slov. a VII. 1285. Zde ulvitia oprav v :
ulnitia.
Jměničko, a, n., zdrobn. jméni. Kom.
Did. 307.
Jmenitý = proslulý, namhaft. 6b. Slov.
Jméno. Místní j. Vz Beseda 1864. č. 11.,
Mtc. 1904. 331. nn., Čas. mor. mus. III.
26.-33. Místní j. stolice zvolenské na Slov.
Vz Sbor. slov. 1902. 43—68. Osobní j. na
Vsacku. Vz Vek. Vset 366. nn. Rodinná j.
Boiáckej doliny. Vz PhTd. 1899. 190. V Lubin-
skej dolině v Nitransku. Vz Phrd. 1900. 557.
Přehled národních jmen v jazyku slovan-
ském. Šf. Vz Mus. 1835. 367. J. svobodných
žen ve vých. Čechách: Anna Hladíkových.
Sr. Mus. 1863. 340. — Sr. MS. Slov. a Mš.
Vlastní jména.
Jmětel, e, m. = majitel. Vz 6b. Slov.
Jmětina, y, f., possessio. Vz 6b. Slov.
Jmieti = mUi. 1370., 1629. Mus. 1861.
325., Milí. 7. a j.. Hrad. 97b. a j. Vz Mfi.
Slov. J. == povaiovati' domnivaíi m; mUi
se, pcí^inati si. Vz Baw. 441.
Jminnlý = minuť}. Nedánojlých těchto
dnů. 1610. Sb. Pam. ol. 136.
Jmonti. Od hubky se již jímalo (v stáji).
NB. é. 85. — se čeho Jak = zmocniti se.
J. se statku bližnieho nevěru. Chč. S. II.
261.
Jmovitstvi, n.y patrimonium. Rozk. P.
2158.
jó m. ji: tahajó. Záp. Mor. Šb. D. 39.
Jod. Vz Vstnk. XL 557. Otrava jodem,
iodismus.
Jodacitchlorid, u, m.,vlučbě. Vz Vstnk.
XI. 5.
Jodanisol, u, m., v luěbě. Vz Vstnk.
XI. 6.
Jodbenzoan, u, m., v luěbě. Vz Vstnk.
XI. 6.
Jodbenzol, u, m,. v luěbě. Vz Vstnk. XI. 6.
Jodid. J-dy těžkých kovA. Vz Vstnk. XL
825.
Jodkyan, u, m., v luěbě. Vz Vstnk. XII. 50.
Jodnatoželezitý jaterni tuk. Nár. list.
2904. 3. 12.
Jodovodik, u, m., v luěbě. Vz Vstnk.
XII. 50.
Jodtaluol, u, m., v luěbě. Vz Vstnk.
XI. 6.
Jodzinkový maz. Vstnk. XII. 577.
Jochim, a, m., Hra Jochima. Slez. Vz
Vyhl. II. 244.
Johimbin, u, m., v luěbě. Vz Vstnk. X.
595.
Jochovati co : hráz = pUchovali. 1555. Uě.
spol. 1903. XIII. 17.
Jochtovice. pl.| f. —juchtovice. LiSefi. Mtc.
1902. 109.
Joj. Kde je boj, tam je joj. Sbor. slov.
VII. 13. Vz násl.
Joj kat, jojíat •=! naříkati joj n. jovej. Val.
Čes. 1. XI. 134, XII. 189
Jonáček, ěka, m., zdrobn. jonák. Kká.
Sión. n. 10.
Jonád Kar., spisov. Sr. Zl. Praha 1904
Jordán, a, m. = Hd, v zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 140. Sr. Jordeska. — J., potok a
háj pod bývalým Buděem. Čes.l. XII. 262.;
rybník u Martínkova. Cas. mor. mus. III. 184.
Jordeska, y, f. =: Udovka; koza. V zloděj,
mluvě. Ces. 1. XI. 140. Sr. Jordán.
Josef. Sr. ještě : BobeŠ, JobeS. Josef, pes
oknem lez ; vSickni lide se divali, a un ene
lez Slez. Vyhl. II. 82. Pranostiky vz Vyhl.
II. 32.
Josek Kar., spis.
Ještěrka, y, f. zzjéitérka. Slez. Čes. I
XI. 222.
-jou v 3. os. pl.: chodijou. Záp. Mor. Sb.
D. 39.
Joule, e, f. = jistá jednotka pracovní
intensity. Vz Strh. Mech. 143. J. := jednotka
tepelné energie = 0*239 kal. Vz Yot. 165.
Jouzal, a, m. = Josef. DSk. Km. 13.
Jsoucno, a, n. Nauka o jsoucnu, onto-
logie. Vz Ott. XVIII. 778.
ju. Dvojhláska ju se na slov. Skalicku
zpravidla nepřehlasuje. Vz Sbor. ěes. 83.
Jubilaci, í, z lat. jubilatio. Gb. Slov.
Jubilejní představení, slavnosf, Nár. list.
ě. 163. 3., ě. 163. 4., výstava r. 1891.
Jubilíř, e, m., Juvelier. Km. Did. 169.
Juda Kar, spis.
JudáSenec, nce, m. = následovník JidáXe*
Gb. Slov.
Judášstvo, a, n. = jidáíství, treuloses
Handeln. Gb. Slov.
Juhan&vky, pl, f., druh hruiní. Val.
Čes. 1. X. 473.
118
Jacháč — Kácovna.
Jucháč, e, m. Křiklouna, klevetnika,
j-če y domě miti nebudeš. Sá. Pr. m. I.
223.
Jaehachlapy a, m. = povedená kopa, ÍSive-
rák. Siei. Vyhl. 11. 106.
Juksta, Yz Jaxta.
Juliacen8ký=jnli$8ký. Pel. VIL
Jalša, e, f. =; Jtdie,
Jun, a, m. Vzdaj chválu junu svému. Jiř.
brn. 636. (da gratíam nomíoi tuo. Mus. 1887.
105.).
Junačky, pí., f. = druh ienekjch 9tíFevic&,
Čapk. 78.
Junec, nce, m. Odfnkuje jako j. u hrantu.
Nár. list. 1896. č. 312.
Jmigmaiiii Joa, Vz Vlč. Lit. II. 2. 9,
102., Lit. I. 542.. 919., IL 538. a hl. 857. až
858. Sr. Zvon IV. 504., Cad. 133. — J. Ant,
Vz Cad. 115., 127., Lit. L 919.
Jungmaimův. Ulice J-va, dříve Široká,
před tim Eonvářská n. Zvonařská. Dolen.
Pr. 488.
Junkerové pražští žili asi v první polo-
vici XV. stol. Neví se, je-Ii jejich jméno
rodinné n. přezdívkou. Získali 8Í_pově8f sta-
vitelů, sochařů a malířů. Vz Dr. Kar. Chytil:
O Junkerech pražských. V Praze 1903. Str. 23.,
53.-68. Sr. Vstnk. XIL 636.
Junoch, a, m = jinoch. Jiř. brn. 71., Dal.
C. 15., 19., Mam. F. 85í>. (MS.).
Junonský. J. tvář. Zr. Čer. 40.
JunoSe. Hrad. 105*. v. 559., Alx. V.
1258.. Mam. A. 15í».
JunoSík, a, m. = ohniváiek^ polyomma-
tus, motr^l. Vz Ott. XX. 182.
JunoSina. y, f. = mladá jinoUkA. Tbz.
III. 2. 333.
Junošstvi, n. = panenstci. L. Mar. 14. Sr.
Krok 1888. 435.
Junodův. Ulice Melantrichova ve XIV.
stol. (v Praze) slula ulicí JnnoSovoa, po-
zději Kunešovou a v minulém století Sir-
kovou. Dolen. Pr. 871.
Jupalka, y, f., zdrobn. jupka. Dšk.
Km. 31.
Jura. Jede Jura po dědině, dybky sobe
šuŠuSu: ludě mysla, že paráda, a to ho vší
kuSu. Slez. Vyhl. II. 257.
Jurkovič Dušan, stav. a spis., nar. 1868.
Vz Vek. Vset. 306.
JuSel, u (e), m., júiele^ e, f., zdrob. jn-
iéUk, Iku, m. = polévka, Bruhe. Gb. Slov.
JúSka, jtíka, y, f., zdrobn. jáeha^ jUha.
Sladká júSka. Chě. S. IL 158^.
Jutrenka, y, f. := ranní hodiny. J. uČenia
milenka. Bizn. 171.
Jntírnal, u, m., matutinale. Vz Grb. Slov.
Jutfni, vz Jitřní.
Jutřno, a, n. z=: jitřní mie. Ostrava. Šb.
D. 60.
Jutrobog, a, m. == mládenec na bílém
koni s lůéami (paprsky) na hlavě. Předsta-
voval východ slunce a rozháněl nočai mrá-
koty. Vz Sb. si. 1902. 21.
JutroSy mane. Rozk. P. 157.
Juže=rjuž =2 již, ted. Vz Baw. v. 441.
Jyny, yne ^=.jen^ jenom. Slez. Vyhl. IL
129.
Jza = Iza, Ise. To <5í dobře jza povědzeá
LaS. Brt. D. I. 361.
K.
* K, ke, ku. Vz Gb. Slov.
•ka příp.: Anka, pivoňka, deska, pálka,
špinka, utírka, Božka atd. Vz DSk. Km.
30., 26., Kbrl. Džl. 14. Konc. ve spisech
Husových. Vz List. fil. XXVL 367.
Kabacoun, u, m. = okrouhlý hřeben. Sá.
XXI. 56.
Kabátec, tce, m. = frýdka. Na Hané.
Ces. 1. Xll. 235.
Kabátina, y, f., iopittura (de vestibus).
Bozk. P. 1819. (MS.).
Kabátod, e, m. = ? Slov. Czam. Slov.
131.
Kabela, y, f. Koňská k. = pyek. Čes. 1.
XII. 433.
Kabebatý za Kabelářka v 1. 652. oprav v :
Kabelatý. K. člověk = velikých pysků. Jrsk.
Vin. 3.
Kabelik Jan, spis. List. fit. 1903. 59.
Kabelka = kapsiéka. Svodná k. kněží.
Chě. S. II. 200b.
Kabilka, y, f. - kabelka, kabela, móSniSka.
Mor. Kmk.
. Kabiti = krabiti (o dětském pláči). Jičín.
Kub. List. fil. 1902. 248.
Kabotek, tku, m. K. pokrýval hruď žen
od krku až k životu, u krku do limeéka
všitý a řásně sebraný. Val Čes. 1. XI. 116.
Kabřinec, nce, ra. = malá Hmmck, nad
dveřmi. Kr. Městec. Čeč. 182. — K., katar
břinee = seříznatá malá stříška pod mako-
vičkou, která buď oble vyčnívá aoeb jeo
málo od štítu odstávajíc šikmo jest seřii-
nnta a prknem podélným opatřena. V Fo-
jizeří. Jinde: záklopka, kukla, kukel, pří-
střešek, Šup, podšup, vobálka. fértoušek,
fabióo. Vz Nár. sbor. 1904. 20.
Kabdouka, y, f. = kořalka, kterou pálil
u V. MýU Kabeš. Mš.
Kabyš, e, m. =: oděv dětský zhotovený
z jednoho kusu. TeSín. Vyhl. lí. 196. Sr
násl. Kaftan.
Kabza, y, f. = kapta. Vitum (vítám) če,
neznám če, dej kabzu, poznum če. Prus.
Slez. Ces. 1. XIL 490.
Káceti čím. Budeš k. nemocným Jako
sudem sem a tam. Rhas. £. 66.. IIL 26.
(Mš.).
Kacíř. Kacíře děditi = je podporovati,
jim pomáhati. Arch XX. 551.
Kácovna, y, f., jm. pole DSk. Km. 18.
Kaczok — KaliitajnoYý.
119
Kaczok, a, m., tanec v TěSÍDskn. Vz Brt.
P. D. 972.
Káéa. Naše Kača plača, co ji je? Ukradli
Ji kapsu zloděje. 81ez. Vz více ve Vyhl. II.
2o7. — K. tanec, Vz Brt P. n. 847., 876.
Kačenéiny Hory = Vrchmezi v Náchod-
sko. Jrsk. XXIII. 12.
Kačer, a, m. == kactí^, zastr. Tbz. II*.
419.
Kačerovka, y, f., miatni jm. u Kasejovio.
Čes. 1. XU. 301.
Kačiee, e, f., néjaké náčiní. 1518. Arch.
XIX. 391.
Káčin, a, o. Až po Káéiný svarbě (ještě
dloaho ne). Čea. 1. XIII. 176.
Kaéiny. V K-nách, studánka u Hetlína.
Př. Star. VII. 54.
Kaěirek, rkn, m, = barevné pérko z kaííeny.
Líšeň. Mtc. 1902. 107. Dáti si za čepici k.
LiíeĎ. Mtc. 1902. 442. — K-rky = leknín.
Kub. List. fi). 1902. 248. U MirocLova: hu-
8l<^ky. Ib.
Kačorek, rku, m. K. na oji, vz Kačirek.
Slez. Vyhl. 11. 313.
Káď Činiti = připravowUi k lázni. Baw.
T. v. 1436,
Kadeéka, y, f. = stará mira na ohili.
Čes. 1. XI. 179.
Kademnatý. K. rada. VzKP. X. 228.
Kadeřeni, u. K. dám. Nár. list 1904.
10. 15.
Kadež = kudy. K. ti lidé povedu (hra-
nice. PAh. ol. III. 689.
Kadidiniee, e, f. = kaditelnice. Vz Gb.
Slov.
Kadilo, a, n. = kadifflo. Ž. pod. 140.
Pror. (Šf. Poč. 24.).
Kaditi eo = iemu. V kostele je (čtení
Antikrist) kadí. Chč. S. II. 227^.
Kadlátka, pl., n., tanec. Vz Brt. P. n. 849.
Kadleéik Jan, spis., nar. 1851. Vz Vek.
Vset. 810.
Kadliěek, čka, m., zdrobn. Karel. Dšk.
Km. 36*
Kadlondek, Ska, m , zdrobn. Karel. DSk.
Km. 39.
E[adlnb, n, m. = vyhnilá řepa n. vydla-
baná. Hauer. 11.
KadmioTý. K. elektroda. Vot 169.
Kádmi-nm, a, n. K. a jeho výroba. Vz
KP. X. 228., Vstnk. XIII. 420.
Kadrdáneky nka, m. z= íílovék útl^^ éla-
hoch. HrnS. 157.
Kafáč, e, m. = kávový hrnek. Us.
Kaffer, fra, m. = tedlák. V zloděj, mlnvě.
Sr. Balík.
KafoTati = jitti kátm. K-li jen o svátcích.
Rais. Vlast. 14.
KafHk/u, m., nějaké líčidlo. Vz Gb.
Slov.
Kafiposulfonan, n, m., v lučbě. Vz Vot. 95.
Kafrosulfonový. K. kyselina. Vz Vot. 89.
Kafroxim, u, m . v lučbě. Vz Vot. 89.
Kaftan, a, m. = oblek pro děti v celku^
lunda. Hauer. 11. Sr. KabyS.
Kafúla, y, f. = káva, Val. Čes. 1. XI. 380.
Kabanee, nce, m, Vz Kahan. !Hozk. P.
1927.
Kahlik Fr. Dr., řed. gymn. a spis. Vyhl.
I. 103.
Kachlik, a, m. - kat, V zloděj, mluvě.
Kaehna aylesbnrská, mandarinka, píž-
mová, rouenská atd. Nár. list. 1903. č. 136. 9.
Kaizl Job. Dr., ministr financí f- Vz FIS.
Písm. 729.
Kajúci = kajici. Vz Gb. Slov.
Kajutováni, n., das Kajutenleben. Nár.
list. 19/1. 1900.
KakaovnikOTý sad. Dhnl. exc.
Kakos, kakosi = nijak. Gb. Slov.
Kakžkoli = iakkoU. Baw. E. 3079.
Kakžkolivěk daleko. MiU. 57a.
Kaláb, u, m. = klobouk. Sb. D. 79.
Kalába, y , f. Budeš v pěknej kbě (ostudě
a p.). Nár. Hat. 1904. 147. 9.
Kalabrie, e, f. V osadě jirchářA, již
druhdy říkalo se také: V Kalabríi. Dolen.
Pr. 445.
KalabHnec, nce, m, vz předcház. Ka-
břinec.
Kalafajda, y, i. = povidla, DSk. Km. 22.
Kalamajka. y. f. Vz Brt P. n. CXXV.
Kalcinačni pec. KP. X. 106.
Kalcinovati co: zlato. 1585. Uč. spol.
1902. 29.
Kalcinujiei oheň = těla na vápno měnící.
Zach. Test. 148.
Kalcit, u, m., nerost. Vz Vatnk. X. 826.
Kalciumkarbid, u, m. = karbid vápnatj.
Vz KP. X. 111.
Kaléiti = biti kaUem (tkadleem). Záp.
Moi*. Mtc. 1902. 22.
Kaledonit, u, m., nerost Vz Vatnk. XI.
830.
Kaieidofon, u, m. Vz Strh. Akust 62.
Kalen, lna, Ino, vz Kalný. Lék. B. 181b.
Kalenei = aekta nábož. Mart S. Předm.
XI.
Kalendář, u, m. Člověk robi k. a p. Bob
počasie. Rizn. 64.
Kalendariografieký traktát Rozp. fíl.
109.
Kalendový, z kalendy. K. oběti. Vz Gb.
Slov.
Kaleni železa, ocele. Vz KP. X. 151. —
K. = otrnby s moukou spařené pro svině.
Ces. 1. XII. 383.
Káleni, n. = stolice, dejectio. Ktt Sr.
Káleti.
Kalev, lve, f., nasta. Slov. třeb. 11. Rkp.
vodň.: kalvě, nasta. Nasta sit kalvě. Bhm.
hex. 606. (Mš.).
Kalhotáci = obyvatelé Kamenné Lhoty
u Ledče. Ces. 1. XI. 405.
Kalif&T. Podle rozkázání kalifova. Milí. 16.
KalikštaJnoTý prach. Rhas. £. 11. 5.
Vz KalStejn, Kalištajnový.
Kalina Jos. Jaroši. Vz Lit 11.835., 858.
Kališkace, e, t. = náhrada ta kalHkantetvi
od obce iičitelám poakytovaná. 1588. Mus. 1901.
361.
Kališkantstvi, n. = zpíváni zákú o itédrj
den po domech (druh koledy). Mus. 1901.
361.
Kalíškový. K. krajky. Vz Krajka.
Kališnictvi, n. Lit I. 102.
Kalištajnový, vz Kalikitajnový.
120
Kaliitíe — Eamnka.
Kalištie, hora ▼ Gemeraka na Siov. Sbor.
slov. 1900. 152.
KaliStýn, n, m., vz Kalitejo.
Kali-um, a, n. Vz Ystnk. XIII. 867.
Kaliumnitrit u, m. Vz Vstak. XI. 712.
Kaliumpermanganát, o, m., v lučbě.
Vstok. XU. 48, 152.
Kalkovati. Který na varhany k-val. 1554.
Uč. spol. 1903. XII. 11.
Kalkulista, y, kalkularu, a, m., podří-
zený ůředDik jako diamista. Nár. list 1901.
č. 288.
Kalmuk. Byl nelida a nemluva, pořád
hledél jako k. (zamračeně). Rais. Vlast. 43.
Ealněrudý. K. záře. Kká. Sión. II. 182.
Kalnoderý. K. krev. Msn. Od. 161.
Kalný jak. Oči její byly kalné jako
studánka, když ji zanesou přivály. Tbz. V.
6. 58.
KalokreTnosf (žlučuatosť krve) lihová,
alkoholová (vleklá otrava lihem, alkoholem),
Alkoholdyskrasie. E. neiitová, Fnrunkel-
dyskrasie. Ktt.
Kalomčr, pélamelr, u, m. ;:= ndtlroj k urííeni
kalu v tekoucích vodách, Vz Ott. XIX. 431.
Kaloně, e, f., kaUmeh^ u, m. := kalui po
deiti. Liiov. Kub. List. fíl. 1902. 248.
Kaloueh, vz předcház. KalouČ.
Kalousek Jos. Dr. Vz Lit. I. 92 L —
K. Vladimír, prof. a spis.
. Kalonii srdce = bázliví Škod. Il.s 9.
Sr. Kaloueh.
Kaltún, u, m., avissa (de convivio). Rozk.
P. 1684.
Kalnnka, y, f., místo kalounek, znamená
také brousek (sražený pruh v chlebě). Kbrl.
Džl. 14.
Kalup, u, m., (anec. Vz Brt. P. n. 828.
Kalus Jos., básn., nar. 1855. Vz Fli. Pis.
710.
Kalus, vz Kalous, 6b. Slov.
KalTě, vz Kalev.
KalTinee, nce, m. Král k. (Fridrich).
Tbz. V. 6. 19. Sr. Kalvín.
KalTÍnovati koho = kalvinistou dUali,
K. reformáty. Kom. Ces. 188.
KalTÍnstvi, n. Mart. S. Před. XIV.
Kám, kán = panovník (tatarský). Vz
Gb. Slov.
Kamakový obrus. Slov. Sbor. čes. 257.
Kamaryt Jos. Vz Lit I. 886., IL 424.,
429., 471., 534., 659., 859.
Kamasoú, ě, m. = rváé, Val. Čes. 1.
XL 91.
Kambala, y, f., rhombus, rod ryb, Vz
Ott. XXI. 672.
Kamejče, ete, n., átvíh jablka. DSk. Km. 21.
Kamejček, mejčku, m. = kaminék, DŠk.
Km. 37.
Kamejchy, les n Miknlovic. Čas. mor.
mus. IIL 134.
Kamelnlce, e, f. = velbloudice. Vz Gb.
Slov.
Kámen. Vyhozený k. a promluvené slovo
nikdy nemohou zpět Tbz. III. 2. 392. Vy-
tlačí i z kameiia vodu. Rizn. 176. Dobývání
kamene. Vz KP. IX. 259. nn. — K. Ostrý
k., žertem = dobrý žaludek. HruS. 54. —
K., vrch n Domažlic. Čes. 1. XII. 384.
Kamenáé, e, m. = kammínj plucar, Jrsk.
XXIV. 89.
Kameneáma, y, f . =: mit^noff, kde me vy-
rábí kamenec. KP. X. 10 k
Kaménéek, enečka, m., zdrobn. kamének.
Gb. Slov.
Kameneček, čka, m. = kowáHk (brouk).
Slez. Vyhl. II. 269.
Kameneiný. K. huf (kde se vy rabi ka-
menec). KP. X. 104.
Kameněný, vz Kamenutý.
Kamének, nku, m. Přístroj k vyšetřeni
k-nků močových, Lithoskop. Ktt Sr. násl.
Kamínek.
Kamenice, e, f. n: zahradní sklípek. Je
tam zima {ako v k-ci. Rychnov. Kub. List
fil. 1902. 248. — K. = kamenná 9jpka. Dšk.
Km. 41.
Sjímenický, vz Vacek.
Kameniéek, Čku, m. = kamínek^ Pass.
339.
Kamenigtá, hora v Tatrách. Kár. list
1904. 66. 9.
Kamenka, y, f. = lílá kuliika. Ces. Bu-
dějovice. Kub. List fil. 1902. 248.
KaménkoTý, vz Kamínkový.
Kamennikový, od kamenník. K. rytí.
Vz Gb. Slov.
Kamenopisné. Obraz k. vyvedený-. 1820.
Hanka. Lit. I. 704.
KamenoslOTi, ii,= nauka o kamenu, L*itho-
logie. Ktt.
Kamenosrdeéný člověk. Lépe: Člověk
kamenného srdce. Pokr. 1885. č. 355.
Kamenotesec, sce, m. = kamennik-. Vz
Gb. Slov.
Kamenový, lapideus. Ev. olom. 21. 49.
Kamenntý = kameniny, kamenný, » kame-
niny. Kbrl. Džl. 15. Sr. Hmčený.
Kameráda, y, m. = kamerád. Se svým
k-dou se snááeti. Cern. Zuz. 71. (1645.).
Kamfútr, u, m., z něm. Kammfutter. K.
zlatohlavový. Světz. 1886. 435.
Kamile, n. = heřmánek, z něm. Kamil le.
Val. Čes. 1. XL 133.
Kamilovský. K. omáčka = cť6uZo9<i. U Kr.
Městce Ceč. 178
Kamínek nosní, Nasenstein, Bhinolith.
Ktt. Vz Kamének.
Kamínkový. K. choroba, onemocněni ka-
mínky, lithiasis, Steinkrankheit Ktt
Kaminský B., básn. a spis., nar. 1859.
Vz FIS. Písm. 715., 710.
Kamna. O historii kamen vz Jrsk. XXII.
62. nn. K. hliněná (česká, Švédská, aaskál.
Železná (dělová, regulační, tahová). Va KP.
IX. 316. nn.
Kamo. Výklad vz v List fil. XXIX. 300.
Kamo§i. Scestie sě k. ukradne. N. Rada
1613., Baw. J. v 690.
Kamožkolivěk se obraceti, qnacnnqae.
Tál. 30.b.
Kampa. Ve starých pamětech nazývá se
K.: ostrovem pod mostem. Doleo. Pr. 257.
Kamrlík, u, m. = ekladHa obchodnic.
Mtc. 1902. 18.
Kamnka, y, f. = nějaká látka. Červená
k. Slov. Sbor. čes. 252.
Eamýček — Kapka.
121
Kamýček, čkn, m., zdrobD. kam^k, E.,
allecionio. Rozk. P. 805 (v lékárně). Rostl.
Drk. 177b.
Kán, yz předcház. Kám.
Kanafaska, y, f., tanee v Lišoi. Mtc.
1902. 236.
Kanálik, a, m. = ktMik (asavec). Sbor.
slov. 1900. 117.
Kanalisačni kancellář, poplatek, Nár. list.
1903. č 148. 16., č. 1775., pumpa. Ott. XX.
985.
Kanalisováni středního Labe. Nár. list.
1904. 23. 5.
Kanálka, y, f., zahrada u Prahy (po
vlastnikn hraběti Canalovi).
Kanálový. K. řeéiSté, Nár. list. 1903.
č. 143. 2., paprsky elektrické. Vz Vstnk.
XII. 295.
Kanape, n. Podle zdi roztahuje se sto-
lice kožni 8 polštářem (mimo-hodem řečeno
prvni k., jež jsme v pražských inventářích
našli). Světz. 1886. 61. Wtr.
Kanár, a, m. = dukát (od žluté barvy).
Jrsk. XVII. 367.
KanáH klec. Nár. list. 19/11. 1897.
Kanee, e, f. = tkanice. Vých. Čechy. Mus.
1863. 332.
KancelIářoYati někde s kým = úřado-
vati. Vin. I. 235.
Kaněek, nečka, m., zdrob. kanec. Vz Gb.
Slov.
Kandčra, y, m. = mluvka. Takový kan-
ci éra 8 kandérou. Ml. Balesl. Čes. 1. XIII.
178., 88.
Kandrdásek, ska, m. = nepatmj človiéek,
Dšk. Km. 61.
Kanduš, e, m. =: voh*ii iat dIStskj na cdé
tilo. Líšeň. Mtc. 1902. 107. Sr. předcház.
Kaftan.
Káně, ěte, n. = raeek. Jrsk. XXTV. 100.
Káněti se* chaniti «e, él, éní = lirhotiti
se. Vz Gb. Slov.
Kanhal, a, m. := tlachal.
Kaniéka, y, f., také = hrousok (v chlebě).
Sr. Kalounek. Ebrl. Džl. 14.
Kaničkář, e, m. = prodavač tkaniéek. Mtc.
1902. 26. Vz Kalouakář.
Kaňkora, y, f., pole a louky n Starce.
Čas. mor. mus. III. 134.
Kankroid, u, m. = rakovina z vrstevna-
tého, dlažkovitébo epíthelu kůže a některých
sliznic. Vz Ott. XXI. 263.
KanÓnek, nku, m. = kamínka % litiny.
Lišen. Mtc. 1902. 7., 434.
Kanonie, e, f. K. siónská (strahovská).
Nár. list 1904. 261. 13.
Kanonýr, a, m., ta^*ec v Heralci; na Hli-
necko: ipaeirka. Čes. 1. XI. 41.
Kanoniěstro, a, n. = kanovnictvi. Baw.
Ar. v. 211.
Kanonista, y, m. Škola k-stň, schola
canonistarnm. Zbrasl. 223.
Kanonýrka, y, f. = váUínd hď. Nár. list.
1904. 22. 6.
Kaňórek, rka, m. Ty mně pěkně zpivás!
Ty aei mně pěkný k. AI. Mrštík.
Kanonn = kanón. Dšk. Km. 17., Šb. D. 30.
KanoTiny, pl., f. =: sUntavka (nemoc).
Humpolec. Nár. sbor. VIU. 127.
Kanovniěský, Domberm-. Vz Gb. Slov.
Kanserový. Vložiž (to kořenic) v kotlík,
aC vře spolu všecko, přiěině k-vého (sádla
houserova, zněm. Ganser?). Lí^k. B. 222.^.
(MS.).
Kantriti. Sovinismus hltá vSetko, nivočf,
kantri, deptá. Vzaj. I. 6. (slov.).
Kantýn, u, m. = kantina. Tam byl jeden
k. Val. Nár. sbor. VIII. 72.
Kanýr, u, m. = kam^ř. LiSeií. Mtc. 1902.
110.
Kaolin, u, m., druh Miny. Vz KP. IX. 67.
Kaos, u, m. = chaoa. Luc. 46.
Kapáéek, Óku, m., zdrob. hipdk. Vz násl.
Kapák, u, m. = hrnek, U Ces. Brodu. Mš.
Kapálek, Iku, m., zdrobn. kapák. U Čes.
Brodu. Mš.
Kapalina, y, f. Mechanika kapalin, jejich
vnitřni třeni a diffase, jejich povrchové na-
pěti. Vz Vstnk. XII. 70.. 71., 72.
Kapalka, y, f. =:= voda. jež odkapuje při
tuženi tvarohu, syrioČka, syrovátka. Slez.
Vyhl. n. 200.
Kapalný. K. skupenství. Vz Vot. 66. nn.
Kapaly = ztroškotanýt schiffbnichig. Vz
Gb. Slov.
Kapánek (drobet) se prohoulivá. Zvon
IV. 666.
Kapaviěný. K. voda (dešCová). Dšk
Km. 17.
Kapavka, j, f. = voda se střech (dešfová).
Č. Třeb. Čes. 1. XIL 227. — K. = zánět roury
močové (cíbele) hnisotoký, nakažlivý, ure-
thritis pyorrboica coDtagiosa, cíbelová, go-
norrhoea, HarnrOhrenblasenrrhoe, pyorrhoea
urethralis, Harnr5hrentripper, černá, nre-
thritis haemorrhagica, bez příznaků záně-
tových (lehký zánět cíbele kapavko vý, u.
pyorrboica superficialis, vleklá, u. p. chro-
nica, Nachtripper, zánětlivá, u. p. inílamma-
toria (phlegmonosa). Ktt.
Kapavkový zánět převleklý blány tíhové,
synovitis metastatica gonorrhoica; k. zánět
pochvy, vaginitis virulenta. Ktt.
Kápě = kapka, Ebrl. Džl. 14. ; okap. Dšk.
Km. 21. Vz násl.
Kapelice, e, f. = malý okap. DŠk. Em.
41. Sr. předcház. kápě.
Kapelka, y, f. = hutnická pec na taveni
kovů. Zach. Test. 27.
Kapelný Člověk = náltóejid k obsluze
kaple. Mark.
Kapillara, y, f. = luéebni nástroj. Vot. 48.
Kapillarimetrický výzkum. Vot. 66.
Kapitálový. K. uložení. Nár. list. 1903.
č. 131. 9.
Kapitolní. Ten les jsem držel s k. vuoH
(8 vůlí kapitoly). Půh. ol. III. 486. (1437.)
Kapitula, y, f. = kapitola. Vykládá to
v 10 k le. Pftn. ol. III. 488.
Kapitulin, a, o. Chci to listem kapitu-
liným pokázati. Půl. ol. IIÍ. 684. (1447.)
Kápo. On byl všeho hlavní kápo (hlava,
pAvodce). Zvon III. 12. Jrsk.
Kaprovatý. Kšť. Lid. 6.
Kapka. Jen aby toho nebyla k. na žhavý
kámen (málo). Rais. Vlast. 311. Jdi kapku
dál = trochu dál. Us.
122
Kaplánkovati — Kartáč.
KaplánkoYmti někde. Jlnk. Job. I. 42.
Vz KaoIaDovati.
Kaplanský = ke kapli ndUšejiči. Drži lidi
kaplanské a požitky k-skó z domu také bére.
Páh. brn. IV. 36. (1460.).
Kaple, e, f. = hrad, pevnott. V zloděj,
mluvě.
Kapper Siegfr. Dr. Sr. Zvon IV. 520.
Kapradli, n. = kapradi. Čas. mor. mas.
III. U^.
Kapraďový květ z noci svatojanské. Vz
Čes. J. XII. 165.
Kapři huba = kviul. Rostl. Ces. Třeb.
Ces. 1. XI. 36.
Kapriciosné = rozmarně, umíněně, ca-
príciOs, z fr. Nár. list. 1904. 121. 13.
Kapturek, rku, m. =: letni pokrývka ien-
akjch řUav^ zdrobn. kaptur. Prus. Slez. Ces.
XII. 309.
SLapucin, a, m., Hra na k-na. Vz. Sb. si.
1902. 70. — K =: kozel, V zloděj, mluvě.
Kapucinada, y, f. Spis plný k-nad. Lit
I. 551.
Kapueinský. K. káva (tmavá). Cch. I.
Pov. 103.
Kaputrok, u, m. = odSo podohnf zupid.
C FrýStátu. Čes. 1. XI. 116. Vyhl. II. 193
KarabáčnictYi, n. Že přestane k. vtcb-
nostenskýcfa úřadů. Zvon III. 719.
Karakati. Straky k-ly (křičely). Zvon
III. 600.
Karamana = dětské šatičky. Džl. Ces. 1.
XII. 307.
Karas, u, m. == bláto, hnůj. V zloděj,
mluvě.
Karásek Ant., prof. a spis., nar. 1863.
Vyhl. I. 61. — K. Jiři, spis. a básn., nar. 1871.
Vz TěS. Písm. 712., 733. — K. Hrdiny ta-
kových báchorek jsou karáskové, duchové
to určeni k hlídáni pokladů nschovaoých
pod hradnimi zdmi anebo i jinde. Nár. list.
Neděl, příloha 18/11. 1900.
Karatel, e, m. E-le každý rád se zba-
vuje. Tbz. III. 1. 331.
Karba, y, f., vz předcház. Hundelák.
Karbazon, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 54.
Karbid, u, m. E. vápenatý čili kalcium
karbid, sloučenina vápníku s uhlíkem. Vz
KP. X. 111., 112.
KarbidoTý uhlík. Vz KP. X. 140.
Karboline-um, a, n., v lučbě. Ott. XIII.
1023.
Karbonylový kyslík. Vot 71.
Karbo vačka, y, f., K. n vystěrací kádi.
on. XIX. 820».
Karbovaný válec (kroužkovaný). Nár.
list 1903.
Karburace, e, f. K. svítiplynu = zvyšo-
vání jeho svítivosti nasycováním ho růz-
nými uhlovodíky. KP. X. 116. — K. u mo-
tocyklu. Nár. list. 1904 182. 13.
Karburátor odprašovací, rozpraSovaci
u motocyklu. Nár. list. 1894. 182. 13.
Karburovaný. K. kovové massy. Vot
333.
Karbnrovafi co. Ty páry karburují ne-
svítivý plamen. Vstnk. XI. 18. Vz Earbu-
rování v II. Přisp. 104., Karburace.
Kardaš, e, m., rybník u Kardaiovj Ke
čice. Uč. spol. 1903. XIÍI. 24.
Karel IV. Vz Zbrt. Bibl. II. 1048. bi
— K. Karel do pekla ttíjel na bilem koťic,
kaj se blechy bonin. Slez. Vz více ve Vyti.
II. 258.
Karena z střlat carena = 40denni p^ft
Lbk. 58.. 59.
Karban, u, m. = hrnec, dSbdn, Večer
nad k-ny seděti (píti). Rokye. Post. 41., 94
Karbanový, karchanový, vz Karbaa
6b. Slov.
Karikatnrista, y, m. Us.
Karima, y, f. = etřecha. Široká k. klo-
bouku. Sbor. slov. VII. 113.
Karkule, e, f., kaptur, kaple = hilj ce
peék vdanj/ch žen. Slez. Ve Slez. také: kaT-
kulena, na Hané: gargvlena^ na Slov. : grguh
Vyhl. II. 102., 186.
Karknlik, a, m., nějaký pták. Vz Gb.Slo?.
Karlák, U, m. = Karlovo námišti o Prazt.
kde je zemský soud a trestnice. Z toho
kouká K. (odsouzení u zemského aondui.
Praha 112. — K., a, m. =: vcjin pluku ara-
vévodí/ Karla. Brt. P. n. 655.
Karlovy Vary. Do K-vých Var. Jrsk
XXVI. 42. Do K-vých Varů. Tk. XII. 85
Karlštejn, rybník a KardaSovy &ečice
Uč spol. 1903. XIII. 5.
Karmanik, a, m. = karabiník. 1788. H.
Jir. Vys. Mýto. 102. 2.
Karmasin, U, m. = hedvábná látka harv^
gervefié. 1600. Čes. 1. XI. 74. Vz Karmazín
v VII. 1289.
KarmaŠ, kirmaf, krmai = hodg, pompictni.
Slez. Vyhl. II. 54.
Karmen Svat., básník. Sr. Zvon IV. 715
Kámieký, nadávka tomu, koho vyvezl
na káře kat. XVI. stol. Zvon II. 623b. Wtr.
Karnieř, e, m. Vzal mu k. se třemi kni-
hami. Arch. XXI. 356. Vz Kaméř v I. díle.
Kárný. K. školy. Nár. litt 1903. č. 175.
13.
Karolina se vypina do komína, aby se
tam uudzila (nudila). Slez. Vyhl. II. 258.
Karolinský professor (učící v Karolinu
v Praze). HrlS. Hus 216.
Károvati někam = emiřovaíi. Sb. si.
1901. 169.
Karpatský. K. hory. Jejich popia vx
v Vek. Vset 18.
Karpaty = horský řetěz, který se táhne
od Dunaje při Prešpnrkn hranicemi M oravj,
Slezska, Haliče, Bukoviny a Rumunaka a
končí se Železnou branou v Dunaji. Sb. si
1901. 165. Sr. Tatry. K. bilé či mora^f^ké zz
= Bezkydy. Vyhl. 17.
Karpy = ? Šverci chodili po vrcha sněhu
po karpách. Slez. Vyl. II. 332.
Karriera, y, f., z fr. Služební k. Nár. list.
1903. ě. 174. 3.
Karrikovati co. Hlav. Chamr. 221.
Karrossa, y, f. = druh koíám. Zr. Le^. 13.
Karta. Hry v karty ve Slez.: ětyřiaše-
desát, ferbeK durák, jedenadvacet, kuminoř
(černý Petr), maryáfi, maniel, 8\iiíjr, ta-
roky. Vyhl. II. 338.
Kartáč = omlonvání-se, svalováni pode-
zřeni. V zloděj, mluvě. Ces. 1. XL 140.
KartáČkovÝ — Kauci.
128
KartáčkoYý. Nár. list. 1904. 135. 21.
Kartáčovati 8e na fraj = oíUtovati ae
z vazby. V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140.
Kartárský. K. hra. Slov. Sbor. čes. 2á5.
Kartas. Vz 6b. Slov.
Kartel, u, m. ^ sdruženi velkoobchodníků^
ring. K. byl již za Husa, sr.: A tíem hyne
Praha, že několiko lakomých bohatcóv
Jakož cbtie, tak v kúpi cenu postavie. Hus
I. 218.
Kartelni, vz Kartel. K. družstvo, poža-
davky, smlouva, zisk. Nár. listy 1902.
č. 233. 15., 6. 177. 5.
Kartelovaný. Firma k-ná. Nár. list. 1904.
10. 18.
Kartelový. K. cena. Nár. list 1903.
č. 284. 21.
Kartisko, a, n. = karta. Čes. 1. XIÍI. 84.
Kartouzská brána v Praze, později
Újezdská. Dolen. Pr. 216.
Karuby = 9vatojan$ký ehlib, zastr. M$.
Karušák = ? Brt. Cit. 263.
Karvaňák = ? Dšk. Km. 29.
Karyfilat, u, m., gariofílata. Rostl. F. 36.
Kas (kaš), nějaká tkanina Vz Gb. Slov.
a MaS.
Kasanka, y, f. = zástěrka nošená přes
fěrt4>eh (sukni). Val. Ces. 1. XI. 117.
Kasatl koho kam. Dlabel zlosti pod se
kaše, kohož móž (podmaňuje). Hus II. 347.
Kasatum. Je to k. na truc prasatům
(hloupý). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176. Vz
Kassatum v II. Přisp. 442.
Kasfiovni obchod atd. Nár. list. 1903-
č. 222. 17.
Kassovnik, u, m. = ka$»ovn{ kHÍka.'Sár.
Hat. 1902.
Kastigace, e, f., z lat. = oétíténl, vyne-
cháni závadných miat z knihy. To přijmělo
překladatele ke k-cim. Zvon III. 542.
Kastovni, Kasten-. K. duch. Nár. list
1903. č. 270. 21.
Kastrol, n, m. =: Castroll, CasseroUe.
— K., tanec. Vz Brt. P. n. 834.
Kastuřok =: kastorový klobouk. Val. Čes.
1. XI. 114.
Kaš, ingo (de vestibus). Rozk. 1817. (Mš.)
Sr. předcház. Kas.
Kadě prosná fjahelná), hruiková (cha-
mula), Štěrková. Strn. Poh. 70 Tím sa mu
kaša nepomastila (tim se mu nepřilepšilo).
Slov Sbor. ées. 24. Svorný manžel s man-
želkou 8i jeden druhýmu kaSu mastia. Sbor.
slov. 1901. 160. Kaša nejedávajú z pro-
středku, ale od kraja. Rizn. 172. Ten jedl
hlonpou kaši. Čes. 1. XIII. 177. Vz Hloupý.
— K. sladká ^ ročni Častování lidu v Jindř.
Hradci až do r. 1783. Vz Brt. Čít. 286.
Kadel, šle m. Drži sa ho to, ako starej
baby k. Rizn. 177.
KtíliíélLj= pomněnky. Slez. Vyhl. II. 278.
Kašivo, a, n. = kaie. Slez. Vyhl. II. 34.
Kašna, y, f. K. mlýnská = vantroky.
Čes. 1. XI. 186. - K. =: sukně. V zlodéj.
mluvě.
Kašny mlýn (na jáhly). Mtc. 1903. 320.
Kašpar. To nejsou žádné k-ry (žerty
a p.), nýbrž pouhá fakta. Osv. 1896. 1031. —
K. L. B., evan. farář a spis. t8./12. 1901.
Vz List. fíl. 1902. 94. — K. Alois, spis.
Kasta, y, f., sassafras, rostl. Vz Ott.
XXII. 674.
Kaštal, u, m., z lat. castellum. Ev. olom.
156. 40.
Kat = ěert. Poručili to zlému katu. Baw.
Ar. 1139.
Katák, a, m. = mucUel. Vz Gb. Slov.
Kataklysm-ns, u, m. = zemětHseni. Zr.
Leg. 81.
Katalogisace, e, f. K. knih a rukopisů
(zapsání do katalogu). Vstnk. XI. 15.
Katalytieký. K. působeni (kyselin na
octan). Vot. 235.
Katanovati koho proč = týrati. Vzáj.
V. 91.
Katarrh hrtanový zbytnivý hypertro-
phischer Rachenkatarrh, průduSnice, prů-
duSnicový, tracheitis catarrhalís ; prudký k.
hrtanu (náhlý, prudký zánět hrtanu katar-
rhalní), laryngitis catarrhalis acuta, prudký
k. krční, angina katarrhalis acuta, vleklý k.
krční, ang. cat. chroniea, k. krvavý, výle-
vový, catarrhus haemorrhagicus ; prudký
k. hltanový červeňový, pharyngitis acuta
erythomatosa ; prudký hnisavý k. uSní, otitis
interna sappurativa acuta ; vleklý hnisavý
k. ušní, otitis interna suppurativa cbronica;
vleklý suchý k. ušní, o. i. catarrhalis chro-
niea sicca. Ktt.
Katarrhalni, katarrhovj zánět průduS-
nice náhlý, tracheitis catarrhalís acuta: ná-
hlý k. zánět poševní, vaginitis catarrnalis
acuta. Ktt.
Katastrální, Catastral-. K. výnos. Us.
Katastrofální krupobití. Nár. list. 1903.
č. 250. 21.
Kateřina. Jaké jest počasí na sv. K-nu,
takové bývá v příštím lednu. — Kateřina —
pucheřina, tabáková sestra. Slez. Vyhl. II.
258. (Popěvek).
Kathetometr, u, m. Sr. Strh. Mech. 49.
-kati. Slovesa ukončená v-kati zname-
nají mazlivé zdrobnění: buvičkati, ach-
kati, potepkati, bozkati atd. Vz Sbor. čes.
277.
Katí kluk (katovský). Tbz. V. 9. 89.
Kation, ontu, m., v lučbě. Vot. 166.
Katiti se s kým = zlobiti se a p. K. se
s chasou. Us. Nár. sbor. VIII. 20.
Katný =: katovskj. Vz Gb. Slov.
Katoliekopolitický. K. jednota. Mtc.
1902. 450.
KatouŠek, Ska, m. = Kateřina. DSk. Km.
39.
Katovka, y, f. = anatomie těl lidských.
XVI. stol. Wtr. Str. 175.
Katrovaný čepec. Vz Prolamovaný. K.
punčochy (mřížkované), Čes. 1. XII. 282.,
výplň. Ib. 32. Sr. Katrovati v VI. 578.
Katrový obojek = bílou nití vyšitý a
prolamovaný. Čes. 1. XI. 58. Sr. Katrovaný.
K. krajky. V z Krajka.
Katry = mřížkování, druh vyšívání. Čes.
lid. XII. 284. Z něm. Gatter, mřížka.
Katuláčat se = kutáleti se. Dšk. Km. 54.
Kauci, f. = kauce. Dfik. Km 6.
124
Kaučovaci — Khol.
Kaučovaci lis, váleo v papírnách. Ott.
XVIII. 180.
Kankléř, e, m., atomentarias, Gankler.
Mam. V.
Kautelovati, z lat. caatela = opatřiti
listinu k'autuH pro jintotu niieho. Vz Bdi.
Gl. 89.. Mu8. 1839. 455.
KavánoYá Marie, spis. Srov. Zvon IV.
445.
KaviáSoTý, z kaviáfi, z lat. scabiosa.
E. cbrustavec, rostl. Vz Gb. Slov.
KaTiJas, kavja$^ vz Kaviat.
Kavka. Popévek o kavce. Vz Vyhl. II.
265. — Vodil karbaníkům kavky (nezka-
šeoé herce). Praha 76.
Káza, 7, f. 1= trest. Učiním taků kázu,
budút mieti potom hróza. Baw. J. v. 1556.
Kázaci, z kázati. E. knihy. Gb. Slov.
Kazamirový iátek (kažmírový). Čes. 1.
XII 280.
KazaruTat = hiii kazarem (karabáčem),
trettati. Brt. P. n. 1195.
Kazatedlný = kaxatdni. Vz Gb. Slov.
Kazatelna myslivecká. Vz Posed.
Kazatelovy, Prediger-. Vz Gb. Slov.
Kazatelsky se ptáti. Rais. Lep. 106.
Kázati = ukazovati. — ge čemu. Vťci
se káži zraku - ukazují. Mark. — K., pre-
digen. — Jak. Kázal, jako když blesky
bijí do zpucbřelých drv (rázně). Tbz. V.
6. 94.
Kazifara, y, m. = kdo sUeneoval příjmy
fary, kdo role, luka farní faře odcizoral.
1562. Uč. spol. 1903. XV. 12.
Kazislovan, a, m. = kazitel Slovanů.
Lit. I. 848.
KazIorky = ? Černokněžníci a k. Slez.
Čes. I. XII. 63.
Káznička, y, f., zdrobn. kázeň. Fel. 168.
Kázniti. Kteráž (ctná žena) z záloze nie
kázní (kázeň činí, kázaně si vede), té ne-
třeba časté bázni. Alx. V. 77. (List. fil. XII.
269.).
Kazuka, y, f. = oděv na zpflsob koSile.
Vz Gb. Slov.
Každodeňka, y, f., zimnice, febris inter-
mittens, quotidiana, střídavka.
Každodennost Kal ksti. Hlk. VI. 180.
Každomésíčně, allmonatlich. E. něco za-
sílati.
Kažďounký čas. DSk. Em. 34.
Každovečerni zábava, Us., navštěvovatel.
Sá. IV. 29.
. Kazila, y, f.,. z lat. casula, kněžský oděv.
Lne. 68., na str. 69. kažula.
Khéiikoyý =pHklopní, hmcovitj. K helm.
Vz Eol. Her. I. 392.
Kdajši = níkdejU Vz Gb. Slov.
Kdas, kdati = kdyti, Baw. E. v. 1113. a j.
Kdedomováni, n. = zpívání písni: Ede
domov můj, vlaetenXeni, Flš. Písm. 729.
Kderec, rce, m. E. u pluhu. Dšk. Em. 40.
Kdesik = nikde. Rodina byla k. přes tři
dědiny (vzdálena). Brt. D. I. 185.
Kdesil =1 iahineCf persicaria. MŠ.
Kdež jedno = kdekoli. Baw. E. v. 1761
Kdežkolivěč jste. Čerň. Znz. 73 (1645.).
Kdežto, wáhrend. Často u Palackého.
Mtc. 1901. 378.
KdoJ' ten =z kdo jest ten, Št Ř. ned. L
18b. a j.
Kdoule = gdoule.
Kdoulobarevný mlýnek. Msn. Od. 102.
Kdo YÍ jak. Edyby, kdo ví jak, pršelo,
přijdu. Us. Sá. Eř. 98.
Kdovíjaký. (Byla tam) k-ká věc. Brt.
Čit. 82.
Kdulnik, u, m. =: kdoulooj etrom. Vz Gb.
Slov.
Kdy. Od kdy = od kterého času, od které
dobv. Us.
Kdybyškovati = nživati ěasto vět poči-
najicích s: kdyby. Vin. I. 310.
Když jsem já k vám chodivaU i^^^^^
Vz Brt P. n. 900.
Když jsem já Sel kolem dvora, tane-.
Vz Brt. P. n. 970.
Kdžiž = A;ďyl. Opava, Ostrava. Šb. D. 58.
Ke, ku (k), vz Gb. Slov.
Kecek, oku, m. Mám takého kecka.
Hauer 11.
Kedvešný = milýf Slov. Czam. Slov. 125.
Keď zme 61i na hody, tanec. Vz Brt.
P. n. 891.
Kej, e, m. = zdiobaf Edyby byl neodjel,
byl by loňský kej mi dobře vydržely než
Že spěšná jizda přiSla. Čem. Zuz. 133.
(1647.).
Kejbaf = hjvati. Us. misty MS.
Kejháni, n. Jen hvizdot a k. na vodé
ticho přerušovaly. Hol. Met I. 834. Vz
Eýhati.
Kejhot, n, m. E. hus. Enn. Id. 14. Vz
Kejháni.
Kejklavý. E. babka. Rais. Lep. 292.
Kejklováni, n. Mládež k opičím hfidkám
a k. náchylná bývá. Faast. 145. Vz Kej klo-
vati.
KejŠka, y, f. = hrst obili za kosou ode-
braná a na strniště poiožená. Žel. Brod
Čes. 1. XIII. 28.
Kelieh = kalich. Půh. brn. ni. 167.
Kelímkový. E. ocel. Vz EP. X. 168.
Kep = blázen. Co se smyješ jako kep?
XIV. stol. Rozp. fil. 110.
Kepsky. Šlo mu to k. (nepovedeně,
špatné). Val. Čes. 1. XII. 487.
Kér, u, m. = místo, kde se krádež spá-
chala. V zloděj, mluvě. Čes. I. XI. 140.
Kérá je pěkná mynářka, tanec, Yz
IJrt. P. n. 896.
Keramický závod, pec. Nár. list. 1903.
č. 243. 16., 1902. é. 234. 2.
Keramika, y, f. Vývoj k-ky. Vz Sbor.
slov. 1900. 97., Čes. 1. XI. 84., 147.
Kesaný = kyeelj. E. voknrka. Mtc.
1902. 20.
Kessiterit, u. m., vz Cínovec.
Ketonalkohol, u, m., vz Vstnk. XI. 123.
Keto§ky, pl., m. = klettif Při tom (dřiví)
mám výdělek aspoň ty k. pro domácí p4»-
třebn. Pal. Záp. II. 182.
Ketoxim, u, m., v luěbě. Vz Vot. 94.
Kéž vy tomu rozumíte! Eom. Di<i. 9.
Kfět, u, m. rz: kvét. U Krumlova. Kub.
List. fil. 1902. 252.
Khol Fr., spisov. Zl. Pr. 1904.
KhoSer — Klauza.
125
Khošer, n, m. z= tmaoá noe. V zloděj,
mlavě.
Kchél, a, m., z Kohl = zelenina, Líšeň.
Mcc. 1902. 435.
Kibic, e, m , vz násled. a Eoukant.
Kibicovati = při hře v karty ku hře
přihlížeti (sám nehraje).
Kieši = kdyň. Orava. Sb. si. 1902. 180.
Kilometrový. E. sazba. Nár. list. 1903.
č. 124. 6.
Kinematografie, e, f., z řec. K. úkazu
přírodního. Vot. 277.
Kineticlcý, z řec. E. theorie plynů. Vz
Vot. 16., 41.
Kirchparada, y, f., z něm. ZvláSté když
běželo o k-dn Zvon III. 721.
Kirmaš, vz Earmaš.
Kivetovať = vyatHhati. Slov. Czam. Slov.
125
KJaéková hora v Gemersku na Slov. Sbor.
slov. 1900. 153.
Kjecelc, cka, m. = ch^á9lal. Slez. Vyhl.
II. 265.
kl m. ti: klnstej, klouct. Šb. D. 22.
Klabka, y, f. z=? Má dvě kopy klabck.
Vz Gb. Slov.
Klabný = kladnj, péímý, V zloděj, mluvě.
Ces. 1. XI. 140.
Klabnrý = dobrý. V zloděj, mluvě.
Klácel Mat. Fr. Sr. Čad. 121., 129.
Klackovité se obrátiti. Zvon III. 25.
Wtr.
Klačany, jm. louky. Sbor. slov. VII. 114.
Klaéiti = tlaéiti. Us. místy. Vz kl
Kládati iterativum ke: klásti. Vz Gb.
Slov. — co kam. Buoh kláda na hrubé bře-
oaena úřadóv. Št. Mns. 34.*. — Ž. pod. 57 3.
Kláda v Vn. 1291. za Eladařiti polož
za Klačmo.
Kladaf^ni, n. = voteni klad. Čes. 1. XI.
349.
Kladichov, a, m, les u Bzence na Mor.
Čes. 1. XUI. 476.
Kladivec, vce, m., der Hammerfisch
(mořská ryba). Mark.
Kladivitý, hammerfórmig. E. hlava anti-
lopy. Hol. Met. I. 281.
Kladivouily a, m. := kdo bojuje kladivem.
Eká. Sión. II. 248.
Kladivouš, e, m., scopus nmbretta,
Hammerkopf, bahni pták. Vz Ott XXII.
728.
kladka, y, f. E. obilí = poSaté obili
v hrsHch. Mš. Sr. Eolébka.
Kladkový sval. Vz Sval.
Kladnik, u, m., artona. Rostl. drk. 178a.
Kladorub, a, m. ;= kdo roubá klády,
poráží dříví. Vz Gb. Slov.
Kladský. K. dědiny. Vz Jir. Prove 114.
Kiafák, u, m. = veliký sii6, místy : kňcuá .
Eie. Lid. 10.
Kl^acha, y, f. = kafika. (Eohout) nohy
v kalamáři zmoéí, vyvrátí na písmo kfaky.
Mt. S. I. 181.
Kli^dak, a, m., nadávka. Slez. Vyhl. II.
335.
Klakati = klekati. Baw. £. v. 1947.
Klam» u, ra. Elamy komu dávati -jz U
kati, ze klame. NB. č. 'Zád.
Klamal, a, m. = klamar. Dával mi k-Iy.
NB. č. 78. Sr. předoház. Elám.
Klamati na koho = sváděti, lháti. XIV.
století. Bývaj moudr, netěkaje po světě a
klamaje na Čechy. Rozpr. íil. 110.
Klamavka, y, f. E-ky, reduviidae, čeleď
ploštic. Vz Ott. XXI. 384.
Klambtf, y, f. =? Stáli tam v klambách.
Dost. Syn své matky. 110.
Kiaméř, e, m. = klamatel. Arch XXI. 27.
Klamivý = klamavý. Zr. E. sklo. Hlk. XI.
117. E. zdání. Jeř. Rom básn. Dle Mě. chybně
m. klamavý (klamati).
Kiamnik, a, m., simulátor. Rozk. P. 1C66.
Klamnoradý. E. mySléuka. Msn. Od.
124.
Klamon, klamor. Vybrati něco do kla-
mona = na dobro, všecko. EŠC. Lid. 15.
Klamorad, a, m. Aigisthos k. Msn. Od. 42.
Klamotvar, u» m., pseudomorfosa. Vz Ott.
XX. 908.
Klamový. E. předstova. Vz Čad. 128.
Klanconn, a, m. = uemotora DSk. Em. 17.
Klancout, a, m. = welikán. DSk. Em. 22.
Vz Elancát v VIL 1291.
Klancovák, u, m. = kartái. Dšk. Em.
28- Sr. něm. Glanz.
Klaneénik, n, m.zízřetěz. Arch. XIX. 89.
(1512.).
Klaniti, vz E laně ti.
Klapačka, y, f.: klapotka, rachotkn, etěr-
kotka, klapač, klapoc, tragaě. Slez. Vyhl. II.
46.
Klapák, u, m. E. na vratech ozval se.
Zvon IV. 6. — K. = poklopec u kalhot. Slez.
Vyhl. IL 180.
Klapálek, Iku, m. = nepatrný mlýn. Jrsk.
XII. 238.
Kiapef, ptě, m. := špalek, oa kterém stojí
kovadlíua. Slez. Vyhl. IL 312.
Klapetek, tku, m. = dřevo na podloiini
ničehoy ipaleíc na itipáni dřiví. Hauer 11. Vz
Elapet
Klapěti v I. 688 polož za Elapet.
Klapustina, y, f. = nadávka ženským.
Slez. Vyhl. II. 335.
Klára, y, f. Paní Klára večer šije, ráno
pára. Rizn. 64.
Klarinet, u, m. Vz Strh. Akust. 408.
Klasnik, z klasný, spicarius. Vz Gb. Slov.
Klasňovák, u, m. = hospodářský nástroj.
Nár. Ii3t. 1903. ě. 136. 9. Sr. Klasovnik v VI.
595.
Klasovitý obvaz (způsob obvazu kloub-
ního obinadlem svinutelným), spica. Ett.
KlasovnOSf, i, f. =: iertovnoať. Vz Gb.
Slov.
Klasový. E. krajky. Vz Erajka.
Klassicistský. K. {oesie. List. fíl. 1903.
382.
Klásti se v čem = odsuzovati se, damnare.
Sám se poče lev v něm k. Baw. £. v. 92.
Klátil, a, m. = londavý kl. (kdo se chodě
klátí). Rais. Lep. 106.
Klatisvět, a, m , áx^xng, člověk těkavý,
tulák. MsD. Od. 278.
Klatovský Ondř. z Dalmanhorstu, spis,
nar. kol. 1504. Vz Mus. 1902. 513.
Klauza, y, f., z střlat. z= úžina. Lbk. 27.
126
KlftTeBový — EHba.
Klávesový. K. přívod ku předeni bavlny.
Ott. XX. 597.
klavirni SkoIa. Nár. list. 1903. Č. 243. 15.
Klavo zz dohře. V zloděj, minvě.
Klavý = dobrý. V zloděj, mlavě.
Klčko, a, n. z= klika. K. dveří. Líšeň. Mtc.
1902. 440.
Klénati se =: hoditi m, schopen bjti, BÍch
eignen. Vz Gb. Slov.
Klebety, vz Goraly.
Klebtati = khktati. Gb. Slov.
Klečeni, n. =: kulháni. Vz Gb. Slov.
Kleci list. Vz Arch. XIX. 509, 515.
Klécka, vz násl. Klečka.
Kleé, e, f. Družstvo při kleči (korábu)
sedlo a veslovalo. Msn. Od. 142.
Klečka, kféeka, y, f., zdrob. klec; na-
dávka (Spaleki troup). Vz Gb. Slov.
Klečovi, n. =: klec, Knieholz. MS.
Klehot, u, m. Bozléhal se jako k. orli
vysoký jeho hlas. AI. Mrštík.
Klechtáni, n. Ženské k. a smáni. Wtr.
Min. 56.
Kleehtaný. K. polévka. Čes. 1. XII. 97.
Klechtati. Řehkové kolem staveni k-li.
Rais. Vlast. 295. — K. =: klevetiU. Haner. 11.
Kleehtavky, pole a louky n StejStě. Čas.
mor. mns. III. 184.
Klechtula, y, f. = klevetniee. Hauer 11.
Klejšť = rhliiť. Us.
Klejt, u, m. = průvod. Baw. Ar. v. 4809.,
5539. Vz Glejt.
Klekač, e, m., flectator. Rozk. P. 1152.
Klekáni, n. Kdo uřízne kus provazu od
zvonu, kterým se zvoní klekání, může do-
jiti krávy celého okolí, až kam hlas toho
zvonu zaznívá. Mtc. 1897. 65. JeStě neod-
zvoTiili klekání (jeětě je čas). Hlk. VI. 302.
Klekánice, e, f. = Škaredá, stará, divá
žena, oděná v Černý plášť, má koňská ko-
pyta a Šikmé oči. LíČí se i jinak. Objevuje
se při klekání. Vz KSf. Poh. 103 , 105., Čes. 1.
XI. 223.
Klekotný =z zoaílavj. K. vrána. Fagif.
28. (Slov.) Sr. Klekotavý.
Klementiny == Čásť kanonického práva,
obsahující usnesení koncilu viennského na.
nařízení papeže Klímenta V. £xc.
Klempirovať, vz Klenpirovat.
Klemprda, etraíidlo. V Chrudimsku. Ces.
1. XIII. 429
Klen J., vz Macák.
Klenák, u, m. K. závěrečný v klenbě
(zavěrák) je táhle klínovitý a z jednoho
kusu. Vz kP. X. 298
Klenba, y, f. K. stavení : česká, kopu-
lová, křížová, oblá Či stlačená, plná Či kru-
hová, ploská, segmentová, valená, zrcadlová.
Vz KP. IX. 295. - K. poSevní, fornix va-
ginae. Rtt.
Klenbovnice, e, f. K. či tížnice klenby
je obsažena v tělese klenutí. Vz KP. IX.
297.
Kleňha, y, m. Ten člověk je takový k.
(zdlouhavý). V Kniřově. Mš.
KleniČkovaný hřebiček. ChodsW. MS.
Klenot, u, m. ^ ozdoba helmu. Baw. T.
v. 652., Ar. v. 310. a j. K. heraldický, řá-
dový atd. Vz Kol. Her. I. 399.
Klenótek, tku, m., zdrobn. klenot.
Klenovka, y, f. = cihla do klenuti. Vz
KP. IX. 268.
Klenuťák, n, m. = dřevák. DSk. Km. 29.
Klep. Třem ženám se ještě vždy k. po-
vedl. Us.
Klepaci spodní iat. 1746. Hrubý 278.
Klepaná, é, f. Hra na k-non. Vz Brt.
Čít. 121.
Klepancozobý = rak. Msn. Hyoa. 93.
Klepanec, nce, m. =: klepaci kládí vko,
kterým se naklepává kosa. Ml. Boleal. Čes.
I. Xdl. 88.
Klepařiti = klepy dělati. Čes. 1. XI. 349.
Klepárna, y, f. = etodola. V zloděj, mlavě.
Sr. Bonchora.
Klepátko, a, n. Poklep sloupkovým
k-tkem, Stábchenpercussion. Ktt.
Klepavě (klevetně) něčeho vzpomínati.
Zvon II. 226.
Kleperenda, y, f. = tlarhalka. Us.
Klepeto = ruka. v zloděj, mluvě.
Klepl, n. Klapperstein, hora v Orlických
horách. Jrsk. XXII. 155.
Klepna, y, f. Sr. Kleperenda, Chlastoa,
Drbajzna, Klevetniee (násl.).
Klepniéka, y, f., zdrobn. kUpna. Luž.
Po v. 1. 125.
Klepotati za kým. Koll. V. 86.
Klepshydra, y, f. = vodni hodiny. Capk
53.
Klepudina, y, f. = tvrdohlavé tele. Hln-
bokil. Kub. List. ňl. 1902. 243.
Klerikál, a, m. Katolický k. Nár. list.
1903. Č 222 13
KÍerikalisovati ákoln. Nár. list. 1902.
č. 100. 1.
Kles Petr, básn. Zl. Pr. 1904.
Klésé, vintrea. Rozk. P. 539. (hmyz). Sr.
Kléšf.
KlešČeneový, z kleščenec, Eonuchen-
Yz Gb. Slov.
KleSčenee, nce, m. = kleiUneCf ennachas.
Milí. 85.
Kleščený = Heitiný, eunucbus. K. ko-
morník. Milí. 55>.
Kléšéky, zdrobn. kleště. Vz Gb. Slov.
Kletbička, y, f. zdrobn. kletba. Římské
kletbičky. ťrocb. Hrad. 20.
KletboTaný =: prokletý. Msn. Od. 289.
Kletec, tce, m. ^ prokfaiec Tbs. I. 3.
70., V. 1. 35. — K., kletce, kltr, KSfig. Vz
Gb. Slov.
Kletojmenný. K. vládci, dvgáwgio&. Škod.
II.* 121.
KleTce, e, f, zdrobn kle v, avicapa. Vz
Gb. Slov.
Kleveta, y, m. a f . = klevetář a klevetniee.
Dák. Km. 7.
Klevetina, y, f.? z= kanéi maeo. V« Gb.
Slov.
Klevetivý. K. řeě plná jedu a ostnů.
Zvon 111. 526.
Klevetniee, e, f, vz Dryndula, Kleveta,
Klepna (nahoře), Klechtula, Sa-yssa-syssá.
Kleveto, a, n. = kleveta. Dšk. Km. 5.
KlevetstvI, n. n hádáni, reptáni. Vz Gb
Slov.
Kliba = chléb (chleba. Us.). Us. misty. Mš.
Klibna — - KloSteuer.
127
Klibna. Chozeni s klibnon. Vz Čes. 1.
^III. 226.
Klibonos, u, m. = veliký not. Zliv. Rub.
.íst. fil. 1902 248.
Klicán, a, m. = klicoan. Nár. list. 1885.
!. 163.
Klieatý = kVucati. Vz Gb. Slov.
Kliciček, čka, m. = klaeiBek. Hampol.
<SLT. sbor. VIU. 132.
Klicpera V. Vz Lit. 1. 921., II. 265. od.
— K Fr. Vz Lit. II. 268.
Kličkatý. K. sit List. fil. 1903. 319.
KličkožebroYý (kUikoiebemi) vaz, líga-
nentnin clavicnlocostale. Ett.
Klíčový hák, Schlttsselbaken. Ett.^
Kliditi eo. Ktož klidí svú roli. Št Op.
>5b. (Mš.).
Klidno, vz KlidDý. Tiché k. (klid). Škod.
?. 17.
Klidnotoký proud. Msn. II. 128., Od. 294.
Klidodajný. Pkr. 1885. é. 132.
Klika, 7, f. = pětka (bankovka) ; měSec.
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140.
Klikatěti se, ěl, ěni. Stopa se k-la. Zr.
Í!ecb. 40.
Klikatí. Děti srdečným pláčem kličúce,
svého otčika pyčúee. Um. rajh. 93. (MS.).
Klikora, y, f. = údolí u Zbraslavic. Př
Star. VII. 64.
Klikva, y, f. = ioramna, oxycoccus, rostl.
V z Ott XVm. 1020.
Klimaěka, y, f. = kUmáni. Jrsk. XXVI.
126.
Klimák, u, m. = pakUc. V zloděj, mluve.
:es. 1. XI. 140. Sr. Kliment.
Klimatologie, e, f, z fec. Vz Vstnk. XII.
503.
Klimbavý. K. držení těla. Chč. Kv. 23.
Kliment, u, m. = paklič, kU6. Kydni
c-ta = podej paklíč. Us. Sr. Kli mák.
Klimeš Ant., far. a spis. f 1883. Vyhl. 72.
Klímot, n, m. = klimánL Nár. list. 1886.
I 1.
Klinda, y, m. = wlikdn. DSk. Km 22.
5r. Klícek.
Klindr, u, m. = poMméeh^ Geláchter, Spott.
ťz Gb. Slov.
Rlindřik, u, m. Než kunštiky a k-ky po
iobě nechají. Rokyc. Post. 135^. Vz Klindr.
Klinika, y, f., z řec. = škola homaeopa-
ická, porodnická, ranlékařská, homaeopa-
thische, chirurgische GebSrklinik. Ktt.
Klinkát, a, m. = opilec. Lomu. (Čes. 1.
nu. 100).
KlinohlaTee, vce, m., kUnolebec, bce, m.,
ler Keilkopf, spbenocephalus, dolichoce-
)ba]u8. Ktt.
Klinolebec, vz Klínohlavec.
Klínopisný. K. zprávy. Mus. 1903. 57 J.
Klinorliombieký hranol. Vot. 84.
KlinorouročipkOTý, sphenosalpingosta-
|>hylinas. Ktt.
Klinoskalni fiev, sutura sphenopetrosa.
Ktt.
Klínován, u, m. a kUn cMeba. Vitějice.
Kub. List. fil. 1902. 248.
Klinovnlk, u, m. = utirdk. U DětvaniV
Sbor. slov. 1901. 160.
Klipa, y, f. Hra na klipu. Slez. Vz Vyhl.
II. 244.
Klipátko, a, n. s chdple. DŠk. Km. 34
Klipe, ěte, n. = rhdpdk. Dšk. Km. 20
-^ K. = koza. Klát. Čes. 1. XI. 368, [
Klipstvo, a, n. = chlipttvo. Mš.
Kli§tr, klišler, klisteray das Klystier. Vz
Gb. Slov.
KliStě, ěte, n. Čemu se kdo v mySlénkách,
jak může, vyhýbá, to se na něho věsí ne-
zbytněji než k. Tbz. IIL 288. Sr. Zažirák.
Kliti. — Jak. Klel snad všemi jazyky,
Rais. Vast. 18. — koho proč. On pro tu
vinu klel otco svého. Kar. 54.
Klizačka, y, f. = klouzaika, Prus. Slez.
Ces. 1. X. 423.
Klizati, klížu = poslouchati, — co. Při-
kloň uši blíže, tato slova pilně klíže. Baw.
Ezop. 630.
Klk. Na klku. Reg. I. 1. 1088 , List. fil.
XVIII. 450. (M«.).
Klkatý. K. blána plodového koláče. Ott.
XIX. 825b.
Klobása. Měl ksy pod očima (války,
nadutí). Zvon III. 276.
Klobouk. Nelze dobře dtě nestejné hlavy
přivésti pod jeden k. Zvon III. 194. Sme-
káni k-ku při pozdravení. Vz Ces 1. Xll.
90. K. arcibiskupský, arcivévodský, dvor-
ský, kardinálský, knížecí, panský, vévod-
ský, železný, židovský atd. Vz Kol. Her.
I. 399.
Kloboukárna, y, f. = mištnost^ kde se dě-
lají klobouky, Us.
Kloboukový. K. bota. XVIII. stol. Čes.
list. XIL 11.
Klobučitý, behelmt. Vz Gb. Slov.
KlobukáT) a, m. = kloboučník. Slov. Čes.
list. XIIL 40.
Klocna, y, f., oděv. Já lecjakou kartou-
novou klocnu nechci. Sá. Pr. m. I. 27.
Klóet = tloud. Záp. Mor. Šb. D. 40.
Klofaný. K. brambory (jídlo). Vz ŠCou-
chanec.
Klofát, a, m. Hodí se mezi k-ty. Čes. 1.
XIL 13.
Klokočec, čce, m , sicomorus. Bbm. hex.
234.
KlokoČej, e, m. Tu bieše řeka ohněná,
vrúcie její klokočeji vzřécbu až do nebe,
fluctus illius exastabant. ML. 18^.
Klokonky v. klokoČinky (zrna kloko-
čová?) Mš., Gb. Slov.
Klokotati = klapali. V taktu perlík k-tá.
Mark.
Klokotavě zníti. Zr. Let. IV. 125.
K lopot ati odkud. K-tal z domu (běžel).
Zvou IV 247.
Klopotov, a, m., potok u N. Města nad
Met. Arch. XX. 447.
Klosbery = angrtít Hauer. 11.
Klosetový papír. Vz Ott. XVIII. 185.
Kloánatý =: klaěatj, Ostrava. Sb. D. 60.
Klostermann Kar., spis., nar. 1848. Vz
Flš. PÍ8ID. 737.
Kloše, hippoboscidae, druh puporodek.
Vz Ott. XX. 998.
Klošteuer, vz Klossteuer v VIL 1293.
128
Kloub — Knedlík.
Kloub kladkoFÍtý, toéívý, trochoides;
zánět klouba (povlakový, synovitis, arthritis
hyperplastica laevis s. pannosa, spálový, s.
scarlatinosa, syrovátečný vleklý, s., arthr.
cbronica serosai syrovátečnovláknitý, s., arth.
Berofibrinosa). Ktt Zánět kloubu, vz Ott
XVI II. 927. Dna kloubu ramennibo, omal-
gia, Scbultergicht; zánět kloubu ramenníbo,
omartbritis, SchultergelenksentzQndung. Ktt.
Kloact := tlouci, Us. místy. MS.
Klouhačka, y, f. = klouzaéka. Bydž. Kšt
Lid. 3.
Klouhati se = klouzati «e. Bydž. KSf.
Lid. 8.
Klouzačka, vz Klouhačka, Klonzka.
Klouzka, y, f. = klouxaíka.
Klováska, y, I = klobáska, Vz 6b. Slov.
Kťózka, y, f. = kulaia, zdrobn. kFozečka.
Orava. Sb. si. 1901. 81.
KlozoTÍee, les u Starce, čas. mor. mus.
III. 134.
Klub, u, m. K Šermířský, voličů atd.
Nár. list. 1903. č. 284. 17. a 2.
Klub, u, m., compagium. Rozk. P. 1202.
Sr. Kloub.
Klubaň, ě, f. = tůň. Č. Třeb. Vz Čes. 1.
XII. 226. - K. = baňatá nádoba pletená
jako ošatky (s věrtel nebo dva). Ml. Bolesl.
Čes. 1. XIII. 88.
Klubati kam = bizeii. Sedlák k purg-
mistru toho města klubal. Faust. 113.
Klublk, u, m. = toulec tekáčů na hrouaek.
Haner 11.
Klubovní kancelář, přednáška atd. Nár.
list. 1903. č. 284. 2.
Hluč, kluSiíek z= kozi brada, petrkliéy pri-
mula veris. Slez. Vybl. II. 220.
Klučehlas, u, m. = klič v hudbě, clavis.
Vz Gb. Slov.
Kluci, n. Klačie, radula (de arboribus).
Rozk. F. 664.
Klučiček, čka, m., zdrobn. kluk, DSk.
Km. 36.
Klučičky, vz předcház. Kluč.
Klučiti = skličovati, Vz Gb. Slov.
Klučka, vz násl. Kluka.
Klůčnik, a, m. = klicnik. Vz Gb. Slov.
Klufty = zboii. V zloděj, mluvě.
Krucbna, y, f. = krůsna (klisna). Vz Gb.
Slov.
1. Kluk =: iíjp. Bystřiny klukom savalia
dolin>)mi (rychle jako let šípu). Slov. Sbor.
ěes. 174. K. nespeřený, vz Nepeřený.
3. Kluk, a. m. K. má hlavičku jako ma-
kovičku, oči jako vejdumky a hubu jako
potáč. Ml. Bolesl. Čes. 1. XI IL 176.
Kluka, klučka^ y, f. z= váha na nošení
věder s vodou; tjS s hákem na lámání su-
chých větví. Hauer 12.
Klukant, a, m. = tulák. Drž s leckte-
rými k-ty. Frant. 51. 14.
Klukovati = prováděti klukovské kousky.
Zvon III 25. Wtr.
Klupěti na něčem = mdle ovUati Val.
Čes. 1. XIL 275.
Kťúse, etc, n. =: kUae, Výb. I. 1225.,
Rozk. P. 459.
Kl'usiee, e, f. m klisna, Vz Gb. Slov.
Krusični, -čný, Stuten . Vz Gb. Slov.
Krůsna, y, f. = klisna, Vz 6b. Slov
KVúšé, čte, n. = hHbě, Vz Gb. Slov.
Klusovnik, a, m. = pytlák. Slov. Zvos
IV. 542.
KluSČ, acer (de arboribus). Rozk. P. 55?
Kluzák, serpo. Rozk. P. 515.
Klúzati = klouzati. Hadové klúzaeha
Gest B. 71*.
Klúziti. Hádku, co klůziš? však neokH-
neS. NB. č. 106.
Klvati, kluji = klovati, Baw. Ar. ▼. 3349^
E. 2265.
Klystér vodový, Wasserklystíer. Ktt
Kmachnik? = prý nějaká houba. Vz Gb.
Slov.
Kmán, u, m. ^podilpoztmkovj (z ^emeia
Antheil). Vz Gb. Slov.
Kmásati čim = trhati; co odkud. Čes.
list. X. 473., XI. 494 (val).
Kmasoňy ě, m. = kdo se rád kmáée (perel
Val. Čes. 1. X. 473 , XI. 378.
Kmejn, z něm. gemein. Krok. 1888. 271.
Kmen. Levý kmen mízní (hrdelní, pod-
kličkový), truncus sinister (jagularia, sob
clavius). Ktt.
Kmenoslovný. K. práce. Lit I. 209.
Kmenový. K. akcie. Národ. list. 1903
č. 131. 9.
Kmet. Sr. MS. Slov., Jir. Prove. tl8.
Kmetovy = kmeci, kmetský, Vz Gb. Slov.
Kmit, u, m, =z oscillace, vibrace. K.
jednoduchý, přímočarý. Vz Strh. Akust 5.
Kmitati se Jak. Kmitla se tak jako ptá-
ček, když kolem okna (mimo oknu) přeletí
Tbz. V. 1. 323. Smaragdem rád by brouček
se kmitnul. Vrch. Eklog. 33.
Kmitočet, čtu, m. K. ladičky atd. Ts
Strh. Akust. 7., 301., 807., Mech. 398.
Kmitohybký. K. vosa. Msn. II. 214.
Kmitojizdný Fryg. Škod. II.' 56.
Kmitový. K. rovina nikoln. Vot. 75.
Komitozářný blesk. Mns. II. 134.
Kmošička, y, f. = kmotřiěka, Kokyc Post
322b., Frant. 20. 14.
Kmotr. Shasne-li kmotrfim při křto svice.
nebo padá-li její kouř po shasnutí k zemi.
přijde dítě brzy do země, nevyroste. Mtf.
1897. 55.
Kmotřička, y, f. Keď porodím, najdu &1
kmotřiiku, co mi zanese na krsf. To je ale
moja k. Temu mojemu dietati je krsna, ma-
tička. Slov. Nár. sbor. 1902. 15.
Kmotrouee. Voni sou naSi k. = kmotři,
Dšk. Km. 44.
kn m. tn: vyvrknouti m. vyvrtnouti. Us.
Šb. D. 22.
Kňafaný. K. brambory. Vz Klofaný zde.
Knahl Jan, hud. sklad, f 17./9. 1901. maje
76 let.
Knapový, z knap. K. pole. Vz Gb. Slov.
Kňasák. vz Klafák.
Kňažiště, ě, n. V kostele rakev polo-
žili na prostřed k.; Stolice a k. bylo po-
kryto Čiernym sůknom. Slov. Sbor. čes.
260.
Knebel, bio, m = roubik na vázání po-
vřísel. Hauer 12. Z něm. Knebel.
Knedlik, hra s kaménky. Vz Čea. lid
XIII. 69.
Knefel ~ Kobylinec.
129
Knefel, fla, m. = knoflík. Slez. Vyhl. II.
64.
Knejpl, 11, m., zdrobn. knejp. 1445 H. Jir.
Myto 41. 1.
Kněně, vz Enienf.
Knerlik, u, m. = knedlík, Ub. mÍBty. Prk.
KnéroYee, vce, m. = knězovec (archi-
maDdrita;? Vz Gb. Slov.
Kněz. Srv. MS. Slov., Jir. Prove 123.
Potkala-li jsem ráno kněze, přihodilo se
vždy v ten den něco zlého. Mtc. XXXI. 11.
To, co knězi jde z úst, mimo nŠi mi šoust
Svétz. 1888. 115. Závidi-Ii co koma k., ta-
ková závist nemívá konce. Tbz. III., 2. 29.
Knéžák; a, m. = praelát. Vz Gb. Slov.
Knéžéie, agenda (de festis). Rozk. P.
22:>7.
Kněžéik, n, m., agenda, kniha bohoslu-
žebná. Vz Gb. Slov.
Kněžky, louky u Nové Vsi. Čas. mor.
mas. III. 134.
Kněžmee?, knéžmoc? = praesnl. Vz
Gb. Slov.
Kněžnovati = panovati. Vz Gb. Slov.
Kněžour, a, m. Kká. Sión I. 40. Srv.
Kněžonn.
Knieni, f. = kn&na. Baw. E. v. 34., 43.
Kniežěci = kniiecí. Gb. Slov.
Kniežeeky = kuiieekff, Fagif. d7b.
Kniežek, zdrobo. kněz. Hus II. 81.
Kniežetský = knlieckj. Arch. IX. S65.
Kniežetstvie, n, = knižetstvi. Vz Gb.
Slov.
Kniha. Dobrá k. je najvernejSi príatel
člověka. Rizn. 64. Sr. Jir. Prove 125. —
K. = kat6hi9mu$ (v dřívější době). Tbz. V.
6. 332. — K. papiru = 24 archy, nyní 10
složek á 10 archfl. Ott. XVIII. 183.
Knihař také = kniJ^kupee. Kbrl. Džl. 14.
Knihara, y, f. = knViotma. DSk. Km. 11.
Knihkupeck^ý oznamovatel, účetní. Nár.
list. 1904. 43. 9.
Knihlovee, vce, m. = kdo po knihách
slídil, aby podezřtlé niéil. Ut I. 360.
Knihoskladni čítanka, mluvnice, honorář,
učebnice. Nár. list. 1903, č. 298. 17.
Knihovenstvi, n. Starověké k. =r kniho-
vnicíví. Mns. fil. 1903. 149.
Knihový. E. myšlénka = čerpaná z knih.
Hlk. X. 174. K. val = udělaný z knih. Kká.
Sión I. 169.
Knihožroutský morous. Tbz III. 2. 255.
Knihyráda = múdrosť, Minerva. Vz Gb.
Slov.
Knipavý. K. house. Nár. sbor. VIII. 132.
Knistol a, m.? = apostolus.
Knittl Kar., bud. sklad., nar. 4.10. 1850.
Va Zvi.n IV. 27.
Knižalka, y, f., zdrobn. kniha, DSk. Km.
31.
Knižeei diplom. Vz Kol. Her. I. 326.
Knižeékář, e, m. Rozp. fíl. 5.
Knižepán, a, m. Jel tam s knížepánem.
Us. Nár. sbor. VIII. 20.
Knižetie. Chovajž oné k-ce svého (syna
koížeciho). Dal. P. 21.
Knižetský. E. dědictví. Arch. XIX. 495.
Mocí k-sků propůjčujem. Arch. IX. 365.
(1495).
Kott: Dodatky k ěMko-ném. slovníku III.
Knižní trh vánoční, velikonoční. Zvon IV.
126. Vz Knižný v 1. Přisp. 154.
Knoflaji e, m. z^vtliki knoflík, Val.Čes.].
XUI. 372.
Knofliéka, y, f. Zdrobn. knoflík. DSk.
Km. 27.
KnofličkoTý nožík. Ktt.
Kndsl B , básník. Sr. Zl. Pr. 1904.
Kňourati nač = itUovati »i, Kká. Sión.
II. 225.
Kňouravě mluviti, žalovati. Kká. Sión I.
124.
KňuČivý zvuk. Zr. Cer. 352.
Kňučna, y, f. Kšf. Lid. 5.
Knulovatý. Země zůstala k-tá jako ne-
rozdělaná kaše (knollig?). Uč. spol. 1895.
261.
Knutel, tln, m. = dřtva do otjpék vá-
zaná. Hauer 12.
-ko přip.: brko, známko, mráko, ponko.
Vz Dik. Km. 26. Příp. ve spisech Husových.
Vz List. fil. XX VL 369.
Koagulovati = ztuOti, zahustiti, mIÍH,
sraziti. Zach. Test. 86. — co več: mléko
v sýr. 1585. Ué. spol. 1902. 34.
Kob. u, m. z= itiští, zastr. Pel. VII.
Koba, y, f. == havran, Baw. £. v. 4., 8.,
46.
Kobalt, u, m. Vz Vstnk. XI. 558.
Kobaltikyanovodik, u. m., v luěbě.
Vstnk. XI. 8.
Kobaltoniklový. K. formace rud. Ott.
XXn. 79*.
Kobe =' ktby, kdyby. Šb. D. 75.
Kobek, omyl m. bobek, Vz Gb. Slov.
Kobe§, kobez =: hudební nástroj stru-
nový. Vz Gb. Slov.
Kobkový, omyl m. bobkový. Vz Gb. Slov.
Koblih, n, m., pastilla. Bhm. 338. v. 255.,
PreSp. 65. v. 1702.
Kobliha. XVI. stol. Vzali sejr suchý, na-
lili naĎ vajce a opepřili, upravili v kuličky
a v másle na pánvi npekali. Sonk. 11. 1.
Kobližek, Žku, m.- kobliha. St. Ř. ned. I.
118.
Kobližnik, a, m. =: kdo peée koblihy. Vz
Gb. Slov.
Koblouk, kobluk (V I. 714. oprav v:
koblúk). Živá hlava k-ka dobude. Smil Př.
(Výb. I. 842). Koblúk, pileus. Rozk. P. 1830.
Kobolt, z něm. = střitek.B&w. Ar. V.497U
Kobr, u, m. = poráika. A ten svým so-
chorem obr v tom hluku učinil kobr (po-
razil nepřátely). Baw. Arn. 5158., MS. Slov.,
I Kobr táti se.
I Kobrt u, m. — kohrtnutí, das Stolpern.
Nár. íist 1885. č. 112.
Kobrtavé, stolperíg. Text plyne k. Nár.
list. 1885. č. 75. Sr. Kobrtati.
Kobšúh, u, m., calpedra. Rok. P. 1830.
Calpedra m. caleptra, mitra tegens caput.
Gb. Slov.
Kobyla, y, f. = kobliha, Y Domažl. Kbrl.
Džl. 5.
Kobylce = kobylka (locusta). Vz Gb. Slov.
Kobyliěi obchodoÍK (s koňmi). V zloděj,
mluvě.
Kobylinec, nce, m. Má k-nec v hlavě =
hloupý. Vek. Vset. 364.
9
130
Kobza — Kokrhelovitý.
Kobza 7» f.y = hudební ndtlroj. Vz Čes. I.
Xni. 256., 8 vyobraseulm.
Kobzolenka, y, f. ^ bramborová polévka.
Slez. Vyhl. II. 200. Sr. Kobzole.
Koea = koSka. Vz Gb. Slov.
Koeana (kočana?), nějaká rostl. Vz 6b.
Slov.
Koeanda, y, f. = bryéka. Otočil lehkou
k-dn. Zvon III. 629. Jrsk.
Kocánek, nka, m. =: masiiííek, Úpice
Zedniček.
Koci. K. mndce, drippa, Rozk. P. 766
(inter herbas ignotas). Jg. kokoti. Koci
ukazuje k subst koc = kocour.
Koeian Jaroši., mladý slavný houslista
Koelerka, y, f. = kořalka, kterou pálili
ve V. Mýtě u Koclerů. MS.
Kocmoud, koemúd, u, m. = bild lebeda f
Rostl. drn. 180*. 2. Jioi ho kocmondem
kouři (nemocněho). 1724. Hrubý 250. Vz
Kocmoud ek.
Koeoar. Olízl se, jako když k. svíčku
sni. Rais Vlast. 44.
Kocouři drápky =: bika ladní. Čes. 1.
XI. 436.
Kocourkov, a, m., K. stal se odtud (od
r. 1832.) typem maloměstského i velkoměst-
ského Sosáctvi. Vz Lit. II. 643.
Kocourky, les u Červen. Hrádku. Čas.
mor. mus. III. 134.
Kocoumik, a, m. = les n Padolí v Ná-
chodttku. Zvon lí. 36.
Kocur = hueer; korury ^ stkaSenif pře-
půlené cihly. Slez. Hauer 12.
Kocperkar, u, m. = nějaká zbraii. 1518.
Arch. !Sr. Kocprd.
Kocúrový. K. stroj (testiculi). Vz 6b.
Slov.
Kocvara, y, f. = omáčka z mléka. U Kr.
Městce. Ceč. 178.
Koč, andromade (vestis), Rozk. P. 1764.,
anodromende, Rozk. R. 91., andromeda
Mam. A. 14«. (MS.) — K. = koSdr, Rozum
chodi pefii, nevědomá nrozenosť v kočí.
Rizn. 166.
Koéana. vz Koeana (předch.).
KočČisko, a, m. = ko&ca (opovržlivě).
Ces. 1. XU. 419.
Koéenie. K. nožky. Rostl. olom. 392. (Mi.)
Kočeuka, y, f. = koiUka. Hauer 12.
Koěi drápky = Híovka. Dfik. Km. 7.
Kočičí 8 varba = brambory $e zelim. Litomyfil.
Čes. 1. XIII. 251.
Kočička. Až k. vajíčko snese (nikdy).
Čes. 1. XIII. 176.
Kočičkář a koííiBkdřka v I. 716. polož
před Kočičky.
Kočičky = proutky jívové, vrbové dle chlu-
tého a hladkého povrchu; také koťátka.
Souk. 1903. 3.
Kočisko, a, n. = koíi. Čes. 1. XI. 185.
KoČid, e, m. = ko6{. Dobrý k. vie, čo
koĎom třeba. Sbor. slov. VJI. 130.
Kočka. Zastal tam, co by kočce namrskat
(krátce). Zvon II. 188. Hra na kočku a myS.
Slez. Vz Vyhl. II. 249.
Kočkař, e, m. = koieinik (nadávka). XVI.
stol. Zvon II. 594. (Wtr.).
Kočující obchodnik. Praha 9.
Kodak, U, m. = fotograficky appardC
Kodifikace, e, f., z lat = tápu. K. ob-
čanského práva. Nár. list 1904. 314. 21.
Kodliťkoho za vlase =toAa</. Liieň. Mtc
1902. 438. Sr. Kudliti.
Kodludka, pl, n. (paskudy) = cukrovinky.
Prus. Slez. Čes. 1. XII. 310.
Kodulka, y, f., hmyz. Vz Ott XXIL
727.
Koféř, e, m., decibinus. Vz Gb. Slov.
Koférováni, n. Sedlák s k-nim nemo-
torným Faustovi pyšné řeči podával. Fanst
113. Sr. Koférovati v I. Přisp. 155.
Koferstvo, a, n. = rufianHvo. Peraké k.
Chč. S. I. 38». Sr. Kofferstvo v II. Přisp.
113.
Kukat, U, m. = kofen pařexu; pafes eám.
Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 28.
Koherery v lučbé. Vz Vstnk. XIIL
448. nn.
Kohn Theod. dr., býv. arcib. olono., nar.
1815 , spis. Vz Vek. Vset 304.
Kohoat. Vždy k. kokrhá, přece nejlíp
na vlastním hnoji jen. Kká. Sión II. 78.
Když kohouti v neobyčejný čas zakokrhají,
pak se počasí zajisté brzo zmční. Stínám
kta. Vz Jrsk. XXII. 146. — K. = oheiL K-U
dčlati = křesati. V zlodčj. mluvč. — JL
tanec. Vz Brt P. n. 988.
Kohoutek chomoutu. Ott XX. 14.
Kohouti mluva. Vz Vyhl. II. 264., Vlast,
I. 109.
Kohut Frani., slez. spis., 1796.— 1870.
Vyhl. I. 39.
Kohútnik, a, m. ^ kohoutt holubi •omee.
Val. Čes. 1. XI. 44.
Kocheft, nČ, f. == kuchyni. Mtc. 1902. 7.
Kochům, a, m. =: přechovavai. V alodéj.
mluvd. V z Skoumník.
Koj, e, m. =: křettan. V zlodČj. mluvě.
Kojiljle, n., nebula (inter herbas). Rozk.
P. 767.
Kokain, n, m. Otrava kokainem, cocu-
nismus. Ktt
Kokanka, y, f. = kukaně. Htc. 1902. 4.
Kokeš, e, m. Hra na kokeSa. Slez. Ví
Vyhl. II. 247.
Kokkus zinčtu plicního, pnenmococcua
Ktt
Koklenka, y, f. = malá kukla. Mtc. 19C2.
108.
Kokodrilový = krokodflovj, Vz Gb. Slov.
Kokolatý = chocholatj. Brt P. n. 803.
KokoHč, e, m., vz Kokodřík. Gb. Slov.
KokoHk, n, m., polygonatom, rostl. Vs
Ott. XX. 172.
Kokot, a, m. Březnový k. (mariok) = dít^
v březnu narozené. Slez. Vyhl. II. 115.
Kokoti. Chléb zadélaný k-tím mlékem
(dobrý). Vlast I. 283.
Kokrha, y, m. = kdo kokrhavi mluci
(z kokrhati). Vz Gb. Slov.
Kokrhavě mluviti. Vz předch. Kokrba.
Kokrhavý hlas. Jrsk. IX. 40.
Kokrhel, u, m., rhinanthus, Klappertopf,
rostl. Vz Ott XXI. 658.
Kokrhelovitý. K. rostliny, rhinantheae.
Vz Ott XXI. 658.
Koksářský — Kolesový.
131
Koksárský syndikát. Národ. list. 1904.
45. 17.
Kokylla, y, f. = forma^ do které se roz-
topený kov z pánve rozděluje. Yz EP, X.
166.
Kól, kolu, m. = kůl^ fastis. Mam. A.
23*. a j.
Kol*a = kottU. Haná. Sb. D. 48.
Kola, pl. n.=t^. AIx. 11. 216., III. 182.
Ta (náspě) jest tak úzká, Že sotně dvoje
kola minu sě volně. Tandar. 675. (Pel.
VII.). — Baw. T. v. 666.
Kolace, vz Kallace.
Koiáé. Keď nief (není) chleba, dobré sů
aj koJá<^e. Sbor. slov. VII. 130. Vandrovat
na sv. Štěpána s koláčem (jiti ze služby).
Val. Čes. 1. XI. 435. Tohoto slova se uživá
na Valašsku na Mor. jen o k-ěi nevěstině
a ve frasi: ide s k-čem, když děvečka
opouští službu; jinak se užívá slova vďo^eAc.
— Žalobní koláček = ikolák, který rád Ža-
luje. Val. Čes. 1. XI. 48. - K. « ieně Uhotni,
placenta: plodový, přespočetný Či vedlejší,
vcestný. Vz Ott XIX. 825^. Zánět k-če
plodového (lůžka), endometritis placentaris
bypertrophica, placentitis. Ett.
Koláéee, zdrobn. koláč. Vz Gb. Slov.
KoIaČer, a, m. = kdo ptíe koláíef Tk. M.
r. 184.
Koláěnatý. E-ti ssavci, placentalia. Vz
Ott. XIX. 825i>. Sr. Koláč, placenta.
Koláčový. K. slavnost na Slovácku. Vz
Čes. 1. XII. 56.
Koladnik, a, m. = kolednik, Gb. Slov.
Kolajky, louky u Kojetic. Čas. mor. mus.
III. 134.
Kolár Jos. Jiři. Životopis od Jaroši.
Kampra. V Obzoru liter, a uměl. 19v;2.
é. 3.— 10. Sr. Vést. X. 202. nn.
Kolář, e, m. = cyklista, Nár. list. 1904.
128. 13.
Kolář) e, m. V pořadí domů mezi ny-
nější ulicí Melantrichovou a Michalskou
(v Praze) říkávalo se ,Mezi koláři^ Dolen.
Pr. 885. — K. K., vz Sezima.
Kolatamice, e, f. = iena % kolatury.
Bais. Lep. 200. Vz násl.
Kolatumiky a, m. s mul % jUté kolatury.
Kais. Lep. 206. Vz předcház. a KoUatura
v I. 724.
Kolba, y, f. = hařAa. Na kolbu stavějí
alembik. 1685. Uč. spol. 1902. 27.
Kolčava. Ostatně i pouhý pohled na
k-va jest nebezpečný ; opakuje-li se několi-
krát, Člověk se z toho rozstůně, ba může
i zrak ztratiti. Mtc. 1. XXXI. 21.
Kolěavlee, e, f. = koUavka. Tbz. XVI.
102.
Kolčlaka (?) = kolč (tkaná látka). Vz
Gb. Slov.
Koldéložný. Zánět míznic k-ných, lym-
phargitís periuterina. Ktt.
Koldra m. koltra. Mus. 1867. 231.
Kole, n. =: koU. E. k stavení rubali. Půb.
ol. 111. 688. — Baw. B. 6a.
Kolébavka, vz Ukolébavka.
Kolébka: bambeluSa, bambula, bombela,
bombrlík, huiťací (udělaná z trávnice, drhly,
jíž užívají v zahradách, na poli), kolebuSka;
dětí v ní se bambají. Slez. Vyhl. II. 230.
Sbírka na kolébku při slez. svatbách. Vz
Vyhl. 11. 94. Pod k-bku, jakmile dítě do
ni se položí, kladou bochník chleba, aby
nemělo v životě nikdy nedostatku. Mtc. 1.
1897. 67. (Vykoukal.)
Kolec (fipenár), Ice, m. = kůl. Jím popra-
venému srdce probodávalL Vek. Vset. 192.
— K. = koltóko, Dák. Km. 40.
Kóleczko, a, n. Do kóleczka mi za-
grejcie, tanec v Těáíuskn. Vz Brt P. n.
973.
Kolečkovaný. K. kn^ky (kolované)
krajky. Vz Krajka.
Kolečkový. K. hodiny. Dolen. Pr. 354.
Kolečnik, a, m. U kaSny seděli k-čníci
s kolečky. Zvon lil 261.
Koleda. Slova toho užívali již v XIV.
stol. (Frešp.) Sr. Souk. 1903. 19. K. je
o vánoce, může po ní chodit kdo chce.
Vyhl. Obr. 35. K-dy vám dám po jablíčku,
po oříiku, obleknem se do kožíiku. Vyhl.
Obr. 32. K. kuéiskd (kněží) v starší době.
Vz Souk. 1903. 19. K. dMi. Vz Vyhl. Obr.
130. O k. vz ještě: Ces. 1. XI. 145., XIIL
277., v prus. Slez. ib. X. 423., Brt P.
1013. nn., Vlast L 144 nn. Sbírka koled,
vydaná r. 1878. od spolku Slavie v Praze.
K. z ptočích hlasů. Vz Vlast. L Hf — K.
=: kola sklenkou zrohená na peeni, jejž do-
stává čeleď o nový rok. Slez. Vyhl. II. 27.
Koledni pivo == hromadné pití na obecné
nebo jinak společné útraty. Tk. XI. 269.
Kolednik, a, m. Chč. S. I. 18b.
Kol*^ = kolik. Brt. P. n. 1195., Ces. 1.
X. 4b7.
Kotek = viíviSkaf z níž zůstala jen tlustší
část. Val. Čes. 1. XII. 46. Sr. E. = okle-
stek.
Kolembačka, y, f. = kolemhaS v VI. díle.
Kolenáče, pí, m. = vytoká boty, jichž
holinky v předu sahaly na kolena. LiSeŮ.
Mtc. 1902. 122.
Kolendečka, y, f. ^ koleda. Prus. Slez.
Čes. 1. X. 423.
Kolenec, nce, m., spergula, rostl. K.
rolní, s. arvensis. Vz Ott. XIX. 710.
Koleneč, nče, m. = pUtenec. Dám jí po
koláči a kolenči. Čes. 1. XIIL 183. Vz Ko-
lenec v I. 722.
Koleneček, čku, m. DŠk. Km. 35. Vz
Eolenec.
Koleno, a, n. K. pekařů, genu valgum,
vybočené (pekařů), g. varům, Sichelbein,
Báckerbein. Ktt.
Kolenovltý. K. táhlo. KP. IX. 113. K.
proStěpec ušni, Ohrkniepincette. Ktt.
Kolenový lis na dlážkové tašky. Vz KP.
IX. 149. nn.
Kolenýd, e, m. = kolenáéj kolenatec. Vz
Gb. Slov.
Koler, u, m. = édtť lisu na taíky. Vz
předcház. KP. IX. 167. — K., kulér, kurel,
a, m. zn přihlouplý 6lovík. Č. Buděj., Břez-
nice. Kub. List. fil. 1902. 249.
Kolesny kruh. Msn. li. 94. Vz Kolesní.
Kolesový vlečný parnik. Nár. list. 1903.
Č. 131. 10.
9*
1S2
Koletati se — Kolovratní.
Koletati 8e komu kdy. Hnž mněl jest,
by se jema to to sně k-lo. Pulk. Lobk.
k. 19. Procházka: kolotalo (jen tak ve
snách se zdálo). Mš.
KolehamoYodoyý. Hnisavý zánět vaziva
kolchamovodového, períspermatitis suppn-
rativa (prudký, acnta, vleklý, chronica);
syrovatečný zánět vaziva k-ho, perisperma-
titis serosa (pradký, acuta, vleklý, chro-
nica); tvořivý zánět vaziva k-ho, p. pla-
stica (pradký, acuta, vleklý, chroníca). Ktt.
Kolibalka, y, f. = kolébka. DSk. Km. 81.
Kolíbka = oltárik o hoiiů tíUo postaveny,
U Detvanů. Sbor. slov. 1901. 150.
Koliéko, a, n. = tanec jednou do kola.
U Choda.
Kolihnlk, a, m. = kdo chytá kolihy. Tk.
M. r. 184.
Kolik. Stál ako k. v plote. Rizn. 175.
(nepohnutě).
Kolika, y, f. = hryzeni hlístové, colica
verminosa, hryzeni hostcové, c. rheumatica,
k. bludnic, necudnic, c. scortorum, k. čmý-
rová, c. menstrnalis, dysmenorrhoea, k. hy-
sterických, c. hysterica, k. jaterni (při ka-
méncích žlučových), c. hepatica, k. ledvinná
(při kaméncích led vinných), c. renalis, k.
lejnová, c. stercoracea, k. z otravy olovem,
c. satnraina, k. větrová (z nadýmáni), c. fla-
tulenta, k. při zlaté žile, c. haemorrhoidalis.
K. při éervivce, colica verminosa, Wurm
kolik. Ktt.
KoIikabareYný. K. podoba. Tbz. Kf. 1.
319.
Kolikamilový. K. cesta. Tbz. II f. 1.
288
kolikastaletý dub. Tbz. 111. 1. 156., V.
9. 192.
Kolikoramenný svicen. Wtr. Str. 135.
Kolikosáhový příkop. Tbz. V. 1. 27.
Kolikospřezný potah, mehrspannig. Hol.
Met. U. 510.
Kolikový. K. bolesti, Kolikschmerzen.
Ktt.
Kolikrátkolivěk. Obláčí se, k. které
hody slavie. Milí. 61.
iLolinkatý. K. tělisko, corpus genicula-
tum. Ktt.
Kolipakrát, wie vielmal. Us Hrufi. 184.
Kolis, ama (de radicibus in apotheca).
Kozk. P. 808.
Kolitáni, n. = kolibáni. Slov. Čes. 1. XI.
201.
-kolivěč. Cokolivěě činifi. Čerň. Zuz. 58.
(1645).
Kolkolozomý. K. vysedlina. Msn. Od.
149.
Kolkonečnikový. Zánět k-ho vaziva
(zánět ořití), periproctitis. Ktt.
Kollace, srov. Kolací. Služebníci běželi
k knížeti s k-ci (a darem, s dobrou zprá-
vou). Frant. 26. 14.
Kollár Jan. Vz Vlč. Lit. II. 2. 58 nn.,
69. nn., 67., Lit. L 921., II. 736., 861.. Zvon
IV. 490. Původní podoba jeho básni. Vz
Obz. lit. IL 97. — Mus. 1904. 244. nn.
Kolledvinný. Zánět tkané k-né, perine-
phritis. Ktf.
Kollejni kuchařka. Zvon IV. 48.
Kollcjnik, a, m. = chováme koleje. Nár.
list. 1902.
KoUektionářský. K. činnost. Nár. list.
1904. 45. 13.
Kolloidy = látky neschopné krytlaUÍ9ace. Vz
Strh. Mech. 99.
Kolmata = kolejko na voxeni. DomŽl. Čes.
I. XII. 306.
Kolna, y, f. = jm. vyblubeniny u Sloupu
na Mor. Sbor. čes. 194. — K. kůlna. Její
zařízení. Vz KP. IX. 415.
Kolně, rot^bra, Rozk. P. 1870., calebrís.
Bhm. hex. 687.
Kolo. Jdi na kolo (z té doby, kdy se
zločinci vplétali v kolo). Zvon II. 593. Wtr.
Mluviti do kola (kdo mluví a nic nepoví).
Hauer 12. — K. Hra na kolo. Vz Sb. si.
19U2. 70. — K. » okolo, kolem. Svokrnša
zrebe kolo peci. Mt. S. I. č. 98. — K. =pro.
Zratil se mu nůž a k. něho byl doma veliký
hřích (rámus). Kld. II. 287. — K. = tanec.
Vz Brt P. n. 991. — Kola = vůz.
Koloběžný rok. Msn. Hym. 13. Vz Kolo-
vracný, Kolovodný.
KolobřiSek, Sku, m. = eliva, Kbrl. DžL
16.
Koloděj, e, m. i= mluvka Hauer. 12.
Kolofant = ? Dfik. Km. 20.
KolofikJan Dr., lékař a vlastenec. 1816.
Vz Vyhl. I. 70.
Kolohlavec, vce, m., opak šlechtic. Pn*
ritánfití k-vci nepřáli poesii. Jeř. Roni. baso.
211.
Kolok, a, m.» ryba. Sb. si. 1901. 163.
Kolomazný. K. pec. Dák. Km. 52. —
K. = f^ra v karty, Z?on II. 77.
Kolomejka, y, f., tanec v Těšínská. Vz
Brt. P n. 980.
Kolomot, u, m., Wirbelwind. J. Hrad.
Sol pera.
Kolopletenec, nce, m. := ďo kola pUiený.
Koloproudy u, m. K. Oceánu. Mbd. Od.
302., Wir. Str. 124.
Kolorejd, u, m. K. noh = tanee^ Msn.
Od. 348.
Koloristický pohled do pírku. Nár. list
1904. 66. 13. K. impresse, celek. Nár. list.
1903. č. 134. 13.
Koloristni, z lat. K. poesie, Nár. list
1903. 353. 9., nádhera, Zvon IV. 669., roz-
voj, harmonie, akkord. Nár. list 1903. č.
134. 13., é. 148. 13., č. 250. 17.
Kolos, n, m. To je k., jenž má nohy
z hlíny (toho netřeba se báti). Kká. Sión I.
275. Vz KoloBs.
Kolovaný, vz Kolečkovaný.
Kolovati s kým = tančiti. Čes. I. XI.
334.
kolovodný rok. Msn. Od. 210. 8r. Kolo-
běžný.
Kolovrat slezský. Vz Čes. I. V. 131.
Kolovrátek, tku, m. = satanka, rostl.
0. Třeb. Čes. lid. XI. 36. — K. = ndetroj
o jedné itrwi. Jrsk. XXII. 74.
Kolovratič, e, m., epithimmm. Rostl.
F. 35.
Kolovratni osnova sukna. Arch. XX.
296.
Kolovratný — EomúrČiČka.
133
Kolovratný rok. Man. Hym. 13. Vz Kolo-
běžný, KolovodDý.
Kolovratový = kolotjratný. MS.
KolOTý, K. krajky. Vs Krajka.
Koloznbka, y, m, nadávka. Jrsk. VIII.
3. 271.
Kolpoševnf. Hnisavý zánét bnničiny k-ni
dělivý, perívaganitis phlegmonosa disse-
caos. Ktt.
Kolprůduškový. Zánět plio k-vý, pnea-
monia peribronchialis. Zánět tkané k-vé
uzlovitý, tuberknlosni, peribroncbitis ne-
dost. Ktt.
Kolsvét, n, m. 1= kolosvit, okol svila.
Vstnk. VII. 520.
Koltún, u, m., plica polonica = cborobné
ffplichtěnf a splstěni vlasů. Vz Koltoun,
Ott. XIX. 920. K. mokrý, suchý, kndlatý
(na hlavě ve vlasech), paskndoý. Vz Čes. 1.
XI. 192. Léěeni ho. Vz Vyhl. 11. 213., Vlasf
I. 209. Mám koltúoa na pivo (chnť; poně-
vadS k. jest paskadný i= mlsný). Vyhl. II.
216.
Kolnmbaiiský. K. město, Kolmar. Kar.
13.
Kolumbari-uiii, a, n., z lat. = holubník.
— K. n ŘimanA := veliká hrobka klenutá
buď úplně n. částečně podzemní s výklenky
na nmy. že celek vypadal jako holubník.
Vz Ott. V. 631., XX. 2.
Kolvék = kolivik. Ač to k. svědomá věc.
Pfth. Ol. III. 493.
Komáě, e, m. PláSť byl od země v ko-
máč a vicher vzat a oni na něm sedíce do
povětří letěli. Faust. 115.
Komár, tenec Vz Brt. P. n. 987. — K.,
a, m. Popěvek na komára. Vz Vyhl. II.
269.
Komárek Emil, Bpis. f 13./12. 1901. maje
62 léta. Vz Nár. list. 1901. č. 346. 9. —
K., učit. a spis. v XVII. stol. Mnč. v PraŽ.
nov. 16./6. 1896. Dhnl.
Komazanda, druh jahlek. DSk. Km. 23.
Kombinační hra. Nár. list. 1904. 314 17.
Komeda, y, f. = komedie. Te je pěkná k. !
DSk. Km. 7.
Komedář, e, m. := komediant. Horažd.
Kab. List fil. 1902. 249., Dšk. Km. 10.
Komediantniee« e, f. Jrsk. XX. 2. 203.
Komedie. Snadno dělat k-dii, když jsou
tatrmani. Džl. Čes. 1. XII. 308.
Komenský J. A. Jeho život a práce vy-
psal Jos. Klika. V Praze 1892. Jeho rodiStě
ient Komna. Vz Mtc. 1904. 217., 461. nn. Čes.
bibliografie J. A. R^-ho. Vz Čas mor. mus.
III. 14. (pokrač). Překlady lat. děl K-ho.
Va ib I. č. 2., 11. č. 1., IIL str. 14.-25.
Komín, n, m. = cylindr (vysoký klobouk).
Jmlc. XV. 215.
Kominár, a, m. =: kominík. Taký je,
akohy byl k-ra stretol. Rizn. 176. Srov.
náBl. Kominík.
Komínek, nku, m. K. ru^nipe. na který
se nasazníe zápalka. Ott. XXII. 55a.
Kominík. Je to, jakoby to k. holil (černé).
Rai*. Lpp. 125.
Komínka, y, f. = eťAZa do ruekýrk ko-
mínů (kulatých;. Vz KP. IX. 268., 270.
Kommanditní společnosf (tichá, jejíž
členové jen plati). Sterz. Vz Tichý.
Kommerěni =: obchodní. K. úřednictvo.
Nár. list. 1903. č. 70. 9.
Kommissionálni pochAzka. Nár. list.
1903. č. 250. 21.
Kommissionářský prodej. Nár. list. 1903.
č. 236. 17.
Kommunka, y, f. =: žemle tvldítního tvaru,
kterou dostávali seminiSrětí konviktisté
vrátivše se z procházky. Čech. Kv. 149.
Kommutator, u, m., při stroji elektro-
chemickém, přesmykovaČ. Vot. 170.
Komolec, Ice, m. K-lce nožní mořských
červů štětinatých, parapodie. Ott. XIX. 215.
Komolokuželovitý, kegelstutzfórmig. K.
pahrbek. Hol. Met. II. 433.
Komoft, ě, m. 6aw. Ar. v. 1411. Nejeden
tu k. hrzal. AIx. V. 1202. K., badius. Rozk.
P. 462.
Komoněkrotný Trojan. Škod. II*. 58.,
229.
Komonice, e, f. K-ci či eenénku modrou
brávali proti neduhům prsním a k dělání
obvazu na zatvrdliny. Nár. list. 1903. č.
285. 3. K. obecná, melilotus vulgaris, lékař-
ská, m. officinalis. Vz Ott. XIX. 710.
Komoněkrotný Trojan. Škod. l\\ 58.,
229.
Komoniti se ěim. Č. v Rozb. I. 148.
KomoHéka, y, f., zdrobn. komora. Ote.
6. 204.
Komorník pána měl péči o jeho důchody
a pokladnu, jakož i o jeho obydli, nábytek
a oděv. Mtc. 1902. 203. O k-cich starší doby
vz Arch. XIX. 508.
Komorový. K. plavidlo. Nár. list. 1903.
č. 143. 2., 159. 6.
Kompa, y, f. =: mostek připravený na dvou
člunech. Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 72.
KompilaČní kommisse (snášející něco
v jedno, v celek). Stieb. 168.
Komplet, completoria. Rozk. P. 2289.
Sr. KompletDÍ.
Komplikovanost, i, f, z lat., zpletilost.
K. tarifů. Nár. list 1903. č. 70. 9.
Kompliment, u, m. Us.
Komplimentovati koho. Nár. list. 1903.
312. 21.
Komposice = přezky, v zloděj, mluvě.
Kompoundni parní stroj. Ott. XIX., KP.
IX. 45. E. =: sdružený, Compound-, Verband-
Jind. 17.
Kompromiss, u, m. = dohodnutí.
Kompromissni dobré zdání. Nár. list.
1903 č. 168. 14.
Kompromissovati mezi kým = kom-
promiss zjednávati. Lit. I. 28.
Komptoirista, y, m. Us.
Komptoiristka, y, f. Zvon IV. 34.
Komrtuchový šat. Strn. Poh. 94.
Komnlý. K. kráva. Slov. Čes. list. XI.
467.
Komnr, a, m. := komár. Prus. SIez« Čes.
list. X. 423.
Komtirčička, y, f., zdrobn. komora. DSk.
Km. 36
134
Komůrka — Konopiiče.
Komftrka. Obecni k. na zavíráni provi-
nilců ve vbí; v městech byly Šatlavy,
fierhovny. Vz Vyhl. II. 312.
Koň v I. 733. oprav v. kóň.
Koňas, a, m., burdo, monstrum claudnm.
Rozk. P. 390.
Koneentračni, z lat K. článek. Vot.
339.
Koneert populární, symfonický. Nár. list.
1903. č. 284. 4.
Koneertni zábava, mistr. Nár. list. 1903.
é. 163. 4.
Koneessni listina. Národ. list. 1903. 347.
25.
Konceseovaný. K. iívnosť. Nár. list. 1901.
93. 2.
Koncisni = tiruínj, Nár. list. 1903. č. 141.
13.
Koneký = kohtki, DSk. Km. 38.
Koiiéek = koniěék. Us. místy Mi.
KonéetinoTý. K. kostí, svalstvo. Ott.
XVIII.
Končitel, e, m. K. vSebo. Msn. Hym. 67.
Kondensafe, e, f., z lat = zhuitM, K.
páry. Vz KP. IX. 45.
Kondensátor, u, m., vz Srážeč.
KondensoTaný = tkuétini, Vz Vot. 270
Kondieinqjici farmaceut =: v lékárně
sloužící. Vz násl.
Kondleionovati = v likámi $litáitu Nár.
list 1904. 93. 2.
Kondrabeky kundrabek, bku, m. = po-
penec. Slez. Vyhl. U. 46.
Kondraya, konrafa, y, m., nadávka Člo-
věku, který někoho zabil. 1525. Zvon II.
623.
Koněboree, e, m. := kroiitel koni, InnóSafíog.
Msn. II. 133.
Konec. DobrÝ k. díla věnec. Stan. II.
299. Z nevelkých počátků bývají nejednoa
konce zlé. Tbz. III. 2. 54. — Konce sú plochy
vyšívané medzi Širokými Čípkami, priiité
na obydvoch koncoch priesvitavej Skrdbky
tenučkého a úzkého ruČníka nebo šatky,
do ktorej je hJava zakrútená a siahá až po
kolena. Slov. Čes. 1. XII. 312.
Konec§10Tný. K. krátké ť. Mus. 1863.
352.
Konečník, u, m. Zánět k-ku, proctitis.
Ott XX. 754. Příjice k-ku, konečníková,
rectumsyphilis. Otevření k-ku, proctotomia;
zánět k-ku (pastelinu), proctitis. Mast-
darmentzUnduniir; zánět k*ku, proctitis (ka-
pavkový, gonorrhoica, Mastdarmtrípper, vře-
dovitý, ulcerosa). Ktt.
Konečníkový. Zlatá žíla k-vá, Haemor-
rhoiden. Sr. Konečník. — K. křeČ, proc-
tospasmus, svalstvo (řitní), Aftermnsculatur,
musculi recti (ani). Ktt
Koněhnal, a, m, Msn. 11. 187.
Koněhojný otec = na konS hojným bohatý.
Msn. II. 230.
Koněkrot, a, m. Msn. II. 197.
Konékrotný muž. Msn. II. 20., 68.
Koněpasný luh. Msn. II. 27.
Koněrejdný Trojan. Msn. U. 25., 129.
Koněrodný. K. Ilium. Msn. Od. 22.
Konéslavný Hades. Msn. II. 303.
Konéstrojný. K-ní MaionStí, Ivieoxoqv-
ataL. Škod. IP. 201.
Končtupek, místní jm. Arch. XX. 34$
Konězbrojný. K-ní mládci, Innoxo^vatai.
Vz předcház. Konéstrojný. Škod. II'. 22.
Koněživný. K. Argos, země. Msn. II
104., 154, Skd. Od. 65., Msn. Hym. 32.
Konfekce, e, f., z lat = hotoveni zbcži
(odivu) po továrnicku. Sterc.
Konfesslonálně. Kniha k. přibarvená
Let I. 437.
Konfident, a, m.. z lat. = důvěrník
tajný, zřízenec tajné policie. Sterz.
Konfigurace, e, f., z lat = upraveni,
utvářeni. K. státfl europských. Nár. list 1904.
28. 2.
Konfirmovati koho komu = potvrditi
(z lat). K. obci učitele. Světz. 1895. 63.
Konfiskačni kommisse. Zbrasl. 344.
Konfitent, a, m., z lat = zpopidajid k.
Vin. I. 59.
KongeloTati co: vlbkosC těl = tráicil
Zach. Test 38.
KongressoYý, Kongress-.
Koni matha, voda. Lék. B. 222^.
Konice. Adam z Konice. Mtc. 1903. 23.
Koniéek, Čka, m., taňte Vz Brt P. n.
881. — K. mořský, hippocampus brevirc-
stris, ryba. Ott.
Konidlo, a, n. := drápky. Dšk. Km. 12.
Konifas, vz Konipas*.
Konik v ir. Pří9p. 117. oprav v. Koník =
hdiek udělaný z drátu jako podklad atd. -
K. = novj vjhon stromu. Ml. BolesL Čcs. I-
XIII. 88.
Koniklec, pulsatílla, rostl. Vz Ott XX.
982.
Konina, eqnirina (koňské maso). Rozk.
P. 1734.
Konipas (konifas), a, m. = kobylka lucni
Děti zpívají: Konipásku, dej mně mástkn
na boláky pro Čmeláky. KŠt Lid. 10.
Konipásek, sks, m., vz Konipas, List.
ťil. XXIX. 140.
Konipasný. K. Elis, země. Msn. Od. 322.,
67.
Konima, y, f. Vz Stáje. KP. IX. 390.
(její zařízení).
Konižiyny. K. země. Msn. Od. 42.
Koňkáf , e, m., z něm. Gang =z trestanec
konající rflzné práce v chodbách. Praha. 106.
Konklave, e, n. V něm bylo při volbě
papeže r. 1903. přítomno: 62 kardináloFé.
40 arcibiskupů, biskupfl, tajemníci a slnhoTé
kardinálA a biskupfl, 14 kucba¥A, 20 děl-
níků, 62 gardisté, lékaři, holiči, lékárníci
atd.
KonklaTista. y, m. = osoba v konkhvi
zavřená. Vz předcház. Konklave.
Konkursní řízení u soudu. Vz Ott. Řit.
III. 168.
Koňmo, dle Jg. šp. tvořeno. Mus. 1843.
406.
Konopáček, Čka, m., canapellus. Bbm.
hex. 105.
Konopě, tanec, Vz Brt P. n. 869.
Konopišée, e, n., canapetum. Rozk. R.
72. Konopiité, canapetum. Rozk. P. 691.
(Mg.).
EonopiStský — Kopek.
195
Konopidtský. K. politika = nález, že los
von Rom je totožné s hnutim pryč od Ra-
kouska (do Německa). Aby se to nestalo,
jest zájmem nynějfifbo následníka, jenž by-
dlívá ▼ Konopišti n BeneSova v Cecbácn.
Nár. list.
Konopka, y, f., siler (inter herbas). Bozk.
P. 775. — Km sr. Cakrlička. K., sasanka.
Slez. Vyhl. II. 278. — D;^tská bra na k-pky
ve Slezskn. Vz Vlasť. I. 129.
Konopnieká Marie (Pavla Maternová),
básn. Vz Mns. 1903.
KoDOpnik, opovržlivě místo ka?iovnik.
Arrifa. XX. 542.
Konopný. K. dílo (tkadlcovské). Arcb.
XX. 434. K-pnéma broda ujíti (obéiení).
Jr8k. VIII. 8. 108.
Konotop, u, m. =: ryhnik. Dfik. Km. 52.
KoliOTitý bejložravec. Zvon III. 650.
Konrábek, kunrálek, kunrdbek, kundro-
uk, glechoma hederaceum. Slez. Vybl. II.
220.
Konrád Mat, VáeL Vz Mns. 1902. 312. —
K. Jo9., spis.
Konradin Vád., spisov. Zl. Praba 1901.
Konrafa, vz předcbáz. Kondrava,
Konsignačni zásilka. Nár. list. 1904. 175.
13.
Kon§iliamí = poradní, z lat K. prax.
Chvt 23.
Konsistorianský. K. řád. kniby. Fel.
39.. 47. Jinde: konsistorský (47., 48. a j.).
Koňský. Smloavá jako k. bandlíř. Jrsk.
XXIX. 423.
Konsonance, e, f., z lat. K. absolutní,
dokonalá, nedokonalá, střední. Vz Strb.
Akust. 409., 411.
Konsorti-um, a, n. = družstvo. Finanční
k. Nár. list 1903. č. 270. 21.
Konstantinopolitanský císař. Lbk. 34.
Konstellace, e, f., z lat = ěhvfzdini, po-
stavení, poUaenf, sefaděni. Politická k. Nár.
list 1903. 5. 284. 21.
Konstmkéni, Obcbodní a k. železo.
Nár. list 1903. č. 258. 21.
KoAstvorodý. K. země. Msn. Od. 65.
Konsalentstvi, n. Nacbfragsbareau.Uchy-
Injí se s ťkspěcbem k reklamnímu k. Če-
ského obcbodníbo musea. Dhnl. exc.
Konsnm, u. m., z lat 9po^eha, Cukr pro k.
Nár. list 1903. «. 177. 6.
Konsumenstro, a, n. zz 9potřébovatelé,
Nár. list. 1903. ě. 134. 25.
Konsnmni cukr, vrstvy. Nár. list 1903.
6. 174. 4., 270. 17.
KonSéev* geda (inter berbas ignotas).
Rozk. P. 773.
Kontemplativnosť, i, f. Vážná k. Nár.
list 1904. 114. 13.
Kontinentální trb (na pevnině). Nár. list.
1903. ě. 124. 5.
Kontlngentace, e, f. = ustanoveni povin-
ného (pomémého) podílu (pHapSvku) itátu od-
váděného. K. cukerní, návrhy. Nár. list 1902.
č. 79. 6., 1904. 66. 17.
Kontingentaéni soustava, zákon. Nár. 1.
1903. «. 168. 13., 159. 12.
Kontingentní zákon. Nár. list 1903. čís.
124. 5.
Kontingentování cukerní výroby. Nár.
list 1903. é. 124. 5.
Kontingentovaný. K. pohotový líh, vý-
roba dolfi, zboží. Nár. list 1903. ě. 124. 6.,
257. 21., 167. 14.
Kontrabas. Sr. Strb. Akust. 161.
Kontrakčni koefficient. Strh. Mech. 484.
Kontrapnnktní doprovod. Nár. list. 1903.
č. 141. 13.
KontrfeJ, e, m. = kontr/ekt. Zvon IV.
130.
Kontrfekt, u, m. On jest věeliké doko-
nalosti k. Kom. Did. 86.
Kontrhel, biu, m., alcbimilla arvensis,
rostl.; z ní dělají salát Domažl. Oes. 1.
XII. 383. Sr. Kontrvbel v VII. 1298.
Kontribuěen§tYÍ, n. = úřad kontribu-
iíenski. Vin. I. 234.
Kontumační trh. Národ. list. 1903. Čís.
168 4.
Konvence, e, f., z lat. = úmluva. K.
brusselská, cukerní. Nár. list 1903. 175.
17., 222. 17.
KonTenční. K státy, frase. Nár. list
1903. č. 161. 14., Zvon III. 271.
Konvenienčnosť. i, f.s«2ttlno«f K. styků
občanských. Vlč. Lit. II. 2. 4. (se zřetelem
na postavení a jmění).
KonTersni politika. Nár. list 1904. 196.
13.
Konyersovatiy z lat = rozmlouvati.
Grm. X.
Konvertr, u, m., z lat. = pohffhUvd pec,
v které se železo bessemeruje. Vz KP. X.
165.
KonTÍrfi, e, m. Pass. 413. Sr. Konvers.
KonTOTý. K. stolice na předení vlny.
Ott. XX. 604. K. sval, vz Sval. Ktt
Kooperace, e, f., z lat i= spolupůsobeni,
iouiinnošf. Nár. list. 1903. č. 154. 17.
Kopa. Tam je to vše do kopy (do hro-
mady). Nár. sbor. 1902. 15.
Kopáč, e, m. Zlý k. (dělník), Čo si pro-
spevuje. Rizn. 170. — K., tanec, Vz Brt.
P. n. 962
Kopačka, y, f. = ndiini, kterým se
v scezovaci kádi mláto kypří. Ott XIX.
820».
Kopalice, e, f. = neúrodné pole v lese.
Slez. Vlasť. I. 194.
Kopa&a, ě, f. i= pole navriích kopáním
obdělané. Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 248. Sr.
Kopaně.
Kopaninka, y> f. = vino. V zlodě) mluvě.
Kopcovitý. Na K-tém, pole n Hetlína.
Př. Star. VII. 54.
Kopčaf == kopati f Slov. Czam. Slov. 126.
Kópé, ě, f. =: koupe.
Kopec. At bona eadem per certas metas,
}uae vulgo hranice vel kopci dicuntur. Vz
ir. Prove. 132. Po rovině pobídni mne
(koně), do kopce Setři mne. Zvon III. 563.
Kopeček, čka, m., Spilberk. V zloděj,
mluvě.
Kopek, pku, m. = kopeííek, acervus, země
nasypaná i pahrbek. 1241. Kopky kamenné
byly naneseny z kamene. H. Jir. SI. pr. I.
76., II. 230.
136
Kopiček — Kořistnosť.
Kopiéek, čku, m. = dAž k operacím
oénim. Ott. XVin. 510. Vz Kopice.
Kopiéka, y, f. nebo kopeěek = ivaueíek,
otjpHSka fetviřky atd. Kbrl. Džl. 13.
Kopleř, e, m. Baw. J. y. 246. Vz Kropiř.
Kópit =: koupiti, Záp. Mor. Sb. D. 89.
Kopitar Bartol. Vz Lit. I. 922.
Kopliee, e, f. = krátká sekyra na to-
půrku napřič nasazená. HrnS. 158.
Kopl*ontek = kapoun, Brf. P. n. 1195.
Eopno. Spadl sníh, ale drahého dne
zase k. se stalo. 1558. Uč. spol. 1903. XIII.
31.
KopoYec, vce, m. = slídivý pes, StOber-
hund. Sb. si. 1901. 157.
Kopový. Kopový (pražský) grofi. Vz Groš
(zde). K. plátno (předené z kop niti, ku př.
ISkopové). Domažl. Čes. 1. XII. 309.
Koprdeka, y, f. = pokrývka na poMtel.
Us. čes. 1. XII. 229. Z něm. Kappendecke.
Koprdle, e, n. =1 krumpolee, Vz Ihocb.
Koprel 1= kopr (na Eozákovskn). Čes. 1.
XI. 88.
Kopretina, y. f., pyrethrum, rostl. Vz
Ott XX. 1048.
KopřeTa =. kopřiva. Na Hané. Sb. D. 47.
KopHya. Jsem nž jako z kopřiv plot
(slabý). Rais. Vlast. 66. K. hned z mládí
pálí, urit matare, quod vult nrtica manere.
Lomn.
KopHváéek, čku, m. 1= druh iátku, Rais.
Lep. 192.
KopHyarius =: Jos. Jar. Langer. Lit.
11. 620.
KopHYka, y. f., vyráika na Ule^ urticaris,
Nesselfieber, Nesselsacht K. bílá, nrticaria
porcelanea. E. jednodenní (pomíjející) u.
ephemera; náhlá, prudká, u. acuta; vleklá,
u. chronica: zvratná, u. recidiva. Ett.
KoprvátkOy pokrvátko^ a, n. = pukliíka.
Kub. List. fil. 1902. 249.
KoptaTý psík. Arch. XXf. 303.
Koptovitý. K. (sazovitý) povlak, fuli-
ginOs. Ktt.
Kopytniee, e, f. r: klisna, V zloděj,
mluvě.
Kopytniěeky Čka, m. = hHbé, V zloděj,
mluvě.
Kopytnik, a, m. = hřebec. V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XI. 140.
Kopyto, a, n. = kůň. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 140.
Kopyty = majici kopyta, K. Faunus. Škd.
F. 21.
Koráb, u, m. =: vdz hmííiárakym riadom
(zbožím) vyioko naložený. Sbor. slov. 1900-
131.
Koráblna, y, f. =: koráb, Msn Od. 259.
Korábový. K. střecha (ze stromových
kůr). Jrsk. XV. 57.
Kořalka. Vz Světlo, KabSonka, HarnoSka,
Koclerka, Kotrmelcová voda, Režná, Kor-
nuvka, Soagátovka, Goralka.
Kořalkáiř, e^m.^ prodavač kořalky. Čes. 1.
XL 373.
KořalkoYati = kařalku piti. Mas. Stud.
Kořauka, y, (.^kořalka, Výcb. Cech. Sb.
D. 28.
KorbiSt^, ě, n. zz svrlíek korby. DŠk. Kie.
40.
Korčák, u, m., vz násl. KorČát. Baw. Ar.
v. 2800., 3980.
KorČát, u, korídtěk, tku, m., ciatns, pohár,
korbel. Baw. Ar. v. 2800., 3980., Vel.
V okénci korěáty uzřesta drahé. Baw. Am.
2800., 2927. (MS).
Korda. Držeti někoho v korde (zkrátka.
Gzam. Slov. 126.
Kordianin, u, m., v InČbě. Vz Vstnk.
X. 593.
Kordupel, pla, m., nadávka. Slez. Vybl.
II. 335.
Korduyaný. E. iaty. Slov. Čes. 1. XIL
278. Sr. Kordovanový.
Kordybanky = střevíce jemné z kordcvan-
tké kůie. Val. Čes. 1. XIII. 5.
Korec. Sr. Jir. Prove 134.
Koreěkář, e, m. = kdo pěstuje své ko-
reěky (pole = lakomý sedlák). Dhn. exe.
Korejhniti. At dá pokoj a nekorejhní.
Zvon ní. 95., 170.
Korela, y, f = kolera. KSt Lid. 3.
Kořen, herba, rostl. Zploď země k. ze-
lený. Ev. ol. 133. Gen. 1. 11. Sr. Jadrný. -
Chléb přes k-ny nesený zz z jiné vsi. Cs.
Korenářka suSí: kflru dubovou, vrbo-
vou, kořen andělikový, puŠkvorcový, hoř-
cový, bedrníkový, listy náprstníkové, oře-
chové, Šalvějové, chvojí, semena kmínová,
feniklová, jalovcová atd. Nár. list. 1903.
č. 285. 2.
Koréndy = kadiaP. Orava. Sb. si. 1901.
186.
Kořenik, a, m., rhizobius, brouk sluneé-
níkovitý. Vz Ott. XXI. 662.
Kořenité. Lučina k. vonící. Nár. list
24./1. 1887.
Kořeniti se někde (v něěem) = míti
tam svůj základ. Mtc. 1904. 47.
Kořenky = druh hub. Volyně. Čes. 1.
XIII. 124.
Kořenně. Chč. S. II. 163b. To pochází
k. (pfi vodné) od . . . Kar. 3.
Kořenný. K-ná matka boží, že se v tu
dobu sbírá léčivé koření. Souk. 1903. 12.
Kořenonod, e, kořenovnik, n, m., rhizo-
phora, rostl. Vz Ott. XXf. 664.
Kořenoplodný. K. rostliny, rhizocarpeae.
Vz Ott. XXI. 662.
Kořenosf, i, f. K. věci (semene). 1585.
Uč. spol. 1902. 29.
Kořenovnik, vz předcház. KořenonoS.
Kořenožrout, a, m., rhizophagus, brouk.
Vz Ott. XXI. 664.
Kořenující skřípina, scirpns radicans,
rostl. Ott. XXII. 723b.
Korfešt, a, m., z ChnrfUrst. H. Jir. SI.
pr. II. 106.— 108. Sr. Korferst v II. Přisp.
119.
Korbel' = piják. K. bývá v noci jasný,
vo dne mračný. Kizn. 169.
Korhel&v. Dom korhelov — hotové peklo.
Rizn. 167.
Kořínek, nku, m. Brzo tam k-nky za-
pustil (se ujal, zdomácněl). Jrsk. XVII. 112.
Kořistnosť, i, f. R. register dědinných
(možnosť z nich kořistiti). Vstnk. X. 580.
Kořivě - Kosť.
137
Kořivě DČkoma se ozvati (n$koma se
koře). Ilnk. Jas. I. 132.
Konnntitedlný. K. nedaživosf. Šf. v Pal.
Záp. II. 58.
Kormatliyee, vce, m. Msn. Od. 291.
KomoutoTitě něco obtoéiti. Nár. list.
1885. é. 112.
Kornyfl, a. m. Čert k. lichotí se k babě.
Strč hry div. 53. (Jir.). Vem tě k.l Světz.
1888. 115.
Koromáč, e, m. (silička, silaus, Silau),
rostl. Va Ott. XXIII. 162.
Korona. Ž. pod. Vz Koruna.
Koronovati. Dal. Vz EoruDovatí.
Koroptrovitý, rebhflhnerartig. P. pták.
Hol Met I. 483.
Korotvi = koroptvi. K. pes (na koroptve).
DSk. Km. 7.
KoronheT maoská, městská, řiSská. Vz
Kol. Her. I. 400.
^ Korouhle, e, f. = korouhev. Výcb. Čechy.
Šb. D. 28.
Korourat, a. m. = kolovnU. Vých. Čechy.
Mus. 1863. 337. 8r. Koroulat v II. Příap.
11 \
KoroTniee, e, f., phylloxera, hmyz bo-
davý. Vz Ott XIX. 694.
KorporatiTni účast Národ. list. 1904.
121. 17.
Korrektoma, y, f. Nár. list. 1902. čís.
198. 9.
Korrose, e, f. K. klencových nhličitanti.
Vz Vstnk. XI. 827.
Kortukál, vz Partikál.
Koraná. Nositi na hlavě koránu, tof
zhusta nejwSSí cil, jemuž se vSe obětuje.
Tbz. V. 4. 373.
Komnái^, e, m. = přívrženec české ko-
run v. Us.
Korunatý strom = koiatí. Jrsk. V. 119.
Korunkový. K. pfcni vápno. Nár. list.
1903 č. 139. 4. K. krajky. Vz Krajka.
Koroptev. Baw. £. v. 2947.
KoruptTiee, e, f. Baw. E. v. 2949.
Korydoon, a, m. = ilovék neotesaný^
hrubý. XVI. stol. Zvon II. 622. Srov. Ko-
rydoD,
KorymoTO, hora v Gemersku na Slov.
Sbor. slov. 1900. 152. Sr. Korynovo v II.
Přisp. 119.
Korytanský kozel = kamzík, Lbk. 32.,
37.
Koryto betonové, cihelné, dřevěné, ka-
menné, železné. Vz KP. IX. 404.
Kos, n, m. = ku$. LiSeň. Mtc. 1902. 444.
— K., a, o. vz Kosý. —■ K., a, m., pták.
Hlas kosa. Vz Vyhl. II. 265., Vlasť. I. 109.
Zlatý kos =: zluva. Čes. Třeb. óes. 1. XI.
36.
Kosa. Obilní k. na Mor. 7M»aÍka, — Dáte
se lesem na kosu (ani přímo, ani na příČ).
Us. místv. MŠ.
Koháéek, čku, m. = malý srp. Val. Čes. 1.
XIT. 419.
Kosačka, y, f. = zena chlapUc, To je k. !
Jrsk. XX.
Kosák, u, ro. =: dlouhj nůi. V zloděj
mluvě. Čes. 1. XI. 140.
Kosáreň, mě, f. Kráčel mimo opuštěnou
k. Slov. Nár. list. 1901. ě. 309. 1. Sr. Ko-
šár na.
Kosat = kosili, Suchdoi. Kub. List. fil.
1902. 249.
Kosatka, orca, rod ssavců kytovitých.
Vz Ott. XVIII. 841.
Koáčol = kostel, Prus. Slez. Čes. 1. XII.
310.
KoSčival, koítivol, koiíevaf, u, m. = trudo-
vainik, symphytum offíc. Vyhl. 11. 220.
Kosee, sce, m. Zlý k., co vždy kosu
kuje. Rizn. 170. Sr. Sekáč. — K. z= hro-
mada. Vezmi ze třech brabenčich koscň
hraběnce. Nár. sbor. VIII. 119.
Kosík, zdrobn. kos. Tbz. V. 9. 335.
Kosina Jan Ev. Vz Alm. XI. 163.— 172.
Kosinka, y, f. = zena hubená. XVI. fitol.
Zvon II. 609. Je jako k. (hubená). Čes list.
XIII. 176.
Kosiř v II. Přisp. 120. a Kosirek polož
před Kosiska.
Kosiřky = divé ženy s ostrými kosfři.
Vz KSf. Poh. 109.
Kosjerkoyý. K. Širák (s kosírkem). Slov.
Čes. 1. XII. 278.
Kosl^ (kos tlak) = ořech s tvrdou^ tlustou
skořepinou. Brt. P. n. 699.
Koslik v. kozltk. m.
Kosma, y, f., crincea, crintea, Rozk. P.
429., R. 66., pilus. Bhm. lex. 378.
Kosmák Vád., spis., 1843.— 1898. Vz
VII. výr. zprávu reál. Školy v Novétn Městě
za r. 1900.-1. Naps. K. Juda; List. fil.
1904. (Arne Novák); Ott. XIV. 920. nn.
Kosmas. Vz Lit. I. 705., 812.
Kosmický. K. názory našeho lidu. Vz
Mtc. 1. 1897. č. 4. 71.
Kosmobitý. K. pohoří (mořské) Msn.
Od. 86.
^ Kosmogeografologický. K. pojednáni.
Šf v Pal. Záp. II. 53.
Kosmooký. K. Čina (Číňané). Zr. Čer.
135
Kosmopolita, y, m. Akademický k. Nár.
list. 1903. č. 175. 13.
Kosmopolitní spojeni. Nár. list. 1903.
ě. 305. 13.
Kosnica, e, f. = zneéka, sekaíka, mase.
kosnfk. Hauer 12.
Koso, vz Kosý.
Kosoííci, n., Klumpgesicht, facies vara.
Ktt.
Kosonoha, y, í., valnoha, pes varus.
Kosoruka, y, f., valruka, talipomanus,
luxatio manus congenita, Klumphand. Ktt.
Kosořský z Kosoře Jan, spis., 1537. až
1580. Vz Mus. 1902. 544.
Kosoústka, y, f.» plagiochila, rod mechů.
Vz Ott XIX. 828.
Kost, u, m. := strava. Měl tam dobrý k.
Val. Nár. sbor. Vlil. 90.
Kosť boční, os coxae, kolková, os sple-
noideum, kovadlinková(kovadlÍDka), o. incae,
nosnf, o. nasále, skalní, o. petrosum, nahra-
zeni vyňaté kosti jinou (umělá k.), Osteo-
plastik. Ktt. Zánět konti, osteitis. Vz Ott.
XVlir. 925., 927b. Vynětí ěásti kosti, osteo-
tomia; zánět kosti rtuťový, ostitis mereuri-
alis; sýrovitý zánět kosti, ostitis caseosa.
138
Kosť — Kotrček.
Ktt. Čin dobrý bývá s kostmi pochován
(zapomíná 86 naň po smrtí dobrodince). Vést
aI. 349. — K. Ko9ti = kamvny. V zloděj,
mluvě. — KoUi = jetelina pi vymldeeni fa-
m{nko. Žel. Brod Čes. 1. XIII. 28.
Ko§tecký Old., vz Seykora.
Kostel. Chod{ s k-lem okolo křiže (o spo-
zdilcit. Vlasť. I. 236.
Kostelíček, ěkn, m. Jak se dětem uka-
zuje k. Vz Vlasť. I. 134.
Kostelní člověk =^*enž povinen hyl platiti
úrok k záduiL PAb. ol. III. 520.
Kosterný hrob (s kostrami). Ott. XX. 5
Sr. Kostra.
Kostihnát, a, m. = rak, Msn. Hym. 93.
KostitTomý, beinbildend. Etť.
Kostižer, u, m. Knochenfrass. K. kloubní,
caries articulorum. K. kloubu loketniho,
caries articulatíonis cub'tí; k. kloubu nož-
ního, podarthrocace ; kloubu ramenního,
omarthrocace, Schultergelenksarthrocation ;
obratlový (hniloba obratlu), spondylarthro-
cace, Wirbelcaries ; prostý, caries simplex,
ostitis snperficialis, oberflScbliches Knochen-
geschwiir. Ktt.
Kostka, y, t = kůttka, zdrobn. kosf. Baw.
E. v. 503.. 777.
KostllYČlna, y, f. Siád. Třikr. 69.
Kostnatéui, n. = ossifikace.
Kostnatiyý sarkom, osslfícierendes Sar-
kom. K. zánět kosti, ebnrneatio, ostitis
ossificáns; k. zánět svalu, myositis ossifi-
cans; k. zánět okostice nitrolbové, pachy-
meningitis cerebralis externa ossificáns. Ktt.
Kostnec, stence, m., lanceola. Mam. V.
Vz Kosten.
Kosťokloubný zánět, osteoarthrítis. Ktt.
KosfoehraplaYčitý sarkom. Ktt.
KostoYý sarkom, osteosarcoma. Ott.
XVIII.
Kostrba, y, m. = beran, Msn. Od. 139.
Kostrbatina, y, f. K-ny uhlazovati. Mark.
Kostrbún, a, m. = kdo rád k něčemu
zadarmo přijde, rád se vymkne placení. Val.
Ces. 1. XIII. 210.
Kostur, u, m. = euchd viteo\ eukovitd hůl;
tuchj dobytek; naikrobetié plátno; Hověk tlj,
zpumj. Hauer 12.
Kostyol = koMtel. Sbor. slov.
Kostymní podrobnosf. Chyt. 47. Sr. Ko-
stumní.
Kostýmovaný bál. Zr. Mad. 53.
KoSák, u, m., Bienenkorb. Vzala stříbrný
k. z mé truhlice (nějakou ozdobu). P6h. brn.
III. 402. (1448.).
Košár, u, m. Vlk dosf oviec nak radné
a predsa nemá koŠiar (zloděj a lakomec
nikdy k ničemu neprídu). Sbor. slov. 1901.
150.
Košárný. K. ohrada, Mns. H. 439., stan.
Mns. Hym. 37. Vz KoSár.
Kosatky, tanec v se v. vých. Čech. Jrsk.
XXII. 202.
Koščál, u, m., maguderis. Rozk. P. 715.
Sr. Košťál, Koš'ial.
Košéeval, vz KoSčival zde.
Košéi, lundula. Rozk. P. 98.
Koiiar, u, m. = koWc, Kál. Slov. 32.
KoSWka, y, f. = f=cřic/ui. Vyhl. II. 221.
KošiékoTý. K. krajky. Vz Krajka.
Kodikárna, y, f . = mÍ9tno9t, kde t pltím
koliky. Vek. Vset 72.
Kodllán, a, m. = ď/ťí koíllaU, D^k, Ka
15. Sr. KoSílanda.
Kofile, i, pí., f. z= brueU, Čes. lid. XIL
207
Kofiile, camissis. Rozk. P. 1758., Bbn;
hex. 520. Nenajdei před r. 1570. ko^i
téměř žádných. Světz. 1886. 434. Vz násl
Košllka. R. 1608. nalezli jsme v Pražské
knize Č. 1174. ,kodilky Čili znpice'. SvétL
1886. č. 434. Sr. předcház. Košile.
Ko$iře prý od kosířů, kteří pořexáTalí
proutí podél potoka a zaměstnávali se ple-
tením kofiatin a podobného zboží. Dolet.
Pr. 558.
Košiiitč, ě, n. s chvostiitě (koitd). Rhr.
Džl. 15.
KoSnař, e, m. Wtr. Str. 68.
KoSt, u, m. Tvorové mající k. (chat
I smysl chuti). Kom. Did. 27.
KoSťál Jos., prof. a spis., nar. 1851. Ví
i Čes. 1. XT. 110.
Košťáloví, vz Kostálí. V VI. 684. u
KoSfálov chybně m.: Koifáloví, vz KoStáh'.
I KoStiTOl, vz Kosčival zde.
KoSuťa, vz Koiíle.
KoSulisko, a, n. = veliká nebo Spatná
koSilfl. Vyhl. II. 168. Slez.
Kot = ko9t. Tvrdý jako kot. Brt D. L
338. — K.. discus. Řozk. P. 2007. — Koi&
lionxti. Poslední den veselých svateb chod.
také ženy po domech holit muže s přísluš-
ným náčiním. Toto chodění po domech
jmenuje se ,honit kota*. Světz. 1882. 5SS.
Kotáceti se kde. Y moři vír kosti ko-
tácí. Msn. Od. 13.
Kotačka, y, f. = vlk lopuchu. LiSeň. Mtc.
1902. 445.
Kotas, a, m. = huhmj dobytek^ kdyi sotn
nohy vláčí. Zbirov. Čes. 1. XI. 270.
Kotec, tce, m. = vjklenek pod kamnjf,
kde se usazuje kvočna. U Kr. Městce. Čeé.
183
kotejde - pdpérky, Dii. Čes. 1. XIL 3Si
Kotek, tku. m. Bubeník uhodil do
kotkfi. Jrsk. XXVIII. 142. - K. Seděti ta
kotku = na bobku. LiSeň. Mtc. 1902. 237
Kotevnice, e, f., rhetla, rostl. Vz Ott
XXI. 657.
Kothurnový zpflsob mluvení (z vysokaV
Lit. I. 788.
KotiS, e, m. = koHí, Slov. Gsam. Slov.
129.
kotllnatý. K. vysočina. Hlk. XI. 81.
KotUnka, y, f., zdrobn. kotlina. Stan.
III 93.
Kotlový. K. topení. Vz KP. IX. 319.
Kotmo, vz Kotně. Mam. V. Sr. Kot 3.
Kotouěovité zatočený stonek. Hol. Met
IL 124.
Kotrboul, u,m., phytelephas, rod psUsi
Vz Ott XIX. 699.
Kotreatl se jak. Vňi k-cal se od jedoé
strany na druhou (nahýbal, kolíbal, házel
se\ Ťbz. V. 9. 203.
Kotrček, Čku, m., zdrob. kotrČ (chumáčK
Zelený k. fialek. MrSt Obz. 37.
Kotřeo — Kovohrotný.
139
Kotřee. trče, m.. loplnacia, houba, Rozk.
P. 837. Vz Kostřec.
Kotrgal, u, m. 1518. Arch. XIX. 420. Vz
Kotrkal.
KotrmeleoTý. K voda •= kořalka. Čes. 1.
XI. 188.
Kotrmeliti = kotrliii. Vých. Čech. Mas.
1863. 339.
Kotroud» e, m. = pečivo z černé mouky
posypané kmínem. Volyně. Ces. lid. XIII.
124.
Kotrzelee, Ice, m. =: koxelee. Svázali bo
do k-zelce. Val. Nár. sbor. VIII. 62.
Kott Fr. St. Sr. FIS. Písm. 740.
KotvieoYý kHž. Vz Kol. Her. I. 221.
KotTiéka, y, f, zdrob. kotva. — K. ry-
vízn = hrosniiek. Kbrl. Džl. 13.
Kotvizny, pole a lonky a Čás^avic. Oas.
mor. mns. III. 135.
Koubek Jan Pravosl. Vz Lit. II. 863.
Koudelka, y, m. = zloděj koudele (na-
dávka). XVI. stol. Zvon II. 622.
Koudelný. K. dílo = tkadlcovské. Arcb.
XX. 434.
Koudelový. K. paruka. Zr. Nov*. 190.
Koukant, a* m. Eoukant při hře, kdo
k ní přihlíží sám nehraje. Nár. list. 1901.
Č. 352. Sr. Kibic.
Koukati Jak : jako čtyrák skrze dírku,
sova z honiti, zajíc na novf sníh, tele na
nová vrata, sysel z díry, royS z komisárkn .
Čes. 1. XI. 269. — Koukejme se filutu,
myslí že ... ! Nár. list. 1900. č. 202.
Koukolový. K úroda (Spatná). Hamz. 87.
Koule = brejle. V zloděj, mluvě. Ces. 1.
XI. 140.
Kouliéka = kuUíka, zdrobn. koule. Dšk.
Km. 36.
Koulivý, rollend. K. oči. Nár. list. 1885.
é. 61.
Koumadlo, a, n. =: zrcadlo. V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Koumarový, K. sukně (sukně železné
barvy). 1566. Ces. 1. XI. 74.
Koumátko, a, n. = zrcadélko, V zloděj,
mluvě. Ces. 1. XI. 141.
Koumavec, avce, m. = 9yzvidač, V zloděj,
mluvě.
Koup^» e, m. a f. = koupíf. S tím kou
pějem. Ř(mov. 1710. V moc tékoupěje. Ib.
ÍKoupel. Na Valaisku voda z dětské
koupele vylévá se na trávníček, aby ditě
bylo vždy čerstvé a rostlo jako tráva. Mtc. 1.
1897. 65.
Koupelný K. nádoba, Msn. II. 343.,
trojnož. Skd. Od. 124.
Koupelový. K. kamna. Nár. list. 1903.
č. 257. 20.
Koupiti. Keď kupuješ, jednaj sa, ako by*s
nepotřeboval a kúpiS (lacno). Rizn. 62. —
co. Tu (ženskou) kdo by koupil, brzo by ji
vrátil. Us.
Kouřim. Do K-mě. Tk. XII. 186. a j.
V sUrSí době Uké Gúřim. 1514. Arch. XXI.
19. Rada mésta Konříma. 1519. Arch. XXI.
12.'). a j. Často.
KouřoTý. K. kanál v peci, odvod. KP.
IX. 231., 232.
Kousavec, vce, m., rhagium, rod tesá-
říkfi. Vz Ott. XXI. 644.
KouaaTý. Zdržovala se, aby neřekla nic
kousavého. Sá. IV. 94.
Kousek, sku, m. = trochu. K. piva. Sobě-
nov. Kub. List. fil. 1902. 249.
Kousíéátko, a, n. =: kou$igek. DŠk. Km.
34.
Kou§iňátko, a, n. = kouslíek. Dik. Km.
34.
Kousnouti = ttřeliti, V zloděj, mluvě.
Čes. ]. Xr. 141.
Kout = okrilěk, tHkouínotf, koletíko = gra-
fická fii^ura nebo nákres geometrický, jímž
znázorňovali složení a přípravu kamene.
Zach. Test 11.
Kouták, u, m , vz Polivečník.
Koutina, y, f. Koni živná k. Argu. Msn.
Od. 42.
Koutkovati se = $krjvati 89 fíékde v kouti.
Kde se tak dlouho k-la taková kniha. Mart.
S. Před. IX. (1636.).
Koutkový liáej, blepharadenitis angularis.
Ktt.
Koutniéek, Čka, m., vz Skřítek.
Koutnik, u, m, hrnec. Vz Polivečník.
Kouzlo. Zažehnáváuí kouzel. Vz Ces. 1.
XII. 432., 437.. Vlasť. I. 197.
Kov, u, m. Výroba kovů. Vz KP. X.
137. nn.
Kovadlina, y, f. Sedí na něm jako čert
na k-ně (pořád ho pronásleduje). Zašed by
si sem jako čert na k-ně. Čes. 1. XI. 163.
Kovadlinka, y, f. = kosf kovadlinková,
os incae. Ktt.
Kovadlinkový, vz předcház. Kovadlinka.
Koval, a, m. Popěvek na kovala. Slez.
Vz Vyhl. II. 271.
Kovala, y, f. = cholera. Slez. Vyhl. II.
125
kovanda St.« básník. Zl. Praha. 1904.
Kováničkový prým. 1519. Arch. XIX.
444.
Kovář v Ifdovém podání na Velvarsku.
Vz Ces. I. XI. 266. nn. — K., tanec Vz Brt.
P. n. 989.
Kovárně, ě, f., fabrica. Rozk. P. 2468.
Sr. Kovárna.
Kovářský. K. obyčeje, pověry, památky.
Vz Čes. 1. X. 161. nn.
Kovčkovati, vagire. Mns. 1864. 1.53. Jir.
Kovera, y, m., slov. Kovlad, duch, král
zlatých bani. Vz Sbor. slov. 1901. 37.
Kovkopnický. K. kladivo (kovokopA).
Ces. 1. XII. 407.
Kovlad, a, m., vz předcház. Kovera.
Kovni přirozenosC Uč. spol. 1902. 27.
Kovobitný hrot. Msn. II. 377.
Kovodlažný dům Zeva, palác. Msn. II.
13 , 254., Od. 118.
Kovohlasný, zaX^eócpoovog, K. Stentor.
Škod. 118. 108., Msn. II. 96. Sr. Kovohlasý
v VI. 696.
Kovohobliř, e. m. Nár. list. 1901. č. 357.
Kovohřbetnik, a, m. = rak. Msn. Hym.
93.
Kovohrotný. K. dřevce. Msn. II. 348.,
Od. 127. Sr. Kovohrotý v VI. 696., I. Přisp.
164.
140
KoTokrzný — Kraj.
KoTokrzný. R-ní Acbaioyé, vojsko. Msd.
II. 11., 31., 61, Od. 17.
KoTOly a, m. = kováK — K,. tanec ve vých.
Slez. Vz Cea. 1. XI. 103.
KoYolééba, y, f , Metallotherapie. Rtt.
KoYolesklý. R. kopí. Msd. II. 233.
KoToleskný chybné m. kowlešklj,
Kovoliček, éka, m., zdrobn. kovol = kovář.
Vých. Slez. Ces. I. XI. 103.
KoYolum kapaliny. Vot 65.
Kovomodřei metallblaa. K. lesklý. Hol.
I. 351.
KoYomodrý, metallblaa.
Kovonožec, žce, m. = káh. Škod. IP.
147.
Kovoostý. K. dřevce. Msd. 01. 83.
KoTopancéřný vojín. ÍIsd. II. 234. (391.).
KoTope§trý vůz. M«n. II. 177.
KoYopražný palác. Škd. Od. 121., ;^aZxo
fiaxtc! dáifia. Skod. Il«. 16.
KoYOrouchý = kovaným brnínim odinj^
Xaknoxiraiv. K. VOJÍD. Škod. II*. 21., 24.,
14., 83.
KoYOYý papír. Vz Ott. XVIII. 185.
KoYOzářný. K. paveza, Msd. II. 234.,
mésidlo. Man. Od. 224.
KoYOŽelezný. R. roara. Nár. lisť. 1904.
3. 11.
Koza. Rózy aú krávy chadoboých Tadi.
Rizn. 64. Lépe pán ve vodé, než koza
v sahradé. Džl. Ces. lid. XII. 308. Rózy
pásti = krásti o výroénicb trzích. V zlodéj.
mluve. Téžko je koze svéřit zahradu. Slez.
Vyhl. II. 68. Záhy-li kozu slyfieti, mAŽeS se,
rolníka, téSiti. Ott. Ral. 1904. Popévek
o koze ve Slez. Vz Vyhl. II 268. — R. Sto-
lice střechy na kozu. Vz RP. IX. 305.
Kozáček, Čka, m. = černý župan sou-
kenný. XVI. stol. Čes. 1.
Kozajda, tanee, Vz Brt. P. o. CXXII.
Kozák, a, m. = obyvatel krajiny u Leáíe^
Že tam mají mnoho koz. Vz Čes. 1. XI.
404. — K. = hrdí, ienž nezkušené venko-
vany láká ke hře a obehrává, Bauemfánger.
Us. Mš.
Kozel. Shazovjlní kozla. Vz Jrsk. XXII.
148. nn., Čes. 1. XIII. 445. Hra na kozla.
Slez. Vz Vyhl. 11. 248. - K = tlolUka pod
koňské kopyto, kdy kovář koni kopyto vy-
struhuje. Slez. Vyhl. II. 313.
Kozelek, Iku, m. R. snopů. Vz Sopka
zde.
Kozí mlejči := prySec, chvojka. Ua. Nár.
sbor. Vlil. 137., 141.
Kozina, y, f., pole u Opatova. Čas. mor.
mna. III. 135.
KozinkuYý, vz Chebzinknvý.
Kozlečí =1 kozltci. Prk. Sr. ProseČi.
Kozlenec, nce, m. Na R-nci, samota
u JeStěda. Sá. XXV. 12.
KozliČka, y, f. = koziikn. Slov. Čes. 1
XI. 467.
Kozlík, u, m. Okenice a k. Činí mlýnské
stavidlo. Ces. 1. XI. 60.
KozlOYÍnai y, f. iz kozi káže^ mata. Arch.
XX. 288.
Koznice = kozi chlupy (na sukno). Arch.
XX 285.
Kozok (kozák), tanec na Téiínkn. Vz Brt.
P. n. 983.
Kozorožec, žce, m. Rdo se narodí na
k-žci, bude rváčem a hlavy tupé. Mtc 1.
1897.
KozOYOd, a, m. =3 kdo vodi, honí koxjf. Msii.
Od. 257.
Koz§ký pastucba (koz). Msn. Od. 329.
Koia, e, f. = tyrovd kůže. 6b. D. 60. .^r.
skura (vydělaná kůže).
Kožařský spolek. Nár. list. 190i. 28. 9.
KožebarYíř, e, m. 1580. Mas. 1901. 114.
Kožeňáky, pl., m. = kotem d jablka. DšL
Rm. 29. Sr. Roženáč.
Koženik, a, m. = koiVínik, Tk. K. r. 184
Kožice, e, f. = koika. Čtver. RonÁé. 1516.
Kožich cípatý, dubenný, dubový-, okrou-
hlý, Vyhl. II. 182., Ces. 1. XIII. H72., ce-
stovní, hlídaóský, hospodářský, kodovskr,
livreJDÍ, městský atd. Národ. list. 1903. 347.
12. Hleď svého a ni k-cha mojeho. Slei.
Vlasť. I. 226. — K. Brambory v kožiše
(v lupinách). HruŠ. 158.
KožISnický. R. ulice v Praze nyni Řetě-
zová. Dolen. Pr. 275.
Kožidnik, sr. Ročkář.
Kožní dýchání, pocení. Vz Ott. XIX
563.
KožOYa, y, f., jm. louky. Sbor. slov. VIL
114.
Kožušnik, a, m. = kóziinik. 1464. Arch.
X. 65.
Kraal, u, m. Dobytéí k. z= koidr. Emin.
114.
Krab, u,m. Šikmo stoupající braný ozdo-
beny bývají plazi vými lupeny, kraby zva-
nými. Dolen. Pr. 147.
Křacapin, a, m. = dia. V zlodéj. mluve.
Kráceni chvíle = tdbava, Baw. J. v. 1G53.
Krací — kratiL MS. Prk.
Kraciéký = kratičký. Pat. Jer. 38. 29.,
43. 9.
Kráče, ete, n. = krd»kd brdzda i ůvraf,
Volvné. Ces. 1. XIII. 124. Maji brambory
na kráčetech (zaorané). Dik. Rm. 21. Vz
Rráče v VII. 1301.
Kráčeje = kratieji K. to nejde- Dšk.
Rm. 48.
Kračmál^, e, m. = krémdf. Mi.
KradáYati. Vz Rrádatí v Ví. 704.,
Rrásti.
Kradom =^aďmo, potajL Baw. T. v. 210.,
1241.
Ki^adnouti m. chřadnouti. Us.
KradDÚť = kráeli. Nie je konat k., ale
nedaf sa chytiC. Rizn. 168.
Kraf, ancus. Rozk. F. 402.
Krafati := hamoniti; mnoho mluviti, Čes
Budéj. Rub. List. fil. 1902. 249.
Krahujec. Pes pod k-jce (lovčí). Arch.
XXI. 303.
Krahulik, u, m. = druh pluhu, Čes. ). XI.
278.
z Krajzii Jan, spis. Ví Vek. Vset 309.
Kraj védomí = práh vědomi. Hyna. Vz
Čad. 114. — K. = krajina Jiný k., jiné H-
zení. Čes. 1. XIII 28. Cizích krajav ohvalič
a Bvich se držeč. Prus. Slez. Ces. 1. XII.
490.
Krajaé — Královsky.
141
Kngaé, e, m. =^ krajeS^ pannícida. Bozk. '
R. 104.
Krajadlo, a, d., concidalum. Rosk. P.
2440.
Krajance, pí., m. Mísa k-ců (křižal).
Brt. P. n. 717. 8r. Krajanka v VI. 706.
Krajéice, e, f. = krejčová, sartrix. Kozk.
P. 2415.
KrajčieřstTO, a, n., sartoria. Rozk. P.
1550.
Kráječ, e, id. K. jídel, dapifer. Kat. 15.
Krajec v VI. 705. oprav v.: krajeČ.
Krájeti. K-la dětem skývy chleba tak
tenké, že bylo skrze ně vidět celé Cecby.
Us.
Krajíc = ěásť kruhu mlýnského kola.
Čes. 1. XI. 186.
Kngiček, ěko, m. Měl hněv hned na
k-čfca (popu(llivý). Jrsk. XIII. 3. 174.
Krajinářský. K. škola. Nár. list. 1903.
Č. 2e4. 17.
Krajinný. K. okolí. Nár. list. 1904. 314. 9.
Krajinový. K. studie. Nár. list. 1904.
286. 13.
Krajlca, obyč. krajky, K. vláčkové a ni-
těné na Yamberecku. Vz Čes. 1. XI. 21. nn.
K. vláčkové na Vamherecku: ětyřgrošíkové,
čertičkové, Čepcové ; doubravské, děfátkové,
dvoQgroSové, devítigroéičkové, dajčbemské ;
fjjoováče, faleioé; harfové, hrnStiěkové,
hračkové, jetýlkové, jeleni rohy; nece;
okaté (též niténé), pomatené (Šmodrchané),
placáky, půlzlatkové, paňácové, padesáti-
řádkové; rathonsové; síťkové, sejiky, slej-
Škové, slezské, stru had él kov é ; fiantaláže,
třígro&íčkové, zub dlouhý a malý, žabové;
nitěné tamtéž: břeétanové, čtvercové, de-
vítky, flíčkové, faleěné, hádkové (tříhád-
kove), hadové, hvězdové (jedno-, dvou-,
tříhvézdové), hříbkové, hřebínkové, hodi-
nové, irské, kolové (jedno-, dvou-, třiiíolové),
košíčkové (kolované, kolečkované), křapl e
dlouhé (křaplo váné), klasové, křížkové, ka-
líškové, kypír (zubatý, drobný), kostelní,
katrové, korunkové, listované (lístkové),
monškové, měsíčkové, pAlměsičkové, me-
tioYé, mřížkové, muchové (devíti-, Sestnácti-
mnchové), očkové (saksové =: saské ; dvou ,
tři-, čtyř-, pětiočka), okaté (též vláčkové),
pavoučkové, prstýčkové, pařátkové, pAl-
párové (jedno-, dvoupárové), páskové, pro-
těžové,* peckové, proutkové, plátynkové,
pomatené (též vláčkové), rozmarínové (roz-
marinky), rozdvojené (rozpalované), rozdvo-
jený zub, rožňové, rýsované, řetízkové,
rovenské, ruličkové, rázované (růžičkové),
rybenky, svarbové, sedmičkv faleSné, štrá-
fo vé, alemenské, irekové, šnekové, smrčkové,
šatové, stebéikové, stromečkové, Sněrovací,
srdíčkové, salátové, třikrejcárky, týlkové,
trnové, věneČkové (věncové), válečkové,
vinné, vějířkové, větvičkové, vozové, va-
jíčkové, železnicové (železnice hustá a
řídká), zástěrkové, zámeČkové, zvonečkové.
Vz ib.
Krajné rozdílný. Nár. list. 1902.
Kngnik Mirosl. dr., adv. a básn., nar.
1850. Vz Fiš. Pisu. 709.
Krajnostně. Ten plamen v ní hrál k.
Zr. Krist 9.
Křížovky, pí., í.zzodřezky perníku. Čes.
Třeb. Ďes. I. XII. 227.
Krajstvo, a, n., scissoria. Rozk. P. 1556.
Křak, křaky =: lemi koráni^ pařezy. Hauer
12.
Kraka, pokraka, y, f. = starý kulí, Hauer
12.
Krákavý. K. vrána. Hlavn. 67.
Krakonoš, e, m. (Rybrcoul). Vz KSC.
Pob. 128. nn.
Krakonoš&Y. K-Šova zahrádka. Nár. list.
1903. č. 177. 2.
Krakoreovitě. Trám k. prodloužený. Čes.
list. XII. 322.
Krakštajn, u, m., z Kragstein = kámen
ze zdi vyčnívající. Lbk. 42.
Krakus, kratiiB, kritue něj. pokrm, n Kr.
Městce. Ceč. 178.
Král. Sr. Jir. Prove. 136. Králem hnusí
se státi ten, jehož kolébka pod korunou se
houpala, třeba v něm vězela kramářská
duše. HrlS. Hus. 269. Vždyf věru králem
býti není zlé; dům jeho statky rychle bo-
hatne a sám vzácnější pocty nabývá. Škd.
Od. 14. Srov. Kralovati. — K. Svátek tří
králů. Vz Vyhl. II. 27., Ces. 1. XIII. 182.
nn.. Vlastivěda slez. I. 154. Třpytí-li se
hvězdy před třemi králi, rodí se bílí be-
ránci. Otf. Kal. 1904. Psáni sv. tří králů
(od učitelů). Vz Čes. 1. X. 446. — K., dar
dilem, Vz Ježek zde. — K.zíznejíephitřelec.
VfiT. Min. 122. Vz Maršálek v II. Přisp.
157. — K. Hledat (honif, vodit) krála. Mor
slavnost. Vz Brt. Čit. 388. nn. — K. Jos.,
vz Lit. I. 922., Zvon IV. 195.
Králemoe, Jupiter. Rozk. P. 11., Lék.
B. 36b., 88a. Vz Králomoc.
KráleT, eva, evo = králův. Králev dvór.
Dal. P. 23. 1.
KráleTiě, e, m., forma rus., česká: krá-
lovic Mfi.
Králevský = královsky, K. komora. List.
zbrasl. 1418. ř. 16.
Králík. JeStě: belgický, anglický, ruský.
Nár. list. 1903. č. 186. 9.
Králikář, e, m. = kdo péeluje kráUky.
Us.
Králikářský. K. rozhledy (časopis). Nár.
list. 1904. 135. 23.
Králka, y, f., studánka u Dl. Brtnice.
Čas. mor. mus. III. 133.
Kralopani. Msn. Od. 246.
Krolóv, vz Králův.
Kralovati kým. Každý kraluje přátely
svými. Dal. G. 4. 23. Není žádnou nehodou
k. Msn. Od. 20. Sr. Král (předcház.).
Královec J. A., spis. Sr. Zvon IV. 643.
KraloTédvoraký rukopis. Sr. List. íii.
1902. 94., Lit I. ku konci.
KráloYka, y, f. K. byla studánka u Tře-
bíze v Slansku. Tbz. V. 6. 415.
Kralovláda, y, f. Kubl. 23., 181., Nár.
list. 1902. č. 103.
Královničky. Vz Brt. P. n. CXXVII.
Královsky. Palác k. hrdý. Kká. Sión.
L 247.
142
Královský — Kraťounko*
KráloTský. Středová žila k-ská. véna
ediana basilica. Ktt
Králův. Králova hra. Vz Vyhl. II. 198.
nn.
Krám. Jiné lidi za holaby máme (za nic),
náfi krám jest nejpéknějSi (sebe chválíme,
jiných ne). Fel. 64.
Kramář Kar. Dr, spisov. Vz Fli. Písm.
726.
Kramářová, vz Procházková.
Kramel. Boleslavský k. = bratrský sbor.
Vz Wtr. Str. 203.
Kramerlas Vád. Radomil, spis. Vz Ces. 1.
XII. 66., Lit. 1. 922. nn.
Elramfleky = bramborová jidlo. Dělají se
jako bandorka, jen že se bramborová kaSe
nepe5e v pekáči, nýbrž přímo na plotně.
KrkonS. Čes. 1. XIII. 175.
Kramlovati = kramlemi opcUřUi, H. Jir.
Mýto 106. 1.
Krampliřka, y, f. K. vlny. Msn. II. 55.
Kranee, nce, m., sertnm (věnec). Rozk.
P. 1790., Vel.
Krapadli, n. = kapradi. V St. Říši. Čes. 1.
XII. 156.
Krapadloyý kořen = kapradi, KSf. Poh.
90.
Krapči, n., pole a louky u Střížova. Čas.
mor. mu8. III. 135.
Krápě, vz Balíkův (zde).
Křapek, pka, m. = syn. V zloděj, minvě.
Křapice, e, f. zz dcera, dSvěe, V zloděj,
mlavě.
Křapik, a, m. = hoch. V zloděj mluvě.
Krapka, krapky, f. = lék, kapky. Hauer
12.
Křaplati. Zvonky křaplaly (nejasně zvo-
nily).
Kraple, krapkovani krajky, Vz Krajka.
Kraplovati = v továrně hadry trJiati. Záp.
Mor. Mtc. 1902. 22.
SLrapota, y, m. = zámeínik, V zloděj,
mluvě. Ces. 1. XI. 141.
Křápoty = 9tard obuv. Capk. 80.
Krása. Třeba byla hezká, přece jen p.
Bůh prý vSecku krásu na ni nenapláskal.
Sá. Pr. m. I. 111. K. pere muže přes oČi,
i ten nejmoudřejší se stane ji bláznem. Sá.
XVI. 119.
Krasák, a, m. = krasavec DSk. Km. 28.
Krásen, sna, o, vz Krásný.
Krasikuft = jetel, Prus. Slez. Ces. 1. XII.
808.
Krásiti co ěim. Slnieěko zla tom hory
krási. Slov. Sbor. čes. 175. — o čem. Aby
krásil o dobrotivých a zžasil zlé. Kar. 93.
Kraslice. Vz Vvkl. Obrz. 155
Krásničkai y, í. = krasavice, Baw. Ar. v.
629., 655.
Krásno, a, n. =: plavUko. Val. Čes. 1. X.
45.
Krásnobydelný. K. město. Škd. Od.
128. K. palác, ivvauixátav dófiog. Škod. II*.
124.
KrasnoČelenký =: « krásnou ííeltnkou ko-
lem čela. K. žena. Škd. Od. 20.
Krásnoděvý. K. země. Škod. IP. 43., 52.,
178.
Krásnoholenec, nce, m.= mající k ochra-
ně nohou holeně ze spéže. Škod. Od. 18^
Msn. II. 2. ; k-nci, évnvtjfitdeg jšxíxioL Škod.
11*. 2.
krásnohorská £1. Vz Fli. Piam. 707.
Krásnokový, si)XfiíXno<;, K. kraj pHlby.
Škod. 11*. 130.
Krásnonohý, xaXliff(pvQos. K. Heba, Ido.
Škod. Od. 186., 83. K. Marpessa. Škd. 11*.
182.
Krásnopaluéný. K. kngina. lían. Od
176.
Krásnop otecký. K. Ghalkis. Han. Od.
229.
Krásnost, i, f., vz PůSěný.
Krásnotemenný pahorek. Zub. M e^. 3 i
Krásný. Viecko krásné krásným ženám
slušívá. Capk. 80. Krásni muži mají krátký
život a krásné ženy nejsou ifastný*!!!!. Zr.
II. Nov. 833.
Krasocitně vzdělaný. Jakb. Mark. 133.
Krasohávý. K. božka. Msn. Od. 67., 149.
Krasohlezný. K. žena. Msn. II. 162.
Krasohřívý. K. koňstvo. Msn. II. 325.
Krasojezdecký. K. spoleěnosf. Zr. Nov*.
228.
Kra solící žena. Msn. II. 11., 266. Srov.
Krasolicný.
Krasoplod, u, m. Jos. Uhliř.
Krasorejný Panopeus (řeka). Škod. Od.
185.
Krasoumčiecký ornament Sb. slov.
1902. 21.
Krasovníček, a, m., Schóngeist, s při*
hanou. Krok. II. b. 215.
Krasozářný. K. tvář. Msn. Od. 230.
Krasozorka, y, f. Msn. Hym. 58.
Krást. Krásti, scabies. Rozk. P. 1573.
Sr. Krásta.
Krást m. chřást Us. KSt Lid. 2.
Krásti se kam. Jeden za drahým kra-
deme se (nepozorovaně jdeme) k starémo
houfu (umíráme). Zvon III. 227.
Křastnout = IřesknmUi, MS.
Kráse = krásněji, Chudoba se k. stkvie.
PasB. 539. — Modl. 133^., Hrad. 55*. (Má.).
Sr. KraSše v II. Přisp. 126.
Kréši = krásnéjH, Dal. C. 13. 7^ Um.
rajh. 182., Drk. dram. 64. (MS.).
KrádlÍTý prach vonný. Zub. Még. 31.
Kratek, tka, m. = mcdý člověk. DSk. Km.
29. Sr. Kratěoa.
Kratěna, y, f. = ěhvěk krátký, malj, Jrak.
XXIV. 218. Sr. Kratek.
Kratinko. To bylo na k. (krátkou dobu).
DSk. Km. 33.
Krátkobradec, dce, m., brachygiiatbos.
Ktt.
Krátkokrkosť i, f., brachyauohenia. Ktt.
Krátkosrstý pes. Sr. Krátkosrstný v VI.
719.
Krátkoznbý slon. Hol. Met. I. 486.
Kratochvíiovati s kým. Zvon ly. 103.
Sr. Kratochvíliti.
Kratoš, e, m., rostl. Sr. Ott. XXL 28S
Kraf oulinký = velmi krátký. K. slovíčko.
Nár. list. 1885. 6. 77.
Krafouuko. DSk. Km. 34. To trvalo Jen
k. Uu.
Kráva — Křepkojnný.
143
Kráva. Niekterá k. borSia od hov&da.
Sbor. slov. VIL 131. Kravka v domě —
polovice živobytí. Sbor. čes. 52. Kdo cbce
mit kravička, musí míti stájičkn. Jrsk. IX.
222. Jak daŠ kravum mezi rohy, to či da-
jam mezi noby. Praš. Slez. Čes. 1. XII. 490.
Máslom sere a mliekom 8ti (o vychvalované
krávě) ; Kto na krávách ore, ten nech voly
dojí; Aká kto kravn má, taků dojí. Rizn.
168., 169., 170. Krávy nejvíc tloastnon
z hrota a žiobn. Vyhl. If. 66. Já s nim krav
nepásala (namítá se proti neoprávněnéma
tykání). Ces. 1. XIII. 77. Chování, léčeni
krav atd. Ve Slez. Vz Vyhl. II. 224. Jména
krav ve Slezska: babuša, březula, cigánka
éervina, daška, frela, berla, jahoda, javora,
jirysa, iskerka, kalina, kavka, kontessa,
kropena, křižana, kvétala, laňka, laská, li-
baša, lySena, malina, malocha, megera, mi-
lená, panimama, príncala, radaSa, ražana,
růžička, rybina, srna, stračena, tylora, ty-
sala, veselá, veselina, věrdula, značina atd.
Vyhl. II. 274.
Kravička, vz Kráva.
Kravinky. Očkování k-mi. Lit. II. 31.
Kravják, a, m. = Uhěi vůz, který tahají
krávy. Val. Čes. 1. XIH. 377.
Kravka, vz Kráva.
Kravský Sos (plat). Arch. XX. 468. Dal
mu odzvoniti v kravský zvony. Arch. XXI.
480
Krazený = kradeny. Kub. List. fil. 1902.
249.
Krbec, bce, m. = kabát. V zloděj, mlavě.
Čea. 1. XI. 14L
Křbet v. Ghřbet
Krbláci = obyvatelé BojiStě v Ledeč-
aku. Ces. I. XI. 405.
Kré, e, f. = padoumiee. Hand. Hoch. 72.
Krčah. Velký k. mnoho vody načre a na
veliiý \dz velkú fůra kladů. Rizn. 62.
Krček, čka, m. =: knofllíek ke krku. Ne-
veklov. Kab. List fil. 1902. 249. — K.
qOžo. Vz Bradka.
Krčemné, ého, n. Půh. brn. IV. 101.
Krčmář má sladký jazyk. Rizn. 64.
Krčmarenka, y, f. = krémářka. Brt. P.
D. 790.
Kreatinin, a, m., v lačbě. Vz Vstnk.
XIL 48.
Kjřeč hlasivek, Stimmritzenkrampf, spas-
mus glottidis, jícnová, požeráková, oesopha-
gismns, páteř křeČí vpřed vyklenutá, opistho-
tonus; k. ruční (písařská). cheirospasmus ;
lékj k. tišící, antispasmodica. Ktt. Křeč
hrtanu, laryngospasmus, larvogismus strí-
dnlns, Stimmritzenkrampf; hrudní, steno-
cardia, Brustkrampf ; konečníková, vz před-
cbáz. Konečníkový ; kývavá, spasmus nicti-
tans, Nickkrampf ; posunková lícní, spsamus
faeialis, mimischer Gesichtskrampf, křeče
souřadné (statické) spasmus coordinatus ;
křeč písařská, graphospasmus, mogigraphia,
Schreibkrampf; srdeční (brudni), stěno-
cardia, Herzkrampf ; tonická (zpívavá), spas-
mus tonicas ; třesavá, palmospasmus, Sehiittel-
krampf; vdechová, spasmus inspiratorius,
inspiratorischer Krampf. Kott
Křečovitosf, i, f. -= náchylnosf ku křečím,
convulsibilitas, spasmophilia. Závist přijde
snadno do k^sti v upírání ceny. Hlt. VI.
206.
Křečovitý křik, Schreikrampf Ktt. K.
kýchání, sternulatio convulsiva, ptarmus,
Nieskrampf; smích, risus sardonicus, Lach-
krampf; zíváni, chasmus, oscitatio, Gahn-
krampf. Kott.
Kréda = credo. Ať pějí Zdrávas Maria
a krédu. Vz II. Přisp. 127.
Kředa = kHda.
Křefký = křehký. Domžl. Ces. 1. XII.
380.
Křehký jako marcipán. Ces. 1. XIII. 176.
Krehta, krhía = dzhán. Brt. P. n. 1195.
Křehotáni, n. Chraptivé k. babino. Tbz.
XIII. 95.
Křehtáni, n., fremitus. Mam. F. 90b. i.
Křehutinky, f. = boží milosti ('pečivo).
Mor. Kmk.
KřeJ, e, m., rigor. Rozk. P. 670.
Krejča = krejH. Žďár. Sb. D. 42.
Krejči = kraiH. Jih. Kub. List. fíl. 1902.
255.
Krejčiřský. K. nuože. Arch. XX. 481.
Krejčovský. K. módní síň. Nár. list.
1903. č. 257. 17. — K. polévka (krupicová).
Čeč. 177.
Krejhati zz kejhati. Husy krejhají. Vit.
Týn. MS.
Krém, u, m. = komora, V zloděj mluvě.
Čes. 1. XL 141.
Křemelka, y, f. = kHmen, DSk. Km. 27.
Křemen. Vz Křemelka, Vstnk. XL 823.
Křemenáčy e, m. = oHch b tvrdou skoře-
pinou. Mtc. 1902. 13.
Slřemfa, y, f. = křemeha. Humpol. Kár.
sbor. Vil I. 125.
Křemičitozlatnatý. K. formace rud. Vz
Ott. XXII. 78b.
Křemitý pískovec. Ott. XIX. 789.
Krempiéř, e, m. = krampléí\ Tk. M. r.
184.
Krems, u, m. = mHSe. V zloděj, mluvě.
Sr. PabuČina.
Křen. To je k. dítě (zlé). Kšt. Lid. 11.
Křenky, pole a loaky u Přibyslavic. Čas.
mor. mus. III. 135.
Křepek, pka, o, vz Křepký.
Křepelčí hlas (křepelčin). Poď požat!
Poď požatl Také: Myslivec je střelec —
zastřelil — teče krev! Val. Čes. 1. X. 466.
Vz násl. Křepelice a Vlasť I. 109.
Křepelice, e, f. Běhá jako k. (rychle).
Zvon III. 9. K. volá : Pět peněz, to takový
sluš a věz. 1578. Čes. 1. XL 191. Vz Kře-
pelčí
Křepelička, y, f. Vz Křepelice, Kře-
pelka. Vyslov : 33 křepeliček přeletělo přes
33 střibrnÝch střech. Us.
Křepelka, y, í. = děcíe] nevěstka. Tbz.
v. 1. 360.
Křepkobojovný junák. Msn. II. 138.
Křepkodržebný. K. roce. Msn. Ud. 80.
Křepkoduehý muž. Msn. II. 202.
Křepkojuný. K. dcera. Msn. Od. 146.,
231.
144
Křepkokopytný — Křiiťan.
Křepkokopytný, K. klisna. Msd. Od.
8id.
Křepkomotouzý provaz. Msn. Od. 147.
Křepkopelestny, év::vYog^ schOnraderig.
MsD. Od. 195.
Křepkotělý. K. bedra (yeliká). Msq. Od.
271.
Křepkotuhý meč, dřevce. Msn. 11. 53., 95.
Křepkožeberný, iv>rf>s. K. koráb. Msn.
Od. 259.
Kreple, vz Kraple.
Křepot, u, m. E. lesů. Tbi. IH. 2. 2.
225.
Krepy = hlbj. Slov. Czam. Slov. 224.
Křesadlový. K. moSketa. Hol. II. 312.
Křesati komu kam. Křisneme Jim do
mozka (zatopime jim). Hamz. 43.
Křesátko, a, n. 1589. Hrubý. 159.
Kresbový. K. dekorace. Nár. list. 1903.
312. 13.
Kresebný karakter. Nár. list. 1903. č. 284.
7. Vz Kreselný.
Kreselný kurs. Toto slovo není dobře
tvořeno, nemámef slova křesla; ale dobré
jest kresebný od kresba. MS.
Kreslicí zábavky. Vz Brt. Čiř. 107., 121.
pozn.
Kreslič, e, m. Stavitelský k. Nár. list
1903. 6. 155. 7.
Křeslik, zaniklá ves ve Znojemsko. Mtc.
1903. 45.
Kresnik, a, m. = kmotr. Slez. Vyhl. II.
651.
Křest, křtu, m. Na Uhersko-Brodskn,
když se jde ke křtu, nastraží pod práh
s jedné strany sekyru, s druhé metlu. Do-
tkne-Ii se kmotra sekery, bude dítě silno,
zavadi-li o metlu, dfté zemře; Modl(-li se
kněz při křtu ,Véřim v Boha' roztržitě a
přeřekne li se, bude dítě po celý svdj život
mluviti ze spaní; Valafiské matky na Mor.
dávají vSecky své děti nositi na křest v téŽ
košilce, aby se měly rády a svoruy byly;
Když kmotři s dítětem se vrátí od křtu,
rozvine mu baba rychle po7Íjan, aby se
dítěti rozvázal brzo jazyk. Mtc. 1. 1897. 52.,
54., 65., 67. K. ve Slez. Vz Vyhl. II. 115.
Křesťánek, nka, m., zdrobn. křesťan.
Leg. Barb. I. 26.
Křestati. Snad celý den tvá tlaropaěka
(huba) bude k. (tlachati, zváti). XVlIl. stol.
Čes. 1. XI. 454.
Křestian = křetian. Hom. opat. 152*.
Krét. V VI. 729. krtiee oprav v: krtice.
Kretek, tka, m. Bdi. 61. 313.-314. Sr.
Skřite Ir.
Krev. Z dobrého slova k. neteče (říká,
kdo radí, aby někdo slušně poprosil). KSť.
Lid. 11. Ranlékařské stavení krve. Ktt.
Léky krev Óistící, haematocathartica, blut-
reinigende Mittel, krev stavící, haemato-
statica; plvání krve, haemoptoe, haemo-
physis, Blutspucken. Ktt. Přeléváni krve
z Člověka na člověka otevřenou žílou, Trans-
fnsion. Rtf.
Krevkárky, pl. f. = druh kur, Nár. list.
1903. č. 136. 9.
KrevnatOSť, i, f. =: nadkrevnatošf, Po-
lyaemia.
Krevní písař, vz Krevný. — IC. ni val
(překrvení tepenní), Blutwallnng, hyperae-
mia; výlev k. protržením cev, haemorrliagii
per rhezin. Ktt Otrava krve jedy krevní ni
v užSím smyslu, Blutvergiftung durch Blut-
gifte im engere Sinne. Ktt
Krevnice, e, f., sanguinaria, roatL Vz
Ott XXII. 601.
Krevnik, a, m. = přítel, kamardd ; pH-
buzný. V zloděj, mluvě. Čes. I. XL 141.
Kreyser, slez. spis. XVIII. stol. Vybl. L
36
krkati £im. Kdo krví krhá (chrli). Sbor.
slov. VII. 120.
Krehtati. Měl střevíce děravé, aby ▼ nich
bláto krchtalo. XVi. stol Frant XXVII
Vz Krchiání v IL Přisp. 128.
Křiéati, vz Kfíčeti.
Křičeti jak. Křičalii až sa im itíce pa-
řily. Kizn. 173. — po kom. Ona po fiom
křičí (volá ho) a on mlčí. Hus. Post 9a
Křičivě rozkládati. Jrsk. XVin. 1. 221.
Křidélko, a, n. = křidélko. Dik. Km. 31.
Křidlatec, tce, m., ptelea, rostl. Vz Ott.
XX. 944.
křidlátko, a, n., altile (drůbež). Rozk.
P. 166.
Křidle, e, f. = křidla, poklička. Mor. Šb.
D. 37.
KHdlen, u, m. Trojramenný k, kn pře-
dení bavlny. Ott XX. 699.
Křidlo n vřetenu Vz Ott. XX. 597. —
K. =: hudební nástroj etrunový^ cytheře po-
dobný. Zastr. Jrsk. VI. 1. 8.
Křidlok, u, m., pterooarpns, roBtl. Vz
Ott. XX. 946.
Křidloplod, pterocarpus, rostl. Vz Ott.
XX. 946.
Křidlovka, y, f. = bud. nástroj. Vz
Strh. Akust 408.
KřidoTý papír. Vz Ott. XVIII. 183.
Krielo = kHdlú. Slov. Czam. Slov. 211.
Krigovati, z něm. Synové jali se k.
Gest. rom. Mus. 1862. (Mi.).
Křik dětský v lůně, Kindergeschrei im
Uterus. Ktt
Křikava L., básník. Sr. Zvon. IV. 692.
Křikavec, vce, m. = vrána. Havl. 19.
Křiklán, a, m., bůh Pan. Msn. Hym. 64.
Křikloun, a, m., sr. Hulákal.
Křikna, y, f. Stará k. (žena křiéicí'.
Brt Čít 203.
Krinoliny byly již v XV. věku. Wtr.
Min. 138.
Křis, u, m. usazenina na víně. Kif. Lid. II.
Křisitel správný tvar: křesitel. Mi. Sr.
Ředitel.
Křisitetný. Co jest jeStě k-telAo. Hiavn.
67.
Křismo, a, n., crisma (de ecdesia). Rozk.
P. 2231. Sr. Křižmo.
Kristián. Legenda Kristiánova. Vz Mus.
1903. 487. nn.
Křišfalka, y, f. =: polévka (zvan& Špi-
tálská); voda. V zloděj, mluvě. Čes. I. XI.
141.
Křišťálově čistý. Bok. 92.
Křidtan z Prachatic, 1368.-1439. Ys Čes.
I. XII. 257. nn.
Kdtioism-UB -^ KrIíS.
145
Klřitíeism-US, n, m. =: pravdoiudemtvi,
Vs Krec. 14.
Kritický. K. propracováni textn. Zvon
III. 542.
Kritik, a, m. Jak Šimon Lomnický káral
nespravedlivé kritiky. Vz Čes. 1. XII. 205.
Kritikářstvi, n. = tudUkovánL Jos. Grim.
Křivaékáriia, y, f. = mištnotť, kde dělají
kfivákff. Vek. Vset. 191.
Křivanči = modřiny. Dik. Km. 6.
Křivánek = rybník n Jankova n Votic.
Uč. spol. laOl. IV. 3.
Křivánka = potok, přítok Oravice na
Slov. 8b. Bl. 1901. 162.
Křivda. 8r. Pravda.
KHvděni v 1. 818. za Křivd polož před ně.
Křivdíce, e, f. r= křivdička, K-ky ne-
snésti. Ch£. S. II. 236<i
Křivce, vce, m. = krumpolec. Vz Iboch.
— K.. sarrago (inter species horninám).
Rozk. P. 1094.
Křivičnatý. K. vybočení páteře stranou,
scoliotiis rbachitica ; k. změkčeoí kostí, rba-
cbitiscbe Knocbenerweicbuog. Ktt
Křivičný. K. pánev, rbacbitiscbesBeoken.
Ktt.
ELřivitko, a, n. = ry$ovaci ndHni. Ott.
XXii. 446.
KHvobřitký tesák. Msn. 11. 6.
Křivodrapný loňák. Msn. Od. 338. Sr.
Kři odrapý v VI. 737.
Křivohrana, y, f., ' obliquQm fenestre.
Mam. A. 31b.
KřivohnblLa, y, m. a f. = kdo md křivou
hubu. Tbz. I. 3. 37. 8r. Křivobubeo.
Kři voldepetář, a, m. == rak. Msn. Hym. 93.
Křivokradi. Každý jiný je k. azlorádce.
Jrsk VII. 2. 96.
Křivoicrčí, n., viz Křivokrkosf.
Křivolurkosť, i, f. křivokrSi, n., torticollis,
capat obstipum. K. drubotná, secandarerT.;
páteřní, t. vertebralis; prvotní, samostatná,
t idiopathica; svalová, t mnscalaris ; vrozená,
t. innata; získaná acqaisita. Ktt.
Křivolán, pole u iizence na Mor. Ces. 1.
Xlli. 474.
KHvolosť, i, f., curíositas. Rozk. P. 1401.
Křivoiubný vfiz, áyxvXov a^/tfa. Msn. 11.
101.
Křivomierce, e,m., rnšitel míru, Friedens-
brecher Baw. Ezop. 2615.
Křimomluv, křimomluvný v 1. 819. za
Krivolusk oprav v. Křivomlav, Křivominvný.
KřivonosiČka, y, f., creones. £bm. bex.
106.
Křivonosý == majid křivj zobák. Baw.
Ar. v. 2U8>.
Křivonožka v I. 819./. oprav v.: m.
KHvopařátný sup. Msn. li. 297.
Křivosúdce, e, m., sicophantes. Lex.
olom. (Jg. Hitft." III. 6. — Mš.).
Křivnlka, y, U v Inčbé (zdrobn.). Vot.
223. Sr. Křivule.
Křivatý delfin, dráp, osel. Škod. F. 43.,
48., 24. K. koráb. Msn. U. 6.
Křivý. Ani k. se mu nevyrovná. Rizn.
177. — K. úurtk (ten po květné neděli).
Tk. — K. Kar., spis.
Kott: Dodatky k tesko-ném. ilornika UL
Křiž. Pověsti O křížích otištěných ve
dřevě. Vz Ces. 1. X. 439. Dojiti na kříž =
ze struků stříká se mléko křížem. Nár. sbor.
VIII. 119. -^ K. ohilni = 22 snopy. Obilie
kladů do krížov, rataj ác na jeden kříž
22 snopky. Sbor. slov. VII. 118.
Křižák, tantc. Vz Brt. P. n. 835., CXXI V.
— K., Krenzer, Zoď, která rychle kfížem
projíždí honíc nepřítele. Pokr. 1885. é. 8^. —
K. či křížová hlava n parního stroje. Vz
Ott. XIX. 254.
Křižala, y, f. = iátt mJýau, na ktet é IM
křidel. Táb. Čes. 1. XI. 60.
Křižai&v. Panská ulice v Praze dříve
Křižalova. Dolen. Pr. 512.
Křížek. Křižky dělané ze svěcenin. Vz
Souk. 1903. 4. — K; ianee.. Vz Brt. P. n.
840.
Kříženci bažanta a slepice. Nár. list.
190i. 6. 227. 2.
Kříženecký. Objev k-ckých viivA. Nár.
list. 1904. 73. 1. Sr. Kříženec.
Křížení trámfl při stavbách. Vz KP. IX.
285.
Kříževnik, a, m., crucifer. Rozk. P. 78.
Sr. Křížovnik.
Křižko Pavel, slov. spis. f 25./3. 1902.
maje 62 léta.
Křížkovice, zaniklá ves na Znojemsku.
Vz Mtc. 1903. 145.
Křížkovský Pav., kněz a sklad., 1821.
až 1885. Vz Vyhl. I. 44., Čes. 1. XI. 257.
Křížkový. K. krajky. Vz Krajka.
Křížobederni přímič, musculus erector
sarulumbaiis. Ktt.
Križok malý = výohodoslezský tanec, Vz
Ces. 1. XII. 82.
Křížovalka, y, f., hra s kamínky. Vz
Ces. 1. XIII. 69.
Křižovaný chek. Vz Cbek 159.
Křižovatka, y, f. = otýpka iena křiienk
vázaná. Kéf. Lid. 11.
Křížový. K. neděle =z pátá po Veliko-
nocích. 1575. Hrubý 179. — K. Sily. Po-
stranní žíly k-vé, venae sacrales laterales,
střední žíly k-vé, venae sacrales mediae.
Ktt.
Krk, u, m. Živil pět krků = děli. Us.
Krkání, n. = skřek. K. žab. Sbor. slov.
1900. 184. — K. Kyselé k. při katarrhu
žaludečním, dyspepsia acida. Ktt.
Krkatice, e, f., Halsader. Hol. Mat. I.
521.
Krkavcováni, krkováni, n. =: nadávání
krkavcA. Zvon 11. 592.
Krkavčí potrava = viaelec (nadávka XVI.
stol.). Zvon II. 593.
Krkavčice, e, f. = krkavěi matka. Tbz.
V. 6. 423.
Krkavčík, a, m., zdrobn. krkavec. Tbz.
XVI. 115.
Krkavec, vce, m., poteríum, rostl. Vz Ott.
XX. 329.
Krkování, n., vz Krkavcováni.
Krle, vz Krla v I. Přisp. 170., MS. Slov.
Krlefin. Kosm. (Dl. Qesch.' 76.) Srov.
KrleS. (MS.).
Krlíd, e, m. =z přívrfii ii Turska. Jrsk.
Pov. 96.
10
146
Ermai — Krsný.
KrmaS» vz KarmaS. — K. = úvod íůíH-
nědilky. Val. Čes. 1. XlIL 452.
Krmenee, nce, iii.= krmené xviře. Tlonst-
noQCi k. 8á. Upom. 48.
Krmiči (krmitelná) TlhkoBf (kterou to
kamen rozmnožuje krmením) Zach. Test.
132.
Krmič, e, m. K. váloA (přistroj, sekáček,
rossekávajici vétSi knsy hiiny mezi válci).
Vz KP. IX. 113.
Krmitelný. E. vlhkost. Vz předcbáz.
Krmící.
Krmiti koho čim. Dítě, kteró matka
krmí vařeČkon místo Ižicí, bade slabého
roznmu, ne-li docela blbé. Mtc. 1. 1897. 65.
KrmiiJco, a, n. K. pro králíky. Nár. list
1903. č. 136. 9..
Krmliee, e, f , nntríz. Pror. o1. 39^. I.
Isa. 49. 23. (Mi ).
Krika, vz Grfia (nože).
Krnéni, n. K. iab. Sf. v Kr. I. a 31.
(1821).
Krnéti t nepříznivých poméreeh. Hav.
Chamr. 175.
Krobot, a, m. Plaf Krbote ! Hlavn. 18.
Krocan, a, m. = nadutj 6lovik, Tbz V. 3.
106.
Krocin, vz Grocin.
Kroj na Opavska. Vz Vyhl. II. 179. nn.
KroJoYý. R. stadie. Nár. list 1908. čís.
141. 18.
Krok (časopis). Vz Lit II. 541. nn.
Krok, n, m. = ídHk. Mor. MS. exc.
Krokáni, n. Hubovati na k. NémcA. Lit.
I. 589. Vz Krokati.
Krokomčr, n, m. = přístroj k počítání
kroků, pedometr. Ott. XIX. 991.
Krokvice. Vz KP. IX. 279.
Krolmns Vád. Vz Lit I. 728., 795.
Krombožinec, nce, m. K. ví. 82 i. polož
před Kromě.
Króměleé oteo mój přitáhl by Jeho. Ev.
olom. XXXI. Vz VI. 745.
Krompu§, a, m. = zlj íert chodící se
sv. Mikulášem. Slez. Vz Vyhl. II. 9.
Krondl Jos., tčsnopisec a spis., 1854. až
18./8. 1903. Vz Nár. list 1903. č. 226. 2.
Kronice, ságo. Rozk. F. 2227. (de eccle-
sia).
Kronle, e, f., tricuspis = kronile. Rozk.
P. 99.
Kronradka, y, {.=kronraiovi koSich. 1747.
Hauer 12.
KropatflchkOYka, y, f. = rvéniee. Ott.
XVIll. 78r.
Kropenka: žehoáček, žehnanka, žehnač-
ka. Hauer 16.
Kropennik, a, m., tinotor. Rozk. P.
2447.
Kropétek, tku, m. Vz Krapet K. vody.
Um. rajb. 251.
Krópičlu, y, f. = krúpij. K. vody. Pat.
Jer. 23. 20., Chč. S. L 73b. K-ky líiati. Alb.
80b (LíBt fil. XI. 86.).
Kropidlo, a, n. = náčiní, kterým se
vodí voda do kádě na výstřelek. Ott XIX.
820ft.
Kropitedlnice, e, f., tlnotoria. Rozk. R.
102.
KropkoTaný pstruh =: kroptnaif. Slez.
Čes. 1. XL 222. Sr. Kropkovatý VL 746.
Kroptva = iicoroptoa. Mi.
Krosienka^ zdrob. krosna (stav). Pleteni
na k-kách. Slov. Nár. sbor. 1904. 3.
Krosna, y, f. = pošada na nošeni dré-
freie. Mu přizemí a dvoje poschodí neboli
tři přihrádky a jest režným plátnem oblo-
žena. Na záp. Mor. Skroi^na. Mtc. 1902. 14.
Krosnák = kroinář. Si. Vesn. rom. 10.
Krosné, ě, f. = kroma. Rozk. P. 1960.
Až jich (mastí) z této krosně dobnda. Drk.
dram. 248.
Krotek, vz Krotký. Stál krotek jako
ovce. Qest B. 74«.
Krotilec, Ice, m. := krotiul. K. koiíatva.
Msn. Od. 40.
Kronhačka na řepa Národ, list 1903.
č. 134. 21.
' Krouhadlo, a, n. K. na řepa atd. Nár.
list 1904. 135. 21. Sr. Kruhadlo.
Krouliloboký koráb. Msn. II. 191., Od.
128.
Krouhlolučiř, e, m. Msn. II. 43.
Kronhlotoký Oceán. Msn. II. 344.
KrouhloTypuklý koráb. Msn. Od. 287.
Krouhlovysedle. Vlna věží se k. ob
útes. Msn. II. 70.
Kroupa. Ledové kronpy. Vz Ces. 1. XII.
455.
Kroupový. K. mraky, Tbz. V. 6. 79.,
oblak. Ib. 111. 1. 39.
Kroutnouti = zkrueowUt, ohrae^i. By
loď zpátkem skroutnal ka přistává. Koll. II.
11.
Krouzlovaný. K. roacho. Brt P. n 1131.
Kroužálek. Dité je v peřině skroucené
jako k. Sem. Pob. 98.
Kroužek, žka, m. = prtUa; tolar, V zlo-
dějské mlavě. čes. 1. XL 141. Běhání n.
hopění ke k-kn. Kol. Her. I. 376.
Kroužkomazný. K. ložisko (stroje). Nár.
list 1903. 136. 9., 1904. 135. 22.
Kroužkováni, n. » druh vyUváni. Nár.
list 18c5. č. 114.
Kroužkový. Samočinné mazáni k-vé.
Nár. list 1903. Č. 134. 21. K. nůi k odstra-
ňováni výrostků iláznýcb v dntině hlta-
nové. Ott XVIII. 610.
Krov Či štoliu střechy; leiatý, mansar-
dový, na kozu, plochý, prázdný, převýSený,
smíSený, stojatý, skrnŽový, vaznicoTý,
vlaSský, ielezný. Vz KP. IX. 303 nn.
Krpati. Jáf sem byla Sevcova dněe, $ila
sem zlé ušití za dva grofie, a k tomu sem
zle krpala, jako bych nebozezem vrtala
(látala?). HannS. Ostersp.
Krpce. Hra na krpce. Slez. Vz Vyhl. II. 6.
Krpiti co == ttrpéovaii^ poíkoMOvati. Ro-
bota život krpí. Baw. £. v. 2648 (2568).
Krsua, y, f., vz předcbáz. Kmotřička.
Krsuiéka, y, f. ~ děvče §e třeUUm ku
kmo^e. Slov. nár. sbor. 1902. 16. Sr. Krsna.
KrsuiČko, a, n. = chlapec te gřtUlem ku
kmotře. 8]ov. Nár. sbor. 1902. 16. Sr. Krana.
KrsnoTee, vce, m. Slov. Nár. sbor.
1902. 14.
Krgný =: kmotr; dité, které kdo na kHu
drxel. Nár. sbor. 1902. 15.
KrBtený — Krniina.
147
Krstený = křtěný. — éim. V krpcoch
oarodeDý, páleným krstený. Sbor. bIov. VIL
13J.
Krstitel, e, m. = kHUa. Pasa. 277*, Ž.
klem. Ii8b, Hrad 64 b. (MS.).
Kršéenie, n.=křléni, křest, zast. Pel. VIJI.
Kručeti = křtUi. Ev. Mat. 36. (List. fil.
XI. 71.)
Kršténie, n. = kře^i. Baw. Ar. v. 6903.
Krdtodelný ~ krstny otiec. Sbor. slov.
VIL 110.
Krtařy e, m. Krtaři z pastóSke. AI. Mrfif.
Rrtéi práce =: zvolná, vytrvalá, Tb^. III.
2. 36d.
Krtěnee, rec, m. = krt. DSk. Km. 42.
Krtice, e, f. Kdo zabije v zahradě nebo
Qa poli k-ci, musi ji rychle zakopati, aby
moucha na ni nesedla; kdyby moucha
oa ni sedla a potom někoho poSřipala,
dostal by krtice. Mto. 1. 1897. 60. —
K., pi., f., nemoc. Vz předcház. DostaMi
Dékdo k., potírá je nožiěliami krtka, zabi-
téhii před sv. Jiřím. Mtc. 1. 1897. 60.
Krtičnatosf, i, f. K.břiéni, Bauchskropheln,
oácbyiQost ke k-sti, dispositío scrophulosa;
scrophnlosis : bezcitná, torpida; vředovitá
kožní, scrophuloderma alcerosum. Ktt.
Krtičnatý.Povlaka k- tých, pannas srophu-
losoram; vzbled k-tých, habitus scropbu-
losns. K. zánět kolenní (bnisotok kolenni,
bniloba kloubu kolenniho), Kniegelenkschwa-
ruDg; k. zánět obratle (hnisotolc obratlový,
hnisavý zánět obratle), Wirbelschwáruog.
K. vřed, ulcus scrophuiosum ; zánět kloubu
[boobovitý), tumor albus, synovitis fnngosa ;
Bmrdutý nos k-tých, ozaena scrophulosa. Ktt
Krtičnik, u, m., scrophularia, rostl. Vz
Ott XXII. 736.
Křtidlniee. e, f., baptisterium. Rozk. P.
2206.
Krtina, baptisma. Rozk. P. 2206.
KrtincoTatý. K. louka == plná krimcA,
Dik. Km. 19.
Krtiny. Budou brzo k., když o svatební
bostioě sklenice s nápojem se převrhne, neb
když se na stole něco rozlije. Mtc. 1.
18ÍÍ7. 64.
Křtitel, vz Jan.
Krabner Jos., spis.. 1826. — 16/7. 1904.
Ví Nár. list 1901. 196. 2.
Krúeenee. Hra na k. Vz Sbor. slov. 1900.
182.
Kruei ! klení. Čes. 1. XI. 272.
Krncibulam = pánvička k tavení z hlíny
D. litiny. Zach. Test 146.
Krncifagot! klení. Rais. Lep. 183.
Kručeni, n. K. (bolení) břicha (kolika),
Darmkrimmen, Leibschneiden, enteralgia,
enterolynia. Ktt.
Kruěinka^stiravec, janovec, kozí brada
(barva). Nár. list. 1902. č. 224. 3.
Kručivě sténati. Jrsk. VIL 2. 134.
Krnhaéka na řepu a brambory. Nár.
liit 1903. é. 136. 9.
Kmliaillo, a, n. K. na zelí, na řepu. Vz
Nár. list. 1904. 135. 21. Sr. Krouhadlo.
Kniháma na zelí = mÍ9tno$t, kde »e seli
^onH. Uš.
Kmhna, y, f. = náufnice, V zlodějské
I mluvě. Ces. 1. XI. 141.
Kruhoběiný = v kruhu te opakujieí, K.
léta. Man. JI. 141., 435, Od. 205.
Kruhodedý. K. moucha. Ott XIX. 689.
I Krahotvarný itšt Msn. JI. 229.
Kruhovitý lišej, lichen circinatus. Ktt
KruliOTka, y, í.,= kruhovitá pilka, Kreis-
sSge. Ktt ' K. = cihla k budování stnd-
I niéních obrub. Vz KP. IX. 268.
KruhoTratný. K. léto. Msn. JI. 27. Sr.
Kruhobéžoý.
< Kruhový. K. pec cihlářská. Yz KP. IX.
223.
Kruhule, vz Oranžeňe.
Krueh, u, m. i= hněvná lítost Baw. J.
v. 695.
Kruehovka, kmíinm, y, f. s= handor
; (z kruchové mouky). Paoov. Čes. 1. XIV. 50.
Ejruehtiéka, y, f., zdrobn. kruchta. Zvon
I III. 515.
Křum, u, m. n křen, Prus. Slez. Čes. 1.
XII. 310.
I Krumfeětt vz Kabřinec. Žel. Brod. Čes. 1.
I XIII. 28.
I Krumholc, krumpole, e, m., distornía.
, Rozk. P. Vz Krumpolec.
Krumpéř, e, m.=hrump{ř, Tk. M. r. 184.
I Krumpíř, e, m. = vyiivaé. Kom Did. 68.
Krumdpát, u, m. Lék. B. 186^. Sr.
KrunApát
I Krumt, n, m^^grumt, grunt, 1512. Arch.
XIX. 114.
KrunfeSt, kruntfat, u, m. = krumfeét. 6b.
: Slov. I. 395.
Krundpát, u, m. = grunípát, K. = ztluč
na mélný prach. Rhos. £. I. 39.
Krviikt^ grunt, K. koupiti. 1476. Mě. exc.
Krunýřuý plát Msn. flym. 88.
I Krunýřový. K. klíč (n pokladen). Nár.
! list 1885. č. 107.
Krúpa == kroupa, Rozk. P. 698., Rostl,
drk. 188».
Křupati co = ehrouttatL Us. Čes. 1. XIII.
416.
, Křupavky = l^hipavi věci (pečivo atd.).
Ces. 1. XII. 227.
Krupicový čepec, vz Uzlíkový. K. svítek
= drŠtiéky, pávky. Strn. Poh. 71.
Krupičný. K. máčka (omáčka; trochu
krupice v mléce vařené). Strn. Poh. 72. Po
k. kafii třeba jen se podívat přes střechu a
už zase vylačnífi. Ib. 69.
Křupka, y, f. = chrupka,}Am, 1863. 137.
Krupný. K. kaše (z krupek). Strn. Poh. 70.
Kruposni zánět plic, Pleuropneumonie ;
k. (záškrtový) výměšek, výpotek, croupOses
ExBudat ; k. zrnění, granulatio crouposa. Ktt.
Kruposutky, pl., f. = zmrzlé kroupy (le-
dové). MsD. JI. 168.
Krupovi, n. =: jídlo z krup s mlékem
n. pomaštěné. Slez. Vyhl. IL 202.
Krupovka, y, f. = mljn na kroupy. Dost
Po v. 114.
lixikWkhtiii- hokynařiti, Sá. Pr. m. I. 84.
Krušec, šce,m.=záhať vrátnicová, Pfort*
aderthrombose ; tvoření se kruSce (záhati)
thrombosis, Thrombusbilduog. Ktt
Krušina, vz.Kruchovka.
10*
148
Krniltí -- KiliftoTati.
KruSiti koho kde. Koně kli lidi pod
kopyty. Zr. Leg. 110.
Krodpát, o, m., b Granopat. Jir.
Kruty a, o, ti Krutý.
Kruták, n, m. =: provaM. V zlodSj. mIa?S.
Ccs. 1. XI. 141.
Krútik, a, m. K. na vlasy (náčiní). Slov.
Sbor. é«s. 263.
Krutina, y, f. s mrztUd vie. To jek.!
Jrsk. XXV. 265.
Kmtomoené něčí statky držeti. Hsn. Od.
227.
KrntopáSný maž. Msn. Od. 859.
Krutoroh, a, m., néj. ssayeo. Stan. I.
818., £uin. 45.
Krutostřelný ApoUon (Artemis k-ná).
Msn. 0(1. 18., 1^8., 61.
Krutostupný. K. bradlo horstva. Msn.
Hyu. 64.
Krutotrpký iip. Msn. 11. 61., 408.
Krutov^ný Zephyr. Msn. Od. 82.
Krutožárný. K. bitva. Msn. Hym. 78.
Kr&zle, krúzllk = kotle, kozltíc. Jičín. Kub.
List. iii. 1902. 249.
Krůžek, žku, m. = kroužek, circnlus,
sdrobo. krnb. Milí. 78*. Sr. Krnžec.
Kružel ^ válee na mandlováni, Hauer 12.
Kraželiea, e, f., verbascum phlomoides,
rostl. Vz Vyhl. II. 220.
KraieloTý. K. vesele čiti snoiky. Slez.
Vs SnoAky.
Kružidlo kreslicí, odpichovaeí, proporční.
Vz Oct. XXII. 444.
Kružni či oválnikovi nůžky (klempířské).
Ott. XVIII. 511.
Kružnik, n, m. = kruhový nůi. Ring-
messer. Ktt.
Krváeeni, n. Přistroj k zastavení k. nos-
nímu. Ktt. K. pupku, ompbalorrhagia, Nabel-
blutuog. Ktt.
Krvák, a, m., Blutbund. Hlavn. 52.
Krvavec, vce, m. = krvtíivnivee. Du-
chovní k. Cbč. S. II. 152».
Krvaveni, n. =z krváceni. Cbč. 8. II.
221 ^
Krvavina, y, f. = krvavá ekvrna. 1592.
Hrubý 168.
Krvavinec, nce, m. = krvavé bojiitě.
Jrek. Pov. 883.
Krvavné, ébo, n., das Blutgeld. Bdi. Gl.
108.
Krvavnieový, haemorrhoidalis. Ktt.
Krvavorudý. K. obálka. Čcb. II. Pov. 140.
Krvavý pot, blntiger Schweiss, baemat-
idrosis. Ktt. — K., rybnik u Jindř. Hradce.
Uč. spol. 1903. Xlil. 24.
Krevenkovitý v VI. 758. za Krvenka
oprae v: Krvenkovitý.
Krvesmilnik. 1717. Mus. 1903. 865. Vz
Krvosmilnik.
Krvesmilstro, a, n. Kká. Sión I. 177.
Vz Krvosmilstvo.
Krvestřeb, a, m. Sokol k. Jrsk. Pov. 85.
Krvežíznivě si počínati. Halí. 217.
Krvice, e, f. = krev. Jará k. Tbz. XIII.
247.
Krvinka, y, f. Nadbytek k-nek, póly-
cytbaemia. Ktt.
Krvnodechý. K. vražda. Msn. Od. 835.
Krvobiti, n. z= puU. Jakb. Mark. 40.
Krvokrzný národ, vAdce. Man. II. 129.,fó.
Krvomér. u, m., Haemometer. Ktt
Krvotočina filososká, menstrum. Zad
Test. 188.
Krvotoénosť, i, f., menstruale. Zach. Ten
147.
Krvotok, u, m. K. pupeční, ompludo^
rrbagía. Vz Krvácení (zde). Ktt.
Krvoutný muž. Rokyc. Post 278*. Ti
Krvůtný. To vSe je k-tné (vydéracské.
ukrutné). Ib.
Krvoživný. K. motolice, strongylusgigu
Pallisadenwurm. Ktt.
Krvoiiznivoet, i, f. Hyna. Vz áid.lli
Krýdlit aa = doetávati křidla. Slov. Sbor.
čes. 102.
Krykavna, y, f. U K-vny = pole a lookt
u Časlavic. Cas. mor. mus. IIL 144.
Kryl, a, m. Pro p. K-la (Krysu). Slet
Vlast 1. 238.
Kryohydrát, u, m., tuhá směs. Vot.llS.
Kryohydrátický, K. směs. Vot. 26a
Kryolitb, n, m. = «AZ 9odiku. KP. I
251
Kryoskopieký. K. kyselina. Vstnk. II
128.
Kryoskopie, e, f., z řec V lučbě. Tz
Vot. 112.
Kryptografie, e, f., z řec. Vz TajDo-
pisectvi.
Krystallinieký kámen (bělokámeo tu
granulit) rula, svor, břidia prahorní). Vs EP.
IX. 255.
Krystallisaéni jádro. Zvon III. 68!.
Krystaiiografie, e, f., z řec. Vz Vsak.
XI 570. no.
Krystalloidy = látky eehopni krg9ta'U-
eaee. Strh. Mecb. 99.
Kryta, y, f. Hra na krytu. Vz BHocáoi.
Krytina, y, f. K. střech: břidlicoTá, \ť
penkovii, plechová, Íindelo?á (jednodochi
dvojitá), tašková (jednodncbá, dvojitá, ko-
runovitá z taSek falcových) atd. Vz KP. II
305.
Kryzelit, u, m. Baw. J. v. 1113. Ví
Kryzolit.
Krzyžovka, y, f., místní jm. v Gemerska
na Slov. 8b. si. 1901. 166.
Ksebný. Vůl k. a odsebný. Slov. Jrsk.
XXVlll. 1. 153. (podsedlný ?).
Kseni, f., Aebtisain, Priorín; Nonne. Kseoi
loho bislÉupa přiiedii, by se chtěla zpovie-
dáti. Pass. — Bdi. Gl. 110. J. EmlervMos.
1876. 156. Čte: K sieni. (MS.).
Kserea, u, m. = Afma<, povjfk. V slodéj.
mluvě.
Ksós. Vz Kúra zde.
Kstvěti 06. Dle MS.: stvieti se.
Kstvúei. Baw. Ar. v. 186.
KSafl. O kSaftech starSí doby vz Areli
XIX. 509., 610.
KSaftovati někomu nieo. 1518. Areb.
XIX. 885. — jak o ěem, K. právem most-
ským o hotových penězioh. Arch. XIX 4SS.
— komu jak. Dětem svým z nejisté ?éci
kSaftoval (z nejistého jmění). 1560. U
spol. 1903. XIII. 43.
ESi! kši — Knkačka.
149
K$i! k6L Tak se zahání drůbež. Hruš.
158.
Kfiiniiistr» a, m., řemeslník. Mas. 1901.
436.
Kiiiti = kýrJiati. Baw. Ap. 218^.
Kterako, kterakos, quomodo, jak. Pat. Jer.
97. 19., 22. 6.
KterakýkolYěk. Milí. 43*.
Kterakýžkoli. Míli. 76«.
Kterakýžkolivék. Milí. 76*., 62.
Kterakžkoliyék, qnamqnam. Pat. Jer.
120. 8, 126. 28.
Kterýkolivěk. Milí. 125.
KterýžkoUTék. Milí. 34^^., 28., 61«. a j.
V k. den Ž. pod. Kterýmižkoli jmény jsů
nasvAni. List oleS. z r. 1398. III. 122. (MS.).
Kterýžto. Kterážto krajina. Milí. 46. a j.
Ktoi tento list nzře neb čtůce slySeti
bnde. Pflh. bm. IV. 178.
Kt^eti ip. ka ktvn m. kvésti. List. fil.
190.3. 359. Oprav v VL 768.
Ku. Ka úmysla. Ev. o1. 6l>. a j. Vz Osv.
1896. 893., k, ke, kn v. Gb. Slov.
Kuba Lad. Vz Zvon IV. 587. -> Jako
Kuba Bohovi, tak Bflh Kabovi. Vvhl. IL
66. — K. iemj z= pečená kaSe z jeSnýcb
krup, k nimž přidáno asekaných saSenýoh
hub s česnekem, na vrch dobře omaStČná
a opepřená. U Pelhřimova. Jinde: kaše
z kraptce a hab. Uvařené, na drobno roz-
sekané honby a avařená krapice se znova
aavaří s brambory, česnekem, cibali a mar-
jánkon. Val. K. = žitné krnpkv s hon-
bami na pekáči pečené a silně maŠtěné. Vz
Cee. 1. XI. 301., 162.
Kabal, a m. = Jakub. Dšk Km. 13.
Kubánek, nkn, m. =: křestní roucho, pla-
ehefka^ ]ií odívají děti, které nesoa ke krta.
KSř Lid. 11.
Knbřnáfský =r Mipnický, K. život. Ghč.
8. 11. 201«.
Kubinka, y, f., potok, přítok Ostravice
na Slov. Sb. si. 1901. 162.
Kobka, y, f. =: kóbka^ Mce pfed koitdem,
Kbrl. Džl. 5.
Kuekati se s kým. Co ty se s tím
Vlachem pořád kackáě (obíráš a p.). Zvon
IV. 105.
Knemoch jáhelný, krupicový, rýžový.
O Jeho úpravě vz Čes. 1. X. 90.
Kucmoneb, a, m., tanec. Vz Čes. 1. XII.
36».
Kuéal, a. m. = zpfisob rány v dram.
hrách. Vs Mns. 1864. 316. Af neahoní kačal
neb sekale. Hi. Ostrsp. 83.
Kůée = kamna, V kúČfch to praská.
Lišov. Knb. List. fil. 1902. 249.
Kuřemelový. K. barva. Val. Ces. 1. XI.
227. Vz Kaí^emel v VL 765., Přetáhnouti.
Kněera Boham. Dr., spisov. a do^^ent. —
K. Ed. spis. Zl. Praha 1904. — K. Kar.,
básvi.. nar. 1854. Vz FIS. Písm. 724.
Kuéerky, pole, lonky a les u Laviček.
Čas. mor. mus. III. 136.
Knéina, y, f., betaliam (inter fercala).
Ro7k. P. 1734 — Betnlom. Vel.
Kučma, y, f. Vz VI. 765. O svfttom Mi-
kaláái daj kaČma na aii. Slov. Rizn. 64.
KuéoTánky, čásť lak bzenckýeh, které
povstala vykácením lesů. Čes. 1. XIIL 475.
Kudla. Třásla se mn k. v kapse (strachem),
jakmile někoma zvonili umíráčkem. Zvon III.
78. _ Kraviká k. (chlup v). Z ní se dělají
míče. Čes. 1. Xn. 132., XIIL 872.
Kudláč, e, m. Nad K-čem, pole a Zbra-
slavic. Př. sUr. VIL 54.
Kndlák, a, m. == kudlala. Tk. M. r. 184.
Kudliný, pole a Červen. Lhoty. Cas. mor.
muii. IIL 136.
Kudousy = paďousy. Volyně. Ces. 1. XIIL
124.
Kudra, y, f. = kudma. Černé kudry
lítaly mn kol čela. Jrsk. Pov. 132. Sr. L
Přisp. 174.
Kudrna, y, f, vz předcház. Chlupáč.
Kudrnatosť, i, f. K. pramenů vlny. Ott.
XX. 605.
Kudy tudy. Jel kudy tady (nazdar Bůh).
Brt Čl^. 157.
Kudyžkolivék, quacunque. K. jdieSe.
Milí 9.
Kubyl, a, m. = kulich. Mi. exc.
Kuchař Jos., básn., nar. 1847. Vz FIS.
Písm. 710.
KucbaHuka, y, f. =: kuchařka (zdrobn.).
RdyŽ je mnoho k-nek jedné krmi, nevždy
ji dobře npraví. Arch. XX. 101.
KuebaHnský sklep. Světz. 1886. 51.
Kuebebof, a, m. Kdyžby v krámech mas-
ných, v k-fé zlořečil. 1607. Mtc. 1903. 252.
Kucbman, a m. =: kdo kuchmani, neumi
vařili, fíaner 12.
KaebSreiber, z Ktichensohreiber. 1554.
Uč. spol. 1903. XIIL 9.
Kuchtiř, e m. = kuchař, K-ře nám od-
lúdil. Arch. XXL 483.
Kaehyné. Kde teplá k., tam teplí přá-
teli^. Lit. list. XIX. 227.
Kuchyňský mistr = kuchař. Kroimns,
Čes. 1. XIL 332. — K. topení. Vz KP. IX.
818.
K^Jác. Do búdy se opřel větr a bůda
kniác (shroutila se do sebe)! Val. Čes. 1.
XII. 274.
Kajaya, guaiava, psidium, rostl, myrto*
vitá. Vz Ott XX. 910.
K^jeba, y, m. K. mýtský a Kujehdoi
(obyvatelé Vysokého Mýta). Vz Ces. 1. XIL
395, 444.
Kujebina, y, f. = Vysoké Mýto. Vz
Čefl. 1. XIL 444.
Kujný. K. železo. Vz KP. X. 149. nn.
Ku,1on, vz předcház. Huncůt.
Kujoun, a, m., vz Kujón. DSk. Km. 17.
Kukač» e, m. = kukačka (samec). Brt P.
n. 873. — K. = člověk, co mrtvoly obziera.
Slov. Nár. Sbor. 1902. 6.
Kukačka, y, f., tanec. Vz Brt. P. n.
873. — K., ptdk. Kuká-Ii k. před sv. Janem
Křtitelem, bude rok příznivý, kuká-li jeStě
po něm, čekají lidé drahota a nepohody;
kuká-li k. při východu slunce, věStí lidem
štěstí, požehnání a úrodu; je-li ji si v Seti při
slunce západu, značf to neStěsti a drahotu.
Mtc. 1. 1897. 29. Hlas k-čky (kukaččin). Vz
Vyhl. II. 265. — K. = hadinee^ echium vul-
gare. Pacov. Čes. 1. XIV. 51.
150
Kakané — Knndiaft
Kukané, o Brna kokahka. Mte. 1902. 4.
K. 8 péry (klobouk ientký). Zvon II. 408.
Eukarda, y, f = kukažka, vtlavaS obecný,
rostl. Us. Čes. 1. XI. 487. Sr. Knkatky.
KnkAÍkj =:v$tavai, orcbis. Domažl. Čes. 1.
XII. 888. Sr. Enkarda.
Kukel, vs Knkla, Eabřinec.
Kukla, y, f. = ehoroha pyJB, firnosis (když
koika nemflže přes žalud býti přebrnuta).
Ott. XIX. 445., IX. 287.
Kukle = veliký Šátek (loktuSe), jenž se
přehaznje přes ramena, salup.
Kuklér = kúkl». Rozk. P. 1808.
Kuklový. K. nůžky, Pbimosenscbeere.
Ktt. Vz Kukla zde.
Kukrechtnik, a, m., nadávka. 1611
Zvon II. 608.
Kukurbita, v» f. =: baňka skleněná n.
blinčná k Jímáni destilláta. Zacb. Test. 18.,
57., 165.
Kukuřiční sazba. Nár. list. 1904. 298.
17.
KukuMénik, u, m. =z jidlo % kukuřice.
Vých. Čech. Jrsk. XIII. 8. 291.
Kukurýhatt =: XroX:rAa/í, Mor. Kmk.; vjf-
Bokim hlasem nplwUi, AI. MrSť.
Kukyrákati =: kokrhati. Mor. Mtc. 1902.
15.
Kula, y, kiSde, e, f. = koule, globus. Rozk.
P. 2001. ~ K. chlapů = Uupa, Val. Čes. 1.
XI. 228. — K. = naváli u hodin. Hauer 12.
Kulak, u, m. := válec na váleni nudlif
prádla. Hauer 12.
Kulantní =z ochotný, pHJemnj, pozomý^
mUi. Sterz. K. podmínka. Nár. list. 1903.
č. 284. 21.
Kulatina Strainberská (věž hradu itram-
berského) Brt. Čít. 277.
Kulatka, y, f. Iónská k. = druh ienekého
eff-evifíe. Čapk. 78.
Kulatobuněčn^ sarkom. Ott. XXII. 645.
Kluatobuničny sarkom, sarcoma globo-
celluUre; k. dřeňový sarkom, s. carcino-
matodes, medullare (barvitý, pigmentatum).
Ktt.
Kulaťoučký = velmi kulatý. K. tvář. Kká.
Slon II. 22.
Kulda Ben. M., spis., nar. 16./3. 1820 až
6/5. 1903. Vz FIS. Písm. 713., 714., Osv.
1903. 564., Obzor. 1903. 158., Čes. 1. XII.
446., Nár. list 1903. é. 124. odp. 2 str..
Zvon ni. 464. B. Kulda. Napsal J. Ha-
louzka V Praze 1895.
KuIer, vz Koler.
Kulér (couleur = kuloer) =: barva; trum-
fová barva; spolek studentský. Sterz.
Kulér, e, m., globira. Rozk. P. 2490.
Kulérový student německý. Vz předcbáz.
Kulér.
KuUcIl Pojď, pojď, pojď! volá zlo-
věstný k. K. nikoho nadarmo nevolá. Mtc.
1. 1«97. 27.
KulíroTaný, vz Pletený.
Kullaový rozvod páry. KP. IX. 47.
Kulissiér, a, m. Národ. list. 1903. čís.
257. 21.
KuliS, e, m. = iíerný kohout he»oea$ý. Kšf.
Poh. 68.
Kulováček, ěku, m. = kulatý
Kub. List fil. 1902. 249.
Kulovitý. K. výrAstky kožní. Tegetati-
ones globnlosae eutis. Ktt.
Kulovnik, a, m., aisypbns, brouk. Tx
Ott. XXIII. 220.
Kulový mlýn hrncový, v cihlářstvt. Vx
KP. IX. 101., 104., 115.
Kultivátor, u, m., z lat r= pluh kopcák.
Nár. list. 1908. 5. 186 9., Sterz.
Kulturhistoriograf, a, m. Sb. si. 1902
72.
Kultumčhistorický. K. literatura. Kár.
list 1908. 847. 21.
Kulturnčpolitieký. K. historie. Národ.
I sbor. VIII. 157.
Kultumosee, e, m. MS.
Kululu = kouleti. V dětoké řeči. Čes. L
! XIII. 154. Vz Kululůě v VI. 772.
' Kumbálek, Iku, m. - mišlni Mallava. SloT.
čes. 1. Xiíl. 207. — K, =Z pět enopU oftílí
tak eloíenýcK aby byly Čtyři z nioh klasy
nahoru obráceny a jeden klasy dolů. Tvoři
tak malou světničku. Žel. Brod. Čes. L
XIII. 28. Sr. Panák.
Kumbár, U, m., nij. náHni v koíihf. Slor.
Nár. list 1901. č. 309. 2.
Kumný = ? Boská ručičky kumné. SIot.
Vzáj. I. 20.
Kumomtee, e, f = komora. Prus. Slez.
Čes. 1. X. 423.
Kumpáaek, sku, m. = kompoet, DŠk. Km.
29. Sr. Kumpos.
Kumylmethylamin, u, m., v lučbě.
Vstnk. XII. 48.
Kůů. KonS Sli. Hlk. VII. 257. Kooé
vrané; Sohajovi konř. Brt. P. n. 530. Náš«
vrané koně. Ib. 784. Koné se polekaly;
Šohajov^ koně vody hledajú. Ib. 912., 9Í4.
S nesteinfma koněma Spatně se formani.
Jrsk. XXV. 238. Hleď konická za otěž ne-
pustiti, nebof se nedá za ocas zlapiti. 1573
Uč. spol. II. 11. Ani k. netáhne véo (víc-
než móže. Čes. 1. XII. 131. Pustiti koně na
8 kočku. Vz SkoČka. Vývoj koně. Vs Zvon
III. 649. — K. na Chodsku = kdo o avato-
duinfch svátcích (prostředni svátek) 4 ~9tý
vyhnal ráno dobylek na pastva. Vz Čes. 1.
X. 444.. 445. — ÍK. = stolice s puUeta v kance-
láHch. Kamn. Mac. 65.
Kuikal, a, m.zzkonik. DSk. Km. 13.
Kuncovy IZ kuhkavtí, nedomrlý.
Kundrabek, vz Kondrabek, Konrabek.
Slez.
Kundrák, a, m.z=kanee. Sbor. al. 1901.
157.
Kundrát z Benešova, slez. spis. v XIV.
stol. Vyhl. I 82.
Knndreálky = rozválené těsto rozkrá-
iené nebo rukama roztrhané na malé koňaky,
iež dávají se do polévky. Pacov. Čes. 1.
XIV. 50.
Knndrfalista, y, m. = fyrýma^. Val.
Če«. 1. XI. 95. Vz násl.
Knndrfály dělati = iprýmy. Val. Čes. 1.
XII. 484.
Knndfiaft, n, m. = právodni list. Jinde
foeda. 1599. Schulz 50 a j.
Koníček -~ Knils.
161
Knniéek = kon{éek. LiSefi. Mte. 1902.
442.
KuňkaTý. K. honse. Národ. sbor. VIII.
132.
Kunstliř, e, m. Dvorský k. Dolen. Pr.
237. Sr. KuDBtéř.
KunstoTati s kým. Můdrý s blásnem
nekanstuj. Ezop. Baw. 628. Sr. II. Přisp.
135.
Kunstveberský a tkadlcovský oech.
XVII. stol. Mtc. 1903. 312.
KunfitOTáni. Naše spisy a k. Frant. 4
31. Ví KnDfitovati v VI. 775.
Kuorni žák. Hus I. 399.
Kupaéka, y, f., vz Mrskačka.
Kiipadla, pl., s. Sr. Eupato v dod. Ces. ).
XIII. 433.-440.
Kúpalý D. placatý, natans. 61. bym. V.
115«. (MS).
Kapči lavice. Ev. vid. Mat. 11. 12. mensa
numulariomm.
Kupé, u.-^zkopka. Dáti seno do kupat,
Da knpata. DSk. Em. 21.
Kupeeký. O k. registrech. Vz Arcb. XIX.
630.
Kupečně (koupi) něco na sebe přivésti.
1779. Vek. Vset 219.
KupečstTÍ, n. = kuped^. Milí. 10«.,
28a. a j.
Kúpernik, a^ m. = vla$tnik koupeli. Sbor.
slov. 1900. 141.
Kopka, y, f. Jak se kostky pouStěly
z kupky na vržen (z nádobky na prkno
číslicemi popsané). Slov. Jrsk. XXVIII. 1.
104.
Kupně státi = shorem, v kupárh. M&rk.
Knpnosl, i, f., Efiaflichkeit. Pokr. 1885.
6. 132.
Kupónový. E. přirážka, srážka. Nár.list.
1903. č. 154. 17., 177. 6.
Kuprit, u, m., nerost Vz Vstnk. XI.
824.
Kupronový. E. článek elektrochemický.
Vot. 170.
Kuprštyk, u, m., z něm. Eupferstich.
Fel. 10.
Kur (kuor) = prethytéf. Lbk. 13., 66. a j.
Kúra := »Upice, Když k. zpívá, stane se
nějaké neStěsti. Čes. 1. XII. 486. Enry:
braminky, brabmanky, koČinky, minorky,
hoUanďanky, hamburěanky, trpasličí, anda-
lusky, dorkinky, langshankv, plymutky,
vlaiky, paduánky, sedmibradky, bolokrčky
atd. Nár. list 1902. č. 227. 2., 1904. 135.
22. Srov. Slepice.
Kuřák. Odplivl, Jak starý k. Smfi. 79.
Kuřátka Či Plejády (sonbvězdi). Vz Ott
XIX. 893.
Kuratori-um, a, n. Vz Enratorstvo v VI.
778.
Kurčata, pí., n. zzdruh hub. Slez. Vyhl.
II. 224.
Kurdéje (rozjedlina ústní), stomatitis
ulcerosa idiopatbica, scorbntus, Scbarbock.
Ett
KnrdějoTý vřed, ulcus scorbuticnm. E.
zánět okostice, periosti tis scorbutica. Ett
Kurely vz Eoler.
Kuřenee = kuhiUa. Z kuřenec oběf bobóm
činie. Baw. E. v. 897., 899. Hra na k. Slov.
Vz Sbor. slov. 1900. 179.
Kureneky = kurerUtki, E. se podepsati.
DSk. Em. 38.
Kur6nt, U, m. = náBtmj, jimi $6 barvy
trou, Rkp. lék. Ibr. 44b. (Mi.).
Kuří oko = šasanka. Národ. sbor. VIII.
131. — K. řiť s= podletka, anemone bepatica.
Vyhl. II. 220. — K. hruď, Hlihnerbrust,
pectus carínatum. Ett
Kuřiee, e, f. = mladá alepicě^ která po-
číná nésti. E$t Poh. 23.
Kuřička, y, f. Jak zobe k. na dlani a
prBtecb (dětí). Vz Vlast I. 135.
Kuřin n, m.. v lučbé. Vstnk. XI. 721.
Kuřinee, nce, m., peplis, rostl. Vz Ott.
XIX. 461.
Kuřinka« y, f., rostl. Vz Eýlatka.
Kuriositni smysl. Nár. list. 1903. č. 284.
17. ■
Kuřiplack, a, ín, zz pMhlQc. Čcb. II. Pov.
35. Sr. Euří VI. 779.
KuřiskOy a, n. == kúra (slepice). Čes. 1.
XII. 486.
Kuřiteéko, a, n.=: kuřátko. Slez. Vlast I.
68.
Kůrka, y, f. Hra na kůrku. Prus. Slez.
Vz Ces. 1. X. 422.
Kůrka, y, f. Lepší k. svá než pecen da-
rovaný. Zvon IV. 664.
Kůrkoderout, a, m. =jm. myfii. Msn.
Hym. 92.
Kurník. Zařízeni k-ku. Vz KP. IX. 406.
Kurný trh. Ghet 102.
KursoYui difference, přirážka, záznam,
zisk, zlepiení, ztráta. Nár. list 1903. č. 154.,
17., 257. 21., 131. 9. a j.
Kurtaee, e, f. = dohodné^ odměna dohazo-
vači. Lbk. 88.
Kurtin Jan, spis., 1839., f koncem let
80tých. Vz Vek. Vset 310.
Kury =: (foldky na zádech u brucleku
na spodní části, nyní kéosy). Těšín. Vyhl.
IL 196. Sr. Eáos.
Kurz Vil. dr., prof. a spisov., 1847. až
6./3. 1902. Vz Nár. list 1902. č. 65. 2.
Kus. Veliký kus něčeho: gaval, oval,
pahál, pazáo, va^l, vatra}, zglomek, bamák ;
vel. kus masa: flákota, flákotina. — Počet
písní rozmnožil o 10 kusĎ, stačí: o deset
(písní). Mtc. 1904. 394.
Kusisko, a, n. = veliký ku9. E. ledu
(kroupa veliká). Čes. 1. XIIL 102. Sr. Do-
křápati*
Kusonosý pískač. Zvon IV. 159.
KusoTOst, i, f. E. bavlny (bav. v kouscích,
stlačená). Ott. XX. 597.
Kusový. E. uhlí (ve větších kusech). Us.
Kustr, a, m. =: ttrdSce, custos. Eustr
kostela. Pat Jer. 124. 12., 139. 3a
Kusu» phalangista, ssavec vačnatý. Vz Ott
XIX 674.
KuSe =: čásf přední čtvrti dobytčete.
Světz. 1886. 483.
Kufiimeéky = kozlata, Sá. XVIL 139.
KuSkati psa = Iiváti. Úpice. Zednfčisk.
Kušla, y, (f. = brdvek (v dětské řeči).
Cea. 1. XL 342.
152
Kuťaberka -> Kvíkati.
Kuiaberka. y, f. == fcnmmový mič (gnita
pereba). Val. Cea. X. 467.
Sutač, e, m. ^ hrdeh, Y zlodSj. mluvě.
Kutě, ěte, n. Malé k. = dUl Dik. Km.
20.
Kutel. Ctyfi kamene loje a katel. Arcb.
XX. 477.
Kntenský Jos., vz Pohořelý.
Katikula, y, ť=:koika, poviecbni blána
Btěny tftlné. Ott. XIX. 1011.
Kutiny. Ten dělá k. = vsteká te, hněvá
9e. DeStná. MŠ.
Kutloch, n, m. = viklentk pod Jcamny^
kde se osniiye vlhké dřivi. U Kr. Městce.
Če/^. 183.
Kutní ^ kouíni, koutovji. K. kámen. Zrc.
Mna. (MS;). K. plachta (kůtnice). Val. Pokr.
1885. ě. 337.
Kutnohorský, vz Pohořelý.
KutnonoŠ, e, m. ss'knéz, Hr1Í. Hub. 156.
Kúzedlnlce, e, f. = kouzelnice. Mi.
Kúzedlniči pověry. Chě. 01. 229a.
Kúzedlnik, a, m., sortilegus. XV. stol.
M^m. A. 26<^., Pror. ol. 14b. 2. Isa. 8. 19.
Li8t. fil. V. 228.
Kúzedlný, fnnestns, saperstitiosas. Mam.
A. 22b , Slov. třeb. 12.
Kuzlorka, y, f. = iarodijnieů. Slez. Vyhl.
II. 288
Kužálka v I. Přisp. 178. polož před
EAie.
Kužalplae = AncSeMÍ^. Dik. Km. 51.
Kůže. Převedení kůže z místa na místo
jiné, transplantatio, Uiberpflanznng. Ktt — -
K. Myslí si to pod kůží (tajně). Liiefi. Mtc.
1902. 436. Ten pobodaný zrovna teď dal
kůži fzemřel). Zvon IV. 51.
Kužel. Stroliti k. n přeslice (slavnost).
Vz Čes. 1. XI. 79.
Kůžkař, e, m. = kupovaí M&ek, Čes. I. XI.
374.
k&žnf mistr = koSeluh. Poě. XVIII. stol.
Ces. 1. XI. 457.
Kvaěka v I. 851. z=.kvaka. oprav v:
kváká.
KTádrový kámen (tesaný). Vz KP. IX.
261.
Kvákačka, y, f. Pořád natahuje měchu-
fínu své k-ěky (pořád kváká). Národ. list.
1904 93. 2.
Kvalifikaee, e, f., z lat K. osobní, vě-
decká. Nár. list. 1904 93. 2.
Kvaltovni vod v jdů na rybník. 1556.
Uě. spol. 1903. XIII. 2.
Kvantita .českých slov. Vz List fil. 190).
224., 502. K. n aďj. jmenných. Vz Rozp. fil.
117. K. v památkách ěeské literatury po-
ěíná se označovati již okolo r. 1300. Ib.
122.
kvapil Fr., básn., nar. 1855. Vz FIS.
Písm. 716. — K. JaroeL, básn. Vz FIS. Písm.
728.
Kvapiti za kým. Zlom. gen. nniv. praž.
24. (MS.).
Kvapky. Opatrně, ne v. vySel. Rozb.
184-^. 119.
Kvapno = kvapně. Vkroěll k. Msn. Od.
103.
Kvar, z něm. GewShr, cantio. Za kvar,
pro securitste. Bydž. kn. (Krok. 1888. 167.).
Cantio, qnod kvar dicitar. Bydi. kn. 146.,
324 (1Í06.). MS.
Kvartana, y» f., % lat. := íivrtodenni sim-
nio<>. Rko. lék. Ihr. 19<'. (MS.).
Kvasák, n, m. = hme^, « nhni bfvd kva$ ;
idtek na kvašák $% uvázati zz na pokos. Žel.
Brod. Ces. 11 XHI. 29., 175.
Kvasivý. K. choroby, nemoci, zymosls.
Ktt.
Kvasnice pivní, lisované. Vz Ces. 1. XII.
205. — K. loétf = dětská hra. Slez. Vyhl.
II. 247.
KvasoTitý. K. boale stále se dělaly.
Neveě. 59. Sr. Vřed se kvaši.
Kvatern, n, m. K. úterní, Škodní. r<^lací
z komory krále J. Msti. Vz Arch. XIX.
479.
květ = pláX. Baw. Ezop. 857. Vz náal.
Kvělba, y, f., planctns. Mam. V., Bror.
Ol. 173» 1. Vz Kvěl.
Květ. Json živi jako sto květA (dobře).
Čes. 1. XI. 307. Tak výnos roční jak v kvřtu
jest ovnce rdobře-li odkvete). Skd. P. US.
Květákovitý nádor, papilloma. Ktt.
Kvétee, t#*e, m., lutra. Rozk. P. 727.,
Rostl. drk. 178^. 2. (herba).
Květen. PrSí-li na začátku května, bý^i
víno v nebezpečí. Když v května žalndy
pěkně kveton, očekávati lze úrodný rok.
Roj v květnn stojí fAra sena, roj v Červnu
skoro práce mamá. Bouřky v květnn zna-
menají dob<'ý rok. O pověrách vz ve Vlast
I. 171.
Květinoví, n. = kviiiny. 8b. Vys. Mýto.
1845. 43.
Kvétnice, e, f. = pří vrSí u Kvilic v Slánská.
Tbí. V. 9. 411.
Květnový. K. rosa činí zelený lab i há}.
Květný věnec (z květinV Kr^. Ten. IIL
36. — K. pondiUk. Vykl. Obrz. 1893. 130. -
K. nedUe (květnice). Na k. neděli neoDá se
péci nic z mouky, sice se zspeče květ na
stromech tak, že se uni řádně nerozvije
a na ovoce nezasadí. Mtc. 1. 1897. €0. Vs
o ní: ČeČ. 164., Progr. plzeňské realkv ns
r. 1902. a 1908., Čes. 1. XIII. 275., Vyhl.
n. 45., Vlast I. 167.
Květolib, u, m., philanthus, voea, Vz
Ott XIX 678
květohledný. K. jaro. Svět. knih. 420.
157.
Kvřtohojný kraj. Škd. Il«. 44.
Květokrytý. K. větev. Zr. II. Nov. 834.
Květoplný strom. C. (Lit. II. 441 ).
Květoplodný břeh. Er. (Lit II. 798.\
KvětoSálenstvi, n. = příliSné zalíbení si
roBtliuBtví. Lit. II. 154.
Kvetonft m. květoň. DSk. Km. 17.
Kvičala. Na světě tuze ubývá mužských
a ženských je jako na podzim kvíčal a
cvrčal. Rais. Vlast. 206. — K. proř. V VI.
791. v roce narození 1834. ,4' nedobře vy-
tištěno.
Kvieliti. vz Kvíliti.
Kviesti, vz Kvésti.
Kvikati. Děvče bolestí kviklo. Zvon IV.
130.
Kvílebný — Kýpě.
163
Kyilebný 2a1m. Stov. Sbor. čes. 204.
KTUitl Jak koho. Do sysosti ho kvélte
a plaste. Man. II. 458.
KTilné. Vítr k. yál. Zr. Let I. 129.
KYintema = hndebni nástroj. Nejed.
122.
Kvita, 7, f = kofalka. Slez. Čes. ). XIII.
109. Z 3»qua TÍtae. 8r. Kvit
KTÍtek = idtek. V zloděj, mlavé. Ges. 1.
XI. 141.
ETitoTati. Z kteréžto Bammy převora
kvituíi. 1638. Zbrasl. 359.
KYoéna. Umělá k., která aedi na 200
vaíec. Nár. list 1903. ě. 136. 9.
Kyopr = ^opr. Vz násl.
KvoproYý = koprovj. Slov. Sbor. bIoy.
VIL 117.
KTOTky, drah dobrých bab. Slez. Yyhl.
II. 224.
-ky pf íp. : seníky = sem. DSk. Km. 37.
Kyanamidnatrium, y lačbě. Ystnk. XII.
56.
Kyanohydrin, u, m., y laěbě. Ystnk. XI.
520.
KyanoYodik» n, m., v laěbě. Ystnk. XII.
47.
Kyanuraiiy n, m., y Iněbě. Vstnk. XII.
51.
Kyannrcliloridy n, m., y laěbě. Ystnk.
XII. 51.
Kyčelni. Společná žila k., véna iliaca
commnnis. K<t
Kyěka, y, f. =: střevo, Darmcanal. Ktt
KydkoYaci říkadla. Yz Ylasf. I. 169.
KyékoYáni, vz Kyčkovatí.
Kyélobedemi žily, venae ileolnmbales.
Ktt.
KyélokonboYitý sval, mnsculas ischio-
cavernoans. Ktt.
KýéoY, a. m., hora v Gemerskn na Slov.
Sbor. slov. 1900. 102.
Kydlina. Ty k-no (nadávka) I DSk. Km.
16.
Kydlosy, pole n Cáslavic. Čas. mor. mas.
ni. 1.84.
Kydnouti = podati. Y zloděj, mlavě.
Kygaga, y, f. = huM (v dětské řeěi). Slez.
Vybl. II. 232.
Kýchadlo, a, n. K-dla, ptasmica, sterna-
tatoria Niessmittel. Ktt
Kýehati. Odknd obyčej pozdravovati
tobo. kdo kýchá. Yz Čes I. XII. 89.
KýchaYee, vce, m., adra^ea (inter berbas
ifrvotas), Rozk. P. 749., adrasta. Rozk. R.
74. Rontl. drk. 178». (MS).
KýchaYkff, y, f. == iňupavj tahďe. K-ka
šĎnnati. Zvon III. 24. a j. Wtr.
KýchaYný. Kdo kýchá na k vnon ne
děli, bode v tom roce zdráv. Mtc. 1. 1897.
60. (Yvkl.).
KyehtOYný plyn. Yz KP. X. 138., Kychta.
Kyj. Kdyby to nendělal, spfše by na kyj
trefil než na jeřábka (Špatně by pochodil,
byl by bit). Arch. XX. 112. Když pizneS
kýlem, netřeba paličů. Slez. Yyhl. II. 65.
Kyjáéek, ěkn, m., zdrobn. kyj. Na dvéře
zaklepae kyjáěkem. Slez. Yyhl. II. 70.
K^janeCt nce, m., zdrobn. kyjan. SmíS.
Kyjanka, y, f. =: ozdobná lopatka
B krtkáoa rakojeti, kteron rychtář (fojt)
Bonsedy zval do hromady. Fojt ji poslal
svéma souseda, aby ji dále dodal. Ystnk.
XII. 88.
Kyjiky u, m., zdrobn. kyj. Arch. XXI.
133.
KýJoY, a, m., vrch a Plzně. Ces. 1. XII.
48.
KyJoYi, n. Bili je k-vfm. NB. ě. 110.
KyJoYka, y, f, pinna, mli, Yz Ott XIX.
755.
KyjoYý, tanec ve vých. Slezska. Čes. 1.
XI. 218. Sr. Brt P. n. 990., Yyhl. II. 6.
Kykala, y, f., hora v Gemerskn na Slov.
Sb. si. 1901. 166.
Kýla ěelnf, hemia frontalis, krevni ohra-
ničená, haematocele circamscnpta, krevni
provazce chámového, hae. diffasa fanicnli
sper matici, krevni Soarková, hae. sabcatanea
scrotalis, krevni ve vlastni varletnici, hae.
va^inalis testis propria, omozeČnicomozková,
menirgoencephalocele, nosová, hern-a synci-
pitalis, patrová, her. oalatina.pyskopoievDi,
Schamlippenscheidenbrnch, skn^ňová, her.
parietalis, pod s'epým střevem, her. sub-
coecalis, rozsáhlá k. vodnatá provazce chá-
mového, hydrocele diffasa fanicnli, spojná
k. vodnatá varletntce, hydrocele commani-
cans vaginalis, k. získaná, nabytá, ber.
acqnisita* nabodeni kýly, herniopnnctura,
násilné vpraveni kýly zpět; k. břiSni stře-
dová, hemia ventralis media, břišni po-
stranní, h. v. lateralis, k. v koneČnikn, v pa-
stelinn, hydrocele, míiková, Follicularcyste,
mléčná, Milchbrnoh, galactocele, srdečni,
hemia cordis, cordiocele, stěnobřiéní, h.
Litterana (k. Litterova), třiselni, h. ingni-
nalis (vnějii, externa, vnitřní, interna, úplná,
completa, neúplná, incompleta), taková, Fett-
bmch, h adiposa, Hparocele, vaka tíhového,
h. synovialis, vodnatá k. varletnice, hydro-
cele (jednomístná, nnilocnlarís, sdraiená,
complicata, spojivá. commnnicans), vejcovo-
dová, fímbriocele. K. vodnatá provazce chá-
mového, perispermatitis : vodnatá k. varletnf ,
hydrocele testis, orchidomeningitis, k. vzdá*
chová (rozedma podkožní), pncnmatocele,
Lnftgesohwalst; Zpětvpraveni kýly útrobni,
taxi^, Eingeweidebruchreposition. Ktt.
Kýlatka, v, f. = knřinka, polycarpum,
Na^elkrant, L<)fBing. rostl. Yz Ott XX 166.
KylindHk, n, m. = iert. Arch. XXÍ. 98.
Kýlni. Nahromadění se syrovatČiny v týl-
ním vaka varletním, hydrocele hernialis-
Ktt.
Kýlořez. n, m., herniotomia (vnějii, ex-
terna, vnitřní, interna). Ktt
Kyn, n, m., dle VodiČkY slovo tvořením
nesprávné. Yz Yěst IX. 38. Dle něho lépe :
kynnfi, pokynnti.
-kyne konc. ve spisech Husových. V z
List fil. XXYI. 370.
Kynský F. O. Yz Lit I. 923.
Kynych, a, m., z něm. Kónig (král), pro-
střední knželka. Mířil, jakby porazil k-cha.
Zvon IIT. 235.
Kýp^, ě, n. = zlomená iioTia, Yz Napla-
šiti.
164
Kypín — Lagráfi.
Kypir drobný, zobatý. Vz Krajka.
Kypřič, e. m. = ná»traj půdu kypřld. Nár.
list. 1903. 136. 9., 134. 21. K. pérový, 8 rad-
licemi, pojizdný smykový. Nár. Hat. 1904.
135. 21.
Kyptayý = komolé^ nemolomj, levák, kridk,
K. ruce. Koll. V. 34.
Kyriamen, interpolované Kyrie. Vz
Nejed. 851.
Kyrysařský regiment. 1724. Mtc. 1908. 20.
Kys, u, m., fermentam. Hus. Orth.
Kysáni, n.=: hnisáni. K. ran. Chč. S. II.
272b
Kyselanda, y, f. = Vovik. Č. Třeb. Ces. 1.
XII. 227.
Kyselesladký. K. dažnina ovoce. Stan.
II. 263.
Kyselic, e, n. = kyselé, nezralé jablko.
Ddk. Kro. 21.
Kyselina potná, SebweiBSsaare. Ktt. K.
borová (výroba její), vz KP. X. 99.) octová,
vz Ott. XVIII. 611.
Kyselinka, y, f. Začervenala se jako k.
Sá XXV. 237.
KyselinotYorný kysličník. Vést. XI. 16.
Kyselo, a, n. Nadme se, jakoby ji k.
z nosa kapalo. Rokyc. Post 20&. K = Melná
polanka, Cbč. S. L 71 . Jak se zadělává na
k. G^dlo). Vz Čes. L XT. 88. K. = kvaSená
řolévka. (Jidá se s brambory; přidává se
min a snSené honby.) Ces. 1. XIII. 175.
Kyseloy, a, m., rybník na Krumlovská.
Arch. XXI. 529.
Kyselý. K. gatě (z rnského plátna). Čes.
1. XI. 210. Sr. Kysly (doleji).
Kysličník, u, m. K. uhličitý, kapalný.
Výroba, upotřebení ho. Vz KP. X. 97.
Kyslik. Vz Vstiik. XI. 642., XU. 576
K. zná již Kliepera ve Blaníku psanén.
r. 1813. (Výři. 1820. 261. Mš.)
Kysli katy. K. alon^eniny ▼ chemii as-
or^anioké. Vi Vstnk. XIII. 305 nu.
Kysly. K. sukno smodroisdé. Val. Ces. I.
XI. 114. Sr. Kyselý.
KýsoYá, hora v Gemerskn na Slov. Sbor.
slov. 1900. 153.
Kyst = tpáU (zhrnbSle). KySe do bílébo
dfia. Val. Čes. 1. X. 466., XI. 48., 95.
Kystnatka, y, f., pennisetum, rostl. Ti
Ott. XIX. 450.
Kji = k^ta. Volyni. Ces. 1. XIII. 124.
Kýta, y, f. = kaidá oxdoba % peři. Kol
Her. I 146.
Kytaj. Kytaje =: pletené pásy z červest
vlny harasové. Slov. N4r. sbor. 1904. 5. R.
json u leknio. TčSín. Vyhl II. 197.
Kytnrnik, a, m. Hlk. XI. 176.
Kytarový tenor. Zvon IV. 176.
Kytka pávová =: oca$. Kol. Her. I. 14$.
Kýtohryz, a,'m., jm. mySí. Msn. Hym. 8^.
KýtoehTal, a, m., {m. myfií. Msn. Hym. 91.
Kýtoétibr, a, m., jm. myfií. Msn. Hym. 91.
Kyvaé, e, m. Křeč k-če (svála), costí-
collis. Ktt.
Kyvadlo ballistické, Strh. Mech. 610,
differentialní 430., převratné 418., sfa.erické
433., fysické 408., mathematické 402.
Kyvadlový. K. počitadlo. Vz Ott XIX
992.
Kfvavý béhonn, die radialeinstellbare
Lanrachse. Lind. 7.
Kyžlinéc? Malý k. velku ďara v hlavě
zrobi. Slez. Vlast I. 221.
Kzelšaft, u, m. Byl ten k. často pobigin-
Mart. S. 26b (Lis. fil. XI. 69. Ml).
L.
L kterak se v staročeštině vyslovovalo.
Vz Rozpr. fil. 11.
r = li. Budete? mi toho přieti. Hrad.
52b a j. Vz Mfi. Slov.
-la pNp.: mhla žíla. DSk. Km. 12.
Laboratorni pokus. Strh. Akust. 345.
Laborovati, z lat opracovati; hjti v ne-
tnázi, Grm XI.
Labutěnky, pl, f. = dHváky, N. Hrady.
Kub. List fil. 1902 249.
Labuti peřina. 1524. Arch. XIX. 469.
Labuženi, n. Pro 1. nebo okufiování. Řeči
Příbr. Han. 53.
Laeek, cku, m. = rozparek šukni, Val.
Čes. I. XI. 117.
Laein. a, o, vz Laciný, Lačný.
Lacina Jos., spis. Vz Flá. Písm. 736.
(i obraz).
Láčený kde = moíeni. Okurky ve vinném
listí 1-né. Vz Jrsk. XX. 2. 243.
Lačník, u, m. Ruz 1-ku, Jejunostomie,
katarrh I -ku, lační kovy, catarrhus intestini
jejuni, Dickdarmkatarrh. Ktt.
Laénikový» vz předchás. Lačník. L. ohyb
fleznra duodenojejunalis. Ktt.
Lačný nač: na iidky. Čes. I. XII. 87.—
s inft L. vydobyt nebes. Kká. Sión. 11.97.
Laděn, dna, o, vz Ladný.
Laděni, n. Ladění nástroj d fysikálni,
přirozené, temperované, pytha^orejaké. Vz
Strh. Aku^t 160., 162., 170., 178.. 183.
Ladiéka, y, f. L. chronoskopem, elektro-
magnetická. Vz Strh. Mech. 78., Strh. Aknst
300., 306.
Ladičkový. L. hodiny. Vz Strh. Akast
310.
Ladni kost := návnL čes. I. XII. 154.
Ladoňka, y, f., scilla, Meerzwiebel. L.
dvon lista, ničí, příjemná, vlaiská. Vs Ott
XXU. 720.
Ladva, vz Ledva.
Lafeta, v. Remenda.
LafiéSky, druh kur. Nár. list. 1903,
č. 136 9.
Lagráň, ě, m. = dlouhým íosati kahát.
Val. Ces. 1. XL 273.
Lagýruvý — Langhanky.
155
lOLgfTUTf r= lakýrovani. L. kšilt. LiSeň.
Mtc. 1902. 441.
Lahký jako židova doša. Rizo. 177.
Lahodněti. Mravy mé 1-dnéjf. Eoll. SI.
de. I. 89.
Laehtikárský = lehkomyslný. L. povaha.
Slov. 8 hor. ées. 53.
Laichter Jos., spis. Vz Fii. Pis. 738.
Laltingar, a, m. = námitíek, Tk. XII.
167., 168.
Liy, e, f.=Aoti/ huH. Volyně. Čes. ). XIII.
124.
Lajbik, o, m. LaSky oblékaly na kofiili
]., kdežto Valaiky brnclek. Čes. i. XI. 117.
Lj^diky u, m. L-ky (kamizolky) oblékaly
86 sa ebladDěJfifho poSasi na frýdky. Vz
Čes. 1. XII. 238.
Ll^ir, u, lajimionek, nku, m. ^z flaSinet.
Haner 12.
Li^nkanf, a, m. = Uikup. Če5. 164.
Lajno, a, d. = lejno. Keď lajoo pohýbeS,
Tác Bmrdzi. Bizn. 173.
Ll^tum =1 výměnek. Kiat. Čes. 1. XI.
368.
L'akati se = lekati «e. RadSej boj sa,
ako fakni sa. Bizn. 169. Vz Leknouti se.
Lakom, a, o, vz Lakomý.
Lakoméiee, e, f. (zhrubéle). DSk. Km. 41.
Lakomec, mce, m., vz Cbamčik, Žírač.
L-cftm poklady bývaji nad život. Vést. X.
351. Sr. Spěš od Žida na pobožných pés-
ničkacb vyzpiva. miž od nSho co dostane.
Slez. Yla«ť. í. 235.
Lakomství jest kořen vSeho zlého. 1604.
Čes. I. XIIL 404.
Lakomý mnž si nanči Ženu sám kradnúf.
BizD. 63. — k čemn. Nebnďte 1-mi k tomn,
abyste zde co vzali z doma. Baw. Ar. v.
2678. — U 1-mého bylo dycky po obědě.
Slez. Vyhl. II. 65.
Lakota je Štěstí i pokoje hrobařem. Tbz.
III. 1. 289. Vz přísloví o ní ve Vlasť. I.
219. — Máme na to 1-ty = velikon chnf.
Sbor. čes. 272.
Lakotiti = ííUi lahuinieky. Nehýřil jsem,
nelakotil, nepil. Koll. V. 3.
Lakotniee, e, f. = GeitzhSlsin. Bais.
Vlast. 88.
Laktan, n, m., v lučbě. Vz Vstnk.XL12.
Laktin, u, m., z lat. =: přísada do mléka,
aby se nesráželo a dobře stloukalo. Us.
Laktobutyrometr, n, m. Nár. list. 1904.
138. 9.
Laktodensometr, u, m. Vz Nár. list.
1903, č. 140. 5., 190 k 138. 9.
Laktoskop, n, m. Nár. list 1904. 138. 9.
Laktylmoéovina, y, f., vz Vstnk. XII.
58.
Laknna, y. f. Mizni 1. Ott XIX. 729.
Laky ^ tuby na kote. Žel. Brod. Čes. 1.
XIIL 29.
Lalec, loe, m., ryba. Slez. Vz Ces. 1. XI.
222, Jalpc
Latinka, y, {.:= panenka v dětské mluvě.
Če«. I. X.IL 155. Sr. Lála v VI. 810.
Laika. Slez. Ces. I. XL 3i2.
Laloékovitý. L. ztvrdnutí, lobnlare In-
dnratlon. Ktt
Lalocbatý čepec. Čeh. I. Pov. 109.
Lalok, u, m. L. čelní, lobus frontalis,
skráňový, 1. temporalis, týlní, 1. occipitalis. ;
Zánět laloku plicního, pneumonia lobaris;
vynětí 1-ku spojivky kol rohovky při při-
metu, syndectomia, peritomia. Ktt.
Lalokonosee, sce, m., otiorhynchus, brouk.
Vz Ott XVIIL 967.
LalokopIoutTý. U ryby. Vz Ott. XX.
190.. XXII. 414.
Lalokový, Zánět prsu 1-vý, mastitis lo-
bularis. Ktt.
Lalotati = zoitíatí. Eoll. V. 36.
Lal&ček, čku. m. L. plicní, Ott. XIX.
920b; středový, lobulus centralís. Ktt. Vz
Lalok.
Lalůčkatý. L. mlynářka. Bais. Lep. 29.
Lalůékový. L. vzduch (sklfpkový), AI-
veolarluft, přední a zadní žlázy boltcové,
1-vé, glandulae auriculares anteriores et
posteriores, zadní žíly lalůčkové (boltcové)
venae auriculares posteriores, zánét plic
1-vý, pneumonia lobularís. Ktt.
Lamák, u, m. r= velký kus. Každý dostal
notný 1. chleba. Bais. Vlast. 190.
Lámaništé, ě, n., pole u Starce. Čas.
mor. mns. III. 136.
Lámaný. L. noty. Chč. S. I. 23*.
Lamarkit, u, m. == i-uda olovená. Vz
KP. X. 276.
Lámati se proč. Limal se vztekem okla-
maného. Zvon IV. 231.
Lambert, a, m. Lamberta a Řehoře den
a noc v jedné míře. Smíš.
Lamentiti nač i= lamentovati, naHkali.
Bais. Lep. 100., Faust 56.
LamfeŠt, lomfeit^ u, m. = kUl k oxnaieni
dovolpné výiky vody. Arch. XX. 471., 522.
LamftreydyU, m., z Landfried. 1512. Arch.
XIX. 95.
Lampařství, n., vz Pořádnictví.
Lampiea, e, f. = malá lampa. Val. Nár.
sbor. VIII. 97. Olejna lampice. Wtr. Min. 39.
Lampička, y, f. = odkvetlá pampeliška,
lucerna. Kiť. Lid. 11.
Lamponos, u, m ^podstavec neeouci lampu.
Zr. Kom. 121.
Lampový. L. obezření. Ev. ol. XXIX.
Lamuda, y, m. Ten pes je 1. (láme údy,
silák). DSk. Km. 51.
Lancknechtstvi, n. Zvon III. 39. Wtr.
Lancoueh, a, m., z Landsknecbt = nemo-
tom, Dšk. Km. 40.
Landa B., spis. Sr. Zvon IV. 43.
Lanfaléř e, m. Vz násl. Landfaréř. Bkp.
lék. Jhr. 218b. (MS.)
Landfaréř, e, m. = jezdec, z něm. Land-
fabrer. Vz Lanfaléř (předchází)
Landfojtstvi, n. Vstnk. XII. 87.
Landsfeld Ant., spis. Vz Vyhl. I. 57.
Landýř, e, m.=pobÍhHk, Landstreicher.
1680. Schulz 102.
Lanfojt, a, m. Arch XIX. 442. Vz Land-
fojt.
Lang: Aloie Dr., spis. Vz Zvon IV. 658.
— L. Prokop, spisov. Vz List. fil. 1904. 192.
Langer Jos. Vz Lit. 1. 922., II. 415, 601,
864.
Langhanky, pl., f., druh kur. Nár. list.
1903. č. 136. 9.
156
Langner —' Lávka.
Langner J. J., spis.
Lanehor, n, m. == hniv. Slov. Gzam. Slov.
126.
Lanička, y, t, zdrobn. laň. Hus III. 47.
Láník, a, m. PAh. brn. IV. 188.
Lankrabin, a, o. Mi.
Lankrabina, y, f. Ote. A. 487*.
Lanný. L. honny. Mto. 1903. 87. Vz
Lanni.
LanoYCOvitý. L. rostliny, restiaeeae. Vz
Ott. XXI. 695.
LanoTý. L. vlečná loď. Ott XIX. 269.
Lanthan, a, m., v Inčbé. Vz Vstnk. XI.
522.
Lantkoči, iho, n. N^eduati Iho. Zvon III.
829.
z Lanyi Kar. £d., spis., nar. 1838. Vz
Vek. Vspt. 809.
Lapadlo, a, n. i,, polypa. Ceb. II. Pov.
245. L. jisker, der FankeofUnger. Jind. 54.
Lapati = hráti pěti kaménky, KSf. Lid.
11. Vz Drápky.
Lapidamosť, i, f. L. a jasná p^eblednosC.
Nár. list. 1903. é. 161. 13., 1904. 147. 13.
Lapkati koho zač. Koll. I. 57.
LapkoTati nač =j<»ko lapka ííihati, se obo-
řUi. Jrsk. VIII. 3. 16. Sr. Lapkati.
Láptě, pí., f. opletené »třev(ce. Lýkové 1.
Nár. list. 22./7. 1900.
Larva* y. f. = íídtt UMJm mlýnského kola.
Vz Čes. I. XI. 60. — L. = &iroťtó;»ic«. XVL
stol. Zvon n. 609.
Tas ={'>«. Orava. Sb si. 1901. 180.
Láska jest bída nevyhnutná, protimluv
je a hosf nezhostný, chladný obeň, smutek
radostný, sladká hořkosf jest a radosf
smutná, milá rána, trávenina (jed) chutná,
kalost smíSná a smích žalostný, zdravá
nemoo, katan milostný, rozkoSný brob a
smrť neúkrotná. Koll. (Vlč. Lít. II. 78.^.
V lásce ndkoho nemíti. Zvon III. 359. Neb
kde je bolesf lásky dědictvím, tam trpět
lze — však nikdy zapomenout. Vrch. Z. h1.
94. Máj má věČDý, koho 1. v srdce políbí.
Vrch. Dojm. 118 L. ze vzdoru bývá nej-
prudSí. Luž. Kv. I. 165. Co vfie neučiní
ženy z příIíSné lásky? Vest. X. 351. Na
lásku nikdy příIiS záhy není. Kká. 8ion. 11.
129. L. má své ostré trny. Dos!;. Poh. 85.
Stará 1. jestli nehoH, ona přece pomalu
tutlá (=z doutná). Nár. sbor 1902. 19. L.
vSecko sladí: Věrná 1. jest nezbytný host;
První předchůdcové lásky jsou oči. Jrsk. IX.
211., 217., 222. L. jako první z jara květ.
Tbz. V. 1. 350. L. prý bývá výkladům
duSe milované učenicí nejvnímavější. Ib. V.
9. 254. L ve chvále se ráda kochá ; L. jest
plna žárlení; L. jest v sobě skvostem nej-
větším; L. jest jako děcko, jež po vSem
touží, co má na očích; L-ku nelze dohnat
ostruhou, kam se jí nechce. Slád. Šl. 41,
43., 48., 50, 100. L. náhlá nebývá stála; L.
nensmrtí. Rizn. 65., 167. L. jest prsten a
prstenu ueni konec. Zr. II. Nov. 73. Vz
Ženský. — L. Jíti na lásku i= na dobro-
volnou robofu. Tbz. V. 2. 360. Choditi do
lesa na lásku ^ na práci, za niž se smí
v lese sbívati suché dřiví a hrabanka. Tbz.
V. 6. 301. Měl jako rychtář, jen dvakrát do
roka robotu z lásky, k níž přijížděl s párem
koní. Sá. Pr. m. L 148.
Laskav, a. o, vz Laskavý.
Laakomiiik, a, m., jm. žabí. Msn. Hym. 9L
Láskoplodný med. Zub. Meg. 31.
Laskot, u, m. L. milenců. Zub. Meg. 21.
LaBtovenka, y, f. =: loětooiěka, Brt P. n.
730.
LastoYiee = lattovka; L. zpívá. Vidím,
vidím, lenivého na úsvitě budím. Čes. L XL
191.
Lastýnnyý. L. botka (z černé, tenké,
pevné látkv), Uutinka. Mtc. 1902. 108., 109.
LadkoTně. Kká. Sión. II. 232.
LaSky, pl., m. = laMkováni^ ifirty, Jíprfmif.
Hovorné 1. Msn. II. 255. Teď není doba
k žertAm a laSkům. Dost. Pov. 184.
LaSovaf po izbě = dovád&i. Val. ^es. 1.
Xn. 273. — naě: na klů^ovů dierku (pí-
skati). Slov. Czam. Sfov. 130.
LaAaký. Starodávný 1. taneo. Vz BrL P.
n. GX X. L. tance. Vz ib. 964. Vz. násl.
Laština, y, f. =: laSský dialekt na Mor.
Vz Čes. 1. XI. 113.
LaštoTička, tanec, Brt. P. n. 835.
La€ střešní, stropová. Vz KP. VL 266.
Lata. Najde 1. latu a vrece záplatu. Sbor.
slov. VII. 130.
L*atarňa = nemotora. Orava. Sb. si. 1901.
189.
Látati. Bl. 328.
Láteéný. L. kádě pro ruční výrobu pa-
píni. Ott. XVIII. 181.
Lateraéui Švindl (zakrytý) Nár list. 1903.
337. 4.
Láti. Lál jí zlým jazykem. 1512. Arch.
XIX. 174.
Latin. To miesto (tajná žába) slově lateos
raná po latinu. Ap. d. 63. (MS.).
Latinnik, vz Latiník.
Látkáma, y, f. i= mitto^ kde materiaUtta
látky robi a prodává. Fr. T^msa 1864. Ne-
ujalo se.
Látkovnik, a, m.^materiali9ta. Fr. Tomsa.
1864 Neujalo se.
Látnouti. Vz Látati.
Latovati. Stráně latovány byly polí a
Inkami. Rais. Vlsst. 335.
Látro, a, n. Chodí na látra r= na šáhy,
ítipat dřlvl. Sb. D. 23. — Dvě stě later
hromů do toho Šelmy nedobrého. Světz.
1895. 15.
Laureol, u, m. =: rottlinnj tuk. Nár. list.
1904. 10. 11.
Laarin, a, m., vrch na Zvolensku. Sb. si.
1902. 50.
Laarinoylanhydrid, u, m., v Inčbé. Vstnk.
XI. 124.
Lavice, e, f. Něco pod 1-oi a na hřbet
vložiti (nestarati se o to). Fanst. 19.
LaYieovitý. L. sedadlo. Hlk. XL 96.
Lavina: tnižná hrouda. (1806)..Lit. I. 515.
Sněhová I. valíc se přibírá na sebe a roste,
osamělý kouflek sněhu taje. Stan. II. 297.
Sr. Sněžnice, tíSnst.
Lávka. Někomu lávky klásti =: podporo-
vali ho, ulehííovati mu. Jrsk. III. 3. 130. Ta
Šenkýřka mu jen lávky stroji. Zvon III.
LivkA — Ledvinný.
tó?
627. — I. = hicUo, vysoký ČloYék. Čes. 1.
XllI. 177.
LaTnik, ts HUyník.
LáTOYý. L. slzy (horké). Zr. Nov.* 196.
Lawteimis n, m., anglická hra mičem.
Laytenampty a, m. = lientenant 1601.
Ces. 1. Xlil. 3d6.
LaytJuiy y, f. = Ijtko. Aby laytky vy-
hlidaiy (z roztrhaných kalhot). Fraot. 16. 32.
Lazebnický. L. baňky. Zach. Test. 79.
Lazecký Jan, lidový básn., nar. 1860.
Vyhl. 1. 87.
Lázeft parni. Us. L. alkalická, bahenní,
jehličnatá, klimatická, plynová^ sirnoželezitá,
solná a proudní, thermová, uhlidnatá, žin-
čicová. Kár. list 1903. č. 148. 16., 141. 14.
— L.9 balnenm = deBliUováni prošti, Zach.
Test. 168.
Lázeňský. L. správa, hudba. Us.
Lazourový := lasmrový, L. barva. Rhas.
£. 81. 6. 36.
LážJk» ě, f. = láze9i. V lázni se mýti.
Lék. B. 310.
Lbový. Tvorba deskovitých ploten kostě-
nýcki v piilbé lbové (a těhotných), osteophyton
paerperale. Ktt
Lebada, lebeda = lébedka roxkladUá. čes.
1. XI 4B6.
Lebedářy e, m. = kdo prodává lebedu.
D&k. um. 10.
Lebedka, rostl. Sr. Ott XXIL 990.
Lebka. Odioaéeoi částky lebky sekem,
aposce par D ismus Ktt.
Lebnice, e, f, caluaria. Mam. F. 87*. 1.
LeboméHetriy leboměretvi, n. Cranio-
metrie. Ktt.
Leeco =i IticiníjHpodhvka na sukni » drahé
laiky, pod zdsUrau, Čes. 1. XII. 282. Vz
Ledacos.
Lecdes. O ladacos se ]. popudí. Čem.
Zuz. Ib6.
Léci, lahu, ležeS. Dívky lahů. Dal. 11. 12.
Gdež chtél přes zimu léci. Jid. D. 104. a j.
Nechodíce na posteli lec. Tristr. (MS.).
Lecikterý. Hus. Post 80».
Lecjinaký élovék. Msn. II. 9.
Léé lesa, vz Rnbisko.
Leé4k» u, m. zz Ijčenj prova». Mor. Čes.
1. XL 410. Sr. Lyčák.
Léčeni, n. Lidové ). nemocí. Vz Čes. 1.
XUL 239.. Vyhl. II. 218.
Léčitelka, y, f. Tbz. II. • 249.
Lééný =z mohouri bjU léčen, Ezc.
Led. Vz Vstnk. XI. 823, XIII. 629. Hýbá
se Jako vůl na ledě. Vyhl. IL 66.
Ledabyle něco dělati. Pokr. 1885. 5. 173.
Ledabylý z: leda bylo, jen aby bylo. Je
to nepravidelný, neobyčejný tvar jako: jen
aby bylý. Sr. Jak se patři a z toho adj.:
jaksepatří, ího. Mš.
Ledaeo. Zle je s ledačím a horSíe bez
nebo. Sbor. slov. VII. 153.
Ledacos i= plátěná vložka vpředu na
sukni, aby se tolik dražií látky nemusilo
kupovati. Tu vložku zakrývala zástěra. Jrsk.
XXIIL 273. Vz Lecco (předchází;.
Ledák, u, m. Boty s ledáky (hřebíky do
zimních bot zanženými, na ledové cesty).
Zvon II. 649.
Ledakteraks. Hus. Šal. 42*.
LedaobyéeJ, e, m. J. Koll. — Krok. I.
c. 41.
Ledečský. PřevzdívkaLedečským : Frcani,
Frdláci, Frštíci. Čes. 1. XL 405.
Leden. L. ve dne svítí, v noci pálí;
V lednu kolik deštů, v květnu tolik mrazfl.
V lednu mlhy přivádí vlhké jaro; Velký
sn jh v lednu — malá voHa ; L. tuhý a drsný
slouží dobře osení; Když v lednu často
prSí, plodinám nepřináSí to požehnání; Prší- li
a snéží v lednu, bývá drahé obilí ; Je-li za-
čátek a konec ledna krásný, bude úrodný
rok ; Jaký 1., takový Červenec ; Když roste
tráva v lednn, roste fipatoé v lété; Když
1. mokrý bývá, jisté vina nedolivá; Je- li
leden suchý a studený, možno očekávati
v únoru mnoho sněhu. Ott. Kal. 1904.
Ledenec obecný, Stírovník mnohotvárný,
lotns corniculatus ; bahenní, 1. uliginosus.
Vz Ott. XIX. 710.
Ledkař, e, m. = vyrabitel ledku. KP. X. 102.
Ledkonosný. L. země. KP. X. 102.
Ledkovaci trakař, stroj. Nár. list 1903.
č. 136. 9., 134. 21. Vz násl.
Ledkovaéy e, m. = stroj, který ledek
drti a jemné mele. Dřevený 1. Nár. list.
1903. Č. 131. 21. Vz předuhaz. Ledkovaci.
Lednice pozemní (kupo?á a žumpová),
patrová, samostatná, sklepová, zděná. Vz
KP. IX. 421.
Ledokolo, a, n. = kolo led lámnjid ienoue
pod něj vo lu. Nár. list. 1902. č. 104. 2.
Ledováni, n. L. piva z= chování pří ledě.
Ott. XIX. 818.
Ledovec, vce, m. Vz Vstnk. Xni. 629.
Ledový. L. pokroutky (cukrem polité).
Wtr. Min. 84. L. doba. Vz Vstnk. XIIL629.
Led vičko ^ eotva. Byla žena sešlá, 1. že
noha nobu míjela. Kn. mělnická. 1570. Wtr.
Ledvina hroznoví tá, Traubenniere, velká
bílá 1. měkká, nephntis subchronica dege-
nerativa, dnavá, n. uratica, 1. Spekovitá,
tukovitá, Speckniere, velká bílá 1. tvrdá,
nephritis subchronica indurativa^ svraštění
(zkomatění) ledvin, n. ioterstitialis chronica,
cirrhosis renum, Nierensklerose, Nierencir-
rhose, rozpad ledvin, phthisis renalis, zánět
ledvin tukově zvrhlý, fettig dégenerative
Nephritis, zánět ledvin hlívový, nephritis
gummosa, dnavý, nephritis uratica, hnisavý,
n. suppurativa; prudký dužninový, n. acuta
parenchymatosa, sýrový (sýrovilá zvrhlina
ledvin), n. caseosa, vleklý, n. chronica,
chronische NierenentzfinduDg, zánět ledvin
vmezeřený, nephritis interstitíalis, zánět
ledvin tyfový, nephrotyphus, náhlý zánět
ledvin sdělný, acute infectiOse Nephritis,
hnisavý zánět ledvin pánviění, pyelonephri-
tis, operativní upevnění 1-ny, nephropexis,
rourky, trubice ledvin točité, tubo li con-
tor ti. Ktt.
Ledvinka, y, f. zz druh bobH. KŠf. Lid. 11.
LedTinný. L. žíly, venae renales, bolesť,
nephraigia, colica renalis; zánět v okolním
vazivu 1-ném, paranepbritis ; kolika při ka-
méncích 1-ných, colica renalis, Nierenstein-
kolik. Ktt. Zánět pánve ledvinné, pyeliřis.
Vz Ott. XX. 1031.
158
Ledvinový — LeUtí.
LedTínový. Kořen sítiny bezlisté vy-
chvalují jako účiolivý lék proti kamena a
neduham i-vým. Yz Nár. list 1902. 1^1. 3
Legátko, a, n. = itoltee, Mtc. 1902. 437.
Sr. Legat.
Legátková, é, f., tanec, Vz Brt P. n.
883.
LegátoTský dAm. Rath. 39. III.
Legenda. Hlezaké 1-dy. Yz Yyhl. II. 279.
Legendně ozáfený. Zt. Krist 89.
Leger Kar., bás., nar. 1859. Yz FIS.
Pisii). 716.
Legionářský kord. Zvon III. 721.
Legitimč, — mně, z lat. = zákonni,
řádné. Grm. XI.
Lego Jan. Vz Zvon III. 728.
Legrace. Člověk od 1-ce := humorista,
Čes. 1. XllI. 320.
Legračně, z lat. Yie 1. odbývati. Jrsk.
XY. 114.
Leh, n, m. s ulehnutí^ odpoHnek» Přáti
komu lehu. Zvon IV. 20. Wtr.
Léhati. Kaj kdo libá, sůseda tam hledá.
Slez. Yybl. II. 66.
Leheivý = lektivý. U Bolesl. Č.
Lehko i.abyl, lebko pozbyl (snadno). Us.
Lehkodugný hejtman. Tbz. III. 1. 49.
Lehkohybý oStep. Man. Od. 67., 256.
Lehkoperý pták. Yrch. Hl. 50.
Lehkoživouei bohové. Msn. II. 101., Škod.
II.' 117.
Lehký. Pakli kto sic (jinak) lebčejšf (méně
vzácný, znamenitý). Lbk. 39. — k Čemn.
K zažiti 1. (snadný). Čes. I. XI. 463.
Lehnouti se = Uhnouti 96. Kuřátka léh-
nouci se. Kom. Did. 33.
Lehnuti, n. = imieh. Y zloděj, mluvě.
Leht, n, m. = Uhtáni, lektáni. Zub. Még. 39.
Lehtániěko, a, n. Hříih jest 1. v mysli.
Hus. rošt. 89.
Lehtivý. Do práce 1. (Spatný). Jrsk.
XXVlll. 362. ]!ía práci 1. Hoch. 35.
Lehutky. Jeli jsme velmi 1. (zvolna).
Lbk. 26.
Lehýéký. L. břímě, vyučováni. Kom.
Did. 306., 12.
Lech, a, m. Sr. Jir. Prove 147.
Leeha, orobus. Yz Ott. XVIII. 890.
Lechem, n, m. = chléb. Y zladéj. mluvě.
LeehtáJr, e, m. = rychtář. Brt P. n. 1195.
Lechtivý. Člověk do práce 1. (lenoch),
Jrsk. XllI. 3. 276. Sr. Lehtivý.
Lechycký. L. čest (lešská, od Lech),
rodina. Toz. XIIL 247., 249.
Lechyné, ě, f. k mase. Lech. Tbz. XIIL
119.
Leichy. Sr. Nejed. 351.
Leik, a, m. = lajk. Grm. XI.
Lejěenej = lišený, % Ijéi. Kšf. Lid. 5.
Lcjenda, y, f. = ik^la^ ve kteté $e děti
tiiily čitWí Jrsk. IX. 229.
Lejhči = Uhii. Již. Čech. Kub. List. fil.
1902. 255.
LeJkoYský = laický. Grm. XI. Sr. Lajk.
Lejno, vz Lajno. Dáveni lejna, miserere,
ileus. Kopremese. Ktt.
Lejnomil, a, m., philonthusi rod drab-
ěiků. Yz Ott. XIX. 683.
Lcjnový. L. pištěl, anns praetematara*
lis. Ktt
Lcjnoirout, a, m., onthophagas, brouk.
Ott XVIIL 778.
Lcjstrovati eo: vodní kolo. Čes. 1. XI.
188.
Lejd, e, f. = li^ka. Sbor. slov 1901. 133.
Sr. Lejia.
Lcjjthar, u, lejlhárek panský, kopretina,
rostl. 0. Iřeb. Čes. 1. XI. 36.
Lekace, e, f . = legace^ poeeleivo. Světs.
1890. 485.
Lekaje, e, m. = kdo léei na ptáky, ptáěnik.
Pel. VIIL
Lékař vz Hospodář.
Lékař, Nedospělý 1. jest poctivý kat
Lit list XIX. 819. Pismo dí: Kdo hřeéi
Pánu, upadne v ruce lékaře. Wtr. Str. 167.
Lékarif koho = léčiti. Tbz. Y. 1. 172.
Lékárna reální a osobni koncessovaná.
Nár. list Í^Oi. 93. 2.
Lékařni pomoc. Ezop. Baw. 505.
Lékárnice, e, f. = lékařka. Baw. £. v.
1981.
Lékařskohygienieký. L. mýdlo. Nár.
list. 1903. é. 243. 14.
Lékařstvi hospodářské, rolnické, ves-
nické, rnrale Medicin, prostonárodní, lidové,
popaliire Medicin, srovnávací, comparative
k., výzkumné, experimentale M. Ktt L.
universální Či tinktura dokonalá a I. iMtrti-
kulami, t. druhotná, menií. Yz Zach. Test
146.
Lekati se, Sr. Laknooti se. — t tem.
Y ničem se nelekl. Milí. 52*. — einft. Ne-
leká se tam jiti. Us.
Lekce. Na lekcí choditi. Frant 43.
pozn. 8.
Lekcionář, e, m., kniha kostelní. Nejed.
16., 37.
Lekciový. L. čtení, lectiones. Pat Jer.
2. 2.
Leknín, a, m., nymphaea, rostl. Ys Ott
XYIli. 515. L., lekutí, iekno, taika bila,
itulik bílý, stulík bíiý, vodni růie bílá,
vodní lilium bílé. Nár. list 1903. 6. 157. 3.
Yz násl. Lekno.
Lekno, a, n. = leknin, hastrmanovo kvití,
kde roste, nemá se nikdo koupati, npadl
by v moc vodníkovu. Kšf. Lid. 11.
Leknový. L. kořen. Ruk. lék. Ifar. 198^.
Sr. Lekno.
Leknuti, n. =: lektuit Sr. Leknín. Bílý 1.
(koření pro krávy). Nár. sbor. YIII. 121.
Lékostrojský. L. jednání, pharmaoentica.
Presl v Kr. I a. 14. (1821.).
y Lekovadlo, a, n. Staročeská 1-dla. Yz
Čes. I. XIV. 10. nn.
Lektač, e,m,=zpoehlebnÍk. Mam. A. 331».
Lektati co komu : nSi biáznAm. Chč. S.
I. 94b.
Lektvařice, e, f., licuirioium. Bhm. hex.
329. (Md.).
LekvarOTý = pooidly nadívaný, maaaný.
Slov. Sbor. čes. 87.
Lelek Cyprian, buditel, pros. Čechfl a
spis., nar. 1812. Yyhl. I. 41.
Lelěti. Yýklad vz v List íSl. XXVn. 68.
Sr. II. Přisp. 143.
Lemový — Lépostný.
159
Lemo^ýy yz Pletaci.
Lemtati = hrýzti. Hnsy My její zástěru.
Kqd. id 15.
Len. Má vlasy jako len (co do barvy).
Kár. list. 1903. č. 314. 1.
Lén, m., léně, f., léně, n. ; léni, léniei
lénie = Hni, zastr. Pel. Vlil.
Lender, drn, m., tanec. Popěvek pro len-
der. Vz Vlast. 1. 96.
Léné. NeaČinieť to 1. (bezprodleně, ihned).
Pej. vm.
Léni == Unj. L. člověk. Chě. S. I. 5».
Leník, a, m., lecalo. Vel. 135. Sr. Lennik.
Tbz. V. 5. 129.
LeníT, a, o, vz Lenivý.
Lenivec v zimě vyiihaje na peci a v letě
našinko. Hizn. 64. L. kradné ěas p. Bohn. Ib.
Lenivost nikomn nié dobrého neprioiesla ;
L. je poduéka diablova. Bizn. 168., 64. Vz
přislovi ve Vlast I. 222. i
Lenivý. Přiňdé vesno, lenivým je teskso; '
a kdo nebyl lenivý, mo jeStě dost výživy.
Slez. Vlast. L 234.
Lennietvi, n., das Lehenwesen. Mtc. 1902.
367.
Lenoch. Vz Hachoň, Makoň. — L. na
Chodsku tůn, kdo o svatodaSoich svátcich
(o prostředni svátek) poslední vyhnal ráno
dobytek na pastvu. Vz Čes. 1. X. 444., Král.
Vozeni lenocha na Chodsku o svátcich svato-
duánich. Ib. — L. = dřevo k t€ídrh>'Váni vosti.
Již. Čech. Kub. List. fil. 1902. 249. Vz Čupka,
Sapka.
LenoehoYý. L-vými býky svázaný. 1618.
Frant. XXL
Lenora. OdpAldne je zasvěceno sv. Le-
noře (nepracuje se). Nár. list. 1901. 175. 9.
Lenost se zahálkou bývá podnětem ne-
jednuho břichu těžkého. Tbz. lil. 1. 294.
Lenošeni, n. Zbytočné lenoSenie ukazuje
chodník do krčmy, fiizn. 64.
Lenodka, y, f. = UdU « opěradlem íi « ?e-
norhem. Čes. 1. X. 470.
Lenošný. L. ležení v táboře. Jrsk. XII.
234., Čapk. 82. Lenoch lenoiná. Čes. 1. XIII.
177., XIV. 60.
Lenovati si. Frant. 50. 15.
Lenovnik, n, m., phormium, rostl. Vz
Ott. XIX. 689.
Lénšaítnik, a, m. = havíř, který měl za
určitý dli nasekané rudy jednotlivá místa
v dole v nájmu. Ces. 1. Xt. 348.
Leny = lnění. L. semeno. Dšk. Km. 14.
Lénynlai» y, f. = Eleonora. Dák. Km. 33.
Lenz Ant. Dr., vyiehr. probošt a spis.
20. 2. 1829. — 2./10. 1901. Vz denní listy z té
doby.
Leodienský = ItUiěeký, Leodicum = Lu-
tice. Pel. Vin.
Leonieký (Uonekj) drát = stříbrný neb
médčoý, toliko napovrchn zlatem n. stříbrem
použený. Ott., Dhnl..
Leonský, vz Leonieký.
Leopardovitý lev. Kol. Her. I. 173.
Lepař, e, m. := kdo omítá ttěny dřevěných
domů, Vz Vstnk. XIL 89., Lepenice. —
L Jan 1 1./7 1902. Vz Vyhl. L 51., Nár. list.
1902. é. 180. — L. Frant. Vz Alm. XI.
172.-177.
Lepenice» e, f. = etavba xe dřeva, u které
ee Upi hUna na dřevo a elámu. Přízemí jest
z kamene, teprve hořejší polovice budovy
(první patro) je lepenicová. Vz Čes. h Xll.
135. Vz násl.
Lepenieový Spýchar. Čes. 1. XII. 369.
L. stavba. Čes. 1. XIII. 71. Vz předoház.
Lepenice.
Lepeniěný. Bylo na něm víc díla 1-ěného
než kamenného. Zvon IV. 80.
Lepič plakátů. Nár. list 1904. 23. 2.
Lepidlo^ a, n., fíctoria (ars). Rozk. P.
1566.
Lepiti se kam Jak. L. se naě jako na-
moklá hrouda. Hlk. VIII. 107.
Lepiž. Jakož bych byl viec lepíž k tobě.
Dm. roudn. 722. Vz Lepí.
Lepká, y, f. = kukla^ larva, V zloděj,
mluve.
Lepný. Je lepný (snadno se přilepí;
o frejíři). Zvon IV. 159.
Lepobarvý. L. kůže. Msn. Od. 2C6. Sr.
Lepobarevný Ví. 835.
Lepobytný. L. město, palác. Msn. II. 28.,
206., Od. 33.
Lepočistý plášť. Msn. Od. 121.
Lepoélenitý štít, c^kvxXo?.
Lepodělný koráb. Msn. Od. 134., 163.
Lepoháček, ěku, m. = pakliě, iperhák.
Msn. Od. 312.
Lepohlazený vůz, korba, ratíště. Škod.
Od. 91.. 54., 5., Msn. Od. 51., Škod. IP. 34.,
130.
Lepohradbý. L. Trója. Škod. IP. 153.
Lepohrazený« L. Trója. Škod. U*. 6.,
26.. 1U6.
Lepohybký. L. ouško. Msn. Od. 277.
Lepojizba, y, f. Msn. Od. 249.
Lepojizdný lid. Msn. II. 19.,^ 457.,
Hym. 9.
Lepokrasavičný. L. Sparta. Msn. Od.
203.
Lepokronhlý. L. lehátko, štít. Msn. II
55.. 261.
Lepokrový. L. koráb, loďstvo. Škod. Ii*.
24. 1 32.
Lepoknižný štít. Škod. 11*. 98., 108.,
245.
Lepokvětný vousek. Msn. Od. 169.
Lepolesklý. L. zbroj. Msn. U. bB.
Lepoleskný luk. Mns. Od. 820.
Lepolici dívka. Msn. Od. 92. Sr. Lepo-
lícný VL 836.
Leponožka, y> f. = Hebe. Msn. Od. 177.
Lepoperný = l^pé p^í majici. L. pták.
Nár. list. 19./11. 1897.
Lepopromytý plášť. Msn. Od. 194.
Lepoprudný. L. voda. Msn. Hym. 10.
Leporouehy. L. žena. Škod. Od. 91.
Leporuéný meč, Msn. II. 295., veslo. Msn.
Od. 163.
Leposkvouci roucho. Škod. Od. 90., Msn.
Od. 89.
Lepospletitý. L. roucho. Msn. II. 242.
Lepostavěný. L. sídlo, palác, Škod. Od.
61., 28., dům. Msn. Od. 63., hradba. Škod.
IP. 233.
Lépostný. L. roachoj Škd. Od. 38., tvář.
Rká. Sión II. 156. .
160
LepostoČitý ^ Letuití te.
Lepostoéitý. L. útroba ovčí (strana),
provaz. MsQ. Od. 323., 205.
Lepostolný. L. jitro. Škd. Od. 91.
Lepostr^uý, L. přilba, Msn. II. 53., oltář.
MsD. Hym. 1. Lepostrojná přilba. Škod. 11 V
61.
Lepostružný. L. lAžko (lepě yystronžené).
Mso. II. 56.
Lepostvořený. L. tětiva. Mso. II. 277.
LepoStépný cedr. skd. Od. 75., Mso. Od.
76.
Lepotkanina, y, f. Mso. Od. 196., 243.
Lepotkanitý. L koltra. Mso. Od. 102.
LepotYořený. L. kleité. Mso. Od. 47.
LepoYéncovaný L. lovkyně. Mso. II.
393., Hym. 35.
Lepovidný. L. podstavec, Kríssa. Msn.
Od. 102., Hym. 15.
Lepovýřezný. L. řemen. Mso. II. 388.
LepoYýstavný chrám. Msn. II. 86.
Lepozávojný. L. žena, Škod. Od. 65.,
Chans. Mso. II. 344.
Lepozděný. L. město. Msn. 11;^ 5.
Lepozdobený. L. Afrodite. tiaod. Od.
119.
Lepozkasaaý. L. žena. Msn. II. 163.
Lepuzrobený výrobek. Msn. II. 189.,
Od. 63.
Lepozrostlý. L. lýtko. Msn. II. 62.
Lepše, kump. pl. nom. ve praedikatě : Ti
byli by i. doma. Alb. 90l». (Mi).
Lept, u, m.zz leptáni. Nár.list. 1903. čís.
250. 17., Doien. Pr. 416.
Leptař, e, m. L. antotypii. Nár. list. 1903.
č. 19ó. 6.
Lermistr, a, m., z něm. Lebrmeister.
Dělal za robence n l-ra. 1566. Wtr. exc.
Les. Kde les kácejí, tam třísky lítají (bez
ztrát nelze vésti válku atd.). Us.
Lesa, y, f. = rohoi. Baw. B. 6«., Ap.
217b.
Lé§ačka, y, f. = iena ehodiei do Itia na
práci. Nár. list. 8./6. 1898.
Lesák, a, m. z:: élovik v lese praeujici.
Ces. 1. XI. 58. Sr. násl. LeSák. — L., sil-
vanus, brouk. Yz Ott. XXUI. 176.
Lesistý. L. výspa. -Msn. II. 225., Hym.
15.
Lesitý. L. země. Msn. Od. 16.
Lťsaliee, e, f, plusia, rostl. Vz Ott. XIX.
949.
Lesklobrnénec, nce, m. Msn. II. 20.
Lesklijhnédý vlas. Čcb. I, Pov. 16.
Lesklokoyý. L. obloha. Msn. Od. 85.
Lesklokoži, n., Glanzbaut. Ktt.
LesklooTocný. L. jabloň. Škd. Od. 185.
Sr. LeskoovocDý.
Lei»klorainenný. L. služebnice. Msn. Od.
274.
Lesklosiyý. L. bos. Msn. Od. 225.
Lesklošedý. L. oliva. Zr. Nov*. 194.
LesknaTobíIý. L. stádo. Msn. U. 49.
LesknaYOČistý kaftan. Msn. Od. 223.
Lesknavopásý. Msn. II. 94.
LesknaTozářný pancíř. Msn. II. 232. L
stěny. MsD. Od. 328.
Lesknice, e, f. = ehrašiicef phalaris, rod
trav latoatýcb. Vz Ott. XIX. 674.
LesknoYati. Mam. V.
Leskný není dobře tvořeno. (KroklLb
313.). Cf. fiovoleskný. Tedy j sou vieckade-
rivata nesprávná: lesknatosf, lesknatý, tesk-
nice, lesknokeř, lesknoslatý, lesknost Ml.
LeskooToený. L. jabloA. Skd. Od. lOi
Sr. Lesknoovocoý.
Leskotnozubý pes. Mso. II. 193.
Leskotný. L. třiooika, trepky, křídla
Mso. li. 444., 20., 254.
Lesjkák, a, m. = ělovik aamielnaný v l^
sícb. Pohorský 1. Sá. XVII. 63. Sr. Lesák.
Říkali jsme jim (zloděj Am) obyčejně jei
,lesáci*. Ib. XIII. 13.
Lesnatčti, ěl, ění. Když mravy jinýdi
lesoatéjí (stávají se brubými; opak: lahod-
něji). KoU. SI. dc. I. 59.
Lesní pannv, vz Panna.
Lesný, vz Lesní. L. hranice. Pflb. ol. IL
471. — L =:leštnj. Baw. £. v. 1354.
Lentken^z lešken. Mam. V. (Mi.j.
Lestnomyslný. Msn. Od. 152.
Léstořech, vz Léskořecb. Mí.
Led (Ledak, Lisůo), e, m. = veliký mulbes
oboóí, s vlasy a fásy zelenými, telom chln-
patým na rukách s dihými drápami. Sbor.
slov. 1901. 116.
Lefiák, a, m., vz předcház. Lei. -
L. = Ušák, medař, apiarius, Waldbieaeih
zfichter Bdi. Gl. 123., 149.
Leščiroh, vz Liéiroh. Mi.
LeSdit = udeřili. Někoho po hnbě 1. Hui
Hocb. 23.
Lef^ehrad. Eman ilechtic z L-dn, spis
Srov. Zvon IV. 278., 462.
Ledka Štěp. Sr. Lit. I. 924. — L. = BkB.
Na Uaoé. Šb. D. 47.
LedpapiroTý. L. literatura (na leipapírc
tiitéuá). Jrsk. XXVI. 187.
Ledtina, y, f. = les u Chlumo. Čaa. mor.
mns. IIL 136.
Látající tělo == hilj ffpkj prach, Zaek
Test. 147.
Le tak. Procházka. Jiní ětoa: Ale tzk.
Mi.
Léfátko, a, n., alta (inter volnerea). Roak.
P. 165.
Letba. Mus. 1861. 114. Když by někto
posekal zelee, kořenic a letba. XV. stol
Snad chybně m. setby? Mi.
Letrlý 1= kdo letěl, epadL Hospodin vzvodi
Mé, dominuB erígit elisos. Pasa. 351. 1
(Mi.).
Letenský. L. silnice v Praze. Rnth. 807.
U Letné.
Letíce n. fMky rozleliU; roztřepeni ocoi^.
Kol. Her. I. 231., 61.
Letínný. Už z něho byl 1. •= svá léta ma-
jicí, dospělý. Val. Nár. sbor. VIIL 97.
Letkolusk, n, m., piscidia, Fischfaog^r,
rostl. V z Ott. XIX. 777.
Letmý. L. válec u plynového motoru. Ott.
XIX. 961.
Letné = chudě, nuzně. Pel. XXXIII.
Letnice (svatoduiní svátky). Vs Brt Čit.
388. nn.
Letnik, u, m. = «ýr. Nedávali dčkann Ikft
a másla. 1606. Mus. 1901. 373.
Letnit! se. Ty rybníky se nalétni. Pokr.
1886. ě. 30.
Léto — LiboBtnS.
161
Léto. V lete deň ako v zimě týždefi. Rizn.
64. Léta, vz Jir. Prove 147. Je-li 1. mokré,
bývá v přifitím roce drahota. Ott. Kal. 1904.
y ]été se nikdo nenpeče, ale v zimě mnohý
zmrzne. Us.
LetfijSi =: letoM. L. yinobráni. 1610. Š.
Pam. ol. 131.
Letora. Sr. Čad. 67., 110., 127.
Letostcdný člověk = vrstevník. Klicp.
Letošek, ika, m. = leioM tele. Mš. Vz Le-
tAŠně, Letoiák.
LetoSné := leřo$, L. bylo Špatné léto. Nár.
list. 1891. 6. 267.
LetoviStě, e, n. = bydleni na venkn,
Sommerwohnnng. Rekonvalescenty posílají
do lázní a letoviiť. Vstnk. XIIL 384. Srov.
Letovisko v YL 844.
Letúei. Ž. wit. 90. 6. (Sr. List. fil. XIV.
369).
Lenein* u, m., v Inčbě. Yz Ystnk. XIL
49.
Lenkopýrit, n, m., rada arsenová. Yz
KP. X. 246.
LeT. I lva množství chrtů ndolá. Tbz. Y.
4. 413. — L., ěovhvézdL Kdo se narodí na
ivn, bude silen, ale též zlostný. Mtc. 1. 1891.
50. — L., znak. Vz Kol. Her. I. 406. —
L. zelenj = římské vitriolnm. Zach. Test.
147.
Levá Marie, spis. Srov. Zvon lY. 663.
LeTdudka, y, f., zdrobn. levdnSe. Krkon.
Fr. Nečásek.
LeTen. vna, vno> vz Levný.
Leviatliail, n, m. =: štrcj k mykáni vlny, Yz
Ott. XX. 603.
Levněnka, vz Levofi. MS.
Levo. Mistr má svů levů mkú na ne-
mocného 8 leva sáhnuti. Rostl. G. 173^.
LeTomléčný bacillns. Yot. 83.
Lexikálně řeč spracovati. Yzáj. I. 68.
Lézti Jak. Leze jako kote mákem
(zdlonha). Čes. 1. XI. 269. Leze, jak pes
pod kyj (nerad, zdlouha). Ylasť. L 264.
Lež má křídla. Tbz. XYL 261. Dával mu
lži (říkal, že lže). 1616. Arch. XIX. 294.
Ležáeký sklep v pivovarech, kde pivo
leží, chlazený na 1—20 B. Ott XIX. 820b.
L. sud. Ib. L. žně =: pohodlné, Jrsk. XXIII.
18.
Ležáctvi, n. = leno$t. Byla vyhláíená pro
svoje, jak tomu a nás říkají, 1. Sá. Pr. m.
L 19.
Ležáéek, 5kQ, m., zdrobn. ležák (pivo).
Kornk 88.
Ležaéka, y, f. =z Uná ienekd, ChoeS, bych
tě zciperni], ležaěko? Sá. Pr. m. L 160.
Ležer =: imafff, Y zloděj, mluvě.
Leži Janko zabitý, tanee, Yz Brt. P. n.
911.
Ležmý pilník. Ott. XIX. 743.
Ležnosf, i, f., mendacia« Gioss. Klem.
(Mš.).
Lha, y, {.zzUha, Po Ihách. Wtr. exc.
LháK Před lhářem nelži (nevěřil by ti).
Lit. II 666.
Lháti, žln, žleS, zlou. Zliv. Kub. fil. 1902.
249. Ti mluví mnoho a rádi lží. Luc. 60.
Lhouce pro jméno mé. XV. stol. Uě. spol.
1903. IIL 29. Selháoni. Chě. Post. z r. 1622.
Kott: Dodatkj k čeako-nSm. Bloynika III.
(Yýb. IL 636. 13.) Ye Yěst. XI. 282., 288.
doporučuje se : lžu, lžou, IŽe, lžíce. — naé.
Každý takový lže na svů hlavu. Dolen. Yz
tamtéž míněni Flš. Písm. 246. — Teč. Lže ve
svou hlavu jakožto zlosyn nejhorSí. Hrl&
Hus. 206. — kým. Když on mnú lže, já
také tebú I. musím. 1612. Arch. XIX.
146. — jak. Lže, až se stěny rozstupuju.
Ylasf. I. 234.
Lhostajenstvi, n. Pat. Jer. 16. 21.
Lhostajnik, a, m., vz Lhostiník. Yel.
160. Sr. Yll. 1314.
Lhosti^ný, vz Lhostejný.
Lhostejný. Zabijeme ho? Zabijeme. Ne-
cháme ho ? Necháme. Bydž. KSf. Lid. 6. —
k ěemu: k ženStinám. Zr. Čer. 42.
Lhota = Praha. Y zloděj, mluvě. — L.
Jan Kv., básník. Yiz Lit. U. 412., 798.
Lhota = milot f, pardon. Panic mu popře
Ihóty. Baw. T. v. 1088. Sr. Jir. Prove. 149.
Lhoták Kamil dr., assistent a spisov.
Lhotiti si = Ihálu ši dávati, ulehíeni.
Prosba, v niež sobě nelhotil. Um. roud. 804.
MS.
Lhtáti = hUaU. MS.
Uit9LYf=zhltavi. MS.
Lhůta. Dodávky na Ihflty. Nár. list. 1903.
Č. 114. 18. — k éemu: k soudnímu odvo-
lání. Yz Ott. Říz. IIL 19.
Lhůtový. L. zboží, obchod. Nár. list. 1903.
«. 114. 18., 166. 14.
-li. Yz MS. Slov.
-li: příp.: pradlí, rolí. DSk. Km. 12.
LibaěkoTý. L. péro = husi. Slov. Czam.
Slov. 126.
Libadlo, a, n. (v kostelích). Ghč. Post.
174».
Libenka, Uibenkat sicyos, rostl. Yz Ott
XXIII 128.
Lihélla. Citlivost 1-ly. Strh. Mech. 19.
Libercoul, a, m. Yz čes. 1. XIIL i 34.,
Bybecoul.
Libezný. My se vám vSím líbezným do-
brým odměníme. 1616. Schulz 68.
Lybchyně, Lybehyňský za Libchavský
v YI. 862. oprav v:Libchyné, Libchyňský.
Libi 1= libivý, lihový, Libie maso. Rhas.
E. m. 8. Erb. čte: libý.
Libivosť, i, f. = huhenott. L. mu chrbet
obostří. Baw. Ezop. v. 2140.
Libo byly upraveny cesty mé, utinam
dirigantur viae meae. Ž. wit. Libo mi roz-
uměti, utinam saperent. Ž. wit. Deut. 32.
29. Sr. L'ubo.
Liboce sOy liboce, tanee. Yz Brt. P. n*
942.
Libohlas» u, libohlásek, sku, m. Dhnl.
LibohoTomý. L. Múza. Yin. I. 80.
Libomudřectvi, n. Krok II. b. 202.
(1827.).
Liboplavný vítr. Msn. Hym. 79.
Libosladký spánek, Msn. II. 178., past-
visko, jídlo. Msn. Hym. 24., 16.
Libosměvný. L. Afrodite. Msn. II. 266.,
Od. 119. Sr. Libosmavý v YI. 864.
Libostně. Že se jest I. kochal v nesprávné
ůtěSe. Bozml. náb. Bud. 191. (MS.). L. si při-
pomínati. Jrsk. XXYIIL 1. 62.
11
162
LibostQoaf — Lichotítl.
Libostnosf, i, f. NAr. list. 1903. é. 257.
17.
Libostnmný, L. žeWa. Man. Hym. 23.
Liboňté = libosti, pl. nom. Sf. (List. fil.
IX. 14.).
Libotvářný pokoj. Slad. Rich. 188.
Libotyomý. Látka k 1-Dým květům. Lit.
I. 779.
Liboumný, knnstsinníg. Nár. List. 1886.
č. 61.
LiboTítý, maeilentas. Mam. V.
LiboTý. Za Mas. na konci polož : Vstok.
X. 602. (libivý, XV. stol.).
Librovka, y, f. = kůie Ubravd^ podéHovd,
Pfnndleder. J. Vávra. Hist. pam. MniS. 38.
Libuda, les v Opavska. Vlast III. 92.,
136.
Libušáky a, m., vrch a Prahy. Rath.
1064.
Líce. Neblaď Jen na Hca, ale i na raky.
Rizn. 170. — L.9 facies, corpns (delicti).
Va Jir. Prove. 160.
Licemburk = Lucemburk, Do L-ka. Kar.
62.
Lieemburflký, jinde lacembarský. Kar.
12.
Liceméree, rce, m. = simalator. Oreg.
Lieni sliznice, Wangenscbleimbaat, předoi
a aadni žila licnl (licnice), véna facialis
anterior et posterior, společná žila lícni
(licnice), véna facialis commanis; bolest
licnl Čiva trojklanného, prosopalgia; obrna
čiva licnibo, prosopoplegia, paralj^sis nervi
facialis ; rozštěp lícni, prosoposchisis, scbisto-
prosopía; jednostranné pokračtgící 1. úbytě,
prosopodysmorpbia, bemiatrophia facialis
progressiva. Ktt.
Licnice, e, f , vz předcbáz. Lícni.
LicoměmictTO, a, n. Ev. ol. 326.
Lieoměmik, a, m. Rozk. P. 871., R. 70.
LicoYka. y, f., drnb cihel. KP. IX. 194.
Lididlo, a, n., pbytolacea, rostl. Vz Ott.
XIX. 700.
LididloTý. L. skřínka. Jrsk. XXVI. 90.
Líčit = čítati. Praš. Slez. Čes. 1. X. 423.
Liéko, a, n. = o6ko (tkané) k povlakům,
Kbrl. Džl. 14.
LiČný. To deta je ličné (dobře vypadá).
Slov. Czam. Slov. 146.
Lidně v 1. Př. 188. Jir. praví, že lze čísti :
vlfdně.
Lidoblaživý král. Msn. Od. 186. Vz násl.
Lidoblainý Hyperion. Škd. Od. 196.
LidoboJstYOy a, n. Národ. list. 1902. čís.
226. 1.
Lidoborce Ares. Msn. II. 70.
Lidohromec, mce, m. L. Bonaparte. 1806.
Lit. I. 247.
Lidohubce, e, m. Msn. Od. 112.
Lidojiez, a, m. ^ Udojedee. MS.
Lidokrnšný. L. bitva. Msn. II. 234.
Lidomámenec, nce, m. =: kdo mámí lid.
Jrsk. XXV. 47.
LidomluTný. L. dívka. Skd. Od 83.
Lidomomý boj, Msn. IJ. 42., jed. Msn.
Od. 16.
Lidový. L. zpěv a hadba za starSí doby.
Vz Nejed. 361.
Lidoiral, a, m. Škd. Od. 164.
Lidaký. Když zachvátí lidské hlavy po*
ietilosf, mamá vSecka práce vymlaviti da-
vům jejich domněnky. Tbz. V. 1. 319.
LidstTOspasný. L. snahy. Nár. list 1885.
č. 109.
Lidumilnost. Nár. lisf. 1903, 312. 2L
Lidumilný, menschenfreundlich. L., lépe:
lidamilý. Mi.
LidumilstTi, n. Krs. Ten. III. 9.
Liduprázdný. L. údolí. Jrsk. XIV. 131.
Lidus, Liduie, e, f. = Ladmila. Dik. Ko.
60.
Lienka, y, f. = šluniíko (brouk). Sbor.
slov. 1901. 136.
Lier J. Vz Fli. Písm. 737., Zvon III. 71.
LieskOTka, y, f. = kuna $ pomeraniovjm
podhrdUm. Sb. si. 1901. 164. Srev. Sksl-
nicka.
Ligatura. L. notové. Vz Ne}ed. 361.
Ligistický. L. vojsko (ligy). ^Tbz. V. 9.
199.
Ligrus, a, m. = setebni miienec. Ott.
XIX. 710.
Lignit, a, m. = druh hnědého úhU. Nár.
list. 23./8. 1896. Dhnl.
Liha, y, f. = prkénko uproi^ed te UMt^.
Koalí se po něm vejci při hře velikoDoéoi.
První kalí, a kdyi kalí druhý a jeho vejce
fakne vejce prvního, patří mn obě, ne<a-
kne-li, ztrati obě. Stěpánovice. Knb. List
fíl. 1902. 249. — L. u formaiMkého voxu, Vz
Stefiba.
Lihnuti, n. Období 1. osatíny, stadiom
incnbationis s. latentiae. Ktt.
Lihoplynový* L. vařidlo, kamínka, ie-
hlička. pražitko. Nár. list. 1903. č. 140. 5.
Lihotavý kmit hvězd. AI. Mriť. Vz Ligo-
tavý v VL 861.
Lihotný. Mritil dřevce 1-tné, qpafirck.
Msn. II. 72.
LihoiároYý. L. lampa. Nár. list 1903.
č. 140. 5.
Lihuprostý. L. ovocná iCáva. Nár. list.
190i. č. 140. 6.
LicheTuý = llchvá^ěki. L. obchod. Chč.
S. IL 265b. Vs Lichevní.
Liehobarvý = liM barvy mafieL Národ
list. 1884. č. 826.
LiehokletTa, y, f. Vynikal lsti a l-voa.
Msn. Od. 293.
Licholesklý. L. dráha. Hrli. Has. 77.
LiehomluTka, y, m. = ioanil. Msn. Od.
61.
Lichomluyný. L. slova. Msn. 11. Předml
Lichoprstee, rstce, m. Srov. Zvon III-
660.
Lichoprstý. L-stí ssavci, perissodactyU.
Vz Ott. XIX. 486. Sr. Sadoprstý.
Lichoradka, y, f. = střídavá zimnice,
malaria Nár. list. 1901. č. 24.
Lichostrojený. L. síf. Msn. Od. 117.
Lichota. Roboty do lichoty, soboty. Vlast
1. ^u9.
Lichotiti 86 čím k ěemu. Vlčice chvo-
stem lichotí se k chovancflm. Škod. F. 63. —
oé. L. se k někoma o jeho láakn. Siád.
Gor. 63.
Liohoyědný — Listopad.
168
IiiehoTédný padouchy dXo(pmia dSáq, Msd.
Od. '258.
IiichoTéstný posel, osud, Msq. II. 268.,
212., pták. Mso. Hym. 84.
liiehya je koza, která sAl, jeSto bnde ve-
liká 6taka, líže, až ji nic neostane. Velesl.
Iiichý. Liché představy badf lichá oče-
káváni. Nár. list. 1908. č. 284. 1. L. Milek
(nenpřimný). KoU. IIL 72. Řeka licho (ne-
rovné) tekonci. Eoll. II. 8. L. mzda (marná).
Lichý bo) vésti. KoU. 14. (Sbor. čes. 275.) —
L. = hidni. Baw. E. v. 1547., 2154. Sr. Jir.
Prove 153.
LiJav, Q, m. = liják. Lit. I. 771. (Linda).
Iiíja^i^ný Zefyr. Msn. Od. 218.
Iiikařstvi, n. =z likařitoi. Ué. spol. 1902.
24. L. poživati. 1561. Ib. 1903. XIIL 5.
líikérový. L. továrna. Nár. list. 1903.
č. 284. 21.
Xiiknovati se iemu. Sedláci mnsief se
vodé neliknovati (vodu si oblibovati). Svár
Op. mns. 199b. (MS.).
Likvlee, pole a louky n D. Brtnice. Čas.
mor. mns. III. 186.
Likvidni listiny, námitky. Stieb. 168.,
133., 134.
Likvidnost, i, f. L. (pohledávek). Stieb.
145., 148., 151. L. úroků. Národ. list. 1903.
č. 114. 17.
Likvidováni, n. Náhlé 1. směnečniho
portfenilln. Nár. list 1904. 147. 17.
Lileéti, sekta náboženská. Mart. S. Před.
XL
LiUalni čistota (lilie). Zr. Zahr. 63. —
L. luznosf (divky). Zr. Leg. 60.
Limák, a, m. := ttruhař ; prknář, Brettsft-
ger^ sarrator. Tk. M. r. 184., 186.
Limeový plášť. Zvon III. 21.
Limec Španělský, paraphimosis, nemoc.
Ktt.
Limeékový. L. nikávce = přičné, viité
v limeékn. Haná. Čes 1. XIL 234.
Limnimetr, n, m. Strh. Mech. 284. L.,
vz Vydmomér, nástroj k měřeni amplitudy
Btonpáni a klesáni vod mořských. Z řec
íUfiri7, jezero, moře.
Limnologie, e, f., z řee. Vz Vstnk. XIII.
122. nn.
Limonádový. L. bonbony. Nár. list. 1903.
č. 148. 19.
Limonn, a, m.rzZťmon. Lbk. 30., 33. Za
volej a limonny. 1511. Arch. XIX. 49.
Linarit, n, m,-=zruda olověná. Vz KP. X.
Linda Jos. Vz Lit. IL 364. a hl. 865., L
350., 763., 924.
Lyndydový. L. sukně. 1511. Arch. XIX. 9.
Vz LÍDdiiový.
Lingnlový piskovec. Ott. XIX. 789.
Linkovni =: klamnj^ faltHi, V zloděj,
mlnvě.
Linole-um, a, n. := tkanina povlečená
fermeží lněného oleje^ k niž dáno prášku
korkového, pryskyřice a barvivých látok.
Ott XVIIL 720.
LinSafl, u, m. Aby mu kupil za půl
hřivny každý prodej a k tomu přidal třid-
eáton nad Žehuli na l-tě 1524. Arch. XIX.
424.
Liný jako valach. Čes. 1. XIH. 176.
Lipani, n. Veřejné 1. (dražba). Vin. I.
319. 8r. Lipati v VL 867. ^
Lipej = lip6. XVIIL stol. Čes. 1. XII. 16.
Tamtéž: lipe.
Lipen§]q^ Pravosl. Vz Přibyl Ant
Lipiny, les u Bzence na Mor. Čes 1. XIII.
476.
Lipka Fr., spis.
Lipnice, e, f., poa, rostl. Vz Ott. XIX.
979. ^
Lipničanka, y, f., přitok Cierne Oravy
Da Slov. SI. sb. 1901. 162.
Lipnonti kde Jak. Mládenci tak lipnů
za ňon, ako osy za sladkými hruškami.
Rizn. 174.
Lipové z= átj^í^e. V zloděj, mluvě. Ces. 1.
XL 141.
Lipový květ Při trháni ho musi se pozor
dáti, aby trbajiciho neštípla včela, jinak ko-
ření i suché v nemoci více škodi než pro-
spívá. Nár. list. 1903. ě. 285. 3. — TApovj,
lahkj tanec. Čas. mor. mus. I. 31.
Lipšcunek, nku, m. = íáUk na krk, LaSsky.
Čes. 1. XL 114.
Lir, rostl. Vz Ott XLS. 142.
Lis, u, m. L. na tašky (střechové). Vz
KP. IX. 163. L. na spracováni cihlářské
bliny. Vz ib. 128. Patentní 1. na slámu ve
spojení s parní mlátičkou. Nár. list 1903.
č. 134. 21.
Lisa, y, f. = liXka. Baw. E. v. 1586.,
1827.
Lisátko, a, n. L-tka kvielechu tvrdě.
Baw. Ezop. v. 742.
Lisavochytrý hovor. Msn. Od. 136.
Lisec, sce, m. Mucha sedši lisei na ly-
sinu jeho zlá hosti. Ezop. Baw. 1536. L. roků
v hlavu vpeři. Ib. 1539. — L., hora. Sbor.
slov. VU. 115.
Lišek, hora u Nové Vsi u Berouna. Us. —
L. rybník u Dl. Brtnice. Čas. mor. mus. III.
136.
Lisenec, nce, m. i= liBátko. Baw. E. v.
732.
Lisovací stroj na hlínu. Vz KP. IX.
284.
Lisováni tašek na střechu. Vz KP. IX.
163.
List. Vinohrad na šestém listě = šest let
starý. Mor. Čes. 1. XII. 248. Jsme všeci
jako ten list na stromě (pomíjející). Ces. 1.
XII. 276. — L = lUtina. O listech starší
doby. Vz Arch. XIX. 611. — L. = dfwén^
válec na Íi$lěn{ vlny. Ott. XX. 603.
Lisfák, u, m. = hmee. DSk. Km. 29.
Listinář, e, m. = Mrká lietín, Vz Lit L
58., Mtc. 1904. 135.
Lístkový. L. krajky. Vz Krajka. -
L. = pitenai. Provedl svědomí živé i 1. Půh.
Ol. III. 629. Sr. Listní.
Listnatee, rostl. Sr. Ott XXII. 129.
Listohíod, a, m., phyllobius, rod nosatcfi,
Vz Ott. XIX. 693.
Listopad. Hřímá-U v 1 da, bude příští
rok úrodný. Us. Kvetou-li v 1-du znova
stromy, bude zima trvati až do května. Ott.
Kal. 1904.
11*
164
Listopadový — Lodikrovný.
ListopadoTý. L. noo = sychravá. Tbz. V.
6. 180.
ListoSelestný. L. krajina. Msd. II. 87.
Listovaeí stroj na čištění bavlny. Ott.
XX. 600.
Listovaný. L. krajky. Vz Krajka.
ListoTÍtý. L. sarkom (iapenitý, lapeno-
vitý), sarcoma pbyllodes. Ktt.
Listruvý. L. sukně. LiieiL Mtc. 1902.
110.
Lisún, vz předcház. Lei.
LiSácký. L. oči (bystré, chytré), diplomat.
Tbz. V. 6. 197., ITL 2. 410.
Lidatkový. L. ploty. Vz násl. Liiatky.
Lidatky, pl, f. = plotové t^fíky Pelhřimov.
Kub. List fil. 1902. 249.
Lide = neetni, neprávem, Mucha zdobicí se
chválu liSe vece mravenci v své pýie. Baw.
Ezop. 1724. RaČi nás v hoře nevoditi, 1.
(spiSe) v rozkoi provoditi. Kunh. 161 a. Buď
vSecho smntka 1. zbavena (adj. fem. Vz
List. fil. 1898. 827.}.
LifieJ červený knželovitý, lichen ruber
acuminatas, 1. chřípí, eczema aditas naríam,
1. mokvavý přímětovitý, eczema impetigi-
noides; Červený 1. otrubovitý, pitvriasis
mbra, rothe Kleienflecbte ; mokvavý 1. cizo-
pasnikový, eczema marginatom (parasita-
rinm) ; mokvavý 1. končetin, eczema extre-
mitatam ; prostý červený cbrásťový mokvavý
I. krajiny obočí, e. regionis superciliornm
simplex rubrnm impetiginosnm ; 1. mokvavý
kitice, e. capillitii: ]. mokvavý líce, e. fa-
ciei (áplný, totale, částečný, partíale); mok-
vavý 1. líce vonsatého, e. faciei barbatae (pro-
stý, simplex, chrastovatý, impetiginosnm)-,
mokvavý 1. okraje rasového víček, e. mar-
ginis ciliaris palpebrarnm; mokvavý 1. pří-
jičný, e. syphiliticnm ; mokvavý 1. rodidel,
plodidel, e. genitalium ; mokvavý 1. sliznice
nosní, e. macosa narínm (Červený, chrástový,
prostý); mokvavý 1. trupu, e. trunci; mok-
vavý 1. zánětový, e. inflammatorium ; 1.
otrusový, otrusovina, pityriasis versicolor,
Kleienflecbte; 1. pásový, cingnlnm, Gtlrtel-
flechte; 1. příjiČný, lichen sypbiliticus; 1. Špi-
navý, rupia, rhypia; Špinavý 1. příjiČný,
rupia syphilitica. Ktt Dva lidé nemíjí fou-
kati proti sobě do ohně, přifoukaliť by si
z něho navzájem liSej, kter^ je rudé barvy.
Mtc. 1. 1897. 69.
Lišejový. L. povlaka, panuus eczema-
tOSQS. Ktt
Lidí = liSiL L. Suba za 9 zl. Půh. brn.
IIL 864. L. cesta. 2. pod. 62. 11.
Lifiidlo, a, n. L. slov. Vz Hlavn. 62.
Lifiiti S6 íeho = zbavenu hjti čeho, pO'
zbyti íeho. LiSil se i posledního zbytku. Pal.
II. 2. 274. Co vítěz liSíl se odměny, o kte-
rou zápasil. Ib. 860.
Lidka, na Hané leSka, u Znojma a Brna
hrSka. Sb.D.48.,147. Umí liSlcu liSkou ho-
niti = je vypálený, chytrý. Zliv. Kub. List
fil. 1902. 249. — L. = otvor v pudhvaci peci,
kterým ae plyny odvádřjí. Vz KP. X. 163. -
L. Bm. K., čen. malíř. 1862.-18./1. 1903.
Vz Národ, list 1908. č. 19. 2., Alm. XIV.
126.-131., Zvon UL 261.
Lifině, pandia. Rozk. P. 2048. -^ L. =r4Ml
Mnoho od toho 1. Mark.
LiSnee, Sence, m. (či lisnee?). Zlapajte
nám liSence mladé (vulpes parvulas), ježto
hubie vinnici. B. ol. Oant C. IL 16. (Mm.
1864. 296). Orel liSence vzhati. Ezop. Bav.
782.
LiStef = Uitev, liHna, Vz VI. 874. Slez.
Vyhl. IL 809.
Lifitina, y, f. V L-ně, pole u Červ. Lhoty.
Ca 8. mor. mus. III. 184.
Lita. Rybáři dovezli kádě, obnouťky, lity,
provazy. 2Stm. Poh. 49. Vz Lýta = vodní 8Q<L
VI. 908.
Litargir {lUargyr\ u, m. Masf z Im
Rbas. £. I. 68. Vezmi 1-ru dva loty. Lék.
fi. 46>.
Litavka, y, t-:^Utaváhu$a. Je jako !.=&•-
benj. Ml. Bolesl. Ces. 1. XIII. 176.
Litavý. L. křídla (kterými se litá), Fanst
69.. drak (lítající). Ib. 81.
Litee, tce, m. = Utj élovík. Baw. T. r.
741. 761.
Lit^i = mjil. z toho naii Jalianns 1.
byl. Pass.
Literarhistorik, a, m. Jeř. Rom. báni
66. Lépe: literami historik. MS.
LiteráHti. Kornk. 206.
Lithyalin, u, m. Pomocí l-ou a hyalitíiu
vyráběli neprůsvitná skla. Hlasy výehodoč.
14./6. 1892. Dhnl.
Litina bila, Sedá; výroba 1-ny čí suro-
vého ieleza. Vz KP. X. 139., 141.. IL
144. nn.
Litně. Ta voda je 1. (velmi) stndeni
Luc. 46. Sr. Lítě.
Litný. LítnějSí (hněv) zažiebá sě, sae-
vior ira ardet. Fagif. 20^. L. amr^ fnri-
bunda mors. Mam. A. 2d«. (MS.).
Lito, a, n. Choditi s litem. Vz Vyhl Oba
116 no.
LitoTati koho v čem. Měli byste moe
v tom nákladu (peněz) I. Arch. XX. 71.
Liturgický. L. hry, zpěv starší doby. Vz
Nejed. d6L
Liuhem. Vz Osv. 1896. 196., 372., 4^2.
Liutice. Vlasta I. Dal. O. 16. 1.
-livý konc. Její vznik. Vz List fil. XXVIL
23 L
Lízati. Jakoby po mna lízlo (je mi ne-
volno). Domžl. Čes. 1. XII. 384. Líznouti
se = ulíznouti se. MS.
Ližné, ého, n. = poplatek dkeÍ9u podchnj
do komory panovníkovy. Cod. dipl. Mor,
IV. 6. (Bdi. Gl. 186.) L. = plat aa skládáni
nádob. 1268. Reg, IL
Lnáře. Když nechtěla býti na LnáHcb,
přestěhovala se do Březnice. 1488. Arcb.
XIX. 239.
-lo přip.: nemehlo. DSk. Km. 12.
Lobeda = ^0ďa. Rostl. D. 89^. l.
LobeJeJ, e, m. Učiň kůpel a bylin hor-
kých, jako jest: divizna, chvolka, polej,
brolan, lobejej (?) nebo žlútenník. Rhas. E.
86. (MS.).
Loď. Z lodi, která se topí, stěboji se
mySi. Hav. Ghamr. 128.
Lodékryvný přístav. Msn. Od. 73.
LodikroTny. L. rejda. Msn. Od. 147.
Lodilomný — LotrynS.
165
Lodilomný. L. místo. Škod. F. 122.
Lodinnik, a, m., nanta, lodník. Rozk. P.
2492.
Lodislayný muž. Škod. Od. 90., 101., Msn.
Od. 89.
LodiYod, a, m. Národ, list 1885. č. 151.
Lépe: lodivoda. HS.
LodÍTráceniy n. = n<l«ra< lodi. Mark.
Lo^aniee, e, f., nadávka. DSk. Km. 41.
Logika: amnice Jg., arnice Mark., my-
siitelstvo, pvavomysl Mark., pravomyslnosf
F. Šíř, slovice. Mat. Beneioyský. L. zamést-
knává se správností lidského myšlení, Mark.,
bádánim o poznání a jeho pAvodn. HS.
(Krec. 5 ) Dastichova 1. jedná o formách a
normách správného mySlení; Kadeřá ková 1.
jedná o pravdě naiion myilének; Masary-
kova 1. jest věda o pravidlech, kterými se
spravnie dnchnáS při přesné práci vědecké.
Kře. 17., 23.. 19.
Logr, u, m.| z něm. Lager. ZaSel s ním
do logru k ohfiAm. Zvon III. 108. —
L. = vyvařená šemlelá káva^ ébylá po teezůni
tektUmy jejím obsahem naeyeeni.
Loh, u, m. Ječmen a oves váže se do
loba, do pokiadin (nárné ho obváže se
skrutkem a postaví se). Slez. Vyhl. II. 323.
Lohmo, trans versaliter. Mam. A. 86*. Dle
List. fil. 1893. 218. chybně. Mě.
Loelma, y, f. = dira. Lochna majstro-
vat = dělati díra. V zloděj, mlavě. Čes. 1.
XI. 141 Sr. Loch.
LoJoTni Pojedl kns 1. pečené. Světz.
1883. 203.
Lejska ma galaty z vojska a koSalu
z hnái, potrhať jo mnái. Popěvek. Slez. Vyhl.
II. 258.
Lóka =:{o«1m. Záp. Mor. Šb. D. 79.
Lokálka^ y, f. = dám lokalisty (kněze).
Strn. Poh. 135.
Loked» kíe. m. Hra na LokSa. Vz Sbor.
slov. 1900. 180., Sb. si. 1902. 70.
Loketnik, a, m. = kdo prodává zhoU na
lokte. Rais. Lep. 171.
LokomoMla s mlatiěkami a lisy na slámu.
Nár. list. 190i. 135. 21.
LokomobiloTý. L. složení stroje. Nár.
lis^ 1903. £. 136. 9.
Lokomotivka, j, f. = místnost, kde dě-
lají lokomotivy. Nár. list. 1903. č. 298. 21.
LokoHee, vz Lekořice. MS.
Lokdovlea, e, f. =: polévka nudlová, LiSeň.
Mtc. 1902. 112.
LoUUtí = lehtívý. Volyně. Čes. 1. XIII.
124.
Loktati = lokati Has. Post 87b. yik voda
loktaSe. Baw. v. £zop. 266.
Loktibrada, y, m. = divý mužík, který
měl brado na loket dlonhon. Vz Kál. Slov.
35.
Lolo = kráva, V dětské řeči ve Slez. Čes. 1.
XI. 842.. Vyhl. 11. 282.
Lom, n, m. =z pHrouná jeekynéf dira ve
9kále, Baw. Ar. v. 4019.
Lomenlce. Východočeská 1. Vz Nár. sbor.
19')4. 12. nn.
Lomfeit, lamfedt, u^w.zukúlk označeni
dovolené v/jéky vody. Arch. XX. 522., 471.
Lomibuk. Opálený 1. Národ. list. 1904.
128. 9.
Lomikámen, lupkámen, saxifraga, Stein-
brech, rostl. Vz Ott. XXII. 700.
Lomivost, i, f, Uzlovitá 1. vlasů (vousfl),
tríchorrhezis nodosa. Ktt.
Lomňanka, y, f. = přítok Biele Oravy
na Siov. Sb. si. 1901. 162.
Lomnieký z Badče Simon. Vz Mas. 1902.
549.
Lomozitý vítr, tarbo eonfringens. Pror.
ol. 24b. Isa. 28. 2. Dle MS. není jisto. Sr.
Lomozivý.
Lomozivý hlak. Tbz. V. 9. 90.
Loii = fó». U Krnova. Šb. D. 57.
Loncký = lonekj. Dík. Km. 38.
Loos &ar., prof. a spis. f 14./4 1903.
v 41. r.
Lopata. Masím trpěti až do lopaty (do
smrti). Klát Čes. 1. XI. 868. Ten chléb není
ze zlaté lopaty (není dobrý). Vlast. I. 233.
Lopatka. L-tky křídlovité (křídlovitě od-
stávající), scapalae alatae, fl%elfórmig ab-
stehende Schalterblfttter. Ktt
Lopatkoramenní. Hostec svalstva 1-ho.
Ktt Vz Lopatkový hostec.
Lopatkový. Maní či zvratný poh^b 1-vý,
Scapularreflex ; 1. hostec, scapalodynia rhea*
matica. Ktt
Lopcjski, potok na Zvolenska. Sb. si.
1902. 51.
Lopocenina, y, f. = lopoeenL DaSevní 1.
Hlk. X. 173.
Loreta, y, f. = pfádelna. V zloděj,
mluvě.
Loriš Jan, prof. a spis. Sr. Vyhl. I. 60.
LoměttOYati koho = lorněttem pozoro-
vati. Cch. H. Pov. 222.
Lositi. Losili sů, sortiti šunt (losovali).
Gl. rond. 39l>., Krok. 1888. 404.
Loska = luMka. Liiefi. Mtc. 1902. 435.,
442.
Loskomina, y, f., obstapa. Rozk. P. 2444.
Loskot £m., žurnál, f 17./4. 1902. maje
28 let.
LotoflaTÍiiy u, m., v lačbě. Vz Vstnk.
XI. 520.
Lotosi, n. Zlaté 1. Zub. Még. 33.
Lotosný list, květ. Zub. Még. 23., 34.
Lotovné, ébo, n. =: popUUek ne l^vny
elHbra dávaný při kapu a prodeji, vybíraný
ne v hotových penězích, nýbrž ve váženém
Htříbře; platil se lot z každé hřivny (pro
purificando argento). Ve středověku slul
náčist Vz Jir. Prove 156. L. platiti ; Abych
vám sěekal lotovního. Arch. XXI. 7., 103.
Lotřiéek, éka, m., zdrobn. lotr. Faust
176.
Lotrinský oheň = směs chloridu sirna-
tého se sírouhlíkem a ammoniakem. Vz Ott
XXII. 26b.
Lotřit, u, m., nový nerost Vz Vstnk XI..
841.
Lotrovati se = toulati se po místech su-
chých. Chč. S. II. 214b.
LotrstYO, a, n. := lotrovtvo,
Lotryné, ě, f. Lotr a 1. Rokyc. Post*
21a.
166
LotiyiiBký — Ludmila.
Lotryikský. Jsi lotiynS l-ská. Zvon III.
226. Lotr 1. (nadávka). XVL stol. Zvon II.
610.
Lotynka, y, f. = Charlotte. Dik. Km. 88.
Loubkař, 6) m. =: kdo dělá louhkové zbolki,
Čes. 1. XI. 371.
Loabkovice, e, í.-rzhvbkoi^á nůXt. DSk.
Km. 41.
Loubkoviiia, y, f. = ď<Zo loubkofoé (nAie,
košatina;. Tbz. V. 9. 39.
Loubkový vAzsmajici košatiny z lonbkfl.
Tbz. V. 9. 70.
Louéniky n, m. = 9o{cen na loví. Ces. 1.
XI. 838.
Loučný grunt (louka). Arcb. XX. 264.
Loudati se kam, kde. L. se jako liška
na myši ▼ lese. Frant. 51. 4.
LoadaYoehodný kůň Msn. 11. 138.
Loudniee, pole n Stejště. Čas. mor. mus.
III. 136.
Loun, o, m. Na vodě délaji se lonny
(kraby, padne-li do ni nějaké těleso). Us.
Yys. Mýto. MS.
Loupák, u, m., drah pluhu. Nár. list. 1904.
135. 22.
Loupáni, n. Období lonpáni-se při osu-
tinácb, stadium desquamationis, exsicationis.
Ktt.
Loupayý. L. nátcba. Ces. 1. XIII. 9. L.
zánět plic, pneumonia desquamativa. Ktt.
Loupež, e, m. KAň loupežem vzatý. 1511.
Arch. XIX. 49.
Lousknouti Čím: očima (mrsknouti)
Hlk. VIL 48. Vz Louskati.
Jjontem :iz iUnýře, Dsk. Km. 18.
Loutenista, y, m. L David. 1724. Hrubý.
252.
Loutka = t^vo2? Zefyr loutky nese tráv-
ník Am. KoU. II. 271.
Loutnický. L-cká šelma. Jrsk. III. 345.
Sr. Loutnik.
Loutnik, a, m. = hu^ee. Tk. M. r. 184.
Loutnlsta, y, m. = loutnik. Tk. M. r.
184.
Lontnonosný. Zub. Még. 28.
Louže »mrti zz peklo, Lac. 44., 45.
LOTČhaber, bru, m. = plat, juni »e dával
lovSim^ avena forestaria, oves pastevní, lesní.
Cod. dipl. mor. VII. 872. (Bdi. Gl. 136.— 137.,
MS.).
Lovecky. Údolí 1. procházeti. Jrsk. VI.
1. 104.
LoTek, vku, m. = 6diř luku, L. luku
břinkl. Msn. II. 61.
Loviště, ě, n. S 1. vodu pustiti. Arch.
XX. 424.
Lovka, y, f. =: záminka. Vy dycky hle-
dáte jakási tovku. Val. Čes. 1. XIII. 77.
Lovkyně, ě, f. Škd. Od. 92.
Lovoný, = misie, V zloděj, mluvě. Sr.
Bělák, Holák.
Lovy = bohaij, hodnj, V zloděj. mluvě.
Loza, y, f. = Můra (strašidlo). Slov Kšt.
Poh. 276.
Lozunkéř, e, m. Arch. XXI. 416.
Ložee, e, n. Zánět v okolí nehtA n loice
nehtového, panaritium (dicrititis, dactyliiis)
cutaneum sen subunguale. íLii, Sr. Ott. XTX.
Id9b.
Lože = uterus, hHcho, L. Života iTék
Baw. Ar. v. 40.
Ložiee, e, n.,cubile, zdrobn. lože. V těanéi
ložicu. Ž. gloss. 167*.
Ložiskový. VleklÝ 1. zánět mfchový. Ktt
Ložmistrová, é, f. (v divadle). Sá. Upoa
251.
Lpěti kde. Jak. L. na někom, jako židé
na messiáši. Tbz. V. 9. 247.
Lstavý. Kde jest Istiavě sedlo skryto.
Baw. Ezop. 2146.
Lstiti koho = klamati, Baw. £. v. 1839.
2504. a j.
Lstivee« vce, m. = ^lovik l$iivý. Tbz. Y.
1. 224.
Lstivo = Itivi, Oko 1. bledne. Krist k
64. (Mš.).
Lstivý jak: jako kana. Sá. XVII. 53.
Lstně. List. fil. XVI. 50.
Lšěiroh, u, m., carneolus. Rozk. P. lOÍ
UUYý — Ušklý. Baw. £. 2146.
L^nbadlo, a, n. L\ líbati. Chč. S II.
2711^. Vz Libadlo.
Lnbenka, vz Libenka.
Lúbi, n.zízloubi, Sama kárala s mnžeioa
vjiti v lúbí: Olom. Jos. 2. 6.
Lnbojaeký . Angelus, kněz a spis., nar.
1860. V>hl. 1. 76.
L*ubovati = mOoiNitt. L. pokoj. Cbč. S.
n. 147».
L'ubdie = mU^H z Vúhý, Pel. IX. VSe
liká novina TabŠÍ jest nežli věc jiná. Jid.70
Lucemburik, a, m. = Vádav IV, Tbi.
II*. 419. Vz Lucťmburčan.
Lucerna. Je učiněná K, jen mu dát <io
žal ad ku svíčku (o hubeněm). Zbirov. Ces.
1. XI. 270. — L. = ďruA véaiho $Mlka
v bahni. Us.
Lucidář, e, m. Školo od 1-ře a graaisi-
tikv začíti. Kom. Did. 289.
Lncie. Na sv. Lucii nemá se přísti, ie
by se zmotaly cívky. Hoř. Stěpánice. Ces.
1. XI. 78., A svatá Lucie ukazuje svou moc,
neb dává nám nejdelší nnc. SmíS. Zvyky
vz Vyhl. IL 10. nn.. Brt Čít. 363.
LncipeHna, y, f. To je 1. (pes a kočka)
Nár. list. 1900. č. 202.
Lnenbrace = •pi^y. Kom. Did. 293.
Luéeček, čku, m., zdrobn. luk. Haner 12.
Lučec, Čce, m. (patrně z. luku) = dmW
nástroj starší doby. Vz Nejed. 121.
Lúčenja = huienL Slov. Sb D. 71.
Luěieěek, Čku, m., zdrobněló lučík, luk.
Baw. I. v. 1452.
Lučiti koho kam: k zemi = udeřiti jiní
o zem. Baw. I. v. 786.
L*učivo, a, n. = Umi; noini knůtek, Haoer
9., 12.
Lnda, y, f. =: Ludomira. DSk. Km. 7. -
Vz násl. Ludouš.
Ludák, a, m. Tam přišli Indáci. Msd.
Od. 232.
L*udie. Vz Lud.
Lůditi 8 kým — klamati, mámiti ho, Baw.
£. v. 2466. Vz Louditi.
L'udmě, vz Lidmě.
Lndmila. O sv. L-le (16./9.) vs Vlasť. I.
173. (pranostiky).
Lndmý — LAžkopftdový.
167
Ludmý = mámivj^klamný.VnámýélOYÍik..
Posad na Tábor. Mas. 1881. 332.
LudosTétee, tce, m. a podvádií^ klamaét
JMi ludl švit. Jir. v Mas. 1864. 816., Hi.
Ostersp. 90.
LudosTětstri, n.nzJKzeni, klamáni. HS.
Ostersp. 90. Vz pfedobiz. Lodosvětec.
Ladouft, e, f. = Ladomira. Dik. Km. 50.
Vz Lnda.
ludráetri, n. Rais. Lep. 356.
L*adsky. Doma ako doma, medzi ladmi V.
Rízn. 63.
Lnfl, a, m., něm. hnity = dvory, kam
cbodi vězňové na procházka. Praha 104.
Lulta, y, f. = lutna, z něm. Latte ~
prkenné komin v dolech k provétrándnL Grm.
XII.
Luh, n, m. I zaběže ona do laha. Baw.
E. v. 829.
Luk. Nenapnei ohromný 1., bys zastřelil
myika. Zr. Kom. 36. — L. a tedla (obloak).
Frant 13. 39.
Lukařský. L. íkola. Nár. list. 1903, č.
137. 25.
Lákati. Medvěd Inkajíci ačiněn jest mně,
iirsas iosidians factas est mihl. Pror. ol.
96»>. Jer. 3. 10. (MS.).
Lukno, a, n. = mira, De lukno mellis
denariam. 1240. Re^. L — L. = koi. V lak-
nech chléb hodovnikdm roznáiel. Msn. Od.
307.
Lukohojný = majid mnoho luk, h, země
Škd. Od. 65.
Lukonod, e, m. i= Apollon. Msn. Hym. 3.
Lnkoslav, a, m. L. Apollon. Škod. 11*. 69.
Lukostřela, y, f. =: luko9&Ma, Msn. Od.
115. ^
Lukostřelný. L. Parthie. Slad. Ant 73.
Lúkot, ě, t, cantas. Rozk. P. 20i9., Bhm.
hex. 717. Vz Loakof (vozu).
Lakotvomé. Kde zátoka 1. se toči (tvoříc
lak, na zpflsob laka). Mark.
Lukrativně něco vyažitkovati. Nár. list.
1904. 17. 17.
Lulati 2 plti z láhve tak, že vzdachové
bnbliny pAsobi zvak. Val. Čes. 1. XIII. 416.
Luliei -=, bAžkové podřízeni Kovovladovi.
Vz Ces. 1. XII. 407.
LuloYati zzjátati. Ženy nvítaly nás lala-
jíce. Stan. II. 35.
Lumeovati = lomcoiwa'. Us. místy. MS.
Lumek, rhyssa, hmyz. Vz Ott. XXI. 678.
Lumini§eence, e, f. Vz Vstnk. XIL 428.
Luminiscenční. Vz Vstnk. XII. 428.
Luminism-us, a, m. Mohatný 1. Nár. list.
1904. 154. 13.
Luminosnosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 80. 13.
LumiroveCy vce, m. =pH9plvatel do Lumira
(éasopisn). Mas. 1901. 307.
Lump, a, m. Na lampa aoi Pamba nena-
staréi. Slez. Vyhl. II. 65.
LuiL z něm. Lohn. Arch. XX. 413. Vz
Lůn.
Lunami den (měsíční). Strh. Mech. 277.
Lundvář, e, m. = nunvití^, Plasko. Prk.
Luneta, y, f. L. a sonstraha. KP. VII.
679.
Lunný. L. noc (světlá), světlo, zář (z lat.).
Zr. Ut. IV. 101., 1. 99., Zr. Leg. 54.
Lůno, a, n. Řez lůna (lůnový), Schoss-
fagenschnitt Ktt
Lůnohrázový, vulvoperinealis. Ett
Lunojas, a, m,zzja$noéf nUšignl Kká.
Sión L 191.
Lunojasný. L. noc, Zr. Nekl. Předml. I.,
Zr. Let. L 74., Jrsk. XIL 209., XXIX. 217.,
prostota. Kká. Sión. II. 197.
Lunoderý les. Zr. Brand. 49.
Lunotemný. L. noc. Msn. Od. 218.
Lunúti. NemeSkiye po nich lana (pádil).
List. fil. XI. 58., Jir.
Lupa, y, f. z= ffétíli kut ieleza v ohniití te
utvořivil. Sr. Vlk, Dejl. KP. XL 154.
Lupaě, e, m. Střevíce s lapačami. Vek.
Vset. 359.
Lupati kde. Te spánkách jakoby laplo
(prasklo). Halí. 229.
Lupec. Nalezl lupcze mnohé, invenit
spolia malta. Ž. pod. 118. 162. Nen(-li chybně
m. lúpeie (Inpeze). — L. := vjpratk. Do-
stati lapec. Us. MS.
Lupenitka, y, f, phylliam, pakobylka.
Vz Ott. XIX 613.
Lupenka, y, f., psoriasis, nemoc kožní,
drah osatiny. Vz Ott. XX. 916. L. krápě-
jová (kropenatá), p. gattata, kroažkovitá
(závttkovitá), p. circinata, obecná, p. val-
garis, trockene Flechte, ohraničená (ome*
zená), p. eircamscripta, plazivá, serpiginosa,
1. sliznice jazykové, p. membranae mncosae
lingaalis, 1. sliznice lícní, p. membranae mn-
cosae baccalis, 1. sliznice ústní, p. membranae
mncosae oris, 1. terčovitá, p. discoides. Ktt.
Lepenkovatý. L. kůra, crusta lamellosa.
Ktt.
Lupenkovitý. L. tyě ocele. KP. X. 160.
Lupenový Samot. Tb^. XVI. 290.
Lúpežný, vz Loapežný. 1454. Mi.
LupÍ6, e, m. z^ hlidai vizMy 9oudn{ tluha.
V zl<»déj. mlnvě.
Lúpiti se. Hrdlo vnitř se lůpí nebo odierá.
Rhas E. 56. (II. 21. Mě.).
Lupkámen, vz předcbáz. lomikámen.
Lupus, fressende Flechte, liSej. L., vřed
Žfravý, vík. Ostrá lžička na lapas, lapotom.
Ktt.
Lusěina, y, f, darea (ioter fractas arbo-
ram). Rozk. R. 71., P. 632.
Lůse. In castro Karim ministeríales, qai
dicantar lase, sex. Dle Erb. =:laza Tross;
dle Bdi. Gl. 139. = lidé poddaní, die Ho-
rigen.
Lusk. Holka jako lusk (k toma ironicky :
a pod Inskem jako chrachovina). Ml. Bolesl.
Ces. 1. Xm. 176.
Luskoviny z= latkominy, Vých. Cech. Mas.
1863. 338. (Jir.).
Lussatlt, a, m„ nerost. Vz Vstnk. XI.
823.
Lustr, n, m. = petrolejová lampa visící
nad stolem na silném drátě. Kr. Městce.
Čeě. 183. L. nástropní, Nár. list 1903. č. 174.
3., nástěnný. Ib.
Lustrový. L. svíce. Nár. list 1903, č.
243. 14.
Lúfieň = Itíeh^ pandea. Bhm. 49. (Jir.).
Lůžkopadový zánět, placentitis deci-
daalis. Ktt
168
Liif — , LSi?7knpitel.
Lut, i, f. = Muřivoit, roslie€no9ť. Dal.
Lutaee, e, f., i lat ZaletnJ to 1-ci či
tmelem. Zaoh. Test 17.
L*útee, tce, m., vs L{tec.
Lnteránčik, a, m., zdrobn. luterán. Tbz.
V. 6. 110.
Lútka, y, f., planea. Rozk. P. 2474. (mezi
troska a okoje); pappa. Rozk. P. 2016., Mam.
A. 82a
L*útno8t, vz LitQosť.
L*útný, vz Litný. Jenž jest trpěl za ?Še
za ny na svém těle l'útné r&ny. Mart M.
2od.
Lutosaplencie, e, f, z lat = hlína mou-
drosti. Zach. Test 80.
LntOTati = oblutovatl, obmazati lato sa-
pientií (blátem moudrostí)* tmelem, který
měl totéž praktickou úlohu, jako náS kaučuk
L. patřilo k nejobratnějším a nejzodpověd-
nějším výkonům alchymickým. Zach. Test.
147. Vz Lutum.
Lutria, e, f. Pracovitá ruka je najIepSie
1. Rizn. 64.
Lutryje. Přísloví o ni vz ve Vlast 1. 223.
Lut-mn, a, n. ^ tmel tkleninjch nádob buď
z mouky prohřáté a bílku vaječného, vosku a
mastizn, hlínv s chlupy smíšené, hliny k ob-
mazávání, a hlíny a bílku vaječného. Zach.
Test. 147. Sr. předcház. Lutovati.
LutTE, y, f. Lntvy vel stravovivSče, ta-
bernacula. Vocab. Zdík. r. 1424. — MS.
LuTák, a, m., paradozurus^ ielma pueho-
Unňlá. Vz Ott XIX. 199.
Luxusní vydání. Nár. list 1908. 847. 10.
Lúzenie, n. Ledvie mé naplněny sů 1-ním,
illusionibus. Ž. pod. 878. Ž. wit: oblA-
zením.
LuznobareTuý. L vidiny. Cch. Kv. 6.
Luznosf, i, f. L. a půvab. Jeř. Rom. básn.
68. Sr. Luzný. L. dívky (vábnosf). Zr. Leg. 60.
Panenská 1. Zr. Zahr. 88.
Lůžce, e, n. L. zrakové, thalamus opticus.
Ktt
Lúže, e, f., sentina. Bhm. hez. 47., Rozk.
P. 299. Hospodin vyvedl mne z lúže huben-
ství, de lacu miseriae. Ž. kap. 89. 8.
Lůžko, a, n. L. vcestné, placenta praevia ;
střední, postranní 1. vcestné, p. praevia
centralis, lateralis; oddělení, vybavení lAžka, >
Trennun^ der Nachgebnrt; Inžka přidatná,
placentae snccenturiatae ; záoět lůžka (lůž-
kový), placentitis, Frachtkuchenentztindung
(zánět koláče plodového) ; zánět lůžka nehto-
vého (pučnice nehtové), onychia, Nagelbett-
entzttndug; přijíčný zánět lůžka nehtového;
(pajed, vidlák. nehtojed, přijičná zánehtice), '
onychia syphilitica. Ktt
Lůžkotepenni. Rychlý zánět pojivky 1-ní,
periarteriitis placentaris diíTasa. Ktt
Lůžkový. Dolení čiv 1-vý, nervus alveo-
laris inferior. Ktt Sr. předcház. Lůžko.
Luzný, potok vsacký. Vek. Vset. 10.
Lvičenee, nce, m. Mníh pohladí ruku ,
Ivíčenec (gc. pl.) těch. Ote. 812^.
Lirisrdcí Herakles. Škod. Od. 175., 11*. 108.
Lvisrdý Herakles. Msn. Od. 167. Sr. před-
cház. Lvisrdcí.
Lvovina, y, f. L. kostní, leontiasis ossea i
(přílišný vývoj částí kostěných). Ktt
Lykidka Hanuš (Jan Vlček Vlčkovský).
Vz Lit II. 400.
Lyra. Vz Strh. Akust 248.
Lyrieký. L. zpěvy starší doby. Vz Nejed.
352.
Lyrlsm-U9, n, m. Nár. list 1903. č. 80. 13.
Lysina. Horská 1. (hole). Kal. Slov. 83.
Lyska, y, f., merges. Rozk. P. 191. L
modrá, porphyris. Vz Ott XX. 256.
Lysohlavosf, i, f. = plešatost, calvitíes,
alopecia, oligotrichia, madarosis; 1. čívotí
alopecia neurotica, vrozená, a. adnata, con*
gen i ta. Ktt
Lysý. Ly9Í Boryt hora V Těšínsko. Vjhl.
L 17.
LýtkohleznoTý. Přední a zadni vaz hij,
ligamentam fíbulare táli anticum et posticno.
Ktt.
Lýtkový. L. žíly, venae peroneae ; dvoj-
čaty sval 1-vý, musculus gemellus snrae sen
gastrocnemius. Zwillingsmnskel. Ktt.
Lyzeft v VII. 908., vz násl. Lyzoa.
Lyzna, y, f. = modřina, Val. Čes. XII. 85.
Lyžař, e, m. = kdo bihd po Ipzieh, Us.
Lyžařský sport =: hru»laHkj. Nár. list
1903. č. 175. 13. L. spolek. Ib. 1904. 17. 13
Lyže, í, f. Běh na lyžích. Nár. list 1904
17. 13.
Lyžešnik, n, m. = ležník, lyžník, koš na
ležky (lžíce). Slez. Vyhl. U. 199.
Lyžičniky n. m^zz.nďloha na Uiee. Val
Čes. 1. XIII. 416.
Lyžka, y, f. = Víieů. Po lyžce nnm dali
a po lopaté vzali. Slez. Vyhl. 11. 65.
Lza, y, tzzélta. W. ctně musi činiti,
nechtě se lez dopustiti. Baw. Am. 5698.
Lžek, ležka, m. A řku-li, že nevědě jeho,
budu zevný Ižek. C£. Han. 88. Dle toho
oprav litk^ a, m. v I. 960.
Lžib&h, IŽiboha, m. = nepravý bůh. Zr.
Zahr. 64.
Lžiear, a, m., Psendocar. Nár. list 1885.
č. 120.
Lžíce, Dokud 1. jest nová, dotud jí kuchař,
užívá. Faust 184. Zedník praštil lžící (umřel).
Čes. 1. XIII. 178.
Lžiciř, e, m., codeator. Bhm. hex. 822.
Srv. násl. Lžicnéř.
Lžienéř, e, m., codeator. Rozk. P. 2451.
Sr. předcház. Lžiofř.
Lžiénik, a, m., coclearius. Bhm. hex. 822.
Lžikajienice, e, f. Zr. Nov*. 432.
Lžiklasflický směr. Lit II. 607.
Lžikněz, e, m. Kká. Sión L 276.
Lžikrál, e. m. Kká. Sión I. 276.
Lžiliberálni, pseudoliberal. Pokr. 1885.
č. 95.
Lžimnieli, a, m. Vlast IV. 131.
Lžimoudrost, i, f. Uč. spol. 1902. IX. 7.
Lžimudrcký. L. nauka. Kká. Sión. II.
117.
Lžimuž, e, m. (chabý muž). Kká. Sión.
II. 102.
Lžipapež, e, m. Hrlš. Hus. 133.
LžislíD, u, m. Nechtěje ie poskvrniti lži*
slibem. Sá. XVHI. 107.
Lžitragika, y, f. Mus. 1901. 318.
LžiTěda, y, f. Uč. spol. 1902. IX. 41.
Lživykupitel, e, m. Zr. Leg. 64.
Máantyky — Majdala.
169
M.
Máantyky — kabiaty, máantikv — ka-
báaty (vyzvánění bobatómii). Val. Ces. 1. X.
471.
Maeák Jar. (psend. J. Klen), žarnal.
1 12/4. 1903.
Macati se kde. V kapci se macá (hrabe).
Brt. P. n. 244.
Mácati o čem = Uaehati, Mnobo o bož-
ských věcech m. Rokyc. Post. 66^.
Macatinka. U M-ky, louky u Palupina.
Caa. mor. mus. III. 144.
Maeek, cka, m., nijctký druh vepřového
dobytka. Sb. b1. 1901. 157. -- Macek — pla-
cek — zahnal kočky na rybníček, kočky
se zegšily, Macka placka zabily. Slez. Vyhl.
11. 268.
MaeeroTati se s čím = trápitL Kom.
Did. 191 Sr. Macerace v VI. 910.
ilIacfeldoYé = Manrfeldové^ vojáci mark-
rabí krnovského (Jana Jiřího, r. 1621.). To
je od M-důzzjiž staré. Slez. Vlast. I. 10.
Maeik Jos., spisov.
Maeky židovské = macesy. Brt. Čít. 374.
]IIacodyna» y, f . = ? Na Oravě. Sb. si.
1901. 193.
Maeoeha, y, f., propasť na Mor. Vz Sb
čes. 192. nn.
MacoSka, sirotky, pětbolesti, fialičky.
Vyhl. II. 221.
MáéaJoTŠtina, y, f. = neodůvodněné
sloveniténi spisovného jazyka od Máčaja.
Hrnbý 292.
Máéika, y, f., arnica, wallende Distel.
Slov. B. 7. (MS.).
Maéka == koíka. Nemám z mačky oči
(abych v noci viděl). Sbor. slov. VIL 131.
Máéka krupičná (omáčka, kra pice v mlíče
vařená). Strn. Poh. 72. — M. Máčky, scyl-
liidae, čeleď žralokfi. Vz Oct. XXII. 739.
Maďarský. M.- věra — kočičí věra. Tbz.
V. 1. 349.
Maděra, y, f., tanec. Yi Brt. P. n. 827., 884.
Maděrka, y, f., les u Hrotová. Čaa. mor.
mus. III. 136.
Mádl Kar. B., spiiov. Sr. Zvon IV. 559.
Madovniea, e, f. = ěádlo, senenec (jako
lék). Sbor. slov. VII. 120.
Madralova, y, f, míst. jm. v Gemersku
na Slov. Sb. si. 1901. 166.
Madrnnka. Rozk. R.
MaeandroTý. M. ozdoba. Praž. nov.
7v6. 1896 Dhnl.
Maget Kar., slez. spis. poč. XVIII. stol.
Vyhl. I. 35.
Magnesit, n, m., nerost. Vz Vdtnk. XI.
826.
Magnesitový. M. výrobní sptilečnosť.
Nár. list 1903. č. 161. 13.
Magnet, a, m. Léčba m-tem, Magneto-
therapie. Ktt. Trvalé m-ty. Vz Vstnk. XIII.
467. nn.
Magnětenee v VI. 913. oprav v: magne-
těnec.
Magnetický. M. indukce v polích stálých
i Btfídavých. Vz Vstnk. XIII. 468. nn. M.
rotační polarisace. Vz Vstnk. XII. 442.
Magnetism-us, a, m. Jeho pokrok za
r. 1902. Vz Vstnk. XII. 264., 282., 376.
Vztahy mezi elektřinou, m-nem a světlem.
Vz Vstnk. XII. 440. — Vstnk. XIII. 467. nn.
M. zemský. Sr. Vstnk. XIII. 624.
Magnetopyrit, u, m. (kyz magnetový).
Vz Ott. XX. 1057.
Magnetostrikce, e, f. Vz Vstnk. XII.
273.. XIII. 475.
MagnoUový strom. Zr. 11. Nov. 304.
Magorka, y, f., vrch v Gemersku na
Slov. Sb. si. 1901. 166.
Mach, u, m. = fii«c^. Trvá, jako m. na
strecbe. Rizn. 176.
Macha, y, f. To so stalo literami ma-
chou. List. fil. 1902. 385.
Mácha Kar. Hyn. O něm psal dr. Jos.
Cvrček. Sr. Lif. II. 375., 419., hlav. 865.
Maeháéek Kar. Vz Lit. I. 925., II. 382.,
398., 404., 412.. hlav. 865., Krok. 1887. 235.
(od Aitt Truhláře).
Máchal. Vz Lit. L 926.
Machar J. S., básn., nar. 1864. Vz Flš.
Písm. 717.. 710.
Máchati obilí = matlath — M. =1 hloupě
mluviti. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.
Machl, u, m. Býti v machlu (zavřen).
V zloděj, mluvě, Čes. 1. XI. 141.
Máchla, y, m. A co ty jsi takový jak
nějaký m.? Mod. kn. 1898. 41.
Machlař, e, m. = ras. V zloděj, mluvě.
Machlařka, y, f. = ratová. V zloděj,
mluvě.
Machlovat = dříti; otvírati. V zloděj,
mluvě.
Machna, y, f. = ientkáj která dílajíc něco,
mnoho spotřebuje, ze nie neumí. Kbrl. DŽl.
15. To je m. rozmáchaná. Čes. 1. XIII. 177.
— M. = studánka ve Slezsku. Vz Vlast. I.
25.
Machnatěti, ěl, ění. Ani mach (mech)
tak ncmacbnatí, keď sa často převaluje (se
nevzmáhá; o častém měnění služby). Sbor.
slov. VIL 129.
Machoň, makoU, ě, m. = lenoch, Pelhřimov.
Kub. List. fil. 1902. 249.
Machovati. To jinak věrný kněz ma-
chuje (činí?;. 1491. Rozb. 1845. 49.
Machálka, y, f. ^=: nico buclatého. Hou-
sata jako m-lky. Nár. list. 1900. č. 202.
M^. Když m. vláhy nedá, červen se
předá. Svatba v máji, chystej máry. Srov.
Škd. F. 155.: K sňatku není ten čas ni pro
pannu ni pro vdovu hodný: kdož se kolt
vdává, dlouho na živě není. Lid proto též
říká: V máji se ženštiny jen zasnubují Ška-
redě. Oí'id. Sr. Marek. — Máje, Stavení
máji. Vz Vykl. Obrz. 191. nn., Vyhl. IL 50.,
Čas. mor. mus. IIL 122., Ces. 1. XIIL 888.,
Vlast. I. 171., Brt. Čít. 386. nij., 404. nn.
Kde je máj, tam je dívka na výdaj. Brt
Čít., Čes. 1. XIL 340. Chození s májem
v prns. Slez. Čes. 1. X. 423.
Majálné, ého, n. = plat hudebníkům za
vyhráváni prvního máje. Čes. 1. XIIL 290.
Majdala, y, f. = Madlenka. DŠk. Km. 13.
170
Mftjdyn - Malotélí.
Majdyn, u, m. = druh peníz. Lbk. 107.
Máje, vz předcház. Háj.
Májeéka, y, f. = stromek sázený na kroT
nově vystavěný. Štěpanovice. Kub. List. fil.
1902. 249.
Majeriiii, n, m, zz majorán, Orava. Sb.
si. lyOl. 187.
Majičkový salát, neděle (smrtná). Slez.
Vyhl. II. 202. 138.
Májky, zdrobn. máje. Brt Čít. 886.
MaJnOTý postav snkna. Arch. XX. 2%.
Majolika. y. f. Slovenská m. Yz Sbor.
slov. 1900 97. (V. 2. 97.).
Mi^olikářský. M. aměni. Čes. 1. XI. 84.
Májový. M. déSf, bozi vláha, po níž tou-
žila země. Zvon lil. 403. M. kvítí = bla-
touch. D5k. Km. 25. M. boláky = odsouzení
na léta. V zloděj, mluvě. Ces. I. XI. 141.
Májský. Sv. Jiří trpěl jest májského
času. Jiř. brn. 668.
M%|str, a, m. Při dobrom majstrovi musí
byť aj tovaryS dobrý. Rizn. 62.
Majstrovati = ď^^atť, otvirati. V zloděj,
mluvě. Ces. 1. XI. 141.
Mi^strworc, e, m.. p^troselinum. Rostl,
drk. 180*. 1.
Mald, e, í.zumyl 1512. Arch. XIX. 117.
Mák, papaver. Vz Ott. XYIU. 168. Kdo
chce na svém máku míti veliké makovice,
af měří velikým hrncem mák na setí. Mtc.
1. 1897. 66. Dal mu ran jako máku (mnoho).
KSf. Lid. 7. Míti kozy z máku = býti opilý ;
mák zde = hlava. Uauer 12 Tisíc vozov
máku (zaklení) I Sbor. slov. VIL 132.
Makao, a, n. = hatardni hra v knriy, Us.
Makati kam. Makla (sáhla) do kapsy a
vytáhla revolver. Nár. sbor. VIII. 78.
Makatý mák=:s velikými makovicemi.
Dik. Km. 19.
Makefl = hitL V zloděj mluvě.
Makléř. Poctivý m. Národ. list. 1903.
ě. 2?2. 17.
Makmo jsem hledala dvéře do pokoje
(makajíc). Sá. XVI. 202.
Makobonka, y, f.» vz Bobolusek.
Makoň, vz Machofi.
Makovec, vce, m = étpec, V zloděj,
mluvě.
Makovice = cepiee. V zloděj, řeěi. Čes.
I. XI. 141. — M. práwi, Vz Odhádání. —
M. na ttřeie, iírstátko. Vz Nár. sbor. 1904.
18. nn. (s vvobrazením).
MakoviČKa, y, f. = homka potypaná mď
ibm. Šb. D. 38.
Makovina, y, f. = maková iláma (bez
makovic). Čes. 1. XII. 152.
Makovka, y, f. M-ky, pruna paponia.
Rostl. drk. 180b. 1.
Makový. M. omáčka z mléka, do něhož
se sype tlučený mák a cukr. Slez. Vyhl.
II. 201.
Makr = ďo&ře. V zloděj, mluvě. Čes. 1.
XL 141.
Makuláři = mj^IMnXry. v zloděj, mluvě.
Mal, a, o, vz Malý.
Malaciae, lat =z zvláStní touha chorých
po látkách pikantních nebo nepoživatelných.
Ktt.
Malaehiti u, m. Olovnatý m. Vz Vstok.
XL 829.
Malátněti, ěl, ění. M. na mysli, na těle.
Hlk. VI. 42.
Malatý := malj^ moLinktUj, Již. Čech. Kab.
List. fil. 1902. 249.
MalbaS, e, m. =: kahái, V zloděj, mluvé.
Maléinka, y» f. = Amalie. DSk. Km. S3.
Malena, y, f. = kráwi maliuooé bartif.
Val. Ces. 1. X. 467., XU. 131.
Male ne do smrti = ekoro do 9mriu Mikl
Gr. IV. 177. MS.
Maleni, n., tanec. Vz Brt P. n. 874
Malenina, y, f., malitíiee tropická, fram-
boesia tropioa, polypapilloma tropicam. Ktt
Maledák. Na M-ku = pole n RápoěoTS.
Př. Star. VIL 66.
Malichernice, e, f. = malicherná věc. Čcb.
L Pov. 4.
Malichno. Počkej m., modicum. Pror.
ol. 24b. 2. Isa. 28. 13. V z Malichný.
Malilinkatý = velmi malj. Dik. Km. 19.
Malina, v, f. Dievča, akoby na malioe
vyrástlo (pěkné); Vybrala si kyslů m-na
(zlého muža). Rizn. 173., 176. To je pron
jako m. pro vola (nic). Zbirov. Čea. L XI.
270.
Malinice, e, f., framboesia, kožní nemoc
Ktt. Vz Malinina.
Malinicovitý. M. fikovína, sicosis fram-
boesiformis. Ktt
Mali ikonnký =: oeZmť maíj^. DSk. Km. 34.
Malinovitý, zbytnivý vlk, lupns hyper-
trophicus. Ktt. Vz předcház. Lupns.
Malinový. M. rty (červené). Us.
Malířsky. Vypadá jak m. paleta (umoa-
néner*). Hav. Chamr. 63.
Maliti = 9tenÍovatit zlehíovati. Baw. Ar.
v. 4918.
Malnik, a, m. = mdUnnik. Hš.
Málo. Málo stokrát mi to vykládal. Kos.
Živ. 274. Lepiie málo dat, než mnoho sta-
bovat. Rizn. 170.
Málocen, a, o. Pravil m-cen jsa (malo.
mocný, už slabý). Msn. II. 809.
Málodenni hry, zápasy. Knbl. 220.
Malohospodářstvi, n. Pokr. 1886. é. 29.
Maloknpec, pce, m. Pokr. 1885. £. 93.
Malokvétý hadi mor. S!orzonera parvi-
flora, rostl. Ott XXIL 731.
Maloměsto, a, n. Nár. list. 1904. 356. 17.
Malomédfanský. M. dévée. Zr. Nov'.
163.
Malomocenství (oblitina) béloskvrnné,
vitiligo alba« m. lombardské, pellagra, pelli-
sagra, elephantiasis italíca, lombardiscber
Aussatz, m. různoskvrnné (hnědo-, Sedo-
skvrnné), vitiligo melas. Ktt.
Málomoči, n., Oligurie (nepatrné mo-
čeni). Ktt
Malooči, n., microphthalmus. Ktt
Malořádek, dku, m. = epigramm. Slov.
Czam. Slov. 178.
Malorolnlk, a, m. Pokr. 1886. £. 29.
Malosvět, a, m. M. nálevnikfl v kapce
vody. Vlč. Lit n. 2. 30.
Malotéli, n., wakrslietvi, trpa9lietoif mi-
crosomia, nannosomia. Ktt Vz násl.
Maloůdi — Mařáková.
\n
Maloůdi, n., trpašlicloi, malotěHf micro-
aomia, Zwerjcbildanír des EOrpers. Ktt
Malouninko. Zahrál Jim jen m. Tbz. V.
6. 286.
Malovanec, nee, m. i= obraty zastr. Tkadl.
Pel. Gr. 99., Pel. IX.
MalOTánie, n., pictara. Milí. 22.
MaloYice, e, f. = ? Zlatý křiž 8 m-ci.
1589. Čes. 1. XII. 465.
Maloviékosť, i, f., iDicroblephasia. Ktt.
MaložiTnostenský. M. továrna. Nár. list.
1903. č. 243. 14.
Malta cementová, hliněná, sádrová, vá-
penná. Vs KP. IX. 274.
Maltoeondurango, a, n.zn uměli vino.
List fil. 1903. d. la7. 5.
Maltoferrochin, n, m. = uměli vlno, Nár.
list. 1903. é. 137. 5.
MaltonoTý. M. vino. Nár. list. 1903. č.
137 5.
Malaéičký = ve/mť mali, Brt. P. n. 577.
Maťutký = maUěki. M. dietko. Ohč. S.
II. 180».
MalŮYka, y, f. = malováni vejce. Slez.
Vyhl. U. 47.
Malý. Zdrobnělé: maličký, maloučký, ma-
loanký, maloankatý, malitinký, malilinkatý,
mallfionnký. ESf. Lid. 6. Než se velká obrati,
malá mandel obrati. Čes. 1. XIIL 178. —
éim: bázni. 1564. Hrabý 41. - M. Ed..
prof. v Bydž. a spis. t 24./4. 1903. — M.
Jan r., prof. a spis. f v březnu 1904.
Mamalka, y, f., zdrobn. máma. DSk.
Km. 31.
Mamelik, a, m. := mamduk, Lbk. 53.,
61. a J.
Mámeny vz Amen.
Mami = matka, Dšk. Km. 9., Jrsk. XXVI.
Mámíce, e, f. = iena jiní mámiei, V.
Tbam.
Mámička peněz (která je vymamuje)*
Král. Men. 29.
Mámin, a, o. M-na zástěra = mazlíček.
Dftk. Km. 16. — M., vz Amen.
Mamťas, a, m. M. je s biedou spokojený.
RizD. 61.
Mamona, y, f. Tam Je samá m. ftam
json všichni lakomci). Nár. sbor. VIII. 20.
— "SI. ^z vielijaký zjev naápřirozm^j, KSf.
Pob. 183.
Mamonářka, y, f,zz lakomá ienská, Sá.
XVII. 41.
Mamonr, a, m. = máma (potupně) Dfik.
Km. 11.
Mamunik, u, m. = koHún, Slez. Čes. 1.
XI. 192., Vyhl. IL 213.
Mamutka, y, f. = druh vzduehovi pumpy,
Vz Ott. XX. 989.
•man přip.: hndrman, husman. DSk. Km
26.
Man, a, m. O manech vz Mto. 1902.
201. nn.
Maňák, a, m. = maiia», DSk. Km. 29.
Manéa = Marie, Skloňuje se jako Káča.
Mandarinky, pl., f. = druh kachen. Nár.
list 1903. č. 136. 9.
Mandavák, n, m. = druh bramborů. —
M., a, m. = ělověk tluetý a linj, Takovej m.
podělá ty práce! Ml. Bolesl. Ces. 1. XIIL
176.
Mandl = mandle (ovoce). Lbk. 20.
Mandlář, e, m. = prodavaé mandli, Tk.
M. r. 184.
Mandle v krku. Naduřeai mandli, Ton-
sillarschwellung, zánět mandli tyfový, Ton-
sillotyphns; Nůž k vynětí mandli nosohlta-
nových, Pharyngotonsillotom ; vynětí zbyt-
nělých mandli, tonsillotomia ; zán^t mandli,
angína tonsillaris, tonsillitis (hnisavý, sup-
purativa s. phlegmonosa, míSkový, follicn-
laris, ppČasný, vleklý, chronica, prudký,
acuta, dužninový, parenchymatosa). Ktt.
Mandléř, vz Mandlíř.
Mandlik, u., m. M. zrobíme, když kolmo
postavený snopek podepřeme jinými dvěma,
k nimž pak v rovné čáře připojíme dvě
takové skupiny (9 snopů). Aby nezmokl,
kladou se na ně dva snopy a na tyto třetí
snop. Slez. Vyhl. IL 323. Sr. Sopka.
Mandlíř, e, m. M. pláten. 1580. Mus. 1901.
414.. H. Jir. Mýto 41. 1.
Madliřka, y, tzz^iena mandlujid. DSk.
Km. 27.
Mandragora, j,f. = muHk, etrjě^, dc-
muiik, Alraanpflanze. Popis její v Čes. 1.
XII 288-297. M. měla zvláStni moc v mi-
lostných věcech. Vz Čes. 1. XIL 440.
Mandragorový. M. SCáva, víno. Čes. 1.
XIL 291.
Mánes Jos. Sr. Zvon II í. 559.
Mangan, u, m. Sr. Vstnk XI. 557., XIL
587.
Manganosfaerit, u, m., nerost. Vz Vstnk.
XI. 827.
Manifik. To je m., magnifícus. Us.
Manlra, y, f. To je m., jak kyjem do
bláta (nezpůsob). Slez. Vlast L 237.
Manka, y, f. = tkaniěka^ kalouneky broutek
(sražený pruh v chlebě). Kbrl. Dmžl. 14.,
DSk. Km. 27.
Manlář, e, m. = mandlář,
Manoušek, čka, m. = Majdalena. DSk.
Km. 39.
Mansardský. M. věž. Vz Mansarda,
Dhnl.
Manská, é, f., tanec, Vz Brt. P. n. 876.
Manství, n. Vz o něm v Arch. XIX.
617.
Manýmě = způsobně, manierlicb. Pak se
ve dvou řadách m. postavili. Sá. Pr. m. I.
229.
ManželekeJ = manitUkj, DSk. Km. 38.
Manželka. O m-kách starSí doby. Vz
Arck. XIX. 585. Sr. Choť.
Manželsky se sňali. Zvon IV. 37. Měl
ji m. za manželku. Arch. XXL 180.
Manželský. Soudní řízeni ve věcech
m-ských. Vz Ott. Říz. IIL 167. M. choť
(kupolovaná), fíVT](Ttrj &ioxog. Škod. U*. 182.
Manželstvo. Nie je kostela bez kázně,
a m-stva bez mrzutosti. Rizn. 167. — M. :zz
jidlo, Vz Pospůlka.
Manžestr, n, m;, tanec. Vz Brt. P. n.
840., Čes. 1. XL 144.
Mařák Jul. Ed. Vz Alm. X. 142.-144.
Mařáková Beatrix, básn. Zl. Pr. 1904.
172
Mařalka ^ Martinkovatí.
Mařalka, y, f., zdrobn. Mařka. DSk. Em.
81.
Marandovái é, f,, vrch v Gemerska na
Slov. Sbor. slov. 1900. 153.
Marcel, u, m., drah peniz. Lbk. 9jl.
Mareelin, o, m., čos. tanee, Vz Čes. 1.
XI. 184.
Marcipán, u, m. O jeho pflvoda. Sr. Ces.
L XII. 93.
Marec = březhák^ pivo vařené v března.
Bylí Jsme na marczy. Frant. 13. 1,
Marčok, vz Kokot
Marek. Na by. Marka (badiž) brambor
plná jamka. Ceč. 168. Na Marka abarky
do járka. Rizn. 172. — M. Jan Jindř. (Jan
z Hvězdy). Vz Lit 11.311. (314?), 316. nn..
hl. 866. - M. Ant. Vz Lit I. 926. IL 866.,
Vlč. Lit, II. 2. 53.-57. Jeho iivot, půso-
beni a význam ▼ liter, české. Naps. dr. J.
Jakubec. V Praze 1896. Sr. Nár. list 1877.
18./2. feuil.
Mařena, y, f. Marina, MaHk^ Mařochf
MarCf Mrvioch, Smríaiee, Smriueh, Slez. Vyhl.
II. 34. nn Sr. Vlast 1. 161. VynáSeni M-ny
vz ve Vykl. Obrz. 125., v Prus. Slez. Vz
Čes. I. X. 423. — M., meáHna^ mařena,
mořenkat rabia, rostl. Vz Ott. XXII. 47.
Mařenčinka = AíarM. Dfik. Km. 33.
Mařenkář, e, m. = finanini štrá&nik. Zvon
II. 58., III. 374.
Mařenovitý, vz Mařinovitý.
Mařenový doiek (z kterého je adělána
Mařena). Vykl. Obrz. 127.
Margita, y, f., skála ve Váhu u Žiliny
na Slov. Kál. Slov. 27.
Margreta, y, f. = Margareta, Ev. ol.
VIII.
Marhaník, a, m., punica, rostl. Vz Ott
XX. 993.
Marhole = marhule, meruňky. Mic. 1902.
11. a j.
Mareha, y, f. = Markéta, Dik. Km. 7.
Mariánský. M. ulice dřivé Cbudobnická.
Dolen. Pr. 511.
Marie. Po p. Marie narození (8/9.) vla-
stoviéek rozloučeni. Nár. list 1902. č. 242.
8. Nanebevzetí p. Marie, vz Souk. 1903. 11.
P. Marie (15./8.) dává první oříSky. Ott.
Kal 1904. Dětská hra na p. Marii ve Slezsku.
Vz Vlast I. 130.
Marijunek, nkn, m.=: majoránka. Ostrava.
Sb. D. 68.
MaHk, a, m., vz Mařena.
MaHnokvětý, mafinovUj, M. rostliny,
mbiaceae. Vz Ott, XXII. 47.
Marjána, y, f. Popěvek: Marjana pásla
baran)», na zelenej luče ztratila papuče, přišla
do dom s pláčem, dostala karabačem. Slez.
Vyhl. II. 258.
Marjánice, e, f. = Marie (zhrabělé). Dšk.
Km. 41.
Marjánka, tanee. Vz Brt P. n. 849.
Marjánko Ferd., spis. f 13./5. 1903. Vz
Nár. list. 14./5. 1903., Zvon IIL 476.
MarJoYati se = říkati: Jeiíš Maria Josef.
Jrsk. XXIX. 143.
Markasit, n, m., nerost Vz Vstnk. XI.
819.
Markéta* y, f. = druh peniz hendtekjeh.
Lbk. 61., 88. a J. — M. Neni-li na sv. Mta
slanečno, dostane se sotva domfl aeno zi
sucha. Ott Kal. 1904.
Markotnosf, i, f. = litott. Slez. Čes. 1.
XI. 192.
MarkoYina, y, f., pole a Hor. Ujezdz.
Cas. mor. mus. IiI. 186.
Markua V., spis.
Markýta, y, r. Sv. M. dává za odměna
pěkné počasí, bněvá-li se viak, dává v za-
svěcený svfij den príeti a pak prii čtrnáct
dní. Nár. list 1902. č. 191. 8. Vs předcház.
Markéta.
MarkýtánoTati. Jrsk. XIII. 3. 226.
Markytky = p<mněnky. Vítej ice. Kub.
List fíl. 1902. 249.
Maméř, e, m. z= marinář (plavec). Rokye.
Post 342«.
Márnica, e, f. LepSia chndobná robot-
nica než bohatá m. Riin. 171.
MamiTý nač. Marnivá na svou tvář
(o hezké ženské). Tbz. V. 1. 69.
Marnocliiabný. Chč. S. I. 24».
]S[arno&, e, m. = mamotrcUnik. Val. čes.
1. XL 380.. XIII. in.
Marnotrudný. J. Mark. Lit ÍL 328.
Marný. M. práce, jakoby někdo a písku
provázky pletl. Emin 251. Je toho» marná
rada (málo). Čes. 1. X. 46S.
Mařoeh, a, m. M. či Smrďuch. Vz Vlast
1. 161.
Marold Luděk, mal. Vz Alm. IX. 130.
až 133.
Maronš, e, m. =: Marie. D&k. Km. 50.
Marou6ek, ika» m.zz Marie.
Maršálovy čepec. Vz Uzlikový.
Mardal, u, m.^ mezní znak. O m-lích
nějakých staří lidé krom ojednom hruSkovém
jak živi jsou neslýchali. 1573. Zbrasl. 807.
Marfiálek, Ika, m. Děti, blázni a oiralci
jsou pravdy věrní mariálci. 1618. Hmbý
227. Cf. lat in vino veritas. — M. hodnostář:
M. měl dozor nad stájemi, na cestách staral
se o ubytování pána a jeho družiny a opa-
třování píce pro koně, a byl vftdcem ozbro-
jené moci svého pána. Mtc. 1902. 203.
MarSáiky, vinohrad u Bzence. 1724 Mt^;.
1903. 18.
Maršan Rob. dr., spis.
Martin. Po Martině dobré víno. Mtc. 1.
1897. 42. Je to sice takový, jak říkáme,
devátý M. (voloý Člověk), ale práci svou
umí přece, jak se patří, postavit. Sá. Pr. m.
I. 223. Na den sv. M-na kouřívá se z ko-
mína. Je-li na den sv. M-na pod mrakem,
bude nestálá zima. Je-li na sv. Martina
slnneČno, nastane tuhá zima. Us. — Po-
pěvek: Martin Lutr pas, nedostal zaplacené
ani raz (neobrátil ani raz). Slez. Vyhl. II.
258. Pranostiky vz také ve Vlast L 214
— M. (barbora) = veliké jelito. Slez. Vyhl.
IL 201.
Martínek, nka, m. Rád světívá M-ka
(dobře jí a pije). Hav. Ghamr. 16.
Martinit, n, m,, nerost Vz Vstnk. XI.
833.
Martinkovati = Martinka elavtti, vesele Uti,
hjřUi. Mtc. 1, 1897. 42.
MartinkoTé — Matci.
17S
Martinkové = choMniei mMei o tv, Martini
•Itiibu. Yz Ces. 1. XII. 101.. Martin. ^ M.
= tovaryištvo Ump^mikú asi odtud, Že svfij
▼znik vzalo o 8V. Martině. Tk. Xll. 842.
Martorozenee, nce, m. =z Romulas. Škd.
P. 17.
Marnša (Marie, o svobodné), Maryia
(o vdané). Val. Čes. 1. X. 470.
Marušin Kámen (MaruSa), hora v Orlických
horách. Jrsk. XXII. 175.
Maryka. Popěvek : Maryka spadla s pece,
na býka, a byk seji polekal, honem z dvora
utíkal. Slez. Vyhl. II. 268.
Marynáh vz Marinář. I. 979., Lbk. 46.
Milí. 101., Baw. Ar. v. 2310., 2316., Ap.
216b.
Masařka, y, f., sacrophaga, moncha. Vz
Ott. XX I. 636.
MasaHiík, a, m. = ma<af, camifi^x. Rozk.
P. TóSi.
Masaryk Tom. Sr. FIS. Písm. 706., 729.,
Lit. I. 926.
Masáž, e, f. M. postuppjicim mírným
tlakem. Ktt.
Máselniee, e, f. M. pro pohon rnčni
i turbinový, na pohon strojní Nár. list. 1904.
136. 21.. 138. 9.
Máselnik, u, m. = kořeni kravám (aby
bylo z mléka hodně másla). Nár. sbor. Ylí.
122. — M. s místnosť k uschovávání ho-
tového másla. Yz jeho zařízení v RP. IX.
423.
Máselný vůz = na kterém $e vozi máalo
na trh. Pal. Záp. II. 155. M. handl. Ib. 67.
Masiko, a, n. = moeo. DSk. Em. 31.
Máslárna, y, f. Nár. list. 1903. ó. 140. 5.
Máslo. V okolí Hradce Králova, vcházf li
cizí muž do světnice, kde se vrtí m , sejme
mu děvečka rychle Čepici s hlavy a tluče
jí o másnici, aby dobře stlonkla. Kdo přijde
do světnice, kde právě se tluče m., musí
si sednouti, jioak by se m. nentlouklo. Va-
laSská hospodyně, nemůže-li stlonci, vezme
nějaký zámek, zamkne jej a vstrčí pod más-
nici a stluče hned. Když hospodyně tluče
m., nemá staviti másnice pod trámem, sice
by dlouho nestloukla. Mtc. 1. 1897. 8., 55.,
63. Choval se, jako když másla ukraji^e
(vlídně). Zvon II. 170.
Masíoeh, u, m. = blatouch, žluták, volské
oko, caitha palustris. Vyhl II. 221.
Masloíky ^ druh hub. Slez. Vyhl. II. 224.
Máslovitý. Měkké m-té prsty. Zvon III.
119.
Máslovka (hraika): Borcova, Dielova,
Merodova* Gellertova, angoulémská, kon-
gresaovka, avrancherská. Nár. list. 1903.
č. 233. 4.
Má^ilovnik, a, m., strom. Stan. II. 247.
Masnfk, u, m. = 9táj pro dobytek^ jeni te
krmi na maio; místy říkají: na řezníka KSf.
Lid. 11.
Masný také = mastný. Vz násl. Mastný.
Plyva (plove) jak masné na polévce. Slez.
Vlast I. '^38
Maso Černé sr uzenina. Mor. Kmk. Nemá
na sebe masa za vrabca. Rizn. 173.
Masohltný Sakál. Msn. II. 198.
Masojedlik, a, m. = masojidek. Světz.
1887. 602.
Masojedlý. M. ryba (která jí maso). Msn.
II. 440.
Masojiedek, dka, m. = pes. Hus II. 242.
Masokalidek, Škn. m„ sarcoscyphus, rod
mechů. Vz Ott. XXII. 636.
Masomat. u, m. = krádei. V zlod. mluvě.
Vz Frofitumflý.
Masopust, n, m. Už je toho m-stu na
mále, na mále, koma my ty staré panny
prodáme? Vykl. Obr. 103. Stavení m-stu
v starší době Vz Souk. 8. (Št.). Zvyky maso-
pustni ve Slez., vz Vyhl. II. 32. au., Vlasť.
I. 156 nn.
Masopnstni SiSky na slunci, velikonoční
vejce za kamny. Vyhl. Obr 101. Svítí-li na
m. úterý slunce, urodí se hojnost Žita a pše-
nice a také hrách. Ott. Kal. 1904.
Masovati. Jen pořád m. (maso jísti).
Rais. Lep. 205.
Massa, y, f. = titto. Zach. Test 43.
Mast. Zlatá i stfíbmá mast (zlaté a stří-
brné peníze) nejvíce zmůže. Jrsk. XVII. 184.
Niení rovné masti na všetky bofasti. Rizn.
171.
Mastici stroj na maStění vlny. Ott. XX,
603.
Mastihubek, bka, m., jm. myší. Msn.
ffym. 91.
Mastiknlka, y, m. = otrapa. XVI. stol.
Zvon II. 610.
Mastiti. Tam se to mastí (hraií o mnoho)!
Rais. Lep. 49. — eo. Dokonalý muzikant
maže housle jako kapelník, zpívá jako anděl
a varhany také mastí. Rais. Vlast 15. ^
čim kam. M. do brány sekyru = tlouci.
Val. Čes. 1. X. 471. — koho čim = Uouci.
Ib. XL 92.
Mástka, y, f^^maiticka^ zdrobn. ma«f.
Vz Konipas.
Mastný. Plyva (plove), jak masné na po-
lévce. Slez. Vlasf. L 238. Vz Masný.
MasťoTati = mattíti, pigmentare. Fagif.
44b. Sr. I. Přisp. 200b.
MasťoYý.M. stříkačka, Salbenspritze. Ktt.
Madek K., básník. Sr. FIS. Písm 725.,
Zvon IV. 530. — M. Ign., prof. a spis.,
1837. — 2./10. 1901. Vz Alm. XII. 132-136,
Nár. list. 1901. č. 272 a jiné listv té doby.
Jeho rukopisnou a literární pozůstalost vz
ve Vstnk. XIII. 7. tstr. 491—493.
Madena, y, f. = tvini; eufemisticky =
(umouněné) dévíe. Val. Čes. 1. X. 469. Sr.
násl. Mašík.
Mašik, a, m. := prate; eufemisticky
(umouněoý) hoch. Val. Čes. 1. X. 469. Vz
předcház. MaSena.
MaSkara = blázen. Ty nejsi než k Ši-
benici, maSkaro starej ! Zvon III. 130.
Maškaráda = 6fovék ohleiený ta maikaru,
LiSeň. Mtc. 1902. 235.
Maškarádský. M. larva. XVIII. stol.
Čes. 1. XI. 458.
Mať. Jaká maf, taká nať (dcera). Slez.
Vyhl. II. 65.
Matci, f. = matka. Slov. Nár. sbor-
1902. 4.
174
MátS — Mazlavka.
Mátě. M. naie. Kat. 27. (Mi.) Noc jest
děja viema m. (matye). Alx. B. M. 189.
Vz Máti.
MatéJ. Zvyky k by. M. se táhnoaci ve
Slz. Vz Vyhl. II. 31., Vlasí. I. 212.
Matenina, y, f. Našel jsem (v té knize)
předivnou směsici a m-nu. Mart. S. Předm.
IX (1636).
Matéřezabitel, e, m., matrícida. Ev.
olom. 93. 201.
Materhubce, vz Otcohabce. MS.
Materialisticky žíti. Lít. n. 429.
Materialněrealistieký. M. stránka. Nár.
list 1904. 31. 13.
Materiální váha. Zach. Test. 113.
Mateří douSka. M. d. jest nezbytným
lékem pro dobytek; hospodyně dá kra-
vičce za telátko chutnou polévka, do které
neopomine mimo jiné kvítf dáti také m.
douáku, aby kráva hojně dojila. M. d. jest
vieobecným kouzelným prostředkem v do-
mácích potřebách. M doušku bílou sbírají
ženám, aby jích nebolela hlava, Červenou
mužAm, aby byli silni ; m. donSku dávají
dětem do koupele z též příčiny. Nár. list.
1903, č. 286. 3.
Materie, e, f. Ta zlá materie vynde. Lek.
B. 194*, 197*.
Mateřina, y, f. = mateřština. Vin. I. 29.
MateřiTka, y, f. = xáduch matky (mater-
nVeu, mafky), hystería, Mutterweh. Ktt
Maternice, e, f. = les u Podoli v Ná-
ohodku. Zvon H. 92.
Mateřskost, i, f. Zahleděla se na ně s vý-
razem nejněžnější msti. Tbz. XVI. 249.
Mateh (ang!., vysl. meČ), výraz sportovní
= závod předem umluvený. Nár. pol. 28./1I.
1897. Dhnl.
MatiČica, y, f. = mnnd iaxeniee. VoleSník.
Kub. List. fil. 1902. 249. M. první = svátek
zvěstování P. Marie. Vykl. Obrz. 120. - M.
Chození m-ček v den sv. MikuláSe. Slez. V z
Vyhl. n. 10.
Matiěkový. M. vejce "= snesená mezi
svátky P. Marie 15. srpna a 11. září. Čes. 1.
XII. 286.. Nár. list. 26/8. 1903.
Matidíbes = neříkej, V zloděj, mluvě.
Matizna, y, f., ostericum, rostl, okolič-
natá. Vz Ott XVOI. 931.
Matka. Ve Slez. : mať, matička, mamulka,
mamiilinka. Vyhl. IL 334.
Matkeřin, a, o. Matkeřína řeč, dieta
matris. Gl. roudn. 30*. Vz Mateřin.
Matkový. M. zelina, melissa offic. Slez.
Ccs.tl. Xni. 109.
Matlanina, y, f. ^ jídlo ze vhlUíéhoz ne-
chutného upravené. Lbk. 108. — Pohanská
matlanina. Kom. Did. 262.
Matle. Hátle za matle. Zvon IIL 314
MatnoIiOTorný. M. vidění snA. Msn. Od.
297.
Matný dojem. Msn. II. 69.
Matolení, n. = vítvovl borůvek. Volyně.
Čes. 1. XIII. 124.
Mátonohý skot. Škd. Od. 4.. 66 , II.^ 126.,
Msn. Bym. 21.
Mátožně. Oči m. do tmy zíraly. Zr. Čer.
362. Minarety m. se rýsovaly v dáli. Zr.
Let. III. 86.
Matří v. Mateří. MS.
Matriee, vx Raznice.
Matrikárský ůrad. Sb. SI. 1902. 5a
MatrikárstTO Státně. Sb. SI. 1902. 6a
Matrix ^ druh ikleniee k dešlillovdni dou-
Hd: 1686. Uč. spol. 1902. 27.
Matuft. Popěvek: Matu.^I chleba natraš,
polévky nalej, pojeděm dalej ; baleček ni-
vař, pojeděm do Kravař. Slez. Vyhl. II.
268.
MatuSa, e, f. = maika. Orava. Sb. si
1901. 184.
MatúSek, Ska, m. MataSku na stružku
jahody zdrajn: kupím ti bůtečky, co vrza-
kajn. Slez. Vlasť. L 102.
Matzenuer Ant. Vz Alm. V. 112. -117.
Maurieí, e, m. Na sv. M-ce nesej ple-
nice, bude samá metlice. Več. 168.
MauseroYka, ručnice vynalezená od bratři
Mauserů. Vz Ott. XXIf. 68».
Mávati, mávnouti. Na Slov. =: předchá-
zeti, sem tam běhati. Sr. Přemávatl.
Maydi K. Dr., prof. a spis. 10./3. 1853.
až 8.,'8. 1903. Vz Nár. list 1903. é. 217.,
281. a jiné listy z téže doby, Alm. XIV. 156.
nn.. Zvon III. 660.
Maydyn, u, m. Lbk. 107. Vz Majdya.
Mayer Rud,, básn. t l^/S- 1865. Vz
Lumír 1865. 627., Nár. list 1866. & 164.,
Světz. 1870. 38. — M. Jar., spisov. Sr. Zvon
IV. 446.
Maz uSní, Ohrensehmalz, cerumea. Ktt
Mazaé, e, m. ^ kdo male. Kom. Did.
170. — M. := nizenect zlainik (prst vedle
malíku). Slez. Vyhl. II. 240.
MazaČka, y, f. = matadlo, Nár. sbor.
VIII. 144. — M. dilnice, která ee zabývá ma-
zdnim né^eho. Us.
Mazačský. M. podobizna (od mazala,
Spatného malíře). Kamn. Mec. 114.
Mazanec, nce, m. M. moučný a masitý
(jídlo z vajec, másla a masa). Sonk. 1903. 6.
Mazaníčko, a, n., zdrobn. mazání. Brt.
P. n. 666.
Mazánka, y, f. » mailova&ea. Haner. 12.
Mazaný. Jde to, jako m. tAi po rovině.
Kom. Did. 168.
MázdHnee, nce, m., pleurospermnm,
rostl. Vz Ott XIX. 917.
Mázdřitý. M. čmýra, dysmenorrhea mem-
branacea, m. záoět hrtanu, laryngitia acroo-
posa. Ktt
MázdHTěitý. M. vřel, ulcus diphtbe-
riticum ; záSkrtovitá a m-tá choroba dutiny
ústní, stomatitis membranacea, cronpOse a.
diphtheritische MundhOhlenerkrankung; m.
zrnění, ganniatio diphtheritica; zánět slii-
nice prŮduSniční, tracheitis diphtheritica
(mázdřivka průduSnice). Ktt M. choroba
hrtanová. Vz Hrtanový.
MázdHvka, y, t. M. záSkrtová, kruposní,
diphthería crouposa. Ktt Sr. MázdřivČitý.
MázdHTkOYý. M. houba, microsporon
dipbtheriticum. Ktt
MázdroTítý. M. olupování, desquamatío
membranacea. Ktt
l^Iazhaus, u, m,=šw^ehni M, Husí. 133.
MazlaTka, y, f. Červená m. (mazlavá
hlína). Čes. 1. XIL 142.
Mazli — MeistrsingH.
176
Mazli, n. = malvati. Frant 62. 10.
MazliYé miDviti. Rais. Lep. 266.
Mazlivý. M. jméno (mazánkůin dávané)
= lichotivé. Sá. IV. 70.
Mazotoli, a, m. =1 přetuiniloH^ sebor-
rboea, SchmeerÍQass. M. kitícový, s. capitís
(oapillitii), novorozeňat, 8. neonatornm, Hei-
dendreck, předkoikový, s. praeputii, tnčnatý,
8. adipoaa. Ktt.
Mazový. M. žláza. Ott XIX. 446.
Mažúr v. maznr. MS.
mb m. Ih: vemblond. VýcL. Čech. Šb.
D. 26.
Mdléti proč. Proňžf mé srdéčko mdli.
PÍ8. vySebrod. Mfi.
Mdlíti co, koho =mdlím giniU Smilstvo
v&ecky údy mdli. Lék. B. 186..
K Mdlobný. M. známka. Proch. Hrad. 71.
Mdloduebý. Msn. Od. 840.
Mdlý Jak. M. jak v podzimu moncha.
Kká. Sión. IL 212.
Mé = koza v dětské řeči. Us.
MecenáSka, y, f. Jrsk. XVII. 367.
Meeenádovitý. To je něco m-tého. Lit.
IL 497.
Meé. Mistr ostrého meČe = pohodný ; kat.
Čes. I. XI. 447., Jrsk. VIL 2. 198.
Meéenosee, e, m. Tbz. 11.^ 399.
Meéik, n, m. = přičný trámec n po-
hrádky, opěrný trámec. Haner 12.
Meéikový. M. pilník. Vz Ott. XIX. 743.
Meéka y, f. = kozUiko. Rbrl. Džl. 14.
Mečný jilec. Msn. Od. 176.
Meéonosce, e, m. = mečenosce, der
SchwettrSger. Tbz. V, 1. 184.
Med. Jisti mnoho medu není dobré. Kom.
Ces. 216. Kdo má v ústech med, za pasem
břitvu nosívá. Sá. Prost. 11. 112,
Měď. Vz Vstnk. XI. 661., 818., XIL 690.
Déjiny, výroba, vlastnosti a upotřebeni
mědi. Vz KP. X. 161. — M. = peahe. Ať
dflma sedl, kdo nima mědi. Slez. Vlasť. L
227.
Měďák, a, m. = meddk. DSk. Km. 29.
Medard. Jaké povětří na M-da, takové
jest iest neděl po něm. Us. Jasný den na
8v. Medarda tiSí rolníkovo naříkání. Ott
Kal, 1904.
Medeietmý = mezids'etmý. Mě.
Medek, dka, m. = churavee, V zloděj, mlavě.
Měděn, ě, f. Jemná m. = barva mědi
podobná. Stan. IL 73.
MěděnČák, n, m. =z hrnec, kterým se
nabírá voda z měděnce. Bolesl. Ces. 1.
XIIL 88.
Měděni, n. z= pomědováni. Vz Ott. XX.
194.
Medieinalni cognac. Nár. list. 1903.
č. 144. 8.
Medieinář, e, m. == lékah Emin 110.
Mediein§ký papír. Vz Ott. XVIII. 186.
Medieký. M. práce. Kom. Did. 301.
MedJiJe, e, f. Klobouk s medijí a s per-
lami. Zvon III. 206. Wtr. Vz Medye v. I.
Prísp. 203.
Mědinosný. M. bHdlice. KP. X. 162.
Meditaěni, lat Melodika m-ho rázn. Nár.
list 1903. č. 174. 3.
Medlati. Medlajúcí, commorans. Greg.
(List fil. XL 68.)
Medlo == mýdlo. Haná. Šb. D. 47.
Mědnokopytný, M. koně. Msn. II. 131.
Medobzuěný. M. včela. Svět. knih. 420.
164.
^ Medoehutný spánek, Msd. II. 20., víno.
Škd. Od. 169., Msn. Od. 104.
Medoro8iiý tabák. Stan. IL 69.
Medovatý pokrm (sladký). 1683. Sonk.
1903. 26.
Medovkusný. M. víno. Msn. II. 107.
Medozpévný pták (slavík). 1676. Čes. 1.
XI. 191.
Medridát, U, m. = tavařenina s jeřábu.
Stropnice. Kub. List. fil. 1902. 249.
Medulina, y, f. = lesní ženka bíle oděná,
bledých, vážných lící. Vz KSf. Poh. 127.
Medulka, zdrobn. medula (jm. krávy).
DSk. Km. 32.
Medaný, dnlcianus. M. jablka. Rozk. R.
71., P. 640. M. = sladký jako med. V. Mýto.
Mi.
Medvěd. Keď je člověk na dreve (na
stromě), vtedy m. len řeve (řve). Rizn. 169.
Kdo chce m-da zakláti, nesmí lelky chytati.
Zvon IV. 662. Chodění s medvědem a
8 károu ve Slezsku. Vz Vlast I. 166.
Megadvna. Vz Dyna, Strh. Mech. 136.
Měgurka, y, f. = hora na Vsacku. Vek.
Vset. 7.
^lééhzz pytel. Ten chce vlka prázdným
měchem zabit. Vyhl. II. 66.
Mecbaniekografický. M. reprodukce.
Nár. list 1904. 314. 17.
Mechanika. Vz Strh. Mech., Vstnk. XII.
61. nn. Chemická m. Vz Vot. 206.
Měchký = mikki. Soběnov. Kub. List. fil.
1902. 249.
^ Mechová, é, f. = les u Bzence na Mor.
Čes. 1. XIIL 476.
Mechovina. Tbz. V. 9. 87.
Měchovka, y, f. = loktuie. Zvon III. 177.
Jrsk.
Měchožil,a, m. M. pohrudniční, echinococ-
cns plenrae. Ktt.
Měchuřinový pytlík. Čch. Kv. 96.
Měchýř. Umělý m. Vyšetření m-ře elek-
trickým světlem žárovým (zrcadlem), oysto-
scopia; Nabodení m-ře, punctio vesicae,
Blasenstich; Cévka opatřená ostrou, rýho-
vanou dýkou k nabodení m-ře při vysokém
řezu na kámen; Rozštěp m-ře, eversio ve-
sicse urinariae; zánět m-ře dnžninový,
optitis parenchymatosa (submucosa, subse-
rosa). Ktt.
Měchýřoěepka, y, f., physcomitrium,
rod mechA listnatých. Vz Ott. XIX. 697.
Měchýřopoševni. Operativní uzavření
pochvy při pištěli m-vním, colpodeisis. Ktt.
Měchýřový. M. bolest, cvstalgia, cysto-
dynia; prudký (náhlý) katarrh m-vý, cystitis
mucosa acuta; m. křeČ, cystospasmus, Bla-
senkrampf; m. pobřišnice, Blasenbauchfell-
fiberzug; zánět pobřišnice m-vé, pericy-
stitis, Ěntzttodung des Blasenblauchfelltiber-
zuges; m. řez na kámen, cystotomia; m.
sliznice, Blasenschleímhaut. Ktt.
MeistrsingM. Vz Nejed. 362.
176
Mé)-ho*dék — Merkur.
MěJ-ho-dék == dobře. Chč. S. II. 258^. Yz
Dék.
Mc^kle* í, f. = dohazovdnL Zvon III. 184.
Stcjland, a, m. = Majland, Faust. 88.
Mejlunk, a, m.zumjlka. Dik. Km. 34.
Mejsco = mi«<o. Prus. Slez. Čes. 1. XII.
424.
Mejde, ete, n. = mladá myí, DSk. Km. 20.
Mejšlátko, a, n. = mejěátko. Dik. Km.
34.
M^ tište, é, D. = mýtUté, vj/rajtinj 2m.
Čes. 1. XI. 385.
Mejtnice, louky u Hor. Ůjezda. Cas. mor.
muB. III. 137.
Mčkanina, y, f. Zachvátil mne vir vie-
likých m-nin a trbanin. KoU. v Pal. Záp.
II. 48.
Mčkčidlo, a, n. (tiiidlo). M-dla, emol-
lientia, demnlcentia (léky). Ktt.
Mekavka, y, f. a mekavá koza. Man. Od.
133.
Měkká = 9viUá noc. V zloděj, mluvě.
Čes. I. Xí. 141.
Měkkoperý. M. lůžko. Man. II. 164.
miéklLOst- rozmařilost. M. V smilstvi, v ho-
dování. Ghě. S. II. 142>.
Měkkotnik, a, m. = zajíc (měkkota = zo-
rané pole ; že v něm lihá). U Čáslavě. Jos.
Webr, ryt. Pravomil.
Měkkouéký, správně Měkoučký. Vz násl.
Měkkounký správně Měkounk;^. Srov.
hezký — hezounký, tenký — tenounký,
měkký — měkounký. Mi.
Mekoláše =: peěivo pečené o sv. Miku-
láii. Liieň. Mtc. 1902. 114
Měkota, y, f., mola, Rozk. R. 72., moUa,
Rozk. P. 676. Sr. Měkkota.
Mekotati ne. Ta se len mekotá (o pěkné
ženské, které vie sluií). Kojet. Čes. 1. XII.
152. Sr. Mektatí..
Mekotný. M. koza (mečíci). Msn. II. 196.
Mektati se od čeho : od zlata = třpytiti
se. Čes. 1. XI. 210. Sr. Mekotati se.
2. Měl. Na melu i písčitém břehu. Mam.
V. V tu dobu stachu na mele 200 korábóv.
Alx. V. 583. (Mi ).
Melanotický sarkom. Ott. XXiI. 645.
Mélek, Ika, o, vz Mělký.
Helena, meleta, y, f. 7= dicíe t dohrou
vyřídilkou. Hauer 13.
Melichar J. J. Vz Lit. II. 413.
Melik, u, m. = lebeda^ atriplex crisalotana.
Rostl. C. 108». (Mě.).
Melinit, u, m , třaskaví na.
Melioraěni družstvo, úpis. Národ. list.
1903. č. 127. 5., 312. 21.
Mélitký. Polenta jest muka m-ká z no-
vých zrn vymněnýcn učiněná. Comest. B.
137a.
Mělněni, n. Polévka s m-ním (strou-
hánka). Zvon II. 348., Čes. 1. XIII. 175.
Melodie. Sr. Strb. Akust. 129.
Melodramatieký. Národ. list. 1903. 347.
21.
Meloplastika, y, f. = umělé napravo-
váni nějakého defektu na tváří. Vz Ott.
XIX. 846.
Melounky = milkí. Maliice. Kub. List. fil.
1902 249.
MelouSkovati. Večer doma m-val. Praha
38. Sr. Melonchář.
MeloT, melo oj zz: epolek, V zloděj, mluvě.
Měl sem fitěsti i neštěstí, tanec. Vz
Brt. P. n. 886.
Meluzina (Větrnice), y, f. =:divá žena,
bílá pani s rozpuštěnými vlasy a bosými
nohama. Ji se připisuje hučeni větru. M.
pláče. Vz Kfif. Poh. 107.
Memorialni verš, pamětní. Kom. Did.
156.
Měn, u, m. = m{ra, zastr. Pel. IX.
Menéetn^Si =1 trochu menML Dik. Km.
47. Sr. Menšatějií (zde).
Meniseus = kulovitý povrch kapaliny v tm^
biéeé. M. kapillarní, rtuťový. Strh. Mech. 632.,
499.
BÍénistý. Měnistý květ Sbor. ées. 170.
Chodila v menistom ruchu. Sbor. sioy. 1900.
142.
Mi!^niti se t čem. V Šatech se rád mě-
níval. Zvon IV. 37.
Ménný. M. rúcho, mntandus amietas.
Fagif. 29h.
Měno = jméno. Měno ako měno, to eěte
nezabilo nikoho. Bizn. 63. Hra na mená. Vz
Sb. si. 1902. 69.
Menstmal, n, m.=:menHruaIe. Zach. Test
126.
Menstraale, e, n. ^ krvatoinaef, krvotok.
Zach. Test. 64., 147.
Menstrualni matka = krvotoíínd. Zaeh.
Test 126. Základní materie m-ná. Zach. Test
15.
Menstr-um, a, n. Stříbro v menatru roi-
pouStéti. Zach. Test. 20.
Mendat^ši = menSí. Římov. Knb. List
fíl. 1902. 249. Sr. MenčetnějSí (zde).
Menše = menii Neproměnné boistvie
nemóž býti ani m. ani větše. StŘ. 25^.
MenŠikOY, U, m. =9vrehnik zvUUtniho tvaru
nazvaný po ruském diplomatu MenSikovovi
Us.
Mennetto, tanee. Vz Brt P. n. 355.
Měřaěka, y, f. = putna § uchem za půl mi-
Hce. Mtc. 1902. 11.
Merať noc. Vz Prebedlit
Meravý = upřeným etrnulý. Zřím okem
m-vým. KoU. IV. 19. M. kámen = tvrdf. Slov.
Vest. X. 277.
Měřen, rna, o, vz Měrný.
Merhaut Jos., básn., nar. 1863. Vz Fiš.
Písm. 7a8.
Měřič krátkozrakosti (přístroj), Myopto-
meter.
MěHčka, y» f, zdrobn. miřice. Arch. XX.
316.
Měřidlo vdechovaného vzduchu, Pneumo-
meter. Oct XIX.
Meritace, e, f. = meditace, z lat Výcb.
Čechy. Jir. Rozpr. 54.
Merkaptomethyloloxazolin, u, m.,
v luěbě. Vz Vstnk. XII. 47.
Merkaptooxazolin, u, m., v Inébě. Vs
Vstnk. XII. 47.
Merkováni, n. Sklenice s bílým mnim.
Světz. 1887. 291.
Merknr = finanční a slosovacl éasopís.
Nár. list. 1903. 347. 18.
MerkuriáS — líetbylcyklohexan.
177
Mericuriáš, e, m. =zWt<f. Zaoh. Test 83.
MerkuriáSoTý. M. vodoatost 1685. U^.
spo]. 1903. 23.
Merknriethyletherjodid, u, m., v Iiičbě.
Vz Vatnk. X. 589.
Měrné = • m0enim. M. k někomu stří-
leti. Cbd. S. I. 28».
Mémý. M. ryba == vétSi, kterou při lo-
veni vylovili a vyměřili. Arch. XXI. 448.
MéroT = Trávníky, část. Vsetína. Vek.
Vset 181.
Mertyn, u, m. = myrta. Slez. Vyhl. II.
114.
Memzalka, y, f. = rť&€«. Vz Ott XXL
684.
MemzalkoTítý. M. rostliny, ríbesiaceae.
Vz Ott XXI. 685.
M^rynza, y,f. = pféivykovdni. Slez. Vyhl.
II. 289.
Mésic. Když m-oe ubývá (když je na
scbodě), daří se všecka lekovadla> září kání
a zažehnávání, neduh se ztrácí, íako m.
mizí. Kdo poprvé spatří srpek nového m-ce,
má si honem tlouci na kapsy, budou se ho
peníze držeti. Svíti-li m. na člověka v po-
steli spícího, vytáhne ho, ten člověk se
stane náměsíčným. Mtc. L 1897. 99., 100.
Když prii po novém měsíci, priívá potom
po celý m. Ott Kal. 1904. Vz násl. Mě-
síček.
Mésieovitý obličej (tlustý). Zvon IV.
711.
Měsíček. Má-li m. věnec kolem sebe, če-
kejte příštího dne deště. Měsíčku dvourohý,
af mne žádný neuhrane, až budeš třírohý.
Mtc. 1. 1897. 100.. 130.
MěsiékoTý. M. krajky. Vz Krajka.
Mésiéné bílý (jako měsíc). Svět knih.
420. 138.
Mésičnik svítivý (ryba). Vz Ott XVIII.
896. — M. = had vSovkovitý. Vz Ott XXII.
739. — M- = élofíikf který jest na měsic
ženou a na měsíc mužem. Rkp. lek. Ibr.
207b.
Mésiénost, i, f. = hodnota ttHbra. Zach.
Test. 147., 122. Srov. Měsíc (symbol
stříbra).
Měsiéný člověk = náméšiííný. Val. Ces. 1.
X. 471.
Meslo, a, n. = mišto na obecni půdě kolem
přikopu, kde 8i mohli vysazovati divoké
stromy. Kojetín. Čes. 1. XII. 152.
niesoYinný. M. kyselina. Vot 84.
Mest, mustum. Bhm hez. 27., Rozk. P
1739., Pror. ol, 39». 1. Msty Senkovati. Arch.
XX. 608.
Městek, stku,m., varix, Krampfader, Blut-
aderknoten. M. tepenní, varix arterialis,
Rankenaneurysma ; prostý, v. simplex, roz-
kládavý, v. cirrhoides. Ktt Sr. Městka v VI.
964.
Mésti kde. Mete-li se v domě na prahu
a zápraží koštětem, jímž se metlo v ko-
stele, přináší to domu štěstí. Mtc. 1. 1897.
70.
M«stkoTitosf» i, f. = .vakovité roztažení
iii, varícositas, pblebectasia, sackfórmige
Venenerweiterung. Ktt Srov. Městkový.
I^ott: Dodatky k četko-néqi. ilomika m.
Městkový vřed,ulcusvaricosum; m, zánět
oka (městkovitosf oka), stapbyloma sderae,
cirsophthalmuB. Ktt
Městnavý oedem (nahromaděný). Ott
f XVIII. 662.
Mestně někoho pokárati (pomstou) = ttre-
stati. Msn. Od. 189., 209.
Město, v obec. mluvě mněsto, nesto (V.
Mýto), město. Ib. Sb. D. 11.
Mestola. y, f., oenocarpus, druh palmy.
Ott XVIII. 665.
Měšečka, y, f., loculus. Ev. olom. 187.
83.
Medpor, vz Nešpor. Tuto se počíná m.
nedělní. Ž. pod.
Medporni = néSpomL M. hodina. Krist.
Saf. 61., Pass. 316.
Měšťanosta, y, m., chybně, poněvadž
není slova měšťanosf MS.
Měšťanský = šolidni. Národ, list 1903.
č. 298. 13.
Met, u, m. = nutdni, M. míČe, desky. Msn.
Od. 119., 266.
Meta, v, f. = znak. Slov. Něroc.
Metadlliydrojcybeiizol. u, m., v lučbě.
Vz Vstnk. XI. 121.
Metadinitrobenzol, u, m., v luČbě. Vz
Vot 159.
Metadlo, a, n. = oštip, kopi. M-dlem
mrštiti. MsD. II. 280.
Metafora. O m. v prostonárodní poesii
České vz Progr. Čes. realky rakovu, na
r. 1897.
Metaí^sika zaměstknává se ti o, co jest,
bytím a bytos'tmi. Křeč. 5. Sr. UČ. spol.
1902. XIX. 1. nn.
Metaehlorit, u, m., nerost. Vz Vstnk.
XI. 835.
Metal, meto(tfzahnati =: laekominy. Slez.
Vyhl. II. 92.
Metallurgický. M. společnost Nár. list.
1904. 356. 17.
Metalnik, a, m.^pleař (od metati = i^ti
do dřeva n. psáti na pergamene). Vz Jir.
Prove 164.
Meianitrobenzaldeliyd, u, m. Vz Vstnk.
XI. 134. ^
Metek*, tku, m., zdrobn. met Dva metky
rži. Arch. XÍ. 31tí.
Metelee, Ice, m. = praíivee. Již. Čech.
Kub. List ůl 1902. 249.
Metelka Jindř. Sr. Vest XII. 49.
Mětěny, pl.. něj, pokrm, Rkp. vodfi. (MŠ.).
Meteorický. Povétroň či meteorické že-
lezo. Vz KP. X. 142.
Meteorit, u. m. Vz Vstnk. XI. 842.
Meteorologie, e, f. z řec. Kosmická m.
Vz Vstnk. XII. 593.
Mětežnik, a, m. = půeohU^l zmatků. ChČ.
S. II.. 213*.
MethoděJ. e, m. Vz Cyrill.
Methodologieký. M. práce. Lit I. 224.
Methoxykoffein, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XIL 66.
Methylanilinourazol, u, m. Vz Vstok.
XII. 60.
Methylcyklohexan, u, m., v InČbě. Vz
Vstnk. XI. 6. • •
12
176
Meťhylethjlketon -- Mičovka.
Methylethylketon, n, m., t lačbč. Vi
VBtnk. XU. 49
Dlethylethylsnlfid, o, m., t InČbě. Vot.
93.
Methylethylthetlnbromid, a» m. Vot
93.
Methylfenylhydrazin, a, m. Vz Ystok.
XII. 61.
Methylfiuríarylainiii, u, m. Vz Vstnk.
XII. 61., 48.
MethylkyanaEiid, a, m., ▼ lačbě. Vz
VstDk. XII. 48.
Methylpentan, u, m., v lačbě. Vz Ystnk.
XII. 48.
Methylpentano vý. M. kyselina. Vz Vstnk.
XI. 503.
Methylpiperidin, n« m., v InČbd. Vz
Vstnk. X. 678.
Methyltropidin, n, m., v Inčbě. Vz Vfltnk.
X. 683.
Metla •= trest. Boži m. 1584. Scholz 24.
Metiařská, é, f., tanec. Vz Brt P. n. 882.
Metlicei e, f., kráva. Dfik. Km. 41.
Metlička, y, f. =: itáOca. U Detvanfl.
Sbor. BloY. 1901. 150.
MetloTý. M. krajky. Vz Krajka.
Metnuty. Prika perel yzboru m-týcb
(metených). Zr Let II. 53.
Metoposeopia, e, f. (metopon = čelo a
akopeia) -= uméni Mtiti s iela, z řec. Vz
Ces. 1. XI. 231.
Metreh. u, m.—metr. Val. Ces. 1. XII. 46.
Metrkilogramm, u, m. = 9. 806. jonle.
Strh. Mech. 141.
Metrniee, e, f. Malá m. Zvon IV. 657.
Sr. To je metr!
MetrnichoTina, y, f.^9prdva, jako byla
do r. 1848. za ministra Metternicha. Zvon
II. 717.
Mez. Vz Jir. Prove. 166.
MězamSka, y, f., phrynium, rostl. Vz
Ott XIX. 691.
Mézditi, vz MěžditL
Mezg, mezk, a, m. = mesefe. MS.
Mezibéh, n, m. Nár. list 29./10. 1899.
Meziboéni čásť těla. Čcb. I. Poy. 38.
Mezideeli=^rdziv, hiatas. Ktt
Mezidobí, n., Zwischenperiode.
Mezihorky, pole u Čerr. Lhoty. Čas.
mor. mne. III. 137.
MezlJádroTý (mezizrnový). M. yrstva,
Zwiscbeokčrnerschichte. Ktt
Meziklinový. Ploskový vaz m., liga-
mentum intercnneiforme plantare. Ktt.
MezilalokoTý zářez, incisara interlo-
barís. Ott. XIX.
Mezilistkový. M. hlíza, interlammelarer
Abscess. Ktt
Meziměstský. M. spojení telefonní. Nár.
list 1904. 121. 17.
Mezimisto, a, n. zz prostředek mišta. Msn.
Od. 119.
Mezimořský průplav. Stan. I. 13.
Mezinárodni hodnoty, kartel, spekulace,
kommisse, trh, závod atnletický, tamaj fier-
mířský atd. Nár. list 1903. č. 312. 21., 168.
14.. 222. 17. a j.
Mezinož = mednoH. Z žil jest pod hleznem
do mezinož pravé nohy . . • Lék. B. UK
Mezinožni zpmzení (hrázové, vlk), inter-
trigo perinealis. Ktt.
Meziobchod, u, m Nár. list 1903. L
161. 13
Mezioblonkový vaz, ligamentnm inter-
crnrale «seu flavnm). Ktt
Meziokenni pilíř, Ott XIX. 741., dříL
Zvon II L 448.
Meziprsni hraď. Msn. II. 74.
MeziHči, MeMé, MedM. Ua. Hlavn. 53.
Mezirka. Béha po páich mezírkách, jsk
pes po ktȇfach. Slez. Vlast 1. 235.
Mezischodi, n. Vrch. Mns. I. 22.
Mezislovanský jazyk. Nár. list 1885.
č. 173.
Mezistředoyý. M. část Wrisbergova,
partis intermedia Wrisbergi. Ktt
Mezistrop, a, m. Vstnk. XIII. 387. Sr.
Mezistropí v VI. 972.
MeziSevni kostí, ossa Wormiana, Zwicke-
beine. Ktt.
Mezitemenni rýha, Interparíetalfnrche.
Ktt
Mezitepenni zánět, mesarteriitis. Ktt
Meziti Koho = óinMsiovati. Kdo nás mftže
m. Haná. Nár. list 1901. 5. 199.
Mezivláknovitý. Zánět tkaniva m-tého
čivQ, perinenritis. Ktt
Mezivložkový. M. soustátí (vložené mezi
jiné). Nár. list. 1904. 200. odp.
Mezivodi, n. = mežiřUi. Haná. Hlavn. 91.
Mezivojsko, a, n. Badon se v mezivojité
potýkati (soubojem mezi vojsky, nprosti^d
vojsk, v středokratu). Msn. II. 46
Mezizrnový. Vz předcház. Mezijádrový.
Mezižebemi Žíly, venae lintercostales.
Ktt
Mezižilni zánět, mesophiebitis. Ktt
Mezk, a, m.zzmeMek. Vz Mezg.
Mezkalin, n, m., v luěbS. Vz Vstnk. X
579.
Mezni vAl, bos terminalis, zpfisob tresto.
Vz Jir. Prove. 167.
Mezník, n, m. := vytoká iepiee, persianks.
Jrsk. XXIII. 12. XXVII. 46. — M. = hra-
niini kámen. Zasazování m-ků jest novějSiho
původu. Vz Vlast I. Ib6.
Mezný prst, vz Mezený. MS.
TXLezTÍé = MegiHH. Us. Hlavn. 53. Ys
Meziříčí.
Mhelný := mlhavj. M. pospěch, festi-
natio nebnlae. B. mik. 43. 24.
MhoSedý =2 šedý jako mlha, nebelgrau.
Polák. Krok. I. a. 163. (1821.).
Mhouravě na něco patřiti Kká. Síon.
U. 167.
Mhový. M. pára (z mlhy) a větrná. 1586.
Uč. spol 1902. 26.
Mhúravý, vz Mhouravý. Rozk. R. 61.
Miadof, u, m. z= velmi jemná bavlna. Slov.
Sbor. čes. 262.
MieohlaT, u, m., rostl.? U Humpolce.
Nár. sbor. Vlil. 126.
Mlč: chlupáč, chumeláě. Hra miěem ve
Slez.: na klupání, na palestrn, na maika,
na čnmbalu. Vyhl. II. 243.
MiéoTka, y, f , pilularia, rostl. Vz Ott
XIX. 747.
Míčovna — Milostný.
179
MiéoTiia = mistnosť určená kn hře míčem.
Knbl. 313.
MiéoYý. Stříkačka míčová brnškovitá,
bimformige Ballenspritze. Ktt
Miéada, y, f. = hra míčová na pastora.
Čes. 1. Xm. 827. Sr. Mičala.
Mfěula, y, f., zdrob. míč. Kšt Lid. 6.
mieeko i^jmicko,
lůieiéo =z miHo. Pms. Slez. Ces. 1. XII.
310.
Miera =: míra,
Hliemý =z mimy, M. někomu = k někomu.
Pel. IX.
Mie§to = mi$to.
Mie$eti se ziz minii ie^ tdhnouH v nepo-
^ddku, zástr. Pel. IX.
MieSok, ikuy m., zdrobn. měch (pytlíček).
Kál. Slov. 29.
Mieti =1 miti. Jest nám za to m. Alx. H.
12. 21.
Miezka = mizka^ zdrobn. miza. Mokrost
nebo m. Milí. 105«.
Migrační rychlosf. Vz Vot. 181. M.
theoríe. List. fil. XXVII. 198.
Míhati = miti. V zloděj, mluvě. Čes. 1.
XI. 141. M. 8konku=Ar<i^t. V zloděj, mluvě.
Vz Skon.
MihaTý. M. řasy, plicae conniventes. Ktt.
Míeha. Úbytě míchy (vysýchání míchy),
cabes dorsaUs, leukomyeliťis ppsterior chro-
nica, Rilckenmarksdarre ; zánět míchy, mye^
litis (dužnicový, parenchymatosa, hřbetní,
dorsalis, krvavý, výlevovítý, apoplectiformis,
haematomyelie, Medullarapoplexie, rozsáhlý
ei povfiechný, diffusa, samočinná, pravý,
spontanea, starobný, starých , senihs, iijový,
cervicalis); vleklý zánět míchv, sclerosis
Btricte sic dieta (hřbetní, spirafis dorsalis,
šíjový, spiralis cervicalis); vleklý zánět
míchy vmezeřený, myelitis chronica inter-
Btitialia; zánět míchy výlevovitý, mrtvico-
vitý, myelitis apoplectiformis; zánět míchy
bez změkČelosti míchy, m. sine myeloma-
laeia, se změkČilostí míchy, m. cum myelo-
malacia Ktt.
Michal. Zvyky a pranostiky slez. vz ve
Vyhl. II. 53. Popěvek: Michalova čepica
nese dřevo do peca, Michal se ji směje,
čapíce se hřeje. Slez. Vyhl. II. 258 , Vlasf.
I. 214.
Miehalský. Svatomichalské víno jest
panské, svatojirské rolnické.
Míeháma, y, f.uzkde »e nico michd (ku
př. řezanka). Dik. Km. 15.
Míchati se § čím. Ret s retem se mfií,
slza v slzy moje míše. Mark. — čím kam.
Michl míchal nohama k lesu (utíkal). HruS.
Mlchlíéek, čka, m., zdrobn. Michael.
Dšk. Km. 36.
Míchoplenový zánět, meningomyelitis.
Ktt
MichoY, a, m , les u Jankova u Votic.
UČ. spol. 1901 IV 3.
Mikoli^ka, y, f. = žena chodící v den
Bv. Mikuláše po dětech. Slez. Vz Vyhl. II. 10.
Mikrofotografický. M. pracovna. Ystnk.
XUI. 385.
Mikrostruktúra látky. Vot 243.
Milíroiilsky = málo. V zloděj, mluvě.
Mikfial, a, m.=iMikuUi. Dšk. Em. 13.
MikdoYý = ? M. roucho. Bech.
Mikuláš. O sv. M-Si daj kučmu na uši.
Rizn. 64. Chození s M-Sem. Vz Čes. 1. XI.
271., Vyhl. II. 8. nn., Brt. Óít 362.. Vlast L
141. O sv. M. vz. spis Jana M. Dvorského.
V Praze, 1901. Popěvek: Mikuláš ztratil
pas. Jak dešč padal, to ho hledal; jak
dešč lil, to ho sušiL — Mikolášů 1 záplat
kasu, co si sežral na karmaSu. Slez. Vyhl.
II. 258. — M. 0 Kozli, slez. spis. Vvhl. I. 33.
— M. « Uvalnoy slez. spis. z XV. stol.
Vyhl. I. 33. '
Milhaner Jaroši. Dr., spisov.
Milboch, u, m.M2yíce na Každých sáňkách
dvě prostice, ježto slově milboch; Pobrali
nám šestery saně s solí i s milbochem. 1464.
Arch. XXÍ. 348., 349.
Milenec, nce, m. M. nemá své vyvolené
darovati šperku s perlami, jež jsou obrazem
slz, splakalaf by později nad jeho prone-
věrou; ani knihy modlitební, někdo z nich
by zemřel, nebo by se na věky rozešli.
Mtc. 1. 1897. 64.
Milenůstka žen = milottné plMy. Kká.
Sión IL 166.
MilezTuéný hlas. Jrsk. XIV 241.
Milí = milejěi. Milí mi s ní smutek neŽ
s jínů veselé. Sr. Mus. 1868. 119.
Milinký. Pracoval od m-kého rána. Us.
TkČ.
Milionský. Kůže m-ská I Zvon III. 515.
Miliontátý == miUionMkf, Kbrl. Džl. 11.
Milioun, u, m,-miUion. Krkonš. Šb. D.
30.
Milíř. M-ře na pálení hliněného zboží.
Vz KP. IX. 206.
Milislcállí, n. == milkováni. Zub. Még. 31.
Militinko. Jak m. (jakmile) tam vy-
stoupil. Us. TkČ.
nUIliardář, e, m. = kdo má milliarck/.
Nár. list 1903. č. 266. odpol.
Milo. Dobré milo odkudkoli. Rb.
Milobolný. Kolem krásných úst leželo
cosi m-uého. HrlŠ. Hus. 39.
Milohostný stůl, ^evii] tffáitBÍa^ Zeus.
Msn. Od. 306., 209., 255.
Milohrad, u, m. Královský m. Jrsk.
XIV. 39.
Milosnédý. M. dívka. PoL Lit II. 18.
Milost. Chléb z m-sti je trpký, byť byl
cukrem posypaný. Jrsk. V. 75. — Bdi mi-
loeii, pečivo, vz Křehutinky.
Milostenka = miloitnicct milá. Král.
Men. 27.
Milostivec, vce, m. Ž. pod. 102. 8.,
144. 8.
Milostivý, vz nasl. Milostný.
Milostka, y, f. = milovániSco. Chč. S. I.
30b.
Milostníček, čka, m., zdrobn. milottnikf
Čes. 1. XI. 459.
Milostný. Byl činěn rozdíl mezí dluhy
od země uznanými a tak zvanými milost*
nými (na str. 27. nazývají se miloBtivpmi),
Tk. XI. 17. Milostný dluh =: nezjištěný,
pochybný (o němž se nevědělo, na čem se
zakládá), který pocházel namnoze a neroz-
19*
180
Milostný — Misalka.
vážných slibů předešlých králA. Tk. XI.
47.. 55.
^ MiloSiAda. 7, f. = opSvovini MiloSe.
Sf. v Pal. Záp. II. 54.
Milofitédrý. M. matka. Škod. Il.« 121.
MilouSek, ika^ m. = Miloilav. DSk. Km.
89.
MilovánL vz Láska.
MiloTanský. Na mů m-skú t. j. hřfinon
duSI. Val. Čes. 1. XI. 178.
Milozor v I. pol. XIX. stol. Lit. II. 325.
MilozYučný. M. řeč. Sbor. čes. 14.
Miložádouci. Msn. Od. 842.
Milý Y éem. M. v chování, Špaé. 7.,
v obchodu. Mtc. 1. 1873. 41. — komu Jak.
Je mu milý jako hřibe valschn, Jako trn
v paté| jako roh na čele, jako voda v botě,
jako. koza v zelí. Us. Ces. 1. XL 269.
Mlmátko, a, n. = děcko, Msn. Hym. 27.
Mlmi=pafie/iika (hračka: v dětské řeči).
Us
Mimobéhutý. M. loď. Msn. Od. 247.
Mimoděčný. M. modlitba. Zr. Zahr. 48.
Sr. Mimodéki
Mimofilologický. M. námitky. Osv. 1896.
549.
Mimogrammatický. M. svSdectví. Osv.
1896. 550
Mimohled, n, m. = odchylka, parallaza.
M. slunečnf, měsíční, oběžnic. Vz Ott. XIX.
205.
Mimochoditi, ambnlare. Pěkně klaSí,
m dí. Milí. 16a.
mimocliodllě ss mimorhodem, M. se O tom
mlnyilo. Svétz. 1882. 522.
Mimolebý mozek, exencephalia = zrůd-
nost hlavy, kde při nedostatku lebky mozek
nedokonale se vyvinnl, není zcela v lebce
am*stěn. Rtt.
Mimollterni veřejnost Mtc. 1. 1878. 55.
Mimomolekulami přítažlivosť. Vot. 204
. Mimopáteěni. Zvon III. 309.
Mimopražský. M. hndební slavnosf. Nár.
list. 1883. č. 226.
MimorciJdoTati loď. Msn. Od. 182.
Mimoruský. MimoraSti Slované. Nár.
list. 1885. č. 107.
' Mimosni žena = eidivd. Nár. list 1903.
č. 66. 13.
Mimosrdečnikový, extrapericardialis.
Ktt.
MimostředDÍ zornice, ectópia pnpillae.
Ktt
Mimoškolský. M prostředí. Vlč. Lit II.
2 38
Mimotnost. i, f. Nár. list 1904. 849. 13.
Sr. Mimotni vid. 1022.
Mimouherský. M. země. Us. Mš.
MimoTděěný. M. modlitba. Zr. Zahr. 43.
Sr. Mimovdék.
* MimoToJnik, a, m., o koni. Msn. L 299.
Mimozákonný stav. Vzáj. I. 94.
( Mina svatá, Johannis amor, láska sv.
Jana. Lbk. 8. Na sv. Jana světí váli svatů
minu, Johannis amor, milost a láska sv.
Jana, tvicené vino, Vz Sonk. 1903. 25., Uč.
spol. 1903. XXL 7. — M. = ocelová ná-
• doba naplněná výbaSnoa látkou, jež při
náraza lodi na ni účinkem vniklé vody se
zapalcye a loď úplně ničí. Je bnď někde
nvázaná a ezplose zpúsobnje se elektrickým
proudem vedeným k ni z nrčitého mistt
aneb plove položena jsouc pod vodou, volné
jako boje. Vz více v Zl. Pr. XXL 250e.
Miiicli§ta, y, f.s listina, ve které jboq
zapsány druhy peněz někde uloienýcL
Nár. list 1903. 337. 4.
Mincový. M. pečet Dolen. Pr. 36.
Mině = ménl Jefitě míně. Uč. spol. 190S.
21.
Minéji = mini, mině. Pět věrtel m. dvou
přehnuftlí. Cern. Zuz. 331.
Minera, y, í.=ruda, Zach. Test 45. Či-
stotná m 1585. Uč. spol. 1902. 19.
Minerální olej. Nár. list 1903. č. 284. 21.
Mineralogie. Fysi kalní m., chemická m.
Vz Vstnk. Xí. 570., 578.
Mineraloslatinný. Nár. list 1903. čii
141. 14.
Minet, n, m., tanec, Vz Brt. P. n. 856.
Miniator, a, m. Drobné ty malby čili
miniatury prováděli miniatoři, iimiž z po-
čátku bývali mnichové kláiterni. Dolen. Pr.
56.
Miniaturista, y, m. == malCF miniatv.
Chyt. 52.
Minka, y. {.=koU. Slov. Vzáj. I. 19.
Minnesingři. Vz Nejed. 352.
Mino - mimo. Volyně. Čes. 1. XIII. 124.
Minoboree, e, m. Nár. list. 1902. č. 224.
Minorky, pl , f . = druh kur, Nár. Ii«t.
1903. č. 136. 9.
Minouti Jak. To mine, jak pára oad
hrncem. 1604. Ces. 1. XIII. 844.
Minulo. Proč žehrat na m-lo? Nár. liet.
1903. č. 143. 2. — Čo tam do toho, Čo sa mi-
nulo. Rizn. 170. Sr. Minouti.
Minulý = pomijejtci, U věcech rychle mi-
nulých. Cbč. S. II. 271b. Sr. násl. Minutý.
Minuskulni nápis. Chyt 25., 45.
Minuti, vz Minooti.
Minutý = pomijejici, M. věci opustiti. Chč.
S. I. »0b. Sr. předcház. Minulý.
Mir, u. m. Poplatek mirn. mír, tributnm
pacis. 1052. Vz Mus. 1902. 23. M. 6oÍ{ = cír-
kevní zápověď půtek v určité dni v témdni,
v svátky a v čas postní. Stleb. 50:
Mitídlo, a, n. M. u ručnice. Ott. XXII.
MiHoTSký Em. Vz Fli. Písm. 710.
Mimořif. Ve všem m. zachovati. Jrsk. III.
296. M. s někým míti = pokoj. Sbor. slov.
VII. 110.
Mimy ke komu. M. Jsi k té holotě.
Tbz. V. 1. 123.
Mironosný. M. poselství. Hlk. XI. 32&
Mirový. M. služba (vojenská, za mini
Nár. list. 1903. č. 270. 18.
Mirudajný. Jeř. Rom. bás. 163. Sprdwí:
mírodajný. MŠ.
Mirumil, a, m., \z Pohořelý.
Mirnzvěstný sen. Tbz. V. 1. 75. Sr.
Mirudajný.
Misa. NemáČel s pány z Jedné mísy (u«-
držel s nimi). Tbz. II'. 852. LepSí sprostá
m. plná liež Snmný talíř prázdný. Slez. Vyhl.
II. 65. Vz Miska.
Misallu, y, f.. zdrobn. mísa. DSk. Km. 31.
Miserabilista — Mladost
181
Miserabilista, y, m. = kdo myali^ $e je
cU migemé. Sá. Upom. 293.
Miserie e» f., z lat. U nás je m. s octem
(zle. Špatně) Zr.. Mus. 1892. 449.
Mísící stroj v cihlářstvi (kterým se misi).
Vz KP. IX. 124. M. koryto u lisu. Ib. 167.
Mísirna, y, f. M. na bavlnu. Ott. XX.
596.
Miska. Hádanka: Nemám konca ani
kraja, co ma budu bfadaf dvaja (misa).
Sbor. slov. 1900. 114. Rád cizi misky vyli-
zuje. Zvon IV. 159.
Míšni Štika. Arcb. XXI. 448. Vz Misný
v VI. 989.
Mísonosié, e, m. Slov. Sbor. čes. 254.
Míssionář, e, m. Mluvil jsem do nich
jako m. Nár. list 1902. č. 233. 9.
Místerský. M. měno. 1821. Mš. Vz Mi-
strský.
Místní jména. Vz Jméno. M. léky, to-
pica. Ktf.
Místodohližitel, e, m. Mtc. 1. 1893. 90.
Místodržický. M. správa. 1649. Schulz85.
Místodržietvi, o. = místodržitelství. 1649.
Schalz 85.
Místodržitelkyně, e, f. M. Nizozemska.
Tk. XII. 1.
Mistohejtmani a, m. Arcb. XXI. 199.
Místohrabí, n., vicecomes. Milí. 7^.
MistokráloTský. M. vláda. Stao. I. 18.
Místokurator a, m. Mtc. 1. 1893. 90.
Mistoopat, a, in. 1586. Zbrasl. 318.
Místopisee, sce, m. Lit. I. 70.
Místoslovný. Hrozím se odpovědi m-né.
Vin. I. 51.
Mistražit = mařiti f Něčím čas m. Opav.
týd. 1891.
Mistrkyné, ě, f. Byla nad námi nejvyšší
m. Světz. 1888. 807.
Mistrno. Citát je z Pref.
Mistmojízdný, aloXÓTtmXo^. Msn. 11. 48.
Mistrovati koho v čem: ve zpěvu =
tviéiii, Msn. Od. 122.
MistroTky, louky u Dvorcfl. Cas. mor.
iDUs, III. 137.
Mistrovský. Průmyslová škola m-ská.
Nár. list. 1903. é, 267. 22.
MiŠe&ák, u, m. = miientké jablko. Tbz.
III. 2. 360., III. 1. 218.
MíSeti, vz Míchati.
MíSkový vředt ulcus follioulare, Folli-
enlargeschwQr. Ktt.
Míšní. M. trbliny, Spaltbildungen im
B&ckenmarke; měkká plena m., pia mater
spinalis; choroba m. (míchy), spirále Er-
kranknng; jednostranná obrna m., hemiplegia
spiralis; šedá zvrhlost zadních provazcA
míšoich, leucomyelitis posteríor chronica;
vodnatá kýla míšní, hydrorachis dehiscens,
hiatns spiralis congenitns, RUckenmarks-
wasserbrach; výkonná slabosť m., neura-
sthenia spiralis, fnnctionelle Rfickenmarks-
schwfiche; zánět měkkých plen míSaích,
leptomeningitis spiralis; zánět plen míšních,
myelomeningítis ; zánět Šedé hmoty miŠni
podnábiý a poěasný, poliomyelitis subacuta
et cbronica, poěasný, vleklý zánět tvrdé
pleny míšní, pachymeniogitís chronica, zánět
tvrdé míšní pleny krční, šíjové, pachýme-
ningitis eervicalid bypertróphica. Ktt.
MíSnice, e, f. Sr. předch. Míšní.
Midpilice, e, fl, escula. Rokk. P. 631. Sr.
MiŠpule.
Míti se jak. ' Má se jako nahý v trní,
jako hruška a cesty (špatně). Ua. Čes. 1.
XI. 270.
Mitosa, y.f. Yz Vstnk. XII. 13.
Mixed pikles (mixd pikls, angl.) = smí-
šená zavařenina, silně kořeněná, připra-
vená zavařením a do octa naložením roz-
manitých zelenin, zejména mladých okurek,
cibulí, zelí, hráSkti, mrkve, hub a p. Ott.
(Dhnl.).
Míza, mitka^ y, {.=roztok, Zach. Test. 73.
— M. chrániéková, lympha vacčina, Kuh-
pockenlymphe. Ktt.
Mizení jednotlivých částí ústrojí, rare-
ficatio. Ktt.
Mizivosť a suchopárnosť zevnějšku, čcb*
II. Pov. 186.
Mizna, y, f.=Senskdt která se míza (mazlí).
Kbrl. Džl. 15.
Mizni Nádor mízních iláz, lymph-
adenoma. Ktt.
Míznice. M. přívodně, vývodňé, vasa
afferentia, efferentia ; hnisavý zánět břbetní
mízoice pyjové, lymphangitis dorsalis penis
suppurativa. Ktt.
MízožlázoTÍtý sarkom, sarcoma lymph-
adenoides. Ktt.
Miždžiti co, kde = maékatí, stískati. Čes.
1. XI. 434. Sr. Mížditi.
IMJat, i, f. - naf. Zemňáková m. Val. Čes.
1. XI. 434.
MJatánka, y, f. = aeuehaná aláma, Val.
Čes. 1. X. 469.
Mjan = koéka (v dětské řečí). Us.
Mjázdro, a, n. To je takové m. (o chou-
lostivém). Val. Čes. 1. XIII. 111.
Mlácený ěím: sláma cepy m-ná. Us.
Mláďátka. Zvyky etc ve Slezsku vz ve
Vyhl. n. 26.
Mládenči. M-čích žádosti utíkej. Kom.
Ces. 220.
Mladenie, n., innocens. Rozk. P. 2255.
misíáiei = omlazujici. M. jablka. £rb. Sto
pov. 4., 5.
Mladickosf. Msn Od. 106.
Mladictvo, a, n. = mladý věk. Poklad
m-va. Lit I. 853.
Mladíček, čta, m. Pror. ol. 15^. 1. Isa.
9. 17.
MÍadicliný = mladiUvi). Dialekt. Krist.
Sf. «3.
Mladistvoletý. M. panna. Msn. Od. 99.
Mladiti se = pářiti se. Ptáci se mladí.
Kom. Did. 131.
Mládnek, denka, m., infans. Ev. ol. 97.,
Kal. při ž. pod. (í/í^.\ Bhm. 42.
Mladočešství, n. Osv. 1896. 461.
Mladomanželé. Nár. Jist. 1885. č. 80.
Mladonký = mladóunký. MalSice. Kub.
List. íil. 1902. 249.
Mladost. Ó m-sti, proČ jenom jednou se
mihneš žíti zrcadlem! Vrch. Pout. 82. Zo
všetkých pokladov světa najvačšim je m.
182
Mladost — - MlaYoástrojf.
Sbor. slov. VII. 133. M. — nidoB< a po-
chabost RizD. 63.
MladostiYý rod = podrímjM dlouho mla-
di9tvé vzéMřenL Defitná MS.
' Mladdovstvi, n.z:zúřad nUadHho v eoehu.
1729. Nár. list. 29.^9. 1900.
Mladý, mlazi, mlažSf, mlaéi, mlazšf. Mladá
je, ako treforočná jahoda. Sbor. slov. VIL
130. Ustoji se jako mladé pivo. Hav. Cbamr.
24. Mladá léta ntikaji nejrychleji (léta mla-
dosti). Tbz. III. 1. 153. Mysl mladých mnžů
je nestálá. 6kod. 11*. 53. — Jak. Starý jako
svět a mladý jako kret Vlasť. I. 289.
Mladí =: mladší. P. Jan m. z Hradce.
(Mi.).
Mlat dřevěný, hliněný, z litého zdiva,
z vepřovic. Vz KP. IX. 411. nn.
Mlatec, tce, m. Ti, kteří jich (cepů Že-
lezem pobitých) užívali, nasáváni mlatei.
Hrli. Hus. 278.
Mlatiei stroj. Čistící m. stroj se čtyřmi
vytřasadly, s vrchním podáváním, s dvo-
jitým čiiténím, s klasňovákem, s pyttovacím
přístrojem. Nár. list 1904. 135. 21.
Mlátička stroj. M. s dvojím čistidlem a
přetřasadlem; M. žentonrová, čistící a vy-
třasková. Nár. list 1903. č. 134. 21. M.
ruční se sítem a vytřasadly na řemenový
pohon. Nár. list. 1904. 135. 21.
Mlatný. M. zbraň, Dreschwaffe. Hol. Met.
II. 380.
Mláto z presu vinného = ssedlina na
dně vinných sudů, vinný kámen pomíSený
kvasnicemi. Zach. Test 148.
Mlazi =: mladH. Sr. VI. 1001.
Mlčavý. M. voda := v tichosti domů
nesená, abys, nesa ji domů, s nikým ne-
lúluvil, nikoho nepozdravil. 1724. Hrubý.
250., Vlast I. 202.
Mléeni je poslední radostí neStastníků.
Vrch. Mní. I. 325.
Mlčeti. Mlčať nenie hriech. Rizn. 166. —
čim. PoniŽd o to zapohnáno a tím mlčí no
není. Půh. ol. III. 701. - Jak. Mlčí, akoby
mu rozum zamrzel ; MlČia, akoby mali nohy
krížom pokládané. Bizn. 175., 176. — s čim.
Kdybych s tou věcí mlčel (jí nepověděl, ji
zamlčel). Arch. XXI. 45. Prosím, že s tím
budete mlčeti. Frant 25. 29.
MlčiTý dům =: ticAý. Zr. Let II. 9.
MlčlaTý. M. voda =: o veliký pátek
z rána z potoku nabraná, kterou se toho
dne umývali. Brt Cit. 382.
Mldoba, y, f. = mdloba, Mfi.
MléČiTO, a, n. = látka dobytá z mlika.
Stan. II. 34.
Mléčnice, e, f. == místnosf k uschováni
mléka. O jejím zařízení vz v KP. IX. 422.
nn.
Mléčnik, u, m. =: ryteo (houba) Us.
Mlejn, u, m., vz Mlýn. Při mlejnu =
hlavním líčení. Zvon IV. 40.
Mlejnice, e^ f., vz Mlýnice.
Mléko. Které dívce se zdá často o mléce,
ta nechf- si dá pozor na věneček. Mtc. 1.
1897. 64.
Mlékopudný. M. léky, galactofora, ga-
laktagoga. Ktt.
Mlékoaka, louka u Červ. Lhoty. Čas.
mor. mus. III. 137.
Mlékotoky u, m., galactorrhoea, Milcb-
flUBS. Ktt.
MlékoTitě. Močení bělavé neb m. zka-
lené, galacturia. Ktt
MlékoTod, u, m. RozSíření m-du, kýla
mléčná, galactocele. Ktt. M. v prsn. Vz Ótt.
XX 823^
MlenL' V U. Pfísp. 167. stáhni obé mlení
v jedno.
Mlha. Mlhy táhnou, táhne podzim. Ug.
Pittn. U Buř. 7. Hoře nad mlbou vždy
slniečko svieti. Bizn. 167.
Mlhavo. Tratily se v m-vu deště. Jrsk.
XXIV. 18
Mliiošerý. Pol. Lit IL 13.
Mlhotvárný. M. moře. Man. Hym. 17.
Mličař, e, m. =z mlikař. Mtc. 1902. 17.
Mličňák, U, m. = nevytralj klát ktikuřieei
holobrádek. Mor: Ces. 1. X. 443.
Mličnice, e, f. := bily hadr na matku ďe
kbelíku. Castrov. Kub. List fil. 1902. 249.
Mličorlcy = houby (dobré). Slez. Vyhl.
U. 224.
Mliti se Jak. Mele se, jako pes v pytli
(házi sebou). Zbirov. Ces. 1. XI. 269. ~ se
kde. M. se kolem něčeho, sich tnmmeln;
také : práH #6. Kká. Sión. II. 6. — se komu.
Ruka se mu mlela zz tfáéla. Val. Čes. 1.
XII. 274. — se o čem. Uzře, že se zde mele
o něm. Baw. J. v. 954.
Mtklosf, i, f. = zamlklošf. Slez. Sbor.
čes. 203.
Mlknút = ochabovati^ trnouti. Až mu mka
mlkla. Val. Čes. 1. XL 95.
MIkTOsť, i, f. SCažnosf nad mikvosfon
umenia. Sbor. slov. 1901. 145.
Mločik brejlový. Vz Ott XXIL 529.
Mlok, a, m. Vz Ott XXIL 529.
Mlsoun, a, m., vz Mlsoň v I. 1044.
MIuTici erb. Kol. Her. I. 389.
Mluviti proč. Nemluví zlostí (pro slosf).
Rokyc. Post 20*. — co komu jak. Mnohé
mluvení a mnohými obyčeji někdy nám
mluvil jest skrze syna svého. Pat. Jer. L
— jak. Mluvil jen tak na svět (tlachal).
Zvon III. 11. Náš tatík říká, že mluví jako
na stříbrnou píiCalku. Rais. Z. vlast 41.
Mluvil JBcm do nich jako missionář. Nár.
Itst. 1902. č. 283. 9. Mluvit, jakby kola
prsta otáčál (úlisně, povolné). Val. Čes. XII.
130. Mluví jako koza před smrtí, jako žába
před večerem (zbvtečně). Us. Čea. 1. XII.
269. — o Čem. Ja mluvim o voze a ty
o koze (nerozumíme ti). Slez. Vlast I. 236.
Mluvka, y, m. Kdo m., není dobrý na
Sráci. Slad. Éich. 44. Vz Dřapal, Koloděj,
^repetil.
Mluvně někomu něco osvědčiti (patrně).
Jrsk. XX. 2. 369.
Mluvničkář, e, m. (pohrdlivě). Hlavn. 32.
Vz MluvniČiar.
Mluvný. To kámen mluvným činí. Jrsk.
XI. 7.
MluYOCVik, u, m. = cviíeni oe v mluvem.
Hlk. IX. 162.
MluTOskoupý. Kká. Síon. I. 232.
MluTOÚstrojiy n. Lit II. 836.
Mlýn — Mnohověnný.
18S
Mlýn. M. taflovatl. 1557. Uč. spol. 1903.
XIII. 26. Kdo Zině (žene) vodu na dva
mlýny, tomu chybí na jeden. Slez. Vyhl.
II. 65. Dostal se ji na m. (zouchala ji).
Jrsk. V. 43. Mlýny bozi nikdy nestojf (Bůh
trestá třebas pozdě). Tbz. III. 2. 399. Suchý
a Yodni m. 1589. Čes. I. XII. 466. M. ka-
lový v cihlářstvi. Vz KP. IX. 101., 104. M.
na kosti, na glasnra, ka tření barev. Nár.
list. 1904. 135. 21. Besedy ve mlýně. Vz
Vlast. I. 187., Mlejn. - M., tanee. Vz Brt.
P. n. CXXV.
Mlynář. Dětská hra na mlynáře ve
Slezska. Vz Vlast I. 130. 129.
Mlynářská poeta, tanee. Vz Brt. P. n.
936.
Mlýnčisko, a, n. Vlast. I. 21.
Mlýnek, nkn, m. Hra na Mlýnek. Vz
Brt. Čít 120.
Mlýnský. Tažilo (tížilo) mn na dnSi ako
m. kameň. Bizn. 176. Spadla s něho tíže
m-ho kamene (odlehčilo se mu). Tbz. III.
2. 34. Dětská hra na mlýnské kolo ve Slezska.
Vz Vlast I. 129.
Mlžno. Mlžném někoho zastříti. Msn. Od.
100.
MlžnoSerý útes. Msn. Od. 185.
Mnámen, vz Amen.
Mněch, n, m. = mech, Us. místy. Mš.
Mněný. Jsa mn sotně bratr j. Jid. D. 22.
Mněsky m. městsky. DŠk. Km. 38.
Mněstee, stce, m. - m^tyš. DŠk. Em. 40.
Mné8to, a, n. :=: město. Us. místy. MS.
Mnédka, y, f. = améške. DS. Em. 30.
Mnieti, vz Mníti.
Mnich z kláštera uteklý nebo vyhnaný,
žid křtěný a vlk chovaný vSecko jedno-
stejno. Zvon III. 55. Si. == hora n BAžom-
berka. Sbor. čes. 284.
MniehoTka, y, f. = říčka (potok) n Se-
nohrab.
Mnidka, y, f. = lesní panna. Vz MySka.
Mnišský. M. barva či břebíčková. Zvou.
III. 260.
Mnoh, a, o, vz Mnohý.
Mnohde. Což se m. praví v Iliadě (na
mnohých místech). MŠ. exc. M. by se to
dalo odůvodniti. Pokr. 1885. č. 187.
Mnoho. Bvlo jich jako much v krajáči,
jako žab, hub po dešti, jako plev kolem
zmi. Us. Čes. 1. XI. 270. Ede člověk mnoho
(o sobě myslí), tam lidé málo. Džl. Čes. 1.
XII. 308.
Mnohobarevnosf, i, f., Polychromie. Vz
Ott, XX. 178.
Mnohobleský. M. rozkoš. Eoll. SI. dc.
11. 102.
Mnohodennosť, i, f. M. slavnosti (trva-
jící mnoho dní). Vykl. Obrz. 138.
Mnohodýmný. M. obět. Mark.
Mnohohřišný člověk. Zr. Erist 125.
Mnohojmenost, i, f., Polyonomie. Ott.
XX' 182.
Mnohoklaný jazyk. Slad. Cor. 92.
Mnohoklebetný pán. Vlč. Lit. I. 315.
Mnohoklonbý. Znetvořnjící vleklý zánět
m-bý, polvarthritis chronica deformans. Ett.
Mnohotvét, u, m. =r noeovka, tuherosoy
polyanthes, rostl. Vz Ott. XX. 165.
Mnoholáný muž (mající mnoho lán). Msn.
Hym. 23.
Mnoholestný rek. Skd. Od. 1. M. ůtoň
mořská. Ib.
Mnoholibernl háv. Tbz. V. 1. 26.
Mnoholistek, stku, m. Plno m-stků. Zvon
III. 549.
Mnohoměsiěný. M. vazba. Nár. list. 1886.
č. 1.
Mnohomillionový obrat. Nár. list. 1904.
28. 9.
Mnohomistný. M. číslice. Zvon IV. 557.
Mnohomlééi, n. = přilUné odmíiováni
mléka, Polygalactie. Ett.
Mnohomlnvil, a, m. = ivattal. XVIÍI.
stol. Čes. 1. XII. 20.
MnohomluTnosť, i, f., Polyphrasie. Ott.
XIX.
MnohomoČi, ii.=p^{liini odmíiováni moíSi,
Polyoríe. Ott. XIX. Eřečovó m. (ůplavice
močová křečová), polyuria spastica. Ett
Mnohomyslný. Vin. I. 209.
Mnohonáistně něco zaplatiti. Nár. sbor.
1902. 15.
Mnohonožky, diplopoda. Ott XX. 168.
Mnohopanstvo, a, n. M. není dobrě. Msn.
II. 24.
Mnohoplodý. M. rostliny, polycarpieae.
Vz Ott XX. 166.
MnohopHhradkoTý (mnohomístý), mnl-
tilocnlaris. Ett.
Mnohořečnos^ i, f. Eeby múdrosť zále-
žela na m-sti, kaidá baba by musela mat
hojnost múdrosti. Czam. Slov. 177.
Mnohorodička, y, f., mnltipara, viel-
gebárende. Ett
Mnohoruďný Odysseus. Msn. II. 50.
^ Mnohorybný. M. moře. Msn. II. 147.,
Škod. 11*. 164.
Mnohoslibně něco činiti. Pokr. 1885.
č. 126.
Mnohosluchý zástap (mnohých sluchů).
Mark.
Mnohoslzný útěk. &kod. n*. 228.
Mnohostěnný. P. čísla, polyedralní. Vis
Ott XX. 168.
Mnohošumný. M. ůtoň mořská. Škod.
IP. 8., 170.
Mnohotisíciletý. M. prach, Báb. 7., práce.
Uč. spol. 1902. IX. 39.
Mnohotrpěč, e, m. M. Odysseus. Msn.
Od. 79.
Mnohotrpný Odysseus, Skd. Od. 4., 74.,
pták (ledňáček). Škod. II*. 182.
Mnohotnéný. M. bedro. Msn. Od. 71.
Mnohoučený mistr. Ghč. ol. 1491>.
Mnohoúhelníky u, m., polygon. M. sí-
lový, vláknový. Vz Ott. XX. 171.
Mnohoúhelnikový. M. čísla (mnohorohá,
polygonalní), vz Ott. XX. 172., sít elektrická.
Ib. XXIII. 222.
Mnohourozený pán. Zvon IV. 177.
MnohoTážně o něčem přednášeti. Vin. I.
226.)
MnohoTěkosf, i, f. Aby věc měla m.
Eoll. v Pal. Záp. II. 284.
Mnohověnný. M. chof. Msn. II. 111.,
Škod. II". 125.
'
1«4
Mnoboveslý — Modro.
Mnohoveslý. M. loď, koráb. Škd. Od.
116 . Msn. II. 21., 24., 49.
MoohoTíděni, n., pQlyopsia: Ktt.
Mnohovirný. M. řeka, tok. Škod. II*.
99., 49.
MnohoTládl, n. M. nic dobrého. Škod.
II «. 29. Vz Mnohovláda.^
MnohoTonný oltář. Škod. U'. 147.
' MnohoTýtrusný. H. hoaba. OtťXIX.
744.
Mnohozdrojný. M. Ida. Škod. 11*. 147.
Mnohozomlči, n, y% násl. Zornička.
Mnohozpěvý. M. epos. Lit. I. 377.
Mnohozridelný. M. Ida. Msn. II. 268.
MnohozTUČný. Lit. II. 522. Sr. Mnoho-
zvuky.
Mnohožalný zvnk (élayikův). Miin. Od.
296.
Mnohoženský. M.oboQtkymnifl (choutky
po polygamii). Nár. list. 80./5. 1889.
Mnohý = veliký. Jeden malý, druhý mnohý.
Baw. J. T. 624.
MňoukaTý. M. kočka. Mart. S. Ind. 230.
Množil, a, m. = kdo se b prací pára, ne-
může B ni býti hotov. Žel. Brod. Čes. 1.
Xlir. 29.
Množenka, y, f., druh hádanky.
Množsky^ pluraliter. Liat. fil. XVIII.
38. — M., copioBe. M. Bvatá tekla jest
mytěl, copioBO Bacrnm flazit lavacrum. Mub.
1862. 271.
Mnutě. Gibulef mořská přidá se m. Rhas.
E. 86.
-mo příp. : pražmo, písmo, bělmo, obalmo,
zádrmo. DSk. Km. 26.
Mobilita, y, f., z Jat = pohyhUvott. M.
ústavu. Nár. list. 1901. 128. 17.
Moc. Lépe moci s hrsf míti nežli spraved-
livosti s pytel. Arch. XX. 175.
Mocenský. M. postavení říSe, Machtstel-
lang. Mš. exc. M. praevalence. Nár. list 1904.
314. 21. Srv. Velmocenský.
Mocenatvl či valence látek. Vz Vot 23.
Mocik = moeZť, kolik, M. si dostal? Dík.
Km. 26.
Moeker Job. Vz Alm. X. 141.-142.
Mocněji := mocnijH, Diabel jest m. neŽ
ty. Pass. 358.
Mocnohrabivý val (valení moře}. Msn.
Od. 86.
Moený. Dal sa enom na mocnu moc
zdržat (usilovným nucením). Val. Ces. 1. XI.
94. O m. přestání. Vz Aich. XIX. 613.
. Moé kofiské moči podobná, urinajumen
tosa, tnčnatá, Jipuria, chylnria, vodnatá, byd-
roria; nezměněné látky inočí vypuzené,
uropban; láhev na moé, urineau; odkapo-
vání moče při přeplněném měchýři, inconti-
nentía urinae paradoza; léky působící vy-
měiování alkalické moči, alcalnretica. Ktt.
'Močanový. M. usediiny solí močových,
Uratsedi mentě. Ktt
Močař, e, m. M. lnu (kdolen močí). Pokr.
1886. č. 7.
' Močárna, y, f. r: miito, kde ae mo6l len,
Pokr. 1886. č. 7,
' MoČenka, y, f. =r vcdnald koule snéhová,
KSt Lid. 11.
' Dločérák, u, m. rostl Čés. 1. XIV. 74.
Moéidlo, a, n., vz násl. Močopudný.
Močidůl, dolu, m. V M-le, louka n Vel.
Skalice. Př. stár. VIL 55.
Moéivka, y, t = odměSování hojné moči,
močová úplavice, Hydmríe. Ktt
Moéokreynosť, i, f. M. ledvinná, haema-
turia renalis; m. měchýřová, h. veaicalis;
zánět pohrudnlční při m-Bti, pleoritiB une-
mica. Ktt
Moii^opadný. M. léky (močidla), diaretieft,
harntreibQnde Mittel. Ktt.
Moéovitý pot, pocení, nridrosia, Ham-
BchweisB. Ktt.
MoéoTý. M. úplavice příznaková, poly-
uria synjptomatica. Vz Moéivka. M. kaménky
v měchýři, lithíasíB, oystolithiasis ; rozdrceoí
kamínků m-vých, lithotripsia ; vyjiti ks-
ménkfl močových, iitholapaxia. Ktt M roura.
Vz Ott. XXI. 1.039.
Modeéinitel, e, m. Francouzským. Vlč.
Lit I. 307.
Modellováni, n., vz Modellovatí. Us.
Modellovaný. M. fotografie. Nár. liat.
1904. 141. 13.
Moderaterka, y, f., druh lampy bl. v lé-
tech 60tých užívané (po r. 1860.}.
Modernm y, f. Osv. 1896. 372. Paedago-
gická m., proud m-ny. Nár. list 1903. Č. 243.
13., 94.
Moderniata, y, m. :=:pHvrSenec.m<NÍcniy.
Mus. fil. IX. 313.
Modemiaovati co : antickou báj Lit I.
674.
Modidlný v. modlidlnj. MS.
Modlařovati koho = modlářem nazývati
Bech. (Jg. Rozb. I. 184.) Sr. Modiafíti v VL
1016.
Modlebnik, a, m. M-ci (spolek) malí
v kostole modlení. Slov. Nár. sbor. 1901. 5.
Dle str. 7. => Spitálníci, chudí staří lidé ma-
jící společně v malém domku skrovné za-
opatření.
Modlitba. Lidové m-by. Vz Ces. 1. XII.
34.
Modlitbičky slezských dětí. Vz Vyhl.
II. 232. no.
Modlitebný. M. neděle =: 5. po Veliko-
nocích. 1575. Hrubý 179.
Modlitevna = modlitebna. PasB. 331.
Modliti. Když se srdce nemodlí, na-
darmo jazyk pracuje. 1564. Hrubý 42. Ne-
věří mu, ani když se modlí. Us.
Modlosluhbváni, n., idolatria. Milí. 42*.
Modlověree, rce, m. Má. exc.
Modnosf, i, f. Ráz novosti a m-sti. Jakb.
Mar. 139,
Modr, a, o, vz Modrý.
MoáiÁ ^ Prusko. V zloděj, mluvě. Čee. I.
XI. 14L
Modráček, čku, m. =r chrpa^ Džl. Čes. I
XII. 306., desUka (baukovka zamodralé
barvy)
Modrák, u, m. = jedovatá houba. Ces. I.
XI. 290.
ModHci papír. Vz Ott XVIIL 184.
ModřidlOf a, n. = ipatné^namodrM mléko.
Zvon IV. 430.
Modro. Bylo viděti, Že jí do modra oe-
chválil (^nadarmo). Sái Pr.. m. I. 102. Ne<
Modro — Mordbák.
185
myslete, Že ulavím do modra (bez rozmyslu).
SA. XVII 202
iHodrobradý Raúl. Vio. 1. 239.
Modrcéelý. M. papouSek, blaosticnig.
Zvon III. 601.
Modrohedvábný. M. záslona. Zr. Mad.
97.
Modrohrdlý. Zob. Még. 14.
lllodrojasnosf, i, f. M. nebeská. Hlk. YI.
100.
Modrolesklý pletenec (vlasfi). Zr. Let.
II. 101.
Modronohý stůl. Msn. II. 202.
Modropapkáě, e, m., převzdfvka Horá-
kům (a Ledče a Dol. Královic). Čes. 1. XI.
404.
modrosvětlý. M. barva. Čes. 1. XII. 295.
Modrotkany pás. Svět. knib. 420. 33.
Modrounký. Tbz. V. 4. 184.
ModrozelenaTý. M. barva. Zr. Čeř. 14.,
Jrsk. XXIV. 143.
. ModrožilkoYaný mramor. Zr. Had. 32
Modrý. Dyby byla panna jako jiná, ne-
mela by modré pod očima. Brt. P. n. 701. —
M. pondiU zz to po květné neděli. Tk.
Moliar, vz Hudec.
MohutenstTÍ, n. H-stvím obni podobný.
Van. II. 537-
Mohutnoduchý muž. Hsn. Od. 313.
Mohatnodu^eTiiý. H. Atbene. Hsn. Od.
123.
mohatnopářatný lev. Hsn. Od. 149.
Mohylný. H. hůrka. Msn. II. 42.
Mochejroyý. M. kalíoty. 1600. Čes. L
XI. 74.
Mochna, y, f, potentilla, rostl. Vž Ott.
XX. 328.
Mochodrž. Sr. List. fíl. XXIX. 150.
Mochura, y, f. = buchta veJiká jako cihla
nadívaná tvarohem, povidly atd. Vz Cea, 1.
XIII. 234., 237.
Moehyně, é, f., physalis, . rostl. Vz Ott.
XIX. 696.
Mojiček, Čka, m. Choditi s m-kem, s mo-
jfkem, 8 majíěkem, s krásnou o smrtnou
neděli. Slez. Vz. Vyhl. II. 41.
Mojzle =, ii»ek, 0. Třeb. Čes. 1. XI. 36.
Moktísko, a, n. = mokřiSti. V. Mýto. Hd.
Mok, u, m. H. mfSnf, Ríickenmarks-
flussigkeit, mozkový, Gehirnflttssigkeit, oční,
Augen-, humor aquaeus, předstojnicový
(šfava). Prostatasaft. Ktt.
Moki*, e, f. = moře. Po souši a mokři.
Hsn. Od. 303.
Mokrý Otok. Vz Alm. X. 146.-146.
Mokám ^ mé»to. V zloděj, mlítvě.
MokTati čím : vraždou (krvi). Škod. F. 15.
Mol nehtový, onyohomycosjs favosa. Ktt.
Molasin, u, vlziz krmivo pro koně, ho-
vění, skopový a vepřový dobytek. Nár. list.
1903. 6. 139. 4.
Molázgnú,ť koho, kým = »ifni uhoditi
Val. Čes. I. XI. 92.
MOléanka, y, f., potok na Zvolensku.
Sb. si. 1902. 52.
Moletta matečná u 9troje tiskacího. Ott.
XX. 332.
Moli pokolení (molfl). Tbz. V. 5. 264.
Molveni, n.. = mluveni, £v. ol. 339l>.
Molviti = mřttví/i. Ev. ol. 141b.
Molybden, u, m. Vz Vstnk. XII. 585.,
XIII. 681.
Mom, a, m. = mrsíout f Aby nebyli momi,
kteří vSecko haňá a potupuj ú. Vlé. Lit. I.
310.
Momentanosf, i, f., z lat Národ list.
1903.
Momentni jev. List. fil. 1904. 154. 13.
Mondóka, y, f. = chatrná řeč hl. po ma-
ďarsku mluvená. Slov. Czam Slov. 127.
Monetit,^ u, hl, nerost. Vz Vstnk. XI.-
831.
Monodický. M. píseň (kterou pěje je-
diný zpftváh). Vykl. Obr. 23.
Monohydrat, u, m. Vstnk. XL 128.
Monoehloroctan, u, m. H. sodnatý. Vot.
238.
Monochloroetový. H. kyselina. Vot. 190.
Monoehlorpyrrol, u, m., v luóbě. Vstnk.
XII. 68.
Monochord, u, m. Vz Strh. Akust. 253.,
255.
Monochromie, e, f., z řec. = malováni
jednou barvou, Nár list. 1903. čís. 250. 17.
Sr. Ghroro.
Monochromni figura. Chyt. 45.
Monokarbonový. H. kyselina. Vstnk.
XII. 67.
Monomoleknlárni. Vz Vstnk. XI. 707.
Monomolekulový. H. reakce. Vz Vstnk.
XI. 705.
Monopolisaéni touha. Nár. list. 1903.
333 21.
Monopolistnl cena. Národ. list. 1903.
Č. 177. 6. H. ovládnutí domácího trhu. Ib.
ě. 114. 17.
Monopolltism-us, n, m. Hospodářský m.
Nár. list. 1904. 293. 17.
Monosacharidy. Vz Vstok. XI. 501.
Monothermický. H. kruhy (v lučbě).
Vot. 276.
Monse Jos. Vrat., prof. 1 1793. Vyhl. 1. 38.,
Lit. I. 92í>.
Montanní papír. Nár. list.
Monumentalista, y, m. Nár. list. 1903.
č. 164. 13.
Monumentalita, y, f. Nár. list. 1903.
č. 141. 13.
Monumentalnosť, i, f. Nár. list. 1904.
121. 13.
Moor Kar., bud. sklad. Zl. Pr. XXI. 408.
Mopsiik, zdrobn. od mops.
Mora, y, f. =: můra. Kld. IL 265.
Moračina, y, f., opoponax, rostl. Vz Ott.
XVIII. 816.
Mořák, a, m. = při moři hydliei, yiqtav
áXioíog, Hsn. Od. 195.
Moral, u, m, scaevola, rostl. Vz Ott.
XXn. 709.
Morál, u, m. Krásný m. k napravení lid-
ských srdcí. 1787. Lit. I. 138.
Morallstický. M. reflexe. Lit. I. 635.
Mořaninka, y, f. ■= mořská bohyně. Hsn.
Od. 852 — M. = tuleň. Hsn. Od. 61.
Moravek B., spis. Sr. Háj. III. 192.
Moravskočeský zvyk. Us.
Mořekej = mořská. Děk. Km. 38.
Mordhák, u, m. =: druh zbraně Lbk. 5.
186
Mordování — Moucha.
MordoTáai, interfeetío. MOl. 16».
MordoTati se s ěim = namáhati ie. Ces.
1. X. 472.
Mordsky stříleti (dobře). Eml.
Mordzatraeený. M. duie (kleni). Us.
Nár. sbor. VIII. 71.
Mořebrázdný koráb. Man. Od. 218., Škod.
l\\ 16., 68.
Mořebrodný. M. loď. Skd. Od. 167., 190.,
Msn. Od. 79. Sr. Mořebrodý.
Mořechodný. M. loď. Msn. Od. 194
Mořejizdný. M. loď. Msn. Od. 229.
Mořeprudný. M. struha. Msn. Od. 87.
Mořerejdný. M. loď. Msn. Od. 184.
Moresné mluviti. Hoch 69.
Mořešamný vítr. Škd. Od. 68.
Morfenol, u, m., v luébé. Vstnk. X. 689.
Morfinidy u, m., v lučbé. Vstok. X. 688.
Morfolin, u, m., v lučbé. Ystnk. X. 689.
Moriaky b, m. Naťukaný, nadut;^ ako
m., keď mu zahvízdajú. Rizn. 174.
Mořiť sa = nořili 96, Slov. Ciam. Slov.
223.
Mořitelkyné, é, f. M. srdce. Čes. 1. XII.
128. Sr. Mořitelka.
Mořivý sen. Kká. Sión. I. 62.
Morka, y, f. = morie. Čes. Třeb. Čes. 1.
XI. 86.
MorkoTitý. M. kost Škd. Od. 139
Morný. M. smrt, Msn. II. 240., třenice.
Hlk. XI. 338.
Morosel, epilencía (de langnoríbns). Rozk.
P. 1618. Sr. Morasei.
Morositi = nholiti. AI. MšC.
Morouci. Můra m. Čes. 1. XU. 311., Kfif.
Lid. 6.
Morousovitý biři5, Kká. Sión. II. 8.,
pohled. Zvon III. 119.
Morověra, v, f. Mark. (Jakb. Mar. 216).
Moř§korody. M. tuleň. Msn. Od. 62.
Mořský. M. oko, jezero v Tatrách. M.
panny. Vz KSť. Poh. 204.
MorušOYÍtý nádor. Beerschwamm, fram-
boesia, m. smaha, naevus morus. Ett
Morys, z lat. mores, dobrý mrav. Brt.
P. n. 1196.
Mosaz japonská, kujná atd. Vz KP. X.
263.
Mosazeni, n. = pamosaxováni. Vz Ott.
XX. 199.
Moskovice, zaniklá ves v Znojemsku.
Vz Mtc 1903. 146.
Mosler F., spis.
Mostik, a, m. = řezník, V zloděj, mluvě.
Sr. Flakotář.
Mostlna, y, f. ^ moatnice. Z lesa bráti
chrastiny na m-ny. 1671. M. = Aaf, virga.
Vz Hať. Vstnk. X. 659.
Mostnicový. M. podlaha v chlévJch. Vz
KP. IX. 389. Sr. Mostnice.
Mostomlýnský. M. ulice, Mottni mljn»ká
U. (1846.), U mosteckých mlýnů, Mlýnská ul.
(1817.)y v Praze u staroměstských mlýnů.
Vz Ruth 669.
Modkátelový. M. víno = muikáiovi. Brt.
P. n. 786.
Mošna, y, f. Přivedli to na moínu (stali
se žebráky). Tbz. V. 6. 340.
ModoTský Mioh., slov. spis., 1733. až
1803. Vz Vlé. Lit. I. 306.
Moštenice, potok na Zvolenaka. Sb. Si.
1902. 62.
Motáé, e, m., vz Dmda.
Motáčkovati = peáti motáky. Zvon III.
266.
Motáky n, m. = li»t, dopit. Májový m. =
dluhopis; m. na jiný cink, = faleSný passa
nepravé jméno, v zloděj, mluvě. Čes. 1. XL
Motati = ptáti. V zloděj, mluvě. Ces. 1.
XI. 141.
Motayý. Vyvstal na nohou m-vých. Kki
Slon. 11. 7.
Motocykl, u, m. = bicykl s motorem
obyč. benzinovým.
Motocykleta se závěsným vozem. Nár.
list. 1902. ě. 234. 2.
Motocykliska, y, m. = kdo jesM na mu
tocítklu, Nár. list. 1904. 128. 13.
Motočištěy ě, n. M. nasaditi. U Turnova.
Zvon IV. 666.
Motolice, e, f. = pijavka^ der Egei. Us.
Motor, u, m. M. benzinový, benzolový,
elektrický, horkovzduSný, ležatý, liho^,
petrolejový, plynový, větrný, vodní. Vz Ott
XIX. 960., Nár. list. 1903. 6. 140. 5., č. 270.
21., Strh. Mech. 494.
Motovidlo pětirohové. Ty'8 mot pět
(neobratný). Vlast. I. 236.
Motyékář, e, m. = rolnik. Stan. II. 34.
Motyka. Musím trpěti ai do m-ky (až
mne zahrabou, do smrti). Klát Čes. 1. X.
368.
Motýl. Je-li první m., kterého kdo na
jaře uzří, červený, přináíí člověka bolest
oči; pakli je bílý, to prý do roka zemře.
Jak někdo spatří prvního motýla, má jej
chytiti a práSkem s křidel víčka si potříti;
potom se před ním nic nezatají a neschová.
Mtc. 1. 1897. 19.
Moty lak, molyrlak =: motýl. Hauer 13.
Motýlči křidlo. Tbz. V. 6. 233.
Motylokvětý. M. rostliny. Vz Ott XVIIL
170.
Moučně. Klasy m. zaváněly. Rais. Lep
20.
Moučnice, e, f. = úttni hubka, hedly
kurdije, prýmek^ stomatomycosis, Mehlmnnd
Ktt
Moučný. M. kaSe (zásmažka bledá mlé*
kem zalitá). Stru. Poh. 70.
Moudivlak. Mus. 1863. 336. Sr. Moudí-
vláček.
Moudrá Pavla, spisov. Sr. Zvon IV. 658.
Moudřlk. U Mka, louky u Červ. Lhoty,
čas. mor. mus. III. 144.
Moudro. At si své m. (svou moudrosfj
nechá. Zvon III. 166. To je m., kterémn
člověk nerozumí. Rais. Vlast 43. Ty mii
vždycky moc moudra. Us. Čes. 1. Xin. 88.
Moudrý. Moudřej dyž chybí, nechybí
málo. Us. Čes. I. XL 376. M. stává se zku-
šeným cizí škodou. Nár. list 1904. 100. 17.
— v čem. Kar. 122. *
Moucha. Namane-li se vám m. o Štědrém
večeru, zvěsti^* e vám, že budete zdrávi a
dlouho žíti ; BzuČÍ-li vám m. do ucha tak
Moncha — Itravodi
187
vytrvale, ž« 8e nedá odehnati, nSetřte jí,
oznamajef váoD, že nslySite zajímavé noviny.
Mtc. 1. 1897. 18. Zmořená macha sama hádže
sa do pavůkovej (pavoukovy) siete ; M. sedá
nielen na enkor, ale i na hovno. Kizn. 166^
168. Vz Hrnouti se (zde), Mucha.
Mouka. Červenec, srpen, září muka, ale
potom bude mouka. Nár. list. 1902. č. 191. 3.
Mouka = mtíka. Dopustiti se hříchu pro
mouku neb utrpení. Hus. (Vstnk. XI. 749.)
MoulCy ete, n., pl. moulata =: huba. Dik
Km. 21.
MouloTítost. Nár. list. 1901. č. 828. Sr.
Ty moulo! Moula.
Mondi = múii, M. trus. V. mýto. Jir.
Mouškový. M. krajky. Vz Krajka.
Mozden, crumphus (volský chomout).
Vit Voc. II. 242. M., - crumphus. Bozk. ť.
2047.
Mozečkový. M. žíly, venae cerebellí,
přepážka, velům cerebellí. Ktt.
Mozeénik, u» m. = nů» na mozek^ Hirn-
mesaer.
Mozek. Otřesení mozku. Vz Ott XYIII.
971. Chochol m-ku, tegmentum caudicis,
Srnéti mozku, excerebratio, Enthirnung. Ktt.
á m. na nepravém místě (blázní). Tbz. V.
6. 305.
Mozík, u, m.. zdrobn. od mozek. Msn.
Od. 203.
Mozika = muzika, Domžl. Šb, D. 19.
Mozkomiehový mok. Ott. XYIII. 971.,
Vstnk. XI. 83. Sedá zvrhlosť m-vá, scierosis
disseminata; zánSt plen m-vých střídavkový,
meningitis cerebrospinalis intermittens ; zánět
tvrdé pleny m-vé (zánět podlebice a pod-
pateřnice) pachymeningítis ; nahromadění
tekutiny m-vé v roztaženém ústředním ka-
nále, hydromyelia. Ktt.
Mozkoplénový zánět, meningocephalitis.
Ktt.
Mozkovatý. M. oběť. Ž. pod. 65. 15.
Mozkový. Bílá a Sedá hmota m-vá, sub-
stantia alba et cinerea cerebri (běl a Seď
m-vá); choroba m-vá z otravy olova, ence-
phalopathia satumina; m. komora, ventri-
cnlns; korová Seď m-vá, substantia cinerea
costicalis; m. mrtvice, apoplexia sanugínea;
bořeni rýha spony m-vé, raphe superior
corporis callosi ,- velká žíla m-vá, véna cerebri
magna; zánět Šedé hmoty m-vé, polience-
phalitis; prudký Či náhlý zánět Šedé hmoty
m-vé, poliencephalitis haemorrhagica acuta ;
zánět děleních provazcú m-vých, polienoe-
phalitis inferior; zánět m-výcn plen, menin-
gitÍB (hnisaný, simplex, snppurativa, následný,
consecutiva, ůpalový, zážehový, cerebrospi-
nalis siderans); zánět měkkých plen mozko-
vých nemluvňat, leptomeningitis infantium,
hydrocephalns acutus sine tuberculis. Ktt.
Mozoj, e, m. =z mozol. Slez. List. fíl. III.
69.
Mozol, v jihových. Cechách také : jizva
(po ráně). Slov. zdrav. 228^., Mns. 1863. 334.
Z m Ifl nezbohatl jeStě nikdo (z těžké práce).
Tbz. V. 1. 855.
Mozolina, y, f., callositas, tylosis, ty-
loma. Ktt.
Mozolnik, a, m. == kdo vyřezává mo-
zoly, kuří oka. MS. exc.
Mozolnost, i, f. =: mozolovitosf, tylosis,
schwielige Verdickung. Ktt.
Mozolo§uk tyranský (nadávka XVI. stol.)
Zvon II. 623.
Mozour, u, m., vz Muzoul. Bydž. ESf.
Lid. 2.
Mraěivě někam zírati.. Rais. Vlast 1.
Mračna, y, f. =5 mraííivá ienakd. Pittn.
Mraěnohledý boj. Slad. fiich. 7.
Mračnomlha, y, f. Msn. Od. 125.
Mračnopojemný. M. řeka. Msn. Od. 107.
Mračnorouchý. M. jeseň. Má. exc.
Mrakodusný. M. síalo Hadovo. Msn. Od.
157.
Mrakohávý Zeus. Msn. 11. 265., 402.
Mrakokalný. M. krev. Škd. Od. 168.,
Il«. 70.
Mrakoplodný Zeus. Msn. Od. 11.
Mrakoptyl, a, m. =: rozptyloval mraků
(Hermes). Škod. II*. 25., Od. 2., 74.
Mrakosběratel Zeus. Škod. Od. 3., 132.,
74., II ■. 18.
Mrakosběrný Zeus. Msn. Od. 190., Škod.
Il«. 103.
Mrakosvodný Zeus. Msn. 11. 91., Msn.
Hym. 5., 12., 72.
Mrákotiny, pole a les u Svatoslavě, čas.
mor. mus. III. 137.
Mrakotorodce, e, m. To jsou vSichni
m-dci (imáři). Sf. v Pal. Záp. IL 54.
Mrakovládný Jupiter. Pokr. 1885. č. 151.
Sr. Hromoví ádný.
Mrakovodný Zeus. Msn. II. 15., 59.
Mramor. Tření na m-ru = výkon alchi-
mistické práce, totožný se třením v porcu-
lánových miskách. Bozpouštění na m-ru
dalo se na desce zvlášť k tomu prohlou-
bené po straně se Žlábkem, kudy se teku-
tina nebo roztok sléval, což nazývalo se
též destillatio per filtrům. Zach. Test. 148.
Mramoroschodný. M. zpěvná. Pol. —
Lit. II. 8.
Mramorové. Na m. něco postříkati. Jrsk.
XIII. 3. 8.
MThJ^iíi = plakati. Slez. Vyhl. II. 229.
Vz Mraěčiti v VI. 1036.
Mrau interj., výraz hněvu. Ghě. S. II.
194a. Sr. Bu.
Mrava, y, f. Vzal to pro mravu (jak velí
mrav). Val. Ces. 1. XI. 48.
Mraveový =1: mravenííi. Sbor. slov. VII.
124.
Mrávek, vka, m. = nemocni zv&e. To je
m. ! Kšf. Lid. 12.
Mravenčeni, n , formicatio, myrmecis-
muB, Ameisenlaufen. Ktt.
Mravnický. M. jednání, tractatus mo-
rales. Krok 1. a. 12. (1821.).
Mravnictvo, a, n. = mravouka. Vz Čad.
116. pozn.
Mravnik, a, m. =: moralista. Hyna. Vz
Čad. 116.
Mravo, a, n. = vepřovy dobytek. Dfik. Km.
23. Sr. Brav.
Mravocestný muž. Msn. Od. 38.
Mravocit, u, m. Hyna v Čad. 84., 115.
188
Mrayokaratel — Mrviti.
MraTokamtel, e, m. = mravokáree, Mark.
v Krokn II. b. 3 13. (1827.).
Mravokárenstri, n. Národ, list 1901.
č. 331.
MraYot (!) = poltěte. Rosa.
Mravúsky, keř. Sb. si. 1901. 154.
. Mráz. Už náB mrazy nepopleni, minnloté
boží křtěni. Ott. Kal. 1904.
Mrazík J., spisov. Sr. Ztod IV. 462.
Mrazivě. To bo m. projelo. Zr. Nov*.
311.
Mraznostadený den. Mso. II. 217.
Mrazný. 8y. Josef jest mrazný (bývá
jefité zima). Slez. Vlast I. 212.
Mražení, n. Slastné m. smrti ji provi-
valo. Hrlá. Hus. 192.
Mreálek, Ika, m. == ditě, jež se pořád
chytá sukné. Voléiník. Kub. List fil. 1902.
249.
Mrdati čím (nač). Byt ji prstem po
ústech mrdl, uzřel by... Eokyc. Post 118*.
Hlavou na někoho m. (vrtěti). Baw. Ap.
213b.
Mrdenie» n. Ba^^. Ap. 213i>.
MrďÓ8. Na mrďose vlasy upraviti. Slov.
Czam. Slov. 219. Sr. Mrdús v VI. 1039.
Mřeé = dáti si zavázati oči a potom tak
jiné chytati. Prus. Slez. Čes. I. X. 422.
Mrholivý přísvit dne, Mrst Obrz. 118.,
déSt Stan. I. 315.
Mrcha. Neboj sa mrcha kůpi, ale mrcha
ruky (oddakoho dobré kúpi, ale zle prodá).
Sbor. slov. VII. 131. Mrcha mrSe nesmrdi.
Prant II. 32. — M. = »imntce. Čes. 1. Xlí.
198.
Mrehojed, a, m. = »up. Hol. Met 11.
650.
Mrchožrout, a, m. Mti, sílphidae, brouci.
Ott XXIII. 169.
MHžkOTý. M. krajky. Vz Krajka.
Mřížokřídlý. Sr. Ott. XX. 908.
MHžovec, vce, m. Vz Ott XIX. 453.,
598., XVIII. 609., 611., 635.
Mrk, u, m.zzoko. Brt Cit 85.
"SírkAii :z: pohybovati ; temni mluvitij zou-
íeti. Vz Čes. 1. XI. 210
Mrkayý. M. světlo lojové svičky. Zvon
III. 455.
Mrkev. Taká je, ako na jar m. (o starší
Ženské). Rizn. 174.
Mrkoeina. y, f, něj. i patné jídlo. Jemu
dala m-nn. Slov. Čes. 1. XII. 313.
Mrl. Mrle mu sedia na koške=je ne-
poseda. Czam. Slov. 78.
Mrlice, e, f.::^ zdechlina. Aby nižádný
z mrlic kožichóv nedělal. 1444. H. Jir. V.
Mýto 41. 2.
Mrňky, pole u Petrovic. Čas. mor. mus.
III. 137.
MrožoIoTecký. M. loď. Nár. list. 2./10.
1900.
. Mrskačka, y, f. = mrskáni v pondělí
velikonočni ženských (mužská), v úterý
potom mužských (ženská). Také: Kúpačka,
Mrskat (na Hané a záp. Mor.), Sibáky, Šla-
haěka,Šlaháky,Šmigrnst (valašsky a lašsky);
Šmerkous, Šlehačka. Brt Čit 385. — M. = ná-
stroj, kterým se mrská (korbáČ, kýčka,
tatar, žila).. Ib.
Mrskati éím (Jak). Mrskl sebou ^ako
ryba. Brt P. n. 1039. Mrskajíc ěpicaton
bradou radostně. Zvon III. 193. Kdyby ten
lotr byl dřevem neiťastně mrskl (hodil). Ib.
IV. 123.
Mrskošw DSk. Km. 60. Vz Mrzkoč.
Mrskut = imerkutt (pomlázka). Vykl
Obrz 160.
Mrdéiti se = mriknotUi »e, v^škoUti
Pel. X.
MrStík KfT.. nar. 1863., básn., AlaU. Yi
Fift. Pism. 728.. Obz. lit III. 35., 49.
MrStiyý prst, schnellend^r Finger, kte-
rého nelze bez násilí narovnati a který,
jakmile tlak pomine, ihned do pAvodni po-
lohy 8.e vraci. Ott XX. 826».
Mrštnonohý Ares. Msn. Od. 117.
MrStnoplod, n, m., filocarpus, rostl. Vz
Ott XIX. 744.
Mrdtný jako úhoř. Us.
Mrf, i, f. M. sliznice. Schleimhantne-
krose. Ktt
Mrtllna, y, t := tn»iina. Ž. wit 78. 2.
MrtoYid, a, m., basiliscas, zřitelnice. Mam.
A. 17«.
Mrfový. M. zánět, nekrotisehe Entsfia-
duog. Ktt.
MrtTěti, ěl, ění. M. y nohách, okol^ srdce.
Zvon III. 169.
MrtTíce, e, f. Smrt m-ci, apoplektischer
Tod. Ktt.
MrtvicoTitý. Vz Mícha.
Mrtricový. M. (mrtviéní) záchvat, apo-
plektischer Insult, Anfall; m. hnízdo, apopi
Herd ; m. obrna, paralysis apoplectica. Ktt
Mrtviéní návaly v mozku, apoplektische
Hirncongestionen. Ktt Vz Mrtvicový.
Mrtvina = mrtoola. Otec odnááel právě
m-nu. Vin. I. 259.
Mrtvolný. Hrbolek vzniklý vniknutím
jedu m-ho v tělo, tubercnlnm necrogenium,
Leichentuberkel. Ktt
Mrtvololehlý trup = mrtvý. Msn. Od. 337.
Mrtvolový. Mrtvolu m-vým pasem opa-
třiti (má li býti spálena). Pokr. 1885. č. 328.
Mrtvost, i, f. Přiliiná m. v lidech. Cbč.
Post 151*.
Mrtvý. Kdo nosí iaty po mrtvém člo-
věku, dlouho mu nevytrvají, nebof fak tělo
hnije a prachnivf, tak tlí i iaty a rozpadá-
vají se; Vynáfií-li se tělo zemřelého ze sta-
vení, musí býti obráceno nohama ven, sice
v tom domě v brzku někdo zemře. Mtc. 1.
1897. 62., 17. Z mrtvého pána žádný strach.
Zvon III. 96. Dětská hra na mrtvého ve
Slezsku. Vz Vlast I. 129. — M. mtoí> =
město mrtvých ku př. Pompejí. — M. li$t =
o úmrtí. - M. rameno řeky (nemající odtoku).
Nár. list 1903. č. 143. 2. — M. eésona, letni
období Ib. č. 175. 17., é. 154. 18.
Mruéivý. M. odpověď. Stan. II 303.
Mrumlati = brumlati. Jir. V. Mýto.
Mrvioch, a, m. = 9poleěnd zábava po ukoň-
(fcní přástky. Slez. Vz Vyhl. II. 7., Vlast L
160.
Mrviátě, ě, n. = koUr, Msn. II. 349.
Mrviti = hrabaH. Dělník něco mrvil mo-
tykou v hlíně; Před lavicemi m-ly se déti.
AI. Mršt
Mrytvý — Marský.
189
Mrytvý m mrtvý. Laisky. MS. exc.
Mrzák. M-ci = obyvatelé v Dolnokrálo-
vicku, poněvadž tam málo schopných obránců
rekrntnji. Čes. 1. XI. 404.
Mrzeti komu = ^*otxmu bjti ChČ. S.
II. 237b.
Mrzkohanobce^ e, m. Msn. Od. 261.
MrzkoTatl. Muže lstivého mrzkoje Hos-
podin. Ž. pod. 5. 7. = nenávidí v Z. klem.
M. něčí krmi, abomínarí. Ž. pod. 106. Š.
Mrznosf, i, f , lepra. Lék. B. 202^.
Mrzný, sr. Mrznosf.
Mrzosf, i, {,:=mrzkoii, MS.
Mrzontský pohled. Stan. II. 259.
Mrzuceni, n. = mrten{ 90, mrzutost Byl
jejimn m. zvyklý. Rais. Lep. 113. Srov.
Mrzutěti.
Mrzufák, a, m. = mnout. DSk. Em. 29.
Mrzutěti =: mrzed ze. Rais. Lep. 150.
Mrzutý. M-téma nemůže síň do sekníce.
Ml. Bolesl. Ces. 1. XIII. 176. — nad čim.
Podivín nad světem m. Jrsk. XXIV. 105.
Sr. Kouká jako sůva z nudlí. Ml. Bolesl.
Čes. ). XIIL 176., Neštěstí, Žába.
Mšel, a, m. =z hnél, Slepice mají mSely.
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIIL 88.
MSice, e, f. z= komár. Pel. X. — M. chme-
lová.^ Nár. list. 1904. 154. 13.
Msička, y, f., zdrobn. mJíe. M. ranní (ro-
rate). 1694. Hrubý 171.
MMna. v, f. = otřelá srst s nějaké látky.
Volyně. Čěs 1. XIIL 124.
Mtek, metku, m., vz Metek.
Muelik, a, m. == uie. U starSích dětí ve
Slez. Čes. I. XI. 342.
Mučelnik. Ostrava. Šb. D. 70.
Mučeni dělo se dle stupně: 1. stupeň:
Sň&ra n. svazování, 2. paleěnice, 3. tažení
(skřipce), 4. oheň n. páleni. Vz Čes. 1. XI.
26.
Mučeniee, e, f. = muiedlnice. Kalend. Ž.
pod. (MS.).
MuéenkAy y, f., passiflora, rostl. VzOtt
XIX. 299.
Mnéenkokvětý. M. rostliny. Vz Olt.
XIX. 300.
MuéenkoYitý. M. rostliny. Vz Ott. XIX.
299.
Muéivě zarýval se jim do mozku (hlas
hodin). Čch. Ev. 5.
Múěka Ant., lid. básn., nar. 1828. Vz
Vyhl. L 88.
Múéniee, e, f = mauéntee. Rozk. R. 103.,
P. 2372., Bhm. hex. 750.
Mudáč. Ten vepř je m. DSk. Km. 49. Vz
Moďák.
Mudrák, a, m. Nieto takého m-ka na
světe, ktorý by do svojej smrti učiť sa ne-
mohol. Rizn. 64.
Múdře = moudře. Lék. B. 223a., Milí. 6a.
Mudřena, y, f., fronesis. Rozk. P. 2319.
MudromraTný. M. naučení. Czam. Slov.
177.
Mudrosloví národa = přísloví. Č. — Lit.
II. 536. M. slezské. Vz Vlasf. I. 411. nn.
Múdrosť. MůdroStě = moudrosti. Pro
můdroStě. Sf. Uě. 79b. (List. fil. IX. 120.).
EStě m. lidská Boha nepře viedla. Rizn. 167
Vz Moudrost.
Múdrý. Sedž v kuče (koutě) balamuče;
budžeS mudra, znejdum če. Prus. Slez. čes.
L XIL 490.
■
Mucha, y, f., vrch v Gememku na Slov.
Sbor. slov. 1901. 111. — M. = múeha. Vz
násl.
Mucha = moucha. Máchy rozháňa (běhá
bez cíle). Rlzu. 175. Ťaží sa mu sohnať
múcbu s nosa. Rizn. 176.
Muchař, e, m.' = lejzek. Čes. Třeb. Čes. 1.
XL 36. Sr. Machárek v L Přisp.
Múchayý Buoh, deus muscarum. GI.
Mat. 296.
Muchuička, y, f., simnlium, komárovitý
hmyz. Vz Ott. XXIII. 190.
MuchoruTka, y, f. = vochomúrka. U PerSt
Světz. 1875.
' Muchovy. M. krajka. Vz Krajka.
Muchule, e, f., druh puporodek. Ott. XX.
978.
M4J koníček vraný, tanee. Vz Brt. P.
n. 944.
Muk, vz Mukyně.
Muka. O původu božích muk vz v Čes. 1.
XIIL 478. — M. název pekla. Luc. 44. 45.
Mukle, e, f. = balvan v poli. VolSany.
Kub. List. fíl. 1902. 249.
Múkné, e, f, famis. Rozk. P. 611.
Mukolizka, y, f., jm. mySí (lízá mouku).
Msn Hym. 86
Múkovatý = moukovatj. M. těsto. 1585.
Uč. spol. 1902. 26.
Muky = ogiatee. Luc. 25., 46., 68.
Mukyně (muk), ě, f, pirns aria, keř
i lišty vejSitfni. Vz Ott XIX. 772b.
Muldánky, vz Moldánky. Hraje na
m. =: pláče. Volyně. Čes. 1. XIIL 124.
Můldner Jos., básn. Sr. Zvon II. 699.
Muldovka, y, f., rnčniee. Wtr. Str. 112.
Mumifikace, e, f, = umělé udivováni
mrtvol Víjzuienim. Ott. XX. 2.
Mumifikovaný. M. mrtvola. Čes. 1. XIII.
382. 8r. Mumifikace.
Muňka. Ten není na muňku podoben
(oenf bádivý). Strn. Poh. 85.
Mundálky = muldánky zde.
Mundibiák = mottdivlak. Vých. Čech. Jir.
Mns. 1863. 337.
Mungo 1= vlna z vlněných hadrů valcho-
vaných. Vz Ott. XX. 605., Skoddy.
Munid, e, m. =- umazané diti. C. Buděj.
Kub. List. fil. 1902. 249.
Můnstr, u, m. = chrám. Chyt. 17.
Muoseti = muziii. Půb. brn. IIL 215.
Můra chodící na lidi o pAlnoci. Vz Nár.
sbor. VIIL 145. nn., Čes. 1. XL 119., 277.,
XII. 311., KSf. Poh. 273.
Murák, a, m. = člověk chodící jako Můra.
KSf. Poh. 277.
MuH noha = plavuň^ rostl. čes. 1. XIV.
74.
Muřinovský, aethiopicus. Ev. ol. 52.
104.
MuřlĎový ořech = muikátovjf Slov. Sbor.
čes. 253.
Muroň Ign., liJ. básn. Slez. Vyhl. 88. L
Murous = morouf . Hlk. X 144.
Murský = muHnzký. M. sběř. Výb. I.
1162. 16.
190
Hasenm ^ Myslitelstvo.
Museum obchodní. Nár. list. 1904. 121.
17.
Museumský spis = muiejni, Pal. Zip.
n. 295. a j.
Musika, mtuikarU, nyní obyčejně : mnzika,
muzikant atd. Us. Sr. I. 1088.
Mušket) = mv^kj. Dik. Km. 38.
Musno jest, necesse est, potřebí jest. Gl.
ol. 101b., Bib. (Mas. 1877. 628. Mi.).
Můstek v Praze, dříve: Brána svato-
bavelBká. Jrsk. VI. 1. 189.
Mustr-^ přiklad, Yaii Sinové naSim za
m. vykázáni. Kom. Did. 10. Mohlo by se
tak mnoho věci vykrontítí, kdyby se tím
mnstrem dělati melo (způsobem). Fel. 68.
Dává nám toho příklad a m. Kom. Did. 75.
Mustrunkový. M. rejstra. Arch. XX. 59.
Mušec, ice, m. i= mochar, mnchar, bér
obilný či vlašský pěstovaný pro obilkn, te-
taria italica.
Mušek Kar., spisov. Sr. Zvon IV. 687.,
Zl. Pr. 1904.
Muší hlava, myiocephalon, staphyloma
iridis racemosom, Fiiegenkopf. Ktt M. no-
žičky (notové písmo). Vz Nejed. 352.
Mu§ka Eog., spisov. — M. na střevíci =
střapec, Val. Čes. 1. XI. 116. Těiín. Vyhl.
n. 194.
Muškát. Je mn tím, čím krávě m (ničím).
Kká. Sión. I. 157.
Muškát ovitý. M. játra, hepar moschati-
forme, Muskatnussleber. Ktt.
Mušketnik, a, m., vojín. Kká. Sión. I.
220.
MuškoTitý hrách. Strn. Poh. 117.
Muškvanckej = moškeviký. Dik. Km. 38.
Mút, tages. Rozk. P. 1723, R. 90.
Mutek, tku, m. = tristitia, imutek, Gl. ol.
189b. Či : smntek ? Mi.
Mute& {Muino)t pahorek v Gemerskn na
Slov. Sbor. slov. 1901. 116.
Mútenie = moutenit anxietas. Slov. třeb.
12.
Mutňanka, y, f. •- Černý potok, přítok
Biele Oravy na Slov. Sb. si. 1901. 162.
Mútrice, zdrobn. moutev. Frant 7. 33.
Muzický nástrof. Kom. Did. 88.
Muzika jest poloviční zdraví. Domžl.
Čes. 1. XII. 308. M. ve Slezskn, vz Vyhl.
II. 164.
Muzikant, vz Mastiti. Mtů žaludek jest
nenasytná houba mořská. Rais. Vlast. 190.
Byl to chlapík m., uměl brnkat na pometlo.
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178.
Muž Ženu želié, zakal nové zelie; žena
muža tak, zakal uvre hrách. Rizn. 172. Kf-
kali dycky, že je první m. od p. Boha sou-
zený, druhý že je jako vypůjčeoj^ a třetí
prý skoro za hřích počítaný. Pittn. Cho-
robná touha po muži, nymphomania, fíiror
uterinus, Mannstollheit Ktt. — Zlý mu2,
rostl., val. Čes. 1. XIV. 74.
Muiák, a, m. zr poctivec. Dik. Km. 29.
Mužátko, a, n. = mužíček. Tlusté m.
Faust. 130.
Mužčina, y, f. = Jípatnj muž, xti^cov (pá?.
MsD. Od. 177.
MužebUce, e, m. Škd. Od. 114., 11*. 10.
Mužeelirauný itít (chránícQ. Škod. 11*.
34.
Mužemomý. M. ruce Achilleovy (maže
hubící). Msn. II. 342.. 412.
Muževraidný. M. bitva, Škod. II*. 21L.
Ares. Skol. IP. 80.
Mužeživný. M. Fthia. Škod. II*. 7.
Mužiček, čku, m. =: panenka v oku, Domil
Kbrl. Džl. 13.
Mužička, y , f. = trpaaUk ženského pohimvi,
trpaslice. Baw. J. v. 1079., 1197.
MužičkŮT tabák =: pjchavka. Čes. 1. XI.
290.
Mužik Ang. Eug , básn. Sr. Zvon IV. 70.
Mužikovský Mart, v polov. XVIII. stol.,
spis. Vz Vek. Vset. 810.
Mužný. Duch m. roste příležitostí. Slad.
Jan 23.
MužoTláda, ý, f Nár. list 1904. 61. 1.
Mužští ti co : jména = užívati jich v rodč
mužském. Mtc. 1904. 270.
Mýceti se kde jak. V pekle čertí se
mycí sem i tam jako jiskry z výhně. Lac. 45.
Mydelnik, u, m., sapindus, Seifenbanm,
rostl. Ott XXII. 625.
Mydelnikovitý. M. rostliny. Ott. XXEÍ.
624.
Mýdeluý kořen. Ott XX. 603.
Mydlice, e, f., saponaria, Seifenkraut,
rostl. Vz Ott XXn. 625.
Mýdlo jeitě : bledne vé, boraxové, deh-
tové, glycerínové, dětské, jehličnaté toi.
letní, karbolové, kosmetické, lekařskohy-'
gienické, lékařsko-kosm etické, lékařské
dehtosimaté, naftalové, panamské dehtové,
petrosulfové, simaté, mléčné, Šedé, tani>
nové. Nár. list 1903. č. 148. 16., 154. 11,
243. 17.
Mydlokor, quillaja, rostl. Vz OU. XX.
1079.
Mydlovati se s kým : s psem. Zvon IV.
225. Sr. Mydliti.
Mykaci stroj, Erempelmaschine, k čištění
bavlny. Ott. XX. 599. M. povlaky, posta-
stavené na mykání, snímání bavlny. Ott.
XX 599.
My kačka, y, f. = iena vlnu mykající, Arcb.
XX. 414.
Mykadlo, a, n. = mykaei stroj pH íiUini
bavlny, víČkové na lepŠÍ bavlnu, válcové
na bavlnu hrubou, krátkou. Ott XX. 599.
Mykadlový. M. čechradlo. Ott. XX. 603.
Mykáni, n. M. bavlny (při předení jí).
Ott XX. 597.
Mykaný. M. vlna. Vz Ott XX. 603.,
722b.
Mykati. Nech cja vřed myká (tebou hází).
Brt P. n. 705.
Myricitrin, u, m. Vz Vstnk. XI. 520.
Myristiuanhydrid, u, m., v lučbě. Vs
Vstnk. XI. 124.
Myrkva, y, f. = mrkev. Na Opav. Sb.
D. 66.
Myroda, y, f, ptychotis, rostl. Vz Ott.
XX. 954.
Myrticolorin, u, m., v lučbě. Vstnk. XI
520.
Myslitelstvo, a, n. = soubor myslitelů.
Erec. 7.
Myslivcovna — Nacpávka.
191
MysliyeoTiiay y, f. =: mytUvna, Dšk. Em.
18.
MysliTeěek, čka, m., tanec. Brt. P. n.
840., 960.
MyelOTědy a, mytlovidee^ dce, m. = logik.
Vz Krec. 7.
MysloTěda, y, f. = yěda o mysli, logika.
Vz Kr6c. 7.
Myš. Bndei míti, co hrdlo ráčí, bndeS
jako m. v otrubách. Zvon III. 19*2. Pře-
běbne-li Dám m. v zahradě přes nohy, Hká se,
že zemře někdo z rodiny. Mtc. 1. 1897. 16.
Ty by'8 měl být tichý jako m. v otrubách.
Zvon ly. 8. Ztratil se jako m. v kostele.
Rizn. 175.
My dař, e, m. = peš chytající myši. Us.
MySáma, y, f. Tohle neni kancelář, to
je m. (myši díra). Zvon III. 425.
Myšaty hřebec (myii barvy). 1519. Arch.
XIX. 379.
Myší zub, rostl. Ces. 1. XIV. 74.
Myška (Mniíka) = lt9ni panna (malá
v oděvu hnědém) s vlasy Šedivými. Vz více
▼ KSt Poh. 126. — M. hlouhni (zvápenělé
tělo kloubní), mus artfcularis, arthrolith
(kloubní kamének). Ett — M., zdrobn.
myS. Dětská hra na myiku ve Slezsku. Vz
Vlasť. L 132. Jak běhá m. po dlani a prstech
dětí. Vz Vlast I. 135.
Myšlénka. M-ko, dítě plénkami ovinuté,
ale obří síly. yiemohoucí, věčné I Zvon IV.
13. Ta m. stála za tvrdý tolar (byla dobrá).
Tbz. V. 9. 211.
Myšlenkové příbuzný. List fil. 1902.
156. Dialog m. závažný (co do myšlének).
Pokr. 1885. ě. 27.
Mytiska, pole a louky u Hor. Ůjezda.
Čas. mor. mus. III. 137.
Mýtovni nařízeni. lást Litomyšl, ě. 79.
r. 1739. Mš.
Mzák (mzhák), a, m. = honií a uloHnik
mězlců, mulio. Rozk. P. 2078. Sr. Mzhyně.
MzdářŮT. Mzdářova léta, anni mercenarii.
Pror. ol. 19<k 2. Isa. 16. 14.
Mzditel, e, m. =: mercenarius. Ev. ol.
42. 84.
Mzdový. M. hnutí. Nár. list. 1902. 6.
234. 3.
Mze Zažehnávání mzí. Vz Ces. 1. XII.
133.
Mzhák, a, m., vz Mzák.
Mžák = mzhák. Mš.
Mžhúrati = mžourati. Mam. V.
Mžiga, y, m. = kdo m^gd. Vyhl. II. 246.
Mžigati, vz Mžikati v U. Přisp. 175.
Mžikáni, n., mrkáni, nictitatio, spasmus
nictitans, das Augenblinken ; křečovité m.
Ett
Mžikavý svit Jrsk. IX. 261.
Mžiti odkud. Pel mžil se stromů. Zr.
Kom. 64.
Mživý. M. prSka. Stan. I. 143.
Mžukati = kývati, potákaU, Volyně. Ces.
1. XIIL 124.
Mžnrka. Oěi žraloků nemají mžurky. Ott.
XXIL 739.
Mžarknouti na koho = zamrkati, Val.
Čes. 1. XI. 49. Sr. Mžukati.
N.
-na příp.: běhna, Čmochna, duchna atd.
Dšk. Km. 14. Ve spisech Husových, vz List.
fil. XXVL 460.
líá. Ančo, des byla? Ná, u strýca. Slov.
Sbor. čes. 86.
Nababěilý = tamlitj, Netolice ; nahnilj.
N. jablko. Jičín. Kub. list. fil. 1902. 250.
líabádka, y, f. = nabádáni. Zloradná n.
Msn. Od. 144.
Naběhlý čim. Zrak krví naběhlý. Tbz.
V. 1. 315.
Naběhnouti komu kde. Pronhy po
plecích mu naběhly. Msn. II. 432. — koho
T ěem. Aby nás v tom více nenabíbala
(na nás nechodila, nás tím neobtěžovala).
Arch. XX. 274.
Nabělavěti = hělavjm $e stáli, — ěim:
prachem. Msn. II. 88.
Nabiti éeho kam. A lovci v ten plesek
kole velikého nabíjí. Ev. ol. 80. — koho
Jak. Někoho furt nabívati = tlouei, DSk.
Km. 53.
Nablum, hudební nástroj. Vz Nejed. 118.,
121.
Nabodeni, n. N. břicha, punctio abdo-
minis. Ott XIX.
Náboženskokřesfanský. N. vznícenosf.
Nár. list 1903. č. 257. 17,
Náboženskopoučovaci ráz knihy. Hrubý
215.
Náboženskovzdělavatelný. N. literatura.
List fil. 1902. 440., obsah. Hrubý 211.
Nábožinstvi, n. = velká mie. Ostrava.
Šb D, 60.
Nábožný, ého, m., os. jm. 1512. Arch.
XIX. 91.
Nabrblaný. Co jseS taký n.? Smíš. 22.
Sr. Nabrblati v VI. 1064.
Nabubřele mluviti. Vrch. MuS. I. 209.
Nabubřený. N. slova. Pokr. 1884. č. 107.
Lépe: nabubřelý. MS.
Nábytek, tku, m. Nespravedlivé n-tky,
zřiedka užívají dietky (nabyté jmění). Sbor.
slov. VIL 131.
Nabyti co odkud. Summa, kterúž z ko-
mendořství nabyl. Arch. XX. 64.
Nácapnik, u, m. = záuéra. Čáslav.
Nacásati čebo. Ti toho prádla nacásají
(nadpiní). DeStná. Mi. Sr. Scasati co.
Nacpávka, y, f. = tahák do dýmky na'
cpaný, Nár. list 1904. 299. 1.
192
Nácte — Nádobíe.
. Hácte i^ vice než desetkrát. Se yiech
stran a od nácte mil. Frant. i26. 17.
Nacukati se. Co se nrkáio, než ta udě
láin (asi při tkalcováni). Nár. list. 1898.
odp. 10./2.
Kaeukroyaný. Projnlavila n-ným hlás-
kem. Zvon IV. 133.
Naeuliti = naOachaU. N-la toho, až hlava
boli. Fr. Nečásek. (KrkonS.)
Xacviéiti se y éem. Slad. Cor. 119.
líáčelnicky vojsko procházeti. Msn. II.
65.
Náčelník, n, m. = přednikj předni část
čepce: zadni: dýnko^ Slov. Ott. XXIII. 415.
Náěelný sbor, Kká. Sión. II. 222., bo-
jovník. MsD. li. 218. Sr. Náčelni.
Náéinek, nku, in. == pnmi akrojék ehUha.
Již. Cech. Kub. List. fíl. 1902. 250. Vz násl.
Náéinka, y, f. = ndéinOí (předchází).
Domžl. Kbrl. Džl. 14.
^ Váéisf, V2 předcház. Lotovné.
Kačisti eo komu. Naétla mu ty peníze
= vysázela. 1611. Arch. XIX. 23 — co
komu kam: peníze na dlaň. Va). Čes. I.
XIII. 374. — se komu = vy<íávati se za
nUlko, K. se Bobu. Chč. 8. I. 1026.
Načítati, vz Načísti.
Načité. Sběhne se n. mnoho lidí. Pass.
Kř. 5».
Načmárati eo kam : na zeď. Kká. Sión.
II. 229.
NaČrsiti co = naíárkowiti. Vz NaČrSení.
Načrtnouti, vz Načrtati.
Náčrtový posudek. Nár. list. 1902. č.
234. 2.
NaČučeti se nad čím "=: nméditi. Mor.
Čes. 1. XII. 297.
Nadá, y, f. = vnada. MS — N. 3= n^-
déje. Pdkr. 1882. 271. U Březnice V
Nadace, e, f. = nadaci, nadáni. Sr. Obli-
gace, fundace. Mš.
Nadávka. N-ky a pomluvy nemají háčky
(nechytají se toho, kdo je křivě pomlouván).
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. N. slezské:
chvant, tach, vilkodlak, stodjabel; slabší:
Čechmau, gačmala, grabak, gruchel, gybas,
hampičeky chám, chlebúra, klajdak, koltun,
kolo, kordupel, krek, kuřimacek, ožera, pas-
kuda, pohlupavec, poSastaněc, pumykl, skři
tek, slimák, vydara, vytahlifi, zavěrucha atd.
renským: čapčura, Čurá, gyzd, gyzdula,
chlapustina, klapustina, morka, nevleklo,
pometlo, Slumpeta, šterkota, toČidlo atd.
Vyhl. II. 335.
' Nadbarvitosť, i, f. hyperchromatosis. Ktt.
NadbHákový. Povrchní a tříselni žíly
n-vé, venae epigastricae superfíciales et
inguinales. Ktt.
Nadceněni, n. N. hodnoty. Nár. list. 1903.
č. 175. 17.
Nadcévnatka, y, f., lamina fusca, snpra-
chorioidea. Ktt.
Nadčelistní klání, bolesf čivová, neur-
algia Bupermaxillaris. Ktt.
Nadechnutý. N. krajina. Nár. list. 1904.
814. 17.
Naděje. Eio od n-je živ býti chce, od
hladu prý umře. Pal. Žáp. II. 237. Zlé jest
v cizí n-ji hrách vařiti a na prázdnou řeČ
se ubezpečiti. 1573. Uč. spol. II. 11. N. jest
seménko, které se ujímá i na skále nej-
tvrdší. Zr. II. Nov. 257.
Naděj nik, a, m. = naděj ni Hooěk. Nár.
liBt. 1902. č. 25. 1.
Nadční, n. = nadáni. Přijdou bez n.
Purk. v Kroku I. c. 28. N.id naďění nadál
sem se. Ž. kap. 118. 43.
Nádennický lid. 1671. Čes. 1. XI. 287.
Nadezňamenaný = nadxnamenani. Krok.
I. a. 17. (18il.).
Nadfilosofický smysl. Osv. 1896. 370.
Nadhavíř, e, m. V listině XVI. stol. Mš.
Nádheročelný. N. Kypris Mso. Od. 116.
Nádheropásý. N. žena. Msn. IK 110.
Nadhonči, ího, m. = náhoníi. Nár. list
1886. č. 6.
Nádcha, ndlcha, ndtka, N. lekavá, lesní,
loupavá, mokrá, oteklá, ' pálivá, pichlaví
schavá, suchá, ikubavá, itiplavá, trhavá,
určivá, větrová, vrtkavá, vrtavá, iiniTá
Vz Nár. sbor. VIII. 139. Nátcha panská
nemoc, lebo žobrák a sedtiak nátcfan nedo-
stane. Rizn. 170. Zažehnávání nátky. Vz
Čes 1. XII. 78. nn.
Nadcházka, y, t Cch. Kv. Í59.
Nadieti se, vz Nadíti se.
Nadíti co kam. NiC do jehly n. = na-
vléei. Domžl. Čes. 1. XII. 806
Nadívajna. Slívová n. (Švestková bubla-
nina, iídlo). Zvon III. 723. (Vých. Č. Jir.j.
Nadivn = na odivu, Hamz. 55.
Nadjíti, Kdyby se byl dal tam n. (na-
jíti, kdyby tam přiSel). Faust. 44. Vz nade-
Jiti.
Nadjízda (při jízdě). Čch. n. Pov. 14?.
Nadkapitalisovati. Ten kurs dividenda
n-Mije Nar. list. 1903. č. 175. 17.
Nadkladkový. Přední a zadoí jamka
n-vá, fovea supratrochlearis anteríor et po-
sterior. Ktt
Nadkotníčky — druh ženských střeviefi.
Čapk. 78.
NadkrcTnost, i, f. (krevnato$f), polyae-
mia. Vodnatá n., p. aqnosa, syrovatečná,
p. serosa. Ktt.
Nadlapati i= najUi — co : cestu. Baw.
Ar. v. 4156.
Nadledvina. Nádor n-vin, Struma der
Nebennieren, tučníkový nádor n-vin, sisrnma
iipomatosa suprarenalis. Ktt
NadledTínka. Tuberknlosa n-nek, Tuber-
kulose der Nebennieren. Ktt.
Nadledvínkový. N. žily, venae suprare-
nales. Ktt
Nadlesi, n., les u RadoSova. Čas. mor.
muB. III. 137.
Nadliti čeho kam. Na ruce vody a.
Msn. II. 446., Od. 44. a j.
Nadmonti co jak: jako měch. Slad.
Cor. 16.
Nadnášení, n ,^ das Horificieren. N. osob.
Neruda. Nár. list 1885 č. 142.
Nadnehtí, d. = thytnéni nthiu^ byperony-
chosis. Ktt.
Nádobíe, n., vasculum. Hrnec a jin^ n.
Milí. 44. Nechce mu vrátiti koně s n-bím
(s pochvami). Arch. XIX. 384.
NadoblakoTý — NadTBrle.
193
HadoblakoTý vzduch. Tbz. V. 4 408.
Yz Nadoblačný.
líádobni sklep. Světz. 1886. 451.
Nadobro taDCOvatí ; opak : pozpátku. Sá.
Jeět II. 27.
Nadobndlý = nabyty, ziakaný. N. poklady.
Kol I, Jiist vzáj.
Nádor boubeloYÍtý, bygroma cellaloso-
cystícnm (vrozený krční, congenitale colli,
vrozený hrázový, congenitale perinealis,
vrozený křížový, c. sacrale* v. podpažní,
c. axillare, v. šíjový, c. cervicale), n. cév-
natý Blizovitý bnjivý, angioma mucosam
prolifernm, krevní n. hlavový, cephalhae-
matom, n. hlenotkaňový tačníkovitý, tnko-
vitý, myzoma lípomatodes, Schleimgewebs-
geschwalst, n. kostní, osteoma, tvorba ná-
doru kostního, Osteombildung, krevní nádor
niní, othaematoma, haematoma anrículare,
Ohrblutgeschwulst, krevní n. hlavový, ce-
phalhaematom, n. krevní koldéložní, hae-
matocele extraperitonealis, haematoma, peri-
uterínum, n. krevní kožní, Hanthaematom,
n. krevní podlebice, podlebicový, haema-
toma durae matrís, krevní n. předděložní
(mezi dělohou a močovým měchýřem), hae-
matocele antenterína, krevní n. provazce
chámového, haematoma funícnli spermatici,
krevní n. spálový, haematoma scarlatinosum,
krevní n. varletnice nárokovó, haematocele
intravaginalis, haematoma tnnicae vaginalis
testis, krevní n. zaděložní, haematocele retro-
uterina, haematoma retronterinum, krevní
n. na Čípku, staphylhaematoma, ZSpfchen-
blutgeschwulst; n.míznicový, lymphangioma
(boubelovitý, cysticum, doupnatý, cavemo-
snm, prostý, simplex, zhoubný, malignum);
mnohonásobný n. hlenotkaňový skorový,
myxoma multíplex chorii; n. nosní, rhino-
phyma; n. pískovitý, pískovec, psammon,
Sandgeschwulst ; krevní n. podpateřnice,
haematoma durae matrís spinalís, n. rosolo-
vitý, collonema; vleklý n. slezinný, tumor
splenís lienls chronicus, Milztumor*, n. ste-
henní omladuic, bílý otok, phlegmasia alba
pnerperarum, weisse Schenkelgeschwulst
der Kindbetterinen ; n. ze sýrovitě zvrhlých
žláz mízních, tyroma, n. Spekovit^p, lipoma
fibrosnm, steatoma, n. tnkovitý (tučník), li-
poma; n. válcovitý, cylidroma, siphonom;
doupnatý krevní n. víček, angioma caver-
nosnm, der Augenlider, varicoblepharoma,
bottbelovitý n. pod spojivkou hořeního víčka,
dacryops ; n. vláknitý, tumor fibrosns, Faser-
stoffgesehwulst; rozsáhlý n. vláknitý kol-
klonbní, fibroma períarticulare diffnsum,
parosynovitis, n. vodnatý, hygroma, hydatis,
hydroeele; n. zubovinný, odontoma; n. zubo
vinokořenný, odontoma radiculare, Wnrzel-
odontom; n. zubovinokorunový, odontoma
eoronarium, Kronenodontom. Ktt
HádoTOvitý novotvar dřeni kostní, mye-
lom. Ktt.
Nadosmrti. Zůstávám tvť\j věrný n. Us.
Nár. sbor. VIII. 20.
Nadonfati veě. V něčí slova nadúfati,
supersperare. Ž. pod. 118. 147. a j.
Nadouti se Jak. Nadouvá se jako prázdný
měch. Sb. si. 1902. 64.
Kott: Dodatky k 6esko-néiD. aloynfka III.
Nadonyač, e, m. Pyšný n.= nadutec Rais.
Lep. 164.
Nadovnntý =: nadtt^ j. N. Skmořil. Rais.
Vlast. 198.
Nadpad = fMipod. Drží základ muoj, n.
páně Dobešfiv. Půh. brn. IV. 44.
Nadpasti, nadpadu = do též nehody
upadnouti. Střež se téhož n. Baw. Ezop.
471.
Nadplněk, ňku, m., pleonasmus. Vz Ott.
XIX. 897.
Nadpodstatný Buoh (jest nad každú pod-
statu stvoření). Hus. Er. I. 330.
Nadpotopni archa. Vin. I. 50.
Nadpřiéni lesík. List litomySl. č. 50. I.
1528.
Nadprodukce, e, f. Nár. list 1903. čís.
175. 17.
Nadprsti, n., polydactylia. Ktt.
Ňadra = rozparek na předku rnuSski koHle,
Val. U LachA byl rozparek z počátku na
hřbetě, později na předku. Ces. 1. XI. 114.
Nadrdanec, nce, m. = vémě, Čtyry nohy
k tanci, dva nadrdanci (kráva). Čes. 1. XIV.
28.
NadManý ženský rukáv =: na&^ran|^, vy-
dutl Val. Oes. 1. XI. 273.
Nadřdaf koho, eo =: hestohledně 9mikaU\
zhlavec (polštář) =i natřásti ; čím ^ nadha"
zovati, Val. Čes. 1. XII. 85., 420. Vz Nadr-
datj v VL 1076.
Ňádřeti = iíadra dostávati. Us.
Nadrhanosť, i, f. (Spisy ty) čtou se velmi
zvučně a bez jakékoli n-sti a Skrobenosti.
Hlavn. 37.
Nadrehati=s/62i<ť. Nadrchaný sup. Frant
47.^pozn. 3.
ŇadHčko, a, n. Panna jmějiéie ň. Baw.
Arn. 3059. Sr. Ňadra.
Nadřitni ostny šupenufiky. Čas. mor.
mus. Č. 111.
Nadrozum, u, m. Uč. spol. 1902. IX. 29.
Nadsklepni místnost Jrsk. III. 74.
Nadslezina, y, f. = sleiinka, Nebenmilz,
lien suceenturiatus. Ktt.
Nadsmrtelně krásná. Zr. Krist. 77.
Nadstoupiti. Ale v náhle bude nad-
stúpen od nich. Kar. 123.
Nad§tropi, n. N. světnice. Čch. Kv. 8.
Nadtáhnouti koho s předejiti^ předho-
niti. Grm. XIV.
Nadtož. Ani vláda, n. zdej Si Němci ne-
odhodlají se . . . Nár. list. 1885. č. 189.
Nadúchaný = nadutj, nafouklj^ nadufemj.
Sbor. čes. 10^.
Nadařeni, zbúbfeni hlasivky, oedema
glottidis, Glottisoedem ; n. sleziny, tumor
splenis. Ktt
Naduřivý. N. těleso, které se múte nadu-
řiti. Ott XjX. 446., XXL 875., 1089.
Nadutec, tce, m. Pyšný n. Kom. Did.
302.
Naduti, vz Nadouti.
Nadutosf, i, f. N. usedá vedle hlouposti.
Nár. list 1902. č. 77. 1.
Nddvarle, ete, n. Zánět n-lete, epididy-
mitis (náhlý, prudký, aonta, sýrovitý Či tu-
berkulosní, e. caseosa s. tuberoulosa). Ktt.
18
194
NftdTěčoý - NaJedoTatětL
NadTěéný. N. ři5e. Zr. Strat. 288. Sr.
Nadvěký v VI. 1078.
XádvětH, n. Z n. y tůň moře niknnl.
MsD. Od. 75.
Kadirětrnost, i, t Lit 11. 629.
Nadvižnost, i, f. N. hmoty stavitelBké.
Sbor. slov. 1901. 151.
ITadvoJTrstmo oběť žirem potříti. Man.
Od. 189.
NádTOra, y, f. = nádhera. Výb. I. 861.
NádTomé, ébo, n. = soudní plat Mar-
tinns petit citari Joannem cum testibus.
Dědit nádvoroé. 1379. Poh. Jir. Prove 177.
NádYomi veřeje, práh. Man. Hym. 19.,
Od. 12. Sr. Nádvorný.
NadYŠedni žití. Nár. list 1903. 5. 175.
13.
NadTýmčšek, iku, m. N. tuku (přílišné
yyměSování tuku), hypersteatosis. Ktt.
NadTzdašný zjev. Tbz. V. 9. 379., V.
6. 213.
Nadýchanosf, i, f. Průzračná n. stínů
Nár. list 1904. 38. 13.
Nadýchaný. N. obruba lesů. Rais. Lep.
44.
Nadýmaé, e, m. zzjm. rybníka nad nUj-
nem. 1557. Vstnk. X. 559. V struze n-čem
aneb stávkem se opatřiti. Arch. XX. 425.
NadýmaTOsf, i, f. == pjcha. Tbz. V.
4. 27.
Nadýmavý. Obtížné trávení n-vé, n. ne>
záživnosf, dyspepsia flatnlenta. Ktt.
Nadzemédélský. Nár. list 1903. Č. 270.
21.
Nadžganý =: nacpaný. Val. Čes. 1. XI.
433.
Kadžluéi, n. = přílifiné odméSování žluči,
polycholia. Ktt
^ Naenka =: ndniba, matíca, pUtounka, Slov.
Šb. D. 72.
Ňafati = U&calL Pes ňafal. Us. MS.
Naftknntý = nafiniénj, naětrojenj. Zvon
IV. 707.
líaflákati čeho: peněz (vydělati). Rais.
Lep. 382.
Ňafoukanosť, i, f. = pýcha, Rais. Lep.
240. Stavovská n. Juda 23.
TStítoúkaJifzzpyhiý, Us.
Nafoukati, nafukovati. — eo kam. Du-
cha-li nemáS, neumíS do jiných ho nafou-
kati. Kká. Sión II. 80. — se nač. Nafu-
kovati se na koho = pýchati. Rokyc. Post.
278*
ITafrnčiti koho = noštrqjUi. AI. MrSf.
líaftylbigiiaiild, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XII. 54.
NafakOTačy e, m. = kdo «e nafukuje^
pyini. Rais. Lep. 338.
Naháč, e, m. = nuznik. Msn. Od. 45.
NaháčoTý. N. barva. Zvon II. 249.
Náhel, hla, o, vz Náhlý.
Nahladiti, vz násl. Naježiti.
Náhled = korrektura knaJUédnuti. Když
jsem měl v rukou n. Nár. list 1902. č.
198. 9*
Náhleznik, u, m. Škorně upevňoval po
lýtkách n-ky. Msn. H. 290., 53.
Nahňápať se = nacpati te jídlem. Val.
Čes. 1. XIIL 209.
Nahoditi nač kde. Kd^i lidé před ním
na to nahazovali (naráželi). Sá. ťr. m. I.
93.
Náhodnostni cesta konkursu. Nár. list
1903. 6. 277. 13.
Nahohať koma čim = natlouei, Nár. list
1902. č. 9. odp.
Nahojeda v VII. 1332. vz Nohojeda.
Náhonka, y, f. = náhon. DSk. Km. 27.
Nahonoh v II. 27b. za Náhořký polož
za Náhonka.
Náhonový. N. pec v cihelně. KP. IX. 435.
Nahořejc := výie. Us. misty. Vést IX.
35.
NahořitkoTÍtý = majid nahou Ht (na-
dávka). V XVII. stol. Rakovn. Kn. sved.
Wtr.
Nahoru. Uhlí Šlo n., chybné m.: uhli
přidražilo. Hlavn. 57. Může mu mluvit n.
nebo dolfl (jakkoliv), neposlechne. Deštná.
MS.
NahOTOřit koho = pftmluvit. Slov.* Sbor.
ěes. 22.
Nahozubec, bce, m., ryba srostl oČelistná,
gymnodens. Vz Ott. XVIII. 896.
Náhřbetnik koňský (postroj). Ott XX
14. Sr. Náhřbetek.
Nahrotilý knir. Tbz. I. 2. 53.
Nahmblý = poněkud hrubý. N. hlas.
Zvon IV. 621.
Náhrubni vlna (jponékud hrubá). Arcb.
XX. 286.
Nahýbný. Podběhl a jsa nahýben kolens
jeho podjal. Msn. II. 381.
Nach, u, m., purpur. Vz Ott XX. 1009.
Naehamčit co : peníze = skrblením utírá-
dali. Jrsk. XIIL 3. 137.
Náchlebniee, e, f. Arch. XXI. 183. Sr
Náchlebnik.
Nachloustati se čeho = eilnU se napUl
V zažehnávací formuli na ústřele: Tam se
nachloustejte krve a mému tělu pokoj dejte.
KSt Lid. 12.
Naehobanrý. N. niti. Msn. Od. 90.
Náchor, u, m. = hnivf Z takého voťa-
kébo n-rn to urobili. Sbor slov. VII. 133.
NachoTati koho = nasytUi. Slov. Kál.
Slov. 30.
NaehoYec, vce, m. = purpura, rod plžA.
Vz Ott XX. 1010.
NachOTÍna, y, f. = nerodí, tard8o$i^
erythema. N. hostcová, purpura rbenmatíca,
krvavá (choroba skvrnitá Werlbofova), pur-
pura haemorrhagica, morbus maculosus Werl-
hofíi, Werlhof sche Blutfleckenkrankheit ;
prostá, purpura simplex. Ktt
NachoYínný. N. pruhy, vibices. Ktt.
Nachrámpati komn = dáti mu na ehrán
páni, natlouct mu. otěpánovice. Kub. List.
fil. I. 1902. 250.
Nachromlý prst Zvon IV. 74.
Nachtikal Fr., spisov.
Naivka, y, f. = herečka hrajíci úlohy
naivních žen. Jrsk. XXIX. 192.
Najavo něco vypustiti, proferre. Pat Jer.
64. 10.
Najedovatěti koho = jedem napustiti,
ronlobUi. 1582. Čes. 1. XIL 198.
Nájemni - Nalil.
195
X^ienuii. Soadni řizeni ve v$oech n nich.
Vz Ott Žíz. m. 199.-220.
IS^ajeti koho = jUdou nikoho Ma$lihiouii.
Pel. X.
Xaježený proti někomu = nahněvaný.
Vzáj. I. 7.
Naježiti co. Choe nahladiti, co naježil.
RizD. 176.
N^jieti, ys Najmouti. Milí. 109. a i.
Najisti se Jak. NajiS se Jako děkan.
Zvon III. 619. Najedl se, až byl slepý. Stan.
I. 319. f ^ MT*
NajitH (naJatH). A n. bylo mu těžko.
Rak. lék. Ihr. 229*.
Najitý kde. Utrejcb v knedlíkách n-tý.
Nár. list 1891. d. 242.
li ]^ mánie, n. = najimdnL hamatio. Rozk
P. 1288.
Nujmč, Toto sloYO Již zaniká. Mns. fil.
X. 296.
Nicméně. Ale při n. (při nejmeniím) aby
pravé svědomí měli. Cbč. S. II. 1491>.
Najmidče, n. = místo, kde se dělníci
najímají, rynk. Uzřel dělníky na nči. Cbč.
S. 1. 69».
K^n^di = nyn^H. N. a bndoncí. Arch.
XX. 449.
Ni^poflled. Po vs. Blažeji n. mlnnlém.
BN. Č. 167.
Niýposledni. Has. Post. SBk
Najpoflléz, novissime. Pat Jer. 9. 11.
Najpředy. JidáS n. Jdieše ML. 109i».
Najpřepovýšen^fii otče ! Modl. (MS.)
Najprrý. Hus. £r. I. 1.
Xajsampríi krížom ho poznamenal (přede
vsím). Spii. Sbor. slov. 1901. 84.
lí^Jslony n, m. = nadir. Rozk. P. 158.,
R. 58.
N^Jspiei, n€ý»p%tU, Jakž n. mohla. Pat
Jer. 114. 26. a J.
Ifajthartovati = Sertovati? Gb. Slov.
Hak, o, m , der Nacken. Padnonti vz nak,
na znak; Znak ležíce spíme. Padl znak na
zem. Yz Znak. Ev. ol. 286., MŠ.
Nakadeřavělý. N. vlasy. Tbz. XVI. 172.
nakadeřený. Chyt. 45.
9 akalafkinoTatí eo : ftňům = kalafunou
natíFiU, Us.
líakandraail sa := napracowUi^ nadřUi
s€. Val. Oes. 1. XI. 822. — si eo čim : prací
^získati si.f Ces. 1. XI 226. Sr. Kandrasit
Hakafkkati = ha^ udělati. — kde. Má
T knize nakaňkáno. Us.
líákazahnilobná, f&alige Infection, septi-
caemia; n. Jedem zvířecím, zoonosis. Ktt.
Nakailivina, y, f. = Jed neitovičný,
Pockenoontafinm. Ktt
Vakládaéky = maU okurky k nakládáni.
Us. Sr. Vooaěky.
Vakladateldcý. N. dmžstvo, firma. Vid.
Lit I. 314., Nár. list 1903. é. 298. 17., 134.
13.
Nákladiéek, čkn, m., zdrobn. náklad.
Kom. Did. 306.
IfaklepáTaé, e^ m. N. kos (náčiní). Nár.
list
líaklepáTati co kde* Jak tam někdo
naklepával na hnmínkn srp neb kosn. Zvon
m. 39.
Níakmásati se = namluniUt natlaehati.
Co sa jak živ n-sál. Val. Ces. 1. XII. 484.
Nako = Jako. N. vosk, sicnt oera. Z. wit
57. 9 , 34 14.
Níakolár, o, m. = paneif. Plátový n.
Jrsk. XII. 329. Nakolárek byl z plechu a
kryl hrdlo. Jrsk. III. 16.
Jfákolec, Ice, m. = ědifpfedni íáiU vogu.
Msn. II. 426.
Kakolofol^ovaf eo : Sňora =: nakalafu^
novati. Val. Ces. I. XIL 190.
líakorendovati = namlátiti hubou. U Do-
břífie. Mi.
Nakousnouti co. Rokyc. Post 181».
NákoT, u, m. Položil n. na kovadlinu
(a růbii z něho sít). Škd. Od. 119.
Hákrčniee, e, f., vz Nákrčka.
Nákrénik, u, m. = iáět vrat. Vz KP.
IX. 319.
Nakrmený. N. ipliohovnice = nabitá
puika. V zloděj, mluvě.
Nakřtiti komu eo. BAh ví, Jaká ména
(jména, nadávky) mi nakřtili. Již Cech. Nár.
sbor. VIII. 20.
Nakudrnaeený. N. hlava. Rais. Lep. 61.
Ňákupni a výrobní družstvo, n. pramen.
Nár. list 1903. č. 243. 14., 15.
Nakvačený = naplněný a p. N. miska.
Slov. Kál. Slov. 31.
Nakvadenee, nce, m. = ělově'c nakvaiůnj,
romlobený. Tbz. V. 5. 55.
NakvaSenosť, i, f. Gereiztheit Jrsk. VIL
2. 96.
Nakynuiý = Uuštj. N. selka. Rais. Lep.
29. — éim kde. Y bocích n-lá prvním
kvaSením panenství. Zvon IV. 273.
Nakynutý. N. smažinky. Pokr. 1885. č.
353. Lépe: nakynulý.
Nakyslý. Vece n-lým hlasem. Wtr. Min.
72.
Náladově = náladě přiměřme. To znělo
n. Nár. list 1897. č. 317.
NáladOTOSf, i, f. Nár. list 1908. č. 134.
18.
Naléhavé někomu raditi. Us.
Nálep, u. m. = jed. Chč. S. II. 149b.
Vytáh luěiStě a s n-pem střelu naložil. Troj.
Jednu s n-pem střelů uhodí ho v hrdlo.
Troj.
Nálepový = jedem kalený, otrávený. Ces.
1. XIIL 87.
Nalepši = nejlepěi. V tom záleží n. rada.
Št Uč. 152». (List fil. XI. 456.)
Naleti = naliti. Chč. S. IL 145b.
Náletnik, a, m. = lufiák, Herrmann. Nár.
list 1903. č. 202. 9.
Nálev, u, m. N. nitrožilní (vstfiknuti do
Žil), Infusio intravenalis ; podkožní, inf. hypo-
dermatica ; vmezeřený, i. interstitialis. Ktt.
Nálevka, y, f. = nemoc. Vz LoSka.
Nálevnik, a, m. = řtínik. Msn. II. 23.
Nález. O n-zích (v právnictví) vz Arch.
XIX. 521.. Jir. Prove 180.
Naleznidté, správně: naleňitě. Jg.
Nalhaný komu. Nebe Turkům n-né. Tbz.
XI«. 11.
Naliěiti co éim : tváře mastí (natříti).
Msn. Od. 274.
NáliS = přilií. Šf. Poč. 111. (Pass., Ote).
13*
196
Nalit - Napití.
Nalit ta hodinu nepřátelé počecbn ntilcati.
Kar. 18. Sr. MS. Slov., Baw. E. v. 2360.,
2346., 1367. ; J. v. 1475. ; Ar. 449.. 2522.
E. v. 818.
Naliti. Poďme ďalej, kde volajů: Nalej
(do hospody). Sbor. sIoy. VIL 131.
Nállvlca, y, f. Umyvadlo s n-koa. 1679.
Zbrasl. 412.
Naliž (nali+ž) = hU. A když před mě-
stem biechn, n. tu již král Ecel bieSe. Ráž.
82.
Naloditi eo : dříví. Emin. 66.
Námen, vz Amen.
Namenout = namUnonii. Litom. 49.
Namhouraný. N. oči. Ha v. Chamr. 170.
Namiedenie, n. = přlmfUk. Bez n. Cbč.
S. II. 141b. S n-ním pravda mlavití. Ib. I.
99»>.
Namietati koho. Potom poznova Hori-
míla namietal (nabádal), aby ho přijala za
manžela. Sb. si. 1902. 33. Sr. NamíUtí.
Nám Jako nám, tanec. Vz Brt. P. n. 918.
Namknutý = namořený. N. žíla. Mtc.
1902. 18.
Namluvač, vz Namloavač, collocutor.
Rozk. P. 1130.
Námluvy ve Slezska. Vz Vyhl. II. 69.
Na Hor. Sr. Brt. Čít. 415. nn.
Namočiti eo čím. Rhas. £. 22. — si.
Ten si také n-čil (do toho se vpletl, si
aikodil). Us.
Namodrale. Barva n. ocelová. KP. X.
112.
Namoklý kde. Žáby na louce n-lé. Eká.
Sión. I. 43.
Na moutě (daši) I Jrsk. XXVI. 318.
Namozoliti se čim : práci ; s kým =
napracovaH $e, Pokr. 1883. 2. 74.
Namrštěný. N. žila = namožená. Mtc.
1902. 118.
Namrtrělý. N. paprslek kahance (doho-
řívající). Zvon IV. 5.
Namfzat koho s (im = óbtiiovati, Val.
Ces. 1. XI. 178. ^
Namrzutěný = rozmrzeli. Val. Ces. 1.
XI. 94.
Námsl v VII. 1382. vz Námysl. Rozk. R.
79.
Namdiny, louky a Červ. Hrádku. Čas.
mor. mos. III. 138.
Namudřelý blázen. Svět. knih. 420. 122.
Namysliti se kam. Nejposléze se přece
do Sopronn n-slil (Jíti odhodlal). Pal. Záp.
II. 87.
Námyslný, discursivas, neujalo se. Mark.
Namytiti, corrumpere. Greg. Sr. Mýto-
mzda. MS.
Namrdor, u, m. == navtdor. Samé n ry jí
ddlala. DeStná. MS.
Nanamotati se někde = dlouho te motati.
Kom. Did. 8.
Nanka := nana^ pÍMtounka. V dětské řeSi
ve Slez. Čes. 1. XI. 342. Sr. Naenka.
Naobědvaly = kdo t6 naobidval, MŠ.
Na obrácenie = na obrat, na opak. Jestli
pak na o. voda kalná nenie, toť se znamená,
že . . . Lék. B. 169b.
Naomlouvati se komu čeho = vyHUati.
Siť. Lid. 12.
NaozdaJ = tkuuěni. SpiS. Sbor. sIot
1901. 84. Vz Navzaj.
Napáéiti = nepravě Hei. Slov. Pel. X
— se = obrátiti »e. Na dřevní se boj na
páíi. Baw. E. v. 181.
Nápad. O n-dích v starSí době, vz Aret
XIX. 522. — N. = chuť. Má na to n. Žel
Brod. Ces. 1. XIII. 29.
Napadaný sníh, listí, lépe: napadly. Ms-
Napadlina, y, f. = napadly sníh. Dik.
Km. 16.
Nápadlivý - kdo mit>d žvlaitni nápady
Val. Ces. 1. XII. 132.
Nápadnice, e, f. N. a dědička po sTéo
otci. 1627. Arch. XIX. 412.
Napadnouti. Ty pilale ho n-dly = po-
čaly účinkovati. Frant. 25. 47.
Napi^adio, a, n. i=: napajedlo^ lavacraic
01. cant. 4. 2. (MS.).
NapfycoYati komu čeho = nacpati, óáH.
N-Ia mi sedm liber másla, tvaroh, perisy
mi dala . . . Zvon III.
NapáJeČka, y, f. = napáječi pumpa, Y;
Ott. XX. 987., XIX. 264.
Napájeni, n. = máieni, roztcky. Zscb
Test. 148.
Napal, a, m., tensor (de nominíbas per
aonarum). Rozk. P. 1116.
Nápaleénik, u, m. = kruh ; pretet^ V z'o-
dějskó mluvě.
Na palicn, tanec. Vz Brt P. n. 963.
Napaponškovaný = nauiený. Nár. liit
1904. 210. 13.
Napapoudkovat něeo = něčemn se aa-
učiti nerozuměje tomu. Us.
Napařený n. epařenj. N. souhláska =
měkká/ Rosa.
Naparfnmovaný seladon. Vlč. Lit. II.
2. 81.
NaparovaČ, e, m. = kdo ta naparuje.
Rais. Lep. 110., 153.
Nápastný. Věoi sú případné neb n-né
(existunt aocidentia). Pat. Jer. 57. 16. Sr.
Nepas tný.
Napatý. Rovný buď jako pila v ráme-
nach n-tá (napiatá). Zvon IV. 13.
Napěnéný čím. Sklenice (pivem) n-ni.
Rais. Lep. 106.
Napčnožee, Soe, m. z= kdo napíná noJU.
Prk. v Osv. 1886. 715. Vi násl.
NapAnoika, y, m. = napěnoiee (nadávka).
Jrsk. VIII. 3. 271.
NapeatHti co = vyěperkovati. Nár. list
1901. 6. 305.
Nápěv lidových písni. Vs Brt P. c.
XL. nn.
Nápěvně. Ton n. jistý. Brt. P. n. 11.
Nápěvný sklon. Brt P. n. n.
Napínač, e, m. =: druh spuStadla rač-
ničniho, der Stecher, Schneller. Ott XXII.
55b.
Napínáček, čkn, m. N. nebo spouif ruč-
nice, der Schneller. Ott XX. 1017.
Napinadlo, a, n. = náčiní provaznické
Vz Ott XX. 814b.
Napínák, u, m. = hever Kol. Her. I. 217
Napiráni, n. N. ůdfi. Kom. Did. 73.
Napiti, n., haustas. Míli. 20*.
Napjenožka — Národodélný.
197
Napjenoika, vz Napénožka. Jrsk. VI.
71.
Xaplakat komu = pldíe namluviti. Hlk.
XI. 3a3.
líáplastový. NAžky n-yé (na náplasti),
PflaBterscheere. Ktt
NápIaTa, y, f.=:fi4aof, hUUo, 1719. Mtc.
1903. 19. — H. = fmadú, Fischaas. Přinášel (ža-
lobník) n-vy a adice před koniely a kladl
před nimi na stole. 1451. Arch. XXI. 908.
Xaplekaný = naftojaný. Val. N. jehňata.
Čes. I. XII. 273. Vz Flekáni.
Xapliti 9i kam. Naplij si pod nohy (ří-
kají malému, aby se stal yyfiáím). Čes. 1.
XI 1 1. 177.
Xaplnitedlivý Či zanepráznitedlný. N.
materie etheru = yyplňnjíoí náležitě syé
podstaty sféry. Zach. Test. 81.
K^ápIňkoTý. N. kHdla yrat, n dyéře. Vz
KP. IX. 320., 351.
HíapodoboTý. N. idea. Mr. list. 1903.
c. 168. 13.
Napojednou (na po-jednon). Us.
Napojidté, é, n. Hol. Met. I. 308. Lépe:
napájifitě. MŠ.
Napoly. N. jda a n. jeda. Gest. B. 23^.,
Paas. 342.. Vit 90«.
Napomínati = upominati (o dluh). Val.
Čes. 1. XI. 132.
Napominavý. Vedl syou n-you (řeČ).
Wtr. Str. 47.
Naponceovati se = nahdUi «e. Rais. Let.
471.
NapopisoYati se éeho jak: do sytá.
Lit. 1. 529.
Xapopřieti. Že mu chcete sprayedliyého
n. (popřáti). 1477. Arch. XXI. 197.
Nápor, u, m. = dolikáni, N. otcAy. Sbor.
slov. 1900. 14L
Napouchlý. Široce u. oděy. Čch. Ky. 5.
NapoTdéky. Někomu n. něco činiti. Msn.
II. 164.
Náprava. Proyisio yulgariter n. dicitur.
Proyisio dle Brandla = ooměna ; obnoyení,
napraveni ylastnictyí; dle Mtc. 1902. 209.
Uké asi: poručnictyí. Vz Mtc. 1902. 209.
Sr. Jir. Proye. 182. — N. = léky. Ten kupec
měl n-yy. Val. Národ. sbor. Vlil. 95. —
N. vozu. Doprava nábytku po dráze a po
nápravě. Us.
Napraviti co čim : lampu knotem a ole-
jem. Lbk. 28.
Nápravník. Sr. Jir. Prove. 183.
Napřeky, vz Překo.
Napřežení, n. N. mysli. Hom. op. 154*.
NapHeti» apponere. Osten jemu napra
na hrdlo (apponens). Milí. 112». Sroy. Na-
příti.
Napřlmovati co komu. Cestu si n.
(kratSí činiti). Lit I. 143. Sr. Napřímiti.
Napříště = hudoucn*. Mš., Nár. list 1886.
126.
Naprostonadsmyslný. Hyna. Vz Čad.
115.
Naprostřed = uprostřed, Baw. J. y. 1301.
Mají pnštěti z té žíly n. čela. Rostl. 6.
18 1».
Naprotiv =: naproti Šla mu n. Kld. II.
23.
Náprotivný = protSJii Sloy. Gzam. Slov.
223.
Náprotivnik = protějSek. Slov. Czam.
Slov. 223.
Náprsek, sku, m., pedulare. Rozk. B. 93.
Náprseň, sně, f. = dHvéné zábradUundMpu
ve dvoře. Mtc. 1902. 5.
Náprvni, yz Naj první. N. mii v Cechách
pěl. Dal. L. 23.
Napsání, n. = ndpia. Ciež jest tento obraz
a n. Chč. S. II. 263*.
Napškati co = nacpati. N. tabák do
dýmky. Zvon IIL 14L
Naptaný = najatý. N. do roboty. Val.
Čes. 1. XIII. 74.
Naptati koho k čemu = zjednati Vek.
Vset 363. N. si (lidi) na zemnáky. Val.
Čes. 1. XI. 324.
Napúěať sa = nafukovatiy naparovati <e.
Val. Čes. 1. XL 96.
Nápuch, u, m. := napuehlina, zbubření,
vodnaté prosáknutí dnžoiny. Náhlý hnisayý
(zhoubný) u., oedema acutum purulentum
sen malignnm. Ktt.
Napnchati komu čím. Oči jí pláčem
napuchly. Zub. Még. 36.
Napnstlý čím : Jedem (napuStěný). Hlk.
XI. 369.
Nářad, u, m. N lodní (náčiní). Msn. Od.
190. Sr. Nářadí.
Naraehaný = nastrojený. C. Bnděj. Kub.
List. fil. 1902. 250.
Narajié koho = namluviti. Opaya. MS.
exc.
Náramek tráyy. Čes. 1. XIII. 384.
Náraznice, e, f. N. = pvffry, prviná péra
k zachycováni nárazu hybných Ulei. Vz Ott.
XX. 966., Nárazník.
Narazovati, vz Naraditi. Bech.
Náražni zámek ručnice. Ott XX. 1017.^
XXII. 55«.
Nárazník ručnice. Ott XXII. 68b.
Narčitý = nafteny. Je neřádně pošlá a
tím už n-tá a nemůže dobrou býti. Zvon III.
147.
Nařeči, vz Naříci, Naříkati.
Nárečja = nářeči. Slov. Sb. D. 71.
Nářek. O nářku cti y starSí době vz
Arch. XIX. 614.
Narepetiti. Ten jim toho n-til(napoyídal).
Vin. I. 116.
Nařidlý. Vlasy už n-dlé. Tbz. V. 6. 47.
Naříkati co. Naříká mi lesy mé (chce
je míti), za kteréž peníze vzal. PAh. bm.
IIL 582. — koho čím oč. Milota mě i^ekl
odyaditii ač by mě kdo nařekl o Obřanské
zboží právem zemským. Ib. 641.
Nářišenstvie, n., vz Náryšenstyí. Mi.
Narodily = narozený. Baw. Ar. v. 807.
Narodinec, ace, m. = narozenee. M$.
Naroditi co. Aby krApy nezbily vieho,
což léto narodí. Chč. S. IL 2011>.
Národněvlastenecký. Národ, list 1904.
45. 17.
Národnostněpolitický. Nár. list. 1903.
č. 257. 21.
Národodélný muž, drjfjLMeQyóg^ ve pro-
spěch lidu pracující. Msn. Od. 262.
198
Národohospodářský -- Nástraha.
Národohospodiřský. Národ. list. 1898.
č. 135.
Národomoený. N. reakce. Nár. list 18^.
1900.
Národostni politika, složeni státu, yy-
roTDáni. Nár. list. 1903. č. 812. 18., 284. 21.
NárodOTectvi, n. Nár. list. 1904. 201. 3.
Hárodoživný. N. zem8. Msn. II. 5.
Národožroutstri, n. Národ. list. 1885.
é. 79.
Hárok, u, m.z:z$oudni pokuta. XIII. Stol.,
Fríedr. 15. e., 25. Sr, Jir. ProYe 186.
NárokoYý. N. boubel (varletní), Samen-
cyste. Ktt.
Ifarostlina (výrostek), novotvar, neo
plasma, psendoplasma. N. květákovitá, pa-
pilloma, Blamenkohlgew&ehs. Ktt.
Ifarozeni, n. Otvirá-li děcko hned po n.
ručky, bade itédré, lavírá-li je, bude la-
komé. Mfc. 1. 1897. 55. Povdry táhnoucí se
k božímu n. (ve Sles.). Vs Vyhl. II. 15.
Na rózno. Chválu na rózno béi^te. Ev.
vid. Joh. 5. 44. Yi Na rAzno.
Nároží, n. Vz Sbéžiité (následuje).
Nárožnik, u, m. = n^vOH druh hřeMů
dfKwKlavieh, jimiž se upevňuje dříví brá-
něné. Vz KP. IX. 272.
Nártopřednártni. Hřbetní vazy n., liga-
menta tarsometatarsea dorsalia. Ktt.
Naručeť = naruieH. Jeden žáček n. počal
mleti otok nárokóv. Rhas. £. 78.
Nirnči, n. Kto primnoho do náručia bere,
málo stlačí. Riz. 68.
Naruditl = rudim uginiH. N. kopie. Alx.
Hr. 117.
Naradovatý mramor. Lbk. 66.
Narůsti. Jsou lidé na světě, kteří si od
svých zvláštností pomoci nemohou, musí
býti takoví. Jak na nich narostlo maso. Sá.
Xm. 28.
Náraživý v čem: v požitcích. Mflll. 53.
Náfiada, v, f. == nasazená vejce (pod sle-
pici). Na ndě seděti. Rais. Lep. 164.
Násadi, n zznáioda. DSk. Km. 6.
Nasaditi koho nač. Kdybv kdo sluhy
ndil na smrt (vydal). Hus li. 214.
Násadový buchar, der Stielhammer.
Jind. 11.
Násečový = z hedvábného brokátu, Baw.
Ar. v. 2765.
Násek, u, m. =z naseknuti, scarificatio.
Učiniti Četné náseky, pustiti baňkou, bafi-
kovati, scarificieren. Ktt.
Nasekávač, e, m., vz PážCadlo (zde).
Nasehořovati. Co se n-la, než... (po
tajmu brala a prodávala). Hlk. V. 59. Srov.
Tchoř.
Naschválni rektor (učitel) = $chválni ku
ikole vydriouaný. Km. Did. 280.
Nasehválnosť, i, f., Geflissentlichkeit. Nár.
list. 1905. 8. 18. Sr. Naschválni v I. díle.
Naschvály někomu dělati = něco schválně.
Sá. Prost. lí. 172.
Nasialam se Maryjanku, tanec v Tě-
fiínskn. Vz Brt. P. n. 976.
Naáik, u, m. = driák (dělá kovář). Vyhl.
U. 313.
Násile = nášiU, Ž. gloss., Ž. wit. 54.
11 a j.
Násilen, lna, o, vz Násilný.
Násili jest dflkaz slabostí. Vrch. Muž. O.
219.
NásUnickv něco hubiti. Škd. Od. 23.
Násilnorodnik, a, m. Mě. Vz Násilno-
rodný.
Násilomocně koho vázati. Msn. Od. 63.,
139., 8'26.
Naáiiii=:^tfo, I00O. Slez. v BezkydecL
Vyhl. II. 315.
Nasisati v I. Přisp. 564. Vz Nasýsatí
v III. Přisp.
Naskočiti kam. Až bolest na hrdlo n-éí
Rokyc. Post. 364.
Naskrovati := nachowUi, naaehránitif —
komu nač. Naskrovej mi na střevíčky
Vých. Slez. Čes. 1. XI. 103.
Náskf. Také v již. Cech. Holan. Pia
Naslakat na kolio = dolézoH. čes. 1. XL
823. Vz Sláčaf.
Následek. Z malých příčin verké n-dky.
Rizn. 166.
Následovati koho s čim = oht&ovati
Já fa neřád s tým následuju. Yal. Ce& 1.
XIII. 111.
Následovnosf, i, f., conseqaentia; nyní:
důslednost Ifark.
Naaléchati komu Jak. Naslouchali mn,
jako p. páteru o kázání. Zvon n. 255.
Naslopati ae Jak =: napiti «e. Nažere 1
naslope se ako to prase. Nár. sbor. 1903. 17.
Násmédý. N. tvář. Krist 5*.
Nasmieti se = nasmáti «e. Dal. Q 3.
34. — čemu: něčí bláznivé útulnosti. Cbč.
S. II. 142b.
Nasnedéli (na-s-neděli), odtud: nagne-
dilek, Vz Litom. 41.
Nasouditi co koma zaé. Bůh nám
n-dil smrt za podíl. Brt P. n. 1145. — fo
zač = usouditi. To se za spravedlivé na-
soudilo za přítomnosti horenského práva.
1717. M!c. 1903. 17. ~ co komu. Súd
sklep mu nasúdil = přisoudil, řekl, ie jest
jeho. 17 17. Mtc. 1903. 16.
Nasoukati komu = natloud. Kit Lid. 11
Náspě, ě, f. Do té země jest jediná n.
Tand. /. 168b.
Nasrati co. Nasral hromadiska. Nár. sbor.
VIII. 49. — kam: t nohavice. Fhtnt 5.
38.
Nasražený. Smetana je n-ná (drobek
sražená). Deštná. Mi.
NastavSi noc, lépe: nastalá. MS.
Nástěnný malíř. Nár. list 1903. Č. 257
13.
Nastohovati = nahromaditi — čehf
kde : zbraně. Kká. Sión. L 105. Vz Stob
NastolDUntý = naetríenf, — naČ. Jabrčko
n-té na itiapku (hůlce). Sbor. slov. VH. 113.
Nastoupiti nač, več (J»l^)- Přísně na
sebe nastupovali =: dotírali. Kom. Cest.
205. Který toho roku nastoupil v tento úřad.
Tk. XI. 183. Příklad, na jakýž by nyní n.
chtěli. 1610, Zbrasl. 335.
Nastřabočif sa r= naetriiti je, obléci. —
kam. N. sa do pluzně (blusy). Cea 1. XII.
442.
Nástraha, y, f. Ty n-ho, co vozy pre-
kacigeS? Slov. Sbor. ěes. 86.
Nastřapatécý ^ Navaliti.
199
líastřapatéiiý. N. vlasy (rozcuchané, zje-
žené). Čes. 1. Xin. 381.
Nastřápati si čeho. Ces. 1. XI. 67.
Nástražka, y, f., laqaeameqtnm. Rozk.
P. 2499.
Nástrojář, e, m. Hudební n. Nejed. 121.,
122.
Nastrojiti eo komu: hody. Chč. S. I.
63»>.
líástroJOTý. N. ocel. Nár. list 1902. č.
233. 2.
Xástud, a, m. = noštuuni. Kbrl. Džl. 15.
Nasaditi, vz Nasouditi.
NasaroYělý lid. Hlk. IX. 147.
Nasuditi koma čeho: peněz (nashro-
mážditi). Rais. Vlast 107.
Nasáti, vz Nasouti. Baw. Ap. 211*.
Násva, vz NáSva.
Násvětlý = drobet švitlj. Hus. Šal. 82«.
NasTiniti koma = vjfnadati. Val. Ces.
1. XII. 43.
NasTolaaý. N. lidstvo. Msn. Od. 110.
Násypka, y, f. = ídst ml^ikého nářad{,
do kterého padá hrubfil melivo. Čes. 1. XI,
61.
Nasýsat, v I. Přisp. 564. : naš{sati, Vz
Nazizaci.
Nasedivélý. N. obočí, obr, zeď. Tbz. V.
9. 200., V. 6. 274., V. 5. 151.
Našiditi se někoho. 1691. Hrubý. 286.
NaěiTati, vz Na$iti.
Na§kTiřiti si co : jitrnice (upéci). Msn.
Od. 301.
Naškvořený. N. groše (nahrabané). Kká.
Sión. I. (II. ?) 40.
Našlapaný. N. polévka (hustá). Us.
Nášiapek, pku, m. Je mužovým n-kem,
ničím jiným. Sá. Pr. m. I. 60.
NašlapoTati éim luim: pravou nohou
do předu (ji klásti). Mršf. Obrz. 99.
NášlechetněJši = nejiUehetnéjtí, Ž. klem.
Cant. Deut. v. 14. vz ná-.
Naš&ápati koma = Jiatloud. Zvon II.
225., ní. 347. 712.,
NaSpihoTati co čim : vflz (potravinami).
1512. Arch. XIX. 100.
Našplechtati něčeho = natlaehatu Rokyc.
Post. 335i».
Našpráchať eo komu kam: t ústa =
nalUÚ Wtr. Str. 107.
Našsky. Po naSsku. V VI. 1123. Brt.
Gt. oprav v. BI. Gr.
Našský = domácí, N. sukno. Val. Čes.
1. XII. 487.
NaStárati = nalézti. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 141.
Naštlapek, pku, m. Dostával n-pky a
zájedě od koní. 1661. Mus. 1903. 71.
Ná$Ta, y, f., suffragium. Rozk. P. 2296.
Nátah, u, m. Psí n-hy i= nemoc dětská;
dítě se natahuje, až mu kostky pukají. Slez.
Vyhl. II. 208.
Natahač, e, m. Jím se ráfy natahají na
kolo. Slez. Vyhl. II. 313.
Natahati eo kam: někam hlavu = na-
tahovati. Dik. Km. 54.
NatahoYač, e, m. Krátký a dlouhý n.
palce, museulus extensor pollicis brevis et
longns, Strecker de sDaumens. Ktt.
Natahovati. Víc se nenatahuj, než se
můžei přikrvti. — kolio jak. Aby lidi
vejše nenatahovali (víc na nich nechtěli).
Arch. XX. 507. — eo kam. Sklo do oken
natáhnouti. Sá. VIII. 18. ^
Natatý = napilý. Val. Čes. 1. Xni. 372.
Natočiti ^ přiholiít «6, přitrefiU #«, po-
ttaviti še v ee$tu. Kdo by si byl pomyslil,
že se t^hle může n. Li tom. 49.
Nátek, a, m. A'n by rád utekl (ná) teka,
sotně se hbe, nohy vleká. Alz. Sf. v. 4.
(List. fil. XVni. 380).
Natělený = tíuští. Dšk. Km. 14.
Nát^lniček, čku, m. Trikový n. Nár. list.
1904. 30. 6.
Nátěnko. Přízi setkati v n-ka nebo hrnbSí
plátna. Vlasť. 1. 158.
Nátěr: dehtový, dřevěný, klihový, mine-
rální, olejový, vodový. Vz KP. IX. 277.
Nátemik == ňdtra, ňadra. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 141.
Nátiee, nátHce = náíka. KSť. Lid. 5.
Nationalism-as, u, m. Jg.
Nationalista, y, m. = pietUd národoeť
niho vědomi. Lit. I. 629.
Nationalistieký duch. Lit. I. 484.
Nátka. Říkáni na nátku. Vz Čes. 1. Xn
432. Sr. Nádcha.
Nátkový. N. kořeni : odolen, koz'ík, bal-
drian. Nár. list. 1902. č. 218. 3.
Natočiti si čeho, eo odkad. Z těch pra-
menů si natoéil to jmění. Rais. Vlast. 216.
Na to zme ta kopaničkn kopali, tanec,
Vz Brt. P. n. 888.
Natrápiti, sr. Natrápenie.
Natrium. Sr. Vstnk. XIIL 356. nn.
Natriumamid, u, n., v lučbě. Vstnk. XII.
418.
Natriamethylat, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 712.
Natrklý nač: na mozek. Msn. Od. 278.
Nátrubečný sosec, na konci trubičky.
Jo9. Jehlička.
Nátrnbkový. N. roura. Nár. list. 1904.
154. 11.
Nátržnik, u, m., rostl. Vz Přetržník.
Natáhlý, drobet tuhý. Při mně není nic
natuhlého. Hlk. XL 212., IX. 124.
Natvářka výsměchu. Kká. Slon. II. 140.
Naučený v čem. Půh. brn. IV. 139. (1464.).
Naučiti se Čeho: obyčejóv a mravóv
tatarských. Milí. (Výb. II. 552). — Ev. ol.
168. - se co. Hus. Post. 359. Sr. Zastaralý.
— koho k čemu. Když jej k tomu naučil.
Baw. Ar. v. 1883.
Nauka = hatechitmut, (Snoubenci) šli
(k p. farářovi) na nauky. Slez. Vyhl. II. 69.
Naukájeti se čim : láskou. Msn. Od. 348.
Naumélý = neumělý, Vz Ne (zde), MS.
Slov.
HaumluTnik, a, m., accusator. Rozk. R.
78. V Rozk. P 994.: navinovník.
Nav. Sr. M8. Slov.
Nával. Náchylnost ku krevním n-lům. Ktt.
Návalek, Iku, m. = uzlovité n-lky, knol-
lige Waiste. Ktt.
Navaliti co: víno (nakládati), Mtc.
1903. 320. ; dáti, poilati ; komu zz spttati,
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 142.
300
Návalně - Nažehlený.
Návalně yiehry hrnoa se. Man. Od. 82.
NaTarhanělý fimeo. Tbz. V. 6. 68.
líaTariti co komu. Co si nrobi, to bude
mat; čo si navaří, to ijie. Rizn. 168.
Navázati co. ífasíi n. konce = dopiti
a znova si dáti naliti. Litom. 49.
KaTazováni, n. = iěhnáni, íárjf. Bokyc.
Post. 46*.
Návdanek, nka, m. z= nadávek. Us. MS.
NáTečemi obrat nebes. Zvon IV. 9.
Návěj. Květ svěži návějemi rosy. Zub.
Még. 40.
NavěMti se. (DHve) nenavěřila sa na-
chválit Jánka (nemohla se ho dost vyna-
chváUtí). Val. Čes. 1. XI. 276.
Návesni dvéře = vedoncí na náves.
Litom. 61.
Návesnik = «e«. V zloděj, mluvě. Čes.
1. XI. 141.
Náve88ký lid. Hlk. IX. 209.
Návěška, y, f. = motouMové ouiko pUpi-
najid Ui k bfmti. Hrnš. 158.
Návetech = velmi vetech. Čim hrnek (třep)
z mlada (z nova) navře (nigde), tim i n.
voněti bude. Lék. B. B0.».
Naveženina, y, f. = naveiený ndepp.
Tbz. V. 4. 266.
Navidamoěi = patrní. Maki (mouky)
n. ubývalo. Spifi. Sbor. slov. 1901. 83.
Náviece, náviee zz WQviee. Dal. J. 230.
Sr. Mus 1876. 129.
Navfjeé, e, m. s íáet přadadho ěkroje.
Ott XX. 602.
Návist, i, f. K chudým přátelóm bývaj
Sčedr wyemu Dawyffczy (návisti) v jich nůzi.
R. Ote. P. 291. Sr. Nenávist, Navisdti (násl.).
Navistiti. K svým chudým přátelóm mile
bývaj Šěedr, věru navisti (navitěvuj) jich
núzi. Výb. I. 917. 33. Mi. mysli, že tohoto
slova nebylo a správné čteni má R. otc. P.
291. Vz předcház. Návisť.
Návistnik, a, m., aemulus. Mam. V.
Navjekjámen = na věky amen. Vých.
Čech. Mus. 1863. 334.
Navlaéovaný, banschig. N. oděv. 1667.
Hrubý 186.
Návladce, e, m., vz Návladnf.
Navlhavosf, i, f. N. příze. Vz Ott. XX.
724».
Navlnélý. N. kadeře. Tbz. V. 6. 344.
Návni kost = bulka vyrotila kdekoliv na
tíUe, Us. Vz Nár. sbor. Vni. 143. N. či laská
kost sejde, potiráš-li ji, když jde měsíc
dolů, kostí, kterou jsi někde zdvihl. Mtc.
1. 1897. 62.
Navoliti. Nemoh sem se n. jíst. Již. Čech.
Nár. sbor. VlIL 20.
Navoněný, parfumiert. N. kavalír. Nár.
list. 1886. č. 61.
Navopnat =» naboptnati. čes. 1. XII. 14
Navrátil Fr. Dr., spisov.
Navražditi se, sich satt morden. N-li
se do sytosti. Hol. Met. II. 626.
Navřiti. Navrel mu hřeben (nahněval sa).
Rizn. 176.
Navrnúchať sa. Nech se mucha n>chá.
Brt P. n. 736 Sr. Vrnčeti.
Navroubiti někde drahně vrubů. Zvon
ni. 228.
Navrtěný. N. váinivosť. Nár. Ust IdOi.
141. 13.
Návsi, n. = didina, obíina. Na Těiinskn.
Vz Vstnk. X. 660.
Nav&akdni, quotidianus. V n. službě.
B. mik. Act. 61. (Jir.).
Navdake. A syn tvuoj přídě také, jehož
ty žádáš n. Vit. 38b. (Mi.>.
Návštěv = návHiva. Jiti na n. Vých.
Ceeh. Sb. D. 18.
Návštěvnice, e,f. Nabídl svén-ci sedadlo.
Pokr. 1886. č. 363. — Tbz. XVI. 388.
Návštévnietvo, a, n. Vrch. MuS. I. 31.
Navýše = n^jvýie. Ž. klem. 20. 8. Vz ná-
Na vzchod slunetný zz vjcKodai, orien-
talis. Milí. 11. N. krajina. 9.
Navzvýšiti koho. Chvalte a navsvyiujte
ho. Ž. pod. Puer. Dan. 3. 67. — Z. kap. č.
36. 36. (MS.).
Nazaretský. N. kolej (kazatelna) zaří-
zená poč. XIV. stol. kupcem Křížem (vedle
něm. techniky). Dolen. Pr. 392.
Nazdarmo = nadarmo. Viděla, že vlečko
líčení n. jest. Neveé. (1773.).
Nazdřhaný =: odněkud urvaný. Sláma
s fAr n-ná. Val. Čes. L XI. 434.
Nazgýbjat něéeho = úiHovně fuupořth.
Val. Čes. I. XII. 46.
Nazhužvjat = houSeonali natp^Mi. Val.
Čes. 1. XI. 226. Sr. Zhúžvjat
Nazima. Vod (od) n-my do n-my (od
podzimku). Dšk. Km. 61.
Nazírati kam. Duie má se nazřieti v zr-
cadle slova božího. Ghč. S. II. 239*.
Naziznút, nazixati někam = nahlédnouti.
Val. Nár. sbor. VIII. 37. Sr. Nasýsati.
Nazlátlý = barvy zlaté. N. víno. Kká.
Sión II. 236. N. hned. Ib. I. 192.
Nazlobeně. Jeho neopětované ,s Bohem'
znělo chabě, n. Mod. kn. 1898. 69.
Nazmar = nazmar. Baw. L v. 1266.
j Náznatek, tku, m., Vorkenntniss. Mark.
Neujalo se.
Naznati. Pročež naznáno, že . . . (uznáno,
usouzeno). 1720. Mtc. 1903. 16.
Názor, u, m. = ^^edttava předmUu vnéj-
ithOf sinniiche VorsteiluDg, nyní : pocitek^ po-
qilek^ vjem. Čad. 87., 44.
Názorový zvrat Nár. list 1906. 6. 1&
N. obrat Nár. list 1906. 6. 9.
Nazoviskové, neut adj., philacteria, n.
Mam. A. 31b. Asi koření, které milého pří*
bavuje. Mg.
Nazpětohebký, nalivtovos, zurftckschnel-
lend, elastisch. N. tuk. Msn. Od. 312.
Nazřiedlnik, u, m., specularís (tnter
lapides). Rozk. R. 66. V Rozk. P. 96.: ná-
zřiedlík.
Nazvati s inft. Nazval iej (pytel s penězi)
býti smrti. Frant 14. 47^.
Nazvěstovati (komu čebo). Mam. F.
85b. 2.
Nazývanie, n., invocatio. Milí. 26^.
Nazyvovati co : něěí jmě. Pror. ol. 36*.
I Isa. 46. 3. Vz Nazvati.
I Nažacliorený jak: Rubáč n-ný jako
buben. Smíš. 17. Sr. Nažachofíti. VI. 1134.
Nažehlený. N. děvče (vyparáděné). Rais.
Lep. 68.
ud — Nečatedlně.
201
nd m. mb =: bandor (brambor). KrknS.
Světz. 1874. 8.
ndě m. nje (nge): anděl (aDJel, angel).
Js. Jir.
líe ; e 86 odsuje před u a toto se dlonži :
leamělý, n'úmělý a dalSí zméooa naumělý;
leažil, n'ůžil. Alz. e se odsoavá a sbylá
lamohláska se dlonii: n'óehabil, Ap., n'ó-
tratil. Ráj daše, neobřezán, Leg. o sy. Dor.,
[i'ótpocíoůee. Alx.
Xe. Ku kteréma slovu pojí Pal. záporné
<e ? Před slovo popírané, ne k slovesa věty.
^álka počala ne v Rakonsicb, ale v Bavorskn.
Vz Mtc. 1901. 874.
Ne z= neS, (Ue, Ne v tomť nechci odmlu-
va ti. N rada 123
Né. A né a né to udělat (nechtěl to žád-
Qým způsobem udělati)! Ešť. Lid. 6.
Xé = nihri, ano. Páni potom mu nechtěli
ivořiti, né ani za krále chtěli jmieti jeho.
Výh. L 472. 3. Divná, né i straílivá věc sě
byla přihodila. Pulk. Lobk. k. 33. Křesfané
Ke vSie země, né takměř ze vSeho světa,
béži. Pulk. Lobk. k. 3. Kto ohýrá, takový
i komnf dá pokoj, né i soběf neučiní po-
koje. Št N. 1873. 16. 8. O co se pokusiti
?Semi obvčeji liknují, né více pravím, že
přede vSim utiekají. Řeči Příbr. Han. 53.
ne-, praefix. Vz Ne v II. 100. ku konci.
ně- se odmítá u: kdo, co atd. Pakli by
co učinil proti mistróm. 1442. Ph mal. 72.,
Má.
-ně příp. : studně, parně, liSně" atd. Vz
Dšk. Em. 14. — Příp. -ně místo -na: ko-
várně, lékárně, pazderně, sušíme, kůlně m.
kovárna atd. V LitomySl. Vz Li tom. 24.
Nebarvící Šťáva. Nár. list 1903. č. 163. 3.
Nebažen, zně, f. Mladí jsú podle vuole
Bvé v n-zni. Chč. 8. I. 36*.
Nebe. Dáti někomu nebe (usmrtiti ho).
Tbz. V. 6. 320. Do nebe křídel není a do
semě cesta blízká. Hlavn. 65. NiČ takového
nepadne z neba; Eeď to nešlo s nebom,
spojil sa s peklom. Rízn. 63., 168.
Nebečistý, himmeirein. N. mysl dívČí
(čistá jako nebe). Nár. list. 1884. č. 345.
Nebedsgný pocit, sen (s nebe poslaný).
Zr. Ces. 117., Zr. Eom. 135.
Nebesklonný. N. záře. Msn. Hym. 72.
Nebeskotoký. N. Ajgyptos. Msn. Od. 63.
Nebeský V. Sr. Lit. I. 684., 808.
Nebesnosť. Obloha n-sti. Hlk. VI. 100.
Nebestrmný. N. skála. Tbz. XI'. 7.
NebesTod, u, m. = nebe. Msn. II. 130., Od.
169.
Nebevládee, e, m. Eká. Sión. I. 36.
Nebezpeč, e, f. = nehezpeH. Nedobrý
tvar a utvořený jako záSf m. záStí. Mš.
Nebezpečenství, n. N. má křídla. Jrsk.
VIÍ. 2. 9.
Nebezpečství, n. Pat. Jer. 128. 11.
Nebezpřímný. Čemuf jest n-mná ne-
milosl Erist. l^f. 63. Sf. dodává: Snad
omylem m. bezpřímná. MS.
Nebiskupský. N. město (biskupu nepod-
dané). Mtc. 1903. 314.
Neblahoda^ný. N. země. Msn. Hym. 79.
Neblaze. Zena n. vábná. Eká. Sión I.
187.
Neblížiti komn =neii62tiouati. Mor. Emk.
Nebo = Že, protože (spojka příěiny). Či
oko tvé neSleehetné jest, nebo Já dobrý
jsem ? Ev. ol. XXXI.
Nebodaj = tuHm, Ale n. to bude mSkko.
Sbor. ées. 51.
Nebóh, a, m. Hus. Er. I. 69.
Nebohatstvo, a, n., inopia, chudoba , ne-
doeiatek. Ž. kap. č. 33.
Nebohatý, inops. Ž. kap. d. 34. 10.
Nebohozrozený. Msn. Od. 127., 356.
Nebojata, y, m. = nebojácný. Zvon IV.
631.
Nebo ti = neboi, Vezři na uepřátely mé,
nebo ti rozmnoženi jsů. Ž. wit 24. 19. Ž.
bm. má: neboť, klem.: nebo. Modlte se
podnoži z noh jeho, nebo ti svata jest. Ž.
pod. 98. 5.
NebozezoTítý, trepanfórmfg. Ett
Nebožátečko, a, n. Frant 17. 31.
Nebožéíéek = ubtOdiSék, Chč. S. II. 228b.
Nebožic, e, m. = nehaXHk. Půh. bm. HI.
107.
Nebožtíček, čka, m., zdrobn. nebožtik.
Faust. 181.
Nebrzek. Hus. Er. DI. 140.
Nebť, enim. N. jest byl. Milí. 10.
Nebujavý. Tělo krotké, n-vé. Řeči Příbr.
Han. 53.
NebydlUící, inhabitabilis. Od lidí n. =
neobydlitelný (pustý). Pat. Jer. 135. 34.
Néc = ni Vz Litom. 37.
Necařka, y, f. = zena (divka) zhotomtjici
ženám vlasové eUky (Netze). VepHkov. Vz
Čes. 1. XI. 333., Xn. 254.
Necelý. Byl nějaký n., a proto nechtělo
se mu do práce. Sá. Pr. m. II. 42.
Necitelník, a, m. Tké. C. pov. II. 36.
Neeitedlno. Čechové mají pod tají, n.
hledět zachovati národ na budoucí čas. Jg.
Lit. I. 602.
Necitelný ke všemu. Rais. Lep. 436.
Neckejši doba = nynijh. D5k. Em. 47.
Něcota, y. f. = jestota, Mark.
Necondný host 1604. Čes. 1. XIH. 344.
Nectivý. N. chováni (ěest nezjednávající).
1566. Tk. xn. 164.
Necvičenec. Vyhl. Obrz. 184.
Nečas Jan, spis. a básn. Vz Vyhl. I. 91.,
Flš. Pism. 709.
Nečasně sněm položiti := vneias. Arch.
XX. 128.
Nečasový. N. úvaha. Zvon III. 391.
Nečilen, insensibilis. E zemským žádostem
vešken byl se učinil n-len. Ev. ol. 64.
Nečinitel, e, m. Pat. Jer. 14. 4.
Nečista. DSk. Em. 7.
Nečitedlně = nezřejmé, Chč. ol. 199*.
Všecko n. vejde do nejhlubších stran těla.
Zach. Test. 122.
Nečitnosf, i, f., anaesthesia. Ett.
Nečlověk, a, m. Hus. UI. 136.
NěČso = něco. Dal. C. M. 19. 9. N. jiného,
D. nového, n. toho povědí. Pat. Jer. 70. 7.,
137. 29., 93. 4. N. (= trochu) k tomu po-
dobné věci. Chč. S. n. 273b.
Nečutedlně ^ nepozorovaně. Ty věci.
ďábel rozsívá n. ve spaních. Chč. S. I. 57
202
Nečutedlný — Nedviedě.
Nečutedlný = neMd. Že sá n-ni uči-
něni božských věci. Cbč. 8. II. 160*. — N.
=: nepozorovaný. N. břiech. Ib. 11. 246^.
Xedujbože! Czam. Slov. 227.
Nedáliti. Baě se toho n. N. rada. 105.
Nedálý. A což se ta stalo, měl sem sa
n-lé. Kar. 53.
Nedafi, ě, f. Ck> nám po vaii dani nebo
nedaní. Dost. Pov. 264.
NedbaéiYOst, i, f. = nedbalotť. Frant.
4. 28. Asi chyba tiskn m. : nedbaldivosf. FIS.
Nedbi^, e, m. = nedlnU. Ohavný n. Slov.
Czam. Slov. 186.
Nedbal, a, m., slez. spis. XVII. stol.
Vyhl. I. 84.
Nedbala, y, m. Nemáte Spatnou kotrbu
ale n. jste. Nár. list. 30./9. 1900.
NedbanliTý k návStevě přátel. Slad. Rich.
118.
Nedbavoflt, i, f. = nedbáni. Zvon IV. 151.
Nedělně oblečený (jako bývá v neděli,
svátečně). Zvon III.
Nedětský. Hav. Chamr. 205.
NediTČi počínáni. Zr. Ger. 127.
Nedlah, u, m. Placeni n hu. Ott. XIX.
826».
Nedobiti, n. Kdo osudné n. hodin způ-
sobil (nedotloukly). Nár. list. 1884. č. 138.
NedobroTolně někomu něco slíbiti. Arch.
XIX. 492.
Nedobroz^ěstný. N. mrak, Tbz. V. 9.
81., chmury, II[. 1. 819., předtucha. V. 5.
178.
Nedoeitnosť, i, f. Činil dojem n-sti. Pokr.
1885. č. 91.
Nedohmatovosf , i, f. Zr. Strat. 128.
Nedochápavý. Je n. Nár. list 1886. č.
119.
Nedoehoditý, nou scrutabilis. Ev. ol.
81. Jir.
NedochoTáni dětí. Nár. list. 1903. č. 175.
13.
Nedochůdnosf, i, f. Nár. list 1908. 347.
17.
Nedochůdný. N. pochybnosti. Mus. fil.
1903. 150. Tento n. rod vyhynul. Nár. list
lO/^. 1901.
Nedochyilnost, i, f. N. jízdy. Nár. list
1902. č. 247. 5.
Nedókřténý člověk. Pokr. 1888. č. 182.
Nedokrytka, v, f. N-ky, pselaphidae,
brouci. Vz Ott XX. 905.
Nedomácně. (V té rokli) bylo nám n.
(úzko, měli jsme strach). Hlk. X. 14.
Nedoměřiti, il, en, ení. Rokyc. Post
25iíb.
Nedomlavený náhled. Osv. 1896. 709.
NedomluYiti čeho. Us.
Nedomnčný. Nemoc se v něm rozmáhá
a tak se n-né smrti čas blíží. Palk. Lobk.
k. 35. N. (neočekávané) potkánie mrskosf
jemu učinilo. £v. vid. 6^. (inopinatus).
Nedomudrc. Pomatený n. Čad. 32.
Nedomyslijici, inopinabilis, neočekává-
telný. N věc. Pat Jer. 51. 16.
Nedomyslitelný. N. příčina. Lit I. 615.
N. dálka. Zr. Fant pov. 269., Zahr. 62.
Nedomyslný = nepochopitelný. Bůh pře-
výSený v slávě n-né. Chč. S. II. 150^.
Nedomy&leni, n. = nerMum. Pel. I*
Dal. C. 82 17
Nedópitný. N. hrdlo zalévati. Tbx. VIII
845 V 1. 249.
Nedopity Šálek. Čch. I. Pov. 10.
Nedopřej ný. N. publikace, Pokr. 1885 c.
94., hrabivost č. 78.
Nedoředený. N. konflikt domácí. Nár. list.
80./5. 1889.
Nedorostlátko, a, n. = nedorošUi ílovék.
Tbz. XVI. 892., V. 9. 218.
Nedorůstée, ete, n. = nedoroetUtko. Strč
Poh. 86.
Nedorftstle, ete, n. = nedorůstče. Tbi.
Nedoslucha, y, m. 7= ífovik nedošlýckajid.
DSk. Km. 8.
NedoslýchaTOst, i, f., hebetodo auris,
hypaeusis, SchwerhOrígkeit ; n. čivová (zánét
nitrouiní), nervOse Sohw., otitis intíma sec
labyrinthioa. Ktt.
Nedospělý v éem : v umění. Jrsk. VlU.
8. 430.
Nedosrozaměni, n., niebt hinl&ngliehes
Einverstandniss. Presl v Kroku I. a. 15.
(1821.).
Nedostánie, n. '-^ nedoataUk. Nápoje božie
krve nemoh by mieti buďto z n. aneb kněž-
ského nechtěnie. Přijím. 90. MS.
Nedostatečnik, a, n. Přespolný n. Pat
Jer. 120. 10.
Nedostatnosf, i, f., eg^estas (nedostatek:.
Rozk. P. 1870.
Nedostatek — hotový zmatok. Sbor. slov.
VII. 181.
Nedóstojný = nedůstcjni,
Nedostudoyaný. Jrsk. VIII. 3. 831.
Nedosytnosf. Hlk. X. 48.
Nedotknutný = nedotknutelný. N. mysl
jejf. Nár. list. 1884. Č. 845.
Nedotýkaná, nedotjkanj zajie = hra v ka-
mínky. Vz Ott XIII. 69., Čes. 1. XIII. 69.
Nedoufáni, n. == nedůvěra^ roztržka a p.
Učinil veliké n. mezi mnou a otcem mým.
Kar. 53. N. k němu majíce. Pulk. Lobk.
Nedonka, y, m. = nedouk, £v. ol. 37.
Nedovážiti, il, en, ení (komu čeho'.
Rokyc. Post. 258b.
Nedověšený. Viselče n-ná! Zvon III. 1.
NedoviřaTO = nedůviřivi. Val. Čes. L
XI. 2^5, XIII. 374.
NedoTJak =z jaksL Slov. MS.
NedÓYodnosť, v, f. = nedúoodnosť.
Nedovolený. N. kousky tropiti (rozpu-
stilé). Us. Tkč.
NedoYtipnik, u, m. =z znamení pomlky
Rais. Zap. vl. 141.
NedoTzdělaný, halbgebildet MS.
Nedožilec, Ice, m. Sestárlý n. Hlk. XI.
212.
NeduchoTni život vésti. List fil. 1902.
437.
Nedvédlee, e, f. = medvidi samice. DSk.
Rm. 41. — N. = polni oetruziny. Střed. Čechy.
Šb. D. 28.
Nedvědina, y, f. = medvědina, ursina.
Rozk. R. 90., P. 1730. Nedvěnina v VIL
1836. oprav v: nedvědina. Rozk.
Nedvědný = nedokázaly.
Nedviedě, n. = medvidi. OhČ. S. II. 16U.
Nedyidek - Nékoliknáctekrát
203
HedTidek Job., prof. a spis. 1848.— 29./9.
1902.
líědy = nikdy. Val. Ces. 1. XI. 228., XIT.
48. Nědy hůř. Cern. Z. 281.
NedýohaTOsť, i, f., Apnoé. Ktt
NeerboTni čloyék. Arch. XIX. 491.
N efakultista, y, m. Aby tomu rozuměli
i n-8té (neodbornici). Sf. v Pal. Záp. II. 53.
Neforemný = nevhodný, N. důvod. Fel.
17.
If égarať =: néétotichatí. — kam. Něganij
do osQv, to tě nepoitipn. Slez. Vlast. I. 226.
Negrammotny = neznalý ani čtení ani
piama. Nár. list 1901. č. 306.
Hegroid, a, m. = Sernofh. Stan. III. 182.
Negroidni typ ▼ Africe. Stan. III. 182.
Yz předcház. Negroid.
NegnmtoTni (nepodstatná) zpráva. Arch.
XX. 268.
HehafkbliTý. Spii. Sbor. slov. 1901. 88.
Nehda kaký. Ze psa nehda z kakého
jeden pohon. Kn. rožm. 176.
Nehet. Toto slovo je ▼ Opavsku neznámo ;
i lidé máji pazneht a ještě častěji páhnozt
(z : paznohet). Hauer. 9. By tě nehet rozsadil !
Hokyc. Post 142l>. Sr. Bodaj tě vlci ! Zbyt-
něni nehtů, onychosis, onychanxis, Nagel-
hypertrophie. Ktt.
Nehloubavý člověk. Mfill. 111.
N ehnutný, nnbeweglich. Rozb. I. 195.
Nehoda. Jde-li ti vstříc někdo s nádobon
prázdnon, stihne tě dojista n. Mtc. 1. 1897. 9.
Nehoden, dna, o, vz Nehodný.
Nehodný kčemu: k jídlo. Čes. 1. XI. 222.
Nehomogenní směs kapaliny a plynu.
Vot. .51., 243.
Nehořlavý plyn. Ott XIX. 831b.
Nehomi věc = netýksgící se hor (dolů).
1515 Arch. XIX. 304.
Nehostinnosl, i, f. N. lesů. Jrsk. III. 168.
Nehostně. Um. roadn. 2557.
NehHeh, n, m. Hns. Post. 214h.
Nehtiéek, čkn, m., zdrobn. nehet. N. ro-
hovky, onyx, nngnis comea. Ktt.
Nehtik, n, m., zdrobn. nehet, onyx, ungnis.
Ktt.
Nehtohadaě, c, m., diyinator per nngues.
Uam. A. 34b.
Nehtový. N. nůžky (na nehty,) Nagel-
Bcheere, vřed (zánět vaziva vedle nehtu),
paronychia, Nagelgeschwůr. Ktt.
Nehudehnlk, a, m. Můll. 54.
Něhyplně hleděti. Tbz. m. 2. 348.
Neehahný Ares. Msn. Hym. 60. (neocha-
bující).
Neehajf. Baw. E. v. 2858., J. 850.
Nechi^žf. Baw. £. v. 2796. a j.
Neehápavosť, i, f. N. význam, Asymboiie.
Ktt.
Nechatelný. Greg.
Nechati s inft. Přikázal, bychom těch
viecb póhoDóv nechali státi. Půh. ol. II.
451. (1415.). Aby toho tak nechali státi.
Půh. bm. III. 334.
Neehcija = neřkuli. Nedám vám ani
krópe (kroupy) z jelita, n. celý jelito. Lišen.
Mtc. 1902. 436.
Nechéasný = neiUnini, Us. místy. MS.
Neehéesti = néěthii. Domžl. Šb. D. 17.
Neehoatka, y, m. = komu se nic nelibí.
Čes. 1. XII. 463.
Nechovaly. Paní n-lá, s Bohem nesmířená.
Zvou III. 390. Taková n-lá mátě. Zvon III.
248.
Nechty u, m. = nehet. DŠk. Km. 18.
Nechtiti éemn. Panáčka neznáme a ne-
víme, proč mu děvče nechce. Světz. 1895.
51.
Nechtivosť, i, f. N. k něčemu. 1617.
Hrubý. 215.
Nechtiž. Liber nemám žádných, n. Sa-
fářka váží, nač chce, však se mohou kameny
n kováře zvážiti. Cern. Z. 308. (1634.). Vz
Nechf.
Nechuts. Kuchařka od p. N-ty (nadávka).
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 177.
Nechváliti si kde. N-lil si v Náchodě.
Zvon III. 726.
Nechvíle, e, f. Proti n-li reptal jsem.
Hns. I. 227.
Neimpressionistni rozklad barev. Nár.
list. 1903. č. 154. 18.
Nejasnozrakost, i, f. ametropia. Ktt.
Nejcnějdi = nyn^H, moderni. To píseň
je n. DSk. Km. 47.
Nejedlý Jan dr. Lit I. 482., 927., II. 867.
Čad. 118., 123., Vlč. Lit. H. 2. 100., Bílý
Obr. 97. - N. V. Lit L 925. — N. Zden.
dr., spis. Zvon IV. 42. - N. Vojt Lit II.
867.
Neješitnosť, vanitas Mam. A. 36i>.
Nejetie, n. Pass. 357.
Nejistnost, i, f., incertitudo. Rozk. P. 1372.
Nejn^di := nynfjH. Arch. XX. 449.
NejpHď, vz násl. Příď.
Nejprvičky = nejč^ive. Člověk neví, co
n. platiti. Cern. Z. 183. (1649.).
Nejsnáze. Us. Vz Snáze, Snadno.
Nejdle, vz předcház. Mejfile.
Nejtižeji m. nejtíže. Čem. Z. 116.
Nejzáď vz násl. Příď.
Někake = nijak. Baw E. v. 2346.
Nékfd£0, aliquantulnm. Mam. F. 85b.
Nekámen, e,m. Šli jsme kámen nekámen.
Us. Viz Kámen.
Nekartelovaný závod. Nár. list 1904.
43. 9.
Nekejdi = n^«i«. N. léta je bída. Dšk.
Km. 47.
Nekeř, e, m. Sli jsme keř nekeř. Us.
Neklamatelný v VI. 1172. před Neskleslý
oprav v: nesklamatelný.
Někmotr, a, m. Kmotr, někmotr, s hrušky
dolúv (ať je kdokoli). Slov. Vlast I. 229.
Nekola Fr., prof. a spisov.
Několikaarchový rukopis. Čch. Kv. 112.
Několikadenní feríe. Čch. Kv. 130.
Několikaliodinový. N. řeč. Pokr. 1886.
č. 20.
Několikalánový dvůr. Tbz. V. 6. 74.
Několikaliberni. Us.
Několikařeménkový karabáč. Tbz. V. 5.
208.
Několikerohlasový zpěv. Tbz. V. 5. 61.
Několikeronásobný teras. Nár. list
1886. č. 65.
Nékoliknáctekrát se to stalo. Fel. 116.
204
Nekolný — Nemocen.
IVekolný. Babj zlé, n-né, Bokyc. Post.
287*., čeleď (neposloiná). íb. 125>.
Nekonečněkráte. Vot. 903.
Nekontingentovaný. Nár. list. 1903. č.
124. 6.
NekonTertoTaný. N. obligace. Nár. list.
č. 260. 21.
Nekostelni vesnice (kde není kostela).
Brt. Čit. IX.
Někoterý = nSkUrý. Greg.
Nekoznik, a, m., pestifer. Pat. Jer. 103.
32., 104. 4.
Nekrasavec, vce, m. Zvon IV. 652.
Nekrásný. N. žena. Šf. Uč. 69b.
Nekřesaný = hrubj, zpozdUj. Nár. list.
7 /9 1900
líekrltično9t» i, f. Osv. 1896. 195.
líekHěnec, uce,m., catbecnmenicns. Rozk.
P. 2360.
Nčkter, a, o, vz Některý. MS.
NěkterakoTý, aliqnis. N. dřeva. Mill. 86.
Někto, vz Někdo.
Nekalá, y, m. = Hovék němotám j. Litom.
75.
Nekůlný = nekolný, Us., Litom. 49.
Nelabačný žert = hrubj. Slez. Vlast. I.
183.
Neladně. RozeSli se dost n. Zvon Ilf. 457.
Nelakomý. Chč. S. I. lib.
Nelakotil, a, m. = kdo nelákati. Nár.
list. 1908. č. 257. 17.
Keléák, a, ni. = zlodíj nezkuienj^ uSennik.
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Nelehce něco vážiti. Šf. Uč. 66b. N. tu
čtenie die (ne bezvýznamně). Cbč. S. I. 26^.
Neleně = rychle. Baw. T. v. 1024.
Nelení v n. 120. polož před : Neleniti.
Nelestné = beze Uti, N. se tobo držeti.
Chč. S. I. 40«.
Nelho§tejnosť, i, f. Ubezpečiti někoho
o své n-sti. Hik. V. 226.
Nelibovonný. N. ovzduSi. Stan. I. 146.
Nelibozvačný název. List. fíl. 1904. 395.
Nelidové, pl., m. Zvon IV. 247.
NelidoTý. Nár. list. 1903. č. 270. 13. N.
původ básně (ne z lida). Lit. II. 519.
Neliknovati se = nebáti $e. Sv. Mathús
nic se jeho neliknuje. Pass. Kř. 160*.
Nelitostnik, a, m. Tbz. V. 4. 379.
Nelos, a» m. Stalo se to nesudém a ne-
losem nějakým. Šf. v Pal. Záp. II. 53.
Nelový ^ nelčák (předchází) ; Ubal, taikář.
V zloděj, mlnvě. Čes. 1. XI. 141.
Néma = hra s kaménky Vz Ces. I. XIII.
69.
Xeniáhati. Kde člověk n-há (nemůže, je
slabý), tam Pámbu pomáhá. Lit. list. XIX.
321.
Nemal = bezmála, div ne. Třpaslka n. na
smrť raní. Baw. T. v. 891.
Nemani. Písař na koních mani nemaní
jezdil. Lit L 804.
Nemanýmý člověk = nezpůsobný. Sá.
XVL 172.
Nemanželskosť, i, f. N. dítěte. Slad.
Rich. 105.
Nemanželský dítě. Ve Slez.: neslabné,
zavitčané. Vyhl. II. 116. Ouhonek. Us. Otec
n-ho dítěte: Sel na ryby do lesa, na lov,
na houby, na smrže, na ryzod na jahody.
Šel sbírat klasů, aprílem, na vandr, do Řima,
na vořechy. Útek. Zmizel. Zahnal ho Prehlik.
Vzal ho vitr na západ. Zběhl. Blejsk paton.
Zaiel. Pominul. Povětří ho zaneslo. Ve snách
8 nim vítr do povětří zlíti. Von vandroval.
Prohrál peníze a útek'. Zmrzl. Zmrzon].
Nechtěl se znát Zmrz' při sv. Janě na lede.
Otec zalezl mezi cihly do cihelny. Povodeň
ho vzala. Umřel. Neukázal se u nás. Zabředl
hluboko, ai se nemohl najíti. Skryl se. Utopil
se za kamny v louči. Utopil se pivem,
v stodole na patře, v slámě. Utonul v moři,
v Hollandu. Není ho. Schází. Nenachází se.
Vyspal se za kamny. Má prý ji sobě vzít.
Hledá ženy. Nesměl. V křestní knize a let
1660.-1700. Ces. 1. XIV. 60.
NemasitÝ. N. jídlo. Rokyc. Post
Nematny. Jinoch n-ný k seči udatných.
Růž. 88. Jsi-li člověk silný, statný, měj
k tomu mysl nemátnou (zde : sapias animo).
Vít. 78».
Němcová Boi. Viz: Pokus životopisný
a literami. Naps. prof. Vine. Vávra.
Němec. Nemca peprepíšeš, žena nepre-
vediei. Rizn. 167. N. urvalec má nos jak
palec. — Němec, chce zela? Ze zela boli
hlava. ~ Němec, pAjděS do kostela? Něda
mi moje žena. — OtČenáfi, jenž si, byli se
dva Němci o kusek skurky, spadli do <Airky.
— Vyhl. II. 260.
Německá, hra s kaménky. Vz Ces. 1.
XIII. 69.
Německo-ruský. Us.
Neměnnost, i, f. N. Člověka. List fil.
1903 318.
Nemeraný. N-né pálené. Sbor. Slov. VIL
119.
Nemetričnosf, i, f. N. básně. Sf. v Pal.
Záp. II. 86.
Nemilostfvý. N. čeleď = nedoetdvajíd
platu. XVL. stol. Htc. 1903. 319.
Nemilostnosf, i, f. Zvon. IV. 130.
Nemilostný hlas. Msn. II. 382.
Nemilováni, n., odium. Židovské n. Um.
rajhr. 48.
Nemístný. Jest hloupé mít n-né ohledy
k lidem. Čapk. Most 67.
Nemistrovsky něco přeložiti (nedobře).
Fel. 18. Pozn.
Nemluvňátko, a, n. = kámen (pře-
vzdívka). Zach. Test. 148.
NěmniČky, pl., f. =: malé elivky. Lochová.
Val. List. fil. 1902. 250.
Nemnieti. Nemně, by sě směl brániti
(nemysle). Dal. J. 28.
Nemoc. Lepší malá pomoc než velká n.
(má se záhy léčiti). Lit list XIX. 319. N.
dyž nevezme, aspoň pokazí. Čes. 1. XI. 272.
Nemoc krásy nepřidá. Tbz. III. 2. 86. Koho
ništ nebolí, ňevie, čo je n. Rizn. 172. Li-
dové léčení vfielijakých n-cí, vz Sbor. slov.
VIL 116, n-cí dobytčích. Ib. VIL 122. nn.
Zažehnáváoí ncí. Vz Čes. l.XII. 432., 437.,
Vlast. 1. 207. nn. Léčeni n-cí ve Slezsku
a) dětských, b) dospělých lidí, c) dobirtčich.
Vz Vyhl. II. 204., 209., 224.
Nemocen, cna, o, vz Nemocný.
Nemooisko — Neopatrneo.
d05
líemocisko, a, n. = nemoc zlá. Čes. 1.
XII. 421.
Nemodlilky, = drnh vodních panen;
mladé, krásné panny, chytají dítky, které
se nerady modlí. Vz Kšf. Poh. 203., Nár.
sbor. VIL 156.
}íemodlinek, nka, m., straSidlo. Ces. 1.
XII. 209.
INěmoha, y, f. = nemožnoa^; leno9t Brt.
P. n. 684.
^emoresa, y, ul. vz Nemoresný. Kmk.
^Nemožný = ne9chopnj práce. Ml. Bolesl.
Čes. 1. XIII. 88.
NeniHtný. N. masť (nehynoucí). Man. Od.
119.
líemuda, y, m. = nemotora. Volyně. Čes.
1. Xlll. 124.
Jíemužec, Žce, m. Nemužcem někoho
učiniti. Msn. Od. 151.
ííěmý = kachny, V zloděj, mluvě. — N.
od přirození. Hus. II. 320 , Ghč. Post. 215*.
Nemylně někomu něco říci. Msn. Od. 59.
Nemylný. Pravím ti n-nou pravdu. Skd.
Od. 32.
]^''enábožiiě konati pouf. Souk. 1903. 9.
]Veiláhradný = nenahraditelný, Mfi.
Iřenalezitelný. Tbz. XVI. 98.
IN^enáležeti k čemu. Vz Náležeti.
Díenáležitý nač. Věc na člověka vážného
n-tá (nehodící se naň).
Nenamáhavý. N. práce. Nár. list. 1903.
č. 184. 21.
Nenapodobitelný zvuk. Tbz. V. 1. 305.,
Pokr. 1885.
Nenaprznéný věk (neporušený, mladý).
Kom. Did. 231.
Nenáročky := s nenadáni. Vyletělo mu
z úst temer n. Slov. Sbor. čes. 49.
Nenasyta, y, m., vz Hafnabuchty.
Nenasytně chtivý práce. Stan. II. 152.
Ňenatkaný postav sukna. Arch. XX. 286.
Nenaučený = nepoučený. Ta slepota jest
z nevědomie n-ho. Ghč. S. II. 227i>.
NenáTědnúti. í. wit. 138. 22. Sf. Rozb.
1842. 128. a Gb. ve svém vydání mají ,ne-
DavědV za omyl. MS.
NenáTÍdčnec, nce, m.^nenáviděnj ČlovSc,
Hol. Met I. 468., Tbz. V. 4. 203.
NenáTis^é. Všeliků cestu neprávu n.
jměl sem. Ž7 pod. 118. 128. (odio habui).
Ž. wit: v ,nenávisti'.
NenaTíznouti se = ned<uiie viděti. Li tom.
49.
Nenavratedlný = nenavratitelnj. Gest.
U. 185.
Nendza, y, f., rybník u Skočova. Vstnk.
X. 569.
NenechanUvosf , i. f. zlodějttvi. Hlk. Vin.
241.
Neneehanlivý člověk =: zloděj. Hlk.
VIII 241.
Nénelibiti se = Ubiti $e. Šf.
Nenespetr, u, m. = senesové listí, z něm.
SennesblStter. Dol. Královice. Nár. sbor.
VIII. 137. ^
Neničkon = nyni. Již Cech. Nár. sbor.
VIII. 20. „
Neničky = nyni Již. Cech. Nár sbor
vm. 20.
Nénika, y, f, = otcova sestra . Slov. Czam
Slov. 131.
Neninky =: nyni. Ddk. Em. 37.
Něnis = nejsi. V Opavsku. Šb. D 58-
NenoYOsf, i, f. N. věci. Zr. Leg. IL 6.
Neobaleně se vyznati někomu. Kos. Živ*
268.
Neobehodnieký. N. veřejnost. Nár. list.
1904. 121. 17.
Neobsežený. Profil tebe n-nů tvú dobrotu.
Č. v Rozb. I. 147.
Neobsežný = neobsaznj, unbegreiflicb.
Jg. Č. v Rozb. 1842. 139.
Xeobvěnřný. N. žena. Msn. II. 235.
Neobyčejný = nezpůsobný. Litom. 49.
Neobyéený od obyknůti. Šf. Jes. 160b.;
neobyčejný má Mus. 73^; neobyčný. Sáz.
150». Neobyčený obyčej. Řeči. Příbr. Han.
53. — Mfi.
Neobžerný z= s»idmý, Chč. S. I. lli>.
Neočistný. N. podlost Slad. Cor. 109.
Neočný = nevzhledný. Vfie jí bylo neočně.
Val. Čes. 1. XIII. 75.
Neodbomik, a, m. Nár. list 1903. č. 124.
5., MUII. 69.
Neodbreptávati = neodmlouvati. Mlč.,
neodbreptávej. Světz. 1895. 39.
Neodbytný jak : jako čtvrtodenní zim-
nice. Us. Čes. 1. XI. 269.
Neoddaný, innuptus. Ev. olom. 129. 281.
Neodehnalý = nemohouci býti odehnánu.
N. moc. Výb. I. (MS.).
Neodhadnntelný. Ciferně n. Nár. list
1904. 24. 13.
Neodolný - neodolatelný, N. moc. Nár.
list 1885. Č. 100.
Neodškriepitelný. N. skatečnosf (nepo-
piratelný). Sbor. čes. 27. (Slov.).
Neodstra^ný vyzvědač. Cch. I. Pov. 98.
Neodvalitelný kámen úrazu. Nár. list.
1903. č. 175. 13.
Neodym, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI.
528 , Xlll. 433., Vot 353.
Neohrabanec, nce, m.^: neobratný člověk,
Tbz III. 2. 169., V. 1. 162., Zvon IV. 253.
Neohroženec, nce, m. z= ělověk neohro-
žený. Tbz. V. 2. 59.
Neochaběti, ěl, ěnf. Us.
Neochabiti, il, en, ení. Neochabil pífie.
Ap.
Neochvějně na něco spoléhati. Nár list.
1885. č. 11.
Neoklamaný = neklamný. To pochází
z pravdy n-né. Chč. S. I. 10*.
Neologisováni, n. = novotařeni. Jazykové
n. Lit I. 554.
Neomalenec, nce, m. = ělověk neomalený,
Jrsk. VII. 2. 122., Slad. Cor. 161.
Neomdlet! čím. Neomdlévaje muků taků.
Modl. 55t>.
Neomylně = bez pohybováni. N. něco
v sobě držeti. Chč. S. I. 71>.
Neomythieký rek. Osv. 1896. 362.
Neon, u, m., druh plynu. Vot 37.
Neopatřeni fienkýřovo. Frant 52. 34.
Neopatrně něco činiti. Us. — Milí. 45.,
Pulk.
Neopatmee, nce, m. Tbz. III. 2. 158.
d06
Neopatrný — Nepřečtený.
Neopatrný t čem: t řeči. Č. v Rozb.
]. 145.
Neoprávněné nnberechtígt. N. zbraň
nositi. Pokr. 1886. é. 22.
]f eospraTedlnit«lný. N. násilí. Nár. list.
1885. č. 77.
NeoBtražilý £eho. Jsem n. téla i dnie
mé. Arch. II. 718.
Heodemetně a věrně o něěí prospěch
státi. Mtc. 1. 1893. 81.
Neotcovský. Zr. Fant pov. 172.
Neotesa, y, m. =i tMoiešanee, nestdvo^dkf
neotetaný, hrubj ělavěk. Dík. Km. 7.
Neotesek, ska, m. = neote^a. Rais. Lep.
417.
Neotlučený éim. Děcko žitím n-né. Rais.
Lep. 385.
Neotřelosť, i, f. Nár. list. 1904. 3. 13.
Neotvolaný = neodvolatelný. Soud na
věky n-ný. Chč. í<. I. 7*.
Ifeotvomý. N. brána (které nelze otevříti)
Mark. v Kroku I. 2. 35.
KeoTiklatelný. N. naděje, Tbz. V. 1.
345., povaha. Ib. XVL 260.
Neoznaéitelný = nemohouei hfH oznaien.
N-ným způsobem kuli pikle. Pokr. 1885. č.
347.
líepamost, i, f. Sen n-sti naprav^]. XV.
stol. Mus. V. 8. (MS.).
Nepasf, i, f., accidentia. Chleba n-sti.
Pat. Jer. 58. 31. Sr. Napasť.
líepastný. N. věci, non accidentia. Pat.
Jer. 57. 15. Sr. Nápastný.
Nepatrňoučký = velmi nepatmi. Vot.
278.
Nepěřený kluk = tífela na kuH, na §amo-
ítHlu bm péHj taková nebyla k niěemu.
Zvon II. 611. N. selský pohončí = mladj.
Wtr. Min. 32.
Ifepik spoln = nebude společným ma-
jetkem. Frant. 20. 20. Vz Pik.
If eplach. Vz Mus. 1902. 496.
Neplatežnik, a, m. = kdo nerad plaU.
XVI. stol. Vstnk. X. 558.
Neplatný. Kupci jsou neplatní (neplatí
hned). 1560 Uč. spol. 1903. XIII. 40.
Heplodlvý. N. pláň (moře). Msn. Od. 78.
Neplodnost, i, f, sterilitas, Unfruchtbar-
keit, Zeugungsuní&higkeit N. mužská, ster.
vírilis. Ktt
Neplodný, LepSí je ělověk n-ný než ten,
ježto má syna nestateénéfao. Kar. 124.
Nepobomý kov (ueprorazitelný). Msn. II.
123.
Nepoéet, étu, m. N. roků, listťk. Kká.
Sión. I. 73., 170.
Nepoéitiuiý, nngezfihlt. Dal mu jích (ran)
n-nýcb. Us.
Nepoétujiei = nesčíslný, innumerabilis.
N. véoi. Pat. Jer. 5. 16.
Nepodar, u, m. Gary-nepodary. Rizn. 64.
Nepoddalost, i, f. Odbojná n. ttchulz. 103.
^e^ááalý =znepoddajni. Lidé n-lí. Chč.
S. II. 190b. a j. Nepodaly v IL 131. za
Nepočíti oprav v: nepoddaly.
Nepoddanlivý, unnachgiebig. Pokr. 1885.
č. 126.
NepodaHlý. K. manželství. Kom.
Nepodobniee, e, f. Greg.
Nepodobnik, a, m., impostor. Mi.
Nepodscjpati. N-pá mně to = nic ml
to nenese. Litom. 49.
Nepodvrženosť, i, f., Authenticitat N.
písemné památky. Obz. bm. 1879. 158.
Nepobasltelný. N. láska. Tbz. Y. 4. 410.
Nepohodnout se s kým. Slovo nové.
Sr. Pobodnouti se = pohádati se. Mi.
Nepohova, y. f. Škaredá n. Stan. I. 181.
Nepochyeujiei, incomprebensibilis, nepo-
chopitelný. N. světlo. Pat Jer. 5. 16.
Nepojezdný. N. půda v prudké atránl
Zvon II. 1.
Nepomněni^ n. Neviímej si mého d.
Světz. 1895. 282.
Nepomoeně. Alx. B. M. 28., Pel. XI.
(bez pomoci, bez rady).
Nepopsatelně, unbeschreibbar. Kan. Id
107.
Nepopsatelný, unbeschreibbar. N. výnz
obličeje. Tbz. V. 1. 815.. V. 5. 82.
Nepořádek, dku, m. Je tam n., jako ve
vrabčích hnízdech. Tbz. V. 9. 238. — N. =
nečot, nepohoda, Litom. 49.
Neposkvmný, intemeratus. N. víra. Pat.
Jer. 67. 15.
Neposlnchant, a, m. = nepoeUuha, List
fil. 1902. 250.
Nepostaéitelnost, i, f. Zvon III. 707.
Nepostni jídla. Souk. 1902. 16.
NeposYátné něco dělati. Sá. IV. 59.
Nepotvrzený. N. kniha (apokryf) = no-
pravá, Alx. B. (Mi.).
Nepováiný muž. Msn. 11. 178.
Nepozdviiný. N. kláda, Tbz. V. 5. 24.,
opona. Ib. V. 1. 71.
Nepoznaly, unerkannt N. starožitnosf.
Šf. v Kroku. I. a. 26.
Nepoživatelný. Zvláitní touba nemoc-
ných po látkách pikantních neb n-ných.
gustus depravatui, picae, malaoiae. Ktt.
Nepřeékatelný den. Tbz. XVI. 326.
Nepřehlednost, i, f. N. naiich tarif A. Nár.
list 1903. č. 70. 9.
Nepřehnutý = nepfehntUelný. Jsů vnole
n té Ché. 8. n. 232^.
Nepřekaloinovaný kámen. Zacb. Test
151.
Nepřepálený kámen. Zach. Test. 151.
Nepřeruienost, i, f. Dějinná n. Nár. list.
1904. 22. 3.
Nepřiměly =nemajiei se k $v&u, Litom. 50.
Neprobuzenosf, i, f. Zvon m. 509.
Nepoznávavosf, i, f, Agnosie. Ktt
Nepri^nost, i, f. = nepfíseX, nep^ejnoet
N. světa. Slov. Sbor. ěes. 14.
Nepravdépodobnosí, i, f., Unwahrscheio*
lichkeit Nár. list 1885. č. 71. Lipe : pravdě
nepodobnost, nebof n. =: podobnost ne-
pravdě. Mfi.
Nepráví, n., nequitia. Rozk. P. 233a
Neprávni den, dies nefastns. Skd. F. 11.
Neprávnost, i, f., impietas. Mam. A. 26^
Nepřeékatelný měsíc. Tbz. V. 1. 291.
Nepřečkavý = co neltepifeíkati, N. dialog
Nár. list 1884. ě. 13a
Nepřečtený, innumerabilis. Ev. ol lU.
245.
i
NepřemSrliyoif — Nesdestie.
907
^ NepřemérlíTOsf, i, f. Nekonečná n. Vz
Čád. 127.
Nepřepiti, n. Dal jím piti k n. Tbz. V.
1. 283.
Nepřeplacený. N. věc. Lit. II. 30.
Nepřestanně něco Činiti. Eoll. Cestop.
NepřeTážný. N. studnice. Hrubý. 175.
Nepřevědný. Mi.
Nepřejit, n, m. Ten n. měl jste vyhodit.
Pittn.
Nepřljetný = nepřUatelný. N. stanovisko.
Mu8. 1903. 570.
Nepřiklad, u, m. = zlj pHklad, Ghč. S.
I. 10O».
Nepřikladně žiti. Tk. XII. 164.
Nepřikladný život a peský. Chč. S. U.
Nepřímkový. N. plocha. Ott. XIX. 935.
NepHmelý = nemajiei m k mv^u. Litom.
50.
NepřimlaTiti se k éemn. Dal. G. II. 37.
Nepřitomi, n. = nepřUomnošt !N. něčí.
Stan. i. 183.
Nepřitomnota, y, f. = nepHtomnotř. N.
páně. Msn. Od. 323.
Nepřiznosť, i, f. = nepHMeh. NB. č. 106.
Neprobyšúcný. Fle^matikus jest spanli vý,
léni, n-ný, slin plný. Rkp. lék. Jhr. 3^^.
Neproeitlivý sen, z něhož nelze procit-
nouti. Jir. Antb. III. 11.
Neprodemosf, i, f. Ys násl. Fr. Tomsa.
Heproderný. N. síť (z nii nelze se pro-
drati).. Fr. Tomsa.
Neprohlédavý člověk. Juda. 14.
Neprominutelnč někoho trestati. 1649.
Schnlz. 91.
XeproslýehaTý. N. stropni konstrukce.
Nár. list 1904. 107. 18.
Neprostranné. R. otc. P. 144.
Neprostraiiný. Um. rond. 1389.
Neprotivný. Raj. d. (MS.).
Neprovedný = čeho nelze provésti,
undurchfahrbar. Us.
Neprůmyslný, N. končiny. Pokr. 1885.
č. 5.
Neprůtržný, undurehdringlich. N. mlha.
Msn. II. 368.
Nepa! = néfik^, nepovídej, V zloděj,
mluvě. Ces 1 XI. 141.
Nepnkalka, salvinia, rostl. Vz Ott. XXII.
569.
NepukaTitý. K. mechy, phasceae. Ott
XIX 676.
Néraéi '= nejraději, Liieň. Mtc. 1902. 442.
Nerad, u, m., rybnik u FryStátu. Vstnk.
X. 559.
Neraditi. Sf. Uč. 68b.
Neradostné k něčemu se odhodlati. Gb.
Slov. m.
NeHdstTO, a, n. N. a nelad Vest. X.
472.
Nercili, vz Nerci.
Nerejdný. Voli sou n-dni (nedaji sebou
dubře rejdovati). Deštná. Mi.
Neřest, i, f. Když r^by na třeni nebo
na n-sti jsou. Arch. Xa. 505.
Neřestný. Hospodářství n-né, Škodné
a nečestné
Netídkókráte čteme. Světz. 1886. 484.
Nerky. Cos měl na oběd ? Bibry, hamry
a skopové n. Slez. Vlast. L 232. Sr. VI.
1169.
NěrobiŠ, e, m. Na sv. N-ie z= nikdy.
Slez. Vlast. I. 231.
Nerodička, y, f., nullipara, die Nicht-
gebárende. Ktt.
Neroditelný, infensus. Gresr- Sr. Neroditi.
Neroné. Kdo pluhem zápasi, n. se péra
chápe třesoucí se ruka jeho. Jakb. Mar.
40.
Neroušný = ne$luini, nenál^Hti. Deitná.
Mi.
Nerovenstvi, n. = nupravedlnošt, křivda
To n. Šlo mu od jeho nepřátel. Chč. S. I
103*.
Nerovnoprávnost, i, f. Nár. list 1903.
č. 270. 13.
Nerovnoprávný. Us.
Nerozbornosf, i, f. Sbor. čes. 205.
Nerozčetný. N. celováni. Mark.
NerozdilnoTolnosf = volnost ke viemu
tomu, co by se rozkázalo. Knst. (Bily Obr.
61.). Sr. VI. 1170.
Nerozliodnntý. Dlouho tam stála n-tá
chjfbni m. : nerozhodná, vahajic. MS.
Nerozkrudný kov, n. oděni. Msn. II. 357.
Nerozliti. Nerozlivej = nepřiznávej se.
V zloděj, mluvě.
Nerozomnosť éeho, k čemu = neporo-
zuměni éemu. N. slov. Chč. S. I. 126*^.
Nerozpačlivý. Kar. 87.
Nerozpačný = kdo t e nedá uvést v rozpaky,
Baw. T. v. 841. Sr. Nerozpačlivý.
Nerozsadek, dku, m. (neujalo se). Mark.
Neroznma, y, m. = nerozumný éhvik,
Počiná si jak n. Tbz. Vlil. 325. - Cch
Kv. 39., Hav. Cbamr. 24.
Neroznmětedlný, irrationabilis. Pat Jer.
74. 13.
Nerozstfásný. J. Dk.
Nerozváilivec, vce, m. Tbz. U*. 330.,
III. 2. 308.
Nerud = nerůda, Mark. Neujalo se.
Neruda Jan. Sr. Vest. IX. 18 nn., Zvon
IV. 586., Obz. lit. III. 77., 90., 107. Studie
jeho vývoje a dila od F. V. Krejčího. Po-
suzeje Ame Novák v List fil. 1902. 304.
nn.
Nerudě, ěte, n. = nerudné dia. Lit II. 571.
Nerudné. Otevřela n. (nechutně). Zvon
II. 24. N. odpovídati. Rais. Vlast 288.
Nerudný člověk a nepovolný. Arch. XXI.
364.
Nerůšeti. Vz List fil. X. 271.
Nerýmnosf, i, f., Reimlosigkeit Jeř.
Rom. básn. 227.
Nesamoéinný. N. brzda, nichtselbst-
th&tige Bremse. Jind. 8.
Nesamohláskový sonant (1, r). List fí\.
1903 226.
Nesbedný. Ghč. S. II. 243«. Vz Nezbednj^.
Nesbližitelný. Škod. IP. 20.
Nesbližný. N. paže Aiantovy (kterým
nelze se bližiti). Škod. 11*. 139.
Nesěastně = neKašínS. N. něco držeti.
Pulk. Lobk. k. 13.
Nesěastný = neitoštni. N. rada 2106.
Neséestle = naa$ti. Tkadl. U. 7.
208
Nesčetněkrát — Nestydán.
Nesčetněkrát se tam vypravil. Arbes.,
Tbz. XVI. 146.
Nesdravitedlný, insanabilis, neuzdraví-
idný. Mam. F. 90b. 1.
Nesdravý = nezdrav j. Lék. B. 42i>.
Neseznáni, d. Pro jeho n. stavovali mé.
Půh. bro. IV. 136. (1464.).
Neshovénie, ne»ehovlvánie. ChČ. S. I. 6».
Neshovorný. N. dzievéa. Slov. Ces. 1.
Xn. 312.
Neschopnost psáti, parag^raphia. Ktt.
Neskladně břinkati. Msn. Hym. 32.
Neskličený. N. dna. Rkp. lók. Jhr. 33b.
Nesklonný. Osoba vlasti n-ná = nena-
klooěná. Jakb. Mar. 42.
Neskonajiei, interminabilis. N. život.
Pat. Jer. 61. 25.
Neskonalý. Mysl naie jest n-lá, krajá
a mezi nemající. Kom. Did. 49.
Neskonm tě? = neviděl ti. V zloděj,
mlnvé. Ces. 1. XL 141. Vz Koumati.
Neskrotně si počínati. Stan II. 324.
Neskrovně = nemimi. Ché. S. II. 168«.
Neskrytě == olevřeni, veřejně, N. mluviti.
Ché. S. II. 212a.
Neslovanstvi, n. Mark. — Lit. I. 629.
Neslyeha, y, m. = nehoda, nefas. Mam.
V.
Neslýehsně zlý obyčej. Milí. 76. N.
urážlivý. Nár. list 1903. č. 163. 3.
Neslydně to kamsi do hor zalétá. Nár.
list. 4./1. 1898.
Neslydnosť, i, f. Zvuk k n-sti ztlumený.
Čch. Kv. 8.
Nesmilnosť, i, f. = ěietaía, Chč. S. II.
161a.
Nesmir, u,m. N. prostoru. Vz Cad. 128.
NesmíHiTee, vce, m. Pokr. 1835. č. 126.
Nesmluvený, nicht verabredet N. věc.
Krok II. b. 315. (1827.).
Nesmrtce, e, m. = netmrtnik. Msn. Od.
105.
Nesmrtedlně. Vít. 3b. Vz List. fíl. XVI.
442.
Nesmrtný. Rozk. P. 2350., Skd. Od. 4.,
Zr. Nekl. 28., Kká. Sión. L 258.
Nesmyslový prostor. Vz Oad. 128.
Nesnaidnice, e, f. Ktožby druhému chtěl
dáti píti z hluboké studnice řkúce, podle
n-ce musí kbel a provaz mieti, jímžto by
z nie mohl načríeti. Umuč. roudn. 198. 2. Sr.
List. fil. XII. 128.
Nesnadno = nesnadné, Sf.
Nesnaž, e, f. = nesnáz, DŠk. Km. 8.
Nesnesený, importabilis. Mam. F. 90b.
2. Vz Nesnesný v II. Přisp. 187.
Nesobeekosť, i, f. Emin. 331.
Nesobecký. N. pečlivost něčí. Emin. 333.
Nesonorní. z lat. N. souhláska. List. fil.
1903. 226.
Nesourodý. N. živly. Čch. I. Pov. 124.
Nesousedně (jednati). Slad. Jan. 111.
Nesouslednosť, i, f., Unconsequenz. Or-
thografická n. Krok L d. 132.
Nesonstavnosť, i, f. N. tariffl. Nár. list.
1903. č. 70. 9.
Nespalnost, i, f.. Unverbrennbarkeit. Mfi.
Nespoěetně. Bylo jich n. mnoho. Tbz.
V. 1. 27.
Nespokojenec, noe, m. Tbz. V. 9. 151
Nespopadený, incomprehensibilis. N.sái
Ev. olom. 70. 142.
Ne^pósoba, y, ť. = ne»p&9oha^ defonuitas.
N. těl. Milí. 126.
Nespratnost, i, f. = nepfátéUtvi. Sluv
Sbor. čes. 38., 24. Sr. násl. a Spřatný.
Nespřatý =: nemáíeUvj. Va). Čes. I XI
483.
Nespravedlivý. Vz Nábytek xde.
Nespravednost, i, f., iniquitas. Z. pod
54. 4. 2. wit: nepravednosf. Mě.
Nesprávný Sat (nevypraný). Zub. Még
86.
Nesprostně. Něco z Části n. staviti, z část
zamotaně (ne prostě). Fel. 51.
Nesprostný. N-ně citování slov (oepravť
Fel. 21. N. srdce (neprosté, neupfímné). Cbi
S. I. 30b.
Nesprostředkovatelný. N. aroma klb
sické poesie. Nár. list 1904. 38. 13.
Nesrdnatý. Msn. II. 46.
Nesrovnale, unvergleichlich. N. nad néco
vynikati. Pokr. 1885. č. 338.
Nesrsta, y, m. Já nemnsim mi ti ode všeho,
já nejsem n., bránil se Simon. Pittn.
NesSitedlny, incon8util\s, nicht zasam
menn&bbar. N. sukně. Č£. Han. 37.
Něsť = nitti, Vých. Mor. Šb. D. 51.
Nestaneěný. N. rada. Alx. B. M. 2S7
MS. mysli, že má býti: nestatečný.
Nestánie, n. N. v dobrém. Sf. Mas., Vrf
145. 18. (List. fíl. XV. 357.) Va Nestáni.
Nestata, v, f. = neetateiínoee. Ó tej n-tf
slovenské) ! Czam. Slov. 186.
Nestati = přestati, nebytL Že se (alova
bozi) nemohu proměniti, ani nestati, asi
odvolána býti. Chč. S. I. 8«.
Nestejnoělený. N. brouci. Ott XXI. 66j
Sr. NestejnoČlenec v I. Přisp. 234.
Nestejnoverěi. N. rozměry. Jg. v Kroka
I. b. 18.
Nesterný, unaufreibbar? N. práce labo;
improbus. Pror. ol. 143.^. 2.
NestiSitelný smich. Škod. 11*. 21.
Nestlenný. N. iezlo. Msn. II. 20.
Nesto, a, n. = mětto, Us. misty. Mi. Vý*^^
Cech. Jir. v Mus. 1863. 333.
Nestřežený. V n-ném okamiiku oéco
udělati. Pokr. 1885. č. 73.
Nestřileti. Aby oči na uzdě měli, p
koutech iimi nestříleli. Světz. 1887. 531.
Nestnsněný ěim. To bude jitro o-cé
slovy. Zvon III. 535.
Nestrmě. Vrch n. se výSil z roviny Zr
Krist. 159.
Nestrojiti. Nestroj! dej pokoj ! Žel. 5roc
Čes. 1. XII í. 29.
Nestrpělivý,' intolerabilis. Milí. 41>.
Nestrpěly = neetrpílný. Mam. A. 90>,
(Mi.).
Nestrpitelný čin. Msn. Od. 117.
Nestudatosf, i, f. » neetydaloěf. Cbc. >
II. 160b.
Nestůjte m. nastojte. BI. 179.
Nestydáě, e, m. = neetjfda. Dik. Ke
49.
Nestydatenstvi r- Nenptale*
209
líestydatenstYiy n., impudicitia. Mam. F.
90«. 1.
líestydký. N. dnosť, Zvon III. 106., larva.
Wtr. Str. 25.
NestydliYOsf, i, f., impndicitia. Ev. o). 85.
181.
Hesúeost, i, f. ^ nedo9kUeiSno$f. Slov.
Nár. nov. 1892. Sr. Súcí.
Iíesůd« a, m., Yz předeház. NeloB.
Nesudný k čemu. Věc n-ná k vyrozn-
mněni. Fel. 58.
KesTadbik Fr., prof. a spisov.
NesTárný. 1478. Uč. spol. 1903. n. 13.
Neavaté. Krvi n. opojený. Slad. Bich.
137.
NesTáteéný. N. lidé. Nár. list 1885. č.
77. N. átésti = mail Slad. Ant 12.
líesTítivosť, i, f. N. plamene. Ott. XIX.
831b.
NesTítivý hořák, KP. X. 116., plamen.
Vest. XI. 18.
líesyodný = koho neUe néšU. — odkud.
N. s tvé cestv. Um. roadn. 1050.
NesTTŠeny = nedokonalý, N. dilo. Msn.
U. 23.
HesTyklý = nezvyklý. Chč. S. 11. 219».
Hesytý éim = nenawytný. Enéži sú n-ti
břichem. Ché. S. H. 21lb.
Heséápenč. Práco omel a selo (sílu měl
jako kůň). Na Hané. Hoch. 93.
HeSéastný = neifaHný.
Ne$etřba = naetíFeHi, Msn. Od. 320.
Nešika, y, m., vz Pytl.
NeškňuHti §e = neup^pati $e, NeSkňuřtOi
strejée, a pité. Pittn.
Néíkulie = nůřktdt, Dondl. Ets.
Neikur, a, m. =? Udělala n., poipinila
ho v oelej obci. Klát Ces. 1. XI. 368.
NeSlecutie, e, m. Hlk. X. 187.
Sešfastný komu. Smrf je n-ná zlému
křesfanu. N. rada 2106.
5edtě8ti nikdy nezaháli. Jrsk. XXV.
131. Šedi, jak hromádka neičešfa (o mrzu-
tém). Slez. Vlast I. 235.
Nedtojce = neitomee, Dšk. Km. 41.
Nedtovice. Plané n. bradavicovité, vario-
lois veirucosa, n. kravské, vaccinae, Kuh-
pocken, oslabené n. pncbýřovité, variolois
pemphigosa; n. pitevnikú, verrnca necro-
genica; n. ovci, nepravé, větrné, jalové,
ospice, drobnice, vodanky, vodnatky. Ktt
Kikáni na n-ce (v oěich). Yz Čes. 1. XII.
154., 432.
HedtoTiěky. N-ka hnisavá, Eiterpusiel,
velikosti hrachu, phlyzacium, n. s tenkým
světlým strupem středni velikosti, pustula,
psydracinm, vedlejfii, vacoinola, Nebenpooke.
Ktt
NeštoTiéni jed, variolacontagium. N.
uzlik, vřed, ulcus variolosum. Ktt
Neštovky, emorsoides (de langnoribus).
£ozk. P. 1610.
Ketl^né = veřejně. Baw. Ar. v. 2810.
]líetbanUv| =: nedbanlivý. Chč. S. I. 56b.
Héterak. Zlá vole neni břich, leč n. vy-
stůpi v skutek. Mat. Syn 2». si. 1.
Neteřinka kanovnikova. Kká. Slon. II.
5. Zdrobn. neteř.
Hetesklivý. Chč. Post 168^.
Koti: DodAtkj k fietko-něm. Blovnika III.
Netopýr uiatý, plecotus anritns. Yz Ott
XIX. 889.
Netopýrstri, n. Národní n. (neni-li někdo
ani Čecb ani Němec). Hlk. X. 801., 341.
N. ^ dvoj národnost Lit I. 751.
Netoť := fieřibttZť. Toho by byl nikdo
v něm nehledal, n. řeholnika. Tbz. V. 5.
115.
Netr^jici, intolerabilis, neenesitelný, N.
věk. Pat Jer. 9. 11.
Netrebnosť, i, f. = nepoiřehnoef. Slov.
Sbor. čes. 203.
Netřely. N. cesta (neupravená, nei^'e-
zděná). Lit I. 558.
Neti^esk, u, m., sempervivum, Hauslauch,
Hauswurz. N. skalni, střeini. Ys Ott XXIL
846.
Netresktajiei, irreprehensibilis. Pat. Jer.
48. 19.
Netresktaný, irreprehensibilis. N. při-
kázáni, £v. ol. 94. 204. ; imaculatus. Ib. 79.
165.
Netroufalosf, i, f., Mikropsychie. Ktt
NetrpédUvosf, i, f. Lék. A. 15*. 1.
Netrpěn, pna, o, vz Netrpný. Beč. Přibr.
Han. 53.
Netruzen, indefessus. Greg.
Netužiti =: netovOH. — po éem. Kat
1101.
Netvój. Nedávej, což jest netvé. Brig.
NetTorný nevděk. Slad. Gor. 70.
z Neuberka ryt Jan. Vz Lit I. 928.
Neucelivý insanabilis. N. rána. Pror. ol.
18. 1 . Isa 14. 6.
Neučiniti. Alz. Co ti neuěini můdrosti.
MS.
Neudaten, tna, o, vz Neudatný.
NeudOrfeí Bud., prof. a spis.
Neufundlandský pes.
Neuhasujůei, inexstingaibilis. N. oheň.
Ev. olom. 224. 140.
Neuhadený = neuJiašUelný. Plevy sej že
ohněm D<ným. Č£. Han. 38.
Neuhdfer Bud., spisov. Sr. Zvon lY.
335.
Neuhovený. Byl v nemoci n-ný (nemohlo
se mu vyhověti). Val. Čes. 1. All. 486.
NeuhovUvý. Nár. sbor. YIII. 83.
Neuchovatelný = iehoi neUte uchovati,
Fagif. 34«.
Neujasněný pojem. Zvon IV. 106., Nár.
list 1904. 356. 13.
Neukvapenosf, i, f. Jeho mimosť a n.
Zvon III. 316.
Neuléčený = nevyl éčitelnj. N. žádost
Chč. S. IL 221.b.
Neuléčný svizel. Mark. Vz Neuléěivý.
Neumdleti. Yýb. GP. 159.
Neúměra. Hrad. 47 ., List fil. X. 248.
Neumětelný. Šf* PoČ. 24. Sr. Neuměte-
dlný v YI. 1183.
Neumnieký = nelogický. Mark. Krok. H.
b. 313.
Neupfati, diffidere. Alx. B. M. 1. 7.
Neupřahaný. N. Fariseové. Mart S. Ind.
244.
NeúpraTa. Kostumni n. Pokr. 1886. ě. 21.
Neuptale == nepozorovaně, GhČ. S. I. 87^.
14
no
Keoptalý — Nevypoíúť.
Xenptalý. N-lá jest tvá múdrosf (již nelze
npt&ti). Rozb. I. 149. Uspiti lid v n-lóm
nekáni (nepozorovatelném). Ghč. 8. I. 94*>.
Neúrokom == neúrokn. Slov. Kv. 1901.
253.
Neurozenstvi, n.. ignobilitas. Ev. ol. 81.
170.
líeurval, a, m. =: tieurvalee. Zvon III.
25. Wtr.
Neusmrcený. To je drak n-ný. Zvon
in. 242.
Neastávalivý = kdo neustává. Kar. 87.
Neústupa, y, m. zz nůfUtupnj ílovik. Jrsk.
XIII. 3. 174. Vz násl.
Neústupec, pce, m., vz předcház. Ne-
ůstupa. Tbz. I. 2. 56.
:iíeútoéno8ť, i, f. Zvon III. 416.
Neuvážlivec, vce, m. = ilovék nůuvdilivi.
Gbet. 21.
NeuTinělý. Sr. Uvinělý. Mi.
líeuzdravitelný. Ž. wit. Deut 33.
Neúzdravnýy insanabilis. N-ná jest bolest
tvá. Pror. Jer. 30. 15.
Neužiti, abuti. Rozk. P. 1086.
líevábné. Jidlo n. maitěné. Souk. 1902.
16.
Nevadlý. N. vůně. Svět. knih. 420. 140.
Nevarovatelné, immoderatins. Greg.
líevázanee, nce, m. Tbz. III. 1. 99., V'
9. 304.
Nevděčnický. N.zapomětlivosl Slad. Gor.
162.
Nevdova, y, f. Strohwitwe. Zub. Mág. 40.
Nevédomec, mce, m. Msn. U. 50.
Nevědomka, y, f. Nár. list. 1902. 6. 25. 1.
Nevťpen, rna, o, vz Nevěrný.
Nevěrkyně, ě, f. = poJutnka, Tbz. V. 1.
Nevěmlcký. N. poblouzení. Slad. SI. 43.
Neveselý, N. název pekla. Luc. 45.
Nevést, teno. Rozk. P. 1582. (Mi.).
Nevěsta. Každá n. před svatbou bledne.
Tbz. III. 1. 241. Nasype-li se n-stě jdouci
od oddavek máku do střevíců, zůstane ne-
plodnou; N-stě u svatebním oběde dávají
ukrojit chleba, ukroji-li si hořejií skývu,
bude míti nejdříve hocha, pakli dolejií, do-
stane děvčátko; N-stě dává matka s sebou
krajíček chleba, aby v novém domově nikdy
neměla oň nouzi ; Když n. (mladá Žena sy-
nova) prvně přijde do domu rodičů mužových,
chytí se, jak vstoupí do seduice, jednou
rukou pece, nebo si hřeje ruce na ohniiti,
aby v novém bytě zvykla. Mtc. 1. 1897. 53.,
56., 68.
Nevěstinský. Vz Kutní.
Nevěstinstvi, n. = »tav nevéttin. Nár.
lisf. 190:^. č. 221. odp.
Nevěstkářstvi, n. = prostituce,
Nevéstský. N. dívka. Škd. F. 150.
NeveštikoTý. N. kořen. Slov. Sbor. slov.
Vil. 120.
Nevetech. R. otc. P. 34. Vz Vetech.
Nevětný. N. sousloví. Mus. fil. X. 105.
Něvezlo, a, n., nadávka ženským. Slez.
Vyhl. II. 335.
Nevídati. By jich (Němců) bylo n. Alz.
B. 2«.
Nevidný. Duch bohů n-ný v dava. Zr.
Čech. 43.
Nevidomec, mce, m., slepec. Brune. Un.
(Krok 1890. 94.).
Nevidomosf, i, f. N. barvy červené, an-
erythropsia, Rothblindheit, n. barvy dervené
a zelené, anthocyanopsia, Rothgrflnblindheit,
n. barvy modré, acyanoblepsia, NicbtblaD-
sehen, Hlaublindheit, n. barvy modré a zloté,
erythrochloropsia, Blaugelbblindheit. Ktt.
Névjanskit, a, m., osmiridiam, alitina
iridia s meuiím množstvím osmia (17 — 23%}.
Vz Ott. XVIII. 917.
Nevladairsky si vésti. Lit. II. 732.
Nevleé tam = nechod tam, v zlodějské
mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Nevlidnický. N. povaha. Vrch. N. atřepy.
87.
Ne vloženi. Pro jeho toho dvora ve daky
n. vzali sů mi čtyři kopy grofiů. Půh. bm,
IV. 145. (1464.).
Nevodscjpati. N-pá mně to = neubývá
mi to. Li tom. 50.
Nevolen, lna, o, vz Nevolný.
Nevolnicky jednati. Nár. list 1903. č.
148. 13.
Nevrátitediný v. neuávratitedlny. ML
Nevrainý. Cnrám n-ný zraků mužských
(jich nesncduucí). Škd. F. 144.
Nevrdiost, i, f. = nwrloMt Ds.
Nevrdlý = nevrly, Us.
Nevrhlej = mvHi, Dák. Km. 12. Také
v již. Čech.
Nevrlec, rlce, m. Jrsk. XXV. 180.
Nevftie. Po nevůli někomu aloožíti =
nevolné. Msn. Od. 263.
Nevybouřený smutek. Nár. list 1905.
6 9
Nevyclený. N. zboží. Nár. list 1903. L
124. 6.
Nevyčerpanlivý. To thema jest n-né.
KoU. v Pal. Záp. IL 289.
Nevyěesaný klobouk = neiiUaseni^. Frant
41. 18.
Nevýéetný, unzahlig. Bylo jich tam n-ný
počet. Nár. list 1884. ě. 254.
Nevýhoda, y, f. Vot 253.
Nevýhodný. Za n-ho kursu něco prodati.
Nár. list 1903. ě. 115. 17.
Nevykázněný. N. horda. Nár. list 1904.
28. 3.
Nevykvetlý. N. dílo. Mus. 1904. 485.
Nevykysalý. N. kniha (nedosti propraco-
vaná). Fei. 63.
Nevyměřneý z= neMmirn^, N. dobrota
(boží). Kozb. 1. 147.
Nevymluveni divóv, ineffabilis admiratio.
Pat. Jer. 57. 12.
Ne vy mluvený, new^iíucný z= mv^mlowi-
teln^, ineffabilis. Vz Pat. Jer. 156.
Nevymluvujici = nevytlovUelný^ ineffa*
bilis. N. milost Pat Jer. 84. 34. (94. 31 ).
Nevymyslijici =z nevymyslitelný^. in-
aestimabiiis. JN. radost Pat. Jer. 67. 29.
Nevynechali vý. N. pokuta. 1713. Schulz
177.
Nevypočúf koho = oélyíeti. Slov. Czam.
Slov. 223.
Nevypravnjicí — Nezvěd*.
211
HeyypraYiijiei, inextricabilis. Pat. Jer.
100. 17.
NeTysýchaTý olej. Ott. XVIII. 720. N.
zdroj sily. Nár. list 1885. č. 86.
Neyysycenýf nichtgesáttígt Hnii. 27.
TVeTyTinnlosť, i, f., aplasia, Ktt.
!NeTyznáiil, n. Skrze jich n. ztratil jsem
(že se Deyyznali). Pflh. mor. I. 190. (1406.).
NeTyzpy tatedlnosť, i, f. N soadů božích.
Fel. 81.
Nevzd&liti se. Jehož se moci vše ne-
vzdali (jehož moci nic neanikne). Alx. B.
966. (List fíl. X. 251.).
Nevzhledne urostlý. Msn. Od. 114.
NeTzisk = nadarmo. Baw. E. v. 3116.
Nevzorný. N. pře. Svět. knih 420. 116.
ŇeYzpytaný = nevyzpyUUélni, investi-
^abilis. N. porozeni. Pat. Jer. 54. 16.
NeTzmšenosť. i, f. Svoji n-sti málem
zaráži. Nár. list 1903. 134. 13.
HeYzteklý, non capidns. £v. ol. 132. 290.
Néza, y, f. = Anežka. DSk. Em. 7.
NezabylstYie. V Has. £r. I. 302 asi
omylem m. : na zabylstvie. (K. Novák).
Hezaehraiiiteliiý, unrettbar. Nár. list.
1884. č. 345.
NezaehYélý. Vzor n-lé počestnosti. Nár.
list. 1885. é. 107.
Nezákon, n, m. = táhat. Hrad. 89*. Ne-
zákon nám státi déle (neslnSí se). Baw. J.
v. 1952.
Nezaměstnanosf lidu. Nár. list 1904.
17. 17.
Nezamydlený, non fictns. V lásce n-né.
Ev. Ol. 6u., 121,
líezánčtlivý blnboký vřed rohovkový,
keratitis nlcerosa profnnda inflammatoria.
Ktt.
Hezapiraný. Zřejmé a n-né porušováni
zákona. Pokr. 1885. č. 345.
Nezáplata == netaplaceni (žoldu). Aby
pro n-tu z pole neutáhli. Arch. XX 253.
líezaplatitedlný. N. věc. Tbz. V. 6. 354.
Hezapnutelný. Kabát napredku n-ný.
Sbor. Blov. VII. 112.
Hezásobenosf, i, f. N. průmyslu. Nár.
list. 1904. 121. 17.
NezasYčeenee, nce, m. Cch. Kv. 172.
HeztyHný. Pili jako n-ni. Zvon IV. 39.
Hezažitina, y, f.» saburr& N. žaludečni,
8. g^astrica, sordes gastricae. Ktt
Nezažitosf pokrmů. Kom. Did. 151.
Kezáživnosty i, f., dyspepsia (počasná,
vleklá, cbronica, prudká, acuta). Ktt
Sfezbabělee, Ice, m. Msn. Od. 139.
Hezbada = spánek pevný, z něhož nelze
se probuditi. Msn. Od. 194.
Kezbudné žasnouti. Msn. Od. 194.
Nezeeněný. Msn. II. 4.
IVezciloženosť, i, f. Přirození miluje ne-
smíienost a Čistou n. i ve vokálech. Koll.
v Kroku I. c. 34.
líezda-li. Jan žádá naučen býti, n. jeho
mohl prázden býti; Žádám naučen býti, n.
tu svú žalobu má potvrditi dvěma prsty.
NB. č. 41., 60., 285.
nezdáti se, displicere. Nezdá se mi, by
mu to dal. Hrad. 101.
]f ezdolatelný. N. moc, krev. Msn. U. 181.,
Škd. Od. 182., Tbz. V. 1. 343.
Kezdralý = nwralS. Slez. Vyhl. lí. 276.
NezdraTotnos^ i, f , ungesunde Beschaf-
fenheit N. vody. Ces. 1. XIV. 82.
NezdraTotísko, a, n. Taková zima je n.
(nezdravá věc). Val. Ces. 1. XII. 274.
NezdŮTodněnost děje. Mus. 1904. 55.
Ňězenee, nce, m. = pr»t. Vz Mazač.
Nezevný. Výb. Pel. 1. 5. 4. Vz Nezivný.
Nezhasdici = nethatUelnj, inextingui-
bilis. N. svétlosf. Pat Jer. 62. 8.
Nezhasný = nethatitelnj. Po lodi se
rozlil n. žár (oheň). Msn. II. 289.
Nezchočený. N. klisna. Msn. U. 419.
(nezkrocený).
Neziraný. Tolik kouzel n-ných (neví-
daných). Nár. list 1897. č 317.
Nezidtnik, a, m. Tbz. UI. 1. 194.
líezlyen, vna, o, vz Nezjevný. £v. ol.
(Mi.).
Be^adOYllý, ineorutabilis, nevytkomna"
tdný. Srdce lidské n-né. Pror. Jer. 17. 9.
(List fil. 1882. 119.)
Nea^ednalý. N. ustanoveni. Chč. Olom.
158».
Nezklamaně = neklamně^ neomylní, ChČ.
S. II. 193a.
Hezkontrolovatelný stav papírů (cen-
ných). Nár. list 1903. Č. 131. 9.
NezkradloTaný. N. podstata věci. Zvon
III. 391.
Nezle = dohře. Baw. Ar. v. 1900.
Nezmara, y, m. =: koho nelze tmařiti,
Čes. 1. XI. 439.
Nezmatečný = neohroieni, Baw. Ar. v.
449.
Nezměimě, unver&nderlich. N. něco na-
značiti. Jeř. Kom. básn. 404.
Nezmčnný návrh. Pokr. 1885. č. 292. Vz
předcház.
Nezměrněkrát Skoda! Tbz. III. 2. 18.
Ňezmomý. N. moře, Škod. Od. 77., měď.
Ib. Il«. 93.
Nezmožený žár. Msn. II. 388. N. panna
= neporuSená. Msn. Hym. 37., Škod. II'.
87.
Nezmuéený = neunaoenj, Baw. Ev. v.
3132.
Nezmužilý t boji. Škd. F. 72.
Neznala, y, m. =z neznal ee. Paedago-
gický n. Hlk. X. 326.
Neznalee, Ice, m. N. duši. Tbz. III. 1.
264.
Neznám, a, o, vz Neznámý.
Neznamenitě = nezřejmi, insensim. N.
ho zapírá. Chč. ol. 2á5^.
Neznavenee, nce, m. Stan. I. 275.
Nezpósob = netpúeob. Chč. S. II 177^
Nezřetedlně =: nepozorováni. N. jméno
Kristovo potupiti. Chč. S. I. 94b. a j.
Nezřldilý = nezřízený. Arch. II. 719.
Nezrůst, u, m. N. stromů. Sá. Pr. m. I.
13.
NezTanec, nce, m. = ílovik netvanj,
Jrsk. XIV. 121.
Nezveda, y, m. r: netnalec, N. půtek.
Msn. Od. 114.
M4
212
Nesvedenec — MitrokoBtní.
NezTedenec, nce, m. = ílovík tieMv^denů.
JrBk. XII. 382.
NezTědDý. N. zkáza. Mso. Od. 37.
Nezvědomost, i, f. := nesnámott. Frant.
31. 11.
NezYratitelnosť, i, f. N. soadnieb výroků.
Ott. Ri2. 1X1. 1.
NezYŮle, e, f. Měli b nim n-li. Aroh. XX.
320.
VezYyklee. N. by s tím (velikým) mečem
nic nepořídil. Tbz. XVI. 184.
Nezielený = ne<aeUnj. Msn. Od. 161.
Nežák, a, m. a kdo neni zdkem. Hlk. X.
147.
]f ežalovatelný, nnklagbar. Dluhy za lího-
yiny měly býti n-né. Pokr 1885. ě. 351.
Nežensky. Žena n. tvrdá. Juda 23.
Neženský. N. ženština. Stan. I. 305.
Neživot, u, m. V jeho nelásce byi první
n. Zvon III. 258.
Neživý. Ostala n-vá (radostí, leknutím).
Nár. sbor. VIII. 95.
Nežiznivosť, i, f., adypsia, Durstlosigkeit
Ktt.
Něžniti barvy. Nár. list. 1904. 314. 17.
Nčžnopřisný. N. láska. Sbor. čes. 206.
Nežtoviee. Rozk. P. 1587., Bhm. hex.
435. Vz Mefitovice.
Nežtovičnik v. žežucha. Mi.
Nhed = inhed. Mi.
-ni konc. ve spisech Husových. Vz List.
fil. XXVI. 453.
Nic. Ten chodí jenom mně nic, tobě nic,
a my abychom se starali. Rais. Vlast. 157.
Ma viebo doáť a niěeho najvěc. Slez. Vlast.
I. 235. Přiila ze viebo do ničeho (ipatně se
vdala). Tbz. V. 9. 27. Vz Nič, Ništ — To
jsou samé nícy (výmluvy a p.). Sá. Pr. m.
II. 173. — Hledati Nica z= podnikati gene-
rální prohlídku policejní (posměině). Val.
Čes. 1. XI. 228.
Nicky. Eura leží n. = namak. Slez. Vlast.
I. 70. Sr. Ničí II. 171.
Nieméně přece, lépe : nicméně viak. Mi.
Nic nedbám, tanee. Vz Brt. P. n. 849.
Nic neméně == nic méně, non minus.
Baw. E. v. 174G.
Nicotně. Den míjel n. Čch. Kv. 15.
Nicpán je to =: není to pán, je to chuďas.
Tbz. V. 1. 206.
Niě. Jo vietkého daČo a z celého nič;
Nemaj nič, je zle; maj Čo, eite horiie;
Nemaj ničeho, vysměj ů ta; maj sa k da-
čomu. závidia ti. Rizn. 15., 62., 63. Vz Nic.
Ničiž, Vz Ničí.
NiČs, pronomen skleslé v ad v. Bohu- li
se žádá líbiti? Ničs (=z nikoli). Chč. S. II.
212i>.
Niedrlandský = nixozemtký^ holandskj,
Grm. XiV.
Niechóé kole vody, tanec na Těiínsku.
Vz Brt. P. n. 982.
Niesceszna godina, klem sif narodzila,
tanec v Těiínsku. Vz Brt. P. n. 977.
Nietiti = nitxti. Jejíž krása jako oheň
niti. Baw. £. 1626.
Nihlovina, y, f. s hloubka, houif, §év&og,
Msn. Od. 260.
Nijeden. Že tu živ n. osfal. Alx. V. 2075.
•nik příp.: uiník, smetalnik, poliveéník.
Vz Dik. Km. 32.
Nikake, vz Nikak. £v. vid. Lue. 1. 60^
Baw. £. v. 1412. a j.
Nikako = nijak. Baw. £. v. 1412. a j.
Nikakýž. N. dílo. Pat Jer. 86. 19.
Nikelin, u, m. = niklová ruda, Vx KP.
X. 241.
Nikl, u, m., vz Vstnk. X. 559. Jeho dě-
jiny^ vlastnosti, výroba a upotřebeni. Vz
KP. IX. 240. nn.
Niklovna, y, f. =» dílna, kde se pracuje
o niklu. Nár. list. 1901. é. 288.
Nikol, u, m., přístroj. Vz Vot 73.
Nikolanalysator, u, m. Vz Vot. 76.
Nikotellin, u, m., v luébě. Vz Vatnk. X.
580.
Nikotimin, u, m., v lučbě. Vz Vatnk. X.
580.
Nikterakosť, i, f. = vlastnost býti ničím.
J. Jir.
Ninva, y, f. = Proeerpina. (!) Roaa.
Niob, n, m., v lučbé. Vz Vot 353., Vstnk.
XIII. 569.
Nist = ništi. Us. Mi.
Nidka, y, f., astripa (de membris). Rozic.
P. 1221.
Ništ = nic. To bych neurobila ani sa n.
Slov. Nár. sbor. 1902. 3. Ghto n. nemá, vie
kam si to má skovat (schovat). Risn. 172.
Vz Nic.
Nifařeni, n. Všude n. (nepatrné věd).
Hav. Gbamr. 104.
Nitka k nitce a chudý má koiilka. Nár.
list. 1U03. č. 314. 1.
Nitkovitý. N. bradavice, verruca filiformis,
acrochordon, Seiienwarze. Ktt
Niťový vodič. Ott. XIX. 903.
Nitrne = vnitřně. Společnost n. porušená.
Nár. list. 1886. 23./5.
Nitroalkohol, u, m., v lučbě. Vstnk. XL
10.
Nitroblana, y, f. Zánět n-ny těla dělohy,
endometritis eorporalis; zánět n-ny, výateiky,
žilní, prudký, náhlý, endophlebitis aeuta,
zánět poČasný, vleklý n-ny déložni, endome-
tritis cbronica, vmezeřený zánět n-ny déložni,
end. interstitialis, žláznatý zánět n-ny dě-
ložní, end. glandularis; polypovitá zvrhlost
mázdry padavé při zánětu n-ny déložni,
end. decidualis polyposa. Ktt
Nitrobntanol, u, m., v lučbě Vz Vatnk.
XII. 47.
NitroflaloTý. N. kyselina. Vz Vatnk.
XL 11.
itrohltanový. N. lopatka, lžička, Intra-
laryngealspatel. Ktt
Nitroisohexanol,u,m-,vlučbě. Vz Vatnk.
XII. 47.
Nitroisohexylen, n, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XIl. 47.
Nitroisopentan, u, m., v lučbě. Vz Vatnk.
XII. 47.
Nitroisopropilisobntylenglykely a, m.,
v lučbě. Vz Vstnk. XIL 47.
Nitrokostni. Hnisavý ohraničený zánět
n., hliza kostní, ostitis interna suppnrativa
circumscripta. Ktt.
Nitroktanol — Nos.
213
Nitroktanol, u, m., v Inčbě. Vz Vstnk.
XII. 47.
Hitrolboyý. N. zánSt, endocranitis, perí-
pacbymenin^itís ; zánět okostiee n-vé, pach.
cerebralis extenia (hnisavý, supparatíva,
kostnativý. ossifícans). Ktt.
Nitrooktylen, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XIT. 47.
líltromoěoYina, y, m., v Inčbé. Vz Vstn.
XII. 63.
Nitromozkový. N. obrna, paralysis en-
docerebralis. Ktt.
Nitropateřnf. Krvavý zánět okostice n.,
pacbymeningitíB spinalis haemorrhagica ex-
tema. Ktt.
líitropentan, u, m., v Incbé. Vz Vstnk.
XIT. 46.
Nitrosolátka, y« f., v Iněbě. Vz Vstnk.
XII. 131.
Hitrososloučeniiiy, f., v lačbě. Vz Vstnk.
Xí. 129.. XII. 47.
UritronSni zánět, otitis intima. Ktt.
HitroTědný poznatel (duobový). Ott. XXI.
342.
Nitrožilni choroba. Slov. zdrav. 276».
Nitrský biskup (nitranský, z Nitry). Pflh.
Ol. II. 5TJ. (1418).
NlTka, y, f., zdrobn. niva. Arch. XX.
460.
Nizaé = za nť«. List. fil. X. 255.
Nlzkejles ^N. korá) = hra s kaménky.
Vz Ces. 1. Xni. 69.
líizko, a, n. =z nUkost. Zhrdnnv nízkém
planin v. Mark.
Vizkoéelec, Ice, m. Stádo n-lcA. Krs.
Ten. in. 67.
Nizkoéelý. Čch. I. Pov. 226.
Nizkokasanka, y, f., fia9v^<úvog. Msn.
II. 163.
Nizkokrový. Mark.
Nizkopaluéný. N. krajina. Msn. 11. 151.
Niž, e, f. = niHna. V níS se nbírati. Mark.
-no přÍD. : sndno, stmo. DSk. Km. 13.
I9^obilitoyaný měSfan. Kol. Her. I. 16.
fP9oblbál, n,m. Aranerérn-IA. Zvon III. 347.
Nobo = nebo. Slov. Plk. N. zák. Mat. 6. 21.
Noe. Červená noc := Mtídr^ veííer. Bavo-
rovice. Knb. List. fil. 1902. 260. Noc za-
krývá vie iako smrť. Tbz. IIL 1. 124.
Noear Adolf, spis., nar. 1841. Vz Ott
XVin. 388.
Nocenka, y. f., rostl. Vz Ott. XVIIL 888.
NoeenkoTitý. N. rostliny, nyctagyneae.
Vz Ott. XVIIÍ. 512.
Noeleh = poskytováni noclehu král.
úředníkům a slnžebnfkům, hlavně lovcům
a Dflářflm (poplatek). Mns. 1902. 24.
Noeliba, Noéena = Luna! Rosa. Sr.
Noéena.
^ Noeovati. A tu nocovachme. Kar. 42,
yNoeovka, y, f., rostl. Vz Mnohokvět
Noenla, y, f.* = divá žena, podobná
Pfllnoěnici, odnáfií děti pozdě v noci venkn
běhalfrf. Vz KSt Poh. 106.
Nočiňo =? Dyž n. tikne, to ho třeba
pobít. Slez. Vlasf. I. 226.
Noěna, y, f., nootnmns (cantns). Rozk.
P. 2280.
NoSniee, e, f, nyotbantes, rostl. Vz Ott.
XVIIL 889. — N. s noéni tíroMidlo. Slez.
Vz Vyhl. 11. 7. Když Noěnice vodi spícího,
ten křiěí a sténá a třeba jím trhati, aby se
probudil. Slez. Vlasf. L 197.
Noetika, y, f,zřec. (metafysieká logika)
as bádání o vzniku naSeho vědění. Krec. 4.
Noh, a, m., gryphus. Vz Ott XVIIL 391.
Noha. N. dutá, pes excavatus, hákovitá,
patová, pes caleaneus, Hakenfass, koňská,
pafhavá, pes eqninovalgns, ploská (zploSfě-
nosf chodidla, ploStina), pes valgus (ohmová,
rachiticus, patová, calcaneovalgus, patoplo-
skonoží). Ktt Nohy jako brdeěka, Spilky,
klaěe. Vlast I. 237. Nabyli pevné nohy
v přikope ehyhni m.: pevně se postavili.
Mě. Na svobodné noze někoho vySetřovati
chybně m. : bez vazby. MS. Zostal, akoby mu
nohy zarazily do země. Rizn. 175. Skákať
po iedné noze, vz Tydlaf.
Nohatka v zool. Vz Ott. XVIIL 891.
Noholist, n, m., podophyllum, v botan.
Vz Ott XVIIL 391.. XIX. 1029.
NohoniteoTitý. N. rostl., podostemaceae.
Vz Ott. XIX. 1030.
Nohopis, u, m. s ptaní nohou, Čch. n.
Pov. 9.
Nohopližný skot Msn. Od. 11.
Nohoplod, n, m., podocarpus, Steineibe,
rostl. Vz Ott. XIX. 1024.
Nohoplodee, dce, m., podospermum, rostl.
Vz Ott XIX. 1029.
Nolepa, y, f. = pee. Slez. Vyhl. IL 272.
Sr. násl. Nolepek.
Nolepek (nálepek), pku, m. == mUto za
kamny^ za peci, Brt P. n. 760.
Nominalism-ns, n, m. Vz Ott XVIIL
398., Vest X. 179.
Noni-ns, a, m., = pobočné měřítko, které
lze buď poSinovati podél měřítka hlavního,
aneb podél něho lze poSinovati měřítko
hlavní. Jím se má odečísti jeStě nti ěásf
dílce hlavního měřítka. Vz Strh. Mech. 38*
Nonoylanhydridy u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XI. 124.
Nonylaldehyd, n, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 123.
Nopajzle, vz Nopky.
Nopál, u, m., opuntia, rostl. Vz Ott. XVIIL
881.
Nopky, nopajzlé — kleUíky » pérem (pin-
cetka), na vvbíraní smetí ze sukna. Val.
Ces. 1. XI. 227.
Nopp Leop., spis. Sr. Mtc. 1903. 316.,
1904. 406.
Norcavě mluviti = iiilaví, Nár. pol. 1902.
ě. 148.
Nordický. K. kollej, ve které se měli
vychovávati kněží pro kraje severní (Norsko,
Švédsko, Dánsko, Prusko) Mtc. 1903. 282.
Norek, rka, m., Šelma kunovitá. Vz Ott
XVIIL 402.
Norkový. N. odSv. Nár. pol. 20./12. 1896.
Dhnl. Vz předcház. Norek.
Normální Škola = hlavní (vzorná) Škola
v krajských a jiných městech větSích (ně-
mecká). Vz Jakb. Mar. 14.
Nos. Vz Ott XVIIL 428. Veliký n. = kli-
honos. Ubrus ovSem máS čistě mieti, zvláSť
214
Noa — - NoYomladý.
nosa jiem netřieti. Svétz. 1887. 291. Kde
idei? Rovno za nosom. Sb. si. 1902. 65.
Velí Bratřím za nos se chytiti (aznatí, že
chybili). Fel. 17. Umělý nos. Umělé utvořeni
nosu, Rhinoplastik. VySetřoyáni nosu a du-
tiny nosní přímo neb zrcadlem, rhinoscopia;
Smrdutý n. příjičnÝ (pHjiéný smrdutý vřed
nosní, ozaena syphilitica). Ktt- — lí. alem-
bikn, forlok. Zach. Test. 143., 144.
Nosa, y, f. =: nos. Jan oči i nosy i brady
byl zbaven. Pulk. Klem. k. 56. (Mi.).
No§áČek, ěku, m. = něj, nádoba i na jídla.
Slov. Sbor. čes. 62.
Hosák, n, m. = not (pohrdlivě). Dik. Km.
28. — N. Bohuši. (Nezabudov), slov. spis.,
.1822.-1877. Vz Ott. XVIII. 430.
líosál, v zool. Vz Nasua v Ott.
Nosař, e, m. = Ho$dg. Baw. Ar. v. 3081.,
8839
líósatee, brouk. Vz Ott. XVIII. 431.
Kosatka, y, f, rhinophrynus, rod ropuch.
Vz Ott. XXI. 660.
Nosek Ant., spis.» nar. 1868. Vz Ott.
XVIIL 431.
Nosiče, e, f., sella. Na n-ci. Mam. V.
Nosič, e, m. Příční vaz n-če, nosičovy,
ligamentum transversum atlantis. Ktt.
NosičoTý, vz předcbáz. Nosič.
Nosičský. N. práce (nosičů). Stan. II. 316.
Nosidlo u trakaře. Litom. 64*
Nosini = o9eni, Ostrava. Šb. D. 60.
Nositi eo jak. Nosi to jako kočka ko-
ťata (z místa na místo). Us. Ces. 1. XI. 269.
Nosková Helena, spisov. Sr. Zvon IV. 126.
Nosní. Vyšetřeni dutiny nosní zpředu
i vzadu, rhinoscopia anterior et posterior;
břbetní a postranní žíly nosní, venae nasales
dorsales et laterales; krvácení n., Nasen-
bluten; smrdutý vřed n., Stinknase. Ktt.
Nosohltanový. N. prostora. Slov. zdrav.
145. Katarrh dutiny n-vé, Nasenrachen-
hdhlenkatarrh. Ktt.
Nosojicnový. Sr. Nosohltanový.
Nosopožerákový. Sr. Nosohltanový.
NosoprČka, y, f. := iňupka^ fríka^ Nasen-
stliber (I) Pohl.
Nosopyskový. N. čára na tváři. Ott.
XX. 1058.
Nosorožec. Sr. Ott. XVIIL 432.
Nosovati, nasalieren. Francouzská dikce
Dosuje tam dvojnásob (nosem vyslovovati).
Nár. list. 1885. č. 131.
Nosový. Boule, hlíva n-vá, vřed, nádor,
nežit n-vý, nos sloní, rhinophima, Pfund-
nase ; n. mluva, řeč, rhinolalia, Nasensprache.
Ktt.
Nošeni vody. Kostí. G. 167b.
Noska = nůíe, náklad dříví v lese na-
sbíraného; noiky := tyíe, na kterých nosí
džbery, jichž uchy se prostrkují. Hauer 13.,
Vyhl. 11. 198. Vz násl. Nůsky.
Nota, y, f. Chce, aby každý jeho notu
pípkal. Rizn. 174.
Notace. Vz Nejed. 253.
Notář Vz Ott. XVIIL 438. Notár na Slov.
= pitař, tajemník obce. Kál. Slov. 44.
Nouze. Pomoz. Bože, z núze tvému včr-
némusluze. 1205. Vyhl. I. 32. Každý v nouzi
dobrý. Sr. Tbz. III. 1. 320. Nádza najlepší
majster. Rizn. 64. Paní Nouze zajíždí do
Svarová. Jrsk. XXIX. 198.
NouzOT, u, m. = nouze. Tam sídli domy-
ilivosC 8 nouzovém v kapce (bez jiněni}.
Hlk. X. 316.
Nouzový. N. zápfijčka, akce (aby se po-
mohlo v nouzi). Nár. list. 1903. č. 250. 21.
N. krajina (postižená nouzí). Ib. 1904. 66.17.
Nováceni, n. = novoU^enl. Vio. I. 215.
Nováček, Čka, m., der Anf&Dger. — N.
J., spis. Vyhj. I. 68. — N. Vojt. Jar. Dr^
řed. zem. archivu, spis., nar. 1852. Vz Ott.
448. XVIII,
Novák Joi., spis. v I. pol. XIX. stol. —
N. Peregrin, spis., nar. 1816. — N. Tomái^
spis. — N. Ja« Bohuel, spis, nar. 1840. —
N. Jot. Vin,, průmysl., nar. 1842. — íí. Jot^
spis., nar. 1846. — N. Joe,^ spis., klaas. ň\^
nar. 1849. — N. Otomar, spis., nar. 1851. —
N. Robert Dr., prof. a spis. — N. Jau Fáci.,
spis., nar. 1853. — N. Fr,, spis., nar. 1860.
— N. Kar,, spis., nar. 1862. — Jí. Lad^
č. mal., nar. 1865. — N. Vlád,, spis., nar.
1869. — N. Vifizsl, hnd. sklad. nar. 1870.
Sr. Zl. Pr. XXI. 611., XXII. 35. — N.
Laditi.^ spis., nar. 1872. — N. Thead.^ spis.,
nar. 1879. — N. Arne, spis., nar. 1880. Vz Ott
XVIII. 449.— 455. ~N. Jo«., slez. spia., nar.
1756. Vz Vyhl. I. 37. — N. L., spisov. Sr.
Zvon IV. 334. — N. F, spis. Sr. Zvon IV.
458.
Nováková Tereza, spis., nar. 1853. Vz Ott.
XVIII. 455.
Novella. Vz Ott. XVIII. 468.
NoTÍcký mistr v kládteřích. Zbrasl. 233.
Novinařiti, Joumalistik treiben Lit. 1. 645.
Novinový obsah. Nár. list. 1905. 6. 9.
Novinožrout, a, m. Čch. I. Pov. 123.
Novlaky = eem^ f-emen^ kterým »e krpe«
k nohám připevňovaly. Val. Čes. 1. XI. 115w
NoYoantika, y, f. Klopstockovská n.
Lit. II. 250.
^ Novobolný. N. srdce (mající nový bol),
Škd. Od. 168
Novočeský. N. orthografíe. Krok L b.
169. (1827.). N. literatura. Us.
NoTodobosI, i, f. Osv. 1896. 370.
Novoesthetika, y, f. Nár. list 1904. 286.
13.
NoTohoraciOYský. N. didaktika. Lit I.
357.
Novohradský Vád., sp^s. f 8^12. 1901.
Sr. Nár. list. 1904. 342. 3. a jiné listy z téi
doby.
Novoimpresslonisté. Nár. list 1903. č.
154 13.
Novojicko, a, n. = NovojUínsko, Ua
Hlavu. 53.
Novokatolik, a, m. Vz Ott XVIIL 472,
Novokioubí» n. = nový kloub, nearthroaia.
Ktt
Novomanžel. Namane-li se n-lům z ko-
stela vycházejícím bělouS n. kráva, bnde
jejich manželství ddtmi požehnáno, výskyt-
ne-li se vraní k n. býk, bude bezdětoo. Htc
1. 1897. 14.
NoTomlada, y, f. = nevitta, Haner 13.
Novomladý = ženich, Hauer 13.
NovomSe — Nydrle.
215
NoTomde, e, f, =r primice, 1464. Arcb.
XXI. 350.
Wovomystik, a, m. Flš. PÍ8m. 710.
HoTOobráeený. 0-dí lidé. Pass. Mas. zl.
112.
NoYopaeký Jan, č. maliř.i ^^i*- ^^^1* ^^
Ott. XVIII. 473.
NoYoplaTný. N. loď. Skd. Od. 112.
Novopledský rybnik u Kardaiovy Řečice.
1556 US spol. 1903. XIII. 21.
NÓTopolitieký pathos. Osv. 1896. 731.
NoTorozený. N. dité kladou hned pod
stAK aby bylo posIaSné a pokorné. Mtc. 1.
1897. 66.
NoYOsloTenský. N. hnutí. Czam. Slov. 178.
TfovostaTba, y, f. Stromek na n-bě. Vz
Máíečka.
Novostažený. N. kA2e. Škd. Od. 60.
NoYOHtni význam. Nár. list 1903. č. 257. 17.
NoTOŠčep, n, m. = novella plantatio,
nové vyfateni, Mtěpeni. Pat. Jer. 9. 24.
NoTotařeni, n. Jazykové n. Pohlovo.
Lit. I. 68.. Mtc. 1. 1893. 26.
NoTOtaHti. Jazykově n. Lit. I. 537.
IfOTotni rodičia (tchán a tchyně). Sb. si.
1902. 87. - Vz Novotný.
Novotný JFV., spis. — N. Fr, Svatopluk.
— N. Jan, spis., 1799.— 1824. — U. Jot.,
spis. — IS. Fr. Vojt., spis., 1823.— 1853. —
lí. Várl, spis.. 1828.— 1895. — N. Jo». Baim.,
spis., 1830.— 1878. — H. Eduard, prof. a spis.
— lí. F^ant, prof. a spísov. — A. V. Novoinj-
Kolenéki, spi sov. — O. J. Novotnj, spisov.
— "S. Fr. Otak., spis. — IS. Fr., spis. — N.
Vád. Juda, hudeb, sklad., Sr. Zl. Pr. XXI.
664., 576., 586. — ]ff. Fr., spis., nar. 1864.
— W. Vád., sr»is., nar. 1869. Sr. Ott. XVIII.
484.-487. — H. Kar., básník. Zl. Pr. 1904.
]VoTotvar, n. m., neoplasma, pseudoplasma,
Afterbildnng. Ktt. N. v těle živočišném,
neoplasma. Vz Ott. XVIII. 487. N. boubelo-
vitý, cystoneop^asma. Ktt.
NoTOutraquisté = evangeUd. Kom. Ces.
188.
ISoyý rok. Zvyky o N. roce obyčejné,
vz Vyhí. II. 26. Když na nový rok slunce
aspoň tolik zasvitl, co by vozka bičem
mrskl, bude srpen jasný a pohodlný; Když
kolem nového roku prdi, poletuje o veliko-
nocích obyčejně sníh. Ott. Kal. 1904
Nozdry. Vz Ott. XVIII. 493.
IS^ož, Ar. Mezinož.
líožalka, y, f., zdrobn. noJia. DSk. Km. 31.
líožcjky = nůiky. U Vysočan. MS.
líožlfe, zdrob. noha. Bav. E. v. 19^9.
HožičkoTý. N. kožich liSči. 1570. Čes. 1.
XI 138
ŇožíkoTý pilník. Ott XTX. 743.
Hoiif^tTÍ, n. Vz Ott. XVIII. 493.
]f ožiti se zz v iivoté M pohybovati. Cem.
Z. 299. (1652.).
líoika, y, f. VětSi nožka ptači (v mozku),
gTosser Seepferdefass, cornu Ammonis, pes
bipD^<^ampi major. Ktt.
Hoimo se opírati. Msn. Od. 176.
Ňožna, y, f. Vyjma meč z nožen. Pass.
Kř. 176«. (Ml).
líoině (/; běžeti = ryrhle. Pohl.
Nožničky = nůiky. Val. Nár. sbor. VIII. 51.
Hnancovanosť, i, f. Nár. list 1903. č.
154. 13.
HaaiicoTaiiý. N. modellace. Nár. list
1903. č. 161. 13.
Nudita, y, f., z lat. = nahá po$lava.
Záliba v nuditách. Chyt 45.
Xadnohra, y, f. Nár. list. 1901. č. 324.
Ifudožerský. Vavř. Benedikti N. Sr. Bílý
Obr. 106.
NufloTý. N. pec. Nár.l ist 1902. č. 234. 2.
Nuhle, en age, nun sieh, woblan. Nuhle,
ty tedy si zavděčím. Krok. II. b. 217.
ŇnchaTý. N. fiuchna. Ces. 1. XI. 119.
Nnkati koho. Bratřie nukachu jel, aby . . .
2iv. Jos. (Mus. 1862. 224.). — koho čím:
teliatka vodou = napájeti. Slov. Sbor. Čes.
G5. Sr. Nnknouti.
Nukleiny, pl., m. := or^canické slouče-
niny obsahující fosfor. Ott XVIII. 499.
Nukleoproteldy = třida hUkovin. Ott
XVIII. 499.
ITulloTý přistroj elektrochemický. Vot.
170.
Numismatika. Vz Ott XVIII. 501.
NanTicoTý. N. sádlo. Rkp. lék. Jhr. 34*.
Nuože. KrejČířské n. = núiky, forceps,
Scheere. Arch. XX. 481. XV. stol. Zahr. 68.
Ňurček, čku, m. Hra na ňnrčka. Slez.
Vyhl. II. 244.
Nůsky váhy, do nichž se lejta (kádě)
zavěSnjí, nosí-li se voda. Litom. 68. Sr.
předrház. NoSka.
Naši Fr. Dr., prof. a spisov.
Nutace lunami a solární. Sr. Strh. Mech.
390
Nutnost dobře u^í. Jrsk. V. 142. N. tvrdil
než naSe tělo. Zr. Strat. 253.
Nuzařiti se někde. Tbz. V. 1. 420.
Núze, vz Nouze.
Nuzitel, e, m. N. neb násilník sirotkóv
a vdov. Hus. řUč. spol. 1902. V. 7.).
Nuziti koho: své lidi = utiskovati.
Hus. (Uč. spol. 1902. V. 7.).
Nuznik, a, m. = nuzitel (kdo jiné nuzí).
Hus. (Dč. spol. 1902. V. 9.).
Nuzniti se = nwUi m. Sá. IV. 22.
Nuzný = vynucenj. N. slib. Baw. £. v.
1528.
Nnzotina, y. f. = bidnd chatrí. Jlnk.
Jas. I. 9
Nůž. Výroba nožů. Vz Ott XVIII. 493.
Nechaj noža, bolí koza (řízne-li se jim kdo).
Ces. 1. XII. 188.
Nužálek, Iku, m., zdrobn. nůžal. DSk.
Km. 31.
N&že, e, f. Svěřil mu ndži, dal ji vybrou-
siti. 1606. Jindř. Hrad Wtr.
Núžil, z neužil. Alx. Vz ne- (zde).
Nůžkovitý, scheerenfórmi£^. N. čelist mra-
venrA. Stan. II. 236.
Nůžky krejčovské, na ovce, na křoví,
na stromy, na plech, na vlasy, válcové,
rnční. dráfové, knižní atd. Vz Ott XVIU.
510. Výroba nťXžek. Vz Ib. 494.
Nužto v VI. 1219. Tam ,Vtaň* oprav v :
Os taň.
Nydrle Ant, Č. technik a spis., nar. 1862.
Vz Ott XVni. 613.
216
Nykles — Obět
Ifykles Váel, farář a č. paedagog,
1821.— 1896. Ví Ott XVIII. 614. ^
Nylosf, í, f. Rozb. 1842. 120., Z. glosa.
118. 189.
Ifýměti = nějmilt^ nemíti. Moei nýmái
nade mnů. Hod. 84^. I. Sádný nýmá žít
býti. Ib. 66b.
líymfa. Sr. Ott. XVIII. 514.
-ný konc. ve spisech Husových. Vs List.
fil. XXVI. 454.
Ifyiiěloflf, i, f., instantia, nnnc, nynijiék.
£▼. ol. 190., Jir. ZvláStn. mor. 47.
líyilěSi =r nynějiL Postavili tvrzi v tejto
n-ií válce. PAh. mor. I. 182. (1406.).
Hýrekt rka, m. =: vStSi pták nei baiant
Pokr. 1886. 5. 2.
Kydka, vz Niika.
Nýt Drahy nýtů vz v Ott XVHI. 618.
ITýtoTECi stroj. Vz Ott XVIII. 519.
irýtoYáni, n. Vz Ott XVHI. 618.
HyvČ mlaviti, schamchtend. Zr. Let. IV.
68., 111.
IfyroAf, i, f. A cítil n. vnikati do dnie.
Zr. Let II. 17. Bylo v tom tolik n*8tí, něhy:
Vybaviti se z n-sti. Zr. Strat 80., 183.
Hyvý = nyjid. N. jeptiika. Zr. Let HL
14. N. smutek. Zr. Krist 89.
O.
o, vz Ott XVIIL 521.
-o přip. v jihoéešt.: Mykyiko, Hvozdo,
strno, poukOi mráko, domovo atd. Vz Dik.
Km. 5.
ó mění se na slov. Skalicku v ů (vúz),
později je zase 6 (móže). Vz Sbor. Čes. 88.
Oasa, y. f. Vz Ott XVUí. 521.
Ob • akkuš. Přeplavil je) ob druhů stranu
řeky (na drahou stranu). Psss. Převezli se
ob druhů stranu Vltavy. Pnlk. Kněz bieie
ob drahů stranu řeky. Ote. Což ob jednu
noc mohu objeti (za jednu noc). Pass. Na
tom poli ob dva dni hody učinil. Pnlk. Stav
manželský jen ob tu stranu k spaseni má
ěáku. Šf. — 8 lokálem. On sám ob sobě pravi.
Baj. d. Hvězdy ob tvrdosti jeho vzkrůžie.
Kat. 1378 (firmamentum). Není-li to akkus.
— MS.
Obadvakrát Po o. podotýká L. Cech,
že . . . Pokr. 1885. č. 831.
Obaleé, e, m., retinia, hmyz. Vz Ott.
XXI. 605.
ObaFenka, y, f. = lelik (cop) okolo hlavy
otoieni. Brt P. n. 1195.
Obaliti se odkud. Obalovati se z čeho
= viftáiíeli se, vyhýbati te. Litom. 55.
Obálka, y, f O. u kordnlky, jinde jelUo,
Vz Honzik (který drži sukně). Vých. C. Jrsk.
XXII. 201. — O. = pláiUk. Bludy zakrývají
se obálkami lživými. Chě. S. II. 155b. ^
Obálka, Zaplésti nevěstu na obálku (zavinuji
vlasy do kruhu, prázdný prostředek zakrývá
veliká kyěka, kolem niž jsou tři zelené
věnce). Slez. Vyhl. II. 113.
Obalný. O. léky, involventia. Ktt
Obcevati = obcovati, — s kým. Nebudu
o. s vybranými. Ž. kap. ě. 140. 4. (non com-
municabo).
Občankať koho =: oklamati. Slov. Czam.
Slov. 123.
Oběiti koho = obcovati. Msn. Od. 106.,
273.
ÓbdalSÍ = trochu daW. Mě.
Obdéliti. VSe křesfanstvo obděleno (po-
děleno). Pis. Kunh. 148b.
Obdennik, u, m. = iaeopie vycháMejici ob den,
třikrát týdně. Vzáj. L 58.
Obdileti, vz Obdělití.
Obdržálek Pelhřim, kněz a spis., 1885. ú
1891. Vz Ott. XVIIL 527.
Obdržeti porážku, lép9: vzíti. Kos.
Obee. Vz Jir. Prove 194.
Obecen, cna, o, vz Obecný.
Obecenství, n. = správa obecních statkfi.
Rais. Lep. 867.
Oběeieyati = elibovati. Pel. XII. Sr.
Oběcatí.
Obeeký =z cheeni. O. les. 1211. H. Jir.
SI. pr. IL 185.
Obeenodomský = ho$podtkj (v obecním
domě). Ta ochecbnle n-ská, Že ho pořád
láká a drží. Zvon IH. 655. (628 ).
Obecný. Dobré čím obecnějSi, tím lepií.
Prant 3. 11.
Oběcovánie, n., communicatio. Rozk. P.
2317.
Obecpati co čím: vSecky díry zemi.
Kom. Did. 145.
Oběd. Po dobrým obědě je dobře hodinku
pospat po Spatným ani nevstat Čea. 1.
XIII. 178.
Obechvěný. Ústa úsměvem o-ná. Čeh. I.
Pov. 44.
Obejiti, obcházeti. Obchoditi se éim: kú-
šlem, Pass. 295., žebráním. Hrad. 22(». —
T čem. Obchodili sů v kožich, in pellibai
(chodili). Gl. Ol. 181i>. — Vz Obchoditi.
Obelisk, u. m., vz Ott XVIIL 529.
Obemkly. Hradby byly o-klé. Škd. Od.
101.
Obentrant Max rytíř, právník a spis.,
1795.-1883. Vz Ott XVin. 530.
Obepchati co čím = obecpati. Slov. Nár.
sbor. 1902. 7.
Obéručec, čce, m., ambidexter. Mam. F.
86b. 2.
Obéselec, Ice, m. = obUenee. Vyhl. IL
290.
ObestHeti, cooperíre. — co éim: bla-
nami. Milí. 66.
Oběšeni, n. Vz Ott XVIIL 533.
Oběť, i, f. Vz Ott XVm. 534. Smívání
o- ti = touohoti. Vz Ces. 1. Xn. 432.
Obětíhojný — Oblái^leti.
217
Ob^hojný bá{ = kde «« konalo mnoho
oběii. Ská. Od. 122.
Obétna, y. f. = ohétnice. Msn. Od. 93.
Obětní svítky. Nár. list. 1903. 6 243. 13.
Yz Obfttný. O. železná zvířata. Vz Čes. 1.
XIV. 228. nn.
ObětoTník, a, m Ev. o1. 154. 36.
ObétoTný. O. ob^ť. Ev. ol. XXIX.
Obeznámený s něéim: apolitickým ži-
votem. Po^cr. 1886. č. 72.
Obezřivati. Olom. žalm. 103. 32. (List.
fil. Xlir. 294.). Sr. ObezHetí.
Oběiniee. Vz Ott. XVni. 53B.
Oběžnik, íi, m. := koňská pochva k zadr-
žováDÍ vozu; řemen běžlci od náhřbetnfkn
pod hýžděmi přes stebna, jež objímá. Ott.
XX. 14.
^ Oběžný. Pahorek o-ný na strany všecky.
Škod. 11«. 47.
OběžsYět. a, m. = tulák. Slez. Vlasf. I.
235.
ObblO^lh fí^hajoha^ y. f. Nár. list. 1902.
5. 72. odp. Dle Mas. ňl VIII. 288. slovo
nepSkné.
Obbájee, e, m. Vz Ott. XVIII. 538.
Obh^eoTský titul. List. fii. 1904. 253.
Obbijoba, y, f, fipat m. obhajování. Mas.
fil. X. 297. Vz Obhajba zde.
Obbláslti, obhlaiovati eo. NB. č. 28.
Obbled. Obhledy = zkoamání jmění že-
nichova nebo nevěstina od rodiěů nevěsti-
ných nebo ženichových. Vyhl. H. 69. Vz
VI. 9.
Obbledně, nmsichtig. O. něco zkoumati
(opatrně). Krok I. d. 121.
Obbledný. Místo zevšady o-dné. Msn.
Od. 205.
Obblidka, y, f. O. vojenská (je-li vSe
v pořádku). Vz Ott. XVIII. 540.
Obhlídkový. O. ěeta. Stan. I. 264.
Obeházečloi, y, f. Vesnická o., která
mrtvoly umývala, do rakví strojila a také
obcházela pHbuzné a známé, oznamujíc úmrtí
i ěas pohřbu. Jrsk. XXVII. 167., XXII. 234.
Obchod oltáře = obcházeni, 1615. Mtc. 1902.
157. — O o. jakožto živnosti vz Ott. XVIII. 540.
0. bankovní, bursovní, peněžní, směnárenský,
úvěrový atd. Nár. list. 1904. 3. 12.
Obchoditi ěím. Živiti se a o. kupectvím.
Lbk. 16. O. se lží. Rokye. Post. 75*. —
T écm. Sr. Obejíti, Kupčiti.
Obchoditý. O. kamna = která Ue ohejiti,
o I tiiny pottavená. Val. Čes. 1. XII. 228.
Obchodněpolitický. U. ucelení říSe, Nár.
list. 1903. ě. 291. 21., styk. Ib. 1904. 293. 17.
Obchodní právo, knihy, soud, zákon atd.
Sr. Ott XVni. 541. nn. O. cesty (staré) ve
Slez., z Moravy. Vz Vlast. III. 171., 198.
Obchodník, a, m. Přijde-li o. do domu
se zbožím a položí je na lože, zůstane mu
ležeti, neprodá ho; vypadne-li mu náhodou
z ruky, bude míti na ně dobrý odbyt. Mtc.
1. 1897. 61.
Obchoz. Honiti zajíce s tenaty v o-zích.
1513. Arch. XIX. 222.
Obchrániti co: svět. Bozb. I. 144.
Obiénosť v VIL 1341. za Obchodní oprav
v: obyěnosť.
Obiditi koho. Židé Ježíie jako lotra obi-
dichn. Um. rajhr. 134. Vz Obidovati.
Obíhavost, i, f. O. zlata. Nár. list. 1904.
24. 17.
Obilé, n. = obili. Nemají ani vína ani o.
Milí. 46. a j.
Obilnina, y, f. O., stébelniny, cerealia.
Vz Ott. XVIII. 543.
Obilný. O. poety (účty). Uč. spol. 1903.
XIII. 33.
Obinadlo jednozávitkové, mullové. Škro-
bové, organtinové, flanelové atd. Vz Ott
XVIII. Ňi. O. na hlavu ve formě čepice
(čepieovitý obvaz hlavy), mitra Hippocratis,
prosté oční, monoculus, o. ve formě maltan-
ského kříže, signum melitensei Malteser-
krenz; přeloženi o-dla. Ktt.
Obíraéky, pl., f., Weinlese. Pal. Záp. n.
238
Objedně, ě, f., hostia. Rozk. P. 2221.
Objedok, dku, m. Keď ti nestačí na oběd,
kup si len na o. Rizn. 171. (zdrob. oběd).
Objekce, e, f , z lat. = námitka. Kom. Did.
96.
Objektivní řízeni (soudní, nesměřující
k určité osobě, nýbrž jen proti samému
spisu tištěnému). Vz Ott. XVIIL 545.
Objeviti se, vz Vyskytnouti se.
0bji8ti se čím: chlebem. Hus I. 829.
Obkládací zdivo. KP. IX. 281. Na str.
282.: obkladné.
Obkládaěka, y, f. = obkládací cihla. Jind.
15.
Obkladný. Vz předcház. Obkládací.
Ohlílizeti = obsluhovati. — koho, Kld.
II. 173.
Obklonbní oedem. Slov. zdrav. 275*.
Obkrátlý. Měla sukni o-lou kanafasku.
Nár. list. 7./9. 1900.
Obkřiknouti koho Jak : hlasem velikým.
Dal. P. 13.
Obkročka, y, f. = okroH. Us.
Obkroéný. O. ramena kola mlýnského.
Čes. 1. XI. 187. Obkročné hmatadlo, der
Dick-. Greifzirkel, Taster. Jind. 79.
Obláček, čku, m. O. rohovkový (nejlehčí
stupeň jízvového zkalení), nubecnlum, ne-
phelium. Ktt.
Oblačný. O. barva (oblaků). Tbz. V. 4.
291.
Oblačovati. £v. ol. 165. 58. — 8e =
obláéeti ie. Bohatě se o-val. Baw. Arn. Vz
Oblačiti.
Oblahoslavený. Kar. 46.
Oblak. Sr. Ott. XVIIL 546. — O. =: povlak.
Baw. Ar. v. 2762.
Oblakovitý. O. čára. Kol. Her. I. 165.
Oblakovodný = oblaka vedouci. O. Zeus.
Msn. n. 194.
Oblakovyslanec, nce, m. Ig. v Kroku
la. 51.
Oblastnosf, i, f Jupiter (planeta) v svém
nebi má o. (panování). Sr. Oblasnosf. Dle
Paterv . okrslek. MS.
Oblastný. O. lid. Mam. V. Není-li : obláitný.
Mš.
Oblášč, i, f. Král viech sil a o-Či do-
move! (et speciei domus). Ž. pod. 67. 13.
Obládčeti = domare. St. ski. V.
218
ObláSčaosf - Obracák.
Obláščnost, i, f. = obláStnost Vit. 19*.
Oblát, n, m. z= Mázek (od .oblý"*). Dik.
Km. 19.
Obláty čím. Hodzinky olo?om o-té (oblité).
Slov. Čes. 1. XII. 313.
OblázkoTý. Byl mu v žaladkn o-vým
kamenem. Tbz. IIL 2. 152.
Oblaženec, oce, m. Sá. Upom. 307.
Oblbený žák. Sbor. čes. 281.
Oblbiti koho = blbým učiniti. Sbor. čes.
288.
Obléci obuv cbybně m. obouti. O. jen
o obleku. Vést. XII. 95.
Obleček, čku, m. = skrovné iaty; kal-
hoty 8 vestou pohromadě pro děti. Haner 13.
Obléháni pevností. Vz Ott. XVIII. 548.
Oblek, VE Oděv.
Obleniti se. Oni se jiti na sluSbn boží.
Rok ve. Post 119».
ObleskoTati, vz Oblesknouti.
Obléváni studenou vodou o velikonocicb.
Vz Vykl. Obrz. 160., Oblévačka.
Oblévaný. O. hrnec. Rostl. 9. 222^.
ObliřeJ. Smáti se někomu v o. misto:
v oéi; fiekl mu do o-čeje, že... místo: do
očí. MS.
Obllgatomi, z lat. = mumuh/M, táwuný,
Ott XVIII. 561.
Oblina, y, f. =: kHvd plocha. Ott. XIX.
935.
Obliterace, e, f., z lat , v lékař. z= «int-
kán{ šviiloati útvarA rourovitých; překoUcO'
váni kolků, Ott. XVIII. 651.
ObliteroTati = pfekoUcowitu Dhnl. exc.
Vz Obliterace.
Oblitina, y f., malomocenství, spirocholon,
viti1i>o melas.
Obliz. To mi svědomo, neb jsme od pruo-
chodn oblíž. 1488. Arch. XIX. 250.
Obližný, aflinis. O. krajina. Mill.68«. Vz
Obližnf.
Obloboký koráb. Škd. Od. 35., Msn.
II. 27.
Oblohový. O. krása. Mrfif. Obrz. 168., Od.
145.
Obloj, e, m. = pťwiyi*. Obloje požírajíce
obtíežf se. Chč. S. II. ]87«.
Oblomováni. Zamúcen sem v o. mém, in
exercitatione mea. ž. pod. 54. 3. Obi. .ja-
zyka (cvičeni ve výslovnosti). Vz Brt. Čít.
121. nn.
Obloadný. O. znamení. Škd. F. 51.
Oblonk = ofc»o. V zloděj, mluvě. — O.
sedla, luk (na něm se sedí). Vz Ott. XXII.
760.
Oblovha, ě, f. = oMuhefí^ roubeni koUm
itudnire.
Obloženi okenní. Vz KP. IX. 342.
Oblúček, zdrobn. oblouk. Mam. A. 33».
Oblúpený = obloupený. — čeho : chvály.
Kar. 127.
Oblúpiti = obloupiti. Mill. 39.
Oblntovati, z lat. Vz Lutovati.
Obměkčily. V hněvu svém o-lý. Baw. T.
v. 711.
Obmršténi, n. = obmitka. O. zdi. Zvon
IV. 131. Wtr.
Obmrštiti zeď = obmiinouti. Vz Obmr-
ětění.
ObmySleni, u.zz důvtip; pize. Chč. 8.1*
36*., 272*.
Obmytie. Hus Post. 18b.
Obmýtnost, i, f. = trvání leain od jejich
vzniku až do zmýtění. Vz Ott. XVm. 552.
Obnitec, tce, m., sparmannia, rostl. Yi
Ott. XXIII. 772.
Obnova, y, f. Žaloba pro o-vu soadntbo
řízení, Wiederaufnahmskiage. Yz Ott. Ěíz
III. 131., 136., Ott XVIII. 652.
Obnovivosť a obnobUvosť. Hyna. Vs Čad.
114.
ObnÓžka, y, í.=vjiluika (koláče a p).
Sb. si. 1902. 87.
Oboči, n. Štítily se srostlého jeho o.,
které, jak známo, bývá jen pří morontícK
jichž duše chodí v noci po lidech a z nich
ssaje krev, kdežto tělo jejich leži na po-
steli bpz hnutí a ducha jako nebožtíkovo.
Sá. XX. 110
Obohaeovaci práce. Mflll. 18.
Obohatiti koho v čem. Aby vás Bili
ve vSem dobrém o-til. Us. Nár. Sbor. VIIL
19.
Oboista, y, m. V II. 238<'. Oboista stojiei
za OboA polož až za Obochviti.
Obojček, zdrobn. obojek. O. saplatitL
Pflh. brn. IV. 29.. Rozk. P. 1800.
Obojek, jkn, m. 0-ky rozumí se tu ou
veliká okruží vSeliiak sbíraná, SkrobcDá,
z nichž hlava vynikala, jakoby'8 ji prostral
žernovem. Světz. 1886. 406.
Obojeták, u, m. = druh píu&ti. Dik. Km.
29.
Obojitný=ro6o7e/»ý. Greg.
Obojúdstvi, n. O. mužské (vnitfoi a zevní\
hermaphroditismus mascalinus (intemns et
eztemus seu completus). ženský (vnitřní a
zevní), h. femininus (internus et extema&V
Ktt
Obojživelník. Vz Ott. XVIII. 567.
Obolený. O. duše (truchlící). Zr. Let.
III. 21.
Oboráváni, n. Pluh na o. Nár. list 1903.
«. 134. 21.
Obesíti («e. Ktň se ošil (stratil pod-
kovn). Us. Šb. D. 46.
Oboatřiti co komu. LibivoKť (hnbeoosf)
mu chrbet o-Btří. Ezop. Baw. 2140.
Oboahrotný. O. kopí, Ixxoc &\ifpiyoog. Msn.
Oíl. 365.
Obonkraji, n. = oboji kraj. O. sukna.
Arrh. XX. 2»6.
Oboarnbni pletivo. Ott. XIX. 907.
Obonrnči, n. Žena vzala hlavu svou do
o. a sklonila se hluboko shrontila se do
sebe. Zvon IH. 276 — Ťftl nafi s voboo-
rněf. Kn. rakovu. (1568.). Wtr.
Obozretný =. obetfélii. Slov. Sbor. 2es. 247.
Obpleti, cooperire. Vz Obepnooti. — co
čim. Mill. 64.
Obplodi, n. O. plodu rostlinného. Ott.
XIX. 934.
Obpustiti. Obpněčen je. Gloaaa k pis-
surnR. Fanf. 23h.
Obráběči nAž jest nástrojem obrábécíeh
stroifl. Ott XVm. 510. O. stroj. Ib, 567.
Obracák, u, m., druh pluku. Nár. list.
1904. 135. 21.
Obracaný — Obrublik.
219
Obracaný, tanee. Vz Brt. P. a. 949.
Obraeeé, e, m. = náttroj pH éiiiini bavlny.
Ott. XX. 600. — O. = kdo na pastvě do-
bytek obrací, aby nečinil ikody. Brt. Čit
398.
Obráccnkynč, ě, f. = §ena na viru obrá-
cená Tbz. IL 7.
Obracovaci plnh ocelový. Nár. list. 1904.
135. 22.
ObracoTaé, e, m. O. vrstev obilí. Nár.
list 1903. č. 136. 9. O. trávy, č. 134. 21.
ObracoTati, vz Obrátiti. Milí. 86«.
Obradlo, a, n. = obradli, záhradU. Ta sou
dva kameny místo obradla. Lbk. 64.
Obradovánie, n. Hns. II. 433. a j.
Obramitiy vibrare. Každému oči obramí.
Pat. Jer. 63. 11.
Obramt, n, m., něm. Měla jíti na slavný
o. Zvon 111 709.
Obrana. O. před sondem a řízení o ní,
▼z Ott. £íz. III. 178., 181., 196.; o. proti
soudním rozkazům. Ib. 194, 213.
Obranitelka, y, f. Msn. II. 99.
Obrániti koho od čeho. Ty ny od vraha
obraň. Hod. Žalm. 118., 121., 110.
Obrate!. Posunutí (vyvrknutí) o-tle, spon-
dylolistbesis, Wirbelverschiebung; zánět
o-tle, spondylitis (prudký, acuta. vleklý,
chronica, znetvořivý, deformans). Ktt.
Obratltedlnost Zacb. Test. 110.
Obratitedlný. O. vába (síla, mobutnosf),
která se staví působení tinktury v umen-
šeném těle na odpor. Zacb. Test. lól.
Obratitelnosť látky v prach (možnosy
v prach se obrátiti, změniti). Zacb. Test. 43.
Obrátka, y, f. - otáčka. Poči adlo otek,
tichometr. Vz Ott. XIX. 991l>. — O. = obra-
ceni dobytka na pastvi. Jíti na o-tku. Mš.
exc.
ObratloYci. Vz Ott. XVIII. 572. nn.
Obrázditi poIe=: vyorati hlubokou brázdu
nprostřed pole proti vlhku. Li tom. 55.
Obrazobomý. O. spustošení chrámu.
Vstnk. XII. 637.
Obrazokupec, pce, m. Sb. si. 1902. 77.
ObrazoYě něco vylíčiti. Nár. list. 1904.
314. 17.
Obrazoznalstvi, n. Ott. XVIIL 581.
Obrážeci stroje, Stossmaschinen. Vz Ott.
XVI n. 581., 567.
Obře, ete, n., gigacio. Rozk. P. 873.
Obřemeněný cim: pracemi. Šf. v Pal.
Záp. II. 54.
Obfezaé, e, m., occaz. Rozk. P. 1059.
Obřeznice. To maso je tvrdý, jako by
hryzal o-oi. Litom. 75. Sr. II. 243., Vtl. 25.
Obriňa, ě, f. = $en»kj obr. Sb. si. 1902. 32.
Sr. Obřiné v Vil. 25^.
ObHtek, tku, m. = okoH řiti. Probodl ho
v pravém o- tku. Msn. II. 243.
Obřizkový nůž dvoj břitký s koncem Če-
pele silně zaokrouhleným. Ott. XVI II. 510
Obrkaný 1= o&rti^<tni^, mrzutý. Když otec
mezi dítkami chodí tak o-ný. Pal. Záp. 11. 5.
Obrna končetin děleních, paraplegia in-
ferior končetin hořeních, p. cervicalis brachii
superíoris, dokonalá, úplná o. jedné konče-
tiny, bemi paraplegia, o. hlívová nepravá,
paobma hlívová, paralysis pseudobnlbaris,
o. hrtanu, laryngoparalysis, o. jádrová, pa-
ralysis nuclearis, o. jednostranná, hemiplegia,
o. křečová, paraplegia spastica, jedno
stranná o. křečová dětí, hemiplegia spastica
infantilis, ústřední o. mozková, paralysis cen-
tralis, nedokonalá o. jedné strany těla, he-
miparesis, povSechná o. postupná, paralysis
generalis progressiva, o. spliblá, schlaffé
LShmung, o. svalová, paralysis myopathica,
o. svodných drah mozku, paralysis cortico-
muscnlaris, o. jednotlivých svalů, údů, para-
plegia, monoplegia, o-ny ůbyfové, atro-
phische L&hmungen, o-ny zábyvové, functio-
nelle Lahmnngen, o. zinková (působená
zinkem), Zinklfihmung, o. zmítavá, paralysis
agitans, o. obvodní, periphere L&hmung,
o. bledničková, paralysis chiorotica, čivu
HcDÍho, páral, nervi facialis, prosoplegia,
duhovky, duhovková, iridoplegía, Duehen-
nova, páral, muscnlaris, pseudohypertrophica,
o. hysterických, páral, hysterica. jader čivo-
vých páral, glosso-pharyngo-laryngo-labia-
lis, Nervenkernl&hmung (náhlá, acuta, po-
kračující, progressiva, vleklá, chronica), ja-
zyková, páral, glosso-pharyngo-laryngo-la-
bialis, míohová dětí, p. infantům spinalis,
z nachlazeni, paraplegia a frigore, Refrige-
rationsl&hmung, oboustranná, neúplná, pa-
raparesis, oboustranná, paraplegia (z otravy
plyny stokovými, mefitioa, z nachlazení,
a frigore, moČoplemenidlová, urinaria seu
urogenitalis), omladnic, paralysis puerperalis,
z otravy olovem, paralysis saturnina, otra-
vová, paralysis toxica, přijičná, páral, sy-
philitica, srdce po silném otřesu čivnim;
o. střídavá, páral, intermittens, svalová
pažby tni vá, páral, muscnlaris psendohyper-
trophica, svalů očních, ophthalmoplegia, Au-
genmuskellShmung (vnitřních, interna, ze-
vních, externa), vodivá, Leitungslfihmung
(mífiní, spinalis, mozková, cerebralis, obvo-
dová, periphfirísche), zkřížená, paralysis
cmciata; všeobecná pokračující o. bláznů,
paralysis generalis progressiva vesanorum.
Ktt.
Obmový. O. skrčení, contractura paraly-
tica, zaječí oko o vé, lagophthalmus para-
lytícus; obvodí, stadium paralyticum. Ktt.
Obročnik, u, m. = mittnott^ v níž se
obroR, řezanka, plevy, řípa atd. po jistou
dobu shromažďuje. Vz KP. IX. 389., 425.
Obročný kněz (mající obrok). Hus II.
130.
Obrodni práce. Jakb. Mar. 180.
Obronit se = obrániti se. Slez. Vyhl. IL
124.
Obrouknouti se na koho = zabruíeti,
zahubovati. Zvon III. 164., Jrsk. XX. 1.2. 40.,
R.i«. Lep. 236.
Obrovitost hráze. Hlk. X. 6.
Obrovnati co. Hus Sal. 8b.
Obrozenský spisovatel (píšící za doby
obrození české řeči). Mtc. 1903. 163. O.
snahy Jimgmannovy. Ib., 260. Lit. I. 2.
Obrožka, y, f. osbeckia, rošt. Vz Ott
XVIII. 905.
Obrtati = obraceti, toěiti. Kterak věci zlé
obrtají sem i tam. Chč. S. II. 281b.
Obrublik (I) u, m. =r rám k obrazu. Pohl.
220
Obrnčina — Obydli.
Obručina, y, f. = ohruiová dHvl. Vi Ott
XVIII. 687.
Obmsál^, e, m. z= tkadUe. Vz násl.
Obrusáříiký toTaryS (dělajfoi obrusy,
tkadlec). Kld. II. 250.
Obrátiti = obřititi, deicere. Mam. V.
Obrv, vz ObreT.
Obrýlený. Člověk o. (msjici brýle). Vést.
XI. 875.
Obrysnutý. Určitě o. dojem. Nár. listy
1903. ě. 154. 18.
Obrysový ornament Nár. Hat. 1903. 847.
17.
Obsahá, y, f., Inbalt Pnrk. v Kroku I.
c. 25.
Obsaliové, Poesii o. dráha raziti. Lit I.
672.
Obsajt. Má o. čtyři Sáry viece než obyčej
káie. NB. č. 78.
Obsedlati koně. Kld. II. 215.
Obsčhovati, vz Obsahovati. B. olom. Gen.
41. 26. (Mas. 1864. 162.)
Obsélaci registra Vz Scbals Kom. 141.
Observaci, f., z lat = pozorováni. Kom.
Did. 121.
Observatoř, e, f., z lat observatoriam.
Obsignace, e, f., z lat. = MapeéetěnL Ott
XVin. 588.
Obsilaé, e, m. = úfední ohtilka. Hoch. 18.
Osmrtkávaf okolo koho = ohtmrdaiL
Slov. Gzam. 137.
Obsnidávka, y, f. GabelMbstflck, Hká
prý se v Opočně. Mš.
Obstaveni, n. O o. v starSi době vz Arch.
XIX. 615. nn.
Obstěra, y, f. = ohklad, paieni $vahůo
II hradeb, Vz Ott XVIII. 645.
Obstinátni, z lat. = tvihlavj. Ott. XYIII.
688.
Obstoj, e, m. =3 překáSka, Bode v tom
něíaký o. KrkonS. Fr. Nečásek.
Obstražený hrad. Klicp. v Blaníka 221.
Obstnikee, e, f., z lat. Parlamentni o.
= prostředky, jimiž minorita poslanců hledí
sněmovní jednání protahovati, ba dokonce
i znemožniti. Yz Ott. XVIII. 588. O. Němců
na čes. sněma r. 1903.
Obstnikčni taktika. Nár. list 1904. 23. 1.
Obstýskati se komu kdy. Nám se pod
tvon vládoa o-valo. Wtr. exc.
Obsúti, vz Obsontí. — koho. Obsacha
maže dievčie střely. Dal. C. M. 10., 81.
Obdarka, j, f., rostlera, rostl. Ott XXI.
1015.
ObSéibnif co: zelí = okraje Ihti okou
šoti. Val. Ces. 1. XI. 485.
Obšimý. Danielici mají (tam) o. (Široké)
ocasv. Lbk. 37.
ObSivaný. V. plátno. Nár. list. 1908. Č.
168 13.
Obšťastěnec, nce, m. Tbz. V. 9. 203.
Obtahovaéka, v, f. O. truhlářská, cihlina,
Cidlina, díe Ziehkfinge. Jind. 16.
Obtažený. O. kráva =z která tahá. Lito-
mySl. Ces. 1. XIII. 2.
Obtělný Štít = celé lilo kryjid. Msn. II.
186.
Obtemněti, ěl, ění. — komu. Obtem-
něly jim oČi. Mam. A. 3Ia.
Obt^&iti koho. Ces. 1. XI. 321.
Obtéikati žena. Sr. Podbití jí babfnek.
Obtiežiti = ohlfáUÍ, onerare. ITilK 5.
Obtulka, y. f. = ohHmdni, Koll. SI. dc
Obůr, n, m. = ku9 pnlnoeli ttejní otelých.
Zbvnice. Kab. List fil. 1902. 250.
Obuiek, S*«'o, m. Hoch )ako o. =^ «i2ný
8á. Pr. m. I. 224.
Obutý. Másel o. do vody (vypůjčiti ii>
Rizn. 176.
Obuv. Vz Ott. XVni. 690. Dobrá o., ked
aj trocha tlaČí, je milá. Rizn. 66.
Obuva, y, f. =r obuv, calceamentam. Ž.
wit 107 10.
Obuvnický stroj cylindrový, sloupkový.
Vz Ott XVIIL 692 (i obraz).
Obuvnictvi, n. Vz Ott XVIII. 591.
Obvádětl, vz Obvésti.
Obvaz, vz Obvazek. — O. hvěadovitý,
Stella, klasovitý, spica (nožní, pedis, ra-
menní, hameri, rnční, maňas, sestupný, de-
seendens, vzestapný. ascendens), prakovitý
rpro dolení čelist, fanda maxillae, Schlen-
derbinde). slanovitý, uzlovatý, fascia solárii,
nodosa, Sonnen-, Solarbinde, tahový, Zng-,
Extensionsverband, točitý, vinntý, ťascii
spiralis, serpens, kriechende B*nde, Hobel-
verband, závitkovitý, f. spiralis, dolabra.
Ktt. Sr. násl. Obvazek, Obinadlo.
Obvázati eo ěim. Us.
Obvazek, zka. m. O. eztensivní, náplas-
tový, obinadlový, sádrový, látkový, tvrd-
noací, cellaloidový, cementový, klihový,
kollodiový, gummový, parafinový, z vodmlio
skla. Vz Ott XVIII. 594., Obvaz.
ObvazoslOYi, n. = nauka o óbvoau, des-
mologia. Ott XVni.
Obvésti. obváděli co: škodu =i vyleeHft',
s)isiiti. 1512. Arch. XIX. 119.
Obvětčeti. Baw. Ap. 208b. Sr. Obvětieti.
Obvina, y, f. V o —na někoho dávati zz
obviňovati ho. Msn. Od. 804.
Obvlak, n, m. Mam. V.
Obvlaženie, n. Has III. 299.
Obvnaditi, vz Obnaditi.
Obvolaný = voláním omámený. Chč. S.
11».
Obvrei. Ev. olom. 191. 84. Vz Obvrh-
nonti.
Obyčej. Obyčeje, pověry a zvyky. Vz
Sbor. slov. VII. 126. (v Košfanoeh), Holaby
J. L. Slovensko. 86.— 105. (na uher. Slov.V
Čas. Maseal. spoloČn. 1899. 61., Čea. 1. XI.
161., Phfd. 1898. 248., Sonk. L 5. (starií
dobv), Ott. XXíri. 411., ve Slezska, w Vlast
I. 174. nn., Progr. Čes. realky plzefiské na
r. 1902. a 1903. Znám ho, ale nejsem s ním
v aoby^eii (ale neobcníi s ním biíie). 1513.
Arch. XIX. 222. Sr. Pověra, Zvyk. Proti
němá vyběhnuti mám o. (vybíhám). XIV.
stol. Rnzp. fil. 159.
Obyčejový. O. právo. Vz Ott XVIII. 597.
Obyčenstvi, n. Od pitie, jedenie také
bieše o. vSaké. Baw. Arn. 2740.
Obyčnost, i, f., consaetudo. Rozk. P.
2224.
Obydleni = hydlo, byt. O. někde míti.
1680. Mna. 1903. 172.
Obydli, n. Sr. Ott. XVIII. 599.
Obydlo — Odařití.
221
Obydlo, a, n. Ta má pohnán býti, kdež
svým o-dlem (bytem) bývá. P&h. ol. UI.
697.
Obykati éemu. Nechce obyknúti našemu
nálezu = podrobili ée. Arch. aXI. 192.
Obyknouti, vz Obykati.
Obytedlnik, a, m. == utedlý, poddaný,
Insasse. PAh. brn. III. 368.
Obyratelkyně, ě, f. O. královstvie. 1515.
Arch. XIX. 303.
Obývka, y, f. z= dalL Cisařská o. Kld. II.
95.
Obzoroměr (zrakoměr), n, m., ophthalmo-
meter, optometer. Ktt.
Obžeimutý čím: hromem. Mark.
Obžejl^, e, m. (obzerzie), gnlosus. Rozk.
P. 1073, Sr. Obžera.
Obierstri, n. O. kořene lidského nej-
ostřejfii kosou. Tbz. III. 1. 289.
ObžinkoTý. O. zvyklosti, slavnosť (starSi
doby). Vz Souk. 1903. 13.
Obžinky = doUnkjf, doiatá. Sr. Brt Čit.
395. nn.
Obžirať sa, ohSimúť «a =: ohxirati te,
Spiš. Sbor. slov. 1901. 75., 85.
Obžlirnouti koho = zase sivým Héiniti.
Rozsekám té, babo, esli mýho bratra ne-
obživneš (m.: obživníš). U Yodňan. Čes. 1.
XIII 86.
ObžiT&ovati. Fagif. 23i>. Sr. Obživniti.
VII. 1342.
-oc m. -09fc: Hlavačce chalupa, Koptoc
pole, mlynářce koza, kovářoc staveni, bed-
nářoc dévče. Vz Dšk. Em. 44.
Ocas. Nčma doma ani osasa (kusu do-
bytka). Slez. Vlasf. I. 239. Nékde vlas, né-
kde klas, někde jako psi ocas (o špatné
pradleně). Litom. 73. — O. = n^delii open-
tlená větev na vo»e, na kterém vozi lenocha.
Chodsky. Ces. 1. X. 445. Vz Lenech (tam).
— O. noty. Nejedl. 140., 154.
Oeasi Zině (z ocasu). Msn. II. 426.
Ocáska, y, f. = pilka podobná pilce zlo-
dějské. Vz Ott. XIX. 735. — O. rostl. Vz
MtfH ocásek zde.
Ocáskové, ého, n. ziz dar děvečce při
koupi krávy. Slez. Vlast I. 233. Sr. Ocasné.
Océik, a, m. = otiik, Kat. 632., 919.
Ocejchovati co. Mns. 1903. 368.
Ocel ještě : damascenská, temperová (kiy-
ná litina), chromová, manganová, měděná,
niklová, volframová. Vz KP. X. 158., 262.
Ocelářský syndikát, trust. Nár. list. 1902.
5. 233. 14.
Ocelek, Iku, m , siderit, nerost. Vz Ott.
XXIIl. 129.
Ocelohávý muž (mající ocelový háv).
Msn. II. 291., 322.
Oceloholenec, nce, m. = majici ocelové
bmiai na holeních, Msn. II. 117.
Ocelokrzný =: majid ocelové krzno. O.
vojín. Msn. II. 232.
Ocelopaneéřný = majiei ocelový pandř.
Msn. II. 70.
Oceloryjee, jce, m. zz oeelorytec. Př. stár.
VIL 11.
OceloryieetTi, n. Ott. XVIII. 605. Vz
Ocelorytectvf.
Oeeloryteetvi, n. Ott. XVIII. 605. Vz
Ocelorvjectvi.
Ocelot (ozelot), a, m., felis pardalis, šelma
koČkovitá. Vz Ott. XVUI. 1022.
Oeelovitý. O. pevnosť smýšleni. Jakb.
Mark. 229.
Ocelozbrojný muš. Msn. II. 106.
Ocena, y, f. = oeenM, Wilrdigung. Náš
prohlas došel náležité oceny. Pokr. 1885.
é. 216.
Oeěstiti = oiieíiti. Šf. Poč. 23. (Mš.).
Ocetnouti se, vz Octnouti se. -- kde.
Ocetl se u omylného pokoje. Bech. Rozb.
1842. 179.
Ocimbuřený val == eimbuHm opatřený.
Zr. Leg. 60.
Ocitovati se, vz Ocítiti se.
Oenouti se = octnouti $e. 1727. Mš.
Ocouch, u, m. = oaoueh, okorek. DŠk.
Km. 40.
Octan, u, m, vz Ott. XVIII. 608. O. hli-
nitý, essigsaure Thonerde. Us.
Oetivé = uctiví. O. mluviti. Haná. Hoch.
20.
Octnouti se kde. Af se octne, kde vlci
tyji. Domžl. Ces. 1. XII. 367.
Octový. Víno bylo o-vé (kyselé). 1716.
Mtc. 1903. 20.
Oéamařený = v řamaru oděný. O. vla-
stenec. Kořnk. 203.
Očeti z= oH. Vz Mus. fii. 1902. 196.
Očihbitě. Třeboň. Mš. exc.
Oéiniti = uiiniti. Šípy své horúcí o-nil,
sagittas suas ardentes effecit. Snad m. uči-
nil. Mš.
Očisim, a, m. = otHm, P&h. mor. I. 355.
(1410.). (Dle Bdi. vydání.)
Očista, y, f. = obřady v jehožto výsledku
spatřovalo se božské svěaectví viny nebo
neviny souzeného. Vz Pel. 253. O. vodou a
železem. Vz Ces. 1. XIII. 289.
Očistec, stce, m. V zimě odbýval si o.
chodské chudiny: lámal ve skále kámen a
tloukl štěrk na silnici za přeskrovnou mzdu.
Hruš. 92.
Očistiti se. Studánka se o-la (voda
v ni ne ustála). Ces. ]. X. 447.
Očistnik, a, m. O. starší doby, vz Arch.
XIX. 526.
Očistnosť, i, f., sinceritas. Rozk. P. 1377.
Očistnouti = Btátiae éistou, uttáH te, usaditi
»e. Voda očistné. Hlk. IX. 140.
Očkávati = oíekávati. Val. Čes. 1. XI.
43.. 94 , 225.
Očko, a, n. Spatřil své o. (svou milou).
Světz. 1888. 3. Wtr. — Kuří očka (oči), rostl.
Vz Sasanka zde.
Očkováni, n. Vz Ott XVIII. 614.
Očkovnice, e, f. Vz Tvořička.
Očkový. O. krajky. Vz Krajka.
Očmuchati co. Jrsk. XII. 198. — čím:
svým nosem. Us.
Očni lékařství, Augenheilkunde ; sval,
musculus oculi, Augenmuskel (doleni, ho-
ření, kosý, inferior, superior, obliquus, pří-
mý, rectus) ; pohyb svalstva očního, Augen-
muskelbeweguDg. Ktt.
Odařiti koho čim: zralfem. Ote. (Výb. I.
1166.).
222
Odftvka — Odchýliti.
Odavka» 7, f. Šli do kostela k odavce
(by byli oddáni). Nár. sbor. VIII. 98. Vz
Oddavka.
Odbafnouti == s dimky haf uiinitL Voral
a o-fl. Kai8. Lep. 12.
Odbirajici. Tak držel náfi p. otec (farář)
o. řeé (řeé, kterou mčl při odebíráni se ze
starého kostela do nového). Pal. Záp. II. 40.
Odbiti a odkrozUi #6. Hus. III. 124.
Odboj. O o-ji starší doby vz Arch. XIX.
627.
Odbojnicky si počínati. Stan. II. 824.
Odbornice, e, f. Nár. list. 1904. 828.
odp. 2.
Odbublati. Viecko o. (na vše bnblati,
hubovati). Frant. 49. 28.
Odbudnút koho = o»lyiůti. Slov. Czam.
Slov. 223.
Odbyti = zbaviti. Odbuďme hřiechóv. Hus.
Post. 5«.
Odbyti tázajících se ku př. Kaj idčS?
Kaj pepř rostě. Vz Yyhl. II. 258.
Odbytně =: rychle. O. pracovati. Deštná.
Mš.
OdcTálati na tátošíku. Mt. S. I. 77.
Odčesnúť sa (o větvi) = odtrhnouti »e
tam, kde vyrůstá z kmene. Ges. 1. X. 46b. Sr.
Odčesati.
Odčiliti 86, opak : rozmiti te, Nár. list.
1902. ě. 271. odp.
Odčiniti koma = odplatiti^ nahraditi.
Hus I. 148.
Odčisliti. V Německu vše odměřeno, od-
ěíslCDO. ťokr. 1885. 5. 887.
Oddač, e, f., factor. Rozk. P. 1117.
Oddánka, y, f. = provdaná iena. SIov.
Sbor. čes. 76.
Oddanstvi, n. = manleletvi. Slov. Sbor.
čes. 62.
Oddávka, y, f. = oddáváni (v maniel-
ství). Vz Oddavka. — O. =: odváděni na
vojnu Ostrava. Šb. D. 60.
OddavkoTý dat. Tkč. Č. pov. II. 65.
Oddělati komu eo = prtíd naplatiti. 1512.
Arch. XIX. 177.
Oddmčeti, el, ení. ~ s čim, kudy kam.
Ocel s trakařem uličkou pryč. Zvon III.
276. Wtr.
Oddúšek, Sku, m. Vltavu měl držeti
shůry od Slapnice až do o— Sku dolnov po
prúd. 1456. Pam. arch. II. 309., IV. .11
Odebirati sa odkud: od mrtvého (lou-
čiti se 8 ním). Slov. Nár. sbor. 1902. 8.
Odebjerka, y, f. = louBeni. O. mrtvého.
Slov. Vz Nár. sbor. 1902. 10. nn.
Odecválati = rychle odejiti, odjeti. Po-
slední uddil o-lal. Tbz. XIII. 351.
Odedávný. O. tradice (staré). Nár. list.
1885. č. 321.
Odedrati, vz Oddrati.
Odehnati. On naproti tomu se odháněl
(hájil). 1717. Mtc. 1903. 16. — O. = pro-
dati, odttraniti. V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI.
141.
Odejiti čeho. Praštil jeho (utrženou)
nohou do vody a tu jí odešel. Faust. 120.
Odemčeti co =: odemknouti. Kld. II. 220
Odemliti. Ti ^Jakž odmeli, hned jiní aby
mleli. Arch. XX. 484.
Odendati, vz Odundati. Čerň. Z. 155.
(1648 ).
Oděnek, nku, m. Ten hoch, to je jinší 0.
(silný, tlustý). Jrsk. IX. 85.
Odepře Jiříkova. NB. 92.
Oděrek rohovkový, úrazový, erosio conea
traumatíca. Ktt.
OdeřTati = přeelati řváti. Jen co jeleni
odeřvou. Wtr. exc.
Odestávati komu. Uši mu odeatávají. Us.
Odestlati, odeetýlati CO: postel. Us.
Odetnouti jak. Se zamračeným čelem
odtál (odsekl, nékoho odbyl). Kká. Síod.
II. 29.
Odě¥. oblek, iat, Vz Ott. XVIII. 622.
Odévák = plachta, do které ee děti xe-
baluji Litom. 69.
OdčTce, e, f. Obdaroval ji odyewczio.
Um. rajh. 88.
Oděvee, nce, m., zdrobn. oděv, pláštík.
Církev z Krista o. si dělá, chtíc zakryti
Seredství své. Ghč. S. II. 184*.
OdeTěký, vz Odvěký. Nár. list. 1886.
č. 1.
Oděvný, vz Oděvní v VII. 44.
Odevzdané. Hrálo se o., s láskou, ochotoo.
Nár. list 1885. č. 80.
Odevzdávka peněz, vz Předávka.
OdfaHti, šp. jako: odškoliti. Hš.
Odfouknouti. Na prázdno z dýmky si
od fu koval. Čch. I. Pov. 11.
Odhádáni, n. O o. v starší době. Vz Arch.
XIX. 527., O., vrch a makovice práva, zámek
a vrch práva, bylo čtvrtým stupněm exekuce.
Vz Čes. 1. XIII. 241.
Odhaditi, odhadnouti, abschStzeo. P&h.
ol. III. 468. Není*li to lapsus calami. Mi
Odhajovati se Jak: nezdvořácky. Svdts.
1890. 470.
Odhmotnováni, n. O. duše. Zvon IIL
220.
Odhodnoceni, n. O. peněz, Entwerthnsg.
Zvon IV. 677.
Odhonný. O. kniha, libellns repudii. Er.
olom. 240. 177.
OdhovoHt co komn 1= eraziti ho 9 nSeefto,
Slov. Sbor. čes. 27.
Odhrčeti, el, ení = odjeti hrěe. Kočár
o-čel. Zvon IV. 272.
Odchlipeni, n. O. víčka jísvové, úrazové,
ectropium cicatricosum, tranmaticam. Ktt.
0. sítnice od oka.
Odchodlý. Nejsú moc (mnoho) odchpd-
lejší od něho = neliší se mnoho. Mor. Čes.
1. XI. 272.
Odchodné, ého, n. (othodne). XIII. stoL
Základná listina kapitoly litoměř. Vyd. Gast.
Friedrich. 1901.
Odchované, ěte, n., ablactus. Z. pod. ISO.
Odchovaný éim. Myšlénky hudbou od-
chované. Svět. knih. 420. 140.
Odchovárna, y, f. Svět jest jen naše 0.
(škola). Kom. Did. 87.
Odchovné, ého, n. =: plat za odehovámi.
Msn. II. 71., Hym. 48.
Odchrániti co = odkUdíH. Val. Cea 1-
XII. 274.
Odchýliti koho odkud. Dary odchyloji
od spravedlnosti. Rokyc. Post 132*.
Odcbydtati ^ Odpařiti.
223
Odehystatl koho. Ležela y nemoci, aŽ
ji o>li (odnesli, pochovali). Arch. XXI. 167.
Odici = odejiU. Slov. Čes. 1. XIV. 48.
Odjazyéněni, n. = odnárodnini, O. ná-
roda. Nár. list 1887. č. 181.
Odjetina. Dle 0. snad chybný překlad
slova abominatio. MS.
Odjety. Byla Jsem přijitá z kostela, když
svatba nž byla odjetá (když již odjela).
Litem. 41.
Odjídati se. Mnohé věci sobi ostávali
a pravdé se odjidaji v nich. Ghč. S. II.
176b. a j.
Odjimatnik (!), a, m. = ablativ, 1775. Yz
oduádetnifc. Sr. Bílý. Obr. 76. Neojalo se.
Odkály zločinec (který za něco odkál).
Má. exc
Odkapáváni, n., staxis, stalaxis, stillici-
diaai. O. moče, incunstantia urinae. Ktt.
Odkasati si zástěra (svléci). Věšt. 86.
Odkadielatl = odkailávati. Jestli lehce
odkaéielá. Kkp. lék. Jhr. 23b. (Mi.).
Odkavadi =: odkud. Baw. £. v. 2642.
Odkazatelný. O. jmění. Čes. 1. XI. 2.
Odkáamti co komu po kom =: odpovidHl
164o. Mas. 1903. 178. — se od koho = na-
chaii^ oputtiti ho. Sbor. slov. VIL 131.
Odkaznik, a, m., icnameni hoězdiěky, Rajs.
Zap. vlasr. 141.
dklada, y, m. Opis ho : Dej nám Pámba.
Dej to ťamba. Bydž. Kiť. Lid. 5.
Odkliditi, m. ukliditi. Kbrl. Džb. 17.
Odklokotati eo. Slavik o-tal svoa ve-
černí pí0«fň. Hik. X. 92.
Odkmásať co odkud = odtrhnouti, Val.
Čes. 1. X. 473.
OdkoJeneCy nce, m. O. nových idei, Nár.
list. Ibbó. 6. 171., římského práva. Stieb. b2.
Odkoléliati koho čim. Děti byly cizími
slovy odkolebávány (vychovávány). Tbz. V.
l^. ao3.
Odkolesniti. Yz Kolesna a Ott.
Odkollsaný = odkoUbaný, Sbor. slov. VIL
Ódkolkovati eo: losy. Nár. list. 1903.
č. 305. 21.
Odkopnouti někoho jak: jako hrada
v ouhořb. Tbz. V. 9. 233.
Odkorky, pole a Brtnice. Čas. mor. mas.
111. 138.
Odkovad, odkavadS = odkud^ inde. Z. pod.
120.. 1., Páh. hro. U. 25., Milí. 9».
Odkřepěiti. Posvíceni t hospodě o. Us.
MŠ.
Odkřiéeti, odkHknúU koho. Has. I. 458.
Odkřižkovati == odpH$ahati. V zloděj,
mlaxě. Čes. 1. XI. 141.
Odkupčiti komu eo -:= odkoupiti. Stan.
L 231.
OdkusitL I knsa n-la. Kat. brn. 220.
Odkvačit koho =oďo(isaa'. Sb. si. 1902. 27.
OdkTět, a, m. Doba ženského o-ta. Kli-
max. Ktt
Odkyvnouti. Athéna o-la^oďepřeZa. Msn.
II. 109.
Odláti někomu. Rokyc Post. 877^.
Odiéei^ Tahn = Mihatij oblehnoiui, obsi-
dere. Yz Odleczy v I. Přisp. 248.
Odleknovati =: 9trafíh «« iébe stifáiti (bez
ie). Kat. 3322.
Odliv moře, vz Odplatí.
Odlosovati. Odlosováni sú súdcie jich,
absurpti šunt jadices eoram. Překladatel
myslil chybně při sorpti na sors los. MS.
Odloženi, n. O. dítěte, exekace. Vz Ott*
XVlil. 631.
Odložený. Už byí o-ný = prolom j. Val.
Čes. 1. XIL í86. Vz Odležený.
Odložiti někomu = nahraditi. Has. Post.
133».
Odlykati. Sr. Lkáti. Lev (nemocný) poče
mlaviti odlykaje. Baw. £zop. v. 858.
Odmáéeti eo: pHschloa copanina. Halí.
78.
OdmardaloTati co: granty z= odciziti
odstraněním mardalů. 1573. Zbrasl. 307. Vz
Maršál.
Odmeknouti = odemknouti. OdmekSi i ote-
vřel. — eo: chrám. Lbk. 71.
Odměniti =: vyměniti. Dachovní věc o.
za tělesnou. Hus. Post 208l>.
Odměra, y, f. = odplata Has. Post 126*.
Odmérka, y, f. O. moěová, Harnmesaglas.
Ktt
Odměřovaci. Samočinný nástroj o. Nár.
list lb04. 138. 9.
d měřovaé, e, m. Slévač mléka s plo-
vákem a o-čem. Nár. list 1904. 135. 21.
Odmezek, zka, m. = ídtť pole nad mezi.
Zbvnice. Kub. List fil. 1902. 250.
Odmitnttti, n. O. soadce znalce. Vz Ott.
XVlll. 6ai.
Odmladnouti. Kom. Dld. 92.
Odmlátiti co. 1513. Arch. XIX. 208
Odmlčeti, el, eni. — se k Čemu. K zřejmé
nepravdě o. se lépe jest Časem než odpo-
vídati. Fel. 6.
Odmlk, o, m. == odmléeni. Mark.
Odmluviti. Nedala se o. = přemlavit
(mluvením někoho od něčeho apastiti). Brt.
Čít 187.
Odmraziti koho čim. Těmi slovy byl
jako odmrazen. Tbz. V. 5. 268.
OdmudroYati co. Čch. Kv. 142.
Odmuchlovat =z otevříti. V zloděj, mluvě.
Odmyčený = odemknutý. Křídla zbroj-
nice o-ná. Msn. Od. 329.
Odmykatel, e, m. reserator. Rozk.P. 1172.
Odn&etnik, a, m. = ablativ. 1775. Sr.
Odjimatnik. Bílý. Obr. 75.
Odnažto = odkud. Blažen tiem nenávist-
nějši, o. (= čim) se mni libějiL Baw. E. v.
960.
Odnož, vz Zmládek, Vej mládek.
Odolok také = zadni zástěra, kaianiea.
Slov. Ott XXIII. 415. Sr. Odolek v II. 295.
Odpadkový. O. příze (z ní vata). Ott
XX. 603.
Odpadni, floretní hedvábí, Floretseíde.
Jind. 74.
Odpadnouti. Pak mnohé ostří sociální
otázky odpadne m.; se otnpí. Vest XII.
97. (brt.).
Odpáliti odkud : z domu := utéci. Litom.
84.
Odpařiti se. Co se s ním stalo? 0-řil
se = zmizel. Žertem. Pokr. 1885. Č. 828.
224
Odpásatí — Odskákati.
Odpásati od sebe tesák. Arcb. XXI. 475.
Odpis, u, m. O. daně = tráSka. Vz Ott
XVIll, 636.
Odpláchnouti z= uUei. Hav. Chamr. 186.
Odpiatec, tce, m. i= odplatet, BAh jest
dobrých skatkd o-tec. Beek. I. 39.
Odpluti, n. Moře se vždy hýbe bnutim
platie a odplntie (přilivn a odlivu). £xc.
Odpočaty. Kobyla Je o-tá. Litom. 41.
Sr. Odpoéalý.
Odpočet, čta, m. O. akciový. Nár. list
1903. 847. 26.
Odpočinek. I krátká chvilka odpočinka
je sladká. Zr. Strat 325.
Odpočinouti Jak: libým snem. Kom.
Did. »6., Milí. 31».
Odpočinutý, aasgeraht Lépe : odpočinnlý.
MS.
Odpojovači. Princip slačovaci a o. Nár.
list. 17./I. 1901.
Odpolednek, n, m., Často v pozůstalosti
Pflegra Moravského. Vz ku př. List fil. 1903.
247.
Odpomahač, e, m. O. nedostatků. Tbz.
m. 2. 218.
Odpomoc, i, f., Abhilfe. To volá po
o-ci. Nár. list 1886. č. 118. Lépe-, Zde jest
třeba pomocí. Mi. Vz Odpomoci.
Odpor v civilnim soudním řízeni, Wider-
sprach; o. galvanický. Vz Ott XVIII. 636.
O o-řich starii doby. Vz Arch. XIX. 529.
Odporen, ma, o, vz Odporný.
Odporni. Svědomie strany o. Nfi. č. 108.
Odporučltelka, y, f. Ces. 1. X. 460.
Odporučný list, lépe: přímluvný. Mš.
Odpofllouchati, ablauschen. — co. O- ně-
které frase. Nár. list 1884. č. 275., 1886.
č. 76.
Odpo§titi se = páel ekanHti XV. stol.
Vz Má.
Odpotiti. Hodina, kdy každá k smrti
mnsi o. svých šedesát minut Krs. Ten.
III. 43.
Odpoudtčni, n. = propouMOni, O. sedláků
v staráí dobé. Vz Čes. 1. XIIL 242.
Odpovědač, e, m., responsor in lite. Kn.
rožm. 76. Sr. Jir. Prove 210.
Odpovídati čemu. Nebylo by mezi kovy,
co by o-dalo (entsprechen) vlati planety.
1586. Ué. spol. 1902. 20.
Odpovna (?), y, f., responsorínm. Rozk.
P. 2283.
^ Odpřádati co odkud: látku z kuželů.
Škd. F. 100.
Odpratat koho kam. 0-tal poraněného
soka do húáfavy. Mt. S. I. 56.
Odpravit sa z domu někam = vypravili
ee, Us. — koho: dívku z domu vybyti. Val.
Čes. 1. XI. 177.
Odpravný. O. právo. Arch. XXI. 222.
Odpředežni (od-přede-žní). Nebyl tam o.
Litom. 41.
Odpřisieei se. Hus. III. 274. Vz Odpří-
sahati.
Odpřiznávati eo = nepoznávati, Msn. Od.
343.
Odpředeni se rodičů. Kmk. Vz Odpros
v Vil. 60.
Odprovazovati koho. Val. Čea. 1. X
464. Vs OdprovoditL
Odprskávati. Nár. list 1903. é. 240. 9.
Vz Odprskati.
Odpustečni =: tjkajiei $• odpumtká, Pa-
pežská o. bulla. HrlS. Hus. 128.
Odpu§tky. Vz Ott XVIII. 639.
Odpykati co čim: trestem. Mali. 36.
Odraditi eo komu. 1613. Arch. XIX
191.
Odrahotiti = draiilm uiiniU. — co éim:
kámen (cennou) obrubou. Slad. Rich. 181.
Odraný. Jan O., kostel sv. Jmna před
Újezdskou branou (za starých dob). Dolen.
Pr. 552.
Odrapotati eo == odrepetiU, odbreptaU
Slov. Ces. 1. XII. 476.
Odraz, u, m. O. světla. Vz Ott. XVIH
641.
Odraziti koho = odradiU, Tím ho o-nl
Ut Lid. 12.
Odrážka, y, m. = uprchUk. V zloděj,
mluve.
Odřéei, vz Odřeknouti.
Odřený jak: jako vrána. Jrsk. XXV. 98.
Odřepikovaci stroj k čištěni vlny. Oa
XX. 603.
Odřepikovini vlny (když se má přísti).
Ott XX. 603.
Odreptati komu. Rokyc Post 86*.
Odřezávaei stolek cihlářský. Vs KP. IX
176.
Odrezovači přistroj na cihly. Nár. Jist.
1904. 138. 9.
Odrhačka, vodríínd =z piti^ jež dává ho-
spodyně, když peří jest dodráno. Licdenice.
Kub. List fil. 1902. 260.
Odrhoun, a, m. = vydřidueh. Dák. Km. 18.
Také v již. Ó. a na Mor.
Odrhovačka, y, f. Hráti o-čku = oby-
čejný kus často hrávaný. Kamn. Mee. 61.
Vz násl. O. pepická, Šantanová Čes. I.
XIIL 367.
Odrhový. O-vé a posmSiné rozprávky.
Bech. Rozb. I. 184. Vz Odrhaný.
Odrich, a, m,z=ělovik. V zloděj, mluvě.
Odříkaný. O-ho chleba člověk nejvíce
pojídá. Luž. Kv. L 164. Odřikávanej chleba
bejvá dobrcj (který se odřiká). Ua. "Sir,
sbor. 1902. 19.
OdHkavý. O. přísnobf křestanského ži-
vota. Lit. II. 26.
Odrtlý = odranj. O. brky. Litom. 5&
Odrubati eo. Otrub úkory mé. Ž. kap.
č. 118. 39. (amputa).^ Ž. klem.: odetni. Ml
Odrůdka, y, f., zdrobn. odrfida.
Odsaditi koho čeho = Oavití. Tož jeho
té cti i o-di. Baw. £. v. 2185.
Od§ednouti k někomu odnékad. Zvon
UI. 376.
Odsek, u, m. =:: ěátt. Poslední o. )eho
života. Slov. Sbor. Čes. 48.
Odsekávač, e, m. = kdo eo odsekávám Tbz.
Vin. 151.
Odseknouti Jak s břitce odpaviděiL Pani
odsekla hlasem, z něhož kapal jed. Zvon
IV 93.
Ódsid = odiud. Kbrl. Dii. 5.
Odskákati. Jrsk. IIL 262. Vz OdakodtL
Odskakovaci ^ Od víčko fati.
225
OdskakoTaci zámek ručnice. Ott. XXII.
56b.
Odslaviti co komu. Na Šumavě jsem
matce tryznu o-vil. Tbz. XIII. 186.
Odslovan^tělý. O. kupci srbStí. Lit. II.
680.
Odsluni, D., vz Apbelium.
Odslúženi, n. Račte to učiniti pro naše
o. Arch. XXI. 120.
Odslúžiti se éebo. Chtěl toho se o. 1512.
Arch. XIX. 171.
Odsmetaniti co : mléko (smetanu s něho
sebrati). N^r. list 1903. Č. 136. 9.
Odsmýčiti €o: les (porubati). 1512 Arch.
XIX. 128.
Odsonditi co komu. Súd sklep mu o-dil
(vzal, řekl, že mu nepatři). 1717. Mtc. 1903.
10.
Odstává, y, f. = paragraf, Mark. Ne-
njalo se.
OdstaTec, vce, m., Absatz. Dle Prk. lépe:
oddíl, článek, kus, čásf.
Odstaveni dítěte (od prsu). Nejlepií čas
k o. jest, když kvetou růže, dítě bude zdrávo
a červených tváří. Mtc. 1. 1897. 68. Vz násl.
Odstaviti.
OdstaTiti koho : dítě od prsu. — koho
kdy. Odstaví-li matka dítě, když jsou sena
v kopkách, bude míti Štěstí ; Neradno o. dítě,
když jsou měchy otevřeny t. j. když se
seje, bylo by nehospodárné a marnotratné;
Když se hora odívá do zelena, tehdy dobře
ditě o., ne však, když list nebo květ se
stromů sprchuje, priely by s něho Šaty
(mnoho by jich sedralo, byloť by příliS sko-
tačivé). Mtc. 1. 1897. 44. Odstaví-li se dítě
▼ čas, kdy stromy kvetou, záhy seSediví.
Ib. 58. — abs. Když kráva o- ví {pftitane
dojiti). Nár. sbor. VIII. 122.
Odstonalý. Frasovitosf již o-lá (překo-
fianá). Hlk. X. 182.
Odstoupiti koho = opušUti, Vz Utéci
koho.
Odstr^eti, vz Odstrojiti.
Odstrčil Jan Dr., prof. a spis. 1837. až
1888. Vz Ott XVIII. 643.
Odstředati se, vz Odstřídati se.
Odstnpiti, vz Odstoupiti.
Odstupňováni, n. Nár. list. 1902. č. 233.
14. Vz násl.
Odstupňovati co Jak: stáří od desíti
k desíti létám. Nár. list. 1902. č. 233. 14.
Odsud, u, m., abjudicamen. Rozk. P.
2126.
Odsúditi, vz Odsouditi.
Odsudivě. Posudek dopadl o. MS. tohoto
slova neschvaluje.
Odsudivý. O. recense. Vz předch. Odsu-
divé.
OdsuSiti, odšouMeii. Ott. XVIII. 819^.
OdsTÍčkovat = odpHšdhati. V zlodějské
mlnvě. Čes. 1. XI. 141.
ddinouti eo stranou = odloiitL Stan.
II. 2.
Oddkodněná, é, f. = náhrada xa Uiíinénou
JUcodu. 0-nou určiti, Entschádigung. Pokr.
1885. č. 155.
Od^koliti, vz Odfařiti.
Kott: Dodfttky k tesko-ném. florniku III.
Oddkoudnouti komu. Děvče mu o-dlo
(zpronevěřilo se mu). Sá. Kř. 67.
Oddtépenský, abtrannig. O. poslanec.
Nár. list. 1885. č. 45.
OdáCúHti koho od sebe = odttrííUi,
Val. Vek. Vset. 358.
Odáuměti, ěl, ění. Jak proud sekáčů při-
šuměl (hlučně přišel), tak o-měl (s hlukem
odešel). Hlk. IX. 149. Projev teo o-mí a
zanikne bez stopy. Nár. list. 1885. Č. 330.
Odšvandročiti eo Jak: křivdy pohod-
kou (odmluvou odbyti). SUd. Cor. 11,
Odtahati, odlakovati, odtáhnouti. — SO
s Čim. S něčím se o-vati (= něco odklá-
dati z nedbalosti). Mor. Ces. 1. XII. 247.
Odtamtud. Zr. Cech. 23., 49.
Odtančiti co. Právě o-li čtverylku. Jrsk.
XVII. 407.
Odtlamati = odhrepiati, — co: páteře.
Rokyc. Post. 196».
Odtlouci. Odtloukala Liszta (na pianě;
Spatně hrála). Máj. III. 6.
Odtovad. Deset mil vzdáli o. (odtud).
XV. stol. Uč. spol. 1905. I. 27.
Odtrhovač, e, m., vz HnČtadlo.
Odtřidati se. Sedláci, chalupnfci a po-
druzi se odtřidali, se odstředali, poněvadž
se střídali někde pravidelně vždy ve středu.
Čes. 1. XI. 278. Sr. Střída.
Odtmuti, n. Pocítil jakés o. (úlevu). Jrsk.
XXVI. 123.
Odtucha, y, f. Dává jim o chu, aby ne-
zůfali. Hus. Post. 30*.
Odtvorovati co odkud (z Čeho) = po-
voditi. Jakb. Mar. 187.
Odtych, u, m., quies. Rozk. P. 41.
Odúétovaci sdružení. Nár. list. 1903. č.
305. 21.
Oduhelniti, il, ěn, ění. ~ co: železo.
KP. X. 166.
Odule, e, f., melastoma, v bot. Vz Ott.
XVI. I. 644.
Odumírati srdcem i Životními částmi těla.
Stan. II. 245. Vz Odumříti.
Odumrlý. O. věc. Hus ill. 191.
Odúmrti, n. O o. v starší době. Vz Arch.
XIX. 531.
Oduřený. Má hubu o-nn jak papuč, jak
škrobanče vajíčko. Slez. Vlast I 237.
Odvanouti co čim. Dechem pápeřinu
o-nul. Nár. list. 27./1. 1901.
Odvárka = polévka ze slív bez mléka.
Litom. 71.
Odvdééný oběd někomu přistrojiti = na
odvděčenou. Msn. Od. 235.
Od vděk, u, m. V o. někomu něco učiniti.
Vykl. Obrz. 196.
Odvečir. Bylo to o. = odpoledne. DŠk.
Km. 51.
OdTečirek, rku, m. Vod rána do božího
v-rka. Vz Litom. 23.
Odvěf, i, f. = odpovéd. Přesvědčivá o.
Zub. Meg. 45.
Odvětvováni, n. z= odřezáváni^ usrkáváni
větvi lesniho štromovi. Vz Ott. XVIII. 644.
Odviékovaci pHstroJ. Nár. list. 1903.
č. 139. 5. Vz násl.
Odvičkovati co: plásty medu. Nár. list
1903. č. 140. 5.
16
226
Odvinati - Ohled.
OdTinnti, d. Po o. papira 8 dřevorytu
byla práce hotova. Pokr. 1885. č 43.
Odvlač, vz Otvlač.
Odvlaka, y, f., vz Otvlaka.
Odvod, a, D. = zisilka přebytečných
hotovosti pokladen nižSich (bernich, celních
atd.) pokladnám vySfiim (zemským) a dále
ůstřednf pokladně státní, die Abfuhr. Ott.
XX. 677.
Odvoděvati = odcozovati, Ž. klem. Cant. 6.
Odvodice, e, f. = iila. Vz Krevniee.
Odvodňovaei pompy a stroje. Vz EP.
IX. 248.
OdTodňoTaé, e, m. = odvodňovaei při-
stroj. Us.
Odvoiaei sond. Ott. Ři£. III. 4., 46., 70.
Odvoláni, n. = appetltee. Vz Ott XVIII.
645., Ott. Říz. III. 11.-84. O. k vyftSíma
soudu (Berufang) Jest opravný prostředek
rozsudku stolice prvního stupně domáhající
se při soudu nejblíže vySiího stupně zrn-
iení rozsudku anebo změny nebo doplnění.
Předmět o-ni; Oprávnění k o.; Vzdáni se
o-ní. Vz Ott Říz. III. 8 , 11. nn. Úkol o.
Ib. 30.
Odvolati se proti komu. Hus. Post
28b.
OdTrtati eo odkud. Us. — «e odkud =:
znenáhla $e odstraniti. Us.
Odvtipkovati co éim. Vtipkováním něco
o. Hlk. X. 189.'
Odzibnouti =: umrznouti, — naé: na
nohy. Val. Čes. I. XI. 48., Brt P. n. 760.
Odzpovidati koho: nemocného = vy-
zpovídati. Slov. Nár. sbor. 1902. 6.
Odzvuél, n. = retonancůf resouatio. Ktt.
. Odženilý. V VII. 74. nějak oprav v : ně-
kam.
Odženiti se. Rožm. 34.
Odživiti, vz Otživiti.
Oedem, u, m. O. pílení (zbubřeni plic).
Vz Ott. XVIII. 652.
Oehm Miloslav, spis.
Offteiales, n, m. =: plat Školním officia-
lům. 1599. Schulz 48.
Ofiicialnosť, i, f. O. v řízení trestním.
Vz Ott XVm. 660.
Officialský. O. koleda (Školních officialfl),
1599. Schulz. 48.
Officir, a* m. = dúitojnik. Us.
Ofikalcit, u, m. = krystal lický vápenec
prahorských vrstev. Vz Ott XVIII. 660.
Oflakač e, m. Vz Sápnonti.
Oflákati, oflakooati koho před kým čim.
Koně oflakovali se (chvosty) před moucha-
mi. Jrsk. XXVI. 334.
Ofiračený =. v frak ohleíenj, o. 6any-
med (= sklepník). Nár. list 1902. ě. 72. 3.
Ofrychtýř = hofryehtéf. O. království
ěes. 1515. Arch. XIX. 295., 296.
Ofthalmiatrie, e, f., z řeč. = léčení ne-
mocí očních.
Ofthalmie, e, f. = zánět oka, zvi. částí
s předu patrných.
Ofthalmitls = zánět oka zvi. vnitřních
jeho částí.
Ofthalmologie = nauka o lékařství oč-
ním.
Ofthalmometr = přistroj, kterým se
měří zakřivení rohovky a obou ploch Čočky
zrakové.
Ofthalmoskop = přístroj k pozorováai
vnitřku oka. Vz Ott XVIII. 662. nn.
Ofuknouti se nač. Ona se na mne o-kla.
Wtr. exc. Vz Ofouknoati.
OgaH§ko, a, n, zdrobn. ogař. Val. Če&
1. XI. 378.
Ogón, u, m. = ohon^ ehvoii. Orava. Sb.
si. 1901. 189.
Obaliti, ohalooati = odhaliti. — CO před
kým. Před Ženami nohy obalují. Rokyc.
Post 361b.
Oharek, rka, m. = pa$týf. V zlodějské
mluvě.
^ Oharka, y, f. = oharek {okurka). Mor.
ob D 37
Óhárský slavík (od řeky Oharky). Pokr.
1885. č. 289.
Ohavnik, a, m. =: ohawif élověk, Knb).
237.
Ohebný Jak : jako itika. Wtr. Str. 15.
Ohejbačka, y, f. = midlice, potiraika^
o jednom ostři. Litom. 65.
Ohejralý. O. kurva. Arch. XX. 557. Vi
Ohj^raiý.
Oheň. Na někoho o. dáti, správně : vy-
střeliti. Ht. Vypukne -li ve vsi o., hospodáři
obracejí voje vozů od stavení, domnívajíce
se, že tím odvrátí zhoubný živel od svých
domů; Když někde plameny nad krovem
zašlehnon, obíhají ženské, jak je p. B&h
stvořil, kolem hořícího staveni, aby oheň
se neSířil. Mtc. 1. 1897. 69., 70. Ohněm prý
vodu jeStě nikdo nezastavil. Tbz. V. 1. 110
E starému obňu přiložil nové poleno (hněv) ;
Nezahasíi oheň, keď ho rozdnchujei. Bisn.
166., 170. Ohefi značí horkost, teplosť (ohni-
vosiÓi jinak týmž slovem označen Čtvrtý
Živel. Praktyka zmifiuje se o ohni popeln.
jehož užíváno při kalcinaci a deatíllaci. 0.
či teplosť hnoje nžívala se při deští lUci
mírné nebo vstavila -li se nádoba do hor-
kého popeliStě; oheň vlažný značil teplost
mírnou; o. velmi silný, jaký byl pfí slé-
vání a rozpoufitění kovfl ; o. kaleinujf cí, těla
na vápno měnící. Sr. ještě Váha (ohně =
jeho velikost Ib. 51.). Vz Zach. Test 148.
Oheiikomin, u, m., caminus. Bhm. Lex.
576.
Ohéral Jan, publicista. Vz Ott. XVIIL
668.
Ohladovělý vlk. Tbz. V. 4. 409.
Ohláehati se, vz Vohláchati se.
Ohlas písní lidových = skládáni pfsr i
v duchu písní lidových. Sr. Lit II., 665. no.
Ohlasa, y, f., vi Ohlas. Qzí vlasti biecbn
mnoho let v starej ohlase. Umuč. rond. 104.
Ohlasné, ého, n. O. vyzískati (dostati
odměnu za zprávu). Msn. Hym. 26.
Ohlasnost, i, f. O. srdce mého. Hlk. VI.
101.
Ohládky svatební. Vz Brt. Pia. 410.
Ohlašni kniha kostelní = s které ee co
ohlaiuje. Tbz. V. 6. 328.
Ohlava, y, f. Ž. pod. 31. 9. Vz Ohlav.
Ohled. Ohledem na . . . V tom ohledu.
Často u Palackého. Vz Mtc. ISOl. 879.
Obleda — Ochrana.
927
Ohledá, y, m. O. nevěst zz kdo se po
nich ohledá, je hledá. Msn. II. 196. — O.
Yj f. = ohúd. Potře 40 tam bez ohledy.
Baw. Ar. y. 5854.
OhlédaTOsť, i, f. Za tnto o. k naSema
stava jsme diky povinni. Vést. X. 67.
Ohledný, rtlcksichtsvoll. Byli odni k zá-
kazu. Sr. Nár. list 1887. č. 181.
Ohledy před svatbon. Yz Brt. Čit. 414.
Ohlidnuti, n. = uřknuti.
Ohluheh, bně, f. = rouhe%i studni. Hauer
13.
Ohlubný Delos. Msn. Hym. 8.
Ohluéití. Oblačen jsa pomoci bojovníků,
vallatos aoxilio png^atoram. B. Olom. Jos.
k. 8. 10. 8r. Hlnk = zástap.
Ohlý. Ten břichatý rozdrhnal (svoa) řif
a tož při té bráně byl ohlý a všecko vojsko
marěirovalo do jeho řiti. Val. Nár. sbor.
VIII. 49.
Ohma odporu (v lučbě). Vot. 165.
Ohnat, u, m. = výhonek^ prut. Val. Čes.
1. XI. 274. — O., a, m. = výrostek. Val.
Ces. 1. XIU. 372.
OhJkaři = obyvatelé Bohamilic v Le-
dečflkn. Čes. 1. XI. 405.
Ohnědnonti něčím = hnédjm se stáH.
Ohnédia jsem pocely Phoeba. Slad. Ant. 30.
Ohnéný. O. řeka. Vz Klokočej.
Ohněžrout, a, m. Stan. I. 117.
Ohněžroutstri, n., pyrofagia. Vz Ott.
XX. 1050.
Ohnice, pyrosoma, rod pláštěnců. Vz Ott
XX. 1052.
Ohnity = ohnUý. Uhlédta o. peň. Brt D.
I. 344.
OhnlTáéek, čka, m., motýl. Vz JunoSfk.
Ohnivec, vce, m. = kdo za války před
králem oheň poaštěl a proto Ohnivého
dvorce užíval (u Městečka v Křivoklátsku).
Byl oblečen červeně a jeda na bélouŠi držel
před králem hořící pocbodeň. Vz Jrsk. VI.
1. 58., 59., 71., 102., 107. Příbuzný králova
ovce. Ib. VIL 2. 28., 48.
Ohnivolesklý kov. Mso. Od. 324.
Ohnivosť = teplota. Zach. Test. 148.
Ohnivý muž. Vz Čes. 1. XII. 311., Vlast.
50., Čes. I. XÍII. 452. O. drak. Vz Vlast I.
51. O. sud. Vz Čes. 1. XIV. 112. — O. dvůr
v Městečku byl královským majetkem. Jrsk.
VI 1. 97. Sr. předcház. Ohnivec.
Ohnivzdorný papír. Vz Ott XVIII. 185.
Ohňorudý = rudj jako oheň. O. záplava.
Hoi. Met II. 412.
Ohňostroj stvif n., pyrotechnika. Vz Ott
XX. 1053.
Ohhostri^ee, e, m., Feuerwerker. Ott
XVIII. 672.
Ohnoutka, y, f., vz Ohnutka v II. Přisp.
208.
OhaouYBii zz ohjbaii. Kbr. Džl. 16.
Ohnntozobný orel. Msn. Od. 297.
Ohodnoeený. Nár. list. 1904. 356. 13. Vz
násl.
Ohodnotiti co = cenným uiiniti. Vz Oho-
dnocený.
Ohonatý. Jádro žíhané, o-té, nncleus cau-
datus. Ktt.
Ohováranle, n. = pomlouváni. Slov. Sbor.
čes. 231.
Ohrada = pevnost^ město. V zloděj, mluvě.
Čes. XI. 141.
Ohradník, a, m. r= mikták. V zloděj,
mluvě.
Ohradohoree, e, m. Msn. II. 75.
Obrana, y, f., scandalum. Vz Obrama.
Obrážeti iterat. k ohroziti. Mš.
Ohren§teln Jan (psend. Osten), belletrista,
nar, 1871. Vz Ott XVIII. 926.
OhHvátko, a, n. 1710. Zbrasl. 425.
Ohřívělý =: ma;ícť hřicu. O. hlava (lví).
Tbz. V. 9. 122. Vz Ohřívený.
Ohromitelný hlahol. Bech.
Ohroziti se oč. Strhl se vítr tak,, že jest
nesměl se o to o., ani pokusiti (o odplutí).
Lbk 36.
Ohroženec, nce, m. Tbz. XIII. 438.
Ohrožovatel ženského míru. Tbz. XVi
325.
Ohrožovatelka, y, f. Osv. 1896. 729.
Ohrubosť, i, f., rasticitas. Fagif. 44i>.
Ohrůzitl se = ohrotiH se, nabyti smělosti.
Jrsk. VIII 3. 254.
Ohvězděný éim. Čelo krůpějemi o-né.
Zr. Gom. 21.
Ohýbaček, Čku, m., zdrobn. O. na obruče.
Nár. list. 1904. 135. 22. Sr. Ohýbačka VI. 82.
Ohyžděnie, n., abominatio. Ev. olom. 236.
169., Chč. Ol. (Výb. II. 620. 22.).
Ohyždovánle, vz Ohyžděnie. Mam. F.
88a 1.
Ohyžďovati se čeho, abominari. Žád-
ného masa k jedení se neohyžďojí. Milí.
107».
-och příp.: prďoch, smraďoch. Vz Děk.
Km. 40.
Ochablee, blce, m. z= oehahlik. Msn. II. 26.
Ochabovaě, e, m. O. bubínku, musculus
laxator tympani. Ktt.
Ochkatl == řikati och, bědovati. Sb. si.
1902. 68.
Ochládati k čemu =: chladným se stávati.
Nár. iist. 7./10. 1897.
Ochláchati. Kopyta kozí po dřevěných
schodech zle se ochláchala (ozývala). Chod.
Čes. 1. XIV. 17.
Ochlamastovatl se jak: jako kočka
(olizovati). Slez. Vlasf. I. 234.
Oehlazovadlo, a, n., Kflhlapparat.Vot.45.
Ochle, e, f., latena. Rozk. P. 2414. Ztro-
skotá vachu sě jakto na och li kosti neb na
škvařidle (in frixorio). Pat. Jer. 130. 8.
Oehlupatélý. O. ruka. Zvon III. 368.
Ochmelenec, nce, m. = opilý. Kká. Sión
II. 7.
Ochmeliti, il, en, ení. — co čím: pivo
chmelem. Arch. XX. 81.
Ochna, y, f., rostl. Vz Ott. XVIII. 679.
OchoČive o něco se otříti (o psu). Hnk.
Jas. I. 134.
Ochoz, U, m. = veranda. VČst. X. 341.
i Ochozenle, n., ambitio. 61. greg. 77 1>.
• 14. (Mas. 1878. 549.).
Ohozská v II. Přisp. 200. za Ochozí oprav
v: Ochozská.
Ochrana Lud., kněz, spis. a mor. vla-
stenec, t 1877. Vyhl. I. 43.
15*
228
Ochranář — Oko.
Ochranář, e, m., der ScbatzzOlIner. Nár.
list. 1885. 6. 181.
Ochranářský. O. politika, die Schutzzoll-
politik. Nár. list. 1885. č. 181. O. soustava.
Ib. 1903. 6. 312. 21.
Ochrandlivý. O. ruku nad něčim držeti.
Čem. Z. 90. Vz. Ochránlivý.
Ochráněnec, uce, m., SchUtzling. Fr.
Tomsa.
Ochráněti koho. Aby měŠfany oehránéli.
1460. Arch. IX. 313.
OchranstTO, a, n. O. dělostřelectva, die
GeschtttzbedeckuDg. Vz Ofct. XVIII. 681.
Ochmělec, Ice, m. = OĚpalec. Tbz. XIII.
406.
Ochmnti, n. =:o&ma. Vz Obrna a Ott.
XVIII. 582. O. měchýře, cystoplexia, cysto-
plegia. Ktt.
OchrustaTíce, e, f. Zánět o-ce, pericbon-
4riti8, Knorpelhautentziindang (hrtanoyé, la-
ryngea, konvicohrtanové. p. laryngea ary-
taenoidea, prstenohrtanové, laryngea crico-
idea, Stitohrtanové, p. lar. tfayreoidea). Ktt.
OchutnaTaé, e, m., praegastator. Ott.
XX. 388.
OchatnáTárenský. Nár. list. 1903. č.
177. 2.
OchntnáTáma, y, f., vz Ochntnárna.
OchuthoTati co čím : svů sladkosti. CbČ.
S. I. 97a.
Ochytiti, ochyeovati co Jak. Vnitřnosti
naSe ochyti je (krmě) Žádostně (přejmou je).
Kar. 4.
-oic m. 'ovie: kovářoic staveni, Zejne-
roic dvůr atd. Vz DSk. Km. 43. Vz -ojo,
-ojic.
Oitý = uifit unaveni. OŽ byl cele oité.
Haná. Hocb. 95.
Ojasiti, oJMovati. Zatemnělá srdce oja-
sujeS, serenas, serena facis. Fagif. d6«.
-oje m. 'Ovic: Tomšojc, Boudo je louka,
Zoubkojc dítě, krejčířojc, mlynářoje. Vz
DSk. Km. 43 , -oic, -ojic.
-ojce m. 'oviee: Petrojce (Petro vice), Ho-
ražďojce (Horažďovice). DSk. Km. 45. Vz
-ojice.
-oje přip. : nekolikeroje bodinky, Čtveroje.
Dšk. Km. 9.
OJednotlivéle, vereinzelt. Sjebo povíd-
kami o. seznamovali se v Časopisecb. Pokr.
1885. ě. 342.
Ojhránek, ludolacra (inter clauda mon-
stra). Rozk. P. 402.
-ojic m. ovie: zedníkojic plot, uSitelojic
douée, Potůěkojic bocb. Vz DSk. Km. 43.
-ojice m. 'Qvice: Hořojice (Hořovice),
Horažďojice atd. Vz DSk. Kuo. 45., -ojce.
Ojiti =: ohejUL Vz Vojiti.
OJ nice (těhlice) parnibo stroje. Vz KP.
X. 279.
Ojnicový. O. blava (otevřená, zavřená).
Vz KP. X. 280.
OJ, pod dědinu na rovni, tanec. Vz Brt.
P. n. 971.
Okáč Micbal, spis. Vz Ott. XVHI. 689.
Okalek, Iku, m.zz oitSpek. DSk. Km. 30.
Okamžie, n., momentům. Rozk. P. 19.
Sr. Okamžik.
Okamžikový. O. pomoz. Tbz. III. 2. 92.
Okanutý čim. Obličej otý zčeřeným
vlasem. Cch. I. Pov. 184.
Okap u Btřecb. Vz KP. IX. 303.
Okaref ? Bodaj si okaret, že'B čistou vodn
pokaFei. Brt. P. n. 258.
Okasale. Nebyl oblečen o. (po módě).
Jrsk. VU. 2. 96. Vz Okasalý.
Okasalee, Ice, m., vz Okasalý. Jrsk. VI.
1. 260.
Okasalý = vyMrojení, vyfintlíný. Pel. XIII.,
Jrsk. VI. 18.
Okadlaný člověk (kdo mnoho kaSle].
Hocb. 53.
Okatý. O. jetel (s velikými paličkami-.
DSk. Km. 19., strach (veliký), Jrsk. XXIV.
150., krajky, vz Krajka, bébna (patrná,
známá). Rais. Lep. 65. O. ruda. Ott. XXII. 96.
Oká^avosť, i, f, Prunksucht Nár. litt.
1885. č. 61.
Okeeanum, okcianum = oceanna. Mili
18a, 46*.
Okení, n. = stěna okolo okna. Brt P. n.
1195.
OkénkoTitý. O. patradlo, durchbohrce
Sondě. Ktt.
Oképit sa na koho = oaopiH «e, oěkUh-
nouti 86. Val. Čes. I. XI. 322., XII. 130. Vz
Okepovať v VIL 1346.
OklasňOTať = cmi z jeímene oklepaÁ
Žel Brod Ces. 1. XIII. 29.
Oklepáé, e, m., nadávka. 1570. Wtr. eze.
Oklepy, m. = zubaté klasy (obilní). Čeč. 68.
Okliceni, n. Znamení božského o. Kar. 92.
Oklik, n, m. oklika. Sel jsem přímo k věci
beze vSech okliku. Fel. 16tf.
Oklipený. O. Skomě (a1. nevytřené).
Frant. 41. 16.
Oklopiti, koho. Hospodin o-pil je (con-
dusit). Z. pod. Deut. 32. 30. Ž. wit.: za-
klopil, klem.: zaklenul (MS.).
Okni, Fenster-. O. malba. Zr. Let IL 13.
Okno dřevěné, jedno-, dvou-, tří-, étyř-
křídlové, železné. Vz KP. IX. 322. Sr. Ott
XVm. 695. Tolik oken a neboj íS se p. Boba
(tomu, kdo neslnSné věci mluví něho zlé
dělá)? Ces. 1. Xn. 307. — O. v rozvrhu
vyučovacícb hodin (hodina, před kterou
a po nfS učitel vyučuje a v ni ne). Us.
Oko. Vz Ott. XVm. 698. Umělé o. Ib.
797. Suebosf oka, xerophthalmus (hladká,
glaber, Šupinatá, squamosus); úbytě oka:
zánět oka, ophtbalmia. Ktt Oči jako střely.
Tbz. V. 6. 224. Má oči jak trnky, haleéky.
taléř, jak charba nevěrné (Černé), lživé (sivé),
Slez. Vlasť. I. 237. Jak jsem na oko viděl.
Frant. 10. 30. Více vidí oči než oko. Kom.
Did. 15. Usmíval se, až měl oči do čárek,
na mísu knedlíků posypaných perníkem.
Zvon III. 723. Měla jsem téměř celý den
oči na vodě (hleděla jsem na ni). Sá. XVI.
10. Předkem oči na uzdě měj, po koutech
jimi nestřilej. Světz. 1888. 50. Nedán (nedal),
čo by do oka hodíf (nic). Sbor. slov. VII.
131. Má oko z KaSparovy krávy (kdo Spatně
měří, odhaduje). C. Buděj. Kub. List ůl
1902. 250. Nespraví nic do roka, kde ne-
zavře na Čas oka; Dvě oČi více vydělají
než dvě ruce (dohled). Lit list XIX. 24Ž,
318. — O. Ma krasne oko =: vku$. Sles. Vlast
Oko — Okntie.
229
I. 238. — O. Zlatem svitilo jeleni oko
(roftí.). RaÍB. Vlast. 296. — O. pletené: an-
glické, hladké, obrácené atd. Ott. XIX.
903. — Oko. V bot. : knři oko, očko. Viz Sa-
sanka zde.
Okocený. O. myš. Čes. 1. XII. 414.
Okoiný, placabilis. Mam. V.
Okoktatl = státi se koktavým. Bolesl.
Čas. 1. XIII. 89.
Okolár, a, m. zn 9kleniná perlUka na ka-
zajce; korálky na krk. Hauer 13.
Okolé. n. = ckoli, Pror. 66b.
Okoliéatě = « okoli, Val. Čes. I. XI. 44.
Okoliéné. V rynka shořelo o. (v okolkn)
devatenáct domů. 1720. Mtc. 1903. 21. V II.
352. stoji O. za Okoličnosf, ale polož je
před toto slovo.
Okolitý = oA;o;/if O. město. 1616. Mtc.
1905. 37.
Okolniee, e, f. = cMto koUm. Řimov. Knb.
List. fil. 1902. 250.
Okolníéek, čkn, m., pole n Přibyslavic.
Čas. naor. mns. III. 138.
Okončiti eo. Krok. I. c. 25. (1822.).
Okoniee, e, f. =? Žalobník dá tomu
jednomu o-ci. NB. Č. 251. Neni-li to omyl.
Mš.
Okostice, e, f. Tvorba kosti mimo o-ci,
parostosis; zánét o-ce, periostitis, Enochen-,
Beinhaatentzflndnng (drahotnýi secundaria,
hnisavý dělivý, pumlenta dissecans, nitro-
Ibový, interna cranii; pfivodní, prvotni, pri-
mána, úrazový, tranmatica, vlaknatý, fibrosa,
zhoubný, maligna) ; Krvavý zánět o-ce nitro-
páteřní, pachymeningitis spinalis haemor-
rhagica eztema. Ktt.
Okotriti eo : loď. Msn. Od. 35.
Okonn ryba. Vz Ott. XVIII. 703.
Okounik, a, m., ryba. Sr. Ott XXII. 731a.
Okoušeni éeho, Degnstation. Ktt.
Okoyee, vce, n. Hnilef o-vce, caries arti-
cnlaris cnbiti. Ktt.
Okožovaný = kM potaienj, O. paveza
(štít). Jrsk. XXVIII. 1. 162.
Oki^aby = hromadný název pro vodni
rostliny na bažinách a mokrých místech
buď plovonci nebo přirostlé. Val. Ces. 1.
XI. 47.
Okrqji, n. O. lesa posekati. 1512. Arch.
XIX. 136
Okras, n, m., decor. Rozk. P. 1324. Vz
Okrasa.
Okrasek, sko, m. = okrasa, O. středově-
kého básnictvi. Jeř. Rom. básn. 31.
Okrasný = kráilivj. O. řeč. Chě. S. H.
229«. Sr. Okráslný v U. 356.
Okrádenie, n., ornamentům, okrášleni.
Milí. 57.
Okradený. O. věže. Pass. 484.
Okradlovaci spolek. Nár. list. 1903. ě.
174. 4., 1904. 251. 17.
Okrénik, u, m. = iátt vrat, Vz KP. IX.
319.
Okf ehek, hku, m. O. menší, vodní ěočka,
iabinec, lemna minor. Ces. 1. XI. 291.
Okřej, e, m., vigor. Rozk. P. 1477. Men-
éík: Okfíenie. MS.
. Okřek, u, m., peroma. Rostl. drk. 180a. 2.
Ci okřehek? Mi.
Okřenouti = okHpnouti obéer$lvil% te. MS.
exc.
Okřičeni, n. Napomínali jsme je až do
o. Arch. XX. 550.
Okřídlený. O. zámyěka u stok. KP. IX.
315.
Okřidli, n. = tloupová M n chrámu.
Ott XX. 947. — O. = krajní vozy váleční
u HusitA. Vz Jrsk. XXV. 90.
Okřikmo koho konejSiti. Msn. II. 22.
Okřim m. okHn =z mísa na zadělání
těsta. Li tom. 62.
Okřinatý = $trupovitj^ JMtovUý, scutelatus.
Ktt.
Okřivajiei = zmlaaujiri^ otvíSujici, k doko-
nalosti uvozující. Zach. Test 148.
Okřivo, erquíckend. Na venkově je o.,
zdrávo. Nár. list. 1885. ě. 80. MS. má toto
slovo za chybné.
Okročák, u, m. = ohkroiák.
OkročOToti něco = omlouvati. Zvon IV. 7.
Okropeni, n., aspersio. Ev. olom. 114. 227.
Okroplti, il. en, ení, aspergere. Vz Okro-
peni.
Okrouhlá, é, f. = obruí, V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 141.
Okronhlavý = okrouhlý. Slez. Ces. 1. XI.
223.
Okrouhlický čepec (z okoli Okrouhlic).
Vz Ces. 1. XII. 25.
Okronhlolistý. O. pohanka. Ott. XIX.
1046.
Okrový. O. zeď (města). Zr. Let. III. 10.
Okr§eI, Sle, m. = okríltk. List fil. IIÍ. 53.
Okřtiti. Při tom prořeknutí i to se
okřtilo (povědělo), jakoby . . . 1723. Mtc.
1903. 17.
Okrúcačka, y, f., vz Oděvačka.
Okrúcaf se = zpiiovati $e. Val. Ces. 1.
Xn. 190.
Okruhel. Svět jest o. (okrouhlý). Luc.
42. a j.
Okrúhlica, e, f, hora v Gemersku na
Slov. Sbor. si. 1901. 166.
Okrúhlik, vz Okrouhlík.
Okruhový. Země, voda, vzduch a oheň
byly okruhovou Skálou. Zach. Test. 5.
Okrutenstvi, n. = likrutenatvi, saevitia.
Gl. hym. V. 122b. (MS.).
Okrutně = ukrutně. Leg. sv. Barb. (Jir.).
Okrutný = vknUnj. O. žalář (dUrus carcer).
Gl. hym. V. 122b.
Okruž, e, f. Rozk. P. 1184.
Okružky = okrajky^ tlupky. Mor. Kmk.
Oktachord, u, m. = osmiitrunik^ hudební
nástroj o osmi strunách. Vz Ott XVIII. 705.
Oktodec, e, m. = ošmndeterkaf formát
knižni, jehož arch skládá se z osmnácti
listů neb třiceti Šesti stran. Ott XVIIL 706.
Oktoylanhydrid, n, m , v luěbě. Vstnk.
XI. 124.
Oktylaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 123.
Okukovati se jak. Někteří mládenci bez
přítrži okukuji se po straně, sluSí-Ii jim
krok, dvoření a holdování. Světz. 1888. 3.
Okntie, n. n: okuje^ odpadky v kovárně
okolo kovadliny. Přeneseně: Borúc z stmiStě
i prťitie okolo dřeva o. Baw. E. v. 748.
280
Okynnlý — Oměj.
Okynnlý. O. žena (tlutiá). Rais. Lep.
280.
OlamoYaé, e, m. O. ječných osin. Nár.
list. 1903. č. 134. 21., 1904. 135. 21.
Olbřinmý = obrovský. O. socha. Zr. Zahr.
82.
Óldhamit, u, m., miner. Ott XYIII. 717.
Olé = oUj. Haná. Šb. D. 47.
Olejnatosť, i. f. 1585. Uč. spol. 1902. 27.
Olejně, Olartíg. O. černý mrak. Zub. Még.
15.
Olejnosf, i, f. O. věci. Zach. Test. 87.
OleJotiskoTý obraz. Jrsk. XV. 36.
OleJoTaný zástup (yl.: pomoManý). 1628.
Hrubý. 221.
Olemtati co. Husa olemtává sukně ho-
spodyně (hryze). Kun. Id. 10.
Oleodistearin, u, m., ▼ Inčbě. Vz Vstnk.
XI. 126.
Oleomargarin, u, m. =z md»lo margarinovi.
Vz Ott. XVIII. 722.
Oleonafta, y, f , v lučbě. Vz Vot. 49.
Olesnatělý pahrbek. Cen. 1. XIII. 6.
Olesněný hřbet. Stan. I. 266.
Olešanka, y, f, potok u N. Města ve
yých. Čech. Jrsk. XII. 235.
Olešnik, selinum, rostl. Vz Ott. XXII.
820.
Oletnéf vodu (oteplUi), Kál. Slov. 81.
OleT = oliva. Bozk. P. 599. Sr. Oliv.
Olevlti. Neoleyfm dřivé, nežli . . . Ote.
A. 244.».
Olhati koho oč : o kůži. Z kouřim. měst.
knih r. 1590. Wtr.
Oligoeén, u, m. = svrchní oddíl staršího
útvaru třetihorniho. Vz Ott. XVilI. 717.,
Zvon III. 650.
Olichotiti koho. Nár. list 23./9. 1900.
-olinký přip. : tenolinký, bleďoulinký.
DSk. Km. 33.
Oliditi. Nejsú oliáeni žádosti svěj, non
šunt fraudati a desiderio sno. Ž. pod. 77. 29.
Oliv =: oliva. Bhm. hex. 241. Sr. Olev.
Oliva, y, f., olea, rostl. Vz Ott. XVIII.
718., Olev, Oliv. - O. = 9iHbmi topůlek.
Trh. Sviny. Kub. List. fil. 1902. 260. — O.
Aloii, průmyslnik, 1822.— 1899. — O. Vikt.,
malíř, nar. 1861. Vz Ott. XVIII. 732.
Olivarius Jan, žurnál, f 20./4. 1904. maje
63 léta.
Olivín, u, m., nerost. Vz Ott. XVIII. 735.
Olizati, olizovati. Jdi olizovat jinam. Zvon
III. 90. — co čím. O. ústa jazykem. Us.
Oloupit!. Byli všeho oloupeni. Tbz. V.
9. 215.
Olovatěti, ěl, ěoi = olovUi, olovem $e
šfávati. — komu. Jakoby mně oudy o-těly.
Fr. Tomsa. Odvozeno od ,olovatý\ ale to-
hoto slova není. Mš.
OlOTeni, n., Verbleien. Vz Ott. XX. 223.
Olověnka, y, í. =: nemoc horníků. Nár.
list. 1904. 102. 3.
Olověný. Výroba o-ho cukru z kvasného
octa. Nár. list. 1903. č. 284. 21.
Olovnice, e, f. Vz KP. IX. 279.
Olovo. Dějiny, vlastnosti, výroba, upo-
třebeni olova. Vz KP. X. 175. nn. Máolovom
zaliate uši (nechce slyšeti). Bizn. 176. Bolení,
nadmutí břicha z otravy olovem ; černý
zákal z otravy olovem, amaurosís aatumioa,
Bleiamaurosis. Ktt — 8r. Ott XVin. 746.,
Vstnk. XI. 533.
Oložiti co. I o-li znamení svá, posn-
erunt signa. Z. pod. 734. V Ž. witt.: položili,
v Ž. klem.: uložili. Mš.
Olšany rak (černý). Slez. Čea. 1. XI. 222.
Oišinec, nce, m., alnus. Bozk. P. 582.
OlšoTý. O. barva. Arch. XX. 296.
Oitáma, y, f., oolnbrum. Bozk. P. 2198,
R. 102.
OltáHiik, a, m. = kněz, jenž nekáže
odbnda mše. Hus. Post. 199.
Oltárny, vrch v Klenovci na Slov. Vz
Sbor. slov. 1901. 32.
Olúbaný = olibanj. Slov. Nár. list 23.,«.
1896. Dbnl.
Olupovánl-se pokožky, exfoliatío. 0.,
desquamatio neonatorum. fctt.
Olupsije (olup si je) = bramhorjf. Hlu-
boká Kub. List fil 1902. 250.
Olympan, a, m. = Zeuš, Mbo. Od. 344
Olympický klid. Nár. list. 1904. 147. 9
Olympijský. O. hry. Vz Ott XVilI. 757
Olysalý. O. hlava. Sun. n. 250. Sr. Olyseti
Olysiti co komu: hlavu. Us.
Omáéka. Přišel s o-kou po mase = pozdě.
Us. O. (mačka, močka) slezské : černá (z po-
videl a rozkrájených klobás), držková (flač-
ková), Šimlena, chebzinková, rybová, sapraž-
ková, cibulová, Šnytlichová, kyselá, makovi,
bila, křunová, paradejska, bryja. Vz Vyhl.
U. 201.
Omáčkový. Nazývali ji o-von paní (že
dělala výborné omáčky). Sá. XXIII. 9.
Omájiti koho = oblaiiii. Č. (Lit. IL 481.).
Omáťat. Kto robil, zarobil, má na stole
sliže; kto zahála, hlad omáfa, suebú labo
líže. Slov. Bizn. 170.
Omámenosť, i, f. Sá. Prost m. II. 21.
Omámiti se na koho = ohlédnouti, diwi
pod{v€Ui. VŠirhui se naň o-li (s podivením
pohlédli). Jrsk. XX. 2. 246., XXIV. 312.,
XXVn. 104.
Omamivý, betáubend. O. vůně. Nár. Hst.
1905. 8. 2.
Omamně voněti. Rais. Lep. 466.
Omamný. O. vflně. Rais. Lep. 467.
Omašliti co: střevíce. Nár. list. I8i*5. ě.
61. Sr. Opentliti.
Omatek, omělek, tku, m. =: tmeUné mlýnM
rozprasky. Čes. I. XI. 188.
Omazka, y, f. = nia^t, omastek. Msd.
Od. 95.
Ombrograf, u, m. = datómlír. Ott. XVIII.
761.
Omeje i= pomyje. Mlázovice. Čea. 1. X.
420.
Oměj tenkolitif, aconitum anthora: jedhoj,
mnišek dobrý. — O, ilutý, a. lycoctonnm:
omich, psi mor, vlČi (oměj, mor, kořeň),
Žluté pantofličky. -- O. ialamúnek, a. napellns :
dud v, hemelín, kačenky, kapalec, kohoutky,
koníčky, mníšek zlý, mordovník, střevíčky,
šalamounek, vendnŠka, voměj, vomín. —
O. pravý, a. storkianum: dřevoied, holábky,
mordovník, pantofličky, střevíčky, avolina,
šalamounek, zlý mníšek. Vz Ces. L XIV.
175.
Omeikáni -^ Opavice.
281
Omeškáni, n., vz Omeikati.
Omietka, y, f. DrSali sa pod o-kou (zá-
Btěroa a p.) evan. církve. Sb. si. 1902. 42.
Sr. Omitka.
Omieh, n, m. V Trenéansku. Vz Oměj
zde.
Omikati sa Buchým ko&fatom cnosti. Nár.
nov. 1892. Omykati?
Omilka, y, f. = mouka za luhem. Ces. 1.
XI. 188.
Omilý. Synn omilý, cariBsime. Kato gl.
lA. Či o inteij.: Synn ó milý? Mě.
Ominať. VSecko pomaly začíná o. [pře-
chÓMPti, pře9tdvat^ zajimati, téiUi). Val. Ces.
I. XI. 46. Už fa to omíňá (přestává zajímati)
Ib. 177.
Omítka zdí : cementová, hladká, stříkaná,
Stnková. Vz KP. IX. 277.
Omladniéni talovitosť, pnerperale Pyae-
mie ; vřed, nlous pnerperale ; převleklý zánět
blány tíhové o-éní, Bynovitis metastatica
pnerperalis. Ktt.
Omluva. Často chyba omluvou se horší
stává. Slad. Jan 86.
OmlúTatl = omloufHUi. Sr. Omluviti.
Omrákány čím: Žalem o-ná knížata.
Slad. Rieb. 70.
Omrazivý přestrach. Msn. Hym 87.
Omrkati, omrknouti, omrkovati se po Čem
= óhUdati se. Jrsk. VIII. 3. 455. — se. Jak
jsem se omrkl (nedopa^U), už vyklouzl
(utekl). Ib. XXV. 72. Omrkuje se = připoz-
dívá ee. Krkon. Ne&lsek.
Omrzaly. O. úřednické práce. Sf. v Pal.
Záp. II. 52. Sr. Omrzelý.
Omydlík. Holka jako o. Sá. Pr. m. I.
2J3. Sr. Omydlek.
Omygel, glu, m. = krátký klacek upo-
ířebovánim otlíiéenj, YaI Čes. 1. X. 467. —
O. = useknuti ocas psi. Va). Čes. 1. XIII.
416. — O. = pahýl ruky, Stumpf, Stummel.
Val. Čes. 1. XIII. 416.
Omýkatí, omjknouti = íiniti zmínku, zmi-
línvaíi se. Omejknu tam, že . . . KrkonŠ. Fr.
Neéásek.
Onačí jest dle Prk. Comp. slov. 5. kom-
parativ od onaký.
Onakvě. Bylo jim onakvjéj = lépe. Val.
Čes. 1 XIII. 208. Sr. Onakvý.
Ondá, y, m. = Honda, Honzík. Domžl.
Čes. 1. XI. 267.
Onderek Jos., kněz a spis., nar. 1811.
Vyhl. I. 76.
Ondrák Prokop, kněz a spis. Vz Ott
XVIII. 768.
Ondral = Ondřej. DSk. Km. 13.
OndraS, e, m. OndraS, OndrašI Enem se
ty rozvaS, kernm cestum pujdéš. PujděŠ-li
dolinnm, dostaneS tam chvojinnm ; esli pujdéš
chodníkem, dostaneš tam kneblikem; esli
piýdéš kopcem, dostaneš tam klockem. Slez.
Vyhl 11. 269.
Ondřej. Na svátého Ondřeje eSte sa nám
ohřeje (ešfce slnko ohřeje). Rizn. 64. Sníh
na sv. Ondřeje žitu velmi nepřeje. Sr Vyhl.
II. 3., 6.. Vlasť. I. 140.
Ondřej ky =: olověné kuličky, které se
lily na den sv. Ondřeje a z jichž podoby se
hádalo. Vyhl. II. 4.
Ondříček Fr., houslista. Vz Ott. XVIU.
774.
Ondrudek Fr., ě. malíř, nar. 1861. Ott.
XVIU. 774.
Oněmělý Čím: podivením. Zr. Čer. 20.
Onemocnělý. Us. — čím: neštovicemi,
d. Pockenkranke. Ktt
Onemocněný, správně : onemocnělý. MS.
Onon, u, m., v luébě. Vz Vstnk. XI. 620.
Ononin, u, m., v lubě. Vz Vstnk. XI. 520.
Onský = onakj. To byl o. hoch; hustý
vlas, černé oéi . . . Nár. list 9./2. 1901.
OnSoY, a. m., zaniklá ves ve Znojemsku.
Vz Mtc. 1903. 148.
Onychon, n, m. = drahý kámen, onyx.
Kom. Did. 2.
Onyxový. O. lampa. Nár. list. 1903. č.
248. 20.
2. Opáčiti = zkusiti^ pokusiti se. Keď si
(jsi) ty konáé, tede ňaopač. Brt P. n. 687.
Opáčkem = po zpátku. Baw. B. 7a.
Opadaný. O. ovoce, správně: opadalé.
Mš.
Opachadlo, a, n.zzvijíř. Vlč. Lit II. 2.
21.
Opakokladný význam, ku př.: cesta —
necesta, příklad — nepříklad. Litom. 49.
OpakoTní neděl dí škola =z opakovad.
Zvon III. 707.
Opál = beztvarý, vodnatj kysliěnik kře-
miéitý. Vz Ott XVIII. 784., Mtc. 1903. 49.
Opalač, e, m. = pře^ásaé, pomlouvaě.
Bujný všech věcí o. Fel. 167.
Opálčlčka, y, f., zdrobn. opálka. Sá. Pr.
m. 11. 18.
Opalina, y f . =: nálevník eelobrvnatý. Sr.
Ott XVIIL 784., Opalinka v III. 107.
Opálkář, e, m. =: kdo dělá n. prodává
opálky. Čes. 1. XI. 333., Mtc. 1902. 28.
Opar, u, m. Selský o. (nadávka sedlákům).
— O. bederní, kyčelní vřed (rAŽe), vřed
ohnivý (sv. Antonína), opasní jáhlina, pasový
opar, herpes zoster; o. bujivý, herpes ve-
getans, impetigo herpetiformis, lysivý, h.
tonsurans, scheerende Flechte (skvrnitý, ma-
culosus', opar po rtuti, hydrargyrosis (pod-
náhlý, subacuta, vleklý, chronioa) ; o. pasový,
zoster (břišní, abdominalis, hrudní, pecto-
ratis, kštice, capillitii, lalAčkový, auricularis,
lícní, faciei, ramenní, brachíalis, stehenní,
femoralis, šije, nuchae). Kott
Oparový. O. chránička, vaccina herpe-
tica, Eczempocken. Ktt.
Opasadlo, a, n., cingulum. Pror. ol. 16b.
2. Isa. 11. 5.
Opásaly = opásaný. Mam. F. 86*. 1.
Opatice, e. f., abbatissa. Aby o-ci a jiné
jeptišky svolala. Pat Jer. 113. 14. Sr. Ib.
169.
OpatOT, a, m., les u Jankova u Votic.
Uč. spol. 1901. IV. 3.
Opatřiti co Jak. Opatřil to, ani (jako)
vietor muku (mouku). Sbor slov. Vil. 181.
Opatrný. Aj o-mu niekdy stodola shoří.
Rizn. 64. — . Matěj, prof. a spis., 1860.—
1891. Vz Ott XVIU. 788.
OpatroTnictvi, n. Vz Ott. XVIII. 789.—
792.
Opavice, přítok Odry ve Slez. Vyhl. I. 18.
232
Opáleni — Opsimates.
Opaženi, n. = pavlač. Has. Sal. k. 1.
OpejHti se = tbohatnouii. Litom. 56.
Opeklosf, i, f., abstínatio. Glosa. klem.
A. Uannš éte: speklitosť. MS.
Opelka, i, f., vz Pokratina.
Opěnkovaný (^opénkovaDý) = poMlacen^.
LiSeň. Mtc. 1902. 122. Sr. Pěnka.
Opera. Y% Ott. XVIII. 800. nn.
Operace. Vz Ott. XVIII. 802. nn.
Opěrák, n, m. = čásf splachovacího pM-
stroje uvnitř pláSté. Nár. list. 1903. é. 136. 9.
OpeHti = pobiti. — co čím. Loď dskami
0. Míli. 100*.
Operovati = pŮ9ohiti, Kom. Did. 268.
Operutěný. O. drožka (čilá, rychlá). Sá.
Upom. 272.
Opeska, y, f. = předkoika. ZánSt o-kv,
Vorhaatentzttodnng, posthitis; zánět žaludu
a o-kj, balanoposthiti9. Ktt.
Opešávati. í?o řemeslo začínalo o. = hy-
notui. Val. Čes. 1. X. 464.
pěti = opét. O. nás pořádal. XVI. stol.
Rakovu, kn. měst. Wtr.
Opětovanosť, i. f. O- stí mezi zjevy. Krec.
Opětovně jsme svfij náhled vyslovili.
Pokr. 1886. é. 20.
Opice. Vz Ott XVIII. 808., Op. Na opice
jíti = aprílem. Wtr. Světu na opicu = pro
smích. Kmk. — O., nadávka. 1613. Zvon.
II. 692.
Opiěina, y, f. — hnědý iat trestanců pev-
nostních. Nár. list. 1903. 6. 85. 3.
Opiěinec, nce, m. = mi»tno9f, ve které $e
chovají opice. Nár. list. 1902. Č. 34. 1.
Opidný míšek, diantus. Rostl. drk. 178h.
2. Slovo asi zkažené. Mš.
Opiekati se někým = etarati »e ofí. Pel.
XIII Sr. Opékati.
Opihled, u, m., mimusops, v bot. Ott.
XVIII. 809.
Opilý. Je navalený, dosmolený, ožvan-
taný, Čertovi milý, naťatý. Vz tato slova.
Zle je o-lým járky přeskakovat Rizn. 167.
— jak. Byl o. jako dvéře. Koconrov. Čes.
1. XI. 368. — z ěeho : z vína. Poč. XVIII.
stol. Čes. 1. XII. 11.
OpioTý. O. obrazotvornost Nár. list 1903.
«. 154 13.
Opiplaný. Co nesníš, vlož to zase tak
oné do mísy (nezpůsob). Frant 46. 21. —
Na Val. o. = pečlivě upravený, ulízaný. Čes.
1. XIV. 96.
Opiti se. Sr. Ožvantatí se.
Opititi co jak = opětovati. 0-til to as po
třikrát 1514. Wtr. exc.
Optáknút koho =r napáliti. Mditi. Val.
Čes. 1. XIII. 375. Sr. Oplakati.
Oplan, a, m. Slovo statočného muia je
viac nežli přísaha o-ua. Rizn. 167.
Oplasklý. O. oteklina. Us.
Oplata, y, f. = clo. Hauer 10. Sr. Cisarka
Oplecnik, vz Oplecek.
Opleěi, D. = opUi^. Svědčí (sluší) mu to,
jak krávě o. Brt. D. 1. 339.
Opleskaný čim: masem (tlustý). Mor.
Čes. 1. XI. 254.
Oplešatělý. O. hlava. Zvon III. 276.
Oplet, u, m., rybník u Brtniee. Čas. mor.
mus. III. 138.
Opleti sa čeho = tibaviii ee, Val. Čes. 1.
XI. 178. — se naě. To sa na fa oplelo =
vrJUo, tachvátilo ti. Val. Čes. I. XU. 421.
Opleviti se = zavdiéUi tef Pakli díS (pakli
jim odporuješ), neoplevei se. Rokye. Poit
291b.
Oploteň, oplotna, oplotně, oplotnicf
děli mlat od peren. Litom. 61.
Oplozeni, n. Vz Ott XVIII. 813.
Oplůtkovaný statek (plotem obebnanÝ).
Zvon III. 599.
Opojně vanouti. Kká. Slon I. 199.
Opokovatý. O. hora. Pnlk. Lobk. k. 3.
Vz Opoka.
Opole, e, n. Každá kadtelanie roapadaU
se na sousedstva Čili opole; Celé o. bylo
jistými dávkami i povinnostmi k hradu za-
vázáno. Vz více ve Vlast IV. 29. Sr. Opoli
i v dodatcích.
Opolský Jan, básn., nar. 1875. Vz Ott
XVIII. 815.
Opomněni něčeho. Vrch. Sud. 130.
Opomniti. Neopomněl dodati. Brann. Pam.
kr. Lépe: neopominul. MS.
Opovážně s= opováSUvi. O. něeo dinití.
Kká. Sión. I. 248., Msn. II. 393.
Opověd, i, f. = ohlášení opravného pro-
středku v řízení trestním. Vz Ott. XVIII
818.
Opozaditi eo, hintansetzen. Lépe: od-
kládati, nedbáti, nevážiti, zanedbati. Mš.
Opožděný chodec, správní; opozdilý. Mš.
Opúch, u, m., rošti. Vz Leknín zde.
Oprata, pl., n. = oprati. Kbrl. Džl. 15.
Oprava tisková. Vz Ott XVIII. 823.
Opravy či popravy = protiěary (proti ženám,
které rády z jiných žily a zvláště nžitek
jejich krav si pfíčarovávaly). Va Nár. sbor.
VIII. 124.
Opravený. O. kořalka (oěarovaná). Kšt
Poh. 140.
Oprávěti = opravovati, p^nnlouvati koho.
Družce neroď o. Baw. E. v. 1717. Vz Opra-
viti.
Opravné, ého, n. 0-ného třes quartae
avenae cum puUo etc. XlV. stol. Jir. Frore
226.
Opravný. O. prostředky soudní. Vz Ott
Říz. in. 1.
Opravovaei řízení (monitura) soadoí. Vs
Ott XVIIL 825.
Opravováni, n., reparatio. Milí. 100.
Oprdovati = obcházeti kol práce a ne^
chopiti se ií. Litom. 56.
Oprleniěka, y, f., litignus. Bozk. P. 395.
Sr. OpleniČka.
Oprn, temer. VeleS. 151. Sr. Opmý z
násl.
Oprnosf, i, f. valitndo. VeleS. 153.
Oprza = oprx v II. Přisp. 205. Ž. pod.
29. 10. Ž. klem. má: zahnbenie, Ž. witt.;
zpirzněnie. Mš.
Opseti = ve pei pHjiti, ma mizinu. Muž
nakládá na ni (na ženu), až někdy opá
pro ni. Ghč. S. IL 175a.
Opsieti, vz Opseti.
Op8imates Jan, spis. Vz Ott XVIII.
optaná — Orliček.
288
Optaná, é, f. Děkiýi za optanon, ich
dank« íiir die Nachfraga. Bais. Lep. 117.
Optat Bened. (BeneS). Vz Ott. XVIII.
828.
Optati eo komu kde. Aby někde nám
optali bospodn (poptali se po hospodé). Lbk.
58.
OptatiT. Vz Ott. XVni. 829.
Optetice = zaiUi vstbuzené horkosti a vlh-
koniL Zeeb. Test. 129., 148.
Optika. Vz OU. XVIII. 829. 0, krystallová.
Vz Vstnk. XI. 575. O. geometrická. Vstok.
XII. 403. O. mefeorologická. Vz Vstnk. XII.
600. O. atbmosfaerická. Vz Ib. XIII. 699.
Opuéeni, n. = rozbiti. Mohl by ten sud
pfíjiti k o. Frant. 52. 34.
Opuch brdečky čivu zrakového. Ott.
XIX.
Opúch, n, m., rostl. Vz Leknín zde.
Opúli, n. Bílé o. (ženský šat). Mršf. Obrz.
153.
OpulTÍroTat koho = oholiti, Val. Nár.
sbor. VIII. 36. Z ném. balbieren.
Opumovaný kabát (poházený sněhovými
koulemi). Čch. 1. Pov. 37.
Opuptaný. O. mysl. St. Ve vyd. Vrť.:
opntaný =: zpitomělý. MS
OpúStéti, vz OponStěti (opustiti).
Opýchnouti. Zmoklá otava opýchla =
drobet oschla. Deštná. MŠ.
Opy§, e. m. Věž nad opyiem kralohradu.
Jrsk. Vi. 1. 219.
-orapříp.: nemotora, PiStora. DŠk. Km. 11.
Oráč, e, m. = pisaí-. V zloděj, mluvě. Čes.
1. XI. 141.
Oračka, y, f. = oráni, Čfm je fažSia o.,
tým bude i klas CažSí. Rizn. 64. — O. ku
kypřeni, rozděláváni, provětrá vání sladu.
Nár. list. 1903. ě. 140. 5., 1904. 138. 9.,
324. 2.
OráéoTic. Od něhožto rodu ti jistí o-ci
kniežata v tej zemi jsú. Pass. 387. (Mš.).
Orájiti koho = hUáiti, (Lit. IL 481.).
OrámeoTati co čím, umrahmen. Pokr.
1885. é. 195.
Orangutan, a, m., opice. Vz Ott. XVIII.
834.
Oranisko, a, n. = omé polt. Us. Tkě. Sr.
Oraní átě.
Oranžérie, e, f. = stromky citroníků
a pomorančo vniků ; místnost, v níž stromky
ty přes zimu byly chovány ; nyní = skupení
ovocných zákrsků chovaných v kruhulích
nebo také jistý druh sklenníků větších roz-
měrf , v nichž se rostliny na zimu ukládají.
Vz Ott. XVIII. 836.
Orati jak. Kdo hluboko ore, zlato vy-
orává. Rizn. 67. — O. = psáti, V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Orátko, a, n. = tužka. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XL 141.
Oratoř, e, f. = kapliíka. Leg, Anat. I.
25. (MS.).
Oratomi sloh. Nár. list. 1904. r5. l.
OraTa, y, f., řeka na Slov. Vz Sb. si.
1901. 162.
Oravica, e, f,, řeka na Slov. Vz Sb. si.
1901. 162.
Oraz = jednou, koneéné. Jak nám nedáte
té pálenky o. Brt. P. n. 521.
Orazit =: z kapiy ukrásti. V zloděj, mluvě.
Orba. . Sr. Ott. XVIII. 838. O. hluboká
a mělká. Nár. list 1903. č. 134. 21.
Orcylaldehyd, u, m., vluébě. Vz Vstnk.
XL 121.
Ordinace, e, f., z lat = svicmi; udiieni
rady lékařské, předpisováni léků, Vz Ott
XVIII. 842., 1845.
Ordiniijici lékař. Nár. list 1903. ě. 148.
16. Vz předcház. Ordinace.
Orebité = orebStl bratři, bratrstvo vojenské
v prvních dobách husitských. Vz Ott XVIIL
846.
Ořech. Vz Vořech. — O. Nechá toho, až
bude doléhati na ořech, až bude zle a kuše
k vystřelení naniatá. Zvon Ilf. 194. — O.
= různice. Vz Ott XX. 1017.
Oreid, u, m., slitina. EP. X. 263.
Ořekrotee, tce, m. O. Nestor. Msn. Od.
35. Vz násl.
Ořekrotný Kastor. Škd. Od. 176.
OreL Vz Ott XVIII. 884. Kdo honí orla,
o vrabce se nestará. Vrch. MuS. II. 26. —
O., znak. Vz Kol. Her. I. 411. — O. Kar.,
spis.
Ořeplodný. O. země. Msn. II. 265., Škd.
Od. 16.
Ořeslav, a, m. = oři slavný. O. Nestor.
Msn. II. 28. 167.
Ořešnik, a. m. =i pták z íeUdi havranů.
Vz Ott XVm. 864.
OrezaTěti, ěl, éní. — komu. Čechům
u-lv mlaty. Tbz. XUI. 196.
Organoidy v minerál. Vz Vstnk. XI. 841.
Organotherapie, e, f., z řec. = léčení
chorob různých orgánů lidských týmiž n.
jinými organy zvířecími n. přípravky z nich.
vyrobenými. Vz Ott XVIII. 856.
Organovaf = na varhany hráti. Sbor.
čes. 111.
Orgován, u, m., ovocný strom. Sbor. slov
1901. 154.
Orchstr, u, m. Vz Ott XVIH. 859.
OHdnouti. Exekuce ořidly (staly se říd-
kými). Wtr. Min. 34.
Originalita, y, f., z lat., původnost. Nár.
list 1904. 182. 13.
Ořik, a, m. = konik. Baw. J. 244.
OHš, e, m., oHfka^ polycarpns umbellatus,
houba. Vz Ott. XX. 190.
OHzkoTý vzor. Nár. list. 1905. 64. 13.
Orješek, šku, m. Krámský o. Sbor. slov.
Vn. 120.
Orkestralni routina. Nár. list. 1903. č.
243. 18. Sr. Orchestrální.
Orleanik, u, m., bixa, rostl. Vz Ott IV.
116.
Orletováni, n. = ru^i nahazováni oka
na kaidou jehlu. Ott. XIX. 903.
Orlice, znak. Vz Kol. Her. I. 411. O.
moravská. Ib. 18., 92., 136.
Orlický. O. hory, dHve : Kladské, Čásť
horstva Sudetského. Jrsk. XXII. 152. — O.
SI., básník.
Orliček, čku, m., rostl. Orliček obecný,
aquilegia vulgaris: kozí bradka, cvrček,
berličky, jaterník, kakuSka (bílá, modrá,
234
Orliček — Oslejcbatí.
žlutá), koníček, kořeni (kvitek) péti bratrů,
randličky, ryehliéek, třasiček, yorliček,
vorlik, zahradni zvonek, zvonečky. Vs Čes.
I. XIV. 176.
Orličin, a, m., aqailaria, rostl. Vz Ott.
II. 559.
Orličkář, e, m. = kdo hraje orlickém,
kostkami o sázku, na kterých je namalován
orel, sedlák atd. Orel pták, kobyla sedlák,
panna rftže vSecko zmflže (vykřikuje orlíč-
kář). Vykl. Obrz. 185.
Orlík, n, m. = íM mlfna, jii táhnou
palců brány ; ten stojí na své kobylici v pán-
vici a na boře v knielicíeh. Vz Čes. 1. XI.
179.
Orloffi-mii, a, n. z=: orloj. Faust. 92.
Orloj pražský, vz Ott. X VIH. 880. i s vy-
obraz.
Orlosup, a, m., pták. Vz Ott. XVIII. 881.
Orionu, a, m., rbinus, iralok. Ott. XXI.
669.
Orlová, é, f. = kláSter ve Slez. Vz Vlasf.
I. 18.
Ormis Sam., slov. spis., 1824.-1876. Vz
Ott XVIII. 886.
Ornament, u, m., z lat. O. listový a květný.
Nár. list. 1902. č. 233. 2.
Ornamentálně dekorativní komposice.
Nár. list. 1903. č. 284. 17.
OmamentAlni kreslení. Nár. list. 1904.
24 13.
Omamentni diplom. Nár. list. 1903. č.
176. 13.
Ornamentový. O. motivy. Nár. list. 1903.
č. 270. 17.
Omátka, y, f. = frýdka se Širokými
zlatými portami kolem krku v ChráStanech
na Hané. Čes. 1. XII. 235.
Omitholog, a, m., z řeČ. r= ptakozpytea.
Zvon UI. 670. Vz násl.
Ornithologlcký spisovatel = omOKolog.
Zvon III. 670.
Orodovati za koho ke komu. Ať oro-
duje za n^ k Hospodinu. Hod. Žalm. 130.
Orosený. O. mez. Zvon III. 190.
Orostlina, y, f. = zmét malých kořenů.
Jrsk. XXIV. 286.
Orozený z bohynS. GI. roudn. 63«.
OrseJ, e, m.. íicaria, rostl. Vz Ott. XVIII.
892. O., ranuncnius ficaria: babí blysk, babka,
blysk, blýskavé kvíti, blySfok, celidon menSí,
čačka, kravské ceciČky, krtičnik menfii,
krvavník menSí, manna, močařínka, neito-
vičné koření, orzaj, orzej, podlíStka, roupík,
roupník, roupové koření. Vz Ces. 1. XIV. 134.
Orth Jan. č. histor. 1834.-1887. Vz Ott.
XVIII. 896.
Orthid, u, m., miner. Vz Ott. XVIII. 896.
Orthoamidofenol, u, m., v luóbd. Vstnk.
XI. 14.
Ortová Leop., roz. dePauli, dramat, uměl-
kyně č., 1847.-1903. Vz Ott. XVIII. 900.
Orumpant, u, m., z něm. Armband. Čem.
Z. 79.
Oružný. O. zbroj. Msn. II. 119.
Orvati koho jak : až na kostí. Tbz. V.
1. 94.
Osaditi co Jak. K tomu měl k tona
hradu slnibu osazovati se dvěma koňoniL
Půh. brn. IV. 164.
Osáhly. 0. vodstvo. Msn. Od. 65.
Osáknonti éim kde. A tu na tom dvoře
věnem svým osákla. 1488 Arch. XiX. 233
Vz Osákati v 11. d.
Osamoeenec, nce, m. Jlnk. Jaa. I. 125.
Osamotněti, ěl, ění. Ditě o-lo. Zvon IIL
309.
Osamotňovaei boj, snaha. Nár. list. 1905.
1. 17.
Oseati eo. Vavřinec oharky oaeává SIot.
RizD. 172.
Oseiilaee, e, f. Vibrace a o. Vz StrL
Mech. 398.
Osed, vz OSed.
Osedlitlivý (/) = O. zájmena = possei-
sivá. 1776. Sr. Bíi^ Obr. 77. Neujalo se.
Osekáé, e, m. = kovářskj ná»troj k odtrho-
váni podkov » kopyt Vz Ott XIX. 1010.
Osel. Vz Ott. XVIII. 909. Oslu je maroo
v ornát záda halit (fipatnj^ kněz málo pro-
spěje). Kká. Sión. 1. 167. — O. Znamení
osla nosívali za starších dob žáci, kteří ve
i kole mluvili po česku a ne po latinsku
(byl to Školní trest). Vz Jrsk. III. 271.
OseleČka, y, f. = ucho. Užovka ma dré
o-čky. Slez Vyhl. II. 286.
Osenice, e, f., agrotis, moijl, Vz Ott
XVIII. 910.
Osidelnik, a, m., strangalia, brouk. Vz
Ott. XVin. 912.
Osidlovaci kommisse. Nár. list. 1904. c.
49. odp.
Osiesti := obsednouti, šednouti nai. —
co. Ty věci chtí je (srdce) o. Chč. S. L 22*.
a j-
Osikovnik, a, m., saperda, drah tesařikd.
Vz Ott. XXII 621.
OsinkoTý. O. zboží. Hlas nár. 19J12
1896. Dhol.
Osiperny, druh hruiek, Tbz. III, 2. 360.
Osiva, pl.^ n. =: oieté pole, DomŽI. Čet.
1. XII. 382.
Osivka, y, f. Býti někomu na osívku =
na osívání, pretřepávání. Val. Ďe«.M. 11
133.
OskeruŠe, e, f., pirus sorbas, rostl. Vz
Ott. XIX. 772b. Zmraščil sa, jakoby bol do
fiezralej oskorufie (oskeruSe) z&hrýzel. Rizn.
172.
Oskominy. Má o. = trnou mu zuby od
kyselého ovoce. Us. Hauer. 13.
Oskorude, vz Oskeruěe.
Oskřivee, vce, m., vz Ozhřívec. MS.
Oslad, u, m. = oilatenl. Mark.
Osladič, e, m., polypodinm, rostl. Vz Ott
XX. 189.
Osladiěovitý. O. rostliny, polypodiaeeae.
Vz Ott. XX. 188.
Oslavenéin. Uznání zásluh oslavenčinýeb.
Mš. exc. Sr. Oslavenka.
Oslavenka, y, f. = žena oslavovaná. Mi
Sr. Oslavenec. V VII. 128. oprav.: dic
Gefreite v: die Gefeierte.
Oslediti = vyntopovati. Vlka pe stopě o.
na sněhu. Chč. S. II. 266^.
Osiejchati se = ostýchati ««.
j
Oslepily — Ostřieti.
235
Oslepily. 0-lí Čechové. XVI. stol. Uó.
spol. 1905. IIL 29.
Osleply naé : na obd oči Tbz. V. 9. 843.
Oslepnouti. Necbcefi-li o., nedívej se
dloobo do slnnce. Tbz. m. 2. 202.
Osliée, ete, c. = o$lik. ČE. Hanka 38.
Oslněnosť, i, f., (sněhová slepota, Schnee-
blindbeit). Ett
Oslniti jest sice neústrojno, ale pro rozdíl
významu třeba snad nechati. MŠ.
Oslovenee, nce, m. = ilověk o9lovenj.
Tbz. V. 1. 372.
OsloTý žrnóv. Ev. olom. XXIX.
Oslyš, ošlyi, e, m., convolvnlas arvensis,
rostl. Vz Ott XVIII. 916.
Oslzeti, el, ení. — koma. Oéi mn o-ly.
Jrsk. XXIX. 428. — proč: radosti. Lnž.
Kv. I. 87.
Osmáei, octodontidae, čeleď hlodavců
dikoobrazovitych. Vz Ott. XVIII. 609.
Osmadvadcet mil. Milí. 31*.
Osmahle zažehly ruměnec. Zvon IV. 54.
Osmek, otmyk^ n, m. =: $trom poloSený
k upevněni břehu. Ott. XVIII. 917.
Osmelc (oimelc?), e, m., pagimentum.
Rozk. P. 82., K. 56.
Osméleti = státi $e tmUijm. Mark.
Osměliti, o9milowiti tfl kde. O. se ve vodě
(= dříve se omyti, než se kdo ponoří). Čes.
1. X. 470.
Osmer, a, o, vz Osmerý.
Osmiboký ochoz. Čes. 1. XII. 177.
Osmička, y, f. =s o^m let. V zloděj, mlavě.
Osmikoftovy vflz. Tbz. V 4. 91.
OsmipaprskoTity. O. kolo. Škod. 11*. 106.
Osmiradličny pluh do chmelnic. Nár.
list. 1904. 135. 22.
Osmirohy. O. hvězda (v erbu). Kol. Her.
I, 395.
Osmistran, n, m. Jrsk. Pov. 175. I
Osmistmnnik, n, m., vz Oktacbord.
Osmi-om, a, n , hov. Vz Ott XVIII. 918 ,
Vatnk. XI. 660., XII. 589.
Osmlee, vz Osmelc.
Osmnácterák, a, id. = jeltn « otmnácti
vjtadami na parvziďi^ byvá devítiletý. Ott.
XVra 918.
Osmnácterlui, y, {., vz Oktodec
Osmnáctý. O. chasa (pražStí myslivci
vojenStíj. Vz Hlk. X. 218. nn.
Osmnásty = onnnáctj. Milí. 3«.
Osmorák, a, m. = korbáé (karabáč) ple-
teny z osmi prútkóv. Sbor. slov. 1900. 184.
Osmosovy. O. voda. Nir. list. 1902. ó.
233. 15.
Osmntněti, ěl, ění. O-ly lesy, o-něla ves.
Mréf. Obrz. 122.
Osmnzeny. O. nádoba. Skd. F. 156. Sr.
Osm uditi.
Osnova. Keď si ztratil o-vu, začni to len
poznovu (plán). Rizn. 65. Vz Útek (zde).
OsnOYník, a, m. =: tkadlec. Tk. M. r. 185.
Osoba. Abych na tom sněmu o-bů byl
(osobně). Arch. XX. 181.
Osobltnosť, i, f. O. nářečí. Rozp. íil. 113.
Osobný. Dívka o-bná(singularÍ8, zvláfitní).
Hod. Žalm. 147.
Oson, u, m., v Inčbě. Vz Vstnk. XI. 503.
Osotriazol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XII. 60.
Osoueh, n, m. = okorek. Dik. Em. 40.
Osoudeti. Slodkym dřevem o. (karabá-
čovati). Slez. Vyhl. II. 48.
Osovnč = oěobni, zvláMti^ zastar. Pel. XIII.
Ospice = jalové, větrné, ovčí Či plaué
neitovice, drobnice, vodánky, varicellae,
Windpocken. Ktt.
Ospovy. O. klefitě ranhojičské, Eomzange.
Ktt.
Osrblianka, y, f. = potok na Zvolensku
na Slov. Sb. si.
Osrdečnik, u, m., pericardium. Ott. XVIII.
921. Yz Osrdec.
Osrstěny, behaart. O. medvědí kAže. Nár.
list. 26./1. 1901.
Ostačni = ostatní, o. peníze. Z manuálu
arch. rožm. č. 88. Wtr. Není-li omylem m.
ostatečny. MS.
Ostadnúti se čeho. 0-dni se pýchy. Vyb.
I. 954. 31. Asi chybně m. : ostavnj. Mi.
Ostarožltny. O né lidi s sebú míti. Arch.
XX. 168.
OntatiíU =z poslední. O. kocnr, co se mySi
boji. Slez. Vlast. I. 222.
Osteček, čku, m. Co o., to hroteček
(mléka) ; co majiček, to židliček. Slez. Vlasť
I. 216.
Osten Jan, vlastně : Ohrensteio, spis., nar.
1871. Vz Ohrenstein.
Osteoplastieky. O. trepanace lebky.
Nár. list. 1905. 16. 3.
Ostierati, stemere. Po stěnách ostierají
a okrailují. Pat Jer. 136. 16
Ostnokožei. Vz Ott. XVI li. 934.
' Ostojce, e, m. = kdo nepHteli ostoji^ vUiz.
Baw.
Ostr, a, o, vz Ostrý.
Ostrabeni, n. = osmélenL Baw. Ar. v.
2519
Ostřáhati, vz Oatříhati, Ostříci. Um. roud.
2465.
Ostřapčeny. O. páska. Jrsk. XI II. 3. 57.
Ostřapčiti co. V z předcház. Ostřapčeny
Ostraviclcy Č. =z Ant. Httttler.
Ostravsky Č., básník.
Ostraž, e, m. Nestor, ostraž Achajskych
(ochrana). Msn. U. 132.
Ostraženie, n., custodium. Ev. olom. 64.
127.
Ostraženstri, n. V o. jich otplata mnohá,
in custodiendis illis (juribus). Ž.
Ostražnomyslny. Msn. Od. 138.
Ostrčil Jos., lék. a spis., 1848.— 1897. Vz
Ott. XVIII 940. — O. Ant. dr , spis., assistent
— O. O , hud. sklad. Sr. Zl. Pr. XXII. 132.
Ostré, acies. BieSe se přitupilo o. radlic.
01. 1. Reg. 13. 21. (List. fil. XIII. 893).
Ostrev, hora v Tatrách. Kál. Slov. 47.
Ostři, n. Visí to na o. břitvy. Škod. II*.
193.
OstHci se Čemn =: uvarovati se 6eho,
Nevěře se o. Baw J. v. 1366., £ 3238.
Ostřidlo, a, n. O. v cihle = křemenity
písek, iamot, tuha, moučka z pálené hlíny,
uhlí, kok. rašelina atd. Vz KP. IX. 77.
OstHeti se, succingere. — Čím: sukní.
Ev. olom. 203. 92.
286
Ostřihaný — OSčiep.
Ostřihaný jak. Ostřihaný vedra rajnice
(Spatně). Rizn. 174.
Osttíknouti koho. Vino ho o-klo. Frant.
53. 16.
Ostřiny = oštnáiny. Ces. 1. XII. 149.
OstřizlíTěti, 41, éni. — éim. 0-věl mr-
zvLtfm hlasem své ženy (stal se střízlivým).
Zvon IV. 7.
OstHžko, a, m., tonsor. Rozk. P. 2606.
Ostro = loupá. Na ostro trhnout =» násUim
loup^iti. v zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 141.
— O., vrch n Ružomberka. Sbor. Čes. 200.
Ostrobodý. O bolest, meč, ěip, Msn. 11.
300., 200., 62., rožefi. Skd. Od. 46.
Ostrodechý Zefyros. Škd. Od.
OstroduYný Zephyr. Msn. Od. 34.
Ostroh, n, m. = ostrah Aias, o. Achaj-
ských. Msn. II. 122.
Ostrohled, a, m, = Hermes. Msn. Od. 103.
Ostroh Yízd, a, m. = kuvik, Msn. II. 267.
Ostrojeký Zefyros. Skd. Od. 200.
Ostrokoneéný oštěp. Msn. II. 241., 279.,
Od. 12. Sr. Ostrokončitý.
Ostrokový. O. meč, Skd. Od. 161., ra-
tiitě. 5.
Ostrokntý oštěp. Msn. II. 295., 878.
Ostroh, ě, m., vrch v Gemerskn na Slov.
Sb. si. 1901. 166.
Ostropes, oitropestřee^ silybuo), rostl. Vz
Ott XXIII. 179.
Ostropokárný. O. slova. Msn. Od. 71.
Ostropsie. e, f., flrrossola (inter herbas
ignotas). Rozk. P. 767. Sr. Ostropes.
Ostrořehotný kůii. Msn. II. ^6., 418.
Ostroslueh, a, m. O. všeho slyšal. Slov.
sbor. 1900. 143.
OstrosTištný fnják. Msn. II. 89.
OstrosTížný vitr. Msn. Hym. 4.
Ostroun obecný, žralok. Ott XXIII. 812.
OstroTec, vce, m. = ostrůvek. 1612. Arch.
XIX. 118.
OstroYidnost, i, f. Přisleplá o. Slad. Cor.
51.
Ostrovidý orel. Msn. Hym. 29.
Ostrožka, y, f., vrch na Zvolensku na
Slov. Sb. si. 1902. 63.
Ostrožna, y, f. = košfpaini, Fersenbein,
os calcareum. 8r. Ostrožnice.
Ostrožnická ulice v Praze, nyní Plat-
néřská ul. Dolen. Pr. 359.
Ostruháěek, čka, m., thecla, motýl. Vz
Ott XVIII. 964.
OstruhokHdlý. O. husa. Emin. 300.
OstruhoTÍtý. O. noha, pes calcaneus, der
Hackenfuss. Ett.
Ostrasek, sku, m. 0-sky měděné. Arch.
XIX. 210.
Ostružek, žku, m. =r oštrvSka, o$truha.
O. slanin. Rhas. £. 23.
Ostražná, y, f., saliunca. Rostl. drk.
181*. 1.
Ostrvec, vce, m., aluxa. Rozk. P. 1828.
Ostrví, n. Vz Ostrev.
Ostrý. Ostrá hora u Vsetina. Vek. Vset
219.
Ostndeniti se. Čas se o-nil. Jrsk. XXVII.
376.
Ostuditel, e, m, prooax. Mam. V. 32*.
Ostúpiti, vz Ostoupiti.
Osudniee, e, f. Mocná o. = csud. Mk
Od. 266.
Osudovost, i, f. Krutá o. Zvon IV. 290.
Osúch, u, m. =1 pUuka z pieniěné mouky
bez máila. Val. Čes. 1. XI. 94.
Osui^elý. O. střecha (oschlá). Tbx. V. I. Ses
OsudoTaé, e, m. Pouzdro na o-ée, Tapfer-
bUchse. Rtt O. (papír) Jeřb. 72.
O/^ušovaéky, pK, f. = kleště na osnio-
vaěe. Tupferzange. Ktt.
Osntina, y, f. O. maloskvmná, klein-
fleckiges Exanthem, o. neštoviění, Varioli-
ausschlag, přijičná o. sliznice vředovitá,
ulcerOses Schleimhsutsypbilid, o. příjiésá,
sliznice červenooděrková, erythematóses, ero-
sives Schleimhautsyphilid, o. příjičná pupen-
covitě plazivá, papuloserpiginOses Syphilid,
třetidobé přijiéné o-ny sliznice, tertiire
Syphilide der Schleimhaut, o. řídki, porAzná,
sparlíches Exanthem, o. sKzniění, Schleim-
hautexanthem, o. spálová, Scbarlachexantbeai,
o. velkoskvmná, grossfleckiges Exanthem,
o. zarděnková, Rdthelnexanthem, o. balsa-
mová, exanthema balsamicum, potníčkoTÍ,
Fríeselaussohlag, milliaría cry stal lina. Ktt
Osúžett (osAzati), examinare. Vz Mš. Slov.
Osvědčený v éem. Ministr v tom oboru
0. Pokr. 1886. č. 9.
Osvédomělý úmysl. Ráj*. 407.
Osvétitédinif e, e, f. O. všeho světa. Módi.
149«.
OsTétlováni, n. O. měst Vz Ott. XVIU.
967,
Osvětnúti, illucescere, rotednUiše, Výb. L
1176. 9. (List. fil. XI 265.).
OsYétozářný Helios. Msn. Od. 147.
Osvěžný, erfrischend. O. lék. Šoajd. Int.
1. 62.
Osvěžovadlo, a, n. O-dla, refrigeraatia.
Ktt.
Osvícenství, n. Kriticismus a o. Dobro?-
ského. Lit I. 747., Mtc. 1903. 167.
OsTobozenkyně, ě, f. mžena oevobczeuá,
Tbz. V. 9. 79.
Osyka. Vz Ott. XVIIL 913.
Osykovník, a, m., saperda, brouk. Vz Ott.
XVIIL 959.
Osypánie, n. O Přemyslovu o. (smrti).
Dal. C. M. (nadpis k. 16.).
Osypky, morbilli. Vz Ott. XVIIL 959.
Osypný, ofepný, ooagitatns. £v. olom.
118. 127.
-o§ pří p. : hastroš, mrskoŠ. Antoš. Vz DŠk.
Km. 50.
Ošálený. Chodi jak o. (vrtoblavý). Val.
Čes. 1. XII. 180.
Oi^atkář, e, m. = kdo dělá oSatky. Čet.
L XI. 370.
Ošavlený = iavU opatřeni, Hlk. X. 280.
Oščádano někoho vitati = oHýchavi, Val.
Čes. 1. XI. 483.
Ošěepek, pku, m. = ěásf dřeva, deičkj,
z kterého se světidla strúhala a z kterébo
se už žádné světidlo strúhati nedá. Val. Ces.
1. XIL 45.
O^éepový z= olťlpoo^. 0. rána. Dal.
OščeMt se = oiklibatí ee. Hoob. 20. Sr.
OSČeřovat se.
O^ěiep, vz Oštěp.
\
Oied — Otdiel.
237
Ošed (osed?), bitonía. Hosti D. 62».
Ošemetný jako bad. Tbz. V. 6. 17.
Odemetnotiiy y, f. = oiemetnoBi, Désná o.
Msn. Od. 172.
Ošetfba, y, f. = ošetřováni. Msn. Od. 358.
Ošidně někomu něco podstrčiti. Hl. nár.
6-/6. 1886.
Ošiedléy n., lacnna. Mam. A. 28*. Sr.
Ožiedlé.
Ošker. Syým (statkem) můžeS ylásti, ne-
boie 86 ▼ tom otcova o-ra. Zrc. marn. (Mas.).
Ošklubati koho Jak : až do kůže. 1618.
Hrubý. 228.
Oškobrh, vrch a Poděbrad. Jrsk. Pov. 348.
OhÍLOmráélf := ohnrdilj^ oimrda, huhenj,
O. liáka (mntilenta vnlpes) do hojné Spižiemy
veSla. Ctver. rkp. dle Hanky 26. (MS.). Sr.
Oškomrděti.
OskrabkoTítý prfijem (obsah nje hojnost
odlonplých cárů změněné sliznice střevní).
Ott. XX. 832b.
OškraboYač, e, m.zz škrabadlo, Ktt.
Oškiree, fetns. Rozk. P. 1108.
Oškřeéenit n., indamor. Rozk. P. 1389.
Oskrouknouti se na koho = utrhnouti # e.
Rais. Lep. 304.
Oškudnúti. Vis, aby neoškndi té svátosti.
Št. (Roib. I. 199.).
Ošlebodzit koho = osvoboditi, Spii. na
Slov. Sbor. slov. 1901. 86.
Ošlehati, cHlthovati co. Défif domy o- val.
Jrsk. XXIX. 147.
Ošmele, vz Osmelc.
OšmukoTati eo =: okr mm. 1562. Zvon II.
591.
Ošoplstaný = o/řeZi^, odřen j. Val. Čas. 1.
XI. 378.
Ošfádal Jos., prof. a spis., nar. 1839. Vz
Ott. XVI II. 960.
Oštárat se = optati $e. V zloděj, mlnvě.
Čes. 1. XI. 141.
Ošfastiti koho éim. Slov. Sbor. čes. 243.
Oštékati koho=:ldnim potupiti. Sbor. čes.
237., Nár. list. 1902., ě. 226., Slad. Rich. 8.
stě p, pilnm. Vz Ott. XIX. 747b.
Oštépek, vz Oičepek.
Oštěpky. Kál. Slov. 39. Sr. Oštěpek v II.
436., VIL 147.
Oštépnik, a, m. == kdo metá óiUpem. Msn.
U. 34., 280.
Oštépobojce, e, m. = bojovník oětipem.
Škod, IP. 65., 67., 106.
Oštěpoboree, e, m. Msn. II. 120. Sr.
Oštěpolomec.
Odtěpoborstvi, n. 0-stvim slynouti. Msn.
II. 124., 279.
Oštépochoyna, v, f. = mietnotf, kde ulo-
ženy byly oitipy. okd. Od. 5.
OštépomáTný rek. Msn. II. 261.
Oštčpomet, n, m. := metáni o8těpem. Msn.
II. 429., Škd. Od. 115.
Oštépometný lid. Msn. II. 23.
Oštěpometstvi, n. Znalec o. Mso. II. 272.
Odtěposlavný Idomenens. Škd. II'. 42.
Oštéra, y, f Je mn na o-rn (obtíž). Val.
Ces. I. XII. 421.
OštéroTaf sa s kým = iruditi »e a p. Val.
Čes. 1. XII. 131.
Oštidavý. O. záhlaví (článku novinář-
ského). Nár. list. 1902. č. 78. odp.
Oštiepka, y, f. Slov. Sbor. čes. 102. Sr.
Oitěpka v Dod. Ze sýra hotoviti parenice,
o-ky {ji\á\o). Sb. s). 1902. 36.
Oštikaný. Osekaná, o-ná obět Fel. 14.
Ošumělec, Ice, m := ošumUj ilovik. Čit. I.
Pov. 77., Tbz. V. 1. 364.
Ošuntělý, abgentltzt O. tobolka^ Vrch.
N. střepy 52., vtip. Us.
Ošustováni, n., vz Šonstačka.
Ošvihat eo, koho, flagellare. GI. řeh.
Ben. 210.
-ot přip. : práskot, praskot. Vz Dik. Km. 20.
Ot, a, m. z= otee. Sr. : H. Jir. Slov. pr. I.
71. — Dobrovského Slovanka. — Brandl.
Obrana. 21. — J. Jir. v Mus. 1878. 146. ~
Komenský. 1886. 498. — Geitler v Obzoru
brň. 1879. 350. — Mns. 1859. 333., 1860.
59. — Bartofi v Osvětě 1879. 533. — Ge-
banrův Výklad un. čt. 1877. 18. — Jir. Prove
231. — Arch. X. 534.? — L. Píč v Archaeol.
pam. XIV. 1887. 110. (Mi). Kott. Slov. II.
437. Ot = otee, naxriQ. Msn. Od. 137., 209.
-ota příp.: mdlota, suchota atd. Vz Dik.
Km. 20.
Otáčecí. O. věže obrněné. Vz Ott. XVIII.
961.
O táhal Ant, spis. a básn., nar. 1864.
Vyhl. I. 89.
Otakárek, rka, m., motjl. Vz Ott. XVDI.
962.
OtáliTý přítel. Jakb. Mar. 30.
Otaviti se jak. Udříti chlapu (sedláku)
sádla, otavit se (zotaví se) chlap jako lípa.
Rokyc. Post. 293>.
Otazatedlný. O-ná sů ta slova (lze se
domáhati jich smyslu). Kar. 51.
Otázkový. O. sít (mnoho otázek). Čch. I.
Pov. 175.
Otběžné, ého, n. Vz Odběžný.
Otbijeti, vz Odbíjeti.
Otbýti, vz Odbyti.
Otcebijsťvi, n. Zr. Nov.' 249.
Oteevský = oteovekj. o. příbytek. Gl.
roudn. 70^. Hřebci, jejichž původ se strany
otcovské i mateřské dokázati se může m. :
po hřebci a kobyle. Vést XII. 97. (Brt).
Otcevý = otcovský. 0-ho královstvie ne-
uzHó. Alz. p. P. 114. (Mi.).
Otcezabitel, e, m., parricida. Ev. olom.
93. 201.
Oteohúbee, e, m. Mat. Lyr. U si. 2.
Otcovy v II. 441. polož před: Otcův.
OtČec, ulcus (inter nomina personarum).
Rozk. P. 1183.
Otčenáš, tanec Vz Brt P. n. 841., Čes.
1. XI. 144.
Otěina, y, f. Nad o-nu rodnou pranic
sladiiho není. Msn. Od. 127. Sr. Vlast.
Otéiniti, vz Odčiniti.
Otdáliti, vz Oddáliti.
Otdati, vz Oddati. Za právo někomu něco
o. Dal. Ff. 27. 4.
Otdělati, vz Oddělati. Pror. 01. 16«. 1.
Isa. 10. 13.
Otděliti, vz Odděliti.
Otdiel, vz Oddíl.
238
Otdílný — Otrosky.
Otdilný = oddílný, kdo má Bvůj zvláStni
díl nejsa ve spolku. Ukážu, že toho otdilen
nejsem. PAh. 01. III. 453. (U37.).
Otdojený, vz Oddojiti. O. n mateře své.
Z. klem. 130. 2.
Otdúti, vz Oddouti. Greg,
Otdvihnúf, vz Oddvibnouti.
Otec. Ve Slez.: ojtec, tatíček, tatulek,
tatniinek. Vyhl. II. 334.
Otedřieti, vz Odedrati, Oddratí, Odřiti.
Otehnati, vz Odehnati.
Otejdenie, n. = odejiti, abenndi gratía.
Pat. Jer. 118. 28. O. od města. Milí. 92.
Otélesiti, il, en, ení. — co (těla zbaviti).
Krum. 14*.
Otemknúti, vz Odemknouti.
Otemperovati co: siru (dle jistého ná-
vodu páliti). Zach. Test. 43., 152. Sr. Tempe-
rovati.
Otemřieti, vz Odemřiti.
Oten. Vz Mus. 1878. 146., 1860. 59., 1859.
331. — Gb. Pouč. 35. — Vaíek. Filolog,
dflkazy 41. — J. Pič v Nár. list. 1886. d. 361.
Přílh. — Mg.
Oteplovač, e, m. O. kvasný, kvaienim,
Gfibrangsthermophor. Ktt.
Otepřieti, vz Odepříti.
Otevřilý. O. rána. St. Vz Otevřely.
Otevstati, vz Odevstati.
Otevzdati, vz Odevzdati.
Otevzkázati, vz Odevzkázati.
Otezvati, vz Odevzdati. Ž. gloss. 102. 25.
OthliTiti, vz Odbliviti. Mam. A. 20b.
Othoniti, vz Odehnati. Mam. F. 85*. 2.
Othraditi, vz Odhraditi. Pel. XIV.
Othmouti, vz Odhrnouti. Ž. pod. 65. 20.
Othroziti, vz Odhrozitf.
Otchoditi, vz Odjití.
Otchodné, ého, n., vz Odchodné.
Otchodný, vz Odchodný.
Otchovati, vz Odchovati.
Otieci, otahu (odtáhnu), cingo. Lakom-
stvo i (s) Htarým mládne, ktož otieci neotrae
se jemu. Št. V. 64. (Vrf. 132. 26.-28.). Vz
Otéci.
Otiskoyaci obrázky. Ott. XVIII. 967.
Oljeti, n., vz Odjetí, 2. O. dévojstva.
Rožm. 183.
Otjimati, vz Odjímati.
Otjiti, vz Odjí ti, odejmu.
Oťka, y. f. = 9irka. VSemyslice. Kub. List.
fil. 1902. 250.
Otkad, vz Odkud.
OtkaTad, vz Odkavad.
Otklad, vz Odklad.
Otkovad = odkud, unde. O. si ty? PaS.
drk. 165a.
Otkrmiti, vz Odkrmiti.
Otkvisti, vz Odkvésti. Ž. wit 102. 15.
Otlehéiti, vz Odlehčiti.
Otloukání. Říkání při o. píSfal. Vz Vyhl.
II. 278. nn.
Otložiti, vz Odložiti.
Otlúditi, vz Odlonditi.
Otman Kar., kněz a spis., 1822—1898.
Vz Ott. XVUI. 968.
Otměna, vz Odměna.
OtmlÚTati, vz Odmlouvat!.
Otmodliti, vz Odmodliti.
Otmrf, vz Odmrf.
Otnáč, ryba, Bhm. Lex. 62.
Otnésti, vz Odnésti.
Otnoha, vz Odnoha; propes. Rozk. P.
1643., B. 88.
Otnož, otnoii, vz Odnož.
Ctný. O. půda. Msn. Od. 357. Vz Oten.
O to, vo to z= jak pak ně. Chtěl by*s it se
mnou? Vo to! (o to není, chci- li; chci rád):
Cák vo to! Litom. 37.
OtonoTad. Ev. ol. 228. (Luc. 16. 37.).
Otonud. Ev. vid. 54. (Jir.).
Otouhnice, otouhy = dráty u silné ko»s,
kterými se rožné přitahuji nebo poponitčjí.
Litom. 64.
Otpadnouti, vz Odpadnouti.
Otpinati, vz Odpínati.
Otpirati, vz Odpírati.
oplata, vz Odplata.
Otplatek, vz Odplatek.
Otplatlti, vz Odplatiti.
Otpoéinúti, vz Odpočinouti.
Otpolni, vz Odpolní.
Otpolu, vz Odpolu.
Otpor, vz Odpor.
Otpornosť, i, f., vz OdpornosC.
Otporný, vz Odporný.
Otpovčď vz Odpověď.,
OtpoTěděti, vz Odpověděti.
OtpraTiti co, vz Odpraviti.
Odpřisieci se čeho, vz Odpřisahati.
OtproYoditi, vz Odprovoditi.
Otpustek, vz Odpustek.
OtpuNtiti, vz Odpustiti.
Otpuáčeiiie, vz Odpnitění. Pel. XIV.
Otrada, y, f. Idá tam beze všie o-dy
(aniž jim kdo odrazoval). Baw. Am. 2818.
Vz Odrada.
Otřapčený = třapcem opatřený, O. Čepi-
ce. Cch. L Po v. 113.
Otřas, u, m. O. země. Kká. Sión I. 233
Otrava, vz Ott. XVIIf. 970. O. — cho-
roba vzniklá působením jedu, toxonosis, in-
toxicatio; o. jíchou, septicaemia, Janchin-
toxication, kyselinou sírovou, sulphoxysmas,
Schwefeltfiurevergíftung, olovem, saturuis-
mus (prudká, acutus, vleklá, chronicas), siro-
vodíkem, hydrothionaemia, Schwefelwasser-
stoffgasvergiftnng. Ktt.
Otraziti, vz Odraziti.
Otřeseni mozku. Vz Ott. XVIIL 971.
Otřesutý. O. tacle = s visutými třáa-
němi. Wtr. Str. 26.
Otrhaný Jak: jako lípa na Filippa. Sb.
si. 1902. 64.
OtHpJať sa. Kera ovce sa otfipá, je
zdravA. Val. Ces. I. XIL 273. Sr. Otřípati.
Otřisti, otřasu. Vz Otřásti.
Otřis, crapus (inter herbas ignotas). Rozk.
P. 753.
Otroby. Sypaly se mu slova jako o-by
z pytla. Kizn. 176. Sr. Otruby.
Otroče, poplatek v XIII. stol. Fried.
14. C.
Otroctví, n. vz Ott. XVIII. 972.
Otročina, y, f. =z robota. Jíti na o-nu.
Čes. 1. XIV. 77.
Otrosky = strtisky (kovářské). Sbor. slov.
VII. 116.
Otrpeni — -onr.
2S9
Otrpeni, Bóh mu dal o. snu smrti. GhČ.
ol. (Vyb. n. 613. 31.)
OtruboTina, y, f., pítyriasis. Ott. XIX
Vz Otrnbovitosf (oásl).
OtrubOYito§ť, i, f., pityríasis. Vz před-
cbáz. Otrnbovina. Ceryená o. Hebrova, p.
rnbra Hebrae, o. pestrobarevná, p. verslco-
lor, o. rázová (éervené skvrnitá), p. rosea.
Ktt.
Otruby. Ty by'd měl býti tichý jako myi
v o*bácb. Zvon IV. 8.
Otrueovati, eonturbare. Mam. F. 86^. 1.
Otrucb, u, m., Fliegenstein. Scbulz 21?.
Otrúnek, nku, m. = strana cesty ve
vinonradecb. Bdi. Gl. 195. Sr. Odrůnek,
Runa.
Otrúti, vz Otronti. O. = otráviti. Mor.
Sš. P. 169.
Otsaditi» vz Odsaditi.
Otsiúžiti, vz Odslouiiti.
Otstáti. vz Odstáti.
Odstúpiti, vz Odstoupiti.
Otsúditi, vz Odsouditi.
Otsúzeni, vz Odsouzeni.
OtsTědéiti, vz Odsvédčiti.
Ott Emil Dr., prof. a spis., nar. 1845. Vz
Ott. XVIII. 978.
Ottábnonti, vz Odtáhnouti.
Ottayad, vz Odtavad.
Otteď, extunc, z toho času. Ž. klem.
92. 2.
Ottisknúti, vz Odtisknouti
Ottišéeti, vz Odtiskati.
Otto Jan, nakl. a knihtiskař, nar. 1841
Vz Ott XVIII. 989.
Ottomnost, vz Odtomnosf.
Ottonmýy vz Odtomný.
Ottrhnúti, vz Odtrhnouti.
Ottueba, vz Odtucha. Milí. 29.
Ottuditi, vz OdtuSiti.
Otůček, jm. lesa u Věrovan. Arch. XX.
314.
Otúmrl, i, f. Což se té o-Ii dotýče. Z ar-
chivu praž. Wtr. Nemá-li býti: Otúmrf.
Otúmrf, i, f., vz Odůmrf.
Otúmrtni, vz Odúmrtní.
Otundatl = odundati. Frant. 9 48.
Otupčlee, Ice, m. = élovik otupily. Tbz.
V. 1. 289.
Otupiti co := zapomenouti. Zas sem to
votupiia. Litom. 56.
Otvaditi, vz Odvaditi.
Otvadnfi, vz Odvadnf.
Otráleti, vz Odvaliti.
Otváfeti, aperire, vz Otvírati, Otevříti. —
co komu. O. komu písmo. Ž. kap. 144. 16.
Otvátíí ty ruku. Ib. č. 144. 16.
Otvárka (!), y, f. := podohima. Pohl. Ne-
ujalo se.
Otvázati, vz Odvázati.
Oťveceřeti, vz OdveČeřeti.
Otvěraé, e, m. Škd. F. 15.
Otvésti, vz Odvésti.
Otvet, Ví Odvet. Kozk. P. 2395.
Otrétiti, vz Odvětiti.
Otrinúti, vz Odvinoutí.
OtTlad. V neotvlači = bez odkladu. Kat.
600. (List fil. 1882. 324). Sr. Otvlaka.
Otvláéiti, vz Odvléci.
Otvlaka, y, t, mora, dilatio, odklad. Jich
těla bez o-ky vezmůc metali u mlaky. Kat.
31. 48.
Otvlažiti, vz Odvlaiiti.
Otvlek. Kat. 3490. Jiní: Oblek. Bez oblek
Sr. Otvlaka, mora. MS.
Otvoditi, vz Odvésti.
Oťvolati, vz Odvolati.
Otvor hrudníkovn^, Thoraxappertur. Ktt.
Otvořovati, vz Otvořiti.
Otvrata, y, f. Chceš bez o-ty svů vlaž-
nost na suché dáti. Um. roud. ^8.
Otvřený = oUořenj, Hrdlo jich jest hrob
o-ný. Št Mus. 7b^. (MS.).
Otvrbnúti, vz Odvrhnouti.
Otvržený, vz Odvržený.
Otvykati, vz Odvykati.
Otylost, i, f. = tuénivka^ polypionia, adi-
positas, lipomatosis universalis, Fettsucht.
Ktt.
Otzovu, odzovovati, vz Odzývati.
Otžebrati, vz Odžehrati.
Otženlti, vz Odženiti.
Otžiti, vz Odžiti.
Otživiti, vz Odživiti. O. koho = opét ziwi
uSiniUf vivificare. Ž. pod. Cant Ezech. Is.
38. 16. O. hada. Jid. D. 104. Zastar. Pel.
XIV.
-0U6 m. 'omc : Králouc vrata, MaSkouc
louka, mlnářouc zahrada, kovářouc stavení
atd. DSk. Km. 44
-ouce m. -ovťee: KaSouce (KaSovice),
Horažďouce (Horažďovice) , Buďouce (Budě-
jovice). Vz DSk. Km. 45.
Oučastonce (!), e, n. = p^iSeati, 1775. Sr.
Bily Obr. 75. Neujalo se.
OučeJ, e, m. =: zívání pochodící z uhra-
nutí. Č. Dod., Mus. 1888. 451. 8r. Ourčej.
Ouéesy, vz Hostec.
Ouéinlivý, vz Ůěinlivý.
Oudni. Zitra časně na o. začneme mlátiti.
F. Nečisek. (KrkonS.).
Oiibela, y, f. = ouhel (VII. 155.). List.
fil. 1905. 62.
Oahonek, nka, m. =: nemanSeUké ditě. Vo-
lyně. Ces. 1. XIII. 124.
Ouhořik, a, m., amphiuma (úhoří mlok),
pulcovitý mlok. Vz Ott. I. 199.
Oahorlik, a, m., glareola, brodivý pták,
Vz Ott. XVIII. 996.
-ouch příp.^ capouch, bacouch, lamcouch
atd. Vz DSk. Km. 90.
Oi^ezcký. O. brána m. oigezdská DSk.
Km. 38.
Oukradem něco Činiti (tajně). Kmn.
Oukradkou něco prodávati (tajně). Ces.
1. XII. 477.
Ouliza, y, m. DSk. Km. 8.
-oun příp.: vagoun, baroun, kujoun. Vz
DSk. Km. 17.
-ounký příp.: lehounký, nizounký. Vz
DSk. Km. 33.
Oupor, u, m., prales u Obřízství. Lit. II.
OupoHtý = zavaliij. Eímov. Kub. List.
fil. 1902. 260.
-onr příp.: pecour, kanou r, dědour. Vz
DSk. Km. 11.
: ^ í
fi
' *
•■; >'
. <
v*' Tt
240
Oaráčka — Oxoni-nm.
Ouráčka. Jiti na o-čku =: nadejiti ii.
Litom. 50.
Ouředníček Otak., básn. a belletr., nar.
1868. Vz Ott. XVIII. 997.
Ouředniéle soud. Arch. XXI. 203.
Ourod = úroda, Msn. Od. 129.
Ourosy, pole n Čáslavic. čas. mor. mus.
III. 138.
-0U8 příp.: morous, mrkous, kaboas. Vz
Dšk. Km. 48.
Oustřele, Zažehnáváni o-lf. Vz Čes. 1.
XII. 133.
-ou§ přip.: KotrouŠ, VavroaS, Paponi,
Venonfi. Vz DSk. Km. 50.
-oušek přip.: ViloaSek, Marouiek, Na-
nouSek, panonSek. Vz Dik. Km. 39.
-ont přip. : klancour, macbont Vz DSk.
Km. 22.
Outek, tku, m., vz Útek (zde).
Outénky, vz Útěnky.
Outinka, y, f., zdrobn. Útek. DSk. Km.
33.
Ontloň, ě, m., vz Útloň.
Outratá, y, f. =r hospoda, krfma, V zlo-
děj, mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Outratská, é, f. = ho9pod$ká, V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Outratský, ého, m. == hoMpodskíi. V zlo-
děj, mluvě. Ces. 1. XI. 141.
Ouvertura. Vz Ott. XVIII. 998.
OuYykati = bědovati. Volyně. Čes. 1.
XIII. 124.
-OY. Strč. jména místní ukončená přípo-
nou -ov. Vz Progr. realky v Hradci Krá-
lové za r. 1883.
Ovad, a, m., vz Ott. XVIII. 999.
Oval, u, m. = vdikj kut. Dajte mi o. ko-
láěa, nech mi žalůdok roztláča. Rizn. 177.
Oyál, u. m., z lat. ovum (vejce) = v«;Vt^ý
ěili ovální tvar, vejčitá čára, křivka. Vz
Ott. XVIII. 999.
Ovalbumin, u, m., v lučbě. Vstnk. XI.
505.
OválnikoTý. O. nůžky. Vz Kruiní.
OTazek, zku, m. i= tvúra^ již se spojuje
cep s čepovkou. Želez. Brod. Čes. 1. XIII.
29.
Ovce. Vz Ott. XVIII. 1001. Popěvek o
ovci: Běžela ovečka vzhflm do kopečka, a
baranek za iium s olejovnm baňum. Slez.
Vyhl. II. 268. — O. = ěoukennik, V zloděj,
mluvě. Sr. Chlupař.
OTěáctví, n., vz Ott. XVIII. 1004.
OTČačky, pole u Hor. Ůjezda. Čas. mor.
mus. III. 138.
Ovčin. Jeho zařízení vz v KP. IX. 399.
Ověúr, a, m. = owčřř, titirus. Rozk. P.
486., R. 67.
-ovee přip.: hladovec, Svánovec atd. Vz
DSk. Km. 42.
OTeénik, u, m. = ovHn^ ovile. Ev. ol.
276., 116.
OTej ! Stůně na ,oveiS a bolí ho ,co pak'?
= nic mu není. KSf. Lid. \2,
OTeliěiti, magntficare. Ž. kap. č. 125. 3.
Oyěřeni, n. = legalisace.
Oves. Vz Ott. XVIII. 1004. Hraje mu
v břiSe o. (o bujném). Val. Čes. 1. XI. 95
Spasený o., vz Popravky.
Ovesník, a, m. = prodavaě 099(1. Tk.M.
r. 185.
Ovesný. O. slavnost (svěcení ovsa). Vz
Souk. 1903. 24.
Ovédadlo, a, n. Krumplované o. (na koně).
Kká. Sión. I. 237.
OTětHti co: železa k lapání škodné zvěři
= natříti vnadou, aby železo nebylo cítiti.
Ott. XVIII. 1009.
-oví příp.: cukroví, provazoví, břítoví.
DSk. Km. 25.
-otíc: Královic, Kovářovic atd. Kováro-
vic koStě, jímž metou u Kovářfl ; Kovářovo
pivo náleží jen Kovářovi a ne viem u Ko-
vářů. V příponě -ooic tají se vždy plnralní
význam či vztah ke viem členům rodiny.
Místo -<wtc bývá: -Ote, -ojie, -oje, -iijc, -úq,
-oe, -ec (vz tyto příp.). DSk. Km. 42.
-oviee příp.: Budějovice, Hořovice, Ho-
ražďovice atd. Vz DSk. Km. 45. Místo -owce
bývá: -ojice, -ojce, -ouce, -iee. Vz tyto pří-
pony.
OTidius Naso. Vz Ott XVIIL 1010.
-ovitý konc, její původ. Vz Liat. fil.
XXVII. 225.
-OTka příp.: stolovka, židovka. Yz Dšk
Km. 35.
Oylada, y, m. = t-dďce. O. mužstva. Msn.
II. 122.
-OTua příp.: sirkovna, Senkovna. Yz Dák.
Km. 18.
-OTný konc, její vznik. Yz List. fil. XXV.
454.
-OYO příp.: domovo. Braiiovo atd. Příp.
adj. vSech rodů m. -ův, -ova, -ovo. Židovo
pacholek, děvečka, pole. DSk. Km. 21, 25.
OYOce. Vz Ott. XVIII. 1010.
Otočí, n., slovo nedobré, poněvadž ovoce
již jest kollektivum. MS.
ÓTOCnickostépařský kurs. Nár. list. 1904.
121. 17.
Ovocnietvi, n. Vz Ott. XVIII. 1014.
Ovocovka, y, f. = odvárka, ve které bý-
vají hruSky plané a křížaly, ale žádné man-
dle a hrozinky. Dl. Třebová. Ces. 1. XI.
154. O. = ovocová polévka. Litom. 21.
OvocoTý. O. polévka. Litom. 91. YzOvo-
covka (zde).
Óvoda y, f., = ikolkaf Malé děti chodia
do ovody. Slov. Czam. Slov. 131.
OTOdněni, n., inundatío. Mam. F. 90». 1.
OvoniTati co: fialku. Hlavn. 68. Yz
Ovoněti.
Ovršnik, u, m. = živótek (Sat). Sbor.
slov. VII. 113.
-OTský konc. ve spisech Husových. Vz
List. fil. XXVI. 449.
-ovfltvo, -ovitvi konc, její původ. Yz List
fil. XXVIL 227.
-ový konc. ve spisech Husových. YsList.
fil. XXVII. 230.
Oxalnitroxyl, u, m., v lučbě. Yz Vstnk.
XI. 127.
OxaloTý. O. kyselina =: Stavelová. Yz
Ott. xvni. 1018.
Oxalurie, e, f., z řee. = vylučováni vět-
Síbo množství oxalatu vápenatého močí.
Ott. XVIIL 1018.
Oxoni-um, a, n., v lučbě. Vot. 196.
Oxyaldehydobeoif laik obol — P&cdk.
Oxyaldehydobenzylalkohol , n, m.,
v lačbé. Ve Vstat. XI. 11.
Oxfammoniak, d, m., v Infibd. Ve Ott.
XVlll. 1020.
Oxylsomáselný. O. kyselina. Vatuk.XU.
46.
Oxypnrin, u, m.. v Ipčbě. Vatok. XI. 191.
Oz = roi- : ozvioúf (roivinonti). Orava.
Sb. Bl. 1901. 180.
OzavoJOTaný. O. tvář. líais. Lep. SOS.
Ozd rozbořiti. Pecko n noida vykopali.
Arch. XXJ. 333.
Ozdmen, tolliger. Rozk. P. S478.
OzdoTý. U. peoka (pfcka). Arch XXI. 3S3.
Ozdravélý. Hravoí o. Ztod III. 573.
Ozdravlik (!), n, m. = kdo n pizdravU.
Pohl. Nenjalo se.
Ozdravný. Pokrokový a o. amSr. Dolen.
Pr. 553.
Ozelot, vz Ocelot.
Ozembúch. Sr. Z mbůcb.
Ozeznánf, d. 1461. Arch. IX. 315.
OzhHvka, vakHaica, der Rotz. Vz Ott
XVIII- 1033, 0., malliasinDB, malleoa humi-
dne et farciminosns (náhli, acntns, vleklá,
chronieuB). Ktt.
Označivosf, i, f.. O., a sprivnoaf nových
názvů. Hasar. v Athenea I. 146. Sr. Vý-
znafnost-
Oznaíivý, bezeichneod. Hs.Sr. pfedcbái.
Ozna£oTař, e, m. O. úderu srdečolbo.
Eardiograph, srdcovzdachový, Eardiopneu-
mograph, tenfl, Sphygmograpb. Ktt.
OzDamítllvý (!) t^. ipflsob - osnamovacl,
iodikadv. 1775, Sr. Bi^ Obr. 77. Neujalo ae,
Oznatý — zniiiní. Byl a nima o-tý. Val,
fea. I. XI. 180, 91 , 276.
Oznievati. Krok 1891.390. Sr. Ozplvati.
Oznobení. V« Ott. XVIII. 1034.
Oznojený Um. Strana aloncem o-ná
Stm. Poh. 86.
Ozokerit, n, m. = •tolni ewt. Va Ott.
XVIII. 1024.
Ozon, Q, nj., vz Ott. XVIII. 1024.
Oxora, y, f- = o*luda\ otludná itna. Val.
Cea. I. XII 887. Sr. Oitěra.
Ozpirati. Raí! zpívati a myl budem oz-
pievatl. Drk. dram. 66. Prk. vKroka 1891.
390. myall na oznievati, ozvieoati.
Ozrcadlitl, abapiegeln. — ro. Jef. Boi
báss. 862,
Oznb, u, m. Šroubový o. n podkov. Oti
XIX 1011.
Ozabcovaný hrot ifpn. Emin 86.
Oznbený. Oni ptáci, odontornithea. V
Ott. XVIII, 635.
Ozubice, e, f., periost nm deotia, JemnJ
vazivová, blanka labu, Vz OtL XVIII. 103E
Zánét o-ce koíenná, perio douti tis, Zabn
worzehaateDtzlIndang. Ktt.
OzTČna. Vz 0(t, XVIII. 1025. Strh
Akast. 234, O, náleíJ ke akalnfiD dnchílni
posmivá Be lidem. Vz Ki(. Puh. 133.
OzTénný zpév. Han. Hym. 65., vrcb. Sláii
Třtk. 31.
OzTu£itl co. Jazyk, který vlastni matki
o-la (ivQČnJm, milým nfiinila), Jrak. XX
3, 250.
Ozvařnětl, €1, im ■=^ icuiln^ni m tWi
Slovo o-lo Hlavn. 30., 67.
Ozvuinik, D, m., reBonator. Vz Oit. XVIII
1025, Strh. Aknst. 899.
Ozvnk. Ví Ott XVIII, 1036.
Ožahlena (?}, y, f. Moja ieno, o-no! Brl
P. n, 498.
Ožalovati koho před kým. O val jes
před námi Hstřje. »B. t. 292.
Oíebrařený = ocAuicnj,' tnvnaítnů. Val
Ces I XIV. 151. Sr. Žebrdčeb.
Ožebračllosf, i, f Blk. X. 837.
OžehavoDf, i, f. O sitnace. N. tist. 1902
ň. 6. 4.
Oíenatý = iínaíý. Výcb. Cech. Jrsk. XXV
= ffloeit oScnilg, i
278.
Oienilec, Ice, i
Si. XVII. 213,
Oženiti se. Jak la člověk oienf, naatanf
mo soužen', přestane mn do hospody cho
dgDl. Val. Čeak. 1. XI. 324. Ed};Ž jsem by
pacholkem, na mně stála rosa, jak sem «(
oženil, kapka visi z nosa. Slez. Vybl. II, 66
Oiivltel, e, m. O f!eské opery. Vin, 1. 239
Oíralec, Ice, m. 8r. Oígera, Opilec.
Oiriedlo, a, o. =^ otoor, oatiam, O brobu
ČE Han. 39.
Ožrantaf sa = ojjííí »e. Val. Čes. 1, XI
94,, 37tí, XIII, 210.
P. Vz Ott. XIX. 1. — Nevěsta maaf m
pítt p: poboíné srče, pracovité ruce, pěki
fock.
Fabělokrevnosf, i, f, pseudol
Vz Ott XX. 908.
Fablánitý zánět jfcnn (vláknatý), oeso-
phagitis fibrinosa (croapoaa); p. (záíkrtový)
záoét prAdofiek, broncbitis cronpos^, Bron-
chialcronp. Ktt.
Kolt; PodAlkr k iMko nín
■laTulkn III.
Pableskovatl kde. V pozadí pkuje kiie
vesnického karakteru. Zvon IV- 211.
Pabnřf, n. — papati»a. Dik. Km. 6.
Fabufina, y. f. = mříie. V zlodějské
mluvě. Sr, Kcems.
Fabůza, y, f. Ubroiil si chleba pod pa-
bfizu (velký kas), /Jív, Kub. List. fil. 1902. 250.
Fabnzdn, v, f. = pavtxa. Dik. Km. 22
Faeák B dř., dr. adv., politik a ppis'
Vi Ott, XIX. 4.
16
949
Paolt ~ P^e5.
Tmtlt Čeněk, ceBtovatel, 1815.— 1887. Vs
Ott XIX. 7.
Paeolt Jiři, prof. a spiB., nar. 1834. Vz
Ott. XIX. 7.
Pacovina, y, f. = hUna promichaná ple-
vami. U zděDýoh statků jest omitkon oby-
éeJDá malta, u dřevěných p. Slez. Vyhl.
II. 310.
Pačátka, vensala. Rozk. R. 98.
Paěesný. P. koSile (z hrnbého plátna na
YŠedni den). Litom. 67.
PaČivoTý nádor, nenroma spurínm. Ktt.
Páčka, y, f., zdrobn. páka, Ott XIX. 908.
Pačlivý, soUicitas. Mam. V. Sr. Pečlivý.
Pačmaga, y, f. = papuia. Slov. Czam.
Slov. 127.
Pačmelák, a, m. psithyras, čmelák. Ott.
XX. 911-
PaéuloTý kafr. Vot. 87.
Padaei apparat. KP. X. 117. Vz Utápěci.
P. apparát acetylenový. Ib. 129. P. plátno.
Vz Ott. XIX. 859.
PadákoTitý. P. akacíe. Stan. III. 135.
Padati. Jen len taký padá, čo sa ne-
drží (o daždi a bmle). Sbor. slov. VII. 132.
— proě: od hlada. Brt. P. n. 777. — kde:
na skále. Ev. ol. XXX. — P. před někým.
Milí. 29». — P. = trazovaíi. P, nač = při-
zuati se nač. V zloděj, mluvě.
Padavý. P. blána koláče plodového. Ott.
XIX. h26b.
Padélatel závětí. Knbl. 214.
Padělky, pole u KontA a j. Čas. mor.
mus. III. 138.
Padeni, n. Nemá ani do oka p. (co by
do oka padlo, co by se za nehet veilo)
Ces. 1. XI. 485.
Paděrkovati = pabh-kooati. Vých. Č.
Mus. 1863. 336.
Padesátiřádkový. P. krajky. Vz Krajka.
Padesátni dnové, dies pentecostes. £v.
ol. 65. 129.
Páditi = pcdaiif cadere. Míli. 91.
Padlina, y, f. = jinovatka. Volyně. Čes.
1. XIII. 124.
Padlo = dlouhá a Široká kflže, kterou
mnozi dokola drželi napjatou a některého
svého druha ji do výSky házeli. Vz Čes. 1.
XII. 153.
Padlý. Na padlé veličiny zanevíraji i bo-
hové. Mtc. 1. 1897. 4.
' PádnokoTý. P. dřevce. Msn. Od. 175.
Pado^ať sa = choditi po ee$ti nerovné^
dolikovaté. Val. Čes. 1. XI. 47. — se kudy :
.n^^bem. Ib. XII. 420.
Padostroj, e, m. VzOtt. XIX. 14, Strh.
Mech. 309.
Fadouenice, e, f. Vz Ott. XIX. 15. Na
Slov.-, zráca, zradnik, befab, božec, zlá ne-
voTa, zlá nemoc, mrcha nemoc, neiťastník,
vřed, vredisko, psotina, psotnik. Czam.
Slov. 218.
Padoucniěni záchvat malý a velký, epi-
lepsia minor et major; p. závrať, vertigo
epileptica; jednostranná obrna, hemiplegia
epileptica Ktt.
Padonch. Definice z doby Karla IV.: P.
slově, když jest kdo na smrf odsouzen a
potom jej té smrti zbaví mocnou rukou,
a oženi-li se a děti míti bude, ty děti slují
padouSi. R. 1519. P. =: pro zločin k smrti
odsouzený. Zvon II. 611.
Paďour Jan, kanov. a spis., 1783. — 1828.
Vz Ott. XIX. 16.
Padoušsky vrchnosti něco donésti. Wtr.
Min. 100.
Padoušský. Zvon. III. 37. Wtr. Sr. Pa-
douch.
Padoušstri, n. Slad. Jan. 96.
Padrhola, y, m. = ilovék ^atmi obU-
ienj, neuttrojený, Litom. 50.
Padrchy, padmy zn rozcuchané vlošp,
Hracholusky. Kub. List fil. 1902. 250.
Padmy, vz předeház. Padrchy.
Paduánky, f , druh iUpie. Nár. list. 1903.
č. 136. 9.
Padúdek, ška, m., zdrobn. padouch. Zvon
IV. 7. Wtr.
Padudka (od padouch), y, f., hostinec
ve Vsetíně. Vek. Vset. 181.
Padynka, y, f. = padamka. Mor. Mtc.
1902. 433
Paedagogieký slovník, p. literatura. Nár.
Ii8t. 1903. Č. 222. 13.
Paedagogika, y, f. Vz Ott. XIX. 19. on.
Pagážný děcko = darebo! Přerov. Čes.
1. Xm. 279. Sr. PagáS v IL Ptísp. 211,
Pakáž.
Falinest, n, m. = pazneht. Opava. Mi.
exc.
Pahnosty si stříhati (neh^). Slez. Vlast.
I. 192. Sr. ťahnozt v II. 469.
Pahrdina, y, f. = ipatni hrdina, Hlk.
X. 321.
Pahabný. P. dcera, naig at^i^loc. Msn.
II. 98.
Pahýl pupeční, Nabelstnmpf. Ktt.
Pahýlonoži, n. peropus. Ktt
Pahýlopaži, n., perobrachius. Ktt.
PabýloruČí, n., perochirus. Ktt.
Pahýlotělí, n., peromelus. Ktt
PahýloTitý. Tbz. V. 9. 203.
Fach, u, m., Bauseh. Nechodíte odraní,
než s pachy v byritích iarlatnich. Becb. —
Rozb. I. 184.
Páchati v Rkk. Sr. Jir. v Mus. 1878.
147., Bdi. Obr. LS. 23. - Pal. Děj. 1. 1.
189.. Jg. v Kroku I. c. 58. — 6b. Vykl. na
čt 9 — MS.
Pachmayer Jos., spis., nar. 1864. Vz
Ott. XIX. 26.
PachmayeroTá Marie, spisov.
Páclinik, a, m., osmoderma, brouk, P.
černý, o. eremita. Vz Ott XVIII. 918.,
XIX. 27.
Páchnoucí pot, osmidrosis, bromidroais.
Ktt.
Pachole, e, n. zz malj 9ochor. Zvon
IV. 122.
PáchoTský. To Je p-ská řeč (nemísteá).
Wtr. Min. 16.
Pi^azzo, vz Bajazzo.
Pajdák, u, m. = imiský vlněni Ifátek.
Litom. 68.
Paje = druh ttiJbia (strč.). Krok 1888. 271
P^Jeě, e, m. P. plynu (kulm, kulma?)'
KP. X. 120.
Pijedla — Palmový.
248
Předla, p]., D. P. ovci (misto, kde se
ov'«> Dapájeji). Msn. II. 239.
PajedliTý. P. žena aj z anděla čerta
spraví. Sbor. slov. VII. 181.
P4]eni, n. z= letováni, Vz Ott. XIX. 34.
Pajinaěiti = faliovati. Mark. Neujalo se.
Piytata, y, m. = pantáta, Domžl. Čes.
1. XIL 380.
Pajzáei = PaseČáci v Ledečskn (že chodí
do panského lesa na dříví). Čes. 1. XI. 405.
Paklen, u, m. Vz Ott. XIX. 38.
Pakliditi, reconciliari. Mam. V. Není li
to chyba m. pokliditi. Mš.
Paklik = pakli, zdali, DSk. Km. 26.
Pakloub, u, m., pseudoarthrosis, falsches
Gelenk. Ktt.
Pakobylka, y, f., phasmodea. Vz Ott.
XIX. 676.
Pakoni kfiže (z pakoně). Holb. I. 243.
Pakosta Vojt., spis., 1846.— 1892. VzOtt.
XIX. 38.
Pakostivý, noxias, íkodlivý, XV. stol.
Zahr. 45.
PákoTitý kloab, ginglymns. Ktt.
PákoTý. P. nůžky. Ott. XVIII. 611. P
lis na výzdobu vzorkovaných cementových
dlaždic 8 různými formami. Nár. list. 1904.
135. 22.
Pakrál, e, m. Zr. Zahr. 58.
Pakrálik, a, m., lafi;idiam. Vz Ott. XIX. 38.
Pakudlanka, y, f, mantispa, hmyz síťo-
křidlý. Vz Ott XIX. 39.
Paky = vSak. Mark. Neujalo se.
Pala = hlava, DostaneS na palu = ne-
dostaneš nic. Haner 13.
Palác = beMka nad dveřmi ve světnici,
odkud se vypravovaly pohádky. Litomyšl.
Česk. 1. Xni. 253. — P. := přihrada u stropu
starých světnic, na niž se dávaly kolovrat
a jiné věci, někdy tam i spávali. Litom. 61.
Pálaei (pndlovaci) pec. KP. X. 153., Ott.
XX. 961.
Palačinka == ? Slov. Czam. Slov. 127.
Palacký Fr. Vz Ott. XIX. 39 nn., Čad.
122., 125. (134.), Vlč. Lit. II. 2. 38. nn. (hl.
51.) a na str. 42. další zprávy o jeho liter,
činnosti, Lit. I. 928., 11. 66., 864. Fr. Pa-
lackého slastní životopis. Vyd. Mar. Čer-
vinko vá-Biegrová. 1885. — P. Jan, dr., prof.
a 8pi8., nar. lO./lO. 1830. Vz Ott. XIX.
7L mn.
Palačina, y, f. P. tvrdého dřeva. Mtc.
1902. 28.
Paladin, a, m. Hal. 173.
Palaeografie, e, f., z řec P. = nauka
o starých písmech a jejich vývoji. Vz Ott.
XIX. 74.
Palaeontologie, e, f., z řec. Vz Ott. XIX.
76.-82. — P. rostlinná. Ib. 82.-85.
Palaeotyp, u, m.. z řec. = prvotisk.
Palalůékový. Zánět plic p-vý (pro-
sáklivý), pneumonia pseudolobularís. Ott.
XIX.
Palanda, vz Moranec v VI. 1024. —
P. = vit€n{. V zloděj, mluvě. Vz násl.
Palanka.
Palang, n, m. =: plot z desek. Slov. Czam.
Slov. 127.
Palanka, y, tzuvizeni, V zloděj, mluvě.
Sr. Palanda, Taufes.
Palankýn. Hedbávný p. (v hradě krá-
lovském). Čch. I. Pov. 26.
Palanta, y, f. = podlaha v stáj ni z okre-
sáných tramo v. Horní Orava. Čes. 1. XIV.
223.
Palárik Jan, kněz a spis. slov., 1822. až
1870. V z Ott. XIX. 87.
Palasek, sku, m. = sceptr, oKfjntQov,
Msn. Od 272.
Palce =: sádlo jadrné z hořejHth útrob
prasat, Us. Nár. list 1901. č. 337. odp. Vz
Crtěnky.
Paldrlan, n, m. Na p-nu kočky rády se
válejí. Nár. list. 1902. ě. 218. 3.
Palec někomu podmazati (podplatiti ho^.
Rokyc. Post. 180. Ženatý pod palec (na pul
kola). Litom. 73.
Paleě. Štěp. z PalČe, vrstevník Husův,
spis. Vz Ott. XIX. 90., Mus. 1905. 129.
Paleček Ant, prof. a spis.
Pálené, ého, n. = kořalka, Neoie váŠčieho
blázna, ako p. Rizn. 62.
Páleni, n. P. hliněného zboží. Vz KP. X.
202. nn.
Páleniea, e, f., vrch v Gemersku na Slov.
Vz Sb. si. 1901. 165.
Pálenice, e, í.zzpaUma. 1620. Hrubý. 201.
Pálenkový kotlík. Sbor. slov. 1901. 96.
Palice, e, f. Akú si kto p-cu (hůl) za-
sadil, takou bude bitý; Rád ho, ako pes
palicu (hůl). Rizn. 62., 176. — P. na hlazení
holubinek (čepců). Vz Čes. 1. XI. 169. s obraz.
— P. = choroba pyje, paraphimosis. Ott. XIX.
445. — P. Ant., učit. a spis., nar. 1840. Vz
Ott. XIX. 105.
Palicokvétý. P. rostliny. Sr. Ott. XXIH.
763.
Paličovy. P. rána (holí). Nár. list. 1885.
č. 169,
Paliěáč, e, m. =: tvrdohlavec. DSk. Km.
49. Sr. Paličák.
Paličatka, y, f., cimbex, druh vos. Ott.
XIX. 739.
Paličkovaný. P. krajky. Vz Krsgka, Nár.
sbnr. VlU. 22.
Palirna, y, f. Má hlavu v palirni (opilec).
blez. Vlast. I. 237.
Palivo pevni: anthracit, briketa, dřevo,
koks, raSelina, uhlí; tekuté: benzin, líh, olej,
petrolej ; plynné: svítiplyn, plyny z vysokých
pecí, generatorní, vodní. Vz Ott. XIX. 108.
Palkoviě Jiří, spis., 1763.— 1835. Vz Ott.
XIX. 110., Vlč. Lit, 1, 318 . Lit. I. 644., 929.,
IL 28., 869., Phlď. XI., 93 , Bílý Obr. 96.
Palla Hynek, čes. hud., 1837.— 1896. Vz
Ott. XIX. 110.
Palladi-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XII.
589.
Palladovodlk, u, m., v lučbě. Vz Vot. 6.
Pallah, a, m. = černonohá antilopa. Hol.
Met. I. 410.
Palma, y, f., rostl. Vz Ott. XIX. 121.
Palmitin, u m. = tuk založený na kyse-
lině palmovité. Ott. XIX. 120.
Palmobarvý. P. víno. Msn. Od. 23.
Palmový. P. cukr, máslo, olej, víno. Vz
Ott. XIX. 120.
IG*
dl^l
r ♦
. ^l f.*^
244
Paluba — Panna.
Palaba, y, f. Hodil to přes p-bn (Qber'8
Bord, german.). Liat. fil. 1902. 171.
Palubniček, čka, m., zdrobn. palnbnik
(plavec). Slad. Trik. 29. Sr. D. 181.
Palubný kout (na palubě). Msn. Od. 45.
Vz Palubní VII. 18J.
Palúk, u, m., fenila, foenile. Rozk. R. 104.
Sr. Palouk.
Památné, ého, n., vz Jir. Prove 234.
Památný. Děj p-ný nad všecky přibSbj.
Rká. Sión. I. 15.
Pamba = Rúh (v dětské řeči ve Slez.).
Čes. 1. XI. 342.
PámbičkŮT. Pámbíěkovy (pámbeličkovy)
kličky a lžičky (Stirovnik a slzičky, rostl.)*
Č. Třeb. Čes. I. XI. 38.
Pámbu. Dej nám P., dej to P. (říká se
o tom, kdo práci stále odkládá). ESť. Lid. 9.
Paměť. Šije-li nékdo sám na sobě, třebas
jenom nepatrnou maličkosf, bývá napomínán,
aby toho nečinil, sice prý si zaSije p. Ale
pomůže prý si zcela jednoduše, Hká-lí při
tom stále: Šijn, šiju vlkovi paměC a násobě
šat. Mtc. 1. 1897. 65. Už mi do p-ti lezou
moli (slábne). Toz. V. 6. 97 Má p. jako
kráva (Spatnou). Slez. Vlast I. 233.
Pamétlivec, vce, m. P. Odyssea. Msn.
Od. 28.
Pamětný. Buďte (toho) pamětní (pamět-
livi). Zr. Kom. S% P. praktika, t. j. pomocí
písmen alfabety. Zach. Test. 14. P. verše
(paměti hodné). 1638. Yěst. X. 9.
Pamloda, y, f. = asi mraky. Orava. Sb.
si. 1901. 182. Sr. násl. Pamloga.
Pamloga, y, ť. = tenká, skoro průzračná
chmdra. Sb. si.
Pamlsalka, y, f Včelky p-ky. Svět. knih.
420. 47.
PampeoYO světlo. Vz KP. X. 135.
Pán. Inu, inu, velcí páni jedí vždycky aŽ
po poledni. Rais. Vlast. 63. S pánem a větrem
marný zápas. Jrsk. XXV. 182. Keď páni
tancuj ú, onudoba platí za muziku. S pánmi
a cigáfimi maj vidy pokoj. Rízd. 166., 168.
Čo pán prosí, to byť musí. Slov. Sbor. Čes.
28. Nový p. (vlastník), nové právo. Arch.
XX 112. O čes. pánech vz Arch. XIX. 533.
Sr. MS. Slov., List. fil. 1904. 104.
Paňáeovitý. P. roucho. Eká. Sión I. 53.
Paňácovy. P. krajky. Vz Krajka.
Panáček, rostl. Vz Mák vlčí (na konci
tohoto příspěvku).
Paňátko, a, n. = mladj n. malj pán, 1592.
Hrubý 165.
Pánbinek, nka, m. = Pánhiíek, Čes. 1.
XI. 310.
F&nho=: pán Bůh. Slov. Čes. 1. XI. 102.
Pancéřnik, a, m. = vojin. Kká. Sión 1. 220.
Pancéřný. P. brněni, Msn. II., 54., plát.
Ib. 34.
Pancký = panti^ý. Děk. Km. 38.
Panřa = 2oiiífca (dle Káča). Slov. Vzáj.
I. 19.
Pančava, y, f., údolí u Zbraslavic. Př.
Star. VII. 54.
Pandan, u, m., rostl. Vz Ott. XIX. 143.
Pandrava, y, f,=iponrava. Slov. Czam.
Slov. 212.
Pandva, y, f. = ? Na někoho p-vn uvá-
zati. Slov. Čes. 1. XII. 312.
Panebožeehválatvá. Čes. 1. XIII. lil.
Panečnice, e, f. P. povětrná (láryné).
Mus. 1904. 24.
Pánek Angustin, Č. mathem., spia., nar.
1843. Vz Ott. XIX. 144.
Panence, ete, n. = nebojovnj mui.Mlr p\oái
pata. Siád. Cor. 140.
Panenka. Papírová p.zizzlatka. Stm. Poh.
142., Os. — P., rostl. Vz Cernuika, Mák
vlčí (na koDci tohoto příspěvku).
Panenský. P. blána kruhová a pyskovitá,
hymen annularis et labiiformis. Ktt.
Pánev (v té\e) bočitá, krytá, pelvis ob-
tecta, zúžená (souměrně, p. ubiqae jusie
minor, áikmo, coxitica, vymknutím posled-
ního obratle bederního, p. spondylolyatetiea),
změkčelá, p. osteomalacica (iomivá, fractn-
rosa, voskově změkčelá); zánět pánve led-
vinné, pyelitis uratica. Ktt.
Pánevně, ého, n. :=plat z vařeni piva.
1345. Reg. IV.
Panfobie, e, f , řec. = lékáni-še vieho. Ott
XVIII. 146.
Pangeometrie, e, f, řec. Vz Ott. XIX.
147.
Pangermani§m-us, u, m., z řeč. a lat
s viegermanttvl^ společenství viech g^ermao-
ských národů. Ott XIX. 148.
Pangermanstri, n. Lit. 1. 649. Vz před-
cházející.
Pangrotář, e, m. Jrsk. XXV. 125.
Pani, f. Hra na paní. Slez. Vz Vybl. II.
249. — P. v tmí, rostl. Vz Cernaclia (oa
konci tohoto příspěvku).
Paniček, Čka, m,-=^paná6ék, kaplan. Dšk.
Em. 35.
Paniček, čka, m. Pro páuiČka I Rais.
Vlast. 62.
Panier, u, m. (panié, fr.) =i tuniková otd«iba
dátrnké ntkni. P. nepfíléhá těsné. Dhnl. exc.
Pani-máma. Na DomaŽl. : pajmáma, pej-
máma, dříve i: pífimáma. Kbrl. Dii. 16.
Pánit gA= dělati pána. Val. Čes. 1. XU.
228.
Pank, u, m., ilnnm (mezi slovy: rýl, lo-
pata). Rozk. P. 2366.
Pánkati = Btáti (v dětské řeči). Us.
Pankhartice, e, f. Arch. XX. 551.
Pankhartský. P. pokolení. Arch. XX. 551.
Pankhartstvi, n. Arch. XIX. 533., XX.
554.
Pankyterovati = bankety UrojiU a jich
uilvati Lomn.
PanliTO§ť, i, f. A varuj se od obně, aby
nebyla p. v ohni. Zach. Test. 89.
Panna. Pravila, že ta holka kovářova
chodí za pannu a povětří se jí kazí (že
pannou není). Zvon III. 147. Pannu krášli
ruža, slovo zadržané mula. Rizn. 64. Vz
Děvče. — Panny lešni = krásné dívky v bí-
lém nebo zeleném šatě hebounkém se zla-
tým nebo Černým vlasem; p. vodni zz: vodo-
panenky. Vz Kíf. Poh. 122., 198., Čes. 1. XIV.
147. — P. v háji, rostl. Vz Oeruacha (na
konci tohoto příspěvku). — P., 9cukvisd{,
Edo se zrodí na panně, bude sličný, ale
Panna — Papulka.
245
v dospělém veku slaino ma dbáti, aby ne-
přiSel před časem o věneček. Mtc. 1. 1897. 51.
Pannin, a, o. Pannin syn. Dět. Jež.
Krnnil. 2^.
Panoček, ěka, m. = panáček, kněg, kaplan.
Slez. Vyhl. II. 835.
Panohy = strom » dvojit jm kmenům, Val.
Ces. 1. XII. 46.
Panoptik-um, b, n., z řec. := místnosf se
sbírkou vSeho, předmětfi viSeho druhu k ná-
zornéDEiii vyučováni ; obyč. = ěbirky voekovpch
ňguria. Vz Ott. XIX. 154.
Panoši. P. Pole. Mtc. 1903. 318.
Panoašek, ška, m. = mlynáh Čes. I. XI.
188.
PanoYce, e, m.'=.panovnik. Msn. Od. 291.
PanoTný = panujiei. VSak na p-ný vezmi
hrad ten tichý, prostý mrav. Jg. Lit. I. 567.
Panožee, Žce, m. P-žci, sarcodina, skupina
prvoků. Vz Ott XXn. 636.
Panožka, y, f., pseudopodium. Ott. XIX.
154. , XX. 919. Vz Prvek.
Panský. Mápansků hubu (labužnik). Rizn.
178. Kdyby panské sliby byly mostem, ne-
chtěl bych po něm choditi. Us.
PaustvichtlTOsf, i, f.Nár.list. 1904. 73. 17.
Pantáta. Na Domažl.: pantěta, pantět.
Kbrl. Džl. 17.
Pantelegraf, u, m., z řec. z=l telegraf za-
flzený pro afUografické přetidSeni písma. Vz
Ott. XIX. 155.
Pantět, a, pantíCa, y m., vz Pantáta.
Pantheism-us, n, m. :=: jednotoit Boha
s viehomirem . Vz Ott. XIX. 155.
Pantheistický. P. pojimáni. Lit. II. 78.
Pantoflíčky, rostl. Vz Stračka zde.
Pantok. Ožvantaný (opilý) jak p. Nár.
list. 1904. 147. 9.
Pantomica, e, f., vz Pantovnice. Mor.
Kmk.
Pantůček Ferd., rada a spis., nar. 1863.
Vz Ott XIX. 158.
Panuilka Jaroši., Č. malíř, nar. 1872. Ott.
XIX. 159., Zl. Pr. XXL 24.
PánŮT, -ova, -ovo. Do pánova domu. ob.
D. 56. Oko pánovo činí koně tučnými. Mttll.59.
Pánvičný. Zánět tkáně panvični omlad oic,
parametritis pnerperalis. Ktt.
Pánvoledvinný zánět (hnisavý zánět
ledvin), nephritis suppurativa, pyelonephritis.
Ktt
Panynka, y, í.ziz panenka. DSk. Km. 33.
Panýrek Jan, prof. a spis., nar. 19./6.
1839.— 18./8 1903. Vz Ott XIX. 159., Nár.
list 1903. č. 226. 2. — P. Duchoslav dr.,
lékař, publicista, nar. 1867. Vz Ott XIX. 159.,
Zvon III. 671., Zl. Pr. XXL 441. — P.-Vaněk
Václ., spis., nar. 1865. Vz ib. 160.
PanzneroYá^KIánoTá Mar., operni zpě-
vačka, nar. 1865. Vz Ott XIX. 161.
Paobraz, u, m. Žena p. jest muže. Krs.
Ten. III. 55.
Papáček Pav., učit měSt škol a č. historik,
nar. 1863. Vz Ott XIX. 163.
Papánek Jiří, spis. ku konci XVIII. stol.
Vz Vlč. Lit L 317.
PapaTerin, u, m.-=. alkaloid v opiu. Vz
Ott XIX. 164.
Pápeřina, y, f. Mávl rukou, aby podivnou
tu p-nu strhl. Nár. list 27.1. 1901. Ned. přil.
Pápěrka, y, f. Byl vždy jako p. (ostenka,
slabý). Rais. Vlast. 66. Sněhové p-ky poleto-
valy vzduchem. Jrsk. XXVI. 218. Pověry
táhnouc! se k p-kám. Vz Ces. 1. XI. 82.
Pápemice, e, f. = draUka dodrávnjici po^
slední peN. Ces. 1. XI. 84.
Papeterie, f., z franc. = ozdobné pouzdro
8 papírem a obálkami; papírna \ papírnictvi.
Vz Ott XIX. 165.
Papež. Vz Ott XIX. 165.
Papežec, žce, u. z= přívrženec papeiúv.
Kká. Sión L 73.
Papežův. P. legat Milí. 7a.
Papír Vz Ott XIX. 172.
Paplriiy, pl. = ořechy s měkkou skořápkou.
Mtc. 1902. 13.
Papírna, y, f., rybnik u EonopiStě. Ces. I.
XIV. 96.
Papirnický prfimysl. Nár. list 1903.
č. 284. 21.
^ Papírnictví, n. P. v zemích českých. Vz
Čes. 1. XÍV. 57.
Papírný stroj. Výroba p-né látky (kaše)
či papíroviny. Ott. XIX. 174., 179.
Papirovina, y, f., vz předcház. Papírný,
Ott. XIX. 186.
Papírový. P. kornouty, pytlíky, klobouky,
roury, láhve, kola, kupole, věže, lodi, klou-
začky, sudy atd. Vz Ott. XIX. 185. nn.
Pápota == ? Odstrčíme-li ho jako p-tu.
Dost Pov. 262.
Papoušek pták. Vz Ott XIX. 187. —
P. Jan^ mistr f 1455. Vz ib.
Papouškovaný. P. řeč (naučená, od-
říkávaná bez porozuměni věci). Hlk. VI. 33.
Papouškový. P. registra. Schulz Kom. 42.
Vz Registra.
Papratí z= ^ra&atí. — co: jamku. Sbor.
slov. 1900. 179. P. v II. 491. za Papratka
polož před toto slovo.
Papratka, asplenium, rostl. Vz Ott XIX.
189.
Paprča, e, f. = ptaU tlapka zvi. blanou
spojená. Val. Čes. 1. XI. 44., XIL 276.
Paproď, ě, f. = papradí, paprnška. Slez.
Vyhl. U. 218.
Paprocký Bartol. z Hlohol, spis., 1540 až
1614. Vz Ott XI3C. 189.. Mtc. 1903. 139.
Paprsek, sku, m. F-rsky := nástroj z mnoha
set třtin na píď dlouhých složený, skrze
který osnova běží a outek napříč házený
se zatkává, sbíjí. Čes. 1. Xn. 9. — Persky
Rontgenovy, Becquerelovy, Sagnacovy. Vz
Vstnk. XII. 390., Ott XXI. 957. nn. — Pa-
prsky N. Vz Zvou IV. 401 nn.
Paprskář, e, m., vz Paprslkiř.
Paprskářství, n. = řemeslo paprskářů.
Čes. I. XII. 9.
Paprskodárný zdroj. Zvon IV. 401.
Paprsně, f. = část bran k vláčení. Litom.
64.
Papše, vz Babce.
Papuéísko, a, n. (pohrdlivě). Val. Čes. 1.
XII. 229. Vz Papuče.
Papulka, y, f., zdrobn. papula, DSk. Km.
32.
246
Pár — Parftvek.
Pár, u, m. Neščestí táhne párem (nenři-
cházivá samo). CeB. 1. XII. 274.
Pára. O vodní páře a srážkách. Vz Vstnk.
X/U. 686. — P. zemtkd, rostl. Vz Zemědým
zde. ^
Paraamidodlfenylamiii, u, m., v lačbě.
Vz Vstnk. XI. 16.
Paračky = vielijakýfigurke z moké (mouky)
hupečeny a nastrčeny na Spelkách do bnchet
(při svatbách). Líšeň. Vz Mtc. 1902. 229.
Paráda, y, f. := kytička, kterou noši dioy
v neděli do kottela, Strn. Poh. 91.
Parádět =: vztekati te. Pes počal silně p.
oes* 1. xLil. 12o*
Parádivý =z kdo se rád parádí, Čes, J.
XI. 350.
Paradoxní kniha. Zvon III. 543. Sr. Pa-
radozon.
Parafin, u, m. Vz Ott XIX. 199., Vstnk.
Parafinový papír. Vz Ott. XIX. 18i.
Para^rafoTltý výklad epištol. Hrubý 213.
Paragramm, u, m. zz co stranou jest na-
psáno, dodatek, Ott. XIX. 200.
Paruka, y,f. = pramen u PiSčan. Sbor.
slov. 1900. 139.
Pařák, a, m. Sklopitelný p. na paření
bramborů, sterilisování mléka, ohřívání vodv
atd. Nár. list. 1903. č. 134. 21.. č. 139. 4.
Paraldehyd, u, m. = sloučenina ze tři
molekul obyčejného aldehydu líhovarnického.
Vz Ott, XIX. 204 , Vstnk. XI. 121.
Parallakčni chyba. Vz Strh. Mech. 39.
Parallelistický. P. shoda. Osv. 1896. 370.
Paralysace, e, f., řec. Vnitřní p. odrazu.
Nár. list. 1903. č. 243. 17.
^TT.*'ÍS"^'^^**^™"^®» °» ™- Vz Vstnk.
XIII. 472. nn.
Páráni, n. = hraí^. Měla párání.
Jrsk. XXIV. 270. Díval se na to, jako chasa
HírP.- ^-í*^® ^^^ °* hračku). Zvon 11. 556.
(IIÍ. 134. Jrsk.).
Paranitrobenzaldehyd, u, m., v lučbě.
Vz Vstnk. XI. 134.
ParaoxybenzooTý. P. kyselina. Vot. 96.
V VII. 193. -ovná oprav. v. -ová.
Paraplář, e, m. Cea. I. XI. 371., Nár.
list. 1897. č. 320.
Pařátkový. P. krajky. Vz Krajka.
Parátni z= y My pohotový. P. řečník, par-
lamentární debatteur. Zvon IV. 127.
Pařez = kostel. V zloděj, mluvě. Čes. 1.
XI. 141.
Pařezí = pařezí. DSk. Km. 6.
Pargan, U, m. = de*ky na dřevěné sloupky
trn přič přibité, plot. Mtc. 1902. 6. Vz Parkán.
Pargolt, u, m. zz pHspévek na hudební
veselí v masopustním pondělí a úterek od
tanečnic vybíraný. Brt. Čít. 377.
PáHci ústrojí pavouků. Vz Ott. XIX.
Pařík Václ. Dr., f 8./12. 1901. maje 63
léta. Vz Ott. XIX. 225., Nár. list. 1901. č.
339. 2. a jiné listy z též doby.
Pařima, y, f. = místnost, kde se ve-
přový dobytek paří. Us.
Pářiti se odkud. Z hrnce se jen p-lo
(vycházela pára). Jrsk. VIII 3. 8.
Parízek Alei, spis.; Jos., spis., 1778-1864.
Vz Ott. XIX. 229., Lit. I. 929.
PárkA. y, f., alopecums, rostl. Vz Ott.
XX. 904.
Parkán = %idka bez vápna, Lbk. 42.
Párkář, e, m. = vůz k napínání dráta
na elektr. dráze. Čes. 1. Xin. 377.
Parkoyni zahradník. Vin. I. 50.
Parlamentní kommisse, situace, vláda.
Nár. list. 1903. č. 284. 5., 21., č. 163. 4.
Parma, y, f.. ryba, Vz Ott. XIX. 244.
Parnassie, rostl. Vz Tolije.
Parní stroj. Vz Ott. XIX. 249., KP. X.
266. Parní stroj, dvouválcový, kondensaČDÍ,
ležatý, nástěnný, plnotlaký, rychloběžný,
stabilní, stojatý, Soupátkový, výfukový, KP.
X. 268. nn , tandemový, trojnásobně slou-
čený, pojezdný; sestavování p. stroje. Ib.
341., 336.
1. Pamik, u, m. = paroloď. P. cestovní,
kolový Či kolesový, nákladní, poštovní, re-
akční. Šroubový nebo s vrtulí, válecnv,
vlečný. Vz Ott. XIX. 267. P. řetězový. Nár.
list. 1903. č. 181. 10.
2. Pamik, u, m. = píma, Mtc. 1902. 6. -
P. ve stodole pořízený ku zjednáni průvanu.
KP. IX. 412. — P. k odváděni Spatného
vzduchu a plynů ze stavení. Vz KP. IX.
382.
Parníkový. P. opojení. Nár. list 1904.
175. 13.
Parob, a, parobek, bka, m. Vz Jir. Prove
238.
Parnohorečný. P. parnatosf. 1585. Uč.
spol. 1902. 25.
Parohatec, tce, m,^z parohaté jelen. Hlk.
VI. 81.
Parokár, a, m. = parukář. Slov.
Paroplavba, y, f. Vz Ott. XIX. 269.
ParotnrbinoTý. P. mlékárna. Nár. list
1903. č. 136. 9.
Párovitý. P. mlha. Stan. UI. 166.
Parovůz, gt. parovozu, m. = pami auto-
mobil. Jind. 4.
Parožnatky, f., characeae, rostl. Vx OtL
XIX. 272.
Partafír, a, m., z něm. Partbeifuhrer.
Rais. Lep. 30., Us.
Partesy, pl., m. Jde mu řemeslo jako
z p-sů (dobře). Rizn. 173.
Partikál, portukál, kortukál = zvonoví tá
tuhá forma ženské spodnice na zpásob po-
zdejší krinoliny. Ott. XIX. 280.
Partikulami = ěásteiný, zvláitnú Školy
ty byly dílem triviální čili p-ní, dílem měst-
ské. Dolen. Pr. 473. Vz Trivialni.
Partitura. Vz Ott. XIX. 286.
Partykář, partyta, partytář z lat. pars rz
člověk, jenž mívá díl v něčem zlém. XVL
stol. Zvon n. 610. Sr. Partikář.
Partytovati, partykovati = jednati jako
partyta. Vz Partykář, Partytář, Sr, Partí-
kovati.
Paruba, y, t:=: porubá, seé. Ostrava Šb.
D. 60.
Parucha, y, f. Wtr. z XVL atol. Vz Pa-
ruch.
Parúfka, y, ř. = snilka, vitmgka. P. roz-
marinu. Sbor. slov. VII. 112.
Parůvek, vku, m., zdrobo. rov. Světz.
1882. 670.
Pwyohta — Patera.
y, i. = PercbU. Jrtk. Pov.
Parýske = peloboOcs. Lifieň. Hto 1902
108.
Pás, u, m. Trecie (tfetl) bolo za páBoii
(tFetl dítě bylo v itvoté, jeití Deporaseiié)-
Sbor. slov. VII. 18L'.
Fassíka, j, f. taňte. Vz Brt. P. d. 836
Pasád, n, m. Dávají kravám Ifiat p'
U Bnmpl. Nár. shoř. VIII. ISO.
Pasák, a, m. PUnfi paaákfi ve Slez. Ve
Vyhl. II. 376. nn.
Pasce, e, f. = mladii děvtika. Litom. TO.
Fáseb, Ts nial. Pasně.
Paseni, d. DéUké popévky při p. (ve
Slez.). Ví Vlaif. I. 189.
PaBÍllngua, ;, f., z feo. nď; a lat. tiogaa
= BvétovA řeč jako volapyk. N4r. Hrt. 1898.
i. 216.
PasiHt, Tz PascHt Hi.
Páskový. P. krajky. Ti írajki.
Pásla jeleny, lidový anec. Ts Cea. I.
Xll. 360.
Paslunee, e, n. = Jasni skvrna v okolí
slnnce s bilými n. barevnými koly na bo-
cích slnnce. Ott. XIX. S92.
Pásmo mělo dvacet ftyři nití. Arob. XX.
434. Ví Ctenlk. — U H ... ní visej piama
(jimi tahá se tele z krávy) na pratýskn
(bndon tam krtiny). Litom. 64.
Pasně stodoly <po stranách mlatn) =z
pírně. VÉst. X. 125. 8r. Perná, Páseil.
Pásnice kožená nebo plstěná, obránila
fást těla dolejii (břicho, slabiny a hořeni
ii&t stehen). Skd. II*. 70., 73.
Pasovati. Téma to pasuje jako svini
zvonek. Slez. Vybl. 11. 67.
Pásovec, vce, m., ssavec chudoznbÝ. Vz
Ott XIX. 294.
Pasovnictvi, n., das Paesweseo. Raské p
Nár. list. 1902.
Pasovský Vratis]., archit. a spis., nar.
1854. Va Ott ZIX. 296.
Pásový. P. pila. Nár. list. 1902. 6. 233. 2.
PaspoUu fiervená (na oděvn). Zvon lil.
713. Sr. Paspnle H. 199.
Pastebný. P. bmy ^ na pastva honěně.
HI. Boles). Ces. I. XIIL 88.
PastoJi-ka, y, f. Dik. Km. 27. Ví Pa-
stÝřka.
Pastelový. P. malba, papír. Vz Ott XIX.
302., XVm. 183.
Pastel =: p<i^. Hill. S8>.
Pasteurlsator, u, m P. na smetano. Nár.
list. 1903. i. 140. 6. Sr. Pasteor v II. PHsp.
316.
* Pastevcovati = b^U patleveem. Hsn. II.
101.
Pásti co. se čfm kde. Zelenon travičkon
iaindek pásl (zajíc). XVIII. stol, Čes. I. XI.
462. Ovuaky pasů se llheinú pastvu při
mné. Brt. P. n. 1047.
Pastinák, n, m, paatinaeea, rostl. Ve
Ott. XIX. 803.
Pastorálka, y, f. Sr. Ott. XIX. 304.
Pastorek, rkn, m. = rakril^ ilromtk.
Litom. 60.
Fastmek Fr., prof. a spis., nar. 1853.
Vz Ott. XIX. 305.
Fastrunák =:
Pastuška, y,
U Castolovic. A
Pastnikové = ti
Těílnska. Vz Vy
Pastva. Slessl
11. 273. nn.
Pastvice, e, i
řastrinatý I
180.. 186., I. 260.
Pastýřská, é,
843., 881.
Pastýřský Ui
Fasůvka, y, 1
ncba, od spodn
iiřnje a obroněk
vozenl ovoce), tí
PasT£tlo, a,
Krist. 6.
PaS, e, r. = 1
Ces. 1 XIII, 88.
FaaeAa, y, f.
Fa6eravati. P
ska. Ces. I. XIII.
PaSUe = pal,
Ub. v Orlic, borá
PafilJoTý. P. k
1903. 4.-6.
Faikaditl. Hi
sknditi.
PaStlkářstvi,
Fat, Q, m. ^
1546. Hub. 1905.
Pata. Nestavte
vidi. BaiB. Vlaai
do paty, neřknli
Lit list. XIX. St
Pátaktový (p
si. 1902. 33.
Pátati se = i
dář se pátáie a p
Baw. Am. 8077.
Patdesát = I
114..
Pátek jest ne
33. Velký p. Vi
Dívky ponStějI i
vel, pátek po ti i
rjcfile běží, tak
Mto. 1. 1897. 66.'
rok iiinivý (sncli
věry k v. p. se t
275. nn., Vyhl. O
P. Jan, Bpis., 1821
1850.; F«rd., spil
813.
Patěna, y, f.
motit, kráva. Mor.
Pater, a, o, v5
Pater. Oddělei
lei i čich, spondylo
nOQ, scoIíobíbí vj
DOQ, lordoscolioBii
scoJiosis lambalis
, pr.ivostraDi
p-ře, B pandy] i tis.
Patera Adolf,
nar. 1836. Vs Ot
248
Patem — Pávový.
— P. Bokum^ spis., Dar. 1860. Vz Ott.
XIX 317.
PáteHček, čka, m., telephorus, oantbaris,
brouk. Vz Ott. XIX. 317.
Paterka, y. f., tenef. Vz Brt. P. n. 839.
Fáteřnlk, n, m. = rúitnte, P-kAm vice
moci připisuji než samému Kristu. 1592.
Hrubý 167.
Paterozápas, u, m. Řecký p., pentathlon :
běb, skok, zápolení Či křížkováni, diakovrb
(vrhání disku) a oStěpomet. Škd. Od. 115.
Pozn.
Paťha Jan, bud. sklad., nar. 1848. Vz
Ott. XIX. 318.
Pathologie, e, f. Vz Ott. XIX. 319.
Paťchoun, a, m. =: potha, Dfik. Km. 18
Patir, u, m. = popir, Vých. Čecby. Mus.
1868. 338., Šb. D. 10., 27.
Patisk, u, m., vz Ott. XIX. 320.
Patka, v, f. = cihla do klenuti (klenbová).
V 6 KP. IX. 268.
Patky = dolřjU niti, Jimiž probíbá osnova
v tkadlcovském stavu. Vz Litom. 66.
Patma, y, f., rafflesia, rostl. Ott XXI. 58.
Patmovitý. P. rostliny. Vz Ott. XXI. 59.
Patnáste. Milí. 49*.
Patnástý =: patnáctý. Milí. 3a.
Patnocha, y, f. zz trepka, MS. Sr. Mtz.
Cizí si. 273.. Patnob.
Patočka Fr, pruf. a spis., nar. 1836. Vz
Ott. XIX. 322.
Patoplo§konoži, n. Vz Noba zde.
Patol, e, m. = mocný zlý duih podoby
velikého draka po lidsku mluvicí. Eld. I.
208., II. 266.
Patový sval, musculus soleus. Ktt
Patradlo, a, n. VySetřováni p-dlem,
Sondenuntersuchung. P. cíbelové (do roury
močové), HarnrObrensonde, elektrické (mlun-
né), elektrische Sondě, k hnětení sliznice,
Schleimbautmassagesonde, jícnové, Scblund-,
kovové, Metali-, listové, Blatt , oční, Augen-,
pfštěiové, Fistel-, požerákové, Oesopbagus ,
pryžové, Eautscbuk-, Gummi-^ rýhované při
kamenořezu, itinerarium, rýhované, Furcben-
sonde, telefonové, Telepbon-, úblové,WinkeU,
na vole, Eropf-. Ktt.
Pátralka, y, f. = patrola, Ott. XIX. 329.
Pátravé naslouchati. Kká. Sión I. 24.
Patrčka Michal, spis., 1787.-1838. Vz
Ott. XIX. 324.
Patřeni, n. My jinam p. míti musíme.
Kom. Did. 31.
Patrice. Sr. Razník.
Patřičně, vz Patřičný.
Patrinit, n, m., nerost. Vstnk. XI. 821.
Patrle. Až všecky šaty byly na nás na
patrle (na caparty roztrhané). Slez. Vyhl.
II. 284.
Patrný Jan, spis.
Patron lodi = kapitán. Lbk. 51. a j.
Patron, u, m. = patrona (do pušky).
Mor. Kmk.
Patronátni právo. Vz Ott. XIX. 330.
Patronisace, e, f. = ochraňováni^ podpo-
rováni. Nár. list. 1898. č. 135.
Patrový. Náprava vad p-vých, zvi. roz-
štěpení (umělé patro), Palatoplastik ; p. Sev,
sutura incisiva, kosf, os palatinum, rozštěp,
aranoooloboma, gnatoschisis, Coloboma des
Gaumens. Ktt.
Paukner Job., bud. sklad., nar. 1819. Vz
Ott. XIX. 335.
Paulik Joa., spis., nar. 1860. Vs Ott
XIX. 337.
Pauliny-Toth Vil., spis. slov., 1826. až
1877.; P,'T. Zikmund, spis., nar. 1865. Vz
Ott. XIX. 338.. 339.
Pauly Jan, spis. theoL, nar. 1869. Vz
Ott. XIX. 341.
Pausovaei papír. Vz Ott XV III. 184.
Paus, e, m. PauSe = ženské krátké ru-
kávy od ramen po lokte. List fil. 1905. 66.
Pauz, u, m. = pavu<a. Postavili jí místo
mjje pauz. Val. Ces. 1. XI. 228.
Páv, a, m. Vz Ott XIX. 345.
PavazoTý, pseudoligamentOs. Ktt
Pavel. Je-)i na den obrácení sv. Pavla
jasně a krásně, dá se očekávati úrodný,
vinný rok; Je-li v tu dobu voda v koleji,
Setřte v ilabě píce, nastanef zase zima. Sv.
Pavel jasný přináší rok šťastný, je-li větrný,
je déšC jistý, jeli mlhavý, ja rok nezdravý.
Ott Kal. 1901. (leden). Sr. Petr.
Pavěrek, rku, m. = pověra. Dšk. Km. 30.
Pa vězný vojfn = opatřený pavézou
(štítem). Msn. II. 301.
Pávi mysl = pyiná. Tbz. Vil. 2. 284. —
P. oko noini, saturnia, motýl z rodu přá-
stevníkfl. Vz Ott XXII. 683. - P. oko,
rostl. Vz PryskyřDÍk zde.
Pavián, a, m. = opice. Vz Ott XIX. 350.
Páviti se = nadýmati, pyiniti sr, Tbz.
III. 2. 59.
Pávky, vz Krupicový.
Pavla Jan, spis. Ott XIX. 352.
Pavlaéka, y, f. = d^ha. Dšk. Km. 27.
Paviánek, nku, m., zdrobn. pavlán.
Pavlásek, ska, m , od Pavel. DŠk.Km. 39.
Pavliček Ant, Č. právník a spis., nar.
1838. Vz Ott XIX. 353.
Pavlik Ondř., kněz a spis., nar. 1845. —
P. Karel, dr., gynekolog a spis., nar. 1849.
— P. Kar., č. malíř, 1863.— 1890. Vz Ott
XIX. 354.
Pavlidta F. J., spi?.
Pavlovee, louky u Chlumu. Čas. mor.
mns. '11. 139.
Pavlovka, rybník n Zbraslavic. Př. stár.
VII. 54.
Pavouékový. P. krajky. Vz Krajka,
Pavoučnice, e, f, antbericnm, rostl. Vz
Ott XIX. 366.
Pavouk. Vz Ott XIX., 362. P. nosí pe-
níze ; P. zrána znaČí hoře, v poledne radost,
večer naději; Leze-li p. po stěně, přináší
psaní. Mt. 1. 1897. 17., 18. Roztrhne-li p.
svou siť ve dvé, přichází brzy na to déšť.
Ott Kal. 1904. P. skákaví, vz Skákavý. —
P. = druh hry b kaménky. Vz Čes. 1. Xill. 68
Pavoukoslovi, n., arachnologia. Ott XIX-
366.
Pavoukovitý. Vz Ott XIX. 366. P. nohy =
tenké, Jrsk. VIU. 3. 15. P. pták. Ott XIX.
367.
Pávový. P. koruna (haličská). Kol. Her.
I. 358.
PavnčiDa ~ Pedantnoat.
Favnilna = atftí. V xíoůij. mlnvl. Čes. 1.
XI. 141. — Naleziie-lí dSvíe nad svým lAihein
p-ny bfižákoTy, čeká listek od milence, proto
Hkají témto p-Ddm: peanifka. Srn ý čiti p-ny
v dobytjch městech a tvrzích := kjty a
maso nzené bráti. Jrsk Pov. 352.
PavuíinoTitý. P. sií := tenká. V6tí. X.
281.
FaTUřnlfe, e, f. = Jtmnd blánka pojí-
voed u pleny mtnkovi a miehovl Olt. XIX.
367.
Pavučniíní. Nabrumad^nf tekutiny ve
vaku p-£nlm v průchodu páteřním, hydro-
racbia externa. Ktt.
Par HZ nik, ve Sopoch.
Pax, gt pacIs, m., lat. Vyúal s poazdra
pacem, stříbrný to hřli . . . Svétz. 1895 42.
Faychati = pýchati. Frant. 36. 29.
raz, u, m. ~? Také n teleclch ikorol máji
bjti podliny na pažích. Arch. XX. 289.
Fazbytnčnf, n. Postupné p. svalové,
paeudohypertropbia mascularls progressiva
(postapné rtbytě svalstva). Ott. XX.
Pazdera, y. f. ~ plátno. P. křížková
= kanafas. V zloděj, mluvě, Čea. I. XI. 141.
PuzdeH = křehká čiet lnu, obal, který
odpadá; ostatním odpadkům Nká ae: cucky,
podtrdličiny, háčky. Liťim. 65.
Fazderka, y, f. = koiUe. V zloděj, mluvě.
Ces. I. XI. 141. — P., y, m. = obavaUl
patdemy. Jjí. C. Kub. List. fil. 1902. 250. —
P. Jos., kněz a spis., 1841.— 1892. Ott. XIX.
372., Vyhl. I. 72.
Pazdemice z= roupy. Slez. Vyhl. II. 206.
Ví Bonpy, Hllsty.
Pazdfrek Ludevlt bud. sklad., nar. 1850.
Vz Otr. XIX. 372.
Pazdnolit, n, m. = paxndit, ungula. Ham.
V. Vz Pazdnecht v I. Dod. 208.
Pazdnr, n, m. = pazour. SpiS. Sbor. slov.
1901. 85.
Pazléř v. pažIéF. Mi.
Paznehtník, n, m., dianthas, rostl. Vz
Ott. XIX. a73.
PazDO, a, n., arpo (mezi nádobím). Rozk.
P. 1963.
Pazoara, y, f. -z^ pazour. Hor. Kmk.
Pazourek, rku, m., nerost. Vz Vstnk. XI,
833. ~ P. Jos., řed. obcbod. ik. a apis.,
nar. 1862. Vz Ott. XIX. 373.
Pažba ruěnice. Vz Ott. XXII. 58b.
PaŽbář, e, m. = kdo dllá paiby k ručTíťcím.
Vz Ott XX. 1017.
Pážď, i, f. z= paždl. Vzal to pod p. Prk.
Páždé, e, f. Smrad pod páidi. V. Quadr.
1006. KUoie pod piídi Lék. A. lib. s.
Paždný = peint. P. kost. Lék. A. 13*. 2.
Paieni, n. P. v konírně bidlové, bedoěné,
Vz KP. IX. 337.
Paierák, u, m. Pravoty mají p. bez dna.
Kizn. 166.
Pažie, n., humerus. Vel. U9.
FaŽlta, y, f., grapa, Rozk. P., krapa.
Rozk. B. 68.
Pužna, y, f., bratoo (de morbis). Rozk. 82.
PaŽDÍ pilnik. Vz Ott, XIX. 743,
Painice. e, f. ^: pýpažad trouba (ochranná
trouba pro troubu, kterou se voda čerpá,
zevnéjil trouba), Futlerrobr. Ott, XIX. 875.
PaioBt .
P, Jul. Aug
XIX. 876.
Pairarec
Pec. Vz <
neutekla (m
něoé zboží,
rud. Vz KP.
nebo: Třeba
vzácný host
částky: skli]
na díber), v
Vyhl. II. 19
, Pecánek,
Cos. I. Xllf.
Pecek, ck
léiko se do
65. Sr. II, I
Pecenete
I. 67.
Pečenek,
Ces I. XII.
Peci = pf
Pecidlo,
pecidlech 111
Pecinka :
vyzdůný oti
Pecina v II.
Peck Edi
Pecka. I
(malé). Tbz.
Peckaři
zeji mnoho
Peckový.
Pecni toi
Pecník, I
Vset. 205.
Pecnový.
Pecn^ník
PeČelivoi
Ev. olom. H
Pěfen. v!
Peřeň&k,
při vaření v
iTienem při si
Čes. 1. XL ;
PeĚetec,
rostl. Sr, Ot
Peřefova
p. NB. e. 5í
Pečínka,
rovi. Stepán
PeČirka ,
a spÍH., nar.
Peííté, é
svatbách ro
n. půli jeho
divoké ptáb
pouna. To i
kláda za je(
Pečítel,
ručník a p. i
Min. 23. Vz
PeĚliv, a
PéČný =
Pedálová
Ott. XIX. 8
Pedant no
250
Pedla — Penetrace.
Pedla, f. = perla. Drahé kamení, též
pedly. Píseň z r. 1727. Mš. Slov.
Pedometr, n, m., vz Krokoměr.
Pegáéek, čkn, m.^ zdrbn. pěgáí. Lbk. 25.,
Gnn- iV,
Pégny (hřebeny^ == ptiivo ze aladkébo
těsta majíc! tvar hřebí nka jimi si děvy
spínají vlasy. V Podřipska. Čes. I. XIV. 146.
PehoTity. P. tvář. Sbor. slov. VII. 117.
Vz Pěhovatý.
Pech Jindř., had. sklad, f 17./1. 1905.
Vz noviny z též doby, Zl. Pr. XXIL 177.
(8 podobiznou). — P. Vlád,, spis. Vz Ott
XIX. 399.
PecháčekFr., ě.hud., 1763.— 1816.; P. Fr.
purkmistr plzeňský a vlastenec, 1813.— 1888.
Vz Ott XIX 399.
Pecháčková A., spis.
Pechan Jaroši., spis., nar. 1862. Vz Ott.
XIX. 400.
Pechánek Jot.; P. Fr., spis., 1837.— 1870.
Vz Otr. XIX. 400.
Pechanec, vz Pich.
PčehaTa, y, f., sesteria, rostl. Vz Ott.
XXII 891.
Pěchota, vz Ott. XIX. 401.
Pěchovaci stolek na výroba cementových
dlaždic. Nár. list. 1904. 135. 22.
Pěchovec, vce, m., rostl. Vz Ott. XIX.
401.
Pěchovňa, ě, f. = dřevěná nádoba, z které
se prádlo polévalo loahem. K^jet. Čes. 1.
XII. 152.
Peisker Jan, spis., nar. 1851. Vz Ott.
XIX. 405.
Peit Jan, spis., v XVII. stol.
Pejc = pit. Spiě. Sbor. slov. 1901. 87.
Pejcačka, y, f. = palettra. Lltom. 50.
Pejmáma, vz Panímáma. Rbrl. Džl. 16.
Pejpa, y, f. = djmka. Rais Zap. vlast. 47.
Pejraiejflký v II. 521. oprav v : Peiraiejský.
Pejří, n. = peří; pýří. Vých Č. Jir. v Mns.
1863. 333.
Pejs, a, m. = pe$, z: pejsek Mirochov.
Kab. List. fil. 1902. 250.
Pejsal, a, m. = pejsek. Dfik. Km. 13.
Pek Bedř., spis. a inž., nar. 1851. Vz Ott.
XIX. 406.
PekáčoYítý žlábek. Rais. Lep. 165.
Pekar, a, m., dicotyles torqaatas, ssavec
z čeledi vepřů. Vz Ott. XiX. 407.
Pekař Jos., prof. a spis, nar. 1870. Vz
Ott. XIX. 407.
Pekárek Jos., Č. sochař, nar. 1873. Vz
Otf. XIX. 408. — P. Han., básn. — P.,
rybník u Zbraslavic. Př. stár. VIL 54.
Pekařství, n. Vz Ott XIX. 408.
Pekelec, Ice, m. = pékeln^j ilověk; kdo
je v pekle, Tbz. IIL 2. 231., V. 6. 276.
Pekelně rada zář. Zvon IV. 176.
Pekelný. P. listy := pamflety ve formě
listfl ďáblových k papeži, kardinálům a jiným
vysokým praelatům. Ué. spol. 1903. II. 1.
Pěken, kna, o, vz Pěkný.
Pěklný = pěkní. Zjevíť sě ji děťátko
velmi p-né. Pis. sv. Dor. Klem. v. 106. (List.
fil. IV. 222.).
Peklo. Vz Ott. XIX. 416. Hra na p. Vz
Sbor. slov. 1900. 182. Komu nejlepSi jak
čertovi v pekle, neděla tam nic, ene aedi
v teple. Slez. Vlast. I. 234. — P. Jaroši^
spis. Vstnk. XIII. 669.
Péknánie, n. = kréUemiL Bodiěe kiNshafi
se o jich (děti) p. a plesánie. Gliě. S. n. 162b.
Pěknitý, formosos. Ev. olom. 110. 236.
Pěknoholenec, nce, m. Man. II. 28.
Pěknoholenný. P-ní Řekové. Man. Od. 24.
Pěknokolý vůz. Msn. Od. 90.
Pěknokrouhlý koSík. Msn. Hym. 86.
Péknomázdřec, rostl. Vz Ott. XIX. 416.
Pěknopisebnosť, i, f. Slov. Vlě. Lit I.
310.
Pěknořeký tok. Msn Od. 86.
Pěknorohý. P. krávy. Msn. Od. 24.
Peknosadebný. P. onrada. Hym. Od. 360.
Pěkno§trojený. P. řemení. Msn. 11. 184.
Pěknota, y, f. = pikn^ei. P. formy (díla
básnického). Š(. v Krokn. L». 29.
Pěknotoký. P. voda, řeka. Msn. II. 40,
114., 379.
Pěkný Jak. Hoch pěkný jako kytka. MI.
Bolesl. Ces. 1. XHI. 176.
Pelanět v VII. 1353. oprav v: pelaněk.
Pelargonie ěi dapí nos. Vz Ott. XIX
420.
Pele Hynek dr., spis. atd. Vz Ott XIX.
421. ■
Pelcl Fr. Mart., 6, dějepisec. Vz Ott.
XIX. 422., Lit I. 929. — P. Jot., spis., nar.
1861. Ott XIX. 423.
Pelcovati koho = tlotíei. Volyně. Čes. 1.
XIII. 124.
Pelerina, y, f., z fr. = ieneký pláitik
přikryvajici ramena a prta, Ott. XIX. 423.
Pelest pnstele: postranovice, stranovice
v jihozáp. Č. Dšk. Km. 41.
Pelesfka, y, f. O pelestka podepřela
nožky. Msn. Od. 54. Sr. Pelest
Pelestný koráb. Msn. II. 27. ^
Pelešiti = paZicAa^-. Volyně. Čes. I. Xin.
101.
Pelhřimovský £d., rytíř z Greifenfelsn,
čest kanovn. a spis., 1829 • 1889. Vz Ott
XIX. 427.
Pelicháé, e, m. := člověk opeUchalé hlavy.
Tbz. V. 9. 306.
Pelikán Job, Vlád., spis.; P. Jan. spis.,
nar. 1855. — P. z= pták. Vz Ott XIX. 427.
Peli§ek, ěka, m., zdrobn. pelech. — P.
Jan Jar., spis, nar. 1850; P. Miloši., prof.
a spis., nar. 1855. Vz Ott XIX. 428.
Pelný = pUnj. Domžl. Čes. 1. Xn. 380.
PeloTý. P. hedvábí, Pelseide. Jind. 74.
Pelnněk, fikn, m. Pro slabý žaludek po-
penec, pelnněk. Nár. list 1903. č. 285. 3.
Pelu§, e, f. = pelech, Šěeně Ivové bydle
v peluši. Ž. pod. 16. 12. (in abditis).
Pelušina, y, f. Postele s tenkými p-mi
povlečené. Rais. Lep. 76.
Pelz Kar., č. mathem. a spis., nar. 1845.
Ott. XIX. 437.
Pemzlik, vz Penzlík.
Pencz, slovo zkažené místo panic. XIV.
stol. Vz Chyt 61.
Pendrák, n, m. = pendrek. Č. Třeb. Čes.
1. XII. 227.
Penetrace, e, f, lat. P. plynů {^proni-
kavoit,. Sr. Strh. Mech. 658.
Pendsohrab — PermangaBit.
Penězohnib, a, m. = laifo-att. Nár. list.
1886. č. 16.
PenězoménectTi, a. Tbz. V. 6. 443.
Penézový obrázek, deDariorum. Uilt. 31.
Penízotizeň, zoé, f., Oeldfier. Šb. V.
Myto. 105.
Peněžitý. Hleděti p-tébo zisku. CbJt.
Post. 3. - P. = Uhatj. P. sedlák. Frant.
14. 16.
Pěnice, e, f., pták. Ve Ott. XIX. 444.
Zplvá-li pěníce před počenlin révy, bfvá
mnoho vína. Ott. Kal. 1901.
Penicilli-um, a, n. p»i«fi (t In£b6). Vot.
89.
Pěniňnik, n, m. = alptká rS.it, rbodo-
dendron, Alpenroae. Ott. XIX. 445., XXL 669.
Péoltl Čim Jak. P£d1 bIíqoq jak kanec.
Ces. I. XI. 458.
Peníz. Penfie drobné, mSnivé, obchodní,
papírové (bankovka a B tátu v k a), plno obsažné
Či hlavni atd. Ví Ott. XIX. 446. Pouze
penise platí, skytají hodnoiti peníze. Škd.
F. 18. Za nilQvenl ponhé v trbn nekoupií,
Jen za peníze. Čapk. 76. Narodzil sapeňárom
spasitel (dostal je do rnkoa mrhné). Rizn.
173. Tam je o peníze jako mlynáfovo
slepici o pienici. C Zbirova. Čes. 1. XI.
269. Kredit zomrel, b&rg nežije, kdo nemá
peĎazi, necb nepije. Sbor. slov. I9O0, 120
O peníze Je bel, ineii lidma je jicb dost.
Ces. I. XIII. 178. Peníze jsou kulaté a snadno
se rozkatálejl. Us. Sr. Mi. Slov.
Penfzovitý chrchel, sputum numulosnm.
Ktt
Penízek Jos., spis., nar. 1858 Vz OtL
XIX. 449.
Pěnkava. Vs Ott. XIX. 449. Kámen ten
jest lehoučký jak pírko pěokavy. Zvon 111,
541. V If. Přisp. Oprav. Sir v Šiř Hlnva
apbropbora. V z Ott
ípička, HeerschanniBpitze.
XIX 452.
Pěnový. P.
Jrak. XV. 271.
Pentaglfkogen, n, m., v lu^bě. Vz Vstnk.
XI. 505.
PenlAchlorpyrrol, u, m., v lučbé. Vz
Vstnk. XII. 58.
Pentauolamln, d, m., v lučbd. Vz Vstok.
XII. 47.
Pentlik, D, m. = pomdro lepenková bed-
vábfm potaieué. draconneni, korálky atd.
poSiti'. Litom. 68.
FentlOVaéka n. lemovaflea := tukni pe-<(íf
opatf-end. Litoni. 67.
Pepák, a, m. == Ptplk. Dšk. Em. 28.
Pepatic calor = trplo vibumjiel Zacb.
Test 149.
Peptour, a, m. := Ptpia (potupně). Dik.
Km. 11.
PepČonrek, řka, m. = Ptpia. Dik. Km.
32.
Pepičky. P. odrhovaika (pleeft). Ces. 1.
XIII. 367.
Pepík. Popěvek : Pepíku, dobra kaia ve
mlíka, eiče lepči ve émetaně, keře Pepík
nedostane. Slez. Vybl. 11. 259.
Pepi-, piper, rosU. Vz Ott. XIX. 761.
Pepřinee,
461.
Peprnik, i
rostl. Ví Ott.
Pepřovec,
Perátko, t
Vz Cm. i. XI
Perbrotnid
X. 687.
Pérce =: p
Pereký =:
Pereulina,
XIII. 177.
Pěrď. i, f. :
Ces. 1. XII. 41
Perdle, e,
Peretnik,
Pereerinoi
Did. 373.
Perek Vác
nar. 1859. Vz
Perekop, i
99.
Peřenl, n.
Snilce. Kub. I
Pete§tec, i
litbas, rostl. \
Peřestefc,
zinkové, káme
Perflaorid,
Pergamen,
na p-DQ Inepn
Pergamene
Perciiťa, n
Jrak. Pov. 286.
I. XIII. 227.
PeM ptači
prachové (pnt
XIX. 475.
PeHna ial
Fr., vz Ott X
PeHcs, y, í
XI. 222.
Perkavý m
Perkrecht,
pl^lik ■ etníc.
Perla. Vz (
Perlaí, e, n
Hauer. 13.
Perlice, e,
III. 2. 363.
Perlička p
Perlin, a,
ryba k a provit
Perlit, u. I
Perloleskl;
prina. Ktt.
Perloo£ka.
nohy. Vz Ott.
Perlorodki
ritifera. lastun
Perlovee, ■
původu. Ott. X
Perlovina,
onaaocníni dob
Permanel,
kot ti a vlbkoB
Permangan
XII. 52.
252
Permonlček — Pestrotína.
Permoniéek. Čka, m. = mí^Héek, Berg-
mannchen. Brt Čít 206. Zdrobn. permonik
v II. Přisp. 457.
Permský útvar. Vz Ott. XIX. 498. no.
Pema, y, f. n: pareH. perně, parna,
parník (ve Stodole). Deštná. Sb. D. 23.
Místy: páseň, plivéň, zdteň, opfoteň pro
ukládání plodin po stranfi mlatu. Vz KP-
IX. 411. nn.
Pernatašky, f., pteropborina, drnb mo-
týlů. Vz Ott. XX. 947.
Peřnatý. P. žito (pěkně vzrostlé). Čes.
1. XIII. 281.
Perner Jan, stav. železnic; P. Rudolf,
advok.; P. Jaro$U, geol., nar. 1869. Vz Otr.
XIX. 503 , 504.
Pernica, psrnice, e, f. P. soukeaiekd zz,
hliněná mísa, v níž se stírá indych. Val.
Čes. 1. XIV. 96.
Pernik. Vz Ott. XIX. 505.
PernikoTÍ, u. Mto. 1902 20. Sr. Cu-
kroví, n.
Pernštejn v Praze, dříve: Ulice sv. Mar-
tina. Jrsk. VI. 1. 125.
2. Perný = « peK P. polštář o jedné
cieSe. 1518. Arch XIX. 391.
Péro. Vz Peří a Ott. XIX. 511. — P.
Fr., spis., nar. 1856. Vz Ott. XIX. 511.
Peroun, u, m. =: bUtk. Man. II. 132., Od.
366.
Peroutka Eman., prof. a spis., nar. 1860.
Vz Ott. XIX. 513., List. fil. 1904. 177.
PéroYniky u, m., struthiopteris, v bot.
Vz Ott. XIX. 514.
Perovskit, u, m., nerost Vz Ott. XFX.
515.
Peroxyd, u, ro., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 8.
Perpetin, u, m. = terp&ntyn, Vých. Č.
Mus. 1863. 337., Nár. sbor. VIU. 144. Sr.
Perpetýn.
Perron, u, m. = niiká kamenná teraea^
mírně zvýšená terasa u budov nádražních.
Vz Ott. XIX. 517.
Perrotina, y, f. =z tiekaci ttroj Perroiův.
Ott. XX. 332.
Persan, u, m.,. orobus. Kozk. P. 747.
Perseit, u, m. = alkohol šedmimoenj, Vz
Ott, XIX. 520.
Persian, u, m. = kůže t j^hiiot perských
na Serno obarvená, Vz Ott. XIX. 552.
Persírový. P. kyselina. Vot. 136.
Perspektiva, z lat. Vz Ot . XIX. 563.
Pertram, u, m., anacyclus, rostl. Vz Ott.
XIX. 663.
Pertulovati postav sukna. Arch. XX.
286.
Perun, a, m., bdh. Vz Ott. XIX. 574.
Peruta, y, f. = Perchta. Jrsk. Pov. 286.
Vz Perchta (zde).
Perntní pěvec (pták), Skd. F. 16., šíp.
koráb (rychlý). Ib. 152 , Skd. Od. 68. Sr.
Perutný v VII. 224.
Perutý = křidly opatřený, Jirs. IX. 209.
Sr. Perutný VII. 224.
Perutýn, a, m., pterois, ryba. Vz Ott.
XXn. 731«.
Pervian (peruvienne,) u, m. rz ííemá,
jemná laika z nejjemnějii ovSi vlny, Vz Ott,
XIX. 576.
Perwolf Jos., prof. a spif., 1841.— 1892.
Vz Ott. XIX. 576.
Péry = peíioo obdélnikoeiho tvaru, Val.
Ces. 1. XI. 821.
Perž. Tam roste perž = pepř. Lne. 50.;
na str. tam 51. : peprz. Sr. peř y I. Přisp.
568
Pes. Vz Ott XIX. 577.-584. Psi jmé«a
na Litomyšlsku : Bosák, Bosík, Čekaj, Či-
pera, Hon, Chytán, Jeli váš, Jidkra, Kosa,
Klam, Masorád, Plosák, Pozor, Štěk, Vořech,
Všudvbyl, Zázvor, .Žula, Žuiina atd. Litom.
76. Shoři to na něm jako na psovi (nedělá
si nic z domluvy; původně o výprasku).
Čes. I. XII. 131. NepotahniŽ nsa za obnn
(ohon), bo hryže. Prus. Slez Ces. 1. XII.
490. Starý pes k řetězu nepůjde (už je
pozdě ho tomu učiti). Kom. Did. 68. Stojí
o to jako p. o pátou nohu. Vybl. lí. 66
Má se jako pes, když sežral mýdlo (Spatnéj.
Wtr. Str. 28. Dokud pes psu blechy bledá,
rádi se mají; vrz kost mezi ně, rvou se.
Wtr. Str. 126. Dotud p. štěká, až se vlka
z lesa doštěká. 1547. Arch. XX. 261. P.
okrůti sa desaf raz na jednom mieste, do-
kial si fahne ; P. nenosí kapsu a vyživí sa.
Rizn. 63., 169. Přijíti na psa, german. místo:
na mizinu. Sr. Vest. XII. 95. Sr. Psík. —
P. = zámek. V zloděj, mluvě. Ces. 1. XI.
141.
Peskovati se s kým kde: s čeledí na
nádvoH. Tbz. V. 5. 196.
Pesky v II. 539. polož před Peský. P.
drzý. Msn. li. 157.
Pessimism-ns, u, m. Vz Ott. XIX. 587.
Pessky, pwvuky == neílechetně. P. živu
býti. Chč. S II. 234''. Pesský, vz Peský.
Pěsf. Někomu na p. naběhnouti. Jrsk.
XXV. 98.
Pěstal, u, m. = hmozdiř^ pila. Rozk. P.
1961.. R. 97. (Mš).
Pěstba, y, 1= zápas pUli. Msn. 11. 430.,
Od. 112. — p. = putováni, P. zahrady.
Msn. Od. 358. P. oka, Angendiaetetik ; Léky
k pěstbě pleti a vlasů, cosmetica. Ktt
Pěstiště, ě, n. fílk. XL 234.
Pestp, a, o, vz Pestrý.
Pestřec, scleroderma, Fellstreuling, hou-
ba. Vz Ott. XXII. 725.
Pestřenky, syrphidae, mouchy. Ott. XIX.
589.
Pestpitý. P. okno. Nár. list. 1901. 314.
17.
Pestrobarevný chochol, Jrsk. XII. 183.,
duha. Msu. II. 326., květ, motýl. Tbz. 111.
2. 163., V. 6. 233.
Pestrobarvosť, i, f. P. duhovky, poly-
cbromia iridis. Ktt
Pestrokový. P. nebesa, vůz, zbroj. Msn.
II. 88., 64., 114. Hym. 35.
Pestrokrovečnik, a, m., clerns. Vz Ott.
XIX. 590.
Pestroiici pavián. Vz Ott. XIX. 851.
Pestromalebný kroj. Hlavn. 7.
Pestromihotný biě. Msn. Od. 98.
Pestroskvrnný. P. množství. Nár. list
1904. 114. 13.
Pestrotína* y, f. Roucho pestrotinon
krásné. Msn. Od. 224. Sr. Pestrota.
Peitrotk* — Fettert.
Pestrotka, y, f. Ronoho peitrotk&mi
nměhnejil. H(d. II. 108.
PestroTknsný. P. zdoba zástěrek. Hlas
Nir. 1886. 23. 5.
Pestrý. P. Dedéle = devltnlk. Jako ne-
děle pestrá, Uková i masopnttot. Ott. Kal.
1904.
FéU«ký prapor. Nár. list. 1904. 24. 1.
PeSek KrUiian, spii., 1676,-1744. Ott.
XIX. 692. - P. 0»<ířifA, rada a apii., 25./10
1820— 15./6. 1904. Vz Nár. list. 1904. 16H.
S. a jiní noviny i téí doby.
PéšI kůa (ne jlidecký, tahoun). Jrak.
XXVII. 112. a j. Jezdíval na péSI (na pS-
iim, na koni tahouna). Jakb. Har 93.
Fe5ÍD Cyprian, far, a spta. Vz Ott. XIX.
692.
Peiiina Tam. I Čeehorodu, S. déjep. (Rr.Bilý.
Obr. 62.) P. t Čtdioroda Igiát, lékař; P.
X Cechorodtt Vdcl., BpiB. Ví Ott. XIX. 693. až
595. — P. řV. OadK. Ě. malíř 1723.-?;
P. Jon Maiíj, i. lékař. Ve Ott. XIX. 592.
PegbK Bedf-. (OuStěckJ- B,), spi*, f 16./6-
1903. Vz Zvon IV. 660. a Listy z léí doby,
Zr. Pr. XXI. 418.-419. b podob.; P. Zdtnlk,
spis., nar. 1869. Vz Oit XIX- 696.
P«SkoT& Eliika, apis-, 1833.-1895. Vz
Ott- XIX. 596.
PéSky. Do pol ceaty p. a potom na nohách.
Rizn. 176.
P£&m» bojovati. Slad. Rich. 186.
Pít. Po péti ae míti (dobře). Mor. Kmk.
Ukázal mo, io Je to p&t (pláakl ho dlaňoo).
Rizn. 177.
Pěfá£ek, £kn. m. = minoe 6kr. Htc.
1902. 20.
Feták Václ. Dr.. sUroata ?lza6. Ví Ott.
XIX. 597.
Petera Fr. (Rohozoick*). Ví Ott. XIX.
600.
Pétiřtvrtí, n. P. roli. Arch. XX. 321.
Péttdeůka, y, f. = pétídtnnl límniee,
intennittens quiotana. Ett.
Ftíiletkk, y, f. = qaiDqaeonálka. Nár.
list. 1903.
Pítilibernik, n, m-, druh trávy. Nár.
sbor. Vin. 120.
Pětimazák, n, m. =: nádoba pltimátoeá.
Raia. Lep. SS2.
PěttinázoTý, vz Pětímazát.
Fítimnilk. a, m. - půiimum. Voleínik.
List fit. 1902. 250.
Fétinácte = patnáct. P. dnóv. Pat. Jer.
121. 20.
Fitinártnl brouci, pentamera. Ví Ott.
XIX. 458., 605.
FétloČka, vz Krajka.
Fčtiprfltee, atce, m., ve PSCiprstice. Rostl.
PitlpFstks, y, f., rostl. Sr. Ott XIX
607.
Petlra Stan , apisov.
Petirka Beroard, kněz a spis. na konci
XVIII. Btol. Vz Hna. 1903. 405.
Pétlrotek, £ka, m.~pSlUeié xvli-e. Man.
Od. 217.
Přtistoletý, správnS : pUSttíletý. Vodička.
PJtlstnuiDý. P. harfa. Zr. Kom. 31.
Pítistrych, u, m. =
Čes. I. XIV. 77.
Pétitkft, y, f., vz Be
PětlverSl, □ Nejed.
Pětivodiř, e, m, P. el<
221.
PétlzI«t«Tý muž = p.
Pokr. 1885 í. 337. Sr. Pél
a Pětizlataf v I. Přisp.
Pítlznbec, bce, m. =
II. H.
Pf^tnik, n. a. = mlra
mizel ma v hrdle za p
16./9. 1897. Dhnl.
Petr. Na ev. Petra a
děj se co děj. Tbí. III.
hnby (honby) lejů. Sbor
před av. Petrem ivSsto
bude po čtyřicet dnQ. Ott
PopevekiPetr, vzal ho (
beoik zahnal kočky na
ntékla, a un za fium do
II. 259. — P. řV., spis.
XIX. 616. - P. Kar., i
Petrák, u, m. =p*iro
P. Alm; 6. malíř, 1811.-
616.
Fetránky, jméno lak
PětninHký (pSt ran I
dino! Nár. list 1898 č.
Petrefakclo =: prioi
práce, mirné zahřáti n
kofiském hnoji. Zach. T<
Petrlchovleh J. dr.,
Petfik Jan dr., spis.
Petřina Fr., fysik a
622.
Petrlík Kristián, pro
Vz OttXiX. 62.?., Zl. Pr
Petrografie, e, f. —
Vz Ott XIX. 624.
Petrolej, e,m.:=pUr<l
ptírilka Má. Vz Ott. XI
FetroleijnictTf, o. Ná
Petrol^ový. P. kartě
1903 fi. aia. 21., í. 250. :
motor Vz Ott. XIX. 68
Fetrolina, y, f. = pí
PetroUnový motor. N
Petrólka, y, f. = i
p-lko. Val. Ůes. I. XIV
Petropavelský koat<
Petrová Ot., spisov.
PetroTice, zaniklá <
Vz Mtc. 1903. 149.
Fetrs Váol., i. malíř
Ví Ott XIX.
Petrů Váol., řed. gyi
XIX. 650.
Petru§ Jan, spis. Vz
Petrův. Petrova bůl
Petrňvky, pole □ <
mus. II [. 139.
Petržel. Ví Olt XI
roste, jde do R(ma na
roste). KĚf. Lid. 13.
Petržitka = petržlll
Petters Václ. dr., lél
XIX. 658.
264
Petnnie — Pihovitost
Petúnie. Sr. Ott XIX. 651.
Pěyeckoherecký. P. spoleénosf. Nár. list
1903 č. 163. 3.
PeTninoTý. P. průmysl. Nár. list. 1905
1. 17.
Pevnobměnee, nce, m. Msn U. 250.
Pevnočepý. P. vratefi. Msn. Od. 316.
Pevnolunidný. P. město. Msd. II. 35.,
Hym. 38.
PeTnokopytný kůň. Msn. II. 81., 140.
Pevnokrovný. P. komnata. Škd. Od. 12.
125., Mso. Od. 122.
PeTnokutý. P. pavéza. Škod. II.' 241.
Pevnooděnec, nce, m. Škod. II.' 242.
Pevnoskladný vůz. Msn. II. 190., Od.
254.
PeYnost, i, f. Vz Ott. XIX. 657. P. ma
nevrovaoi, pásmová. Ib. P. hmot. Vz Vstnk.
XII. 69.
PevnoSitý měch. Škod. Od. 27.
Pevnote§ý pluh. Msn. Od. 193.
Pevnozemi, n. Msn Od. 208.
Peyr V. dr., spisov.
Pezda, y» f.zzpizda. Dra starú babu za
pezda. Drk. dram. 198. (MS).
PfeifroTa Gabriela, nčit. a spis. Vz Ott.
XIX. 663., Zvon III. 660.
Píleger Moravský Gastav. Vz Ott. XIX.
666., Mus. 1903. 235. nn. (na str. 236. avá-
déji se i jiné jeho Životopisy). — P. Ant
(Kopidlanský, Venkovský), 'spis., 1812. až
1896.; P. Jo»., cukrovamik, 1823.-1901. Vz
Ott XIX. 666.
Pful dr., si. spisov.
Philadelph-U8, a, m. P.Mart., kněz luther.
a spis. Sr. Ott. XIX. 677.
Philomathes Váo„ hnd. a spis. v I. pol.
XVI. stol.; P. Matoui, spis. Sr. Ott. XIX.
682.
Philonom-u 8, a, m. P. MatonS. Vz Mus.
1903. 183.
Pchavka, y, f., vz Pýchavka. MS.
Pchý =/tti, hanba \Y Sil Čes. 1. XIV. 96.
Fiaemie, e, f., z řec , sepse, onemocněni
vznikajici z rozkladu nakažené rány. Vz Ott.
XXII. 868.
Piano« a, n. Vz Strh. Akost. 161.
Pianola, y, f., hraci přístroj. Nár. list.
1903 č. 847. 21.
Pi-bak (v dětské řeěi ve Slez. o věci
Škaredé). Čes. I. XI. 342.
Pieek Vác, (Podsvijanský), spis., 1812. až
1869. Vz Ott. XIX. 708 , Lit. II. 225., 378 ,
870. — P. Fr., hud. sklad. Zl. Pr. XXI.
564.
Pieek, cku, m. z= misto mezi stěnoa a
kamny, také: »kUpek. Litom. 60.
Picka Fr., č. hud., nar. 1873. Vz Ott. XIX
709.
Piekniek, u, m. KláSt. £p. 13. Sr. Piknik.
Pícnina, y, f. P-ny jednoleté, vytrvalé.
Nár. list. 1903 č. 127. 5.
Picnost, i, f. = auHoil Mam. F. 87^. 2.
Piet = péci' Us.
Pič Jos. Lad. Sr. Ott. XDC 713.
Pičák =? DSk. Em. 29.
Piď = Jiodina, rok. V zloděj, mluvě.
Piďák, a, m,=: hodinář, V zloděj, mluvě.
Ces. 1. XI. 141.
Piďalky, geometridae, motýlové. Sr. Ott
XIX. 714.
Piďata, pl., n. =: pidi (násl.). V zloděj,
mluvě. Ces. 1. XI. 141.
Pidě, í, f., ph =kape9ni hodinky. V zloděj,
mluvě.
Pidénka, y, f. = éervik. Mor. Ces. 1. Xn.
248.
Pidikrál, e, m. Svět. knih. 420. 109.
Pidimnži národ. Msn. II. 44.
Pidimužický. P. žárlivost. Zr. Nov.' 380.
P. výzbroj, Slád. Jan 116., postava. Zvon IV.
398.
Pidimužík. Vz Pndimužik, Pětímnžik.
P-ci v Plzeňsku. Vz Ces. 1. XL 291. Pídi-
mužici vypadaji jako malincí mužíkové a
jsou křiklavě oděni. Vz KS(. Pov. 135. Lesní
p. Vz ib. 120.
Pidiprinc, e, m. Svět. knih. 420., 109.
Pidiprincezna, y, f. Svět. knih. 420.,
109.
Pieď = pid. Milí. 124. a j.
Piegsa, y, f. = pinkava. Slez. Vyhl. II.
264.
Pieha, vz Piha.
Piehavec, vz Píhavec.
Piehavý, vz Pěhavý.
Pieronylmethylamin, u, m., v Inčbě.
Vstnk. xn. 48.
Plesek, vz Písek.
Pieskoyatý, sabulosus. P. vlasf. Milí.
30*.
Piesnik, u, m. = pes columbi, rostl. Mam.
A. 14».
PiesnotToma, y, f., comedia. Rozk. P.
1539.
Piesta, vz Píst
Piestek, stku, m. = zaviti ditíUe. St ski.
V. 148. Vz Pěstek.
Piestik, u, m. P. s rukoviatkou = deska,
na obou stranách přilepena Je azbuka (abe-
ceda). Sbor. slov. VII. 114. (Kíkali jsme mu
kohout, poněvadž kohout na něm byl vy-
obrazen.)
Piestový, vz Pístový.
Plenek, vz PiSek.
Pieti, vz Piti, pnu. — P. zz tpivati, p?tí.
Několik pateřů p. Chě. S. IL 181«.
Pietism-us, u, m. Vz Ott XIX. 719.
Pieti§ta, y, m. Lit I. 5.
Pietor Ambrož, spis. slov., nar. 1848. Vz
Ott. XIX. 7í:0.
Pietsch Fr. dr., prof. a spis.
PiezoelektHna, y, f. = elektrísace vzni-
kajici pouhým mechanickým působením na
některé krystaliy. Vz Ott XIX. 721.
Piezometr, u, m., z řec. == skleněná
rourka, na spodním konci ohnutá a opa-
třená výtokovým otvorem (v cihlářatvi).
KP. IX. 81. - P. = přístroj k měřen,
stlaěiteluosti kapalin {tíU^bív, tlačiti). Strh
Mech. 620., Ott XIX. 722.
Pigla, y, f., rostl. Ces. 1. XIV. 74.
Piha. Sr. Ott. XIX. 724.
Pihert Jos., hud. sklad. Sr. Ott XIX
724.
Pihovec, vce, m. z= pViovatj élověk. Tbz
IIL 1. 192.
PihoTitost, i, f. Sr. Píhovatost v H. 547.
Picb -~ Plmpěrkr-
Pich Ant. (Pecbanec, Pleobanee), 6. ran-
hojifi; P. Fr., prof. x spis., nar. lílSl. Ve
Otf. XIX. 724
Pieta J. J., apia. 187a Sr. Ott XIX. 724.
Pichánf, D. ~ poeit pronikavé buleati
bodavé. Vz OU. XDC. 725.
Píchati Jak. Je nž at&tf, ale píchá jaho
trn. Raia. Vlaat 63. — e« kam. Pichnůf
|]£co do řemeala ^ vtírSiti, vj/nnlaíiti. Val.
Čea. I. XI. 132. — co komu. Pichaúf komu
oérn (Jiti). Val. Cea. 1. XI. 275.
Picliavý = nehtt. V řloděj. minvé.
Picbert Eman., 6. had. sklad., 1862. ai
1902. Vb Ott. XIX. 725.
Pichl (Pioliel) Viol., 6. hnd., 1741.-180Í.;
P. Jot., SDÍ8., 1813—1888. V« Ott. XIX. 725
Pichlá£, e, m. = mui. Rais. Lep. 258.
Pichlán, a, m. =: polUvdítk. Dik. Km. 15.
Plchler Kar., spis. Sr, Ott. XIX. 726,
Pichlitl koho. A (hloapl) Ceoboré vie to
(lidi nehodné) krmi, cbovnjl, pichll. Rokyc.
Poat. 390».
Fichlová Frant., 5. bisnífka. Sr. Ott. XIX.
727.
Ffchnonti, ti Píchati.
PichoTá Berta, spla., nar. 1853. 8r. Ott.
Piják. ' álleni (blonzuSni) p-kfi, Sfinfer-
wahDsinn; ranoi diveni p-kfl, vomitas ma-
tntÍD-.a. Ktt
Esace (eité) ml dej Jen Jedno,
A{ do nebo poblednn,
Hoobo-li v oem zostane;
Potom hnedky lebnn.
Sbor. hIov. 1900. 120.
Pijan dostal ae konefnfi na panství vomi-
zloaké a mohl bydleti v osadách; Bezpenízy,
Drboblav, Hladouioe, PlaJtkov, Skrovnítln,
StaJBkalov, Vraakoíely. Frant. XIII. Vs
Piják, Pijce.
FlJaTee, vce, m. = piul. Dik. Km 42.
Pravice, e, f. — pijavia. Nemoc leíela
na ném jako p. Tbz, V.* 883,
Pljavka, y, f. P-ky = červi kroužkoviti
blavDJ vodni, téla táhlého sploitělébo. P. '
cb<ibotnaté, čelistnaté, lékařské. \z Ott. XIX.
727. Tatlk piják, dcera p^javka (pije). 1724.
Hrab; 249.
Pijee v II. 546. /. oprav v : m.
Pije, ramex. Rozk. P. 1216., R. 82., Velei.
146.
PUevka, y, f., irago. Rotk. P. 346.
Pik, a, m. =r tpoUňii majtltk. Buď pík
meai vJecky (viem vespolek) Lomn. Kapid.
Střela I. 69.
Pika iopky. Ví Sopka.
Plkaei ňtítep = noinl hrote, nolnik. SvétE.
1895. 290.
Pikantně. P. tlumený ton. Nár. llat. 1903.
i. 134. 13.
Pikantnina, y, f.=:pil;an(nf oíTc. Nár.list.
1901 &. 278., 1903. 6. 106. odp.
Plbardita, y, m. = pikarí. Tbz. V. 6.
110.
Piketiti se. Zpivala a p-la se pH tom,
až . . . Rais. Vlast 381.
Plkhart Kar., apia., nar. 1861. Vz Ott.
XIX. 733. -- P. A , spis.
PlkhartoTini, d.
XX. 119.
Pikhartovati kohi
Arch. XX. 114.
Pikhartský. P. vi
Pikhartstvi, n. 1
inje. Areb. XX. 40.
Piklik, n, m.— pi
níain p. Frant. 14. 2
Fiknouti koho =
Piko, a, D.=hra
Ces. I. XIII. 124.
Plkol, VI Piknllk.
Plkota, y, f. = »io
Pikrylehlorid, o,
XI, 128.
Plk§la se vdávala
8 pravým Prstem drŽ€
1. 92.
Fila = taací ndltn
P.=piltttk. Baw, E.
vj/Uvdnl. Čea I. XII.
Pllai* Adolf. epiB
homl iuien., 1864.— 1
Pllařcni, n. Vz O
Pllařik átép. Vz
Pilalks. Na P-řc<
Př. etar. VII. 54.
Pitatka, y, f. = «
řečová, t eSbová, ivc
739.
Pilbauerova H., I
Pilich = kd«i. Sr
Piliř. Pritka, dřfk,
branný, kfllový, mne
pma, prsai, povodni
XIX. 741., Bárka.
Pilířováni, n. =
XIX. 742.
Pilitt co: pUctt f<
Filovi = piínijli
p. Št. R. 35b. Aby bj
PAh. bro. II. 169. (14
PilnySe ^ pUalSJh
Št. R ISžť. Sr. před
Pilník. JeStě: bK(
silnější), dvojsečný, je
(dlouhý), pérový čije
laty, ůdobný. Ott i
k práci přiloliti, gen
alednl práoi, pllnoaf,
ložiti.
Pilný. Přlalovl vs
Pilocerein, n, m.
Filol-lfka, drnh mu
745.
Piloun, a, m P.
qnornm, druh ryb p
XIX. 716.
Pilous. 8r. Ott. XI
PÍ loven, oba los (o
Pilský rybnik n ,
spol. 1901. IV. 8.
Filnna, y, f., pria
Ott XIX. 698.
PiluvinoTý. P. ky.
Pimpěrky. P. peří
1902. 485. Sr. Pimpei]
866
Pinaf ~ Písmeno.
Pinat, pincat == 9pdti V dětské řeSi ve
Slez. Oes. J. XI 342., Vyhl. II. 232.
Pinda, j, f., PfeDnig. Dik. Em. 22.
Pinehbeak, u, m., slitios. KP. X. 263.
Pinit, u, m., nerost Vz Htc. 1903. 49.
Pinkas Adolf, 6. politik; P. Soběslav, malíř
a spis.. ]827.— 30./11. 1901. (Vz Nár. 1. 1901
é. 360. 2.); P. OUo, spis., 1849.— 1890.; P.
Tjadisl. dr., advok. a spis , nar. 1863. Vz Ott.
XIX. 754. nn.
Pinkava Fr., kněz a spis. Vyhl. I. 72.
Pinkel, kla, m. Pastviska sú sak nad
piokel pod vodu. Čes. 1. XIII. 881. Sr. Sa-
kunpak.
Pinkusárky, drah jablek. Litom. 77.
Pinky, pl., f. Colera dic pynky. Bhm.
hex. 407.
Pi&máma, y, f. Vz Panimáma.
Pinoel, n, m. = nápoj. Arch. XX. 127
Pinsker Čeněk, spis., nar. 184G. Ott. XIX
757.
Pinta. Vypil pocton pinta piva. Zvon
IV. Iv3.
PiQtOTni konev. Arch. XXI. 521.
Pípě, ěte, n. = kuře. DSk. Km. 20
Plpec. Má p. na něco = ehut naé. Haner 13.
Plperazin, n, m., y ločbě. Vz Vstnk. XI.
130., Ott. XIX. 764.
Pipetka, y» f. =^ pHttroj k měřeni objemu
kapalin. Strh. Mech. 54. Sr. Pipeta.
Pipirky =: papěrky. Litom. 62.
Pipidka, y, {.-křepelka. Sb si. 1902. 66.
Piplarosf, i, f. Školní p. Msn. Od. II.
Pipora, y, f., piporee, roe, m. z= hušery.
Hauer 13.
Pippich Kar., advok. a spis. Sr. Ott. XIX.
764., FIS. Písm. 727.
Pipď, vz Pěrď.
Pirmis, e, m. Kop jeden loket sametn
aneb pirmiSe Černého. 1522. Arch. XXI.
461.
Plrner Maz, č. malíř, nar. 1854. Vz Ott.
XIX. 769.
Pisaé == plsati, psdii, Ostrava, Opava.
Šb. D. 55.
PisákoYý. P. gatě = s pronžky po délce.
Val. Ces. 1. XIV. 44.
Pisáni, n., scriptara. Pror. ol. 31^. 1. P.,
scriptum. P-ním učiti (scribendo). Pat. Jer.
75. 24. Tomuto p. konec bude (opus). 140. 11.
Pisanina, y. f. =i ikrabanina. Vin. 1. 188.
Pisaný = malovaný, P. jablka. Litom. 50.
Pisčiště, ě, n. = pUěili mleto, Tbz. III.
2. 98.
Pisecký. P, brána v Praze byla vedle
paláce waldštýnského. Tk. XI. 202., Dolen.
Pr. 165. — P, ulice v Praze byla tam, kde
íest nyní Tomášská ul. Dolen. Pr. 240. —
P. Č. Fr., spis.; P. Ondřej, spis. Sr. Ott XIX.
777. P. Václ, spis.
Piseéitý = pUěitj. Msn. II. 21.
Pisečkář, e, m. = píekař, Čes. 1. Xni.
377.
Pisečnlk, u, m. Na P-kn, louka u Zbra-
slavic. Př. Star. Vil. 54.
Pisečnatka, y, f, arnoseris, rostl. Vz Ott.
XIX. 778.
Pisečnice, e, f., arenaria, rostl. Vz Ott.
XIX. 778.
Pisečnik, u, m =: houeenik, rostl. Vz Ott
XIX. 778. — P. mieto, kde $e dobjvá pUek.
Užitek ze řek a piseěníkú. Hlasy z vých.
Čech. 15./5. 1896. Dhnl.
Písek. JeSté: dolomitový, glaukonitový,
hrubozmný, lasturový, magaetitový, vulka-
nický. Vz Ott XIX. 778. — V sonacdstvu
Vodňan, Píská (m. Písku) a SuSíce. Tk.
XL 118.
Pisemnota(!), y, m. = pitmář. Rosa.
Pisemský A. F., spis.
Piseň. P. náboini (Brt P. n. 996. nn.):
a) ranní 996., b) večerní 1013., c) adventní
1006., d) vánoění (koledy) 1013., e) postní
1044., /) velikonoční 1060., g) svatodu.^oi
1070., h) p. k Ježíši 1072., ť) poutní 1088.,
k) rozličné při pobožnostech 1099. P. lidová,
(Sr. Čeč. 169.) a umělá; duchovní a světská,
strofická, znárodnělá atd. Vz Ott. XIX. 781.
P. písní. Ib. 786. P. církevní, vz Církevní.
O hudební stránce nár. pisní moravských
vz Brt N. p. I. nn. Včasování lid. písni.
IV. nn. Nápěvy lid. pisní XL. Slovenské
nápěvy a příčina silného vlivu aestheti-
ckého ve složení písní slovenských XLI. Vliv
gajd, cymbalAv a houslí na nápěvky písní.
LXIV. Útvarnosf a typičnosť v našich
písních. LXXXV. Velikosť útvamosti a délka
písní. cm. VýznaČnosC Čili pravda v lidové
písni. CV. Plesové písné a hudba. CXIIl.
Národní p. sebral Č. Holas. Vz Čes. 1. X. 477.
a již dříve. P. pasáků: p. slezské. Vz Vyhl.
II. 275., 118. nn. Písně slovenské. Sr. Ott.
XXIII. 413. Příspěvky k bibliografii čes. písní.
Vz Čes. 1. X. 435.
Pisch Ondř., čes. spis., nar. 1868. Ott.
XIX. 787.
Pisik, a, m., actitis hypoleucns, bahňdk,
Vz Ott. XIX. 788.
Pisivky, psocidae, čeleď hmyzu. Ott. XIX
78S
Piskáček Vád., spis. 1854.— 1894. Vz Ott.
XIX. 788
Piskačky = puXkvore% Vyhl. II. 218.
Piskati. Píská mu žaludek (má hlad).
Ha v. Chamr. 16. Srdce mu píětí po da^om
zz vře. Slov. Czam. Slov. 78.
Piskavice, e, f., rostl. Vz Ott XIX. 789.
Piskavý, syčivý Selesť při zúžení hrtanu,
stridor, rhonchus sibilans. Ktt.
Piskomilka, v, f., psammophtla, kutilka.
P. srstnatá. Vz Ott. XX. 904., XÍX 789.
Piskoři, ryby měkkoploutvé. XV. stol.
Mus. 1904. 388. Vz Ott. XIX. 789.
Piskorybka, y, f., andrena. Vz Ott. XIX.
789.
Piskovec, vce, m. Jeitě: p. eocénový,
hlinitý, jemnozmný, kamenický, křemit^,
lingulový, sochařský, vápnitý, Železitý. Vz
Ote. XIX. 789. — P. = nádor plekovf. Vz
Nádor (zde).
Pískoviště, ě, n. Tbz. V. 5. 36.
Pismenkářský. P. děvčátka = která se
učí čísti a psáti písmena. Rais. Vlast. 256.
Pismeno. P. chladné jest, slovo žár oživí
a zanítí. Kká. Sión 1. 165. Velká p-na u Tomka :
Díim Hedvikovský u lilium. Tk.XI 139., opat
Strahovský a proboit Březnovský 158., Jakub
od kos 183., primas Staroměstský, ib,, palác
PitmeDo — PÍToplodný.
WalditeÍDBký, nlice Strahovaki, Pétikostolní,
203. Německy Brod XII. 147. I^néjgl nlice
poitovaká 156., platnéfski 167. VUdaf domu
BoBenberakého 167. Tilém RoBeDbenký 168.
Obrácený k ielezné ulioi SOS. Eláiter SIo-
vanaký 309. I Katnéhorf 186. Z Si-ásné
bory 333, Hora Kataá 368. Vylil Brod S70.
Nové mésto v Praie 270. TyBlaiiec Benátský
270. Brod nheraký 307. Farář Blanský 866. —
P. = Mtonifca. Koupil ji p. Litom. 60.
Fismenošalba, t, f. PapežeDBká p. Eká.
Sión I. 164.
Písmeny, faiwo. Vz Brt. P. n. 833.
Pismo. Ještě : akcidenínl, alfabetioké,
jiinBké, knrrentnf, mexické, okrasné, plaká-
tové, polotačné, typoKrafiské, alabé, Široké,
těané, úzké. Vz Ott. XIX. 790. na,
Ffsmohybný úkon. Otr. XIX. SOO.
PismollJeetTi, n., tz Plamolitectvl. Ott
XIX. 794
PÍ8ni(í) = t»ac<. P. Btftl. Pohl.
PisniČlíář, e, m. = i^tsák jarmarelnt.
Cea. I. XI. 371.
PisnitkoTý ayazek. Lit II. 683.
Plsiový nápěv. Brt P. n. I.
Píst z^ válcovité těleso pohybnjlci b9
ve válci těBDé sem a tam. Vz Ott XIX. 797.
P. parní (jebo výr obal .jedno dílný (ivédský),
dvoudílný. Vz KP. X 294. nn. ~ V. na
íluleHÍ, titíini jirddla. Vezmůce platyatrdla.
Prant 19. tí.
Pistní tyi ěi pistnlce. Vz Ott. XIX. 797.
Pistulce, vz předcbái. Platní. P. pamiho
stroje, jf se přenáieji pohyby pistu na křižák.
Vz Ott XIX. 264., KP. X. 300. nn. Pumpová
p. Ib. XX. 990.
Pifltorlns I Lucka Psy., spia., 1572. ai
1630. Ví XIX. 799.
Pístový list na Uiky (stTeiDi), KP. IX.
168 , p. pumpa. Vs Ott XX. 986.
PÍSeBla, pOHalka, 7, f.=:pUA)la. Puojfiil
mn pfifel (dél) a ílpóv. PAb. ol. lU. 668.
(III. 660., 671., 674). Sr. Pličela.
PiSéeti. Jedl, až mn masné pifičalo (teklo)
z kůtkfl. Tekutina pliči ze dl^véné nádoby
mezi dužnin&mi. Val. Čes. 1. XI. 93.
Pistolka, y, f. = pUitaka. Slez. Vyhl.
II. 278.
PiSístvo, a, n., Bstalatoria (ars). Roik.
P. 1550.
Plšely Ant. Sr. Ott. XIX. 801., Lit. I. 929.
PiStala, y, f. P. dnová, dřevěná, galto-
nova, jazýSková, na lokomotivě, otevřená,
retná, ve Ott XIX. 801., blánitá, jazýíková,
krytá, otevřená, retná. Ví Strh. Aknat 340.
Kabáte rukávy jako p. (ůíkými). Jrsk. XXVII.
47. — P. = eivka i příiť. Litom. 66.
PiSfalový. P. melodie, náatroje. Vz Nejed.
227., 228., 92., 110., 119., 128.
Pldték pták, také : propáaka. Ott XIX.
802.
Pidtél = ptum. P. jícnová, doleul ěe-
lieti (dolnočelistnl, podfelistnl), Unterkiefer-
fistel, bniuvá, Eiterfistel, jlzvová, fistula
cicatrícosa, NarbeDBatel, prtichodkovitá, f.
caualirormis, p^skovitá, f. labiifonnis, alznf,
6stQla lacrimalia, ThrSnenfistel, slzovodová,
f. dnctus lacrímalis, Ett.; ledvinná, střevní,
TTOieoá, získaná, ialadkovýoh Žláz slinnýoh.
Kolt: DodBlkr k ewka-néiB. ilOTslka UI.
illlfnlková. Tz O
ková, fistala reoti
Pt&télka, y, f.
PiStélový zán
loaa; vřed, nious
Pištěti proč: i
Pit = píí. Pit
98. P. nedél. 161
Pil = pilka.
Ser. 60.
Pitálek, Ika,
Em. 31.
PltelDý. P. si.
roztok). Ve Zacb.
Pifba Václ. dr..
Vz Ott. XIX. 8M
Pifhová J., sp
Piti. Nepu, kt
Zaob. Test. 49. -
kuiu (když zabil
po staveních a d<
propili). Val. Cai
duha, aysel, sonl
o£. Pij ke mně
168. Sr. Peníz (i.
Pitný. Lé«ba f
6. J7fi. 18.
Pitomý = tvid
Krok 1900. 109.
Slad. Ant. 97.
Pitoreskní výi
18., 1904. 147., i;
Pitoresknost,
Nár. list 1903. ě.
Fittaner Hyne
Plttermann V
Ott XIX. 809.
PittneroTa VI
Ott XIX. 809.
Pitvor, D, m. :
Pitvora, y, f. P
152.
PitToMti se p(
Pitvomé nřco
Plvatelna(!), ]
PiTJniilui, y, I
D. 60.
Plvnel, u, m.
jeSto pivnel, iab
Lék. B. I83>. Sr.
FItdí matka ;=
Ces. I. XIII. 28.
Pivný. Jdi dá
Zvon IV. 7. Vz I
Pivo. Vz Ott X
Sbor. slov. VIL li
Vz Vyhl. n. 2M.
Pivoda Fr., é.
Ott XIX, 817.
Pivokaz, a, m.
147.
Pivomluvný i
Pívoiika, paeo
pivoňková růže |
Vz Čes. I. XIV.
Pvoňkový. P.
Pivonos, a, a
Nár. list 1902. d
Plvoplodný. I
258
Pivo8rká5 — Planče.
PlTOsrkáč, e, m. = piják piva. Zvon
III. 78.
PiTOTami potřeby, restaurace, závad atd.
Nár. list. 1903. č. 284. 21., Arch. XX. 513.
PiYOvarnik. 1518. Arcb. XXf. 580.
Pivovarství, n. Sr. Ott. XIX. 8\7.
Pivový sud. 1513. Arch. XIX. 199.
Pivsku, a, n. = ipaíná pivo. To je p. jako
Spínal Us. — P. = dohripivo. To je p.l Us.
Pixa Fr., spis., 1807.-1884. Yz Ott. XIX.
821.
Pizdivlk, a, m., nadávka. Wtr. Str. 90.,
Wtr. Min. 18.
Pizdpiti = uhoditi — eo: kuželku, aby
padla. Stěpánovice. List. fil. 1902. 250.
Piznuti, n. = udeřeni. Slez. Vybl. II. 110.
Sr. Piznouti.
Plžmičky, gazelli. Rostl. D. 92b. i.
Pižmo kabardinské Trnské, sibiřské, mo-
skevské), tonkioské (čínské, tibetské). Vz
Ott. XIX. 823. — P., rostl. Vz Zemědým,
Dymnivka.
Pižmon americký, ovibos moschatus. Vz
Ott. XVIII. 1009.
PJaf. Kůň musí p. (napnouti sily, silně
pracovati). Val. Ces. 1. XIV. 245.
PJata, y, f. = pata. Opava, Ostrava. Šb.
D. 58.
Pjatro, a, n. = patro v etodole, Ostrava.
Šb. D. 60.
PJery = kyeané hnedle. Slov. Sbor. čes.
87. Sr. Péry v II. Přisp. 219.
Plae. Na plac (veřej oosť) něco vyvoditi.
Fel. 52. — P. zz dv&r (ve statku). Slez.
Vyhl. II. 198.
Placáky = druh krajek. Vz Krajka.
Pláeava, é, f. tanee. Vz Brt. P. n. 182.
Placek Jan, prof. a spisov.
Plácel (Plácal) z Elbinku Váo. Sr. Ott.
XIX. 824.
Plaeeni, n. Vz Ott. XIX. 825.
Placený. Neupřímné posloužení, když je
p.né. Tbz. III. 2. 54.
Plácot, u, m. P. dlaní (prodávajících a
kupujících). Rais. Lep. 189.
Placovitý. P. tráva = nestejně vyrostlá
tak, že místy vůbec žádné není. Us. Scbiiller.
Plaencb, u, m. = poplamik. Slez. Vlasf.
I. 66.
Pláč. Na p. nedala se hned. Zvon IV.
57. P. je pro ženy a děti, nie pro mužov.
Rizn. 167.
Plaěéivý= k pUii rnuí/iý. P. půSě. Chč.
S. I. 13«.
Plaček Fr.^ ryt; Boleslav^ ryt., ě. politik
a spis. Sr. Ott. XIX. 827. nn. P. Vác, dr., spis.
PlaČlivno, a, n-, vrch v Gemersku na
Slov. Sb. si. 1901. 165.
Plačovice v n. 567. za Plačky polož za
Plaéoice.
Plačtivý. Maria, utěS p-vé => pokání či-
nící. Hod. Žalm. 146. P. píseň. Zvon III.
226. — P. = enadné plaHci, Ty'8 p. údolí
(o tom, kdo často pláče). Čes. 1. XIII. 10.
Pladnie, zastr. Pladnye mitago, Rozk. R.
65., kdež výraz ten v seznamu ryb se na-
lézá. Sr. List. fil. 1878. 302.
Plagálnl tóniny. Vz Nejed. 139., 241.
Plagioklasy, Uvet zřejmě trejkhmé. Vz
Ott. XIX. 828.
Plahočiti se po čem, Jak: po mlsném
kousku jako pes. Zvon IV. 8. Sltáhou se ne-
budeš p. Hrli. Hus. 63.
Plahočivý. P. žena = lopotíd ee. Vést
XII. 319.
Plahotina, y, f. = veliký kue poiti, kraje
obilím n. travou porostlé. Mus. 1843. 401.
Plachetnice, e, f. P. prodávaly pecny,
které měly na plachtách. Wtr. Str. 66.
Plachetník, a, m., rýha. Sr. Ott XIX.
829b. — P. fiiui v plachu. Baw. Ap. 212^.
PlachoHtka, y, m. s plachá řiťka, báxlivtc,
Dfik. Km. 52.
Plachta. A poufitěl p-ty dýmu (z úst)
a plival. Zvon III. 141. — P., Reiterkappe,
hora v Orlických horách. Jrsk. XXII. 175.
Plachtovina, y, f. = hrubé pUkno z ko-
nopni pHze, Ott. XIX. 829.
Plachtovitý Šátek. Nár. list 1904. 271. 1.
Plachtovka, y, f. = pliuhUi^i lad, Nár.
list 1897. č. 320.
Plachtovni vůz. Tbz. V. 9. 220.
Plachý Ondř , slov. spis. Vz Ott XIX.
829.
PIajvaj§, u, m., z němě. Vezmi p-sn tři
loty. Lék. B. 46., 202b. Sr. Plevaia.
Plakati. Na Val. = tiSe plakati. Sr. Cébif
sa, Fňukati, Naplakat — kde Jak. Když
mne ohlaiovali, hlasem v kostele jsem pla-
kala. 8á. Prost m. II. 175. — proé. Ptali
se ho. Čemu (proč) pláče. Slez. Čes. 1. XII.
264.
Plakati kde. Kol v pánvích plákne ta
nafta v lampách. Kká. Sión II. 107.
Plakatista, y, f. = hotoviUl plakátA. Nár.
list 1903. č. 257. 17.
Plakátový kamenotisk. Nár. list 1903.
č. 353 9.
Plamatka, spilanthes, Fleckblume. Ott
XXIII. 809.
Plamen topivy. Ott. XIX. 831. Plamenem
nebasí se plamen. Vin. I. 278.
Plameňák, pták. Ott XIX. 832. Zr. Let
III. 77.
Plamenati = hcf'€ti. — kde. Na stole
p-nal kabanec. Hlk. XI. 194. — jak. Tvář
tvoje nachem p-ná. Vrch. Ekl. 81.
Plamenčiee, e, f, plamenHk, u, m., lychnis
chalcedonica, rostl. Vz Ott XIX. 832.
Plameněli, nku, m. P. přimi, clematis
recta (rostl.): barvínek, posed Černý, pry-
skyřník ; p. plotni, c. vitalba : barvínek, ho-
steČDé zelí, hostečník, hrabina, hr.^bůeie,
labuf, rabuď, rabudí, Šedivec. Vz Čes. 1.
XIV. 123., 132.
Plameníce, e, f. Výroba železa v p-cieh.
Vz KP. X. 160.
Plamenka, y, f., phlox. rostl. Vz Ott XIX.
687 , 832.
Plamínek, nku, m., ranuncnlus flamnla,
rostl. Ott XIX. 832.
Plamovůz, plamo vozu, m. Msn. II. 141.
Pian, ě, f. =s veVká hVboka voda. Orava.
Sb. si. 1901. 185.
Planče, e, n. = planí itrom. Tohle děvěe
není žádné p., které jen krásně kvete. Sá.
XVII. 145.
Plafiči — Plavba.
259
Plaňěi, n. Město ohrazené plaňéím. Msn.
Od. 100.
Plandaéka, y, f. » SiroJcd, háxejiei »e »ukni.
Rais. Lep. 128. Sr. násl.
Plandati. Oděn jsa v široký pland^gicí
šat. Nár. list. 1886. č. 1. Sr. Piandaěka.
Plandavý. P. nohavice = široké. Rais.
Lep. 86. Sr. PlandaČka, Plandati.
Planecký. P. vlití =. planetský vliv. Uč.
spol. 1902. 21.
Plánek Jan, spis., 1789.— 1865. Vz Ott.
XIX. 836.
Planéřský (od pranýře). P. moSna (na-
dávka Ženě n pranéře vymrskané). XVI. stol.
Zvon II. 623b.
Planet, u, m. = planeta. Skrze vliti (vliv)
p-tů. 1685. Uč. spol. 1902. 17., 22.
Planetoidy (asteroidv) z= malé oběžnice
pohybuj íci se mezi drahami Marta a Jupi-
tera. Vz Ott XIX. 836.
Pláni (piany), rabicapra. Rozk. P. 454.
Planinný. P. vypuklina pahorka. Holb.
I. 277.
Planiphaeii-um, a, n. i= zndzomini koule
na rovini. Vz Ott. XIX. 839.
Pláňka, v, f. = pláni ovote. Dy jabka
néni, i plaňka dobra. Slez. Vlast. I. 226.
Plankt, n, m., lat. =: hořekováni. P. panny
Marie. Vz Nejed. 354.
Plankton := eouhor úetrqjeneá naléza-
jících se na hladině mořské n. v určitých
hloubkách. Vz Ott. XIX. 839.
Planograf, u, m. = přístroj ku kreslení
plánA. Nár. list. 1904. 138. 9.
Planografie, e, f., z lat. a řeč. = lUk
provedeny plochami rovn^mif které nemají
kresby prohloubené n. vyvýšené (kamenotisk
a p.). Vz Ott XIX. 840.
Plánovati si co = vymjUeU. P-val si
rozhovory, které s ní bude míti. Rais. Vlast.
238
Plantážnieký. P. plachta. Osv. 1896.
1030.
Plantén, u, m. = roetUna africká a jeji
ovoce. Stan. III. 232. a j.
Plápol, U, m. = drobný, řeřavý popel, pj-
feni, Loderasche. Koll. Sbor. Čes. 270.
Plapořec, řce, m. = praporec. Slez. Vlast.
I. 163.
Plaskač, e, m. =z rýha hild • íervenými
oíHma. Slez. Vz Čes. 1. XL 222.
Plaské, ého, n. = daň e požíváni letaf
Plaského, quartale avenae et puUum. Vz
Jir. Prove 242.
Plasný = pleékavjj klevetnj. V ničem
nechci proti tobě býti p. Zrc. marnot Mus.
1873. 269.
Plást ze skřipce = vyinivajici ífátt pra-
menů ietané vlny, Vz Ott. XX. 604.
Plastikopo*étika Masarykova. Osv. 1896.
730.
Praséit čim oč = uhoditi. P. soškou
o zem. Slov. Čes. 1. XIV. 56.
Pláštěnci, salpy. Vz Ott XXII. 557.
Plátee, tce, m. P. zámku ruČničního. Vz
Ott XX. 1017.
PlátědneJ =: pláUnný. Us. místy. Mš.
Plátěnný. Sr. Sukno — soukenný. Lepši
svůj Šat p-ný, neŽ hedvábný kradený. Nár.
list 1903. č. 314. 1.
Pláténorouchý Aias. Škod. 11.* 39.
^ Plašák, n, m. =: strach. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XL 141.
Plašiti = mUi strach, báli se. V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Pladivý vůl (který se snadno plaší).
Hamz. 56.
Plašný = plaXivj. Pták jest často plašný.
Rad. Ote. 1752. — Kat 2652.
Pláštěnci, tunicata. Vz Ott. XVIII. 686.,
XIX. 849.
Pláštnik, vz Chlamydophorus v Ott. XIX.
851.
Plat. O soudních p. v starší době vz
Arch. XIX. 551., 623.
Platan, u, m. = vodoklen, Vz Ott. XIX.
852.
Plátec, tce, m. = íátt hměni kryjiei rámě,
plece a herce. Ott. XIX. 853.
Platejs, a, m., ryba. Vz Ott XIX. 853. nn.
Plátenik. Již nás žádný p. neprzetěže
(nepředělá). Frant 5. IL
Pláténokrzný vojín. Msn. II. 34.
Platina, y, f. Vz Vstnk. XL 560., XIL
589., Ott XIX. 856. Vlastnosti, výroba,
upotřebení p-ny. Vz KP. X. 209.
PlatiniridioYý drát Vot. 176.
Platinonosný písek. KP. X. 210.
Platinotypie, e, f. = způsob fotografické,
reprodukce. V z Ott XIX. 857.
Platinováni, n., das Piatinieren. Vz Ott.
XX. 228.
Platiny či tihliky = tenké ocelové pliiky
při pleteni, na nichŽ rozeznáváme nos, pod-
bradek a hrdlo. Vz Ott XIX. 903.
Platiti zač. Co si sám mdžeS spravit,
za to druhému neplát. Rizn. 171. On platí
za vzor, lépe: má, pokládá se. Mtc. 1903.
270.
Plátkový. P. brně. Jrsk. Pov. 94.
Plátno. Vz Ott. XIX. 858. Hra na plátno,
plátenko. Vz Sb. si. 1902. 69., Vyhl. U.
249., Vlast L 131.
Plátnový. P. vazba. Ott XIX. 858.
Platné, pagativum. Rozk. P. 2131.
Platný lid = poplatný. Gbč. Post. 262*.
— kde jak. Je tam platný jako páté kolo
u vozu. Jako pes v kostele, jako husa v nebí
c= nic. Čes. 1. XI. 269. Sr. Užitečný.
Platoberka, y, m., der Zahlkellner. Nár.
list 1903. č. 68. 1.
Platon, vz Ott XIX. 859. nn.
Plaťva, y, ř. = ploutev. Slez. Vyhl. II.
267.
Plátynkový. P. krajky. Vz Krajka.
Platzer Jos., č. sochař, 1717.— 1787.; P.
Jos., malíř, 1752.-1810. Vz Ott. XIX. 869.
nn.
PlaváČek, čku, m., zdrobn. plavák. Sá
Pr. m. 18.
PlaTalý neb kúpalý, natans. Gl. hym. V.
115».
Plavati jak. Umí plavat, jako sekyra ve
vodě. Vlast L 236.
PlaTba. Vz Ott. XIX. 880.
17*
»*.
. ♦ : •
v':
260
Plavební — Pleskaný.
FlaTebni soud býval na Výtoni v Praze.
Dolen. Pr. 459.
PlaTec, vce, m. = plavj kůň. Tbz. V.
4. 166. — P. Václ. Dr., spisov.
Plavectvi, n., nautika. Vz Ott. XIX.
881.
Plavectro, a, n. = plavci. Man. Od. 130.
Plavejs, n, m. Zvadlé tváře p-sem nlf-
čené. Zvon IV. 208.
FlaTídlo, a, n. Komorová p-dla pro do-
prava OBobnimi parníky, SchiffahrtascbleuB-
sen VzOtť. XIX. 883. P.vlakové pro nakládání
lodí. Nár. list. 1905. 104. 2.
Plavima, y, f. P-ny v cihlářství míst-
nosti, ve kterých se suroviny plavením-se
ve vodě třídí. Vz KP. IX. 116. nn.
PlaTně si vykračovati (jakoby plaval).
Jrsk. XXIX. 247.
Plavno, a, n. = potok na Zvolenska na
Slov. Sb. si. 1902. 53.
Plavnodechý vítr. Msn. Od. 60.
Plavnoje§téH, plesiosauria. Vz Ott. XIX.
PÍaYobradý. Jrsk. XXVI. 354.
Plavokřidlec, dlce. m., leacania. Ott.
XIX. 883.
Plavosrstý kůň. Msn. 11. 204.
FlaYOun, a, m. = odvážný plavůc. Dfik.
Km. 17. — P, veliký, hydrochorus. Vz Ott.
XIX. 883.
PlaTuň, ě, f., lycopodium, rostl. Vz Ott.
XIX. 883.
PlaviiňoTitý. P. rostliny, lycopodineae.
Vz Ott. XIX. 883.
Plavý. P. registra. Schulz Kom. 122. Sr.
Registra.
Plaz hoblíkn (spodní strana). KP. XI. 7.
Plazák, a, Plaiař, e, m., obyvatel Plazka.
Krolm. Čes. 1. XII. 327.
Plazi, vz Ott. XIX. 884.-889.
Plazivě Se vyslovovati (příliš uctivě).
Db. — Lit. I. 159.
Plazivee, vce, m., rostl. Vz Pryskyřnlk
zde.
Plazivý vřed rohovkový, ulcus corneae
serpens. Ktt.
Plaznoati = plesknouti. P. blátem do
něčeho. Vyhl. Slz. 17.
PlazHký, asi = ilovék dohUiejUi k plazům.
Mě.
PláŽak, a, m. = loudavec; kdo nemúie
nSeo pochopiti ; ělovik nedotlrojenj . Hauer 14.
Plebán, a, m., plebanns, sacerdos, kněz,
farář. H. Jir. Mýto Dod. 73.
Plebejec, jce, n. Zr. Nov". 117.
Plecni Sos (plat). Arch. XX. 468.
Plecoptera. Vz Vstnk. XII. 2í)3.
Plecovnik (Soldr, svěcenik) = koldS pe-
čený v hod velikonoční. Slez. Vyhl. II. 47.
Plačka, y, f. Patentní p. (nástroj), oce-
lová p. na řepu, řepkn, brambory, kukuřici,
jedno-, dvou-, tří-. Čtyř-, pěti- až Šesti-
řádková. Nár. list. 1903. č. 136. 9., 134. 21.
P. jednokolá, dvoukolová, koňská, jedno-
spřežní, řepní, na ohnici, na okurky, do
chmelnic a vinic, zřízená na boužev, na
samo vod, speciálně obilní, universalni. Ib.
1905. 131. 21.
Plech. JeStě : argentanový, dolíČkovaný,
fazónovaný, galvanický, hladký, brbolko-
vaný, ohňový, pláStový, plátovaný, pomě-
děný, prolamovaný (děrovaný), vlnitý, zdvo-
jený, žebrovaný. Vz Ott. XIX. 890. — P.,
pUiek z=z groí. V zloděj, mluvě. — P. =
radlice. Li tom. 64.
Plechák, a, m. = lUr. DSk. Km. 28.
Plechanec, vz Pich.
Plechatéti, ěl, ění. - Jak. Člověk p-tí
od přední části hlavy. Čes. 1. XII. 94.
Plechatý. P. skalice = holá pole. Dšk.
Km. 19.
PlechoYý. P. nástroje. Vz Strh. Aknst
367., 408.
PÍeistocén, u, m. == doba na rozhraní
doby třetihorní a diluvialní. Vz Zvon III.
650.
Plejády či Kuřátka, souhvězdí. Vz Ott.
XIX. 893., Pleiady.
Plejtvati, vz Plýtvati.
Plejvas, u, m. Rbas. £. I. 46. Vz Plevais.
Plekáni, n., je lid$ká týpomoc při ttáni
mláďat, hl. jehiíat. Val. Čes. 1. XII. 273.
Plekno, a, n. Krzno pleknem rozbodaaé.
Msn. II. 31. Sr. MS. Slov.
Plekný. P. bfídkost Pat. Jer. 26. 27.
Plemenidlo, a, n. P-dla domácích zvířat.
Vz Ott XIX. 893. nn.
Plemenitel, e, m. = rodii (lidstva).
Stan. lU. 79.
Plemenitý. Dávaje bravóm i skota p-té
vole Ihotu (tem pus coSundí). L. Mar. 51. —
P. = plodný. To sou p-tó brambory. Hoš.
Pol. 140.
Plena, y, f. Zánět měkkých plen moz-
kových, leptomeningitis ; zánět plen mozko-
michových zrůdný, meningitis cerebrospinalis
abortiva ; zánět zevní pleny cévní, perivas-
culitis; zánět zevní pleny (blány) žilní,
periphiebitis. Ktt
Plenivý nápad := chuf k plenění. Stan.
II. 193.
Plennik, a, m. := vojin ve válce xajatj,
otrok. Msn. 1). 129.
Pleptačka, y, f. Já baba žehnačka, má
huba p., co mohu, pomoha, nač přijdu, to
vemu (posměch ze zažehnávání). Čes. I. XII.
395.
Ples = hál (elitní, kostumní, merenda,
reduta. Sibřinky). Vz Ott XIX. 89a
Plesk, u, m. To je p. = Iwatt. Tbz. I.
132. Utrhačný třeská p. Msn. II. 27.
Pleska, y, f. = iepiee placatá jako oplatek.
Čes. 1. XII. 281.
Pleskač Kar., říd. učit a spis., nar. 1858.
Vz Ott XIX. 899.
Pleskák, a, m. = ivanit. Us.
Plaskalka, y, f. = hra t kaménky. Vz
čes. 1. XIII. 69.
Pleskanec, nce, m. == vUi mák. Ott
XIX. 899.
Pleskánlěko, a, n., zdrobn. pleskáni. Kmk.
Pleskanka, y, f., papaver argemone.
Vz Ott XIX. 899.
^ Pleskaný = tanec ve vých. Slez. Vz
Čes. 1. XI. 331.
Pleskot - PHnůti.
261
Pleskot, a, m. P. vod. Zr. Le^. 50. —
P. Ant Dr., č. math. a spis., Dar. 1866. Vz
Ott. XIX. 899.
Plesnice, e, f. = taneSnicě. Msd. Od. 344.
Plesnik, U, m. = louka stejně vysoko $ polem
políbená. Voláany a Horažď. List. fil. 1902.
250. — P., a, m. =: taneMk. Msn. Od. 344.
Sr. Plesnice.
PlesoTodka, y, f., VortaDzerin. Msn. II.
291.
Plesový. P. písně, skladby, tance. Vz
Brt. P. n. CXXf.
Plesozpěv, u, m. P. Plndaráv. Krok. I.
a. 29.
Plessimetr, n, m., z řec. — nástroj ku
proklepáoánl vniiímich útrob, Vz Ott. XIX.
9J0.
Plešatec, tce, m. Kká. Slon 1. 151., Nár.
list 1885. 6. 101.
Plešatost, i, f. P. starců, calvities senilis,
ohraničená, omezená, alopecia, calvities cir-
camscripta, samostatná, samovolná, alopecia
idiopathica. Ktt.
Plešlvec, vce, m., gnaphalium dioicum,
rostl. Vz Ott XIX. 901.
Pleska, y, f., villemetia, rostl. Ott. XIX.
901.
Pleť, i, f. = barva kůie, Vz Ott. XIX.
901.
Pletací přístroj chytavý a lemový, stla-
čovací, lisovací či vrubovací, nabazovaci,
njímací, na zboží prolamované či petinetnf.
Vz Ott. XIX. 901., 907.
Pletařský. P. výrobky, Fabrikáte der
Flecbterei. Uol. Met. II. 347.
Pletařstvi, n. P. příze. Ott XX. 722b.
Pleteň, plexas, v lékařství. P. cévní
a nervová. Vz Ott XIX. 918. P. čivová
mezi nachovinoa střevní, p. myentericus,
střední p. mízní křížová, p. sacralis medius,
vnitřní p. mízová (mízní) kyČelni, p. iliacus
internas, pastelinová, p. haemorrhoidalis,
révovitá, p. pampiniformis. p. srdečnico-
břišní, p. aortícns abdominalis, p. srdeČnico-
hrudní, p. aorticas thoracícas, uzlovitá, p.
nodosus, bederní p. žilní, p. venosus lombalis,
p. žilní, p. venosus. Ktt
Pleteni ruční. Vz Ott XIX. 901.
Pletenina drátěná do loží. N. 1. 1905.
131. 23.
Pletený. P. zboží: kulírované čili zata-
hované a řetízkové. Ott XIX. 903.
Pletiehařeni, n. Politické p. Nár. liet
1902. č. 60. 18.
Pletichařiti. V VIL 259. Pletíchářiti
oprav, v: Pletichařiti.
Pletichářský. P. věc. Fel. 3.
Pletinožný brav. Msn. 11. 160. Vz Pleti-
nožec.
Pletivo, a; n. = výrobek pletenim způsobený.
Vz Ott XIX. 915., 901.
Pletna, y, f. = ienská, která naplete dlt^ův
a potom neptati. Kbrl. Džl. 15.
PleTa. I v plevách najde se zrnko. Rizn.
166. Není radno s plevami se míchati (pra-
sata by mohla vie sežrati). Tbz. VIII. 152.
Ůn nyni (není) plevami chovaný. Slez. Vlast
I. 238.
Plevel. Vděk v květu malém, p. roste
valem. Slád. Rtcb. 75.
Plezirový trh zz. v úterý po květné ne-
děli, kdy se prodává barvivo na velikonoční
vajička. Deštná. MS. Sr. Pryzule
Plezmero, a, n. = iena lina, slabá; ne-
chuta. Val. Čes. 1. XI. 227.
Plhy = plihý. Jir. Rozpr. 51^.
Plch, a, m. = malý hlodavec. Vz Ott.
XIX. 919. — P. Kornel, č. math. a spis.,
1838.— 1889. Vz Ott XIX. 919.
Pliaskat = pleskati. — se kde proí.
P. sa od smiechu po kolenách. Slov. V^zaj.
I. 96. Sr. Fliaskať v II. Přisp. 55.
Plíce. Vz Ott XIX. 920. nn. Zánět plic
hypostatických, katarrhalní, vlákninový. Ib.
922. P. železovité, pneumoconiosis siderotica,
siderosis seu metallosis pnlmonum, Schwarze
und rothe Eisenlunge ; choroba plic vzniklá
vdechováním prachu, zapráSení plic, pneu-
moconiosis; tnberkulosa plic; tuberkulosní
svraštění plic, cirrhosis pnlmonum tubercu-
losa, úbytě plic, phtísis pnlmonum, Lungen-
schwindsncht ; zbubření plic, oedema pnl-
monum, Lungen5dem; kruposní zánět plic
bezsilný, pneumonia cronposa asthenica ;
zánět plic od čivu bloudivého, Vagus-
pneumonie, z. p. doleního laloku, Unter-
lappenpneumonie, z. p. kolce vový, pneu-
monia perivascularis, z. p. kolprůdnSkový,
pneumonia peribronchialis, z. p. pruhový,
Streifenpneumonie, lalokový syrovátečný z.
p., lobílre k&sige Pneumonie, zmezeřený
vleklý z. p., pneumonia interstitialis chro-
nica, z. p. žloutenkový, pneumonia biliaris;
zánět plic celistvý, pneumonia massiva, z.
plic o vysoké horečce, phtisis gallopicans
(kvapné úbytě, kvapná tnberkulosa); kru-
posní z. plic se žloutenkou, pneumonia
bilosa; loupavý z. plic prvotní, samostatný,
pneum. desqaamatica genuina (mrlinový,
necrotica); z. plic polknutím cizích těles,
Fremdk()rperpneumonie, Schluckpneumonie ;
vleklý vmezeřenýz.plic, cirrhosis pulmonnm,
pneumonia interstitialis chronica; z. p.
zhoubný, pneum. pernitiosa. Ktt. To vSecko
z plic a ze srdce nic. Wtr^ Str. 41. Ptá se
svět po zkušené nebo do konce tvrdé hlavě,
nadmuté p. mají větší odbyt Rais. Vlast.
230.
Pllcnatý. P-tí plži. Vz Ott XIX. 926.,
XX. 980.
Plicni rostliny: jeteliny, kukuřice atd.
Vz Ott XIX. 709.
Pllcnicový. P. ozva, Pulmonalton. Ktt
Plicnik, u, m., pulmonaria, rostl. Vz Ott
XX. 980. Vz Jaterník (na konci tohoto
příspěvku).
Pliéný, vz Pliční. P. voda (moč). Rkp.
lék. Jhr. 7./2. (MS.).
Plihavý n: hloupý, nemoudrý. Baw. J. v.
407.
Plihotati se kde. Nohavice se mu kolem
nohou p-ly (plandaly, byly Široké). Rais.
Lep. 527. Sr. Plíhati.
Plichta, y, f. := straiidlo. Vých. Mor.
Mtc C. si. 272. Sr. Parychta.
Plinúti = plivnouti, Pohoršíce se plinú
na to náboženstvie. ChČ. S. I. 92^.
mi ,
.ífK ti Vil !■■ ■ ' tř,
•f -• rí j» - ■ i ' ;
.»• ••* ■- '.* '>.'■'
m
262
Pliocén — Plombováni.
Pliocén, n, m. ^ nejmladSi odděleni
útvaru třetihorniho, které následuje po mio-
cenu. Vz Ort XIX. 928., Zvon III. 650.
Plíseň. Černá p. (choroba ovoce). Nár.
list. 1903. 6, 233. 4. Bujeni plisni v buničině
podkožni, mycetom. Ktt.
Plischke Kar., zeměpisec a národopisec
čes. 1862. - 1899. Vz Ott. XIX. 928 , Př.
Star. VII. 28.
Pliskati. Dýšf pliská. Dik. Km. 54. —
koho čím : slinou zlých slov. 1637. Sr. Fel.
2. — P. = tlachati. Marných věci nepliská.
ChČ. 8. II. 267».
Pliskavice, e, f. = ddfin. Vz Ott. XIX. 929.
Pli§ňoTÍna, y, f. P. v zaníceném zevnim
zvukovodu, sluchovodu, otomycosis; cho-
roba kožní, podmíněná cizopasnými plisněmi,
plisňovina, mycosis, p. nehtová* onycho-
mycosis, Pllzkrankheit der Nftgel; p. plic
ětvemicová, pneumonomycosis sarcinica ; p.
střevní, mycosis intestinalis. Ktt.
Plissé =z ozdoba dámských látek oděv*
ných, skládajicich se ze samých záhybů.
Vz Ott. XIX. 929.
Plissirovaei stroj. Ott. XIX. 929. Sr.
Plissé.
PliSéenina, y, f. = plUkanice, Hofi. Pol.
140.
PliSek, vz předcház. Plech.
Pliueě (průcě) =z pUce Mi.
Plivák, u, m.» nějaké náéini, pUvatícof
Prodávati p-ky, rohožky atd. Tbz. I. 2. 9.
Pliyánek, nku, m. = co •€ vtfpUvne, Dik.
Km. 32.
Plivnik. Sr. Ott. XIX. 930., Čes. 1. XII.
231., Kif. Poh. 76.
Plk, u, m. Sr. Jir. Prove 245
Plkati řeči =: Moupotti povidaH; m^liU ta.
Světz. 1875.
PInček, plnečkui m. (od pinek). Alx. V.
135. (Mi.).
Plnohurtně někudy projeti. Msn. Od.
182.
Plnokrevnosf, i, f., plethora, VoUblfltig-
keit. Ktt.
Plnokrevný, vollbltltig. Slovo zbytečné,
m&meC ,krevný, krevnatý* pro pojem mnoho
krve majici, plný krve. Mi. Sr. Plnokrvý.
Plnokvětný. P. hájina. Msn. Od. 215.
Sr. Plnokvětý. VII. 263.
Plnomoeenstri, n. P. soudní, zákonné.
Vz Ott. XIX. 931. nn.
Plnomocně s něčím zacházeti. 1755. Vek.
Vset 218.
Plnonosný nosník. Vstnk. XII. 35.
Plnoobsažný. P. peníze (hlavni). Ott.
XIX. 447.
Plnoplachtý vitr (peroucí do plných
plachet). Škd. Od. 167., 193., Msn. Od. 165.
Plnoplodný. P. réva. Msn. Od. 76.
Plnopočtý, vollzfihlig (plný počet majici).
Mi.
Plnorodý, vz Plnorodný.
Plnoronný brav. Msn. Hym. 15.
Plnoseci stroj řepový. Nár. list. 1905.
131. 21.
Plnosmyslný = mající viecky smysly
naproti slepým, hluchoněmým atd. P. dítě.
Nár. list. 18./8. 1900.
PlnotYářný typ národni. Nár. list. 1904.
244. 13.
Plnovějný. Měchy pný vzduch' vydmy-
chovaly. Msn. U. 346.
PlnoYOUsý muž. Ceh. Kv. 42.
Plnovýrazný. P. forma řeči. Czam. Slov.
189.
Plný éim. Nevod plný itikami a kapry.
Jrsk. XII. 298. — P. = pilní. Kbrl. Džl. 5.
Ploc Kar. Dr., lék. a spis. f 29/12. 1901.
Ploear, u, m. = plueer. Mor. Mtc. 1902.
439.
Plod v botan. Vz Ott. XIX. 933.
Ploda, y, f. Seč muož probýci k ryciřskéj
chvalnéj plodě (k rozmnoženi chvály. Mi).
R. Ote P. 415.
Plodek Ghrist, spis., 1840. - 1897. Vz Ott.
XIX. 935. — P., dku, m. P. papirovitý
(stisknutý, smáčkly), foetus papyraceas (com-
pressus). Ktt
Ploden, dna, o, vz Plodný.
Plodinový. P. bursa, tržnice. Nár. list
1886. č. 107., 1902. č. 233. 16.
Plodiství, n. Dřiví p., ligna frnctifera.
2. Truh 9. — Z. klem.: plodistevné; Ž.
witt; dříví ovoce. (MÍ.).
Plodistý. P. půda. Msn. Od. 87. Sr. Plo-
distvý II. 594.
Ploditenstvi = plodištenštvi. Budu pusté
věci v p. obráceny, in ubertatem versa.
Výb. I. 340. 26. Bib.
Plodivý. Přirozený plodivý pud. Lit I.
616.
Plodnik, u, m. = genitiv. 1775. Vz Bitý
Obr. 75.
Plododárný. P. země. Msn. II. 385.
Plodokypný. P. jeseň. Msn. Od. 165.
Plodopyíný. P. Demeter. Msn. Hym. 43.
Plodoronny. P. vrba. Msn. Od. 157.
PIodoYitý kmen. Hod. 16b.
Plodový. P. koláč (placenU). Vz Ott.
XIX. 825, 935. Hojněiií nahromaděni se
vody plodové v obalech vaječných hydra-
mnion; Zakliněni hlavičky p-vé v pánvi,
paragomphosis. Ktt
Plodožizný. P. země Msn. II. 51.
Plocha. Vz Ott. XIX. 935.
Plochokaliiek, iku, m., scapania, mech.
Vz Ott. XIX. 936., XXU. 712.
Plochokopytnici, damani, hyracea. Ott
XXIII. 1012.
Ploeholehlý (ne: plocholehný), flach-
liegend. Krok. II. b. 313.
Ploehomér Alderův (nitkový), Posenerův,
Oldendorpúv, Dasnoyův, linearni, kompen-
sační. Vz Ott XIX. 837.
PlOGhonožky, druh kaehm. Vz Ott. XIX.
936.
Ploehopo§lizkOYý, plochopohláHiéni ra-
kovina, Piattepitbelkrebs.
Plochoprsý. P. žena. Nár. list 1902. č.
79. 1.
Plomba, y, f. = olověná pečef na balíky
atd. — P. amalgamová, cementová, guttaper-
chová, kovová (cín, zlato), porcnlanová (do
zubů). Vz Ott XIX. 936.
PlomboTaei kleitě. Nár. list 1905. 131.
23.
Plombováni zubů. Vz Ott XIX. 936.
Plonik - Plat
263
Plonik, n, m. = drah mechu, P. bledo-
štětiDDý, jalovcovitý, krásný, Stihlý éi útlý,
tuhý, vlasatý. Vz Ott XX. 192.
Plo§iČka, y, f, zdrobD. ploska. P. jm.
koni, krav. Tbz. V. 1. 340., V. 9. 153.
Ploska, y, f., hora. Sbor. slov. VII 115.
— P. nohy. TvrdoSijné hnisáni plosky,
dermosynovitís plantaris olcerosa; Čivoobr-
nové zvředovatěni plosky, malam perforans
pedem. Ett.
Ploskoéelka, y, f., halictas, ▼ zool. Vs
Ott. XIX. 937.
PloskohlaTOflf, í, f. Nár. list 1901. 6.
308. odp.
Ploskoehodel, plantigrada, ssavci. Vz
Ott. XIX. 842.
Ploskonohosf, i, f., pes planns. Ktt.
Ploskonosee, soe, m. Jrsk. III. 11. Sr.
Ploskonosek.
Ploskonosý. Ta p-sá (smrt). Zr. Mas.
1901. 121.
Ploskoocasý paponiek. Vz Ott XIX.
868
Ploskoširý břeh. Msn. 11. 22.
PlostiČnik, n, m. P. smrdutý, cimicifuga
foetida: bleiinec, štěničnik. Vz Čes. 1. XIV.
176.
Plodinový vozik. Nár. list. 1905. 131. 21.
PloSnělinealný P. dekorace. Nár. list.
1905. 64. 13.
PloSténky, tarbelaria. Vz Ott XIX. 938.,
XX. 166.
PloStina, vz Noha.
Plot. Pletu spolu ploty (pikle). Rizn. 176-
Ploty poli a pokřivami hradi (o marnotrat-
ném). Slez. Vyhl. II. 65., Vlast I. 239.
Vysaditi někoho za plot = z bytu vypo-
vědéti. Zvon IV. 428.
Plotejzek, zka, m., ryba. XVIII. stol.
Ces. 1. XII. 17. Sr. Platejs.
Plotice, e, f, ryba. Vz Ott. XIX. 941.
Plotisko, a, n. = ipatný plot. Vyhl. II.
4., Vlast I. 140.
Plotnáei = obyvatelé Ghotěméřic v Le-
dečsku. Vz Čes. ]. XI. 405
PlotOTnice, e, f. = prolomená cihla (do
plotů). Vz KP. IX. 148.
Plouhati nohy = vláiSeii. Msn. 11. 431.
Vz Ploužiti.
Plouchy =: hruíky. V zloděj, mluvě.
Plouti Jak. Plove jako zadnička tříska
(špatně). Ces. 1. XI. 270. A léta vodou ply-
nula (jako voda). Tbz. V. 1. 344. Sr. Pluti.
Ploutra = ploutev. Brt D. I. 355
PloutYiékoyý, vz Bichýr.
Ploutvonožci = ploutvonozi plit. Vz Ott
XIX. 943.. XX. 947.
Ploutvonožka, y, f., pygopus, jeitgr
krátkojazyěný. Vz Ott XX. 1031.
Plouženi, n. = nahdiíka tajieů, při které
střelci postupují zároveň s honci. Ott XIX.
944.
Ploužiti za sebou Šavli (vléci). Jrsk.
XII. 109. Sr. Plouhati.
Ploužiyý. P. mlha. Zvon III. 8. P. fiakr
= zdlouhavi jedoucí. Zr. Mad. 171.
PlOTaéka, y, f. = druh trávy v obUi te
rozUzafici. V. Mýto. Mš.
Plovák, u, m., vz Boje, Ott XIX. 944.
Plovákový. P. míra. Nár. list 1904.
188 9.
Plováni n. Vz Boje, Ott XIX. 944.
PloTOsf, i, f. P. streduezymy hlasy (melli-
fluorům). Pat Jer. 61. 23
PloTOun, u, m.=plavák. Ott XIX. 946.
Plozor, u, m., z něm. Blashorn. Jrsk.
XXIV. 269.
Plsták, u, m. := platiny klobouk. Jlnk.
Jas. I. 11.
Plstivoflt P. vlny. Ott XX. 603.
Plstka, y, f. = pištěná vloxka. Msn. II.
176.
Plstočepka, y, f., pogonatum, mech. Vz
Ott XIX. 1044.
Plstnica, Ci f. =: plaveni dřivi. Sb. sl.
1901. 164.
Pluear, u, m. = vitH bob barevnj. Haner
14.
Plucárek, rku, m., zdrobn. pluear. Kmk.
Plucna, y, f. =: druh řepy menSí, než jest
obyčejná. Alě.
Plucnik, u, m. = červené kluče, modrý
kluč. Urbánek, rostl. Vyhl. II. 220.
Pludrhosny soukenné po 20 gr. Světz.
1886. 406.
Plugavý = umatanf. P. čeleď. Slov.
Vyhl. Obrz. 217. Sr. Pluhavý.
Pluh. Patentní p. Jedno-, dvou-, tří-, aŽ
čtyřradlicový. Nár. list 1903. č. 134. 21.
P. universální, na hlubokou půdu, do chmelnic.
Us. Sr. Jir. Prove. 245. Č&ti pluhu na Lito-
myilsku: hřídel, přetykač, plech (radlice),
sáňky, botka (otká), vlaČihy. Litom. 64.
Kto jakým pluhom ore, tak sa mu a^ rodzí.
Rizn. 63. — P. = popluzný dvůr. Kdož by
ty rozčetl v jich klášteře osoby, pluhy . . .
Hus I. 426.
Pluhař, e, m. P ve Špitále. Arch. XXI.
30. — P. L., spis.
Pluchejř v. plychejř = puehjf, vřed. Hofi.
Pol. 149.
Plukovní řeč. Us.
Plukovnický krok. Tbz. XIU. 400.
Plukovničiti, plukovnikovati z= tlouiiti
jako plukovnik. Tbz. V. 4. 297., VHI. 363.
Plumlovská V. B. Sr. Máj. III. 206., Zl.
Pr. XXII. 93.
Plundr, u, m. = haraburdi, Schulz. 151.
(dle rejátříku).
Plundrovati = kaM. Už tenkráte p-li
vína sírou, medem, cukrem, mlékem, hoř-
čicí. Světz. 1886. 503.
Plungeroyý. P. čerpadlo, dle Taucher-
kolbenpumpe. Jind. 23. Vz Plunder v II.
Přisp. 226.
Ptunky = planá jablka. Ostrava. Ěb. D.
60.
Na sv. Tůmka (TomáSe) je dobrá i plunka.
Slez. Vlast I. 215. Sr. Pláňka.
Plunžr, u, m. P. v pístové pumpě místo
pístu. Vz Ott XX. 985.
Plusk, u, m. Slupy u slunce na plusky
ukaznju. Slez. Vlast I. 216.
Pluskal Fr. (Moravičanský, pseudon.),
spis. 1811.-1901. Vz Ott XIX. 949.
Plusquamperfekt-um, a, n. P. ve spi-
sovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 369.
Pluť = pit. V MS. Slov.
I
Si
f ♦
r'*
Mm
mm
i
i
264
PlAtek — PobřežDioe.
Plůtek, tkn, m. = lesní cěttíSka, na
niž políčená jsou oka k lapáni slnk atd.
Ví Ott XIX. 961.
Plútev, tye, f. zz ploutev. Blb. ol. Sr.
Plůtva.
Plutokrat, a, m., z řec. = hohdi, Zr.
Nov*. 380.
Pluvialový. P. spona. Tbz. V. 9. 126.
Pluvýcati = plipati, Val. Ces. 1. XII.
229.
Plužné, ěte, n. Plažňata máji kolečka
se stoličkou (druh plnhn). Litom. 64.
Plymutky, f., drab kur (slepic). Nár. list.
1908. č. 136. 9.
Plyn. Ještě: acetylenový, znbli kameno-
nhelného, z mineralnich olejfl, ze dřeva
a jiných látek, vodni, vzdaini. Vz Ott. XIX.
952. Hodnota pljmů n. par. Vz Vot. 10.
Mechanika plynů, vnitřni tření, díffose a ab-
sorpce plynů. Vz Vstnk. XII. 76., 78., XIV.
219., 223.
Plynárna na svítiplyn, vodní plyn, olejny
plyn a acetylen. Nár. list. 1908. č. 243. 14.
Plynárnictví, n. Vz Ott. XIX 955.
Plynatosť, i, f. = hromaděni vzduchu
v Ústrojích chovajicích vzdneh neb v orga-
nech bezvzdachých, tympanismns, meteo-
rismus. Flatolenz. P. břišní, hrudi, osrdeČ-
nikn, střevní, Žalndečni. Vz Ott. XIX. 959.,
XX. 8. P. osrdečnikn, pnenmopericardinm,
hrudní, pnenmothorax. Ott. XIX. 979. P.
srdečníkn s výpotkem syrovatečným, hydro-
pnenmocardiam, p. hrndní s výpotkem hni-
savým syrovateČQým, pyopneamothorax ;
p. v dutině pobřišniční, pneumoperitonitís,
meteorísmus peritonealis ; jichovitá p. srdeČ-
niku (spojená s jíchovitým výměškem, pyo-
pnenmopericardjum) ; p. • obmová» meteo-
rísmus paralytieus ; p. z ochablostí svalstva
břiŠDÍho, meteorismns myogenes. Ktt.
Plynatostni. Zánět pobřiSnice p., meteo-
rísmus peritonealis, pneumoperitonitís. Ktt.
Plynoměr, u, m. Vz Ott. XIX. 956.
Plynopudný. (P. pneumatická) vana
k zachycováni plynu. Vz Ott XIX. 978.
Plynouti. Léta plynou jako řeka (rychle).
Zr. Kríst. 99.
Plynový motor (ležatý, stojatý). Vz Ott.
XIX. 960.
Plyg, e, m. = látka oděvní. Vz Ott XIX.
963.
Plydovitý koberec. Nár. list. 1905. 22. 13.
Plytký. V plytkoj vodě malé ryby
(v mélké). Rizn. 171.
Plýtvý = mUkj. P. talíř. MS. Vz Plytký.
Ply váni, n. = P. uvedPs na mne, fluctus
tuos. Z. kap. 87. 8. Hospodin nedá na věk
p. pravedlnému, fluctatíonem. Ib. 54. 23. Sr.
PJývati.
Plzák Fr. Dr., spis.
Plzek, zka, o, vz Plzký.
Plzencký = pUeííMký. Us. Sb. D. 22.
Plzkosť, i, f. P. hřiechóv. Kar. 90.
Plzný. P. sádlo = phnL Nár. list 1886.
č. 383.
Fnenmatický. P. pošta (vzduchová, atmo-
sphaerická) = zařízená tlakem vzduchu.
Vz Ott XIX. 976.
Pneumogastrický systém. Vstnk. XIII.
390.
Pniti se = chlubili ee (slov., jinak =
pnauH »e), — se éim. Každý se Slavomilem
pní (chlubí). Koll. Drob. bás. 100. 21. —
kam. Lípa pni k nebi (pne se). Koll. Sr.
Pněti.
Pnnlka, y, f., lygopodium, rostl. Vz Ott
XIX. 979.
Po 9 dat. Po zákonu, po rozumu. Brt
v Osv. 1879. 552.
PobafatL pobafovati = pckoufití^ poku-
řovati, Us.
Pobájeti o čem. Eněii něco o tom p-ji.
Ghč. S. I. 82b.
Pobaltí, n. = krajina při BaUu Pokr.
1885. č. 317.
Pobědákati = pobidovati Když ai ma
postěžovala a p-kala. Mod. kn. č. 40. 94.
Poběhlický. P. cháska. Kká. Slon II. 8.
Sr. Pobéhlík.
Poběhlicťvi, n. Msn. Od. 230.
Pobcjt. Jiti někam p. = na hovor. CeČ.
170. Sr. Pobytí.
Poběsený člověk = zběnlí. Tbz XIII.
230.
Poběžeti, vz Poběhnoutí.
Pobiežka, j, f. == fuga, liUk. Bozk. P.
1373.
Pob^aě, e, m., deleator. Rozk. P. 2461.
Pobijaný = tepaný. Baw. Ar. v. 3002.
Pobilo oděná roba. Vyhl. II. 284.
Pobisormanit koho = poturtíii. Tbz.
V. 4. 422.
Pobiznúti. A v tom se pobizli hráti
mezi sebú. NB. č. 72. (č. 73 ). Vz Pobídnouti.
Poblam, u, m. Na p. dřiví štípati (tangen-
ciálně). Val. Čes. 1. XII. 46. Sr. Rozkol.
Pobláznělý člověk. Hav. Chamr. 67.
Poblouzený. P. nevěrnice, správně: po-
bloudilá. MS. P. výchova. Zvon IV. 206.
Poblúzeni, n. = pobUmxeni. Bez p., bez
pochybeni. Mam. F. 86*. 1.
Pobočka, vedlejší třída školní, Neben-
classe.
Poboěnohlavinka, y, f., plearidium, rod
mechů, Vz Ott XIX. 916., 981.
Pobodnoutl koho nač. Abychom Němce
na sebe více nepohodli. Mtc. 1. 1873. 80.
Sr. Pobodati.
Pobohaeeni, n. Lék. B. 29b.
Pobohatěti. Roští. G. 18». a j.
Pobozkati. Mtc. 1902. 451. Sr. Poboskati.
Pobratimka, y, f. Nár. list 1885. é. 77.
Pobratimstvo, a, n. Vz Ott XIX. 981.
Pobratimy. P. národy slovanské. Pokr.
1885. 6, 173.
Pobratřenstvi, n. Cit p. Jakb. Mar. 84.
Pobratrstvi, n. P. s někým uěíntí. Stan.
I. 306.
Pobrčetl. — kam. Holoubek někam
jinam pobróí (poletí) nei domů. 1522. Arch.
XIX. 98. Sr. Brčeti.
Pobreptáni, n. P. ialmů. 1592. Hrubý.
167.
Pobřeží, n. Vz Ott XIX. 981.
Pobřežnice, e, f., salda, plMce, Vz Ott
XXIL 536.
Pobi«žiiik, a, m., elaphrna. Sr. Ott. XIX.
PobHfiek, íkD, m. um p. Čea. I. XI.
78.
PobHSDlce, e, f. Rakovina, zánět p-ce.
Ví Ott XIX. flSlb., 487. P. jaternf, perito-
neum iiepatia, Leberhaacbfellílberzug, taln-
dečaf, Mftgenb*achfeliaberiiiig; zánět p-ce
brániěnf, perítonitia diaphragmatics, i»ro-
pbrenitifl; záaét p-ce jaterni, peří hepati tis ;
sánSt p-ce prvotní, perit primána; zánět
p. aarkompvý', perit. Baroomatoia ; záoét p-ce
BleiiDnó, periplenitís ; zánět p-ce se ayro-
vatefnovliknitým výpotkem, perit, exsa-
daiiva serofibrínoaa ; zánět p-ce se lyrova-
teCaým výpotkem, perít. ezsadativa serosa;
zánét p-ce s vf měíkem jícb ovitým, jaucbige,
perít exsadativa; zánét p-ce a výpotkem
hniBavým, perít ezBndativa parnleota; zánět
p-ce znetvořivý, cirrboaia perítonei, perit
deformana ; zánSt p-ce i aladeíni, perigaBtritis,
Entzflndnng dea MagenbanchfeliUberzngeB.
Ett.
FobHlDiíni. Zánět p-bo obala vaječol
kováho, periopborítis. Ott XIX. Zánět pbo
povlaku děloŽQJbo, perímetritíB, Blezinnébo,
periBplenitis. Ktt
Pobuda = dioie, ilerivttide tůtlane. Domažl.
Čes. I. XIÍ. 305.
Pobadář, e, m. = pobuda m. Msn. Od.
288.
PobAdee, e, m. P. koňstva. Han. 11. S4.
Pobnjeti. Pass. nins. 379. (LiBt. fil. XI.
441.).
Pobňrky, pl., a. = toul^ dHeí lilaámi
mfxi prkna, aby lépe proaýchala, Ott XIX.
985.
Pobttřlivý, Alarm.-P. zprávy. Hol. Met.
II. 460.
Fobytný. P. mfato (kde he pobyti). Man.
Hym. 15.
PobzaJSovatt k pfsniěce. Čes. I. XIII.
367. Sr. Biněeti.
Poeedlo, a, d. Dej koně na p. = e laoo.
Dik. Km. 51.
Poceni, n. Vz Ott XIX. 986. Celkové pH-
lifioA p., hyperidroaiB nnlveraalia, jedno-
Btranoé p. přllijné, b. Bnllateraiis, mlstul p.
pfiliiné, b. iooalis. Ktt.
Počešti, D., Tiaticam. Rosk, P. 1491.
Pocetky, pl., m. Vynéati ho na p. (pod-
sedky, na břbitov). Val. Cea. 1. XI. 44.
Pocit, n, iB. P. je atav duše, který vzniká
popudem nervA. Krec. 4.
Pocttek. Vz Čad. 87., Poěitek v I. Přiap.
286.
Pocta. Vypil poctou pintu piva. Zron
IV. 128.
Poctiv, a, o, vz Poctivý.
Poctiva, y, m. = poctivec. Man. Od. 206.
Poctivý nač: na vezřeni, venetabilia
valtn, Pror. ol. lib. i. i,,. 33.
Poenbrovaný ^= iladk^. P. dikce (apian^.
Lit. I. 854.
Počasí. Ponze od Boha pocbázi p. — Vz
Počas, OtL XX. 354. Hádáni na bndonci p.
ve Slez. Vz Vybl. II. 62., Vlaaf. I. 216.
Počastná, é, f. — láhev vina, kterou po-
sílá oevéstin starosta starostovi ženichovu.
když pNcbásI a pn
příbytku nevěatiaa. S
Počesáni, n., coluai
Počesat! čeho oč
odpnati lénlm pofileai
II. 173b.
Poéestenství, n., b
Počestné, ého, e
dávaný avým pánům.
Poíetný. P. alovo
Obr. 76.
Počieti = poíiti ]
PoĚinosi, i, f. P.
Fagif. 88". (Ci poieal
Fočislms, vz oásl
Fočislovaný prou:
Počisti se z Čehi
spodařeni se p. 15IS
Počítati.
Počistus, liparea
P. 116. V Roik. R f
Počitadlo, a, n.
ampárové, chemické,
XIX. 991. Dětská p
188., 234., Vyhl
137. nn.
2. Počiti a inft
,taH: chytal. Hi.
PoČluti, vz Poěití
Počivati. Cele oa
Počstivě = poiei
ChČ. S. I. 3».
Počstivosf, i,f.=j
12>.
Počstivý -
S. I. 22b.. i[. ;
Počta Filipp, geok
a Bpis., nar. 1859. Vi
Počtčni, n, = poa
fil. XDI. 290.).
Počtoty (1) = reg
Počtverovrstný.l
Počabovati koně
Obři. 102.
Počudovánie, n. zz
slov. 1901. 83. Vz :
287.
PočnmĚtl někde.
15.
Pod. Pozměnil pod
zde jest pod zbyteín
mental. Mtc. 1904.
Póda, y, f- = pl"
Podálka, y, f. F-
trovic. CsB. mor. mu
Podarebnřlý = p
50.
Podařeně. Byl p.
neaeiD. Zvon III 46S
Podařený = tdaf^
Podařit sa = I*
Xn. 130.
Po darmo. Náfi o
ne po darmo (ne bi
II. 144.
266
Podaruněk — Podhrabnik.
Podamněk, ňkn, m. = dar. Fel. 161.
Podati 8i někoho = do ného se pastití,
domlouvati mu. Us. Kmk. Podávali si ho,
jako nezbedové seSlého člověka, otrhauce.
Hlk. VIII. 210. — se komu : nepřiteli (sicb
unterwerfen), chybně m.: poddati se.
Podávka, y, f. = poplatek. Ten dům aby
drřel beze všecb p-vek. 1482. Mtc. 1903. 52.
Podbabi, o., ves u Prahy (dle vedlejSi
hory, která dříve sloula Bába). Dolen. 667.
Také: Podbaba.
Podběhnoatl komu (čím). OČI mu p-hly
krví. Tbz. V. 9. 312. Kozum mu podbihá
(utiká). Tbz. III. 1. 34.
Podběliee, e, f., homogyne, v bot. Ott.
XIX. 997.
Podbělovati co = hilUi, P. pokojík,
stavení. Nár. list 1903. č. 215. 1., Čes. 1,
X. 419.
Podběži v VII. 1358. oprav v Podběte.
Podbor, u, m. subsumptio. Mark. Ne-
ujalo se.
Podbrádka, y, f. P. (řecká, římská) =
vydutý architektonický článek, který má
tvar buď čtvrtkrnhu n. křivky jemu po-
dobné; někdy i tvar půlkruhu nebo křivky
jemu přispůsobené. Vz Ott. XIX. 998.
Podbradkář, e, m. = hoblík, P. obyčej-
ný, s vodítkem, s plátkem, kosý, kosý s kro-
jídlem, člunkový, hladicí, s klopkou, římsový,
zakroužený. Vz KP. XI. 4.
Podhradní řetízek ndidla. Ott. XIX. 724.
Podbradný držák přilby. Msn. II. 54. Vz
Podhradní.
Podbrániéni hlízy, subphraenische Ab-
scesse. Ktr.
Podhranný, ého, m. P. se ho ptal (hlídač
v bráně). Arch. XXI. 475.
PodbřiSkový. Bolesf pleteně p-vé, neur-
algia plexus hypogastrici; zvýšená citlivosf
pleteně p-vé, hyperaesthesia plexus hyper-
gastríci. Ktt.
Podhřidný. P. slabiny. Msn. 11. 98., 309.
Sr. PodbřiSni v VIL 282.
Podhroudený. Má jazyk dobře p-ný (špi-
čatý, má dobrou vyřídilku). Zl. Pr. XXI. 86.
Podhrudek, dku, m. =: fahor vlající
a náitlky pod bradou na prsou. Pr. Slez. Ces.
1. XII. 39. Sr. Podbradek.
Podcisaři, n. Učinil krále anglického
vikářem n. p-řím svého císařství po vSÍ
Germanii. Kar. 55.
Podčelistni klání, neuralgia inframaxil-
laris. Ktt.
Podčervenalý ěim: krví. Msn. II. 432.
Podčervený ocas. Faust. 70.
Poddanecky rozum = poddaMký, Vest
XII. 94. Sr. Poddanec.
Poddanství, n. P. lidu selského. Vz Ott.
XIX. 999. nn.
Poddeňkovati co : vodní kolo (podděnky
v něm dělati). Ces. 1. XI. 188. Sr. Podden-
čiti v n. Přisp. 228.
Poddeni, n. Platí rybníkového 13 gr.,
p-ho 2 denáry. Grundzins, od dno, Grund?
Bdi. Gl. 238.
Poddražka, y, f. i= podkop, podrjváni.
V zlodéj. mlnvě.
Poddružný, vz Podřadný.
Poděditi po někom: Jrsk. XIII. 3. 17'
Podehnati na koho. Podháněti na ně-
koho = itváti. Val. Ces. 1. XI. 179.
Podebrati se ěim. Meč krví se podebral.
Msn. II. 377. Žhavým uhlím se podebřival.
Litom * 50.
Podejiti. Blud ho podeiel = zmátl si
cestu. Hoš. Pol. 140.
Podělati co komu. Nevím, co sme vám
p-ti = udělali. Val. Ces. 1. Xn. 420., 467.
Poděliti se na ěem. N. podílel se na
té bitvě, lépe: byl účasten té bitvy. Mns.
fil. X. 138.
Podélnik, u, m. P. při stavbách. Vz KP.
IX. 279.
Podeistiti koho. Frant. 36. 20.
Podeměsti, n. Msn. II. 33.
Poděrák, u, m. = idšt hoblice. Vz KP.
XI. 2.
Podervati co komu: údy (poraziti, za-
biti ho). Msn. II. 390.
Podesnik, vz Slížence.
Podešvice, e, f. = sHaj trám na zemi lesíci,
na kterém stojí stodola: p. hnmenční =
oploteh. Vyhl. II. 311. Vz Podešev v 11.
Přisp. 228.
PodetHeti = otupiti. Pel. XV.
Podevzdvihnúti. P-na mu lokte. Lék.
B. 206í>.
Podezdi, n. Nádvorni p. Msn. Od. 275.
Podezřelec, Ice, m. Tbz. III. 2. 62.
Podezřen, ě, f., osmnnda, rod kapradin.
Vz Ott. XVIII. 918.
Podezřeni, n. V p. se dáti. Fel. 18.
PodezHvanec, nee, m. Tbz. V. 4. 203.
Podezřívaný. Tbz. V. 4. 203.
Podezřívané. K lomu p. dokládá. Wtr.
Min. 129.
Podezřívati utvořeno od zřieti, jako
zníti— zaznívati, hřmieti — zahřímati. MS.
Podezřivavee, vce, m. =: kdo podeMvá,
Mns 1904. 27.
Podezřivka, y, f. = podetthsni. Tbz. V.
5. 239.
Podezřivý. Jungmann liČÍ J. Nejedlého
jako závistivého, p-ho (podezírajícího). Lit.
I. 611.
Podhajský Vine., lékař a spis., nar. 1837.;
Jo9. Dr., spis., 1838.— 1873. ; Wnc., ě. pa«-
<^agog, okres. Skol. inspektor a spis., nar.
1840.: Jo8., č. architekt, nar. 1858. Vz Ott.
XIX. 1004. nn.
Podhelemni čapka. Jrsk. III. 133.
Podhlidáni, n. Místo dověrnosti jest p.,
přesuzování, valchováni jedněch druhých.
Kom. Did. 6.
Podhnizdě, ěte, n. = euHe. DSk. Km. 20.
Podhoděný. Potvora p-ná (nadávka). Mod.
kn. C. 40. 132.
Podhodky. Jíti někam na p. = elavnotf
po hodech^ mladé potvíeení. Val. Ces. XL
178., 93.
Podholený.. P. hlava. Jrsk. III. 4. —
kde. Pán vlasů nad čelem i nad týlem
vysoko p-ných. Jrsk. XII. 339.
Podhorský Jot., spis., 1868.— 1901. Vz
Ott. XIX. 1006.
Podhrahie. Kat. 15. (Mi.).
Podhrabnik =? Wtr. Min. 42.
Podhradský — Podlohy.
267
Podhradský majer. Oes. I. XI. 296.
Podhrázi, n. Kázal p. zaplésti- a kame-
nim zametati. 1488. Arch. XIX. 244.
Podhrdli, n., vz Lieskovka, 0?ar (lašsky.
Vyhl. n. 201.).
Podhřebenoyý, infraspinatos. Rtt.
Podhrudnik, u, m., vz Náprsnik. Ott
XIX. 1007.
Podhuekati koho proti komu = poštvati.
Slov. Czam. Slov. 150. Vz násl.
PodhuckáTánie = ponoukáni, itvani. Na
jeho p. Slov. Sbor. čes. 38. Vz předcbáz.
Podeházeti odkud, Z rozepři podcházi
bezbožnost. Kom. Ces. 215. Vz Podjiti.
Podehodniči. Patřim už na p. (hřbitov).
Přerov. Ces. 1. XIIÍ. 279.
PodehycoTati eo (brzo) = chápati, Vaí.
Ces. 1. X. 464.
PodÍYOký = drobet divoký. HoS. Pol. 149.
PodÍTauKa, y, f. Půjdeme, abychom užili
p-ky na Praha. Rais. Vlast. 340. Sr. Podí-
vaná.
PodivoTati se, vz Podiviti se.
PodJe§enix Doba p. Msn. II. 398. Sr.
Podjeseň.
Podjiti. (Žaluje naň), Že z jeho dvoru
podcházi jemu voda skrze zeď do sladovny.
Arch. XXL 192.
Po^jiždí, n. '= podjížď. Dšk. Km. 6.
Podkaháti, n. Vyndal housle z p. Jrsk.
XVII. 6.
Podkazenie, n., incensum. Mam. A. 25i>.
Sr. Pudkaditi.
Podkazévati. Sť. Podkaditi. Mš.
Podkeři, n. Pramen bublá z p. Svět.
knih. 420. 132. Sr. Podkeř 11. 637.
Podklad (mor. podlina) r= podložka na
okraji sukně asi na dhň široká. Slez. Vyhl.
II. 182,
Podklái^teři, n. Arch. XX. 505.
PodkličkoTý. P. jamka, fossa infraclavi-
cnlaris. Ktt. Vz Kmen.
Podkličnice, e, f. Msn. Od. 265.
Podkličnik, a, m. P. kláitera. Zbrasl.
231
Podklona, y, f. = poklona. Službu naSi
a slušná p-nu vzkazujeme. NB. č. 151.
Podklopový. P. zámyéka u stok. KP.
IX. 315.
Podkolenice, e,f.=zpuníocfia. V zloděj,
mluvě.
Podkolenni. P. žila, véna poplitea, hlu-
boké žlázy zákolenni, podkolenni, glandulae
popliteae profundae. Ktt.
Podkosený něčím. Zr. Krist. III. Sr.
Podkositi.
Podkositi co komu: údy (zabiti ho).
Msn. Od. 207.
Podkouřiti. Podkuřovati obili vosím dí-
lem a mravenci, aby se kupci hnali k pytlům
jako vosy do báné a mravenci do mrave-
niště. Nár. list. 1903. č. 277. 4.
PodkoYářstvi, n. = diláni podkov a při-
pevňováni jich ke kopytům. Nár. list. 1903.
ě. 138. 9., Ott. XIX. 1010.
PodkováTati, subferrare. Milí. 26. Sr.
Podkovati.
Podkovovité něco stavěti. Jrsk. V. 52.
Podkovový. P. pismo notové. Nejed. 216.,
303.
Podkožka, y, f., hypodermis = Část stěny
tělní složená z buněk. Vz Ott XIX. 1011.
Podkožní protnuti svalu, myotomia sub-
cutanea.
Podkrál, vz Vajcčník.
Podkrásti koho. Nová milosC ji podkrade
(jme). Baw. £. v. 2459.
Podkrkonošský. P. víska. Lit. I. 651.
Podkrmaši, n. P. slavilo se tu neděli
po krmaii. Slez. Vyhl. II. 54.
Podkup, u, m. = dar, dč&gov, Msn. Od.
228.
Podkůpky, hra karetní. Vz Ces. 1. XIV.
252.
Podkupný. Bráti podkupné. Slad. Cor.
44.
Podkytliy n. Lazebnice v bílém p. Jrsk.
Pov. 197.
Podlá 1= podlaha. Slůpi sú ustanoveni
na podlách zlatých. Mus. 1864. 297.
Podláéky = podvlikaiky. Volyně. Čes.
1. XIII. 124. Sr. násl. Podlikaée.
Podlaha Anf. Dr. theol., kanovn. a spis.,
nar. 1865. Vz Ott XIX. 1013.
Podlaholožný. P. svině. Škd. Od. 155.
Podlán, u, m., jm. lesa. Hoí. Pol. 140.
Podlaz, u, m.= rokle pod bývalým BudČem.
Čes. 1. XII. 262.
Podlaženi, n. = dlaiba, Baw. Ar. v. 2736.
Podlážka, y, f. = šikmá prkna pod pilou,
po kterých padají piliny do drtniku. Ott.
XIX. 1014
Podlebice, e, f. Krvavý zánět p-ce
vnitřní, haematoma durae matris. Ktt.
Podlebicový. P. houba (rakovina moz-
ková), fungus durae matris. Ktt.
Podléhavý Člověk. Czam. Slov. 202.
Podlešáci = osadníci fary Bílé Hůrky
na HInbobku. Čes. 1. XIV. 300.
Podlédka. Šátek zavázaný na pku =
oběma cípy do zadu. Volyně. Čes. 1. XIII.
124. — P., rostl. Vz Jaterník (na konci).
Podléštný. P. fíola, picos peda. Rostl.
F. 39.
Podliče, vz Lička. Dšk. Km. 20.
Podlidnik, podludnik, a, m. Každý hofer
podlidnik platí půl třetího peníze. Slov. Čes.
i. XIV. 367. Podludník má dáti Školníku
(učiteli) o vánocích babku. Ib. 368.
Podlikače = podvlikaSky, Hofi. Pol. 140.
Podlipný Jan Dr., adv. a spis. Vz Ott
XIX 1014.
Podlipská Sofie, spis., 1833.— 1897. Vz
Ott. XIX. 1015.
Podlipský Jos. Dr., lék. a spis. ; Prokop,
spis. a adv., 1859.— 1900. Vz Ott. XIX.
1017, nn.
Podliska, y, f. =: dětská hra kamením
na vodě. Volyně. Čes. 1. XIIL 124. Vz Mi-
stička L 1028.
Podlištka, rostl. Vz Orsej zde.
Podlištky, pole u Střížova. Čas. mor.
mus. III. 140.
Podlitina krevní, hyphaemia, suffusio san-
guinis. Ktt.
Podlohy, pole u Kojetic. Čas. mor. mus.
III. 140.
' i\
lil
H-^i
é
^:■L'^
rýi
c««.
■J .M
ů
H
r».
ř.»4
^Mm
268
Podlomený — Podřadný
Podlomený. Píttn.
Podloubati se kde. Podlůbav se ve váčku
dobyl jest list a řekl. 1512. Arch. XIX. 95.
Podlouka, y, f., jm. pole. HoS. Pol. 140.
Podložní mísa, Leibschttssel.
PodluhoTaté. To městečko leží p. (tábne
se do dálky). Lbk. 4.
Podmáéecí apparat acety lenový. KP. X.
122., 126.
Podmanský statek. Mtc. 1903. 810. Sr.
Manský.
Podmásli, n. Ani dvoje p. není stejný.
Čes. 1. XIU. 178.
Podmět věty v podřeči polnickém. Vz
floS, Pol. 120. nn.
Podmětý. Bezpodměté rčení, p. rčení Mns.
Stod. 31. 8r. Podmétný.
Podmohylný klopot. Sbor. čes. 126.
Podmok, n, m. Tam trúboa p. vypadá.
Arcb. XX. 424.
Podmokáni, n. Grunty p-nfm se zba-
bňají. Arcb. XX. 370.
Podmořanka, y, f. = placka, sleďovitá
ryba. Vz Ott XIX. 827., 1021.
Podmraéno, a, n. Studené p. Jrsk.
XXVI. 869.
Podmrrka, y, f., notholaena, v bot. Ott
XIX. 1021.
Podnaditý čím. Kká. Sión. I. 224.
Podnaraziti si co čím: bůček dobrou
svatčinou. Vin. I. 179.
Podnářečni tvar. Osv. 1896. 560. Vz
Podnářečný.
Podnaroušiti se = podnapiti ««, z něm.
Mor. Emk.
Podnásyp, u, m. Ott. XIX. 1021.
Podnebí, n. = klima. Vz Ott. XIX. 1021.
— P. = nebeia nad potUU. Vyhl. II. 115.
Podnehtí, n. Zánět p. (posledního článku
prstního) panaritium, Nag^elgliedentzUndung.
Ktt.
Podnět, u, m. ^ podpal Tu tepruv sekejte
podniety (pod oheň). Frant 19. 24.
Podnět, i, f. = jarní setí (čočka, hrách,
len). Seli jsme do podnětí. Litom.
Podnětný. P. úsilí. Nár. list. 1904. 107.
21.
Podnieti, podej mu. — co = vzítí na se,
podstoupiti. Pel. XV.Sr.Podjíti, Podejmoutí.
Podnikatelský. P. činnosť. Nár. list. 1905.
131. 25.
Podnoží, n. P. stohu = úprava půdy
stohu, aby spodní vrstvy obilí časem nebyly
poškozovány ; P. čtyřhranné, kulaté, obdélné,
vícehranné. Vz KP. IX. 410.
Podnožní omítnutí zdi. Vz KP. IX. 34*2.
Podnožník, u, m. = hoblík. P čtvrtkový,
francouzský, německý, perlový, s páskem,
zařezávací. Vz KP. XI. 5.
Podnůžka, y, f. = podnížka, spojuje
vzadu ramena vozu. Litom. 64. — P. =
ílapadlo u kolovratu, podnoika. Litom. 65., 66.
Podoben, bna, o, vz Podobný.
Podobenka, y, f. =: podobizna. Slov.
Vzáj. I. 100.
Podobizniti koho = podohisnu jeho dUatú
Ces. 1. XI. 87. Sr. Podobizno váti.
Podoblačný dul (ves). Halí. 51.
PodobnotYomosť, i, r., homoeoplasia. Ktt
Podoboěi, n. Z p. na někoho pohlédnonti.
Rais. Sir. 179.
Podobej Í8ta, y, m. = ěoangelik. Jrsk.
XX 2 96
Podóbřiti si = polepm n, Sb. s). 1902.
89
Podohniti = podpálili. Služky p-ly dříví.
Msn. Od. 121.
Podokapný žlab ve stavení. Vz KP. IX.
351.
Podolák Jos., č. spis., nar. 1860. Vz Ott
XIX. 1025.
Podolský z Podolí Šim , spis., nar. 1562.
Vz Ott, XIX. 1029.
PodoltáH, n. Malované p. J. Koštálek.
Smích, a Zbrasl. 311.
Podomáení práce. Čes. 1. XIIL 378.
Podostati, podostanu. Y hubenstvích ne-
podostanů.Ž. Trnhl. 139. ll.(non subsiatent).
Ž. wif.: neostanú, 2. klem.: nepodstojie. Ms.
PodotkoTati koho ^poplaiiti. Pes slepici
p val. Zvon IV. 708.
PodozriTý dom = podezřelý. Slov. Sbor.
čes. 245.
Podpáliti co komu. KAfi utíká, jakoby
mu ocas p-lil. Krkoni. NeČásek.
Podpalka, y, f. = podpal. Hauer 8.
Podpásaly, adcinctus. Mam. A. 16*.
Podpasník, u, m = řemen u koňského
postroje. Msn. II. 431.
Podpateřniee, e, f. Zbytnivý zánět p-ce
Šíjové, paehymeningitis spiralis cervicalis
hypertrophica. Ktt.
Podpažní krajina, regio axillarís, Axil-
largegend. Ktt
Podpěra Jos., spis. botanik, nar. 1878.
Vz Ott. XIX. 1030.
Podpěradlo, a, n. P. brady, Kinnstutze,
nožní, Fussstatze. Ktt.
Podpěratel, e, n., sustentator. P. víry.
Pat. Jer. 139. 30.
PodpisáTati m. podpisovati. Kbrl. Džl.
16.
PodpiYOYámik, a, m. zupomahaě v pivo-
vaře. 1663. H. Jir. Mýto 90. 1.
Podplaeenee, nce, m. = podplac€uj
člověk. Tbz. III. 2. 228.
Podplamejček, čku, m. = podplamenice.
DSk. Km. 37.
Podpopelničí chléb, subciuericius panis.
Ev. olom. 32. 50.
Podporek, rku, m., humerulus. Mam. A.
24b.
Podpověď, i, f., hypothesa. Mark. Ne-
ujalo se.
PodpraTený čím: kožich vlčinon (pod-
iitý). Nár. list. 1904. 314. 9.
Podprodavač, e, f., Unterverkanfer. Pokr.
1886. č. 10.
Podpuehlý. P. oči. Čes. 1. XIL 385.
Podpupči, n., sirbus. Vz Podpučí v VIL
1S59. U Vel. 148.: podpupH.
Podpůrci smlúva. Arch. XX. 429.
Podpudtěný. P. pivo: Jrsk. III. 258.
Podpyrenejský. P. městečko. Zr. Nov*.
219.
Podřadný, poddrvinf, subaltem; podfa-
din^f subordínatuB. Mark.
FodráMti — Podtrb.
M komu = polrfiatí. Slad.
PotUiMti
Kicb. 100.
PadřasoTf, n. (n oka). Tbi. V.
Podrážeika, j, f- ^ malá jpumpa o pivo-
vurech. OtL XIX. 830., 1031.
Podráženi, n. P. toun půiobi dojem
iDtooaÍQi nejlatotj. Pokr. 1686. iS. SI. Sr.
Podtep.
Podraii, d. Na P. = pole n Radoiova.
Gae. mor. maB. III. 138.
PodraiDi blldaS (pfi dráze). KU. Slor.
36.
Podremlík, a, m. = idtf ml^na, aa které
leít hřlda *« thlavtm Cee. 1. XI. 187. Sr.
Remllk.
Podrepka, v, f. ^íupinuika, amrothnruB.
Va Ott. XXIII. M3.
Fodrhnúf sa = propadnouti *«. Sbor.
aloy. 1901. 111.
Podrehuiý (im. Haixdo vdtrem p-né.
Tbi. V. 5. 22.
PodroéoT, a, m. — Podroíooi v VII. dfle.
FodrotoTgký. P. matifka p. Marie. Tbs.
V. 9. 173.
Podrost^jici práce. Kom. Did. 236.
Podroníltl §e =: podnapiti it. Fel. 9í.
Z Dém.
Poárúiéný = podnapas. Val. Ces. J. XI.
47. Z oem.
Podrůzgsf 8Í co: nohu ^ pohmoiditi.
Val. Ce«. t. XII. 44.
Podruíný. P. komora (podrobí). Jrsk.
XIII. 3. 218.
Podrybnifc, o, m., jm. poli a Ink. HoÍ.
Pol. 149.
PoárjťhmArM ^poaUmovati. SmlS. 25.
Podrápati, podrj-povati co. Hrni. 28
Podrytl koho proti komu, JJajcb proti
mně podrývajíc. Frant. 419.
Podrývaný, anterwltblend. P. práce. Pokr.
1885. 6. 160.
Podryrnč. /eaa p. ma řekla (dobiraji<?
8i ho). Zl. Vt. XXI. 139.
Podsaditi co kam (nní). To, co má
v hlavS, na dlahy p. nemUže (tím dluhů
nezaplatí). Mor. Gta. 1. XI. 272. — co ternu
^z:jiní myilniítmu podloíUi, pfttlupovati to,
Fel. 16.
Pod§áklý řim : krvi Han. II. 186.
Podsede^ný, pole n áalovic. Cas. mor.
mua. III. 140.
Pod*iemnfk, a, m. = podt.dtnik. Nár.
list. 8.!2. 1898.
Podskotné nřco Činiti. Skd. F. 23.
PodskoČnomyslný. P. iedlruc. Man. Od.
63.
Podskok. V aonboji p-kem se chrániti.
Vrch. Uog. I. 803.
Podsllznliní. Zúdíc vaňva pho hrtana,
laryo^tÍB phlegmoaoaa a. aubmacosa. Ktt.
Podslonpefi, pnS, f, V p-pni poatavitl
pohovka. Hbd. Od. 58.
Podslupee, pce, m. Výhélaý p. (ve zdi
hradební). Hsd. 11. 216.
Podsmykováni, a. =: podkUJdnl. Hart.
S. Ind. 2ii8.
FodsoUt komu kam: cizím holabům
pod ocásek (aby Deulitli). Ces. 1. XI. 177.
Podsoukale
Jnk. XII. 233.
Podstarosti,
Arch. XX. 135.
PodstatliTý
1776. Sr. Bily (
Podstatný. F
řefii Palackého.
Joi., apis., nsr.
Podstava, y
íásf, kde je vel
aubstantia. Z p-
138. 16.
Podstav! vo,
Rom. básĎ. 126
Podstavnfk,
stavo. Li tom. 6'
Podstolek, 1
n. 288.
Podstráni, i
Podstrřka, ]
p-ky naS <!inil (li
Podstřehnoi
tajnoH rifa>bou p
Fodstřel, n,
i nohou; z mai
hnil). Slez. Vyb
Podstrelenic
ienic rao a p.].
Podstřlhovai
aby nepadaly d
Popstropový
Podst&l, po
mknatoa vpodsi
BtOli.
Pod stupnice
IX. 312.
Podsaditi SI
v. 37G.
Podsndstvi,
Podsvětový.
Podsvětsko,
Fodsvijansk
Poddái, u, m.
(bovézlho dobyl
Podtec, tce,
Tbz. n. 3. vyd.
PodSitosf, i,
Kár. list. 1904.
Fodiknbati I
vajl se oby£. v
jen do slánce v
v pátek; vedle
jen ,Da novS'. V
Fodfitemflovi
Arch. XX. 263.
Podtáhnouti
Co stm faroB
34.
Podtatransk;
Podtep, a. m.
On ji p-pom vivi
býti: podiop, H
Podtočiti Cd
nemá vlna podt
PodtrdliĚiny
Podt{«ni, n.
1434. Vlast.
Podtrli, n, m
270
Podtrženi — Pohlavni.
Podtrženi, q. Vody způsobily Škody
p-nim mnohých ohalap. Tk. XII. 309.
Podupati. Podupávajíce (tančili). Jrsk.
XVIII. 3. 186.
Podusiti koho = potrhati Vz Dnsití na
konci.
Poduščiéka, y, f., zdrobn. poduika. Dík.
Km. 36.
PoduSi, n. Ťal ho v p. (pod uši). Man.
II. 295.
Poduška Todou plnénA, Wasserbett. Ktt.
Podvaleénik, u, m. = druh hohUku. Ott
XIX. 1034.
Podyálka, y, f. Šedé na p-lce stavu.
Zvon III. 874.
PodvazadlOy a, n. P. pod rnkivce. Brt.
P. n. 708.
Podvazek, zkn, m. = vMé přádenko niti.
Domažl. Čes. I. Xlí. 308. Sr. Škádlen, Sa-
matka.
Podvázka varletni, snspensorinm scroti.
Sr. Podvěska. Ktt.
PodvazkoYý řád. Kol. Her. I. 288., 290.
Podvazovačky, pl., f. z= podvazovad
kleiti, Ligaturzaoge. Ktt
PodTědomi, n. Z p. vyvalí se přival
nových mygiének. Nár. list 10./8. 1900.
Podveselený = napilj. Z kn rožm. Wtr.
Podvěska, y, f. P. (podvéSadlo, pod-
vázka). P. varletni, suspensorium scroti,
Tragbeutel. Sr. Fodvázka. Ktt
Podvesnik, n, m., rybník. Stm. Poh. 59.
Podvine (podvinné, vinnice?) Cum agris
et p. XIII. stol. Friedr. 16c.
Podvinutý koráb (podložený). Škd. Od.
97.
Podvižený, elevatus. Ž. klem. 8. 2. Sr.
Pod vi hatí.
Podvláčeni, n. V nohavicích pláténých,
vázaných, jako jsou k p.; Nohavice vázané
k zimnímu p. Zvon IV. 122., III. 207.
Podvlikač, e, m. Usedl v p-Či ke kamnfim.
Jrsk. XXVI. 234.
PodvlkoTati, = dilati kaéki/. Štěpánovice.
List fil. 1902. 250.
Podvodnický. P. řemeslo. HrlS. Hus.
125.
PodToJ. Dvéře z p-je vyrazili a vyvalili.
Arch. XXI. 333.
Podvojmokališný pohár. Msn. Od. 224.
Podvomý, ého, m. =: kdo má na starosti
dvůr. Tk. M. r. 186.
Podvoz, u, m. U rybníka nad trúbami
p. délati. Ué. spol. 1903. XIII. 15.
Podvozataj, e, m. Msn. II. 101.
Podvozek, zku, m. Cep p-kn, der Dreh-
gestellzapfen. Jind. 21. P. lokomotivy. Ott
XIX. 1036. — P., = osa, náprava vozu.
Litom. 63., Hoi. Pol. 149.
Podvrácený, snbversus. Lék. A. 15«. 1.
Sr. Podvratek.
Podvrci, vz Podvrhnouti.
Podvrh, u, m. = podvriend vie. Osv.
1896. 459.
Podvrhnouti kopi = proti nepříteli
postaviti. Jrsk. VIII. 3. 56.
Podvrženina, y, f. = padělek, faUifikát,
nepravá památka historická. Vz Ott XIX.
1036.
Podvriený. Jeli p-nými kopími (spu-
štěnými, napřaženými). Jrsk. XÚI. 326. —
P. = poddaný. Mark. Neujalo se.
Podvzdvihnúti, extollere. Ž. kap. č. 27.
9. Sr. Podzdvihnonti.
Podychnutý čim. Líce měla jako p>tž
ruměncem. Rais. Vlast. 313.
Podýmniti eo. Podymní kámen. Lék. B.
294b. Sr. Podymovati.
Podymovati = nadýmati, popouzeti. P.
na hněv. Chč. S. II. 194b.
Pod zapomenouti = zapomenouH na &u.
Baw. Ap. 208b.
Podzemek = jahoda podzemská. Slez.
Vyhl. II. 222.
Podzemnieový. P. pokmtiny. Ott. XX.
32.
Podzlmi, n., vz Podzim.
PodziweJ sie, mój syneczku szwamy,
Unee na TéSinsku. Vz Brt P. o. 978.
PodzHvaný. P. narážka. Mart S. Ind.
233. Pozn.
Podzuvky = ohnoiené n. větdni nohavice,
oblékané mUto tpodiíákA. Val. Ces. 1. XI. 116.
Podzvánka, y, f. = viHeka «e zvonkem
oznamujirim pozdvihováni. Kbrl. Džl. 14.
PodžebHčský. Přijímačko p-ská (na-
dávka)! Vz Žebřík (v mučíme). XVI. atol.
Zvon II. 593.
Podživoti, n. Udeřil ho v p. (v spodní
čásť života). Msn. II. 197.
Podžlutý had. Faust 70.
Poetika, y, f., řeo. Vz Ott XIX. 1041.
Poětisovati = poeňi »$ zabývali. Čcb.
Kv. 137.
Poettinge-um, a, n. = divci vyehovávad
ústav založený od kanovníka hraběte Poet-
iingSL v Olomouci.
Poettin^-Persing Eman., hrabě, 1820. až
1898. Vz pfedcház. Poettingeum a Ott XIX.
1043.
Pofčil = posud. Na slov. Skalická. Sbor.
čes. 86.
Poflakovati éim. Pořád rákoskou po-
flakoval (učitel). Jrsk. XX. 1. 38
Pogorditi kým = pohrdnouti. Slez. Vyhl.
n. 74.
Pohádka. Není o něm ani p-dky (neví
se o něm nic). Nár. sbor. 1902. 19. — Slezské
pohádky. Vz Vyhl. II. 203.. Vlasf. I. 62. O.
p. vz také: Brt Čit 26. nn., 141. nn.
Poliádkářstvi, n. Tbz. V. 5. 264.
Pohádkové, mSrchenhaft P. zamlžená
věc. Pokr. 1884. č. 356.
Pohaléřný chléb == po haléři. 1457. MS.
Pohan Václ. Alex., spis., 1791.— 1850.
Vz Ott. XIX. 1045.
Pohaněnka, y» f., rostl. Vz Sasanka zde.
Pohanka, y, fem. k pohan. Lok. 57. —
P. = hreika, polygonům, rostl. Vz Ott XIX.
1046.
Pohéi^ e, m. phito. Rozk. P. 2100.
Pohl Václ.. spis., 1740.-1790. Vz Ott
XIX. 1046., Lit L 133., Bílý Obr. 65.
Pohlavně, geschlecbtlicb. P. dospívati.
Hol. Met II. 305.
Pohlavni. Léky proti pudu p-mn, ant-
aphrodisiaca. Ktt.
Pohledávka — Pohublý.
271
Pohledávka, 7, f. Postup pvek. Ott.
XX. 312.
Pohlednice, e, f. = Ustek korretpondenénl
opatřený na straně dopisní pohledem na
krajinu, město, budovy, výjevy ze života.
Vz Ott. XIX. 1048.
Pohledomet, n, m. = kukátko. Čch. I.
Pov. 98.
Pohlodek, dku, m. Pecky, kosti, p-dky
(k Čemu potřebí dobrých zubů). Kom. Did.
263.
Pohltati co čim. Myslí, že vfietek rozum
lyžicou p-tal (pochlípal). Rizn. 175. Sr. Po-
hltiti.
Pohltiti co. Rádi by vešken svět na
zboží p-li. Hus. Post. 198.
Poliluéný. P. město. Mark.
Pohlupavec, vce, m., nadávka. Slez.Vyhl
11. 335.
Pohlupavý = přihlouplj Syn drobet
p-vy. Slez. Vyhl. II. 295.
Pohněvanosf, i, f. Msn. II. 143.
Pohnouti čím co. Krokem svým by zemi
pohla. Koil. SI. dc. III. 7. (Lit II. 210).
Pohňusky == zbytky (jídla). Mor. Čes.
1. XI. 254.
Pohodlniéek, čka, m. Máj. m. 18.
Pohone, e, m. = pohúnek^ mladii pacholek.
Vz Pohonéí. Vých. Č. Jrsk. XXV. 286.,
Liitom. 70.
Pohodnice, e, f. Její popis vz v Ott.
XIX. 1049.
PohoniČ. e, m., vz předcház. Hops.
Pohonné, ého, n. =: poplatek soudní za
pohon. U. Jir. SI. pr. II. 226.
Pohoř, u, m. cz pahorek, Mark.
Pohořatl. Pí a pi, jakoby knol nepoho-
řal (jakoby se nic nedělo). Rokyc. Post.
183«.
Pohordati = pohrdati. Mš. exv
Pohořelý J03. (Jos. Kntenský, Kutno-
horský, mírumil), kněz. a spis., 1808.— 1887.
Vz Ott. XX. 1.
Pohorky, pole u Brtnice. Čas. mor. mus.
lí. 138.
Pohorská L., spisov.
Pohoršený = pohoriUoý. P. přiklaď
exemplnm incredulitatis. Ev. ulom. 15. 36.
F. obyčej. Chě. S. II. 16H>.
Pohoršiti čeho. Tak svého práva p-Šil.
Arch. XX. 544.
Pohoršiivě (jednati). Kká. Sión D. 118.
Pohospodni. P. řeě (po hospodách mlu-
vená). Pokr. 1885. é. 97.
Pohost, n, m. = dar. Dám mu p. Msn.
Od. 253.. 308.
Pohostba, y, f. = pohoitěnL Míti zásobu
oa p-bu. Mns. II. 149.
Pohostně někoho živiti. Msn. Od. 251.
Pohofltný dar. Msn. II. 106., Od. 225. Sr.
Pohost.
Pohosty = dvory pro cizí kupce. Do len.
Pr. 331.
Pohotový. P. zboží. Nár. list. 1903. ě.
165. 14.
Pohověti komu čeho. Ať mi těch peněz
pohoví (počká) do jarmarku. Arch. XXI. 59.
Pohovkový polátář (na pohovku). Nár.
list. 1903. č. 347. 18.
Pohovor, u, m. = vojen$ký poeudek po
kaidém manévnt. Vz Ott. XX. 2.
Pohrahiště, ě, n. Rais. Vlast. 208.
Pohrahiti. LibuSe tu po své smrti jest
pohrabena (pohřbena). Pulk. Lobk. k. 5.
Pohrahovač, e, m. P. sena. Us.
Pohrabovačka, y, f. = hospod, nástroj.
Patentní p. úzkokolejná, p. hustofadá s 36
ocelovými zuby. Nár. list. 1905. 131. 22., 21.
Pohradek, dku, m. = náspi u chalup
a statkfl. Slez. Vyhl. II. 198.
Pohraničí, n. České p. Mus. 1863. 326.,
Msn. Od. 131., 208.
Pohraniční řeka. Nár. list. 1903. č. 243. 17.
Vz Pohraničný.
Pohrbek, bku, m. = pahorek. Mam. F.
87a. 1.
Pohřbíváni, n., vz Ott. XX. 2.
Pohrdaly, despectus. Pror. oI. 40^. 2.
Isa. 53. 3. Sr. Pohrdaný.
Pohřeb. Sr. Ceč. 179. Na Sušičku jdou-li
s pohřbem a potkají na cestě mužského,
věří, že z té vsi, kde ho potkali, nejdříve
zemře mužský, pakli potkají ženskou, zemře
nejdříve ženská. Mtc. 1. 1897. 9. P. ve
Slezsku jest trojí a) pdkropek či zažehnávka,
b) p. s půl konduktem (půl offícíem), e)
8 konduktem (s celým officiem). Vz Vyhl.
II. 117.
Pohřésti, vz Pohřbíti.
Pohřešovanec, noe, m. = pohřeSovanj
ílovik. Stan. I. 271., If. 67.
Pohřížení, n. Vz Pohroužiti. Um. rond.
706.
Pohrom, u, m. Boje se p-mu velikého
v lidu. Hus. Post. 81t>. Byli postiženi po-
hromem krupobití. Již. Č. Nár. sbor. VIII.
19. Sr. Pohroma.
Pohroutit = pobořiti. P. stavení. HoS.
Pol. 140.
Pohrudnice, e, f. = jemná a hladká
blanka seromi povlékajiei plice. Vz Ott. XIX.
920. 8r. Poplícuíce. Zánět pohrudnice, ply-
natosf hrudní, vodnatelnosf hrudi, krvavosf
krndi, tuberknlosa p-ce, rakovina p-ce, mě-
chožil p-ce. Vz Ott. XX. 6.— 10. Zánět plic
ve spojeni se zánětem p-ce neb požebemice,
peripneumonia; zánět p-ce, pleuritis (hra-
niční, diaphragfmatica, jednostranný simplex,
převleklý, metastatica, rozsáhlý, diffusa).
Ktt.
Pohrndnicoplíení zánět, pleuropneu-
monia. Ktt.
Pohrudnicosrdečníkový, pleuropericar-
dialis. Ktt.
Polirudničný rakovina,carcinoma pleurae,
klenba p., apex pleurae, choboty, sinus
pleurae ; výron syrovatečniny krevní do vaků
p-ních, hydrothorax;prvotni zánět p., pleuritis
primaria. Ktt.
Pohrudníkový chobot. Ott. XIX. 920.
Pohrúziti. Ev. olom. 169., 192.
PohrůžIivě k někomu mluviti. Světz.
1895. 39.
PohrůžIivý. Důtklivé a p. psaní (dopis).
Zbrasl. 309.
Pohublý. P. dívčina (po nemoci), tvář,
postava, líce. Jrsk. XXVI. 36., XXV. 14.,
XXIV. 216.
272
PohnnSesko — Poji5ka.
Pohuněesko, a, d.» zdrob. pohůnek. Hocb.
11.
Pohunek Fr., far. a spis., nar. 1846. Vz
Ott. XX. 10.
Pohůnek. Na Téšiosku: pogunič, pro-
atřednik, Vybl. 11. 315. P. vyrůstá v paobo-
léčka a ten teprve v pacholka. HroS. 158.
Pohupek, pkn, m. P. udělati = klopýť
nouti. Deštná. Mi.
Pohupovati. Začala p. Rais. Lep. 178.
Sr. Pohnpkati.
Pohvézdný. Sedí v p-dné stolici. Hod.
Žalm. 121.
Pohyb. Vz Ott, XX. 10.
Pohýbati co čím. Liboia varytem skály
p-la. Krok I. a. 4.
Pohybel, bia, m, das Motiv. Mnohým
jest p. zlato. Jg. v Krokn I. a. 5.
Pohybovati co. Málokterá kniha pohybuje
svědomí. 1746. Hrubý 277.
Pohybový. P. představa (pohybu). Čad.
128.
PohýHIiee, e, f., praevaricatriz. Pror.
ol. 32». Jer. S. 10.
Pohyzdný^ vituperator. Rozk. P. 1040.
Pohyždéni, n., vitnperatio. Rozk. P. 1388.
Pochápnonti 86 k čemu. P-pl se k ru-
čnici. Z kn. komor, soudu z r. 1554. Wtr.
Sr. Pochopiti.
Pochcánky. Č. Buděj. List fíl. 1902.
250.
Pochládek, dku, m., zdrob. pochlad, chlad.
Hamz. 65., HoS. Pol. 140.
Poehladný =: trochu chladný. Hoi. Pol.
149.
Pochlápat koho = potrestati a p. Haná.
Hoch. 130.
Pochlapiti. Ječmene po dýiči p-ly (se
polepšily). Čes. 1. XIL 381.
Pochleb, u. m. = pochlebováni^ adulalio.
Rozk. P. 1329.
Pochlebnůstka, y, f. Horatiovská p. Lit.
I. 566.
Poehliplý úd těla. Msn. II. 448.
Pochlopec, pce, m. Srdce naie tvůj p.
Brt P. n. 1070. Sr. Poklopec.
Poehloubati se ěim. Aby se tím p-bal.
Arch. XX. 167.
Pochmurně. Oči se mu p. zasvítily. Tbz.
V. 6. 121. Sr. Pochmurný.
Pochod. Vz Ott. XX. IL — P. = hudba.
Vz Brt. P. n. 862. — P. = původ. Mají p.
od Antikrista. Hus. Post. SOk
Pochodici. Kniha p. z roku . . Nár. list.
1904. 365. 2.
Pochoditi jak. P-dil ako žebrák s dě-
ravou kapsou. Rizn. 177. — si v čem. z=
dlouho choditi. Pochodil si v něčem (v těch
šatech). Rais. Lep. 306.
Pochodováni, n. = záchod. Co v ústa
chodí, v bfícho jde a na p. vypustí se. Č£.
Han. 39.
Pochochtáváni, n. == posmíváoí. Mam.
F. 90«. 1.
Pochop, n, m. = podněty vznik, přiéina.
Hřiech má p. v voli. Hus. I. 275. a j. —
P. = pták. Vz Ott. XX. 13.
Pochopen, pna, o, vz Pochopný.
Pochořévati = ttonati. Val. Čes. I. XII.
385., 42L Vz Pochořeti v VII. 317.
Pochotěti, vz Pochtíri.
Pochrchlávatl. Nár. list 1902. é. 240. 9.
Vz Chrchlati.
Pochrupovat co. Koně p-vali seno. ZI.
Pr. XXI. 62.
Pochncovati. Hlavo. 54.
Pochůzka, y, f. Politická p. Nár. list.
1908. č. 250. 21.
Pochva, y, f. Pochvy koňské. Vz Ott.
XX. 14. — P. =: ěátt pohlatmího úetroji
ienekého. Vz Vftteň, Ott. XX. 13. Výhřez
pochvy, prolapsus vaginae; neúplně pře-
pažená p., vagina subsepta; zúženi p-vy,
elytroraphia, colporaphia. Ktt
Pochváceni, n. == popadeni, polapeni
Mam. F. 86b. 1.
Pochvácenina, y, f. = koHee, praeda.
Bude-li řváti lev na svú u nu. Pror. oL
27*. 2.
Pochvalný. Soud p. nebo výtkový. Nár.
list. 1904. 856. 13.
Pochvataé, e, m., raptor = uehvatitd.
Rozk. P. 1043.
Pochvilný pokoj. Hrli. Hus. 51.
Pochvonosec, sce, m., cryptorhyncfani.
Vz Ott. XX. 14.
Pochybovatelstvi, n. = skepticismus.
Vz Krec. 13.
Pochyl, u, m. = evah, etráň^ Lehne?
Volný p. stromy porostlý. Jrsk. XXVI. 74.
Pochylo. Strom zrostl přímo, p-lo, na
fiíř, na výš. Kom. Did. 69.
Poimon Fr., děk., spis., 1817.— 1902. Vs
Ott. XX. 15.
Poindá = jindy. Val. Ces. 1. XI. 324.
Pointovati (poentovati) ^ vyteikooati^ na
uréiti bod namířiti. Ott. XX. 16.
PoitaUtěnec, nce, m. Hlk. XI. 57.
Poitaldtiti koho. Zr. Nov*. 832.
Pojařmiti co : zemi. Tbz. XI*. 7., V. 6. 7.
Pojéať, pojHvati = pAjííUi, — eo komn.
Pflh. brn. HI. 249., Fagif. 44«. — čeho.
Toho pojčiem (připouitim), že jest to tak.
Hus. L 172.
Pojdat = povídati. Vých. Č. Jrsk. XXIL
201.
Pojednotlivé tam září poupata. Cch. Kv
152.
Pojednotlivý. P. chumáče květn. Cch.
Kv. 228.
Pojem = představa eama o eóbě. Krec. 4.
Pojemce, e, m. P. země (Poseidon, jeni
zemi pojímá, obtéká). Msn. II. 244., Hym. 66.
Pojezdčik, a, m. Uprostřed kolotoče
vyčnivá dřevěná podoba p-ka s bičem v mee.
Nár. list. 1887. č. 181.
Pojezek, zku, m. P. n rybníka. Arch.
XXI. 132.
Poježiti se komu. Vlasy se mn p-ly
(postavily). Tbz. XIII. 262.
Pojhránie, n., collusio. Rozk. P. 1434.,
R. 84.
Pojhrávati s kým. Pulk. Lobk. k. 9.
— kým, super quem ludere. Pror. ol. 42^
Isa. 57. 4.
Poj Íčka, y, f. = půjíka. Um. roud. 1021.,
Rozk. P. 2184.
Pojimač — Pokraj ánkoTsti.
. P. prasDio = kanec. Kbd.
'. Mark. a Hyna,
PoJimsJÍ, e, m
Od. 163.
PcjinutTost a
Vs Cad. 114.
PoJUtka, y, f. SicheroD^. P. n ručnic.
V« Ott. XXII. 59«.
FojiStčnt, n. Ví Ort. XX. 19. P. poíárni,
íiTOtof. líilr. list Ví KP. XI. 449. nn.
Pojivka, y, f. Zánét p^ky cevnl nslovitý
£i tulrárkolotnl, periTaBcalitisnodosae. tnber-
cnloaa; uslovitý zinět p-ky Ifižkotepennf,
períarteiiitÍB placeDtaris nodoaa. EtL
PajiTO, a, D. Hniuv^ lánSt p-va mezi
pohrndniel a atinon hradní, períplearitia ;
zánSt p-va kol Kvaln bederního, peripsoitia.
Ktt.
PojiTOTý. Ziaét p-ho obaln £il, perí-
phlebitJB. Ott XIX. Jemná p-vá blinka,
myolemnia. Ett.
Po jisdeeka (na koni) poiahnntý. Jrak.
IX. S5.
Pojízdný P. Btríkafba, motor. Nár. list
1904 135. 21., 141. 21.
Pojiždéni po polich. Ua.
Pojka (!) y> f> = -^fi paptr. Pohl.
PojmosloTí, n. P. mluvnické. Kár. list.
1904. 196. 13.
Pojte = pojiBe. Vz Jiti. Mlety: poďte.
Ua. Hí.
PojiUlti koma co — pUjíSitL PAh. brn.
m. 103.
Fok Václ, spia., 1829.— 1898. Vz Dm
XX. 22.
Fokaditi kam: na koruna (kadidlem
pokoařiti). Kar. 94.
PokBlTÍn£iti koho. Tbz. V. 6. 59.
Pokalvinělee, ke, m. Tbz. V. 6. 60.
FokalTinitěný kněz. Tbz. V. 6. 29.
Pokanřený čim = umonn^. Zvon III. 70S.
Pokaáhauý psací atAl (inkonstom). Zvon
III. 423. Sr. Pokandenf.
Pokapatl, ppitápnouH. Ua.
Fokasovatl co: nČČi podolky. Chfi. S.
II. 1931". Va Kaeati.
Pdkavka, y, f. = boachalka is ítutí hllay.
Koiet Cea. I. XII. 153., Hoch. 100.
Pokazily. P. Btribro. Pror. (HS).
Fokaienef , nce, m. = pokaiený Slovek.
Tbz. II. 416 , m. 36.
FoklacoTati čím: rukou. Jrak. XII. 105.,
XX. 2. 307. Vz Poklátiti.
Fokladač, e, m. = kdo níeo pokládá,
pavimentator. Tk. M. r. 185. — F. = tHU,
jea£ zadní nohy zvolna klade, na zadní
čás( ooby etonpaje. Deitná. Hi.
Pokládati co: louku = kotUi. Ua.
PokUdina, vz Loh.
Pokladna, y, f., vz Ott. XX. 23.
Pokladna, é, f. Pani p. = cho( poklad-
níka. Kbrl. Dii. 15.
Foklasuice, e, f. = byt poklamiho. Nár.
liat 1901. 6. 352.
Poklásti, vz Pokládati.
Fokleímo atanul. Man. H. 139.
Poklep, Q, m. Lékařaký p. (perkusae).
Vz Ott XX. 84.
Poklepový tvuk,PerkaBeionseaba]l ; psaní
na kdii k označeni hranic p-vých a posle-
chových, dermogrraphia. Ktt
Kott: Dodfttkr k iaiko-nim. ilamika III.
Foklesávat i
572. Sr. Poklean
Pokleslý. Po
Pov. 24.
PokliikoTánl
Foklonkářsti
auktoritám. Lit
Poklop, u, m.
menici staveni,
jieký), spU., nar,
1868. Vz Ott X;
Poklopec kal
dverka. Cea. 1. :
Poklopka, v
oknech, die Séhla
Poklopkám e,
a plátkem. Vz E
Poklůpek, pk
Krt.
PokluzoTatl,
Pokminlti »
placku. Ces. I. 2
Pokmltati Hi
Jrak XXVI. 44(
Pokniřiti 90.
Fokocat se =
Pokoj. Třlkri
člověka vy i t ve
1. 327. Edo cbci
Wtr. HId. 60.
Pokojomalba
1. Lipt: malba |
Pokoliti koh
nicl ^ tratiti. T
Pokonánf. G
v: Lék. B. 169«,
Pokořen, ma.
Pokorný Gottl
gymn. fed. a ap
XL 177.— 181.;
709.) i Jot., apia.,
6. samouk, nar. 1
P. BedHÁ, prof,
Pokos. Na pi
(ta plaekv. Jrsk.
Pokosniee, e,
Vz KP. XI. 12.
Pokosnik, n,
k přsoájeal liboi
Fokonknonti
(t íe\o. Hamz. 63
Fokoui«ni, o.
Rais. Lep. 248.
PokooleniČku, u, u. ama. aur. oo-
Fokoutnlctvi, n. rr aeatavovánl apisAv
a podáni k veřejným úřadům provozované
po živDOBtensku neoprávněné a za úplata.
Ví Ort. XX. 29.
Pokontničiti = pokoulnictol provoiovali.
Háj. III. 6.
Pokoi = pokud. P. bylo hradaků trúba
slyěeti. PSh. ol. IIL 486.
Pokožka v botanice. Ví Ott. XX. 29.
Pokožkový, bypodermaticuB. P-vé bnítky,
EpidermtBzellen. Ktt.
Pokr^ánkovati nikde ^ po nSjakoa
dobu někde jako krajánek se zdržovati.
Hamz. 7.
18
274
Pokraka — Polehné.
Pokraka, y, f. = 9itarj Ulí. Haner 19.
Vs Kraka.
PokráloTŠtěný. P. hrabátko. Tbs. V.
I. 83. >
Pokramplovati co Jak: vlnu zle (Spatné).
1675. Sbor. slov. 1901. 68.
Pokrať == pokrájí rozkrájeti. Ve Spiiakii.
Sbor. slov. IX. 61.
Pokratý = ro^krájmi. Ve SpiSskn. Sbor.
bIov. IX. 51.
Pokrčiti se. Šat se p-dil (srazil). Čes. 1.
XII. 319.
PokreTenstrl, o. P. jednobřiSní, plno-
krevné či plnorodé, polokrevné Či polorodé,
pobočné, přimé, sestupné, vzestupné. Vz
Ott XX. 31.
Pokřikováni na ievce ve Slez. Vz Vyhl.
II. 206.
Pokřivlý = pQnSkud JáFivi. P. strom.
Litom. 50.
Pokrkonofiský. P. vesnice. Mi. exc.
.Pokrmný sklad = ip&ima. Krolmas.
Čes. 1. XII. 332.
Pokrokovost, i, f. Nir. list 1901. č. 268.
1., 1902. č. 347. 1.
Pokrokový činitel. Nár. list. 1903. č.
291. 13.
Pokropek, pka, m., vz předcház. Pohřeb.
Pokroutky = plaehy brankařovi, Krkoni.
Čes. 1. XIII. 175.
Pokrstiti = pol^HH. Pass. 353.
Pokrdéenie. Sv. p. Mat. 31.
Pokratinový. P. mouka. Nár. list. 1904.
138. 9.
Pokrntiny = odpadky ze Inčných hla-
viček, z nichž se semeno odstranilo. Litom.
65.
Pokrvátko, vz Koprvátko.
Pokryj enkn = tajně. P. se ale na nčbo
t^k nebnéval. Slez Vyhl. II. 296. Sr. Po-
krjjanku v II. Přisp. 234.
Poíu*yteček9 čka, m., zdrobn. pokrjrtec.
Us.
Pokrytkyné, ě, f. = pokrytniee. Sá. XVL
195.
Pokryvaéský. P. práce. Vz Ott XX. 32.
Pokryvadlo = fafmnch. Sr. Příkryvadlo.
Pokúpiti co. Míli. 113<k. Vz Pokoapiti.
Pokusnicťvi, n. Zemědčlské p. Nár.
list in02. č. 61. 1. P. vinařské. Ib. 16./8.
1898. Versnchswesen.
Poknsnosl, i, f., examen. Bozk. P. 2334.
Pokusný. P. stanice. Nár. list 1903. č.
243. 14.
Pokúšeti, vz Pokusiti.
Poknta. O p-tách starci doby. Vz Arch.
XIX 554. nn.
Pokutný. P. kolébka (ve které se kolé-
baly padlé ženské z trestu). Jrsk. XXV.
182. P. kláda (do které se zavíraly nohy
odsouzených), klec (ve které se vysta-
vovali odsouzenci), Zvon III. 77., IV. 253.,
trdlice. Wtr. Min. 11.
Pokutový groS, peníz. Vlast IV. 121.,
122. Ib. 133.: pokutní peniz.
Pokvapkovati == nvclna kopati. Olej po-
kvapkuje. Msn. Od. 102.
Pokyrm = pokrm. Slez. Vyhl. II. 225.
Pokyr, n, m. P. ve smyslu pokyn ne-
schvaluje se ve Vést IX. 158.
Pola. Byla v polách cesty k domovu
(v polovici). Sá. Kř. 23.
Polab, a, m. Pokr. 1885. č. 317., správně:
Polaban.
Polabina, y, f. =: krajina při Labi. Kál.
Slov. 105.
Polabská Ter. spis.
Polahoditi někomn. Rokyc. Post 826.
Polák,a, m. = i^MiOe. Sr. LufCák zde. —
M. Zd. Vz Lit L 663., IL 1., 870.. Ott XX.
61., Vlč. Lit ir. 2. 23.-34. — P. Kar^ č.
botanik, 1847.— 1900. — P. Kar., č. právník,
nar. 1870. Vz Ott XX, 62. — P. ÁsO. Dr.,
spis. — P. Eug.^ básník.
Palakovee, voe, m., pastviště u Závodu
na Slov. Mus. slov. VIL 87.
Polámaný. Šelma p-ná (nadávka chro-
mému). XVI. stol. Zvon II. 609.
Polán Jindř., básn. XVI. stol. — P. s Po-
lansdorfu Amand^ spis., 1561.— 1610. Vz Vybl.-
33.
Polána, y, f. = migto u prottí^ed Uša 6ec
porostu a vz<ijUdnL Val. Čes. 1. XII. 46. —
P., vrch na Zvolensku. Sb. si. 1902. 53.
Polanecký Voj., far. a spis., nar. 183L
Vz Ott. XX. 63.
Polarimetrieký. P. zkonika. Vot 232
Polarisace, e, f. Vz Ott XX. 63.
Polárni záře. Vz Vstnk. XIII. 624.
Poládek Fr., prof. theol. a spis., 1757. až
1828. Vyhl. 38. ; P. Fr., učit a spis., nar.
1842. Vyhl. I. 89.
Poláti naě =: drobet látL Fel. 62.
Poláfky, jm. louky. Sbor. slov. VIT. 115.
Polba, y, f. Polby ve ilab hodili. Msn.
Od. 51. Obrok polby. Ib. 67.
Pole. Velké P., městečko na Slov. Vz
Sbor. slov. IX. 4.
Polebiee, e, f, druh pK^y, vz Galea
aponeurotica v Ott Slov.
Poléei, vz Poléknoutí.
Poleč, e, f. = poligka. A také na van-
trocích nemá žádných pčí na ryby dělati.
1476. H. Jir. Mýto Dod. 69. 1
Poledne. Vz Mi. Slov.
Polednice, e, f. z= škaredá stará, divá
žena, oděná v bílý pláiť, má koňská kopvta
a Šikmé oČi. Objevuje se o polednách. KSt
Poh. 103. Jiode líci se jinak. Sr. Vlast I.
197.
Poledniček, čka, m. = dinj hoHk v dUmhi
bilé koHli. Vz Čes. 1. XI. 171., KSt Poh.
106.
Poledník, a, m. Vz Ott XX. 86. — P.,
u, m. = poledni vUr. MS. exc. — P. Ant,
kněz a spis., nar. 1843. Vvhl. I. 58.
Poléliati nač. MáS-li kde nač polehnontí.
Frant. 63. 38.
Polehčivý. Přijel parník s p-vou lodL
Stan. II. 73. Schleppscbiff.
Polehnáni, n. 1= čas mezi 5.-6. hodinou
(č. hnání na pole.). MS. exc.
Polehné, polehnuti, n. = pamětní. Ví
Pamětné. Pro větSí toho pamět a památku
držel polehnutí, dal mu polehnntí, dostal
polehného. 1795. Čes. 1. XI. 39.
PolehnoBf — Poloděravý.
276
Polehnosť, i, f. = poUhloět, declivitas.
Vel. 121. ^
Polehradský (psend). = Ě«zái Fr.
Polehtati koho kde: y mnčirnS. Zr.
Let. IV. 77. — koho k éemu. To všecky
p-valo k amíchiL ZL Pr. XXII. 259. 8r.
Polektati.
Polej, e, m. Vz Ott. XX. 86.
PolekOTániy n., meditatio. Rozk. P. 23.
14.
Poleniéka, y, f. = malá polhe, Liptov.
Sbor. ídoT. IX. 47.
Polenkati se = polekati m. Praš. Slez.
Čes. 1. X. 42S.
Polepšená, é, f. Dal mn na p-noa ko-
rnnn. Us.
Poléska, 7, f. = ryhářáki ndíHni. BybáH
pletli a vázaly p-ky, nevody. Mtc. 1903. 318.
PoleŠiti koho = Lechům^ Polákem uéiniU,
Tbz. V. 4. 350.
Polet, Itn, m., z polt. Zabil vepře na
polty. 1453. Mi. Tovaryi p. věiel. Mi.
Poletí = poliU, Ten čtvrtek práh, okno
a vrata čary polely. NB. č. 248. Až ho krev
polela. Ib. é. 36.
Poletucha. Vz Ott. XX. 92., 947.
Poléváni děvčat o velikonoční pondělí.
Vz Vlarf. I. 167.
Polévka ve Slez. : česneková, česnekuvka,
hovjazí, hndzená (nzená), bravská, hnai,
kmínová, krnpicová, kurová, koprová, kob-
zolanka, lamanková, nndlová, pecková, prde-
lanka (jelitnice, kotlnvka, prdelnvka), sme-
tanková, syrovátková, šipková, trička (z odro-
binek),varmuSka,vodinka, zelňačka, zelnicivá,
kafiová, pohanská (z pohanky). Vz Vyhl.
n. 200.
Poležeti kde. Polehoval y krčmě. Jrsk.
IX 10.
Polgár, vz Povkár.
Pólhar, n, m. = pohár. Orava. Sbor.
slov. IX. 59.
Polhoranka, y, f. =: přítok Biele Oravy
na Slov. Sb. si. 1901. 162.
Políbeni, n. Nad p. není mocnějiího
dráždidla lásky. Mflll. 101.
Polibniti = poUbiH. — eo komn. Po-
libni jí rnku. Val. Nár. sbor. VIII. 80. Také
v již. 6 Dik. Km. 52.
Pollci^t či bacták^mouínijidlo: monka
zadělaná v mléce, vyválená, posolená a upe-
čená na plechn v troubě. Ces. 1. XIV. 145.
y Podřípskn.
PolieaJtoTati koho v čem. Hlk. X. 158.
Policejní dozor, hodina, přestupek, stráž.
úřad. Vz Ott. XX. 94.
Polieie, e, f. Vz Ott. XX. 97.
Policista, y, m. =: organ policejní, zejm.
policejní strážník. Ott. XX. 103.
Poličanský Mat., spis. v XVII. stol. Vz
Ott XX. 103.
Police, e, n. = poličko, malé pole. Dik.
Km. 21.
Poliklinika, y, f., z řec. = ústav, v němž
se dostává lékařské rady a pomoci nemoc-
ným v městě (TtóXts) žijícím a do něho
docházejícím. Vz Ott. XX. 106.
PoUpodinoTý. P. sémě. Lék. B. 179b.
Polirář (Polirar, Pnléř. Pnlíř) Fabián,
č. malíř, nar. ok. r. 1520. — po 1565. Vz
Ott. XX. 107.
PoliroTáni, n. = MiM. P. dřeva. Vz
KP. XI. 56. ^
Poliskal, avena. Bozk. B. 67.
Polišée, e, n. = poliUé. Mam. A. 18b.
Poliščka, y, f., altho (ínter volatilia).
Rozk. P. 224. Sr. Polízka.
PoUtiekohospodářský klub. Nár. list.
1908. č. 175. 18.
Politiěně. Slované p. rozdělení. Vlč. Lit
II 2 89.
Politie, e, f. =r šUU. Kom. Did. 293.
Politika, 7z Ott. XX. 112.
Politikastr, a, m. Nár. list. 1901. č. 42.
odp. 1.
Politostniti 8i nad ěim. Rais. Lep. 66.
Politnra, y, f. Vz KP. XI. 57.
Polivečnik, . u, m. = hmee na polévku^
koutnik, koufdk, Ces. 1. XI. 168. (obraz). —
P„ a, m. P. dvořačky (panský sluha). Jrsk
VII. 109. P. a talířů lízálek. Jrsk. III. 302
PoliTka Jan, inž., 1827.— 1892.; Jiři
prof. a spis., nar. 1858. ; Owali, arcbit, nar
1859.; Fr., spis., nar. 1860. Vz Ott. XX
114. nn.
Polívkový ústav, ve kterém dostávají
chudí lidé v zimě obědy. Vek. Vset 161.
Poliz, lambia. Rozk. P. 2181.
Polizka, y, f. Udělal jsem si p-ku =
polízal jsem něco dobrého, připravil něco
dobrého. Deštná MS.
Polka, y, f., tanee. Vz Ott. XX. 118.
Porra,=i>'>cř/«. P. boku. Brt P. n. 637.
PoUnx, nerost. Ott. XX. 120.
Polnieký. P. podřečí (českomoravské)
podle vesnice Polničky. Vz Hoi. Pol. 1.
Polnik, a, m., agrilus. Vz Ott. XX. 125.
Pólnoéni = púlnofni. P. vítr. Milí. 6.
Pólnočnik, vz Půlnočník.
Pólnoěný - p&lnoM. P. strana. Milí. 59«.
Polný = plnj, SpiS. Sbor. slov. 1901. 85.
Poloanglieký vzduch. Krs. Ten. III. 5.
Poloatlas, u, m. 1512. Arch. XIX. 176.
Polob^jeéný. P. bytost Cch. Kv. 106.
Polobajka, y, f. Slad. Ant. 43.
Polobavlněný. P. látka. Mtc. 1902. 24.
Poloběsný. Kká. Sión. L 229.
Polobezdečně. Stalo se to p čně. Vlč.
Lit. I. 310.
Poloblbý úsměv. Zr. Cer. 348., Zr. Mad.
206.
Polobolestně. Hlas jeho zněl p. Nár.
list. 1902. č. 105. 1.
Polobosý. Tbz. V. 6. 195.
Polobožský. Msn. II. 210. P. nadutosf
Němců. Nár. list 1903. č. 218. 2.
Polobratr, a, m. Hus. I. 206. (nevlastní
bratr).
Poloeizinee, nce, m. Kubl. 75.
Poločesky zahučeti. Tbz. V. 1. 143.
Polodarmo. Z p-ma něco dělati. Strn.
Poh. 141.
Polodécko, a, n. Sbor. čes. 48.
Poloděcký. P. jednání. Zr. Strat 8. Vz
Polodětský.
Poloděravý. P. plachta. Tbz. V. 9. 28.,
IIL 2. 403.
18*
276
Polodětský — Polosetlelý.
Polodětský. P. mladost, věk. Zr. Noy'.
246., Čch. Kv. 42., 170.
PolodiToký. P. knize, Zr. Kom. 49., lid,
Emin 266., národ. Halí. 105.
Polodobracky volati. Zvon. III. 25.
Polodospělý. P. děvče. Zl. Pr. XXII. 15.
Polodrahokam, u, m. Zr. Nekl. 3., Ott
XX. 127., Zr. Strat. 3.
Polodřimajic. Zr. Nov*. 115.
Polodřimota, y, f. Havl. 22.
Polodrť, i, f. Hadry na p. rozvlákniti,
KQ Halbzeag verkleinem. Jind. 73.
Poiodušený. P. smích; Hovořil p-ným
hlasem. Tbz. V. 1. 208., XIII. 411.
Polofráček, Čkn, m. P. se zelenými vý-
lo£ky. Zvon III. 11.
Pologne (fr., poloň), drah cukrovky. Dhnl.
exc.
Polohla§iiě zanotovati. Jrsk. XVII. 405.
Polohlasno mluviti. Wtr. Min. 49.
Polohový. P. dýcháni (v určité poloze),
tbesiopooě, Lageatbmung. Ktt.
Polohumorifltlcký. P. útržky. Čch. K v. 90.
Polochoroba, y, f. Zvon III. 222.
Polointelligeuee, e, f. Hlk. X. 129.
Polojasný obraz. Čch. Kv. 5.
Polojee = poloffice. Dik. Km. 41.
Poloklesavý krok. Kun. Id. 57.
Polokližený papir (tiskaci a balicí) =
jen jednou kližeuý. Ott. XVIII. 182.
PoIokotUna, v, f. Hlk. XI. 23.
Polokoulovltý tvar. Zach. Test 143.
Polokozel, zla, m. (bůh Faunus). Škd.
F. 142.
Polokrevný éi polorodj. P. příbuzenstvo.
Ott. XX. 31.
Polokroveěnik, a, m., necydalis, v zool.
Vz Ott. XX. 128.
Polokruhovitý, vz Chlopeň.
Pololikvidni pohledávky. Stieb. 159.,
165.
Pololiterát, a, m. Hlk. VI. 276.
Pololuna, y, f. Na čele klenulo se ji
obočí jako p. Zr. Kom. 22.
Pololysý. P. lebka. Hav. Chamr. 157.
Polomaska, y, f. Zr. Čer. 121., Zr.
Nov*. 80.
Poloměstský. P. ústrojí. Mrfif. Obrz. 162.
Poloméšták, a, m. Tbz. V. 9. 86.
Polomiti koho = pokořiti, podrobiti, pře-
moci. P. koho bez pakosti. Alx. V. 1443.
— Mam. F. 85«. 1., Pel. XVI., Chč. S. II.
255».
Polomlavný. P* ditě. Krolm. Čes. 1. XII.
389.
Polomný, vz Nepolomný.
Polomyslivecký oděv. Čch. II. Pov. 102.
Polomythický. P. osoba. Tbz. III. 1.
239.
Polona, y, f. = plena. B. ol. Sap. 7. 4.
(Jir.).
Polonahluehlý. Tbz. V. 6. 153.
Polonahý. Tbz. V. 6. 298.
Polonárodni píseň. 0. (Lít. II. 519.).
Polonebe, e, n. Tbz. V. 1. 59.
Polonedopitý plecháč. Tbz. V. 9. 88.
Polonedospělý mladík. Us.
Polonéza, y, f. ^ poUký tanoe, Vz Ott.
XX. 128.
Poloni-nm, a, n. = drahý prvA. Nár.
list. 1903. 10./7.
Polonormáliii kyselina. Vot 285.
Polooblečený. Stan. III. 239.
Poloobnažený. Hlk. XI. 145.
Poloodhalený. P. ňadra. Cch. II. Pov. 79.
Poloodyrácený od čeho. Há. Pis. 9.
Poloohořelý pergamen. Tbz. V. 9. 87.
Poloomámeni, n. Zr. Leg. 101.
Poloomámený. Us.
Poloomdlelý. Us.
Poloople^nivělý. P. květináč. U. Pr.
XXil. 210.
Poloozdravéný. Tbz. V. 6. 135.
Polopanna, y, f. = panna ještě nedo-
spělá. Nár. list. 1902. č. 221.
Polopanský Saí. Zl. Pr. XXII. 235.
Polopapeženee, nce, m. Tbz. V. 6. 13.
Polopapir, u, m. Nár. list 1905. 29. L
Polopaprsek, sku, m. Vest. X. 107.
Poloparabolický nosič. Ott. XX. 680*.
Polopérko, a, n., vz Vospense.
Polopiliř. Př. Star. VU. 11.
Polopinta, y, f. Arch. XXI. 521.
Polopláč, e, m. P-čem povídala. Tbz. III.
2. 351.
Poloplášť, ě, m. Na zpflsob p-ště. Nár.
list. 1886. č. 141.
Poloplaz. Zr. Strat 232. Vz Plaz.
Poloplný Čeho. Vůz p-ný slámy. čes. 1.
XI. 70.
Polopobořený. P. cbalups, střecha, Tbz.
V. 9. 194., V. 6. 74.. věž. Zr. NovV 415.
Polopohádkový paladin. Halí. 173.
Polopohanský genins. Lit II. 102.
Polopochopený. P. zpráva. Zr. Nov*. 371.
PoloposměŠně volati. Zvon. III. 25. Wtr.
Polopřátelský hovor. Čch. Kv. 68.
Poloprihmourený. P. oko. Jlnk. Jos. L
162.
Polopříjemný hlas. Tbz. V. 1. 60.
Polopropastný. P. stěna, blána. Vot
104., Strh. Mech. 649.
PoloprftsYitný. P. tvář. Tbz. III. 1. 122.
PolopyŠDý krok. Kun. Id. 57.
Polorajský stav (o napolo oblečeném).
Čch. I. Pov. 60.
Poloražený. P. stezka. Tbz. V. 1. 164.
Polořezaný. P. střecha klobouku. 1746.
Hrubý. 278.
Polorezavý. P. ručnice. Tbz. V. 9. 98.
Polorodý, vz Polokrevný.
Poloropucha, y, f., alytes. Vz Ott XX.
130.
Polorozhitý. P. střecha. Tbz. V. 9. 361.
Polorozcuchaný. P. vlasy. Hlk. IX. 9.
Polorozevřený papír. Tbz. V. 6. 71.
Polorozkližený. P. housle. Tnz. V. 9. 315.
Polorozmrzlý květ okna. Čch. Kt. 19.
Polorozpadlý. P. stěna. Tbz. V. 5. 291.
Poloroztopený. Vot. 330.
PolorozTinutý. P. kadeře. Zr. Nov*. 179.
Polorozvitý. P. růže. Zr. Cer. 66.
Poloryha, y, f. Zr. Strat 305.
Polorytiřský paladin. Hall. 173.
Polosestra, vz Polnsestra.
Polosesutý. P. věž. Tbz. V. 6. 267.
Polosetlelý křiž, Zr. Leg. 129., list Jrsk.
IX. 70.
PoloBklonéný — PolStáHkový.
277
Poloskloněný. P. dvéře. Jrsk. XXIV.
114.
Poloslepý éim: slzami. Zr. Let. III. 153.
Poiosmčáně hovořiti. Tbz. V. 1. 109.
Polosmřšný hovor. Čch. Kv. 68.
Polosmrtedlný. Sbor. slov. I. 148.
Polosniti. At sním nebo polosnim. Nár.
list 1885. č. 189.
Polostrojni stav tkadlcovský. Vz Ot».
XXIV. 57.
PoIostrouchníTělý strom. Us.
Polostuchlý cár. Tbz. III. 2. 227. P.
mouka. Us.
Polosurový. P. přírodnina. Čes. 1. XI.
370.
PolosTátek, tkn, m. Skd. F. 11.
PolosYČtli, n. Hlk. X. 229.
Polosvčtlo, a, n. Zr. II. Nov. 348.
PolosTlečený. Jrsk. VIII. 3. 161., XXVI.
328.
Polosyrový. P. droby. Kubl. 64.
Pološilenost, i, f. Zr. Mad. 216.
Pološilenstviy n. Zr. Fant pov. 235.
PoloStir, a. m. Vz Ott, XX. 130.
Pološtirek, rka, m., palpigradus. Vz Ott.
XX. 130.
Poloti§e mlnviti. Zr. Zahr. 33.
Polotmavý kont, Cch. Kv. 9., noc. Tbz.
III. 2. 266.
PoIotoTar, u, m. Vz Ott XX. 1018.
Polotrář, e (i), f. Slad. Jan 9.
Poloubitý. Zr. Let IV. 77.
Polonéený maž. Pal. Záp. II. 9.
PolouČtvrť, i, f., pozemek u Vsetína.
Vek. Vset 206.
Polonděli, n., pole u Laviček. Čas. mor.
mas. IIL 140.
Poloudilýy pole n Čáslavic. Čas. mor.,
mu8. III. 140.
Polouhlavi, n. Bolest p. cévoobrnová
hemicrania sympaticoparalytica sen anglo-
paralytica, bolest p. křečová, b. sympathi-
cotonica sen spastiea. Ktt.
Poloukolo, a, n. P-Ia a čárky. Krok. I.
a. 21.
Poloukorneta, y, f. Jrsk. XIV. 102.
Poloalokti, n. Do p. ruce si ukálel.
Wtr. exc.
Poloumělee, Ice, m. Hlk. VI. 276.
PoIoiuněHči, n. Má dáti z p. dva groše.
Arch. XX. 199.
Polonpae, e, m. (polon-pae), der halbe
Batzen, mince. 1578. Bdi. Gl 248.
Poloaperni, n. P. ve stodole. 1546. Čes.
1. XIV. 288.
Folousehlý, dub, strom, vrba, Tbz. V.
5. 82., V. 6. 260., V. 9. 92., květina. Čch.
Kv. 16.
Polousladiy n. Z každého p. jeden věrtel
sladn. Arch. XX. 321.
Polonstrojený. P. dítě. Jrsk. VI. 1. 42.
Poloašek, Ska, m.=pMkakrajkovát někdy
vyšívaná. Zvon II. 635. — P. (polo-úšek) =
menii mvÍ9k§ íáték na krk. Li tom. 69.
Polo-u§ka, y, f. Krajková p. Sr. Polo-
uŠek (polo-nSek).
Folouvadlý. P. květina. Zl. Pr. XXII. 210.
PolouYědoměle. To se stalo p. Vlč. Lit.
L 310.
Polouzapatý lajblik. HruS. 65.
Poloazavřený. To jest nám posud p-non
knihon (málo známou). Mttll. Svob. 1.
Polovážně, pólo žertem. Kká. Sión. II. 79.
PoIOTědomě něco činiti. Zr. Strat 298.
PotoYčnky=? Mé sivé volky, volky p.
Brt P. n. 510.
PoloTitězka, y, f. Kká. Sión II. 153.
PoloTlasť, i, í Lit II. 431.
Poroviiípes=:^o»tc<. Sbor. slov. VIL 102.
PoloYoJák, a, m. Tbz. V. 9. 217.
Polovoskový. P. svice. Nár. list. 1903.
č. 243. 14.
Polóvyhaslý. Hlk. XL 219. P. oči. Zvon
III. 595.
Polovýrobek, bkn, m. Ott XVIII. 178.
Polovysehlý. P. řeka. Tbz. V. 5. 133.
Folovyšlapaný. P. stezka. Tbz. V. 1.
166.
Polovyzáblý. P. osobička. Hlk. VI. 211.
PoloYzdčlanee, nce, m. Zl. Pr. XXII.
345.
PoloTzdělanoftl, i, f. Zvon IV. 126.
Polovzpřimený. Tbz. XVI. 118., V. 9.
159.
PolOTztekle. Hlas jeho zněl p. Nár. list
1902. č. 105. 1.
Polozády. Usedla p. ke dveřím. Rais.
Koř. 41.
Polozajle, e, m. Vz Ott XX. 132.
Polozakrytý čim. Jrsk. VI. 1. 169.
Polozapadlý kde. Kříž v mechu p-Iý.
Tbz. V. 9. 122. P. hrob. Ib. V. 6. 272., Zr.
U. Nov. 346.
Polozarostlý. P. loubí. Zr. Nov.' 251.
Polozasklený. P. dvéře. Slav. Příh. 77.
Polozasněžený. P. okno. Tbz. V. 9. 120.
Polozastřený éim. Lůžko damaškem
p-né. Tbz. V. 9. 301. P. lucerna. Jrsk. VIL
2. 14.
Poiozdoutnalý uhel. Tbz. IL* 414.
Polozkřižený. P. opásání řemenné. Ott
XXI. 635.
Polozlatínstilý lid. Via. I. 178.
Polozmrzlý. Zr. II. Nov. 66.
Polozoufalý. P. slova. Lit. II. 206.
Polozpitý. Emin 137., Zr. Fant pov. 84.,
Zr. Rok. 92.
Polozrakosť, i^ f., hemiopia (dolení, in-
ferior, hoření, superior, levostranná, late-
ralis sinistra, pravostranná, lateralis dextra).
Ktt.
Polozřetelný obrys. Čch. Kv. 100.
Polozubý. P. dásně. Zl. Pr. XXII. 219.
PolozYuký. P. dovolení (abych vstoupil
do pokoje), Jrsk. XQ. 21.
Poiožertovně hleděti. Zr. Rok. 51. Pravil
p. Zl. Pr. XXII. 222.
Položit = Hd pravdu, V zloděj mluvě.
Čes. 1. XL 141.
Polpátanádcte. Bieše Bethania vzdal p.
honóv. Krist 73b.
Polpatrový. P. dům. Sbor. slov. IX. 10.
Polštář, e, m. Vz Podhlavník, Zhlavec.
Frater očka zlostná do masitých p-řů (tlusté
tváře) své kulaté hlavy zase v táhl. Zvon
III. 1.
Polštáříkový. P. tlaěidlo. Pokr 1885.
č. 43.
278
PolitářoTEDý — Pomnfinka.
Polštářovaný. P. lenoika. Čob. I. Pov.
117.
Poldténi, n. das Poloniaieren. Krok II. b.
6. 217.
Polštvrtnik, a, m. Sbor. slov. 1901. 185.
Polt Jan Job., spis., 1775.-1861. Vz Ott
XX. 163.
Poltiny* vz Bakterie y Ott Slov.
Póltřeti. V p tim dni. Bosti. 9. 17b., 85b.
Polučiti = hráti, přijmauH. Mark.
Polnčný kalisek (kveta). Lit I. 854.
Poludlti. Bytiři bes pozlátky položené
kopí mají (pocinované?) Alx.Ilr. 126. (MS.).
Poludnlea, e, f., bóra u Bažomberka na
Slov. Sbor. ées. 280.
Polohodini, n. V p. Lbk. 72.
Polundati se = poUoukati ta. HoS. Pol.
140.
Polúpintie, n. Pinta a p. (půl pinty).
Areh. XXI. 417., 513.
Polnsestra. y, {.=nůvla9ttii ieHra. Hus I.
206.
Polaskal, vz Polískal.
Polybasit, n, m., nerost, stříbrná rada.
Vz Ott XX. 165., KP. X. 187.
Polyhalit, n, m. Vz Ott. XX. 174.
Polyehord, n, m. Vz Strh. Akost 253.
Polyehromatlcký. P. barveni. Vz Vstnk.
XIV. 185.
Polyeliromni účinnost Nár. list 1905.
1. 13.
Polyehromovaný. Nár. list 1904. 293. 13.
Polykání, n. Obtiiné p. (křečové, dys-
phagia spastica, oesophagismus, zánětové,
d. inflammatoria). Ktt Vz Ott. XX. 178.
Polymastie, e, f, z řec. = nadpoí9íné
mno^id priů, Ott. XX. 824^.
Polymerisovaný. P. částečka vody. Vot
192. P. sončástka. 65.
Polymethylenový. P. molekaly. Vot 91.
Polymetrieký. P. strofy (smisené). Král.
Metr. 2.
Polymoleknlový. P. reakce. Vstnk. XI.
706.
Polyp, a, m. P-pi korálovi, slim^Sovití.
Ott. XX. 183. nn. — P. v Wcař$tvi, Vz Ott
XX. 190. P. sliznatý, Schleimpolyp, vlák-
natý, polypas fibrosas. Ktt.
Polypnik, o, m. = nůS na polypy^ Póly-
potom. Ktt.
Polysaeharíd, o, m. Vz Vstnk. XI. 510.
Polytechnika, y, f. Vz Ott XX. 191.
Polytheism-ns, a, m. Vz List fil. XXVII.
428.
Pomacěti, palpare. Ev. olom. 29. 65.
Pomadarčenosf, i, f. P. SlovákA. Ozam.
Slov. 138.
Pomadařltl koho. Sbor. čes. 111.
Pomaeh, u, m. z: máchnuli. P. rnky.
Cch. I. Pov. 23.
Pomajtiti z= pomjtíUi. — co : dHvi. 1512.
Arch. XiX. 114.
Pomalinkn. Tobo je p. Tbz. III. 1. 196.
Pomálo zn pomalu. Ten p. platil. NB.
č. 32. P. hráti. č. 4.
Pomalost, i, f. P. jednání (zdloabaté j.).
Nár. list 1902. č. 104.
Pomaloučký, pomaloučku. Č. BadČj. List
fil. 1902. 250.
Pomatený. P. kngky, též Smodrchané.
Vz Krajka.
Pomatlivý = pamHHvý. Ev. o)om. 111^.
Pomazánka, y, f., Botterlehne, bon
v Orlic, bórách. Jrsk. XXn. 193.
Pombex, u, m. = kámen, jimž pergamen
vytirali a rozestřeným znby Čistili. Mi.
Pomel, a, m. Přetrženým p-lem, turbíně
rapto. Gl. rondn. 59l>. Venti terras tarbine
perflant, nomelí (zde f.) prohánějí. Ib. 5>.
Poménlca = netabudka, rostl., cAy^sém.:
pomněnka. Mi.
Pomeniiti koho jak. P-iil si mne málem
méně od andělóv. Kar. 107.
Poměřiti = namiHH, Poměřice na tě dvě
strané (Boha a svět), aby . . . Gfač. S. n.
150b.
Pomeikáni, n. = damék. Máme p. a za-
hradu. Haoer 14.
Poměitile ustrojený. Zl. Pr. XXII. 235.
Poměť, i, f. = iMim^f. V p-ti mití. 61.
roudn. 2*.
Pomětaě, e, m., pnrgator. Rozk. P. 2113.
Pometla, y, f. = p<nnetlo, kMi. Dom
p-ami učistěný. B. mik. Lac 11. 25.
Pometlářka, y, f. = i«na dělajid n. pro-
dávajici pomeUa. líto. 1902. 20.
Pomezi tim = memUm. Val. Nár. sbor.
VIII. 47.
Pomiesti se, pomata z= pománi m, m-
lhali, V tom se vám nic nepomiti. Alx. V
1071. - Pel. XVI.
Pomih, o, m. =: mrknuU. Pomihem za-
káža lkáti. Msn. Od. 139.
Pomináni, n. = upomináni. Ten list neai
k n. obce dostatečný. NB. č. 70.
Pominati, pominávati = poutávati. Po-
minává priet Dik. Km. 54.
Pominouti. Co p-lo, to jest tam. Kom.
Did. 92. P. koho Milí. 32.
Pominntee, tce, m. Tbz. V. 9. 91. Sr.
Pominnlec.
Pominntelný = skonávající, ve vlhkosti
mizící a se ztrácející. Zach. Test. 149.
PomiHti 8i koho = MmiřUi. Man. 11. 13.
Pomistiti =: poMsUi. Něco někde p. Msn.
Od. 272.
Pomltatl eo Jak. Rázně něco pomf tnoatí.
Zvon IV. 8.
Pomitnnti, n. Hrdost jeho nemohla toho
p. snésti. Hrli. Has. 75.
Pomizeti kdy. Večerem pusto p-lo. Tbz.
I. 17.
Pomléeniěko, a, n. Dik. Km. 36. Vz
Pomlčení.
Pomlka, y, f. = pouta. P. o hudbě.
Vz Ott XX. 196.
Pomlsati se ěim. P-la se Helena jaho-
dami. Hrt. Cit 231.
Pomluva se rychleji větra roslétá (otr-
hání). Tbz. V. 9. 137. P. zvoní jako svony,
jen že nevolají do kostela boiiho. Zr. Sftrat
76. Vz Nadávka. Přísloví vz ve Vlast i. 220.
Pomlúvati == pomlouvali.
Pomněnkový. P. oči (modré), Tbs. V.
5. 294., V. 1. 243., V. 9. 93., 257., Luž. Kv.
1. 71., věnec. Ib. V. 6. 245.
Pomněnka. Ve Slez.: kaěičky, vodník.
Vyhl. II. 278.
Pomník — Poooelovati.
279
Pomník. Vz Ott. XX. 196. Skutky dobré
bývaji nad hrobem nejlepSimi p-ky. Tbz.
lU. 1. 230.
Po mnoho. Neb se to p. stává, často
strach síly přidává. Ezop. Baw. 347. Jinde
tam: po mnohu.
Pomoe. V hlavě bom, v kostách lom,
trenie na srdci — bťadaj pomoci. Rizn. 65.
Lepši malá p. nežli velká nemoc Litom. 74. —
P. = zemški berně. 1240. Vz Mus. 1902. 216.
Pomočen, cna, o, vz Pomocný.
Pomoci komu. Pomáhej si sám, keď ti
drnhí pom6cf či nechců, či nemOin. Rizn. 64.
Pomocně. Že*s třetí den vstáti měl vzhórn
p. všem dafiičkám. Um. roudn. 819.
Pomocniéiti = pomáhati. Slov. Sbor. čes.
16.
Pomodliti se komu. Pomodle se svátosti
na oltáři sv. křiže položenej. Kar. 75.
Pomohati = pomáhati. Pomohej Pámbn.
Us.
Pomoklý chodník (deitém drobet mokrý).
Z\. Pr. XXII. 243.
Pomorančovniic, n, m. Vz Ott. XYIII.
836.
Pomerančový. P. registra (barvy té).
Schulz 112. a j.
Pomosazovániy n.=mofa2en{. Vz Ott. XX-
199.
Pomostné, ého, n., pontale. Vz Jir. Prove
262.
Pompě fonébre (pomp fyněbr) = po-
hřební slavnost Us. ^
Pompcji, Pompeje. Vz Ott XX. 206.,
208.
Pompesni dekorace architektonická. Nár.
Ii8'. 1905. 29. 13.
Pomponeky nkn, m. Sametový p. čepice.
Cch. Kv. 220.
Pomraéný. P. obzor. Pokr. 1885. č. 89.
P. jako kakabos. SmíS. 24.
Pomrhoda, j, f. = pmalátka. Vykl. Obrz*
160.
Pomrkávati. Hlk. XI. 48. Vz Pomrk-
Bonti.
Pomrzeti se nad čim. Nár. sbor. VIII.
45. — se s kým proč. Jrsk. XV. 307., XX.
L 23
Pomstný. P. srdce = pom$ty chtivé. Slad.
Ricb. 23. P. slažby. Slad. Cor. 134.
Pomstonosný bohatýr. Zr. Krist. 185.
Pomftéenie, n. = pometěni, pomsta^ trestáni.
Spravedliwý jest v p., in pnniendo. Pat.
Jer. 25. 12. Vz násL
Pomčievánie, n., nltio. Rozk. P. 1386
Vz předcház. PomSčeníe, Pomstiti.
Pomurysaný = umatani. Vyhl. 11. 78.
Pomútiti si co éim: rozum nčením =
pomásti. Slov. Ces. I. XII. 476.
Pomužiti ne zz: poHnati $ijako mui. Nár.
list 30/1. 1898.
Pomiižný. Jména vlastní p-ná (po muži).
Pechanda =: žena Pechanova, Machnlda
atd. Dik. Km. 22.
Pomyslitel, e, m., scrutator. Mam. A.
35».
Pomyslně. Nár. list. 1904. 353. 2. Sr.
Pomyslný.
Pomytec, tee, m. (od mýto =r mzda?)
Dvě popluži s pomytci Hynkem a Třebkem.
Hoiťálek Smíchov a Zbrasl. 245.
PomýraČ, e, m. = hadr na pomýváni, uti'
ráni. Brt. P. n. 544.
Pomžikovati očima. Zvon IV. 573.
Pomžiti co čim: zrcadlo dechem, an-
hanchen. Zr. Poes. 207.
Poň z= tuiimj wohl. Vyznaly že lovil ryby
a jeden pacholek, poň mn říkají Hanzl.
14*23. Popr. kn. rožm. 41. (Mi.).
PoJkádři, n, P-dřím někomu podobný.
Msu. II. 32.
Ponadstaviti = trochu nadttatnH. MS.
Ponařikati si kde: v psaních. Rais.
Vlast. 305.
Ponaschrániti = šachovati. — co. Ces.
1. XIII. 111.
Ponaschraňovaný. P. věci (nstřádané).
Čes. I. XII. 228.
Ponastrčiti co komu. Ponastrkoval jí
hřbet Msn. Hym. 87.
Ponazhýbati se, vz Fnrman.
Ponebi, n. = p&da. Z p. vzal prkno.
Frant 10. 37.
Ponejyý^. Mi. exc.
Pončť = nonne. Nebo která žena po-
tratí-li peníz jediný, p. převrátí dnom. £v.
seit. Lne. 15. 8.
Ponětí, n., nyní : pojem. Jakb. Mar. 184.
Poničiti co: úroda. Tbz. V. 9. 304., V.
1. 174. a j.
Ponidž =z pokud. P. jest tn opatem byl.
Hrad. 9a.
Poniklec, rostl. Vz Koniklec zde.
Poniklý trap tam ležel. Msn. II. 382.
Ponivadž = poněvadi. PAh. ol. III. 640.,
Mns. 1887. 117.
Poníže = pon&. P. obě strany táhnu se
na dsky. PAh. bm. IIL 250.
Ponocenský. P. písně. Čes. 1. XII. 143.
Vz násl. Ponocný.
Ponócka. Chč. I. 9«.
Ponocný, ého, m. Píseň p-ho. Vz Brt.
P. n. 570. nn. a předcház. Ponocenský.
Ponorný. P. loď. Nár. list. 1901. č. 277.
Ponořovaci (atápěcí) apparat, který se
sám ponořuje. Vz KP. X. 117. Sr. Utápěcí.
Ponosnice, e, f. P. na dřevo. Nár. list.
1902. č. 233. 2.
Ponositi, pono9ovati se na koho. Sb. si.
1902. 40.
Ponovadž. Modl. č. 47., 49., 50.
Ponovně = vnovu. Prns. Slez. Čes. 1. X.
424.
PonoToroéni doba. Nár. list 1901. č. 242.
odp.
Ponský pilát = ponttký. Lne. 56.
Pontrnbi, n. = podtrubi. HoS. Pol. 141.
Ponnk, n, m. Has. III. 276.
Pooblomiti se v čem = poopraviti. Krok.
I. d. 142.
Poobřezati co = drobet ohřetoti. XVI.
stol. Uč. spol. 1905. II. 53.
Poobviniti koho. Fe). 127.
Poocelování, n., oceíováni, Vz Ott. XX.
222.
Poocelovati co: železo. KP. X. 152. Vz
Pooceliti v VII. 351.
280
Poodarky — Popolákovati.
Poodarky, pole n Hor. Ůjezda. Čas. mor.
mna. III. 140.
Pooddechnuti, d. Když mám od práce
p. Mart. S. Předm. X.
Poodhrnutý plá$f. Zl. Pr. XXI. 62.
Poodklopený. P. tabatérka. Čch. II. Pov.
84
Poodklopiti hrnec. Us.
Poodkročiti od něčeho. Hlk. VI. 202.
Poodsouti komu co. Skd. II*. 154.
Poodstrojiti se. Žena se až p-la. Bais.
Sir. 66.
Poodsunouti co. Msn. II. 137.
Poodtáhnonti čím. Proto jsme tou věci
poodtáhli (Ji poodložíli). Arch. XX. 258.
Poodvážiti se čeho. 1557. Ué. spol.
1908. Xlíl. 27.
PooloTOTáni, olovováni, n. Vz Ott. XX.
223.
Poorlieký. P. vesnice (ležící při řece
Orlici). Jrsk. XXU. 201.
Pootec, tce, m. = ottímf Sr. Pomatka.
Nár. list. 1900. č. 200.
Pootroéený. P. vlast Tbz. V. 6. 7.
Pootročiti co: zemi. Tbz. V. 5. 19. —
čím: zbraní, válkou.
Pop Jos. AI., slov. spis., nar. 1757. Vyhl.
I. 87.
Popad, n, m. =: dupot t SlySela p. od
knai (koně). Prus. Slez. Čes. 1. X. 424.
Popadávati kdy. Sníh p-val den co den.
Tbz. III. 1. 186. — se zač proé. P-vai
(chytal) se smíchy za bokv. Sá. IV. 22.
Popálenica, e, f., vrch nad Medovarci
na Slov. Mas. slov. VII. 18.
Popáliti se. Kto sa popália, aj malava-
néko ohfia sa boií. Mas. slov. V. 94.
Popasi, n. P-sim někomu podobný. Msn.
II. 32.
Popati, n. P. strmného Mimanta. Msn.
flym. 79.
Popatný itít =: tahajid aS k poté. Msn.
II. 282.
Popeček, 6ka, m., excola. Rozk. P. 2371.,
R. 103.
Popeky pka, m., zdrobn. pop, Gbč. S. I.
43b.
Popel, rybník u Kard. fiečice. Uě. spol.
1903, XIII.
Popelářský zvonec, kterým se po domech
zvoní, aby vynáSely služky popel do při-
pravených vozů. Slavě. Příb. 17.
Popelcový den = popeleinL Kar. 12., 56.
Popelečni středa. Vz Sonk. 1902. 15.
Popelice, e, f. = popelavá koielHna «t-
Uřškf veverky. Vz Ott. XX. 225.
Popelici čepice. 1553. Čes. 1. XI. 188.
Sr. Popelice.
Popeličina, y, f. P. v stavitel. Chyt. 20.
Popelichávati. Tbz. V. 6. 265. Vz Pe-
lichati.
Popelík Jan, ě. mal, nar. 1832. Vz Ott.
XX. 226.
Popelka Benjam.^ spis., nar. 1856. Vz
Ott. XX. 226. — P. Fr. Lad., spis. — P,
= kus bílého plátna jen v popelu prova-
řeného pod mísu při jídle. Litom. 63.
Popelková Marie (Bilianová), spis., nar.
1862. Vz Otr. XX. 226.
Popelnioe, nádoba s popelem. Vz Ott.
XX. 226. -^ P. = iedivj plM. Choditi
v p-ci. Vlč. Lit I. 316.
Popelnicový. P. pole (kde se objevují
popelnice). Ott. XX. 5.
Popelný. P. vina. Arch. XX. 295.
Popenee, nce, m., vz Pelunék.
Popěvek, vku, m. zz kraSiiká pUéí ofcío-
hujid obyé, jednu sloku a vyjadřiýíci cit
nějaký myfilénkou a způsobem vtipným.
Ott XIX. 784. Slezské tanečni popěvky.
Vz Vlast I. 97. nn., Vyhl. II. 164. Slezaké
p-vky na jména křestní a rodová. Vz Vyhl.
II. 254. nn., Vlast I. 102.-103. Dětské p.
ve Slezsku. Vz Vlast I. 137. P-ky na prvni
chůzi dětí. Vz Vlast I. 185.
Popehýnatikoho k ěemn = povzbwtoveui.
Slov. Vzájm. I. 20.
Popi kutna (jakou nosí popové). Kká.
Sión. 1. 151. — P., rybník v Duhovci. Vstnk.
X. 559.
Popiěky =:lm<2^(fty bílé, buclaté, ze starých
kacabajek. LiSefi. Mtc. 1902. 445.
Popílek, Iku, m., zdrobn. popel. Jrsk.
V. 101.
Popiplati co. Věc trochu p. (něco málo
se s ní obírati). EoU. v Pal. Záp. II. 102.
Popisaný súd = popeanj, iudicinm eon-
scríptnm. Ž. pod. 149. 9.
Popisati = popsati. Vz předch. Popsaný.
Popisovatelský. P. vlohy. Stan. IL 233.
Popiti, popnu. Befonda se popjal (na-
mohl, aby jezdcům stačil). Tbz. V. 9. 315.
Ta nevěsta bude museť popjat = popnontí,
na práci přidati. Val. Čes. 1. XI. 184
opizdřit komu co = pomaeaiL Val.
Ces. I. XI. 275.
Popjat Musela p. s ehopiU ee práce. YaL
Čes. 1. XIII. 75. Vz předcház. Popíti.
Poplácati koho kde. Poplacoval ji na
plecích. Zvon IV. 58. — P. si = píňvanití.
ei. Poplácaly si tam trochu. Us. Sr. Jlnk.
Jas. I. 16.
Poplasklý balon. Zvon IV. 627.
Poplatni, vz Poplatný.
Poplesnéti = popleanitlUi. — komn. Po-
plesnely mu fůzy (vousy) = seSedivčly.
Slov. Sbor. slov. VII. 126.
Poplicnice, e, f. = pohrudnioe. Ott XIX.
920. Zánět p-ce, pleuritis pulmonalis, pnen-
moplenritis, Lungenfellentzůndung.
Popliti co kde pro koho. Chtěli na
polích obilí pro koně p. 1742. Uč. spol.
1905. IV. 26. Sr. Pleti.
Poplitky :^ neet^ně plHetíHieni via* na
eukně. Ott XX. 310.
Poplivnuto. Má p. (voják, který dostal
na límec hvězdičku). Us. List fil. 1902. 2&0.
Poplzek, zku, m., lapsus. Vzevřev % p-
zku přátel padenie. XV. stol. Mtc 1873.
4. Sr. Poplz, poplzení, lapsus. Z. wit 114.
8. Sr. Poplzka.
Popnec, popeuce, m., samar. Rozk.P. 749.
Popoběhnouti někam. Rais. Lep. 214.,
Kos. Živ. 291.
Popodzem. Tu byla jeskyně p. Val. Nár.
sbor. VUI. 97.
Popolákovati koho = v Pdáka obrdiiU^
Krok U. b. 170.
Popoledne ^ Pořadový.
281
Popoledne = odpoledně. V. Mýto. Mi.
Poponec, nce, m., edera terreatrís. Rostl.
F. 35. Sr. Popenec.
Poponéstl koho kam. PoponAšeti koho
na silných oerutech k čili. Lit. I. 601.
Po poHtko, po pořitkoa choditi = cho-
diti na strava dAm od doma (o chudých hl.
dětech). Hoi. Pol. 110, Sr. Pořitko.
Poposedati kde. Na židli po posedávati.
Hav. Chamr. 159.
Popošoupnouti co čím: rakoo. Us. Sr.
Zvon. IV. 657.
Popouštávati = popovMiěli. — co : pro-
vazy. DSk. Km. 53.
PopouzlÍTý. Slovo to má Mš. za dobré :
urážeti — arážlivý, domýileti — domýilivý,
popoazetí— popoazlivý. Sr. Popudlivý.
PopoveCy vce, m. = popovic. Rozk. P.
1670. — P., mandragora, Mam. F. 11\ 1.,
Rostl. drk. 180*. 1., edera terrestris (vz
Poponec).
Popovic, presbyterídes. Rozk. R. 89. Sr.
Popovee.
Popoviee, zanikly ves na Znojemsku. Yz
Mas. 1903. 150.
Popovídati si někde s kým. Us., Rais.
Lep. 213. Lop. 87.
Popozeraf co (pohlížeti nač). Slov. Vzáj.
I. 70.
PopozoHti nač. Volám k tobě, by p-řil
na ty, ježto's stvořil. Um. roudn. 1131. (List
fil. XII. 128. anai layópievov),
Popožehnati koho i= sažeAnoít, vykřeSiti,
vtfhuboviUi, Mas. slov. Vn. 8.
Popp Ant, sochař, nar. 1850. Vz Ott
XX. 233.
Poppr Ant, spis., nar. 1846. Vz Ott
XX. 235.
Popraskovati. Tbz. V. 9 110., V. 1. 423.
Sr. Popraskati. — ěím. Tesaři popraskali
liškami (odhodili lžíce). Slez. Vyhl. II. 285.
Sverci p-li těmi noiami na zem. Vyhl. Slz.
54.
Popráditi. Sníh se popraSoval (drobně
padal). Tbz. V. 9. 215.
Poprava, vz Exekuce. P. na náměstí
Htaroměstském v Praze 21. června 1621. Vz
Dolen. Pr. 293. (obraz).
Popravce. Popravcové podobní pozděj-
šíma úřadu zemských hejtmanů. Od Pře-
mysla II. Dvoř. Mor. 93.
Popravek, vku, m., correctorium. Rozk.
F. 2148.
Popravenee, nce, m. = iílovík popraven j,
Tbz. V. 9. 149.
Popravky (šptuenj oves, p»i no$) = schflze
nejbližších příbuzných novomanžela, ta ne-
děli po svatbě, by se po svatbě popravili.
Slez. Vyhl. II. 115.
Popražie, n. s předsíň bývalého Libafiina
sídla. Vz Lit I. 850.
Popřed. Vz M5. Slov.
Po předy. Král jecho} p. a Jurek za
nim. Brt D. I. 359. Sr. Pájdu tam z předy.
Kld. II. 293.
Popřemyslovský. P. doba. Mus. 1902.
341.
Poprhliti. Netýkaj sa přhUvy, lebo tě
p-hli (popálí). Mus. slov. VI. 110.
Poprehávati. Poprobá, poprchá cigánovi
do ucha a cigance do rance, bude vařit
škubance. Smíá. 23.
Poprostiti z= napHmiti, — CO. Křivé prsty
p. (narovnati). Kld. II. 258.
Poprsel = poprsek. Sf. Poě. 6.
Poprvně. Ráno jed váže p. kohouti zako-
krhali. Braun. Pam. krev. pis. Nár. list.
1885. č. 34. Slovo to má Mš. za chybné,
Popský. P. milostnice. Kká. Sión I. 144.
Popsutý. Svět je p-tý (pokažený). Slez.
Vyhl. II. 5.
Popilik, a, m., zdrobn. pop. Kras. Sión
I. 155, II. 117.
Popudek, dku, m. zzrozhon, Treibspiegel,
Hebspiegel, dřevěný kotouč, jenž u hrubých
střeleb se klade mezi náboj prachový a kouli.
Vz Ott. XX. 236.
Populace, e, f. Vz Ott. XX. 236.— 240.
Popularisace, e, f. P. umění. Nár. list.
1903. ě. 154. 13., List fil. 1902. 157.
Popuiarisačni činnost. Lit I. 369.
Popularísovati ce = lidu uiiniii pochop-
ným, Pokr. 1885. č. 73., Ott XX. 240.
Popnlarisator. a, m. P. Kramerius. Mtc.
1903. 257., Lit I. 407. P. věd. Máj. IIL 406.
Popundekl, a, m., z něm. Pappendeckel.
LiSeň. Mtc. 1902. 438.
Popúzeč, e, m. := popouzůí. Pror. ol.
183». 1.
Popúzeti = popouzeti.
Popykati zaě. Msn. U. 390.
Popy táti se =: poptávati »e, Hoš. Pol.
141.
Por, u, m., porrum. Rozk. P. 696. — 4. P.
Póry •=. prázdnosti každé materie, v níž
zahuSCovali a zřeďovali se živlové. Zach.
Test. 149.
Pořádavý. V básní jeví se p-vý duch
epický. J. Uhlíř.
Porádejk = pofád. HoS. Pol 141.
Pořádek. Nehodzem som s tobů prisc na
p. z= nemdžem s tebou vyjst Mus. slov.
VII. 90.
Pořádek, dku, m. P. zachraňuje, nepo-
řádek však mnohé již zahubil. MttU. 39. —
P. z= HupeSí, P. ohně. Zach. Test. 149.
Poraden, vz Pořádný.
Poradenství, n. Abý nemohl rozuměti p.,
ut non possís intelligere disertitudinem
linguae. Pror. ol. 28. 1. Isa. 33. 19. To tak
zpósobeno od Boha velikým p-stvím. XV.
stol. Rozb. I. 194.
Pořádka = pořádek, podle kterého ob-
čané své víno směli prodávati. Mtc. 1903.
324. Aby jíní za nimi p-dkou (po řadě,
střídavě) mleli; Piva p-ko a vařiti. Arch.
XX. 484., 500.
Poradlné, ého, n., aratralia, da^ % orné
zemf.. 1685. Vstnk. X. 558.
Pořadmo. Šli p. Msn. II. 70.
Pořádnictvi, n. Místnímu strážnictvu
odevzdáno p., lampařství, hlídka noční roku
1868. H. Jir. Mýtoe 117. 1.
Poradovat se = raditi te. floš. Pol. 141.
Pořadový stůl = při kterém jí s hospo-
dářem i čeleď. Ces. I. 452. P. přástka =
předení lnu grunt od gruntu, střídavě po
gruntech. Brt Čit XII.
982
Porák — Pornčenf.
Porik, rybník a JičÍDa. KSf. Foh. 184.
Poramotiti. Tam se můžete (stříle) p.
dosti (porvati). Us. místy. Nár. sbor. YlII.
137.
Poranni mrazík. Msn. Od. 252. Sr. Po-
ranDý.
Poraziti co komu (z platu odečísti). 1604.
Ystnk. XIII. 260.
Porážeč, e, m. P. dobytka. Scbnlz
139.
Porážeti co kde : y silné vodě ■= rotpou-
MOti, 1585. Uč. spol. 1902. 20.
Porážka, y, f. = k&lka, Y zloděj, mlnvě.
PoražoTati. Ev. olom 141. 3. Vz Poraziti.
Porcelán. Vz Ott. XX. 243. nn.
Porcelána, y, f. Hlína, jenž slově p.
Milí. 99.
Porculanář, e, m. =. dělník pracující
v porcnláDce. Nár. list. 1905. 112. 4.
POCUnalka, y, f. = porculánová d^nika,
Čes. 1. XIV. 95.
Porebule, e, f. s rána do zadku, na tadék,
Af neuhonie p-le bnď knČal neb seknle.
HS. Ostrsp. 83. Sr. Rebale.
Fořéci, ordinare. Pořekl se jest. Pat. Jer.
126. 10. — P. se, fingere, j^edětiraU. On
popořekl se dále jiti, ipse se fioxit. Ev.
olom. 202. 90. Ta se Ježíi pořekl, jakoby
cbtěl dále jíti. Krist. 109«. — Pass., Palk.
Lobk. k. 31. — MS. Vz Pořeknoutí.
Po řéčko = pozHH. Zétra je zas deň
a p. taky. Hocb. 10.
Fořeéný = slovutný. P. lid. Byt Pkl.
182.
Pořekadla slezská. Vz Vlast I. 231. nn.
Vz Přísloví. P. spiiská. Mas. slov. VII. 91.
Poreknút, verwtinschen. Slov. Sb. si.
1902. 12.
PorenaiBsančni aměnf. List fil. 1903.
382.
Porřýr, u, m. Vz Ott. XX. 249.
Pořiční místo. MdU. II. 847. Sr Pořičný.
Pořidko. Musí ho živit p. =: po řadě
(posílaje dítě na strava dům od doma).
Gbodí po p. Hoš. Pol. 141. Sr. Pořídka v I.
Přisp. 300.
Pořidkovač, e, m. = kdo chodí pořídkoa.
HoS. Pol. 141. Sr. Pořidko předcb.
Pořidnouti =z stáU m Hdk^. Jejich
řady pořidly. Tbz. V. 5. 23.
Pořímanělý Rek. Čapk. Most VI.
Porisma, ata, n. = ná$ledek. Kom. Did.
356.
PoHtko (t. j. pořidko). HoS. Pol. 109.
Sr. Po pořítko.
Poříz, a, m. = pc^lzeni. Tak fifastný p.
(žertem) r Rais. Lep. 60.
Port:oláb, a, m. z= nějaký slaha přijí-
mající v branách a a dveří hostě. 6lov.
Sbor. čes. 254.
Porně =: dychtiví. Chci mile a pokorně
dnes přijieti smrth p. Kat 2997. Erb. čte:
úporně = setrvale. (MS.)*
Pornografický spis. Vstnk. XIII. 387.
Porobenství, n. Kat 139.
Poročství, n. ^pohangnif potupeni. Hrad.
Porodily. Matko milá, sv. králóv p-lá.
Hrad.
Porodní, vz Bolest
PorokoTání. Před p-ním tvým sabfifanů.
Ž. klem. 103. 7. V Ž. kap.: ot tresktánie,
v Ž. wit: ot láni. MS. Vz 1. Přisp. 300.
Porostlé, ého, n. = peíHvo zporodUho ohUL
Val. Čes. 1. XIII. 77.
Porotce. Otázky porotcům. Vz Ott XVIII.
963. Porada p-cA. Vz Ott. XX. 241., 253.
Porotní sál, senát Nár. list. 1903. č. 171.
Poroudéný. P. prádlo {rezavé &arcy). C.
Třeb. Čes. 1. XII. 227.
PoroYÍtý. Plnění p-tého dřeva. Vz KP.
XI. 53.
Porozběhlý. P. vesnice. Hlk. XI. 68.
Porozhlédly. Člověk národně p. fllk. X.
166.
Porozhodnouti co. Krok. 11. a. 9.
Porozliéné něco vykládsti. Tbz. V. 6.
445. To přiělo z soli nebo p. Nár. list 1890.
č. 242.
Porozlézti se. Porozliezali se, ako rakv
z vreca. Slov. Bizn. 174.
Porozlonpnouti zi drchet rozloupnaulú
Us.
PorozoTati, gl^nere. Ev. olom 69. 140.
Sr. Poroditi, Chč. S. I. 42*.
Porozprchlý. P. jiskry. Hlk. X. 114.
PoroztrženÝ. 1519. Arcb. XXI. 124.
Porozuměti. Poroznměli se mezi sebon
dobrovolně (sbodli se). 1723. Mtc. 1903. 17.
Porta, y, f. P. Maria sluchem jest byla
počala, čistá portů dokonala. Vit 21*.
v. 110. Dle Mi. =: vulva; vateň.
PortáSoTé. Vz o nich v Vek. Vset 90.
ai 95.
Portefeuille, fr. Bankovní, eskomptní,
směneční p. Nár. list. 1903. č. 284. 21.,
174. 5.
Portiére (porter), fr. = vrátná, portíéra
z:z závěsa, opona u dvt^i, Ott XX. 262. Lát-
ková portiéra. Nár. list 1903. č. 347. 18.
Poitiunknla, y, f., z lat Vz Pordunkula.
Portka, y, f. zdrobn. něm. Bortě.
Portle, ete, n., pl. portlata = portrst^
podobizna, DŠk. Km. 21.
Portna, y, f., z lat = hrána. Baw. J.
v. 430. 1536.
PortOTati se = hádati ee. Jrsk. XIII.
3. 293.
Portraitní plastika, Nár. list. 1903. Č.
347. 17. P. umění. Nár. list 1904. 100.
13. P. studie v. Zvon V. 520.
Potraitovaný. Nár. list 1903. č. 134. 13.
Portnkal, u, m., vz Partikal.
Portriš, e, m., z něm. Chodí, ako keby
bol p. (smeták) zjedol (rovně, pyšně). Mna.
slov. Vin. 27.
Pomba na holo = zporáženi všeho
stromoví na lesní plofte. Ott XX. 287. P.
= eeč. Šb. D. 60.
Porubilnka, y, f. = potok, přítok Ora-
vice na Slov. Sb. si. 1901. 162.
Porubeni, n. = poeéEeni, Ott. XX. 287.
Sr. Pomba.
Porabiti = poMékaii. Pel. XVL Sr. Po-
rubati.
Porubník, u, m. =r vrvbnik, drvih bednář-
ekého hoblíku. Ott XX. 287.
I Poručeni, n. = poddanoef. Pel. XVI.
Porddeti — Poslúchatí.
283
Porúéeti » ptn-ouíMi, Vk Pornčití.
Poručně. Kop{ p. mu padlo (dobře se
ma hodilo). Hsn. 11. 53.
Poručnik. O p-cich v starii době. Vz
Arob. XIX. 541., 624.
Poručný. P-oá choť, desponsata. K svěj
p. chotí se Trátív. Krist. Šf. 63.
Porucha, y, f. = poruSmi. P. žalndečni,
MagenstOruDg; p. řeči, dyslogia, logopatbia;
balbárni p. řeči, Dulbfire kinesodische Spraoh-
stOniDg; p. řeči čivové, logoneurosis ; p. řeči,
když místo správné hlásky z mechanických
příčin nebo ze špatného zvyku tvoři se
hláska zcela jiná, paralalia. Ett.
Poruehnouti, lépe: pornSití. Mi.
Porusnik, u, m., rostl. P. mezi svatýma
Mařima rytý léčí. 61. byl. roud. (D. Gesch.
279.).
Porušovati, vz Porušiti. Krok. 11. 6. 170.
Porustva, y, f. = rýha dlonJiá a Hroká
jako Hndel. Slez. Vz Čes. 1. XI. 222.
Porušený kde : na duii. Tbz. XIII. 270.
Poruška, y, f. := dar na podplaceni. Ml.
Bolesl. Čes. í. XIIL 88.
Porúška, vz Parůška.
PorůžoTělý oblak. Tbz. V. 6. 217.
Porvati koho zaé: za vlasy (potahati).
Slad. Cor. 24. — eo = ukráeti. Slez. Vyhl.
II. 288.
Porýnéik, a, m. =z Portíian (potupně).
Tbz. V. 6. 444.
Porýšté, ě, n. = topárko. Dfik. Km. 40.
Sr. PořiStě, poHsko.
Porývavý = kdo rád eiále porfvd. P.
vlny (vodní). F. Schulz. P. příboj moře.
Nár list. 1884. č. 318.
Pósa, y, f. z= postavení, postoj, seděni
(malíři); strojené chováni, vyhledávání ef-
fektu. Ott XX. 291. Bojovná p. = postavení.
Nár. list 1903. č. 284. feuill.
Posač = pásati. Orava. Sbor. slov. IX.
59. Sr. Pásti.
Posadnik, a, m. = kntíeei úředník na
hradě; ndmišUk. Vz Jir. Prove 272.
Po§adnúf si^tednouUši. Slov. Šb. D. 63.
Posbírati kde. Syn jeho teprve na str-
nifití otcovu posběroval. Zvon IV. 13.
Posed (kazatelna), u, m. z= vySH mišto
upravené na íekanou^ aby zvČř nezvětřila
myslivce a on si mohl z většího počtu zvěři
vybratí kus, který by chtěl odstřeliti. Vz
Ott. XX. 392.
P6s6da, y, f. z= iena, která vhide dlouho
posedává. Slov. Sbor. slov. IX. 49.
Posedáváni, n. P-ním doma dojití do-
brého opatření. Světz. 1888. 50.
Posedlen, u, m. = poied, bryonia. Z po-
sedlenu vychází Diblík. Ešf. Lid. 13.
Posedli, n. = etatek. Ďábel záviděl (člo-
věku) toho p. dobrého. Brt. P. n. 1008.
Posedka, y, f. = zena, která xhide dlouho
poeedává, Liptov. Sbor. slov. IX. 45.
Posekanina, y, f. i= potěkané mieto. Tbz.
III. 2. 145.
Poselěi berla. Msn. Hym. 89.
Poselství, n. V p. choditi = jako posel.
1515. Arch. XIX. 811.
Posestoupiti někam odkud. Slunce
s vrcholu nebes p-lo. Jrsk. V. 169.
Posedlý éim. Člověk stářím p. Zl. Pr.
XXI. 18.
Poseti ěim kam. Posel kúkolem mezi
pSenici, in medio tritici. Ev. olom 296.
Posevák, n, m. Sá. Rom. z JeSt. II. 18.
Poscházený = eeHlj. Ludé holi u nás
p-ný. Slov. Nár. sbor. 1902. 5.
Posehodně, terrassenfórmig. Skála p. se
snižuje MS. ezc.
Posehůzný. Místnost méně p-ná. EP. IX.
269.
Posielati, vz Poslati.
Posilka, y, f. = poeUa. Příkladem svým
p-lek dávaje jiným spolubratřím. Hrlš. Hus.
127.
Positivistieký. P. snahy a směry. Mus.
1905. 826.
Positivnost barvy. Nár. list 1904. 147.
13.
Poskočně. Kámen s vrchu p. letí. Msn.
II. 229.
Poskočný kůň. Msn. II. 53., 425. P-nými
kročky bral se dál. Zvon IIL 77.
Poskok, u, m. = útěk. Pel. XVI.
Poskomě, ě, f. = poekvma. Aby se
zdržovali od p-ně modl. Koř. 128^. 1. (con-
taminatio). Není-li to chyba m. poskvrnění.
Mš.
Poskúbsti, poíkuhaH. Jid. D. 34.
Poskyeený = peekytnutj. P. příhodnost.
Wtr. ezc. Sr. Poskytatí.
Poskytek, tku, m. P. k literatuře. Boč.
(Mus. 1902. 70.).
Poslabý. Člověk p-bé postavy. Nár. list
12./8. 1900.
Posladiti. Aniťs p-dil nepřátel mých
nad mě (nec delectasti). Ž. pod. 29. 2. —
MS.
Postadu, comiter. Ten sudce mnoho p-du,
točii řeči sladkú, poče jemu mluviti. Ote.
(Šf. Poč. 111.). Sr. List fil. XVII. 290.
Poslanectvi, n. = úřad poilamsAv, Pokr.
1885. č. 124.
Poslankyně, ě, í. Nemůžei býti p-ní
temnosti ani přeludem pekla. Hrlš. Hus.
191.
Poslati. Posílati. Kom. Did. 284. Jinde
posýlatí. Posílati. 1511. Arch. XIX. 8C., 37.
Sr. Rozsýlatí, Kom. Did. 58., odsýlatí. 57.
Posýlati dle analogie staré slovanštiny, po-
sílati psávalo se ve staré češtině. Bílý Obr.
99. — oo komu pokom nač. To mu poslal
po otcovi na dar. Val. Nár. sbor. Yill. 97.
Fosleda vojska = zadni éáaf. Msn. II.
65. 190.
Posledněkrát. Podívej se p. na mne.
J. Jehlička Kyt — Rais. Lep. 182.
Poslech, u^m. Příštím na poslechy něco
vykonati. Msi? II. 405.
Poslinky přinášely, poněvadž předení
velice vysuSovalo. Vlast I. 159.
Poslizkový. Válce p., poblánični, Epi-
thelialcylinder. Ktt
Poslouchati. Chci tebe na všem poslú-
chatí. 1459. List fil. 1904. 438.
Posloupnost asi stará chyba m. : postoup-
nost Mš. Vz Ott XX. 296.
Poslovanělý. P. Lada. Lit. I. 674.
Poslúchati, vz Poslouchati.
284
PoBluSen — Postrčeni.
PofllnSen, vz PoaluSný.
Fosluiný v paBs. yýznamn = co lidé
posloDchaji, vitaný poslecbnonti. Pel. XVI.
Poslužiteln^i svoa povinnosf konati
(s větáim prospěchem). Fel. 21.
Poslúžiti, vz Posloužiti.
Poslažováni, n.=po!fluhovdnij ministratio.
Ev. olom. 83., 175., 162.
Poslyšeti čeho. Poslyštež této řeči. 1511.
Arch. XIX. 94.
Posměšek, šku, m. P-šky slezských děti.
Vz Vyhl. II. 262. Na Slov. Vz Mus. slov. V. 26.,
89.
PosměškoTati jak. P-kuje, jakoby ihly
pichal do těla. Kizo. 176.
Posměvný zrak. Ccb. I. Pov. 134.
PosmÍTač, e, m., Vz Posměvač. Sá. IV.
35., Zr. Fant. pov. 227.
PosmíTalý. Mlavil k němu sparná, p-lá
slova (posmivavá). 1615. Arch. XIX. 294.
Posmiyati. Když byl posmíván. Lbk.
67. Kristus, byl p-ván. Hus.
PosmÍTaTý. Arch. XIX. 296. Na str. 294.
stoji: posmívaly. Vz toto.
Fo^mrkatí^poamrkovati, Rokyc. Post. 185.
Posmutný. Je vždycky p. Pittn.
Posnažiti se s inft. Pžím se to vy-
plniti. Koll. v Pal. Záp. II. 285. — aby.
P-žim se, abych . . . (vynasnažím se). Ib.l65.
Posnopný. Obec ani chléb klekánský an.
p-ný mně (učiteli) dáti nechce. 1778. Cesí
1. XIV. 265.
Posnúbi, n., sponsalia. Rozk. P. 2347.,
R. 103. Sr. Posnúbě a tam v VII. 1363.
sponsana oprav v: sponsalia.
Pósob, a, m. Sám ví Buoh p. svój (jak
mne způsobil, stvořil). Um. roudn. 1919.
Pósobenstvi, n. Zahradník v p. hadovém
(v podobenství). Gest U. 2S0. Naučím tě,
kterým p-stvím (působením) a pořadem . . .
nravy složíS. Vit. 58^.
Posopiti se na někoho Jak: důtklivými
slovy. Světz. 1883. 215.
Po sou dobu (po su dobu). Starší výklad
tohoho adverbialníbo výrazu podaný v Htt.
Ml. III. 1. 509. zamítá Gb. a podává nový
v List. fil. 1902. 60.
Posouvatelný. Secí stroj s p-nými lžič-
kami. Nár list. 1905. 131. 22.
Posovati se = pašovali 96. Krok. 1890. 271.
Pospánek, nku, m. = pospdnL Ten p.
byl mu milý. Rais. Sír. 71.
Pospávati kdy: po hodech. Tbz. V. 1.
75. Sr. Pospati.
Pospěchový. P. brány (k vláčení poli).
Vz Nár. list. 1905. 131. 21.
Pospěšiti něčeho = nieo urychliti. Po-
spieSiti sebú = pospíSiti si. Pel. XVI.
Pospíchal Jiří Ign., spis.. 1634.-1699.
Vz Ott, XX. 299.
Pospidil Jan (Hostivlt), knihtiskař, 1785.
až 1868. ; Jan, 1812. - 1889. ; Laditi ml. (Jan),
1848.— 1893.; JarotL ár., advok.,nar. 1862.;
Krintian, spis. 1842.— 1899; Jot., spis., nar.
1845.; Bohuil, spis., 1855.— 1894. Vz Ott.
XX. 299. nn. P. Jot. dr., spis, nar. 1869.
Vyhl. I. 57.; P. VU. spis.
PospíŠiloTá Mar., dram. umělkyně, nar.
1864. Vz Ott. XX. 302.
Pospol něco poznati :=: pospolu, tpoUěni.
Msn. 11. 11.
Pospolní zábava (společná). Rais. Vlaat.
217.
Posslt Fr., č. bud., 1730.-1801. Vz. Ott
XX. 303.
Postaten, tna, o, vz Postatný.
Postáti, n. = nasečená řada obili. Dfik.
Km. 6.
Postátiti co: dráhu =: převzíti do správy
státní. Athén. 11. č. 2. Vz násl.
Postátniti co : dráhy. Vz Postátiti.
Postátňovací akce. Nár. list. 1903. č.
166. 2., 347. 25. Sr. Postátniti.
Postátňovatel, e, m. P. drah. Nár. list
1905. 119. 1.
Postaviti se kam: na střeh (v boji, se
háje). Stan. líl. 28.
Postavni, Belagerungs. P. dělo. Pokr.
1886. Č. 17.
Postel. Kdo ráno z postele vyskočí,
k bohatství svojimu přiskočí. Slez. Vyhl.
II. 66.
Postele, e, f., lectns. Milí. 22a. a j. Vz
Postel.
Posteliee, e, f. = potUl. Hš. Pis. 12.
Postelniček, čka, m. = ikřitek, který má
prý sídlo v posteli a vyhání z ní děti, které
dlouho spávají. Kdo se večer nemodlil,
tomu prý nedá v noci pokoje. Také: Koui-
niěek. KSf. Lid. 13. Vz Skřítek, KSt Pob. 49.
Postelnička, y, f., vz Skřítek a Postel-
niček.
Postelový. P. vloika (do postele). Nár.
list 1903. č 126. 9.
Poste restante, fr. Na listech a poStov>
nich zásilkách značí to, že mají zůstati na
poště, až si jich adressát sám vyzvedne.
Ott XX. 305
Postéžiti se. Ješče JežúS mluvieSe, jednož
sě Jidáš posty ezy s lidmi. Paš. drk. 159*.
(Mš.).
Posthnmni moudrost (pozdní). Nár. list
1904. 196. 13.
Postih, u, m. Vz Ott XX. 306.
Postihaéský podíl. Nár. list. 1904. 196. 6.
Posticha = tiié. HoS. Pol. 141.
Postiila, y, f. Vz Ott. XX. 307., České po-
stilly. Naps. Hyn. Hrubý. V Praze 1901,
Postillovi^i, n. =1 spisování postili.
XVI. stol. Hrubý. 159.
Postillový. P. literatura. Hrob. Post VI.
Postiti se jak kde. P. se jako mnifii
v klášteře. Tbz. V. 6. 92.
Postní doba ve Slezsku. Vz Vyhl. II.
34. nn.
Postoj, e, m. V p-ji šípy metati (stoje).
Kká. Sión. I. 228.
Postrádati = nemiti. Andělé jsou bytosti
postrádající těla m.: jsou pouzí duchové;
Ten román postrádá ceny m. nemá žádné
ceny, nestojí zft nic. Vest XII. 95. Brt
Postraniee, e, f. = itraniee, vUák, vdk^
Tiolttra sedla, idšt tedla visící s obou jeho
stran. Vz Ott XXII. 761.
Postranovice, e, {.=zpele»ť postele. Dšk.
Km. 41.
Postrčeni, n. = ústrk. Vy p. mého jste
si nevšimli. Sá. Jitř. 98.
Postrčeny — Pošeptný.
285
Postrčeny = opotnriený. P. tvor. 8á. IV.
52.
Postřebí, n., latrína. Rozk. P. 95.
Postřed.Modl. 56«. VzMS. Slov., ProBtřed.
Postřelka, y, f. Nebezpečná p. Slad. Ricb.
140. P. slov. (slovy). Slad. Šl. 35.
Postřelkovati nčéim. Slad. Jan. 30.
Posti^eloTati, bestreichen. Yz Postřeliti.
Postřeženec, nce, m. Af se dostaví od
p-ncú všecko mužské pohlaví. Tbz. XYI.
116. Snad: postfíženců, na nichž byly vy-
konány postřižiny?
Postřeženýy wahrgenommen. Vz Postřici.
PostřibHti co čím. Měsíc pbřil sníh
světlými svými paprsky. Tbz. V. 5. 160.
Postřibřitko, a, n. Povaha věci vyžaduje
víeedobého slovesa, tedy: stříbřítko nebo
postřibrovadlo, postříbrovátko. Prk. v Paed.
1886. 141.
PostHhač, e, m. = krejH. V zloděj, mlavě.
PostřihačstŤi, n. P. zabývá se appre-
turon éili úpravou suken postřihováním
vlasu na stejnou délku. Vz Ott. XX. 310.
PostHkoYač, e, m. P. květin. Nár. list.
1903. č. 134. 21., 1904. 135. 21.
Postřižka, y, f. P. kněžská = tonsura.
Eká. Sión. n. 52.
Postrk, u, m. = hnáni, htb, Vz Ott. XX.
311.
Postrojna, y, f. = m{štn»9t pro koňtki
poítroje, řemení, rozličné náčiní pro koně
a p. Vz KP. IX. 398.
Postrojny. P. komora. Zvon IV. 357.
Vz Postrojna zde.
Postrnhár, a, m. = koželuh f Mus. slov.
VIII. 23.
Postrýčenee, nce, m. = kdo $e zvedl po
strýci. Jrsk. XII. 324.
Postúpati, postápitif vz Postoupiti.
Postýlka svatojanská (sv Jana Křtitele).
Vz Čes. 1. XII. 409. Je z mateří doušky,
na vrch se vloží obrázek sv. Jana. Stele se
pod stAl. Žel. Brod. Vz Čes. I. XIQ. 29.
PostyskoTati co komu. Když se jí
p-valo nejvíc. Zvon III. 226.
Posnd = po (su) tuto dobu; potud =
po tu, tehdejSí dohu. Ve spisovné řeči
Palackého. Vz Mtc. 1901. 373.
Posudek, dku, m. = ehromázdini celé obce.
Slez. Vyhl. II. 34., Vyhl. Slz. 17.
Posadí, ího, m. Krok. I a. 16. Vz Po-
sndní.
Posúditl, vz Posouditi.
PosndkoYati, bekrítteln. — co, koho.
Nár. list. 1885. č. 75.
Posukovaci stroj při předení bavlny,
válec tamtéž. Vz Ott. XX. 600., 604.
Posukovadlo, a, n. P. na česanou vlnu
atd. Ott XX. 605.
Posukováni, n P. bavlny (při předení
jí). Vz Ott. XX. 597.
Posun, u, m. P. v tělocviku = šinutí
obou chodidel ku předu. Ott. XX. 314.
Posuněina, y, f. Vz Ott. XX. 314. P.
jednostranná, chorea dimidiata, hemichorea,
kývavá, ch. nutans, rhythmická, ch. rhythmica,
skákavi, ch. saltatoria, točivá, cb. rotatoria,
vířivá, ch. vibratoria. Ktt.
Posunéiti se po kom. Slad. Cor. 74.
Posunéiyý. P. tah tváře. Nár. list. 24./7.
1887.
Posunkový. P. křeč lícní, spasmus facialis.
Ktt.
Posupnice, e, f. Msn. II. 186.
PosuTka, y, f. P. v hudbě. Vz Ott. XX.
315.
PosTajboyat někde = svatbu slaviti.
Haná. Hoch. 41.
Posvářnik, a, m., terribilianus. Zídek.
^1^2 PoBvěcenik
PosTátečni týden. Nár. list. 1904. 100.
17.
PosTátna, y, f, sacrista. Rozk. P. 954.
Sr. Posvátně VII. 377.
PosTátnik, u, m., pole u Laviček. Cas.
mor. mus. III. 140.
PosTěcan, a, m., vz Posvěceník.
PosTéceni, n., vz násl. Posviecenie.
Posyět, u, m. = láj. Tři kamene p-tu.
1513. Arch. XIX. 209.
PosYětštění, n. P. politiky. Nár. list.
1903. č. 305. 17.
PosTiacka, y, f. =: poeviceni. Sbor. Čes
41.
PosTíackoTý. P. zkúSka (má-Ii býti kan-
didát vysvěcen?) Slov. Sbor. čes. 41.
Posvíceni, n. =: hody, O p. pase p. Bůh
(dobytek vyhání se na pastvu). Vyhl. Obrz.
255. Pout bez koláče jako p. bez husy.
Tbz. III. 1. 151. Sr. Souk. 1903. 14., Vykl.
Obrz. 240. Mladé p. tu neděli po posvícení.
Vykl. Obrz. 263. P., na LaSsku: krmaS.
karmaS. Vz Brt. Čít. 401. nn.
PosYícensky naladěný. Čes. 1. XU. 210,
PosYÍcensky. P. zádnfiní mSe (v neděli
po posvícení). Vz Souk. 1903. 16.
PosTiecenie, n. = světla nkázánie; po-
ivěceni = kostela požehnánie. Hus II. 417.
Posvítiti si na někoho čím : pěstí (zbiti
ho). Hamz. 57.
Posylák, a, m. Obecní p. = posel. Hlk.
VIII. 42. Sr. Posilák v I. Přisp. 301.
Posyp, u, m. = posýpaci pitek. Pohl.
Posýřený, P. mléko. Luc. 66.
Poddat = popukali. Orava. Sbor. slov.
IX. 55.
Pošamrati se kde: v kapci = poAra&aťť.
Brt P. n. 1029.
Pošastaněc, ňce, m. =: poplaiený ilov^,
větroplach. Hauer 14. Sr. PoČast, Vyhl. II.
335.
Pošěipanina, y, f. := mieto hadem uitknuté.
Ho8. Pol. 149.
Poščiti, pMevati m poilitif poilvati. Lev-
harda na jelena p. Miil. 50. Sr. PoSČvati.
Pošéky = priapus. Rozk. P. 440. Od
posek, zdrobn. poSček, pl. poščky. MS.
PošČYati = poítvatiy provocare. ^ kobo
nač. Milí. 50. Sr. PoSčíti.
Pošebtati = poleptati, 1512. Arch. XIX.
122.
PoŠepcovati = poieptdvati^ susurare. Mam.
A. 35b.
PošeploTati. Kto mluví poSeplnje (trans-
gres.). XV. stol. Vstnk. X. 601.
Pošepný Fr.. Č. geol. a spis., 1836. až
1895. Vz Ott. XX. 315.
Podeptný. P. čtení. Hlavn. 20.
286
Pofietilkyně — Pote.
Poiietilkyné, é, f. = políetildUH$1rá, Kki.
Sión II. 50.
Podetilský. P. láska. Kká. Sión. n. 92.
Pošetilstri, n. = po»etilo9f. Kká. Sión
lí. 19.
Pofiévka, y, f., vz Poifyka. Mi.
PoSeTni slisnice, ScheidenBchleimhant,
p. trhlina, Raptar der Seheidenhant, yySe-
tření p-nim zrcadlem, HysteroBcopie ; Vleklý
zánět p., bily tok, vaginitis chronioa, fluor
albus, leacorrhoea. Ktt.
PodijkoTati koho z=poldaf}ko9aU. Mand.
Gl. Mat. 296.
Podik Bedř. dr., prof. a apis., nar. 80./9.
1844. Vz VěBt XII. li.— 18.
PoSinoYati, vz Poiinouti.
Poškavřiti (?) čelo. Mark. Prvot 1814.
54.
Pofiklebeěnosť, i, f. Nár. liBt 1905. 57.
18.
PošklebiTý. P. dívka. Stan. III. 227.
PodkleboTatel, e, m. Zvon IIL 206. Vz
PoSklebovač.
Pošklebniky a, m. MBn. Hym. 28.
Podklibaé, e, m. Msn. Od. 3Sd.
Podkonbáni. V jakém poikoubání od
nebo jsem (ostouzení). 1614. Z měst. kn.
J. Hrad. Wtr.
Podkozenec, nce, m. z: poikoaeni, Tbz,
V. 9. 390., VIU. 805.
Pofikozenina, y, f. = pcXkouná vie,
Beschfidigung. Ohledal p-nu pilíře. Pokr.
1884. é. 128.
PodkrabkáTati = poMkrahovaH. — koho.
Stoj i jako oiípaná,keďju p-káyajú.Rizn.l77.
Poškrabotiti se kam. Já se zas p-tím
k naSím rvbám (odeberu). Rais. Vlast 348.
Poškrobnik, u, m. = mouéné peéivo.
MuB. slov. Vin. 23.
Poškvrnělý, P. oči. Olom.
Podkyměný na éem. Jsou na svém
stava p-na. Hus. (Vstnk. XI. 743.}.
Podlehnouti koho zač. Děkuji, že jste
mne za mou lásku poilebnul (pokáral). Blád
di. 26.
PoŠmarit = hoditi^ vrhnouti. Liptov. Sbor.
slov. IX. 43.
PodmouHti se Jak. Na oko se p-ří
(staví se, že činí pokání). Bokyc. Post
309*.
Pošmúřený. P. oko, oculus connivens.
Pat Jer. 13. 14.
Podoumati Jak. Stromy poSoumávaly
jako ze sna. Zvon II. 24.
Podpatnč = poněkud ipatni. Je jí p.
Litom. 51.
Pošpihlati se = pořezati bc. Ces. 1. XII.
188. Vz Spihlati.
PoSpIiehnontikoho = po«í^ ZtU Vzloděj.
mluvě.
Pošta. Vz on. XX. 316. nn.
Poštecký = poítooškj, P. pacholík. Zvon
m. 54. Wtr.
Poštivačka, y, f. 1724. Hrubý. 249.
PoštíYáékoTý žalud, glans clitoridis. Ktt
Poštolka = menH iokol. Vz Ott XX.
318.
Pošťonrati se kde: v pečitém skopovém.
Zvon III. 225.
PofitOTna, y, f. = poHomi Mma. Vz
Ott XX. 820.
Poštovský. P. trubka mluví: Mijaj, mijaj,
poita jede, ma pěkné konicky, strakaté
iimličky. Nebo: Mijaj, myaj, počta jede ;
kdo počty něminé, počtům zahyne. Slez.
Vlast 1. 107., 108.
Podtalovat se = u$m{v<ui9e. Litom. 51.
Podamavský. P. město. Jrsk. XV. 182.,
jednota. Nár. list 1903. č. 163. 4.
Pošnsta Václ., Č. math. a spis., nar. 1841.
Vz Ott XX. 320.
Pošvatka, y, f. = perla. Vz Ott XX.
820.
Podviee, e. m. VodnatelnosC p-ce ilaehové,
ilachovice, tendovaginitis bydropiea (serosa
chroniea); zánět p-ceilachové« tendovag^initis,
tenosynovitis,panarítiumtendinosum(pradký,
hnisavý, t. acuta purulenta, sbytnivý, hyper-
trophica). Ktt
PoŠTicošlachoTý, tendovaginalls. Ktt
PoŠTitoHti si s kým. Msn. II. 401.
PoŠYoplodý. P. mechy, entophyllocarpi.
Vz Ott XXIV. 69.
Pot, u, m. Vz Ott XX. 320. Období potu
při horečce, Sehweissstadinm beim Fieber;
p. vvsiliyící. Ktt Milej hochu, bez potu
má člověk samou psotu. IJs. Nár. sbor. 1902.
19.
Pota, y, f., pothos, rostl. Vz Ott XX.
330.
Potáelvě jíti. Zvon III. 41.
Potáč, e, m. = hedndbnf Urvewj idtek
iloUnj. Liieň. Mtc. 1902. 234.
Potáček, čkn, m., zdrobn. potái. Brt P.
n. 1196.
Potahá, y, f.» relatio. Mark. Neiýalo se.
Potáhnouti, potahovati. Jak větérek po-
tahoval ==: mimi povital. Ces. 1. XI. 47.
Koniel, jenž potahoval (sopel) a se obli-
zoval. Zvon IIL 692. — kam odknd. Od
břehu Y ííři potáhnouti := vypUnUi. Pel.
XVII. — eo kde: nůž na osétce := trochu
nahrcuMiti, Val. Čes. 1. XI. 436.
Potahovatliyý (!) = zvrainj. Zájmeno
nazpět se p-vé, reflexivum. 1775. Sr. Bílý
Obr. 77.
Potahový. P. stezka. Nár. list 1904. 80. 2.
Potajnář, e, m. Vz VII. 1364., Potajnec
Potaikal, a, m.:=potakai. P. politiokých
agitátorů Pokr. 1885. č. 73.
Potaknúti, vz Potakati. Alx. B. M. 249.
Potancovati Rokyc. Post. d!2^.
Potápěč, e, m. P-či, urinatores, vodní
ptáci. Vz Ott XX. 322.
Potápěčský. P. oblek. Vz Ott XX. 323.
Potápéčstvi, n. Vz Ott XX. 323.
Potápka, y, f. = tajná tkr^i. V slodčj.
mluvě. Čes. 1. XI. 141. — P-ky, colym-
bidae, vodní ptáci. Vz Ott. XX. 324.
Potáplice, ptáci. Sr. Ott XX. 824.
Potápníci, brouci, Sr. Ott. XX. 324.
PotaSáma (fluidma), j, f. = továrna na
vyrábění potaše. Vz KP. X. 103.
Potatilee, Ice, m. = hoeh po tátovi tdařUý.
Hlk. VIL 5. Sr. násl.
Potatiti se do povah. Charaktemeiten-
zúge des Vaters annehmen. Pal, IL 2. 5.
Pote = pcjdu (jíti). Val. Brt D. I. 349.
Po té — Potrhnouti.
287
Po té = poUm. Vrononě po té vzýval
Apolla. Msn. II. 2. a j. Po té jel do lesa.
Dom2I. Čes. 1. XII. 80& Třetí den po té.
Tbz. V. 9. 26. Brzo po té. Jrsk. XlY. 49.,
XV. 215., XXU. 204. a j. Po té aby se
vystěhoval; Po té učinil otázku. Tk. XI.
214., XII. 128. Vrátě se po té domfi. Msn.
Od. 17. U Msn. často. Sr. Po tf.
Potčhaéka, y. f , Vz Potéhač v VIL 1864.
Fotčhnik Alois, far. a spis., 1829. až
1898. Vz Ott XX. 825. V seznamu Spring-
rovč: Potěhlík.
Potem = potom. A< se p. tobě hůře ne-
stane. Ev. vid. Joh. 5. 14.
Potemnici, tenebrionidae, brouci. Vz
Ott. XX. 826.
Potence, e, f., z lat. Finanční p. (možnost,
síla). Nár. list 1905. 84. 25.
Potenciál, u, m. P. ve fysice silový,
urychlený. Vz Ott. XX. 327.
Fotěpiti. Já jsem učinil a já p-ním, ego
feei et ego feram. Pror. ol. 87^ 1. Isa. 46. 4.
Potěřy e, f. Žabí p. =z žabí peřina, Ž.
vajíčka. Haner. 14.
Potčraci stroj při předení bavlny, Schlag-
maschine. Ott XX. 699., 329.
Potěráni bavlny, když se přede. Ott
XX. 597.
Potěšená, é, f. Pro p-nou vám dokáži,
že . . . Fr. Tomsa.
Potet, a, m., amictaríus. Bozk. P. 1656.
Sr Potek v VII. 1364.
Potěti, n. =: raněni, O p. plece. Rhas.
E. III. 3. Sr. Potiti.
Potichounku něco dělati. Kká. Sión I.
205., II. 240.
Potichuéky, » potichounku. Val. Čes.
1. X. 463.
Potichy. P. rAznice. 1637. Fel. 2.
Potik, u, m. Není po něm p-ku (zmizel,
a neví se kam). Volyň. Čes. 1. XIII. 124.
Potipati koho = podesHvaně viniti. Val.
Čes. 1. XI. 483.
Poti§kOTÍni, n. P. tkanin. Vz Ott XI.
331.
Potiti se Jak. Potí se, až mu voda ze
zubfl teče (je mu zima ; prací se nepřemůže).
Čes. 1. xn. 152.
Potivč něco dělati. Nár. list 1903. 175. 13.
Potižiti koho Jak : až k zemi. Tbz. XIII.
141.
Potka, y, f. = nějaká rýha. 15 hromad
potiek. Slov. Sbor. Čes. 254.
Potkáni, n. P. větrfl. =: potjkáni. Luc.
62 63.
Potknouti se. Člověk nikdy nevie, kde
sa potkoe. Rizn. 169. — co komu kde.
Potkni jemu (tu větev) t hlavách (postele ;
= zastrč). Luc. 56.
Potlivý. P práce (namáhavá, až se Člověk
při ní potí). Mus. 1904. 28.
Potluka, y, m. = tulák. Msn. Od. 195.
Sr. Potluk.
Potmelúch, a, m. Z p-cha ďábel búcha.
Mus. VI. 85. Sr. Potměluch.
Potnaélca, y, f. = iena, která no$i viei na
prodej v putně. Mtc. 1902. 437., 17.
Potni rúcho. Ev. olom. XXIX. Potní žlázy.
Ott XX Zánět žláz potoích, hydradenitiSi
hydrosadenitis, Schweissdrtlsenentztindung ;
hnisavý zánět žlázy potní, hydradenitls
pblegmonosa. Ktt Sr. Potný.
Potniéky, f. =z druh ošutiny tě 9na}Snjm
pocenim, Scbweissausscblag, Schweissfríesel.
Vz Ott XX. 321*. P., sudamina, miliaría, hydroa
:= koSni vyráíka ékládajiei »e s ietnjái pu-
difřká. Ott. XX. 333. P. červené, miliaria
rubra; p. omladniČní, miliaria crystallina,
puerperalia, osutlnové, exanthematica, tyfové,
typhosa. Ktt.
Potocký. P. hráz (při potoku). Msn. II. 12.
Potóček, čku, m., puteus. Bhm. hex. 49.
Potočenec, nce, m. =: pomatenee, mluvka.
Hauer. 14.
Potoěilka, y, f. =povldaváUnikd. Hauer 14.
Potočitý. P. mysl = pomatůná. Kom.
Did. 63.
Potok. Keď matka ide po prvý raz pres
p. s dietatom, hodí kúsok chleba do vody,
aby jej dobré spávalo a ríastlo. Mtc. 1.
1897. 12.
Potokář, e, m. = mlynář na potoce. Tbz.
V. 6. 326.
Potom = přiitS, budoueni. Potom ae lépe
Eamatiý; Potom toho nemysli sobě. 1459.
.ist fil. 1904. 438.
PotomcJk = |K>fom. Hoi. Pol. 141.
Potomkyně, ě, f. Dost Pov. 105., Tbz.
XVI. 295.
Potomno§t, i, f. Potomnosti vafiie (vaiim
potomkům) psal jsem slova dříve řečená.
Kar. 9.
Potonovati kde: na moři. Pass. Kř.
103«. Sr. Potonouti v II. 820.
Potopenec, nce, m. = potopený. Tbz. V.
4. 183.
Potopky = kalhoty. V zloděj, mluvě.
Potouchlik, a, m. Tbz. V. 6. 53.
Potřál = potřeboval. Vz Litom. 19.
Potrápeniěko, a, n., zdrobn. potrápení.
Wtr. Míd. 85.
Potrat, u, m. = potrata. Rgl.
Potrata, J, f. = potrpěni dltSte do 28.
neděle, abortus. Ott. XX. 252., 683i> ; P. vejco-
vodová, abortus tnbarius ; léky pftsobící po-
tratu, Abortivmittel, abortiva. Ktt
Potratný záchvat, Abortivanfall, lék,
Abortivmittel. Ktt Vz Potrata.
Potrava. Vz Ott XX. 339.
Potravinářský spolek m. potravní. Vest
Xn. 93.
Potravinný chemik, Vstnk. XIII. 385.,
závod. Nár. list 1905. 26. 9.
Potraviny. Vz Ott. XX. 340.
Potravně, ého, n., Zehrungsgeld. Dal jim
p. 1512. Arch. XIX. 104.
Potravoslovný, vz Bromatologický.
Potřebice, e, f. =: Hvotni potíheba. Hus II.
199.
Potřehnůstka, y, f., zdrobn. potřebnost
Divadelní p-ky. Nár. list 1885. č. 131.
Potřebný. Nejprv p-né, potom ozdobné.
Rizn. 64.
Potřeni, n. = pohroma^ záhuba^ běda. Pel.
XVII. P. nepřátel. Us.
Potřepati čím: měchýřem.
Potrhnouti se zač. Sláma potrhl se
šavli (sáhl k ní). 1512. Arch. XIX. 156.
288
Potřikrát — Pověděti.
Potřikrát, vz třikrát. Zvolal p. Ub.
Potrlik. Chytati žáby do p-kn. Na Zeleč-
sku. Ces. 1. Xin. 359.
Potrnčený =: trnkami (švestkami) poiď
zenij. Šb. D. 45.
Potrohoš, e, id.=:? Slov. Czam. Slov.
127.
Potrousiti eo kde. P-sil popel po vSem
chrámě. Stará gloBsa. List. fil. 1902. 445.
Potrubí, n. Vz Ott. XX. 340.
Potrvati Jak dlouho: do Bkoněení.
Dh. 7.
Potůček Adolf, nčit. a Bpis., nar. 1842.
Vz Ott. XX. 845.
Potúďui, pl., n. = poU u polůiku. Af vy-
jedem na p. Vz Litom. 27.
Potudni = posavadni. Jeho p. Blovntnosť.
Mark., Lit. L 884.
Poběhle. Lampa p. ěadicf. Kká. Sión I.
206.
Potulnlky a, m. = íUvěk pottdnj. Hlk. X.
115., Tbz. V. 9., 355.
Potúmúť = pnhlidnouti. Ani na fia ne-
potúrnůt. Val. ČeB. 1. XL 210. Vz Tárnúf.
Potu§ák, n, m., pereskia, roBt). Ott XIX.
468.
Potutelka, y, f. Mbu. II. 17.
Potutelnik, a, m. Sá. IV. 22.
Po tý = po té. Po tý pravil FauBtiiB.
Fanst. 29. P. šel každý domů. Ib. 135. P.
žádnémn nevděěnosti více prokazovati ne-
chce. 141. P. ho vice křičeti ncBlySeli. 193.
Potyčnlk, a, m. = hojovnik. Stan. I. 286.
Potykávati, vz Potýkati. Ev. olom. 52.,
Papr. Kn. rožm. 38. (1423.).
Poty kel, vz Potýlek.'
Pou = pář. Slov. Sb. D. 76.
Poúeta, y, f. := pocia^ pociěni. Tvá p.
i mně vážnost působi. Pal. Záp. II. 139.
Pouček, Čka, m. zz tiíennik, P. Areúv.
MBn. 11. 34.
Poučovaci řeč. Zvon III. 540.
Pouhájiat sa = pohádati m. Spiš. Sbor.
slov. IX. 49.
Pouhodobenstvi, n., formaliarnuB. Vz
Krec. 13.
Pouholitý terč (diBkns). Mbu. II. 435.
Pouhoněmecký představený. Jakb. Mark.
60.
PouhOTeda, y, f. = protlovéda, metafytika.
Čad. 38.
Pouch, u, m. =: hrh, Litom. 51.
Pouehle, e, n. ^ pucher, Ccb. 1. XII. 227.
Poujanek, nkn, m. Ta má p. (povijan?)
DSk. Km. 32.
Poukati, vz násl. Poukavý.
Poukavý. P. brambory (od poukati, pn-
kati) ErkonS. Nečásek.
Poukrátiti co. XVL Btol. Uč. spol. 1905.
IL 53.
Poularde, da, m. = vyřesMná ilepiee. Ott.
XX. 347.
Poupil, a, m., vrch a Zbraslavic. Př.
Btar. VIL 53.
Pousek v Vn. 1364. oprav v : ponSek.
Poúsměv, n, m. Pronesla to b p-vem.
Hlk. Vlil. 53.
Pousj^alý. Nár. list. 1885. č. 298. P. stesk
nanovo je sevřel. Jrsk. XXIX. 149.
PoustanoTíti co : svflj odjezd. Arcb. XX.
118.
Poušť, ě, f. Vz Ott. XX. 349. Kraj na
ponšf spražený (sprablý). Zr. Poes. 194.
Pouštěni žiloo, venae sectio, phlebo-
tomia, Aderlass. Ktt.
Pout, pouť. Pout = po$vÍeeni ehrámu. O na-
šem pouta, dostal ponta; pout = puiováni^
ee9ta k posvátnému mišíu. Vrátil 80 z poutí,
by] na poutí. U N. Bydžova. Ešt Lid. 13.
Ta krajina jest asi tři dni pontí (cesty) od
Jeruzaléma. Lbk. 62. Vz Posviceni, Souk.
1903. 9.
Poutec, toe, m. P. ylasA. Vz Dfíndil,
Brázda.
Pouti, n. = eo »ů neie z pouti Ověnčený
poutím. Mor. Bgl.
Poutkatý iiator. Slov. Sbor. čes. 125.
Poútočiti na koho = drobet útočití.
Tbz. Xin. 164.
Poutově. Ráno p. klidné. Rais. Lep. 271.
Pouzdrátko, a, n., zdrobn. pouzdro. ~
P. = malé dítě. Němc.
Povada, y, f. = rozbroj, haj. Pel. XVIL
Povadlý. P. tváře. Jrsk. XIU. 3. 4L
P. pysk. Zvon V. 565.
Povaha, y, f. = charakter člověka, trvalá
shoda jeho konáni vnějšího s konáním
vnitřnim. Vz Čad. 101. Rána do srdce se
zhojí, zahozená p. ne. Hmš. 143.
Povahopisný. P. črta. Sá. Upom. 11.
Povahotvorba, v, f. Blý.
Povalečně někde se potíoukatí. 1599.
Schnlz 47. Vz násl.
Povalečsky čas mařití. Kká. Sión EL
173. Vz předcház. Povalečně.
Povaliti se kam. Tak ten pán se po-
valit na tu skálu a ji odvalil (opřel a o.)-
Nár. sbor. Vm. 97.
Pován, u, m. =r pováni. P. vzduchu. Slád.
Ant 47.
PovaHti co Jak. Do třetíny nebo na
polovici něco p. Zach. Test. 33.
PováSněnec, uce, m. Jrsk. XXIX. 304.
Vz násl.
Pová§něný; -fn, a, o. P. mladý- kněz.
Jrsk. VI. 1. 185.
Povázka, y, f. = obvaz vinutý, fascia
spiralis. Ktr.
Povazný = kolář. V zloděj, mluvě.
Povážka, y, f., rapistrum, rošti. Vz Ott
XXI. 299.
Povážně mluviti. Kká. Sión IL 41.
Povážný člověk. Jrsk. XII 245.
Povážskonovoměstský okres. Nár. list.
1904. 28. 9.
Povdat = povídati. Vých. C. Mus. 1863.
č. 332.
Povděčnosf někomu činiti. Msn. II. 17.
Pověcovati fod .vfce*) = zvětMovati. Své
země a zboží p. a roziiřovatí. Pnlk. Klem.
K. 70,
Pověči = írocAtt vitML Když byl ui p.
Val. Čes. 1. XI. 44.
Povedený. Ten je p., ale pomezi Cuité-
pačná hana). Litom. 74.
Pověděná. Na p-nou času dost Pittn.
Pověděti o kom O kom se povidá, ne-
daleko bývá. Rais. Koř. 112.
Pověj pustni — Povýdechový.
289
Povejpustni čtvrtek. 1600. Mtc. 1903. 23.
Poyer Fr., prof. a spia., naroz. 1862. Vz
Ott XX. 862.
PoTěr, o, m. := povira. Nechajíc p-rů.
Xy. stol. Mas. 1861. 113.
PoTčra. Vz Ott XX. 852. Pověry o od-
staveni dítěte od prsa. Vz Sá. XVII. 140.
P. lido slezského. Vz Vlasť. I. 192. nn., 140.
nn., Vyhl. II. 59. nn., Věstník Mat opav.
1897. P-ry, ohyčeje a zvyky na Slov. Vz
Phfd. 1897. 813., 437. ; Sbor. mas. spol. slov.
1899. 47., 139 , 1898. 240., 306., ^6., 496.,
129. Pověry na Starej Tarej. Vz PhFd. 1897.
48., 117. P. na Rédovej. Vz Phfd. 1898. 752.
P. z Horných Bzienec. Vz Phfd. 1898. 16.,
1899. 60. P. a zvyky lidové ve Staré Řifii
a v okolí. Vz Čas. mor. mas. III. 121. nn.
P. v LopoSově. Vz PhFd. 1897. 379. P. o šot-
kovi a vodníkovi. Vz Sběratel 1898. č. 3.
P. táhnoaoi se k dom&cím zvířatům. Vz
Nár. sbor. VIII 117. P. a zvyky. Vz Čes. 1.
X. 419., 446., XI. 329., 299., 248., 490. P.
jihočeské. Vz Čes. 1. X. 446. P. o včelAch.
Ib. 780. P. v ČechAch. Vz Ces. 1. XI. 248.,
490. P. kovářské, Čes. 1. XI. 161., o páper-
kách, ib. 82., o svatbách, ib. 299., o obě-
šenci, ib. 341. P. a čary XVI. stol. na Mor.
Vz Ces. 1. Xn. 26., 149. P. z okolí Nové
RiSe na Mor. Ib. 85. P. a Kr. Městce. Vz
Čeč. 163. P. hl. starší doby (za Št). Vz
v Soak. 5., Mas. 1855. 182. Sr. P. o přísaze.
Vz Ces. 1. XIII. 283. Ladové pověry na
Slov. Vz Mas. slov. V. 95. Pověry a obyčeje
v HanaS ovciach na Slov. Vz Mas. slov. VI.
86. Pověry z Jamníka na Slov. Vz Mas.
Slov. V« 23. Pověry lada z okolia Serede
na Slov. Vz Mas. slov. IV. 99. Pověry
v Tachovej na Slov. Vz Mas. slov. VI. 8.,
IV. 62., 48., VII. 26. Pověry a obyčeje
lada na vianoce a štědrý večer v Asakerti
na Slov. Vz Mas. slov. VII. 7. P. z Terchovej
na Slov.Vz Mas. slov. VIL 26., 48. Sr. Obyčej.
Pověst, Čary, Zvyk.
Pověrec, rce, m. Tbz. V. 4. 408.
Povést Vz Ott. XX. 853. P. vše letem
zveličaje. Jrsk. VII. 2. 5. O lidových p-stech
a zvycích. Naps. Jan M. Dvorecký. V Praze
1901., str. 240. Slezské pověsti. Vz Vyhl. II.
280.
PoTětře, n, = pocStH, DŠk. Km. 6.
PoTétríkák, a, m. = hračka s jednokříd-
lovým kolem s prkénkem vyřezaným, jež
točí válcem s navázanými bombiky dřevě-
nými anebo dvoachodovými klepadly, které
úhozem na prkno pAsobí zvak. Vz Čes. 1.
XI. 47.
PoTČtmik^ a, m. = pldH. V zloděj, mlavě.
PoTětrno§ť. Vz Ott. XX. 354. nn.
PoTčtron, o, m., vz Sopoch.
PoTéváček, čka, m., sabtegmen. Mam.
V. (Mš.).
PoTgar, a, m. = tlúha ohecniho úřadu na
didini. Slov. Czam. slov. 127.
Potíc o něco pečovati = více než posad.
Msn. Od. 276.
Povidalstvi, n. Ledabylé p. Jrsk. XXIL 16.
PovidatL O kom se p-dá, nedaleko bývá.
Rais. Koř. 112.
Kott: Dodfttky k fiesko-ném. ilovnikn lO.
Povidavost, i, f., Redseligkeit. Hlk. X.
303.
PoYideJkaěelý. P-Ií Češi. Vin. I. 257.
PoTiděti čeho = pohUdéti naě. Pel. XVII.
Povídkový. P. látka, literatura. Lit. L
280., 308. P. písemnictví, činnosť, Pokr.
1885. č. 27.
PoTiesf = povídati, Spiš. Sbor. slov. IX. 52.
Povinný čeho. Ač toho povinni nejsme.
Arch. XXL 121.
PoTítěziti nad čím. VášeiS p-la nad šle-
chetností. Tbz. XIII. 112.
Povkár, a, m. = polgár, prísažný obce
v hontianskej stolici. Sbor. slov. 1900. 121.
Sr. Povgar.
PoTkila, y. f., nějaké domácí nářadí.
Mas, slov. VIL 58.
PoYláčeti, vz Povléei.
PoTlak patrový, Gaameniiberzag ; zánět
p-kn bránicového, paraphrenitis. Ktt.
PoYlaka, vz Pavlaka. Dle Ht nach, látka
nachové barvy, a značí u Dal. přeneseně
krev, přeložilf Neplach Dalemilova slova:
Choi Petřín krví českoa zbrotiti.
Povladtělý. Hlk. XI. 69.
Povlávati. Hřívoa ma (koni) povlává
vichra dech. Proch. Hrad. 68.
PoYléci. My znedaživělí povláčeti se ha-
dem. Chč. S. I. 46i>. Po časopisech ho po-
vláčeti (ma abližovali). Czam. slov. 139.
PoTlhnouti čim. Ta dýka krví jeho po-
vlhne. Tbz. XIIL 178.
PovltaTský kraj = pfí Vltavě ležící.
Povodce, e, m. = původce. Pass. 298.
Povodí, n. Botič a jeho p. Nár. list. 1885.
č. 380.
PoTodnL Má dva p. koníky. 1532. Čes. 1.
XIV. 200.
Povodňovaei zařízení. Národ, list 1905.
8. 2.
Povoianee, nce, m. P. lidí, nXrjtós fiQorr&v
MsD. Od. 262.
PoTořiti = pohoditi, — čím. Pakli toho
neačiníte, svými životy pověříte. Ryt. P. kl.
102. (Mš.)
Povoz, a, m. = povinnost poskytovitti
králi a jeho tidem přípťež. Mas. 1902. 24.
Povrat, n, m. := ttrofa, Jg. v Kroku I. 6.
19. Neigalo se.
Povrazek oprav v: povrázek.
Povraznik, a, m. =: provatnik, 1464. Arch.
XXI. 341.
Povrchmo. Jen p. někoma kůži naříz-
noati (ne těžce ho poraniti). Msn. U. 62.
Povřislo (slez. provizlo), a) křížové
(skratek) na vazba rže, h) hlavaté či azlo-
vité na ječmen a oves. Slez. Tyhl. IL 322.
PoTřislový. P. zábava. Šamava. Rgl.
Jako dožinky.
Povroubiti co: dobytek =z iůpioti. Arch.
XX. 270. Sr. Povrub.
Povšndy. Procházel p. vojskem. Msn. II.
103.
Povyblednouti komu. Tvář jí p-dla.
Dost. Póv. 162.
PoTycYičený sedlák. Ces. 1. XII. 198.
Povydechnouti si. Jrsk. XV. 274.
Povýdechový rachot, postexspiratorísches
Rasseln. Ktt.
19
290
PovyhHžeti — Poznaný.
Povyhližeti odkud kam: ze hřbitova
přes zeď do krajiny. Hlk. VJII. 17.
Povyhrnutý rukáv, aafgeschttrzt. Jrsk.
VH. 2. 63.
Povycházeti za kým. Kde junák za
Ženou p-zí. Eká. Sión I. 32.
Povykouknouti odkud. Hlava pkla od
stolu. Zvon III. 423.
Povykřikovati na koho. Jrsk. XIV. 104
Povypláznouti jazyk. Cch. I Pov. 35.
Povypnouti se. Zvon IV. 666.
Povyschlý z= ponáAttď vyachlj, 1585. Uč.
spol. 1902. 26.
Povyskovati. Wtr. Str. 43. Sr. Povýskati.
Povystačiti s néčim. Arch. XXI. 484
Povystavěti Jak co z čeho. Dám z ka-
mene o poschodí p. H. Jir. Mýto 98. 2.
Povystonalý = kdo se právě vystonal.
Vin. I. 263.
Po vystoupiti. Kozáci p-li ve třmenech.
Halí. 326.
Povystrčiti co odkud (z vrat). Čes. 1.
XL 372. Hlava z povystrčenou bradou.
Chyt. 50.
Povýšeni končetin stížených bolestnými
záněty, Suspension. Ktf.
Povýšiti. P-iil za radu m.: byl povýien
na radu, postoupil. P. jest sloveso přechodné,
nepovýíil nikoho. Vest. XII. 95.
Povýšnosť, i, f., excellentia. Jehoito p.
dobře znái. Pat Jer. 87. 22.
Povývati. Baw. E. v. 2608. Sr. Výti.
Povzbudidlo, a, n. Pdla, excitantia, sti-
mulantia. Ktt.
Povzbuditel, e, m. Us.
Povzbudlivě na někoho se dívati. Zl.
Pr. XXI. 328.
Povzhudný. P. práce. Národ. list. 1905.
56. 3.
Povzdáleči za někým jíti. Jrsk. IIÍ. 3.
380.
Povzdušný. P. dívka, Tbz. V., 1. 74.,
zjev. Ib. XVI. 162.
Povzdvihlý. Rostl. 6. 2U.
Povzléhnouti, incumbere. Ev. olom. 39.
78.
Povznášející spolucítění. Nár. list 1905.
71. 13.
Povznášeti, vz Povznésti.
Povznešenosť. Stavovská p. Národ. list.
1903. č. 175. 13.
Povztáhnouti = zadržeti vztáhnutím
ruky. » koho: oře (gt). Alx. II. 540.
Povzteklec, klce, m. = povzteklý, Tbz.
XVI. 131.
Pozahyti čeho = gapomenouti, Msn. Od.
11.
Fozacelený. P. rána. Jrsk. VI. 1. 360.
Pozačervený. P. moře. Kld. II. 136.
Pozadkář, e, m. = kdo zůitává pozadu,
nepokraivje. Hlavn. 34.
Pozadmu. Rána mu p. na šíji dopadla.
Msn. II. 233.
Pozadnosť, i, f. To by naň vrhalo stín
p-sti a závislosti. Hlavn. 13. *
Pozahanbiti koho před kým. Kom.
Did. 265.
Pozahnutý. P. noha stolu. Jrsk. Sedí na
koni p-tý. Jrsk. IX. 25.
Pozachvěti se Čim : hněvem. Jrsk. XiV.
200.
Pozaneht, n, m. = mitto pod nehtem.
Dítky byly tak tlustý, že jim z p-tů tekla
smetana. Kld. II 38.
Pozaniknouti = pomalu zanikatL Tím
p-kly podstatné odchylky podřeěí Českého.
Mu9. 1863. 328.
Poiapadlý. P. oči Jrsk. XII. 170.
Pozarůsti čím. Skála mechem pozaroatla.
Kká. Sión I. 57. Příkop křovím pozarostl.
Ib. II. 172.
Pozasleehnouti s inft. Aby mluvit ho
pozaslechli. Slad. Cor. 61.
Pozaspati někde. Čch. I. Pov. 118.
Pozašiti, vz Pozaiívaci.
Pozatlouci, pozadoúkaíi CO kam: do
stromu. Vlasf. I. 32.
Pozatřpytnouti čím. Noc hvězdami p-tla.
Snajd. Int J. 48.
Pozatým. Na p. = prozatim. Slov. Pal.
Záp. II. 49.
Pozden, vz Pozdní, Pozdný. Nebyli pozdní
a léni. Alb. 69a. (List fil. XIII. 403.).
Pozdéna Adolf, bud. sklad., nar. 1836.
Vz Ott XX. 364.
Pozditi co. Athéna pozdila noc = zdr-
žovala, že déle trvala. Msn. Od. 347.
Pozdně, ěte, n. = zvíře pozdě v roce
narozené. Msn. Od. 132.
Pozdnik, u, m. =: &'enovec tireti, dens
sapientiae. Ktt.
Pozdnoletý zázrak. Msn. II. 28.
Pozdnorodý potomek. Msn. 11. 54., Hym.
48., Škod. Il«. 89.
Pozdnorozenee, nce, m. = narozený otci
jii starému. Msn. II. 78.
Pozdnoveéerni den. Msn. Od. 268.
Pozdopájef co odkud (z čeho) =i do
citta vypiti. Hocb. 129.
Pozdravy ve Slezsku, vz Vyhl. II. 68.,
na Litomyilsku. Vz Litom. 72.
Pozdvihnouti se komu kde. Pozdvihlo
se mu v krku m.: spadly mu mandle.
Litom. 51.
Pozdvižený k ěemu. Srnec k běhu p-ný.
Kol. Her. I. 146.
Pozdvižný. P. opona (mohoucí býti po-
zdvižena). Tbz. V. I. 71.
Pozedni. P. hlásný (murornm). Pat. Jer.
45. 3.
Pozemči, o. Vz Jalověl.
Pozemsl^ý = zem$kj, P. úředník. Jgr. —
Lit. I. 584.
PozemStěni, n. P. pojiifování. Nár. list.
1S03. é. 270. 21. P. oněch světft (nebe,
pekla). Lit. I. 560.
Pozíbnút = namrtnouti. Val. Čes. 1. XI.
380.
Fozivnouti, pozivovati. Rais. Sir. 30. Sr.
Zívati.
Pozkoušeti. Až p-ší okolnosti. Zl. Pr.
XXI. 55. Sr. Pozkusiti.
Pozkusiti se čeho. Fel. 37.
Pozlátka, anricalcum. Mam. F. 85^. 1.
Pozmocněti v čem. Když se děti v ctno-
stech p-cni. Kom. Did. 232.
Poznaný = prosluli. Pel. XVI.
Pozfiaf — Pracovitě.
291
Poznat = horkeni zprahnouti. Val. Ces.
1. X. 465.
PoznaTájienost, i, f., vz Pochopnosť.
PoznaTEtel věci. Stará glossa. List. fil.
1901. 443.
Pozobtulati co = zuHbaii. Val. Nár.
sbor. Vlil. 87.
Pozodéesati sa s éim. Hataze sa 8 ovocem
p-sáyaly (trhaly tam, kde vyrůstají z kmene).
Val. Čes. 1. X. 468.
PozodpóSčeť komu eo = poodpouXtíH,
Haná. Hoch. 64.
Pozor. Míti něco v Spatném pru (nedobře
k tomu přihlížeti). 1607. Schnlz. 56.
Pozorně. Um. roadn. 1304., Mam. F. 85^.
Pozomo. Je p. = vSe je dobře slyšeti.
Litom. 51.
Pozoufati Y hřieSích. Pass. Eř. 17b-
Pozoun, n, m. Sr. Strh. Akast. 408.
Pozpřehýbaný rákos. Hlavn. 15.
Poztlehonnku, poztiehu, Us. Mě.
Poznklizeti koza. AI. Mršť.
Pozuostavilý. Aby ze statku sobě p-ho
vydal 100 kop gr. 1487. Běl. Záp. 76. Vz Po-
zůstalý.
Pozustateéek, čka, m., zdrob d. pozůstatek.
Pozutirati co. Nár. sbor. Vlil. 102.
PozYoliti co komu (dovoliti). Msn. II. 9.
PozYoniti čím. Jen žbánkem p-ním (za-
cinkám). XVIII. stol. Čes. 1. Xr. 455.
Pozvynádeti co odkud. Čes. 1. XII. 86.
Pozvyskákati za čím = po jednám vy-
akákati, Čes. 1. XI. 92.
Požádný, opto. Rozk. P. 1179.
Požaha. P-hy = červánky. Ml. Bolesl.
Čes. 1. XIII. 88.
Požárek rkn. m. = deilnj ohláíek ta hor-
kého dne v láti. DeStná. Mi.
Požární přirážka, fond. Ndr. list. 1903.
č. 243. 17.
Požárný. P. láska. Zr. Krist. 40.
Požáry = mraky skupené do žebrových
vrstev. Litom 51.
Požda, y, f., ardia (něco u peci). Rozk.
P. 1864.
Požduchovati koho. Zvon IV. 670. Vz
Požďuchnouti v II. Přisp. 246.
Požeberniee, e, f. Zánět pce, Brust-,
Rippenfellentzttndung, pleuritis. Ett.
Požeháni, n. P. příze. Vz Ott. XX. 603.
Požehnáni, n. = iOsU. V zloděj, mlnvě.
Požehnaný, východoslez. tanec. Vz Čes.
1. XII. 81., Brt. P. n. 988.
Poželený, bedauert. P. nedostatek. Krok.
I. a. 105.
Poželivi, n. z= krajina u Želiva. Čes. 1.
XI. 406.
Požeraéka, y, f., potok u HluSic. Kfif-
Poh. 165
Požeradlo, a, n. = peklo, Fanst. 52.
Požerák, n, m. = pytel, Čes. 1. XI. 141.
Vz násl. Požirák. — P. = jícen, oesophagns.
Vynětí p-kn, oesophagectomia. Ett.
Požertvovati, poiertviti. — eo komu
= Serlvou obětovati, Msn. II. 103., Od. 132.,
193., 161.. 9^e$v,
Požiči^, e, m. = půjíka. Aký p., taký
vráf. Mus. slov. VI. 109.
VoiiéaJiý zz pájcený. Za p-ný peniaz ne-
kupuj dom, lebo hrob budeš mať v ňom.
Mns. slov. VI. 111. Sr. Slov. II. 809.
Požiéiti (požitěiti), poěi(i)6ovati = pflj-
ěovati. Ž. pod. 36. 26., III. 5.
Požidati = poíkdvati, Požídajte, ať jest
má žena dlůho zdráva. Dal. CM. 11. 46.
Omylem přepsáno m.: bozi áajte. Mš.
Požidovatélý člověk. Čcb. Kv. 173. P.
časopisy. Pokr. 1885. č. 86. P-lý* předpo-
kládá Židovatěti; spíSe: zžidovatělý. MŠ.
PožUost, i, f. P. jidla a pití. Msn. Od.
280.
Požir = tevlák, rošt. Sr. Ott. XXIII. 233b.
Požiraéka, y, f., potok u Hlušíc. Kšť.
Pov. 231. Vz Požeračka.
Požirák, u, m. = pytel v zloděj, mlnvě.
Vz předcház. Požerák.
Požitčiti, vz Požičiti.
Požitek, tku, m. ^ krevní koldS (bílá,
měkká, ellipčitá pecka, vyšlá po otelení
krávy) Nár. sbor. VIII. 120.
Požiti čim (měrami, vahami, obchody :=
z toho zisk míti). Rokyc. Post. 2401>. — P.
pět skoků =: skočiti Gen na oko). Pel. XVII.
Poživačnosť, \, f., Genusssucbt. Lit. II.
193., Nár. list. 1905. 131. 25.
Poživačný egoismus. Vest X. 285.
Požloutlý. P. barva. Ces. 1. XIII. 330.,
Havl. 32.
Požlutalý v II. 872. oprav v: požlufalý.
^ Pozvaný. P. chléb = poSvýkaný, Slei.
Čes. 1. XIII. 110.
Pozvati, vindemiare. Z. kap. (chybně
v Pat: pozvati). List fil. 1903. 359.
Požvatlati si s kým o čem. Slad. Jan 41.
Pr, pr! zz pry6^ uteč. V zloděj, mluvě.
Čes. i. XI. 141.
Prablizounko = velmi blízko. Tbz. III.
2. 137.
Prabůh, praboha. m. Zr. Nekl. 5.
Prabyti, n. Zr. Zahr. 116.
Prabytný zdroj. Zr. Zahr. 116.
Práce. Vz Ott XX. 377. P. je modlitbou
Bohu nejmilejší. Sá. Na úsv. 19. Z poctivé
práce nezbohatl ještě nikdo. Tbz. V. 1. 355.
P. z povinnosti a přece z lásky ta se ne-,
bojí zapomenutí a nečeká slávy. Jrsk. XXIV.
77. Spiš dostane čerta ke kříži než Jánka
k práci. Litom. 73. To je p., jako když se
pes pase (malá). Litom. 75. Práca vo Šviatok,
v nedelu nie je hodná fajku dýmu; Dobrá
práca sa vyplácá. Rizn. 171., 173. Ustavičná
p. všecko přemfiže. Do roboty jako osa
(vosa) a do práce ledvá hnie sa. Mus. slov.
V. 5. — Přísloví o práci vz ve Vlast I.
222. — V II. 873*. 11. ř. sh. práceck oprav
v: prácech.
I^eelý den. Msn. Od. 141.
Pracen, vz Pracný.
Práci stroj (s vyobraz.). Vz Ott. X. 382.
Pracizi muž, jméno. Kká. Sión I. 30.,
110., IL 103.
Pracná, y, f. Vz Pracka, v II. 874.
Pracnik, u, m. = lajblik. Slov. Ott. XXIII.
414.
Pracnozdělaný. P. komnata. Msn. Od. 70.
Pracovité = pracně. P. něco z něčeho
vytrhnuti. Khas. £. 22.
19*
292
Pracovitý — Pramalonnko.
PraeoTitý. P-mn žehná nebe. Rizn. 167.
PraeoTni kniika. Vz Ott XX. 379.
Práé» e, m. Práti acetylen v hydranlice
žili práči. Vz KP. X. 117.
Pračka, y, f. = prad $troJ, Us.
Přadáeký. P. ikoia. Nár. list. 1904. 17. 17.
Pradarebný slaboch. Man. Od. 140.
Prádelny. P. stroj, vz Ott. XX. 597.,
ikoly. Zvon III. 655.
Přadénkový. P. příze. Nár. list. 1902.
č. 233. 15., 1903. č. 127. 6.
Pradětina, y, m. To je p. (klak)! Dtk.
Km. 16.
Přádky. Vz Mas. slov. YIII. 13.
Pradlena Spatná, vz Ocas zde.
Pradličstvo, a, n. = pnidlietvo, lotria.
Rozk. P. 1543., R. 86.
Piadličstvo, a, n., netoria (ars). Rozk.
P. 1544., R. 86.
Prádlo. Vz Ott. XX. 881. Konká vám p.
(říká se, nemá-li Ženská opravený rozparek
u sakn6). Ml. Bolesl. Ces. 1. XIII. 178. Vz
Blýskati se, Truhla.
Pradlouho = velmi dlouho. P. nejedl.
Msn. Od. 96.
Pradobrácký chlap. Tbz. V. 9. 15.
Pradobráček, čka, m. Tbz. V. 6. 327.
Pradobý. P. mohyla. Eká. Sión. I. 110.
Pradrtiny, f. Na p. něco rozsekati. Sá.
Prost m. II. 179.
Pradueh, a, m. Kká. Sión. I. 121.
Praebendát, praebendár, a, m., der PMnd-
ner. Mtc. 1903. 281.
Praecedenčni, Praecedens-. P. případ.
Nár. list 1903. 6. 250. 21.
Praeceptorský. P. trestání. 1638. Vést
X. 6. P. kapsa na jeleny nestačí. Rais.
Vlast 148.
Praeceptorstvi, n. Rais. Vlast 107.
Praecessni pohyb. Vz Ott. XX. 385.
Praeliminář, e, m., z lat = předchozí
rozvrh, rozpočet, smlouva. Vz Ott. XX. 389.
Praemiantstri, n. Slýchal o jeho p. Hav.
Ghamr. 21.
Praemie, z lat. P. cukerní, dovozní, ne-
přímá, přímá, průvozní, skrytá* vývozní,
zřejmá. Vz Ott XX. 389.
Praemiový. P. hospodářství, los, příjem.
Nár. list 1903. č. 175. 17., 305. 2.. 174. 5.
Praeáionstráti. Vz Ott XX. 390.
Praeponderance, e, f., z ]B,t=z převaha,
nadvláda. Nár. list 1903. č. 298. 13.
Praesenčni plat, služba. Vz Ott. XX. 392.
Praesentator, a, m.^ patron. Mtc. 1903.
286.
Praeterovatl koho, z lat = pominouti,
Praetoriani =: osobní stráž římských
císařů. Vz Ott XX. 394.
Prá|;:a, y, f., dědina ve stolici novohrad-
ské. Vz Mus. slov. VIII. 15.
Pragnieř, e, m., eculeus (equnleus, koník).
Rozk. P. 1988.
Praha. Vz Ott. XX. 397. nn. Libuša Prahu
od prahu jménem nazvala. 1589. Ces. 1.
XII. 464- Popis Prahy z r. 1589. od BI.
Jičínského. Vz Čes. 1. XII. 564.-470. U jeho
matky byla má P. (tam jsem byl rád). Ces.
1. XI. 368.
Prahlupák, a, m., erzdummer Mensch.
Čapk. Most. 85.
Prahnouti. Má dnie v tej suchotě zprahla
jest Um. roudn. 1964.
Prahory = n^špodnijH Íd$f k&ry zemské,
Vz Ott. XX. 129.
PřahouSti, n. DSk. Km. 6. Vz Praboniel.
Prahovi, n. z= práh. Msn. Od. 325.
Prach. Čo se v prachu plazí, bude vždy
nenáviděti to, co ve výii se vznáSí. Zr. Čer.
73. Prach se zdvíhal, jako když jede ěer-
tpva svatba. Tbz. V. 6. 343. — P. Má p.
= sílu. To dalo prachu = práce. Us. Hlavn.
18. — P. Fr., č. zoolog, 1839.— 1863. Ví
Ott. XX. 532.
Prachař, e, m. := zloděj pěnit. V xlodéj.
mluvě. Ces. 1. XI. 141.
Prachcetcakra ! Mor. Nár. list 1903. č.
173. odp.
Prachdědek, dka, praehdirtk^ rka, m.
DSk. Km. 51.
Prachdivný místo pradivný. P. Slovek.
Čes. 1. XIV. 29.
Prachefit, ohně, f„ gles, Moder. Rozk. P.
568., R. 69.
Pracheňflký Jos. Stan. dr., adv. 1829. až
1893. Vz Ott XX. 534.
Prachmalý =: pramalj. P. hoch. Dšk.
Km. 51.
Prachmilionský. Zvon III. 515.
PráchnÍTOsť na hlavě, porrigo, pitbyrí-
asis, otrus (neduh kůže). Ktt
^achnivotuchlý Hadův dům. Man. Od.
349.
Práchno, a, n. Keď sa stard p. zažne,
to už potom tlie. Mus. slov. 5. 94.
Prachovský. P. skály u Jičína. Vx ZI.
Pr. XXI. 431.
Prachový. P. cesta. Škd. F. 89. Prachová
brána = Pražná (v Praze). 1732. Uč. apol.
1905. IV. 3. — P. penite (prachy), peřiny,
V zloděj, mluvě. Prachová bába = která
má prachy (peníze). Us.
Prachtikant, a, m. místo: praktikant.
Us. Šb. D. 31.
Prachudérka, y, m. = hidák. Msn. Od.
304.
Prach zatra (klení)! Tbz. V. 1. 176.
Prairie, vz Prérie.
PraJ. Z toho: přej, prý. List fil. lY.
291. Ktož jie mne, praj (praví Kristus), živ
bude. XV. Btol. Uč. spol. 1903. XIII. 29.
Primáti = praviti. Kmotra přála. Brt. D.
L 347.
Prajazykový tvar. List fil. 1904. 347.
Prajinak. To bylo p.; P. něco dělati.
Kká. 8ion. I. 70., 146.
Prakolébka světa slovanského. Mna.
1903. 4.
Prakmetie, decrepitus. Rozk. P. 1631.
PraktickynárodnL Nár. list 1904. 23. 4.
Praktikálni instrument. Zach. Teat. 63.
Pralehonnce něco vykonati. Tbz. V. 4.
29., 49., Kká. Sión I. 109.
Pralepsi rek. Msn. U. 26.
Prám = právě. Který tam p. byl. 1724.
Mtc. 1903. 20.
Pramalounko. Chuti k tomu bylo p.
Tbz. XVI. 87.
Pramateř — Prášky.
293
Pramateř. Lit. II. 348., chybně m.: Pra-
máti. Vz Mater v I. díle.
Pramen (vodni): mineralni, občasný,
(intermittnjici), přepadni, puklinný, roz-
fledlinný, teplý. Vz Ott XX. 637.
Prameftáky a, m. = vomř. DSk. Em. 29.
Pramenistý = plný pramenA. P. Ida
(hora). Man. II. 263.
Pramenitě. Um. rondn. 666.
Pramenný. P. Btudium (z pramenů). Lit.
I. 39.
PramenoploutTý. P. ryby. Vz Ott. XXIL
414.
Pramik, u, m. Jako sluje neb p. y mra-
morovém kamení, porphyretici lapides. Pat.
Jer. 111. 22.
Pramiláčeky čka, m. P. bohů. Msn. Od.
353.
Praminnlosfy i, f. Zr. Čech. 60.
Pranamouté (zvoláni)! Rais. Lep. 303.
Pranepodmanitelný. Msn. Od. 182.
Pranestyda, j, m. Msn. II. 6.
Pranjjaký, gar kelner. Neměl o tom
p-ké vědomosti. Pokr. 1886. č. 169.
Pranostika. P-kv slezské vz ve Vlast.
I. 213. nn., Červnové na Soběslavská v Ces.
). XIII. 430. P. z okoli jimramovského, vz
Čes. 1. XIV. 304., hospodářské v Bzenecku,
vz ib. 342. P-ky, zvyky a přísloví. Vz Ces.
1. XIV. 303.
Pranýřovati koho před kým. Nár. list.
1886. é. 21.
Praodvěký. P. vůle. Sbor. čes. 204.
Praotrok, a, m. Capk. 69.
Prapisko, a, n,=zprapisek. V. Mýto. Mě.
Praplozeniy n. = prvoplozeni,
PraporeČek, čkn, m., zdrobn. prapor,
pavéMka, Ott. XX. 640.
Praposleda. Ty jsi p. = prapoéUdni,
Msn. Od. 138.
Praposlednikrát. Msn. Od. 303.
Prapolonehle se smáti. Msn. Od. 308.
Prapražrout, a, m. Msn. Od. 272.
Prapřičina, y, f. P. vielikého tvoření.
Masar. Stud. 16.
Praprollzonn, a, m. P. při hostině,
daizé^ éofolviiávxijq. Msn. Od. 267.
Prapsotný. P. mdloba. Msn. Od. 88.
Prapyseky ska, m. Postaviepnfiknndveřiy
opřel ji o p. jako hfil. Jrsk. XII. 128. Vz
Prapisek.
Prasák, a, m. der Schweinigel. Vz násl.
Prasecko.
Prasamotný. Zůstal tam p. Mns. Od. 332.
Prase. Poctila ho, ako prasa mech ^pytel ;
když je v pytli neson, zanešváří jej). Rizn.
168. Vyděláš, jako Michal na prasatech.
Vz Jrsk. Pov. 191. Když slibie prase, vezmi
hned pytel na se (vezmi je hned), cum tibi
praebetar porcns, mox pala petetnr nebo:
Sacus erit promptus» cam praebetar tibi
porcns. Mns. 1906. 298. Jména prasat z Novej
Baně na Slov.: Bataj, Belaia, Belko, Či-
májka, Čimajko, Sivko. Mns. slov. VII. 71.
Hra na zla^é p. Vz Sb. si. 1902. 70. Sr. Svině.
Praseeko, a, n. = kdo nesluSni mluví,
Val. Čes. 1. X. 469.
Prasečkářstvi, n. = olchod t pra$aty,
Nár. list. 1902. č. 69. 1.
Praseéky = «6p)^ot;ti:e (cihly). Vest. X.332.
Prásek Vine, filol. a histr. slezský a spis.,
nar. 1843. Vz Ott. XX. 640., Vyhl. L 63.,
Zvon III. 436.
Praseodym, n, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 528., XUI. 432., Vot. 363.
Prasetniky a, m. =: obchodník s prasaty,
Kdyně. Rgl.
Prasinec, nce, m., vz Svinec.
Praskák, u, m, = nM § pérem, jenž při
zavíraní praská. Hrui. 131., 168.
Praskavá = tukni. V zloděj, mlnvě.
Praskavý = kartdi. V zloděj, mlnvě.
Prásknouti, práskati := zhmitL V zloděj,
mluvě. — co na koho = prozraditi. V zlo-
dějské mlnvě. Nár. list 1903. ě. 191. 4. —
Sr. Božský, Jiskra.
Praskot, n, m. = praskáni, Dšk. Km. 20.
Práskot, u, m. = práskání. DSk. Km. 20.
Prasky = praSski. Dšk. Km. 38.
Prasmédný. P. věc. Tbz. V. 6. 181.
Prasol a, m. =i solntíc, soM, Vstnk.
XII. 88.
Přást bavlny, vlny =: část, která se má
přísti. Ott 604.
Přástevnictvi, n. = odhivání plástev.
Jrsk. XXII. 230.
Přástevnik, a, m. P-ci, v z Ott XX. 642.
Přástka, y, f. = pfáštsiwiics. Já sem hodná
p. Brt. P. n. 607. — P. = schŮM atd.
O přástkách sr. Nár. list 1901. č. 308. odp..
Vek. Vset 366 , Čes. 1. XI. 79., 166. P. ve
Slez. Vz Vyhl. U. 6. nn. Kto sa chce na
dedine niečo dozviedef, nech ide na prástky
(pridky). Rizn. 66.
PřástoTaei stroj (flyer). Ott. XX. 601.
Prasvatý. P. duše. Zr. Zahr. 62., Poes.
238.
PraSavka, y, f. = prašivka (honba).
Hnmpol. Nár. sbor. Vílí. 128.
Praščeti = praJSOti. Modr. kn. 1898. č.
40. 63.
Prášeěka, y, f. = h^ na práSení. Bgl.
Prá§ek Justin V. Dr., hist. a spis., prof.,
nar. 1853. Vz Ott XX. 642., Zvon III. 660.;
P. S. V,, spis.
Prášenka, y, f. = koMajka, Dšk. Km. 33.
Prášil Fr., inž. a spis., nar. 1846. Vz
Ott. XX. 643.
Fradivka, y, m. Co pak sem ňákej pra-
šivka? Zvon III. 236.
Prašivec, vce, m. =i vjkal hvizdy, ohnivá
koule. Kndy letí p., tam bnde brzo b. Mtc.
1. 1897. č. 4. 103.
Prašivka, hora v Téšínskn. Vz Slez.
poh. 67.
Prašivý. P-vú ovcn odlnč od stáda, bo
hned sa všetkých chytí vada. Rizn. 171.—
P. masopust (ve kterém nebylo v osadě ani
jedné svatby). Čes. 1. XIV. 298.
Prášivý. P. silnice = plná prachu. Stan.
I. 268.
Praška, y, f. PraSke, druh hruMtk. Haná.
Hoch. 121.
Práškovka, y, f., rybník u Cernin. Př.
Star. VII. 66.
Práškový obraz. Strh. Akust 368.
Prášky od kašlu, na oči, od hlístov atd.
Mus. slov. VI. 7.
294
Prainá — Prázden.
Pracná = ěenui mouka. V zloděj, mlnvě.
Pra§nik» a, m. = mlynář. V zloděj, mluvě.
Prái^ník, a, m. = mlýn, Y zloděj, mlavě.
Ces. 1. XI. 141.
Prašný. ?. brána v Praze založená roku
1475. Vz Jrsk. Pov. 211. Jej i vyobrazeni
vz v Dolen. Pr. 336., 340. Sr. Tk. Pam. 1. 287.
FřátelckeJ, = přáteUki. DSk. Em. 38.
Přátelství, n. Nejhůře trestáno p. zrazené.
Tbz. ITL 1. 297.
Práti. Dyž ženská pere, čert ji bere;
dyž chleba peče, jen se vrteČe (div se ne-
vrteče). Čes. 1. Xin. 178. — se. Sem tak
Spatně naložena, že bych se prala. Us. Nár.
sbor. VIII. 19.
Přáti co komu. Aby jim druhdy přáli
vuoz rudy železné. 1488. Arch. XIX. 244.
Praubohý tvor. Slad. Rích. 75.
Praupner Vád., hnd. sklad., 1744.— 1807.
Vz Ott. XX. 546.
Praus Arnošt, hnd. sklad., nar. 1873. Vz
Ott. XX. 546.
Prausek Vine, nar. 1823. Vyhl. I. 109.
Práy býti z Čeho, Aby z toho mordu
práv by] (se zodpovídal); Aby mu z takového
nařčeni právi býti (odpovědni). Arch. XX.
73., 31.
PraTačnatci, protidelphia. Vz Ott XXIII.
1012.
Pravda. P. je trpké, ale vzácné koření.
Jrsk. V. 82. P. je tvrdý oHíek. Hlk. VI.
34. Mrzutá p. se prý povi nejsnadněji žertem.
Tbz. VIII. 415. V bouři je p. vlnitá (se mění).
Hlk. X. 224. Zdání klame, p. vítězí. Slavě.
Příh. 67. Na pravdu slov nemnoho. Smii.
Mluví pravdu, jako že vei kaile. Vlasf. I.
234. P. zdává se králům vždy vzpoumou
býti. Zr. Zahr. 116. P. umřel, Křivda zostal,
Vávra po nim fajku dostal. Slez. Vlasf. I.
232. Sr. Jir. Prove 284. - P. Ant,, 6. inž.
a spis., nar. 1846.; P. Fr. (Vojt Hlinka),
kn. a spis., 1817. - 8./12. 1904. Sr. Nár.
list z 10.12. 1904., jiné listy z též doby,
Mus. 1905. 209. nn., Ott XX. 548., 547., List
fil. 1904. 110. nn.. Máj. III. 253., Zl. Pr.
XXII. 108. — P. J. K., spis.
Pravdice, e, f. = pravda. Sv. p. Tbz.
V. 4. 850.
Pravdivořf čný kmet Msn. Od. 255.
Pravdohra, y, f. Linda. — Lit L 802.
Pravdolibý. P. mysl. Msn. Od. 79., Hrlš.
Bas. 55., Krok. I. a. 6. Sr. Pravdolibný.
Pravdomilý posel. Msn. Hym. 45.
Pravdosudenstvi, n. = kriticismus. Krec.
14.
Pravdověstný hlas. Zr. Čer. 118.
Pravdovitý. P. pravda. Tbz. I. 2. 52.,
V. 1. 247., XVL 271.
Pravdozvěstný oheň. Jg. v Kroku I.
c. 61 , Gb. Vykl. 30., Jir. v Mus. 1878. 148.,
Bdi. Obr. 120., H. Jir. SI. pr. I. 187., Prk.
v Osv. 1886. 718.
Pravdymluvný. Hus. Post 182i>.
Právenstvi, n. = prámietvi. Pohl.
Pravidlo, a, n. =z vetlo. Msn. II. 116. —
P. = ďfevo polaieué nazfď^ nanémz U&i krov,
púzedniee, LuŽíce nad Net List. fil. 1902. 250.
— P., pravítko: trojúhelníkové, příložné. Vz
Ott XXn. 444.
Pravidlo váti něco (v pravidlo uvésti).
Osv. 1896. 712.
Praviny, navicula (ne navigatione). Rozk.
P. 2494.
Pravitel, e, m., narrator. Rozk. P. 1131.
Pravítko, a, n. Vz Ott XX. 555.
Právní léta, moc, pomoc, poučení, přítel,
věda, zástupce. Vz Ott. XX. 559. Mimořádné
p. pomůcky. Ott Ěíz. El. 130.— 161. P. stůl
= kde právo (rychtář s LonSely) sedalo.
Jrsk. XXVIL 183.
Pravnúče, ete, n. =: pravnoiíée. Št Uč.
38b.
Právo = pHmo, zrovna. Vyhodie veniec
a ten jej zletel p. na hlavu. Mt S. I. 55.
Právo. Sr. Ott XX 562.— 581. Právu
těžko hlavu zlomiti. Zvon IIL 27. Chce
právem živ býti (véc na soud vznésti). Arch.
XIX. 102. a j. P. chodí v pontech a v cárech
od zaéátku světa. Zr. Strat 81. — P. =
mei iátky afáhory vielijak ozdohenj (odznak
Úřadu voleného od Čeledi ze sebe na přísti
rok). Vz Brt. Čít. 874.. Drožka, Femla.
Pravobarevný, echtřlirbig. P. látka. Nár.
list 1885. č. 171.
Pravoendný cit. Msn. II. 104.
Pravoéinný. P. žena. Msn. 172., 233.
Pravodárce, e, m. Škd. Od. 173. (kn.
XI. v 186.).
Pravodejný, verax. P. Hospodin. Ž. kap.
č. 85. 15.
Pravodění, n. = konáni práv. Mark.
Právodržavný. Msn. II. 8.
Pravodušnosf, i, f. Msn. Od. 39.
PravokreVy sanguis. Bozk. P. 82., D.
Gesch. 288.
Pravoměrný koráb. Msn. II. 38. P. plachty.
Msn. Od. 35.
Pravomyslnosl, i, f. = logika,
Pravonárodní učitel. Dolen. Pr. 477.
Pravopis. Sr. Ott XX. 582.
Pravopisecký. P. novota. Jakb. Mař. 173.
Pravorodný syn. Msn. Od. 211.
Pravorodý běh (věci). Slad. Ricb. 117.
Pravoslavský polibek. Koll. SI. dc. I. 60.
Pravoslovenský. P. řeč. Czam. Slov. 186.
Pravosudník, a, m. = toudee. V Ungu
na Slov. Sbor. slov. 1901. 74.
Pravota. P-ty ms^i požerák bez dna.
Rizn. 166.
Pravotně, billig. P. smýšlejicf. Krok II. b.
167. P. 8 někým zacházeti. Mtc. 1.1873. 3. 52.
Pravovinan, u, m., v lučbě. Vz Vot 83.
Pravrch, u, m. Vin. I. 36.
Pravše. Byl opatřen praviim. Čob. II.
Pov. 101. Vz násl. PravSecko.
Pravšecko věděti. Hlk. VI. 205.
Pravšelijaký. P. mvSlénky. Rais. Koř. 7.
Pravtip, u. m., Urwitz. Pokr. 1885. c. 349.
Pravýznam. P. slova (původní). Vatnk.
Xin. 703.
Pra vzdálený = velmi vzdálený, V p-ném
věku. Krok H. b. 161.
Pravzláštní pohnutka. Hol. Met II. 422.
Měl k tomu p. příčiny. Us.
Práza, vz Pressius.
Prazatrachtilý. Ešt Lid. 6.
Prazatvrzelý. P. srdce. Msn. Od. 345.
Prázden, vz Prázdný.
Prázdnocenný -^ Předeni.
296
Prázdnocenný člověk. Siád. Šl. 71.
Prázdnopěvec, vce, m. = tlachal. Jrsk.
VIL 2. 93.
Prázdnost, i, f Z p stí cizoloati (nemaje
co dělati, ze zahálky). Hus. II. 180.
Prázdnoumý lichomlnvka. MBn. Od. 51
Prázdný. P. pinně =: neužitečně, bez
obsahu. XII. stol. Čes. 1. XIV. 98. — koho
éim. Přisahala, že bude vSemi manželskými
obyčeji jeho prázdna. Světz. 1895. 51. —
Nepřišel s p-nou rukou (přinesl něco). Rizn.
174.
Prazlety = náramky, Bracelet. Val. Čes.
1. XII. 228.
Prazpropadený kluk, člověk. Čch. II.
Pov. 46.
Prazřejmý znak. Msn. Od. 342.
Pražák Kar., archit., 1803.— 1869.; P.
AUňM sTob. pán, polit, ministr., 1820.— 1901. ;
Jiří dr., prof. a spis., nar. 1846., zemřel 29./3.
1905. Vz Nár. list. 1905. 88. 2. a jiné listy
z též doby, Zl. Pr. XXII. 298. s podobiznou,
Máj. III. 484., Alm. roč. XVI.; P. Jan Otak,,
6. steuogr. a spis., nar. 1848.; P. Otak,,
s^vob. pán, advok., nar. 1858.; P. Jot.,
prof. a spis., nar. 1860.; P. Alb., spis.
Vz Ott. XX. 587. nn.
Praženi rud. KP. X. 143.
Praženice, e, f. = vtdro. To byla dnes
p.! Sr. Rais. Sir. 53.
Pražený. P. kaSe (mouka na hnědo upra-
žená a vodou zalitá). Strn. Poh. 70.
Pražiny, f. = záhrohěc^ zápraži. Ml. Bolesl.
Čes. 1. XIII. 89.
Pražiti eo: sukně = IMUi. Strn. Puh.
93.
Pražma i obili prostě vy mnu té z klasfi,
byf i nepražené. Vz více v Čes. 1. XIII.
385. — P., ryba. Yz Ott. XXIII. 771.
Pražmo, a, n. = oheh. Dšk. Km. 26.
Prcka y VIL 1366. oprav v: prcka.
Prcka, y, f. — žabí zárodek. Slov. Sbor.
čes. 87.
Prdel, e, f., ancha. Rozk. P. 1224., R. 82.
Vz Řiť.
Prděni, n., bumbus. Bhm. hex. 451.
Prděti. Kdo by se prací přetrhl, tomu
sluší prdic zvoniti. Frant. 18. 13. Kdo ne-
prdi, ten bzdí, z nikoho to zmok o e vynosí.
Mu8. slov. V. 94.
PrdlaTka, y, f., vz Řetkev.
Prdule, e, prduliika, y, f., vz FrkaČka.
Prdúsať. Jaj, keď sa to ten prdúsa.
Mus. slov. IV. 52. Sr. Prdousiti se ve II.
910.
Pře-. Sr. Přepěsnička, Přezámek.
Přebábati se za ,Priapos* v II 1001.
oprav v : Přibábití.
Přebarveni kožní, hyperchromatosis. Ktt.
Přebedliti i= probditi. — co. Celu noc
p. To volajú v okolí DrienČan : noc meraf.
Mt. S. I. 210. ^
Přebělavý. Škod. II «. 109.
Přebiditi se. Tu zimu se snad nějak
přebiduješ. Strn. Poh. 136.
Přebiřmovati koho nač: na jméno
Josef. Nár. list. 1885. č. 77.
Přebitováni, n. = kořist, praeda. Mam.
A. 20a.
Přeblahoglavený. P. křtitel. Pat. Jer.
139. 4.
Přebláhovec, vce, m. Msn. II. 287.
Přeblázniyý =i stnltissimus. P. milost.
Pat. Jer. 122. 17.
Přebojácný. Kká. Sión I. 46.
Přeboleti. Nevzpomínej toho, co už p-lo.
Jrsk. XIV. 285., XIII. 3., 95.
Přebor, u, m. = zápa*. Rgl.
Přebornietvi, n. Jízda o p. Nár. list.
1903. č. 161. 13.
Přebornik, a, m. = vítěz, Rgl.
Přebranie, n., transmigratio. Rozk. P.
1488.
Přebndžic =z probuditi, Ostrava. Sb. D. 56.
PřebnJiTý, exuberans. Ktt.
Přebystře k smrti běžíš. N. Rada 1942.
Přebystrý pr 'svodce. Msn. Od. 76.
Přebytedinik, a, m. P. pokoje, habitator.
Pror. Ol. Sl\ 1. Isa. 38. 11.
Přebývánie, n., habitatio. Milí. 17.
Přebyvatelný, manens. Ev. olom. 72.
145.
Přecechtěl Jos. Rup., kn. a spis., 1821.
až 1897. Vz Ott XX. 594.
Přecejebovati váhy. Rgl.
Přeeiditi co: něčí básně (opraviti). Šf.
v Pal. Záp. II. 28.
Přecik = přece. Haná. Nár. list. 1903.
č. 173. odp.
Předesf, i, f. Blahoslavené jmě prziecsti
jeho, nomen majestatis ejns. Ž. gloss. 71. 19.
Přečistý od čeho. Jehožto telce p-té
bieSe od všeho hnisu a nečistoty. Vít. 106^.
Přečitatel, perlector. Rozk. P. 987.
Před. Nechoď mi p. oČi, lépe: na oČi.
DobS. Sbor. I. 86.
Předa, sr. Popředy.
Předáeký = přední, P. řady (v bitvě).
Msn. 11. 243.
Předáčnik, a, m. = kdo iije záMry. Bran-
Sovíce. List. fil. 1902. 250.
Předák. P-ci musili mezi robotníky býti
při práci nejpřednější a nejpilnější a ostatním
dodávati chuti slovem i skutkem. Za to
měli některé výhody, dostávali na poledne
pivo, směli dříve domů jeti a p. Sá. Pr. m.
I. 227.
Předati. Často lépe : odevzdati, postoupiti,
přenésti na koho, propůjčiti. Nár. list. 30./9.
1900.
1. Předavka, y, f. Huňatá i^, = housenka
chlupatá. Slez. Vlast. I. 193.
2. Předavka. Byla tam p. peněz m. : ode-
vzdávka. Vest XII. 95.
Předbojce, e, m^zz.plředni bojovník. Msn.
Od. 174., 279., II. 89. Sr. Předbojovník.
Předbomik, a, m. = kdo jest před
někým ku př. v jízdě. Msn. II. 421.
PředdoboTOsť, i, f. Nár. list. 1903. č.
175. 13.
Přededni, n. Kovářovo p. =: podstřeH
před kovárnou. Val. Čes. 1. XIII. 209.
Předek, dku, m. = pivo přímo ze sladu
vyvařeni. Ott. XIX. 820. Sr. Výstřelek.
Předěl, u, m. P. vodní = místo, z něhož
tekou vody do různých řek. Ott. XX. 596.
PředelháÝí eo komu. Hlk. XI. 300.
Předení, n. Vz Ott. XX. 596.
296
Prederčený — Předsiěra.
Přederčený. Pasa. 316.
Předeznaný, praecogoitas. Ev. olom. 56.
111.
Předhližeti, vorsehen. — oo : konec
něčeho. Krok. I. d. 135.
Předhospodařeni, n. Staří (rodi5e) měli
mít p. (měli podržet hospodářství, a ne abv
syn, oženiv se, hospodařil). Val. Ces. 1.
XI. 274.
Předhradbi, n., ravelin. Vz Ott XXI.
331.
PředhříTač na mléko, s výtlačným zaří-
zením. Nár. list 1904. 138. 9., 135. 22.
Předhřivák, n, m. P. mčni, parní. Nár.
list 1904. 138. 9. Sr. PředhřívaČ.
PředchoTáni, n. Neznámo, aby byl areitem
tížen s tím p-ním (podmínkon, výhradou).
1720. Htc. 1903. 16. Vz násl.
Medchovati sobě néeo = vyminiíi, vy-
hraditi. 1717. Mtc. 1903. 16.
Předehoze, e, m., praeambala. Bozk. P.
1159.
Předehytiti co komu: práci (vydáním
své práce někoho předejíti). Koll. v Pal.
Záp. 11. 100.
Předivo sudiček = nif p. Marie, babí
léto. KSe. Lid. 13.
Předjezdee, e, m. Již p. jeho n vrat jest,
praecnrsor. As. Fr. 6.
Předkarpatské pohoří. Tbz. V. 1. 487.
Předkloněni, n., proklise, podléhání pří-
zvnkn slova krátkého přízvnku slova násle-
dujícího. Vz Ott XX. 747.
Předklonný. P. slova. List. fil. XXVL
190.
Předkolidtč, ě, n., Yorglacis = koliítě
navezeilé před koliitěm pravým na jeho
sesílení. Ott. XX. 606.
Předkonpiti co kde: obilí na rynku.
Arch. XX. 81.
Předkoika, y, f. P. poitiváčková, hypo-
derma. Ktt
Předkreslič, e, m. Nár. list. 1903. Č.
144. 7.
Předkydnouti komu co = předhodili,
v!fH9ti. Msn. Od. 150. - P. = přůdhadiH,
j^edloSiti, P. koním pokrm. Msn. 11. 84.
Předlec, vz Lnidka, rostl.
Předlice, e, f. =: léna vUíu předoucí. Arch.
XX. 414.
Předloněm = předloni. Hoi. Pol. 141.
Předložka. Vz Ott XX. 607. Vokaliso-
vání předložek (na Domažl.). Vz Hlavn. 43.,
Kbrl. Džl. 5. P. se opakuje. Od srdéčka
od mojeho. Koll. Zpiev. 115. Hromadění
předložek na LitomySl.: zpodlajce, nasne-
děli, vodpředežní atd. Vz Litom. 41. P.
v podřečí polnickém. Yz HoS. Pol. 112.,
133. — P. = předpona. Kle.
Předmět. O větoém p-tu na Domažl. Vz
Krbl. Džl. 20.
Předmětstvo, a, n., opak: duch. Vz Čad.
129.
Předmodliti se. Při sv. růženci p. se
má direktor bratrstva. Náchod, zám. kancel.
1729. Nár. list 29./9. 1900. feuill.
Předmosteů, stně, f. = předmoeti. Ott.
XX. 608.
Předmostský. P. žáby. Brt P. n. 564.
Přednásyp, u, m. Ott XX. 608.
Přednedémi vyzvánění. Zl. Pr. XXII.
379.
Předně, pridie. Rozk. P. 161.
Přednerudovský názor. Zvon V. 614.
Predniak, a, m. = fMee. Sb. si. 1902. 27.
Přednlce, e, f. Dudákovi házeli do ko-
vané p-ce peníze. Chod. Čes. 1. XI. 68.
Přednik, a, m. = veslař v čele plti.
Kál. Slov. 24. — P., u, m. P. Čepee. Vz
Náčelník.
PředochntnáTatel, e, m. KubL 234.
Předolemné verše skládati. Slad. SI. 74.
Předokonalý := velmi dokonalf. Krok
nh. 217.
Předělati koho = nad ním zvitěxiii. MsD.
II. 46.
PředOTi. n. P. síně, ná^foi^tp iieyá^to.
Msn. Od. 255.
Předovka, ručnice. Vz Ott XXII. 54b.
PředozadoTka (!) = epanalepsis. Rosa.
Předpaii» n. = íkUt mlýnského Slabu. Táb.
Čes. 1. XI. 60.
Předplameky mku, m. P. z ohlebového
těsta (ze zb7tků) pečený. Slez. Vyhl. II.
202. Sr. Plamenník.
Předpoklad. Kupíte sip-dy nadomněnkv-
Zvon IV. 205. — Vlč. Lit I. 309.
Předposti, n. == doba tíH neděl piřed potUaL.
Ott. XX. 609.
PředpráTo, a, n. P. a svoboda. Slov.
Sbor. čes. 235.
Předprodej, e, m., lépe : předběžný prodej.
Mg.
Předrábjaf = s nohy na nohu přestu-
povati. Val. Ces. 1. XlV. 95.
Předrážka. P-kn dělati zujiU na vjwvědg.
V zloděj, mluvě. Čes. I. XI. 141.
Předřeéeni, n. Prorocké p. Lvov. 52*.
PředřeČnik, a, m., Vorredner. M^j p>
mluvil německy. Pokr. 1886. č. 19. Ůpt:
řečník přede mnou. Mi.
Předreformaěni doba. Czam. Slov. 169.
PředsádkoTý papír. Nár. list 1905. 83.
3. Vz Předsádka v n. 936.
Předsebemý = podnikavj. Hus. 1813.
401. (Jg.).
Před§edat6l§tY0, a, n. Voleno p. = pf-ed-
eednietvo (sněmu). Tk. Pam. I. 317.
Předsednictvo, a, n., das Praesidiam.
P. obchodní komory atd. Pokr. 1885. č. 121.
PředsiňoTý. P. přepáftka srdeční, septum
atriorum cordis. Ott XIX.
Před§klepi, n. = hje sklepu. Mtc 1902. 6.
PředsloTanský. P. Čechy. Zbrt Bibl.
n. 851.-857.
PředstaTa. Vz Ott. XX. 610. P. jest to,
co zbude v mysli z pocitu, ustane- li seyn^ií
popud. Krec. 4.
PředstaTÍTý. P. umění. Nár. list 1905.
22. 13.
Představka, y, f. = předUOka. 1775. Sr.
Bílý Obr. 76.
PředstčnoTý. P. kýla, Epiplocele. Ktt
Předstčra, y, f., epiploon či omentom
= nejvétií volná blána podbřiiniooyá tá-
hnoucí se od dolního oblouku žalndkového
dolů přes příční tračník tlustého střeva
i přes kličky tenkého střeva. Oit XIX. 984.
Předttiieni — Překaz.
297
Předstiženi, n., tz Předstihnoati.
PředstoJnieoTý. P. disf cibelová. Ott
XXI. 1039. P. yýméiek, liqnor prostaticiu,
štáva p., sacciu prostaticnB. Ott. XX. Výtok
p., prostatorrhoea. Ktt.
Předstojný. P. žláza, prostata. Yz Ott
XX. 783.
Předstoleti, o. Čeh. I. Pot. 84.
Předstoupiti nfikomn před oči m. jiti
na oéi. List. fil. 1904. 454.
Předstředový. P. rýha, Praecentralfarche.
Ktt
Předstupnik, a, m., praeyarícaos. Ž. pod.
118. 158.
Předsndee. Nebadiž p-cem kdo *jiný>
než . . . Lit L 806.
Předsunouti, předsunovati še nikam. Stan.
L 308.
PředsTátkoYý. P. sezeni sněmn. Pokr.
1885. č. 352.
PředTéiden zr přůdvUrmn. Volyně. Čes.
I. XIII. J25.
PředTedeni, n. P. obviněného. Ott XX.
613. .
Předvédliosť, i, f. = ichopnott předvídáni.
Hyna. Vz Cad. 115.
Předvěsný vozik n motocyklo. Nár. list.
1904. 182. 13.
PředTěti, n. P. hndebni periody. Nejed.
218. Vz Předvěta.
PředYětný. P. útvamost (pisně). Brt P.
n. XXI.
Předvojnik, a, m. Msn. II. 71.
PředTojsko, a, n. z= předni vojeko, Msn.
I]. 89.
PředYzkázáni, n. Vedle p. mých slažeb.
1655. Mns. 1905. 289.
PředYzmachoTý. P. doba. Nár. list 1902.
é. 79. 5.
Předzákladi, n. Betonové p. (před trh-
linou v nábřeži). Nár. list 1904. 187. 2.
PředzaměstknáYati, praeoecapare. Ž.
kap. 94. 2.
Předznámosť věci. Sbor. slov. 1901. 151.
PiMLzřiti. Greg. Mas. 1878. 551.. List
fil. XI. 468.
PředzYéstec, stcCi m. P. nového směm.
Nár. list 1886. č. 1.
Předzvěstel, e, m. =» předzvidUél. Mi.
PředzYidka, y, f. s éelni hlídka. Ott.
XX. 613
Frelát z Vlkanova Oldř. Vz Ott. XX.
014.
Prefirkati, vz Gágor.
Préglgnúť. Dobré prežuj, ěo máS p.,
a dobré rozvaž, čo mái povedať. Rizn. 167.
Přehanebně jednati. Kká. Sión 11. 168.
PřeháíkkoYý. P. ráno (když se mračna
přeháněji). Bais. Lep. 331.
PřehatoYati. R. oto. 21. Vz Přehatiti.
PřehazoYalka, y, f. =: hra s kaménky.
Vz Čes. ]. XIII. 69.
Přehazovat sukně (měniti, bráti na se
jiné, převlékati se). Slov. Nár. sbor. 1902. 17.
Přeliladánie = divadlo, speetacnlnm.
K tomu velikému p. se sběhli. Pat Jer.
90. 19.
ÍPřehlodavý. P. útrapy. Msn. Ott 296.
Přehnaně něco zveličovati. Lit II. 352.
Přehnaný. P. práva moci otcovské m. :
přiliSná, přisná, snad i : kratá. Vest Xn.
96. Brt.
Prehnit, n, m., nerost Vz Ott XX. 615.
Přehonit m. předhoniti. Kbrl. Džl. 17.
Přehoroueně mi to baši v mozku. Kká.
Sión I. 258. P. milovati. Ib. U. 147.
Přehorouenělý. P. slova. Nár. list 1902.
ě. 221. odp.
Přehorúcie vdova. Baw. £. v. 2422.
Prehovat. Vlnu p. do barvy. 1675. Sbor.
slov. 1901. 68.
Přehoz, n, m. P. na pohovka. Nár. list
1903. ě. 347. 20.
PřehrádkoYáni, n. = dileni. Toto p.
vadi. List fil. 1908. 380.
Přehradliee = škřtíí $ přihrádkami. Pohl.
Přehudáni, n. Veselé p. ptákfi. Jrsk.
XXVII. 169., Jrsk. Pov. 214.
Přehndati. Ptáci mile po lesich přehu-
dali (zpivali). Zvon III. 94. Jrsk.
Přehýbaci limee koSile. Čes. 1. XI. 114.,
XII 238
Přehýstel, přéhrUel, přehnOe = hr$t. Čes.
1. XIV. 51.
Přeehlazený. P. látka. Vot 96.
Přeehodnik (!), n, m. =: akhuativ. Kle. 69.
Přechomejtnout si eo zzpřehodiH (plášť)*
Msn. Od. 219.
Přeehrabrý člověk. Škod. 11*. 38.
Přechndý. P. město, pauperculum. Pror.
Ol. 16b. isa. 10. 30.
Přechumeliti se komn kde. Co se mu
v hlavě p-lo. Rais. Lep. 326.
Přeehylováni rodu substantiv v podřeěi
polnickém. Jména ženská tvoři se od jmen
mužských příponami: klen— klenica. VzHoS.
Pol. 114.
Přechytroyati = přeletiH. Baba sii čerta
přechytroje. Čes. 1. XIII. 381.
PřeidealisoYáný. P. literatura. Vest XI
314.
Preininger Vlád. Vz Ott XX. 619.
Preis Kar., prof. a spis., nar. 1846. Vz
Ott XX. 619.
Preissig Vojt, mal., nar. 1873. Vz Ott
XX. 620.
Preissler Vojt., spis., nar. 1866. ; Jan,
mal., nar. 1872. Vz Ott. XX. 621.
Preissová Gabr., spis., nar. 1862. Vz Ott
XX 621.
Přejedina, y, f., pestis. Rozk. P. 1623.,
R. 88.
Přcjeehaé ée s projeti ee. Kra! áe see
p. LaS. Brt. D. I. 359.
Přéjem =: příjem. Haná. Šb. D. 47.
Př^emnělosť, i, f. = přilUná jemnoeť.
Zl. Pr. XXI. 362.
Přejemnélý způsob chováni. Lit I. 545.
P. moralista. Zl. Pr. XXIL 308.
Přejiti eo. Nesmim to p. m.: pominouti
toho. Vest XIL 96. Brt — abs. Koláče
přešly = překynuly. Us.
1. Prcjs na kryt Vz Palcát
PřeJYOZ, u, m. = přívoz. Řimov. List.
fil. 1902. 250.
2. Přej z, vz Kflrka.
Překaz, u, m. Bez p-zu. Hus. I. 27.
298
Překážkový — Přemrštílý.
Překážkový závod. běh. Nár. list 1903.
ě. 175. 13.
Prekémi =: na náhodi aáviělj^ nejiHj a p.
z fr. précaire. Ott XX. 622.
Překlad z řeči do řeči. P. je prý jako
žena. Žena krásná nebývá věrná a věrná
nebývá krásná; taktéž p. krásný nebývá
věrný a věrný nebývá krásný. — P, vrat
= hořejší klenutá čásf vrat. Vz KP. IX.
319.
Překladáma, y, f., Uibersetzungsborean.
P. pro jazyk český při správnim dvoře.
Nár. list. 1885. č. 108.
Překládka, y, f. = překlad (do let
40tých> Zaniklo. Vin. I. 8.
Překlápěei kotel. Nár. list 1904. 138.
9. Vz. Překlopný.
Překlápěni, n. Pojiifovaci zařízeni proti
samovolnéma p. Nár. list 1904. 135. 22.
Překlemiti si nohy tak, že zkopmí.
Litom. 51.
Překlon, n, m. P. v zápase =: tměna
v jinj stav. Msn. 11. 296. — P. slunce. Msn.
Od. 180.
Překloněný, illectas. Ev. ol. 112. 240.
Překlopný vozík cihlářský atd. Vz KP.
IX. 238., Překlápěei.
Překlopýtati eo : cesta. Rais. Lop. 392.
Překlůpek, pkn, m. P. u kapsy vesty.
Lišen. Mtc. 1902. 109.
Překmitati se komu jak. Očka se ma
blýskavě překmitla. Jrsk. V. 150.
Překmitayý. Msn. Hym. 20.
Překmitný éim. Štít pný ocelí. Msn.
U. 249.
Překopati. Bojím se všudy kopati, abych
nepřekopal (příliš daleko nekopal). Rozp.
fil. 85.
Překotně prchati. Nár. list 1903. č. 148.
13. Sr. Překotný.
Překrákorati co = přeéišli. Erolm. Čes.
1. XII. 430.
Překrámovati co = přeházeti. Nár. sbor.
VIII. 37., Zl. Pr. XXI. 267.
Překrása, y, f. Msn. Od. 168.
Překresliti eo. Lit I. 571., Pokr. 1885.
Č. 349. P. něčí povahu = nadtaditi. Juda 25.
Překřížený Jak. Ruce pře§ prsa p-né.
Tbz. V. 9. 10.
Překřtaltovati co = přetvoHti. Grm.
XVIII. Vz Křtalt.
Překrveni, n. Vz Ott. XX. 622. P.
částečné, plethora spuria; domnělé p. těla
po ztrátě větších částí těla, plethora apocop-
tica; p. ledvin, hyperaemia renum; p. plic
(krevní zběhlina plic), hypostasis pulmonum ;
p. poboční, hyperaemia collateralis ; p.
tepenní, hyperaemia activa, arterialis, fluxio,
congestio (nával krve) ; p. žilní, hyperaemia
venosa. Ktt
Přetkvúci =: překrámí. Baw. E. v. 1744.
Překutiti. Kutil, kutil, až p-til. Č. Lit.
I. 725.
Překvapný zz prekoapujki. P. množství
látky. Mtc. 1904. 49.
Překyseliti co: jídlo, zelí. Vlč. Lit I.
315.
Přeladně. Pass. 49. 2.
Přelapiti co, anticipare. Ž. kap. C. 76. 5.
PřeleJ váček, čku, m.» hrnec, hrotek. Nár.
sbor. Vlil. 119.
Přelesklý. P. krzno. Msn. U. 31
Přelet, u, m. V p-tu něco zahlédnouti.
Vrch. Sud. 112.
Přeletěla laštověnka přes ten černý
les, tanec. Vz Brt. P. n. 969.
Přeleželý. P. pivo. Arch. XXI. 484.
Přelis, u, m. Pojízdný p. pákový (v ci-
hlářství). Vz KP. IX. 142. nn., Nár. list
1904. 135. 22.
Přelopati co kde. Peníze v krčmě p.
(probiti). Slez. Vyhl. II. 57.
Přelondati co = loudavě přejíti- P.
zásep*. Rais. Lep. 464. — se kndy : svět-
nicí. Rais. Sir. 52.
Přelouskati co : nějakou knihu - přečísti.
Zl. Pr. XXIL 231.
Přeloženi houslí, figi.
Přeláčenie, n. Alz. B. 1. 36. (Mš.).
Přeluzný. P.tvář, Zr.Let. III. 92., loutna.
Msn. II. 18.
Přemalitký. P. tělo. N. rada. 1447., Baw.
J. v. 411.
Přemam, u, m. Suggestivní p. Osv. 1896.
730.
Přemaniti koho. Slzy ji p-Iy. Zr. Nov*.
195.
Přemetavec, voe, m. = kdo eeumi přemetat!,
Msn. II. 307.
Přemésti se jak. Štít přes rámě se pře-
metl. Msn. II. 277.
Přemetavý vítr. Zvon V. 525.
Přemetka, y, f. = éásť ořechu rnčničního,
Schleuderle. Vz Ott. XXII. 55b.
Prémie, vz Praemie.
Přemilostivě někoho napomínati. Kká.
Sión L 269., 11. 213.
Přemilostivý = velmi mUoeHvj. Us.
Přeminntie, n. = pominuti, zahynuti.
Chč. S. lí. 158«.
Přemíra, y, f. P. něčeho. Lit. list XV.
149.
Přemítati co = plřekonaiti, vynikati nad co.
Domžl. Rgl.
Přemitka, y, f. = přemitáni. P-kon něco
vymítiti. Cad. 21.
Přemlknnti. P-kly sů vlny. Ž. pod. 106.
29. (siluerunt). Kázal p., silentium imposuit
Milí. 54>.
PřemlonraTé. Tím přemlonvavěji při-
pomínala. Zvon V. 553.
Přemnožený = hojný, velikj, nad míru
rozmnožen j. zastr. Pel. XVIII. Falešní pro-
roci jsů všude p-ní. ChČ. S. IL 199b.
Přemnožný, superabundantissimns. P.
štědrost. Pat. Jer. 61. 17.
Přemnožstvi, n. = veliké mnošstvi. Baw.
Ar. v. 1962.
Přemohntný požár. Kká. Sión 1. 169.
Premonstratenský kněz. 1478. Ué. spol.
1903. II. 22.
Přemoralisovaný. P. literatura. Vest.
XL 314.
Přemoudře. Pat. Jer. 139. 26.
Přemrštěnkyně, ě, f. Tbz. IIL 2. 256.
Přemrštěný Člověk, lépe: přemrHilj. Mš.
Přemrštilý, vz předcház. Přemrštěný.
Přemysl — PřeBioaltOTati.
299
Přemysl. Tomáš byl přemysl, mnoho
nemluvil (přemýšlel rád). Tbz. V. 9. 299.
Přemysliti se z čeho. Dloubal tak dlouho,
až se z toho p-slil a pak věk svůj y těžko-
myslnosti skončil. Sá. XX. 97.
Přenačité byl mu podoben (velmi). Leg.
PřenámilejM, dilectissimus. Pat. Jer.
10. 13.
Přenárodnéni, n. P. Slovanfl. Koll. (Lit.
11. 191.).
Prénčik, u, m. = prútik. Orava. Sbor.
slov. IX. 55.
Přeneščasný = přeneSfoštni. Milí. 22>.
Prengrecový. P. střibro. 1513. Arch. XIX.
209.
Přenosil Bohuš, spisov.
Přenositelnost, Uibertragbarkeit. P. ne-
moci. Ktt.
Přeohavný čin. Eká. Sión n. 168.
Přeosndnč nčco činiti. Kká. Sión II. 189.
Prepáčiti. Keď sa mu nepáčí, nech si
prepáči. Mas. slov. Y. 37.
Přepadek, dku, nu P. při podsiváni. Ott.
XXIIl. 228.
Přepasadlo, a, n. P. štítu (zbraně). Msn.
II. 96.
Přepaženina, y. f. Stůl ve všech svých
p nach zasténal. Tbz. III. 1. 330.
Přepažený. P. půda (chalupy). Us.
U Stráže: přepařená. List. fil. 1902. 250.
Děloha Částečně p-ná, uterus subseptns. Ktt.
Přepážka, y, f. Hlíza p-ky nosní, abscessus
septi narium, vybočení p-ky nosní, deviatio
septi narium. Ktt.
Přepážkový. P. stěna v srdci. Ott. XXIII.
992a.
Přepěkničký. P. paní. Vest. I. 85.
Přepéna, y, f. = náhřbťnik. Ott. XX.
634. - P. mostu činila 27 m. Stan. L 282.
Sr. Přepora.
Přepčsniéka, y, f. = krágná píiniiSka.
Prepeta, y, m. z= repeta, komu jede huba.
Zliv. List. fil. 1902. 250.
Přepláknouti koho čim : žilou (přetáh-
nouti, udeřiti). Zvon IV. 248., 251.
Přeplně, plenissime. Žádost něčí p. na*
plniti. Pat. Jer. 80. 6.
Přeplněk, ňku, m., pleonasmus. Vz Ott.
XIX. 897. Jeho jméno Felix Šťastný nebylo
přeplňkem (byl vždy šťastný). Slavč. Příh. 91.
Přeplostěni, n. Rovné p. trámu, šikmé,
klínovité. Vz KP. IX. 284.
Přepodlý = velmi podlý. Jich (mistrů po-
hanských) p. žádání. Kat. 1706.
Přepodobniti. Zvon III. 657. Vz Přepo-
dobiti.
Přepoeházeti = znova obcházeti^ ream-
bulovati. Ott. XXL 347.
Přepokrovitelný. Konsistoř ráčila mne
poctíti p-ným dopisem (mne vyznamenáva-
jícím). Vin. I 69.
Přepora, y, f. = barikáda, přehrada. Rgl.
Přepo věděti, praedicere. Ev. olom. 26.
59.
Přepozomě slouchati. Kká. Sión II. 80.
Přeprava, vz Převoz (Transport).
Přepravidlovati co. Us. Rgl.
Přeptáni, pf-eptáváni. Bylo veliké p. Koř.
-27 . 2.
Přepychové zařízený. Nár. list 1904.
22. 4.
Přepychový. P. daň. Vz Ott XX. 635.
Přerabjanka, y, f., vz Přerabjanek v I.
Přisp. 313.
Přeřádný otec. K. Ote. U. 1. (Mš.)
Přeradostně. Kká. Sión I. 156.
Přerazit = proraziti. Slov. Šb. D. 63.
Přeřešiti. Učiněné p, facta revellere.
Fagif. 24a.
Přerhof Herm., humor., 1831.-1867. Vz
Ott. XX. 636.
Přeřídký, paucissimns. Od p-kých ta
cesta jest vědoma. Pat. Jer. 123. 19.; ra*
rissimus. P. radost. Ib. 123. 32.
Přeřiekatel, e, m., repetitor. Rozk. P.
986.f R. 78.
Přerodéni = pHrozeni, Zr. Poes. 21.
Přeroklinatý Olymp. Msn. II. 141.
Přerov, u, m., stagnum. Rozk. P. 300.,
Veleš. 150.
Přeruči = vdmi ryeklj. Baw. Ar. v.
1411.
Přerváni proudu myšlenkového.
Přeryehle něco vyznati. Pat. Jer. 133. 3.
Přes = beM. P. toho závdavku na věky
obstojím. Brt. P. n. 608.
Přeshidlo, a, n. =z jídlo. Do polovařených
brambor našknbe se těsto, to se do vaří a
omastí. Grenadiermarsch. U Čáslavě.
Přesbožný = velmi zbóinj. Št. Jes. 106^.
(MS.)
Přesceleni, n. Z. pod. 40. 10., Rozb.
1842. 120.
Přesdenni zimnice. Tk. XII. 145., Zvon
III. 535. Vz Přesdenka v II. 974.
Jíie^eÚSLtUp^eeednotUitpífeMedávati - kdy.
Kteří nočním časem mimo nařízení přesedigí
(v hospodě déle sedí, než jest dovoleno).
Arch. XX. 508.
Přesllný, fortissimus. P. lev. Pat. Jer.
130. 32.
Přeskakováni, n. Hrubý hlas p-ním z hlasu
hlubokého do tenkého, paraphonia. Ktt
Přeskový rytíř. Kol. Her. I. 288.
Presl Jan Svatopl Vz Ott. XX. 640., Lit.
I. 480., II. 870., Tk. Pam.491.; Karel BoHv.,
prof. a botan., 1794.-1852. Vz Ott. XX. 644 ,
Mus. 1905. 127., Tk. Pam. 30., 375.
Přesladlost, i, f. Neduživá p. Jeř. Rom.
básn. 88.
Přeslastně se tvářiti. Rais. Lep. 266.
Přesleknót se = přeevléei ee. Haná.
Hoch. 11.
Přeslib, u, m. Hus I. 268.
Přeslice = tyi, na kterou se upevňuje
předivo, místy kolovrat, Vz Ott. XX. 596.,
597. Sr. Nár. list. 1903. č. 314. 1. (feuill.;
její dějiny). Ta řechtá jako stará p. Ib.
Přeslicka, equisetum, rostl. Vz Ott. XX.
645. — P. = alavnoít přádelnie, konala se
obyč. před ostatky. Vz Ces. 1. XI. 79.
Přesličkovitý. P. rostliny, equisetaceae.
Ott. XX. 647.
Přesličnik, u, m., casuarina, rostl. Vz
Ott. XX. 647.
Preslopaný = propitý. Slov. Čes. 1. XII.
415.
Přesmaltovati co. Us. Rgl.
800
Přesmekooutí — Převit
Přesmeknonti eo. Kolem pláif přesmekl
(přehodil) velký. Msn. II. 20.
Přesnurdutý, foetidissimas. P. jiskry
z eebe ▼ypcmitéti. Pat. 'Jer. 120. 24.
Přesmúcený. P. matka. Um. rajh. 79.
Fřesmýčiti. Kaj se mok p-či. Vyhl. Slz.
41. Sr. Přesmeknonti II. 977.
Přesmyéka, vz oásl. Přesmykovačka. —
P. =z myika na nUi, která se Činí na nití,
když se niť krontí. Onboé. RgL
Přesmykoraéka (hádanka) dfselni, slovní.
PřesmiiíOYiiii hlásek v podřečí pol-
nickém. Yz HoS. Pol. 47. P. pádů tamtéž.
Musím bejt žif (živ) z raky prací (z prací
rnkv). Vz Hoi. Pol. 126.
Ireanainé, qnam plarimom. Pat. Jer. 37.
17.
Přesně vzato lépe: sondíme-li přísně. Mt
1904. 394.
PřesouTáni daní. Vz Ott XX. 647.
Přespanilý. P. žena. Kká. Sión II. 50
PřespoFan, a, m. = kdo hydU pře* poU.
Brt. P. n. 820.
Přegpoliť eo = vkróMti. Rgl.
Přespravedlný, verissimns. Pat. Jer.
122. 8.
Přespřilidný. P. úskoprsosť. Mas. 1905.
463.
PreMantni^ z fr. = nalihavj, ntUn^,
' Pressius Kar. (Přáza). Vz Ott. XX. 650.
Přest, vz Alcepřesi
Přestálosf , i, f. P. dřeva. Vz KP. XI. 40.
Přestátý = přestáli. Nemoc až Je p-tá.
Litom. 41.
Přestaya, y, f. = permatace. Vz Ott.
XIX. 501.
Přestaynik, a, m., patriarcha. Rozk. P.
904., R. 77. (Tam přetavník, asi omylem.
Mš.)
Přestayný s mohoud hiU přestaven, P.
rozdrnžovact válec. Nár. list 1905. 131. 21.
Prestige. JeStě : kouzlo, pflvab, lesk, vliv,
neobyčejná vážnost Ott XX. 652.
Přestih, n, m. P. a hlavní střechy. KP.
IX. 349.
Přestkvúel, candidissimns. P. vyiívání,
Pat Jer. 83. 30., růcho. Ib. 138. 23.
Přestrádati bídv. Msn. Od. 113.
Přestraeh, a, m. Měli dosti p>cha = stracha.
Baw. Arn. 3677.
Přestradenost, i, f. Chorobná p., Pan-
phobie. Ktt.
Přestřelka, y. f. = krátký boj zbraněmi
palnými. Vz Ott. XX. 652. ^
Přestrůj = přistroj. Mor. Sb. D. 44.
Přestnp, n, m., smilax, Stechwinde, rostl.
Vz Ott XXIII. 510.
Přestúpiti = přeitoupiti.
PřestupoTítý. P. čí cbřestovité rostliny,
smílaceae. Sr. Ott. XXIII. 509.
PřestTořiti koho. Kom. Did. 29.
Přestrůmý = pfeumSlj. P. dílo. Msn.
II. 346.
Přesvozni řetěz. 1512. Arch. XIX. 83.
PřesTŮdný. P. konzlo. Zr. Kom. 137.
Předéerbiti co komu = proti jeho váli,
ehuti niro udiUti. Ml. Bolesl. Ces. 1. XIII.
89. Sr. Ščerbiti.
Přediroký. P. cesU Pat Jer. 123. 22.
PředíTaný límec (Stepovaný). Val. Čes.
1. XI. 114.
Přefiotořif se někam = doetoH ts. Haná.
Hoch. 129.
PredoT, a, m., město stoliéné v Šarišska.
Vz Mas. slov. VIII. 16.
Pře&tědře, largissime. P. napojiti. Pat
Jer. 139. 16.
PředupoTati co: ěapka (se strany na
strana). Jrsk. XXVIII. 1. 811.
Přetáhnouti, přetahovati eo: sakno= pře-
táčeti na válci zavěSeném nad kotlem s va-
řící barven koěemelovoa tak, že jeden konec
spoaStí se do barvy a za ním sakno dál až
ke drahéma konci, naěež točí se zpět zase
tok. Val. Ces. 1. XI. 96.
Přetavnik v H. 985. dle MS. asi omylem
m. přestavník. Vz toto.
Přetěhotněni, n., saperfoecandatio, Uiber-
schwftngernng. Ktt
Preteneiosni = domijíUwj, osobivý, prae-
tenti5s. Nár. list 1904. 154. 13.
Přetěžováni, n. P. ikolní mládeže. Vs
Listář 9
Přetinek, nka, m. = čái-ka (dělící věty).
Rais. Zap. vlast 141.
Přetinka, y, f. =z ntíini drá/tMUdL Kál.
Slov. 16.
Pretovaný s čim. Štika p-ná s eibalí.
Jrsk. Xn. 302.
Přetřasadlo, a, n., vz Mlátička.
Přetráti = přeXrvati^ permaoere. Za chvíli
někde p. Pat Jer. 63. 12.
Přetí^beni, n. = napravenL P. pohřeškil.
Krok. I. d. 142.
Přetržnik, nátiinik, a, m., potentilla tor-
mentilla. Vz Ott. XX. 655.
Prettner M., spisov.
Přetuénělosť, i, f., mazotok^ SehmeerfloBs,
seborrboea, ílaxas sebaceas. Ktt
Přetnlmaěiti, il, en, ení = přetlumoííiti.
Wtr. 8tr. 34.
Přetvoree, e, m., dissimilator. Mam. A.
19b. Vz násl.
PřetrořeTnik, a, m. ri přetv^tíhíik, Bozk.
P. (Mi.).
Přetvrdě. List fil. V. 227.
Přetykaě, vz Přepykač.
Přeumělůstkovati eo. Msn. Od. II.
Přeúzký. ť. cesto. Pat Jer. 123. 19.
PřeTálcoTati itěrk = váUm přejeti. Hoch.
120.
PřevalchoTati eo. Kázáni kněze p. (pře-
třepatí). 1604. Čes. 1. XIIL 352.
Převážně, vorwiegend. Má příznivce p-ně
v třídách mládeže. Pokr. 1884. č. 323. P.
v dobrém pracovati. N. rada. 960. Sr. Pře-
vládne.
PřeTěděni, n. Božské p. jema přeje.
Alzp. 53. (List fil. VI. 243.).
ťřevěhlasný pokoj. Baw. Ar. v. 2708.
Převěsek, sko, m. P. paní (Sat svrchní).
Jrsk. Xni. 3. 63.
Přeyěvaě, e, m.^Mlatec p. (který čistí
obilí). Msn. II. 88„ Škod. U.' 99.
Převis, n, m. Us. Bgl.
Převit, a, m. P. daleko od smetí neletí ;
P. neřádem prosypanej (nadávka). Litom.
74. 76.
Přeyládoě - Přibor.
301
Převládne, llberwiegend. Vycházky směru
p. botanického. Pokr. 1885. č. 150. Sr. Pře-
vážně.
Převlaka také = přenášeni ělanu z řeky
do řeky blizké. Vz Ott XX. 656.
Převládée = wláHé. Rozb. 1845. 61.
Převlečnlk, n, m., dle Vod. lépe : svrchnik.
Převlekaé, e, m. místo: svrchnik. Vest.
Xn. 96. Brt Sr. Převleěnik.
Převod, n, m. P. ve stroj nictvi, Uiber-
setznngsverhftltniss. Vz Ott. XX. 657. — P.
Nesměli Žádati p-da (průvodců n nkazova-
telů cest). Vlast IX. 89. Sr. I. Přisp. 814.
Převodka, y, f. s druh podpory ve
sUvitelstvi a trahlářstvi. Vz EP. XI. 80.
Převodový. P. mechanismus. Nár. list.
1905. 1. 18.
Přcvolati ■= překřiíetL — koho ěím:
modlenim. Ghě. S. I. 74b.
TfeTOJkéný^zpřeparfumovanj. P. bytost
Rgl.
Převratka. Buď posluien otce i matky,
ač chcefi zbýti zlé převratky. Baw. Ezop.
1396. Sr. Převratek, Převrat
Převřehnottti se =z převrhnouti $e, U Ne-
lahozevsí. Wtr.
Převrhlik, a, m. = renegát. Šb. (Mtc.
1906. 247.).
Převzíti eo, ěasto také: ujmouU $e íeho,
přejmouti eo, MS.
Převzmilelý. P. bozi matka. Vit 29b.
Přezačiti = o&eAoďo«a/ť t pHsd rudni pře-
denou, Ces. 1. XIII. 184.
Přezámek velmi krd$nj sámek, Vlast 1. 85.
Přezdisko, a, n. = převzdivka. Haná.
Hoch 57.
Přezdívka, y, f. P. při stavbě. KP. IX.
289.
Přezdolný. P. srdce ho ponuklo bojovati.
Msn. II. 120.
Prezeradlo, a, n. = zrcadlo. Spiš. Sbor.
slov. IX. 51.
Přezimováni, n. Vz Ott XX. 661.
Přezídíní, n. Velkomyslné p. Nár. list
1904. 356. 17.
Přezka, y, f., feruncula, Schnalle. Bhm.
hex. 541., Baw. Am. 8045.
Přezkoušeti koho. Nár. list 1903. ě. 243.
13.
Přezknšený = pHlU MkuSenj. P. divka.
Hlk. IX. 296.
Přezloba, y, f. == veliká zloba. Msn. Od.
265.
Přezmatený. P. splet Kká. Sión. II. 43.
Přezmen. Sr. Ott XX. 661.
Přeznojný. P. spára, xatUfia. Msn. II. 98.
Přezný = z příze, pfizovj^ pHznj. P. zá-
věs, Kká. Sión II. 56., ubrus, trh, zásoba.
Nár. list, 1902. č. 283. 15., 1903. L^ 44. 5.
Přezový = 2př/ze, Yz předcház. Přezný.
P. košile. Val. Ces. 1. XIL 818.
Přezpěv, u, m., accentus. Mam. F. 85b. 2.
Přezprzněný hřich. 1561. Frant 84. 10.
Přezpupný. P. slova. Skd. Od. 62.
Přezuvky, pl. f., nedobré slovo, nebof
p. mohou býti jenom střevíce, které pře-
zouváme ; přezouvati však neznamená nikdy
obouvati přes jednv stíFevíce druhé. Vz
Vest IX. 37. Ale užívá se toho slova vůbec.
Přezvědný. P. osoby. Vz Ott. XX. 662.
Přežádající, peroptatus, př^ádouci. P.
viděnie. Pat Jer. 69. 20.
Přežalostně něco zahubiti. MUll. 29.
Přeždimovati eo kde. Čapku v pravici
p. (ostýchavosti ždímati, žmoliti). Tbz. III.
1. 214.
Přežezný oheň. Jiř. brn. 273. (Krok. 1891.
392 ^
Přežitek, tkn, m. Nár. sbor. VIII. 151.
Přežítkový materiál. Nár. sbor. Vlit 151.
Pj^žívavec, vce, m. z^přávfkavee, rumi-
nans, sudoprstý ssavec s 8—4 odstavci ža-
ludku. Vz Ott. XX. 662.
Přežívořiti eo: den. Jlnk. Jas. 1. 127.
Přežvahnání, n., multiloquinm. Bozk. P.
1355., R. 84.
Přežvatlati eo. Lid to přežvatlává (o tom
mluví). Slad. Třikr. 11.
Přežvýkavee, vz Přežívanec.
Přežvykování, n., rumioatio, Wieder*
kauen. Ktt
Prha, y, f., arnica. Vz Ott. XX. 663.
Prhlava, y, f. =: prhlinka, urtica, dioica.
Vz Ott. XX. 668.
Prcháni, n., furor, prehlošt, vztek. Hněvem
a p-nim zažžen jest. Pat Jer. 126. 16., Pel.
XVIII.
Prchavka, y, f. Mam. F. 71i>. Sr. Prehavec.
Prchlík, u, m., rostl. Vz Mák vlčí (na
konci).
Prehnily = zánět kůže v ohbí spěnac^ky.
Vz Ott. XX. 663., Prchniely v II. Přisp.
Přehnouti po kom. Dobyv mede' prchl
po něm (hnal se). 1513. Arch. XIX. 213.
Priadka, y, f., dravý pták, puHovka^ der
Thnrmfalke. Sb. si. 1901. 155., VIII. 140.
Přibádati, aífabulare. Mam. F. 85«. 2.
Přibalansovati k někomu = přihelhaH
$e. Čch. Kv. 27.
Přibarveni. Fantastické, tragické, osobní
p. Nár. list 1885. č. 71., 1903. é. 141. 13.,
č. 291. 13. P. tonu. (Js.
Přibásniti eo komu, co k čemu. Pokr.
1884. 6. 323.
Přibéhopamátný. P. řeč. 1779. H. Jir.
Mýto.
Přibčžeti. PHběželi pastýH do Betléma.
Kld. II. 292. Vz PHběhnouti.
PHbik Jan, učit a spis., 1811.-1883.;
Jot., hud. sklad., nar. 1855. Vz Ott XX.
665., Lit IL 409.
PHbitek, tkUy m. = hvot, vita. Na svém
P'tku sú se pohoriili. Pat Jer. 25. 35. Vedu
p. svój, dies suos. Ib. 30. 30
Přibívati = přibijeti. Kbrl. DžI. 16. Sr.
násl.
Přibivovati co. Když zámek přibivuje =
přibíjí. DSk. Em. 54.
VHhliiňoTtiUzz: přihrnovati. Ž. wit. 148.
14.
Přiboěený čemu. Rozsochy vrchu p-né.
Zl. Pr. XXI. 122.
Přiboěiti' co k čemu = přiřaditi. Hanka.
Lit I. 868.
Přibor, město zz osada při boru. Hoi.
Pol. 115. — P. Stůl na pry (vyobraz.).
KP. XI. za str. 96.
302
Přibodnonti — Přieměřie.
Přibodnouti, přibósti koho kam čím.
Pdaa tě na zeď (mečem). Tbz. III. 1. 273. —
kam s čím. P-dl k němu s koněm (přijel).
1512. Arch. XIX. 82. Sr. Dobůstí, PřibŮBti. —
se kam. P-dl se tam (přijel na koni). Gest.
B. 44«.
Přibouchnouti co: dvéře. Rais. Lep.
366.
Příbram. Do P-mě. Tk. XII. 69. a j.
Arch. XIX. 80. (1512.). Do P-mi. Tbz. V.
9. 893. — P. {MUtr Jan z PHbram^, husit.
theol. t 1448. O jeho literami Činnosti vz
Mns. 1903. 425. nn. — P. Pavd (Hlavsa),
č. math. a astron. ý 1^20. Vz Ott XX. 671.,
473.
Přibramit, a, m., pyrrhosiderit, nerost.
Vz Ott. XX. 673.
Přibraný erb. Kol. Her. L 253.
Přibroufliti, pHbrtaovati co: yětu (pilo-
vatí, upravovati). Hav. Ghamr. 28.
Pribudnik, pristapník, priženčiar, a,
m. = kdo se někam přiiwi. Liptov. Sbor.
slov. IX. 43.
PHbuzenstTi, n. Vz Ott. XX. 673. P.
(členy rodiny) na Litomyšl. Vz Litom. 69. nn.
Sr. Rodina.
Příbuzný. SloSi více přiti tomu, při-
buznějSi jsi ty komu. Baw. £. v. 2172.
Přibyl Ant., cir. spis., nar. 1848. Vz Ott
XX. 674., Vek. Vset. 309.
Přibyslav, ě. f. Tbz. III. 1. 31.
Přica. Smrt hřifioých p., pessima. Ž. wit.
33. 22. Chybně dle Ž. pod m. : přezlá. MS.
Přicahnuť co = pHláhnoutL Spii. Sbor.
slov. 1901. 85.
Přicestný. P. vosy (bydlici pří cestě).
Msn. II. 293.
Přicestovalý = kdo přieeitoval. P. ob-
chodník. Hol. Met. II. 448.
Přicláněti si oči (rakou). Zl. Pr. XXII.
49.
Příčný = pHsni. DSk. Km. 14.
PHcupati někam = přijíti drobným
krokem (o dětech). Rais. Lop. 254. Sr. Při-
capati.
Přicupitati někam z= přijíti drobným
krokem. Us.
Příčasi, n. Krátké p,, momentem. Mam.
A. 28b.
PHčestí, n., partie. Vz Ott.
Přiěesti, n. = příčestl. Sr. NáměStí. Us.
MS.
Přičet, čtu, m., Zurechnung. Příčty po-
kladen mezi sebou. Vz Ort. aX. 677.
Přičetnosf, i, f. Zarecbnungsíahigkeit.
Vz Ott. XX. 675.
Příčina. V té p-ně užíváno boiího soudu
(tak často u Pal.). Vz Mtc. 1901. 379. Stejné
p-ny rodí stejné účinky. Vlč. Lit. II. 2. 5. —
P. = kvas, který se přidává do díže, aby
těsto rychle kynulo. Kšf. Lid. 13.
Přičinek, nku, m., causa, pHčina. P. k spa-
senie. Pat. Jer. 29. 30.
PřičinosloYi, n., Aetiologie. Vz Ott. XX.
677
Přiénik při stavbách. Vz KP. IX. 279.
Přičnost, i, f. P. v hudbě (nepříjemný
účinek). Vz Ott. XX. 677.
Příď = příze (od předu), drive, snperl.
nejpříď. Tam je nejpřiď hruška a nejzáď
stodola. Dik. Km. 48.
Přidatný, vz Křeč.
PřidavaČ, e, f. = stroj pHdáwuL Samo-
činný p. obílí. Nár. list 1905. 131. 21.
Přídavek, vku, m. = a) attribut, h) suf-
fix. Kle. 74., 77.
Přiděl, u, m. = účin přídělový, způsob
odevzdávky skutečných peněz z pokladny
jedné na druhou, der Verlag. Vz Ott XX.
677.
Přidieti. Ale viak jeStě toto přídím,
že . . . Chč. S. L 99».
Přidka, y, f. = starošvatka. Slez. Vyhl.
IL 79.
Přidky =z yřástky. Slez. Vz Vlast L
158. nn.
Přidomkováni jména. Hlavn. 47.
Přidonožec, žce, m. Vz Ott XX. 678.
Přidožabrý. Vz Ott XX. 678.
Přidrkotati. Za hodinu po nás p-tal po
hrbolatém dláždění vozík. Zl. Pr. XXU. 369.
Přidržeti se čemu. Ev. olom. XXX.
Přidržka, y, f. = náčini drátenikú. Kal.
Slov. 16.
Přidupati, p^idupnouti eo čím kam:
nohou k zemi. Tbz. III. 1. 175.
Přidveřni kámen (dvéře zatarasující).
Han. Od. 135.
Přidych. Sviní p., bara (herba). Rozk.
B. 75. V Rozk. P. hzdich. MS.
Přiebéh, vz Příběh.
PřieboJ, vz Příboj.
Přiebojnik, vz Příbojnik.
Přiebomiky vz Přeborník.
Přiebytek, vz Příbytek.
Přiebyvek, vz Příbyvek.
Přieče. Což u přieči (ji bylo) =- na přič,
co na rozum jí nešlo. Kat 531. (Mi.).
Přiečeni, vz Příčení.
Přiečka, vz Příčka.
Přiehbie, vz Příhbí.
Přieheb, vz Příheb.
Přiehořie, vz Příhoří.
Priehyba, y, f. — kotlina, Liptov. Sbor.
slov. IX. 45.
Priehybina. Sbor. slov. 1901. 40. Sr.
Priehyba.
Přiejemce, vz Příjemce.
Přiek, u, m. Jemu na pfíeky (na vzdory)
sů zbití. Pulk. Lob. k. 23. Aniž, což není
duši na přiek. Vít 34».
Přiekaza, y, f.^zpřekáSka, Slíbil mi list
vrátiti bez p-zy. PAh. ol. III. 499.
Přiekaziti = překáži. Aby jima diabel
nemohl p. Pass. 337.
Přiekazka, y, f. = překážka. Sr. Přiekaza.
Přieklad, vz Příklad.
Přiekopec, vz Přikopec.
Přiekoř, vz Příkoř.
Přiekořizň, vz PříkořizeĎ.
Přieliš, vz Příliš.
Přielišný, vz Přílišný.
Přielisenstvi, n., vz PříliSenstvi.
Přielišnost, vz Přílišnost
Přiemen, mna, m. Bez přiemna. Pass. 302.
(List fil. XVI., 251.)
Přieměřie, vz Příměří.
Přiemlnva - PřikléTánie.
303
PHemlava, vz Přimlava.
Přiemný, vz Přimný.
Přiemý, vz Přímý. Milí. 27».
Přienozod, multípes. Rozk. R. 64. Rozk
P. 354.: přienozed.
Priepadliska, bóra v Gemerskn na Slov.
Sbor. slov. 1900. 153.
Přiepis, vz Připiš.
Přiepora, vz Připora.
Prieramenica, e, f. = pUefiik, pf-WarMk,
Liptav. Sbor. slov. IX. 45.
Přierov, vz Přirov.
Přieseň« vz Přiseň.
Prieslopy a, m., vrcb v Gemersku na
Slov. Sbor. slov. 1901. 40.
Přieslovie, vz Přísloví.
Přiesnosf, vz Přísnost.
Přiesný, vz Přísný.
PHesol, n, m., salsuco. Rozk. P. 901.
PHestrafh, vz Přistrach.
Přiestie, vz Příští.
Přietel, vz Přítel.
Přietelný = pfá/eZtfcý. P. dar. Alb. 12b.
Prie val i= phital (potopa). Pel. XIX.
Prievalec, Ice, m. = přttmyk. Kál. Slov*
85. P. = néjakÝ útvar krajiny (jako jsou:
priesmyky, vrchoviny a p.). Sbor. slov.
VIII. 66.
Přievoznik, vz Přívozník.
Přiezlivý. Rozk. R. 78.
Pj^iezniyý, faotor. Rozk. P. 1006., Lék.
B. 24b. Sr. Příznivý.
Přieže, e, f., colisra. Rozk. P. 2431.
PriíiíloYati koho = fintiti, •trojiti. Baba
přififluie dcerkn. Rokyc. Post. 108b.
Přifuéeti = fuíe přiletěti. Brt. Čít. 190.
PHhaněti komu = kárati ho. Až jema
p. Ježíš p-něl z toho řka. Chč. S. II. 165*.
Přiharaditi. P-Sil vflz (rachotě přijel).
Jrsk XIII. 3. 45.
Pirihleděti si = přivydělati ti, BranSo-
více. Li«t fil. 1902. 251.
PHhlidati si, vz Přihlédnoatí.
PHhloupej == přihlouplý. Hoš. Pol. 141.
Přihlouple mlaviti. Jrsk. Ví. 1. 182.
Přihltiti, absorbere. Mam. F. 85b. 1.
PHhluchlec. Nár. list. 1901. č. 280. 1.
Přihnat! se Jak. Pia se jako vichřice.
Spáč. 78.
Přihnědlokoži = majici přihnidlou k{^i.
Man. Od. 242.
Přihnouti co Jak. Vítr jedle až k zemi
přihýbal. Vyhl. II. 293.
Přihodily. Věc z neštěstí p-lá. Čes. 1.
XIII. 384
Přihoditi se někomu =: přidruhti se.
Pel. XIX.
Přihořknouti komu kde proč Víno
mu v ústech p-klo (leknutím). Tbz. III. 1.
149.
Přihorský netvor. Škod. II.' 10.
Přihranatélý. P. dřevo. Nár. list 1901.
č. 352.
Přihrbený čim: lopotou. Zvon III. 29.
Přihřej žati = pHhryzovati^ přikusovati.
P. chléb ku kávě. Litom. 51.
Přihrkotati. VAz p-tal (přijel hrkotaje).
Jrsk. XXIX. 149.
PřihrnoYaé, e, m. P. obili (náčiní). Nár.
list. 1S03. č. 136. 9.
Přihrouhle si vésti. Lit. I. 586.
Přihvizdovati k čemu. Hlk. X. 47.
Přihyzditi koho. MS.
Přichlipiti eo. Zajíc sluchy přichlipuje.
Zl. Pr. XXII. 326.
Přichňapiti co komu = chytiti, chiíap-
notUi. Mus. slov. IV. 51.
Přichopnosť, i, f., habitus. Mam. A. 24b.
Přiehoze. Ty sám půtník jsi neb p. do
Jeruzaléma. Chč. S. I. 109*.
Přichraptěle mluviti. Zl. Pr. XXI. 62.
Přiehraptělý hlas. Jrsk. XXVIII. 1. 91.,
Rais.
Fřichraptiti se komu. Hlas se mu náhle
p-til (stal chraplavým). Zl. Pr. XXI. 519.
PMehvatiti. Když se búdy boří, lépe
z nich utéci, než dáti se jim p. Rozb. 1845. 10.
Přiehvileni, n. Malichné p., momentům.
Mam. A. 29».
Přichyly u, m. = pHchjleni, Rgl.
Př^Jemstri, n. = přijímáni, uchováváni
někoho (zlodějA a p.). Jrsk. VIII. 3. 437.
Přijezda, y, f. BÝvají tam jen p-dou
(jen tam přijíždějí, nebydlí tam). 1582. Mus.
1905. 426.
Přijice, e, f., syphilis, lues venerea, Lust-
seuche. Vz Ott XX. 682.-684. P. koneční-
ková, Rectumsyphilis, Mastdarmsyphilis. P.
kožní, syph. cutanea, syphilides ; léčba p-ce,
syphilisatio. Ktt
Přijičný. P. nákaza (přijice), lues syphili-
tica; p. uzlík hlívový, tuberculum syphili-
ticum, sypbiloma; p. vřed nehtový, par-
onychia syphilitica; p. zánět oka, ophthalmia
syphilitica; p. zánět prstů, palefl, dactylitis
syphilitica; p. zánět sliznice prAduSniČní,
tracheitis syphilitica; p. uzel na kosti, tóphus
syphiliticus, dolores osteocopi. Ktt.
Přijíti 9 inft. Přišlo jim dávat do peci
(musili dávati,^ Hoš. Pol. 128.
Přijitý = přiilý. Byla jsem p-tá z kostela,
když svatba již byla odjetá (už odjela).
Litom. 41.
Přika, y, f. Na příku někomu něco udě-
lati = na přič, na vzdory. Val. Čes. 1. XI.
322. IX. 464.
Přikáceti co: kameny, subvolvere. 61.
roudn. 22*.
Přikaliti se komu čim. RadosC se jí
p-la steskem. Zi. Pr. XXI. 567.
Přikapati někam k večeři = přijiti
(zhruběle). Val. Čes. 1. XI. 94.
Přikazovacl řízení. Nár. list. 1903. č. 134.
25. č. 161. 14.
Přiklad. Dobrý p. aj v zlom dome je
dobrý. Rizn. 169. P. zlý a nepotrestaný pů-
sobí nakažlivěji než mor. Tbz. V. 1. 296.
Naj lepším řečníkem je příklad. Sbor. slov.
VIII 88
Přikládací stroj na len. Ott. XX. 605.
Přiklepati, přiklepnouti co k čemu. Jrsk.
XXVI. 345.
Přiklesovat r= zavěiovati, U vážiska se
přiklesuje jen jedna rozporka. Hoš. Pol.
149.
Přiklévánie, n., agglutinatio. Mam. V.
MenčJk píše: překléváni. Sr. Přiklíčnánie.
804
PHkliénánie — PHmimčiiý.
Přikliénánie, n. Počátek vierv Jest k Boha
p., agglatinari. B. olom. Ecoles. k. 25. (Jir.).
Sr. PHklévánie.
PHklopiti eo kam. Oči k zemi pHklo-
poval. Wtr. Min. 40.
PHklopný, vz Kbelikový.
Přiklopýtati, přilOopjfínouíi kam s kým.
Ta maiketýři naň 8 rychtářem p-tli. Zvon
III. 390.
PHklonbni kfl:iika,088e8amoi€leam. Ktt
PHkluditi = r^ipraviti, Myika staol p-di.
Baw. £zop. 650. (str. 70.).
Přikouti koho = ke kolu pFivdMati. Tbz.
V. 4. 349.
Přikop. Vz Přikopy.
Přikopnik, a, m., aciliaa. Vz Potápnik.
Přikopy. Na Příkopech v Praze. Čeh.Kv.
65. Okolo Starého mě8ta po P-pioh. Čee. 1.
XII. 467. Shon lidi z Ppů byl ta veliký.
Jr8k. XX. 2. 336. Slavný vjezd přes Při-
kopy. 1732. Uč. 8pol. 1905. IV. 3. Tk. Pam.
má: Přikopy, I. 491. Šli jsme přes PHkop.
Ib. I. 28. Hostinec na P-pě. Tk. Pam. 1. 223.,
227.
Přikořeni» n. líark. Sr. Příkoř.
Přikořiny. Činiti nékoma p. Wtr. Str.
205.
Přikridf o> ^' - p^^^^i^ (místo při kraji
na př. lesa). Us. Mi., Msn. Od. 134.
PřikHé, e, m. = kdo piHm, J^HMnik. Ghč.
olom. 232*.
PřikroTy§edlý. P. skalovina. Msn. Od.
195.
Přikryl Kar., kn. a spis., 1718.— 1785.;
Ondř., spis., nar. 1862. Vz Ott. XX. 687.
Přiki^t, a, m., tegimen. Fsgif. 38*.
Přikryvadlo, a, n. = fafrnoeh^ vz Kol.
Her. I. 416., Uč. spol. 1903. XIII. 8.; po-
kliiíka, zátka. Zach. Test. 149.
Přiláskati se ke komu 6im: sladkými
slovci. Msn. U. 17.
Přilba* Mi. tohoto slova nezamítá.
PHlbafka. Sr. Ott. XX. 687.
Přilbokmitný Ares. Msn. II. 401.
Přilbolihotny Hektor, xalxoxo^vari^ff.Msn
U. 93
Přilebni (lbový) sval, mascalas epicranins.
Ktt.
PřiledvinoTý tak. Msn. II. 385.
Přiléhavé něco pHbrati. Lit. IL 712.
Přilénati se, exaberare. Mam. F. (Mí.)
Přilep, a, m. P. zpryifovací, vesicatoriam.
Ktt. Vz Přflepek v VII. 472.
Přilepek, pka, m. = eJuuntíc řegniekj.
Neveklov. List fil. 1902. 251.
Přilepiti. P-lo se ma to (akradl to).
Vlasf. L 234.
Přilepka, y, f. Maozi žáci odnesli si
(jim ve Škole) vlepenoa p-ka (nadávka) do
obecného života (bylí po ni i později jmeno-
váni). Jakb. Mar. 15.
Přilezenec, vz násl. Přileženec.
PHlezlik, a. m. =: přiMOhovalec. Rais.
Lep. 46. Sr. Pfílezlec v VU. 1369., Pfíle-
ženec.
Přiležcttec v VII. 472. oprav v: PfiUzenee.
Přiliplý. P. připomenntí. Čad. 97.
Přilisaný zz přihlaMenj. Mart. S. Ind.
234.
PřUi&iti. Kde p-iii hřích, ta ... Mat Šf.
74.
Přiliv moře. Vz Plotí.
Přilnuti, n., fiscariam. Bozk. P. 2529.
(o lova).
Přiloh, a, m. = nevzdělaná ovocná za-
hrada, do níž se akládá také různé hospo-
dářské nářadí. Litom. 51.
PHložitý = přiloieni. Ti s rněnicemi a
p-tými kohoatky naň se valili. Faast 112.
Přiložka, y, f. Dřevěná p. v oknech (po-
klopka). Ott XX. 24. Sr. Poklopka. P. vedle
předložka = předložka, praeposice. Kle. 70.
PHloiný. P. pravítko. Ott. XXIL 444.
PřUudek, dkn, m. =s zákop pH <MéíM
peoHOěíi. Ott. XVIIL 549.
PHlúditi, vz Pfíloaditi.
Přimáéknutý. Paní S., žena tichonéká,
byla do ierých koatů svého byla p-tá zlým
nějakým tajemstvím své minalosti. Zvon lY.
54.
Primadonna, v, f. =: první ipěvaeka
operní a dramatícaá, která zpívá úlohy prr-
niho ráda. Ott XX. 689.
Přiměna, y, f. = promina. Post mas.
Primerie, n. = vhodná příležitost, slol-
nosf, etiketta. Liptov. Sbor slov. IX. 44.
Přimět, a, m. = zántl pnlu. Vz Ott XH.
139., Vidlák.
Přimětnik, a, m., senecio jacobea, rostl.
Vz Ott XXIL 855.
Přimětovitý, pachýřkovitý, phlyctacon-
loides. Ktt.
Přimezný, affinis. Mi.
Přimhouřené. Jen p. něco viděti (málo).
Hlk. X. 346.
Přimihnouti se komu. To se ji p-hlo,
když kleěela před křížem n cesty (na mysl
připadlo) ; Zamítla myilénka se pnmihnuTSí.
Zvon IIL 656., 498.
PHmistiti = pHttavUi — eo : křeslo.
Msn. Od. 317.
Přimi&eni, n. = p^imXkk, Bez p. zřenie
míti v fiaoh. Chd S. L 30>.
Primitivism-us, u, m., z lat Drsný p.
Nár. list 1904. 356. 13. P. citového naziriDÍ,
z lat Zvon V. 596.
Primitivnosf . i, f. = páooďnofC, z lat
P. věci. Čes. 1. XIV. 320.
Přimknouti co kam: brada v močil.
Msn. Hym. 85.
Přimlsek, ska, m. Tk. Pam. L 70.
Přimodralý proah pod oěima. Dost Pob.
82.
Přimoletý oitěp. Msn. II. 334.
PřimopásoYý nosič a příhrad. Ott XX.
679b., Nár. list 1901. č. 269.
Přimoři, n. Čas. p. (mora). 1607. Schali
54.
Přimeten, tně, f., capania. Sr. Ott XX.
693.
Primovka, y, f., had. nástroj. Rgl.
Přimovlasec, sce, m. = Hrpék^ ortbo-
tricham, rod mtchu, Vz Ott XVIII. 899.,
XX. 693.
Přimovlnitý. P. pila, gerade Wellensage.
Ktt.
Přimraéelý. P. Praha. Pokr. 1885. ě. 849.
Přimraény pohled. Ua Kgl.
PřimntženoBť — PřiprohnontL
805
Přimraženosf, i, f. Škd. F. 137.
PHmHé oéi (přimhouřiti). Ostrava. Šb.
D. 61. Sr. Dá^l. Přimžití.
Přimrknouti k čemu. Lida k němn zvě-
davě p-kla (přihlédla). Wtr. Str. 28.
PrlmullnoTý. P. barvivo. Vz Ott. XX.
693.
Přímý. P. řeč: Pověděl, že mám 300 z1.
Q p. AntoSe; Pověděl, že provedu Da tě
bratrem svým; A on řekl, ženeumfm (1512).
Arch. XIX. 74., 79., 98. P. řeč v podřeči
polnickém. Vz Hoi. Pol. 131
Přimykatel, e, m. Osv. 1898. 373.
PHmžiti oéi T^pfivHíi, přimhouřiti. Světz.
1882. 554.
Přimžitý. P. oči (přimhouřené). Val. Ces.
1. XII. 275. Sr. Přimžiti.
Přinadržeti §e, inniti. Ev. olom. 44. 89.
PHnapiti, n. Při větším p. Zvon III.
107. Wtr.
Pf^inapfjeti §e. Frant. 13. 7.
Přinapitý jak: do nerozumu. ZI. Pr.
XXI. 14.
PHndél, vz násl. Přiodil. Vyhl. II. 194.
PHndil, n, m. =: poutce (na hlavě). Val.
ČeR 1. XI. 116. Sr. Brnzda.
Přinosí, n. =: dřevo pod néJu-adnUcem,
DŠk. Km. 6.
PHnositi, vz Přinésti.
- Přinouti. Zuno přinula, impulit. 61. roudn.
Ib. Asi m.: přinutila, přtnnkla. M8.
Přiobmedkati co. Arch. XXI. 241.
PHohnoutí eo. Za tim účelem přiohnul
si i vlastni povahu (drobet ohnul, změnil).
Sl«d. Cor. 179.
Přiopilý čím: radostí. Zvon III. 708.
PřioráTaé, e, m. Patentni p. do chmelnic
8 předni bárkou. Nár. list. 1904. 185. 22.
Připadati. Praha p-la mu, lépe: zdála,
podobala se mu. Mtc. 1904. 394.
m^ááiii:=: přiběhnouti - kam : k místu.
MsD. II. 433.
Připálenosf, vz násl. Připalnosf.
Připáliti čemu. Pakli bude rána na přič,
tehdy mnsiS ráně p. Rhas. E. IV. II.
Přípalnosť. Živly vSi své p-sti zbaviti.
Zach. Test 27., 83. Na str. 84. připálenost.
Připasek, sku, m. Budel dosábna korda
z p-sku. NB. č. 106.
Přípastně. Chléb Jsi tu na oltáři p. Pat.
Jer. 57. 17.
Připatrat se = připravovati ie. Spiš.
Sbor. slov. 1901. 85.
Připěnáček, čka. n. z= kliitě, pHpěnák.
Zvon II. 598.
Přípěmý. P-ná či operoá hiava nýtu.
Vz Oft. XVIII. 518.
PřipeTftoTaČ, e, m. P. na kosy. Nár. list.
1903. č. 139. 5.
Připicnouti = přimr uhnouti, také drobet
picnouti. Litom. 51.
Pripijeti co kam =z připínati, Dák. Km.
53.
Připi§ati co komu. Mat. 4. 2. (Mat. seit
132*: připsati.). Mi.
Připitek. P-tky při slezské svatbě. Vz
Vyhl. II. 96., Vlast I. 93. nn.
Připití, n. Nabídnouti někomu p. místo :
zavdati někomu. Vést. XII. 95. Brf.
Kott: Dodatky k fieskoném. slovníka III.
Připitoměle. Člověk p. naivní. Hlk. X.
341.
Připívati = pripijeti. Kbrl. Džl. 16*
Příplaeh. Jdú veliké p-chy od přívaluov
a dešCuov. 1556. Uč. spol. 1903. XIII. 2.
Příplatnej. Dobytek je p. = plati. HoS.
Pol 141.
Připlaziti se Jak. Přijdu, kdybych se
měl po Čtyřech p. Zvon III. 374.
Připlesklý. Chalupa k zemi p-lá. Zl. Pr.
XXI. 157.
Připlesknutý. P. hnízdo vlaštovčí. Hlk.
XI. 53. Vz předcház. Pfíplesklý.
Připloiihati se někam. Msn. II. 345.
Vz násl.
Připloati ^ přitéci. VSem připlývá život
věčný z plnosti zaslúženie, ChČ. S. n. 218*.
Bohatství připlývá. Ž. kap. č. 61. 11. Při-
plovuje. Ž. pod. Jemu síly připlývá. Baw.
Ezop. 3070. (Baw. 140.).
Připloažiti se, sich heianschleichen. P.
se k čemu. Hol. I. 339. Sr. Připlížiti se.
Připlynonti, připlpvati, vz Připlouti.
Připlzaf sa = připliSit! f«. Slov. Czam.
Slov. 223. Sr. Připlznouti.
Připobádati koho čím: řečí. Msn. II. 67.
Připobídnouti koho k čemu. Msn. Od.
142. Sr. Připobádati.
Připodotýkati (čeho). Čch. I. P«>v. 160.
Přípojka uzdy k hlavě. Čes. 1. XIV. 42.
Připomínatel staré véitby. Tbz. XVI.
305.
Připomocnice, e, f. Msn. II. 96.
Přípona, y, f. = příloha. Slov. Sbor. čes.
237.
Připonapilý. KSť Lid. 6.
Připoroučeti co. Msn. II. 10.
Připosedati kde. Strnad při cestě při-
posedal. Jrsk. XXVII. 90.
Připoslati. Běs mi mátožná vidění při-
posílá. MsD. Od. 303.
Připosobiti v II. 1067. oprav v: Při-
pósobiti.
Připostoupiti čeho. Kázal p. té řeky.
List J. hrad. č. 37. (Mfi.).
Přípovědné složiti (do cechu) při při-
jímáni. Arch. XX. 498.
PřípOTědník, a, m. = svfdek u námluv.
Tbz. V. 6. 224.
Připozaliti něco == zaliti přil^itoitni, Zl.
Pr. XXn. 194.
Připožehnati komu eo. Kká. Slon. II.
208.
Připřáti komu. Krok. II. b. 313.
Příprava, y, f. Kázal sobě přinésti p-vu
(ku psaní, papír, péro, čerň). Lbk. 74. Sr.
Náčiní.
Přípravek. Výživný p. Nár. list. 1905.
131. 23.
Přípravně někam choditi (ustrojené).
Rokyc. Post. 286b.
Připražek, žku, m. = připrazená věc.
Rgl.
Připrchnouti kam. Příprchne-li rosa na
tě. Lbk. 49. P-cbl k posteli (kvapně přiSel).
Wtr. Min. 30. — čeho jak. Potom sněhu
p-chlo na dva prsty (přibylo). Ces. 1. XIV.
325.
20
806
PHpučiti — Přiitolný.
Připuéiti co = rotmagkati. Teho (toho)
kameň p-čil. Čes. 1. XIII. 1. 154.
Připustiti 8e T čem ke komu. V tom
k Dému 80 pfíponStim (naň spoléhám). Arch.
XX. 127.
Přípustnost odvoláni k vyšSimn sondu.
Vz Ott Éíz. III. 47.
Přiramek u kofiile. Vz ŠliČka.
Příraz, u, m. P. y hudbé, jistá ozdoba
melodie (der Vorschlag). Vz Ott. XX. 701.
Přirážkový. P. hospodářství. Nár. list.
1903. č. 17. 17. P. systém. Ib. 1904. 355. 1.
Přirejditi, pHrejdavaH co kam čim: loď
někam (k břehu) vesly přirejditi. Msn. II. 13.
PřiřídkeJ = trochu řidký. P. oves. HoS.
Pol. 141.
Příroda, nátura. Rozk. P. 5.
Přírodí, n., nátura. D. Gesch.* 180., Jakb.
Mař. 143.
Přírodní léčeni, vz Ott XX. 701., papir.
Ib. XVIII. 183.
Přírodnický výzkum Moravy místo:
výzkum přírody Moravy; P. poměry země
m.: přírodní. Yěst XII. 93.
Přirozen, a, o, vz Přirozený.
Přirozený. P-nu býti někomu něčím =
rodem svým někomu k něčemu býti určen ;
službu = k službě. Alx. VI. 85. (Pel XIX.)
Umění p-ných věci = fysika. 1806. Lit. I.
515.
Přirubrikovati co k ěemu: K pod-
pisům těm p-val (písař) toto. Rozpr. fil. 110.
Přiryehliti co: květinu, treiben. Rgl.
Přísadka, y, f. V zahrádce mlaď i p. od
země se pnouti počínala. Kol. IV. 93. Sr.
Přísada.
Přísaha. Vz Ott. XX. 705. O p-hách starší
doby. Vz ib. XIX. 548 , Jir. Prove 444.-445.
Pověry táhnoucí se ku přísaze. Vz Čes. 1.
XIII. 283.
Přísahati. Přisahám hoře dolinou a hrách
na slaninu (o lehkovážné přísaze). Rizn. 177.
Vz Přisieci (násl.).
Přisau z přisahu. Vz List. fil. X. 127.,
Přisieci.
Přisceleni, n. Uveličil proti mně p.,
magnificavit super me snpplantationem. Ž.
pod. 40. 10. Ž. wit : podpieczenye ; Ž. klem. :
potupenye. Vz MS.
Příseň. Milujíc mě u přiesni (přesnosti,
upřímnosti) a v dobrotě. Tristr. v. 6571.
ZaŠIú p. navrať do srdce mého. Modl.
Přísep. Baw. T. v. 632.
Přísežný. Strašná styžská p. voda. Škod.
Il.« 45. Sr. n. 755.
Přisieci, přísahu. Ž. klem. Přisahl, že
nechce. Milí. 52*. — komu. Jakžto přisihl
jest otcóm našim. Ev. olom. 111. — oč. Nemá
víc o to p. PAh. III. 491. — zač. Tak abv
za to přisiehli, že tím vinen Blažek není.
Pakli za svou nemoc pHseže (že pro nemoc
přijíti nemohl). Půh. ol. 429. (r. 1437.), 259.
Vz PHsíci, PHsahati.
Přiskyřice, vz Pryskyřice. MS.
Přisládle mluviti. Jrsk. XXVI. 126.,
Zvon. III. 22.
Přisleplý na levé oko. Zvon IV. 563.
Přislipati komu = nadávati. Listář 81.
PřisloTce místo přívlastku ve spisovné
řeči Palackého. Se svým někdy (někdejším)
vychovatelem; O jeho tam pobytu (tamním);
& dobyti zase (zpětnému) Jeruzaléma. Ví
Mtc. 1901. 372. P. v podřečí polnickém
a) původní, h) utvořená z jmen a) prostá,
p) utvořená příponami, r) složená a před-
ložkami ; Stupňování p-cí. Vz HoS. Pol. lOa,
133.
Příslovečný. O. p-ěném určení větném
na Domažl. Vz Kbrl. Džl. 22.
Přísloví. Vz Ott. XX. 709. O p. zvláště
českém. Naps. A. Saturník. \z List. fil.
1898. 128. O p. zvi. českém vz Lit. list.
f:iX. 128., 159., 195., 226., 241., 317., 361.
est set osm p. Rybayových. Vz Sbor.
slov. V. 1. 1.-25. P slezská. Vz Vlasf I.
217. nn. Príslovia, pořekadla a ůslovia. Sebr.
M. Bůlovský. Vz Sborník Musealnej apoloČ-
nosti slovenskej. IX. 194. P. spišská. Vz
MuB. slov. VII. 91. P. sluvenská. Sr. Phfd.
XXIL 308. P. česká. Sr. Čes. 1. XIV. 303.
6ada dobrých p-ví rovná se Šňůře perel;
P. co moudrost národa. Zr. Kom. 36.
Přisluliovati komn* Jenž p-val stolu
mému. Kar. 15
Příslušení, n. = př/tZtflen«^W. Čechy se
vším p-ním. Pulk. Lobk. k. 42.
Příslušnietrí, n. z= vla9tno9e, 9tav býti
pH»lu9njm. Vymohli si p. v obci pražské.
Pokr. 1885. č. 128.
Příslušnost Vz Ott XX. 710.— 714.
Přislúžiti se ke komu = přUitati «e,
připochUbiti, Dal. C. Jir. 25. 35.
Přismáti se ěemu : něčí řeči. NB. č. 108.
Přismekati, přimeknouti 96 = přijití,
přiblihti M. Přismekl sa agvent (advont).
Val. Čes. 1. XL 325.. 44.
Přismutněle se dívati. Zvon IV. 665.
Přísný. Je mravů velmi přísných; je
přísná na sebe, tedy také přísná k jiným.
Zvon IlI. 61.
Přisol v IL 1089. oprav v: přivol a vz
Priesol.
Přisouti co kam. Něco na svou hro-
madu p. Frant. 5. 35.
Přispolčiti eo komu: slávu; si koho.
Msn. II. 122 , 238.
Přistarý = hodně Harj, Som už p. Nár.
list 1904. 66. 10.
Přístav. Vz Ott. XX. 714. Pražské p- vy :
obchodní, vorový. Vz Dolen. Pr. 621.
Přistavit vyšetrovanie = noštavitú Slov.
Sbor. čes 35., Čes. 1. XI. 327.
Přístavní. Pakli by byla čeleď p. neb
vandrovní. Arch. XX. 318. Vz PřísUvný.
Přistéhovanec, nce, m. = přUiihovaUe.
Bílý Obr. 163.
Přísti. Vz Lucie, Masopustní, Nit, Sobota,
Sobotní, Škaredý, Štědrý, Tučný. Čes. XI.
78. nn.
Přístih, u, m. Pustili sme se domu na
p-hy z= přímým směrem přes pole a louky.
HoS. Pol. 141.
Přistiženec, nce, m. Tbz. V. 4. 349.
Přistodolí, n., sostena. Bhm. hez. 640.
Přístodolník, vz Stodolník.
Přístolný. Zeus sedě s Themidou p-nou.
Mns. Hym. 67.
PHstonpiti - Pfívlač.
807
Přistoupiti co. Sedmé zrnko přistup
(stap na ně). Kld. II. 33.
Přistraeha, y, f. = úskost Nemocný
a p-8é bade. Lék. B. 39^ a j. Vida hynutie
a p-cbn. Hns I. 241.
PHstréiti eo. Kom. Did. 50.
Přistroj, e, m. P-je lodní. Skd. Od. 28.
Přistrojený k éemu. Kom. Did. 27.
PřistrojoTi, n. = pHttroji, Lodní p. Msn.
Od. 229.
Přistrojový. P. zařízení. Vest X. 116.
Přistupa, y, f., opportnnitas. Mam. A.
30i>. Nenie (ke Bkntku) p-py. Hus. Post. 42a.
Pristnpnik, a, m., vz předcház. Pribadník.
Přisndek. O větném přisudku na Domažl.
Vz Kbri. Džl. 18.
Přísun, u, m. = přÍMunuUf v tělocv. Bgl.
Přisupěti. Vlak p-pěl (sapě přijel). Zl.
Pr. XXL 350.
PřisuřoTělosť, i, f. Mysleme si ho zba-
vena té p-stí. Hlk. IX. 88.
PřisurOTČlý = poněkud 8urovj. Hlk. X.
295
Přisuti, vz Přisouti.
PHsvadlý. P. líce. Modl. 56».
Přisvěe, e,m.=pHmif, Žel. Brod. Ces. 1.
XIIII. 29.
PřisYÍěaf = pHsvidíSavali. Val. Čes. 1.
XL 179., 323.
PřisToliti = pHvolUL Kld. IL 203.
Přisypati se s éím =: pHjiti, Nedlouho
potom přisypal se s penězi. Ces. 1. XIII.
213.
PriSantroéiti co. Msn. Od. 263. Sr. Šan-
troěiti.
PHšéekati, provocare. Psů k němu (aby)
nepfíSěekali. Milí. 86*.
Přiščepiti. Do fitépovoíce boží přiSéepen.
Pat. Jer. 73. 13.
Přišéie, n. = pHehod, introitus. K jeho
p. poklekSe. Pat. Jer. 188. 25.
Přidčnik, a, m., conspirator, Rozk. R. 79.,
compatator. Rozk. P. 1048.
Přisedlý = drobet Medj, P. skála. Zr.
Let III. 165.
Přideplalý hlahol. Rais. Sir. 58. Sr. Při-
Seplovati VIL 487.
PřišeptáTaČ, e, m. =: kdo přiieptávd. Byl
a nás ten p., bez kterého se žádná svatba
neuknti. Sá. Pr. m. 1. 249.
Přišeptnouti, pHíeptati komu co. P. ně
koma mimochodem sladké slovíěko. Zvon IV.
103.
Přidkrábati se kam = tífáee dojiti.
Zvon III. 374.
Při^puliti co : ústa (k úsměvo). Tbz. III.
1. 148.
Přidtědřiti komu eo. Msn. Od. 262.
Přišti, n. Sr. PříSéie. — P., adj. z= ve-
dlejH. V pHStim dvoře je . . .; V příští nlici
prodávají starý oděv. Hlk. XI. 119 , 156.
Přidtikrát = přUtě, Vin. I. 183.
Přistipkářský. P. odrhovačka. Slád.Třík.
42.
PH§tipkářstvi, n. Čch. IL Pov. 85.
Přištipnouti. Učitelka p-pla (řekla po-
směvaěné). Že . . . Zvon IV. 721.
PHititi se, vz Prýštiti se. Mš.
PřiSupinatý choroS (houba) Vz Ott.
XX. 190.
Přitah, n, m. = přUailitmt HoS. Pol. 141.
Přitažlivost, i, f. P. k Živlům ostatním.
Zach. Test. 26. P., attrakce: elektrická,
elektrickodynamická, magnetická, zemská.
Vz Ott. XX. 717.
Přitedlnice, e, f. Hod. Žalm. 124.
Přitel. Bývá vždy zlé znamení, když se
rozvadí (do vády pnstí) dva dobří přátelé,
kteříž jeden drahémn až do dna daše vi-
děli. Tbz. III. 2. 255. P-li k pomoci třeba
o půlnoci. Lit list. XIX. 227. Od přítele
i rány milé. Rais. Koř. 116. Každému priatef
— každého blázon. Sbor. slov. VIII. 86. —
P. = příbuzný, ne: amicns. Na Zvolensku
na Slov. Sbor. slov. VIL 110. Sr. Priatel.
Přitěpiti koho kam^Uti přinésti. Hrabě
(akkos. sg.) k svým strejcům zase přitěpil
(drak). Faust. 77. Vz Těpiti.
Přitká, y, f., tex. Rozk. P. 1870., R. 94.
Přitlapati = pfijUi. Zvon lU. 14. Jrsk.
Přitlouci komu co. 2e jí něco p-kl (ji
sbil). 1512. Arch. XIX. 115.
Přitomnost jest kolébka badoucnosti.
Rais. Vlast. 155.
Přitouhlý = přituhlýl P. maso. Deštná.
Mš.
Přitrhnouti koho komu. Phl nás (Bůh)
synu svéma. Brt P. n. 1062.
Přitrpklý úsměv. Nár. list. 1902. ě. 78.
odp.
Přitpž, e, m. = okap. Slez. Vlast 1. 199.
Přituha. Dveřní p-hy. Vz Dolen. Pr. 179.
Přiučka, y, f. Theologická p. Ces. 1.
XIV. 359.
Přiu§ka, y, f. Epidemie p-iek. Us. Vz
násl.
Přiušniee, e, f. Choroby p-ce. Vz OttJ
XX. 719. Hromadný, sdělivý zánět p-ce,.
parotitis epidemica, Banernwetzel, Mups,:
Ziegenpeter. Ett.
Přival. Sr. Příeval.
Privatier = toukromnik, kapiíalištaf nntier,
Vz Ott. XX. 719.
Přivěčiti čemu: póhona. Půh. brn. III
50. Vz Přivětčiti.
Přivěděti co čim, percipere. USima při.
věz prosba mů. Ž. pod. 142. 1. Ž. wit\
vzvěz.
Přivelebiti se proč = přijiti. Spoléhal,
že se proň bez meškání p bí. Fanst 17.
Přivěsek, skn, m. = suffix. Kle. 64., 75
Přívěsný. P. zásobnice u opakovaěky.
Vz Ott. XVIIL 782.
Přivěten Královo příitie (příchod) p-tno
jest. Krnml. 20b. (List. fil. XIII. 398.) Býti
na někoho nepříčetný. Slad. Třík. 76.
Přívětivost, i f. Z lacnej přívětivosti
tuěnejú všetci hosti. Sbor. slov. VIII. 86
Přívětivý. P. myBl o mnoho lepší. Škod
II,' 172.
Přivichřený čim. Déšť bouří p-ný (při-
hnaný). Slad. Jan 112.
Přivinouti koho kam. Ten mě p-nnl
do domu svého. Kar. 56.
Přivlaé, vz Příkrajník. P. = velký sak
na ryby, kterým se ryby ze sádek vybírají.
Čes. 1. XIV. 94.
20*
808
Přivláčitl ^ Probleptatl.
PHTláéiti ge=přivlici «e. P-čil y eiče
jeden bravineček. Lafi. Brt. D. I. d6i.
Přivlak, n, m. Těžký p. (vůz) s nákladem.
Zvon III. 374. Jrsk.
Přívlastek. O větném p-tka naDomažl.
Vz Kbrl. Džl. 19.
Přívod, u, m. = rourové zařizeni, jimž
se přivádí baď voda n. vzduch n. plyny
n. páry k mfstu, kde jich má býti upotře-
beno. Vz Ott. XX. 720.
Přivolavač, e, m. P. dešťá. Hol. Mat. I.
420.
Přívora, y, f. P. tkalcovského stavu. Ott.
XXIV. 50.
Přívozdní pivo. Arch. XX. 293.
Přivrácení, n., pronace = pohyb ruky
a předloktí n. i celé paže, kterýmž svislá
ruka otáčí se do vnitř (dlaní obrací se k tělu,
pak nazad a i ven, dotýkajíc se palcem n.
i hřbetní plochou ruky stehna). Ott. XX
767.
Přivrat, hora u Police. Tk. Pam. I. 64.
Přivřený. Nespí každý, kdo má p-né
oči. Smíi.
PřívrSí, n. = vrěek. V Praze je čtvero
p., na prvním jsou Slovany, klášter, na
druhém kláSter sv. Kateřiny, na třetím
Karlo v, na čtvrtém Vyšehrad. 1589. Čes. 1.
XII. 467.
Přivrzgnút eo komn: prst = p^Ukřlp-
noufi. Val. Čes. 1. XII. 274.
Přívržlivý(!). P. jméno = přídavné. 1776.
Sr. Bílý. Obr. 76.
Přivštípiti komu co. Kom. Did. 47.
Přivyknouti čemu Jak. P-kl tomu jako
ryba vodě. Tbz. V. 1. 273. Jak p-kneS,
i viset budeš. Slez. Vyhl. II. 66
Přivinalezování, n., adinventio. Vílili
sú p-ních svých. Ž. kap. 105. 39.
Přivypůjéiti si co: 100 korun. Čes. 1.
Xni. 111.
Přivyskovati někomu = » nim souhlasiti,
Mart. S. Ind. 237.
Přivýditi. Ponižd tento pohon při výšen
jest nad první, pan Vok nemá odpovídati.
Páh. Ol. III. 626.
Přizanedbalý =: drobet zanedbalý, P.
toaleta. Kornk. 149.
Přizapomenouti. P-mněl na svou pomstu.
Slavě. Příh. 74.
Příze surová a upravená, stkaná (Zwirn),
hladká, nopková (zdobená uzlíky, smyč-
kami), mouliné (dvoubarevná stkaná), džu-
tová; water (p. se stroje křídlového),
throstleswater (příze se stroje prstenco-
vého), mule (p. se selfaktoru), osnovná
(warp, Kettengarn), útková (weft, Schuss-
gam), stávkářská, prymkářská, poloosnovná
(media, Halbkammgarn), mélange, Žíhaná.
Vz Ott. XX. 722. nn.
Přízeň. Žádná p. nemá dobových kořen A
(není stálá). Jrsk. XVII. 112.
Příznačný. Věc pro to století p-čná.
Lit. I. 102.
Příznak nemoci, Krankheitszeichen, sym-
ptoma. Ktt.
Příznakový. Zánět krku p-vý, angína
symptomatica ; p. léky, palliativa. Ktt.
Přiznati se s inft. Přiznal se dlužen
jemu býti. 1512. Arch. XIX. 187.
Přiznavatel, allocutor. Háj., Uč. spol.
1905. III. 31.
Přízraéně bledá tvář. HrlS. Hus. 271.
PřízniénosC, i, f. P. uměni. Nár. list.
1902.
Přízvučkář, e, m. = pfiztmSník. Vin. I.
235. Vz Přízvučník v VU. 493.
Přízvučný. P. prosodie. Vz Prosodie.
Přizvuk. Vždyť i Řekové měli svůj p.,
značnější než jest náš, a přece p-kem slabik
svých neměřili! Ať si jím Germáni měří;
u nich to snadné, an p. na dlouhou slabiku
psdá. Šf. v Pal. Záp. II. 14. Sr. Ott. XX.
725. nn.. Mus. 1872. 402. nn.. List. fii. XXX.
508., 224. P. n adjektiv jmenných. Vz Rozp.
fil. 117 nn. — P. = dtovj prcek pocitkn.
Hyna. Vz Čad. 114.
Pří zvukař, e, m., = piflvrienec pfhvukn.
Vlč. Lit. II 1. 48.
Přízvukoch válec, ice. m. Krok. II. 6.315.
(r. 1827.), Jakb. Mar. 137.
Přizvukovaný. P. slabika. Ott. XX. 725b.
Přížaha, y, f., eingebranntea Zeichen.
Býka plemenného p-hou poznamenati. Pokr.
1885. č. 342.
Přiženatý. To už byl v Radešově p-tý =
přizenini. Zvon II. 69. (Jrsk.).
Priženčiar» a, m-, vz předcház. PríbudniL
Přiže§iti. stupefacere. Mam. V.
Příživník, a, m. Pd z=. ryby krabové,
žlabatky atd. Vz Ott. XX. 726.
Příživníkovy. Fíkovina p-vá (cizopás-
níková), sycosis parasitaria. Ktt.
Priteňák, u, m. = vAz na hnůj. Tbz. V.
9. 306. V II. PHspěvku polož za: Prkejško.
Prkenice, e, f. =: peněženka, V zloděj,
mluvě.
PriLénkový sloh. Nár. list. 1903. č. 270. 17
P. závěsa. Us. Rgl.
Prkenně španělský. Zvon IV. 7.
Prkno: krajina podložní, topinka, tru-
hlářské. Vz KP. IX. 265.
Prkrabí = pulkrabí. Baw. T. v. 569.
Prkýnkář, e, m. = hednéf. Rais. Lop.
121.
Prkýnko, a, n., vz Prkénko.
Prienec, nce, m., z fr. parlenr, iocnlator,
domácí pěvec. XIV. stol. Pel. 247.
Pmice, e, f. = prula, bylina. Bozk. P.
714.
Pro. Vlasf ztracená pro Slovany, správně :
Slovanům. Mtc. 1904. 895.
Proběhlý kudy. Mrak po nebi p-hlý.
Hall. 183.
Probělávati se kde. KláSter za hradbou
se p-val. Zl. Pr. XXL 200.
Probélený čím. Zahrada p-náaněhovým
(bílým) květem. Tbz. UL 2. 19.
Probitý. Ty p. dítě (zlořečené, neifastcé)!
Hruš. 158.
Problednouti komu. Líčka jí prohledala.
Tbz. XVI. 306.
Probleptaný = proUpUmj, Vz Bleptati,
Leptati a násl. Probleptatí.
Problentati, prohUptnouH co: ausachwa-
tzen. — P. =: proleptati (va předchás. Pra-
Problepteti — Prohřifinik.
809
bleptaný), zerbohren, zerfressen. Koifál od
éervfl probleptaný. Jir. V. Mýto.
Probošt. Má se dobře j»Íeo p. Us. Rgl.
Probřesknouti. Živost tato v život sku-
tečný probřeskla. Zr. Strast 246.
Přebrodit se kam kudy : na tržiStd krvi
franconzskou. Slad. Jan 21.
Probújal co = prohiHti. Val. Ces. 1.
XIIL 77.
Proburáceti co éim: hory jfsdon. Kká.
SioD. II. 184. Vz Buráceti.
Probuzenský. NaSe doba p-ská (ve které
jsme se probodili, vzkHsili k novému životu).
Mas. 1903. 1.
Proceltit = prodati, V zloděj, mluvě.
Procesije = proeesH, Pulk. Lobk. k. 33.
Processi, n. Choďá mu črevá (střeva, ža-
ludek) B processijů (má hlad, Skrká mu
v nich). Rizn. 178.
ProeessoTati se s kým. Zr. Nov. 301.
Proeesti, n. = proeesai, DŠk. Km. 6.
Procítěné. Krajinný prospekt p. namalo-
vaný. Zvon V. 568.
Procítěni, n. Teplé p. umělcovo. Nár.
list. 1903. č. 222. 13.
Procitěný, expergestus, Rozk. R. 83.,
expergefactus. Rozk. P. 1297.
Pro co rozdráždil Hospodina. Ž. kap.
č. 9. 13.
Procótnót = proeUnoiUi. Misty na Mor.
Šb. D. 44.
Pročervenalý. P. střecha, obličej, tvář.
Tbz. V. 6. 369., V. 4. 83., XVI. 321. Pleť
Žaravě p-lá. Rais. Sir. 158.
Proěervenati, proiervenávati Čim. Pf da
krvi pročervenávala. Tbz. XVI. 167. —
komu. Oči ji pročervenávaly. Ib. XVI.
306.
Pročichlý čim. Bily Obr. 169.
Pročištěný výraz. Nár. list. 1903. č. 298.
13.
ProČsi. Jsme stvořeni pročsi (pro něco)
dalSibo. Kom. Did. 30.
Prodajen, jna, o, vz Prodajný. 1473. Mš.
Prodanec, nce, m. Něčí p. a otrok.
XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 31.
Prodara, v bot. Vz aralia v Ott
Prodavačský stánek. Kká. Sión II. 5.
Prodá Yce, e, m. zz prodavaě,
Prodavči. Ani p-čí byli v toho zboží
držení. Pfth. ol. III. 630. (r. 1447). Sr. Pro-
davce.
Prodejní sdružení továrníků. Nár. list.
1903 č. 16. 13. Ústřední p. kancellář. Ib.
1905. 131. 23.
Prodejový. P. saisona. Nár. list. 1903.
č. 257. 21.
Prodělač, e. m. Rais. Lep. 513.
Prodělati. To jsem já p-Ial s sebou
místo: toho jsem byl též úČasten, při tom
jsem byl také. Vést. XII. 96. Brt. P. s někým
zápasy m. podstoupiti a p. Mus. 1905. 457.
Proděravělý pláSf. List. fil. 1903. 58.
Proděravěni, n. Zánět pobřišnice p-ním,
perítonitis perforativa. Ktt.
Prodéravlvý vřed, ulcus 'perforans. Ktt.
Prodětý ěim. Kůže rákosinou p-tá. Msn.
Od. 88. Vz Proditý.
Prodchly čím: vůni pažitů. Svět knih.
420. 69.
Prodívčená, nupta. Vít Voc. I. 250.
Prodlení dlužníkovo, mora. Vz Otf. XX.
731.
Prodlonhlý lépe: prodloužený. MS. Sr.
Obdlouhlý.
Prodluhovati. Fagif. 40^. Vz Prodloužiti.
Prodolovati = dolováním pozbytí. — co :
peníze. Hol. L 266.
Prodouchati zz pi odouvati, pro/ukovati. —
CO. Vítr všecko prodouchá. Brt. Čít 189.
Prodřenina, y, f. = prodřené mitto, Us.
Prodrtiti komu co : přílbici (mečem). Msn.
II. 220.
Pródncha, y, f., catharacta. Rozk. R. 62.
Produkční vzrůst Nár. list 1903. č. 284.
21. P. cvičení. Us.
Produkt zemědělský. Nár. list 1903.
č» 177. 3.
Produktivnost, i, f. zz schopnosť vytvo-
řiti v dané době určité množství hodnot
národohospodářských. Vz Ott. XX. 732.
Produševnělý, beseelt P. obličej. Čch.
Profanovati co = zne$tiUti, profanieren.
Zr. Leg. 63.
Profantiti = promrJuUi. — co : své jmění.
Nár. list. 1902. č. 260. 9.
Professlonalně něco dělati. Nár. list
1904. 349. 13.
Professor řádný, mimořádný, veřejný,
skutečný, titulárni, supplující, honorovaný,
Vz Ott. XX. 733.
Profit. V n. Přisp. 259. Profil oprav v:
Profit.
Profůs, a, m. To je starý p. (zkuiený
člověk). Mus. slov. VI. 110. Sr. Profos II.
1136.
Proglvaf co = proklovati. Val. Ces. 1.
XII. 273.
Programni hloubka. Osv. 1896. 370.
Programmově něco činiti. Osv. 1896. 461.
Programmovosf, i, f. Hospodářská p.
Nár. list 1903. č. 128. 17.
Proháňka dětí (po hříStí). Hlk. X. 275.
Prohlédnout. P. neznamená jefitě koupit.
Máj. IIL 39.
Přehledný. Oko p-né (které vše pro-
hledne, hned pozná). Tbz. V. 1. 802.
Prohlíd, n, m. = prokUdko, Ctiodí mnoho
kupců na prohlíd. Rais. Lep. 45.
Prohlížeč, e, m. P. mrtvol. Slád. Třík. 26.
Prohlubnotoký. P. řeka. Msn. II. 379.
Prohlubnovodý proud. Msn. II. 128.
Prohlubovímý okean. Msn. Od. 157.
Prohnědlý. P. olšoví, rákosí, papír, tvář.
Tbz. V. 9. 26. a 232., HI. 2. 215., II.» 413.
P. prst Ib. XVL 208.
Prohoditi co komu. Aby mu lazebník
na jeho groš p-dil kněžskou pleš. Světz.
1895. 27.
Prohouliti, prohouUvaii ae zz vyjasniti se.
Zvon IV. 656.
Prohrály. P. peníze = prohrané, 1527.
Mus. 1905. 435.
Prohřešilý = proklatj. Pel. XVHI.
Prohříšník, a, m., praevarícator. Rozk.
P. 1030., Slov. třeb. 13.
310
Prohnlhati -* ProlamováDÍ.
Frohulhati = propiti, — co. P. posledni
peniz. Tbz. V. 4. 305.
Frohynšté, mangus. Mam. A. 28b.
Procházka. Mám se dobře, v zimě chodim
ke zdravě na p-ku (nemám co dělati). Ml.
Bolesl. Oes. 1. XIIL 178. — P. Jan Jo;,
spis., 1711.— 1788.; Frant, č. malíř, 1740.
až 1816.; Fr. Faustin (vz Lit I. 930., Bílý.
Obr. 83.); Vojt, theol. spis., 1781.-1854.;
Tom., 1803.-1868.; Mat.; Jot., spis., 1811.
až 1856.; Jak., spis., 1818.— 1893.; Jot., spis.,
1822.— 1876. ; LudwU, had. sklad , 1837. až
1888.; Kar., spis., 1839.-1878.; Prok., spis.,
nar. 1840.; Jan, spis., 1846.-1889.; Ant.,
sochař, 1849.-24./9. — 1903. (Sr. Zvon IV.
27.); Fr., nar. 1861.; Frant., spis., nar. 1864.;
Bedř,, math. a spis., nar. 1866.; Fr., spis.,
nar. 1868. ; Fr., spis., nar. 1861. (PIŠ. Pism.
717.); Vlád., spis., nar. 1862.; Fr., ě. lék.
a spis., nar. 1864. ; Rud. sv. pán, spis., nar.
1864. ; Amoít, spis. (FIS. Pism. 712.) ; Jot.,
hud. sklad., nar. 1874. Vz Ott XX. 737. až
744.
ProcházkoTá (Eramářová) Mirodava,
spis., nar. 1844. Vz Ott. XX. 744., Zl. Pr.
XXI. 479. — P. J,, spisov.
ProcházkoTý dvůr ve věznicích. Nár.
list. 1903. ě. 173. odp
Prochechtati veěery při zábavách. Zl.
Pr. XXII. 2.
JPróchodiště. Aby p. shledal. ChČ. S. U.
149b.
Prochozelý jak. Boty nž hodně p-ló.
Wtr. Str. 136.
Procht, u, m. = Užitné $lovo. Čem. Zuz.
272. (VIJ. 499.).
Prochvělý, durchweht — čím: čáro-
mocí čisté lásky. Nár. list. 1884. č. 346. P.
vůní. Kvap. Lib. 22.
Prochytpalý. P. lesť. Hlk. XI. 370.
Próitý. Už je tonapróítů (až to projde,
ujde, už je lépe). Val. Ces. 1. XII. 421.
Projasnělý lán obilí. Jrsk. XIII. 8. 202.
Projasněný čím. Duše rájem p-ná. Zr.
Krist. 23.
Projatý = hubatý. Je ptá. Čes. 1. XII.
162. — T čem. Mládenec v uměních čistě
p-tý (vycvičený). Kom. Did. 273.
Projdeni, n. zz taj nice, penetrale. Vz MS.
Slov.
Projednávka, y, f. P. pozůstalosti. Rais.
Lep. 299.
Projekční přístroje. Vz Ott XX. 745.
Projekt, u. m. Stavební p. Nár. list 1903.
č. 284. 3.
Projektant, a. m., z lat, navrhowitel \
podnikatel.. 1770. Ces. 1. XII. 388.
Projeti co : živnost (utratiti, promarniti).
Kšt Lid. 13.
Projimadlo, a, n. P-dla = poí&tujiei léky,
laxantia, purgantía (remedia). Vz Ott XX.
747., 997. P., lazantia, purgantia, cathartica
(mírná, mitiora, prostá, eccoprotica, prudká,
drastica, silná, drastica). ; přílišný účinek
p-del, přílifiný průjem, hypercatharsis. Ktt
Projiti se na koho čim. Ty se tu na
mne procházíš slovy nařklivýmí, hleď sebe!
Světz. 1883. 244.
Pro|sa Pavel (Sekanina Fr.), spis., nar.
1860. Vz Ott XX. 747.
ProJtny» pole n Sedlatic. Čas. mor. mn^
m. 140.
Projžka = prtýildka. DSk. Km. 30.
Proklad, n, m. P. v tiskáme = tmkj
pliiek z písmo viny dávaný mezi jednotlivé
řádky, aby sazba nebyla hustá, kompressní.
Vz Ott XX. 407.
Prokládaný čim. Ozdoby p-né stiPibrem.
HS. Pis. 9.
Proklečeti kde Jak dlouho. P-5el (kleče))
tam hodnou chvíli. Tbz. V. 6. 120.
Proklepávač, e, m. P. koberců. Ua. Egl
Prokletkyně, é, f. Tbz. XVL 401.
Prokmitaný čim. Závoj stínem p-ný.
Zr. Let II. 111. Síň světlem slabě p-ni.
Kká. Sión IL 98.
Prokolice, e, f.. brassica, rostL Vz Ott.
XX. 748. P., asperagoides (odrůda květáku):
brokolice, prokotice, chřestová kapusta. Čes.
1. XIV. 374.
Prokonie, n. Vladislav p. dobré. Polk.
klem. k. 67. Procházka míní, že jest to
písařská chyba m. pro pokojné dobré. Mi
Prokop. Na den sv. P-pa sedm lidí se
utopí, sedm oběsí, moSná, že i více, vždyC
svět je veliký. Ott Kal. 1904. Pranoatíkj
slezské vz ve Vlast I. 213.
Prokopec, pce, m., hora v Gemeraka na
Slov. Sbor. slov. 1901. 166.
Prokotice, e, f., vz předcház.: prokolire.
Prokouklý. P-lá očka. Hlk. X. 28L Kde
jsou lidé p-klf. Hlk. X. 2n.
Prokoupati co. P-pal váček (ukradli mu
jej, když se koupal). Jrsk. VI. 135.
Prokouřiti komu eo : kožich (propáliti).
Slad. Jan 25.
Překresliti co. Zvon V. 647.
Prokřičený. P. krčma = rozkHgend. Jrsk.
Vlil. 3. 365.
Prokřičeti = roxkHSeH, dáti do f eíi. P.
někoho. Jrsk. V. 118.
Prokurátor. Vz Ott XX. 756.— 760.
Prokuřovaný čim : kadidlem. Zr. Fant
pov. 83.
Prokvét, u. m. Měl posud černé vlasy
bez p-tu. Zvon III. 563.
Prokvétiti komu eo. Tím mu lysinu
p-ti (ruku kštici mu rvouc, působíc, že mu
kvetla, se leskla). Baw. £z. 2456. (str. 122.)
Prokysalost, i, f. = •hnilost. Zapudil je
od sebe svů mrzkú p-stí. ChČ. S. I. 11 Ib.
Prokysalý. P-lá, nechutná modlitba.
Rokyc. Post 400b. I my p-li (shnili) po-
vláčeti se budem. Chč. S. I. 46b.
Prokysati =: •hniU, Mnozí u prodlení
časuov p-Sí. Chč. S. H. 187».
Prolabiti, prolahoi^aii = propiH. — eo.
Val. Čes. 1. XU. 83.
Proláčený = konkavni. Ces. 1. XIII. 74.
Proláklina, y, f. = vyduti molfské hla-
diny či rozdíl výšky hladiny mořské upro-
střed Sirého moře a při pobřeží. Ott. XX.
760. — P-ny na kose =: zuby. Žel. Brod.
Čes. 1. XII. 29.
Prolamováni, n. = druh ženské práce,
jehož podkladem jest tkanina. Vz Ott XX.
760.
Prolamovaný ~ Propylnatý.
811
ProlamoTaný. P. zpěv. Nejed. 47.
FrolistOYatiydarobbliittern. — co : knihu
Uč. spol. 1902. č. IX. 6., Mas. 1901. 4H5.
Utvořeno dle německého slova.
Proměn, n, m. = změna, proména, zastr.
Pel XVIII. Bez promiena. Baw. Ez. 1017
(8tr. 81.).
ProměnlíTý srdcem. Msn. Od. 118.
Proměsmo, promiscue. V listinách praž-
ských p. se čte: ižádný a nižádný. Jir.
Rozpr. 13.
Promihnouti kudy Jak. Koně promihli
tudy letem. Msn. II. 202.
Prominati = promíjeti, — co komu
kde: na vojně. Brt. D. I. 840.
Prominence, e, f. = protuberance. Ott.
XX. 804b.
Promitini, n. = projekce pravoúhlé,
středové (centrální), klínogonálni. Vz Ott.
XX. 764.
Proniknouti, vz Promykati.
Promlčeni, n. P. práva soukromého. Vz
Ott XX. 766
Promodrati éim. Promodrával vzteky.
Tbz. V. 4 25.
Promoklosť, i, f. P. způsobila skleslosf
mysli. Stan. II. 100.
Promotor, a, m. = professor, který při
promoci odevzdává kandidátu doktorský
diplom. Ott. XX. 766b.
Promrazený éim: nicotou svou. Sá. IV.
80.
Promrknouti =: prohfédnouU. P-neme
a světlo nás zarazí Hlk. VII. 169.
Promrzeti komu. Trnnkopolec p-zi Bohu
i všem svatým. Frnnt. 37. 11.
Promrzlý Jak: na smrt Slád. Rich. 63.
Promyka, dravec. Sr. Ott. XX. 767.
Promykati, promyknouti. — se kuáy:
skrze keř. Mark. — éim kudy. Tělem
pres vndu promknoutí. Mark.
Promývačka na plyny (přistroj). Vz
Vest. XI. 20
Promžený vzduch. Jrsk. XXIX. 412. Vz
Mžíti.
Próna = pró *na. MS.
PronaHkati = bědovati, Jrsk. VIII. 3. 257.
— jak koho ~ próklinati. Do de?átého
koleua. Bydž. Efif. Lid. 6., Jrsk. Pov. 118.,
Brt. Čít. 274.
Pronágledovatel, e, m. Hol. Met II.
476.
Pronásledovnik, a, m. Hol. Met. II. 476.
Proniklý kudy. Srdce světem p-klé
(ploé). Zr. Leg. 128. — čim. Básně p-klé
největším humanismem. Pokr. 1885. Č. 195.
— správně: proniknutý. MS.
Pronuneiamento, Spán. = veřejné po-
vstalecké prohláSeni proti vládě. Ott. XX.
768.
Pronuntiace, pronnndaee = vysloveni,
výnlovnošt (lat.). Ott. XX. 768.
Pronuntiator, a, m. =^ ve středověku
student, jenž za mistra diktoval. Jrsk. VI.
1. 151.
Pronznúti = probňtti, A jejle prsy pron-
znuchu. Kat 3017. (List. fil. XI. 268., 60.).
Pronžf = pro něho ž f. Píseň. MS.
Propadek, dku, m. P. při podsfvání. Vz
Ott. XXII 1. 228.
Propadlo, a, n. = propadliště. V oka-
mžení otevřelo se p. HrlS. Hus. 115.
Propagační zápas. Nár. list. 1903. ě. 17.
13.
Propagátor, a, m., z lat. = rozSiřovatel,
P. politických zásad atd. Nár. list. 1903. ^.
151. odp.
Propáchati co : křivdu = wpůtohiti. Msn.
Od. 316
Propan, u, m. = uhlovodik te turového
peiroUje. Vz Ott. XX. 769.
Propánečku! zvolání. DSk. Em. 51.
Propánojce! zvolání. DSk. Em. 51.
Propařovaci přístroj. Ott. XX. 333. Vz
násl.
Propařovač, e, m. = přistroj k upev-
nění natištěných barev. Ott. XX. 838.
Propáska, vz PiStěk.
Propastitě. Místo p. příkré. Msn. Hym.
89.
Propastně. Zr. Jahr. 87.
Propeller, angl. = sončásť srojní způ-
sobující bezprostředně propulsi; hlavně bez-
prostředně hnací část ústroji parolodí. Vz
Ott XX. 770.
Propéstounovati co: nejkrásnější doby
života. Č. (Lit. II. 481.).
Propinaéni právo (vůěepni). Vz Ott. XX-
772.
Propionový. P. kyselina. Vz Ott. XX.
774.
Propláchnuti, n. P. střeva, enterochysis
Ett.
Proplavovaci zařízení. Nár. list 1903.
č. 169. 6.
Propletly čim. Vlasy p-tlé květy. Zr.
Poes. 188.
Propližiti se kudy: lesem. Jrsk. III. 75.
Propluvnúti odkud. Erev z jeho boku
propluvla. Vít 87b.
Propodsivaný. P. řeě. Slád. Cor. 102.
Proponováni, n., z lat P. lekcí. Listář
23., 25.
Propouštěni, n. P. Školních správců.
Listář 34.
Propremovati co. 1724. Hrubý 242.
Proprotiviti. Eat 2162. Asi chybně m. :
poprotivíti. 8r. List fil. 1882. 315., XV. 106.
Proprdeti. Dobrá duSková (doSková) stře-
cha nemohla p. Čes. 1. XII. 193.
Propsati koho achtem, proscribere, nedo-
poručuje V. Zelený. Vz Pokr. 1885. ě. 354.
Propůjčovaci listina. Ott. XX. 775.
Propuk, u, m. = propuknuti. Horečka
při p-ku osutin, horečka propuková, Erup-
tionsfieber; P.neStovic, oparu, liSe je, Herpes-,
osutin, potu, Schweissausbruch. Ktt
Propukati, propuknouti. Odstředivé snahy
propukají, lépe: ukazují, objevuji se, vy-
rážejí. Mtc. 1903. 270.
Propylalkohol, u, m. Vz Ott XX. 775.
Propylamin, u, m. Vz Vstnk. XII. 47.
Propylit, u, m. = křemitý andesit, nerost.
Vz Ott XX. 776.
Propylkoniin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
X. 577.
Propylnatý propionan. Vot 59.
dl2
Propylpiperidin — Prostorečný.
Propylpiperidin, n, m., vlačbě. Vstnk.
X. 57b.
Propylpseudonitrol, u, m., v Inčbě.
Vstnk. XII. 47.
Propylsulfochlorid, u, m.» v lačbě.
Vstnk. XI 1 . 47.
Proraditel, e, m. XV. stol. Vstnk. X.
602.
ProrazoYati. Palk. Lobk. k. 31. Vz
Proraditi.
Proraženo = protríseno, prozrazeno. V zlo-
děj, mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Prordivati se. Sem tam se p-la koruna
buku. Zvon II. 168. (objevovala se).
Prořéci, vz Prořeknoutí.
Prořeknuti, n. Přihodilo se p., kterým
oba se urazili. 1723. Mtc. 1903. 17.
Prořízený » pozomj, Bais. Koř. 52.
Froročský = proroďcj.
Proroéství = proroctví. Pror. ol. 9>>. 1.
Prorok. P. doma sotva kdy's bývá oceněn
Kki. Sión II. 79.
Prorostlik, u, m., rostl. Vz Ott. XX.
776.
Prorab, u, m. P. oa řece (dira v ledě).
Brt. Čit 48.
Prorušiti. Jiř. brn. 503. Dle Prk. (Krok
1891. 392.) = provésti, dokázati.
Prosáknuti, n. P. rohovky, infiltratnm
comeae. Ktť.
Prosáknutý čím. PAda krví p-tá (pro-
sáklá). Dost Pov. 244.
Prosakováni, n. P. tekutin. Vz Ott. XX.
777.
Prosba. Vřelá p. aŽ k nebesiam dosáhaje.
Rizn. 166.
Prosebce, e, m. = protebnik. Msn. OJ.
264.
Proseben, deprecabilis. Vz Prosebný.
P-ben buď nad slubami tvými. Ž. pod. 89.
13. — Ž. gloss. a witt ib.
Prosebnický iat. Slad. Cor. 68.
Prosebný, vz Proseben.
Proseei, Odtud Sli jsme p. Lob. 76. a j.
Frosector, a, m., z lat = lékař nebo
professor chorobozpytné lělovědy v nemoc-
nici, konající pitvy mrtvol zemřelých v ne-
mocnici. Ott. XX.
Prosečná, vrch u Ružomberka. Sbor. Čes.
280.
Proseděny. P. pohovka. Hlk. VII. 269.
Prosedlaéiti = statku pozbyti, čim : ne-
ho8p(;dář8tvim. Us. Nár. list. 1885. ě. 112.
Prosej n = louky, pole a les u Radošova.
Oas. mor. mus. III. 140.
Prosej patt co: zob. Mart S. Ind. 233.
Prosejpavky, pí., f. = protypaH hodiny.
Tbz. v. 6. 210. a j.
Proselit, u, m. = drah^ kámen. Baw. J.
v. 1114.
Proselytářstri, n. Tajné p. Uč. spol.
1905. V. 3.
Prosič, e, m. Mam. F. 88». 1.
Prosinec. Vz Ott XX. 779. Jak p. hvízdá,
tak ěerven tanČí. Čeě. 168. Studený p. se
sněhem dá žito na každé výSiné. Ott Kal.
1904. Mrazy v p-ci, které brzy ochabnou,
zvěstuji mírnou zimu.
Prositelský. P.pósa (jakou dělá prositel).
Máj. III. 7.
Prositi Jak. Z toho srdce prosím tě
(snažně). Slad. Ši. 88. Kto, kterak, co,
skrze koho, od koho má p. Hns^ Post.
189. (Hrubý 25.) Sr. Mé. Slov.
Proskočiti koho. Ty pilulky ho p-ly
(dostal běhavku). Frant 25. 46.
Proskomirati a proskučeti co: vítězství.
Slad. Cor. 183.
Proskumik, n, m., rostl. Sr. Ott XX.
780.
Proslátek, tku, m., melonita. Rozk. P.
99.
Proslova, y, f. = pro9lov. Mark.
Proslýchati co. Proslejchajíce to, co se
jinde děje. 1622. Listá^ 160.
Prosmilniti co kde. V Gallskn p-nil
zlato. Kubl. 45.
Prosmie, ro^ationes. Rozk. 2271. Snbst.
či adj. (p. dni)? MS.
Proso, panicům, rod trav. Vz Ott. XVIIL
148., XX. 780. O cizí p. (věo) se starati.
Fel. 46. — P. = pro9ha, proíenK Tedy
přece p.! Jrsk. XIII. 3. 184.
Prosodie. O poměru p-dií českých k roz-
měrům antickým časoměrným. Vz Mas. fii.
1902. 66. (pokraČ.). O poměru čes. p. pří-
zvučné a Časoměmé k rozměrům antickým.
Vz Mus. fil. VII. 323. Dobrovského p. česká
v Pelclově čes. grammatice z r. 1795. a Lit.
I. 171. nu. P. česká. Vz List fil. XXX.
508.
Prospěchářský důvod. Lit IL 372.
Prospěditi komu. Neprospěěilo nám,
inprosperum est nobis. Mam. A. 25^.
ProspěSný čeho. Učiň mě té cesty
p-ným. Umuč. roudn. 695. (List fil. XII.
123.)
Prosták, a, m. P-ka držia za můdreho
dotial, kým hubu neotvorí. Rizn. 169.
Prostáti se = propa^inouti. Proto mi se
jest opásání mé p-lo. Půh. brn. III. 288.
Prostéra, y, f. = prostěradlo. Msn. Od.
108.
Prostituce, e, f., z lat. = nevUikáHtvi.
Vz Ott XX. 757. nn.
Prosto. Poprostu je přehlasovali. Nár.
list 1885. č. 120.
Prostobytný prostor. Vs Čad. 127.
Prostoéinný, absolut wirkend. P. vůle.
Purkyně v Kroku L c. 25.
Prostoduše mluviti. Zr. Nov*. 209.
Prostohloupý člověk. Zvon III. 373.
Prostoles, vz Prostoleb v VIL 1S71.
Prostomudrák, a, m. Nésvědomitý p.
Hrlš. Hus. 76.
Prostonejmenši = co nejmenii, ahsolutni
nejmenii. Hyna. Vz Čad. 115.
Prostonevinný. Msn. Od. 246.
Prostopášiti. Nechal je p. Nár. list
1885. č. 77.
Prostopočestný. P. mýsl. Msn. Od. 310.
ProstopoTati co. Že je p-valo oko, jen
pravdu hledající. Nár. list 1903. Č. 134. 13.
Prostor. Vz Ott. XX. 790.
Prostorečný obsah = proeaiek^. EolL
v Pal. Záp. II. 48.
Prostorová — ProtífederaČni.
818
Pro§toroYě. NestaČi p. vice svémn úéelu.
Nár, list. 1904. 107. 17.
FrostoroTý metr = krychlový. Ott. XX.
790.
ProfltorostaTný. P. pobybliyoBf naiicb
ůáů. Čad. 1^8.
Prostorozor Purkyňův. Krec. 8. — Sr.
Čad. 128.
Frostorozunmě si počinati. Sb. b1. 1902
20.
Prosto vlas, a, o. vz Prosto vlasy.
ProstoTlasý. Stál tam p. (bez pokrývky
hlavy). Scbnlz. Kom. 127.
Prostozvučný zpěv. Lit II. 307.
Prostran, a, o. Otval kámen po p-nu
ot božieho broba v strauu. Hrad. 49^. 2.
(MS.). Vz Prostranno.
Prostraněti, 61, éní = pro$trannjm se
•lávati, ť. masti. Rbas. £. I. 54.
Prostrannoeestný. P. město, Msn. II.
19., země. Msn. Od. 147.
FrostranstvičkOy a, d., zdrobn. prostran-
ství. Nár. list 1902. ě. 240. 7.
Prostřeďáéek, ěku, m. = prostředni pr$t,
Dšk. Km. 35.
Prostředeéek, ékn,m. zdrobn. prostředek.
Prostředek. V p. uhodí střední cesta
voliti. Rokyc. Post 430^. Vykonali přísaha
p-dkem desíti osob. Tk. XII. 838. Jednal
se stolicí papežskou p-dkem legatd. Ib. 264.
Někteří z p-dka vašeho (z vás). Frant 32.
15. Aby z prostředka svého do akademie
vyslali (za sebe); Z p dka svého posly vy-
sílati. 1598. Listář 9. 134. Ochranný p.
místo: ochrana; Měl p-dky na hotovosti
m. : měl hotové peníze; Nebylo p-ků opa-
třiti si maso m. : nebylo zač koupit Vést
XII. 96. Brt
Prostředí, n. Neodcizujíce se p. ěeskému.
Lit. I. 478. P. mimoškolské. V16. Lit II.
2. 38. P. kulturaí, životní. Nár. list 1903.
d. 347. 21. a 13.
Prostředně, ěte, n. = ovce, koza ani
ne jařátko, ani pozdně. Msn. Od. 132.
Prostředník, a, m. P. (mezi svárlivci)
někdy sám něco slízne. Stan. I. 85. — P.
kosy, vz RoŽefi.
Prostředozídka, y, f. = Hdka mezi pť-
UH, fttaóSfjkrj. Msn. Od. 283.
Prostření, n. z= uhnu. Dšk. Km. 6.
Prostříbřelý = prdedivilý, Us.
Prostříknouti odkud. Z pod podkov
jiskry prostříkly. Jrsk. XXVI. 44.
Prostřít! co : cestu = raziti. Pel. XVIII.
Prostý čím: srdcem, duchem. Zr. Poes.
31. O původu sr. Huj. Progr. 17.
Prosndný. P. dcera. Tbz. XIII. 388.
Prosúti, vz Prosonti.
ProSTědČíti =: prozraditi a utvidéiti. To
vás p-éí. Kld. II. 62.
Prosvětliti eo čím: světlem morálky.
Juda 23. — se. Trochu se p-lo. Zvon IV. 653.
ProsTětlování, n. Přístroj k p. dutin
:ělesných, psycbrophor. Ktt.
Prosvitlý čím. Sad InuDým světlem
p-lý. Zr. Let I. 99.
Prosycený čím. Vybuchl jako bystřina
v slova bezohledná, p-ná sehnanou hořkostí
dlouhých strázni. Zvon. V. 552. Vz násl.
Prosytiti. Myšlénkami o svobodě prosy-
cený. Pokr. 1888. ě. 178. — co čím. Berta
prosycovala úryvkovitě barvami načrtávaný
obraz. Zvon V. 547.
Prošen, deprecabilis. Ž. gloss. 89. 13.,
witt 134. 14. Není-li to omylem m. pro-
sebeu. MS.
Prodení, n. Chodí na proSeni (žebrat).
Hauer 8.
ProšíkoT, a, m. Šel do P-ova (=Pro8Íka)
= prosil, dal se do proSení. HoŠ. Pol. 141.
ProSka Václ., hud. a sklad., 1817. až
1872. Ott. XX. 791.
Prošlap, průSlap v tkadlc, vz Hadlav.
Prošleh, u, m. P. Šavle. Zl. Pr. XXI. 439.
Prošpetnouti. ProSpetl to = pověděl.
Sá. Prost m. II. 178.
Proštěnie, n., liberatio. Za p. krestanóv.
Milí. 14a.
Proštěpa, y, f., scinda. Rozk. P. 567.
Sr. ProStěp.
Proštěpec plochý, Flachpincette, pou-
zdrový, Kapselp., ku stavení krve, střevní,
Darmp., k vykloubení, Enucleationsp., zá-
vorový, zámyókový, Sperrp. Ktt. Sr. Pro-
sti pec.
Proštěpek, pku, m. •= rozStěpená ná-
sadka. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.
FroStipec, pinceta. Vz Ott. XX. 791. Vz
PruStépec.
Proštípl, n. = rozMpená tyí. Jrsk. Pov.
252.
Proštumflý. ProStumflý masomat = zra-
zená krádež. V zloděj, mluvě.
Proštumfovati = zrcKliti. V zloděj, mluvě.
Prošvihati, proěMnotUi. — co kudy
komu. Prostředkem hrudi proSvihl mu
oStěp. Msn. V. 303.
Protagon, u, m. = jedna z hlavních
sončástí dřeňové hmoty mozkové. Vz Ott.
XX. 791.
Protáíillčka či bradáěék, rostl. Vz Ott
XX. 792.
Protáhnouti eo jak. Protáhl obličej
jako by do Šťovíku kousl. Jrsk. VIII. 'ó.
52.
Protažení, n. P. platinového drátu ná-
dorem, sebaceum candeum. Ktt.
Protažený. Žíně p ná hnisajícím místem,
sebaceum. Ktt.
Protek Jos., básn.
Protekce, e, f., z lat. Není nad p-ce
zlatý most. Proch. Hrad. 60.
PÍ*otekcÍonalÍsm-US, U, m., syttem ochran-
nj. Ott. XX. 793.
Protest. Vz Ott. XX. 794.
Protestantism-us, u, m. Vz Ott. XX.
795.
Protěž, e, f., gnaphalium. Vz Ott. XX.
796.
Protěžový. P. krajka. Vz Krajka.
Proti. Aby peníze proti budoucímu na-
hrazení vydali. Tk XII. 377.
Protialkoholik, a. m. Zvon IV. 96.
Proticizopasný. Léky p-né, antiparasi-
tica (proti cizupasníkům). Ktt.
Protičary. Nár. Sbor. VIII. 117.
Protičeský duch. Mus. 1905. 454.
ProtífederaČni. Nár. list. 1905. 211. 2.
314
Protifigl — Prován.
Protiflgl, D, m. Na každý figl najde sa
p. Rizn. 171. Vz Pigl VI. 223.
Protihoreénatý. P. lékjr (protihoreíkovi),
antipyretica, autiíibrilia. Ktt.
Protichodec, dce, m. == proUnoSee. Sr.
Protichůdce.
Protiehůdně. Proti tomn stoji p. jioá
úvaha Čes. 1. XII. 339.
Protiehůdný náhled. Nár. list. 313. 17.
Protichůdstvi, n., Antagonismus. Ná-
rodní p. Pokr. J883. 6. 152.
Protikartelni heslo. Nár. list. 1904. 210.
13.
Protiklad. Mns. 1905. 459.
Protiklassický. P. tendence spisu. List.
fil. 1903. 382.
ProtikluboTiii kandidát. Pokr. 1885. č.
147.
ProtikozloYský obyčej (proti shazováni
kozla s věže). Slám. Put. 235.
Protikřesťanský smysl. Zr. Nov*. 360.
Protikyasný. P. léky, antiphermentativa.
Ktt.
Protimluva, y, f. Sbor. čes. 237.
Protimyslnosi, i, f. Na nééi p. někam
někoho vyslati (jemu na vzdory). Arch.
XX. 134.
Protimyslný. Jest p-no, že . . . Us.
Protinožec, žce, m. Vz Ott XX. 798.
Sr. Protichůdce, Protichodec.
Protiodporee, e, m. NB. č. 68.
ProtiosYÍeen/4ký. P. práce. Vlč. Lit. I.
317., proud. Lit. L 113.
Protiotroeký. P. spoIeSnost Stan. I. 25.
Protipadouenični léky, antepileptica.
Ktt
•
Protipikle. Pikle a p. Stan. IIL 21.
Protipožadayek, vku, m. P. formulovati.
Nár. list. 1885. é. 171.
Protiračka na len. Nár. list 1904. 135. 22.
Protiřečivý. Aby se zamezily p vé pro-
jevy. Nár. list. 3./10. 1900.
Protiřeénlk, a, m., der Gegenredner.
Jeř. Rom. básn. 65.
Protireformace, e, f. Vz Ořt. XX. 799.
ProtireToluee, e, f. Stan. III. 210.
Protiřimsky jednati = proti řimské hier-
archii. Lit. I. 616.
Protirukopisný. P. svědectví, článek.
Osv. 1896. 560., 545.
Protisázka, y, f. Zr. Kok. 10.
Protislovaniti = proti Slovanům jednati,
Koll. v Pal. Záp. II. 102.
ProtisloYanský. P. politika. Mus. 1905.
459.
ProtlsouboJoTý svaz. Nár. list. 1904.
103. 1.
Protispis, Gegenschríft. Pokr. 1885. ě.
147.
Protistátopráyni. Nár. list. 1905. 211. 2.
Protistátoprávnik. Nár. list. 1905. 211. 2.
ProtitabákoTý spolek. Nár. list. 1902.
é. 36. 3
ProtitmstoYni organisace. Nár. list. 1904.
107. 21.
Protiúčelno. Je p. Nár. list 1903. 6,
270. 13.
Protiúklad, n, m. Stan. II. 324.
Protiúpis, u, m. Dáti někomu p. na
dané mu akcie. Nár. list 1902. ě. 240. 10.
Protiústavnost, i, f. Vzáj. I. 94.
Protiva Jan kněz, a první kazatel v kapli
betlémské v Praze asi r. 1430. Vz Ott
ProtiTCŮT. Radost z bolestí protivcovy.
Zvon III. 278.
Protiven, vz Protivný.
Protiven, vně, f. Bobila mu p. PhTd.
XXU. 34.
Protiveno, a, n. Pittn.
Protivětři, n. S p-třím jde už rozum
můj (tomu už nerozumím). Slad. Ant. 98.
Protivný s inft Víno p-né pití. Lbk. 30.,
48.
Protivoko. Když k němu p. přiaedli. Wtr.
Str. 28.
Protivoloiný, gegensfitzlicb. Krok II. b.
313.
Protizápachový. P. léky (zápach ničící),
desodorisantia. Ktt
Protokoll. Sr. Ott. XX. 801.
Protomedicns nyní: zemský zdravotní
referent Ktr.
Protoplasma, atu, n. = huňka, Ott. XX.
803.
Protiplast, u. m. = veškerý živý obsab
buňky. Vz Ott. XX. 803.
Prototyp, u, m. P. kilogrammu, metra.
Strh. Mech. 89., 90., 21., 26.
Protoulati se kudy. Protuiují se po
domich sprostých lidí. XV. stoL Uč. spol.
1903 IIL 19.
Protože = protoi, igitur. P. takto mla-
vieie. Hrad. 11*. 2.
Protráveni, n. Za p. platiti. Zvon IIL
329.
Protřibený zrak = vj/jaměný. Kká. Sión.
lí. 258.
Protrkati se kudy: světem (protionci).
Hamz. 13.
Protrženo, vz Proraženo.
Protupený. Vz násl.
Protupiti. 61. roudn. 2». (protupený,
spretus).
Proud. Proudy elektrické, mol^ké. Vz
Ott. XX. 806, 810.
Proudivosť, i, f. P. hlasu. Pokr. 1885.
č. 12L
Proudnice, e, f. = ěára spojující body
o nejvyiií rychlosti povrchové, der Strom-
strích. Vz Ott XX. 809.
Proudnik, a, m. = jeUe (ryba). Sr. Ott
XX. 809.
Proudorozenka, y, f. = z vody zrozená
(Athéna). Škd. Od. 42.
Proudovratič, e, m., Stromwender, Com-
mutator. Ktt. Sr. Proudovrat
Prousek Vine,, Škol. insp. a spis., 1823.
až 1900.; Jan, č. mal., nar 1857. Vz Ott
XX. 646., 811.
Proustit, n, m. = jatnorudek, ruda Hrí"
brná. Vz Ott XX. 812.
Proutkový. P. krajky. Vz Krajka. P.
závěsa. Rf[\,
Pro vadit, = prodati. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 141.
Prován, u, m. ^ průvan, Msn. Od. 73.
ProvazGOvitý — Prieti.
815
ProTazeoTltý. P. zvrhlost, degeneratio
funicnlarÍB. Ktt
ProYazee, sce, m. Zatvrdloaf aadnfoh
p-cfl, tabes dorsalis, Hinterstrangsklerose ;
zánět p-zce chámového, spermatitís, ftmi-
culitis spermatica. Ktt.
ProTázkový bi6, Tbz. XIII. 406., plomba.
Nár. list. 1908. č. 248. 15.
Frovaznictyl, n. Vz Ott. XX. 818. no.
ProTazovi, n. DSk. Km. 25., Nár. list.
1903. č. 243. 17.
ProTazoynik, u, m., philodendroo, rostl.
Vz Ott XIX. 681., XX. 815.
Provdatá dcera = provdaná, Val. Nár.
sbor. VIII. 108.
Prove, Slovan, bůh. Vz Jir. Prove 297.
ProTeditelný. Ty návrhy json ton dobon
neproveditelné. Nár. list. B0./9. 1900.
FlroTidentialni, z lat. =i proxiravj, obe-
zřeíný. Nár. list. 1904. 66. 1.
ProTinciaUBOTati. Vlč. Lit. II. 2. 92.
Proviněni město. Nár. list 1903. ě. 305.
21.
Proviněný. Hrad. Vz VII. 1371.
ProTizlo, a, n. = povřUlo, Slez. Vyhl.
II. 322.
ProTlaěoTaný biret Zvon IV. 45. Vz
Provlačovati v VIL 518.
ProTlhnonti komn. Modrá oěka ji pro-
vlhuji (slzami). Tbz. XVI. 212.
Provněe zz zaídtek obřadů, mocUitth; prv-
něc?, pregurcinm. Rozk. P. 2321.
Provo&iky a, m. = prúvoděí. Frant
XIV. 10.
Provoz, n, m. = provozováni, der Betrieb.
Vozba. Zugsfórdemng. Přeprava, převoz,
Transport, doprava, Verkehr. Nár. list 1904.
37. 2.
Provoženie od angelóv do nebes. Pat
Jer. 8L 31. a j.
Provznieti, sonare. Pat Jer. 68« 80.
Prozářeni, prozařováni^ Diaphanoskopie.
Ktt Vz Prozářiti.
Prozářený vzduch. Kvap. Lib. 41. —
éim: paprsky boží veleby. Zr. Zahr. 4.
Prozářiti eo ěim: MUll. 79.
Prozastaviti eo. Prodalo a p-lo se skoro
vSocko. Tkč. C. pov. III. 67.
Provztekati co. Rais. Lep. 19.
Prozbyti = pozbyti. P. rozamn. DeStná.
Mi.
Prozelenávati vzteky. Tbz. V. 4. 25.
Stmifitě prozelenávalo se travou. Rais. Sir.
245.
Prozelenavý obličej. Tbz. V. 9. 106.
Prozhrdit = prozraditi. Soběnov. List
fil. 1902. 251.
Prozomý. P. Athéna. Msn. II. 70.
Prozpivati se z ěeho: z indisposice
(zpěvem se z ní probrati). Pokr. 1885. č.
160.
Přezvěděti koho. Badou raditi, aby
člověka p-li (k čemu se má, jaký má úmysl).
Arch. XXI. 463.
Prožák, concipa. Rozk. P. 2517.
Proialováni, n. Učinil před nimi p. Arch.
XXI. 58.
Prožba » proěba. DSk. Km. 23.
Proiehnati eo -= zažehnati, proJdinati.
Nár. list 17./8. 1901.
Proženěni, n. Až do jeho p. (pokud se
neožení). 1724. Mtc. 1903. 18.
Prožíontnonti komn. Tváře mu p-tly.
Tbz. XVL 318. Stromy prožlutávaly. Ib. 368.
Vz ProŽlutnouti.
Prožrati eo s propiii. Prožral i boty.
Frant 36. 44.
Prs. Sr. MS. Slov. Čivová bolest prsu,
mastodynia; zánět prsu dnžninový, mastitis
parenchymatosa, hnisavý, phlegmonosa (hlu-
boký, profunda, povrchni, superficialis). Ktt
Prsa, pl. n. =: pobřeiai pil». Vz Ott.
XIX. 741. Vz Prsni.
Prskař, e, m., na Polabi, jinde peeák.
P. vymetal z kamen saze a popel. Vz Čes. 1.
XI. 374.
Prskavee, vce, m., brachinns, brouk. Vz
Ott XX. 824.
Prskotěti. Jiskra p-tf. Mark.
Prsni pilíř. Ott XIX. 742. Vz Prsa.
Prst Vz Ott XX. 824. Skrze prsty hle-
děti. XVL stol. Uč. spol. IIL 24. Hnisavý
zánět prstfl, panaritium, phlegmonose £nt-
zUndnng der Finger. Ktt Žije na pět prstA,
na Šestý hmat (zloděj). Vlast I. 234.
Prsták, u, m., phoenix, palma. Vz Ott.
XIX. 688., XX. 825. — P. = ttopa, dactylus.
Voc. gr. klem. p. Gesch." 306.).
Prsten. Vz Ott. XX. 825. Panic panně
dává prsten na ten prst, kterýž jest vedle
nejmenšího na ruce, neb od toho prstu jde
žila až do srdce; tím ukazují, že sobě
věrnost srdeční chtí držeti. Světz. 1888. 129.
Prstenářský. P. schody (kde prodávali
prsteny). Kubl. 108.
Prstencový stroj při předení bavlny,
přadaci, Ringspinumaschine. Vz Ott XX.
547.. 601.
Prstenee, nce, m. = íáit přadaeiko stroje.
Ott XX. 601.
Prstének. Hranap-nky. Vz Vyhl. Ií.246.
Prsteníček, čku, m. ■= prst, na kterém
se nosí prsten. Vrch. MuŠ. 11. 47.
Prstenový. P. dynamo, die Ringdynamo-
maschiae. Jiad. I. 55.
Prstenský. Žíla plíčnice, ježto jest mezi
malým prstem a měděncem aneb prsten-
ským. RÍDgfinger. Rkp. lék. Jhr. 130*.
Prstik, u, m. = vinná sazeniČka. Již. Č.
Littt fíl. 1902. 251.
Prstnatee, tce, m., scarites, brouk. Ott
XX. 826., XXII. 713.
Prstni. Zánět Článku prstního, pana-
ritium, dactylitis digitalis. Ktt
Prstochodee, dce, m. P-dci, digitigrada.
Vz Ott XX. 826.
Prstoslovi, n. = nauka o prstech, Dactylo-
logie. Ktt.
Prstový. Obvaz prstový, chirotheca
(úplný, všech prstů, completa, neúplný, in-
completa). Ktt
Prstýékový. P. krajky. Vz Krajka.
Pršať = prieti. Slov. Sb. D. 62.
Pršeti kdy. Kde prší ponejprv z jara,
tam bude p. Často a poroste tráva. Ces. 1.
XII. 458. — odknd. Šaty s něho p-ly
(mnoho je trhal). Strn. Poh. 93.— Jak. Tam
316
Prieti — PrůstíFeliift.
prii Štěstí zlatým deštěm (jako zlatý deSf).
Tbz. III. 1. 191.
Průbér, u, m. = odstraňováni nhyteiného
n. nez h-avého dřlvl z léta, Vz Ott. XX. 826.
Prubířfltví, n. Vz Ott XX. 826.
Průčel, u, m. = průčeli. V prAČele
hrdin = v čele. Mark.
Pr&čelna, y, f. Svět knih. 420. 161.
Prů6eliiiee, e, f., v tělocv. Rgl.
Prúd, vz Proad, torrena. Bhm. hex. 48.,
Rozk. P. 298., R. 62.
Prudce, kompar. pradčejí, dle Hoi. lépe :
prudfieji. Vz Mus. fil. 1904. 451.
Pruditi koho. Žáha ěloYěka pradi = niti
U Tarn. Mark.
Prudkoduvý vitr. Man. II. 89., 193.,
213, Od. 188.
Prudkolet. u, m. Loď přistála p-tem.
Msn. Od. 195.
Prudkomih, n, m. P-hem slétla s Olymp-
ské řífie. Msn. II. 60.
Prudký pes přichávi vlka pod znb (hněv
Škodí). Lit. list XIX. 242. - v £em:
v hnčvn; nač. Jrsk XXV. 219.
Prudný = prowdnj. P. voda. Vyhl.
II. 141.
Průdušinky. Zánět p-nek výpotkový,
bronchiolitis exsudativa. Ktt.
Průduškolaločkový zánět plic, lobalfire
Bronchopnenmonie. Ktt
Průdušnice, e, f. P. a její nemoci, vz
Ott. XX. 827. Operativni otevřeni p-ce
v chrnstavce prstenovité, crícotomia, críco-
tracheotomia (řez v chrnstavce prstenovité,
řez prste n oprůduSkový) ; zánět p-ce (prA-
dnSek). bronchitis, Bronchienentzflndnng.
Ktt.
PrůdušnicohrtanoTý zánět, tracheo-
laryngitis. Rtt.
Průdušniéni řez, tracheotomia, Lnft-
rdhrenschnitt; rozsáhlý katarrh p., tracheitis
catarrhalis diffasa. Ktt.
Prbdušnik, u, m. =z průduch, P-ky, okny,
dveřmi vhánéla vichřice déSf (do chalup atd.).
Stan. IL 68.
Průhledníce, e, f. Sr. Ott. XX. 830.
Pr&hyboměr, u, m., flexometr, deflekto-
metr. Vz Ott. XX. 830.
Průcha Kar. Fr., bisk aspis., 1818.— 1883. ;
Adolf, hud. sklad., 1837.— 1885. Vz Ott.
XX. 832.
Průchoditý dflm (průchodní). 1589.
Čes. 1. XII. 466.
Průchodní otvory: vrata, dvéře. Vz
KP. IX. 319.
Průjem, jmu, m.. vz Ott. XX. 832. P.
lejnový, diarrhoea stercoralis (p. prostý),
noěni, d. nocturna. Ktt.
Průjeti, n. = projeti. 1621. fl. Jir. Mýto
71. 2. Sr. Průjezd.
Průkop plný, létací, vojenský. Vz Ott.
XX 832
PÍ-ůkopnice, e, f. Nár. list. 1905. 131. 21.
Průlina v IL 1216. polož před ; Průlin-
Čitosť.
Průlinalost, i, f. = porovitost. Rgl.
Průlinčitý. P. nádoby z páUné Miny
propouštějící malými Otvory ve svých stěnách
kapaliny a plyny. Vz Ott. XX. 832.
Průli$ný = pHlUný. Mor. Mi.
Průliv. Vz Ott. XX. 833.
Průloma, y, f. = průlom, Z p-my vy-
cházelo světlo. Č. Třeb. Tkč.
Průměrka, y, f., Greifzirkel, v truhlář.
Rgl.
Průmětna, y, f. = půdorysna, ott. XX.
961.
Průmyk země. Zr. Čech. 51.
Průmysl. Vz Ott. XX. 834. nn.
Průmyslník, a, m. Cukerní p. Nár. list.
1903. ě. 168. 14.
PrůmysloTě, industriell. P. zámožná
obec. Nár. list. 1885. ě. 93.
Průmyslový. P. jednota, škola. Vz Ott.
XX. 843., 839.
Průnik, a, m. Chorobný p. syrovatčiny
krevní z cev do mezer tkaninových neb
dutin tělesných, Transsudat Ktt.
Pmnk, cis (něco v lékámictví), Rozk.
P. 796.
Frůpalniéka, y, f. = vjpalka, trnbiěka
naplněná třaskaví nou a vsunutá do zá-
travky u děla, der Brandel. Vz Ott. XX. 844.
Průplav. Vz Ott. XX. 844.-848.
PrůplaTba, y, f. P. Dardanellami. Nár.
liRC. 1885. é. 105.
Průplavový. P. trat Nár. list 1903.
6. 159. 6.
Průpověď = vita. P. disjunktivní = věta
vyslovující soud rozluěovací, Kle. 106.;
p. jakosti = věta vyslovující soud popisný
103.: p. jednoslovní = holá věta bez-
předmětná 97.; p. jednotlivosti (jazykový
výraz pro soud singulární); p. kvalitativní
= p. jakosti 103.; p. ličnosti (drah průpo-
vědí složených) 109.; p. některosti (jazy-
kový výraz pro sond částečný) 106., 107.;
p. odpírající (záporná průpověď) 101., 113.;
p podstaty (jazykový výraz pro soud sub-
sumptivní) 103.; p. porovnávající (souvětí
podřadné přirovnávací) 109. ; p. přisvědčujicí
(kladná věta) 101.; p. rozkladná := v. dis-
junktivní 106.; p. subjektivní (jazykový
výraz pro soud vztahový) = p. s určitostí
z úvahy poSlou 110., 103.; p. trojslovní
(věta formule S jest P na př. Moravan jest
Slovan) 99.; p. vfiechnosti 106.; p. vše-
obecnosti (jazykový výraz pro soud obecný)
107. — List. fil. 1905. 257.
Prus B., spisov. Sr. Zvon IV. 241.
Prusik Frani., prof. a spis., 24.11. 1845.—
7./6. 1905. Vz Nár. list. 1905. 157. 8. a jiné
listy z téže doby, Ott. XX. 849., Lit I.
930.; Zl. Pr. XXII. 419. (s podobiznou);
Bořivoj Dr. (pseud. Jiří ŠČerbinský), spis.,
nar. 1872. Vz Ott. XX. 856.
Prusinovský Vil., bisk. olom., 1534.—
1572. Vz Ott XX. 851.
Pruskoberlinský duch. Nár. list. 1905.
57. 13.
Průskok, u, m. Oběma lokty davem
p-ky razil. Wtr. Str. 15.
Pruskorealistickoklerikálni tábor. Nár.
list. 1904. 24. 2.
Prustka, y, f., rostl. Vz Ott. XX. 873.
Průstřelná, y, f. Vz Střílna, Směřenka
a Ott. XX. 873.
PrAstfelnioe — Prysk.
817
Průstřelnice, e, f. = otvory ve zdi, kte-
rými střelci za ni postaveni střileji na
útočníky. Vz Ott. XX. 873.
Prastrore, prustvorec^ pru$tvure, puíkvoreti.
Lék. B. 109*, Rostl. B. 145l> 2., Ott. XX.
826.
PrůSTitnost, i, f. = průhlednott
Prušák Jos., č. právnik a spis., nar.
1873. Vz Ott. XX. 878.
Průšlap, vz ProSlap, Hadlaf.
Průtečný. P. plocha. Nár. list. 1904. 30. 2.
Prútek, vz Proutek,
Prútiéko, a, n., ramnsculas. Milí. 78.
Prutnatec, tce, m., mastigobryam. Vz
Ott. XX. 88U.
Pnitniky n, m., rhodobryum, meeK Vz
Ott. XXI. 669., XX. 880.
Prutrh, n, m. zn prolrienina^ skalní trhlina.
Zmizel v nedalekých prAtrzich. Tbz. XVI.
299.
Průtrž, e, f. P. mračen. Vz Čes. 1. XII. 455.
Průtržnik, o, m., hemiaria, rostl. Vz
Ott. XX. 880.
Prutuž s prAtrž. P. luna Sbor. slov.
VII. 117.
Prnty, drnh vyšíváni. Ces. 1. XII. 284.
Pruv zzpro. Sbor. slov. VII. 109.
Průvan. O nesprávnosti tohoto slova vz
Vest IX. 37. (Vodička).
PrŮY^, e, m. = proad dechu, vl. aethern ,
z plio vycházející. Kle. 20.
PrŮTod. O soudních p. starií doby vz
Arch. XIX. 547.
PrŮTodéiti koho. Msn. II. 3.
PrŮTodkyně, é, f. Miill. 107.
PrŮTOdni řízení, usnesen*. Vz Ott. XX.
880.
Průzornický = dioptrioký, dioptrisch.
Ktt.
Pmžina, y, f., dědina v trenčíoské sto-
lici. Vz Sbor. slov. VUI. 45.
PružinoTý vůz (mající pružiny). Jlnk.
Ja4. I. 145.
Pmžniky a, m. 7= kováHk^ brouk. Vz
Ott. XX. 881
Fružnosť. Vz Ott. XX. 881. P. hmot
peví ých. Vz Vstnk. XII. 66.
Pmžnotčlý komediant. Vykl. Obrz. 185.
Prv. 8r. Hi. Slov.
Frvejk = prve, dřivé, HoS. Pol. 141. Sr.
Prvejky v II. Přisp. 263.
Prvek. Vz Ott. XX. 882.-888. P. řeční (I)
= infinitiv. Kle. 65.
Prreii, alpba. Mam. A. IG^.
Prvěnák, prothoplastus. Rozk. P. 2333.
Pryeňátko, a, n- =: první plod. Kká. Sión.
II. 95.
Prvenstvo, a, n. I zbi vše p. v zemi
jich. Ž. pod. 104. 36.
Frvnee, gt. prvence, m. =z prvener. Mš
Pžvn^i = dříve, ^píie, P. jim (svatým)
doafají než samému Bohu. Chč. 01. 245«.
Prvnčjši = minulý, DSk. Km. 47. To
bylo p. tejden. Božetice. List. fíl. 1902. 368.
Prvněnát. To jde jen o p. Tbz. V.
1. 43
Prvněmaéedlnik, a, m., protomartyr.
1473. Běl. 72. Sr. Prvomnčeník.
Prvnička, y, f. = první známka z mravů ;
první ovoce; kráva, která má první tele.
Bgl.
Prvný = první. Milí. 4» a j.
Prvobojce, e, m. = bojující v první
řadě. Msn. II. 194.
Prvoéástkay y, f., ^rjli^, &QrfMc. Msn.
II. 153.
Prvočelka, y, f. Atom, který se v p-lce
pohybuje. Sf. v Pal. Záp. II. 70.
Prvod vz Přóvod.
Prvohlas, u, m., subjectnm. Vz 6b. Slov.
I. 34l».
Prvohora, y, f. Vz Ott. XX. 891.
Prvek, », m. Vz Ott XX. 889.
Prvoklasnik, a, m. = iák první třídy.
Slov. Sbor. čes. 111.
Prvokliček, čku, m. Ott. XX. 8. 11. Vz
Prokel.
Prvokup, n, m., der Vorkanf 1700. Vek.
Vset. 244.
Prvomuéenik, a, m. (Sv. Štěpán). Dost.
Pov. 200. Sr. Prvněmučedlník.
Prvoně, prima (oratio), první modleni
ve sboru. Rozk. P. 2278.
Prvoosnova světa, chaos. Luc. 44.
Prvoplešek, šku, m. = iást hminí. Zvon
IV. 408.
Prvoplozeni, n. Vz Ott. XX. 891.
Prvopost, u, m. Strojím ho v prvopostn
na učeni do Prahy dovésti. Čem. Z. 228.
(r. 1650). P. z= středa škaredá Mus. slov.
VII. 26.
Prvopostni středa = Škaredá. Slov.
Mus. slov. VII. 26.
Prvopří&ti. Abyste posly své u nás
mieti ráčili tento Čtvrtek p. (nejprve pří Stí).
1511. Arch. XXI. 260.
Prvorodiéka, y, f. = prvoroditeUeynX^
prímipara. Rkp. lék. Jhr. 58>* Sr. Prvo-
rodice s VII. 528., 508.
Prvosenka, primnla, rostl. Vz Ott. XX.
693., 892.
Prvosenkovitý. P. rostliny, primnlaceae.
Ott XX. 892.
Prvosila, y, f., die Urkraft. Zvon IV.
164.
Prvoskladba, y, f. P. knihy = první,
původní její složení. Tk. Pam. I. 167.
Prvosiáva, y, f. Vystupovala v celé
p-vě Evy. Zvon IV. 10.
Prvostřet, u, m. = první setkání, P. ducha
a hmoty. Nár. list. 1904. 66. 1.
Prvota, y, f. =: počátek a p. By jeho
byl v p-tě nechal i jeStě podruhé, nebylo
by z toho nic. NB. Č. 154.
Prvotilý = pHvodní. P. sprostnosť ná-
rodní písně. Rittersberk. Lit. II. 529.
Prvotisk, u, m , palaeotyp, vz Ott. XX.
892.
Prvověčný, primaevns. P. příklad. 1411.
Vstnk. VIII. 355.
Pryčna = anglické sedlo. Ott. XXII. 760.
Pryl Z., spis.
Prym V hospodě hraje vždy prym.
Hoch. 37.
Prymkářstvi, n. Vz Ott. XX. 893.
Prysk, u, m. Kotce vozá obmítaly prysky,
od koňských kopyt. Msn. II. 878.
318
Prysky — Pttro^k.
Prysky = osmihranná n. hniikovitá
láhev na avěcenon voda, kteroa se o veliko-
noci ch postřikovali. Litom. 62.
Pryskyřička, y, f., zdrobn. pryskyřice.
Rozk. P. 774.
Pryskyřnik, n, m., rananenlus, rostl.
Vz Ott. XX., 894. P, vodni, r. aqaatícns: lioJá
Eáča» laknška, lakušník, řasy, žabí očko,
Žabnik; p. lUj, r, sideratns : blýskač,
jaskyr, kokoška, lítik, litá (zlá) tolita, pro-
klatý (jedovatý) žluCák, zlatý kvitek, ža-
roni, zlatý květ; p. velkfiy r. lingaa: meto-
lanik; p, plamének^ r. flamnla: plaminek,
Zlatá tolita; p, prudkj, r. acris: babi lesk,
blýskač, blýskavé kviti, blyštěk, basi (patka»
nůžka), kapalnice, mastný knedlík, mastné
kviti, mazaneček, drobný zarůžek, Žabinec,
žabnik, žlafák, zlaté kvítko, žroat; p. pla-
tivj, r. repeus: gombičky, maslenka. mo-
čarinka, moóarnik, plazi vec, rnpnik, zaroufi,
zaroaž, zarůž, zarážel, zaražina, žarooŠ,
zaráz, zarůžek, zlatník; p. hambúUnatj, r.
bnlbosas : cibalka divoká, kvitko zlaté, ma-
zaneček, psi květ, zlatník; p. Mijtkj, r.
asiaticas: knoflíčky, páví oko. pupičky,
vraní oko, zarůžek* plný, zlatohlávek, vo-
jenské růžičky. VzCes. 1. XIV. 124., 184.,
135.
Pryskyřnikovitý. P. rostliny. Vz Ott.
XXL 294.
Prýdčiti = MtHkati, téci. Pel. XVIU.
Prýdt = ehratta, pupen&e. Liptov. Sbor.
slov. IX. 46.
Ppýt, u, m. P. rostlin. Vz Ott. XX. 894.
Prziestan, n. m., cessa. Zahr. 26.
Prznice, e, f , pmilia, prinolia. Rozk. R.
71., P. 646 (ovoce).
Psací stroje (vlastně tiskací). Vz Ott.
XX. 899.
Psaně. Listně i p. s někým dispatovati.
Kom. Ces. 203. P. zpráva činiti (písemně).
Fei. 58.
Psané. Přinesl p. (= ptaní) od úřada.
Brt. D. I. 345.
Fsanice, ptankyni. fem. k psanec (na-
dávka). XVI. stol. Zvon IL 593. Vz Psanec.
PsaniČko, a, n., zdrobn. psaní. P. děvčat,
vz Pavučina (předchází).
Psáře, zaniklá ves na Mor. Vz Mtc.
1901. 384.
Psaronie = zkřemenělé kasy kmenů
kapradinových. Vz Vstnk. XIII. 669.
FsaroTé, ého, n. = co se poskytuje
psům a jejich hlídačům. 1230. Jir. Prove 303.
Psáti eo ke komn. Psal listy ka pana
Kofiáteckéma. 1512. Arch. XIX. 103. — Ne-
možnost psáti, agraphia. Ett.
Psec, e, m., cano. Rozk. P. 261., R. 61.
Psek, gt peská, m. Výb. Pel. § 4. 4. d.
Pšenky. Bbm bex. 249.
Pseudoarchaeologický. Nár. list. 1904.
196. 13.
Pseudofit, a, m., nerost. Mtc. 1903. 50.
Pseudogotický stil. Nár. list. 1904.
196. 13.
Pseudoklassicis-mus, u, m. Mas. 1903. 5.
Pseudoklassický. P. amění. List. fil.
1903. 382.
Psendoklasaik, a, m. Lit. I. 936.
Psendokumyl, a. m., v Inčbě. Vz Vstnk.
XIL 54.
Pseudomesollth, u, m., nerost Vz Vstnk.
XI. 840.
Psendonitrol, a, m., v Inčbě. Vz Vstnk.
Xn. 47.
Pseudonym, a, m., z řec. = nepravé
jméno špitovatelovo, Vz Ott XX. 908.
Pseudoononin, n, m., v lačbě. Vz Vstnk.
XI. 520.
Pseudoromantieký. Nár. list 1905.
I. 13.
Pseudoumělecký. Zvon Ol. 391., Nár.
list 1904.
Pseudověda, y, f. Zvon IV. 126.
Pseudovědec, doe, m. Nár. list 1904.
79. 2.
Pseudovédecký. Nár. list 1905. 1. 13.
Psi* taneo na Těiinska. Vz Brt. P. n.
985
Psi dni a žízeň veUká (bývá horko).
Světz. 1895. 290. Co lidé si Dovídají, v tom
bývá vždy mnoho psích hlasů (pomluv). Sá.
XVIL 152. Běžel Jako na psích nohách
(rychle). Zl Pr. XXL 27. Po psím mlaviti
(jsko pes). Čch. II. Pov. 6. Má se jako pes
po psím servání. Frant. 52. 15. — P. not^ vz
Popravky (na Těšínská). Vyhl. n. 115. —
P. kvU^ vz Pryskyřník zde. P. mor, rostl.
Vz Oměj zde.
Psík. a, m. = vintij tdme^^ V zloděj,
mlavě. Ces. 1. XI. 141. Sr. Pes. — P. Chlapci
běhají za holkoa jako červení psícL Šu-
mava. Bgl.
Psina, y, f. Ty p-no (nadávka)! Msn.
II. 6.
Psineěek, čkn, m., agrostis. Vz Ott XX.
911.
Psinka, y, f. P-ky červené, rostl Ví
Ott XX. 911.
Psohlavec, vce, m. P-ci na Slov. = Ta-
taři, kteří r. 1230. Uhersko plenili. Vz Sbor.
slov. 1900., 150. — P. = kdo md pH hUtrn.
P-vci, národ bi^ečný v IndiL Lne. 51.
— P., nadávka. 1539. Zvon II. 562.
Psohlavý J., spisov.
Psojed, a, m. nadávka. Zvon II. 562.
Psota. Ta je koniec chleba a vrch psotě
(neivětjí bída); Svět je ikola, p. majster;
Vyháňigd psota (o prvním mlácení). Sbor.
slov. VIL 132., 133. P. nemá vdle. Rizn.
63. LepSia mladá psota ako stará. Mos.
slov. VI. 110. Kde jeden čihf, dmhý bota,
(tam) skoro bnde psota. Sbor. mas. Vili. 85.
Psotnik, a, m. = kdo má ptolu, bidnik.
Baw. £. v. 2123. — P., n, m., 6ol6e. P. dětí
při řezání — se zabfl, edampsia infantnm
dentilentinm ; hlístový, e. inf. verminosa. Ktt
Psovař, e, m. = psotvář. (VIL 1372.)
Psovati, psiyn, vz Psoati. V XVI. stol.
Práci p. = kafUi. Kom. Did. 133. — P. =i
nadávati. Zvon II. 591.
Psovina, y, f. = nega$. Venkn je dnes p.
Tbz. V. I. 131. To je p. (darebáctví). Tbz.
XIII. 449.
PsoTsky. Vede se ma p. (zle). Tbz. V. 1.
159. P. se k někoma chovati. Slad. Si. 89.
Pstroček, čka, m., smilaclna, rostl. Vz Ott
XX. 917., XXIIL 510.
Pstruh — PAdoburionik.
819
Pstruh, vz Ott. XX. 917.
Fstruhárna, y, f. = mUtnott, kde «e cho-
vají patruzi,
Pstražný, potok, přítok Ostravice na Slov.
Sb. Bl. 1901. 162.
Psyehofýsiologický předmět Čad. 81.
Psychologiekonoetický. P. otázka. Cad.
88
Psychologie : doievěda, dnieslovi, daSe-
zpyt. Vz Ott XX. 920.
PsychologisoTáni, n. Nár. list 1905. 6. 9.
Psychomalha, y, f. Lit list. XX. 375.
Psyehopathologie. Vz Ott.
Psychotrin, u, m., v Inébě. Vz Vstnk. X.
59rt.
Pšenice. Vz Ott XX. 926. P. katova =
kdo zraje pro kata. Wtr. Min. 43. a j.
Pšenička Jos., prof. a spis.. 1847.-1900.
Vz Ott XX. 928.
Pšenitý. P. DulicbioD. Msd. Od. 248.
Pšenka, y, f.. tanee. Vz Brt P. n. 841., 844.
Pšeno« a. n. = jáhly. Džl. Ces. 1. Xll. 306.
Fšenohojný. P. koňstvo. Msn. U. 206.
Psenorodný. P. orníce, kraj. Msd. II. 218.,
252. Hym. 9.
Pšerodý. P. pláň. Msn. Od. 49.
PšikaTý. P. ústa, ora sibila. Gl. rondn. 49b.
(Krok 1888. 404.).
Pškaf po éem = kiehati. Val. Čes. 1. XII.
190., 274., 473.
Pškňavý kůř = ípavý. Val. Čes. 1. X.
473., XI. 434
Pštros, Yz Ott XX. 928.
Pštrose, ete, o. = míadj phros, Hib. II.
657.
Pštrosa Adolf, herec, 1851.— 1903.
PštroS80Yá Anna il., herečka, 1848. až
1903.; Marie, herečka, nar. 1865. Vz Ott. XX.
930.
Ptactvo. Sroubek ke krmeni ptactva (s vy-
obrazením). Vz Čes. 1. XIV. 336.
Ptáček Ant, hnd. sklad., nar. 1865. Ott
XX. 937. — P., zdrobn. pták. Mlč ty ptáčka,
mlč, ty Ižei jak cikánská kůže, vždyf já
taky hocha mám, a jsem jako rflže. Mtc. I.
18?>7. 24
Ptačí noha, omithopns, rostl. Vz Ott
XX. 889. P. hlasy, řeč. Vz Vyhl. II. 264. nn.,
Brt. Cit 55., Vlasf. I. 108. P. jazyk = malý
pUnik na celém povrchn sekaný, prflřezn
oválniho. Ott XIX. 743. — P. radost při-
nesl, kdo nasbiral jen chrasti Zliv. List
fit 1902. 251.
Ptaéinec, nce, m., stellaria, Stemmiere,
rostl. P. bažinný, obecný (žabinec), sivý, travo-
listý, velkokvčtý. Vz Ott XXIV. 94.
Ptaéineček, zdrobn. ptačinec. Dšk. Km. 35.
Ptačiti. Edo ptači, ať nesnidá, ani ne-
svadči, jeSto mn výdčlek nestačí. HrnS.
126., 168.
Ptáčkář, e, m. =: ptdínik. Mor. Rgl.
Ptáčka jeřabatý, tanec Vz Brt. P. n. 943.
PtáČneCy gt ptáčence, m. Hi. Vz Ptáčenec.
Ptáčník, a, m. hora na Slov. Jrsk. XXVni.
1. 157.
Pták. Vz Ott XX. 931. Každémn vtákovi
jeho hlas sa páčí. Rizn. 169. Hra na ptáky
v pms. Slez. Vz Čes. 1. X. 422. Hra na
ptáky. Ve Slez. Vz Vyhl. II. 248., Vlasť I.
131. — P. Bohům,, opemi pěvec, nar. 1869.
Vz Ott. XX. 988.
Ptakoještéři, pterosauria. Vz Ott. XX.
947.
Ptakopravný = hadai. Mi.
Ptakopysk. Vz Ott XX. 938.
Ptakotrudka, y, f., stenopteryx, rod papo-
rodek. Vz Ott XXIV. 99.
Ptákovec, vce, m., augur. Mam. A. 15».
Ptakovědtba, y, f. Knbl. 68.
Ptakovid, a, m. Msn. II. 102.
Ptakovice v II. 1238. polož za Ptako-
věStiti.
Ptakozorný věštec. Msn. II. 227.
^ Ptáňá. Jiti na ptáňů = po žebrotě. Val.
Čes. 1. XI. 486. Vz Ptáni.
Ptandr, u, m. Sel na p. (ptáni, žebrotu).
Val. Ces. 1. Xin. 451.
Ptaný hoBÍzz pozvaný. Slez. Vyhl. 11.74.
Ptáti se pilně oč. XV. stol. Rozp. fil. 108.
Ptok = pták, Orava. Sb. si. 1901. 180.
Ptočina = ptáéina. Orava. Sb. si. 1901.
180.
Pnbička Fr., dějep. Vz Ott XX. 954.,
Lit. I. 930.
Publický. P. akta. Fel. 16.
Publikáni := nájemci státních důchodfl
v římských provinciích (desátku, paste v-
ného, přístavních cel). Byli to kapiralisté
náležející z pravidla stavn rytířskémn. Ott
XX. 955.
Pubučina, y, f. = čepička z pabnčin,
z pavučin. Stachy. List fil. 1902. 251.
Pucna, y, f. Pncna puenová (nadávka
n Kr. Městce). Čeč. 178.
PucovadlOi a, n. BarbierschiisseL 1710.
Zbrasl. 425.
Pucovanka, y, f., potok, přítok Oravice
na Slov. Sb. si. 1901. 162.
Pučálka Pav., kněz a spis., 1569(?)— 1682.
Vz Ott XX. 958.
Pučky, sr. Páček IL 1240. - P. = pila.
Rozk. P. 829.
Pucovati se s čim. On se s dílem pučoje =
pracige jen na oko. V zloděj, mluvě.
Pud, n, m , instinkt Vs Ott XX. 958.
Půda v zemědělství, v stavitelství. Vz
Ott XX. 959., 961.
P&dali, n. Jen % p. (zdaleka). HmS. 66.
Puďavec, vce, m. = prchlivém, DSk. Em. 42.
PŮdice = rovnoběžné Hrany lichchiiniku.
Vest. X. 107. Vz Rameno.
Pudimužik = pidimuzik. Vítej ice. List.
fil. 1902. 251.
Pudlač Leop,t spis. — P. e, m. := dutá
mira. Listář 126.
Pndlatý nedvěd. Poč. XVIIL stol. Čes. 1.
XL 401.
Pndlidka, y, f., podlěska, rostl. Vz Ja-
terník.
Pndlo, a, n. =: truhlice, ktoron Safraníci
nosia na chrbtě. Tá je v platenej kapse za-
vinutá, odtud : DostaneS na padlo = na no-
havice, bití. Mns. slov. IV. 80.
Pudlovaci pec na výrobn svářkového
železa. Vz KP. X. 153.
Půdní trámy. 1560. Uč. spol. 1903. lU. 41.
Půdoboráenik, a, m., Poseidon. Msn. Od.
86., 96. Sr. Zemoborce.
820
PAdorys — PAlnoénice.
Půdorys. Vz Ott XX. 961.
PůdovaleČka, y, f. = ěoini.
Pudově. Vzdorovala tomn nevědomky
a p. Zvon V. 672.
Padovy Člověk = pndem ovládaný. ZI. Pr.
XXI. 115.
Půdoznaistvi, n. Vz Ott. XX. 962.
Puhek, spongiosus, tnmidas, mollis. Slov.
List. fil. III. 57.
Puhlý = Hroký, Urj, vastus. P. půSč. Ž.
pod. Deut. 32. 10. (vasta solitndo^.
Půhon. O p-nech hl. starSf doby vz Arch-
XK. 536.-541., Ott. XIX. 617.— 621., XX.
968. nn., Jir. Prove 262.
Půhonný. Registra p-ná. Do těch se za-
pisovalo, kdo koho a z čeho poháněl. Schnlz
Kom. 137. Reg. p-ná: bílá, citrónová, černá,
červená, fialová, hřebiČková (potažená koži
hřebičkové barvy), kropená, lazurová, lvová,
modrá, plavá, rudá, růžičková, tělná, úzká
zelená, zlatě růžová. Ib. 137.— 152.
Půhosf v II. 1243. oprav v: půbogf.
Puchek či pucAfcfl? Vz Pachka v VIL ó36.
Pucher, fladus (ovoce). Rozk. P. 624.,
R. 71. P.: bouehoř, pouchle u Č. Třeb.:
u Čelákovic: zbonn. Čes. 1. XII. 227. V jiho-
záp. Č. zkaželec. DSk. Km. 4L U Žel. Brodu;
okurka, v Konecchlumu, v ŘenČově : dlaŠka.
Čes. 1. XIII. 29.
Puchmajer Ant. Jar., far. a spis. Vz Ott.
XX. 970., Lit. I. 376., 930., II. 871 , Bilý
Obr. 168. nn , Tk. Pam. I. 137.
Puehnik Mik. z Černic, praž. arcibiskup.
Vz Ott. XX. 971.
Pncholovitý pes (šelma psova). Vz Ott.
XVIIL 613., XIX. 199., XX. 767.. 971.
Pucholusk, u, m., baptisia, rostl. Vz Ott.
XX. 971.
z Puchová Sigm., spis. f 1^84. Vs Ott.
XX. 971.
Puchýř. Vz Ott. XX. 972. P. hnisavý,
pnstela, Eiterblase. Ktt.
Puchýřek, řku, m. vesicula, phiyctaena,
choroby kožni, vyznačené tvorbou p-kfi,
Phlyctaenosen. Ktt.
Puehýřina, y, f., pemphigns, zánětlivé
onemocněni kůže. Ott. XIX. 440. P- bujivá,
p. vegetans, jednoduchá, prostá, p. simplex,
loupavá, p. foliaceus. Ott.
Puehýřka, coleanthus, rod. travin. Vz
Ott. XX. 972.
Puchýřkovatý. P. období, stadium vesi-
culosnm. Ktt.
Puehýřkovitý. P. chráničky, Blasen-
pocken. Ktt.
Puchýřnatka, y, f., hmyz. Vz Ott. XX. 973.
Puchýřovitý. P. chránička, vaccioa bul-
losa. Ktt.
Půjčiti co. Co nechceš mít, jen to puč.
Us. Ces. 1. Xm. 179. — co komu jak. PoSčal
mu na dycky. Vlasť. I. 239.
Půjčivka, y, f. = půjčka. Strany těch
pujčivek. Arch. XX. 273.
Půjčka. Vz Otf. XX. 973.
Puk. Puky BÚ budúci květ, a děti budáci
svět. Sbor. slov. VIIL 84.
Pukánie, n., fragor. Třesk toho p. Milí.
75*.
Pukati. Již se o tom puká (ož to pro-
pukává, přichází na jevo). Ghlt 64. —
P. - fajčiti. Mus. slov. V. 28.
Půkladek, dkn, m. = pouehU (jež se
klade do hnízda, aby slepice nezanááely).
Oaboč. Rgl.
Puklice, e, f., louka u Kr. Městce. Čeč. 7.
PukliČka, y, f. = přlmif^ vřed, puchýř^
modrá neitoviee na noze. HoS. Pol 149.
Puklinatý. P. paveza, Škod. II. 80., štít.
Ib. 116.
Puklinný pramen (vodní). Ott. XX. 538.
Sr. Puklina.
Puklistý štít. Msn. II. 198.
Pukol, rostl. Vz Ott. XX. 975.
PŮL S pul dne do pul doe pasu. Jii. C.
Nár. sbor. VIIL 20. (každé dopAIdue). O sklo-
Aovánf tohoto slova v podřečí polnickém
vz Hoí. Pol. 87.
Pulhirna, y, f. z= holima. Us. Rgl.
Půlbrdee, dce, m. P. s táhlem při voji
jednokoůské. Litom. 64. Sr. lirdce.
Půlcihelný. P. zdivo (na pAl cihly). KP.
IX. 288.
Pulce, ete. n., zdrobn. puitc. Hlk. XI. 354.
Pulda Ant, herec, 1848.-1894. Vz Ott
XX. 976.
Pulec, Ice, m. = rýha poichná pUrukv
bez kropek s ostrým hřbetem jako dAž. Slez.
Vz Ces. 1. XI. 222 , Ott XX. 977.
Půlenka, y, f., targionia, rostl. Ott. XX.
978.
Pulerovati co ěim: pravdu lži p. Kom.
Ces. 214., Did. 99.
Půležitý = rovnj. XVII. stol. Konstantius.
Půlhodina, y, f. Za malou p-nn. Mš. esc.
Pulic, e, m. z= blá»en. V zloděj mlav^.
Pulinka, y, f., zdrobn. pulina. Sr. IL
Přisp. 266.
Pulk, pnique, nápoj v Americe oblíbený.
Vz Ott. XX. 981.
Půlka, y, f. 1= třícípý šátek plátěný
(půlksL pleny). Ces. 1. XI. 23.
Pulkava Pfíbik z Radenína. Vz Ott XX.
979.
Půlkopa. y, f. Kká. Sión I. 225.
Půlkový čepec (sešitý ze dvou schodných
dílců rovných k týlu i obličeji). Vz Ces. I.
XII. 200., dénkový. P. okno (ze dvou půli).
Sá. Prost. n. IL 178.
Půlkruhovité něco seříznouti. KP. IX. 17a
Půlkule (koule). Lbk. 71.
Půlkvič^H, n. Přišel o p. (půl f večer,
DSk. Km. 61.
Půlletně. Předplacením p., lépe: na půl
léta, roku. MS.
Půlměsícový výřez. Čch. Kv. 6.
Půlměsiékový. P. krajky. Vz Krajka.
Půlmira, y, f. P. byla míra obilní. Ces.
1. XL 179
Půlmptvý. Zvon IV. 247.
Půlmuž, e, m. =z kUitinec. Slad. Třík. 12.
Půlniee, e, f. = žena, která měla jediný
půl lán vlastni. Rais. Koř. 43.
Půlnoěka, y, f. :=: lampa na tdici která
svítí do půl noci. Us. Rgl
Půlnoénice, e, f. = divá Una, příbuzná
polednici a klekanici ; objevuje se od 12 do
1. hod. v noci. Vz Kšt Poh. 106.
PfllDOČDÍ — Pnrem.
321
Piilnočni slunce. Vz Ott. XX. 981. —
P., ihOy m. = hlídač dědÍDy, vachtař. Slez.
Vyhl. II. 315.
Půlnočnik, a, m. Když se měl kohout
stí ti (při stínáni kohouta), byl vezen na voze.
Před tím Šel p., jenž byl půl bíle a půl
^erně oblečen. Ten držel v jedné ruce sví-
tilnu a ve drahé koště, jímž silnici před
vozem zametal, aby vůz bez Škody mohl jeti.
Vz Jrsk. XXII. 146.
Půlo. Nižádný v půlo míli nemohl pivo
vařiti. Arrh. IX. 312. (1460.).
PuloddíL u, m. P. písně. Brt. P. n. XXI.
PůloddiloTý nápěv. Brt. P. n. XXXI.
Půlostrůvek, vku, m., zdrobn. půlostrov.
Jrsk. Xll. 261.
PůloTÍtě. Strana p. popsaná. Vin. I. 260.
Půlpanský rynk (kde bydleli půlpáni).
Zvon III. 12.
Půlpárový. P. krajky. Vz Krajka.
Pulpecen, cnu, m. n polouperen. Ott.
XX. H86.
Půlpole, e, n. Levé p. Vot. 75.
Pulpostni jarmark. Hoch 9.
Púlpruh, n, m. Kol. Her. I. 153., 321.
PůlHf &Tka, v, f. m kabát dělil wcž zpenzr,
Lašsky. Čes. I. XI. 115., Vyhl. II. 193.
Pulročák, a, m. = půl roku starý. Tbz.
Vlil. 100.
Piilsant, a, m. Listář. 15.
Půlsetinný poplatek. Kubl. 178.
Půlsetnina, y, f Tk. Pam. I. 287.
PulsometP, U, m. zr pf {stroj na dopravci
kapalin přímým tlakem páry. Vz Ott. XX. 982.
Piilstránkový. P. prosa. Čch. I. Pov. 8.
Fulstrychař, e, m. P-ři vyslídí prach
t me/.i koly (ml {-nskými). Tbz. III. 2. 14.
PCiltřetideňka, y, f. = půllřetidenni zim-
nice, febris intermittens semitertiana. Ktt
Půltucet, ctu, m. Před p-tem let. Nár.
list. 1898. č. 26.
Pfilvap, u, m. = půl várky. Vdovy mají
míti po půlvaru. 1697. H. Jir. Mýto 93. 1.
Půlvěneček, čku, m. Čes. 1. XII. 34.
Pulverisace, e, f, z lat. = rozměUéni
na praiek. Vot. 87.
Pulvíp, a, m. = holič, z Barbier. Val.
Nár. sbor. VIII. 36.
Půlvůz, gt. půl vozu. m. 1653. Mu8. 1903. 66.
PiiizlatkoTý. P. krajky. Vz Krajka.
P&lžejdliček, čku, m., zdrobn. půlžejdlik.
Sá. Upom. 21.5.
Puma, y, f., cuguar, šelma koČkovitá. Vz
Ott. XX. 984.
PumoTati koho: pumy (sněhové koule)
na«S házeti, Vz Opomuvany.
Pumpa důlní (jámová), dvojčinná (sto-
jatá a ležatá), dvonválcová, elektrická, fabri-
kaéni, jednočinná, jednoosá, jednoválcová,
kanál isační, křídlová (Tídeňská), lodní, na
hnojůvku, napájecí několika válcová, parní,
pístová, plynová, proudová, rotační, ruční,
stavební, strojní, studniční, Šikmá, tlaková.
transmissní, trífugální, víceosá, víceválcová,
vodárenská, vzduchová, zavodňovací, zkou-
šecí, železná. Vz Ott XX. 984. — P., pum-
pička, y, f., vz Osivka (rostl.).
PumpaTa, rostl. Sr. Ott. XX. 984.
Pamykl, nadávka. Slez. Vyhl. n. 335.
fCott: Dodatky k Cesko-ném. slovniko III.
PuncloTka, y, f. = kamenná nádoba
polévaná. Chod. Rgl. Sr. násl.
Pundový. P. nádoba = poUvaná, Slez.
Vyhl. 11. 198., hn^ídá kamenná. Litom. 62.
ťunčmassa, y, f. Rais. Lep. 194.
Punčocha. P-chami rozuměly se přečasto
nohavice, spodky. Světz. 1886. 387.
PunčocháK 16 9. Listář 89.
Punčochářský stroj. Vz Ott. XIX. 910^.
Punčoška, y, f. = obal zma v klasn^ pleva.
Obilí v p-kácb schne. Ešť. Lid. 13. — P.
v plynové lampě.
Punktor, e, m., punctorium (náčiní písařů).
Bhm. hex. 872.
Punktovni stupeň působivosti síry. Zach.
Test. 42.
Půnoc, i, f. =z půlnoc. Mor. MS.
Punš, Ví Punč.
Punt, u, m. P. (zonvák) = Čásť ženského
obleku, ukrytý za šněrovací pentli u živůtku.
Litom. 68.
Puntík, vz Punt.
Pantikár. e, m. =z puntiékář. Tk. Pam. I.
1.^2.
Puntíkovaný. P. notv. Nejed. 153., 154.
Puny, punas, vysoké a studené pláně
v Andech. Vz Ott. *XX. 992.
' Puohoř, e, m., ryba. Na Krumlov. Arch.
XXI. .MO.
Puoloh, U, m. zz položeni situace. Něčí p.
někomu pověděti. Frant. 24. 15.
Pupáčkal, u, m. z=z opekanec. Sbor. slov.
IX. 10.
Pupalka, rostl. Vz Ott. XX. 996., XVIIL
G56.
Pupavec, vce, m , ariegna. Rostl. drk.
177b.
Pupavik, u, m., rostl. Vz Ott. XX. 996.
Pupečnice, e, f. zz pupeční iila. Vz Pu-
pečný.
Pupeční k, u, m =z pupecni Híňra. Vz Ott.
XX. 996. Výhřez p-ku, prolapsus funiculi
umbilicalis. Ott. XX.
Pupečný. P. místo. Kol. Her. L 334.
P. houba, fungus umbilicalis, Nabelschwamm.
Ktt. Pupeční záoět, otnphalitis, Nabelent-
ziindung; zánět p-ní žíly, phlebitis umbili-
calis. Ktt.
Pupek, pku, m. Zánět pupku novorozeňat,
omphalitis neonatornm. Ktt. — Sr. Pupečný.
Pupen, vz Ott. XX. 997.
PupeneČek, čku, m., papula, kožní vý-
kvétek. Vz Ott. XVIU. 190.
Pupenník, u, m., umbilicus. Rostl. D.
88b.
Pupičky, rostl. Vz Pryskyřník zde.
Pupkookmžný. P. žíly, venae omphalo-
me!«enteriae. Ktt.
Pupkovec, vce, m., omphalodes, rostl.
Vz Ott. XVin. 765., XX. 998.
Pupolatek, tku, m., omphalobium, rostl.
Vz Ott. XX. 998.
Puporodka. P-ky, pupipara, hmyz. Vz
Ott. XVIII. 613., XX. 998.
Pupovník, u, m., bupleurum, rostl. Vz
Ott. XX. 998.
Puratylen, u, m., čistící átka. Vz KP.
X. 118.
Purem := půjdem,e. HrnS. 168.
21
322
Piirg-ace — PAzdni.
Purgace, e, f., z lat. Lék. B. 196». Vz
násl. Purgovati.
Purghart Rich., spis.
PurgOTati, z lat = Ustití^ přtíéisiui. Zach.
Test 149.
Purin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 54.
Purk, a, m.::^ zámek, z ném. Bar^'. Val.
Půrko, a, u.^topúrko. Volyně. Čes. I.
XIII. 125.
Purkraběci znak. Tbz. III. 2. 365.
Purkrabí zemský, barggravius, původně
strážce zemského brada; později konai
dozor nad veřejným pořádkem v zemi, a
byl také výbérčim mýt a cel. Dvoř. Mor. 92.
Purkrabinský dům. Kur. 30.
Purkrabovat někde. Tb^. III. 2. 340.
Purkyné Jan Ev. 1787.— 1869. Vz Čad.
122., 127.-129., Lit. II. 871., Svět. 1894,
ě. 51., Tk. Pam. L 492.; Fjman, boUn., 1831.
až 1882.; Kar., mal., 1834.— 1868.; Jan Ev.
ryt., inžin.. nar. 1860. Vz Ott. XX. 1003. až
1009. — CjfrU ryt. i^urkyné, spisov.
Puron, u, m., v Inčbě. Vz Vstnk. X. 590.
Porperky, pl., f., druh $en. iatu. LaSsky.
Čes. I. XI. 117.
Purpumě se rdíti 0ako purpur). Zr.
Zabr. 4.
Purpurolesklý. P. řemenf. Msn Od. 325.
Purpurolici koráb. Msn. Od. 347.
Purpuronosný biskap atd. Zr. Poes. 237.
Pusek, ska, m. Vezmi p. ů prasete. Lifieň.
Mtc. 1902. 120.
Působa, y, f = pŮMoheni. P-obou ducha sv.
porodíš syna. Adv. píseň. Mš.
Působitedlný. P. vlastnosf 1585. Uč.
spol. 1902. 24.
P&sobiti naé. To p-lo naň jako nenadálé
zablýskáui, pradké zaracbocení bromu. Tbz.
V. 6. 58. — veě: v materii. 1585. Uč. spol.
1902. 28. Na Slov. tohoto slova nemají.
Czam. Slov. 225.
Působivůstka, y, f., zdrobn. pAsobivosť.
Nár. list. 1885. č. 118
Půst. Sr. Ott. XX. 1011. Suchý p.. úrodný
rok. Ott. Kal. 1904. Zná půst, jako pes so-
botu. Vyhl. I/. 67.
Pasta. puMztaf y, f. = travinalá alep v niiini
uhenké. Vz Ott. XX. 1013. — P. Sedí při
pustách s bohatými, sedět in insidiis cum
divitibus. Ž. pod. Ž. klem.: v lakavách.
Pustě. Oči p. vytřeštěné. Čch. II. Pov.
209.
Pústenniči příbytek. Pulk. Lobk.
Pusto. Je tu prázdno, pusto, jako bývá
po zlodějích nebo po vyhořeni. Tbz. V.
6. 90.
Pustomyslný. Msn. Od. 60.
Pastory 1, u, m., philadelphus, rostl. Vz
Ott. XIX. 677., XX. 1013.
Pustosamotný hvozd. Msn. Od. 176.
Pustoširý třeskot zbraně, moře. Msn. U.
323., 265., Uym. 58.
PustoMtel, e, m. Vz Sláva (násl.).
Pastotlnayý kout. Nár. list. 1902. č. 69. 1.
Pasto vka, y, f. = sova, Vz Ott. XX. 1018.
Sr. Pndtík.
Pustý. Chodí z prázdného do pustého.
Val. Čes. I. XIII. 77.
Pus, refa (mezi houbami). Rozk. P. 843.
Púdčadlo, a, n., flaga, Rozk. P. 2506.,
flegina. Bhm. h«x. 865., flebotomia. P-dlem
krev púičetí. Milí. 114. Sr. PoSfadlo.
Púdéeti. Vz předeház. pnSčadlo. Nepůičaj
toho z paměti. R. otc. P. 370.
Púščitedlný P. uhlí. Ž. kap. č. 119. 4.
(MS.)
Pú^čný. P. krásnosti (pouStě), specioea
diserti. Ž. kap. 64. 13. (List fil. XIII. 380.).
Sr. Púščový.
Padka := dUo, nyní jen : ručnice. Vz Ott.
XX. 1014.
Pui^kařsťvi, n. Vz Ott XX. 1014.
PuSkašec, áce, m., pastviitě u Závodu
na Slov. Mus. slov. VII. 87.
PuškoYzdomý. P. záitita. Ott XX. 832..
1022.
PudkTorec, rce, m. Vz Prnstvorc, ott.
XX. 1022
Pui^pán. Vz Ott XX. 1022.
PúStadlo, a, n. P. bankové (naBekávač)»
scarificator. Ktt.
Puifttice, e, f, zdrobn. puika. Poslala mu
růcho v D>ci malé. Pass.
Partička, y, f, zdrobn. pustíce. P. rostlin »
pyxidium. Vz Ott XIX. 934.
Pai^tik, a, m., sova. Oct XX. 1023. Sr.
Pusto v kd.
Puta, pl., n., manieae. Pror. ol. 93^. I:sa.
52. 11. Sr. Pouta.
Patina = mřize. V zloděj mluvě. Sr. Pa-
bučina.
Putlina, y, f. rz střapec. Val. Čes. I. XI.
114.
Patnař, e, m. = kramáf, kupec (nadávka)
XVI. stol. Zvon II. 594.
Putr. Panímáma je pořádem jeStě jako
z putru. Pittn Sr. násl.
PutroYý. P. máslo = Čerstvé (nepře va-
řené). H. Jir. Mýto 96. 1. Sr. Putr.
Putrych, u, m., fumns terrae, Erdraucb.
Lék. B. 238*.
Puťara, y, f. = koŠ ze slámy na vejce.
Slov. Mus slov. VIL 58.
Půvabolicný. P. žena (půvabných licí).
Msn. Od. 278.
PŮTalový strop = podvalový. Čes. 1. XII.
226.
PŮYědi, n.zzdoba po ohidi. Hruá. 159.
PŮYřdkOYý Šat = polosvátecní, jenž
ženské nosí v neděli k púvědí (po obéd^).
Hrnš. 33.
Půvěry zzjpouéry. Šumava. Bgl.
Původ. O p-dech starSí duby vz Arch.
XIX. 550.
PŮYodČitý. Mark. Neujalo se.
PŮYodaik(!), n, m.zzgenitiv. Kle. 69.
Vůzáéic = poxdiji. Ddk. Em. 48.
Púzdro, vz Pouzdro. P., futrům. Bosk. P.
2522.
Půzednice, e, f., vz Pravidlo.
Půzim, u, m. = podzim. Klát Čes. 1. XL
368.
Půzimek, mku, m. =z podňmek. Hrna.
159.. 8.
Půzni, pútni -zz poxdni. Stráž. Liat fil.
1902. 251.
Pych — Qnadraplet.
323
Pych, u, m. = poraieni cizího majetku.
P. polní, vodní. Vz Ott. XX. 1032. O pychu
v starší dobé vz Arch. XIX. 552., 621., 623.
Pýcha roste mezi lidem jako konopí.
Rais. Vlast. 48. Koho sa p. chytí, netřeba
mu viacej trestn. Sbor. slov. VII. 130. Za
pýchou chodí palice (hůl). Lit. list XIX.
242. Kde p. roste, tam všecky neřesti. Tbz.
III. 2. 13. Chce pýchu hrát a nemá niČ.
Mufl. slov. VI. 111.
Pýchavka. Vz Ott. XX. 1032.
Pýchavý = Ayprý, vykyntdi. Mork jest
p-vý bílé barvy. Bkp. lék. J. hr. 209*. (Mš).
Pycheji^, e, m. =: pulAcvoree ; malj iloviíe.
Volyně. Ces. 1. XIII. 125.
Pychlens, vz Pichlena. Mš.
Pyj. Vz Úd mužský.
PyJoTý. P. žily hluboké, venae profnndae
penis. Rtt P. těleso, žalud. Ott. XIX. 445.
Pykánek, nku, m. =:: mUto ochranné^ útoHit*.
(ve hře). Ghiud. Rgl.
Pykati = m«íi7ť. Ktož mi přeíe, ra$ mi
pomuci p. a toho popravovati. Baw. Arn.
1532. (Baw. str. 184.).
Pyknografie, e, f.. z řec. Vz Skiagrafie.
Pyknometrický. P. methoda. Vot. 62.,
216.
Fjlez=hou9ata. V dětské řeči ve Slez.
Čes. I. XI. 842.
Tjnize ^1 peníze. Ostrava. Šb. D. 56.
Pyramidon, u, m., v Inčbě. Vz Vstnk.
Xll 58.
Pyren, u, m., (fenylennaftalin), uhlovodík.
Vz Ott. XX. 1039.
Pyrimidin, u, m., v luěbě. Vz Vstnk. X-
591.
Pyrit, u, m., nerost Vz Ott. XX. 1048.,
Vstnk. X. 819.
Pyritový výpražek (n výroby železa). KP.
.V. 143.
Pýro. a, n. = Hst těla hovězího dobytka.
Světz. 188fi. 483.
Pyroelektpicky. Tento elektrický proud
působí p. r. j. teprv po záměně v energii
tepelnou. KP. X. 112.
Pyroelektřina, y, f. Vz Ott. XX. 1050.
Pyrofon, u, m., druh varhánek. Strh.
AkiiHt. 369.
PyTogagol, u, m., v lučbě. Ott. XX. 1050.
Pyrogalolaldehyd, u, m., v luěbě. Vz
Vstok. XI. 121.
Pyrolin, U, m,-^lék k hojeni a pěslováni
kuze.
Pyronit, u, m., berlicis. Rostl. drk. \d7^.
Pyrosípový. P. kyselina. KP. X. 104.
Pyroskop, n,m = jehlanec trojúhelníkové
základny (v ciblářství). Vz KP. IX. 86.
Pyrosmalith, u, m., nerost. Vz Vstnk.
M. 834.
Pyrostibit, u, m. Vz KP. X. 229.
Pýrovec, vce, m. = pýr. Liptov. Sbor.
slov. IX. 44.
Pyroxen, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
716. 838.
Pyrpol, u, m. Vz Vstnk. XII. 57.
Pysk. Dvojitý p. (zaječí, rozštěp pysku),
labium duplex, cheiloschisis, coloboma labii,
labium leporinum). Ktt.
Pyskejř, e, m., místo: prytlepř. Dfi. Vz
HuJ. Progr. 17. «.
Pyskolicni rozštěp (kosý rozitěp obliče-
jový, meloschisis. Ktt.
Pyskoan, ryba. Vz Ott. XXII. 716.
Pyskový. P. čára, sulcus mentolabialis ;
p. žíly, venae labiales. Ktt.
Pysky = páperky, Stěpánovice. List. fil.
1902. 251.
Pyskyřicc m. : pryskyřice. Dfi. (Huj. Progr.
17.).
Py§či<, aufblasen. Slov. Sbor. slov. VIII.
69.
Pyšnočelý člověk. Msn. Od. 25.
Pydnoduchý muž. Msn. II. 268., Hym. 89.
Pydný myslí, že je z mouky (lepfií než
jiní). Ml. Bolesl. Čes. I. Xin. 176.
Pytám si^, pytám kie cztowiek scž^-
sliwy, tanec v Téšinsku. Vz Brt. P. n. 975.
Pýtaf koho. Pýtal moju dceru (ucházel
se o ni). Slov. Czam. Slov. 224. Radfiej stům
dať, ako jednoho pýtaf (žebrati). Mus. slov.
VL 110.
Pytel. To je p. dobroty (dobrý člověk).
Haw. Chamr. 146. Ty*s hodná pytle = aby
tě kat jako čarodějnici utopil v pytli. XVI.
stol. Zvon II. — P. = dýnko micky ženské
(Matze). Pr. Slez. Čes. 1. XII. 309.
PyteliTna, y, f., capactum (ve mlýně).
Rozk. P. 2387.
Pytl, a, m. Pytl — paú zz patlal, neiika.
KŠf. Lid. 13.
Pytlářský lid (pytláci). 1671. Čes. 1. X-
287.
Pytlenový stánek okrouhlý. Vz Ott. XIX.
909-
Pytlíček, čka, m. = nadávka zloději pytle
mouky. XVI. stol. Zvon II. 622.
Pytlík, u, m., vz Vreco. P. na tvaroh.
Nár. list. 1904. 138. 9. — To je p. na ně-
mecké mySi (o hloupém). Us. Rgl
PytloTací. Čisticí mlýnek s p-cím pří-
strojem. Nár. list 1905. 131. 21.
Pytlový cedák, das Beutelfiiter. Jind. 12.
Pzdéni. Rozk. P. 1261. Sr. Bzdění.
Pzdina, y, f. Pzdin k masti přičiniti.
Mast. M. 160. Sr. Bzdina.
Pzdíti koma kam: pod nos. Mast M.
83. 8r. Bzditi.
Q.
O, vz Ott XII. 1063.
Quadrát Bern., chemik, 1821.— 1895. Vz
Ott XX. 1063.
QnadrimolekuloTě. Vstnk. XI. 707.
Quadruplet, u, m. Motorový q. (čtyřkolý
vAz). Hlasy východočes. 9./6. 1902. Dhnl.
21*
QucQtio T- Radlicospodinový.
Quentin, n, m. = kventiik. Q. pepře, Lék.
B. 207a. dva k-ny mirry. 195^.
Quis Lad., básn. a spis. Sr. FIS. P. 709.,
Ott. XX. 1085.
f{uitt. Propustili ho (z dluhu) svobodna,
quitra a prosta. 1452. Z kn. arch. prai.
6. 89. Wtr. Sr. Kvit.
R, Ř.
R, Ř vz v Ott. XXI. 1 Změny hlásek r
a f v podřeČi polnickém. Vz HoŠ. Pol. 27.
— r-r dissimiluje se v r-/. Vz fluj. Progr. 7.
Ř ueni známo na uber. Slovensku (na
mor. Slov. jest známo). Vz Sbor. čes. 81., 84.
Ráb Václ. (J. Benátský), básn., 1807 (?)
až 1838. Vz Ott. XXI. 4, Tob 214.
Raba, y, f -sz stará kráva. Hluboká. List.
fil. 1902. 261.
Rabbinský. R. kolleginm. Ghet. 55.
RabčiČanka, přítok Biele Oravy na Slov.
Sb. si. 1901. 162.
Rabiátni = neurvaly ^ vzteklý. Ott. XX [. 9.
Rabijáš, e, m. =: roáií, DSk. Km. 50. Sr.
Rabiat v VIL 549.
Rábka, y, f. := kvaka, cukryna. Haná. Vyhl.
IL W2
Raboša, e. f . := tabule v hospodě, na
kterou se křídou zapisuje dluh jednotlivých
sousedů za propité pivo atd. Haná. Hoch. 39.
Vz násl. Rabuše.
Rabovník, a, m. zzkdo rabuje. 1717. Mtc.
1903. 20.
Rabuď, i, f., vz Rabudí v III. 6.
Rabun, u, m., panarum v VII. 137. oprav
v.: pandrum.
Rabuše, e, í.=z truhla. V zloděj, mluvě.
Rabusnik, u, m. = zamčený stolek.
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Rabu^ka, y, f. = lov. Slez. Vyhl. II. 29.
Rabyáka Jan, spis., 1822.-1896. Vz Ott.
XXI. 12.
RÍc Emil. ě. spis., 1853.— 1900. Vz Ott.
XXI. 12.. Tob. 214.
Racek Jan, spis. XVI. stol. Vz Ott. XXL
12. — R. Adoff, básník. — R. vodní, pták
Vz Ott. XXI. 16.
Raeemický. R. látka, sloučenina, kyse-
lina. Vz Vot. 82., 83., Vstnk. \l. 504.
Racibor, potok, přítok Oravice na Slov.
Sb. si, 1901. 162.
Racocha, y, m. = Člověk neupravený
hlavně co do hlavy. Volyně. Ces. 1. XIIÍ.
125.
Racochejr := rozcuchaný. Přídě na fa r.
(hrozba dětem). Štěpánovice. List. fíl. 1902.
251.
Ráěe, ete. n., cancrio. Rozk. P. 350.
Ráček, Čku, m., sanicula, rostl. Vz Ott.
XXL 17.— R. = druh hádanky.
Račí verS, palindrom. Vz Ott. XIX. 106.
Ráčik, u, m. = raníce, police na chléb.
Slov. Mus. slov. VIL 58.
Ráčlováni, n., rhot^smus.
Račová, é, f, potok, přítok Oravice na
Slov. Sb. 8l. 1901. 162.
Rád. Tak ju rádi mali, ako oko v hlavě.
Rizn. 173. Když se dva mají rádi, zahřejou
se na ledě a srovnají se na Šindeli. Litom.
74. Rád ea (má), ako pes palicn (hůl); Rád
ho vidí, ako svoje hriechy. Mus. slov. IV.
65. V. 28.
Řád soudní na Mor. za starií doby. Vz
Dvoř. Mor. 100. — Ř. dračí, podvazkový
atd. Vz Kol. Her. L 417.
Rada. Z pravidla žádají lidé o radu, abv
jí nenásledovali, aneb, když jí následuji,
proto, aby měli někoho, komu by mobli
vyčítati, že jim ji dal. Vrch. MuŠ. II. 33.
Rada Alois, spis. Sr. Tob. 214.
Řada = hřada. Hauer 14.
Radášek, ška, m. místo: raráSek v jíž.
Čech. Dš Sr. Huj. Progr 9.
Radiace, e, f., z lat. Elektrická r. Vz
Vstnk. XII. 432. Světelná a tepelná r. Ib.
XlIL 741., 750.
Radiant, u, m. Vz Strh. Mech. 15.
Radičina, y, f., hora v Oemerska na
Slov. Sb. si. 1901. 166.
Radikalism US, u, m. Vz Ott. XXI. 29.
Radimský Václ., č. mal., nar. 1869. Vz
Ott. XXL 31., ZL Pr. XXL 106.
RadioaktiTita, y, f. Zjev r-ty t j. vy-
sílání různých paprsků charakterisovanýcb
definovanými fysikalnimi i chemickými
vlastnostmi a účinky, u četných látek.,
Vz Ott. XXI. 32., Vstnk. XIL 390. nn.
Vstnk. XIV. 88. nn.
Radioaktivní látky, vz Vstnk. XIL 393.,
16., XIV. 91. nn., paprsky. Nár. list. 1903.
č. 157. 3.
Radiofon, u, m. = přístroj, v němž se
vzbuzuje toQ se střídajícím ozářením
tepelným. Vz Ott. XXL 33.
Radiografie, e, f., vz Skiagrafíe.
Radiokonduktor. Vz Ott XXI. 33.
RadiomeÝr, u, m. Vz Ott. XXL 35.
Radiozenital, u, m., v InČbě.
Raditi. Kto si ijedá radif, ten sa musí
trápit. Rizn. 69.
Rádi -um, a, n. = prvek působící ve
tmě značné osvětlení, a to jest výsledkem
energie elektrické; důležité pro lékaře a
chemiky. Vz Nár. list 1901. 85. 2., ZL Pr
XXL 2Í36. Radium a radioaktivní látky. Vz
Vstnk. XIV. 300.
Řádka. Na řádky, tanec. Vz Zavádka.
Radkonice, louky u Střížova.
Éádkovaci stroj, řádkovačka, y, f. Vz
Ott. XXI. 36. Vz násl.
j^dkovač, e, m. = řádkovad Kroj. Nár.
list 1905. 131. 21.
Rádi Eman. Dr., spis., nar. 1873. Vz
Ott XXI. 37.
Radlieospodinový průchodek, canali-
culus vomerobasilaris. Ktt.
Radlická — Rakač.
325
Radliěka, y, f. = iev na kaháii. Ša-
mava. Rgl.
Radlinský MiloS, psendon. Vine. Praská.—
R. 0/»rfř, spis. 1817.— 1879. Vz Ott. XXI. 38.
RadmiroT, a, m., rvbnik v již. Cechách.
1560. Uc. spol. 1903. XIU. 44.
Radná, Paoi r. (choť radního). Rbrl. DžI.
If). Sr. násl. Radňová.
RadňoTá. Pani r. (chof radního). Bydž
Káf. Lid. 5. Sr. předcház. Radná.
Radňovať =: hjti radnim, Val. Čes. 1. ! XIV. 384.
průduSkový, bronchiales, konsonierendes R.,
souéasn;^ 8 pohyby srdečními, herzsysto-
lisches R., suchý, trockenes R.^ vlhký,
fenchtes R. Ett.
Rachota, y, f. =: rachotína^ starý s^lj
dům. Nár. list. 1904. 107. 9. •
Rachotilka, y. f. = rachoceni hromu,
Z toho bude r. Sá. XX. 191.
Rachotka, y, f., vz Klapačka.
Rachvala, y, m. = dach, čert. Mor. Čes. 1.
XI. 276.
Raiffeisenka, y, f.. drah záložny (oo
Radodaree, e, m. Škod. II • 23., 1 34 ,, zakladateli Raiffeisenovi). Vz Ott. XXL
200.
Radodatný muž. Msn. II. 5., 20.
Řadolodni pornčnik, Linienschiífs-
lieutenant. Ott. XIL 288.. 540.
Radon F. X, spis. Sr. Tob. 214.
RadonoTice, pole u Červ. Lhoty. Čas.
mor. mns. III. 141.
Radoslav, fiovX7}cpoQog. Msn. II. 182.
Radost 1 r. sytivá. Tbz. V. 4. 61. Má
z toho r. jako žid z praSiviny a jako pes
z mésíčka (malou). Čes. 1. XI. 2tí9. Stfez
se zasvěcovati někoho v stopy svých r stí.
Vrch. MnS. I. 326.
Radosten, stna, o, vz Radostný. —
v kom. V Bohu jsou r-stni (veseli). Čch.
S. IL 274*.
Radošče = radosti. Kat. 6., Ev. olom.
133.
Radous Matouš, č. ma). f 1631. Vz Ott.
XXI. 44.
Radovati se o čem. R-val se o dítěti.
Gest. B. 101 »>. — se k čemu — l{»af% se.
Tomu člověku nic neudě ají (psi), než ra
du'i se k němu. Lbk. 37.
ňadovaf = diUtí. V zloděj, mlavě.
Radstvi, n. z= funkce v nějaké radě.
Kmk.
Radvan, u, m., od toho zdrobn. radvanec.
Dšk. Km. 42. Vz. Radvanec.
Radžié = mluvifi. V Opav. a Ostravsku.
Šb. D. 5». 0
Rafár = ? Slov. Vlč. Lit. L 315.
64., Vek. Vset 321.
RaiffelsenŮY. R-vy záložny. Vz Raiff-
ei^Huka.
Raiman Fr., prof. a spis. Vz Vyhl. 1. 104.
Rainer Vád. Vavř., čes. malíř ve středo-
věku Vz Zl. Pr. XXL 574.
Rais Kar., říd. učit. a spis., nar. 1859.
Vz Ott XXI. 69., FIS. Písm. 736., Tob. 214
Raisonýrovati = hubawui. Us. Rgl.
Rajbanica, e, f. = atrouhajié tisto z jem-
nější mouky s vejcem a zavařené v masové
polévce. Mus. slov. II. 26.
Rl^bOT&a, vně, f. = továrna va plechové
náčini. Záp Mor. Mtc. 1902. 22.
Rajbovňák, a, m. = dělník v rajbovné.
Záp. Mor. Mtc. 1902. 22.
Rájee, luka u Bzence. Čes. 1. XI II. 475.
Rajdák, n, m., tanec, Vz Brt. P. n. íí:U.
Rajdovačka, y, f., tantc, Vz Brt. P. n.
931.
Rajdovný = rejdovný. R. voj i= kterou
se vůz rejduje, řídí. Brt. P. n. 573.
Rajhradoboroe, e, m. R. Odysseus. Mbn.
Od. 354.
Rajka, paradisea, pták, Sr. Ott. XXL 73.
Rajnica, e, f. Hádanka: Křivé nohy,
vefke brucho, malý pyŠtek, velké ucho
(rendlík). Sbor. slov. 1900. 114.
Ri^i^če, e, n. = rajské jablko, Us. Rgl.
Rajolni pluh. Nár. list. 1905.
Rajská B. (Ant. Reizová), druhá chof
Raffinérský cukerní kartel. Nár. list. i Fr. Celakovského, 1817.-1852. Vz Ott.
1903. č. 312. 2. XXI. 74.
Raffinovaně jednati. Lit. L 392. Rajtarstvo, a, n. R-stvu se učiti. Lbk.
RaffinoYáni střibra, mědi, zlata atd. Vz • l^^- , ^ ^^
KP. X. 172., 190., 184., 208. Rajteračka, y, f. = jezdkyné. Kdyně.
Ra^lán, u, m. =: vol?iý svrchní kabát. ' ^^1*
Raholina, y, f. = ipatná půda (země). lUjterák, a, m. = jezdec Kdyně. Rgl.
Tbz. 111. 1. 154. Rajzák, a, m. Obchodní r , z něm. Rei-
Rach, u, m. = rachot. Hřmot a r. při- se^der. Rais. Lep. 299.
valného potokn. Msn. II. 71.
Rak, a, m. Vz Ott. XXI. 75. Kdo chytá
Ráeb, u, m. = hrách. Na Polensku. Šb. , raky, měj pozor, aby moucha, která na
D. 41. raka sedla, nepřeletěla mu někam na tělo,
Raoba je tolik, jakobychom my řekli :|nebof na tom místě uiělal by se mur, bo-
bezmozký. Chč. S. 11. 194^ ^ lestná nemoc. Mtc. I. 1897. 60. Nekupíte
Rachati v III. 17. Žáby oprav v: Žáby.
Rachavý zvuk (nůžek narážejících pfi
střihání na desku stolu). Rais. Lep. 17i\
R. hlas. Ib. 180.
Rachnoati Jak kde. Rouchem rachnnia
vesla po hladině. Msn. Od. 185.
Rachot. Trubicový r., amphorichess
Kasseln. R. (šelest), strepitus, bublin malých,
kleinblasiges Rasseln, velkých bublin, gross-
blasiges R., chřestivý, ronchns s. renchus,
raky (nepůjdete se mnou domů)? Sbor.
slov. VII. 130. Malá voda, malý r. Rizn.
168. — R, tan^c, Brt P. n. 823. — R.,
souhvězdí. Sr. Ott. XXI. 77. Kdo se narodí
na raku, nic se mu nebude dařiti, vše mu
půjde nazpátek. Mtc. 1. 1897. — K,jnemor,
Sr. Ott. XXI. 77. Vodní r., snět ve tváři,
noma, cancer aquaticus. Ktt. Sr. Rakovina. —
R. Jan a Jos., spis. Sr. Tob. 214.
RakaČ, e, m., concha. Rozk. P. 93.
326
Rakárna — Rapotati.
Rakárna, y, f. = mistnotf, kdo chovají
raky. Nár. list. 1902. é. 233. 14.
Rakev, kve, f. Namane-li se ti někde
nová r., netaž se, koho y ni ponesou, sic
to%adei ty sám. Mto. 1. 1897. Obr. 30.
Raklinice, zaniklá ves na Znojemska.
Vz Mtc. 1903. 156.
Rakoň, ě, m., kopec v Gemersku na
Slov. 8b. si. 1901. 166.
Rakopun. vz Rakopně.
Rákos. Sr. Otr. XIX. 690.
Ráko§inatý. R. tráva. Stan. III. 86.
Rákosniček, pták. Vz Ott. XXI. 79. —
R. An^astin, spis . Sr. Tob. 214.
Rákosnik, a, m , pták. Vz Ott. XXI 79.
Rákosováni, n. R. stropů. Vz KP. IX.
301.
Rakousko, a, n. Vz Ott. XXI. 82 nn.
Rakouskouherský. R. banka. Nár. list.
1903. ř. 174. 5.
Rakové červeny. Us. Rgl.
Rakovina, y, f, carcinoma, cancer. Vz
Ott. XXI. 262. R. plícnf, Ib. XIX. 926^. R.
jicnn, požerákn, c. vesophagí, SpeiserOhren-
krebs. R. nosoí, rbinocarcinoma, plicoi, c.
pnlmonam, rosolovitá, Gallertcarcioom, syro-
vateénic ( blan syrovatečných), pohrudnice,
pobřiinice, srdečniku, válcobuněčná, c. cy-
lindrocellulare, r. kosoiatá, carcinoma vil-
losum, Zottenkrebs, mozková, sarkom rako-
vitý mozku, sarcoma car<;in()matodes cerebri,
Himkrebs, pokožková. Epidermialkrebs,
prostá (vláknitá), simplex, tvrdá, scirrbus,
vodnatá, cancer aqnaticns, Wasserkrebs. Ktt.
— R., přenesené. Úž i do kostelů dostala se
tato společenská r. (vada). Zvon m 423
Rakovinný vřed, nlcus carcinomatosum.
Ktt.
Rakovo, a, n., hora v Gemersku na Slov.
Sbor. slov. 1900. 153.
Rakušanstvi, n. List. fíl. 1904. 396.
Rakyja, <^, f. = kořalka % hroznovjch vj-
tlaékú, Val. Čes. 1. XI. 49.
Rakytina, y. f.. vrch v Gemersku na
Slov. Sb. 8l. 1901. 166.
Rakytle =: r«cA«;7ř«. 1638. Vést. X. 10.
Ralba, y, f. ■=. /aroa, Volynž. Čes. 1. XIII.
125.
Rám parního stroje. Vz KP X. 269.
Rambusek Jos. Dr. spis. Sr. Tob. 214.
Ramenár, e, m. =: élovik silný, hrubj.
Li tom. 51.
Ramenni bolest, brachyalgia, bolest
kloubu r-ho, omalgia. dna kloubu r-ho,
omagra, arthritis articulationis humeri, kost,
os brachii, brachium, tepna, arteria brachi-
alis; Ktt.
Rameno. R-na := různoběžné strany licho-
béžnikii. Vést. X. 107. Sr. Půdice.
Ramenonožci. Vz Ott. XXI. 274.
Ramenoploutvý. R. ryby. V^z Ott. XXL
276.. XXIL 414.
Rames Václ., 6. kronikář, f kol. 1599.
Vz Otr. XXL 276.
Ramfál, n. m. 1= veliký km něčeho. Us.
místy. Rgl.
Ramoky = tedmikráša. Slez. Vyhl. II. 278.
Rampa, y, f., z fr. = nakloněná cesta;
v ii<ic{raži = stonpajici vjezd na zv;^šenou
skládku, někdy tato skládka sama; v di-
vadle = řada lamp na pokrají jeviště. Vz
více v Ott XXI. 278.
Rampampula, y, f. = nápoj m lihu, v němž
se vařil cukr a skořice. Slez. Vyhl. 1. 2O0.
Rampouch (ledový), vz Rřenec. — R.=lro-
minek v podzemním vinném sklepě. Bzenec
Čes. 1. XIII. 475. — R. = otvor pod ohni-
štím. Mus. slov. IV. 26.
Rampulik, n, m. = ilutý, velký knoflík
kovovfl LifteA. Mtc. 1902. 106.
Rámusidlo, a, n. = co ddá rámtu Nár.
list. 1904. ó. 32. 2.
Bámnsováni, n. = dUáni rámům, Pokr.
1885 a. 355.
Rána = poraněni. R. bodná, řezná, střelná
atd. Vz Ott. XXL 281. — U.=z udeřeni do
zad: buchanec, buchta, sntenec. Us. ~ R.
bozi =: mor. 1531. Schulz 16. — R. božiho
pošla :=z hromu. To působilo jako r. božího
posla. Zvon III. 37.
Ranavý =1 TOo/Zcí rány. Chorý a r. Sbor.
slov. 1900. 139.
Randa Ant. ryt., dr., dvorní rada, pmf
a spi8. nar. 1834., sr. Mus. 1905. 15S., Zl. Pr.
XXI. 357.; HippoL, kněz, spis., 1836.-1896.
Vz Ott. XXI. ií86. nn.
Randličky, rostl. Vz Orlíček, Stračka zde.
Ranice, ts. f. v/. RáČik zde.
Rank ./o«., ě. lexikograf nar. 1833 Vz Nár
listy. 1892. ě. 94. 3.; Ji. Kar, spis. 1838.
až 1890.; Kar., spis. 1870.— 1899. Vz Ott
XXI. 290. nn.
Ranlékařstvi, n. R. dětské. Kinder-.
oční, Augen-, vojenské, Militar-, zubní
Zahnehirurgíe, Ktt.
Ranlik, u, m.=:rendlik. Lék. B. 207b.
Ranni. Jest neděle, nutno, aby dobytek
do ranní byl napasen. Sá. XIX. 195.
Rannik, a, m. zz poraněný ? Stib. 50. —
R., rostl. Lék. B. 222b.
Ráno sa ma nechce, večer sa mu fali
(jest obtížné) Sbor. slov. VUI. 85.
Rano§t. Před5el]sem v r-sti. Ž. pod. 118.
147. in maturitate; Ž. witt.: v Čaa zralÝ.
(MS.)
Ranový. R. noha (mající ránu). Sbor.
slov. VII. 97., IX 49.
Rantlovka, y, f =1 tukně « lemovánin. Šu-
mava. R^l.
Ranu^e, ete, n. = dítě brzy po svatbé
narozené. Svěcz. 1882. 558. Sr. Brzák.
Rapa, rapěnka, y, f., vz Vodnice zde
Rapanda, y, í. ^z zlodějka. Šumava Rgl.
Rapatrosiť = zataraeiti. Liptov. Sbor.
slov. IX. 46
Rapčal. VySion (vySel) na buben (na mi-
zinu), pdjde s rapčalom na Maďary. Mus.
slov. IV 79.
Řápek, pkn, m. := otrhaný keHk (jahod
atd.). Horažď. Kub. List. fil. 1902. 251.
Rapik, u, m., petiolus, v bot. Vz Ott
XXI. 685.
Rapina, y, f. =? Hanbila sa za svoje
r-nv na nose. Phfd. XXII. 68.
Rapotáč, e, m. Ta ntružlikajú dřevené
koně a poveterné r-če. Čas. mus, V. 22.
Rapotati = repetiti, brebtati. Slov. Čes.
1. XII. 576.; odřikávati. Mus. slov. II. S5.
Kapota vý — RfeDÍ.
RapobiTý. R. straka. Št. (Lit. II. 66.).
Rapouehstý = trudovitů. Mor, Brt. D.
i;i. 3(7.
lUps, D, m. = fejAn. Pr. Slei. Če«. I.
Xn. a09. — B. = hloutmi. Chytil ho r. Us.
Raptura, j, f. = Bylo oékolik knib,
do nieht iundnf věci vpiaoTaly ae r-roa.
Sv^ts. 1890. 461.
Rařa, falu = xáře. Opava a Ostrava.
6b. D. 58.
Rarach, Bar^ek - duch domáH, slomy-
XIIL 452. - R. = maU, htAená dioka plnil
dÍTokustj, iivoati a nitěpadooiti. KiC. Pob.
199.
RaráSkoTitý. Mas. 1904. 485.
Raráilkový. B. amysIaoBt. Lit. I. 354.
Raroch, a, m., faloo laniarias. Tz Ott
XXI. 301.
ftas, u, m. = fota. O obriceot řasóv od
ok<.Rha«.
Řa§a, al^a. Vz Pryakyhiik zde, Ot& XXI.
•Mi^- — R. vifek oínleh. Prcháni řaa. mada-
rosis, ptiloBiB, \chltpeDi řas v oko, trichiasis.
KM.
Bascovina, y, f. ^ kmlnovka. Slov. HuB.
slov. VIII. 23. Sr. Rasca, Rasoovka.
Ras-kobylka, y, m. — dHí lidi, p. Fianc.
Jrsk. XVn. 23.
AáskoTáni, n. Ř. a vfSivek. Kár. list.
19i>;i. é. 168. 13.
ŘásnokMdlý. Vz Ott XXI. 303-
AasDo^tý. Ě. diTka. Msn. Hyoi. 43.
ňásDŮt = lainůt. Mor. Hi. ezc.
Řasný. fi. hnba^^faVafcii,- Mj/rotiá. Litom.
75.
:Řa90hoaby, ohycomyceteB. Ott. XXI.
303 , XIX. 691., 744., 844. Vz Houby řasioi
podobné.
Rasoetaa. R-cby = dřevěné vidle. Mua.
■lov. IV. 14. — R. = parohovitá žnřka
n páku. Ví Cas. djub. V. 35.
ňasosloha, y. f. = dnih obUtk-. Ott. XXI.
303.
Rasoiky -= padáeky, jimií f« kladou po-
UiM do prtku. JiiJD. List. 61. 1902. 251. Sr.
Racoiky. Tři uoci boly oĚi na r-kách {ne-
apaly). Shoř. slov. VIL 132.
RaHtroTac( stroj, ústav, Rastrier-. Rgl.
^§uplllý. Ř. roacbo ^ fa*naté. Zr. Čar.
781.
kovjce.
RaSefc Eat., 6. mal, uar. 1861. Vz Ott.
XXL 3')7., Zl. Pr. XXL 323.
Ra^lÍDa. Vz Ott. XXI. 808.
Ragelináfský. R. ikola, kars, zkuSebni
etanice. Vz Ott. XXL 312.
Ra^elinik, u, m., sphagnnm, Torfmous,
rostl, Ott. XXUL 806.
RaSellnný. R. drf, melassa, knltnra,
lázně (slatinn6), stelivo. Vz Ott XXL 312.
Ra^elinoTltý. R. půda. Ott XX. 4.
Ra^in AloU dr., adv. a spis., nar. 1667.
Vz Ott XXL 316,, Tob. 214. — R. Jo:,
apis. Tob. 214.
RaSka, y, f., dédini
Sbor. slov. VIII. 145.
RaSloTCť, pole n P
mas. 111. 141.
Raiple, e, f. R. j<
»ÍH má místo tárazú :
vzdálené. Vz Ott XIS
RaSták Aufastin, i
Olt. XXI. 317.
Rat^Jnlce, e, f. =
SioD L 154.
Rátaf sa mezi co
Sbor. éee. 53 — s £fi
r. (vitmati si ho). Czai
Rathoasový. R. kn
RathonzskJ-. K. pri
Vz Kathousni.
Rathůsni = nihc
Po-t. G8»,
Ratibořka. potok vi
Rationalista, y, m.
Rationalistický výl
BatlSče, e, d. = m,
R. 9!i.
Ratořesl ~ ratolerí
Rauáar Jos., spis,, ni
.129., Zvon IV. 278., T
Raatenkranz Pr., a
Ray = mýdlo ta (!«;
Ifi02. fi, 119 str, 6.
Raýman Bobasl.. pi
Vz Otr. XXI, 835., To
Raymann Fr., spis.,
XXI. 335.
RayonoTánf, n. R
krajin, vu kterých se
vody (rayony). Kaídý
kázáu byl nríltéma cul
z obvodn tobo nemohli
varu jinému než tomu,
Vz více v Ott, XXI.
č. 175., 17., 1904, 23. ,
Rayonový. R. ohrai
141. ai. Vz Rayonová
Bayzi. Kuofi z pl
z rayza plavý; Koník n
114.
Razím Jos., spis. T
Razítko, a, d., ví (
RazlaTÍčka, v z Gui
RAzráz. Proudy íen
Razum ^ rozum. O
Raž, e. f,, vz Penise
Ráž Arnoít, báin. Z
Tob. 21 4.
Ražebna, y. f. Ryt
lisí. 1902. t. 234. 2.
Riiek, žlcu, m. Hlii
(Lit. II. 94.)
Raženie, o., gnben
čtyř marinářóv. Milí. 1
Rážeti co: hroSky.
Ražnlak, a, m, =
Spiesaer. Slov. Sbor. s
rb m db : svarba —
Abachan. n, m. ::=
Čes. I, XL 38.
Ríeni, n. = >Ub. O
Arch. XIX. 559., 628.
328
Rdesno — Uegestovati.
Rdesno, a, n., polygonům, rostl. Vz Ott.
XX. 173.
Rdest, o, m., potamogeton, rostl. Vz Ott.
XX. 321.
Rdestovitý. R. rostliny, potamogetona-
ceae. Vz Ott. XX. 332.
ReaktiTnosť, i, f. Vot. 248. Sr. násl.
Reaktivovati = do předešlého šlavu uoéšti,
obnnviti.
Realisačni tlak. Nár. list. 1903. č. 312. 22.
Reali8m-us, n, m. Vz Ott. XXI. 342.
Realistickosymbolieký. Nár list 1905.
56. 3.
Realistni sloh. Nár. list. 1905. 64. 13.
Reálni a reeUni, rozdíl. Reálni =: věcným
škuteénij (nejen myšlený); retllni zz poctivý,
spolehlivý, bezelbtný. Sterc. Reálii ( ný).
R. škola, gymnasium. Vz Ott. XXI. 343., 346.
Reálnost, i, f. Věcná r. života. Nár. list.
1905. 15. 13.
Rebec Job., spií., uar. 1842.; Tom,, spis.,
nar. 1844. Vz Ott. XXI. 348., Máj. III. 13
Rebellský. Šelma r-ská (nadávka prole-
Btantům po bitvě na Bilé Hoře.) Zvon II. 623^.
Jiebenáč, e, m. = kruh zavéšený na ra-
menech kola, jenž se skládá z kruhu a lo-
patek. Tábor. Čes. 1. XI. 60 Sr. Hřebenáč.
— Ř. = trakař, Dfik. Km. 49.
Rebentit, m. brebentit QWíq^, Dfi.) Sr.
Hnj. Progr. 19.
ftebice, e, f. = hřebice, hřebná kobyla. Us.
Dšk. Km. 41., Hoš. Pol. 142.
Řebiček Jos.. hud. sklad., 1874 až
24./3. 1904. Vz Ott. XXÍ. 349., Zl. Pr. XXI.
27B., 300 s podob.
ňebřadlo, a, n. (lenoh lavice) = kanape.
DSk. Km. 12.
ftebHl^ek, Čku, m., achilles, rostl. Vz Ott.
XXI. 350. ň. pije se v odvaru s kořeny
rajského kviti a jitrocele proti souchotinám.
Nár. list. 1903. é. 285. 3.
ftebHnka, y, f. Ř. u trakače. Liť^m. 64.
Rebuilka, y, f., reboulia, rostl. Vz Ott.
XXI. 3511.
Rebulace, e, f. = remunerace. Mor. čes. 1.
XI. 272.
Rebule, e, f. = zadek, zadnice. Dám ti
rýčem po r-li. Mus. 1864. 315.
Rebu§, u, m. Vz Ott. XXI. 350.
Reeeptaciil-um, a, n., z lat. -=2 jímka
dettiUacniho apparatu, kde 80 srážel de-
stillát. Zach. Test. 149.
Receptivný. Pružná robustnost stále r vná
a produktivná. Nár. list. 1904. 3. 13.
Receptori-um, a, n. z= recipient u alem-
biku, Zach. Test. 143.
Reeess, u, m., z lat. = tmloHoa, při níž
se čini ústupek od původních nárok ň. V z
Ott. XXI. 353.
Reeitaéni ton. Zl. Pr. XXII. 75.
Řecko« a, n., vz Ott. XXI. 358. nn.
Řeckořiniský starověk. Vést. X. 181.
Reeordman, a, m. (rykórdmen, angl.),
v mluve cyklistů zzví^fe. Nár. list. 29./10.
1899. Dhnl.
Reetus := P. Hofer, spis.
Řeč. Vz Ott. XXI. 373. Chorobná ř.,
dysphasia, lalopathia, logopathia. Ř. se mluví
a voda teče. Bylo o tom řečí, jakoby byl
někdo mlýnské kolo spnstij. Hik. VL 67.
To je řeč, jako s kozu otčenái. Us. Čes. L
XI. 484. £. je jako proud, ta se nedá za-
stavit. Hlk. V. 40. Dajme si, Čo komu svědči
a konec je vSetkej řeči. Rizn. 167. Národa
itit a meč jest jeho mra? a řeč. Čcb. 11.
Pov. 231. Spravme reč a podione preč. Mus.
slov. VU. 90. Sr. Vlast I. 219. — Jt Kol'ko
řeči bovoriš, za toťko Tadi platid. Sbor.
čen. 15.
Řečena, y, f. ^ řečeni, áUvo. Takéž
v )iných mésicich počítati máS po jiných
ř-nách a po jich čtenáeb a po jich sřečeoie.
Lék. B. 42*.
&eéice, louky u Červ. Hrádku. Cas. mor.
mus. III. 141.
Iteéik, u, m., pistacea, rostl. Vz Ott. XIX.
797.
Řečina, y, f., loica. Kozk. P. 1519., R. 85.
nečitý. Ř. voda = řHná. Tbz. V. 6. 93.
Reélivý zr AotřomiJ. Ve Spiěi. Sbor. slov.
IX 49.
Řečnice, e, f. Je z ní malá ř. (o malém
děcku, když začne žvatlati). Us. Nár. sbor.
VIII. 19.
Řečníky = klepy. Purkarec. List. fil. 1902.
261.
Řečově někomu se odciziti (řeči). Sb. si.
1901. 168.
Řeřský = j^eribý. Míli. ]26>.
Redaktorování, n., redaktorovati. Lit. IL
769
Ředkev je ráno jed, na oběd jedio^ a
večer medicína. Mns. rIov. IV. 27. — Ř.,
ředkviéka, vz Řetkev. Ř. mořská, vz Křen.
Ř. ohnivá, vz Ohnice (zde).
Ředkve, e, ředkmika, y, f., vz Řetkev.
Ředlnosta (!), y, m,z=geaerál. Pohl.
Ředončký, řidoucký = velmi řídký. Us.
Mí
Ředounký := ředouiký. Ř. voves. DŠk.
Km. 34.
Reellni, vz Bealní.
Reflektant, a, m., z lat. = uchazeč. Ott
XXI. ií87.
Reflektometr, u, m. := přístroj k měřeni
indexu lomu. Vz Oct XXI. 387.
Reflex, u, m. Vz Ott. XXL 389.
Reforma, y, f, Vz Ott. XXL 391.
Reformace, e, f. Vz Otr. XXI. 392.
Reformát, a, m. = kalvinista. Fel. 28.
Reformní banket, katolicismus, strana,
ústava, židovstvo. Vz Ott. XXI. 31^4.
Refrakce, e, f., z lat. Vz Ott XXL 3%.
Refraktomctr, u, m. Vz Vor. 68., Vstnk.
XIII. 731.
Refundace, e, f., z lat = vrdreni, spla-
ceni.
Regál Kar., spis. a prof., nar. 1857. Vz
Ott XXI. 389.
Regalie, z lat. = znaky kráťwské moci
(insignie, klenoty). Vz Ott. XXL 399.
Regent, u, m. = pravidlo. Sprav se tímto
r-tem. Frant 51. 22.
Regentství, n., z lat. =: vladařství. Vz
Ott. XXI 403.
Regentovati co : listinu =: regesten opa-
tHti. Mtc. 1903. 316.
Regiment — Relaia.
329
Regiment, u, ui., z lat. R. ujiti =z vládu.
Kom. Did. 285.
Registra, vz Registr, Ott. XXI. 406. Re-
gistra rozliéuých relaci, insinnaci a reskríptů,
Schalz Kom. 174., vielikýoh dobrozdáni,
sdělení a zápisů, 175., deposici, 177., pěně-
žitá, 177., škodní (obesláni ze škod), 178..
komornická, 179.; pAhonná, vz Půhonný;
svědomí (obsaboji svědomí svědků oboa
stran se soadícich: axamitová, bílá, černM,
červená, lvová, úzká, zelená atd., vz Pů-
honný); nálezová, vz Nálezový. R. přizná-
vací, »oada komorního, svobodnická, nrbnroí.
Svobd. 160.
Regner Jos., kn. a spis., 1794.-1852.
Vz Ott. XXI. 409.
Regulátor, u, m. R. stroje Beyerův,
Bassův, cosinusový, Hartuogův, hydraulický,
osový. Porterův, Prftllův, Tollův, Trenckův,
peřový, plochý, výstřední kovy. Wattů v,
Wyssův atd. Vz Ote. XXI. 412.-416., KP.
X. 311.-31.7.
Řehák Ani., spis., 1809.— 1851.; Jan,
spis., 1839.-1895.; Kar., spis., nar. 1843.
(Tob. 215.); StanisL, spis., nar. 1854. Vz
Ott XXI. 417.
iiehákoTá Eliška, spis., nar. 1846.; Anna,
spis., nar. 1850. Vz Ott. XXI , 418., Tob.
21.'>
ftehoceni, n. ziz řehtáni. Rld. II. 143.
Řeholiti se = neváhii «e smáti Li tom.
52 . Rais. Koř. 9.
Řeholná, y, f. = kláitěr. Pohl.
Řehoř. Chození, říkáni žáků v den sv.
Řehoře. Ve Čes. 1. XI. 406., X. 453., XII.
2Sf>., Brt. P. n. 562. nn., Vyhl. II. 32., Vlast
I. 161. Na svatého Rehora idú sneby do
mora (moře) Sbor. slov. VIII. 83.
ŘehořoYský Václ., prof. a spis., nar.
1849. Vz Ote. XXI. 429., Tob. 215.
Řehořský. íi slavnost, glossy. Ott XXI.
429.
Řehotavý smích. Kořnk. 72.
Řehtati = řehotati. — se jak: do strhári
(Sinati). Strn. Pob. 96.
Řehtalka, y, f. = tmiMek. Pittn. Vz násl.
Řehulena, y, f. = šmtiek. Lepší ř. nežli
ski^^bna. Pittn. Vz předcház.
Řechotat zz hrčeti^ drnčeti; fehíati. Val.
Če*.. I. XI. 225., 47.
Řechtavý = potíte. V zloděj, mluvě.
Reichert Jan Dr. spis.
Reiehstádter F. R., red. Toh. 214.
Reiehumberácký=:2t6«rec^. Reus. Vlasf.
318.
Reimann J., red. Tob. 214.
Reinsberg Jos. Dr., prof. a spis., nar.
1844. Vz Ott. XXL 443., Zl. Pí-. XXI. 526.
Reinwart Ant, 6. nakladatel, red., nar.
1856 Vz Ott. XXL, 444., Tob. 214
Reisner Kar., č. mal., nar. 1868. Vz Ott.
XXL 446.
Reiter Jos., Č. spis., nar. 1840. Vz Ott.
XXL 447.
Rejbátko, a, n., asi zdrobn. rej ba - ryba.
DSk. Km. 34. Sr. Rejba v IL Přisp. 271.
Rejceeh, n, m. = obecnj cech. Smích, a
Zbrasl. 629 (Mg.).
Rejcerty = rejčarty. Ghet. 24.
Rejdigté pro dobytek. Vz KP. IX. 390 ,
405.
Rejdný vůl = kterým lze dobře rejdovati,
obratný, ĎeŠtná. Mš. Sr. Nerejdoý. R. ples
(tanec). Msn. Od. 116. Sr. Rejditi.
Rejdovačka, y, f. = pila s úzkým plechem.
KP. XI. 9
RejdoTák, u, m., tanec. Vz Brr. P. n
846.
Rejhani = RejČkovŠtí v Ledečsku. Vz
Čes. I XI. 405.
Rej holiti se. Prohýbal se a jen se r-lil
(řehtal). Zvon IIL 422.
Rejhradský klášter. Kol. Her. I. 120
Reji^tě, é, n., Spielplatz. Msn. II. 350.
Rejkan, u, m. R. n tkadlcovského stava
slonžl k tomu, aby se osnova do vratidel
dobře nabalila. R. slově též: točen. Litom. 67.
Rejnička, y, f. = úzká aliéka spojajfcí
namésti a ulici rovnobéžnou. Kbrl. Džl. 14.
Rejnok, a, m., ryba. Vz Ott. XXL 451.
Rejový. R. hra. Nár. list. 1903. č. 163.
4. Sr. Rej.
Rejpoň, ě, m.:^rejpal. Vy jste r. Rais.
Lep. 175.
Rejsek, ska m. = hmyzožravý ssavec.
Vz Ott XXI. 452. - R. Jos., spis. Tob.
214. — R., sku, m. zz triihUřský nástroj,
k označení stejné síly a Síře. R. obyčejný,
řezací. Vz KP. XI 8.
Rejstřik, u, m. Tlumila hlas do měkkých
r-ků. Zvou III. 232.
Rejžák, u, m. zujahelnilr, nákyp z jáhel
a riie. Krkonš. Čeť». I. Xlll. 175.
Řeka, vz Ott. XXI. 453.
Rekce, e, f, z lat. = řizeni, vazba, Ott.
XXI. 456.
Řekla, y, f. = kabát spadající aŽ do po-
lovic stehen. Val. Čes. 1. XIII. 447.
Reklamní plakát. Nár. list. 1903. č.
141. 15.
Reklík, u, m. = ? Musím si hTarlaf r.
(nějaký oblek). Pohrd. XXII. 227. Sr. Řekla.
Rekognice, e, f., z lat. = opětné seznáni,
rozpoznáni] uznáni, stvrzeni (příjmu atd.); list
přiznávaci. Vš. Vz Ott. XXL 457., Stieb.
25.. 143., Jir. Pro ve 211.
RekogniČni řízení. Stieb. 135. R. po-
platek dávaný od uživatele cizí půdy jejímu
vlastníku na uznání jeho vlastnického práva.
Vz Ott. XXL 457.
Rekolaudovati práci = opět schváliti
(z 'ar.). Nár. list. 1904. 187. 2.
Řekové. Vz Ott. XXI. 458. nn.
Rekriininace, e, f., z lat. = obviněni;
výčitka.
Rektifikator, u, m., přístroj v lihovarech.
Rektořlk St., spis., nar. 1869. Vz Ott.
XXI. 527.
Rektorys Jan, spis., nar. 1841. Vz Ott.
XXI. 527 , Tob. 214.
Rekurs, z lat. R. proti soudnímu nálezu,
vz Ott. ňíz. IIL 5., 13.; R. čili stížnosf
(u soudů), vz ib. m. 108.-129. ; R. na soud
nejvyšší čili re višní. Vz ib. IIL 1?6. Sr.
Stížnost (Ott. XXIV. 136.).
Relace, vz Relatio, Relator.
Relais v telegrafií, při elektrickém osvět-
leni. Vz Ott. XXL 528., 519.
330
Relatío — Reseda.
Relatio, lat. = odeslání od jednoho či
vycházející z pojmu n. určitých představ
ku pojmům dalfiim. Zach. Test. 149.
Rrelator, a. m. O r-řích a relací v starfii
dobé. Vz Arch. XIX. 668.
Reliéfní uměni. Sb. si. 1902. 78.
Religijni fond. Mš. (z lat.).
Reliquijiii kult. Chyt 4'2.
Réma = reuma R. mne trápí. 1449. Čes.
1. XI. 283.
Řemen. Vz Ott. XXI. 636. Vyhánět ji
odrůd nebudu a vám na ř. ji také nedám.
Zvon IV. 263.
ňemenář§tTi, n. Vz Ott. XXI. 537., XXII.
751.
ňemenatka prostá, rod tašemnic. Vz li-
gu la v Ott.
Řeménkový bičík. Tbz. V. 6. 383.
Řemeský = řemeilnickj, artificum (manns).
Gl. roudn. 23^.
Řemeslo. Vznik a zdokoDalováni reme-
sípl. Vz Mus. slov. VIII. 21.
Řemesnik, a, n. =: řemeslník, Gl. roudn.
6*2«.
Reme§ Mauric Dr., spisov.
Řeminkái', e, m.zz: pohodný, Čes. 1. XI.
370.
Remisa, rtmiza^ y, f. := kolna pro vozy ze-
lezuiéné, elektrické ^ vozovka, Ott. XXI. 642.
Remize. Kamení mlýnské má remiSe. Čes.
I. XI. 188.
Řemlování, n. = bit* řemenem. Mor. Emk.
ŘemloTati = biti řemenem — koho. Mor.
Knik.
Rena, y, f. Hoďme to do kalože (kaluže]
pod reD?>. Ilana. Hoch. 126. Sr. RyDa.
Renaíssance (v literatuře humanismus) =
obnovení a oživení klassickéhb starověku.
Vest. X. 179. Sr. Ott. XXI. 644. nn.
Renaissanční sloh. Vz RP. XI. 86.
Renatus O. F., spis.
RendliČek, Čku, m. Hlava do r-čku při-
střižená. Rais. Lep. 28. Sr. Rendlík. i
Rendlík. Sr. Radlík, Ranlík. Randlík. I
Renlík. ;
Rendlíkový klobouk (nízký). 1746. Hrubý
278.
Renetta, jablko. Sr. Nár. list. 1903. č.
233. 4.
Renger Kar., spis., 1842.— 1872. Vz Ott.
XXI. 555.
Renner Jan, spis., 1844.— 1892. Vz Ott.
XXI. 558.
Renščák, u, m. = reniták.
Renta, y, t. Vz Ott. XXI. 662.
Rentdyner, a, m. XVII. stol. Mtc. 1903.
Č. -289.
Rentnik, .i, m. Bylo tam rkň. H. Jir.
Mýto 123. 1. Sr. Rentier.
Rentovati se, sich rentíeren. Ote. XXI.
663.
Rentový. R. banka, dluh, počet, statek,
Ott. XXI. 563., trh, obchod. Nár. list. 1903.
č. 257. 21.
Řepa cukerná (cukrovka). Vz Ott. XXI.
646. — Ř., vz VodDÍce zde, Řepka.
Řepanský Mart., spis., t 1599. Vz Ott.
XXI. 568.
Řepař, e, m. =z pieto vatel řepy. — ft. =:
brouk v řepě. Ces. 1. XII. 248.
Repartice, e, f., z lat. Konkursní r. Nár.
list. 1905. 29. 5. Vz násl.
Repartování, n. = rozvržena. R. daně.
Kejf&rtOTati ^ rozvrhnouti, z Ut. — eo:
daň.
Répat = rýpati. Přestalo mu v zubu r.
(rýoati, boleti). Mtc. 1902. 115.
Repertoimí kus (divadelní) = který zA-
stává v seznamu divadelních her, který se
hrává. Pokr. 1882, 6 349.
Repetaéka, y, f. R. ve mlýně ta č«8f,
která třese žejbrovánfm. Webr ryt. Pra-
vomil.
Repica, e, f. Ako sype r., tak bude
i JHémen, žit4) a oves sypat Rizn. 65.
Řepicový olej. Slov. Čas. mus VL 7.
Repisko, a, n., vz ŘepiSté. Mus. slov.
VIU. 9.
Řepi^ée, e, n. zn řepiSti, rapetum. Rozk.
P. 691., 72.
Řepka, y, f., phyteuma, rostl. Vz Ott.
XXI. 699. Ř.. brassica napus oleifera, olejka,
Vz Ott. XXI. 672. — Ř., y, f., vz Ohnice
(rostl ) zde. Ř. olejna, brassica oleifera:
řepka zaječí, řepa, olejka, volej ka, olej nice,
opava, korSa (rostl., z Kohlsaat}. VzČea. 1.
XIV. 374. — Ř. Hra na řepku. Vz Sb. si.
1902. 69.
Řepkový olcj. Vz Ott. XXI. 573.
Replikový. R. chabosf. Nár. list 1903.
č. 291. 13.
Řepný. É. zelí. Vz Brukev.
Řepoplodný kraj. Nár. list 1902. č. 76. 2.
Reportérský. R. zvědavost. Nár. list.
1905. 71. 13.
Reportní účet Nár. list 1906. 8%. 25.
Řeposecí stroj. Nár. list 1904. 135. 21.,
1905. 131. 22.
Řepovaeí stroj. Nár. list 1903. č. 136. 9.
Reprodukce, e, f., z lat Vz Ott XXI.
576.
Reprodukční technika. Nár. list. 1905.
1. 13.
Republlkánství, n. Vlč. Lit I. 306.
Repuls, u, m., z lat. = odmítnuti.
Řeřieha, y, f., vz PotoČnice, Řerišnice
(rostl.) zde. — Ř, turecká^ vz Vesnovka,
rostl. — Ř. rumní, lepidlům rudeale: pe>
nízek menfií. — Ř. zahradní, lepidinna sá-
ti vum: vesnovka řeřicha. — Ř. ilrolistá^
lepidlům latifolium : vesnovka Sírolistá,
piperát (koření kuchyňské). Ř. polni, 1.
cam pestré: suchý nehet Sr. Č. i. XIV.
372 373.
Řeři^nice, e, f. cardamine. Ř. cibvlkatá,
c. bulbifera: řeřicha cibulkatá, kyčelnice
cibulkatá, babí zub, zubní k, zubová bylina.
kODopáč. — Ř. detkiilištá, c. enneaphylla:
brabor. — Ř. ilaznatA, c. glandulosa: babi
zub. — Ř. hořká, c. am^ra: ř<»řicha, ře-
žucha, Jericha, luční salát — Ř. luini, c.
prateosis: řeřicha, řežucha, režucha, žeHcha.
jeřuška, luční chřen, žabí květ itrupička.
krnpičky, pěnenka, slepičky, Skrup, koéička.
Vz Oes. I. XIV. 373.
Res, a, m. = ryt. Brt P. n. 666.
Reseda, y, f. Květ r-dy, vz Beránky.
Resednik — Řez.
331
Resednik, a, m. = okrtílen^ retedou,
Lu/. Kv. 1. 136.
ResedoTý. R. zeleň. Ub. Rgl.
Resekce, e, f., z lat. Vz Ott. XXI. 583.
ReseloY, u. m., néjakó domácí nářadi.
Slov. Mu8. slov. III. 58.
Resli = jesai. U Skntče. Mus. 1863.
333.
Resolutui, z lat. = odhodlaný, rozhodný.
Resonance, e, f., z lat. R. akustická,
elektrická, optická. Vz Ott. XXI. 588.
Resonator Helniholtzův. Vz Strh. Akast
401.
Resorcin, n, m., v Inábě. V.5 Ott. XXI.
589. (di by droxy benzol).
Resorpce^ e, f., z lat. n: z atřebdni, Vz
O.t XXI. 589.
Respekt, u, m., z lat. Aby to s nále-
žitým respektem nejvySšiho parkrabi Činili.
1619. Uč. spol. 1903. XII. 8.
Respiri-nm. a, n., lat. = odpočinek.
Ressel Jos., vynálezce lodního Šroubu, Vz
Ott. XXI. 591.
Restaurátorský, z lat. R. péče. Nár. list.
1903. č. 141. 13.
Restituovati, z lat. = movu zřidiU-^
nahraditi, vrátiti; znonu doeaditi. Ott.
Řešátko Tom., spis. f I<302. Vz Ott.
XXI. 598.
Rešel Tom., far. a spis. Vz Ott. XXI.
598, Lit. I. 165.
Řešeta, y, f. = raia^ střapatá ženská.
Slov. Pbřd. XXIV. 483.
Řešetlák, u, m., rhamnas, Wegdorn,
rostJ. Sr Ott. XXI. 646.
ftesetlákoTitý. Ř. rostliny, rbamnaceae.
Vz Ott. XXI. 645.
Řešetný, vzviei řeieta. Pel. XX.
Řešiti také = hHUti, 8r. Řmut m. hřmot.
Rešté = jem, u Skutče. Mus. 1863. 333.
Rét, u, m., vz Boryt, (uerost).
&et, U, m zr por, z nihoz roste chlup.
Voláany n Horažď. List. fil. 1902. 251.
Rcta = běda. Pel. XIX. — R. z Marga-
retta, Gratel. Také Retka. Kdyně. Rgl.
Refaz = řetěz. Era na r. Vz Sbor. slov.
1901. 142.
Řetedlný, vz Éetelný. Baw. T. v. 953.
Reteš ^z nějaké moučné jídlo. Slov. Mas.
slov. V. 100.
Retirada, y, f. R-du bráti = utíkati,
ustupovati. Fel. 97.
Řetěz. Vz Otf. XXI. 601.
Řetězcový. R. měřeni. Ott. XXI. 603.
ŘetězoYod, o, m. VysiinovaČ ř-du. Nár.
list 1905. 131. 21.
Řetězoyý. Ř. nlice v Praze (u ni. Li-
liové), dřivé KožiŠnická. Dolen. Pr. 295. —
K. zlomek. Vz Ott. XXI. 604.
Réti, n. Ř. SDopů ^ spodní část, opak
hořejši Části, kde jsou klasy. Mor. Čes. 1.
Xn. 457. Sr. fiiť.
ŘetkeT, řetkvióka, raphanus sativns:
ředkev, ředkve, ředkvička, řetvička, řeť-
kevka, vodnice (Písek), měsička červeoá,
prdlavka (černá, zimní). Č^s. 1. XIV. 375.
ŘetkeTka, vz předcbáz. Řetkev.
Řetizkovitý. Ř. bakterie, streptococcus.
Ktt.
Řetizkový. ÍL krajky. Vz Krajka.
Přístroj s pilkou ř-vou, k vynětí části kosti,
Osteotom. Ktt.
Retka, vz Réta.
Retko, a, n. = cigaretta. Us. Rgl.
Retkový kořen. Sbor. slov. Vil. 116.
Retnice, e, f. = hláska vyslovovaná rty.
Retorse, e, f., z lat. = odveta. Sterz.,
Dbnl.
Retournovati co = vrátiti, z fr.
RetroeedoTaný - zpit postoupeným z lat.
Retroeesse, e, f. z lat. =: opětné po-
stoupení. Vz Ott. XXI. 607.
Retrocessionái*. e, m , z lat. = kdo
něťo vraeif zpět postupuje. Nár. list. 1903.
č. 174. 5.
Retrospektiva, y, f., z lat. rz pohled
nazpět, do minulosti. Zvon III. 543.
Rettig Jan AI., vz Lit. II. 412., 658.
Rettigova Magd., spis., 1785.— 1845. Vz
Lir. 1. 795., Lit. II. 412. 415. Ott. XXI.
609.
Retušér, a, m.^ z fr. = oprávce, opra-
vovatei I fotografii).
Řetvička, y, f., vz předcbáz Řetkev.
Řetvičkář, e, m. prodavač řetkvičky.
Rais. Lid. 99. Sr. Ředkev.
Réva, y, f. = haluz, kterou se stromy
réví, naŠtěpuji. Slez. Hauer. 14.
Reveň u. rhabarbora, rbeum, rustl. Vz
Ott. XXI. 656.
Reverenda, ťrant. 23. 46.
Réví, n. = nať. R. z jetele Deštná. MŠ.
Reviee, e, f. Vz Ott. XXI. 625.
Revise, e, f., z lat. R. soudní (dovolání).
Vz Ott. Říz. III. 92.— 100.
Re višni, z lat. R. rekurs k soudu. Vz
Ott. Říz. III. 126. Účetní a r. kaucellář,
r. nrganisacc. Nár. list. 1904. 3. 11.
Reviti co: stromy. Vz předcbáz. Réva.
SI ••/. Hauer 14.
Révnatý jetel z= i^ilnj, hmotitý. Deštná.
MS. Sr. Réví.
Řevnivec, vce, m. Msn. Od. 77.
Řevnivostný. Nár. list. 1904 349. 13.
Řevno, a, n. rz říjení, pojímání zvěře
jelMii ard. Ott. XXI. 740.
Révokaz = korovnice réoová. Vz Ott.
XIX. 694b.
Revolucionářský zjev. Nár. list. 1903.
č. 291. 13.
Revolučně, ěte, n. Sš. (Mus. 1905. 452.).
Revolver, n, m. Vz Ott. XX. 1018.
Revolverový. Výroba r-výcb patron.
Nár. list' 1904. č. 22. 6. R. lis bez tvárnic
na drážkové tašky, r. pec na sodu, r. sou-
stava. Vz KP. IX. 151., X. 106., VII. 682.,
686.
Révotok, n, m. =: vino. Tbz. V. 4. 177.
ReyI Fr. dr., kn. a spis., nar. 18()5. z
Ott. XXL 629., Tob. 214.
Rez, Vz Ott. XXI. 632. - R. = ěeled hub,
příbuzná Čeledi snětí (parasita vyšších
rostlin). Vz Ott. XXII. 455.
Řez měchýřový, sectio vesicalis; ř. na
kámen, sectio vesicalis, litbotomia. Ktt.
332
Řezáč tvi — Řídko.
Řezáctvi, n. Ř. si vSimati. Dolen. Pr.
31«.
Řezač, e, m. Ř. hlíny (atroj). Vz KP.
IX 126.
RezáČy e, m. =: lékař. V zlodéj. mluvě.
Ces. 1. XI. 141. — R, kamene zz rytec.
Ghet. 58. — Ř. Fr. (Bolehradský), spis.,
1819.— 1879.; Jot., spis., nar. 1853. Vz Ott.
XXI. 632. nn. — Ř. K, spis.
Řezačka, y, f. Ř. na slámu, na krmivo
rucDÍ nebo žentourovH, na sachou a čerstvou
píci 8 přiváděcím pasem, bubinková. Nár.
list. 1904. 135. 21. Ř. převozná, excentrická.
Nár. l.st. 1905. 131. 21., 22.
Řezák, a, m. zn kocour rezavé barvy.
Kais. Lop. 242.
Řezal, a, m., bdječni} pták. Vz Ott. XXI
634.
Řezance := řezané tětto v polévce. Slov.
Mus slov. IV. 26.
Řezančok, léčivá rostiina. Čas. mus.
VI, 8. Slov.
Řezanka, v, f. Ř. koňská, kravská.
Ces. 1. XII. 439. — Ř. m <f. tanec. Vz
Čes. 1. XI. 182.
Řezaný. R. dřivi. Vz KP. IX. 265.
Rezatětí, ěl, ěni = rezavěti. Hofi. Poi. 141.
Řezati. Edo řeže (bije a p.) jiné, sám
i zrezán bývá. Uč, spoK 1905. 1Í. 52. Ř.
= pospíchati. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.
Rezatý - yezav^.Uoé. Pol. 141.
Rezavěbilý. R. kočka. Rais. Lop. 242.
Řezavka, y, f. = bolettné kapáni moče,
str;in^iiria, Harnzwang. Rtt
Rezavý smích. Zvon III. 258. Ř. hlas. Kká.
Sión I. 127., Zvon III. 309. fe. slzy. Zvon
IV. 397
Rezbářský. Ř. výzdova nábytku. Vz
KP. XI. 94.
ŘezbářstTi, n. Vz Ott. XXI. 634.
Rezek Ant. Dr., histor., minÍRtr krajan
v. v., spis., nar. 1853. z Ott. XXI. 635.
Rezeň, zně, m. = veliký ku» (ch eba).
KáJ. Slov 38. R. slaniny. PoFd. XXIII. 532
Řezinky(!), pl., f. = nudle, Pohl.
Řezivo, a, n. = řezané dřici. Us. Rgl.
Rezkova Frant., spis., sr. Tob. 214. —
Ř. Bedř., spis. Tob. 215.
Řeznická, é, f., tanec. Vz Brt. P. n. 874.
Řeznictví, n. Vz Otf. XXI. 638.
Řezníček Jon. Jind., spis. 1823.-1880.
(Lit. IL 405., 416., 872.); Kar., spis., nar.
1837.; Ř. Vál. Dr., nar. 1861. (FIS. Pism.
732.). — Vz Ott. XXI. 638. nn. — Ř. Bened.,
Tob. 215.
Řezník, a, m., Vanec. Vz Brt. P. n. 838. —
Ř. Václ., spis. t po r. 1552. Vz Ott. XXI.
639.
Rezno. Na rezno někomu dačo prisrúbif
(na jisto). Phfd 1902. 385.
Rezonýrovati, vz Raissonýrovati.
Rezovitosť, i, f. R. vody. Vz Ott. XXI.
641.
Řežáb z řeřáb. 6b. Ml. I. 350 . Hnj.
Řežábek lan Dr., řed. obchod, ěkoly,
spis., nar. 1852. Vz Ott. XXL 641.
Režený = režný. Dal. 5. 26. (Mš.).
Režijní příspěvek. Nár. list. 1905. 64. 13.
Režisérský vynález. Nár. list. 1902.
Režná, é, f. = kořalka. Haner. 14.
Režný. Nacpi do pytle režného samé
dukáty, neuděláš z něho hedvábí. Emin.
251.
Režucba, řeřurha, y, f., v z Řeřifinice
(rostl.), Řeiicha zde. Sr. Hnj. Progr. 17.
rg m. rk: pargán — parkán. Jir.
Rhamnolutin, u, m., v Inčbě. Vz Vatnk.
XI. 520.
Rheostat, u, m. R. desítkový, kruhový,
reversní, spirálový, spouitěcí, třifasový,
vodní, wheatstone.v, zátkový. Vz Ott. XXL
651.
Rheumatofobní. Zvon III. 492.
Rhinoplastika, y, f., z řec. =: umélé
nápravními defektu noaniho. Vz Ott. XIX.
845 , XXI. 660.
Rhodanin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 13
Rhodanit, n, m. Vstnk. XII. 590. R-nid
v VII. 576. oprav v Rhodanit.
Rhodeosa, y, f. v luČbě. Vz Vstnk. XL
i 520.
I Rhodi-um, a, n , v lučbě. Vz Vstnk. XL
^ 560. Ott. XXI. 668.
Rhrodochrosit, u, m., nerost. Vz Ott
XXL 669.
I Rhodonit, u, m., v lučbé. Vz Vstnk. XL
I 838.. 670., Mtc. 1903. 56.
Rhythmik, a, m. R. řecký, římský.
Král. Metr. 3.
Rbythmns. Vz Ott. XXI. 678.
Riad, u, m. = řád. Grazdovský r. hospod,
náčiní. Slov. Sbor. Čes. 58.
Riadit = uklizeni. Matka ríadila izbo.
Slov. Phfd XXIIT. 526.
Riafadlo, a, n. = riafalo, přistroj na
obtrho ánie semenných hlávočiek fanu. Slov.
PbTd. XXIV. 483.
Riafať Tan = zbavovat semenných hlav
(knotiek) riafalou. Phfd. XXIV. 483.
Riasnitý = řaenatij. Slov. Sbor. slov.
IX. 44.
Riav, u, m. zz rinva v VI í. 576.
Ribay. Vz Lit. I. 931. Vz Rybay Jiř
v Vn. 639.
RícadlOy a, n. = zrcadlo. Mor. Mš., Stm.
PoH. 91. Vz uásl.
Řicátko (zřícátko), a, n. z= zreadélko.
Str -. Pob. 91.
Říci H inft. A on řekl témuž Janovi jej
(váček) dáti (že dá). 1612. Arch. XIX. 130.
Ricy = pravá, americká žvýkací gumma.
Nár. hst. 1901. č. 45. odp.
Ričák Václ., děk. a spis., nar. 1824. Vz
Ott. XXÍ. 694
ŘíČiČář, e, m. R. prodává říčice. Ces. 1.
XV. 384.
Říčka, y, f., turma. Velei. Rozk. P.
1977., R. 97.
Řiď kompar., superlat. nejřiď, od řídko
(m. říze). Dšk. Km. 48.
Řídce kompar. dle HoŠ. lépe: řidseji.
Vz Mns. íil. 1904. 451.
Řídě, čte, n. = hHbé, Mus. 1863. 336.
(Výcb. Č.).
Řídko. Kto ř. seje, řiedko bere. Rízn.
172. Při odříkávání řídko kterých lekcí
(málokterých). Kos. Živ. 250.
Řídkokrát - ftizek.
Jtidkokrit. Wir. exc.
Aídkoporostl^ chlup oa hlavě. Han. II 35. |
Rldkota, y, f. = 'Hdkoií. Šumava. Bg>.
ftidontký, vz ŘedonČký.
ftieÍAnka, y, {., potok na Zvoleniko.
Sb. b1. 1902. 59.
fiieřnii, y, f., loqneia. Boik. P. 1293.
Aleřný = Hity Milí. 79».
ftiedJí, loca. Roak. P. 2228.
ftiediti, TE Říditi. Hill S3>.
Rledlf sft ^ řiďnouď, Ovocné stroiovtam
SX B roka Da rok riedla- Slov. Phrd. SXU.
573,
ftiedký. VI Ř(dky. Milí. 18.
ňiedlnioe, e. f., vz Zfiedlnice, ZHdiDice.
Riedlo, vz HMdlo.
Riegel Angastín. spis. Tub. 214.
Rieger /->. Lad., svob. pin, 10.A2. 1818.—
3./3. 1903. Ve Olt. XXI. 703.— 714., Mna.
1903, 424., Nár. ItBt. 1903. i. 62., Polit.
oém. a des. z téžs doby; Zvon .If. 335.,
351.; Dolen. Pr. 490.; Tk. Pam. 1. 492.
Tob. 214. — R. Boh. Dr., avob. pin. prof.
a spis., nar. 5./10. '\S51. Vz Ott. XX(. 714.,
Lit. I. 931., Tob. 214. - R. Kar., gpÍB.
Tob- 214.
Riegrnvá Marie, choC P. Lad. Riegra,
1833— 18íf2.. spis. Vz Ott XXI. 715.
ftiekati, vz Říkati. Míli. 22
Riepa, vz fíípa.
Riese. Podle Adama Riese. R. byl pro-
fllDlý pofUř v XVI. stol. Kád. 7.
Riešit, VI ŘeSiti. Sb. al. 1902. 13.
RieSitel, vz Řejitel. Sb. si. 1902. 13.
Ríeže. Tiin r. (rzijezze) kvaa má přá-
telóm připraven býti. St. Ř. 74i>.
RodoTka, y, f. - drnh hádanky.
Rfha Mart. Dr., bisk. a Bpis., T:ar. 1839 ;
ft. Jan. prof. a spis., nar. 1842.; R. Váti.,
spia. (Tob. 21.1.); R. Jan, řed. gymn., spis.,
nar. 1846.; Ř. Ara.. spis. ia48. -1903.:
R. Jiad.. Bochaf, nar, 18fií. Ví Otf. XXI.
727.-728. U řed. ar. jaitě Ott, XX!. 1073
(dnpInSk).
ftihot, n. to. = hlaňtý tmirh. Us. Rgl.
AihoTský Vojtěch, bad. sklad., nar. 1871.
Vz Ott. XXI. 728.
Richlý Vit., spia., nar. 1837.; R. Jindř.
archaeol. a spia., nar. 1839. Vz Ott. XXI.
739,
Richter Eog., spia.
ftíjen. Čím dříve padá v řijnu listí se
atruniS, tím úrndnějji bude pNSti rok. Nár.
list. 1903. e. 277. 4. Ř. a březen jaoD sobě
rovny ve viem ; Duben, máj, íerven vino
v Budecb a uši, arpen, záfi, ř. faoapodáři
kraSi. Ott. Kal. 1904.
Říká = fka. Mi. Slov.
Říkadla dfitaká, kolednická ve Slezsku
Vz Vlaaf. L 187. nn., 164. no. Ř. z Vltaro-
týr-a. Vz Cea. 1. XIV. 334.
ŘikáDÍ, n. Dětské hry a ř. v Horních
Bzineich aa Slov. Vz ČeB. I. XL 28.
Rikaf = modlili n. Ztožil raky a 1'fkái
Val. Cea. I. XI. 324.
ňirabns, a, m. ^ iliaié diU. C. Budéj.
Lint. fil. 1902. 251.
ňimota, y, f. = hHmota. MS. Slov.
Římsa. \/. Ott. XXI. 808. Ř. hlavni.
Btř<-<lni, pásková, trnoíni. Vz KP. ÍX. 323.
Aiin§kokanonickj. Ř process, Stieb.
82.. l:^6.. 141., 142.. právo. Ott. Říz. DL 2.
Řimskonemecký. Ř. fiSe. Tbz. V. 9. 84.
Riňa, ě, f = i'-ntleá, fiď^aiMleJ, piť-t-
ňavtj tváři. Phrd. XXIV. 483.
Řimsovka, y, f. =; cihla k vykládáni
řiina. KP. IX. 268.
Řinčíce, cesta a Opatovs. Caa. mor.
mua. m. 142.
Řinřívě. Hudba f se rozléhala. Zvon
II. 488
Řinda, y, f. Karl ř., dronopedoa, Rozk.
P lf)01., dronoponda. Rozk. R. 87.
Ring, u, m. =z obchodní tpnUtní směFujici
le skoupení všech záaob iiríítého zboží a
tim ku zvýienf jeho ceny. Vz Ott. XXI
811. R. bavlnářský, lihový. Nár. lÍBt. 1903.
e. 243. 17.
Říp = hřib. Našla řípa. Deětoá. MS. -
Ř Roudnice. Vz Ott. XXI. 817.
lá, vz Vodnice zde.
.. zelí (ze Hpy). Dík. Km. 14.
t Al, (PIzpftský), spis., 1813.-
asi 1870. Vz Oít. XXL 819., Lit. II. 411. nn.
Ris, u, m. Z risn robif. Slov. Czam. Slov.
127
ftísa, y, f. — íabinee. Haner. 14.
Klinikovy. R. břímě (spojené b rislkem}.
Nár. list. I!t03. e. 114. 17.
Riskantní ^ odoáiný, n-^btxptiaý (fr.).
R. .iliohod. Nár. liat. 1903. č 131. 9.
Riss Jos.. gymn. řed., spia., 1829.— 1899.
Vz Ort. XXI. 820.
Rišč = Uh, zaatr. Sf Foč. B.
Říiiskoradnf, reichsriithlicfa. Ř. poalaner.
Nár. list. 1886. č. 134. Sr. Řliskoradský
v VIL 579.
Říšský, li jablko. Vz Kol. Her. I. 396.
Říf. Uctiu 1.0, ako rií gity. Slov. Mue.
slov. IV. 80. Nezobudi sa, ani co by mu
do řiti triibin (troubili '■ Od kapusty rií po-
pustí, od hrachu r. v strachn ; Mňa kaidó
oklame, kto len má dieru do řiti i Hit a Ěeio —
jedno tělo (tělo). Blov. Mns. slov. IV. 80.,
101., V. 5. 28 Oěi na spauie a lit na Hraoie.
Bizn. 168. Seď nemái nič v brati, vytři si
ri( prsty. Sbor. alov. XU. 136. — Chlopeň,
zdvojení atény střevní při řiti nadpřirozené,
promontoriiim. Ktt.
Řífný. Žily ř. (koneČnikové, pastellnové),
Mantdarmveneo. Ktt.
ŘítstTÍ, n. V ř. ae hochsti. Franf. 5. 21.
Rítter X RitiBTibtrka Lud., S, spis. 1809.-
1858. Vz Ott. XXI. 811., Lit. 1. 712., 748.,
II. .'528.. 871.
Řintí = řoá". MĚ.
Riiitíti se = fiťii »:. Ř. ee na koho.
Palk. Lobk. k. 7, Ev. olom. 312., Mam. A.
26".
Riyalisaee, e, f., z fr. =: řerníDo»(. Mtc.
1903 315
RÍviz, vz Meruzalka, Ott. XXI. 684.
Říza íenaká = volný adlonhý Sat s visu-
tými rukávy. Dvoř. Mor. 60.
Řizek, zka, m. Ř. obecný, gobio vnlg.,
rýha kaprovitá. Vz Ott. XXI. 838. — R.,
zkn, m. To pivo má ř. Us. Rgl. Vz Říz.
334
Řízeni — Kobáček.
ítizeni právní. Vz Ott. Říz. III. 162.,
Ott. XXI. 838. nn. Písemnost v ř. trestním.
Vz Ort. XIX. 783.
Řizňa také ▼ Opavskn. Hauer 14.
Řiznatka, y, f., dactvlis, rostl. Vz Ott.
XXI. 846.
Rizuer Lndevít, slov. spis., nar. 1849.
Vz Ott. XXI 846.
Riznerová Ladm., slov. spis., nar. 1872.
Vz Ott. XXI. 846.
Řižavý ubel. Dš.
Řižit se. DS
ňknútí, vz Říci. Blaženu mě rzknů ná-
rodové. Ev. olom. 814. Luc. 1 48. (dicent).
Co řknú. Pass. 318. (List. fil. XVI. 107.).
-rl m. dl: karlec m. tkadlec. Šb. D. 26.
Jtmátat =: hřmotiU, Dsk. Km. 54.
rn m. du: bernář m. bednář. KrkS. Šb.
D. 26.
Roby n, m. := hrob. K roba s tělem po-
spíšili, leži v robě. Pis. 1727. (Mš.i.
Robinin, n, m., v laěbě. Vz Vstnk. Xi.
520.
RobinsonoTsky. Spis r. zbarven]^. Vlč.
Lit. i I. 2. 3. Bylo tam r. útulno. Čch. K v. 96.
Robiti jak. Eto ako robí, tak sa mu
drobí (platí). Sbor. slov. VIII. 86. Robí na
pretrbnutie (tubo), ani (jako) chrt, ani v jař-
mě, ani v gápli (tvrdo), ani čo by hořelo,
o milých pet, o da$u, až milá vec. Pbrd.
XXIV. 339.
Robka, y, f. = dělnice, zdrob. roba. Čes.
1. XIV. 416.
Robkaf = robiU. PWd. XXIII. 684.
Robosit, a, m. = »ilná třaš^avÍTia.
Robota =. práce, Tic, tic, tic a rty nic.
Sbor. slov. VII. 132. R. nenie zajac, aby
ušla; Kto sa nebojí r-ty, tomu sů tri světy;
Tak mu ide r. od ruky, akoby umýval.
Bizn. 64., 168., 173. Má roboty, ako stará
diovka, keď sa ide vydával Mus. slov.
TV. 9. — R. rz nevolnťckd práce, Vz Ott.
XXL 865., Jir. Prove 305.
Robotiti = pracovati. Budou o přístřeší
r. Zl. Pr. XXI. 495.
Robotniiký. R. dítě. statek. 1 bz. V. 9.
301.. V. 1. 121.
Robotnik, a, m. = nevolník, Baw. Ap.
212b., 220h.
Robský. Robská = koíalka. Val. Čes. 1.
XII. 84.
Roburit, u, m., druh dynamitu. Dhnl. exc.
RobustnOsÍE, i, f. =: sila, mohutaosg, za-
valitoMff Ulnatotť. Je plný r-sti a rozjaře-
nosti. Nár. list. 1903. Č. 333. 13. a j.
Robyně, ě, f., ancilla, nfuika, Ž. pod.
122. 2.
Rořek Fr., é. právu, a spis., nar. 1860.
Vz Ott. XXI. 870. — R. Jan, spis. Tob
214.
Roěka, Yt f-t = dřevená nádoba na uo-
senie vody s oblukovým uchom na vrchu.
Slov. Phld. XXIV. 483.
Roénéy ého, n. =: rocni slavnoif, mie. Za
keho je to r.? Slov. Nár. sbor. 1902. 17.
Roěni doby (co do počasí). Vz Vlasf. I.
215.
Rod. Dycky musí byf jeden v rodě, který
druhé bodě. Slez. Vyhl. II. 66. — R. Od-
chylky v rodě substantiv v podřečí polni-
ck<&m. Vz HoS. Pol. 114.
Rodal, u, m. Sv. rodal u židň z= starý
zákon Jrsk. VII. 2. 14.. Pov. 217.
Rodenik. Mám v Slov. = vánoéní houska.
Us. u Buděj. Ale tam toho slova neznají,
ta houska slově tam: calta. Ale u sv. Jana
(vsi) je rodenik, roděnik (roditi. = koiik pe-
čiva, ovoce atd., který posílá padlé děvče
svému hochu; když pak tento význam vy-
bledl, užívali tam toho slova ve amysiu
,vý«lužky*. Kub. List ůl, 1902. 251.
Rodičky stařec (rodinný otec). Hsn. II.
11. R vlast = rodná. Ib. 23., Od. 193.
Rodienica, e. f., Zlatá Baba na Slov.
Vz Sb. slov. 1902. 22.
Rodilý. Tuť jest skála r-lá (přirozená).
Zbr«-« 5ř34
Rodina. Sme r. : vaše kráva se na nasej
lůke pásla. Mus. slov. IV. 11.
Rodinal, u, m. = dobrá vývojka pro
fotografické desky i papíry. Vz Ott. XXI
878
Rodisko, », n. = rodiště. Phld. XXIII.
77«
Rodler Adolf, red. Tob. 214.
Rodoláska, y, f. = lá$ka k rodu. Slov.
Sbor. ées. 2(4.
Rodoměna, y, f. Ott. XXI. 882. Va ná«I.
Rodoym<^na.
Rodopis, u, m. Sr. Ott. XXI. 880.
Rodoslavný. U. Helena. Msn. Od. 331.
Rodostoapnosť, i, f. Nalezl v bedně r.
rodiny své. 8á. XXIII. 24.
RodOTka, y, f., druh hádanky (záměna
rodová).
Rodozména, y, f. Vz Ott XXI. 882.
Rodza], e, m. z=: druh, rod. R. yiničuv.
Slov. Phřd. XXII. 579.
Rodzeniatko. a, n. = noooroteni dité. Mtc.
1. 1897. é. 4. 120.
Rodzinať sa = pokládati te za Utna ro*
diny. Ve Spiši. Sbor. slov. IX. 48.
Řoeder V , spis. Tob. 214.
Roentgenováni, n. = užívání Roentg-e čti-
vých paprskfl. Nár. list. 1903. č. 185. 3.^
1905. 163.
RoentgenoYy paprsky. Vz Vstnk. XII.
390., XIV. 88., Ott. XXI. 957.
Roh, u. m. Od rohu k rohu = kořalka.
Šumava. Kgl.
Rohacik, a, m. Zastřelili Šme sutku; ne-
bola to sutka, bol to r. (rohačik). Sb. si.
1902. 40.
Roháč, e, m. ^ gmee. Sbor. slov. VlIL
139. — R., lucanus, brouk. Vz Ott. XXL
891. ^ R., podiceps, potápka. Ib. 892. —
R. = ritbnik u Jankova u Votic. Uč. spol.
1901. IV. 3. — R. = vrch v Gemersku Da
Slov. Sb. si. 1901. 165. — R. blatníčky r=
vino, Mod. ku. 1998. č. 40. 75. — R. = holde
atd. Zlámati r. =: odejíti před časem ae
služby. Hrnš. 20. — Roháče = kratší strany
obdélníků, kolem nichž se ovíjejí prameny
osnovy. Litom. 66.
Roháček, čku, m., druh hádanky. — R.,
cka, m. R. Fr. Dr., spis., 18^0.— 22./8. 1904.
Vz Zl. Pr. XXI. 539., Ott. XXL 891., Tob.
214.
Rohan — Bokycanská.
335
Rohan Kar. J., spis.
Rohatině = vidle. Dsk. Km. 16. Sr. Ro-
hatí na.
Rohatý = ur^livj. Ta věc bratra velmi
r-ta bude, Gbč. S. II. 1856.
Rohn Jan, hist. a lexikugraf ées. 1711.-—
1779. Vz Ott XXL 896.
Rohna, v, f. z= kráva. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. Xí.''l41.
Rohnout := tlouci, V zloděj, mluvě. Čes.
1. XI. 141.
Rohon J. V. Dr., spis., nar. 1845. Vz Zl.
Pr. XXII. 371., 359. s podobiz.
Rohonosný. R. lidé. Zr. Rok. 80. Sr.
Rohonoš. III. 86.
Rohoocasatý. R. písmeno (v). Vin. I.
192.
Rohoprstenovitý. Hořeni a doleni zadni
vaz r., ligamentum ceratocricoidenm postícum
snperiuH er ínferins. Ett.
Rohorelka, ryba. Sr. Ott XXII. 728.
Rohoslav, a, m., ni^a á/Xaóc. Msn. II.
196.
Rohotěřy e, f., zaniklá ves v Znojemsku.
Vz Mtc. 1903. 153.
Rohovaei umění. Nár. list. 29./10. 1899.
Dhul.
Rohovat = pH vý»Uchu bití. V zloděj
mluvě. Sr. Rohování v VIL 584.
Rohovatěni, n. R. pokožky, ceratonosis.
Ktt.
Rohovatý. Manželka nepoddaná, r-tá.
Zvon IV. 8.
RohoYCOvec, vce, m., hornina. Vz Ott.
XXL 897.
Rohoviee, e, f. = Ml. v zloděj, mluvě.
Rohovina, y. f. Vz Ott. XXL 897. R. oční,
lépe: rohovka. Cad. 14.
Rohovka, y, f. R. oční = rohová blána,
přední Část bělnatky, die Hornhaut. Čad.
12. Sr. Ott. XXL 898. Propíchnutí r-ky,
keratonyxis, utvoření umělé r-ky, Eerato-
plastik, vyboulení předních oddílů zeniČ-
nýcb r-ky, keratoglobus, vypnutí středu
ztenčeni r-ky, keratocouu^, svraiStivé pro-
sáknutí rohovky, sklerotirendes Hornhaut-
infíltrat, roztnutí r-ky (rozpoltění), kerato-
tomia; tvorba, Eeratoplastik, cornea arti-
fícialii} (na nepravém místě, parakeratosis) ;
vada r-ky, Hornhautdefekt ; hluboký vřed
r-ky nezánětlivý, ulcus corneae perforans,
keratitis ulcerosa noninflammatoria ; hluboký
vřed r-ky zánětlivý, keratitis ulcerosa pro-
funda inflammatoria, tiefes, entziindliches
HorDhautgeschwur ; zánět r-ky, keratitis,
Hornhantentziindnng (s nahromaděním - se
hnisn v přední komoře, hypopyon-keratitis,
povlakový, k. pannosa, středový hnisavý,
k. centralis parenchymatosa, infíltratum cor-
neae centrále parenchymatosum, zahrdlivý,
k. scierotica, infiltratum corneae scleroticum.
Ktt * R., druh hádanky. — R. Šátek r.
Sláoi. Put. 66.
Rohovkohled, n, m. = přístroj k pro-
zkoumán i zakřivenin rohovkových, Eerato-
ttkop. Ktt.
BLohovkový. Celková hlíza r-vá, vortex
pnralenta, keratitis neuroparalytica; ústřední
prosáknnti dnžniny r-vé, centrales paren-
cbymatOses Hornbautinfíltrat; vřed r«vý (ro-
hovky), ulcus corneae, keratitis ulcerosa,
Hornhautgescbwiir. Ett.
RohoToik, u, m. R. u oken. Vz KP. IX.
32*2.
RohovnikoYý závěs. Vz KP. IX. 322.
Rohový. Onemocnění r-vé vrstvy kožní
(mozoly, kuří oka, bradavice a p.), kera-
to<>a. ICtt.
Rohozna, y, f., potok na Zvolensku. Sb.
si. 1902. 54.
Rohoži, n. matta. Rozk. P. 1823., Bhm.
hex 597.
Rohožný žok. Zvon IV. 263.
Rohožkářstvi, n. R-stvím se zabývati.
Nár. liAt. 1886. č. 1.
Rocháč, e, m. = prase. Vest. X. 340.
Rocherzuk, a, m., z něm. Grossherzoj^.
Pnlk. Klem. 49., 65. Sr. Roterzuff v VH. 590.
Rochna, y, f. = lehká ženská. DSk. Km. 14.
Rochně, ěte, n. = prasátko f Vy roch-
ňata! Nár. list. 1902. č. 97. 4.
Róchnút do koho = strHti. — čim. Róáú
bičama = práskají, Val. Čes. 1. XI. 93. Sr.
Rócbati.
Rojek Jan Kar., kněz a spis., 1804.— 1877.
Vz Ott. XXL 911.
Rojiště, ě, n. Vojenské r. Tk. XL 134.
Rojový. R. palba, Schwarmfeuer. Ott.
XXL 911.
Roj vod, a, rojv&dee, e, m. = velitel roje.
Ott. XXL 911.
Rok .= termín; r. a den; r. jalový, za.
vitý; opravováni roka. Vz Jir. Pro ve 313
Roketa, y, f., eruca, rostl. Ces 1. XIV'
374.
Roketi, n., louky u Opatova. Čas. mor.
mns. III. 141.
Roketiny, pole u Červ. Lhoty. Čas. mor.
mns. III. 20.
Roketnice, e, f., potok na Vsacku. Vek.
Vset. 10.
RÓkitanský Kar. Dr., prof., 19. /2. 1804.—
1878. Vz Zl. Pr. XXL 205., Ott.
Rokodnik (!), U, m. = kalendář. Pohl.
Sr. Letodník.
Rokokový sloh (každé poněkud příhodné
místo vyplněno vyřezávanou obdobou). Vz.
KP. XL 89.
Rokos Vád, Mich., kněz a spis., 1765 —
1824: Fr. Alex., kněz a básn., 1797.— 1852. ;
Fr. Xav., spis., nar. 1863, Vz Ott XXL 914.
Rokosie, n., carex. Rozk. P. 847., R. 76.,
carrectum. Mam. A. 18^. Sr. Rákosí.
Rokof, L f. V r-ti, in carrecta. Mam. Vid.
(D. Gesoh.* 305.).
Rokotati co. Slavík písně r-tá. Kká
Sión L «05.
Rokotavý vír tance. Nár. list. 1904.
č. 22. 4.
Rokotovati = rozvláíni hovořiti. Ještěd.
Sá. v Osv. 1884. 38.
Rokštejn. U R-na = pole a les a Stí-i^
žova. Čas. mor. mus. III. 145.
Rokycana Jan, husit. theol. a spis., asi
1897.— 1471. Vz Ott XXL 915. O jeho lite-
rární Činnosti. Vz Mus. 1903. 425. nn.
Rokycanská, é, f., tanec (rázu komického )>
Vz Ott. XXL 919.
336
Rokycany — Rošti.
Rokycany. To je dlouhé jako Rokycany.
Rffl.
Rokyta Jan, pseudon. Vz Černý. — Vz
Tob. 214.
Rok^-tanský K. Vz Zl. Pr. XXII. 299.
8 podobiz.
Rolejk, a, m. = kluk. Z toho r-ka ne-
bnue nic. Jrsk. XXV. 240.
Rolesky, pote u Hrotová. Cas. mor. nius.
III. 141.
Roleta, ruleta^ y, f =: roaleau. Vz Ott.
XXI. 1029.
Rolije — roZi, role. 1511. Jg.
Rolni =3 selský. Měj ve cti r. rod. Jg.
Lit I. 667.
Rolnickolnářský. R. SkoIa Nár. list.
1903. č. 168. 14.
Rolnický. Nestydí se za svfij r. původ.
Sá. XVn. 68. R. škola. Nár. list. 1903.
č. 243. 16.
Rolnictví, n. R. jest m.itkou a péstounkou
ostatních umění. Mdli. 29.
Román. Vz Ott. XXI. 928.-937.
Romance. Vz Ott. XXI. 937., Oev. 1877.
0(1 Ferd. Schalxe.
Romancierka, y, f. (K. SvětU). Nár. list.
1904. 73 1. V/, Romancier v VII. 587.
Romanově dojemný. Nár. list. 1905. 1. 13.
Románovitý. R. roucho. Vlč. Lit. I. 310.
Románský sloh. Vz KP. XI. 83.
Romantickosentimentálni. Nár. list.
1904. 349. 13.
Romantik, a, m. Poetický r a snílek.
Nár. Hsr. 1903. č. 154. 13.
Romeje = klín. Rozk. P. 1994.. R. 98.
(Mé.).
Romenek, nkn, m,z=: heřmánek. Slez. Ces.
I. XllL 109.
Romit, n, m., třaslavina. Vz Ott. XXI.
947.
Romonit. Hrom r-nil. Čas. muH. IV. 42
Romperek, pole u Čáslavic. Čas. mor-
mns. III. 141.
Rón Kar., prof. a spisov. Tob. 214.
Roncegno, a, n. = silná arsenitá a ztleziíú
vola. Nar. Jist. 1901. č. 290.
Ront^enovy paprsky. Vz Roentgenovy.
Ropal z Riffmberka B^rt, 6 právník a
spis. XVI. stol. Vz Ott. XXI. 960.
Ropotěni (dunění). Nár. list. 1901. č. 309. 2.
Roptati = reptati. Sb. si. 1902. 13.
Ropuch, vz Ropouch. MV., Rozk. P. 147.,
R. 5».
Ropucha, y, f. Sr. Ott. XXI. 961.
Ropu§ník v III. 93. oprav v: Ropnšník.
Ropnšky, scorpaenidae, ryby. Vz Ott.
XXII. 730.
Ropusnik, a, m., phrynosoma, rod leguánů.
Vz Ott. XIX. 691.
Rorýs, a, m. Vz Ott. XXI. 964.
Rorýsovitý. R-tí ptáci, cypselidae. Sr.
Ott. XXI. 965.
1. Rosa y, f. := husi tádlo. V zloděj, mluvě
— R., Thau. To je jen jak r. (pomíjející)
Čes. 1. XII. 307. - R. Vád. Jan. 1620 —1689.
Vz Ott. XXI. 965., Lit. I. 931.
Rosacins Jan Hořovský, kn. a spis. f po
r. 1687. Vz Ott. XXL 967.
Rosám A., spis. Tob. 214.
Rosci m. roBtúcí. Rozk. P. 1629. (M^.)
Rosčapit sa = rozkrojiti se. Phld. XXIV.
483. Sr. Rozčapif.
Rosenberg Jos., ěes. stavitel, spis , nar.
1849. Vz Ott. XXI. 973. Tob. 214.
Rosendorf Fr., red. Tob. 214.
Rosenkranc (Rosenkranz) Jos. V., kuii
sklad., 179V.— 1861. Vz Ott. XXI. 974.
Rosetka, y, f. = re»eda. Li tom. 77.
Rosický Fr., zem. šk. insp. a spi?., nar.
1847.; Vád., fysik a »tenogr.. nar. 1860 ;
./m., spis., nar. 1860. Vz Ott. XXI 878. nn ;
R. Vojt., spisov. Tob. 214.
Rosidlo, a, n. R. na mladý slad. Nár.
list. 1903. é. 140. 5.
R osivy. B. spfežení (rosou pokryté), ákd.
F. 50.
Rosjestlit se =z rozedniti *e. Hoš. Pol.
141
RoskoTice, pole n Hom. Újezda. Ča«.
mf>r. miis. 111. 141.
Rosmáifek, čka, m.. oolydmsas, rod do-
satců, brouk. Sr. Ott. XX. 168,
Rosmarin, rostl. Sr. Ott. XXL 980., R>9
maiýii.
Rosnatka, y, f.. rosa slunečná, bylin t
slunečná, rosnik. Kár. list. 1902. č. 224. 8.
Rosní vítr, ventas roris. £v. olom. 25. 57.
Rosnice = žába. Sr. Ott. XXI. 982.
Rosník, n, m., vz pfedch4Z. Rosnatka.
Ros»bereiter, tra, m., z něm. R. ne-
opraví při koni nic, jestliže . . . Kom. Díd.
234. Vz násl.
Rossporejter, tr«. m, z něm. Ros^be-
reiter, objezdný. objizdiS, kon&. Kom. Did.
102. Sr. předcbáz.
Rostiti = zvědo váti. — co. Lá;)ka svár
a růzoice nemdlí, ale roští. Koll. SI. dc. I.
101.
Rostlina. Vz Ott. XXI. 990. R-ry v li-
dovém podání na Klatovska. Vz čes. 1. XI
287. nn. R-ny a živočichové. Vz Vstnk.
XIV. S^i nn. Jména léčivých rostlin v Starej
Pazove, na Slov. Vz Čas. mns. VI. 7. Sr.
násl.
Rostlinstvo v podání proHonárodnfm.
Na PS. Jos Košťál. Vel. Meziříčí. 1903. str. 307.
Rostlý. Pékně r. vraník. Tbz. III. 2. 163
Rostok M., spisov.
Rostopášnik, a, m. Jrsk. XXV. 292.
Roštovati. Masf roštující a hojící. Lék.
223*. Sr. RoRtiíi.
Rosejt = ? Má vlasy jako r. Deštná. Mé.
Rosický Václ. (V. Leandr, SoSický,
Gabier, Vodňanský), prof. a spis., nar. 1857.
Vz Ott. XXI. 1000. — R r. L., spiaov.
Tob. 214.
Roslndol, n, m., dědina v preSparské
stolici. Vz Sbor. slov. VIII. 45.
Ro^kot Jan, kn. a spis., nar. 1832. Vz
Ott. XXI. 1000.
Ro§t = ěásf vysoké peci pod šachtou
(vz Šachta). Sr. KP. X. 144. — R. n. rožeň zz:
nástroj munici. Vck. Vset. 192.
Rošf, i, f. zz rasea, kmin. Sbor. slov. VIL
110. Sr. IL Přisp. 276.
Rošti, n. =: les. V zloděj, mlnvě. Cea. 1.
XL 141.
Koštlapil — Rovnorohy.
337
Rostlapil Jo8., ko. a spis., 1809.-1888.;
Vád., arcbit, nar. 1856. Sr. Ott. XXI. 1000.
až 1001.
Rota 1. a 2. vz MS. Sio7. ~ R. vojenská.
Vz Ott. XXI. 1016. — R. == ntmáz, nehoda,
zlo. Paklif ákodi co Životu, pornč lékaři ta
roto. S. Vít. 71b. Sr. III. 97.
Rotace, e, f., z lat. Sr. Ott XXI. 1002.
Rotaéni magoetismns, plocha, stroj, tě-
Iesc», v£ Ott. XXI. 1003., kužel. Vest XI. 13
Rotee, tee, m. R. iefelinu, dřevce = hrotůc^
hroiek. 1512. Arch. XÍX. 156.
Roterenk, vz Rochercuk.
Roth Jal., prof. a spis., 25./6. 1842.—
29./U. 1904. Vz Ott. XXI. 1005., Tob. 214.
Nár. list. a jioé listy z též doby, Zl. Pr.
XXII. 94.. Vest. XII. 182. nn.
Rothe Jos., spis. Tob. 214.
Rotiti = hubovati j zlobiti, vztekati $e, A čím
bude žena vice r. 1459. Vz List. fiL 1904.
436. Pořád kňouráš, že tě r-me. Sá. 8. 156.
Rotné, ého, n. i= taxa z přísahy. A od
r-bo jeden groš má jmieti. 1335. Reg. III.,
Jir. Prove. 317.
Rotovati se. Lid se scházel a mezi sebou
se r-val. Neveé. 63. Sr. Rotiti.
Rot^mid = kotlář. Zvon IV. 131. Wtr.
Rott Vine., velkoobchod., 1811.--1890.;
Aug., továr. bud. nástrojů. 1815.— 1868. Sr.
Otr. XXL 1011.
Rotter Fr., lesmistr a spis. 1831.--1895.
Vz Ott. XXL 1013.
Rotykant, a, m. = kdo honi pH rotyce.
Již. Cech. List. fil. 1902. 251.
Roubalik Bohům., ě. malíř, nar. 1845.
Vz Ott. XXL 1018.
Roubati co: les s pařezfi. 1512 Arch.
XIX. 128., 131.
Roiibenee, nce, m., les u Mikulovic. Čas.
mor. mus. III. 141.
Roubenka, y, f. = etodola. Litom. 61.
Roubík, u, m. Měl jazyk jako r. (ztuhlý,
o opilém). Jrsk. III. 21.
Roubováni, n. Vz Ott. XXI. 1020.
Roubovaný. R. bába. Vz Kšť. Pob. 255.
Rouěňák, u, m. =: koě. Sr. Ručák. DSk.
Km. 29.
Roudnický Vác, red. Tob. 214.
Rouhaéný. R. lež. Tbz. V. 1. 80. R. hubo-
tluk. Man. li. 27.
Rouehaf co =: ruHti. Strážov. Čes. 1. XL
368.
Roucho = iat. Vz Ott. XXI. 1028. Sr.
Rouška.
Rouno, a, n. Řád zlatého rouna. Vz Ott.
XXI. 1031.
Roup, a, m.nzerniee, oxyurís, rod hlístň
oblých z čeledi Škrkavek, houeenky, pazdir-
niee. íkrohotniee. Čes. 1. XIV. 21. Vz Ott.
XXL 1031.
Roupiee, e, f. =i éerv krouakovitf. Ott.
XXf. 1032
Roupnik. n, m. z= potmíchut. Neveklov.
List. fil. 1902. 251.
Roura cínová, dřevěná, flanšová, hliněná,
hrdlová, kameninová, měděná, porcnlánová,
skleněná atd. Srv. KP. IX. 270. — R. ruč-
nice. — R. močová (urethra), n mužft zvaná
Mel. Vz Ott XXI. 1034. nn.
Kott: Dodatky k Cesko-něm. sloynikii m.
Rourař. Frant. 6. 12.
Rourečka, rourka, zdrobn. roura.
Ronrkatý nálevník, opbryodendron. Ott.
XVlll. 807.
Rourkovaný, R. přilba. Škod. 11*. 90.
Rous Fr., sochař, nar. 1872. Vz Ott. XXL
1039.
Roušek A,y pseudon. J. Machara. — R.
B., pseudon. Sv. Čecha.
Rousňačka, y, t =i koza e dlouhými chlupy.
Litom. 76
Rousti ^ nUíí. Ji2. Čech. Kub. List. fil.
1902. 251.
Roušar Jos., spis. Tob. 214.
Rouška, y, f. = fátek na hlavu přeš ?epec
složený. Pelhřimov. Čas. 1. XI. 330. — R. =
Htahova&ea, obinadlo, splenium, Kompresse.
R. Čtvercová, s. qnadratum, podélná, s.
obloDgatnm, v podobě maltézského kříže,
stupňovitá, 8. gradatum. Rtt
Rou$katý. K. houby. Vz Ott. XX. 189.
Rout (éti raut), u, m. =: šbih lidu ; dýchánek
(anffl.). Vz Ott. XXI. 1047.
Routa, rnta, rostl. Vz Ott XXII. 370.,
Dymnivka.
Rouzenka, rouzeni^ka, y, f. = nijaká
sukni. Litom. 68.
Rov, u, m. ■=, meznik. H. Jir. Slov. pr. I.
76.. n. 230., 275.
Rová§, e, m., incisura, Rerbholz. Vz VhVá.
XXIL 759.
Roven. Doba k době, rovni k sobě. Čes.
1. XIL 308.
Rovenec, nce, m., pole u Přibyslavic.
Čas. mor. mus. III. 141.
Rovenek, nkn, m.=z rovina (na pastvě).
Slez. Vyhl. II. 286., Vyhl. Slz. 44.
Rovenský. R. krajky. Vz Krajka. Dle
vsi u Vamberka.
Rovina. Vz Ott. XXI. 1051.
Rovňaika, y, f. R. v práci = stejná v práci.
Haner 14 Vz násl.
Rovnák, a, m. = stejný (v prácím ; vnievnik.
Hauer 14.
Rovně, ě, í.zi: rovina. Milí. 125^.
Rovnice, v math, Vz Ott. XXI. 1053.
Rovnik, u, m. R. zemský. Vz Ott. XXI.
1055.
Rovno, a, n. A potom jest rovném (ro-
vinou) jiti proti témuž schodu. Lbk. 80.
Rovnoběžka, y, f., parallela v geom. Vz
Ott. XXL 1056.
Rovnoběžník, u, m., parallelogramm Vz
Ott. XVI. 1056. ^
Rovnobohý. Skd. Od., Msn. Od. 18. Jiní
doporučují: bohorovný. Sr. Hodnověrný,
Věrohodný. MS.
Rovnoboký úhelník. Lék. A. 16b. 2.
Rovnočnělka, y, f, orthotylus, rod ploštic.
Vz Ott. XVlil. 892., XXL 1057.
Rovnokřidlý. Rdlf, hmyz. Vz Ott. XXL
1057.
Rovnonoctvi, n. Zimní r. aequinoctium
autumnale. D. Gesch. 2. 170. Sr. Rovnonocie
v VJL 504.
Rovnoosý. R. hyperboha. Strh. Mech. 527.
Rovnorohý. R. kráva, Msn. II. 136., skot
Msn. Od. 189.
22
338
RovDOstřevný — Rozdrancovati.
Rovnostřeyný. R. ploStěnka. Ott. XIX.
938.
RoTnota, y, f. Trojice v jednotě a r-tě.
Chč. Olom. 224»>.
RoYii$^. RovDé 8 rovným rádo táhne zá-
roveň. Jrsk. XXV. 238.
Royt Václ. Sr. Ott. XXI. 1062.
Rozavús. Ty r. (nadávka, keď silnejSie
chlapec slabSiemu abHži). Mus. slov. V. 94.
Sr. Rozavůst v ÍI. Přisp. 276.
Rozbahniti se. Obecná mluva bez řádn
se rozbabňDJicf (se Siřící). Mas. 1863. 330.
Róza, y, f., jm. R. — koza. Vyhl. II. 169.
Rozánek Dr., spis.
Rozbatoriť Sa =I po $pánJcu te vzpama-
tovati. Spiš. Sbor. slov. IX. 50. (hl. o dětech).
Rozbdělý. R. společnost (na lodi, bouři
ze spÁnkn vytržená). Jark. 41.
Rozběhaný. Jeho r-ný, divoký život
chýlil se ke konci. Zvon IV. 41. ~ KSf. Lid. 6.
Rozběhlý. R. ves = roztáhlá. Jrsk. XIII.
3. 170.
Rozběhnouti se Jak. R-hli se jako ovce,
vrazi-li mezi ně hladový vlk. Tbz. V. 1.
432.
Rozběsenec, nce, m. = rozbéšený ělooik.
Tbz. XVi. 407. Vz násl.
Rozběsený. R. vlny. Tbz. XVI. 347.
Rozběsněný hlas přírody. Zvon IV. 277.
Rozběžený. R. myšlénky. Hlk. Ví. 41.
Lépe: rozbéhíé.
Rozblázniti. Bolest se mu r-la po v$ech
údech. Zl. Pr. XXL 610.
Rozbolestněni srdce. Zr. Strat. 41.
Rozbolestněný. Hav. Chamr. 232. Nár.
list. 1906. 112. 13.
Rozboleti bez se. Také mne nohy těžce
r-Iy. Arch. XX. 165. a j.
Rozbradlý = ra«6řeá<ý. R. bláto. 1819.
Lit I. 685.
Rozbrániti. Ale hde pak be to bele
r-le (peroucí se roztrhli). Hoch. 97.
Rozbřesk, u, m. R. lotosů. Zub. Még. 19
RozhH^í = táni. Volyně. Čes. 1. XIU.
125. Sr. Rozbřižď.
Rozbroj, e, m. = zamistkndni. Pel. XX.
= R., e, f. Summa vši rozbroje utržené na
rybnících svrchu psaných (při loveni ryb).
Arch XXI. 646.
Rozbrojeni, Tt,:=z nehoda. Pel. XX.
Rozbrojný. R. peníze. Arch. XXI. 646.
Sr. Rozbroj.
Rozbuhovať co: čižmy (roztrhati). Mus.
slov. IV. 101.
Rozbu^felý. Msn. U. 104. Vz Rozbujeti.
Rozbujnelosf, i, f. R. šlechty. Mus. 1*901.
533.
Rozbuliti co = celý statek =z rozkopati.
Slez. Vyhl. IL 196.
Rozbnráceti se čim: hněvem. Zub.
Még. 22.
Rozbůřeni, n., exasperatio. Mam. F.
88b. 2.
RozbystHti se komu. Krev se mu r-stři.
Nár. list. 1904. 61. 1.
Rozbzikati co : dobytek. Nár. sbor. VIII.
118.
Rozcapený = roztažený. Mor. Rgl. Sr.
Rozcaplý.
Rozceniti zuby. Hol. Met II. 543. Sr.
Vyceniti.
Rozcepiti, discindere. Vž Lepiti, Rozště-
piti. MŠ. Slov.
Rozcestí, n., invium. Blúditi po r. Pat.
Jer. 43. 33.
Rozcestný. R. hry (na počest larft ncti-
váných na rozcestích). Kubl. 84.
Rozcitlivěle vypravovati. Rais. Sir. 32.
RozcitiiTělosť, i. f. Zl. Pr. XXH. 258.
Rozcitlivěiý. R. pitím. Zl. Pr. XXI. 27.
Rozcitlivěni, n. Jrsk. XXVIII. 222.
Rozcuchánek, nka, m., titul knihy L.
Tesařové.
Rozcukrovaný milovník. Zl. Pr. XXI.
271.
Rozčaděný. R. pánev. Kká. Sión II. 13.
Rozěapiť sa, vz Rosčapif sa.
Rozěaptať obuv z= r&ztdhnouti chůzi. Spis.
Sbor. slov. IX. 51.
RozČapýřit krýdla = roztáhnouti Liptov.
Sbor. slov. IX. 47.
Rozčarováni, n., Entráthselung. Osv. 1 8S1.
385.
Rozčepýřený. R. krocan. Us.
Rozčepýj^iti co : oběh hrsti = roztáhtioHtK
Frant. 24. 32.
RozČeřený. R. hladina vodní. Us.
Rozčernati se. Stromy r-ly se jarním
rozdýcháuim. Zvon IV. 63.
Rozčerrenalý. Vidčl Mareelku r-loo Jeho
lichotivou poznámkou. Mod. kn. 1898. ě.
40. 90. ~ čim: prácou. FhVá. XXII. 39.
— Jak: ani (jako) moriak. Ib. 34.
Rozčisliti eo=:rozdilití. Msn. Od. 189.
Rozčislý. R. hlidka, cnoniri naivaloicrGa^
Mns. Od. 148.
Rozčitadlo, a, n. Vz Sbor. slov. 1900.
1^4., Mus. slov. VIII. 11. Sr. Rozpočitadlo.
Rozčleniti co jak: na statí. Nár. list.
19U3. č. 154. 13.
Rozčtvrcený Štít, erb. Kol. Her. I. 357..
333. 355.
Rozďábliti = rozeertUi. AI. Mrit
Rozdavatel, e, m. Štědrý r. Tbz. V. 9. 85.
Rozdáviti sa na koho = oMopiti #e. Val.
Čes. 1. XIV. 150.
Rozdělina, y, f., scissura. Rozk. P. 77.
Rozdělovadlo, a, n. R. přediva. Ott. XX.
603.
Rozdemikaf = rozházeti. Slov. Mus. slov.
IV. 79.
Rozděštěný čas. Zvon V. 678.
RozdileČ, e, m. R. potravy. Msn. II. 35i.
Rozdílový počet. Vz Ott. XXI. 1063.
Rozdivělý. R. vlasy = rozcucháni. Raia.
Lep. 6. R. voda. Ib. 191. R. smieb. Tbi.
m. 1. 130.
Rozdivirovati co = rozděliti, 1599. Listář
49.
RozdiTOČeni, u. Plameny šlehaly žhavě,
v přiSerném r. sily zadržené, až do ehvile
posledni. Zvon IV. 9.
RozdiTOČený Turek, Tbz. V. 5. 19., vichr.
Ib. V. 1. 12.
Rozdmychovatel, e, m.=zrozdmyekooac,
Pokr. 1885. č. 128.
Rozdováděti se. Dětí se r-]y. Us. R^i.
Rozdrancovati co. Stan. I. 84.
Rozdrápaný — Rozcházet.
339
Rozdrápaný. R. dvéře = dokořán ote-
vřené, Val. Čee. 1. XI. 434.
Rozdrápati co. Rozdriapal by čerta
(o zlostném). Pfard. XXIV. 341.
Rozdraviti Se= dravým se učiniti. Potok
přívalem se r-vil. Zvon m. 698.
Rozdraziti = rozraziti^ confriogere. Ev.
vid. 166. 59.. Ev. olom. 229.
Rozdrážiti koho k čemu, irritare. Koř.
127«. 1.
Rozdrceni, n. Přistroj k r. lebky plo-
dové, Cranitripsotom. Ett.
Rozdrhnouti se, co. Mš. Sr. Rozdrblý.
Rozdřimaný. R. hlava. Rgl.
Rozdřízhati co = roztřiskati. Mnoho
kopí rozdrízhacha. Baw. Arn. v. 1604. Str.
186.
Rozdrnéeti se Okna se r-la. Rais. Lep.
520.
Rozdrúgať = roztrhnouti. Voda plť roz-
drúga. Pbrd. XXIII. 760.
RozdražoYač, e, m. R. brambord. Nár.
list. 1903. č. 134. 21., 1904. 135. 21.
Rozdružováni, n. Mlýnek na r. obili,
semen. Nár. list. 1904. 135. 22.
Rozdrzeni, n.. discordia, Entzweinng.
Zabr. 30.
Rozdtttý. R. kniha =: o6líriMi. Kom. Did.
207.
Rozdvojený. R. krajky. Vz Krajka. R.
zab.
Rozdýcháni, n. Vz Rozčernatí se.
Rozdy chtěni, n. Horečné r. Proch. Hrad. 8
Rozediráni, n. R. úst. Zvon IV. 39.
Rozehrimati se Teč. Lid se r-mal v jásot.
Tbz. V. 5. 94.
Rozenkyně, ě, f. :=. dcera, Msn. II. 7. Sr.
Kozenec.
Rozenplut Jan ze Švarzenpachn. Sr. Ott
XXL 1065.
Rozeplálý čím: vášní. Tbz. V. 1. 95.
Rozepř, les n DI. Brtnice. Čas. mor. mus.
IIL 141.
RozepsitL Disperde, zatrať, rozespi. Mam.
F. 87b. 2.
Rozesmáti koho.Rozosmialby i lašťovky
v hnizde. Rizn. 176.
Rozesmutnělý. R. tvář. Tbz. V. 6. 411.
Rozesnělý. Zr. Nov^ 234.
Rozesněni, n. Její oéi cbytlavé blouzni-
vým jakýmsi r-nim. Zvon IV. 106.
Rozestrčený ocas (v erbu). Kol. Her.
L 61.
Rozeštkati se. ZI. Pr. XXI. 231., Rais.
Sir. 151.
Rozevdaný. Mám dvě dcery poctivě
r-ně. Zvon IV. IL
RozcTláti se. Vlasy na hlavě jeho roze-
vlály se T závanu větru. Zvon V. 515., 572.
RozeTlátý oblak. Zub Még. 26. R. vloček
poletoval. Mrit. Obrz. 168.
Rozevřely stav duie. Nár. list. 1884. ě.
345. R. dvéře. Us.
Rozezníti se. Struny se rozezněly. Tbz.
Xm. 211.
Rozezpívati se. Us.
Rozežnaviti se. Srdce rozežhavovalo se
pod náletem popela. Zvon V. 536.
Rozežžatý. R. svíce. Kos. Živ. 247^
Rozežženl, n., inflammatio. Mam. F. 90<^1.
Rozfmadif čo = minouti. Slov. Mus. slov.
IV. 28. R. maje tok := promrhati. PhTd.
XXIV. 418. Sr. Frnadif.
Rozgniaviť co čím (zuby) = rozmiesiti
Phrd. XXIV 418.
Rozgurašif koho=:rozjc«r(izi7/. Mor. Brt
D. I. 345.
Rozhajdačilý = nepořádný. Chodi celý
r-ný. Rais. Lep. 465.
Rozhajdati co = rozcuchati. MI. Bolesl.
Ces. 1. Xm. 89. Sr. Rozgajdať v L Přisp.
344.
Rozhalekati se. Hošík r-kal se za za-
jícem. Rais. Sir. 206.
Rozháranec, nce, m. = ilovik rozháraný.
Tbz. V 5. 262.
Rozházený =: rozcuchaný, neupravený
(o obleku). Rgl.
Rozhazovačnosť, i, f. ZtřeStěná r. Nár.
list. 1902. č. 101. 2.
Rozhazovati = zpovídati ie. V zloděj,
mluvě. Čes. I. XI. 141.
Rozhlaholiti se k vítěznému zpěvu. Nár.
list. 1905. 6. 4.
Rozhledna v Praze na Petříně. Vz Dolen.
Pr. 218
Rozhlodaný čím. Líce r-né věkem. Tbz.
XIII. -^48.
Rozhlomozniti = ro2XíoZe<nt^i. Ott. XXI.
1065. Sr. Rozhlomoziti v VIL 603.
Rozhněvati. Když se z Čeho rozhněvám.
1457. List. fil. 1904. 438.
Rozhnítiti v Mart. m. roznítiti. Šf. Poč.
26
Rozhod, u, m. Hodiny mají malý r. (ky-
vadlo dělá krátké kyvy). Hoš. Pol. 141.
Rozhodéí, rozMudif úmluvce^ ubrman, roz^
dOce. Vz Ott. XXI. 1065. - R. řízení soudní,
vz Otr. Říz. III. 278.— 313.
Rozhodní cesta == křižovatka. Hofi. Pol.
142.
Rozhodný. R-dné okamžiky přicházejí
jako mraků rychlý let. Tbz. V IIL 425.
Rozhon, vz Popudek.
Rozhořeti. Všecek v tváři rozhořel (se
zapálil). Zvon IIL 259.
Rozhorovaný jun. Kká. Sión. I. 177.
Rozhorovati koho. Kká. Sión. II. 66.
Rozhorliti se nač. Msn. II. 55.
Rozhoupávati. Zvon se r-vá. Proch. Hrad.
81. Vz Rozhoupati.
Rozhovín, frondosum. Mam. A. 23«.
Rozhraničení, n., Demarkation. Vyjedná-
vání o r. Nár. list. 1885. č. 107.
Rozhraničiti co: krajiny. Us.
RozhrČeti se. Vlak se r-ěel (brče odjel).
ZI. Pr. XXI. 365.
Rozhře^itel, e, m., dispensator. Ev. olom.
3. 5.
RozhHpaný =i rozkořipaný, rozcuchaný.
Mor. Kmk.
Rozhroutiti = rozbořiti. Hoi. Pol. 142.
Rozhryzlý Jak. Rty do krvavá r-lé. ZI.
Pr. XXII. 50.
Rozhubovati se. Rais. Lep. 119.
Rozhynouti, disperire. R-li v Endoře.
Ž. kap. č. 82. IL
Rozcházet := roxAa^e^ Kbrl. Džl. 6.
22*
340
Rozchlapený — Rozleoilý.
Rozchlapený kožuch =: rozevřeny, neta-
pnuti. Val. Čes. I. XIII. 372.
Rozchlemtaný. Chrlil oheň z r-Dých úst.
Zvon IV. 249.
Rozehlaštiti. Voda se r-la = rotetřela,
rofUmpiía, Slez. VyhJ. H. 282.. Vyhl. Slz. 97.
Rozchoděný. R. boty, střevíce. Rais. Koř.
14H., Lop. 360.
Rozchodnik, a, m., sednm, Fettbenne,
Mauerpfeffftr, rostl. Sr. Ott XXII. 779.
RozchráníÝi co: áfl^i = rothrahati. Slez.
Vyhl. li. 199.
Rozchřestiti se. Tbz. V. 5. 262.
Rozehatnáni. V tomto r. (oblíbeni si
cestování) umluvili jsme se jíti do Slaného.
Tk. Pam. 1. 73.
Rozehychtati se = roscAecA/a^t ««. Sou-
citné se r. Rais. Sir. 43.
Rozchýlený. R. trubice petrklíče. Čch.
II. Pov. 203.
RozchýroTaf eo = roMaXovati. čas. mus.
IV. 75.
Roa;jař, e, f. Svět. knih. 420. 83.
Rozjařenec, nce, m. = rozjařený íílovik.
Jrsk. VI. 1. 273.. Tbz. II. 19.
Roijatrenosť, i, f = rozjUřeno9t. Slov.
Phrd. XXra. 660.
Roa^ásaný. Hymna milosti r-ná touhou.
Zvon V. .596.
Ro^^edlina, y, f. R. ústní, kurděje, sto-
matitis ulcerosa idiopathica. Ett.
Rozjektaný. Nadávka zemřela v r-ných
zubech. Zl. Pr. XXII. 66. Vz Jektati.
Roa^iskřent, n. R. od uhlí. 1697. Čes. 1.
XII. 316.
Ro^iskřiti se čím. R-ly se mu oči to-
likerým prudkým žehnutím. Zvon IV. 9.
Rozjiseni, n. Na densv. Mikuláde přiilo
veliké r. H. Jir. Mýto 48. 2.
Ro:^itřeiiě rudý. Zvon IV. 134.
Roagitřenec, nce, m. Msn. Od. 249.
Rozjíždí, n. = táni. Jak přijde r. sněhu.
1664. Uč. spol. 1903. XIII. 13. Sr. Rozjišení.
Rozkastý čepec. Slov. Nár. sbor. 1904. 6.
Rozkázaný list (obsahující závěf). Chci
to listem r-ným a zápisným ukázati. PAh.
III. 460.
RozkazitlÍTý (I) způsob = rozkazovací.
1776. Sr. Bílý Obr. 77.
Rozkazní řízení úvěrných ústavů v Ott.
Riz. III. 181. R. žaloba a vyřízení její. Ib.
lol.
Rozkazovací. Opis r-ho způsobu 1. infi-
nitivem, 2. vétou tázací, 3. konditionalem.
Vz KSť. Lid. 7.
Rozklácený. Tam stála stará, již r-ná
kostnice. Rais. Vlasf. 23.
Rozkladitý, vz Trýzel zde.
Rozkladový. R. hmota. Ott XX. 4.
Rozklepetiti nohy = roztáhnouti. Mark.
Rozklesnutý. Jabloí do široka rtá. AI.
Mríf.
Rozklizeni, n. = rozchod. Baw. Arn. v.
7298.
Rozkloktati. Všecko se t ní r-Io (roz-
boufílo). Rais. Sir. 148.
Rozklúci co = rozUou€Í. Mor. Čes. 1. X.
444.
Rozkinsati se = rozběhnouti. Rais. Lop. 92.
Rozkoeenec, nce, w.^vztMj élonik, Jnk.
XlII. 3. 278.
Rozkohonténý = rozzlobeni. Tbz. III. 1.
246.
Rozkoehanost, i, f., Liebesglnth. R.
Šťastné lásky. Jeř. Rom. básn. 64. Sr. Bo&-
kochání.
Rozkol, u, m. Na r. dříví štípati = ra-
diálně. Val. Čes. 1. XIL 46. Sr. Poblam.
Rozkolébaný čím. Koruna stromu "véttm
r-ná. Zr. Cer. 17.
Rozkolísaný éím: perutěmi. Ilnk. Jas.
I. 118.
Rozkolnící. Vz Ott. XXI. 1070.
Rozkolný Jos., bud. sklad., nar. 1883.
Vz Ott. XXII. 1.
Rozkotrénosť, i, f., prodigalitas. Rozk.
P. 1376. Sr. Rokotržnost Rnkotržnosl
Rozkouzliti koho. Msn. Od. 161.
RozkraJOYač, e, m. R. jídel. Šk. Od. 6.
Rozkrákati se. Vrány se r-ly. Rais. Lep.
628.
Rozkřik, u, m. Učiniti r. Wtr. Str. 200.
Rozkročen, čně, f., v bot. Vz iríartea
v Ott. XXII. 1.
Rozkročily = kdo *e rozkroHl Škod. II'.
246.
Rozkroehotati, rugire. Pror. ol. 13». t
Isa. 6. 29.
Rozkronžkoyati = kroužky rozyázatí, od-
děliti. Řetéz (Školní mládeže) se roztrhl a
r-val ▼ skupiny. Nár. list. 10.^. 1900.
Rozkuckati se. Rais Lep. 294.
Rozkůčka, y, m. =: rozpu^tiUe; B.,
y, f. = étveráctvi. Ouboé. Rgl.
Rozkulhati se jak: na obě nohy. Slez.
poh. 64.
Rozkulichati se. Sýček se i^chal. Tbs.
V. 9. 204.
Rozkuňkati se k čemu = odhodlati n^
Mus. 1902. 448.
Rozknštraný = rozehlpmi. PhTd. XXIV.
478. Sr. Kudtrať.
Rozkurážený čím. Cs.
Rozkvašenec, nce, m. Tbz. III. 1. 157.,
Vm. 378. Vz násl.
RozkTasený =: rozespalj. Val. Ces. L
XI. 229. — R. = rozzlobeni. Us.
Rozkverkování, n. R. dolu. 1617. Listiř
126. R. tálů v dole. 1600. Listář. 68. 1525.
Sr. Rozkverkovati.
RozkTésti. Panna již rozkvetla = měla
poprvé ěmýru. Litom. 48.
Rozkveteni, n. Suché otky r. Dal. Z. 6.
RozkTétný. R. pole, florea mra. Gl
rondn. 22b. prk. myslí, že m. rozkvetlý.
Rozkydaný. R. Slované = rozdrobeoi,
od ttebe odloučení. Koll. SI. de. III. 62.
Rozkydec, dce, m.. monodora, ▼ bot Vz
Ott XXII. 1.
Rozkysání, n. = 9hn%9án\. R. ran. Cbč.
S. I. 4b.
Rozkyslý spor. Krok. II. b. 316. (r. 1827.).
Rozlačniti koho po čem: po neoku*
senem ovoci. Zl. Pr. XXI. 196.
RozlaškoTati se t něčem = zallhiti ň
v niííem. Vin. I. 29.
Rozlehtati koho. Tbz. V. 6. 61.
Rozlenilý. R. žena. Msn. Od. 260.
Rozletélý — Rozoký.
341
Rozletélý, plazivý stin. Nár. list. 1908.
č. 333. 13.
Rozliéeniy n. Papež nslyiev jeho r. Pulk.
Lobk. k. 23. 8r. Rozličití.
Rozličnořeči, n. R. čeStiny. Slov. Czam.
Slov. 187.
Rozlinati se kde. Yfiné r-la se nad
celon obci. Rais. Lep. 262. Vz Rozlinonti se.
Rozlinkovaný. R. řádky řepy. Rais.
Leo. 230.
Rozlipnuti, D. R. tvárnice. EP. IX. 139.
RozIisoTáni hlásek. Sr. Ott. XXII. 1.
Rozlitie, D. R. řek, innndatio. Milí. 6.
Rozlitostnélosf, i, f. Bav. Chamr. 195.
Rozlitostnélý. Rais. Lep. 533.
Rozlitostněnosf, i, f. Kornk. 113.
Rozlitý = rozhojněný. Mají hojně r-té
svátosti. Ché. S. II. 159*.
Rozlondaný nábytek, nástroj = roz-
vlklani. ŠuiDava. Rgl.
Rozloženina, y, f. Akkordická r. Pokr.
18S5. <«. 15^8.
Rozlúéeni, n. Um. roudn. Vz Rozloučeni.
RozlúČený, vz Rozloučený.
Rozlúčiti, vz Rozloučiti. Mill."88«.
Rozlúčka, y, f. = rozlouéeni. PhTd. XXII.
306
Rozluka, y, f. Celní a obchodní r. Nár.
list 1903. Č. 134. 26. R. hexametru. Vz
Král. Metr. 65. nn.
Rozlúpiti. Výb. 1. 377. 3. Vz Rozlonpiti.
Rozlútiti se, vz Rozlítiti se
Rozmačkáni, rozmdékntUi, u. conqnassatio.
Ktr.
RozmachloTat = rozlámati, v zlodéj.
mluvě
Rozmaitý m. rozmanitý, homoostravsky.
Lor. Sr. Hni. Proírr. 19.
Rozm^Stroyatl psy = zotviratí zámky.
v zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Rozmaro Jos., lesník a spis., nar. 1872.
Vz Ott. XXII. 1.
Rozmáj^nky, pí. f. = rozpařené, ue-
dosuěené ovoce. Šumava. Rgl.
RozmÁHJý = rozpařený ; nůvyšptUý. Šu-
mava. Rgl.
Rozmarinka, y, f. = zpú»oh néetu. Vo-
lyně. Čes. 1. XIIL 125.
RozmarinoTý. R. krajky, rozmarinky.
Vz Krajka.
Rozmařiti :=: rozpaHU. Šumava. Kgl.
Rozmamice, e, f. (žena). Tbz. VIII. 134.
Rozmatený. Seděla celá r-ná a upla-
kaná. Sá. Prost. m. II. 176.
Rozmatka, y, f. = velmi milá matka.
Man. Od. 343.
Rozmazaně, ěte, n. = rozmazanec. KrkonS.
Nečásek.
Rozmazleně mluviti. Hav. Cbamr. 217.
Rozmaznavý = tozmagUný. Phfd. XXIII.
518.
Rozmeeený, disjectus. 61. roudn. 112^.
Vz Rozmetený.
Rozmék, u, m., liquida. Voc. gr. klem.
(m.). Vz násl.
Rozméka, y, f., liquida. Voc. gr. mik.
(Mi.) Vz Dředcház.
Rozměklosf, i, f. Citová r. Lit. II. 352.
Rozměklý čim. Srdce žalem r-klé. Hlk.
VIÍ. 201.
Rozmělňováni hrud. Nár. list. 1905.
131. 21.
Rozměřený Jak. Život r-ný jako hodiny.
Čch. II. Pov. 114.
Rozměřováni, n., geometria. 1527. Hus.
1905. 434.
Rozmésti co s čim. Zetři jej dobře
s jeho řemenem a rozmief to řídce s teplu
vodu. Rkp lék. Jhr. lib. (MS.).
Rozmichanky = rozmíchané brambory.
Šumava. Rgl.
Rozmikaný. Národ slovanský jest tak
r-ný a rozmrvený (roztrhaný). Koil. (Lit.
II. 78.).
Rozmilený otec = velmi milý. Msn. Od.
86., 148.
Rozmisiti eo : máku. MS. exc.
Rozmideti, vz Rozmisiti. co s čim kde.
Dej mu kventin driaku s teplým vínem ua
lžíci rozmiSeje. Rostl. 6. 203^.
Rozmladnonti čim. Luka rdla pe*
strosti jarních květA. Zr. Nov.' 268.
Rozmiáziti se kdy kde. Když noční
dobou ta ohromná klenba nad tebou se
rozmlází. Zr. Nov." 198. Sr. Rozmladiti se.
Rozmlazený čim. Les vesnou r-oý. Zr.
Let. II. 53.
Rozmlžený vzduch. Zvon IV. 719.
Rozmnážeti, rotmnoiovati co : práva.
List. slez. XVI. stol. List. fil. XI. 72.
Rozmoknúti. Mill. 124.
Rozmračiti se kde. Po nebi se ěemo
r-lo. Linda. Lit. I. 771.
Rozmrzený nad čim, lépet rozmrzelý.
MŠ.
Rozmrzutěti, ěl, ěni = ttáU ee mrzutým.
Mfin. Od. 63.
Rozmysl, il m. Dvcky je lepSi r-sel než
zmysel. Val. Ces. 1. XQ. 45. Co ČíniS, čiň
8 r-slem a prohledej k konci; Něco na r.
si vzíti Arch. XX. 148.. 251.
Rozmysbiě. Věty r. proneSené. Zvon. V.
710.
Roznábožněni, n. Plapolivé r. Rozb. I.
145.
Rózně, vz RAzně.
Roznebožák, a, m. Msn. Od. 106.
Roznemohnouti se = roznemod se. Us.
místy. MS.
RoznepMteliti se. Hoch. 22.
Roznežněie vychovaný. Slad. Ant 28.
Roznežněni, n. Zvukové r. Nár. list.
1905. 118. 13.
Rozniedřiti, irritare. — co, koho. Ž.
klem. 106. 11. Ž. witt.: rozdražniti, Z. pod.
vzdražditi m. roznietřiti.
Roznietřiti, vz předcház. Rozniedřiti.
Roznítiti v vn. 612. za Roznimrati
oprav v: Roznítiti.
Roznoženi, n., das Grátschen, Spreizen.
Rgl.
Roznožiti, sulcare. Mam. A. 35*.
Roznůška, y, f. Mart. S. Ind. 228.
Rozohněný pohled. Zvon V. 685.
Rozoký. Rozk. P. 265. V ruk. Rozk. R. :
mhuravý (mžouravý).
842
Rozotec — Rozpuštěni.
Rozoteo, tce, m. Otče, rozotče. Msd. II.
54., Od. 305. Sr. Rozbože.
Rozotevřiti co: brány. Msn. II. 42.
RozoumkoTati. Rozoumku] icí poučka.
Uč. spol. 3902. IX. 19.
Rozpárat = rozdétati^ rozmachati (a ne-
dokončiti). Kdyně. Rgl.
Rozpáčen, vz Rozpačný.
Rozpáčeni, n. = ztráta důvěry. Chč. S.
I. 83b.
Rozpačuý srdcem a mysli. Msn. Od. 357.
Rozpad, u, m. R. odumřelého plodku
v dutině břidni a následný stav matečných
ústrojů, cirrhonosis. Ktt.
Rozpaehtiti co: silu. Msn. Od. 141.
Rozpajedif = rozlobiti. Slov. Čo Turkov
tak rlo. Sbor. slov. VIII. 106.
Rozpatnástiť sa — rozdováděti 9€, Val.
Če-. J. xr. 276.
Rozpažmo. (Poražený) r. chopil zemi.
Msn. Ii. 197.
Rozpékně. Prosim Vás pekne — roz-
pekue (velmi pěkně). Čas. mus. IV. 30.
Rozpěna, y, f. R. vrchu. Stan. I. 265.
Rozpěnina, y, f. R. vod. Linda. Lit I.
772.
Rozpěra, y, f. = jistý trám v stavitel-
ství. Vz Ott. XXIL 2.
Rozperliti se kudy. Její hlas se r-lil
salonkem, Vrch. N. stř. 1^0., t lese. Zl. Pr.
XXIL 89.
Rozpeska, y, m. (Čertova) r. = roz-
pustiUc, ěiverák. JrsK. XX. 2. 302., XXVIII.
155., Zvon III. 653. Vz násl.
Rozpeslý = rozpustilý, R. člověk. Jrsk.
XX. 2. 301, Vz předcház. Rozpeska.
Rozpěti, T>. K. plynů a par; v stavi-
telství. Vz Ott XXIL 2.
Rozpinadlo, a, n. Bhm. hex. 777.
Rozpitý = zpitj. R. kommisse. Slám.
Min. 96.
Rozplanulý. R. oko (čím). Kká. Siou
IL 130.
Rozplašený. R. mySlónka. Zvon V. 635.
Rozplaviti koho. Hoši se r-li jako vrabci,
když mezi ně hodí kámen. Illk. VIII. 213.
Rozplaštěný. Rostlina po zemi r-ná (roz-
lezlá, rozplizlá). Slov. Phrd. XXIL 582.
Rozplastif. Tak ťa šmárim že sa r-Ítifi
(rozpleskrieá) ako žába. Slov. Mus. slov.
IV. 9.
R4)zplaTiti, distillare. Střed rozplavujicí
se. Pat. Jer. 44. 25.
Rozplec že sie rozpleé, tanec v Tě-
Sinsku. Vz Brt P. n. 977.
Rozplesalý. Msu. II. 226.
Rozpleskaný čim. Voda kopyty r-ná.
Halí. 24.
Rozpleštif sa = padnouti^ rozestřili se.
Slov. Phrd. XXlV. 483.
Rozpliskaný. R. bláto. Litom. 48.
Rozpliznonti se jak: na samě houfky
(o zástupu). Jrsk. XIV. 142.
Rozplúti se, vz Rozplouti se.
Rozpočet, čtu, m. Vz Ott. XXIL 2.
Rozpočitadlo, :i, n. Vz Sb. si. 1902.
68. nn. a Ces. 1. XIL 477., 480. Sr. násl. a
Rozčitadlo.
RozpočitáTka, y, f. (pH dětských hrách;.
Vz Sbor. slov. 1901., 139., předcház. Roz-
počitadlo.
Rozpohnaný kam. Lodě k Hebru r né.
Mark.
Rozpojiti co koinu: údy (ranou = zabiti
ho). Msn. 71. 11., Škod. 11." 89.
Rozpolcenost, i, f. R. knihy (svým ob-
sahem). List fíl. 1902. 381.
Rozpoložiti někoho někde (raněnéboj.
Msn. II. 208.
Rozpomenouti. Nerozpominaj naiicfa
břichů. Modl. v Ž. pod.
Rozpor, u, m. Vyvalte r. až tam na vrefa
a sváli se vám v neštěstí. Svět knih. 420. 75.
Rozpořadi, n. Msn. II. 14.
Rozpořaditi něco. Msn. II. 23.
Rozponsta, y, m.^rozpuHUec. Dšk. Kds.S.
Rozpovídaný. Jrsk. XXVII. 333.
Rozpovídati. R. se a nedokončiti, jako
přestati v jídle po polěvce. Tbz. XIIL 386.
Rozpoznáni, o. R. lékařské. Diagnose
Vz Ott. XXIL 3.
Rozpřah, n, m. Svým vlastním r-hemse
skáceti. Slad. Trik. Iu8.
Rozpřáhlý. R. ramena. Zr. Leg. 82.
Rozpránie, n. = volnott, vůle. Pel. XX.
Rozprávek, Sku, m., vz Omatek (zde).
Rozprašovač, e, m. R. kokainu, Cocain-
zerdtauber ; r. hrtanový, Kehlkopts. . ., La-
ryngeals . . ., práákn, Pulverblaser, r. jodo-
formu, Jodoforms . . . Ktt.
Rozpravatel = rozpravovatel. Slov. VI c.
Lit. L 3 10.
Rozprávný člověk = nUuvnj. Tk. Pam.
I. 68.
Rozpravovák pohroužil do vlasů (hřeben).
Rais. Lep. 129.
Rozpředeni, n. R. barvy vjeji odstíny.
Nár. list 1904. ě. 3. 13.
Rozprieci. Rozpřahši se, Kat. 132. m.:
rozpřienSi se. List fil. X. 126.
RozpHhrádkovati co. List fil. 1902. 140.
Rozprostřitý = rozprottřenj, Val. Čes. 1.
XIL 46.
Rozpucovaný. Je r-ná, vie čistí, uklízí,
bili. Zvon III. 709. Byla r-ná tak, že . . .
(do pucováni zabraná). Jrsk. XXVII. 61.
Rozpučeny = rozlomený. Val. Čes. 1. XI.
324.
Rozpučeti = rozpuěid t«. Tbz. V. 9. 349.
Rozpůjéovatel, e, m. R. knib. Čch. £v.
163.
Rozpuk, u, m., verpis. Rozk. P. 2402. —
R., vz Popuk.
Rozpukaný, gesprungen, geborsten, není
passivum, tedy správně : rozpukaly, rozpuklý.
Mš.
Rozpůlený. R. hvězda (v erbu). Kol.
Her. 1. 95.
Rozpiilovaný. R. krajky. Vz Krajka
Rozpuséeni -- rozpuštěni. Slov. třeb. 14.
Rozpuščený = rozpuštěný. R. rozkoš. Pass.
333.
Rozpušténec, nce, m. = rozpuztUj ělovik
Jrsk. VI. 1. 139.
Rozpuštěni, n. = povoleni. Nestydaté r.
Chč. Post. 30».
RozpnStěnosť — RozŠtěbetatí.
3 113
Rozpuátěnosf, i, f. B. svobody výstrahou
zameziti. Krok II. b. 317. (1827.).
Rozputi, D. Jděte na r. cestoé, ad exitas
viaram. £v. seit Mat. 22. 9.
Rozradostněly, erfreat. R. tvář. Dost
Pov. 90.
Rozrašiti se. Stromy se již r-)y (počaly
puíeti). Vyhl. Obrz. 179.
Rozřazovati, vz Rozraditi. Apoll. 281.
— komu = odrazovati. Baw. Ap. 209^.
Rozřečiti se. Když se r-čil. Tbz. XVI.
279.
Rozirehtati m= rozesmáti še, Rais. Sír. 114.
Rozrťjsnit, rozkorejnnit jídlo = sneohnti
pojisti a pak nechati. Litom. 52.
ÍRozriedený = ridký. Ten kaprad je
tam Uk r-ný. Slov. Phíd. XXII. 687. Sr.
Riediť.
Rozrúeat co = rozbořiti, R. město. Slov.
Sbor. slov. Vlil. 106.
Rozrůstati se jak: v ratolesti. Kom.
Did. 46.
Rozrnšivý, zersetzend. R. živel. Jeř.
Rom. baso. 305.
Rozrůzniti se s někým. Msn. II. 228.
Rozryhovač, e, m. Parní silniční r. Nár.
list. 1904. 135. 21.
Rozsápaně po někom se hnáti. Zr. Čer. 93.
Rozsápati se na koho. Jako jestřáb roz-
sápá vá se na holubici opaštěnou. Tbz. V.
6. 103.
Rozsečka, y, f., halbbreite Ságe, v trn-
hlářstvi. Bg\.
Rozsedaný. R. nohy (rozpukané). Rais.
Lop. 381.
Rozsedenie, n. = rozatoupeni. R. zdi vy-
sokej. Pror. 22*. R. svrchní deŠťky lebné.
Rhas. £. 13.
Rozsedlina, y, f. R., trhlina kožní, Haut-
sebrunde. Ktt.
Rozsedlinový. R. útvary, Schrunden-
bildangen. Ktt.
Rozsedlistý. R. Ithoma. Msn. II. 39.
RozseJTák, n, m. = cá9f ttup. Čes. 1.
XI. 179.
Rozsésti, vz Rozsednouti.
Rozsévatel, e, m., seminator. Rozk. P.
2704.
Rozsivka, y, f. R-ky, bacillariaceae, orga-
nismy stojící na prahu říSe rostlinné a živo-
čišné. Vz Ott. XXII. 4.
Rozskněeti se. Vítr se r-čel. Tbz. V.
6. 15.
Rozsladiti. R-dí se památka. Ev. olom.
115. 246.
Rozslzený od čeho. Oči od větru r-né.
Jrsk. XX. 2. 59.
Rozsmntnělý. R. tvář. Tbz. V. 4. 372.
Rozsmntněný životem. Zr. Krist. 68 Sr.
Rozsmutnélý.
Rozsoeha, y, f., ticiale. Rozk. R. 97.,
Bboa. hex. 585.
Rozsocháč, e, m. = dvojit j strom. Val. Čes.
I. XII. 46.
Rozsochatě to trčí. Hlavn. 59.
Rozsoehatina, y, f. Strašidelná r. Nár.
list. 1904 č. 81. 13., Hlavn. 29.
Rozsol, Uy m., ratina, Rozk. R. 91., ra-
čina. Rozk. P. 1787.
Rozsoptiti se = rozvztekliti »e. Hol. Met.
n. 430.
RoztopaSnosf. Phrd. XXIí. 229.
Roztopasný Váh (řeka). Pbfd. XXII. 574.
RozstřapČiti oo = na střapce roztrhati.
Liptov. Sbor. slov. IX. 45.
Rozstrčiti kolio. Rozstrčili jsme je. 1513.
Arch. XIX. 215.
Rozstřepiti. Ten hlas se r-pil. Zvon IV.
208.
RozstHknouti co = rozhlásití. Zvon III.
526.
RozstHkoTač, e, m., nástroj. Nár. list.
1905. 131. 21. — R., = hubice (v hasičství).
Ott XXn. 6. R. močAvky (nastroj). Nár.
list. 1903. é. 136. 9.
Rozstrouhanina, y, f. R bramborová.
Jrsk. XXII. 230.
Rozstúpiti se, vz Rozstuupiti se.
Rozsudek. Vz Ott. XXII. 6.
Rozsudí, m. R. není soudcem státem
k rozsuzování sporA povolaným; ňízení
před r-dimi. Vz Ott. Říz. III. 13.. 297.
Rozsudnosf, i, f. = schopnotť utužovati.
Hyna. Vz Cád. 114.
Rozsnti, n. Necky jsou na r. Brt. Čít.
262.
Rozsúzeti. Gl. Greg. 591>. 5.. Mus. 1878.
552. V z Rozsouditi.
Rozsvěcovatel, e, m. Lit. I. 620.
RozsYětlený. R. světnice. Zl. Pr. XXI.
231.
Rozsviceti. Už budou r. (rozsvěcovati).
Mš exc.
Rozsyp, n, m. = $ypké lozi$ko rudy. Vz
Ott. XXII. 80», Sejpa.
Rozsypalová Aug., spis.. Tob. 214.
Rozsyvač, e, m. . = duchovni. V zloděj,
mluvě.
Rozšafniee, e, m. = roziafnd ž%na. Msn.
Od. 292.
Rozáafno hospodařiti (marnotratně vy-
dávaje víc, než jest nutno). Vai. Čes. 1.
Xm. 76. Vz nás).
Rozšafný = neSetmý, kdo mnoho rozhazuje.
Litom. 52. Sr. předcház. Rozšafné.
Rozlámaný. R střevíce (rozchodiié). Rais.
Lep. 75.
RozSčepenie, n. = rozítipeni, scissnra.
Milí. 50.
RozŠčepiti = rozíítípiti. Milí.
Rozščukovati co. Své paměti = rozdrchá-
vati. Kat. 1466. Sr. Ščukati.
Roz§etřeni, n. Analyse. R. prvkť). Krok.
I. a. 13.
Rozšik, n, m. = taktické rozestavení vojen-
ských sborů. Vz Ott. XXII. 7.
RozSikovati co: vojsko. Vz Roziik. --
R. prkna = zaSantroěiti, 1512. Arch. XIX.
171.
Rozšířeně něco sepsati (obSirněj. Zach.
Test. 136.
Roz^iřovačka, y, f. = druh hádanky.
Rozškytati se. Hlasitě se r. Rais. Lop.
266.
Rozsláplý. R. chodidlo (široké). Zvon III
595.
Rozšpláchaný. R. voda. Jrsk. XXVI. 340.
Rozštěbetati se. Děti se r-ly. Zvon III. 87.
344
RozStép — Rozaměti.
Rozštěp, u, m., při roubováaL Do r-pu
roubovati. Ott. XXI. 1020. — R. Doleni r.
cibele, hypospadia (pyjový, žaludový), h.
(penalis, glandia). R., hiatuB, coloboma,
cheil08chÍ8ÍB. Neúplný r. pysku (zaječí pysk),
eheilocoloboma; operativní náprava r-pA
patrových, Palatoplastik. Ott. XDC B. cév-
natky, coloboma chorioideae, Spaltung der
Chorioidea, r. čelistní, gnatboschisis, Bchisto-
prosopia, r. hrtanu, laryngofissis, tbyreo-
tomia, r. kosti, fiasura ossiam, Spaltbmcb,
r. lbový, cranioschisis, lícní, prosoposcbisis,
Bchistoprosopia, Gesichtsspalte, r. mdcbýře,
fissura vesicae urinariae, r. patra, palatnm
fissum, palatoschisis, uranoschisis, urano-
coloboma; r. tvrdébo patra, hiatus (nrano-
coloboma palati dnri, Spaltung des harten
Gaumens, částečný, partíalis, jednostranný,
nnilateraíis, středový, mediána, úplný, tota-
lis), r. páteře, rachisohisis, hiatus spinalis,
Rtlckengratsspalte, Wirbelspalte, víčkový,
coloboma palpebrae, schizoblepbaria. Ktt.
Rozštnúti = raxiféptU, Roně líce r-té
mají. Lék. B. 289b
Rozšuměti se čim: lidskou řečí. Tbz.
V. 6. 40.
Roztahá, y. m. = uliínik. Dik. Km. 8.
Roztáhnouti se Jak: jako pekáč. Šu-
mava. Rgl.
Roztahovač, e, m., náími kováUki. Nár.
list 1903. č. 137. 4.
Roztaženi, n. R. žily, pblebektasia. Vz
Ott. XIX. 683. R. bélimy, stapbyloma, scler-
ectasia. Ktt
Roztaženina, y, f. R. bélimocévnatková,
stapbyloma sclerocborioidale, scleroectasia ;
r. duhovky jizvo vitá, stapbyloma iridis cicá-
triceum. Ktc V VII. d. 621. béliny oprav v:
bélimy.
RoztAžiTOsť hmot. Vz Vstnk. XIV. 257.
R4>ztéci. On mu kolo roztekl. Sr. Roz-
tečkovati.
Rozteékovati kolo mlýnské = na rozteče
rozděliti. Webr. Sr. Rozteči.
Roztékanosf, i,f. Nár. list. 1903. č. 319. 13.
Roztékaný. Pátravě r-ný pohled. Zvon
III. 598.
Roztékati se, vz Rozteči se.
Roztemniti se kde. Po lesích se temno
r-lo. Linda. — Lit. L 771.
Roztesaný. R. zbroj. Slad. Ant. 140.
Roztesknčni, n. Zub. Még. 40.
Roztaženi, n. = rozpěti (na kříži). Pro tvé
nuzné r. Kunh. 150>.
Roztíráni, n. = jnašil^, Mtc. 1902. 114.
RoztkliTělý. R. cítění. Lit. 1. 595.
Roztlnstlý, incrassatns. Mam. F. 90b. 1.
Roztoči. Vz Vstnk. XIV. 308. nn.
Roztočiti co : jmění = promrhati, Hav.
Cbamr. 93.
RoztočOTitý. R-tí, acarida, podtřída pa-
voukovitých červa. Vz Ott. XXIL 8.— 14.
RoztodiTý =z roztodivný, Mor. Kmk.
Roztok, n, m. R. pevných hmot v kapa-
linách. Vz Ott. XXIL 14. no. — R. Jak
něni kocura doma, msjí my Si r. (volnost;
z něm. Rasttag). Slez. Vlasf. I. 229.
Roztoka, y, f. = úilabina. Kál. Slov.
48.
Roztokaný. Člověk stejně r-ný = stej-
ného smýšleoi. Mus. fil. 1902. 161.
Roztopádnosť, i, f. Phld. XXII. 226.
Roztopřemilený. Boie r-ný. Brt P. d.
644.
Roztouženi, n. Cirkevnicky katolické r.
List. fil. 1904. 396.
Roztrapec, pce, m. Třapec a r. 1721
Hrnbý 242.
Roztřásati co jak. lí a odivu světa ném
r. (rozebírati). Fei. 143.
Roztřepanina, y, f. =:: ro§ol, Us. místy.
MS.
Roztřepati co: okno = roMti Val.
Nár. sbor. VCI. 62.
Roztřepiti co oé. R-píl o něho provu
(tak ho zbil). Tbz. V. 1. 180.
Roztřepovaci stroí. Us. Rgl.
Roztřeltiti se komu. Až se mu hlaví
r-la. Rais Lep. 334.
Roztrhaly = neklidný^ te^kUvj. Srdce
prokysalé, dřímavé, roztrhalé. Chč. S. II.
188b.
Roztrolený kořínek. Škod. U\ 231.
Roztroubiti co o kom Z= roztrouaitij roz-
hJá^ti. Tbz. V. 6. 82.
Roztroasiti co Jak. R sil řeči jako vítr,
kdvž piskem zavěje. Tbz. ITL 1. 237.
Roztroušenost, i, f. R. Židň. Ghet. 16.
RoztrylkOTati se = rozMpívati te trylkuje,
ZvoD. v. 450.
Roztrysknouti se veé: v prach (roE-
padnouti). Siád. Ant. 132.
Roztrženi, rhesis. ruptura. Ktt
Roztučnilý, inpinguatus. Mam. F. 90^. 1.
Roztupičný. Věci scelivé a rčné. Roib.
L 145.
Roztúžiti se, vz Roztoužiti se.
Roztyrať co =: majetek (promarniti).
Spiš. Sbor. slov. IX. 51.
Rozum. Vz Ott. XXIL 1& R., Vernunft,
um, Verstaod. Mark. R. = mohutnost nad-
smyslných představ čili idejí; Rozum jest
něco vyěSího než um a smysl. Čad. 91. K
představuje nám představy o světě nid-
smyslném; R. = vyšSi mohutnost duše,
kterou Člověku mysliti dáno. Čad. 16.. 17.,
20., 22., 64. Sr. Smysl. Mají r-mu jako stlaní
(mnoho). Jrsk. XXIII. 29. Ten má r., jako
dva páry volov (o hloupém). Sbor. slo^. VIL
130. R. je ve 24 létech vymetalý. Čes. 1.
XIII. 176. Nemá r-mu. ani co by hovno osolil.
Litom. 73. Oči ďaleko vidia, r. eSte ďalej.
Sbor. slov. VIII. 85. Ber rozum do hrsti; B.
nemeria sa dle veku; Má už druhé zubVi
ale ten prvý r. Rizn. 63., 169., 186. — R-
Jan VácL, spis., 1824—1868. Vz Ott XXIL
18.
Rozumec, mce, m. = nauieniSko. Aby
nám z toho nějaký r. ostal. Chč. S. I. 39^.
Rozuměn, mna, o, vz Rozumný.
Rozumčtedlnost, i, f., ratio. R. opomítati.
Pat. Jer. 116. 17.
Rozuměti k čemu. Jeitof raditi um^i
a k věčnosti rozuměji. N. Rada. 1660. —
Rkp. B.: něčemu. Negativní r. s gt Nero-
zuměli sú skntkóv hospodinových, non intel-
lexerunt opera domini. Ž. pod. Sf7. 6. — 2.
wit. a klem. s dat, — koho čim. Bilým
Rozuměti — Rozvol novací.
345
koněm móžem ty r. Šf. N. 263. — čemu.
Rozumí ternu, jak žába ořechu, cigán pluhu,
těla (tele) varhanám. Slez. Vlasf. I. 236.
Rozunmictvi, n., rationalismus. Zvon II.
321.
RozumoděJinoYý. R. věda ku př. věda
křftsfanského náboženství. Čad. 95.
Rozumořečený ěiověk = filosof? Lék.
A. 13» 1.— 2. (Ml).
Rozumosloví, n. = logika. Dolen. Pr.
473.
RozumoTstvo, a, d. Vz Erec. 7.
Rozumplet, u, m. = pelargonie. Litom.
77.
Roznndati koho. Rozundali sme je =r
od sebe odtrhli. 1513. Arch. KIX. 202. —
se kdy. A oni v tom (okamžiku) se rozun-
dali (přestali se práti). 1512. Arch. XIX.
108.
Rozusa, e. f., o svobodné ; Rozára, o vdané.
Val. Čes. I. X. 470.
Rozutratiti co koma: mnoho peněz.
Zvon IV. 123.
Rozuzleni, n. Smírné r. Nár. list. 1903.
č. 284. 1.
RozTadce, e, m., sequester, Vermittler.
Rozk. R. 100., sequestor. Rozk. P. ^099.
Rozváděč, e, m. = rozváděči, rozvodná
deska při elektriekjek praeich, Schalttafel.
Ott. XXII. 19.
RozTadek, dkn, m. = hádka. To zbití
nepřišlo zúmyslně, nýbrž v rozvadcích. 1518.
Arch. XIX. 353.
Rozvaděnec, uce, m. Tbz. III. 2. 80.
Rozvaditi = 8oadU%, gn§přáteliii. Bývalo
zřídka, aby byl mlynář s rybákem rozva-
děn. Tbz. XIII. 361. Jsou rozvaděni s nim
na smrť. Tbz. XVI. 294. Sr. Rozrůzniti se
8 někým. — R. i= itmluviti vodici »e. Svadili
86 na víoě, jeden přísežný chtěl jich r.
NB. é. 102 Svědkové přiskočili rozvadajíce
je. Ib. é. 108. (US.). Jakž se mnich s Vol-
fartem svadí, ihned je Dětřich rozvadí. Růž.
59. A nebylo i žádného, ježtobv mohl je r.
Mam. A. 30*. Andres trestal ho dobrými
slovy, ale Švec udeřil jím o zem. Já pak
chtěl jsem je r. Zápis soudu, z r. 1550.
Světz. 1882. 555. Wtr. Když je rozvadil
(učinil, že od hádky upustili), Sel ven. 1512.
Arch. XIX. 107. Kázal je r. Ib. 108. Sr.
Když se prali, rozvedl je. Arch. XIX. 108.
Sr. také: Rozvésti, Rozvadce, Rozstrčiti,
Rozundati, Rozbrániti.
Rozvaha ~ kus chleba. Vlasť. I. 224.
Rozvalený. Opět seděl rozvalen na židli.
Zvon III. 275. Mjé} hlavu rozvalenu =
rozbitou, rozraženou. Val. Čes. 1. XI. 93.
Rozvaliti. Rozvalil se drak (pukf, roztrhl
9é). SUrá glossa. List fil. 1902. 416. Nádobí
dřevěné se r-lo = rozmoHlo. Domžl. Čes. 1.
Xn. 383. — se Jak (kam). R-lil se, jak
byl dtůhý =: natáhl m. Val. Čes. 1. X. 469.
Odpoledne se pokaždé r-lil jako paSa ua
židli. Zvon III. 314. — si co kde. R-lil
sem si nohu na skle (pořezal). Val. Čes. 1.
XI. 93.
Rozvaž, u, m. = rozvázáni. R. uzlá. Zub.
Még. 31.
Rozvázaný = rozpustilý. Ges. 1. XIII.
89.
Rozvedeneo» nce, m., der Geschiedene.
Mš.
Rozvedly odkud. Dřevo od ratolesti
urostlých krásně r-dlé. Pass. 384., Pel. Progr.
královéhrad. 1890. 17.
Rozvejra, vz Rozvera v I. Přisp. 347.
Rozvemosf , i, f. = nevémott^ virolomnoeť.
Litom. 52.
Rozvésti koho z Čeho = vymlouvati mu
něco. Val. Oes. 1. XII. 420. ^ Pacholci ho
od ŽidA rozvedli (odtrhli ho od nich). Wtr.
Min. 42.
Rozvětralý trám. Tbz. V. 9. 61.
Rozvezně =? Na peci chystaly se děti
r. na lůžko. AI. MrSt
Rozvilnčný zrak. Tbz. Xl*. 10. Sr. Viluý.
Rozvily v květy. Svět knih. 420. 21.
Rozvinouti eo. Vojínové r-li palbu, lépe:
počali stfileti. Má.
Rozvinuti plochy v rovinu. Vz Ott.
XXII. 19.
Rozvířeni citu. Nár. list. 1903. ě. 243. 13.
Rozvířený otvor trouby (na konci širái).
Čes. 1. XII. 61. R. nitro. Zvon V. 752.
Rozviti, rozvivati. — co jak: voje, zá-
stupy v Siky. Ott. XXII. 19. — se. Kvítko
se rozvivá. Wtr. exc.
Rozvitý. LéU v bujarosti r-tá. Tbz. XIII.
246.
Rozvlákniti co: hadry, rozemliti, ver-
kleioern, mahlen. Jíud. 73., Ott. XVIII. 176.
Rozvlhati. Zvon V. 572.
Rozvlhlý čim: krvi. Škod. II. 208.
Rozvod, u, m. =: ústrojí, kterým se řídi
působení páry na obě strany pístu při
strojích parních a vstup a výstup kapaliny,
vzduchu a plynu. Vz Ott XXII. 20. — B.
pami: Mayerův, Riderův, Fareotův, s jedno-
duchým Soupátkem, s dvojitým áoupátkem ;
r. ventilový: Collmaunův, Elsnerflv, Hartun-
gův, kohoutový, kulisový (Sti'phen8onův),
Sulzerův, Widnmannův, AIlanAv, Groochův
atd. Vz KP. X. 323.-332. — R. Spor a r.
manželfl. Vz Ott. Říz. III. 25. nn.
Rozvoda Jaroši., spis., nar. 1869. Vz Ott.
XXII. 25., Tob. 215.
Rozvodi, n., die Wasaerscheide. Pokr.
1885. ě. 44. Sr. Ott. XXII. 25.
Rozvodnatěti = zřidnouti. — komu.
Koze r-cěl lůj. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.
Rozvodnati se =: rozvodniti ee. R-ly sú
se vody. Pror. olom. 14^. 1. Isa. 8. 8.
Rozvodnělý. Mam. V., Pror. ol. 24^. 1.
Isa. 28. 2.
Rozvodný. R. potrubí (sif), kterým zá-
silky se rozesílají (v pneumatické poStě).
Ott. XIX. 976. R. sít elektrická. Ib. XXIII.
221.
Rozvodový díl, Steuerungstheil. Jiod. 20.
R. hřídel, die Steuerungswelle. Ib. 88.
Rozvojka, y, f. =: čára rozvoje, V územi
čára, v níž d. za níž se koná rozvoj vo-
jenských sborů. Vz Ott. XXII. 25.
Rozvolati se Jak. R-Ial se hlasem, že . . .
Tbz. V. 5. 138.
Rozvolňovaci stroj při předení. Ott. XX.
596. Vz násl.
346
Rozvolňovati — Ráčiti.
Rozvolňovati co : bavlna (roztřásati) před
předením ji. Ott. XX. 597.
Rozvoňávati. — kde. Na tom strome
květ r-vá. Brt. P. n. 665. Sr. Rozvoněti.
Rozvoněný Čim. Starodávné romance,
r-né sentimentalitou první mladosti éeské
společnosti Zvon IV. 260. R. země. Ib. 34.
Rozvotka, y, f., Scbránkeisen, v tru-
hláťství. Rgl.
Rozvrácený. Zoafalá a r-ná domácnosť.
Zvo'. V. 566.
Rozvrávorati se. Slad. Cor. 53.
Rozvrtnutý. R. klouby. Zvon V. 486.
Rozvy bourati co. Čes. J. XllI. 200.
Rozvyti se. Smečky vlků r-ly se ve
výši. Zvon III. 487.
Rozzačatý. Dii ten byl rozzaČat, ale
nedokončen. Tk. Pam. I. 183.
Rozzářeni, n. R. zrakĎ. Zvon V. 701.
Rozzářený éim: radostí. Zvon V. 667.,
Zl. Pr. XXII. 210.
Rozzaviť co: Rozzaví ústa, ako vrána.
Mus. slov. V. 95.
Rozzevlý. Tak jej r-ho kopím z vozu
tnbl. M8D. II. 297.
Rozzěvovati. vz Rozzívati.
Rozzivati, rozzití = otevHii. — co nač.
Vlk ústa na ně rozzieval. ChČ. S II. 121b.
Rozzvucený zvon. Zr. Krist. 19.
Rozžalostněni, n. Hrozné r. Tbz. XI*.
11.
Rozželelý. Msn. Od. 347.
Rozživotněný. Člověk vrhá se v táni
div A r-nou. Masar. Stád. 32.
Rozžnehtaný = rozbHzdilý, rozředlj.
Val. čes. 1. XII. 229.
Rožánek Otak., spis. Tob. 215.
Rožďalovský voStíp. 1511. Arcb. XIX. 9.
Rožděný, z rozha. List. fil. II. 317.
RoždineČka, y, f. = víUvUka. Hoš. Pol.
142.
Róžďka, y, f. i= roidiěka, větrník, nlmns.
Rozk. P. 593., Voc. Zdík r. 1424. Sr. Rozba,
Roždička.
Rožek, Žkn, m. Eto nemáš v rožkn, býbaj
si nožku. Sbor. slov. VIII. 84. — R. Kar.,
(psend. K. Egor), nčit. a spis., nar 1876.
Vz Ott. XXII. 27., Nár. list. 1904. 295. 3.,
Zvon IV. 517., Máj. III. 111., Zl. Pr. XXII.
34., Tob. 215. — R., žku, m., tanec. Vz
Brt. P. n. 875.
RoŽeň, žně, m. = nástroj mucid. Vck.
Vset. 192. Vz Rošt. — R. Rožně kosy =
příčky zachycující obilná stébla. Litom. 64.
Rozženivý, ntx^óyafio?. Msn. Od. 255.
Rozžuchlaný = rozmoČený. R. botiska.
Nár. list 1904. 147. 9.
Roženec, nce, m. = jeden ze 14 kolíků,
které se zastrkují do hrabicí kosy. M).
Bolesl. Čes. 1. XIÍI. 88.
Rozený, der GehOrnte. Krok. 1889. 239.
POZD. 1.
Róžený (ruožený). V rnožené se tváři
stkvie se. Baw. Ar. v. 3058. R. olej. Lék.
B. 179l>. Sr. Růžený.
Rožka, y, f. = jalovice. V zloděj, mluvě.
Čes. 1 XI. 141.
Rožmberský. R. růže. Vz Kol. Her. I.
80., 106., 109., 213.
Rožnay Sam., slov. básn. Vz Ott XXII.
36., Lit. I. 536., 663., II. 146., 872.
Róžnik, basar. Rozk. R, 70. V Rozk. P.
růŽDÍk. Vz toto v VII. 1378.
Rožnovy. R. krajky. Vz Krajka.
Róžový. R. voda. Lék. B. 222*. Sr. Rů-
žový.
rp m. rb: chrpa m. cbarba. §b. D. 22.
Rtnť, vz Ott. XXIL 38., Vstnk. XIV.
305. Dějiny, vlastnosti, výroba, upotřebení
rtuti. Vz KP. X. 235. nn. Otrava rtutí, mer-
curialismus. Ktt.
Rtnťňatka, y, f. := opar po rtuti, riutovka,
hydrargyrosis (otrava rtutí); r. pmdká, ná-
hlá, h. acuta. Ktt.
Rtnfnatý. R. formace rud. Vz Ott. XXn.
79».
Rtutovitě. Divoká radost pohybuje jí
rtuťové krvi. Zvon IV. 202.
Rtutovka, y, f., vz RtuCnatka
Rtuťový. R. rudy, páry. KP.X.236.23?
Ruba, y, f*, ^ spodní konopná kohle
Mor. Zákrejs. Sr. Podolek.
Rubaě: valaSská koŠula ženská. Sklá-
dala se ze Žívotku a kabotku. Životek za-
krýval prsa a sáhal až po pás; kabotek
pokrýval hruď od krku až k životkn, n krkn
byl všitý do límežku. Vz Vyhl. II. 195.
Růbanice, e, f. Ustoupil mu půl r-ce.
1724. Mtc. 1903. 18. U Bzence = povšechné
jméno luk povstalých z vysekaných lesí
Čes. 1. XIII. 375.
Rubazonový. R. kyselina. Vz Vstnk.
XII. 58.
Rubek, bkn, m. Já dosežech s hlávky
rubka mého. Vít. 54^. Sr. Rub 4
Rubenik. Červeny r. (šátek) ? Slez. Vlasf. I.
99.
Rubeš Fr. Jar., básn. a hnaaor. 1814. až
1853. Vz Ott XXIL 45., List fil. 1904. 53.
nn., Zvon III. 603., Tob. 215.
RubeSka Václ. dr., prof. a spis., nar. 4/1
1854. Vz Tob. 215., Ott. XXH. 46., Zl. Pr.
XXI. 191. s podob.
Rubidi-um, a, n., prvek. Vz Ott. XXIL
47., Vstnk. XIII. 359.
Rubidnatý hroznan. Vot 88.
Rabi od rubit = sekati, poněvadž ruble
byly původně sekané kousky stříbra. Vr.
Ott XXIL 49.
Jlúcovati se kam = řUUi *e. R. se
v Člověka, irruere in hominem. Ž. klem. 61.4.
Ruč, sf^. nom. mase. Bývaj ruč. Olom.
Sir. 31. 27. Nohy jich jsů ruce (pl. fem.
nom.). Koř. Řím. 3. 15. (List fil. XIII. 400.)
Ručák, u, m. = koHk, U Plzně. List. fil
1902. 251., DSk. Km. 29.
Ruěalka, y, f., zdrobn. mka, Dšk. Km.
31.
Ručebrodný koráb. Msn. II. 13., 181.
Ručejizdný lid. Msn. 11. 65., Od. 70.
Ručemrouci =: rychle mrouei, Msn. Od.
255.
Ručeni, n. Vz Ott. XXU. 52.
Ručiti. Ruěif a pozbyt je na jedněch
vážkách. Zl. Pr. XXL 127. — sc koho -
zaHati afi, earu^ti te. Smrt. 43. Ten se moe
ručí. Oťc.
Racka — Rnlka.
347
Ručka AI., fand. sklad., nar. 1867. Vz Ott.
XXII. 63.
Rúčka« y, f. =: rúkovit, Piestik 8 ráčkou.
Phrd. XXIV. 429.
Ručkový. R. (indexoyá) vada při měřeni
sextantem. Stan. II. 73.
RuČmo. K pokrmům r. přisáhlí (ruce po
nich vztáhli). R. se opírati. Man. Od. 122.,
176.
Ručni práce. Vz Ott. XXII. 69.
Ručnice. Vz Ot. XXU. 63.
Ruda. Vz Ott XXII. 76. R. antimonová,
cínová, kobaltová, měděná, niklová, olověná,
stříbrná, vizmntová, zinková, zlatá. Vz KP.
X. 265. nn. — R. zz mitce, C. Třebov. Čes.
I. XI. 36. — R. zz vielijakd pohroma ovocných
stromů (housenky, mSice, pliseii, rez). Litom.
52. — R. J., spis. Tob. 216.
Rudébilý. R. kvítí, MrSť. Obrz. 165.
Ruděrudý karbnnkul. Zr. Poes. 213.
Rudězlatý. R. hlava. Zvon V. 426.
RudkoTý. R. barva. Zub. Még. 42.
Rudl Sigm., mal., nar. 1861. Vz Ott.
XXIi. 66.
Rudlák, a, m. = Rudolf. Dšk. Km. 28.
Rudlof Jaroši., básn.
Rudni tělo = koo. Zach. Test 19.
Rudnica, y, f. = 6oňa. Pbfd. XXIV. 586.
Růdnik, les n Bzence. Čes. 1. XIII. 476
Rudno, a, n., dědina v nitranské stolici
na Siov. Sbor. slov. VIII. 146.
Rndnosf, i, f. Kteráž jest moc obecní
každého těla v mdnosti. Zach. Test. 68.
Rúdny. Růdná voda = na kterej je usad-
lina duhová. Slov. Phid. XXIV. 483.
Rudobradec, dce, m. Jrsk. III. 262. Sr.
Rndobrádek.
Rudochvost, a, m., Rothschwanzchen,
ruticilla titys, zpěvavý pták. Sb. si. 1901.
155.
Rudokopnik, a, m. Ces. 1. XII. 407. Sr.
Rutlokopec v II. Přisp. 281.
Rudokorý. K. borovice. Jrsk. XIV. 171.
Rudolesk pochodní. Kká. Sión II. 104.
Rudolf Alfr., spis., nar. 1858. Vz Ott.
xxn. 71.
Rudolfin-um, a, n. R. v Praze. Vz Dolen.
Pr. 629.-630.
Rudomodře. Kká. Sion.^II. 32.
Rudomodrý. R. chrpa. Vlast. I. 168.
Rudoretý. R. děva. Zub. Még. 31.
Rudosluchý zajíc (mající rudé sluchy).
Holi. I. 178.
RudoŠtitnik, a, m., paedarus, rod drab-
čikfl. Vz Utt. XIX 20.
Rudoušeky ška, m. = Rudolf. Dšk. Km.
39.
RudoTka, y, f. = rudá voda na pařeni-
štích. Slez. Vyhl. II. 110.
Ruduchovitý, vz Ruduchy.
Ruduchy, f. = rudocfu>vUi fašy, ííeraené
ci květné řasy, floridae, rhodophyceae,
rhodospermeae. Vz Ott. XXII. 74.
Rudý. O původu sr. Huj. Progr. 17.
Rufer Eogelbert, spis. Tob. 215.
Ruff Jos. dr., spis. Tob. 216.
Ruffér Vojt, spis., 1790.— 1870. Vz Ott.
XXII. 82.
Rug, n, m. = roh. R. stolu. Prus. Slez.
Ces. 1. X. 423.
Ruga, y» f. Což se té rugy aoeb pokuty
dotýče. Arch. XXI. 177.
Růhr Fr., spis., 1659.— 1732. Vz Ott.
XXÍI. 89.
Ruchák, n, m. = ruchadlo (plu ). DŠk.
Km. 28.
Ruchadlo = pluh s krátkou, strmou
deskou (odhmovaěkou). Vz Ott. XXII. 89.
Rucháni, n. R. a hřmot řítících se sta-
vení. Zvon IV. 297. Vz Ruchati v VIL 631
3. Ruchat =: ruchadlem orati, Rais. Lep.
225.
Ruchnouti = prasknouti. Lomeuice
ruchnúc se sřítila. Jrsk. XIII. 3. 220. Sr.
Ruchati, 3.
Ruchnuti, n. R. rány (buch). Halí. 218.
lluj ~ Hje. boatio. Hus. Orth.
Řujen =: říjen. Ž. pod.
Ruka. Uá mu jíti k ruce t. j. jest po-
vinen ruku mu políbiti. Sá. XXIII. 26. A já
vám tuto (rukavičku) přines' pod ruku (tajně).
Slad. Šl. 23. Vezme se plná r. toho prášku
m.: s hrsť Vest. XIL 96. Brt Sr. Ott. XXII.
9L
Riikať = řvátil Sb. si. 1902. 7.
Rukáy, u, m. Řeěem takovým do r-vu
se usmíval. Tk. X(. 64.
Rukavice. Vz Ott. XXIÍ. 91.
RukaTičkářstri, n. Vz Ott. XXII. 92.
RukáTuik, mf/ělivecká tif. Vz Ott. XXH.
93.
Rukev, kve, f., roripa, rostl. Vz Ott.
XXI. 964. Vz Potoénice, rostl.
Rukodilný =i rukou délanii^ ne strojem.
R. umění. Krok. IL b. 171. Sr. Rukodělný,
Ott. XXIL 94.
Rukojatka, y. f = rukojeť. Msn. II. 7.,
Od. 141. Sr. Rukojaf.
Rukojatný. R. ucho, konvice. Msn. U.
202.
Rukojemstvi. Vz Ott. XXII. 94.
Rukojmě. O r. starší doby vz Arch.
XIX. 658., 629. Vyvoláváni r mí. Vz Čes. 1.
Xin. 241.
Rukopis. Toto slovo objevuje prý se po
prvé v Kroku I. a. 16. (r. 1821.) Vz o r-sech
v Ott. XXIL 95. — R. královédvorský a zeleno
horský, vz: List. fil. 1896 (?) 275., 1903.
251., 319., 609., 1904. 263., Osv. 1896. 193.,
196., 360., 645., 648., 709., 728., Cas. 1896.
354., 372., Lit. I. 648.— 905. Studie o r. kr.
v Národní bibliotéce. Díl 50. Jireěkových
spisů sebraných sv. II. Báseň Jaroslav.
Studie historickoliterarní. Naps. H. Jireček.
Praha a Brno 1905.
Rukopisový boj. Lit. L 866.
Rukotržnosf, i, f. Sr. Rukotrěnosf, Ruko-
trŽDOsf.
RukoTstri, n., palma. Rozk. P. 2336.
Rula, hornina krystalická slohu rovno-
běžného. Vz Ott. XXII. 95.
Ruličkový, R. krajky. Vz Krajka.
Rulik Jan. Vz Jrsk. XXVI. 9., 25., Lit. I.
932., Ott. XXn. 96. — R. Sekat do r-ků
=: travní ko^ou na řad, obyč. ječmen, oves.
Žel. Brod. Čes. 1. XIIL 29.
Rutka, y, f. = trouhel dýmky. Hauer 14
o-íS
Rall » Katte.
Rull Hub,, proť. a «pi8., 1849.-1901. Vz
XX. progr. des. vyS. realky v Broě za rok
1901. Napa. Hub. Fiala. — B. Frant., spis.,
1817.— 1883. Vz Ott. XXII. 97.
Rum. Sr. Ott. XXII. 97. — R. = lesní
stlaní. Litom. 52.
Rumácaf, rnmadzgať =: fuiHkati, SloT.
Phld. XXIV. 483.
RumanoY, a, m., hora v Gemerska. 8b.
8]. 1901. 166.
Rumburský. R. plátno. Us. Rgl.
Riimejeh, rumlejeh = poplach, shon lidí.
Volyně. Čes. 1. Xlil. 125. Sr. Ramrejch.
Místo rnmrejch. Dšk. Huj. Progr 17.
Rumělka (cínnabarit). Vz Ott. XXII. 99.,
KP. X. 236.
Rumělý čím: alancem. Svět knih. 420.
37.
Rumenec, andoriom, Rozk. P. 780., an-
dorum, Rostl. drk. 178a., raměnec, andomm.
Rozk. R. 75. (Mš.).
Ruměněti, ěl, ění. — čím: spěchem
(spěšnou prací). Zvon V. 43.
Ruměnice, e, f., pyrrhocoris, rod ploětie.
Vz Ott XX. 1056.
Ruměnolicný. R. děva. Msn. II. 5. Sr.
Ruměnolící v VII 633.
KumhylK>ly. Škaredil se, stáhl oboěi i r.
vyrazil. Zvon III. 402.
Rumit, les u Domažlic. Čes. 1. XII. 384.
Rumnice, e, f., vz Vesnovka, rostl.
Rumpál = studna na Slanskn. Čes. 1.
XII. 368.
RuUy U, m. = poplachy poprask hl, na
hune, nehoda, angl. Vz Ott XXII. 122. R
na spřitelnu, záložna =z nával vkladatelů
chtějicich, aby jim vklady byly vyplaceny.
Takový se stal r. 1903. na Českou spořitelnu
v Praze.
Runa, y, f. = příkop dělící vinohrad od
vinohradu. Mtc. 1903. 322. — R., Budtia
(Živa čili Mater Mamosa staroslovanských
rudokopníků). Vz Čes. 1. XII. 407. — R, =
starodávní piemo. Vz Ott XXII. 123.
RunČif, vz Sviňka (hra).
Rundička, y, f. = hůl, kterou ie o^fpa-
luje sviňka. List fil. 1902. 251. Sr. Sviňka.
RuntOVať = húraf, rúeať, rýpat, OšíoanÓ
rozruntovalo mostovinu. Slov. Phfd. XXII.
483.
Ruožený, vz Róžený.
Rúp, u, m.. guada (de languoribus). Rozk.
P. 1577., R 86.
Rupatl. Po schodech r-ly jeho kroky.
Rais.
Rupec, pce, m., vz Ohnice, rostl.
Rupie =1 mince zlatá, stříbrná ve vých.
Indii. Vz Ott XXII. 125.
Rupik, u, m., pryiec obecný, euphorbia
esnia. Vz Ott XXII. 126.
Rupnik, u, ro., rostl. Vz Pryskyřník zde.
Rupnouti někde. Ruplo v něm {prasklo,
chruplo). Čes. 1. XII. 486. — oč. Sáně ru-
paly o kámen. Rais. Hoř. 24.
Řús. cornipa. Rozk. P. 468. Sr. Roos.
Rusa = roaa. Nejlépe seno sekati, když
je hodná rflsa. U Turnova. MŠ.
Rusalá, Rusadlá - letnice, turice, z lat
festa rosaría. Phfd. XXní. 215.
Rusalky. Vz Ott XXII. 129., KŠt. Poh.
198.
Rusism-us, u, m. Lit. I. 676.
Ruska = ryba, Slez. Vz Čea. 1. XI. 222.
Růskfásek, sku, m. = kvásek na chléb.
Dšk. Km. 51.
RuskoJaponský.R. válka zapoěala v ÚDoro
1904.
Rusofilstvi, n. Lit I. 713.
RusokadeH dcera. HrlS. Has. 80. Sr.
Rusokadeřavý.
Ruský zámek, fragmea, Rozk. R. 95.,
fragma. Rozk. P. 1893.
Ruslo, a, n. = řeéUaf Vlny se řítily
klikatým mslem přes balvany. K. Jir. Osv.
1881. 390.
Rusta, y, f. = roít v kamnech. Haaer 14.
Růsti komu jak. Rostly jim rohy až do
oblak (o pySných). Tbz. VUI. 151. Rost«,
jak krajíc v hrstí (ubývá ho). Vlasf. L 237.
Rastíe ako chiieb na stole (Spatně). Phld.
XXIV. 342.
RustianstTÍ, n. = rufianstoif 1649. Schulz
87.
Rustika, y, f. Rohová r. KP. IX. 20.
Rustikaíisté = půl a ětvrtlánici. Mtc.
1902. 9.
Rustikalský = rustikálni. R. pole. Dšk.
Km. 38.
RustikoYý. R. omítka. KP. IX. 342. Dům
r-vými kvádry zdobený. Wtr. Str. 26.
Rú&ať sa = pohybovati se. Slov. Videi
som tam nie^o sa r. Phfd. XXII. 558.
Ruiený. Žaloba z r-né držby. Nár. list
Rušený = dUaný z ruchy, rouchy. R. knot.
Rhas. E. 23.
Rú§eti iterat. k ruSiti. Pel. XX. Aniž
jemu rúšej bydla. Baw. £z. v. 727.
Rudiaky = druh brambor. Slov. Phtd.
XXU. 574.
RuSič se = hýbati se. Opava a Ostrava.
Šb. D. 61.
Rušňa, ě, f. = lokomotiva. Phrd. XXIV.
422.
Rušnosť, i, f. Plný r-stí. Nár. list 1903l
č. 154. 13. (6. 141. 13.).
Rudtčni, n. = pomitováni. Krok. II. b.
217.
Ruth Fr., dram. spis., 1854— 27.,/8. 1903.
Sr. Nár. list. 1903. ě. 284. 2. a jiné listy
z těž dobv, Ott. XXU. 371., Zvon UI. 700.,
IV. 71., Tob. 215.
Rutheni-um, a, n., v lučbě. Vz Vstok.
XL 559., XII. 588., Ott XXtI. 372.
Rúti. vz Routi.
Rutil, u, m., nerost Vz Ott. XXII 373.
itutiť co po kom = hoditi. Řutila po
ní pasku. Slam. Put 119.
Řútiti se. Ev. olom. 312.
Rutka polní, rostl. Vz Dymnivka, Země-
dým, ŽluCuoh zde.
Růtmané mají na to dáti posor (aby
nikdo nesušil přediva doma, nýbrž v pa-
zderně). Také přihlíželi k opatrování cest,
mostů, příjezdů atd. XVUI. stol. Ces. 1.
XII. 261.
Rutte Eugen. spis. 1855. — 15^7. 1903.
Vz Ott XXII. 375.. Zvon III. 615.
Rutva — Rybenky.
349
Rutva, y, f. = routa, Slcí. Čea. 1. XIII.
109.
Rnzený, rnbricatas. R. koze. B. olom.
£xod. 25. (Ifns. 1864. 154.).
Růzka, y, f. = tenká itev. Mark.
Různobareviiosť, i, f. R. očí, betero-
phtbaimus. Ktt.
Různobarvitosť, i, f. R. dahovky, hetero-
chromia iridia. Ktt.
Různodrapnik, anisoplia, bronk. Vz Ott.
XXII. 377.
Různonárodni spolek. Us.
Růzoopožitný. R.réva (v různýcb dobách
zrajici). Msn. Od. 360.
RůznorcJ, e, m. K-jem kolovati. Msd.
Od. 119.
Různosemenka, rostl. Vz Ott XXII. 377.
RŮZI10§trelba, y, f. = různopalba. Vz
Ott. XXn. 377.
Různoúbelnik, n, m. Halí. 58.
Různovid, n, va, Bobové r-dem se jeví
(rúznym způsobem). Msd. O i. 264.
Různozemý. R. strana. Msd. II. 180.
Růža, e, f. = Růžena. Rgl.
Ruždi, n. Pálit r. na sv. JaDa. Stropoice.
List. fil. 1902. 281. — DSk. Em. 6. Sr. Roždí
(chrasti).
Růže. Sr. Ott XXII. 377. Žlntá vodní r.,
vz Stnlik žlutý zde. R. jeriSská, vz Chon-
livka. Pozdní r. v zahradé nechají očekávati
hezký podzimek. Us. — R. = nemoc. R.
hlavová, erysipelas capítis, lícní, e. faciei,
milánová (slonovina italská, malomocenství
lombardské), elepbantiasis italica. Ktt Komu
se na těle vyskytne r., naknřují ji listem
růžovým. Mtc. 1. 1897. 61. Řikání na růži.
Vz Ces. 1. XII. 432. — R. Ruia ze mnie ruia,
tenec v TěSínskn. Vz Brt P. n. 977.
Růžebnrý. R. dennicc. Msn. Od. 192.
Růžek, Žku, m. = nádoba z rohu na pe-
níze. Do rAžkn někomu nahlédnouti. Frant.
6. 35.
Růželiei jitřeoka. Msd. II. 415., Od. 22.
Růženec, prvotně ze dřeva růžového
nebo ze hnědého listí. Eád. 7., Ott. XXII.
383. — R, = pol^ehni epolek. Slov. Nár.
sbor. 1902. 13.
Růženeékářský spolek. Us.
Ružiaky, pl., m. = druh brambor, Phfd.
XXII. 574.
Růžice, e, f. = ozdobný prostředek v sta-
vitelství. Vz KP. XI. 92.
Růžicový. R. výzdoba. Vz KP. XI. 92.
Růžička, y, m. R. rostl. Vz Koniklec,
Sasanka, Pryskyřník zde. Dětská hra na
růžičku ve Slez. Vz Vlasí. I. 130. — R. E.
Tad., spis. 1711.— 1780. — R, Vác,, bud.
sklad., 1757.— 1823. — R. Jeron,, spis. 1794.
až 1884. — R, Joe,^ kněz. a spis. 1808. až
1872. — R. Kar. 1827.— 1895. — R. ČenSk.
1840.— 1896. — R, Još,, nar. 1843. - R.
Pavel, spis., nar. 1852. — R, Kar,, spis.
1859.— 1900. — R. Vlád., spis., nar. 1870.
— B-vá Anna, spis. 1824.— 1869. Vz Ott
XXn. 383. nn.
Růžičkář, e, m. = péstovatel růU. Zvon
IV 667
Růžičkový. R. krajky. Vz Krajka* Rů-
žovaný.
Ružin Starý, dědina v sariSské stolici
na 8lov. Sbor. slov. VIII. 46.
Růžnatec, tce, m. Nár. list.
Růžobrvý. R. dennice. Msn. II. 460. Sr.
Růžebrv^.
Ružoker (růžokeř) Slov. Sbor. čes. 140.
Ružomberok na Slov., Ražomberk, Růžo-
břeh Rosenberg, maď. Rozsabegy. Vz Ott.
XXII. 387. Popis jeho a jeho okolí vz
v Sbor. ěes. 278. nn.
Růžoramenný. R. bohyně. Msn. Hym. 71.
Růžotvámý. H. nymfa. Msn. Hym. 43.
Růžovaný. R. krajky. Vz Krajka, Rů-
žičkový.
Růžovice, e, f. = Hlše (nemoc). KŠf
Lid. 5.
Růžovka, y, f, roseola, kožní Červeň.
Vz Ott. XXI. 976. R. očkovancd, r. vaccina.
Ktt.
RŮŽOVnadný zz vnadnj jako růže. R. líce.
MŠ. (ixc.
RůžoTolici děva. Škod. II*. 185.
RůžoToprstý^ R. Zora. Škod. Od. 16.,
Msn. Od. 179., Škod. II*. 17.
Rváč, e, f. Zboží Slo na rvač (dračku).
Haaer 14.
RvačoTský z Rváčova Vavř. Vz Ott.
XXII. 389.
Řvanknouti = uhoditi kým oč. Řvank
(se) mnou vo zem. PaŠperk. Čes. 1. XI.
368.
Rváti co. Vlk vlka nemje. Frant 11. 31.
Řvava, vz Vřava.
Rvavý. R. myfilěnka. Zvon V. 702.
Rveni, n. = Hani, mngitus. Gl. roudn.
50».
Ryba. Vz Ott. XXII. 400. nn. Člověk
narozený na rybách bude nemlavný a při-
rozenosti vlhké. Mtc. 1. 1897. Obr. R. z ryb>
žije. Sbor. slov. VII. 132. — R. Jan, via
stenec slez., 1819.— 1895. Vz Vyhl. 1. 46. —
RJak., hnd. sklad. 1765.— 1815. — R,Jo$,.
lék. spis. 1795.— 1856. — R. Jos,, bud. sklad.
1820.-1895. — R. Vil., žurnál., nar. 1849.
Vz Ott XXII. 390. nn.
Ryb&ei = rybí. R. odpadky. Slov. XXII
655.
Rybáeký. K. chýše. Stan. I. 194.
Rybačka, y, f. Bylo to jak na r-čku =
na dračku (pu lovu ryb mĎže si lid zbylou
rybí chamraď odnésti, tedy asi jméno odtud).
Ločenice. List fil. 1902. 251.
Rybák Jan, dr. lék., spis. nar. 1849. Vz
Ott. XXII. 392. — R. ~ mořská vlaStovka,
Vz Otr. XXIV. 117.
Rybář, a, m. = volavka popelavá, Fisch-
reiher. Sbor. slov. VIII. 140.
Rybář Jan, inž., nar. 1833. Vz Ott. XXII.
392.
RybáHce, e, f. i= rybářova dcera. Tbz.
III. 2. 334.
RybaHti čim: udicí. Msn. Od. 60.
Rybái^stvi. Vz Ott XXII. 393.
Rybay (Ribay) Jiří, kn., spis. 1754. až
1812. Vz Ott XXII. 394.
Rybelka, y, f., zdrobn. rybel. Bhm. bez.
884.
Rybenky, vz Krajky.
350
Rybí — Rým,
Rybi. Dáli se malému dítěti jísti rybího
aiasa, nenauéí se dlouho mluTÍt. Mtc. I. 1897
Obr. 54.
Rybička Ant. Yi Ott. Slov. XXII. 394.,
Lit. I. 932. Airo. X. 132.— 141., Př. stár.
VII. 24, Tk. Pam. I. 493., Almanach na
počesč 80. narozenin Rybičkuvých uspoř.
V. Koneéný v Chotěboři 1892.
Rybinový. R. přeplátovánť. Vz KP. XI.
285., Rybina.
Rybitev, tva, m. = rybář, piscator. Jid.
D. 63., Ev. seit. Luc. 5. 2.
Rybí, u, m, :=z rýl.
Ryblár, peníz. Arch. XXI. 481.
Rybníček Ant., spis. Tob. 215.
Rybničniee, e, f = ručnice k honbě na
rybnících. Ott. XXII. 54b.
RybnikářstTi, vz Ott. XXII. 398.
Rybolovecký. R. nástroje. Čas. mus. V.
36.
Rybovec, vce, m. = masC vařená v noci
na velkou neděli. Rozetrou se vnitřnosti
malých ryb v odvaru z kořene kapradiny,
která byla trhána za rosy na Veliký pátek.
Slouží proti uštknutí jedovatých hadA, proti
bolestí hlavy atd. Ešf. L d. 14.
Rybovitý. Jeho r. klid je dráždil. Zvou
III. 316.
RyboTod, u. m. Nár. list. 1904. Č. 30. 2.
^ Rybrooul. Vz Ott. XXII. 400., Krakonoš,
Čes. 1. XIV. 226.
Rycieř = ryti^. Mil). 44a.
Ryč, e, f. = svarba (brach vařeoý s krou-
pami). Jedli ryéi z němčiny a latiny vařenou.
Koli. V. 20., Sbor. Čes. 274. Sr. Ryča.
Ryčeti = mluvUi. U Plzně. Bl. Gr. 339.
Ryčka, y, f., turma. Rozk. R. 97.
Ryčniíc, a, m. = podioný Hovik. Baw.
A. v. 5896.
Ryčno. Bylo tam r. po celou noc (veselo).
Tbz. V. 1. 251. R. houkati (hlasitě). Msa.
II. 16.
Rýčový bagger. Jind. 5.
Rydlo (v ryjectví). Vz Ott. XXII. 448.
Rydvan Jos , č. spis., nar. 1844. Vz Ott.
XXU. 417.
Rygle = větSí podložky dubové ve vin-
ném lisu. Čes. ]. XIII. 475. Vz Blefika.
RygoloTaci pluh až na 'A metru hloubky.
Nár. list 1904. 135. 21.
Rýhonosec, sce, m., deonns. Vz Ott.
XXII. 418.
Rýhovaci stroj. Ott XVIÍI. 567.
Rychliček, čku, m., rostl. Vz Orlíček.
zde.
Ryehlička, y, f. = polévka, upražená
krupice na másle, do ní vajíčko. U Er.
Městce Ceč. 177.
Rychlima, y, f., Treibhaus, v zahrdn.
Rgl.
Ryehloběžka, y, f. = ryMobízný pami
stroj. Ott. XIX. 258., XXII. 418. — R, =
druh důlní pumpy setrvačníkové. Vz Ott.
XX. 990.
Ryehloběžný stroj parní. Vz KP. IX.
5]., Rychloběžka.
Ryehlobruslař, e, m. Nár. list. 1904. č.
10. 10.
Ryohločinný. R. brzda, Schnellbremse.
Jiud. 8.
Rychloehod, u, m. R-dem někam se ubí-
rati. Msn. Od. 96.
Rychlochodý koráb. Msn. Od. 33.
Rychlokresba, y, f. Nár. list. 1904. c.
22. 3.
RychIolet«m uháněti. 8á. IV. 52.
Rychlolis, u, m. Tiskací r. Vz Ott. XXII.
418.
Rychloměřictri, n., tachymetrie. Vz Ott.
XXII. 418.
RychlomřiTý i= ruMe mroud. Msn. Od.
59.
Rychlomrlý. Stali jsme se r-lí a svatbo-
vrazi vesměs. £xc.
Rychlonohý ohař. Msn. Od. 22.
Rychlopalka, y, f. = zbraň rvchle pá-
licí. Ott, XXII. 418.
Ryehlopalný. R. děla. Ott. XXn. 418.
Ryehlopařák, u, m. = náčiní k paření
brambor a řepy, k vypařování nádob. Nár.
list.
Rychloparni prací stroj. Nár. list. 1905.
131. 23.
Ryehlopaniik, u, m. Nár. list. 1903. č.
131. 10.
Rychloposel, sla, m. Stao. I. 228., Emin
926.
Ryehloposelčiy m. =z rychlopoUl. Msn.
Od. 152.
Rychlopraci stroj. Nár. list 1903. č.
140. 5.
Ryehloskočný kvapík. Vykl. Obrz. 262.
Rychlost Vz Ott. XXII. 419. no.
Rychloun, a, m. = rychlj kůň. Msn. Od.
46. Vz Ryohlounek v III. 233.
Rychloveslý koráb. Ott. Od. 34.
Rychlovrtačka, y, f. Nár. list. 1904. 138.
10.
RychloYský Jan. Vz Ott XXIII. 422.
Rychlý na čem : na svém díle. XV. utol.
Vstnk. X. 600. - jak. Rychlý jak šipka.
Us. R^l.
Rychna Jos., č. lék. a spis., nar. 1842.
Vz Ott XXII. 428.
Rychnovský Jiří, sklad. čes. zpěvů,
1540.-1614. Ott. XXII. 427
Rychta. Vz Ott. XXII. 428.
Rychtář. Hra na rycbtara. Vz Sbor. slov.
1901. 142.
Rychtářik Vlastím., čes. hádankář. učit,
nar. 1861. Vz Ott XXH. 429.
Rychtářovati. Dost Pov. 254. Sr. Rych-
táHti v VII. 641.
Rychtářský. R. právo. Sr. Vek. Vset
186.
Rychtář, e, m. = ryehtáh Půh. H. 245.
Ryjba, y, f. Charakterní r. ZL Př. XXI.
279.
Ryjecký. R. umění. Dolen. Pr. 40.
Ryjectví, n. Dolen. Pr. 316., Ott XXII.
429., 448. Sr. Ryjecký.
Rykel, epur. Rozk. E. 1859., R. 94.
Rykmus = rhythmuĚ. Grm. XIX.
Rykot, u, m. = ryk. Tbz. V. 1. 131.
Rykotný hluk, Tbz. V. 4 381., smieb.
Ib. V. 1. 133.
Rým. Vz Ott XXn. 434. wl
Rýma — Sadělo.
351
Rýma. Vz Ott. XXII. 436. R. = hlenovitý
yftok z nosu/ rhinorrhoea ; léky proti rým^,
corryzaria. Ktt. Na Slov. také : Dátcha, depa,
oiežik. Čas. mus. V. 19.
Rymavský Janko, yz Francisci zde.
Rymik, z rymnik. Mae. fil. 1904. 147.
Rynmik = rybnik. Ho8. Pol. 142.
Rýmoběhlosť i, f., Reimfertigkelf. Jeř.
Rona. básn. 48.
RýmohledaTosfy i, f. Reimsacht. Přílišná
r. Jer. Rom. básn. 48.
Rýmoschopnosť, i, f. Jeř. Rom. básn.
57.
RymoYatel, e, m. XVI. stol. Uč. spol.
190.5. n. 63.
RýmOYne = pokud se rjmu tjie, R.
správné vzevření. Jeř. Rom. básn. Předml.
RýmozYučnosť, i, f. Jeř. Rom. básn. 49.
Rýna. Dostal se z dešča pod rýnu (pod
okap). 81ez. Vyhl. 11. 6íi.
Ryncák, u, m., die Rinne. Rgl.
RynkoTni dům (na rynku). Šb. V. Mýto
45. 36.
Rynšof, u, m. v VII. 1379. oprav v:
rynšaf.
Rynué = Hnouti. Ostrava. Šb. D. 61.
Rypáček Fr. Jaroši, (pseud. Jaroši. Tichý,
Sv. í^mutenský. Prok. Hodéta), Čes. básník,
nar. 1853. Vz Ott. XXH. 441.
Rypadlo, a, n., der Bagger. R. rýčové,
Loffelbagger, jeřábové (drapák), Kranbag..
mnohoputnové, otočené, putnořetézové, ssací.
Saugbagger. Vz Ott. XXII. s vyobraz.
Rýpl Mat., prof. a spis., nar. 1855. Vz
Ott. XXII. 444.
Rypsunky, něj. oděv na Těáín. Vybl. II.
197.
Rýráni, n. := rozputtUost a p. Masopustni
r. Rokyc. Post. 111^.
Rys, n, m. R. papíru = 20 knih, nyni
10 knih = 1000 archů. Ott. XVHI. 183. —
R., a. m. Vz Ott. XXII. 444.
Rý§koYee, vce, m.» údolí u Zbraslavic.
Př. sUr. VII. 54.
RýsoTáni erbů, situační (plánů poloho-
DÍMných), stavitelské, terraiuní. Vz Ott.
XXII. 445.
RýsoTaný. B. krajky. Vz Krajka.
Ryšánek Ant., čes. spis. a průmysl., nar.
1848. Vz Ott. XXIL 447.
Ryšavá, y, f, potok u Městečka v Křivo-
klátsku. Jrsk. VI. 1. 97.
Ryšavec, vce, m. = ryiawj Uovék. Máj.
III. 320.
Ryšayý Domin., prof. a spis. 1830. až
1890. Vz Ott XXn. 448.
RyšIaTý, rufus n: ryšavý. XV. stol.
Zahr. 92.
Rýt. u, m. R. obecný, vz Boryt, rostl.
Rytie, n. = liti éoch. Pel. XX.
Rytiep ■= rytíř. Milí. 121.
Rytieřský == rytířský. Milí. 66.
Rytieřstvo = rytířstvo Milí. 53.
Rytina, y, f. = sot^. Troj. 22. — Pel.
XX.
Rytiřskoloupežnický román. Lit. I. 314.
Rytířsky se brániti {udatně), ÍA1. Fr.
49 , píti {mnoho), Faust. 152.
Rytířství. Vz Ott. XXII. 450.
Ryvíz v. ryvejz m. rybí z. Us. Kfiť. Lid. 2.
Ryzák, a, m. = had rezcUů, jedovatý
(slova ,zmije' se neužívá). Hod. Pol. 149.
Ryzec, zce, m. = i^yzek (kůň). Blesko-
nohý r. Tbz. V. 9. 98. — R., Iídx, ostrovid.
Mam. A. 27b., Rozk. P. 461. — R., lisor
(houba). Rozk. P. 835. R. (mléčnik) houba.
Vz Ott. XXII. 452.. Lnička.
Ryzenka, y, f., kůň. Dostanu koníčka, to
r-ku. Brt P. n. 611.
Ryzepurpurový. R. roucho. Msn. Od.
195.
Ryzner Čen., archaeol. a spis., nar. 1845.
Vz Ott. XXn. 452.
Ryzo. Kuoň z ryzá plesnivý. 1518. Arch
XIX 367. Sr. Bayzí (zde).
Ryzoun, a, m. = kůň. Vz Ryzák.
Rýže, oryza. Vz Ott. XVIII. 901.
Ryžek, žku, m., zdrobn. rýha. Hauer. 14.
Rýžka, y, f.. zdrobn. rýha. R. na povrchu
parohu. Vz Ott. XIX. 266.
RýžoTací stroj, Goldwascbapparat. Holb.
1. 83.
RyžoTání zlato. Vz KP. X. 198.
Rzáti. A nejeden tu komoň rzal. Alx.
1202. flt. v Bruse 118. Pozn. 3 klade hr-
žati, strč. rzáti, ne : rzáti, jak má Jg. a Mi-
klosič. Sr. Hrzatí, Rzáti, Md. Slov.
Rze = rez, aerugo. Hom. op. 177». Ote
rzi. 01. Bar. 6. 11. (Pel. Progr. královéhrad.
gymn. na r. 1890. 5).
Rzepa, y, f. = řepa. Slov. Šb. D. 80.
Rzáti, vz Rzáti
Ržegotat = řehotati. Orava. Sb. si. 190L
180.
S.
S. Sr. Ott. Slov., Mš. Slov. staroč. Změny
hlásky s v podřečí polnickém vz Hoš. Pol.
40.
Sabatýnský. S. semínko. Nár. sbor. VIII.
129.
Sabina Kar. Sr. Lit. I. 313., 350., Ott.
XXII. 458., Tk. Pam. I. 202., Tob. 216.
Saeko, a, n. = Soiko. Vz Litom. 18.
Ssiéký = saeký. Hoš. Pol. 119. S. šátek
(na hlavy žen). Jrsk. XII. 100. Vázati si
8. šátek = na placku, na pokos. V Orlic,
horách. Jrsk. XXII. 200.
SáČ, e, m. = odhadce. Mor. Čes. 1. XI. 376.
Sáči, n. = Báéek. DSk. Km. 6.
Sadař, e, m. i=hra tělocvičná. Rgl.
Sadařiti. Ston. L 165.
Sádě, ě, f. = aazenice. Bramborová 8. má
oka. DAk. Km. 8.
Sadělo, a, n. =z rána, hmoidinina, nUslO'
odřené, Sr. Sadati = svrběti. Mus. 1864. 224.
352
Saděnie — Salinky.
Saděuie. Saditi budeš s. vérné. Pror. Isa.
17. 10 (List. fil. XIII. 289.).
Sadící. Maji to nařízeným s-cim neb řez-
nikům ukázati. 1607. Mtc. 1903. 254. Sr.
Sadnf, Sadié.
SadiČ, e, m. = kdo $tanovil cenu mtta. 1607.
Mť-. 1903. 253. Vz Sadící, Sadní.
SadiČka, y, f., zdrob. sadíce. HruS. 126
Sadism-us, n, lo. S.jeví se tím, že mnž
nemá pocitu pohlavní rozkoše a nenachází
pohlavního ukojení bez představy pokoření
a utrpení ženy, mnohdy bez skutečného tý-
rání jí. Vz Ott. XXII. 479.
Sadivy = A ďo te rád táži; svárlivý. Šu-
mava. Rgl. Sr. Sadílek.
Sádlo, člověk všemi sádly apatykářskvmi
mazaný (chytrý). Zvon III. 249. — Sr. Ott.
XXII. 480
Sadní, ího, m. Na to mají sadní masa
šacovati a sázeti; Sadní (^sadíči) mají na
to pozor míti. 1607. Mtc. 1903. 253. Sr. Sa-
dící, Sadfč.
Sadování, n. Arch. XXI. 456. Vz S. I.
díl.
Sadovař, e, m., potok. Zbrasl. 234.
Sádra. Vz Ott XXII. 483.Sadra = hydrau-
lieké vápno, U Kr. Hrad. Prok. Procházka.
Sadrák, n, m. = drtth vápence. U Kr.
Hradce. Prok. Procházka.
Sádrovec, vce, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
830., Ott.
Sádrový. S. dusnost (dělníků pracujících
se sádrou neb vápnem, d. vápnová), asthma
gypseum. Ktt.
Saduvky = houby. Slez. Vyhl. II. 224.
Sadzila mníe dziedzina, sadzílo mnie
prawo, tanec v T^šínsku. Vz Brt P. n. 975.
Safimý. Jacinctus (kámen) jest dvuoj,
vodný a s-ný (modrý). Rostl. G. 293».
Safírový. S.sklo. Zr. Leg. 54. Sr. Safírný.
Safrahelský hoch! Brt. P. n. 795. Sr.
Safra.
Saft*ameiit, a, m. Co s-ti děláte? Rais.
Lep. 534.
Saframentský. S-ská šelma. Brt. P. n.
924.
Sagnacův. Sagnacovy paprsky (sekun-
dární záření ROntgenovo). Vz Vstnk. XII.
393., Ott. XXII. 489.
Ságo dělá se nyní z rftzných druhfi škrobu.
Vz Ott. XXII. 489.
Sagovitý. S. slezina, Sagomilz. Ktt.
Sagovník, n, m.:= ságová palma, saguf*.
Vz Ott. XXII. 491.
Saháiiek Klim., spis., 1827.— 1894. Vz
Ott. XXII. 491.
Sahanovy dóm. Ž. kap. 103. 17. V Ž.
klem.: rarohový dóm. (Mš.).
Sahar, e, m. = kdo poráií dHvl^ dělá sáhy.
Dšk. Km. 10.
Sahara. Vz Ott. XXH. 491.
Sahati komu. Přistán, sahám Bohu. Zvon
III. 177. — v čem, jak. V lepotě nad jiné
sahá (vyniká). Baw. Ar. v. 271. — sobě co.
Jenž statečné rady běhá a neziStnú sobě
sehá. Baw. E. v. 999.
Sáhnuti, vz Sáhnouti. Milí. 160.
' Sáhovati. Sáhují, prensant fastigia dex-
tris. Gl. roudn. 61a.
Sahula Jiří, red. Tob. 215.
Sacharin, u, m. Vz Vstnk. XI. 503., 0:t.
XXIi. 498.
Sacharosa, y, f. Vot. 157., 232 , Vstnk.
XI. 510., 518.
. Sajal Jan, red. Tob. 215.
Sajhorodý. S. země. Msn. Od. 67.
Sajmo, vz Sajma, Ott XXII. 522
Sakař Jos., archit. a spi8., nar. 1856. Vz
Ott. XXII. 523.
Sakmaň = něj. robota tovaryšá. Slov.
Czam Slov. 127.
Sakr. Na sakru léhal, na sakra vstával.
Jrsk. IX. 17.
Sakrální tendence. Nár. list 1903. č. 141.
12.
Sakrálno§t i., f. Nár. list 1903. ě. 141.
13.
Sakramentář, o, m. S-ři, nadávka. Jimi
byli Lutheranúm vůbec kfesfané, kteří se
nedrželi nauky Lutherovy o veéeři Páně.
Fel. 120.. Kom. Cest 206.
Sakramentář8ký. S. učení. Fel. 121. S.
vojna =: hádky o sak ramen těch. Mart S.
Předm. str. IX. (r. 1636.).
Sakraporty. Má po obou stranách sty
(liconsy, Backenbart). Mor.^Čes. 1. X. 443.
Sakra§ ~ rakryí, »nkra, Šumava. Rgl.
Sakri§ta. Rozk. P. 1929., R. 96., Pnlk.
k. 76., S. N.
Sakristánka, y. f. Zr. Rok. 63.
Sakrosanktnosť, i, t Nár. list. 1903. č.
312. 13.
Saksový. S. krajky. Vz Krajka. Vzor
přenesen ze Sas, odtud jejich jméno.
Sakulajský = chlapácký, safraportský.
Krok.
Saknlentsky něco proháněti. Zvon IIL
1. Jrsk.
Sakunpak, vz Sakumpak, Pinkel.
Sál koncertní, pěvecký, tanečoí. Vz Ott.
XXII. 525. — S. F. L , spisov., red. Tob.
216.
Salaba Aug.; S. Jaroši., spis., nar. 1872.
Vz Tob. 215., Ott XXII. 527.
Salač J., red. Tob. 215.
Salaha = net;^9£A:a. SpiS. Sbor. slov. IX.
49.
Salám z masa vepřového a oslího; s.
uherský z hubeného masa vepřového. Vz
Ott. XXII. 528.
Salaš. Vz Ott. XXII. 531.
Salát, tanee n Kr. Hradce. Vz Čes. ]. XI.
143. — S. U<Sni^ vz ŘeřiŠoice.
Salátovka, y, f. = itr^ená fepa k rexámif
Balgová, U(<. R^L
Salátový. S. krajky. Vz Krajka.
Sálavý. S. třesavosť slunce. Nár. list.
1904. 175. 13.
Saldicylaldehyd, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. Xi. 132.
Salicin, u, m., glykosid. Vz Ott. XXII.
539.
Salicylový papír. Vz Ott. XVIII. 183.
— S. aldehyd, kyselina. Vz Ott XXII. 540.
Saligenin, u, m., v Iněbé. Vz Ott XXII.
541.
Salinky, vz Saliny, Ott XXII. 541.
Salipyrin — Samotfž.
358
Salipyrin, u, m. = salicylan antipyrinu.
Vz Ott. XXII. 642.
Šálka, y, f. = komora^ pokoj, kaneeUář, Ve
zloděj, mlavě. Cea. 1. XI. 141.
Saller Fr., stav., oar. 1845. Vz Ott XXII.
<545.
Sallustius CrispoB. Vz Ott XXII. 546.
Salmiak, chlorid ammonat;^. Vz Ott.
XXII. 548.
Salmon Jos., Dr.» lék. a spis., nar. 1844
Vz Ott. XXII. 549.
Salol, n, m. =: íeDylesther kyseliny sali-
<5yloYé. Vz Ott XXII. 553.
Salomon z FríedberkA Em., svob. pán,
€. k. podmarš., maliř a spis., nar. 1829. Vz
Ott. XXIL 554.
Saln^ka, y, f. = Salomena. Tbz. III. 1.
282.
Salva ^uardia = gl^t, ochrana vojenská,
Ott. XXII. 566.
Sama, domina. Rozk. P. 923.
Samatka, y, f. = úzká stužka, kteron si
dívky vlasy ponad Čelo přitahuji: kosička,
golonik, podvazek. Slov. Gzam. Slov. 209.
Sambnein, u, m., v lučbS. Vstnk. X. 596.
SsLmeéék=z kořalka. Bgl.
Sametáma, y, í. zn mUtnoět, kde ee éXlá
eamet, Nár. list. 1902. č. 233. 14.
Sametovec, vce, m., rosalia, tesa^ik. Vz
Ott. XXI. 967.
SAWieeznz jalová řeka atd. Taras rybníka
se už délá a na s-cijižtaké vykladen jest
1557. Uč. spol. 1903. XIU. 27. Sr. I. Přisp.
353.
Saminkatý. S. voda. DSk. Em. 19.
Saminký. Byl s-ká vráska. Tbz. III. 1.
192.
Samitka, y, f. = eametka. 1512. Arch.
XIX. 90.
Sámkovati = támy, sámky dílatiy saumen.
Rg\. Sr. Sámovati v III. Přisp.
Samo. Vz Ott XXII. 578.
Samobřeznosť, i. f., parthenogenesis =
vývoj ústrojence z bufiky zárodečné bez
oplozeni n. z vajíčka neoplozeného buňkou
samčí. Vz Ott. XXII. 579.
Samobytedlný = oiamélý. S. bytí na
púšči Alb. A. 331>.
Samoděčný. S. bída (zaviněná). Msn. Od.
271.
Samoděl, u, m., talár, Rozk. P. 1821.,
R. 93., talarís. VeleS. 151.
SamodoTéra. Slov. Sbor. čes. 52. Sr.
Samodfivéra.
Samodržitelka, y, f. Zr. Čer. 124.
Samoelektrisaee, e, f. 8. radia. Vz Vstnk.
XIV. 99.
Samohlas, u, m., vz Hlasie.
Samohláska. Změna s-sek na Domažlicku.
Vz Kbrl. Džl. 4. nn. Změna s-sek na Ska-
lieku na Slov. Vz Sbor. čes. 80 nn. VLito-
mySl. Vz Litom. 7. nn.
Samohlasnč se bránil. U Čáslavě. MS.
exc.
Samohybný vůz, automobil. Jind. 4.
Samochlička v Vn. 649. chybně m.:
samoschlička. Bgl. Sr. III. 259.
Samochvalnosf, i, f. Něco za s. poklá-
dati. Vin. I. 292.
Kott: Dodatky k Setko-ném. tlomika III.
Samokol, u, m., vz Samokolí. S. = samo
(jedno) kolo, t»'akař, koleíko: DSk. Km. 52.
Samokoliký. 8-ká jsem to viděla (bylo
nás tamvice). Wtr. exc.
Samokroutka, y, f., samokrntnlk, u,
m., druh závoje, Vz více v Nár. sbor. 1904.
10.
Samokulko, a, n. = «amoX:oZ. LoČenice.
List. fil. 1902. 251.
Samokvadeni mladiny bez přísady kul-
turních kvasnic. Vz Ott. XIX. 820^.
Samolet, u, m.zzlAad ětroj, Vz Ott.
XXn. 583.
Samolez, u, m. = lejno. Us. Rgl.
Samomleti, n. S., když mlynář sám na
svůj účet mele. Čes. 1. XI. 188.
Samonosný, S. stěna mřížová, schody.
Nár. list. 1903. č. 141. 16., 1904. 107. 18.
Samootrava, y, f., autointoxicatio. Ktt.
Samootrirák, u, m., druh deštníku. Nár.
list. 1904. 138. 10.
Samopalka, y, f., puSka. Čes. 1. XIII. 23.
Samopanovnik, a, m., monarch. Vlč. Lit
I. 307.
Samopansky někde hýřiti. Msn. Od. 25.
Samopaš = tbujnotf; krádež dobytka z huj-
no$ti. Slov. ZI. Pr. XXI. 74.
Samopranýř, e, m. = když se kdo sám
staví na pranýř. Nár. list. 1903. č. 191. odp.
Samořeé, i, f., monolog. Lit. I. 506. Sr.
SamořeČi.
Samoridka, y, í., nějaká rostlina. Hus.
slov. VIL 54.
Samorostlik klasnatý, actaea spicata:
beraní rožky, bielohlav, čemina, husí čapka,
KriŠtofova tráva, bez (polní, podzemní, pod-
zemský), vranec. Vz Ges. 1. XIV. 176.
Samosličky = tyíky k ploiu. Kbrl. Džl.
16. Sr. předcház. Samoschlička. Zdrobn. sa-
moslice (samoschlice).
Samosobný prostor. Purkyně. Čad. 127.
Samospráva krajská, stavovská. Svobd.
1.50.
Samosprávně vládnouti. Dvoř. Mor. 91.
Samosrozumitelnost, i,f. Nár. list. 1904.
č. 38. 13
Samostaéitelno§ť, i, f. Uč. spol. 1902.
IX. 47.
Samostaénosf, i, f. Nár. list. 1904. č. 37.
odp. 2.
Samostačný, selbstgeniigend. Nár. list.
1885. č. 54. S. cíl snahy. Vstnk. X. 183.
Samostřel myslivecký. Vz Ott XXIL
585. s vyobraz.
SamosYŮJ. To je s-svoje víno (nemi-
chané). Mus. slov. IV. 28.
Samosyni na Slov. Sr. Čes. 1. XII. 408.
Samosek, iku, m , rivina, rostl. Vz Ott.
XXI. 836., XXII. 585.
Samota. V prvním návalu prudkého dojmu
předním lékem jest s. (osamělost). Jrsk. V.
203.
Samotářsky živoHti. Vlč. Lit. II. 2. 66.
Samoteéný. S. píseň (která sama od sebe
z úst plyne). Czam. Slov. 212.
Samotěha, y, f. S-hou jeti = sám samo-
tížky táhnouti. Hoš. Pol. 142.
Samotiž. S. toho táhnouti může a rum-
pálu nemá. Us.
23
854
Samotiiky — Sasanka.
Samotižky něco někam přitáhnouti (bez
koni). Kojetio. Ces. 1. XII. 152.
Samotnosť, i, f. == samota, oaamilošt. Chč.
S. I. 75b.
SamotoékT na Slov. Vz Čes. 1. XII. 408.
Samonéky písek. DSk. Km. 37.
SamouliiJ^. DSk. Km. 33.
Samonrčeoi, n. Vlč. Lit. n. 2. 5., 62.
Samoorčený S. povoláni. Zr. Nov. 320.
Je-li zrození 8-ným příchodem bytosti na
zem. Zr. Krist 63.
SamoutTořený. S. viednosC. Zr. Nov. 197.
Sámovati, tdmkovati z něm. s&amen. Os.
Bgl.
SamoTázaci žací stroj. Nár. list. 1905.
131. 21.
SamOTazač, e, m. =: §ae^ ttroj ae aamava'
Mačem (který slámn váie). Nár. list. 1902.,
1903. 136. 9.
SamoTědnč. Naie koráby m^'i a my-
šlénky. Msn. Od. 124.
SamoTkládaé, e, m. Patentní s. Nár. list.
1905. 131. 21.
SamovladaHti komu: dětem a manžel-
kám. Msn. Od. 129.
SamoTládstTÍ,n., Alleinherrschaft. Stačí :
samovláda. Mi.
SamoYlastni. Myjsmeapáni. DSk. Km.
52.
Samovražedkyně, ě, f. ZI. Pr. XXII.
222.
SamozaTirák, u, m. = druh deStnika.
Nár. list 1904. 138. 10.
Samozlitnik, a, m., Egoist. Nár. list 1886.
č. 126. Vz SamoziStný.
Samsoun, a, m* = SavMon. Zvon IV. 242.
Samuel, e, m. Na deň d-le mlynář nové
(obilí) mele. Sbor. slov. Vm. 83.
Samyda, y, f., rostl. Vz Ott. XXII. 589.
Šan, ě, f. V nichž leží hadové a saňové
(tak tam). Luc. 50. (MS.).
Sanace, e, f., z lat. = uzdraveni.
Sanační příspěvek, výbor. Nár. list. 1903.
č. 284. 22.
Sanatogen, u, m.zzlék ponlujUi nervy,
odpomahající od chudokrevnosti a bledničky
atd., výživný praeparat. Vz Ott XXII. 590.
Sanatori-um, a, n., z lat. 7= léčebny ústav.
Us. Vz Ott. XXII. 690.
Sančopansovati kde: na soumaru (je-
zditi jako Sancho Pansa). Vest X. 338.
Sanda, y, f., vrch u Domažlic. Čes. 1. XII.
384.
Sandál. Červený s. Míli. 107. Sr. Ott
XXII. 595.
Sandtner £d., Jan Ev.» Bedř., Otto, litho-
grafové. Vz Ott XXII. 598.
Saně, vz Saň.
Sáné, sáné, Sr. KP. VIL 687., 667., 668
Jejich části: hnátky, klanice, násady, nosy,
sanice. Litom. 64. S. v rozličných dobách,
jejich popis a vyobrazení. Vz Zl. Pr. XXI.
154. Sáňky, náčini provaznické. Vz Ott XX.
814b.
Sanejtrník, a, m., obchodník se sany-
trem. Schnlz 31.
Sanězdá = se mni zdá, Val. Čes. 1. X.
68.
Sanguiniěnosf , i, f. Nár. list. 1905. 56. 3.
Sanitmice, e, f. S. a její aařizení. Vz
Ces. 1. XIV. 391.
Sanitrnik, a, m. Vs Ces. 1. XIV. 392.
Sanitrovati maso. Vz Čes. 1. XIV. 392.
Sanitrovatý = sanitr obsahujicL Grm.XlX.
Sankaéka, y, f.=z«aniee. Spiš. Sbor. slov.
IX. 51.
Sankat, va Sankova< v UI. 264. (Spii.
Sbor. mus. IX. 51.).
SáňkoTý výlet, cesta (na sáňkách). ZI.
Pr. XXI. 315.
Sanktusnik, n, m. = soon, kterým se
zvonívá při pozdvihování. Dost Pov. 201.
Sr. Sanktnsek.
Sanný = saiíovj, jéUSH, S. hlava, capat
draconis. Ž. kap. d. 73. 13.
Sáno, a, n. = seno^ Prus. Slez. Čea 1.
XIII. 78.
Sánoéky -= sáihky. S. kfirovat s říditi,
čas. mas. V. 19.
Sanováni, n., z lat, Saniemng. S. zá-
ložny. Nár. list 1903. č. 284. 22.
Sanovati, vz Sanování (zde).
Santal, u, m., santalam, rostl. Vz Ott
XXII. 613. — H.-zzlék pH éhorobáeh mMýře
a vjtokn, Us.
Santika, y, f. = svárlivá ženská, z řec.
Xanthippa? Phťd. XXIV. 483.
Santonin, u, m. = anhydríd kyseliny ssd-
tóninové: C^^H^^O^. Vz Ott XXII. 617.
Sanut, i, f. Pass. Kř. 73».
Sanytrnik = dobjvojid sanytr, vz Sanej-
trník, sanytrák.
Sápá, y, f., phlomis, rostl, pyskatá. Vi
Ott. XIX. 686.
Sápe plavecké (háky). Kol. Her. I. 265.,
25., 259.
Sápnouti =: trhnouti f Jestli sápnete a mj
někdo padnem. Nár. list 7, 1898.
Saponifikace, e, f., z lat = smýde2»^«t
viech Tnikkých 6ásti mrtvoly. Ott XX. 5.
Sapun, vz Sopan.
Saracen, a, m. = Turek. Bav. Ar. v. 5053.
Sardel, a, m. = ryba sleďovitá. Vz Ott.
XXII. 637.
Sardinkář, e, m. = prodavač sardinek.
Praha 10.
Sardius, drahý kámen. Kom. Did. 2.
Sardonicky. Zasmála se s. (potatelné).
Zr. Nov.« 125.
Sarkom plicní. Vz Ott XIX. 925K S.dře-
nový, sarcoma mednllare, Desmoidkrebs,.
Rundzellensarkom, slizovitý, s. myxomato-
des, myxosarcoma, tukovitý, s. lipomatodes,
vláknatý, s. fibrosnm, vřetenobuněČný, s.
fnsocelluíare, vřetenomalobuněčný, s. fas.
durum, vřetenovelkobnnččný, grosszelliges
Spindelzellensarkom, vřetenoví tý = vřeteno-
buněČný. Ktt S. = nádor obyč. zhonboý
S. kulatobuněčný, vřetenitobanččný, póly-
morfobnněčný, cellulární, melanotieký. Vz
Ott XXII. 645.
Sariač, vz Šarlač.
Sarma= rozsekané maso. Čas. mas. V.
100.
Sasam, sesam, n, m., sesamnm. rostl. Vz
Ott XXII. 890., Sesam.
Sasanka. rostl. 8. lesni, anemone silve-
stris : polní mák, rAžička ; t. hajni, a. nemo>
Sasanka — Scasatí.
355
rosa: běloach, hosidka, kolovratee, konikleo,
kozi dřist (lafisky), koSiiáČky, kari oči
(očka), poháněnka, pohanina, růžička, 8Í8i,
slepičky, soplánka, stnlii, tolita, větrnice,
vétrnička, větrná bylina, zavileo, zuzanka;
8. pryekyřnikovitá: boaeátka, konopnica.
Vz Čee. i. XIV. 133.
Sasinek Fr., (psead. Franko Chvojnický)
děj. a spis. nar. 1830. Vz Ott. XXII. 653.,
Phrd. 1902. 53. nn.
Saska Leo Fr,^ spis.; S,Jo9., inž. a spis.,
nar. 1848. Vz Ott. XXil. 654.
Sasky. S. právo. Stieb. 138.
SassafrasoTý. S. silice. Ott XXII. 675.
Satáně, ěte, n. = zdrobn. satan. Rgl.
Satansky se cbechtati. Thz. V. 1. 162.
Rozléhá se to tam s. Kká. Sión II. 15. S.
pyfiná dnSe. Zr. Leg. 26.
Satanstvi, n. Vlč. Lit. II. 2. 87.
Satinačni či hladicí stroj v papírnách.
Ott. XVllI. 181.
Satinet, a, m. S. =: tkanina nejvíce polo-
hedvábná pruhovaná. Vz Ott. XXII. 677.
Satira. Vz o ni v Lit. list. XX. 226.,
243., 274., 288., 312., 356., 374., 390., Ott.
XXn. 677.
Satirisovati. Lit. I. 634.
Satirista, y, m. Nár. list. 1905. 98. 13.
^kíTj^Ulé cUd}^. Neveklov. List. fil.
1902. 251.
Satnraéni kotel. Dhnl.
Satureje. Vz Ott. XXII. 682.
Saturn = Hladolet. Vz Ott. XXII. 682. nn.
Satnrnalie. Vz Ott. XXII. 685.
Satumik AI., Dr., prof. a spis., nar. 1854.
Vz Lit. list XIX.. Ott. XXn. 685
Satynglový kabát. Hoch. 7.
Satyr. Vz Ott. XXII. 486.
Sandek Robert, spis. Sr. Tob. 215.
Savrnach, vz Savmach.
Sax, rybník n Vřesné u J. Hradce. Uč.
spol. 1903. Xin. 29.
Saxi = cime«a/f Čes. 1. Xlll. 177.
SázaTa řeka. Vz Vest. 1905. č. 413.
Sázavlee sloaly na TěSínska rybníky.
Dal mu dvůr 8 rybníky vyjímaje čtyři s-ce.
1491. K němu (rybníku) darovali mn ryb-
níček 8-ci (do které se plod nasazoval, plo-
dový rybník). 1572. Vstnk. X. 559.
Sázavský Prok. = Kar. Škába.
Sazbový. S. kombinace, forma. Nár. list.
1903. č. 70. 9., 1904. 182. 13.
Sazdice, dědina v hontianskej stolici na
Slov. Sbor. slov. VIII. 46.
Sazebně politický. Nár. list. 1904. č. 38.
17.
Sazečský. S. prkno v knihtiskárně. !Nár.
list. 1904. 138. 9.
S4zeti piva zn cenu jich ustanovovati. Arch.
XX. 500. Sr. Saditi.
Sazivý = tt^Ottsen^ od aazi. S. řetěz (jím
byl Hqs ke kola přivázán). Exc. MS.
Sázka tiskárny = sazba. Šb. Mtc. 1905.
247.
Sbádati = dráSdiši, pokouieti bejem. Sbáda
Neklaná kněz žatečský. Dal. C. 17. 33.
Sb^Jiti co. Čech. L Pov. 89.
Sbavlti kohože zdrzeti, způsobiti, aby byl
zasH, pozdSjěi. Krok. 1893. 7.
Sbedný. Smy spoln bratří jedna (t. j.
andělé a já), bnď vaSe Česf ke mně sbedna.
Um. roadn. 2016. Sr. Zbedný, Krok 1892.
38.
Sběhovati, decnrrere. Voda sběbnjící.
Z. pod. 57. 8. (decnrrens). Sr. Sběhnoatí.
Sběhdi se události, vz Sběhlý. MS.
Sbélelý. S. hlava. Kká. Sión. I. 248.
Sběratelství, n. Chyt. 32.
Sběrna poStovní := poStovna.
Sběrný, Sammel-. S. archy. Us. Rgl.
Sbésilec, Ice, m., vz Zběsilec.
Sběžidtě, ě, n. = bod na «<ř0le, kde ná-
roží neb úbočí střechy sbíhá se s jejím
hřebenem. Vz Ott XXII. 707., vz Sběžnik.
Sběžitý. S. střecha. Sr. Zběžitý.
Sběžnik, n, m. = misto, v kterém se sbíhá
několik rovin; v tesařství také a&ílif^^ vmě-
řictví ffrchol. Ott. XXn. 707. Sr. SběžiStě
(předchází).
Sbieránie, vz Sbírání. MUL 106.
Sbieratl, vz Sbírati. Milí. 114. a j.
Sbihavý. S. šilhání, strabismus internua
seu convergens; s. zevní, s. externns. Ett
Sbírečka, y, f., zdrobn. šbirka. Pokr. 1885.
Č. 27.
Sbírkový. S. oddělení. Nár. list. 1903. č.
312. 13.
Sblatiti = sďtt^Nih'. — co čím. VSecko
kořenie svým ofem zblati. Baw. J. v. 143,
Sbližovací. Soustřeďovací, s. politika
obchodní. Nár. list. 1903. č. 291. 21.
Shlúáiti zz zblouditi, Pass. mns., Mus.
1892. 306.
Sborně = sborem.
Sborníce, e, f. = ženský člen sboru (ná-
boženského) 1588. Čes. 1. XI. 248.
Sborný sněm. Msn. II. 10.
SborOTÍŠtě, ě, n. ^shromazdUtS, sněmiitS,
Škod. Od.lll , II. 31., Msn. II. 24., Hym. 8.
Sborovní yéczn sboru se týkajid. 1557.
List. litomySl. č. 54.
Složenee, nce, m. = so světa pobehlik.
Phrd. XXIV. 53.
Sbožený. V VII. 655. Plodem s-ny oprav v:
8-ný. S. = obohacený. Had se plodem (sho-
zen) Čuje. L. Mar. 68. ^ ke komu. Bych
byl k tobě zbožen (bych se k tobě, k Bohn
dostal). Um. roadn. 2177.
Sbožník, a, m., adauctns. Rozk. R. 82.
Sr. Zbožník.
Sbožný, feliz. Ž. pod. Vz Zbožný.
Sbrati*eno8f, i, f. S. slovanských ná-
rodů. Vin. I. 309.
Sbřesknouti se = seUUi. Otava se s-kne
Kdyně. Rgl.
Sbrojněl, synagoga. Rozk. P. 2332. Není-li
to chybné m. Sbrojně. Mš.
Sbubnovatí. Tajné schůze sbubnovaných
osobností. Pokr. 1884. č. 321. S. konšely
(svolati). Čch. II. Pov. 208.
Sbumpnontl odknd kam = spadnouti:
se střechy. Ebrl. Džl. 16.
Sbúřiti se. Baw. Ap. 212^. Sr. Zbon-
řiti se
Seal, u, m., nrinolla. Rozk. P. 2371.
Searifíkátor, vz Skariíikator.
Scasatí = strhati — co. Ten člověk
hned šaty scasá. Deštná. MS.
23*
356
Scelestivě — Seberozvoj.
Seelestivé. Arch. XIX. 312.
Scelistvý = seelišUvj. S. léky. Khas. £.
III. 13.
Scelováni pozemků, kommašace, arrondo'
vánL Vz Ott. XXU. 717.
' Seeltit = prodati, V zloděj, mluvě.
Scénář, e, m. = seznam yýatapA (scén)
po sobě Dásledujicich b podstatným udáním
obsahu. Nář. list. 1899. 8./10. Dhnl.
Seenický. S. effekt, Nár. list. 1904.
é. 16. 3., obraz, ib. 6, 257. 3., úspěch. Zvon
III. 462.
Sceniti, aestimare. RoŽm. 143. (Mí.J.
SeeňoTaci měřítko. Nár. list 1903.
Ž. 177. 6.
Sceptr. Kat. 58 (str.).
Scerpenie = 9trpéni. Spišsky. Sbor. slov.
1901. 83.
Seiana, y, f. = tténa, Prus. Slez. Čes. 1.
X. 422.
Selen, n, m. = ttin. Kar. 99.
Sein, u, m. = atin. Kar. 93.
Seinek, nka, m. = jaUr, Ott. XVIII.
807., XXIL 720.
Seintillometr, n, m. = pfUtroj^ jímž
moŽDO měřiti změnu barev při třpytění
hvězd. Vz Ott. XXIL 721.
Seipati, vz Scípnouti.
Seipio Vojt. (Berliéka) Vz Ott XXU. 723.
SčasoTaeL S. sloh slovenský. Brt P. n.
XXIX.. XX. Vz násl.
SčasoTáni, n. = rhythmiiováni. Brt. P. n.
II. S v lidově písni. Ib. IV.
Sčasovka, y, f., Rhjrthmns. S. písaí.
Brt P. n. I.
Séerbinský Jiří, vz Prusík Bořivoj.
Sčeštělý. S. nářečí slovenské. Czam.
Slov. 197.
Sěetí, n. = chvcjka. Vyhl. II. 16.
Sčiepetáni, n., consternatio. Mam. A. IS^.
Sěiepiti, dividere, děliti. Mam. A. 20^.
Séitaei přístroj. Nár. list 1903. č. 319. 21.
SdaT, u, m., copula. Rozk. P. 1681.
' SdaTač, e, m., copulator. Rozk. P. 1654.
SdáyáAi, n. = oddavky. Kar. 42. ^ 8.
Pro s. toho nedostatku lékař má v ta
doby kopr zváti. Rhas. T. 35. (MS.).
Sdáyiti koho : skopce = zabiti, occidere.
Pror. Ol. 21b. 2. Isa. 22. 13. — eo dim:
Sdávili jako obruěem hlavu svú, contor-
quere (tevřeli). Ib. 43». 2. Isa. 58. 5. (MS).
Sdělený. Já člověk s hříchem s-ný
proSi. Um. rondu. 1090.
Sděliti se na čem. Bychom nandatství
se sdělili (společně prokázali syon udatnost).
HS. Ostrsp. 37. — S., stačuje: psáti, ozná-
mif, nvedomif, zvestovať atd. PhFd. XXIV.
812.
Sdělnost, i, f., vz Sdílnost Nár. list. 1904.
210. 13.
Sdem =: 9edm (strč. MS.).
Sdieti, yz Sděti. Nevěda co tomu s. Dal.
Nevěda, co s. sobě. Alx.
Sdilnolioyoniý. Msn. Od. 139.
Sdiř, e, f. = kovová obruč k utuženi spo-
jených dřev. Vz Ott XXII. 739.
Sdrásati eo komu : přílbu. Siád. Rich. 89.
Sdráy, vz Zdráv.
Sdravý, vz Zdravý.
Sdrhnutý kde. Kpiile u krku s-tá. Raii.
Sir. 10.
Sdrhoyaei záslona. Rais. Sir. 10.
Sdroy, a, m., saurus. Rozk. R. 56. Ví
Zdrov.
Sdražoyáni stromů (kopulování). Ott
XXI. 1020.
Sdržeti, vz Zdržeti.
Šdutý. Modlitevník telete sdutého, vitali
conflatiiis. Zrc. mus. zb. 1^. (MS.).
Sd&yěmiti se, sich vertrant macben.
Fr. Tůma. Sr. Spřáteliti se.
Sdyehánek, nl;n, m., spirabulum. Kosk.
P. 69. Sr. Zdyehánek.
Sdycháni, n., conspiramen, Rozk. P.
1487., conspiratio. Milí. 52».
Sdýehati se, conspirare. Když se s-Ii,
že . . OB. Han. 39.
Se. Jan Augusta podlehl úkladům proti
němu nastrojeným. Tk. XII. 9. Vytýkalo
se, že král pokuty jemu (m.: sobě) při-
padající jiným darováyal. Tk. XI. 192. Dle
nařízení od sněmu sobě daného mdli po-
slové mu oznámiti; Méli za to určité plity
spolu 8 písařem k sobě přidaným; Na zpráva
o tom sobě danou král vznesl dotaz; Žeby
ubližování sobě déle snášeti nemohli; Dle
instrukcí sobě dané Sádali, aby . . .; Hájil
království od Boha aobě svěřené; Ne-
zachoval meze plnomoeenství sobě daného.
Tk. XI. 26., 141., 148., 186., 221., XH. 128.,
364. Častoval lidi na státní útraty velkým
okrádáním solnice sobě svěřené. Tk. Pam.
1. 27. Nerad byl tomu, že místa sobě jeitě
milejiího v Praze dosáhl. Tk. Pam. I. 400.
Aby ze statku sobě pozuostavilého vydal
100 kop gr. 1497. Běl. záp. 76. Díumista
octl se způsobem jemu nepo vědomým ni
ulici. Čch. II. Poy. ;198. (193.?). Že si bez
příěiny sobě dané na mne lživě sahil.
XVI. st Uč. spol. 1905. n. 82. Čechové
svflj jazyk sobě daný potupnjí. Vel. 1592.
Se = on. Poďte si chytit ze (se) étyry
husy. Brt. D. 1. 177. — Se = ecee, hle. Dal
C. M. 4. 14. Sr. D. 17.
Sebastian = Uzeíí. V zloděj, mluvě.
Sebecennosty i, f. Selbstsch&tzung. S.
Maďarů. MS.
Sebeeitný. Choulostivě s Nár. list 1905.
6. 9.
Sebehana, y, f. Zpovědlnice jest místo
s-ny. Juda 19.
Sebeehleby, dědina v hontianaké stolici
na Slov. Sbor. slov. VIII. 46.
Sebeldamný heroismns. Zr. Nov.* 404.
Sebelibý. S. vyprayování. Jrsk. XXVI.
153., V. 133.
Sebenaparoyániy n. =: pjeha. Nár. list
1902. é. 87. odp.
Sebenbaum, něm. Víno, jeěto s. v něm
vařen (chvojka). Lék. B. 200«.
Sebeobětavý. S. láska. List fil. 190i
227., Sbor. ées. 13. Vz Sebeobětovný YII.
658.
Sebeobžaloba. Zyon V. 711.
j Sebeceeňovániy n. Závratné s. Nár. list
i 1904. 286. 13.
SeberozyoJ, e, m. Národ se probudil
k s-ji. List fil. 1905. 224.
Sebeslavce — Sedmerodnchý.
357
SebeslaTee, dědina v turčianskej stolici.
Vz Sbor. slov. VIL 46.
Sebenbyeni, n. Zvon V. 796.
SebeTzdčláni, n. Nár. list. 1905. 1. 13.
SebezaehoTaci pod. Čad. 98.
SebezaehoTáTaci moc. Čad. 92.
Sebezapomnělosť, i, f. Nár. list. č. 18S4.
(5. 297.
Sebeznalý duch. List. fil. 1905. 222.
Sebezpytatel, e, m. Zvon V. 507.
Sebezpytováni, n. U£. spol. 1902. IX. 20.
Sebranec, Tice, m. =: sknpina chalup
Q Světnova. Hoš. Pol. 142.
Sebrati co. Sbírá kosti = unavený,
leži odpo^iivaje. Defitná. Mš.
Secesse, e, f. S. = odloučení, odtrženi
od nějakého celku. S. ve výtvarném umění
=: tvorba, která se odchýlila více méně od
přírody, pravdy a krásy. Vz Ott XXIL 743.
Náběh k moderní secessi. Nár. list. 1903.
č. 174. 3.
Seeessnl hračky, Čes. 1. XIL 426., umění.
Nár. list S. sloh t nejnovější době povstalý.
Vz KP. XL 91. S, doba. Ib. 110.
Séei, vz Sieci.
Seci stroj na řepu, hrúbkovací. Nár. list.
1905. 131. 21.
SecTíčeniy n. Einiihung. S. sborn. Nár.
list 1885. é. 126. Sr. Secvičenost
SecTiciti co. Hudební sbor dobře s. Pokr.
1885. č. 138.
Seč, e, f. Lesní s., vz Rubisko.
Sečany, ves v novohradské stolici na
Slov. Sbor. slov. Vm. 46.
Seče, pole n Střižova. Čas. mor. mns.
ni. 142.
Sečetly, vz Sečtlý.
Sečin, u, m. Čerti hodili celý zámek so
s-nom na sitno (so vSetkým činom, se vším).
Sb. si. 1902. 28.
Sečitý. S. střecha = tešeknutá, Us. místy.
Kgl.
Sečka. Zo sečky nenasúkአmotúzov.
Rizn. 167. — S., nástroj. S. se stahova-
cími žlábky výsevními. Nár. list. 1904.
135. 21.
Sečleniti co: atomy. Vot 24. S. něco
jako T řetěz. Zvon V. 250.
Sečmik, vz Siečmík v IL 1381.
Sečtclý, vz Sečtlý.
Sečtenosť, i, f. S. má význam passivní;
ve smyslu aktivním : sečtlosf od sečtlý. MŠ.
Sečtlosf = ěeftelosf.
Sečtlý, belesen. S. člověk (ne: sečtělý,
ani sečetly. MS.).
Sedačka, y, f. = iedadlo. Mechová s.
Tbz. V. 9. 334.
Sedačky = šedi. Slov. Sbor. č. 255.
Zastat ho v s. na tožnici (na lůžku). Val.
Čes. 1. XIL 420.
Sedák, a, m. =: kdo dlouho v hospodi šedá.
Hoch. 75. — S., u, m. = druh knoflíků.
Haná. Hoch. 109.
Sedánek, nku, m. = nízká stoHíka,
Litom. 61.
Sedátko, a, n. Jiti na seďátka = na ná-
vštěvu. 0. Buděj. Sb. D. 23. Sr. Hejt,
Hrátky, Pobyt, Tácky.
Sedě = zde. Žena Petra poznavši poče
naň praviti: A sedě uČenník Ježíšův stojí.
Hrad. 84«.
Seděci zaměstknání. Nár. list. 1903.
č. 154. 13.
Sedeinný. Slanina, ako sedemnd plátno.
Mus. slov. IV. 11.
Seděti jak. Sedím tu z Boha zdarma
nevinně. Zvon IV. 254. Sedí jako ptáčník
u studánky. Zbirov. Čes. 1. XL 270. Sedí
ako primrazený; Sedzí jako kmotra na
krščeňí. Rizn. 173., 177. Sedí jako dudek;
Sedí ani (jako) pavůk, keď strežíe na
korisť. Phrd. XXIV. 343., XXIL 42.
Sedka, vz Setká.
Sedláček Aug. (Vožický), prof. a spis.,
nar. 1843. Sr. Zvon IlL 688., Ott. XXIL
749.— 751.. Flš. Písm. 379.; S. Jo$. Vojt.,
prof., spis. (Lit. IL 314., 872.); S. Rudolf,
čes. právník, spis., nar. 1837.; S. ^ot., spis.,
nar. 1841.; S. Alois, herec, nar. 1852.; S.
Fr. Alois, spis., 1854.— 1880.; S. Jaro»l Dr.
theol., prof. a spis., nar. 1860.; S. Jos, Dr.,
prof., spis., nar. 1866. Vz Ott. XXIL 719.
nn. — S., tanec, Vz Brt. P. n. 875.
Sedlák. Sedláoi královští, svobodní,
osedli (za starší doby). Vz Svobd. 150.
Ještě nadávky : votrok, chiiup, špalek,
drtiny, traup. Zvon II. 609., drnolez. S-ku
vždycky motyka z krku trčí. Val. Čes. 1.
XI. 275. S. je divné stvoření, tomu v světě
rovně není, syrovátka, sýření, tof jest
jejich vaření atd. Jrsk. VI. 1. 186. Sedliaka ^
ani učený nepremudruje; Se<iliak ide za
páleným ako koza za zeleným. Rizn. 169.,
171. Padesát s-ků sto bot. Čes. 1. XIIL
178. — S. Jan, spis., nar. 1849.; S. Jan,
Dr. theol., kanovn , nar. 1854.; S. Budolf,
hud. sklad., nar. 1863. Vz Ott. XXIL 751.
Sedlářstvi, n. Vz Ott. XXIL 751.
Sedlikovec, pole u Devalova. Mus. slov.
VIIL 9.
Sedlina, lépe: ssedlina. Vz toto.
Sedlo, a, n. S. anglické, dámské, do-
stihové, důstojnické, generálské, jezdecké,
jockejské, krasojezdecké, soumařské, vozní,
závodové. Cáiti sedla: kolenice, oblouk
přední a zadní, sedadlo, stranice (visáky,
vaky), třemen, třemenice. hranicko, vidlice
(u sedla dámského). Vz Ott XXIL 760.
s obrazy. — S. v kuchyňtkveh kamnech (mezi'
roštem a troubou). Vz KP. IX. 317.
SedIo§ť m. ssedlosf.
Sedlováni stromů (druh roubení). Ott.
XXI. 1020.
Sedlozobý čáp. Hol. Met. IL 86.
Sedmarka, aedmerka, y, f. = tvíika, jichž
jde sedm na libru. Šumava. Rgl.
Sedmašedesátník, a, m. S ci = reakcio-
náři, 67 měšťanů pražských nejvíce ně-
meckých, kteří r. 1848. žádali knížete
Wíndiscbgratze za prodloužení stavu oble-
žení v Praze. Vz Tk. Pam. L 301.
Sedmdesátiny, f. = alavnoít 70. naroterňn.
Slaviti s-ny. MŠ. exc.
Sedmerka, vz Sedmarka.
Sedmerobranný = majid sedm bran.
S. Theby. Msn. II. 69., Od. 167.
Sedmeroduchý. Mš.
S68
Sedmerokoiný — Selhaly.
Sedmerokožný štít (potažen;^ sedmi
ko£emi). Man. 11. 122., Škod. II.* 137.
Sedmičky falešné. Vz Krajka.
Sedmihlásek, pták. Vz Ott. XXI í. 763.
Jeho zpév. Vz Vlaať. I. 110.
Sedmihradky, druh 9lepie. Nár. list
1903. ó. 136. 9.
Sedmihradý pokoj. Mark.
Sedmijetelka, y, f. == jetel o sedmi
lístcích. Ces. 1. XIV. 384.
Sedmikoži štít. Mns. II. 122. Vz Sedmi-
kožný.
SedmiostroTý Stokholm. Bílý Obr. 14.
Sedmiramenný kaudelábr. Zr. Leg. 49.
Sedmistěn, u, m., heptačdr = ^leso
omezené sedmi sténami rovioDýmt Ott.
XXn. 778.
Sedmnáste = 9edmndct. Milí. 9.
Sedmnástý = sedmnáctý. Míli. 63.
Sedmohradčan, a, m. = v Sedmi-
hradska zrozený. Sb. si. 1902. 75.
Sedzeni = 9edini, Opavsko. Šb. D. 55.
Seehák Jindř., spisov. Sr. Zvon IV. 515.
Sefirový. S. blůza. Rgl.
Sehloutiti = ahliatí. Ten toho sehloncí.
DŠk. Km. 53.
Sehnal ÍMd., spis., nar. 1853.; S. Vdel.,
spis., nar. 1856. Vz Ott. XXII. 789.
Sehnouti. Sbýbne-li voda člověka pod
vor, je s nim amen (utopí se). Nár. list.
190*4. 66. 9
Sechřadnouti. Zl. Pr. XXI. 127.
• Seibt Ign. spis., 1784.— 1856. Sr. Lit I.
932., Otr. XXII. 789.; S. Kar,, prof.,
1735.— 1806. Vz Ott XXII. 789.
Seidan (Saidan) VdcL, Č. medailleur,
1817.— 1870.; S. Tom,, č. sochař. 1830.— 1890,
Vz Ott XXII. 790.
Seidl Ant., 1841.-18./12. 1902.; S. VdcL,
6. právn. 1823.— 1903.; S. Jo:, inž. a spis.,
nar. 1843.; S. Ad., spis., nar 1861.; S.
Jaro9l, oráv., spis., nar. 1863. Vz Ott XXII.
792.; S. Daniel, spisov.; S. Jan, spis.
Seidler Gust. Dr., spis. Tob. 216.
Seifert Jak., dram. umdlec, nar. 1846.,
Zl. Pr. XXI. 321. s podob. ; S. Alf., mal.,
1850.— 1901. Vz Ott XXII. 793. nn.
Seitl Lad-, spis.
Sejdení, n. = 9ejiti. Pulk. Lobk. 65.
Sejdený. Mnoho panstva bylo s-ho (se-
šlého). Val. Nár. sbor. VIIL 98.
Sej hnouti = Bthnouti. MS. exc.
Sejkora = policajt. Zvon III.
Sejpy, V2 Rozsypy.
Sejriéek = »yreěek. Us.
Sejrovka, y. f. = druh polévky. Litomšl.
Ces. I. XIII 251.
Sejsmologie, e, f. z řec, nauka o země-
třesení. Vz Ott. XXII. 800.
Sejsmometr, -skop, u, m , z řec. = pří-
stroj k studováni otřesů země. Vz Ott.
XXII. 800.
Sejtky, druh krajek. Vz Krajka.
SeJtoT, a, m., rybník u Laviček. Čas.
mor. mus. III. 142.
Sej že m. sežže, vz Sežéci. MS.
Sekáč, e, m. =: vodomirka, hydrometra,
hmyz. Vz Ott XXII. 803., Mtc. 1902. 442. —
S. Šf. Vz Ott. XXII. 803.
SekáékoTitý útvar vinničných iabek
(nožA). Př. Star. VIL 45.
Sekadlo, a. n., lada, Hackbrett RozL
P. 1897., R. 95.
Sekajna, y, f. = »€&ea. Liiefi. Mtc
1902. 434.
Sekanice, louky n Devalova Mas. alov.
VIII. 8.
Sekanička, y, f. Hra na s-ěka (seká se
do louěe). Vz Kál. slov. 13.
Sekanina, y, f. = řezanka. Lišefi. Mte.
1902. 434. — S. Frant, prof., básn., nar.
1875. Vz Ott XXII 805.
Sekati Jak. Hleď, abys* sekala vidy
proti větru, neb jestif na jaře vzduch sam^
čistý květ Sá. XVIL 141 — co odkud i
les 8 pařezů. 1512. Arch. XIX. 128. — éin
Jak dlouho. Ještě chvíli sekaly ty dvě
zubem ostrým i jedovatým. Zvon IV. 178. —
co komu seknouti: trest = uložiti Zvon
m. 619.
Sekayičky - podkávky. Chorvat v DoL
Rakous. Světz. 1882. 587.
Sekenu Spadla mu s. do medu (po-
dařilo se mu), spadla peěeňa do popela
(nepodařilo). Sbor. slov. VIII. 84. Sekera
mete, eufem. m.: sakramente. Us. — S. Vád.,
botan. spis.; S. Emil, zool. spis., nar. 1864.
Vz Ott XXII. 807.
Sekerečka, y. f., tanec. Vz Brt P. n.
879.
Sekernictri, n. Vz Ott XXII. 809.
Sekernik, a, m. = eklap povedený,
chytrý, obratný, silný, Litom. 75.
Seklati = skláti. Dal. L. 17.
Sekliti. zusammenleimen. XV. atol. Zahr.
27.
Sekman, a, m. Mně cizozemefl, a-nů na-
dávajíc. NB. 6. 245.
Seknicový. S. dvéře (u seknice).
Sekret = peeet menH, jíž užívali toliko
při dopisech a patentech. Ott. XIX. 385.
Sektářka, y, f. Tbz. V. 1. 174.
Sektáf^ský. S. učení. Fel. 121.
Sekulace, e, f. = auekuraee, Ces. t
XII. 86.
Sekule. Vz Kučala, Mus. 1864. 316.
Sekundán, a, m. zz iák drtihé gywmat.
íHdy.
Sekundanský. S. obrazotvornost Hav.
Chamr. 26. Vz Sekundán.
Sekvenciář, e, m., zlat = kniha obsa-
hujicí sekvence. Nejed. 356. Sr. in. 302.
Sekyrka Ferd., prof. a spis., n«r. 1865.
Vz Ott XXII. 812.
SekyroTý čepel. Hol. Met II. 382.
Sela, y, f. = W2a. Haná. Šb. D. 47.,
Hoch. 32.
Selankovito§t i, f. Zvon V. 597.
Selankový kraj. Nár. list 1903. č. 177. 2.
Selckej = ttUký. DSk. Km. 3&
Selen, u, m., v Inčbě. Sr. Vstnk. Xll.
580., XIII. 578., Ott. XXII. 815.
Selenopyrin, u, m., v lučbě. Vz Vatok.
XII. 59.
Selfaktor, u, m. =: náHni na předeni
vlny. Vz Ott XX. 604., 601. 597.
Selhaly pokus (nepodařený). Liat fit
! 1905. 222. Zvon V. 412.
Selháni — Sepiový.
M9
Selháni, n. S. dáti nSkomn = Iživosf
přisondití komo, za Ihiite odsouditi koho.
Dala z. lákoDDikóm. Chč. S. I. 94*. Sr.
násl.
Selhati proti komu. Selhal proti nám.
Stará glossa. Vz Li8t. fil. 1902. 445. —
naé. Upřimo si selhal na tvů hlavu, recte
mentitns es in capnt tnum. Stará glossa.
List fil. 1901. 443. — Teé. V hrdlo s. 1513.
Arch. XIX. 195. — kým oé. Že jest on jim
selhal o penise. 1514. Aroh. XIX. 878. Sr.
přpdcház. Selháni.
Seligmannit, a, m., nerost Vstnk. XI.
821.
Selnik, vz Šelnik.
Selný. Mozk hnátóy volových rozpnitěn
v oleji selném. Rhas. E. 98.
Sem =: sedm. Rostl. G. 38*., Mas. fil.
1896. 483.
Semft = semeno. Akó s., taký zrost.
RizD. 170.
Semafor, u, m., z řec. = optický te-
legraf (vysoká žerď s několika pohyblivými
rameny, jejichž rozmanitou polobon dávaji
se návéSti [sigoaly]). Vz Ott XXII. 826.
Semany, jetel = wmMco, Již. Čech.
Nár. sbor. Vin. 20.
Semasiologie, e, f., z řec. = nauka
o význame jednotlivých elov (s. lexikální)
nebo mlnvnických tvarft (s. syntaktická).
Vz Ott XXII. 826. Sr. Významosloví.
Semela, y, f. =: mii. Haná. Hoch. 109.
Semenáč, e, m. = hramhor na temeno.
Nár. list. 1903. 5. 139.
Semenářstri, n. Vz Ott. XXII. 827.
Semenatosf, i, í. S. něčeho. 1585. Uč.
spol. 1902. 24.
Semenatý. S. moc (zlata). 1585. Uč.
spol. 1902. 25., 92.
Semenisko, a, n. Učitelské s. = seminář.
Slov. Sbor. čes. 30.
Semenný. Žlábky s-ho pahrbku, sinus
prostatici. Ktt.
Semeno. Vz Ott. XXn. 828. Jaké s.,
taková žeň. Stan. II. 296. Sr. Semá. — S.
šivociiné. Bezděčné odcházeni semene, pol-
lutiones diumae. Ktt. Sr. Chám.
Semenotók, u, m., spermatorrhoea, Sa-
me oflnss. Rtt.
Semerád Em. Dr., lékař, spis., nar. 1851.
Vz Ott. XXn. 833. S. čen., Em., Jan, Jarotl,
spis. Tob. 216.
SepieroTee homie, dědina v hontianské
stolici na Slov. Vz Sbor. slov. VIII. 46.
Semhlee. S. poďte, hieher. DŠk. Km. 46.
Semhoařiti oči. XV. stol. Vstnk. X. 601.
Semian Mich., ev. kaz., spis. Vz Ott.
XXII. 833.
Semiéko, a, n. = seminko lněné. Kbrl.
Džl. 14.
Semikarbazid, n, m. Vstnk. XII. 53.
Semilor, timilor, n, m. = slitina z mědi,
zinku a cinn podobná zlatu. Vz Ott. XXII.
834.
Seminkář, e, m., obchodnik se semfokem
Oněným). Čes. 1. XI. 372.
Semitism-ns, u, m. zzxidovatvi ve smyslu
ethnologickém a sociálním bez ohledu na
náboženstvi. Ott. XXII. 638.
Semitský. S. jazyky. Vz Ott. XXII. 638
Semleti se kde. Tu se ďábli semlell
(seprali, o místě pustém). Hrli. Hus. 65.
Semný. S. kvítko (pěstované ze semen).
Pis. 1727.
1. Sen, a, m. =: syn. Haná. Sb. D. 47.
2. Sen, snu, m. == vidSni, Kto snom verí,
lapá vietor. Rizn. 167. Kdo snům věří, stín
lapá. Čes. 1. XII. 421. Sr. Vyhl. II. 62.,
Ott XXII. 846. " Denni sen, rostl, (působí
ve snech viděni). Vz Koniklec zde.
3. Sen (smi), zájm. Vz List fil. 1904. 342.
Senarmontit, nerost Vz KP. X. 229.
Senát, n, m. Vz Ott XXII. 848.
Senee = sedniee. Domažl. Čes. 1. XI. 217.
Sendál, eenddlf eendeUn, u. m., tkanina
polohedvábná. Vz Ott. XXII. 851.
Sendenf, n. = sejdeni. MS exc.
Seněnka, y, f. Komonici nebo s-ku modrou
brávali proti neduhům plicním a k dělání
obvazů na ztvrdliny. Nár. list 1903. 285. 3.
Seniěný od senice, z čehož světnice,
sedniee. 8-čná opona, cortina atrii B. olom.
Nnm. k. 3. 6. (Jir.).
Senko = sem. Poď s. Haná. Hoch. 11.
SennesoTý. 8. listy, folia sennae, suSeaé
listy rodu cassia. Vz Ott XXII. 861.
Senni. Na oklamání mobú ďáblové to
okazování sennie jednati. ChČ. S. II. 171^.
Vz Senný, Snový.
Sennik, n, m. = místnost pro uschování
sena. O jeho zařízeni vz KP. IX. 388., 414.
Senný = snový, Vz předcház. Senní. Ta
řeč byla jako pravenie senné, nejisté. Chč.
S. I. 110^. — S., od sena, 8. metelice (seno
bylo větrem rozházeno). Jrsk. XIII. 3. 175.
S. dvéře (k senu vedoucí). Gest B. 102*.
S. trh (S. náměstí) v Praze, nyní Havlíčkovo
náměstí. Sr. násl. SenováŽný. S. horečka,
catarrhus aestivus, Heufieber. Ktt.
Senoptes-is, e, f. N je poslední zažití
rozpuiténí a slově s. Zach. Test 129.
Senoseéec, Čce, m., falcator, Rozk. R.
100., feoofalcator. Rozk. P. 2075., Bbm. bez.
742., Mam A. 22b. XV. stol. Zahr. 69.
SenováŽný plac v Praze (kde se seno
vážilo, prodávalo), nyní Havlíčkovo náměstí.
Sr. předcház. Senný.
Sensibilita, y, f., z lat = eiiUvost. Vz
Ott XXII. 864.
Sensibilnosf, i, f., z lat = sensibilita.
Nár. list 1905. 112. 13.
Sensitivni, lat = cUlivj. Vz Ott. XXII.
864.
Sensitometrie. e, f, z lat a řec. S.
fotografických desek zabývá se měřením
citlivosti fotogrsdckých emulsi. Vz Ott.
XXII. 864.
Sensnalista, y, m., pl. -sté, z lat =
stoupenec sensnalismu. Krec. 11.
Sentimentalita, y, f.. z lat = citlivů-
stkářství, přecitlivělost, schoul os ti vělost
Pastýřská s. Lit I. 529.
Sennziti se = snuziti se. MS.
Separator na odstřeďováni mléka. Nár.
list 1904. 138. 9.
Sepia, e, f., ryba. Vz Ott XXIL 866.
SepiOTý obraz. Nár. list 1898. č. 135. 4.
360;
Seprati — Setká.
Seprati koho. Matka s dceroa ty td
sperou (neber sobS matku 8 dcerou, sic ti
obě hlavu sperou). Us.
Sepse, ys Piaemie.
Sepseti z čeho. Z toho poddáni sepseli
(schudli). Jrsk. UI. 258.
Sequens Fr., prof. a mal., 1836.— 1896.
V» Alm. VIL 104.— 111., Ott XXH. 872.
SequensoTá Anna, maliřka, nar. 1872.
Vb Ott. XXII. 878.
Ser VII. 668. oprav v: sér (sýr).
SeřadoTaČka, y, f. = druh hádanky.
Serafinový. S milovánie. Krist. Šf. 68.
Sr. Cherubínovy.
Serafský zpěv. Zr. Krist. 111.
Serapútka, y, f., víburnum lantana, rostl.
Sbor. slov. Vni. 135.
Seřeéke, pl., m., malva alcea. Liieň. Mtc.
1902 12
Serepútka = křovina, 8b. si. 1901. 154.
Seřetězeni se prvků v molekuly. Vot. 24.
Seřetéziti co := v řetěz, v souvislosť
spojiti. Báb. 8.
Seretuk, a, m. = házHveef Rgl.
SeHdnouti. Les seřidl. Uš. Zástup jich
neseřidl. Jrsk. VIL 2. 41. — čím. Kmen
ten seřidl vnitřními roztržkami. Hol. Met.
I. 392
Sepin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XXII. 880.
Seriosnosf, i, f. S. práce. Nár. list. 1903.
č. 148. 13.
Serkař, e, m. = prodavaé sirek. Mor.
Mtc. 1902. 26.
Serotherapie, e, f., z lat. řec. = Itóeni
nemoci syrovatčinou, krevnim šerem. Vz Ott.
XXII. 882.
Ser-um, a, n. Krev skládá se z buněk
plovoucích v kapalině, která může se od
buněčných součásti odděliti a sluje sérum.
S. léčivé je tekutá čásť krve zvířat zvláitnim
způsobem proti určité chorobě immuniso-
vaných. Vz Ott. XXII. 885., 882. Jehia na
sérum, Serumnadel. Ktt.
SerTianky vatou vycpané (lajbliky?)
Čas. mu 8. IV. 4.
Servit Fr., prof. a spisov. Tob. 216.
Servuský. 8. povinnost. 1599. Listář.
45. Sr. Servus.
Sesam, sr. Sasam.
SesamoTý. S. kosf, Sesambein.
Sesel, seseli. Sešel, rostl. Vz Ott. XXII.
890.
Seselátěti = teltkým se státi. Zvon III.
376.. IV. 675.
Seshuory. VSeliký dar dokonalý s. se-
stupuje od otce světlosti. Krnd. 159^.
Sesiřeti =: osiřeti. 1731. Uč. spol. 1901.
VL 23.
Seskelnatěti, ěl, ění. Tbz. V. 9. 272.
Seskromněti, ěl, ění. =: skromným se
státi. Má.
Sesladiti co. Nár. list. 1903. č. 284. 17.
Sesmesniti co == sméiným učiniti. Lit. I.
377., Nár. list. 1904. 141. 13.
Sesmutnělý. S. tvář. Čes. 1. XL 18.
Sespolečniti koho. Nár. list. 1903. č.
312. 21.
Sesť, ě, m,z=, tchán (Priamus s. Helenin).
Msn. II. 49.
Sestařeti, el, eni. = sestámauU. Lui.
Kv. L 110.
SestarostnětL Pohled její s-stněl. Rais.
Lep. 22.
SestátftoYaei politika. Nár. list 1903.
č. 347. 25.
SestátňOTáni, n. 8. drah. Nár. list 1903.
č. 347. 25.
Sestře, e, m., pův. Cisterc, vreh a Ra-
žomberka. Sbor. Čes. 284.
Sestredéní, n., Concentríernng. Nár. list
1904. č. 38. 13.
Sestředčnosť, i, f. = sestí^eděni. Nár. list
1904. 251. 18.
Sesti^eně, ěte, n. Hrubý 20.
SestroJoTaci či tvůrčí. Nár. list 1901
43. 13.
Sestrský = sestersky. Z lásky s-ské. 1599.
List fil. XVIU. 191.
Sestiideněti, ěl, ění. =: studeným se státi.
Zl. Pr. XXI. 127.
Sestup, u, m. 8. úrokové míry. Nár. list
1904. č. 17. 17.
Sestupný. 8. příbuzenstvo. Ott XX. 31.
Sestydlý. 8. mrtvola, Tbz. XVI. 166.,
nohy. IIL 1. 151.
Sestydnouti kde. Krev v žilách s-dla.
Tbz. V. 9. 201.
SesumiroTati = spoUtati, % lat Rgi.
SesTětověni, n. Nár. list. 1904. č. 10. 13.
SeSYétštéui, n. = sekularisaee. Ott. XXII.
485.
Sesvrchu. Vz Svrchu.
Sesýcháni dřeva. Vz KP. XI. 38.
Sededivčni, n., canities.
SederedětL Tvář jeho s-la. Zvon IIL 494-
Sešeřelý. 8. melancholie. Zvon IV. 211.
Sedikiučlý. S. okno. J. Koěfálek. Smích,
a Zbrasl.
Sesilhaný. S. oči. Hlk. IX. 284.
Sešívaný. S. koberce. Us. Rgl.
Sešklebiti. Úsměv jeho se s-bil. Haw.
Chamr. 135.
SeSkrhotati si = zahráti v kartjf. U Kr.
Městce. Ceč. 178.
Sešlee, Selce, m., defnnctus. Rozk. P.
1087.
Sešlost, i, f., marasmus, Schwaňd. S. mizni
či slezinná, cachexia lympbatica s. splenica^
pseudoleucaemia, příjičná, mar. syhiliticus,
8. věkem, mar. senilis, Alterssohwnnd. Ktt.
Sešlý k čemu. Jest ku práci seSlý (ne-
dostatečný). Arch. XX. 100.
Sešpiéatěti. Tvář mu s-la. Zvou V. 213.
Sešrotovati co = snísti. Us., Litom. 52.
Seštihliti = itVilim uíiniti. Pták s-hlí
své tělo. Nár. list 1905. 105. 1.
Sešťouchnouti koho odkud : s cesty.
Čes. 1. XII. 98.
Sešuntěni, n. = pokaieni. S. fakta. Nár.
list. 1904. 61. odp.
Set, i, f. = setba. Vzdělávati půdu k seti.
Mš. exc. — S., semina v £v. olom. 280.
Setba, y, f. Vz Setí.
Setebný. S. tolice, vičenec. Ott XIX. 709.
Setí, n., setba. Vz Ott. XXIL 893.
Setidlnice, e, f. = světídlnice.
Setká, = setkání. Bessus sobě viin noc
setky (zzetky) nedal (nedopustil sobě s ni*
Setká — Shlídavě.
361
kfm se setkati). Alx. B. M. 187. (Výb. I.
1258. a Ht. étoa: sedky = odpočinoti).
Setmelitl co = tmelem epojiH. Ub.
Setiiiee = eednice. 1793. Mš. exc.
Setrvačník* n, m. = kolo « tizk^ véneem.
Vz KP. X. 381., Ott. XXII. 895.
Setryaénosť, i, f. Vz Ott. XXII. 895.
Setunský Kar, dr., adv., nar. 1850; S.
Ant., prof. Vz Ott. XXII. 897.
SetTa, eetvinka zz eotva. Volyně, čes. 1.
XIII. 125.
SeTaě, e, m., lépe: rozsévač. Mas. 1848.
406.
Severák v VII. 671. za Severec polož
před Severec.
Seveřanský = týkající se seveřanů. Nár.
list. 1903. 6. 175. 13.
Severně. To místo leží s. od Prahy. Us.
SeTemi. S. větrové v srpnu přinášejí
nstaviěné bouřky. Us.
Seyeročeský. Národní jednota s-ská. Us.
Severský. S. mythologie, válka (nordická),
země, jazyky. Vz Ott. XXII. 901. nn.
Severýnek, nku, m., rostl. Humpolec.
Nár. sbor. Vlil. 126.
Sevlák, u, m., sium, rostl. Vz Ott. XXIII.
233.
Sevřeni, ataieni křeěové, strictura spa-
stiea. Ktt.
Sevřenosf , tíseň, úzkost, stiStění, oppres-
sio. Ktt.
Sevřený éim: láskou. Hus. II. 238.
SevSedniti, il, ěn, ění. — eo. Kubl. 117.
Sevšeobeenělý. 8. jméno. Chyt. 57.
Sevšeobeeniti, 11, ěn, ěni. — co. Vot.
293.
Sextant, u, m. Vz Ott. XXH. 909.
Seydl Jos. Ant., děkan, spis., 1775. až
1837. Vz Ott. XXII. 911.
Seydler Aug„ prof. a spis., 1849.— 1891.;
S. Kar., spis., 1847.— 1883. Vz Ott XXII.
911.
Seydlová Anna, spis. Tob. 216.
Seykora-Kosteleeký Oldř., spis., nar.
1857. Vz FIS. Písm. 737., Ott. XXII. 914.
Sezdati se = vzddH ee. Hoš. Pol. 142.
Sezelenatl. Všecek vztekem s-nal, Tbz.
III. 1. 199., hněvem. III. 1. 319.
Sezemský Kar., red. Tob. 216.
Sezima Kar. (pseudon. Karla Koláře),
spis., nar. 1876. Vz Ott. XXII. 915., Zl. Pr.
XXI. 58., Tob. 216.
Seznamenati co. Pass. 486.^
Sezpěvovati, vz Sezpivati. Ž. kap. č. 57.
3., 49. 19.
Sezpivati co: Čtenie (zazpívati). ChČ. 8.
II. 276b.
Sezřeni, n., suspectus, Rozk. P. 972.,
suspicio. Rozk. 1461.
SezHti co = pozor mUi na n^co; se =
prozkoumati $e. Pel. XXI.
Sezvanec, nce, m. S-ci = sezvaní lidé.
Tbz. in. 1. 160.
Sezváněni, n., compulsatio. Kozk. P.
2328.
Sezváněti nač kdy. V noci na hodinky
(pobožnost) 8. Rokyc. Post. 273*. Vz nást.
Sezvoniti koho. Obec sezvoniti (oběany).
1512. Arch. XIX. 90. Vz předcház.
Sežditi, vz Seždímati.
Sežidovéti, vz Seiiděti.
Sežloutlý Jak. Tváře měla s-lé jako list
na podzim. Tbz. V. 6. 436. S. do zlata.
Zvon V. 525.
Sežloutnouti nepřízní. Tbz. III. 1. 309.
Sežraný. Byl s. = cHralj. Ghet. 118.
Sežřeni» n. = e^ráni, ekUáni, Vz násl.
SežHti = eéírati, ehUati, II. Přisp. 290.
Jenž sežře chudého. Ž. pod. Hab. 3. 14.
Cdevorat). Ž. klem.: požírá, Ž. witt. : lepce.
— co komu. Baw. E. v. 2727.
Sezvati, sživu. Ž. klem. 48. 15.
Sežženie, combustio. Že by s. byl dóstojen.
Pat. Jer. 106. 10. — Pror, olom. 15*. 2.
Sežženina, y, f. Proti s-ně v ohni. Rostl.
G. 49*.
Sfabolně m. avivolně, Brt II. 47. Sr. Hnj.
Progr. 16.
Sfaerometr, u, m. = přístroj k měření
malých ti on štěk, po případě malých vzdá-
lenosti od určité roviny základní. Vz Ott.
XXII 919
Sféekc^i = evitekj. Dšk. Km. 38.
Sfertoeh, u, m. = firioeh, Litom. 68.
Sfinxovati si něco = vymysliti, Mart.
S. Ind. 248., Fel. 11.
Sformovati co Jak. Bůh člověka k obrazu
svému s-val. Kom. Did. 29.
Sfouknouti. — co kde. Sfůknút sněh
po okně. Val. Ces. 1. XII. 419.
Sfoukýnati = sfukovaH, Kbrl. Džl. 16.
SfragiAtický erb = pouh-j ohroz na pe-
éeii. Kol. Her. I. 21.
Sgtumený = echoulenj^ ekréený, Brt. D. I.
216.
8§^raflfÍto, ital. 1= ozdoby v ohmitce íkrď
baně (způsob dekorace pro vnějSÍ stěny).
Vz Ott. XXII. 920.
SgrafiPitový dvůr. Zr. Leg. II. 5. Sr.
Sgraffito.
Sg^bloň, ě, f. = lakomec. Přerov. Čes. 1.
XIII. 279.
Shabať = shrábnouti — co: něČí maje-
tek. Slov. Sbor. čes. 29.
Shádati se s kým i= pohádati §e. Sá.
XllI. 38.
Shakespearovský. 8. scéna. Nár. list.
1902.
Sháněl, a, m. = drzgreile. Rais. Lep.
128.
Shasnuti, n. Ta je na s. jak pochodeň.
Če». I. XII. 307.
Sliekovati = spářiti, z něm. S. kanáry.
Us. RffI.
Sherný, gut spielbar. S. drama. Masar.
Stud. 17.
Sherry, Spanělskě víno. Vz Ott. XXII.
936
Shillini^ (šilink, angl.) = asi 50 kr. r. č.
Shlásiti se = shodovati $e, S pravidlem
se B. Krok II b. 316.
Shled, u, m. PřiSel k nám na shledy (na
ohledy V Zvon IV. 81., Světz. 1895. 306.
Shledávati se oč. Baw. Ar, v. 4862.
Shlédnuti = shlédnouti. Milí. 70.
Shledovati. Vz Shledati, Baw. Ar, v. 4774.
Shlidavě =: pátravě» Na někoho s. pa-
třiti. MsD. II. 180.
d62
Shlnéený — Schmidt.
Shluéený = $hluidi. S. dav lida. Mark.
Shluknuti, n., Anflanf. Vz Ott XXII.
938.
ShlnkoTati se kde jak. S-vali se tam
jako mouchy za parna. Jrsk. VII. 2. 121.
Shmotnélý = t> hmotu pramininj, Nár.
list. 1903. é. 119.
• Shmotněný. P. paprsky Inny. Zr. Strat
302.
Shňésti co. TSsto sváleji a shnStú. Milí.
124». Vz Shnísti.
Shnojiti co. Že jsú to (zbožie) shoojili
pro lenost (dali shniti). Cbč. S. II. 204i>.
— se komu kde. Af se mu to plátno
T trnhle nezhnoji. Arch. XXI. 373.
Shoda. Kaj je s., i dva na Šindele se
vyspaJQ. Slez. Vyhl. II. 65.
Shoddy = vlna z vlněných hadrů ne-
valchovaných. Vz Ott. XX 605., Mnngo.
Shodnost, I, f., vz Ott. XXII. 939.
Shon, n, m. = práee, ú$iU, Pel. XXI.
S. = 9bih lidi vů Meh atd. Vz III. 330. Urb.
168.. Jir. Prove 330.
Shonné, ého, n., messale, plat ieneám,
Solvunt doas tynas avenae do qaolibet
laneo za shonné. Urb. 55., Jir. Prove 330.
Shonník, a, m. = pracovnik o inieh^ inee,
Messores, qui bohemice s-ci nancnpantnr.
Urb. Vz Jir. Prove 330.
Shořejši hamr. List. Jhrad. č. 41.
Shořeniště, ě, n. = tpáleniiU. Zl. Pr.
XXI. 196.
Shořený. Poloshořený dAm (oeni passi-
vuin, tedy správně: poloshořelj), MS.
Shořeti od čeho: od slunce (nschnoutí).
Ces. 1 XIV. 51.
Shovoréivosť, i, f. = hovomo$t. Phfd.
XXII. 311.
Shrabovalka, y, f. = hra • kaménky, Vz
Ces. 1. XIII. 69.
Shrapnel (Srapnel) Vz Ott. XXII. 940.
Shrbatéti čím: poklonami. Emk.
Shřeseni, n. Pass. 294.
Shrotiti koho Jak. NejmenSí zlo nás
shroti jako třtinu. Pokr. 1886. ě. 19. Asi
chybně m.: shrontí. MS.
Shroucený. S. poloha těla. Zvon IV. 21.
Vz Shrouíiti.
Shůnčti = ''haniti. Volyně. Ces. 1 XIII.
125. Vz SchAněti.
Shůrou. Metelice se žene od s. a důlon.
KrkonS. Fr. Nečásek.
Shústi, vz Shousti.
Shybka, y, f. =■ dřevěná n. kamenná
stoka k odvodňováni n. zavodňování vedená
pod hrázemi, silnicemi, řeČiSti atd. Vz Ott.
XXII. 941.
Shylock, a, m. = žid ukrutný, chtivý
peněz, jenž nechce upustiti od svého úpisu.
Ott. XXII. 941.
Sehalbaný = xmuchlanj. Slov. S. koberec.
Phrd. XXIII. 669.
SchaloTať = shrnovat, Bavorovice. List.
fil. 1902. 251.
Schanoi Adolf, spis. Tob. 216.
Sehaplavý =: Mápavj, kdo »e rád $ápe.
Mor. Čes. 1. XI. 310.
Schápnouti se. S řečí schapni se. Frant.
49. Pozn. 1.
Scharf Jak., Č. právn. a spis., nar. 1857-
Vz Ott. XXII. 951.
Schártler Lud., spis. Tob. 216.
Sehaner Hub. G-ordon, ě. spis., 1862. až
1892.; Seh. z Augenbarku Jos., prof. Vz
Ott. XXII. 953.
Schavý. S. nátka. Nár. sbor. YHI. 139.
Scházeti. Léta se mně scházejf vo našem
posceni (mám narozeniny). Litom. 52.
Sohcipánky, pl., m. = aakmiU stromky.
Zasadil tam pár sch-ků. KSf. Lid. 10.
Sehebek Jan, č. technik, f 18.^. 1889.
Scheelit, u, m., minerál. Vz Ott. XXII
956.
Scheiner Jos., právn. a spis., nar. 21.,^.
1861. Vz Ott. XXII. 961.
Scheinpflug Kar., é. spis., nar. 1869. Vz
Ott. XXII. 962.
Seheiwl Jos., č. malíř, nar. 1834. Vz Ott.
XXII. 962.
Schiek Ign., Surn., 1841.-1899. Vs Ott.
XXII 973.
Sehiebl Ign., knihtís. a spis., 1823. as
1901.; Sch. Jar., č. spis., nar. 1851. Vz Ott
XXII. 972.
Sehiffner Em., spis., farář, 1763.— 1833.
Schikaneder Jak., ě. malíř, nar. 1855. Ve
Ott. XXII. 973., Zl. Pr. XXII. 250. s podo-
biznou.
Sehiller Ant, faktor tiskárny a spis. t
9./10. 1901. Vz Nár. list 1901. «. 279. 4.
Schindler Jan Sig., spis. dolnolužický.
1758.— 1841. Vz Ott. XXn. 983.
Schisma cfrkevní. Vz Ott. XXII. 988.
SchlafFer Frant., č. arch., nar. 1855. V2
Otr. XXK 991.
Schlapěilý. Bylo v jejích oěich pozorovati
něco smělého, s-lébo, drzého. Zvon III. 3.
— Schlapěilá dívka, schl. mravy. Zvon III.
Schlazovaé, e. m. S. srdce, Herzkuhl-
schlauch. Rtt.
Schleicher Aug. dr. Vz Ott XXII. 998.
Schleyder Kar., č. inl, nar. 1860. Vz
Ott. XXII. 1000.
Schlípily. Chodí s sch-lou tváří. Rozb. I.
195. 8r. vschlípělý, Schlíplý.
Schlíplo. Na s. ulízaný aristokratismns.
Hlavn. 38.
Schliplost, i, f. Vlč. Gol. 31.
Schliplostřechatý. S. pangrotky (£, š, ž).
Lit. I. 695.
Schlíplý vous. Jark. 40.
Schlípnouti co = fetrkati, K0II. I. 105.
Schlopka, y, f. = poklopte u kalhoL Slad.
Šl. 51.
Schlubně = Mubivé, hrdě. Mor. Kmk.
Vz Schlubný.
Schlúpiti == 9chUpité, — co: ocí (sklo-
piti). Leg. Dor. L. 328.
Schmaus Gust. dr., notář a spis. f ▼ Čer-
venci 1903. maje 63 léta. Sr. Zvon m. 644.
Schmelzer Ant Stan., redakt. a spis.,
2./6. 1844.- 26./3. 1902. Vz Nár. list 1902.
č. 85. 2., Ott XXm. 3.
Schmidinger Jos., ě. vlastenec, 1801. až
1852. Vz Ott. XXIII. 6.
Schmidt Leop., ě. ryjec, 1824.— 1902-
Vz Alm. Xm. 152.-157., Ott. XXIH. 8.
Schmorani — Schwaraenberg.
863
Sehmoranz Fr., č. stavitel, 1814.-1902.;
Seh. Fr., arch., 1845.— 1902. ; Sch. Gust,
arch. a spis., nar. 1858. Vz Ott. XXm. 14.
iiž 15., Tob. 216.
Sehmúřiti oo: čelo. Zvon III. 722. 8r
Scfamouřiti.
Schnabel Jlři Nor. Vz Ott. XXIII. 16. —
Seh.. Ed., spisoY.
Schneider Jos., č. chemik., Dar. 1868.
Vz Ott XXní. 19. — Seh. Frt., spis. Tob.
216. - Seh. Jind. Ib.
Sehnireh Bohnsl, sochař, 10./d. 1845. až
30.^9. 1901. Vz Denní listy z té doby, Alm.
XII. 136.— 187. — Seh. Bedř., 6. inž., 1791.
-1868.; Sch. Jaroši., č. inž., 1847.— 1902.
Vz Ott. XXIII. 20.-21.
Sehnuti, yz Schnonti. Mill. 20.
Sehnuti, n. Mam. F. 86». 1.
Seh6bl Jos. dr., prof. a spis , 16./8. 1887.
až 6./4. 1902. Vz Alm. XIII. 134.-142., Nár.
list 1902. č. 95. 2. a jiné listy z též doby,
Ott. XXm. 22. nn.
Schod, Q, m. = itupeii. Vz KP. IX. 311.,
Schody. — S. = coitns, pojímáni. Rozk. P.
2320. — S. Měsic je na schodě = td^ývá ho.
-Ces. 1. XI. 44.
SehodidtoTý. S. zeď. Nár. list. 1903. č.
141. 16.
Sehoditi = hynauU, Baw. J. v. 2027. —
fie čeho = vyhnouti 96 íemu, Ktož doma na
svém poktgi sedí, ten se zlé příhody schodí.
Baw. B. str. 28. v. 21. Sr. Sejíti.
Sehodniee, e, f. = kamenná obruba nebo
želemná traverta, která se navléká na visuté
konce stnpfiú a svými konci leží na pilířích
schodů cbodnicových. Vz Ott. XXIII. 23.
Sehodúei, Ž. klem 87. 5., schodnjúcí.
Ib. 142. 7.
Schody dřevěné, jedno-, dvou-, tří-, čtyř-
ramenné, kamenné, pilířové, schodnicové,
smíšené, točité, venkovské, visaté, vnitřní,
volné, vřetenové. Vz Ott. XXIII. 24., KP.
IX. 313.
Scholár, a, m., z lat. = iák. Světz. 1883.
177.
Scholarch, a, m., z lat. a řec. = přeď-
staven^ ikoly, opatrovnik ikoly, kurtUor. Kom.
Did. 274.
Scholastika, y, f., vz Ott. XXIII. 25.
Scholi-um, a, n., řeČ. = kritická nebo
exeg-etícká poznámka připsaná na okraji
řeckých n. latinských rukopisů. Vz Ott.
XXIII. 27.
ScholostÍYělý = schoulostivělý člověk.
Tbz. Xm. 87.
Schon Jos., 1790.— 1838. ; Seh. Jan, č.
8DÍ8., 1802.— 1830. Vz Ott. XXm. 30. —
Sch. Kar., red. Tob. 216.
Schonfeld Ant. Sr. Tob. 216.
Schdnpflugz Gamsenberka. Sr. Ott. XXIII.
40.
Schopen, vz Schopný.
SehoulostiTčlec, Ice, m. Tbz. III. 1.
Schouniti = slíditi. Kočka schonní. Ke-
veklov. List fil. 1902. 251.
SehoTánka, y, f. = skrýi. do které
ukládali psaníčka. Tam byla jejích tajná
s. Lnž. Pov. I. 227.
Schovati koho kam jak. Někoho po-
ctivým pohřbem y zem sch. Zvon IV.
227. — se kam Jak. Schoval se ako sysef
do diery. Rizn. 174. Sr. Sch. 1. iimti, Baw.
E. v. 674. ; 2. plechovati, oietřiti, Baw. T. v.
483 ; 3. pohrbiti, Baw. Ar. v. 1504. ; 4. echo-
vaH še 6eho. Baw. T. v. 1682.
SchoTáTavka, y, f. Hra na sch-vkn. Vz
Ces. 1. XIV. 420. Sr. Schovávačka.
Schrániti. Pro koho jn chcei schraňo-
vati? Mod. kn. 1898. č. 40. 43.
Schráňkový lis, vz Tmbkovka.
Sehrast, i, f., virgaltum. Mam. A. 37*.
Schreier Jos., č. spis., red., nar. 1841.
Vz Ott. XXIII. 50., Tob. 216.
Sehromiti si co na kom. Na mniích
schromíi si údy. Tbz. XIII. 112. Sch. koho.
1511 Arch. XIX. 53.
Sehromlý, lahm geworden. S. zvíře. Holb.
I. 269.
Schropnonti. Děvče ochroplo jednon a
zasulo tu, jak lehlo. Zvon IV. 218.
Sehrutz Oodř. Dr., prof. lék., spis., nar.
25./11. 1869. Vz Ott. XXin. 55.
Schuba, 9ehub{nka =: škjva. Litom. 52.
Schůdkový. S. židle. Vz KP. XI. 102.
Sehuehnouti = ukrá$ti. Slez. Vlast I.
234.
Schnlz Ferd. Sr. Lit. I. 542., Zl. Pr. XXII.
153., 225. s podobiznou, Máj. III. 302.,
404., Nár. list. 1905. č. 22. 3., č. 17. (fenill.),
č. 47., 48.; Seh. Vád., biblioth. a spis.,
1830.— 17./2. 1902.; Seh. EmUian, č. spis.,
nar. 1836.; Seh. Jot., arch. a spis.; Sch.
Ouit., illustrator, 1846.— 24.8. 1903 ; Seh.
Ant., spis., nar. 1852.; Sch. 7<íeZ., spis.,
nar. 1854. Vz Ott. XXIII. 63. nn.
Sehulzová Anežka, spis. Zvon. IV. 687.
Schumtati = šehumlatí. — co: prádlo.
Římov. List. fil. 1902. 251.
Schůněti - hráti 9Í, dováděti. Volyně.
Čes. 1. Xni 125.
Sehůrer Kar., spis., nar. 1861. Vz Ott.
XXIII. 70.
Schuster Vád., Č. právn. a spis., nar.
1871. Vz Ott. XXm 72.
SchuzoTati koho. Zvon IV. 209. Sr.
Sehoditi v IIL 739.
Schvala. S radostí a schvalú hříchy dělá.
Chč. 01 248b. Sr. Schvala v II. Přisp. 291.
Schválce, e, m. = tehvalovatel. Boč.
(Mus. 1902. 70.).
SehTáli = iehvalaS. Na s. svády hledá.
Světz. 1882. 544. Wtr.
Schválnosf, i, f. Nějakon s. někomu vy-
vésti. Zvon III. 653.
SchTéJný. S. kletba. Zub. Még. 9.
Schwab Vác.; S.-Polabtkj, spis.
Schwaiger Jan, č. malíř, nar. 1854. Vz
Ott. XXIIl., 75., Zvon IV. 155.
SchwaigroYá Jožena, spis. Tob. 216.
Schwarz Berthold, č. spis., 1816—1865.;
Sch. Kar., 1849.— 1880. Vz Ott. XXIII. 79.
Schwarzenberg Kar, Joa., kníže, čestný
člen České Akademie, 5./6. 1824. -29./3. 1904.
Vz Nár. list. 1904. 90. 1. a jiné listy z též
doby, Ott. XXIII. 93*. Srv. Zl. Pr. XXI.
285. — Sch. Kar. Dr.f kníže, spis., nar.
1859. Sr. Ott. XXIII. 93*.
864
SchwÍDg — Silno.
Sehwing Kar. Dr. Srv. Ott. XXm. 101.
Schýbati se, vz Schybiti. — se s éim.
Schýbaji se s pravdou. ChČ. 01. 235^. —
se čeho. Schýbi se pravého sondu. Ib.
SchyloTač, e, m. Dlouhý, společný s.
prstů - nohy, langer Beuger der Zehen,
musculus flexor digitorum communis longns.
Ett.
Schytiti se. Schytit sa dom = vybral
se na cesta domů. Val. Čes. 1. XI. 180. —
se komu k éemu. Když bude stůl ubrusem
krytý, každý se mladému pánu k službě
schyti. Světz. 1887. 311.
Slatina, y, f, hora u B. Bystřice. Mus.
slov. VII. 22.
Sibema, y, f. = studená nitnice. Již.
Č. List fil. 1902. 251. Sr. Siberie v VIL
678.
Sic. Slepice máji peří ani ieré, ani
modré, než sic (jinak) velmi Čisté barvy;
Také sic mnoho jiných věcí tam měli. Lbk.
41., 55. Byl jeden sedlák peněžitý, ale sice
nábožný a dobrý. Frant 14. 17. — S.
=: talis, takový. Papež jest chůd a sic
(sycz), ježto mě zhojil. Mart. 38l>. Sr. List
fil. XÍn. 400. Pom. Sice jest vlastně ac^.
n. od sic, sice, sice, talis. Gb. Ml. 156.
6». Sic i onak. By je sic i onak rozvrhl.
Pat. Jer. 96. 15.
Sici, vz Sáhnouti.
Siet = sekati. Us.
Sié, e, m. = kdo $eje. Kká. Sión. H. 88.
Sičky, pole v Slatoslavě. Čas. mor. mas.
IIL 142.
Sidený. S-ní chlapi = seSIí, kteři se
seSli. Slov. Phrd. XXIII. 695.
SideritoTý. S. formace rud. Ott. XXII.
79».
Sidlo, a, n. = osidlo ^ oko na ptáky. Má
sidla na střeže a tam nám chytá holuby.
Kv. 1901. 253. y tácek chycený do sídla.
Brt. P. n. 490.
Sidon Jos. Sr. Ott XXIII. 131.
Sieci = sekati. Zlí lidé, jeSto se seků a
v svádách trvají. Chč. S. IL 262». —
S. =s lojovati. To se mu nikdy nestalo, co
se mu kdy seci udalo. Baw. J. v. 532. —
S., sáhu =1 sáhnouti; o cestě = miřiti nikami
s vojskem táhnouti. Alx.IIL 183. (Pel. XXL). —
S. = téci, sáknouti. kam. Nad reků uzřechu
kámen, anof voda podeň seée. Baw. Ar. v.
1012.
Sieěka, y. f., seca. Rozk. P. 2396.
-sielati (sílati). Prusfk v Kroku 1888.
230. chce míti: -sýlati. Sr. Sílati.
Sielnica, ves a) v liptovské, 6) ve zvo-
lenské stolici na Slov. Vz Sbor slov. VIII. 47.
Sienee, e, f. Krásná s. Paž. drk. 155*.
S., porticus. Rozk. R. 102., P. 2227. Strážný
sience, custos vestibuli. Pror. ol. 94^^. 1. Sr.
Síiice.
Siesti s sediti, sedati Baw. E. v. 2216.,
Ar. v. 667. SlyS tu pověsf, tuto sada. Baw.
£. v. 1441. #
Siet = sit,
Sieť = siť.
Sieti, vz Síti, Seti.
Sietie, vz Sítí.
Sifon, syfon, u, m. =i roura se dvěma
záhyby za sebou jdoucími (deSfový, zácho-
dový); láhev zařízená na yýtok sodoTky.
Vz Ott XXIII. 146.
Signál, u, m. S-ly elektrické, námořní a
plavební, vojenské, zrakové, zvukové atd.
Vz Ott XXIIL 153.
Signální stanice. Zvon V. 718.
Signifikatni moment Nár. list 1904.
100. 13.
Signovati, z lat. » dávati znamení (zvo-
nem, Že ku př. kněz ku pohřbu již přichází).
Slov. Nár. sbor. 1902. 8.
Sihlice, e, f., vz předcház. Šibla.
Siliota, y, f. = rosUina. Vz Čas. mus.
V. 35.
Sik sak. Vůz jde sik sak (hned na právo,
hned na levo). Lítom. 52.
Sikati, iterat. k sekati, síci. UB.t Hoš.
Pol. I. 142.
Siklavina, y, f., něj. nemoc. Proti a. Sbor.
slov. VIL 122.
Sikonee, nce, m., dle MenČíka: sitonec.
Vz toto v VIL 1384.
Sikora. Zpěv síkory. Vz Vlasť. L 120.
Sikotný zvuk. Tbz. XHI. 320.
Sila. V jídle a vína moku, moc a 8. spo-
čívá. Msn. II. 167. Co je po áile, dy něni
pile. Slez. Vlast I. 222. Ani kůň nad šila
neskočí. Ib. Sila ide s rokami. Mus. slov.
IV. 78. Nemá sily ani za vrabca, sa muchn.
Phrd. XXIV. 343. - Sr. Ott XXIIL 161.
SilácUi, n. Msn. II. 210.
Sílati. Sílá, mittit Gl. roudn. 32a. (Krok.
1888. 404.). Sr. Sielati.
Silen, lna, o, vz Silný.
Silén M., básnik.
Silenka, y, f., sílené, Leimkrant, Kneb-
nelke, rostl. Vz Ott XXIIL 163.
Silhouettni obrázek. Zl. Pr. XXL 481.
Silice, e, f , olea aetheríca, aetberíscbes
Oel. Vz Ott XXrV. 164.
SilieioTodik, u, m., v lučbě. KP. X
117.
Silici-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XI.
23. XIV. 403.
Silic, e, m. S. svalů. Vz Ott XXQL 165.
Siliěka, rostl. Vz Koromáč.
Silidlo, a, n. z= posUujici lék. S-dla, to-
nica, roborantia, stSrkende Mittel. S. žala-
deční, stomachiea, Verdauung und Appetit
anregende Mittel. Ktt
Sillimanit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903.
50.
Silně v Boha věřiti. Št Ř. 128«. -
S. := u velikém mnoéstvt. Baw. Ar. v. 251.
Silněji, kompar. sg. m. nom. v praedi-
katu. Člověk dobře spí a s. bude. Rostl. G.
174b.
Silnice = silná cesta. Vz Mus. 1862. 364.
S., strata. Rozk. R. 97., P 1989. S. není m.
soumnice. Sr. Krok 1889. 108. S. asfaltová,
obecní, veřejná, soukromá. Vz Ott. XXIII.
67. O s-cích starSí doby. Vz Arch. XIX.
578. nn. — S., tanec. Vz Brt P. n. 880.
Silničkář, e, m. = cestář. Ott. XXDI.
168.
Silno = plno lidu. Baw. Ar. v. 5836. —
S. = silně. Čert tak s. táhnul, že Dtrfal kus
Silno — Sis.
365
koze; 8. tam lidé mřeli (n velikém počta).
Kld. II. 107., 202.
Silnobradý lev. Man. Od. 68.
Silnoburácný. S. řeka, Škod. Od. 164.,
iDOře. Msn. II. 110.
Silnodmiiei podlonbi. Škod. Od. 42.
Silnodapotný kůň. Škod. IIV 211.
Silnohrdelný kůň. Škod. 11*. 197., 211.
Sihiohnéici vlna mořská. Škod. 11*. 29.,
124.
Silnokopytec, tce, m. = k&ň, Msn. II.
"90. Sr. Snnokopytý v VIL 680. Jinde : tUno-
kopytnj. Škod.
Silnokřidlý Merkar. Slad. Ant. 148.
Silnokutý Stit. Msn. U. 54., 312.
Silnorachotný. S. vichřice, Zeus. Škod.
1\\ 215.. 142.
Silnořehotný kůň. Škod. 11*. 108.
Silnorohý luk (z robu dělaný). Msn. II.
61., 138.
Silnorozenka, y, f. = ňlná dcera. Škod.
Od. 6 , Il«. 107.
Silný. S. mráz, lépe: tahy. Mfi. Kdo se
cítí silným býti, neboj i se třeba slabým
zdáti. Zr. Mad. 71. — s infl. Položil před
nimi cbléb, aby se posílili a tak silnější
trpěti byli. Pass. 365. (List. fil. V. 192.).
Silodárný. S. víno. Msn. Od. 67.
Silodygný mni. Msn. II. 199.
. Silomira. y, f. = p^Uvtík, Lit. II. 653.
Silopevný dnch. Msn. II. 207.
Silos, a, m., vz Obilnice.
Silosa, y, f. S. v pivovaře nádržka vy-
zdéná n. ze železného plechá zrobená na
uschování sacbého sladn. Ott. XIX. 8191>.
Silový potential ve fysice. Vz Ott. XX.
327.
Silurský útvar. Vz Ott. XXIII. 171. nn.
Silozkuiii, a, m. Šb.
Símě. Sr. Siemé, Semeno.
Similor, vz předcház. Semilor.
Simonides Jaroši., prof. a spis. Sr. Ott.
XXIII. 185.
Simotáé, vz Semotáě zde.
Simalovaný, z lat. = předstíraný. S. kon-
fesse. Stieb. 133. Vz násl.
SimalOTáni, n., z lat. = předHirdni, pře-
tvařováni'se. Stieb. 132.
Sinalý. Pakli krev s-lá, nezdrav jsi v sle-
zena. Rostl. G. 42l>.
Sinapin, o, m., alkaloid. Vz Ott. XXní.
194.
SinavopHdý koráb. Msn. Od. 189., 338.
Siněc, kopec na Slov. Jrsk. XXVIII. 1.
284.
Sinni dvéře (a síně). Čes. 1. Xn. 31. Sr.
Sinný.
Sinný. S. dvéře (a síně). Val. Čes. 1. XII.
421.
Sine, a, n. = eeno, Ostrava. Šb. D. 60.
Sinooký. S. děva. Zr. Čech. 26.
SinopHdý koráb. Msn. II. 436
Sinusoida, y, f. = rovinná křivka, Vz
Ott. XXIU. 199.
Siný. S. mast proti dně. Rostl. G. 46.
Sinýs, synisko = ? Slov. Vzáj I. 96.
Sionism-as, a, m. = snaha Židů zříditi
samostatné anebo aspoň samosprávné státní
území židovské. Vz Ott. XXÍII. 200.
Siónský král. Zr. Zahr. 113.
Sipati, vz Sípěti. — komu kde. Sípá
mn T hrdle. Rkp. lék. Ihr. 149*.
Sipavka, y, f = 9Ípavo$t. Jestpomocno
pro 8-ka. Rostl. G. 44*.
Sipl^ave volati. LaS. Brt D. I. 359.
Sipnouti. Děti ani nesiply (neSpetly, ne-
makaly). DeStná. MS.
Siptéti čim. Siptě pěnon a krví. Msn.
II. 388.
Sir, a, o, vz Sirý.
Sira. Stapeň siry = mohatnosť pronika-
jící ěi tingaění a měří se poetem těchto
stnpňů celková její síla. Zach. Test. 150.
Sr. Vstnk. XI. 543., 817., XlIL 571., Ott.
XXII. 577., XXm. 204.
Širák, dědina v novohradské stolici na
Slov. V z Sbor. slov. VIIL 47.
Siran hlinitý, blinitodraselnatý (kamenec
draselnatý či obecný), hlinitoammonatý &.
kamenec ammonatý, železnatý (železná ska-
lice), měďnatý (modrá skalice), zineČnatý
(bílá skalice). EP. X. 89.-95.
Siře. Svú moc tak s. ostav dals* sě v svých
nepřátel racě. Rond. 929. (v. 1278.). Drahá
máť tam siře (osiřele) tesknila. Zr. Let
L 61.
Siréna. S-ny v aknstice = přístroje
k stodia jednoduchých zvaků, tonůatd. Vz
Ott. XXIÍI. 212. Sr. Strh. Aknst. 130., 135.,
137.. 138.
Siřeni, n., Schwefelang. Vz Ott XXin.
211.
Sirius, psí hvězda. Vz Ott. XXIU. 213.
Sirkněj, varon. Rozk. P. 1763.; v Rozk.
R. sirněj, varion. Vz toto v VII. 1381.
Sirnatost, i, f. Zemnatá s. 1585. Uč.
spol 1902. 17.
Sirniček, éku, m., zdrobn. simík. Rais,
Lid 95.
Simistě, ě, n., solfatara. S. sopky. Ott
XXIU. 637.
Siroantimon, a, m. Vz Ott XX. 1039^.
Siroarsenan, u, m., nerost. Vz Vstnk.
XI. 820.
Sirobný. Den s-bný dítě činí vSech
opnStěno přátel. Msn. II. 411.
Sirokko. Sr. Ott. XXII. 723.
Sirolin, n, m. = lék v nemocech plic, chro-
nických katarrhů, ústrojů dýchacích, krtič-
natosti, chřipky. Nár. list 1903. č. 209. 6.
Sirotce, ete, n., papillas. Rozk. R. 89.,
Kom. Did. 284.
Sirotéenský. Papír s-ské jistoty požíva-
jící. Nár. list 1903. 6. 175. 18., č. 257. 21.
Sirotci, ího, m. = toudce. V zloděj,
mlavě. — S. jízda (sirotků). Tbz. III. 1. 181.
Správce s-čích věcí. Us.
Sirotecký. S. atrpení. Jark. 59.
Sirotek. O s-cích starší doby vz Arch.
XIX. 572.-574.
Sirotný = oeiřelj. S. ovečky (od pasáka
opnŠtěné).
Sirovatý lépe: síro vátý.
Sirožlutý chorýS, polycarpas salphureus.
Vz Ott. XX. 190.
Sirůček Ant, spis.
Sis Fr., básn. Sr. Zvon III. 559., Tob.
216.
366
SÍBÍ — Skalokatý.
SÍ8Í9 9in, 909Í, n. rostl. 8r. Jaterník, Ko-
niklec, Sasanka.
Sislova, y, f., jm. loaky. Slov. sbor. VIL
114.
Sismieký, z ře5t = temitřešni. S. chvěni.
Nir. list. 23/8. 1896. Dhnl.
Sít, u. m., jancus. Rozk. P. 844. Sr. Mi.
Slov.
Siť = plnivo 9 motouzu atd. S. elektrická,
nivellaéni, pochodová, polygonová (mnoho-
ůhelniková), přimek pomocných (měřická),
trigonometrická (trojúhelníková), v stavitel-
ství. Vz Ott. XXIIl. 220. S. rybářská. Vz
Čas. mas. V. 34. — S. tepenní, rete arte-
riosnm. Ktt.
Sitař, e, m., nara. Rozk. P. 2463.
Sítě, d, f. = Wf. Veliká sítě. H. Jir. Mýto.
120. 2.
Sitenský Fr., ikolní inspekt, spis., nar.
1861. Vz Ott XXIIL 223., Tob. 216.
Sitina, y, f. Kořen s-ny bezlistó vychva-
luji jako ůčinlivý lék proti kamenu a ne-
duhům ledvinovým. Nár. list. 1902. 191. 3.
Sitinný. Dřené stvoln s-ného užívali jako
knotu do lamp, hl. stvolu sítiny klnbkaté
Nár. list 1902. č. 191. č. 3.
Síti. Kdo seje, ten chce žat Rizn. 65.
Sifkový. S. krajky, vz Krajka.
Sitnatý, binsenreich. S. břeh. Hol. Met
II. 499.
Sitné, ého, n., poplatek. XIII. stol.
Fríedr. 14.
Sítnice, e, f. retina. Vz Ott. XXIU. 224.
Sitnicobrdeékový zánét, nenroretinitis,
papilloretinitis. Ktt.
Sítnicový. Hnisavý zánét s-vý, retinitis
purulenta; prvotní zvrhlost barviva s-ho,
retinis pígmentosa; rozsáhlý zánět vnéjSích
vrstev 8-vých, retinitis externa diffusa. Ktt
Sitniky, pole u Nové Vsi. Čas. mor. mus.
III. 142.
Sitno na Slov. Vz Sb. si. 1902. 24.. Sbor.
slov. VIII. 47. S., vrch nedaleko B. Stia-
vnice. Vz Sbor. slov. 1900. 143. Báje a
zkazky o Sitne. Vz Sb. si. VII. 24.
Šito, vz Rotační. S. hranolové, kuželové,
pletené, rovinné, rozdružovací, válcové. Vz
Ott XXIII. 227. S. v papírnách. Vz Ott.
XVin. 179. Hádání se sítem. Vz Čes. 1.
XIV. 382.
SitokHdlý. S-dlí, neuroptera, hmyz. Vz
Ott XXIIÍ. 228.
Sitovaci jehlice. Vz Ott XXIII. 229.
Síťováni, n. Vz Ott. XXIII. 229.
Síťovati = plésti siCky. Hofi. Pol. I. 149.
Siťovice, e, f. S. oční, lépe: sítnice.
Čad. 12.
Siťovitosť, i, f.
Síťový stroj k Čistění bavlny. Ott XX.
598.
Sittová Marie, zpěvačka, uar. 1852. Vz
Ott. XXin. 232.
áiva (líod) = kcřa/ka, Hauer. 15.
Siváček, čka, m. = #íoý kůň. Tbz. V.
4. 209. Vz Sivák.
áivek, iivek zz Sedivj. Hauer 15.
Sivěmodrý. S. oko. Tbz. V. 5. 64.
Sivobarvý kov. Msn. H. 419.
Sivomodro, a, n. Čch. I. Pov. 182.
áivoik =1 ttařůe ve tUm smyslu, Haaer 15-
Sivovlasý člověk. Uenk. Jas. I. 111.
Sivý. awá holubiSka (tanec). Vz Brt. P.
n. 871.
Sixt Jan I L. Sr. Ott XXIII. 235.
Sixta Vád., spis., nar. 1862. Vs Ott
XXIII. 236
SjednáTka, y, f. = sjednáni, Nár. list
1901. č. 28. 9.
Sjetlo, a, n. = svgOo. Hoi. Pol. L 142.
Sjezd, u, m. S. (kongress) slovanský. Vz
Ott. XXIII. 239.
SJimaný. S. karta =: sejmutá. Ges. 1.
Xlil. 198.
Skabatý = harevnj, S. oblek. Val. Čes. 1.
XIII. 449.
SkáiUici. saliens. S. voda. Výb. L 1066.,
Pat Zim. 31^ 8.
Skačka« vz Skákačka.
Skadjal = odkud f Poradí ti, s. máš ta
ist Erb. Sto poh. 53
Skákal Ant, spis., Tob. 216. ; Otak. Ib. 16.
Skákačka, y, f., persida. Rozk. R. 98.,
v Rozk. P. 2017.: skačka,
Skákalice, e, f. Veveřice s. Brt Čít 69.
Skákalka, y, f., hra s kaménky. Vs
Čes. I. XIII. 69.
Skákati jak srna, jak hříbátko. Us.
Skákavý pavouk. Vz Ott XXII. 560.
S. unec. Vz Slám. Pot 324.
Skála. Etorá s. sa moc prehadsaje, mi-
chom (mechem) neobrastie. Mus. slov. IV.
51. Jíti do skále = na práci v kamenném
lomě. Hoi. Pol. II. 13. — S. spelunca. Pat
Zim. 30a 10. -. S. ze Zhoře. 1583.— 1640.
Vz Ott XXní. 247.
Skalačka, y, f., roccella, rod lišejníkfl*
Ffirberflecbte. Ott XXI. 868.
Skalák, a, m., vz Lomař.
Skalda Hugo, inž. a spis., 1844.— 1890.
Vz Ott. XXní. 247.
Skále, n. =: steáli. S. se pukalo a Ese*
dalo. Lbk. 68. Jidechn do s. Baw. Ar. v.
3882.
Skalesko, a, n. ^ skalisko, Haná. Sb.
D. 47.
Skáleti se kde =: umasati se. Když se
vepřové y blátě skáleli. Faust 125.
Skalice, vz předcház. Síran.
Skalka = hromada kameni na MtíHcmáHÍ
silnic. HoS. Pol. 1. 142. Tlouct s-ky na ailniei.
Hog. Pol. II. 3.
Skal&ák, a, m., rupicola, pták. Vz Ott.
XXIÍ. 125., XXIII. 251.
Skalnatěti, él, Ční. Vřelost jeho s-tí.
Tbz. V. 4. 245.
Skalni duchové jsou malí a mají dlouhý,
šedivý vous. Vz Kát Poh. 132.
Skalnice, pole u Pan. Rosičky. Caa. mor.
mus. III. 142.
Skalniéka, y, f. = kuna s hUjm pod-
hrdUm. Sb. si. 1901. č. 154. Sr. Lieskovka.
Skalnitý 1= skalnatý, Spii Sbor. slov.
IX. 44.
Skalodrsný ostrov. Msn. 11. 226.
Skalohojný. S. zemé. Msn. H. 33., Hym.
14.
Skalokatý krunýř (jako skála). Mark.
Skálopevný — Sklibnouti.
367
Skálopevný. S. jistota, Jrsk. XX. 1.
258., důvěra, Lít I. 809., kůň, Kká. Sión I.
89., vflle. Zr. Nekl. 29.
Skalodijný. S. Antron. Msn. Hym. 57.
SkaloYina, y, f., vz Přikrovysedlý.
Skalská M ., spis* Psala o Zeyerovi. Vz
Zeyer.
Skalský G. Ad. Dr., prot. a spis.
Skamonie, e, f. Přičiň k tomu s-nie.
Lék. fi. 195». Sr. Skamooiam v VIL 685.
Skandálnik, a, m. Nár. list. 1903. č.
120. 4.
Skandi-um, a, o., v InSbé. Vot. 36., 353.
Skanice, vz VsklaDÍoe.
Skapati. Coho niet, to už skapat ne
mOže. BizD. 167. Skapal mu z oéi = zmizel ;
Skapal ma kabát (ukradli mu ho); Keď
niekomu nieČo skape (zmizí, se ukradne).
Phfd. XXIV. 420., Čas. mus. IV. 32.
Skapolith, n, m. = dipyr, wemerit, pas-
sanit, couseranit, minerál. Vz Ote. XXIII.
267.
Skarb = fkarba. Pror. ol. 205*., Machab.
I. 3. 28. (MS.).
Skarbovati co = tmichatty natřásti, Nár.
sbor. VIII. 130.
Skarhati koho = poíre»tat%. Sbor. slov.
VIL 110
Skarka, y, f. = brázdová výboéka. Slov.
Phid. XXIV. 483.
Skarlandt Jul., básn. Sr. Zvon. IV. 14.,
546., Tob. 216.
Skaržiť koho = ialovatí, SpiS. Sbor. slov.
IX. 48.
Skat, a, m., die Nagelroche, mořská ryba.
Mark.
Skavinka, řeka v Tdšfnsku. Vlasť. IV. 75.
Skazka, y, f., vz Báje, Zkazka. Sbor. slov.
VIL 98.
Skcjehavice, rostl. Vz Čemeřice zde.
SkeJŠka, y, f. = hrstka obili na poli. Ml.
Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.
Skeletni systém. Vstnk. XIII. 390.
Skelně se lesknouti. Kká. Sión I. 185.
Skelný. S. okénko (ze skla), Brt. P. n.
808., kolečko (v oknech). Zvon IV. 6., prů-
mysl. Nár. list. 1903. č. 250. 21.
Skepticis-mÚS, U, m. = pochybovaínost
Vz Ott. XXIII. 261.
Ski = 2^20, dlouhé dřevěné brusle. Us.
Rgl.
Skiagrafie, e, f., z řec. (skotografie, ra-
diografie, ixo^afie, pyknografíe, diagrafie)
^ zobrazováni neviditelných organův a
útvarA v živém organismu skrytých na desce
fotografické. Vz Ott XXIII. 262.
Skióptický. S. obrazy. Rgl.
Skioptik-on, a, n., z řec. = konzedíná
soUilna.
Skizzař, e, m. := kniha, ve které jsou ulo-
ženy skizzy, Us.
Skizzovni knižka. Chyt. 51. Sr Skizzař.
Sklad, u, m. = zámír, úmysl zastr. Pel.
XXL ~ S. = záhyb, fáld. Řásný s. roucha.
Msn. Od. 21.
Skládá, y, f., contuma. Mam. F. 87^. 1.
Či chybně m.: concinnat skládá? MS.
Skládačka, y, f. = druh hádanky.
Skládanlce, e, f. =: bwMUSka peiená v peci
na vánoce. Žel. Brod. Čes. 1. XIIL 29.
Skládánie, n., compilatio. S. knih. Milí.
51*. — S. = veršovaná skladba, Baw. £.
v. 4.
Skládati = zamjileti, — eo proti komu.
Takovú zlosf skládajíce proti němu. GhČ.
S. IL 236b. ^ ge nač = spoléhati, Val. Čes. 1.
X. 474.
Skladba grammat. Vz Ott. XXIII. 264.
Skladní pořádek = syntakticky. Krok. II. b.
168. — S. list Vz Ott XXIIL 266.
Sklápěni, n. = poJdopooáni. P. slnpio. Nár.
list 1904. č. 30. 2.
SkláMcý. S pec, nástroje. Vz Ott. XXIII.
267.
SklářstTi, n. Vz Ott. XXIH. 266.
Sklásti = sloSUi, vymysUti, Baw. E 540. —
eo o kom. Jistu smrf o tubě skladli (vy-
myslili). Um. roudn. 951. — koho = zabiti,
Baw. J. v. 1208. — se kde. U pelefifoh se
svých skladů, coilocabontur, sepolozi, Ž. pod.
103. 22.
•— S. nad zemí, loch pod zemí. Volyně. IL
Čes. I. XIIL 125.
Sklen, u, m. =; rozpérák na řebfiny, PeU
hfímov. List íil. 1902. 251.
Sklenář Jiří, spis. na konci XVIII. stol.
Vz Vlč. Lit L 317.
Sklenářová-Malá Otilie, nar. 1844. Vz
Ott. XXIII. 270.
Skleněně hleděti (mdle). Rais. Lep. 536.
Skleněnka, y, f. = skleněná polévka (va-
řená voda, do niž se dají rozkrájené bram-
bory, česnek, marjánka, pepř a cibule). Pacov.
Čes. 1. XIV. 51. Sr. násl. Sklenný.
Skleniee, sklence zz javor klenka. Č. Třeb.
Čes. 1. XI. 88.
Skleničstvo, vz StkleniČstvo.
Skleník. Vz Ott XXIII. 271.
Skleníkový. S. athmosfaera. Stan. IIL
125
Sklenný. S. polívka (řídká bez zápražky)»
Strn. Poh. 65. Sr. Skleněnka zde.
Sklenuti =: sklenotui. — eo kde: sklepy
(klenutí) na slůpě. Milí. 29.
Sklep, u, m., testudo. Gl. roudn. 6U. Vz
Sklepni. — - S. podzemní, ze vně j Si. Jeho za-
řízení vz v KP. IX. 419., Ott XXIII. 272.
Sklépek, pku, m. = Špižírna. Slez. Vvhl.
IL 307.
Sklepený most (klenutý). Sb. si. 1901.
164. Sr. Sklep (oblouk, klenutí).
Sklepni =: zpúschu sidepu, ad modům tes-
tudinis. Gl. roudn. 61*.
Sklérometr, u, m., z řec. = přístroj ku
měřeni tvrdosti nerostů. Vz Ott. XXIIL
273.
Skles, n, m. i= sklesnuti, S. paží. Zub.
Még. 40.
Skleslo§ť, i, f., ochablosf, relaxatio, Er'
schlaffung. Ett
Sklesnutí, n. S. dělohy, descensus uteri,
GebSrmuttersenkung. Ktt.
Sklesovati se. Kolena se sklesují. Řeč
kmet 24. Sr. Sklesnouti.
Sklibnonti si. Ani s. si nesměl (zdřím-
nouti). Zvon III. 103.
368
Sklióeni - Skopné.
Sklíčeni, n. S. úst (křeč v ústech), trís-
mu8, Mandsperre. Ktt.
Sklíčený kde: y srdci. Mbd. II. 417.
Jinde: srdcem.
Sklíčnati = škl^ati. Ž. tom. 67. 10. (MS.).
Skliditi co. Lidé sklizejí jen to, co za-
seli. Stan. II. 296.
Sklípek, vz Picek.
Sklipka, y, f. S. vodni, gallinnla chlo-
ropus. Vz Ott. XXIII. 393.
Sklípkani, pavouci. Vz Ott. XXIIL 273.
Sklivec, vce, m. Vniknatí krve do sklivce,
haemophthaimus ; zánět sklivce, hialitis,
GlaskOrperentzUndnng (syrovateěný, serosa,
vleklý, chronica); zkapalnění sklivce, syn-
chisis corporis vitrei. Ktt
Skliznonti = tfWousnouH, koma odkud.
Náhle ma ruka se (s) dřeva sklizla. Pal.
Záp. II. 90.
Skliznový. Sklizňový úbytek, s. vyhlidka,
výsledek. Nár. list. 1903, č. 154. 17., 1904,
261. 17.
Sklo, a, n. Vz Ott XXII. 273., XXIIL
274. nn. — . Prorazil sklo == probořil se na
ledě. Nár. list 1904. 66. 9. — Sklo je
sklom a zabije se (rozbije se). Mas. slov.,
VI. 110. — S. = skleněná nádoba. Baw. £.
v. 1694.
Sklon, u, m. = osidlo, pUíka^ carvatrnm,
Rozk. P. 2528., caratram, Bhm. hex. 878.,
curatrnm. Mam. A. 18^. (MS.).
Sklonec, nce, m. = Mt k chytáni koroptvi,
Vz Ott XXIIL 276.
Sklonka, y, f. -=. sponka. Kímov. List. fil.
1902. 261.
Sklonolebí, n., Klinocephalie. Ktt
Skloňováni, n. = deklinact. Vz Ott XXIIL
276. Skloňováni v podřečí polenském : sub-
stantiv, vz Hoá. Pol. L 48.— 70.. adjektiv 71.
až 74., náměstek 76.-83., číslovek 83.-87.
Sklopovaei křeslo. Nár. list 1903. č.
174. 3.
Skloubený. Pevně s. celek. Nár. list. 1904.
73. 6. Vz Skloubiti.
Sklubati co odkud. Vlnu s nich sklubi.
Mand. 64.
Sklučovati co nač : paseku na pole. Sá.
XVII. 12. Sr. Klučiti.
Skruditi, vz Skliditi.
Sklúdný = sklidni. I^^d. Ote. P. 240.
Skluz, u, m. = rozchody ang. slip, Schliip-
fung, v elektrotechnice. Vz Ott. XXIIL 393.
— S. = stokové zhlaví, které končí se pod
záchodovou rourou. Ib. 276.
Skluzavka, y, f. ^zelůzniee k zábavné
jizdéj kde vůz se pohybuje vlastní svou váhou
a váhou osob v něm sedících. Vz Ott XXIIL
277.
Sknocený S vlasy = do rulíku spletené.
1631. Čes. I. XIIL 110.
SkoaguloTaný = «2oii^ený. S. materie. Uč.
spol. 1902. 18.
Skoagulovati = slottéiH, spojiti co. 1685.
Uč. spol. 1902. 24.
Skobla, y, skobU^ e, f., gaya, Rozk. P.
2045., R. 99.. Velefi 129.; nncus. Bhm. hex.
817., Mam. A. 36b.
Skobrtúlaf sa kam: do výmolu (svaliti
se). Mus. slov. V. 77.
Skočdopole Ant. Sr. Ott XXIIL 278.,
Tob. 216.
Skočec, ricinus, rostl., Wunderbaum. Sr.
Ott XXL 692.
Skoček, Čka, m Už nejsi žádný s. (kdo
skáče, mladík). Rais. Lop. 200.
Skočiti. — Jak kde. Skáče jako žába
v plívách. Zbirov. Čes. 1. XL 269. — odkud.
Krev z úst skákáše. Baw. T. v. 1610. —
kam proč. Skočil by od strachu do koxiebo
robu. Rizn. 178.
Skočka, y, f. Pustiti koné na skočkn (na
pastvé, pustiti koně se svázanými nohami).
Jrsk. XII. 333.
Skočmo se vzepnouti. Kká. Sión I. 93.
Skočná, é, f., tanec na TeSínskn. Vz Brt
P. n. 825., 914^ 993.
Skočnč. Studnice s. Šumící. Kká. Sión
L 143.
Skok. Pani okem, děvče skokem (když
paní dohlíží, služka se činí). Zvon. IV. 182.
— S. interjekce v přísudkn. A liška skok
na jedli. SŠ.
Skokánek Ign., inž., nar. 1837. Vz Ott
XX i II 278.
Skokani, ranidae, žáby. Vz Ott. XXIIL
279.
Skokotništé (!), ě, n., Tanzboden, Pohl.
Skoký^, e, m. Sr. Ott. XXIIL 280.
Skolé, n., trabaseta. Rozk. P. 1972. Srv.
Skolí.
Skoleeit, u, m., nerost. Vz Ott XXIIL
281.
Skolek, Iku, m. Skolky = roxiiipané dHti
(od klátí). Turu. Šb. D. 29. — S = roubik.
Štrychy krávě stojí jak skolky. Č. Třeb.
Čes. 1. XIL 227.
Skolik, u, m.=z kolik. Litom. 62.
Skolitelka, y, f. S. srnců (Artemis). Msn.
Hym. 68. Sr. Skoliti.
Skolostivý 1= choulostivý.
Školováni, n. S. vola. Wtr. exc. Srv.
Skoliti.
Školovati koho: vola. Rakovn. kn. avěd.
XVL st^l. Wtr. Vz Skoliti.
Skomlati = ^tít^eíť, murmurare. Baw. £.
v. 923.
Skon, u, m., skonka^y, f.^zhra^ komedie.
Mihat skonku = Aratt. V zloděj, mluvě.
S koncentrovati co. Chyt 51.
Skoncipovati si co. Osv. 1896. 369.
Skončiti se. Sněm se skončil. Tk. xni.
142. a j.
Skond = odkud. Orava. Sb. si. 1901. 192.
Skonej§ený, vz Skonejšití. Vše bylo tiché
a s-né. Zl. Pr. XXII. 236.
Skongelovati vodu. Zach. Test 32.
Skop, u, m. = ikopek. Dal. V. 10.
Skopalik Fr. Sr Ott XXin. 281.
Skopčiti co : rov = do kopce vystaviti, ey-
vjiiti. Msn. Od. 353.
Skopec, pce, m.znialářnik. V slodéjské
mluvě. — S. Jindř., spis., adj. kapitolni
knihovny. Sr. Zvon IV. 418.
Skopenec. V 1. Přisp. 363. oprav v: Skop-
nec, pence a Sr. Rostl. G. 17b., iga., 31^.
Skopné, ého, n. = plat knězi po pftl kopě
pšenice a ovsa z každé Čtvrtí rolni. Mte.
1903. 326.
Skopný — Skřidlioe.
369
Skopný. 8. desátek. XVII. st Mtc. 1903.
35. 8r. předcház. Skopné.
SkoPOViee, pí., t^z kalhoty ze 9kopové
kúU. Ces. 1. XI. 268.
Skopovina, j, f., verventina. Bozk. P.
1726., R 90.
Skorbut, n, m. =: kurdíje, Vz Ott. XXIII.
285.
Skorec, rce, m. S. vodní, cíqcIub aqua-
ticos. pták. Vi Ott. XXIII. 286.
Skorém =: a&oro. Hejno letélo mi s. nad
hlavou. Hol. 7 let I. 59. Sr. Málem.
Skořepa. V skořápce drsné zlaté jádro
vězívá. Tbz. V. 9. 137.
Skořepatec. S-tci, ostracoda, řád korýSA.
S. = rak. Msn. Hym. 93. Sr. Ott. XVIII. 936..
XXIII. 286. nn.
Skořepináé, e, m. = zviře te skořepinoUf
ku př. ústřice. Stan. I. 150.
Skořepka, y, f. S. čelni a týlni, sqnama
frontalis et occipitalis. Ett.
SkořépkoTý. S. zrcadlo k vyšetřeni sko-
řepy nosní, Gonchoskop. Ett.
Skořice, e, f., cassia, Zimmt. Vz Ott.
XXIII. 287
SkořicoTý alkohol, květ. Vz Ott. XXIII.
288
SkořU = tkoHji dříve. Vyhl. Slz. 43.
Skorka. y, tzukárka, všady o dvoch
skorkách chleb. Mus. slov. VI. 26.
Skořupina, y, t = 9kořepina. Ev. vid.
Lne. 11. 11., Bhm. Lex. 113.
Skorodit, n, m., nerost. Vz Ott. XXIII, 289.
Skoropun (skorpun v VII. 1382.), rochea.
Rozk. R. 65.
Skorý. Mladé ruky, skorá robota. Rizn. 62.
Skot, n, m.z=?iovissi dobytek, S. anglický,
hoUandský, horský, nížinský, normanský
(vlámský), rudý a plavý (středoeuropský),
stepní, výSinský atd. Vz Ott XXIII. 289.
Skoták Alois, spis.
Skotobijee, e, m. Msn. Od. 31.
Skotografie, vz Sklagrafíe.
Skotom, n, m., z řec.=:čásf pole zrako-
vého, v níž se vůbec nevidí n. vidění jest
sníženo. Vz Ott XXIII. 295.
Skotif=iožraí. Slov. Phrd. XXIV. 483.
Skotoplodný. S. půda. Msn. Hym. 3.
SkotoTodce, e, m.^skotovod, Msd. Od.
168., 317.
Skotovodný pastncha. Msn. Od. 317.
Skotský rybník (pro skot). £v. olom.
XXIX.
Skotúčiti z Č£. nvádí Šf. Poč. 112.:
čechel skotúčen. Sr. Kotouč. S., involvere.
Pat Zim. 56l>. 6.
Skoukáni, n.zubédováni p$a. Mark. Sr.
Skučení.
Skoupý. Skupy má pinje kuty a štědrý
holje bedry. Mas. slov. IV. 51. Sprostý dva
rázy chodí a skupy dva rázy platí. Sbor.
slov. VIII. 169.
Skouti co čemu. Oni sú zákon skovali
těm případkóm. Ghě. ol. 207*. — co z éeho.
Vůle boží pont tvou skula z mnoha běd. Slov.
Sbor. ées. 188.
SkOTáni, n. To s. dobré jest, glutino
bonům est Pror. ol. 3d<^2. Isa 41. 7. Srv.
Skovatí, 1.
Kott: Dodatky k česko -oSm. slovnikn III.
SkoTáyačka m. schovávačka = hra na
schovávanou. Kgl.
SkOYUik, a, m» z^ pl^eehovavaíí kradeních
vSti. V zloděj, mluve. Čes. 1. XI. 141. Sr.
Schovati, Skovati.
Skramlik Emilian,ryt, 1834.— 21./5.1908.;
S. Jan, rvt., č. malíř, nar. 1860. Vz Ott.
XXIII. 308., Zvon III. 504., Zl. Pr. XXI.
35. - S. Kl., spis.
Skráňový. Povrchní žíla s-vá, véna tem-
poralis snperficialis, střední žíla s-vá, véna
temo. media. Ktt.
Skrásti 86 u někoho = zmjlUi se, ípatni
poehodiU, Val. Čes. 1. XII. 42.
SkráSlený. S. hlava. Mark.
SkH.tati seziz eeeileti po nemoci, eehratiee.
Erkonš. Sb. D. 33.
Skrbenský z Hřiště Leo, sv. pán, arci-
biskup pražský, nar. 12/6. 1863. Vz Ott.
XXIII. 309.. 1065.
Skrček, ěka, m. Kostra skrčka, Hocker-
skelett. Sbor. slov. VIII. 22.
Skrčený Jak. Chodí jako s. ve dva konce.
Mus. slov. IV. 11.
Skrčiti. Preto sa nebolo ani s. (sehnouti,
o nepatrné věci) Mas. slov. IV. 10.
SkřečiTě lkáti (o ptáku). Rgl.
Skřeh. u, m. S. pávi. Zub Még. 16.
Skřeholit podle not (zpívati). Rais. Vlast
57. Jioak — křičeli, Rais. Sir. 102.
Skřehtati čím: meči, Alx. V. 1531., zuby.
Hrad. lla.
Skreelititi=smr«a^í<ť. Ml. Bolesl. Čes. I.
XIII. 89.
Skrejšovský Fr. Dr., notář, spis., 1887.—
1902. Vz Ott. XXIII. 312.. Vek. Vset. 304.;
S. Jan Stanul. Vz Ott XXIII. 310.
Skřek můj tebe dojde. Hod. Žalt. 127.
SkřekliTý = Mkřéklavj, Pulk. k. 77.
Sldremoliti = tajně povídati, — o čem:
o pokladu. KrkonŠ. Fr. NeČásek.
SkHnééiýzz: ztvrdlý, Hoi. Pol. I. 149.
Hkieiíéit=: ztvrdnouti. S-lo to ffiecko. Hoš.
Pol. 149.
Slcřenek, nku, m.zuskřenka. Litom. 38.
Skřeněřka, y, ť., studánka n Hrubých
Eozojed v Bydžovsku. Ces. 1. XIII. 383.
Sldtený^: zajatý, V zloděj, mluvě.
Skřepčiti se = iraziti se. Polévka se 8-la.
Smíš. 24.
Skřesati co: oheň. Baw. Ar. v. 3970.,
3998.
Slurevněni, n. =:: pfibmensivi S. něČí
s někým. Kom. Did. 29.
Skrgrati, skrhrati. Gl. Greg. 116^ 14.
Mus. 1878. 552., List fil. XI. 83. Sr. Sku-
hrati.
Skrhet = skřehot, stridor. Bude s. zu-
bom, s. zubov. Pat Zim. 13»5., 16^32.
Skriahnut kolio kam: na rozcestiezr
svésti? Slov. Sbor. Čes. 24.
Skrianif ČO = shora dolů nakřiviti. Liptov.
Sbor. slov. IX. 46.
Skribonius z HorSova Jind., okolo 1510.-*-
1586. Vz Ott XXIII. 312.
Skřiby, vrch a pole n Světnova. HoS. Pol.
142.
SlLřidliee, e, f., vz Skřidla.
24
870
Skřidličoý — Skutiua.
Skíiáiiini zzJcHdliíínj, z křidlice, Gm.
XIX.
Skřiekati na koho. Ote. A, 837*. (List.
fil. XIV. 41. Pozn. 2.) Sr. Skřekati.
Skříň, é, f. S. salonní, kancelářská, re-
dakční s policemi (vyobrazení) atd. Vz KP.
XI. za str. 96., 183.-185., tab. XXL, XLH.
— XLVn. atd.
Skříňka, vz SkHně lU. 886, KP. XI.
170.
SkříňoTý. S. postel (mající podoba skříně).
Nár. list ld03. é. 248. 14. S. vůz. Ib. 1904.
185. 22.
Skřípati = ilaiUi, Bota mne skřípe. Li-
tom. 90.
Skřipec, pce, m., astulo, homo vitiosas,
mancns corpore, Rozk. P. 1111., B. 80.; pi-
tasma. Mam. A. 82l>.
Skřípina, v, f., scirpns, rostl. S. bahenní,
dlouhoklasá, nlíznatá, cbudokvětá, jedno-
plevá, jeblovitá, iezemí, kořennjicí, lesní,
Micbeliova, mořská, nitkovitá, položená,
zmaiknatá, směstnaná, šaSinovitá, trojbranná,
trsnatá, vejčitá. Vz Ott. XXII. 728.
Skřipka, y, f. = hudba, V zloděj, mlavě.
— S. na pásmové pily. Nár. list. 1904. 185.21.
Skřipky, badební nástroj (boasle). Cvrček
ozval se na své s. Rais. Lep. 413.
Skřítek. S. polní objevuje se v podobě
rozmanité a Škodí obilí jako křeček, myiaj.
KSf. Lid. 14. S. lesní. Vz Čes. 1. XL 808.
nn. — 8. v podání prostonárodním. Sebr. J.
Košfál. Vz Ces. 1. XI. 805. nn. Sr. Ott. XXIII.
818., Vlasf. L 46., Kšf. Poh. 48. nn. Ke
Skřítkfim patří Postelníček n. Postelnička,
též Koutní ček zvaný; vybání děti z postele,
když dloubo spí. Ib.
Sktívan pták. Vz Ott. XXIIL 818. — S.
Ant., č. spis., 1818.— 1887.; S. ViUm, č. právn.
a spis.; S. Arnoit, spis., nar. 1842. Vz Ott
XXIII. 313.— 314.; S. Kar., spis. Tob. 216.
Skřivánéí mluva. Vz Vyhl. II. 264., Vlast
L 110.
SkříTanee, nce, m. Bbm. Lex. 99., N. rada
1673.. Rozk. ť. 171.. Nom. 159. Sr. Skřivan,
Skřivánek dí: Brlivrli, bejvaj, voráči, na
poli. 1578. Čes. 1. XI. 191.
Skřívat 86 = $mvovai%. DSk. Em. 54. Sr.
Skřiviti.
Skřivedlný, falso compositus. Enib s-ných
neukázal. Pat. Jer. 101. 15.
HkHxélf = gakřivmj. S. nos. Baw. Ar.
v. 2951.
Skřivení kloubu, Gelenkverkrttmmnng,
loxartbrosis. Ktt.
Skřivený. S. koleno, genu recurvatum,
Hoblbein. Ktt.
SkHTÍti = křivě slibovati, zastr. Pel.XXIÍ.
Skřize = «Xrr26. MaS. exc.
Skrochotatí, frendere. Mam. V.
Skrojek chleba, vz Náčínek.
Skrojený = »€8třizenj. Zákony viem k to-
varyšství uloženými a vhod s-nými. Ghč. S.
I. 32b.
Skromnince = velmi skromně. Rais. Sir.
103.
Skromňoučký in velmi skromný. KláSt.
£p. 106.
Skromný ěím: duchem. Ilall. 133.
Skropování něčeho vodou. Zach. Test
148.
Skroup Zdenko, chemik, nar. 1850. Vz
Ott. XXIIL 308. Sr. Skroup.
Skřonpnouti, vz Skřoupati.
Skroutiti se nééím = zamiMtnávaU ze niHm ,
dbáti ničeho. Pel. XaIL
Skroutnouti, vz Kroutnouti.
Skroven, vna, o, vz Skrovný.
Skrovenství, n. Jen pySné pravým s-stvím
8 kněžství smítái. Kar. 99.
SkrovíkO), u, w.zzpuU, Pohl.
Skrovňonéký = velmi skravnj. Us.
Skroz = skrze, SAdili jej skroz ten park-
recht. NB. č. 168.
Skrpatěti =:zakmiti. Slov. Sbor. čea. 203.
Skrpavělý z= zbmUj, List. fil. 1902., 252.
Skrfeht, u, m. = akřhet. Tni bude pláč a
s. zubóm (skřehot). Ět Ř. 78b. (List fil.
VI. 52.).
Skrúcený, vz Skroucený.
Skrútiti, vz Skroutiti.
SkmŽ, e, f , •fcrttK, n. = ramenát, kostra
z prken atd. Vz Ott XXIIL 815.
Skružba okenní. Ghet. 92. Vz Skmž.
Skrytovarletnietvi, n. S. břiSní, ectopia
testis abdominalis, jednostranné (jednovar-
letí), monorchidia. Ktt
Skrz. V podřečí polnickém: krz, kroz,
skroz. HoS. Pol. 102.
Sktrieti, vz Stvieti.
Skůčeky čku, m., zdrobn. skok. Čes. 1. XI.
462. — S., čka, m. S. Ant, básn.
SknčÍYý. S. vání (větru), Tbz. V. 6. 130.,
vítr. Ib. V. 9. 119,
Skaher§ký J^V. Al\ S Rud.\ S. ď..hnd.,
1830.-1892. Vz Ott XXIIL 817. nn.
Skahra, í. k skubroS. Phrd. XXIV. 483.
Skuhravý Jul., odbor, učitel a spiaov.
Skulař, e, m., miz. Sr. Ott XXIIL 319.
Skulík, u, m., rostl. Vz Leknín zde.
Skulina Theod., spisov. Tob. 216.
Skulptor, a, m., z ]at = «o«Aaf. — 8.
mincí = rytec mincí. Sb. si. 1902. 81.
Skulptura, y, f.. vz Sochařství.
Skulpturní výzdoba. Chyt. 17.
Skuma, y, f. = ial. Orava. Sb. slov. IX. 57.
Skúmati, vz Skoumati.
Skunka, y, f. = kožeSina severoameri-
ckého smraďocha (činga). Vz Ott. XXIII.
819.
Skuoroli brzoli, Baw. Ar. v. 2341.
Skup, a, o, parcus. Rozk. P. 1085. Sr.
Skoupý.
Skupá&, ě, m. =r skoupj, Phld. XXIIL 525.
Skupenství, n. Vz Ott. XXIIL 319.
Skupinovatý =s po skupinách sestavený,
corymbosus. Ktt.
Skupiti, vz Skoupiti. MilL 66.
Skúpně, ě, f, cupído. Rozk. P. 2323.
Skupština, y, f, národní shrcmásdini
Srbů.
Skůr = spífie, dříve. Cím s. odletí. Koll
m. 76.
Skurvysynstvo, a, n. = ndnli. S. někomu
učiniti. 1486. Arch. XXI. 216.
Skutčiti -- ííiniH, agere. Mam. F. 88b. L
Skutina, y, f. ^ sádlo. V zloděj, mluvě.
SkvHceti — Sladomel.
371
SkYáeeti koho éim — poraziHf ékdcůH.
PotTora mne valným těla hmotem skváci.
A. Mař. v Prvot. 1814. 54.
Skraknouti koho. XVI. stol. Praž. areh.
Wtr.
Skrěl, u, m.y splendor. Rozk. P. 1890.
SkTělobilý oblek. Msa. Hym. 26.
SkTěloočkia, y, f., vz Ott XXIU. 321. a
n. Přisp. 296.
SkTOsný = skvostný. Pis. 1727. (MS.).
SkTostnolepý rov. Msn. Od. 353.
Skvostný v éem: v bodováni. Bri P. n.
1120.
Skyrna kožní, ecchymosis, Hantfleok.
Skvrny kožní ohri^ničené, morpbea (bilé,
alba, Spekovité, lardacea,ůbyfové,atropbica).
Ett.
Skvrnitý tyfas, Us., mor. Slad. Ant. 96.
-ský ve spisovné řeči Hnsově. Vz List
fil. XX Ví. 449.
Skyba Jos. Děhylovský, lidový básník,
nar. ok. r. 1860. Vyhl. I. 87.
Skydlo, a, n. ($kydlaf)=? Hybaj dola,
skydlo, ta je tvoje bydlo. Sbor. slov. VII.
128.
Skydnouti koho éim = ohhodili. Kristus
někdy skydne jako smradem člověka ohav-
nými věcmi. Chč. S. I. 108b.
Skyltovati odkud. Z číie s. = sobě při-
píjeti. Frant 36. 7.
Skýpala Otok., spis. Tob. 216.
Skýsti, skytati, offerre. Mtz. Č. si. 76. —
co kam: šiji pod meč skytati. Pass. 825.
— S., jacnlari. Alx. Jhr. 311. — S. = hnáti,
propellere. S. koho před se. Alx. B. 20. —
se odkud. Když se poče len z země s. Baw.
E. v. 979. Sr. List. fil. X. 118., XI. 49. —
He-= nahizeti »e, Neskyf mi se, prosím tebe.
Baw. E. v. 3200.
1. Skyt, o, m. Z. gloss., Pror. olom. 36^1.
Sr. Skýstt.
Skytný. S. léto (které nám skýtá plodfl).
MŠ. exc.
Skýva, vz Krájeti (zde).
SkyrražiTOsť. Sbor. čes. 13. Sr. Skyvra-
žiti.
Slahatý = ďo«<» Mlahý. LoČenice. List. fil.
1902. 262.
Slabočiehosť, i, f., Dysosmie. Ktt.
Slabodeehý. V VIL 1382. slaboduchý
oprav v: slabodeehý.
Slabodušný — Blahého ducha, Mark.
Slaboch Václ., malíř, f 1904.
Slahokrevný. S. kultura. Nár. list. 1905.
98. 13.
Slahomyslnost, i, f. S. ohmová, dementia
paralytiea. Ktt.
Slabošsky. Hromu se bál příliS s. Kubl.
117.
Slabovolnosť, i, f. Něco ssti leží najejich
karakterech. Zvon. IV. 213.
Slahozrakosf, i, f. S. čivová, astbenopia
nervosa. Ktt.
Slabý Jak: jak mucha, jak hrachovina
(na rozpadnutí). Vlasť. L 238. — S. Fr,,
malíř, nar. 1863. ; S. /0»., hospod, spis., nar.
1865. 8r. Ott XXIU. 325.
Slabykant, a, m. = zák uíUi ie 9labykovati,
Tk. Pam. 1. 10.
Slaěať ntíé = eUiati naif dychtiti po ničem '^
neodbytně doléhati. Val. Čes. 1. XL 182.,
XII. 43.
Slad, n, m = sladkost Mark.
Sladáeký. P. chasa sladovnická. Zvon.
IV. 35.
Sladce kompar. dle Hoi. lépe sladieji. Vz
Mus. fil. 1904. 451., Hoi. Pol. U. 157. Od
sladií.
Sladcebolný. S. záchvěv. Stroupežnický.
Sládeěek Ant,, spis., nar. 1850.; S. Jo*.,
spis., nar. 1864. Vz Ott. XXIII. 326., Tob.
216.
Sládek Još. F., sr. FH. Písm. 706., Ott
XXIIL 826. nn.; S. Vád., prof. a spis., nar.
1858. Sr. Ott XXIIL 328; S. OyriU. Tob.
206. — S. Co dobrý sládek, to Čech. Us.
Sladina, y, f. S. v pivovarech. Vz Ott XIX.
818. S nu chmeliti (kořeniti). Ib.
Sladinka, y, f., zdrobn. sladina.
Sladidt, ě, f., vz Sladička v VH. 698.
Sladiti co jak: do «ot»tmAni. Kvap. Lid.
26. Sr. Laditi.
Sladké, n., ve funkci substant Jedno
sladké mezi dvěma hořkými. Hugo.
Sladkoaesthetieký. S. sleěioka. Hlk. X.
182.
Sladkoblahý obraz. Vrch. Dojm. 91.
Sladkobolestný dojem. Jrsk. IX. 241.
Sladkoboinč. To ho s. npomínalo. Jrsk.
XVII. 291.
Sládkoěichý. S. mast. Msn. Od. 62.
Sladkohořee hráti. Rais. Lep. 238.
Sladkokyselý pocit, s. ovoce. Nár. list.
1903. é. 172. odp., č. 163. 8.
Sladkolibý sen. Msn. II. 171. S. voda
Msn. Hym. 85., smokvoň, návrat, víno, mest
Msn. Od. 102., 163., 181., 302.
Sladkoliehotný. S. slovo. Slad. Rich. 28.
Sladkonakyslý. Nár. list 1903. ě. 103. 3.
Sladkoovoený. S. jabloň. Msn. Od. 102.
Sladkopi^esný. 8. víno. Msn. Od. 132.
Sladkoslaný. S. tekutina. Čad. 88.
Sladkosvaté. Zpěv zněl s. Zr. Krist. 31.
SladkosTŮdný. S. láska. Slad. Šl. 47.
Sladkodeptajiei ústa. Zr. Nov*. 397.
Siadkotina, y, f. = ^adká řeé, Lileii.
Mtc. 1902. 21., 230.
Siadkotoký. S. víno, nektar. Msn. Hym.
45.
Sládkovič (Braxatoris) Ondř., ev. far.
a slov. básnik, 1820.— 1872. Vz Ott XXIIL
328.
Sladkovodý. S. kalužina. Hol. Met. IL
70.
Sladkovský Kar. Sr. Ott XXIIL 328.,
Tk. Pam. I. 494.
Sládkovy » med. V zloděj, mluvě.
Sladkozpěvný. S. ptáče. Zr. Kom. 33.
Sladký. S. piti = lihoviny vSeho druhu.
Mtc. 1904. 37. Sladkf záda = celý zadní
díl vSední haleny složený z jednoho kusu
bez Švu. Záblinice. Čes. 1. XI. 210. -- 8.
Utká = prodavačka cukrovinek. Vyhl. IL 97.
— S. VácL, prof. a spisov.
Sladokuství, n. == kocháni ie v tileecnetvi.
Um. Roudn. 779. (M8.).
Sladomel Vil., spis., far., nar. 1858. —
28./7. 1906. Vz Ott XXIIL 331.
42*
372
Sladořeký — Slavnorodý.
Sladořeký = tladeů mluvM, S. Neator.
Msn. II. 8.
Sladovák, a, m. = iladovnieký. Jrsk.
XXVI. 178.
Sladováni, o. == příprava sladu z ječ-
mene ye sladovně. Ott. XIX. 818., XXIII.
331.
Sladovně, ě, f. Kn. Čáslav, fol. 54. Wtr.,
Arch. XX. 498. S., brazeatoreum. Bhm. hex.
648. 8r. Sladovna.
Sladovnice, e, f. Ta s. byla kmetíčnon.
1615. Arcb. XIX. 306.
Sladový. S. vino. Vz Nár. list. 1903. č.
137. 5.
Sláma, y, f. Sr. Ott. XXIII. 333. — S.
Fr, dr., rada a spis., nar. 1850. Vyhl. I. 55.,
Ott XXIII. 334. — S. Fr. Jo»., 1792. až
1844. Vz Ott. XXIII. 333.
Slamák, q> m , vz Slamnik. Dik. Km. 28.
Slamee, mce, m. = tHamnik. Pobl.
Slaménik Fr., nar. 1845, řed. měSf.
školy, spis. Sr. Tob. 216., Ott. XXIII. 334.
Slamčnkář, e, m. S. prodává slaměnky
(oiitky). Mtc. 1902. 28.
Slamienok ;=: nhUka, Mas. slov. VIL 58.
Sr. násl. Slamionka.
Slamiottka, y, f. = oiaOca, Slez. Vyhl.
U. 19ÍÍ.
Slámka husar = rnui twkj a $lckbj.
Slov. Ptifd. XXIV. 483.
Slsmnany = 9laminý. Slez. Vyhl. II.
199.
Slamnik, pražská slavnost Vz Vyhl. II.
166., Krolmas: Staročeské pověstí. II. 89.
Slanmý. S. stéblo. Zvon IV. 225.
Slamořezač, e, m. = alamoieMák, řezán-
káh. 1581. Čes. 1. XII. 438.
Slámovlna, y, f. V papírnách = kaXe
%9 tlamy. Vz Ott XVJII. 178. Sr. Uzelnik.
Slámo visko,, a, n. = »láma, Msn. Od. 211.
Slamozvuk, n, m., xylofon, bud. nástroj
a Rusů. Vz Ott XXIII. 334.
Slanařka, y, f. List fil. XVIII. 186. Sr.
Slanař.
Slaneček, čkn, m. = tlani r oklik.
Haaer 14. ^ S-íky :=: vdolky sypané má-
kem a silně solené. Pacov. Čes. i. XIV. 51.
Slanéř, e, m. = kdo vyrábi M. Tk. M.
r. 186. (salsator).
Slanice n. tlanobýl, salsola, Saizkraat,
rostl. Vz Ott XXII. 558.
Slanička, y, f., zdrobnělé slánka. Phrd.
XXIV. 813.
Slanina, y, f, lardus, Rozk. P. 1684.,
lardum. Bhm. hex. 260., Rostl. G. 46^. Cho-
denie po slanině pre rechtora na Slov. Vz
Phrd. 1902. 260.
Slanobýl, n, m., vz předcház. Slanice.
Slanorožec, žce, m., salicornia, Glas-
scbmalz, rostl. Vz Ott. XXII. 540.
Slanóške = placky z Mehoviho těsta.
Lišen. Mtc. 1902. li 3.
Slánský Mik.\ S. D. F. = Dom. Kynský;
S. K. V. =: VinaHcký. Vz Ott. XXUL 335.
2. Slap. Slapy, Stromscbnellen. H. Jir.
Slov. pr. n. 28.
Slastný okamžik. Zr. Čer. 71. S. slzy,
Zr. Nov*. 118., cit, Čád. 129., rozjimáni. Jrsk.
VL 1. 206.
Sláti koho kam čim. Tlem pohonem
slal je na ta místa, kde . . . 1511. Arch.
XIX. 54.
Slatinatka, y, f., sphagnoecetís, rod me-
chn. V^ Ott XXUL 806.
Slatvina, y, f. = dolina v Gemerakn
na Slov. Sbor. slov. 1900. 152.
Sláva. Když lichá sláva jezdi ulici, vždjr
nadšeni ji vitá nesmírné, a jde-li za ní
pravá myilénka, pak najde vždy pnsté ná-
městí. Zr. Poes. 164. Když z věnee slávy
sprchnoa lapeny, dva hadi zbndoa. % nieliž
byl spletený, ten jeden posměch, dmbý
pohanění. Vrch. Z. hl. 144. — Matka Sláva
žalostí, že největší jméno v dějinách mají
největší zotročovateló, pnstošitelé a sabíjeci.
Jan Hollý v Žalozpěvě. Vz Lit IL 259. -
Kollárova Slávy dcera. Vz Vlč. Lit II. 2.
69.
Slavic, e, f., filomela. Bhm. min., D. Geseh^.
183. V VII. 700. 0. Kn. S. oprav v.: Št
Kn. S.
Slavíček zpivá, tanec. Vz Brt. P. n. 886.
— S. Jo9., Č. právník.; S. Ant., mal., nar.
1870. Sr. Ott XXUL 345.
Slavie Slavie I O Slavie! ty jméno slad-
kých zvuků, hořkých památek atd. Koll.
SI. dc. U. 143.
Slavik, a, m. Vz Ott XXUL 345. Slavík
zpívá v noci: Tuch, tuch, tnch, nebývaj,
člověče, blnch. 1578. Ces. 1. XL 191. Vz tam
více. — S. = drah ptíia/p. Slez. Vz Vyhl.
IL 278. — S. Jo9. — S. Vád. Otak. — S.
Jan, spis., nar. 1842. — S. Fr. — S. Jan,
č. politik, nar. 1846. — S. Alfr., nar. 1847.
— S. Vlád, dr., lék. a spis., nar. 1866. —
S. Fr., přirodozp. a spis., nar. 1876. Vz Ott.
XXUL 347.-349. — S. Eduard. Tob. 216.
Slavín, n, m., Časopis 1806. Vz Lit. I.
182. nn. — S., hrobka pro vynikající muže
na Vyšehradě v Praze. Vz Dolen. Pr. 533.
s vyobraz.
Slavinita, y, f. S. národů (příslnSnost
k slovanskému kmenn). Lit IL 598.
Slavistiloi, y, f. = nauka obirajíci se
Slovanstvem. Vz Ott XXIII. 350.
Slaviti Čeho. Město Řím slaví těch
apostolóv. Pass. 307. — o éem = hlátati.
Všichni, jenž sú slavili o tvém jméně. Baw.
Ar. v. 514., 5600.
Slávka, y, f., mlž. Sr. Ott XXUL 351.
Slavkovský. Ze S-ských Kar., hud., nar.
1847. Vz Ott XXin. 353.
Slavniti, psallere. Ž. tom. k žalmu 67.
26. Z. klem. má: slaviti Mus. 1881. 133.
Slavnokopinnik, a, m. Msn. II. 37., 75.,
Od. 222.
Slavnokorábný. S-bní mužové. Msn. Od.
114., 119., 196.
Slavnoloděcký Fajačan. Msn. Od. 100.
Slavnolnčistnik, a, m. Msn. II. 39.
Slavnolnéistý Apollon. Msn. Od. 265.
SlavnooH Hades. Škod II'. 104., 219.
Slavnopopévný pěvec. Msn. Od. 335.
Slavnopovéstný Altes, Msn. IL 398., 37.,
div. a Ib. 258., Msn. Od. 58., 90., 123.
Slavnorodý. S dá Tyra. Škod. Od. 174.,
Msn. Od. 103.
Slaynoatový — Slés.
878
SlaTnostoTý kabát (který kdo nosil
o slavnostech). Jrsk. V. 165.
SlaTiiOToJinstTO, a, n. 8. Trojanů, xal
aXXoi T^čHh árlavoL Msn. 11. 184.
Slarný v čem : v panování. Brt. P. n.
1120.
SlaTobojce, e, m. =: šlavnj bojovnik. Msn.
II. 193.
SlaTodatný sněm. Msn. II. 15. Sr. Sla-
yodajný.
Slavodávný rod PelasgA. Msn. Od. 287.
SlaTohodny dar. Msd. U. 174.
SlaToJas, o, m., Ruhmesglanz. 8. peéli-
vosti. ťokr. 1885. č. 86. Zdobí jebo skránč
zářným s-sem. Nár. list. 1902. é. 4. odp.
SlaTok^jee, e, m. 8. Hefajstos. Msn. Od.
117.
SlaYomistr, a, m. = tlavný mi§tr. Msn.
Hyna. II. 17.
SlaTopěstee, stce, m. Msn. Od. 116.
81aTopla%iiý. S. Euboea. Msn. Hym. 9.
SlavoslaTiiý Zens. Msn. II. 52.
Slávostrom =: Upa. Koll.
Slavověstný báj, Msn. I). 88., čin. Msn.
Hym. 72.
Slavozpěy, n, m. Msn. II. 14., Sbor. čes.
204., Vlč. Lit II. 2. 27.
Slavský = šlovamký. 8. minva. Koll. 81.
dc. II. 189.
Sláze, vz Sladce. Tiem s. Št. Ř. 109».
SIazde^= šladH. Co by moblo slazše
býti. St Ř. 61b.
Slazdi = tladěi Vz Sladký.
Siébit = iUbUi. Haná. Ěb. D. 47.
Slééiti = xlfáUi, vyhojiti. Takto jemn
(ránu) s. máí. Rkp. lék. Jbr. 228a.
Sled. V sled jemu ila Atbena. Škd. Od. 5.
Sleď, ryba. Sr. Ott XXHI. 855.
81eda, y, f., seqaentia. Rozk. R. 97. Sr.
Sled.
Sledek, dkn, m. = pošUdek. Litom. 52.
Slediti koho náBUdovatL Msn. Od. 68.
Sleďovitý. S. ryby, clapeidae. Vz Ott
XXI II. áU,
Slefka = zUhka. Haná. Hoch. 96.
Sleliač, e, m. Mat. Lyr. la. si. 2. (Mš.).
Sleelinoat koho = pošUchnouH, Msn.
11. 5.
SleJškoTý. S. krajky. Vz Krajka.
Slcjdky z= knedtíkg'^ éiMky husám. Litom.
71.
Slemenský. S. krajky. Vz Krajka.
SlenČet *=: nevolni Sekati, Spiš. Sbor. slov.
IX 60.
Slenza (Sleza), staré jméno hory v Opav-
ska. Slám. Pat 564.
Slepači svátek (keď pro dážď v poli
pracovat sa nemdže). Slov. Pbfd. XXIII. 809.
Štěpánek V., red. Tob. 217.
Slépati z= eUpati, slátati, sklízeti. Sr. Sle-
piti.
Slepec, pce, m. Sr. Ott. XXHI. 857.
SlepeJŠek, Ska, m., zdrobn. slepec, Tbz.
V. 6. 422.
Slepenec, nce, m., hornina. Sr. Ott
XXIII 859.
Slepeni, n. Hospodin poznal s. naie. fíg-
mentum nostrum. Ž. kap. č. 102. 14. S., fig-
mentám. Pror. ol. 25b. 2. Isa. 29. 16. Ž. wit :
složenie, Ž. gloss. a pod., klem.: mySlení
(Mg.).
Slepenina, y, f. = slepená, bidná ehatrě,
Jlnk. Jas. L 14.
Slepiačky = slepi, Nafiel tie peniaze aj
po 8. ^Iov. Čas. mus. V. 40.
Slepice. Vz Knra, Hasa. Torna s. snědly
zrnička. Vz Hloapý.
Slepičák, a, m. = kdo chodi spát se sle-
picemi (záhy). Zliv. List. fil. 1902. 252.
Chodi spát se slepicemi (záhy, časné). Zl.
Pr. XXII. 8.
Slepici. Nejsem s. (nevykváča vSe jako
slepice). Tbz. III. 1. 250. S. h'as. Vz Vlast.
I. 111.
Slepička. Hra na s-čka (s kaménky), ftgl.
— S., drah holubů, migicich siepiči ocas.
iL^amava. Bgl. — S. = voják, V zlodějské
mluvě. — S. VácL, spis. v XVIL stol. Vz
Vést. X. I.
Slepičky, f., rostl. Vz Dymnivka, Sa-
sanka, Řeřiínice zde.
1. Slepiti =z oslepiti, — koho na čem.
Ďábel slahy své slepí na daéí. Ghč. 8. II.
228b.
2. Slepiti, •MjMití. — eo si jak. Pravda,
kterúž jest slépal lhář sobě v hod. Cbč. S.
II. 199i>. — eo čim: smlůvami. Ghč. S. II.
261«.
Slepomák, n, m., rostl. Vz Hlaváček zde.
Sleporozenf . Čad. 44. Sr. Sleporozenec.
Slepota, y, f., caecitas, anopsia. S.denni;
8. barev, daltonismas, dyschromatopsia. Ktt
^ Slepoud, e, m. = slepií, slepák. Pelhř.
Šb. D. 24.
Slepý = Hástvozu, Mas. slov. VII. 58.
Slepý. Nechvátej, kdo jsi slep. Kká. Sión.
IL 204. Když s. slepémn prAvod dává, oba
v důl opadnoa. 1564. Hrabý 44. Dostal se
k toma, jako s. s jednoho břehn na drahý
(náhodon, bez svých záslah). Tbz. III. 1.
216. S. ti núka závdavok (o dřímajícím).
Sbor. slov. VII. 182. — S. střevo. Zánět
sho střeva, typhlitis; zánět si stř. lejnový,
t. stercoralis ; zánět pobHSniČního vaka sle-
pého střeva a kejklika, perity phlitis ; ope-
rativní otevřeni slepého střeva, typhlotomia.
Ktt. — S. b€íba. Hra na slepoa baba. Vz
Sbor. slov. 1900. 181.
Slepýš, e, m. = jeitir, angnída. Vz Ott
XXHI. 860.
Slerkoyý. S. fiatka na hlava byla z jemné,
skoro průhledné látky. Slov. Vyhl. II. 189.
Slétati se Jak kam. Sletojů sa ako
havrani kn mrŠine. Rizu. 176.
Slévač, e, m., nádoba. S. na mléko, na
smeranu. Nár. list. 1904. 188. 19.
Slévačský. S. železo. KP. X. 141 S. ná-
stroje. Vz Ott. XXIII. 861.
Slévačstvi, n. Vz Ott. XXHI. 860.
Slévárenský. S. sušárna. Vz Ott. XXIII.
864.
Slevek, vka, m. = sliti, S. vůni květA.
Koll. SI. dc. I. 104.
Slevka, y, f., defasile. Rozk. R. 95., P.
1918.
4. Sléz, a, m. := malva. Rozk. P. 719.,
archangelica, Rozk. P. 734. ; s. vlaskÝ, altea.
Rostl. D. 89b.
374
Sléz — Slivovicový.
5. Sléz = poalize. Zr. Let. IV. 29. Ode-
Sel 8. Zr. Nov*. 400. S. pravil. Zr. Brand. 90.
Slezák Ant. Sr. Ott. XXIII. 365. - S.
= druh holubů (a kronžky přes křidla).
Šomava. Rgl.
Slezenny, vz Slezinný.
Sléziy n., vz Sléz, malva. MS.
Slezina, y, f. S. ipekoviti, Speckmilz;
zhbisáni 8-ny, Vereiterniig der Milz; nádor
B-ny stavenřin se krve, Stannngsmilztumor;
zánět s-ny stavenim se krve, Staaangsmilz-
entzilQduDg. Ett. Sr. Ott. XXIII. 365.
Slezka, y, f., zdrobn. $lsta. Ani Nestoro-
vec nezadržel ve zraku slezky. Msn. Od. 85.
Nikdy slezky neseschly v očích. Msn.
Od. 78.
Slézný, erklettbar. Těžko s. vrch. Nár.
list. 9./11. 1897. 2.
Slézti == leza vihúru vzUi, dobyti, to je
vzlésti. Lépe: zlézti. Mas. 1843. 404.
Sleželý. Staré a s. vejce. Kom. Did. 68.
Slezeni, n., oobatio. Rozk. P. 1505.
Slib. O slibech v starší době. Vz Arch.
XIX. 688. Zo sfabov nikto neztaěnie. Sbor.
slov. VIII. 86.
Slibaný. Uvadly s-né krásky. Kláět. Ep. 90.
Slibiti. — abs. Kdo slibnje, ten dej.
Fanst 185. — co. SPůbil mnoho a dal hovno
(nic). Mas. slov. VL 110. — komu čim.
Boha svoa čistotoa jsem slíbila. 1727. Pis.
advent. Má. — eo komu do koho. Neb se
jest slíbilo Pána do tebe, qnia complacait
domino in te. Pror. ol. 45b. 2.-8 inft.
Slíbil jim pAl toUrn navrátiti. Tk. XII. 195.
Boj slibaje býti tahým, versprícht, Spatně
m. : zdá se, že bade tahy. Mas. fil. X. 188.
Slibné, verheissend. Oci s. milostné. Kká.
Sión II. 51.
Slibovaný. STabovaných věcí sa moc do
vreca nenapcbá. Mas. slov. IV. 78.
Sliboviee m. slivovice. Us.
Sliéen, čna, o, vz Sličný.
Sliéenstri, n. = pořádek. Baw. Ar. v.
4811.
Sličiti se = etáii <e. Pel. XXII.
Sličnokadeřný. Msn. II. 19., 45., 365. S.
nymfa. Msn. Hym. 19., 64.
Sliénokaaanka, y, f. = divka eliSni ha-
Mand, Msn. II. 13.
Sličnokosý. S. víla. Msn. Od. 75.
Sličnokučemý. S. dívka. Msn. Od. 95.
Sliénostolný. S. jitřena. Msn. Od. 291
Sliénostrlijný. S. obětnice. Msn. 11. 14.
SllčnostTiirný. Msn. Od. 181.
Sliénotvámý. S. Demeter. Msn. Hym. 50.
Sličný čim: tváří. Jrsk. VIL 2. 126.
Slida aranová. Vz Vstnk. XI. 833.
Sliďák, a, m. Slíďácí, lycosidae, pavoud.
Vz Ott. XIX. 777».
Slidičský. S. noha tam nezabloudila. Tbz.
XV I. 169.
SlidičstYi, D. Kabl. 291.
Slidikvásek, zdrobn. slídikvas, nadávka.
1562. ReS., Zvon II. 591.
. SlidilstYi, n. Zvon V. 520.
Slidniee, e, f. S. zvířat (Artemis). Msn.
Hym. 68.
Slidný = eliddcl 8. let havrana. Klást.
Maz. 37!
Sliediti = bShatí, bloudiH. Slov. Phfd.
XXIV. 483.
Sliepnaf sa = oči si kaziti při ipatném
světle. Slov. Phfd. XXIV. 483.
Slieva, y, f , nějaký druh potokn. Sbor.
slov. VIII. 66.
Slikajkabát, taněe, Vz Brt. P. n. 882.
Slikati, vz Svlékati.
Slimák, a, m., limax, plž nahý. Vz Ott
XXIII. 39». Tak je mu, jako s-kovi v chřeně.
Bizn. 174.
Slimý§, láčkovec. Vz Ott XXIII. 390.
Slimýšovitý. S-tí, hydrozoa. Vz SUmýš,
Ott XXIII. 392.
Slin, u, m., vápenec celistvý, Mergel.
Vz Ott XXIII. 392. — Brodili se ve alínn
(v bahně, ukonči vSe lov ryb). Stm. Poh. 65.
Slina, succina. Bozk. P. 118- — Bylo
řečí iako slin (mnoho). Wtr. Str. 6.
Slinivka, y, f. S. saňová, glandula sub-
maxillaris. Ktt
Slinný. S. žlázy, glandulae salivalea. Vz
Ott XXIíI. 393. S. kaménky, calcali saU-
vales, Speichelsteine. Ktt
Slinopudný, S. léky, sialagoga. Ktt.
Slinotok, a, m., ptyalismus. Vz Ott XX.
954. Sr. Slintavosf.
^ Slintá, y, m. To je s. uslintaná (opilec).
Čes. 1. XIV. 51.
Slinták, a, m. = diti. DSk. Km. 2a -
St, u, m.t slintáéek, Čku, m. Vz IQ. 426.
Slintavka, vz Kalhavka.
Slintayosť, i, f., salivatio, sialorrhoea,
ptyalismus. Ktt To je pouhá s. (žvast). Hlk.
X. 335.
Slinuti, vz Slinouti.
Slinnti, n. = epljfnuti. S. představ. Hyna.
Vz Čad. 114.
Slitedlný. 8. tinktura, věc. Zach. Test
85., 50.
Sliti eo proti komn. Pikle proti někomu
slívati (skládati). Frant 14. 29.
Slitina, y, f. S-ny vyrábějí se sléváním
kovů i nekovů v jistých poměrech. Ott.
XXIII. 393. S-ny železa, mědi, olova, atřibn
a zlata, platiny, cínu, rtuti, hliníku. Vz KP.
X 262 —266
Slitóst, i, f. = sliH. S. věci. Zach. Test
122.
Slitovati se čemn. Měfs se s. přfsluze
tvému. Ev. ol. XXX.
Slitovník, a, m. Kom. Did. 8., 80.
Sliva, prunus. Bhm. hez. 230., Bozk. P.
602., B. 70, Ott XX. 843. Slívy (= věecky
Švestky mimo S. vlašské i. e. kadlátka) : blnmy,
křikve, křupavkv, kutnohorské, melagrámy,
meduňky, nebeské slívy, prdlavky, ryngle,
říčky, sedmihradské, sedmírky, Špendlíky
atd. Vz Litom. 78. Slívy na Slov. v Novej
Bani: bělice, bystrickie, durandzie, kompr-
dice, kozie cecky, okrúhličky, lingloty,
Stefanské sluky, voňavie. Mus. slov. VII. Ti.
Slivkovka, y, f., les v Oravsku. Sb. si.
1901. 154.
Slivonka, y. f., jídlo ze švestek a monky.
Vz Čes. 1. XI. 89.
Slivovice. S. Ott XXIII. 395.
Slivovicový. S. silice. Vz Ott XXOI.
395.
Sliznice — Slovanovrab.
875
Sliznice, e, f. Zánět B-oe hrdla ddložniho,
endocervicitís; zbytněni 8-ee (bradavičnaté
hrtanové, rozsáhlé hrtanové), pachydermia
(laryngis verrucosa, laryngis diffasa) ; osntina
přijičná Bce červefiová, erythematOses
Schleimhantsyphilid ; úbytě s-ce, sliznični,
Schleimhaatatrophie; provleklý zbytnivý zá-
nět sliznice nosu, rhinitis chronica hyper-
tropbica; prndký zánět s-ce nosni (katarrh
nosní), rhinitis acnta; zánět s-ce cibelové
(močové ronry), urethritis, Harnróhren-
schleimbautentzándnng; záoět s-ce hltanové,
pharyngitis, BachenschleimhaatentzUndnng ;
zánět s-ce průdnioičníy tracheítis, Lnft-
róhren-.; zánět s-ce ústni, stomatitis, Mnnd-
schleimftLautentz. (mázdřitý, membranacea,
vředovitý, nlcerosa); zánět s-ce děloini,
metríris. Ett. Sr. Ott XXllI. 896.
Sliznléni ehobotky, processas follionlares,
osutina, enantbema; choroba jevioi se krev-
ními skvrnami kožnimi a s-nými, morbos
macnlosns Werhoffii; s. řasy, Schleimhant-
falten ; s. vřed čočkovitý, nlcas lenticnlare.
Ktt.
SlizoYítý nádor, myxom ; s. nádor čivový,
gliomyxom, s. vrstva či zárodeční, stratnm
macosam sen germinativnm. Ktt.
SlizOTka, y,f. S-ky, myxomycetes, Scbleim-
pilze, Pilzthiere, nejnižší organismy na roz-
hraní říše rostlinné a živočifiné. Vz Ott
XXIlI. 896.
Sliženee, pl. =pe^t«o podobné lívancům,
jen že se peČe na zelných listech v peci,
obecněji podlesník. Val. Ces. 1. X. 467.
Slnivéy blendend. S. něco (kn př. diva-
delní hru) vypraviti. Nár. list. 1885. č. 80.
Nedobře, jako oslniti. Mš.
Sloboda. Přijíti o s-du ^svobodu, o vě-
neček, o nevinnost). Slov. Čes. 1. X(. 296. —
Sm městečko nad Úpavou; teď říkají Frei-
beit, Vrajt Hns. 1891. 447. Wtr. - S.
Daniel, 1809.-1888. Sr. Ott. XXIII. 398.
Slobodňačka, y, f. = wobodná - iena.
Smíš. 17.
Sloh, n, m. = litera^ pištneno^ sknpina
iter. Přesmyknntí slohů. Šf. Rozpr. 43. —
8.9 Stil. S. starověký (starovýohodní, staro-
západní, klassický), středověký, novověký.
Vz Gechner O slozích stavebních; Ott.
XXIII. 398. S. Elácelův. Vz List. fil. 1905.
261.
Sloha, §ložka papím = 5 a 10 archů.
Vz Ott. XVlIl. 182.
Sloho§loTl, n., die Stíllehre. J. Lpř.
▼ Paedag. 1883. 386.
SlohOYO§l Historická s. Nár. list. 1904.
196. 13.
Slohový. S ornament, Jednota. Nár. list.
1903. č. 347. 13., č. 312. 13.
Slomejdek, Skn, m. = komek. S. chleba.
Zvou lil. 362.
Slomidlo, a, n. = 9lomhidlo. Dfik. Km.
51.
Slon^idlo, a, n., = alombidlo. Dšk. Km.
61.
Slon n, m. = slonová košt. Stolice stáSe
od slona přebělúcieho. Baw. Ar. v. 2789.
Sr. Sloň.
Slon, a, m. Sr. Ott. XXIII. 399.
Slonéek, nečka, m., zdrobn. slon, ele-
phantas. Rozk. P. 478.
Slonokostiee, e, f. Msn. Od. 120.
SlonoTína* y» f.» nemoe, S. rozsáhlá, roz-
teklá, pachydermia diffasa, hrtanová (zbyt-
nění sliznice hrtanové), p. laryngis. Ott
XIX. S. italská, pellagra. — S., eW, Elfen-
bein. Sr. Ott. XXní. 400.
SlonoTÍnný. S. kruh, koule. Hol. Met. II.
397. — S. sefilosf, cachezia pachydermica,
myxoedema. Ktt.
Slonovka, yi f. = »lonni koit. Msn. II. 90.
Siónský == •loni. Siónské lejno. Stan. II.
213. Jinde viade: sloní.
Slopák, a, m. = pUel. S. vína. Msn. II. 7.
Slota (Slotta) Jiří, 1819.— 1882. Sr. Ott
XXm. 401.
Slotiti = kliii. Bude s. a naříkati. AI.
Mrif. — Děti slotí = zloUf vztekají ff«, dovď
dijL Litom. 52.
Sloučeniny. Sr. Ott. XXIII. 402.
SlouhoYský úřad. Hamz. 55.
SlouhozpČT, n, m. = poši^řtký »piv.
XVIII. stol. Lit I. 424.
Slonhův. Slonhovo thé, vz Kokoška,
rostl.
Slouehatl se s kým = srovnati. Nemohl
se s nimi slúchat. Val. Čes. 1. XI. 274.
Slonp, Sfiule. Sr. Ott. XXIII. 402. S.
Voltův, Zamboniův. Ib. 405. S. dorský,
iónský, korinthský, římský, toskánský. V z
popis jich v KP. XI. 80. no.
Slonpatka, y, f., rošti. Vz Ott. XXIV.
313.
Slonpatkovitý. S. rostliny, stylidiaceae.
Vz Ott XXIV. 313.
Sloupek, pka, m. Bougies. Spky angli-
cké, pružné, hnědé neb červené, se Špičkou
olivovou, francouzské, černé, kuželovité či
paličkovaté. Ktt. — S. kosy. Litom. 64.
Sloupkový. S. hodiny, Stockuhr. Kos.
Živ. 187.
Sloupořadný. S. sítí. Lit II. 9.
Sloup§ký. S. jeskyně na Mor. Vz Sbor.
čes. 192.
Slouzeti = »l99ti (plakati). Volyně. Ces. 1.
XIII. 125.
Sloužiti Jak. Kto ako slúži, taký má
plat. Mus. slov. V. 95.
Sloužno. Cokoli k uzdraveni možno a s.
bylo. Koll. v Pal. Záp. U. 165.
SloYaclu§ Pav. (V. Turnovský), kněz a
theol. spis. v XVI. stol. Sr. Ott XXIII. 428.
Slovák, a, m. Vz Czam. Slov. 81. —
S. Jindř., spis. Tob. 217. — S., u, m. S.
sopky. Vz Sopka.
Slované. Vz Ott XXIII. 429 nn.
Slovanka. Časopis z let 1814., 1815. Vz
Lit. I. 188.
Slovanoftlský. S. společnost Nár. list.
1904. 95. 1.
Slovanofilstvi, n. Us.
Slovanomllstvi = slovanofilstvi. Lit. II
434.
Slovanopisec, sce, m. Krok. I. d. 127.
Slovanověděni, n. =r védiní o SlovaneeK
Nár. sbor. VIII. 147.
Slovanovrah, a, m. Lit IL 43.
376
Sloyanožroutoký — Slanovět.
Slovanožroutský duch zpnpnosti. Nár.
list. 1904. 73. 1.
Slovanský. S. bajeslovf, literatara, ja-
zyky, právo. Vz Ott. XXm. 435.-453,
418. UQ.
SloTe, slově. Držitel dvora Šosovnfbo,
8. (totiž) hoatovského. 1683. H. Jir. Mýto
94. 2.
Slovena snopů, vz dAbI. Sopka.
Slovenek, oku, m., tz Slovenka (lusko-
vina).
Slovensky mSi sloužiti. Dal. C. 23. 20.
Vz násl.
Slovenský = tlovatukj. S. písmo, země.
Pa88. 311., 383. Sr. Gzam. Slov. 81.
Slovesnosť, i. f. =: literatura vůbec a
v užším smyslu literatura krásná čili belle-
trie. Ott. XXm. 463.
Sloveso. Sr. Ott. XXIII. 452. 8. co do
skladby v podřečí polnickém. Vz HoS. Pol.
I. 128.
Slovětl = «2otiiť. Od Tbebis egyptských
slovějí Thebei. Comest. B. 130*. si. 1. (MS.).
Sloviékářský způsob vyučování latině.
List fil. 1901. 400. S. práce literární. Lit. I.
186.
Slovinsky = šlovemky. Dal. G. 23. 20.
Slovnář (!). e, m. = ilomik, Pohl.
Slovní hříčka, Šarvátka. Nár. list. 1904.
č. 22. 3 , Zvon IV. 41.
Slovník. Sr. Ott. XXin. 463.
Slovo. Slova malí zuby (jsou někdy kou-
savá). Wtr. exc. Dokaď s. v hubě, něpoli,
jak vyjde, často poli (pálí). Slez. Vyhl. II.
66. NemoŽeme prisc na slovo (shodnouti se).
Mus. slov. Vn. 90. Kto nedrží slova, tomu
bieda hotová. Sbor. slov. VIII. 84. - Sr.
Ott. XXm 464.
Slovoobrat, u, m., Redewendung. S. písni
milostných. Jeř. Rom. básn. 370.
Slovorěený člověk = filolog f Lék. A.
13a. 1.— 2. (MS.).
Slovosled, u, m. S. v čeStině. Vz List. fil.
XXX. 510., Ott. XXin. 466., Včst XH. 208.
Slovoťvůree, e, m. Jrsk. XVII. 32.
Slovo vnlce, e, f. = grammatica. Mam. V.
Slovutný. Prk. (Krok 1891. 199., 1893.
13), Ht, Pel. Výb«. 66*., Pel. Progr. Kr.
Hrad. 1890. 19.: slovutný; Har. Cest. II.
121.: 9lowmtni; Gb. v Ž. witt. 253.: třo-
vúinů; Rostl. 9. 19b. slovuten. MS.
Sloza =: slza. Zastaviti se někde na slozo
vína (na skleničku). Mtc. 1902. 18
Složeně, composite. Mam. F. 87*. 2.
složenina. Jak vznikají s-ny u Husa.
Vz List fil. XXU. 140. Sr.Ott. XXin. 470.
Složiti. Sloiěvati. List. fil. XIlL 294. —
se = uiaditi 9ů, Kdež se ráčí (Bůh) s. pří-
bytkem v duom jeho chudoby. Ghč. S. 11.
l43b, — se = ulehnouti, — se kdy. V pon-
dělí se složila (nemocna jsouc ulehla). 1511.
Arch. XIX. 75. ~ co jak. Skrze křest slo-
žijem vetkého člověka. Alb. 461>. (List fil.
Xm 294.).
Srnb. Lepiia plná ruka nežli prázdny s.
Rizn. 171. Vz Slib.
. Slubný soud := druh toudu amirSiho, jehož
pravomoc se vztahovala na věci nepatrné
ceny. Dvoř. Mor. 57.
Slnči hlavička, caput gallinagÍDÍs, po-
délní pahrbek semenný cíblu. Ott XXI.
1039.
Slučka, y, f., vz StěniČnik, rostl.
Sluha, y, m. Ak chceš dobrého slabo,
služ si sám. Sbor. slov. VEf. 129.
Sluch, n, m. = u^o. Tu svój s. satře.
Baw. E. v. 555., 2791. Sr. Ott XXIIL 472.
Slucha, y, f. = lepoit, sluhto$t. Pel. XXIL
Slueháma, y, f. = poilueháma. Kom.
Did 72.
Sluehomomý nástroj (piano, gramofon
atd.). Máj. m. 6.
Sluchovod, u, m. Zánět zevního a-dn,
otitis externa (druhotný, secnndaría, hni-
savý, phlegmonosa, prudký, acuta, prvotní,
původní, primaria, vleklý, chronica). Ktt.
Sluchový. S. kfistka, mallens (kladívko),
pásky, striae acusticae. Ktt S. představa.
VzČad. 128.
Sluj, e, f. = lepivoiC, vazkotť. Červeníce
(zemé) má s. Rgl.
Slujina, y, f. = 9luj, Msn. Od. 137.
Slujný. S. útroba. Msn. Od. 181.
Slujovltý. S. hlína. KP. IX. 92.
Sluka, pták. Sr. Ott XXIIL 473.
Slukov (Jak. Vojta), herec a spis. Sr.
Ott. XXin. 473., Zvon in. 364.
Slunce. Sr. Ott. XXIIL 474. Ranní slun<»
j[ak opilý sedlák (nestálé; hned se směje,
hned pláče). Šumava. Bgl. — S. symbol
zlata. Zach. Test 150. — Vz Slunéčko.
Slunc^^jasný. S. zář mysli. Zr. Nov*.
823., Foes. 197.
Sluncestředný názor. Vest. X. 179.
Sluncóv. Strom s., solis. Milí. 21&. Sr.
Sluncový.
Slunéčko. Zatoč se, s-Čko, nad ty lesy,
už mě má panenka nic netěSí; Zatoe se,
s-čko nad tím domem, milovali jsme se, ui
mebudem ; Hřej, s-čko, hřej, hory doly krej,
povyskoč si vejfie, na téj naSí stíheSe kolo
udělej ; S. vychází z hory ven, pán Kristus
jde z nebe ven; S. vyšlo přes hory, má
milá kouká z komory atd. Mtc. 1. 1897. Obr.
84.-86. Sr. o si. Ott XXm. 477.
Sluneční soustava. Sr. Ott XXIIL 479.
Slunečnosť, i, f. = dunečni záře. Baw. Ar.
v. 3056.
Sluničkář, e, m. = vjletnOe. Ve LnflCák
zde.
Slunípak, vz Slunipad v VIL 1383., Slaní-
pad. Rozk. R. 57.
Slunítí se čím: klamem blyfiticim. 2r.
Brand. 40.
, Slunivky, heliozoa, prvoci. Vz Ott XVIIL
497., XXIII. 480., 804.
Slunka, y, f, ryba. Sr. Ott XXm. 481.
Slunko, vz Slunce, Slunéčko.
Slunnik, u, m. = eluntSnik, Rais. Lep.
208, Vést X. 342.
Slunný. S. sláva, svit, teplo. Zr. Let. m*
92., Nár. list 1903. č. 13., 125.
Slunopis, u, m., Heliografie. Vz Ott.
XXIIL 481.
Slunosvět. Rozk. R 58. Vz Sinnovět
Slunotřpytný. S. perut Zr. Leg. 91.
Slunovět, subsolanus. Také v Rozk. P.
162.
Slnnovratnosf — Smeknouti.
377
SlnnoTnitnosf, i, f., heliotropismus. Vz
Ott. XXin. 481.
Sluplce, e, f, ve stavitelství vodním za-
řízení na hrazení vody. Vz Ott. XXin. 482.
SlapieoTý jeřáb. Nár. 1. 1904. 30. 2.
Slušen, fina, o, vz Slniný.
Slušeti T koho == poddánu mu hjti. Že
vdicboi páni cbtie veft s. jakožto v pána
svébo. Kar. 68. Kteříž vefi necbtéjí s. Baw.
Ar. v. 1645. (186., 1017.). Zdá se, že vSicbni
v něho slniejí, an rozkazuje. Chč. S. II.
237».
Sluška, y, f. = édst kolovratu. Mus. slov.
VIL 68.
Služba, y, f. Složby korunní, náprav-
nickó, povoznické, robotné, světské klá-
šterů, svobodnické, zbrojné, zemské (v starší
době). Svobd. 150. S. je — tužba (každý na
ni naříká). Lit. list XIX. 242., Jrsk. III. 190.
S. státní, vojenská. Služba — čertu družba.
Mus. slov. VI. 27. Sr. Ott XXIH. 4«3.
Služebnictvi, n. Orunt s. humenského;
prodej s. zámeckého (statek služebníčky).
XYI. stol. Vstnk. X. 558.
Služebník Čili holomek byl knížecím fa-
mulem. Vstnk. X. 568.
Služka. Věrná s. často služby nemění.
Rizn. 171.
SIužuoTský úřad asi to, co u nás hejt-
nianstvi a okresni výbor. Kál. Slov. 44.
Služný, ého, m. = představeni okresu.
Kal. Slov. 44. Sr. předebáz. Služnovský.
Slyp, u, m., memphites. Rozk. P. 120,
R. 67.
Slyšatedlný = elyHtelnf. S. hlas. Z. tom.
65. 8.
Slyšba, y, f. Kéž by se naší kletbě do-
stalo slySby (vyslyšení)! Hsn. Od. 265.
Slyšený. Pamatuji s-nů řeč. 1612. Arch.
XIX. 87.
Slyšeti. — abfl. Slyše neslyš. Us. — eo.
Co člověk nechce s., to mu povídají se
všech stran. Tbz. V. 1. 300. — čeho. Slyš
boje podstatná k smiechu. Baw. E. v. 338. —
čim. Sluchej uchem a ne brachem. Prus.
Slez. Ces. 1. Xll. 490. — s inft. Já tebe
většího frejíře býti sySím. Zvon. III. 311.
Slyzsko = Slezsko. Arch. XX. 133. a j.
Slyžy e, m., ryba v Pováží. Čas. mus.
V. 36.
Slza, gt. pl. slzí. Baw. Ap. 217*. Velkým
Štěstím pro člověka, ale zvláště pro ženu
jsou slzy. Hlk. VI. 68. Viac pojie s'lz nežli
chleba. Rizn. 176. Mám to jako slzu ve voku
(nejisté). Litom. 74. Kde slzami zbleď mla-
dých tváři nach, tam není třeba zardívat
se studem. Vrch. Z hl. 94. Odměšováni slzí,
ThrSnenabsonderuDg. Ktt.
Slzíce. Hostiny v konírně leží na slza-
jich. Mus. slov. IV. 26.
Slzečnik, u, m., vz Slzník.
Slzeniy n., stilicidium lacrimale, epiphora.
Ktt. Vz Slzotok.
SlziTo§t, i, f., rhyas. Ktt.
Slzlivč. Ev. Ol. 70.
Slzní kanálek, caniliculus lacrimalis,
Thraftenkanalchen ; s. ústrojí, Thránenappa-
rat; zánět vaku slzníbo, dacryocystitis,
ThranensackentzUudung (hnisavý, phlegmo-
nosa, katarrhalni, catarrhalis) ; zánět žlázy
slzní, dacryoadenitis, Thr&nendrlisenent-
ziindung. Ktt Sr. Slzný.
Slzniee. Modl. Rkp. veř. bibl. praž.. 17.
I. 8. (Wtr.).
Slzník, u, m., také: eUeínik.
Slzný. Nakrmíš nis chleba s-ho. Z. pod.
79^. (pane laorimarum). S. krůpě) ^ slza.
Msn. Od. 111. Sr. Slzní.
Slzohojný. S. bitva. boj. Msn. II. 316., 78.
Slzorodý román. Lit. II. 762.
Slzotok, u, m., epiphora, dacryorrhoea,
ThrSuenflass. Ktt Vz Slzení.
SlzoTod, u, m. Vz Ou. XXIII. 485.
Sniáčeeí lis cihlářský, KP. IX 192., appa-
rat aoetylenový. Ib. X. 1:26.
SmačkoTaé, e, m., tonsillocompressorium.
Ktt
Smaha, y, f., naevus (cévnatá, vascnlaris,
plamenná, flammeus, skvrnitá, spilus, vro-
zená, matemus). Ktt.
Smáhnoutí co. Krutá žízeň sla jícen*
Kos. Živ. 273.
Smakati co. Ruce naši jeho sta s-le. Pat.
Jer. 1.
Smalcovaný i= emailovanj. Baw. J. v.
280.
Smaltín, u, m., ruda kobaltová, vz KP.
X. 243., kyz spížový, Speiskobalt, nerost
Sr. Ott XXIII. 486.
SmaltoTání, emailování. Sr. Ott XXIII.
486.
Smalý = hodni moli. S-lé světlo jest
u vás, modicum lumen in vobis est. £J.
12. 35.
Smaragdoleský festón. Zr. Nov*. 169.
Smárat sa = vláHti se. Sbor. slov. IX. 43.
Smáti se. Dobré sa mu smáf, keď ho
níšt nebolí. Rizn. 172. — se Jak, Smál se,
až se za břich popadal. Tbz. V. 6. 264.
Smatloka, y, t = patlanina^ matlanina.
Sedláci nažeru se smatíok obecných, že jim
ledva břicha stačí. Chě. S. I. 77^.
Smazati co komu. Že by mu jich (ran)
nasázel (holí a p.), že by mu to nikdo ne-
smazal. Zvon in. 564.
Smaženka, y, f. zizpeiíivo z vajec, mléka
a mouky. Pokr. 1885. é. 353. Vz násl.
Smažinka, v, f. = smaiend víc. a tuhle
nesu Ďákou s-ku (koblihu). Pittn. Sr. Sma-
ženka.
Smažka, y, f. = kapka. Neměl v sobě ani
smažky krve. Úbočí. Rgl. Sr. Smažek v VIL
715.
Smočený. Kráčel s hlavou s-nou (sklo-
něnou) Rais. Lop. 236.
Smečka, vz Smekač.
Směch, u, m. = posmieh. Ať budu vŠem
lidem v směch. 1416. Rozpr. fil. 108.
Směchoval, a, m. = smiiék^ Maiek. Dvor-
ský s. Fass. 358.
Smejcenle, n. Dal mi hájek na s. (abych
jej vymýtil). 1512. Arch. XIX. 124. Doleji
stoji: na smýcení.
Smekač, e, m. Ulice ve SmekaČi Čili
Smeikách, také Zahradnická ulice (v Praze).
Dolen. Pr. 492.
Smeknouti se =: xemřUi. Litom. 52.
378
Smělití — Smokvoňový.
áméliti se k čemu. Kdo se k ní směli
(osmélaje). Mark.
Směloduáný lid, rek. Msq. II. 34., 242.,
293.
Smělosrdný maž. Msn. II. 169.
Smělý čim: svým životem. Baw. Ap.
209b.
Směna, y, f. Sr. Ott. XXní. 488.
Směnárenský. S. potřeba. Nár. list 1904.
73. 17.
Směnečný S. řizeni soudní. Vs Ott. Řiz.
IIL 184. DD. S. právo. Vz Ort XXIII. 489.
Směnka, y, f. Sr. Ott XXIII. 489.
SmerekÓT, vrch y Gemerska na Slov.
Sb. si. 19»2. 166.
Směřenka, y, f. = přímka smyilená stře-
dem stHIny D. piůstřelny v náspn před-
prsně. Ott XXIII. 490.
Směřitedlný, mensnrabíiis. Ž. klem. 88b.
Směmiee, e, f. = ray(m. Ott. XXI. 837.
Směrováni, n. = ray<mováni. Ott XXI.
337.
Smertnica, e, f. = hřbitov. SpiS. Sbor.
slov. IX. 50.
Směsek, vz Směs.
Smésti. Hrom do chocholáěe (policajta),
že mne smet (sebral, zatkl)! Praha 110.
Smetalnfk, a, m. z=: krajái6 na »meHanu,
DSk. Km. 32.
Smetan, u, m. Píti pivo ze smetanu
(z hrubých džbánů). Slov. Jrsk. XXVIII. 1.
292.
Smetana Job. Fr. Vz Vest X. Č. 3., 4.,
XI. 162., XII 98. nn., Máj. III. 698., Tk.
Pam. I. 494.; Ott. XXIH. 491., Zl. Pr. XXI.
371., 383. (přírodozp. a historik, 1801.— 1861.),
List. fil. 1905. 302. nn. — S. Aug., vz Ott
XXm. 492.; S. BedK hud. sklad., 1824.-
12./5. 1884. Vz Obz. lit IIL 43., 62., Zvon
IV. 465. nn., Ott XXHI. 493., Dolen. Pr.
621.; S. Ant. Gabriel. Tob. 217.
Smetánka EmU^ dr., ě. filol., prof., doc,
nar. 1875. Vz Ott XXIH. 500., Tob. 217.
Smetati = iliditi. Chod. Hru$ka.
Smetek, tku, m. = smeti. Slez. Vlasf. I. 36.
Smětstola, y, m. ^ kdo věecko vylíže^
vhide vlete (o psu). Úbočí. Rgl.
Smiech, vz Smích.
Smlera =z mira. Baw. Ar. v. 2686, 4924.
Smlestiti se, locari. S. se kde. Milí. 99^.
Sr. Směstiti se.
Smiedeti, commiscere. — se s čim. Milí.
99b. — se več: v hromadu. Milí. 124. Sr.
Smísiti.
SmieSka, y, f , vz Směika.
SmieSliyý = eo sm&H, působi imich. MŠ.
Smieti, vz Smíti.
Smieti se, vz Smáti se. Lue. 56.
Smich, u, m. : dvorný, jedovatý, nucený,
srdečný, tichý, závistivý atd. Zvon IV. 370.
Smíchy div se nepotrhal. Kfit Lid. 7. — S.
1= poeměeh. S. jím mnozí jmějiechu. Baw.
T. v. 923.
Smichaeus Ant, č. malíř. 1704.— 1770.
Vz Ott XXIII. 501.
Smichorodý. S. náhoda. Osv. 1896. 547.
SmiehoT, rybník u Vřesné a EardaS.
Řečice. Uč. spol. 1903. Xlil. 34.
Smil Flaška z Pardubic. Sr. Zvon III.
671., Mus. 1905. 298. O S-vi a Jeho Nové
radS vz List fiU 1904. 199. nn.
Smilati eo jak. Tak lakotnč seno amilal
(jedl). Faust 122.
Smilně, luxnriose, nádherně. Živ jsa s.
Pat. Zim. 27*4.
SmilnomlnTce. e, m. zn tmilnomluvnik.
Jrsk. VIII. 8. 371.
Smilosrdie, n., miserioordia. Ž. wit. 22.
6. Ž. klem.: milosrdie, Ž. pod.: milost (Mš.).
Smilovatedlný, miserator. Ž. kap. č.
111. 4.
Smilovati kobo kde. S-li iej v ústech,
et dilexerunt eum in oře suo. Ž. kap. Č. 77.
36 » se nad kým. Na úrok p. Boha dává,
kdo se nad chudým smilovává. Lit list
XIX. 243.
Smilovnik, a, m S. jich zpravovati je
bude, miserator eorum. Pror. ol. 38^. 1.
Isa. 49. 10. Sr. Smilovatel.
Smilovný. Ale tf nečiň daleko s-ných
tvých Ote mne, ne longe faeias miserationes
tuas a me. Ž. kap. č. 39. 12.
Smilstrie, n. = Inxuría. Míli. 110*.
Smilstvo, a, n. = 9miUlt{: násilné, po-
krevní, nepřirozené, homosexualni (moiů
s muži, paederastie ; žen s ženami, tríbadie).
Sr. Ott. XXIIÍ. 512.
Smirek, rku, m., miner. Sr. Korund.
Smirgrnst, u, m., vz Mrskačka.
Smirkový práSek (čistídlo nožů), Meseer-
putzpulver. Jeřb. 31.
Smiřovaci stáni. Stieb. 164.
Smiřovatel, e, m. Pokr. 1885. 6. 345.
SmiSek Ant, spis.
Smišeft, šňě, f. = tmiienina (vina, ječme-
niny, medu a sýra). Škd. Od. 157.
Smideti, vz Smísiti.
Smišný. Láska je smfšná žalost (žalost
spojená se smíchem). Koll.
Smital Ant, spis., 1863.-1897. Vz Ott
XXIII. 517., Vek. Vset 307.
Smithsonit, u, m. =: kalamin nhličitý,
nerost Vz Ott. XXIII. 523.
Smitka, y, f.zuskrojek. Tenká s. (chleba)
— dibý vek (kdo střidmě žije, dlouho
Žije). Mas. slov. V. 95.
Smlěeti se = gamlieti te. SmlČel se
a (potom) pravil. Jrsk. VI. I. 231.
Smldivý. S. sémě. Lék. B. 192. (MS.).
Smldnik, u, m., rostl. Vz Ott XIX. 656.
Smldovnik, u, m. = třmnda!a, diptamui.
Lék. B. 112b., 163\
Smlouva. O smlouvách v starSi době. Vs
Arch. XIX. 574.-577., Ott XXII L 523.
Smlsati se naé Stm. Hor. 17.
Smlúva, vz Smlouva.
Smluvee, e, m. O smluvcích v starSi
dobé. Vz Arch. XIX. 633. nn.
Smluviti co s kým nač, z éeho. 8. se
8 kým na hotové penize. Půh. ol. III. 466.
Vfiak si z peníze denního smluvil se mnú.
Chč. S. I. 64».
Smluvní podíl (plynoucí ze smlouvy).
Nár. list 1903. č. 131. 10. »r. Smluvný.
Smlza, y, f., rostl. Vz Čas. mus. v. 33.
Smokřený čim : deštěm. MrŠf. Obre. 154.
Smokvoňový les. Zub. Még. 23.
Smola — Smrtedlnosf.
379
Smola. Táhne sa jak 8. (jáe zdlonba)
Mna. slov. Ví. 85.
Smolák, a, m., pissodes, rod nošoteů
(broaků). Vz Ott. XIX. 796. - S. Jaroal.,
spi sov.
Smolař Gotth., spis. nar. 1863. Vz Ott.
XXIII. 626., Tob. 217.
Smole =: trepky. V zloděj mluvě. Čes. 1.
XI. 141.
Smolec, Ice, m. = $moltuUé dřevo. Litom.
52.
Šmolek, Iku. m. Sr. Ott. XXIII. 526.
Smokla, v, fem. k smokloi (= plačící
žena). Slov. Phfd. XXIV. 480.
Smolené = hoiy, V zloděj, mlavě. čes. 1.
XI. 141.
Smoleniee, ves v preěpnrskó stol. Vz
Sbor. slov. VIII. 47.
Smolenky, pK, f., pixina (inter fracťus
arbornm). Rozk. R. 71. Sr. násl. Smolnice.
Smolík, n, m. = vejce vyplněné tmoloUf
které te krejcarem neenadnS profukne (o veli-
konočních hrách). List. fil. 1902. 252. —
S. Jot., prof., spisov., nar. 2./12. 1832.; S.
Vine, sochař, 1867.— 1902. Vz Ott. XXUl.
530.
Smoliti co: pnnČochu (o dětech, namá-
havě a Spatně plésti a ji při tom špiniti).
Sá. Upom. 176.
Šmolková M. A., něit. a spis. f 6./8. 1904.
Vz Nár. list. 1904. 67. 2.
Šmolky, louky u Dl. Brtnice. Čas. mor.
mu8. III. 142.
Smolnice, e, f.. pixina. Rozk. P. 648.
Sr. Smolenky. — S. = Ininj pancíř smolou
nebo dehtem napuitini. Jrsk. XII. 334. Sr.
Smolník.
Smolniéni svit (od smolnice, Fackel.).
Tb«. V. 4. 314.
Smolný džbánek. Jrsk. XVII. 14. — S.
n: etřevice. V zloděj, mluvě.
Smolonohý hríb (hříbek), polyporus pi-
cipes. Slov. Vz Phrd. XXIV. 434.
Smoloroň, ě, f, silphiam, rostl. Vz Ott.
XXIII. 170.
SmoHti co iz enisti. Sýr se jemu (ha-
vranu) z úst vynoří, popadŠi jej lifika smori.
Baw. Ar. v. 828.
Smotací stroj. Ott. XX. 722i>.
Smraéený. S. brvy. Nár. list. 1903. ě. 3. 13.
Smradák, u, m. = chlév. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 141.
Smraděni, n., fedatio. Rozk. P. 1304.
Smraděnka, y, f. S obilí s-kó plevel
sháněti (nějaká vějaěka). Čes. 1. XII. 457.
Smradina, y, f. == penízek rotní (rostl.).
Smradivý S. svíčka. Wtr. Str. 33.
Smradlatý. DSk. Km. 19.
Smradlavec, vee, m. vz Lnička (rostl.)
Smrákavý. S. nebe. Fr. Leg. 80.
Smraskalý pepř. Luc. 61. Sr. Svraštělý.
Smré =1 emrit Vetrom hnaná s. Slov.
Phrd. XXII. 305.
Smrček Ant, prof. a spisov., nar. 1859.
Vz Ott. XXIII. 634.
Smréeti v III. 486. oprav v: smrcěti a
polož před Smrč.
Smréinka, y, f., zdrobn. smrčína. HruŠ.
169.
Smréiny. Vz Ott. XXIII. 584.
Smrčka, y, f., semicocta (de convivio),
Rozk. P. 1719., pulmentum. Rozk. R. 90. —
S. Otak., spis. Tob. 217.
Smrčkový. S. krajky. Vz Krajka.
Smrděti § inft. Smrdí mu robit (nechce
r.) Phrd. XXIV. 343.
Smrdikožka, Vz Sbor. slov. 1901. 140.
Smrdlák, a, m. = smraďoch (žid). Slov.
Nár. Sbor. 1902. 3.
SmrdlaveoTitý. S. rostliny, olacaceae. Vz
Ott XVIII. 707.
Smrďuch, a, m., vz Mařoch.
Smrdutka, y, f., stapelia, Aasblume,
rostl. Vz Ott. XXIII. 1053.
Smrk, n, m. = smrkání, eetminí. Zpívala
od úsvitu do smrku. Mod. kn. 1898. č. 40.
64. — S. = noš. Pod mrkama (očima) smrky.
Brt Čít. 85. ~ S, strom, picea, Fichte. Vz
Ott. XXIII. 536.
Smrkačka. y, f., rostl. Vz Čeruucha zde.
Smrkla, y, f. = ieneká, která pořád emrká.
Slov. Phfd. XXIV. 488.
Smrkloik, e, m. = mui, který pořád smrká.
Slov. Phld XXIV. 483.
Smrdče. ete, n.-^tmriek-, HHítS ze star-
šího smrčifiče. Hoí. Pol. I. 149.
Smršť = vitmj sloup. Sr. Ott. XXIII.
537.
SmrC. Smrti nom. sg. Na Mor. SS. 10., 12.
a j. Sr. Ott. XXIII. 638. Už neuslyší kukačky
kukat; Už nebude dlouho světla pálit; Už
se chystá k Abrahamu (brzo umře.) Čes. 1. XII.
484., 486. Už mu idú podkovy strhat (umírá).
Mus. slov. V. 37. Sr. Ůmorník zde. Dal
smrti výkupné, nuž ho přeskočila (ozdravěl) ;
S. neobide nikoho; Smrťou vyplatíš všetko.
Rizn. 65., 167., 168. A pane. s. je nějaký
jurista! Nenadělá lejster, nebere ani peníze,
ani tenounké plátno, ani pytle obilí jako
na ouřadecb, a kolek má jediný pro kaž-
dého. Rais. Vlast. 239. S. rovně dělí: Ani
šarlatu, ani Seři nedbá, všem rovně měří.
Ta pána s sluhů, a královu berlu i pape-
žovu v hrobě položí s motyku. NechC v kost-
nici rozeznají, které papežovy, královy a
sedlákovy jsú kosti. Hus. Post 248. Po
smrti, mój pane, vŠetko tu zostane. Sbor.
slov. VIII. 85. S. jest jen dlouhý spánek
bez děsného sna, jimž život byl. Zr. Poes.
159. Smrti se nikdo nevyhne. Zvon V. 654.
Proroci smrti (věci, znamení, z kterých se
soudí na něčí smrt ) Vz Vlast. I. 196. To je
cesta s. (na níž lze zlomiti vaz). Úbočí. Rgl.
Hra na smrť). Vz Brt. Cit. 120. — S. Vyná-
íení smrti. Vz Vyhl. II. 126. nn., Čes. 1.
XIII. 274., 278. V Tovačově. Vz Čes. 1.
XIV. 344. Pověry táhnoucí se k smrti (u Kr.
Městce) vz v Oeč. 179. Sr. Svítek, Vyhl. II.
62.
Smrťák, a, m. = hídnj, vyhublý Hovik
Tbz. I. 25., V. 6, 276.
Smrtce, e, f., zdrobn. smrť. Darius nechce
(se) vyvinuti od smrtci (smrtce). Alex. B.
M. 147. (Mš.).
Smrtečka, y, t., zdrobn. smrť. Nár. sbor.
1902. 17.
Smrtedlnost, i, f. = smrtelnost. Rozk. P.
1376.
380
Smrtedlný — Snaiefi.
Smrtedlný = $mrtelný. Um. rond. 2759.,
Alx. V. 202|., Rozk. P. 2841. (Mš.). - S.
== mrtvý. Šenk jej v hlaTii zatd, země
pokry 8-ného. Baw. £. v. 2948.
Smrtelnička, y, f., = Mořena. Vz Vykl.
Obra. 1-^6.
^ Smrtelný. S. neděle (topeni smrti). Vz
Čes. I. XIII. 274.
Smrtholka. Vz Hoš. Pol. U. 188.
Smrtihlav, a, m., acherontia atropoB,
motýl. Vz Ott XXIII. 579., Smrtohlay v I.
491.
Smrtihodný zločin, lépe, lépe: lirdelni,
úhlavní. Md.
Smrtin, a, o. Jste smrtina kořist. Elicp.
v Blanikn 1820. 290.
Smrtltedlný. Něco s-ného vypiti (nsiircn-
jiciho). Krist. IIU.
Smrtiyý. S. střela, dech, ocel. Tbz. XVI.
410., XIII. 360., V. 1. 422.
Smrtka Jos., spis., Tob. 217.
Smrtné. Choroba s. ho stihla. Zr. Let.
II. 54. S. někoho raniti. Msn. Od. 147.
Smrtnorozenec, nce, m. S. lidský. Msn.
II. 8.
Smrtnotělý mnž. Msn. Od. 242.
Smrtný S. neděle (černá) ve Slezskn. Vz
Vyhl. II. 36. " čím: rodem. Msn. Od. 80.
Vz Smrtelný.
Smrtonosi meč. Krok I. c. 23. (1822.).
Smrtonodka, y, f. = 9udiika ; ttřela. Msn.
II. 27., 276.
Smrtopis, u, m. = nekrolog. 1816. Lit. I.
662.
Smrfuch, a, m. = Mařena.
Smrznouti se. Luc. 67. Vz Z mrznouti se.
Smrž. paninis. Bozk. P. 839., R. 76., Rostl,
drk. 180b. S., morchella, houba. Vz Ott.
XXní. 540. Když s. prachem si pohrává.
Dost Pov. 248.; zde má býti: smrif. — S.
Jao, spis., nar. 1835. Sr. Ott XXIII. 540.
Smúceti, smucovati. Čím se více smu-
cnješ. Hrad. 58l>. v. 354. Ta mě hróza smuci.
Kat brn. 196. — Alx. V. 1893. Sr. Smú
titi se.
Smnditi = cmudUi, při nepatrném ohni
vařiti. Jičín. List fil. 1802. 252.
Smuka, ryba. Vz Ott. XXIL 719.
Smůla bednářská, Ševcovská. Vz Ott
XXIII. 541., Smola. — Má smůlu. Na Slov. :
Sedí, čo na metle. Mus. Slov. IV. 27.
Smusitl =s přinutiti. Jelen ovci smusí,
že 8 ním v sudě státi musí. Baw. £. v.
1498.
Smutek. S-tku se vystříhej jakožto od
vraha svého života. Jrsk. VIL 2.56. Smutek
vždy vábí — dotýká se duSe černým sa-
metem měkce a tklivě. Zvon V. 614. Sr.
Ott XXIII. 541.
Smutek, tku, m, = ipina za nehty. Za
nehty mu vězelo na dva millimetry smutku.
Litom. 52.
Smuten, tna, o, vz Smutný.
Smutenský Sv. Fr. Vz Rypáček.
Smutiti koho Co nás velice smutí. Šf.
v Pal. Záp. II. 39.
Smutilka, y, f., melecta, v zoolo Sr.
Ott XXIII. 542.
Smutivý. S. píseň (člověka smutná Činícf),
roucho rsmutečni). Tbz. V. 4. 360., XIII.
218.
Smutlo =: smrsZo. Je tam s. Mor. Kmk
Smutný. Bože, potěš, keď budeme smatoi*
a požehnej, keď budeme mrtvi. Sbor. Slov*
Vn. 129. - jak : k smrti. Zr. Leg. 98. -
S. Václ.^ spisov. — 8. Jany vz Hraše Jan.
Smyčec na odřezávání výtlačků v cihlář-
štvi. Vz KP. IX. 154., Ott XXm. 54ť.
Smyéka Frant., přírodop., nar. 1870. Sr.
Ott XXIIL 542.
Smyk. u, m. = tmyknuLiy trhnutí. Zpětný
s. lafettový, při něm trhne sebou jen ronra,
lafetta viak sebou nehne. Kár. list 1904.
52. 2. — S na včely. Nár. list 1908. ě. 140.
5. — S. etrom^ který se jenom ailnéjiím
koncem na vfts n. sáně přivazuje, teočim
pak koncem po zemi se smýká. Val. Čes.
1. XII. 46. — S. tanec na TěSínskn. Vz
Brt. P. n. 981. — S. Vzali ho na smyká (byl
koněm smýkán k popravíSti). XVL atol.
Zvon II. 593.
Smykaei kypřič (nástroj). Nár. list 1905.
131. 21.
Smýkačka, y, f. = nmjkánL Msa. Od.
275.
Smykadlo, a, n. Po s-dle se^loďdo moře
smýká. Stan. I. 92.
Smýkal Jos., spis. Tob. 217.
Smysl předttatmje iMim předttavy o svČté
smyslném. Čad. 16. ~ S. = důvtip. Rád
vidim s. tvój. Baw. Ap. 218b. — S. = •*-
domi. Tuž se tepruv k smyslu navráti. Baw.
T. v. 1597., 1613.
Smyslec. sice, m. Chč. ol. Kar. 226>^.
Smyslně, =: důvtipní. S. něco dovésti.
Chč. S. I 86*.
Smyslno, a, n. Obor s-na. Čad. 101.
Smyslnosf i, f. Chorobná s. muže, pria-
pismus, nymphomania, satyriasis. Ktt
SmysloTéda, y> f. = logika. Cad. 95.
SmyslOTOSf, i, f. = soubor podmínek
daných naií tělesnou konstrukci při tvoření
poznání. Vz Ott XXIIL 544.
Snad. Dává si večer své Šaty na snad
(aby je ráno snadno našla). Deštná. MŠ.
Snaden, dna, o, vz Snadný.
Snadlý = tnadnj. Úbočí. Rgl
Snadninee = velmi enadno. Tbz. V. 4.
116.
Snadnovérnosi, i, f. S. slabších cbarak-
terfl. Odv. 1896. 195.
Sňahulee, Ice, m., střemenáČ, kur ronaný,
Schneehuhn Sb. si. 1901. 155., VIII. 140.
Snář, e, m. Sr. Ott XXUL 544.
Sná§ečka, y, f. =z slepice, která snáší
vejce. Nár. list 1905.
Snášel Jos., spis. Sr. Zvon IV. 166., Tob.
217.
Snášelivičný. S. srdce. Msn. Od. 165.,
238.
Snáška, y, f. = enůika. Czam. Slov. 224.
Snáz, e, f., utvořeno z negativnílio nesnáz.
Mark.
Snážejc = snáze. Us. DSk. Km. 48.
Snažen, žna, o, vs Snažný.
Snažen, žně, f., studium. Rosk. P. 1017.
Snaženec ~ Snovadlo.
381
Snaženec, nce, m. Stéstf mladého s-ee.
Nár. list. 1886. č. 78. - Pokr. 1885. č. 11.
Není dobře utvořeno, neoiť participia
perft. pasa enaienj. Lépe: snažil, snažitel,
anaživec. MS Sr. -ec y dod.
Snažný o éem. Aby král byl snažen
o Btayn jich yice než o tyém. Kar. 122. —
čím. Hospodin snažen jest mnú, soliicítns
est mei. Ž. pod. 89. 18. — S. = Btlnj, $ia»
teéný. Litom. 52.
Sněd, n, m. =i jidlo^ pastus. JeStě k snČdu
bylo hojně. Pat. Jer. 75. 10.
Snědek, dkn, m., ornithogalam, rostl. Vz
Ott XVin. 889. — S. Žehnání na snědek.
Vz Čes. 1. XIV. 12.
Snědný, essbar. Jmáte-li tuto něco sněd-
ného. Pat. Zim. 54^26.
Snědobledý. S. čelo. Elicp. Blanik 1820.
str. 291.
Snědoliei žena. Kká. Sión II. 90.
Snědotemný kámen. Msn. II. 380.
Sněhobílý kyét, Cch. Kv. 151., Msn. U.
313., kůň. Tbz V. 5. 98.
Sněhojasný = jasní jako »nih. S. libel-
lála. Zr. Čer. 71.
Sněhotřpytný. S. čelo. Zr. Noy. 174.,
Zr. Mad. 53. a j., Zr. Strat. 149.
Sněhový pluh = hroké prkno opatřené
po stranách prkénky, jako jsou na pluhu
krahulikn; byl opatřen řetězemf do kte-
rého se zapřáhalo i pět koni. Vz Čes. 1. XI.
278.
Snějaký. Jakož se stal n nás s. purk-
recbt. NB. č. 168.
Snejdi = nuufU. DSk. Km. 47., List. íil.
1902. 255.
Sněm. Vz Ott. XXIII. 547.
SněmoTý lid (který chodí do sněmu).
Msn. Od. 29.
Sněť, čenda, Bozk. P. 771., centra. Rozk.
R. 74. Sr. Ott. XXm. 547. S. plicni, gan-
l^raena. Ott. XIX. 924^. S. plicni rozsáhlá,
diifaser Luogenbrand, s. jazyku (jazyková),
g. linguae, s. plicni ohraničená (omezená),
g. circumscrípta, s. teplá, g. calida, s. ylhká,
g. hnmida; nákaza snětí slezinnou, Milz-
bradiníektion ; s. nemocniční, g. nosuco-
mialis, Hospitalbrand, z prolezení, g. per
decubitum, decubitus. Ktt. — S. je dřevo
celé, nerozStípaoé. HoS. Pol. II. 118.
Snětí, n. := tott^oA. Pokus s., Cobabita-
tionsversuch. Ktt
SnětíTý. S. dutina, OangránhOhle, s.
hnízdo, GangrSnherd, jíchovité odměšování
ran snětivých n. vředovitých, ichorrhoea, s.
stolice, brandiger Stnhl, s. Sankr, gangrS-
neser Schanker; s. zánět prstu, panaritiam
g-angraenosum septicum. Ktt.
Sněžený = midinj, Val. Nár. sbor. VIII.
39.
SněiákoTý. S. úd (sněhového panáka).
Čch. I. Pov. 11.
Sněžina, y, f. = kraj inéhem pokrytý.
Tbz. V. L 156.
Sněžistý. S. vločky (sněžné). Msn. II.
361. S. Kréta. Msn. Od. 291.
Sněžně deitití. Msn. II. 217.
Sněžnice, e, f. = lavina, Pokr. 1883. —
S. =: Mnikovd «<intce. Msn. Od. 66.
Sněžník kralický = hora v Kladsku;
děčínský u Děčína. Xz Ott XXIII. 549.
Snicěvati. Snicijte až do základa, exa-
nanite, Ž. kap. č. 136. 7. (M$.).
Sniedati, vz Snídati.
Snieh, vz Sníh. Milí. 6.
Sniesti. vz Snísti. Milí. 126.
Snieti, vz Sníti. Milí. 105. — se. Když
se zemská pára sejme s mlhu. Luc. 64., 65.
Snih. S. padal, jakby cíchu rozsypal. Brt
čít 234. S. práí (zhusta v XV. stol.) Mus.
1904. 388. - O sněhu sr. Ott XXDI. 550.
— Vonný s. = vonné bílé květy. Machar.
Snimaě, e, m. S. v (papírnách) = dilnik^
který snímá (papír). Ott XVIII. 181.
Snina, y, f. Snina, bzdina sů rodina (pří-
buzné). Mus. slov. IV. 11.
Snitek, tku, m. = tnUka (slabší strom).
Hoš. Pol. I. 142.
3. Sniti (sjíti, sejíti). — komu odtud.
Tu mu žena s světa snide. Baw. Ar. v.
224. (2913., 5041 a j.). - se = imiřití w.
Když se Jetřich a Dětleb snide. Baw. T.
v. 1020.
Sniyee, vce, m. = šniný Hovík. ZI. Pr.
XXII. 98.
Snivojemný. S. oko. Kká. Sión II. 151.
Snlvooký. 8. děva. Čch. I. Pov. 64.
Snivosf, i, f. Nábožná s. Zr. Leg. 53.
SnivotkUvý. S. láska. Svět knih. 420.
57.
Snob, a, m. = Člověk, který vážné věci
bére malicherně a malicherné vážně; jest
to člověk podivný, jehož podstatou jest
malichernost a to malicbernosf neobyčejně
vážně a důstojně provozovaná. Vz Nár. list .
1902. č. 114. 3.
Snohatý. S. morka. Slov. Čes. 1. XII.
415.
Snop. Suché kopy (sena) — mokré snopy
(je- li pěkné počasí za sklízení sena, prSÍ,
když jsou žně). Sbor. slov. VII. 132. Padali
v boji jako snopy. Sbor. 1900. 150.
Snopek, pku, m. = mira, V zloděj, mluvě.
— S. )rine. spis. Sr. Mtc. 1903. 277. — S.
Fr„ spis. Mtc. 1904. 417.
Snopkoyý. S. střecha (doiková). Čes. 1.
XII. 226.
Snopné, ého, n., plat, z každých 60 snopů
žita a pSenice groS český. Tk. XII. 399.
Snoprayee, e, m^^ = vykladaé tnú. Msn.
II. 78., Lit I. 503., Škod. II. 4.. 89.
SnoHti = $puititi. Baw. E. v. 781.
Snositel, e, m., delator. Mam. F. 88^ 2.
Snoubenstyi, n. = zatnúbováni se. Zkrátil
čas pro s. Kabl. 87.
Snoubiti koho k čemu : k stavu manžel-
skému. 1538. Svět 1882. 559. Král věrné
k nevěře snúbi (sváděl). Kat. brn. 12.
SnoTael bradavky pavouků. Ott. XIX.
SnoTač, e, m. Snovači, pIoceYdae, pěvci
pěnkavám podobní. Vz Ott XXin. 553.
Snovadlice, e, f. = stojan na dýmky. Val.
Čes. 1. XI. 225. — S. = detka, přes kterou
se vede příze na snovadla. Litom. 66.
Snovadlo, a, n , rastrům. Bhm. hez. 196.,
Mam. A. 27<^. S. = čtyrrohý skřížený rám
na snutí osnovy zvýií od podlahy do stropu,
otáčí se směrem vodorovným. Val. Čes. 1.
382
Snovadlo — Sokol.
XI. 225. S. na přízi skládá se z vlastnich
SQOvadel, firáka a snovadlioe. Litem. 66.
Snový. S. tuposf (jaká bývá ve snn). Zl.
Pr. XXII. 123.
Snubce v ni. 509. oprav v: snůbce.
Snúlfený. S. manielstvi. Brt P. n. 1108.
Snaplný. Nár. list 1904. č. 45. 13.
Snúti, vz SnoQti.
Snuvák, n, m., část krosny (stava tkadl-
cov.). Mas. slov. Vil. 58.
Sob, a, m., rangifer tarandus. Vz Ott.
555.
Sobá§. Bez obláSek, bez sobáša ako pra-
sačka zňomáia (z pastvy). Mas. slov. IV. 80.
Sobášit koho. AJ na kňaza sa hněvá,
že ju nesobáSi (stará panna) Mas. slov. IV.
100.
Soběbřiehy, zaniklá ves v Bačovska na
Mor. Vz Mtc. 1905. 380.
Sobeckoduchý Man. II. 67.
Sobéhrd MníSovský ze Sebnzina Raf.,
právník a spisov. 1580. — 1644. Vz Ott.
XXIII. 657.
Sobek Vád., prof. f 27./9. 1901. maje
67 let. — S. Frant., histor. a spisov., řed.,
nar. 1844. Sr. Ott. XXUI. 556., Tob. 217.
Sobémyslně. Aby to nečinil s. a své-
volné Arch. XX. 546.
Sobépřáni, n. Malicherné s. Sf. v Pal.
Záp. II. 58.
Sobeř, Sanberg, bóra a Domžl. Čes. 1.
XII. 384.
Soběslav. Od S-vi. Jrsk. Vlil. 3. 449. Od
Své. Tk. Xil. 450.. XI., 7., 74., Schalz 86.
. (1597.). Od S-vé. 1464., 1557. Arch. XXÍ.
343., Uč. spol. 1903. XIII. 25.
SobésIaTský. S. práva. Vz Ott. XXUI.
562. — 8. Jan. spis. Tob. 217.
Soběstačný. Ten je hrdý a s. Nár. list.
1901. é. 268. 1.
Soběstateénost, i, f. Zakládali si na své
B-sti. Nár. list. 1801. Č. 268. 1.
SobiČka Jm., ées. právník, spisov., nar.
1841.; 8. Vád., práv. a spis., 1845.— 1881.;
8, Jaroil.^ spis., zem. Školní inspektor, nar.
1849; S. KoMt., spis., nar. 1876. Sr. Ott.
XXUI. 564.; S. O. Tob. 217.
Sobinee, nce, m. Rozk. R. 61. Sr. Sobénec
v VU. 1384.
Soblti se = zásobovati 9ů. Ghč. S. I. 80b.
Sobol, mnstela zibellina, šelma knnovitá.
Vz Ott. XXUI. 566.
Sobota. Co se v s-ta napřede, to tkadlec
ukradne (proto v s-ta nepředli). Čert po-
drchá nitě toma, kdo v sobotní svatveéer
přede. Mas. 1855. 547. V s-ta se nemá peří
dráti, Že by se prý basy nedařily a domácí
lidé by měli mnoho bílých blech. Ces. 1.
XI. 82. Dá se do práce, když už vypadne
tejdni dno (v sobota). Litom. 73. — S. bílá.
Sr. Čeč. 165., Čes. 1. XIII. 275., 277.. Vykl.
Obrz. 151., Nejed. 346. — S. Rimavská v sto-
lici gemer. malohontské. Vz Sb. si. Vlil.,
48.
Sobotka Pr., spis., nar. 1841. Vz Lit. I.
468. — S. Ferď., básn., samoak, 1835. až
1899. — 8. Jaroal., math. a spis., nar.
1862. Vz Ott. XXUI. 570.
Sobotnica, e, f. = potok na Zvolensku.
Sb. si. 1902. 55.
Sobotský den. Ev. olom. XXIX
Soeialisaee umění. Vz Čes. 1. XII. 339.,
Nár. list. 1904. č. 17. 18.
SoclaUsm-us, u, m. Vz Ott. XXUI. 571.
Socialista, y, m. Vz Ott XXIII. 574
SoeialistiekoreYolaéni hnuti. Nár. list
1904 154. 13.
Sociální politika, problém, román iti
Nár. list. 1903. é. 284. 21., Zvon IIL 660.,
Ott XXUI. 575.— 580.
SocialnléenL Mélké a. Osv. 1896. 465.
Sociologický. S. studie. Zvon 17. 374.,
Osv. 1896. 550.
Sociologie, e, f. =véda o spoleÍDoití
lidské a jejím živote. Vz Ott XXIII. 581
SoéoTice, lens. Bhm. Rozk. P. 714. Rostl.
F. 34., Mam. A. 27b.
Soda, y, f. Vz Ott XXIIÍ. 589.
Sodárna, y* f. = mÍ9tno*ft kde m w/M
9oda.
Sodik, u, m. Vlastnosti, výroba a upo-
třebeni s-ku. Vz KP. X. 251.
Sodnatoammonatý hroznan. Vot 88.
Sodomář, e, m. S. Ovidias. Kom. Did.
249. - Uč. spol. 1903. XIU. 17. (r. 1555.).
Sodomie = imiUtvi ie zvířaty, Vz Ott
XXUI. 512., 591.
SodoTka, y, f. =: umělá minerální voda
silně nasycená kyselinou uhličitou. Vz Ott.
XXm 591.
SodOTý dynamit Vz Ott XXIII. 593.
Sofisté. Vz Ott XXIII. 597.
SoflstYÍ, n. =1 mudrováni, Fel. 29.
Sohledati - prohUdati co. I registra sú
s-li. NB. Č. 69.
Soclia. Vz Ott XXUI. 602. — S. rewl-
veru: rámec rukojeti se zámkovou skHnkoQ
a lůžkem pro komorový válec. Ott XX-
1018.
SochařstTi, n. Sr. Ott XXIII. 604.
Sochodoly, louky u Martínkova, tas.
mor. mus. III. 142.
Sochor Vác., mal., nar. 1855.; 8. £<f,
archit, nar. 1862. Sr. Ott XXIII. 610.
SoJ = j»ou. S. tam sojky. U Kruml. List.
fil. 1902. 255.
SoJka.To je s. zvědavá (o zvědavé žen-
ské). Jrsk. V. 111. Sr. Ott XXUI. 612. -
S. Kar., spis. Tob. 217. ; S, Mat., bud. sklad..
1740.1817.; 8. Jan Eraz.. spis., 1826.1887.;
8. Jan (Hanui HermanskýX spisov., nar. 1863.
Sr. Ott XXIII. 612. nn.
SoikoTá Berta, spis. Vz Ott XXIII. 6ia
Soknář, e, m. = prodavatd sukni. Mte.
1902. 24.
Soknářka, y, f . = prodavaika 9ukni. Mtf.
1902. 24.
Sokl. V UI. 515. přidej: patka.
Sokol = ryba. Vz ťeřka. — S. A'., apií-
vz Zvon IV. 503. (nar. 1874., vl. Karel):
8. Jo8., hud. sklad. 1821.-1858.; S. /<
spis., nar. 1831.; 8. Ant., žum. a spíf
1847.— 1889.; 8. Ant., ium. a spis., naroiea
1867.; 8. Kar,, spis., nar. 1874. Sr. Ott
XXIII. 614. nn.; 8. 8t., spis. — SokďTAm
Fr., spis., nar. 1856. Sr. Zvon IV. 686., Ott
XXUI. 626.
Sokolčianka — SoadeČkový.
383
Sokoléianka, potok v Liptovskn. Mo8.
Blov. IV. 23.
Sokolica, e, f., hora v Gemerska oa
Slov. 8b. 8l. 1901. 166.
Sokolky. Vz Faldovky.
Sokolnice, e, f. = Jm. úžlahiny, kde se
mnoho sokola zdržovalo. Tbz. V. 1. 261.
Sokolnietri, n. = pěstováni honby vy-
cvičenými sokoly, Falknerei. Ott. XXm.
616.
Sokolová Vilma, spis., nar. 1859. Sr. Ott.
XXUL 620.
Sokolovský Jos., red. Tob. 217.
Sokolstvo, a, n. = spolek Sokolft.'
Sokyně. Srdce nejlepší ženy jest bez
smilování pro bolesti sokyně. vrch. Mas.
n. 49.
Sól, a, m. = »dl. Lišefi. Mtc. 1902. 124.
Sól, i, f. = 9ůl Pass. 482., Rostl. E. 10., G.
210., drk. 190*.
Sóla, y, f., řeka v TěSínskn. Vlast IV.
88.
Soli^, e, f., Pottasche (popel ze dřeva).
Solajna, y, f. = mi$lo, kde <e iolaj dělá
nebo dělala. Val. Čes. 1. XII. 46.
Solanln, n, m. Yz Ott. XXm. 632.
Solař Jeroným, spis., 1827.— 1877. Vz
Ott. XXIII. 633.
Soldan Fr., básn., nar. 1873. Vz Ott
XXm. 634.
Soldát Hyn,, řed., math. a spis., nar,
17./12. 1850.; 8, AU>i$, cirk. spis., prof. theol,
nar. 1862. Vz Ott. XXm. 635.
Solen, a, m., rod mlžů. Vz Ott XXIII.
636.
Solenka, y, f. Salzdose. Jeřb.26. Obyč.:
slánka, solnička.
Solgan, a, m. = vjrottek, Liptov. Sbor.
slov. IX. 44.
Solín Vád, kn. bratr. 1627.-1566.; 8.
Zaehar,, kn. bratr, a správce knihtiskárny
kralické, f 1596. Vz Ott XXIQ. 644.
Solisko, a, n., vrch v Ružombersku na.
Slov. Sbor. ěes. 286., Sbor. si. 1900. 166.
Kál. Slov. 45.
Solmisace, e, f. Strh. Akust 157. Sr.
Solmizovati, Ott XXIIl. 646.
Solné, ého, n. = daň ze eoli, 1703. Mtc.
1903. 21.
Solnlee, e, f. Mořská s. (slaná voda).
Mra. Od. 139.
Solnička, y, f., samolns, Bangen, rostl.
Vz Ott XXn. 584.
Sólový. S. hoasle, skladba (pro honsle).
Nár. list 1903. č. 347. 21., č. 174. 3.
Solpuga, y, f. = zvíře pavonkovité. Vz
III 518., Ott XXIIL 660
Soltys, a, m. z= rychtář, z něm. Schult-
faeiss. Orava. Sb. si. 1901. 190.
Solntori-am, a, n. z lat =: nádoba skle-
něná, hliněná n. kamenná, v níž se něco
rozpouští. Zach. Test. 56 , 69.
Solvováni, n., z lat =: rozpoúítini. Zach.
Test 50.
Solžit = «vtoSt^ť. Mas. slov. V. 93.
Somatosa, y, f., z řec. = zpráškovaný
přípravek z masa, jehož výživnosť jest
velká. Ott. XXIII. 669.
Sombrerit, n, m. = fosforečnan hlinito>
vápenatý. Ott XXIIL 669.
Sommer Jan, math., spis., nar. 1853. Vz
Ott XXIIL 673.
Sonáta. Vz Ott XXIIL 675.
Sondaee. Psychologická s. Zvon V. 655.
Sondovati = sondou vySetřovati.
Sonomosť, i, f., z lat. = miíínott. Nár.
list 1904. 147. 13.
Soň =j90tt, U C. Křemže. List fil. 1902.
255.
Sopan, n, m. = sapun, mýdlo. Fhld. XXII.
648.
Sopelmoriak, n, m. = rostlina, ktorá
niekedy narostle i pol dmha metra z výše ;
jej listy sú podobné listom ořechovým. Slov.
Phřd. XXIV. 483.
Sopka, y, f, = vulkán. Vz Ott XXIIL
684.
Sopoch (caboch, pavnzník) = povétroň,
Č. Tfeb. Ces. 1. XII. 226.
Soprán, u, m. Vz Ott XXIIL 690.
Sopúeh, u, m. s sopouch, Bhm., Rozk. P.
1867., R. 94. — S., a, m. = ílovik zamrafíený.
Haner 14.
Sopucha, y, í. = nadávka ženské. Ve
SpiSsku. Sb. si. IX. 51.
Sosi, rostl. Vz Sisi, Koniklec, Jaterník
zde.
Sosiny, les n Palnpína. čas. mor. mns.
III. 142.
Sosnodrvý. S. stropniee. Msn. Od. 283.
So§nokaz, a, m., panolis, moůf^l, Vz Ott
XVIII. 152.
Sosnorodý stožár. Msn. Od. 34.
Sosnovatel, e, m. S. něčeho. Tbz. V. 4.
148.
Sosnovka, y, f. = luni vlna, Waldwolle.
Ott XXin. 696.
Sosnnvky, houby. Slez. Vyhl. II. 224.
Soátveraf 8a odkud = »lizti, S-ral sa bez
Somrania (s pece). Slov. Phfd. XXII. 34.
Sotolář A., red. Tob. 217.
Sotoložnec, vz Sokoložnec.
Sotvlnka. Mám s. (sotva) na život Tbs.
V. 1. 145.
Souběžnik. Nár. list 1903., č. 154. 17.
Sonbéžný. Každá ctnost má jaksi s-nou
svou chybu. Zr. Strat 276.
SonboJ, e, m. Vz Ott XXIIL 699.
Sonclt jest nejlepSim lékařem. Zl. Pr.
XXI. 622.
Současno, a, n. =: iouíSatnoif. Zl. Pr. XXII.
386.
Součastněný, vz Sůěastněný.
Sonček Ed,, spis., nar. 1844.; S. Bohumír,
lék. a spis., nar. 1854.; S, Jindř,, spis., nar.
1863. Sr. Ott. XXIIL 702. ,• 8. 5ť., spis. ;
8. A,, spis., Tob. 217.
Součeli, n., vz SouhlavL
Soud příslušný. Vz Ott Říz. HL 147.
O 8. sr. Ott XXIIL 702. - S. cizích kupců,
duchovní, dvorský, hornický, manský, měst-
ský, poddanský, porotci, purkrabský, slubný,
židovský, župní (v starší době). Dvoř. Mor.
100.
Soudce, e, m. Sr. Ott XXIIL 706.
Soudečkový. S. slánka. Rais. Koř. 12.
384
Soudek — Sonstnib.
Soudek, dkQ, m. S. na záda = imtea.
U Čá8la?é.
Soudiček, 6kn, m., zdrobn. 9oud,
Sondilnik, a, m. Yck. Yset. 209.
Soudní. 8. den, dvůr, náklad, obvod atd.
Vz Ott. XXní. 707. Vedla proti němu 8.
běh. Mas. 1904. 89.
Souduietri, n. Vz Ott. XXm. 716. nn.
Soudno. U kolotoée bylo soudno (sondný
den, hlak). Mor. Rgl.
Soudruhyně, é, f. Ces. 1. XI. 373., V^tr.
Min. 10.
Soudruž, e, f. = toudruhové, Msn. Od. 184.
Soudružnik, a, m. = soudruh, Msn. II. 10.
Soudržnost bliny. KP. IX. 129.
Soudueh, a, m. =: soudruh. Družný s.
Msn. II. 7.
Souffle, fr. z= itajeénf nákyp.
SoufkT = boty, V zloděj mluvě.
Souhláska. Změna e-sek aj na Doma-
žlickn. vz Kbrl. Dii. 5. nn. ; h) na slov. Ska-
licku, vz Sbor. čes. 84.; na Litomyil., vz
Litom. 13. nn.
Souhlavec, vce, m., syncephalus (sou-
měrný, symmetrus, nesouměrný, asym-
metms). Ktt.
SouhlaTÍ, n. = šouOfi^ syncephalia; s.
ěelni (součeli), metopagia. Ktt.
Souhrada Jos., spis., 1838.— 1892. Vz
Ott. XXIII. 721.
Souhrudiy n. S. Čtyřruké, thoracopagus
tetrabrachius. Ktt.
Souchotě, vz Souchotiny, Dttrrsucht. S.
(úbytě) oka, sterophthalmus. Ktt.
Souchotiny. Smýváni s-tin. Vz Ces. 1.
XII. 432., XI. 156.
Souchrust, u, m., synchondrosis. Ktt.
Soujezeři, n. Stan. ill. 139.
Souká, y, f. = typek pefmy. Kšt. Lid.
14.
Soukal Jos., spisov. a učit, nar. 1852.
Sr. Ott. XXIII. 722.
Soukáni, n., das Špulen. Sr. Ott. XXIII.
722.
Soukavý = jaternice. V zloděj, mluvě.
Soukenice, e, f. = ovce. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 141.
Soukennik, a, m. = pláif, kožich. V zlo-
děj, mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Soukennický. Ten ji s. chléb (o zámož-
ném). Vek. Vset. 221.
Soukennicťvi, n. Vz Ott. XXIII. 725.
Soukenný. S. kotce (kde se sukno pro-
dává). Čes. 1. XII. 465.
Soukolí, n. =:pruh země okolo hradeb
posázený hrotitými koliky, die Verpf&hlunflr.
Vz Ott. XXIII. 725.
Soukop (Soukup) Jan, far., básn. a spis.
1826.— 1885.
Soukup Jo*. Vdc., spis. a hud. sklad.
1819.— 1882.; 8, Vád, hud. sklad., nar. 1846.;
8. Jiřiy inž. a spis., nar. 1855.; 5. ^an, prof.
a spis., nar. 1867. ; 5. Fr., žurn., nar. 1871. ;
8. Fr. Á.^ uěit. a spis., nar. 1880. Vz Ott.
XXIII. 726. nn.
Soukromničiti, vz Soukromovati.
Sonkromopodnikatelský. Nár. list 1903.
č. 347. 25.
SoukromopráTué. Nár. list 1904. é. 10.
13.
Soulad, u, m. Žij v s-dn s dobou, v které
jsi se narodil. Zr. U. Nov. 829.
Soulebec, bce, m., vz Sonhlavec.
SoumanXelka, y, f. Hlk. XI. 146.
Soumarný osel. Stan. L 37. Sr. Soumar.
Soumarstvo, a, n., Gebirgstrain. Vz Ott
XXIII. 729.
Soumésti, n. Tam dvoje a. Man. Od.
232.
Souměštan, a, m. AI. Svoboda. Lit L
750.
Soumraéina, y, f. Č. (Lit. II. 441.).
Soumračnik, motýl. Sr. Ott XXIV. 495*.
Soumraěný taj lesa. Zr. Let n. 53. —
S. poznáni (nejasné). Zr. Zabr. 79.
Sounes. Bylo jich (ryb v ohnontee) s.
= sůnos, že bylo nesnadno je unésti. Strn.
Poh. 61.
Sounohý. S. bezhlaví, acephaloBympns.
Ktt.
Sounoiec, žce» m., sympns. Ktt.
Souobéanstvo, a, n. Msn. Od. 123.
Soupelešnik, a, m. Nár. list 1884. ě. 345
Soupeřkyně, ě, f. Luž. Kv. I. 117. Sr.
Soupeřka.
Soupoael, ala, m. Msn. Od. 150.
Souprava, y» f. S. jídelní, postelni. Nár.
list 1903. č. 347. 18.
Soupřisežnik, a, m. = pomocnik v prUate.
Vz Ott XX. 708t>. Vi Přísežník.
Souputnice, e, f., vz Souputník.
Sourodný. S. láska (bratrfl). Skd. F. 137.
Sourostlik, a, m. = vr9tevuik. Nár. list
1884. é. 173., Tbz. V. 9. 61.
Souroži, n., das Geweihe. S. gazelli. Hol.
7 let IL 547.
Soused, rybník u J. Hradce. 1554. Uč.
spnl. 1903. Xni. 9.
Souseda. Baw. E. v. fi41.
SousedičkoYá. Věřte mi, paní s. S«.
XXI. 60.
Sousedky = dlaždice k dlážděni míst-
ností prostranníeh, méně pochůzných. KP. IX.
269.
Sousedský. S. zábava ženatých a vda-
ných v úterý po posvícení. Vz Vykl. Obn
262.
Soušek, sku, m. = mira obUi, tolik, ěeho
ěiověk denně spotřebuje. Něčího sonskn^se
dotknouti. Msn. Od. 283.
SousloTi, n. = skupina dvou nebo něko-
lika slov, již označujeme vzájemný vztah
dvou nebo několika představ. Vz Mna. fil.
X. 104.
Soustava. Vz Ott. XXIIL 732.
Soustrák, u, m. = valahký nůz. Litom.
62
SoustřediStě, e, n. Vz Ott XXHI. 737.
Soustřeďovad politika obchodni. Nár.
list 1903. č. 291. 21.
SoustřeďoTáni, n. Výrobní a. Nár. list
1904. é. 17. 17.
Soustruh dvojitý na obrábění, fíuonový
či údobný, samočinný ůdobný na řezáni
šroubů, GisholtAv, revolverový 8 vřetenem
vodícím, samočinný ku konickému otáéem\
šlapací. Vz KP. VH, 673, Ott XXHI. 787.
Soastrahárna — Spirovatí.
386
Soastraháma. Us Rgl.
SoustruhoTaci nástroj. Yz KP. Vn.
SÓnstruhoTáni, n. Sr. Ott. XXm. 740.
SoustražnietTÍ. Sr. Ott XXm. 741.
Soustražnik. Zánět kosti s-kA perleti,
conchiolinosteomyelitiB. Ktt.
^ Soustružny. &. lůžko (vysonstrahoTané).
Škod. II.' 63., 64., Od. 16. S. řemeslnik
(soustražnik). Msn. II. 61.
SousYaloTý. S. staženi, idiomnsknlSre
Contractnr. Ktt.
Soudek Jak., spis., nar. 1863. Sr. Ott.
XXIIL 741.
SouSka, y, f. = soui, DSk. Km. 27. 8i/uiky
= tuch/ kie$U. Ces. 1. Xn. 185.
Soutésný úval. Msn. II. 120.
Soutéž, e, f. Světová, umělecká, zahra-
niční s. Nár. list 1903. č. 134. 26., 277. 13.,
284. 21.
Soutěžní zdatnost Nár. list 1904. 210.
13.
Soutéžnost, i, f. Nár. list 1904. 6. 38.
17.
Soutěžný, 'hii, S. boj, kolbiště, podpora.
Nár. list 1908. «. 175. 17., 277. 13. a j.
Soutovarydsťvo, a, n. Msn. Od. 289.
Soutréi, n., les a Pacova, pole. Čes. 1.
XIV. 442., 440.
Soutribun, a, m. Slad. Gor. 176.
SouY&LOTíHký =z šUjného víku. — komu.
Msn. Od. 831.
SouTČti, n. Sr. Ott XXIII. 745. S. sou-
řadné misto podřadného. Přinesu je domfl,
budou se mi smát misto: přinesu-li je domů.
S. podřadné v podřeěi polnickém. Vz HoÍ.
Pol. 130.
Souvnouti od sonvati, lépe: sunouti.
Mš.
SouYOdi, n. =: thih vod. Sr. Ott XXIIÍ.
746.
SouTOZ, u, m. := cesta lesní, po níž se
dříví sváží. HruS. 159.
SouTrši, n. Výběžky s. Holb. I. 165.
Souvychovanka, y, f. Msn. Hym. 61.
Souznam, u, m. To jsou jen s-my (syno-
nyma). Vin. I. 22.
SouzTučka, y, f. druh hádanky.
Souzvuk, u, m. -=: dv€JKlá»ka. Kle. 22.
Souženosf. Chudina trpí s. Arch. XX.
331. Buď nám pomocníkem v naiich s-stech.
Cem. Z. 166. (1648.)
SoužlTuik, a, m. Ott XX. 727».
Sova, pták, Vz Ott. XXIII. 750. S., která
se usadí na hřeben střechy, zvěstuje, že se
tam brzy objeví červený kohout Že dům
vyhoH. Mtc. 1. 1897. Obr. 26. Mála (měla)
ta s. aj uši (říkají tlachalovi)? Mus. slov.
IV. 61. — S. Ant, báSQ., bibliothekář městské
knihovny pražské, nar. 1864. Vz FIS. Pis.
712., Zvon IV. 418., Ott. XXIII. 747., Zl.
Pr. XXI. 23., 226. a j.
Sovák, a, m. = manžel. V zloděj, mluvě.
Vz Sovka.
SoTiUy a, o=z9ovi, S. hlas. Jrsk. XIV.
69.
Sovka, y, f. = manSelka, V zloděj, mluvě.
Vz Sovák.
Kott: Dodatky k Setko-ném. tlornlka in.
Spáčil Augustin Jaroši., spis., Tob. 217. .
Spačil-Žeranovský Jan (P. S. Endonym)
žurnál, a básn., 1867.— 9./1. 1905. Sr. Nár.
list. 1905. 10. 2. a jiné listy z téže doby.
Ott XXIII. 763., Zl. Pr. XXII. 166. s podob.,
Máj III. 284.
Spačný = kdo te rád 9páH. Hoě. Pol. I.
142.
Spadeky dku, m. == res. S. přišel na obilí.
Val. Čes. 1. X. 468.
Spaditý. Tepal se rukama s-týmanasvá
bedra. Msn. II. 267.
Spádnik, u, m. = z6má. V zloděj, mluvě.
Spadnuti = Bpadnouti. Miil. 33.
Spadnutý. S. ovoce, plot Lept-, spadlý.
Mš.
SpadoTati, vz Spadnouti. Nikdy list ne-
spadlý e. Luc. 64.
Spah, a, m. = turecky vojin, Tbz. V. 6. 9.
Spahltlť = 9hluui. Slov. XXII. 489.
Spi^ struna, ě, f. = špiHma, Spišsky.
Sbor. slov. 1901. 83.
Spála. S. krvavá, scarlatina petechialis
s. haemorrhagica, haemorrhagischer Schar-
lach, kusá, rudimentfirer Sch., sdělná, epide-
mischer Sch.; zvrat opětné onemocnění
spálou, Scharlachrecidive ; s. bez osntiny,
s. sine ezanthemate. Ktt.
Spálení, popálení. Vz Ott XXIII. 757.
Spálinee, nce, m., rybník u Rychem-
burku. Jrsk. Pov. 26.
SpalničkoTý. 8. skvrny, Masernflecke.
Zánét krku s-vý, angína morbillosa. Ktt Sr.
Ott XXIII. 766.
Spalničky, morbilli (bezsilné, asthenici,
prosté, obyčejné, zánětlivé, sjnochales, mor-
billi erethitid). Ktt Sr. Ott XXní. 768.
SpaloTá K., spis.
Spalováni mrtvol. Ott XXIII. 769.
SpaloYO, n. zi: lůiko ; 9parU, Jdi do s-va.
Hauer 14. Sr. Spalov.
Spálový. S. červeň (nach spálový), Schar-
lachr6the, jed (s. nákaza), Scharlachconta-
gium ; zánět kloubu s-vý, polyarthritis scar-
latinosa. Ktt
Spánek jest nejsilnějším lékem churavce.
Tbz. I. 80. Smrtelný s. (tvrdý, omámeni),
carus. Ktt Sr. o sp^ku Ott. XXIII. 763.
Spaněti z=%pyUia, Chč. S. II. 1421^.
Spáni, n. Štěstí, že chudí mají s. Hlk. V.
47. Má s. jako na vodě (lehce se probudí).
Rais. Lep. 426. Sr. Spánek.
Spanilotvámý duch. Hněvk. (Lit II.
870.
Spanilouéký = vtlmi ipanUj. S. pacholík.
Kká. Sión. II. 124.
Spánkodobý pohyb listA. Vstnk. XIII.
788. Sr. Spankodobný v VIL 743.
SpánliTka, y, f. Rkp. lék. Ihr. 86*.
Spanlivý, vz Neprobyšúcný.
Spařený. S. nebo napařená souhláska
(měkká). Kosa.
Sparisko, a, n. Sr. násl. Výparina.
Spářiti koho s kým : koně s koněm =
do páru spojiti. Čes. 1. XIII. 76.
Spáronosný. S. stropy bez nosičA. Nár.
list 1903. č. 141. 16.
Spárovati = dilaU umílé tpáry (v stavi*
telství). Vz Ott XXIiL 772.
26
386
SparteÍD — Spina.
Spartein, u, m., roBtlinný alkaloid. Vz Ott.
XXlir. 779.
Spartikovati něeo. Zvon IV. 290.
Spas, n, m. = tptueni, hosanna. Spas syna
Davidovo. Pat Zim. 19l>36.
Spaseni, n. V mravnosti, prici a vědění
jest naie s. Brt. Čit. XVI.
Spasenstvi, n. Radovati se bndem s.
tvémn, in salotari tno. Ž. pas. 19.6., 20. 1.,
20. 6. (Mi.).
Spasiti, abs. Takovi skutkové neobli-
vnji ani spasnjf. Chč. S. L 184b. _ co =
rotbiU, Také v Jičině. List fil. 1902. 252.
Spasný. Při spasných bozieh. Zr. Nekl.
124.
Spasodáree, e, m. Msn. II. 291.
Spasonoš, e, m. = Hermes. Msn. Od. 851.
Spáti. Kdo spí, obědvá. Vrch. Mně. L
99. —Jak. Spatně bychom spali, kdybychom
měli podniky pod hlavou, nebo pehnn na
sobě rozparkem na vrch obrácenou. Mtc. 1.
1897. Obr. 68. Spal jako skála (pevně, ani
sebou nehnul). Zvon 11. 104. Spal jako snop.
Čes. 1. XU. 807. —Jak dlonho. Je^li jasno,
záhy vstávej, pakli mraěno, déle spávej.
Lit. list XIX. 819.
Spátrati = vypátrati. Hoi. Pol. IL 158.
SpatroTaé, e, m. specnlator. Pror. olom.
165« 2.
Spatmnk, u, m. Dou (jdou) na s. (ohledy).
Dik. Km. 84.
Spatzier Jan, spis. Sr. Sláma. Put. 511.
Spavice, e, f., sopor, tvrdý spánek. Ktt.
SpavicoTý. S. sklesnutí, kataphorisch. Ktt
Spavo. Bylo jí chvilkami s. Krkoni. Ne-
ěásek.
SpaTost, i, f , somnolentia, sopor, stupor,
Schlafsucht. Ktt
Spavý = 09patý, S. duch. Ghé. S. I dOi>.
SpeceroTka, y, f., ručnice. Yz Ott. XVIII.
781.
Speeiallsace, e, f., z lat S. bankovních
bilancí. Nár. list 1908. ě. 222. 17.
Specialista, v, m. Nár. list. 1903. ě. 144. 8.
Specielni, lépe: speciální (lat. specialis).
Speeifiéně domácí věc. Nár. list 1904.
349. 13.
Spěčky (spieěky). Císaře ve spěčky
udáví. Pass. Kr. 129i>.
Spěch, u, m. =1 prospěch. Day jim, Bože,
spyech. 1416. Rozpr. fil. 108.
Spěchati. Kdo spěchá, před časem se-
stáme. Nár. list 1904. 16. 8.
Spěchy. Na koně jsem s. vsed (na po-
spěch). Us.
Špitat se = ptáti fs. Suiice. List fil.
1902. 252.
Speklosf, i, f., vz Speklý. Mi.
Spektrometr =: nástroj k určování úhlů.
Vz Ott. XXIII. 787.
Spektroskop, u, m. Ott. XXm 787.
Spektrum, a, n. Vz Ott XXin. 788.
Spekulační chance, klika, koupě, papíry,
podnikatel. Nár. list 1898. č. 135. 6., 1903.
č. 305. 2. a 21., Č. 161. 13. atd.
Spekulativni věda. která se zakládá na
pfemýilení. Krec. 4.
Spelunka, y, t. =ije$kyně, Baw. B. v. 10>.
Spěnačka, y, f. = 1. •péiuiei koif.nieáuíh
kopytnikfi kost mezi kloubem spěnacim i
kopy tni m; 2. 9pinák, 9pÍnadlo, tpinka. Vs
Ott. XXin. 792.
Speřiti se s kým = •eprati. Baw. J. v.
1955.
Sperlený. S. rosa, Kvap. Lib. 66., mok.
Tomsa.
Spéry s sfaery duiennosti a stanlivosti
= místa, v nichž každý živel se pohyboval,
maje v nich stálosti potud, pokud nebyl
jiným živlem z nich vytlačen. Zach. Test.
150.
Spěš, spěSe = rydílě. Baw. £. v. 138.,
1292., J. v. 611., T. v. 868. a j.
Spěšiti z= »piehíUi. Baw. £. v. 3084.
Spěšný, ^eni dobré s-né dílo. Frant
48. 2.
Spetierum = ívdřno9t hmoty. Zacb. Test.
150.
Spětif se =: BopTůf »a natad v chMň,
vzepřUi 96. Koň sa zpetil. Slov. Phfd. XXIY.
542.
SpěTák = řebHk. V zloděj, mluvě. Čes. 1.
XI. 141.
Spevárka, y, f. =: Mpieaíka. Liptov. Sbor.
slov. IX. 43.
SpeTka, y, f. = p{9eii. Orava. Sb. si. 1901.
178.
Spěž. Sr. Spiež.
Sphaerometr, u, m. (o-^ai^a, koule t
^ít^ov) = přístroj sloužící k měření koule
(jejího poloměru atd.^. Vz Strh. Mech. 43.
Spiečky, vz předcnáz. spěčky.
Spielitl =z 9p9chati, zastar. Pel. XXID.
Spiess Bedř. Vil, prof. a spis. 2./L 1842.
až 17./4. 1908. Sr. Čes. 1. XH. 397., Lit L
933., Alm. XIV. 138.— 143., Ott XXIU. 809.,
Zvon III. 436., Nár. list 1903. č. 106. odp.
a jině listy z též doby.
Spieše, vz Spíie.
Spiešek, iku, m. = ipidlatá, dřevena ho-
molička, ktorá teniím koncom zvrtá sa po
zemi, keď ju neprestajne malým bičíkom
iyihá a tak v ustaviČnom pohybe udržuje.
Čas. mns. V. 19. Sr. Káča.
Spleti, vz Spíti.
Spiei =: tp^, není něm. Messin^ (dle
Loosa), nýbrž Bronze. Sb. si. 1901. 160.
Spiežovec, vce, m. = Mvon ste tpídíe nli^.
Sb. si. 1901. 160.
Spíchnout = zradiíL Y zloděj, mluvě. Sr.
Proitumfovat
Spíchnuto = prowrůxeno, V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XL 141.
Spiklenecký život Stan. n. 324.
Spiklenstvi, n. S. proti řádu nynějšímu.
Pror. 1886. č. 22.
Spiknutý =: snifiiý. V zloděj, mluvě.
Spilavý dopis. Nár. list 1902. č. 130. 2.
Spilka, y, f. = sklepní místnost na
mladinu s dobrou ventilaci, náležitou dlaž-
bou a možno-li, natřená smaltovou barvou.
Ott. XIX. 820b. .. s. Frant., hnd. sklad.
Zl. Pr. XXI. 240. i s podobz.
Spilman, a, m., mimus. Žakéři neb s-ni.
Milí. 84«.
Spina Arnold. Vz Ott XXIIL 810., díl
VU. 746.
Spinadlko — Spojivkový.
887
Spinadlko, a, d. = 9pinadlo^ tpona, 1512.
Arch. XIX. 90.
Spiněiékati = spinkati. Dik. Km. 54.
Spinely u, m., nerost. Sr. Ott. XXIII. 813.
Spinety Q, m., vlas. spineíto = zasta-
ralý drah kláyira. Vz Ott. XXIII. 813.
Spiritismus, ipiritualiwíuě. Vz Ott. XXIIL
821.
Spirk Ant. Vz Ott. XXIII. 823., dil VE.
747.
Spisar Kar., spisov.
Spi§ÍTý = spasný. Jest spravedlÍYo a spi-
sivo. Kar. 89.
Spisniřka (!) = tobolka na spisy. Pohl.
Spisný = pisůmnj. Nemohl nic s-ného
ukázat. 1717. Mtc. 1903. 16.
Spisoskladatel, e, m., chybně m.: spi-
sovatel. Pohl.
Spidcjc = spOů. Dik. Km. 48.
Spidcji = spUe. Čerň. Z. 269.
Spidek, iko, m. = kabela, tobolka. Vyta-
hoval papíry z spiikn n. kabely. Svétz.
1890. 459.
Spiditi. Alx. B. M. 61., Výb. I. 152.
Spitec, tce, m. = Hovék spUý. Tbz. V.
9. 149.
Spiti = ffypiti. Baw. Ar. y. 2609. Co sem
snédl a spil. Arch. XX. 176.
Spitý Jak. S. ani (jako) slon, žríeba, mo-
tolica, &ijka, čap (čep), hoviadko, teliatko.
Phld. XXIV. 341.
Spitzer Jan Vác, č. mal. 1711.— 1774.
Sr. Ott XXUI. 826.
Spitzner VácL, č. přirodozp., nar. 1852.
Sr. Ott XXIII. 826.
Spjatý éim: řetězí. Us. — Jak. Rys na
zadnieh nohách vzhůrn s. Koll. Her. I. 146.
Splákati. — eo odknd. Své hříchy
8 sebe s. Mat. 6. si. 1. Sr. Spláchnontí.
Splaškový, Spttlicht-, 8. vody, Pokr.
1885. č. 337., kanalisace. Vstnk. Xm. 887.
Splátanina, y, f. S. z mnohých nářečí.
Gzam. Slov. 189.
Splatiti =z slátati. -- co čim. Pravda
pravů žebrotu z cizích knih s. GhČ. S. I.
99b.
Splátkář, e, m. = kdo knpnje na splátky.
Us.
Splav = prám, vor. Baw. Ar. v. 4083.,
4027. — S. kmhový BidlAv, sinns circu-
laris Ridlei; svod splavů lebečnich, con-
flaens sinnnm. Ktt. Věncový s. srdeční, sinns
coronarias cordis. Ott XXIII. 993*.
Splávkový. 8. 2elezo a jeho výroba. Vz
KP. X. 155.
Spletánek, nkn, m. = eop. Domžl. Čes.
1. Xn. 383.
Spletee, e, m. 8. rohoží. Fel. 152.
Spletenee, nce, m., Plnmsack. Us. Bgl.
Spletenifité, é, n. S. Stol v dole. Zl. Pr.
XXn. 157.
Spletieha, y, f. = pleticha. UdělaKs
velkon s-chn, Verwirmng. Svez. 1895. 15.
Wtr.
Spleyáéek, čku, m. = oiatka. Samava.
Spliskati co. Velikou kniha s. (zbytečně
stlonci). Fel. 5.
SpUk, ě, f. S. slibů =: splnfni. Slov. Sbor.
čes. 55.
Splnoletiti koho. Již. Č. Nár. sbor. VIU.
19.
SploSténi, n. S. země. Strh. Mech. 350.,
343.
Splstěný. S. látka. Rgl.
Splusnélý. Borák, je tam celý s. (ne-
SfastDý?} 81ez. Vyhl. H. 295.
Splúti, vz Sploati.
Splynatosl, i, f. Výron krve v hrudník
s- stí jeho, haematopnenmotborax. Ktt.
Splýváni, n. S. samohlásek. Král. Metr.
52.
Splýravč. Koruny (stromů) s. černaly.
Zvon n. 24.
Splývavý choroS (honba). Ott XX. 190.
Spoétat = spoiisH. Kbrl. Džl. 16.
Spoď, i, f. S. lodi, Kiel. Nár. list 1897.
č. 320.
Spodagrystský. XVni. stol. Ces. 1. XII.
11.
Spodenky = drah vodních kol ve mlý-
ně; S. » kola bedněná. Táb. Čes. 1. XI.
60.
Spodina, y, f. = dno u truhly. Hauer 14.
Spodi-um, a, n. = úhU z kosti. Sr. Ott.
XXin. 830.
Spodkovitý = tuhj, sporý, silný, Bavaliíý.
Kdyně. Rgl.
Spodnaéky, pl., f. = spodky. Hauer 14.
Sr. Spodňáky.
Spodňáky, vz Podzuvky.
Spodniee pfldy. Mns. Od. 130.
Spodnik, u, m. S. kosy. Vz Božefi.
Spodoba. Přijel párem koňma: Umřel
sešlosti věkem : Při slunci západu. Kit Lid.
7. Sr. Ott. XXIII. 831. 8. pádů (ve větě)
v podřečí polnickém. Vz Hoě. Pol. I. 126.
Spodobrvnatý nálevnik, hypotricha. Ott
XVIII. 809.
Spodtinati eo. Kom. Did. 3.
Spodumen, u, m., nerost Vz Vstnk. XI.
838.
Spoj, e, m. = wójsmnost Kle. (List fil,
1905. 246.).
Spojeně = v jednotě. S. se v duchu
ustaviti s vuolí bozi. Chč. S. I. 35^.
Spojenectví, n. Gelni s. Nár. list. 1904.
č. 38. 17.
Spojenstvo, a, n. S. lidi řemeslných.
Mus. 1904. 220.
Spojený. S. státy. Vz Ott XXIIL
Spojidati co. Stern. Poh. 63.
Spojiti se čemu. Neroďte se spojovati
činům bezplodným. £v. olom. XXX.
Spojitlivý (!) zpAsob =z spojovací, kon-
junktiv. 1775. Sr. Bílý Obr. 77.
Spojivka, y, f. Zánět spoji vky, ophthal-
mia (dnavý, hostcový, o. arthritica, conjuncti-
vitis arthritica, katarrhový, o. catarrhalis,
conj. cat, příjičný, syphilitica, osutinový,
puBtularis s. exanthematica). Ktt
Spojivkorohovkový zánět krtičnatých,
keratoconjunctivitis scrophulosa ; s. zánět
mízní liSejový, k. lymphatica eczematosa.
Ktt.
Spojivkový. Sdělní zánět spojivkový,
ophthalmia, conjunctivitis contagiosa. Ktt
25*
388
Spojivo — Sponeednle.
Spojivo, a, n. S-va = látkv oěco spo-
jnjfci: malta, cementy, tmely, klih atd. Yz
KP. IX. 273. nn.
Spojka. Železné spojky při stavbách:
skoba, zedni kleStě atd. Yz £P. IX. 286.
S., Eappelung, svora (kotoučová, objimková
[či válcová, misková], a) pevná, h) hybná
[zubová, kionbová], e) výsuvná či zubová,
iřecf Či konická, vyrovnávací). Ott. XXI.
882. — S. conjunktio. S. v podřečí pol-
nickém. Yz HoS. Pol. I. 113., 133. 8. te
opakuje: Tu mi v to vpadl a sstavil mi to
a toho mi praviti nechce, Půh. ol. III. 623.
Pobrali mi koflík a Čéii i peníze, rukávy
a čepce a hedvábníky a álojíře a jiné
věci. Ib. 662. Yezmi róži a ňatlatu a fiolu
a balián. Lék. B. 191.
Spojma, y, f. = ndíř. Bydž. ESC. Lid. 5.
Spojnični hlava, der Knppelstangenkopf.
Jind. 77.
Spokoj enecy nce, m. Čes. 1. XI. 69.
Spolčováni, n., associace. Yz Ott XXI.
886.
Společenstevni kapitál, organisace, ruch.
Nár. list 1903. č. 131. 9., 1904. 22. 4., 1905.
I. 17.
Společenstvo, a, n. Jednota českých
hospodářských s-stev; s. zemské, řemesl-
nické, obilní, mlékařské, úvěrní atd. Nár.
list 1903. Č. 284. 22., č. 270, 21., 1904. č.
80. 2. atd.
Spoleénosf. Sr. Ott XXIIL 890.
Společnostni jmění. Nár. list 1903. č.
114. 17., Ott XXIIL 889.
Spolehly Teč. Vepř v sílu s-lý. Msn.
II. 238.
Spolek. Po spolku = spolu. Baw. Ar.
v. 3838. Také se ze spolka (společně) zjed-
nali v pýše. Chč. S. I. 32i>. -- S., vz Ott
XXIIL 893. Radiej by som sa s čertom
voziu (vozil), ako s tebou mau (měl) spolky.
Mus. slov. lY. 79. — S. = atupek, Gttter-
gemeinschaft Yz Arch. XIX. 663. nn.
Spoletný. S. orlice. Linda.
Spolitedlný. 1585. Uč. spol. 1902. 23.
Spolizaná. Měl s-nou. Us. Hoch. 130.
Spolkař, e, m., Yereinsmeier. Nár. list.
ISbb. č. 54.
Spolkařeniy n., Yereinsmeierei. Nár. list
1885. č. 54., Mus. 1904. 360.
Spolkovědný, sociologický. S. pokus.
Dk.
Spolnč = spoUíM, S. něco Činiti. Eká.
Sión. I. 132. 8. se chrániti. Ib. II. 41.
Spolný. To všem bylo spolno (společné).
8. zásoba. Kká. Sión I. 128.
Spolubratrstro, a, n. Litomyšl, kn. záp.
z r. 1454. Wtr.
Spolncititi, mitfdhlen. — eo s kým.
Pokr. 1885. č. 331.
Spolučien, a, m. Tk. XIL 398.
Spolučlověk, a, m. 1518. Arch. XIX. 381.
Spoludědična, y, f. Hus. Šal. 91^.
Spoluditě, ěte, n. Hlk. X. 267.
Spoludržený = nerozbihajlel #0. Lék. A.
14b. 1.
Spoladůstojnik, a, m. Emin 230.
Spolnevangelici. Kom. Ces. 283.
Spoluherec, herce, m. Hlk. YL 298.
Spoluhřich, u, m. zz wdjemni hHeh.
Pán dal se na kříži zavěsiti pro jich s-cby.
Chč. 8. n. 261b.
Spoluklášternik, a, m. Mtc. 1. 1873.
3. 89.
Spolukoupiti co 8 kým. Arch. XXL 493.
Spolukrajenin, a, m. Pror. ol. 101*. 2.
Spolukvasitel, e, m. Faust 151.
Spolulandfirydíiik, a, m. Arch. XX. 30.
Spolulezec, zce, m. Tk. Pam. I. 172.
Spolaméšténin, a, m. Hus. Post. 64b.
SpolanáJemnietTO, a, n. Změny v s-tvu.
Tk. Pam. I. 169.
Spolun^Jemiiik, a, m. Rais. Lid. 90.
Spolupadélatelstvi, n. Yiniti někoho ze
sp. Osv. 1896. 732.
Spolaporučenstri, n. Arch. XXYII. 196.
Spolupoutnice, e, f. Msn. Od. 73.
SpolupraeoynictTÍ, n. Osv. 1896. 1029.,
Nár. list. 1903. č. 347. 13.
Spolapracovnictvo, a, n. Uch. Kv. 174.
Spolupřebyvatel, e, m. Wtr. exc.
Spolurádce, e, m. Msn. 11. 29.
Spolurodák, a, m. Sbor. čes. 31.
Spolasjednoceiii, n. Fel. 49.
Spolusluha, y, m. Hus. Post 178*.
Spolaspiklec, kelce, m., conjuratus.
Křížek. Slov. Sr. Spoluspiklenec.
Spoluspisoyatel, e, m. Krok. I. a. 9.
Spoluspisovatelstro, a, n. Krok. I. a. 9.
SpoluspodstatňoTáni něčeho. Kom. Ces.
208.
Spolu§tolitL Chč. S. IL 240>.
Spolustřeleo, Ice, m. Wtr. Min. 124.
Spolušeptáni, n., confabnlatio. Rostl,
drk. 193«.
Spoludkolnik, a, m. s 9polt£dk, Fryčaj.
1813.
Spolutchán, a, m. Kubl. 226.
Spolutovaryšství, n. Chč. S. I. 108».
Spolutrpitel, e, m. Sbor. čes. 17.
Spolutvor, a, m. Zr. Let lY. 153., Mus.
1843. 399.
Spolutvůrce, e, m. Lit. I. 846.
Spolutvůrci duch. Osv. 1896. 729.
Spoluvédomý. Tk. XIL 200. — čeho.
Kubl. 183.
SpoiuYéřiti = důvěřowUi. Chč. S. H.
245«.
Spoluvinniee, e, f. Zr. Let IV. 77.
SoluTinnictvi, n Nár. list 1902. & 122. 1.
Spoluvlastenee, nce, m. 1618. Hrubý. 226.
SpoiuTolitel, e, m. Pokr. 1886. č. 23.
Spoluvyznavač, e, m. Fel. 113.
Spolužalovaný. Ott. ňíz. IIL 21.
Spomahač, e, m., adjutor. Rozk. P. 1129.
Spomenút, vz Spomenouti.
Spomněti. To mohu s., což . . . Alx. Y.
897. Sr. Zpomněti.
Spomoci komu čeko. Spomáhajice jim
zlého v lahodnostech. Chč. S. IL 142b.
Spomocný komu čeho. Baw. T. v. 4.
Spomožitel, e, m. Zk. Ml. 380.
Spomožnik, a, m. Zk. Ml.
Spon, u, m. = vazba vazenic lesnicb.
S. hustý, řídký. Yz Ott XXEL 896.
Sponcedule, e. f. = vyí^mi p&vinnattL
8. kantora slapského. 1754. Smích, a Zbraal.
502.
Spondili*nm — Sprva.
889
Spondili-um, a, n. S. alludelu = misto,
kde 86 SQblimát Dsazoval, dao čijvnitřek.
Zach. Test .82., 150.
Sponka, 'y, f. Mam. A 201>. 8r. Spona,
Ott. XXIII.:899.
Spontánnost, i, f. = tamovolnoit. Čad.
114
1. Spor, a, o, vz Sporý.
2. Spor, n, m. Sr. Ott XXIII. 899.
Sporádni == boty. V zloděj, mlnvě.
Sporák, n, m. = tporoki-h. Sr. Ott XX 1X1.
900.
Spoře, plenÍMime. Robů přeplně a s.
skropeDý. Pat Jer. 22. 20.
Spořitelna poitovnf. Yz Ott XX. 819.
O p. vflbec Sr. Ott XXIII. 904.
Spořiti = rozhojňovati. Lid jich lakom-
ství spoří. Chč. S. II. 203». Lépe dobře s.
neSli mnoho robiti. Lit list XIX. 318. Sr.
Šetřiti.
SporomluYný = malomluvnj. K. Tůma.
Ale 8. je naopak mnohomluvný, Sr. Sporý.
SportOTnl hry, klnb. Nir. list 1903. č.
154. 13., é. 250. 17.. č. 94. 13.
Sporý. V zimě jest mokré dříví daleko
spořejší (déle hoH). Frant 10. 25.
Sporýš, e, m. =r vrabčí rdesno. Slez.
Čes. 1. XIII. 110.
Spófloba s okdxaloit. Baw. Ar. v. 5408.
SpÓBobné, vz Způsobně. Mam. F. 87*. 2.
Spotřební daů. Nár. list. 1908. č. 284.
31. 8r. Spotřebný.
Spotvořenosf, i, f. Mtc. 1. 1893. 6. 109.
Spotrořile něco o někom povídati. Fel.
11.
Spotvořiti eo komu. Koňům kravské
rohy sřil (ndělal). Fanst 112.
Sponcblantice, e, f. = «poticft2«, plané
Jablko, Dik. Em. 41.
Spoueble, e, n., vz Spouchlantice. Dšk.
Km. 41.
Spontanee, nce, m. Jrsk. XII. 145., Tbz
V. 9. 93.
Spontanosť, i, f. Čch. Kv. 150., Vlč. Lit
II. 2. 4.
Sprahnonti nač čím. Byl by (horkostí)
na popel sprahnnl (se vysnSil). Fanst ^ 83.
SpI^Sať =z doproiovati te, dovolávati te
Boha Mvl, proti nikomu, Val. Ces. 1. X. 472.,
XU. 44.
Sprašná, é, f. = ponledni den dráni péhi,
Ledenice. List fil. 1902. 252.
SprašoYáni (opylování) umělé = pře-
náSení pyln květn na blizna květu jiného.
Vz Ott XXIIL 910.
Spra§OTati se. Sprašuje se = padá
drobný sníh, poprašek. Hoš. Pol. I. 142.
Spratek, tka, m. = */a6ý, Mttateini ilovik.
Litom. 75. — S., tku, m. = zelend slupka
ořechu. Ořech se musí sázet se vším sprat-
kem. Úbočí. Rgl.
Spratoudatý. S. čepice = přílišná zna-
mení na č, S, i. Hanka. Lit I. 695.
Správa starší doby. Vz Arch. XIX. 600.
nn.
Správee již od XVL stol. Sr. Správce,
Svatokrádce.
SpraTedlnosl Chudí af nehledají spra-
yedhiosti, neroste pro ně. Zr. Strat 81.
Spravednosf, i, f. Ž. pod. 64. 5.
Spravedný. Ž. pod.
Spraviti eo: oheň (udělati). Slov. Sbor.
čes. 87. — co pro koho : Iftžko pro mrtvolu
(upraviti). Sbor. Nár. sbor. 1902. 7. — se.
Spravoval se, ie spí (dělal, jakoby spal).
Val. Nár. sbor. VHI. 87.
Správková Eda, nar. 1872., klavírní
virtuoska.. Vz Ott XXIII. 911.
Správni. NejvyšSí soudní tribunál správní.
Nár. list. 1904. 196. 6.
Spražnovati = thrahovaH na jaH krtiny.
Také jihočes. List fil. 1902. 252. S. seno
= ěklizeti. Dík. Em. 54.
Sprček, čka, m. = polni vrabec. Č. Třeb.
Čes. 1. XI. 36.
Spréený = potrhlý. Jsi s. jako švec.
Mor. Čes. 1. XIV. 22á.
Spředný. 8. mocnosti = epředené, epře-
$ené. Eká. Sión II. 153.
Spřežka čím se liší od složeniny. Vz
List fil. XXIX. 139. S. : jméno s jménem :
pajmáma (paní máma); příslovka a jméno
nebo jiné slovo neohebné : erchovado, ne-
mluva; imperativ a jméno n. zájmeno n.
příslovce: trapihlav, třeštipuška, bervšecko;
s. číslovková: pětpeněžka, dvouŠestník. Vz
Dšk. Km. 51.
Spřežkový pravopis, ve kterém se spo-
jovaly dvě až tři litery a ve kterém zna-
menali spřežkami české hlásky zvláštní na
př. hlásku i spřežkami: cz, ch, chz. Vz
List fil. 1902. 418.
Sprcha = déit, Hauer 14.
Sprchaly odkud. List (se stromu) s-lý.
Zub. Még 18.
Sprievoděi = pr&vodčl. Slov. Gzam. Slov.
225.
Springer Jos., nar. 1870., knihkupec
a nakladatel. Vz Ott XXIIL 915.
Sprisahanie, n. = epiknuti. Slov. Sbor.
čes. 34.
Sprodati = rozprodati, S. maso. 1607.
Mtc. 1903. 253.
Sprostaňa, ě. m. = eproHdk, Slov. PhTd.
XXLV. 481. Sr. Sprostan v III. 595., Spro-
sťant
Sprosfant, a, m. = sprották, Kbrl. Džl.
15.
Sprostavý člověk 1= ponikud eproHý,
Deštná. Mš.
Sprostina, y, f. =z počátky pleteni na
krosienkdch, Nár. sbor. 1901. 4.
Sprostomluvnosf, i, f. 1728. Hrubý. 257.
Sprostředkovaně něco zabrati (nepřímo).
Čad. 82.
Sprostředkovatelna, y, f. P. práce. Kár.
list 1903. č. 88. 18. Sr. Ott XXIII. 916.
Sprostředkovatelský úkol. Lit. II. 4.
Sprostředkovati co. Hojnost drah s je
spojení všech větších měst Stačí: spojuje.
Mš.
Sprostý. S-mu sa musí rozum do hlavy
vbíjat palicou. Rizn. 64. Pře sprosté reČi
přijdeš do seči. Sbor. slov. VIII. 87.
Sprstenkovati se = pří zasnoubení-se
prsteny si vyměniti. Sbor. slov. VII. 111.
Sprvu, vz Zprvu, primo. Milí. 126*.
890
Spnohřetl — Srdečnik.
Spuchřeti jak: na prach. Man. Hym.
14.
SpnntoTáni = vzpoura, S. činiti. Frant.
81. 24.
Sparný Jak., spis. Tob. 217.
• Spusta, y, f. =: vjtrinost, povyk, Val.
Čes. 1. XI. 879.
Spústek, stkn, m. = $puUli mUto, Sb. si.
1901. 156.
Spustily = ěptaiini. S. vlasy. Mi.
Spastiti eo: bradu. 1571. Lépo než:
Nechat si vousy růst (stát). Mtc. 1901. 888.
— co komu. = odpustiti. By mu hněv
ráčil s. Baw. Ar. v. 5701.
Spu§lný břeh, relictum litus. 61. roudn.
40^. Snad m.: spustlý. Mš.
8^uaitoYBÍ=zxpu9tohti, Val. Čes. I. XI.
879.
Spnščaný. S-ne máslo =převařené. Opava.
Sb. D. 59.
Spufifadlo ručnice. Ott XX. 1017., XXII.
53b.
Spuštěný == tpusai. S. kluk. Rais. Sir.
118.
Spatrifikovati, z lat S. materii = oUštiti.
Zach. Test. 20.
Spúzeti, vz Spuditi. — koho odkud. Jeni
koho s dddinice spúzí. Hrad. 116^.
Sráč, e, m,zz»áckod. Pořád sráčem há-
zeti (mluviti pořád o sráči, o hovně). Us.
Sranda, vz Ohnice, rostl.
Sralpatai y, m. = bcjdený Slovik, Šumava.
Rgl.
Srátat eo = tpoHtaH, Slov. Čes. 1. Xn.
415.
Sraz, u, m. S. trámu rovný, šikmý (při
stavbách). Vz KP. IX. 284.
Sraziti eo komu. A tu summu mu srazil,
když jest s nim počet učinil. 1512. Arch.
XIX. 84.
Srazky, pl., {.:=$kdfy ae šráSejM. Msn
Od. 181.
Srážeč, e, m. S. par (condensator). KP.
X 119.
Srážka. O s-kách páry. Vz Vstnk. Xm.
686.
Srážlitosf, i, f. S. krve v těle, inopezia.
Ktt
Srb-Debmov Jos., hnd. spis. 1836. —
1/9. 1904. Vz Nár. list 1904. 242. 2., Zvon
IV. 716. — Srb Adolf, žum , nar. 1850. —
S. Vlád. Dr.^ advok., starosta Prahy, nar.
1856. — S. Jan, spis., nar. 1862. — S.
Eduard, spis., nar. 1868. Vz Ott. XX?II.
923.
Srbeeký vz Bakalář-Srbeeký, farář,
spis. Vz Ott. XXIII. 923.
Srbený Fr., spis., nar. 1848. Vz Ott.
XXIII. 926.
Srbík Fr., spis., dvorní rada, 1807. —
1897. Vz Ott. XXIII. 926.
Srbism-as, n, m. Lit. I. 676.
Srbová Anna (Věnc. Lužická), spis,, nar.
1886. Vz Ott XXIII. 925.
Sreovka, y, f., rostl. Vz Srdcovka zde.
Srčeti nač. A proto jest na mne srčel
a se hněval. Arch. XXI. 417.
Srčiyý let člunku. Bais. Koř. 80.
Srčkový či proudivý apparat EP. X.
121> 122.
Srdee. Srv. Ott. XXIII. 992. nn. Jeho
choroby. Ib. 993. Co sa oku páči, to i srdce
tlači. Sbor. slov. VUI. 85. Zůstali chladni
až do srdce Qest dle MS. asi nečeská frase).
Vyplníš bezedné jámy, ale s. lidské jak to
vyplnfS? Zr. Kom. 36. S. srdci návěsti
dává (láska); Jrsk. IX. 217. Odpomj^
jest mi, kdo kryje v srdci jiné, a jiné
zase ústy pronáSl. Škod. 11*. 174. Vdovec
je svobodný jen po jedné straně, za půl
srdce. Pittn. U Buř. 58. Se srdcem divno
hrát, tu chce jit, tu chce stát; hned sladce
zafuká a zas div nepuká. Rais. Sir. 159.
Co nie zpod srdca, to nie ku srdcn (o ma-
ceSe). Mus. slov. VI. 27. Buď jak baď,
mému srdci nelze vodtud. 1599. Mus. 1905.
299. Přiložil k tomu srdce = nvěřil tomu.
floS. Pol. I. 142.
Srdeejatný. S. bolest, of. v Pal. Záp.
II. 58.
Srdeejimayý hlas. Zr. Fant pov. 19.
Srdeeiomné křičeti. Emin. 140. Sr. Srdce-
lomný.
SídeepotěSný. S. hostina. Škod. ll\ 167.
Srideeryvý. S. tra^^ka jeho pádu. Mna.
1901. 344. Sr. Srdceryvný v II. Přisp. 308.
SrdeoTka (srdečnik), dicentra spectabilis:
láska (hořící, ohnivá, plamenná), srdoovka,
srdečko, srdéčko, srdečnik, srdíčka, srdíčko.
Vz Čes. 1. XIV. 223. - S = pH křiženi
kolejnic ten díl, v němž se kolejnice k sobě
připojují, aby tvořily jakýsi klín, Herzstfick.
Vz Ott. XXIII. 996.
SrdeoTzduelioyý, kardiopneumatiseb.
Srdéčko, trdiiko, irdůíka, trdiéka^ vz
Srdcovka (zde).
SrdéčkoTitý. S. taSka (na střechu). KP.
IX. 160.
Srdéčkový. S. taSka (na střechu). KP.
IX. 161.
Srdeční. Nepravidelná Činnost s., děli-
rinm cordis; porucha vyrovnání při s-Čnich
chorobách, asystolia; zánět svalstva s ho,
myocarditis,Herzfleischentztindung(čá8teěný,
partialis, dužnicový, parenchvmatosa* po-
vSechný, universalis, vleklý, chronica, vme-
zeřený, hnisavý, interstitíalis purulenta). Ktt.
Srdečniee, e, f. =: přivodice, Pnlsader,
aorta. Lépe: tepna. Čad. 13. S. = tepns,
která vyvádí ze srdce do těla zdrojnon &li
arteriální krev. Vz Ott XXIII. 996.
Srdečnička, y, f. = lichotný název ženy =
žena srdečná a srdci milá. Baw. Ar. v. 104.,
278 a j.
Srdečnik, u, m., rostl. Vz Srdcovka zde.
— S. Srosteni s-ku, Pericardialverwachsung,
synechia pericardii ; výlev, výron krve v s.,
haemopericardium (spojený s plynatostí,
haemopneumopericardium) ; zánět srdeČníku,
pericarditis, Herzbeutelentzilndung (ohrani-
čený, omezený, circumscrípta, prudký, acnta,
diffnsa, samostatný, idiopathlca. vleklý,
chronica, suchý, výpotkový n. s výpotkem,
pericarditis sicca, ezsudativa; skvrny Šla-
chovité či mléčné skn, maculae tendineae
pericordii; vodnatelnosf s-ku, hydroperieor-
dinm, Herzbeqtelwassersucht. Ktt.
Srdečnost — Sséci.
891
Srdeénosť v klášteřích řidki ctnost Vlč.
Gol 12.
Srdiéko, a, n.'=zpodl69ka, rostl. Č. Třeb.
Čes. 1 XI. 86. Sr. Jaterník, Srdoovka zde,
Kokoška.
SrdiékoTý. S. krajky. Vz Krajka.
Srdinko Otak. Dr., spisov., doo. a lékař,
nar. 1876. Vz Ott. XXIII. 997. — S, Frt.
Vz ib.
Srditi se = zuHU. Mrzský oslík se srdieSe.
Baw. £. v. 855. Srdí se ako jež. Mas. slov.
VI. 110.
Srdnatiéka, y, f. = $rdeiniéka. Má radost,
má 8-čko! Baw. Ar. y. 8182.
8rdoTatý = trdUý. Sbor. slov. IX. 45.
V Liptové.
Sřéel 8e» vz Sříci, Sřeknonti se.
Sřediti = Hdkjm uíiniH. MS. Sfed^jí
oběti, holocansta medallata. Ž. Tom. Ž. pod. :
mozkovató, Ž. witt.: mozkové. (MS.)
Sřeknúti se, vz Sřeknouti se, Sříci se.
Sřetiti, imminere. Greg.
Sriadif hostina (dáti připraviti). Čas.
mas. IV. 60.
Srieň = omrsZwia, owhel (nikdy nie omrz-
lina čisto ledová). Slov. PhlU XXIV. 542.
Zaplatil zlatkoa ako s. (novoa, biloa). Ib.
842. Sr. Srifi.
SHž. e, f. = $íHi. S. a kry činí veliký
hřmot. C. Čít. kn. pro n. tř. 151.
Srkati Jak. Srkali (pili), až jim oči lezly.
Svétz. 1896. 289. Wtr.
Sm, šmec, capreolns. Vz Ott XXní.
10()1.
Srna, srnka, y, f., caprea. Vz Ott. XXní.
1001. — 8ma, srna. kasička peprná. Dětská
hra. Onboč. Bgl.
Srftátko, tanec na TěSínska. Vz Brt. P.
n. 979.
Smči Hora a PotStejna. Jrsk. V. 113.
Smi tenata, 1517. Arch. XIX. 416., hon.
XX. 853.
Smiee, hlistové. Vz Ronpi (zde).
SrndCka, y, f. = «mA». Slov. Vzáj. 1. 19.
Srok. Když by se dva soadili aneb na
sroku stáli. Zříz. zem. 1627.
Sroka, y, {,=:9traka. Sb. si. 1901. 178.
Sroňka, y, f. = hubená kráva. Taková s.
není mi nic platná. Litom. 53.
Srositi co éim: postel slzami. Ž. pod.
Srosteni, n. Neúplné s. pochvy, atresia
▼aginae incompleta ; s. duhovky, Verklebang,
Verwachsung, synechia iridis (přední, ante-
rior). Ktt
Srostlik, a, m. -ci (blíženci) = podvojné
hrnce s achem aprostřed, v nichž se nosí
na pole Jídlo. Sušice. List. fil. 1902. 252.,
Ces. 1. XII. 883.
Srostitě, in concreto. Mark.
Srostlina, y, f., condensa. Ž. pass. 28. 9.
(MS.)
Srostločelistý. S. ryby, sclerodermi. Ott.
XXII. 726.
Srostlokrdlý. S. ryby, pharyngognathi.
Ott. XIX. 676., XXU. 414., XXIII. 1003.
Srostlolbi, n. = dvojčata $e eroetlou lehkou^
craniopagus. Ktt
Srostlonehy a, m. = neiopůr lOatj, Ott.
XXin. 1004.
Srostnúti se jak. (Žíly) se t hromadu
srostnů. Rostl. G. 182h.
Sronbeky bkn, m. S. ku krmení ptactva
(s vyobrazením). Vz Čes. 1. XIV. 386.
Sroubiň, č, f. =: eroubini, seď. DSk. Km. 16.
Sronbiti. Srouben bývá, kdo svády hledá.
XV. stol. Uč. spol. 1905. IL 83.
Sroule, e, n. =iHfi». V zloděj, mluvě.
SroTnati s kfm o čem. Proti tomu
nejsem, abych o tom s vámi s. neměl (bez
ee). Arch. XX. 153. .^ se komu = eouMašití,
coDSonare. Baw. E. v. 2525.
Srozum, u, m., Cbereinkunft Nařízeni,
sepsaná na základě jasného s-mn. Stan. IL
150.
Srp Jot., naklad, a spis., 1833.— 1898. Vz
Ott XXní. 1004.; S. Jan. Tob. 217.
Srpeček, čku, m. = míeie. Zásvit s-čku.
Jrsk. XIV. 94. Vz Srpek.
Srpek» pku, m. = m^«ie. Nad hájem se
vznášel bledý s. Jrsk. XXIV. 65. — Rais.
Koř. 37.
Srpen. Jsou-li v srpnu velké rosy, zfl-
stává obyčejně pěkné počasí; když kvetou
boby, bývá nouze o chleby, a když kvete
mák, to už ne tak. Ott. Kal. 1904. Počátkem
srpna studený vítr ze stmišt fouká. Ib.' Čeho
s. neuvaří (co v něm neusraje), toho září
neusmaží. Ib. Mží-li v srpnu, zůstává oby-
čejně krásné počasí. Us.
Srpice, e» f., hmyz. Sr. Ott XVIII. 153.
Srponosný bflh = Saturnus. 6kd. F. 18.
SrpoTltý. Větší a menší výčnělek lB-tý,
processns falciformis migor et minor. Ktt.
Srpozbrojný stařec = Saturnus. Škd. F.
160.
Srstil, a, m.. gyropus, čmel. Sr. Ott
XXIIL 1004.
Srstnáč, e, m. = 6eran. Msn. Od. 138.
Sstúpeni, n. Po s. mimo penieze oo má
vzieti vdova? Když jiej dsky jiného ne-
svědčí než jedno penieze, má vzieti penieze.
Z Dnbé 72. (Jir. Prove 844).
Sr$, e, m., tera (kdo jiného straší). Rozk.
P. 2098. (MS.).
Srdatý. Giesař na Mediolanské jal se
sršat býti. Pulk. Klem. X. 65.
Srdeti ěim. Vltava srSela stříbrnými ji-
skrami. Hrlš. Hus. 228. — před kým.
A pohané před nimi srliie ^ utikaji. Baw.
Ar. v. 5172.
Sršit sa = zlobUi ee. Phfd. XXIV. 542.
SršÍTě. V očích mu s. problesklo. Jrsk.
XXVL 71.
SrSiTý jícen ohně. Kká. Sión I. 168.
Srfini hnízdo. Stan. III. 223.
Srub = poeehodi. Pohl. Sr. Ott XXIII.
1004.
Smbjan M. spis.
Ssaci potrubí, výška v pumpě. Vz Ott.
XX. 985.
SsaTec, vce, m. Klassifikace ssavcA. Vz
Vstn. XII. 310. nn. Složení těl ssavcA. Vz
Ott, XXIII. 1006.
SsaTiěka, y, f. S. pro telata a sselata.
Nár. list 1903. č. 139. 4.
Sséci, sseku. — co komn. Ssekl mi na
mé vsi luku v Hrozenkově. Pflh. ol. III. 599.
Sr. Sesekatí.
892
Stfedlina — Stanný.
Ssedlina, y, i. S. močová cihlovitá, sedí-
mentám latentiam. Ktt.
Ssedlosť, i, f., oongalatio. Mam. F. 87*. 1.
Ssek, Q, m. = cec«Ár, mamilla. Rozk. P.
484.. Bib. mik. Gant. 4. (Mi). Sr. Sesek.
. S§ieei. Ssečený. Alx. B. 151.
Ssiesti, VK Ssésti.
Ssinale. Blesk rudě a s. stí til. Jrsk.
VIII. 3. 486.
Ssmrděti se. Učinč ránu čistů, ať se
nessmrdi. Bostl. G. 290«.
Sstálosf, i, f., perseverantia. St. mas.
Vrt. 1U6. 36.
Sstaratl se, senescere, sestámoatí. Mlad
jsem byl a sstaral i sem se. Pat Jer. 15. 13.
Sstřebati, absorbere. -^ eo. Voda sstře-
bala by ny. Ž. kap. č. 128. 4.
. Sstrk, Tz Strk.
Sstupa, y, f. s 9e»taupeni^ ee$ta. Bohatství
jest do pekla náhlá s. Baw. £. v. 8.
Sstúpati = šešiupovaiif descendere. S.
s nebe. Pat Zim. 52^11.
Sstúpečnik, a, m. MnS to nebožLik bratr
8. poradil. Půh. ol. III. 458. Sr. Stoupeénik
y VIL 765., Stupečný.
Sstúpati =te«<«po«a<t, descendere. S nebes
s. Pat Zim. 52*11.
Sstúpiti se :=: 9e$toupiti, xavřiH m. Ona
se vrata tak sstůpichu. Bav. J. v. 1394.
Rána se sstupuje (zavirá, spojuje). Kom.
Did. 139.
. Ssušiti co. Rostl. G. 201b.
Sshtinný. S. pahorky babylonské. Nár.
list 11/7. 1900.
Sfieptati se s kým. On se jest s trabačem
séeptával, s dráby. Arch. XXI. 58., 384.
SdeHti se komu. Mně svět se sSeřil (za-
temnil). Slad. Ant 98.
Stabilisace, e, f., z lat. = u$tavůnL S.
výroby. Nár. list 1904. 110. 9.
Stabilnost, i, f., vz Stabilita.
. Staccato (stakato), it v hudbě = odra
ženě
Sťkeo == leccos. Val. Čes. 1. XI. 482.
Stádidté, ě, m., der Trieb- und Weide-
platz. Bdi. Glos. 321. (r. 1578.). Sr. Past-
viště.
Stadi-mn, a, n.. řec. a) řecká mfra =
600 stop; b) závodiště pro závody v běhu.
Vz Ott XXIII. 1024. Sr. Slov. IlL 619.
Stádlisko, a, n. = mUto, kde 9e zdrcovalo
Mtádo krav. LitomSl. Čes. 1. XIII. 3.
Stadlmann Alois, uě. a spis., 1846.^.1896.
Ott. XXIII. 1024.
Stádnik, a, m. = kůň. Arch. XX. 189.
Stádný. S. kravka, brav. Msn. Od. 307.,
11. — S. Arkadie= bohatá na stáda. Msn.
Hym. 19.
Stádorodý. S. krávy. Msn. Od. 154. —
Stafrajensky na tě berou (ženské). Rais.
Sir. 70.
Stafýlom, u, m.z^vjdut na oku, Vz Ott
XXHL 1029.
SCahe = íátt krošny (stavu tkadl.). Mus.
slov. VIL 58.
Stahovaé, e, m,z=: pytel, V zloděj, mluvě.
Stahováni, n. S. slov.: cák, dobrýtro,
jiákej atd. v podřečí polnickém. Vz HoS.
PoL I. 47. S. dvou různorodých vět vedlej-
ších. Vz HoS. Pol. I. 131. S. v hláskosloví,
ve skladbě. Vz Ott XXIII. 1039.
Stahrome! Zvon III. 79., 80., 148.
Stach V. Sr. Lit 1. 368., 633., Osv. 1873w,
Bílý Obr. 109., 149., Ott XXIII. 1031.; S.
Ant., spis. Tob. 217.
Stachová Anna, spis. Zl. Pr. 1904.
Stáj = chlév. Plné stáje vedou v ráje.
Lit list XIX. 318. Stáje (koňské) 1. vasni
(dělané mezi sebou pohyblivou přivoron
nebo pevným bedněním), 2. ohradné, boxy,
zařízené k volnému pohybu jednotlivých
koní): 3. podélné (jedno-, dvonřadové),
4. příčné Oedno-, dvouřadové). Vz KP. IX.
391., X. 425.
Stájný oř. Mns. II. 114. Sr. Stájní.
Stakorcoyý statek. Tbz. I. 2. 107.
Stakramecha ! = sakramente ! Jrsk. XXV.
19.
Stakranieiite!=stakvalente! Jrsk. XXV.
240.
Staký =: leckdot. Do fajky nacpat to dál
sfakom. Val. Ces. 1. XI. 134
Stálé = praesentiale. Janco pro Sulieone
reposnit 44 gr^ apud viecesudarinm detitque
stálé. 1391. Vz Jir. Prove 846.
Stálec. S-lci =1 část mlýna, na niž jsou
líhy koSe k hlavni zdi. Ces. 1. XI. 179.
Štalmach Pav., nar. 1824. Vz Slám. Pot
178. s podobiznou na str. 176.
Stálý |ak. S. jako voda v koSi. Čes. 1.
XI. 269.
StambnloTŠtinai y, f = správa podle
způsobu Stambulovova v Bulharsku. Nár. list
1908. ě. 284. 1.
Stamoteď = odtamtud. Val. Nár. sbor.
VIII. 97.
Stan, u, m. S. vojenský. Vz Ott XXIII.
1030.
Stana, y, f. s ština. Kdo poslooho sa
sfanu, uslyii oseje tafanu. Slez. Vlast. I.
220.
Stance :=:plat, S. roční je tam 100 tolarfl.
Světz. 1895. 80. Vz Stane v m. 768. — S.
(stanza, it) v básn. = 9trofa. Vz Ott XXIII.
1033.
Stáné Fr., čes. lék. a spis., 1841.— 1897.
Vz Ott XXm. 1041.
Staněk Vladislav a Vladimír, spisov. Ví
Ott XXm. 1041. — S. Vád. Vz ib.
Staniéeni, n. = rozděleni trati v takovýeh
vzdálenostech, aby ráz terrainn jak co do
výSky, tak i polohy přesně mohl se vy-
stihnouti. Vz Ott XXIII. 1045.
Staniční úřadník. Us.
Stánie někomu uložiti. Míli. 68.
Stanik, a, m. = Stanitlav. Dák. Km. 30.
Sr. Standa.
Staniol, u, m., folie cínová. Vz Ott. XXIIL
1045.
Stinnišče, e, n. == štaniíi. MiU. 68.
Stánka, y, f.=hořejSí čásf koiile (driek).
Slov. Ott XXIII. 915.
Stankléř, e, m., vz Štankléř.
Stankovský Jos. Sr. Lit I. 933., Ott
XXIII. 1049.
Stannin, u, m. Vz Ott. XXm. 1051.
Stanný. S. právo. Vz Ott XXIII. 1051.,
Slov. IIL 628.
StaDoniek — Starovétný.
893
Stanoušek, Ska, m. = Stanislav. DSk.
Km. 39.
Stanouti. Státi se Bměiným, n Pal. : osmé*
Snětí. Stalo 86 modrým m. : zmodralo;
ZmáČkDutim stalo se to měkkým m.: změ-
klo. Vest. XII. 96. Brt.
StanOTÍ, o. = »tany. Hedvábné s. Eká.
Sión I. 237. Pod stanovím. 238.
StanOYitý, immanentni. S. mohutnost da-
ievni. Čad. 82.
StanoTOYý. S. dotace. Nár. list. 1904.
73. 18.
Stanuti, n., das Stehenbleiben. Každé s.
namená ztráta. Nár. list. 1884. é. 825.
Stáný. S. právo starší doby. Vz Arch.
XIX. 562., 631., Jir. Pro ve 347. Sr. Stanný.
Stanýř, e, m. Taláci a s-ři. 1649. Schalz.
90.
Stápka, y, f. = jeskyni. V zloděj, mlnvě.
Stář. 2iv. Ote. XVIL D. 36. Dietě jednoho
dne v stítfi. Pass. 331. Když sedm let
v stář bylo. Krist. Šf. 551. Sr. Stáře ; Proto
je stáří tak smutné, že nž doufati přestává ;
Naděje nevymírá v srdci ělověka, dokud
je mlád.
Staralec, Ice, m., inveteratus. Ev. ol. 35.
72.
Staraly, vetus, Ev. olom. 69. 140.
StaratěíoTé = dělníci dobývající samo-
sUtné platiny. Vz KP. X. 210.
Starati se naé. My na nic se nestaráme.
Frant. 15. 37., 9. Musí se s. na vSecky.
Hruš. 84. — se kdy. Nestaraj sa dnes, ěo
budeme zajtra jesf. Mas. slov. Ví. 110. —
se o ěem. Stará sa o s vojích, ako koza
o nůž. 8b. si. VIII. 88.
Stárce, ete, n. = ttarH dobytek. Skd. Od.
137.
Staréek, reěka, vz Starec. — S., reěkn,
m.. senecio, Ereuzkraut, rostl. S. bahenní,
barborkolistý, hajní, horský, chlumní, jarní,
kalíětný, lepkavý, lesní, obecný, poříční,
potoční, velkolistý. Vz Ott. XXII. 855.
Staréiee, e, f. = Mtařena, Msn. Od. 341.
Staře = eilni. Hněviv bieie velmi s. Baw.
J. v. 779. — S.=:sa starodáma, Tefka už
nejni tak, jak bylo s.; Tak se staře poví-
dalo. HoS. Pol. I. 109., 111.
Stáře, e, f. Jsa v stáři 30 let. Milí. 52«.
Sr. Stář.
Stařecky rychle se točiti. Jrsk. XXIX.
59. Sr. Starecky v VII. 769.
Stařeéek, čka, m. Hra na s-čka. Slez. Vz
Vyhl. n. 247.
Stařečky, pole a les u Červ. Hrádku.
Čas. mor. mus. III. 142.
Starej = poslední snop dovezený s pole.
Ceč. 170.
Stárek, chasník z chasy volený atd. Vz
také Brt Čít. 403. — S. Jan, l./ll. 1795.—
ll.Al. 1883. Vz Ott. XXIII. 1057.
Staredinské víno (staré). Msn. Od. 192.
Stáři, n., sr. Stář.
Starigáft sr. Haplpán.
Stárka, y, f. Sr. Brt. Čit. 404., 375. Sr.
di) III. 630.
StárkovstYi, n. Vz Mtc. 1902. 121., Stárek,
Stárka.
Staroba má svoje vrtochy. Rizn. 168.
Starobně. Hlava se s. zachvěla. Zvon V.
514.
Starobní pojiSfování (pro stáří). Nár. list
1903. č. 128. 17. Sr. Starobný.
Starob nlharský jazyk. Ott. XXIII. 7061.
Staroby!, a, m. = ttefeo. Msn. Od. 61.
Vz Staroži).
Staročešstvi, n. Osv. 1896. 461.
Staroéinský. S. poesie. Zvon IH. 568.
Starodávný, val. tanec. Vz Brt P. n.
951.
Starodom&cký pokoj. Rais. Lid. 143. Sr.
Starodomácí v VIL 770.
Staroíhinconzský. S. architektura (go-
tická). Zr. Nov*. 164.
Starohanáeká, tanec. Vz Brt. P. n. 831.
Staroharfenistni struny. Zvon V. 70.
StarokaliSnik, a, m. Hrubý 173.
Starokatolieism-ns, u, m. Vz Ott XXIÍI.
1061.
Starolesni, ího, m., lesní úřadník. Sá.
XVil. 213.. 200.
Staroletný. S. babička. Msn. Od. 336. Sr.
Staroletý.
Staroměšfanský. S. dAstojnosf. Sá.Upom.
289.
Staromodnost, i, f. Zvon V. 685.
Staromoravsky, po t-Xcu. Hlavn. 50.
Staronámořni Fajačané. Msn. Od. 114.,
119., 196.
Staroorientalština, y, f. Zvon III. 660.
Staropismý otisk. Nár. list 1902. ^255.
Starorakouský. S. smýSlení. Nár. 'list
1903. č. 243. 13. S. země. Vz Ott XXIII.
1062
StároMSský mistr. Mtc. 1903. 159.
Starorytiřský. S. věrnost. Lobk. V.
StarosloTanský. S. porota, vz Stieb. 183.,
zřízení. Dolen. Pr. 243.
Staroslověnský text písma sv. Lit. I.
114. S. jazyk. Vz Ott XXIII. 1062. nn.
Starosoused, a, m. Mtc. 1903. 319.
Starost. Dobré mi rohy nevyrostu od sta-
rosti. Rizn. 176.
Starosta lodi = velitel. Baw. E. v. 3013.,
Ap. 224». — Sr. Jir. Prove 349., Výlupek.
StarostlíTec, vce, m. Tbz. XVi. 322.,
Vykl. Obrz. 250.
Starostný =«/arofl<Z/o^ Byla všecka s-tna.
Jrsk. XIV. 118. - S. = etarobnj, S. těžkost
Baw. £. v. 845.
Starosty, pl., m. = roďt% Milí. 43*. Vz
Starosta.
Starosvaceni, n. Odměna za s. Tbz. V.
9. 252.
^tarosTéták, a, m. Sá. Pr. m. 87.
StarosYětština, y, f. Ze s-ny se vyzouti.
Zvon V. 549.
StaroSedý. S. chodba. Hlk. X. 56.
Starousedlý. Vz Ott XXIII. 1064.
StaroTéckT. Vydal rbetoriku s. jakoby
v Xn. stol. Sf. v Záp. Pal. II. 163.
Staroverský rok nový (•*/,) vSetko teplo
nám Btroví. Sbor. slov. VIII. 87.
StaroTesský. S. melodie, Tbz. V. 6. 263.,
náboženství. Sb. si. 1902. 38.
StaroYétný. S. věStba. Msn. Od. 140.
197.
394
Starovlasteneoký — Stav.
StaroYlasteneeký názor. Jakb. Mař.
^30.
Starovlasteneetri, o. Lit. IL 129.
Starožiéný. S. lidé. Půh. bro. IV. 174.
(1464.)
Starožlly a, m. = iiařee (Próteus). Msd.
Od. 60. Sr. Staroby], Starožilec.
Starožilee, Ice, in. = 9tařec, Msn. Od.
110. Sr. Starožil.
Start (start), a, m., angl. = místo, odkud
při dostizích závodufci vybíhají n. vyjíž-
dějí; také počátek běhu dostihového. Yz
Ott. XXIV. 1.
Staíučký = velmi •tar§. S. stařeček.
Ces. 1. XI. 376.
Starý. VÍS, co je mladá Sena a starý
muž? To je slunce a led. Slunce ho užívá,
až ho sní docela. Zvon III. 217. Wtr. Stará
dievka vadí se aj s chodníkem, po kterom
chodí. Sbor. slov. Vn. 132. Starému už len
kus chleba a teplý kůt (kout); Starý fudia
staré věci chvália; Čerta je to dobré už —
stará Žena, mladý muž ; Stará koČka a stará
dzievka nikde miesta nemajú, dycky se tú-
lajú. Rizn. 62., 63., 169.« 178. Ďábel topí
někdy také v starých pecích (svádí i staré
lidi). Zvon IV. 181. Muž starý a žena mladá,
na každý den jistá sváda. XV. stol. Rozp.
fil. 108. — jak. Starý jako svět. Vlasť. I.
239. — S. = druh. V zloděj, mluvě. — S.
mvSt = vy brakovaná obyčejně polosesulá
část Stoly. Zl. Pr. XXII. 168. — 8. Kartl,
spis., 1831.-1898.; S. Vád., řed. reálky,
spis., nar. 1868. Vz Ott. XXIV. 2.
Stadek Ant. (Dr. Ant. Zeman), básn., nar.
1843. Sr. FIS. Písm. 708. - 8. Jgn., Čes.
fysik a spis., 1782.— 1862.
Stát, u, m. S. jednotný, spolkový. Vz Ott.
XXIV. 7.
Statečky. S. bratr (ze statku). Jrsk. XIII.
3. 180. KSe. Lid. 6.
Statečný Čin : snahami, počestností. Hlk.
X. 330.
Statek. S. allodní, deskový, dominikální,
ddchodový (rentový), duchovní, korunní,
lenní (manský), movitý, nemovitý, obecníi
odůmrtní, rustikální, rytířský, selský, svě-
řenský, zpupný, vz Ott. XXIV. 11., cír-
kevní, císařský, dvořačky, královský, měst-
ský, nápravuieký, stavovský. Svobd. 160.
Kdo se pro s. vdává nebo žení, ten jest
hoden oběSení. Světz. 1888. 60. O statcích
v starSí době vz Arch. XIX. 636.
Státi Jak. Stojí jak na tmí (netrpělivě,
pořád přestupuje). Stojí jako suchá Švestka
u cesty (opuStěný). Zbirov. Čes. 1. XI. 270.
Stoji jak dřeviany, jak vůl na kopců, jak
sváty od sliv za dedinum (o neohrabaném).
Slez. Vlasf. I. 236. Stojí ako namalovaný
svátý, aku drúk, ako zakopaný. Mus. slov.
IV. 11.
Statice, e, f, limonium, limonka, Strand-
nelke, rostl. Vz Ott. XXIV. 12.
Státie = 9táfii. Slov. Sbor. čes. 14.
Statika, y, f. Chemická s. Vz Vot.
109. nn.
Statistika, y, f., z lat. Vz Ott. XXIV. 21.
Stativa, y, f., ansa. Bbm. hex. 1191.;
ansta. Mam A. 14*; repegallum. Rozk. R.
104. Sťativa tkadleovského stavu. Vz Ott.
XXIV. 61.
Stativo, a, n. = lávka ca atavidly u ibol?
HořejSí mlynář pustil náhle vodu a tabčii
dolejšímu přes s-va. MS.
Státní adressář (almanach), drkev, dlab,
dvůr soudní, erár, garancie, . hospodářstrí,
kalendář, kancellář, lékařství, lotterie, mi-
nisterstvo, moc, monopol, občan, orgán, po-
klad, pokladna, právo, převrat, příjmy, pH-
sluSnosf, pAjčka, rada, rozpočet, aehematÍB-
mus, služba, správa, statky, účetníetrí.
účtárna, úpadek, úvěr, védy, výdaje, si-
stupce, zákony, zřízení. Vz Ott XXIV.
22.-29.
Státnice, e, t = 9*01116 %ena, Dšk.Em.41.
Státnickost, i, f. Nár. list 1901. č. 321.
Sr. Státnictví.
Statnilc, a, m. := nosič baldachýnu (o
božím těle). Slez. Vyhl. II. 61.
Statniti se kde : mezi lidmi (namáhati
se a p.). Sá. XIX. 136.
Statnobojovný muž. Msn. U. 273.
Statnoduchý = udatný. Msn. U. 104..
147.
Statnokopý Priamus. Msn. II. 63., 112.
Statnomyslný Odysseus. Msn. Od. 57.
Statnoramennik, a, m. S. Hefajstos. Ibn.
II. 18.. Od. 117.
Statnoramenný bůh, rek. Msn. U. 344.,
266.
Statnotélý brav. Msn. Od. 138.
Statný Y čem : v nohou (dobrý chodec).
Krs. Ten. III. 43.
Statocysty (otocysty) r= smyslové ústroje
zvířat. Vz Ott XXIV. 29.
Státoprávné. Nár. list 1904. č. 10. 13.
StátoradoTský. S. kommisse. Stíeb. 168.
Státospasný. S. snahy. Nár. list 1885
č. 109.
Státotvorné, staatenbildeud. S. vyston
piti. Nár. list 1886. č. 80.
Státovka, y, f. = papírový peníz vy
daný státem naproti bankovce vydané bas
kon. Vz Ott XIX. 447b.
Státský == 9tátni. S. úředník. PaU Záp
IV. 164
Statut, u, m. S. královský, obecni, orga
nicky. Vz Ott. XXIV. 30 nn.
Statutami město. Nár. list 1904. 354. 1
Staurolith, u, m., nerost Vz Vstnk. XI
833 , Ott XXIV. 36.
Stauroskop, u, m., z řec. = polarisačoi
přístroj k určování směrů optických os kry^
stalA. Vz Ott XXIV. 36.
Staúvati §e někde = ttavivaU n. Val.
Čes. 1. XI. 132.
Stav panský, rytířský, šlechtický, tU-
dycký. Vz Kol. Her. 423. Stav městský,
poddanský, privilegovaný, svobodnický, ze-
manský atd. Svobd. 160. — S. = tattávka,
útulek. U toho (přechovávače) že je dobrý
s. Jrsk. Vm. 3. 107. — S. = jez. Val. Ces.
1. XII. 84. — S. Pět stavů = pět jeur
v Tatrách jedno nad druhým. Vz Hlk. XI<
33. — S. tkadleovekp, Webestuhl. S. ročni,
strojní (na bavlnu, hedvábí, vinu, lenako-
nopí, plachty, plsti, damaik^, plyie, aksa-
mity), okrouhlý, se samočinnou záměnoa
stav — Stein.
895
útku. Ví Ott. XXIV. 48. 67. 8 vyobraz.
Jeho části v Starej Pazovej na Slov.: bilo,
brdo, ciepky, cijovka, člnok, darmovis, faj-
fiar, fajfy, kol&ike, koza, kvačka, návoj,
návojček, nitevnica, podnožie, soavSke,
sťahe, BQkáč, svijačka, triciepke, vito. Vz
Mu8. slov. VU. 58.
Stavák, a» m. = furiant a p. Člověk ne-
masi dělat nijakého s-ka, ale zahodit se
také nemusí. Rais Lep. 167., Rais. Sir. 240.
— S. viSle, Vorstebebund. Sb. si. 1901. 157.
Stávati =: trvati. Chci vám. platit, do-
kud mého statku stává. 1512. Arch. XIX.
157. Byme se, dokavadž nás stává. Baw.
Ar. v. 2505., 4589. Pokud by ho stávalo
(bylo). Vz Vystáti.
Stavba. Předběžné práce technické před
započetím stavby. Vz KP. IX. 323. nn. —
S. = Uavini, budováni domA. silnic, mostů
atd. ; budova sama (stavení). S. dřevěná
jehlová (kolová), vodní atd. Vz Ott. XXIV,
87.
Stavební konstrukce, půda. Vz EP. IX.
278. nn., 288. S. bouda, břemeno, koUan-
dace, parcel la, plán, povolení, právo, rpz-
počet atd. Vz Ott XXIV. 89.
Stavěči svícen naproti visutému. 1524.
Ces. 1. XII. 246. S. les = stavební dříví.
Arch. XXI. 302.
Stávek, vku, m. =:: pletaei 9trpj anglický,
mechanický atd. Ott. XIX. 910., 903. ~ S.
inali ryhnik, V Struze nadymačem aneb
stávkem se opatřiti. Arch. XX. 425.
Stavěký kmen. Tbz. XlIJ. 86.
Staveny vně, f. Svázán v stavních, ligatus
institis. Pat. Zim. 39*81.
Staveni, n. St. krve, haemostasis. ^ S.
^zjhudova. Má žena byla ze s. (z chalupy,
ne z baráku). Čes. 1. XlIL 88. — Části s.
na Litomyšl. Vz Litom. 60.
Stavěti stav (mlýnský). Hra dětská. Vz
Čas. mus. V. 21.
Stavidka, pK, n. = tUividla u vantrok,
Čes. 1. XI. 186.
Stavidlo, a, n. Svíradla, svraštidla, s-dla
krevní, adstringentia, haematostyptica. Ktt.
— S. vodní. Vz Ott XXIV. 42.
Stavidlový jez. Nár. list. 1904. č. 80. 2.
Stavilek, ika, m. pyinj furiunt. Úboči.
Rgl. Sr. Stavák.
Staviř, e, m. = stavitel. My jsme s-ři,
my stavíme pec (dětská hra. Rgl-)
Stavitelskonmělecký. Nár. list. 1903.
č. 94. 13.
Staviti se jak. Staví se, jako zmrzlá
koiile, prkenný panák, škrobený nafouka-
nec. Us. Čes. 1. XL 269.
Stavivo = látky itavéd. Vz EP. IX.
255 nn.
Stávka, y, f., Streik. Vz Ott. XXIV.
48.-45,
Stávkářstvi zpracuje přízi. Ott XX.
722b., XIX. 903. Sr, Stávek.
Stávkový. S. zboží = na stávku (pleta-
cím stroji) zhotovené. Ott. XIX. 903.
Stavnek, vz Slavnět v VII. 1386.
Stavové, Stánde, Reichs-, Landstande.
Vz Ott XXIV. 46.
Stavovský. S. zřízeni. Us.
Staženina, y, f. S. dlaňová (zkřivení
prstA), contractura palmaris; bolestivá s.
končetin, strnuti jich, c. artuum. Ktt.
Stbiosa, y, f, racens (u rostlin). Rozk.
P. 689.
Stearin. itearinovd kyselina. Vz Ott XXIV.
58.
Stearodenar-on, a, n. Vz Vstnk. XI. 126.
Steatit, u, m., z řec. := tuěek. Sten.
Stébelnina. -ny, cerealia. S. mají stébla.
Vz Ott XVIII. 543.
Stebilkový. S. krajky. Vz Krajka.
^ Steblee, e, n., vz Stébla Baw. E. v. 980.,
Št V. 203. 21.
Stébii, n. Sláma velkého stéblí. Wtr. exc.
Stéblo vléci = vytahovati stébla při roz-
hodování o přednosti; kdo vytáhne stéblo
nejdelSf, zahajuje první (prímus) činnost,
hru. Frant. 26. ÍPozn.
Stéblovitý. S. tráva. Stru. Poh. 10.
Stéci jak. Dobře s. = dopadnouti. Pel.
XXIII. — co : zdi slézti, vzHi, dobyti^ lépe :
ztéci (vztéei). Má. — se = *avHti se. Vrata
se stekly. Baw. 17. v. 1897. — komu. Nohy
mu stekly (otekly). Frant 16. 48.
Stecker Ant., cestov., spis., 1855.— 1888 ;
S. Kar. — Sr. Ott. XXIV. 60.
Stééek, čka, m., Holzsperling. Sb. si.
1902. 13.
Stefan Kri»t. (K. Věnečky), spis.: S.
Leop., mal., 1826.— 1890. Vz Ott XXIV. 65.
Stefanit, u, m., nerost Vz Vstnk. XI.
821., Ott. XXIV. 66.
Steffai Václ. Dr., prof. a spis., 1841. až
1894. Vz Ott XXIV. 67.
Steh dvojlícový, krouikovací, obnitkový,
obrubovaoí, ozdobný, přední, zadní (perlový.
Step) atd. ; s. chirurgický (krvavý a) Čepový,
h) ovinutý, c) uzlový). Vz Ott XXIV. 71.
až 72.
Stehenáé, e, m.. oedemera, brouk. Vz
Ott XVm. 653 , XXIV. 73.
Stehenní žíla, véna cruralis. Ktt. Vz
Stehenný.
Stehlík, a, m., fríngilla. Vz Ott. XXIV.
72. — S. Kar., právn. spis., 1829—1888.;
S. Eman, rytíř s Čeňkova a TreueUUtu^ Dr.,
spis., nar. 1868 Vz Ott XXIV. 73.
Stehnisko, a, n., zdrobn. stehno. Litom.
24., 39.
Stehnožka (!)» y, f. = íunka. Pohl.
Stěhováéek, čka, m. Pták s. (stěhovavý).
Tbz. II. 282.
Stéhovačnosf, i, f., Wandersucht S. a
kolonisace. Nár. list 1885. č. 82.
Stěhováni, n. Pověry k s. se táhnoucí,
vz v Čes. 1. X. 421. S. duií, národů. Vz
Ott XXIV. 74.
Stěhovati se kam. Stčh^je-lí se kdo do
nového bytu, nese tam napřed sv. obraz a
chléb, aby tam měl boží požehnáui. Mtc. 1.
1897. Obr. 68. — se kdy. Na stará léta se
8. jest tolik, jako hrob si hrabati ?lastníma
rukama. Tbz. III. 2. 151.
Stech Vád, spis. Sr. Zvon IV. 322. a j.
Stecher, u, m. Stecherem někoho pro-
bodnouti. H. Jir. Mýto 86. 1. (XVII. stol.,
z něm.).
Stein V., spis. Tob. 217.
396
Steiner — Stibif.
Steiner Jan, mal , 1725.-1793. Vz 0ti
XXIV. 82.
Stelnhauser Kar., spis. Vz Ott XXIV.
84.
Steinieh Kar., učit. a spis., 1827.— 1898.
— S. Kar,, řed. méSť. Školy, spis., oar.
1856. Vz Ott. XXIV. 86.
Steinmann VH,, řed. gymn. a spis., t
*% 1905, maje 66 let. Vz veřejné listy
z též doby a Ott. XXIV. 87.
Steinmaiinit, n, m., odrflda galenita. Vz
Ott. XXIV. 88.
Stejgéř, e, m., z něm. Steiger. 1624.
Arch. XIX. 424.
Stejnavý = itejnj. Č. Bnděj. List. fil.
1902. 252.
Stcjno = $te}ně. Psiček a kočička vždycky
s. (stejné, najednou) volali. Kld. II. 25.
Stejnohlasně volati. Rais. Lid. 203.
Stejnojmenec, nče, m. Msn. II. 331.
Stejnonožci, isopoda, kor^Ši. Vz Ott.
XXIV. 91.
Stejnootecký bratr. Msn. II. 219., Škod.
Il.« 243.
Stejnopočet, čtu, m. Msn. II. 187.
Stejnoprávný bratr. Msn. II. 269.
Stejnorodák, a, m. = stejnorodec. Msn.
Od. 45.
Stejnorodec, dce, m. = íSlovik $tejniho
rodu. Tbz. III. 2. 155 . V. 4. 88.
Stejnorovný. S. panováni. Lit L 805.
Stejnorozenee, nce, m. =: vratevnVc. Škd.
Od. 21.
Stejnovrh, u, m. = tottíasné vrienit
Sudlice jim vylétly s-hem. Msn. II. 92.
Stejnoznaénosf, i, f. Krejčí. (Kád. 6.)
Stejnozoubeky bku, m., leskea, rostl. Vz
Ott XXIV. 93.
Stejskal K., spis.
Štěk, u, m. =: brázda vedena na přií přei
záhony, Bvodnice. Žel. Brod. Ces. 1. XIII. 29.
Štěkati se =: vztekati ze. dováděti. MS,
Hod. Pol. I. 143.
Stekloun, a, m. = zlekloií. Šumava. Rgl.
Stelný. Je jako s. = UuHý. Čes. 1. XIII.
176.
Stemmato^rafie českých rodin. Vz Kol.
Her. I. 85.
Stemperovaný. Kov mírně s-ný. 1585.
Uč. spol. 1902. 23.
Stěna, y, f. = druh hraniného dříví. Vz
KP. IX. 265.
Sténati proě: bolestí. Zvon IV. 164.
Stěnava, y, f., Steine, přítok Nisy klad-
ské. Ott. XXIV. 97.
Sténavě frčeti. Msn. II. 297.
Stěnha, y, f. = prkno pfídané na vůz,
aby se mohlo více nakládati. Onboč. Rgl.
Stěniee, e, f., paripes, Rozk. R. 68., P.
529., parifex. Bhm. hex. 197.
Stěniěnik, u, m S. okoličnatý, iberis
umbellata: stčničník, bleSnik, sluéka, pe-
nízek, hořčice sedlská. Čes. 1. XIV. 372.
Stenograficky něco sestaviti. Nár. list
1904. 244. 13.
Stenogramm, u, m. = zpiz psaný zteno-
graficky. Vz Ott XXIV. 99.
Stenoehromie, e, f., z řec. = mnoho'
barevný tUk. Vz Ott XXIV. 99.
Stenotelegraf, n. m. = titkaei léU^raf.
Vz Ott XXIV. 100.
Stěnový. S. omítka. KP. IX. 328.
Stentorieky deklamovati i (silným hla-
sem). Kos. Živ. 273.
Step, Steppe. Sr. Ott XXIV. 101.
Stepati. Pakli tě kdy stepu z ěeho. 1459.
List fil. 1904. 438.
Stěradlo, a, n. = náztroj k iiUini havUmy.
Vz O t XX. 599.
Stercinger Jos., prof. a spis., nar. 1866.
Vz Ott. XXIV. 119 , Tob. 217.
Stereochemie, e, f. = éhende proztorová.
Vz Ott XXIV. 110.
Stereometr, u, m. ; stereometrie, e, f., vz
Ott XXIV. 112.
Stereoskop, u, m., vz Ott XXIV. 113.
Stereotomie, e, f. = kamenořez, Stein-
schnitt. vz Ott XXIV. 114.
Stereotypie. Vz Ott XXIV. 114.
Stereotypní = ztály, nexménéný. Ott
XXIV. 116.
Stěřez, u, m. = ztdíár. Baw. Ar. v. 2319.
Sr. Stěžér, Stěžíř.
Sterilisace, e, f, z lat = čáať desin-
fekce a znamená soubor opatřeni, jimiž ná-
stroje lékařské, mléko (pro děti) atd. apro-
Sfujeme mikroorganismů zvi. choroboplod-
ných a jejich zárodků, íež na nich lpí n.
Ipčti by mohly. Vz Ott XXIV. 115.
Sterilita, y, f., z lat, neplodnost Ott
XXIV. . _^_
Stěrkolka, y, f. = klapačka. Vz toto.
Sternbergit, u, m.* nerost. Vz Ott XXIV.
118.
Sterohojný. S. úroda. Kká. Sión II. 88.
Steroměstý. S. Kréta. Msn. II. 37.
Steronásobně něco vrátiti. Krs. Ten.
III. 39.
Stěrovati, vz Setříti.
Sterožertva, y, f. m hékotomba. Msn.
II. 3.
Stéskati = ztSzkaii. Alx. V. 1813., Alx.
BM. 280.
Stěsněti, ěl, ění. Dědina jí s la. Zl. Pr.
XXI. 127.
Stésný. S. lože, obstrusum cubile. GI.
hym. V. 101».
Ste8Čeni, n., angustia. Mam. F. 85^. 2.
Stěžér, u, m. = ztc^ár. Mnoho a-róv tn
spade. Baw. Ar. v. 3671. Sr. Stěžíř, Stěřez.
Stěžeti, žu = bráti ze. Anof proti nim
stěžie, na v$e strany lidé běžie. Baw. Ar. v.
6291. — se. Baw. £. v. 2657. Sr. Stěžiti, 2.
Stěžir, u, m. =z zioSár. Baw. Ar. v, 3601.,
3643. Sr. Stěžér.
Stezka, vyslov steSka = stezka. Mua. fil.
1904. 448. ^
Stěžky. Ze my chudí s. co míti budem.
Frant 4*. (stěžka).
Stěžnice, e, f. SpustivSe stožár po lanech
do s-ce vetkli. Msn. Hym. 17.
Stibavý pohyb žaludku a pásma střev-
ního. Vz Oft XIX. 487. S. pohyb tenkého
střeva, Důnndarmperistaltik. Ktt
Stibikonit, vz násl. Stiblith.
Stibif. Byly tam břily bez vSeckého vý-
chodu, že tam noža nestibil. Slei. Vyhl. IL
305.
Stiblith — Stolkové.
397
Stiblith, a, m. = Stibikonit, nerost.
Ott. XXIV. 124.
Stibral Jiří, archit. a malíř, nar. 1859.
Vz Ott. XXIV. 124.
Stič, v VII. 1387. Dle Mš. lépe: styč.
Stieber Milo$lav, právn., spis., nar. 16./2
1866. Vz Ott. XXIV. 125.; S. Václ.. red.
Tob. 217.
Stiekati, vz Stéci.
Stierati, vz Stírati.
Stieti, vz Štítí.
Stiežiti, vz Stížití.
Stiháni, n. = vytiihovdni, Viera roznmná
jest 8. dokonalostí božských podle moci,
můdrosti a dobroty jeho. CbČ. S. I. 46*
Stihati. Musím si nestíhat nebo: Nesmí
sa ňa 8. (musím se přičiniti). Val. Čes. 1.
XIII. 75.
StihaTý. S. myšlénky. Jrsk. V. 16.
Stieh Jan, virtuos na lesní rob, 1748. až
1803. Vz Ott. XXIV. 129.
Stikarofsky Jan, red. Tob. 217.
Stin, n, m., umbra, Schatten. Vz Ott.
XXIV. 132. — S. A. G., spis. Tob. 217.
Stináni kohouta. Vz Vykl. Obrz. 258.
Stinidlo ke kamnům, Ofenscbirm. Jeřb.
71. Sr. Zasténá.
Stíniti co kde. Tak ty věci stíní roz-
umnosf v lidech. Cbč. S. I. 72i>.
Stinka, y, f., lorandex. Rozk. P. 614,
R. 70.
StinkoTý. S. koření, vz Tařice (rostl.).
Čch.
StinoTitosť, das Schattenhaftige. S. po-
doby. Čch., Lit. II. 374.
StinoTý obraz, skiagramm. Vz Ott. XXIV.
138.
Stírka, y, f. = jídlo. Vejce se vbije do
monky, rozetře, husté těsto vlije se do vřelé
vody a máslem se vie omastí. Slez. Vyhl.
II. 203., 34.
Stiropen, vz Sěuropen.
Stiskaé, e, m., anctor. Rozk. P. 1150.,
R. 81.
Stiskati, vz Stisknouti.
Stistilý. Tista s-lá (nadávka). 1524. Zvon.
StiStiti co. Planety zstavil, ztiStil, zříedil.
Kat. 1375. £r. píše: zjistil. Sr. List fíl.
1882. 304.
Stíti koho. Tož tým ju sťal = odbyl,
zkrotil. Val. Ces. 1. XI. 275 , XII. 43.
Stivin Eman., red. Tob. 217.
Stiže = itm. S. to udělal. Kr. Dvůr. MS.
Stiině = záhy. Abyste pro ten spis s.
poslati ráčili. Arch. XX. 168.
Stižitedlnosť, i, f. =: chdpavoať. Andělé
mají 8. k rozumování. Kom. Did. 59.
Stižnosť, i, f. = rekurs u soudu. Vz Ott.
XXIV. 136., Ott Říz. UI. 108.— 129. S. stran
něčeho si položiti. 1594. Listář 7.
Stklenářský. S. mistr (sklenářský). 1469.
Hš.
Stkleničný =: sklenUnf. S. popel. Gest.
B. 116b.
Stkleničstvo, a, n. = šklenářstvi, S., vi-
tellaria (ars), Rozk. P. 1562., ikleničstvo.
Rozk. P. 86.
Stklon, u, m« vz Sklon.
Stklona, y, f , iacinctus. Rozk. P. 100.
Stknúti koho = zaiknouU. E tonu je
(chudé lidi) sjímali a stkli. Púh. brn. III.
116. (1436.)
Stkvělobarevnosť = »tkv9ld barévno9i,
Farbenpracht Jeř. Rom. básn. 362.
StkTělobarevný. S. květiny. Holb. 7 let
I. 26.
StkTělojasný. S. listy. Holb. I. 38.
Stkvěni, D. Baw. Ap. 208i>. Aby se
Isknula stkvěním přestkvůcím. Kar. 88.
Stkvětiti se. Sv. Václav a sv. Vojtěch
na tom hradě jsú se stkvětili. Puik. Lobk.
k. 3.
Stkvosť, i, f. Proč zaběhla s. oděnie?
Baw. E. v. 2149.
StkYÚei čistota. Ote. B. 103*., Fagif. 39b.,
Gest. B. 25. Sr. Stvúcí.
Stlačený ye šroubech. Zvon V. 572.
Stlačka čili lis při pletení. Vz Ott. XIX.
903.
Stlapaný = 9ploitSnýf S. gura, parohy.
Sbor. slov. VlIÍ. 13., 15.
Stláti = úklady strojiti. M. Bolesl. Čes.
1. XIII. 89.
Stlonec (!), nce, m. = poduika. Pohl.
Dle Pohla také: ěUouUk.
Stlonkadlo koSíkář&. Rgl.
Stloulik, n, m., vz předcház. Stionec.
Stlúkať sa = 9hánéti 96 (po penězích).
Val. Ces. 1. XIII. 111. V 11. Přisp. 311. sklá-
něti se oprav v: sháněti se.
Stlumené zníti, gedSmpft, dumpf. Snajd.
Int. 1. 45.
Stmělý. S. koruny alejí. MrSC. Obz. 150.
S. propast moře. Vrch. Dojm. 34.
Stměn, u, m., solium. Rozk. P. 2281.
Stobůh, boha, m. Kýho stoboha to vy-
konán (-nal) ! Slov. Phid. XXIV. 340.
Stoek Jan, Dr., spis. Tob. 217.
Štoček, ěku, m., rošti, z Čeledi kokoří-
kovitých Jrsk. XXIV. 185.
Stočiselná obec == mající sto čísel. Rais.
Lep. 9.
Stočiti = přemoci. — koho. Pozdě vržeš
k Bohu oči, když tě již nemoc stočí. Baw.
E. v. 884. — se 8 kým, éim z=lutkati ae:
mečem. Baw. Ar. v. 3240.
Stočka, y, f. S. plátna. Stru. Pov. 138.
Sr. Štůčka.
Stodola. Zařízení s-ly; s. s příčnými,
smíšenými, podélnými mlaty, s mlaty v po-
době kříže. V. KP. IX. 411. nn., Ott XXIV.
141.
Stodolenka, y, f, tanec. Vz Brt. F. n.
848. Za 9todolenkú^ tanec. Ib. 937.
Stodolník, a, m. = hospodářiček bydlící
v stodole. Kšf. Poh. 38. Sr. Přístodolník.
Stoffertit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
832
Stoh, u, m. Zařízení stohů. Vz KP. IX.
410 , Ott. XXIV. 144.
Stohlávek, vku, m., affodilus. Rostl. drk.
178v 1.
Stohromfk. A na mne často hledíš jako
8. Zvon IV. 58.
Stohubý. S. bohyně = Fáma, Pověst
Vin. I 107.
Stolkové, vz Ott. XXIV. 139.
898
Stoj — Stozralk.
Stoj, e, m. Obilní 8. = 9ioh. Zvon. III.
361.
Stojaéky = ticje. Slov. Sbor. čes. 255.
Stoják, n, m. = náS atd. DSk. Km. 29.
— S. na mléko. Nár. list. 1904. 138. 9.
Stojan, vz Výtokový. S. na knihy, noty,
na květiny, sochy atd. Vz KP. XI. 180.
Vyobraz, tab. XLVIL
Stojánka, y, f. =: co stoji, kn př. strom.
Brt. Čít. 97.
Stojatě. Žito nám rostlo s. ; Na s. obilí
prodati (nepožaté). HoS. Pol. I. 139.
Stojatý. Nalezl ho s-tého = ttojiciho,
Eká. 8ion. I. 221.
Stojeéko. Na s. mluviti. Wtr. exc. Sr.
Stoječky.
Stoji hruděiéka, tanec, Vz Brt. P. n.
939
Stojici = itcjeci. S. plat (stálý). Li-
stář 12.
Stojidtě, ě, n. = nezmýtěná Čásť porostu
ponechaná na pasece. Ott. XXIV. 149.
Stojná, y, t. (stádle) = miHnoMf ku pra-
Uni rud, Vz KP. X. 143.
Stojseě, e, f., ctadlrj, éo^dvri, o boji me-
čem. Msn. II. 123.
Stok vod = stékání. Kar. 9.
Stoka, y, f. Vz KP. IX. 315.
Stokesit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XL
841.
Stokholm, a, m., Stokkolmský. List. fil.
IV. 144.
Stoklas Eduard, spis., 1815.— 1900. Vz
Ott. XXIV. 152.
Stoklasa Ivan^ spis. — S. Jul,, prof,
spis., nar. 1858. Vz Ott XXIV. 152.
Stokový. S. cihly, pumpa, roura. Nár.
list. 1903. č. 148. 16., 1885. č. 107., KP.
IX. 178.
Stokrótka, y, f. = •toikráta Orava. Sbor.
slov. IX. 54.
Stolařka, y, f., luka u Bzence. Čes. 1.
XIII. 475.
Stoleěnik, a, m. = 9tola¥, truhldf. Tk.
M. r. 186.
Stolečstvi, n., partíoipatío. Ž. kap. £.
121. 3.
Stolek, Iku, m. = tioliíSka ; stolek = v%alj
fMZ. Na stolku seděti. Sb. si. 1901. 179.
Stoleni, n., atrium. Modlete se v s. sva-
tém. 2. pas. 28. 2. (MS)
Stoleve v Vn. 784. oprav v: ttolevé, što-
levi, n.
StolOYi, n., traba. Bhm. hex. 633.
Stolice = vyprdxdněni žaludku, S. hleno-
vitá, hnisavá. Ktt. — S. •tHchy, Vz Krov.
— S. uherská = zupa (tak veliká, jako ku př.
Korutany n. Slezsko n. Solnohrady). Vz Kál
Slov. 43. — S. (židle) selská. Vz KP. XI.
za str. 96. (vyobrazení), tab. LXXVI. a násl.
Stoličky = hranice dřiví v lete. HoS. Pol.
143.
Stoliěářka, y, t. = tmhlářka. Zvon IV.
158.
Stoliéek, éku, m, =z mitiííek, rostl. Slez.
Ces. 1. XIII. 110.
Stolička n ručnice. Ott XX. 1017. ^
H.:=:ityřka (na Školním vysvědčení). Zvon
IV. 668. — S. = meMnik, nyní se říká:
sády. Hol. Pol. II. 57.
Stoličkový květ (měsíčkový). Sles. Ces.
1. XIII. 109. Vz předcház. Stolíček.
Stoličný. S. město uherské. Kál. Slov.
43. Sr. Stolice (zde).
Stolné, ého, n. PAh. ol. III. 577.
Stolz Ant, spisov.
Stolzit, u, m. := olověná ruda. Vz KP.
IX. 176., Ott XXIV. 161.
Stomatoplaetika, y, f, z řec = nmělé
napravováni nějakého defektu na ústech.
Vz OU. XIX. 846.
Stomčstský. S. Kréta (mající sto mést).
Škod. 11*. 42.
Stonati Jak : k smrtí. Zr. Let IIL 95.
Stonek, nku, m. Kiel. Sr. Ston 2., Ott
XXIV. 164.
Stonit, n, m., tíFaskavina. Ott XXIV.
166.
Stonka, y, f. = f^ukaHa. Sr. Stonek.
Stonorodý Síp (stony působící). Man. Od.
856.
Stonožky, myriopoda. Vz Ott. XXIV
166. nn.
Stopa verSová. Vz Ott XXIV. 169.
Sopečnice, e, f., druh hrnSek. Litom. 73.
Stopený = diptrý, V zloděj, mluvě.
1. Stopiti 86 kam. KdyS tvůj pohled
Y oko mé se stopil. Kvap. Lib. 90.
Stopkatý. S. bradavice. Nár. list 1903.
ě. 250. 20.
Stopkový. S. ěerfi, substantia ni^^ pe-
duncnli. Ktt
Stopkoyýtru§ný. S. houby. Vz Ott XXIV.
169.
StopoYi, n. =: ttopy, Msn. Od. 294.
Stora (Btore, stór), y, f. zzdruh zd»lon$
zvi. vzorkované, ehmovaci y celé okenní
Síří. Krajková s. Nár. list 190i. č. 22. 4^
Ott. XXIV. 170.
Storch Fr. Dr., prof., ěes. právník a spis.,
nar. 1850. Vz Ott XXIV. 171.
Storno, a, n. = odpie poMOcy (peněz do
knih ku př. záložny zapsaných), za niž ne-
bylo po jejím zapsání přijato peněz. Nár.
list 1903. č. 887. 4. Vz násl.
Stornovati zápis položky. Vz předehás.
Storno. S. (z it) v účetnictví = vyrovnati
položku omylem n. Spatně do knih za-
psanou fiktivní protipoložkon stejně velikon,
aby nastal předeSlý stav. Ott XXIV. 172.
Storola, y, tzzetodola, DSk. Vz Hoj.
Progr. 15.
Stostopový. S. hranice. Msn. n. 416. Sr.
Stostopný v VII. 785.
Stotuři zbroj (mající cenu sta tnrň).
Škod. II*. 121.
Stonpárna, y, f., vz Puchéma. Ott XXIV.
178.
StoTěký strom. Zr. Nov*. 124., dub. Tbz.
V. 1. 12.
Stovka, y, f, im, Holetékavámp v Praze
Zapadl do stovky. Praha 200. — S.srevir.
Slez. Vyhl. II. 291. To je v mojí stovce
(pravil hajný). Vyhl. Slz. 46.
StozlatOTý. S. bankovka. Tbz. V. 9. 83.
Stozmik, u, m., radiola, rostl. Vz Ott
XXL 35.
Stožarec — Strava.
899
Stoiaree, rce, m., zdrobn. Btožár. Mbd.
Od. 34.
Stráée, ete, n. =: mladá Hralca. S. Rozk.
P. 220., R. 60.
Stračí nožka, nožička, rostl. Yz Stračka
zde.
Straéka 6í Straka, j, f.= studánka u Tach-
lovic. Ces. L XL 314. — S., delphininm,
rostl. Straéka vysoká, d. elatum: ostroŽka;
9. polni, d. consolida : botečky,boži nobayiéky,
drábský traňk, fiola brunátni, ftáčky, kaóka,
kozí (brada, pysk), můři nožka, ostrožka, pan-
tofličky, paprčá nožka, polní vorliČek, rand-
ličky, sračka, stracenúška, straéiéka, straČi
(nožka, nožička), svalnik (královský, pro-
středni), výzoinik, zajíčky; «. Mnamenaná, d.
Ajacis: ostrožka královská, svalník krá-
lovský; t. rioolistát d. staphisagria: bnidofi,
kapucínské semeno, myfií pepř, ostrožka,
vSivec, vSivá bylina. Vz Čes. 1. XIV. 175.
Strahl Ludv., učit. a spis., nar. 1854. Vz
Ott. XXIV. 182., Tob. 217.
Strahovský kUšter. Kol. Her. I. 22.,
23. — S. ulice, nyní Nerudova. — 8. pseu-
donym K. E. Tupiébo.
Straek. Nikdo by se nebal, keby strachu
nemal (neměl). Rizn. 170. S. horií bostnež
mor. Tbz. III. 1. 21. Strach — mrcha. Phfd.
XXIV. 340. Já sa nebojím, len mám s. Mns.
slov. IV. 79. S. jest zlých skutků průvodcem.
Slad. Jan 88. Pudí nás k záSti to, co častý
8. budí. Ib. 20. — S. = rybník u FryStátu.
Vstnk. X. 559. — S. personifikovaný jako
osoba. Msn. II. 70.
Strackojot, a, m. = kdo má strach před
hláskou j (místo g). Vin. I. 192.
Straekota. Na Cyrila Strachoty vyžeň
aviné za ploty. Vyhl. II. 32.
Straekotina, y, f^= rozfntj barák, stará
rachota. Ml. Bolesl. Čes. 1. Xlil. 88.
StraekoTský Jos., sochař, nar. 1850. Vz
Ott. XXIV. 184.
Straka, pica caudata, pták. Vz Ott. XXIV.
186. Straky povážajů a stmádky brána
(o Spatném hospodářství). Sbor. slov. VII.
132. Schopnosti scrak. Vz Čes. 1. XII. 94.
Nemalujte straky (netlachejte, nelžete). Jrsk.
XII. 264. — S. = topor, sekera. V zloděj.
mluvě. — S., vz StraČka. — S. Jan, mal. a
stavit, na sklonku XV. stol. ; S. Adolf Vil.,
spis. t 1872. — S. Albin, pseudonym Jana
Wagnera 8r. Ott XXIV. 186.
Strakaéina, y, f. = suchá ?mIu», Slov.
Pohrd. XXIV. 542.
Straka!, a, m. z= druh holubů. Us. Bgl.
Strakatý, tanec, Vz Brt. P. n. 963. —
8. Pohodla ho s-tá kráva (o popIaSeném).
Vlast I. 236. — 8. Kar,, pévec, 1804.— 1868. ;
S. Jan Dr., notář, spis. 1835.-1891. Vz
Ott. XXIV. 188.
StrHkoneki := ttrákonicki. Dfik. Km. 33.
Strakotitko, a, n. = strakatá cícha. Dšk.
Km. 38.
StrakOYský. S. akademie v Praze. Vz
Ott XXIV. 191.
Stráň Alex. (Hubáček Gust), dr., spis.,
nar. 1857. Ott. XXIV. 193.
Stránečky O. P., spis. — S. Aíirosl dr.,
nar. 1869. Vz Ott. XXIV. 193.
Stranice, e, f. S. sedla. Vz Postranice.
Stránka, y, f. V druhé stránce = na
druhé straně. Bav. J. v. 1448.
Stranobijce, e, m. Mtc. 1. 1893. 6 81.
Stranovice e, f. = pélesf postele. Dšk.
Km. 41.
Stránský JFV., č. sochař, 1869.-22./12.
1901. Vz Nár. list. 1901. č. 353. 2. — S.
Oldřich, spis. Tob. 217. — S. Pavel, — S.
Daniel, spis., 1681.— 1755. — S. Ant,, spis.,
1793.-1858. - S. Gabr,. č. mal., 1813. až
1887. — S. Adolf, č. politik, nar. 1885. —
Vz Ott. XXIV. 195. nn.
Strann. Stranu toho, lépe: s strany,
z strany toho; vulgo: strany, předložka se
neslyší. Vz Strana. — To leží stranu klá-
štera (stranou). HoS. Pol. 112.
Strapačka, y, t:=z střapatá slepice. Slov.
Phfd. XXIV. 424
Střapatina, y, f. Mor. Bgl.
Střapatý. S. Jano, rostl. Vz Černucha
zde.
StřapcoTÍtý. S. nohavice 1724. Hrubý
242.
StJ^ásňa, pí, n. = kusyf Kapráli litale a
bile do toho palaikama, až z nich s. litale.
Han. 97.
Strast dlouhá chladí horkou krev. Klást.
Maz. 28. S. ruší doby odpočinku. Slád.
Rich. 48.
Strasten, stna, o, vz Strastný.
Střásti. Tak jsem se ulekl a střásl. Pal.
Záp. II . 5. — 96 čeko = tbaviti se. Střásl
se opět této země. Slám. Put. 75.
Strastička, y, f., zdrobn. strast Kos.
Živ. 145.
Strastlik, vz Strašlík. MS.
Strašák. To vše bylo s. na myši (marné).
Tbz. V. 6. 208 — S. (Čtverák), tanec. Vz
Ott. XXIV. 198.
Strašibo), e, m. = bázlit}ee, Msn. Od. 211.
Strašidelně. Jeho zrak s. se koulí; S.
stany v stínu stojí. Kká. Sión I. 21., II.
183. — Nár. list. 1904. 286. 13.
Strašidelný. S. tma, věž, Kká. Sión I.
188., II. 14., stín, Jrsk. VI. 1. 327., kostra.
Hlavn. Vn.
Strašiti. Praviš, že ti v dome straši; ene
hlava se ti plaSi (o poplašeném). Slez. Vlast.
I. 236.
Straška, y, f. =: strahdlo. Spiš. Sbor.
slov. 1901. 83.
Straškoyé či ůstonožci, řád korýŠů. Vz
Ott. XXIV. 161.
Strašlik, a, m., arpia (inter volatilia cam-
pestría). Rozk. P. 205., B. 59. Sr. Strastlik.
Strašlivě == 6o;<ienl. Pel. XXHI.
Strašlivoběsný. S. obluda. Msn. 11. 95.
StrašiiYOděsný. S. pfltka. Msn. Od. 123.
Strašlivý := se strachu uSininý. Slib s-vý
kHvé hledí. Raw. £. v. 1526.
Strašryba Vine, č. sochař v 2 polovici
XVI. stol. Vz Ott XXIV. 199.
Stratil Fr.. adv. a spis., nar. 1849. Vz
Vyhl. I. 95. Ott XXIV. 200.
Strava. Chodi tam na pAl stravy. Rais.
Vlast. 31. — S. =:ntfWaď, vynaložené peníze,
Baw. Ap. 218i>.
400
Stráviti - StřelovlidDý.
Stráyiti eo naézztfynaloiiH. Baw. Ap.
217>. Sr. předcház. Strava.
Stravnictvi, n Živil se Btvim (jiné stra-
voval) Tk. Pam. I. 31.
StrávoTaci stanice pro vandrovní ře-
meslniky. Vek. Vset. 175.
Stravovna. Původ a zařízeni s-ven. Vz
Ott XXIV. 206.
Stráža = f <ra£, castodia. List z r. 1143.
Sehna jezdec (s) stráže náhlÝ. Alz. V. 1384.
S., conspica. Mam. A. 18*. (Mi.).
StrážÍYý. S. matka. Vykl. Obrz. 262.
Strážkyně, ě, f., Httterin. Us.
Strážně, verbUtend. Zabraň s. nových
bolA vzniku. Jeř. Rom. básn. 175.
Strážný, ého, m. = ttráice. S. slepý. Has.
II. 274.
Strážový, pole n Brodcfl. Čas. mor. mas.
III. 142.
Strbol, n, m., bubastas, Rozk. P. 689.,
babascas. Rozk. R. 72.
Strboulato-OTitý rostliny, selaginaceae.
Vz Ott. XXII. 812.
Strboniatee, tce, m., selago, rostl. Vz
Ott XXII. 813.
Strčeni, n. Slova s., verba praecipitationis.
Z. pod. 51. 6. V Ž. witt ib. : slova stričení.
Mi.
Strébnba v VII. 697. za Strčano] polož za
Strče ti.
Strčiti eo kam Jak. Strkati hlavy do-
hromady jako ovce, když je jim horko. Us.
— eo komu. To ma hrdlo s-lo (sstrčilo) =:
srazilo, oživot ho připravilo. 1563. Hrnbý 17.
Strébl Alois, spis. Tob. 217.
Střeblaeko, a, n. = ry&< poUr. Val. Čes.
1. X. 470.
Střeček, oestras. Vz Ott. XVIII. 657.,
XXIV. 212. Oetrus v III. 699. oprav v:
oestras. — Jeli střečkem = rychle, Val.
Ces. 1. X. 472. Sr. Střečkovati.
Střed. S. ve fysice: hmotný, kyvn, rovno-
běžných sil, tlakový. Strh. Mech. 184., 409.,
166. (179.), 444. — Vyslali ze svého středa.
lipe: Vyslali jsme s tehe posly. Arch. XX.
4. Aby z $ebe osoby vybrali. Ib. 284.
Středa. Choditi po středě (střídavě někam).
Sr. Střída. — Dělá, jako nebožtíkS. (o tom,
kdo něco dělá Spatně n. zbytečně). Ml. Bo-
lesl. Čes. 1. XII. 176.
Středečni zábava (ve středu v témdni
uspořádaná), Pokr. 1885. č. 169., půst. Chč.
Post. 213b. — věst. XII. 94. doporučuje 9tře-
dovýf poněvadž je středeční chybně od-
vozeno od středek, ale středový není v tomto
významu známo.
Stredi, n. = 9trd{. Plovůcí s. Pass. 1379.,
Výb. I. 316.
Středmý = «^<ďm|^. Člověk s. jest dlouho-
věký (dlouho žije). Kom. Did. 85.
Středofrancký. Nár. list. 1903. č. 159. 12.
Středohorský. S. vrchy. Tbz. V. 9. 70.
Sředolabský. Nár. list 1905. 229. 1.
Středořada, y, f. Vstoupili do sřad
(mezi ně). Msn. Od. 363.
Středoústni oddělení (druh souhlásek
artikulovaný ve střední Části úst: 1, r, n,
t, d). Kle. 49. (List fil. 1905.).
StředoudnL Trubička do dutiny a., bu-
bínkové, PaukenhOhlenrOhrcben ; s. zánět,
katarrh uini, otitis interna seu media, Obren-
katarrh; tuberkulosní hnisavý zánět s-Šní,
o. media purulenta tuberculosa; prudký
katarrhalní zánět s-Šní, o. interna catarrhalis
acuta ; vleklý kat. z. s., o. interna catarrhalis
chroniea. Ktt
Středový U, m. = došpUošCmuiného věku.
Hyna. Vz Cad. 115.
Středověkost i* f. = dospělosC možného
věku. Hyna. Vz Čad. 115.
StředoYoJdti, n. = $třěd vqJMka. Msn.
II. 68.
Středovrták, u, m, lépe: kolovrátek,
Centrumbohrer. Rgl.
Středový. S. odpoledne (ve středa). Rais.
Lep. 59. Sr. předcház. Středeční.
Středozemni moře. Vz Ott. XXIV. 216.
Stredúci, vz Plovosf.
Střeh, a, m. z=: vojín střehouei jistého
místa, Sehildwache. Ott XVIH. 940.
Střecha, vz Krov, Krytina, Ott XXIV.
221. nn.
Střechaté = mužské klobouky na Klim-
kovsku ve Slez. Vz Vyhl. II. 179.
Střeehalka, hmyz. Vz Ott. III. 702.,
XXIII. 103.
Střechýl = eukrovi podobné rampowKha.
Val. Čes. 1. XIIL 416. Sr. Trdlovec (nisl.).
Strejéal, a, m. = strýček. Dik. Km. 13.
Strejéek Jan, č. lékař a spis., nar. 1839. ;
S. Ferd,, č. spis., nar. 1878. Vz Otr. XXIV.
Strcjha, y, m. zz struha, $trfe. Má.
Strcjni, f. = tírainaf Že by se nějaké
s. mé nacházely. Kiaft. Strak. § 17. (Mé.).
Střela, y, f., projektil. Vz Ott XXIV.
226.-228. — S. = rána udéřenim. Brt P. n.
1196. — S. K., spis., Tob. 217.
Střelišée =: i^eliiti, missile. Bozk. R 99.
Vz násl.
Střelišté, ě, n. = prak, »trcj meíaeL Baw.
Ar. v. 3510. Sr. StřeliSče.
Střeliti koho = uaoHti. Brt P. n. 1196.
S. = ffytrysknotUi, vylotíUi jako štíMa. Střeli
vzhoru až pod nebe. Baw. £. v. 785. —
S. == rychle •t 9puštiti, S. doloov. Luc. 62.,
63. — S. jak. Dva rázy (dvakrát) Tedla
(vedle) a raz mimo střelil. Rizn. 177. Zpredy
střelil, potom měřil (o zpozdilém). Slez.
Vlast I. 236.
Střelniee = pohyblivá v5ž na dobývání
opevněných míst Baw. Ar. v. 1612.
Střelobodný. S. bolest Msn. II. 192.
Střelobystrý iip. Msn. II. 196.
Střelojemný toulec (ohovajiei v sobe
střely, lodÓTioQ). Msn. II. 276., Od. 312.
Střelometee, tce, m. S. Apollon. Msn
II. 14.
Střelometný Apollon, Msn. II. 327., Ar-
temis s-ná, 865., 455., s. bohyně 392., Hym.
61.. 93.
Střelomilee, Ice, m Msn. II. 65.
Střeloradný. S. Artemis. Msn. Od. 234.
Střelosypniee Artemis. Msn. II. 162.
Střelosypný. S. Diana. Škod. F. 45.,
Msn. Od. 165., okod. II.* 86.
Střelonmělstvi, n. Msn. II. 75.
Střelovládný bůh. Kká. Sión. I. 229.
Streog «- Střidák.
401
Streng Jan dr., 1817.--18d7. Sr. Ott.
XXIV. 233.
Střepitatí, tremere. Gl. roadn. 19k
Stresknouti. Když se povětří srazí, tedy
střeskne. Luo. 63. Na str. 62.: třeskne. MS.
Střesný. Ať budu jako seno střesné.
Hod. žalm. 128. 6. (MS.).
Střešinka, y, f., zdrobn. střeoha. Brt.
P. n. 878.
StředtiloflC, í, f. Král. Men. 66.
Střeleni, n. = potkáni. Mam. F. 99^ 2.
Střetlý. S. Ylny. Slad. Ant 78. Sr. Střet-
nontí.
Střetnuti = itíFetnauH. — se 19 kým. Milí.
83*.
Sitretti Vikt, mal., nar. 1878. Vz Ott.
XXIV. 234.
Streubai Eduard, spis. Tob. 217.
StřeTičkoTý.' S. skříň (ve které jsou
střevíce). Capk. 77. ^
StřeTléky = ialamaunek, rostl. Č. Třeb.
Čes. 1. XI. 38. Vz Oméj zde.
Střevle, phoxinus laevÍB> rybka kapro-
vi tá. Vz Ott XXIV. 285.
StřeTlik, a, m. 8-ci střevlíkovití, cara-
bidae, brouci masoSraví. Vz Ott. XXIV. 235.
Střevni katarrb, Darmkatarrh, enteritis
catarrhalis; s. nůžky, Enterotom; s. tyfus
B umístěním vředu v tlustém střevě, colo-
typhus; s. vředy, enterobeloosis, Darmge-
Bcbwflre. Ett
Střevo. Dal psu střeva práti (Spatně věc
opatfíl). Čes. 1. XIV. 150. Vz Ott. XXIV.
236.-240.
Střevopředstěnový. S. kýla, enteroepi-
plocele. Ktr.
Střevový. S. struna. Zvon V. 405.
Střeženee, nce, m. =: ětřtííeng. Tbz. XVI.
322.
Sřeženkyné, ě, f. Tbz. V. 1. 275.
Střežilka, y, f. = iena niíeho t^ehouei.
Tbz. V. 9. 104.
Střežitelkai y, f. 8. rodinného Štěstí.
Tbz. V. 6. 371.
Střeiivý. S. oko. Tbz. V. 5. 154.
Strhání, n. Dělá o s. (div se nestrhá).
Ces I X. 444., XII. 365.
Strhati. Strhnout = t(ib-<i«h*. V zloděj,
mluvě. — S. seno, louku i=: pokotiti Pbfd
XXIV. 483. ~ se = leknouti »e. Slov. Phfd.
XXIII 746. — se z čeho =: 9p%i9titi «e ^eAo.
S. se z viery. Chč. S. II. 198b.
Sti^břeneovitý. S. rostliny, proteaceae.
Vz Ott. XXIV. 98.
Štřibřenee, nce, m., protea, rostl. Vz
Ott.
Stříbřiti se. Hvězdičky se s-ly (padajíce
k zemi = jasnějSím světlem zářily). HoS.
Pol. 143.
Střibřitosf, i, f. S. koze, argyriasis,
SilberfarbuDg der Haut. Ktt.
StMbřivý jas (za dne). Tbz. V. 9. 196.
Střibmatozlatnatý. S. formace rud. Ott.
XXII. 78b.
Střibmě se zalesknontí. Rais Lep. 223.,
Zr. Pant. pov. 88.
Střibmě, ě, f. =l krajina hiljm, třpyticim
*e mihem pokrytá. Ani vánek nezaSelestil
tou B-ní. Tbz. V. 1. 166.
Kott: PFfspSvkj kSesko-nSm. tloToika m.
Střibmonýtý stolec, křeslo, meč. Škod.
Od. 105., II. 139., 24., Msd. Od. 153., Hym.
40.
StřibmopěnnÝ. S. řeka. Msn. II. 40.
Střibrnopukly meó (mi^jioi stříbrnou
puklu), Msn. II. 20., 53., meět křeslo. Msn.
Od. 120., 334.
Střibmovimý. S. řeka. Msn. II. 383.
Střibmý. Věděl, že klíčem s-ným otví-
rají se zámky (podplácením). Světz. 1883.
191. S. svadba tpo 25 létech).
StHbro. 8r. Vstnk. X. 561. Živá stHbra,
pl. Zach. Test 37., 124. Dějiny, výroba,
vlastností a upotřebeni stříbra. Vz KP. X.
185. nn., Ott. XXVI. 242.-245.
Střibrobélostný. 8. panoiř» Kká. Sión. I.
247., lampa. II. 57.
Střibrobradý = íedivj. Zvon IH. 80.
Střibrojasný. S. studánka, Jrsk. XVII.
26., tou. Sá. Jitř. 146., třpyt. Krs. Ten.
III. 8.
Střibrojasý. S. říza. Msn. Od. 80. Vz
předcház. Střibrojasný.
Střibrokadeřný obětnlk. Škod. F. 117.
Střibrokmit, n, m. S. hvězd. Zr. Zahr.
69
StHbrokový koSík, kroužek. Škd. Od.
51., 15., plech, Škd. F. 17., řemen. Msn. II.
350.
Střibrolesklý. S. břiza, Zr. Cer. 25.,
studánka. Zr. Let II. 53.
Střibrolitý. S. měsidlo. Msn. Od. 224. 53
Střibroluéistý Apollon. Msn. II. 40., Oď
101.
Střibroiuénik, a, m. Lit L 503.
Střibrolnký Apollon. Msn. II. 2., 51.
Škd. Od. 102.
Střibronožka, y, f. z= Thetís. Msn. Od.
353
Střibropramen, Silberquelle. Jg v Kroku
I. a 4.
Střibrorohý. S. lučiStě, s. luk. Msn. II.
2., 453.
Střibroskvostnč tu visi lampa. Ská.
SioD. II. 48.
Střibrostrnnný zvuků zdroj. Zr. Kom.
28.
Střibrosvitný. S. večernice. Tbz. V. 5.
25.
Střibroderý stín. Zr. Zahr. 155.
Střibrovlasec, sce, m. =: ttařee hilýeh
vlaiů. Tbz. V. 9. 207. Vz násl.
Střibrovlásek, ska, m. zz štíHhrovlaseo.
Tbz. V. 9 169.
Střibrovlasý. S. hlava. Tbz. V. 9. 174.
Střibrozvuěný hlas. Zr. Fant. pov. 293.
1. Střici = pozorovati — koho. Že ho
pilně střehli v skutcích i řeči. Chč. S. n.
236*
2. Střici = itHhati. -^ co. (Kněží) mlěko
dojí a vlnu střihů. Obč. S. L 121b., Zr.
Zahr. 58.
Strtčko, a, n. = AH6^. Sb. si. 1901. 157.
Slov.
Střidaci období = doba, ve které se
v práci střídají. Čes. 1. XI. 278. Sr. Střída.
Stridák, a, m. == na kom byla střída
(práce po středě, třídě). Čes. 1. XI. 278.,
DSk. Km. 29. Sr. Střída.
26
402
StřidATka — Strnati.
Střidavka, y, f. Stav pfí 0-kách: mrazi-
vosf, ledovoBť, algiditas; s. rozeklaná, febris
intermittens dissecta, zhoubná, f. inter. per-
nitiosa (srdečni, cardialgiea, ůplavidni, dys-
enteríca). Ktt Sr. Ott. XXIV. 246.
StřidaTkový záchyat, Intermittenianfall.
Ktt.
StHditi koho = BtíFidaH. Baw. T. y. 1587.
StHebrniee, yz Stříbrníce. Milí.
StHebrný, yz StHbmý.
Striebro, yz Střibro.
Střieda, yz Střída. S., míea. Bhm hex.
267., Rozk. P. 1689.
Střiedmik, medaríB. Rozk. P. 96 , R. 66.
Sr. Stredmik.
StHedný, yz Střídný.
StHehať naé = íHhati. Čes. rnns. 19.
— koho Jak. S. koho za kaidým krokem.
= šUhaH, pozoroyati. PhTd. XXn. 88. Sr.
Střici.
StHeleni, yz Střílení.
Střielený, ys Střílený. S. jíezya. Mš. exc.
Vz Stříl.
Střieleti, yz Seleti.
Střielnice, e, f., yz Střílniee. Míli.
Střielný. S. koření, basilica. Rostl. F.
32., Lék. B 49«. Vz StHl.
Střiepné, ě, f. = péit, úřad, saetar. Pel.
XXIV.
StHesti, spergere. — eo. Mlhn t. Ž pod
147. 16. t. witt : trůsíti, klem. : rozsypati. Mi.
Střieta, y, f., occnrsaa. Mam. F. dl>. Sr.
Střetnontí. Střetá.
StHetl. Alx. V. 1490., Kat 2044. Sr.
StHti a List fil. X. 138.
Střiezey. £y. oL Sr. Střízyý.
Střiezik, pistricos, Bhm, hex. 106., pa-
strions, ib. 82., pistricos. Rozk. P. 203., R.
60. (Mi.)
Strieznlti = MtrjzmUi, Jsúc tam yelmi
strzieznyena (sy. Dorota). Pis. k sy. Dorotě
k. 68. (List fil. V. 231.)
StřiezTOsť, yz Střízyosf. S., sobrietas-
Rozk. P. 1315.
Striežaha, y, f., ardor. Mam. A. 16i>. Sr*
Střížaha.
StrigOTit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
836.
Střih, a, m., scoreia, Rozk. R. 92., sto-
rícia. Rozk. P. 1784. (Mi.)
StHhař. e, m. = myslivec, V zlodějské
mlnyě. Sr. Šplichař.
Střihati yodu = jíti domů po ledě. Nár.
list 1904. 66. 9.
StHhayka, y, f., mordicus, Rozk. P. 630.,
mordica. Rozk. R. 68., Mam. A. 27K
StřihoTaéka, y, f., truhlářský nástroj.
Pokosná s. Vz KP. XI. 12. (obraz).
Strich. Maz strichem smazati. Kom. Did.
267.
Stricholee, Ice, m., modabrnm. Rozk. P.
2886. Sr. Strýcholec.
Střiehy = střapaté houby. Slez. Vyhl. II.
224.
Strike, striek (éti: strajk), n,m.^9tdvka.
Dělnický s. Nár. list 1904. 261. 17.
Střlkaéka olejoyá, Oelklysmasprítze, y lé-
kařství; 8. morfioyá, Morphinmsprítze. Ktt
Sr. Ott XXIV. 249.
StMkaný éim. Káya rumem s-ná (▼ kré-
mach). Ub. Ghet 84.
, Střikna, y, f. = jnOlbi. V zloděj, mlayé.
Čes. I. XI. 141.
StHle. Říkání na stříle. Vz Čes. 1. Xn.
432.
StHInoTý. S. okénko. Hroi. 64. Sr.
Střílna.
StHloYice = MtíFUe. Kil Lid. 5.
Striško, a, n. = KřiM. Sbor. sloy. Vm.
137.
StHtecký J., spis. Tob. 217.
StHzliči hlas. Rais. Lid. 182. Sr. Stírízlík.
Střizlik pták, troglodytes parynlas. Vz
Ott XXIV. 264.
Střižaha, s. Stfíežaha.
StHžima, y, f. = prostor nrčen^ ke
stříii oycí. Její zařízení yjs y KP. IX. 401.
StHžnik, a, m. = obchodník se střiž-
ným zbožím. Rgl.
Střižovec, yce, m., pole a Cery. Lhoty.
Čas. mor. mns. lÚ. 142.
Strky, pole n Záyoda na Sloy. Moa. aloy.
VII. 87.
Strmen = štremen, Leier, hnd. náatroj.
Gest U. 296., Gest Rom. (Mns. 1862. d64.>
Strmenina, y, f. Pobřežná s. Msn. Od.
146.
Strmenovreholný dab. Msn. Od. 131.
StrmiákBtt = ^rnafovaíů. Nár. list. ***..
1896. Dhnl.
Strmitý. S. hora. Hlk. XL 84.
StrmiVý. S. kraj skály, yali yýie. Kká.
Sión I. 56., 187., H. 98.
StrmnoTTcholný dnb, Msn. li. 213., a.
hora. Ib. 88.
Strmný = atrmi. S. yrebol. Skd. F. 80 ,
Olymp. Msn. II. 9a
Strnad, frigellos. Bhm. hex. 100. S. zpivá:
Ty> ^^y ^7* J®' ^y^^ yorat, nemám ilf . 1578.
Čes. 1. XL 191. Sr. Hlas s-da. Vs Vlaat L
111. — Sr. Vyhl. II. 266., Ott XXIV. 256.
— 8. AI., spis., nar. I./IO. 1862. Tob. 217. ;
S. Jo9í spis., nar. 8./3. 1862.; 8. Ant, 1749.
ai 1799. — Sr. Ott XXIV. 266,
Strnisko. Pryá zima 2 dierek s-ska fučí.
Rizn. 64.
StraiskoTý. S. ůřednictyo = vyvoleni
z chaty, kteří dohlíželi, aby se na sti-niitfeh
po jistou dobu nepáslo; s. slaynost Vz Brt
Čít 398.. 400.
Strniště. Edo seče a necháyá yeliké (yy-
soké) s., o tom se říká: Muzikanti ma hraji.
Kit Lid. 17. Sr. Stmí. -- 8. = «oiwy p^-
nikud povyrostlé. Utřel si modrým iátkem a
Rais. Vlast 86.
Stmo, a, n. := eimi. Také y jibosáDadn.
Čech. Dik. Km. 6., 13.
Strnouti Jak: kamenem ({ako kámenV
Rok. 28.
Strnuti, n. S. ranné (ůrazoyéX tetanus
traumaticus, Wundstarrkrsmpf, s. těSkomy-
siných, stnpor melancholicus, melancbolia
attonita. Ktt 8. otrayou, tetanus toxicas;
s. končetin (bolestné staženi jich), contrae-
tura artuum, tetania. Ktt. 8. iíje, menin-
gitis cerebrospinalis epidemica. Vs Nár. list
1906. 133. 2.
Strnožky — StraKni.
408
Strnožky, pl., f. = MlepiH «lí, íhneliei,
Us. Egl
Strofiěnosť, vz Nejed. 857.
Strogo = velmi, Orava. Sbor. slov. IX.
60. Sr. Stroho. Slov. III. 722.
Stroj na děláni svodnio; secí 8. a vyta-
faovacimi lžičkami atd. Nár. list. 1905.
131. 21.
Strojený. S. vlna = nčiněná z vlněných
hadrů. Ott. XX. 605.
Strojič, e, m., praefectns. Mam. V. (D.
Gesch." 205.)
Strojírenský. S průmysl, akcie, papíry.
Nár. list. 1904. é. 18. 8., 1903. č. 286. 17.,
č. 243. 17.
Strojiti co o kom. O drnžoi vSe zlé
strojí. Baw. E. v. 1570.
Strojivosf, i. f. » tnaJui se hezky strojiti.
Hyna. Cad. 115.
Strojnieko-klempiřská dílna. Nár. list.
1905 131. 23.
Strojnieký. S. řemesla. Nár. list. 1903.
5. 134. 25.
Stroj ný = otdohmii .a p. Jsi s-ný jako
jelito na raby. Světz. 1895. 27. — S. iSkladnj,
nebezpeinj. — čemu. Nedávaj sa v bydla,
která sů chudobě s-ná. Zro. mamotr. Mns.
1873. 270. v. 476. — S. = kde se lidi ttrcji,
U sála byla s. komnata pro dámy. Rais.
Vlast. 172.
Strojovka, y, f. Maschinenfabrik. Us.
Stroka, y, f.. litera. Dět. Jež. Krami. 8*.
Stromeékový. S. krajky. Vz Krajka.
Stromek na novostavbě, vz Májeéka.
Stromkář, e, m. = prodavaí éiromků, Mtc.
1902. 28.
StromkoTÍtý zánět rohovky, keratitis
dendritica. Ktt.
Stromlet, a, m., arbntns. Rozk. P. 561.
. Stromlosf, i, f., asperitas. Rozk. P. 1418.
Sr. Strmilosf.
Stromopisný. S. mappa (obsahující po-
lohu stromů). Jrsk. XXIV. 50.
Stromovka := Královská obora. Mi. ne-
zdá se toto slovo býti chybným. Sr. habřina-
habrovka, jedlina-jedlovka. Mš,
Stroneianlty a, m., nerost Vz Vstnk. X
828.
Stronti-am» a, n., v Inčbě. Vz Vstnk.
Xni. 416.
Strop: dřevěný, jednoduchý, fošnový,
povalový, složený, smíšený, trámový. Vz
KP. IX. 295. nn. Rovný a cihelný s., Nár.
list. 1904., 107. 18., nespalný. Ib.
Stropař, e, m. = kdo dMá stropy, Us.
Rgl.
Stropoehodee, dce, m. Praha 218.
StropoTÍ, n. S. domu. Msn. Od. 248.
StropoTý. S. omítka. KP. IX. 336.
Strossmayer Jos. Jiří, biskup ďakovský,
*L 1815.-7, 1905. Vz Zl. Pr. XXH. 189.
(8 vyobr.), Nán list. 1905. 98. 1. a jiné listy
z též doby..
Strodka, y, f., něj. domácí nářadí. Mus.
slov. VII. 58.
Stronbený. To jsou klevety od bab
t-né. Zvon. IV. 7.
Stroubiti sobě koho na pomoc. 1621.
Uč. spol. 1905. II. 25.
Strouhal Čeněk Dr., prof. a spisov. Sr.
Zl. Pr. XXI. 94. s podobiznou ; Ott. XXIV. ;
S. Václ. spis. Tob. 217.
Strouhanee, nce, m. == jídlo z . bram-
borů, mouky,, soli, mléka atd. Vz více
v Ces. 1. XI. 89. Sr. Frncábnik.
Stroupek. S-pky pána Ježíše = (ře«Zíce
(bríza media), pícní travina. Pacov. Čes. 1.
XIV. 50.
Stroupežnieký Lad. Vz Obzor iit a uměl.
1902. ě. 3.— 10. Jeho život a dila. Napsal
Jaroši. Kamper. Mus. 1901. 451. nn. Sr. To b.
217.
StroutniaIý:=s<r«ďnJZý, tarmoueenj. Slez.
Vyhl. II. 143.
Stroža, e, f., vz Stráž (daů).
Strpnouti. Strply mu nohy (zdřevěněly).
Phrd. XXII. 498.
Stračí, n. Hra na s. Slez. Vyhl. n. 244.
Struh zz (nůí) náatrcj^ kterém kovy na «otf-
itrvhu obrábíme. KP. VU. 667.
Struha, vz Strouha.
StruhadilkOTý. S. krajky. Vz Kngka.
Struhadlo, a, n. Na s. (hra s kamínky).
Ouboě. Rgl.
Struhadlový přístroj k mlácení jetele.
Nár. list. 1904. 135. 22.
Struhadýlko, a, n. Truhla na s-ka ma-
lovaná (na způsob vln). Litom. 53,
Strůj = příprava jídel. Dšk. Km. 8.
Strnk. Dlhé struhy vlasov (chumáč?)
Phld. XXIV. 141.
StruktiTuosf, i, f. z lat. S. dřevěných
staveb. Čes. 1. XIL 822.
Strukturný. S. formule. Vot. 24.
y Strum, u, m. =i strom, Opava, Ostrava.
Šb. D. 56.
Straněný. S. mřížka (ze strun). Lbk. 65.
Strunkovaný zlatohlav, (formy struD).
Jrsk. VI. 1. 258.
Strunový. S. nástroje. Vz Strh. Akust.
161., 406.
Strúpek, pku, m. = starj sevrklj kóiich,
Val. Čes. 1. XIV. 45.
Strupivý. S. hlava. Bostl. 178^., 185b.
Struplavý. S. dítě (mající strupy). Ro-
kyc. Post. 52b.
StrupoTína, y, f S. na hlavě, achor. Ktt.
Struvit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
832.
Struzuky u, m. = jesle v chlévě^ Slez.
Vyhl. n. 310.
Stružák, u, m. =z slamnik^ z něm. Stroh-
sack. Hauer 14.
Struženec, nce, m., rybník uSvetonova.
Hoš. Pol. I. 149.
Stružidlo, a, n. S. k zapouštění zděří
Rgl.
Stružina, y, f. i= potok u Skrdlovic. Hoš.
Pol. 143.
Stružkovaei přístroj. Nár. list. 1903.
č. 134. 21.
Stružligal, vz Stružlikat. Sbor. čes. 110.
Stružlinka» y, f, zdrobn. stružlina. (VII.
801.) Zlato st; proměnilo na samé s-nky.
Čas. mns. VI. 4.
Stružni či sirouhaei stroj. Ott. XVIII.
667.
26*
404
Strnžnik — Stnpeoký.
Stražnik, u, m. = louka (dřire rybník).
Hofi. Pol. 143.
Strožok, u, m. = struhadlo. Slez. Vyhl.
n. 199. Strúžok na yyikrabůvanie cesta
(tSsta) z koryta. Pbld. XXIV. 813.
StrTanlíTOsf, i, f. 8. ve viem dobrém.
Čem. Z. 71. (1645.)
Strýc. Sr. Strejha, Strejka, Strejda. —
S. = iroub ve vinném lisu, CoB. 1. XIIL 475.
Strýček, mandragora, rostl. Ces. 1. XII.
290.
Strych. Sto strychnov pfieníce. Ghé. S.
n. 203i>. — Baw. Ap. 2ll».
Strychnidin, u, m., ▼ Inčbě. Vz Vstnk.
X. 687.
StrychninoTý. S. sfll. Vot 88.
Strýchovaný. Z každého korce s-né míry.
1668. a Jir. Mýto. 90. 1. Proti torna: míra
s YTchem.
Stryjal, a, m., darodéjnik, erpnlo. Rozk.
P. 1053.
Stryk, a, m., vz Strýka.
Strýna m. stiTJna, paterns, Rozk. R. 88.,
patrona. Rozk. P. 1648.
Strzeblo, a, n. = $íHhro, Brt. P. n. 684.
Strže, vz Strž.
Stržený = polapený. V zloděj, mlnvé.
Stržnik, a, m. = lichvář. U Vvs. Mýta.
MS. — S. = kdo málo podává, když ku-
piVJe, kdo pH konpi strhaje. Hoš. Pol. I. 143.
Stržovy, lonky a Kojetic. Čas. mor. mne.
III. 142.
Stržový. S. vrba = potoinL Bachweide.
Rgl.
Stuceo v III. 785. malba oprav v malta.
Studánce, nce, m. = Hudár^ea, Dik. Km
42.
Studánka. Žádná s. nemá tolik vodv,
aby se nedobrala. Rais. Lep. 328. — S.
= diUek v tváři. Tbz. V. 6. 228.
Studánkově čisté oči. Rok. 91.
Studánkový. S. vfiné. Zvon V. 568.
Studen, a, o, vz Studený.
Studeň, dně, f. =: studna Potom teprv
kopat stadni, když už hrdlo vyprahlé. &p.
Most. 24.
Studena = 9tudeno§t. Před obličejem
B-ny jeho kto strpi? ante faciem frigoris
ejns qnis sustinebit? Ž. pod. 147. 17. Ž.
witt: studeny, Z. klem.; stndenosti. MS.
Studená, é, f. = potok a přítok Oravice
ua Slov. Sb. si. 1901. 162. — S. » předHli.
y zloděj, mluvě.
Studenai^, e. m., stanneator. Rozk. P.
2449., Vel. 150.
Studenati v III. 736. za Studeň polož
za: Stndenář.
Studence, nce, m. = ákUp. V zlodějské
mlnvě.
Studeníce, e, f. zz Hudená voda prame-
nila. Baw. Ar. v. 2843.
Studeno, a, n., frigas. S. bieše. Pat Zim.
48i>.8
Studenota, y, f. 9íudenoit. DSk. Km. 20.
Studentka, y, f. Coh. II. Pov. 272. Sr.
Studioska.
Studený k čemu: k božským věcem
(vlažný). Rokyc. Post. lib.
Studioaka, y, f. Cch. n. Pov. 274. Sr.
Studentka.
Studiti. Ani mne k vaii milosti více
studi. Frant 14. 32.
Studivý. Vlny byly již s-vé, nebof byl
již podzim. Zl. Pr. XXU. 75.
Studna. Sr. Studeň. Stavba a aařizení
studny. Vz KP. IX. 488., Ott XXIV. 296.
Studnice, e, f. = pramen, fona. To jest
s. vody moudrosti. Pat Jer. 139. 15. (133. 5}.
Studnička Fr. Dr., prof. a spis. f 21./2.
1903. Vz Nár. Ust. 1903. 6. 52. a jiné listy
z též doby, Mus. 1908. 420. nn., Alm. XIV.
132.— 138., Zvon IIL 319.« Ott. XXIV. 297.
nn. Nástin jeho Života a činnosti napsal
Augustin Pánek. V Praze 1904. — S. Alois,
řed. Skol v Bosně, spis., nar. 6./2. 1842.;
S. Kar. dr., prof. a spis., nar. 25/11. 1870.
Sr. Ott XXIV. 297.— 302.
Studniéková Bož., spia, nar. 1349. Vz
Ott. XXIV. 302.
Studýnce, e, n. = studánka. Dik. Kol 41.
Stuhlina = štuhlotť. S. kloubní. Nsr.
list. 1903. 6. 144. 8.
Stuhnouti co: kapalný vzduch, misto:
ztužiti. Vést. XIII. 4.
Stuchař, e, m., nadávka (řemeslník pra-
cujfoi mimo ceoh). Zvon II. 594. Wtr.
Stuchlík Kamil, č. mal., nar. 1863. Sr
Ott XXIV. 303.
Stůl obyiHejný, kuchyňský, krealiei, do
jídelny, vytahovac, psací, dámský psací,
salonní, toiletní atd. Vz KP. XI. 111. nn..
127.-- 132. s vyobrazením.
Stuleni, n. = stouUni. Lék. A. 13b. 2.
Stulhaléř, e, m., Stuhlheller, převádí vka
(stul haléř). Krok. 1888. 271.
Stulík, u, m., nuphar, rostl. V% Ott:
XVIII. 504. Stulík žlutý, nuphar inteom,
leknuti žluté, lekno žluté, stulkep, stulkvik.
stulík žlutý, vodní karafiát, vodníkovy ofi.
žlutá lekuta, žlutá taika, žlutá vodní ráže,
Vz Čes. 1. XIV. 222.
Stulkvik, u, m., rostl. Vz Stulík ilntý
zde.
Stulme. Tam s. ležel (stuliv se). Mbo.
Od. 215.
Stumer Jos., ryt. z Traunfelsa, spis..
1808.— 1891. Sr. Ott. XXIV. 304.
Stuna Matěj, dram. spis., nar. 1765. n. 1766?
Vz Ott. XXIV. 804., Lit. I. 281.
StuĎa, ě, f. = etudna. Na stuni je socha,
svod a vedro (vědro). Mus. slov. VII. 58.
Stunce = etudnice. DSk. Km. 41., Čes. I.
XII. 380. Džl.
Stuncí, f. = šludnieěf stunee. Dik. Km. 9.
Stunkaf = etáli (o dětech). Dité již
stunká. Us. Rgl.
Stunna na bič z= studna na svod. SIot.
Sb. si. VII. 110.
Stuoccl = odtud. Val. Ces. 1. XI 92.
Stupa. Čarodějnice vylétaly na atúpaeh,
lopatách i pometlech. Vlast I. 200. Sr. VIL
803.
Stupavský Bud., básn. Sr. Zvon IV. 266.,
Tob. 217.
Stupecký Josef dr., dvorní rada, prot.
a spis., nar. liyil. 1848. Sr. Ott. XXIV.
305., Tob. 227.
Stupečka — Sndbina.
405
Stupeěka, y, f. =z 9kieniéka na Uhoviny.
Mor. Kmk. Bgl.
StnpinkoTatý. S. lomenice. Zr. Fant.
pov. 16.
Stupka, y, f., decipnla, Bosk. P. 1095.
Bbm hex. 878., decipahim. Vel. 121. Sr
Stnpice (drah 8iti). — S. = schod. Liptov
Sbor. sloY. IX. 48.
Stupkovati. Nedokončená zeď ee bnď
stnpkuje anebo zubovati (aby se moblo
dobře dále stavěti). Vz EP. IX. 281.
Stupno. Petr ze Stupna, čes, bratr, kněz,
spisov., předchůdce Husův. Vz Vstnk. XIII.
812. nn.
StupňoTáni hlásek ve slovanStině. Vz
Lisf. ni. 1902. 130. nn. S. příslovci v pod-
řečí polnickém. Vz HoS. Pol. II. 111.
Stupot, u, m. S. koni. Msn. II. 41.
Sturaé, e, m Vz Ott. XXIV. 314.
Stužldío, a, n. = trahlářský nástro|. S.
čtvercové, úhelné, podélné. Vz KP. XI. 12.
(obraz).
Stvářať = ^vaditi, dovdděH, Stvářá jak
dívůr. Val. Ces. 1. XI. 378.
Střena, y, f., gemina. Rozk. P. 922.
Strenáír, e, m., gemmista. Bozk. P. 1022.
-stři, •sťvo ve spisech Basových. Vz
List. fil. XXVII. 226., 230.
Strietal, astrám. Bozk. P. 2276.
Strora, y, m. = pokvMitel, íkádlil. Haner
14.
StYOřitelk|l, y, f. =: &verhrannj kuthan,
Litom. 62.
Sstrosf v II. Přisp. 316. za Stvora oprav
v: Stvosť.
Stvrditi co: zuby = zatUi, Baw. Ap.
216b.
Stvrdlina jater. Stan. III. 153.
Strrdlý čim. Bace prací stvrdlé. Zr.
Zahr. 105.
Strrdnuti, n. Hnědé s. plic, branné
Indaration der Lnnge. Ktt.
Stvúeesť = fitvinie, splendor. Šf. Aelt.
Denkm. p. 49., Šf. v Poč 27. avádi stvů-
StTúei bydlo. Pil. S. světlost, vlasy. Kat
2554., 3436. Vfiech světlostí viece s. Kanh.
pfs. 147*. (MS.).
Stručný. Sú stvúcnějSi mléka, nitidiores
lacte. Pror. ol. 97í>. 1.
Strúcosť, i, f., splendor, Ušk, Z. klem.
109. 3.
Sťvůrně něco poříditi. Msn. II. 135.
Stvůrný. S. brněni. Msn. II. 62. Sr. Lepe-
stvůrný.
Stýblo Bedř., naklad., 1817.— 1891.; S.
Adolf, nakl.. nar. 1848. ; S. Jaroši, 1849. až
1887. Vz Ott. XXIV. 312.
Styé, illapicum. Bozk. B. 74. (bylioa).
Bozk. P. 730.
Styd, a, m., gelatio, »tudenoit Hus. Orth.
Stydce =: mrzee. Pani sě s. vydáváŠe.
Joz. Fr. 7.
Stydenie, n., pndor, tittd. Bozk. P. 1347.
Styděti se jak. Stydí se jako koza
v zeli (nestydí se). Jrsk. XIII. 3. 140. —
S. se = hati M. An mne nižádný nevidí,
ani také kdo se stydí. Baw. J. v. 1064.
Sr. Ustydati se.
StydiTOst = st*fdlivo9f. Msn. Od. 107.
Stydkosf, i, f. = Hud. Kdyžby kto po-
čil s. nebo bolesf v tečenie té krve (v bři-
cha). Chč. S. II. 269*. — S. = hanebnott,
mrzkotf. Skrze knězi bývaje zakryt v svých
ěeredstvích a stydkostech. ChČ. 8. II. 265i».
Stydký = hanebnj, mrzký. V tancích
a v milostech stydkých. ChČ. S. II. l4bK
— S. Zevní žíly stydké, venae padendae
extemae. Ktt. S. úd, vz Ůd.
StydliTý v éem: v rozprávce. 1724.
Hrabý 248.
Stydně se krčiti. Zl. Pr. XXI. 223.
Stýle, vz Stýla, Stýli (II. Přisp. 316.).
Styraf dačo = lacino, od póly darmo
prodati. SpiS. Sbor. slov. IX. 51.
Stýskaly a, m. Sedlák počal za něima
Stýskala hledati (litovati). Fanst. 113.
Stýskati. Stejská se mi =: jsem unaven.
Litom. 53.
Styžský. S. voda. Škod. II". 157. a j. Sr.
Styx.
Stzé, f. = sUzka, semita. Ž. kap. 138. 3.
a j. tam.
Subaltem v III. 750. oprav v: snbal-
terní.
Súběh, n, m. = sout^. Sb. si. 1902. 76.
Subjectuín = materie, Zach. Test. 150.
SubjektiTism-ns, u, m. Umělecký s.
Zvon VI. 101.
Sublicitaee, e, f. S. sensálů. Nár. list
1904. 154. 13.
Sublimační teplo. Vot. 312.
SublimoTati jest nvésti vlhké v snché.
Zach. Test. 128.
Snbr, vz Zubr.
Subretta, y, f., Sonbrette.
SubrettoYý. Hlas tímbru s-vého. Dhnl.
exc.
Sabrubka, y, f., v botan, neckera. Ott.
XXIII. 732.
Substituce, e, f., z lat = zastoupeni,
Vz Ott. XXIV. 320.
Substrukěni stavba. Nár. list 1904 č.
23. 1.
Subtil galea, drah lodi. Lobk. ]4., 103.
SubTenee, e, f, z lat = podpora,
Subvenčni býk. Nár. list 1903. č. 161
4 Sr. Subvence. S. smlouva. Nár. list
1904. 66. 17.
Sueem := • oteem, 1513. Wtr.
Súci Mladých chlapcóv lůbiť, na tom
sem ja súca. Sbor. slov. VII. 127.
Súčastniti se t čem: v tanci. Zr. Cer.
70.
Súčidlo, a, n., vibulas. Bozk. P. 2434.
(při tkáni).
Sučka, y, f. = fena. Ty a rychtářova
s. vfietko jedno. Mus. slov. IV. 51.
Sud, u, m. Vz Ott XXIV. 323.
Suda, pár. Bozk. P. 1942. Počet jeho
žen bude suda. Bostl. G. 19b. a j. — S.
Mistr Mik. — S , spis, v XVI. stol. Sr.
Zvon IV. 156. — S. Stanisl, hud. sklad.,
nar. 1865. — S« Jan, Č. spis., nar. 1838.
Sr. Tob. 217., Ott XXIV. 324.
Sudbina, y, f., Schicksalsgottin. Purk.
v Kroku I. c. 24.
406
Súdee — Solfamid.
Sudce. Tys* (Hika) vždycky byla sudce
moje. Baw. £. y. 1817.
Sudek Job., spis.
Sudek, dkn, m., tz Soudek.
Suden = podUuhlj koUk na hramhary.
Volyně. Čes. 1. XIII. 125.
Súden. Do súdna dne. Výb. I. 402. 13.
Sr. Sondný.
Sůdený = ůouzenj. Co koma s-né, toho
ver nemine. Mtc. i. 1897., Obr. 98.
Sadí, m. = soudce. Vlk sediefie za sndi,
sedět arbiter. Baw. £. y. 868. a j.
SudiČ> e, m., praetor. Rozk. R. 77.
Sudiéky yládly osadem. Vz KSC. Pob. 7.
nn.
SndllkoTáni, n., yz Kritikářství.
Sudilstvi, n. Čes. 1. XIV. 862.
Suditelný. S. moc. Z. kap. č. 85. 16.
Súditi koho k čemu = odtuMovcUt. Ne-
měli by k smrti s. Ché. Post. 184t>.
Sndliee, e, f., dmh kopi. Yz Ott. XXIY.
83*2. s yyobraz.
Sadnee = hoHk^ zastar. Uč. spol. 1905.
I. 21.
Sůdniska, sek, n., pole a Bzence. Ces. 1.
XIII. 474.
Sudno, a, n. = Hun, ladiika. Sloy. Sbor.
čes. 270.
Súdobný r= 9<mdni. Sloy. Sbor. Čes. 23.
Sudokopytnik, a, m. = sndoprstec. Ott.
XXIV. 333.
Súdoli, n., yz Sondoli.
Sudomčrský z= mdoméřiekf, Hlayn. 53
Sudoprstee, prstce, m. S-ci, druh ssavců
kopytnatych, artiodactyla. Vz Ott. XXIV.
332., Zyon III. 649.
Sudoprstý ssayec. Vz Ott. XIX. 265.,
1039., Ropytnik.
Sudosrstka, y, f. = kůň. Msn. II. 40.
Sudza, y, f. = «2sa. Sadzámy Ju (izba)
potieyala. Ért. P. n. 484.
Suetonius Tranquillas Gains, dějepisec
římský. Vz Ott XXIV. 335. Do češtiny
přeložil V. Kabelka 1903.
Suezský prflplay. Vz Ott. XXIV. 336.
Suggeroyati = naponidati, naváděti, vnu-
kovati. Vz Ott. XXIV. 341.
SnggestiTni síla, moc. Nár. list. 1903.
č. 161. 13., č. 250. 17. Sr. Suggesce v VII.
806.
SuggestÍTno8f, i, f. Nár. list. 1904. č.
38. 13.
Suhák, a, m. Sajka s., drnb malých an-
tilop. Ott XXII. 522.
Súhrada, y, f. = hluboká ee^ta. Ostraya.
Haner 14. Sr. Sonbrada. Syú súhrada zahra-
diti. 1744. Mtc. 1905. 388.
Such, a, o. Jazyk jest ma yždycky šach
(masi jej zaléyati, piti). Rostl. G. 191>. Sr.
Suchý.
Suchánek, nkn, m. = podeMchlý mríek.
HoS. Pol. I. 143. — S., nka, m. — S. Frant,
paedag. spis , 1841.— 1896. Vz Ott XXIV.
342.
Suehant, a, m. = $uehán. Kbrl. Džl. 15.
Sucharda Ant, dr., prof. a spis., nar.
1854. — S. Jan, spis. Tob. 217. - S. Ant.,
č. sochař, nar. 1848. — S. 8tani*l,, č. sochař,
nar. 1866. Vz Ott. XXIV. 343.
SuchardoTá-Boudová Anna, č. nial. Vz
Ott XXIV. 344.
Suehodennik, a, m. = nádennik hez
stravy. Jičín. Sb. D. 29.
Suchopar, a, m. = nuský, kubenf Hovět,
Kais. Koř. 187. Sr. Saíka.
Suehoť, i, f. = šuehotf. Mos. fil. VIII. 191.
Suchota, y, f. = ttratf láihy. Č. (Lit II.
685.).
Suchotiny, chisis. fiozk. P. 1579. Sr.
Sonobotiny.
SuchotoTý. S. zelina = potměekui. Slez.
Čes. 1. Xm. 110.
Suchoty = šouéhotiny. Léčeni aucbot.
Slez. Vlast I. 209.
Suchonftký z= vdmi šuehý. Us. S. tělo.
Zr. Krist 6.
Suchý jak. Je sachý jako nif. Nár. list.
1903. č. 314. 1. S. jak iyrček, jak Šindel
krmný, jakby iyrčky (cyrČky) jídal, můh
by ho sirkám podpálit. Slez. Vlast L 237.
Sachý (habený) jako doSek, jako Spán, j.
sirka, jakoby Syáby louskal. Šumava. É^l
— Dostal suchých (ran) = byl bit Vlast I.
232. — S. lúSwi = úírpni právo. IL Přisp.
34. Neyytáhli z něho suchým taženim (ne-
kryayým) nic. Syětz. 1888. 776. — S. lá-
máni = růuma. Léčení ho yz y Mtc. 1902.
17. — S. Lothar, Č. básn., spis., nar. 1873.
Sr. Tob. 217., Zl. Pr. 1904., Ott XXIV. 349.
— S. Štěpán, prof. housloyé hry» nar. 1872.
Ott. XXIV. 348.
Suilin, u, m., z lat sos = práMék^ po
němž prasata tloustnou.
Sojdy, pl., m. := tehody, SpiS. Sbor. sloy.
1901. 87.
Suk, u, m. = závMik, V zloděj, mluyé.
— S. Váia, had. sklad. Vz Zl. Pr. XXI.
456., Tob. 217. — S. Jo9. TVm., č. spis.,
nar. 1842. — S. Job., bud. sklad., nar.
1874. Sr. Ott XXIV. 349.
Sukáč, e, m. = ěášt krošny (stayu tkadl.).
Mus. Sloy. VII. 58. Vz předcház. Stay.
Sukalka, y, f., sdrobn. 9ukni. DSk. Km.
31.
Sukavý = utrhujicij ošopujiei «e. ňeči.
Přibr. Han. 53. (Mfi.).
Sukdoly, pole u Pacoya. Čes. I. XIV.
440.
Súkek, hydria. £y. olom. 27. 61.
SÚkcniéina^ y, f. = ěoukennieké reme^o,
Čes. 1. XII. 487.
SukňoTÍtý. S. spodky. Hlk. XI. 147.
Sukora. Vz Sukorka y VIL 1387.
SukoT, a, m., yrch u K. Hory. Čes. 1.
XIV. 440.
SÚkromé = Boukromi.
Súkromi, yz Soukromí.
SŮL Vz Ott XXin. 639. Její dobýyáni.
druhy, podstata, složení atd. yz ▼ Ott
XXIV. 352.-364. S. ftlntá kreyná (feiro-
kyanid draselnatý), čeryená s. kreyná (ferri-
kyanid draselná^). KP. X. 95., 97. i^. Ia-
loyá. Vstnk.
Sula Pay.j básn. Zyon IV. 322.
Sulfaeh. P znamená vlhkost a horkosf
sochou a slově s. Zach. Test 129.
Sulfamid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIL
1 47., 52.
Snlfanilid — Suiil.
407
Sulfiftnilid, u, m., v lučbě. Vz VBtnk.
II. 47.
Salfin, n, m., y laSbě. Vz Vot 98.
Sulfoehlorld, o, m. v InčbS. Vz VBtnk.
XII. 47., 48.
SnlfomerknroTý názor. Zach. Test 25.
Sulfonal, u, m., v lučbě. Ott. XXIV. 866.
Sulfoni-um, a, n., y Inčbě. Vz Vot 29.,
Ott. XXIV. 886.
Sídftir, n, m., v Inčbě. Ott. XXIV. 866.
Salfbrit, n, m., v lučbě. Vz Ott XXIV.
366.
Snlfturylehloridy n, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XII. 62., 68.
SuloT, a, m., hora v TěSínsku. Slim.
Put. 283.
Saltanát, u, m. Marocký a. Nár. list
1903. č. 268. 5.
Saltánský. S. rozinky = sultánky. Bgl.
Sum, ryba. Vz Ott. XXIV. 376.
SnmeoTitý. S. ryby. Vz Ott XXIV. 876.
Sumec Job., prof. a apis., nar. 1867.
Vz Ott XXrV. 397.
Sumin Jiří, spis. Zvon III. 714., Tob. 218.
Sumnář, e, m. = stavitel sumnice. Arch.
XXI. 302.
Snmnlee, e, f. = ce$ta soumartká, S-ci
dělati. Arch. XXL 802.
Sůmysl svťlj někomu oznámiti (ve hře
8trč.). Nár. Ii8t 1886. č. 80., Sbor. Čea. 280.
Snmýd. S-Si, tfida ostnokožcú. Vz Ott.
XXIV. 880.
Suno = $udno = pollíko. Slov. Ces. 1.
XII. 382.
Sup, pták. Sr. Ott XXIV. 887.
Šupák, a, m. = ? U odvodu (vojska)
Jsou mimo jiné v kommissi také s-ci. Nár.
list 1904. 107. 9.
Superintendent asi jako arcikněz, dSkan.
Fel. 74.
Supinum. Přiiel do stanů vyplatit dcery
Bvé. Msu. II. 1. Rozeslal průvodce sehnat
peněz. PospiSil do Řfma ujat se dědictví.
Knbl. 21., 69. B^žel hostů přivítat: Šlapo-
těfiit matínky; Čeleď nevyšla hostů uvítat:
Přišli uložit tam kostí svých; Odešla zvě-
stovat věčného míru. Tbz. V. 1. 164., V. 1.
81., V. 2. 161., Xm. 242., 848. Už nebude
chodit sbírat bukvic; Už vyšel ven střežit
(jinde mívá střežiti atd.). Jrsk. IX. 99.,
XIV. 286. Rozešli se vyzvat žen a dívek.
Jrsk. Pov. 68. Aby lidé chodili pro vodu
a prát šaty. 1749. Mtc. 1905. 387. Bůh po-
sílá syna soudit vinníků. Jg^ v Ráj. 308.
Jdu pfípravovat sám místa; Sel dřev sbierat.
Oest U. 271., 306. Přijide žena črpat vody ;
Odtud přídě súdit živé i mrtvé. Ev. oloro.
232., 842*. (Jir.). Jdu ryb lovit; Přfde
obřezovat Ev. olom. XXX., XXXL (Sup.
jest v Ev. olom. časté, ale již tam také
zaniká a nahrazuje se infinitivem. Jir.).
Přijíti má sůdit živé i mrtvé. Šf. (Ve starší
řeči je z pravidla gt, Brt.). — Sr. Ott.
XXIV. 887.
SnpoTati = 9páíi, V zloděj, mluvě.
Support, U, m. i= 9á^ky u touttruhUf v níz
#e zapínají noSe. KP. VII. 667.
SupportoTý nůž. KP. VII. 668.
Supranaturalism-us, u, m. Vest X.
179.
Supraport, n, m., z lat s fvt*leX; dveH.
Nár. list 1908. č. 805. 18.
Suprarationalism-us, u, m. Vest X.
179.
Supúeh, vz Sopoueh.
Supurlivo = mpurlivi, wtpurněy urputni.
Pravil s. Val. Ces. 1. X. 467. Sr. VII. 809.
a Supurlivý v I. Přisp. 392.
Suitový. Us. Bgl
StxkA, y, f. = náhleni. Slov. Phld. XXIV.
543.
Súriť. S-la ho do obliekania (nutila);
Sestra súri, aby odiSla od Bukovičky (na-
léhala). Slov. Phld. XXm. 527., XXII. 431.
SurOTinář, e, m. ^ ohchodnik mb šurotn-
nami. Nár. list 1908. č. 250. 21.
SuroTinářskorafinérský. S. smlouva.
Nár. list 1908. č. 174. 4.
SuroTiuáJ^ký kartel cukerní. Nár. list
1903. č. 812. 2.
SuroTinný. S. trh, cenná. Nár. list 1904.
č. 17. 17.
Surrogatni symbol. Nár. list 1902.
Surtaxa, y, f., fr. surtaze = přirážka
k daním, obzvláště ku přikladu ke clu, na
ochranu zvláštních zájmů. Ott XXIV. 892.
S. = clo na cukr z jedné do druhé polo-
vice Rakouska dovážený. Nár. list 1903.
č. 288. 8. a j.
Suryni, sirenidae, ocasatí obojživelníci.
Vz Ott XXin. 212.
Súržice, e, f , silitercum, Rozk. R. 78.,
silitricum. Rozk. P. 694.
Sušák, n, m. = skříň na zboží a hospo-
dářské náčiní. Sbor. slov. IX. 7.
Súseda, vz Souseda.
Sušenky v VII. 1887. oprav v: sušenky.
Súsik, vz Sušik.
SusiloTati, laborare. Vy jste s-li. Pat
Zim. 82b.2.
Súsněž, e, f., seminivinm. HnS. dod. k Jg.
Hist II. 14.
Sústředčný = 9ou»tíFedinj. S. vody. Pokr.
1885. č. 854.
Sudař, e, m. = kdo auší ovoce. Rais.
Lep. 11.
Sušárenský kartel. Rgl.
Sudáma, y, f. Zařízení s-ren. Vz Ott.
XXIV 397
Suieni cihlářských výrobků. Vz KP. IX.
184., 193.
Suftenina, y, f. = lúty $ travou mícháni,
S-Dou krmiti. Val. Ces. 1. XI. 436.
Sudiei stroj v papírnách. Vz Ott XVIII.
180., XX. 608.
Sušický V. R., spis. — S.. Sam., biskup
jednoty bratrské, t 1699. Vz Ott XXIV.
400.
SudiČ, e, m. z= nádoba při osvětlovacím
zařízení acety lenovém. KP. X. 119.
Sušidlo, a, n. = láUea vynOujicí. Vz Ott.
XXIII. 160.
Sušik, u, m. = humenice. Slez. Vyhl. 11.
62. Sůsik ?
Sušil Fr. Vz Životopisný nástin jeho od
dra Pav. Vychodila. 1908., Ott Slov. XXIV.
400., Mtc. 1904. 494., 1904. 293., 1898. až
408
Sniil — Svátojánek.
1904., Čes. I. Xm. 430., Zvon IV. 682., Zl.
Pr. XXI. 418., Mns. 1905. 449. no.
Sušiti eo: konvice =: pití, 1691. Hrnbý
235. — iLoho ziz trápiti^ unavovali. Val. Čes.
1. XII. 130., XI. 93. — se = poštUi w. —
se Jak dlouho. Šest pátků se sašil. Rokyc.
Post. 326a. Kolík střed a vigiljí se sose.
Ché. S. II. 218».
Suť, i, f. = odpadky kúry, U Táb. List.
fil. 1902. 252.
Snta§koTati = poHvati sntaikami. Rgl.
Vz násl.
Sutašky = druh iluiek, fr. sontache. Rgl.
Suti, vz Souti. Ghč. S. II. 184b.
Sntnar Jaroši, dr., spis., nar. 1873. Vz
Ott. Slov. 402.
Svábola, y, m. = loudavj ehašnik. Bze-
necko. Čes. 1. XIV. 421.
Svace, e, m, sator. Rozk. P. 932.
Svačiti, Mvaciti kobo tatarem = iUhnouti
Bzenecko. Čes. 1. XIV. 422.
Svačen, čně, f. = ěvaBina, Jrsk. IX. 79.
Sr. násl.
Svačina, y, f. Dělá se podle dobrý sny
rpodle plata). Čes. 1. XIII. 178.
Svačna, y, f., obsenium. Mam. A. 30. Sr.
Svačen.
Svadba. Komu se zdá o svadbě, af se
cbystá kn pobřbu. Tbz. VIII. 355. O svatbách
házivali a misty posud házej i hodovnici
na nevěsta a ženicha hrách a kroupy, aby
byli plodní. Kolik zrnek se nevěstě zachytí
na šatech, tolik bude míti dítek. Mtc. lid.
1897., Obr. 63. S. a Kr. Městce. Vz Čeč.
171. S. v Košťanoch na Slov. Vz Sb. si.
1902. 82. nn., Svatba — S. hanácká = bram-
bory šmiehani še zéUm. Val. Čes. 1. XII. 420.
Svadbiště, ě, n. = svatba. Byl zván na
svatbiště. Frant. 16. 41.
Svadivý. = 9vadlivý. Byla s-vá. Hlk.
VIII. 281.
Sval. Hoření a dolení podélný s. jazy-
kový, musculus longitudinalis liogualis su-
perior et inferior; příčný s. jazykový, m.
transversns lingnae; hoření kosý s. oční
Čili kladkový, m. obliquus superior seu
trochlearis; hoření, dolení, vnitřní, střední,
zevní či postranní příčný s. oční, m. rectus
oculi superior, inferior, internus, media lis,
externus s. lateralis. příční svaly konvové,
mnsculi arytenoidei transversi; Stihlý s.
nosní, m. procerus naši; Čtvercový a tři-
branný s. pyskový, m. quadratus et trian-
gnlaris oris (labii); s. Spióákový, m. caninus;
s. trubačovy, m. buccinatorius ; s. zákolenní,
m. popliteus; ztrnulosf svalu při provedení
úmyslného pohybu, myotone; vynětí svalu,
myoectomia. Ktt. Sr. Ott. XXIV. 408. nn.
— S. = »pouita. Pol. Lit. II. 13.
Svála, y, f., frons. Rozk. P. 579. — S.
sněhu (síla). Slez. Vlasf. I. 216.
Svalek, Iku, m. = hmota vyvíjející se
při hojení zlomenin kostních mezi kostními
úlomky k sobě přizpůsobenými. Vz více
v Ott. XXIV. 410. S. mozkový, corpus cal-
losum. Ktt.
Sváleti co, praecipitare. S. všecka zá-
bradla. Pror. ol. 951>. 1.
Svalik, u, m., zdrobn. sval.
Svalkový vřed, nlcas callosum. Ktt
Svalna = ? Též svalna má se dáti pAndm
starfiím jako při -sázeni bečky (vina). 1653.
Mtc. 1905. 386.
Svalnatomocný. S. ruka Msn. Od. 114.
Svalnik královský, prostřední, rostl. Vz
Stračka zde.
Svalorez, u, m., myotomia (přeříznuti
svalu). Ktt
Svaloslovi, n., vz Svalozpyt
Svalovéina, y, f. =: choroba podmíněná
svalovcem, trichinosis. Ktt
Svalovina, y, f. Zánět s-ny srdeční, myo-
carditis. Ktt.
Svalový. S. slabost, bolest, myalgia (be-
derní, Inmbalis, lumbago, starých, senilís),
křeč, myospasmns, Muskelkrampf. Ktt
Svalozpyt, n, m., myologia. Ktt
Svár. Popouzení k hněvu vyvodí svár.
Fel. 11.
Svapbový. S. krajky. Vz Krajka,
Svarda, y, f. Stará s. := svarbí, svarba
= starosvatka. Litom. 70.
Svářeti, vz SvaHti.
Svařiti co s kým. Ti mnoho spolu ne-
švaří (neshodnou se). Tbz. V. 1. 161.
Svarky- Vem psa na svarky = tvorky,
svůrky, XVm. stol. Čes. 1. XI. 462.
Svařovaéka na ráfy. Rgl.
Svataný. S. manželka, fwrjaxiig álojo?
(zasnoubená). Msn. II. 162., Od. 10.
Svatati koho. VSichni ti mou mater
svataji (o její ruku se ucházejí). Msn. Od.
240., 16.
Svatba ve Slezsku. Vz Vyhl. n. 67. nn.,
Vlasf. I. 174 nn. S. na Slov. Sb. 81. si. VIL.
82., 89., 111., Ott XXIV. 412^ Svadba.
Svatbeni, n., connubium. Rozk. R. 88.,
Mam. A. 18«., VeleS. 118.
Svatbovrahý, vz Rychlomrlý.
Svatéiti, z toho: svačiti. 61. Ml. 349.
Svatební pověry, přípitky ve Slez. Vz
Vlasf. I. 194., 93. nn.
Sváteček, čku, m., zdrobn. svátek. 1592.
Hrubý 167.
Svátečně. Stál po s. ve dveřích. Tk.
Pam. I. 59.
Svátek Jos. Jan, spis., nar. 1870. — S.
Jos., spis., 1836.-1897. Sr. Ott XXIV. 412.,
Tob. 218.
Svatěný = svieeni. Tov. Sr. Svatnice.
Svatnosť, i, f., sacramentum. Mam. V.,.
sanctitudo. Rozk. P. 1321.
Svatoanežský klášter. Tbz. V. 9. 60.
Svatobemardský pes. Us.
Svatební úmluva (svatební). Wtr. exc.
Svatoboleslavský. S. p. Marie. Dost
Pov. 36
Svatoborský. S. nadace ^od Svatoboru).
Hlk. X. 132.
Svatocudný. S. voda. Vz Jir. Prove 188.
Svatodumný. S. duše. Zr. Zahr. 85.
Svatohavelský. S. brána v místech, kde
jest nyni Můstek. Dolen. Pr. 497. S. města
= okolí sv. Havla v Praze. Ib. 276.
Svatochrám, u, m. Zub. Még. 20.
Svatojánek, vz Šklebiti se.
Svatojanský — Svédomě.
409
Svatojanský. S. postýlka. Vz Čes. 1.
Xn. 458. nn. S. noc, oheň. Ve Slez. Vz
Vlast I. 172.
Svatojosefaký. S. jednota. Mtc. 1903.
450. S. ponť ▼ Praze. Vz Vykl. Obrz. 165.
STatokorunský klášter v již. Čech.
Aroh. XXI. 284.
Svatokradný, sacrílegus. S. ruce. ML.
36b., Zr. Čeř. 254.
STatokúzel = koozle posvátnými věcmi
a na posvátných mistecb. XV. stol. (List.
fil. V. 228.). S-zly. aríoli. Mam. A. 15*.
STatokúzleni, n. XV. stol. List fil. V.
228. Sr. 8vatokůzel.
Svatoladně. Píseň s. se ozvala. Zr. Krist
159.
Svatolahodný. S. píseň. Zr. Krist 47.
Svatolina, y, f., santolina, rostl. Vz Ott
XXII. 617
Sratomariaiiský. S. o^i. 8á. XVII. 165.
Svatomarkétský roj. Vz Čes. 1. X 480.
S. pont Us.
STatomiknláSský průvod. Sonk. 11.,
Čes. 1. XI. 63.
STatomilostný. S. píseň. Lit II. 534.
Svatoondřcdský. S. zvyky. Vz Vyhl. II.
3., 5.
STatoprodaYaéstTi, n. = prodáváni tv.
véd. List. fil. 1902. 424.
Svatoprokopský kláiter. Kol. Her. I. 23.
Svatorouhavý. S. mka. Hlk. X. 106.
Svatoraský. S. země. Zr. Krist 140.
SYatoakuteénik, a, m. = katciickj knht.
1546. Hrabý 158.
^Svatofllavně zářiti. Zr. Poes. 285.
Svatoslavný. S. život, pověst Zr. Strat.
188.. 157.
STatosniTý. 8. hodina. Zr. Zabr. 166.
Svatosoudný. S. voda, oheň. Vio. I. 64.
STatoAtépánský. S. svěcení ovsa. Vz
Sonk. 1903. 23.
Svatodamný háj. Man. Hym. 9<
STatoti^ný. S hinbina. Čch. L Pov. 116.
— Zr. Zahr. 3.
SvatoTá Ter., spis., nar. 1858. Sr. Ott.
XXIV. 416.
STatoTalentinský. S. ulice, později Ka-
prová v Praze. Dolen. Pr. 366.
STatozářný den. Msn. II. 132., 187., Od.
127.
STatumda, e, f. = mv. mie. Pr. Slez. Čes.
1. XIL 310.
STatreni, vz Svatbení, Svatbiti. MS.
Svatý. Svfitý — z pekla vybnatý. Mns.
slov. IV. 11. Utni ňa den Všech Svatých
třískn; je-li snchá, bnde zima tnhá» pakli
je vlhká, bnde zima mokrá. Us. Sr. o pra-
nost Vyhl. IL 57.
Svaz, a, m Svaz průmyslníků. Nár. list.
1903. é. 284. 22.
STázáni, n. == pouto, Odvěž s. hrdla
tvébo. Chč. S. I. 3a. Sr. násl. Svazek.
Svázati eo z ěeho. Sieti lásky, jenž se
z mnohých ctností svaznjí. Cbč. S. II. 191*.
^ ae s kým Čím: smlouvami a pevnými
zápisy. Kar. 57.
Svazek, zku, m. == pouto. Na hrdle mají
těžké svazky těch ilých obyčejóv. Ché. S.
I. B^, — S. cévní (fibrovasální, kribro-
vasální). Ott XXIV. 418. — S. = <!«» pWL
8b. si. 1901. 164.
Svaznatý. S. kopí. Slad. Cor. 185.
Svazový příspěvek. Nár. list 1904. č. 18. 8.
Sváženi, n., sváienina, y, f. = sesouváni
hmot, Rntschung. Vz Ott XXIV. 420.
Svažina, y, f. = švah, S. sadn. Msn. Od.
165.
Svébytný. S. postavy lidské. List fil.
1904. 111. S. £ivot Nár. list. 1905. 1. 17.
Svěc, e, m. = ivit.. Brt. P. n. 490.
Svěeeň, vz SvieČek.
Svěceni vody, popelce, hromnic, jehnědfi
a pokrmů velikonoéních za doby Štítného.
Vz Souk. 6.
Svěcenik ze žitné monky pečený a o ve-
likonočních svátcích v kostele svěcený.
Slez. Vyhl. II. 203. S. = svěcená věc
(chléb, maso, vejce). Vz Vlast I. 169.
Svěcenina, y, f. S-ny za doby Štítného
= svěcená voda atd., vz předcház. Svě-
cení a Sonk. 5.
Svěeený. Vyhýbá se mn jako čert s-né
vodě. Tbz. V. 5. 200. — S., rybník n Čer-
nín. Pf . Star. VII. 55.
Svěeený Ant, red. Tob. 218.
Svecka. Jaká priedka, taká s. Mas. slov.
VI. 27.
Švěcko = viéeko. S. lidé snědí. N.B.
č. 274.
Svěcujici den, dies celeberrímas. Ev.
olom. 68. 138.
Svěéiráni, n. = ěmrákáni. Ěh. D. 33.
Sveékár, a, m. = kdo dUá »viěky. Mns.
slov. VUI. 13.
Svěda, y, f. = tvidectvi, Baw. E. v. 2622.
Svedal, a, m. = ílovík šamoBtatný? Nebyl
svým s-lem, byl za pacholka při koních.
Wtr. exc.
Svědéidlný chléb, panis propositionis.
Mam. A. 33«.
Svědčiti komu (lak). Té to svědčí
(sladí), jako krávě oplečí. Kojet Čes. 1.
xn. 152. Svědčí mn to, ako zajacovi dlhý
chvost. Rizn. 177. Svědči mn to, jak žábé
v karknli, jak knře (slepici) v kaptnře;
jak krávě sedlo, podkovy ; jak starej krávě
se gžif ; jak praáaťn Šmizla, vesta; jak koze
bez robův. Slez. Vlast I. 238. Co koma
svědčí, nž na něj zdaleka bečí. Litom. 73.
Svědectvi. O sv. starší doby vz Arch.
XIX. 569.
Svědečstvo, a, n., tvideítlvi, n. = «o9-
decívot tvidectvi, Ž. gloss. 118. 152.» Ž. witt
18. 8., pod. 88. 29.
Svědek. Že jeden s. jest žádný s. 1511.
Arch. XIX. 5. O s. starší doby vz Arch.
XIX. 569., 638.
Svědele, vanellns. Rozk. P. 258.
Svěděni, n. S. kůže, prnritns. Vz Ott.
XX. 848. S. kolem řiti, prnritns ani. Ott
XX.
Svědivka, y, f., vz Svědivost
Svědivosf, i, f., pmrigo. S. očí, psor-
opbthalmia, prostá n. obecná, prnritns sim-
plex B. vulgaris, závažná, prnrígo ferox s.
agria. Ktt.
Svědomě. Modl. 55., Rožm. 60. (MS.).
410
Syédomělotft — SvStlojasný.
STédomélost, i, f. = domiUivošf, Hyna.
Vz Cad. 114.
Svědomi, n. Dobré s. — ustavičné hody.
Kom. Did. 85. Jak s. každého se hýbá,
rovnéž i v nitru svém citime za čin buďto
naději nebo strach. Škod. F. 27. Dobré s.
nad YŠecko jmění; Zlé s. jest ustavičná
poprava. Lir. list. XIX. 820. Nic není bíd-
nějšího nad zlé s. Čapk. Most. 37. Krátké
svedomie, krátký osoch. Sbor. slov. VIU.
84. — S. = 9í>é(Uctvi. O 8. v starSí době
vz Arch. XIX. 569.
Svědomiti si co. Čad. 129. — co o čem
=: iivideeivi vydávati. Když byl tázán, svČ-
domí-li co o tom, pověděl. PAb. bm. IV. 88.
Syédomo. S- jest mi to (známo), Že . . .
Joz. Fr. 1. Sr. Svědomý.
Svědomně v VU. 818. polož před Svě-
domosl
Svědomosť je rozeznáváni svého já
(jáatví). Cad. 80.
Svéhlavý jak: jako hříbě. Ston. I. 120.
Svek, a, n., socer. 01. Gen. 38. 13. (List.
fil. XV. 101.) Sr. Svekr.
Svélibosť, vz Sválibost Mš.
glveličeni, n. Fass. 452. Vz Sveličití.
STéobrana, y, f. S. národnosti. Pokr.
1886, č. 48.
Svépomoc, i, f. Nár. sbor. VIII. 133 , Nár.
list. 1903, č. 347. 21.
Svěř! = povel (signál) polnicí n. bubnem
na shromáždění, Vergattung. Vz Ott. XXII.
707.
Svérač, e, m. S. prsní, vz Ott. XX 823b,
řitní, musculns sphincter ani, Afterschliess-
muskel. Ktt.
Svěrák, u, m. S. hodinářský, klempířský,
zámečnický. Nár. list 1904. 138. 10. - Š.
Fr., spis.
Svéráz, u, n. S. literární. Zvon VI. 62.
Svérázný. S. účastenství osobní. Zvon
IV. 101.
Svěřeni, n. O s. v starší době vz Arch.
XIX. 632.
Svěřenkyně, ě, Izzwfííenka. Tbz. III.
2. 90., V. 1. 114.
Sveřepený = ozimý, Bkp. lék. z r. 1542.,
Mus. XII. 162.
Svěrka, y, f., vz Svěra, Svírka. Ott.
XXIV. 425.
Svěmý^«t7Írq/ťcť. S-ným hřebem v něčem
býti. Nár. list. 1886. č. 1.
Svertoušek, šku, n. = fěrtouSek. Litom.
^8.
Svěsily. S. ruka, manus dissoluta. Pror.
ol. 29«2. Isa. 35. 3.
Svět. Byl Člověkem toulavým a světem
jdoucím. Zvon III. 551. To s. nestálo (nebylo
drahé) ! Jrsk. XIII. 3. 31. Doma nic nezkusíš,
Bvetom choď a sa vybrásiá. Rizn. 170. Mlu-
viti jen na svět = marně, zbytečně. Zvon
III. 11. Stěhovali jsme se takovej svět (da-
leko). Us. Rgl. S. je koleso. Sbor. slov.
VIII. 169. — S. = dárek, na Sv. Mikuláše.
Vz Ježek. — S. = avitáni. Pospav do svieta.
Odtud nevycházejte aŽ do svieta. Frant.
17. 20., 11. 39.
Světílce, ete, n. = neman^éUké dité, Dšk.
Em. 20.
Světáěék, čka, m., zdrobn. světAk. Če&.
1. XI. 459.
Světák, a. m,z=:^vik tvfUkj^ ne kniz.
Ďeholník-li či s. Tbz. V. 5. 116.
Svčtanee, nce, m. = 9viták. Jiřík bujný,
totiž s. Sá. XVII. 121.
Svčtažiti, n., das Weltleben. Masar. Stod.
17.
Světě = 9vaa. S. něco činití. Chč. S. I. I*.
Svétedlný. S. svícen, candelabram In-
minis. Pror. ol. 202*2. Machab. L 1. 23.
Svétéji = •vmjíi, S. nemohl býti. Št K.
59í>.
Světel, vz Světlý.
Světélka, vz Čes. 1. XI. 397.
Světélce, e, n. =: světélko. S. múdrosti
Chč. S. II. 221*.
Světélkováni, n. Sr. Ott. XXIV. 426.
Světelná, y, f., vz Svítilna. Jen pár s-Ien
pustíme na tuto gigantickou (sochu. Pokr.
1885. č. 142.
Světelný, S. radiace. Vz Vstnk. XH. 421
S. lázeň, Lichtbad. Ktt. S. účinky prouda
elektrického. Vz Vstnk. XIII. 465.
Světiěka, y, f., zdrobn. svíce. DSk. Km. 3<^.
Svétidlný. S. oběť, sacrífidum. Mam. A.
35b.
Světidlo, a, n., fax (pochodeň). Ev. olom.
198. 87.
Svétiako, a, n. = »vét (opovržlivě). Čes. 1.
XIII. 78
Světiti eo = ieiřiti. Jičín. Kub. List ůl
1902 252.
HTétitÝ = 9v9t9ki, S. hanba. S. pravda =
Ml^ejmá. V Doudl. List fil. 1902. 252.
Světlá Karol., spis.,24./2. 1830.— 7./9. 1899.
Kritické stadie. Naps. L. Čech. V Brně 1901
Sr. Zl. Pr. XXI. 650.. Tob. 218 , OtL XXIV.
428., Dolen. Pr. 405. (podobz.).
Světle = oafeýnl. Jakoby báli se ve dne
8. hledati jeho. Chč. S. II. 159*.
Světlerndý vous. Čch. I. Pov. 129.
Světličko, světylko, a, n. z= bludi^.
HoS. Pol. I. 143.
Světlík Fr., spis., nar. 1875. Vz Vek.
Vset. 307. — S. Světlici jsou svržení an-
dělé padlí do chrastí a baHn a mají podoba
bani n. koňské hlavy. Slez. Vyhl. IL 7. —
S. = ohnivý soudek (strašidlo). Vz Klí
Poh. 228.
Světlina lesní = 9v9tlé, n^zaroitté mitlo.
Stan. I. 190.
Světlo. Lom světla. Vz Vot. 68. Lom,
disperse a absorpce světla. Vz Vstnk. xn.
405, XIII. 592. S. bílé a diffusní ; interference,
ohyb, polarisace a dvojlom světla. Vstnk.
XII. 415., 416., XIII. 619. nn. Rozklad světla.
Vz Ott XXI. 1069. Elektromagnetická theorie
světla. Vz Vstnk. XII. 443. Vztahy meá
elektřinou, magnetismem a světlem. Ib. 440.
S. jim tlouklo mezi oči (jasně svítilo). Čee.
1. XIII. 176. Už nebude dlouho světia pálit
(brzo umře). Ces. 1. XII. 484. — Sr. Ott
XXIV. 432. S. =± kořalka. Zliv. List. ůl
1902. 252.
Svétloboh. Mtc. 1. 1897., Obr. 80.
Světlohnědě. KP. IX. 324.
Světlojaaný. S. zpěvy, popěvky. Kár.
list 1904. 175. 13.
SvétíokoBý — Sviňeo.
411
STětlokosý. S. žena. iav^s. Man. U. 205.
STČtlokoiUe, e, f. Cch. I. Pov. 98.
STětlolesklý pás. Kra. Ten. III. 25.
SYétlomodře. KP. IX. 824.
STČtlonoe je tiež zíf duch. Slov. Sbor.
slov. vm. 172.
Svétlonod, e, m. Vz Čes. 1. XI. 171. S.,
lucerna. Baw. Ar. v 4895.
STětloplaehosf, i, f. Vz Vstnk. XI. 59.
SYětloplodný. d. slánce. Skd. Od. 159.
Světlorodý bůh, Hermes, Skd. Od. 104.,
74., den, Skd. F. 58., ApoUon. Msn. II. 61.
STětlodče =: iviUotH. SvětloiČemi padesta
oba na zemi. Kat. 142. (Lit. fil. 1882. 121.)
Světlodtitý vojin. Mfn. II. 405.
Světlotisk, n, m., vz Ott. XXIV. 488.
STětlovláska, y, f. = divie šviUýeh vlatů.
Jrsk. XXIV. 292.
SvětloTlasý. S. hlava. Jrsk. XD. 8.
Svčtložhavý. S. láva. Vstnk. XI. 566.
Světnik, a, m. =: sineen, Ev. olom. 141^.
SYČtoběžné. To se s. tak nazývá. Nár.
list 1886. é. 1.
Světoblnda, y, m., vz Světobladný. Jeř.
Bom. básn. 125.
SYétoJdoaei člověk (světem jdonci). Dik.
£m. 52.
SYětomiroYý. S. úsilí. Nár. list. 1905.
16. 8.
SYétomluYný = ^vaOavj.
Světoobsáhly, weltnmfassend. S. báseň.
Jeř. Ilom. básn. 875.
SYčtoHde, e, f. Kká. Sión L 240., II. 89.
SYětodirý. S. pověst Msn. Od. 87.
SYétotřas, a. m. S. Neptun, Poseidon.
Msn. ni. 152., 244.
SYětozdroj, e,m. S. v Ili. 795. za Světlový
oprav: v. Světlozdroj.
Světský. Jako pára bomby, tak dlúbo
trvá chvála světská. Bozpr. fil. 109.
Světýlka. Vz KSt Poh. 205., Čes. 1. XIII.
452., Světličko, Hoš. Pol. n. 22., 52., 68.,
101., 111., 117., 120., 124.
Svévolnictvi, n. Msn. Od. 10.
ŠvéTOlnodrzý. Msn. Od. 267.
Svévolovat, vz Svivolovati.
Svezeni, n. = ffázáni. Kat 2872. (Liat.
fil. VI. 237.). Sr. Svěziti.
Sveziska, pL, n., druh roli. Sbor. slov.
VIIL 66.
Svéznaénosf, i» f. Krejčí.
Svéžemodrý. S obloha. Rais. Sir. 28.
Svěženka, y, f. = druh bonbonů, £r-
frischuogspille. Us. Rg.
Svěžerosný. S. jitro. Kká. Sión L 65.
Sv^žestně zelený Tbz. II? 317.
Svěžestný. B. zeleň. Tbz. V. 5.. 17 a j.
Svěževéjný vánek. Msn. Od. 66.
Svěží éim. Květ svěži nadějemi rosy.
Zob. Még. 40.
STéživotni nástin. Vlč. Lit 11. 2. 72.
Svěžobolný. S. srdce. Msn. Od. 161.
Svib=:A;ef, má dlhé, tenké pruty. Mas.
slov. IV. 86. Sr. Cvib.
Svieatý =: lesknouti 96. S. holinky, korale.
Slez. Vyhl. II. 112., 115.
Svíce, vz Svička.
Svíeestvi, n. = nUéMtvi. Seqn. 359. (Mš.).
Svícezovatl = vUiziU. Milí. 43a.
Svičaeko, a^ n,:=9nička nepatrná. To malé
s. dohořovalo. Val. Brt D. I. 847.
Svičalka, y, f., zdrobn. ěoice. Dšk. Km. 81.
Sviéečka, y, f , zdrobn. $vice. Brt D. 1. 847.
Svíéiéka, zdrobn. tídee. Us.
Svíčka. Sviečky do loja máěala (hopkom
tančila). Sbor. slov. VU. 131. Svičkv lojové,
které spaligí boky a rozvazigi Jazyk (v ma-
čirně). Zvon. IV. 254. Dočká sviečka večera ;
Vystřel sa (napjal se) ako sviečka. Rizn.
170., 174. Nezapafaj sviečkn na obojom
konci. Sbor. slov. VIII. 86. — Sr. Ott XXIV.
434. — S. Svatvečer svíček = večer před
Sv. třemi králi. Souk. 7. — S. = evidek,
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 141. — Sr.
Sviečky.
Sviěkářství, n. Vz Ott XXIV. 485.
Svíčkovat = svědčiti, pH$aJuUi V zloděj,
mlavě. Ces. 1. XI. 141.
Svidlna, y, f., periploca, rostl. Vz Ott
XIX. 485.
Svidník* a, m., hora n Pelhřimova. Jrsk.
Pov. 853.
Svidý = tvalawi^. tuhý. HruS. 159. S.
dřevo = křivě rostlé, které se Spatně Štípe.
Šumava. Rgl.
Svieeeti = nlHUy lucere. £v. vid. Job.
6. 35.
Svieček, Čku, m , intemodium. Rozk. P.
431.
Sviečky = &itf t&a. Pakli mu Tnemoc-
nému) bolest na svieČkách neb v oči, tehda
tomu mají půStěti za uchem. Rostl. G. 178*.
Sviet, vz Svět.
Svietek,tku, m., zdrobn. svět. Pel. XXIV.
Svietitedlniee, e, f., vz Světitedinice.
Svietiti, vz Svítiti.
Svijaéka, y, f. = čásf krosny (tkadlcov-
ského stavu). Mus. slov. VII. 58.
Sv^ivý, hadovitý, dusivý tanec. Nár. list.
1905. 98. 13.
Svijonožec, žce, m. S-ci = řád korjH
nimeh. Vz Ott XXIV. 437. nn.
SviJkačka,, y, f. = děvče pasoucí svině.
Čes. 1. XI. 138.
Sviňáky, m. z= boby, DSk. Kom. 29.
Svineký, Mviňaki. DSk. Km. 88.
Sviněina, y, f. := vepřové máto, Msn. Od.
207.
Svlndžúr, a, nadávka. Ty s-rel Zl. Pr.
XXI 207. — Sr. Svinďura III. 803.
.
Svině. Kdež veliká s. učiní diern, tudiž
i malá polezu prasata (co se povolí pánAm,
to chce i prostý lid). Št (Souk. 6.). Sviňa
až po smrti stoji dačo. Rizn. 169. Utekla
mu s. s Čepem (o Spatném hospodáři) Ces.
1. XIII. 176. Velmi nesluSuý jest, jako svini
pancíř, tak ženě boj. XVL stol. Uč. spol.
1903. III. 15. Lépe že jedné svini zadek
mažeme, nežli vSem (jednoho podplá-
címe). Arch. XXI. 418. Aká sviňa. tatcý
kvik. Sb. si. VIL 129. — Sr. Prase. — S.
Znamení svině dostávali žáci, kteří ne-
stoudně mluvili. Jrsk. III. 271.
Svinec, nce, m. = praňnec. Jeho zařízení
vz v KP. IX. 402.
Sviňec, ňce, ro., hora v Štěkovsku. Sbor.
slov. VIL 115.
412
Svifika — Svorka.
STiňka. Hra na svifikn (kolíček na konci
zahrocený, také f aklo zvaný, do kterého se
ninéi holemi). Již. C. List. fil. 1902. 252.
Sviňobrodský. S. zelei, Sohweinfnrter
Grfln. Ott XXIV. 421.
Svinsky. So sviňami po s. Sbor. slov.
VII. 132.
Svinský. Je to a kostolným riadom, ale
80 svinským obyčajom. Sbor. slov. VII. 132.
Svi&ská obyčaj — panská móda (mrzký).
Mus. slov. IV. 80. — S. hora v Orlických
horách, Sauberg. Jrsk. XXII. 156.
Sviradlo, a, n. Léky sviravé, svíradla,
adstríngentia, obstmentia. Rtt. Sr. Stavidlo,
SvraŠtidlo.
Sviravý lék. Vz předcház. Sviradlo.
Svis, n, m. S. hořeního vička, ptoaia (ne-
úplný, incompleta, aoncitový, sympatfaica,
úplný, completa, vrozený, congenita). Ott.
XX.
Svisel =1 knlatý, nevyhraněný krov.
Litom. 61.
Svisle, vz Svisel. Sr. Rozk. P. 1832. B.
93., Bhm. hex. 577.
Svidf, rod hlodavců. Vz Ott. XXIV. 442.
Svištivě. Krůpěje s. stříkaly do oken.
Rais. Sir. 231. 8. se smáti. Rais. Sir. 45.
Svlštivý řez pily. Zl. Pr. XXH. 234.
Svidfovský. S. chrabrost. Slad. Třík. 68.
Svitačka, y, f. » oko. Brt Čit. 85.
SvitaničkOr a, n. zujitřni pUeii, Ott XXIV.
443.
Svitavy. S. sukně (pestrá). Hoch. 66. S.
oves (bez zrna). HoS. Pol. I. 119.
Svitek, tkn, m., internodinm. Bhm. — Ve
vlasech měl svitky (měl vlasy v týle tukem
slepené). Val. Ces. 1. XIIL 209.
Svitek, tkn, m., ovira. Rozk. P. 1725.,
R. 90. Skoda ji červům na svítek (že umřela).
XVm. st. Ces. 1. XIII. 454.
Svitiei papír. Vz Ott XVHI. 185. — S.
pl>n, Leuchtgas, tprávni: 9vUiw}, MS. Sr.
Svítiplyn.
Svítidlo elektrické. Vz Ott XXIV. 443.
Svitil Jos., spis., nar. 1870. Ott XXIV.
444.
Svitilko, a, n., zdrobn. světlo. Vin. I. 40.
Svítiplyn, u, m. Vz Plyn, Ott XIX.
955. nn.
Svítiplynový hořák. KP. X. 115.
Svítiti čim. S. kolenama, lokty (míti na
nich v Šatě díry). Us. abs. Oves svítí (který
má málo zrna). HoŠ. Pol. I. 143.
Svítivě červený. Rgl.
Svítivo, a, n. = látka osvětlovací. S.
a) pevné (stearin, lůj atd.), h) kapalni (olej,
rybí tuk, benzin, líh atd.); e) plyn (svíti-
plyn atd.); d) rozžhavené magnesium a
proudem elektrickým rozžhavený uhel. Vz
Ott XXIV. 444.
Svívolovati, svévolovati = tvévolni ň
vésti. Šumava. Rgl.
Svížeti. VSi po fiatech jeho lezly a jej
sví žely (kousaly?). Faust 72.
Svižná, é, f. = švi&ca. V zloděj, mluvě.
Svlača, e, f. =z Badni Mst ěani. Mus. slov.
IV. 13.
Svláéiti co komn. Ženu mú oblúpil i děti
mé svláčil. Půb. brn. IV. 94. (r. 1464.).
Svlaéka, vz Suiačka.
Svlakovka, y, f. = pila k z^FezoTáni
Šikmých stěn u svlaků. KP. XI. 10.
Svlažovač kolejí = vůz kropici koleje
tramwayové. Vz Kropenka.
Svoboda, y, f. libertas. Freiheit Vz Ott
XXIV. 446. Bez rozumné s-dy nemá život
lahody. Lit list XIX. 242. — S. = nevÓMo-
noMť. S. lidu hřífiného. Chč. S. II. 219*. —
S. = svobodná ndádt^. V úterý masopnatni
má a. věnek. Slez. Vyhl. II. 33. — S. Václ.
Alois. Vz Lit I. 788. nn., 934., IL 399^
874. — S. Vdel, zem. inspektor. Vz Tk. Pam.
I. 495. — S. Ant, Bohnm., J., Kar., Vojt Sr.
Tob. 218. — S. Fr. X,, básn. a spis, nar.
1860. Vz FIS. Plsm. 716. Lit L 429. — S-
Rud.f spis. ~ S. Milan. Bedf.^ spis. — S.
Leap. z Femova, spis., 1823—1888. Va
Vyhl. I. 61. - Vz Ott XXIV.
Svoboden, dna, o, vz Svobodný.
Svobodénl, n. = osvobotováni. S. bratři
(gt. pl.). Brt Cit 198.
Svobodí, n. Za jeho s. (svobodného atavn).
Hlk. Vn. 85.
Svobodník, a, m. S-ei (rostiei) = ma*
jitelé drobných statků, jakožto svobodného
majetku, kteří ani vrchnostem panským ani
městům nebyli poddáni. Dvoř. Mor. 98. S-ci.
Pokus o monografii ze sociálních dějin Če-
ských XV. a XVI. stol. Naps. V. Iffiller.
1905. Sr. Ott XXIV. 458.
Svobodný. Koupili věc za s-dnoa (ne-
ukradenou). Ghet 66. — S. J., spis.
Svobodová Rái.j spis., nar. 1868. Sr. Zvon
IV. 127. a j., Zl. Pr. 1904., Ott XXIV. 454. —
S. Mar. Tob. 218.
Svobodství, n. = svoboda. Baw. E. v. 1003.»
2708.
Svodniéár, a, m. z^pHkopáF. Slov. Světz.
1882. 554.
Svodnik vzniká při tkanf, navede-Ii se
brdo ipatně n. když se niť přetrhne a ipatně
sváže. Litom. 67.
Svodný svět kazí mladý květ Sb. si.
VIII. 85.
Svojina, y, f. =: p^Hxeň. Slez. Vyhl. II. 69.
Svojitý. Alkinoos ji s-tý = jeji vlastni
manžel. Msn. Od. 101.
Svojsík AfU. B., prof. a spis. — S. Alois,
ě. spis., katech., nar. 1875. Vz Ott XXIV.
Svojstvo, a, n. Grammatické a lexikální
8. řeči. Czam. Slov. 286.
Svolavná = hudba svolávající k slavnosti
a tanci. Brt Čít 414.
Svolený. S. berně. Svobd. 29., 85.
Svolina, y, f., rostl. Vz Oměj zde.
Svolně = dobrovolně. S. přispěti. Msn. 11.
176.
Svolný komn: lidu. Řeči. Příbr. Han.
53. (MS.).
Svor, n, m., Tufstein. Sb. si. V1IL143.
Svořiti z= spojiti, od svora. ~ eo. Bóh
své divné sieni svořil. Kat 1372. £r. na-
vrhuje : stvofíl. Vz List fil. 1882. 804.
Svorim, y, f. 8. víčková, Lidklemme,
tepenní (na tepny), Arterienkí., pobřiSaiČní,
Peritonealklemme, slonovinná, Elfenbeiaki.,
s. kostní, Enochenklammer, uiní, otapbon,
Ohrklemme. Ktt.
SyornodQoboBC — Syllabičnosf.
413
STomoduehofll, i, f. Msd. Od. 226.
STornostka, j, f. z= iepice, jakon nosili
čleoové spolku Svornosti. Cob. Kv. 116.
Svomostnik, a, m. = člen spolku Svor-
nosti. Lit II. 295.
STomý. Muž 80 ženou, ako děti pod
stěnou (povadia sa a hněď sa opSt pomeria).
Sbor. slov. 1901. 160. Sr. KaSe.
Svozil Jos., spis. Tob. 218. — S. Jan,
rolník a red., nar. 1847. Sr. Ott. Slov.
STrab, o, m. Vs Ott XXIV. 457.
STraboTina, y, f., vz Svrab. S. strnpatá,
scabie^ crastata, Borkenkr&tze. Ktt
SvraboTý. 8. zákožka, RrStzmilbe.
Svraskatéti, dl, éni. Tvář mu s-téla. Rais.
Lop. 203.
STrasknouti se kde. Koie svraskala se
jest na mnd (sprabla). St (Mus. fil. 1902.
87 ^
sVráskovatělý obličej. Tbz. XVI. 89..
tvář. V. 5. 268. — £im. Palác větrem a
defitěm s-lý. Zr. Strat 223.
Svráskoyatéti, dl, éní. Tbz. V. 6. 146.
Syraštélosty i, f. S. oka (úbytě, atropbia
bulbi. Ktt
STradtidlo, a, n., vz Stavidlo.
Svratek =: hniec (svratecký).
STratka. Vz I. Přisp. 396. Ve Svratce se
zablesklo (říkigí, když někdo rozbije bmec).
Litom. 74.
STrbeovati = JíUi povrchni. Sr. Tereovať,
Vrpcovať. Vrbcovať. Slov. Pohíd. XXIV. 814.
STrbění, n. S. kol nosu, pruritus naši.
Ott. XX.
STrbiTka, y, f., prurígo. Vz Ott. XX. 848.
Srrhání, d. = dáveni. Slez. Vyhl. n. 211.
Švrehejtek, tku, m. = dinko u mdielnice.
Dšk. Km. 31.
Svrchek, chku, m.znwrUk. Obřezali s.
srdce svého. Cbč. S. IL 146^. — S.zz ná-
bytek atd. O s-cich v starší době vz Arch.
XIX. 636.-638.
Svrehmo. Houní s. se přikryti. Msn. Od.
108.
HYTthJíi zz povrchni, zetmi. Takoví, jeSto
J8Ú již s-mi obyčeji pominuli svět. Chě. S.
I. 10^. — Srehni za Svrchek v II. Přisp.
320. oprav v.: Svrchní.
STrehnoflt, i, f. Měl nad těmi domky s.
{svrchní dohled). Zvon III.
STrckolec, Ice, m. 8. u tkadlcov. stavu.
Vz Ott XXIV. 61.
Svreholek, Ikn, m. = vrchní pažení do
pratýsek (veřejí). Litom. 60.
SYrehoTanstrí, n., consummatio. Až do
a. města. Pat Zim. 5^. 12.
STrehOTnik, a, m. S. dioecese české.
Tbz. m. 170.
STTdina, y, f = 9mrk. Sb. sl. 1901. 164.
STrtiti se. Tomu se s-lo (zdařilo). DeStná.
Mě. — Dobře se jí svrtilo (máslo). Us.
St4J. Sám s. = svobodný. Baw. E. v.
1107. — Přinesla chléb, podala nAž a Íla
po svých. Zvon in. 362. Jakož i my od-
pouštíme svým vinníkAm (psali uŽ za Kon-
stantia v XVn. stol. Vz Bílý Obr. 83.). Při-
vedli ho ku svýmu (rozumu = k vědomí,
k paměti, byl-li někdo v mdlobách). HoS.
Pol. I. 143. — Svým Ía$em (o budot^noHi) :
VSetko svojim časom, svojon mierou a na
svojom mieste. Rizn. 65. Časem svým mělo
kněžstvo býti obesláno; Svým Časem měl
tu zemi držeti jeií syn; By svým časem
bylo ho užito; Pod výminkou nahrazení
Časem svým; Konali kazatelský úřad ve
vlastnim kostele, svými Časy také v jiných
pražských kostelích. Tk. XI. 189., 212., 268.,
II. 45., 115. Pták činí vSe svým Časem. Kom.
Did. 137. Vás časem svým v té věci opatřiti
chci. Arch. XX. 262; Budou věděti co svým
časem odpověditi. Fel. 160. By se svým
časem k modlitbám uprázdnil; Aby nebe
déŠf dalo časem svým ; Časem svým stůpim
k otci na nebi. St — evého íaeu (o ěaee
minulém). To pobouřilo svého Času celou
Prahu. Sá. Lpom. 77. a j. Svého času kolo-
vala v Praze trapná historka. Zl. Pr. XXII.
194. Svého času pHSel Jagič k podobným
vývodům. List fil. 1905. 320.
Stůt = nejšpatnější část pole na strání.
Zbynice. List fil. 1902. 252. — S. = koSik
s obloučkem na trávu. Šumava. Rgl.
Svůrka, y, f. S. tkadlcovského stavu. V z
Ott XXIV. 60.
Svýba, y, f. = křovina. Sb. sl. 1901. 154.
Svyklý = navyklý, zvyklý. Časy uloženými
a obyčeji s lidmi svyklými. Cbč. S. I. 32^.
SVýTolléka, y« {iz.$vivole, 8-čku někomu
zastaviti. 1604. Čes. 1. XIII. 850.
Sybaritský přepych. Čch. II. Pov. 148.
SjeiUí zz. koupiti. V zloděj, mluvě.
Syčák, a, m. = Mrak. kdyi héře, naÓ
padne. V zloděj, řeči. Čes. 1. XI. 141.
Syenit, u, m. Sr. Ott XXIV. 473.
Syfilold, u, m. = druh pHjice. Vz Ott
XX. 688».
Syfon, vz Sifoo.
Syehra Mat. Vz Lit I. 935., Ott XXIV.
474.; S. Jo9., bud. sklad., nar. 1859; S. Fr.,
spis., nar. 1863.; S. V.Sr. Ott XXIV. 474.,
Tob. 218.
Sychřeti, el, ení =: zimou §e tí^áeti. Tam
s Bohem sychříc pojedou. Baw. Ar. v. 4032.
Sykal, u, m. = itíHkaíka hexová. Mus. slov.
IV. 26.
Sykavec, sekavec, vce, m., sykavka, y,
f., ryba, cobitis taenia. Vz Ott. XXIV. 476
Sykavka, y, f., vz předcház. Sykavec —
S. = ptáéék 9 rodiny budniikú, phyllopneuste
sibilatrix. Ott XXIV. 476
Sýkora, y, f., parus, pták. Vz Ott XXIV.
477. — S.zztři niti do jednoho pifádla skrou-
ceni (vada). Vz Vek. Vset 362. — S. Sý-
kory mjidlo z rozstrouhanýoh brambor, vody,
vnjecy pečené na plotně. Vz Čes. 1. XIII. 28. •—
S. Kar. Hugo, spis,, nar. 1869. Vz Vek. Vset.
308. — S. Jan Lad., dr. theol., prof, spis.,
nar. 16./4. 1852. Sr. Mus. 1905. 307. ; S. Oldř.,
spis. Sr. Tob. 218.; S. Jan Nep., spis., 1780.
až 1845. ; S. Ant., č. math. a spis., nar. 1847. ;
S. Kar., spis., prof., nar. 1852. Vz o nich
v Ott XXIV. 477.
Sýkoréi hlas. Vz Vyhl. II. 265.
Sykotáni, n. S. sýkor. Svět. knih. 420.
118.
Syllaba Lad., Dr. lék., prof., spis., nar.
16./6. 1868. Vz Ott XXIV. 478.
Syllabiénos€, i, f. Vz Nejed. 357.
414
SyWaens — Siehati.
S7lTaeu§ Jan, č. spis. v XVI. stol. Vs
Ott. XXIV. 480.
Sylvanit, o, m. = ru(fa pUmenková. Vz
Ott XXIV. 480.
Sylvestren, n, m., terpeo, v lučbé. Vz
Ott. XXIV. 481.
Sylvln. a, m. = druh soli. Ví Ott. XXIV.
481.
Symbol, u, m. Sr. Ott. XXIV. 482.
Symbolista, y, m. Vz Ott. XXIV. 488.
Symbolistický básník. FIS. Písm. 710.
Symbolisiijiei fantasie. Cad. 46.
Symfonický popnlárni koncert Nir. list
1904. č. 80. 3.
Symfonie. Vz Ott. XXIV. 486.
Symmetrála, y, f. Úhlová s. Vést. XI. 31.
Syn. Být otcem velkých činů lépe jest
než pouze synem velkých otcA být Zr. Nekl.
88. Málo je syntk, bv po otci se vrhli po
rodném, více )e nezaafíiých a pořfdkn jen
otce kalejSich. Msn. Od. 29.
Synaibof, n, m. = drnh plátna. Lobk. 107.
Synbenzaldoxin, ť, m., v luébé. Vz Vot
94.
Syněátko, a, n. := malj ehlap€e, Val. Brt
D. 1. 349.
Syndikátni řizení, Stíeb. 169., žaloba.
Ott. Ř{z. III. 225.
Syneéek. Mcj »yneexku nadcbnýt taňte
v TéSínsku. Vz Brt. P. n. 977.
Synek. Svatý s. = plampai pH tlavnotti
fidlovaéky ▼ Praze. Vykl. Obrz. 181. — S.
Emil dr., spis., nar. 1866. Vz Ott XXIV.
493., Tob. 218.
Synik, n, m. = lUka. Pletený s. Msn. Od.
133.
SynÓT = »ynův, Synóv péče (synova).
Milí. 81».
Synovrahoyý. S. mce (které zavraždily
syna). Msn. U. 452.
SynoYý. Zubové synovi laskominy mají,
dentes filiorum. 01. Ezech. 18. 2.
Syntax = 9kladba. Vz Ott XXIV. 496.
Syntheta v III. 828. oprav v.: synthesa
a sr. Ott XXIV. 497.
Synthetieký. S. soud, poznatek, věta,
zásada. Uč. spol. 1902. IX. 7., 12.
Syp, u, m. (posyp)! = posipací písek.
Pohl.
Sypati co: rybník (zakUdatt). Ystnk. X.
559.
Sypčina, y, f. Rybu z moře na s-nu (zemi)
vléci. Msn. II. 297.
Sýpek peřiny. Vz Souká.
Sypká, y, f. = kaUl. V zloděj, mluvě.
Sýpka = ipýchar. Zařízeni sýpek Vz KP.
IX. 416.
Sýpkovina, y, f. = Idtka na »ypky. Rgl.
Sypký, pl., f. 1= drobné krupky, co padají
v zimé. Hoi. Pol. I. 149
Sýr. Vz Ott XXIV. 498.
Sýrařský. S. lis, lžíce, plátno. Nár. list
1905. 131. 23.
Syrček = •yreXek, Slov. Sb. D. 63.
Syrdečko, a, n. = trdéíko. Opava. Ostrava.
Sb. D. 56.
Sýpec, rce, m. = «ýr. Baw. E. v. 830.
SyřidloTý práfiek, Nár. list 1903. č. 140.
5 , pokroutky. Ib. 1904. 138. 9.
Syringin, u, m. S. v luěbě. Vz Ott XXIV.
496.
Sýmik, n,m., arthocaseus. Rozk. P. 1701.,
R. 90., Bhm. hex. 284 -^ S., šyrovátfiik =
ziz místnosf sloužící ku tlučení másla a liso-
vání tvarohu. Vz KP. IX. 423.
SyroboTý. 8. řeé (sladká). Zvon V. 396.
Syroéen, crudita, Rozk. P. 285., aytroéen.
Rozk. R. 62.
Sýrodlab, a,m. =jm. myií. Ifsn. Hym. 87.
Syroiiedek, vz Srdojiedek.
Syrojiedka, crudo, houba. Rozk. R. 76w
Sr. Syrojed.
Syroatudený. 8. Dodona. Msn. II. 292.
SjTO^B,téizz tyrovátee podobný. 8. barva.
Rkp. lék. Ihr. 9.
Syrovatéina, v, f. S. krevní, sérum. Ett
SyroTate6nohlenoTÍtý chrchel, Berós-
schleimiges Sputum. Ett
SyroTateénohnisaTý. Tnberkulosnf zánět
plic kol průduiek h-vý (sýrovitě hniaavýX
tuberkulOse kfisigeitrige Bronchopneumonie.
Ktt
SyrovateénoTláknitý zánět poievnice
var letní (varletnice), períorchitis serofibrí-
nosa; tnberkulosní zánět plic kol průdnSek
s-tý, tuberkulOse kásigfibrOse Bronchopnen-
monie. Ktt.
SyroYátnik, n, m., vz předcház. Sýmik.
SýroTitý. S. zánět plic. Vz Zánět
Sý^Tna, y, f. = místnost urěená k zhoto-
vování sýra. Její zařízení vz v KP. IX. 424.
^ Syrový = nevaHnf. 8. máslo (čerstvé) Us-
8b. D. 23. — S. = bledi. Je jako syrová,
jako dyS i vytáhne z vápna. iJs. — .S. =
divoký. 8. zvíře. Luc. 54>. — - S. Čeněk,
spis. Tob. 218.
Sysel. DuSa nie je s. (říkají pijákovi);
Nenie s., aby před každým do diery utékal
(nebojí se). Rizn. 169., 176.
Sysli peěeně. Nár. list 27JI. 1898.
Syslilry, pole n Kojetic. Čas. mor. mus.
m. 143.
SysloTina, y, f. = mUto, kde ts zdriuje
tyta. Tbz. V. 9. 39.
Syssa, Hleďte vy sa-yssa-syssa (pošklebek
klevetnicím). Val. Čes. 1. XII. 42.
Systemidni revise, kommisse, vyšetřo-
váni. Sterz.
Syt, a, o, vz Sytý.
Syť, i, f. Já bych chtěl, aby ty srdce mé
vychýlil v panoší své sytí. Um. roudn. 1975.
(Mi.).
Sytosťy Vieho jestí s., jet i spánku, i láaky
milostné i zpěvu líbezného. Msn. D. 243.
Sytroéen, vz Syroěen.
Sytý éim. Stoly jedením i pitím syté
(plné). Baw. T. v. 967.
Szada (zzadu), ex adverso, se zadu. Mam.
A. 22«.
Szlúpiti. Aby kupci szlůpeni byli. Kn.
rožm. 16. (r. 1401).
Sznamenti eo: lesť světa. Pass. 830.
SzoHvý. 8. člověk. Alb. A. k. 24. Sr.
Szořiti.
Sžéci. Luc. 50.
Sžehati co. Oheň sSebá les, combnrit. Ž.
kap. é. 82. 15.
Sžehavý — Saloan.
415
Sžehavý útok prudké faotasie. Zvon Y.
527.
Sžehlý ěim. Sazenice s-lá (slunoem). Slid.
Rich. 100.
Sžehniitý éiin. Tělo s-té horečkou. Zvon
III. 409.
Sželiti sobě. Na srdci sobě sželiy. Pasa.
289. (List. fil. V. 210.). — Sr. Zželeti.
Sžerce, e, f., devoratrix. S. lidská, d. ho-
minum. 01. Ezech. 36. 13. (List. fil. XIII. 377.).
Sžíraný. Člověk s-ný neodbytnou my-
šlénkou. Zl. Pr. XXI. 205.
Sžíravý. S. neklid, Tbz. XVI. 321., váSeň.
Jrsk. V. 10.
Sžítí, sživu, depascere. — koho. Smrt
sžive je. Ž. mus. 48. 15. (MS.).
š.
Š. Změny hlásky i v podřeěi polnickém.
Vz HoS. Pol. L 75. — Sr. Ott XXIV. 526.
SábeSy n, m.zzodív. V zloděj, mluvě.
Čea. 1. Xr 141.
Šablonista, y, m. Neni žádný Š. Hav.
Cbamr. 162.
Šábr, u, ui. == maiyka\ dláto. V zloděj,
mlavě. Vz násl. Šábro.
ŠábrOy a, n. = dláto. Y zloděj, mluvě.
Čas. 1. XI. 141. Vz Šábr.
láhroTai ziz podkopali, V zloděj, mluvě,
lae, e, m., taxa. Bozk. P. 2165.
»aeoTiií peníze (dané za iacunk). 1518.
Arch. XIX. 341.
Šádek Kar., spis. 1788-1854.; S. Fr.
spis., nar. 1846, Sr. Ott XXIV. 527., Tob.
218.
§adOTatí co od éeho =: oddélovati, z něm.
scbeiden. Uč. spol. 1902. 82.
Šafarenka, y, f. =: 9afářka. Brt P. n. 555.
Šafařík Pav. J. Vz Vlč. Lit II. 35., 39.,
667., 874. nn.. Lit I. 935., Tk. Pam. I. 495.,
Dolen. Pr. 622., Tob. 218., Ott XXIV. 528.
až 540., Phřd. XXIV. 673. — S. Vojtech,
prof. a spis., 1831.-1902; S. Jaroil., spis.,
1833.— 1862.; S. Janko, spis., 1812.— 1876.
— Sr. Ott. XXIV. 541.
dafařoTié JPV., č. maliř, 1841.-1890;
Š. Vcjt,, sochař, nar. 1865. Vz Ott XXIV.
641.
Safel, flu, m.y z něm. Kapka dažďa, za
šafel blata (na podzim). Sbor. Slov. VII. 180.
Saflík, u, m., z něm. Schaff. Sbor. Slov.
VIL 125. Vz Střež. Přechodí s šaflika do
šuchtarika (upadává). Phfd. XXIV. 339.
Šafip Vád. Sr. Tob. 218.
Šafrán. Jinoch Krokus byl proměněn v Š.
Škd. F. 146. Za krejcar S-nu (pokHkuji na
zrzavé)! Čes. 1. XIV. 477.
Šafránek Jos. Vz Lit I. 936. — S. Frant.,
řed. gymn., spis. 1847.— 1905. Vz Nár. list
1905. 114. 2. odp. a jiné listy z též doby.
— Š. Kar,, nar. 1864. Sr. Tob. 218. — Š.
Jan, gymn. řed., nar. 1852.; §. Fr., spis.,
nar. 1855. — Vz o vSech Ott XXIV. 542.
Safránice, e. f. =: místo, kde se iafrán
pěstuje. Arch. XX. 309.
ds^ílránoroachý. Š. jitřenka. Msn. U. 130.,
361. a j.
áag = «laJk. Slov. Čes. 1. XII. 278.
Saeh, u, m.zziiika; každé husté složité
kvétenstvi (jitrocel, vstavač). Litom. 77.
áaeboty u, m. Okolo oken strhl se Š. a
bouřeni. Val. Nár. sbor. VIIL 37.
Šachovaný. S. orlice = malovaná v kost-
kách jako šachovnice. Kol. Her. 1. 13., 75. —
Baw. Ar. v. 2381
SachoYsťvo, a, n., scacoria (ars). Bozk.
P. 1547.
Šachta =: hořejší kuželovitá ěásf vysoké
peci. Vz KP. X. 144.
|achy, vz Šach, Ott. XXIV. 545.
Sajblata» pl., n., něj. jídlo. Vých. Č. Jrsk.
XXV. 296
lajdéřství, o. = šejdířství. Ghě. S. 1. 91a.
Sajer = buď opatrný. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XV. 47.
Ši^neroTat = dávati pozor. V zloděj,
mlnvé. Ces. 1. XV. 48.
Sl^tie, pl., f. := pletenee vlasů, z něm.
Scheitel. Litom. 68.
Šak Vlad.. spis. a básn., nar. 1860. Vz
Ott XXIV. 548.
$akál. Sr. Ott XXIV. 548.
SakaU hled. Tbz. UI. 2., 219.
Sakavý = 'jpřlný. Onboč. Rgl.
Sakový. Pod stól nasypu sakového zrna
(zrna všeho druhu). Phfd. 1902. 388.
Šal. Sal v VII. 833. za Sakový oprav v :
Šal. — Š.-=*vuk, JUuk, z něm. Schall. Pel.
XXIV.
Šál, n, m. = čásť zadní čtvrti hovězího
dobytka. Světz. 1886. 483.
Šalamounský výrok (moudrý). Kká. Sión
n. 164.
Šalamún, a, m. Smrdí ako dudok» ale
rozum má ako S. Rizn. 166. Hra na Š. ve
Slez. Vz Vyhl. IL 248.
Šalanda. Sr. Ott XXIV. 548.
Salda F. X., básn. a spis. nar. 22./12. 1867.
Vz. FIS. Pism. 712., Ott XXIV. 549.
Šále, malus. Rozk. P. 604.
Šalebně někam pošilhávati. Nár. list 19./11.
1897.
Šáíleéný. S. misky. Dol. Pr. 334.
Šálenost, i, f. = hlenost, zbisilost, V S-sti
místa sobě nemaje. Chč. S. II. 161*.
Šalfa, y, f. = ialvěj. Stru. Poh. 87. Sr.
Šalfía.
Šalme, ty Ha. Bhm. hex. 888.
Šalměj, pUtala. Alz. V. Sr. Salmaje.
Šalný král (šálící). List fil. 1903. 819.
Šalonn Lad., č. sochař, nar. 1870. Sr. Ott
XXIV. 552.
416
Šalováni — áátečková.
ŠaloYáni, n. = hluSeni^ hudeni^ zastr. Pal.
XXIV.
áalovati eo. Musím hr&z (rybnika) i.,
jeSto deštěm namokla. 1655. Uč. spol. 1903.
XIII. 17. Aby se ta skála více nešalovala
(nessedala). Arch. XXL 312.
ŠalTřj, rostl. Sr. Oct. XXII. 567.
$alTÍa = laZt^/, z lat salvia.
Sámal Jan, básn. Sr. Zvon IV. 266., Tob.
218. — Š. Ámoit, spis., 1844.— 1899. — Sr.
Ott. XXIV. 552.
Šamalik Jos. Tob. 218.
Řamánek V. Dr., lék., polit., nar. 1846.
Sr. Ott. XXIV. 568.
Šámatl se kam Jak: o bolí do Říma.
Obé. Post 154.
Samberger Fr. Dr., lék., spis., nar. 1871.
Vz Ott XXIV. 554.
Vamberk Fr. Ferd. 1839.— 25./12. 1904.
Vz Ott XXIV. 654., Nár. list 1904. 367. 1.
a jiné listy z též doby., Zl. Pr. XXII. 130.
8 podobiznou.
SamberkoTá Jol., dram. umělkyně, 1847.
až 1892. Ott. XXIV. 556.
áames, a, m. := »luha synagogy, Jrsk. VII.
2. 8.
Samliéka, y, f., sedile. Bhm. hex. 688.
Vz Šamlice v VIL 833.
Mamonin = louka u Brtnice.
Samot, U, m. =: rmmUeii ktuy páUné hUny,
KP. IX. 77.
Samotáma, y, f. = mUtno$f, kde «e dělají
himotky. KP. IX. 197.
damotka, y, f. Cihla šamotová zhotovuje
se ze zvláštních druhů obnivzdorn;^ch blin
pod značným tlakem. Vz KP. IX 268.
Šamrle, e, f. := ětolHka, podnoSka, z něm.
Sc^emel. ÍJs. Rgl.
""iána Jan. Sr. Tob. 218.
»aneoTati se proti zámku. Arch. XX. 267.
landa Fr. 27/12. 1831.-5/11. 1898. Ott.
XXIV. 657.
Šandary, vz Sopka.
Řankrový dýmej, Schankerbubo. Ktt
Sant, u, m. =:A;Zam, ia^>a. Šanty činiti.
Friint. 9. 6
Šanta Ant, 1817.— 1887. Vz Ott XXIV.
669.
Santaláže, druh krajek. Vz Krajka.
Santalovitý. Š. podpora. Nár. list. 1902.
č. 86. odp.
Santan, u, m., z fr. chantant (tanec). Pbfd.
XXIV. 422.
SantanoTý. Š. odrhovačka. Čes. 1. Xin.
367.
Santati = IdamaU, Frant. 9. 6.
Šantl Jan Jiří, 1798.-1858. Vz Lit H.
401. Ott XXIV. 669.
áantroóiti s kým oč = vyjednávati, Tbz.
Xm. 817.
dantročnik, a, m. = lichvář, podoodnik
(v obchode). Chč. S. IL 2761>., I. 80b., Fel.
12.^.. Bokyc. Post 131 »>.
Santrocný = liehvářský, podvodnický. Š,
obchod. Chč. S II. 192''., Rokyc. Post 240b.
Sr. Šantročnf, ŠantroČnik.
Santrůček Kar. Sr. Tob. 218. — 6. Bieh,,
inž. a spis., nar. 1861. Sr. Ott. XXIV.
áap, n, m., itisttts (inter lapides). Bozk.
P. 116.
Šapor, vz Súpor.
Sarababka, y, f. =? DSk. Km. 51.
^ l^aragle u vozu. Mus. slov. VII. 58. Sr.
Šmkle v lU. 843
Sarák. U, m. = hromada. Phid. XXIT.
548. Sr. Sarag, dii VII. 834.
Šarapát, u, m. =: h'amot, lomoz. HoS. PoL
L 143., IL 84.
Sarapata, y, f. =: mrtileni, mvada^ nepoktrj.
Phfd. tXlV. 543. Š-tn robit Ib. 145.
Šarapatiti. Osudná filoxera š-ia (řádila>
aj tu. Sbor. slov. VII. 113. AJkoholiamas š-ti
(řádí) tu. Sbor. slov. IX. 6.
cárati = přeůcávati. Š. plátno. Mos. slov.
VIL 68.
Saratice» e, f. = mintráhU voda, moravtki
hořká voda (působici průjem). Ua.
Saravák, u* m., z něm. Scharwerk = práet
hromadně od eeli vn konaná. Místecký farář
dal poč. XVIII. stol. i-kem urovnati hřbitov.
Vstnk. X. 668.
Sardičky, zaniklá tvrz v Bttčo%~8kn u
Mor. Vz Mto. 1906, 382.
fářit = ulikali. Zlin. Brt. SL 44.
Sarka, y, f. = ěá$f dveH. Dveře difia
šarke na cepov. Mus. slov. VIL 58.
Sarkanie mlieko=:iHUefilw.Phrd.XXm
308.
áarlaé, carlipa (inter hc^rbas). Boak. P.
761.
Sarlatnik, a, m. = kdo nosí šarlatsv
oděv. Kokyc. Post 240».
$ariii A. Sr. Tob. 218.
SaroTati se^zkUnuati «e (o vozu). Vo-
lyně. Čes. 1. XUL 125.
dárovec, vce, m., les u Hrotová. Čas.
mor. mus. III. 143.
Šarpati éim. Šarpe sebum, jak pes na
řefaze. Slez. Vlast I. 236.
Saršant, a, m., sergent, fr. RgL
Sarvak, u, m., druh roboty. 1458. Vlasl
L 117.
Saryráry = plundry, které zavazoTán?
byly přes patu. Ott XIX. 949.
áastnutý =: MouštniUý, udeřený. — éÍM:
měchem (přihlouplý). Hauer. 15., VlaaC L 236.
Šašek A., spis. Sr. Tob. 218.
dašinoTÍtý. 6. skřípina, rostl., adne
holoschoenus. Vz Ott XXII. 724«.
Šaška, y, f. = kohyUca. Bylo jich ako
iáSek. Mus. slov. IV. 10. Sr. IIL 846
|laškoTský trh, kus. Kom. Did. 270.
»ašok = tamopaěnfk, pochabee. PhTd. XXIV.
548.
Šašulenka n. SaSnlinka t j. ieinlka.
Ho«. Pol. IL 165.
Šat, sr. Oděv. Lepfii svť^ S. plátěný* než
bedvábn;^ kradený. Lit list XIX. 241. š
člověka nedělá. Tbz. III. 2. 61. Přejíce ně-
komu, aby zdráv užil nových Satft, taháme
ho za ucho. Mtc. 1. 1897.» Obrz. 60. — Šatj
věieti =: prádlo. Val. Čes. 1. X. 466. MědéDý
hrnec k iatům = k prádlu. Světa. 1886. 46S
Šátečeky ěku, m. = tanee. Vz Brt. P. n.
878.
ŠátečkoTá, é, f. == tonec. Vs Brt. P. a.
885.
ŠátkářBký - Sčukatí
417
Sátkářský průmysl (robeni iátků). Čes.
). XII 182
' Sátkářstri, n. =: víroba iátkú. Us. Rgl.
Šátko^, é, f. = tanůc y Lišni. Mtc. 1902.
236. Sr. Šáteček, SáteékoYá.
Satlata, v, f., rostl. Vezmi róži a i-ta
a fiolu a balSám. Lék. B. 191.
SatlaTaéka, y, f.=i Sena dozoru iaUav.
Zvon IV. 167.
ŠatlaTka, y, f., zdrob. iatlava, Zyon II.
693
datlaTný, nadávka tomn, kdo seděl v Ša-
tlavě. XVI. stol. Zvon II. 623i».
Satnik, a, m. Co mladachn (nevěsto) roz-
víjajů, jeden družba cbodi po rodině mla-
duchy po zváni, aby iSli mladej za šatami.
To sú šatnici. Vz Mns. slov. VIIL 4. — 8.
8 vyobrazením, vz KP. XI. 145.
Šátor. n, m. = zhoM, krám, V zloděj,
mlnvě. Čes. 1. XV. 47.
Sátomik, a, m.= kramář. V zloděj, mluvě.
Šatovni ^ na hUy. 8. almara. Jrsk. IX.
235.
Šátovek, vka, m. = JSátomik. V zloděj,
mlavě. Čěs. 1. XV. 48.
Šatový. Š. krigky. Vz Krajka.
Sátr, a, m. = špaHvoit, ietmoti. Jrsk.
XXVII. 13. Sr. áatro, Sátrný.
Pátrati =: hmatati. S. po něčem. Nár. list.
23.77. 1»89.
Sátmý r= íeřmý. Severových. C. Jrsk.
XXIL 230.
Sátro, a, n. Daiánková že ^e samá ontrata,
Domáfiová samé šátro (spořivost). Zvon in.
680
Šatstvi, huttvo, 1519. Arcb. XIX. 446.,
Lbk. 69.
áaiier z Áugenlntrgu Jos. Sr. Tob. 218.,
Ott. XXIV. 566.
Šaueher, chni, m. = pho. V zlodějské
mluve. Čes. 1. XV. 47.
dauSprankář, e, m. = denní zloděj.
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 141.
Šavlatka, y, f. S. kopinatá, eques lan-
ceolatns, ryba. Vz Ott. XXII. 719.
$aTle, pl. = koMotee, Paeov. Čes. 1. XIV. 51.
Savrnach, vz Šavmóh v VII. 1389.
dé je také na slov. Skalicku: ešěe, Sčipat.
Vz Sbor. čes. 84.
§čakýlek, Iku, m., zdrobn. Sčakel = tldbh
větev. HoS. Pol. I. 143. Dvěma š-lky bil do
bubnu (tyčinkami, paličkami). Us. Rgl.
áčasně řiká se i tebdy, kdy nelze mlu
viti o žádném štěstí, kdy je řeč o nebodě.
Ten bastrman ho Š. utopil. HoS. Pol. I. 143.
účastně = itaitni. Pnlk. Lobk. k. 329 a j.
ňéastný = itaitný.
Sčavka, y, f. = ěkytavka. Rozk. P. 1260.,
R. 82., Bhm. hex. 448., Rostl. G. 291b.
fébet, t;t SČebtu, m.zziSehet. MS.
^čebetání, n. = hébetáni. Rozk. P. 1353.,
R. 84.
áéebetala, y, f. = štěbetalka (ditě). Čas.
mns. V. 22.
áěedéti =: ietřiti. Než bych mu přiel
Škody jeho, neŠčedi života svého. Baw. E.
▼. 1268.
déedře = ^dře. Hrad. 16.
Kott: Dodatky k deiko-nim. Blcynlka III.
áčedroky = jidla, jež jsou při večeři
o štědrý den na stole. Slez. Vybl. II. 18.
Šéedroviee, e, f. = itidrovniee. Lišen.
Mtc. 1902, 113.
áček, a, m., delphinns. Rozk. P. 398.
Šéekal, ardulo(de nominibus personarnm).
Rozk. P. 1116.
Sčekle, latrans. Bhm. hex. 16S. Sr. Štekle.
Sěenei, repagula, Thilrriegel. Rozk. P.
1845., R. 93., Bhm. hex. 562., VeleS. 147.
(MS.). Sr. Štěnec.
Šéepný. 8. tráva (která z jara prvni vy-
roste). Hoš. Pol. I. 143.
^čepový = hgpový. Mns. 1879. 508^
Ščerbiti = robiti, dělati. Ml. Bolesl. Čes. 1.
XIII. 89.
áčerbok, u, m. = ěfovikf Š. na lukách
neobstál (jedli jej z hladu). Vyhl Slz. 35.
dčerehátko, a, n. := hrací nástroj malých
děti. 8. má na konci rnkovitka píSťalu.
LiSeň 1902. 440. ^
Sčerchati. Ditě ščerohá. LiSeň. Vz Sčer-
chátko.
áéesti = ětětU. Na to ščesti řiká se i tehdy,
když se mluví o nehodě. Na to Š. mně voči
votekly. Na to S. za rok umřel. HoS. Pol.
Ščestlčko, a, n., zdrobn. ěěeati. Řt ň.
129b.
Sčeta, y, f. = ětětka. Tož se spietíš jako
š. dmil. R. 1422. Vz násl.
Sčetka, y, f. = Hěika. Rozk. P. 834., seta.
thm. hex. 862. Sr. Sčeta. — S. = kousek.
. lesa. Hoš. Pol. I. 143.
Sčetnik, a, m. = ěetnfk. Hol. Pol. I. 143.
Sčevik, u, m. Pokrm jeho bieSe S. Pat.
Zim. 3b. 3.
áčičeéka ve věnci po žních podarovaném.
Val. Čes. 1. X. 467.
^ěiepati = ěUpaU. Milí. 91*.
*iiepě, vz áčípě.
čiepiti, vz Štěpiti.
cihelek, Ika, m. = eteMikf Slez. Vyhl.
11.^19.
Sčihla, y, f., cuspa. Rozk. P. 2101. Sr.
Stihla.
Sčilek, brola. Rozk. P. 2012. Sr. Stilek.
Sčina, y, f. = moíí. Rozk. P. 426.. R. 66.
*ěipa, y, f. = poleno. Haná. Hoch. 52.
čípek, prestica. Rozk. P. 2013., R. 98.
čirňa, ě, f. = etmiitě. SpiS. Sbor. slov.
IX. 50.
Ščiry = hědrj. SpiS. Sbor. slov. 1901. 83.
Sčit, u, m. = ětU. Baw. Ar. v. 1092.
Sčititi se = ěiUiii ee. Před někým se Š.
Ž. pod. Vig. záduš. 158a.
Sčitný vladař, prínceps scutariorum. 01.
2. Pror. 12. 10.
Sčkadle, corpinatrix. Rozk. P. 2415.
ŠČoHt sa na koho = iSiriti «e. Mor.
Mtc. 1902. 433. ^
Sčrčnatý = ětěrkovatj. Val. Čes. I. X.
470.
Sčudlek, diku, m. S. vodní (vodfio kon-
čina, vachta, menyanthes trifoliata, jetel).
Vyhl. II. 220., Čes. 1. XIII. 109.
Sčukati, iěikati, vellere, trJMti. Klasy Š.
Ev. olom. 285.
27
418
Sčiropeň — Sepflgeld.
áéfropeň. Rostl. G. 17b. Vz Ščíropeň III.
850. V VII. 873. Stiropeň oprav V: Stíro-
peA.
Šebek Fn, stav. ; Š. -Fr., prof. a spis. ;
S. Ludv., spis., Dar. 1861. Sr. Oit. XXIV.
570. nn.
Šebele F., spis.
Sebelik Jos., hud. sklad., nar. 1850. Sr.
Ott XXIV. 671.
rebelka Fr., £. sklad., nar. 1850. Sr. Ott
XXIV. 671.
Šebe§ta. Popěvek: Šebesta — spadl do
těsta. Vyhl. II. 269. — Š. Fr., spis., 1844.
až 1896.; 9. Áug., prof. a spis., nar. 1860.;
8. l!!d., bistor. a spis., nar. 1879. ; á. Milol
spf«., nar. 1883. Vz Ott XXIV. 671.
sebin, a, m., les u Libochovic. Čes. 1.
XII. 389.
Šebková Ladm. Tpseud. Anežka Hradská),
spis. 1846.-1879. Vz Ott. XXIV. 673.
Sebor Ear,^ bud. sklad., 1843.— 17./6.
1903. Vz Nár. list 1903. ě. 136. 3., Zvon
III. 492. — S. FranL f 21./7. 1903. Sr. Zvon
IV. 631., Zl. Pr. XXI. 491. s podobiznou ;
S. Jan, Tob. 218.; §. Fr., průmysl, a spis.,
1838.— 1904.; S. Jot., spis., nar. 1818
O vfiech vz Ott. XXIV. 673.
Sebotati kde. Kaše v troubě i-tá (buble).
Litom. 63.
Šebutit = fyatni mluviti, Fhíá. XXIV.
643.
feémik, vz Ščečrnik.
led, a, o, vz Šedý.
leda Fr., spis., nar. 1861. Sr. Tob. 218.,
Ott XXIV. 674.
Sedavě průsvitný závoj deitě. Nár. list
1903. č. 333. 18.
dedavomodrý. Š. voda. Kun. Id. 70.
sedinec, nce, m. z= $tařec, Msd. Od. 61.
Šedivá Vád., notář a spis., 1861.— 16./1.
1906. Nár. list. 1906. 18. odp , Ott XXIV.
674.
Sediváéek, Čku, m. = íedivka^ tařire
(rostl.).
Šedivavý = naiedivUj, Us. Rgl.
SediyeCy vce, m. -= plamínek plotní,
rostl. Čes. 1. XIV. 123
Šedivka, v, f. Říkali mu strýc S. Zvon
III. 316.
Šedivý. Hlava ti šedivá a roinm v háji.
Zvon IIL 24. Mráz mu padl na hlavu (je
šedivý). Phrd. XXIV. 341. — Š. /Vofc. Sr.
Lit I. 263., Mtc. 1903., 172. — Šedivý J.
Tob. 218. — Š. Prok. Fr., spis., nar. 1764.
Vz Ott. XXIV. 674. — Š. EmU, spis.
Šedlbauerová Mar., spis., nar. 1865. Sr.
Ott. XXIV. 676.
Šedoklasnatý. Š. žito. Rais. Lep. 466
Šedokmenný. Š. koruna (stromu), Jrsk.
in. 77., topol. Rais. Lep. 27.
§edoli8tý. S. vrba. Zr. Nekl. 10.
ledomechý hrad. Mark.
ledomodravý stín. Jrsk. Pov. 216.
ledomodře valila se řeka. Zr. n. Nov.
329. — KP. IX. 324.
Šedomodrý. S. vajíčko (slavičí), Tbz. V.
9. 21., oko. Jrsk. IX. 62.
Šedomraéný. Š. athmosfaera. Nár. list.
1904. 114. 13.
Šedomramorový piliř. Stan. I. 246.
Šedoskranný stařík. Msn. II. 144.
Šedotemný brav. Msn. Od. 138.
Šedouš, e, m. = otel, Čch. II. Pov. 84.
Šedovčk, n, m. = ttari véfc. Tbz. XIII.
334.
edověký. Š. doby. Slám. Put 283.
edovousáé, e, m. Kká. Sión II. 17., 143.
edovousý muž. Kká. Sión I. 80.
efelgeld, iepfelgeld v TěŠínsku. Arch.
XX. 263., 176.
Šefelinee, nce, m. Měl š. v rnee. 1612.
Arch. XIX. 146. Sr. Šefelín.
Šeehno = vieehno, Us.
Šejdenek, nku, m. = vhdni den, DŠk.
Km. 30.
Šejdiřflký brach. Msn. Hym. 26. Vs 8ej-
déřský.
Šejdovec, vce, m. = zábava pfá»tevnic,
při které se i tančilo (někdy i v hospodě).
U Vysok. n. Jiz. Ces. 1. XI. 166. S. = mu-
zika do pfllnocj. Žel. Brod. Čes. I. XIII. 29.
Šejnoha má nohy do x. Čes. 1. XIV.
477. — Š.-Lipodolský Jar., spis.
Šejtanica, e, f. = dřivi naiUpanék top&íi,
Spii. Sbor. slov. IX. 48. Sr. násl.
Šejtati zz itipati na pol^M^ z něm. Spii.
Sbor. slov. IX. 48.
Šcjtový. Š. dřivi, Scheitholz. 1619. Listář
139. Sr. Šejt v L Přisp. 402.
Šek, u, m., gula. fiozk. P. 1193.
Sekl, a, m., z něm. Scheck z= drah holubi
(červených a bíle kropenatých). Brno. Rgl.
Šelak, u, m., vz KP. XI. 66.
Šelemný. S. a hovadský Život vésti.
1478. Uč. spol. 1903. IL 21.
Šelest. Třecí fi-sty pohrudniční, pleurí-
tische Reibeger&usche; š. bručivý, hnčivý,
chrčivý, schnurrendes GerSusch; š. chře-
stivý, rhonchus, Rasselgeriiusch (neurčitý,
sklípkový). Ktt. Sr. Rachot.
Šelfija = ialvij. Brt. P. n. 941.
Šeliha, dapa. Rozk. P. 2488., VeleS. 120.
Sr. Seliha. ^
Šelminý. S. přikázání. Chč. Olom. 259*.
Šelmitý pohled (ielmovský). Zl. Pr.
XXI. 43.
Šelnik, belopns. Rozk. P. 463. V Rozk.
R. 67.: selník.
Šelvorc, e, m., z něm. SchOllwnrz, rostl.
Vz Vlafitovičník.
Šelvorcový. S. voda. Rostl. G. 186». (Mš.).
Šembera A. V. Vz Lit. I. 936., Tk. Pam.
I. 496., Mtc. 1906. 244. Některé jeho dopisy
z let 1852.— 1868. Vz Mtc. 1906. 244. nn.
Šemořit sa« NáS kanárek spivá po
tichoučku, enom Sří. Mor. Čes. 1. XL 210.
Šenkárka, y, f. = Hnkjíka. Slov. Čes.
1. XI. 296.
Šenkovni děvče. Dol. Pr. 334.
Šentiř, e, m. m.: ěenkýř. Vých. Č. Mus.
1863 342., Čes. 1. XIV. 484.
Šepak, Uper^ Uperlak (Sepr, Seprlak) =
nahiraóka, z něm. SchOpflOffel ; íouf na vodu,
na hnojnici. Hauer 16.
Šepetiti =z ilibetaiu ivaaati. Ona (dítě)
vždycky něco Š-tí. Cern. Zuz. 106.
Šepfigeld, u, m. Které peníze e S>tu
byly, ty vyzdvihl. Arch. XX. 175.
Sept - Sidař.
419
Sept, n, m. Septy strojiti. Bokyc. Post
287*. Divné pověsti šly Septem. Zr. Let. III.
107.
Šeptati. Někomu sladce k Dším i. Světz.
1888. 83.
Šepténa, turpa. Bozk. P. 1098.
gerbet, sr. Sorbet.
Seřaditi koho. Ďábel slnhy své š-dí.
Cbě. S. II. 228b.
deřeni, n. Jarní S. Zvon IV. 10.
Sereptatl = tikali. Pták fi-tá (nežli počne
zpívati). Rg\,
§erg J. M., bávnik.
Serh&Tktty y, f. = ima ierhova. Vlast.
I. 56.
Seřik, n, m., syringa, FJieder. Vz Ott.
XXIV. 495.
áerka = mkni ze Serky, látky vlněné.
HrnS. 159.
Šermmistr, a, m. Rgl.
Šermovniií, a, m., dimicator. Rozk. P.
2096.
Serobarvý. Š. tělo (mySi). Msd. Hym. 87.
§eromlžný ostrov. Msn. Hym. 4.
|ero8tiiiný. S. jizba. Msn. Od. 169., 192.
Serpeňa, é, f. = nějaké domácí nářadí
kncbyň^ké. Mas. slov. VIL 58. Sr. Ráčik.
leršnik L. Vz Lit. L 936.
Šerý = tvitlý. A jedva tak nétco šero
(sotva tak jest trocbn jasno). Cbč. S. I. 68^.
nesely sin, m. z^ jetel nechaný na teminko.
Žel. Brod. Čes. 1. XIIL 29.
Sester, a, o, vz Sesterý.
Šesteronásob dskami opatřená, sex taba-
lis. Milí. 100.
ŠestibuněokoTý paSa. Tbz. V. 4. 221.
Sest^etelka, y, f. = jetel o Šesti líst-
cích. Ces. 1. XIV. 384.
Sestikročák, o, m., tanec. Nár. list. 1904.
271. 1.
Šestimoeenstvi síry. Vot 30.
Sestinedělka kamkoli přijde, vSade způ-
sobí výtržnost Mtc. 1. 1897. Obrz. 12. —
Sr. HoS. Pol. 11, 61.
áestipalcoTý. d. dělo. Nár. list. 190i.
330. 1. odp.
destipanský úředník. 1599. Schnlz. 45.
Sestireménkovee, vce, m. =: řemen }íe$l-
krát Mtoienů (na psy). Tbz. V. 5. 46.
Sestirohý. S. hvězda (v erbu). Kol. Her.
L 24.. 221.
áestisuký. S ostrev (v erbn). Kol. Her.
I. 124.. 195.
Sestnáetimuchový. b. krajky. Vz Krajka.
Sestořadý ječmen, sexaticum ordeam.
Mam. A. 21. Š. klas. Ces. 1. XL 226.
Sestroéný = iettiroéni, PbTd. XXIH. 776.
Šéstmk, u, m. =: kotlik u koííáru, zShaise-
trog. U Ološné na Mor. Čes. 1. XI. 412.
ledek, Škn, m., conns. Rozk. R. 55.
lešel, conas. Rozk. P. 57.
letelik Ani, Jaroši. Sr. Tob. 218.
leteliti §e, insanire. 1527. Mus. 1905.
434.
detlik B. Sr. Tob. 218. — Š. Jos. Břetisl..
8pi»i., nar. 1859. Vz Ott. XXIV. 592.
detřba, y, f. = Utřeni. S. zemřelých.
Msn. I). 127., Od. 115.. 246.
SetHlka, y, f. = iena spořivé^ Rais. Lep.
153.
Šetřiti. SetK. abys' něetřil, ne abys*
rozházel. Litom. 73.
Setý věk. proveeta aetas, pokroHlý vík.
Bib. Ol. Gen. 18. 11.
Sev, Svn, m. = jizva. Na líci měl S. Val.
Čes. 1. XI. 91. — S. patrový, staphylora-
phia, Uranoplastik. Ktt.
^eyeoTSkáy tanec. Vz Brt. P. n. 950.
Sevčik Ocak., hnd. sklad., nar.^1852.
Sr. Zl. Pr. XXI. 160. (168.?) — Š. Fr.,
math., spis., 1824.— 1896. Ott. XXIV. 594.
až 595.
SeveliTé. Z bnku kanuly krůpěje i. do
trávy. Rais. Dom. (Zvon III. 8.).
|eTětiii§ký = Ghadt Jan, spis.
Sevka, y, f. zn ievkyní, Jíička. Phrd. XXIV.
431.
SeTstvo, a, n.. sutoria Tars). Rozk. P.
1542. Sr. Ševcovství.
-fii. Jak ožívají této přfp. komparativu
v Jihočesku. Vz DSk. Km. 17. — Pard-
cipalia: bvvií, priSedáí, atd. zamítá Šb.,
jsou prý drsná, neohebná a n starých ne-
obyčejná, pročež lépe je opisovati (při-
byvší — přibylý). Mi. myslí, že se někdy
dobře hodí pro svou strnčnosť.
Sialenec, nce. m. = hlazen. PhTd. XXIV.
543.
Sialik. n. m. =? Baranina, samý i.,
voněla. Phfd. XXIII. 523.
Šianati = ietřUi. Phrd. XXIV. 543., Sbor.
slov. VIIL 171.
Šiator, trn, m. =: hotpoda. Šli do iiatra
na občerstvení. Exc. V I. Přisp. 403. oprav
fiiatr v fiiator
Šiba, y. f. Vybil jednn Sibn ({lahulx) na
obloku (okně). Kál. Slov. 35. — S., něco
u studny. Mus. slov. VII. 58.
Sibák, a. m. = kdo hhe. Čas. mus. V.
Sibalina, y. í. Provedl S-nu (Šibalství).
Zvon lU. 501.
Šibalsky oči mhouřiti. Kun. Id. 61. Š.
nčco vyklamati. 1599. Listář. 47.
Sibanee, nce, m. Kýho š-nce si to děvče
vzpomnělo! Dik. Km. 42.
Šibenice pAvodně = tlaup^ k němuž zlo-
činec uvázán jsa Sibán byl metlami. Jir.
Prove 363.
Šibeník, a. m. zz «ť«6{ee. iibeniínik, na-
dávka. XV. stol. Zvon II. 593.
Šibenný. Ty Šibenná noho (nadávka)!
Zl. Pr. XXÍ. 207.
Šibený, pastvisko u Kojetic. Čas. mor.
mus. III. 143.
áibřinkoTať = pohrávati, S-val s flintou
do tich čas, kým mu nevypálila. PhTd.
XXIV. 543. Keď akoby nápoky šibfínkuje
si po tváři. Čas. mus. V. 22.
SibřinkoTý koncert. Nár. list. 1904. 30. 3.
Sici stroj a popis jeho s vyobraz. Vz.
Ott XXIV. 597.
SiČka, y. f . lépe prý: Svadlí. švadlena,
jako pračka lépe pradlena. Nár. list. 28./10.
1888.
Šidař, e. m. = kdo hdi. 1571. Zvon 1. 610.
27*
420
Šidba — Sip.
|idba, y, f. » iuseni. VieUjaká š. Tk. 1. 146.
mové (pro déti). Us. Bgh
didlo. Má očí lako áfdla. Zvon III. 159.
8. vySlo zyrece (ukázal se, jakým vlaatnS je).
Phfd. XXIII. 745. — Š. = pakliě. A kde
jste sebral 19 ildel? Nár. list 1898. é. 50.
— S. Frant. Sr. Tob. 218.
^ieémik, ve Siečrník.
lieleni, tz Šileni.
fielenosf, vz Silenosf.
lieliti, Yz Siliti. Š. zemi, dementare.
Míli. 28».
áietka, 7, f., yz Šitka. Vezmi sléz
a n fiietkoQ zvař. Rbas. £. 49.
álf, n, m. = dar. V zloděj. mlavS. Čes.
1. XI. 141.
áiftiik, n, m. = koHk. V zloděj, mluvě.
Ce«. 1. XI. 141.
álfonový. 8. kalhoty. Nár. liat 1908. č.
248. 15. 8. iatka (Šátek). PhM. XXU. 89.
Sr. difóD, d. III. 869.
|ich Vil. Sr. Tob. 218.
Sicha Jo8. dr., 1810.— 1894. Vz Alm. V.
99.-106., Ott. XXIV. 606.
fichmistr = fiehtmutr. Zvon III. 872.
lichtmistrovstvi, o. Wtr. Min. 15.
Jije, e, f. = hrcUo láhve. Baw. £. v.
1592. — §. do tklepa. Lob. 75. — S. = tjl
Stronti iije. Vz Strnuti zde.
ŠUoTÍtý. d. dlafi = mazolovitá. Val. Čes.
1. XII. 190.
ŠUoTý hostec, myalgia rheumatica cer-
vicalis, torticollÍB rheumaticus, průchod,
Gerviealkanal Ktt
Sikmobéžka, y, f., loxodromy v země-
pisu. Vz Vést. IX. 168.
^fikmohlavec, vz Sikmolebec.
fikmoliei, n., progaathismus. Ktt.
likmooči, vz Sikmookost.
likmookosf, i, f. = íikmi poělavmi oííni
Hirbiny, acluropsis, Inscitas, das Sohief-
stehen der Augen. Sr. ĎikmooČi.
Sikolec, vz Sikolec.
SikoYnosť — žiadne čary. Mus. slov.
IV. 11.
dikoynt ako vól do koča. PhTd. XXIV.
840.
Silenosf bez blouznění, mania sine delirío.
Ktt.
áilenstvi převleklé, mania metastatíca.
Ktt.
dilený éim: zoufalstvím. Zr. Leg. 107.
— S. Tom., nar. 1849., prof. a spis:; Š.
Václ., polit a spis., nar. 1849.
Silhaře. V S-řích, louka u Pacova. Ces.
I. XIV. 442.
ŠilhETOSť, strabismus (střídavá, alternans,
zevní rovnoběžná, extemus parallelus);
operativní operace i-sti, strabotomia. Ktt
Sllhota, y, f., scrabonia (de languoribus).
Bozk. P. 1616. Vz předcbáz.
^ Šilingr, a, m. = Setnik. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 141.
SUinkovati koho = pnUkati, biti. Zvon
II. 598. Z něm.
áiliti se. Kůň se Sílí a plaSi. Wtr. exc.
— eo čím. klamati, i^lUi. Tu chytrostí dláhý
čas iSieleie tu zemi. Milí. 28.
dimáček Mai. Anašt., spis., nmr. 1860.
Vz Flš. Písm. 787. — Š. Frant, Sr. Zvon
V. 179.— 180. — Š. Job., 18.^. 1887.— 29.12.
1904. Sr. Nár. list. 1904. a jiné listy z téi
doby, Tob. 218. — S. Jan AI., areb. a Bpi&,
nar. 1858. O viech vz Ott XXIV. 614.
SimAéková L., spis.
Simák J. V., spis. Lit I. 936., Tob. 218..
Ott XXIV. 616.
Slmanié Jiří, spis., nar. 1835. Vz Vek.
Vset. 303., Ott XXIV. 617.
Šimánky = ehumáS Mna. Bgl.
SimanoTský (Šíma) Kar., herec, 9.11.
1825.-14/6. 1903. Vz Nár. list. 1903. 163.
odp. a jiné listy z též doby, Zvon IV. 547^
Zl. Pr. XXI. 405., Ott XXIV. 618.
dimati = hnnéU. Jako mu chvoje iimá-
Smil Přísl. (Výb. I. 1263.).
Slimek Ol, spis.; S. Max., spis. Lit L
986., Bílý Obr. 72.; Á. Eduard, Jos. Sr.
Tob. 218.; Š. J. V. dr., spis. Yz o nicb
v Ott XXIV. 619.
Simerka Čeněk, ini. a spis., nar. 1833.;
6. Vác, math. a spis., 1819.-1887. Vz Ott
XXIV. 620.
6iml, a, m. = tn<A. V zloděj, mluve.
Čes. 1. XV. 47. — Š. = předloha, morek.
Kanoellářský S. Us. Hlavu. 18.
Simlovati = šHHiti. V zloděj, mlnvé.
Čes. 1. XV. 48.
Simon Job., básn. a spis; S. Vin& Sr.
Tob. 218. — Š. a Juda. Šimona - Judy -
přikrývá hrudy (sněhem). Mus. sIot. V. 37.
Když Š. Juda odejde, zima ještě přijde.
Us. Na Simona Judy tuhnou v polích hrudy.
Nár. list. 1908. 277. 4.
|imoTka, y, f., jm. louky. HoS. Pol. 11&
Simoza, y, f., = japonský granát na-
plněný otravnými plyny. Nár. list 1905.
66. 4.
Šimral, a, m. = ipatný, linj d^nSk.
Litom. 75.
Simralka, y, f. = ípainá, líná d&mict.
Litom. 76.
|im8a J., Med. dr., spis. Sr. Tob. 218.
simůnek Kar , spis., nar. 1842 ; & Kar.,
mat., nar. 1869. Sr. Tob. 218., Ott. XXIY.
622.
Sindálek, Iku, m. = tínda bez iláhk*,
(klade se na střechu dvojnásob). Kbrl. DiL
18., DSk. Km. 81.
Šindel. Mistr Jan Š., hvězdář, okolo
1870.— 1443. Vz Čes. 1. XU. 25&, Ott
XXIV. 623. — S. Dva, kteří se mají rádi,
mají dosti místa na i-li. Us. Rffl.
dindelák, u, m. Dal dceři mnobo i-k6
(peněz, veliké věno). Hoi. Pol. L 149.
Šindelář Kar. Sr. Tob. 218.
Šindler Jarosl.» říd. učit a spis. (paeud.
J. Harlavský), 1856.-18.^. 1905. Sr Nár.
list. 1905. č. 229. 8., Ott XXIV. 624.
áinonti kým. Zatkav uii sebou iino =
odeSel. Baw. £. v. 2181.
Řip. Je lako 5. do roboty. Kizn. 173. Co
bv jich Sípom hnau (hnal), nejdu. Sbor.
slov. VIL 129. — 6. Job. Kar., sles. spis.,
nar., 1761. Vyhl. L 39.
áipa - Škála.
421
áipa, y, f. = Kp. Ž. kap. č. 90. 6., Mam.
A. 26«. (Mg.).
Šipatka, y, f., sagittaria, rostl. Vz Ott
X2II. 489.
Šipek. Za šipek si toho nic nevážim.
1604. Čes. 1. Xlir. 399. — Š. Kartl, spis.,
nar. 1857. Zl. Pr. 1904. — S. Fr., spis.,
Dar. 1850. Sr. o nich Ott. XXIV. 624.
Sípěni, D-iv^s Sípění.
Sipénka. Šípěnky, coleada, Rozk. R. 72.,
olenda. Rozk. P. 690.
áipkař, e, m. Š-ři = obyratelé Kamenné
Lhoty, 2e tam roste ▼ okolí obce mnoho
Sípkfl. Čes. I. XI. 405.
Šiplať := habraf, nemotorné robit, PbTd.
XXIV. 543.
ŠiplaTý. Š. robota (yyžadujioí trpělivost,
pozornost). Pbrd. XXI v. 543., Mna. sloy.
IV. 27.
áipnoati = Hptnouti, — co. On iipl to
dále. Krkoni. Nečásek.
lipometavec, yce, m. Mso. II. 158.
Siprún, a. m., hora y Rožomberska. Sbor.
čes. 287.
Sir. Na Sir (dokola) dveře otvoriť =
dokořán. Slov. Czam. Sloy. 222. Sr. Šíř.
Šir Jos., spis. Sr. Zvon IV. 338. — d.
Fr., sr. Tk. Pam. I. 49., 233. — Š. Bedř.
Sr. Tob. 218. — S. Jan a Jar. — Vz o všech
Ott. XXIV. 626.
|ire =: kfiry, Uveme. Phld. XXIV. 543.
Sirkné^, yz Sirkněj.
áirobm^ný Zens. Msn. II. 136.
Sirobumý Zens. Msn. U. 81., 159., 245.,
Od. 260.
^irodialný. S. hory. Slov. Sbor. ěes. 285.
Sirodomý byt (Hadův). Msn. Od. 156.
Širodržayny Agamemnon, Msn. II. 4.,
král. Ib. 11., Od. 42.
lirohlasý Somot Jrsk. V. 67.
liTobHmý Zens. Msn. Od. 26.
liroehod, n, m. Stonpal zdola š-dem
(dlouhými kroky). Msn. 11. 122., 283.
Širokladný. 8. smrt Msn. Od. 41.
»irokné» ě, f, reverenda. Rozk. P. 2247.
Asi roucho kostelní n. kněžské.
áirokoeestný. Š. země. Msn. II. 304.
Sirokoéelný vůl. Msn. II. 378. Sr. Široko-
5elý.
Sirokolistý. S. rostlina. Stan. II. 260.,
Wtr. Str. 149.
áirokopniliý. Š. tunika. Eubl. 121., 89.
|iT0k08třee]iý klobonk. Čes. 1. XII. 209.
Sirokrajný Lakedaemon. Škd. Od. 181.
Sirokřidly dravec, Msn. II. 361., pták.
Škod. Od. 75., Msn. Hym 25., Od. 338.
široký. Sirokymu každý v cestě stojí,
.^lez. Viafit. I. 228. S. ulice v Praze. 1589.
Čen. 1. XII. 467. Nyoí: Jungmannova tř.
diroladý. S. krajina. Msn. II. 33., Od.
Širometný ječmen. Škd. Od. 65., Msn.
Od. 67.
Siromořiy n. ^ hri mcře, Msn. II. 70.,
261.
Sironebesko, a, n. Vládnouti i-skem.
Msn. Od. 826.
Sironožei, národ v sousedství země
Arimaspi; mají Široké nohy. Baw. Ar. v.
4294., 4375.
Siropemtný pták. Msn. Od. 76., Hym.
62.
^ áiroplesný Helikon. Msn. Hym. 78. Vz
Siroples^ v VIL 848.
Širopoli, n. = Hré poU. Msn. D. 174.
Siroprsý. S. řeky rovinné. Nár. list.
1902 234. 1.
irosáhle zemí protékati. Msn. II. 89.
irosáhý štít Msn. II. 200.
irostranný. Š. půda. Msn. Hym. 6., 44.
iroširoee. Strom š. své ratolesti roz-
kládá. Stačí: široce. Jg. vMus. 1843. 404.
áirotáhlý hon (míra), příkop. Msn. U.
204., 210.
Sirotka, y, f. ^ ma^Ma polni, Čes. 1.
XIV. 22.
áirotřidný. Š. město. Msn. 11. 20. Vz násl.
Sirotřidý. Š. město. Škod. Od. 54., 102.,
Msn. Od. 57.
$irozemý. S. Sikyon. Msn. U. 420.
Sirtink, n, m. (shirting) =z tkanina
z jemného bavlněného přediva. Vz Ott.
II 988
irtinkový papír. Vz Ott. XVIII. 184.
islář, e, m., vz Šisléř. Tk. M. r. 187.
^^išák, u, m.. scntellaria, Helmkraut, rostl.
S. hrálovitý, obecný, vysoký. Vz Ott XXII.
738.
áišatý. S. hlava. Ces. 1. XII. 328.
SiSi = ohůií. V dětské řeěi ve Slez. Ces.
1. XI. 342. — Š. = bolaíka. V dětské řeči
tamtéž. Vyhl. I(. 232.
Šidinkoyý. Š. stopky, pednnculi conarii.
Ktt.
didka. Dělati šišky = váleti »e t kopce
dolů. Mtc. 1902. 441. — 8. = knedlik. Není
třeba náhlit na horké šišky. Val. Čes. 1.
XI. 227.
dišlavka, y, f. = iHlavá litera. Čch. II.
Pov. 224.
didnár = trieíí, Dšk. Km. 10.
Sišolák, u, m. Na Š-ku, pole u Závodu
v prešb. stolici. Mus. slov. VII. 87.
Sišpořec, řce, m., aldetum (inter herbas).
Rostl. drk. 178*., Bozk. P. 773. U Jg. šiš-
vorec.
Šiti 8 kým. Sijú spolu (pletu spolu pikle).
Us.
Sitina, y, f, domitectnm (došek). Rozk.
P. 2158., R. 101.
|itko Hdko = iepee. Slez. Vlast. I. 78.
9Ít moí^lc = mořiki stařec, áXioiog yé^tov
(Nereus). Msn. Od. 352.
dittler Ed., spisov., nar. 1864. Sr. Tob.
218., Ott. XXIV. 633.
§ yati se = rozbíhati ee, discarrere. Pat .
Jer. 63. 13.
dkába Kar. (Prok. Sázavský), spis., nar.
1858. Vz Ot^ XXIV. 633.
f kabnč vz Skabně.
Skádlilek, Ika, m., zdrobn. škádlil. Tbz.
V. 6. 308.
ákádliyka. Hádanky a š-ky. Vz Čes. 1.
XIV. 28.
Skála tonfl (stupnice). Vz Strh. Aknst.
459. — d. = skála, Kbrl. Džl. 5.
422
Skalník — Skralúp.
Skalník m. skalník (skalní daeh). Kbrl.
Džl. 5.
dkampa AI, básn. a belletr, nar. 1861.
Vz Ott. XXIV. 631., Tob. 218.
fkandOTatl = íkandovati, Grm. XXI.
Ikapa = herka (kůň). Baw. J. v. 384.
fkareděni, n. Odpůrcovo i. Lít. I. 613.
Ikaredlvý. Š. žena, Rais. Lep. 81., tvář.
Nár. list. 1886. 6. 8.
Skaredohlednosť, i, f- Š. Dantova obli-
čeje. Jeř. Rom. básn. 891.
skaredost, scelns. B. ol. Esecb. 16. 51.
Škaredý. Na ikaredon středn nerada
předa, ráda spím, a co je dobrého, ráda sním.
Ces. 1. XI. 78. Jak na S-da středu prii,
byva mnoho hysinic (hoasenek) v zela. Slez.
Vlasť. L 212.
Skarman m. Skarvan, vrch n Domažlic.
Krbl. Džl. 5., Čes 1. XII. 384.
Škamiea = kornout. Val. Čes. 1. XQ. 228.
skamótek, tka, m. = kornofiUk. Liiefi.
Mto. 1902. 443.
|kamont = Xeonuni^. Kbrl. Džl. 6.
Skarohlidný, scbwarzseheud. Š. oko.
Nár. lisf. 1884. é. 116. Sr. Škarohledý.
ákarohlidstri, n. Nár. list. 1905. 186. 13.
Sr. Skarobledstvi v VII. 850.
|karoTÍdný lid. Kká: Sión IL 75 , 162
Skarpiky, pole a Starce. Cas. mor. mas.
III, 143. ^
Skarta. Že jest ta i. pfí ni. 1511. Arch.
XIX. 25.
Skartička, v, f. S-ky a lístky. 1592.
Hrubý 167.
dkartnik, a, m. « ikaluU, Mod. kn. 1898.
č. 40. 78.
Škatule. Na i-le (hra honěná). Rgl.
Skatalkářstri, n. = děláni Bcalulek. Jrsk.
XXII. 184.
ŠkatalkoYáni, n. Školní i. Čes. 1. XIV.
406.
Škebránie, n., ululatns. Pat. Zim. 9«. 10.
Škeriť také = pnkatí, Škrupina Skerí.
Slov. Phřd. XXIV. 543.
Škernief = plakati, vřeíiSti. Spii. Sbor.
slov. IX. 48.
Škláby a, m. = otrok, Sclave. Veltrusy.
List fil. 1902. 252.
Šklába, y, í.^ztrMina^ rouůcUina a p.
Tělo mél samá krvavá i. Zvon II. 164.
ŠkUbdit SAzziklahiti, mebUi «e. Slov.
Phřd. XXIV. 543.
Škleb, u, m. Shrdám šklebem hlupáků.
Vrch. Sud. 120.
Šklebit HA = ilahi MvUati Š-bi se to jak
svatojánek. Čes. 1. XI. 209.
Šklebná, y, f. Vz předcház. Řehulena,
ňehna.
Šklobanke, pl. m.znikuhdnky. LíSefi.
Mto. 1902. 112.
Škmouřit se = mraéiti 10. Rais. Sir. 12.,
148.
Škoda. O i. v dřívej Si době vz Arch.
XIX. 565.-569. Š. vtipu dodává. Lit. List.
XIX. 319.
Žkodeii) dna, o, vz Škodný.
kodka, y, f., idrobn. ikoda. Lepií S.
nežli ikoda. Cern. Z. 90., Ghč. S. II. 193b.
Škodlivý čeho =: íratíel eo. Jakoby ně-
čeho méli ikodni býti. Ché. S. IL 172V
Škodnié, e, m. = nocens. Ž. witt. S4. 1.
ŠkodoTý případ. Nár. list 1903. 174. 5
Škola. Školy mají velká ústa (student
mnoho stojí). Rizn. 63. Š jsou zlatý důl,
tam se vyváží mnoho zlata pro život Zvon
III. 694 Hra na školu ve Slez. Vz Yyhl. II.
245. Š. obecná, střední, vojenská* vyaoki.
Vz Ott. XXIV. 640.-648.
Školácký. S. mie (Školáků). Raia. Sir.
245.
Školák, a, m. = ipoluidk. Val. čes. 1. XL
44.
Školný. Š. udení. Pass. 420.
Školosprávce, e, m. = ikolni wprávee. Máj
III, 6.
Škompa, y, f. Bude z toho posměšek,
utržime si S-pu (ostudu). Svétz. 18d5. 282.
Škopa, y, f. Je jako š. (tlustý). Litem. 74.
Škopar, a, m., mif^lns (inter bestias).
Rofk. P. 487., R. 67.
Škopec, pce,'m. = do*orců vhMA, V alodéj.
mluvě Ces. 1. XI. 141.
Škopiéek, Čkn, m. Napil se ze š ěka (re
kterém švec kůže moěí z= je potrhlý, sprSenf).
Ces. 1. XIV. 224. — Na i-ček, hra s kamínky.
Ouboč. Rgl.
ŠkopoTlna = $kopov%na. Mor. Aroh. XX
384.
Skořápka. Žabí S. = IAM62tf. Čea. Třeb.
Ces. 1. XI. 36.
Škormi^zllce, e, f. = 9koupá Sena. Rais.
Lep. 244.
Škorniee = lArorn^. Arch. XX. 288.
korptjan, u, m. = nij. lék. Vyhl. U. 63.
korpil Frant. Sr. Tob. 218.
korpy = 9třůvie9. V zloděj, mln^ě.
krab, u, m.zizpoikrábantna, Sehramm.
H^l Sby v obličeji. Jrsk. VIL 2. 66.
Škrabák, a, m. =: ehróbák. Sb. si. 1902. 4.
Škrabánky, pl., m. = lejna po trhu, po
ulicích seškrábaná. Chmd. Rgl.
Škrabati se. Ten se škrabe, koho eo
svrbí (koho se týče, ten se hláaí ; kdo Tinen,
ten se hlási). Us. — se kde. Škrabe se I tam.
kdM ho nehryze. Rizn. 177.
Škrábe = pět kamenku na hraní. Mor.
Mtc. 1902. 433. Vz Drápka v I.
Škrábek, bku, m. = vjikrabek m djmkg.
Rais. Lep. 103.
krabinoika, vz Škrabinoha v VIL 852-
krabka, y, f. = bramborová polévka. Ufi-
kraboška k omámení, k narkoai, Nar-
kosenmaske, k narkosi etherem, Aetherm..
k chloroformování, Chloroformmaske. Ktt
ŠkraboškoTitý. S. tvář. Nár. list. 1903.
164. 13.
Škráček, čku, m. Ani SkráČka nevidno
na tej polievke (mastného očka). Mas. slov.
IV. 28
Škraka, y, f. Zemňáky (rozmíSané) se
škrakú = bramborová kaŠe s uškraéenými
(uškvařenými) slaninami. Val. Čes. 1. IL
324.
Škralúp (škraloup), u, m. = j^^^^a, Š.
8 sebe smýti. Baw. Ar. v. 2867. S., sqoa-
lor. Rozk. P. 1600., R. 87.
Škramlatý — Skvřla.
428
Sknunlatý := doUÍíkovani, tďubanj od
neUofňc. Netolice. List fil. 1902. 252.
Skráni, tz Skráni.
Škrániť někoho o něco = úsilně žádati.
Mor. Rgl.
Škrapa, škrapafi, m., vz Rapa, Rapavec.
Slov. Phrd. XXIV. 643.
Škrapatý člověk. Slov. PbTd. XXIV. 483.
Škrata, y, f. =/ralA». Strygy tam hodoe
dkraty narobia. Ht. S. I. 209.
Škrdlák, a, m., obyvatel Skrdlovío. HoS.
Pol. I. 144.
dkrdle Tom., kněz a spis., nar. 1853. Vz
Ott. XXIV. 652.
SkřeČniee, e, f., oemina. Rozk. R. 59.
$křekliTČ =: Ukřeklavi, Vz dkřeklavý.
Ski^éknút = křiknouti na nikoJio, gkřéče
jak Boják (sojka). Val. Čes. 1. XI. 182.
SkJhém = křemen. M5.
^křemenice, silex. Vit. Voc. I. 44.
(křemen).
Skribenda, y, f., z lat. i= ikola, ve které
poělaaly diii peáti. Jrsk. IX. 229.
gkHdlá^ e, m. 1477. Arch. XXI. 198.
ŠkHekati, vz Skřiekati. Tak mnoho
Skřiekáše. Drk. dram. 186.
Škřina, y, f. = 9km. S-nu vylámal.
NB. ě. 240.
Skříně, rylmlk. Arch. XX. 887.
Skrlniarstvo, a, n. =: truhlářetvi. Sbor.
bIov. IX. 7. Sr. Skříně. III. 897.
Skřip, u, m. = etíHpáni^ stridor. Rozk.
P. 1393.
Skřivanec, nce, m. = ekřivante,
Škrkavka, y, f., oxynris vermicnlaris,
Spríng-, Madenwnrm, Pfriemensohwanz. Ett.
ékřknúť po kom = tkoíiti, hnáti se. Val.
Čes. 1. XI. 485. Vz Škrkati. A vono se
blesklo a fikrklo do ty slámy (sjelo). Hoš.
Po). II. 92. Sr. Škrkati.
ákrk sem, dkrk tam, tanec. Vz Brt. P.
n. 883.
Skrlák, n, m. = kverlovaSka, moutviíkaf
Kuchařka nese několik polámaných vařeček
a i-ků. Kld. II. 829.
Ikrniti = škrhlUi. Strn. Pob. 77.
Škrob, n, m., scabo. Rozk. P. 1070., R. 80.
Sr Ott XXIV. 656.
dkrobánek. Hra na S-ka ve Slez. Vz
Vyhl. II. 244. Cboditi na S-nka = dětská
slavnost velikonoční. Děti chodí hledat do
poH, co jim i-nci shodili. Vz Vlast. I. 170.
?*krobotiiiee = hlísty. Vz Roupy.
kro^iiadka, y, f. = drábáiice. Mtc.
1902 14.
Škrovadltl = ikravadiii. MUll. Conf. 718.
ákrpát, a, m. = rádlo. V zloděj, mlavě.
Če8. 1. XI. 141.
Škrt, u, m. Písmo těžko Čitelné pro ne-
malý počet oprav i Škrtů. Arch. XXVII.
XVJI.
ákrtál, n, m. = chHán^ hlavně ptaéi.
Volyně. Čes. 1. XIII. 125.
ákrtati. Slepice S-la. Rais. Lid. 218.
Skrtici stroj parní, KP. IX. 51., klapka.
Ott. XXI. 418*.
dkrtié, e, m. S. malých děvčat v Praze.
Vz Nár. list. 1902. č. 90.
Škrtiti co komu. Jejich smích škrtil
mn hrdlo. Zvon IV. 205.
okrtmo. Hrot S. kožka poronohal (ikrábl).
Msn. Od. 833.
I^krtný = mUnj. Val. Čes. 1. Xni. 208.
krtula, y, f. =: metla, koíU. Haner 15.
krunda, y, m. =z lakomec. Dik. Em. 22.
kmndál, a, m. = lakomec. Dik. Km. 13.
krandati = vláčeti nohy při chůzi.
Li tom. 58.
Škrup, n, m. =: fvHcha. Vyhl. II. 221.
Sr. ňeřišnice rostl.
ákrupadla, pl., n., traf n Kolína. 1519.
Opatrný v Kolín, progr. za r. 1889. 25.
Skrvútanie, n. == kruieni v hřiie. Slov.
Phfd. XXIV. 543.
Škrrútať = kručeti v hřiie. Pbfd. XXIV.
543.
ákubaé, e, m. Patentní i. drůbeže* Nár.
list 1904. 138. 10.
ákubáček, čku, m. =: hák^ jímž se ika-
hajU trhají v lese snché větve. Us. Rgl.
Skubáiii, n. Smrtelné i., trháni prstů,
flocciiegiam, crocidismus. Ktt
ákubánkový. S. polévka (žmolková).
U Kr. Městce. ČeČ. 177.
Skubavě mlaviti (trhavě). Rais. Lop. 285.
Škubnouti něéim. Rais. Sir. 122. Sr.
Sknbati.
dkudle, ete, n. = nedoepUi divíe. Hádal,
kdo takovému ikndleti postavil máji. Sá.
Prost. II. 68.
|kudleui, n., vz Skudliti. Osv. 1896. 645.
Škudlík, a, m. = ora&ec. Litom. 76. Sr.
Sprlec.
^kudlilství, n. rr akrblictvi. Zvon V. 131.
kůdně v něco se klásti. Slad. Cor. 87.
kůdnieký. Š. činnost Schalvereinn. Pokr.
1885. 340.
Škůdnictvi, n. = ikodné púeoheni. Pokr*
1886. č. 10.
ákůdnosf, Schadenfrende. Odpověděl
s úsměSnoa š-stí. F. Tomsa.
Škulať nač z= pošilhávati. Slov. Czam.
Slov. 267.
Skumpa, y, f., rhus, rostl. Vz Ott. XXI.
675
Škutina na bradě. Slez. Vlasf. I. 96.
Škutlati co = nedobře spásti, tráva po-
vyžůvaf. Liptov. Sbor. slov. IX. 44.
Škvařenina, y, f., frixorium. Rozk. P.
1692., R. 89., Bhm. hex. 504.
Škvařidlo, a, n., Vz Ochle.
Skvařivý zvuk (v knchyni). Rais. Lid.
142.
dkrarka, y, f. Ako sa máte? Ako i.
na saláte. Mns. slov. IV. 29.
dkvikati se od čeho. Slívy od deitě
se š-jí (pnkaji). Jičín. List. fil. 1902. 252.
ákyor, vz Uoholák, Cbucholák, Uchatec,
Uchavec. Sr. Ott. XXIV. 660.
dkvorec, rce, m., zdrobn. škvor. Volyně.
Če«. 1. XIII. 125.
ŠkTrčanie, n. z= z vak ikvaříoího se
másla. Slov. Phrd. XXIV. 543.
|kTřieti, vz Skvřieti.
skvřla, y, f. = malá véc^ malé xviře.
Nekvič, ty škvřlo (o praseti)! Slov. Phrd.
XXIV. 543.
424
Slabikarísta — Šmaděra.
dlabiksrista, y, m. z= kdo te uél «2a6«-
kowui. Slov. Phrd. XXIV. 429.
slaftmjkk, d, m., z něm. =z posledni
trnĎk před spauim. Faast 130.
álahačka, y, f. Š. o ▼elikonocfch. S.
chlapecká, děyčacká. Vz Čes. 1. XIY. 348.
$laháky, vz Mrskačka.
Slaháreň, rně, f. S. Boakennioká. Arch.
XX. 413.
álahoun, n, m. as dělo. Kká. Sión I.
103., II. 36.
Slahouny = svisle křížem na sebe po-
ložené (ve stavení) jinak : lemezyL Litom. 61.
Slabonn svaznje 5—7 krovů. Ces. 1. XV.
34.
Šlahounek, nkn, m. Š-ky = řemeny od
chommUu k pohřbetnicí, aby koni nepadal
chomont přes hlavn. Litom. 64.
Šlaeha Achillova Aohillsehne, tendo
Achillis; protnatí Šlachy, tenotomia, Sehnen-
darchschneidang; poskakováni Šlach, snb-
snltus tendinum, Sehnenhikpfen. Ktt.
álaehetnoduehý =z ileeheůnoduchý. S.
élovék. Slov. Sbor. čes. 41.
šláchota. Š-ty loje byly na škopcích na
tři prsty zSiřa. Vek. Vset. 363. Sr. Šlacho-
tíná.
ŠlaehoTíce, e, f. Vodnatelnosf fi-ce (po-
fivice Šlachové), tendovaginitis hydropica,
hydrops tendo vaginalis ; hnisavý zánět Í-ce,
tendovaginitis acnta, Sehnenscheidenent-
zflndnng. Ktt.
|laehoyý Sev, tenoraphia. Ktt.
Slaif, n, m., z něm. = brzda; vyzděná
díra pod silnicí, aby mohla voda odtékati.
Litom. 63.
Šl%|kýř, e, m., z něm. Sohl§Lger. 1605.
LiHtář. 74.
álakotina = ílachoUna, Hlk. I. 91.
Šlakovati. Po někom S., po sněhu. 1513.
Arch. XIX. 209.
Slakovee, vce, m. = haíkora. HoS. Pol. I
144.
ŠlakoYitý. Sté dílo (zlé). Us.
Slampať, ilompaf, flařnptat^ ilomplof zz
chodili; vléei. Po dome sa S.; Kytla sa jej
Slampe po zemi. Slov. Phfd. XXIV. 543.
1. Slap, a, m. = eetta. Dnes Je pěkný
S. Volesnik. List. fil. 1902. 252.
Šlapák, a, m. = štatnj ehoden, DSk. Km.
27. - §. = kalkant. Pacov. Ces. 1. XIV.
51. — S., u, m. = tanec, Praha. 232.
Slapátko, a, n. = »topa. Čerstvé S. PoČ.
XVIii. stol. Čes. 1. XL 462.
2. Šlápě, ěte, n., pl. Slápata = Uepéjt
chodidlo, DSk. Km. 21. Hermes uvázal si
pod nohy Slápě. Msn. Od. 75.
álapee, pce, m. s ntzký cylindr (klobouk).
Šlapek, pkn, m. = Hápnutí, •uypa, Šu-
mava. Rgl.
Šlář, e, m. = ílár. Mina v bílém Sláře.
Koll. IIL 88.
Šladitý. Š. strunka u srdce, chorda tendi-
neae. Vz Ott XXIII. 992b.
Ileboda = wohoda. Slov. Šb. D. 79.
flebodný = evohodnj. Slov. Sb. D. 79.
Uehaci vlk = nástroj k čištěni bavlny,
Ott XX. 598.
álehaéka, y, f. Š. na sníh, na Sleháoi
sněhu, SchneeschlSger. Jeřb. 9.
Šlehati. Divoká žárlivost S-la mn doSí.
Zvon V. 538.
Šlechetný kámen = uSleehtUý^ vaácný,
Luc. 56., 57.
Šlechta, y, f. = vilechtOošf, fUcheinf duek.
Tiemf každý svů chlechtu ukáže. Baw. Ar.
v. 5305. -> S. = vMóenoef, cena. Které
Šlechty to dřevo bylo. Luc. 56. — §. ěeeká
v starSÍ době. Vz Svobd. 151. — Sr. Oa
XXIV. 663. — S. = ms. V zloděj, mluvě.
— Ř. J. £., spis. Sr. Tob. 218.
Šlechtična, y, f. Baw. Ap. 220«.
Šlcjhar J. K., spis., nar. 1864. Sr. Ott.
I XI V. 668.
Slema, oollobra (de vestibus). Bosk. P.
1789. Sr. Šlem. 1.
Šlemovitý. S. simatosť zemnatá. 1585.
Uč. spol. 1902. 17.
Slepec, pce, m. = ? Že sem jemu Slepce
tesal. NB. č. 60.
šlépěj, e, m. Božin S. Hsn. Od. 79. Sr.
Šlapej.
Šleploi, y, m. zz voják, V zloděj, mluvě.
Ces. 1. XL 142. Š. hlavatý » vojenský
velitel. Ib.
Slička, y, f. = pfiramek u kohle. Val.
Cejj. 1. XL 117.
Sligovica, vz Slihovica v I. Přisp. 108.
Slizkatl = klouzati, SpiS. Sbor. slov.
IX. 50.
Sljub, u, m. = tlib, eňatek. Slov. Šb. D.
79. Sr. Sljub.
Sloh, u, m. = krdda. Přinesl první S.
Praha 189.
Šlohnouti. To sebou brambory šlohly
(po dešti se sebraly). Zvon IV. 526.
Slochmyc, e, f., z něm. SchlafmUtze ==
čepice podobná kominické. Val. Čes. 1.
XI. 114., Vyhl. II. 192.
Šlompať, ilomptatj vz předoház. Šlampaf.
Slopeň, pně, m. = stupen. LiŠeň. Mtc
1902. 123. Sr. Šlupeň.
Šlosar-DoubraTský V., spis.
Šloumání, n. £l. ne zcela zah raženého
proudu vodního (n mlýna). Zl. Pr. XXIL
222.
Šloumavý zvuk v rybníce, způsobený
pohybem potápky sítinou. Zl. Pr. XXIL 235.
Sloupnout zz šlápnouti, Us.
srub = sobáš, Orava. Sbor. slov. IX. 55.
Sr. Šljub.
Šlnehta, y, f. = iíundra. Slov. PbM.
XXIV. 643.
Šiumfovat = štěkati, V zloděj, mluvě.
ČCR. 1. XV. 48.
Šlumpeta, y, f, nadávka zentkým^ Slez.
Vyhl. IL 335.
ŠIup, u, m,=»ltb. Spis. Sbor. slov. 1901. 84.
Šlupeň, pně, f. = stupeň, E posteli
(vysoké) byly tři Slupne. Zvon IL 721. Sr.
Šlopeň.
Šlus, U, m. = eklonéný Hab k dobýváni
platiny, Vz KP. X. 212.
Šlyp (Slip), vz Slyp.
Šizaj == moUovj trám. Liptov. Sbor.
slov. IX. 47.
Šmaděra, y, m. DSk. Em. 11.
Šmaha — Šocovitý.
425
Smataa, y, f., sqnalda. Rozk. P. 2S86. —
S. Jot.^ dram. uméleo, spis., nar. 1843. Sr.
Zvon IV^. 618., Tob. 218., Ott XXIV. 681.
Smáchati. Po zemi něco S. (vléci?) Horní
Orava. Čes. 1. XIV. 223.
SmaclifaTý lokaj. Val. Nár. sbor. VIII.
73. Sr. Šmaťbavý.
Smalhuz, n, m., altíforago. Rostl. F. 31.
ámanďa = Zeetee. Matói sa jenom šmanďó
obnal. Haná. Hoch. 98. Sr. Šmanďák v VII.
859.
Smantlati = }culhai\. Volyně. Čes. 1.
XIll. 125.
almarlť, pohnarif= hodUi, vrknouH. Liptov.
Sbor. slov. IX. 43.
dmatár, a, m. = lhář. Slov. Phid. XXIV.
544.
Šmatárif = lháti. Slov. Phrd. XXIV. 544.
I^mathaé, e, m. = rák, Msn. Hym. 93.
dmatlať. Š-al sa mu jazyk (opilému).
Slám. Put 342.
šmátrati kam komu. Kupec šmátral
praseti na hřbet. Val. Ces. 1. XIII. 418.
Šmegrust, u, m , vz Šmigmst v III. 915.
ŠmeJdidlO) a, n. = ilitka na ěiitin{ roury j
Wiích. Č. Bndéj. List fil. 1902. 252.
Šmejdliř, e, m. 3-ři připilovali klíče.
XVtU. stol. Mtc. 1905. 195.
Šmejliti = kúru s prutů, z kterých se
dělaji koSiky atd., strhovati drhovačkami.
U V Seňor.
Šmeleiřský. Š. pachole. 1617. Listář 127.
Smérat v hubě prstem := iťouratí, Mtc.
1902. 120.
Šmergust Hoi. Pol. I. 144.
Šmer&a, y, f. Její vynáSení. Vz Mus.
slov. IV. 50., ífařena.
Šmie, e, m. i= jizva na kůži dobytčete
od rohu (při trkáni). Hrui. 159.
í^mid F. Leop. Sr. Tob. 218.
Šmidl Ladisl. Sr. Tob. 218.
Smidravý. S. oči (Šilhavé). Sbir. Laud-
fras.
ámlerč =: fm»ť. Slov. MŠ.
Šmietiti, imiecu. — ěim kam. Až smietí
Bvú rnkú v jeho bok. Krist. 110'. (List fil.
Xm. 282.).
Šmihy u, m. = šmieh. PuiČil sa do imihu.
Spiš. ř^bor. slov. 1901. 85.
ámltaák, u, dmiholee, Ice, m. = tenkj,
hyhki prut. Slov. Phld. XXIV. 544.
lumíka, y, f. Hiava samá jizva křížem,
Smikou. Jrsk. XXVIII. 1. 126.
ámikl^ava, y, f. = klouzaéha^ Čas. mus.
V. 19.
ŠmiloTSký AI, prof., spis., 1837.— 1883
Sr. Zvon III. 548., Tob. 218. Ott. XXIV.
685.
SmiloTý. Š. kraslice = ovinuté dnSí
rostliny rostoucí na bahnech. Litom. 53.
ámir, a, m. = nositi hlidag, hlidaS při
kradli. V zloděj, mluvě.
Smirále, e, n. Aby (osoby radní) žádných
i-H aneb darů nebrali. Carches. Stav. mést.
(Mě.).
Smlrati, imimouti =: přejeti Mlekka jem-
níjiím předmiUm (pérem, slámou). — čim
komu kde. Šmfrl mu ním pod nosem. Val.
Čes. 1. XI. 95. — á. komu po hubě sazemi
(máznouti). Čes. 1. XV. 30.
ámirovat = býti na MtráSi, V zlodějské
mlnvě. Vz Smír.
dmodreha, y, m. =z néiika, loudal, Litom.
75.
Řmodrehany (pomatené krajky). Vz
KrJtjka.
ámoehot, u, m. = milé dieta. Mus. slov.
V. 42.
Smosen = plundrovati. V zloděj, mluvě.
Č»*s. 1. XV. 47.
ámukýŤka, y, f. = iena proddvajiei hnuk.
Svétz. Ib88. 795.
Šmurcian, a, Imiircdk, oka, m. = umou^
nínec. Hauer 15.
SmuroTaný kabát n: tmavi zlhanj. Val.
Če«. 1. XIV. 44.
Šmýd Tom., 1838.-1897. Vz Vyhl. I. 60.
Smýrati. Žádnému tak nešmyře jako
nám dvěma. Brt. P. n. 796.
dn^jdauf Ant. dr., básn., nar. 1860. Vz
Flí. Pism. 717.. Ott. XXIV. 689.
dnajdr Kar. Sudimir. Vz Lif. II. 325.,
661.. 876.; Š. Ludv.Tob. 21& Sr. o nich
v Ott. XXIV. 689.
Šňapaf 1= zabrati obilí při sečeni, hodně
na ráz useknouti. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.
Sňapec, pce, m. =: kus, úřez (obyčejně
slaniny). Slov. Phrd. XXIV. 544.
dňapify hiiapiť =: řezati, krájeti. Slov.
Phrd. XXIV. 544.
dneéi ehalonpka =: hlemýid. C. Třeb.
Čen. 1. XI. 36.
dnejdárek-Jiciiiský Jan, spis , f 8/10.
1901. maje 46 let. — S. Fr. dr., lék., spis.,
nar. 1840. JVz o nich v Ott XXIV. 690.
Šnek. Šel, jako když se plazí po deiti
š. (zdlouha). Dost. Pov. 142. Sr. Vvhl. II.
269. ' Š. dopravní v cihelnách. Vz EP.
IX. 243. — d. = kotoučová roura k chlazeni
piva. Bgl.
Šnekový. S. krajky. Vz Krajka. S. lis
na hliněné ta&ky. KP. IX. 168., 174.
I^nelér =? Včil ty šneléry volajů na
tkjilca. Vhl. Čes. 1. XII. 83.
Šnérovaci krajky. Vz Krajka.
ŠněroTaěkový živútek. Nár. list 1903.
č. 243. 15.
Šňoreěnik, a, m., vz Sfiorař.
ánorice, e, f. = klobouk. U Chorv. v Dol.
Rak. Svétz. 1882. 587.
ánorlik, u, m. = osekaná vitev. které
ažívaji jako holi pH chůzi. Hoi. Pol. II.
158.
Snoruvaný. S. Sáty. Slov. Ces. 1. XII.
278.
Šftnkaci hra na schovávanou. Vých. Č.
Mus. 1863. 337. Jir. Sr. Sňukati.
áňupák, u, m. = iálek. Dik. Km. 28. —
S. psi :=i tlama, óumák. Mrif. Obrz. 27.
Sňnředlnik, a, m. = Horař. Tk. M. ř.
187.
šňůrkováni, n. =: ozdoba Šňůrkami. Bgl.
Sňůrnik, a, m. = híorař. Tk. M. r. 187.
SnýároYB.ti:=2 jiti Mnejdrem. Kola se mu
i-ly, zadek se mu nahýbal. Modr. ku. 1898.
č. 40. 6.
Šoeovitý, linsenfOrmig. Čad. 58.
426
áodroň — Spajovaf.
Šodroňy louky a Martínkova. Čas. mor.
mu8. m. 143.
Sof, n, m.zzzlaíj. V zloděj, mluvě.
^fánky = ? S. prodává drátař. Mtc. 1902.
26.
SohaJ Fr. dr., prof., epís., S5./11. 1816.
až 31./6. 1878. Vz Tk. Pam. I. 377., 381.,
Ott XXIV. 693.
|ohajda = IttW^o- D^k. Km. 22.
Sókavě = zdlouhavě. Něco i. vykládati.
Haná. Hoch. 63.
Šolařka, jt f. = dřevěná pokladnice před-
stavenstva obecni chasy při slavnosti má-
jové. Brt. Čít 406.
Sole Lev, spis. Sr. Zvon IV. 406., Tob.
218., Ott XXIV. 694.
Solin Jos., nar. 4/3. 1841. Sr.Tob. 218.,
Ott. XXIV. 695.
Šoltys, a, m. = ioudee, z něm. Schul theiss.
Arch. XiX. 271., 706.
Solty§onka, y, f. = žena so ioltystva.
Orava. Sbor. slov. IX. 62.
Somai^, e, m. = iumař. Mtc. 1902. 29.
SomoTsky = iumavtký, é. hodiny,
Schwarzwfilder Uhr. Mtc. 1902. 4.
Šomrati. Somre si popod nos. PhTd.
XXIII. 525.
Sonda, y, tz= Antonie. Ghmd. Rgl.
Šonkova = půda. V zlod. ml. Ces. 1. XV.
Sopka, y, f . == koxelek, mandel, tlovenut
élovák — 7—10 meněish snopů postavených
k jednomu snopu přimo postaveno. Je-li
i. proti dešti nahoře pokryta řitovim na-
horu obráceným a Čtyřmi ai pěti skruty
svázána, má nahoře ěubu^ htbu, habuj ěapku,
piku a místy jmennjf ji ěandary^ jinde Slo-
váky. Slez. Vyhl. H. 322. nn.
Šop, a, m. = vůl. V zlod. ml. Ces. 1. XV,
Borear, u, m. = rejiařtké kopl. Kol. Her.
I. ?19.
torčik, u, m., vz Bolče.
oreys Fr. Dr., spis. f 81./8. 1901. maje
29 let Vz Kurýr II. 1901. é. 245. 2. a listy
z též doby.
Sort, u, m.zz loupá. V zloděj, mluvě.
1. Sos. Sosy si provětrat = tancovati.
Bais. Lep. 307., Jrsk. Pov. 35. Vždyť já ho
také za Sos nedržela =: nezdržovala. Zvon
III. 432. — S. == poplatek. Sr. XXIV. 699.
Sosejka, y, f. = eilnice, z fr. Chaussée.
Vyhl. Slz. 92.
Sosnéř, e, m , exactor. Rozk. P. 930.,
R. 77. Sr. Sos = exactio. Rozk. P. 1981.,
B. 97.
Sost, u, m.^izioiatj kaddt; ěot. Hauer 15.
Sofltky = ozdoba zadní části bruclekn
(vesty). Val. Ces. 1. XI. 114. — S. kabátu =
ěo$y. Slez. Vyhl. H. 182.
Sostý J , lidový pěvec v TěSínskn. Vyhl.
I. 88.
Soška, y, f. =: vypuklá boule. Zažehná-
váni : oustřele, růže, nátko, ioSky . . . jděte
jsa skály, na hory. Eáf. Lid. 14., Čes. 1. XIII.
173.
So&OTÍee, e, f. = ěoěka. Vys. Mýto (Jir.).
Šotek v lidovém podání, vz Čes. I. XI.
332., Sběratel. 1893. č. 3. Š. byl bůžek do-
mácí, který opatroval hospodářství. Byl d
zvěčnělý předek rodiny. Nyní n lidn do-
mácí duch, který opatruje hospodáři bo-
hatství, ale za to si bére jeho daSi. Obje-
vige se obyčejně v podobě kuřete. Ten ni
iotka = itěstí. Vz KSl Pob. 23. nn.
Sotkovitý sluha, Kká. 8ion L 114., vze-
zření. Emin 306.
Sotrař, e, m. = kdo vozi ěolr (šutr, štérkl
Mtc 1902. 9.
Soukati. Kdo po domích se loudá z
ionká. Fel. 131.
Soulák, a, m. = lufiák. Vz Nár. list 1905.
116. 1. fťuill. odp.
Soulavý krok. Rais. Sir. 45.
Soumáni větříku. Rgl. Vz Šoamati.
Šoumavý Ševel zahrady. Zvon 11. 24. š
vzduch. Čch. II. Pov. 101.
Šoupák, a, m. = truhlář, Y zloděj, mlové.
Čes. I XI. 142.
^ Soupalka, y, f. = hra s kaménky. \i
Če8. 1. XIII. 69.
Sour, u, m. Pod Šourem, les a pole. Hol
Pol. I. 144.
Souř, ě, f.ziíaťy. V zloděj, mlové.
Šouravý. S. píseň : Hněvej ty ae na mne,
nebo nehněvej. Vyhl. Obr. 262.
oureěnicový obal, tunica dartoa. Ktt
onrek Lad., prof, spis. f 4J9. 1904.
onrkový. Maní či zvratný pohyb S-vý
Scrotaireflez. Ktt
Sourochodý = raib. Msn. Hym. 93.
Soust. Než mu slovo vySlo z onat, bylo
mi mimo obě uii soust (nedbal jsem boX
1604. Čes. 1. XIII. 352.
Soustaéka, J, f = oSustováni Čí zdrho-
vání obklasoých suchých listfl turkyň. Mor.
Brt Cit Xn.
Šoustati. Od té doby, co Žižka tvýa
předkům vzácným pardus Sousta! na po-
tkání, u nás. .. Zvon III. 217.
Soustavka, y, f. = zástavní list V zlodé;
mlnvě.
SoTÍBism-us, u, m. Neplodný & Nár. liat
1903. 284. 21.
SoYínistieký. Š. praetense. Hav. Chamr
162.
Špacír, u, m. Kozí i. (tanec). Vz Čes. i-
XIV. 841.
Spacirka, y, f. Vz Brt P. n. 838. N'»
Hlinsku. Vz Ces. 1. XI. 40. a Kanonýr.
Špaček, čka, m., psitacns. Rozk. P. 182^
R. 59., Bhm. hex. 101. Š. rflžový, iiastor,
stumus roseus. Vz Ott. XIX. 303., XXIV.
701. — S. JS., spis. Sr. Tob. 218. — Š. Ker.
práv., spis., 1838.— 1898. ; S. Fr., spis., nar.
1845.; S. Vád, spis., nar. 1856. Vz Ote
XXIV. 701.
Špačkováni, n. Hubovati na i. Němců
(2^ po jiných řeČ přizpAsobnií). Lit. I. 589.
Špačkovy. S. hra (na Špačka). Jlnk. Jai
I. 62.
Spagátovka, y, f. = kořalka, Slex. Vyhl.
II. 162.
Spajl, u, m., aprisa. Rozk. 2391.
Sp^ovaí na koho = zle havoHii. Špa*
juje jedna na druhou. Slov. PbFd. XXIT
544.
spal — Spindler.
427
Spaly n, m., oeda. Boz. P. 669. (de arbo-
ribns).
dpalek, Ikn, m. Potrestali ji Špalkem
(Přikovali ji ku špalku). Wtr. Str. 197. —
Š. JindK Sr. Tob. 218.
dpaletOTaný. Š. okna. Dolen. Pr. 111.
Sr. »paleta.
SpaletoTý. o. zástrčka okenni. Vz KP.
XI. 262.
ŠpaličkOTý. 3. sbirky písni, Lit. lí. 533.,
zpěvníky, Nejed. 32., kalendáře.
Špalíčky = MAsan^ brambory, Litom. 71.
Špalik, n, m. S-ky z= výrobek z kame-
niny. Uživá se jich ▼ mistnostech, kudy se
8 těžkými náklady projiždí (v průjezdech),
také v stájich. Vz KP. IX. 270. Je jako
5. = tíostý. Čes. 1. XIII. 176.
Špalikoyý. 3. brzda, Backenbremse.
Jind. 8.
ŠpalkoTý. Š. nůžky. Ott XVIII. 511.
Špalnieř, e, m, vz Spalnieř.
Spanda, vz Spanda.
Špangryn, u, m. Vezmi S. Rostl. 9. 289^.
Z Tiém.
Spargál, u, m.z=,tXu9tá kniha, Us. Rgl.
Šparkún, vz Sparkún.
Špás, n, m. Na Spás hovoří, naozaj mysli.
Rizn. 172. — Š. Nedělej Spásu se svoju
cbasn. Kdo s ěeladku špasuje, tyn se
statku zbavuje. Slez Vlasf. I. 229.
ŠpásoTitosf. Nár. list 1904. 61. odp.
Spát, u, m. Lék. B. 207 «. — Kóň má S.
Rostl. 9. 291b.
Špatníce, e, {.z=.ipatná zentká. ZI. Pr.
XXII. 27.
Špatniéký. Na jaře byl S. (silně cburav).
8á. Pr. m. I. 86.
Špatný Jak. Rozina je Spatná od kosti
a maso vSecko. Zvon III. 1 78. — Š. Frant.
Vř Tk. Pam. I. 496.
Špekýřka (vyhlídka v okně). 1579. Mus.
1905. 426.
Špejehal, u, m. = tm, jímž se závity
z nařezané a sesloupnuté kůry spojují a
tak k sobě připevňují, když hoSi z jara
dělají trumpety, trouby. Za náhubek dá se
frgačka. Vz Vyhl. I. 278.
Špejžiř, vz Špižíř. Tk. M. r. 187.
špek. Vábila muže jako S. mySi. ZI. Pr.
XXI. 81.
Špelik, vz Spelík.
Špeliti. Toť jsem s jedným aji S-la ze
dveří (vystrčila ho). Mor. Čes. 1. X. 443.
Špélka, y. f.=:ipejL Haná. Hoch. 88.
Špenár, vz Kolec.
Špenát, spinaria, Spínat. Ott. XXUI. 811.
Spendati = mrzutým býti. Jen neipendej,
nic se nestalo. Bil. Boiesl. Ces. 1. XII. 89.
Špendlík* S. rozpíchá lásku mezi mi-
lenci a Štěstí naSe vůbec. Mtc. 1. XXXI.
(1897.) Obr. 30. — Š-ky = iírow. V zlodéj.
mluvě. Čes. 1. XV. 47.
Špendliěek. čku, m., zdrobn. Špendlík.
Hra na S-ky. Šumava. Rgl.
Špendlíky =: ^ro«o. V zlod. ml. čes. 1.
XV. 47,
Špenec, vz Spenec.
Šperce = rozpirdk. DSk. Em. 28.
Šperkářka, y, f. = žena Sperkářova.
U S-ky kytici koupiti. J. Jehlička. Kyt. 2.
118.
Šperkovnička, y, f. =: skHnka na iperky.
ZI. Pr. XXU. 212.
Špérkovnosť = «naAa «« kráHiti. Hyna.
Vz Čad. 115.
Šperlín Jaroši., red. Sr. Tob. 218.
Šple, vz Styě.
ŠpieloYstTÍ, n. Cch. Kv. 79., Duda 21.
Šplcohnbý. To ta S-bá, to vyžle! Zvon
III. 25.
ŠpíCOTání, n. = tukdní vtlikonoííniho vejce
vejcem. Čes. 1. XII. 317.
Špičák, a, m. = mladý jelen mající jen
bidla (Špice = rovné, nerozvětvené parohy).
Ott. XIX. 266. — Š.zzAora v Orlických
horách. Jrsk. XXII. 203. — S., u, m. =
jeémen. V zloděj, mluvě. — Š. =: truhlářský
nástroj k označování otvor A. Vz KP. XI. 9.
Špičákoyý sval, vz Sval. S. jáma, fossa
canina. Ktt.
Špičatý. Spatříme-li na cestě Špendlík,
hřebík, nebo jiný S. předmět ze železa, ne-
zdvihejme ho, potkala by nás potom ně-
jaká nehoda, ztráta a p. Mtc. 1. 1897. Obr.
30. — Š. = kartáě, V zloděj, mluvě.
Špičitl. HanuS Spičil (šel sněhem na
Špici, první). Zvon II. 276. (Jrsk.).
Špička, y, f. = kudla. V zloděj, mluvě.
Ces. 1. XI. 142. ~ Š. = úmpek. Ozvala se
slovem a zvukem, z někoŽ netrčela malá
S., ale celá halapártna. Zvon III. 204. —
Š. Nemá Špičku dříví (koueek). Kdyně Bgl.
Spicni kůň. 1513. Arch. XIX. 229.
ŠpicharoTě. Místo S. zařízené (po způ-
sobu Spýcharu). Ces. 1. XII. 224.
Špik, u, m. Huncút, zbojník od Špiku, od
kosti. Slov. Phfd. XXIV. 343.
Špila, y, špilc, e, f. = iert, hra. Psík
se libí jedno Spílí; Neroď tu Spílú Spíletí.
Baw. E. v. 938., 914. NeSkodná S. činí
útěchu. R. Ote. P. 143.
Špilberský. S. lidomorna. Vlč. Lit. II.
2. 62.
Špile, e, f., vz předcház. ŠpíIa, Špíleti.
Špíleni, n. Pat. Jer. 24. 26. Vz Spileti.
Špilír, u, m. V jedné truhle uschovaný
má dva kusy S-ru na stěnu. Světz. 1886. 51.
Špillar Jaroši, a Kar., mal. Sr. Tob. 218.
Špilman, a, m., pantomimus. Rozk. P.
1060., R. 79.
Špilně 3: žertovné. Pis. sv. Dor. 179».
v. 89. Sr. Spilný, Spila.
Špilný = lertovnj, Vz Spilný, SpíIa.
Špinátovitý. S rostliny, oleraceae. Vz
Ott. XVTllI. 722.
ŠpinaTOzelený. S. koule. Hol. Met. II.
767.
Špinavý Jak: nad lidskou míru. Zvon
IV. 38. 8. jako Čuné (prase), mouně; Má
Své nohy, že by mohl na nich řepu sázet.
Us. Rgl.
Špincováni, n , vz Špincovati. Neklade
v tom psaní ani jednoho důvodu, jen prosté
S.; Pověděti pravdu bez hanění a s. Fel.
27., 36.
Spindler Brv. Tob. 218.
428
ápingl — Šroubový.
Splnil, Q, m,:=zplaiika, Š. z plota. Val.
ČeB. I. XI. 92.
Spinka, 7, {.z=l lakomec. To je S.! DSk.
Km. 27., Ub.
iSpinšul, n, m., z něm. Špinnschnie. AŽ
bude ten š. Zvon III. 677.
Spiř = náramek. V zloděj, mluvě. čes. 1.
XI 142.
Spirek či Špiritus = duch podobný Ra-
ráSkovi. Na Hor. Vz KSf. Pob. 59.
Spirka, y, f., vz Šperka v I. Přip. 411.
Spirliee, e, f., sarracenia, rostl. Vz Ott.
XXII. 648.
ápirmantl, u, m. tabemaculnm. V zloděj,
mluve.
Hniser zzkottinskj. V zlod. ml. Čes. 1.
XV. 48.
Spisek, iku, m. Prodala za IVt ^opj
soli Spfškuov. NB č. 146.
Špitálmistr, a, m. 1614. Listář 114. a j.
Špitálsko, a, n. = špitálské pole v Kar-
lině u Prahy (darované v XIII. stol. krá-
lovnou Konstaueí Špitálu křižovnikfl). Dolen.
Pr. 570.
Špitáni, n., vz Špitati.
Spiteráeky. Tak S. se tahati nenechá
Zvon IV. 5G5. Sr. Spiterácký v III. 934.
ŠpižitL eo komu kam: do korábu. Baw.
Ar. v. 2593. S. na koráb. Ib. v. 4890.
Splaehotiť == Hniti Mplachoš. HoÍ. Pol. H.
158.
áplechotka, y, f. Bába é.i=plaena. Jrsk.
XIJl. 3. 170.
iplechtna, y, í. := povidalka. Us. Rgl.
Splechtnouti kde. V ^^^^ to ipleobtlo,
.Uko když kůň břede. Čes. 1.
Splechtati.
XII. 432. Sr.
fplechtoň, ě, m.zzivanil. Lit. I. 307.
Šplhavce, vce, m., der Emporstrebling,
Stře ber.
áplicha, vz Spliba. Koll. I. 106.
ápliehal Bedř. Sr. Tob. 218.
Spliehanina, y, f. Nejvíc S-nin měl nasbi-
ran3rch proti kalvinistům. Fel. 53.
Šplichaný = kropenatj. Holub červeně
atd. S-ný. Brno. Bgl.
Šplichai^, e, m. =: myslivec. V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XV. 48. Sr. Střihař.
Splichati kde: ve vinohradizziévy po
štrikovati. Mor. Čes. 1. XIÍ. 248.
Splichaviee, e, f. = ruiniee. V zlod. ml.
Če**. I. XV. 48. Vz násl
dplichoTniee, e, f. = puika. V zloděj,
mluvě. Vz Nakrmený a předcház.
Šploucháni, n. Hlasné š. hrud ní, suc-
cussio Hippocratis. Ktt.
Splouchavosf, i, f., fluctnatio, Schwap-
pen. Ktt.
Šploun, u, m.zziplounáni. Š. vln. Zvon
V. 596.
Spon, n, m. Měli ve voknech S. místo
skla. Domžl. Čes. 1. XIV. 329.
Sponee, vz Sponec.
SporoTný. S. žena, sparsam. Modr. kn.
č. 40. 76.
Sportka, y, f., druh cigár, Nár. list. 1904.
102. 3.
Šprachati kde: v blátě. 1839. Čes. 1.
XII. 47.
Spn^da, y, f. = hndrmanice. DSk. Km. 22.
SpreJzně = ďo^ Mohnuté tyée « tkadleoť
škéko etavu^ jimiž připevňuje se látka k prs-
nímu vratidlu. Vz Litom. 67.
Springer Jos. Tob. 218.
6prlee, rlce, m. = vra6ee. Litom. 76. Sr.
Skudlik.
áprleni, n. = latový plot u doma. Mte.
1902. 2.
dprliti co: zahradu = lafovým plotem
obehnati. Brt. P. n. 1196.
áprslik, u, m. :=lpryMl. Šamava. Rgl.
Šprfiel = příčník v žebříce. Volyně. Čes.
1. XIII. 125. Sr. Spršel.
|pruhiiny = 2>iAyf Sbor. slov. 1900. 140,
sprusle := kulaté ty^ky u ře6f mová^ voň.
Litom. 63.
Špulák, a, m. 1= tvlák. Pat Jer. 22. 22.
ápúlati se = toulati se. Pat Jer. 17a
Jakžto lev řve a Spúlá se. Ev. olom. IK
Spuliř, e, m.=: nástroj k vrtání větSích
otvorů. Vz KP. XL 11. obraz.
Spunky := euekovi polouehy. Litom. 67.
Vz Polouch.
$puntOYaČka = pHtíroi tidtkovací. BgL
Spuntovnice, e, f. Betonový podklad
jímky, á-cemi na obou stranách chráněný.
Nár. list 1905. 43. 3.
Spurt, u, m. Knězi přepiSÍ sobě nějaké
Spnrty. 1575. Hrubý 191.
SrafoTati = tupiti. — co. Něco š. a lehGti.
Čes. 1. XII. 463.
Srák tkadlcovský podobá se dětskémo
počitadlu s příčkou uprostřed shora dolfi.
Litom. 66.
|rámek Frái^, spis. Tob. 218.
SraftkoTáni, n. = klání v Sraficích. Wtr.
Min. 156.
Sraňkovni papír (cenný). Nár. list 1903.
č. 175. 17.
ŠrapcOYat, irapelovaf eo : = néstí^ vléci.
Slov. ťohrd. XXIV. 544.
iSrapnel, u. m., S(c)hrapnelf, Granatkar-
t&t«iche. Vz Shrapnel.
Srapnelový. Š. střelba (congrevská). Nár.
list. 1904. 52. 2.
Šrátka, y, f., veseipolum. Bozk. P. 2397.
Šrc, e, m. Š. plátna. Mns. slov. Vni. 25.
Šrejbar, rybnik v již. Cech. Arch. XXI.
449.
SrekoYý. S. krajky. Vz Krajka.
Srk, u, m. = vjroini trh, Sr. Zloch.
V zlod. ml. Ces. 1. XV. 48.
Šrófka, y. f. = nějaký háček nebo něco
podobného. LiSeň. Mtc. 1902. 444.
Sronda, y, m. To je takový i. (chodí
na křivo). Bgl.
Šrotovati se kam. Když jeStě hloaběji
do pekla se fi-li (jeli). Faust. 75.
Šrotýřský písař. 1602. Listář 62.
Šroub, VAl jako š. = UuHj. Domžl. Čes.
1. XI. 217. S. berní = eviaovdni dani. Nir.
list. 1903. 812. 21.
2. Sroubek, vz Bráti (na ironb). Š. na
zubní kořeny, Zahnwarzelschraube. Ktt
Řroubovitě Šplhati. Us. Bgl.
Sroubovnik, o, m., nástroj tmhliUFský.
Vz KP. XL 10.
Šroubový. Š. loď. Ott XIX. 268.
Šrnbšták — Štelcar.
429
dmbdták, n, m. á. v kovárnd má dvě
^1^P7* jež >o mohou otvinti a zaviratí.
Slez. Vyhl. II. 813.
Šraeha, 7, f., porfalaca, rostl. Vz Ott.
XX. 286.
^tábl Fr., red Tob. 2ia
Štaci, f. i^ itaoe, nádraží. Dfik. Em. 7.
stáfat dveřmi = tlouci, Liptov. Sbor. slov.
IX, 47.
SÝaférstvi, n. .'= malováni^ zdobeni $oeh^
podohisen a p. Š, 86 přínčití. H. Jir. Mýto.
Staflmik, a, m., der Stafierer, Stafier-
maler. Ta stataí dal Š-kem opraviti. Zvon
III. 30.
Stafilroyati = ozdobiti, malovaH, — CO
čim. Socha olejovými barvami š. Nár. list.
1902. 226. 2.
Staíl, n, m. == stanice drožkářů a fiakristfl,
z rěm. Staffel. Praha 128.
Šfáha. Má naň ifáha (dopal, zlosf). Litom.
64.
Sťahel, hlp, m. =: řwiinek. Slov. Čes. 1.
X. 469. Sr. Svihel.
dtaeheta. y, f. = lat Hauer 9.
Stambuch, n, m. = rodokmen, pamdtnik,
z něm. Grm. XXf.
Stameeár, a, m^ z něm. Steinmetzer,
kamennik. 1557. W. spol. 1908. XIII. 26.
stankléř, e, m.. sastorna. Rozk. P. 2892.
Stans = itanee, uláli plat. 1596. Listář 12.,
Štantnéř, e, m., nádoba. Prodal i. Arch.
XXi. 518.
$taiiýř, omylem m. Šťarciř. Scbalz 272b.
^ Stapka, y. f. = •chovanka, V zloděj, mlavě.
ČP8. 1. XI. 142.
Sťára, štíurka, y, f. =z všeobecná poli-
cejní prohlídka v noci. Praha 56., Ghet. 82.
Sr. Šťárati, Šfárka.
^ Starati = ďaA»ietí. V zloděj, mlavě. Sr.
Sfára. — 6. = itouratí, drássditi a p. Dež se
neSťářeS do ledi, móžeS s němá bet. Hoch.
136.
áťáratko, a, n. Š. dýmky. Nár. sbor.
Vlil. liO.
ttarciř, e, m., vz Štercéř. Schalz 272.
tárka, y, f. = kommisse ; dohlidka ; víc-
obecná policejni prohlidka v noci, V zloděj,
mlnvě. Čes. 1. XI. 142. Sr. Šfára.
Start, o, m., vz Start.
Šťasten, stna, o, vz Šťastný.
dfastikÓTati za Ščastička v VIL 836.
oprav v: SČastikovati.
^ Šťastný. Svatý Š., vz Sonk. 1903. 18. —
Šť. A. B.; Sť. Alfons, Jan, Jaroši, Yladim.
Sr. Tob. 218.
Šťáva, y, f. = í««, itovlk. Sbor. slov. VIII.
13fi.
ŠťáTa. Směs SCáv, crasis, dyscrasia. Ktt
ŠťaTel, oxalis, rostl. V^ Ott. XVIII. 1018.
ŠťayeloTitý. Š. rostliny. Vz Ott. XVIII.
1018.
Šťavnatě. S. barvitý. Nár. list 1903.
184. 13.
Átéhélkfzziabetalky (o divokých kach-
nách)? F. Tomsa.
Štěbet, bta, m. ziz itébetáni. Těšieěe je
Stébty svými. Baw. E. v. 990.
Štébetáček, ěka, m. Ptáček S. Svět knih.
420. 115.
Štěbetale, e, f., nadávka ženským. Slez.
Vyhl. II. 335.
Šteble. Vz II. Přisp. 332. Po nich se
stoupalo na patro jako po iebřiku. Vyhl.
11. 311.
Štěbliěek, ěkn, m., zdrobn. štěbel. Sbor.
ěes. 143.
Štecla. Železná š. na konci nápravy
n voza. Do ní se dává lonnek (hřebík), aby •
se fi. nesmekla (pyksla na nápravě). HoS.
Pol. II. 150.
Štědřeni, n. Š. stínu. Zab. Még. 17.
Štědřiti koho čim: lichotným názvem.
Jeř. Rom. básn. 301.
Štědrodarý. Msn. II. 107. Sr. Štědro-
dárný.
StědroTcéemi hody, vz Ces. 1. XI. 152.,
dary v starší době (XV. stol.). Vz Sonk.
1903. 19.
ŠtědroTeéemiee, e, f. = hědroonice, vá-
norka, U Bolesl. po Jizeře. Čes. 1. XI. 302.
Štědrý. Předlo-li se před štědrým dnem,
večeřívaly přástevnice dvakráte. Oes. 1. XI..
78. — čim: řečí =: hovorný. Baw. Ar. v:
2564. — Š, «e^«r, již ve slovnících XIV. stol.
(Tcziedri veczer. Prešp. 86. Sr. Sook. 1903'
18., 17.. Nár. sbor. VIII. 131., Čeě. 165.— 168..
Vykl. Obr. (Obrázky jazykoslovné a kalturní.
Vvd. F. V. Vyhlídal 1893. 10.— 16., 1897.
54.-57.), Vyhl. II. 11. nn. — Sr. Čas. mns.
V. 7., Phrd. XXIII. 179., Vlasť. I. 142. nn.,
Brt Cit 364. nn. Š. večer v pověrách a
zvycích lida na zbndovských Blatech. Budi-
voj XL. 1904. č. 103. S. večer v Cechách
koncem XIV. stol. Bozhledy. 1904. č. 13.
str. 374.-377. S. večer. Sr. Mus. slov. VIL
7., Čes. 1. XIV. 343.
Štegrayý = Ite^Krý. — kde. Kedy nebol
na krku š., oběsil by sa. Bizn. 65
Štěhně, ě, n. = hini. Šamava. Rgl.
Štéhotáni slavičí, Tbz. V. 9. 65., Lit II.
427., hus. Klást £p. 61. Sr. Stěhotati.
^téhotati zizhibetati; klábositi. Rais. Lep.
343.
Stech Václ. Sr. Tob. 218.
Štěchovský Bohuši. Sr. Tob. 218.
Štěk, u, m. = itikáni, Baw. E. v. 1290.
Štěkáé, e, m. ma$ojidek (pták). Rais. Lid.
133.
Štěkal, a, m. =: itikaí (mluví o šakalích),
flolb. I. 188. — Š. = křikloun, Tbz. V. 9. 129.
Štěkati. V zahradách štěkal masojídek.
Rais. Vlast 295.
Štěkayičný pes. Msn. Od. 237.
ŠtěkaTka, y, f. = kavka, Sb. si. 1902. 13.
Štěkayý jazyk německý. V. — Lit I.
580. Š. hučení děl. Kká. Sión. L 264.^
Štěkna = pe#. Msn. Od. 237. — S. =
kořalka, Litom. 71.
Šteksle, pl., f. Š. na konci nápravy. Rgl.
Stel, u, m. =: dřevěný, vymočený popel,
když se dělá louh. Hoš. Pol. IL 131.
Steláž, e, f. Vozík Sží opatřený. KP. IX.
19.ÍÍ.
Štelcar Jan Želetavský ze Zeletavy. V z
List. fil. 1902. 374. nn., Mus. 1864. 262. nn.,
1902. 545. nn.
480
Stelcary — Štiny.
Steleary, pole n Brtnice. Čas. mor. mns.
III. 143.
Stelisko, a, n. BaSa zatal tim obnikom
do smrká a z tohoto obnSkového S ska se
pustilo mléko a odtad do gelety. Slez. Vybl.
U. 289.
Šternberka Jindř., básn. Sr. Zvon IV.
406.
Sténiénik, n, m., rostl. Vz Plostiénik.
Žténka, vz Štěnha zde.
tepán. Sv. S. byl za staré doby pokládán
za patrona koní. Vz Sonk. 1903. 22., 23. Na
sv. Š-na každý sob6 za pána. Vyhl. Obr.
1893. 26. Koleda sv. Stepána ve Mez. Vz
Vyhl. II. 16. nn., Vlast ). 144. — 6. s Ka-
lina^ předchůdce Husův, nar. kol. 1360.,
t 1408. Vz Vstnk XIV. 157., Mus. 1905.
297. ~ d. ArnoSt, Jan. Sr. Tob. 218.
Štěpánek Jan. Lit I. 936., 289., II. 876.,
Světz. 1874. (od Turnovského), Bílý Obr.
141. — St Kar. a Jos. Sr. Tob. 218., Mtc.
1903. 173. — Š. Hynek, spis. Zvon IV. 643.
Štěpánková Ant, red. Sr. Tob. 218.
ItěpánoTá Vlasta Sr. Tob. 218.
Jtěpánovániy n. Jihočeské S. (hoši házeli
na sv. Stepána dívkám ovesni zrna do tváří,
abv byly Červené, zdravé atd.). Souk. 1903. 24.
Stěpayý. S. slovo = Měpaěné, 1649.
Schulz 93.
Štěpeni e, n., plantatio. Pat Zim. 30». 20.
Štěpina, y, f. Pomstěme se, než na itě-
piny výhubném. Slad. Gor. 8 Ruce jako
S-ny = silné. Ces. 1. XIV. 437.
Štěpitelný. Vot 84.
Št^pniěka Fr. Bob. Vz Lit. II. 494.
Štěpovati mají se stromy jenom na plnu
na stáru Štěpované se neujimajf, a co na
nově jest Štěpováno, kvete, ale.nemá ovoce.
Mtc. 1. 1897. Obr. 55.
Itěpovnice, e, f., vz PřiSčepiti.
ftěrba Jan, spisov., Sr. Tob. 218.
štěrbina. Vrozená S. mčch^ře močového
exstrophia; š víčková, zraková, fussura
palpebrarum. Ktt.
Štěrbinovitý. Š. zornice, corestenosis,
otvor. Ott XXI. 1039.
Štereéř, e, m. Rokyc. Post. 390*.
Štěrkař, e, m. = kdo voz{ iiérk. Mtc.
1902. 23.
Štěrkota, y, f., nadávka ženským. Slez.
Vyhl. IL 335.
Štěrman (sterman?), pelta, Rozk P. 2038 ,
pleta. Rozk. R. 99. (inter arma).
Štěrota, y, f. =: pouhosf, řútoto, upfimno%t
Mark.
Štěstěna je nevěstka, do es nám přeje
zítra nám ukáže záda. Vrch. Maž. II. 58. a
Štěstí. Tam se Š. ukázalo jen jako slunce
v dubnu (zřídka) ; Š. znenáhla přiletí, usměje
se, políbí a potom prchá dále. Tbz. I. 24.,
V. 9. 264. Sfastie je ako mlýnské koleso.
Mus. slov. VI. 110. Někoho é. na křídlech
zrovna nosí, ale čí kmotři na cestě ke křtu
potkali babu, darmo ho hledá. Rais. Vlast.
210. S. vždycky jako na vodě; vlna je při-
nese, vlna je odnese a jako vlna nikdy se
nevrátí. Jrsk. IX. 231. Sr. přísloví o S. ve
Vlast. I. 223., Ščestí.
Štěstik, u, m., rostl, čarovná a moená,
pHnáSf Štěstí sirotkům. Vz KSt Pob. 130., Ces.
1. XIV. 74.
Štětánek, vz Stětánek.
Štěteonoá, e, m., orgyia, rod přásteTniků.
Vz Ott. XVm. 868.
i Štětcový. Š. náčrt barevný. Nár. list. 1906.
I štětec. Kmotr S. = mal». Us. — 6. krční.
Halspinsel. Ktt.
Štětiěka, y, f., zdrobn. Štětka. Držadlo
S-Čky brtanové, Kehikopfpinselhalter. Ktt
Štětiěkovati = mtiikim naHrati. Us.
ŠtětiěkoTitý. Š. obočí. Zvon IIL 383.
Štětinář, e, m. = vepř, míe. V xloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 142. Sr. Štětínáč.
tětinatý. Š. červi. Vz Ott XXI. 278.
tětini, n. = Hěiiny. Msn. Od. 154.
^ štětinový = pra$ů. V zloděj, mla^č. Vz
átětioář. Ces. 1. XV. 48.
Štětinozaby a, m , Klipperfisch, moftkd
rýha, Mark.
Štětiti §e = durdiii te. Ghasnfk ae átčtil.
Slavč. Příh. 48.
Štětka železná = iá»f tMUe. Mas. alov.
VII. 68. — Š. Hynek. Tob. 218.
Štezťa, y, f. = ěáafvazu. Mus. slov. VII. 58.
Štiapek, pku, m. = palWea, hůlka. Slov.
Sb. si. VII. 112
Štiapka, y, f. Vz Nastoknntý.
Štiavnica VeTká v liptovské atol. na
Slov. 8b. si. VIII. 60.
Štibra, y, f. S. olova, Splittcr. Zvon IV.
311.
Štibrati. (Břitva) po louce otavn itibrala
(vousy holila). Brt Čít 91.
Štica. Nevěsty mu Sticu odfAkaly (o ple-
Sivci). Rizn. 176. Sr. KStice. — Š., néj. Icmí
tr^. Sb. sl. 1901. 164.
Sticovati koho = za vlasy tahati. Spiš.
Sbor. slov. IX. 61.
Štiěe, ete, n. = mladá Mtika, Arch. XXI.
448.
Štiep» u, m. = poleno. Slov. Pbfd. XXTV.
644.
Štiepa dřeva = poleno. Slov. PhTd. XXm.
602.
Stihlo, a, n. S. u udidla. Ott XIX. 424.
Štiblokrký kůň. Msn. II. 176.
Štihlotčlý jelen. Msn. II. 290.
ŠtihloYý. S. otéže. Ott XIX. 424.
Štika V., spis.
Štikař, e, m. := kdo chytá n^o prodává
ítiky. List fil. 1904. J33.
Štikati co: chmel (trhati, česati). Zvon
IV. 260.
Štikati =: íparchati ; natUkoH, Phfd. XXIV.
644.
Štikutka, y, f. =: škytavka,
Štimmovatt Zdali to nčení s evangeliem
Stinr.muie. 1636. Mart 8. Před. XIV.
Štinkati co kde. Siónské harfy Stínkaji
y klerikalních listech úvodní ialmy na oalavo
jeho. Nár. list 1902. č. 308. 3.
Stinky = léky, medieiuy, V alodéj. minvě.
Ces. 1. XI. 142.
Štiny = handWcy. 8r. Zloch. V zlod. ml.
Ces. 1. XV. 48.
štípáček — Štrejcbpudltk.
431
^tipáéek, éka, m. S. kostní, Knochen-
'ickzaDge, nehtů, nehtový, Nagelzwicker.
;t.
Stlpák, n. m. Š. k navalováni dřev. Mas.
>v. IV. 14.
Stipák, Q, m. = Híupaci tahák. V zloděj,
nvě. Čes. 1. Xr. 142.
Stipal, a, m. = dohiraé, lOcádlil, Čes. 1.
lil. 367.
^tipanky = Mpani dfM. Skd. F. 61.
Stipéka» Y, f., gottidrion. Mam. A. 28b.
Stipice, vz Stpice.
^tipkovaci přistroj. Nár. list. 1905. 131. 21.
Štipky = polénka odStípnuté lonče na
d pelováni. Litom. 54.
Šti plavec, vce, m. = ítlptavj ilovik, Rais.
)ř. 37.
ŠÝipoéka, y, f. Nedal mu ani i-ky (nic).
í>v. Phrd. XXIV. 342.
Štiporejk, a» m. = vtípkdř a p. Čes. 1.
[I. 463.
Štír, a, m. Od jeitěrky — do postýlky,
1 hada k doktora, od Stírá do hrobn. Us.
2^1. — S. = souhifézdi. Kdo se narodí na
ira, bade svárlivý, haiteřivý, ale též
perný, vtipný. Mto. 1. 1897. Obr. 61. —
:= kuH noha, portalaea. Rostl. drk. 180^.
Lék. B. 126«.
Štíra, y, f. = nUok. Č. Třeb. Čes. 1. XI. 36.
Štirák, vz Stiřík. Dfik. Km. 28. - Š.,
m. tetřev vrzavý, tetrao hybridns, Rackel-
ihn. Sbor. slov. YIII. 140
Štířat = hledati Sr. Zloch. V zlod. ml.
2S. 1. XV. 48. — Š. =: tvrdnouti^ okorávati.
I. Bolesl. Čes. 1. Xin. 89.
ŠtíHkati. Vlaštovky My. Rais. Lep. 276.,
r. 268. a Zap. vlast. 295.
Štiřikavý Špaček. Rais. Lid. 107.
Štiřiti se z= úšVovně pracovati a ietHti,
1^ Holesl. Čes. 1. XIIL 89.
ŠtírkŮY. MilostivéjSí bývá otcova rána
iž Stfrkova. Vít 77b. Vz Štír.
Štírný. 8. Šimla (kobyla). Jrsk. XXVII. 44.
Štiropeň v VIL 873. oprav v: StfropeĎ.
:^ ŠČíropeň.
ŠtiroTnik, vz Ledenec.
Stíská, y, f. = hěHL Us. Rgl.
Štístko, a, n. = malé itišti. To je S. Hlav.
lamr. 181.
Štít. Vz Kol. Her. I. 425. nn. Dělení Štítu
íohtického. Vz Kol. Her. I. 4.
Štíta« y, f. = otep. Ustlali na zem Stíta
imy a v hlavách židli postavili lenochem
) podlahy. Zvon IIL 142.
^títění-se. Období Stítění-se vody při
tekliné, stadiom hydrophobicam. Ktt
Štítiti = ehrániti (Štítem). ~ koho. Své
nby štítil. Msn. II. 296., 458.
Stitivý. Cítila k němá vždy S. odpor.
. Pr. XXn. 111.
$titkoTaný. 8, pás těla. Kká. Sión I. 22.
Stitliee, e, f., Sp. m. želva. V. Pohl.
Štítní žila lichá, véna thyreoidea impar.
fDětí žlázy Štítní, thyreoidectomia. Ktt.
Štitoborce, e, m. Msn. II. 390.
Štitodržaimý Zens. Msn. Od. 36.
Štítotřas, a, m. = kdo HUem třese. Msn.
77.
ŠtitoTitý, scatulatas. Sr. Okřínatý.
ititoyktLzzagatovávMícej Schildlaas. Phfd.
XXIV. 426.
ŠtítoTládný =: ititem vlddnotMÍ, S. Zeus.
Škd. Od. 76
Štítový. Š. seď. KP. IX. 885.
Štítozbrojný. 6. mládec, Škod. 11.' 69.,
mužstvo. Ib. 39., 153.
Štitrobný = hladový. Msn. II. 357.
Stitrop. Píti na Stitrop; Píti na Stitro.
Dšk. Km. 51. Sr. Štitroba.
Štívati, vz Štváti.
Štkavec, voe> m., Zangendreher. 8b. si.
1902 13
Šikavý. S. hoře, Tbz. V. 5. 49., vzdech.
Kun. Id. 26.
Štlupeft, pně, m. = etupeň, Vých. Č. Mas.
1836. 366. Vz Šlnpefi.
Stok, a, m. = ipalek. Stojí tam jako
dřevěný S. Světz. 1895. 303. . -- Š. = pode-
zdívka pod plotnou. Ml. Bolesl. Čes. 1. XHI. 88.
Štolař, e, m. =: ve Stole pracajicí. Us.
Štolba Jos., básn. a spis. Vz FIS. Písm.
727. V VIL 874. Dr. Jo$. S., prof. oprav v:
Ftant. 8.
Štole Ant., spis.
ŠtolcÍTOTst, z něm. = hrdě si vykračo-
vati, vésti 6rm. XXI.
Štolmistrství, n. Wtr. Min. 15.
ŠtoloTský Edoard. Sr. Tob. 218
Štompelky, pole a Martínkova. Čas. mor.
mas. IIL 143.
Štont, u, m., z něm. Stand = prodavači
bouda, Val. Čes. 1. XI. 48.
Štopati. Kolonami Stopajío sa do vSetkého
(naráže). Slov. Phfd. XXIV. 142.
Štopkář, e, m. Toho jsem nezkoumal
nejsa S-řem. Gath. Caas. 71.
Štorcb Frant Dr., prof. a spisov., nar.
1860. Sr. Zl. Pr. XXII. 82. s podobiznou.
Štomy = eýpka, V zlod. ml. Čes. 1. XV.
48.,
Stospan, a, m., drah hoblíka, z něm.
Stossbank. 1518. Arch. XIX. 420.
Šťouchaný. Š. brambory = maStěné. Čes.
1. XIV. 144.
Šťoúka, y, f. = ditovka. Vých. Č. Mus.
1863. 338.
Šfouravosf, i, f. Nár. list. Školní s. Msn.
Od. IL
Štovík, a, m., ramex. Vz Ott. XXII. 100.
Štpéní, n. Bál se soli pro S. Rhas. £. 78.
Sr. Stpěti.
Štráf, a m , z něm. streifen. Choditi na
S. fna zálety). Litom. 54.
Štpáflovltý postav snkna (chybný). Arch.
XX 285.
Štráfovník, a. m. =: záUtnik. Vých. Č.
Jrsk, XXV. 265., Litom. 64.
Štráfoyý. &. krajky. Vz Krajka. S. cej-
cha. Sr. Stráf. Us.
Štragaf sa s éím kam. Já sa s tým
nebado na hfira S. Val. Ces. 1. XI. 177.
Štrejcholec. V III. 969. polož Štrejcholec
před Strejchýřa na str. 970. polož Štrýcholec
za Atrychna.
Štrejchpndlík, a, m. Sci byli v Praze
výrostkové zaměstknaní v továrnách na
kartouny. Sá.
482
étrejchtitý — Sucfaoríua.
dtrejchtitý. Š. míra = vrchovatá. DŠk.
Km. 19.
ŠtreJehŮTka, y, f. = Ur^eholec y III. dile
969.
Strk, XX, m. = Mtirk. Chodoík vysypaný
itrkom a homokom. Slov. Phrd. XXII. 625.,
571.
Strkanie lyžů (ciDkáDÍ. cvrnkáoi). Slov.
Phrd. XXII. 489.
Strkat. Sable oa dlážke strká (řiači). Slov.
Phrd. XXn. 619.
dtrkovatý = UirkovUj. 3. pAda. Mas. slov.
VIT. 62.
|trk0TÍtý = mrkoviti. 8b. b1. 1901 . 157.
Strkovka, y, f. = ? Slov. Sbor. čes. 77.
Štrky-brky = planá ovůěná úroda, Liptov.
Sbor. slov. IX. 44.
6troch, u, m. = iiérk. Vozit i. na cesty.
Mns. slov. Vil. 28.
Štros, a, m., strutio. Rozk. B. 60., P. 215.,
Pror. ol. 36*. 1. —• Š. = chytrák, pálenj ko-
tUlnik (ironicky?) Chmd. Rgl. — 6. J. Sr.
Tob. 219.
átrosoTý = Jííro$i. S. pastvidté, pasena
strntbionum Pror. ol. 29*. 1. Isa 84. 13.
Štrov, vz Strov.
Strozak, n, m., stragnla (slamnik). Rozk.
P. '^516.
Stmdl, závin, dle Vodičky snad lépe:
závUck, táločka a p. Vz Vést IX. 37.
átrudlák, a, m. Praporcký i-ci (nadávka,
obyvatelům Prapoříitč n N. Kdyně.) Rgl.
$trncha, y, f. = portulák, rostl. Rgl.
ftraksový, 3. oblek (ze itrnksn). Rgl.
ttniksy = kalhoty. Rais. Lep. 6.
itrus. vz Štros. Alz. B. 193.
Jtrych, n, m. = cecek. Krávě té stoji Strycby
jak roubíky. C. Třeb. Čes. 1. Xn. 227. —
S. = klam^ le$f, zlý ámytl, podvod, Strvchy
mu v brdle sedí. Wtr. Str. 77. Mluví ně-
meckým itrycbem. 1522. Hus. 1906. 488.
dtrýcholee, Ice, m. Stavěti na 8. (Straucb-
holz) = dřevěnou stavbu zvláStě upravenou
blinou vymazávati. Vz Čes. 1. XII. 143. Sr.
Štricholec.
Stabriky n, m., léčivá rostlina. Čas. mus.
VI 7.
lítaček, cku, m. S. piva méně než holba.
Rais. Lep. 107.
Štúdev, vz Stoudev. Šest Stádví. Pat. Zim.
12«. 34.
Řtufovaf = dflati hřmot, V zloděj mluvě.
Čes. 1. XI. 142.
átahati. Karbina korej nil, nic mu nebylo
vbod. Štubal. Jrsk. Pov. 127.
§fahe1či, vz Stuhelči.
SťuchárČina, y, f. = namáhání se při
nedostatku potřebných věcí. 81ov. Phrd.
XXIV. 544.
áťucháriť sa = namáhati se při nedo-
statku potřebných věci. Slov. Phrd. XXIV.
544.
Stoka, y, f. = ku$. Štuku bryndze, kaval
chleba, Skrutu masa. Mus. slov. IV. 28.
Štukový strop. Zr. Mard. 4.
Stukverk, u, m., iiukverkovi, n., z vlas.
stucco a něm. Werk = ozdobné dílo z malty
n. sádry. Lbk. 13., 69. - Š. Aby žádný
mistr tovaryii na 9. Šíti nedal (od kun?,
samostatné y) Arcb. XX. 476. Vz násl.
dtokrerkář, e, m. Četní pomocníci pro*
vozují živnost dýmkářskon jako Í-ři samo-
statně. Hlasy 3/2. 1900. Dbnl. Sr. předrbix.
átnlek, vz Stilek.
itulik, n, m, Š. bílý, sr. Leknín,
itumf = zahnaný, V zloděj, mlavě.
itumfoTat = itikati. V zloděj, mluvě,
itumpař, e, m. = itumfař, Tk. M. r. 187.
Stumpf J. V. Dr., spis. Sr. Tob. 219.
Staplý = ivihlý, obratný, Mobol by byt
štaplejif a obměnějií. Mus. slov. IV. 79.'
|tiir Lud. Tk. Pam. I. 496.
SturcoTati se = itereovati ««. Frant 42.
Pozn. 17.
ItTán Max. Lit. L 936. (IL PHsp. 463.1
StveHti si = pH]^tí »i hráti Formani si
Stveřívali. Volyně. Čes. 1. XIIL 125.
^trerka, y, f., vz Bečka.
Stverne = postroj koňský (vz Sire, před-
chází) ; pás na průtrž, Bruchband. Slov. Pbli
XXIV. 544.
dtvieral sa = po ityřech lézti. Po skalách
sa i-ly kozy. Slov. PbTd. XXn. 664.
dtvorka = étverka. Slov.
stvoro = ítvero. Slov. Šb. D. 71.
dtTorahlastý = čtverúhelni. Š. yěi. Múa.
slov. VII 42.
Štvrfák, u, m. = itvrf litru. HoS. Pol. 150.
Strvtcent, a, m. = '/« centu. Hol. PoL
144.
itvrtky, vz Sametka (zde).
ityéka, y» f. = ipiika. Litom. 91.
itych, u, m. Cíditi strouhu fttyehem ve
dně po stranách. Arcb. XX. 355.
Štymfař, e, m., řemeslník. Wtr. v Mns.
1901. 433.
§nba, vz Sopka (zde).
Súbek (súbek?), examen. fihm. hex. 79S.
(jazýěek u váhy).
Šuberka, pole, louky n Brtnice. Csl
mor. III. 143.
Šubert Frant, spis., nar. 1849. Vz Lit L
437., FJS. Písm. 726.
Subka, y, f. Š. n vozu, éupha^ zdvirlra,
prasátko. Jrsk. XXIL 249. — Š., ▼« Leoock
Šubravec, vce, m. = iarvanee. Spis. Sbor.
slov. IV. 51.
dudiereň, mě, f. := sra^tea, utíeha, uhý
přival, Mus. slov. V. 93.
dudif Ukó = trontUi. Slov. Phld. XXI\'
544.
SaMak = itj^ánek.
Suga, y, f. = 9triga, Masf od fingry- Slov.
Čafi. mus. VI. 6., 7.
éugaree, rce, m. £= bič na delSí násadct
8 tenkým motouzem. Bzeneeko. Čes. I. XIV
422.
|ah^|da, vz Šohajda.
Subigiiiee, nce, m == Suhaj. Brt. P. o-
78R. Sr. Šuhajínek v Vil. 877.
Šuehaé, e, m. = eHdHf Dobrý á. SIot.
CcB. 1. XL 467.
^uhačka = houpagka. Hauer 15.
Sueboliti eo s kým = Sůpotatu Čes. L
XI, 322.
Suchorina y, f. = kapueiná hlávko ne-
tvrdá. Slov, Phrd. XXIV. 544.
Šaohotatí — Šyanearovaf.
488
^ duchotati si co s kým = íeptati, Val.
Ces. I. XI. 180.
Saehrati co ^ ioupati, třiti. Slov. Čas.
uma. V. 22.
Suchtárik, a, m., vz předcház. Šaflik.
Šujan Fr. Dr., red. Tob. 219.
Suk, n, m., fallastia. Mam. F. 89^. 2.
V Ig. šik. Mš.
^ dukačka, y, f. = htkánL Š. po domě. Brt
Čít. X.
I^nkna, y, f . = iíena, kierá pořád heká, Brno.
Rgl.
Šnkot, n, m. Zpěvný S. Svět. knih. 420.
142.
Súlaný. Š. halnSky. Vz násl. Šúlkový.
Súlat co. Štrndl (toinovatt). VaK Čes. 1.
XI 821.
áalC Otak. Vz Alm. XII. 181. — Š. Jan,
prof. a spisov. — S. Ant, a FranL Sr. Tob.
219.
Sulek Jan, spis. f 1895. Vz Vek. Vset.
308.
Sulka, y, f. = druh hemůvky (ěnbky,
Subky) při jizdě na silnicí. Li tom. 63. Sr.
Liška.
ŠúlkoTý. Š. neděla (smrtná), lebo vtedy
varia dievčata inlky (Súlané halniky). Vz
Mu8 slov. Vm. 18.
Sum, o, m. = %<<;, le$. V zloděj mlavě. Ces.
1. XI. 142.
Šumavský Prant. Vz Lit. 1. 693., 795. —
S.Oldř, Tob. 219.
Sumborka, y. f., potok n Er. Městce.
Čeř. 10.
Sumichrast, n, m. » beMcenná vée. Slov.
Pbrd. XXIL 36.
Šumivý Továrník š-výcb vín. Nár. list.
1904. 22 5.
Sumolistý. Š. hora. Msn. Od. 126., 169.
Sumovati = Medati. Co tam S-jeS? Kšť.
Lid. 14.
lumiuěti, ěl, ění. Vz Gnmrditi.
sundá Jos., spis.
Sup, u, m., vz Kabřinec.
Supáéeky ěka, m. = ten, koho dají do
šapWy (vz násl. Šupka). Jrsk. XIIL 8. 36.
Supěti = spáti. V zloděj, mluvě. Čes* 1.
XI. 142.
Supinatosť jazyková, psoriasis lingaae,
icbthiosis linguae, perlolesklá^lchth. cyprina,
robovatá, icbtb. cornea, hystrícisrnns, Stachel-
achweinkrankheit. Ktt.
Šupinkový damaSek. Wtr. Str. 13.
Supiti. Mráz mu po řibetě (hřbetě) šůpf
(běži). Chod. Rgl.
Supks, y, f. = hipáma. Do supky někoho
vésti, dáti. Jrsk. XIII. 8. 36. — S. n vozn.
Sr. Hasioa. — Ř.^kůlna, půda, der Schoppen.
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 142.
SupkoTitý holub. Kgl.
Šupnouti kam : na cestu = tkoííti a uti-
kati. Čes. J. XIL 98. — ěim kam = prout-
kem na skálu Heknouti, Nár. sbor. VIII. 72.
Sura, §urka, šnrička, y, f. = husa. Na
inra (volání na husu). Slov. Phid. XXIV.
544.
Surař, e, m. = homik. Zvon ni. 565.
Suran Gabr. Tob. 219.
Kott : Dodfttky k četko-nftm. ilovnika III.
SureloTat = %a sebou vléei. Slov. Pbfd.
XXIV. 544.
Surpek, pkn, m., vz Přímovlaseo.
Súflek, sku, m. = krátký ío$, Emk.
1. Sust. Tetka S. do svodnice aji s pa-
puéama (skočila). Čes. 1. XIIL 381.
3. Sust, a, m. = po^eitiné, vrtkavé divie,
Haner 15.
Susták, u, m. = lesní mrva. LitomSl. Čes.
1. xm 4.
ustal Jos. Sr. Tob. 219.
ustání, n., vz Šoustání. Gl. rondn. 422.
asterky = placky, Dšk. Em. 26.
Sůstka, y, f. = iesták, Těšín. Slám
Put 326.
Sustlavý = papír, v zloděj, mluvě. Čes.
1. XL 142., Eád. 12.
Sustotati. Zem zdála se hněet, křoviny
S. Mod. kn. 1898. ě. 40.
Sustr Frant Sr. Tob. 219.
Sudlca, y, f. = nepořádná ienskáy vejdma.
Ml. Bolesl. Čes. 1. XII. 88.
Sušla, y, Sušlod, e, m. = kdo líl/e, kdo
hlásky e, «, s vyslovuje jako polské: é, á, ž.
PbTd. XXIV. 544.
Sušňa, ě, f. = huhiíavá zena. Rgl.
Sudometa, y, f. =: roidi. Liptov. Sbor.
slov. IX. 45.
SudoTÍce, e, f. =: íoíSka, Nejedz v sobotu
S-ce, nuž v nedelu pěkná budeě. Rizn. 65.
Sutkař, e, m. = iertovačf DSk. Km. 10.
Sútovka, y, f., říčka v Gemersku na
Slov. Sb. si. 1901. 166.
Sutrovlai, y, f. Jezditi po dráze se S-kou
(s vozy, které rozvážejí šutr, Štěrk). Rais.
Lep. 311., Čes. 1. XIV. 17.
Šváb Jos. Sr. Tob. 219.
vábenik Frant. Sr. Tob. 219.
Tabinský Max., malíř.
vabizna, y, f. = ioabach, Kbrl. DŽl. 15.
vábka, y, f. z= bran^or. Každý blázon,
každý hlúpy, kdo peěenú Švábku lúpi (loupá).
MoA. slov. IV. 28.
Svábovina, y, f. = nimeeké písmo. Zvon
V 3."<8.
Švábský = nimecký, Koll. IV. 14.
Svácal, a, m., z něm. = tlachal, ivanil.
Rgl.
Svácat, z něm. = tlachati, Svaniti, Rgl.
S vadíce, e, f. = ivadlena. Obě S-ee. NB.
č. 9.
vadlenka Fr., prof. a spisov.
vadlský. Š. stolice, Wtr. Str. 58.
vady = viady. Gb.
.váf, u, m. Š f y = druh vt/hváni, krouž-
kováni. Čes. 1. XII. 284.
Svajcák, u, m , druh jeUle, Rais. Lop.
384.
STajfeček, éku, m., zdrobn. Sváf. Čes. 1.
XII. i84.
Svajstryk, u, m., tanec ve výcb. Slez-
skn. Čes. 1. XI. 103.
Sval, a, m. =z kůii. Prodal kuoĎ, Sval
z nijza plesnivěj. 1513. Arch. XIX. 516.
Svambera V. Dr., doc. geogr., spis. Sr.
Zvon IV. 446b.
Svamberský. Š. labut Kol. Her. 1. 102.,
115.
Svancarovat = sem, tam bghati Bgl.
82
484
Švan&ra — -f, -t.
I^Tančara^ y. f. - hradatiee. Vb vyobra-
zeni její y Ces. 1. XIII. 257.
gTanda ze SemČic K., spis.
Svandéra, y, f. = kláboseni. Praž. nov.
r. 1896. Dhnl.
ŠTandra, y, m. = huncút. Slov. Phld.
XXIV. 644.
. dvanec, nce, m. = hadr. Už mám jen
samé švance. Brt. P. n. 544
Svanhůvka, y, f., les n Koutů. Čas. mor.
mas. III. 148.
ávarabatka, y, f. zz chrou$t, Vz Hara-
batka.
lYare Vác. A., spis. Tob. 219.
ivarcoTá M. Ž., spis.
lYareyaldský. Š. hodiny. Vz Švarovaldky.
Mt9. 1902. 26.
fvamoduchý syn. Hsn. Od. 248.
^vamojimácký syn. Msn. Od. 148.
fTamokadeřný. S. jitřenka. Msn. Od. 85.
iTarnorytiřský. Msn. II. 180.
Švarný v iatecb. Ces. 1. XI. 459.
Svárovec, vce, m., pole a les a StřiŽova.
Čas. mor. mas. III. 143.
ávatrc, e, m. *= hromovj tíhapee; hrozen.
Hofi. Pol. I. 150.
ávec, Sevce, m., sator. Bhm. hex. 786.
Mroha S., ktorý svojej koži nerozamie.
Bizn. 171. Jak šije §. boty. Vz Vlasf. I.
184. S. v podání lidu. Vz NáS dom. 1898.
275. Když se 5. na jarmark stroji, celý
dum na nohách stojí. Val. Čes.l. XIII. 371.
Nedaj> pane Bože, Sevca mi za maže, bo
mam slabé zaby natahovat kůže. Vyhl. II.
262. Pokřikování na Sevce, vz Vyhl. II.
261. — 8. = tanec ve vých. Slez., na Hli-
necká. Vz Čes. 1. XI. 382., 34., 42. — Š. =
pelargonium. Ceč. 182. — ^. Jan. Sr. Tob.
219.
Šveca = Mvee, Žďár. db. D. 42.
Svěder, dra, m. =: nebozex. Laš. Jir.
Svedlinka, y, f = ivadUnka, Ouboč.
Rgi. Sr. Svedli I. Přisp. 418.
Véddtina, y, f. Mus. 1902. 450., Lit. 1. 87.
Ivehla Kar. Sr. Tob. 219.
Iveholice, e, f. VlaStovice-šveholice. Brt.
Čit. 69.
Šveholivý. S. vlaštovka. Tbz. V. 4. 396.
Švejcar, a, m. = Hjtarěkj vůl. DSk.
Km. 10. - S. Vladimír. Sr. Tob. 219.
Švejcký = ivédskj. HoS. Pol. II. 105.
Švejda Fr. B., básn. — Š. Frant. Xav.,
rert. Tob. 219.
ávejtorka, y, f. = kořalka. V zlodějské
mlíivé. Čes. 1. XV. 48.
S vercovaný tabák = pašovaný,ge8chwi&rzt.
Val. Ces. 1. XI. 134.
Šverkániy n. = svrííeni, hibetátii. 6rm.
XXI. Sr. dverkati.
Švétský. á. země = Švýcarsko. Faust. SS.
SvibalniČka, y, f. = schránka na sirky.
Slov. PhW. XXIII. 746.
9TÍh, u, m. Kámen do švihu rozhonpil.
Msn. Od. 141.
Šviháek0§t, i, f. = Mháeké jednď^i
Stutzerhaftigkeit. Čeh. I. Pov. 191.
Švihák, a. m., tanec. Vz Brt P. n. 876..
959. — Š. Horečka S kú, Dandyfieber. Ktt.
Švihati koně do běhu, k běhu. Škd. Od
85., 9W.
SvihaTka, y, f. = dilo, Kki. Slon n. 43.
Svihliéka, y, f = óhrainá tbto. U Koll.
švitorná mluva, převzdívka o němčině. Ně-
mec š<kou cosi Svandři koval. Koll. V. 62.
Koumáš S-koa = umíš německy? V aloděj.
mluvě.
Švihlik, a, m. z= Nimee. V sloděj. mlnvé,
Sr. předcház. Švihlička. — Š., o, m., spi-
ranthes, Drebling, rostl. Vz Ott. XXIII.
821.
Sviholee, Ice, m. = imihák. Slov. Pbfd.
XXIV. 544.
Švihrová, ě, f., vyvýienina v Liptovsko.
Mus. slov. IV. 23.
Švihúnek, vz Omlaď. Mš.
Švinda, y, f. Piva teklo jako Svindy =
mnoho. Nár. list. 1904. 107. 9.
ŠvindHkaÝi, vz předcház. Švihlička.
Švin^luraný = vyhvanj. Slov. Nár.
sbor. 1902. 7.
Švirg^a, y, m. Vz Svirgáč v VU. 88:'.
Smíš. 21.
Švirhot, u, m. =i Mtor. Š. ptactva. Mor.
Rgl.
ŠviHti. Duše táhly za nimi (HermeiD;
Svíříce; 8por netopýří Svířící. Msn Od. 351.
Švirlačka, y, f. = kverlažka. Haaer 15.
Švitor, u, m. s 6. dětí. Rais. Lep. 46S
Švitořeni, n. Naivní S. Zvon VI. 100.
Švitorka, y, f. = kořalka. V zlodějské
mluvě. &)r. Š?itorija v I. Přisp. 419.
Švobka. Jablka jsou samý i vobky (malá,
drobná). Rgl. Sr. dvábka (brambor).
Švon, n, soonec, nce, m. = cár. S ní
visijaSvony. Val. Čes.l. XII. 387, XV. 3('.
Švorcajznik, a,m., nadávka. Vých.Čccbv
Rgl.
ŠTorči^znice, e, f., nadávka. Výek
Cechy. Rgl.
Švrěala, vz SvrČala.
Švréek, čka, m. Hra na Svrčka ve Slez
Vz Vyhl. II. 245.
Švrčina, y, f. = iivice, pryskyřice smr-
ková. Slez. Čes. 1. Xm. 110.
Švrdlačka, y, f. = kverlačka. Slez.
Vyhl. II. 199. Sr. Svrglačka VII. 8R3.
Švrdlikati naě : na babu. Brt Čit Z90
T. T.
-t a -t na konci slov. PíSi ku př.: Brt.
P.n. 1015.: radoáč, veselošč. — Ces. 1. XI.
47.: chrást = keř, ohrásť = křoví, stráĎ
křovím porostlá (valašsky). — DoU. Pov.
oběf 14., 31., vlasť 32., Čás^ pěsC 33., ebm.
kořisť 36. atd. — DrHna ve Věat. X. 17f'
■tj -t — Tjýemno.
435
nn.: oběť 179., předzvěst 180., čest 182. -
Ob. v Pravidlech hledicich kČes. pravopisu
1902. praví na str. 38. a 39.: Píšeme: kost,
radost, vlast, bolest, Čest, pěst atd. Jenom
▼ několika slovích sem patřících jest -ť
přejaté 8 pádů jiných : huť. chof, labaf, laC,
nať, neť, oprať, pečeť, pleť, prsť, rtuť, sít,
8tať (která mívají gt. -ě, m. -i). — Hlk,
(Hálek) YL: smrť 9.« 16., cnosť 16., vlasť
55.. chuť 79., smrt 129., osobnost 138., XI.:
niť 354., nit 325., choť 336., zášť 337., éest
367., osobnost VI. 138., ale spukojenosť VI.
79. a tak zpravidla. — Hi. v Písni písní:
masť, věrnosť 7., vroucnost 8., bezpečnost
13., stkvělost, věrnost 18., pečeť, smrC, vrou-
cnost 22. — Jrtk.: radost XV. 32., nit 32.,
neť 121., 183., čásť 182., pozornost 186.,
vlast XVII. 26., čest, plnost, XXII. 13., záSť
ib. 64., chuť XXV. 175. atd. — J. Jir,
v Mus. 1863. 324. . Takovým během (působe-
ním obecné mlnvv) ženská na -ť aspoň
v nom. ztvrdla: radost, chut, pout, kost. —
Kamn, Mec. 19.: známosť 47., Čásť 50.
a všude tak. — Kar.: milosc, svatosc 79.,
vlase 80., krotkosc 81., múdrosc, skúposc,
spravedlnosc 82., věČnosc 82., výsosc, Sle-
chetnosc, prupasc, zlosc 83., skrovnosc 85.,
vlase 88., mase 89., ctnosc 90., zlosc 91..
temnosc 93., radosc 94., česo 95., Žádosc
95. atd. v Řádu korunování krále českého
a královny. 73.— 108. — KM, Dii. 8.: vzor
ko9f. V západních Čecb. vůbec poslední
slabika vyslovuje se vždy měkce, vyjma
nit. — Kldiť, Ep : choť 9., propast 10.,
věrnosť 12., smrť 21., lesť 26., radosť 106.
a tak pořád. — Kom. Did. (vyd. Novák):
loukot 10., houšť 13., chuť 201. a j., chut
210., nat 171., chut 172. — Kká. 8ion. I.:
volnosf 248., nízkost 248, radosť, bytost,
smrť 244., zvěsť 250., hrsť 251., zvésť 253.,
zvěst 254., pověst 259., moudrost 262., 266.,
česť 264., velebnost 264., zvěsť 266., 268. :
II. bolesť 258 , čáttť 142., česť 168., čtvrť
177., havěť 99., chuť 74., kořist 215., kosť
236., labuť 141., lesť 211., nechuť 160.,
neřest 114., neť 31., 33., oběť 29., 67., 139.,
peruť 96., pěst 255., pěsť 21., pouť 65 , 177.,
propast 138., propast 257., slast 65., 240.,
smrt 132., smrť 16., 19., 52., 57., 259., spleť
43., zášť 25., 51., zlosťl51., zvěst 65., zvésť
65., 66., 70., 168.; -oit se střídá s -osť;
opilost 132., cnost 119., volnost 125., zvrhlost
122., vznešenost 258., častěji: -otť, — M$n.
II. : počest 4., zlost 3., česť 5., smrť 7., česť
10., kořist 11., atd., všude -ť. — Mriť. Obrz.:
slavnost 160., radosť 161., závist 161., srsť
163., smrť atd. — Skd. P. : oběť 149., chut
17., pont 17., čásť 20., smrt 23., prsť 35., choť
40., labuť 43., zvěst 48., pěst 50., zvěst 52.,
pověst 52.; všude ost. — Škod. Od.i srst 44.,
chut 9. — Tbz,: IIÍ.: nevšímačnost III. 1.
154., niť, čásť, česť III. 1. 158., 167., 209.,
svěžest, česf, paměť, upřímnost, III. 2. 18.,
21., 22., smrť, čest, rozpačitost, V. 9. 19.,
36., 79. a tak všude. — Tk. : část XII. 19..
92., huť 83., nechuť 86.; vSude -ost. — Zr.
Kom. : nit 64., smrt 88., lest 104., povinnost
90., hojnost 91., choť 110. — Zr. Let. III.:
lítost 20., snivosť 21., smrt 30., čest 57.,
pouť 78.» strast 79., vlasť 79., peruť 82.,
čásť 85., kořist 82., lest 99. atd. ; mívá -ott
— Zub. Még.i pouť 12., 15., Čásť 14., oběť
24., sněťmi 29., niť 32., zvěst 41., trať 42.,
peruť 42. — 8hor. ěa.: pěsť 9., zvěst 9.,
vlast, snět, lest 10. atd. — Vot.: čásť 106.,
jiode část^ oblast 207.; '0»t a -o«t míchané.
Rank má ve Slovnících všude ť, V Mtc.
1904. 261. Čteme : . . . Pročež po duchu čes-
kém nehřeší ten, kdo mluví a píše: host,
milost, zeď atd. Sr. i Slovník a Dodatky
a Příspěvky. — Změny hlásek (, f v pod-
řečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 32. nn.
-ta příp. ve spisech Husových. Vz List.
fil. XXVII. 224.
Tabák. Otrava t-kem, nicotinismns (prud-
ký, náhlý, acutus, vleklý, chronicus), Tabák -
vergiffnng. Ett.
Tabákový. T. zaprášeni plic, pneumo-
coniosis, tabacosis pulmonum. Ktt
Tablie B. Vz PhTd. XI. 93., Lit. I. 937.
Táborový. T. šibenice (v táboře posta-
vená). Jrsk. VIII. 3. 161. 8r. Táborní.
Táborský Vojt. 3., spis.
Tabulkovitý. T. okno (skládající se
z malých tabulek olovem upevněných). Tbz.
IIL 1. 287 , V. 9. 83.
Tabulový. T. hrozny. Nár. list. 1908.
243. 16.
Tacmo = desátek, z lat decem. 1615.
Vstnk. XIL 89.
Táěkář, e, m. T. v IIL 6. polož před
Tácky.
Tádle = tadyhU. Rbrl. Džl. 6.
Tadlenonc = zde. Kdyně. Bgl.
Taffatový. T. prostěradlo. 1519. Arch.
XIX. 445 8r. TafatovÝ.
Taframent m. saframent. Bydž. Kšť.
Lid. 3.
Tagliaferr Jan, kněz a spis. Vz Vyhl.
L 104.
Tahaěky = kalhoty. T. voISovky = poď
vlikacky. Zloděj, mluva. Čes. 1. XL 142.
Tahák, u, m., hra v karty. Ve vých. Č.
Jrsk. XXV. 265.
Tahati koho. Táhlo ho to, lépe : vábilo,
lákalo. Mtc. 1904. 394.
Tahavý hlas (slova protahi\jící). Rais.
Lep. 264.
Tahdy = tehdy. Alx. V. 2459.
Táhlobřitký. T. ratiště, meč. Msn. II.
118.. 260., Od. 337
Táhlohrotný. T. střela. Msn. II. 138.
Táhlojazyéný havran. Msn. Od. 76.
Táhlokrký. T. labuť (dlouhokrká). Msn.
II. 32., 283. T kůň. Msn Hym. 72.
Táhloseký meč. Msn. Od. 155.
Táhnidái. To je takový t (tulák). Dšk.
Km. 51.
Táhnouti. Táhlo tam vojska jako černých
; mraků v létě po obloze. Tbz. V. 6. 235.
; Člověk táhne na se přirození (bére, přijímá).
Luc. 60.
Tachometr, u, m.. z řec. Vz Obrátka.
Taje z= ťtt, tady. Na Vých. Mor. Brt. D.
1 1. 176.
Taje = odmék:-^ Spiš. Sbor. slov. IX. 49.
Tajemiio. V t. zabih^icí. Nár. list. 1903.
148. 13.
28*
436
Tajem noierý — Tančiti.
Tajemnoderý. T. jeskyně. Msn. Od. 195.
Taj
Ta,
Ta
emnůstkářka, y. ť. Hlk. V. 295.
en, jna» o, vz Tajný.
epíně zmizeti. Zr. Krist. 147.
Ti^ezYěstný pocit. Tbz. V. I. 71.
Taji, tajihle = tady, tadyhle. HoS. Pol. I.
144., II. 80. Sr. Huj. Progr. 19.
Ti^jiTý. Když nebe svým tajivým modrem
zři na nás. Zr. Poes. 236.
Tf^ky, sila (inter fractns arboram). Rozk.
P. 647.
Tajla, vz Tajila v VH. 1391. Rozk. P.
1538., R. 86.
Tajna, y, f. V tajné, in abditis, ve skrýši
Mam. F. 89b. 2.
Tajnopisecký. T. klikatina. Nár. list.
Vz nás).
Tajnoplsectvi, n., kryptografie = nauka
o prostředcích, kterak pismem vyjadřovati
zprávy a sdělení tak, aby zůstaly zjevný
a přístupny jen tomu, komu byly určeny.
Nár. list. 1902. 32. 1.
T^Jnostiiý. T. nitro podivína. Nár. list.
1886. č. 8.
Tajnůstkářsky jednati. Msn. II. 16.
Tainf, T. trampota je nejhorií. Jrsk. V.
75. — jak. Je t. jako Sídlo v pytli. Ces. 1.
XI. 269. — k čemn = kdo dovede něco
zatajiti. Hospodář k vafií věci tajný. Baw.
Ar. v. 5678.
Ti^OY, a, m., obec u Jabrikovó na Slov.
Vz Mus. slov. VII. 53.
Tajový větřík = vlainý, únorový vltřik.
Tbz. III. 2. 333.
Tajtálek, Ika, m., zdrobn. táta. DSk
Km. 31.
TajtrlictYi, n. Nár. list. 1904. 175. 1.
Tak. Nač máš ten nůž? Ale jen tak;
Musím tam jíti tak jako tak. Kšf. Lid. 6.
TakiO = také. Dol. Rakousy. Světz. 1882.
579.
Takarú. Vz Ott. XVIH. 901.
Také člen = člen podle jména. Pokr.
1885. č. 87.
Takéž = právě taH. Zadržuje mi peníze,
kteréž jest p. Janek dobré paměti takéž
z Jičína paní Nabce kázal dáti. Půh. ol
III. 590. Sr. Také.
Taklejc to nejde (tak). Dfik. Em. 40.
Tako = tak, Baw. E. v. 2410 , Ar. v.
188., J. v. 135.
Ťakotiny = ivašt. Val. To sú takové f.
Ces. 1. XI. 179.
Ťakotaf = žvaniti^ tlachati. Val. Čes. 1.
XI. 179.
Takraholte! Litom. 89. Sr. Takra v IV.
18.
Takri^ka! = safraporte! Mor. Čes. I.
XI. 272. Sr. CakrySka.
Takt, u, m. Tvorové mající t. = hmat^
moc dotýkáním věc od věci rozeznávající.
Kom. Did. 27.
Taktorok. Nech si na t. (na budoucí rok)
inýcb konců hledá. Brt. P. n. 516.
Takuška, y, f., ascralina. Rostl. drk.
]78ft.
ŤakTlti = zna!íitit hjti patrným. Jen zeli
zde onde ještě sa fakví. Val. Čes. I. XIII.
Takýž, vz Taký.
Tál =: dU. 1516. Arch. XIX. 304.
Taládrovati = toulati «e. KáC. Lid. 15.
Talaj, e, m. = kHk. T. robiř. Splí. Sbor
slov. IX. 51.
Talán, u, m. = vůz. V zloděj, mluvě
Čas. I. XI. 142.
Talavatý, talovitý, tělnatý =z mSchali. Na-
dávka tlustému. XVI. stol. Zvon II. 609.
Taicna, ě, f. =z? Slov. Cz&m. Slov. 128.
Talida, y, f. = taliga. Vek. Vset. 363
Talijanéina, y, f. = Itálie. HoS. Pol.
I. 144.
Talijanee, nce, m. = Ital. HoS. Pol. 1. 116.
I Talljanka, y, f. =: viržínka. Val. Čes. I.
XIV. 95.
Talika, y, f. Modrá t., rostl. U Ham polce.
I Nár. sbor. VHI. 124.
I Talíř, e, m. Šátek uvázaný na t. Mod.
! kn. 1898. ě. 40. 89. — T. = tÍMÍc. V zlodéj.
mluvě. Čes. 1. XV. 48. — T. MatooS dr.,
prof. a spiB. Sr. Alm. XIII. 157.~I62.
Talka, y, f. = hryéka. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 142.
Talný = dielný. T. osoba. Kat 174L
Talovitý, vz předcház. Talavatý.
Tam, tdmU, támdlty támdlec, támlenCy lám!(-
nonc. U Bydž. Kšť. Lid. 5.
Tamarynda, y, f., koření. Milí. 117.
Tamborka, y, f. =: žena tamborova. Jrsk.
XV. 200.
TamburáS, e, m == kdo hraje natamburiav.
Rgl.
Tamburášiti =jako tamburái hráti. Máj
ni. 6.
Tamburášský sbor. Rgl.
Tamhlec = tamhle. Děk. Km. 46.
Tamin, látka. Lbk. 75.
TÁmleíen^ támhle ten. Výcb. Č. Mus.
1863. 335.
Tamn^Si obhajuje Prk. v Paedago^.
1886. 179. MS. myslí, že se užívá teméjši
výslovností mně' m. mě: mněsto m. město,
anebo že se odvádí od tamní, co také Prk.
předpokládá.
Tamní od tam, jako od dnes — dnešní,
zatím — zatímní, potom — potomní. Ms.
Tamotně = tam odtud, Hoš. Pol. II. 43.
TampaloYý z= tumpaehový. Brt. P. n.
1196.
Tam §cut. Jela sem a tam scut (tam
odsud, odtamtud). Již Cecb. Nár. sbor. VIII.
20.
Tamtam (gong, kumpnl). Vz Strb. Akust
828.
Tananatl = tleekati ruikami. Ditě tananá.
Čes. 1. XI. 819.
Tancivodka, y, m. Enobeliaa t. Zvon
VI. 71.
Tancovati jak. T-val, jak by prášil.
Tk. Pam. I. 126. S dvoma je ale t. Mos
slov. IV. 79. Sr. Tančiti. — Nevie t., len
sa tak meče jako vrece. Tak dobře Je
s ňou i, ako s plným vrecom; Tolko ťU,
až ju pěti (paty) zbolely. Jámy vystála na
bále (netancovala). Slov. Pbrd. XXIV. 311.
Taňcula, y, f., vz násl. Tanečnice.
Tančiti. Tančí lehce, jako větřik po
strniáti. Hlk. V. 50. Vz Tancovati.
Tančivosť — Tanytaf.
487
TančiTOSf, i, t:^nártiiivo$f v tančeni.
Hyna. Vz 6ui. 114.
Tandem (tendem, aDgl.) = lehkj dvou-
kolovj vozík, před néj2 zapřabnji se dva
koně Jeden za druhým ; též bicykl, na němž
šedi dva jezdci za sebon. Slov.naaě. Riefirrúv.
Dbnl.
Tandemový. T. stroj = majicí oba válce
za sebon (jejich pisty účinknjí na společnou
kliku). Vz kP. X. 344. Parní stroj t. Ott.
XIX. Vz Tandem v VII. 889. a zde.
Tandler Jos. Vz Lit. I. 282., Mte. 1903.
173. Bílý Obr. 138.
Tandliřský. T. zboži. SA. IV. 5. Sr.
Tandléř.
Tanec. Vz Kosatky, Majnská, Marcelín,
Mrkvička, Éezanka, Štajrys, Fylos^ Volný.
Čes. ]. XT. 181. nn. T. u Kr, Hradce : Man-
žestr, Otěe náS, Salát. Čes. 1. XI. 143.
T, na Hlineeku: Spacirka, Švec, Tolary. Čes.
1. XI. 40., XII. 196. T, na Moravě: A já
dycky pohledám ; Aj, dobrý veěér; Aj, dyž
sem já k vám chodívat; Aj, za tú nasů
stodoienkú; Ani som Sevcová; Balzamína,
Cigánská, Cikán; Ck> sú to za tině, Cau-
favá, Čeladenský; Darmo rodiče, darmo
nakládáte; Do kola, Do skoku, do tanců.
Do taneěka. Drobná, Dndácká, Dymák, Dyž
já pojedu, Dyž mně dái perečko; £j,jako
BŮ ty hory Černé; Grofi, Hanácká, Hned jak
»em .... Hodinář, Holán, Holóbek, Ho-
loubek, Hohiběnka, Hovado, Hulán, Husička,
Jak sem já sčasný rok dočkala, Jatelinka,
Již všecky sirotky, Káča, Kadlátka, Kalup,
FCastról, Když sem já k vám chodíval,
Když sem já Sel kolem dvora, kapaly mi
)lzy z oka, Keď zme Sli na hody, Kerá je
!>ěkná mynářka, Kohout, Kolo, Komár, Ko-
líček, Konopě, Kopáč, Kovář, Křižák,
iCřížek, Kukačka, Kyjový, Laítovička, Le-
vrátková, Leží Janko zabitý, Liboce se li-
)oce. Maděra, Halení, Manská, Manžestr,
ifarjánka. Měl sem Štěstí i neStěsti, Me-
inetto, Metlařská, Minet, Mlynářská pocta,
iůj koníček vraný, Mysliveček, Nám jako
lám. Na palicu, Na to zme tu kopaničku
:opaH, Nic nedbám, Obracaný; Oj, pod
lědÍDU na rovni, Otče náS, PasaČka, Pastýř-
ká, Paterka, Písmeny, Plácavá, Požehnaný,
'řeietěla laStověnka přes ten černý les,
>šenka. Ptáčku jeřabatý. Rajdák, Řajdo-
ačka. Rak, Rejdovák, ňeznická, Řezník,
tožek, Sedláček, Sekerečka, Silnice, Sivá
lolnbička. Skočná, Slavíček zpívá, Slíkej
a bát, Starodávný (valaSský, laSský), Staro-
anácká. Stojí hruSčička, Stodolenka, ^tra-
:atý, ŠátečeiÉ, Šátečková, Ševcovská, Škrk
em, Skrk tam, Špacírka, Švihák, Tetka,
ikovský. Tobě je dobře, Třasák, Trhalo
évče, Trnaveček, Trnka, Troják, Trojky,
'^alaSka, Vedla sem si, vedta. Věneček,
''lačitá. Vrtěná, V Sirém poli hruška stojí,
'^yletěl pták, Vytáčený, Zahradníček, Za-
radňík. Zahřejte mi do taneČka, Zajíček,
a stodoienkú, Zeman, Zezulenka, Zpáteční,
tratila se na salaSi, Ztratila sem kráva-
3nku, Žid, Židovská. Na THimku: Ach
?sarne oczka pojdzcie spaé, Ach ja biédna
i,0iiiucona. Do kóleczka mi zagrejcie, Dudy,
£j wolarze, wolarze, coácie wolki pásli,
Gdych ja pleYa len; Hei, hej, hej, hej;
JežliS mnie ty dziewcze dobra, Ježli moie
ty dziewcze rada mazs, Kaczok, Kotomejka,
kozok, Mój syneczku nadobny, Nasiatam
se maryjanku, Niechóč kole wody; Nie-
sceszna godina, kiem si^ urodzica; Podziwej
si^ mój syneczku szwarný. Psi ; Pytám si^,
pjtam, kie czfowiek scž^SIiwy; Rozpleé že
si^ rozpleč; Růža ze mnie ruža; S^dzila
mnie dziedzina, s^dzilo mnie prawo ; Skočná,
Smyk, Srňátko, Troják; WIewo. w prawo;
Zászumiela ztelona dobrawa; Žebrák. Vz
Brt. P. n. 825.— 99fi. Tancs valaitki, vz
Brt. P. n. 933., laMiBSi., Čas. mor.musea
zemského 1901. 31. nn., elovemké na Mor,
886. nn. V LUni na Mor.: Galup, Honil
kocůra, Hotařská, Hulán, Kanafaska, Ma-
zurka, Polka, Sósedská, Šátkuvá, Ševcovská,
Žduchavá, Židovská. Vz Mtc. 1902. 236.-237.
T. tletški: Abeceda, Balgar, Dědeček, Dvojan,
Fnnty, Hanysek, Husička, Kača, Kocurek,
Kolumajka, Kopysf, KostuSek, Kot, Koval,
Kozera, Kozok, Křižák, Kuň, Lendr, Lu-
bany, Maďar, Minet, Mlýn, Myksik, Opačity,
Patalion, Pleskaný, Pohančok, Polonez,
Požehnaný, Rejdoob, Sedlák, Stolkový,
SíraSok, Satkovy, Skolak, Svajstnrk, Tě-
lenci. Tkáč, Tramlet, Trojan, Vandrovaný.
Zahradník, Zeman, Žabsky, Žid, Žilový. Vz
Vyhl. n. 100., 165. Sr. Vlasť. I. 96. nn. —
T, laitké: Cigán, Dudy, Hólan, Houser, Hra-
bový, Hrozený, Kačok, Kalina, Klanový,
Kocourek, Kohoutek, KoSíkářská, Kovář,
Kozajka, Kozák, Křížek, Kroček, Liška,
Myslivecký, OvčáckÝ. Pacholci, Pastýřská,
Pomalúčku, Sedlák, Sátkový, Švec, Troják,
VarSavjanka, Vojenský, Volný, Žebrák,
Žehnaný, Židovský, Žnecká. Vz Čas. mor.
mus. II. 71. ^ Tatiee tloveneké: GardáS,
StraSiák, Ručníkový, Káčerovy, Kohútový,
Makový n. Stupkový, Lopatkový, Kalamajka,
Odzemok atd. Vz Ott. XXHI. 412. — Tance
na PeUirimovtku : Honza, Hulán, Káča, Kozí
Špacír, Marjána, Slouha, Tleskavá. Vz Čes.
1. XIV. 294., 340 Mor. touce: Čeladenský,
Pilky. Vydal L. JanáSek r. 1905. Tance
východotlezské: Dratenik, Kovol, KríŽok
malý a velký, Kyjovy, Požehnaný, Svajstryk,
Vekslpolka. Vz Čes. 1. XL 103.. 218., XIL
80. — Byla do tance jak vítr. Hlk. IX. 14.
Ty takě mluvíS, leda huba tanec měla.
Mod. kn. 1898. č. 40. 68. To je jak t. bez
muziky. Ces. 1. XII. 484. Více náleží k tanci
nežli pár střevíců červených. Faust. 185.
S ním bude mít jeStě pěkný t. (mnoho
práce, nesnází atd.). Hav. Cbamr. 25.
Taneční popěvky ve Slez. Vz Vlasť. I.
97. nn.
Tanečnice, e, f., Tančula, y, f., hora ve
Slezsku. Vz Slez. poh. 68.
Tangler Otak., básn. Zvon III. 699.
Tannatgelatiny. Vz Vot. 104.
Tantal, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIII.
570.
Tanuškaf = tanat, tancovati (v dětské
řeči). Pohld. XXIV. 607.
TmjtsLÍ = tančiti (v dětské řeči). Dšk.
Km. 54.
438
Tapa — TbáDi.
Tapa, 7i f* ~ t^entká tarhavé ehůte, Phld.
XXIV. 544.
Tapač, e, m. = kdo se v moři topi, troseihtik.
Baw Ap. 21 5».
Tápati se kdy kam. U večer tápej se
domů. Frant. 51. 16. — jak. Nevěda si
rady, musil jako po tmě t. Vést. XII. 96.
Brt. U starfiich spis..* fiámati Brt
Tápěti nelze tyořiti z Potápěti. Jg. v Mas.
1843. 4(^6.
Tapiček, čkn, m., nějaká hra v karty?
Za-edl k t-čkn. Vin. I. 178.
Ťapnoutl, vz Ťapatí.
Ťapunkaf = tlapkati rakama (v dětské
mlnvé). Slov. Phrd. XXIV. 607.
Taradajka, y, {,=:koidr, jeboS u Po-
lákův užjvaji. Byt by to byla třeba ži-
dovská t. Hlasy Výcfa. C. 23/3. 1902. Dbnl.
Tarafandy. Na t-dácb, drůkoch a ven-
digoch n(»sia sa slaměné petrence (menSie
kopy). Mns. slov. VII. 58.
Tarantnle ve IV. 28. Schd. II. 542.
oprav v: II. 524.
Taras. S válečných vozfl hnsitských vi-
sely na zevnéjiich stranách od předního
kola k zadníma nebo na brankách až k zemi
silné klády opatřené tyčemi, přes křiž do
klad zastrkaných, což bylo taras. Jrsk. XII.
334.
Tarasa, y, f. =:žena, která ee pyM, a
nemá Hm. Slov. Phfd. XXIV. 544.
Tarasil nadurene, natřesené ndkláKti.
Slov. Phřd. XXIV. 644.
Tarazniee = tarasnice, 1512. Arch. XIX.
172.
Tarbáeťvo, a, n. Vyzývavé t. jeho. Sbor.
čes. 43. Sr. Tarbák.
Targať sa = kn{sat>e ist Slov. PhTd.
XXIV. 544.
TaMce, e, f., alyssnm, rostl.: tořice, ta-
řice, Šedivka, Sediváček, plesni váček, stín-
kové koření, netojka. Vz Ces. 1. XIV. 373
Tarifní politika. Nár. list 1903. č. 312.
21 , 1904. 154. 13.
Tarifový. T. opatření, úleva. Nár. list.
1903 č. 134. 25.
Tarkastý = tarkavj^ strakatý, Czam.
Slov. 128.
Tarmak, a, m. = první den dvoadenního
jarmarku. Val. Ces. 1. XIII. 371.
Tarník, u, m. = kasta^ vůg k vozeni hrám-
hor s poU. Spiš. Sbor. slov. IX. 48.
Tarování, n. = způsob váženi, Vz Strh.
Mech. 244.
Tarsan nebo peltram, piretram. Mam. A.
31b.
Tarsis, drahý kámen. Kom. Did. 2.
Tartar, n, m. ^ vinný kámen, Zach.
Test. 151.
Tartharns, název ptkla. Luc. 44. Sr.
Tartarns.
Tasan, a, m. = LUice, Jg. v Kroka I. a.
6. (.821.). T. vzniklo ze: satan. Vz Ces. 1.
XV 52.
Tasemničí hlavička, scolex, fiandwarm-
k5pfchen. Ktt.
Taška, y. f., localas, Rozk. P. 1930., R.
96. ; compex. Rozk. P. 2059., R. 100. (Mš.).
-^ T. »a střechy, badenské, drážkové, hol-
landské, Htlserovy, marseillské, mnldenské,
prejzové, srdéčkové, věžové, viilové atd.
Vz KP. IX. 161.. 269.
TaSky, rošti. Vz EokoSka, Penísek rolni
zde.
Taškář, e, m. = zloděj, který lidem
taSkv na pase visaté ořezával. Zvon II. 591
Taškový. Teprv ve vrstvě žlutky taškové
objevují ee hroby . . Dolen. Pr. 565.
Tatálaky, pozemek a Vsetína. Vek. Vset.
205.
Ťafana, y, f. = hanaf Kdo poalacho n
sfana (sténoa), aslyfii o Seje fafano. Slez.
Vlasť. I. 220.
Tatarka, y, f. = druh pohanky. Vz Ott.
XIX. 1046.
Tatarština, y, í. Pokr. 1886. č. 23.
Taterský = tatarský. Milí. 65.
Táti kdy. Když záhy taje, dloaho neroz-
taje. Ott. Kal. 1904.
Tatin, a, m. = talinek. DSk. Km. 16.
Tatínkovati nékoma = nosýtMUť ha
tatinkem, Msn. II. 85.
Tatnik, a, m. =^ kamna. V zlodfii. mlnvč.
Tátoš. O původa slova vz Mas. sIot.
VII. 65. (Koř. lat. át = čierny, tedy n
Čierny, černofi, vraný k6fi).
Tafour, a, m. = tata (opovržlivě). Dšk.
Km. 11.
Tatranský Jiři, 1591.-1637. Vz Slám.
Pnt. 265.
Tatrman, a, m., aplínas. Rozk. P. 1053.,
R. 79.
Tatry = hory, které se počínají ve
Spiši na sedle Zdiarn a konči Sfpem v Oravě
nad Krafovami. Sb. si. 1901. 165. Sr Karpaty.
Tátůj r= tátův. Záp. Mor. Sb. D. 50.
Ťatý. Trefil ji fatým dřevem v hlavo
(a nmřela) ; Hodil na Žena faté dřevo. Slám.
Put. 119.
Taufes = vizeni, V zloděj. mlavČ. Sr.
Palanka, Tyká.
Tautocinchonin, a, m., v Indbě. Vz
Vs^nk. X. 586.
Ťava = velbloud, DrŽi hlava ani panský
kóú, góla, ťava (pyšné). Slov. PhTd. XXIV.
343.
Taviči látky. Vz KP. IX. 78. T. žár
Zach. Test. 34.
Tavolnik, a, m., spiraea, rostl. Vz Ott
XXIII. 81H.
Tavolnikovitý. T. rostliny, spiraeaeeae.
Vz Ott, XXm. 819.
Taz, a, m. = potaz. Nesaď sám z svébo
smysia. Čiň s tazem věrných. R. ote. P-
483.
Tázati se Jak: k něčí necti. Baw. T. v.
79. ' se s kým oé. Pán s nim se tijže
o nasyceni množství. ChČ. S. 1. 96^^.
Tázavosf, i, f. Drásavá t. Zvon VI. 103.
Tazovati := vyslýchati. Sr. Taková taxo-
vání bývají pod přísahu. Ghč. S. 11. 157*.
Tažc — íti, potom, zastr. Pel. XXV.
Tažebnik, a, m,-Mrák, Sb. si. 1902. 11.
Tažený. T. snkno = přetahované, dů-
kladně na temno barvené. Čes. 1. XI. 273.
T. taSky hliněné. KP. IX. 172.
Tažný. T. pont (při které se postapajeV
Tbáni, n. = dbáni, caratio. Rozk. P. 1531.
Tbáti — Temnokosý.
439
Tbáti zač. Svět sa né (boží ačeni) netbá.
Cbé. S. II. 182*.
Tda =r uda. Tda kak ť ději? Marg. brn.
123. (Dět. Jež. Kr. 3«.).
Tebný = UmnU, Us. místy. Mš.
Téct = téci. Us.
Teékokřidlee, dlce, m., pterostichas,
hrouk. Vz Ott. XX. 948.
Teékovka, y. f., druh hádanky.
Tedcjž = teAdy. Vých. Čech. Jrsk. XXV.
237.
Tedkoje = tedko. Dšk. Em. 46.
Teegdálka, y, f. T. nahopratá, teesdalia
nudicanlis, rostl., náhál. chudina, Ces. 1.
XIV. 372.
Tef-tef (frií-frk\ fr. automobila. Vz Nár.
list. 1902. é. 319. 1. feuill.
Tegeza, y, f. = toulce, z lat tegera.
Lbk. 108.
Téhee = t^ce. Jak je mi 1 Chodsky. Mi.
TehdoY = tehdy. Han. Šb. D. 49.
Těhla, y, f. = vak. Pohl-
Tehliar, a, m. = cihlař. Slov. Mas. slov.
VIII. 24.
Tčhliee, d f. T. parního stroje. Vz Oj-
DÍce.
Těhlik n pletení. Vz Platina. T. (zdrob-
nělé táhlo = klika a kolovrata). Lítom. 65.
Téhodně. Kolik m a platíte t.? Lépe: na
týden. MS.
TěhotenstTÍ. Příznaky, známky t, Zeíchen
der 8chwangerschaft ; t domnělé, schein-
bare Sch., pravé, wahre Sch., smifiené, ge-
mis/^bte Sch., vadné, feblerhafte S. Ett.
Těhotný, sr. Nadělaný. Dávení t-ných,
voniitns gr^vidaram. Ktt.
Teehniekoumělecký princip lithografie.
Nár. list. 1903. a53. 9.
Těchuplný. T. milost. Zr. Zahr. 4. Lépe :
técbyplný.
Teichman Kar., básn.
Teja = íaj. Slez. Vyhl. IL 117.
Tejová = noc. V zloděj, mlavě. Čes. 1.
XV. 48.
TcjřoT Xav., básn.^ZI. Pr. 1904.
Téjší = těm. Již. Č. List. fil. 1902. 265.,
Baw. E. v. 1563.
Tek, u, m , fluxus, tok. Rozk. P. 294.
Tekla, y, f. Popěvek : Tekla maku spekla.
Vybl. II. 259.
TekoT Starý v tekovské stolici na Slov.
Sb. 8l. Vm. 50.
Těla, vz Tele.
Telák, teletnik, n, m. = váz na telata.
List. fil. 1902. 25^.
Telaatograf, a, m., z řec. = stroj pře-
nášející vlny světelné, obrazy. Vz Světz.
1904. 429., ŽI. Pr. XXL 429.
Telantografovati =: zasílati telanto-
gramm. Vz Světz. 1904. 429.
Telautogramm, a, m. = obraz transpor-
tovaný elektťickým proadem. Vz Světz.
1904. 429.
Telčice, zaniklá ves ve Znojemska. Vz
Mtc. 1903. 44.
Tele. Tělatěm vyjel, volem se vrátil
(o hlonpóm). Slez. Viasf. I. 236. — T. =:
tomistra. Jrsk. XII. 236., Us.
Teleci dni, vz násl. Telení. — T., tanee
na Ti^Sínskn. Slám. Put. 326.
Telefon. Vz Strh. Akust 420.
Telefonní spojení. Nár. list 1903. 17. 17.
Telegrafie bez dráta. Sr. Zl. Pr. XXI.
429.. XXII. 251.
Tělenee (cielece), tanec na TěSinskn.
Slám. Pat 351. Sr. předcház. Teleci a Tě-
lenci v IL Přisp. 339.
Telenčáma, y, f., lúka a Závoda na
Slov. Mas. slov. VII. 87.
Teleni, n., teleei dni, jeleni 1. = stěho-
vání se čeledi ze statka, ze slažby. Zliv.
List fil. 1902. 252.
Teléř, e, m. = taliř. Mš.
Teletnik, a. m., vz předcház. Telák.
Telina, y, f., eapsa. Rozk. P. 1931., R.
96.. VeleS. 114. Sr. Telma.
Tellur, n, m. Vz Vstnk. XI. 545., XH.
581.
TellnroTý. T. rudy. Vz Vstnk. XI. 819.
Telma, y, f. Že řád boží se raší, když
jich telmy ubývá. Chč. S. IL 179».
Telmatý, vz Talmatý, Talovatý, Telma.
-telný. Někdy lze dloahá adjektiva
utvořená příponou -telný nahraditi kratšími:
neukroti telný — neúkrotný, neuprositelný—
neúprosný, neumořitelný — neůmorný. Mš.
Telný. T. podstata = tOeená. Zach. Test
64. — T. registra. Vz Sohulz Kom. 148.,
Registra.
Tero = tolik. To bulo t jako niě. Spišsky.
Sbor. slov. 1901. 82.
Tělo. Trp, tělo, dyžs' chtělo (při propi-
chování uší nebo při nemanželském porodu).
Litom. 73. — T. v alchvmii = každý f^edmSt.
T. umenšené = kov v dokonalosti umenšený,
který ještě nedošel hodnoty čistého zlata
n. stříbra. Zach. Test 151. — T. boSi. Vz
Ceč. 165., Nejed. 347. O božím těle do vody
směle. Us.
Tělochranný štít, plást Msn. II. 30.,
220. 292.
Tělokojný, leibpflegend. T. ústav. Hlas
nár. 1886. 22./9.
Tčlosečný. T. kopí, zbraň, Msn. II. 434.,
234 , kov. Škod. II". 82.
Těloslovný, somatologisch. T. jednání.
Presl. v Kroku L a. 13. Sr. Tělosloví.
Tělovědný. T. pitva, sectio anatomica.
Ktt.
Tělpatý. O nepřiléhavém šatě. Litom. 54.
Temátko, a, n., zdrobn. témi. Volyně.
Čes. 1 XlII. 125.
Temenec, nce, m. = modřina. Dšk. Km.
42.
Temenozáhlavni. T. rýha, Parietoocci-
pitalfurche. Ktt
Temněmodrý hvozd. Rais. Vlast. 190.
Temnoazurně platí. Zr. Strat. 224.
Temnoboký koráb. Zr. Krist. 185.
Temnobrrý mládec, t žena. Kká. Sión L
18., 120. T. oboěí. Msn. Hym. 73.
Temnočelý koráb. Škd. Od. 39.
Temnohledý. T. sleěna. Sá. Upom. 233.
Temnokadeřavý. T. slečna. Sá. Upom. 3.
Temnokadeřný. Škd. Od. 146.
Temnokosý bůh (Poseidon), %vavoxaixrig.
Msn. Od. 35., 141.
440
Temnokštící — Teplo.
Temnokdtiei děva. Zr. Leg. 64.
Temnoknéemý. T. Seř. Hsn. Od. 61.
Temnomraéný vzdach. Msd. II. 406.
Temnonohý stAl. Škod. U". 224.
Tenmopeřejný. T. studnice. Msn. Od.
304.
TemnopHdý koráb. Skd. Od. 191., Msn.
Hym. 14.
Temnoroaehý host. Zr. Nekl. 82.
Temnoradě záfíti. Zr. Fant. pov. 248.
Temnoradek, dka, m. Vz Ott XX. 1039.
Temnost = název pekla. Luc. 44., 45.
TemnodtáTný dnb. Zr. Fant. pov. 186.
Temnota, y, f. Při t-tě npřimněji se to
bovoři. Tbz. V. 1. 83.
Temnotoký zdroj. Msn. II. 147.
TemnoTídný, opak: jasnovidný. Nár.list.
1903. 243. 13.
Temnozlatý. T. pole, Zr. Zahr. 94., svět-
Inika. Zl. Pr. XXII. 98.
Temnoilntý háv. Zr. Cer. 237.
Temný Jak. T. jako noc; Hlas t, jako
když potáhneS bnben suknem a bubnujeS.
Tbs. V. 6. 275., 344.
Temovati = přUvíotkUi. — eo : hlavy nýtfi.
Ott. XVIII. 618.
Temperamentní slovo, vnímavost Nár.
list. 1904. 17. 13., 1903. 134. 13. T. portrét.
Ib. 1904. 164. 13.
Temperatnra, y, f. Lék dobré t-ry (dobře
smfšený a p.). Kom. Did. 275.
TemperoTániy n. T. ěioů. Kom. Did. 63.
T. smetany (opravení). Nár list 1904. 138. 9.
Temperovati = tahHvati. Zach. Test. 161.
Temperový. T. ocel či kujná litina, t.
uhlík. KP. X. 160., 140.
Templaký pán = templář. Baw. Ar. v.
5450., 5468.
Ten. Vz List. fil. 1902. 60., 1904. 342.
Tena, y, f. = pina. Us. místy. Mj.
Tenatný. T. oko. Mam. V.
Tenato, vz Teneto. Pfth. mor. I. 231.
Tenee. Mnohý by potom tence hvízdal
(zle by se mu vedlo). Rais Vlast. 44. Kompar.
teněeji, dle Hoí. lépe: tenSeji. Vz Mns. fil.
1904. 451. Od: tendí.
Tendiee, e, f. =r jůmné plátno, Litom. 67.
Tendečně v IV. 897. oprav v: tendenčně.
Tenek, nka, o, vz Tenký.
Tenetné, ého, n. z= plat sa noieni tenat.
1249. Reg. L (Jir. Prove 368.). — T. =
výkup osadníků z povinnosti vláčeti tenata
při honbách knížecích. H. Jir. SI. pr. II.
62. (r. 1238).
Teneto. Tenata zvířecí, ptačí, srní. Arch.
XIX.
Tenize == pmhtů. Litom. 89.
Tenkliěná, é, f., jm. lesa. Hoš. Pol. 144
Tenko. Kde t, tam se trhá. Brt Čít.
247.
fenkoplnchý ječmen. Ott. XIX. 818. Vz
Plurha.
TenkoTitý. T. příze. Msn. Od. 54.
Tenkozobec, bce, m., recurvirostra, slu-
kovitý pták. Vz Ott. XXL 873.
Ten který. Aniž se ten který udal, jenž
by se muú mistra hledal. Hrad. Šebor, což
jest od, toho kterého kostela co utratil, to
mu má navrátiti. PAh. ol. IIL 432. (r. 1437.).
Tenký jak. T. jako prst, lupínek, nif,
brčko, vosa, kmínek. Us. Ces. 1. XI. 270.
Byl T pasu tenký jako chrt. Jrsk. Vil. 2.
233. — T. čin = nepatrný. Kom. Did. 32.
Tenolinký = vélmi tenký. Dik. Km. 33.
Tenoriti. Když tak pokřikovali a t-li.
Faust 124. Slepička si t-řf, že je na slu-
níčku (zpívá). Rais. Lop. 125.
Ten samý. Ta samá posluha. Tk. Pam. L
367.
Tense, e, f., z lat. = rozpinavoef. T. ptr.
Vz Vot. 107.
Ten tam. Byla ten (ta) tam (smizeU).
Litom. 38.
Tento. Tohoto slova v Bydž. není, klade
se ten/é. Kftt Lid. 6.
Tenž. T. vražedlník měl při sobě devět zi.
NB. č. 75. T. sůkup dále mluví. Ib. č. IďS.
Teodor. Popěvek: Teodore! Kapsa hoře.
Vyhl. n. 259.
Tep, u, m T. cvrkavý, cvrčivý, pulsuB
fibrans, schwirrender Puls, častý, hojný, p.
frequens, hfiufiger P., dvojrází, doppelschli-
gíger P., křepelčí (tfi tepy rychle la seboo),
p. coturnisans, nesouměrný, p. arythmicns,
občasný, vysazující, p. intermittens, aus-
setzender P., prázdný, p. vacuaa, leerer P.,
přibývigící, p. inciduus, skákavý, p. saliens,
htlpfender P., stísněný, p. oppressna, zdioa-
havý, protahovaný, obleněný, p. tardns. Ktt.
Tepáni, n. a tepaná vie. Kování a t. Nár.
list. 1903. 270. 17.
Tepaný. Věci t-né v koži. Nár. list. 1902.
232. 2.
Tepati co éim : mečem rány. Baw. J. v.
659.
Tepátko, a, n., plektron, při hře na lyru.
Vz Ott. XIX. 893.
Tepec, pce, m. Hlav českých tepče slý.
Zvon III. 168.
Tepenni pleteň, plezus arteriosus, Arte-
riengeflecht, rána (poranění tepny), Arteríen-
wunde, stěna, Arterienwand, plena, Arte-
rienhaut; zánět zevního obalu t-ho, arteriitis
extema, periarteriitis, exarteriitis, lis, tor-
cuUr, Tourniquet Ktt.
Teperiť co jak kde. I teperí před sebou
smeti po filfase se smutnou tvárou. PLTd.
XXIV. 51. Sr. I. PHsp 426.
Těplti se 8 éim kam. PlášC těpil se
8 nimi {letil, ne»l je), až se na paláci octli;
Čert se s nimi do těch zemí těpil. Faust
115., 174.
Tepl Branislav, spis.
Teplá, é, f. = tvétnice. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 142. T. = pokoj. V zlod. ml.
Čes. 1. XV. 48.
Teplianka, y, f., potok v Liptovsku. Mns.
slov. IV. 23.
Teplice =: teplá voda pramenná, Baw. Ar.
v. 2844. Trenčanské T. (pl.>. Sbor. slov. Vin.
97. V Teplici. Tk. Pam. I. 49., 70., 149. a j.
Do Teplíte se dostal. 1612. Listář 106. a j.
Teplo. Nauka o teple. Vz Vstnk. XII.
125. nu., XIV. 257. Specifické teplo prvků
ve stavu tuhém. Vz Vot. 21. nn. Je mu
teplo, až má pod jazykem mokro. Mna. slov.
IV. 101.
Teplokrevný — Tetrametbylammoni-niD.
441
Teplokrevný. T. letora. Hyna. Vz Čad.
115.
Teploměr daslkový, heliový, kysUkový,
plynový. Vstnk. XIV. 267., 269.
Teploplodný. T. látky. KP. X. 121.
Teplota vzduchu a záření. Vz Vstnk. XIII.
681.
Teplotový. T. porucha. Ott. XIX. 15.
Teplý. Lahko je tomu teplým byt kto
pří samom ohni sedí. Rizn. 169.
Tepna nártni, nártová, břbetni t nožni,
arteria Uorsalis pedis, plieni, a. pnlmonalis,
vnitřní a vnéjSí t. plosková, a. plantaris
interna et exerna, t. podjazyková, a. sub-
iingoalis ; zúžení tepny, arteríoBtenosis, hni-
savý zánět tepen záhafový, thromboarteriitiB
purnlenta. Ktt.
Tepnovod, u, m., ductus arteriosus. &tt.
Tepopis, u, m. Póly graf = přístroj, jehož
užiro bylo jako t-su, dechopisu. Ktt.
Tepr = teprve. T. poěne. Pat. Jer. 67. 25.
Tepróv, vz Tepruv. Gl. rondn. n. 659.,
Gest. U. 277., Živ. Jos. (MS.).
Teprvády = teprve. DSk. Km. 23.
Tépsti = tlouci. Hřídníci tepů na buben.
Chč. 8. II. 208*.
Tera = tedy. Šli t. do chaloupky. Džl.
Čes. I. XIV. 328.
Terasovitě stavěti. Hlk. XI. 114.
Terazky ku starosti neunesu svojich
kosti. Slez. Vlast I. 98. Sr. T. v VIL 901.
Terč, e, m. Vyseknuti terče z kosti
lbové (vrtání lebky), trepanatio. Ktt.
Terčovitý zánět rohovky, keratitis disci-
formis. Ktt
Tereba i2uď., stavební rada, 1850.— 13./11.
1904. Vz Noviny ze dne 14./11. 1904.
Terej, pták. Sr. Ott. XXIV. 364.
Terenda, y, f. = Teresie. Dšk. Km. 22.
Tereza, y, f. Popěvek: PrSi, prSi defič.
Koj sa ptáčku podéjeS? Skryju se ja pod
mezu, vemu se ja Terezu. Tereza je zla
baba, ščeka pyskem jak žába atd. V z Vyhl.
II. 259.
Téref = stdHm, vlhkem tlet!. Brt. D. I.
278.
Terí, n. = péři. T. dráti. Litomfil. Čes. 1.
XIII. 261. Vz násl.
Teřina, y, f. = peHna. Litomšl. Čes. I.
XIII. 261. Lehnu do teřin Nár. list. 1904.
94. 10. — T-ny = vymačkané brambory roz-
Btrotihani, z nichž 86 dělají knedlíky. Žel.
Brod. Čes. 1. XIII. 29.
Těřitl = biieti. Když utíkali, těřil po nich
až do Krakova. Kar. 66.
Těrk, u, m. := poita. Navalit motáka po
těrka = poslati psaní po pofitě. V zloděj,
loluvě. Čes. I. XI. 142.
Termlérit, n, m., nový nerost. Vz Vstnk.
XI. 841.
Terminovati eo. Obloha zrak terminuje
(ukládá mu hranice). Kom. Did. 46.
Teřný =: tíFeei. T. plocha mezi nimi.
Hlavn. 1.
Terpán, u, m. = lerpán, modřin. Volyně.
Čes. 1. XIII. 125.
Terrakottový. T. zboží. KP. IX. 187.
Tesař. Planý tesár, ktorý vefa triesok
robí. Rizn. 170. Dobrý tesař málo triesok.
Slov. Phrd. XXIll. 309., 8b. si. VIII. 84. —
T. Fr. Dr., spis., li/9 1818.— 16/11. 1901. —
T. Jo8., spis , t 9/1. 1903. Vz Nár. list. 1903.
10. 2. a jiné listy z též doby.
Tesal^ový. T. řemeslo, Krist., přístroj (se-
kera). Pel. XIX.
Těsen, sna, o, vz Těsný.
Teskliti čeho. Tesklil jsem ztráty své.
Pal. Záp. n. 113.
Tesklivý = protimy$lnj. Spravedlnost jest
t-vá jir^h lenosti. Ché. 8. II. 173».
Tesknivý = te»klivi. Gl. Pol. 217»>. (MS.).
Teskno = 6uino. Již je tě (akkus.) t,
ráda by'8 šla domů? Kld. II 16.
Tesknobolně. Hlas jeho zněl t Tbz.
XI (I. 423.
Tesknobolný hlahol, nápěv. Tbz. II*. 312.,
VIII. 353.
Teskuplně hučely větry. Tbz. V. 1. 421.
Těsněni, n. T. sklepů proti spodní vodě.
Nár. list. 1904. 183. 4.
Těsnořadi, n. T. skal. Msn. Od. 351.
Těsnořadý. T. loďstvo. Msn. Od. 145.
Těsnoústka, y> f., stenostoma, rod plo-
štěnek sUdkovodních. Vz Ott. XXIV. 100.
Tésnozemý přístup k městu. Msn. Od. 96.
Test, u, m. Stříbro na testu rozpuštěné.
Zach. Test. 19. Sr. Kapelka.
Těstkný = atný. T. cesta. Bibl. mik.
Mat. 7.
Těsto, a, n. T. jak řemen. Bgl.
Testovati co s ěim. Zach. Test. 95. Sr.
Impastovati.
Těstovitý stav železa (rozpuštěného). KP.
X. 152.
Těšany. Pořádem nosí v kapci T. (těší
někoho). Mor. Čes. 1. XII. 365.
Těšilka, y, f. = rybník u Žumberka.
Čes. 1. XIV. 466.
TeSla, y, f., vz Tesla.
Těšlivě (mluviti). Wtr. Str. 85.
Těšlivý. T. řeč. Wtr. Min. 16.
Téšnov, a, m., ulice n Poříčské brány
v Praze, dříve osada. Vz Dulen. Pr. 569.
Tetanický. T. křeč. Vz Tetanus.
Tetava, y, f. = Bmo. V zloděj, mluvě.
Tětivný šíp. Msn. II. 241. Sr. Tětiva.
Tetka. Bola mu každá vrba tetkou. Sbor.
slov. VII. 129. — T,, tanec. Vz Brt. P. n.
875.
Tetraethylammoniumhydroxyd, u, m.,
v liiébě. Vz Vot. 262.
Tetrahydrobrnein, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. X. 687
Tetrahydroehinaldin, u, m., v lučbě. Vz
Vot. 89.
Tetrahydronaftylamin, u, m., v lučbě.
Vz Vot. 89.
Tetrahydrostrychnin, u, m., v lučbě.
Vz Vstnk. X. 587.
Tetrahydrovaný derivát. Vot. 92.
Tetrachlorpyrpol, u, m. Vz Vstnk. XII.
68.
Tetrakarbonimid, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XII. 55
Tetramethylammoniový. Vz Vstnk. XII.
48
Tetramethylammoni-um, a, n., v lučbě.
Vz Vstnk. XII. 48,
442
Tetrametbylammomumbydroxyd — Tict.
Tetramethylammoniumhydroxyd, u, m.
Vz Vstnk. XII 48.
Tetramethyldiamidodifenylmethan, n,
m.. v luébé. Vz Vstnk. XI. 130.
Tetranitrobenzol, a, m., v lačbé. Vz
Vstnk. M. 128.
Tetrasomialni nauka (nauka o Stjrřeob
živlech). Zacb. Test 6. T. tbeorie. Ib. 12.
Tetřeviee. e, f. Lbk. 37. Sr. Tetřevec.
Tetrovec = te^ivek. Slov. Sb. si. ViU. 140.
Tévemý = č'pemj. Kbrl. Džl. 6.
Textace, e, f., Textíerung. Nár. list. 1903.
277. 13.
Textilista, y, m. = textilnik. Nár. list.
1903. 257. 17.
Textilní, Textil-. T. průmysl, surovina,
továrna, trb. Nár. list 1903. 168. 14., 284-
21., 159. 12.
Textilnik, a, m.. Textilindustríeller. T.
Ináfský. Nár. list 1903. 217. 1.. 347. 25.
Textovati, textieren. — co jak. Novo-
dobou b seň staročesky t. Lit. I. 823.
Težacký = •edUkj. Slov. Pbrd. XXHI. 28.
Težak, a, m. = tedláh. Slov. Pbfd. XXIII.
28.
Těžeejc = tíže. Us.
Téžebni kvóta. Nár. list 1903. 278. 21.
Těžek, zka, o. vz Těžký.
Těženi, n. ^ polní úroda. Pel. XXV.
Thartar-us, u, m., název pMa. Lne. 45.
Sr. Ta-tarus.
Thebenidin, u, m., v luéhě. Vz Vatnk.
X. 589.
Theer Otak., spis. Sr. Hus. 1904. 176.,
Zl. Pp. XXI. 192.
Theism-us, u, m. = klad osobitého Boba
proti stvořené přírodě Ott XVm. 1^^
Theofyllin, n, m., v Inčbě. Vz Ott. X.
59/.
Theorba, y, f. = z t^arali nástroj hudelmi
podobni bašovi loutna. Rká. Sion 11. 108
Theoretickopraktieký. Nár. liat. 1903.
243. 15.
Thermodynamika, y, f., Vz Vstok. XIV.
272.
Thermomagnetieký. Vstnk. Xni. 479.
Thermometrie, e, f. Vz Vstnk. XIV.
257. nn.
Thermonegativni reakee. Vot 163.
Thermoneutralita, y, f. Zákon t-ty. Vot
149., 178. 189.
Thermosloup, u, sl T. ke zkoumáni
ůčinkn ultračervenýcb jakož i viditelných
paprsků různýcb zdrojů světelných. Sr.
Vstnk. XIV. 258.
Thermostat, u, m. Vz Ott XIX. 992^.,
Vot. 68., 234.
Thermovariator, u, m. = přístroj k inba-
Těžený=pí«totw»ý,wcWZaiií,cultus. Najde laci. Us. ^ «. ,. ^ . ^ ^
krásné sady a dobře těžené pole. Milí. 97. Thesaurlsacc, e, f. Přechodná doba t-ce.
Vz Tržiti 1.
Těžeti = aiiti, — éim. Aby jimi tiežel.
Chě. S. n. 203b. (I. 17».).
Těži (tiežf) = t^K St Ř. 124».
Těžiti komu = protpivaH. Svému pánu
málo těžii. Baw. E. v. 1693.
Těžko. Dnes už těžkém přijdou. HoS. Pol.
I. 133.
Těžkodechosť, i, f. -^ duSnoif, dyspnoě,
Scbweratbmigkeit. Ktt.
TěžkokoTý. T. střela. Msn. Od. 324.
Těžkém, vz Těžko.
Těžkomyslnosť, i, f. = trudnomyslnost.
Obdobi t-8ti, stadium melancbolicum. Etf.
Těžkooděnecký vojín. Mttll. 172.
Těžkoporodný. T. žena. Msn. II. 354.
Těžkorobotný soumar. Hsd. Od. 68., 312.
Těžko§f, i, f. = nepHjemnošf a p. Ufiel
žibentci, že okradený mu nestál na t Světz.
1888. 723.
Těžkozbrojný. T. přilba. Msn. II. 297.
Těžkozmný. Plod t-ných hroznů. Šnajd.
Int I. 95.
Těžký = ieUzo. V zloděj, mluvě. Čes. 1.
XV. 48. ~ T. lak. Slepice těžká jako bahno.
Ml. Bolesl. XIII. 176. — T. To je věc na
centnéře těžká. Zvon III. 227.
Těžně = snažně. I to vás t prosím. Eoll.
v Pal. Záp. II. 100.
Těžni parní stroj. Ott XIX. 261. Sr.
Těžný.
Thalli-um, a, n., v luěbě. Vz Vstnk. XI.
522., XIII. 424 , XiV. 398.
Thalnatý bydroxyd. Vot 252.
Tham K. Ign, Sr. Lit. I. 937., Bílý Obr.
140. — T. Vád. Sr. Lít I. 253., 907., Mtc.
1903. 172., Bílý Obr. 135.
Nár. list 19ud. 114. 17.
Tbioamid, n, m., v luěbě. Vz Vstnk. XII.
54.
Thiobenzofenon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XII. 54.
Thioformaldehyd, u, m., v luěbě. Vz
Vs^nk. XI. 6.
Thiol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XH. 48
Thiomočovina, y, f. Vz Vstnk. XI. 11.
Thiopyrin, u, m., v luěbě. Vz Vstnk.
XII. 59.
Thiopyrohroznový. T. kyselina. Vf
Vutnk. XII. 50.
Thiosemikarbazid, u, m., v luěbě. Vz
Vstnk. Xn. 54.
Tliioserin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XH
50.
Thioxanthin. u, m., v luěbě. Vz Vstnk.
XII. 56.
Thomayer Dr. Sr. Zvon IIL 363.
Thon Kar., spis.
Thori-um, a, n., v luěbě. Vz Vstnk. XI.
529., XlIL 429., XIV. 411., Phld. XXIV.
366- Z něho dělají se punčošky, potřebné
k Anerovn osvětlení.
Tharingit, u, m., nerost. Vz Vatak. XL
835.
Thurn- Taxis kníie Rud. Dr., spis,
25./11. 1833.-1W04. Sr. Zvon IV. 140.
Tcháti - pcháti, cpáti. Čts. mus. V. 97.
Tchořovati, vz Tchořiti.
Tchyně. Písně o tchyních. Vz Brt. P. d.
483. nn.
Tibefáček, čku, m. =: druh žmskéko idtku,
Litom. 68. Sr. II. Přisp. 341.
Tibetka, y, f. = druh zsnéké ia% na
hlavu. Slez Vyhl. U. 189.
Tict = téei. Us.
Tydlikanie — Titanobijce.
443
Tydlikanle, n. T. husier (housli). Slov.
Sr. nás). Tydlikat Phfd. XXIII. 742.
TydlikaT, tydlikovat =: špatni na hotuU
hráti. Sl(iv. Phrd. XXIV. 546.
Tieflrank Kar. Sr. Flš. Pisu. 705., Alm.
IX. 116.-122.
Tieh, vz Tib.
Tiehlin, u, m , alleotorins (inter lapides),
Bozk. P. 97., alekteronis. Rozk. R. 56.
Tielnénka, y, f., oecipa. Rozk. P. 124
(de meuibris).
Tleme, tz TémS.
Tlen, a, m. = stín.
Tiepal, vz Tepal.
Tiepati. Eto tiepá drva. Bib. o1. Ezecb.
Xiepiti, respicere. — kam. Oči jeho ty-
pita na chudého. Pat. Jer. 16. 80.
Tiesař = ciaař.
Xiesknůt sě. Ůzkú branú vníti se ties-
knete. Ote. A. (Výb. I. 1169. 17.).
Tiesň = tiseii.
Tieti = UH.
Tieže == tize.
Tiežný. Sedm klisen t-ných. 1512. Arch.
XIX. 93.
Tigra, y, f. = kráva skvrnitá. Rgl.
Ti^OTÍtý plž, Stan. II. 207., holub. Bgl.
Tihel, hla, m. = Uhle, e, f. Kbrl. Džl. 15.
Tlhluyý = eiMovS. T. podlaha. Mtc.
1902. 2.
Tíhový. Vodnatelnosf vaku t-ho boube-
lovitá, Cystenhygrom; zánět blány tihové,
synovitis (hnisavý, snppnrativa, kruposni,
cronposa, prudký, acuta). Ett.
Tich, a, o, vz Tichý.
Tiehava, y, f. z= tiehd zdtočina. Veselí.
List. fil. 1902. 252.
Tichavý = tiehf. Byl rád, že je tak t-vá.
Val. Nár. sbor. VIII. 84.
Ticho. Bylo tam t., jako bývá o kázání
v kostele. Tbz. V. 6. 289.
Tiehohéhy = »třevice. Slez. Vlasf. I. 231.
Tiehoproadný.* T. řeéisté. Škod. II.* 143.
Tichoslápek chodí jako kozí duch. MI.
Bolesl. Čen. 1. XIII. 176.
Tichodlápsky jiti (tiSe). Nár. list. 1903.
187. 1.
Tichošlapský- T. chflze. Zvon III. 484.
Tichý. Previedol ho ces tithů vodu (oklamal
ho šikovné). Mus. slov. VIII. 27. — T. Boh.,
spis. — T. Am. M., spis. Zvon III. 727.
Tiká, y, f., arreet V zlod. ml. Čes. 1.
XV. 48.
TikOTSký, tanec. Vz Brt P. n. 847.
Tilce, e, n. T. klenbové (v mozku), corpus
fornicis. KtÝ.
Tile (vyslov : týle) = ide. Vých. Č. Mus.
1861. é. 338.
Tille VdcL Dr., spis., nar. 1866. Sr. FIS.
Pism. 726.
Tilšer Fr., prof. Vz Zl. Pr. XXO. 418.
8 podobz., Nár. list. 1905. 159. 2. a jiné
listy z táž doby.
Ťingaéni mohutnosf = pronikající. Zach.
Test. 150.
Tingovati, z lat. tingere, namáčeti, bar-
viti. Grm XXI. Oheň pálí, proniká a tin-
goje. Zach. Test. 5.
Tinktura = elixír, kámen filosofský. Zach.
Tefit 151.
Tiňťák, u, m. == tuHn, DSk. Em. 29.
Tintérkář (Simon Lomn.). Čes. 1. XII.
205. Sr. Tintérka.
Tipan, a, m. = krocan, V zloděj, mluvě.
Tipec v. strě. pipec. Vz Huj. Progr. 13.
Tipka, y, f. = elejnce. V dětské řeči ve
Slez Ces 1. XI 342.
Tiplik, a, m. = komár. Horaid. List. fil.
1902. 252. Sr. Piplík.
Tis, u, m., taxis, rostl. Bhm. hex. 227., .
Rozk. P. 593., R. 70., Mam. A. 86^.
Tiseň, sně, f. T. na prsou, oppressio, de-
pressio, dysthymia, angina, incnbus pectoris,
Brustbeklemmuog. Ktt.
Tiseher Fr., spis.
Tisiceharevný koberec. J. Jehlička, Kyt.
2. 47.
Tisiceleti, n., vz násl. Tisíciletí.
Tisicileti, n. Chybnou analogií dle pěti-
letí (pét, i) desítiletí (deset, i) ul tisíceleti
(tisíc. e). Má
Tisiejazyký. T. přirozenost. Lit II. 281.
Tisicoraký. T. krása. Vz^y. I 70.
TisicoTerŽový román. Jeř. Rom. básn
352.
Tisicniikrát =: tisíckrát. T. tebe pozdra-
vujem. DSk. Km. 51.
Tisiúe =:: H$ic. Řf. PoČ. 19. Mus. 1848.
Sr. Tiiic.
Tisk, u, m. = tit obecný, rostl. Na Klatov-
sku Čes. 1. XI 290. — T. = Ad* arzavý
atd. Dle Jg. v Mus. 1843. 407. lépe: tiská.
Vz Tiská.
Tiskaci stroj válcový. Ott. XX. 332.
Tiskárna bavlnářská. Nár. list. 1903. 312.
21. T. stará (obraz). Vz Dolen. Pr. 378.
Tiskátko, a, n. =: razitko. Nár. list. 1905.
«. 117.
Tisknouti eo kam éim. Aby tiskl lodi
před se; Aby mocí světskou i duchovní
tiskli svorně na sprostnost p. JeiíSe. Cbč.
S. TI. 245b. I. 47b.
Tiskovrntlik (!), u, m., Petschierschraub-
stock. Pohl.
Tisnonti vťiz = tlaíiti. Slez Vlasf. I. 80.
Tisodunajský. T. nižina. Dvoř. Mor. 24.
Tisová, é, f. = vrch u Domažl. Čes. 1.
XII. 384.
Tisovitý kfiň Rgl.
TisoYský T. E., spis.
Tistlik í!), u, m. = peéet. Pohl.
Tisúc = tisie. Z. witt. 90. 7., Alx. V.
377.. Milí. 104. Sr. Tisiůc.
TisŮTka, y, m., vrch. HoS. Pol. I. 118.
Tiščenie, n., pressura. Ev. ol. Job. 16. 21.
Tidčenka, y, f. = modrá sukně s bílými
pruhy n. tečkami n. drobnými bílými kvítky.
Mtc. 1902. 111.
Tididlo, a, n. = lék utííujid, lenitivum,
demulcens, emolliens, sedati vum, temperans
remedium, beruhigendes Mittel. Ktt.
Tiško = ítíe. Slov. Sb. si. VIII. 108.
Tištěti se, vz TiSčeti v VII. 907.
Titan, u, IP., v lučbě. Vz Vstnk. XIII .
426.. XIV. 406.
Titanobijce, e, m. Msn. Hym. 93.
444
Títéra — Tlnitíe.
Titéra, y, m. Londavoi a titěrové nejton
k ničemu. Stan. I. 134.
Titérky = Hankoyy písně vychásejiei
v ozdobných titérnýcb knížečkách. Lil I.
686.
Tithon, n, m. Stramberský t. (nerost).
Vz Vstok. XIII. 277. nn.
Titl, Uy m., apex. Rozk. P. 2217. — T.
Ign , spis.
Titlati. Pafko (dítě) sa titlal okolo ma-
terí (obskakoval a p.). Slov. Phld. XXIII.
.630.
Titp, n, m, v Inčbé. Vz Vot 236.
Titraee, e, f., v lučbě. Vz Vot 210.
Tiiiček, Čka, m. = iiiek. Slez. Vlast I.
66. Sr. ližik.
Tižka, y, f. =: liíe. Us. Rgl.
Tižnice, e, f. T. klenby. Vz Klenbo-
vnice.
Tkáé Ign., prof. a spis., nar. 1839. Vz
Vyhl. I. 62.
Tkadliee, e, f. Ž. glos. Cant Ezech. ▼. 12.,
Z. wítt
TkadlÍTStvo, a, n., texatoria (ars), Rozk.
R. 86., textoría. Rozk. P. 1644.
Tkadlský. T. řemeslo. 1693. Mtc. 1903.
316. Sr. TKalský.
Tkaleový. T. kazajka proti maužestroTé.
Ces. I. XII. 280.
Tkaléiti = dilati práci tkadlee. Čes. l.XII.
443.
Tkalský. T. řemeslo. 1569. Mtc. 1903.
316. Sr. Tkadlský.
Tkáň, ě, f. Hnisavý zánět tkáně kol-
prflduákové, peribronchitfs purulenta. Ktt
Tkaněslovný, histologisch. Ktt.
Tkánka, y, f. ^ íkaniee. Já hnětu tkánky
králové i její ilojiře. Baw. E. v. 1740.
Tklivobolný zpěv. Msd. II. 458.
Tklivojemný. T. rokotání strun. Msn.
Hym. 32.
Tkvésti, tkvn. Ev. vid.
Tkys, n, m., scnrrio. Rozk. P. 1064.
Tlačiti se Jak. Tiačf se jako slepý kůň
k voji. Us. Ces. 1. XI. 270. — koho kdy.
Co nás tlačí t tomto čase, to pán Bob na-
praví zase. 8b. si. VIII. 88. — eo: právo =
tÍ9kem vydávati, Frant. 3. 9.
Tlach, u, m. Aby pro tlachy nebyl brán
za vlasy. Světz. 1887. 649.
Tlachal, a, m., vz Dřapal, Dřepetil, Unbo-
mel, Knňhal, Prázdnopěvec.
Tlachalka, vz Kleperenda.
. Tlaciiořečný (!) = tUzehal, Pdhl.
Tlakoměr krevní cév, Haemodynamo-
meter. Ktt
Tlakoteplomér, u, m. Rgl.
Tlakový. T. nožka (tyč v Šicím stroji).
Ott XXIV. 602.
Tlama tlamatá (nadávka). Zvon III. 626.
Vlčí t, nranoscbisis bilateralis, cheilognatho-
palatoschisis. Ktt.
Tlamák, a, m. T. bahní » coelogenys paca,
vz Ott. XIX 36.
Tlamati = Oachati, ioaniíi. Rokyc Post.
70b.
Tlamatý Šimflnek = ivaniL Jrsk. XXVIL
391. — Zvon ni. 627. Sr. Tlamati.
^ Tlampaéka, y, f. = huba. Zavři t-čku!
Čes. 1. XI. 464.
Tlamp^jsna, y, f. = huba, T. pomlon-
vačná. DSk. Km. 16. Sr. Tlampačka, Tlam-
pati, Tlsmati.
Tlampáni, n. = tlacháni, zvanii^i. Fel.
6., 56.
Tlamsa, y, f. = tlama. Dšk. Km. 46. Sr
Tlamsna.
Tlamsna, y, f. = tlama. Dik. Km. 14. Sr.
Tlamsa.
TlapkoTý. T. sekyra, Flacbbeil. Slov. Sb.
si. Vlil. 19.
Tlápota, y, f. = iUpij. Hasí t Rais. Lep.
617.. Koř. 6.
Tlatiti, calcare, treten. XV. stol. Zabr. 25.
Tléo = hlupák. Slov. Pbld. XXIV. 545.
Tlelý, infirmns. Mam. A. 26b.
Tlepanka, y, f. = koUU. Dik. Em. 33.
Tleskavá, é, f., tanec v Pelhřimovsku.
Vz Čes. 1. XIV. 296.
Tlouci se kudy. Ty brambory se tlnčoo
po dědinách (sázejí se tu a tam). Hoi. Pol.
II. 38.
Tlúci = tlouci. Milí. 108.
Tlué, e, f. = poif. Čes. 1. XIII. 89.
Tluček, čku, m. Žije jako t (punček)
v masic. Slez. Vlast I. 238.
Tluk, n, m. = tlouk, eontns. Vel. 119..
Rozk. P. 2497.
Tlukad, e, m., pulsans. Ev. olom. 210.
108.
Tlukadlo, a, n. Dveřní t Vz Dolen. Pr.
178. (vyobrazené).
Tlukák, Q, m. = tluk na brambory pro
dobffUk. Již, Čech. List. fil. 1902. 252.
Tlukotáni, n. = tlukot. T. srdce. Tbz. V.
I. 113.
Tlumič, e, m. = kdo néeo Uumi. Nár. list
1885. č. 107.
Tlumik, u, m. = hranice dřiví. Slez. Vyhl.
II. 47.
Tlust, a» o, vz Tlustý.
Tlustoděloiíný. T. rostliny, saroolobeae.
Vz Ott. XXn. 636.
Tlnstokožei, pachydermata = mnohoko-
pytníci s tlustou kozí. Ott XIX. ^9.
Tlustosvazkový. T. dílo (german.). List
fil. 1902. 171.
Tlustý. I to nejtlustií (dřevo) přeboří.
Val. Čes. 1. XU. 43. - Jak. T. jako jeaovec
na jaře. Zbirov. Čes. 1. XL 270. Lži tlusté
jako polena z kláiterského pivováru. Zvon
III. 93. T. jako cvalík, j. Tarek; UuMtá j^ko
basa, machna, jako střízlík (hubená), jako
za groi kudla (hubená). Rgl. Je jako balík,
jako ipalík, jako jarmara, jako stelný. Čea.
XIII. 176. O tlnstém říkají: Dáme mu vo-
brnče, aby neprask; vyhoříme dvéře, aby
proiel. Čes. 1. Xni. 177. — z čeho. Tělo
tlusté z chleba mého. Baw. E. v. 1889. —
T. ífortek = tugnj. Slez. Vlast I. 155.
Tlušč, e, f., crassitado. Pror. Jer. 52. 21.
Tiúsče, e, f., latitudo. Jest tlůiči na piď
(ín longítndinem). Milí. 108. Lid valil se
v zástupních tlůiči ch. Um. roudn. 10o5
Tlndťák, a, m. = tlustý člověk. Zvon IV.
202. 208
Tludtlé, n , vastitas. Bib. ol. 2. Par. 4. 5.
l^ma — Tomiál.
446
Tma. Byla t., že by mohl poličkovati.
Tbz. V. 1. 147. Venkn je tm!i, hůlku do ní
možno postavit. Litom. 74.
Tmáni, n. = temnota. Pont tmáni ; t. hájů.
Zr. Kri8t. 123., 182. Sr. Tmáň v IV. 107.
Tmář, e, m. Osv. 1896. 870.
Tmavá, é, f. = noe, V zloděj, mlavě.
Tmaviéký. T. noc (velmi tmavá). DSk.
Km. 10.
TmavO) a, n. Světlo tmavém proniklo.
Rais. Lep. 271.
Tmavobarrý, tmavúbaremj. Knbl. 116.,
Škd. Od. 143. T. vlna. Msn. Od. 34.
TmaToblankytný. T. moře. Zr. Strat.
100.
TmaToéemý. T. noc, Mem. II. 179., ka-
deře. Kká. Síon. II. 99.
Tmavohorý. T. Tatry. Mark.
Tmavokadeřavý hoch. JrBk. XIV. 244.
Tmavokůra, y, f. T. dnbn. Msn. Od. 205
Tmavolesklý. T. oko, Kká. Sión n. 105.,
peraf. Tbz. III. 1. 318.
Tmavolistý. T. maceška. Rais. Lid. 52.
TmavopHdý koráb. Škd. Od. 144.
Tmavorouehý anděl. Zr. Nov." 206. -
HsD. H^^m. 53.
TmaVosiný. T. roucho. Zub. Még. 28.
Tmavošedý. T. mračna. Jrsk. XIV. 143.
Tmavotřpytný. T. ostružiny. Kká. Sión
I 29.
Tmavý = sklep. V zloděj, mluvě. Čes.
1. XI. 142. — Drži tmavou hodinku (šedi po
tmě). Pittn.
TmeL Tmely = fermeže miiené s pev-
nými hmotami. Otr. XVIII. 720. Kožený t.
' kovářský. Vz Ott. XIX. 1011. T. = klih tru-
hlářský, t. kamenný, t na Železo, sklenář-
ský, ku spojováni kamene s dřevem. Vz
KP. XI. *276. T. na dřevo, na podlahy. Vz
KP XI 30
Tmikať = za$ldniti. Slov. Phfd. XXIV.
545.
Tmin, u, m. = kmín. Slov. Sb. si. VII. 5.
Tobě je dobře, tanee. Vz Brt. P. n. 943.
Toboliee, e, f., vz Tobola.
Tobolka rostlin, capsnla. Vz Ott. XIX.
934. — T. Zden. Dr., spis. Sr. Zvon. IV.
648.
Tobnše, e, f. = kohk k haieni ohni. Bělohr.
Šb. D. 29.
Toě, e, f. =: litá buchta ze syrových bram-
borů práskem mouky zasypaných, flrai. 16.
Točen, vz Rejkan.
Toéená, 6, f. == valai. tanec. Čes I. XI.
274.
Točeni, n. Hra na točení. Slez. Vz Vyhl-
IL^247.
Točenice, e, f. := toéenf mouiinik, V. Mýto.
MS.
Točeničář, e, m. = kdo má toéenicit, kolo-
toč. Val. Čes. 1. XI. 178.
Točidlo, a, n., nadávka Ženským (které
.se pořád otáčejí a málo pracují). Slez. Vyhl.
II. 336.
Točiti se Jak kde. Točili se v kole (při
muzice), jako když se mlýnská kola nej-
prudčeji rozeženou. Tbz. V. 6. 199. Točí se
jako iiika na másle (když se smaží), jako
přiSitá čamrda (Spatně). Čes. 1. XI. 269.
Točí se okolo toho, jako kočka okolo hor-
kých krup. Hlk. Točí se jako vůl na ledě.
Vlast I. 236. — Až se z toho hlava točila.
Tbz. V. 6. 370.
Točivý člunek v iicím stroji. Ott. XXIV.
600.
Točlivý. Had je hovado t-vé; Dáváme
ti hada t-vého = rozum písma faleiný. Uč.
spol. 1903. n. 19.
Točna vrat. KP. IX. 319.
Tojeét, vz Tojefit ve IV. 112., VII. 912. -
Vlast I. 202.
Tojů, vz Toji.
Tok, u, m. = řeltfto; vlastně ta částka,
skrze niž obilí teie (propadává), druhou část,
na níž je t. upevněn, jmenují lúb, Hanka. Vz
List. fil. 1901. 478., Čes. 1. XII. 433. — T. =z
pouzdro, Zapravil si obraz do nového toku.
Slov. Czam. Slov. 129.
Tokňa, ě, f. = čásf vozu na koncích os,
aby kola nespadala. Mus slov. IV. 13.
Tolary n: tanec na Hlinecku. Vz Čes. 1.
XII. 175.
TolhaJ, e, m. = darmoirout. Slov. Phfd.
XXIV. 545., 818.
Toliee setebná, dětelová,- písečná. Rostl.
Vz Ott XIX. 709.
Tolije, e, f, StudentenrOschen. Vz Ott
XIX. 248.
Tolik, v podřečí polnickém. Vz HoS.
Pol. I. 87.
Tolikosf, i, f , tantitas. Rozk. P. 1400.
Tolikýi zz právě tak veliký. Leč by tolikáž
rota šibaluov byla. Cbč. S. II. 262b.
Toliš (toliž). Vz Mus. fil. 1904. 449.
Tolita. Vz Opolín, Sasanka, VlaStovičník.
Tolkéž := tolikfá. A odpočínúc zvali ho
t (znovu). 1589. Šb. Pam. 1861. 142., NB.
č. 102.
Tolman Bohům. E, knihkupec, 1842. až
1903. Vz Zl. Pr. XXI. 132. s podobiznou.
Toma, vz TomáS.
Tomala Gustav (Oravin), slov. spis. Vz
Čas. mus. V. 41.
Toman. Popěvek: Toman, Toman sčeruum
hradům, odřel koňa za zahradum ; Tománek
nerad lamanek. Slez. Vyh. 1. II. 259. — T.
B, Sr. Lit. I. 937. — T. Fr,, spis. — T.
Kar., básn.
Tom᧠sv. Pověrv k němu se táhnoucí
vz v Mus. slov. vín. 30. Toma, poseď
doma. čas. mus. IV. 63.
Tomek V. V., f 12/6. 1905. Sr. Lit I.
27., 695 , Zvon IH. 532. Mus. 1905. 481., 525.
nn., Dolen. Pr. 340., 416., 457., 606., 607.,
Zl. Pr. XXII. 417.. Máj. lU. 633. s podob.,
denní listy po 12. Červnu 1905. Paměti
z mého života. W. W. Tomek. I. díl. 1904 ,
díl n. 1905. — T. Ferd.', T. V. F., básn.
Tomášek Eazim., kněz, básn. a spis.,
1817.— 1876. Vz Vyhl. L 41.. Slám. Put. 474.
Tomiček Kar, Dr., spis. 11./2. 1814. ař
16./4. 1903. Vz Zvon III. 436., V. 244 nn.,
Lit IL 877. — T. Ant,, spis., pošt officiál. —
T. Jan. Sr. Tk. Pam. I. 497.
Toms, Tom§ = Tomáš. Rgl.
Tomsa Fr. Sr. Čes. 1. XII. 66., Lit I.
937., Čad. 119 , 124.
Tomšál, a, m. = TomáS, Dšk. Km. 13
446
Ton — Trao.
D. Intensita tona, Strh. Akast 118.;
to Harmonické, spodoí, svrehniy ib. 801.,
30 komorní. Ib. 459. Vznik tonn. Vz Vstnk .
Xin., 299., XIV. 231.
Tonek, nka, m. Popěvek ; Tonek — zvonek
je černý jak kominek. Slez. Vyhl. II. 259.
Tonič, e, m. = Tonlěek. Dik. Km. 49.
Tónina, y, f. Sr. Strh. Akast. 187., Nejed.
357. T. hypofrygická, hypoionická, hypo-
lydická, hypomixolydická, ionická. Nejed.
349.. 350.
Tonometr, a, m. Sr. Strh. Aknst. 387.
Tonoušek, ika, m. =: Anton; Antonie.
Dik. Km. 39.
TonoTOSt, i, f. Smysl pro jemnou t. i barev
velmi živých. Nár. list. 1903. 305. 13.
Tónový. T. melodie barev. Nár. list. 1903.
250. 17.
Tonsurka, y, f. = éepiSka na tomuru
JeniiMkou, Bgl.
Topaz, u, m. Mnoho t-zů. Milí. 108. Vz
Topas.
TopazitoYý postavec. Baw. Ar. v 2774.
Topazins, drahý kámen. Kom. Did. 2.
Sr. l'opaz.
Topeni, n. T. kamnové, kostelní, kuchyň
ské, pecní. Vs EP. IX. 315. nn. Vytápění
parních kotlfl. Ib. X. 378. nn.
Topinka, y, f. Už běží s t-kum (s kle-
vety). Hauer 15. — Sr. Topioy. — T. =
tenké prkno k hednini »(ropů, Hřeeh, Vz KP.
IX. 265.
Topinka, y, f. Je jako t (tichá, mírná).
Hav Chamr. 147.
Topinky, pl., f. = karty. V zlod. mluvě.
Čes. I. XV. 48.
Topiny, topinky, pí., f. = karty. T. válet =
hráti v karty. V zloděj, mlu^ě. Ces. 1. XI.
142.
Topiti komu co čim. T-la mu ierednou
horkou lázeň tvrdými slovy a skutky. Zvon
IV. 57.
Íopivovl'. T. dříví. U6. spol. 1905. XV. 11.
opka, y, f. =: xena dobračka. Rais. Sir.
210.
Topl*a = taplina, syn. pláň. Slov. PhTd.
XXIV. 484.
Topol. Vz Ott. XX. 240., Phrd. XXIV.
425.
Topolče, e, n., zdrohn. topol. Msn. Od.
10>.
TopořiTý. T. tělisko, corpus cavemosum.
Ktt.
Tořiee, e, f., vz Tařice rostl.
Torka, y, f. = trnka. Slez. Vyhl. 11
276.
Tormentill, u, m. = lék. 1741. Schulz
260.
Tořn = iMn. Kbrl. Džl. 5. Sr. Tořín
v U. Přisp. 343.
Torna, pole u Pacova. Čes. I. XIV. 440.
Torpédo, torpédová střela, pekelný stroj,
vypaluje se z výscřelných otvorů stlačeným
vzduchem nebo ocelovými vzpruhami. Je
dlouhé 4—7 metrů, iiroké 35— 50 em. Jest
ocelové a nvnitř je ezplosivní látka. Vz Zl.
Pr. XXI. 250. T. bezdozorné, střelové, ra-
ketní, plující, automobilní či rybní. List. fil.
1904. 147. 10.
Torpedobor, u, m. = loď. Nár. liat. 1904.
22. 5. Vz násl.
Torpedoborce, e, m. = loď ničící torpé-
dové lodi, které metají torpéda. Vz ZL Pr.
XXI. 250.
Torpédový Člun, na němž vozi torpéda.
Vz Zl. Pr. XXI. 250
Todkanec, nce, m., nějaké monČné jidlo.
Čas. mus. V. 100.
Toi^neť, Aby si netoinel za dievkú. Slov.
Sb. 8l. VII. 125.
Totčiž, vz Točíž.
Toten = líČko mateří, sangnisorba, Wieaen-
knopf, rostl. Vz Ott XXII. 602.
Toufaroyý. T. nádobí =A2m^A^. Li tom. 62.
Touha po domově, melancholia noataJ^ica.
Ktr.
Touéhuti z= tuíiti. Hyna. Vz Čad. 115.
Toulec, Ice, m. = čÓMť lodi. Uvázali ho
k toulci a k stěžni přivázali lána. Škd. Od.
193. — T. Meká^. Sr. Toul, Klnbik, Talejka.
Kloubec, Tulaj.
Tourquinol, u, m. = umělé pižmo vy-
rábéoé v Lipsku. Ott XDC 823b.
Toužebná, vz Tužebně atd.
Toažimský Jos. Jm spis., 7./3. 1848. až
22./7. 1903.
Touživý list Lit n. 444.
Tovar, u, m. Aký t, taká cena. Rizn.
167. Tovar neplatí, ale čas. Mus. slov. VIII. 27.
Tovařiška = tovařii, socins. T-ko, povét
mi to (praví osel ke koni). Baw. £. v. 2145.
(2162.).
Tovařišský = pféteUki. Baw. Ar. v.
4269.
Tovaři§stvi, n., vz Tovaříství.
Továrnický, po továmieku. Nár. liat 1898.
č. 135.
Tovarový, vz Tovar. Nár. list 1904. 17. 17.
Tovaryšiti komu ve válee. Jrsk. XVII.
342.
Tovčz = tocli. Ale ktož nemá, t. anažen-
ství, i to, což má, t sličnost . . . Mat Šf.
72. Sr. To viei, List fil. VII. 294., Baw.
Ap. 208a.
To vie§ = tot&. Prodal, což miel, to vieš
své hřiechy. Mat 228. 2. V strč. často. Sr.
List fil. VIL 294., To věz.
Towieě v I. Přisp. 431. oprav v: To
vieš.
Toxin, Q, m. =: stláUni jed, který vy-
tvořují bakterie do těia vniklé a který
zpAsobuje nemoci. Vz Ott. XXII. 882*.
Toxikologie, z řec. xó xt^ixóv =: jed.
Vz 8trh. Mech. 650.
Tož = tot, tedy, potom. Až jej okydnů
pohaněním, tož tepruv uzří své srdce. Cbč.
S. II. 239». T. = potom. Král lev málo po-
seděv a mlče, tož pak vece. N. Rada 6^
Až se splní, tož p^č jide. Jež. Dět. R
(Baw. Er. 2135.). Tož také v již. Cech.
Nár. sbor. VIII. 20. — T- = ťoíťž. Panny
viem se žádají líbiti, tož jen k télesnémn
oku. St Uč. 36b., Rostl.
Ťpáti = cpáH. Blata t kaluže fpe. Slez.
Vlast L 139.
Trac, nové slovo franc. = tréma herců
a hereček, když poprvé vystupují. Vz Nár.
list 1902. 70. 3.
Traoeni — Tratáriia.
Ul
Tfaeeni, n., colica. Rozk. R. 87., P. 1586.
Tráceti nelze tvořiti z utráceti. Jg. v Mna.
1843. 406.
Tracounový. T. Smuk pozlatitý. Světz.
1890. 459. Sr. Dracounový,
Traeiijiei inženýr. Kár. list. 1908. 159. 6.
Iradiéný biblický ton. Jeř. Rom. básn. 14.
Zvon VI. 79.
Tragač, vz Klapačka.
Trágař, e, m. = trákař, noné. Tk. M. r.
157,
Tragikomieký. Zvon VI. 126.
Tragikomika, y, f. Zvon IV. 196.
Trainer (trénr, angl.) = cvičítel koni
k aporta; cvičitel psů k honbě jelenfl; též
v terminologii cyklistské. Nár. list. 28./11.
1897. Dbnl.
TrainiBg (trényng angl.) = výcvik koní
hl. k závodům; prňpravoá cvičeni veloci-
pedistd na dráze zavodni. Dhnl. ezc.
Trajektorie pohybu = dráha, kterou
opisuje hmotný bod při svém pohybu
v prostoru. Vz Strh. Mech. 114.
Trakař. Části t-ře: kolečko, nosidla,
sténky, žebřinka, klaničky (Sibenička) a
ODečfky. Litom. 64.
TrakaHště, ě, n. = část trakaře. Rgl.
Trakéř, e, m. zz írdgař, noňS. Tk. M. r.
157.
Trakomlee, e, f. = lAžko spojené tra-
kami Stráž. n. Než. List. fíl. 1902. 252.
Trakt, u, m., tractůs. Žalmový t. £v.
olom. 49. 96.
Traktovati co kde: ve škole {ueiti).
Kom Did. 165.
Traláž, treláž, e f. :=z tyč u plotu,
Litom. 54.
Tralda tlamatá (nadávka). Zvon III. 527.
Trám stavebnf. Vz EP. IX. 264. nn.
Trámcovitý lis na tašky (střeSni). KP.
IX 168
Trámcový lis cihlářský. EP. IX. 174.
Třána, y, f., rostl. Rostl. drk. 188*.
Trailk, u, m. Drábský t, rostl. Vz StraČka
zde.
Třanovský Jiří. Sr. Vyhl. I. 81.
Transeendentálni předmět, upotřebení,
zdáni, logika, dialektika, idea. UČ. spol.
1902. IX 12., 14., 15 , 18. Sr. Transcendentni.
Transcendentálnosf, i, f. Nár. list. 1904.
164. 18.
Transgressiv. Umřel jest zůstaviv ženu
břichatou ; Vrátiv se nalezl. Ear. 12., 13. —
Mistrovství dokončíš uveda materii kamene
v dokonalé rozpuštěni. Zach. Test 47. A tak
tam všude. Otec náš pobera ty peníze
utratí je; Přiima kalich postaví jej na
oltáři. Ear. 68., 84. — Nade mnú zvítěze
panig. Kar. 114. Skongeluj tu materii odděle
vodu skrze alembik. Za^h. Test. 73. A tak
tam všude. — Aby přijeda kostel posvětil.
Kar. 115. — Nepravidelný, Pokadíce ho
vzdvihne jej arcibiskup; To uČiníce arci-
biskup die tuto modlitbu. Ear. 73., 98. Také
jest ještě jiná hráze jdouce z města na
levo; Když Turků na zeď lezouce přibý
válo ; A ten sem hrad plovouce také vidial
dobře podál; Plovouce byly nám po levé
ruce hory; A všedše tam málo několik
kročejů na pravou ruku je kaplička; Dále
jdouce jest opět jiná skála na cestě; A tu
vejda do té jeskyně na levé ruce jest
místo to, kdež . . . Lbk. 41., 44., 46., 61.,
62. Jinde má také správné t. Mniechu, by
byli naprostřed ráje, takú žádost v srdci
maje. Baw. J. v. 1801. — T. ve spisovné
řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 369. nn.
Chyby vz ib. 370.-871. T. v Hrg, Vz Pel.
251.
Transitni doprava. Nár. list. 1905. 29. 4.
Tran9mis§ni parní stroj, pumpa. Ott.
XIX. 262., XX. 985.
Transparence, e, f. = průsvitnosť. Dhnl.
exc.
Transparentně svítivá barva. Nár. list.
1903. 305. 13.
Transparentní přibarveni athmosphaery.
Nár. list. 1904. 147. 13.
Trantejliti = vrdvorati. Volyně. Ces. 1.
XIII. 125.
Třápati = ietřUi, achralíovati (do zásoby).
Šumava. Rgl.
Třapatý. T. pracka (psi). Mršf. Obrz.
108.
Trápeni rozum dává. Arch. XX. 139.
1 Trápenlivý. T. starosť (traplivá). Slov.
i Sbor. ées. 170.
Trápici nástroje ::= tmpidla^ mueidla, Sb.
\ V. Mýto 1845. 47.
TrapihlAT, a, m. DŠk. Em. 51.
, Trapl Matěj, gymn. řed., vládni rada.
' 1836.-9./12. 1904. Vz Nár. list. 1904. 342. 3.
Trapnoialostný. T. hoře. Msn. Od. 124.
Trapulky do bulky, hra = šest a dvacet.
Čes. 1. XIII. 197.
Třasáťek, čku, m., rostl. Vz Orliček zde,
Třasák, u, m., tanee. Vz Brt. P. n. 843.
Třásemný kaftao, xe^fiLÓěig xizmv. Msd.
Od. 289.
Třaskný. T. polínko (suché, a proto
dobře bořicí). %áy%ava Hla, Msn. Od. 277.
Třaslavě mluviti. Rais. Lid. 81.
Třasiavka, y, f. = malá dělaná po-
zlacená perlička n. plátek pozlátkový,
a v něm hebounký třaslavý drátek. Eld.
11. 325. Je už jako t. (stará a umožená).
Rais. Lop. 349.
Třásněnka, y, f., hmyz škodlivý. Ott.
XIX. 686.
Třásniti = cupati^ zupfen. Hlavn. 28.
Třásno, a, n., vz Třáseň, v pl. obyč.
třásna, pl. n. = třepeni, Kbrl. Džl. 15.
Třásti se jak. Ruce třásly se mu jako
papír na větru. Zvon m. 600. T. se jako
stéblo, když jím vítr zakláti. Tbz. V. 1.
425. Třásl se jako kapka na listě. Hlk. VI.
162.
Třastttý, tremendns. V ten t. den. Pat.
Jer. 55. 28.
Třašák (strašák) = házlwee, Hoš. Pol.
I. 116.
Trať, i, f. Spravování mostúv a tratí.
Arch. XX. 17.
Tratařiště, ě, n. zz držadlo u tratara.
DSk. Km. 39.
Tratárna, y. f. =: zlá huba. Ta má t>nu.
Elat. Čes. 1. XI. 368.
UŘ
Ťratídlen — Třes.
Tratidlen, u, m. := dračí len, plevel,
podobný lnu ; povstal prý z dračích drápů,
jež Čarodějnice do lna našila. Kdť. Lid. 15.
Tratiten, vz Lnička zde (rostl.).
Tratina, y, f. = potok, přítok Labe.
Lnž. Kv. L 140.
Tratirad, u, m. = *dehod, 1649. Sohnlz
87.
Tratiti (se) Jak. T-li sa ani (=z jako)
raky z hrnce (tajně). Sbor. slov. Vil. 132.
Jíst mi dává, Že by pes po tom tratil
předem i zadem. Světz. I8i^5. 15., Wtr.
Min. 98.
TratiTod odvádí přebytečnou spodní
voda z lak a polí. T. otevřený (v podobě
6tmh), kamenný, troabový. KP. X. 441. no.
TratoL Tisíc barevných kol rozlilo se
ma v jeden veliký t. Nár. list. 17./2. 1898.
odp.
Tráva hořká, vz Hlaváček zde. Aká
tráva, taká seč — aký člověk, taká reč.
Sb. si. VIII. 87.
Tráveni, n. Léky sesilt^ící t., digestiva.
Ktt.
Traversa, y, f, vz Scbodnice (zde).
Travestovati co: nějakoa látka. Lit. L
377.
Trávní cesta, vz Trávný v VIL 1893.
Trávnice, e, f. = trdvnik. Tam se roz-
prostírá Široká t. Tbz. V. 5. 40.
Trávnicovitý. T. rostl., plambaginaceae.
Vz Ott. XIX. 9i8.
Trávníky, čásť Vsetína. Vek.
Trávnity = trávnatý, Liptov. Sbor. slov.
IX. 44.
Travný člověk = který dobře tráví.
Zvon IIL 724. — T., hora ve Slezska
Vyhl. Slz. 5.
TravobHlný. T. krajina. Msn. II. 33.,
Hym. 9., 21.
Trávojed, n, m. =jed. Vzal t. a pomalu
umřei. M. Bolesl. Čes. 1. XIIL 89.
Travokyprý dál. Msn. Od. 254.
Travolistý ptačinec. Ott. XXIV. 95.
Trcalka = lereiářka. Litom. 54.
Treulka, y, f. = kofalka. Slov. Pbrd.
XXIU. 747.
Trdelník, u, m. =z knedlík z hrubé
pSeničné mouky. V Podřípsku. Čes. 1. XIV.
145.
Trdliee je hancut proti ní (o mnoho-
mluvné ženské). Litom. 73.
Trěat odkud : ze fiatky = vyénivati, tritii.
Val. Ces. I. XL 133.
Trdlnik, a, m., ryba. Arch. XXL 531.
Sr. Trdelník.
Trdlovec, vce, m. := do výiky lité
cukroví po stranách s malými výčnělky
(větvemi). Prodává se na kusy sekané.
Baumkuchen.
TrdloYÍ« n. = jaternicová polévka. U Rr.
Městce. Ceč. 178. Sr. Trdlový.
Třebíč. Jméno toto bylo mase. do konce
XVI. stol. a nyní se ho užívá z pravidla
v rodě ženském Mtc. 1904. 222. O původu
jeho vz ib. 229.
Třebizský V. Benefi. Vz List íil. 1901.
447. nn., Beneš, Nár. list. 1904. 169. 2.,
Zvon IV. 547., Zl. Pr. XXL 418. — T. Vojt
dr., spis.
Třeboňský archiv. Us.
Třecí deň = tfeii. Slov. Nár. sbor. 1902. 7.
Trefa, y, f. = Čásť masa zabitého dobyt-
čete, kterého Židé jísti nesměli. Ghet. 93.
Tréhranatý. Hus £r. I. 78. Sr Tréhraaný.
Trejb, u, m.* = lladnice nUýnškd, do níž
zapadají palce brflny. Čes. 1. XL 179.
Trejzel, vz Trýzel rostl.
Třela, y, f. Pant (v stodole), který jde
přes stfelu do zatyně. Ces. 1. XIV. 289.
Treláž, e, f., vz Traláž
Třelna, y, f. = miato, kde ee tH lem. Pokr.
1886. č. 7.
Trembel, a, m. = ilovék nejapný, nespi-
iobnj. Slov. Phtd. XXIV. 813.
Třmen, třmen šedla, pouto, oblonéek ko-
vový, ve kterém sedí noha jezdcova. Ví
Střemen, Třemenice.
Třemenice, e, f. T. sedla = dlDý* řemen
visící na sedle, na jehož konci je třemen.
Vz Ott. XXIL 761.
Tremista, y, m. =z kde má tréma, eUach.
Nár. list 1902. 70. 3.
Tremolovati. Bas t-val. Rais. Sir. 37.
Třemšínský Budislav, básn.
Třen, u, m. = etřenka, T. n nože, das
Heft XV. stol. Zahr. 64.
Trenéianský. T. pýcha na járky dýeha.
Mns. sbor. Vílí. 15.
Třenko, a, n. = třenka. Hoi. Pol. L 144.
Trepák, a, m.=mluvka. Slov. Phfd. XXIV.
545.
Třepanee, nce, m. Dala ma dva t^nce
(dvakrát ho udeřila).
Třepanka, y, f , vz Hnět3mka.
Třepatí. Oba smíchem se t-li. Zvon III.
62.
Třepenistý fitít (obroubený třepením).
Msn. II. 270. Sr. Ostřapený.
Třepetáéek, Čka, m. Takovi veselí t-vé
také musí býti. Zvon VI 4L
Třepetati, tí^epotati. Hněvem t Baw. J.
v. 652.
Třepetavosť, i, f. To zavinila naie ská-
kavoBf a t. (nestálosf). Nár. lisf. 1905.
299. 1.
Třepetílek, Ika, m., vz Třepetá. DSk.
Km. 31.
Třepetiti se = tírpytěti se f Dělal ženským
pestré látky, jen se ťlj, Domaži. Čes. 1.
XI. 268.
Trepka. Slovo cizí. Vz List. fil. XXVI.
369. — T. AI, spis.
Trepnúť == tretknouti, T. dvehnL Slov.
Phrd. XXIV. 161.
Třepnouti kam éím : do něčeho kame-
nem := uhoditi. U Dubu. Ces. 1. XIIL 180.
Třepotně. Hřívy mu po plecích t. vlaji,
ílatternd. Msn II. 114., 271.
Třepotný = lesknoucí se, Una^óí. T.
cimbuří Troje. Msn. Od. 203.
Trepuša, e, f. = treperenda. Slov. Phld.
XXIV. 645.
Třepýtnonti. Dal jí pěstí, aš se svrhla
a nahoru nohama třepejtla. Wtr. exe.
,Tře8, n, m. T. končetin (pij ákfl, majieich
delírium tremens). Ott XIX. 92dh.
Třeeavý — Třicitka.
4i9
Třesayý zákal, Zitterstaar, cataracta tré-
mu lans. Ktt.
Třeseni, n. T. svalů, tremor iDQBOttlonim,
dysteria agitans; t pojidajicich opium, tre-
mor opioghagomm. Ktt
TřesÍYOy a, D. z= hu$penina. DŠk. Km. 2é.
Třesk, a, m. Třesků nidich nedbáti (pleaků,
tlachů). Tbs. V. 9. 283.
Třesket = »eakot, Mš.
Třesknouti. Když se povětří srazf, tedy
to iřeskne (ndeři brom). Luc. 62 Na str.
63.: fitřeskne. — koho kam: Tlice = tiďe-
fítí. Rokyc. Post 87b.
Třeskotá, y, f., tremor. T. je obdržela.
Z. pod. Hoys. 16. Ž. klem.: třas, witt:
třes.
Třeskotný raehot kameni, Tbz. Y. 4. 17.,
lomoz. XIII. 160.
Třeskuté fal v jeho brnění. Kká. 8ion I.
230.
Treskntky, pl., f. = plané hrúiky. Slez.
Vyhl. II. 46.
TřeslaTý. Badá t>vá zář (ohně). Jrsk.
XII. 368.
Třesné, scabra. Rozk. P. 1829.
Tresnouf éim oé. Tresla dlaňami o zá-
stěra (ahodila). Pohrd. XXIV. 42.
Trésobný (troje po sobě). Mam. V.
Třesolka, y, f = dárek dětem v den
SY. Mikuláše. Vz Čee. 1. XI. 120.
TeřsoYitý. Hlava, slabá t-tá. Brt P. n.
1148.
Trestán, a, m. = křesfan. Vz Litom. 17.
Trestanecký. T. ovzduSí. Zvon V. 82.
Trestař, e, m., trnssator. Rozk. P. 1093.
Trestati. Byli trestáni pod vinou 4 groiů.
1478. (1749). Mtc. 1906. 386.
Trestin, a, o T. kyj, baculns arundinis.
Pror. Ol. 29^1. Jsa. 36. 6. 8r. Trstinný.
Xřesntka, y, f. T. srdce, cardiotomus.
oční, nystagmus, das Augenzittem (třeseni).
Ktf.
Třesntný. T. hrůza. Msn. II. 188. Sr.
Třesutý.
TreŠčiť koho kam : do ucha » ud^Ui.
Brt. P. n. 502.
Třešeň, Sně, f., Kirschbaum. Nár. list.
1903. 163. 3. Vz TřeSně.
Třešně. Pošlete něco tíPeSeň (třešni). Čem.
Z. 306. Sr. ČereŠiia.
Tředtik J., spis.
Třeštipnlka = třeitiptOka. DSk. Km. 61.
Třeštiti kam Jak. K nebi třešti oko
bez naděje. Vrch. Z hl. 39.
TřeštiTě. Fantasie jeho t pracuje. Zvon
V. 627.
Třeštivo, a, n. = dlouhá Umíí, odštěpek
z celé délky polena. Volyně Ces. 1. XIII.
126.
Třeta, tertia (modlení v klášterních sbo-
rech třetí n. o třetí hodině). Rozk. P. 2278.
Treter, patrně z retraite. Čes. 1. XI. 321.
Třetihomi doba byla před dobou dilu-
vialní. Vz Zvon III. 660.
Třetinka, y, f., nádoba na tekutiny. Arch.
XXI. 621. Vz Třetina.
Třetiny. V T-nách, pole uPacova. Ces. I.
XIV. 441.
Kott: Dodatky k 6eiko-něm. sloToikn IQ.
Třetirodléka, y, t, žena po třetí rodící.
Ktt.
Třetočka, y, f., něj. jidlo. Slez. Vyhl. U.
203.
Treyal Emil, spis.
Třevce. Kurie t, morsns gallinae. Bostl.
T. 37. Sr. Čřevce.
TreTera Em., spis.
TřeTnik, u, m., philipendnla. Bostl. D.
72a.
Třezalka také ještě: děravec, křížek,
krevníček.
Trezvák, a, m., nadávka. Slov. Phld.
XXIV. 546.
Trgáftat sa s kým s trhatí, hUi »e. Slov.
Phfd. XXIV. 646.
Trh výroční. Vz Souk. 1903. 8. T. devi-
sovy, effektní, eskomptní., s papíry. Nár.
list. 1893. 312. 22., 291. 21. O trhu starší
doby vz Arch. XIX. 679., Souk. 1903. 8.
Trh dávati — určovati tržní cenu. Mtc. 1904.
38. T. nebo jarmark (bra dětská). Šumava.
Rgl. .
Trhaěena, y, f. = koiile. Haná. Ces. 1.
XII. 234.
Trhalo děvče, tanec, Vz Brt. p. n. 941.
Trhanee, nce, m. = potrhané, rozsekané
těsto v zapražené polívce. Slov. Mus. slov.
IV. 26. Sr. Slov. IV. 172.
Trhanina, y, f. Zachvátil mne vír všeli-
kých měkanin a trhanin. KoU. v Pal. Záp.
II. 48.
Trhaný. T. dlaskání dlaskovo. Havl. 19.
Trhaři = Křivsoudovští v Ledečsku. Čes. 1.
XI. 406.
TrhaTý. T. nátka. Nár. sbor. VIII. 139.
Trhlina, y, f. T. hrázořitní, ruptnra peři-
ně oanalís, hrmohrázová, r. vulvoperínealis,
Dammriss, kožní, rima cntis. Ktt.
Trhoun, a, m. = dUě, které mnoho trhá
odiv. Strn. Poh. 93.
Trhovati sa s kým Jak: ako Žid s pe-
niazmi Bizn. 176.
Trhutka, y, f., riccia, rod mechu. Vz Ott.
XXI. 6^9.
TrhutkoTitý. T. rostliny, ricciaceae. Ott.
XXI. 690.
Tři. Třmi slovy. Hus. (Vstnk. XI. 751.).
Triaminomethan, u, m., v lučbě. Sr.
Vstnk. XII. 61.
Triazol, u, m., v lučbě. Sr. Vstnk. XII. 69.
TriazolkarbonoTý. T. kyselina. Sr. Vstnk.
XII. 60.
Třihié, e, m. T. rudy. Tbz. V. 1. 839.
Třibiti koho : iébráky zz tiFiditi, roxdilo-
váti, 1607. Scbulz 63. a j.
Třihovaný, vz Třibovati.
Trihntar, a, m. =^ fenis, který, když se
nesměl ženiti, ženy od manželů jejich za
plat sobě najímal. Tk. XII. 243
Tric (tryk, ang.) = útkok. Nár. list. 23./8.
1896. Dhnl.
Třicátek, tku, m. T. jsem vydal (Y,o
z vlastniho jmění). Pal. Záp. II. 92.
Třieátnik (podle třicíti přímek do něho
zasezenýcb). Vz Bejkan.
Triciepka, y, f. ^ čásf tkadlcovského
stavu. Mus. slov. VII. 68.
Třicítka, y, f. = sud o 30 litrech. Bgl.
29
450
TriootoTý — Tfíteř.
Trieotový. T. úloha (balletky). Nir. list.
1903. 2 2 9
THda/y/f. = ^aď. Jehoito třidn driíte
oa zemí. Kar. 7.
Třidenka, y, t. = zimnice apakujici se
kaidého třetího dne, Dreitagsfieber. Us. T.
dvojitá, intermitteoB tertiana duplicata, před-
ožoá. ÍDterm. text. anteponens. Ktt.
Třidid, e, m., nistroj v papirnáeb. Ott.
XVIII. 178.
Tridima, y« f. = mistaost, kde se něco
tířidi. ZI. Pr. XXII. 176.
Třidka, yz StHdka U0.
Třidobý takt. Nejed. 107., 159., Mub. 1905.
371.
Třidsaterý nžitek. Krami. 14b.
Třiedničeky čka, m., kněz, zdrobn. tfíed-
nik.
TřiepSek, peékn, m , resticula. Bozk. B.
96.
Triethylamin, a, m., v lačbě. Vz Vstnk.
XI. 132., Vot. 262.
Třiezvo ^^ štřiaivl Slov. Sbor. čes. 22.
Ttífaekový klobouk (na ťň facky) = y.
Vz Bílý. Obr. 102.
TrifasoYý rheostat, Ott. XXL 653., sou-
stava. Vot. 262
Trifenylehloťmethan, n, m., ▼ IndbS.
Vz Vstok. XI. 1.
Trifenylkarbinol, u, m., v lufibé. Vz
Vstnk. II. 2., 13.
Trifenylmethyl, n, m., ▼ lačbě. Vz
Vstnk. XI. 1.
THgroSířkový. T. krajky. Vz Krajka.
TřihádkoYý. T. krajky. Vz Krajka.
Třihodinny zápas. Nár. list 1885. é. 330.
Třihorkovy. T. násada = ryby od 04 až
0'6 kg, poněvadž potřebují ke vzrůstu tří let.
Horko u rybářů = jeden rok.
Třihran, u, m. T. měch]^řový, trigonum
Lieutaodii. Ktt.
Třihranný. T. podoba. Ott XXIX. 889.
THhTězdoTý. T. krajky. Vz Krajka.
Trichlorid, u, m. T. fosforu. Vot 18.
TrichlorootoTý. T. kyselina. Vot 27.,
247.
Trichlorpyrimidin, u, m., y lučbě. Vz
Vstnk. X. 591.
THJazyénik, a, m. = obhájce toliko tH
jwtyků.; židovského, řeckého a latinského.
Perwolf.
Třijce = střevíce. DouiaŽl. Hraš. 65.
Třjjedli, n. Dreitannenberg, hora v Orli-
ckých horách. Jrsk. XXII. 174.
Třijehlový stávek. Ott XIX. 905.
Trik, u, no. =: hra, úekok, aogl. Používají
takových triků agentských. Nár. list 1904.
3. 15.
Trikaprylalkohol, u, m. Vz Vstnk. XI. 11.
TřikolOTý. T. krajky. Vz Krajka. T.
velocipéd. Pokr. 1885. č. 112.
Třikoutnosť, i, f., vz Kout (zde).
Třikrál, e, m. Ten étvrtý k. (o koledách).
Zr. Bok. 68.
Tříkrejcárky, f., vz Krajka.
THlánoTý grunt Tbz. V. 9. 94.
Trilichový. T. plátno, uniforma. Zvon
III. 718., 718.
THlistka, y, . =: hořkfjetíl, vaMa, Nár.
sbor. Vm. 139.
Třímati co. Hlinar trioDal sIoyo := do-
ttál elowi, Spii. Sbor. slov. 1901. 84.
TrimethylendiamiB, n, m., v lačbě. Vi
Vstok. XI. 131.
TrlmethylenmoécTína, y, f. Vz VataL
XI. 131.
Trimethytsulfoni-iiiii, a, n., ▼ Inébě.
Vot 30.
Trimolekulami reakce. Vot 239.
TrimoleknloTý. T. reakce. Yx Vstek.
XI. 706.
THnáetisložný veri. Lit I. 6»1.
THnáste dní. Milí. 125.
Tinástý. Mtll. 11. a j.
Trlnitroisopentan, n, m., ▼ liiěbě. Vi
Vstnk. Xn. 46.
Trinkdir, u, m., z něm. Trínkgesebirr.
Jaspisový španělský iál nebo t Světs.
1887. 274.
Třínožka, y, f., hora na Slov. Kál. Slov. 88.
THoika, y, f., vz Krajka.
Tříostrý. T. dýka. Tbz. XVI. 354.
Třípek, pku, m., drobu, třep, atřep.
TrípládtoYý isoUtor. Ott. XXIIL 221.
TriplikOTati =: po třetí k eotuiúm «c od-
volati. Slám. Put 4:86.
Triplit, u, m., nerost Vz Mtc 1903. 50.
Třiposehoďoyý dům. Kgl.
Tripropylamlnoxydy u, m., v lačbě. Vi
Vstnk. XI. 132.
TřiradlícoTý, tHnMiHi pluh. Nár. list
1903. 136. 9., 1894. 135. 21.
TrírífoTý ntěrák. Slov. Phld. 1902. 386.
Tríroěák, a, m = vojín eUnuid tři rokg.
Nár. list. 1903. 269. 5.
Třísalka, y, f., zdroba tříska. DSk. Km. 31
Tříselní krajina, regio inguinalia, Ingninal-
gegend. Ktt
Třísetlelý, vz Třlstaletý.
Tříska. Z toho hned triesky frčia (o hněv-
livém); Na ňu růbigů a na mna triesky pa-
dajů (ji kárají a na mne to padá). Mas. slov.
IV. 28, VU. 90.
Třísla, vz Tříslo.
Tříslavý = ? T. kráva. Slez. Vyhl. E
318. Vz násl.
Tříslice, e, f. = tříeld kráva (taěná, ma-
jící málo masa). Litom. 54.
Třísniti osnovu =: párati. Msn. Od. 286.
Tříslo. Aby zakryl t mužské. Msn. Od. 92.
Tříspřežník, a, m. Prk. volí pro libo-
zvuénosf raději: troj§přtShiÍk,
Třist (třišf), u, m., exema. Rock P. 673.
Třlstaletý. T. jubileum Pokr. 1886 é. S7.
Theurie žádá: tNsetletý. Má.
Třistranný. T. hospodářství. Jedna éásf
zůstala úhorem a druhá se osévala osiminoo,
třetí jařinou. Vlast III. 155.
Třístudníéný. T. (Maislova) ulice v Praze.
Ghet 92.
TřídrouboTý. T. loď. Us.
THšt. Vodní t Nár. list 1885. Má býti:
stHž.
THšténík, u, m. = 30 pásem niti. B|:l.
Sr. Štěník.
^ Tříteř, e, f. K T-ři, pastviny o Faeova.
Čes. 1. XIV. 443.
Třítka — Trojimo.
451
^ Třítka, y, f. = irofka. Dostal t-ku. Tnrn.
Šb. D. 29.
Tritorozenka, 7, f.=Á£h«na. Msn. II.''402.
TMtřidni ikola zdí nelibozvučně, lépe:
trojtřidnl. Prk.
TříváleoTý. T. derpadlo, die Tríplez-
pnmpe Jind. 24.
TrÍTÍalní fikola = obecná (že si v dí žáci
osvojovali vedle náboženství tři základní
znalostí: čteni, psaní a počítání; z lat.
triviam = místo, kde se stýkají tři cesty,
třes viae). Lit. i. 421.
Třízeml, n. T. kornny svatováclavské.
Nár. list 1904. 111. 9.
THzllk, a, m. = ělHzlik. Us. Rgl.
Trky a, m. = kokout. V zloděj, mlavč. Sr.
Trnka.
Trká, y, f. =jl9pice, V zloděj, ml. Čes. I.
XV. 48.
Trkač, e, m. T. vodní, drah proudových
pnmp. Vz Ott. XX. 989.
Trkavý. T. tendence spisn. Mtc. 1903.
269.
Trklý = podnapilý. Us.
Trkati koho = 9trkat%. — se 8 kým
kam. Ďábli sejs ním tli do pekla. Rokyc.
Post 350, 351.
Trkotati. lnou rečon trkocú, nie naSon
(mluví). Slov. Phfd. XXII. 223.
Trlék, a, m. Děti (takových manželů)
bývají trlóci jacís neřádní. Rokyc. Post.
416b.
Trlíee, e, f. T-cí někoho pozdraviti = na
potapa do t-ce postaviti. Yhwt I. 204. Části
t-ce v Starej Pazovej na Slov.: pačieska,
Stetka železná, trio, válov. Yz Mas. slov.
VIL 68.
Trikovitý blázen. Tbz. V. 9. 318. Sr.
Trlék.
Trio, a, n. Tedy ryby do tria dorastů.
Slov. Sb. si. 1901. 163.
Trmáceti se na čem. Na nové zásobě
slov se trmáceje. Mark.
Trmáeivý. T. lezenice po horách, t cesta.
Jlnk. Jas. I. 7., 16.
Trmenec, nce, no. s mokřina v loučen U'
meneftf tymenec. Mě.
Trn. Když záhy t. rozkvétá, záhy se žito
vymetá (kvete). Ott Kal. 1904. ~ T. kosti
kyčelní, spina ossis ilei; bolestné místo
v trna obratlovém. Ktt.
Tmác, e, m. = tjnec, dům na »loupeeh,
Orava. Šb. D. 14.
Trnava, y, f., potok vsacký. Vek. Vset. 10.
Tmaveček, čku, m., zdrobn. tm. Brt.
P. n. 837. — T. = tanec toho jména. Ib.
Trnavský V. P., spis.
Troi, n. Kdo se trní bojí, nenatrhá růží.
Bai6. Vlast. 222.
Tmiti co komu: cesta (ohtiinou íinUť).
Pal. Záp. n. 94.
Trnka, y, f., pranns spinosa. Vz Ott XX.
843b. -. T. = slepice. V zloděj, mlnvě. Ces.
J. XI. 142. Sr. Trk (nahoře). — T., tanec.
Vz Brt. P. n. 987. — T. Fr., slez. spis.
v XVIII stol. Vz Vybl. I. 88.
Trnkovitý. T. oči = malé íemé, Jrsk. V.
178.
Trnkový. T. oči (černé jako trnky). Zl.
Pr. XXI. 247.
Trnky, tanec (ívec). Na Hlinecká. Ues. 1.
XI. 42.. XIIL 158.
Trnobiieh, ryba. T. hltavý, serraealmo
piraya. Ott
Trnopleé, e, m. Msn. Hym. 4.
Tmoslava, y, f., plama, Rozk. P. 637.,
pnrna. Rozk. R. 71. Sr. Trnoslíva.
Trnovník, n, m. = akát^ Akazie, robinia,
rostl. Vz Ott. XXI. 861.
Trnový. Mái hlavu, jako t. kopec {jáatou).
Hauer 14. — T. krajky, vz Krajka.
Tmožovitý stůl (mající trnože). Rais.
Koř. 27.
Troenovák, a, m. := Troenůvan^ Žižka.
Tbz. II. 417.
Trocha, y, f. Po troSe, po tróSe, nezeberei
do noSe (nůSe). Val. Čes. 1. X. 464.
Troehaieký. T. metrům. Jg. v Kroku I.
6. 8. Sr. Trochejský.
Trochánek, nkn, m. = trod^. Jet (trochu)
zanedbaný. Nár. list 1902. 25. 1.
Troehlavný, parvulus. Zjevil si to t-vným.
Pat. Zim. 13b. 3. Sr. Trochlavý v d. IV. 190.
Trochliti = trouňti; plýtvati. List fil.
1902. 252.
Troják, u, m , tanec na Těiínsku. Vz Brt.
P. n. 984, 881. — T., trojče = ruénice
o třech hlavnich. Vz Ott. XX. 1016. ^ T. =
pluh, DSk. Km. 28.
Trojaktovka, y, f. = trojcMová hra. Vz
násl.
Trojaktový. T. hra. Lit. II. 863.
Trojan Pra vosi. Dr. Vz Tk. Pam. 1. 497., Ott
Trojánek, nku, m. Napřed 1 za den t nej-
tenších nití. Sá. Prost m. II. 73. Sr. Troják.
Trojatý. T. koruna papežská. HrlS. Hus.
134.
Trojbarevně něco potisknouti. Ott. XX.
332
Trojběžný pilník. Rgl.
Trojbrázdový rovnatel provaznický (ná-
ěini). Ott XX. bl4b. Sr. Trojbrázdý.
Trojce, e, m. := Drcjan. Msn. II. 182.
Trojčitý parní stro). Ott XIX. 255.
Trojdechý. T. slovo okolostojiěnosf.
Krok. I. d. 145.
Trojdílný. T. okna. Jrsk. Pov. 176.
Trojdimensialni tvar. Nár. list 1904.
121. 13.
Trojdueho se roziikovati (na tři díly).
Msn. Od. 130.
Trojepuolka, y, m. = kdo vypil tři
poluovky najednou. 1527. Mus. 1905. 435.
Trojfasový proud elektrický. Nár. list.
3/10. 1899. Dhol., Ott XXIIL 221.
Trojhák, u, m., vz Hříě a Kol. Her. I.
395a.
Trojhlas, u, m. (ve zpěvu). Tbz. III. 2.
292., Nejed. 161., 162.
Trojhlasnik, a, m. = kdo má při volbách
tH hlasy (boháč belgický). Nár. list 1902.
101. 1.
Trojhrboli, n., trfgeminum. Ktt.
Troj hrdly. T. baňka. Vot 108.
Trojhrotitý šíp, Stit Škod. IP. 221., 96.
Sr. Troj hroty
Trojimo. Potkala t Vz Brt Čít. 84.
29*
452
Trojka — Trty.
Trojka, y, f. = tid. Vz Be&a. — T. =
datelina. Sb. si. 1901. 858.
Trojklanný čiv. Bolesf Iícdí Čivu t-ho,
TrígeminuBDenralgie. Ktt.
Trojkorana, 7, f. Hrl8. Hqs. 35. Ve
TroiatÝ.
Ťrojkrok, n, m., Wiegeachrítt. Rgl.
Trojky, taňte. Vz Brt P. n. 879.
Trojlístek, stkn, m. zizjeul. Mtc. 1902. 9.
Trojlodní koBtel (miOici tři lodi). Ghet.
102.
Trojnička, y, f. = tí^eti ííUlo mouky. XJb.
Rgl. ^
Trojnoi, e, f. =: trojnoika. Skd. Od. 124.
Trojocasý prapor. Kol. Her. I. 17.
Trojplužný úhor. Msd. Od. 77.
Trojpořadí, n. Man. II. 181.
Trojladný. T. znby. Škd. Od. 191. Vz
Trojřadý.
TroJrečoTý. T. Slováci (mlnvíci troji
řečí), tíbor. slov. 1901. 42.
Trojseiít, a, m. Nár. list. 1903. 243. 13.
TrojsloTiií, vz Prťipověď.
Trojspolkový svazek (Itálie, Německo
a Rakousko).
Trojspřeží, o. Nir. list 1903. 94. 3. Sr.
Trojspřež.
Trojstvo, a, n. = Trojani. Msn. II. 228.
Trojšpíéka, y, f. Rgl.
Trojtřídka, y, f. = Vcola o 8 tíHddeh,
trojtfidni. Zvon V. 338.
TroJtMdní Škola. Vz Třitifdni.
Trojtvářný. T. Diana. Skd. F. 24.
Trojúhelníkový. T. sff elektrická (tri-
gonometrická). Vz^ Ott. XXIII. 222.
Trojazlý kýj. Škd. F. 31.
Trojvodíč elektrický. Ott. XXIII. 221.
TrojTrstyý. T. přilbice. Msn. II. 195.
Trojzenléí, dreigestimt, mit dreiSternen,
%QlyXrjvo<í. Msn. Od. 277.
Trojzoraný úbor. Skd. Od. 77.
TroJzpěTý. T. vydáni básni. Vlč. Lit. II.
2. 62.
Trojzvuk, n, m. T. fonický, Strh. Aknst.
192., hlavni 149., homonomický (stejno-
jmenný) 192., kvartosextový 150 , kvintový
145., obrácený 192., různorodý 148., sextový
150., stejnorodý 148., tonický 192., vedlejší
149.
Troj žádoucí = tl^ikrái iddauei. T. noc
jim nastala. Škod. 11*. 161
Trok. Chlap htopý jak troky (= veliké
necky vydlabané ze dřeva). Val. Ces. 1.
XIV. 152.
Trolina, y, f. Básnická t. Osv. 1896.
732. Sr. Drobotina.
Trompetista^ y, m. Us.
Tropidinbroiiimethylat, u, m., v lučbé.
Vstnk. X. 583.
Trople = ciblv podobné vepřovicim, ale
json vétái a do hlíny, z níž se hnČtoa, při-
dává se hrubé řezanky. Mor. Mtc. 1892. 1.
Troskel, rancor. Rozk. P. 443., R. 66.,
Vel. 146. Sr. Troskot.
Trouba, vz Roura v Ott. XXI. 1034. —
Jak se nčkdo hne, už to jde jako po troubách
po celém městě. Sá. Prost. m. 11. 172.
Troubel dýmky. Sr. Rulka a násl.
Troubelka, y, f. = trauhel Dik. Km. 27.
Troubit = pUL V zloděj, mluvě. Čea. L
XL 142. — T. * Ryba troubí (Ispi otevře*
nými ústy vzduch nad vodou, neni-li bo dost
v kádích ve vodě). Ces. 1. XIV. 93.
Troubo vský. Trouba tská (trouba a trou-
bou, nadávka). Us. Rgl.
Troud. Vz Vznětlivý. Jazyk je jako t
(vyprahlý). Rais. Lid. 218.
TroudoYÍtý. T. souš (suché dřivi). Msn.
Od. 132.
Troudový choroi (houba). Ott XX. 189.
Trouchnivý kmen lipy. Jrsk. XXIV. 9a
Troupaský = troupovtkj. T. povaha lidi.
Frant. 40. 4.
Trousiti čím kudy. Perlami po ulicich
t Mus. 1905. 361.
Troutlti se komu kam. Tam se mi
počalo v hlavu t (tlačiti), je-li to možné.
Pal. Záp. II. 129.
Trpák, a, m. =: člověk nemoudrý, ne-
motors, kter^ vSe trpělivě snáii. Slov. Phid.
XXIV. 646.
Trpaslek, sika, m. = trpasUk. Baw. T.
836., 850.
Trpaslice, e, f. Tbz. III. 1. 114.
Trpaslík, a, m. Letni t-d. Vz KSt Poh.
120.
Trpée, e, n. = kruSca, Hamz. 36. Sr.
Trpča v VII. 934.
Trpek, pka, o, vz Trpký. Svět je trpek.
KrnmI. )ilé\
Trpělee, Ice, m. = trpitel. Msn. Od. 37.
Trpěly, passus. Povolal t-lých. Ev. ol.
73. 148.
Trpéti eo čemu. Duii své záhubu t
Ev. ol. XXX. — uaé: na parádu. HruS. 55.
Trpitelsky malomocný. Zl. Pr. XXIL 241.
Trpitelský. T. srdce. Msn. Od. 80.
Trpotati. A kdož ? korábi tomto nedrii
se trpooie sebů. Trakt Kor. Noem. (Jir.
v Rozpr. 31.).
Tfpytuatý. T. hvězda. Dost Pov. 177.
Třpytnohrotý oitěp. Msn. II. 408.
Třpytný éím. Knoflík zlatem t Zl. Pr.
XXI. 62. Wtr.
Trskota. 7, f. = kvlěaU. Slov. Sb. si.
VIII. 141. Sr. Trskot v d. IV. 206.
Trsteud, dědina v liptovské stoliei na
Slov. Vz Sb. si. vra. 61.
Trde, dissula (inter boleta). Bozk. P. 836.
Trtá*ci. Muzikantům (novým) se posmival,
že sú to prý enem t Vek. Vset 371.
Trtáč, e, m. = zadni část ledvi. Slov.
Pbrd. XXIV. 645.
Trtalo. Chudý jako t Slov. Phrd. XXIV.
545.
Trtati před kým, za kým. Katoěa Ma
před němá; T. za kým. Mor. Čea. 1. XL
376., X. 444. Vz I. PHsp. 437.
Trtkom zaberaC = běieti. Slov. Pbld.
XXIV. 546 Vz Trtkem VIL 935.
Trtol, U, m. = tahaniee^ hašUHni a p.
Čes. 1. XI. 92. Sr. Trtužiti se b kým. ~ T.
sliepky = Maděk, řit. Slov. Mus. slov. VIL 9.
Že sa (strapaěka) trtolom z vajca vykluvala.
Slov. Phrd. XXIV. 424.
Trtožiti se s kým = tahati m. Nár. list
1904. 147. 9.
Trty, vz Frty.
Tinbač — Trien.
468
Tmbaé, e, m., salpiogas, brouk. Yb Ott.
XXII. 667.
Tmbftéia = kopec y Blatnických horách
v Tnrci. V« Mos. bIov. Vin. 16.
TrubaéoTý. Vz Sral (zde).
Trabiee do dutíny čelistnl, EieferhOhle-
rohr, do datiny kosti klínové, Eeilbein-
hOblerohr. Ktt — T. = průdtaniee, Ele. 20.
TmbiékoTý, vz násl Trubkový.
Trubka, y, f. Otvor hltanový trubky
Enstachovy, ostíum pharyngeum tnbae
EusUchii. Ktt. — Trubky = boty, Y zloděj,
mluvě.
TmbkoTka, y, f. T. ěi lis schránkový
(na hliněné taiky). KP. IX. 170.
Trubkový. T. jehla pletací (trubičková).
Ott. XIX. 906.
Trubnatý kotel (n vodnimi trubicemi).
EP. X. 406.
^ Trubtář, e, m. = trubaé. V Zálečsku.
Čes. 1. XII. 869.
Truc, trux. Eozk. P. 1077.
Trucovné odpovídati. 1688. Yěst. X. 6.
Trucovný. T. žáci. 1638. Yěst X. 10.
^ TrůČky. Evětiny za okny v truckách.
Čes. 1. XII. 296.
Trud rozsetý, akne disseminata. Ktt.
TrudeUy dna, o, vz Trudný.
Truditi = óbtgSavaH. — kobo. Ck> tradíS
mistra? Ghé. S. 11. 272b. — kobo k ěemu,
z čeho. Tato báseň k tomu trudí. T. koho
z siibn. Baw. E. v. 466., 1116., T. 1163.
Trudnomyslnoof, i, f., vz Téžkomyslnosf .
Trudnomyslný. Ztmulosť tných, stupor
melancbolicus, melancholia attonita. Ett
Trudný = mvAiý. Byla tak trudná. Baw.
Ar. v. 3064.
Trudovatnik, rostl. Yz Eosčival, Erbič-
nik.
Trudovatnikový kořen. Sbor. slov. YII.
120.
TrudozTěstuý. T. tichota. Tbz. V. 1. 1691
Trúfati éemu. Eerý trúfáte nohám (že
doběhnou). Brt. P. n. 631.
Truhelný. T-né a chodici iaty (v truhe.
uložené). 1618. Eor. Eom. 178.
Truhla. Nechala jste otevřenou truhlu
(nemá-li ženská upravený rozparek u sukně).
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. Sr. Blýskati
se, Prádlo.
Truhlář Ant., nar. 1849. Vz Fii. Pis.
705. — T. Jo9. Sr. Lit. I. 938.
TruhUřský. T. dřevo. Vz EP. XI. 33.
T. nástroje a nářadí. Yz EP. XI. 2. nn.
T. moderní dílna s vyobrazením. Yz EP.
XI. tab. XXII. T. výrobky. Vz KP. XI.
77. nn.
Trublářstrl, n. Vz EP. XI. 1. nn. Sta-
vební t. Ib. 189. nn.
Truhlička, y, f. = flaiineš, Ebrl. Džl.
14. Yz Truhlice.
Truehel, chla, o, vz Truchlý.
TruehlíTopáehlý. T. stezka. Msn. Od.
361.
Truchlivý éim Jak: bolem k smrtí t.
Zr. Let. 4. 80.
Truchlnosť, i, f., angnstía. Mam. A. 16*.
Truehloherui. Zvon III. 660.
Truchlo0nÍTý. T. zelefi břehu. Yrch.
Dqjm. 186.
Truehlovésf. Yin. I. 25
Truchý (o umírajícím). Z měst. kn. Eou-
řim. z r. 1600. Wtr.
TrAJJeden Bůh. Fel. 60.
Trumarina, y, f., hudební nástroj. Cho-
dili s harfou a t-nou. Jrsk. XX. 1*- 28.,
Zvon II. 666.
Trumbitý. T. fujerka. Sbor. slov. 1901.
148.
Truněisko, a, n. To má z t-ska (z pití).
Yal. Čes. 1. XII. 131.
Truuek, nku, m.,= (mi^, Silný t. vek
králi a rozom tratí. Sbor. slov. 1900. 120.
Trunkenpolee, Ice, m., z ndm. llrunken-
bold. 1561. Frant. XII.
Trunkenpolstvi, n. = xáliba v opiUtvl.
1561. Frant. XII.
Trůnový. T. křeslo. Jrsk. YIIL 3. 608.
Truoie, e, f. = Trofa, Luc. 62.
Trusk, u, m., oppa. Rozk. P. 1157.» R. 81.
Truska, y, f. == morka, kHUa, Slez. Yyhl.
n. "212.
Truskaviee, e, f., corigiola. Rostl. B.
145b. 2.
Trusikok, a, m. =z krocan. Slez. Yyhl. II.
272, 301.
Trusty u, m., $poUk, jenž veikeré zásoby
některého zboží skupuje a potom meniím
obchodftm prodává, sám ceny jeho urdige,
poněvadž není konkurrentá. T. bavlnářský.
Nár. list. 1903. 177. 5.
Trustovaný. T. spoleěnosť. Nár. list.
1905. 1. 17. Sr. Trust (zde).
TrustoTui organísace, společnost, sdru-
žení. Nár. list. 1903. 312. 21., 114. é. 17.
Trufitét, vrzali, tkHpati, — komu kde.
Skala ma tmfití pod nohama. Slov. Pbfd.
XXIV. 545.
Truf, i, f. = rtut Sušice. List fil. 1902.
252.
Truveika, y, f. » íruhMa. Slez. Vyhl.
IL 94.
Trvati abs. Co trvá, to platí, nie čo
bývalo. Slov. Sb. si. ^IIL 85.
Trýbatl z= hUati. Chč. S. 11. 169*.
Trybýč, e, m. = karahái? Bral na ni
se steny t. Wtr. Min. 48.
Trýl, e, m. = iprim. Val. Ces, 1. X. 464.
Sr. VII. 931.
Trylkovitě se zasmátí. Rais. Lop. 70.
T. ma plula z hrdla slova. Rais. Lid. 93.
Tryščeti, vz TryStěti.
Trýzek, vz Trejl.
Trýzel rozkladitý, erysimnm repandum:
trejzel, horčičník (rostl.). Yz Čes. 1. XIY.
374.
Trýznié, e, m. Kká. Síon. II. 167. Sr*
Trýznitel.
Tryžnovánie, n. Prodadi jeho k t. Pat.
Zim 24i>. 12.
Tržán, u, m. = materie ííi puchffF. Poď,
vymačkáme ti t Štěpánovice. List. fil. 1902.
253.
Tržebuépropagaěni, Nár. list. 1903.
145. 3.
Tržen, a, o, amens. Vz Tržný. Rozk. P.
1061., R. 79.
454
TržíiSe — Tnnelloyitý.
Tril&ée, vz Tržiště.
Tržně. Spis zběžně a t. sepsaný. Lit. I.
335.
Tržnice, e, f. Pražská t. Vz Dolen. Pr.
386.
Tržniěni zpráva (nad trhem). Nár. list.
1903. 186. 3.
Tržný. T. rána (roztrženim učiněná). Ott
XIX 446.
Tsketa, vz Cketa. MS.
Tuberkulosa, y, f. Vz Ott. XIX. 984.
Jáblovitá t. plic, tubercnlosis miliaris pul-
moQum. Ktt.
Tuberosa, rostl., vz Mnobokvět
Tuček AI., spis. — T. =: druh irakaře
(má kolečko, nosUka a bedněni). Litom. 64.
. Tučen, čna, o, vz Točný.
Tučeeběratel, e, m. T. Zeus. Msn. Od. 74.
Tuěiti co = tuin^m Hntít^ fett maohen.
Kdo SYUJ bruch nazbyt tuči, tyn se nerad
učí. Slez. Vlast. I. 225.
Tučnatosť, i, f. T. jater (taková zvrhlost
jater), hepar adiposum. Ktt.
Tuíniee, e, f., pingnicula, rostl. Vz Ott.
XIX. 753. V IV. 220. pinguioata oprav v:
pingnicnla.
Tnčnik vlaknatý, lipoma fibrosum.
TnčniTka, y, f., polypionia. Vz Otylost
Tučný. Kdo přede na t. čtvrtek, tomu
prý žáby len rozkonsaji a bude miti po
celý rok bolavé prsty. Ces. 1. XL 78. Kde
je t. kuchyň, tam bývá hubený kSaft (vie
se proH). Rais. Vlast. 42. V přilifi t. těle
bývá hubený mozek (málo rozumu). Lit.
list XIX. 819. Kým tučný schůdné, chudý
aj zdochne. Slov. Mus. slov. V. 37.
Tudež = právě to, íaki tu. S dobrým
rozmyslem, radů vSie obce tudež v DeStném
kupili jsme luku. List. z r. 1476. MS.
Tudičky = tady. DSk. Km. 37.
Tudit, dem zu Folge. Zcbytralec syrové
a t živějši vejce s vařenými o závod pustil.
Sb. V. Mýto. 1845. 23.
Tudyhl^e » tudyhle. T. sem tam byl.
Dik. Km. 46.
Tuha. Vz Vstnk. XL 817.
Tuhá = k^e. V zloděj, mluvě. Čes. 1.
XI. 142.
Tuhar, u, m. n: popruh. Dik. Km. 10.
Tuhleje = tuhle. Dik. Km. 46.
Tuhlcjk = tuhle. T. poudal (povidal)
jeden. Dik. Km. 26.
Tuhlejš to dej = tem, zde. Dik. Km. 47.
Tuhodeptaný. T. půda. Msn. Od. 341.
Tuhohnčtný. T. pouto. Msn. Od. 168.
TuhopeTné přiléhati. Msn. II. 222.
Tuhoskovaný itit Msn. II. 318.
Tuhosložený pluh. Msn. II. 178.
Tuhospojený čim Dřevce zděřmi t-né.
Msn. II. 283., 76.
Tuhospojitý srub. Msn. Od. 75. Vz Tuho-
spojený.
Tuhostrojený. T. síň. Msn. Od. 18.
TuhosTEzný prám, vor. Skd. Od. 83., 74.
TuhosTéraci bedna. Msn. Od. 194.
Tuhotěsně. Opasek t přilehlý. Msn. II.
62.
Tahovazný prám (dobře vázaný). Msn.
Od. 83.
Tuhý nač. Mezek tuhý na nohy (silný).
Lobk. 54.
TujSa = 9vini. Sb. si. 1901. 157. Vz
Tnjika v L Přisp. 438.
Tuk. Přistroj k zkouieni tuku v mléce.
Nár. list 1904. 135. 22. Vadné vyměšováni
tuku, steatosis. Ktt.
Ťukáni, n. T. velikonočních vajec
krejcary. Vz Čes. 1. XII. 317.
tuklo, a, n.. vz Sviňka (při hře).
Ťukoty u, m. Ťukotem prstu lákal hrdličko.
Rais. Lop. 253.
Tukotkaftový. Volné tělo kloubové t-vé,
freier fettgewebiger Gelenkk5rper. Ktt.
TukoYltý. T. pouzdro ledvinné, capsnla
adiposa renis. Ktt
Tukožirný brav. Msn. Od. 135.
Tulajka v lampáii miesto, kde aa svieěka
kladie. Slov. Czam. Slov. 129. — T., ví
Toulec (sekáčů).
Ťulala, y, m. Přiiel ť., abych mu daia
pávové pérko za půl tolara. Už ten C to
pérko nosi, co sem mu dala za patnáct
groif. Mod. kn. 1898. ě. 40. 82.
Tulejka, ^y, f. = tulej, toulec na brus
eekdiSÚ. Jii. Č. List fil. 1902. 253.
Tuleni T. tmy. Ž. kap. 17. 12.
Tuligaf, vzTulikat ví Přisp. 439., Brt
P. n. 601.
Tulich, u, m., rostl. Vz Leknín zde.
Tulik = tolik. Val. Nár. sbor. VID. 72.
Tulipán. Vodni t., vi Leknín zde.
Tulipánovati =: jednati jako tulipán
(hlupec, tedy hloupě). Zvon IV. 653.
Tullpánstri, ťulipánetti = hUmpo^r. V.
Mýto. Jir.
Tnlipas, tulipae, a, m. = fulpae. V. Mýto.
Jir.
Tulivý. T. hlava (která se k něčemu
tuH). ZI. Pr. XXII. 98.
Tuližbuď. Je z něho t = ilovik, kierj
kdekoli postojí a Čas mrhá. Val. Čea. 1.
XII. 387.
Tulmok, a, m. = neíika. Orava. Sb. si.
1901. 190.
Tulný = útulný. T. krb, dům. Zr. Cech.
72o 26., Poes. 120. T. láska. Zr. Nov". 172.
Ťulpas m. tulipas. Jir. v Mus. 1868. 332.
Sr. Ťnlpa.
Tůma J., básn., nar. 1846. Vz Fli. Pisu.
710. — T., vz Sokol-Tuma. — T. H. V.,
spis.
Tumán. Kol hory tumán dnchfl zaviřil.
Zr. Brand. 94v
Tu mád = ^jhle. Zena vrací se pro slato
ku skále. A tu mái, skála se zatím sayfela.
Tkč. C. pov. m, 60.
TůmaTa, j, f. = tnkj mrak. Val. Ces. L
XI. 49 8r. Tumavy.
Tumlováni, n. = epieh, z něm. B^l.
Tumpach-Kamcjský V., spis.
Tumrlant, a, m. := vlastník kolotoěe.
Záp. Mor. Mtc. 1902. 30. Sr. násl. Tumrle.
Tumrle, e, n. = kolotoS. Zip. Mor. Mte.
1902. 30.
^ Tůň, ě, f. Velkou tůni brázditi (moře).
Skd. Od. 101. Sr. Tůně.
TunelloTítý způsob stavby. Zl. Pr.
XXII. 335.
Tfltiěrodý — Tvor.
465
y Tůněrodý = v (ůni rogmi. T. talefi.
Škd. Od. 60.
Tůnérozenka, y, f. =: Áfrodite, Škd.
Od. 59.
Ťmignoul ŤaDgně se do mod bida
(hrne?). Slez. Vlasť. I. 100.
Tanka, y» f. T. z vokurek (omáčka, lak).
XVIII. stol. ČOB. 1. XI. 465.
Tuno = hi. Sbor. slov. VII. 110.
T&ňOTitý Okean. Msn. Od. 160.
Tupělo, a, o., nyssa, rostl Vz Ott. XVIII.
517.
Tnplpes, psa, m. Jsi t.! Zvon IV. 21.
Wtr.
Tuplpolka, y, f., tane^. Vz Čes. 1. XII.
96.
Taplpsiee, e, f, nadávka. XVI. stol.
Zvon II. 591. Sr. Psice.
Tapooeasý papoušek. Ott. XIX. 769«.
Tuposi, i, f. T. rozuma, hebetado. Ktt.
Tupozrak, u, m. Slepý t. stříbrolesklý
(had). Stan. II. 8.
Tupozrakosl, amblyopia, hebetado visus.
T. po cbinina, Chyninamblyopsie ; t. z otravy
(otravová), Intoxicationsamblyopsie. Ktt.
Tor, a, m., baballas. Bbm. hex. 181.,
Rozk. P. 461. Jako malý pták se řiti na
tura. Baw. J. v. 1738.
Tura Stará, dědina v stolici nitranské.
Vz Sb. si. VIII. 61.
Turas, a, m. = chocholatá kukačka.
Brm. " Dhnl.
TurbanoTítý. T. pokrývka hlavy. Chyt
31.
Turbina, y, f. Parní t Vz Ott. XIX. 263.,
KP. X. 360.
TnrbinoTý. T. a motorová stanice, t
pohon. Nár. list. 1903. 127. 5., 136. 9. T.
máselnice. Ib. 1904. 138. 9.
Tlireoň» é, m. = kravkj zwmee. Havl. 26.
laréin, u, m. = ieniký íátek petéře kvU^
kováni. Val. Ces. 1. XIÍ. 819.
Turéinský = turechj. T. zuřivost Tbz.
V. 6. 8.
Turéisko* a, n. = poU^ kde «e pé$luje
hirkffnif kuki^Hee.. Mor. £gl.
Tureeky, po iureeku. Po t. se chovati
(zoHvé). Svétz. 1896. 51.
Turek, rka, m. Znameni Tarka dostávali
žáci, kteří nesprávně mluvili latinsky. Jrsk.
III. 271. *- T. Alois, archit, zakladatel
několika velikých nadaci. Sr. Zvon III. 604.
Tureft, mě, f., z lat = vi$, zf>onice.
Spii. Sbor. slov. IX. 62.
Tutín, u, m., brassica napobrassica :
dnmlik, hlavatiee (C. Třeb.), kolník, koSt,
kvaček (laSsky), kvak (val.), kvaka (mor.
Slov.). Vi Čes. 1. XIV. 374.
Tnrinský Fr. Vz Lit. II. 392., 396., 404.,
877.
Turistleký. T. traf, cesta. Nár. list.
1903. 154. 13.
Turigtska, y, f., druh bavlněného zhoU,
Nár. list. 1904. 30. 6.
Turistiekoliterami eauserie. Zvon V.
781.
TuriLOŽront, a, m. Hrli. Hus. 18.
Tnrkys^ a, m. Mnoho t-sóv. MUl. 17., 78.
Tnrmák, a, m. = tvrdohlavee. Byl to
takový pověstný t Sá. Prost m. II. 7.
Turmalinieký. T. formace rud. Ott.
XXII. 78«.
Tumejnik, a, m., vz Tnrnajník.
Turnérova Tereza, spis. Zl. Pr. 1904.
Turnovský Jos. Vz Lit L 938. — T.
Vád., vz Slovacius.
Tumút = hlůditi, mluviti. Val. Čes. 1.
XI. 210. Sr. Potúrnút
Tumýřský helm. Kol. Her. I. 346., 392.
Turodilý, indi^ena. Mam. A. 25^.
Turrenda, y, f. Zkázala, žeť se ji veliká
t. strhla (běhavka, diarrhoea). 1471. Arch.
XXI. 368. Snad m.; currenda.
Turyně, ě, f. = Hpa. Dfik. Km. 17.
Turyňka, y, f., zdrobn. turyně.
Tu§kul-uni, a, n. = íutkulanum (villa
Ciceronova v Tuskulu), mUto. kde lze ie
oddali klidu a studiu. Hnk. Jas. I. 128.
Tuť = tenkráte. Byly (rybičky) živy
a čily jako tnf. Džl. Ces. ). XIV. 381.
Tuták =? DSk. Km. 28.
Ťuťmák, vz Batoh.
Tutnati = duiiti. — eo : oheň. Wtr. exe.
Tuto = tamto. Půjdem t a t Ghě. S. I.
73b.
Tutu = trouba (v dětské řeči). Phld.
XXI V. 606.
Ťuyěi hnízdo =z hnízdo vieho zla. Val.
Čes. 1. XI 378. Sr. Ťuýk.
Tuzemi, n., das loland. Nár. list 1886.
č. 141.
Tuzemstvi, n. Pravěké t. Pal. Radh. I.
151.
Tuž = to, ifdů. Baw. E. v. 2967., Alx.
M. 51.
Túž = ťoí. Slez. Vlast L 68.
Tužbud = tehdy f Čas. mus. IV. 31.
Tuže = tu. Vz Tuž.
Túžebniee, e, f. = touUd iena. Baw. E.
v. 3168.
Tužkový. T. kresba. Stan. III. 140.
Tváh Na tvář někomu něco půjčiti (bez
úpisu). List lit XIX. 243.
Tvardy = tři marky, Prus. Slez. Čes. 1.
XII. 310.
Tvarebný. T. forma jazyková. Vlč. Lit.
II. 2. 30.
Tvámiee, e, f. Dřevěné t (neciéky) na
cihly; t na tašky (střeSni), t sádrová. Vz
KP. IX. 183., 135., 163., 189.
Tvaroháéek, čku, m., zdrobn. tvarohák
v VII. 943. — Tbz. V. 6. 388.
Tvarosloví na Domailicku. Vz Ebrl.
Džl. 7. UD. T. nářečí litomyšlského. Vz
Li tom. 26. nn.
Tvarotvomý. T. funkce. List. fil. 1905.
256.
Tvarový =: epeciálni. Hyna. Vz Čád. 115.
U Marka: tvárný.
Tvarozpyt, u, m. T. či morfologie. Čad.
121.
Tvarůžek, Žku, m. To dítě je takový t
(bledé jako tvaroh). Hav. Chamr. 86.
Tváde i. a n. To néni tváSe (tvá, tvé).
D8k. Km. 50.
Tvor, a, m. = stvořeni. Člověk usta-
vený ve cti nade vSím tvorem. Chč. S. II. 196*.
456
Tvorba — Tynchéř.
Tvorba = tvořeni. T. cev, Tasenlarisatío,
kloubu, Arthroplastik, Gliedbildnog, patra,
Uranoplastik, Palatoplastík. Ett.
Tvořec, gt. tvorce. Vz Tvorce. Hrad.
94b., Vít. 21a. a j.
Tvořeni slov na Domail. Vz Kbrl. Džl.
13. nu. T. substautív v nářečí polDÍekém.
Vz HoS. Pol. I. 114. nn.
Tvořička, y, f. T. oček pletaoicb., očkov-
nioe. Otr. XIX. 909.
TTOřidlo, a. n. T. slov = tvořivá. Kle. 42.
TTořitelnosť, i, f. z= plaitOnoěf. T. bliny.
Vz KP. IX. 82.
TrořiYý umělec. Nár. list. 1903. 94. 13.
— T. zánět kloubu, artbrítis prodnctiva. Ktt.
Tvpd, a, o, vz Tvrdý.
Tvrď. Temná t rozumu. Zr. Nov*. 197.
Tvrdačky, něj. pečivo. Ott XIX. 889.
T. = jídlo z výikrabkú. Tv se hodně
hnětou, na povrchu nožem porýnují a pekou.
V Podřipsku. Ces. 1. XIV. 146.
Tvrdavý = drobet tvrdj. Us. místy. Mi
Tvrdeéno. Až do t-čna = až do večera,
do tmy. Hauer 16. 8r. Tvrdý.
Tvrdlee, e, f., pole u Závodu na Slov.
Mus. slov. VII. 87.
TvřdiYČ něco pronésti. Zvon V. 620.
Tvrdka, y, f., vaccina atrophica, Stein-
poeke. Ktt.
Tvrdne. Pomoz mi, by má mysl t. živa
byla. Umuč. rondu. 306. Ty diei ústavně
a t. Ib. 1017.
Tvrdnouti éim : lopatami. Tbz. V. 1. 121.
Tvrdo. Oba t. na se doili a r poctivosti
se urazili. 1723. Mtc. 1903. 17.
Tvrdohlavee. Na Slov.: hlaváň, nepo-
Čuvník, ozembuoh, pes brivko, sebevoTnik,
zanovitník. Phfd. XXIV. 481.
Tvrdohouby, pyrenomycetes. Vz Ott
XX. 1047.
Tvrdopal z= tvrdopa. Rozk. P. 486.
Tvrdost, i, f. ^ operniini^ pevnošf, Po-
jedá proti t-sti hradové. Baw. Ar. v. 2466.,
1679.
Tvrdotráva, y. f., Hartgras. 8r. OtL
XXII. 726.
Tvrdovi^eěnik, a, m. = tvrdohlavee^ na-
dávka. Velvarský t Tbz. III. 1. 239.
Tvrdozmný. T. vlno. Kub). 111.
Tvrdý od éeho : od nepřátel (bezpečný).
Dal. 2. — Jak. Cesta na kost tvrdá. Zvon
V. 444. — T, mišto zz, eilné, ěim: vyso-
kými valy a hlubokými parkány. Jrsk. XH.
346. — T, ohVi: pienice a žito. Val. Čes. 1.
X. 4S8. — 7*. tma =: Urá, pozdni noe, Hauer
16., Ces. 1. XII. 166 — T. Dostane deset
tvrdých = deset tisíc. Us. Hlavn. 18. —
T, Jan, kněz a spis., 1861.-1897. Vz Vyhl.
I. 76. — T. Jo$„ prof. a spis.
Tvrvati = trvati. MS.
Tvrze, e, f., firmamentum. Z. gloss.
a witt. z. klem.: tvrdosf.
Tvrzenie, n., reparatio. To potřebuje
opravovánie a t. Milí. 100.
Tvrzovitý. T. stavení. Jrsk. XIV. 20.
Tvrzše = tor»H. Srdce, jenž jest t. všeho.
Modl. 160b.
-tý, konc. ve spisech Husových. Vz List.
fil. ÍXVn. 226.
Ty^eti = eediti (ve vězení). V zloděj,
mluvě. Vz Tyká.
Tyčinka, y, f., bacillus. T-ky mzlo-
mocenství, bacilli leprae, tuberknlosnf, to-
beroulosi; t. uhlákové, bacilli antíirads,
Milzbrandbacillen. Ktt.
Tvéinkoéipkový. T. vrstva, StSbehen-
zapfenschichte. Ktt
Tyčka v plotě. Vz LiSatka. — Hra na
tyčky. VyhL H. 244
Tyčkovitý. T. dívka (vytáhlá). Zvon IIL
310.
Tyčový. T. železo (v tyčkách). Nár. list.
1904. 38. 17.
Tydák, u, m. := oheií na poli. Čemoviee.
List fil. 1902. 263.
Týden. Je-li v prvních týdnech (srpna)
horko, zůstane zima dlouho bílá. Ott. Kal.
1904. Už má tisíc týždňov (už je aůca na
výdaj). Slov. Mus. slov. IV. 10.
Tydlati = ekákati po jedné ttoM. LiáeiL
Mtc. 1902. 441.
Tydl*ikat = pUkaH. Na pfičefkn t. Brt
P. n. 760.
Týdne. ,List vychází jednou t : za týden,
do ffdne, v týdní. Ml.
Tyf břižní, střevní, typhus abdominalis,
enterotyphns, Abdominaltyphns, ileotyphn»,
typhoid dothienteritis (pohyblivý, veraabilis,
zvrhlý, zmetalý, abortivns, lehký, levis.
zvratný, recnrrens, RQckfalltypbns, skvrnitý
n. osutinový n. peteče, t exanthematicnB).
Ktt.
Tyfovltý, typhoid.
Tyfový zánět svalu, myositia typhosa.
Ktt.
Tyfns, vz Tyf.
Tyk, adda (ďe prog^enie). Rozk. P. 1651.
' Týk, u, m. Africký t (druh dnbu). Stan.
II. 246.
Tyká, y, f. = věteni. V zloděj, mlnvé.
Vz Tyčeti, Palanka, Taufes.
Týkati éim kam. Tykneli padající nAi
ipici do podlahy (zarazí-li se). Slez. Vyhl.
IL 64.
Tykviee turecká, rostl. Sr. Leknín zde.
Tyl Jos. 8r. Lit L 938., II. 477 , 756-,
Osv. Vin. 499., Zvon IV. 480.. Dolen. Pr.
437. (s podobiznou), Tk. Pam. L 498.
Týl. Třeba v týle oéi míti, cheeš-li
zklamán nebýti. Rokyc. Post 12S^.
Týle, e, n. = teU. Výcb. C. Jrsk. XXIL
201.
Týle, n., terga. Rozk. P. 2482. 8r. Tyli.
Týlednice, e, f. =: palice. Toěí se jako
vuol pad t-cí; on jako vepř v krmníoe ne-
leká se t-ce. Obě. S. IL 194^.. 152b.
Týlkový. T. krajky. Vz Krajka.
Tylor, u, m.. tanec. Vz Čes. 1. XI 181.
Tylový závoj. Us.
Tympanista, y, m. = kdo bubnuje nm
tympan. Tbz. V. 6. 208.
Tyngaěni pAsobnosf vody. Zacb. Test
28. Vz násl.
Tyngovati = barviti na íeroeno ěi xlaíe^
ttlnchen. T. kovy. 1585. U6. spol. 1902. 29.
33., Zach. Test 32.
Tynekéř, e, m. = tuncMF. Tk. H. r. 187.
Týnný — Uornnraný.
467
Týnnýy Markt-. T. právo. Litomyil. kn.
pamět J. Stépaoek. Progr. 7.
Typan, a, m. = indián, krocan. V zloděj,
mlnvé. Ces. 1. XV. 48.
Typiekosf, i, f. T. idei. Masar. Stád. 28.
TypoTý tisk, lis. Nár. list. 1905. 186.
13.
Typografiekominiatiunii směr. Nár. list.
1904. 182. 18.
Tyraneký =: tyrany. Dik. Em. 88.
Týrati sa svetom =: choditi po světě bez
zisku. Statky (dobytek) sa tyrajú po úhorech
(chodi po nich nepasouce se). Spii. Sbor.
slov. IX. 51.
Týskati. Doklady vz v List. fil. XI. 92.
Tydler Bob., spis.
Týti odkud. Závistivý (z) zloby tyje.
Alx. v. 56.
Tytlik, u. m. « krůpij. Bílý t. (ku př.
na kůži). Fanst. 70.
TýT0» a» n. = pivo. Us. misty. Mi.,
Litom. 89.
Týž. Tohoto slova na Litomyilskn ne-
znají, mají jen: ten samej, tenhle (ten)
samej. Litom. 88. — T. nyní často m.: on.
N. překvapil své úřednictvo, ie slniné téhož
(jeho) zvýiil. Vz Vest XIII. 2. (Brt.).
Týžc, vz Týž.
Týžto. Pedeti pHvěsili k témužto lista.
List. Hrad. (Mi.).
u.
U. Změny hlásek u, tS v podřečí polnickém.
Vz Hoi. Pol. I. 22. nn.
Uálal, a, m. = dědina. Y Ungu na Slov.
Sbor. slov. 1901. 74. Na str. 75. stojí:
valal a oalal.
Ubčdovati se Jak : do smrti. Tbz. V. 6.
263.
Uběhovati, incurrere. Pat Jer. 55. 1.
Sr. Uběhnouti.
Ubelikovati koho = ukolébati. Slov.
Czam. Slov. 247.
Sbělonožka, y, f. = Thetis. Msn. II. 158.
bělový =: hUp. Ú. obličej, paže, zuby.
Zr. Cer. 14., Slad. Rich. 188., Kká. Sión L
189.
Ubezpeélivý. U-von zpráva ačiniti. 1718.
Scbnlz 178.
Ubiquitami nemoc, která se objevuje
▼Sude (ubiqae). Ott. XX. 688*.
Ubiraei punčochy ženské asi tři lokte
zdéli se samými záhyby. Ces. 1. XIL 819.
Ubitosf, i, f. = ? Myslí ďalej s tou iston
n-sťou. Slov. Phrd. XXIL 229.
Úboěi, vz předcház. Stěžiitě.
Úbočina, y, f. Také v Čech. Zr. Leg.
107.
Ubodati éim. Tiem ostnem jsa uboden.
Hus. Er. I. 292.
Ubodřený dobromyslník. Nár. list. 1904.
853. 2.
Uboh, a, o, vz Ubohý.
Ubohý. Bóh sboru vece ubohu. Baw. E.
v. 1099.
Úbop, u, m. =z úhor. Slov. Orava. Sbor.
slov. IX. 56.
Úborček, rečku, m. Chodí již jako ú.
(silně tnhotná). Čem. Z. 280. Sr. tJbor.
UboiáetTi, n. 81ád. Cor. 163.
Ubožačka, y, f. U. dala mu plnou moc
Pokr. 1885. č. 821.
Ubraný strom = krásně květem nebo
ovocem plný; také o ženě. Je celá ubraná
= mnoho na sobě nese. Litom. 54.
Uhrman. Vz o nich v Arch. XIX. 689.
Ubrouknouti se =: zahmieti. Rais. Lep.
288. — 86 na koho. Rais. Lop. 128.
Ubrouskový. U. kroužek. Nár. list. 1905.
181. 28
Ubnís = látka lněná bílá s bílými vetka-
nými květy. Čes. 1. XI. 117. Sr. prostření,
Vyhl. IL 195.
Ubšiti 80 = uratiti (hl. do boláku).
XVIII. atol. Ces. 1. XIL 11.
Uboze, calumnia. Mam. F. 85^. 2.
Ubuznik, a, m. = protivnik, bance,
calumniator. Mam. F. SlK 1.
Ubnzovati, vz Ubnze, Ubuditi.
Ubyt, u, m. Ú. ledvin, atrophia renum,
ú. žaludku, gastrophthisis, vrozený ů. dělohy,
atrophia uterl oongenita. Ktt.
Úbytě. Ů. kr?e, Atropbie des Blutes,
ů. dočasné rozsáhlé, chronische diffuse A.,
druhotné, secundfire A., hnědé ů. srdce,
braune A. des Herzens, prudké ú.,pbthisis
florida, prvotní ů., primáře A., prvotní ú.
ČivA zvrhlostní počasné, primáře chrooisch-
degenerative A. der Nerven, ú. svraiténím
se, Schrumpfungsphthisís, ú. hrtanové
(tuberkulosa hrtanová, phthisis lar^ngea,
Kehlkopfschwindsucht); pokračující jedno-
stranné ú. licni, hemiatrophia facialís
progressiva; ú. malých dětí, paedatrophia ;
á. vlastního oka, phthisis bulbi essentialis,
ophthalmomalacia ; ú. skalníků, kameníků,
phthisis lapidarum, spado hippocraticus ; ů.
svalové, amyotrophia, myatrophia; pokra-
čující ú. svalstva, polymyusitis, atrophia
muBculorum progressiva; ú. svalstva ztuč-
něním, pseudohypertrophia musculorum,
atrophia musculorum lipomatosa ; ů. z otravy
olovem, tabes saturnina. Ktt.
Úbyťový. Ů. horečka, febris hectica,
Zehrfíeber. Ktt.
Ubyvatelský famnlus. Zvon IV. 670.
-ne, -úc m. -ovic. To sů Hadamůc,
Tačkuc plot, správcnc slečinka, učiteluc Véna.
Vz Dik. Km. 44.
Ucejditi se kde: v komoře (posrati se).
Frant 86. 22.
Ucelenost, i, f. U. spisu. Vz Cad. 123.
Uemuraný = umazaný. Vlast. I. 220.
468
Uconniiý — Udobřtvé.
Veouraný. Je n-ná iako židoTka. Ub.
Kgl.
Ucpáni, uzavřeni^ Matt*leni střeva, obstroe-
tio. volvulus, DarmTerscbliDgQDg. Ktt
Uepávka, y, f. U. z vaty (do dobo,
pocbvy, konečoika), jednak jako xistava
krváceni, jednak jako nosič léků, Tampon.
Ett. U. B kovovým utěsněním (a válců).
Vz KP. X. 290.
Ucrcati = tierkati. Na ccBtě nejmíň
pinta (piva) ucreali, Světz. 1895. 290.
Uctivý byt farářův = iluUj, 1607. Mto.
1908. 295. Řeč nctívá bez užitku nebývá.
Sb. Bl. VIII. 87.
iTctykrát. Nastokrát a ú. vás pozdra-
vuju. DSk. Km. 51.
Ucnkrovati si co. H)k. V. 189. (osladiti).
SczelniCy nardus. Rozk. P. 993., R. 75.
éast, i, f. Zvali k účasti na přednáice.
Hlayn. 55.^ lépe: zvali na přednášku. Mi.
Účasten, stna, o, vz Účastný.
Účastlivč někomu něco vykládati. Zvon
V. 13.
Účastný co. Viněovala bych, aby jen
částku (akkns. míry) Ty mé radosti úcasten
byl. Čem. Ž. 182.
Učba. Co se tobě zdá do této učby?
ApoH.
Učekaf za kým = utíkati. Slez. Vyhl.
n. 297.
Úéel světí prostředky. Ub. Blaze» kdo si
jeden čistý smělý ú. místo mnobých před-
staví. Koll. (Lit. II. 198.).
Uéelidtě = uéUiMti, asi působením slova
učelivý. Mi.
UéeliTý, n vysuto. List. fil. XXVII. 281.
— T iem. Kubl. 200.
Uéenkyně, ě, f. = uícnka. Zvon V. 218.
Učensťvi (!)» "• Vyiií u. = vyMh uieni^
ikola, Pohl.
Učenstrima (!), y, f. z= uiíeni, ikoCa
akademie, Pobl.
Ůées ženské hlavy: na grgola, na obálku,
na dromlu, oa vemfi, na kytu, na kyku.
Slov. Vz Ott XXIII. 416.
Úéesť. Rač nedáti diablu účesti. Modl.
Yz Ůčasf.
Úéestenstviy vz Účastenství. Ž. klem.
121 8.
Účetná, é, f. Paní ú. = ehot ůéetniho,
Kbrl. D2I. 15.
Účetnicky něco dokázati. Nár. list 1908.
887. 4.
Účinek, nku, m. = uleknuti. Slez. Vlast.
L 208., 210. — Ú. Hledání prstenu mělo
příznivý ú. ipatně m. : prsten se naiel, byl
nalezen. Vest. XIL 97. Brt
Učiněný. Je u. blázen (botový b.).- Us.
Učinčvati co z čeho. Z vina svú krev,
učiůujei. Pis. Kunh. 147b.
Učinily. Ev. vid. Mat. 12. 89.
Učitedlnosť, i, f. Rozk. P. 1816., R. 88.
Učitelka, y, f. = louka, kterou dostával
učitel. Hoi. Pol. 144.
Učitelský. Ú. průpravna. Slám. Put. 161.
Učna, y, f. = ikola, Pobl.
Učstiti se. Sv. Prokop zjeviv se opatu
Němci řekl : Náble uczti sie a beř se preč.
Pass. 817. (Jako říkáme: Poroučej se). Mi.
Učtrardaný. U. děvka (umasaná?). 1651.
Ces. 1. XIII. 822.
Učupeno seděti (na bobku). Oas. mus.
V. 21.
Učnpený = 9krěenf, Dědina n-ná na
skloně bory; Učupený sedí na bobku. Slov.
Phrd. XXIL 617., Čas. muB. V. 28.
Učúti = uciHH. Kto učiye rány toho
hada. Cbč. S. IL 167a.
Úd pohlavní ženský, jeitě: klapky, kří-
ialka, obruba, poklopky, poklopy, pysky.
— Ú. = košf^ crns. Aby zlámáni byli ůdové
jich. Pat. Zim. 51*. 81. a j. — Ú. = dvof-
teika. 1587. Ces 1. XV. 80.
Udaenec (vdaoznecs), audaz. Rosk. P.
1106. Sr Udactví.
Udanlivě, angeblioh. Provolání a. spolkem
vydané. Nár. list. 28./2. 1898.
Udanlivý, angeblich. Obialován pro n-vé
poikození dveří. Pokr. 1886. Č. 13. Sr.
Zdánlivý.
Udanniti koho, frustrare. Přisáhl Ho-
spodin Davidovi a neudarmí jeho. Ž. pod.
181. 11.
Udarovati, vz Udařiti.
Udata, y, m. = rek, (J Vodiian. Ces. 1.
XUI. 84.
UdateCy tce, m. = udatnf Uovék. Hlk. X
881.
Udaten, tna, o, vz Udatný.
Udatenstvi, n. Vzíti co v své n. =
odváiíii ee ieho, audere. Baw. £. v. 958.,
T. v 927., Rad. otc.
Udatenstvo, a, n. = udaientíni. Na v.
vzpomenouti. Msn. II. 404.
Udatnosl K u-stí třeba míti plný Sa-
ludek (nemíti hladu). Stan. L 282.
S dávati, vz Udati.
dec, dce, m., artus. Rozk. P. 1222.
Zdrobn. úd.
Udělati. Udělalo se teplo ip. m.: oteplilo
se; Bylo uděláno, Se odjedu m.: bylo
ujednáno. Vest. XII. 96. Brt
Uden H. =: MDr. Jar. Hruika, básn. Vz
Fli. Písm. 710.
Sdeň, bellus. Rozk. P. 996.
den. Na údni == na úsvitě. Mus. alov.
Uder, u, m. Skoda každého údem (kaidé
ránv), ktorý padol mimo. Rian. 64.
Udeřiti se S kým Oě = napadmomH.
Viichni hotovi jsú s voitěpy u. se spolu
o slovo protivné. Ché. S. II. 1981». — se
yeč: v pláč = propuknouti. GhČ. 8. n.
2S9a.
Udesátati co = prdmi vykonatít Sama
vie zaň u-tá. Sá. Kř. 58.
Udčfienee, nce, m. = udSfen^ ř/o«fik
Tbz. V. 4 86.
Udieti, fíerí. Udá-li se jim kdy, si opus
faerit. Milí. 44. Sr. Uditi.
Udileč, u, m. U. ceny. Zvon III. 168.
Udnieti. Když jest udnielo, sebrali se,
facta autem die. Korě. 184*. Sr. Udnivati se.
Udobeni, n. U. a výzdoba tmhlářakýdi
výrobků. Vz KP. XI. 77.
Ůdobný (fasonový) soustruh. KP. VIL
686.
Udobřivé se usmívati. Hlk. V. 265.
Udobrota ^ Uhoydti.
469
Udobrota, y, f. Necb něco na n-tn
(adobřeni božstva). Mso. Od. 123.
Údokojiěy e, m. =: »en, spánek. Man. Od.
301., 349.
Udolaniy n, m. = zaehraňovaei pt^kno
z předu motorového vozu (tramwayovébo. Ale
ten málo obrání, spide láme údy tomu, kdo
86 pod něj dostane).
ÚdolatYO» a, n. Nár. list 1885. č. 80.
Udrati, ndera = udřiti. ~ si eo: pa-
zonry. Eld. II. 84. Udři dobrd, bode lepáie,
ndri mrcha, bude horSie (o nenapravitelném).
Sbor. slov. VII. 132.
Údrbek, bkn, m. = úmiíek. Litom. 54.
UdrboTat se = vywiivati ee. Litom. 54.
Udřeti nad = udeHti, dolehnouti, Val.
Čes. 1. XIII. 208.
Udtídnpa, v, m. Kdo někuři, kdo ne-
iňnpá, to je taký n. Slez. Vyhl. 11. 66.
Udrtiti koho. Zima tak jej n-la. Kld. II.
252.
UdržaTa, y, f. = driava, possessio.
Liptov. Sbor. slov. IX. 43., Phfd. XXIV.
484.
Udržely =: zachoválj^ doh^e udrienj.
U. stůl. Pfleger.
UdržoYatel, e, m. U. rodn. Sbor. ées.
252.
Udndený. U. dřevo (porazi-li se za plné
mizy v době vlahé n. teplé a nechá-li se
kmen v kůře n. nerocřezaný). Vz KP. XI. 40.
Udútiy vz Udonti.
Úfat sa čemu = epoléhaH naí. Slov.
Sbor. čes. 31. Comu sa nejviac ufáme,
mizne zk5r, než sa nazdáme. Sb. si. YIII.
85. — nač. Ůfám na tvú dobrotu Um. roudn,
16. 26.
Ufixovati co čím, fizieren. 1585. Uč.
spol. 1902. 24., Zach. Test 15.
Úfnosf = nadéje, Ů. je nejvfičSi cigán
(lhář) Mor. slov. V. 28.
UfresoTati se ěim. Takovým lamento-
váním se n-val (užral) a ustaral. Faust. 182.
Ufúlanec, nce, m. = ilověk umazanj.
Slov. Phrd. XXIV. 754. Sr. FůlatL
Ugotovaf co rz vyBtrojiti. Slez. Vyhl. II.
129.
Uhádati koho, convincere. Stará glossa.
List. fil. 1901. 444.
Uháňať koho =: vhániti do úzkjck
upominánim^ uttekovati strhováním na mzdě,
na eeni. Val. Čes. 1. XI. 133.
Uhafiadlo, a, n., emictoria. Mam. A. 22*.
Uhaviti koho. Stal mn hlavu a jej n-vil.
Baw. Ar. v. 1521. Vz Uhavěti IV. ii99.
Uhel. Hasne o. odervaný drahá svého.
Sbor. čes. 18.
Uheiňák, a, m. zz: uMák (nádoba na
nblí). Rgl.
Úhelníky u, m. = mUtnoěf na uhli, EP.
X. 437. — U. truhlářský (nástroj). Vz KP.
XI. 8. (obraz).
Uhelnodolný. U. společnost Nár. list.
1903. 257. 21. Vz Uhelnodolnf.
Uherky, drah viSni. Nár. list 1903. 163.
3. — U. Uhodil na n. = utekl. Litom. 74.
Uhlá, n. =^ uhli (dřevěné). Val. Čes. 1.
XII. 46.
Uhlák, u, m. = difierie. Slov. zdrav.
Vz Snět (J. střevní, enteromycosis. Ett-
UhlákoTÝ. U. snět, Anthraxbr&nne. Ktt.
Uhlářsky. U. bursa, obchod, trh, syndi-
kát atd. Nár. list 1903. 125. 6., 175. 17.,
168. 13 , 236. 17.
Uhlá§iti ae = unaviti^ upachtiU ee. Pes
se během u-sil. Ouboč. Bgl
ÚhlaYÍ, n. = hlaviiti, zadni íáet |Ml6y,
Schaftkolben. Vz Ott XXII. 59a.
Úhlavnik, a, m. = hlavni náííelnik;
kapitán. Kar. 22., 23.
Úhlavský V., spis.
Uhli. Uhlie na jednej hromadě skoro n»
nhasne. Rizn. 63. U. z kosti = spodium. Vz
Ott XXIII. 830. Nekupuj n. od kováča,
ale od uhliara. Slov. Sb. si. VIII. 87.
Uhličitan ammonatý (čpavá sůl, sůl zjele-
ního rohu). Jeho výroba, vlastnosti a upo-
třebeni. Vz KP. X. 81.
UhličitanoTý. U. formace olovnatá rud.
Ott XXII. 78b.
Uhliénatokyselinný. Nár. list 1903. 141.
13.
Uhlidat se = unaviti m dlotthjm hUdánim,
HoS. Pol. I. 144., II. 23.
Uhlik. Vz Vstnk. XI. 623., XIV. 402.
Slovo to zná již Klicpera v Blanikn psaném
r. 1813. (vyd. 1820. 261.). MS.
Uhliř, e, m. = jikavec (pták). C. Třeb.
Čes. 1. XI. 86. — U. /o#., 1822.-9^^12. 1904.
Sr. Nár. list 1904. 10./12. a jiné listy z též
doby, Máj. III. 220.
Uhlodnnti, n. = bodnuti. Náhle ucítil divné
u. Zl. Pr. XXU. 567.
Úhlový kámen, lapis augularis. Pror. ol.
25*. 1. Isa. 28. 16.
Uhlapiti = zniéiti. Sčepnon trávu mráz
u-pi. Hoi. Pol. I. 143.
Uhnati. U se vždycky člověku ku ikodě.
Tbz. III. 1. 154.
Uhnětenec, noe, m. = í^ovSk uhnétenj^ der
BedrUckte. Pokr. 1885. č. 328., Tbz. V. 4.
140.
Uhněváni, n., índignatio. Pror. ol. 16*. 2.
Isa. 10. 25.
Uhníti jak. Ubnívá již po léta při živém
těle. Nár. list 1903. 284. 1.
Uhnojiti koho = dáa kimu ihnUi. (Knězi
dobrého kněze) upálé anebo v žaláři uhnoji.
Chč. S. í. 121b.
Uhnouti se jak: o poznáni (maloučko).
Us. Rgl.
Uhoniti koho t čem (pontihnoutij a potom
obžalovati. Bokys. Post 373b.
Úhorok = nedohořelý zbytek svičky.
Liptov. Sbor. slov. IX. 45.
Úhořovy. Ů. žluč. Rostl. G. 217«.
Uhorditl sobě v něčem (pohoršiti). Arch.
XXII. 133.
Uhoš za Uchopiti v VII. 959. oprav v:
Uchoě.
Uhotovati, praeparare, připravovati. —
co: cestu. Pat. Zip. 4*. 7.
Uhotoviti se k čemu: k odjezdu. Tbz
V. 5. 267.
Uhověti = vyhověti. — komu v čem.
Hus. Post 2I5b.
460
Úbnbák — Ukáply.
Úhrabák, n, m. =r kci na úhrábky, Ůbo5í.
Rgl.
Úhrad, u, m. = zemd i zabrady a B.
BYRtHce. Mas. slov. Vil. 42.
Úhradni kapitál, koupe. Nár. list. 1898.
131. 6., 1903. 298. 21.
Vhraiiitel, e, m., fascinator. Mam. A.
22b.
Uhranoati koho. UhrannJa-li té žena,
pomoz ti 8 v. Anna; obranní -li té mni, pomoz
ti sy. dncb; nhranuMi tě mládenec, pomoz
ti SY. Vavřinec; nhrannla-li tě panna, pomoz
ti sv. Mátí Magdalena. Mto. 1. 1897. ě. 4.
)24. Yz násl. Uhranuty.
Uhranutý. U. nmyje si odvarem čistco-
vým obličej ; zbnstne-li voda, jest uhranutí
nejen zjištěno, ale též odstraněno ; Na Miro-
iovsku protahuje se u. Člověk katím okem
t. }. dvojnásobnou kličkou z provazu. Mtc.
1. 1897. č. 4. 127., 125. Zařikáváni: P. Báb
od věku k věku, předivné Jsou jeho mi-
lostí; Ty (jméno u-tébo), já tí dělám vodu
na uhránčivosf ; jestii tě popadla buď z vodv
nebo z větru, buď z leknutí nebo z přejiti,
jestli tě kdo uhranul jakýmikoli očima, buď
modrýma neb zelenýma, buď černýma neb
červenýma, buď muž neb žena, bnď mlá-
denec nebo panna, buď pacholek nebo
děvče . . . Vz Mtc. 1. 1897. č.4. 126., Uhranouti.
Uhřebiti koho. Uhřeb svů kurvu mater
praSívú. Ostrava. NB. č. 235.
Uhřlvěti, ěl, ěn{ = uhHvím «a štdviUl
Mus. 1896. 428.
Úhmek, nku, m. My úhrnkom kosíme =
napořád. Pbrd. XXIV. 484
Úhrnně něco naznačiti. Cad. 117.
Uhrontit se = řditeénS m šbořUi. Kámen
se s ním u-tíl (ulomil). Hoi Pol. I. 144.
Uhroziti koho. Bokyc. Post. 90., Hus.
£r. III. 184.
Uhry, ú, m. = přečnívající kusy trámů
přes zeď, jei tam tvoří strop záspi OubeČ.
Rgl.
Uhryzavý = tUhéujid. U. slova. Troj.
k. 12.
Uhrýzti se. Ale že sa neuhryzni t jazyk
(nelži). Mus. slov. IV. 79.
Uhulákati koho = úkHietf. Zvon Ví. 103.
Uhudat = ukon^Hti, pokoupati. Ditě na
. rukou u. Čes. 1. XIII. 21. Sr. Uhuskatí IV.
312
Uhý, interj. Uhý, kde bych se stavil!
MS. exc.
Uchácholit ^ uehláeholiti. Hoě. Pol. II. 6.
Uchatec, tce, m. = íhvor. Volyně. Čes. 1.
XIII. 125.
Uchavee, vce, m. = ikvor. Také u Horažd.
List. fil. 1902. 263. (Slov.).
Ucheati. Bude li kráva uchcávat. Nár.
sbor. VIII. 119.
Uchlácholená. Dodával na u-nou. Hav.
Cbamr. 125.
Uchlouditl = tahtibith Řepa všechen
plevel u-di. Litom. 5i.
Uchmulovat sa = Mmivaii m. Val. Čes.
1. XI. 227., 325., XII. 419. Sr. Uchmůliti se.
Ucho střední, vnějSí, vnitřní. Vz Strh.
Akust 425., 428. Hleděli si jídla, aisejim
uii hýbaly. Zvon III. 73. Poslouchali, mohli
na tom uil nechat. Ces. 1. XIIL 258. —
Hra na ucho. Slez. Vz YyhL II. 244. —
U. Střevíce s uSima. Světz. 1886. 887.
Uchopiti = pochopiti. Uchopí lesť tajzú
jeho. Baw. E. v. 1822.
Uchopovací proStěpec, Fasspineetíe (xa-
chycovaci). Ktt
Úhod za Uchopný v IV. 316. a v VIL
za Uchopiti oprav v: UchoS.
Uchhtdlý. U. tělo (bolestí). Znb. Meg.
41. — Klaět. Ep. 19.
Uchtiti z= MochUti. Mark.
Uchvácené pronesla. Zvon V. 508.
Uchvátiti. Kdo nti, nerad vráti. Sb. si.
VIII. 87.
SchTatnost» i, f. Ů. bídy. Stan. U. 165.
chylka, y, f. = 9kloněnL 1775. Sr. Bílý.
Obr. 75.
Uchylovati =: 9klohovatL Sr. Bílý. Obr. 75.
Úitý = Mi. Byl ú. Val. Čes. 1. XI. 95
UJ, e, m. = ^i6e. Zabil uje jeho. Baw.
Ar. v. 5778., 5790.
UJasněnost Slohová n. cviěencú. Vest.
XII. 359.
Ujasněný pojem. Nár. list 1904. 356. 13.
Ujasniti si co. Us.
-lijjc m. -ooic: Havlujc syn, bednářujc.
Vz D8k. Km. 44.
UJčena, y, f. = nuuíina •utra. Pros. Slez.
Ces. 1. XII. 309. Vz Ujeě.
UJdený. Lž byl daleko ujdený (ni niel
daleko). Val. Nár. sbor. VIII. 52. Vs Ujetý.
UJebiti se. Ujebii se s tou kobylou před
se 7ieď už). 1513. Arch. XIX. 215.
Ujeé = matiin hratr. Prus. Slex. Cea I
XII. 809. Sr. Ujčena.
Ujednaný. U. obchod, Nár. list. 1903.
305. 21., hodina.
Ujednoceni, n. U. lidí. Pal. Záp. II. 87.
Ujeti. 8 tebou si člověk ujede (s tebon
nic nepořídí)! Tbz. V. 1. 355.
Ujetý. Už byli daleko u-tí (až daleko
ujeli). Val. Nár. sbor. VIII. 49. Vs Ujdený.
UJezdec, zdce, m. Na U-zdci. Lista r. 1015.
H. Jir. SI. pr. II. 10.
UJidati koho. Ujídala ho zlost Zvon. III
278.
UJieti se, vz Ujíti, Ujmouti.
Ujimaci stroj (ananasový) u pletení. Vs
Ott. XIX. 908.
Ujímáni, n. U. u pletení hladké, obrá-
cené a přehazování. Ott. XIX. 903.
Ujímati co kam. Ujme-li to člověk
v srdce. Chě. S. II. 213i>. — koho zaé.
Ujmouti koho za ruce. Baw. Ar. v. 5740.,
T. v. 1517. — U. = utíkati. Sv. Prokop
kázal cizím mnichům: Ujímajte s rychlostí
do Prahy. Hrad. 27*.
UJ lstivý, ňekl tonem u-vým. Nár. list
1903. 216. 9.
Ujmy r= souchotiny. Lidové léčení jich.
Vz Nár. sbor. VIII. 134.
Ukaceřovaný. Lid a. a uplvaná. Qiě. S.
II. 266b.
Ukal, pollis. Bozk. P. 2370.
Ukapiti kam. Malitká kapička do oka
ukapeoá bolesf krotí. Rhas. £. 29. Va Ukáp-
nouti.
Ukáply. U. slza. Tbz. V. 1. 269.
Ůkaza — Ultramikroskop.
461
Ůkaza, y, f. Na té (deitce) biesta dle
▼kazy psána dva pěkná obraiy. Kat. 643.
Dle £r. ukázka; dle Gb.: ukazování; dle
Mi.: obrazy byly malovány podle vidění,
které maliř měl.
Ukazatelkyně listu. Arch. XX. 274.
iJklad, u, m. := úmluva, Ú. s někým míti.
Slov. Mos. slov. VIL 43.
Ukládaei kapitál, obchod, trh, trast. Nár.
lÍBt, 1901. 43. 9., 1908. 250. 21., 131. 9.
Ukládaný. Mýto z lodi n-né (naložené).
Zbrasl. 404.
Skláti koho éim: mečem. Msn. II. 66.
klej, kaprovitá ryba, alburnus. VzOtt.
XVI 11 996
Ukíetý iid = uproldinani. Chě. S. II.
266b.
Uklidněnosť mysli. Hlk. IX. 208., Zvon
IV. 11
Uklidněný. U. smýileni. Nár. list 1906.
32G. 21.
Úklizný =: pc^ádni. Mor. Kmk.
UklTati. Baw. Ar. v. 4533., 3248.
Ukojldlo, a, n. U. bolesti (lék.). Msn. II.
276.
Ukolébavě. To jehlici šumělo tak u.
Tbz. V. 6. 407.
Ukolébavky na Sloy. Vz Sb. si. 1902.
59., Brt Čit. 6. nn. Slezské vz ve Vyhl. IL
230 nn., Vlast I. 132. nn. Na Slov. Vz Sb.
Bl. VII. 69.
Ukolitl = mekati, rozkálati. Ouboč. Rgl.
UkoroTati. Úkory úkornjícich tobě spadly
sú na mne, opprobría exprobrantium . tibi.
Ž. pod. 68. 10.; 118. 42.
Ukosený konec dřeva. KP. XI. 71.
Ukrádati, vz Ukradnouti.
Ukradl = tajni, Ů. honiti (zvěř). Arch.
XXL 428.
Ukradnuti se kam = odpUiUi te. Listář
32. Až se mu srdce k tomu u-dne. Chě. S.
I. ífiO^. — co jak. Očima vietko mdžeS
ukradnut, len rukou nie. Mus. slov. V. 28.
UkHčený. Je od něho celá u-ná. Rais.
Lid. 160.
Ukrěiti se Jak. U-ěil se ako zajac do
brázdy. Rizn. 174. — U. se = uskrovniti ««.
Skvěle nežil, ukréoval se, jak moha. Vest.
XII. 95. Brt.
UkHyllý. Had jest hovado točlivé. u-lé.
Uš. spol. II. 19.
UkHTiti čeho: svých ůst Ghč. S. II.
194«. — co proé. Pro bázeň ukřivují (knězi)
jazyk svuoj (s přímé cesty odchyluji). Chě.
S. II. 216«.
Ukrmlti dítě = uHviti. Hus. II. 244.
Ukrop. Bylo jich tam jako vok na úkropu
(málo). Us Čes. 1. XI. 270.
Ukrotenstvi, n., mitigatio. Rozk. P. 1290.
Ukrotnik, a, m. Ů. bolestí (lékař, ten je
nkrocuje). Msn. Hym. 63.
VlaiipnojM i:=ukrdpnouti. — komn. Aby
ti slzička neukrůpla. J. Hrad. MS.
Ukmta, y, m. = uknifnfk, Msn. Od. 136.
Ukraten, tna, o, vz Ukrutný.
Ukrutný v hněvu. Škd. F. 150.
Po nkryjankn něco dělati =. tajní. Slez.
Vyhl. n. 11.
Ukrytee, tce, m. Tbz. VIII. 168., XVI.
77. a j. tam.
Ukrytý. Co ukryto, bývá vždy oěito.
Zvon IV. 226.
Ukryrač, e, m. Kde niet u-ěa, tam niet
ani 0oberača. Mus. slov. V. 77.
Ukulatiti eo. Kle (List fil. 1905. 236.).
S kupčiti co. Rokyc. Post. 19h.
kus, u, m., morsus. Rozk. P. 2287. Vz
násl.
Uku§eni, n. U. psa =: kou$nuU. Sbor. slov.
VII. 122.
ÚkTapný útok. Msn. II. 213. Ů. Athéna.
Ib. 393.
Ukykatl se = t^isnouti te. Dítě se u-lo.
Čes. 1. XI. 842.
UkýTatl se. Keďsa člověk cez deň ukýva
(nachodí, napraccge), večer zaspí, akoby ho
do vody hodil. Rizn. 62.
Úl. Bhm. hex. 619., Brig. F. 84., Gl. roudn.
22b., Mam. A. 14».
Ulaeinltl co = ladnjm uéinUi. Us.
Ulamon, u, m., fraxinus; Rozk. P. 613.,
R. 70. Vz Ulmoň v VII. 965.
Uláskatl si koho = »UkaH. Msn. Od. 47.
— ěim: mrtvé ohněm, fuíll6aHP, Msn. II.
127.
Uleěliiky (O, pl.» m. =: fliiky v polévce,
Pohl.
Ulehla = mUto pláni, na nimž neni Jánovi,
ani tráva. Val. Čes. 1. XII. 46. — Ú. Još.,
spis., nar. 1852. Vz Vek. Vset 306.
-úlek příp. : hrňoulek (hrneček), hrboulek.
Vz DSk. Km. 31.
Ulekaně naslouchati. Zvon III. 629.
Ulepený z éeho: z falše a lži u. 1694.
Hrubý 171.
Ulepiti se kde. Tam se ulepil (chytil,
zamiloval). Jrsk. XXVI. 173.
Ulévatl, vz Uliti.
Uleviti komu naě. Ať mi něco na ty
snopy uleví (sleví), neb jsem je draho vzal.
Arch. XXI. 59.
Ulibon, tilos. Rozk. P. 617.
UličkoTý vaggon = který má pojedná
straně uličku, a ne sedadla. Us.
Uličník, a, m. Prodávati pivo n-kám
(bydlícím v těž ulici n. v ulicích soused-
ních; nyní říkají: přes ulici). Arch. XX.
499.
Ulmačka, y, f., druh dfmky. Rais. Lepi
534.
TJloéhtati-ulektati, — koho Jak: k smrti.
£r. Sto pov. 33.
Ulouditl někoho někam z^ vlákati. Ces.
1. XII. 97.
Uložiti s kým = naložiti, Baw. Ar. v.
1267. — U. = taloiiti. — eo: oděv (aby
nebyl dlouhý). Kbrl. Džl. 17.
Ulpéti, ěl, ění. Na někom očima n. Zl.
Pr. XXI. 127. .
Ultimo. Peníze na u. Nár. list 1902.
233. 15
Últimový papír. Nár. list 1903. 222. 17.
Ultrafialový. U. záření. Vstnk. XIII. 761.
Ultramarín, u, m. U. červený, fialový,
modrý, zelený. KP. X. 92.
Ultramikroskop, u, m. Nár. list 1905.
227. 3.
462
Ultaramontanni ^ Unce.
Ultramontanni snahy. List. fii. 1905.
352.
Um zpracovává představy ať rozumem
ať smyslem poskytnuté, jest tedy proti nim
druhotný atd. Vz Čad. 16.. 17., 20. Verstand.
Umaékati co = u$poHti. Když nějaký
groS 3 zmačkají, sázejí zase (do lotinky).
Rais. Vlast. 22.
Umakati koho. Aby Jích Makal (modla)
neumakal. Tk. Pam. I. 179.
Umatlaný = vXpvn9nj. Mávala u-ným
kapesníkem. Zvon III. 18.
Úmaz, u, m., Abschreibung, Streiohung.
Ú. z příjmů. Pokr. 1885. č. 848.
Umazaný ^z pomazaný. — čím : sv. olejem.
Kar. »5.
Umazati i= pomazati, — kobo zač: za
krále. Kar. 86. — se od čeho. S čím kdo
robí, od toho se umaže. Vyhl. II. 66.
Umdlitel, e, m. = unavovatd, Ghč. S. II.
197b.
Umdlý. U. velevzdálenosť (vzduchová
perspektiva v dáli se ztrácející). Zd. Polák.
(VI5. Lit n. 2. 30.)
Uměleckografický. U. reprodukce. Nár.
Kst. 1903. 353. 9.
Uméleekohistorieký. U. rozprava. Mtc.
1904. 49.
Uméleckokritický. Nár. list. 1905. 319. 13.
Uměleckomaliřský obsah. Nár. list. 1905.
67. 13.
Uměleckoplastieký. U. vyjádření. Nár.
list. 1904. 141. 13.
Umčleckopraktieký. Nár. list. 1903.
312. 13.
Uměleckoprůmyslový. U. museum, fikola.
Nár. list 1904. 23. 5., 22. 6.
Uměličný (!) = uielivů. Pohl.
Uměliřnik (!), a, m. = umélec Pohl.
Umělka, y, ť. = Mwa. Tbz. III. 4. 219.
Umělkovanč něco činiti. Vlé. Lit. n.
18., Nár. list 1905. 56. 3.
Umělostna (!)» y, f. = akadtmU. Pohl.
Umělý. U. oko, chrup, noha atd. Vz Ott.
XX. 790.
Uméněni, diminutio. Rozk. P. 1427.
Uměni nemá bance, toliko nevědomce.
Lit. I. 363.
Uměnitel, e, m. z= uméltcí Lék. A. 13*.
1.— 2.
Uměno§loTný, kunstgeschichtlich.U. sbír-
ka fotografií. Pokr. 1885. 5. 124.
Uměráček, Čku, m. =: Hmiráitíc, Us. místy.
MS.
Uměřený soupis mravnostních pouček.
Nár. list 1905. 186. 13.
Uměřiti nad čim = zpá^obUí. Jakož nad
ním jest uměřil. Baw. J. v. 467.
Umésti. Ještě se umítá (namUd), Kom.
Did. 99.
Umeškati co = promeškati, Hus. Post 8*.
Umětelný :=z umini znalý. Jest hbitého
rozumu črta u. Št, Ué. 108».
Umezinož, adv. Mš. Sr. MezinoS.
Umflačka, y, f., hazardtU hra, Světz. 1883.
255.
Umiesiti, vz Umísiti. Hus. Post 44^.
Umiliti koho = tumiHti. Msn. II. 377.
Uminiti se na Čem. Chambora n-ntl se
na svém bílém praporu. Nár. list 1885.
«. 172.
Umiňoyati, nminiti t kroku (jiti zdloo-
havěji). Riis. Lop. 93.
UmisfoTaci odbor. Nár. list. 1904. 244. 17.
Umknontí se odkud = cymfaioiiis, neif-
liti, Fel. 48.
Úmluva. O ůvách starii doby ts Arefa.
XIX. 588.
UmluTenosI, i, f. Řeč vznikla n-sti spo-
leěenskoa. List fíl. 1905. 363.
Umluvni. Podává mu naie práva n-m1io.
Chě. F. I 64».
Umnieti. Z toho umni, že . . = pemni^
viz. Has. £r. I. 340.
Umnožiti = rozmnaSUi, Baw. J. v. 195.
Úmočka, y, f., vippa, Bosk. P. 1712.;
R. 90.: vjnoěka. Vz Výnocka.
Umolestovati se, z lat. =i pomáhati, na-
praeovaU $e. Slov. Phrd. XXIII. 686.
Umořitelný dluh = zpUuiulnf. Ua.
UmoHti čim čeho. Smutkem až pláce
umofi. Baw. £. v. 3092.
Úmornik ho chytil (umírá). Mna. slov.
V. 42.
Umoslavný Hefaistos. Škd. Od. 120.
Umoudřiti si = umínili n, pf^dloHii ti
Ces. 1. Xll. 173.
Umouránek, nka, m. = uwMuraný, (VU.
968.).
Umový. U. představa nebo pojem Sli
ponětí, conceptus, notío, Begríff. Cad. 17.
Umračený = uplakaný. Zvon III. 349^
Jrsk. Pov. 94.
Umraviti se = polepUiU m. Val. Ces. 1.
XIII. 111.
Umrčina = umrUina. Brt P. n. 1156.
Umlčeni, n. Ode dne u. svého. Arch. XX.
365.
Umřieti. Umrem, umrem, nevím kedy,
ale umrem kedy tedy. Ej, keď umrem » ležat
budem, preto si já zpievat budem. Mtc. 1.
1897. Obrz. 185. Jedna (žena) umírá, max
druhou vybírá. Rais. Sir. 97.
Umrlci voda. Vz o ní v Sá. XX. 27.
Umše, caupo. Rozk. P. 2099.
Umnckati koho. Hlk. IX. 231. Vz
Munkati.
Umudčný = umouniný, U. dítě. Rais.
Lid. 137.
Umúdřiti čemu. Biskup, nmúdřiv sdran
svému, nechtél jeti. Pnlk.
Umyslitl. Jakož jest byl nmyalil (si
předsevzal). Ch5. S. n, 172».
Úmyslový =: ú$obnU Ů. prostor. Vs Čad.
128.
Únáčilý = podnapUj. Zl. Pr. XXI. 27i
Unavenee, nce, m. Jrsk. XXIV. 54-, Tbt
V. 5. 214.
Unaveni, n. = usmrcení, zahubeni. Baw.
Ar. v. 3250. Vz násl. Unaviti.
Unavený jak: k smrti. Zr. Strat. 55.
Unaviti = zahubiti, uimrtiii, Baw, E. v.
620., Ar. 852. a j. tam.
-unce m.: ounee: hezunce. Litom. 13.
Unee, e, f. Soukenická valcha o třeck
uncích. Mtc. 1903. 320.
Undrlák — Ůplas.
463
Undrlák, n» m. U-kfl se varovati. 1530.
Mas. 1905. 859. Sr. Undrlák v VIL 970.
Unésti koho sobě. 1478. Uč. spol. 1908.
II. 25.
Ungeltový důchod. Dolen. Pr. 838.
Unie, vz násl. Uný. — U. = Osškd grafická
9poleÍnoif v ProĚC.
Unifikaéni projekt Nár. list. 1908. 248. 17.
Unifikovaný, z lat. =: šjednocenj, šlouíenj,
U. renu. Nár. list 1904. 100. 18.
Unik v lY. 875. oprav v únik.
Unikát české literatury. Ces. 1. XII. 87.
Unikátní výbor umělecký. Kár. list 1904.
24. 13.
Uniklý ěemu. Události zraku naSemu
dávno uniklé. Pokr. 1885. č. 881.
Unimolekolamý. U. reakce, při niž méni
ae koncentrace pouze jediného druhu mo-
lekul. Yz Yot 282.
Unipolámi indukce. Ystnk. XIV. 4.
Univariantni soustava. Yot 259.
Universalisováni, n. Básnické u. Vlč.
Lit II. 2. 96.
Universalitni středověk. Nár. list. 1904.
45. 18.
-nnk přip. : Žebrunk, slevunk, Siznnk,
fiacunk. Yz Dik. Em. 84.
-nnký m. 'ounký: bleďanký. Vz Li tom. 18.
Únor. Tk. piie: Únor. Je-li ú. mírný ve
Bvó moci, připili s mrazem březen v noci;
Silné severní větry ku konci února zvěsttýi
úrodný rok; Ů. má své vrtochy, stavivá
ledové mosty. Ott Kal. 1904.
Unořitl co kam: slzu na své hřiechy.
Hns £r. IIL 149.
Undoviee, zaniklá ves u Znojma. Yz Mtc.
1908. 86.
Unuděný sen. Zvon. IV. 281.
Uný = «m0, šlmtéenL U. dvů far. 1607.
Mtc. 1908. 294. Na str. 289.: unie far.
Unylý éim: hořem. Dost Pov. 270.
Unyti éim. Horkým pláčem nnývati. Msn.
II. 49.
Unzeitig J. AI., spis.
Uoba = oba.
UoboJ z= oboj,
Uodivati = přiodivati. — co éim : písmy
lež. Chč. '^. II. 199b.
Uóly u, m. = v&L V Tekovsku. Shoř. slov.
VII. 109.
Úpad» n, m, = úpadék. List fil. 1905. 865.
Sr. Itospad.
Spadati, vz Upadnouti.
padek. Kto neslúcha otce, matku, ten
npadá do úpadku. Sbor. slov. VIL 130.
Upadeni, n., casus. Rostl. F. 43.
Upadnouti Jak: sloupem (jako sloup).
Litom. 40.
Upaehtiti se. Frant 48. 38.
Úpal sluneční (zážeh), insolatio, siriasis.
Ktt
Upařiti se = vpeřUi ae^ vniknouti. Baw.
Ar. v. 1387.
UpáHti se = přUovaryiUi ae ke komu,
Baw. Ar. 1387.
Upaženi, n.^ v tělocv.
Upéci koho z čeho. P. Bůh tě upekl
jako nás viecbnv z hodně temné mouk v.
Sá. XXI. 47.
Upijjpati se Jak. U-la se jako nevěsta,
když jde pro ni ženich, aby ji vedl k oltáři.
Tbz. V. 6. 429.
Úpělivý (nářek). Msn. 11. 14., Kká. Slon.
1. 130.
Úpelný = úplnj. Ů. vydáni. Vlě. Lit II.
2. 62.
Úpeř, flopus. Rozk. P. 690. Sr. Uper.
UpeHti eo: sukni. Frant 28. 23.
S peskovati koho. Rokyo. Post 54h.
pěti 60 = ieleti, oplakati^ na nÍco na-
Hkati, NemóŽ silu prospěti, než sprostně
svú Škodu ú. Baw. £. v. 1222.
Upiehovaé, e, m. Nár. list 1905. 181. 28.
Upijenka, y, f. = ayrové vejce, opak:
vařené. Sb. Yys. Mýto 1845. 28.
Upinka, y, f. U. u soustruhu. Ott XXIII.
739b.
Upirovitě někam se tísniti. Nár. list
1905 15. 13.
Spiscal, vz Upizdal
pisniee, e, f . Subscriptionsliste. Vin. I.
129.
Upisovaé, e, m. U. koncertní. Nár. list.
1905. 15. 17.
Upiti. Protož ú. bude Moab, iriulabit
Pror. ol. 19. Isa. 16. 7. Sr. Úpěti.
Upizdal, Magog, monstrum hominum,
Rozk. P. 269.; v Rozk. R. 61. upistal;
Meniík ěte: upiscal.
Upláceč, e, m. Nár. list. 1903. 206. 4.
Uplacenee, nce, m. = uplacený SlovSk,
Tbz. III. 2. 64., XYI. 847.
' Uplaekaný = uplácány. Kolečka z muky
u-né. Slov. Phfd. XXIY. 427.
Uplahočený = unavenj. Zl. Pr. XXU. 88.
Uplakánek, nka, m. = uplakané Mé. Lnd.
Tesařová.
Upláknouti =s utédy chyhné m. upláchnouti,
MS
Úplatek, tku, m. Z kopv ú-tky ěiniti »
slevovati s kopy groi nebo dva (při pro-
deji}. 1488. Zvon V. 274.
Uplatniti se éim. Ve hmotné podstatě
pepře jest živel ohně oproti živlAm ostatním
v převaze a uplatňuje se vysokou palěivon
působností. Zach. Test 41. — Toto slovo
neni dobré. Dříve se psávalo: platnost si
zjednati, oo2 ovšem také bylo nečeské. Mus.
fil. X. 187.
Ůplaviee, Dysenterie, difficultas intesti-
norum. 0. červenka katarrhalni, katarrhali-
sche Rnhr, snětivá, brandige Ruhr, mázdřiv-
Čitá, diphtherische Rnhr, ů. močová vrozená,
prostá, diabetes insipidus congenitalis, ů.
močová medová, Honingharnruhr, ú. po-
časná, vleklá, protáhlá, chronische Ruhr, ú.
zvláštní, specifická, dysenteria specifica, ú.
původu čivového, diabetes nenrogenes, ja-
terní, dys. hepatica, katarrhalni, d. catar-
rhalis, kurdějová, d. scorbntica, nakažlivá,
sdělná, d. epidemica, původu střevního,
diabetes gastroenterogenes. Ktt.
Ůplavičný. Prudký hostec kloubni u-ný,
polyarthritis dysenterica; ú. vřed, ulcus
dysentericnm. Ktt.
Uplavněni, n. U. Vltavy. Nár. list 1904.
28. 5.
Úplaz, hora na Těšínsku. Slám. Put 332.
464
Upleněný — Uřóci.
Upleněný. U. zástava (plenem získaná).
Škd. F. 158.
S plkaný = vhryndanj. Mor. Bgl.
plněk, nku, m. Bouřky v ú-plnku měsíce
znamenají déŠf dalece. Cs.
ÚplňkoTý. Ú. bfícho (plné). Stan. n. 211.
Ú. světlo (za úplňkn měsíce). Rais. Lop. 11.
Úplnobéžný rok. Msn. Od. 218.
Uplvaný lid. Gbě. 8. II. 265b
Upocený ěim: přemýšlením. Rais. Lep.
170.
Upokořený. U. a skrnfiené srdce. Kar. 43.
Upol, a, o. Nebnď vám má řeě úpola.
Kat. 2546. Dle List fil. XV. 108 = hrozná,
strainá. K tomn: úpolj. — U., n, m., rostl.
Yz Upolín zde.
Upolin, n, m., rostl., trollins. U. enrop-
ský, t. earopaens: boleočko, bublina, bu-
blinky, oko (buliéí, volské), plané zarouží,
tolika, tulipán (luční, planý), volvoéko. Vz
Čes. 1. XIV. 174.
Upomanúti =» upomenouti. Baw. Ar. v.
1888.
Upomínači řízení soudní. Vz Ott. Kíz.
III. 284. nn.
Upomínka soudní. Vz Ott. &fz. in.208.nn.
Upomnět = tijpommouít. HoS. Pol. I. 144.
S ponížiti se k éemn. Pal. — Lit. L 794.
ponkovitý. Ů. rflže, Zr. Nov.' 280.,
splet vétW. Stan. I. 186.
Upombaný. Ode viech opuitěný a n.
Chí. 8. I. 7».
Uposlúchati, vz Uposlechnouti.
Upostředěný. U. představování (pojímání).
Čad. 17.
Upostředkoyati eo. Čad. 60.
Upotiti se čím : prací. Rokye. Post. 278.
Upovážení,n. = opov<ileni. Hofi. Pol. 144.
S pracovati co. Hus. Er. L 288.
praya, y, f. --= nařUeni, Nezachoval jeho
ú-vu. Sbor. slov. 190L 83.
Uprdnonti se. Keď sa nehanbíi uprdoůf.
nehanbi sa ani voňat. Mus. slov. V. 27. Keď
sa hus uprdne, povedz (pověz): Víta), tetko
(hovoří sa detom, keď sa mieSsjá všetečné
do řeči) ! Slov. Pbrd. XXIII. 809.
Upředčiti eo komu za koho: modlitbu.
Ž. pod.
Upření, n. Takým n-ním. Ev. ol. 67».
Uprchalý květ. Tbz. V. 591.
Uprcblenee, nce, m. U. pokládá se za
ipatné slovo m. zběh, poběhlik, poněvadž
není parte, utečena. Sr. -oc v Ví. díle.
Uprchlice, e, t Zr. Krist. 86.
Uprchnouti jak. Uprchl Jako na křídlech
vichru. Urls. Hus. 119.
Upřieeí, upřahu. Kaž koně u vóz u.
Trist. 110. Vz Upřáhati.
Upřiehati, vz Upřáhati.
Upřiemnosť, vz Upřímnost.
Upřiemný, vz Upřímný.
Upřiemost, vz Upřímost.
Upřilideně něco odsuzovati. Lit. II. 600.
Upřím, a, o, vz Upřímný.
Upřímnopracovitý život. 1621. Listář.
149.
Upřímnost, i, f. U. jest vzácné, ale ne-
chutné koření a málo kdy pomflže. Jrsk.
XV. 288.
Upříti eo: cestu = zaměřiti Pel. XXVI.
— co komu. Nohy mu upřely slaiba =
odepřely. Tbz. V. 9. 846.
^ Upřivný = upHmný. Krkoni. Šb. D. 30.,
Čes. 1. XIII. 126.
Úprka Józa, malíř. 8r. Zl. Pr. XXI. 142.,
191., 216., 287., 288., 480., 455.
Upmúti. Dle Výb. Pel. S. 13. 2. m.:
uprchnutí.
Úprosný. Ů. slovo. Msn. II. 189., Škod.
Il.« 210.
Uprznití. Neuprznlm ustavenie mého.
neone profanabo. Ž. pod. 88. 85.
Upsovati koho = vynacUUi mu. XVI. stol.
Zvon II. 591.
Upi^ína, y, f. = vupiina, oběinoy les. Hoě.
Pol. IL 115.
Upšivnonti se. Neradi by se někde n-li,
neřkuli obrazili = upSknonti. C. Sebr. 1. 312.
Mi. Vz UpSiti, Čes. 1. Xlil. 126.
Usýpavka, y, f. *= uejpavá I01U1. Koll.
SI. dc. 54.
UracíI. u, m Vstnk.
Uřadní. Z ú. povinnosti něco činitL Nár.
list. 1904. 196. 5.
Úřadník, a, m., officialis. Rozk. P. 939.
ŮřadoloTství, n., Stellenjigerei. Nár.
list. 1884. a. 318.
tiradství, n. Měl mi vyložiti 100 kop
z desk podlé ú. svého. PíA. bm. IV. 219.
(r. 1466).
Uran, u, m., v Iněbě. Vz Vstnk. XIIL
587.
Uratl = orati, Frant 2L 22.
Úraz, u, m. (horaz) = nemoc. U. raá,
kdn je přemožen praoí Mtc 1902. 117.
Úrazník, u, m, sagina, Mastkraut. Vz
Ott. XXII. 488.
ÚrazoTka, y, f = iSrasoima, Anzová
pqjištovna délnická. Nár. list. 1903. 6. 319.
Úrazový. Ú. a nemocenské pojiifováni,
pokladna. Nár. list 1904. 18. 8. — Ů. aákaK
cataracta traumatica, Wundstaar. Ktt.
Urážka, y, f. = úraat. Cim by Jeho
povést Jakou u-kn trpěti mohla. 1622.
Listář 168.
UrážiÍTec, vce, m. = kdo jini tir^H.
Hlk. X. 824.
Urban. Pre Havlovo žito a pro Urbanov
oves nemusí gazda stodoly nadstavovaf.
Mus. slov. Vm. 15. Pro Havlovo iito, Lr-
banov oves nech gazda popredkn ovesí nos.
Sb. si. VIII. 85.
Urbánek, nku, m., vz Plucník.
Úrbaník, a, m. Sr. Urban. Popěvek:
Urbanik, bubeník honil kočky přes rybnik.
A jedna mu utekla, skočila mu do pekla.
Přiiel do dom s pláčem, matka ho karbačem
a tatik kopačem : a ůn fak do měcha, a oni
mysleli, že to blecha. Slez. Vyhl. IL 259.,
VJasť. I. 108.
Urbanův, vz Urban.
Urbnrní písař. 1609. Listář 94.
Uréeně = urMti přetne. U. sobě rok
změřiti. Chč. S. IL 181*.
Určený = kdo byl uřknut Nár. abor.
vm. 138.
Uřéci se = eřid •«, emlw^Ui •«. Brt. D.
I. 169. Sr. Uříci se.
Uřečeni — UákromněloBf.
466
Ureěeni, n. = tá^kntUi. Slez. Vybl. II.
207.
Úředník, a, m. = hodnotta. Duchovni
ú-ci. Ché. S. I. 1». Vz Ůřadnik. O ú-cich
BtarSi doby vz Arch. XIX« 581. nn.
Úrek = úvěr. Preda^ kúpif na úrek.
Slov. Czam. Slov. 129.
Urethannatri-um, a, n., v lučbč. Vz
VstDk. XII. 62.
Uřezávaci stolek v cihelnách. KP. IX.
171.
Urfiryd byla přisahá a závazek, že ob-
vinéný nebnde se mstiti ani na soudech
ani na nikom jiném, ani pohrůžky Činiti.
S nim byla spojena výpověď z panství na
věčné časy. Vok. Vset. 193.
Vrháni = Badeéfiti v Ledečskn, že se
rádi právali. Čes. 1. XI. 405.
Vřiei se, vz Uřéci se. Val. Čes. 1. XI.
229,
IJrina, y, f., z lat. = moé. Někdy jde u.
jako voda tence. Rostl. G. 169*. Jinde má
voda, ale to se zde nehodilo. Mš.
TJHnoY, a, m., les u Svatoslavě. Cas.
mor. mu 8. III. 145.
Uřklý =z uhrantUj. Mtc. 1. 1897. č. 4.
120.
Uřknonti. Kdo se ráno vstávaje nepo-
divá na bozi oblohu a dělaje sv. křiž nepo-
dívá se dřivé na nehty prstfl, ten každý
nřkne. Mtc. 1. 1897. č. 4. 115. Tv se ne-
meteš a nemodlíš a proto všecko uřkneS. Ib.
IJmý = 9Unj, veliký, ^ewaltig. Hektor
napomínal pokřikem urným. Msn. II. 103.
U. příboj, niffia nrjYÓg, Msn. Od. 846.
Úroěiti komn. 1488. Arch. XIX. 248.
1. Úroéník, a, m. ÚroČnici, agricolae
censiti, kteří ze svého pozemku, jejž drželi
doživotně, odváděli vrchnostem roČni ná-
jem rozličné dávky přírodní a konali jí
služby robotni. Dvoř. Mor. 98.
2. Úroěnik, u, m., bellus, rostl., Rozk. R. 75.,
dellus, Rozk. P. 785., caulictus. Rostl. F.
34, cauliculus. Rostl. drk. 178^. 1. Ú. lé-
kařský, anthyllis vulneraria, rostl. Vz Ott.
XIX. 710. — MS.
Úroda. Hádání na budoucí ů-du. Vz
Vlast. I. 215.
S rodička, y, f., zdrobn. úroda. Us.
rodný od čeho. Insnle ú-dná od obilí,
vina atd. Lobk. 27., 31., 32. a j.
Urodzený. Pán u-uý, na peci narodený.
Slov. Phfd. XXní. 598.
Erogenitalni svstem. Vstnk. XIII. 390.
rok. O úrocích stardí doby vz v Arch.
2:iX. 584.
Urosteni, n , incrementum. Pror. ol. 22».
2. Isa. v3. 4.
Urostlý Jak. Chlapi na výsost u-lí. Zl.
Pr. XXI. 170.
Urousanee, nce, m., nadávka. Tbz. III.
2. 85.
Uronsaný Jak: jako káně. Čes. 1. XIII.
176.
Úroveň kursovní. Nár. list. 1903. 347. 25.
Urozenstri, n. Povýšiti někoho na u.
HrlS. Hus. 155.
Urozin, a, m. (I) = íUchtie, Rosa.
Kott: Dodatky k eeiko-ndm. ilovnika III.
Urozumčni, n. := p&rwtumXni, Chč. S.
I. l\
Urúbiti = uroubxii, — 00 komn. Pravý
palec mu u-bili. Dal. C. M. 14. 11.
Urnbú = hraxiltkj iup. Zvon V. 600.
Urra, y, f. = uUmmj halvan. Sbor. slov.
1901. 37. Pokraj urvy. Msn. II. 210.
Uřvaně. S hrAzou, u. oznamovali. Jrsk.
Pov. 231.
Urváni, n. = taháni. Za vlasy u. Zvon
IV. 130.
Urvati se = odtrhnatai •«. Kráva se
urvala. Ces. 1. XIII. 154.
Ůryvkovitý děj, popěvek. Lit I. 780 ,
Tbz. V. 6. 217.
-US příp.: camus (čamous). Dšk. Km. 48.
Úsad =r fu»ak, funšok. Slez. Vz Yyhl. II.
213.
Usančni. Obchod s n- Ční mi úroky. Nár.
list 1903. 114. 17.
Úsečka = přímka dvěma body vedená
a jimi obmezená a — b nebo: čásf přímky
dvěma body obmezená. Vést. X. 107.
Usedati koho = iedánim (v souboji)
přemoci. Baw. T. v. 1146. Když toho, jenž
dnihého usedal a zabil. Kar. 38.
Usedlý. Ten je tak usedlý, jako havran
na topole. Hav. Chamr. 29.
Usekati co élm. A svými nosy pannu
úseků (do smrti usekati). Baw. Ar. v. 3348.
Usevřiti koho k čemn. Krok. I. c. 35.
Uschlý. U. tráva ani krávě nechutná.
Tbz. III. 1. 115.
Usehřadnonti, cxtabescere. Pror. oL
97b. 1.
Usehýnati, vz Usychati. Kbrl. Džl. 16.
Usieci, vz Uséci, Usekati.
Usiesti, usadu. Vz Usedati.
Ssiknonti = uteknoiui. Us. Rgl.
silen, lna, o, vz Úsilný.
Usilniti se, fírmarí. Ž. gloss. U-ni se
ruka tvá. Ž. witt.
Usilovatel, e, m. U. o české školy. Hus.
1905. 458.
Usilovati kam čim. Myslí někam u.
XV. stol. Vstnk. X. 600.
Úsilovnik, a, m., laboratoř. Rozk. P.
1149.
Ůsilovnosl všade najde spokoj enosť.
Rizn. 169.
Usinavě. Spánek svými křídky vlaje u.,
einschláfernd. Jeř. Rom. bás. 174.
Úskalný. Ů. město. Msn. II. 381.
Ůsket = úiket, vrtá. Rozk. P. 1860., R. 92.
Úskočlivý. Ů. řeč. Tbz. XVI. 349.
Uskr (uSkr?), Saduceus. Rozk. P. 872.,
R. 76.
Uskrbliti co na kom. Kár. list 1904.
61. 1.
Uskřihnutý = utkřipnutý. U. tělo. Ces.
1. XIII. 11.
Uskřinntl, n. U. lejna, lejnové, incarce-
ratio stercoracea; vnitřní u. střeva, i. in-
terna; u. zán^tlivé, i. dastica. Ktt.
Uskrlpit koho = přeavidciti. Sbor. slov.
VII. 109.
Usicromnělost, i, f. U. života. Zvon V.
155.
30
466
Uskatečňovaci — Ustydnouti.
UskutečfiOTaoi Článek. Nár. list 1908.
812 13
ťsláblý. Jrsk. Vin. 8. 886. U. žiyot
Zvon V. 181.
Uslábnouti. Když těžké myilénky mu
nslábly. Zyon IV- 180.
Uslediti = vyHhati. Ďábel lidi n-dil.
Chč. 8. I. 66».
Úslona, y, f., dle J. Jir. splendor.
ÚsloYi* n. Mam. A. 29^. Vz Prisloyia.
UslydáYati kobo. Ž. kl. 98. 6. Sr. Uslyfietí.
Usínati se Í9^ Mračna .stála nad ho-
rami, ale pole a vesnice usmívaly se tichým
jasem zdrnženého slánce. Zvon III. 10.
UsmédkoTat se nad čim = pošmivali te
mu. Slov. Sbor. Čes. 17.
Úsměv jest zdrojem blaha. Zr. Kom. 122.
Usměvavč se tvářiti. Tbz. V. 4. 410.
ŮsmČTaTOSfy i, f. Dobrácká n. Zvon V.
694.
Usmienie, n. Maria, učifi rnože milé u.
Levšt 894
Usmieiiti koho = k 9mieku přivésti,
Baw. £. v. 948.
UsmiloTati se (nad ktm). Tbz. XIII. 208.
Usmitý. Byl u. Val. Ces. 1. XII. 182. Vz
Usmiarý v 1. Přisp. 449.
Usmimý. U. hostina (při které se lidé
nsmiřují). Msn. II. 856.
Usmivavka (!), y, f. = ironie. Rosa.
Usmatiti koho. Čes. 1. XI. 868.
Usmykati. VSecko se pomaly nsmyče
(nklidoí, srovná). Val. Čes. 1. XI. 879.
UsnářstTi, n. = koieluUtvi. Nár. list.
1906. 29. 4.
Usně. Byl hlad, až svů obnv a lecikaké
usně a řemeni vaříce jedli. Pass. 248. 2.
U., pariis. Rozk. P. 2484., Velei. 142.
Usněmovati = uraditi »e, Otok stále se
rozmnožoval, že posledně felčaři ruka od-
říznouti usnémovaii. 1774. Neveč. 60
Usnost, i, f., dedecus. Rozk. P. 1880. Sr.
Uspnosl
Úsoba, y, f. z= podmgi, Vz Čad. 128.
Ůsobný = idedlnif podmilný^ myalnj Ů.
prostor (subjektivní). Park. Vz Čad. 127.
Uspavadío, a, n. U-dla, hypnotica, som-
nifera, schlafmachende Mittel. Ktt.
Uspávavě působiti. Zl. Pr. XXII. 879.
Uspavný mák. Skd. F. 128. Vz Uspan-
UspěehoTý. • u. Šance. Nár. list. 1902.
ě. 78. odp.
Uspět kam: k vrcholům svých cílů.
Kká. Sión U. 98.
UspiSiti se na koho. Aby nebylo ře-
čeno, že jsme se na ně u-li. Arch. XX. 257.
Uspiti koho (y ěem). A mráz vody
nspil biefie, glacies dum sopit aquarum cursus.
Baw. £. v. 582. U. lid v neuptalém nekáni.
Ché. S. I 94b.
Uspokojivý. Dle M9. lépe: uspokojný,
protože se od sloves skonalých netvoří adj.
náklonnosti pHponou v.
Uspokojovný = utpokojný. Sr. Milovný,
Bojovný. Mfi.
ÚspoL Raě mě tů lavičku vésti vzhoru
B mých zlostných ú-lóv, bych neupadl do-
lov. Um. roud. 2842. Zmítání vážní a p.
Usrdno něěeho si hleděti. Msn. Od. 84.
Sssi = u$ #i. Hoi. Pol. II. 8. a j.
sta. Prednejiie sů moje ú., ako moja
vlastná sestra. Sbor. slov. VII. 181. Z hoj-
nosti srdce ů. mluví, a čím ono naplněno
jest, toho jsou i ú. hotova k vyniieni.
Fel. 6.
Ústav, u, m. := ustanoveni^ úmytl. Ty od
svého ú vu neupustíš. Pal. Záp. 11. 199.
Ustáváni, n. Hrnec na u. mléka. Nár.
list 1904. 188. 9.
Ústavce, e, m. U. kostelóv. Pass. 803.
SstaviČen, Čna, o, vz Ustavičný.
stavnik, a, m. Vůdci a ů-ci národů.
Vlč. Lit II. 2. 48.
Ustavoprávni, verfassuogsrechtlicb. U.
námitka. Pokr. 1885. č. 48.
Ustielati = uititati, pottjlatí, — eo éim :
ložre kvif-tím. Hus. Šal. 86h. Vz násl.
Ustlati. Kto si ako ustele, tak aj leží.
Rizn. 169. Sr. předcház. Ustielati.
Ůstnosť řízení soudního. Vz Ott Říz. III.
Ústonožci čí stnakové, řád korýSft. Vz
Ott XXIV. 161.
Ustoupiti. 2e mu ten sklep u-pil = po-
Houpii. (za dluh). Mto. 1903. 17. Chmurná
nálada u-Ia místo srdečné radostí. Má býti:
postoupila. Mtc. 1904. 895.
Ústrach, u, m., metus. Rozk. P. 1470.
Ůstrakář, úštrakéř^ e, m., der Austrager.
Tk M. r. 187.
Ústředí, n. Čivová ů., eentra nervorum.
Ktt Ů. organisační, průmyslové. Nár. list.
1903. 144. 8., 177. 5.
Ústředna, y, f., die Centrále. Nár. list
1905. 25. 4.
Ústřední dobytčí trh, Nár. list 1904. 22.
5., kamna, 1903. 257. 20., banka českých
spořitelen. 1903. 298. 21.
S střeliti komu co: facku (dáti). Us. Kgl.
střičnik, a, m., strepsilas (arenaria),
rod bahňákfl (ptákfi). Vz Ott XKIV. 284.
Ustřiti = zakryti. U. něco od sebe-
Ch(«. S. I. 55».
Ústrmný. Ů. hora. Skd. Od. 130., Msn.
Od. 126.
Ustrnouti se na éem. Na tom se ustrnul
(pevně ustanovil), že lermo (= každým způ-
sobem) od sv. Jiří odstoupiti míní. 1621.
Listář 154.
Ústrojence (zvíře). Ott XVm. 147. V IV.
450. ústrojenec oprav v: ústrojenec.
Ustrojíte, organisch. Ú. néco do celku
verkati. T. Uhlíř.
Ústrojné sloučený, organisch. Nár. list
1903. 148. 13.
Ustudilý Čech = ehladnj. 1783. Lit I. 405.
Ustúpiti, vz Ustoupiti.
ÚstupkářstTÍ, n. Slovanské ú. Zvon V.
755.
Ústnpmo polem se potýkati. Msn. II. 81.,
ákod. II '. 92.
Ustydéti se čím. Tak umlkne, nstydí se
Bohem. Št Ř. ned. 119^., 120». (Přestane
se Boba stydati).
Ustydnouti. Ustydati se éeho = háii
96. Baw. Ar. v. 4525. — čim. Těmi bylinami
astydává krev (ty umrtvigí). Tbz. XIII. 157.
Usupaný — Útek.
467
Usupaný = udpchtinj. Křičela n-ná. Bais.
Lep. 8.
Usušiti koho. Čarami ji ndělala a ji
n-la. 1571. Čes. I. XII. 26.
Usvadlý, aridufl. U. miesta. Pat. Zim.
20b 5.
UsTitánie, dilncalam. Na n. Pat Zim.
7*. 6.
Úsyp sněhový se utrhl a řitíl se dolA.
Zvon IV. 548. Sr. Lavina.
Usýpati (= osinati). Starý tento tvar
jest nám už neznámý. Vest. IX. 86. — U. co.
O. bmd =: oblékati brnd (které jsoo z drob-
ných kronžkA kovových a které se musily
na télo takřka sypati). Pel. XXVI.
-uft přip. : Lidui, Bétnš, BarnS. Dšk. Km.
50.
USáé, e, m. = zajU (uSák). DSk. Km. 49.
Udatka, y, f. = piVa s listem na koneich
oky n. uchy opatřená. Vz Ott. XIX. 735.
Ušatý. U. kaleska (kočár). Zvon III. 323.
Ušéipati koho jak: do smrti. Ché. S.
IL 166b.
Ušeft, onos. Rozk. P. 391.
UŠičko, a, n. U. na čepici, na vinkn.
Ces. 1. XII. 201. U. vinkn = obloučky
k licím vypjaté. Ces. 1. XIT. 82. Šátek na
u-ka uvázaný. Sá. Prost. m. II. 67.
Ušipanec, ncCi m. z= pra$e, uělpané, Val.
Čes. 1 X. 469.
USišmať sa = u$trojUi,ohliei. Slov. Pbfd.
XXIV. 543.
-uška příp. : leptuška, linduSka. Vz Dik.
Km. 39.
Uškatulkovati co. Zvon ITL 573.
Uškcne, bolns. Rozk. P. 1483 Sr. USket.
Úškleba, y, m. = pounévaS. Koll. Dr.
bás. 92.
Ušklebený. Ploský nos, nad ústy vždy
u-nými. Hrlé. Hus. 76. U. tvář. Slad. Ant.
54.
Úšklebně se pousmáti. Tbz. III. 2. 259.
U. si vésti. Jrsk. IIL 218.
Ušklihnouti komu. Noha ji u-hla =
sklofizla. Slez. Vyhl. II 283., Vyhl. Slz. 48.
Uškrabiti se = uíkrábnouti šů, — kde.
na hfebiku. Kid. II. 92.
Uškračený = uikvařenj. Val. Ces. 1. XI.
324 Sr. ňkraka.
Uškrnúti se. Když Josef uzřel Ben-
jamina, přistúpil k němu raduje se a uškrv
86 (usmál se). Krok 1887. 262). Jos. Fr. 18.
Uškytati se. Nár. list. 19./2. 1900.
UŠluchtať sa = zamoiíitij uetindrati. Slov.
Phfd. XXIV. 545.
UŠmuranec, nce, m. = uMmouranec.
Hauer 15.
Ušni lékařství, otiatria, Ohrenheilkunde ;
vleklý vlhký katarrh u., otitis interna
eatarrhalis chronica humida. Ktt.
Ušnik, u, m. =: hrnec 9 uchem. DSk.
Km. 32.
Ušný sluch, anditus auris. Ž. pod. 17. 45.
Z. witt. : slyiení ucha.
Ušoupnouti co. U-p] několik poklon
a Sel. Rais. Vlast. 108.
UšpehOTati co = vyzvéditi. Baw. Ar. v.
2991.
Ušperkovati co éim. Kom. Did. 252.
Ušponliti co: rty k úsměvu. Tbz. V.
9. 102.
UštépaTý. U. slovo. Škod. II*. 18. Sr.
OStipavý.
Ž štěpný. Ů. slovo. Škod. II'. 19.
štip, u. m. Na úitipě, in eztasi. Mam. V.
Uštlpeni, n. = vitknuti, U. střihavky.
Beěi Příbr. Han. 53.
Uštipati. Krejčímu kde se hodilo, píchl,
uštipl (uStipačně prohodil). Zvon III. 662.
Uštkati se^ Mohla se u. a uplakati. HrlS.
Hnu. 49. Vz Stkáti.
Uštknouti koho Jak : k smrti. Tbz. V.
1. 337.
Úštko, a, n., zdrobn. ucho (ůSko). GroSe
musejí býti s AStky. 1560. Z kn. nymb.
Wtr.
Uštúchaný = uUuienj, Po cestě u. Jrsk.
XIII. 3. 121.
UštuloTat se = utmiwUi ta. Litom. 54.
Uštranosf, i, f. Pocit n-sti (nnavenosti).
Zl. Pr XXI. 242.
Ušúlat dačo medzi rokama. Mus. slov.
VII. 54.
Úšusty u, m., vrch v Gemersku na Slov.
Sb. si. 1901. 165.
UtÁčeni, n. Válcové, konické u. u sou-
struhu. Vz KP. VII. 671.
Utahák, u, m. =: zdkolnik. DSk. Km. 28.
Utáhlý. Boleaf noh v úzkých a u-hlých
stfíevích. XV. stol. (List. fil. V. 229.)
Utáhnouti odkud proč. Abv pro ne-
záplata (nezaplacení Žuldu) z pole neutáhli.
Arch. XX. 253. (57.). -si = MpoHti, $ohé
tUmouti, TroSka utiahni si, mnoho zachováš
si. Slov. Sb. si. VIII. 84.
Utajivý = diskrétní. Bgl.
Utalafčiť se s unavUi te, Šumava. Rgl.
Utantnati ohefi (udusiti). Wtr. ezc.
Uťapiti se komu = podařiti se. Tak sa
mu u-lo, ako slepej kure zrno. Mus. slov.
VI. 110.
Utápěci. Ponořovaci ěi u. apparat acety-
lenový. KP. P. X. 117., 122., 128.
Utarý =: úterý. DSk. Km. 11.
UtaTiti, zulOtben. Pkr. 1885. ě. 328.
Utázati se nač = vjfptati «e. GoŽ slufií
ku požitku toho života» na to se každý
pilně utáže. Chč. S. I. 127b. (128*).
Utéci abs. Svému nikdo neujde, byť
i třeba utikal. Zvon II. 532. Kde biji, tam
uteč. Us. Ib. III. 331. — co. Utekl ženu
a děti = od ženy a dětí. Mor. C. 1. X.
443. — fak. Utikal, jakoby mn paty hořely;
Utikal skokem, během běhoucim, jakoby
mu pod koleny namazal. Litom. 74., 40.,
89. Utikal, jak s horkou kaái (rychle). Us.
Dni utekajů, akoby kamene do vody metal ;
Utéká, akoby mu zem pod nohami hořela.
Bizn. 62., 175. — odknd. Utéká, jako bludná
ovca od košiara. Mus. slov. V. 37. — se =
předběhnouti. Jedna z nich utekla se. Frant.
20 19.
Útek (outek), tku m. = druh přediva,
který se za tkacim stavem Člunkem osnovou
prohazuje, dle určité vazby s touto pro-
vazuje a tim tkaninu tvoři. Ott. XVIII.
998. Příze, jdouci po délce stavu slově
osnova, po šířce stavu jde outek. Litom* 67.—
30*
468
Útek — ŮTěinhodnost
U.y trama. Rozk. P. 2426., Bhm. hex. 776.,
Mam A. 36^^
Utekáč, e, m. == útěk. Kúpia (koopil) za
pfit prstov a za Siesty o. Mus. slov. IV. 80.
Utčknie. asyllam. Rozk. P. 2062.
Uteknúti. Mam. A. 23*.
. UtemOTati OO = na jitto postaviti, v.
Mýto. Mfi.
Ůtčnky = ffěpřovi tádlo s dolejHeh útrob,
zejména u střev, které se po koaseich
atiná. Nár. List 1901. 6. 337. odp. Sr.
Palce.
• Utepati koho = utloud, Rokyc. Post,
54b.
Úterý. E sňatkům n nás za nejpřizni-
vějSi den plati úterý, den to sv. Anny.
Mto. 1. 1897. Obrz. 47.
Utésněni, n., Compressioii. U. par. Nár.
list, 1885. 6. 107. Sr. Ucpávka.
. ÚtesoYitý svah. Stan. III. 141.
Utěditi 96 komu kde == poUHti te $ kým.
S chvátáním se u-li jemn v doma svém.
Ch«. 8. II. 279«.
UtčdliYé pravila. Zvon V. 716.
Útédaé. Řikala to tak jistotné a ú. Zvon
IV 96.
Útéžeti = UiiUi, vytiHti. Has. Post.
179*.
Utéžiti éim : hřivnami. Gl. o1. 186b.
IJtiahiiúf si. Vz Utáhnoati.
Utiekati, vz Utikati.
* Utierati, vz Utírati.
Utieti, vz Utíti.
Utiehar, a, m. =: ? Uhodil ho aticharem
do hlavy. Nár. list. 1905. 76. 4.
Utiehnouti Jak kde. Pojednou utichl,
Jako vepřík t iité. Jrsk. VIL 2. 231.
Utikajioi = lůkutj. U. kov. 1585. Uč.
spol. 1902. 21.
Utilitaristieký. U. ikola. Nár. list. 1904.
147. 13.
Utiniti se = tkrjii te. U. se (za deště)
pod strom. HoS. Pol. I. 144.
Utlskatel křesfanA, Arch. XX. 543.
Utiskly. Koř.
Ůtisnút sa nač = dolehnouti. Sbor. slov.
1900. 156.
Utidtěnec, nce, m. :=: utiítinj ílovik,
Tbz. V. 1. 303.
. ÚtkoTý, Ú. příze. Ott, XX. 603. Ú. zboží.
Ú. příze hrabá (džuta, konopí). Vz Ott
XXIII. 723. Ú. hedvábí, Tramseide. Jind.
74. Riejpelwaare. Vz Ott. XIX. 908.
Utkvělý. U. mySlénka chorobnosti, hypo-
choodria, melancholia. Ktt.
. Utkyslti. At by neatkysii jako lev duše
mej. Ž pod. MS.
Utlipaný čas = Spatné^ hlálivi poíati.
Haner 15.
S' tlojemný. Ú. krásota. J. Uhlíř.
tlotvámý. Ú. žena. Msn. II. 191.
Útlum. Vz Strh. Mech. 433., 435., 642.
Utnikonec, nce, m., Sp. m.: apokope.
V. Pohl.
Útok = útoíUti. Všichni hřiešní útéchn
mají, ú. k tobě, milostivá paní. Umuč.
roudo. 521.
Úton = útoii. Nemoha ú-na ujíti. Jež,
Ml. (Výb. I. 406. 8.).
Útoft, ě, f. = tůni mo¥$ká. Škd. Od. 60.
Msn. II. 2.
Útoneky nku, m. =i íMa, comma, 1587.
Čes. 1. XV. 29.
Utopenec, nce, m. z= poleno, které za
plavby vodou se nasytilo a proto se po-
topilo. Val. Čes. 1. XII. 46.
Utopenina, y, f. = utopená vie. Zr.
Nov.« 10.
Stopilee, Ice, m. = utopenec. Hauer 15.
tor, u, m., finder. Rozk. R. 96., P. 1928.,
Mam. A. 22».
ÚtOTnik, angius, Rozk. P. 511., utovnil.
Rozk. R. 68.
Utrajch, n, m., ví Hutrajcb.
Útrap, u. m. == útrapa. Nebdžtik v svýeh
hněvich a-ú-pechmlavil, eoŽ . . . NB.5. 108.
^ Utnipnost, i, f. Ú. Helenina, Gram.
ákod. Ii.« 41.
Utrátéti, vz Utráceti. Záp. Mor. Sb.
D. 39.
UtreJehoTítý. U. nečistou. 1585. Uč.
spol. 1902. 21.
Utírenost, i. f. = uhlatenoef^ zdvMlosť.
To by byla pěkná u. Rais. Lep. 283., Zvon
V 393
Utrhavý spis. Mart. 8. Před. str. VII.
(r. 1636).
Utrhnouti se. Utrhl se (naň), jakoby ho
pes u(tknal. Zvon III. 2.
Utřldnění, n. U. pojmů filosofických.
Jakb. Mar. 181.
Utro = jutro. Ž. gloss. (Mas. 1879. 409.).
Útrobni kýla, enterocele. Ktt.
Útržkový kalendář. Zvon IV. 446.
Utuhlý več: y perla. Kká. Sión II. 102.
Ůtulniěka, y, f., zdrobn. úíulna. Mít
svou ú-kn. Zr. (Muf. 1902. 466.)
Utrrdlý ěim: povahou. Tbz. m. 1. 157.
Utvrdnouti komu ěim. Ruce u-dly mu
mozoly a lopotou. Tbz. V. 1. 416.
Uúpeni = loupenit lupy. Kdys přiSli
z uúpeni. Mor. Čes. 1.
-ůy. Žaltářové slovo. Vz Žaltářfly.
Úval, vallis. VSeliký ú. se naplní. Pat
Zim. 5b. 15.
Uvaliti se kam: v bláto. Hus. Post
50*.
Uváznouti někde = ueaditi ee. Syn jeho
v nsši vopcí (obci) uváz. HoÍ. Pol. II. 144.
Úvazný. Ú. smlouva (strany vázající).
Msn. Ott. 366.
Uvazovadlo, a, n. = čím se něco nva-
zuie. RffI.
Uvážka, y, f. = úvaha. Zajímavá u. Vzáj.
I. 7.
Uvažovaei kommisse. Tk. XI. 276.
Uvažováni, n. Úzkostlivé u. jest olově-
ným sluhou odkladu. Slad. RicL. 135.
Uvěeněni, n. = realieováni, uekuteěněni.
Hvna. Vz Čad. 114.
'Uvédomělec, Ice, m. Tbz. V. 4. 180.
Uvědomováni, n. Národnostní n. Mtc.
1903. 258.
Uvehla, y, f., také ouvéhla = úhor. Hoš.
Pol. I. 144.. II. 76., 79.
t^vémieký poměr. Nár. list 1905. 1. 17.
Ůvěrnhodnosf, i, f. Ú. osob a firem.
Nár. list 1903. 131. 10.
ŮTérahodn;^ — Užralstvl.
469
tfTémliodný. Ů. osoba. Nár. list. 1904.
41. 7.
UTeseleni, d. Lit. I. 537.
TTyiezti, ovazn, irretire. Slov. klem. 16i>.
UTinělý, damnatas. Korč. 138i>.
UvinšoYati konm: krávě = uiktrovaH,
U tíampolce. Nár. sbor. VUI. 120.
Uvíni VikUrrín, slez. spis., 1741.— 1806.
Yz Vybl. I. 37.
UTlratl. Neskoro nvira, cbto t cndzej
komoro bývá (kto požléiava, neskoro zbo-
katDě, neskoro sa uvaří, keď z cndzej ko-
mory požiéiame). Mne. slov. VI. 85., \ 11. 90.
Uvléei koho kam. Aby mrtva nvlečena
byla k vodě. Zvon IV. 227. Svů dnSi v sě
nvleká (decb svůj zataje). 1459. List fil.
1904. 437.
ÚTlek, n, m. Viděti něčí ů. (odvlečeni
do otroctví). Hsn. U. 118.
Úvod = uvedeni iettinedělky do koštéla.
Místy říkají, že bude z dítěte zpěvák,
pláěe-li hodně n onvodn. Mtc. 1. 18b7.
Obrz. 55.
ÚTodnikoTati = psáti do novin úvod-
nfkv, úvodní články. Nár. list. 1903. 228. 3.
llTolnčnosf, i, f. U. ztoblých pobybfl.
Zvon V. 699.
Uvratnik, n, m., uvrati, n. = aouvraf.
Haner 15.
UTrhnouti co kde. Kotvy t portn u.
Lbk. 33.
UvHcti, vz Uvřiti.
IJYrtiti si co Jak. Ptáček uvrtí si hnízdo
na hladko. Hlavn. 66.
! vykáni, n., ezercitatio. Mam. F. 88b. i.
výseky Skn, m. Každá desátá ovce ná-
ležela vrchnosti. Bylo-li několik ovec nad
desítky, na př. 55, 64 . ., těžko takovÝ ú.
děliti (vySSí počet nedosahující desítky).
Vstnk. X. 557.
Úz. Na ůz, descendit in oram vestimenli
eins. Ž. gloss. 132. 2. Jež (masť) schodí na
úzk rúcha jeho. Ž. witt. 132. 2. Ž. klem.:
Ježe stupá v krásu rúcha jeho ~ (MS.).
tzadi, n. V VIL 991. polož Ůzadi před
Uzaďovat
Uzarditi se nad čim. Slad. Šl. 109.
Uzarakovati = tunUouvati. Leč se mocí
n-knjí. Cbč. S. U. 261«.
UzaYÍrač| e, m., mnsculns sphincter,
Schliessmnskel. U. pryšcový. Ktt.
Uzavirka, y, f. Stoková u. Us. Rgl.
Uzdeniea, e, f. = uzda. Slov. Mus. slov.
IV. 50.
ilzdčný. Kůň nzdon nný. Zl. Pr. XXI.
535. Jrsk.
Uzdové, ého, n. = dar čeledínu po
koupi koně. Vlasť. I. 233.
Uzel. Tám zle, tú zle, dyž není v uzle
(když člověk nic nemá). Ces. 1. X. 471.,
XIV. 245. — Untl Jindř. Dr., spisov.
Uzelnik, u, m. = nástroj, jímž se v pa-
pírnách ze slámoviny (kafie) odstraňují
uzlíky slámy. Vz Ott. XVIII. 179.
Uzilek, Ikn, m. = utllček, Brt. P. n.
748.
Uzimit sa = nastydnouti. Brt P. n. 496.
Uzirna, vz Uzroa v VIL 993.
Úzk, vz Ůz.
Uzkonivý (úzký a niva). U. krajina. Skd.
Od. 72.
Úzkoplody u, m., stenocarpus, rod rostlin
stříbřencovitých. Vz Ott. XXIV. 98.
Úzkořitnik, a, m. Ů-cí, leptaríni, brouci.
Vz,Ott XXIV. 194.
Ůzkozomý. Ů. nástroj, který propouití
světlu k oku úzkým otvorem. Ktt
Úzkozrakosl i, f. = krétko»rako$f. Hlk.
X. 176.
Úzký =r takj^ lopotný f nehewpeíný. Ač by
to úzko bylo nvní v ten čas říci někomu.
Chč. 8. L 8b. (47*).
Uzličkovati = dilaa uzUěky. Us.
ÚzlikoTatý. Tuberkulosní zánět plic
kolprúduékový u-tý, tubercnlOse knotige
Brnncbopneumonie. Ktt
UzlikoTý čepec (maršálovy, krupicový).
Čes. I. XII. 200.
Uzlina jazyková, podsáňová, ganglion
linguale, míSní, g. spinale, nosní, g. rhi-
nicum, nzlovitá, g. nodosum; zánět u-ny či-
vové, gaogliitis, Nervenganglienentziindung.
Ktt
Uzlinovitý. U. vole, struma gangliosa.
Ktt.
Uzliti 8i vlasy. Zr. Krist 82.
UznáTavě (o někom mluviti). Lit II.
130.
Uznojený = upocený, unavený. Stan.
I. 84.
Uzobnutý. U. zrnko. Hlk. IX. 312.
Uzrálý čim: rozumem. Tbz. III. 1. 157.
UzHediti se, se ordinare. — kam. U.
se u veliké houfy. Milí. 18.
UzHeti, vz Uzříti.
Už. To je už něco ! Us. Bgl.
Užaleni n. politováni. S u-ním přijal tu
zprávu. Mark.
Užasiti se == uiatnouti, Vocab. Zdík
r. 1424. (MS.). Vz Užaseni.
Uže = uzje. Jak se máS? Uže to vielijaké.
Val. Brt D. I. 348.
Užehliti co. Hladina moře byla, jakoby
ji nžehlil. Hlk. XI. 49.
Úžena. Popadli sú ji mezi úŽenú, inter
angnstias. Pror. 104^.
Úženec, nce, m., stenus, rod drabčíků.
Vz Oít XXIV. 101.
Užiteěen, čna, o, vz Užitečný.
Užitek, tku, m. Mnohý Člověk pre nžitok
snižige sa pod dobytok. Sb. si. Vlil. 85.
Užiti ěeno. Co sním, propiji, toho užiji.
Lit list XIX. 318.
Užitkový dobytek. Nár. list. 1903.
250. 20.
UžiTačnosť, i, f., Genusssucht Zvon
VI. 30.
Uživavý svévolník. Sá. XVII. 52.
Užižiati čeho ěim: chleba nožem. Frant
45. 13. Sr. Žižlati V.
Užlabec, bce, m., calgus. Rozk. P. 1997.
Užmolený, vz Žmoliti a násl. Hlavn. 38.
Užmoliti z koudele klubko (uplésti).
Slez. Poh. 57.
UžralstTi, n. V u. se procvičit!. Zvon
IIL 26.
470
V — Vakonoíi.
V.
ZmSny hlásky ▼ v podřeči poloickóm. Vs
Hoš. Pol. L 34.
Přídech Y ve spisech od drahé polovice
XIV. stol.: vobilé. Vs Mas. 1863. 326.
-vá přip. adv.: tehdyvi. HoS. Pol. I. 150.
Ta = my ďoa, m. vě. Odpovédě jemn
máti : Ó milý synu, va oba mava přičina
k plakáni, va jsme ve tmě. Gest U. 150.
Va umřeva hladem. Ad. a Eva. Žádnýf
toho nezvie, což va dva nčiniva. Troj. (Výb.
II. 166. 16).
Yaeátko Luděk, malíř. Sr. Zh Pr. XXI.
166, Máj. IIT. 207.
Taeciii. n, m., z lat. vaoca (kráva) =
práSek kravám, aby dobře Žraly a mnoho
mléka dávaly.
Yaeek, cku, m. = (<f6a, jidlo z bram-
borA, mléka a vajec; peče se v pekáči.
Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29. — T. Fr. Jar.
(Kameoický), 1806.— 1869. Sr. Lit U. 716.,
878., Tk. Pam. L 88., 90.— 91.
Yaekář J., bás.
Yáclav. Po V-vS može se pasf i starej
robe po hlavě (viode). Slez. Yyhl. II 53.
O sv. Václava a sedláka zlá strava; hrnec
jablek (brambor), hraec řepy a do raky
hnojnÝ cepy. Čas. mor. mas. IIL 124. —
T. ifa Václava mráz nastává. Sb. si.
VIII. 84.
Václavek MaUna, řídící ve Vsetíně a
spis., nar. 1842. Vz Vek. Vset 162., 305. —
Y. Alfr^ Vl, nčit a spis., syn předeSlého,
nar. 1874. Vz Vek. Vset 302. — Y. Václ.,
mal. Sr. Zl. Pr. XXL 624.
Yaeoun, n, m. = oeún, rostl. C. Třeb.
Ces. 1. XI. 38.
Yáéek, čka, m., estala. Rozk. P. 1932. —
Zánět váčkn vlasového, follioulitis. Ott. IX.
343.
Yada = pohroma, íkoda. Baw. J. v. 1934.
469.
Váda, y, f., personif., sestra Areova.
Msn. II. 70.
Yaděni nebolí, bití se zatiyí. Litom. 73.
Yádi, n. = vyiMi dno řeky, Ott XVIIL
521.
2. Vaditi komu = Vcoditi. Baw. Ar. v.
1426.
Vadle, n. = varle, Us. místy. Prk.
Vadnouti k hrobn. HrlS. Has. 130.
Yadmé =: jadrně. Us. místy. Hfi.
Yádzka, y, f. = úvod.Žen^ ilanav-dka.
Slov. Phfd. 1902. 387.
Yaffenklejt, a, m., z něm. Baw. T. v.
1452., 1457.
Yagantský. V. písně (gaudeamus igitar),
erotika Lir. I. 674., 634. Sr. Vagant
VaggonoTý, vagónový. V. váha. Nár. list
1904. 154. 11.
Yagoan, a, m. = vaggon. Dšk. Em. 17.
Yágov, a, m. zz junec, kráva. Slov. PhTd.
1902. 386.
Váha « etudny. Jeli Části: jeřábek s vi-
dlemi n. okem a raka či vahadlo s vo-
kovem na straně ke stadni a s vidlem na
straně protivné, kterým chodí vokov (váži
se). Čes. 1. XV. 44. — \.^eovhvizdi. Kdo
se narodí na váze, bnde váhavý. Mte. I.
1897. Obrz. 81. — V. ohni = velikoet ohMÍ\
v. obracnjící, síla M mohatoosf proměfinjicí
a tyogaČDÍ, oproti váza obratitelné, síle či
mobatnosti, která se staví působení tinktary
v amenSeném těle na odpor. Zach. Test.
151. — V. = povaha přirození. Pták pěje
každý v své váze. Baw. J. v. 1305. — Y.
Lev k jiej ^prosbě váha stroji (avažaje).
Baw. £. v. 1195.
Yahalik Fr., spis. Sr. Zvon m. 28.
Váhati se = koUeati. Váhal se pornŠití
posavadní zvyklost Tk. Xll. 62.
Váhovna, y, f. := mietnoet, kde «« «dS».
Nár. list 1898. č. 12. odp. Sr. Byli jsme
na vá*e.
Yáhoynik, a, m. = hřeh na voxni váhy.
Pelbřim. List fil. 1902. 253.
1. Vach ty, jenž jiné kážeš, sám sebe
nekážeS. Cbč. S. II. 186b.
Yaeha. Šálena vacha, hereog = vie-
obecná prohlídka dědiny jednon v roee.
Slez. Vyhl. IL 315.
Yaehek Miioi, žara. f 26/8. 1904. maje
44 let Sr. Nár. list. 1904. 236.
Yaehovati, z něm. waoben. V-val na
poln (poli) mandle (hlídal). Slez. Vlast L
48.
Vachtař, e, m. P&lnoční v. =: hlídač
dědiny. Slez. Vyhl. II. 315.
Vajčák, a, m., rostl. Sr. Blatoaeh, VajeČ-
nik.
Vlhčiti = vajd, vejci upravovati. Maži
vlasy vajčf. Rokyc. Post 18»., 401^.
Yajéko = vajieko. Us. MS.
Y^Ječnik čili podkrál na Slov. = ten,
kdo o svatodnSních svátcích druhý vyhnal
dobytek na pastvu. Čes. I. X. 444. Vz Král.
— V., der Eierstock. Čivová bolesC v-ka,
ovaralgia; nabodení boubele v-ko, ovarío-
centesis, paracentesis ovarii, Ovariencvsfen-
panction; zánět v-kn, oophorítis (druhotný,
secundaria, prvotní, původní, primaria). Ktt.
Nádor v-čku boabelovitý, Eierstoekcystoid,
rosolovitý, Eierstockkolloid. Ktt — Y. rostl.
Vz Vajčák, Blatouch.
Vi^Jgrt Boř., spis.
Yidičko truhlář, kolovrátku. KP. XL 11.
Vajíčkový. V. krajky. Vz Krajka.
Vajjezdy u, m. = úoo». Hoi. Pol. 144.
VaJnStaJn, u, m., dříve také vajstan,
vajnfifám, z něm. Weinsteín. Vz Vinitajn.
Vujndtám, u, m. = vinnj kámen. Zach.
Test. 151. Vz předcház. Vajoitign.
YB^s Jos., spisov.
Vak ledový břiiní. Baacheisboutel* oční,
Augeneisbeotel, srdeční, Herzeisbeutel. Ktt
— V. Zánět vaku tíhového (honba klonbní),
tumor albus, Schleimbeutelentziladung. Ktt
— V. eedla. Vz Postranice.
Vakein, vz předcház. Vaccin.
Vakonodiy psychidae, motýlové. Vz Ott
XX. 918.
VAkoyaný — Vánoéni.
471
Takovaný dům. Phrd. XXIT. i8. Yz
VakoTati.
Yal, n, m, = hromada. V sloddj. mlnvě.
Ces. 1. XI. 142.
Yalaeh (kůň). Udělati valacha pfí ua-
vijeni osnovy oa inoyadla (přehodí-li se
jedno pásmo a osnova jest pak o čtyři
metry kratii nebo delší). Litom. 66.
Yaladl na Mor. a ve Slez. Yz Slám. Pat.
348.
Yaladský. Y. tance. Vz Brt. P. n. 983.,
839. — Y. dobytek = ovce. Ystnk. X. 657.
Yálr4)banéčiiý. V. rakovina. Vz Rakovina.
Yalda, bissono. Rozk. P. 487.
Yaldek, les n Střižova. Cas. mor. mns.
III. 146.
Yaldenstvi, n. Mart S. Před. XIY.
Yaldyně s mákem u'idlo). XY. stol.
Mns. 1904. 389.
Vale, e. f. = hojim. Wahlstatt. Ob. Sr.
List. fil. XI. 445.
Yálee. Silnični parní válec. Nár. list
1903. 257. 20., 134. 21. Ozabené válce
v cihlářství a hrnčířství. Vz KP. IX. 96.,
111. Parní v. a jeho výroba. Yz KP. X,
288. nn.
Yaleč. Valeči sponitéli vína do sklepů,
vytahovali je a nakládali na vozy. Mtc.
1903. 320.
Yálečka, y, f. Y. na rozválení kamení
na nlici Ces. 1. XIII. 377.
Yáleékový. V. krajky. Yz Krajka. Secí
8tr«J s výsevem v-vým. Nár. list 1903.
134. 21.
Yáleénický význam dráhy místo: vá-
lečný. Vést XII. 94.
Yáleéný. Pán v-čný proti Torkům. Lbk.
38.
Yálek Jos., prof. a spis., nar. 1871. Yz
Vek. Vset 301. — V. cepn. Litom. 65.
Válenee, nce, m. =: olej. DSk. Km. 42.
Valentin. Na sv. Y-na aenasazuj husy,
nebudou dobrá housata. Ott Kal. 1904.
Popěvky: Valentin přepil (propil) mlýn. V.
je jako stín ; V. vezl kmin pod komin. Slez.
Vyhl. II. 260. -^ V. Ferd., knihtiskař. Yz
Mas. 1904. 350.
Valentinlt, n, m. Yz KP. X. 229.
Valerhy, droxamová kyselina. Ystnk.
XII. 40.
Válet = hrdli. V zloděj, mlnvě.
2. Váleti vojnu. Msn. Od. 225.
Valeur (val ér), u, m., fr. = ^Hnnj pro-
a»edtk. Hlas. nár. 24./5. 1894. (Dst.).
Valchař J., spisov.
Valchovaný. V. rúcho. Slov. třeb. 14.
Valchovati koho před kým = kárati,
ireatati. 1598. Listář 89. V. =: hráti. Tamtéž.
Čes 1. XV. 48.
Vallbnra, y, m., vallbak, vz Yalignra.
Haner 15.
Valiti =: posílati, v zloděj, mluvě. Čes.
]. XL 142. ~ V. ae Jak. Valí se jako sud
(o osobě tlusté). Čes. 1. XIV. 477.
Válka má své právo. Dost Pov. 32. V.
neiatí. Ib. 159.
Válkolibý = války milovný. V. Meuelaos,
Acbajové. Msn. U. 64., 294., Od. 225.
Valkomilovný. Msn. U. 162.
Válkomilý* V. Trojstvo. Msn. S. 288.
Vatky. Válkami nasypati = omítka se
stěn opadaná, hlína pazdeřím nebo sečkou
slaměnou míchaná, kterou se rybníky opev-
ňovaly. 1660. Vz Ystnk. XII. 89.
Valnobnráený. V. vlny, řeka. Msn. Od.
62., 167.
Valnoha, y, f. = koš&noha, koií$ká noha,
Klumpfiiss, pes varus. Ktt j
Valoba, y, f., koSOnicki dUo. Nár. Pol.
20. 12. 1896. (Dst).
Valora, y, f. Dnes je Bárta v dobré va-
loře (míře). DSk. Km. 7.
Valonn, u, m. = obláUk, Litom. 55.
Valousek Fr., spis.
VároVy n, m. = ilah. Koně žeru z vá-
lová. Slov. Czam. Slov. 131.
Válovéek, veěku, m. = kariíko. Sbor.
slov. 140., 190.
Valmka, y, f., talipomanus, luzatio manus
congenita, Klnmphand (napjatá, extensa,
skrčená odvrácená, flexa valga s. šupinatá,
skrčená přivrácená, flexa vera s. pronata).
Ktt
Valtroky == vaníroky. Frant 18. 13.
Valún, vz Valoun.
Vámkováni, n. =z vykáni, Grm. XXn.
Vámkatl = tfykati. Grm. XXII.
Van, u, m.. z vánek = váni^ má Vodička
za slovo nesprávné. Yz Vest IX. 37.
Vana, v. f. V. dětská, koupací, sedací,
houpává, tis. Rgl.
Váňa A., spis.
Vanadl-um, a, n. Yz Ystnk. XI. 541.,
XII. 493., XUL 563.
Vančura Jindř. dr., spis. Sr. Zvon IV.
138.
Vandčlík, a, m. = evangeUk. Yal. Nár.
sbor. Vm 102.
Vandrikák, a, m. = vandrovnik. Dik.
Km. 29., Čes. 1. XII. 435.
Vandrováěek, čka, m., zdrobn. Brt Čít
254.
VandroTtti řemeslo. Zvon II. 592.
Vaněček Matěj, spis. a prof.
Vaněk Norb, Yz Čad. 120., 127 , Lit L
938. — V. O. F., spis. — V. Ferd,, prof.
a spis.
Vaněllja = ůvangélium. Slez. Vlast I.
220.
VánkomlI, a, m. =z Zefyr. Sr. Maloch.
Vánoce. Před vánoci. Tk. XH. 135. Na
Slovensku hospodyně o vánocich na boží
hod pouStějí slepice do světnice, aby si
vyzobaly hrách, jejž tam večer byla roz-
sypala. Kolik zrnek která sezobe, tolik
vajec snese do roka. Mtc. 1. 1897. Obrz.
53. V. v jeteli, letnice ve sněhu ; Do vánoc
huj, od vánoc ouve! Ott Kal. 1904. Via-
noce na blate, Velká noc na lade (ledě).
Slov. Sb. si. VIII. 87.
Vánoční. PAvod a význam v-ho stromku.
Šířil se z něm. měst V Oech. místy posud
ho neznají a německé zprávy o něm ne-
sáhají dále než do druhé polovice století
XVIiI. Vz Ces. 1. Xn. 340. V. obyčeje na
Mladoboleslavsku. Naps. B. Hoblová 1903.
Mladoboleslavské listy. 1903. č. 101. — V
růže, rostl. Vz Čemeřice zde.
472
VáDo5sik — VatoYák.
Tánoéník, u, m. = boohnfk chleba
a koláée, jež dostávi éeleď na vánoce. Žel.
Brod. Ces. 1. XII. 29.
Taňorný Otmar, prof. a spisov., nar. ani
1860.
Taňour, u, m. = ěertúv zub, rostl. Vz
Ces. 1. XI. 294.
Yantuch Vitězsl. Vz Slám. Pat. 249.
8 podobiznon.
^ Vanut, u, m. = vanutí, vdn{. V. větru.
Škd. Od. 89.
Yapek, pka, m., ninia. Mam. V.
Yápenářka, y, f. Brt. P. n. 1162.
Yápenéář, e» m. = prodavai vápna, Čes.
1. XIV. 384.
Vápenec: zrnitý, celistvý, opuka, dolo-
mit, sádrovec. Vz KF. IX. 258.
Vápeniditi = vápno páliti a prodávati.
Ces. 1 XII. 210.
Vápenka, y, f. = vápenice, kdů se páli
vápno. Mtc. 1903. 319. — V., údolí n Zbra-
slavic.
Vápennik, a, m. Eonřil jak v. Litem. 91.,
74. Sr. Vapenik IV. 653.
Vápinko, a, n., zdrobn. vápno. Brt. P.
n. 1162.
Vápnářka, y, f. = léna prodávající vápno,
Mtc. 1902. 27.
Vápno. Choditi po vápnech =: sbírati
dlužné Částky na podzim od odběratelů
vápna. Ces. 1. XII. 210.
VáporOYati, z lat. = vy»uiovati, vykuko-
vati parou, Zach. Test. 151. (29.).
Var, u, m. = vaH^ voda. Jakoby ji
varem zlil. Lbk. 88. — V. = várka. Na
var bílého brávali v první pfllce XVI. věku
26 strychů pfienice a nadělali z ní 24 sudy
piva. Světz. 1890. 470. — V. = rozmeni
mysli. Rad. otc. (Výb. I. 918. 84.). — V.,
vari = atnad. Mos. slov.
Varaea, e, f. = haharka, fafurka. Sbor.
slov. VIL 110.
Vařák, u, m. = nádoha, t>e ktvré še vqH.
V. na hadry (v papírnách). Ott. XVIII. 175.
Vaře, e, f. Hrnec čím za nova navře,
i z střepin páchne ta vaře. 1592. Ilrubý
164.
Vareea, e, f. = vařeíka, Mns. slov. VII.
58.
Vařečka. Nebuď do každého hrnce va-
řečkou (nestarej se o vie). Lit. list XIX.
363.
Vařecha. Až v-ohy kvitnúf budu (= ni-
kdy). Slez. Vlasf. I. 231.
Vařeja, e, f., vařůj = vařěfka. HoS. Pol. I.
144., II. 157. Od toho zdrobn. vař^jka a od
toho vařejSka. HoS.
Vařenice, e, f., collicida. Rozk. R. 90.,
P. 1707.
Vařenosť, i, f. Vlhkosť krmící, je-li
přílifi temperovaná, dává mnoho syrového
s nedostatečnou v-stí. Zach. Test 51.
Varenvo, a, n. = vařené maso, Mus.
slov. V. 100.
Varga, y, f. Natahovati vargy = plakati.
Hauer 15.
Varhaničiti. Nár. list 1904. 293. 13.
VarhánkoTaný obojek (u krku Hanaček).
Ces. 1. XI. 58.
Varhánky = í!átť mlýna, kUrá dra pru-
iinku. Ces. 1. XI. 60.
Varhany. Vz Strh. Akust 344.
Varhnle = IvM^Xcov^ knedUk. Ty varhnle
narvaná (převzdívka). Již. Čechy. List fil.
1902. 253.
Yarhulee, Ice, m. = hUUo na iateehg ka-
itany. Us. Rgl.
Vařiti Jak. Umí v. pro dva : pro kočku
a psa (Spatné). Ces. lid. XIII. 75.
Varlesniee v II. Přisp. 365. oprav. v.
varletnice,
Varna pivovaru ručního. Ott. XIX. 821
Várka, y, f. =: vařeéka. Liiefi. Mtc. 1902
434.
Varle. Vynětí varlat, vykleStění, orchec
tomia, castratio; V. hrázové, Dammhode
eotopia testis perinealis; tanec varlat, orchi
choria; Čivová bolest varlete, orchialgia;
zánět prudký varlete, orchitís acuta (eíbe-
lovy, urethralis, převleklý, metastatica),
rozsáhlý vleklý zánět varlete, orchitis chro-
nica diffasa; sýrovitý zánět v-te, orchitis
caseosa. Ktt.
Varletni hlíza, orchitis chronica eireom-
scripta, Hodenabscess. Ktt
Varletniee. Krvavý zánét v-ce nárokové,
periorchitis testis haemorrhagica ; ayrova-
tečný a syrovatečnovláknitý zánět poievniee
varletni, varletniee, vz Syrovatečnovláknitý;
klkatý zánět vce nárokové, vaginitts testis
villosa seu verrucosa; hnisavý zánět v-ce,
periorchitis suppurativa ; tvořivý zánět v-ee,
perioVchitis (vleklý, chronica, bi^jivý, proli-
fera); vleklý syrovatečný zánět v-ce, p.
chronica serosa. Ktt.
Yarlik (!) a, m. =: kdo vaH. Rosa.
Yarmnžkář, e, m. = kdo rád ji Mehovou
polévku, Haner 15.
Varna ledku. Vz KP. X. 102.
Varné, ého, c. 1613., Listář 109.
Yarnik, u, m.^hmec. Kál. Slov. 24.
Varný plat =: s várky. Arch. XX. 357.
Varoučivosf, i, f. = »pořÍvoif. Mus. slov.
VII. 56.
Yaroučivý = 9pořivf, Mus. slov. VII 57.
Varovati. VaruL k^m (dokud) jest čo;
keď nebude Čo, ochrání sa samo. Rizn. 171.
Vartař, e, m. Půlnoční v. = vaehtař (zde).
Yartovka, y, f., hora u B. Bystřice (byla
strážnici). Mus. slov. Vn. 42.
Varvasiti. Zlostí se v něm v-lo (vřelo).
Val. Čes. J. XIV. 95.
Yasomotorický. Jednostranné boleni
hlavy v-cké, hemicranía vasomotoría. Ktt.
Vašek Ant, prof. a spis. 1829.— 1880.
Vz Vyhl. I. 49., Slám. Pat 433. s podobiznou.
VaSgerd,Waschheerd? = skloněná plocha
o délce 1*5 m. a šířce 0*4— 0*5 m., po stra-
nách vjYfienfm okrajem opatřená. Přístroj
k dobývání platiny. Vz KP. X. 211.
Vadnit ae = itititi te. Vítějovice. List fii.
1902. 253.
Vatalin, u, m. = čistě vlněná nejlehčí a
nejteplejší vložka místo vaty. Nár. list 1903.
250. 17.
Vatovák, u, m. -= přistroj u Hdho Hraje.
Ott. XXIV. 604.
Vatro — VdédoTáni.
478
Tatro rozmarýno = pět, Šest vysokých
pmtů rozmarýnových. Liieň. Mtc. 1902. 122.
Vaupolky = vejpAlky. Drží se v., obě
dvě rozoblapaceny. Bakovn. kn. sved. 1566.
Wtr.
VáTra Fr., spis.
TaTHnee. Krásně-li o Vnci (10./8.) a.
Bartoloměji (24./8.), na dobrý podzimek měj
dobroa naději. Ott Kal. 1904. Na den
sv. V-nce jdoa ořiáky do věnce. Ib. Jak
sv. V. zavaří, tak se nám podzimek podaří,
jestli ma to Bartoloměj nezkazí. Čas. mor.
mus. m. 124 8r. Vlast I. 214.
TavronS, e, m. =: Vavřinec,
TaTTOTce, pole a lonky n BadoSova.
Čas. mor. mas. III. 146.
Taz = palička, kuliíka, V zloděj, mlnvě. —
Hřbetní vazy člnnkokostkové, Hgamenta
scaphoonneiformia dorsalia, Široký vaz dě-
ložní, ligamentnm nteri latnm, oblý vaz dě-
ložný, 1. nteri rotandnm, bořeni a doleui vaz
chrastavky víčkové, 1. tarsi superins et in-
ferias, oblý v. jatemí, 1. hepatis teres, zá-
věsný v. jatemí, 1. snspensorium hepatis,
střední a postranní vazy jazykopříklflpkové,
1-ta glossoepiglottica media et lateralia, dě-
lení vnitřní v. klonbn ramenního, 1. glenoideo-
brachiale internnm inferios, podélný a kosý
v. ploskový, 1. plantare longnm et obliqnum,
dloobý přímý ploskový v. patokostkový, 1.
calcaneocnboidenm plantare longnm directnm,
břbetní příční vazy spodinové, i-ta basiam
trans versalinm dorsalia, v. zoubkovaný, 1.
denticnlatam, podpůrný v. zubový, 1. snspeu-
sorium dentis, zadní příční v. žeberni, 1.
costotransversale posteríns. Ett.
Váza, y, f. = ozdobný prostředek v sta-
vitelství. Vz KP. XT. 92.
Tázané = dar dititi při křtu dávaný, na
Opavsku: uzéUik, na Fry dečku: vinS.
Tázáni, n. = okovy. Baw. J. v. 1672.
Tázanka, y, f.-zz^vaztk. Kradl seno ve
v-kach z kupy. Vla^ť. IV. 66. — T., Bind-
band. Náprsenky a v-ky té doby. Lit II.
Tázati se veé Jak. Diabel násilím vieže
se v cizí. Chč. Post. 227a.
Tazba zdiva. Vz KP. IX. 279. -- Změna
vazby ve větě. Vz Anakolntb. — V. dřev.
Vz KP. XI. 67. nn.
Tazek, zku, m., iiga. Bbm. hex. 532.
Tazeniee, e, f. = druh rybářské šiti, Tbz.
I. 3. 43.
TaziTOchrnstavkoTý nádor, fibrochon-
drom. Ktt.
Tazivovitý nádor, desmoid, fibroid. Ktt.
Tazivový. Pouzdro v-vé, oapsula fibrosa.
Ktt. Hnisavý zánét v-vých tkanin těla,
phlegmona. Ktt.
Taznik, u, m., při stavbách. Vz KP. IX.
279. nn.
Tazomluvkaí!), y, f. = hátůh. Rosa. Sr.
Vazomluva v VII. 1004.
Taž z=z balík. V zlodéj. ml. Čes. 1. XV. 48.
Tažee, žce, m., pondo. Mam. vodn.
Tažen, a, o, vz Vážený.
Tážeň, žně, f., lanx. Rozk. P. 2060., R.
100.
2. Tažený. Je v-ný jako hrách n cesty
(málo; kdo přijde. Škube, pošlape). Us. Ces.
1. XI. 270.
yáikjiiztyííka $ řětíhsy po obou šlranáchf
na nichž se nosí ve vědrech voda. Va). čes.
1. XI. 322.
Vážnice, e, f. Studna s v-cí. Kol. Her. I.
214.
Tbájeti si co kam: v přírodu síly nad-
obyó. )né. Vykl. Obrz. 216.
Tbéh, u, m., incursus. Z. kap. č. 90. 6.
Tcestný koláč za těhotenství. Vz Ott.
XIX. 825b. '
Tčela vyšla Kristu pánu z čela, vosa
Čertovi z nosa. Rizn. 63.
Těelařský med chybně m.: včelí. Vest
XII. 93
Tčeliti, i], en, ení = v ěelo postavili. Tak
korůhev Arnošt včelí. Baw. Ar. v. 4334.
Tčelomorky, braulidae, druh pnporodek.
Vz Ott. XX. 938.
Tčelovnik, a, m., sitaris, brouk. Vz Ott
XXIII. 223.
TČeftuchati, sr. vzčefiuchati. 51 S.
Tčepný. Na cupusech neodvedených
včepných do 800 kop gr. se nachází. 1620.
Listář 144. Sr. Včepni ve IV. 573.
Tčetný = eo m véitd. Přídavek osobní
není včetný do pense (einziehbar\ Pokr.
1886. č. 18.
Těieti, vz Včíti.
Tčil, vz Čila. Posud na Mor. adv. Také:
vču), hanácky včel, na Slov. včil a včul.
Vz Rozp. fil. 32.
TčileJSikrát = vieekrát. V. tam naši byli.
Pal. Záp. II. 114.
Téilja = věil Sbor. slov. VII. 109.
Vdáni, n., traditio judicialis. Vz Jir.
Prove 386.
Tdarmiti, frustrare. Rozb. 1842. 120.
Tdáti. Chce- li dívka brzy se vdáti, ať na
se vezme závoj, jakmile nevěsta z oddavek
přišedši jej odložila. Mtc. 1. 1897. Obrz. 61.
— koho komn. Druhů (dceru) dal králi
franskému; Toho Času vdali jsme mladší
sestra vévodě rakúskému. Kar. 10., 29.
TdávaČka, y, f. = divée, které by se rádo
vdalo. Jrsk XXVII. 304.
Tdávadlo (ženidio) přenese se také
vínkem svatebním, ale jenom na družičku
nebo mládence a to na toho dříve, kdo
u oltáře nevěstě n. ženichovi dříve sejme
věneček s hlavy. Mtc. 1. 1897. Obrz. 61.
Jak ji začne píchat v. Němc. Čes. 1. XII.
356.
Tděčen, čna, o, vz Vděčný.
Tděči. VzemSe odpuščenie v.; Proto
vás všech proši v. Kat. 2585., 1423. Dle
£r. = ra<ia, deliberatio. Dle List. fil. IX.
305. jest v. výraz adverbialoí a znamená
asi tolik, co slušně, mile (vděčně).
Tděčnost čeho = «ď. zai. U pokorných
bývá v. daroov božích. Chč. S. II. 212».
Tděěný Jak. Vďačný ako pes, ked vidí
cudziebo člověka jesf ; z předku krúti chvo-
stem a od zadku breSe. Rizn. 166.
Tděčoňka, y, f. = iena, která klepy ee cHcm
zavděóUi. Val. Ces. 1. XI. 321.
TdědOTáni, n., vz Vdědění. Siieb 79., 81.
474
VdeohomSr — Véchtfk.
Ydeehoměr, n, m., spiro-, pnenmometťr.
Ktt.
Yděkaplnč. Zr. Zahr. 4.
YdoTa. O vdovách v starSi dobd vz
y Arcb. XIX. 585. on.
TdoTec. Ženy jdou na vdovce, jako
mouchy na med, vÁo ryby na žižaln, jako
myši na slaninn. Rais. Koř. 112., 113.
YdoTíee, e, f. Hrad 105i>.
Ydruhdy = nikdy. V. poSIe nějaků starů
babu. Popr. ku. rožm. 52. (r. 1419.).
Ye, interj. Ve kak mi jesf to novo. Sf.
Poč. 114. z Hod. Anděli volacba řkúce: Ve,
hubená dnše. ML 20a.
Tě-, předpona: věhlas. MS.
Yěcka (viecka), zdrobn. vée. Na malých
vlečkách se postaviti. Chě. S. H. 172l>. Aby
věcku opatřil. Arch. XXI. 314.
Yěcnatosť, i, f. V literatuře máme posud
málo v-sti. K. Havlíček. ^ Vest XI. 3.
Yěeno, a, n. V tomto smyslu mAže býti
pro Činnost dnSevni jakékoli věčno. Čad. 82.
Yěcnologický. V. rozřaděni věd. Vz
Krec. 21.
Yéct = vÍ9U. Us.
Yečán =i nyni. J. Jir. pokládá to v Mus.
1863. 329. za omyl m. vttíía».
Yeéeehně, amplius. Sebrav v. silu (svú).
Pat. Jer. 79., 18.
Yečeř Ant, spis.
Yeěeře. Dostal suchu večeru, suchý oběd
(výprask, biti). Slov. Phfd. XXIV. 343.
Yeéemice == netopjr. Slez. Vlast I.
]98. — Y. = divá Sena, která unáSi děti,
nejdou-li domů, jakmile se ukáže prvni
hvězda na nebi. £fiť. Poh. 106. — Y. vonná,
hesperis matronalis : večernička, noční fiala,
materna změnná, fiola zimní, zahradnické
ostí. Čes. I. XIV. 374.
Večerniček, Čku, m. = zvon, kterjm te
zwmi k vzéemi tnodlitbě. Tbz. I. 3. 102.
Yěči, vSiH, véai (mlazf, mlazSí, mlažfii,
mladfii). Ku věcí jistotě. 1418. List zbrasl.
Otěž věcích tvých, majores. Ž. pod. Kto by
byl z nich najvěčí (najvyeczy;. PaS. drk.
156. — MS.
Yččimtál (z.: větěí - Theil). V. to nejde.
DSk. Km. 51.
Yéčina, y, f., magnipes. Rozk. P. 1240.
(de membris).
Ycí^era, y, f. = veiěfe. Brt P. n. 516.
Yéčmi = viee. Slov. Er. Sto slov. pov. 51.
Yěčnobytelný bAh. Msn. II. 30., Od. 74
Yéčnorozenec, nce, m. Msn. II. 345.
Yěčnosněžný vrchol. Zvon IV. 568.
YěčnoTěkoaci bohové. Msn. II. 15.
Věčný. Nič věčného na světe. Mus. slov.
VI. 111.
1. Veď — vidyf, Nidz me nepoČuli, v. zme
my lidé přespolní. Brt. D. I. 340.
2. Veď, védě, vedi, védě tvary slovesa
vědéti. Vz List fil. VII. 298. Sr. Ib. XIII.
299
Věď, i, f. = rmkyni, prorokyni, O pražskej
vědí. Dal. M. M. nadpis k. 29. — Bhm. bez.
7., Rozk. P. 11. — Mi.
Vědárko, a, n., zdrobn. vědro. DŠk. Km.
31.
Védeekoliterarni. Nár. list 1905. 56. 3.
Vědeekopouéný oíl. Nár. list 1905. 819.
18.
Védeekouméle^^. Nár. list 1904. 196.
13.
Vedekomluva, y. f. = rúsncfeil. Slov.
Koll.
Véderka, y, f. = druh heiky. Val. Cea. L
XI. 445.
Věděti. Ten rok zemňáky daly vědět
(mnoho práce)! Val. Čes. 1. XI. 334. — oč.
Jakož by nevěděl u to. Baw. Ar. ▼- 886. —
$e š nom. i akkuM, Jestliže se žalobník jist
vie. NB. č. 16.
Vedta sem si, vedla (tanec). Vz Brt. P.
n. 906.
VedlenehtoYý. Zánět vaziva v-ho, vřed
nehtový, paronychia. Ktt Sr. Přehyb.
Vedlenoiel, Nebenwohner, bydli na témž
rovnoběžníku, ale o 180* dále. Vi Ott XX.
799.
Vědochod, u, m. Vědu dělá správný v.
Kle. List fil. 1905. 225).
Vědom, a, o, vz Vědomý.
VědomeŮT, ova, ovo. Vědomcova dcera.
Sb. Bl. VIL 32.
Vědomostní výchova. Nár. list. 1903.
161. 13.
Vědospásný postup. Osv. 1896. 551.
VědoTěda, y. f. = část logiky jednající
o výměru, rozdělení, důkazu a methodě.
Krac. 4. V. jest jádrem i květem vSech
ostatních věd. List fil. 1905. 368.
Vedřiti se =z vedrati se, — kam: do
ovčince. Chč. S. I. 79*.
Vědro. Dotud s vědýrkem ke studnici se
chodi ,až mu se obrouček opnkne. Wtr. Min.
56.
Vegereth. Vezmi viegereth.. Lék. B.
190*. Směs to s viegereth. 190b. Vrbovým list
a vegerych. 198l>.
VegeríelitoYý. V. voda. Lék. B. 200».
Vegcrycli, vz Vegereth.
Vegetabilní. Ornament y-ního základu.
Nár. Jist 1903. 94. 13.
VcgeYort, u, m. V. ve vodě yařitl. Lék.
B. 184*.
Vehementnosf, i, f., z lat == prttďkotf.
Nár. list. 1903. 141. 13.
Vělilasce, e, m. = vihlaeni mul. Msn. Od.
109.
Věhlasnik, a, m. Msn. II. 48.
Véhiasnomyslný Hedon. Msn. Od. 69.
VělilasnopoTážný čim: radon. Msn. Od.
244.
Vělilasnorozumný Medon. Msn. Od. 363.
Véhiasnovédouci Medon. Msn. Od. 70.
Věhlasný y čem: v ruzumenstvi. Jrsk.
VL 1. 173.
VehluboYáni, n. V. se do čeho. Nár. list
1903 154. 13.
Věeliet, chtu, m. Věchtem střelený =
z^hloupj. Jrsk. XV. 290. — Nemalá baba
roboty, obSívala veohet Mus. slov. VIII. 15.
Věehtik, n, m. Večer vechtíkom, ráno
nochtikom (večer umývá hospodyně nádobí
věchtem, ale neohá-li ho až k ránu, potom
musí je mýti, Škrábati nehtikem). Mna. slov.
VlIL ^7.
Yechvátati ^ Vejyařečný.
475
Techvátati kam: do dvora. Bais. Lop.
284
Téchýtek = drohndt níehá Íen$ká, Litom.
55-
Veit Vád. Jindř., had. Sr. Zvon IV. 687.
Tějadlo, a, n., ventilabrum. Pat Zim.'
2b. 3.
Yejcátko, a, n. = vajiíSko, Dík. Km. 34.
Yejce. Chvála vajec. Vz Ces. 1. Xii. 92,
Nic neplatí, byf kúra zlaté vajco snesla.
jako ho zase zji. Slez. Vybl. II. 65. V. ne-
přemftže slepici. Zl. Pr. XXI. 68. S nim se
mnsí jednati jako s měkkými vejci (mime,
pozorné). Us. Rgl. — V. Norimberské, živé
v. :=, kapemi hodinky. Dolen. Pr. 312. — V.
Dozráváni ženského vajíčka, ovnlatio. Ett.
Vejcíř, e, m. = «íi5ííř. Tábor. List. fil.
1902. 263.
Vejcopodý. V-di či ptakořitni ssavci. Vz
Ott. XX. 940.
Vejcovec, vce, m. = ozdoba podvaUeu ve
stavitelství a tmhlářstvi. Vz EP. XI. 80.
Vejeový. V. ozdoba ve stavitelství KP.
XI. 80.
Vejčitý. V. jamka, fossa ovalis. Ett.
Tejdeni, n. =: vjiti. Hospodin střež v.
tvého Z. pod. 16U.
Tejděřiyý. Dřevo nepravidelného lita
dělá při řezání vejdeři, }e v-vé. Liťtm. 66.
Tejdrna, y, f., vz předcház. ŠuSka.
Tejhledno, a, n. Tu je hezky v. (vy-
hlídka). Litom. 56.
Tejhoimé, ého, n. plat ovčáko. Ces. I.
XIII. 3.
Yejhorka, y, f., vz Osivka rostl.
Tejehodný = kdo rád a dobře chodi.
Litom. 66.
Yejehoz = kommisse. V-ze žádati. 1612.
Ghet. 100.
Yejhřidtě, pl., n., ves a Pardubic. Do
Vejbřišt HoS. Pol. L 160
YejiékOy a, n. ^iwJfóAro. Mš. exc.
Yějik, n, m. := vénnik, otrhaný keřík
jabod atd. Lomnice u Luž. List. fil. 1902.
253.
Yějířek, řkn, m., rhipidium rostl. Vz Ott.
XXI. 661.
Yéjířkový. V. krajky. Vz Krajka.
Yéjiřnik, a. m. V-ci, riphiphoridae,
éeleď brouků nestejnočlennýcb. Vz Ott IXI.
661
Vejitý = vifjiii, tnfUý. Ty čísla byly už
vejitá. Litom. 10.
Yéjka, y, f., ventilabrum. Mam. A. d6l>.
Yejkalky z pařezů (kusy dřeva pařezo-
vého). Us. Rgl.
Yejklady, m.=zien$ké krejzUky. Snilce.
List. fil. 1902. 263.
Yejkllnek (dSrdk) = otvor pod oknem
pro stékající vodu. Litom. 61.
Yejkratli(!) = vjlet. Pohl.
Yejiožek, žku, m. = Široký límec ženské
košile. Litom. 68.
Yejmétek, tkn, m. Dal mu půl kopy
▼ejmétků (malých ryb). Arch. XIX. 173. Sr.
Výmětek.
Yejmlnský domek = vjmgnkdřtký. 1766.
Vek. Vset. 218.
Ycjmlkade, dku, m. = v^hanek, Milíko-
vice. List fil. 1902. 263.
Yejmlavnieký = if^énkdřskf. V. svět-
nice. Chod. Úes. 1. XI. 69.
Vejmutovka, y, {.'=h6dválmd chvojka^
pinus strobuSr rostl. Ces. L. XI. 290.
Yejnes, u, m. = výnos, táiuk. Hoi. Pol. I.
150.
Yejpada, y, m. = chytrj élov^. Volyně.
Čes. 1. XIII. 126.
Yejpraška, y, f. == rákoska na vyprašo*
váni datu. Litom. 56.
YeJ pro vodníček, ěka, m. = kdo vyprovdei
k hrobu. Protivín. List fil. 1902. 263.
Yejpastek, stku, m., louka u Laviček.
Čas. mor. mus. III. 146. Y., stká, m. = roz-
putlilý hoch, nezbeda, Hoš. Pol. 160.
Yejpušté, ěte, n. = rozpuiiilee. Dšk. Km.
20.
Yejraž, e, f. = vyraS^i^ zdbava. S nimi
je v. Hod. Pol. 144.
Yejřez, u, m. = mladé lesní stromky vy-
řezané. Hoi. Pol. 144.
Yej rezek, zka, m. » niladé dobytíSe. Již.
Čechy. Lit fil. 1902. 263.
Yejřiti. To budou zas Jednou mládenci
v. (diviti se, koukati se jako výr). Zl. Pr.
XXII. 236.
YeJMtky, proctotrupidae, vosy. Vz Ott.
XX. 731.
Yejrobačka, y, f. = idkyni vjrobniho
spolku. Nár. list 1906. 163. 1. odp.
Yejrobák, u, m.zzvjrobni epolek. Nár.
list 1906. 163. 1. odp.
Yejrost, u, m. Otec se o mne staral do
mého vstu. Brt P. n. 818. Po v-stu domů
se vrátil, (když vyrostl). Ces. 1. Xll. 199.
Yejrovka, y, f. = leííba na vpry. Zvon IL
101.
YeJ sada, y, m. = ilovék vyndHvj. Bímov.
List fil. 1902. 263.
Yejskavý tanec. Lit II. 17.
Yej slavíce, vrch v Domažl. čes. 1. XU.
384.
Yejstřelek, Ikn, m. = Uh. Rais. Lep. 522.
Yejstrojnik, a, m. = kdo se hezky strojí.
Litom. .56.
YeJ šlap, n, m., Ausmarsch (název Pepíků).
Us. Hgl.
Yejdtčpek, pka, m. = Obraný hrozen,
otrhaná keřík jahodový. Již. C. List fil.
1902. 263.
Yejtírka, y, t = červená handra na for-
manských vozích, aby koně nikdo neuhranul.
Litou. 64.
Yejtlask, u, m. =: řeií viipnd. Volyně. Čes.
1. XII. 126.
Yejtluka, y, f. Byl taková v. (člověk,
který vytlouká hospody). HoS. Pol. lí. 29.
Yejtoče. Ten má v. či výměty =: waá-
háňky. Vítajíce. List fil. 1902. 263.
Yejtočka = výtočka.
Yejtop, u, vejlopek, pko, m. = výprask.
Dostati v. Us. Zvon III. 663.
YeJ tref, u, m.z=. nápad. Litom. 66.
Vejvara Jos., spis.
Yejvařečný. V. voda (na slunci oteplená).
Us. Kgl.
476
Vejvařidný — Velevzneiený.
VeJTaHčný. V. voda = pramenitá. Litom.
55.
Tejvařisko, a, jí,-= studánka. C. Třeb.
Čes. I. XII. 126.
Tejvod, n, m. Aby přiSIa k vejvodu (aby
se z nařéeni vyvedla). Světz. 1888. 723.
Vejvoda, y, id. = iduž, který ve jména
vrchnosti dozor má nad vrchy, lesy a zv^ři
a jaksi sondcem jest nad spory hraničnými
mezi poddanými (pasekáfí). 1698. Vek. Vset.
48.
Vejvoz, n, m. = t^/azď. Volyně. Čes. 1.
XIII. 126.
Yejžírka, y, f. = traktace, hody. Byla to
v. Jpsk. XXVIL 14., Zvon III. 694.
Yěk. Nejsem bezpeč všemu věkn (nikdy).
Baw. £. v. 1464. My věkem scházíme, stále
dnové prchají, uzdy je nezdržuji. Škd. F.
192. — V. = 100 let. Hrubý 41.
■irj^lr * kolivěk
Yěkoněžný. V. žena. Msn. Od. 171.
Yěkověrný druh. Msn. Od. 30.
YékoTitý. V. odpuštění = na věky. Tbz.
V. 6. 174. V. práce zz po věky trvající. List.
fil. 1905. 363.
Yékožiznosf , i, f. Božská v. Slad. Cor.
175.
Yěkožizný. V. pravda. Eká. Sión. 1. 165
Yékri^ky = vjkrajky, ovoce, z něhož na-
hnilé části vykrájeny. Liiefi. Mtc. 1902. 437.
111.
Yekslpolka, y, f. = východoslezský
tanec. Vz Ces. 1. XII. 80.
Yěladno8f, i, f. V. vzrůstu. HS. Pis. 20.
Yelbloud: vembtód (han.), vembloud
(Hoš. Pol. I. 25.), venbloud (jihoč.). Huj.
Frogr. 10. Verbloud v KrkonS.
YeldŮTtipa, y, m. Msn. Od. 287.
Yelebásnik, a, m. VI. Mickiewicz, syn
polski^ho v-ka. Pokr. 1885. č. 295.
YeleMtra, y, f. Nár. list. 1905. 149. 1.
Yelebivě mluviti (s chválou). Rais. Sir.
259.
Yeleblndný loupežník. Msn. Od. 263.
Yelebodrý lovec. Msn. Od. 181.
Yelebystře kráčeti. Msn. II. 41., 44.
Yelebystrý stařec, Kubl. 174., kůň, rozum.
Msn. Hym. 11., Od. 25. V. během. Msn. Od.
116.
Yeleoudný. V. chnf. Msn. Od. 143.
Yeledésný oheň. Škd. Od. 59.
Yeledobrý muž. Msa. Od. 71.
Yeledrom, u, m. = zavodni dráha, v mluvě
cykliHtské. Nár. list. 29./10. 1899.
Yeledržka, y, f., das Grossmaul. Nár.
list. 1902. 100. 1.
YeIedašno§f, i, f. Vin. I. 80.
YeledŮTtlpnosf. Msn. Od. 31., 342.
Yelehlavý. V. hydra. Lit. lí. 428.
Yelehltavě něco požírati. Msn. II. 45.
Yelehorský. V. výše. Zvon IV. 568.
Velehrad. Vz Zbrt. Bibl. II. 917. nn.
Velehrudný. V. Tarna. Msn. II. 76.
Yelehurtný. V. válka. Msn. II. 6.
Yelechytře mluviti. Msn. II. 68.
Yelechytřcc, trče, m. V. Odysseus. Msn.
II. 179, Od. 325.
Yelejieen, cnu, m. Mořský v. brázditi.
Msn. Od. 79.
Yelejiený. V. moře. Msn. Od. 39.
Yelekopeovitý Olymp. Škod. II*. 18^
107.
Yelekrál, e, m. Bál. 10.
Yelekrudný. V. práce. Krok. II. b. 212.
(1827.).
Yelelitý. V. seč. Msn. II. 100., 236.
Yeierubnosťy i, f., magnificentia. Ž. pass.
28. 3.
Yeleminský K., spis. Sr. Mus. 19(M..
42.
YelemluYstvi, n. Zvon V. 768.
Yelemoeně. To v. jímá. Zr. Nov. 309.
V. panovati. Msn. Hym. 8.
YelenásilnÝ muž. Skd. Od. 40.
YelenoTsky J. Dr., prof. a spis.
Yeleobec, obce, f., Grosscommune. Nár.
list 1884. č. 325.
Yeleobtižný. V. zvukomalba. Pokr. 18S5.
č. 138.
Yelepanský kočár. Kká. Sión. L 132.
Yelepestrý. V. roucho. Škod. II". 122.
Yelepolitik, a, m. Osv. 1896. 547.
Yelepotřeba, y, f. Msn. II. 149.
Yelepracný výrobek. Msn. Od. 214., 312.
YeleradnÝ král. Msn. II. 67.
Yelerozkacený proud (mořský). Mbil. Od.
83.
Yelerůzno. Lidé v. žijící. Msn. II. 41.
Yeleřvouci býk. Msn. II 349.
Yeleryéný. V. podloubí. Msn. Od. 46.
Yelerychlý. Msn. II. 40. V. laňka. Škod.
IP. 157.
Yelesbomý společník. Msn. II. 153.
Yelesilný muž. Msn. Od. 57.
Yelesiň, ě, f. =: veliká «M. Msn. Od. 328.
YeleskTOstný. V. roucho. Škod. IP. 122.
z Yeleslavina Adam Dan. Vz Lit. I. 938^
Dolen. Pr. 377. s podobz.
Yelesjavnosf, i, f. = vMmo*e, Néči v.
uraziti. Kar. 65.
Yelesrdný muž. Msn. II. 233., Od. 141
V. Jarost. Msn. Od. 203.
Yelestavba, y, f. Rgl.
Yelestrastný stařec. Msn. Od. 216.
Yelestrašný. V. tíseň. Mso. II. 143.
Yelestrom, u, m. Slovanský v. Sbor.
čes. 47.
^ Yelestrůjný = ohmyslní, V. Odysseus.
Škod. Od. 8.. 79.. IP. 28. 1.
Yelesvataný. V. královna. Msn. Od. 71.
Sr. Svataná.
YelešoT, a, m., hora u Potštejna. Jrsk.
V. 10.
Yelešumný. V. moře. Skd. Od. 191.
Yeletěžký. V. pohroma. Msn. II. 108w
Yeletřiskáma, y, f. = mUtno§i^ kdt te
délaji veliké íHtky. Osv. 1896. 461.
Yeletrpčč, e, m. V. Odysseus. Man. 11.
133.
Yeletrudný. V. práce. Msn. II. 96.
Yeletučný. V. brav. Škd. Od. 170.
Yeletvrz, e, f. Tbz. V. 1. 10.
Yeleumělý. V. práce. Tbz. XVI. 204.
YeleTéstec, stce, m. Tbz. XIII. 146.
YeleTyaoký. V. postava. Čes. 1. XIL
328.
Yelevyzáblý muž. Ces. L IIL 323.
Yelevzne&ený. V. Hera. Škod. II.*. 106.
Veleyztriený ~ Vemenik.
477
YeleTztržený vítr. Msn. II. 193.
Yelezástop^ u, m. V. oveo. Msd. Od. 187.
Yelezáyod, u, m., Grossetablissement
Pokr. 1886. é. 173.
Yeleznojný. V. slunce. Man. Od. 87 , 291
Yelezpozdilee, Ice, m. Man. Od. 127.
Yelezrejmý. V. dílo. Msn. flym. 19.
Veležimý = úrodný. V. půda. Msd. 11.
94., rok, zemd. Škod. F. 148., Od. 26., IP.
168
VeležiYný. V. země. Škod. 11*. 68.
Yeležree, ierce, m. Tbz. Xm. 203., XVI.
147.
Velhad, a, m. Lind. — Lit. I. 801.
Yelliartieký Adolf, básn. Zl. Pr. 1904.
Yeliéanený = velikánský, Val. Brt. D. I.
347. Sr. VeličanzDý.
Yeličsky, magnifiee. V. nČinil. Ž. witt.
Cant. laa. 6. Jejé srdce y. k Bohu zaiebáie.
Krist Šf. 63.
Yelieh Alois Dr., prof. a spis.
Yelikánorozenka, j, i, = Athůna. Msd.
II. 26 , 141., Od. 866.
YelikánoYič. Pták Velikán V. Ut II.
678., Cch.
Yelikánskosf, i, f. V. Tater. Vzáj. I. 71.
Yelikný. Maíorana (kvétina totiž velic-
nějiSf). Rkp. Jhr. lék. 249>. (Mi.)
Yelikonáhlý. V. neštěstí. Pal. Záp. II.
91.
Yelikonoee. Zelené v., bilo vánoce; bilé
vánoce, zelené v. Us. Vz o nicb Souk.
1903. 6.
Yelikonoéni svátky ve Slez. Vz Vybl.
11. 46. V. pondělí. Vz Vlast. I. 168.
Yelikost. Výsost znamená osamoceni,
v. znamená nenávist Zr. Strat. 186.
Yelikostranský. Valdenití, boleslavští,
T-ití. 1692. List fil. 1902. 66.
Yeliký. Než se velká obrátí, malá mandel
obrátí. Čes. 1. XIII. 178. V. pátek, vz Pátek.
Yelim v VU. 1013. za Velí polož až za
Veliký.
Dub (vlastní jm.) z Yelimé. Arcb. XXI.
106.
Yelínový papír. Ott XVIII. 183.
Yelitelsky. V. poroněeti. Msn. II. 97.
Ycllvoj, e, m. = vádee voje. Statný v.
Diomedes, v. Menelaos. Msn. 11. 36., 84.
Yeťk&az9ký. V. akmtnost Sbor. čes. 237.
Yelkoboháé, e, m. Škod. 11*. 79.
Yelkobritanec, nce, m. Čcb. II. Pov. 27.
Yelkodudné někomn něco nechati. Zr.
Let IIL 163.
YeikohlaTOstyi, f., megalocephalia, Gross-
kOpfigrkeir. Ktt
YelkokAváma, y, f. V-nn upraviti. Nár.
list 1886. é. 124.
Yelkoklenebný. V. komnata. Msn. Od.
63.
Yelkokněhyné, ě, f. Tbz. XIII. 163. Sr.
Velkokněžna.
YelkokommisBioiiář, e, m. Nár. list.
1903. 164. 17.
Yelkokupeeký. V. firma. Báb. 9.
YelkolidoloTárna, y, f. Osv. 1896. 374.
Yelkolihovar, n, m. Nár. list 1905. 6. 9.
Yelkolislý. V. macešky. Pokr. 1886. č.
121.
Yelkoluk, u, m. = veliký luk. Slov. Sbor.
čes. 286.
Velkomlýn, n, m. Svaz v-nA. Nár. list
1904. 141. 21.
YelkomlynářfltTO, a, n. Nár. list 1903.
134 26.
Yelkomotonzna, y, f. = miunoši, kde te
diU mnoho motowté. Osv. 1896. 374.
Yelkomyzlnogt, i, f Srdce slabé neni
scbopoo v-sti. Vrcb. Muš. II. 368.
Yelkonakladatelstvi, n. Nár. list 1904.
248. 7.
Yelkoněmecký demagog. Nár. list 1904.
73. 1.
Yelkonožka« y, m. a f. Tbz. V. 6. 204.
Yelkopodnik, n, m. Rgl.
Yelkoprodakce průmyslová. Nár. list.
1906. 6. 9.
Yelkorestaurace, e, f. Nár. list. 1903.
243. 16.
Yelkorodý maž. Msn. II. 201.
Yelkorouehý. V. Helena. Škod. Od. 36.
Velkorysý výraz. Nár. list 1901. 121 13.
Yelkoskalský (o Hrubé Skále). 1649.
Osv. 1896. 366.
Yelkosrdý muž. Msn. II. 87., 108., Od.
320.
Yelkoústý rbetorismns. List. fil. 1904.
396.
Yelkouši, n., macrotía. Ktt
Yelkovezir, a, m. Us.
Yelkovezírový stan. Tbz. V. 4. 271.
Yelkovrcholný dnb. Škod. 11*. 236.
Velkovýrobna, y, f. V. líha. Nár. list
1904. 114. 17.
Velkovýrobní péro Potapenkovo. Zvon
IIL 391.
Yelkozrnný. V. kokotice. Nár. list 1904.
366. 17.
Velký krlžok, tanec ve výcb. Slezska.
Vz Čes. 1. XL 219.
Yella =: vedU. V. koná. Slov. Čes. I. XIL
278.
Vellelus Paterkalus, řím. dějepisec.
Přeložil Fr. Kott V Praze 1902.
Velmocensťvi, n., GrossmáchtIgkeit V.
tiskn. Nár. list 1886. é. 76., 79.
Yelmožně (pansky) zlatka odhodil. Hoob.
13.
Velnovati. Nevelnajte. Št V. 242. 4. Vz
Velnoati.
Velodt, n, m. = nový bezdymný prach.
Nár. list. 1903. 348. 2.
Velonš, e, m. z= veliký emec. Msn. Od.
148.
Velradný. V. Athéna. Msn. Od. 246.
Velrybový břich. Ev. ol. XXIX.
Verubstvo, a, n., vz Velelabstvo. MS.
Yel-um, a, n. = lodni plachta^ z lat
Lbk. 6.
Velumný Hefajstos. Msn. Od, 117.
Vel výmyk, a, m., Biesenaufschwang. Rgl.
Velzvěř, e, m. = veliká^ vytoká %viř. Msn.
11. 169. •«
Vemátko, a, n. veminko, DSk. Km. 34.
Vemblód, vembloud, vz předcház. vel-
bloud.
Vemenik, a, f. platanthera, rostl. Vz
Ott, XIX. 862.
478
Vema — Veslati.
Yemu, Tezmu, vz Bráti, Vzíti.
Yen = vem, vě9m%. V. žbinek na své
ústa. Brt P. n. 797.
Yenbloud, vz Velbloud zde.
Veneek, cka, m. = Václav. HoS Pol. II.
121.
Yéneeslav, a, m. := Václav, MS.
Vencovy. V. krajky, vz Krajka.
Věnčitý. V. žíla srdečná, véna coronaria
cordis. Ktt.
Vendig, n, m., vz Tarafanda.
Vendudka, y, f. rostl. Vz Omdj zde. Dal
mn v-ky (jedu). Konstant
Vendyd B. K., spis.
Věnee. Ponfitdni věnců po plynoucí vodě.
Vz Vykl. Obrz. 2dd.
Věneček matemíkový jako podpora dě-
lohy, pessarinm. Vz Ott XIX. 586. — V.
=: tanec, Vz Brt. P. n. 873.
VěnečkoTý. V. krajky. Vz Krajka.
Venericky. V. nemoc. Vz Ott. XX. 283».
Veneris ^ miď. V., symbol médi. Zach.
Test. 151.
Venkobitelka, y, f. Msn. Od. 92.
VenkoneČný. Vdovy by v-ným koncom
nechcel. >\ov. Phfd. XXLL 86.
Venkostanný býk, cíy^avXoff. Msn. Od.
336.
Venkovský, vz Pfleger.
Věnnik, vz Vějík. — V. stroma = ko-
runa. Vykl. Obrz. 193.
VěnOy a, n. O převedení vSn v starší
době. Vz Arch. XIX. 554 , 585., 640. Vedou
tak si manželky s velkým věnem, že chtějí,
mnž by byl jich služebník. Král. Men. 55.
Vensko§, u, m = skříň na Supliky,
z Wáscbkasten. HoÍ. Pol. 150.
Věntiř, vz násl. Věteř.
Věnúti = vanouti, Vicher viene, když . . .
Chč. 8. II. 160».
Vepřevlna, y, f, porcina, vepřovioa.
Rozk. R. 90, P. 1727.
Vepříti se. Půhú lží chtí se v. v Boba.
Chč. S 103».
Vepřoviee, cihla. Takě: buchta.
Veps V., prof. obcb. akad., spis.
Vepura, y, f. = tluitá Sena, Slov. Mus.
alov. VIL 17.
Véra, y, f. Mnoho choditi o trhu jenom
po věrách (se podivati). Haná. Hoch 67.
Veramovati co kam = vyni$ii. Mtc. 1902.
233.
Verbloud, a, m., vz předcház. velbloud.
V KrkoDoS.
Veřejnoprávní život Czam. Slov. 159.
Veřejný = vieobemý. První díl bude v.
(generalis). Kom. Did. 16.
Verestovaf děti := opatrovati, vychovati.
Slov. Phřd. XXIV. 545.
Verglář, e. m. = kolovrátkář. Mtc. 1902.
30, Čes. 1. XI. 178.
Verchovinec, nce, m. = Tioral. Slov. Jrsk.
XXVJII. 1. 430.
Verchšnh, u, m. = míra asi 'ly, pídi.
Arch. XX. 409.
Věřící. Na v. list s někým jednati. Arch.
XX. 147.
Věřitelský výbor. Nár. list. 1903. 257.
13.
Věřiti. Kdo snadně věří, také snadně
oklamán bývá. Fanst. 185. V. jest dobře,
ale nevéřiti jeitě lépe. Us.
VerkStuk, u, m. Věž z v-kn adélaná.
Fanst. 88.
Vermouth, u, m. = druh vína zahořklého
přimíseným pelynkem, víno pelynkové. Us.
Věmosf. Jednou se v. odměiiuje bečkami
zlata a stříbra, a podruhé se zailapává. Tbz.
VIIL 417.
Věrný ^ ekutežný. Už to tedy byla věrná
pravda. Hru8. 8.
Verrofon, u, m. = akustický názor fysi-
kaln<^ velmi zajímavý. Vz Strh. Aknat. 325.
Věrský. Mezi Persií a Tureckem jest
větfií věrdká rAznosf než mezi katolíky a
pravoslavnými. Nár. list. 18/9. 1900.
Verd. Z déjin českého verie. Naps. O. J.
Paroubek. Progr. reál. gymn. v Prase na
r. 1892. — V., vz Vrš. Hauer 15.
Veršomanie, e, f. Bílý Obr. 117.
VerdoTati eo: anekdoty. Zr. Not.* 327.
Verdoyeeký. V. práce. Fryéaj. Sr. Ver-
iovec.
Verdovný. V. zimnice (nutící k Terěo-
váni). Jrsk. XH- 47.
Verětat.. Mnozí zplaiíc se Spatném vy-
učováním k v-tům a jinam prchali. £zc.
Věřúeí, v»vjúci, credibilis. Vz List fil.
XIV. 371.
Vernnk, u, m. =: lhůta. Prodal dAm na
vernnky. 1517. Arch. XXL 513. a j.
Verva, y, f. Piný vervy. Zvon III. 463.
Vervetka, y, f., Vervet, rothafteríge
Meerkatze. Emin. 7.
Vésce, e, n. castellum. Pat Zim. 1*. 11.
Vesdsódi» od vesda. V. ohléb. Mí. V.
zimnice, qnotidiana febrís. Rhas E. II. H
Veseláček,,čku, m., roští. Čes. 1. XIV.
74.
Veselni koráb (vesly hnaný). Škd. Od.
63., Msn. Od. 33.
Veselo = vesele, V. se poČe míti. Baw.
J. v. 1830.
Veselost srdce jest život člověka. Kom.
Did. 238.
Veselý. Člověk veselý a který se éasto
raduje, jeho věk bývá dlůho. Frant 6. 37. —
V. = pěkný. V. kostel. Domail. Čes. 1. XU.
383. - V. počasí O^sné). Kalend. 1904. —
V. Ant. Pravosl., spis. f 18./3. 1904. maje
31 r. Vz Nár. list. 190*. 79. 2., Zvon IV.
380., Zl. Pr. XXf. 276., Máj. III. 66. — V.
Kar., tenorisU. f 1./9. 1904. Sr. Nár. list.
1904. 242. 2. a jiné listy z též doby, Zl.
Pr. XXI. 550. B podobiznou. — Vůedý-
Beneiověký J. J., spis. a žurn. 22.^5. 1854.
až 21. /2. 1905. Vz Nár. list. 1905. 53. 2 a
jiné listy též doby, Máj. III. 405., Zl. Pr.
XXII.. 228., 237. s podobiznou. — V. Th.,
mal. 8r. Zl. Pr. XXI. 624.
Věsiti se komn kaiá Jak: na paty jako
pijavice, jako klífitě. Čes. 1. XI. 269.
Veskooběanský, Ifindlichbtlrgerlich. V.
písně. Fryčaj 1813.
Veslařský. V. závody, kluby. Nár, list,
1903. 176. 16.
Veslatl, veSlu. Ž. klem. 129*., Pasa 307.,
Alx. V. 671.
Veslistý * Vetti.
479
TesUstý koráb. Msn. II. 187.
YeslomiloTný. V. Tafijští. Škd. Od. 14.,
85.. MsD. Od. 14.
Tesměmosf, i, f. Apoitol v-sti. VzCad.
130.
Yesnec, sr. veSnec. MS.
Vesnice, e, f., yicns. Pat. Zim. 18*. 7.
Tesnik, čásť YsetÍDa. Vek. Vset 168.
Těsnin, o, m., aropagua. Rozk. B. 78.,
aríopagna. Rozk. P. 992.
Yesnidtéy e, n,=i náves. Krok. II. b.314.
(r. 1827.)
YesnoTka, y, f. Y. obecná, cardaría
draba : hoinbi vole, řeřicha, tare cká řeřicha,
herec, zaéanka, mmnice. Vz Cea. I. XIV.
373.
Yespatu = ve špani, Šf. Poč. 111.
YessmyslenstTÍ, d., seDanalismas. Yz
Krec 11.
Yěstnik, a, m. ==: heroU, Man. II. 20. a j.,
Od. 104.
Yěstovati eo: dlela božie. Ž. Tom. 63.
10. Vz Yéetiti.
Yěstý = známý. Ta řeč Téatú (kterou
všem městům vzkazoval, aby se ma buď
podrobila anebo k boji se přichystala). Pel.
XXVII. -, AIx. III. 4.
Yesnvian, u, m. (isokras). Yz Ystnk. Xí.
837. V. IV. 648. idokras oprav v: isokras.
1. Ye$. Ten by hnát veš za ikejhák do
Holomúca po strniskoeh bosky. Val. Ces. 1.
XI. 484. Mohol sa držat, ako voŠ kožacha.
Sbor. sfov. YII. 130. Aj malá voi kúSe.
Bizn. 170. Sr. Voš.
2. Yed. Ve vSem jemu nevieřichu =
v ničem. Baw. J. v 1218. Za víe =: vždycky.
Ib. 334. To vie (vesměs) podstoupil. Chč.
S. I. 115a. Sr. List. fil. 1904. 435.
Yěšadlo, a, n. V. jednoduché, složité při
stavbách. Vz EP. IX. 286.
Yěšák, u, m., rhipsalis, Ruthenkaktus,
rostl. Vz Ott. XXI. 662.
Yěšárna, y, f. V. při bělidle Tk. Pam.
I. 447.
* Yešcck. V. lid smůtil. Vit. 52*. Y. hněv.
Ž. witt. 84. 4.
Yešfken svět Ap. S. 63.
Yešček lid. Dal. V. 1. 1.
YeSčkař, e, m. = viíUe, Chě. S. L 15».
Yešda = vidy. V. pohon proiel. Rozm. 8.
Póvod v. stávaj na rocie( h. Ib. 85. Sr. Vezda.
Yešden, cotidie. Rozk. P. 155.
Yesel*. Stoji jak kuň na vešefu (hloupý).
Hus. slov. VI. 85.
VeSeheren = veSkeren, Ž. pod. 154».
Véšín Jaroši., mal. Vz Zl. Pr. XXIL321.
8 podobiz.
Yeškán, a, m. = viivák. Sobě nov. List.
fil. 1902. 253.
VeSkový. V. masť (na veSky). Rgl.
YeSnec, villum. Rozk. P. 1737., R. 91.
Yz Vesnec.
Yěštba vítězova. Vz Jir. Prove 394.
Yěštbářka. Pnlk. Lobk. k. 4.
Yěétebnik, a, m. Pror. ol. 141>. Isa. 8.
19., Mam. V.
Yěšteckosf, i, f. Slad. Ant. 11.
Yédteeky. Svatými výpary v. zpitá. Zr.
Čeh. 73.
YědtěYáni, n. == viUha. Vit. 100l>.
Yčta. O větách na Domažl. Vz KbrL
Džl. 22.
Yětávka, y, f. = vétniíka. Volyně. Čes. 1.
XIII. 126.
Yeteoh. Na větách m.: na vetech i. e.
měsic, od adj. vetech, vetchý; jest doba
tři dnů před změnou měsíce. Husy se nasa-
zují na větách. Vz Litom. 55.
Yětěř, e, f., vintiř, e, m. = válcovitá tit
na obruHch na chytáni ry\ rybářské míchy,
Hauer 15.
Yeternik, u, m. Ohrabieka užívají pod
v-kom. Mus. slov. VII. 58.
YeteroYský S., básn.
YeteSnik, a, m. V. Fr., spis. Sr. Lit L
938.
Yetevřhnba, y, f. = atevřhuha, tevel.
Dfik. Km. 51.
Yetchý čím: věkem (seilý). Zr. Fant.
Pov. 96.
Yetif. Janek se začne v., mrkat očima
atd. Haná. Hoch. 130.
Yětiti = hoatiti, Hviti^ ětarati §e o iatitvo.
o jidlo. Větime se, jak můžeme. Litom. 55.
Sr. V>větiti se.
Yětrák. Vetrak = tyč na upevňování
krokvi proti větru. Hauer 10. — Y. Čerpa-
jící vodu. Vz KP. IX. 246. — Y. táhne
v kovárně vzduch do měcha.^ Vyhl. II. 312.
Yetřelkyně, ě, f. Zr. NekL 17. Sr. Ve-
třelec. •
Yetrilo, a, n. Niekde mají osobitné v-lá
a| na stene deliacej pitor od izby. Sbor.
slov. IX. 11.
Yětřivo = vitrno. Rgl.
Yétrně slov něčích si vážiti (nic ne-
vážiti). Chč. S. I. 25b.
Yětrnlca, e, f. = vichřiee. HoS. Pol. 145.
Yětmik, n, m. = mljn z= kterým se
z některého meliva jemný prach odstraňuje.
Vz KP. IX. 116. — Y. ssaci (výtlačný)
v pumpě. Ott XX. 987. - Y. = pláH.
V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 142.— Vky =2
větrové koldíky, pokroutky (z máty pepmé).
Rgl.
Yétrochranný plášť. Msn. Od. 220.
Větroplašný. V. smýSlení. Uč. spol.
1902. IX. 47.
Yětrošumivý vrchol. Msn. Od. 137.
YetroT, a, m., pole n Petrovic. Čas.
mor. mus. III. 146.
Yětrovice, les u Nové Vsi. Čas. mor.
mus. ni. 146.
Větrovka, y, f. = vitrová kořalka. Rgl.
Y^trovnice, e, f. = dutá skříň v po-
hyblivé peci, ve které se železu besseme-
ruje, v níž hromadí se vzduch, který se do
ní přivádí rourou jsoucí ve spojení s dmy-
chadly. Vz KP. X. 155.
Větrový. V. naděje = mamá. Tbz. V.
1. 16.
Větše = vitil (akkus. pí.). Uzře některé
sobě rovny anebo snad větfie. Št. Vz MS.
Slov.
Většina, y, f. V-ny dílo jest lepší. Škod.
li*. 244.
Vetti O. J., spis. Sr. Zvon IV. 14.
480
Větvičko — Vidivý.
Yětričko, a, o., zdrobn. větři. Rkp. lék.
Jhr. 84».
Vétvíékový. V. krajky. Vz Krajka.
TětTOstřevný. V. plofitěnka. Ott. XIX.
688., XX. 166.
Tety. Na větách misto: na veteeh. Vz
předcház. Vetech.
Vever F., spis.
Veverka Fr., spis. Sr. Z vod. IV. 885. —
V. Váel., prof. a spis.
Vévoda, y, m. Také k vévodě Eura-
táDskémn. Kar. 18. Padl-Ii v., padl i jeho
pláSť (moc). Us.
Vévodice, e, f. Vlasta v. a kněžna těch
panen. Pulk. Lobk. k. 7.
Vévodin, a, o. V-din bratr. Palk. Lobk.
k. 28.
Vévoz, n, m. = ouvoz. Haná. Hoch. 89.
Veymě, ene, n. (shýbaje se) vyvěsí svý
v. (cibel). Frant 26. 12.
VezdeJSi. Gbléb náš v. (v otčenáši) za
strč veždajSi. Vz Gb. Hist. ml. I. 517. (Pbrd.
XXII. 681.).
Vezeni. O v. v starší době. Vz Arch.
XIX. 689.
Vězenkyně, ě, f. Tbz. XVÍ. 867. Sr.
Vězenka.
Věznieti, vz Zvnieti.
Vézto = toviz, totiS. Všecko přitáhnu
k sobě, svů vězto silu. Mat. 288. 2.
Věže, e, f. = víS. Železnů vieii. Milí.
lla
Vězný. V. ohrada města (sr. Věi). Msn.
Oď. 96.
Vhabati. Na železnici som vhabal do
voza (vsedl?). Pbfd. XXIV. 489.
Vhabiti, dilabi. Do bláznovstvie v. Pat
Jer. 40. 24.
Vhazovaci či padací apparát acetyle-
nový. Vz KP. 122.
Vhlidný = vlídný. Frant. 49. 10.
Vhluéiti, intrare, vstoupiti, V kostel se
všichni vhluěichu. Pat. Jer. 184. 17.
Vhojeniy n, V. vytažených znbú v staré
lAŽko, reimplaotatio dentinm. Ktt.
Vhotově = pohotově. Každý byl vždy v.
Trist. 62b. — Kat 1482.
Vhoz, n, m. = nhození, Nár. list 25./9.
1900.
Vhřmieti, vz Zahřmíti.
Vhokati. Když vlak vhnkal pod střecha
(hněe vjížděl). Zvon V. á08,
. Vehlipeni vička starofi, entropinm senile,
v. víčka tačných dětí, e. infantile, křečné
•v. víčka, e spasticum, jizvové v. víčka, e.
cicatricosnm, náhlé v. víčka, e. acntum,
dočasné v. víčka, e. chronicum, chrastav-
kové v. víčka, e. organicnm. Ktt
Vchlipfca, y, f. Slizničná v., utricnlns
mascnIinuB (na cibeln). Ott XXI. 1089.
Vchozeni, n. Viděli v. tvé, ingressns
tuos. Ž. pod. 67. 25.
Vchvátiti = •polktKnUi. Žábu v sě vchvá-
til. Ap. D, c.
Viacejraký. Sú tam i v-ké pomníky.
•Sbor. Cas. mas. IV. 82.
Vibroaato§raf, n, m., akustický přistroj.
Vz Strh. Aknst 16. Vz Vibrograf.
Vibrograf, n, m., akustický přístroj. Vz
Strh. Akust 16. Sr. Vibroantograf.
Víc =: viti. Začali vic. Spiš. Sbor. slov.
1901. 85.
Vičce :=:vic §9. Vicce nám nestalo. Hoš.
Pol. II. 19.
VieebareTnč něco provésti. Nár. sbor.
1904. 16.
Vieeje = více, d&e. V. ji ta nebude.
DSk. Km. 48. Vz násl.
Viceji = vice, déU. Nebyla sem tam v.
než půl léta. Čerň. Z. 100. Chybný kompar.
Ms.
Vicekaneléř, e, m. Arch. XXI. 295.
Vicemolekulový. V. reakoe. Vatnk. XI.
707.
Viee ne == ui ne. Tam se viee nekope.
Hlk. XI. 17. Kdydy žádného strýce mého
ve světě více nebvlo. Kšaft strak. A bratr
mladší nemá vic jí o to přisieei. Púh. ol.
III. 491. Potom se více nebudou báti smrtí.
Luc, 70. Abv nás v tom více nonabihala
(na nás nechodila, nás tím neobtéiovala).
Arch. XX. 274. (Tělo Kristovo) se narodilo,
potom více nezhynulo. Ghč. S. II. 274^.
Víeený(.0. V. číslo. 1778. Sr. Bílý.
Obr. 76.
Vicepouzdrý. V. semeno. Ott XIX. 934.
Vieero, slovo špatné, už mizí. Mas. fiL
X. 296.
Vicesytný. V. kyseliny. Vot 149.
Vieeváicový stroj. Ott XIX. 255.
Vieevýznamný. V. slovo. Hus. 1903. 35.
Viceziti = vUímUí. Dle Jir. Zviáát. mor.
571 v Milí. bezmála vždy, v £v. olom. a
v Ev. vid. často.
Viéenee, nce, m., onobrychis, roatl. Ott
XVIII. 776.
Vička setebná, vida sativa. Vz Ott
XIX 710.
Vičko, a, n. Nadnřeni okrajů viček (víčko-
vých), tylosÍB ciliaris. Ktt. Ochrnutí, obrna
víčka^ proptosls, Ott. XX., víčka - arostlá,
AngenliederkHimmung, ankyloblepharon (vi
násl. Vyvrácený); mechanická skleslosf
víček, ptosis mechanica; svis hořeního
víčka, ochrnuti víčka, ptósis, blepharoptoais.
Ktt
Vičkoplodý. V. mechy, stenocaipi. Ví
Ott XXIV. 69.
Vičkový. Vz předcház. Vičko. Dolení
žíly v-vé, venae palpebrales inferiores:
V. mykadlo, vz Mykadlo. Ztloustnutí okrajů
víčkových, tylosis ciliaris, tachyblepbarosia,
LidrSnderverdickung. Ktt
Vidělkyně (.0, é, f. = oko. UtroHl M.
Šimek. Lit I. 134.
Vidění, n. Zmenšená schopnost viděni,
torpor retinae. Ktt.
Viděti. ^ abs. Vida neviz. Us. — kam
jak. Vidím do něho, jako do hubené kozy;
Vidím mu do žaludku. Us. Čes. 1. XI. 269.—
koho jak dlouho. Už jsem ho neviděl, jak
vlci vyli (dlouho). Slám. Put 487.
Vidifii chyb. m.: vidoucí, Mš.
Vidinář, e, m., der IJealist Kká. Sión
I. 162.. II. 84.
Vidivý = vidUaný. Č. BudlJ. Liat. fiL
1902. 263.
Vidlák — Víoodosý.
481
Yidlák, u, m. = pHmitt zánil prHu, Vz
Ott. XIX. 139., Lůžko (předchásf). V. kostní,
paDaritiaiD088ean),filaolkový, fasciale. Ktt —
V. = rjrbnik a Opatova, Čas. mor. mas.
147., u Č^raiD. Př. Star. VIL 56.
Vidle. Vidliěka. Výroba v-ček. Ve Ott.
XVm. 494. V. čistota, ale prsty jistota.
Sbor. slov. VIL 132. — Vidližky zz nrvni
liuy. Vyrážely ▼. ostýchavé trávy* Modr.
kD. 1898. č. 4. 12.
YidlieoTitě, gabelfórmig. V. se ros-
větviti. Hol. Met. I. 486.
YidlieoTitý. V. voje. Nár. list. 1905.
131. 21.
YidUékoYý pilník. Ott. XIX. 748.
Tidna, y, f. = vtiui. Litom. 89.
Vidně, i^de v. kláSter se pne (že jej lze
vidéti). Kká. Sión IL 172.
Vidný = fňdUOni. Park. v Živě 1854.
Sr. slyiný, chvalný, orný, kopný (snaČi
možnost, spůsobilost). MS. — V. = vidieL
Učinila moje zraky vidnými. Zr* Krist.
112. — V. PHili z vidného (ze světla).
Slov. Pbrd. XXIL 215.
Vidomee* mce, m. V. zlého (kako-
daemnn). Lac. 47.
Vidrholec, Ice, m. = les při cestě
z Č. Brodn do Prahy, pro loupeže až
v XVn stol zle pověstný. Jrsk. XXVI. 129.
Vidýlko, a, n. = hidélko. Litom. 62.
Vieeekrát, vs Vícekrát
Vicé, vz Věč, 1.
Yieéko, a, n., canistram, Bozk. R. 95.,
P. 1902., Slov. tieb. 14., papilla. Bhm. lez.
224 Sr. Vičko.
Vieko, a, n. Bozk. P. 1812., B. 93. Sr. i
Viko. I
Vienéeek, ckn, m. = vrHček. Orava.
Sb. slov. 1901. 180.
Tieti, flare. Vitr věje. Milí. 19^^. Sr.
Vári.
Victr, vz Vitr.
Vienx = třMovka tyrolská. Vilím, cenník.
1893.
Tlezliky a, m., vz Vyžlec. Mi.
Tiezti, váza = vázati, ruutrcjovatí (tenata)
fflfJUvaU, zastr. Pel. XXVIII.
Yiežka, y, f., vz Věžka, Věž.
Viglať se =: viklati se. Brt P. n. 772.
Vigorit, a, m., třaskavina. Nár. list 1905.
198. 8. odp.
Yiehřee, cherce, m., sincipa. Bozk. P.
1401.
Yiehniý den. Zl. Pr. XXIL 290.
Vichroehnmlomrakověncomodropové-
trnina ptízvnčná. Sr. Bílý Obr. 112.
Viehrolibý Zeas. Msn. Od. 202.
Vichrodnmný vzdach. Msn. Od. 229.
Vichýr, a, m. = vikýř, Us. místy Uá.
Víjati, vz Víti, 2.
VUiUi, f. = Pigilie. VijiUij zpínati. Chč.
S. II. 159a.
VUókáni, n.-^křik vozibd: vijól Val. Vz
násl. Čes. 1. XIL 419.
VUdkat ss kfíčet na koně: vijól Val.
Ccf. 1. XIV. 151.
Vika, y, f. = Viktoria. Bgl.
Vikev ptačí, vikvice n. vrabčinka. Nár.
list 1902. 191. 3.
Kott: PřUpC^ky k čeako-ném. Blo^nika III.
Viklati co. Kdo artikule konfessí české
viklal, ztenčoval. Fel. 164. Na str. 166.:
Kdo konfessi českon viklal.
VikovárKunétická B., spis. Sr. Fli. Pism.
738.
Vikpilda, y, f., z něm. Weichbild = útemi
města, právo mSsUké a měHantké, souhrn zá-
konúo a spravedlnosti města. Mas. 1879. 138.
Pozn. 1.
Vileminský K.. spis.
VilémoTský. V, sekta nábož. Mart S.
Před. XI.
ViU}a, e, f., z lat vigilia, bdění = pred-
večeríe veTkeho sviatka zvi. před naroze-
ním Krista Pána. Phld. XXn. 215.
Vmjovat panna v mniáka (dávati jí ve-
lam>. Kř 160*.
Vilímek Jos. B., redakt. Vz Zl. Pr. XXIL
299. s podobiz. Zemřel r. 1905. miye 70 let
Vz Nár. list 1905. 90. 2. a jiné listy z též
doby.
Vilnokvét, a, m. salacia, rostl. Vz Ott
XXIL 527
Vilonáek, Ska, m., zdrob. Viloui, Vilém.
Dšk. Km. 39.
Vilovati proti Boha. Des. U. 50. 4. Sr.
Viliti.
Vilový kámen (vílám náležející). Nár.
list. 1897. č. 320.
Vimar město. Prk. v Paed. 1886. 180.
doporačoje: Výmar.
Vina. Ve strastech velikých bez viny
být něco jest Skd. F. 27. ^ V. = pokuta.
V. od várky. Arch. XX. 321.
Vinapalič, e, m. = vinopal. Wtr. Min.
16.
VinaHcký Kar. A. Sr. Vest X. č. 3. a
4., Lit. L 692., IL 394., 879., Zvon UI. 251.,
Tk. Pam. I. 499., 11. 169., Nár. list. 1903.
24. 2.
Vinařskoovoenieký. V. ikola. Nár. list
1903. 243. 14.
Vinca, Vincenc. Dfik. Km. 7.
Vincent, a, m. O svátom V-te (22./1.)
mládenci sa žeňte. Sb. si. VIII. 84.
Vinciř, e, m. = vineéř. Ev. vid. 66.
Vindička, y, f. = slovinská píseň (Vin-
dové = Slovinci). Lit IL 515.
Vinduška, y, f. = rybník a Jankova
a Votic. Uč. spol. 190L IV. 3.
Vlnek. Panenské vínky. Vz Čes. 1. XII.
31.
Vinný. V. krajky. Vz Krajka.
Vino. Chce-li se kdo přesvědčiti, je-li
v. mícháno s vodou, kápni do něho několik
kapek máty a voda, je-li v něm, asadi se
dole. Nár. list 1903. 285. 3. Domine, do-
mino, dobrá voda po víně. Mas. slov. IV.
28. Po dobrém víně apřímná slova. Zr. Kom.
36. Dobré v. samo se núka. Rizn. 167. V.
v skromnosti slúži k Čerstvosti, a pité
v zbytka není k aiitka. Czam. Slov. 177.
Září — v. vaří, Říjen — v. pijem. Čes. 1.
XIII. 475. — V. divoké, rostl. Vz DříSfál
zde. — V. = angreět. Keř vína. Zvon II.
285.
Vinobob, a, m., schinns, Pfefferbaam,
pepřovec, rostl. Vz Ott. XXIL 985.
Vinodusý (pitel vína). Škod. II." 9.
31
482
Vinohrad — Vklesáni.
Vinohrad ^ darmokrad, zahrada — ná-
hrada (v. Be nevyplácí). Čes. 1. XIII. 475.
Vinohradni knihy. Mtc 1893. 22.
Vinopiti, n. Gbč. S. IL 145b.
Vinoplod, n, m., oenocarpus. Vz Ott.
XVIII. 655.
Vinopojebný hrdina. Msn. Od. 122.
Vinorodý. V. kraj, sad. Msn. li. 151.,
Skd. Od. 7., 173., Zvon IV. 54.
Vinoštédrý. V. země. Msn. Od. 282.
Vinoati se i= kroutiti »e. Trakač se mi
vine. Č. Třeb. Čes. 1. XII. 227.
VinoTatý. Jako i my odpúSčámy naiim
v-tým (vinnikům). Ev. olom. 342».
Vinš. Vz Vázané.
Viola, violina, y, f., violoncello, a, n.
Vz 8trhl. Aknst. 161.
Vionek, nku, m. = vinek, vinee, Orava.
Sb. si. 1902. 180.
Vira. Čeho mysl neprojímá, to že silná
v. přijímá. Zvon IV. 209. V. a důvěra
nzoravuje nejlépe. Čes. 1. XIIL 474.
Virdnnk, vz Věrdunk.
Virgule = ěarodijni proutek. Vz Čes. 1.
XV. 16. s vyobraz.
Virch = vrch. Na virch, desuper. Ev.
olom. 106. 224.
ViHvý. V. hndba. Kláit Ep. 13.
Virkati = wJfcoíí. MS.
ViroTitý. V. řeěiStě (majici viry). Škd.
Od. 92., Škod. F. 188., Msn. li. 43., Od. 91.
Virtuoska, y, f. Máj UI. 4.
Vis (viá?), ráma. Rozk. P. 1092.
Visák, n, m, V. sedla, vz Postranice
(zde).
VÍsanka, y, f. =: eo visi, kn př. ovoce
na stromě, firt Cit 99.
Visevee, vce, m. =: višéUe. Visí, visí vi-
sevee, ponnim (pod ním) stojí myslivec.
Čas. Mus. V. 97.
Visle, e, f., z lat. ^- wdini. Snivá v. Nár.
list. 1903. 66. 18. Sr. Visio. IV. 704.
Visionářka, y, f. Zr. Čes. 20.
Viskati komu kde. V hlavě mn v-la.
Brt. Čit. 188.
Viskosita, y, f. V. kapalin. Vstnk. XIV.
215.
Vismns, n, m. Vezmi v. Rostl. G. 191».
Sr. Vismnt.
Vison, a, m. = zvíře tchořovité, der Mink.
Nár. pol. 20./12. 1896.
Visntý vůz. 1488. Arch. XIX. 241.
ViS, vz předcház. Vis. Či vyé?
VlSeň, Sně, f. Vz Ott. XX. 844.
Vidněvý. V. pecka. Lék. B. 213b. Vz
VifiĎový.
Vidnice, e, f., louka u Paeova. Čes. 1.
XIV. 442.
ViSnoT, a, m., zaniklá ves v Bnčovskn
na Mor. Mtc. 1905. 379.
Vit. PrSi-U na sv. Víta. Skoda žita. Us.
Jestliže Víta, českého dědice znáS, na ten
svátek nejdelší den máS. SmíS. 1905. Stran
pranostik vz Vlast. I. 213.
Vitanosf, i, f. Za jeho v. mn vlastní
cena zámkon (že jest dobře vítán, milý
hosf). Slad. ŠI. 88.
Vitatel, e, m., vz násl. Vítatelka.
Vitateika, y, f. Slad. Rich. 125.
Vítati. Vítám vás, neznám vás, jak ně
(mi) dáte krajíc chleba, poznám vás. Čes.
I. Xra. 417.
Vitavé mn letí vstfíc Zr. Let L 12., Zr.
Krist. 185.
Vitečnik, rostl. Vz Ott. XXIIL 779. a
díl IV. 707.
Vitéz = hrdina, Baw. Ar. v. 2096. a j
Vítězeni, n. = hrdinnj boj. Baw. Ar. v.
5259.
Vítězný = rekomf. Baw. Ar. v. 2493.,
J. v. 969.
Vítézobojce, e, ul (vítězný v boji). Msn.
II. 48 , Od. 353.
Vítézojezdee, dce, m. Msn. 11. 22.
VítězopySný. V. Achajové. Msn. H. 60.,
Škod. 11*. 68.
Vítězoslaviti nad kým, AI. Svoboda. —
Lit. I. 759. — před kým. Kde před poée-
tilou luzon v-vil. HrlS. Hus. 80.
VítězoTěstně bonřiti. Kká. Sión. I. 229.
Vitinger V., básn. Sr. Zvon IV. 250
Vito, a, n. = ěáit ikadleovškého 9íavu. Mas.
slov. VIL 58.
Vitod, n, m., polygala, rostl. Vs Ott
XX. 169.
VítodoTitý. V. rostliny, polygalaceae.
Vz Ott XX. 170.
Vítr. Můdremn neraď, mocnjemn nedvíhaj,
do neba nepTaj, proti vetru neSti a s pánmi
z jednej misy nejedz. Mas. slov. IV. 51.
Svědčí gazdovi vetrom páchnnf a gazdinej
dýmom. Sb. si. VŮL 88. Vetor by ho svalil
(o slabém). PbTd. XXIV. 348. Vende je.
zkel věter dnje. Slez. Vlast I. 234. Házíš
slova na vítr (mamě mlavíS). Wtr. Min. 62.
To dá člověka pro vítr (starostí)! Us. Nár.
sbor. VIII. 19. — V. Bolení, nadýmání Tětrft,
colica flatnlenta, Windkolik. Ktt.
Vitrání, n., vz Vrtráni.
Vitrati, vz Vrtrati.
Vitriolný. V. slanost Zach. Test 65.
Vitriol-nm, a, n. 1518. Arch. XIX. 437.
Vz Vitriol.
Vitroli-nm, s, n. 1585. Uč. spol. 190
26 Vz Vitriol.
Vítský, spis. (o fotogr.).
Vívera, y, f. = iver. Mns. slov. IV. 28.
Vizina, y, f. V. lepií bude než kozina.
Mart 220.
Vizmnt, n, m. Vz Vstnk. XI. 539., XIl.
493. Dějiny, výroba, vlastnosti a npotfe-
bení v-tn. Vz KP. X. 234.
Vížiti chybno m. : váMoti. Vížíla ho pi4-
sahá m. vázala. Vest Xm. 3
Vjažení, n. = vě9eni. Brt P. n. 762.
Vjeéí = větší. Us. Mi.
Vjedlý. V. železo, inviseatam ferram.
Mam. A. 25^. Sr. Jed, venennm. Mž.
Vjezditi, vz Vjeti. Baw. Ar. v. 4449.
TK m. hk: levký m. iehký, vlvkej —
vlhký. U Domažl. a J. Hrad. Sb. D. 17.
Vkladový. V. míra úroková. Nár. list
1903. 333. 21.
Vklásti = vkládatí. Rostl. 9. 47». V* Vlo-
žiti.
Vklenutý. V. střílna. Kká. Sión L 187.
Vklesáni, n. V. oka v dntinn oéní,
enopbthalmns. Ktt.
Vklopiti — Vlastenčení.
488
Vklopiti eo komu kam. To 8i*8 sám na
hlavu vklopil (si způsobil). Zvon m. 36.
Wtr.
Vklopotatiy immergere. Meč ▼ jeho
vlastni hrdlo v-tal jest (vrazil). Pat. Jer.
105. 18.
Vkluz, n, m. =: otvor, kterým se vchází do
stok. Vi £P. DC 815.
Vkořenatý. Vlhkost ta jest v-tá či pro-
nikal id každé tělo. Zach. Test. 47., 152.
Vkrúdeni u.=zskrúi9ni. Dobré v.vezmúce.
Ryt. P. Kl. 283. (Mí.).
Vkasni výchova. Nár. list. 1903. 284. 1.
Sr. Vkusn;^.
Ykusnohlazený podstavec. Msu. Od. 12.
Ykusnopletený. V. žena. Msn. Od. 25.
Vkusnozrobený dar. Msn. Od. 242.
Ykytnouti se. VyběhSi na dvůr, cos mi
se vkytlo (kmitlo), nemohl jsem vidčtí.
Z nímbnrk. kn. měst. 1560. Wtr.
Ylabolati = hlaholiH. Sbor. čes. 269.
Vláčeje := ětrůnilcif, jimiž se zadržuje
jízda vozu, sani s vrchu. Č. KremŽe. List.
fil. 1902. 253.
Vládet = S«&raa*. v zloděj, mlnvě.
Vláéitá, tanec. Vz Brt. P. n. 858.
Vláčivý. V. přize. Snajd. Int. 1. 57.
Vláéka, y» f. = WA kterou tvoří tenké
bavlněné vlákénko. Vz Ces. 1. XI. 21.
YláékoYý. V. krajky. Vz Krajka.
Vláčně se nkláněti. Zvon II. 356.
Vláéniee, e, f. = iébraíka. V zloděj,
mlnvě.
Vláčnik, a, m. = Sebrdk, V zloděj, mluvě.
Vláčný := povolný, pHjemnj (v řeČi).
Litom. 55.
Vladař, e, m.=z náčelník rady starSích
bratří, která stála nad hejtmany i polními
i místními v městech. Jrsk. XII. 824. V.
svatby = správce svatby, architríclinus. Hus.
Post. 86. — V., villieus, správce statků
zeměpanských, na nějž čatsem také předla
Čásf moci soudní. Dvoř. Mor. 92.
Vladařiti komu. Slad. Gor. 79.
Vladeř, e, m. z= vladař, Vogt. V. na Lůce
a opata. PAh. bm. II. 159. (r. 1409).
Vladislavův. V-vova ulice v Praze, dříve :
Židovská zahrada. Dolen. Pr. 486.
Vládnouti kde: na svém. 1513. Arch.
XIX. 194.
Vlaho. A ruku nám vŠem tiskl a v. měl
v očích. Rais. Vlast. 374.
Tlahoániný zz vláhu mxlujiei. V. topol.
Msn. Od. 257.
Vlahovarli (!) = vlahii odvar. Pohl.
Vlahov^ný Zefyr. Msn. Hym. 57.
Vlahovka, y, f. = rod mechů liitnatjeh.
Vz Ott. XIX. 688.
Vlajně. Zdoba v. dolů s baretu plyne
(vlajíc). Kká. Sión II. 155.
Vlaky u, m. = kolébka délaná v poli
z plachty na tyHeh; vfáČeu pluhu, Uauer 16.
Vlákénko, a, n. = babi léto. Matička bozi
v. složí. Čes. 1. XII. 22.
Vláknatý. Volné tělo kloubové v-té,
freier fíbrOser 6elenkk5rper ; V. zánět svalu,
myositis fibrosa. Ktt — V. = len, V zloděj,
ml. Ces. 1. XV. 48.
Vlákněni, n. Ústřední v., corona radiata.
Ktt.
Vlákninový (kruposní) zánět plic. Ott.
XIX. 923.
Vláknitý. Zánět kloubu v-tý, arthritis
fíbrinosa. Ktt
Vlákno, a, n. To jde lidu, jak by v. táhl
(mnoho). Ces. 1. XII. 307.
Vláknovitý nádor, fibrom, fibroid. Ktt
Vlaknuti, n. = len. V zloděj, mluvě.
Vlakvedouei konduktér. Nár. list 1903.
341. 1.
Vlaňajdek, šku, m.zzUmský rok. Slov.
Phid. XXII. 572.
Vlaný, flattemd, vehend. V. rukávy
(z doby 1300.-1350.). Nár. list 1886. č. 141.
Vlára, y, f., říčka vsacká. Vek. Vset. 14.
Vlas. Děvče nesmí vyčesaných vlasů há-
zeti do ohně, nebof její vlasy by dostaly
barvu plamenou, zrezavěly by; Na vlasy
vyčesané třeba je míti pozor; pohodi-li se
někde a pták nějaký je sebere a do hnízda
zanese, má člověk ten bolení hlavy tak
dlouho, dokud vlasy ty nezpráchnivějí. Mtc.
1. 1897. Obrz. 58., 62. Má plavý v., lépe:
plavé vlasy. Hlavn. 55. Padáni vlasfl, defln-
vium capillornm, Haarausfall; vývoj vlasQ
na neobvyklém místě, paratrichosis; vlasy
v měcbýři neb moči, vlasatost měchýře,
trichiasis vesicae, pilimictio. Ktt
Vlasák Ant. Norb., kněi a spis. lO./l.
1812— 7./12. 1901. Vz Nár. list 1901. č. 338.
2. — V. Erazim ÚT., spis. a lékař, 8/4.
1864.— 1./3. 1904. Vz Nár. list 1904. 62. n.
a jiné listy z též doby, Zvon IV. 336., Zl.
Pr. XXI. 237. a 240. s podobiznou.
Vlasatosť, i, f. Vrozená v. (přílišný vzrAst
vlasů), congenita hypertrichosis, hirsuties
adnatá, polytrichia. Ktt.
Vlasatý, V. děvče = mající vlasy sple-
tené v ozdobné motáče. Liieň. Mtc. 1902.
123. — V. = len. V zloděj, řeči. Čes. 1. XI.
142.
Vlásečný. V. céva v těle, Haargefáss.
Čad. 13.
Vláseni, n. Helmy byly ozdobeny cho-
choly čili v-ním a klenoty. Dolen. Pr. 71.
Vlasice = iťMícc. XV. stol Zahr. 67.
Vlásinatý. V. šafrán. Škd. F. 22. V. hlava.
Škod. II. 2. 61.
Vlásinný chochol, Jrsk. XXVI. 344.,
přílba. Msn. II. 54, 100. Sr. Vláseni.
Vlasky, latině. Slovu v. neb latině gy-
raffe. Milí. 120*.
Vlaský. Udělal jim v. kus = posekal je.
1600. Zvon II. 622.
Vlasovec, vce, m. Močení moči mízovité
krvavé vzniklé v-cem krevním, filaríosis,
haematochyluría tropica. Ktt.
Vlast Výměr slova vz ve Vlč. Lit. II.
2, 6. 7. Neníf neslavné pro rodnou vlast
bojujícím umřít Msn. II. 278., Nad svou
vlasf sladčího pranic mně spatřiti nelze.
Msn. Od. 127. Sr. Nad otčinu rodnou pra-
nic sladčího není. Ib.
Vlasten, stna, o. Zákonu jest vlastno.
Mat lyr. 1». si. 1. (MS.). Vz Vlastný.
Vlastenčeni, n. Hlk. XI. 232.
31*
484
VlaBteoec — Vlivnploý.
Vlastenec, nce, m. V. zvláště pěstovatel
a milovnik des. jazyka a Dároda. Lit I.
418. Sr. Spolnvlastenec.
Vlastlmilka, 7, f. Slám. Min. 19. Sr.
Vlastimila.
Vlastin, a, o. Boje Vlastiny (vlasti). Dal.
Prk. v Kroku 1887. 90. čte: Vlastiny (Vlasty).
VlastlYědecký. V. smýšleni. Vyhl. I. 38.
Vlastnlee, e, f. = matka. V zlodějské
mluvě.
Vlastník, a, m. = otec. V zloděj, mluvě.
VlaStnorodý bratr. Msn. II. 240.
VlastnovážeiL Cit v-žně. Lind. Lit. 1.
804. Sr. násl.
VlastnoTěra, y, f. Git v-ry. Lind. Lit. I.
804.
Vlaštovčí mluva. Vz Vyhl. II. 264.
VlastoTec, vce, m., (b)imndo. Rozk. P.
196. Sr. Vlaštovice.
Vlastoviee. Když vlaštovice letí, jest
znamení podleti. Ott. Kal. 1904. Kdo vla-
štovkám strhne hnízdo, lemře do roka,
a dftm, kde se to stane, neujde požáru.
Mtc. 1. 1897. Obrz. 25.
Vlaštovčí hlas. Vz VlasC I. 111.
Vlaštovice, ete, n. ^ mladá vla9tovka.
Vlastovičln, a, o. V-no ptáče. Ž. pod.
Cant Ezech. Isa. 38. 14. (Mš.).
Vládční = tvláitni. V. řeč. Milí. 85>.
Vládenitý. V. přílba. Msn. II. 277. Sr.
Vlásení.
VlaSim, ě (i), f. Z V-mi. Tbz. V. 1. 280.,
309.
Vladka, y, f. = druh kur (slepic). Nár.
list. 1903. 136. 9.
Vlaštovice, ete, n. = mladá vUuíovka,
Světz. 1888. 74.
Vlaštovičník, u, m., rošt. V. větší,
chelidonium majus: bolák, bradavičník,
celduň, celdouD, celidonie, celidon, celiston,
celigon, celigana, celig^nka, celidana, cele-
duňk, cendalie, cendelia, cendelín, cende-
lína, cendolín, celadona, celodeň, oeloděj,
dravnicovina, krvavník, krvavníček, krkav-
ník, krvovník, krvavičník, krvavníkový
kořen, krvavý stařeček, lašfovičník, lašťov-
nik, lišejník, mlíč (hadí, hlohový), nebeský
dar, šelvoro, tolita. Vz Čes. 1. XIV. 222.
Vlávati = dlaboH. — 60 komn kam.
Díry do zdi mu vlával. 1566. Arch. praž.
Wtr.
Vlažný k Bohu. Ilrnbý 83., Rokyc. Post.
lli>.
Vlčák, a, m. = idéi peš, ovčácký. Jrsk.
VI. 1. 386. — V., n. m. =1 koiich, Čes. 1.
XL 142.
Vlče, ete, n. Chč. S. U. 161».
Vlček. Hra na vlčka ve Slez. Vz Vlast.
I. 132. — V. Jan VWtavški. Sr. Lit II.
400., 402., 879. — V. Frydr. JvH., slezský
spis. XVII. stol. Vz Vyhl. I. 34. — V. Jaro9l,
prof. a spis. Sr. Lit. L 939., II. 879. — V.
Jot., spisov.
Vlčí tlama =: kde vedle zaječího pysku
prostupuje Štěrbina i tvrdým i měkkým pa-
trem, Wolfsrachen, facies lupina. Vz Ott.
XIX. 328., XX. 1058. — V. zuby pily. Vz
Ott XIX. 734. — V. brána v Praze = návrši
za sv. ApoUinářem. Jrsk. Pov. 51.
Vlčíkeř, zaniklá ves v Znojemska. Vz
Mte. 1903. 42.
Vlčina, y, f. Hoch jedl jak v. (vlk).
Zvon IL J104. Sr. Vlčinka.
Vlčlnee, nce, m., lupinus, rostl. Vz Ott
XIX. 710.
VÍčinkA, y. f. Byla ji2 jako v. (měla
hlad). Jrsk. XÍQV. 284. Sr. Vlčina.
Vlčiny, pole n Mikulovic. Čas. mor. mna
III. 147.
Vlčkovaký, vz nahoře Vlček.
Vlčmo jíti (vleče se). Slad. Ant 80.
Vlčnosť, i, f. = vlH dravost fflk. XI.
334.
Vlčáky zz po vlHm zp&9ohu, hai steďs.
Chč. S. IL 200b.
Vlčflký = vlkovški. V. hltáni, Chč. 8. U.
201*., sezření. Jos. Fr. 4.
^ Vléci, vlád = jiti. V zlodějské mluvě.
Čes. 1. XI. 142.
Vlečlvý krok. Jrsk. IX. 300.
VlečkobUee, e, m. = nepHtél vUeek,
Nár. list 1904. 61. 1.
Vlečkovatl, polní práce (vláčení?) Chrud.
Egl
Vlečný vozík u motocyklu. Nár. list
1904 182 18
Vleklý. Trh byl napořád vleklý. Nár.
list 1903. 177. 5. V. odbyt Ib. 124. 6. V.
choroba (chronická). Bgl.
Vlekořízý. V. žena. Msn. U. 112., Od.
58., 231.
Vlekorouehý. V. Sena. Skd. Od. 199.,
Msn. II. 124., 244., 344.
Vlepiti, imprimere. Paměť umučení syna
božího třevóm srdce jeho tak vnitřně vle-
pena jest, že . . . Ev. olom. 7*. (Jir.).
Vletka, y, f. = otoor do hoUUmOai. Veselí.
List fil. 1902. 253.
Vlétnuti, vz Vletěti.
V levo, v právo (tanec na Těiínaku).
Vz Brt. P. n. 983., Čas. mor. mus. L 119.
Vleznonti, vz Vléstí.
Vlezení, n., obstagium. Pakli bychom
peněz i s úroky na den již psaný nedali
věřitelům naSim, tehda ihned slíbujem vjeti
v pravé v. do města. N. Tov. 178.
Vlfký = vlhkj. U Domžl. Ces. L XII.
380., Dík. Km. 30.
Vlha, y. f. Hlas vlhy (ptáka). Vz Vyhl. II.
265.
Vlhčina, y, f. = moře. Msn. II. 169.
Vlhek, hka, o. vz Vlhký.
Vlhkovanoncí vítr, Skd. Od. 87., noc.
Msn. Od. 294.
Vlhotok (!), u, m. = rjma. Pohl.
Vlhý. Vlhá hloub oči. Zr. Let. IV. 25.
Vlchevec, vce, m. = vUhemOt. Tbz.
XVL 114.
Vlídný =: pHjemni. V. hlas. Slad. Cor.
116.
Vliehotit se u koho. Kká. Sión L 363.
Vlíkati = ělidiH. V iloděj. mluvd. Čes.
1. XI. 142. — Sr. Vléci.
VUtí, n. V. planety = vliv. 1585. Uč.
spol. 1902. 21.
Vlivně působiti. Nár. list 1905. 71. 17.
Vlivnplný činitel. Nár. list 1903. 144. 3.
Vlk - Vobr.
485
Ylk. Darmo vlka proti srsti bladití. V.
leže Detyje, a lenivé race Stésti Demajf.
1578. UČ. spol. 1902. II. 11. Kdo se vlků
boji, at do lesa necbodi. Zvon III. 541.
Vlk, vběhne-li do cesty, vždy předpovídá
zdar a itěsti. Mto. 1. 1897. Obrz. 20. Vlka
nohy krmia. Sbor. slov. VII. 133. Kdež
mniS viickn svú péči sloze — chovaj sě ta
vlka z ovčí kóže. Flai. Nepůitaj vlka do
koSiaru. Rizn. 68. — V. či dejl = ielůKnj
balvan v ohniSti se ntvoHvií, z néhož se
baSením vytlouká na kovadlině strnska
a tepá se ve tvar prodejný. Yz KP. X.
153. Vz Dejl v VI. 24. — V. = ftřed. V. pří-
jičný, Inpns syphiliticas, prostý, 1. vnlgarís.
Ktt. — y. = tráva luini podobná liiejníkn.
Kgl.
VlkodaT, a, m. t= uknOnik. Slad. Rich.
139.
Vlkodlak, a, m. Sr. Vlast I. 46.
VlkoT, a, m., zaniklá ves ve Znojemsku.
Vz Mtc. 1903. 37.
Vlna. Předal (prodal) vlnu na beranovi.
Mns. slov. VIII. 27.
Vlnatka, y, f., schzioneura, mSice. Vz
Ott XXII. 990.
Vlnba, y, f. = vlnobiti. Msn. Od. 83. a j.
Vlněni, n. Vz Strb. Akust. 70., v. kapa-
lin 99., krabové 79., podélné 75., přičné
72., stojaté 85.
Vlnice, e, f., ozytropis, rostl. Vz Ott.
XVIII. 1021.
Vlnik, u, m. =: kamjték (hoblík). Rgl.
Vlnistý. V. sukně. Msn. Od. 51.
Vlnitý beran =: vlnou ohroadj. Škod. F.
22. — V. pohyb. Vz Vstnk. XIII. 296.
Vlnohatr, a, m , salamandra (inter ser-
pentes). Rozk. P. 505., R. 68. Jg. čte:
vlnohar.
Vlnohu8tý pláit Msn. Od. 155.
Vlnokruh, u, m. = kruh vln. Čch. I.
Pov. 108.
Vlnomil, a, m., jm. Žabí. Msn. Hym. 91.
Vlnoploeha, y, f., Vz Strh. Akust. 106.
Vinostroj. Ib. 92., 95., 93.
Vlnostřižný beran. Msn. Od. 138.
YlnoTati. Jařiea vlnuje (když již jest
vyrostlá). Hoš. Pol. II. 55. Sr. Vlniti.
VločkoTitý« V. tma se již rozptyluje.
Slad. Rich. 172.
\WSkffvf* V-vé a čechravé nanáiení
barev. Nár. list. 1903. 305. 13. V. hedvábí,
Flockseide. Jind. 75.
Vlohový. V. psychologie. Vz Čad. 84.
Vlomoz == lomoz, MS.
Vloupáni, n. PojiStěni proti krádeži
v-nim. US.
Vložiti eo komu. Každému ruce vklá-
dati. Ev. olom. XXX. ^
VltoTan, a, m. = Ctch (bydlící pfí Vl-
tavě). Mark.
VitaTČan, a, m. = Čech^ Praian. Koll.
Y Pal. Záp. II. 165. Lépe: Vltavan.
Vltba, y, f. = vlnini vody, vlny. V. kolem
dna korábu houkala ryčno. Msn. II. 14. Pod
ní v. se temní. Ib. 118. — Msn. Od. 106.
Vltořičný proud Okeanu, xíJfia qóoío.
Msn. Od. 178.
Vltorozenka, y, f. = Athéna. Msn. II.
131., Od. 45.
VlÚČiti, VB VlouČiti.
Vmazatt, linire. V mazal bláto na Jeho
oči. Pat Zim. 85b. 21.
Vmetek, tku, m. V. plicní. Ott XIX.
928*. V. vzdoSný (vniknuti vzduchu do
oběhu krevniho), pneumathaemia. Ktt.
VmetkoTý. V. záhatě srdeční, emboliscbe
Herzinfarkte. Ktt.
Vmezeřený zánět plic, v. pojivo. Vz Ott
XIX. 922. V. (hnisavý) zánět jater, hepa-
titis interatitialis; v. zánět svalu, myositis.
Ktt
Vmlonvavč. Jeho hlas zněl tak v. Zvon
V. 725.
VmlouTavý tou. Zvon V. 725.
VmluTiti se Teč: v úřad (mluvením jej
dosuti). 1453. Hrabý 106.
Vmykovati, abominarí. Rozk. 1842. 120.
VnadiTec, vce, m., piratinera, rostl. Vz
Ott XIX. 767.
Vnadný Jak. Dívka vnadná jako májový
den. Hrlš. Hus. 88.
Vnadnplný zjev. Zr. Nov*. 171., Zr.
Fant pov. 88. Sr. Vnad.
Vnéditi, vz Vniediti.
Vněsmyslný prostor (samosobný, prosto-
bytný, pAvodni, opravdový). Purk. Vz Čad.
127.
Vnětev, tve, f. = vitev, Us. MS.
Vnčti = vjeti. Proti otci u boj nevnČl.
Dal. 53. 14.
VneTidky == neoidky, clam, furtim, im-
provise. Z. witt (Rozk. 1842. 121.).
Vniediti =: uííUi, nauíeni dálí. Sr. vnada
= naučení. 1476. H. Jir. Mýto. Dod. 69. 1.
(MS.).
Vnieti, vz Vnímati.^
VnitrokosfoTý nádor, endostosis. Ktt,
Ott
Vnitroméstský. V. doprava (vnitř města).
Nár. list 1905. 7. 2.
Vnitromolelmlami přitažlivosť. Vot
204.
Vnitropolitieký. V. krise, situace. Nár.
list 1903. 177. 5., 154. 17.
Vnitrozemí, n. Slad. Rich. 166., Kubl.
136.
Vnočiti =z vtrhnouti. Když lev vnoči
ve stádo koz neb ovec. Msn. 11. 181.
Vnúče, ete, n., vz Vnouče, Vnuk. St ^
Vňutřni. Št É. Vz Vnitřní.
Vňntřnosf, vz Vnitřnosť.
Vobálka, y, f., vz Kabřinec.
Vobalmo síct Dšk. Km. 26.
Vobden = ob ďen, každý druhý den, Us.
Dšk. Km. 51.
Vobec, bce, m. = obecný pozemek; obecný
les. Hoš. Po . I. 145.
Vobecnica, e, f., jm. louky. HoS. Pol.
145.
Vobleč, e, f. = oblek. Dšk. Km. 8. Vz
Uoblečka v í. Přisp. 470., Hruš. 20., 54.
Voblonček, čka, m. V-čky a plod StiČí
jsem rozsadil do rybníků. Arch. XXI. 448.
Vobojeénik, a, m. = obojetnik. Zliv.
List fil. 1902. 253.
Vobp, a, m. = obr. Baw. T. v. 680.
486
Yobratečka — Vodnotelnoať.
Vobratečka, y, f. = hůl na obraceni ovta,
HoS. Pol. Uf).
Vobřezniee, vz Obřeznice v VIL 25., II.
243. ^
Vobniě = klični ko»t. Volyně. Ces. 1.
Xm 126.
Vobr&vek, vkn, m. Na V-ku, louka
n Vel. Skalice. Př. stár. VIL 55.
Yobtěžkalý. V. děvečka (obtěžkalá,
těhotná). Dšk. Em. 12.
Vobuči, n. := ohoíL Dik. Km. 6.
Yobuje snkno (= oboje, obi) je hadr.
DSk. Km. 9.
Vobuti, n. = ohuv. Dšk. Km. 6., Hrnš.
159. ^
Yobžerák, a, m., nadávka. Ces. 1. XIV.
477.
Yocačky = okurky naklddaSky, Již. C.
List fil. 1902. 253.
Yocadnik, u, m. V. vrat =: odeadnik,
painik. Hoš. Pol. II. 35.
Yocáchiioiit = uiehnouti, Onboě. Rgi.
Yocápeky voidpek, pku, m. = ikraloup na
kávé. Hluboká. List. fíl. 1902. 253.
YoeaBatice, e, f. = druh obrysu švMUiku
v lomenici. Ces. 1. XV. 38.
Yoeásek havrani, rostl. Čes, 1. XIV. 74.
Yoeel Jan Eraz. Sr. Čes. Včela 1846.,
Osv. 1875. (V. Šmidek). Mus. 1903. 1.— 13.,
LiBt. fil. 1903. 380., Lit. II. 358 , 879., Tk.
Pam. I. 499., II. 524.
Yocet = šuSené ovoee, zvi. hruSky a Švestky
uvaři se h trofikou všeho koření a jí se
studené. Šťávy uvaří se více a při jídle
dávají se do ní k ovoci tak zvané ořechy.
Sladký v. připravují ze švestek, mandlí
a hrozinek, které se vaří s praženou moukou,
perníkem a šťávou z koření (bobkového
listu, česneku a citrónové kůry). Vz Ces. 1.
XL 301.
Yocllka, y, f., vz Ocílka.
Yocondit = odšoudUi, Us. Kšť. Lid. 2.
Yocud = odwd, Us. MŠ
Yoéihledě. Us. MŠ. Vz Vůčihledě.
Voda. Přišel Jako velká v. (náhle a vše
opanoval). Hlk. VL 30. Večer uteče jako v.
(rychle). Nár. sbor. VIIL 19. Bylo slov jako
vody a všecka špinavá. Zvon III. 124. V.
slabé břicho duje, mnohá nemoo po ní
pluje. Sbor. slov. 1900. 121. Uvidím, jak to
všecko půjde dolů vodu = vyjde v nivec
Val. Čes. 1. XIIL 77. Dy prSi do božiho
hrobu, budě bida o vodu. Slez. Vlasť I.
212. Bázeň hysterických před vodou, hydro-
phobía hysterica. Ktt. Kdo na vodě rád
přestává, zdraví, rozum zachovává Ib. Vodu
piješ, vodu jiš, Čimže čreva naplníš. Šariš.
Bizn. 167. V. jednomu vezmOj druhému dá.
Ib. 170. — Y. života, v níž zlato jest roz-
puštěno, aqua aurí. Zach. Test. 144., 152.
— V. = lidé, V zloděj, mluvě. Čes. 1. XV.
48.
Yodáckat. V VIL 1039. voditi oprav v:
choditi.
Yotfál = oddělal Hoš. Pol. IL 18.
Yodanky, vz Neštovice, Ospice.
YodárenstTi n. Vývoj v. Nár. list. 1885.,
č. 134.
YodaTky, pole u Martinkova. Čas. mor.
mus. m. 147.
Yoded = oběd. Litom. 89.
Yodelmat = prodati, V zloděj, ml. Ces.
1. XV. 48.
Yodélati eo = oddHaH, V. víko n trably.
Hoš. Pol. n. 110.
Yodčna, y, f. = voda (pohrdlivS). Svár.
Op. Mus. 201*. (MS.).
Yodeněk, vz Odeněk. Dšk. Km. 29.
Vodbákovati koho :=: odsouditi. Ti hla-
váči (soudcové) mne o-li. Praha. 112.
Yodica, e, t., hora v Gemerskn na Slov.
Sbor. slov. 1900. 138.
Vodík znal již Klicpera v Blaníku, pnaném
r. 1813. (vyd. 1820. 261.). Sr. Vstok. XIIL
343.
ÝodiYOflf, i, f. V. tuhých látek. Vstok.
XIU. 446.
Yodklesnouti. Klučina vyleze na májo
a pod vrškem vodklesne lána (rozváže a
spustí dolů). Mtc. 1902. 122.
Yodkoazlený = ugarovanj. To je někdy
v-ný. Dšk. Km. 14.
Vodllee (\)zz vodotrysk. Bosá.
Yodměna, rybník n Kardašovy ňeČiee.
Uč. spol. 1903. Xin. 84.
Ycdmuklavat =: o<v<ra<». V alodéj. ml.
Čes. 1. XV. 48.
Yodmyti eo. Voda vodmývala ostrov.
Phrd. XXIV. 440.
Yodnačka, vz Turín.
Yodíiaiisky R. V., spis. — Y. JPr., spis.
Tob. 133.
Yodnatka, y, f., vz NeStovioe, Ospice;
Vodnice.
Yodnatosf , i, f. = vodnatdnoH, Us. — V.
krve, hydraemia, oligaemia serosa. Ett.
Yodnatý. Vrozené v-té roztažení ústřed-
ního průchodu miSniho páteřní, hydromyelns.
Ktt.
Vodní tisk, znak v papíře. Vz Ott XVIIL
181. V. sport Nár. list. 1903. 250. 17, V.
panny, vz Panna.
Vodnice, e, f., brassica: vodní řepa,
vodňačka, vodnatka, okrouhlíce, řepa, řipi
(jedlá), rapa, rapěnka, kolník, kvaka, kvačka.
Vz Čes. 1. XIV. 374. Sr. Řetkev zde.
Vodník, u, m. = ěášf dýmky, A. Dohnal
z inser. — Y., a, m. Ve vodníku (soahvézdí)
narozený se utopí. Mtc. 1. 1897. Obra. 51.
V. na Tuchoraze u Kladna. Vz Ces. 1. XiL
133. Na Písecku. Vz ib. XL 39. Na Holicko.
Vz ib. n. 270. Vz také : XI. 357., 468., 440.,
XIL 434.. XIIL 181.. 253. Hra na vka.
8r. Hoš. Pol n. 42., 99., 100.. 104., Čes. 1.
XIV. 4ř:6., PohFd. XXH. 555.. K5ť. Pob.
138., 195., Vlasť I. 30., Ces. 1. XIV. 96.
Slz. Poh. 52., Mus. slov. VIL 92.
Vodníkův. Bdí nade mnou jako vodní-
kova žena nad dušičkou. Rais. Vlast 293.
Má V-vu botu (říká se o tom, kdo se ne-
může oženiti). Kšf . Poh. 178. Vodníkovy oči.
rostl. Vz Stulík žlutý zde.
Yodnotelno§€, i, f. Proti v-sti břicha:
fíky, jačmcDná muka a pelynek ve víoe
vařené a přikládané. Nebo: Retkev stla-
čená na břicho přikládaná. Sbor. slov. VIL
118. V. dolDÍch končetin mechanická, hy-
Vodnotelnosť — Voitureta.
487
L-
drops gravitatÍTna ; poČaaná v. hlavy, hy-
drocephalDB cbronions; vrozená v. hlavy,
▼rozený vodohlavec, hydroeephalns conge-
nitus; v. kloabni, h. articalaris; křečová,
bydrops BpaaticuB (bystericna, oedema nea-
rosiini); miini neporaSivá, hydroraohis in-
columis; obrnová, nvdrops páraly ticna; oka,
bydrophthaloDna : takovitá, h. adipoana; va-
ková, nepravá, hydropaia aparia. Ett
1 . Vodný. V. hnnti. Ev. olom. XXDC.
Vodnyee, e, f, roatl. Vz Leknín zde.
Yodoběžný atroj. Nár. liat 1904. 135.
22.. 1905. 131. 21.
Yodoeestoi zákon, rada. Nár. liat. 1904.
41. 2., 1905. 1. 2.
Yododáree, e, m. (oblak). Zab. Még. 40.
Tododmutý. V. Labe. Lit IL 10.
VododžbánožTáatomil (dle řec). Liat.
ůl 1905. 71.
Vodoblasa, y, f. = maaiea. XV. atol.
Rozb. I. 194. Sr. Vodohlaa.
YodoblaTee, vce, m., hydrocepbalna.
Vodoklen, u, m. = přeapolni javor. Vz
Otr. XIX. 852.
Yodoklenovitý. V. roattiny. Vz Ott. XIX.
852.
Yodolééebný úatav, apparát. Nár. liat.
1903. 144. 8., 141. 14., 1905. 13L 17.
Vodomčřee, roe, hydranlicna. 1785. Lit.
I. 254.
Vodomilka, y, f., podnra. Vz Ott XDC.
1034.
VodomtíTý. Ziakaná hlava v-vá, hydro-
cephalua acqoiaitaa. Ett
Vodomatný. V. moře (mntué vody).
Mark.
Vodonik, atinochna. Rozk. B. 65. Vz Vo-
denin v VL 1040.
Vodopanna. V-ny aú bielo oděné, zele-
ným páaom opáaané. Sbor. alov. 1901. 114.
Sr Kit Poh. 198., Panna (zde).
Vodopar, n, m V. velkého vodopádu.
Sbor. alov. 1900. 147.
Vodoprávní, waaaerrechtlich. V. tíženi.
Nár. liat 1903. 186. 3.
Vodopudný. Léky vypuznjicí vodu z těla,
v-dné, hydragoga. Ett.
YodoroTně. Vona mn atál v. a vyzý-
vavě, jako v plovárně prkno ke akákáni.
Jark. 45.
Vodorqzenka, y, f. = z vody zrozená =
Athéna. Škod. 11*. 147., Skd. Od. 42. Sr.
P rondorozenka.
Vodostrpový atroj. Pohld. XXIV. 591.
Vodotečina, y, f. =: vodotoéina. List. lito-
myfil. č. 64. r. 1639. Aai om^l. Mš. Sr.
Vodoteč.
Yodoteebnický pokna (najiti vodn). Nár.
liar. 1902. 110. L
VodoyiČka, y, f., zdrobn. voda, DSk. Em.
36
VodoTratný chvat mne pojal. Mark.
Vodoznak, u, ra. V. poakytuje přimého
názom o výíce vody v kotlích; jeho ae-
stroleni. Vz EP. X. 438.
Vodpočatý = odpočati. Eobyla v-tá. Li-
tom. ,41.
Vodpředežni, vz Odpředežní zde.
Vedra = pema. V Poinmaví. Mi. Sr.
Odr.
Vodralý =: odřeny. Máte aténe o-lý, kupte
vápno. Brt P. n. 1163.
VodraTka = dmh dýmky. HoS. Pol. 145.
Vodržná, é, f., vz předoház. Odrhačka.
Vodsadit 8i něco = odpykaH, Cea. 1. XI.
368.
Vodsouzencij =: oďsotuwi^. Ua.
Vodstvo, a, n. Vz Vatnk. Xm. 627.
Vodškloudnoiitl eo koma. To ta mladá
mi to děcko jeitó v-dne, mrzivala ae paní-
máma. Pittn.
Vodůrka, y, f. = druhé oráni, mííeni.
DeStná. Mě.
Vodutok, Q, m. Že držie v., který jde
na jeho mlýn. 1518. Arch. XIX. 433.
Vodvarka, vz Odvárka.
Vodváženej m. odvážný. Litom. 24.
VodTeéirek, vz Odveěírek.
VodYiéer = odpoledne. U Vodňan. Cea.
1. Xin. 84.
Vodylný. Trapná a v-ná koaa. Litomyšl.
Čea. 1. XI I L 252.
Vodzdůla = zeMdola, Hoi. Pol. 1. 145.
Vodzemek, odxetnek, mkn, m. =z dolejh
konec kmene; zavalUj élověk. Hmě. 159.
Vodzhůra = »0«Aofia. Hoš. Pol. 145.
Vodžneh, a, m. = vodič. Spii. Sbor. alov.
IX. 51.
Voharek, řka, m. = paeák^ eUmha, V zloděj,
ml. Cea. 1. XV. 48.
Vohébat = ohýbati' naléhavě proeiti,
U Oleěné na Mor. Čea. 1. XI. 410.
Vohetbaéka, y, f., vz Ohejbadka zde.
Vohraěka, y, tzuzáletnice, V. každémn
a žena jednomu. Bizn. 62.
Vohláehati, ohláehaH »e = ozývati §e. Hrál.
158.
Vohnipal, vohnipal = ? DSk. Em. 51.
Vohniva, roatl. Dšk. Em. 24.
^ Vohrada, y, f.=tni$to. V zloděj, ml.
Čea. 1. XV. 48.
Vohabačitkomuco: každ^^páěek. Pittn.
Vochelný. V. tyé. Ott. XX. 605.
Vocher, eflaz. Rozk. P. 2403. Sr. FScher.
Vochlastls^tnant, a, m . = opilec. Čea. 1.
XIV. 477.
Voehliee, e, f., acandia, Eammkerbel,
roatl. Sr. Ott. XXII. 712.
Voehlipa, y, m. = otrapa, Ledenice.
U Štépánovic: voklipa. Liat fil. 1902. 253.
VocbloYat koho = biti. Ua. Litom. 55.
Vochmejtnout se = hmátnouti, Hoš. Pol.
145.
Vochmela, y, m. = opilec. Dfik. Km. 8.
Vochod, n, m. Ed^ž z krávy v. vychází,
kup volavčí aádlo, tím jí to namaž, aamo
to do ní vejde. Nár. abor. Vni. 128.
Vochodilý. V. oděv. Nár. abor. VHI. 20.
Vocbomúrka, y, f. míato machomůrka.
Vz Huj. Prořrr. 12.
Voehrůměti = ochroměti. — nač: na
nohy. Lišen. Mtc. 1902. 440.
Vochůzka, y, f., lonka a Laviček. Čas.
mor. mua. III. 147.
Voitureta, y, f. = autofnohU pro dvě oaoby.
Nár. liat. 1902. 234. 2.
488
Vojáček — Volnat
Vojáček Byn., had. sklad., nar. 1825. Vz
Vek. Vset. 803. ~ V. FdcZ. 1821.-1898.
Sr. Lit n. 380., Tk. Pam. I. 499., 11. 181.,
299. — V. L., Bpi8.
VoJáčkoTá Kar. Vz Zl. Pr. XXH. 299.
8 podobiz.
VoJáékOYáni, n. = hráni «t na vojáky.
V. méstských gardistů. Pokr. 1884. £. 178.
Vojáčkovati = hráti §i na vojáky. Pokr.
1884. é. 178.
Vojačky, p]., f. = buehiy makové. V Bole-
slavská. Ced. 1. XJI. 802.
Voje, e, f. = voj. DSk. Km. 5.
Vojeboree, e, m. V. Achilleus. Škd. Od.
47., MsD. Od. 50. Sr Vojebor v VIL 1042.
Vojenčiti. Phld. XXIII. 528.
Vojenin, a, m. zz vojin. Pass. 556., Palk.
154b.
Vojenskonárodni spor. Nár. list. 1908.
284. 1.
Vojenskopolitieký směr. Nár. list. 1904.
10. 13.
Vojenskoprůmyslový. Nár. list 1904.
141. 21.
Vojenský. Oblekl-li kdo na sebe vo-
jensk;^ kabát, oblekl jiného Člověka. Tbs.
Jíl. 1. 223.
Voje voda, y, m.z= náčelník valašského
(pastýřského) úřadn. 1580. Vz Vstnk. X.
556., Voj voda.
Vojevodný. V. knize. Msn. II. 176.. Od.
111.
Vojim, n, m.z^jini. Byla rosa jako v.
Kdýné. £gl.
Vojinstvo, a, n. = vojsko. Msn. II. 51.,
205.
\oiití=z obvití. Sotva vojde vokolo ho-
spody. Litom. 56.
Vojna, y, f. = rozbroj^ tvář. Pel. 249.
Byla tum veliká v. Us.
Voj§kový. V. pHslnSnik. Ott. XXII. 99.
Vojdtč, é, n. chybně m. vojsko. Brn. obzor
1879. 320.
Vojtal, a, m. = Vojtěch. Dšk. Km. 13.
Vojtěška, y, f., rostl. Vz Ott. XIX. 709.
— V., osoba, f. k Vojtěch. Tbz. III. 1.
153.
VojtlSka, lonka u BrodcA. Čas. mor. mns.
DI. 14b.
Vojvoda, v, m. ValaSský v. byl starostou
práva a úřada valašského a staral se asi
o to, aby Valaši odváděli platy a desátky
do knižeci komory. Vyhl. II. 30., 325. Sr.
Vojevoda, Slám. Pat. 346.
Vojvodovatl, vz Vojvoditi.
Vojvodsky veleti. Msn. II. 29
Vokáč J , spis.
^ Vokal, n, m. Vz Okal D. 345. Volyně.
Čes. 1. Xni. 126.
Vokalisovaný. V. řeč. Hlavn. 22.
Vokapa, y, f. = tášlřOi, špodni okraje
střechy. Čes. 1. XV. 35.
Vokážka, y, f. = vokáaika. HoS. Pol. 1. 117.,
II. 51.
Voklipa, y, m., vz Vocblipa.
VoklopouSený = smutníc 9ehUpli, Chodi
v. Šumava. Bgl.
Vokoldokoi = kolem do kola. Kbrl. Džl.
13.
Vokolka, y, f. Jfti na v-ku (když «^^.».
obchási ves). Vítéjioe. List. fil. 1902. 263
Vokolo, vz Okolo.
Vokonice a kozlík tvoři mlýnské ato-
vidlo. Ces. I. XI. 60.
Vokrajky, pL, m., jm. lesa. Hoš. Pol. L
145.. II. 57.
Vokřin = okHn. HoS. Pol. 145.
Vokřina, y, f. = okNn. Dšk. Km. 16.
Vokřinek, nka, m., sdrobn. okHn. V. je
ellipsovity, plytký, podobně pletený jako
vopálka. Mtc. 1902. 12.
yokTiíékj= bramborové řádky. Strii Ljst
fil. 1902. 253.
Vokrouhliea, e. f., jm. looky.^ HoS. Pol.
145.
Vokroužet řepa == okrajovati. Hoi. PoL
A Ol/.
Vokrnži, n. Pražané nosili o. k mkám.
Svétz. 1886. 419.
Voláčný. V. čeleď = voláci (kteří obsta-
rávají voiy). Ces. 1. XIV. 181.
Volati koho kam: k oběda z= z^átí
Val. Čes. Xll. 229.
Volatka, y, f., splachnam, rod mechů
Vz Ott XXIII 827.
Volatnik (!), a. m.zzvokaHv. Pohl. Sr
Bílý Obr. 75.
Volavee, vce. m. Mčstský v. = hlasatel
xij^wí. Msn. II. 457. (II. XXIV. 701.)
Voldan Fr., spis.
Voldati = ohledati (slepice, mají-li vejce).
Již. Č. List. fil. 1902. 253. Vz Voldávati
v I. Přisp. 472.
Vole. O původa volat vz Čes. 1. Xn. 87.
Kdo má v., ať si je ovále tkanicí sňatoo
z mrtvoly a v. za krátký čas zmizí. Mtc 1.
1897. Obrz. 62. V. mčkké, strama molHs,
zvápnělé, s. ossea. Ktt — V. holubi, roatl!
Vz Penízek rolní, Vesnovka, Dymnivka zde.
— V. modré • proeeštim =i knealíky v mléee
zavařené a posypané haste třeným mákem
a cakrem. V Podřípska. Čes. 1. XIV. 145.
Volej t koho = obulamtuiH, ohditi. Us.
Voleleč = o6řeJfc. Chod. Čes. I. XI. 66.
1. Volen, a, o, vz Volený.
2. Volen, lna, o, vz Volný.
Volenstvo, a, n. = atatek, na némS redgí
ilovik volni. Vz Vstnk. X. 655., Volenatvi
XVI. stol.
Volený = vyvolený. I volené božf bv
svedli. Chč. S. I. 7b. a j.
Volf Jos. Dr., spis.
Volfová Adela, spisov.
Volička, y. f., zdrobn. vůle. Povidajt,
vdovíčka má svá volička. Zvon IIL 63.
Volit si kde zz dělati ň po9vé váli, mwm
vůli miti. Val. Čes. 1. XI. 822.. Brt P. n.
1196. — V. často m.: bvoUH. Za jeho ná-
stupce volen byl Petr (zvolen). \ čst XIIL a
Volkať sa po niekom. Mas. slov. IV. 51.
Vdlker Otom. Dr., assist, spisov.
Volky nevolky sa nspokojiti (chtě ne-
chté). Pofcřd. XXIV. 583.
Volizka, y, f. = oliska. Korotve, to i©
jen o., ndéiám jeStč bachty. DeStná. MS.
Volnat, a, m., crapandina. Rozk. P. l2»3^
trapandina. Rozk. R. 57. (inter lapidea).
VolnSletný - VoskoYěbflý.
489
Volněletný, frei fliegend. V. Genins.
Krok. I. a. 26. (r. 1824).
Volnobéiný kotouč. Nár. list. 1905.
131. 21.
Volnoduehý. Kká. Sión I. 86.
Volnoehody a, m. = ndlouhaífý chod. Msn.
Od. 188.
VolnornyBlnik, a, m. Čeh. Kv. 168.
Volnonajatee, tce, m. Mna. Od. 68.
Yolnost. Jen ▼. matkon velkých Činfi
jest. Zr. Kom. 98.
Volooéko, a, n., rostl. Vz Blatoneh, Hla-
váček zde.
Yoloupat = oloupiH, Zloději bo v-li. HoS.
Po). 146.
Voloveéko, a, n., rostl. Vz Blatoneh.
Tolský. Tažná robota volská. 1776. Mtc.
1902. 407. — V. oko. rostl. Vz Blatoncb,
Upolín zde, Pámbožkova onnÓka.
Yoldák, n, m. Má v-ky (voliové nohy,
síIdó nohy). U Chmd. Ces 1. XIV. 477.
YolSebný. V. hra, Feenspiel. Bily Obr.
139.
Volško, a, n. s kuš prádla, vottuna, y,
f. zn mnoho prádla. V zloděj, mlavě. Čes. 1.
XI. 142.
Yolšovky, vz Tabačky.
Yoldovaký Ferd., básn.
YoldŮTky, pole n Hrotová. Čas. mor.
mns. III. 147.
Volt, n, m. =: jednotka napěti H eUklro-
motorieki My, Vot 65. V. := jednotka při
měřeni sily pronda galvanického, zvaná tak
po Voltoví. Čas. 22./8. 1896.
Tolametrie, e, f., v lučbě. Vz Vot.
320.
Yoluminometr, n, m. = přístroj, kterým
se měří objem těles. Vz Strh. Mech. 476.
Volnmenometr oprav v: volaminometr.
Vomín, n» m., rostl. Vz Oměj zde.
Vomirála, y, f. = fxmirál. R. 1601. naSli
n přehiiženi klenotů zádninich tři vomirály
(náramnice), dvě perlově a jedna stříbrnou . . .
H. Jir. Mýto. 62. 2.
Yoinknouti kde. Ha Člověk íčko vomkoe
v tom poli, bani se nenadá. Hrni. 67. Vz
Omykati v II. 872.
Yon = on. Von to řekl. Us. '
Yondá = (meAďj^. Litom. 83.
Vondráček K., spisov.
Yondrák V. Dr., prof., spis.
Yonen, vonná, o, vz Vonný. Ens tnčný
neni voněn. Brig. F. 54.
Yonirý. V. chvoj. Zr. Čech. 20.
Yonkaji^osť, i, f. = tevnějiek. Slov. Czam.
Slov. 287.
Yonoeit (!), n, m. =z not. Vnsín (ne Rosa).
YontatOT, u, m. = kopka tematiko ohilia.
Slov. ťobfd. 1902. 885.
Yopaktáty, potupně m. kompaktáty (od
Latheranfl). Tk. XI. 167.
YopálkáH, BndečSti v Ledečsku. Čes. 1.
XI. 4U5.
YopeflleJ, vz Opeslý.
Yopchatý = vecpaný. Slov. Phrd. XXII.
555. Sr. Vopchati v I. Přisp. 473.
Yopleéni košile. Světz. 1886. 404. Vz
OpleČni.
Yoploteú, vz Oploteii.
Yoprajdnfcky = ojpra«ďtt. Volyně. Čes.
1. Xm. 126.
Yoprsaee. Co se dotýče voprasce, dáváni
pastýřovi od svině (plat za oprášeni). 1749.
Mtc 1905. 891.
Yopradka, y, f.» druh špatně půdy. Vo-
lyně. Čes. 1. lil. 126.
Yopmka, y, f. ^ koza. Litom. 76.
Yop, e, m. ='<#. Baw. T. v. 665., J. v.
505.
Yoráč, e, m. = pluh. Hracholusky. Dej
sem o. List. fil. 1902. 253.
Yoráěek J. A., spis.
Yoráni, u.'=zpltih. Hracholusky. Dej sem
0. List. fil. 1902. 253.
Yoratby = oddavk^. Jít na v. Chod. Pis.
svatební.
Yorátko, a, n., vz Orátko.
Yorbička, pův. vrbička = skobka a zá-
vláčka na pf. u košíku. Domžl. Kbrl. DŽl.
14.
Yordliéek, čku, m. V. černý, rostl. Hum-
polec. Nár. sbor. Vlil. 124.
Vořechy = obyčejně těsto kvasnicové,
zakulacené z něho kuličky a smažené na
másle. Někde dělají z těsta dlouhý pruh a
pekou jej v peci na pekáči. Pruh ten pak
na kousky se rozláme a ty se dávaji do
octa. Vz Vocet, Čes. 1. XI. 301.
Yorevrit = otevHti. Domažl. Čes. 1. XI.
217.
YoHna, y, f. Abych mu je trhal na
v-ny. 1512. Arch. XIX. 129.
YoHiek F. K., spis. ,
\oHiz=omti. Chod. Čes. 1, XI. 71.
Yorkáf, u, m. = přípravy švadlen k šití,
z něm. vorkaufen. Litom. 36. Sr. násK
Vorkáv.
YorkáY = vorkáf. Mor. Sb, D. 45.
Yorlejeh, u, m., pastviny u Pacova. Čes.
1. XIV, 443.
Yoriiéek, vorlik, rostl. Vz Orlíček zde.
0. polní, rostl. Vz Stračka zde.
Yorlička bílá, rostl. Humpol. Nár. sbor.
VIII. 125.
YoršUa. Na V lu nechf každý zelí vozí,
sice mu na ně Simon Juda nasněží. Nár.
list. 1903. 277. 4.
Yurundat m. vodundati. Sr. Huj. Progr.
15.
YorvaĎ, physeter, ssavec velrybovitý.
Vz Ott. XIX. 697.
Yorvaňovina, Spermacet. Ott. XXIII.
801.
Vos, u, m. = ošina, ošien klatu, Grm. XXIIL
Vosa. Osa lichá len do sladkej hrušky
píchá. Rizn. 64. — Osy bylinné, phyto-
faga. Vz Ott. XIX. 700.
Vosedati = utazovati 99. Včely vosedly.
Sníh vosedá (padá a netaje). Volyně, čes.
1. XIIL 126.
Yosedkonice, les u Červ. Lhoty. Čas.
mor. mus. III. 148.
Yosiéiny, )m. pole. HoS. Pol. 145.
Yoeiny, pl., f. Ječmenné v. Brt. Čít
275.
Yosišté, ě, n. — mUto, kdejtou voty. Čes.
1. Xlil. 29.
YoskoTěbilý, wachsartig blass. Ktt.
490
Voskový — Vplnoutí.
YoskoYý papir. Vz Ott. XVni. 184.
Vosky m. voSský (vosa). DSk. Kno. 38.
Vosl^ehati se, vz Ottlýchati 86. Čes. ].
XIV. 51.. Us.
Vosmerka, 7, f. V. něčeho = osmá Část
HroS. 159.
Vosm^tati co. VSecko v. (vy»UdiU, vy-
ienichati, STnUati). Domžl. Ces. 1. Xl 268.
Vospense = hrSka aikubími hu8e znova éě
nalivajici ; ku^ káie Tia tíUe, Domail. Má po
těle b-Dse. Čes. 1. XII. 806., 382. Jinde
polopérko.
Vostanouti někde = zastati. DSk. Km. 52.
Vostatni autorek (masopuBtni). Hoi. Pol.
II. 33. Vz Oatatni.
Vostrážka, y, f., les n Bezděkova. Čas.
mor. mns. III. 148.
Vostřiee = oděnky. Č. Třeb. Čes. 1. XII.
227.
Vostrýrka, y, f. = niné vysoké ráhno,
skrze něž prostrkány jsoo Šprosle, od spodn
nahoru se zužuj ici (na otrháváni ovooe s vy-
sokých stromů). Mto. 1902. 7. Sr. Dvoják.
— V. = otírov. Volyně. Ces. 1. XIII. 126.
Vosům = 09m. Us.
Vosiinm^t = Osmnáct. Us.
Vod. Mohol sa držaf, ako voÍ košncha.
Sb. si. VII. 130. Co je vfičšie ako voi, to
odlož. Mus. slov. IV. 29.
Vošamule, e, f. = veliký klobouk. Č. Bnděj.
Liat. fil. 1902. 258.
Vo6ěal, ceraunus, kámen. Rozk. P. 107.,
ceranias. Bozk. R. 57. Chybou etym. slova
ceraunus, v němž viděl překladatel cera =
vosk. MS.
VoSebeliti = nijak ufnravit. Ja jim (konim)
to futro v-lim. DSk. Kom. 5.
Vošitka, y, f. = oěepek kůže na cepu.
Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.
Vodívati koho. Blechy ho voSivaly.
Faust. 72.
Vodkeruie - miípule. Mtc. 1902. 11.
Vodkrda, y, m. Klevetný starý v. Zvon
III. 124.
Vošti, n. = hadnice. Husám, kozám se
seká v. Litom. 56.
Voštiee, e, f. místo: voj Štice == staré
zemské cesty k hranicím vedoucí. Vz
Litom. 56.
Votavnice, louky u Laviček. Čas. mor.
mus. lil. 148.
Votesánek, nka, m. == veliký jedUk. Vz
Litom. 79.
Votice = hlavatka, ryba. Sb. si. 1901. 163.
Votikat = otékati. V-la mu noha. HoS.
Pol. 145.
Votipera, y, m. Co ten v. ? Jrsk. XXIX.
72. Ty v-ro bláznovská! Ib. XX. 2. 350.,
Ivon III. 662.
Votka Jan, spis. Tk. Pam. L, 500.
Votký = vett^ý. Slov. Phrd. XXIV. 605.
Voto, vz O to zde.
Votoéek Emil, docent a spis. chem.
Vous* Má zrzavý vous, lépe-, vousy. Hlavn.
55. Nechat si vousy růsti (státi), Sp. m.:
bradu spustiti. 1571. Vodič. Mtc. 1901. 880.
Mysli, Že ma Slezsko a Rakusy, a ene ma
pod nosem fusy (o pySném). Vlasf I. 235.
Vousatý. V. pSenice. Us. Bgl.
Vouseky sku, m., rostl. Vz Koniklec ade.
Vousový. Zánět miSků vousových, meo-
tagra. Ktt.
Vousy, vz Vous.
Vovce = ovce. Us.
VoYoeka, y, f. =: vodnice} Litomyšl. Čes.
1. Xm. 251.
VovoeOTka, y, f. = ovocová poUoka. Vz
Ovooovka.
Vovoeový. V. polévka. Vz Ovocová.
Vozboiibý Amython. Msn. Od. 7.. 167.
Vozdo, a, n.z^hvozd. DSk. Km. 5. Sr.
Hvozdo.
VozcJčkáJrský závod. Nár. list. 1902.
č. 90. 2.
VoaEgrody e, m. = eopliak, eoflavj Uověk.
Liptov. Sbor. slov. IX. 47.
Voziěka, y, f. = kolotoč. Litom 27.
Vozičkářka = která řidl vozík. ▼ němž
je dítě. Zvon IV. 65L
VozhHvcJ == oMivd. Ua MS.
Vozhřivka, y, f., vz Vozhřiviee, Ozhřivka.
Voziěek, ěku, m. = váUóck, o nějž opí-
rali vidlici^ když ji Jimec do niUije (pece)
Mtrkali. Jrsk. XXIU. 171.
Vozitel, e, m. = vozka. Vin. L 126.
Vozmo se na někoho řítiti. Msn. 11. 74.
V. obchodovati (na voze zboií rozvážeti a
tak prodávati). Mtc. 1902. 19.
Vozuiee, e, f. =: plachta na vás. Brt
SI. 98.
Vozuicový. V. čerpadlo. Kár. list 1904.
185. 21.
Vozniéek, ěku, m., zdrobn. voznOt.
Vozničiti = vomikom biti. Msn. 11. 188.
Vozný. V. cesta. Msn. U. 401.
Vozobojce, e, m. = • vozu bojujicL Msn.
U. 180.
VozobomÝ Ares. Msn. Hym. 60.
Vozotažný kůň. Msn. II. 274. Sr. Vosník.
Vozotoč = vozotei, MS.
Vozovna, y, f. = místnost pro vozy a
hospodářské nářadí. KP. X. 426.
Vozový. V. krajky. Vz Krajka.
Vozpitanee, nce, m. = vyučenec^ uéennik
Jsem VáS v. (Marek Jnngmannův). Mark.
- Lit. I. 561.
Vozratin, a, m., pole a louky u Stři-
žova. Čas. mor. mus. IIL 148.
Vožbrunda, y, m. = opiUc. KSf. Lid. 5.
Vožický F. P., spis.
Vozubee, bce, m. V. u dveH : dvéře otví-
rají se za řemínek, jím^ se vnitřní páka
z vozubee nadzdvihuje. Čes. 1. XV. 41.
Vperčiti se komu kam. Y-la se mu do
brady (zabrala, vpeřila). Kn. sved. rakovo.
Wtr. Vz Vpeřiti. VperČil kolenem do la-
vice. Světz. 1895. 852.
Vpichnouti se = býti lapenu. V zloděj
mlově.
Vpichováni rozžhavených jehel, igni-
puDctnra. Ktt.
Vplaviee (wplawicze), e, f. =: úplavice.
Pulk. Klem. k. 80.
Vplešiti co kam. PapeS jej (masopust)
v kalendář vpleSil (vřadil). DaČ. (Wtr. Min^
132.).
Vplnouti T život = vplynouti. Lék. B.
200*.
Vplznůt — Vrba.
491
Vplznút za kým kam: do kncbyné.
Val. Čes. 1. X. 403., 483.
Vpoložiti. Vpoložils' nás y podobenstvie
pohanóm, posaisti nos in similitadinem
gentíbiu. Ž. kap. 43. 15.
Vpora, 7, f. = impetns. Jeremiáš při
tejž ypoře řekl. Kat 1917. Sr. Úpora.
Vpouřitl se (yzpoura). Mark.
VpraTeni, n. V. kýly, repositio herniae.
Ktt.
Vprsknoati. Mluvil, oo mu slina vprskla
na jazyk. Zvon III. 37. Wtr.
Vrabéáky =; nsenářské odřezky. Us.
Vrabčí mlava. Vz Vybl. II. 264., Vlast I.
112.
Vrabéinka, y, f. = vikmee, vikeo ptaH,
Nár. list 1902. 191. 3.
Vrabec. Ti pfítábnon jako vrabci za
zmim. Us. Hlk. VIIL 59. Šedi vrabel na
makyté, krutí řicnm znameoitě; ludé idu
do kostela, divaju se, co to děla. Slez.
Vybl. U. 266. Uticbli, }ako když do vrabců
Btřeli. Zvon nL 77. Dal mu, co v. na ocase
unese. Vlasf I. 239. Starý v. ani pri snope
nejde na lep. Sb. si. VIII. 87. — V. Jan,
prof. a spisov.
Vřáe. Leč v tej (cbvíli) okno vřác
(rinklo, rozbilo se s rachotem). Val. Ces. 1.
XI. 93.
Vrací, Tračí. V. oko, diptamus, rostl.
Rozk. P. 772. Místo vrabci?
Vraéet = vttoupiti^ vloupati $e. V zloděj,
mluvd.
Vřadosloví, n., heleologia. Ktt.
Vrágaf = kfiííeH. 8b. si. 1902. 9.
Vragnaf koho oé = proňti. Mor. Ces.
I. XI. 272.
VrahOT§ky s někým zacházeti. Wtr.
Min. 50. Sr. Vrahovský.
Vrahyilě. Baw. E. v. 1883.
Vrákať = UaehaH, Sb. si. 1902. 9. Sr.
Vrágať.
Vrána. Neuměla na vránu zavolat (ne-
měla děti). Pittn. Je-li v. na blízku, je nej-
vySii čas k seti. Ott. Kal. 1904. V. křiěi :
Kvá, kvá, kvá, jáf sem, člověěe, vždy tvá.
1578. Čes. 1. XI. 191. Sr. Vlast 1. 112.
Vráno, vráno, k nám, k nám, já rad ko-
líbám, bám, máme plinky a peřinky, zlatý
povijan. Mtc. 1. 1897. Obrz. 82. V. leti,
nemá děti. Kde je máji? V Černém lese.
€o jim vaří? Z jahod kaSi. Čím ji mastí?
Kolomastí. Ib. 80. Popěvek na vránu: Leti
vraná na levo kovářovi na dřevo. Kovář
kuje lopatu na tu mrchu střapatu. Slez.
Vyhl. II. 266.
Vraneéek, čku, m., rostl. Sr. Ott. XXII.
612.
VranečkoYíté rostliny, selaginellaceae.
Ott. XXII. 813.
Vranka, y, f. = pulec (ryba). Ott. XX.
977.
Vránovi, n., pole u Nové Vsi. Cas. mor.
mns. III. 148.
Vraný Vojt. Dr., spis., 1836.— 1892. Vz
Nár. list. 1902. 203. 3.
Vrapéiť (vrabéiť) sa = ženiti w. Phrd.
XXIV. 605.
Vrápenee, oce, m., rhinolophus, rod ne-
topýra. Vz OH. XXI. 660.
Vrata: bedněná, dvojitá, jednoduchá,
mřížová, náplňková, posuvná. Vz KP. IX.
319. nn.
Vratce, e, n., portícus. Ev. olom. 35. 72.
Vratec = ? Že mu připomínal, ale kožich
vratec sobě ponechal. Z reg. obec. J. Hradce
r. 1614. Wtr.
Vratié. Zapomněl na v-če (se vrátíf).
Hrufi. 159. — V. rostl. Vz Žluťuoh.
Vratislav. Z V-vě: 1629. Ces. 1. X. 474.,
Kar. 64., 61., Tk. XI., 48 , 182., 214., XH
142.. Jrsk. Vin. 3. 500. Jel do V-vě. Arch.
XXI. 809. Z V-vi. Zvon II. 598. (Jrsk.),
Tbz. n.« 419.
Vrafky =: ? Nohavice s vratký. Slez.
Vyhl. II. 112.
Vrátná, é, f., ostiaria. Vece dievka v.
Pat Zim. 48b. 4.
Vrátnice, e, f, ostiaria (žena). Ev. olom.
197. 87. — V. = přiiné dřevo, Jktorým ee 9a-
viraji vrdlně, Ces. 1. XV. 43. — V. Počasný
přilnavý hnisavý zánět v-ce, pylephlebitis
adhaesiva chronica. Ktt.
Vrátnický. V. služba. Tbz. V. 5. 146.
Vrátnicový. V. žila. Ott. XX. 1035. Pře-
krveni soustavy v- vé, plethora abdominalis ;
vleklý zánět v-vý (vrátnice), polyphlebitis
chronica. Ktt.
Vrátník, u, m. = prstenovitá, svalovitá
část žaludku, která uzavirá žaludek proti
tenkému střevu. Vz Ott. XX. 1036. Vynětí
v-ku, pylorectomia, uměle utvořený v. u Ža-
ludku, pyloroplastik. Ott. XX., XIX.
Vratnoéasý kruh (roku). Msn. Od. 156.
Vratnodumný příval vody. Msn. Od. 86.,
139.
Vratný rozvod páry. KP. IX. 47.
Vrátný. V. dievka (vrátného služka).
Lbk. 77. Sr. Vrátnicí.
Vrato9třeh» a, m. = Hadet (hlídač vrat).
Msu. 11. 140, 236, Od. 167.
Vráva, slov. Kto nemá vřavy, nemá ani
správy. Mus. slov. IV. 51.
Vraviť. Vřav, Dora, vřav, a ty Katra
piš (o tom, kdo bez skladu hovoří). Mus.
slov. VIL 89.
Vraz E. St, spis. a cestov.
Vraza. Ta cesta jich v. jim. 2. pod. 48.
14. Ž. witt. vražda scandalum ; jinde vraže.
Proti synu mateře tvéj skládááe vrazy. Ž.
pod. 49. 20. scandalum. MS. Sr. Vražda.
Vraziti kam jak. Vraziti do dveří jako
vystřelená kulka. Zvon. III. 54.
Vrazit se = vnatíte. Všecko teplo vy-
vrazí. Bgl.
Vražba, y, f. = nepřáuUtvl (do XIV. stol.) ;
zabiti, vražda (od 2. pol. XIV. Stol.). Vz
Jir. Prove, 408.
Vraže =: vfámati <e, vlézti, V zlod. ml.
Čes. 1. XV. 48.
Vražebný == rybník u Jankova u Votic.
Uč. spol. 1901. IV. 3.
Vražný, potok v Opavsku. Vlasf. III. 27.
Vrba, salix, rostl. Vz Ott. XXII. 543.
Bodaj z každej vrby vymokala (tekla i. e.
pálenka). Mus. slov. IV. 28. Eeď v. začne
pučif, už sa chlapcom nechce uóif. Sb. si.
492
Vrba — Vrchnovládyka.
YIII. 168. — V. = rok; kabát. V zlodějské
mluvě. Cos. 1. XV. 48. — V. Vlád., básn.
Zvon III. 699. — V. Kar. dr., prof. a spis.,
Bar. 10./11. 1846. — V. Fr., prof. a spis. —
V. Tadedi, spis.
Yrbas Jak., spis.
Vrbec, bce, m. = kabát. V zloděj, mlnvě.
Ces. I. XI. 142. Sr. Vrba.
Vrbka, y, f., zdroho. wha. Us. — V. =
= vesta. V zloděj, mluvě. Čes. 1. XV. 48.
Vrboyitý. V. rostliny, salieineae. Vz
Ott. XXII. 640.
Vreábni hra. 1627. Mus. 1906. 436. Sr,
Vrhcábni.
Vpcaby, vz Vrhcáby. 1638. Vest. X. 10.
Vréáby. Zdaliž to nejsou střeStěného
mozku dětinské v. (vrheábyj. 1746. Hrubý.
279.
Vrěák, a, m. = hru!íotm. Rgl. — V. =
= uiHui. V zloděj, řeěi. Čes. 1. XI. 142.
Vréati nad čím (nebýti s tim spokojen).
Tk. XI. 277. 8r. Vrěeti.
Vrčeni, n. = uími, V zloděj, mlnvě.
Ces. 1. XI. 142. Vléci do v. == jiti do školy.
Ib.
Vrčeti na koho )ak. Vrěi jeden na dru-
hého, jako pes na kočku. Us. Ces. 1. XL
270.
VrdlouiiTý = hrdlomt>i. Us. Mi.
Vrece. Keď máS prázdné vrecko, omrzi
fa všecko; Hluboko siahnnl do vrecka
(mnoho vydal). Rizn. 171., 174. Z dobrého
vreoa nic nevypadne; Vrecko je pán (jsou-li
v něm penize). Mus. slov. V. 6., VI. 111.
Vrecka sa chytíť (platiti); Na kaidé vrece
nigde sa motúz (pozdní ledajaké vdáni).
Phrd. XXIV. 341.. 8b. si. VII. 87.
Vřecenica, e, f. = had $lepýh Slez.
Vyhl. II., 286. Sr. Vřeéinica v 11. Přisp.
378.. Vřetenice v dile IV.
Vřed. V. citlivý, ulcus erethicum, čivo-
obrnový, u. nervoparalyticum, dnavý, arthri-
ticnm, fíkový, fiko vinný, condylomatosum,
houbovitý, fnngosnm, hubkový, aphthosnm,
chobotnatý. sinuosum, katarrbalni, catar-
rhalis, klystérový, elysmatícum, kosti žerový,
cariosnm, malomocenství, u. leporosum,
omladnic, puerperale, plazivý, serpens, pi-
fitěloyý, fistulosum, prostý venerický, vene-
rosum simplex s. contagiosum s. pseudo-
syphiliticum, venerický výstnpkový, vene-
reum clavatum, přijíčný, syphiliticum seu
specificnm, rakovinný, carcinomatosum, po
rtuti, z otravy i-tuti, mercuriale, Čočkovitý
v. slizniění, lenticulare, snětivý, phaga-
denicum, střevní, pepticnm, enterohelcosis,
umělý, artificiale, vleklý, chronicum, vlko-
vitý, luposum, zrnitý, zrnivý, grannlosum
(zrnivý hrdla děložniho, u. grannlosum cer-
vicis uteri), zubní, kulatý žalud eční,u. ven-
tricnli simplex, rotundum. Ktt. Cas má
své vředy, jeŽ se musí převaliti. HrlS. Hus.
278. — V. = padoucnice. V. ju zafál (zaČal
jí lomcovati). Val. Ces. 1. XII. 231. —
V. 1= p»otnik. Léčení vředu ve Slez. Vz
Vyhl. II. 205. — V. Hravý, vUc, lupu». Ktt.
Vřediti — ikoditi. — komu. Mohu říci,
£e mi ne vřed í (studená voda). Hark. —
Jakb. Mar. 98.
Vředný. Aby s toho bodáni nebyla
jemu vředná řvava. Mark.
VředoYaténi, n. Měknuti neb v. rohovky,
keratomalacia.
VředoTativý. Pochody, zábyvy v-vé,
Ulcerationsprocesse. Ktt
VředoTitý. Smrdutý nos v-tý, oaaena
ulcerosa. Ktt.
Vřesina, y, f. = tsřenSti. Krs. Ten. III. 46.
VřeskliTý. XV. stol. Vstnk. X. GOl.
Vřeflkoslay, a, m., jm. žabi. Msn. Hym. 92.
Vi^skotaTý. V. žába. Msn. Hym. 85.
Vřeakotný vzduch. Tbz. XHl. 92.
Vřesnieký J., spis.
Vředee, Sce, m., allium aacalonicnm,
Schalotte. Sb. si. VIII.. 136.
VřeStiTý hlas. Kun. Id. 63.
\fei = vHU. Mor. Šb. D. 36.
Vřetátko, a, n. Na v. přísti. Némc. Ces.
1. XII. 308. Sr. Vřetánko.
Vi^etěnec, weéenie^ iefenie~i^en. Hauer
16.
Vřetenik, u, m. V, u soustruhu. Vs Otx
XXIII. 737b.
Vřetenitobnněěný sarkom. Ott XXIL
646.
Vi^eteno, a, n. Jde mu to jako se v-na
(dobře). Sb. si. VIH. 88.
Vřetenový V. zeď, KP. IX. 297., brzda
Nár. list 1904. 136. 22.
Vřetýnko, a, n. Točila se vidy jako na
v-kn. Tbz. III. 2. 63.
Vrhaný = direktor; úřadující. V alodéj.
ml. Čes. 1. XV. 48.
Vrhel, jactula. Rozk. P. 2063. Kanni di-
vení, vrhnutí opilcft, vomitus matntinna. Ktt
Vrbový. V. čára, Wtarflinie. Jind. 19.
Vrch. Hoře vrchom pomaly, dolu vrcfaom
nedur a dolinou pohýiiaj (poháněj kofia).
Sbor. slov. VII. 130. — V. = krabice (zc
čtyř rožĎů). Žel. Brod. Čes. 1. XHI. 29. -
V. dvě ryby do plachty hozené (při loveni
ryb). Čes. 1. XIV. 92. ^
Vrehan, a, m. = vyietřujiei 9oudce; ře-
diul. V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 142.
Vrchař, e, m. = nájemník panakých
vrohA čili javořin. Vstnk. XII. 86.^
Vrchhory, pole u Svatoslavě. Čas. mor.
mus. III. 148. (Bořický).
Vrchlice, e, f.=podlauMi hmse na mléko.
Zbynice. List fil. 1902. 263. ~ V. = etudový
prowUek. Domažl. Čes. 1. XII. 806.
Vrehlieký Jar., nar. 17. února 1853. Vs
Mus. 1903. 36. nn. (Alb. Pražák), Zvon IIL
306., Dolen. Pr. 437., 438., 696., Máj HL
649., Zlatá Praha v únoru 1903., Nár. list
1903 Č. 46., FIS. Písm. 647.-663.
Vrehlistý dub. Msn. Od. 214.
Vrchmoeně něčím vládnouti. Msn. II. 2.
Vrehmocný král. Msn. II. 9., Kronovec.
Msn. Od. 366.
VrchnopanoTnický vládyka. Man. Od.
120.
Vrchnosl Cákám moju spodnú ▼. (man-
želku). Mus. slov. V. 96.
VrchnoTláda, y, f., Oberherrscbaft, Upti
vrchní vláda, vrchni panství. Mi.
VrchnoTládyka, y, m. = vrehni vládce,
Zeus. Msn. II. 131.
Vrcholec — Vslona.
493
Yreholec, Ice, m., studánka n Zbraalavic.
Př. Star. VII. 64.
YrchoUstý. V. soBoa, Man. Hym. 42.,
strom. MsQ. Od. 63.
Yreholný. V. dilo. Nár. list. 1905. 98. 13.
Yrcliota, y, f. = weh. Mark.
YrehoTatý. V. pokuta. 1598. T.istář 33.
YrehoTidtěy é, n. Idské v. Msn. Hym. 80.
YrehoTni moc. Hod. Žalm. 124.
Yrehovo, a, n., vrch u Domažl. Čes. 1.
XII. 384.
Yrehpole (vrch + pole). DSk. Km. 51.
YrehstřeSi, n. V. stavby. Jeř. Rom.
básn. 125.
Yrehtitý. XV. stol. Uč. spol. 1903. HI.
29. V. sklenice. Frant. 34. 22.
YHeti, vz Vřiti.
YHtelniee, e, f. Mor. Brt. D. I. 321. Sr.
Vřitenice, Břitelnica, BřetenieCi Břitevnice,
Břetmice.
Yrii^ositi. Chlapci v-H (byli již netrpě-
liví, chtěli už jiti). Ouboč. Rgl.
Yrmutrank, u. m., z něm. Wehrmut-
trank, žluté kořeni. Bostl. G. 48h.
Yměni kočičí při vadách poloměsíčité
chlopně srdeční, Eatzenknnrren. Ktt
Yrnidlo, a, n. FĎukavé v. (dítě). Ces. 1.
XIII. 11.
Yrobely bia, m. =: wabec. Hra na inreho
vrobla. Slez. V». Vyhl. II. 245.
Yrončný. Šťáva t číá v-ná. Kká. Sión.
IL 55.
Yroznm. Tomáš jest nejprve v. vnesl
v cierkev římsku. Chč. Olom. 163b . Kar,
píše: v rozum. Mš.
Yroiit - v&tili. Podle něčeho nač v. Slez.
Vyhl. IL 7.
Vrstevnatý kámen; křemen (oblázek,
písek, pískovec, kámen vápenatý, kámen
hlinitý). Vz KP. IX 255.
YrsteTnlctvo. a, n., ónrjXtyiiúc, Msn. II.
49, 83. Sr. Vrstevniotví.
Yrd, i, f. = ohUi; mzda (pastýřům dá-
vaná obilím), zastr. Pel. XXVIII. — V. ry-
bářská. Vz Čas. mus. V. 33 nn. —
4. V., e, f. Mrtvému zvonit dva, tři vrše
(dvakrát, třikrát zvonění přetrhnouti). Nár.
abor. 1902, 6., Vyhl. II. 118.
Yriák, u. m. V-ky =: vršky stromů
zbylé při dělání klad. Val. Čes. 1. XIII.
111.
Yrditý vůz, koš (až do vrchu naložený,
naplněny). Kká. Sión. 1. 133., Nár. list 1903.
141. 13. Vršitou nadvládu nad někým míti.
Slad. Ant 101.
Vrtačka, y, f. V. k podélnému a příč-
nému vrtání, malá vodorovná, na sýr nebo
na tvaroh. Nár. list 1904. 135. 21., 138. 9.
Yrtadlo, a, n., V. lbové (pilka lbová),
trepan, v. kostní (vrtáček). Ktt
Yrták, ií, m. = lidovj tanec. Vz Čes. 1.
XU. 360.
Yrtafi, nepo (inter volatilia), Rozk. P.
216, R. 60. Sr. Vrtoš.
Yrfátko Ant Jan. Vz Lit I. 684., 863.,
Alm. IV. 34.-40., Tk. Pam.I. 500., II. 525.
YrtaTee, vce, m., ptinus, brouk. Vz Ott.
Yrtavý. V. bolesti. Ktt
Yrtebni profil uhelných dolů. Gyr. rytíř
Porkyně.
Vrtěná, é, f, touee. Vz Brt. P. n. 911.
Yrtielka, y, f. = «tt; (hračka). Zvrtala sa
ani v. Phrd. XXH., 39., Čas. mus. V. 22.
•— V. ^ spodní Čásf odlomená z vřetena,
ktorá bývala dětem za hračku (vrtily jí).
Phrd. XXIV. 605.
Vrtiti §e Jak. Co se vrtíš, jako švec na
vahani? Sb. si. 1902. 64. Vrtí sa ako prd
v pacách. Slov. Phfd. XXm. 308. — éim.
Vrtil hlavou, ehylmi m. vrtěl. Vest XIII. S.
Vrtkavý čim: myslí. Msn. II. 47.
Yrtlik, u, m. = kuůrlovaíka? Mor. Nár.
list 1904. 271. 1.
Yrtohlávek, vka, m., 1589. Čes. 1. XII.
463.
Vrtule, e, f. V. chřestová, platyparaea
poeciloptera, malá moucha. Vz Ott XIX.
869.
Vrtulový paroik. Us.
Vrub (vroubek). Jest mi dlužná za maso
a mám s ni vrub a tři vroubky za kopn se
počítají. XVI. stol. Čes. 1. XIH. 110. Wtr.
Vrubelek, Ika, m. = vrabec (zdrobn.).
Slez. Vyhl. U. 19.
Vrubl = vrub. Slov. Phrd. XXII. 573.
Vrubnik, u, m. = porubnik, bednářský
Jioblik. Ott. XX. 287.
Vrnbořez, u, m. Kerbschnitt. Hlasy
z vých. Č. 30./7. 1905.
Vrubováni, n. = nejjednodušší způsob
řezby, práce řezbářské. Vz KP. XI. 94.
Vrubovatý = majiH vruby, zubovatý. V.
štít Hol. 7 let L 17.
Vrva, y, f., ubs. Bozk. P. 2500. Sr. Vrv.
Vryp, u, m. V. nerostů. Vz Vstnk. XI.
576
Vrýpiti eo kam. To se hluboce v mozk
vrýpi a vštípí. Kom. Did. 215. Sr. VrÝpati.
Vrzaková R., malířka kraslic. Vz Čes. 1.
XIV, 423 s podobiznou.
Vrzáni kožní (při chorobách), strepitus
coriaceus. Ktt
Vrzati komu kde. Vrzá mně v žaludku
(mám hlad). Litom. 56.
Vrženi, n. Lék proti v. (Škrkání). Sbor.
slov. Vn. 118.
Vržanov, a, m., pole a louky u Svato-
slavě. Čas. mor. mus. IH 148.
Vsevek, vku, m, intrtim. Bozk. P. 1777.
Vsedáni, n. = eouboj na koních, Chč.
S. I. 102».
Vsedati = klátí se v souboji. Vz Vse-
dání. — oč. Páni vsedají o marnú česf.
Chč. S. I. 102*.
Vsehod, u, m. = východ. Od vschodu
slunce. Luc. 47.
Vsiesti, vz Vsednouti.
Vskoce = rychle, cito. V. vstáti. Ev.
vid. 30. V VII. 1057. vskoče oprav: v skoče.
Vskočiti kam Jak. S mocí na něčí
grunty v. Arch. XX. 135.
Vskočnik, u, m. = vletka. List fil. 1902.
253.
Vsledovati, vestiga sequi. Gl. roudn.
76b.
Vslona, y, f. Umuč. roudn. 1458.
494
Vslonti -- VSeStí.
Yslouti, invocare. My v jméni Boba
vsIoTeme. Z. klem. 19. 8.
Ysloviti, chybný inít. k sloveme v Z.
klem. Vz List, fil. 1903. 359., Vsiouti.
Ysiinoci. Že sem v. přijel. Třeb. Hist.
nov. 1463. MS. Sr. Snnoci.
Y§obotun«s, n, m. (v sobotn nes) = toho-
tóJM. Žertem. Rais. Viasť. 48.
Yspěšiti — pospišiti. — kam : k západu
(o slunci). Pel. XXVUL, Alx. Vid. 2209.
Dle Krokn 1893. 61., chybně m. : spěšiti. Mš.
Ysrkavý. Ostré v. dýcháni. Ktt.
Ystáde, vz StáSe.
YstaTač, e, m. V. vlasfl, mascalns ar-
rector pili. Ktt. — Y., orchis, rostl. Vz Ott.
XVIII. 862.
YstaTaěoYitý. V. rostliny, orchideae.
Vz Ott. XVUI. 861.
YstěhoTati co kam: sochy (do chrámu).
Světz. 1895. 15.
Ystihatel, e, m. = nalezaUl. Zach. Test. 77.
Ystihati koho. Ž. pod. 17. 38. Vz
Vstihnonti.
Ystlaéiti koho éim: koňmi. Alx. V.
1511. Hattala: Vztlaéiti.
Vstoupáni (ve verfii), arsis. Jg. v Kroka
I. b. 15.
Ystradlti se, commoverí. Vstraši se vSe
město. Pat. Zim. 19b. 15.
Ystřebadlo, a, n. Vdla, resorbentía,
Resorpt*onsmitteI. Ktt
Ystřelený. V. koule (věži ve zdi).
Lbk. 45.
Ystřellti se kam. Hvězda vstřelila se
do diry vedle matky bozi. Lbk. 73. — komu
co vstřelovati == fíitipovaU. Kom. Did. 100.
YstřicnoIistoTý trs. Ott XIX. 687.
YstHcnollstý lomikámen. Ott XXII. 700.
Vstřikový. V. kondensaoe páry. VzKP.
IX. 46., X. 367.
Ysttoiiti = na8írojiti. Slavík vstroji nové
pěnie. Baw. E. v. 2236.
Vstúpiti, vz Vstoupiti.
Vstuprováni, u., scandalizamen. Rozk.
P. 1499.
Vstýcti se = stdH «e vzteklým, Frant.
48. 21.
Ysuggerovati co = navoditi komu co
(představu n. snaha nějakou; suggerieren).
V. urěité představy. Nár. list 1903. 141. 13.
Vsúkatl, vz Vsoukati. Vyhl. Slz. 42.
Ysúti, vz Vsouti.
Vdakosť, i, f. Hyna. Vz Čad. 115.
Vdakž, vz Však.
Všaniny, pole u Dovalova. Mus. slov.
VIII. 9.
Tšda 9Íady, ttáU, zastr. Pel. XIX.
Všdy, vz VeSdy. Pel. XIX., Alx. VI. 174.
YáeachaJoYé. Msn. II. 118. Všeachajci.
Msn. Od. 38., 215.
VšebareTuý. V. kvítí. Rais. Lep. 344.
Yšeblahý den. Slad. Rich. 28.
Všehoj, e, m., pankration. Ott XYIII.
160.
Ydeeek, vz Celek.
Yšeeen dluh. Modl 97b. Viiecna nemoc.
Brig. 158>. MS.
Y$edi:en, vz Všecek.
YSeckeren, vz Veěkeren.
Yšed» n, m*, feria (de festis). Boak. P.
2249.
Ydednice, e, f. = denni zimnice, Rozk. P.
1614.
YšedohroTolnost, i, f. Hus. £r. L 73.
Ydedušiěky. Msn. Od. 157.
Yšegermansťviy n., vz Pangermanismua
Ydehlasný = věhlíunj. Má.
Ydehledný = hledid na vieéky ttrany. V.
cena. Krok. II. b. 216. (r. 1827).
Všeho adverbialni výraz strě. — zcela,
úplně, dočista, jistotně a p. Římský sta-
rosta kázal ho vieho kyji zabiti. F^ua. 454.
(Vz List fil. 1904, 345.).
Vfiechnosť, i, f., vz Prftpověď.
Ydehochuf, i, f. = 9na9 hudtltni^ quod-
libet Ott XX. 1087.
VšehoJ, e, m., panax, rostl. Vz Ott XIX.
141.
Všehomimý hled. Svět knih. 420.— 158
Sr. Všehomír IV. 860.
Všechny. Slíbil jim všechny zahrady.
Koz. 4<'5. VSechnými věcami. Ib. 399. — Mi
VScJedL Hyna. Vz Čad. 116.
VŠekda. EJ. 12. 8.
Vdekdy. £J. 18. 20.
V&ekový = cdj kovovj, V. přílba. Msn.
Od. 279.
Ydekrotitel, e, m. = Mpánek. Msn. Od.
136.
Všelapný. V. sít Msn. H. 87., Škod. 11.'
99.
VSeléěivý. V. síla. Šf. (Lit II. 546.).
Tdelikeraký. List z XV. stol. Mš.
VdelisjakeJ =: vfelijaký. Litom. 33.
Všelitostnik, a, m. =: Bůh. Sá. IV. 26.
Vdematičný. V. země. Msn. Hym. 70.
Vdemina, y, f., potok vsacký. Vek. Yset
10.
Ydemocně kralovati. Zr. Let 17. 99.
YSeobecuina, y, f. V-ny jsou toliko po-
mysly naše. Vest. X. 180.
Yfiepeřestý. V. roucho. Msn. II. 108,,
Od. 224.
Yi^epohemý z= kdo «le béfe^ lapá. V.
noha. Msn. Od. 181.
Ydepojemce, e, m. Msn. Hym. 44. Sr.
násl.
Ydepojemný panovník. Msn. Hym. 44.
Yšepovážný roznm. Msn. Hym. 77.
Všepolský. Zvon V. 696.
Yšepravdivo. Něco v. říci. Msn. Od. 243.
Yšepřevratný. V. řeči. Jeř. Bom. básn.
169.
Yšeprostřednik. R. Hrad. Prok. ~ Mš.
Yšeslavost, i, f. Duch v-sti (všeho
slovanstva). Jakb. Mar. 83.
Yšesiovanskost, i, f. Nár. sbor. YJIL
148.
Yšeslovanština, y, f. Kle (List fil.
1905. 131.).
Yšesměmě zrnitf. Ystnk. XI. 716.
Y^espasitelný. v. láska. Kká. Sión. I.
240.
Yšespoleéný zákon. Krs. Ten. IH 53.
Ydestudentský. Y. slavnost, spolek.
Nár. list 1904. 87. 3.. 107. 22.
YšesYétný. V. slunce. Msn. Od. 193.
Yšedti m. vzeštf, ascensio. Ž. pod. 83.
Všetečiti — Vybabraf.
495
Yietetíti = vhteéni jednaH. — kde.
Kdo T cizi zemi v-či. Fel. 164.
y^ettpjtný. V. dřevee, opasek. Msn. 11.
91.. 163.
Ťšetyámě, něco UBtrojiti, in allen For-
men. Krok. II. b. 166. (r. 1827.). Neujalo se.
Y§euéltelský podnik. Nár. list 1903.
243. 13.
Yšeutlačujiei anktorita církevní. Nár.
list. 1903. 305. 17.
TSeTbožstri, n., Pantheismus = n^féní,
že vie v Bohu je»t obšoieno. Ott. XVIII. 145.
YdeTéda, J, f. = znalotf vielikjeh lidslcjeh
vid, Pansopbie. Ott. XVIII. 154.
Vdevěstný Zens. Msn. II. 137., Škod. II.'
154.
Tšeznámo8ť» i, f. = vKevidcmenašt. Hus.
Er. I. 73.
Ydeživný. V. slunce. Jrsk. XXII. 161.
V. půda. Msn. Od. 184.
YdežraTec, yce, m. Pokr. 1885. I. 228.
Sr. V$e£rout, VSežravý.
YSickeren lid. Gest. U. 47.
Ydiden := viedni den. Volyně. Čes. 1.
Xni. 126. Sr. Všidni.
Yšiňátko, a, n. = vJHni. Dik. Km. 34.
Ydindod, e, m. = věií>ák. 81ov. Czam.
Slov. 131. Sr. Všinda v II. Přisp. 381.
Y širém poli hruška stoji, tanee. Vz
Brt. p. n. 972.
Yditek, tka, o = vHeek,
Yšiváéek, čkn, m. := hu9tý dboutlranný
hřeben. Č. Buděj. List. fil. 1902. 253.
Všivavnik, n, m., zahrada n B. Bystrice.
Mn9. slov. VIL 42.
Yšivec, vce, m., pedicularís, rostl. Vz
Stračka, Ott. XÍX. 392.
YšiTina, y, f. = vhvoiť, Lfinsesucbt,
phtbiriasis. KU,
Yšivý. V. bylina, vz Stračka zde.
Yšoarati se kam: do světnice. Kais
Sir. 117.
Yšroabiti co kam. Fel. 46.
Yštěpiti = oikovati. — co komu: dí-
těti neštovice. Domažl. Čes. 1. XI. 306.
Yšnchnonti = strcUi. VŠncbla ho do
dveři. Phfd. XXII. 44.
Ytáéiéek, čka, m. = ptáíék. Dšk. Km. 35.
Ytáéinek, nka, m. = ptáiek. Dfik. Km. 33.
Ytajiti se v mlze jako jiskra v opálu.
Zvon V. 537.
Ytanúti, insinuare. •— co komu kam.
Tuto jemu radu v jeho srdce vtanul jest.
Pat. Jer. 180. 15.
Ytarasiti co kam. V. kámen (do otvoru
sluje). Msn. Od. 133.
Ytehda ^ tehdy. Kld. II. 202.
Yteperit = vtlauei. — co kam. Čo je
ťažko uveriť, nedá sa do modzgov (mozků)
v. Rizn. 169.
Yterý = ^Uerj. Páni to odložili do v-bo.
Půb. bm. IV. 78.
Ytéfhati a tríSiti, tavHH. Jsa jat do
vezeni vtftfhán jest. Fanst. 116.
Ytéziti. (Bůh) do propasti pekelné tě
vtězil (uvrhl). 1604. Čes. 1. XIII. 401.
Ytipný na mysli. Kom. Did. 77.
Ytiráni, n. V. dehtové, Theereinreibung.
Ott. XIX.
Ytlačenina, y, f. V. od Skrtidla. Ott.
XVIII. 533.
Ytloukaný. V. ozdoba. Nár. sbor. VIIL
116.
Ytrepat sa kam = vlésii. Slov. Phfd.
XXn. 669.
Ytrhnóf co kam. Nemá co na sebe v.
(obléci). Haná. Hoch. 8.
Ytržmo se k někomu chystati (kvapné,
ochotné). Val. Čes. 1. XII. 276.
Yůbčina, jm. lesa. Hoi. Pol. 145.
Yůbec, bce, f., Imiky n Červ. Hrádku.
Čas. mor. mus. III. 148. — Y. := obecni
poštviitě. Husy se pasou na vůbci; obecni lei.
HoS. Pol. 145. — Y. = obecy ale jen ve
frasi : Platiť do vůbce. HoS. Pol. II. 131.
Yůdce, e, m. Z mnoho vAdcA každý chCjB
byt pravý. Rizn. 168. — t Y., e, f. V. naše-
Kar. 127.
Yůdstvi, n. Za své v. méjte vdék. Mtc.
1. 1873. 3. 75.
Yukiička, y, f., zdrobn. vukle. Vz IV.
876. Sedel tam naličený v staré paruce,
8 copem a v-kami nad spánky. Jrsk.
XXIX. 193., XX. 2. 125. Sr. Vukle (kadeře).
Yiikno, a, n. ^ okno. U TiSfi. Šb. D. 43.
YúkoleČný =: vůkoUHi, okolní. HoS.
Pol. 145.
Yůkolno = v okoU. Hoi. Pol. 145.
Yůl. Či jest vůl, drž sám za rohy, ne-
spolíhej na cizi silné nohy. 1578. Ué. spol.
1902. II. 11. — Y. = hlupák. Koukej vole (při
tom se ukazuje na krk. Dvojsmyslné: vůl
a vole). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 177. Je nárnč-
niho vola bratr; Je dřevo, za který vAl
tahá (chomout). Ib., Vlasť. I. 235.
Yůle. Dobrá v. zakrývá mnoho chyb.
Stan. I. 124. Dobrá vdla jedáva koláč, zlá
ani otrub nemá. Sb. si. VIIL 85. — Y. =
Ihůta^ fermin. V. se mu aává do Čtyř let.
1583. Vstnk. X. 555.
Yulfenity n, m. =z Žlutoba, ruda olověná.
Vz KP. IX. 276.
Yulgarism-us, u, m., z lat. = řeč lidová
naproti řeči spisovné. Lit. I. 153., 687.
Ynlgarisováni Jazyka = přizpůsobováni
jazyku lidovému. Lit. I. 105.
Yusin Kafip. Lit. I. 208.
Yůz. Pri plnom voze je lepSie kráčať
(lepii žena s věnem). Mus. slov. IV. IQ.
Prodal koně, koupil vůz (o zpozdilém).
Vlasf. I. 235. Popis vozu litomySlského. Vz
Litom. 63. — Části vozu v Starej Pazovej
na Slov. : Štyri kolesa, upice, hlava, bachry,
puška, osy, itezla, slepý, Fvonik, remenČok,
svorem, rázvory, kyfia, oje, bivnice» ga-
rižke, perace, lojtry, Saragle, leske, ferbice,
řefaze. Mus. slov. VII. 58. V názvosloví
kofitianském na Slov., vz Mus. slov. IV. 12.
nn. Na Šumavě: gder (kder), formánek,
houže (houžve), leině (liSně), péra, rozvory,
spiřce, srdeň, Stolec, voj, voplin, váhy, zá-
blatnik. Rgl.
Yůzka, y, f., zdrobn. vůz. Dšk. Km. 27.
Yůzko, a, n. = vůzka. Vých. Č. Řzn.
-yý, konc. ve spisech Husových. Vz List.
fil XXVII. 232.
Yybabraf co nač. Také na Slov. Sbor.
čes. 77.
496
Vybcčený — Výdmuch.
Vybetený. V. jehně. Ub.
Yybélelý. V. zřícenina. Zvon IV. 670.
Vybělený. V. hlava (šedivá). Tbz. XIII.
270.
Vybérai, e, m., rybnik v Krumlovsku.
Arch. XXI. 540.
Vyběraéné jídly pohrdati. F. Tomsa.
Vyběrka. Obecní y. pro obecné, dobré.
Arch. XX. 497.
Yyběsniti se. Vítr se yybésnil a ulehl.
JrBk. XXVI. 492.
YýbéikoTitý. V. lemování zátoky. Hlk.
XI. 103.
Yýběžný. Vz Podslupec (zde).
Yybiditl, vz Vybídnouti. MS.
Yybiravosť v jídle, v pití. Nár. sbor.
VIII. 183.
Vyblednouti. Časem vybledne vie i nej-
vroncnějSi vzpomínka. Zvon III. 688.
Vybojiti = vybojovati. Mš.
Yybojnikový. V. synové, filii excussoram.
Ž. pod. 126. 4.
Yybouchati komu čím = vytlouci. V.
komu kyjem. Zvon II. 610. Vybnchnonti
smíchem. Kká. Sión II. 241.
Yybouřený. Všecko bylo jemné a nevy-
bonřené. Z?on IV. 11.
Vybrčiti co komu a vytíaehaU. Val. Čes.
1. XIV. 160.
Yybreknouti. MS. Sr. Brečeti.
YjhHnkAuf z^ vytluienj hřáním, V. klá-
vesa. Ccb. n. Pov. 122.
Yybřinkati se z něčeho = vymaniti.
List. fil. 1903. 241.
Yybrýkat se někde = vy9pati. Rais.
Lop. 58.
Yybureovaný. V o^ích měla smutek
v-ných snů. Zvon IV. 132.
Yýbufině. Stal se v. výstředním. Zvon
V. 584.
Yýbu&nosf, i, f. V. plynu. KP. X. 119.
Yybuti, n. Bylo jí líto proň v. a plata.
Sá. Pr. m. I. 262. Sr. Vybutý.
YyceFanka = ttelnd kráva. Spiš. Sbor.
slov. IX. 49.
Yyeikániti = vydělaH, vyiidiU. Kolik pak
jste na ní v-la? Zvon IV. 291.
Yycpanice, e, f. = vycpaná Hášf ekomotUu.
Ott. XX. 14.
Yyeucanina, y, f. V. z prstů (smySlená
věc). Nár. list. 1904. 257. 3.
Yyeužnik, a, m. = lichvář. Slez. Slám.
Put. 67.
Yycválati komu co. V. komu oo a pře-
třásati ^ poeucfuUi. Mart. S. Ind. 234.
YycTTkaf sa. Erava sa musí v. (dodá-
jetí), aby neprískla (nepřestala dávaf mléko).
Slov. Pbrd. XXIV. 814.
Yyěáhlý = vyiouhlj. V. mnich. Nár. list.
1904. 31. 13.
Yyěalounovaný. V. závěsy. Nár. list
1904. 23. 3. Sr. Vyěalouněný.
Yyěapit z= vyvalit z mietta^ vykřiviíi
(nohu). Slov. Pbfd. XXIV. 606.
Yyěarif koho odkud : z jaskyně iáry
V9n doitatif vyhrávati. Sbor. slov. 1900. 150.|
VIL 97.
Yyěarovati si eo = vyměniti. Mladé víly
po odchode matkinom jablka si v-iy. Sbor.
slov. 1900. 148. Sr. Prečarovati.
Yyěepený = oadobůwj, OnboČ. Rgl.
Yyčerek, rkn, u. = charakiůr, figura.
Man. v. ^ MS.
Vyčesati. Víc nedám, já peněz na sobe
nevyěesal. Zvon II í. 52.
Vyčisti se z čeho = vywdumtí^ vytočiti
Z toho ze vSeho těžko se bude v. Ché. S.
II. 205>.
Vyčitý, vz násl. Vyréitý.
Tyčkaný. Nám jest v-ným hostem (kte-
rého jsme se dočkali). Stan. IIl. 52.
Vyčkávavosť, i, f. Nár. list 1903. 243. 18
Vyčkávavý. V. stanovisko. Nár. list. 1903.
169. 12.
Týčnělek, Ikn, m. V. skloněný, pro-
cessus inelinatns; úbyt lAžkovébo v-Ikn
kostí ěelistnich, Alveolaratrophie; v. doleni
ěelisti, processns maxillae inferíoris, Unler-
kiefťrfortsatz. Ktt.
Vyčnívati. Někdy stači čněti, ttrměti. Jg.
v Mas. 1843. 405.
Tyčoehrať koho = vybiti. V. aa oa
strom = vyliui. Slov. Phld. XXTV. 345.
Vydí^uehtiTOsf žien: Keď chlap devit
Senskýcb koži na palici cez pleco prevese-
ných ponesie, pOjde aj tá desiata zafi. Slov.
Phfd. XXIV. 424.
Tydápovati. Babka se tu vytlápaje 09kp
svědkyně), že jsme spolu řečili. Klatov. Č.
1. XI. 368.
Vydařený. Sr. VydaHlý.
Vydavač příze, bavlny tkadlcflm. Zvon
III. 555.
Tydavačstvi, n. Začal si v. vydávaje ba-
vlnu tkalcům, kteří mu pak odváděli hotové
kusy. Zvon IIL 665. Sr. Vydavač.
Vydávat sa kdy. V jasefi sa vydávajá
hnilice, ve faSanky tanečnice a na jar ro-
botnice. Slov. Phld. XXIII. 808.
Vydavatelský. V. družstvo, práce. Lit. I.
314., 453.
Výdavky dcery = vdavky. Na v. 2Vt sudn
piva; K v-kům těch dcer. H. Jir. M^u
93. 1. Sr. Výdavok v II. Přisp.
Vydechly, ansgehaucht VySU v-lá dněe.
Zvon V. 701.
Vydechnouti. No dybych byl fiákémn
balíkoví vydejch prkenici (ukradl tobolku).
Praha 152.
Výdejna, y, f. V. jízdních lístků. Nár.
list. 1903. 171. 18.
Vydělati co. Když v-láS něco, jen
spěchej s tím domfl. Gaplc. Most 57.
Vydel'ovat světnici, vz Deloval
Vyďendudiť. V-Sil ho, ai mu oéi vy-
lezly. Pbíd. XXIV. 345. Vz Děndtifil
Výdéračný kupliř. Capk. Most XIL
Výděva, y, f. = výbava. Aby jí poslali
v-vu Val Nár. sbor. VIU. 4a
Vydibiti se čemu. Nemohu se tomu v.
1659. Uč. spol. 1903. XIII. 32.
Vydieti ^vydati, edere. — eo. Vydiela
země žáby. Z. witt 104. 30. Z. pod.: vy-
dala. MS.
Výdmueh, u, m. V. větru. Jiok Jas. I. 69
Yydobadnúf — Vyhromovatí.
497
Tydobudnúf = cMfyti, V. vitautvo. Slov.
Czam. Siov. 222.
Yydojený. Stál jako v-ný (nikdo bí ho
neviimal). Val. Čes. 1. XIL 385.
Tyďokonaleni, n. Sf. t Kroku I. a. dO
(r. 1821).
Yydra Stan. Sr. Lit. I. 989.
YydrahoTaný = vystopovaní. V. Škodná
(y lese). Nár. list 1904. 314. 9.
Vydřeviti dtolu (dřivim podepHti).
Zvon III. 7.
Yydrežnae. Psi ze začali v. (iklebiti).
Spii. Sbor. slov. 1901. 86. — se komn =
napodobiti ho. Spii. Sbor. slov. IX. 49.
Yydtídudský právní pHtel. Lit. L 678.
Yydřieti, vz Vydříti.
Yydrkati se odkud: z řetěza (vyvléci
se). Edýné. Bgl.
Yydrokovaný = vytouitruhovanf. To ká-
záni {est jako v-né. Vyhl. Slz. 98.
Yýdraile, n. Phld. ŽXII. 574. Sr. Výdmž
v L Přisp. 481.
Yydrvlti koho. Zimniea ho vydrví
(zdrobí). Sbor. slov. 1900. 139.
Yydržeti komu. Sedláci by pánům ne-
vydrželi (nemohli by se tak dloaho souditi).
HoS. Pol. n. 67.
Yydudati eo = dudáním tUkaU, Brt. P.
n. 805.
Yydamaě, e, m. = rybník. Vz Nadymač.
Yydumaný. Celo do vysoká v-né (vy-
pouklé). Ccfa. I. Pov. 219.
Yydamati co: damky (vymysliti). Tbv.
V. 4. 302.
2. Yydumeky mkn, m. = vjmytU, V. že-
nichů. Msn. Od. 30. Sr. Vydnmati.
Yydupnčti, él, ěni = dtUjm $e atáli.
Uma nž v-la. Vlast L 38.
Yfáni srdeční, anenrysma cordis. Ktt.
Yýdntek, tkn, m. = vydutina, odbočení
od přímé cesty. Udélali tam dva zbytečné
v-tky. KSť. Lid. 15.
Yydutový. V. roziíření, anenrysmatische
Erweitemng. Ktt.
Yydvaliti, amovere. Gl. rondn. (Krok.
1888. 401).
Yydýchaný. PřiSel viecek v. Brt. Čít. 190.
Yydýřiti. Sotva nsnnl, byl náhle vy-
dÝřen(=: vyborcován ze sna). Čes. 1. XIV. 17.
Yyfákaf sa = ffytnui se, Phld, XXIV. 346.
Yyfermežeti eo. Čes. 1. XIIL 322. Sr.
Fennežíti.
Yyflčeti. Tamodtud jí (poctivosti) snad
jefitě větry nevyfičily. Tbz. V. 6. 192.
Yyílntěnec, nce, m. = vyfinUni íhvík.
Tbz. III. L 19L
Yyforemniti, efformare. Becb.
Yyfúk, n« m. V. n pneumatické pošty.
Ott. XIX. 977.
Yygabrovať se = vyjíti, vyhelhaU te.
Fanst 155.
Yyglnndať = vyhlížeti. Panny z tebe
(kostelíčka) vyglnndajf. Slám. Pat. 405. Sr.
Vyglondati IV. 923.
Yyhanřný. V. moc. Bhas. E. 17.
Yyhladnúť = vyhladověti. Gb. si. 1902. 25.
Yyhladovanie, n. =z vyhladovění. Sb. si.
1902. 26.
Kott: Přispévky k 6esko-nAm. slornlka III.
Vyhladovělý. V. kassa divadelní. Lit I.
286.
. Yyhladovčný, ausgehongert, ehyhně od
vyhladověti m. vyhladovělý ; od vyhladoviti
je vyhladověný. Mi.
YyhladoYOváni, n« System v-ní. Nár
list 1903. 174. 5.
Výhledně. Zpráva zněla velmi v. Nár.
list 1903. 833. 21.
Výhlednost nových smluv. Nár. list. 1903.
159. 12
Výhledný. Jednání jest dosti výhledno
(nadějné). Nár. list 1904. 121. 17.
Vyhlídal Jan, kněz a spis.
Vyhlídaný. Var 16 snda nevyhlídaného
starého piva. List Chrud. 1663. H. Jir. Mýto
90. 1
Vyhlídati Jak. Vyhlida jak strafiidlo
v zela. Slez. Vlasf. I. 238.
Vyhloubaly. Jemně v. Zub. Még. 35.
Vyhnati. Pastýř nž vyhnal (dobytek na
pastva); Obilí již vyhnalo (vymetalo). Rgl.
Vyhněvaný. Byl již v-ný (ai se ne-
hněval). Jrsk. XII. 25L
Vyhněvati co na kom. Na něm (Boha)
nelze v. XV. stol. Mas. 1904. 888.
Vyhnouti. Víte, že i já se toho (pAjěek)
vyhýbám. Arch. XX. 121.
Vyhnouvati = vyhihatL Kbrl. Džl. 16.
Vyholdovati si co élm = získati. Tbz.
V. 6. 287.
Výhonek, nka, m. = výrostek, rychle vy-
rostlý hoch. Li tom. 55.
Vyhorenisko, a, n. Chodi jako po v-ka.
Mas. slov. VIIL 28.
Vyhostni poplatek. Zbrasl. 894.
Vyhoulávati se = vyjasnívati se. Krkni.
8b. D. 33. Sr. Vyhouliti se. .
Vyhovárati se = vymlouvati se. Kto sa
vyhovára, ten sa zamotává, fiizn. 171.
Vyhrapkať sa =» sebrati se, ozdravěti. Slov.
Phld. XXIII. 525.
Vyhráti. Kdo vyhraje, bnde pánem, za-
zpívá drahémn amen a pak ho pochová.
Píseň.
Vyhřáznúti, vz Vyhřeznonti.
Vyhřbilkovati koně = hřhílkem vyěistUi.
Tbz. III. 2. 402.
Vyhrdati kým = vzhrdati. XIV. stol.
Rozp. íSl. 159.
Vyhřésti. Rozb. 1842. 188.
Vyhřez, a, m., prolapsas. V. raky při
poloze hřbetní, Vorfall des Armes bei
Schalterlage, v. břišní, ectopia abdominalis
(bederní, lambalis, kyčeluí, iliaoa) Ktt. Sr.
Ott., XX. 700.
Vyhřiebsť = vyhrabati. Slov. Sbor. čes.
171.
Vyhřiznúti, vz Vyhřeznonti. A potom
sedm jiných (volóv) vyhřiže. B. olom.
Gen. 41.
Vyhrknouti. Ten mu směle do očí v-kl.
Zvon V. 693.
Vyhrnout kozn = vyhnati srnka. HoS. Pol.
145.
Vyhromotluéiti se = přestati hromotlu-
ěUi. Č. (Lit. II. 497.)
Vyhromovati koho odklid : z hospody.
Wtr. Min. 12.
82
498
VyhrůíSvý — Vyklesnonti.
VyhrňžéiYý. V. povykování, Tbz. V. 9.
180., pokHk. Ib. V. 6. 66. Sr. Vyhrůžlivý.
Výhružně ríekol. Pbld. XXII. 39.
Yyhublosf, i, f. Cbndá v. Zab. Még . 18.
Yyhučiti = vyuHd. Domažl. Sb. D. 16.
Vyhújat eo = ffýminou 9yzÍ9kati. Val. Oes.
1. xm. 77.
Yyhulákati koho odkud: z města
(kHkem vyhnati). Slad. Cor. 148.
Vyhuhaf eo komu » vytjkati. Praš. Slez.
Ces. 1. X. 424.
Vyhupnouti = nyBkoiiti. — odkud:
B lůžka. Mbd. Od. 841.
Vyhýčkanee, nce, m. V. salonů. Tbz. V.
I. 72., Slád. Jan 109. Vz Vyhýčkaný, Vy-
hejčkanec y II. Přisp. 388.
Vychádět = vyckdMetí. Záp. Mor. 8b. D.39.
Tyeházeti. Dobře spoln vycházejí, dle
Brt. lépe : dobře spola pořádají. Vést. XII. 97.
Vycházkový kas obleku (který se bóře
na vycházky). Čes. 1. XII. 199. V. čas.
Jark. 72.
Vychčipnouti. Než se vrátila, v-plo na
dobro = (oheň nhasl). KSf. Lid. 16.
Vychlestnouti odkud. Krev z něho
vstla (vytryskla). Mns. II. 377.
Vyehlipeni, n. V. spojivkové, ectropinm
oonjuDctivae. Ktt.
Vychlipenina, y, f. V. bělimy za tě-
lískem řasinkovým, Aeqnatoríalstaphylom,
staphyloma aeqaatoriale. Ktt
Výehlipka, y, f. Volná v. přes žalnd
pyje. Ott. XIX. 446.
Vychlubiti eo = chlaúb&u tiihati. Nic
dobrého nevychlabí. Chč. S. II. 212^.
Výchlubnik, a, m., der Prahler. Msn.
II. 119.
Výchlubnosť, i, f. V. nám neslnSí. Pokr.
1886. ě. 66.
Vychmatat =: vjfUmpUi, V zloděj, mlnvě.
Východ. Jděte na v-dy cest (rozcestí).
Chč. S. II. 261.h
Vychodil Pav. Dr., spis.
Vychoditý. V. schody. KrkonS. Sb. D.
32. 8r. VySIapaný.
Východnik, n, m., = vjehodniíAtr. Msn*
II. 307.
'Východoa§iJflký. Nár. list 1904. 10. 13-
Východofranský. V. říše. Dvoř. Mor. 21-
Východohaličský Nár. list 1904. 17. 18-
Východomořský. V. loďstvo, Nár. list.
1885. č. 120., vlny- Tbz. XVI. 320.
Východový (východní) otázka. Tk. Pam.
I. 138.
VýchoTa, y, f. V. domácí, mravní, nábo-
ženská, rozumová, Školní, vlastenecká. Nár.
list 1903. 257. 13., 175. 13.
Vychovanie, n. Dobré v. žiada i dobré
obcovanie. Slov. Sb. si. VIII. 85.
Vychovankyně, ě, f. Tbz. III. 1. 256.
Sr. Vychovanka.
Vychovaný v rozkoiích. Chč. Post.
Vychovávaci ústav. Nár. list 1903. 243. 20.
Výchovný. V. praxe, působení, systém,
Šablona, vliv atd. Nár. list 1903. 222. 13.,
161. 13., 1904. 24. 17.
Vychozený čep. Rgl.
Vychřadly. Byl v. (byla mu zima). Zr.
n. Nov. 121.
Vychrtlík, a, m. Stan. IL 180. Sr. Vy
chrtlec.
Vychviti. Když se vychvěla ňadra ze ža-
losti. Zl. Pr. XXII. 245.
Vychytiti koho = oMniti, V-til mňa, ie
som to ukradl. Slov. Gzam. Slov. 139.
Výchytka, y, f. = p<MtUka (moučník).
Čas. mns V. 29.
Vyjádj^itelnost i, f. Číselná v. poměrů
mocnosti představ. Čad. 90.
Vyjalovarovat A ten náS jalovir dávno
vyjalovaroval (vyslov rychle). Sbor. slov.
1901. 138.
Vyjásati koho, hervorjnbeln. Kdyi opona
spadla, byl Šimanovský několikrát vyjásán.
Hlas. nár. 1886. č. 120.
Vyjasniti se komu Jak. Vsnil se mo
obličej, jako když je měsíc v úplňku. Tbz.
III. 1. 233.
Vyjdenie, n., discessns. V. z vlastí. Milí.
86*. V., egressio. Ž. klem. 18. 7.
Vyjedený. Braň se, v-ný Trčko! ArcL
XXI. 88.
Vyjednaný. O v-ný lenochu! Fraut
23. 14.
Vyjeti. Snadněj se vyjede, dyž nědo
potlačí. Val. Čes. 1. X. 474.
Výjimek, mkn, m. = vjjimka. Aby trh
téhodní na den sobotní přeložen bvl s vý-
jimkem tím, aby . . . List. litomyii. č. 43.
r. 1512. MS.
Vyjuknouti = te^koUH. Vyjnkní doIA.
Týn n. VI. List fil. 1902. 263.
Vykáchtati se = fUuiaé se vymáU, Hoš.
Pol. 146.
Vykalcinovaný. V. země. Zach. Test
147.
Vykalkulovati co = vypoiUtUL Nár. list
1904. 156. 13.
Výkalový. V. jáma, Faekalgrube, Senk-
grnbe. Pokr. 1885. č. 337.
Vykáni, n. = Sčebet, ulnlatus. Mam. V.
(MS.)
Vykápěný mnich. 1618. Frant XXL
Vykázniti, disciplinieren. — koho : vo-
jíny. Jos. Holeček. Vojínové ti jsou dobře
ozbrojeni, ale Spatně vykázněni. Nár. list
1904. č. 39.
Vykládáni dřeva. Vz KP. XL 61., 94.
Vykládat = oplakdtMUi (obyč. mrtvého).
Pbrd. XXIV. 605.
Výkladní okno. Vz KP. XL 204.
Výkladny trh = když se zboží vykládá,
opak: dobytčí (když se prodává dobytek).
Sbor. slov. IX. 7.
Výkladový. V. kniha (ve které se něco
vykládá). Vést Xn. 363.
Vyklásti =: vylaji. — co. Vysděnoo
hráz zane v. Wtr. exc.
Vyklehetiti = vykUhůtaU, — co. Keďby
to v-la, vyhodilo by sa jej na jazyk.
Rizn. 63.
Výklek, u, m., v tělocv. Rgl.
Vyklepaéka, y, f. Hra na v-Čku. Vs
Sbor. slov. 1901. 141.
Vyklepáváni kozí. Egl
Vyklesnouti co: kotvy (zachycené na
dně za skálu) = vyvoditi a vytáhnouti. 8taa.
Yyklesnoati — Vylondití.
499
I. 98. V. rozporkn (vyvěsiti). HoS. Pol. I.
150.
Tyklestilý. V. pacholátko. Fanst 94. Sr
VykleStéDý.
Yykliasnúť = odpuehnoutí. Spii. Sbor.
slov. IX. 49.
Vyklíčený = vyUý. Símě v-né vzrůstalo.
Nár. list. 1886. č. 1.
VykUčkovati co = vymotoít, vyliíSiti. Jrsk.
V. 97.
Vykliditi se = vyjití, vytáhnouti. Baw.
E. v. 49.
Vyklikatiti co čím, kde. Eřidlici na
tabalee něco v. (klikatě vyrýsovati). Cch. I.
Pov. 11.
Vyklíti = kUnim pfivéiti, Ký čerooknéž-
nik vyklel toho ďábla ? Slad. Bich. 16.
Vyklívati. Aby símě vyklivalo. Kom.
Did. 96. Sr. Vykličiti.
Vyklizen, zně, f. = 9kliteň. Menší v. řepy.
Nár. list 1905. 1., 17.
Vyklmáčiť = vymoci, vypria$t. Slov.
Phrd. XXIV. 477.
Vyklopovací vozík (na smeti). Vstnk.
XIII. 383.
Vyklouzlý odkud. Kutna (z kláfitera)
▼ lá. Kká. Síon I. 44.
Vyknítif se odkud. Ghcél sem se z teho
T. = vymluviti, omluviti. Mor. Ces. 1. X. 310.
Vyknouti. Co ma bude nalezeno, aby
vykl. 1553. Z měst. knib^ poděbr. Wtr.
Vykohoutit = vypáliti. V zloděj, mlavě.
Vykokrhaný salát = vyhěhlj. Us.
Vykolibnouti = z kolébky vyhoditi.
Maliioe. List. fil. 1902. 253. Sr. Vykolíbati.
Výkonně, praktísch. V. prospívati. Krok.
II. b. 203.
Výkonník, a, m. vykonavatel, úředni sluha.
Pokr. 1886. ě. 2.
VykonspektoTati, z lat. = prohlédnouH^
— co. Ty ostrovy Fanstns spatřil a v-val.
Fanst 100.
Vykopéení, n. Výpověď o v. grantů.
Arch. XX. 458.
Vykoprcnúť sa = vyvrátiti $6. Slov.
Phld. XXIV. 605. Sr. Vykoprtnůť IV. 972.
Vykotlelý = dutý. V. strom. PoSum. Mi.
Vykoukal F., spis. Sr. Lit. I. 252., Zvon.
IV. 260.
Vykoukati odkud kam. V-kal odtad na
vlky. Chč. S. I. 122*. — co komu. Vfieckn
krása by v-)i (hledíce na tě tobě vzali).
Tbz. V. 6. 348.
Vykoum, n, m. Býti na vmn (na vý-
zvědách). V zloděj, mluvě.
Vykoumat = vypátrati. V zloděj, mlavě.
Výkrajek, jkn, m., vz Vékrajky.
Vykrechtiti co: hlaboký příkop. Msn.
II. 128. Vz Vykrechtovati.
Vykriaéiť raka, prsty = do rovna na-
táhnouti. Liptov. Sbor. slov. IX. 44.
Výkrojek, jka, m. Srpovitý v. kosti vře-
tenní, incisara sigmoidea radii, zadní v.
krajový, ine. marginalis posterior, v. páteřní,
i. vertebralis, v. pláŠfový, i. pallii, hoření
Y. štítný, i. thyreoidea saperior. Ktt.
Vykropiti co čím: cesta slzami. Tbz.
V. 6. 156. Že ho v-pí hůř než horkým
máslem z doma ven. Zvon. IV. 81.
Vykrouhlina, y, f. Msn. II. 181.
Vykroutiti co Jak. Naryzlá voasiska
do ěpiěek vykračoval. Zvon. m. 620.
Vykřtaltovaný. V. mlava. Lit. 1. 646.
Vykrutňovat = pěsti bití. Liptov. Sbor.
slov. IX. 47.
Vykšíkání, n. = ikolní trest ve středo-
věku. Vest X. 10.
Vykúcat si co kde: bůda (v stoha) =s
udělati, vydlabati. Slov. Cas. mas. V. 22.
Vykuckati koho odkud. Zlostná žena.
hospodáře z doma vcká (vyžene). Zvon
IV. 20.
Vykuka, y, m. = vykoukaný, chytrý ělověk.
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIIL 89.
Vykukliti se z čeho. Z toho se vy-
knklil drak. Slad. Cor. 174.
Vykumfovati koho odkud = vyhnati.
Val. Čes. 1. XI. 92.
Výkvět, n, m. V. kožní, HaatblUthe, an-
thema; období v-tn zralosti osntiy, stadium
matnrationis. Ktt.
Výkvétek, tkn, m. V-tky neštoviění,
Pockenefflorescenzen. Ktt.
Vykydati koho odkud: z obce = vy-
kliditi, vyhnati. Hamz. 47.
Vyladiti nástroje. Rgl.
Vyláti co na kom. Na něm (Boha) nelze
v. XV. stol. Mas. 1904. 388.
Vyléčí se odkud. Vylehd se z vayec
kařence. Mand. 18i> Sr. Vylíhnoati se.
Vyléhlý. V. hHbě, Ceč. 164., kařata. MS.
Sr. Vylehlý.
Vylehnouti. Zajíci do oranin již vy-
léhají. Zvon V. 556.
Vyletěl pták, tanec. Vz Brt. P. n. 946.
Výletník, a, m., vz LafCák zde.
Výlev krevní (výron) dažnicový, hae-
morrhagia parenchymatosa, v. krevní pro-
tržením cev, h. per diaeresin. Ktt
Vyliéání, n. = poěitadlo. Slez. Vyhl. n.
241.
Vylíhnutý. V. kařata. Us. Sr. Vylíhlý.
Vylihovati se kým v IV. 987. chybně
m.: vyly ho váti. Sr. Yylhati.
Vylinuti, emanare. — co odkud. Třeva
z sebe v-nal. Pat Jer. 133. 19.
Vyliska, y, f. = vytisknutý pohlavek. Slez.
Vyhl II. 305.
Vylití, n. = nárv^vott (to, več se člověk
celou doěí dává). (VzteklosQ, ježto se nese
ven v rozličná v. světem. Ghč. S. I. 21*.
Vylitý = nárwkivý. To činí srdce v-tým
a lakomým; V. lakomec. Chč. S. II. 228^.,
250b.
Vylna, y, f. = vlna. Brt P. n. 529.
Vylnička, y, f., zdrobn. vylna.
Vylňunka, y, f. = ubrus, do kterého
Lašky se odívaly při úvodech, svatbách,
pohřbech. Ces. 1. XI. 118.
Výloh, a, m. = výklad. Vábivý v. ob-
choda. Slov. Phld. XXIV. 423.
Vylohovat co. Ovčák pole vyíohaje. V.
Mýto. MS. vSr. Lohy.
Vyloknouti, vz Vylekati. Mtc. 1902. 439.
Vyldňaf koho = shiti (holí; papekom).
Slov. Phrd. XXIV. 605.
Vylouditi koho po sobě. Baw. Ar. v.
4686.
32*
500
Výlovati — YypMoyatí.
YýloTati m. vélovaU. HIS. Uč. spol. 1903.
II. 24. Vz Vejlovati IV. 599.
VylnhoTáni rod. Vz KP. X. 143.
Vylupéky pka, m. = ttaro§ta. V zloděj.
řeSI.
Vylúpiti, vz Vyloupiti.
Vylúpnúti, vz Vyloupnoati.
VyluSfovaei stroj na jetel. Nár. list. 1905.
131. 21.
TyluSťoTafi kulatin: řepy, bobfl, hrachu,
čočky a vikve (nástroj). Nár. list. 1903.
186. 9.
Vymaroditi se. Až se v-di (vystůně) a
uzdravi. Dost Pov. 100.
Výmati m. vyjímati. Mi.
Yymátko, a, n. = vůmeno (zdrobn.). Us.
Mí. ^
Vymcjtiti eo: studánku (vybrati). Ces. 1.
XIV 29.
Výměnkový závazek. Mtc. 1903. 318.
Vymeno, a, n. = vemeno. Chč. Post 193*.
Vyméřováni dřeva. Vz KP. XI. 44 nn.
Vymésti co odkud. Těla mrtvá z hrobA
vymítati (vybazovatij. Arch. XX. 117.
VýmřJeky fiku, m., aphorismus. Mark.
Neujalo se. — V. (výpotek) dužnicový,
exsudatum parenchymatosum, hlenovitý,
sehleimiges Exsudat, mázdřivči^, e. dipbthe-
riticum, volný, e. liberum, vmezeřený, pro-
sáklý, e. interstitiale, potnich žláz, e. se-
cretum, Schweissdrttsensekret Ktt
Vyméftováni, n. PřiliSné v., Hypersekre-
tion, Hyperkrinie, v. moée, Harnsekretion,
v. tuku na nepravém místě, parasteatosis.
Ktt. 8r. Výpotek.
Vymetal Jos., spis. Zl. Pr. 1904.
Vymetati. Ten vymetal (se spravil). Rgl.
Výmetný. Slezina jest úd ěemé krve a
přirození v-ho, neb ociéfoje játry od mno-
hých pHliSnostf. Rkp. lék. Jhr. 215b.
Výměty, vz Vejtoče.
Vymicenosf, i, ř. Defiuitiones = vymíce-
ností, významy alfabeticky označené. Zach.
Test. 144.
Vymidnút =: vyminití. Zapomněli jsme si
to v. Val. Čes. 1. Nár. sbor. Vm. 76.
Vymlnčorka, y, f. = vjmiakářka. Slez.
Vyhl. n. 291.
Výminěénosť něčeho. Jink. Jas. L 113.
Vymírati, vz Vymříti.
Vymknati, n. Napraveni v., repositio
luxationis; v. ruky, Inxatio manus, Ktt
Výmluva, y, f. =: vjměnek. Chod. Rgl.
Vymlúvati se, vz Vymlouvati se. —
V. = vykládati Frant. 2b.
VýmluTilice, e, f. := vjminkářka. Chod.
Rgl.
Výmluvnieký = vjminkářský. Chod. Rgl.
V. chalupa. Hrui. 19., 159.
Výmluvnlky a, m. = výměnkář. Chod. Rgl.
HruS. 93.. 159.
Vymodlenec, nce, m. r: kdo hyl modlitbou
vyteoboten, Tbz. V. 6. 300.
Vymoadřený. V. námitka. Zr. Leg*. 438.
Vymraéiti se = vyplakati te. Jrsk. XII.
8. 297.
Vymrazeni, n. V. směsi. Vot 262.
Vymrazený cestou. Rais. Lep. 143.
Vymrhaný. V. síla. Nár. list 1904. 281. 3.
Vymrskaný klavír (vytlučený). Zl. Pr.
XXI. 211.
výmSténi-se. Uěí děti v. 1691. Hrabý.
235.
Vymudřený éim: Sobectvím v-né roz-
díly. Zr. Nov*. 172.
vymnchtat eo = vyiiuehati. Spii. Sbor.
slov. IX. 50.
Vymydliti koho odkad; ze síně (vy-
tlouci, vybiti). Vlast I. 84.
Výmysl, u, m. Na jarmakn mohou na-
kupit od výmyslu světa (viecko). Slov. Phfd.
XXIV. 344.
Vymydleni, n. = vímyšl- Cbě. S. I. 54*.
Vynamysliti si. Nemohl sem si v. Us.
Nár. sbor. VIII. 20.
Vynádka, y, f. Péci koláěe na v-Sku (na
výsluhu). Hrui. 75.
Vynažený = ohnaienj. Litom. 57.
Vynažiti = obnaiiti, vyt4i9Í6i, edocere. Vy-
nažený meě. Gl. roudn. 61^.
Vynes, u, m. = tnueni. Po tom vynesu
(obce). Frant 17. 41.
Vyněti = vyjtíi. MS.
Výnosově utrpěti. Nár. list. 1905. 26. 9.
Výnosovost, i, f. Theoríe v-sti. Nár. list.
1903. 333. 21.
VynotoTaný. V. melodie. XVI. stol. U^.
spol. 1905. II. 35.
Vyobloněkovaný. V. dirka. Čes. I. XIL
34.
Vyobrikovaf se naé = obořiti m. Mub.
slov. VII. 57.
Vyorávač, e, m. V. bramborů se saehy-
covacim kolem a sítem; dvouřádkový v.
řepy. Nár. list 1904. 135. 21.
Vyozdoba, y, f. Ausschmflckung. Vánoéni
v. ulic. Pokr. 1885. Č. 854.
Vypácať koho = vyflinkovati, Liptov.,
Sbor. slov. IX. 47.
Výpadkový. V. zjevy, Ausfallerschei-
nnngen. Ktt.
Vypadnonti. Žeěník vypadl ze své
úlohy, fiel aus seiner RoUe, sp. m.: nedbal
své úlohy, uchýlil se od své úlohy a p. Mi.
Vypáchlý. V. kytice. Cch. II. Pov. 222.
Vypáliti čim. Ta očima div nevypálí.
Rais. Vlast 240. — komu Jak. Zle se mu
v-lo (nepodařilo se mu). Mus. slov. VI. 111.
Výpalka, ve Průpalniěka.
Výpalný oheň. Msn. II. 136.
Vypániti krávu z kflie = MtáhmmUi « ml
kůSi, Čes. 1. XI. 462.
Vyparátif ^ vykonati, spraviti SloT. Phid.
XXIV; 605.
Vypářeti, el, ení == vypařovati. Sel jsem
mimo, když vepř v-li. Wtr. exc. Sr. Vy-
pařiti.
Výparina, y, f. (sparisko) =: Upli moěiar,
vjear, vjmHUé. Liptov. Sbor. slov. IX. 44.
Vypařiti se. Darmo sme se vypařili (ná-
mahou propotili). Sb. si. 1902. 80.
Vypařiti se proti komu = cynmK.
Baw. T. v. 1483. Sr. V. se na koho.
Vypárnout = vypáraH, To ul je v-tý.
Deštná. Mi.
Výparný. V. teplo. Vot. 193.
Vypasovati si co ^=rpa»y dobyti Péreéko
(kytku) si v. Brt P. n. 880.
Vypaženioa — Výpnk.
501
Yypaženlna, 7, í. = nypaieni^ das Fatter.
V. ve dveřioh. Tbz. VIII. 133.
Výpažný, tz Pažuioe.
Vypentliti co: hlavu = pentlemi vyzdo-
biti. Ces. 1. Xm. 222.
Yypésténý. V. eitlivost Nár. list 1904.
3. 13.
VypevňoTáni, d. V. břehfl. Nár. list.
1903. 143. 2.
YyplehoTaé, e, m. V. něčeho. Nár. list.
1905. 131. 23.
Yypinačka, j, f. = pila b plechem na
jednom konci zapnutým na háČka. Vz KP.
XI. 9.
Vypínati. Nealninosf v. se příliš. Msn.
II. 311.
Vypisknouti = vykHknouU, Židovka v-skla.
Zvon IV. 396.
Vypiti eo. Vypiji to jménem sto čertů.
1512. Arch. XIX. 157. — co odkud. Bon
(byl) by vypin aj z hada Žlč. Slov. Sb. si.
VII. 129. — Ked si vypil, zaplať. Mns.
slov. IV. 28.
Vypitý člověk (pitim ztloustlý). Zvon m.
142.
Vypláchnati pochvy, Anssptilnng. Ktt.
VyplachoTaé, e, m. =: náHrej k w^pla-
chováni nádob. Nár. list. 1903. č. 140. 9.
Vyplakýiiati=osrplac^ooaít. Kbrl. Dii. 16.
Vyplápolati odkad. Z pohledn jeho vy-
plápolal posměch. Hav. Ohamr. 92.
Výplata. O v-tách starší doby. Vz Arch.
XIX. 591. nn.
Vyplátét =, vypláceti. Záp. Mor. Sb. D. 39'
Vyplatiti koho Jak. V*til ho bez peňazí
(palicon = holí). Rizn. 177.
Vyplavéiti se. Ten se v-čil. Dšk. Km. 53.
Vypieni, n. V. vad. Mat Syr. 1». si. 2.
(MS.).
Vyplesati co kde. Svoje plesy v nich
(v bunslích) v-sal. Hlk. VII. 251.
Vyplétaný éim. Hráz v-ná tmfm. Arch.
XX. 317.
Vyplisknouti. Voda v-kla (vystříkla)
Čes. 1. XI. 440. Sr. Vypleskati.
Vyploužiti se kam. Principál v-žil se
do svého. Rais. Vlast 20.
Výpiyr, n, m. Bylo to v-vem sebeobrany
(výplodem, výsledkem). Slov. Sbor. čes. 21.
Vypnuly hřbet hory. Stan. m. 186.
Výpoéet, čtu, m. V. poj iSf ovací. Nár. list.
1904. 17. 17.
Výpočetní podklad. Nár. list 1904. 31. 17.
Vypočítaný. Slova dobře v-ná (dobře
namířená, nvážená). Mi.
YypoéitaTě něco činiti. Kká. Sión II. 139.
Vypočutie^n. =: vjnlech, V. svedkov. Slov.
Czam. Slov. 169.
VypodděnkoTati koho. Čes. 1. XI. 187*
Sr. Podděnek.
Vypojiti = vyíenkowUi, Bez nich (kost-
kářft) by (hostinfití) vina a piva ne vy pojili.
Chč. 8. II. J78». — V. = vypráhnouti. V.
koně. Jrsk. XXVJII. 1. 198.
Vypósobce, e, m. V. těch odsndků. Elar. 51.
Vypostělý = vypoBtěný. V. půstenník.
Chč. 8. II. 212b.
Vypo&éaný r= vypújěený, Brt P. n. 675.
Vypotáceti se odkud, heraostanmeln.
Nár. list 23./9. 1900.
Výpotek, tkn, m. V. hrudníkn, Ott XIX.
921., v. v dutině břiSni, Ott XIX., syrova-
tečný v. ve vak pohmdniční, Ott XX.,
v. děložní, Nár. list 1903. 144. 8., ohrani-
čený v. pohmdniční, Ott XX., úsilovnějfii
roztírání v-tků chorobných. Ktt. Sr. Vý-
měšek.
Vypotřehovati. Mnoho dříví (k tomu) se
vypotřebnie Arch. XX. 17.
Vypouéený skáloroh. Polák Zd. Lit 11. 13.
Vyponchlý. V. o6i (vyvalené). Tbz. V.
I. 156., Slám. Put 80. Sr. Vypouklý.
Vypoulet! se komn odkud. Oči se ma
v-lely z důlků. Kká. Sión I. 186.
Výpověď. Soudní v. Vz Ott Éíz. lU. 203.
VyfHOZOroTaný. Již ji mám v-non (už
jsem ji, pozoruje ji, poznal). Sá. XX. 126.
VypožičiaTač, e, f. = vypůjííitel. V. penazí
na úroky. Sbor. slov. IX. 7.
Vyprahnouti co. Slunce v-hlo zem. V.
Mýto. MS.
Výpřahy, pl., m. = místo, kde se bére
přípřež. Kdyně. Rgl.
VypraktioiroYati = cAyt^e »i$kati." Fel.
161. Sr. Vypraktikovati.
Dypráskaný. Je v. z= fikaný. Bzenecko.
Čes. i. XIV. 422.
VypradoTadlo, a, n. V. nábytku. Bgl.
Vyprávěči umění. Zvon Ví. 14.
Vypráyěčka, y, f . = vypravovateUca. Čes.
1. XII. 280.
Vypraveni, n. z= odchod. Baw. Ar. v.
2926. — Y.:=: vypravováni^ narratio. Po v.
cest narratione facta. Milí. 10.
Vyprayoyaei. Všichni zachváceni byli
v. horečkou (snahou něco vypravovati).
Zvon m. 614.
Vypravováni, n. Mám toho v. (upejpání)
s tebon právě dost Sá. Pr. m. I. 88.
Vyprdnouti si eo kam. Vyprdl si na
vrch baráky (vystavěl na vrchu) a člověk
aby se dřel (nose tam vodu). Us.
Vypresignovati. Síra má moc v. či vy-
tvořiti těla sobě podobuá. Zach. Test 38.,
152.
Vyprchávati, vz Vyprchati.
Vypřisieci, vz Vypřisahati.
Vyproročiti co komu. Msn. Od. 256. Vz
Vy prorokovati ve IV. d.
Výprosa. O v- šách v starSÍ době vz Arch.
XIX. 591.. 505.
Výprsk, u, m. V. vzteku. Nár. List. 1904.
271. odp.
Vypršený. V. mračno. Ces. 1. X. 468.
Vyprúčený = konvexni. Val. Čes. 1. XIII.
74.
Vyprúéiť sa. Val. Čes. 1. XI. 435.
Vyprýtovati co : slad. 1663. H. Jir. Mýto.
90. 1.
Vyptati se nač. Aby na to vyptáno bylo.
1511. Arch. XIX. 57.
Výptavný. Neujalo se.
Vypučely. Hlava štíhle z ramen v-lá.
Máj IIL 4.
Výpůjěni úřadovna. Zl. Pr. XXII. 323.
Výpuk = vypuknuti. V. žádosti (čupr).
Cad. 97.
502
Výpuka — Vyskytaý.
Yýpnka, y, f. =z vypuklina. Backel. Sb.
8l. VIII. 124.
Yypuklinatý Stit. Msn. II. 213.
Vypuklý. V. oko (vinné, révové). Mtc.
1903. 322.
VypultroTatl = »ypřtt«dríwaťí. — koho.
Arch. XXI. 451.
Výpustka, y, f. V. v podřečí polnickém.
Ve větě hlavni vypouiti se sloveso výrokové.
A rychtář (pravil), že vo nich nevi. Viee
v HoS. Pol. L 131.
VýpustkoTý. V. kýla. Divertíkelbruch,
hemia litterana. Ktt.
Vypnstlý. Na krku měla v. vliiáček (vy-
bledlý, který postil barva). Pittn. 9.
Vypudkati co := vyuvoniti, potiditi, Sobě-
nov. List. fil. 1902. 253.
VypuzoYaě, e, m. V, mo5i (sval), de-
trnsor nrínae. Ktt
Vypuzi^ici léky, abortiva, pellentia.
Ktt.
Výp. Ke všem vfindy výrům! Sá. Prost,
m. n. 47.
TyraumoTati = vykliditi, vyííigíiti — eo :
přikopu. Arch. XX. 409.
Vyraziti eo na kom v VII. 1080. oprav
v: co na čem. — V. co odkud: z pytle
(ukrásti). V zloděj, ml. Čes. 1. XV. 48.
Výrazové, dem Ausdmcke nach. Cásf
komposice v. mékči. Pokr. 1885. č. 89.
Výrazaplnč ěísii = výrazně. Jrsk. VI.
I. 74.
Vyrážkový. V. nemoc (vyraženina). Vz
Nár. sbor. VIII. 140.
Výrazni komora v prvním patře chalupy.
Čes. 1. XII. 194.
Vyřazovaný. Dek, kterýž knoň kryje,
v-ný. Chč. Post. 105*.
Vyréitý, yyéitý den = urííUj, kdy lidé
směji choditi do lesa na rofiti. HoS. Pol. II.
145., I. 79. Jel na virčitej plac. HoS. Pol.
n. 39.
Výřeénosf, i, f. Cvičeni v-sti. Šije mi
Svadka koSulu; vypupencuje-li mi ju, lebo
nevypnpencDJe-li ju; Zapry prysem pry-
prySel prykotla prypojČiť pribuděm, pry-
varyť pryryby, prydamy prytež pryvam atd.
Vz Vyhl. II. 240. Sr. Výslovnost.
Vyredukovati kov. KP. X. 235.
VyřeSeni, n. V. zápletky. Zvon VII. 175.
Výřezný. V. lůžko (vyřezávané). Msn.
II. 458
Výrka, y, f. Mus. 1843. 407. Ldpe: vý-
řek, výrok. Má.
Vyrico, a, n, zzp<Uanda, Orava. Sb. si.
1901. 193.
Výrobisko, a, n. Hólne v. (krajina). Sb.
8l. 1902. 35.
Výroéný. V. určitosf (rozvíjející ělen
přísudku). Ele. 105.
^ý]^J» O) m- V. neStovic, Pockenent-
vrickelung. Ktt.
Výrok věty v podřečí polnickém. Vz
HoS. Pol. I. 120.
YýrokOTý :=zdognukHeků. Mark. Neujalo se.
Vyron, u, m. V. krve v přední komoru,
haemophthalmus eztemus, do sklivce, hypo-
haema, haemophthalmus internns, v oko,
haemophthalmus. Ktt
Vyronhati se komn. Nár. List 20^9. 1900.
Výroviny, les n Hronova. Jrsk . XII. 116.
Vyrovnací jednání, výbor. Nár. List.
1903. 177. 5., 163. 4.
Vyrúbiti, vz Vyroubiti,
Vyruciť sa na koňa (vyskočiti). Čas. mus.
IV. 4.
Vyrudnčti, ěl, ěni = Pifrudnmdi. Zr. Strat
226.
Vyrumpálovat = rumpáUm vyUAnouti,
vyzdvihnouti. — co : zabité prase. DSk. Km.
54.
Výr&stek, stku, m. V. chruplavčitý, chra-
sta véitý, ecchondrosis. Ktt
Výsada, y, f. -^padminka. Val. Nár. sbor.
Vm. 61. — V., y, m. =z Uo^k ehlvJltui
{chlubig), Domažl. HruS. 116.
Výsadba, y, f. Stromky k v-bězzsaze-
nice. Bfrl.
Vysáhlý. Nad ostatní v. = vyšší. Msn.
II. 50.
Vysáhnout k ráně, zum Schlage aus-
holen, Spatně m. : ruku k ráně napřáhnouti,
k ráně se rozpřáhnouti. MS.
Vyseděti. Až mu oči vysedaly (vylézaly).
Zvon VI. 50. — co: dluhy (ve vězeni býti
až do zaplacení dluhu}. Světz. 1888. 723.
Vysedlina, y, f. V. horská, březni. Msn.
Hym. 11., Od 93.
VýseVy u, m. Seci stroj s výsevem vá-
lečkovým; Secí stroj pro vrchní a spodní
v. s vyprazdňovaoím zařízením. Nár. List
1903. 134. 21.
Vysévaci stroj. Ott XIX. 411».
Vyschlec = huhmj ÍOovik. Tbz. XIU. 395.
Vyschlý Jak : jako kost Tbz. V. 6. 848.
Vysiesti, vysiedati » vytednauti^ vjfšedati.
— odknd: z korábu. Baw. Ar. v. 5016.,
Ap. 223b
Vysíleni stářím, marasmus. Blouzněni
z v., deliríum ex inanitione; přílišné v.,
prostratio, adynamia, defatí^tio. Ktt
VysiHti co: dům = «trott vykouřiti. Msn.
Od. 338.
Výsky cano (inter nomina peraonamm).
Rozk. P. 1177., R. 81.
Výskalka, y, f. (veskalka) = ěerveuá
penUe na klobouku šuohodnjch ; iena vfdcajicL
U Kojetína. Čes. 1. XL 210.
Výskavosf, i, f. Bouřná v. Zvon VI. 9a
Vyskočeni, n. Trám v. na 90 cm = vy«
čnivající přes roubení. Čes. 1. XV. 34.
Vyskočil O. M., báao. Sr. Zvon IV. 238^ -
F. Quido, básn. Zvon III. 648.
Vyskočily. V. oči = vysedlé, Vstnk. X,
600.
Vyskočiti Jak. V-čil, jako když prach
zapálí. Hlk. V. 6.
Výskočně zpívati = di$kanlovati. Gb. Slov.
I. 250.
Výskok = děva, která ráda skáče, tancnje.
Slov. Phrd. XXIV. 605.
Výskyt, u, m. V. nerostu v přírodě. Vz
Vstnk. XI. 582.
Vyskytnouti se kde jak. Vyskytl ae ta
náhle jako mrak na čistě modrém nebí
letních dnů. Tbz. V. 9. 276.
Vyskytný útes (břehu). Msn. II. 30.
Vyslamený - VýatHh.
508
Vyslamený. V. deska (slamoa vycpaná),
lectnlua, torus stramÍDens. Ktt
YyslancoTati = bjti vyélancwi, — kde:
v Pařiži. Pokr. 1886 č. 6.
Yyslánčti se kde }ak. Jež u vzdále-
nosti více než Šesti set metrů v-la se ponze
nejasně. Korýr 1897. č. 250.
Yyslanka, čásf Dovalova. Vz Mas. slov.
VIII. 8.
Tyslepéiti co = i^<Zae^ťť. Tbz. V. 4. 814.
Yysliza, y, m. = tlidig, Dfik. Km. 8.
Tyslovený. Mél k nim v noa nenávist,
^ennan. m. : patrnon, zjevnon a p. List. fil.
1902. 171.
Výslovnost O české výslovnosti. Vz List.
fil. 1903. 223. K v-sti předložek v češtině.
Vz List. fil. 1902. 245. 8r. předcbáz. Vý-
řečnost
Yyslnči, emeritns, Rozk. P, 2116., m.:
vysluhuj ící. MS.
Yyslunčiiý. V. zvýSenosf = hroty nebe-
tydných skal. Zd. Polák. Vz V15. Lit. IL
2. 30
Yýslimi, n. Na v. přilétají moncby a vie-
liký hmyz (koma se dobře daří, ten má
přátely). Jrsk. XVIL 383.
Yýsmévnoflt, i, f. Hlavn. 66.
Yysmivaéný. V. vzezřeni. Vrch. Mui.
I. 8.
Yysmatniti se. Když se v- tni. Tbz. 1. 16.
Yysnaženi, n. = tn/éUtíni. V. žaladka.
Slez. Vyhl. U. 211. 8r. Vysnažiti v IV. 1097.
Yysnažiti koho zzpdekaH, Slez. Vyhl.
n. 286. Sr. V. v IV. 1097. Ten had je tak
vysnažil, že byli jako bez báchora. Vyhl.
Slz. 43.
Yysnilý = vymyšlený. V. zvěst. Zr. Nekl.
II. Je to dávno v. sen (až pominul). Zr.
Mad. 68., Fant pov. 312.
Yysniti sen. Zr. II. Nov. 324.
Yysnorif = vyiťdratif Keď vysnoria
chlapci niekte Sindle. Slov. Čas. mns. V. 22.
YysoéstvOy a, n. Nepoznali jako u výiti
na v-vě, in exitu super summnm. Ž. kap.
č. 73. 5.
Yysok, a, o, vz Vysoko.
Yysokaéky (vysoukačky) := boty vysou-
kané^ ěhrnavaéky. Milevsko. List fil. 1902.
254.
Yysoko. Kdož stoji v., jsou otřásáni
mnohon vichřici. Slad. Rich. 40.
Yysokomyslivee, vce, m. Zvon V. 232.
Yysokopalubý. V. loď. Nár. list 1904.
. 5.
Vysokostrojný dům. Msn. Od. 101.
Vysokoškolský. V. studentstvo. Nár.
list 1904. 128. 13.
Yysokotravý. V. pAda, mýtina. Hol. Met
II. 528.. 290. Vz Vysokotrávný v VH. 1083.
YysokoTzletavý orel. Msn. II. 406.
YysokozTučný titul. Nár. list 1904.
100. 17.
Yysoký Kořen, hora v Orlických horách.
Jrsk. XXII. 172. — Y. U» (hora) = hra
9 kamét^, Vz Čes. 1. Xin. 69. — Y. Jak.
Yysoký jak sosna, topol. Vlast I. 238.
Yýsosf, vz Velikost zde.
Yysoty i, í,z=.vj909f. Prut na vysoť urostlý.
Jrsk. VL 1. 60.
Yysouvaei prkénko u krosny. Mtc. 1902.
15.
Yydpekalovati co == vymyMi, z lat
Faast 84.
Yyspélee, Ice, m. == vyspitj ílovék, Nár.
list 23.y^. 1896.
Yýspina, y, f. » «ý«pji. Msn. II. 210.,
Od. 130.
Vyspravit eo čim : záplatou. Slad. Cor.
98.
Yystakový. Chlape v-vý, ký nevystoupíš?
Mus. 1863. 403., 408.
Vystálý = vy9pétj. V. prouti. HraS. 159.
Yystasitl se kam: na chodník (vystou-
piti). Val. Čes. 1. XIIL 371.
vystáti. Pokud by kterého v stavu svo-
bodném Živého vystávalo (bylo). Arch. XX.
395.
Výstavka, y, f., zdrobn. vi9íava. V. ze-
mědélskoprůmyslová. Nár. list 1904. 111. 9.
Yy stého válec, kdo sám se vystěhoval,
pyštihovanee^ kdo byl vystěhován. MS.
Výstelka, y, f. V. kloubní, membrána
synovialis, zánět v-ky dutin mozkových,
ependymitis, v. dutin ústředního Čivstva,
komor mozkových a kanálu míSního, epen-
dyma, vlečný poěasuý zánět v-lky Žilní,
endophlebitis chronica, zánět v-lky vrátni-
cové, e. portalis. Ktt
Výstižně. Zvon III. 543. V. něco přibrati.
Lit II. 712.
Výstižný. Psal v-né vzpomínky. Lit I.
161.
Vystlati eo jak: do měkká. Svět knih.
420. 87.
Vystoupiti. Ceny obilí v-ly, I^e: obilí
přidražilo a p.
Vystrák, n, m. ^ ležatý hever, místo brAnv
je tu éelnik, jenž za kladnici druhého hří-
dele táhne, na němž teprv je kolo lícní.
Čes. 1. Xí. 179.
VystraSit koho. Lahko v. srnku, len
spomenút polovníka. Rizn. 186.
Vystréenec, nce, m. V. rodu. Hlavn. 67.
VystPČilka, y, f. = chalupa ta »W. Stěpá-
novice. List fil. 1902. 254.
Vystrčiti koho kudy. Keď ho jednými
dveřmi vystrČia, vojde drahými. Rizn. 166. —
eo jak. Vystrkají hlavy, jako zmije po
deští, když se doplazí na výsluní. Tbz. V.
I. 344.
Výstřednik, u, m. Rozvod páry s volným
v-kem. KP. IX. 17. V. = zvládtní útvar kliky,
jehož se užívá, když vlastní kliky nelze
užití. Vz KP. X. 310.
Výstřelek, Iku, m. = extrům. Odpadly
v Iky a zbyly zdravé tendence. Nár. list
1903. 131. 9.
Vystřelený. Strom na výS v-ný = vy-
rostlý. Kom. Did. 10.
Vystřeš! = dil 9třeehy nad %á9pi, Hrui.
169.
Vystřieci se, vz Vystříci se. Milí. 53.
Vystřiehati se, vz Vystříhati se. Milí. 32.
Vystřieleti, vz Vvstřileti.
Výstřih, n, m. = dar chudým o svatbách
dávaný. Slez. Vlast 1. 283. — Jití na v-hy =
na čumendu při svatbě. Ib. 38.
504
VyBtKhovad — Výšudatý.
YystHhovaei umění, psaligrafie. Vz Ott.
XX. 903.
Yýstřik, u, m. Ústředí pro ztopoření pyje
a v. semena, centram genitospinale. Ett.
Vystříklý. Voda z hrnce v-lá. Zl. Pr.
XXII. 114.
YýstřikoTý mok, Ejacalationsflflssigkeit.
Ktt.
VystřizliTělosf, i, f. Zvon VI. 14.
YystřizliYěti od čeho: od polekální.
Kká. Sión II. 46.
Výstřižky. Jíti na y. (na čamendn, při
svatbé). Slez. Brt. Slov. 48. Sr. Výstřih.
Vystrknouti koho odkud » vjfttriUi,
Hsn. II. 411.
VystriLoyadlo, a, n. V. a lisn. KP. IX.
166.
Vystrojený jako panák. Rgl.
Vystrúhati, defricare. Mam. A. 20*.
TystruhoTať komu : kravám (vyškrabo-
vati) hnůj. Val. Čes. I. XI. 225.
Výstružník, n, m. = kocour (hoblík),
Grundhobel. Rgl.
Vystužný. V. příčky mostní. Nár. list.
1904. 300. 3.
Vystyda Jar., sběratel národopisných
článků.
Vysunovaeí pastorek kolový. Nár. list
1905. 131. 21.
TysnnoTaé, e, m. V. bezpečnostní, slo-
žitý. Nár. list. 1905. 181. 21.
yysupéti se. Vz SnpětL J. filejhar.
Vysušiti se Jak: na triesku (zhubeněti).
Phfd. XXIII. 527.
TysudoYaeí léky, vz VysnSovadlo. Ktt.
Tysudovadlo, a, n. V-dla = léky vysn-
injící, exsiccantia. Ett.
Vysuti, vz Vysouti.
Vysvacený = «y»«řc«iý. Mam. A. 21».
VysTédéovatel, e, m. Osv. 1896. 725.
TysTětlený. V. vodaizslnncem osvětlená
a tím vyčištěná a zdravá. Ml. Bolesl. Čes.
1. Xm. 89.
TysYÍjať komu = vymrškaii. Val. Ces. 1.
Xin. 111.
Vysvítiti. Dno hrnce s povidly o-lo (se
obnažilo, povidla byla dobrána). Jrsk. XXIX.
164.
VysYohoda, y, f. Hoď ten kámen, hoď
po vodě, jestli onde k v-dě. Píseň jihočes.
List. fil. 1902. 254.
Yysycháni klonbn =: arthrozerosis, ar-
thritis deformans. Ett.
Vysýlati. Kom. Did. 4. Vz Vysílati.
Vysypati se. Obilí se nemůže (pro deStě)
v. = vymetati. Přerov. Ces. 1. XIII. 278.
Výž, i, f. Prozřel jest z výši Hospodin.
Ž. kap. Č. 101. 20.
VySahlovat = vykopati, V zloděj ml. Čes.
1. XV. 48.
Výšavný Člověk = vysoké postavy. Slov.
Phfd. XXU. 428.
Vyšěibrať = fryhlodati, mfiraii, HoS. Pol.
145.
Výdčie, n., exitus. Položil v. vodné v žiezni,
exitus aqnarnm in sitim. Ž. pod. 106. 83.
Tyžčiral oči = vyvalovati. Mas. Slov. VH.
59.
TySérbený. V. krfia = a vylámaným
ostřím, zubovatá, sohartig. Val. Čes. 1. XIII
875.
Yy^Čuhrať = vytrHii^ natáhnouti, — CO.
Val. Ces. 1. Xni. 871.
Tyžehrad v Praze. Vz Tk. Pam. H. dS5.
VySehradný. V. Trója. Msu. 11. 159.,
Od. 51.
Vyšehradská, vz Popelková.
Výšeji = výSe. Cem. Z. 128.
Vydekrovný. V. síň. Škod. Od. 26.. !!.• 91.
Vyžemérný. V. (hypsometrioká) mappa.
Šb. Mtc. 1905. 270
Vyleptati eo := Uptem pronésti, V. mii.
Hrnbý. 167. Než sobě pytlíky do železné
tmhly dal, já mu je od spodu vyžeptávala
(vytahovala). Zvon III. 289.
Yyžeptalý tenorísta. Kos. Živ. 127.
VyžetJ^yaélui, y, f. = vyietřovaeí jehla,
Uotersuchnngsnadel. Ktt
VýSeuvcdcný' výrok. Us.
Vyžihať si vajíčko (Sibaje dostati oyeli-
kon. pondělí). Čas. mus. v. 22., VI. 70., 83.,
107., VII. 10., 88. Čes. 1. XíV. 400.
Tyiíyaéský. V. umění. Ces. I. XII. 4M.
Vyžívání lidové, Vz Čes. 1. X. 417., 447.
Vyžívati, vz VySiti. — V. = výpadf éUiti,
Baw. T. v. 738. — se = vy$étdvaa m. Ib.
v 1220.
Výžiýka. Vz Vyšívání. Mus. slov.
Výžiykář, e, m. = prodavai vfHvek, Kal.
Slov. 102.
Výžiykářsťví, n. Vz Čes. 1. XIV. 490.
Yýžiykyně, ě, t == vyHvaíka. Kal. Slov.
102.
Yyžkolenosf, i, f. Společenská y. Zyon.
VI. 12.
YyŽkrandati =: «^IX:rii5ali, ttyhrabati. —
eo komu. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 90.
Vyšlápnouti. Tak abychom někam yy-
ilápli (vyili)? Praha 89.
Vyžlapovatel, e, m. V. cestičky. Slám.
Pnt. 206.
Vyžmafhati se někam =oic;ftť. Zvonili. 2.
Vyžňápati koho čím odkud : bičem =
vytlouci, vyhnati, Zvon III. 628.
Vyšný m\yiiÍT = hořejh, Slov. Sb. al. VIIL
107. Sr. VySní ve IV. 1135.
VySohrovati =: vykopati, V zlod^. mluyě.
Vyžohniezdek. Bozk. P. 206., B. 69^
Nom. 160.
Tyžoupnouti si eo kam : okulary na
nos. Cch. I. Po v. 29.
Tyžprajéit si co = vyzdobiti, Litom. 57.
Vyžrotat = vytáhnouti, vyvUdf vymtlití,
SpiŽ. Sbor. slov. IX. 51.
Vyžtafiroyati koho: vyzdobiti. Zvon lil.
894.
Yyžtikati eo kde: dieru v kartě (yy-
Štípnouti, vyraziti). — komu co. Vyitikaj si
zaby (nebudeS to jísti). Phfd. XXIV. 432..
841.
Vyžtrejehoyati co. Své hosti vyetítl a
v. (dobrým jídlem). Faust 155. Sr. vyitrý-
chovati.
Vyžtrkoyaný = vykgrkovanf. Phld.
Vyžturmoyati dům » dobyti. Fel. 56.
Výžudaný = víieuv9důni. Us.
Výdudatý = vj^udani. Sb. si. 1901. 159.
Vyšnjtaíovati — Yfwér.
605
Slov. Cum. SloT. 168. Sr. SajtaS.
Tytáéaný, itmec. Vz Brt P. n. 962.
Yytáhlišy e, m,:=zilovÍk vytáhli^ vy$okf;
nadávka (slom bidlo). Slez. Vyhl. II. 4. 335.
Vytahovací stůl. Vz EP. XI. 121. a vy-
obraz, na 8tr. 122.
VytahOTačky = druh iěMkjch punéoeh;
byly haněno z hranaté vlny. Val. Čes. 1.
XII. 319.
Vytahovaný. V. kalhoty. Syětz. 1886. 406.
Vytahovati se Jak kde Vytahuje aa
ako pea na pazderi. Slov. Phrd. XXlV. 848.
Vytalonpiti se proti komu. Proti němá
y-lo se veliké vojako ^vybralo ae, vytáhlo).
Fanst. 172.
Vytalousiti se na koho. Když jel, v-atl
ae naň jelen (vyběhl, vyřitil ae). Faaat 74.
Sr. Vytalonpiti.
Vytanéiti koho z^ mnoho « ním taníiti.
Vlasť. I. 82.
Vytantovati co éím^nyldkati. Knězi
lidské Btatky vytantaji avou poimůrnoatl.
Rokyc. Poat 291^.
Vytažné. Svědectví jen v. avéati (a vý-
tazích) Vin. I. 146.
Výt«ěnický. V. rodina (ěea. výtečníků).
Hlk. X. 801.
Vyteliti. Když aedlák najímá novoa
ěeleď, říká ae, aby ae dobře vytelil, aby ho
to nemrzelo. Liat. fil. 1902. 254. Vz Telení.
Vytepati vai {vybití^ vydrancovati), Lbk.
40.
Vyteperiti se odknd =: vybrati $$, Ta
potvora z jeskyně ae v-la. Sbor. alov. 1900.
139.
Vytěsniti kov kovem. Vot. 160.
Vytěsňováni aknpin cakemích v hydra-
zonech. Vatnk. XIV. 195.
Vytiekati =z vjpady ěiniti^ útoHti, inva-
dere. Baw. T. v. 471., J. v. 66. Čaato vy-
tíekají na to vlaat, invadant. Milí. 126.
Vytirka, y, f. = ěim $e co vytírá. —
V. = červené ankno na chomoatě. Rgl.
Výtisklivé, aaadrflcklich. V tom píama
v. atálo, že . . . Nár. liat. 9./2. 1901.
Výtisky = veřejně. V zloděj, mluvě. Čea. 1.
XL 142.
Vytisnntý. Od velkej roboty má oči v-té
ako rak. Maa. alov. IV. 66.
Výtkový aond. Vz Pochvalný zde.
Výtlaéky, vz Rakyja.
Výtlak, o, m. Bagger a v-kem. Jind. 5.
Vytleskati. Klaka amění jeho do Široka
v-la. Zvon V. 609.
Vytleskat Za flaSu toho v-la (vypila).
Phld. XXII. 861.
Vytluka, y, m. = kdo iaká, shání ae
v troubě po jídle. Litom. 25.
Vytnouti eo = provésti. Pádem poalech-
noat, jak to dnea p. farář vytne. Litom. 57.
Výtok z achá, Ohrenfluaa, otorrhoea. Ktt.
Výtokoyý otvor roary, KP. IX. 81 , ato-
jan aamočinoě ae vyprazdňající. Nár. liat.
1903. 134. 21.
VýtoiL Clo ze dříví platilo ae dHvím,
které vytínáno bylo z každého voru, odtad :
Výtofi Dolen. Pc 460.
Vytopený. V. máalo = převařmé. Strn.
Poh. 120.
Výtopný. V. plocha. Nár. liat 1905. 854.
14.
Vytřasadlo, a, n, hoapodářaké náěiní
k vytřáaání něčeho.
Vytřasadlový. V. klika stroje. Nár. liat.
1903. é. 136., 1904. 135. 22.
Výti^aska, y, m. = taneiní miUr, Jrak.
XX. 2. 308.
Výtftiskový. Vz Mlátička.
Výtřasnik, n, m. = příHroj hotpod^škfi.
Ua.
Vytratiti se Jak. V-la ae po prateoh
leboance jako dnch (odešla). Zvon IV. 92.
Vytřeštěné zříti. Zvon III. 76.
Vytřeštiti eo Jak. V-itil oči jako jazvec
(vyvalil). Rizn. 175.
Vytřibiti eo odknd. Ty by 'a ze mne
v-bii atřeva i plíce. Poč. XVIII. atol. Čea. 1.
XII. 17.
Vytřiesti, vz Vytfíati, Vytiřáati.
Vytroubiti = tojni vytáhnouti. V zloděj,
mlnvě. Čea. 1. XI. 142. — koho. Paatýř vy-
trubnje dobytek. Hamz. 55.
Vytruditi = pokárati. Hluboká. Liat. fil.
1902. 254.
Výtrusnice. Sr. Otť. XXIII. 901.
Vytrvalost všecko zmůže. Tbz. V. 4.
837.
Vytrysklý. Bol z hluboká v-aklý. Zvon
VI. 117.
Vytržiti eo == koupiti, 1514. Arch. XXI.
25.
Vytuskat koho kam: do pitvora (vy-
tiaknouti, vytlačiti). Slov. Phld. XXIV. 149.
Vytvářeni v cihlářatvi = práce, kteron
připravené hlíně dodáváme určitého tvarn.
Vz KP. IX. 129. nn.
Výtvamický. V. monografie. Nár. liat
1903. 347. 10. — Zvon V. 784., VI. 204.
Vytvořenina, y, f. = vytvořená vie, daa
Gebilde. Maaar. Stud. 21.
Výtvomě něco ušlechtiti. Jg. v Ráj.* 258.
Vytylý. Pohrává alovy, jako v-lý vepř
věchtem zmítá. Fel. 29.
Vyučovací předmět (kterému ae vyučuje).
Ua.
Vynčovatelský výcvik. Nár. liat 1905.
186. 13.
VynmělČiti eo = uměle zhotoviti. Man.
Od. 81., 177. Sr. Vyumělkovati v IV. 1165.
Vyumělkovaně. Zvon IV. 295.
Vyumělůstkovaný. V. roatlina. Hlk.
XI. 71.
Vyvalený. V. Sošky = vymntUi boule.
Čea. 1. XIII. 173. Vz ŠoSka.
Vyvářeé, e, m. V. v papírnictví. Vz Ott.
XVIII. 175.
Vyvářet se = vypařovati te (o močále
a p). HoS. Pol. I. 145., IL 5. Sr. VyvaHti.
Vyvařiti. Tam čeládce tak vyvaruj ou
(vaří). Zvon IV. 78.
Vyvážiti z= vyvrátiti. — eo čim: dvéře
aochorem. Arch. XXI. 334.
Vyvejřený. V. oči = vyvaleni. Rgl. Sr.
Vejřit.
Vývěr, u, m. V. citů. Zvon V. 573.
506
Vyvéřití — Výživodárný.
Vyrěřiti. Vyvěřoval mi krávy, koně atd.
Pňh. brn. III. 408. Sr. V. v II. Přisp. 388.
Vyvéřovati, vz Vyvěřiti.
Yýrěs, u, m. Netřeba viecko prádlo
z doma vynášeti na pouliční v. (vfie vykle-
yetiti). Nár. list. 1884. Č. 334.
Tyrésti koho z víry (viniti ho ze lži).
Baw. E. v. 282.
VýrěSka, y, f. z= vyvlek. Pravda jest
jen v-kon, Stitem . . . Pokr. 1886. č. 9.
Tyrětiti syna =: živiti až k jeho samo-
statnosti; Vyvětii se živobytím =: protlonkl
se. Litom. 55.
Yývěya dvojčinná, rtafová, vodní, zhu-
štovací. Vz Strh. Mech. 550., 559., 574.,
573. Její konstrukce. Vz KP. X. 371. nn.
Tyvěžiti se jak. Mraky jako hradby se
v-ly. MrSť. Obrz. 146.
Yyriděti co odkud. Masar. Stud. 17.
Tyrinati se = vyvíjeti $e. Kom. Did. 63.
TyvinoTaé, e, m. = chemický přístroj.
KP. X. 113. V. plynu, ib. 121., páry. Nár.
list. 1903. 136. 9.
Vývod. Byl u vývodu, vz Žebřík. V.
rodu = rodokmen. Ott. XXI. 879.
Vyyodzaný = tanec při slez. svatbě. Vz
Vyhl. II. 88.
Vývojka. Sr. Ott. XXI. 878.
Vývojněnik (!), a, m. = invalida. Pohl.
Vyvolaný. Ohnivosť artifícialni = uměním
vyvolaná, způsobená. Zach. Test. 43.
Vyvolati co. Tak jako ty v-lái působení
přirození zevnitř. Zach. Test 46.
Vyvolenstvo, a, n. V. milosti. Kká. Sión I.
126.
Vývozce, e, m. = kdo něco vyváM, Nár.
list. 1903. 222. 17.
Vývoznosť, i, f. V. textilní. Nár. list.
1903. 347. 25.
Vyvozovaě, e, m. V. páry. Nár. list. 1905.
131. 23. Sr. Vyviuovač.
Vyvozováni, n. = oéUfováni z viny. GhČ.
S. I. 51».
Vyvrácený. V, víčko (oční), ectropium
luxurians s. sarcomatosum, v. víčko sta-
řeckým ochabnutím svalu očnicového, e. mu-
sculare senile. Ktt.
Vyvrátiti se kam. Až se v-til na
zem = padl. Val. Nár. ťíbor. VIII. 99.
Vy vrážet, vyvracet co: teplo = vrtáním
vypouiíiU, Kbrl. Džl. 16. Vy vrazit, vyvraždit.
Liptov. Sbor. slov. IX. 47.
Vyvrchol, u, m. Nár. list. 1902. 234. 1.
Vyvrcholeni, n. V. významu. Zvon VI.
208.
Vyvrcholený. Příběh v-ný v konflikt.
Zl. ťr. XXII. 374.
Vyvrcholiti co čim. List fil. 1902. 388. —
co kde. V tom obraze v-lil všechen půvab
jara. Ccb. Kv. 232.
Vyvřiskovati = vykřikovati ^ roztruho^
váti. — CO O kom. Val. Ces. 1. XIII. 111.
Vyvršeé. Něčí bohactví v. = vyvážiti,
jemu se rovnati. Prus. Slez. Čes. 1. X. 428.
Vyvrznút se odknd: z dveří = vyjiti.
Mtc. 1902. 441. Sr. Vyvrzati. - komu=tt^^/,
vyváznouti. Val. Čes. 1. XI. 229.
Vyvýšina strmá. Msn. II. 227.
Vyvzdychati co komu = *vi vzdychy,
šlaroiti mu pověděti, Jlnk. Jos. I. 49,, Bsis.
Lep. 472. — koho odknd (vzdycháním
pohnouti, aby odněkud odeielj. Slad. Gor.
161.
Vyzářený ěim. Silnice v-ná slnneenL
Jrsk. XXIX. 106.
Výzbrojový plán. Nár. list. 1905. 359.
21.
Vyzdvici =r vyzdvihnouti. — co éim. Tá
naději pokaždé ducha a srdce v. máš. Hugo.
Č. Dod. 58.
Vyzérati. Vyzéra, jako keby prea skle-
nica med lízal (zle). Mus. slov. VIII. 27.
Vy Zina, usio. Rozk. P. 1733., R. 91., Ezop.
287. 20.
Vyzkoudeti co jak kde. Tam se v-lí
jako řemen v ohni (zkazí se). Zbirov. Cei. i.
XI. 270.
Vyzlacený éim: sluncem. Zvon VI. 94.
Vyznačit sa = vyznamenají «e. Slov. Sbor.
čes. 22.
Významoslovi, n. =: nauka o Káaadáeh
vývoje (změny) významového (slov), aema-
siologie. Vstnk. XIII. 701.
Vyznati něco na zpovědi. 1513. Areb.
XIX. 196. — co = vytrpěti, přetrpišL Pbli
XXIV. 605. — se s kým. Člověk se s ním
nevyzná ^ nepořídí. Brt ve Vest XII. 97.
Výzolnik, u, m., rostl, (z rus. Opiz). Ví
StraČka zde
Vyzoň, ezoz (inter pisces). Rozk. P. 347.,
R. 64. Sr. Vyžeň.
Výzostřevati, exasperare. Z. kap. č. 65. 7.
Vyzouti koho z ěeho: z kněžské hod-
nosti. Hrli. Hus. 156.
Vyzpívaný. Má v-ný hlas. Nár. list 1885.
ě. 114.
Vyzrniti co = vyzískati Litom. 57.
Vyztužení, n. V. hadic (rour). Ott. XXL
1038.
Vyzuřiti se na kom. Slad. Ant. 126.
Výzva, y, f. = vyzváni. Veřejná v. Nir.
list. 1903. 277. 13.
Vyzvědačsky. Měl zrak a sluch v. ka
předu upjatý. Zvon IV. 248.
Vyzvědce, e, m. =: vyzvědaě. Man. Od.
113.
Výzvědná, é, f. Dorazil na v-dnou k stájí.
Zvon VI. 146.
Vyžalovati. Svoje žaly v nich (v houslícb)
v-val. Hlk. VIL 251.
Vyžhlunknouti. V-kla mu naděje (obje-
vila se). Jlnk. Jas. I. 73.
Vyžďatý. Tuk z něho vtý. Rhaa. E. 50.
Sr. Vyžďati, Vyždieti.
Vyžděnina, y, f. V. kopru. Rhaa. L ?9.
Vyžiháreň, rně, f. = místnost, kde se
něco vyžíhá. Liptov. Sbor. slov. DL 46.
Vyžíravý vřed, ulcus corrodeus. Ktt
Vyžiti (co) jak. Vyžil svůj život plně.
Nár. list. 1904. 293. 13. Krajěir vvžije aj ns
pou (půl) fízoli, na pou vajci. Mna. slo?.
IV. 29.
Výživa. Umělá v. (vyživování), kQ.natlicbe
Ernáhrung. Us.
Výživnice = výživná céva, ErnShrangs-
gef&ss. Ktt
Výživodárný. V. země. Msn. Od. 168.
Vyžle — Vzhrdati.*
507
Tyile. Vyžlata (dětí) divokých žen. Vz
KSf. Poh. 102.
Tyžmikat Ten by len v-kal z poslednej
kvapky (vyždímal). Pbrd. XXDI. 741.
Tyžrat koho zkadial = vykouuUi^ úkladni
odstraniti, Pbrd. XXIV. 606.
YyžÚTaf z kndele klky =z vybirati Slov.
Phr. XXII. 84.
Yzácen, ona, o, vz Vzácný.
Yzácnomilý zef. Msn. Od. 125.
Tzáenorodý. Msn. II. 185., 414., Kká.
Sión I. 249., II. 106.
Yzéenorozenka^ y, f. Msn. Od. 166.
Tzácnýy jako kacharovi posrané drevko.
Sloy. Phfd. XXIII. 308.
Tz^iemnoslavský. Koll. Lit. vzáj.
YzamiHti = poHti, uminiti n. Jg. v Ráj.
Yzásobeni, n., copia. O v. proti drabým
létAm. Mil). 70.
Yzateéný král = moudry, uSiteínj. Apoll.
281. Sr. Vzatek.
YzbéHti se. Y zlobě zlostník vzběřil se
jest. Boé. exc.
Yzběmeh, a, m. (?) = acceptor, přijimatel
V. osob lidských. Pat. Jer. 82. 28.
Yzbliženi, n. Bychom mohli jich v. če-
kati. Bav. Ar. v. 2918.
Yzbésti = vtbodnouti. Ž. pod. 118. 120.
Yzboženiy n., das Gottwerden. Rozb. 1842.
139.
YzbndlíTOSt, i, f. V. či bnnlosf mysli,
Reizbarkeit des GefUbles. Hyna. Vz Čad. 115.
Yzbuřenee, nce, m. = kdo jest (byl)
vzbouřen (pass ), Tzbouřilec, Ice, m. == kdo
86 sám vzbonřil. Mš.
Yzbújritl, vz Vzbouřiti.
Yzbúzeti, vz Vzbuditi.
YzbazoTáni, n., tentatio. Rozličné v.
Pat. Jer. 128. 1.
Yzdálen, a, o. Vz Vzdálený.
Yzdaná, é, f., sponsata. Gl. hym. V.
128l>. Sr. Vzdáti.
Yzdálný od hřmotu. Ev. olom. 64.
Yzdané, ého, n., die Taxe túr den zvod.
Kdo zvod činil, dal vzdaného groS. Bdi. Gl.
376.
Yzdáni se žaloby. Ott. Říz. III. 143.
Qailibet recedens de Donis monasterii. solvit
per 1 gr., quod vulgariter dicitur vzdání.
Urb. I, Jir Prove 414. Sr. Vzdajné, Vzdané-
Yzdáti koho: dívku, sponsare, žasnou,
biti. Vz předcház. Vzdaná. — Y. se éehoi
V IV. d. 1212. str. 33. sh. Papež papežstv.
atd. vynech m a polož tuto větu do vazby :
vMddti co. Úřad svůj v. ráčil. 1567. Scbulz
Kom. 71.
Yzdélanostni ruch, úsilí. Lit. I. 644.,
123. Sr. Vzdělanostný.
Yzdělavatelné něčeho ostříhati. Fel. 3.
Yzdialený (vzdálcDý) s očí z mysle vy-
skočí. Sb. si. VIII. 83.
2. Yzditi. Buob vzdél jména všech věcí
(pojmenoval je). Luc. 46.
Yzdolé, n., convalle. Studnice ve vzdo-
lícb. Z. kap. (^. 103. 10.
Yzdomopř^emný. V. těžkomyslnosf.
Koll. v Pal. Záp. U. 48.
Yzdorokoaty u, m. Vracet se do svého
vtn. Nár. list. 1901. 268. 1.
Yzdrastilý, aspidus. Mam. F. 86«2.
Yzdrastiti = xjékUi. Baw. £. v. 47., 2051.
Yzdrižatelně. Drzé či v., pertinaciter.
Greg. (List. fil) IX. 120.
Vzdržeti se od čeho: od skáposci. Kar.
82.
Yzdaehobarvý. V. moře. Skd. Od. 81.
Vzdueholéčba, y, f. Aerotherapie, Pneu-
matotherapie. Ktt., Ott.
Vzduehopas, a, m. = lujták. Nár. list.
1903. 202. 9.
YzdnchoplynoTý stroj. Kár. list. 1903.
140. 5.
YzduchotlakoTý. V. brzda, Luftdruck-
bremse. Jind. 9.
Yzdaehoyý. V. poSta. Vz Pneumatický.
V. tlak, proud. Vz Vstnk. XIII. 688.
Vzdulý. V, žába. Ap. D. c. (Mí)-
Yzdudnik, u, m. Luftkanal. Tunelový v.
Pokr. 1885. č. 342. V. = táhlá trouba ve
staveních. Vz KP. IX. 382. V. v konírnách
atd. Vz ib. 395. Sr. Průduch.
Yzdudno. a, n. Cokoli vzduiSna otevřeno
jest Škd. F. 28.
Vzdu^nohromiyý Zeus. Msn. Od. 74.
Vzdušnorodý Boreas. Msn. II. 269., 318.,
Od. 82.
Yzdyehánek, pole u Záboří. Ešf. Poh.
139.
YzdyehaTiéný šíp, ctovÓBig. Msn. Od.
312.
Vzdychavý. V. elegie. Cch. Kv. 143.
Vzebráni, n., praedatío, dissipatio. Pror.
ol. 15*1. Isa. 9. 5.
Vzedrati co. Dět. Jež. Kruml. 2.1>
Vzedřeni, n., seissura, Gl. ol. 171.^
Vzejtra m. zítra. Račte v. poručiti. Čem.
Z. 45.
Vzepnatý trup. Nár. list. 1905. 15. 13.
Sr. Vzepjatý.
Yzeprati, vzpěru. Dal. 60. 20.
Vzeřvati. Dal. L. 15. 2. (MS.).
Vzespod, subter. Pror. ol. 172.»
Vzestup cenový, kursovní. Nár. list. 1903.
347. 25. a j.
Vzestupný (u Mark. vttupný), progressivní.
V. příbuzenstvo. Ott. XX. 31.
Vzeúpěti z= vzkřiknouti. Tělesný člověk
vzeúpí. Cbč. S. II. 146.b
Vzezřeni v I. Přisp. 489. polož za:
Zvěstí.
Vzezříti k čemu. Vzezři k modlitbám
pokory naií. Kar. 81.
Yzeždáti. Vzeždiž Hospodine. Z . kap.
26. 14.
Vzhled domu = fa^da. KP. IX. 324.
Yzhledeni^n., aspectus. Ev. olom. 17. 40.
YzhledOTý. Nár. list. 1903. 353. 9.
Vzhlůbi. Studnice 60 loket. v. Luc. 56.
Sr. Vzhloubí.
Yzhonošoyati se, extolli, vynášeti «e. Pat.
Jer. 20. 7.
Yzhotoyé. Patron rozkáza svým se jměti
vgdy v. (m. v botově). Alx. B. M. 150. Vzho-
tovče v VII. 1904. oprav v: v botově.
Yzhoyadělý. Milí. 105.
Yzbrdati s inft. Vzhrdají to přijíti (při-
jmouti). Kar. 66.
508
Vzbrzítel — Vzpřiebati.
Yzhrzitel, e, m., spretor. 61. bym. V.
122.»
Yzhučeti. Řeka vzbučela. Man. II. 387.
Yzhůry. Zdeněk byl yznesen ▼. 1799.
MŠ. exc.
Yzhúflti. Hudci a Tarbany vzbudiecba.
Pasa. 379.
Yzchloaba» y, f. Gbč. S. II. 73>
Yzchod, vz Vscbod.
Yzchopiti eo odkud. Aby ten poklad
Yzcbopil z srdce jeho (vyrval). Kar. 43.
Yzchopný = kdo se dovede vzcbopiti.
V. deledin. St.
Yzehovániy n. = vyeJiovdni. Ježii rozkoS-
nebo jest v. Vít. 47.»
YzchozoTati, vz Vzcboditi.
Yzehvátati. Joacbim nedojide domů,
vzcbváta a řka. LevSt. 183.
Yzehvátiti se. Otec vzcbváti se jemn
brdla. Krist.
Yzchytitl. Tobě to tvój život vzcbytl.
Baw. E. v. 1779.
Yzieti, vz VzítL
Yziti. Necbcem, ponfženě ďaknjem, ale
preto vezmem. Rizn. 169.
Y^eti. Vzjede na vSeliké potoky jebo,
ascendet saper omneš rivos eins. Iror. o1.
I4b. 1. Isa. 8. 7. Vzjel do země. 202*. 2.
Macbab. I. 1. 21. (MS.).
Y^imatiy vz Vzímati. Sladké vzjímacbn
krmě (capere). Z. pod. 51. 15.
Yzkanouti. Vzbóra mě nikakž nevzkanei
(nepřijmějeě, abycb vstal). Baw. E. v. 3180.
Yzklánéti se. Mam. h\ 85«. 1.
Yzklékati před kým. Dal. C. 15.
Yzklouznonti. Baw. £. v. 909.
Yzkřehtati, fremere. — čim: zoby. Ž.
witt. 111. 10. Sr. Zkřebtati.
Yzkfíšenec, nce, m. = ělovik vz\HHnj.
Tbz. V. 9. 398.
Yzkrmiti koho. Baw. E. v. 588.
Yzkropiti. — co. Když která zvěř úraz
vzkropi (pastýři), tobo lev ibned ncbopi.
Baw. E. v. 2024.
Yzkrsnúf = vzniknouti. Slov. Czam.
Slov. 224.
Yzkrúžiti, Ob tvrdosti jebo vzkrúži
(po jebo obloze). Kat. 1378.
Yzkučeti Jak: jako pes. Mast. M. 69.
Yzkadeni, n. To ukážeme jasným v*ním.
Zacb. Test. 68.
YzknSovati, probare. Ev. olom. 48. 89.
Sr. Vzkusiti.
Yzkvěteni, n. Sucbé otky v. Dal. V. 6.
Yzkvitati, vz Vzkvéstí.
Yzkvostnice (!), e, f. = palác, Pobl.
Yzkyplý. V. vlna bonře. 6najd. Int. 1
95. Sr. Vzkypělý v I. Přisp. 489.
YzlastíTý, asi m. žalostivý. Gb. V. přeta.
Kat. 2367.
Yzlizati eo. Ž. pod. 71. 9. (lingaere).
Yzlykayý blas, sténáni. Tbz. XIII. 433.,
V. 1. 116., Rais. Lid. 163.
Yzmáchati = napřdknotUi, Ač kto socbor
vzmácháSe, že rád adeřiti cbtieŠe. Baw. Ar.
v. 4672.
Yzmeškáni, n.» contumacia Mam. F.
87 . 1.
Vzmiediti co = 9mich<ui, RosU. G. 204^.
YzmluTiti ke komu proé. Já hanbu
nevzmlavi k němn. Hrad. 105^. — (se ke
komu) o čem. By k němu se o mně
vzm lovila. Hrad. 105l>. Mistr vzmlavi o pr-
vej stroce. Dét Jež. Krami. 8^. (coepit
enarrare). — někomu naé = domlouvati,
Výb. Pel. XXX.
Yzmužněti, ěl ěni. Tbz. Y. 6 450.
Yzněeovaci trabka n motocy*kliL Nár.
list. 1904. 182. 18.
Yznemoei, vmemocfiíti, infirmarí. Mam. F.
89b. 2.
Yzneslý = kdo •« vjme$l, vzleUf, vlaUni
silou povMnewený, K. Tůma.
Yznedenohra, y, f. = truMohra, Dk.
Yznétlivý Jak. Je v. jako troud. Slad.
Gor. 51.
Yzniknutý m. vMnikli. Regole nové
vtébo bratrstva. 1729. K. Pleskaě. Nár. list
29./9. 1900.
Yznořiti se = vhrouiiti te. Alx. V. 878.
Yznosnč a ivamě stoupati. Msn. Hym.
18.
Yznotiti. Mé srdce tu prosbu vznotí.
Kat. 3292. Er. čte: vznoěí. Gb.: vznosi. MS.
Yznutiti, imnueovati. — koho k čemu:
ptáčate k létáni. Ž. pod. Deut 32. 11.
(provocare).
YzoroTČ = v9orHi, Y. působiti. Nár. list
1904. 182. 13.
Yzorovosl lidového vySiváoi. Nár. list
1903. 312. 43.
Yzostřitiy acuere. Greg. 125*. 7.
Yzpásti =: wpaduouti, —■ kam. Ifa něco
v. Jid. 7tí.
Yzpaženi, n., das Heben der Arme,
v tělocv. Rgl.
Yzpčmiee, e, f. = drub podpory v sta-
vitelstvi a trublářstvi. Yz KP. XI. 80.
Yzpěstovati koho ěim, natrire (živiti).
Dět Jež. Krnml. 3^.
Yzpčtný = zpětný, opaínj. To znamená
vzpětnú věc. Lék. A. 16^. 1.
YzpéTOvati, inoantare. Ž. kap. ě. 57. 6.
Yzpivati, cantare. Y. Hospodinu. Hod.
Žalm. 12
Yzplamenělý iár. Msn. II. 379.
Yzplodina, y, f. Yot 20.
Yzplývavý. V. měkkost útvarů plasti-
ckých. Nár. list 1905. 15. 18.
Yzpoéil, a, m. (vz-po-ěinn), acoola, hoo.
Mam. F. 85^. 2.
Yzpodjietiy vz Yzpodnieti.
Yzpoležeti kde: na žebří, Olom. Gen.
28. 13., na prsicb JežiSovýcb. PaS. drk.
156». - Mi.
YzpomenliYOsfy i, f. Hyna. Yz Cad. 114.
Yzpominkově. Scéna ta zatannla ji v.
v daái. Zvon V. 637. V. něco ěíati. Zvon
V. 42.
YzpominkoTý. Z. procit, záchvat; Něco
v-vébo ji zabřivalo. Zvon Y. 795., 711., 36.
Yzpoazeti se Jak. Yzpouzí se jako koza
na ledě (o opejpavém, nesmělém). Zbirov.
Čes. 1. XI. 270.
YzpoTČdomiti si eo. To trvá dlouho, nei
si to v -mi (než se v tom vyzná). Litom. 57.
Yzpřiehati, alligare. — koko kam:
Y platiy. MilL ilK
Vspřijieti - Wimmer.
60^
YzpřiJieti, Yz Zpřijiti. - koho. Dal. C.
22. 22.
Vzprostřieti eo: svój obličaj ▼ bnévD.
Pat Jer. 36. 25.
Yzpuéelý. Bambas čerstvě v. Zub. Még.
34.
Yzpněiti se, vz Zpaditi se.
Vzpuree, rce, m. = zpumj ílovik. Von
je Ukový v. Elat. Čes. 1. XI. 368.
Vzpuméy vz Zpumě. V. něoo cbtítí. Tk.
Pam. 1. 440.
Yzraziti se = aaraziti še, nechati tcho,
Baw. Ar. v 2043.
Yzreptati = dáti te do reptáni. Člověk
vzrepce. Ché. S. II. 1461>.
Yzrostilý = wrošOý, zastr. Pel. XXX
Yzrůst. Děti, když nž se naučily choditi,
af nikdy nelezou pod stůl, sice si zarazí
v., ale ať stávaji, zvláStě z jara, venku na
deStí, pak porostou rychle. Mtc. 1. 1897.
Obrz. 67.
Yzrůstnosť, i, f. Mohl se pro svou v.
a úhlednosť nad ostatní vyvyšovati. Sá.
XX. 101.
Yzmšenosf, i, f. V. duševních výkoník,
aberratio mentalís. Ett
Yzrnšivě silný. Zvon V. 628. (VI. 99.).
Vzrušný. Zvon VI. 265.
Yzschytiti. Všaký naději vzschyf sobě.
Baw. £. v. 1375. (spem decet anplecti).
Yzslinitiy spumare. Syn posedlý vzslíní.
Ev. Harzl. 2b. ^ Mš.
YzstraehoTati se od čeho kdy. Od
uslyšení zlého v den sádný se v. Pass. 383.
Yzsti^epetati před kým. LevSt. 224.
(List fil. XI. 96. píše 6b.: třepetati). Mš.
Yzstupováni představy = itoupáni. Hyna.
Vz Čad. 114.
Vztahmo, beziiglicb. Kos.
Yztázati éeho = otátati $e naí, Baw. T.
v. 783., Ar. v. 4845. a j.
Vztekati. Vstéci se ze sna (vytrhnouti te).
Baw. Ar. v. 1115.
Vzteklant, a, m. = vztékloun. Kbrl. Džl.
16.
Vzteklina, y, f., bydrophobia, rabies
lyssa humana, Wasserscheu, Tollsucht. Ktt.
Vzteklý. Je to chlap vzteklá, sám sebe
by zahryzl, kdyby na sebe doSáhl. Litom. 74.
Yztěliti koho. Dor. S. Vít. 89b. y. u.
Sr. Stěliti.
Yzteteliti se (strachem). Msn. II. 178.
Vztěžiti, vztáhnouti. Sotně šíji vzhoru
vstěži, uzře, ano vrah pryč běží. Baw. E. v.
2090.
Vztiekanie = vztekáni, vztekloei. Chč. S.
II. 199*. a j.
Vztřeskotáni, n., corruptio. Z. kap. ěís.
29. 10. Sr. Vztřesk.
Vztrk, u, m. Nechtě půtek, vztrkfi. Zvon
VI. 105.
Vztrnouti = ustrnouti Baw. E. v. 2087.
Vztnhati kde. V tejto masti stará (masť)
vztuhá (tQhne). Drk. dram. 262.
Vztyčný střech v tělocv. Rgl.
Vzúpěti, sr. Vzeúpěti.
Vzvabiti koho ěim. Sečením jej vzvábíš
k sobě. Baw. £. v. 3194.
Vzveseliti se na čem. Na spasiteli tvém
vzveselí se náramně. Kar. 83.
Vzvolati koho. Baw. Ap. 208^.
Vzvón, u, m. Baw. Ar. v. 5719.
VzTonee, nce, m. Baw. Ar. v. 3202.
Vzvrhnonti koho kam: na dřevo =
ukHiovati, obieiti. — Baw. E. v. 2397 , 2968.
— Čim = pohrdnouti, Baw. E. v. 143K
Yzvřieti, exastare. V. až do nebe. ML.
18».
VzTýšeni, n., ezcellentia. Pat. Jer. 138.
15.
Yzžéci. Slunce se chce ai v. Baw. E. v
1179.
Vžalovati nač: na tělo. Smrt 48.
Vžádati se, expavescere, žasnouti. Ev.
seit. Marc. 16. 6.
Vžasnonti se. Pror. ol. Vz Zžasnouti se.
Vžiezniti. sitire. Pat. Zim. 31b. 4.
Vžilý. V. slovo (které se vžilo, udrželo).
Sbor. ěes. 270.
W.
Wagner Ant. Pav. Vz Alm. VI. 91.— 94.
— W. Jan, spis. t8/6. 1905. maje 49 let
Sr. Nár. list. 1905. 157. 2. odp. a jiné listy
z též doby.
Watt = jednotka práce elektrické rov
nající se V,,, koňské síly.
Wcbr Jos.v Vn. 1099, rytíř z Pravomila
oprav v: rytíř Pfavomil. Sr. IV. 1249.
Wegner M. K. dr., docent a spis.
Weigel J., lidový básník v prus. Slez.
Vz Vyhl. I. 88.
Weitenveber Vil., public. 1839.— 2./12.
1901.
Wenig Kar,, spis. Vz List. fil. 1904. 174.
— W. J. dr., prof. a spis. — W. Adolfa
spis.
Wenzig Jos. Sr. Tk. Pam. I. 499., II. 523.
Weykert Petr, slez. spis. v XVII. stol.
Vz Vyhl. I. 34.
Wcyr Emil. Vz Alm. V. 106.— 112. —
W. Edvard dr., prof. a spis. 21./6. 1852. až
23./7. 1903. Sr. Alm. XIV. 143.— 156. a no-
viny vyd. po jeho úmrtí, Zvon III. 632.
Whiskey (huisky) = kořalka v Anglii
z ječmene, v severní Americe z kukuřice.
Sterz.
Wikpilda, vz Vikpilda.
Wilde Oskar, spis. Sr. Máj. m. 254. —
W., něm., kořeni. Vezma koření, jeSto slově
wilde. Lék. B. 183^.
Winuner Ant, spis.
610
Winkler — Zabívati.
Winkler Job., knSz a spis., nar. 1826.
Vz Vek. Vset 301.
Winter Zikm., prof. a spis., nar. 1846.
Sr. Flá. Pism. 739. (i podobizna). W. po-
souzen od Ofak. Theera v Mns. 1904. 19. no.
Wohnout A. T., spis.
Wojkowicz J., básn.
Wolfram, v lačbě. Sr. Ystnk. XI. 552 ,
XU 584., XIIL 585.
WAnsch B. D., bud. sklad. Sr. ZL Pr.
XXII. 144. 8 podobizn.
Wurm Fr., spis.» prof.
Wyandotky, drah kar (slepic). Nár. list
1903. 136. 9.
X.
Xanthin, a, m., y lačbé. Vz Ystnk. XI.
131., Xir. 54., 56.
Xanthogenový. X. kyselina. Vstnk. XII.
53.
Xenon, n, m., plyn. Vot. 37.
XyUdin, a, m , v lačbS. Vz Vstnk. Xf. 30.
Xylofon, a, m., z řec. = p^traf sklá-
dající se z řady koaskA dřey na slaměných
proažcíoh položených a tak laděných, Še
dávají tepány jsonce paliékoa zvnky stnp-
nice temperované. Vz Strh. Akast. 298.
Xylol, n, m., v lačbě. Vz Vstnk. XI 4.
Y.
Y. Změny hlásek y, ý v podřečí pol-
nickém. Vz HoS. Pol. 1. 25. nn.
Ympna = hymna. Ev. olom. XIV. Sr.
Ymna v VII. 1100.
YiiC'= jen, jenom. Slez. Vyhl. 11. 129.
-yně koně. ve spisech Hnsových. Vz List.
fil. XXVI. 452.
Yokohanky, drah kar (slepic). Nár. list
1903. 186. 9.
Ypsylonoklanice = nadržování ypsilonn.
Bílý Obr. 117.
Ypsilonomil, a, m. = kdo milnje y místo
i. Vin. I. 192.
Ytterbi-um, a, n., v lačbě. Vz Vot 353.
Yttri-am, a, n., v lačbě. Vz Vstok. XIIL
423.
Yverman, a, m., Gewáhrsmann? Y-nem
něčeho býti. List Hrad. č. 41. ř. 27. — Hš
Z.
z. Změny hlásky s v podřečí polniokém.
Vz HoS. Pol. I. 39.
Za. Vstoapil do pokoje za velkého vzra-
iení (mezi tím, co bylo veliké vzrašení
jiných, ale ne ve smysla: jsa velmi vzra-
Sený). Vz více o dobrém a ip»tném ažívání
této předložky v Mas. fil. 1904. 298.
Zababa, y, f. Na z-ba pracovati = jea
za strava a kořalku. Slez. Vyhl. IL 315.
Zababúlený = do idtku zahalený, Bze-
necko. Čes. 1. XIV. 422. Sr. Zababůlaný
v V. 9.
Zabachlaný = zahalený. — y ěem.
Hlava z^ná t černém čepci. Brt P. n. 488.
Zabániti si = zakouřiH tt. Zvon V. 361.
Zabav, a, m. = xabatfeni. Tbz. V. 6. 72.
Zabávati koho = zdrcovati. Slov. Czam.
Slov. 140.
Zábavněpončný časopis. Nár. sbor. VIII.
158.
Zabedněnec, nce, m. = pitomec, Čch.
Kv. 174.
Záběh, a, m. s profagas, biehůn. Mam.
vodň.
Zaběhnouti = utéeL — před kým.
Sama pak před stádem zaběže, cedit sóla
gregi. Baw. E. v. 563. — Z. = tmistíi. Baw.
Ap. 210b.
Zábělimocévnatkoyý zánět (zánět běli-
mocévoatkový zadní), scheroohoríoditis po-
sterior. Ktt
Zabený i= zahUý. Myslil, že nž je dávno
z-ná, Val. Nár. sbor. Vlil. 60.. 7a
Záběrový mechanismus stroje = kterým
se nůž posnnaje do nového řezn. Ott
XVin. 567.
Zabit, a, m. = zádava, Chadině z. ačiníc.
Pat. Jer. 33. 10.
Zabitec, tce, m. = Hov&c zabitý, 156i
Hrubý 47. - Tbz. II. 26.
Zabiti koho jak: na smrC. 1717. Mte.
1903. 20.
Zabitý hrnec = rozbitý, Čes. 1. XI. 22a
Sr. Zabiti v I. PNsp. 482.
Zabivati == zab^jetL Kbrl. Džl. 16.
Zabláboliti - Zadoiabrý.
511
Zabláboliti co. Rais. Lep. 360.
Záblatnik, také : záplainikt zdvwmik.
Litom. 64.
Záblayý = tiuden^í; Z. pivo» Litom. 24.
Sr. Záblivý.
Zablažiti koho. Ta slova ji z la. Bais.
Lep. 471.
Zablekotati. NeBrozamitelně z. Zl. Pr.
XXII. 50.
Zablesknouti si, xdblikati mí zz 9apálUi
ň, Litom. 57.
Zablikati stranon (pohleděti). Baís.
Lep. 13.
ZábliTý = študenj, Z. pivo. Litom. 57.
Sr. Záblavý.
Zablýsknouti se jak. Z-klo se, jako
když vyletí z otvoru hlavně rána. Tbz. V.
6 303
Zabiyštiti éim kde. Z-Stíl jsem několi-
krát puSkou na slunci. Hol. Met. IL 406.
Sr. Zablýskati.
Zabobéeti, e), eni = zahmHi. Vyhl. IL
318.
ZáboJ, e, m. = tahiii. Mark.
Zábora, hora na Mor. Brt. Čít. 272., 276.
Záborek, rkn, m., sigillam. Mam. V.
Záborský V., básn.
ZabotanisoTati si někde. Phid. XXIV.
441.
Zabouřiti komu kde. Z-lo mu t dnii.
Rais. Lep. 866.
Zabovat = zabíjeti. Tam bndon zejtra z.
DSk. Km. 54.
Zábradli bidlové, cihelné, drátěné, hůl-
kové, laťové, schodové (pavlačové), že-
lezné, mosazné. Vz EP. IX. 442.
Zabráněni chorobě, prophylaxia. Ktt
Zábranka, perhibitas (de j udice). Rozk.
P. 2155.
Zabranský. Z. divadlo (za branon). Pokr.
1885. č. 169. — Z. Jan Al.» slez. spis. poě.
XIX. stol. Sr. Vyhl. I. 39.
Zabrblati =: zamumlati. Zlostně něco
z-blal. Kál Slov. 52.
Zabrčeti = zattinali a p. Smikne ho (ro-
botnika), až zabrčí. Brt. P. n. 543.
Zábřeska, y, f., antilucanam Rozk. P.
39. Sr. Zábřesk.
Zabřiežditi = zaavitn&uti. Slunce z-lo.
Sbor. slov. 1901. 151.
Zabstraktnělý. Z. forma. Nár. list. 1904.
147. 13.
Zababačelý = mrzuta . Rais.
Zabuchnut sa do koho = zamilovati ae.
Také na Val. Čes. 1. X. 465.
Zabújaf si = zahýřUi, Val. Ces. 1.
Xm. 76.
Zaburalý =: zavalitý, Hlaboká. List. fíl.
1902. 254.
Zábyvka. Z-ky s dětmi na Slov. Vz
Sb. si. VIL 60.
Zabzdit T kamnech = málo zatopUi,
Us. Litom. 57. I jinde.
Zaeápati koho zač : za vlasy (za-
tahati), firt. Slov. 34.
Za cele = zajisti. A bieše z. veliký
velmi. Ev. olom. 266.
Zacelivý. Z. léky, epnlotica. Ktt.
Zaeestený = té»tem umazaný. Z. raka.
Čas. n*ns. IV. 64.
Zacifirovat kam = dáti «6, jiti. Zafal
pfisf a rezko z-val k prielazko. Slov. Phrd.
XXIL 42.
Zacikati = zaevrkaH. Gvrěek z-kal.
Zvon IIL 8.
Zacititi čeho: vnady dvořstvi. Kom.
Did. 100.
Zac6brený = umazaný. Z. jidlom. Slov.
Phrd. XXIV. 606.
Zácpa, y, f. Z. v tlnstém střevě, Dick-
darmobstípation, koprostasis. Ktt
Zacpal Jan, prof. a spis., 1844.— 1888.
Vyhl. I. 65., Slám. Put 435. s podobiz. na
str. 433.
Začanka, y, f., vz Vesnovka rostl.
Začapkati = drohtt pokropiti^ šmáieti.
Sb. si. 1902. 71. Sr. Čapkati — čím: ru-
kama =:: zatleskati. Čas. mas. V. 23.
Začaporiť sa = zafrkati (blátem). Sbor.
slov. VIL 110.
Začatel, e, m. inchoator. Z. řeckého ci-
sařstvi. Háj. (Uč. spol. 1905. III. 30).
Začervenati se Jak: jako malina. Ces. 1.
XI. 48.
ZačimčaHt. Vrabec si z-řil. Hole. Bás,
2. vyd. 80.
Zacinká, y, f. Z. v stodole = pima.
Mus. slov. IV. 26.
ZačnontL Začinám oftiti hlad m.: po-
ciťuji ; Začal jisti sardinky m. : dal se do
s-nek. Brt. ve Vest XIL 97.
Začpčti čim: česnekem. Capk. Most. 5.
Začrniti = zaěemiU, Milí. 36.
Záď, kompar.; superlativ*, nejzáď, m. záze
od vzadu. Dšk. Km. Vz Přiď.
Zadá. Ultimus est zadá. Rozk. P. 1160.
Zadáček« čka, m., Hintermann. Z. prů-
vodu. Fr. Tůma.
Zadávenec, nce, m. := zadávený. Z. od
vlkodlaků. Tbz. XVL 158.
Zád^c = zadnéji. Tam z. je pole. D&k.
Km. 48. „
Zadělati co: nůž (zandati). C Třeb.
Čes. 1. XII. 227.
Zádeň, dně, f. =: prostora za stavením,
misty : záhat, Čes. 1. XV. 43.
Zádi, n. = hHmě. Dšk. Km. 6.
Zádička, pl. n., zdrobn. záda. Nár. list.
1884. č. 117. „
Zadiň, ě, f. = zádeU, zádini. C Brod.
MS.
Zadina, y, f. = plevel. Litom. 57.
Zaditi se. To psaní nevím kam se mi
zadřlo (podělo). 1564. Z kn. nymb. Wtr.
Zadka, y, t. = zadní část ulice. Jrsk.
VL 1. 125.
Zadlonbati se do něčeho. Tbz. III.
2. 33.
Zadni Indie = Hf. Lomn.
Zadobralka. Sr. Ukrojilka. Rosa.
Zádoštie, n. = Uah, Z. v chléve. Slov.
Čas. mus. V. 92.
Zadovážený = zlekaný. Z. majetek.
Slov. Sbor. čes. 252. Sr. Zadovážiti.
Zadovka, der Hinterlader. Vz Ott. XXII.
55b.
Zadožabrý. Sr. Ott. XVUl. 809.
513
Zadrápati — Zaboditi.
Zadrápati se kam jak. Kašdý Ba dofiho
zadrapaje jako do hracha prí cestě. Rizn.
174.
Zadrastiti = zamnňii. — eo kde čím.
Aby ďábel t nich svědomi z-stil falešnými
pokáními. Chč. S. U. U9b.
Zádrh, u, m. Je* li tak hladký, aby zi-
drhn neb snkn neměl. Mart. S. Ind. 238.
Zadrhnut sa komu. Chlieb sa mn z-hl.
Slov. Phfd. XXIV. 685. Sr. Zadrhnutý.
Zadrhnuti, n. Z. plodkn, AbsehnUrang
des Embryos.
Zadrhnutý chlieb = nwypé6eai. Slov.
Phrd. XXIV. 605.
ZadrhoTadlo, a, n. Z, smyček, Schlin-
genschntirer. Ktt.
ZadHmnouti. Brt. Čít. 188. Vz Zdří-
mati. V. 43.
Zadrkotati. Z-lo ma z úst. Rais. Lep.
617.
Zadméti £im. Tak tím oknem z-nělo
(zarachotilo, zařiDČelo}. Val. Čes. I. XII.
419.. XV. 31.
Zadrobiti co (im = zakryti Že tak
z-bí (lidé) lež pravými Těcmi. Ghd. S. II.
264i>.
Zádruha. Sr. Jir. Prove 416.
Zadržávatl se kde. Dlouho se tam z*yal
(zdržoval). Dšk. Em. 53.
Zadržitelný, zurllckhaltbar. Mfi.
ZadržoTaé, e, m. Z. déložní, hysterophor.
Ktt.
Zadšiti = saďtmtt. — co komu čím.
Až by mi mysl nezadiila mrzkost nocí
taJDŮ, ne mihi torpentem sopiret inertia
mentem. Baw. E. v. 203.
Zadudlaný chlap = zamra^Staj, mrzout.
Záducha = kašel zádniný, tussis oon-
vnlsiva, pertnssis. Ktt.
Zadundat co = zandati. Val. Čes. 1.
XII. 229.
Zadus, n, m., něj rostl. Slov. KoU. Sbor.
Ses. 275.
ZáduSe, e, f. =: záduS, uddM. Gh2. 01. —
MS.
Zádušie, n. = zaduíeni, záduck. Baw. T.
v. 1492.
Zádušitý = hermeticky zavřený.. Z. pnika.
Rkp. lék. Jhr. 44b. Své zboží paří t s-té
truhle. Beeh.
Záduška, y, f. = pole, které leží napříč
podle několika jiných polí. Litom. 57.
Zadndoyati, snffocare. £v. olom. 240.,
175. Sr. Zadusiti.
ZádTorský. Z. stráň (za dvorem ležící).
Tbz. XVI. 78.
Zadýmaný čím. Město konřem a sazemi
z-né. Zvon IV. 229.
Zadziviti se čemu = podiviti se. Slov.
Čes. 1. XII. 475.
Zafafraný = zamazán j. Phřd. XXIV. 346.
Zafaklit si do prsta = řignouti še. Slov.
Phrd. XXIV. 846.
Zafldlovati éim. Konipásek (kobylka)
z-dal dlouhými nožkami (noha o noha otřel).
Rais. Lep. 235.
ZaformoTáni, n. Z. plotniěky do pisku,
ploché mísy, hrnku s uchem, valce atd.
Ott. XXIIL 361. nn.
ZafosforeskoTati. Odi mu z-Iy. Zvon
V. 70.
ZaMStukoTati si = poznidati, z něm.
Slov. Ces. 1. XIII. 79.
ZafHuiti kudy. Hejno vrabcA zafrčelo
vzduchem. Jrsk. XXVI. 218. — kde. Ptád
před ním zafrčeli (vyletěvie). Jrsk. XIL
827. Ptáče zafrčelo jim nad hlavami. Čch.
II. Pov. 290.
Zaftiněti. Kráva nosem a-la. Sais.
Lid. 77.
ZagadatL Husák z-dal = zaheftal. Slez.
Vlast L 188. Sr. Zagagaf v V. 51.
Zagazdovaný kraj =z hozpodéHky dM^e
tipraoaný. Slov. Phfd. XXIL 674.
Zagebraný = zamazaný. Slov. Phld.
XXIV. 418.
Zagrnnáiti. I v kole leckterá dí^fina
spolu si z-la. Smii. 1904. 29.
Zagumaný kolek (kůl) = upéehavaný
do diry sochorem v-né. Val. Čea. 1. X. 466.
Zahabati, iuhaerere. — Ahveh t alova
dále nezahabal (se nepouštěl). Pat Jer.
131. 14.
Záhabři, n. Pospíchala za z. do vsL
Mtc. 1. 1897. 4. 113.
Zahájemný = zahájený. Z. soud, právo.
NB. č. 21.. 240.
Zahniti eo: nářek = zihrániti mu.
U Tnm. Mark.
Zahalenec, nce, m. = zahalený človik.
Tbz. XVI. 264.
Zaháleti. Kto robil, zarobil, má na stole
slíže; kto zahála, hlad omiUa, suchá Ubu
líže. Rizn. 170.
Zahálevý tulák. Rokye. Post 390».
Zahalice, e, f. = zaháUivá ienská. Sles.
Vyhl. IL 6.
Zahálka hladom smrdí. Slov. Sb. si.
VIII. 86. Vz Lenost
Zaháněti = připřahatí. HoS. PoI. L 145.,
n. 127.
Zahaný. Z. zeď ^ pohořená fofe, £e na
místě jejím jest pole {ako záhonem zorané.
Žižk. Fr. 40. — Ml.
Záhaf, infarctus. Z. plícní vzniká při
náhlé neprůchodnosti některé arterie plicní.
Vz Ott XIX. 921b. Z. ledvinná krvavá,
haemorrhagischer Niereninfarkti z. temenní,
Parietalthrombose; z. dlouhého rázu dé-
ložního, thrombus íígamenti lati; z. úrazová,
thrombosis traumatica; z. žíly déložní,
phlebotrombosis uterina. Ktt — Z. Sr.
předcház. Zádeň.
Záhaťový. Zánět žíly z-vý, tfarombo-
phlebitis. Ktt
Zahbi, n. =: kout. Olympské z. Msn. JI.
365.
ZahemOTat, z něm. = zaraziti, nedo-
mluviti. Čes. 1. X. 464.
Záhlaví, n. Měkké z., craniotabea Ktt
ZáhlaTni. Přední rýha z., vordere Oeei-
pitalfurche. Ktt.
Zahlcující zápach. Stan. II. 164.
Zahiušený. Z. sekera = tapL Slov.
Phrd. XXIV. 605.
Zahoditi se kam. Hned jsem se do
úkolů školských zahodil (zabral, postil).
áf. v Pal. Záp. IL 108.
Zaholíkati — ZaJeSí.
518
Zaholíkati = na pastvi zavolati: holdl
Sá. Eř. 25.
ZáhončiTý r= přičinliví. Val. ČO0. 1. XIII.
78. 8r. Záhančlivý v V. 60.
Záhonomorný, die Saat abweidend. Z.
svině. Man. Od. 270.
' Zahoréenie, n., inflammatio. Mam. F.
90*. 1. Hněv Jest z. krve n srdce = od
B. srdečného pochází hněv. Has. £r. I 124.
Zahořknoati k něčemu (trpce něco
nésti). Jrsk. XXVI. 38.
Zahorliti se = hnévem $e rozpáliti, —
nač. Ghč. S. II. 154*. — komu zr ztutuk-
nouti ši. On vida mne mrtvého z-Iil by sobě
a lekl by se. Frant. 21. 86.
Zahoráiti se. Zvon IV. 860.
Zahoukáni, n., vz Zahoukati. Zvon IV.
630.
Zahoustiti se. To obili se z-stilo (za-
hooBtlo). Čem. Z. 315. Sr. Zahustiti.
ZahoTořiti se. Člověk se snadno z-ří.
Dost. Pov. 161.
Zahrada stádná = ohrada, Hsn. II. 314.
Zahradniček, tanec, Vz firt. P. n. 872.
Zahradnici statek jest menSi než selský
a nemá sraba, komory a výměnka. Vz
Vyhl. II. 305.
Zahradnik, tanee. Vz Brt. P. n. 834.,
992. — Z. hledá koza (dětská hra ve Slez.).
Vz Vlast L 131. — Z. Vine,, spis. 8r. Lit.
I. 540., Čad. 115., 122. - Z. liidor, Dr.,
bibliothekář strahovské knihovny, spis.
Zahranični trh, obchod, barsa. Nár.
list. 1903. 319., 21., 312., 21.
Zahřáti eo jak. Tato mySlénka zahří-
vala jeho nitro jako sklenka benediktinky.
Jark. 89.
Zahrdúsit si co ským: život (zkaziti).
PhTd. XXIII. 531.
Záhřeb, a, m. Z Moskvy Franka (Na-
poleona) na z-bv Reina zapudila (Rasů)
hejna. Jakb. Mark. 118.
Zahr^te mi do tanečka, tanec. Vz Brt.
P. n. 967.
Zahřitý. Hlava od vína z-tá. Čem. Z. 96.
Záhřivek, vko, m. = éá»f těla jtoud xa
hfivou. Lani antilopa ntíká neobratně, což
pochodí od jejího vysokého předka a z-vku.
Hol. Met. I. 282.
Záhřivné. Odvětila tence a z. Zvon VI.
203.
ZahmoTáky a, m. Čtyřřádkový rám,
řepa na plno sející, se z-ky a hrůbkovaěi.
Nár. list. 1904. 135. 22.
Zakročený. Z. kopí. Škod. II.* 51.
Zahroucený. Z. zvonice. Tbz. V. 9. 365.
Zahroutiti eo čim: kamením (zasypati).
Hoš P0I. I. 145.
ZahrtúSeni hrdla. Rbas. E. 55.
Zahryzlý. KoSka do myši z-Iá Us.
Záhubkyně, ě, f. Z ctnosti. Čes. 1. XII.
123.
Záhuhně. Český prapor daleko do ně-
meckých krajin z. zanesl. Hrlš. Has. 231.
Zahulákati v V. 72. polož, před: Za-
halati.
Zahúlený == tahanheni, znevolnéný ; za-
myMUni. Před svetom z. Slov. Phld. XXIV.
814.
fEott: Příspěvky k fiesko-něm. tlornika III.
Zahustiti eo čim: zemi krví. Ghč. S.
II. 193b.
ZahTárst koho = přůmUmvaU. Spiš.
Sbor. slov. 1901. 87.
Zahvízdati. Železný vrták kolem jeho
hlavy zahvízdl (letěl hvízdaje). Zl. Pr.
XXII 158.
ZáhyhoTatý šat. Tbz. XIU. 216.,
Havl. 32.
ZáhyhoTitý. Z. ř za Tbz. XVI. 251.
Zahynutý = pomijitý. V tomto iivotě
z tém. Ché. S. II. 281b.
Zahýřiti se někde. Kká. Sión. II. 15.
Zachápati, amfassen. Co Morava z-pá.
Pulk. Lobk. k. 43. Sr. Zachapovati.
Zacházeti s čim Jak. Zachodia s ním
ako 8 rozpaknatýin krčiažkom. Rizn. 175.
Zachlestiti eo: dvéře (= zatarasiti).
Frant 17. 43.
Zachoditi se čim: pláčem = itkáH.
Slov. Czam. Slov. 223.
ZáchodoTý hnflj (pod zelí). Ces. 1. XIII.
162.
^ Zachořef z něčeho = ochuravěti. Val.
Čes. lid. XI. 483.
Zachovalý. Ye cti zlý. Arch. XI. 556.
Zachovati se. Žádný se vSem nezachová,
nechf se dobře nebo zle chová. Frant. 41. 9.
Záchranný. Z. stanice. Us.
Zachraptěti. Rais. Lop. 9.
Zachrapštat = zaehra9tiii, Z-lo raždie.
Slov. Phld. XXIII. 746.
Zachrčeti, el, ení. Krev ma kol dřevce
z-éí. Msn. Od. 249.
Zachripnutý = zavlFenj. Napíná hrdlo
ako číHk, keď je z-tý. Rizn. 177.
Zachrochtati k zedn kům. Nár. list
1902. 240. 9.
Zaehropotati. Z-tal a amřel. Tbz. XIII.
403.
Zachrunčti. Janek jen trocha z-něl (za-
mamlal) a zas spal. Slz. poh. 33.
Zachrupnouti. V tom z-ply kroky. Zr.
Nov.« 246.
Zachru§titi se kam: do peřin = za-
hrabati 86. Ml. B>lesl. Ces. 1. XIII. 89.
Zachúkaný čim: peřinami. Jrsk. XXVII.
379. Vz Zachúchati.
Zachvalinský. Z. území (za Chvalin-
ským mořem). Pokr. 1885. č. 79. — Vlasf.
IV. 45.
Záchvat. Zdvojený z. horečky, Anadi-
plorie; z. šílenství, insaltas maniacalis» z.
hysterický, insaltas hysterícas. Ktt.
Zachvíti čim. Zachvělo to jím, jako
mladým Štěpem severní vítr. Tbz. V. 6. 56.
Zachycovač, e, m. z= nástroj k čifitěni
bavlny. Vz Ott XX. 599. Nástroj a šicího
stroje. Ott. XXIV. 600.
Zachychlati se. Kde bych byl, za-
chychlal se Šimon (zachechtal). Pitt. 35.
Zachychotať sa = zaemáH «e. Phfd.
XXIV. 43
Zajdzený 1= zailj. Jak bylo slánko zajd-
zené. Vyhl. Slz. 26.
Zajec, zajac = zajic. DSk. Km. 40.
Zaječí pysk =: rozštěpený hořejší pysk,
os (labium) leporinam, coloboma labii,
cheiloscbisis. Vz Ott. XIX. 328.
33
511
ZajeČka — Zaklopený.
Zaječka, y, f. = zajeíiee, ZajeČky nožka =
ozimům i. e. semen bazilicon. Rostl. F. 38.
Za jednako. Táhnoa oba ža jednako.
Mast M 109.
Zi^eknouti. Msn. Od. 47. Vz Jekati.
Zijektati. .Znstaňte**, z-la. Zl. Pr.
I XII. 279. Sr. JekUti.
Zi^io. Zlým poslem je z.; příběhne-li do
YSt, yypnkne tam za krátko zajisté požár,
nebo potká někoho veliké nefitéstf. Kdo ji
zajice, bude devět dni hezký. Mtc. 1. 1897.
Obrz. 16., 50. Z. se pfípravil r.a tuhou zimu
(má hoduě sádla). Eit. Lid. 16. Přicházi-Ii
z. do ohrady, bude zima ještě tužSÍ. Ott.
kal. 1904. Jak je z. v jiše, tak je černej.
Arch. XX. 218. Keď pán Bóh dal zajaca,
dá mu aj trávy. Sbor. slov. Vil. 180. Zajac
má dlhó uší a neoie somár. Rizn. 65.
y každom kríěku (keřičku) ziýaca nenajdeš.
Mus. slov. Vm. 13. Má se k tomu, jako
z. k bubnu. Vlast. I. 136 Popěvek na z-ce.
Letěl zajio přes oboru, zlámal sobě zadni
nohu. Liška mu ji spravovala, veverka se
posmívala. Co se ty maš posmívati, dy ty
němaš kuska gati. Na z-ce pokřikuji : Ignác,
drž galaty! Nebo: Janku, daj galaty! Též
mu vyhrožuji. Počkaj, zajtěkn, ja ti dam
paličku. Ja ti dam ránu, hlavička tvoja
uhne na stranu. Slez. Vyhl. n. 268. Sr.
předcház. Mekkotnlk.
Zajíček, tanec. Vz Brt. P. n. 850.
Zaiiee, tajíeíek, vz Zajio, zajíček, Milí.
Zajikáni se, anarthria literalis, psel-
Hsmus. Ktt
Zajisti se naé. Z. se na lepší stravu =
ji přivyknouti. Strn. Poh. 69.
Zaiil^enf, Z. brambory (jíSkou upravené).
Vz Ces. 1. XL 89.
Zajišfovaci exekuce. Vz Ott. Řiz.
III. 26.
Zajiti =: naitali^ nadejiti, zaitaíi^ zastih-
nouti. Až smrt zajde. Hus. £r. III. 194. —
odkud. Zajde z očí, zajde z mysli. Dost
Poh. 102^
Zájmeno nahrazuje se správným slovem :
náměstka. Vz Vést. IX. 86.
ZájmoTý. Z. zastoupeni. Nár. list 1903.
270. 21.
Zajtrajdok, ško, m. ttířejfek. Slov. Phrd.
XXIV. 583.
Ziytřni, crastina. Gl. roudn. 211^.
Zajune, e, m. = zajio. Prus. Slez. Čes.
1. X. 423.
Za jutra = zUra. Dal. C. 92. 61. a j.
(Mš.).
Zákal, u, m. Černý z. (bvsterický, amau-
rosis hysterica, pokračuj icl, a. progressiva,
střídavý, a. intermittens, výlevový, a. ez-
haeoiorrhagia, zvratný, a. reflectoria), prcha-
jici, částečný černý z., teichopsia; zelený
z. oka, glaucoma (hrozivý, imminens, prostý,
simplex, prudký, acutum, inflammatorium,
rozvitý, evolutum); řez bělimy při zeleném
zákalu, sclerotomia. Ktt.
Zakal' = dokud. Slov. Čes. 1. XIL 474.
Zákalee v chlebě také : jecUiiSka.
Zakalený. Z. oči tak jako kHšťál, když
naň usedne pára. Tbz. V. 6. 96.
Zakaliti se = zamraéiti «e. •— se Jak.
Pakli se lidé treskcf, zakalnji se s nenávisti.
Chč. S. 11. 202a.
Zákalni barva, Anlauffarbe. Jind. 5.
Zákalový. Roztrženi pouzdra z-vého,
discissio cataractae, keratonyxis; zavedeni
jehlv z-vé bělimon v zadni komora, sclero-
nyxis. Ktt
Zákarka, vz Zákurka zde.
Zak&roYat kam (k čemu) = obrdUU te,
zajiti. Slov. Sbor. čes. 62.
Zákaznietvo, a, n. = zákaznici, Nár. list
1903. 148. 14.
Zakazovat se komu éim: slaibami.
Zvon VI. 50.
Zakcij klovati čim: čepici (zamávati).
Wtr. Str. 6.
Zákeh e, f. = zákéfnictvi U Tam. Mark.
Základ = pokuta. Ovšem dá pokuta čili
z. Zvon IV. 103. — O z-du (ve přích)
za starší doby vz v Arch. XiX. 641.— 643.
Zakládací vesta = vpředu daleko přes
sebe založená (s dvěma řadami knoflíků).
Val. Čes. I. XI. 273.
Zakladaé, e, m. = kdo dobytku zakládá,
Tbz. Vlil. 166.
Zakladatelský. Z. horečka, podíl. Nár.
list 1903. 181. 9.
Základka, y,f. ^^pHi^dí. Měli tams-kn.
Pal. Záp. II. 130. — Z. = záhyb, fáld. Z-ky
na sukni si rovnat Sá. Pr. m I. 102.
Základně = jako v základu. Ukáží, v čem
z. srdce jich stojí. Chč. S. II. 201a.
Základný nápad, hegrilodet 1797. Lit I.
368.
Základonosný kůfi (který odnáší ▼ zá-
vodech výhry). Škod. 11. 226.
Základotvorný význam. Bílý Obr. 167.
Zaklapati éim. čáp z-pai zobákem.
Tbz. III. 2. 198.
Zaklapnouti knihu «= zaxIf-Ui. Rais. Koř. 53.
Zaklatec, tce, m. = zeM^j clovik. Tbz.
V. 9. 218.
Zakláti komu kam. Jen pojď, zaklám
ti pod hrdlo, nešlechetný bandito. Zvou
IV. 159.
Žaklétkyně, ě, f. = zakletá Una. Tbz. V.
4., 124., XVI. 419.
Zakletý več: v havrana. Nár. sbor.
VIII. 88.
Zakličený. Z. místo (zazávorkované).
Vin. I. 201.
Zaklinael zpěvy. Vz Nejed. 233.
Zaklinaěský. Z. slovo. Slad. Cor. 162.,
Jrsk. VIII. 3. 254.
Zaklínáni, n. Sr. Čeč. 168.
Zakliti jak: na plnou hubu. Cea. 1. XI.
223.
Zakloktati. Zpíval bas a každá slabika
mu v hrdle z-la. Rais. Vlast 25. Vše
v něm zase (nedočkavostí atd.) z-lo (za-
vřelo). Rais. Lep. 329.
Záklop, u, m. == (Ařidli ckaiupy. Račice
na Skutečsku. Nár. sbor. 1904. 16.
Záklopec, pce, m. Olej od z-pce. Čas.
mus. VI. 7. Sr. Záklop.
Zaklopený. Kraj zasmušilý pod z-nými
nebesy. Jrsk., Zvon III. 20. Z. víko košíku.
Rais. Lop. 331.
Zaklopetnouti — Zalískaný.
615
Zaklopetnouti co. Potom by moře zemi
zatopiti a z. mohlo. Faast 127.
Záklopka, vz Kabřinec.
Zaklovaný do něčeho (zabraný). Cch. I.
Pov. 122.
Zakluditl = odnéiti. Kam (černokněžnlk)
chee jit, toho zdi drak. Vjhl. Slz. 46.
Zakmitlý. MySIénka náhle z-lá. Zvon
V. 606.
Zákné, canon, Rozk. P. 2288, y Rozk.
R 102. : zákone.
Zakohoutkovat = aakohou^vat, tapdliii
V zloděj, mlnvě. Sr. Kohout, Ces. 1. XV. 48.
Zakoktati se. Spatřiv Žena, zlostí se
zakoktal. Zvon III. 218.
Zákon. Z-ny chytří hloupým p^ali a
blondové řídi se jimi. Tbz. V. 1. 100. Sr.
Jir. Prove 420.
Zákoniéský kvas. 61. ol. 122.a
Zákonista, y, m. = žák pokročilý, který
čítal nový zákon. Phrd. IXlv. 480.
Zákonnář 8«. čtení, Jezus Kristus. Mat.
Spr. Ib. si. 1. (MS.)
Zákonodatný vládce. Msn. H/m. 67.
Zákonokonný. Zvůle zákonodárná, z-ná.
Purk. v Kroku I. c. 25.
ZákonoTěda. y, f. Nár. list 1904. 22. 4.
Zákopec, pce, m.. pole u Starce. Oas.
mor. mus. III. 149.
Zakopnouti. Dámy pražské, zakopnou-li,
téSi se, že se budou mužStí po nich točiti.
Mtc 1. 1897. Obrz. 30.
Zákopy, louka a les u Opálová. Cas.
mor. mus IIL 149.
Zákos, u, m. = nůS. V zloděj, mluvě.
Ces. 1. XI. 142. Vz násl.
Zákosniky u, m. = nůz, V zloděj, mluvě.
Vz předcház. Zákos.
Zakotviti se kde: v cizině (pevně se
usaditi). Ghamr. 173.
Zakouzliti koho do vlka. Škd. Od. 161.
Sr. Zakletý (zde).
Zákoika, die Milbe.
Zakrabiť čelem = zamraHti te. TěSín.
Vyhl. II. 197.
Zakřapený = oehrapUlf, Val. Ces. 1. XIL
421. — od éeho. Hlas od p!ača zný. Ib.
385.
Zakrápěti, ěl, ěn, ěnf. — koho čim.
Vodou ho z-li (křísili). Slám. Put. 294.
Zákrbni básnička na pány (pokoutní ?)
Wtr. Min. 15.
Zakřehotati. Noční pták z-tal. Jrsk. XIII.
3. 151.
Zakřivenina páteřní. Ktt
Zakropitl, sr. Zakrápěti.
Zakrouceni =: zákrut, závin střev, ileus.
Ktt
Zakroutiti se čím kam : pěstmi do chu-
máčd (beraních). Msn. Od. 138.
Zakrpatěný = zakrsali, Z. strom. Sbor.
si. 1901. 154.
Zakrpenee, nce, m. = p{dimuz{k. Slov.
Ces. 1. XII. 408.
Zákrsliči sad = kde jsou samé zákrsky.
Zvon IV. 206.
Zakrslina, y, f. = zaknlá stromy. Tbz.
V. 1. 261.
Zakrslost. Vrozená z. paží^ perobra-
ohius, peromelia. Ktt.
Zakrueka, y, f. = ilUeB vlaríí. Vz Kačka
zde.
Zákmt, u, m. Z. střev ohmový, ileus
páral vticus. Ktt Vz Zakroucení.
ZakdaftoTati komu eo. Arch. XXL 183.
Zakubeliti se » zathuméliti še, Krkoni.
Šb. D. 31,
Zakndlený. Z. polévka (zavařená mou-
kou; zavaři-li se kudíky, je trolená). Hrufi.
168.
Zakndliti polévku. Vz předcház. Za-
kudlený.
Zákůpky, louky u Mikulovic. Čas. mor.
mus. III. 149.
Zákurke = zákruty, okliky eeštni, Phid.
XXIV. 605. Dle Phrd. XXIV. 814. chybně
m.: zákarke.
Zákusni, Dessert-. Z. vína. Genník.
Záknta, y, f . = ilepá dolina, Mus. slov.
VII. 39.
Zakutaný yeě = zaJialený. Halí. 12.
Zákuteň, ně, f. Po ulicích a zákutnfch.
Pat. Jer. 128. 26.
Zákntiny, jm. lesa. HoS. Pol. 145.
Zákvas mladiny přísadou kvasnic váreč-
ných. Ott. XIX. 820l>.
Zakváraný = zamazaný, Phrd. XXIV. 605.
Zakvasiti se = rozkyati 96, Učení nor
pravé jako zlý kvas z-lo se. Chč. S. I.
11». — co: těsto. Hus. Post. 94.«
Zákvasný práiek. Nár. list. 1894. 138. 9.
ZaJíXíka.ti= zakřiknouti, Zakvikáě-U komu
o mně (povíš). Wtr. Min. 30.
Zakysalý. Udeřil mne holí, aŽ mám na
hřbetě z-lon ránu Světz. 1895. 15.
Zakyselosfy i, f. Míti z. proti někomu.
1746. Hrubý 278.
ZalaSkovati si čím. Tbz. V. 9. 99.
Zalátat co čím. Zlé zlým nezaláce. Čes. 1.
XII. 130.
Zalávěti iterat. od zaloviti. Z. panen n.
vdov. Mtill. Conf. 719. MS.
Zalehavě. Písknutí proniklo mu z. sluch.
1864. F. Tomsa.
Zalekle. Prosí tak z. Ner. Mus. 1905. 348.
Zálesácky, po zále$ácku. Zvon IV. 22.
Zálesácký písmák. Zvon IV. 22.
Zálesí, n. = pahorkatina českomoravská
od Želiva počínajíc.
Zálesko a, n., místní jm. Hoi. Pol. 1. 145.
Zálesni sedlák = za lesem bydlící. Jrsk.
XIV. 172.
Zaletářstvo, a, n. = záletnid, Msn. Od.
207.
Záletně si vésti. Hol. Met. II. 267.
Záletnictvo, a, n. = záletníci. Skd. Od,
17. Sr. Záletnictví.
Za!eženf. Bv srdce neustalo v z. své le-
nosti. Um. rouan. 2828.
Zalíbiti = 9/í6t7t, přiiáhnotUi, — CO Jak.
A to pod věru zalibf. Baw. Ar. v. 1235.
Zaliečatel, e, m. Z. tpevaíky = etHel. Phfd.
xxn. 67.
ZalikuvaČka, y, f. — zatahování cesty
svatebčanům. LiSeň. Mtc. 1902. 228.
Zaliskaný od blata = zattHkanj, Brt.
Slov. 184.
33*
516
Zalitý — Zamlkleo.
Zalitý. Potem z-tý došel do mlýna. Zyon
in. 691.
Zalizati. Zalizovať ^ = hojit $a. Slov.
Fhrd. XXIV. 605.
Zalklý. Zrno zrostlé a z-klé, z. hlas. Jrsk.
XX. 1. 9., vm. 8. 14.
ZalkoholisoTati. Z-ná paměf. Zvon V. 70.
Zalobudza, y, f. = potok na Zvolenskn.
Sb. si. 1902. 57.
Záloketni, brachialis. Kt(.
Zálom le8a = yýTrat stromů. 1557. U5.
spol. 1903. XIII. 24.
Zalomiti. To nčitelstvi ho nezalomnje
(netěSi). HoS. Pol. I. 150.
Zalomáždit koho = 0a&ť^/. Slov. Pbrd
XXIV. 605. Sr. Zalomázdif. II. Přisp. 895.,
Zalomadzgaf, d. V. 141.
Zalopotať = zaidestUif Z-ly lopuchy. Slov.
PhTd. XXIII. 371.
Záloženskospořitelni směnka. Nár. list.
1904. 100. 17.
Založiti komu = připřáknouti, Brt. P. n.
557.
Záložna. Ústřední z. Nár. list. 1904. 88.
17.
Záludnost, i, f. Vz Záludný v V. 143.,
Nár. list. 1901. 6. 837.
Zálndný. Z. žena. Rká Síon IL 254.
Záluch, u, m. Pakli bychom tak plniti
nedbali, jmáme v záluch vjeti a vléci do
města TěSina. 1434. Vlast. IV. 188. Vi
Záloh.
ZalntoTati co = taletovaii. 1585. Uč. spol.
1902. 27., Zach. Test. 20.
ZamačkáTací válec. Nár. list. 1905. 131.
22.
ZamachloTat = sape^eíi^t, zavázati, V zlo-
děj, mluvě. Ces. 1. XV. 49.
Za málem = 6rso. Alz. V. 2124., Výb. I.
1177. 14.
Zamaračka, y, f., fnligula, Tauch-, Moor-
ente. Sb. si. VIII. 140., 1901. 155.
Zamárnit niekoho = tniéití. Slov. Čas.
mns. VI. 3.
Zamaskovati co : rozmíšku. Zvon V. 521,
Zamastil E., spisov.
Zamat, u, m. = iamet, Vz násl. Zamatový.
Zamatový = sametový. Slov. sbor. Čes. 253.
Zámav, u, m. Vítr. plachými zámavy ko-
lem nás krouži. Šnajď. Int. 1. 81.
Zamazliti se. Z-la se matka. Rais. Lep. 9.
Zambelinový. Z. kóžka, zambellinoram.
Milí. 66.
Zamdleti od čeho : od starosti. Val. Nár.
sbor. vm. 95.
ZámeikoTý. Z. krajky. Vz Krajka.
Zámečnice, e, f. = avizel ilutj. Slez. Vyhl.
II. 278.
Zámečník Fr., prof. a spis., 1841. až
4./6. 1902. Vz Nár. List. 1902. č. 163. 3. a
jiné listv z též doby.
Zámek. Úprava zámků; z. Ghubkův,
Yalův, visacf, západkový, závorkový. Vz
KP. XI. 267. nn. s vyobraz. — Z. práva.
Vz Odhádáni. l.^ílovék Uidajiei chalupu.
Ti mají z.! Oaboě. Rgl.
Zaměkčený v čem: v lásce. Hrubý. 40.
Záménka, y, f., druh hádanky.
Zaměřeni, n. = zámUr, minini. Z. kněžské.
Chě. S. II. 236^.
Zaměřiti komu co = vyméfUi. Někomn
místo ukázati a z. Arch. XX. 338.
Záměrný. Z. pravítko u měřiekého stolka.
Ott. XXI. 337*.
Zaměstiti. Fíkový strom zemi z-sti. Ev.
vid Luc. 13. 7.
Zaměstknaný. Rynk uprostřed z-ný ka-
mením = naepaný. 1589. Čes. 1. XII. 468.
Sr. I. Přisp. 498.
Zaměstnanost, i, f. Z. prádelen, prA-
mysiu. Nár. list. 1903. 243. 17., 1904. 17. 17.
Záměstský. Obec z. (předměstská). Nár.
list. 1905. 7. odp. 2.
ZaměSčovati, occnpare. Z. zemi. Ev. olom.
245. 187., Milí. 112.
Zaměditi, zamiaeti, Vz Lit. fil. XXIX. 58.
Zámět. Kámen mlýnský má zámět (ne-
sedí pevně, klátí se). Čes. 1. XI. 168.
Zameziti = vymetiU, — co: hraníce.
Arch. XX 392.
Zamhliti se komn kde."T očích se ma
zamhlilo. Strn. Poh. 151.
ZB.miena.yo z=: BtHdavi, Tak z. príchodí
žobrák a vandrovný. Sbor. slov. 1900. 183.
Zamieniti == tíminitt tf. Když by on z-ntl.
Hus. Sal. 86a. Vz Zamíniti.
Zamiesiti v Kkk. Sr. List. fil. 1903. 320.
Zamiesti se = zaplésti «e. — Teé. Za-
mátli jsme se v osidla. Hus. £r. I. 281.
Zamietati se = zataroůovatí <e, ohr€t9ovati
«e. — čim: písmem. Hus. £r. I. 179. Sr. Za-
mítati.
Zámlk, u, m. KoSefa na predkn s drob-
nýma zámlkami (záhyby?). Slov. Pbld.
XXin. 527.
Zamilovati se Jak. Z-val se jako ďábel
do suché vrby. Mtc. 1. 1897. 4. 151.
Zaminiti, vz předcház. Zamienití. Jde,
kam z nil. Cbc. S. II. 197b.
Zaminovati, labí. Jenž brzce zamiňuji.
Pat. Jer. 28. 34.
Zamlrati od smichn. Msn. Od. 272.
Zamisiti. Kdyžby sobě chtěl pouštěti do
oka, pérem aby prve z-Šel. Rkp. lék. Jhr.
62b. Tehdy sě zástup zamiesi, bieebn u vojště
lítí čési (časy). Alx V. 1564. a 1565. Podle
Hanky ; Tehdy sě zástup zaměŠi. Gb. v List
fil. 1902. 58. ukazuje, že slovesa zameziti
nebylo. 8r. Zamíšati (násl.).
ZamiSati se kde. Rak se zamíial v moři,
a hned vfieci raci se seSli (zamiehal sebou,
zatřepetal svým Článkovitým tělem). Kld.
Mor. nár. pohádky I. 86. Sr. List. fil. 1902.
59.
Zamišeti, vz Zamisiti.
Zamítati se čim: sudlicí (bránil 9e). 1512.
Arcb. XIX. 133. Sr. Zamietati.
Zámkářstvi, n. = umini dilaU zámk^, Ott.
XX. 1017.
Zamkly = saméeni^. Z. sklep. Val. Nár.
sbor. vm. 37.
Zamknouti stAl řetězem (obtábnootiV
Brt. Čít. 365.
Za mladu. N. rada 1862., Alx. H. 217.,
Alx. V. 1922 (MS.).
Zamlklee, kelce, m. Tbz. II. 31. Sr. Za-
mlklenec.
Zamlklý — Zaobcbodovati.
617
Zamlklý. Z. dřevo = které natáhlo vlh-
kosti a Spataě hoři (zamoklé). Val. Ces. 1.
XII 46.
Zamlknouti jak. Zamrkol, ako žába po
Janě. Bíza. 176.
ZamlouTaTý, einnebmend, gewinnend.
Z. tón. Pokr. 1884. d. 95.
ZámluTný čim: Zpěv Dápěvem z-ný.
Vykl. Obrz. 263., Zvon V. 798.
Zamlženi. Podzimni z. Nár. list. 1904.
100. 13.
Zamlženost, i, f. Snivá z. oka. Čch. Kv.
120.
Zamlžiti se komu. Zrak se ji z-žil. Enn.
Id. 16. — eo. Stan. III. 157.
Zamniěi =: mnilflrý, kláitemi. Obleče ji
v rúcbo z. jeptišky. Gest. rom. (Mas. 1863.
96.).
Zamnouti ěim. Zamnnl měchýrem (kde
měl tabák), potřepal a . . . Zvon III. 141.
Sr. VIL 1114.
Zamokati Kom. Did. 124. Dýmka za-
mekala. Hamz. 64.
Zamoklý. Z. dřivi. Sr. Zamlklý.
Zámor, u, m. Zviřeei mor, zámor jednot-
livého mista, Enzootie, celé krajiny, Pazo-
otie. Ktt.
Zamořiti koho čim: tancem (ntancovati).
Vyhl. Slz. 54.
Zamotanosl slohu. Tk. Pam. I. 138.
Zámotný. Podati se vlnám z-tným. Pal.
Záp. 11. 79.
Zamouěněný. Z. dvéře mlýnice. Zl. Pr.
XXII. 369. Sr. Zamončený.
Zámožný éim: rodem, dachem. Hlk. X.
195.
Zámraěi, n. MSsic vyhlédl ze z. Tbz. V.
1. 147.
Zamraziti koho Jak. Zlo mne po celém
těle. Slavě. Přib. 56.
Zamrazit koho =: ohdUi. Vybl. Slz. 72.
Zamrčat= zamruieii, Val. čes. 1. XI.
92.. 229.
Zamrčeti = hlad irpéU. — proč : pro
lačnost. Has Post. 221a.
Zamřelina, y, f. = zamHlá vic, nikde za-
ložená. Nár. list 1904. 175 9
Zamretý = mrivý. Slov. Phld. XXIII. 560.
Zamroukati. Kočka z-la. Rais. Lop. 246.
Zamrsknouti co po kom = přiraxiti.
Jakmile dvéře po sobě zamrStila. Zvon. III.
218.
ZanuKký Filadelf, spis. v XVI. stol. Vz
Vyhl. L 33
Zamršták, n, m. = zatérák. DSk. Km. 29.
ZamrvenkoTý. Z. poljovka (polívka) =
ttrouhaná. Slov. Mas. sloy. V. 100.
Zámrzlia, lúka u 6. Bystrice. Mas. slov.
VII. 42.
Zamúčiti se = zammiíUi «e. Kto sa ne-
chce z., nech sa o mlynára neobtiera. Bizn.
167.
ZámuteUy tna, o, vz Zámatný.
Zámys, a, m.zzzámér. Jičín. List. fíl.
1902. 254.
Zámysl, n, m.=i rybník n FryStátn.
Vstnk. X. 559.
Zamysliti eo komu. Machomet Tarkům
ta víru z-slil (vymyslil). Lbk. 106.
Zámyslnost, i, f., pragmatio. Bozk. P.
1283.
Zámyslný Zens. Msn. II. 297.
ZamyŠlenee, nce, m. •= zamyilenj Hovék.
Tbz. VIII. 460.
Zamžourati na koho stranou. Rais.
Vlasť. 70.
Zanártni. Hnisáni kloubu z-ho, Fuss-
gelenksscbwSrung. Ktt.
Zaněmčiti SÍ = po nimeeku mluviti, Tbz.
V. 9. 44.
ZtíRe^Tázáiiizzízaneprázdniti, Keči Přibr.
Han. 55.
Zanepráznitedlný. Vz Naplnitedlný.
Zanesenec, nce, m = nikam gane$enj. Msn.
II. 145.
Zánět. Sr. také: Mezitepenní, Mezižilní,
Míchoplenový, Nitroblána, Ochrustavice, Pod-
lebice, Poklůpek, SyrovateČnovláknitj^ Po-
žebernice, Předstojnice, SyrovateČnohnisavý,
Sýrovitěhnisavý, Tvořivý, Varletnice.Vlákni-
nový. Z. běliny, scleritis, Aagenledernautent-
zttndang ; talovitý převleklý z. blány tíhové,
synovitis metastatica piaemica: z. brá-
nice, phrenitis, ZwerchfellentzQndung ; hni-
savý z. roury močové (cibele), uretbritis
suppurativa ; katarrhalní z. cíbele (hlenoviiě
hnisavý výtok z cíbele), uretbritis catar-
rhalis ; z. čípka, staphylitis, Zápfchenentztin-
dung; z. dásně, gingivitis, Zahnfleischent-
zttndung; z. dotekem, z doteku, dotykový,
inflammatio per contiguitatem ; prvotní z.
dubovkocévnatkový, iridochorioiditis spon-
tanea; z. jamky zubní, pulpitis ; z. dvanáct-
níku, duodenitis ; z. kloubu dnavý, arthritis
urica, urartbritis; z. kosti, ostitis; z. páteře,
spondylitis; vleklý z. v řasách, parametritis
chronica posterior; z. zevního sluchovodu,
otitis eztema; z. varlete, orchitis, testitis;
z. žilní, phlebitis; hnisavý z. žaludku, gas-
tritis pnrulenta seu phlegmonosa atd. Ktt.
^ Z. =z ohníky ktorý hoří včelastiach, keď
sa chlieb sádže, pHpal. PbTd. XXIV. 606.
ZánětlivÝ, vz Puchýřina.
Zánětový. Jablovitá hnízda z-vá, miliare
Entztindungsherde. Ktt.
ZaneTirati, vz Zanevříti.
Zanevřený do hrjzz zaníceni. Bgl.
Zaniknouti kde jak. Všechen zvuk
v něm zanikal, jako ptačí hlas v mořském
vlnobití. Jrsk. VIII. 3. 11. Z-knou tam jako
kapka vody v moři. Ib. V. 122.
Zanovite =: znova, opit. Slov. Phld. XXH.
34.
Zanovitnik, a, m. == tvrdohlavee. Slov.
Pbrd. XXIV. 481. Sr. Zanovit v VII. 1116.,
Ozembncb.
Zánoza, y, f., forpedium. Rozk. P.2410.
V VII, 1116. zánoža. Které lepší?
Zánoži postele. DSk. Km. 6.
Zantovnik, a, m. := svatokupec, Mus. 1861.
271.
Zaňurčiť (hlas vydati). Slez. Vyhl. H.
244. Sr. Ňurček.
Zaobalif sa s čim: s málom^: spokojiti
se. Slov, Czam. Slov. 78.
Zaohchodovati si s čim: s obilím. Rais.
Lep. 72.
518
Zaobíst — Zápletek.
Zaobist = ohejUi 96. Eůp, Čo nepotřebuj eS,
a skoro predái, bez éoho z. sa nemdžei
Rizn. 171.
Za4)bloučiti co. Ces. 1. XII. 32.
Záohřl, D. = krajina za řekou Obři.
Tbz. V. 1. 171.
Zaokrytie, n. = úhrada, Mus. slov.
V. 85.
Zaorati. Z-lo se mi to do srdce. Litom.
57.
Zaostřený. Z. péro (špičaté), spis (ostře
psaný). Mart. S. Před. X. (1636).
Zapaekaný 5im. Stěny z-né maltou. Slov.
Phfd. XXIII 28. Sr. Zapackati v V. 178.
Západka, y, f., Stange, čásť ručnice. Ott.
XX. 1017., XXII. 59«. Z. u zámku. Vz KP.
XI. 270.
Západkový zámek. Vz EP. XI. 269.
Zapadlý mlýn z= ttranou l^d; zapo-
menuty. Zvon III. 597.
Západnik, u, m. = zapadni vUr, Msn.
11. 23.
Zapadnoati Jak. Zdlo to, jako když
hodime do blubin kámen. Sr. Tbz. V.
6 97
Západohaličský. Nár. list. 1904. 17. 18.
Západoněmecký. Nár. list. 1903. 175.
17. Z. svaz prádelen. Ib. 1904. 244. 17.
Západoturkestánský. Z. step. Dvoř.
Mor. 1.
Zápal, u, m. = zánit. Na z. stonati. Nár.
sbor. Vm. 130.
Zapálati se proč. Pro své záviny se z.
Št. R. iř32a. (List. fil. XI. 72.). Sr. Páleti.
Zápalčivost, i, f. Z. jedněch proti dru-
hým (popudlivosQ. Fel. 190.
Zápaleček, čku, n. = náméiti. V zloděj,
ml. Ces. 1. XV. 48.
' Zapalice žluCuchovItá, isopyrum thali-
ctroides: knkuvik. Čes. 1. XIV. 174.
ZápaUstý == nadHenj, Z. junák. Slov.
Sbor. des. 14.
Zápalkový. Z. továrna. Phld. XXII. 670.
Sr. Zápalkáma.
Zapalovač, e, m. Elektrický z. Nár.
list. 1903. 140. 5.
Zapalovačka, y, f. = tirka. Kmk.
Zapambovat se := zadtiiovaiij pH Bohu
pHsahati. Dšk. Km. 54., Jrsk. XXIV. 135.,
XXV. 242.
Zapanéilosf, i, f. = zpanitilost. Vin.
I. 57.
Zapanovati. Zlo ticho. Zr. Zahr. 23.
Zapař, e, f. = přize v kádi naložená
k zapařeni. HoS. Pol. L 115.
Záparno. Dnes je z. = dusno, Jhrad.
(Má.).
Zápas. Budem měf s tým zsy (práci, co
dělat^; Máme ze svým z-s;^ (co dělati, ne-
starejme se tedy o věci cizi). Val. Čes. 1.
X. 472., XL 324.
Zapasený brav od housenek, z. člověk
od vši. Litom. 57.
Zápatek, tku, m. Choditi na z-tku : Druzi
chodi v střevicich, ale vstrči toliko do
štřevice prsty a nohu po nár ti a na zad
ho nevtáhnou na patu, než tak chodi. Lbk.
107.
Zapatiti, Fersen heben, v tělocv. Rgl.
Zapažditi = zataraM. VSecky stezky
zameziti a z. Mart S. Ind. 248. Sr. Zapaiiti.
Zapečený, vz Pleca (v násl).
Zapekli, n. = mitto za kamny, DŠk.
Km. 6.
Zapěna, y, f. =: zapénini. Mark.
Zapěnény S ústy zapěněnými. Zl. Pr.
XXII. 157.
Zapěný, gesungen. Ballada z-na z prsou
českého lidu. Ner. (Mus. 1905. 848.
Zápeřik, a, m., philopterus, rod ěmM.
Vz Ott. XIX. 683.
Zaperlený Čím: tvář z-ná potem. Zvon
V. 540.
Zaperliti se čím. Tbz. V. 4. 16a
Zapěstlti co kam. České hry zapéstény
také na malostranské jeviStě. Bily Obr.
145.
Zapierati do někoho = doléhati naň.
Tedy začala do něho z. Sbor. slov. 1901. 31.
Zapinael kazajka. Hol. Met. II. 210.
Zápis. O z-sech starSi doby. Vz Arch.
XIX. 595. nn.
Zapískati jak. Z-kal, až projel kostmi
mráz. Tbz. V. 6. 207.
Zápiskový. Z pozfistalosť (zápisků). Cas.
mor. mus. I. 97.
Zápisný. Z. dědiny. Vz Arch. XIX. 500.,
Zápisni.
Zaplácati čím. Pták z-cal křidly (a od-
letěl). Zvon V. 525.
Zaplakáni, n. Smutné to až na z. Vzáj.
I. 5.
Zaplakati nač: na své břichy. Rokyc.
Post. 351. " Jak. Z-la jako ditě, když se
mu vzdor nezdaři. Tbz. II.* 401.
Zaplálý obraz matčin měla v duSi. Zvon
V. 156.
Zaplankovati co: grunty. Arch. XX.
513.
Zaplápolati čim. Světélko větrem x-Io.
Zr. Čeř. 26.
Záplat, u, m. = odména. Baw. £. v.
1583. Srv. Záplata.
Záplat, i, f. Povoleno k tomu proti
záplati. 1612. Listiř 106. Sr. Záplat
Záplatek, tku, m. := zaplaceni. Arch.
XXI. 248.
Zaplatiti co jak. I mnoho z. lahko, kde
jest z Čoho; i málo fažko, kde raz niet.
Rizn. 166.
Záplatitý = tnajid záplaty. Z* sukně.
Msn. Od. 357.
Záplatnik, u, m. Z. železný saaasený
oprostřed dveři. Er. Městec. CeČ. 182. —
Z., vz předcház. Záblatník.
Záplava = hlavní stěna jezu. Táb.
Če . 1. XI. 60.
Zaplavováni, n., vz Zaplaveni. Us.
Zaplesnený =z zaplesniMj, zaplegnilj.
Z. poval. Slov. Phrd. XXII. 41.
Zaplesnivěni plic, pneumomycosis. Vz
Ott. XIX. 97a
Zaplésti se Jak kam. Zaplietol sa, ako
mucha do pavučiny, ako kohůt do pazderia.
Rizn. 176.
Zápletek, tku, m. = zdpldika. Bez z-tkfl»
bez svárA. Chě. S. IL 164>.
ZapHhati - Zarážka.
519
Zaplihati. Chléb b pečeným maaem z.
Mbd. Od. 325. Sr. Plihati.
Zapllhotati. Štrakay kolem nohy z-ly
(86 zaklátily, zatřepetaly). Rais. Lop. 198.
ModraČka kolem noh se ji z-la. Rais. Lid.
210.
. Zapliskaný ěim. Rozum bludy z-ný.
1592. Hrubý 163.
Zaplniti co čím. Pole trnim a hložím z.
Arch. XX. 552.
Zaplodniti eo čim: pAdn (hnojem). Stan.
U. 8.
ZaplOTOTaei apparát acetylenový. KP.
X. 122., 127.
Zapobihati kam: k lidem. Mso. Hym. 7.
ZapobHdniéni. Zánět bnniéiny z-čni,
retroperitonitis. Ett.
Započíti. Prvním květnem započne se
B výčepem ležáku m. : poČne se ležák točiti ;
bude započato se stavbou m. : počne se
stavěti. Brt ve Vest. XU. 95.
Zápodobenstvi, n. Slov. třeb. 15.
Zapohnati oé. Sr. předcház. Mlčeti Čím.
Zapoj eti = něeo málo stranou zajeti.
Krok 11. b. 313.
Zápojný. Z. pití (zápoj). Mam. A. 34^.
Zápolina, j, f. = íervánkyf Jak je na
novy rok z. a věter, bude vojna. Slez.
Viasť. 1. 212.
Zapomaijialý hřích (na který kdo za-
pomenul). St.
Zapomanntý. Z. země, terra oblivionis.
Ž, witt 87., 13. — Z. =: pomateni. — ěím,
Byla strachem vSecka z-tá. Jrsk. XXVII. 9.
Zapomnélec, Ice, m. Tbz. III. 2. 40. Vz
násl.
ZapomnětliTee, vce, m. Tbz. V. 1. 290.
Zaponáhlat sa s čím = pošpVHti n.
Val. Ces. 1. X. 473.
Záponka, y, f. Nenosieva ruky v zá-
ponke Qe pracovitá). Riz . 173.
Zapopletatsa =: zapotáceti se. Val. Ces. 1.
XI. 92.
Zápor. Dostává Slovana (noviny) na z.
(na zapřenou, tajně). Tk. Pam. I. 370. —
Z, = negace. Vz Brt. Slov. 226. nn.
Záporečka, y, f. = závora. Brt. P. II.
Vysv. Sr. Zápora.
Záporný genitiv. V podřečí polnickém
jest místo něho z pravidla akknsativ. Ne
mněli jsme pokoj. Vz Hoš. Pol. I. 122., Brt.
Slov. 226. nn.
ZapošiTač, e, m. Přístroj u Šicího stroje.
Ott. XXIV. 604.
Zapotáceti se kam (k čemu). Eká.
Sión II. 62. -
Zapotiti koho. Příkrá sestra nás z-la.
Hlk. XI. 24.
Zapotřeba m. zapotřebí v popěvku. Já
budu voják, fasovat tabák, peníze a chleba,
všecko, co je z. Mš.
Zapoulený := zamraíenj. HruS. 160.
Zapouliti se := zamračiti se. Hruš. 160.
ZapOTidati. Co se z-dá, tof nejvíc vnady
má. Kká. Sión II. 117. Co se zdá, toho
lidé náramně chtiví bývají. Frant. 40., 11. —
se čeho = zapHsahati se. Žába sa zapo-
vedala močila a predsa doúho skočila. Slov.
Mus. slov. V. 37. — se kde. Trochu jsem
se tam zapovídala (dlouho povídala, za-
meSkala se). Zvon V. 215.
ZapoTiti = poroditi. Z-Ia mu dceru. Sá.
XVII. 15.
Zapracovaný odborník. Zvon V. 569.
Zaprásknouti eo: dváře (zavHti). Zvon
V. 377.
Zaprášeni plie, pneumokoniosis, Sfaub-
inhalationskrankheit. Ott. XIX. 978., 925a.
Z. plic prachem křemičitým, chalicosis pul-
monum. Ott.
Zápravka, hora u Jabrikové. Mus. slov.
VII. 52.
Zapřaienec, nce, m. := do ničeho za-
přaioný. Nár. list. 19./6. 1896.
Zápražiy vz Pražiny.
Zapřely = zatajený. Z vina. Drk. dram.
asc. v. 14.
Zápřež, e, f. Na jednu z. pracovati =
svorně, společně. Kmk.
ZapHečif komu co = zhatiti (plány).
Phfd. XXII. 36.
Zapřihati koně. Gl. rondn. 29».
ZapHsieei, vz Zapřísáhnouti.
ZapHsti dobytek = zapřáhnouti, Ouboč.
Rgl.
Zapřít co: dvéře = za závlačku zavřít,
zatáhnouti. Brt. P. n. 1196.
Zaprlený Jak. Bola z-ná až po uii (za-
pýřená). Slov. PhId. XXII. 40.
Zaprodanec, nce, m. = Slovfk zaprodaným
Tbz. III. 2. 202.
Zaprositi koho kam: do světnice (aby
tam vešel). Jrsk. V. 196.
Zaprouditi kndy. Závist z-la jejím
nitrem. Zvon III. 221.
Zaprplaf sa = zamazati se. Slov. PhId.
XXIV. 482.
Zapškiiú€ == zakjchnouti. Val, Ces. 1.
XII. 274.
Zapnkat = pokouHti si, Rgl. Sr. rukati.
Zápurnik, a, m. = vzpurec. Je to takový
z. Klát. Ces. 1. XI. 368.
Zapustiti = spustiti: — co: rybník.
Čes. 1. XII. 332. — na koho. = naň se
obořiti. Fe). 61.
Zapuštěný. Z. mládež = zpusUá, za-
nedbaná Kom. Did. 304.
Zarábjať s kým = ipatni zacházeti. Val.
Čes. 1. XI. 92.
Zaraehoceni hromu. Sr. Působiti nač.
Zařápati = zatlouci, zaklepati, — nač:
na okno. Jrsk. XXVII. 297., Zvon Dl. 13.
Jrsk.
Zarastený = zarosUj. Slov. Z. jako Zid.
Mus. slov. Ví. 111.
Zaratkat sa kde == zameXkati^ zarieti se.
Zaratkal sa do puonoci pri skleničky. Slov.
PhId. XXIV. 814.
Záraza, y, f., Orobanche, rostl. Vz Ott
XVIII. 890.
Zaraženosf, i, f. Strnulá z., stupor. Ktt
Zarážka, y, f. Z. u tkalcovského stavu
^ přistroj, kterým se cívka samočinně za-
staví, přetrhne-li se některá ze soukaných
nití. Ott XXIII. 723. — Z. Kosa se zarazí
do kosiřika z-kou (klínkem, kterým se
kosa přitahuje). HoS. Pol. II. 149.
520
Zardélo8< — Zasldlití.
Zardělosl (Červeň) ohraničená, erythema
marginatnm, úrazová, e. traumaticnm (con-
gestivam), způsobená lačebninami, e. vene-
natam. Léky působící z. kůže, rubefa-
cientia. Ktt.
Zardélý Jak : jako pivoňka. Jrak.
XXyiI. 71. — od čeho: od včtrn. Zvon
III. 692.
Zarděnky spalničkové, rubeola morbil-
losa, spálové, r. scarlatinosa. Ktt.
Zardoušenec, nce, m. Tbz. II. 28.
Zařecovati = zaHcsii (zařftiti), Mhato-
vati^ zasypávati, zavalovati. Grm. XXIII.
Zál^eéi, n. = íásf v»i sa řekou. Vitéjice.
List. fi). 1902. 251
Zářečina, y, f. Vrch na z-ně (za řekou).
DSk. Km. 16.
Zařeéiti se = dáti te do řeííi Litom. 57.
Zářeni, n., vz Teplota.
Zarepetati se = zachvěti te, zatřásti «6.
Větve se zly. Tbz. V. 6. 89. — Jak: jako
osyka. Ib. v. 1. 179.
Zářez, a, m. Z. v svíonn (v něm byla
zastrčena louč). Jrsk. XIII. 3. 119.
Zařezaný. Seděl tam z-ný m. : jako za-
řezaný. Brt. ve Vest. XII. 94.
Zářeznik, n, m., vz Zářezniček.
Zarchaisovati svoa mluvu. Mus. 1904. 22*
Záři, m. Na deSti v záři rolníku mnoho
záleží. BoDřky v září zvěstuji mnoho sněhu
o vánocích.
Zařičeti Jak: řevem. Škd. F. 177.
Zářiepa, y, f., geca (iater berbas). Rozk.
P. 761.
Zaříkadla v nemocech na Bernardicku,
vz v Čes. 1. XIL 154. Vz Zaříkávání,
Vlast I. 204. nn. Staročeská z. nemocí. Vz
Čes. 1. XIV. 10. nn. Z. při nemocech. Vz
Jos. Košťál V Praze 1908. str. 16. a Progr.
gymn. v Truhlář, ul. v Praze na r. 1903
(?).
Zařikávačka nemocí. Vz Ces. 1. XIÍ.
437.
Zařikáváni, n. Z. na Písecku, vz Čes. 1.
Xn. 175., na Bernardicku, ib., 191. Sr.
Čeč. 168. Zaříkadla.
Zařikávatel, e, m. Z. nemocí. Tbz. V.
9. 217.
Zařikovati = zařikávati. DSk. Em. 54.
Zařinčeti. V tom z-čel (vojín) do ka-
vámv (Šavlí řinče přiSel). Cch. II. Pov. 222.
Zařiový termín = vypršelý v měsíci
záři. Us.
Zářit sa = zahřUi »e. Chod. Ces. 1. XI.
481.
Zářivě červený. Rgl.
Zármutek jest vrahem života. Slad.
Třík. 12.
Zármutný pobouření (zarmucuj ící). Tk.
Pam. I. 67.
Zářně. Prapory z. zavlály. Nár. list. 1905.
859. 21.
Zárodek, dku, m. Vznik a vývoj zá-
rodku Embryogenie, umrtvení z dkQ(plodku),
Embryoktonie. Ktt
Zaroditi se kde. Zarodila se v nich
vděčnost Chč. S. I. 10i>. Z-Io se v něm
siemě (ujalo se). Hus. Post. 188l>.
Zarokotatl. Struny harfy z-ly. Jrsk.
XXIX. 120.
Zarosteni, n. Z. zevního ústi príicbodá
nosníi^h, atresia. Ktt.
Zarostlý nehet (vrostlý), incareeratio
unguis. Ktt
Zarodtěný, Rybník zanesený a s. Arch.
XX. 855.
Záronbiči želízko u řetězu. Bydi. Kšl
Lid. 5.
Zarouéeti co komu = zapomíovaiL Já
mu to z čel. Klát Čes. 1. XI. 868.
Zaronehati se = zarausati $e. Us. MS.
Zarozditi = usmrtiti, V zloděj, mluvě.
Sr. Zarohnout Ces. 1. XV. 48.
Zárubni studna i= opatřená srabem, na
rozdíl od belku (vz Belek); studna vrou-
bená kamenem. HoS. Pol. L 146.
Zambnoati kam. Z-bnul do brubého
stromu. Rizn. 74.
Záraši, n. Smáti sa do z., komu za uSi
(při tomto říkadle sodnou si děti proti sobě,
a které se zasměje, prohrává). Val. Ces. 1
XI. 179.
Zarútiti kobo. Bojí sa, ie ho věže (věž)
zarůti (kdo se vyhýbá chrámu). Rizn. 175.
Zamžek, žku, m., zamžlna, y, f., rosiL.
Vz Blatouch, Pryskyřník, ZaruS zde.
ZarŮŽOVěti i= dostati růžovou harv^, Zr.
Let HI. 12.
Zar&žoviti eo. Zvím jeho tvář (učiním
červenou, jako jest růže). Zr. Kom. 44.
Zařvnúti, vz Zařvati. Lcg. Dor. U.« (M^.).
Zary^ený = uřiemi. Utíkali a byli oba
z-ní. XVI. stol. Arch. praž. č. 1121. Wtr.
Zaryzeni, n., faror. Mam. F. 89». 1.
Zasaditi se nač = oě. Rokyc. Poat
244.
Zásadnosť, i, f. Prisna z. Ph7d. XXIV.
578.
Zasedělý plat při listině položiti. Arch.
XX. 451. Dluh za 12 let z-lý. 1656. Mna.
1905. 437. 438.
Zasekovat == U hrádéti naváděti. V zloděj.
mluvč- Čes. 1. XI. 142.
Zaáéni. n. i= zasetí. Nebylo zrnka k s.
Hauer 16.
Zasenený. Z. tráva = zasMd. Slov.
Pbld. XXIV. 814. Sr. Seno.
Zaseknuti mrtvol, mumifícatio. Ktt
Zasieci. vz Zasíti. Míli. 101.
Zasiesti := zasednouti. — kam: zaatnol.
Cbč. S. I. 97b.
Záskočný. Z. politika. Nár. list 1904.
124. 1.
Zaskrečeť. Z čal na huslích (zaakřipal).
Phrd. XXIV. 145.
Zasladle mluviti. Zl. Pr. XXI. 211.
Zasladnonti komu. Zvláštní teplá cbuf
z-dla jí na rtech. Zl. Pr. XXII. 123.
Zásloupi, n. = misto za stoupeni, Msn.
II. 195., Zvon UL 241.
Zasloužiti komu čeho =: odslouHii se
zaé. Baw. Ar. v. 5710.
Záslunečný ráj. Z-. Krist 111. Sr. V.
257.
Zaslúžiiý = zásluSnj. Z. skutky. Gest
B. 18b. Yz Zasloužilý,
Zaslúžiti, vz ZasloužitL
Zaelzeti — Záileh.
521
Zaslzeti proé: bolesti. Us.
Zaslziti. Krist. 74*., Pass. 834. — Mi.
Ty prahanebnó doatniky oči saslzuji. Slám.
Put 22.
Zasmieti se. Pis. o Dor. 178l>. v. 79. Sr.
Zasmáti se.
Zaismrditi se. Kom. Dld. 236. Sr. Za-
smrděti v II. Přisp. 398.
Zásnčl masitá, mola camata, camosa,
Fleisehmole, bonbeloviiá, Blasemmole, mola
hydatidosa, krvavá, saDgainoleDta. Ktt.
Zasnětilý, brandig. Z. žito. Rkp. lék.
Jhr. 116*.
Zásnub, a, m. = zaanoubeni. Kká. Sión
I. 60., II. 117.
Zásobárny (badovy pro hospodářské
plodiny): kolny, lednice, mléčniee, pleníky,
remisy, senniky, stodoly, stohy, sýpky a
$pýchary, vozovny. Vz KP. IX. 410. nn.
Zásobnosf, i, f. Aby pfí jinSi (le
z-sti obce to učinil. 1614. Listář 113.
Záspé^e = zdvij9. U Castrova. Hš.
Záspi, n. Z. a staveni: siSftřei, zdhroheií,
Mdpraii, Mdpršůh, Litom. 60., tá$(inek,
ZáspoTý. Z. kameni. Rais. Koř. 25.
Zasrpený mésic (majíci podoba srpu).
Tbř. V. 6., 341.
Zastánce ; obránce, obhájce, zástnpce,
hajitel. Mi.
Zastankynč, ě, f. Z. státn. Pokr. 1885.
č. 84.
Zastaralost obyčeje. 1478. Uč. spol.
1903. n 21.
Zastaralý. Hovado z-lé nebrzy se co
nanči jako mladé. Hus. Post 359.
Zastarati se t éem Hus. Post. 164b.
Zastařeti. Už z-la za té dlouhé zná-
mosti. Luž. Kv. I. 89.
Zastámouti, vz Zastarati.
Zastámuti^ n. Zr. Strat. 226.
Zástava, y, f. Mliti na z-vn (když je
málo vody). Val. Oes. 1. XI. 47. — Z. =:
suUtup. Baw. £. v. 100. — Z. = »a9taveni,
Vz o ní, jaká byla v starii době, v Arch.
XIX. 643.
Zástavee, vce, m. = tdštavce. Slov.
Třeb. 15.
Zastaviti se k čemu = dottavUi «e.
Hus. £r. III. 275.
Zastávka, y, f. Nemíval nikdo s nimi
ni řečí ni z-vek. Sá. Pr. m. I. 194.
Zastavovaná, é, t. Tančit s někým
z-non. Sá. Prost m. H. 72.
Zásteťný. Z. plachta. Sbor. slov. 1901.
150.
Zástěra, vz Přednice. — Z. = zatířeni
Mlhy aneb jiná z. Hns. £r. I. Z. na hlavu =
Šatka, jejíž konce vázaly se v týle. Slez.
Vz Vyhl. n. 187.
Zástěrkový. Z. protekce (ženská). Ces. 1.
XH 197. — Z. krajka. Vz Krajka.
Zástěrový pruh. Nár. list. 1903. 168. 13.
Zástinek, nku, m. = zápraži^ záhrobec.
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIH. 89.
Zastíněný. Z-ným okem na něco hle-
děti. Vin. I. 278.
Zastiraěka, v, f. Kličky a z-čky (za-
stírání — se). Nár. list. 1905. 138. 1.
Zástolnik, a, m. = hotť. Faust. 150.
Zastoupeni, n. V z. starosty N. N.
místo: za starostu. Brt
Zástředně, excentrisch« Ráj. n. 306.
Zastřeleni, n., vulnns, rána. Milí. 40*.
Zastřený hlas. Zvoq III. 696.
Zastrká, y, f. = ku$ dřeva, kterým $e
zamyká dřevHj zámek přibitj na dvéře, Hoš,
Pol. I. 146., IL 34.
Zástupci, ího, m. = záttupce. Mezi dě-
kanem a Václavem z Žeravic a jeho z-čím
páni nalezli. Půh. olom. III. 486.
Zástupka, y, f. =: zoétupováni, Z. v úřadě.
Zl. Pr. XXI. 590.
Zasupěti. Urputně naň z-pěl. Zvon V, 572.
Vlak z-pěl. Us.
Zásuvka stolu. Vz KP. XL 115.
Zasvěeovaei obřad, Eioweihungscere-
monie. Holb. I. 115.
Zásvětný. Z. průvodkyně (na druhém
světě jsoucí). Vlč. Lit II. 2. 69.
Zasvítiti ěim : zlatem. Zl. Pr. XXII. 50.
Zasvitnouti ěim. Z-tla svými kavčími
zrakv. Zvon III. 599.
Zásyp, u, m. = prostora, ve které se
čerstvé ovoce dává na lísky, za snSení pře-
bírá a roztřiďnje. Vz KP. IX. 429.
Zasypavaě, e, m. Z. studní. Tbz. V. 9.
67.
Zásypka, y, tz= zasypáváni, Nár. lis^
1903. 143. 2.
Zaszumiala zielona dobrava, tanec na
Těšínsku. Vz Brt. P. n. 973.
Záděik, u, m. = záSti, HoS. Pol. I. 146.
Zaděit, u, m. = ? Odkúpil mi mé dědictví
od z-ta. Půh. ol. IL 539. — Mi.
ZaSěkati. Z-lo dítě sedmkrát (zaitkalo).
Ev. olom. 125.
ZašěuHt He=:zamřiti$e. Smíi. 1905.19.
Zašebetať= Metavě promluviti. Rais. Lid,
182.
Zasedlý vlas. Jrsk. XIII. 8. 178., z. barva.
Kká. Sión I. 22.
Zai^elestěni křídel. Zvon IV. 711.
Zašileti po kom Zraky jeho z-ly po
ženštině. Tbz. XIII. 290.
Zaškatulkovati nico někam = do škatulek
zařaditi. Mus. 1904. 485.
Za§krati = zaikrtiti. Chtěla ji z. Ku. pra2.
arch. č. 1155. fo). B. 5. r. 1553. Wtr.
Zaákřeěený. Z. věc = zattaralá, tatezdá,
Val. Čes. 1. XIV. 151.
Zá&krk, u, m. = záXkrt. HoS. Pol. 146.
ZáškrtomázdHvěitý zánět, croup5s
diphtheritische Entztindung. Ktt.
Záškrtový kašel, Crouphusten; z. zánět
sliznice průdnšaiční, tracheitis crouposa.
Ktt.
Záškub, u, m. Z-by svalstva v celistvosti,
paramyoclonus multiplex; mžikové z-by
jednotlivých svalilk, tic convulsiv. Ktt.
Zaškubati ěim. Vlnění krve z-lo jeho
očima. Zvon IV. 53.
Zaškviřiti. Vrabci z-li v doSkách. Zl.
Pr. XXII. 98.
Zašlapati eo : podlahu = vipiniti. Ces.
1. X. 419. — se. Když se kůň zašlápne
(podkovou nohu si odře). Mtc. 1902. 120.
Zášleh,u, m. Poslední z-hy zapadajícího
slunce. Nár. list. 1903. 141. 13.
522
Zailehati » Zanzleni.
Zašlehati komu čím kam. Za&lehl mn
karabáéem do obličeje. Tbi. V. 5. 209.
Zadlosf města. Arch XX. 299.
Zašmúriť eo : oči = přivHii a p. Slov.
Nár. sbor. 1902. 4.
Zadňapiť si kam. Z. bí do prsta = m-
řitnouli. Slov. Pbrd. XXIV. 644.
Zášnorec, rce, m. Slehl, až ma z. nlltl.
Čes. 1. UL 112.
Zašoškatl si = pošeptati. Sr. ŠuSkati.
Htc. 1902. 125.
Zašpleehtati si s kým =: pohovořiti.
Rais. Lep. 181.
Zadplochtati kudy. Hladinou cobí z-lo.
Tbz. XIII. 416.
Zašplouehnnti, n. Z. vody. Bais. Lid.
174.
Zášti, n. Z. zvracoje Brdce v kámen. Tbz.
V. 6. 104.
Zádtiplný. Z. Štvanice. Nár. list 1904.
78. 1., Zvon m. 611.
Zaštkati kde. Ye mne z-lo srdce. Zr.
Let. in. 84. — jak. Zašťkala výrazem srdce
rozrývajicim. Sá. XVII. 106.
Zaštdpit komu eo kAiazz zapíchnouti.
Slov. Pbrd. XXIV. 756. 8r. Lipka.
ZaSachnonf. Zaiacbl dáSC = »pu$til 9e.
Phrd. XXIV. 764.
• ZaSYitoHti. Z-la = promluvila. Rais.
Hoř. 8.
Zát = z€e. Záf jen zát (vžiti), ništ fiedat.
BizD. 173.
Zatáčivý. Z. stezka. Zvon V. 168.
Zátah, u, m. a akt. Veselohra od jednoho
z-hu (!), einaktig. 1771. Lit. I. 286. Zaniklo.
Zatáhly £im. Les šerem z Llý. Zl. Pr.
XXL 231.
Zatáhnouti co kde kdy. V ten okamžik
jakoby plachtu nad nimi zatáhl. Zvon III.
609.
Zatahovaný, vz Pletený.
Zatauouti komu kdy. Pojednou mu
obraz matky před očima zatanul. Hlas nár.
1886. 28./6 , Tbz. V. 9. 87.
Zatanulý. Z. myšlénka. Hav. Ghamr. 218.
Z. představa. Zvon V. 896.
Zataviti co kde s tavtnim upevniti. Eká.
Sión n. 213.
Zátažný = mohoucí býti zatažen. Z. pří-
strojek. Nár. Ii8t. 1905. 131. 18.
Zatcjniti. Plot z. (trním vycpati). Čes. 1.
XV. 44. Sr. Zatýniti.
Zatepliti co komu: krev (rozehřáti).
Tbz. V. 9. 167.
Zatě§iti se naé. Zl. Pr. 21., 66.
Žáti. Kamna zejou = jsou do Červena roz-
pálená. Zeje jako horoucí peklo. U Sadské.
Paroubek.
Zatiekati. Alx. V. 609. Sr. Zatéd.
Zatikati. Ptáček zatik). KláSt Maz. 33.
Zatkly = zatknutý, zatéený. Snajd. Int. 1.
87.
Zatinčený. Hlavu mél jako z-nou (pito-
mou). Rais. Lid. 218,
Zatlumený. Z. barva. Nár. list. 1904.
128. 13.
Zatlumiti eo. Vz Tlumiti.
Zatmíti se. Byl bit, až se mu v očích
z-lo. Vlasť I. 232.
Zátoéy e, m. V právo zatočit ~ zatoč!
V tělocv. Bgl.
Zatočiti se kde jak. Vltava se tam z-la
jako maďarské kníry. Hlk. Vm. 212.
Zátop, u, m. = zatopeni v kamnůeh. Frant.
10. 29.
Zátor, n., m. =r pHkop. Hluboká. List fil.
1902. 264.
Zatr^eítýzzzatraeenjfprokleiý. Mor. Kmk.
Zatrackané. To se z. mýlíte. Nár. list
1908 270. 9.
ZatřásnoQti éim =9atřdšii. Krok I. a. 24.
Zátrata, y, f. Z. pod. 102., 4., Mam. A.
88«., Mam. F. 89l>2. ^ MS.
Zatřesknoati. — kde. Omii nad ním
zatřaBknnlo. Msn. II. 89.
Zatresnntý == ttatvrdlý, Z. vema. Slov.
Phrd. XXIV. 814.
Zatrhavý. Řeči smilné, oplzlé, z-vé.
Rokye. Post. 87b.
Zatřiesti. Gl. roudn., 41b. Vz Zatřásti.
ZatHti co. Svój sluch = ukcpaii, Baw. E.
v. 666. — co komu. Komu těžko naň hle-
děti, neohf sobě káže z. {za9tHtí). Frant. 42.
Pozn. 20.
Zatmoati=i9oďt«<<» ae. Zvon H. 188. —
čím. Za týden vSak z-nul náhlou obavou.
Zvon III. 666. — komu kde. Z-lo ji ▼ srdci.
Ib. 680.
Zatrolenee, nce, m. = Motrolmíi ílovSt.
Rgl.
Zatrousilky. V Z-kách, pole u CemiD. Př.
Star. VII. 66.
Zatrpkle bo usmáti. Jrsk. XXVI. 223.
Zatrudélý. Z. čelo, pohled, oko. Tbz. V.
6. 106., V. 9. 228. a 168.
Zatrudlý. Z. lice. Tbz. V. 1. 91.
Zatrnchlele dodala. Zvon V. 156. Sr.
Zatruoblelý.
Zátul, u, m., actula. Rozk. P. 2063.
Zatulený čim. Místo clonou banánů i-né.
Emin. 860.
Zatuliti co Teč. Eká. Slon II. 205.
Zatupčlost, i, f. Sbor. čes. 85.
Zatrarati co z čeho = zaviraíi, eoudUi^
schliessen. Slov. Mus. slov. VU. 19.
ZatTrdělý = tBatvrdilý, Z. život Keveč.
60 (1772.).
ZatYrdlenka, y, f. = něj. jidlo. Y% Čes.
1. XI. 88.
Zatyrdlosf, i, f. Postranni s. svaloůby-
fová, myotrophische Lateralscleroae; z.
zrnitá, sclerosis granularis, prvotni a. po-
stranních provazcA, paralysiB spinalis spas-
tica; z. bnničiny, scleroma neonatornm,
kožní, scleroma, z. kožní prstfl, sclerodac-
ty Ha, z. jater, indnratio hepatis, hepar in-
duratum. Ktt
Zatvrdnuti, n, indurace. Ott XX. 682^.
Zatykači list v starší době. Vs Areb.
XIX. 616.
Záu^i, n. = mÍ9to ta uchem. Zub. Meg. 32.
Záudka (záuiok?). Pacholci savěinji
koňům červené záuíky (pentie za ucha).
Vlasť. I. 203.
ZáuSnice. Dievča bez i-nio, ako kráva
bez zvonca. Mus. bIov. IV. 61.
Zauzlení střeva, ilens, Darmverschlin-
gung. Vz Ucpáni. Ktt
Závad — Zavrátit.
623
Závad, n, m., závada, y f. = náda^ hoj.
Baw. Ar. v. 4813. — Z. = představa, která
překdH jiná představe. Hyna. Vz Ča<L 1 14.
Zaváděčka, v, f. = zaváděči jehla, Ein-
fQbroDgdnadel. Ktt.
Záyaden, dna, o, vz Závadný.
Zavadil B., spis.
Zavádka, j, f. = starodávný tanec na
Mor., také: na řádky iúpavá (podobný
hanácké coufavé). Vz Brt. Cit. 410.
Závadný čim. Tim dlnhem že neni
z dným (neni povinen jej platiti). 1717. Mtc.
1903. 16.
Zavadzit sa jak. Zavadzil sa ako beran
do trna (zapletl). Rizn. 177.
Zával, n, m., Locke. Z. vlasA. Lit. 1. 347.
Zavaliti se kam. Z-lil se za dřevo na
břeba (padl). Zvon III. 390. — koho kam :
T zlosf. Has Er. III. 245.
Zavalitosť těla. Ces. 1. XII. 327.
Zayalitý. Vz Nababěilý, Onpořitý, Za-
bnralý.
Zavanouti. Z-nul do žlntýcb listů chladný
vitr. Zvon V. 666.
Zavářka, y, f. Těstová z. A. Dohnal exc.
Zavazadelna, y, f. Z. v nádraži, Gepiicks-
bnreau, -zimmer. Rgl.
Zavázat komu kde (v éem) :zz překáSeii,
Val. Čes. 1. XI. 323. — co na čem. Na
tomf svú viem zavieži. Baw. T. v. 163. —
co kam. Matička nž zas bovořila, zavázavši
svojí řeč k slovům dceřiným. Zvon IV. 81. —
co čím. Tim psáni zavazuji (končím). 1643.
Arch. XX. 186. a j.
Závazek, zkn, m. = konec. Při z-kn psáni
něčeho doložiti. Arch. XX. 136. Vz předcház.
Zavázati.
Závazkový. Z. zastoupeni. Us.
Závazné, ého, n., deplanale. Mam. A. 19^.
Závdanek. Brt. I. 13. Sr. Huj. Progr. 16.
Zavedne (za-ve-dne). Litom. 41., HoS. Pol.
I. 111. Sr. Zavedňa v VIL 1126.
Zavéračy e, m. Z. víčkový, Scbliessmuskel
der Angenlider. Ett.
Zavěrák, u, m. Z. klenby, vz Elenák.
Zaverit = pHtvidSiti. Tá naiikutku (sku-
tečně) z-la. Slov. Pbrd. XXII. 430.
Závěrkový list, Nár. list. 1903. 177. 6.,
zakonník. Osv. 1896. 709.
Zavémě. Eto lvy i nedvědy dávi, byl
z. silnčjSi. Přibr. Han. 63.
Závemi lůžko zadovky, blava nýtu. Vz
Ott. XXIJ. 57b., XVm. 618.
Závěska na ručoik. Vz EP. XI. 186.
Závésnik, u, m. = pokrývka života
(brněni). Škod. 11*. 100. — Z. zvonu. Ces.
J. XIV. 820.
ZávěsovÝ. Z, cvilink. Rgl.
ZavéSadlo, a, n., při pečeti. Arch. IXí.
299.
Zavedený. Jeji tvář byla z-ná (zaSmu-
iilM). Hrni. 103.
Zavčtiti eo = ničemu zahraniti. U Turn.
Mark.
Závetrina, y, f. = zdvětH. Slov. Mus.
slov. v. 42.
Zaviaznntý = uvizlj. ^ kde. Vóz v blate
u-tý. Sbor. slov. 1900. 173.
ZavičkQvaný med = ve vofitinácb. Mtc.
1902 13.
Záviděti Lépe jest záviději-li lidé, než
aby litovali. Zl. Pr. XXII. 247.
Zavijanee, nce, m. = osnch (jídlo). Mus.
slov. VIII. 6.
Zavijánek, nku, m., zdrobn. zavijan. Brt.
P. n. 1022.
Zaviječ, e, m, Z-či, pyralidae, čeleď
drobných motýlů. Vz Ott. XX. 1038.
Zavilec, Ice, m., rostl. Vz Sasanka zde.
Zavilka, y, f., sabbatia, rostl. Vz Ott
XXn. 466.
Zavimnatčti = dottati znaíné vemeno,
Eráva z-téla. Nár. sbor. VIII. 120.
Závin jablečný atd.nedoporučnje Vodička,
lépe prý: závitek, zátočka a p. Vz Vést.
IX. 37. Neúplný z. déložni, subinvolutio
ttteri. Ett.
Zavírač, e, m. Z. domů nakažených.
Schulz. 143. a j.
Závislý způsob = konjukiiv. Ele. 83.
Závist nenávist plodi. Ear. 8. Z. vidí
n jiných vždy větfii krajíc. Lit list. XIX.
242. LepSia z. než nenávist. Mus. slov. VI.
111. Z. je zla všeho koruna. Tbz. III. 1.
289. Když se proti tobě šklebí z. trkavá.
Eoll. (Lit II. 193.). — Z. = rybník u Fry-
státu. Vstnk. X. 659. - Z. = výletní misto
u Zbraslavě.
Závistiv, a, o, vz Závistivý.
Závistivý (z) zloby tyje. Alx. V. 66.
Závistnik, a, m. LepŠie je mat sto z*kov
ako jednoho poTufovníka. Mus. slov. IV.
100. — Z. = rybník u Kardaš. ŘeČice.
1665. Uč. spol. 1903. XIII. 16.
Závidče. Záviščemi vrtráše. Erist. 76a.
Záviška Fr. dr., assist a spis.
Zavitčaný. Z. dítě = nemanieltké. Slez.
Vyhl. II. 116. Sr. Závitče V. 340.
Závlač, e, f. Z-čí se zatahují ramena
mlýnského kola. Čes. 1. XI. 187.
Zavláčiti kým = metjásivati, vykořisťovati
ho. Hus. Er. I. 307.
Zavlásti = zavládnouti. Dal. C. M. 26. 30.
Zavlasto = proprie? Jho chtěl zabiti
často, jakž sě tu nesta z. Alx. B. M. 178.
Hattala a Patera čtou: za vlas to.
Zavlhlý od čeho. Zub. Még. 36.
Zaviněný pohled. Modr. kn. 1898. č. 40.
86.
Zavlniti kudy. Potlačovaný vzlyk z-nil
křečovitě její hrudí. Zvon III. 232.
Závod, obec v preSburské stolici. Mus.
slov. VII. 86.
Závodnický. Z. cvičení Sokola m. :
závodní. Vést XII. 94.
Závojový čepec. Zr. Erist 6.
Zavolati koho (gt). Z lal sluh. Ev. olom.
XXX.
Závorný kameň (ktorý dieru zavieral).
Sb. si. VIII. 102.
Závoz, u, m., stráň u Jabrikové. Mus.
slov. VII. 63.
Závozník, u, m., vz Záblatník.
Závrat, u, m. Pole na z. = na sever
mezi lesy. Zbynice. List fil. 1902. 264
Zavrátit = odpověděti Slov. Pbld. XXII.
431.
524
Závrativý ^ ZbéBtvo.
ZávratlTý. Z. maso = nemocné. Arch.
XX. 306.
ZávratliYý duoh. Mart. S. Ind. 244.
Zavřel Fr., spis.
Zavrhnouti co komu éim. Tak Jemu
cestu zavrže sebú (zastavil). Baw. E. v.
2120. —' koho = taitoupítí, Z. svého tova-
řiSe. Ib. J. v. 542. ^ se komu čim. Udeřil
na Kaba voStipem a Knba ma se zavrhl
tesákem. 1512. Arch. XIX. 143.
Zavřieti, vz Zavříti.
Zavřitý helm. Kol. Her. I. 223., 225.
Zavrznút v něčem - uváznouti. Slov.
Sbor. ées. 15.
Zav^e = vidy. Baw. J. v. 834.
Zavyřitati co komu. Rais. Sir. 250.
Zavzdudi, d. = onen tvH. Tbz. IP. 328.,
V. 6. 221.
Zavzdychnouti touhon. Kvap. Lib. 27.
Sr. Zavzdechnoati.
Zavzleni, d. = vykládáni ve zli^ nevole,
Šf. v Pal. Záp. II. 59.
Zavzlyknouti. Rais. Lop. 200. Ys Vzly-
kati.
Zazářiti kam Jak. Zazářila naft kou-
zelným úsměvem. Zr. Cer. 71. Z. itéstim.
Zr. Cech. 47.
Zázi = zadni. Mi.
Zazimnalý == Iřezi, Litom. 57.
Zazimnati = obřezeti, Litom. 57.
Zazidtě, é, n. = íátt vah. Dik. Km. 40.
Zazkřipéti. Dvéře z-p61y. Jrsk. III. 320.
Zazleny. Byli proti sob6 z-ni. Arch.
XXL 69.
Zazlivý. To psaní je z-vé (za zlé něco
vykládající). Listář. 8.
Záznam, n, m. Úřední z. Nár. list 1903.
124. 6. a j.
Záznamový stav. Nár. list. 1905. 326. 21.
Zazobanec, nce, m. = hoháS, Nár. list.
1905. 249. 9.
Zazobati se komu kam: do očí. Tbz.
V. 9. 282.
Zázraénopodivný skutek. 1596. H. Jir.
Mýto. 66. 2.
Zazrcadliti se kde. V lících jeho z-ly
se hněv a lítost Tbz. V. 1. 26.
Zazřieti, vz Zazříti.
Zázrivka, y, f., potok, přítok Oravice
na Slov. Sb. si. 1901. 162.
Zazroft, ě, m. = člověk, ktory nezná
pekne pozref, ale jen zazerá. Slov. Mns.
slov. V. 41.
Zazubeni trámu při stavbách. Vz KP.
IX. 284.
Zazviny, jm. louky. Sbor. slov. VII. 114.
Zazvoniti jak. Zvony z-ly tak sladce,
iako varhan v. Us.
Zažárliti si náé. Jrsk. XXVI. 175., Nár.
list. 1905. č. 143.
Zažbronit se čeho := naiebronilíy na-
proaUi. Liieň. Mtc. 1902. 435.
Zažéci se čim: smilstvem, milostí. Pat
Jer. 124. 10.. 129. 29. Sr. Zažehovati.
Zažehavý. Záležitost choulostivá a z-vá.
Nár. list 1905. 201. 2.
Zažehnávadlo, a, n. Z-dla kolínská.
Vz Čes. 1. XXL 133. Sr. Vlast L 204. nn.
Zaiehnáváni nemocí. Vz Ces. 1. Xn.
432.. 437. 78.-79.
Zaiehnávka, vz Pohřeb.
Zažehovati koho. V tom již zaiehovala
zlost Zvon in. 748. Sr. Zažéci.
Záieji. Aby tam tím z. byli (dříve). Čem.
Z. 312.. 314. Z. se spát položili. Uč. spol.
1908. III 29. Sr. Záhy.
Zaieláni, n. Hlk. X. 251.
Zažiehati. vz Zažíhati.
Zažgnouť bravku = zabiti. Slez. Vyhl.
n. 200.
Zažirák, a, m. = kUitíl. Č. Třeb. Čes. 1.
XI. 36.
Zažirať se 8 kým = zlohiH ee. Slez.
Vyhl. II. 295.
Zažitina. Přeměna z-tin v krev, Haema-
tose. Ktt
Zažitinovodný. Z. cévy, vasa chylifera.
Ktt
Zažitinový. Z. cévy (chylové), vasa
chylifera. Ktt Vz násl.
Zažitnice, e, f. Z. = eéoy zaiilinoítodni.
Ktt Vz Zažitinovodný.
Zažloutlý. Byl z. po hubě (po obličeji).
Pitt 22.
Zažluténý éim. Skála z-ná lišejníkem.
Jrsk. XIV. 55.
Zairanosť, i, f. Nár. list 1901. d. 314.
odp.
Zbabélý v činu. Sbor. čes. 101. Býti
ochotný a zdvořilý není býti z-lý. Vrch.
MaS I. 47.
Zbablati = zmuchlati, eplietí. Na Hané.
Tak, teď jste to z-li! AI. Mrit
Zbahniti se čim. Grunty podmokánim se
zbahfiují. Arch. XX. 370.
Zbaehat =i zpozorovati, Brt. P. n. 1196.
Zbarvenosfy i, f. Z. samohlásky. Mas.
fil. VIII. 183.
Zbáaněný fantom. Čch. Kv. 196.
Zbaviti koho od čeho. Zbav nás od
žalostí. Brt P. n. 1085. Af nás sbavi od
zatracení. Starý ruk. v Telči. Vz List fil.
1902. 447. Zbav ny od zlého, to věs svéU.
Ruk. Vz List fil. V. 230. Zbav nás od slého.
Ev. olom. 342a. Zbav ny ot zlého. Hod.
Žalm. Vz Mus. fil. VII. 362. — čeho. Zbav
nás všech našich nedostatkóv. Hod. Žalm.
Sr. Mns. fil. Vil. 363. — komu = Uaěiti
Dobrému chlapovi zbaví chlp mSsa a liter
vína. Rizn. 168.
Zbázlivčti, él, ění. - kdy. Člověk
v stáři z-ví. Zl. Pr. XXH. 90.
Zbedný = Jiodn^, horlivý. Nemá odplaty
atd. Vz Zbedný v VII. 1129.
Zbědovanee, nce, m. z= zbědovaný élo«flb.
Tbz. V. 9. 70.
Zběhmo prchati =i jako zhih. Han. Od.
343.
Zbělaly. Z. kosti usmrcených. Holb. I.
292. Sr. Zbělelý.
Zběleny ^ jami. Mam. F. 87». 2.
Zbelik, u, m. = studánka v kotlavém
pařezu. Rais. Koř. 48.
Zbělostněné. Zub. Még. 28.
Zběstvo, a, n. místo : fiéStCtw = vyknanatvl,
zastr. Pel. XXXI. Vz Zbéžstvo.
Zběženi — Zbytně.
535
Zbřženf, d. Z. bSbohvězdné. Bostl. G.
41b.
Zběžitý. Střechft jest z-ti, že voda
deifoyá vieoka pre6 zDiehne. Lbk. 83., 88.
Zběžstro, a, n. = tuldctvi Alx. BM. 231.
Dle flanky: faga, útěk. Dle Výb. Pel.
XXXI : vyhnanttvL Sr. předcbáz. Zběstyo.
Zbídačený ilovék. Hav. Chamr. 23.
ZbieUti, vz Zbíliti.
Zbierati, vz Zbírati.
Zbiranina, y, f. = tUrka. Slez. Vyhl.
II. 33.
Zbirohy, pole a les n Paoova. Čes. 1.
XIV. 440.. 442.
Zbiti co = trazUi. A když jedno ponebí
té věže zbil. Lbk. 43. — kam: na vrata
= tabuMiti. Baw. T. v. 720. — koho jak.
Zbil bo ako hada. Pbrd. XXIV. 341.
Zbláhovělý. Z. mysl. Kká. Sión. 11. 138.
Zblázněni. To je k z., lépe : z toho by
se člověk zbláznil. Hlavn. 57.
Zblázniti §e. Kdo rychle se z-ni (za-
miluje), brzy vychladne. Zl. Pr. XXÍ. 89.
Zblaženiti koho, beatifacere. Pror. ol.
15b. 1. lea. 9., 16. Sr. Zblažiti.
Zbledeni, n. = blednuti. Z. tváři. Chč.
S. II. 268*.
Zbledčti. Ohnbeněl, zbleděl. Hrad. 55b.
— proč: strachy. Modl. 54*.
Zbleděžlutý. Z. barva. Č<98. 1. XII. 295.
Zblednouti (komu) jak. Líce ji zbledly,
jako když v nejéiitějfii květ rozkrete bílá
lilíje. Tbz. V. 6 62. Z. až na smrf. Hrli.
Hns. 54.
Zbleskotati éim: lúěom. Slov. Sbor.
ěes. 125.
Zbliti koho čim. Číms' jiné zblíl (poblil),
zas to sněz. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 38.
Zblivati se. Ktož jí její símě, ten mnsi
se z. Rkp. lék. Jhr. 269b.
Zbližit si co: cesta (= zkrátiti). Phfd.
XXII. 578.
ZbližSa = Mixka. Val. Čes. 1. XI. 44.
Sr. Zbližše.
ZbtOTitý oves = majid tilná štibfa, Val.
Čes. 1. X. 468.
Zblúzaf, intens. zbtýnať =z slíditi po
něéen; potloukali •«. Val. Čes. 1. X. 474., 466.
Zbtyikal s éim kde. Z. se světlem po
bfiře *=: tbytefně choditi; potloukali «e. Val.
Čes. 1. XII. 191., X. 466. Sr. předcbáz.
Zblázať.
ZbodoTati koho čim: trnem. Z. pod.
Sr. Zbůsti.
Zbóh. Zbaohf sě každý myli, ktož . . .
Trist. 73«. Z. se těSii. Pnlk. Lobk. (List.
fil. XI. 298. Na ty zbohy, na ty bohy, na
spásy bohy = na Stěsti. Val., zlíň. Brt. D.
I. 187.
Zbojce = zhoubce, Baw. E. v. 3210.
ZbojoTati proti komu. Hod. Žalm.
119. 7.
ZbojstvOy a, n. = rouháni, Vok. Vset.
200.
Zbolestněti, ěl, ění. Myslí, že mi zde
v Se z-stni. Zl. Pr. XXI. 54.
Zbořina, y, f. Nevolná z. osndn. Koll.
v Pal. Záp. II. 48.
Zbésti = pobodati, Chč. S. II. 201b.
Zboulnatéti, boule dostati. XVin. stol.
Čes. 1. XU. 11.
Zbožniee, e, f. = fnodlitébniee, Apol. 279.
Zbožnopokomý duch. Msn. Od. 92., 181.
ZbožňovaneCy nce, m. ^ 6lovík tboSHo'
váný, Z. dělnictva. Nár. list. 1902. 110. 2.
ZbožnoTatelka, y, f. Us.
Zbožný = bohatý^ mocný, majid zbozl.
Šf.. Kat 3380., Alx. V. 239. — Mš.
Zhrániti se == dáti m odUraíUi, Baw.
Ap. 209a.
Zbraslav. Do Z-vi. Vrch. N. střepy 41.,
Tbz. V. 1. 302., V. 9. 393. Do Z-vě. Tk.
XII. 342.
Zbředeni, n. Když stádo na lonky se
dohání, z ním nemalá Skoda se stane. Wtr.
exc.
Zhřediti se. Dítě se z-lo = chytil je
psotnik. Strn. Poh. 97. Sr. Zvřediti, Vřed.
Zbřesknonti. Máslo zbřeskne (zhořkne).
Šnmava. Rgl.
Zbrchat sa do kyt = postaviti se na
nohy. Val. Čes. 1. XIV, 160.
Zbřisti co. (Jezdíce přes moje grnnty)
tak mi je zbředli a vyjezdili. Že . . . Arch.
XXI. 149.
Zbrkati. Syn ho zbrkl = oklamal, Hlk.
VI. 71.
Zbrojár, a, m. = kdo dělá zbroj. Mas.
slov. VIII. 24.
Zbrojevládný bůh. Skd. F. 157.
Zbrojířský průmysl. Ott. XX. 1018.
ZbroJnostiÉi, y, m. Torstenson z. (za
ěvédské války). Jir. H. Mýto 80. 1.
ZbrojnostTO, a, n. = zbrojný lid, Z-stvem
něco naplniti. Msn. Od. 123.
Zbr&dek, dku, m. Buclaton rnkou na z.
u cesty ukazujíc. Smíi. 1905. 20. Sr. Brod.
Zbrůj = zbroj. Msn. U. 176. a j.
Zbramčeti = zabručeti. P. kmoter dačo
pod nosom z-Čel. Spiš. Sbor. slov. 1901. 83.
Zbrnbovaci stroj v papírnách. Ott. XVIII.
178.
Zbrzgaf := vžiti po zajeélch, utéci, Slov.
Sbor. čes. 272.
Zbubřeni. V V. 391. vedema oprav v:
oedema. Tekutina z-ním vzniklá, Oedem-
fltissígkeit. Ktt.
Zbuj^ e, f. = vzbouření, povstání. HoS.
Pol. I. 146.
Zbuja, e, m. = Hovik zpumý, povstalec.
HoS. Pol. 1. 146.
Zbnjnčlec, Ice, m. = zlujnílý. Msn. II.
81.
Zbi^nietvl, n. Sá. XI. 127.
Zbujnodrzostný pych. Msn. Od. 239.
Zbunik v. zbiijntíe, a, m. = dovádivýj
rozpustný hoch, Hoš. Pol. I. 146.
Zbnnikovaf := dováděti (o rozpustilých
dětech). Hoš. Pol. 146.
Zbuřitel, e, m,, venator. Fagif. 36i>.
Zburný = zpumý. Z. kůň. Chrud. Osv.
1887. 40.
Zbytkář, e, m. = chudé dité, které do-
stává v určitý den polévku, ale přichází
i v jiné dni čekajíc, nezbude-li něco pro
ně. Us.
Zbytně, abundanter. Ev. olom. 13. 32.
526
Zbytnělý — Zdolina.
Zbytnělý. Z. jizva, cicatriz bypertropfaica.
Ktt.
Zbytni, vz Zbytný.
Zbytnieť = zprachnivéti. SpiS Sb. b1.
IX. 48. Sr. Zbútleti.
Zbytnosťi i, f. Sefilosť zsti čili slono-
vinoa kožni, cacfaexie pachydermatiqne. Ktt.
Zbytný. Z. voda v rybníce (přebyteíná).
Arch. XX. 470.
Zbytsťvi, n. =? Přibytka rajskébo z.,
ave Jest naSe Človéčstvi. Levit. 100. — Mi.
Zbýrati chlebem. £v. olom. XXX.
Zceniti co zaČ : za peníze. Chč. S. I. 83*.
ZcentralisoTaný. Z. osvětleni. Nár. list
1904. 38. 18.
Zcepenéoi, n., consternatio. Bozk. P.
1583., R. 87.
Zcestný. Není ničím povinen a zvláitě
ne scesten. 1574. Zbrasl. 309.
Zcizováni, n. Z. obecního jmění. Us.
Zcumlati = stmaíkati, Z. krajky. Zvon
IV. 7.
Žčéditi, defetare. Mam. F. 87b. 2.
Zčechisovati německou mládež. Sb. (Mtc.
1905. 249.).
Zčechrati eo. Ž. kap. ě. 40. 4. Z. peřiny.
Ub.
Zéepýřený. Z. peří. Slad. Trik. 58.
ZéernoSeti, el, ení = státi se černochem
(co do smýilení, myilení). Stan. II. 79.
ZčertitTinka = tcentva. Z. běžeti. Zvon
IV. 655.
Zéila = hbia, Kat. 807., List. fil. IX
800.
Zčrnélý čím : teskností. Modl. 17*., List.
fil. XL 441.
Zdaněni, n. Cukerní z.; Vysoké z.
závodA průmyslových. Nár. list. 1903. 127.
5., 1904. 18. 3.
Zdáničko, a, n., zdrobn. zdání. Nemá
ani z., že . . . Rais. Vlast. 178.
Zdánlivý. Z. smrf hysterických, syncope
hysterica. Ktt.
ZdaftoYaci povinnosf. Nár. list. 1903.
812. 21.
Zdárnokoni Ilion (kde se koně dařili,
z^nialog). Msn. Od. 207.
Zdámosť. Umělecká z. Nár. list. 1905.
826. 13.
Zdaroplodný. Z. Demeter. Msn. Hym. 45.
Zdaruplný, erfolgreich. Z. Čionosť. Pokr.
1885. č. 121.
Zdáti = provdati. — koho 8 kým. Jehož
nái otec bieie zdal se dceru knížete tyrol-
skéko (oženil). Kat. 27.
Zdatnost, i, f. Z. hmotná, mravní, obchod-
ní. Nár. list. 1903. 298. 21., 257. 21.
ZdaT, vz Sdav.
Zdávený olej, oleum contnsum. Mam. A.
18b. Z. svazek fíků (stlačený). Ib.
Zdáviti se čim : svým skutkem s ohtUiti
še. Baw. E. v. 905.
Zdavné, ého, n., landeminm, Auffang.
Kdyby tento vrch ku prodeji přiiel obyčej-
nému zdavnému vielijak bez Škody. 1689.
Vstnk. X. 559. Sr. Cechelné (zde).
Zděditi co komu. To sobě a dítkám z.
chce. 1598. Listář 40.
ZdehonestoTaf koho =: znehodnotiti koho^
vySiniti komu, Pbfd. XXII. 44.
Zdechlina. Žeru se (peron se, hádají se),
jak psi při zdechlině (o svárlivých). Vlast.
I. 235.
Zdejmáni, n. Aby se mlejnové z-ním
vod ne vy tepovali. Arch. XX. 514.
Zdemistný, hierortig. Spatné bIovo. Mi.
Zděř, e, zdířka, y, f. =: konee nápravy
u vozu; iůleznd tponka u noze pod štirenkou.
Litom. 57.
Zderaz, gt. Zderaze {z bylo měkké). MS.
Zděsiti koho ěim. Hod. ialt 127.
ZdestilloTaný. Z. vino. 1585. U& spol.
1902. 27.
Zděšeni, expiramen. Rozk. P. 1509.
Zdétinfitélosf, i, f. Slad. Ant 99.
ZdětinStěti = dětinským se státi. Stan.
I. 270.
Zdetleti = zetteti Mrtvola zdetlí. Deštná.
MS.
Zdeúřadni. hierfimtlich, Spatné slovo. MS.
Zdieti, vz Zdieti 1.
ZdiK Zdíří železnou obitý. Arch. XX
522.
Zdisciplinovanost Průmyslová s. Nár.
list. 1903. 312. 21.
ZdiscipIinoTaný. Nár. list 1904. 91. 1.
Zdivniti, vz Vzdiviti.
Zdivo = část stavby skládající se z látek
zdicích, nejvíce z kamene n. cihel. Z. beto-
nové, cihelné, hliněné, hrazděné, kamenné,
kvádrové, lité, nárožní, obvodní, v patrech,
podnožní, v podstřeSí (Štítové, štíty, ohni-
vzdorné, převýSené komínové), podsemní,
v přízemí, roubené, smíSené. Vs KP. IX.
278., 289.
Zdivokaz, n, m. Z. povstává tam, kde
organické látky blízko vápenatých přechá-
zejí v hnilobu. Vz více v KP. IX. 447.
Zdivočeti = 9tdti t« divnkim. Já myslil,
že zdivočím (se zblázním). Šumava. Rgl.
Zdivuřený = zdivoiUj. Val. Cea. 1. X
472.
Zdlouhavý jako rak, jako Šnek. Ua. Rgl.
Zdmuti, n. Z. (roztažení) plícnicb sklípků.
Ott. XIX.
Zdoba, y, f. = dobrá přile^toet. Baw. Ar.
v. 4801.
Zdobnovypouklý Štít Msn. IL 197.
Zdobný = dobrý. Zdá se mně to býti
zdobno z země jeti. Baw. Ar. v. 1906. Sr.
předcbáz. Zdoba.
Zdobrotit se = udobřiti, emiřOi še. Hoi.
Poí. I. 146.
Zdoěkati = do&cati. Doudl. List. fil.
1902. 264.
Zdohoniti = dohoniti. Dottdl. List. fil.
1902. 254.
Zdochnouti komu kde. Zdechlo mu vo
fajke (uhaslo v dýmce). Slov. Csam. Slov.
140.
Zdojený. Z. bahnice. Msn. Od. 138. Vz
násl. Zdojiti.
Zdojiti koho: bahnici (ovci). Has. 1. 144.,
Skd. Od. 143.
Zdolatelnosf, i, f. Rgl.
Zdolina, y, f. = kapsa. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 142.
Zdomácniti — Zechtěoý.
527
Zdomácniti eo : cizí slovo. Lit. I. 144.
Zdoupnatéti, ěl, ěnf. Dřivi z-ti. KdýDě.
Rgl. Sr. Zdoupnati. VIL 33.
ZdOYolená, é, f. zz dovolená, Urlanb.
Přišel na z-nou. Nár. sbor. VIIL 20.
ZdoYoliti = dovoliti Dondl. List. fil.
1902. 254.
ZdoŽTikuď = kdoi td odkud. Val. Ces. I.
XI. 133.
Zdralej = xralj. Bydž. Kfif. Lid. 2.
Zdrásalý, aspidus. Slov. třeb. 15. Zdrá-
Salý v VIL 1133. oprav v: zdrásalý.
Zdrásaný purpur minulých úrod. Zvon
V. 613.
Zdráti = zrdii. Bydž. KSť. Lid. 2. V V.
416. Zdřáti oprav v: zdráti.
Zdrávéek, prasides, rostl. Rozk. R. 70.,
P. 607.
ZdraTéič, vz Zdračik.
Zdraveni, n., sanatio. Rozk. P. 2314.
Zdrávi. Člověku je bej, když p. Bflh z.
dá. Us. Kto iuým na z. pripija. svoje si
zapfja. Rizn. 171. Nauka o trvalosti z.
a života lidského, Biostatik.
Zdravlékovati koho = sladce pozdravo^
váti. Nár. list 1897. č. 320.
Zdraviehovatelský. Z. jednáni, diae-
tetica. Presl v Kroku L a. 14. (1821.).
Zdravník, u, m., rostl. Vezmi brotanu
a z. Lék. B. SOl^
Zdravokrevnosf, i, f., euaemia. Ktt.
Zdravotnětechnický závod. Nár. list.
1903. 31. 16.
Zdravotnický. Z. rada m.: zdravotní,
Sanifátsrath. Vést XI í. 93.
Zdravotnosf, i, f. Z. vody. Sr. Nezdra-
votnosf.
Zdravounký = zdravý. Rgl.
Zdravý. Byl z. na obě oči. 1512. Arch.
XIX. 148. - jak. Z, jako struk. Vlasť. I.
237. Z. jako chren. Phfd. XXIIL 600. Jsme
z daru pána Boha zdrávi. Zvon Ví. 42.
Nepověděl ani: Buďte zdrávi (neporonČel
ae). Phrd. XXIV. 342.
Zdřeil = mřeh^ mřlnka (ryba). Rgl.
Zdřevělost i, f. Z. nohy. Zr. Leg. 73.
Kdo mne to vzbouzi z mé z-sti? Zr. Strat.
303.
Zdrhat, ovec zdřha dratvu zdržkem =
přetahuje dráte v hadrem, aby srovnal smáln,
aby zdrhl silné vrstvy smůly. Čes. 1. XL
434. Sr. Zdrhnouti.
Zdřímaly. Z. ospalost církevnich správců.
1692. Hrubý 166.
Zdřině = modřin. Č. Třeb. Čes. 1. XL
38.
Zdrobnělosť. Pocit tělesné z-sti, Micro-
manie. Ktt Z. jména v podřeéí polnickém.
Vz HoS. Pol. L 114.
Zdrobnělý. O z-lých slovech v čes. řečí.
Vz progr. učitel, ústavu v Kutné Hoře za
r. 1897.
Zdrobněnka, zdrobňovacka, y, f., druh
hádanky.
ZdrobJkovaci. Stroj hlínu z-cf. Vz KP.
IX. 95. nn.
Zdrobňováni hrnčířské a cihlářské hlíny.
Vz KP. IX. 94. nn.
Zdrojitý. Z. Arkadie. Msn. Hym. 65.
Zdrojný. Z. či arterialní krev. Sr. Srdeč-
nice. Ott. XXHL 996.
Zdrov, sanius (inter lapides). Rozk. P.
97. Sr. Sdrov.
Zdrůvna, vz Zdrovna.
Zdmžbiti koho. Sá. XVII. 92.
Zdrvené dřevo = počínající trouchnivěti.
Slov. Phfd. XXIV. 606.
Zdúdolený. Z. srsť (o koních) z= schl-
pená, odstávající. Slov. Phrd. XXIV. 606.
Zdůkaznltí komu co = důkazy o něčem
přesvědčiti. Smíš. 1905. 64.
Zdařit sa = »plaíUi •«. Koně sa mu
z-ly. Sbor. slov. 1900. 132., 1904. 606.
Zdúf něco = zmoci. Mor. Čes. 1. XI. 22.
Zd&věrnéle pokračoval (mluvil). Zvon
V. 70L
Zdůvěrnělý ton (mluvy). Zvon V. 686.
Zdvlhač hoření víčkový, musculns levator
palpebrae superior, z. řiti, musculus levator
ani. Ktt.
Zdviháni, n. Umělé z. vody. Nár. list
1905. 8. 2.
Zdvihati co před kým = na paméf mu
uvádéti. Baw. Ar. v. 5526.
Zdviženi (pří). O z. pří v starií době
vz Arch. XIX. 597.
Zdviženlna, y, f. Z. povrchu země. Ott.
XIX. 838.
Zdvižná. Sr. Zviiná (násL).
Zdvořilost i kočku těší, vlídnou řečí
více získáfi nežli sečí. Lit. list. XIX. 363.
Zdychánek, nku, m. Sr. Sdychánek.
Zdýchati se, conspirare. Již se biechu
zli židové. Pat Zim. 36l>3.
Zdýmaci zařízení. Nár. list 1903. 159. 6.
Zdymadlo sestává ze sklopného jezu,
jímž komorným průplavem propouštěny jsou
lodi ze vzedmuté vody. Ďolen. Pr. 569.,
565. obraz.
Zdystylovati. Vodu z materií z. 1585.
Uč. spol. 1902. 20. Sr. Zdestillovati.
Zeberer Jan. Lit. L 49., 236.
Žebři. Z. kopyto. Hol. Met L 439. Sr.
Zebra.
ZebHdlý čim. Oblek zdlý kouřem (po-
kálený, prosáklý). Msn. Od. 204.
Zebrnik, vz Zubrník. MS.
Zebrový. Z. dřevo. Vz KP. XI. 44.
Zeeko, a, m. = jedlik. Slov. Phrd. XXIV.
606.
Zedky, zetky, pL, m. = zbytky žrádla,
které dobytek nesežral. Slov. Phfd. XXIV.
814. Sr. Zjedky.
Zednický, tanec. Vz Brt P. n. CXXIV
Zeď, vz Můr.
Zedný = zedni, Z. dúpě Olom. Gant 2.
14. Z. úhel. Olom. 2. Par. 26. 15. (List fil.
XII í. 380.).
Zedranec, nce, m. =: zedranj ílovik.
Jrsk Vili 3. 7.
Zedvar, u, m., lék. 1741. Schulz. 250.
Zegžit v V. 1135. oprav v: zegžit
Zeehtěnda, y, m. := ílovSk chtivý, mlstiý,
Domažl. Čes. ). XL 268.
Zechtěnost, i, f. = chtivost, mlsnost,
Domžl. Ces. 1. XL 268.
Zechtčný = chtivý. Šumava Rgl.
528
ZeithaoDmer ~ Zeměžlač.
Zeithammer Leop., hospod, spisov., semř.
17./3. 1905. maje 70 let. Vz Nár. list 1905.
77. 3.
Zej fy, louky a les u Pavlova. Cas. mor.
mas. III. 149.
Zejiuené. Bač věděti, že tobě toho
zvláitě i z. nedal. Gest. B. 81i>.
Zejtel, tln, m., vz Žejtel. Mi.
Zej žen, vz Sežžen.
Zekliti, vz Zekleti.
Zekrvaviti = zkroavUi, — koho, 0e.
Hrad. 81i>. 6., Pass. 306.
Želé = tdi. Pass. 625., Rozk. P. 700.,
Rostl. F. 38. Z., bylina. Baw. Ar. v. 3974.
Zeleň ocelová, olivová, resedová atd^ Rgl.
Zelená = louka. Y zloděj, mluvě. Čes. 1.
XI. 142. — Z. = podvod. V zloděj, mlavě.
Čes. 1. XV. 48.
Zelenáč, e, m. = drah holubů. Rgl.
Zelené = tóno. V zloděj, mlavě. Ces. 1.
XI. 142.
Zelenec, nce, m. = kdo md MéUnf oblek.
Tbz. Vlil. 354.
Zelenldlo, a, n., drasera rotandi folia,
rostl. Děk. Km. 12.
Zelenldče, e, n. = pole na křásty zelné.
HoS. Pol. I. 117.
Zelenka, y, f. » náhrada. V zlodějské
mluvě. Oes. 1. XV. 48.
Zelenoba, vz Pyromorfit.
Zelenochrupka (!), y, f. = «aWí. Vasin.
Zelenokvětnatý zamat (samet). Slov.
Sbor. Čes. 252.
Zelenoronný. Z. petřínská stráfi. Zvon
V. 620.
ZelenoSedě. KP. IX. 324.
Zelenošerý. Z. úboči. Svět. knih. 420.
149.
ZelenoTský. Z. lesy u Králík. Jrsk.
XXII. 154.
Zelenozlaté. Listy se chvěly z. Zr. Fant.
pov. 283.
Zelenozlatý rybářík (pták). Jrsk. IX.
209.
Zelený závistí. Zr. Strat. 81. — Z. čtvr-
tek. Sr. Čeč. 164., Vyhl. II. 46 , Vykl. Obrz.
442.. Vlasť. I. 167. — Z. = nedospěly. Když
z-ný můj rozum byl. Slad. Ant 33. — Z.
Vád. Sr. Lit. L 940., Tk. Pam. 1. 381., 453.
Životopis jeho od B. Augastinové. V Osv.
1905.
Zéletka, y, f , zdrobn. zeleť, kbelík na
mléko. Sbor. Nár. list. 1900. 309. 2.
Zeli = zelina. Zlé z. nezhyne. DomŽl.
Čes. 1. XII. 308. Z. Je polovičně chováni
(strava). Slez. Vyhl. II. 66. Do zela ho po-
staviť (o neobratném). Vlast. I. 236. Z. hla-
vaté, brassica capitata: zelí hlávkové (hla-
vaté), želé, hlávky, hlavatice, kapusta (slez.^
přísada, vicher (Volyň). Vz Čes. 1. XIV.
874.
Želice == teUiko. Chč. S. II. 212b. -
Zelice, vz Brukev obecná.
Zelienky = ringloty. Liptov. Sbor. slov.
IX. 46.
Zelina Černá, vz Konikleo zde.
Zeližir, a, m., jm. žabí. Msn. Hym. 91.
ZelnicoTý. Z. polévka = zelňačka. Slez.
Vyhl. U. 200.
Zelniděata, pole u Martinkova. &8.
mor. mas. III. 149.
Zelo, a, n. Ty psi i. (nadávka). Mas.
slov. IV. 11.
Zemákový líh. Nár. list. 1908. 243. 18.
Zeman, a, m. Ja som z., ehleba nemám,
len trochu kapustičky, i to bez maatiČky.
Mas. slov. V. 26. — Z. = tonee. Vz Brt
P. n. CXXUI. 834., 990. — Z. Jot., prof.
a spis.,. 1874.— 1901. Vz Pátý progr. ^ymn.
v Zábřeze. Napr. Fr. Cáň. — Z. AnL dr.,
vz Stašek. — Z. Jan^ spis.
Zemánek, nka, m., vz Gvikýř (zde).
ZemekeJ = Metmkj. Dik. Km. 38.
Zemdlaný = gemtUeni. Z. od cesty. Ev.
olom. 232b.
Zemdlati =z zemdleti. Ev. olom. 232.
Zemdleti od éeho« Vz Zemdlati.
Zemdloba, y, f. Z. přemáhala údy. Msn.
II. 380.
Země. Ze země jsem na zem přiiel, na
zemi jsem roznm naiel, po ní chodim jako
pán» do ní budu zakopán, potěš mne pán
Bůh sám. Mtc. 1. 1893. Obrz. 81.
Zemébraneeký. Z. kasárna. Us.
Zeměbůh = zemský hiUi, Čes. 1. XIL 431.
Zemědělskopolitieký. Nár. list.
Zemědělskopr&my šlový. Nár. list. 1903.
184. 21
Zemědělský. Z. banka, prAmysl, Škola,
společnost, úvěr atd. Nár. list. 1903. 29S.
21., 267. 21.
Zemědržavec, vce, m. Škod. II*. 170.
Zemědržavný Neptun. Msn. II. 153.
Zemědržee, žce, m. Z. Poseidon. Skd.
Od. 4., Msn. Od. 11.
Zemědým, u, m., rostl. Z. lékařský,
fumaria officinalis: kominka, křapka, pižmo,
routa polní, routiČka, routiéka pospolitá,
rontka (planá, polní), zemská pára. Vz Čes.
1. XIV. 223.
Zeměhryz, a m. = lakomec. Jiéín. List
fil. 1902. 254.
Zemek, mka, m. = eedlák. Has. Post 283.
Zemekonělar, u, m. = zeměkoncima.
Vzáj. I. 71.
Zemělaěný vrah. Zr. Nekl. 4.
Zemělehářka, y, f. = svině (na zemi
léhající). Msn. Od. 205.
Zeměložný kněz = na zemi líbajíci.
Msn. II. 292.
Zeměninový sněm. Pulk. klem. k. 65.
Zemenný tanier (hliněný). Mas. slov. VII.
68.
Zeměotřásce Poseidon. Msn. Od. 11. Sr.
Zemětřas.
Zeměrodný, vz násl. Zemorodný.
Zeměrozenee, nce, m. Škod. IP. 67., 132.
Zeměstrážee, e, m. Sá. XXV. 18.
Zemětřasný Poseidon. Msn. U. 240.
Zemětřesení. Sr. Vstnk, XIII. 622.
Zeměvládný Poseidon. Škd. Od. 121.
ZemČTrtaci společnosf. Nár. list 1904.
3. 12.
Zeměznanský. Z. jednáni, geognosía.
Presl v Kroku I. a. 13. (1821.).
Zeměžluě. Rozk. P. 740., B. 74., Mam.
A. 15»., Rostl. F. 33., D. 67 ., řWov. A. 9,
B. 7. — MS. Sr. Dymnivka zde
Zeméžrontstyl ^ Zeaserzat
539
Zeměžroutstri, n. Vz Geofagie v Ott.
X. 11.
Zemiačnisko, a, n. ~ hramhoHíié, Ces.
). XIV. 438. Sr. Zemiačisko, Zemjačaisko
V. 461., vn.
Zemiee, e, f., zdrobn. země = zemiéka^
krajina. Baw. E. v. 9L, T. v. 1017., 1786.
Vrátili se přes z-ci cremonskoa do Parmy.
Kar. 21. Přijal za dar z-ci kladskú. Ib. 32.
ZeminosiroTý. Z. kyselina. Vstnk* XII.
637.
Zemiplaz. Hns. £r. I. 67.
Zemitosť, i, f. Z. barvy. Nár. list. 1905.
152. 13.
ZemÍTládný Neptán. Hsn. Od. 119.
Zemjak, n, m. = temák. Yýcb. Mor. Šb.
D. 61.
Zemňáček, čkn, m., zdrobn. Memííák, Val.
Ces. 1. XI. 324.
Zemňákový koláč = hramborovj vdolek,
Zemnatý. Z. sirnatost 1585. Uč. spol.
1902. 17.
Zemnatl. Zedření neb z. žil od jízdy
nebo od cbodby. Rhas. £. 86. (IV. 32.)
Zemný haltéř (na ryby). Arcb. XXI. 241.
Zemobory a, m. = Poseidon. Msn. Od.
82. Sr. Zemoboroe.
Zemoborný Poseidon. Msn. Od. 106.
Zemojemný Poseidon. Msn. Od. 118.
Zemoplodský, geogonicus. Z. jednáni
(o tom, jak se země plodí). Presl v Kroku
I. a. 13.
Zemorodný mnž. Mrs. II. 31. Na str 223.
opravil sám Msn. v: zemSrodn]},
ZemosloTný. Z. jednání, geologica. Presl
v Kroku I. a. 13.
Zemskodeskový statek. Nár. list. 1903.
163. 3. Lépe: v zemských deskách zapsaný.
Zemskorozenec, nce, m. Msn. Od. 75.
106.
Zemský. Z. desky. Sr. Dvoř. Mor. 100.
Zemdiy n. = %áiti. Má na mne z. LouČim.
Čes. 1. XI. 308.
Zenblik, vz Zeblík.
Zendzeni, n. = $^Ui «e. Slez. Vyhl. II.
130.
Zeniee, e, f. Nedostatek z-ce, kryptoph-
tbalmus. Ktt.
Zeniiní. Vyboulení předních oddílů ze-
niČnícb hlv. rohovky, keratoglobns. Ktt.
Zenikl, vz Zanikl. Mi.
Zenith, n, m. = prostředek ku konser-
vování masa.
Zeolithy u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
840.
Zepla, vz Žepla.
Zeplvati co: něčí tvář, Krist. 97i>., něčí
tělo. Modl. 53.h.
Zepsaný = namalovaný. Z. síň, modla.
Rozb. I. 145.
Zeřnuť koho =: vyřeaati mu, šhUi ho.
Slez. Vyhl. II. 162.
Zerzák, a, m. z= ryzák (zmyje). HoS.
Pol. I. 150.
ZerziYéti = rezavěli. Chč. S. II. 204b.
Zesehlý. Výb. I. 1175. 34.
Zeskelnatčni, n. = zrosolovatění.
Zeskelnatéti. Oéi ma z-ly. Tbz. XVI.
382.
Kott: Přiapévky k éetko-ném. tloYiiikn lil.
ZeslezinoTaténi, n., splenisatio. Ktt
ZesloTaniti se. Koll. Sbor. čes. 267.
Zesmutněti, ě), ěnf. — komu. Z-něl jí
svět Zvon V. 747.
Zesnuti, vz Zesnouti.
Zespati se = uepati se. Snad se nedáme
zespati tomu, kdo nás chce zklamati. Baw.
Ar. v. 2494.
Zesprostněti = »prottim se státi. Lit. 11.
546. — T čem. Siád. Cor. 74. Sr. Sespro-
stéti.
Zesrati co Jak. Že jest mój erb u Vrati-
slavi zesrán jako kaší. 1455. Arch. XXI.
310.
Zesrdečnělý tón. Zvon V. 508.
Zestlati eo: stol = prostíHti. Baw. Ar.
v. 2717.
Zestoja. Modlí se z. = stoje. Obyčejně
se říká: stoja, stoje. HoŠ. Pol. I. 110.
Zesvadnouti. Mam. F. 85^. 2.
ZesTětaéeni, n., Verweltlíchung. Jeř.
Rom. básn. 373.
ZesýroTaténiy n., tyrosis, VerkSsung.
Ktt.
Zešálený = vrtoklavj. Z. ovce. Val.
Ces. 1. XI 49.
Zedkřvieti. Hory jako vosk z-Iy, flnze-
runt Ž. pod. 96. 5.
Zešlý věk = staroba. Hyna. Vz Cad. 115.
Zešmodrchati eo: zprávu (pomíchati).
Stan. III. 234.
Zef, alitus. Rozk. R. 48., P. 1650., Gest
B. 68b. — Z. = ivagr. Baw. J. v. 878., 891.
Zefáěek, čka, m., zdrob. zef. Rais. Sir. 31.
Zetke, Yz Zedke.
Zetřieti, vz Zetříti.
ZefstTi, n. Jrsk. XX. 1. 188. Sr. Zeť.
ZeTar, u, m., sparganium, Igelkolben.
Ott XXin. 770.
ZeTllc = svUíA. Jidě kněza do kostela
z. Slez. Vlasť. I. 239.
ZeTomilý Fyleovec, Odysseus. Škod.
IP. 42., 218.
Zevorodný. Z. lid, Pallas. Škd. Od. 84.,
85. Zevem zplozený. Vz Zeus.
ZeYorodý. Z. Odysseus. Skd. Od. 28. Sr.
Zevorodný.
ZeYorozenka, y, f. = Masa (Zevem,
Jupiterem zplozená). Škod. Od. 1., Atbene.
Msn. Od. 85., Škod. 11*. 39. a j.
ZeYŠeobeenčIý. Z. soudnosť. Krok. II. b.
164.
ZexamenoYatl koho, co == vyzkouJíeti,
Kom. Did. 214.
Zeyer Jul., spis., 1841.— 1901. Sr. Fli.
Pism. 710., 720., Obzor lit a uměl. 1902.
6. 3.— 10., III. 33., 69., 83., 113., 132. (Z.
jako dramatik), Zl. Pr. XXI. 598., Dolen.
Pr. 437., 536., 535. s podobz., Komenský
r. 1902. (zpráYy z jeho soukromého života
od M. Skalské), List fil. 1904. 218. nn..
Lit. H. 834. — Z. Jan^ archit a spis., t 7./5.
1903. maje 57. let Vz Zvoň III. 476.
Zezdaleky = zdaleka. Val. Čes. 1. X.
469.
Ze zdola m. zdola. Kredba v Paedag.
1883. 90.
Zezerzat = zrezaviti, Hoš. Pol. I. 146.
34
630
ZezibtaTa — Zhndlaný.
Zezihlava, y, m. = oěklivee, kterf můU
uhranouti. Val. Čes. 1. XI. 275.
Zezléti komu = 9tdti m mu žHjm, Zezlel
bliŽDioo přiliioou nezbedností. Chč. S. II.
141».
Zeznlenka, y, f., tanec. Vs Brt P. n.
961.
Zezuřeti. Skd. F. 118.
ZezTiřetéti = Mtí #0 zvířetem. Hlk. VI.
67.
Zfalednčti, ěl, ěnf. Slad. Trik. 61.
ZfialoYéti, ěl, ěni. Nár. lÍBt. 1903. 141.
13 . HalL 253.
Zfúšeraéiti co = Spatně udělati. Stra.
Poh. 140.
Zgárnúf . éim kam = bodnouti. Z. do
něčeho nožem. Val. Čes. 1. II. 485.
Zgebinať = chorf Wíeii. Slov. Pbld.
XXIV. 606- .
Zgrúlaf co = tamotati. Mor. Cea. 1. XII.
248.
Zgyda, y. f. = iareha. Z. člověk = těžký.
Slov. Phřd. XXIV. 606.
Zgýňaf = bloumati §e. Mám celu noc z.
po psíob ďárách. Nár. Hat 1904. 147. 9.
Zháékovaf §a = opraM $ef Slov. Sbor.
čes. 62.
Zhadrovatčti. Věat. X. 272.
Zhamovati víno = wmiřiti, Arob. XX.
393. Vz Zhemovati.
Zháňať po městě = ekotaíUt. Ces. I. XI.
381. Sr. ZgýňSLt
Zhanba, y, f., dedecna, tnrpe. Gl rondn.
212i>.
ZharmonisoTáni, n. Z. vědy a víry.
List. fil. 1902. 362.
Zharmonisovaný aonzvak barevný. Nár.
list. 1903. 80. 13.
ZhavranělÝ brat (odoárodnilý). Slov.
Sbor. čes. 114. Vz násl.
Zhavranif sa =z státi ae havranem (ze
aokola, pohoriiti se). Slov. Sbor. čes. 103.
Sr. Zhavranilý.
Zhebnoati m. zbybnonti, zhynoati. Mas.
1863. 331.
ZhemoTati = tmBlti. Víno zhlídnouti,
zhemovati a zkoStovatí. Uč. spol. 1901. VI.
21. Vz Zhamovati.
Zhemzeti. Vefidi hnis v kosti mé a pode
mnú zhemzi (scateat). Ž. pod. Hab. 3. 16.
Zbeverovať = fiyburcowui, Jičín. List.
fil. 1902. 254.
ZbistorisoTati co: erb. Vz Historisování.
ZhlaTatěti = tvrdoUjnjtn ee itáti. Jrsk.
XXV. 59.
Zbledáni, n. = pohUieni^ pohledy. Baw.
Ar. v. 700.
Zblinatěníy n. = obrácení- se v hlíno.
Ktt.
Zblabený mlýn. Skd. F. 177.
Zbmotaření lidu. Čes. 1. XIV. 406.
Zbnilotina, y, f. = ehnUá vie. Us. Rgl.
Zbnizditi se. Tam vrabci zhnízdí se,
nidificabnnt. Ž. pod. 103. 17.
Zbňusený. Vše se Jí zdálo z-né (stísněné,
Jen tak ledabylo zrobené). Val. Ces. I. XIII.
75.
Zboditi se. Ta svaďba by sa zbodila =:
aešla by se, dobrá by byla. Brt. P. n. 775.
Zbodnoceni, n. Nár. list 1904. 43 9.
Z. aUvn. Ib. 1904. 366. 13.
Zbodnocený čím. Světlem z-né tony ba-
rev. Nár. list. 1903. 333. 13.
Zbodnotiti co éim. Veřejností mnohon
práci literární z-til. Máj. I 13.
Zbodný. Ta byla by vSeeko ráda zhodna
(zvelka, okázale). Val. Čes. 1. XIIL 75.
Zbojiti kobo naé: na vole. Frant 26. 7.
Zbonorovati co = tapHatití. Vzáj. L 66.
Zbonty, pole n Pavlova. Čas mor. mns.
lil. 149.
ZbořcoT, a, m., lea n Eoatfi. Čas. mor.
mns. III. 149.
ZbořČiti co == hofkoeti naplniti. Baw. £.
v. 701.
ZbořeJSiy superior. Z. £gypt. Pat. Jer.
127. 27.
Zbořenino, a, n. Zostál sám, ako vrba
na z-skn. RIzn. 175.
Zbořeti, vz Vzhořeti. Šf. Mna. 275. 13.
— Mě. — jak. Pochodně zboří vysoko;
Z. od slnnce. Lne. 54.
Zbořiéiti =: thořgUi. - co: slova. Baw.
E. v. 1748.
Zbořklý éim: svým osndem. Zvon V.
41.
Zboroucněti. Hlk. XI. 350.
Zborditedlnč se chovati (pohorUiri).
1589. Mu9. 1901. 863.
Zboubnoducbý. Man. Od 169.
Zboustlý. Z. atromořadí. Zl. Pr. XIL
445.
Zbouževnatělý život. Tbz. VIIL 175.
Zbovaditi koho éim: pověrou. Lit. L
518.
Zbrbatéti = pokorným ee etáti. Hama. 3.
Zbřbetiti se až kam. Hota Petfín z-la
se a£ do potoka. Pnlk. Lobk. 3.
Zbrdavč se nsmivati. Cch. Kv. 7. Pravil
z. Zvon V. 120.
Zbrdavosf se v něm zazreadlila. Tbz.
XIIL 176.
Zbřeniy n. = hryzení v břiMe. Arob. XXII.
X. místo: iření.
Zbřešeni, n., vz ShřeSiti.
Zbrivanka, y, f. = hriato, eladká pálenka.
Sbor. slov. VIL 110.
^ Zbřivati se éim: peřinon. XVIII. atol.
Čes. 1. XII. 11. Vz Zhřiti.
ZbHzelivost, i, f = zhrseUvoU. B. mik.
103. I. Cor. 1. 27. řěi v Ev. olom.?) Mi.
Zbrobnouti kobo =: zabitL Nár. list
1902. 149. 4.
Zbrotélý. Z. brada (vonay) =z do Mpi^
pHetHiená. Tbz. VIIL 187.
Zbroutiti = zbourati, — co: krb. Stra.
Pov. 96.
Zbrubnatěti. 1585. Uč. apol. 1902. 2&
Zbryzek, zkn, m. =: zbytek pice. Slez.
Vyhl. II. 30.
Zbrýzti sa s kým = zlobiH m. Phld.
XXIIL 681.
ZbubeneCy nce, m. = hubenf Hovík.
XVI II. stol. Čes. 1. XII. 16.
Zbúbný. Z. ahli. Ž. bm. 119. 14.
Zbudebněni, n. Nár. list. 1905. 26. 9.
Zhudebniti co. Zvon V. 630.
Zbudlaný člověk. Slad. Rich. 8.
ZhnBtiti — Zjevnosnnbný.
681
Zhustiti co: řeč = mnoho napovídati,
láti. Jid. 212.
Zhuštěnosf, i. f. Vrch. (Lit. 11. 746.).
Zhutnút co: kaša = Mtnoutif spolknouti.
Val. Ces. 1. X. 467.
Zhýékanec, nce, m. Slad. Rich. 184.
Zhyknout = líSasem vykřiknouti. Sbor.
slov. 1901. 115.
Zhyn, n, m, dle Vodičky nesprávnč
tvořeno. Vz Vest. IX. 38.
Zby(b)lloati = zhynouti, uhebnouti. V.
Mýto. Jir.
Zhynuti = zhynouti.
Zchable komu se vzdáti, Kká. Sión. 11.
203., se k něčemu přimykati. Ib. 156.
Zehlóbný. Z té tvé ch-né cesty nebnde
nic. Nár. list. 1903. 270. 90. Sr. Schlonba.
Zchlúha = zcklouha. Chč. Post. (Výb. II.
627. 16.).
Zehlnditi =: tUti. Baw. £. v. 2827.
ZchmuHti co: oči. Rais. Lep. 293.
ZehoTřenie, n. Stane se z. Jakob, atte-
nnabitar gloria Jacob. Pror. Isa. 17. 14.
(Mas. 1864. 373.).
Zehytralec, Ice, m. Vz Tndíť.
Zlapat = tako dýchati. Lip to v. Sbor.
slov. IX. 47., Pbfd. XXIV. 481.
Zibelin, n, m., látka. Nár. list 1903.
257. 20.
Zibrt Čen. dr., řed. knihovny Musea
král. čes. Sr. Lit. I. 468., FJS. Pism. 739.
Zidek, dka, m. =z nenasyta. To je ž.
S!ez. Vlasť. I. 287.
Ziegler Jos. Sr. Lit. L 940., n. 3., 880.,
Tk. Pam. L 600.
Ziechaéka, y, f. Dze Je z., tam je drie-
mačka. Slov. Pbrd; XXIII. 808.
ZiCTati, vz Zivati.
Zigar» u, m. =i dfemik u hodinek; v pl. =
hodinky samy, z něm. Zeiger. Hauer.
Zich O. dr., spis. a prof.
Zikmund, zvon ve višn svatovítského
chrámu v Praze. Tbz. V. 4. 75.
Zima je vánoční, novoroční, tříkrálová
a hromničná. Val. Ces. 1. XI. 482. Jaká
zima, takové léto. Vz více v Čes. 1. Xll.
302. Velké zimy, málo sněhu působí rolím
a stromům škodu. Ott. Kal. 1904. Zima, až
klince pukajá. Mus. si. IV. 10. Žádnej neumřel
zimou pod peřinou. Čes. 1. XIV. 300. —
Z. = zimnice. Koho v pátek zima zmóže,
tom už žádný nepomóže. Val. Čes. 1. XII.
228. — Z. Ant. Jos, vz Lit. I. 273., Mtc.
1903. 172.; Z. Stanisl , básn.
Zimati, vz Zjímati. Pror. ol. 102». 1.
ZimaTě. Vítr z. věje. Tbz. V. 6. 221-
Zimka, y, f. =: zimní pienlce. Us. Rgl.
Zimmermann J. Vz Lit. I. 940.
Zimně, hiemi =: tuto zimu. Rozk. R. 58.
Sr. Zimús.
^ Zimní. Kdy z. chlad, tu každý mlád
(čerstvý). Ott. Kal. 1904.
Zimnice. Kdo má z-ci, vyvrtá dírku do
stromu a do ní zatluče klínek mluvě: Tam
tě zatloukám, aby's na mne nechodila. Mtc.
1. 1897. Obrz. 58. Z. žlutá, febris flava,
ochropyra. Ktt. — Z. = studená voda. Slov.
Sb. si. VIII. 66. — Z. = zima. Na hromnice
půl z., pfll krajíce. Slez. Vlast. I. 212.
ZimnicoTitf pruh (země). Emin 248.
Zimničiti kdy. Já jsem minulé zimy
často z-čil prochladiv se jednou. Koll. (List.
fil. 1904. 248.).
Zimniěně rozechvěný. Zr. Cer. 142.
Zimolejta, p]., n., zimolejty, f. =jm. pole^
louky a lesu. Vz HoS. Pol. 146.
Zimorody a, m., smýilenó jm. Vykl.
Obrz. 202.
ZimoTzdomý. Z. brněni (kožich a p.).
Čch. II. Pov. 142.
Zimule, e, f = zimni hruika. Val. Čes.
1. XIL 182.
ZindnstroTati se. Všecko se zlo. Nár.
list. 1904. 1. 1.
Zinek. Dějiny, vlastnosti, výroba a upo-
třebeni zinku. Vz KP. X. 219., Vstnk. XIIÍ,
418.. XIV. 303.
Zingati ](omu kde. V hlavě mu z-lo =r
buMUo. Val. Čes. 1. XII. 275. Sr. Zingnút
v L PHsp. 611.
Zink, cink =: zpráva. V zlodějské mtuvě.
Zinkethylem, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 132.
Zinkit, u, m., v lučbě. Vz EP. X. 220.
Zinkplac, o, m* = místo schůzky ke zloíinu.
V zloděj, mluvě.
ZiraYOsf, i, f. Mocná z. Nár. list. 1903.
260. 17.
Zirkon, n, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI.
626., XIII. 427., XIV. 407., Vot. 363.
Zimy. Sr. Dalekozimý.
Získal J., prof. a spis.
Získati co na kont Baw. Ar. v. 6465..
6602. ~ se =: zalihiU se. Chč. S. I. 46«.
Ziskový podíl, přebytek. Nár. list. 1903.
168. 14., 114. 17.
Zidéný = uiittíSnf, vfnosnj. Z. zemské
věci. Chč. S. n. 261b.
ZÍYný = zjevnj. MS. Qb.: živný.
Zízop, u, m., léčivá rostl. Čas. mus. Ví. 8.
ZJadač, e, m., persecutor. Nebuď z.
Pat. Jer. 48. 26.
2yadOTník, a, m., tentator. Mrzký z.
Pat Jer. 128. 3.
ZJapný. Tak z. a ilechtilé věci. Pat.
Jer. 97. 22.
ZJařenosťy i, f. = rozjahnott Z. mysli.
Kká. Sión. I. 246.
Zjasněle na někoho hleděti. Zvon V. 169.
Zjasnělý ton. Zvon V. 796.
Zjasniti. Zjasnilo nebe chybně m. : zjas-
nělo. Vest. Xm. 3. — se kde. Na zemi se
světla z-la. Zr. Krist. 101.
ZJátření, n. Období žlutého z. plic (při
zánětu plic), stadium bepatisationis ílavae.
Ktt.
ZjaTaf = zivati. Phfd. XXn. 761.
Zjednání, n., machinatio. Diabelské z.
Milí. 27.
S^ednočiti, individualisovati. Mark. Ne-
ujalo se.
Zjeven, vna, o, vz Zjevný.
ZJevisko, a, n., neschvaluje Plk. a na-
vrhuje zjev, příběh. Mas. 1843. 406.
ZJeTník, a, m., publicanus. Pat. Zim.
29*. 32.
ZJernosnubný. Z. rostlina. Nár. list.
1903. 154. 10.
34*
532
Zjevovoat — Zkrvavěloal
ZjevoTOSf. MalebDá z. Nár. list. 1903.
298 13
Zježený = tnidinj. Mor. Vést. IX. 37.
Zježatělý. Pod z-lou obálkou bylo dobré
jádro. Zvon III. 501.
Zježený éim. Přikop kolim iný. Kká.
Sión n. 172.
Zjihlý. Z. půda. Havl. 43.
Zjihnuti, n. Z. citu. Zvon V. 636.
Zjichance, A, m. Dze sú z., tam sů dríe-
mance. Rizn. 172.
Zjitřeni, n. = váieU. Vz Čad 126.
ZjizYělý. Z. tvář, líc, vojín. Tbz. XVI.
303. V. 4. 305., III. 1. 148.
Zkaditi, tnrificare, vykímřUi. — co: dům,
Milí. 82a., pokoj, chlévy. Chč. Post 19l>.,
. Chč. S. I. 18b.
Zkajicněti, ěl, dni. Slad. Rich. 25.
Zkaliti koho = otrávili, V zloděj, mluvě.
Zkamenělee, Ice, m. = tkamenělj ílovik,
Tbz. XVI. 147., I. 2. 34., IL 67., V. 9. 61.
ZkamenéloS, rostl. Vz Ott. XIX. 225.
Zkameněni, n. Z. tkáni tělesných, petri-
ficatiu. Ktt.
Zkameněti jak. Krhta z-la meravým
kamenem z= proměnila se v meravý kámen.
Vest. X. 278.
Zkapati. Zkap (zabyň) tam, kde si (jsi)
Mus. slov. IV. 28.
Zkapalněni, n., synchysis; s. sklivce,
synchysís corporis vitrei (prosté, simplex,
starobné, senilis, třpytivé, scintillans). Ktt.
Zkapalnitelný plyn. Vot. 44.
Zkapalniti co: plyn. Vot. 45.
ZkapalňoTáni plynu. Vz Vot. 43.
Zkázati koho = v kdzeíí přivésti, k dobrému
navésti. Baw. £. v. 2548. Aby je ukrotil
a zkázal. Pulk. Lobk. k. 41. — koho
zkrze co. Skrze pravdu viery. Chč. S. n.
169b. .. ěim. Blázen těmito slovy nebude
zkázán. Chč. S. II. 169b.
Zkazky. B^e a z-ky na Slov. Vz Sb. si.
VII. 18., 31., 97.
Zkaželec, Ice, m. = pueher, DSk. Km. 41.
ZkažoYáni, n., oorruptio. Rozk. P. 1635.
Zkažovati, vz Zkaziti.
Zklzzovnik, u, m. i= sbírka zkizz.
Chyt. 33.
Zklamáni, n., illusio. Milí. 4*.
ZklamoTati koho jak. Lstivě otce z.
Kar. 53. Vz Zklamati.
Zklazftovati, stupefacere. — co : smysl.
Ctver rkp. dle Hanky 27. — MS.
Zklidnělý pohled. Zvon V 396.
Zklonbeni, n. Nerozlučné z. částic. Nár.
list 1903. 260. 17.
Zklučený = sduéený (od krup). Vino-
hrady mají z-ny na padrf. Mor. Čes. 1. XIII.
102.
ZklnzaTka, y, f. = zklouxáni, Jrsk.
XXVL 446.
Zknocený. Z. vlasy (zapletené). Rgl.
Zkolébaný. Z. mysl (čím). Zub. Még. 22.
Zkomirati. Plameny jen z-ly (uhasínaly).
Tbz. V. 9. 188.
ZkondensoTati co, z lat = zhustiti,
Vot. 804.
Zkongelovati, z lat., vz Zkoagulovati.
Zach. Test. 150.
Zkomatělosf, i, f. Částečná z. kožní,
sclerema partiale. Ktt
Zkomatělý kořen, Tbz. L 24.. myal.
žíla. Ib. V. 4. 182.
Zkomatěni, n., scierosis, Verbártung.
Z. pohrudnični, pleuritische VerknóeheruDg,
předčasné z. švů lbových, craniostosia, tepen,
endarteritis chronica deformans, arterío-
sclerosis, atherosis; z. čoěky (ztvrdnutí),
phacoscleroma, koiní nemluvňat, acleroma
neonatornm, kožní dospělých, sel. adaltorum,
celkové z. kožni, sd. universale, x. Škáry,
sd. universale, scierosis corii, z. žlas, aclero-
denitis, Drtlsenverhartung. Ktt
Zkomativý počasný zánět nitroblány
srdeční, chronische sclerosierende Endo-
carditis. Ktt
Zkostnatělý plod (zvápenělý), kde sídlem
zvápeněni jsou plénky plodové, plod ve
skořápce, lithocelyphos. Ktt Z. fikolomet
Nár. list. 1905. 64. 13.
Zkostnatěni svalu, myositís ossificana,
MuskelverknOcherung. Ktt
ZkodtOYati co čim = thmíHi. 1585.
Uč. spol. 1902. 19., Arch. XXII. 66.
Zkotiti se = MhorHti bů. Bolest se z-ls.
Volyně. Ces. 1. XUI. 122.
Zkotonřiti se = škriiti se^ svinouti se.
Volyně. Ces. I. XIII. 126.
Zkrabatěti. Brada mu z-la. Rais. Lid. 66.
Zkráčejc = kratieji. Dšk. Em. 48.
Zkrvený. Roucho nějak z-né. Ghě. Post.
169».
Zkřápati, vz Zkřapnouti.
Zkrásněti, ěl, ění. Rais. Lep. 262., Mrst
Obrz. 114., Kká. Sión II. 54., Sá. IV. 67.
Zkrásniti co. Zvon V. 630.
Zkrádlený ěim : uměním. Nár. list 1903.
16L 13.
Zkřáštaf. Ty toho zkřáStáš do sebe
(nacpeš, snífi)! Rais. Sir. 40.
Zkrát^á4^. Tvoření příslovcového kom-
parativu z. Vz HoS. Pol. 11. 157.
Zkreslený. Vz Zkresliti V. 1143., Nár.
list 1903. 257. 13.
Zkřestanilý = kdo se zJáFesfanU. Bech.,
Rozb. L 18 i.
Zkrhaviti co komu. Oči někomu z. Msn.
Od. 203. 8r. Krhavý.
Zkřidovatělý = bilj, Z. tvář. Tbz. XVL
387
Zkřišfalovatělý. Z. oko. Tbz. V. 5.
157.
ZkHštaloTatěti. Tbz. IL' 299.
Zkříženi, n. Z. představ = křiienina.
Hyna. Vz Čad. 114. — Z. v télocv. Bgl.
Ereuzung.
Zkrocaněti = 9iáti se drázdivjm. Tbz.
V. 9. 81.
Zkroutilý. Z. vlasy. Jrsk. VIIL 3. 423.
Zkrouzkovatěti, ěl, ění. Hedvábí z-tí.
Rgl
ZkrucoTaě, e, m., zkmcoradlo, a, n
= nástroj, jímž provazník zkrucnje niti.
Vz Ott XX. SU^., Zkrucovatel.
Zkrváceti kolio. Tloukl ho.f aS ho zkr-
vácel m.: zkrvavil. Vest XIIL 4.
Zkrvavělosť slin (při padoncnici atd.}.
Ott XIX. 15.
Zkrvavělý - Zlatý.
533
Zkryayčlý. Vyměiováoi z-lého mléka,
galactaemia. Ktt.
Zkrystallisovaný. Z. světlo. Zr. Čer. 180.
ZkujňoYáni litíoy v ohniSti. Vz KP. X.
152.
Zkulatéti, ěl, ěni = 9tát% te kulaiim, Rais.
Koř. 45.
Zkup, n, m., traco. Rozk. P. 1970.
Zkušebný. Z. doSesloví. Caa. 82.
ZkusitelnodéjinoTý. Z. věda ku př.
přírodopis, Natargeschichte. Čad. 95.
Zkusitelnorozumový. Z. věda ku př.
přírodozpyt, Naturlehre. Cad 95.
Zkusitelný, empirisch, lépe: zknSebný.
Vz Cad. 113.
Zknš, e, f. To je z. := svízel. Lomnice nad
Laž. List fil. 1902. 254.
Zkušebný = empirický. Čad. 45. Sr. Zku-
sitelný.
Zkušenost přivádí k rozumu. Stan. I.
141. Vlastní z. nejlépe přesvědčuje. Nár.
list 1903. 216.
Zkudenostně. Poznatky z. zjiitěné. Ott.
XX. 295.
Zkváceti koho éim. Zkvácí mne (jeStěr)
valným těla hmotem (skácí, porazí). Mor.
Prvotiny 1814. 54. Sr. Skvacnouti. V V. 515.
znamení otázky za sklesnouti vymaž.
Zkvapiti koho = překvapili. Střela smrti
tě z-la. Mark.
Zkvésti. Koruny vaŠe zetkvů (zkvetou).
Kar. 8. ^ čím. Svobodou zkvétati. Kká.
Sión L 241.
Zkvičeti proč: bolestí (o vepři). Gest
6. 54a.
Zkydáni, n. Mrzkého z. hodného býti
pravím. 1527. Mus. 1905. 434.
Zkyselení, n.zznepl^dteU(vL Jitření a z.
pfisobiti. 1621. Listář 153.
Zkyseleti = XcyteZjm m »tdtt. Kom. Did.
236.
Zkysnuti, n. Z. půdy. Nár. list. 1905.
229. 1.
Zkýsti se odkud: ze země, exirebumum.
Baw. E. v. 979.
Zlačenka (ikemoe) z=ÍlotUenice, Slez. Vyhl.
II 212 Vlast. I. 210.
Ziaděný. Ýz Zladiti. Nár. list 1904. 293.
13., Zvon V. 797.
Zladiti obličej k úsměvu. Rais. Lep. 464.
Zlahoditi eo čím. Emin 351. Sr. Zlaho-
diti v ViL 1143.
Zlak y., spis.
Zlákati koho pro svflj plán. Zl. Pr. XXI,
86. — k čemu. Us.
Zlámati = roz6í/i. — eo: sklenici. Sobě-
nov. List fil. 1902. 254.
Ztášée, tlái6=Lzvláia. Vz Mus. fit. VIII.
210., 212., Pat Jer. 140. 30.
Zlat, a, o, vz Zlatý.
Zlatavý cbochol jeřába, Emin 301., vrkoě.
Kká. S. I. 193. Z. kadeř, číše. Kká. Sión.
IL 12., 53.
Zlatčskrouei. Z. květ Nár. list 1885.
č. 114.
Zlatéžlutý len. Luž. Kv. I. 166.
Zlatinčlý. Z. municipium. Čapk. Most
VII.
Zlatinký, lichotné slovo. Jg.
Zlatniee, pl., Jm. lesa. Hoi. Pol. 1. 146.,
IL 91.
Zlatnik, u, m. = prst, Vz Mazaě.
Zlato. Dějiny, vlastnosti, výroba, upotře-
bení zlaU. Vz KP. IX. 196. nn. Sr. Vstnk.
XII. 591.. XI. 563. Z. leskem mámivým obě
oči mhouřívá smrtelníkům. Tbz. V. I. 46.
Z. hrdza (rez) nesežere, mol nepokazí. Slov.
Sbor. ěes. 58.
Zlatobažný baník. Sbor. slov. 1901. 38.
Zlatočidni náměstí ve Vratislavi. Slám.
Put 18.
Zlatoboký. Z. Hera Mso. Od. 177.
Zlatodějka, y, f, alchimilla, rostl. Čes.
1. XIV. 74.
Zlatodolný. Z. papíry, hodnoty.^ Nár.
list 1908. 222. 17., 124. 5. Z. koně. Škod.
Il.« 95.
Zlatohlavee, vce, m. = král hada (nosí
na hlavě zlatou korunku). Vz Vyhl. II. 287.,
Vlast I. 45.
Zlatóhlávek, rostl. Vz Pijskyřník.
Zlatojařmý povoz. Msn. Éym. 71.
Zlatokrásný = krásnj jako zlato, Pis.
z r. 1845. Mi.
Zlatokiijee, e, m. = zlatnik. Skd. Od. 43.
Zlatolačně. Oko z. planoucí. Kká. Sión
I. 260.
Zlatolemý, goldumsfinmt Z. mráček. Mi.
exc.
ZlatoliéoTý prut Brt Čít. 383
Zlatomeéný Apollon. Mso. Hym. 14.
Zlatomlýn, rybník u Opatova na Mor.
Zlatonožka, y, f.z^majiei zlatou nohu,
Kká. Sión I. 119.
Zlatoperlici se víno. Jrsk. XIV. 103.
ZlatoJNisně brunátný. Kká. Sión I. 191.
Zlatorodný. Z. půda. Tbz. V. 9. 371.,
XVL 376.
ZlatorůžoTý pruh. Jrsk. XIV. 137., XV.
225.. XXIV. 96.
Ziatostolec, Ice, m. Se z-lce někoho
svrhnouti. Zr. Nov." 63.
Zlatostolný. Z. Hera. Skd. Od. 51., 192.,
Msn. Hym. 12., 77., II. 18.
Zla)»tlžný = téikj jako zlato. Z. průpo-
věď. Sf. v Kr. I. a. 32.
Zlatotrepký. Z. Hera. Skd. Od. 186.
Zlatoud, e, m., rostl. Vz Hlaváček zde.
Zlatovar, n, m. Podařil se mi z. (vyrábění
zlata). Kká. Sión. II. 207.
ZlatOYek. Rozk. P. Omylem m.: Zlato-
hlávek. Mi.
Zlatovka, yi f. Lancutská z.zzkcřaUca.
Jlnk. Jas. I. 12.
ZlatoTOsf, i, f. Z. roucha. Nár. list 1903.
80. 13.
ZlatovrhoTý prut. KSf. Poh. 96.
Zlatový. Z. měna. Nár. list 1903. 312. 21.
Zlatozraký. Z Helena. Zr. Poes. 192.
Zlatožilni obtíže, molimina haemorrho-
idalia, uzlík, varix haemorrhoidalis. Ktt
Zlatožlutavý. Z. pienice. Škd. Od. 103.
Zlatý. Z. klíč viecky zámky otvírá i pe-
kelný, nebeský nemůže. Rais. Zap. vlast
143. — čim. Noc zlatá hvězdami (blýitící se
jako zlato). Zr. Let II. 102. — Z. hodinka =
veselí v pondělí po posvícení. Vz Souk.
1903. 16., Vykl. Obrz. 267. — Z, Ula, haemor-
534
Zlatý — ZlozYQČeti.
rhois; záchvat zlaté žily, molimina haemor-
rhoidalia. Ktt. -— Z, kvit, rostl. V z Blatouch
zde. — Z. Praha, týdenbik obrázkový.
Zle. Nikdy není tak z., aby nemohlo býti
hůře. Us.
Zlé, n.zzzélé, zělina, bylina. Lnc. 56. ^
Zlé, vz Zlý.
ZledoTatélosC obličeje. Tbz. V. 9. 17.
Zledovatěti, él, ěni — k nékomu. Zl
Pr. XXII. 170. Sr. Zledověti VII. 1146.
ZledoTěnl, d. Občasné z. Zvon VI. 314.
Zléhatl se kde. A tn se jest u něho
zléhala (poknrvila). 1512. Arch. XIX. 115.
Zlehčeti, el, en< = zUhkomyilněii. Chč.
S. I. 31a.
Zlehěovatel, e, m. Msn. Hym. 54.
Zlehlý. Z. obili. 1515. Čes. 1. XIV. 288.
Zlémy§lnik, a, m. Msn. Ód. 309.
Zlenilý. Oči v pohybu z lé. Zvon V. 316.
Zlenknout =: leknouti. Ryba zlenkla.
DeStná. Mi.
Zleptati, devorare. — koho. Ž. pod. 34.
25. Ž. kleui.: pohltiti.
Zlevniti, billiger machen. Z. výrobu.
Pokr. 1885. 193.
Zlevolný = Mlovolnj. Ev. ol. Sap. 1.4.—
Mi.
Zleža = Zeie. Jedl z. Hoi. Pol. 110.
Zlhostějnětl koma. Zl. Pr. XXI. 319.
Zllberalisováni veřejnosti. Mns. 1905.
454.
Zlidnatělý. Z. město. Msn. Od. 223.
Zlidověti, ěl, ěni. To slovo z-lo. Vést.
IX. 37. Ta piseň z-la. Lit I. 534.
ZUšěit co komn = trasiU Brt. P. n. 932.
Sr. Lisknonti.
Zliti koho éimzi: politi. Z. koho ikopkem
vody. Zvon III. 2.
Zliti se 8 kým = hněvati. Baw. E. v. 1922.
Zlivaněek, neČku, m. Na Lučin cbodia
děti v ženskom úbore so zvončekmi (fnd
ich menuje zlivanček) po domoch. Sbor.
slov. VIL 111.
ZllTý = Itlioj f Zlivou řeči mnohý přide
k marnej seči. R. otc. (v. 147.).
Zlobický. Vz Lit. I. 940.
Zlobnomysliel bohové. Msn. Od. 15.
ZlobostrOjný. Msn. IL 110.
ZloboTěstně hleděti. Kká. Sión I. 67.
Zlobověstný plamen. Kká. Sión IL 111.
Ziobovoiné někoho potřisniti. Kká. Sión
IL 61.
Zloburáený. Z. vitr, Zefyr. Msn. 11. 284.,
Od. 195., Skd. Od. 82., 196.
Zločinec. Súd bozi každého z-nce složi
(dostihne). Sb. si. VIIL 85.
Zločinecký. Z. historie (1806). Lit 1. 519.
Měřeni lebek z-kých. Zvon III. 573.
Zlodějka, y, f. =i>»^a, kterou se z na-
vrtaných děr vyřezávají celé plochy. Vz
Ott.XIX. 735., KP. XI. 10, — Z.z=«o/ít7na.
V zloděj, mluvě.
Zlodějský. Kdo má z. palec, ten může
neviditelně krásti. Ces. 1. XIV. 349.
Zlokař, e,m.i=s/oď^/jarmarečni. V zloděj,
ml. Čes. 1. XV. 48.
Zlohospoda, y, m. z= zlý ho»pod<S^. Msn.
Od. 310.
Zlohuba, y, f. = muiorka, zlá houba. Slex.
Vyhl. II. 324.
Zloch, n, m = vjroini trh. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XV. 48.
Ziochař, e, m. zzjarmareiíni zloděj. Y zlo-
děj, mluvě. Čes. 1. XI. 42.
Zlochařka, y, f. = zlodějka na viroěnim
trhu. V zloděj, mluvě. Vz Zlochař.
Zloehtati koho = tUktatí. Tbz. V. 9. 162.
Zloklon, u, m. i=kIon k zlému. Mark.
Zlokutiřstvi, n. Lfcoměmé z. Man. II.
26 1.
Zlolajicné něco rozkládati. Msn. IL 26.
Ziomestný. Z. božka. Msn. Od. 227. Sr.
Mestný v Ví. d.
Zlomiti se komu. Náhle hlas se mu
zlomil. Zvon IV. 37. — s ěim. Zlomil s tou
filosofii Spatně m.: zřekl se, vzdal se, za-
nechal té filosofie, odstoupil od nf. Brt. ve
Vest. XII. 37.
Zlomivý = co se snadno láme. Sbor. ěes.
206.
Zlomoe, e, f. Nizká z. Kká. Sión IL 140.
Zlopášstvi, n. Msn. Od. 308.
Zloplod, u, m, rostl. Vz Ott. XXII 625.
Zloporobný den = zlý, xaxdy ina^. IL
164., Od. 214., 260.
Zlořádný. Z. působeni. Nár. list. 4/10.
1900.
Zloradý Atlas. Msn. Od. 10.
Zlost užirá játra. Kká. Sión IL 207. Z.
nemá ctuosf, ale samou nezbednost. Litom.
73. To je z., když se člověk hněvá (iertem).
Mus. slov. VI. 111. — Z. =z nepohoda 'ěpatná
ee$ta. Nemohl tam pro velikou z. cest. 1591.
Mus. 1905. 428.
Zlostička, y, f., zdrobn. zloef. Kos. Živ.
131.
Zlostiti proti komu. By proti mně chtěla
z. (zle Činiti). 1459. List. fil. 1904. 439. —
se. Nezlosf se (nehněvej se). 1459. List. fit.
1904. 437. — se proti komn. Co slostíte
se proti této zené? Ev. ol. 144^.
Zlostný stavi se jako křeček. Čes. L
XIII. 176.
Zlosyn, a, zlosynee, nce, m. Z. za Karla
IV. Když měStěnin n. sedlák pojme nepo-
ctivou ženu, synové jeho jsou ilosynové,
ačkoli dobrého otce máji ; ti mohou přijímati
jen malé úřady. Zvon IL 611. Sr. Cvikýr.
Zlodatý žebrák (majici Spatný Sat). Msn.
Od. 270.
Zlota, y, f. Za dobrotu čakaj slotu. Mus.
slov. VL 111.
Zloto, a, n.=z sřato. Orava. Sbor. slov.
IX. 58.
ZlotHlec, Ice, m. Tbz. lU. 1. 185 , V. 4.
136., V. 6. 117., Jrsk. Vfl. 2. 135.
ZlotTomý. Z. různice. Msn. II. 154.
Zloúmyslný. Msn. Od. 147.
Zlověd(T)énik, a, m. (zlowiedwienyk),
daemon = zlého vidomec. Luc 46., 47.
Zlověstee, stce, m. Vest. Xn. 276.
Zlověstně. Zrak plane z. Kká. Sión. L 25.
Zlověstnik, a, m. Msn. II. 4.
Zlozvěstně. Oboči jeho bylo z. staženo.
Kamn. Mec. 89. Sr. Zlověstně.
Zlozvnéeti. Slad. Šl. 83.
Zludiďelý — ZmriliDa.
585
Zludařelý ČlovSk = toolek ro^^nich mi-
lovDý. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 422.
Zlusknouti eozzĚ chuti BnUti. Stern. Poh.
74.
Zlý. Kdo sobě zlf, kterak může jinémn
býti dobrý? Arch. XX. 136. Ze zlého živo-
bytí není dobrého vyjití. Lit list. XIX. 319.
Zlým Bkatkflm nedědi. Msn. Od. 118. Jedno
zlé samo nechodi (neitěsti). Rizn. 171. Zlé
podává raka horiima. Sb. si. VITI. 86. —
jak. Je z., jak ičar. Slez. Vlast IV. 235.
— Z. pes » ífrieklj. Val. Čes. 1. XI. 94.
Zlyriétělý. Z. epika. Zvon VI. 86.
Zlyžiea, e, f. = lHee. Val. Čes. 1 X. 466.
ZmáčankAy j, f. = amdéka. Slov. Cas.
mas. V. 100.
Zmak. Sr. Sb. si. VIII. 172., Cas. mas.
V. 92.
Zmakulovati. — co. Kšaft ten jim ke
ikodě z-la a pokazila. 1519. Arch. XIX. 471.
Z lat. macula, skvrna.
Zmalieheriiiti co. Phfd. XXIV. 341.
Zmáraf, iter. od: mořif. Liptov. Sbor.
slov. IX. 43.
Zmasivčni, n. Z. tkaniva mozkového,
encephalosclerosis ; Z. plic, carnifieatio pal-
monam, splenisatio. Ktt
Zmátatl koho. Nemoc horká ji z-la
(zmohla). Pal. Záp. II. 110.
Zmateěnosf. Žaloba pro z., Nichtigkeits-
klage. Vz Ott ňíz. m. 6., 130.— 144.
Zmatek (ve přech). O zmatka v starSi
době vz v Arch. XIX. 597. Zmatky (a soadA)
jsoa baď nedostatkem podmínky platného
řízeni, aneb poraiením základních zásad
o řízení a rozsazování pří. Vz Ott. Éíz. III.
4 . 57 a j.
Zmé = smt7e. Baw. E. v. 2560 a j. tam.
Sr. Zmie v n. Přisp. 408.
Zmehnouti. Poznalo, že se něcozmehlo
(přihodilo). Rais. Sir. 100.
Zmékěelosf, i, f. Z. čočky, phacomalacia,
lbová, craniotabes, žaludku, gastromalacia,
líagenerweichang. Ktt
Změklý éim. Srdce láskoa změklé. Vest
X. 345.
ZmenkoTý núá = 9minkoví. Slov. Sbor.
Čes. 32. Sr. Zmenka.
ZměnosIoTo, a, B. = »loveto. Kle. 81.
Zmeškáte = lUenavé. Z. k někoma se míti.
Ghč. S. n. 206b.
Změť, i, f. = zmatek, V tom není změf.
Výb. I. 806. 6.
Změtčnice, e, f. 1444. Jir.
Změtlee, e, f. Potná z. horečná, sador
anglicas. Ktt.
Změžditi koho. Ďábel lid tak změždil.
Rokyc. Post 356«.
Zmienka, vz Zmínka.
Zmiesiti, vz Zmísiti.
Zmiežditi, fascinare. Mam. A. 23a. Sr.
Změžditi.
ZmijoTiee, e, f., ophioxylon, rostl. Vz
Ott XVIII. 807.
Zmilostný, pius. Z. Ježíš. Pat. Jer. 52.
18.
Zmirajici světlo. Nár. list 1905. 71. 13.
^ Zmírat 3 kým nějak = zami9leti. Val.
Čes. 1. XI. 484.
Zmiravý. Cítila na své dlani zmíravý
pohyb (dítěte). Zl. Pr. XXII. 123.
Zmiseti, tabescere. Mam. V.
Zmistrovaný. Orloj právě (dobře) z-ný
(mistrovsky zhotovený). 1589. Čes. 1. XII.
465.
Zmizeti Jak. Zmizel, jakoby do vody
skočil. Jrsk. VI. 1. 9.
Zmiždéný. Ačkoli plod se jedním z-ným
kocháním počínám ana instantanea delecta-
tione eoncipitar. Čtver. Konáč. Hanka. 25. —
m.
Zmižditi. Ďábel lid tak zmíždil (posedl,
pokazil). Rokyc. Post 827a. Sr. Změžditi.
^ Znjadžganý = •maikani. Z. sláma. Val.
Čes. 1. XII. 487.
Zmjata« y, f. = vic ěptUnd, brak, Val. čes.
1. XI. 321 , XIV. 244.
Zmladé, *nUádÍ = » mUídi, HoS. Pol. 110.
Zmladek, dka, n. = odnoS, Již. Č. List
fil. 1902. 254.
Zmlady = s miadu. List fil. XVU. 284.
Zmleti. Zmelo sa ma na chrbát (byl bit).
Slov. Phfd. XXIV. 340.
Zmlhovatélý. Z. oči. Tbz. VIIL 78.
Zmlklý. Z. obili = tkaiené, neplodná, Grm.
XXIV.
Zmlknúf. Raky ma zmlkly (ochably,
ztrnaly). Val. Čes. 1. XII. 275.
ZmocnělÝ t amění. Kom. Did. 289.
Zmoenětl nad kým. Důstojníci z-li nad
lidem. Ghet. 44.
Zmodernělý. Z. tvář. Zvon IV. 669.
Zmodemisovati co éim: řeč novými
útvary. Vlč. Lit II. 2. 100.
Zmodraný = wmodralj. Z. pysky. Val.
Ces. 1. XII. 486.
Zmodřinovati koho Jak: do vfiech barev
(stloaci, až má modřiny vfiech barev). Hamz.
53. Sr. Zmodřinkovati.
Zmoknuti, vz Zmoknouti.
Zmonotonělý. Z. verfie. Mtc 1902. 185.
Zmořený Jak: jako koza, jako sláma,
jako věchet, jako kotár. Zbirov. Čes. 1. XI.
270.
Zmořiti se Jak. Slib takový v nic se
zmořil. Světz. 1888. 151.
Zmotati se = zapotáceti »e a padnouH,
Čes. 1. XIV. 150.
Zmotořiti se =: zmátoHti, zlepKUi ee. Obilí
se z-lo. Volyně. Čes. 1. XIII. 126.
ZmotýIovat=pop«at». V zloděj ml. Čes.
1. XV. 47.
Zmoudřeti z čeho: % vlastních chyb.
Sbor. čes 21.
Zmoiditi co kde: na kovadlině. Rkp.
lék. Jhr. 28b.
Zmoženi, n., cresis. Rozk. P. 1276., R. 83.
Zmramorovatéti. Tbz. II.* 426.
Zmrlý. Zrmlé črvy pójdú od člověka.
Lék. B. 195*.
Zmrtohlavéti m. zvrtohlavěti. Jihoč. Dfi.
Sr. Haj. Progr. 16.
Zmrtvěti komn. Z-ly ma údy. Msn. II.
116.
Zmrzlina chyb. m : mražené. Vz toto.
Brt ve Vest. XII. 97. Sr. Zdechlina == co
zdechlo, zmrzlina =: co zmrzlo, ale u z. nic
nepomrzlo, nýbrž bylo aČiněno zmrzlým.
586
Zmnlinář — Zobatina.
Zmrzlinář, e, m. = kdo prodává na ulid
gmrzlinu. Nár. lÍ8t. 1886. č. 183. Sr. Zmrzlina.
Zmrzlý proč. Ústa pro strach z-lá. Frant.
9. 19. — jak: jako hrábě, rampouch. Vlast.
I. 238.
Zmrznout! se. Jak se povětří strhne, to
se zmrzne. Luc. 62. To se nemóž z. Ib. 64.
Sr. Zmrznout!.
ZmÚTaf sa s kým = šmlaueati se. Slov.
Čes. 1. XIV. 247.
Zmožštělosf, i, f., andromanía. Ktt.
Zmýdelněnl měkkých části mrtvoly. Ott.
XX. 5.
Zmýdlovatéti, směni-li se tuk lučebné
ve hmotu mýdlu podobnou. Tělo z-ti. Čes.
1. XI. 439. Sr. předcház. Zmýdelněni.
ZmjgSLÍz=uUhatí. Brt Slov. 210.
Zmydit sa za kým: za děvčetem (po-
blázniti se). Slov. Pbrd. XXIV. 479.
ZmýSleti nač = pomýíUti. Už na to
zmýilel. Val. Nár. sbor. VIII. 56.
Zmyti, n. Obvěž (hlavu) po z. Lék. R.
46b
Zmývat = tUtícati. — kudy. Z. úvratami.
Val. Čes. 1. XI. 229., 276.
zn m. zdn: prázný. Us. Jir.
Značek, čku, m. == čtvereček na spodku
fiader koSile. Vz Ňadra. Val. Čes. 1. XI. 114.
ZnačidlOy a, n. HrnČíarské z. Mus. slov.
VII. 85.
^ Značka na čepci =: výSívka. Laěsky.
Čes. 1. XI. 116., Vyhl. II. 195.
Značný = znatelní. Z. tvář. Koll.
Znajimatl co = pronajmouti, Hus. £r. I.
141.
2. Znak cechu, kapituly, hrabat, městatd.
Vz Kol. Her. I. 435.
Znale = maleeky. Z. z ní čiti vŮně ty
rflzoé. Eká. Sión I. 169.
Znalecký. Z. ohledáni mrtvoly, Necropsie.
Ktt.
Znalecká, y, f. == xnaUeyně. DSk. Km. 36.
Znalý v čem. V honbě znalý. Škod.
Il.» 85.
Znám, a, o, vz Známý.
Znamánko, a, n. =: znaménko, Ddk. Km. 82.
ZnamátkQ, a, n. = znaménko. DSk. Km. 82.
Známek. Že jich potom víc i známek nebyl
viděn, ut nil ex eis amplius fuerit visum. Pat.
Jer. 122. 4.
Znamenanosf, sígnatum. Mark. Ne-
ujalo se.
Znamenitý. Z. korouhev = kterou se dá-
valo znamení při správě vozů. Jrsk. XII.
334.
Známost ve světe nade vSetky peniaze.
Mus. slov. V. 77.
Známůstka, y, f., zdrobn. známosf. Z.
s děvčetem. Rais. Lid. 96.
Známý jak falešný groS, peníz. Us. Rgl.
Znárodnělý. Z. věda. Vlč. Lit. U. 2. 38.,
Mtc. 1903. 261.
Znárodněni, n. Nár. list. 1905. 326. 13.
Znatný. Rdček k rdčku čas už znatný
v plánoch preěiei nenávratný. PhM. XXH.
226.
Znatý = znalý. Nejsem té cesty znatý.
Litom. 41.
ZnaTiti se čim (unaviti). Zvon IV. 49.
Znaiiti se = ohnaUti se. Zub. Még. 22.
Znebeštiti koho. Lit H. 167.
ZnecitliTčlý. Podala mu svou raku
chladnou, z-lou. Zvon III. 488.
ZnečloTéčiti koho. Cch. L Pov. 93.
ZnegOYati=popiratij z lat. — co: ducha.
Osv. 1896. 370.
Znehať sa s nieioho = zanechati nějakou
chybu. Sbor. slov. VH. 110.
Znehodniti někoho t očích koltarnich
lidí. ZL Pr. XXII. 345. Sr. Znehodnotiti V.
586.
Znehybněti = stáli se nehyhnin. Zvon V.
572.
Znejprvka dělal dobrotu, potom . . .
Deštná. MS.
Zneklidnělý. Z. du5e. Zvon IV. 719.
Zněna, y, f. = ton. Kel. 46.
Znenáhle. Máme adj znenáhlý, tedy
i znenáhle. MS.
Zněni v uiích, sonitus aurinm, Ohren-
kliogen. Ktt.
Znepokojivý. Z. zprávy, správně i zne-
pokojující. 8r. Uspokojivý. Z. faktum. Vest.
XU. 361. Z. myfilénka. Zvon V. 12.
ZnepraTditi = zfalíovati. Mark. Ne-
ujalo se.
Znervosněti, ěl, ění. Us.
ZnesTčeoTáni památky něčí. Sonk.
1903. 10.
Znetvořeni, n. = zohaveni, mutilatio.
Znetvořenina jmen. Nár. list 1901.
č. 841.
Znibřičiti eo. NiSt člověk neznibríči (ne-
svede), Čo sa ako nsiliye. Slov. Mas. slov.
V. 94.
Zničenost. Ze své z-sti se probrati.
Čch. II. Pov. 189.
Znina, conspera. Bozk. P. 2369. Asi: zu-
nina. MS.
Znikněnie, n. Po z. takového vamnku
(vzniknutí). List. fil. XI. 268.
Znitit oheň = rozdilati. Liptov. Sbor. alov.
IX. 47.
Znobiti == trápiti. Baw. £. v. 584., 608.
a j. Znobí rád holčičky. Světz. 1888. 39.
Znobliti koho, nobilitieren. Hiavn. 11.
Znohtilf . Z. maso. 1454. MS.
Znojený čim: bujarostí. Lit I. 843.
ZnoTuobrozeni, n. Vest X. 268.
ZnovustTořeni, n. Vést X. 268.
ZnovuTzniknuti, n. Z. tkáně (áplné zho-
jení), reorganisatio. Ktt
Znumek, mka, m. = známý. Pms. Slez.
Ces. 1. Xn. 310.
Znutiti koho z čeho: ze slibu = iádati
věc slíbenou. Baw. E. v. 517.
Znuziti koho ^ oSebraěUi. Baw. Ar. v.
1719.
Znylý = unylj. Zub. Még. 36.
Znýnati. Srdcem z. Výb. I. 364. 4. Vz
Znýti.
Zobáče = hrubé domácí kroupy. LiSelL Mtc.
1902. 114.
Zobák, u, m. Z. hole = ohnutá hořefli její
iást. Hamz. C3.
Zobanka, y, f. =:ventosa. Rozk. P. 2506.
Zobatina, y, f. = vée zobatá. Hama. 22.
Zobcovati — Zpěvavý.
637
Zobeovati = vyobcovali, ezcommaQicare.
Rozk. P. 870.
ZobcoTítý. Sakovka z-tébo ohybn. Rais.
I-id. 91.
^ Zohéákf a, m. = pekař, V zloděj. mlavS.
Ces. ]. X. 142.
Zobďaleč = zdálky, čas. mus. V. 19.
Zobec, bce, m. = Hřevic • nosem, Jrsk. VI.
I. 9. Sr. Nos.— Z. = chléb, V zloděj, mlavě.
Čes. 1. XI. 142.
Zobjezditi co: dědina. Brt Čít 890.
ZobkoTati se s kým. Sá. XVII. 162.
Sr. Zobkati.
Zobonoska, y, f., nosateo bronk. Vz Ott.
XXI. 676.
Zobr, a, m., velmi rycblé zyíře. List. fii.
XVI. 110.
Zobrazitel, e, m. Z. něčeho. Nár. list
1903. 154. 13.
Zobtesaný Jak. Skála jako na hladko
zo-ná. Msn. Od. 181.
Zocelený čím. Lidé životem z-nf. Nár.
list. 1903. 812. 21.
Zoéiti se komu. Aby se mu co z-Io = xa-
Ubilo. Baw. £. v. 2054., Sbor. ées. 76.
Zoditi koho čím. Chč. S. I. 32b.
Zodkaď = ocUcud, Val. Nár. sbor. Vlil. 47.
Zohlidovati co. 1515. Arch, XXII. 58.
Sr. Zohledati.
Zoisit, u, m., nerost Vz Mtc. 1903. 51.,
Vstnk. XI. 834.
Zola. Vylévala zoly. Slez. Vlast I. 162.
Sr. Zola II. Přisp. 410.
Zolna, y, f., potok na Slov. Sb. si. 1902.
67.
Zomakati co. Msn. Od. 295.
Zomek, mkn, m. = támek. Slov. MS.
Zonad = odtamtud. Přiváděl je z. Msn.
II. 173.
Zoněměti ěl, ěni. Msn. Od. 103.
Zoopsychologie, e, f., z řec. = studinm
duše zvi řeči k pochopeni daSevnich jevů
Člověka. Čad. 57.
Zootechnika, y, f. Vz Krec. 21.
Zopakovati co, wierderholen. Mtlll. 30.
Zopasek, skn, m. Z-sky vést s dachy
= zápasy, potyiky. Slez. Vyhl. II. 304., Vyhl.
Slz. 39.
Zopětovati, wiederholen — co s kým.
Sf. v Kroku I. a. 24.
Zořel, eoQS, Rozk. P. 149., ezns. Rozk.
R. 58. Sr. Zořek.
Zorista, y, f., přívrženec lista Zora. Čch.
Kv. 174.
Zornice, e, f. Uzavřená z., synicesis, Pa-
píllenverscnliessungr. Ett
Zornička, y, f. Trvalé staženi z-čky kře-
čové, myosis spastica; umělé utvořeni z-Čky,
nmělá z., coremorphosis ; vico z-Ček v jedné
duhovce, polycoria (mnohozorniči). Ett.
Zorný. Slepota v polovici z-ho pole,
bemianopia. K(t — Z. = zirajici, — Icam.
K nebi zorná chýše. Mark.
Zosmradený. Z. vajcia = zasmrádlá, Mus.
fllov. VII. 54.
Zosmrdený. Z. ryba (zasmrádlá). Slov.
Phld. XXI. 655.
Zosobělý. Zr. Čer. 49.
Zosobitelka. Morana, z. zimy a smrti.
Dvoř. Mor. 9.
Zéstati = opustíii, Baw. Ar. v. 4860.
Zotavená, é, f., Erholung. Vyjel si na
z-nou. Us.
Zotročovatel, e, m. Lit II. 259.
Zoubek Fr. Vz Tk. Pam. I. 414.
Zonbkoéepka, y, f., racomitrínm, druh
mechu. Vz Ott XXI. 16.
Zoufalství dodává sily. Tbz. III. 1. 201.
Zouná, zouvná ^ vjkupné za nevéětin
vénecek. Loděnice. List fil. 1902. 254.
Zouvák, u, m. = zvonice udělaná z roz-
sochy (z pně dělicího se ve dvě větve) s ku-
želovitou střechou krytou šindelem. Čes. 1.
XIV. 322.
Zouveřit == zduvířii se = sbortiti se.
Litem. 57.
Zovrený. Z. ruka = opuchlá. Slov. Phid.
XXIV. 606.
Zpárčeni, n., retroversio. Z. děloby,r. uteri.
Ett
Zpáčiť se čeho ^ zruilU smlouvu, slovo,
Val. Čes. I. XIH. 75.
Zpadeky dku, m. Na zpadek (zpět) jsem
myslela, že to zle pujdě. Hauer 16.
Zpadnouti = zahynouti, — komu čím.
Včely mně hladem zpadly. Pal. Záp. II. 90.
Zpakostěný. Z. šaty. Rgl.
Zpaličatěti = tvrdohlavjm se stáli, Rais.
Lep. 291., Lid. 195.
Zpanilý čim: tělem. Eom. Did. 64. Sr.
Spanilý.
Zpániti = zvelebiti, Baw. Ar. v. 4366.
Zpanošilý, militaris. Z. muž. Milí. 81*.
ZpánoTatčti = stáli se pánovUjm, Tbz. in.
2. 365., V. 3. 81.
Zpára, y, f. = vedro. Letni z. AIx. V.
1245.
Zparagrafovati co = do paragrafů uvésti.
Vlč. Lit II. 2. 90.
Zparlamentarisovaf ministerstvo. Nár.
list 1905. 139. 1.
Zpartekovati něco = zaianiroéiii Wtr.
Min. 55.
Zpas, u, m. Sveřepice nemóž vdáti, kteráž
na sobě znamení má na spase, protože chodí
s znamením kobylím polem. Rožm. 182. (Jir.
Prove 431.).
Zpáteční, tanec. Vz Brt P. n. 871., 986.
Zpátkový. Z. voda = spáteční s kola
mlýnského. Vlast L 209.
Zpeněžiti co. Chč. Post. 211^.
Zpeřitý květ (akacif). Emin 47.
Zpernatělý. Z. křídla orlí. Polák. Lit
II. 12.
Zpestřiti se čim. Promenáda z-la se
přílivem vzdělanějších hostí. Zvon IV. 175.
Zpětnopatý luk, n(xXivtovo<í, Msn. II. 181.
v. 459., Hym. 69.
Zpětský. Věta: Vítr atd. polož do: Zpětiti.
Zpěv. Sr. Strh. Akust. 408. DnSe bez zpěvu
jest jen sirá poušť, bez vláhy květina. Zr.
Poes. 223. Lidový z. světský v době před-
husitské. Vz Čes. 1. XIV. 98.
Zpěvákovy. Z. osudí, vas musicorum.
Pror. ol. 22a. 1. isa. 22. 24.
Zpěvavý. Mluviti s-vým hlasem. Vz HoS.
Pol. 129.
538
Zpevněle — Zpupnomyslný.
ZpeTněle odpovídati. Zl. Pr. XXI. 115.
Zpevněný £im : skála baitami z-ná. Zl. Pr.
XXI. 230.
ZpěvomluTec, vce, m. = bášnik, 1784.
Lit. I. 359., Biiý Obr. 152.
Zpiatoénik, a, m. =t rak (leze po spátkn).
Čas. mus. VI. 92.
Zpičitel, e, m., adversarius. Mam. A. 16>k.
Zpietéiti, supplantare i= na paiu te vte-
přiíif odporovati. Z. witt 139. 5.
Zpietka, y, f. = úHup, vzdalováni »e. Mi.
Zpisknonti. — kde. Skřivani spfskli v poli
(se ozvali). PbFd XXII. 265.
Zpitvořený mužik. Kká. Sión I. 124.
Zpívati Jak. Ten zpívá jak zvon. Čes. 1.
XII. 307. ZpÍ7á jako moucha v konvi. Zbirov.
Čes. 1. XI. 269.
Zpívavý plamének. Strh. Akust 369.
Zplanělosť řeči. List. fil. 1905. 365.
Zplanilý. Z. hlava. Lit I. 799.
Zplihlý. Z údů zplihlá kůže visí. Kká.
Sión. II. 212.
Zplnění, n. Z. hlasn. Kle. 34.
Zplozenec, nce, m. Z pekla z. Tbz. XVI.
130.
Zpiúti, vz Zplouti.
Zplynováni látky (proměňováni ji v plyn).
KP. X. 118.
Zplznúti se, labi. Greg. (List. fil. XI.
261.).
Zpodepříti se čím kam (nač) = »po'
lehnouti. 1513. Arch. XIX. 194.
Zpodlilavy (z pod-hlavy). Lítom. 41.
Zpodkrkonošský. Nái hlas z. Jakb.
Mař. 60.
Zpodlajce (z-pod-lajce = lavice). Litom.
41.
Zpodobitelný. Nezpodobitelná pflvodnosf
názorů. Zvon. V. 559.
Zpodobrvnatý nálevnfk, oxytrieha. Vz
Ott XVIIL 1021.
Zpodpierka, y, f., colamen. Rozk. R. 94.
Sr. Zpodierka.
ZpodvTchmo. Chochol z. pomával. Msn.
II. 53., 186.
Zpohodlnění, n. Mas. 1905. 380.
Zpoliodinéti, ěl, ění. Us.
Zpohubkovati kolio. Zvon. IV. 247. Wtr.
Zpojiti koho čim = opiti. Chč. S. I.
40b.
Zpoléhati več. Nemáme v zboží z. Ces. 1.
XIIL 404.
Zpomenout se = pominouti «e. Pes se
zpomenul. Domažl. Kbrl. DžI. 12.
Zpopelavělý. Z. vlasy. Tbz. IIL 2. 242.
Vz násl.
Zpopelovatělý Z. vlasy. Tbz. XVI. 147.
Z. hlava (šedivá). Tbz. V. 1. 274.
Zpopelovatéti = teiedivěx Vlasy jeho
z-ly. Tbz. XVÍ. 327.
Zpopularisovati co. Nár. list. 1903.
114. 17. Z. národní kultura. Nár. list. 1904.
349. 17.
Zpopulárněti. Hlk. XI. 56. - čim. To
z-lo sborem RozkoSného. Zvon. III. 327.
Zpora, y, f, chismus. Rozk. P. 2306.
Zporaziti. Někomu něco z. (sraziti, ode-
čísti). 1621. Listář 151.
Zpořezati. 2. tom. 49. 5. Vz Spořezati.
Zpósobnosf. Vít Vz Způsobnost
Zpovrchněti, ěl, ění. Vest X. 272.
ZpovSeehnělost, i, f. Rakouská z. Nár.
lisf. 1905. 84. 25.
Zpovykati si nač = zvykati iemu. 'Rg\.
Zpravedlováni, n. Jnstificatio. Aby ostřie-
hali s jeho. Ž. kap. 104. 45.
Zpravidelnění, n. = uvedeni v praiňdélnozf.
z. docházky školní, Regelnng. Nár. list. 1905.
57. 13.
Zpravdna, vz Zpravna.
Zpravidlo, a, n. = rejHřik. Vstnk. XII. 44.
Zpravna, y, f., ortbodoxia. Rozk. P. 2331. ;
v Rozk. R..- ipravdua.
Zpravod^Jkai y, f. Čes. 1. XII. 33. Sr.
Zpravodaj.
Zpravodajský. Z. slniba. Nár. list 1904.
121. 17.
Zpravovadleni, n., Justificatio. Ž. kap.
118. 48.
Zpravovadlenstvi, n., jnstificatio. Ž. kaj».
118. 8.
Zpřeházeti. Zpřeházený krám. Nár. list
1885. č 165.
Zpřelamovaný. Z. písmo staré ženy (třa-
savé) Zl. Pr. XXI. 231.
Zpřeminouti komu co = prominmttí.
Msn. Od. 182.
Zpřeohraziti co. Zr. Zahr. 169.
Zpřiéiti se éemn = brániti m. Baw. £.
v. 345. Z. se od čeho. Ib. 530.
Zpřidejc = předngji (z předa). DSk.
Km. 48.
Zpřirozeniti co. Nár. list 1904. 349. 13.
Zpřivlastniti co k čemu. XVI. stol. Ul
spol. 1905. II. 20.
Zpronaříkati co = proHinati. Jrsk, XX.
2. 52.
Zpropasť = propatf, Šumava. R^l.
Zprostačka, y, f. Krátkozraká s. Vlč.
GoI. 60.
Zproštěný (zprostieny), erectus, aafge-
richtet. XV. stol. Zahr. 32.
Zprostiti, vz Sprostí ti.
Zrostonárodnéní, n. Nár. list 1903.
257. 13.
Zrostonárodňovatel hvězdářství. Nár.
list. 1903. 66. 13.
Zrostředkovatel služeb. Us.
Zprstenčený. Z. kadeře. Čch. I. Pov.
220.
Zprúčiti. Ta láska otevřela jest nám jeho
svatý bok, i z-lo jemu srdce. Rozpr. 1843.
140. Sr. Pruditi.
Zprůhledněti. Vzduch z-dněl. Nár. list
10./8. 1900.
Zprůmysiněni, n., industrialisace. Z. Kě-
mecka. Nár. list. 1903. 165. 1. Z. zemi českých.
Zpr&myslniti zemi == průmyslnou néi-
niti. Us.
Zpružinový buchar, der Federhammer.
Jind. 12., 154.
Zpnpnodncliý lidožral. Škd. Od. 154.
Msn. Hym. 5.
Zpupnolirabivý. Z. mužstvo. Mbd. Od.
221.
Zpupnomyslný. Msn. Od. 129.
Zpurnodrzý. Msn. Od. 284.
Zpiurnosf — Zsirotíti.
539
Zparnosf = váSnost (lat. seria). Baw. £.
v. 192.
Způsoba, 7, f. = nákUid, nádhera. Bav.
Ar. v. 6408.
1. Zpustiti =: opustiti. Zpusti lesu bez
své vole (bezděky). Baw. £. y. 2842.
Zpudčeni = zpuiUni. Cbč. S. I. 89a.
Zp&Tabnělý obraz. Zl. Pr. XXI. 19.
Zpytatel§ký. Z. cesta. Tk. Pam. I. 228.
Zračiti §e čim. Rod zračí se tváři. Skd.
F. 52.
Zrádce. Slovo zrádce bylo horší nadávkou
než zloděj. Vz Zvon II. 610.
ZrádcOTati = nrádu páchati. Zvon V.
417.
Zřaděni, n. Z. jehel. Vz předcbáz. Fon-
tura.
Zraditi koho ke komu. Ze mě k ciesa-
řOvi zradil (u císaře pomluvil). Baw. Ar.
v. 1427.
Zrako vatěti, ěl, ění = íervenjn ae »ldti .
Nár. list. 1901. 241.
ZrakoTý. Z. pole. Vz Ott. XX. 83. Z.
prostor zastihnjeme v vnímání zrakovém.
Vz Čad. 128. Z. signál. Vz Ott. XXIII.
153. nn. Bolest Čivu zrakového, neuralgla
ophthalmica; ústroj zrakový (oko), organon
▼18U8 (oculns); zánět Čivu z-vého, neuritis
optica. Ett.
Zřásnatélý. Z. roucho. Kká. Síon I. 70.
Zřásnčný. Z. líce. Krs. Ten. III. 27.
Zratolestněný, verzweigt. Krok I. a. 80.
Zrazenec, nce, m. = zrazený élovék, Tbz.
XVI. 183.
ZrazOTatiy abrathen, chybně m. erazovati^
odraditi. Prk. v Kroku 1887. 95.
Zrcadlený kde. Nebe z-né v hladinách
vodních. ZI. Pr. XXIÍ. 126.
Zrcadlo. Úprava z-dla. Vz KP. XI. 178. nn.
Zrcadloyina v V. 654. polož před : Zrcadlo-
vitý.
Zře, cedría (plod cedru). Rozk. P. 625..
R. 71.
Zřed, u, m. Když tento váš úmysl neb
zřed oznámíte. Linda. 1814. Lit. I. 669.
Zrek, u, m. To bude len pre zrek (jen
tak na oko). Slov. Phrd. XXI 1. 38.
Zřetedlný = znamenitý. Byli tam mnozí
z-ní muži. Kar. 61.
Zřicátko, a, n., vz Řícátko.
ZHdelný. Z. Ida (odkud zřídla vytékala).
Msn. II. 190.
ZHdlna, y, f., pupilla. Rozk. P. 1204.,
R 82.
Zřidloplný. Z. Ida (vrch). Škd. F. 165.
Sr. Zřídelný.
ZriedkaTOsf, i, f. = zHdkavoeť. Phfd.
XXII. 575., XXIV. 434.
ZHedkavý == Hdký. Slov. Sbor. ěes. 35.
ZHezenie, n., vz Zřízení.
ZHmStiti kněze (udělati ho přísným
katolíkem dle římského učení). List fil.
1905. 355.
Ztínati = etirati, Žabku (ospici) z. Slez.
Vlast. L 210.
Zřit, ardalio. Rozk. P. 1052.
ZHvý. Bych k libosti otce tvého byl
jediné živ jinam nikdy nejsa zři v (se ne-
ohlížeje). Um. roudn. 1794.
Zrňačky, pl., f. (ěhrííaSky) zz shrnovací
loty. Slov. Nár. sbor. XI. 8.
Zrněniy n. Příliěné z., hypersarcosis
(svalové zbytnění). Ktt.
Zrněný cín, der Kornzinn. Jindr. 16.
Zrnivec, vce, m. Z. duhovky mízní,
granulom a iridis lymphomatosum, přijičný
z. duhovky, g. iridis specifícum, prostý z.
duhovky (jednoduchý zrnitý nádor duhovky,
g. simplex seu tuberculosum iridis, z. du-
hovky úrazový, g. iridis simplex). Ktt.
Zrnokaz, a, m., sitones, nosatec. Sr. Ott.
XXIIÍ. 229.
Zrnovel. Rozk. R. 65. Sr. Zrnoval v VII.
1157.
Zroby = vyhrané báni. Slov. Sb. sl. VHI.
101. Sr. Zrobísko V. 664.
Zroditi se. De sa zrodí, tam sa hodí.
Val. Čes. I. XII. 44.
Zrodzenie, n. = zrozeni. Svého plození
a z. 1666. List. fil. XIII. 288.
Zronenost, i, f. =: tármutek a p. Slov.
Sbor. čes. 62.
Zroniť někoho H koňa = echoditi. Sbor.
slov. VII. 124.
ZrosoloTatěni, vz Zeskelnatění.
Zronhati co =: zporouhati. Ché. S. I.
28a.
ZroTninko, zrovinka = prdvé. P. farář
z. přijížděli Klouzara zaopatřit. Zvon IlI.
10., Dšk. Km. 33.
Zručef jak. Zloduch zručal hnevom
velikým. Sbor: slov. 1901. 37.
Zrůda podvojná o jednom pupku a slou-
čení stranou pupku, ectopagus, monstrum
duplex, Doppelmissbildung. Ktt.
Zraditi = zastraiiti. Baw. Ar. v. 795.
Zrůdný. Dvojčata, z nichž jedno jest
úplně normální, druhé zrádné, acephalus
aoardiacus ; Z. zub, odontoma (nádor zubní),
monstróser Zahn. Ktt.
Zruměněný od zruměnítí, ger5thet, roth
gemacbt. MS.
Zrušný =i zitiiitéluý. Z pouta. Škod. II*.
II. 2.
Zruty, vz Ozrnty.
ZrŮTna, vz Zdrovna.
ZrůžOTěti, ěl, ění. Východ z-věl. Zvon
IV. 626.
Zrýdati s zolýkati. Mark. (rus.).
Zrychlič, e, m., ídsf opakova&cy. Ott.
XVIIL 782.
Zrzayý. Zerzivá pase vola, zerzavej na
ni volá: Zerzivá, požeň domů. Zerzavej,
nepoženu. Chrud. Čes. 1. XIV. 477.
Zrzounek, nka, m. = zrzoun. Sá. Kř. 8.
Zsedati se. VSe zeď se zsedala od trub.
Luc. 68.
Zsedlý = esedlj. MS.
Zschlý = zeicMj. Ote. A. — Výb. L
1175. 34.
Zsieci, zseku = eesekati, zbiti, posekati.
Rostl. G. 183». — Milí. 80»., Baw. T. v.
472., 743. Sr. Sséci.
Zsirobilý. Z. dítě (sirotek). Wtr. Str.
83., Min. 37.
Zsirotiti = sirotkem učiniti, — koho:
syna. Msn. II. 112.
540
Zskákati — ZtvAření.
Zskákati, vz Seskákatí. — odkud. S věže
zskákati. Žižk. Fr. 46. — MS.
Zskřekati. Šf. V. 122. 18.
Zslabiti = oslabiti. — koko v čem:
v dobrých skutcích. Chč. S. I. 30^.
Zslepnouti čím: piUm. 1661. Prant.
34. 16.
Zsmrad, foetor. £hm. hex. 445.
Zstrach, terror. Zstrachové tvoji zamútili
mě. Ž. pod. 87. 17.
Zstřihaný. Roucho z-né. Cbč. Post. 169*.
Zstúpiti, vz Zstoupiti, Sestoupiti. Z.
z hradu. Žižk. Fr. 45.
Zstydle = bet zaniceni. Z. něco činiti,
8 lenosti. Ghč. S. II. 257l>.
Zsvadnouti, vz Svadnouti. — čím: tůhú.
Hrad. 73b.
Z§yroTÍti eo = 9yrovjm uiiniti. Zach.
Test. 60.
Zšafrániti co: vodu = učiniti barvy
Šafránové. 1585. Uč. spol. 1902. 25.
Zšálený čim: bezpečností. 1604. Čes. 1.
XIII. 455.
ZSdipáni od hadóv. Ghč. S. II. 166b.
Sr. Zsčípati.
Zščipati = poitipati. Chč. Vz předcház.
ZSedÍTěti stářím. Čapk. Most. 12.
Zdeřaditi. V VIL 1158 polož před:
ZSermovati.
Zšesiti v V. 747. za Zžeru oprav v : n$e$ki,
Zšieleti, vz ZSileti.
Z§ikméti, él, ěni = hkmjm se iiáH, Us.
Zšilhati. PředeSle odpíral, že ji ne-
vyloudil, nyní se přiznal, a tak v tom
zSilha), protož mu víra dána býti nemá.
Světz. 1888. 153.
Zškvrněný čim: hříchy. Um. rajh. 304.
Zšleehtile, nobilissime. Velmi z. jednati.
Milí. 16». — Um. roudn. 174.
Z§OBatěti. Život jejich z-tčl (stáli se
Sosáky). Hlk. X. 315
Zdtipiti si eo. Zahradu si zStípili a vy-
sadlili. Arch. XX. 368.
Ztáhnouti co: Život svój = prodlouiiti.
Baw. E. v. 2247.
ZtakoTý. Co jste ji z-ví chlapi dopro-
vodili? 1560. Mus. 1863. 406.
Ztáliti, extendere. Fagif. 38«.
Z tamodten ^ z tamodtud. Byl vy-
svobozen z. Val. Nár. sbor. VIII. 51.
Ztaženi, eztensus. Rozk. P. 2190.
Ztekuceni, n. =: uiinéni tekoucím, Vot.
260.
Ztemperovati, z lat. = zmtmiti. — co
čim. Fel. 39.
Ztesařiti co =: ipatni udělati. Ten to
z-řil! Máj. III. 16.
Zteskněti. Kraj jeSté více ztesknčl. Rais.
Lep. 534.
Ztěžkati 86 čim. Zemé se ztčžkala
kvítím. Msn. Hym. 57.
Zticha. Je z. jako kanec v žitČ. Zbirov.
Čes. 1. XI. 269.
Ztichle prohlesnouti. Zvon V. 156.
Ztkysati pH svátostech. Obr. Pikle
Hank. 47. — MS.
Ztliti. V Sečko tam počalo ztlí váti. Procb.
Hrad. 7.
Ztlojený = utrápenj. SpiS. Sbor. slov.
IX. 50.
Ztmavěti. Tbz. V. 5. 45.
Ztmělý. Z. hvozd. Vrch. Ekl. 57.
ZtopoHvý ústroj ku př. pyje. Ott. XIX.
445.
Z to ty = odtud. Chci z to ty ven vy-
jíti. Val. Nár, sbor. VIII. 97.
Ztračiti = ztratiti. Slez. Vyhl. IL 297.
Ztratila sem kravarenka, tanec. Vz
Brt. P. n. 971.
Ztratiti co; bitvu, u Pal. : probrati. VČat
XII. 97. — se kde. Ztratí sa to pod rukami
(je toho málo). Sbor. slov. VIL 133. — sa
Jak. Ztratil sa ako s busy voda. Rizn. 175.
Tam se ztráceli, jako voda v písku. Jrak.
XXVIII. 1. 101. Ztratil se, jako mák v po-
peli. Jrsk. XIII. 3. 217.
ZtráYiti = otráviti. Chč. S. I. 67». a j.
Ztravnatčlý chodník. Vést. X. 340.
ZtravnČ, f. Prokop tu sobě z. utěžieváSe.
Hrad. 5». — MS.
Zrávnik. Takovi pitelové a z-ci ďáblovi
oslepeni bývají svů libostí. Gest B. 80i>.
Sr. I. Přisp 519.
Ztravujici plápol. Zvon V. 588.
Ztrážkyně = Btrtíkyné. Tbz. V. 6. 370.
Ztřelený. Jenž uzdravuje ztřelené srdcem.
contritos corde. Ž. pod. 146. 3. Ž. witt.:
skruSené.
Ztropený = &'ůpenim vroubeni . Z. aigris
(Štít). Msn. II. 327., Škod. 11*. 107., n. 51.
Ztrestanec, nce, m. = ztrestaní Hověk.
Tbz. V. 5. 210.
Zstředtiti, crepare, ehrMtíUi, ZtřeSČicbn
kosti. Ev. olom. 70.
ZtřiAtiti co = rozmietati. Kká. SioD. ir.
201.
ZtHzniti, vz Ztrýzniti. Pass. 479. — Mš.
Ztrnulosť, zlrnuti svalů lícních a paSoich
chladem, paramyotonia; Ztrnutí trupu a iije
v čáře rovné, orthotonus. Ett
Ztrnuti, vz předcház. Ztrnulosf.
Ztmúti, vz Ztrnontí.
Ztrouditi = ztýrati. — CO. Své tělo z.
Hus. (Vstnk. XL 703.).
Ztrpčený čim: závisti. Eká. Sión. II.
151.
Ztrsnatělý. Z. lito Nár. list. 1885. čís.
120.
Ztrachněti, ČI, Čni = zarmoutiti «e.
Vyhl. II. 235.
Ztrúpéti čim. Chleby dávností velmi sů
ztrúpaly, oomminuti šunt. Jir. stanoví inft
trúpati. MS. Sr. Trupel.
Ztrustovati Továrny z. = v trust spo-
jiti. Nár. list. 1903. 819. 21.
Ztuhlost kloubu svalová, anehylosis
muscularis; mrtvolná z. po smrti, rígor
mortis. Ktt.
Ztupělec, Ice, m. =: ztupily (íoUk. Jrsk.
XX. 2. 358.
Ztužilý = otuiili. Msn. II. 182.
Ztúžiti se = roztoužiti te. Baw. T. v.
447.
Ztvářeni smrti spadlo Jest na mě. Ž.
klem. 54. 5. Formido mortis cecidit saper
me. Vz List fíl. 1903. 858.
ZtYormoyati — Zvandrovati.
541
Ztrormovati, lépůi zformovati. Jg. v Mas.
1843. 404. Sr. Tvorma.
Ztvrdili se kdy. V sedmi dnech se to
ztvrdi. Lac. 66.
Ztvrdlý T čem: v zápasech života. Liti.
802.
Ztvrdnuti, vz Ztvrdnouti.
Zub. Kdo má boleni znbA, řfká, když
měsíce ubývá: Měsíček schází, od nás od-
chází, červíčku, jdi pryč a neSkoď mi víc.
Mtc. 1. 1897. Obrz. 55. Kdo si řeže nehty
a vidy uřezané spálí nebo do země zakope,
toho prý zuby nikdy nebolí. Us. Skoč mi
zub nebo oko. půjdu na dědka. Zvon ni.
193. Kdo má řídké zQby» jest lhář. Mtc. 1.
1897. Obrz. 63. BAh dal zuby, BAh dá i chleba.
Us. Bude vozit zuby na oprati (bude tříti
bídu). V Bzenecku. Čes. 1. XIV. 422 Svět
ju nosí v zubooh; Zúbky si poznať (o za-
milovaných); Nemá si čím zuby zakrýf
(hubený). Slov. Phld. XXU. 44., XXIV.
343. Zuby skoro rastů, ale chlebíček pomaly.
Sb. si. Vili. 85. Zub k zubu mi nejde
(jsem na mizině); Vyskiera zuby, ako pes
na otruby. Mns. slov. IV. 28., VIII. 15.
Hovořiti přes zub = jen tak, na piano.
Litom. 46. Co to nesete ? Rozumy pro zuby.
Us. Léky od bolení zubů, antodontalgica.
Ktt. — Z. dlouhý a krátký, druh krajek.
Vz Krajka. — Zub babí, vz Řeřišnice rostl.
— Z. Felix Em., archivář a spis. f.
Zubačka, y, f., jm. lesa. Hoi. Pol. 146.
Zubák, u, m. = klešti na tuhy, Pacov.
Čes. 1. XIV. 51.
Zubalo, a. n. = xúbacUo. Orava. Šb. D. 73.
Zubáň, ě, m. = kdo má velké zuby. Slov.
Phrd. XXIV. 606.
Zubanec, nce, m. = chléb. V zlodějské
mluvě. Vz Zuban v VII. 1159.
Zubařský. Z. škola. Rgl.
Zubatě. Buď hladký na právo, na levo,
hrubý do zadu, ale do předu do řezu z.
nabroušený. Zvon IV. 13.
Zubatý Jo3. dr., prof. a spis. Vz Zl. Pr.
XXII. 321. s podobiz.
Zubec = chléb. V zloděj, mluvě. Čes. 1.
XV. 48.
Zubistý. Z. skála. Msn. Od. 85.
Zubkoid, u, m., nerost Sbor. slov. IX. 3.
Zubmo půdy se chvtiti (o padlých v boji,
íds Gras beissen). Msn. II. 206., Od. 332.
Zahryzli se zubmo do pysků. Msn. Od. 280.
Zubnik, u, m., vz Řeřišnice rostl.
Zubokřidlec, dlce, m., smerinthus, motýl
Vz Ott. XXIII. 490.
ZuboTáni, n. Z. dřev. Vz KP. XI. 73.
ZuboTinný, zubovinový nádor, dentinoid.
Ktt.
ZuboYítý klas (když je místem zrnko
a místem nic). Hoš. Pol. II. 56.
Zubričanka, y, f., přítok Čierné Oravy
na Slov. Sb. si. 1901. 162.
Zubřina, y, f. zz zubři máto. Jrsk. XXVIII.
1. 129.
Zuechetto, a, n., vlas. = kardinálská
čepička. Praž. nov. 26. 6. 1896.
Zúfaliček, Čka.^m. = lolrásek, darebácék
ve $my»lu dobrém^ lichotivém. Čerň. Z. 126.
Zúfalý = zoufalj. V V. 693. : Zůfalý =z
Zůfalý : má býti = zoufalý.
Zuhelučný. Z. železo. KP. X. 147. Sr.
Zuhelnělý.
Zuk^Jeti eo. Touhu po víně z. Škd. Od. 6.
Zukal Jos., spis., nar. 1841. Vz Vyhl. I.
52., Slám. Put. 436.
Zúklady, surcum (něco u ševče nebo
krejčího). Rozk. P. 2440.
ZuloY, a, m. = hora v TěSínsku na uher.
hranici. Vz Slám. Put. 220.
Zulova, y, f., vz Sulova zde.
Zumélečténi uměleckých výstav. Nár.
list. 1903. 80. 13.
Zuměty i, f. = zavij. Jak su v zimě
velké zumětě, to se jačmyň uvodi. Slez.
Vlast. I. 215. Sr. Zuměč v IL Přisp. 414.
Zumok, mku, m. = zámek. U Frýdka.
Sb. D. 57. Sr. Zomek.
Zúmyslný. Nezbední a z-ní lidé = kteří
zúmyslně něco zbytečného podnikají. 1571.
Schulz Kom. 170.
Zuna A. J., spis. Lit. I. 940.
Zundaný =: tmavěný. Byl už z. Vodňany.
Čes. 1. XIII. 84.
Zunovanosť, i, f. = dlouhá chvlU. Chcela
zahnat z. Slov. Phrd. XXII. 219.
Zunylý. Msn. Od. 179.
Zunyti. Zunyloť srdce y moři. Msn.
Od. 87.
Zuplésti co: provaz. Skd. Od. 153.
Zůr, gt. zorUi m. = zorané pole. Vyhl.
Slz. 53.
Zurčitělý výraz oka. Zvon V. 701. (795.).
Zurčivé téci. Zr. Čech. 67.
ZuHvný. Z. zlosť ho pojme. Msn. Od.
117.
Zuřivost. Blouznivá z., delirium furi-
bundum. Ktt.
Zúrokovaci břímě. Nár. list. 1905. 1. 17.
Zusnovati co: řeč. Troj. 195i>. (List. fil.
X. 453.). Zr. Zosnovati.
ZŮBtalosf, i, f. = pozůsfalotť. Co by
koliv z-sti (po něm) zůstalo. 1731. Uč. spol.
1901. VI. 23.
Zůstati. Něco z toho vždy zůstane vězeti
místo: uvízne. Brt. ve Vest XII. 97.
Zušleehfovaci stanice, řízení. Nár. list.
1903. 139. 4., 159. 12.
Zuza, Jenna (jedna) Z., dve Zuzy, roz-
náŠaly motúzy. Mus. slov. V. 99.
Zuzaniti z^frejUi. Sr. Zuzaník.
Zuzanka, y, f., rostl. Vz Sasanka zde.
Zúženinový šelest
Zvabička, y, f., incantatrix. Rozk. P.
1104. V Rozk. R. 80. svabička.
Z vačka, y, f. = iena zvouc{ ku evalbi a j.
Sb. si. 1902. 87. a j.
Zvadlik, a, ro., syn vyzáblého otce. Čes.
1. XII. 323.
Zvadlina, y, f. Sešlá z. (sešlý, zvadlý
lid). Slad. Cor. 160. — Z. = vrch v tisov-
ském chotáru. Sbor. slov. 1901. 30.
Zvala, y, f. Jak v zimě hřmi, byvo
velko z. Slez. Vlast. I. 215.
Zválený. V hlavě měl všecko z-né =
podebrané. Val. Čes. I. XII. 421.
Zvandrovati mnoho far. Chč. S. II. 205*.
542
Zyápenění — Zvon.
Zvápeněni, n., petrífioatio, Yerkalkang.
Ett.
ZTařeoina, y, f. = uva^ené^ upraveni
jídlo. Msn. Od. 84.
Zvařenosf, i, f. Nedostatečná z. syro-
vého. Zach. Test. 123.
Zvarhanělý. Z. obraz, koiha. Rais. Sir.
157.
Zvarhaněti, ěl, ěnf. Čelo ma z-lo (se
svraštilo). Zl. Pr. XXI. 518.
Zvarhaniti co: knihu (cípy listů zo-
hýbati). Us.
ZTarhánkoTatit co. Vitr zvarhánkovati
povrch rybnikft. Hav. Chamr. 129.
Zvážnělý obličej. Tbz. XYI. 107.
Zvěcetiy constituere. Mam. V.
Zvěča = z vétša, z vétSího. HoS. Pol.
111. Povim to z. (jen hlavní věci). HoS.
Pol. 110.
Zvěd, a» m. = vjemy WahmehmQng. Cad.
86. pozn.
Zvěda, j, m. =: ipehaun. Zvon V. 418.
Zvedací mohntnosf daSe, mysl. Čad. 86.
pozn.
Zvědácnc^fy i, f. := zvidad mohutnoet
duSe^ 9mi/9l, Čad. 86. pozn.
Zvědavý. Byl z, jako nevěsta. Zvon V.
729.
Zvedinos, a, m. ^ uitépaéni Uovik, 1592.
Zvěduchtivý. Zub. Még. 24. Sr. Zvědo
chtivý.
Zvěktalý, haerens. Z. kosti. Pat Jer.
622.
Zveradek, dkn, m. = zvelebeni. Aby
tam z-dkn doSli. Vzáj. I. 5. Slov.
Zveradenie, n. := zvelebeni, Z. majetku.
Slov. Sbor. čes. 18.
Zveradovaf ČO zz, zvelebovati, zdokonalo-
vati. Slov. Sbor. čes. 15. dr. Zveradif.
Zveťatok, tku, m. Dobrý začiatok —
věci z. Rizn. 170. Sr. ZvePadek.
Zvelediti = zveUbiti. R. otc. P. 821.
Zvemnati = doMtati vemeno. Aby kráva
z-la. Mto. 1902. 120. Sr. Zvemnatěti.
Zvěr, a, m. Niet toho zvěra, čo by ne-
bolo klietky naň. Sbor. slov. VII. 131.
Zvěř. Všecky druhy domácí zvěře místo :
domácích zvířat. Zvěř znamená něco jiného.
Brt. ve Vest. XU. 97.
ZvěHna Fr., prof, malíř. Sr. Zl. Pr.
XXI. 562., XXII. 226. s podob. 4./2. 1905.
bylo mu 70 let.
Zvěřiníěka, y, f. = tiehotnj název ieny.
Ty drahá z-Čko mአbýti ženou i paní.
Baw. Ar. 371.
ZvěHvo, a, n. Dobrý střelec z-va (zvěře).
Nár. list. 15/2. 1898.
Zvěmatý, wildreich. Z. země, krajina.
Hol. Met. I. 431., H. 348.
• Zvéroléčitelný. Z. prostředky. Nár. list.
1903. 139. 4.
Zvěstý. A již máme zvěste Číslo. Um.
rajb. 97. Ta jest víra zvěstá. Kat. brn. 117.
— MS.
Zvěšěovati. ZvěSčuje se těm, kteříž
vieru mají k němu, apparere. Ev. olom.
149. Sr. Zvěstovati.
Zvetešelý = eiarj. Z. vdova. Slad. Rich.
11. Sr. Zvetšelý.
Zvětralina, y, f. Oordieritové z-ny. Vz
Vstnk. XI. 836.
Zvětráni rud. Vz KP. X. 143.
Zvétšenina fotografická, VergrOsseniD^.
Bgl.
Zvětveni, n. Z. vrb. Svět. knih. 420. 30.
Zviceziti = zvitěziti. Lev z-zil. Ev. olom.
141b.
Zvidinovaci (obrazotvornost) = ideali-
aujiei. Hyna. Vz Čad. 115.
Zviee. Kterak sú zviec planety (veliké)?
Luc. 61.
Zvieřáfko =: zvifdtko. Milí. 47*.
Zvieře =: zvíře. Milí. 20*.
Zvieřeci = zviřeei. Milí. 119«.
Zvihlasný = vihlaenj, Baw. J. v. 156.
Zvijaf sa Jak : s boka na bok (klátiti
se). Slov. Phrd. XXIV. 47.
Zvikov hrad. Vz Vest. 1905. 412.
ZvinitL Zvinila Katka, chybila i matka.
Sb. si. Vlil. 84.
Zviřeei hvězda (večernice, Venuše) Lne.
61. Nastr. 60.: zvíředlnice. Z. tenata. 1517.
Arch. XIX. 412., 415.
Zviřený. Z. prach (větrem) Us. Oči jeji
zapálily se jinou, chtivě z-nou ženskostí.
Zvon IV. 125.
Zviřetedlnice, vz Zvířetnice.
Zvisák, a, m. = vyedkj mvi. Slov. Pbld.
XXIV. 606.
Zvižná m. zdvižná = pitka při zdvihání
krovu. Hrnš. 160.
Zvtáěaf c$ odkud = evUXeti^ znéieti^
Búáieti, Val. Čes. 1. XI. 133. Sr. ZvláČetí.
Zvlaékavý = zdlouhavý, Bola velmi z.
Slov Phrd. XXII. 1:28.
Zvlačuha pluhu. Mus. slov. IV. 13. Vz
VlaČiha.
Zvláščnosť, i, f. = zviatnoei, Chě. S. I.
52b.
Zvlášten, vz Zvláštní.
Zvlěilý pes. Hlk. X. 9.
Zvlhati ěim. Víčko teplou vlahou zvlhá.
Šniyd. Int. 1. 16. Sr. Zvlhnouti.
Zvlněni mysli. Nár. list 1904. 66. 18.
Zvlněný. Z. oblaka. Zvon III. 458. —
ěim. Moře větrem z-né. Us.
Zvod starší doby. Vz Arch. XIX. 603.
až 605.
Zvodici list 1488. Arch. XIX. 235.
Zvodněti, ěl, ění. Ta zrna hned zvodnčjí.
Rkp. lék. Jhr. 149*.
Žvodný. Z. zboží =^ nanSž kdo byl zveden,
P&h. III. 472. Sr. Zvodní.
Z voj, e, m. = znoj, MS.
Zvokot, u, m. =: lomoz, V jakémsi s-tn
zevnitř stojíce. Che^. S. IL 232l>.
Zvolenkyně, ě, f. =: zvolená milenka, Sá.
IV. 20.
Zvolený = znamenUi, Alan. (Pel. XXXII.).
Zvolňoučka stékati. Zvon V. 711. Sr.
Zvolfiounka.
Zvon. Zvonů chvění tangentíalní, trans-
versalní. Vz Strh. Akust 324., 822. Co
vyzvánějí zvony? Vz Čes. 1. XII. 36.,
Vyhl. II. 273. Co si vypravují mor. zvony.
Vz Čes. 1. XIII. 354. Hra na zvon. vz
Sbor. slov. 1900. 181. Hlasy zvonfl slez-
ských. Vz Vlast I. 104. nn.
ZvoncoTitý — Zvyknouti.
513
ZToneoTitý. Z. sukně (krinolina). Rais.
Lep. 29.
ZTonček, neéka, m., Grtinling, pták. Sb. si.
Vlil. 141.
Zvonec, nce, iwmek, sku, m. Z. kn-
ehyňský, rostl. Vz Eoniklec zde. Zahrad-
ní zvonek, rostl. Yz Orliéek zde. — Z.,
Glocke. Aby z. cengal, rnnsíS mn daf srdce
(dobrosrdečný élovék). Sbor. Sb. si. VIII.
84.
Zvoneček, Čku, m. Sv. Jana z., rostl.
Hompolec. Nár. sbor. VIII. 127. Sr. Eoni-
klec, Orlíček zde.
Zvonečkový. Z. krajky. Vz Krajka.
Zvoněvi, n., fragratio. Kozk. P. 1504.
Zvonice. Dřevěné z. Vz Čes. 1. XIV. 279.
Zvonilek, Ika, m. = kdo vie vyxvmi,
roznese. Ces. 1. XIV. 477. Sr. Zvoneček v II.
Přisp. 416.
Zvoniti se. A ti zvonečkové, když vietr
viel, vSichni se z-li. Míli. 84. ~ komu kde
jak. Z-lo mu v nSicb, jakoby se byly
v týnském kostele (v Praze) všecky zvony
rozhoupaly. Tbz. II. 16. — komu čim.
Ptá-11 se někdo, komn zvoni umiráčkem,
odpovídají : Teplý umřel a stadenéma zvoni.
Káf. Lid. 16.
Zvonitý. Z. úder hodin. Chč. Ev. 4.
Zvonivě. Čiše z. zaťakly. Nár. list. 1885.
č. 172.
Zvonivosf, i, f. Z. výrazu. Pokr. 1885.
č. 345.
Zvonivý. Z. smích, Tbz. III. 1. 198.,
žold, Eká. SioD II. 21., váček (plný stříbra
D. zlata). Eká. Slon I. 156.
Zvonkopěvec, vce, m. ^ kanár vydá-
vající zpívaje zvonkové tony. Nár. list.
28./11. 1897. inser. Sr. Dutopěvec.
Zvonolitectvi, n. Nár. list.' 1904. 138.9.
Zvonovice, e, f. = druh podpory ve
stavitelství a truhlářství. Vz EP. XI. 80.
(8 vyobraz.).
• Zvorýňať = hlučné plakati. Val. Čes. 1.
XI, 274.
Zvoskovatěni mrtvol. Ett.
Zvostati na čem = ziUtati. Na tom s-lo.
Elat. Čes. 1. XI. 868.
Zvostávati = z&etávati. Ebrl. DžI. 5.,
List. fil. XXIX. 87.
Zvrapčil sa = oceniti ae. Slov. Phld.
XXIV. 605.
Zvráskavělý. Z. čelo. Phfd. XXIV. 141.
Zvráskavěti = do$tati vrátky.
Zvraštéti, ěl, ění, Věkem jsem z-la.
Siád. Ant.. 80.
Zvrátily z= kdo ee vrátil. — odkud. Lid
z Babylona z-lý. Eom.
Zvratka, y, f., druh hádanky.
Z vratný. Maní či z. pohyb (spojivkový,
Conjunktivalreflex, břišní, Abdominalreflex,
ploskový, Plantarreflex, věSacího svalu var-
lete). Ett.
Zvrhlost, i, f. Škrobovit I z. ledvin, de-
generatio amýloidea renum, morbus Bríghtii,
tuková, d. lipomatosa. Ett.
Zvroucnělý čim. Život z-lý novou mi-
lostí. Zvon VL 86.
Zvroucněni, n. Zvon VI. 137.
ZvrŠif 9a. Služby božie sa z ly = thmíSUi/.
Slov. Pbrd. XXIII. 609.
Zvrtaný. Je z-ná hlava = heamozkj,
hloupý. Chč. S. II. 194». Sr. Vrtohiavý.
Zvrtka, y, f., zvrtlik, u, m. = olovená
obrůčka na vreteni. Mus. slov. V. 42.
Zvrzgnúť co čim : zubama := atiaknouti.
Val. Čes. 1. XI. 96.
Zvřždeť =: akřipati. Phld. XXIII. 760.
Zvučeti lak. Vz Cimbál, Dudy, Housle.
Zvučnočarný prozpěv Sirén. Msn. Od. 349.
Zvučnoduvý větřík. Msn. Od. 60.
Zvuk. Šíření zvuku, vz Vstnk. XIV. 229.,
interference zvuku, ib. 233., fysiologie zvuku,
ib. 233. Zvuku ohyb, vz Strh. Akust. 116.,
odraz 232., reprodukce 420., rozkládání 402.,
rychlost 226., 361., šíření-se 200., v kapali-
nách 361., v plynech 211., 367., v tělesech
tuhých 230., 237., ve vodě 229., 367., ve
vzduchu 200. Zvuk Ib. 119. Šíření, fysio-
logie zvuku. Vz Vstnk. XIII. 297., 303. nn.
Zvukba (!), y, f. = hudba. Pohl. Z.
nosová = aouhláaka, Ele. 46.
Zvukbiř (!), e, m. =: hudebnik. Pohl.
Zvuknúti. Nepři etelé tvoji zvukli, sonue-
runt. Ž. pod. 82. 3. V Ž. witt.: zvučeli. —
Ev. olom. 110. 236.
Zvukodobý. Z. slova: paf, paf; pam,
pam atd. UČ. spol. 1901. IV. 24.
Zvukomalebný. Z. tvor, místo. Pokr.
1886. č. 87., 93.
Zvukoměr, u, m., sonometr, přístroj
k měření zvuku. Vz Ott. XXIII. 687.
Zvukotkaný dech. Svět. kuih. 420. 26.
Zvukový. Barva z-vá hlasu. Nár. list.
1904. 96. 1. Z. signál. Vz Ott. XXIIL 163.
Zvyčiti. Zvyčeno jest, mos habet. Fagif.
39».
Zvyhlásilý. Z. prodejnost dobytka. 1661.
Arch. XXII. 188.
Zvyjednice, e, f., nadávka. XVI. stol.
Zvon II. 6241>. Sr. Zvyjedený.
Zvyk. Qaod volet usus, quem penes
arbitrinm est et jus et norma loquendi.
Horaz. Starý zvyk — železná košile. Litom.
73. Z. je druhý život. Sb. si. VIII. 86.
Zvyky a pověry v Čechách. Vz Ces. 1. XI.
329. nn. Z. jihočeské. Vz ib. X. 446. Z. na
EoSťanech. Vz Sbor. slov. VU. 126. nn. Z.
u Er. Městce. Vz Čeč. 163. Z. z okolí Nové
Říše na Mor. Vz Čes. 1. XII. 86. nn. Z. lidu
slezského. Vz Vlast. 1. 140., 174., Sbor. Mat.
opav. 1897. Z. a pověry při svatbě. Vz
Čes. 1. XI. 299. Zvyky a obyčeje obvyklé
za doby jarní. Vz Čes. 1. XIII. 327. Zvyky
slovenské. Vz Ott. XXIII. 411. Lidové zvyky
ve Staré Říši a v okolí. Vz Čas. mor. mus.
III. 121. Zvyky v Bzenecku. Vz Ces. 1.
XIV. 342. Loudové zvyky na Slov. Vz Mus.
slov., IV. 50., V. 7., 96. Obyčeje a zvyky
v Eošťanoch na Slov. Vz Sb. si. VIL 82.
nn, L'udové zvyky a pověry v B. Cabe na
Slov. ; Obyčeje, zvyky a pověry u Slovákov.
Vz Phld. XXn. 385., XXIV. 607. Sr. také
Ces. 1. X. 419., Obyčej, Pověra, Pověsť.
— Z. druhé přirození. Eom. Did. 10.
Zvyknouti s inft. Zvykli tam choditi
m. : chodívají tam . zvykli péci m. pekáv^í
atd. Vz Pbrd. XXiV. 812.
544
Zvyknuti — ZaL
Zvyknuti, vz Zvyknouti. Míli.
Zvykový. Z. právo. Dvoř. Mor. 100.
Zvymořený robeneo, n&dávka za stará.
Zvon II. 621.
Zvýrazněti, él, éní. s 9táti »e vjramim,
— čím. Havl. 33.
Zvydek, ikn, m. = pHroitek jmini. Haaer
16.
ZybohlaT, a, m. ^ tfašohlav^ kdo potí^áiá
hlavou, Md. exc. Chybně asi m. : hyboblav.
Mfi. Sr. Zýbati v VIL 1401.
Zydž = hd, Orava. Sb. si. 1901. 190.
Zyka Jaroši. Borotinský, spis.
Zýváni, n., cbasmas, oscedo. Ktt.
Zzadu. Pass. 320.. 334., Mam. A. 22*.,
Pror. 22a. — MS.
Zzjeviti =: zjeviti. Pass. 336., 842.
Zžasiti co. Aby krásil o dobrotivých
a zžasíl zlé. Kar. 93. V jiném rkp.: okrotil.
Zženštilec, Ice, m. Hlk. XI. 372., Kabl.
105., Lit. n. 678.
Ziidovštělý. Vz Požidovatélý. MS.
Zžíhati. Pod jeho brvou zžihá blesk
nevole. Čch. I. Pov. 123.
Zžiravina, y, f. = ziiravá tekutina.
Z-non co polévati. Pokr. 1885. & 132.
Zživěti. On sotva zživěl. Z. rakov. knib.
sond. Wtr. Zživěl a přišel k sobě (oživěl).
Zl. Pr. XXI. 67. A pohled její zživěl,
zjasnil se, jiskry v něm proskočily. Zvon Y.
701.
Zžlutéti = užlotUnouti. Hrad. 55i».
ž.
Ž. Změny hlásky i v podřečí polnickém.
Vz HoS. Pol. I. 43.
Žába. Kdo z jara spatři první žábu ve
vodě, bode toho roku mnoho plakati, kdo
ji shlédne v trávě, toho čeká veliká radost.
Mtc. 1. 1897. Obrz. 17. Žábu čo po samom
zlaté vodit budeš, predsa najde mlákn.
Rizn. 62. Ž. si vždy Kaluž najde (o opilci).
Sb. si. VIII. 169. Aj malá ž. sa vcfkej vody
nebojí. Phrd. XXní. 308. Žába sa zapo-
věděla (zapřísahala) močila, a predsa doňho
skočila. Mns. slov. V. 37. Má peněz jako
žab (mnoho). Čes I. XII. 297. Hledi, jak
žába z pracím (o mrzutém). Slez. Vlast. I.
235. Jak ž. kváká. Vz Vyhl. II. 269. -
Hra na žábu. Slez. Vz Vyhl. II. 247.
Žabacia. Trasie sa ako žabařiny, ako
žabacia peřina. Slov. Mus. slov. V. 6.
Žabačka, y, f. = hebeěka. Phfd. XXIV.
606.
Žabařina. Dostati se ze ž-ny (z nesnázi).
Zvon IV. 707. Sr. II. Přisp. 416.
taběna == druh huh. HoS. Pol. I. 146.
abí knňkání, rozmluvy. Vz Vlast. I.
112., 113. Žabí očko, rostl. Vz Pryskyřník
zde. Ž. kvítko, rostl. Vz Sasanka zde.
Žabice, e, f., zdrobn. žába: dMice. Tbz. V.
9. 122.
ŽabiknSka, y, f. = iahikuch. DSk. Em.
52.
Žabinec, nce, m. = ptačinec obecný,
stellaria media, Vogelmiere. Vz Ott. XXIV.
95., Okřehek.
Žabinek, vz Pryskyřník.
Žabka, y, f. = nádorek pod jazykem, Vz
Ott. XXL 294. Ž. v dětskÝch ústech (2—3
ospice), ranula. Vlast I. 210. — Žahka =
zaklinování duhy do dna (beček, sudfl).
XVIII. stol. Mtc. 1905. 190.
Žabniky u, m., rostl. Vz Pryskyřník zde.
Žábod, raneus (inter pisces). Rozk. P.
354.
Žabomydina, y, f. = boj žab s my Smi.
Nár. list 1904. 268. 2.
Žabovřesky = mUto^ kde «e zdrísuji idby
Tbz. V. 4. 92.
Žabový. Ž. krajky. Vz Krajka.
Zabro, a, n. = mUdéjeké pa&dlo Nár.
list 1893. Č. 50.
Žabulka, y, f. = iahka. Dik. Km. 32.
Žabařiny. Vodníkova žena kolísala
v suchých ž-nách dieta. Sbor. slov. 1901. 38.
Žáby = kosatec, rostl. C. Třeb. Čes. I.
xr. 38.
žáci stroj na obilí, jetel, trávu, polehlé
obilí; Ž. stroj travní s patentním zdvíháním;
Ruční ž. stroj na trávníky zahradní. Nár.
list 1904. 135. 21.-22.
Žáéek, spis. v XVIII. stol. — Ž., advokát,
místopředseda říSskó rady.
"ádalý, desiderabilis. Mam. F. 87i>. 2.
ádáni, n. = záliba, Baw. Ar. v. 945.
adlaviti se = hádali ee, oiíouxetise, U Č.
Dubu. MS.
Zádně = vhod, Baw. E. v. 2076.
^ Žadonilec, Ice, m. Msn. Od. 58. Sr.
Žadonil V. 764.
Žádosf = snaha určitá po nějakém
určitém předměte jdoucí a názorem vzbuzená.
Čad. 98. Ž. vždy děravá. Hns. £r. III. 246.
Žádo§tlivo§ť boje. Jrsk. XIV. 115.
Žáha» pálení Žáby, dyspepsia acuta,
pyrosis. Ktt.
Žabadlo, vz Žehadlo VII. 1169.
Žábalka, scolia, rod blanokřídlých s ěe-
led i kodulek. Vz Ott XXUl. 727.
Žáhati kam ělm. Divně na ně okem
žáhl. Kká. Síon I. 35. — koho odkud. Od
žaludku ji žáhlo. Zvon III. 487.
Žahavči símě (kopřivové). Lék. B. 232^.
Žachlať co kde : v ruce (muchlati). Val.
Cefl. 1. XI. 49.
Žaket, u, m. = zemki kabátec. Rgl.
taketář, e, m. = kdo Šije žake^. Rgl.
ákovec Fr., ^prof. a spis.
Žákoviea = Žákova hora. Hoi. Pol. 146.
Žákovy. Ž. cbytrosť. Marg. bm. 22. —
MS.
Žal činí trpitele vzdorným. Slad. Jan 51.
Zalestivě - Žebrák.
545
Žalestiyě = ialo9tivě, Ž. re?ůoí lev.
Aesop. Báj. z r. 1517.
Zaliňáéeky čko, m. = svátečni šátek
žen. Litom. 68.
Žalinka. Jrsk. Pov. 43.
Žalivý zvnk. Jrsk. VIL 12., Tbz. V. 1.
12.
Žalmistovy. Podle slov žvýcb. Zvon III.
390.
Žalnotklivě pěti. Man. Hym. 64.
Žalnovleklý den. Slad. Ricb. 137.
Žalný. Ž. slza (žal na jevo dávajici).
Sl>id. Ricb. 22.
Žaloba. O ž-bácb v starSi době. Vz Arcb.
XIX. 593.
Žalobně. Hlas (zvonn) ž. (žalostně) zněl.
Jrsk. VI. 1. 68.
Žalobnonylý. Msn. Od. 64.
Žalokojný prs. Škod. IP. II. 193.
Žaiohojný. Ž. Váda. Škod. II*. 208.
Žalost. Ž-sti se vystřibej jakožto qd vraba
svého života. Jrsk. VII. 2. 56. Ž. je botové
nefitěstf. Zl. Pr. XXI. 223.
Žalosten, stna, o, vz Žalostný.
ŽalostiVy a, o, vz Žalostivý.
ŽaloŠče = Salosti, Růcbo žaloSěemi ro-
zcdřela. Pass. 348.
Žalov Jaro, spis.
Žalovatlivý (!). Ž. pád =z akkasativ.
Rosa.
ŽaloYatnik (!), n, m. = akkasativ. 1775.
Sr. Bílý Obr. 76.
Žalovavý. Ž. protiva (často žalnjíci).
Rais. Sir. 46.
Žaltářfty. Podle slova žaltářová. Mat.
228. 1.
Žaludeéni dáveni, gastrorrboea; opera-
tivni ntvořeni trvalého pfStěle ž-bo, ůstidbo
předninii stěnami břiSními na zevnějšek.
Ott. IX. 948. Ž. katarrb (katarrbálni zánět
žaladkn), catarrbas gastricns, gastrítis catar-
rhalis, Magenkatarrb ; zánět Žláz ž-Čnícb
gastroadenitis, MagendrilsenentzflndaDg. Ktt
Žaludek. Přistroj k obledáni ž-dkn,
Gastroskop, vyšetřeni ž-dkn zrcadlem,
Gastroskopie, osvětleni ž-dkn žárovkou
elektrickou, Gastrodiapbanie, řez ž-dkn,
Gastrotomie, trblina, natržení ž-dku, ga-
strorrbexis, vyříznuti části žaludku a střev
a sešití obou, gastroenterostomia. Vz Ott.
IX. 945. Krvácení ž-dku, gastrorrbagia,
Magenblutung; otevření ž-dku, gastrotomia,
MagenOffoung; zánět ž-dku z otravy, ga-
stritis tozica. Ktt. Má žalůdok ani (jako)
kňaskó vrece (nenasytný). Slov. Pbfd. XXIV.
342. Má bo v ž-dku jako kámen oblázkový.
Tbz. IR 351. Není co jinébo drzejším
kromě žaludku nkrutnébo, který sebe silně
vzpomínati káže (lačný). Škod. Od. 107.
Má ž. jako kacbna (dobrý). Ha v. Chamr. 64.
Žaludkoděložni řez (císařský), sectio
caesarea, gastrobysterotomia. Ktt.
Žaladkodvanáetnikový katarrb, catar-
rbns gastroduenalís, zánět, gastroduodenitis.
Ktt.
Žaladkostřevni přiznaky, Magendarm-
erscbeinungen, zánět, gastroenteritis. Ktt
Žampá&a, y, f. = druh brambor. HoS.
Pol. 146.
Kott: Příspěvky k 6esko-ném. sloynlka III.
Žampion. Na Chudenicku: švestková
bouba, že prý roste pod švestkami Čes. 1.
XI. 290.
Žamputářstviy n. == ivatt, Nár. list
1902. é. 347.
Žangr, u, m. = atrmobjl obecnj^ tnrritis
glabra. Ces. 1. XIV. 373.
Žanka, y, f. = Jobanna. Bgl.
Žanygl, u, m. = ianikl, HoS. Pol. 146.
Zaplit sa = dohadovati ae. Slov. Pbld.
XXIV. 606.
Žaponisujici dámy (po žaponsku si ve-
doucí). Nár. list 1903. 353. 9.
Žár, u, m., rybník na Krumlovskn. Arcb.
XXI. 543.
Žárooký blouznivec. Kká. Sión I. 71.
Žárorys, u, m. = atrop ohnUti, KP. X.
405.
Žáro&ky, zaniklá ves v BuČovsku na
Mor. Vz Mto. 1905. 379.
Žároviště, ě, n. =: miěto, kde se pálily
mrtvoly. Skod. II*. II. 212.
Žárstvi, n. = oheh, Z praž. kn. soud.
1536. Wtr.
Žaslý, attonitns, ulMj. Mam. F. 85^. 2.
Žasnouti, vz Zásad.
ŽaSkovee, vee, m., potok a přítok Oravice
na Slov. Sb. si. 1901. 162.
Žávati, iterat k žíti, žnu. Us. Mš.
ŽažkoT, a, m., dědina v oravské stolici.
Vz Sb. si. VII. 53.
Žblnknút do vody = iblunknouti. Slov.
Pbrd. XXII. 456.
Žblundy == bubliny. DSk. Km. 22.
Žblunkavě něco plniti. Jrsk. XXVII. 380.
Žblunkayý. Z. jarní strouba. Bais. Lid.
133.
Žbrdleni, n. = brleni. V. Mýto. MS.
Žbriol, u, zbriolek, Iku, m. = spatná kdva^
brynda. Sumava. Rgl.
Žbmda, y, f. = brynda, kořalka. Slov.
Pbfd. XXIil. 597.
Žbronda. Z. užbrondaná. Ces. 1. XIII.
177.
Žbmndanina, y, f. = ipaini jídlo. Rais.
Sir. 119.
Žďáreeký vedle iddnkj. Hoš. Pol. 119.
Ždiarik, bóra v Gemersku na Slov. Sbor.
sloy. 19C0. 152.
Ždímačka na prádlo. Rgl. Sr. Ždímadlo.
Žebernatky, otenopbora. Vz Ott XVIII.
497.
Žebolik, ranopar. Rozk. P. 504.
Žebr, u, m. Žebrem něco nalézti ^žebrotou).
Cbě. S. II. 136b.
Žebrácký. Ž. zábava cbasy v sobotu po
výplatě (při pivě). Čeě. 170. Není boršiho
člověka, než když do ž-cké blavy vleze
furíe (fariantství). Tbz. V. 9. 57.
Žebráček, čka, m. Byl to takový ž. =
mrzáSek. Čes. 1. XIV. 151.
Žebráčstvo = iebráetvo. Z. pod. 106. 10.,
Mam. F. 90*. 2.
Žebrák, a, m., tanee na Těšínsku. Slám.
Put 825, Vz Brt. P. n. 985. — Ž. = iebravý
ilověk. Žije, ako u cesty žobrák (Špatně).
Rizn. 174. Vytras žebráka zo vší, dovedie
ťa do nicb. Sbor. slov. yil. 133. Jak se ž.
nají, cbce v domě i na pána brát Vyhl. II.
35
546
Žebrák — Žena.
66. Eeď bo raz žobrák zplodí, tanistra
« něho neshodí. Mas. slov. VI. 36.
Žebřik, u, m. Stál pod žebříkem n. byl
n yýyoda (v mnéirně, jsa od na žebřice
Drnčeného nařčen z nějakého zločinu).
V XYI. stoL nadáyka. Zvon II. 598. Wtr.
— Dvonkolový mechanický ž. posouvaci.
Nár. list. 1904. 138. 10.
iebřikovitý. Ž. schody. Zvon YI. 140.
iebHna, y, f. Dyž žeoa po klínoch vy-
mIíčá, nestačí mnž v ř-nách zváiať. Val.
Čes. I. XIII. 75. Pfístroj hubu do žebHn
(do žebří nového vozu se více vejde). Li tom.
73. — Ž. Stará i. =: nadávka staré ženě.
Volyně. Čes. 1. XIII. 126. — Ž. = ffy^hrUj
kůň. Hauer.
Žebřiňáky n, m. = iebřinový vúm. Vrch.
Mnš. I. 359.
Žebřinský. Žebřinskej vůs = žebřincový
DSk. Em. 38.
Žebrotský. Ž. žebrota (Spatné živobytí).
Rais. Lop. 25.
Žebrovaný plech. Ott. XIX. 890.
ŽebroYitý. Ž. klenutí. Ghet. 101.
Žebrovnik, a, m., pleurodeles, mlok. Vz
Ott. XIX. 916.
Žebrunek, i>ku, m. = iehroia. Šel po
žebrnnkn. Dik. Em. 34.
Žédléčka, y, f. Ž-čky = druh hrviek.
Haná.
ŽehadIo» a, n. Z. drobné, Mikrobrenner,
kulovité, Éugelbrenner, nožovité, Hesser-
brenner, Špičaté, Spitzbrenner. Ett.
Žehavosf, i, f. Nár. list 1905. 1. 13.
Žehlirna, y, f., die Bfigelanstalt Bgl.
Žehlisko, a, n. = zMiěka, Stm. Poh. 93.
Žehnaéka, vz Pleptačka (zde). — Ž., vz
Žehnanka.
Žehnaéstvi, n. = kouMelnielvi. Fel 72.
Žehnanka, žehnaéka, y, f. = kropenka.
Hauer 16. Sr. ŽehnáČek.
Žehnati eo. Žehnej cestu naSu (jdeme
k sobášu). Sbor. slov. Vil. 127.
Žehravé. Eoll. V. 20.
Žejbrat sa = ii^hrovati ««, ndUmkav^í jiti,
Haná. A). Mrit
Žcjdik, u, m., vz Žejtel.
Žejtel, tlu, m. = Itjtlik^ metro. Bozk. P.
1958.
Želaf 8i = jffáU 9i. Sb. si. 1902. 84.
V V. 798. schází v:^znam ž. = přáti.
Želban, a, m , hora v Gemersku na Slov.
Sbor. slov. 1900. 152.
Želejí kompar. k M. Jestližeť tobě žel,
mn^f jest i bude želejí. Baw. B. v. Ib.
Želenský Ear., spis. Sr. Zvon IV. 574.,
Zl. Pr. XXI. 432.
Želený. To jest ž-ný úkaz (žalu hodný).
Sá. Upom. 7.
Železák, u, m. = Metni mott. Nár. list.
26./1. 19()1. Sr. Earlák. — Ž. = otrok pouty
okován}, Čapk. Most. 4.
Železářský prflmysl, trh. Nár. list. 1903.
161. 14.
Želežee, žce, m. s p<ue na kryy,- Hoš.
Pol. 146. Sr. Želiiče.
Železitouhliéitý. Ž. lázně. Nár. list.
1903. 144. 8.
Želeinec, žence, m. = železné dřevo,
sideroxylon, Eisenholr, rostl. Sr. Ott XXIII.
180.
Železnice. Strach žce <ze ž-ee, před
ž-cí) siderodromophobia, Eísenbahnforcht.
Ett
ŽeleznleoTý. Ž. krajky. Vz Erajky.
Železniéák, a, m. = leleEnihíi &tdnik.
Zvon IV. 663.
Železničiar, a, m. z= $tlezniííni Mzenee,
Slov. Phfd. XXIV. 422.
Železniční dráha místo: železná nebo
Železnice; ale dobře: Vojsko zničilo želez
niční traf (traf = čásC železnice). Vést. Xn.
93.
Železničnik, a, m. =: Mnalee ieleznietvi
ielfgniínUh podniků, des Eísenbahnwesens.
Nár. list 1885. Č. 80. — Ž., vrch ▼ Ge-
mersku na Slov. Vz Sbor. slov. 1900. 143.
Železný. Úprava ž-ných rad. Vz KP. X
143. nn. — Původ a význam ž*ných krav.
Vz Čes. 1. XI. 486., XIV. 61.
Železo. Vz Vstnk. XI. 558. 8ia, XIL
588. Ž. surové (litina), pozemské ét telln-
rioké, povětroňové či meteorické (142.).
kujné (149.), svářkové (152.), splávkové
(155). Vz EP. X. 138 nn. Déjiny ž-sa. IK
To aby byl člověk ze ž-za a i to se konečné
prodře. Tbz. V. 9. 211. — ŽeUza = ndUraka,
ZvStřil ž-za a utekl. .Trsk. V. 14.
Železobetonový. Dutý ž. nosič. Nár. list
1904 107. 18.
Železodrev, u, m., stadmania, rostl. Vz
Ott XXIII. 1025.
Železoťvar, u, m. Msn. Od. 296.
Želi&če, e, n. = ielexná patť. HoS. Pol.
150. Sr. Železec, Želízka.
Želiva Jaroši., básn. Sr. Zvon IIL 559^.,
Máj. III. 335.
Želízka, pl., n. ^ ííéleMnd patf. HoS. Pol.
150.
Želizkář, e, m. = kdo jeadi na iůltzkáeh.
Čch. 1. Pov. 88.
Želnik, u, m. = místo, kde jsou nložeoy
popelnice. Sf. Starž. I. 560.
Želtopusik, vz Blavor (jeitěr).
ŽelynieoYitý. Z. rostliny, cheloneae. Vt
Ott XIX. 453.
Želvudky, tardigrada, členovci. Vz Ott
XXV. 92.
ŽemlOTee, vce, m. = spařené honáky
posypané syrečkem n. perníkem a omaŽténé.
Nár. list 1901. č. 352. Sr. Žemlovka.
Žemlový. Ž. bába. 1465. Rozp. fil. 109.
Žeň. Edo ve žních hledí chladu, natrpi
se hladu. Ott Eal. 1904.
Žena. Mnohá maličká ž., když jest milá,
velmi silného pacholka omámila, a zatočila
jím po své voli, že byl tak ohbit^ jak chtěla
koli atd. Bvétz, 1888. 3. Ženy jsou hadi
plemeno. Tbz. V. 1. 134. Dom (dfim) bez
ženy je jako bez kočky; Ž. desaC rmm mnža
oklame, kým on jn raz (jednou). Rtzn. 63.,
167. Ž. nie haliena (třeba ju opatrif). Sbor.
slov. VII. 133. Chléb se sní a pivo vypije,
ale běda, komu se nevydaří žena. Bílý Obr.
26. Edyž něco není ženě vhod, semele si
na muži. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIIL 176
Pěkné pysky, bíle zuby, v licách milá rnia
žena ^ ti6nf.
547
anjelská reČ v každej žene snadno skláme
muža. Slov. Czam. SIoy. 177. Která ž. hnbou
mele, je břemeno neveselé. Bilovský. Vlast. I.
211. Není ve viem světe věrné ženy, jež
hy muži přála bez proměny. Wtr. Str. 45.
Jestli kdo jest, že své ženě nevěří, necbaf
počibá s voStěpem u dveří. Wtr. Str. 45.
Ohně, povodně a zlé ženy nchovej nás pane!
Rais. Sir. 184. Dobrá ž. aj z čerta anjela
spraví, ale zlů ženn ani deset anjelov na
dobru nepromění ; Čert seberie vSetko, jen
zlú Ženn nie; Prvá ž. je věrná ako pes,
dmhá ako mačka ; Sver žene tiy'emstvo, ale
hněď jei (jí) vyreS i jazyk ; Zeny Ižú i keď
mlčia ; Z. má hromada dnií ; Vrtá ženon,
Čo má fúz, nteč na sto mil ; Hlupáci majú
obyčajne pekne ženy; Ž. svádza (svádí)
k dobrému i zlému, ale svádza stále. Mus.
slov. V. 6 . Ví. 58. Muž je hlavou, ž. dušou
.domu ; Dobrá ž. — polovice věna ; Stará ž.
je jako .stará kočka, vždy miesto mění
(mění) ; Ženy vládnou plačom nad žebrákom
i boháčem. Sb. si. VIII. 87., 88., PbfJ.
XXIII. 309., Sb. si. Vlil. 86. Jest přece
dobře s ženou se spojit soudružně v milosti.
Škod. II'. 11. 241. O ženách ▼ starií době
vz v Arch. XIX. 602. Přísloví slezská o ženách
vz ve Vlast. I. 229. Sr. Rubáč.
Zenatee, tce, m. = i«náíí. Nár. list. 13./9.
1887.
Ženatí, n. = ieníni. Na ž. máS jeStě
dost času. Dšk. Km. 6.
Ženatý Jak : pod palec (oa půl kola).
Litom. 73.
Ženbiik, vz Zeblík. MS.
Ženeký = im^ki. Us. DSk. Km. 88.
Ženěiee e, f. = nevěstka. 1527. Mus. 1905.
434.
Ženelt, vz Zeuelt. Mi.
Ženidlo, vz Vdávadlo.
ŽeniSek Fr. Vz Dolen. Pr. 624.
Ženidský. Ž. povinoosf (ženichova). Sá.
Jitř. 89.
ŽeniistYOy a, n. = Senichovi, Msn. Od. 67.
Ženitba. Keď ide mladý na přehledy,
má byť polohluchým, poloněmým a polo-
slepým (v tedy sa najskor ožení). Rizn. 65.
Ženská. Ž. k ženské tvor krutý. Zvon VI.
Ženský jazyk chce skoro vždycky míti
v domácnostech vrch; Co ž. jazyk směle,
bývá nejhorší zadinou. Tbz. III. 2. 56., II.
76. Ženského jazyka nepřebrousíš. Jrsk.
XXy. 85. Ž. pláč ako čas, veťmi často Siali
nás. Sb. s^ VIII. 85. Ž. láska jest ke mhle
podobná, jak vzejde, tak pomine. Arch.
XX. 101. Zatmívají v sobě rozum pro Žádost
ženskou (ženy). Chč. S. I. 8^. Mackujte se
vesele, ale pozor na ženské, které mají
ličidlo a mast na líci, ty json z faleSných
nejfaleSněJSí. Zvon Ví. 42. Ženské srdce
ako prútik, Tahko sa zohne. Mus. slov. IV. 78.
Žendtiti, il, ěn, ěnf. Ž. jméno = užívati
ho v ženském rodě místo rodu mužského,
ku př. Třebíč. To bylo mase, a nyní je
z mavidla fem. Mtc. 1904. 225.
Zent, itra. Rozk. P. 875.
Žentonr. Ještě : krytý, sloupkový, stojatý,
zvoncový. Nár. list. 1903. 136. 9. Krytý ž.
s pastorkem; velký pojízdný ž. Nár. list.
1904. 135. 21.
ŽentouroYitě něco rozděliti. Kol. Her. I.
162.
Ženylkový čepeček divadelní. Nár. list.
1903. 347. 26.
Žepla, bachus. Rozk. P. 1889.
ŽeranoTský, vz Spáčil.
Žérce. Kdo se pod Rybářem počne, bude
ž. i pivce veliký. Lék.B. 29». Sr. I. Přisp.
527.
Žeřebi, řeřebi, pruiua. 1424. Mš.
Žeřebina, vz Jeřebina.
Žerna, y, f. := isna, která mnoho ji. Rgl.
Žerno, Jeho ž. dobře mu bralo (chutnalo
mn). Zvon III. 692.
Žernovy, pole u Kojetic. Čas. mor. mus.
m. 150.
Žerotin Kar. (starší). Yz v Arch. XXVn.
Úvod a jeho listy.
Žert bez koření (nepodařený). Tbz. V.
6. 29. Nech žertů, zvlášť když mají zuby
(štiplavých). Wtr. Str. 38.
ŽerteTnik, a, m. Kněz ž. (obětující žertvy).
Msn. II. 76.
Žertvodozor, u, m. Škd. Od. Neschválíme
Mš.
ŽertTOZor, a, m., Opferschauer, dvócKonog.
Msn. Od. 316.
Žeřncha, y, f., vz Řeřišnice rostl.
Žeslý = iatli. Mš.
Žeto = žito. Na Hané. Sb. D. 47.
Žezlo = tyé na konci nevodu, za kterou
se nevod táhne. Čes. 1. XIV. 92.
Žezlodržavný král. Msn. II. 9., Od. 52.
Žezlodržeo. Král ž. Msn. Od. 28., 46.
Žežesf, i, f., sitis, MzeH. Hom. op. 154*.
(Mns. 1880. 123.)
Žežhuliny = kokyti^ ouscuta. Lék. B.
112b.
Žežhnlka. Zakukala žežulička v lese,
v oboře, zaplakala má panenka v komoře.
Proč pak pláčeš a naříkáš, vždyf ty budeš
má, až žežulka o vánocích zakuká. Jak pak
budu, mAj Jeníčku, jak pak budu tvá, když
žežulka o vánocích nekuká. Mtc. 1. 1897.
Obrz. 28. Žežhulka volá: Kuku, kuku, na
vospalého ráno tluku. 1578. Čes. 1. XI. 191.
Žgárat := drva za plavby ve vodě poetr*
kovati. Val. Čes. 1. XII. 45
Žgrlit, zgrloSlť = škupdnif. Slov. Phrd.
XXIV. 606.
Žhářství, n. Chorobná náklonnost k ž.,
Pyromanie. Ott Slov. XX.
Žhayák, a, m. =: zhavj muz, Vz Kšf.
Poh. 228. Vz Žhavý.
Žhavolesklý dým. Msn. Od. 147.
Žhavý, — po čem: po knihách. Jrsk.
Zvon II. 37. (Jrsk. XXVI. 359.). - Ž. muž
(žhavák). Vz Kšt Poh. 223.
Žhoneně buší horečka. Kká. Sión II. 195.
Žiba, y, f. =: huea. Hra na žiby. Vz Slov.
sbor. 1900. 180.
Žičié =: přáti. Opava a Ostrava. Sb. D.
59. Sr. Žičiti.
Žiěiti se = koehoH $e. Slov. Sbor. čes.
272.
Žičný vítr = pHznivj. Msn. Od. 168.
35*
648
Žid - Žfyati.
Žid. Dostaneš, až půjde Ž. z pat! (pontí
= nikdy). Haner 16. Má z toho radosť jako
i. z praSiviny, jako pes z měsička (malou).
Ces. 1. XI. 269. Přistane ma to, jako židovi
batoh (dobře). Mas. slov. VIII. 27. Pokři-
kováni na žida ve Slez. Vz Vyhl. II. 260.
až 261. O právech dvorního žida ve středo-
věku. Vz Ghet. 92. Na to, čo bude, nedá
Žid nič, ale čo je; Buďme ako bratia,
a plaCme ako židia. Sb. si. VIII. 168. Žid
v podáni lidu slezského. Vz Náš dom 1898.
275. Tluče žida = dřime. Ces. 1. XV. 148.
— Ž., taneo. Vz Brt. P. n. 841. — Ž. Hra
na žida. Slez. Vz Vyhl. II. 248.
Židák. Usaď na krčmu židáka, bude
Žobrák zo sedliaka. Rizn. 169.
Žiďas, a. m. = zid, Chrud. Rgl.
Židle gondolová, luhová, otáčecí, poduš-
ko vá, prkenná, rákosová, schůdková, sklá-
dací, ve slohu Ludvíka XIV.^ ve slohu
gotickém. Vz KP. XI. 97.-102. s vyobraz,
(tah. XXIIL, XXIV.).
Židovčenee = židooiki děti Slov. Sbor.
slov. 1900. 183.
Židovská, ianee. Vz Brt. P. n. 885.
U LiSné. Vz Mtc. 1902. 236.
Židovský. Komora dusná jako ž. sklep
v tarmarce. Zvon IV. 129.
Židožrout, a, m., Judenfresser. Pokr.
1886. č. 23.
ŽidstTO, a, n. = iidi, 1680. Sehulz 102.
Žiediti se nač = taužUi po něéwi, zastr.
Pel. XXXIII. Sr. Žediti se.
Žiedlivý, vz Žedlivý.
Žicřivý, vz Žeřavý.
Žiezeň, vz Žízeň.
Žiezlivý, sitiens. Pat. Zim. 19«. 12. Sr.
Žízlivý.
Žiezněvý =: žíznivý.
Žieznosť, vz Žiznosf, nbertaa. Ž. pod.
35. 9.
Žiezný, vz Žíznivý.
Žignúť = pichnouU jehlou. Také blecha
žigne. Val. Ces. 1. XI. 273. Sr. Žigaf, Žgar-
núf.
Žihadlo, a, n. = mali íldlo (hmyz). Č.
Třeb. Čes. 1. XI. 36.
Žíhati. — odkud. Bystré hledy z ní
(ženy) žíhaly. Sá. XIX. 131.
Žihavé (kousavě) se zasmáti. Zl. Pr.
XXII. 235.
Žihavlee, calentura. Ktt.
Žíhavkatý. Ty žíhavko žíhavkatát Rais.
Lid. 199.
Žihavý v čem. Žena žíhavá v řeči. Jrsk.
XX. 1. 166.
Žihlavec, vce, m. = oht^, V zlodějské
mluvě.
Žihravý = rozpáUnj. Ž. pec. Humpol.
Nár. sbor. VUI. 121.
Žila. Levá ž. nejmenovaná, bezeimenná,
véna anonyma sinistra, hrdelní (hrdelnice),
v. jugularis, přímá, v. reeta, růženná menši,
v. saphena minor, zevní stydká, v. pudenda
externa. Ktt. Roztažení Žíly, phlebectasia.
Vz Ott XIX. 683.
Žilkovali strojky, válce. Rgl.
Žilný. Z. pečef rychtářská. 1600. Listář
60.
2. ŽiloTice, Upt: oevnatka (oční). Cad. 12.
Žiňata na koroptve = pUOey. Ví tějtce. List
fil. 1902. 254. Sr. Žíně.
Žindava, rostl. Sr. Ott XXII. 604.
Zině, ěte, n., pl. žinata. Jihozáp. Č. Kůň
má dlouhou hřibu (hřívu) a žiňata. DŠk. Km.
21. Sr. předcház. ŽíňaU.
Žiněy pl., f. = provaz nevodem provle^
čený. Ces. 1. XIV. 92. ^
Žiněnatý. Ž. přílba. Škod. II.* L 62.
Žinglovat botke = žingli šněrovati. LiSefi.
Mtc. 1902. 110.
Žinilka = druh «to2eA;, Šňůrka nebo třáseň
honsenkovitě vinutá, z fr. chenille.
Žinilkový. Ž. šátky, koberce, pokrývky.
Rgl.
Žinistý. Ž. přílba (chocholem žíněným
opatřená). Msn. II. 53., Od. 328.
Žinka lesní. Vz Panna. — Ž., y, f. = tka-
nice, již se uvazuje ház. Slov. Nár. sbor.
XI. 4.
Žiraé, e, m. = lakomec, Dšk. Km. 48.
Žirav, U, m. = váha nesUjnjch ramen^
z nichž kratší zatíženo jest kamenem, deléi
má žerďku s kbelem (okovem), kterým se
voda váží. Slez. Vyhl. U. 312.
Žirna, y, f. = iáma (VII. 1168). Sypou
kuřidlo do žíren kaditelnic. Zr. Kom. 82.
Žimodédinný. Ž. Larissa. Msn. II. 42.
Žirnokrmý kozel, ^€ex(fS(p^g. Msn. Od. 208.
Žirnopažitný polouk. Msn. Od. 92.
Žimotěiý. Ž. potvora (tuleň). Msn. Od.
92.
Žirovni a kassovní spolek. Nár. list 1905.
29. 13.
firovnický V. Tk. Pam. L 501.
irový účet Nár. list 1903. 144. 5. Sr.
Qiro.
Žistný m. zištný. Kbrl. Džl. 6.
Žištný. To mi není nic ž-ho. Wtr. exc.
Sr. Zištný.
Žitavec, vce, m., strašidlo. V Cfamdim.
Ces. 1. XIV. 429.
Žithola, y, f. = divá žena, která se v žitě
zdržovala a ho chránila. Vz Košt Poh. 109.
Vz Žitný.
Žiti Jak. Žil tak, jako sviňa (krátko a
dobře). Rizn. 172. Ži^e z ruky doliub^. Mas.
slov. IV. 28. Žije, jak pes s kočkou (ne-
svorně). Us. A všichni Žili svatým životem.
Zr. Brand. 100. Žije, jak tluček (ptinček)
v masle, vraná v sosnu, žába pod kamenem ;
žije na tych deset prstů, od dněskajSka do
zytřka. Slez. Vlasf. I. 238., 239.
3. Žiti, žnu. Každý žne pro sebe (vydě-
lává). Čapk. Most 57.
Žitný. 2. panna s vybájená bytost malé
postavy, která prý chodí žitem a chrání pole
před Škůdci. Místy nechávali státi kousek
obilí po celé žně, aby se tam ž. panna mohla
skrývati. Kšf. Lid. 17., Poh. 109. Sr. Žithola.
Žito, secale. Sr. Ott XXII. 749.
Žitodámý. Ž. země. Msn. II. 34.
Žitorodný. Ž. BáČka. Phid. XXlj. 652.
Žívati = poSivaU. Pták běhá toho dřeva
(stromu), jehož horkosti často žívá, vitat
avis taxum, quam gustu saepe probavit Baw.
E. v. 2601.
ŽÍYeo — Žlaták.
549
Živec, vce, m , nerost. Vz VstDk. XI.
839.
ŽiTeěnatý. Ž. žíla. Vstnk. XI. 716.
ŽiTelně. Dnes nějak živelněji to zatřáslo
se v něm. Zvon IV. 10.
ŽiTen, vna, o = Uvný^ zivj. Samo tělo
živno 86 okázalo, caro viva. B. ol. Levit.
13. 11.
ŽiTitelstYO, a, n. Ž. města => ohifvaUlstfío
Msn. Od. 94.
ŽiTiti koho. Nech fa pán Boh IM, dokia?
budu slivy, a keď bndů ěerešne, nech fa čert
vezme. Slov.
Žlvkom mravci (mravenci) hada jedli (za
živa, jeStě žil a nž ho iedli). Liptov. Sbor.
Blov. IX. 47., Pbrd. XXIV. 484.
ZivIý. Životným n. živlým . . ., aetherea,
vitali (aara) vescitnr. Gl. roadn. 28». Není-li
m. : živý. Prk.
Živnostenskoprávni poměr. Nár. list.
1904. 93. 2.
Živnostenskořemeslnický. Nár. list.
1904. 30. 4.
Živnostenskotechnický úbor. Nár. list
1904. 18. 3.
Živohra, y, f. Linda. — Lit. I. 802.
fivoplodný.Ž. země. Msn. II. 381.
ivot. Ty odpustíš, jet život bouřná řeka,
jež často rmntem, co se zbezdna váli, i azur,
jenž v ní zrcadli se, zkalí. Vrch. Co živ. dal.
58. 2. je tvrdá škola pre Člověka. Rizn. 167.
Ž. jest růženec malých běd. Vrch. MuS. II.
187. Ž. náš jest bezpřetržitý sen. Tbz. V.
1. 113. — Ž. Aby k němu dojel svým ž-tem
(osobně). Arch. XXI. 314.
Životedlný = žlvotdný. Rozml. náb. bud.
Zivótek na Slov., prticd. Vz Nár. sbor.
XI. 17. Vz Ovršnik.
Životni pojištěni (života). Nár. list. Z.
dílo =: o kterém kdo pracoval skoro po
celý svůj Život. Lit. I. 563.
Zivotoběh, u, m., Lebenslauf. Jeř. Rom.
básD. 37.
Životochovatelský, macrobioticus. Ž,
jednání (pojednáni). Presl v Kroku I. a. 14.
ŽiTotský. To je život ž-ský! Val. Čes. 1.
XV. 30.
Životozpyt, u, m., Physiologie. Čad. 39.
Živouenosť českého jazyku, Lebensfahig-
keit. Lit. I 197.
Živůtko, a, n. = Htfůtek, Dšk. Km. 5.
Živý. Do živého (někomu) siahaf. Mns.
bIov. vil 43. Jsou živi jen na těch jabkách
(bramborách). Litom. 58. — Ž, ulice = kudy
mnoho lidí chodí. Zvon III. 693. ^ Z. vlát
= vlaskoveo vodní, gordius. Mtc. 1902. 442.
— Ž, váha. Metrický cent živé váhy (do-
bytka váženého za živa). Nár. list. 1903. 222.
17. a j.
Žizeň = hojnošť. Baw. Ar. v. 2825. — Ž.,
Durst. Ž. jako trám (veliká). Zvon III. 524.
Žizniti k čemu. Žízníme ke pravdě, jako
Jaéný jelen k vodě. Jrsk. XXIV. 207.
Žíznivý. Byl ž. jako houba. Rais. List.
47.
Žizno, a, n., ubertas, hojnost. Vz Žizeii.
Pole tvá naplní se žizném. Ž. pod. 64. 12.,
witt. 275. - MS.
Žižavý =3 zhavj. Ž. do všeho = pilný.
Volyně. Čes. 1. XIII. 126.
Žižda. List. fíl. XXVIII. 28.
Žiži = iiza.
Žižmo, a, n. = horko, vedro; djchatiee,
Val. Čes. 1. XII. 85.
Žižnavý = řeřavý, ihavj. Ž. cihlička.
Hoš. Pol. 146.
Žkvrknouti. Pírko škvrklo (náhle ehořelo).
HUvn. 39.
Žlab. Sr. Mus. fil. 1904. 443. — Ž. beto-
nový, cihelní, dřevěný, chlévní, kamenný,
pohyblivý, železný. Vz KP. I li. 385., 395. nn.
Vyjídá všecky žlaby (slouží každé straně).
Vrch. Muš. L 28. Žlabjf u střech. Vz KP. XI.
334. nn.
Žlabinská, pole u Eoutfl. Cas. mor. mns.
III. 150.
Žlabiny, pole u Eojetic. Čas. mor. mus.
III. 160.
Žlábkovaci práce truhlářské. KP. XI. 12.
Žlábky, louky u Pavlova. Cas. mor. mus.
in. 150.
Žlábkovaé, e, m., přístroj. Rgl.
Žlábkovnice, e, ť. =z eihla Háhkovttd.
KP. IX. 270. — Ž. = druh vjplnS ve tia-
vUeUtvi, KP. IX. 80.
Žlabovniee, e, f. = cihla do chlévních
žlabů. KP. IX. 385.
Žlabovnik, u, m. Vikýřový ž. KP. IX.
.846.
Žlabuň, ě, f. místo: lahuh. Bydž. KSf.
Lid. 3.
Žláza. Žlázy mízní, glandulae lympha-
ticae, zbytnělé, hypertrophicae ; vynětí žlázy
štítní, thyreoidectomia, SchilddrUsenezstir-
pation. Ktt.
Žlázobonbelovitý nádor halvový, kyst-
adenomaatheromatosum, tyž slizovatý, k.mu-
cosum. Ktt.
Žlázový boubel, lymphocystis. Ktt
Žleby, louky n Svatoslavě, čas. mor.
mus. III. 150.
Žlibečky, louky u Petrovic. Čas. mor.
mus. III. 150.
Žiibky, louky u Časlavic. Čas. mor. mus.
III. 150. — Ž. zlaté, pole u Starce. Čas. mor.
mns. m. 150
Žloutenka Černá, icterus melas, melan-
icterus, čmýrová, ict. menstrualis, původu
jatemího, icterus mechanicus, hepatogenes,
z otravy olovem, ict. saturninus. Ktf.
ŽIoutenkovit4>8f, i, f., cholosis. Ktt.
Žluček, ěku, m., colon. Rozk. P. 1227
Žlučiti se = zlobUi se, Ž. koho, Jrsk. V. 95.
Zvon V. 636.
Žluéivý. Ž. bolesť, reptání. Zl. Pr. XXI.
127.
Žlučnatosf, i, f., cholosis. Ktt. Sr. Kalo-
krevnosf.
Žlučnik. Rozšířeni ž-ku, cholecystektasie.
Ktt.
Žlučový písek, Gallengries. Ktt.
Žlut, a, o, vz Žlutý.
Žluť, i, f. = iluU barva. Šafránová ž. Vz
Crocin. Nebes temná ž. Zr. Let. II. 14.
Žlutá = pieniee, V zloděj, mluvě.
Zluták, u, m., druh hrambortt. Dšk. Km*
28.
560
Žlofanka — Žu^raf.
Žlufanka, y, f., honba. Ces. 1. XI. 290.
ŽlutaTézačervenalý. Ž. Bvětlo (elektri-
cké). KP. X. 114.
Žlutenice, e, f., icterica. Mam. A. 37*.
Žlatépopelayý. Z. barva obličeje. Jrsk.
IX. 62.
Žlutiee, yz Ohnice rostl.
Žlutiny, ochronoBis. Ktt. Yz VII. d. 1178.
Žlutomodrý blesk. Rais. 8ir. 127.
Žluto&ťav, n, m., stalagmites, Gnmmignt-
banm, rostl. Vz Ott. XXIIL 1035.
Žlutka, y, f. = ^utá těmi, Teprv ve
vrstvě žlntky objevaji se hroby. Dolen. Pr.
568. — Ž , druh pMeniee. Nár. list. 1905.
13Í. 22.
Žlutoba, vz Vnlfenit.
ŽlutokHdlák, druh holubů. Rgl
Žlatooranžový. Nár. list. 1904. 314. 10.
ŽlutoTnik, n, m., ochroma, strom z řádu
slonpkokvětýcb. Vz Ott XVIII. 684.
Žluťucha, y, f.. thalictmm : jeřábek Inčnf,
rontka, rntka, vratič. Čes. 1. XIV. 123.
ŽlufueliOTitý. Yz Rapalice zde.
Žlutý jako zimnice. Tbz. V. 6. 348. Citró-
nové, Čižkové, kanárkové Jako měď, j. síra,
j. zlato atd. Rgl. — od toho. Polévka žlntá
od iafrána. Jrsk. VII. 2. 57. — čím: Ša-
fránem. — Ž. nébezpeH = hrozfci od ple-
mene žlnté barvy, od Číňanů a Japonců ve
východni Asii bydlicicb. Nár. list. 1904. 87.
1. — Ž, kvítko, vz Pryskyřnik zde. — ŽluUt
toUta, rostl. Yz Blatonch, Pryskyřnik.
Zmačkat = mni prsty mct&cati Slov. PbTd.
XXIY. 606.
Žmarja z : Ježíi Maria. Ach II Haná. Hoch.
124.
Žmarý pnch. Zl. Pr. XXII. 98.
Žmolek, Ikn, m. Nech tyžmolky ležeti
(kosy roztrhaného papim). Slad. Šl. 16.
Žmolka, y, f. = drobené tiito do polévliy
(mrvanec) a polívka z něho vařená. Us.
Žmotek, tkn, m. z=: doutník, Val. Čes I.
XIII. 76.. XIY. 95.
. Zmokaná, hra na schovávanou. Vlašim.
Ce8. 1. XUI. 236.
Žmula, y, f. = druh ipatné p&dy, Volyné.
Če«. J. XIII. 126.
Žmuriť kde. Na okienka žmůri malá
lampka (bliká). Slov. Phld. XXII. 41.
Žmiirkati čím: Žmnrkal očima, ako iaba
z prachu. Rizn. 173., Mus. slov. Y. 37. —
nit, Žmnrknúf na koho = mrknouti, Pbld.
XXII. 39.
Žmýkaná. Hra na ž-non (schovávanou).
Ž. Zi mžikaná (kdo honí, nesmi se před scho-
váváním dívati, ba ani mžikati). Ces. 1. XIY.
Znlsko, a, n. Užinati ž. (obili). Val. Ces.
1. X. 466.
Znlyné, ého, n. = příplatek ta práci ve
iních. Prus. Slez. Čes. 1. XIII. 30.
Žobra = zebra. Mi.
Žobraéina, y, f. = Sebraiina, Slov. Sbor.
slov. VII. 132.
Žofie. V I. Přisp. 530. v 1. řádce élánkt
oprav jiS v: jeiti. Popévek: Žofía rada do-
pija. Slez. Yyhl. II. 260.
. Žofiii v V. 872í>. v 8. řádce vynech : (v loni).
Sr. Tk. Pam. I. 501.
Žoíinka, y, f. = hulevník rostl.
Zot =1 ial. Brr. P. n. 972.
Žolnička, Y» f- = malj grunt, Čes. 1. XL
368,
Zonm, u, m. s= zahathiá voda, SpiS. Sbor.
slov. Ia. 49.
Žondr, u, m. = zudr. Mtc. 1902. 2.
Žoravina, vz Klikva.
Zouti. Kto sa duje, nech sa inje (marný
bnév bez moci). Mus. slov. YII. 43.
Žráee, e, n., stažené ze: žrádelce. Baw.
E. v. 230.
Žráé, e, m. » irout. Jestli tento avét vám
za buoh a žráč břicha vaiebo. Chč. 8. 1. 10^.
Žrayka, y, f. Kófi má žravkn (nemdže
močif). Mus. slov. YII. 54.
ŽraTosť, sr. Hiadovost
Žrebik, u, m. Aby táhali i ž-ky (losy),
kteří pojdu proti Srbom. Slov. Sbor. čes. 19.
Sr. Žrebí,
Zrev ^? Síra jest jako ž. duchovní, z niž
plodí se duch a podstata takového těla lé-
kařského. Zach. Test. 52.
ŽmoTee, vce, m., mola. Ž. zubóv lvových.
Pat. Jer. 46. 12.
Žrout, u, m., rostl. Yz Pryskyřnik zde.
Žrata, j, m. i= irout. Boje těch irat
(o myších). Koll. II. 48., Sbor. čea. 275.
Žubrienka, y, f. = pulec. Podievné
mySlienky pletu se tam (pod jeho itícó),
hmyria ani laíkovné ž-ky. Slov. Pbld. XXI).
41.
ZuchloTka, y, f. = ruíniee, Y zlod. mluTě
Čes. 1. XI. 142.
Zukl, a, m. =: pet. Y zlod. mluve. Čes. 1.
XL 142. Sr. Cukl.
Žula, y, f. = had (vypadá, jakoby měl
na sobe stříbrné penízky). Hoi. Pol. I. 150.
Žulik, a, m. Vzal žulíka = utM. Zliv.
List fil. 1902. 254.
Žumpa, y, f. Yz KP. IX. 339. — Ž.
=: mláka. Slov, Phfd. XXIV. 606.
Žumpačka, y, f. = sedává bába (détská
hra).
Žumpara, y, f. = mláka, maraet; brynda
(Spatná káva, polévka). Slov. Pbld. XXIV.
606. Dle Phld. XXIY. 814. Spatné jídlo (káva.
polévka) jmenuje se: éumparica,
Žuné = i<ui, inouti. Slez. Yyhl. II. 174.
Župa. Sr. Jir. Prove 439.
Župan, a, m. Sr. Jir. Prove 442. Uherský
ž. skoro tolik jako jinde místodržitel. Kál.
Slov. 43. — Ž. Fr., spis.
Županovy. Ž. látka (na župan). Nár. list
1903. 148. 14.
Župka, y, f. = menJH kahál sahajíci níže
než bruclek, měla po straně kapsy. Vz
Yyhl. II. 112., 193.
Zurčeti, el, ení. — kudy. Voda po svabn
zurčí. Msn. II. 386.
Žurnalism-us, n, m. Nár. list 1901. 121.
Žurnalistika, y, f. Národní ž. Nár. list
1905. 353. 2.
ŽúroTý čepec. Yz Prolamován;^.
Zuť, i, f, = Hul Val. Ces. 1. XD. 130.
Žuvniček J , spísov.
UTral sa = vaditi «e. Liptov. Sb. si.
IX. 45.
Žvalý — Žvýkal.
651
Žvalý = ivjlranj, Ž. věc Bkp. lék. Ihr.
211b.
ŽTámoIa, 7» m. = ivanil^ mluvka. Bgl.
Žvaiiipal, a, m.znivampala v VIL 1180.
ŽTánek, nku, m. UvizIyjiiD žvanky vhrdle
od lekD. Slez. VlaBf. I. 37.
ŽvastaTě něco činiti. Eká. Sión. II. 171.
Žvastoun, a, m. = icá$tal.
Žvasto anstvi, n., Schw&tzerei, Prablerei,
PrAhUacht. Nár. list. 1885. 171.
ŽTatly z= ivatldni. Dětské ž. Tbz. V. 9. 303.
Žvátor, ti, m. = tlach, ívatt. Kdo bude
poslouchat ty žvátory. Zl. Pr. XXI. 280.
Žvátořeni, n. = Oaehdni, iwilor, ZL Pr.
XXL 403.
ŽTátomý =: ^aoý. z. trhačka lnu, baba.
Jrsk. XXIIL 18., XXV. 172.
Žvejfhat = $vá$tati, Oaehati. Hoi. Pol. I.
146.
ivonec, nce, m. Vz Kytej. Mi.
iyýkaly a^ m., der Eauer. Ž. tabáku.
Holb.
Poslední dodatek sebraný za tisku lil. Příspěvku.
A.
Přehlasováni hlásky a y podřečí pol-
nickém, vz Hofi. Pol. I. 9. nn., jeho odsou-
vání. Vz ib. 11.
A spojka. Sr. Brt. SI. 5.
Abalienaéni, z lat iz ^eUovaci. Rgl.
Abeceda dětská: A, B, C, D kočka přede,
kocour motá, pes počítá. Us. A» B, C, D
kočka hřebe, kocur mota kole plota, pes
počítá kole žita. Slez. Víasf. I. 136.
Abeced arista, y, m. = kdo te uH ah^eedi.
Slov. Pbrd. XXIV. 429.
Absolon K., spis. Sr. Htc. 1905. 88.
Absorpce světla. Vz Vstnk. XIV. 339.
Abuto, apto, a, n. zz jablko, V dětské
řeči. Phfd. XXIV. 607.
Aby, abych. Srv. Brt SI. 6. — A. = kdyby.
Aby nebyli vykřikli, tak by se iim nic ne-
bylo stalo. HoS. Pol. 1. 134. — Aby cbybně.
oel do bitvy, aby se už nevrátil, um nicht
zurUckzakehren (proto tam nešel). Vz Mus.
fil. X. 135.
-ačný, příp.: vysměvačný, odmlouvačný,
vybíračný. Us. Rgl.
Adamec AI., spis. Tob. 68.
Adamovka, y, f. Ka A-vce, louka u Černín.
Př. Star. VII. 55.
Adoračni, z lat. A. obraz. Nár. list. 1904.
244. 13.
Adrian, a, m. =: Hadrian.
Advent. Slezské pranostiky, vz veVlasf.
I. 215.
Adverbia v -o : silno, hrozno. Litom. 3.,
89. V podřečí polnickém: Čerstvo, náhlo,
ňáko, draho, drsnato, rovno, silno, sucho,
smutno, tvrdo (spáti). Vz HoS. Pol. I. 109.
Aegidius a S. Joanne Baptista, spisov.
v XVII. stol. Vz Mus. 1905. 524.
Aetherinom, u, m. = tvStovj aether. Phfd.
XXiV. 358.
Affinováni, n., z lat. A. ková v KP. X.
207.
Agata sv. Sr. Vlast I. 212.
Agzamena, pí., n. = examen, LaS. Brt.
SI 6
Achajkyně. Škd. II.* I. 30.
Aiscb, a, m. := mus. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 46.
Aiicbin = Sena, V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 46.
AJteleska, y, f. — kořalka (podle iida
Jajtelesa). Litom. 71.
AJtsi, vz NeSfsisí.
•ajzl, příp.: chromajzl, brumajzl. Rgl. Sr.
-ajzlík v III. Přisp. 2.
Ajzybona, y, f. Děvucha má vlasy 8ple-
tené do a-ny. Slez. Vlast I. 157.
-ák příp. S pří hanou užíváme substantiv
s příp. -dk: Pražák, měSCák. Mus. fil. X.294.
Akantový. A. listy v hlavici korintského
sloupu. KP. XI. 82.
Akardie, e, f., z řec. = nedostatek trdce.
Ott. XXIII. 993*.
Akcessistský. A. služba. Tk. Pam. 1. 174.
Akcessistvi, n. Tk. Pam. I. 175.
AkkusatiT v podřečí polnickém. Vz Hoi
Pol. I. 123.
Akorátni, z lat. = přemj, Mprávni. Brt.
SI. 6.
Akreditovaný = povifenů. Nár. list 1905.
354. 13.
Akreditovati, akkredkovnti = někoiEQ
víru, vážnost zjednati; pověřiti něčím. Strž.
Akribijní. Vz Akribie v III. Přisp. 2. -
Nár. list 1905. 29. 13.
Aktini-nm, a, n., nový prvek. ZI. Pr.
XXI. 286., Phrd. XXIV. 361.
AkTarelIovaný, A. kresba. Nár. list 1905.
1. 13.
AkvarelloTati co: skizzy strom A a. Zr
Mad. 48.
AkvarelloTý. A. barvy. Rgl., Slrz.
Alamar^! z= táhni. Rgl.
Ale. Sr. Brt SI. 6.
Alej, e, {., vz Aleje. Us.
Aleš Mik. Vz ZI. Pr. XXI. 228., Doleo.
Pr. 603. (s podobiz.).
Alexandr = druh jablek; druh hnědého
uhlí. Us.
Alfenid, u, m. = postříbřený argentan
a 2«'o stříbra obsahující. KP. X. 263.
Alkmanský. A. metrům. Vz Král Metr. 7.
Allegorisacc, e, f. Zvon VI. 14.
Almanácbový. A. družina. Zvon VI. 321.
Almaryja, e, f. = almara, Opav. Brt
SI. 7.
Alois — Arístokratism-us.
553
Alois Ladí si. (ví. Alois Muzikant), bud.
sklad., nar. 1860. Vz Zl. Pr. XXII. 240'
(s podobiz.).
Alpaka, y, f. = látka z argentaun vy-
robená a galvanicky postříbřená. RP. X.
263.
Alšpan, u, m. = vedlejSl vjróbék mljnskjj
zněm. Halfspan. Arcb. XXII. 414. Sr. HalSpan.
Altoviola, y, f., lépe: viola altová. Rgl.
Altruistni = vzdjemnjy netiitnj. A. extense.
Zvon VI. 120.
Alumini-nm, a, n. Vz Ystnk. XIIL 424.,
XIV. 397.
Alumnistafizular, a, m., v theol =?
Slov. Pbrd. XXIV. 422.
Am^dan asi: na mou statečnosť. Liptov.
Sb. si. IX. 45.
Amalgamator, u, m. =: nástroj k dobý-
vání zlatého amalgamu. KP. X. 202.
Amblen, u, m. := sekáni olavyf Arob.
XXII. 294.
Ambolna, y, f., drnb dřeva. Vz EP. XI.
43.
Ambulančni vflz. Nár. list. 1905. 131. 22.
Amen. Hned ti je a. (konec života)! Pbfd.
XXIV. 340. Amen zákon (tak se to musí
stáf)! Mus. slov. VI. 111.
Americká = drub bramborfi. Zlin. Brt.
SI. 7.
Amerikanism-ns, u, m. Zvon VI. 303.
Amerling Kar. Sr. Lit. II. 845.» Tk. Pam.
I. 9*.. 171., 193.
Ammoni-um, a, n. Sr. Vstnk. XIIL 562.
Amor, u, m., drub leštidla kovů. Us.
Ampermetr, n, m. Vz Vstnk. XIV. 674.
Anaemin, u, m., z řec, léčivo. Us.
Anakoluth, u, m. A. (změna vazby)
v podřeČi polnickém. Vz UoS. Pol. I. 129.
Analogista, y, m., vz Novomilec.
Anapaest, u, m. O a-stu a kolech ana-
paestickýcb vůbec. Vz Král. Metr. I. 206. nn.
Anapaestický. A. řady; Jednotlivá kola
a metra a-cká; A. systémy a strofy (přísné,
volné). Vz Král. Metr. L 206. nn., 208. nn.,
233. nn., Anapaest.
Andrlik K., spis.
Anekdotový. A. sít Ccb. I. Pov. 175.
Anger Moric, bud. sklad. 12./3. 1844.—
3. 8. 1905. Vz Zl. Pr. XXIL 48., Nár. list.
1905. č. 21. odp. a jiné listy z též doby.
Anglomanie, e, f. = opiieni »e po Angli-
čanech, Strž., Nár. list. 1905. 353. 1.
Angor, u, m. = telata narozená mrtvá
nebo brzy po svém narozeni zabitá a maso
z nich, tedy nezdravé. Us.
Angora, y, f. = angoréká koika', druh
x)lny, kůže (angorové). Bgl.
Angrest: angreSr (zlin.), egreš (horň),
cblnpáé, eblnpáček (han. a j.), chlupěnka
(Zábř.), kudtáček, kudlačinka, kudlatinka
(slez.), měchourka (záp. Mor.), husí víno
(Stramb.). mnňka (Drabany), turenka (Kyjov),
Jakoubek (TřeSf.). Brt. SI. 7. Z lat. angresta.
Pbrd. XXIL 648.
Anlna, y, f. = Anna.
Anizka, y, f. i=. rosolka z anisu. Mus.
slov. Vlil. 23. Sr. Anýzka, Anýzovka.
Aniž. Srv. Brt. SI. 7.
Anomallsta, y, m., vz Ypsilonista.
Ano ne = jak peJe hy ne. Šum. Rgl.
Ansi =: an jň, zastar. Mus. 1905. 430.
Antalek, Iku, m. = soudek. A. piva. Spifi.
Sb. si. IX. 49.
Anthracenový. Zacházeni s barvami
a-vými. Vz KP. XI. 63.
Antibalančni přistroj. Nár. list. 1905.
131. 2L
Antidynastický. Nár. list. 1905. 211. 3.
Antifonář, e, m. Vz Nejed. 346.
Antifony. Vz Nejed. 346.
Antimon, u, m. Dějiny, raffínovánf, vlast-
nosti, výroba, upotřebeni a-nu. Vz KP. X.
229. nn , Vstnk. XIV. 456.
Antimonový. A. rudy. KP. X. 229.
Antipatriotieký. Nár. list 1905. 211. 3.
Antitoxin, u, m. = jed proti jedu toxinu.
Vz Ott. XXIL 882*.
Antoft Bartoň é éivum (s ternům) bradum
zabil koňa pod zahradum: Apolena jeho žena
sbira koéti do břemena. Slez. Vlasf. I. 103.
Apartnosf, i, f. = neohy^ejnoef^ tvláítnosf,
Nár. list. 1905. 64. 13.
Apatieka, y, f. Od zadu a. zavretá (na
kuželně koule od zadu kuželek neporazí).
Slov. Mu9. slov. V. 6.
Apatyka, y, f. Voní to tu jako v a-ce.
Us. Rgl. To je tu draho jako v a ce. Us.
Rgl.
Apetyky u, m. z= apetyi, Litom. Sr. Huj.
Progr. 14.
Apolena, y, f. A. dobrá žena navařila
hrnec zela, neměla ho ěim mastit, musela
nim o zem prašěif. Slez. Vlasf. I. 102. Sr.
předcház. Anton.
ApoUinŮT. A-va krčma na Smerhově
sídlo vSech devatera žíznivých muz. Zvon
VL 76.
Apotečnik, a, m. = apatykář, lékdmik.
Zvon VI. 153.
Apovka, y, f. = babička f Aby priSIy aj
a. s mamovkou na dovrávky. Slov. Phfd.
Appretura sukna =: odstraněuí vláken
z látky vyčnívajících.
April. Pošiel marec, žije starec; príde
a., donese motyku, ryl. Sb. si. VII. 130.
Aptéka, y, f. = apotika. Brt. Čít. 79.
Arabinosa, y, f.,vlučbě. Vz Vstnk. XIV.
196.
Arbes Jak. Sr. Zl. Pr. XXL 612., Obz.
lit. IIL 13., 31., 64., 125 , 143.
Arcibaba, y, f. Vz Baba (následující).
Areidiakonát, u, m. Vlast. IV. 124.
Arcijabenstvi, n. A. dělila se na" far-
nosti. Na Mor. bylo jich ve XII. stol. šest.
Vz Dvoř. Mor. 59,
Arcikněžský. A. roucho. Slád. Jindf . 84.
Arcipresbyteriát, u, m. Vlasf. IV. 124.
Arcisatanaš, e, m. Slez. Poh. 64.
Arcisketa, y, m. Slád. Jindř. 40.
Arciákiidce, e, m. Slád. Rich. IL 73.
Arehaičnosť, i, f. Nár. list. 1904. 251. 13.
Archilošský. A. metrup. Sr. Král. Metr. 8.
Architektonickostavebni přeměna. Nár.
list. 1906. 27. 13.
Arebleb Luděk, spis.
Aristokratism-us, u, m. A. umění. Zvon
IV. 100.
554
Armatura — Baďák.
Armatura parních kotlA. Vz KP. X.
481. DD.
AronŮY. Aronova brada, rostl. Brt. SI. 7.
Arsen, n, m. Dějiny, vlastnosti a upotře-
beni arsenu. Vz KP. í. 245. ~- Vstnk. XIV.
455.
Arsenoželezltý. A. zřidlo. Nár. list. 1905.
181. 13.
Artistickoiiiteniationaliii. Nár. list.
1906. 26. 18.
Arvent, u, m. = advent. Dik. Sr. HuJ.
Progr. 15.
Asse = aS «e. A. budou pást. HoS. Pol.
II. 18., 181.
AtaTism-as, u, m. = vlastnost dědit
pojednou znaky některého vzdálenějšího
předka. Zvon III. 651.
Atelierni intimita. Nár. list 1905. 15. 18.
AtelieroTý, A. společnost Zvon VI. 285.
Athmosfaeray y, f. Výzkum vySšich vrstev
a-ry. Vz Vstnk. XIII. 684.
Atlaeině bílý, zbarvený. Us. Rgl.
Attrakce, vz Spodoba.
Auekneeht, a, m., z něm. Hausknecht.
Nadával jako a. od Zeleného vola. Zvon VI.
106.
Auditory e, f., z lat. = posluchárna. Zvon
VI. 164.
Auersperger V. Dr., prof. a spis.
Auerswald, red.
Augustin Fr. Dr., prof. a spis.
Autobiograf, a, m. Nár. list. 1905. 22. 13.
Autobiografický. A. kresba. Zvon V. 510.
Autodidaktně. Nár. list. 1905. 64. 18.
Automobilistický ruch. Us.
Automobilka, zdr. automobil. Nár. list.
1905. 181. 22.
AutomobiloTý. A. jízda. Us.
Autotomie, e, f., z řec. = komolení sama
sebe. Rgl.
Autotypni reprodukce. Nár. list. 1905.
64. 18. Sr. Autotvpick;^ v III. Přisp. 7.
AvanturinoTý. A. barva. Rgl.
Axamit Ign. Dr., prof. a spis., 1819. až
10/10. 1904. Sr. Zl. Pr. XXf. 628. s podob.,
Programm praž. akad. gymn. na r. 1905
Btr. 21., Nár. list. 1904. 280. 1. a jiné listy
z též doby.
Až. Sr. Brt. SI. 7.
B.
Změny hlásky b v podřečí polnickém.
Vz Hoí Pol. I. 84.
Ba = třebas atd. Vz Brt. 81. 8.
Baba. 8rv. Brt. SI. 8. — B. metallová
= arcibaba. Us. Eg\ — Dětská hra na
Bílou, babu ve Slez. Vz Vlasf. 1. 130. —
B., vz Dolívka.
Babáčka, y, f. = Una tabáková, Brt. SI. 8.
Sr. Babák (muŽ báby porodní), BabČáéka.
Babák £., spis.
Babčáéka, y, f. ^ žena babákova. Brt.
SI. 8. Sr. Babáčka.
BabélétákoTý. B. pavučiny (babí léto).
Brt. Si. 8.
Babi, babi, babi = voláni na howata.
Slov. PhTd. XXIV. 844. Sr. násled. Babika.
Babi léto. Sr. KSf. Poh. 13.
Babička, y, f. B. polní, lesní = chudobka,
Šumava. Rgl.
Babika, y, f. Na babika (volání na hon-
saU)! Phrd. XXIV. 844. Sr. předcház. Babi.
Bábin, a, o. Už je babino (dítě) =r ož
spí. Šumava. Rgl.
Babina, y, f. =: cucky z lnu, které se
dávají v zimé do oken místo mechu. Litom.
65. Sr. Babiny v V. 927.
Babinec, nce, m. =r kopka 9ena ; obokna
(úprava vlasů žen vdaných). Brt. 81. 8.
Bábivý. B. bába = bába porodnL Litom.
48.
Babka, y, f. = ttará kráva, Chod. Hmika.
— B. = fátf kolovratu, Mus. slov. VIL 58.
» B. = dání něco prachu ručničního do
střepu, zapálení ho a vyhození do povětíPí,
ein Speiteufel. D. v Jg. Slov. I. — B. htytk
babi bly$k, blfskavi kvlH, rostl. Vz Orsej zde.
— B.. Kar., sochař. Sr. Zl. Pr. XXIf. 275.
Babkováni, n. Ghodění v úterý maso-
pustní za maSkary po babkováoí (vybiráni
slaniny atd.). Sr. Brt SI. 9.
BabkoTnik, a, m. = kdo chodí po bib-
kování. Brt SI. 9. Sr. předcház. Babkováni.
BaboroYský J. Dr., spis.
Babouk, a, m. = baba, V zloděj, ml. Cei.
1. XV. 46.
Bábovka pečivo : císařská, kynutá, polé-
vaná, třená, zavinutá. Exc. Rgl.
Babranina, y, f. Slov. Phrd. XXL 214
Sr. Babranice.
Babrati sa s éim. Kto sa s mukou babre.
nuž sa mu přilepí voťačo z nej na rnkj.
Slov. Sb. SI. VlIL 168.
Babrliéka, y.f., zdrobn. Barbora. Počkej
Johanes, vSak ty dostanei, Že*s nám polámil
Běkn! U«. RgL
Babronif sa, inten. slovesa babrat n.
Brt SI. 9.
Babřzgaf sa z= babrat sa v ntíem. Brt.
Si. 9.
Babský. B. srdce (nendatné). Zl. Pr. XXI.
207. B. pes = housenka přástevníka medvé-
dího. Brt SI. 9.
Babúlit = ukrucovaťi, ovinovati (šátkem).
Slov. Phrd. XXIV. 844.
Babude, e, f. == hubka t Jako kdyby
někdo vzal do jedné ruky vocel a do drnbf
oblátek, tloukl tím kamenem o vocel, jit
by dlouho chtěl, tak aby se vSech strao
prfialy jiskry, oheň bez babule, prachu nebo
troudu míti nebudeS. Čes. 1. XIv. 299.
Babyloan, a, m., vrch u Domažlic. B^I.
Bacoun, u, m. =:h*w oeénovj\ květ Blo?e
naháč. Litom. 76.
Báč, e, m = papuS, Brt SI. 9.
Bačák, a, m. = baěa, Brt. Si. 9.
Baéiklata = v^ee. V zloděj. mL Čes L
XV. 46.
Bačkora, y, f. Dze konope moča a bačkore
noSu, tam jest planý (Spatný) kraj. Mus. úos.
VL 85.
Baehrňák, a, m. = Uueiý Uovik. Slad.
Jindř. 40.
Baďák, u, m. =: moučné jídlo. Vz Polie^t
zde.
Badil — Barborkolistý.
565
Badil, u, m. sisyrinchiam, rostl. Yz Ott.
XXIII. 220.
Bádok, XL, m., nijaké domáei néĚf-adi, SlOT.
Mns. sloy. Vil. 58.
Badzgoů, ě, f. = lonka n Doválo va. Mus.
slov. Vlil. 9.
BadzgOTat = Uhati, skákati. Slov. Phrd.
XXIV. 844.
Bagoimkář, e, m. Rgl. Sr. Bagounář v V.
932.
Bahněný. B. ovce (bab nice). 1545. Čes. 1.
XIV. 324
Bahnětl, ěl, ěni. — čím. Jezero nánosem
bahnělo. 1479. Arch. XXII. 25.
Bahník, a, m. Baboici, sirenoidei, ryby.
Vz Ott. XXin. 212.
BahniřoTý. B. křižky (dělané z bahniře).
Slam. Pot, 479. Sr. B. V. 933.
Bahúátaéka, y, f. = houpačka udělaná
ze dvou silných vrbových prata dole svá-
zaných. Brt. SI. 10.
Bahúštat sa = houpati se na bahúStačce.
Brt. yi. 10.
Baeháěek mistr. Sr. Tk. Pam. I. 202.
Bachlice, e, f. =: ko»a na obili $ řebříěkem,
Šumava. Bgl.
BaehloTat = šek^ui obili baehliei, Šumava.
Rgl.
Bachoráéek, Čku, m. = věc hachoratá
ku př. hrnec. Brt. Čit. 95.
Bachorek, rkn, m., zdrobn. bachor. Má
nenasytelný b. (žaludek). Šumava. Rgl.
Baehratěti, ěl, ění = Btávati «« laehratjmt
ohjemnijiim. Zvon III. 424.
Bachrňák, a, m. = Uuštý človik. Slad.
Jindř. 40.
Bajar, a, m. =: pitel kořalky, Vz Brt. SI
10
Bal. Sr. Brt SI. 10.
Bajat děti = houp<ui, kolébati f Vyhl. Slez.
69
ÍBáje. Úvaha o bájích ve Sb. si. VIL 18. nn.
Miestne bije a skazky na Slov. Vz Sb. si.
VIII. 98.
Bájeslovi slovanské. Vz Ott. XXIII.
435. nn.
B^ka. Sr. Vlasf. I. 56. nn., 62. nn.
BáJOTítý. B. víra. Zvou V. 70.
Bi^z, jen v instr. bajzem = vcelku^ akkor-
démy hnahem. Vz Brt. Si. 10.
Bijza Jos. Sr. Lit. n. 845.
Bakal*a, bakaťe = pavoiik, chrobák, v&bec
něco ieredného (v dětské řeči). Brt. Si. 10.
BakeSa, e, f. Phrd. XXIV. 481. Sr. Ma-
cbula (ovce).
Bakehant, vz Bacchant.
Bakodistý. B. ovce = bílá s hnědými
skvrnami, s holým nosem. Vz Brt. SI. 10.
BaJLteriologický. B. skoumání. Nár. list.
1905. 133. 2. a j. B. laboratoř. Vstnk. XIII.
385.
Baknňa, bakuně, ě, f. == opasek, Sr. Brt
SI. 11.
Bakus, a, m. = vypasený, tlusfý mui. Slov.
PhlU XXIV. 344. Z lat. Bacchns.
BaladzgOYat = badzgovať. Slov. Phrd.
XXIV. 344., 754.
Balbaehara, y, m. = voják, V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 46. Sr. Slepice.
Balbin. Vz Dolen. Pr. 186. s podobiz.
Balbous, a, m. = košiinský. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 46.
Baldeeký. Baldecké lesy n Poličky. Ešť.
Poh. 140.
Báleš. B. hlavy neobveselí. Slov. Phťd.
XXIII. 309. Sr. B. v I. 44.
Ballada. Sr. Osv. 1877. Od Ferd. Schulze.
Balladlěnosf, i, f. Lidová b. Zvon Vf.
323.
Balladni materiál Ner. (Mus. 1905. 347.)
Balsamnosf, i, f. Zr. Zahr. 96.
Baltickodunajský. B. rozvodí. Vlasť.
IV. 9.
Bambice, e, f. ^ Hábek ve vinném lisu,
Čes. 1. XIIL 475.
Bambnlinatý pryskyřník, ranunculusbul-
bosus. Čes. 1. XIV. 134.
Baňa = důl, pl. baně.
Baňatý = tluatý. B. frater. Zvon III. 62.
Wtr.
Banietro, a, n. = homiclvi, B. na Slov.
Vz Phi'd. XXIV. 532. nn. V I.: Banictvo, m.,
oprav v: B., n.
Baninka, y, f. = house. Ronov. Rgl.
Banisko, a, n., pole u Dovalova. Mus. slov.
VIII. 9.
Baňkováni, n. = sdMenl banik, cncurbi-
tatio, das Sohrópfen. Ktt.
Baňkovati = pouitili krev baiíkou, sázeti
bahky, scarificieren. Ktt. Vz Násek zde.
BankoTnéteehnlcký ohled. Nár. list. 1906.
27. 17.
Ba^ok, u, m. = baiUUi hmee. Val. Čes. 1.
XIV. 46,
BanoŠ, e, m. = oráčiny i luky u B.Bystrice.
Mus. slov. VII. 42.
Baftský. B. Bystrice na Slov. Vz její dě-
jiny v Mus. slov. VIL 40. nn.
BantOTat = ubliiovati nékomu, unepokojo'
váti nSkoho. Slov. Phl'd. XX D. 756.
Daptistář, e, m. = baptisterium (kniha).
Nejed. 16.. 22.
Bar =r aíkoli, třebas; kéz. Vz Brt. SI. 12.
BarabáSky == konopí seté na sv. Bara-
báie. Haná. Čes. 1. XIV. 439.
Baraň, ě, f., hora v Těšínsku. Slám. Put.
358.
BaranČiea, e, f. = íapka z berani ků,ie.
Slov. Mus. slov. IV. 50.
Baranie maso = skopové, Mus slov. IV.
49.
Barbora, vz Barborka rostl.
Barbora. Slezské pranostiky vz ve Vlasf.
I. 215. — Sv. B-ry zelí, vz Barborka rostl.
— B., y, f. Káča řekla Bárce : Nechme toho
tance (t. j. po sv. Kateřině se již netancuje).
Čes. 1. XV. 159.
Barborák, u, m., druh brambor, Brt. SI.
12.
Barborka, y, f. B. obecná, barbarea vul-
garis: barbera, barbora, sv. Barbory zelf,
kozí vymeno, rostl. Vz Ces. 1. XIV. 373.
B. drobná, vz Hulevník (rostl.). — Chodéni
Barborek v den sv. Barbory. Vz Vlasť. I.
140. — Sv. B. vyhání dříví ze dvorka (pá-
lením ho ubývá). Us.
Barborkolistý starček* senecio barba-
reaefoliuB, rostl. Vz Ott. XXII. 855.
&56
Barciže ~ Belenka.
Barciže = oviem. Sr. Bárci. Li tom. 37.
Barchentka, yi f. = tukni harehentová,
Rais. Lid. 219.
Barinka, y, f., nějaká oba?. Slov. Čas.
mus. V. 18.
Barkáf, e, m.=pe*, V zloděj, ml. Ces. 1.
XV. 48.
BarkuSi n, m. = bramhorový livanec, Brt.
81. 12.
Barno, a, m. = bamavj vúL Brt. SI. 12.
Barokní Praha. Nár. list. 1906. 27. 13.
Sr. Barokový.
Barokový sloh (římsy obloakovitě viDuté,
roby otapené obloukem a množství okras
původa často fantastického). Vz KP. XL 89.
Barrikady v Praze. Sr. Tk. Pam. I. 473.
Bárta K., spis.
Bartoeha Jos., prof. a spis.
Bartoloměj sv. Pověry k němá se táh-
noncí. Vz Ces. 1. XIU. 429.
Bartoněk Vojt., malíř. Sr. Zl. Pr. XXU.
178
Bartoš písař. Sr. Tk. Pam. I. 382.
Baru&kovatět = měniti se v beránky
(o oblacích). Brt. SI. 13.
Barva na máslo a sýr. Nár. list. 1906.
13 L 23.
Barveni, n. B. histologtcké. Vz Vstnk.
XIV. 235. B. povrchu dřeva. Vz KP. XI.
61., 65.
Barviř Jiodř. Dr., prof. a spis.
Barvivo, a, n. Vz KP. XL 62. B va rost-
linná a minerální. Vz KP. XL 64.
Barvokaz, a, m. =r maliř, Cch. 11. Po v.
123.
Bary-um, a, n., v laěbě. Vz Vstak. XIII.
416., XIV. 299.
Basáč, e, m. = tltutj ílovik. Samava. Kgl.
Basamtina, y, f. = kleni. Rgl.
Basamtiti = klíti. Us. Bgl. Sr. Basa-
movat v V. 950.
Báseň n Rosy: vazomlava, mlavozpěvna,
zpěvooa, zpěvonce (!).
Baskulik. Sr. KP. XI. 261.
Basi J., odb. nčit. a spis.
Bastržaj, e, m. = mláka, mara$t\ jaro\
kterém vytéká voda ze dvora. SIov. Pbrd.
XXIV. 754.
Badovka, y, f. = druh brambor (po ob-
chodníka Bašovi). Bos. Pol. I. 134.
Baštmák, n, m. rostl. Čas mus. V. 22.
Baštýř Jindř., spis.
Báti se čeho. Nebojí se ani býka uvá-
zaného. Mas. slov. V. 28.
Batinka, y, í., rostl. Vz MySí ocásek.
Batoh, u, m., Bilrde, asi z maďař. bata.
Phrd. XXII. 757.
Batole, ete, n. = malé díti, které $e ba-
toU. Us. Kgl. Sr. Batolátko.
Batožie, n. Srv. Lohe.
Bausen = báti se. V zloděj, mlav. Ces. 1.
XV. 46.
Banše Boh., prof. a spis. Srv. Máj. III.
406., Tk. Pam. I. 474, Zl. Pr. XXII. 237.
8 podob., XXI. 104., Zvon IV. 712.
Baušne = ba už ne. Ott. XXIV. 495.
Bauzid, n, m., nerost. KP. X. 218.
Bavorovský £. a J., spis.
Bažik, a, m. = beránek. Brt. SI. 13.
Bažinný ptaěinec, stellaria nligrlnosa,
rostl. Vz Ott. XXIV. 95.
Bažisko, a, n. = bahnitko. Brt SI. 13.
Bažiti po čem. Po čem bažíme, to si
vážíme Slov. Sb. si VIIL 85.
Bebelka, y, f. = zelina, lék (v dětoké
řeči). Brt SI. 13.
Bebičko, a, n., zdrobn. bebe (v dětské
řeči). Rgl.
Beekovský Jan. Srv. Bílý. Obr. 62.
BeeqnereloTský. B. paprsky (které vy-
dává téleso samo ze sebe). Vz PhTd. XXIV.
361.
Bečdech =z tiehů. V zloděj, ml. Čes. I.
XIV. 46.
Beěiéka, y, f., druh jablka. Brt SI. 14.
Bééour, a, m. = beííák, Brt SI. 14.
Běda, y, f. = běda. Kde nieto bědy, tam
nieto védy (vědy). Slov. Sb. si. Vlil. 84.
Bědačiť sa = nitxaiiti •«. Brt SI. 14.
Bedle = berU. Čes. 1. XIV. 28.
Bedňák, n, m. = vůz na řepn, přízi a
a plátno. Litom. 63.
Bednárna, y, f. = néme kd Mkola. B.
zdravého rozamn děti (českých). Nár. list
1905. 260. 2. odp.
Bedněni, n. B. stropu, arkýře, stadny.
KP. IX. 349., 139.
Bědouci. Bída b. Čes. 1. XIV. 29.
Bědovánky, pl., f. Po mnohých rado-
vánkách idú bědovánky. Siov. Sb. al. Vlil.
87.
Bedrovee, vce, m. — bedemi sval. Zánět
b— vce, psoitis, Lendenmnskelentzfindnng.
Ktt.
Beer Rob., spis
Běh, u. m. = dráha pilniku. Pilník se
dvěma běhy, dvoj běžný. Us. figl.
Bechnať = bubřeti. Brt SI. 14.
Beistin, n, m. = plátno. V zloděj, ml.
Čes. I. XV 46.
Bejchnout := skoSiti A hastrroan bejch
do tebo plesa (rybníka). Slez. Vyhl. Sis. 47.
Sr. Bechnúf v II. Přisp. 12.
Bejkovnica, e, f., jm. louky. EoS. Pol. I.
135.
Bcjložravý chrup. Zvon III. 650. Srv.
Býložravý.
Bekati na koho Jak. Bekají na aebe
bečením urážlivým. Zvon IIL 79.
Bel, e. f, vz násl. Bele.
pělánka, y, f. = bělka, druh plenice.
Hgl.
Bělavka, běliěka, bětuSka, y, f., druh
jablka. Brt. SI. 15.
Belčov, u, m. =i koliska, z maďař. Slov.
Phrd. XXII. 757.
Bele (bel, e, f.?) = (fiéné maso bravéové.
Mus. slov. IV. 49.
Belek, Iku, m. = prázdni {dutg) strom.
Ten se zakope do země, kde je proud, a
vyvrtá se v něm díra, aby voda odtékala.
B. =: studánka obložená dutým kmenem.
V západní Mor.: belík. HoS. Pol. L 135.
Bělek, Iku, m. = bílek (ve vejci). Vz
Litom. 13.
Bělena, y, f. = ipatná kófalka. Napil sa
b-ny. Val. Ces. 1. XIV. 244.
Belenka, y, f. = kolébka. Brt SI. 15.
Bereznif — Beztalentovanosf.
557
Bel*eznlť = ivanlti. Brt SI. 15.
Bělička, y, f. Srv. předcbáz. Betavka.
Belik, u, m. Srv. předcbáz. Belek.
BělimocévnatkoTý zánět, sclerochori-
oiditis (přední, anteríor, zadní, posterior). Ktt
Bělina, y, f. =s= bylina. Hoš. Pol. 11. 73.
Srv. náfil. Belinka.
Bělina, y, f. Křišťálová b. Zr. Zahr. 82.
Belinka, y, f. = bylinka^ zdrob. běli na.
HoS. Pol. IL 73. Srv. I. Přisp. 13.
BeliTý = dutj. B pařez Kdyně. Rgl.
Belkoéit = bláboliti, VlaBť. I. 238. Sr.
Bel kositi v V. 965., cbybně asi m.: belkoéit.
Běimo, a, n. Zažehnávaní bělma. Vz
Vlasť. V, 208.
Bělmooký hněv. Slad. Jan 100.
Belohubý = Mvétlé pleti. Litom. 43.
Běloskvrnáé, e, m , syntomis, motýl. Sr.
Ott. XXIV. 498.
Bělošpliehaný = kropenatj. B. bolub.
Mor. Rgl.
Bělotřpytný strom. Zr. Brand. 48.
Běloueh, u, m., rostl. Vz Sasanka zde.
Bělský Alois, spis.
Běr$o = biUjH. Do bělša. Brt. SI. 15.
Betaška, y, f., yů předcbáz. BěUvka.
Bern Eduard, Rad., spis. Z). Pr. 1904.
Béňa M., spis.
BeneoTat = 9ilně tlouci, B. na dvéře. Brt.
SI. 15.
Benda, y, m. = tlustfi mid, Brt. SI. 15.
Benedikti. Srv. Lit. II. 845—846.
Benediktinka, y, f. = slivovice, vz Za-
hřáti.
BeneS Fr., uč. a spis., 1827.— 3./12. 1905.
Benešová Olga, spis.
BenešoTský-Veselý J. J, spis.
Benešův Evangeliář ze zač. XV. stol.
Vz Mas. 1906. 156.
Bennár, a, m. = bednář. Slov. Čes. 1.
XIV. 48.
Bennárýs bednářovy. Slov. Ces. 1. IV. 48
Benoni Jos., red. a spis. f 19./12. 1905,
maje 82 léta. Sr. Nár. list. 1905. 349. 2.
Ber, u, m., setaria, Borstenbirse, -gras,
tráva. Vz Ott. XXII. 893, MaSec.
Beran n tkadl. stavu = ostubeni kolo. Vz
Litom. 66. — Bv Stínání berana. Vz Brt.
Čít 412. — B. St, spis.
BéreoYý, B. kosf. Zvon III. 649.
Berinčok. Pofoý B., dědina pa Slov. Vz
Pbld. XXn. 302.
Berková Zdena, básn. Zl. Pr. 1904.
Berko vcová Anna, spis.
Berlička z Chmelče. Vz Scipio, Ott.
XXII. 723.
Berlinka, y, f., druh brambor. Brt. SI.
15. — B. v tělocviku zz výmyk závěsem
po předu, Felge aus dem gemischten Hang.
Kgl.
Bern, ě, f. Tohoto slova nebylo.
Bernan Bedř. f 1903. Sr. Zvon IV. 239.
Berně: z dédinníkú, z desátků úroko-
vých, dlužná, domovní, z hlavy, z kol
mlýnských, z komínů, královská, majetková,
z mléčného, z mlýnů, z nápoje, z obilí,
z páleného, z poddaných, pozemková, ze
sladkého pití, svobodnická, svolená, vá*
léčná, z vína, všeobecná, zemská, živno-
stenská. Vz Svobd. 147.
Bernik krajský, královský, stavovský,
zemský. Vz Svobd. 147.
Bernolák. Sr. Lit. II. 846.
Beruška (svinka) zední, oniscus mnralis,
obecná, porcellio scaber, sladkovodná, asellus
aquaticus. Vz Ott
Berzeli-um, a, n. = prvek novj, jedna
ze dvou částí prvku thoria (dle lučebníka
Berzelia). Phťd. XXIV. 366.
Beseda. Vz Brt. Čít. 359.
Besedák, a, m. = Uen besedy, Rgl. Sr.
Besedář.
Běsná, skála ve Váhu u Žiliny na Slov.
Kal. Slov. 24.
Beštrant, a, m. = vodník. Brt. SI. 15.
Beta, y, f. Jenna Oe^°^) ^ * ^^^ ^^^
roznášely klebety. Mus. slov. V. 99. Beta
povie Betě, tak idú klebety po světe. Sb.
si. VIII. 88. Sr. Betka.
Betah z maďař. Pbrd. XXII. 757.
Betain, u, m., jeho působení. Vz Vstnk.
XIII. 403. O b-nu po stránce fysiologicko-
chemické. Vz Vstnk. XIII. 483.
Befák, u, m. = sjr. V zloděj, ml. Ces. 1.
XV. 46.
Betár, a, m., slovo tureckého původu.
Phrd. XXII. 757.
Betašný. B. zelina. Vz Eokoika (rostl.).
Betka, y, f. Kde sů Betky, tam sú
i klebietky. Sb. si. VIII. 84. Sr. Beta.
Bevčov, u, m., nijaké domácí nářadi, Mus.
slov. VIL 68.
Bez-. Srv. Brt. SI. 15.
Bez podzemní, polní. Vz Samorostlík zde.
Bezeilný, ziellos. Bgl.
Bezčesf, bezcti, f. Jméno čisté v lup
černé bezcti nikdy nedám tobě. Slad. Bich.
II. 12. Sr. Nečesf, Bezčestí.
Bezdeř ^ jednopatrový dům, V zloděj,
ml. Čes. 1. XV. 46.
Bezdolný. B. moře. Zr. Krist. 183.
Bezefie, e, f.= ? Vsedna na bezefii vzal by
toušem dryji. XVI. stol. Uč. spol. 1905.
II. 42.
Bezesporně. Nár. list. 1905. 22. 13.
Bezkartelni doba. Nár. list. 1905. 1. 18.
Bezkouti, n., les u Pacova, looka. Čes.
1. XIV. 442.
' Bezkrálevi, n. Ghet 22. Sr. Bezkrálí.
Bezlnnný. B. noc (tmavá). Cch. I. Pov.
53 , II. Pov. 51.
Bezný, ého, m., vrch u Kdyně. Rgl.
Bezobratlovec, vce, m. Zvon III. 651.
Bezoditý, bez obleku, bez kabátu. Brt.
SI. 16.
Bezpásý. B. hetera. Čch. I. Pov. 118.
Bezpažnost, i, f. Armlosigkeit Rgl.
Bezpažný, armlos. Rgl.
Bezpomoc, i, f. Zl. Pr. XXII. 26.
Bezrobotý a svobodný stav selský. Vlast
IV. 117.
Bezrnč Petr, básn. Vz List. fíl. 1905.
120.
Bezsoudně na něčem přestati. XVI. stol.
Uč. spol. 1905. II. 34.
Beztalentnosť, i, f. Zvon Ví. 287.
Beztalentovanosf, i, f. Zvon V. 558.
558
BezúSastně — Blatouch.
Bezúéastně na něco pobližeti. Čcb. II.
Pov. 63.
BezYokálni. Kle. (Liat. fil. 1905. 256.)
BezTokálnosf, i. f. Kle. Sr. předcház.
BezTýhleduý zápas. Nár. list. 1905. 1. 18.
Bezzemči chalupa. Hgl. Sr. Bezzemek.
Bezzemný rytíř. Slad. Jan. 13. Sr. Bez-
zemý v V. 988.
Bezzvnéně. Dravec b. letici. Zvon Ví.
816.
Bezžihadlý B. včela. Zvon V. 581.
Bežertu = bez žerto. Li tom. 9.
Běžeti jak. Běži jako b mazanc-em, ja-
koby mn hlavn zapálil, až se ma hlava
třese. Us. Rgl. Bežan (běžel) ako mn len
nohy dodaly, para stačila, nazlomgrge celým
behom, ako bez dafii, ako zjaSený. Pbi*d.
XXIV. 340. Běží, jako by byl placen od
knsa. Us.
Bežianka, y, f. = lůka u Jabrikové.
MuB. slov. III. 52.
Bibza, y, f. = darehnd vée. Brt. Si. 16.
Bicat = hlU (v dětské mluvě). Slov.
Pbťd. XXIV. 607.
Bieeps. Miknlái B , předchůdce Husův.
Vz Vstnk. XIV. 170.
Bicifóče, e, n. = hiéim. HoS. Pol. I. 140.
Biéik, n, m. =i tmyéěe. Odložil husle a
b. Slov. Pl'd. XXIV. 145.
Bičovaný éim Mrak vichřici b-ný. Zvon.
VI. 173.
Bida. y, f. Tam se pere b. s nouzi. Rais.
Lid. 96. VSecko mě opustilo, ale bida mo
(má) mě ještě rada. Slez. Vlasf. I. 239.
Clovek je najuprimnejií v biede. Sb. si.
Vin. 85. Z malej Medy robí veVků (kdo
chudý Jsa se žení). Hus. slov. V. 95. Bieda
aj koláče pojie. Mns. slov. IV. 28. — B.=
= záložka na ěátku na hlavě. Úbočí. Rgl.
Bidačiť sa = nuzovati šů, Brt. SI. 16.
Bldačka, y, f. vz Osivka (rostl.).
Bidleno, a, n. B. u tkadlcovského stavu.
Otf. XXIV. 51. Sr. Bidlen v V. 991.
Bidlovitý. B. tělo = vysoké a hubené.
Rais. Koř. 107.
Bídný. Nic věru bídnějšího není nad Člo-
věka nikde ze všeho tvorstva. Škod. II.'
109.
Biehohlay, n, n., rostl. Slov. Vz Samo-
rostli k zde.
Bieť, ryba v Pováží, čas. mus. V. 36.
• Bieza, y, f. = kMka, léčivá rostlina. Vz
Čas. mus. VI. 8.
Bigať, hignút := udeřiti, Mfcfiehnouti, Slov.
Phťd. XXIV. 844.
Bijanka, y, f. = pUtenee, pešek, Plump-
sack. Rgl.
Bílé, ého, n. = helmo. Samým bílým
hleděl (škaredě). Brt. SI. 17.
Bílek Tom. Vz Zvon Uí. 352.
Bílka, y, f. = mléko. V zloděj, ml. Čes.
1. XV. 46.
Bilky == tvělU). V zloděj, ml. Ces. 1.
XV. 46.
Bílokvětý bez. Zvon III. 77.
Bílý. Vz Brt. SI. 17. Bily jak stoletni
snih. Slez. Vlast I. 238. V tom věku má
být rozum, když uŽ hlava bílá jest. Čapek.
Most. 86. — B. FrarU. Sr. Máj. III. 80., Zl.
Pr. XXI. 599, XXn. 33. s podob.; B. L.
Vz Zvon IV. 71.
Bimbaba, y, f. = biják,- bijanka, peiek.
Vz Bijanka. Rgl.
Bindas, rostl. Sr. Ott. XXII. 727.
Binknoaf = udeřiH. Litom. 43. Vs Bigal
Biofysika, y. f. Zl. Pr. XXIL 138.
Biochemie, e, f. Zl. Pr. XXII. 138.
Biologie, e, f., z řec. B. rostlin jest starší
název oekologie a věda, která se zabývá
studiem přizpůsobení rostlin zevním pod-
mínkám. Vz Vstnk. XIII. 657., XIV. 38 no.,
Zl. Pr. XXIL 135.
Bíraf = brávati. Brt SI. 17.
Birovat = vládati. Spiš. Sbor. slov.
IX. 50.
Birýtce, e, n. = birytee. Flš.
Biskupák, a. m. = švobodnlk. Brt. SI. 17.
Bidtu (biituki Bištn dade. Bištuk byl zlý
bob, ktorého oo deďov odesielali. Vz Sb.
si. VJI. 87., Bistuku — dade v II. Přisp. 13.
Bitkár, a, m. = kdo te rád bije. Brt.
SI. 17.
Bito = hbUo. B. utíkej. Brt. Si. 17.
Bitva. Bitvu pustiti = na souboj vyzvati.
Zl. Pr. XXI. 111.
Bivnice, e, f. = íá9t vwt . Mus. slov. VII.
58.
BiTOl, a, m. = buvol; hlupák, Brt 8i. 17.
Bíza Fr., mal. f. 1904. Sr. Zl. Pr. XXL
322., Zvon IV. 436.
Blábolivě se smáti. Zvon VI. 202.
BtaČůvka, y, f., druh svettkového ovoce.
Brt SI. 17.
Bťadzgayý = mdlý jako blacko (bláto).
Brt SI. 17.
Braga y, f. = řídké bláto na eestg; vůbec
něco měkkého (opovržlivě). Brt Si. 17.
Blagaf koho = tnainS prošili. Brt. SI. 17.
Blahoslav Jan. Sr. Bílý Obr. 106.
Blacha, y. f. = dnnatá a plochá škála po-
lohy šikmé. Mas. slov. VII. 37.
Bláma, y, f. = blána. Hra. Hoě. Pol. II.
Blamor, n, m. = mramor. Val. DS.
Blaňa, -ně, blána = škraloup. Brt. SI. 18.
Dvoji blána dřeva. Vz KP. XI. 39.
Blanka se slabého knlatého dřeva. Ces. 1.
XV. 34.
Blankáé, e, m. =z ovil Mvonee. Brt. SI. 18.
Blankyta, y, f., vibarnnm lantana, rostl
Brt. SI. 18.
Blata, pí., n. =: Inka od Hlaboké až
k Vodňanům. Vz Ces. 1. XIV. 77.
Blatnice, e, f., scheachzeria, rostl. Ott
XXIL 970.
Blatouch, n, m., caltha palastria: babi
plesk, babik, babka, bamlmlky, blafmefa,
blatuch, blatuch, blatucha, boleoěko, bole-
oko, blysk, blýskavé kviti, bakad, éervilák,
chcfpanka, kačenky, koňské kopyto, má-
selka, máselnik, másleniěky, máslenka,
masloch, máslový květ, mastný knedlik,
mazanec, mazaneěek, měsiěek Iněni, potoénik,
růžička, vaječák, vaječnik, voli oko, volo-
očko, voloveČko, volské oko, vrani oko,
záhraSka, zárui, záraži, záružík, sáražioa,
zlatý květ, žlontvíček, žluták. Vx Čes. L
XIV. 136.
BlatOTisko — Bok.
559
Bláto visko, a, n. B. kr?e = tratoliíté,
Brt. SI. 18.
Blava. y, f. = zp^db úpravy stuhy k úStíu
divéimu, Vz Nár. sbor. XI. 11.
Blázen. Bláznovi kolesa idů před voEom ;
Blázni rastů (rostou) i bez vody. Sb. si.
VIII. 84., 87. Slezská přislovf vz ve Vlast.
I. 225. .
Braziilsko» a, n. Toéil se jako b. bláz-
nivé. Zvon VI. 71.
Blažek Jo$^ spis. — B. Patriky red. a
spis., t 17./7. 1905. maje 54 léta. Vz listy
z té doby.
Blažka F., spis.
Bledaéka, y, f = hltdnice. Slov. Phrd.XXII.
675.
Bleděfialový. Nár. list 1905. 326. 13. ^
Bledězlatový. B. barva. Rais. Koř. 4.
Bledězlatý květ. Rais. Lop. 53.
Bledniéka, y, f. = nedo$tatek krevního
harviva^ cblorisis, oligocbromaemia. Ktt.
^ Blecha. Chytati biecbu (dětsiká bra). Vz
Čas. mus. V. 20. B., v 111. Přisp. 18. vy-
hrázka oprav v: vyhrůžka = cebojim se.
Blechovee, vce, m., les n Bzence na
Mor. Čes. I. XIII. 476.
Bl*endoTák, a, m., drah bramborů. Brt.
SI. 18.
Bleskanee. nce, m. = dohrj kámen.
V zloděj, ml. Čes. 1. XV. 46.
BleskoSVOdný = hramowodnj.
Bleško vka, f, i = lampa 8véile 9d{Ucí.
Zvon IV. 720.
Bleskovládný Zens. Škod. II.' II. 77.
Bleskovod, u, m. Opatřiti dům b-vodem.
Vz KP. IX. 450. — Sr. Ott. XXIII. 221.
Blešinee, nce, m., rostl. Vz Plostiěnik
zde.
Bleška, y, f., zdrobn. blecha — B. =
men&í podložka ve vinném lisu, rygl. Čes.l.
Xm 475.
Blednik, u, m., vz Stěničnik, rostl.
Blikáéek, čkn, m. == lampa v koniině a
chlévě. Ces. 1. XV. 44.
Blikalka, y, f. = blikavé »vÍilo. Zvon IV.
720
Blin, n, m. Což jsi ^blínn snědla (se
zbláznila)? Brt. Čít. 265.
Blisk, a, m., motacilla alba, Bacbstelze.
Slov. Sb. si. VIII. 140. — B , n, m., caltha
pal., rostl. Brt. SI. 18.
Blisknút sa. Bliskla sa mi pohádka
přes mysol = náhle jsem si vzpomněl. Brt.
SI. 19.
Blišéit něco = léitui Brt. SI. 19.
Blivánka, y, f. = velká borůvka. HoS.
Pol. I. 135.
Blizkozrakosf, i, f., plesiopia, Nah-
Bichtigkeit. Ktt.
Bliznik, n, m., stigmaria, zkamenělé od-
denky rostlin plavuňovitých. Vz Ott. XXIV,
128.
Bližnik, u, m. = lokal. Kle. (List. fíl.
1905 248.) Sr. Časní k.
Blodek Vil., hnd. sklad, f 1.5. 1874. Vz
Zl. Pr. XXL 322.
Blokáda, y, f. (blocus, svírka) ve knih-
tiakařstvi = obrácená litera; klade se místo
pra?é litery v Fazbě, když pravoa nejsoa
zásobeni. Us.
Blondlotovy paprsky. Vz Vstnk. XIV.
110.
Blond, a, m. Škodou cbybu blond svoji
pozDá. Škod. II." n. 97.
Bloudivec, vce, m. Rgl. Sr. Bloudilec
v V. 1198.
Bloudivý. (Jpadl přes b. kořen (zabloadil).
Rgl. Sr. Bladný v V. 1199.
Blnnka, y, f. = bublina. Šumava Rgl.
BlnpMtl koho. Kto s koňmi Kupčí, toho
najvíacej psota blupčí. Sb. si. VIII. 168.
Brnsnúf na někoho = zamiloTaně po-
patřiti. Slov. Phrd. XXII. 35.
Brnšč, e, f. = p9i vino. Na Mor. výcb.
v pořekadle : Je jak b. = bledý, vyzáblý
po nemoci. Brt SI. 19.
Blnščátko, a, n. = co se blýská, své*
télko; svatojanská mnSka. Mor. Rgl.
Brušěit = púiobiti^ aby něco bMéeio =
m(Uo hořelo, doutnalo, Brt. 81. 19.
Bťut = blUi Brt. SI. 19.
Blysk, n, m, rostl. Vz Blatouch zde.
Blýskác, e, m., rostl. Vz Pryskyřnik
zde.
Blýskavka, y, f. = drvih trávy v obili.
Šumava. Rgl.
Blýskavopásý. Škod. II.' 106.
Blýskavoronchý PriamovecŠkod. II.' 81.
Blýskavý. B. kvítí. Vz BlýskaČ, Bla-
touch, Pryskyřnik zde.
Blyštiti se, chyb. m.: blyStěti se. Vést.
XIII. 3.
Blydťok, rostl. Vz Orsej zde.
Bobisko, a, n. = pole, « nihoS iklizen bob.
Brt. S). 20
Bobojidek, dka, m. List fil. 1905. 71.
Boček archivář. Sr. Tk. Pam. I. 226.
Bočkora, y, f. = baikora, krpec. Kde ko-
nope močů a bačkore noSú, tam jest planý
kraj (chudoba).
Bočnica, e, f. = záetíSra na bociéh šbiraná.
Slov. Nár. sbor. XI. 15.
Boěpor, u, m. = jidlo z drobizgov ho-
vadzíoh (plůo, pečienky atd.) na kyselo
uvařených. Mus. slov. IV. 49.
Bodidlo, a, n. = víela (že bodá). Brt. Cit
97.
BodotaJ, e, m. = druh hádanky,
Boháček F., spis.
Bohál, a, m. = boháč (han.) Brt SI. 20.
Bohdalice, zaniklá tvrz v BuČovsku na
Mor. Vz Mto. 1905. 381.
Bohomndreký. B. disputace. Bílý. Obr. 30.
Bohoobřadný. B. vůně. Zr. Zabr. 67.
BohodpitU (!) = bohosloví. Pohl.
Boch, u, m. =: boehnik. Zvon IIÍ. 362.
(Wtr.).
Boj. Kde je boj, tam je joj (křik). Sb.
si. VII. 130. Sr. Jojěit v IL PHsp. 98.
Bojazlive = bázlivé. Slov. Phrd. XXII.
558.
Bojdečku, bojdo. Slovo úžasu, nechce-li
se říci: Bože! Litem. 43.
Bojevzdorný. B. srdce. Škod. It.* 239.
Bojisko a, n. = humno. Orava. Sb. si.
IX. 60.
Bok, u. m. Sr. Brt SI. 21.
560
BoklovBka — Bradáč.
BokloTska, pole a Závodu oa Slov. Mas.
slov. VII. 87.
BokOTať = 9nopy po boku, leimo mlátili.
Liptov. Phrd. XXIV. 814., Sb. »l. IX. 45.
Bolák, n, m.. rostl. V z VlaStoviénik zde.
Bore, a, n. = mU, HázaC borem. BrtSI.
21. Z něm.
Boleoéko, a, n., vz Blatouch, Ůpolin.
Bolero, a, n. = tanee\ krátká blůzka
dámská. Rgl.
Bolest. B. podlamuje vůli. Zvon V. 815.
Lepfii krátká b. než dlouhá Žalosf. Slavé.
Přib. 15. B., ie slyšet aadělíčky zpívat.
Šumava. Rgl.
Bolesti vosí, i, f. Obdobi b-sti, stadium
algidum sen asphycticnm. Ktt.
BolestiTý. B. mista, puncta dolorosa. Ktt.
Boleta, y, f. To máS od toho hlidánf
(hleděni) do b-ty == do bilébo. Litom. 24.
Bolkat = boliti (v dětské řeči). Phrd.
XXIV. 606.
Bolnička^, f. = horečka ranná, febris
tranmatíca. Wundfíeber. Ktt.
Bolonosný hrot. Škod. II.' 104.
Boloplodný. B. žena (bába porodní). Škod.
II. • 74.
Bolorodný. B. žena. Škod. II.* II. 144.
BolOTOČny = kdo má bolavé o6i, Šumava.
Rgl.
Bolvaniť = taháliviiUi. Slov. Phrd. XXIV.
844.
Bombat = zvoniti (v dětské řeči). Slov.
PhlU XXIV. 606.
Bombelák, u, m. = velikji knoflík u vesty.
Brt. 81. 21.
Bombilat nohami = MátUi Vlasf I. 193
Bombolee, Ice, m., bambolka, v, f. =
= gúluéka, ku př. na vnati bramborové.
Slov. PhlU XXIV. 314. B. Tadový = ram-
pouch. Čas. mus. V. 19.
Bonbon. B-ny čajové, pivové, Šumivé,
zázvorové atd. Rgl. B. salonní medové. Us.
Bonifant, a, m., bonus infans, hoch jako
kostelní zpěvák. Vz Nejed. 347.
Bonikrata, pl., n. = brambory. V zloděj,
ml. Ces. 1. XV. 46.
Boniór, u, m. = pldií. Orava. Sb. si.
IX. 60.
Boňor, u, m. = baHna ve vrchu. Mus.
slov. V. 93.
Bor, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XílI. 420.,
XIV. 396.
BoraAiček, čka, m. = neboiáiek. Mig ta-
tíček b. Slez. Vlast I. 98. Zdrobn. z bo-
rásek.
Borceni, n. B. dřeva. Vz KP. XI. 38.
Borecký Jaroši., básn.
Bořecký K. Dr., prof. a spis.
BoHta AI., spis.
Boritá§, e, m. = ivétíá iňůrOf uviiitř ba-
vlnijiáf vně hedvábím ovinutá. Slov. Nár.
sbor. XI. 9.
BoHtoJ, e, m. = kdo púsobi rozbroj, Brt.
SI. 21.
BořÍYý. B. dílo = bourojid, niHci. Jrsk.
Po v. 199.
Burný. B. děla (bořící). Slad. Jan 37.
Borový J., spis.
BorsOTat = nafahovatif napínaft, $iliti\
pašovati. Slov. Phrd. XXIV. 844.
Borták a, m. = iaio, glupták. Spišsky.
Liptov. Sb. si. 50., 47.
Borůeat, borúchat = inten. slov. húrúL
Brf. SI. 22.
Boryt, u, m. B. barvířský, isatis tinctoria:
rýt obecný, ret, uřet, vajl, vejt. Čes- 1.
XIV. 372.
BosaĎa, ě, f. = kráca ierpmá 8 bílými
nohami. Brt. SI. 22.
Bosý. To je len tak, leda bosá nechodila
a obutá málo. Mus. slov. VIII. 15.
Bota. Kúpin nové boty smrči =: vyšel
z těžké nemoci. Nár. sbor. XI. 7.
Bonda za Boubelka v 11. Přisp. 16. oprav
v: Bouda.
Bouda = první samostatné divadlo české
z prken zřízené na Václavském náměstí
od r. 1786.-1790. Sr. Bílý Obr. 133.
Bouchačka, y, f. = flinta. Zvon III. 600.
Bouchal F. V., spis.
Bouchalky = louky mezi Žďárem a Klá-
šterem. HoS. Pol. II. 44.
Bouchera, y, f. = stodola. V zlodějské
mluvě. Čes. 1. XV. 46.
Bouchoř, e, m. = tlustý ílovik. PleSatÝ
b. Vlč. Gol. 59.
Boukař, e, m. = pet. V zloděj. mlnvČ.
Čes. 1. XV. 46.
Boule, e, f. B. dřeva. KP. XI. 39.
Boulovatý. B. mračno majfci podobu
velké boule. Hoi. Pol. I. 147.
Bouřeplný boj. Škod. li*. II. 165.
Boui^eplodný Zefyr. Škod. II*. II.
214.
Bozdčeh Em. Sr. Máj. III. 347.
Božechraft. Brt SI. 22.
Boží. Za hlas boží májů, v čom aa všetci
srovnávajú; Z božej ruky ber vďaČne dary
i muky. Sb. si. 84., 86. - Sr. Brt SI. 22.
— B. tílo. Svěcení zelia. Vz Brt Cit. 893.
— B. matky prsa, hora na Šumavé. Nár.
list. 1905. 6. 9.
Božskosť, i, f. B. bohů. Slád. Ant 17.
Brabci = lousky masa seříznuté se zddta.
Us.
Brábeli, drábeli, n. = hamburdL Litom.
43.
Brabenéi med = klovatina ca iveatkách
a třešních. Litom. 77.
Brabenee Bedř., spis.
Brabišče, e, n. = bralisko, mraveniki.
HoS. Pol. I. 136., IL 37.
Brabtčenka, y, f. = druh hrtOek. Brt
SI. 23.
Brabor, u, m., vz Řeřiiníce devitilistá,
rostl.
Braburda, y, f. =: haraburda. Bgl.
Bračisko, a, n. =: kochnnee, miTenec. Orava.
Sb. si. IX. 62.
Braéka, y, f., rostl. Sr. Ott XXn. 934.
Bračo, a, m. =z bratr. Orava. Sb. si.
IX. 67.
Brada. Nejedz, b. sa ti kývá. A tvoja
sa dívá. Mus. slov. V. 77. — B. vousy. Kto
má bradu, nebude ani bez hrebefta. Slov.
Phrd. XXIL 620.
Bradáč Jos., prof. a spis.
Bradáékov — BrDgala.
561
BradáékoY. Na B-vě 3 pole n Pacova.
Čes. I. XIV. 441.
Bradavlee, e, f. B. hrbolatá a zoubko-
vaná, porram, Lauchwarze, jicnová (hlta-
nová, pože raková), vermoa oesophagia,
měkká Či masitá, v. carnosa 8. mollis,
mollusciformis, ' weicbe Warze, Fleiscb-
warze, obecná (tvrdá), v. simplex s. vnl-
garís, barte W., vrozená, v. congenita,
naevas verrncosas, angeborene W. Ett.
BradaTiénik, a, m., rostl. Vz VlaSfo-
vidnik zde.
Bradavnik, u, m. = tviUik lék. U Opavy.
Čes. 1. XV. 49.
Braehialni násilí, z lat. braehinm. Kár.
list. 1906. 349. 2.
Brachykatalektieký. B. kolo daktylské,
je-li poslední takt celý vyplndn pausou atd.
Vz Král. Metr. 5.
Brajny, z něm. Braune, záškrt. Slez.
Čes. 1. XV. 49.
Bralee = škála, Sb. si. VIII. 104. Sr.
Br;«lo.
Brambola, y, f., místo: brambora. Hoš.
Poi. I. 25.
Brambora. Sr. Brt. SI. 23. — Rozšíření
bramborů. Vz Vest. XIII. 43. — Tys* b. =
ničema Pacov. Ocs. 1. XIV. 61.
Bramboračka, jy, f. = bramborová po-
lioka. Hoš. Pol. I. 117.
Bramboráky = jídlo z rozatrouhan^ch
bramborů^ které se míchají s moukou: při-
dává se česneku, pepře, marjánky a soli
a přisypávají se škvarky. To vše se pro-
míchá omastkem a peČe v troubě. Vz Čes.
». XIV. 146.
Bramborat sa někam = úbiraU se, jUi.
Kam se b-ráS? Brt Čít. 84.
Bramor, u, m. = hřidliee. Mor. Čes. 1.
XV. 64.
Brána pražská: B. proti sv. Ambroži,
8v. Benedikta, Černá, Francouzská, Horská,
Kai-touzská, Koňská, Leopoldova, Martinská,
Nová, Oujezdská, Písecká, Prašná, sv. Pro-
kopa, Strahovská, Špitálská, sv. Štěpána,
Újezdská, Zderazská b. Vz Dolen. Pr. 614.
Broska,* Poříčská, Vyšehradská, Svinská b.
atd.
Braňač, e, m. =: kdo koho bráni. BraňaČ
dostane viac než oráč (t. j. ten, ktorý
jiného oráči =z ovalí, zaraz'. Kdo bitého
brání, dostane víc než bitý). Čes. I. XIV.
464.
Brandl Petr. Vz Dolen. Pr. 197.
Brant J., spis.
Brány k vláčení polí. Jejich části. Sr.
Brt. Si. 24. s vyobraz. Části bran: paprsně,
lúeéíky, bidélce. Litom. 64. Patentní luční
cirkulační b., b. dvoudílné, třídílné, čtyř-
dílné osevní. Nár. list. 1906. 131. 21.
Bráti. Vz Brt SI. 24.
Bratránek, nka, m. Planý b. = nevlastní
bratranec, Litom. 69.
Bratříce. Zápisky Jana Jeníka z Bratříc.
Vz Mus. 1906. 801.
Bratřie. Vz Pat. Zim; 63. Milá b. 1421.
Čeí«. 1. XIV. 470.
BratršoYský Lud., red. f 16./12. 1906. maje
48 let.
Kott: Příspěvky k česko-ném. sloTníko III.
Brauner Fr. dr., adv. Sr. Tk. Pam. I.
476. - B. Bob. dr., prof. a spis. Sr. Zl.
Pr. XXII. 346.
BraTenčář, e, m. = mravenec. Brt. SI. 26.
Uraziř (!), é, m. = maUř. Pohl.
BrazTa (!), y f . = malba. Pohl.
Brbla, y, brblavee, vée, brliloš, e, m.
= kdo hlátky chybně vytlawýe. Brblavý brbla.
Phld. XXIV. 844.
Breia, pl., n. zziáet vah u vozti^ aa kterou
koni vůz tahají. Mus. slov. IV. 13. 8r. Brdce.
Brčka, y, f = ovce (v dětské řeči). Na
brčka, na! Phfd. XXIV. 844.
Brdár§tvo, a, n. = řemeslo brdařské. Sb.
si. IX. 7.
Brebenčiti = brebentiti. Čch. II. Pov. 64.
Břečtany = potůčky vody tekoucí po
oknech. Sum. Rgl.
BředOTitý = padowsnid xítSený. Brt. SI. 26.
Brejle (luneta) u soustruhu. Ott. XXIII.
739b.
Břenee, nce, m. z= bren, ryba. Brt. SI. 26.
Breptna, y, f. = breptavá Senská. Us. Rgl.
Břesa v I. 90. za Branzole oprav v:
břasa.
Breska Alfons, bás. Vz Zl. Pr. XXI. 192
Břéskat = vřískati. Brt. SI. 25.
Březči, n., vz BřeziČÍ.
Březen. V březnu vítr z břízy fouká.
Smíš. 1906. Príšiel mareo, poberaj sa starec.
Sb. si. Vni. 86.
Březiéi, březči, n. = březová chrasť.
Brt. SI. 26.
Březina Vrat, spis.
Březnik, u, m. = březoví lesík. Brt. SI.
26.
Brhel, iila, brhlod, e, m. s kaílající
élovék. Phrd. XXIV. 344. Vz násl.
Brhlať =: kaílati. Slov. Phťd. XXIV.
344.
Bridif =: hloupi mluviti i mazati. Slov.
Sb. si. VIL 9.
Břicho. Ten má moudrý b., že to ne-
udělal fje chytrý, opatrný). Kdyně. Rgl.
Břiehotoč, e, m., . v tělocv. Lépe : trč
v podporu v předu. Rgl.
Briketárna, y, f. Nár. list. 1906. 326. 21.
Brillantnosť, i, f. B. Francouzů. Nár.
list. 1905. 826. 13.
Břímě. Břemena poddanská, veřejná,
zemská. Svobd. 147.
Břinčivý pozdrav křepelčin. Rais. Lop.
80/.
Břinkaéka, y, f. = iavle. Zvon IV. 667.
Břitce. Odvětil b Zvon VI. 10. Sr. Břitko.
Brizale, e, f. = prizule k barvení vajec.
Litom. 43.
Brkaéka, y, f. = hrkávka. Brt Si. 26.
Brlať = rozmetávaU. Slov. Phrd. XXIV.
344.
Brložný příbytek. Ghet. 78.
Brňák, a, m. = chroust. Brt; SI. 27.
Brňastét = plesnivěti. Brt. Si. 27.
Brngáč, e, m. = chroust, kterého užívají
při bmgale. Vz násl. Bmgala.
Bmgala, brndžala, y, f. = dětská hračka
s chroQstem okolo prútika se točícího. Slov.
Phrd. XXIV. 764.
36
562
Bnnifiteka — Bojnolahý.
Brnidteka, y, f., vz Zimozeleň. Čas.
mns. V. 23.
Brnkati, hmknouH, Kača brnkla okolo
něho =: spéSně šla, mihla se; Ona brnkla
nosem do podvoji (padla). Sloy. Phťd.
XXII. 41., 42.
Brno. Sr. Dvoř. Mor. 96. — Je jako brno
^ silný. Litom. 74.
Bmožiti. B-žil jen tak něco po staveni
(kutil). Turnov. Zvon IV. 655.
Brodky. Mládenci chodia na brodky =
hladajů si na nastávajúce faŠiangy mladuchu.
Slov. Phťd. XXII. 630.
BrokoUee, e, f., vz Prokolice.
Brom, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 575.
Broman Zdeněk, spis.
Břonkat = hřink€Ui. Brt. SI. 27.
Bronkes = zlý. V zloděj, mluvě. čes. 1.
XV. 46.
Bronskářstri, n. Čes. 1. XIV. 490.
Broašeni, n. B. povrchu předmětu. Vz
KP. XI. 54.
Brstevnik, a, m. = vr$tevnik. Hoš. Pol. I.
29 Sr. Huj. Progr. 16.
BrStik, a, m. B. bradavičnatý, umbrina
cirrhosa, ryba. Vz Ott. XXII. 719».
Brtnický L., spis
Br&dka, pl., n. V Brůdcích, pole. Sum.
Rgl.
Brácho, a, n. Babie b., salvia pratensis.
Slov. Phrd. XXn. 575.
BrnkeT, kve, f., brassica gongy lodes :
bředovka, kaleráb, kedlub, kedluben, ke-
dlubna, keleráb, kerluben, řepné zeli.
B. obecná, b. oleracea: kapusta obecná
zelice. Vz Čes. 1. XIV. 374.
Brumláš, jm. louky, HoS. Pol. 1. 135.
Brnnclik, a, m. = malj Ututj chlapec.
Slov. Phrd. XXIV. 344.
Brunčák, u, m. = houkadlo (hračka děti).
Čes. 1. XV. 144.
Brunéeti. Camrda si brunčivá (toČic se).
Brt. Cit. 87.
Bras: bavorský, Český, francouzský,
kulatý, ležatý. Us. Rgl 6. otáčecí, nehybný
(leiák). EP. XI. 32. s vyobraz. — B.
jazyka českého. Vz Tk. Pam. L 223.,
Památník na oslavu padesátiletého panov-
nického jubilea Jeho Veličenstva císaře
a krále Františka Josefa I. V Praze 1898.
str. 18., 39., List. fil. 1905. 448.
Bmsař, e, m. — panák stavený od po-
kušitelů k peci, když se měly péci koláče,
aby sázející je do peci se opozdil a tim
koláče dostaly brousek. Vz čes. 1. XIV.
331.
Brusič. Duinosf b-čA, Schleiferasthma.
Ktt.
Brusldlo, a, n. i= Itíiupavj tabák % Bavor
dopravováni, Zl. Pr. XXII. 259.
Bruslinka, y, f. místo: hrunnka, HoS.
Pol. II. 158.
Bmsňák, u, m. z= Uvanůc po celý plech
se Švestkami na povrchu. Brt SI. 28.
Brusný. B. dříví (celuloidové). Us. Rgl
Brutvanky = aeřeoice. Slez. Vlast. I.
231.
Brynda, y, m. = kdo rozlévá nebo se
něčím polévá. Pacov. Čes. 1. XIV. 50.
Brynica, e, f., řeka v TěSínskn. Vlast.
IV. 39.
Brynxoch, a, m. = kdo díla hrynzu, Brt.
SI 29.
Bryzganina, y, f. = Hdké bláto, Phrd.
XXIV. 344.
Brýzgat = 9iHkaíi. Slov. Phld. XXIV.
344.
Brzda páková. Šroubová. Nár. list. 1906.
131. 21.
Brzgať = hryzat. Liptov. Sb. sL IX. 45.
Brzobohatý Eonst., spis.
Bubák Fr-, spis.
Bubeníček Otto, malíř.
Bubeník, a, m., pogonias ohromis, ryba.
Vz Ott, XXII. 719*.
Bubenka, y, m. Tak povedau (povídal)
sv. H.: I před jedlom i po jedle dobrá
pálenka. Mus. slov. IV. 28.
Bubhiek, nku, m. z= vydutj rukáv ienské
koiile. Čes. 1. Xni. 477.
Bublanína, y, f., vz Nadívajna.
Bublod, e, m. = kdo buhU, bublák.
LiDtov. Sb. si. IX. 46.
Bubník, a,m., chybně místo bubeník. Hoš.
MuH. fil. X. 261.
Bueífamfiál, a, m. = OuMtý, zavalitý Uovík,
Rgl.
Buček, čku, m. Měřiti od bnčka do bucka
(na dlouhé lokte). Vlase. I. 239.
Bučeti = plakatL Bučel jak pohanská
vdova. Mor. Rgl.
Budák, u, m., nijaký domád náitroj. Slov.
Mus. slov. VII. 58. — B., a, m. = obyvatel
horské boudy. Nár. list 1906. 37. 2. odp.
Budatnost (!), i, f. = budoucnost. Pohl.
Budilka, y, t, místní jm. na Mor. Rgl.
Budnisko, a, n., vinohrad n Bzence na
Mor. Čes. 1. XHI. 476.
BudOTee z Budovce Vád. Vz Mus. 1905.
133.
Buffet pro kavárny a restaurace (s vyobr.).
Vz EP. XI. za str. 96.
Bufy = BokoUké vytoká botu. Čes. 1.
XIV. 51.
Bug, řeka v TěSínsku. Vlast IV. 15.
Bugatý = vypouklý. Phrd. XXIV. 344.
Bůh. Komu Boh pomáhá, ten vSetko
přemáhá; Kto s Bohem počíná, Mastné
i dokonává; Pán Boh z neba sytí havrana
i teba; Člověk bez Boha — SpatnejSí od
vola bez roha ; Na tom, čo Boh dává, neeh
člověk přestává; Pánu Bohu služ, čerta
nerozhnevaj, nevieŠ, ktorémn sa dostaneš.
Sb. si. VUÍ. 84., 85., 86., 87., 169. Sleiská
přísloví o Bohu vz ve Vlast L 217. Sr.
také Brt SI. 29.
Bueh. Na sv. Duch do vody buch (lze
se už koupati). Bzenec. Čes. 1. XIV. 420.
Bueha, y, f. = blecha. Brt SI. 29.
Bucharle, e, f. =: kořalka. Litom. 71.
Buehkačka, y, f. =: kiahntéka^ kterou M
búcha Van. Slov. PhFd. XXIV. 846.
Bueholzit, n, m.. sillimanít, fibrotith,
nerost Vz Ott XXIII. 167.
Buehot, u, m. B. srdeční, palpitatio cordis,
cardiopalmus, Herzklopfen; bnchot srdečnf
čivový, p. c. nervosa. Ktt
Bojnoluhý. B. zemč. Škod. II.* 1$9.
Búl — Capalovat.
563
Búl, a, m., ryba v Pováii. Čas. mna. V.
36. JíDak: bolen.
Bolák, D, m. := Slut^ plechový knafiik
Chodsky. Zl. Pr. XXII. 247.
Buliéka, y, f. = dé^t chod»ki. HrnSka.
Buliř E. dr., spis.
Bulsko, a, n. i= Chodsko. Bgl.
BulTa, y, f. Vychlipeni bnlvy. Ett.
Buly = krajina chodská. Rgl.
Bumbarista, y, m. = piják, Pacov. Čes.
1. XIV. 61.
Bnmbrnn^rz hub&n (v dětské mlnvě). Us.
Bumbylaé áe. Bombylok ▼ II. PHsp.
8tr. 22. za Bomblik oprav v : Bambylaé áe,
Bumbylok.
Bumtotat = neuttált o jednom mluviti,
Brt. SI. 30.
Bumsnút někam = padnouti, Us.
Buna, y, f = erika, Rgl.
Buneák, u, m., drah knoflíku, Hoš. Pol. I.
135.
Boně, e, m. = hnél, Hnmmel. Sb. si.
VIII. 142.
Bnniélna, y, f. Zánět b-ny na prstech n.
rnkách, panarítiam sabcntanenm, Zellge-
websentzdndnng. Ktt.
Bunléiiiiiý. B. hliza, Zellgewebsabscess.
Ktt.
BuráeiYOsť, i, f. Nezřízená b. námžÍTého
yýbucha. Nár. list 1905. 118. 2.
Bureal. A již několik hlav klnků bnrcalo
do sebe. Hrnš. 126.
Burda, y, m. = ovritk v kartách, Som.
Rgl.
BuHésky něco hájiti. Slad. Jan 76.
Burka, y, f. := ovce šitfastá do června.
Val. Brt. SI. 30.
Burleskué komický nátěr. Zvon V. 658.
Bursiau, a, m. i= kdo hraje na huree.
Zvon VL 334.
Buser, n, m. = ma»o. V zloděj, mlnvě.
Čas. 1. XV. 46.
Búšlť sa do někoho = vráieti. Slov.
Phld. XXII. 219.
Butolet =z práchnivěti. Spii. Sb. si.
IX. 48.
Bůty. Spálil bůty =z utekl. Slez. Viasf. I.
231.
Butyrometr, n, m., z lat a řec. Nár.
list. 1902. 131. 23.
Bftvljaký = Bi^ vi jaki, kdovijakj, Brt
SI. 30.
Byčák, n, m. =: Miv na obecního hjka.
Brt. SI. 30.
Býčí Štít = z hjH kAie. Škod. 11*. 137.
Bydra, y, f. := vydra. Brt SI. 30.
BydM = vydH. B. čepice. Brt. SI. 30.
BydžoTský Bohnm., spis.
Bye]i« Sr. Brt SI. 30.
Býk, a, m. Sr. Brt. SI. 31.
Býkovy. Zasvítilo nám býkové slunce
z moiny = katovo mnčení. 1592. Ghet. 34.
Bylina: kuchyňská, lékařská, letní, listnatá,
otáéivá, vytrvalá, přezimajicí atd. Rgl.
Byrokratickogermaulsaéni režim. Nár
list 1905. 369. 22.
Byrokratický záchvat Mns. 1904. 360.
Bystrice Báňská, vz Báňský zde.
Bystrosluchý Honza. Rais. Sir. 16.
Bystrozrace postižený poznatek. Nár.
list 1905. 67. 13.
Bystrý jako ryba, Mns. slov. VI. 109.,
jakostrnh (pstruh), mík. Šum. Rgl. B.jako
olověný pták. Us. Rgl.
Bysťubohu, bytťudaďe, bytíuhrome^ hyitu
švete, bygtuiemi vidade. Slov. Phid. XXIV.
340. Sr. V. 1101.
Bytelný. B. nůž (pořádný), cesta (dobrá),
tráva (pěkná), strava (výživná), Ho8. Pol. 1.
119., člověk (zachovalý, statný). Hruě. 167.
Býti. O časování v podřečí polnickém
vz Hoš. Pol. I 106. Sr. Brt. SI. 31. (vazby).
Bytnost, i, f. = trvanlivoet. Registra
v stálejif b. svázaná. Schulz Kom. 150.
Bytvál, u, m. = drát, kterým jsou na
koie připevněny zubce k válci. Mus. slov.
IV. 13.
Byrovat = bivati. Brt SI. 32.
Bzdúch, a, m., nadávka. Slov. PhTd.
XXIV. 345. Sr. Bzďoch I. 118., Fiťfirif.
c.
Změny hlásky c v podřečí polnickém.
Vz HoS. Pol. I. 42.
Cabach, a, m. ss lenoch. Litom. 75.
Cabanos, druh doutníků. V I. Přisp. 3.
kabaňas oprav v: cabanos.
Cabať o krávě = dávati málo mléka. Brt.
SI. 33.
Cabolena, y, f. = cuehta, euchtalka, ženská
nepořádná. Chrud. Čea 1. XIV. 477.
Čacký Šátek (ze Saska). Litom. 68.
Caesura, y, f. Pojem caesury: starověké
a novověké názory o c-ře; C. hlavní, ve-
dlejSí, v hexametru; C. pokládá se za
oddech. Vz Král. Metr. 11., 19., 24.
Cafor, u, cofórek, rku, m. = uirienj kuš
Mukni. eaneor, — C, a, cafónk, rka, m. =
diti ttdU za matkou chodiei, Brt SI. 33.
Cagale, pole u Bzence na Hor. Čes. 1.
XIII. 474.
Cahrňat ^ valitit hnáti te n&cam. Brt.
SI. 33.
Cachtalka, y, f., vz předcház. Cabolena.
Cachtavý zvuk (od koně jdoucího blátem).
Zvon UI. 480.
Cákat. Ten si neska cákl (podnapil se).
Brt SI. 33.
Calatka, y, f. = větší houska ku pNkl.
v Chodsku za 6 haléřů. Ces. 1. XIV. 366.
Calci-um, a, n. Vz Věstn. XIII. 415.
Camprdoch, u, m. = cár od sukni.
Litom. 44. Sr. Cafor, Camprloch (V. 1112.).
Cancor, u, m. C. peněz = málo. Litom. 44.
Candát, a, m. =: tulák, pobihWc. Sum.
Rgl.
Candoň, ě, m. == žvanil, Litom. 76.
Cangály, pl., m. = dlouhé nohy. Brt SI.
34.
Gap, u, m., eapo, a, n. r= baiovtkj etoUk
» dvima noSkami. Liptov. Sb. si. IX. 46. —
C., a, m. 1= kozel. Nikdy nebol z capa
zahradník. Sb. si. VIL 131.
Capalovat = bihatí. Slov. Phťd. XXIV.
345.
36*
564
Cápat ^ Cigáfi.
Cápat = hhnoMt namáhavli jiU, zvliŠté
blativon cestou. Brt. 81. 34.
Čápek, pka, m. = zhahiUe, Li tom. 75.
Capil, u, m. = klobouk, Phrd. XXIV.
42.
Caplt co kam: iplnát na zem = hoditi.
Slov. PhI d. XXII. 489.
Čapka, v, f. = pUleni kýj, tatar. Brt.
SI. 34.
Čápka, y, f. = muSškj klohoúk v OpavBkn.
Slám. Put. 69., 88. — C. = kota nebo ovce
8 cUouJiou šTšU. Litom. 76.
Capkat=iia' (o chůzi dětské), tríppeln.
Brt. 81. 44.
Caplenda, v, f. =r lehká 9úkni, Ta Jde
v c-dé a je takoTá zima. Úbočí. Rgl.
Čapo, vz předcbáz. Cap.
Caprý, pl., m. = $tfapy. C. s tebe visíjó.
3rt. SI. 34.
Cáračka, y, f. = nuutnota (iddlo) uhu9y
mfpeiená, do nfá $e namdH knedltíc, Sam.
Rgl.
Cáradina, y, f. = huětá, naniéhodná
krvSina. Slov. Phrd. XXIV. 345.
Camossin, n, m. z= extrakt z masa, Nár.
list. 1905. 202. 7.
Carolini-um, a, n. = prvek novj, prvá
Část ze dvoa prvků thoria (dle university
Garolina v Americe). PbPd. XXlV. 366.
Čárovat = táhnouH. Brt SI. 34.
Casák, n, m. = viedni kabát na casáni
(trháni). Brt. SI. 34. Sr. Casky v IH. Přisp.
Casnutý = podnapilj. Brt. SI. 34. Sr.
Cásnont.
Causerie, e, f., z fr. = hovor, povídáni
bl. ve fenilletonecb Časopiseckých. Politická
c. Nár. list. 1904. 353. '2., Sterz. Slov.
Ceeiček, čkn, m. C-čky, rostl. Vz Orsej
Ceeok, oku, m. = ceeek. Sade sa vláči
za nim, ako c. Slov. Phl'd. XXIV. 342.
Čedič, e, m. C. kávový (oa kávu). Rgl.
Cedilo, a, d. Donést v c-le hrudu sýra.
Phrd. XXIII. 746.
Cech, u, m. C. značilo původně znamení,
Zeichen, signum. Vz Mus. 1904. 216.
Cechner, spis., stavitel.
Cejditi = eidiH. 1517. Arch. XXII. 48.
Cejehnout =: uhoditi. Litom. 44.
Cejchovati. Má výzva pro peklo tě
cejchuje. Slad. Rich. II. 93.
Ccjpratka, y, f. ^plachta, trávniea, Brt.
SI. 35.
Celadona, y, f., rostl Vz Vla&toviČník
zde.
Celdonn, eeldaň, rostl. Vz VlaStovičník
zde.
Celodenně se něčim zabývati. Slavč.
Příh. 36.
Celolán§k>'. C. děvče (které má celý
lán). Brt. SI. 35.
Celolněný kanafas, sypkovina. Rgl.
Celonoéka, y, f. =: celonoHi avitilna. Rgl.
Celoplátěný. Rgl.
Celováni, n. = hubiéka, oscuIuod. C. si
mi nedal. Pat. Zim. 43«. 9.
Cembat, dmbat = eáseti penize, platiti,
Brt. 81. 35.
Cendalie, eendelina, eendolin, rostl.
Vz Vlaitovičnik zde.
Cengáč, e, m. = roUUika, Čas. mus. V.
19.
Centrála, y, f. Elektrická c. Dolen. Pr.
545.
Cep. Části jeho: hůl a válek, mezi nimi
jsou vočepky spojené svůron. Litom. 65
C: hůlka, záhlavi (řemenné očko na hůlce),
čepíc (který dopadá na obilí), svorka (oéka
na čepici), řemének (spojigíci záhlavi se
svorkou). Brt. SI. 35. Níté silné jako eep.
OuboČ. Rgl. Mláceni cepem jednim, dvěma,
třemi, Čtyfmi, pěti, šesti, sedmí, oami.
dvanácti. Hlasy cepů ve Slez. Vz Vlaaf. I.
105.
Ceper, U, m. = mui eilnf, uro»Uý, Slov.
Phrd. XXIV. 345.
Cepik, u, m. C. mu třeba do ruky (k ji-
nému se nehodi nei jen k mlácenf). Pfal'd.
XXlV. 341.
Cepleehtati se = oepliehtaii m. Sam.
Rgl.
Cer, u, m.. v Inčbě. Vz Vstnk. XIII 427.,
XIV. 409.
CerisiroTý. C. kyselina.
Cerman D. A., spis.
Certifikátník, a, m. Úředník c. Nár. list
1905. 349. 1.
Cesta jako mlat, Rgl., jako zvon (dobrá,
ujetá); c. do Říma = mlíčná cesta, Brt.
SI. 35.; jako dlaň (rovná). Mus. slov. IV.
10. Široká mu je cesta (opilému). Sb. si.
VIII. 169.
Cestář, e, m. ^pohrabáě. Brt. SI. 35.
Čeština, y, f. = dobrá eeeta, pěkná, Brt.
81. 35.
Céto místo: 00 je to. Doudl. a na Po-
lensku. Vz Litom. 19.
Cetnle, e, f. K C-li, les u Pacova. Čee. 1.
XIV. 442.
Cibel. C. v I. 130. -biu n. -bia oprav v:
C, e, m. Hlenovitě hnisavý výtok z o-le,
urethrorrhoea, nrethritis catarrhalis. Ktt
Cibeloyý řez- na kámen, sectio media
nrethralis. Ktt.
Cibetský. C. kočka. Čch. 1. Pov. 26.
Cibulář, e, m. C. pčstiýe n. prodává ci-
buli. CibuláH jedou, cibulenkn vezou, cibu-
lenka platí, kopa za dva zlatý. Ces. 1. XIII.
474.
Cibulka, y, f. C. divoká, rostl. Vz Pry-
skyřník zde. C. vlasová. Ott XXIII. 1006.
Holčina jako c. Zvon V. 419.
Cibulkatý lomikámen. Ott. XXII. 700.
Vz Řeřišoice zde. •
Cieiak, a. m,^baranec ěoajici ovcu. Slov.
Pohld. XXIV. 754.
Cicorálek, Iku, m,=^perořisek. Zvon Vli.
200.
Cidlina, y, f., potok v Opavsko. Vlast
III. 141.
Ciestko, a» n. = U9éko, dnMi. Brt 31. 36.
Cifat =- mnoho piU, Brt 81. 85.
Cifemý. C. volové, kteří jsou pékné do
cifry, do páru, jeden jako- druhý. Brt 81. 36.
Cigán. G-ňa (lháře) dohonii na krivom
koni. SI. sb. Vlil. 86. C. áe mu dobya do
brucha (o hladovém). Mus. slov. Ví. 86.
Cigáoica — Coi>a.
565
Cigániea, e, {=m{iíno9(^ kde bydU cigáni.
Brt 81. 36.
Cigárky, drah pražských uzenek. Rgl.
Cihelna. Zařiseni c-len. Vb KP. IX. 435.,
436., 431.
GihloTatl = iMUi. Brt. SI. 36.
€ihloTliia. Sr. Tehlovina.
Čihnout koho do zAd = houchnouíif tiďa-
řiti. Brt. SI. 36.
Cícha spodni: sovka, svlek, sýpek. Brt.
S). 36.
CUoTka, y, f. = eivka. Mas. slov. VII. 58.
Cikánčí. C. daše Zvon V. 249.
CíkÁnéf ěte, n. = dkántki dUi. I c. své
matce milé. Rais. Koř. 128.
Clkn makn = ani slova (jsem neřekl)
Litom. 44.
Cimbat ---- cembat
Cimer někomu polepšiti = znak (álecbti-
ctvi): Slov. Zl. Pr. XXI. 578. Sr. V. 1131.
Cimeron, a, m.» knnovittý ssavec pamp.
Vz Zvon V. 60^2.
Cin^rovka, y, f = sekera v banick ku dre-
veaej práci. SÍov. Phid. XXIV. 590.
Cín, n, m. Vz Vstnk. XUL 434.
Cinciala Ond. Dr., s podob. Vz Slám.
Pnt. 177.
Cinda, y, f. = káva. Chod. Čes. 1. XIV. 366.
Cinert Vác, red., t v pros. 1905. Kár.
list 1905. 348. 2.
Cinéf = cinkati. Brt. SI. 36.
Cinglous, n, m, — zvoneček; pyťíik §e zvo-
neikemt do nihoí koitelnik vyhirá milodary.
Sum. Řgl. Sr. Ginglisek v I. Přisp. 34.
CingrlátkOy a, n. = zvoneček, rolnUka;
ozdoba na Matech. Rgl.
Cingrleniee = leskli drátky, lUtky, pliiky,
perliéky. Slov. Nir. sbor. XI. 12.
Cink, u, m., rostl. Vz Pryskyřnik zde. —
C. = mezera ve dřevé, do Které se kladou
zuby a tim se dřeva spojují. KP. XI. 73.
Cinká, y, f. = koíka. Brt 81. 36.
Cinkogn^afický. C. reprodukce. Nár. list
1905. 186. 13.
Cintovati ^e = ottýcliati se. Zvon III. 9.
Cintrat. Cintrá =: krápě (o dešti). Sum.
Rgl.
Cipal hlavatý. Sr. Ott
CipeVí ple, m. = střechýl, rampouch. Brt
Si. 36. — C^ěiimaf Keď mladů na sobáS
vypravili, pustili jej do cipele zlatý peniaz —
na ifastie. Slov. Phld. 1902. 386.
Ciplui, y,. f. = krajka. Slov. Nár. sbor. XI. 5.
CipoTk, u, m. -= malý chlieb (bochnik).
^\o9. Čas. mus. V. 100.
Cirkásek, sku, m. = vlnSnj iátek na krk.
Šum. Rgl. Sr. Cirkas V. 1134.
Cirok, u, m. = proso mouřeninské. Vz Ott.
XXIII. 693.
CirokOTO, druh pálenky. Cas. mus. V. 100.
Cirokový. Círokovou metlou (koštětem)
zametajů chyže. Mus. slov. VII. 58. Sr.
Metliňový.
Cirolog (chirolog), a, m., z řec. = hadaS
% ruky. Ohel;. 67.
Cisler Jos.. Dr., spis.
Citera, y, f. C. akkordni, elegioká, javo-
rová, kytarová, palisandrová. Rgl.
Citerista, y, f. = citarnik. Nejed. 222.
Cítit = slyíeti Necejtila sem, že prši.
floS. Pol. I. 135.
Citoměr, u, m. C. tepelný, Thermoaesthe-
siometer. Ktt
Citovka, v, f., intérjekce. List fil. 1905.
348.
CitOTOsf, i, f. Hluboká c. Zýori. VI. 30.
Citrónově žlutý. Rgl.
Cituplně zazpívati. ZVon III. 707.
Citrorový = eitvarovj, C. seménko, oicvár.
Brt. SI. 37.
Cizí* Dobré je z cudzej koze krpce krájať;
Dobré sa to s cudzim chválit Mus. slov.
VIII. 28., VI. 109. Lahko )o cudziemi rn-
kami hada chytat. Sb. si. VII. 130. C. slova
ve slovanštině. Vz Phfd. XXII. 183.
Cizina, y, f. G. — mizina. HruŠ. 643.
CizoČarný. C. harmonie. Zr. Krist 47.
Cizoslovný. C. horečka (baženi po cizích
slovech). Bílý Obr. 52.
Cloumek, elómek, mku, m.zzmalý záhon.
Brt SI. 37.
Cloun, clon, u, m. = zástup. Brt SI. 37.
Cmar, u, m. Sr. SamokýŠka zde. Mus.
slov. IV. 49.
Cmoehtat co = ledajak vařiti. Brt SI. 37.
— C. v I. Přisp. 35. oprav v. : Cmoehtat se.
Cmok, U, m. = zdrap na spodku iiat. Phfd.
XXIV. a45.
Cmrchitat se na koho := sápati se. Brt.
SI. 37.
Cmnéka, y, f. = květ gažkqvitej podoby,
farby ěervenej do belasa. Slov. Phfd. XXlV.
345.
Cmnknút. Ak gazdina pri sádzeme chleba
pri prvom necmukne, nepodaří sa. Oas. mus.
V. 24.
Co náměstka stává za náměstky vztažné :
tázací co = proě; co = kolik; co který;
co = jak ve větách zvolacích; co s gt adj.
neutr, bývá doplfikcm; co ve větách účel-
ných, žádacích, výsledných, účinkových,
Časových, podmínečných, pH infinitive; co
ne:=že ne, aniž; co výpustkové. Vz Brt
SI. 37 nn. Dříví bylo na tom místě, co (na
kterém) chtěl stavět; — Tady bej val most
co (kde) je ta cesta k Vysokýmu; — Teď
jeli tam, co (kam) je poslal na to místo. —
F tem Časi, co (když) sem sloužil ve Vy-
sokým; — Tak byl širokej, co (jako) k tý
lavici. Vz HoS. Pol. 1. 128. Co chybně místo
jako. Ukázali sa co nepriatelia. Byl u nás
co tovaryš m.: tovaryšem; Přišel sem co
učitel m.: za učitele. PhTd. XXIV. 809. —
ÍjO:=: mnoho. Bylo tam bláta co. Mor. Rgl.
Cdbrat, eóhrit =z kaptUi, kydali po s^i
jidlem. Slov. PbTd. XXIV. 345.
Cocota, y, f. = nevěstka. To je docela
obyčejná c. Zl. Pr. XXII. 302 c.
Cohaíýž^ vysokj. Mus. slov. V. 6.
Cokolejek = cokolvik. Brt. SI. 39.
CokTá,t:=i kolikrát. Litom. 44.
Colta, y, f. = pletený koláí. Mus. slov. VIII.
25. Sr. CalU.
Conto finto, it = úiet smyilený. Rgl.
Cop, u, m. : eulik, drdol, dundýlek, Litom.
68.
Copa = copak. C. tomu je bej! HruŠ. 84.
666
Gorpolin — ČSajovar.
Corpulin, n, m.^zlék od otyloali. Nár.
]ÍBt. 1905. 116. 2. odp.
Cosi. Vz Brt. SI. 39.
Čoulombmetr, a, m. Vz Vstiik. XIX. 676.
Gourák, n, m. = krátký kaháUk Senšhj,
Hoi. Pol. I. 116.
Courat = bryndat. Brt SI. 40
CouTrirOYat, r. fr.=:ďo záhybu skládati,
Kgl.
Cpáé, e, m. Hrdla c. (labažnik). Slad.
Ant. 36.
Crčeti = prleft*. Crčelu hnstd. Zvon I IL 8.
Crha V^cl., red. a spis., 1836.— 8./9. 1905.
Vz Nár. list. 1905. 249. 3. a jiné listy z též
doby.
Crkai^zHriekaťpomedzi zuby, Phfd. XXIV.
345.
Ctidárný. G. roka. Slad. Jan 8.
Ctižádotstný. C. smyšleni. Slad. Biob. If.
127.
Ctný čím : věkem. Slad. Riob. II. 5.
Cucek, ckn, m. Čacky lna, vz Pazdeři
zde.
Cuckati =: eticolť. G. krýv. Mor. Ces. 1.
XIV 381
CÚcu == cukr (v dětské mlavě). Pbfd. XXIV.
607.
Cudovat sa = divUi te. Slov. Phrd. XXII.
40.
Cufta, euka, y, f. = íátttkaleovakého štawí,
která vede od vratidla ke skřipcům brda.
Vz Litom. 66.
Cuchta, y, f., vz Gabolena.
Cuk. V caka léta = v okamiiku, Pacov.
Čes. 1. XI. 51.
Cuká, vz předcbáz. Gafta. — C,=:mii,
U Čáslavě.
Cukavě. Brada c. se mu třásla. Zvon
V. 526.
Cukubába = aUpá bába. Hráti na e-ba.
Sr. Gaká bába v I. 149.
Culíky a, m. = rampouch Brt. SI. 41.
CulínoTat = lundati te. Brt. SI. 41.
Cumploch, a, m. = vichot, Brt. SI. 41. —
C. =s peiekf Piampsack. Šam. Rgl.
Cumrdít, iubrnit, hímmit = obcházeti a nic
nedělati, Litom. 44.
CunkoTský vroh nad Nadějkovem. Vést.
1905. 413.
Cupat = «r4ž«fť. Větr hraŠky capal. —
C. = eviiíUi, Brt. SI. 41.
Cupity dupíty. DéSť dělá kolem chalapy
c. Brt. Cit. 82.
CupoTací stroj. Kgl.
Cupus. 1617. Listář. 125.
Cůreček, ékn, m. Voda tam c-ékom teče =
crčkem. Mor. Rgl.
Cúridlo, a, n., nadávka ien$kým\ ipatné
špuiUé děvče. Slov. Pbrd. XXIV. 754.
Cvaknout koho = uďe^ť/t. Litom. 44.
CTaloŮ, a, m. := ilovik Hustíc zavalitj^,
Brt. SI. 41.
Cven, jen v instr. c věnem = silou, moci,
G. délat = namáhavě. Brt. SI. 41.
CTendžaníe, n. == cinkáni. G. zvoncov.
Slov. Phťd. XXIII. 597.
CTenoTat=e«enefn dobývati. Řepa Z tvrdé
půdy c. Brt. 81. 41. Sr. předcbáz. Gven.
Cyerenný = nitífoý. Slov. Nár. sbor. XI.
16.
Cvema, y, f. Za iblů maSi isc c. (sluha
masí posloachat pána). Slov. Mas. slov. YL
85.
CTÍb, a, m. 1= výhonek na zemiakoeh v pin-
vid (ve sklepě). Slov. Mas. slov. IV. 80.
Sr. Svíb.
CTíčeuí tělocvičné: čet, Riegentamen,
s Činkami, flanteltibangen, s kyji, s knželi =
kroaženi, s kopími, Lanzenttbangen, pořa-
dová, Ordnangs-, prostá, Frei-, společná,
Gesammt-, s tyčemi, Stab-, úpolnická, Fecht-,
Riogkampf-, veřejná, Scbautamen, sá vodní,
Wetttamen. Rgl.
Cvičený ěeho. Je fSeckyho c-ná. Brt
81. 41.
Cvíčítelna, y, f., Tarnerhalle. Rgl.
Cylčítelský sbor, Vortarner. Rgl.
CTíkota, y, f. = kviěala. Čaa. mas. V. 19.
Crrček, rostl., vz Orlíček zde. — C. =
elza. ňekla mi takové slovo, hněď sem měla
cvrčky v očácb. Brt. SI. 41. — €. Jos.
Or., spis.
Crrk, a, m. Kráva jej len tak po cvrkoch
púita (mlieko). Slov. ťhrd. XXIV. 814.
Cvrkavý pták. Us. Rgl.
Cvřlat. Běhá, ovřla, ako kófi bes pata.
Slov. Mas. slov. IV. 10.
CTrnčívý bachot (kladívka na kosu).
Rais. Lop. 337.
Cyrugat kde. Cvrček cvmgal opodál.
Nár. list. 1904. 314. 9.
Cvrnkatí čím kde. Gvrnkal v rnoe
haléfí. Zvon IV. 657. — si oč. Gvmkl si
o boby (hodil, zahrál). — co kam. Cvrkati
boby do důlka (čoapatí). Rais. Sir. 15.
CykUstický svět. Zl. Pr. XXn. 204.
Cyklistika, y, f. Zl. Pr. XXII. 204.
Cyničnosf, y, f.. Gynismas. Zl. Pr. XXIL
114.
Cyriak. Na Gyríaka (8./8.) lapaj raka. Sb.
si. VUL 84.
6.
Čaba, y, f., dědina na Slov. Vz Phrd.
XXIl. 295. nn.
Čača, e, f., řeka v Těiínskn. VJasl IV.
173.
Čačica, e, f. = iaéa, hezká věc (v dětské
mluvě). Slov. Phrd. XXIV. 606. Sr. Ceče,
ČeČika.
Čačka, y, f., rostl. Slov. Vz Orsej ide.
Cadek Jan, básn. Sr. Zvon IV. 110.
'^íagnút koho = udeHH, Val. Brt SI. 42.
lahún, a, m., vz Čahoan.
!ách, a, m. := ěich, zápach. To má divný
Č. Mor. Rgl.
Čaehrat se ve vodě » ivachtať ze. La5.
Brt. SI. 42.
Čaehtat se po blátě » brouMdaH ze. Brt
SI. 42.
či^ai e, f. = iejka, EaSdá č. svého oby-
čaja. Čas. 1. XIV. 44.
Čajkář, e, m. =: kdo obstarává čajky
(člnny). Cch. L Pov. 66.
Čajovar, a, m. Rgl.
Čakan — Čepýřivý.
667
Čakan, a, m. C. ka kopáni zemd v tvrdši
pAdě. SloY. Mas. bIot. IV. 14.
Čálka, 7, f. č. nože = štíf^enka, Sam.
Rgl.
Čaméet = UaííStí. Voda v boté čamči.
Brt. SI. 43.
Čamrdaéka, y» f. = drobná, malicherná^
nepotřebná vie. To jsoQ takové 6-6kj, Bgl.
Čanéiaky a, m. = vrabec. Slov. PhTd.
XXIV. 345.
Čandra, y, f. = íanda, kíanda u trakaře,
Brt. SI. 43.
Čáp Klatovský, vz Storch Kar.
Čapák, Q* m. = íapatj hrnec (nízký a
baAatý); veliké a sladké jablko. Brt. SI. 43.
Čapatý, vz předcház. Čapák.
Čapek JEm., spis.; č. Jan^ prof. a spis.;
Č. K. M,, spis. Sr. Zl. Pr. XXII. 83.
Čapin, U, m. = iapoeh = žltUj, ranný
brambor. Brt. SI. 43.
Čapirovat = utéei. Us. Rgl.
Čapka, 7, f. Hasí 6., rostl. Vz Samo-
rostlik zde.
Čaraehyňa, ě, f. := etará zlá baba. Han.
Brr. SI. 44.
Čárka, 7, f. = roMpek. Rg\.
Čarod^nice, e, f. Vz Vlast I. 50. nn.
Čaroděj nictTi, n. Vz Vlast. I. 197.
Čarodějník, a, m. Vz Vlasť. I. 50. nn.
Čaromuni, 7, f. = íarodijnice. Brt.
SI. 44.
Čaroplně V7kvésti. Zr. Rok. 121.
Čarospasný. Č. ruce. Zr. Rok. 85.
ČarotTomý. C. sila. Zr. Fant. pov. 297.
ČarozYuk, 11, m. Č. zvonu. Zr. Krist. 200.
Čáry a pověr7. Vz Vlasť. 1. 197. nn. Po-
ver7 a é. z EoStían. Vz Sb. si. VIII. 170. nn.
Čár7 a pověr7 ladu v Stankovciach na
Slov. Vz Mus. slov. VIII. 30.
-ěárý: dloahočárý, klínoéárý, krátko-
čárý atd. Rgl.
Čarýeat, čarygat = ledajak cárati. Val.
Brť. SI. 44.
ČaSi n, m. Je na čase m. : je čas, svrcho-
vaný čas; Nemám časn k práci m.: nemám
kd7. Vést. Xn. 94. Brt. Časem V7bledne
vše i nejvroncněJŠí vzpomínka. Zvon III.
688b. Čas a voda se nevrátí. Sb. si. VIII.
86. Níe som na čase (jsem chorý). Mas.
slov. IV. 78. Mái čas (Štěstí), že*s ke mně
nemluvil. HoS. Pol. II. 107.
Časinko = íasni. Tak sem se žebral č.
Litom. 38.
Časit se =: vyjasnivdli se. Brt SL 44.
Čáslav. Od Čáslavě. 1620. Listář 145.,
161.
Časoosobni slovo = partic^um, Ele. 65.
Časováni v podřeči polnickém. Vz Hoš.
Pol. I. 88.— 108.
Časový. Č. slovo = eloveeo. Kle. 65.
Čavera, 7, ěavaryja, e, f. =z ueouraná
ze7i»ká. Brt. SI. 44.
Jeěe vz předcház. Cačica.
/eěery = rozcuchané vUuy. Sum. Rgl.
Ječetka F. J., spis. Sr. ZI. Pr. 1904.
Čeěika, 7, f., vz předcház. CaČica.
Čeěorka, 7, f. = éoéka. Litom. 71.
Čeěorodziny, pl., f* = borůvky. Brt.
SI. 44.
čedllny, pl., f. = hrubé traviny. Arch.
XXII. 472.
Čech Adolf (A. Tausik), hud. f 27./12.
1903. Sr. Zvon IV. 212., Zl. Pr. XXI. 119.
s podob.; Č. E. Dr., prof. a spis.; Č. Svato-
pluk, vz Dolen. Pr. 595. a veřej. Iist7 V7šlé
po 21. ůn. r. 1906. ; Č. Vladim., red , spis.
t 5./7. 1905 maje 58 let Vz Nár. list. 1905.
184. 3. a jiné list7 z též dob7.
Čeeháě Fr., inž. a spis. 1853. — 25./9.
1905. Vz Nár. list 1905. 234. 2. a jiné list7
z též dob7.
Čeehák, a, m. tíseháci = ob7vatelé Lito-
m7Šl8ka mimo jihozápadní Čiist její. Litom.
3. Sr. Horáci.
Čeehová Růžena, spis.
čeekrat sa zz vtaey tť plFeiechrávc^. Mus.
slov. V. 93.
Čejka Jo9. Dr., prof. Vz Tk. Pam. I.
476.
Čekal. Nad Čekalem, pastvin7 u Pacova.
Čes. 1. XIV. 441., 443.
Čekan, u, m. Č. v báních (krampel),
jím se kope hlavně měkká půda. Slov.
Phfd. XXIV. 590.
Čekanka, 7, f. Oči modré jako č-k7.
Zvon VI. 12.
Čekankový. Č. oči = modré. Zvon
V. 12.
Čekr, u, m. = r7bník u Závodu na Sl(^.
Mds. slov. VII. 87.
Čeladna, říčka na TěŠinsku. Slám. Pat
234.
Čelakovská Louisa. Vz Zl. Pr. XXI. 419.
Čelakovský Fr. Sr. Tk. Pam. I. 476.,
Dolen. Pr. 449. s pod. ~ Č. L., vz Obz.
lit. III. 17. nn., Zvon III. 140.
Čeliadnik, a, m. = chlapec^ ehasnik ; Č.,
u, m. = éeledni jizba. Liptov. Sb. si. IX. 44.
Čelně, v tělocv., vorlings. Rgl.
Čelo, a, n., z cello, hud. nástroj, violon-
cello. Us. Rgl.
, Čemer je také sliga na rameně. Slez.
Če». 1. XV. 49.
Čemerda, 7, f. z= drobotina, déti. Brt.
SI. 45.
iemeHce zelená, helleborus viridis : elebor
(e. Černý); ěemd, b. niger: Čemeřica, če-
merka, čimelice, čimerka, Černý (kořen,
kořének, č. koření), Černokořen, Červenka,
helebor (černý) hlízový kořen, hromové
koření, koření sv. Ducha, kýchanka, ký-
chavka, lekořka, skejchavice, vánoční růže.
Vz Ces. 1. XIV. 174.
Čempelo, a, n. z= íepel noie. HoS. Pol.
I. 114. Sr. Čempel V. 1117.
Čep, u, m. Č. ku spojováni dřev; Stroje
k výrobě čepů. Vz KP. XI. 76., 21. - Č. =
železný konec luJhii. Brt. SI. 45.
Čepaiía, ě, f. = hlava ve rčení: Do-
staneš po Čepani, uhodím tě do Č-ně. Opav.
Brt. SI. 45.
Čepec slovenský. Vz Nár. sbor. XI. 19.
Čepek, pku, m. = zátka do sklenice. Brt.
SI. 45.
Čepice slovenská, Vz Nár. sbor. XI. 9.
Ten si hodné naložil pod č-cú (o opilém).
Slov. Nár. sbor. XI. 9.
ČepýHTý. C. kvočna. Slad. Jindř. 92.
568
Čepyjl — ČÍDití.
Čepyjl, u, m. /=: nůz v pratkáku, Hruš.
157.
čepýřnaty. C sně ti smrkové. Rais. Lop.
Gera, y* f. = cetta. V zloděj, ml. Ces. 1.
XV. 46.
Čerčin, a, m. = zaniklá tvrz v BaČovska
na Hor. Vz Mtc. isr05. 381.
ČereŠňa, ě, f., z lat. cerasns. Pbrd. XXII.
647.
Čereyra, ryba v Pováži, mereanica. Čas.
mo8. V. 36.. 33.
Čermák E., spis.
Černá = kuchyně, v zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 46.
Čemast, a, m. = íert, Kfho dernasta !
Brt. SI. 46.
Černici = cikáni. V zloděj, ml. Ces. 1.
XV. 46.
Čemička, y, f. = fazole drobná, plo-
skatá, černá do modra. Brt. SI. 46.
Čemieha, y. f., rostl. Vz Černucha.
Černit = ikaredéti, Nečerni tak. Litom. 44.
Čemo = ima. V zlod. ml. Čes. 1. XV. 46.
Čemobur, n, m. = druh p$A lovHeh.
Jrsk. Pov. 309.
Čemoeký F. J., spis. '
Čenioch, a, m. = éemj pe»; černá bU-
pic^. Sum. Rgl.
Čemokabátnik, a, m. = kdo noii ěemj
kííbát; kněz. Pbrd. XXI7. 424.
Černokřidlák, a, m. = černokřidlý
bolub. Us. Rgl.
Čemosazi prach. Škod. U\ II. 121.
Černodpliebaný holnb = iemi kropený,
m Rgl. *
Cernneha, y, f. €. zahradni, nígella da-
mascena: kmín (černý, zahradní)) paní
v trní, panenka Maria v trní, panenka holá,
panna v báji, střapatý Jano ; č. Udá^ n. sa-
tiva: černnc, kmín (černý, domácí, oby-
čejný, planý), římský koríandr, smrkaČka;
ě. rolni, r. arvensis: Černicha, černnc, kmín
černý, panák. Vz Čes. 1. XIV. 174. — Č. =
Tiouha jedlá, Sam. Rgl.
Černý Adolf (Jan Rokyta), spis., nar.
19./8. 1864. Sr. Zl. Pr. XXI. 515. - Č.
Boleti, básn. Pr. Zl. Pr, 1904. — Č. Jos.,
lesmistr a spis. f 5./12. 1905. maje 64 léta.
ČeroTit = zlobiti 9e, V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 46.
Čerstvolitý terč (touš, diskus). Škod.
IP II. 234.
Čert. To se zrovna čerti žení (je-li veliké
povětří). EŠt. Pob. 260. Čo čerta poženieS
do sedemdesiatich kostolov, zostane len
čertom. Sb. si. VII. 129. Spomínaj čerta,
až ti je tu. Sb. si. VIII. 169. Bodaj ti č.
duši na pánvi pražil. Zl. Pr. XXI. 62
Čertom smrdí (zamýšlí něco zlébo). Phfd.
XXIV. 340. — Sr. Brt. SI. 46. - Č. = druh
kořalky, hořký likér; přistroj na vyoráváni
řepy. Ghrud. Rgl.
Certkns, u, m., succisa, Abbiskraut,
rostl. Vz Ott. XXIV. 322.
Čertoie, Čertorie, e, f., vrch v Tren-
čansku. Mus. slov. VII. 21.
ČertOT, a, m. := hora v Blatnickom
ehotári na Slov. Mus. slov. VIL 21.
Čertova, skála v PreSp. stolici. Ifas.
slov. VIL 21.
Čertovinec, nce, n., rostl. Oes. 1. XIV. 74.
Čertův. Č. smrad. Čes. 1. XIV. 74.
Čertova rodina = kozy. Brt. SI. 47. Čertovy
(ďáblovy) obrázky = kaHy. Kšf. PoL 252.
Červánky, rostl. Vz Hlaváček, Mák
vlčí.
Červenka, y. f., rostl. Vz Čemeríce zde. —
Č., chemik a spis.
Červený. 0. ako múčne vrece; Mna.
slov. V. 6., jako šípka v jeseni (šípek).
Phrd. XXII. 36. C mužik. Vz Vlast I. 47. —
Č. Ant, spis.
Červilák, u, m., rostL V z Blatouch zde.
Červinka /. L., spis. Sr. Mtc. 1905.
486. — Č. Adolf, spis.; Č. Kar., báfln. Sr.
Zvon IV. 154. — Č. Ote*., spis.
Červivka^ y, f. C. či hlista. Vz Nár.
list. 1905. 137., 3.
Česat » Httiii. Č. kamna, boty. Litom. 44.
Českomoravský. Č. říSe. Vlast III. 80.
Česnádek, čka, m., rostl. Č. obecný,
alliaria offíc: Česneková bylina (zelina),
Česnečina, česnek (raný, zaječí, psí), bn-
levnik česnekový. Vz Čes. l. XIV. 374.
Česné, ého, n. -= plat za česání. Uč.
spol. 1905. XV. 5., 7.
Česnečica, e, f. = polni ěe$nek Brt
SI." 47.
Česnek (psí, raný, zaječí). Vz předcbéz.
ČesnáČek.
Čestný slovem a skutkem. Nár. list 1905.
326. 21.
Češka, y, f. = polévka zemáková s čes-
nekem, kořením a tróchn másla. Brt.
SI. 47.
Čezeň = přee nij. Č. vedie priesmyk.
Slov. Sb. sl. VIII. 105.
Čganee, nce, m. = vetikjhu. Bzenecko.
Čes. 1. XIV. 421.
Čiačka, y, f. = SOe? Musi slov. VII. 33.
Čiéarodziny, vz násl. Čičový.
Čičavka, y, f., fringilla linaria, pták.
Brt. Sl. 48.
Čičivac = uspávati dtíl Brt Sl. 48.
ČičOTý. Č- rodziny, iiiarodzif^ =: 6o-
i-úvky. Brt Sl. 48.
Čiérla, v, f. = koéka (v dětské mlově).
Snmav. Rgl.
Čiernulenký = hodní éernj. Slov. Pbrd.
XXIL 668.
Čierný. Už jej (ji) je čiemy (čert) na
cbrbté (bnévá se). Mas. slov. VI. 111.
Čihaéka, y, f., drnb dýmky, Šnmav. Bg!.
Čihák VI., spis.
Čihavě naměkobo se podívati. Zvon V I.
141.
Čikotat, a, m. = strakapud (pták). Brt
Sl. 419.
Čimeliee, e, cimerka, y, f. Vz Čemeríce
zde.
Čin, n, m. Každým Čiaem tam moaim if
(způsobem). Brt. Sluv. 49.
Činaně = hezky. Vypadal tak č. Slad.
Jindř. 21.
Činiti. Edo měl kdy co Činiti s vyučo-
váním psychologii místo: kdo vyučoval
někdy p. Vest XIL 97. Brt
řinoslovo, », Q. ^ tÍDvefo. Kic. [LJBt.
fi!- 1906. 256.).
čipek, pkD, m., streptopuB, roatl. Ott.
XXIV. 234.
Čipera Ivo, malíř.
ČÍrl£aŤl robiti = ipaiai ptáti. Phtd.
XXIV. 8H.
ČfMlka, y, f.. drob hádanky.'
ťfselnik, o, m. =; tahiUka t nijakým
ěiťam. Č. na rovecb,
čislo adTerbialnl (přlaloToe násobné na
př. : jedepkrit), řadové. Kle (List. fil. Id05.
25fi.)
Čislovaé, e, m. = čialovaci j^ttroj. Kgl.
čistec, Btce, m., ntach; s, Zieat, roatl. Vz
Ott. XXiII. 1039. Č. má hlízy jako bram-
bory. Rgl. ~ t. = náledí. Záp. Hor. Brt.
31. 49.
Čisterie, e, Člsterka, y, f. = kofalka.
Litom. 71.
Čistotné, pomocná, pi»iiifÍTirf= dva denáry,
které dávala soudci ona strana, kleré
a Bondn dáno bylo za právo. Dyoř. Mor.
20".
Čistonóvý méděnec. ákod. II. II. 216.,
Čistý jako dětská modlitba. Zvon III. 39.
C. uko olienka. Has. slov. V. 6.
Čiíliiic« (1). e, f. = mincovoa. Pobl.
ťlitaterslEý spulek = Sien,a;ký. Pbld.
XXII 434
Čitávaf = iťí<.ií. Brt. St. 49.
ČivkBt= kvikatit Zmak Jivkal nstavične
Slov. Cai. mus. V. 92.
tli, íiíek. O původa slova sr, PbM.
XXII. 760
Čižbák, a, m. = kdo chodi při svatbácb
na éižbu (éamendn). Litom. 44.
Čiiek Fr. L., apia.
Čížkové IlQtj. K^l.
ČiJ^a, y, f., X tureckébo. Pobtd. XXII.
757. Čižmy (krpce) ma pjske otvir^nú (jaun
děravé). PMd. XXIV. 342. Sr. Nár. sbor.
XI. 7.
Čiimář J., spis.
Ciini=>iiiíni. hbitj. Litom. 44.
Čkátí = Kkdti. Komu se čká, tobo vzpo-
mínají. Vlaat I 192.
Článek, nkn, m, - ělm. 1775. Bílý Obr.
75. — Č. = ivnk artikniovaný. Bez článků,
beT^ aonbláíek. Kle. (Liat fil, 1905. 256.)
Člapoty = ilapoty. Ub. Rgl,
Členiti co. Zvon VI. 170
CloTék. Vz Ott. XXIIl. 1016. Dam úe
koJBcel (kostel], dlovek úe aflďel. Slov. Hub.
slov. VI. 86.
Člnneinik, u, m. C. u tkadlcovskébo
stavn. Vz Ott XXIV. 51.
Článek, nkn, m. Č. Sioiho etroje. Č. to-
ÉivJ, kmhový, kývavý. Ví Ott. XXIV. 599.,
GOl
Člnpeň, Slnpeň, pod, m. = ttapék.
Litom. 44.
Čnuicht»Tý = JmoMoD^. Rgl.
Čmáůat = ňlni kovfiti. Brt SI. 50.
Cmelky, pl., t.z^iOeUcy, pCaČl hmyx. Brt.
SI. 50.
Cmert, a, m. Jsem jim jli čmerta pláten
= nic. Zvon VI. 10.
Ciiirrá&, a, m. = řme;. Brt. SI. 60.
Cmýr, a, m. = malý, uikrtM llovik. Brt.
81. M.
Coíek, 6ka, in. = Ii»<>K, mátí iloirik. Brt
Si. 60.
čoíka; ěuíka, it&lvko, lliSomea, loSovka,
Brt. SI. 50.
čohařka, y, f. = gumenda. Děti jaon na
Í-e<^e. Mor. Rgl. Sr. Čfhaika.
Čochrit^ vz Čocbrat
ČoAák, u, m. = čniiik, íumák. - t. =
hnhilka. Zvon VI. 71. Sr. ČnSák v I.
Přinp. 48.
Črepkat Zab mi ěrepká (se viklá?). Slov.
Hub. alov. IV. 101.
Črepna, y, f , nSJ. t>4deba. Pbfd XXIV.
159.
Črtaný. Obraz zběžaě Ě-ný. Zvon V.
494.
Čtmáetldennik, u, m. — liti vydávaný.
jednou ta iímáel dni. Zl. Fr. XXII. 309.
Čtrnáctý Hiluí, spis. Zl. Pr. 1904.
Čťvercovka, y, f., dmh hádanky (čtver-
cové),
Čtverohranný. 1527. Hub. 1905. 435.
Čtreropásý dzkořitnik (bronk). Ott.
XXIV, 194.
Čtvrtměsie, e, m. = doba itvrti mMee.
t "
fdhati Hyfi koni. Rgl.
im. Da.
ri mezDlán. Litom. 67.
ý dům. Ua. '
okoočina. Zvon ní. $68.
přilba. Škod. II.* IL 207.,
243.
ÍtyřtabnlkoTý. č. okno. Rais. Lid. 74.
obrat, íabrit Siiepka (slepice) sa
čQbria (popeli se) v praeba. Slov. Pbrd.
XXIV, 345. — Cubrit koho = la vlaty lá-
kati. SpiS. 3b. Bl. IX. 61.
čabrnét, ěl, čni. vz Camrdit zde.
Čnta, e, f. = drdol. Jii. Cecby. Rgl.
Cu6at, «n«kat,Čnjkat = Aaac (v dětaké
řeói). Slov. Phrd. XSIV. 606.
Čudáb, a, m. Kto nepřipojuje aa k tomu,
za 6o rozbodla aa velliá vfičíina, Je — Č.
Slov. Phrd. XXIL 123.
čudidlo, a, D. =r zamlklá, nedHoěřioá
Ženská. Brt. SL 6L
Čudlik. Q, m. C. ve etavenJ (dymnik,
větrací okoo). Cea. 1. XV. 43.
Čuh^da, y, f. ^^ povidlová voda. Zvon
VI. 269.
čaliajia, ě, f. — huba (potupně). Brt.
SI. 51.
Čuchat, dnchaf = ireí. SplB. Sb. bI. IX.
^'>
Cachraf, čachrlf = pehát do peňa. Slov.
Phrd. XXIV. 346.
Čachtanica, e, f. = blátivá ceita. Brt
Cojs :^ nic. NajdeS tam 6. Snmav. RgL
Čajskadla, y, f., nadávka Bgl.
Čnkytaf = IJi^iatí. Cokyce se mi. Brt
SI. 51.
Čula, y, f. = ovce b malými uiami nebo
a čierDvm oblukom okolo oil. Slov. Phrd.
XXIV. 481.
670
Comel — Delfiejác.
Čnmel, min, m.zutráva^ kterou dobytek
na pastvě vytrhne a neohá ležet. HoS. Pol. I.
147. Sr. Camilek.
• Čamenda: řikačka. čohačka. Vz Výstřih
v III. Prisp.
čumparica, e, f, vs Žumpara.
ČnmploTa, pK, n., vrch a Strianova. Sel
na Č-va. Hofi. Pol. L 147.
čanák, n, m. ^ rypáky éumdk praseti.
Brr. SI. 62.
Čunta, y, f. = noha. Slov. Phťd. XXIV.
345.
Čuntaika, ě, f. = dlouhonohá i«n$ká. Slov.
Phrd. XXIV. 346.
Čup ^^upeo, iupek),u, m. nz vrch $ plochým
temenem, Brt. SI. 62.
Čnpec, pce, čnpek, pku, m., vz předcház.
Cap.
Čnpra, y, f. == »amopahié,figUar$k6 dievča.
Slov. Phrd. XXIV. 846.
Čuftkati, fuSkati, iuSati = čuSat (v dětské
řeči). Vz Phťd. XXIV. 606., Čuěat.
Čvachačka, y, f. = řidké hUUo. Rgl
CtHéhnout = zabřlgti. C. do kaluže. Brt.
SI. 52.
Čvachtati = SoaníH, Neěvachtejte, okřikla
ho přisně hlava obce. Zvon VI. 108.
ČTackýňat, inten. slovesa iváchaí (má-
éh»ťí ve vodě). Brt SI. 62.
(^.vandrat = évdchai. Brt. SI. 62,
Čvaňaeha, y, f.; a, m. = ilověk hudiS
k nižemu, Brt. SI. 62.
D Ď.
Změna hlásek d^ ét y podřečí polnickém.
Vz HoS. Pol. I. 30.
Ba = atť. Slov. Diera da na desaf siah
dlhá. Sb. si. VIII. 101.
Ďabelka, y. f. = iena ďáblova. Brt. SI. 52.
Dača, e, f. = villa. Slov. Phťd. XXII. 668.
Bačka, y, f. = djLÍa. Slov. Phrd. XXII.
668.
Ďáčko, a, n. = pyUik na tahák. Brt. SI.
Daehor, džaehor, u, m. = bachor. Liptov.
Sb. si. IX. 44.
Daktyl, n, m., stopa (výklad slova).
Král. Metr. 3.
Daktylský. D. kolo. Král. Metr. 3., 6.
D. řady aiolské, ib. 8.. d. hexametr. Ib. 10.
D. systémy a strofy; chorické pisně d-ské
u lyriků a v dramatech ; D. monodie v tra-
goedii. Vz Král. Metr. I. 187., 195., 197.
201.
Dalekonosno§t, i, f. D. zvuku, ručnice.
Us. Rgl. _
Dalekostřelstri, n. Škod. II.' 86.
Daldo. Z dalSa na to hleďa, je to pěkné.
Brt. SI. 53.
DamadČanka. y, f. = droh jablek. Brt.
SI. 53.
Samadka, y, f. = durande, Brt. SI. 63.
amčit = dotimi Sádati Brt SI. 68.
Dámičky, pl., f. = ttřevice vykrojeni s přez-
kami. Brt. SI. 63.
Daneš Fr., děk. Sr. Tk. Pam. I. 476.
Dářéina, y, f., jm. rybnika. Hoi. Pol. I.
136.
Dářko, a, n., ze: Ždiftrsko, rybník
u Škrdlovie. Hoi. Pol. II. 43.
Darmožral, a, m. =^ darmohrouL Šmnav.
Rgl.
Darovár, u, m., jm. pole. Hoš. Pol. 1. 136.
Dáti. Vz Brt. SI. 63. Kto mne dává, očí
ma dávať. Mns. slov. VII. 43.
DatiT v podřečí polnickém. Vz Hoš.
Pol. I. 123.
DáTatnikO), u, m. = daHv. 1775. BilÝ
Obr. 76. Vz Ďávatlivý.
DaTidOTee, vce, ro. = muž z pokolení
Davidova. Zr. Zahr. 88.
Dažď, vz Déif.
Dcera. Prvú dcém vydava maf, drahú
sestra. Mus. slov. IV. 61. Čo vydaě na dceru,
mysli si, ako by si to bol oblokom vy-
hodil. Sb. si. VIII. 168.
DebrnoT, vz Srb-Debmov.
Dědina, y, I = dědictví toukromé. Pakli
jednoho samého jest obec a nikdo tu dě-
diny neimá. Kn. rožm. (Vlast HI. 150.) —
D. Václav, spis.
Dědinský úřad. Také slez. Vyhl. Slz. 16.
DedoTce, pole u Dovalova. Mna. slov.
VIII. 9.
Degjrit = němotami něco dHati. Liplov.
Sb. si. IX. 46. D. dief a = tlouci. Ib.
Dechnouti kdy Jak. Po denním žám
dýchal tichý večer chladným větérkem.
Svěži vzduch dýchal ránem. Zvon V. 72&
Dechoměrstviy tí. = m^eni dechu, Pnea-
matometrie. Ktt
Dechopis, u, m. Vz Srdopia, Te popis.
DeJmoTat kde. V továrně dnes dejmojou;
Tatik dejmuje z fajfky. Us. Rgl.
Dějosf, i, f. Na světa dějosti málo sme
sa zúčastnili. Slov. Sb. si. VIII. 99.
D^OTOsť, i f. D. a anekdotnost výjevu.
Nár. list 1904. 349. 13.
Děkan. Žíti jako d. (dobře). Rais. Lop. 25.
Deko, a, n. ^^ dekagramm. Us. Hoš. PoL
II. 167.
Dekomponovániy n. D. jednoty celé
země. Nár. list. 1904. 363. 2. Z lat
Dekorativně, z lat. D. monumentální
malba Nár. list. 1904. 314. 17.
Dektnra, y, f. = lepenka. Vz Litem. 44.
Dělati Jak. Dělá, div se nepřetrhne. Us.
Rgl. Dělati po svém (hleděti si arého);
o něčem. Aby vo ní ďál (dělal), jako to
malým dítěti. D. o zelí = krouStUje^ o senách
(sekati je) ; eo : drva = káceti je. Litom. 45.«
Hoš. Pol- II. 66.
Delegátka, y, f. Nár. list 1904. 329. 1.
Dělivky (bakterie), polHvk^., Sehizo-
myče ten. Ktt.
Dělnični ěeleď. 1668. Arch. XXII. 157.
Dělniščata, jm. lesa. Vz HoS. Pol. IL 57.
Dělo, a^ n. Hoden do děla nabif a vy-
střelit. Phrd. XXIV. 342.
l^éV0YaÍ = dávati prkennou podlahu do
evétniee. Brt. 81. 66.
Děložni. Zánět žíly d., phlebitia nterina.
Ktt.
Delšcjic z kompar. delSí. HoS. Pol. IL
157.
DelSo — Dlábka.
571
Delšo. Na delSo nvásat Brt 81. 55.
Demel Jan Bud., prof. ▼. v. a spis.,
4./4. 1833.— 1./10. 1905. Vz Nár. list. 1905.
272. 3. a jiné listy z též doby. Sr. Deml
▼ Ott. VII. 278. ~ D. Jar. Dr., doc. a spis.
Demokratisacey e, f., z lat Nár. list.
1905. 131. 25.
DemutoTý. D. omáčka (omidka na di-
voko). Litom. 71. Sr. Demat.
Dénáéka, y, f. = dimka, V zlod. ml. Cos. 1.
XV. 46.
Děnďušil = dlávit, miaif. Slov. Phrd.
XXIV. 345.
Depa, y, f. = n^, niažiXc. Slov. Vz Rýma.
Také na Mor. Vz Brt SL 56.
Bepdt (depo), ÍT. = skladim, Us.
Děráky n, m. = D^klinek, otvor pod oknem
pro stékajid vodo. Litom 61.
Dčrek m. dědek. Sr. Hnj. Progr. 15.
Deruta, y, f., z fr. = otřeseni, D. bnrsovní.
Nár. list 1905. 15. 17.
Beskojazyéný. D. éi páskojazyčnf plžové,
taenioglossa. Vz Ott XXV. 24.
Deskový vklad. Vz Svobd. 151.
Désuplný. D. moc. Nár. list 1905. 349. 1.
DešíTO, a, n. = aether. Kle. (List. fil.
1905. 236).
DeSperace, deiperát, vz Desperace, De-
sperát.
Déikt Dážď sa leje ani (jako) z vreca,
s knpy, scievok; d. klapoce, stavie klobú-
čike (robí bubliny). Phld. XXIV. 340. Tri
věci rastů bez dažďa: úroky, nájom a dievky.
Mas. slov. VI. 58. Dětské popěvky při deSti
ve Slez. Vz Viasf. L 138.
Dět se = dUi »e. Vz Brt. SI. 56.
Dětský. D. hry na Slov. Vz Mas. slov.
VIL 55., 86., VIII. 11.
Detvák, a, m. = dUé. Phfd. XXIV. 435.,
Mas. slov. V. 78.
DeTatero, a, n. == ndpr»enka u muz9ké
zá»tiry, Sumav. Rgl.
DěTčácký. D. šlehačka. Čes. 1. XIV. 344.
Děvetít se = fnťAa<f te, 9em tam »e po-
hybovati (o drAbeži). Šnmav. Rgl.
DeTín, a, m. D. nad ústím Moravy do
Dunaje. Vz Sb si. IX. 64.
Devina, y, f. = devit v kartách, Brt SI.
DeTitituii zbroj := mající cena devíti
turiL Škod. Il.« 121.
DeTOeionalie = ivdtoitky, potvěceni véd
{křížky, obrázky atd.). Trhové d. Nár. list
1904. 244. 13., Sterc. I. 670.
Dé\n]^i = divéi. Brt. SI. 56.
Dgat, vz Dagať.
Diaetetieký, z řec. Rgl.
Diafonie, e, f., z řec. Vz Nejed. 347.
Diagramm, n, m., z řec. Parní d. =:
proužek papíra s křivkoa indikátorem na-
značenou. KP. X. 305.
Biamagnetism-us, a, m. Vz Vstnk. XIII.
472. nn.
Diamantně černá barva. Rgl.
Dibee, bce, m. = dibek^ idibec, ždibek,
Tnali kousek. Brt SI. 57.
Diblík, a, m. Vz Čes. 1. XV. 130.
Didátko = difátko. Hruš. 157. (Chod ).
Dielektrieký. Měřeni d-cké konstanty.
Vstnk. XIV. 612. nn.
Diera, vz Díra.
Dieta, vz Dítě.
DieYěa := ď^oA. D. nemá dakáty, mdže
sedef a táty. Sb. si VIII. 85.
Diksťa. Na koho padne ostatně (po-
slední) slovo z odriekačky, ten má diksfa.
Mas. slov. VIL 55.
DÍL Tým dílem = proto. Tým dílem se
menaje ta hora Žákova hora. HoÍ. Pol. I.
136.
Dilesein 1= tMm<í sUUa. V zlod. ml. Ces.
1. XV. 46.
DilAák, a, m. » délnik iloHei oUj m «e-
menea. Brt. SI. 57.
Dimetr, a, m., z řec. Akatalektieká te-
trapodie neboli d. Král. Metr. I. 214. nn.
Dimmer Kar., průmyslník, nar. 1825. Vz
Zl. Pr. XXII. 213., Nár. list. 1905. 50. 3.
Ding. Do dingn robiť (ako do roboty).
Phřd. XXIV. 344.
Dioeha, y, f. = divka. Slez. Vyhl. Slz. 90.
Sr. Dioicha v III. Přisp. 49.
Diovka, y, f. = iáet kolovratu. Mas. slov.
VII. 58.
Diptam = tremdava, rostl. Phld. XXII.
575.
Dira, y, f. Diera v rakáve — diera do
daSe (spastlosf). Sb. sl. VIII. 86.
Dirkářka, y, f = obHvaéka dírek. Us. Rgl.
Disciplinárně, z lát D. trestati. Nár.
list. 1905. 319. 17.
Disharmoideky zabarvené světlo. Nár.
list 1904. 314. 17.
Disperse, e, f., z lat. D. světlo. Vz Vstnk.
XIV. 339.
Dissimilaee, e, f., z lat D. sonhlásek
v čeStiné. Naps. O. Hnjer v Progr. akad.
gymn. v Praze na rok 1905. str. 1.— 20.
Rozdíl mezi d. a differenciací. Ib. 2. Sr.
List fil. 1905. 895., 1893. 464.-468.
Ditě. Dětí ani (j^ko) pazderia (mnoho).
Dobré dietky sú rodičovského srdce kvietky.
Sb. sl. Vn. 129., vra. 157. Dieťa špiní,
dere, matka šije, pere. Mas. slov. VII. 40.
Dětem říkají: harant, kotě, kalíšek, skvrně
a j. Rgl.
Dittrieli Am. Dr., prof. a spis.
Dít. Divy robiť = vztekati «a. Phld. XXII.
216
Divák, a, m. = íílovék divý. Rais. Koř. 100.
Dítíš Jan, spis.
Divižena, y, í. : divoženka, zvěščka,
věščica, kornženka. Brt. Sl. 57.
Divnotvarný. D. orchydeje. Čch. I. Po v.
180.
Divočiák, a, m. = divoký k%^ihec. Brt Sl.
57.
Divoký. D. koření = kopretina. KSt Poh.
85. D. ženy. Sr. Hoš. Pol. II. 10.
DiTOŠstri, n. Samo d. ho litovalo. Slad.
Rich. n. 114.
lUvoasoTitý =: ďtime;. Rais. Koř. 99.
Divovat ^^-zz diviti ee. Brt Sl. 57.
Divý = eláma. V zlod. ml. Ces. 1. XV. 46.
Dlabaci stroj. Vz KP. XI. 20. s vyobraz.
Dlabaé Boham. Jan. Sr. Bílý. Obr. 147 nn.
Dlábka, y, f. = rvačka. Úbočí. Rgl.
672
Dlábnont — DoporaČenka.
Dlábnout koho = uďef i(t. Chod. Bgl.
Dlachna, y, f. = hnbi&cQ. Rg].
Dlaeholisko, a, o. = pofilapaná tráva n.
obili. Brt SI. 58.
Dlafty d, f. Zobrali sa ako na dlaft (vzali
se jsouce chndobni). Phrd. XXIV. 343.
Dlh, u, m. = dltái. Slov.
Dlouhoéárý květ atd. Bgl.
Dlouhý. Má dlouhé prsty = krade. Us. •—
Jak: jak moře. Bgl. ~ D. J., spis.
Dluh, n, m. Má dlnbů jako vlasů na
hlavě. Viasf. I. 239. Škrábať sa a dlhy
roblf je len na chvifa dobré ; NestaraJ sa,
ženo má, už som dluhy splacil, od Smůla
8om vypožČa), S muloví som vrácil. Pbfd.
XXIII. 309.. XXIV. 424.
Dluhiček, čkn, m. = kf^ehyňiký ntí. Brt
SI. 58.
Dluehuit -^ dušiii péHnou, Litom. 44.
Dlužnieký. D. uměni ^ uměni diUti dluhy.
Slám. Min. 114
Dlužný. Horký naSe žité čižmy, zapl^fme
jen, ěo sme dlužní. Mus. slov. vil. 90.
Dnayý. Sr. Dna. D. zánět kloubu ramen-
niho, arthritis urica articulationis humeri
Ktt D. otok. 1617. Čes. 1. XV. 145.
Dnes. D. před osmi dny m.: dnes (tak)
týden. Vět. XII. 94. Brt
Dneski^dek, iku, m. = dnéíek, Vlasf. I.
239.
Dňúvat ^= nikde »a dne hjvat Brt SI. 58.
Do. Sr. Brt. 81. 58.
DobeřoTiee, zaniklá ves v BnČovsku na
Mor. Ve Mtc. 1905. 380.
Dobner. Sr. Dolen. Pr. 204.
. Dobově. Věc d. vhodná. Nár. list 1904.
353. 2.
Dobrodružné v svět cizí se vrhati. Zr.
Fant. pov. 229.
Dobrotkyuě, ě, f. = dobrodinka, Hoš. Pol.
I. 136.
Dobrovlnný. D. ovce. 1561. Arch. XXII.
188.
Dobrovský Jos. Sr. Zvon III. 688., Tk.
Pam. I. 477., Dolen. Pr. 2Qd. s podob.
Dobrý. Dobrý, keď spí, ani jesf (jisti)
nepýtá. Phfd. XXIII. 308.
Dobyěi --= dobytH. D. bída = bída s do-
bytkem (když není píce). Brt SI. 60.
Dobyti, n. = doěíouxeni. Edo by měl ru-
kojmě za ěeledína do jeho d. 1546. Arch.
XXn. 141.
Dobytkářský. D. družstvo (dobytkářů).
Nár. list. 1904. 356. 17. D. výstava chybně
m.: dobytka, dobytčí. Vést XII. 93.
Doeeněni, n. D. modernjch názorů. Nár.
list 1905. 11. 13.
Doceniti eo. Vše ostatní čas docení. Slad.
Trik. 12.
Dočkati čeho. Kera kočka teho dočká
(to nebude, ještě dlouho). Vlast I. 239.
Doéoebriť sa za kým = dolézti. Phrd.
XXIV. 345.
Dočtená = posUdni plachta ryb do l^t
Vsypaná. Čes. 1. XIV. 92.
Dočút sa o něčem = zvědéti. Phťd.
XXII. 576.
Dodati si Povídají, že si dodal (se
otrávil). Hoš. Pol. II. 53.
Dofek Tqm., spis.
Dogváral eo :. viditi, dodilaU, Brt SI. 60.
Dohan, z tur. Na Slov. přišlo od MadM-
Phld. XXII. 767.
Dohárat komu. Dohára jej 0'i = je na
vdáni). Phrd. XXIV. 339.
Dohrčeti. Vůz d-čel (hrče přijel). Us.
Doehromit sa == oehromětí. Pbťd. XXIV.
608.
Dojisti ěim. Kdo chl'ebem dojídá, ni
vojně nezmirá. Brt. SI. 60.
Dojit se oč.. Až esli se dojdem o cenu
(shodném). Litom. 44. — kde k čemu. Do-
^lo tam k pěti případem moru místo: one-
mocnělo pět lidí QiorenL Vest XII. 97.
Dokaličiti co komu =: poehroumati.
Vtete, že' mi koleso vtedy d-lo ruku. PhFd.
XXII. 697. (XXIV. 608.)
Dokazatlivý. D. místojměno (!) = vkazo-
vaei zájmeno. 1775. Bílý Obr. 77.
Ddkopnik,' u, m. = pití po dokopáni.
Slov. Phl*d. XXIV. 484.
Ddkosnik, u, m. = pili po aokosťii.
Phrd. XXIV. 484.
DoknČný = doUravý. Slov. Mus. slov.
V. 93.
Dokuchtit něco = dovařití, Bais Koř. 61.
Dokument = šehválni. Tož tam d. zajdo.
Smíš. 78.
Dokumentární ráz. Zvon V. 797.
Dol = dolů. Sluníčko leze dol. Hoš. Pol.
11. 55.
Dolák Ber., prof. a spis.
Doležal Pav., spis., f 1764. — D. Jos..
spis.
Dolizati se čeho. Kdo se nenajedl, ten
se nenalíže. Us. Rgl.
Dolívka při vaření piva, baba. Arch.
XXII. 407.
Dolni větr = zapadni. Brt. SI. 61.
Dolnobavorský vévoda. Dvoř. Mor. 70.
Dotůpit = pořádně naložiti, nabití. Val.
Brt SI. 61.
Doíýpat na koho = doré&etí. Val. Čes.
1. XV. 31. Sr. Dolípati.
Dom, vz Dům.
Doma. Seď doma, zvieš faroma (nic). Mus.
slov. IV. 101.
Domajdko. Po do-iku = po domóeku,
Val. Brt SI. 61.
Domatičkovat se = opití $e nm matin.
Domesiarit niekoha = poranitíf SIot.
Čas. mus. VI. 3.
Domin Kar., assist botan. ústavu, spis.
Ddmlatnik, n, m. = pití po domdáeem.
Slov. Phťd. XXIV. 484.
Donekáď = nijaký iaš. Ostanu tu d. Brt
SI. 62.
Ddomik, U, m. = pití po dooréni. Phrd.
Sr. D6mlatník, Dókopnik.
Dopálka, y, m. = kdo jiné dopaluje, slobi,
Rais. Sir. 47.
Dopániti = přestátí bjt pánem. Brsy do-
piiníS. Val. Čes. I. XIV. 150.
Doplněk, ňku, m. D. věty v podřečí pol-
nickěm. Vz Hoš. Pol. I. 122.
Doplňovačka, y, f., dru}i hádanky.
DoporaČenka, y, f. = doporučující lístek
Rgl.
Dopoufovati — Drážkový.
573
Dopoutovati =: potit úkoníUi, Rais Koř.
90. ^ . ^
DopoTěditelný = co lze dopověděti. Zvon
VI 30. ^ '
Dopřásteky ntka, m. = posledni koagek
lnu Da knželi. Šamav. Rgl.
Dopravné, ého, d., Fraohtgeblihr. Rgl.
DoproTázka, y, t ■=. dopronod. Rgl.
Dopusta, y, ř. = dopuiiěni. To je d.
boží. Brt. SI. 62.
Dora, y, f. Dora zella (snědla) thora
(tchoře). Mus slov. V. 98. Sr. Dorota.
DoraďoTat se koho rz o6 &• • někým »e
raditi Brt. SI. 62.
Doretan* u, m. = placek, Brt. SI. 62.
Dorota, y, f. Cboděni s D-tou. Vz Vlasť.
I. 156. ^
Dorotit rz milkovati. V zlod. ml. Ces. 1.
XV. 46.
Dosběrky, pl., m. = do konce tebrané
obili a p.
DoskočU Fr., hnd. sklad., nar, 12./11. 1872.
Vz Zl. Pr. XXI. 528. s podobiz.
Dosloužilý čeledín (který dosloužil). 1479.
Arch. XXn. 30.
Doslal Ad., básn. Zl. Pr. 1904.
Dostálová Marie, mal. Zvon III. 392.
Dostanutý. Ta kytička je dostanatá (tu
jsem dostal a mám ji). Litom. 41.
Dostavnik, povoz. Sr. Zl. Pr. XXI. 341.
8 vyobraz.
Dosupětl. Vlak dosnpél = přestal supěti.
L'8.
Došek, škn, m. Statky máji jména po
doškách (od domů a ne od vlastnikA). Ces 1.
XIV. 161.
Doškovica, e, f. = doíková střecha, Ces.
1 XIV 155
* Došiák, n, m. 1525. Arch. XXII. 66. Vz
DoSláky v I. 289.
Dodtenák, u, m. = vůg, na němž json
položeny desky, prkna. Mus. slov. IV. 42.
Dotazníkový. D. Setření. Nár. list 1904.
366. 17.
Do té = dotud. Chodil do té, až tam
došel. Brt. SI. 63.
Dotlsat koho =: tieniti; naléhavě prositi,
Brt. SI. 63.
Dotiskavý == naléhavi, Brt. SI. 63.
Dotřásadlo, a, n. D. n mlátičky. Rgl.
DotHmati se čeho. Slám. Put. 90.
Dotýkaný Čím : božím dechem. Sv.
knih. 420. 159.
Donbaf se čím: kudlami (píchati). Slavč.
Přih. 51.
Doubrava Vil. Jan, maj bud. školy a
spis.
Doudlavý = dutý, D. lípa. Hoš. Pol. I.
136.
Doufal, a, m. ^ ělověk doufajicf, ze něieho
dosáhne. Nár. list. 1905. 138. 1.
Doumirati. Zvuk ďri. Zr. Rok. 128.
Sr. Doumřiti.
Doudek, vz Dušek.
Douškovati. Douškujíei křídla mušek.
Zvon V. 637.
• Douškovy defi = který byl první den
hned po sv. Trojici. Vz Brt. SI. 64.
Dováďat si na čem =^ gakládaH si, Brt.
SI. 64.
Dovalovo, a, n. = malá obec v stolici
liptovské. Vz Mus. slov. VIII. 8.
Dovedný. Sr. Ruce ji hraj*, jako pemi-
kářoj při pečení chleba. Litom. 75.
Doví =i kdo vi. Doví, proč vytáh Šavlu.
Hoš. Pol. II. 109.
Dovigdo = kdo vi kdo. Us. Brt. Si. 64.
DovikereJ = kdo W, kter^, Šamav. Rgl.
Ddvoznik, u, m. = piti po dovozeni. Slov.
Phrd. XXIV. 484. Sr. Ddorník.
Dovrávka, y, f. = dokončení rozmluvy,
hooof-u. Pbld. 1902. 385.
Dovysleehnoutl koho. Zvon V. 70.
Doziraci právo. Nár. list. 1906. 34. 13.
Doznati se. Doznal se, že ho zabil místo :
přiznal se. Vést. XIII. 3.
Dozorčí orgán, právo. Nár. list. 1904.
353. 1., 355. 2.
Dozráti jak : do ovoce. Zl. Pr. XXII.
242.
Dožejbrat se někam = dopliiiti, do-
belhati se, Litom. 44.
Dožití, n. Pojištění na d. Us. Rgl.
Dožvaf koho. Tak ty ko&ó doivát =
zapotily unavil. Val. Brt. SI. 64.
Drábelí, n«, vz Brábelí zde.
Drabik Mik. Vz Mus. 1905. 986.
DráČá, e, f, jeskyně, DracfaenhOhl& Oas.
mus. IV. 42.
Drahokovný prflmysl. Nár. list. 1905.
29. 4.
Drahý Je to drahé, až to smrdí. Sumav.
Rgl. — čím. Země svou slávou drahá. Slad.
Rich. .II. 37.
Drachovský Jan, spis. Sr. Bílý Obr. 51.
Drakoun, a, m. Na slepého d-na. Dětská
hra. Ůbočl. Rgl.
Dramaturgický. D. stolice. Zvon V.
784.
Drapačka, y, f. Bylo to na d-čku n
rychle se rozprodalo. — D. s čím = na-
máhavá práce. Šumav. Rgl.
Drápati se jak kudy. Driape se ako
hovno pres plot (pomalu se vleče). Mus.
slov. VI. 109. — D.co: peří (dráti). Bzenecko.
Čes. 1. XIV. 422.
Drapčit == utikati. Brt. SI. 65.
Drápelí, n. i= suché haluze. HoŠ. Pol. I.
147.
Drapkat se do někoho = dotírati naň.
Phrd. XXII 222. — D. komu po kožichu.
Čas. mus. IV. 31.
Drápky kočičí = protěž (rostl.). Litom.
77.
Draslík, u, m. Vlastnosti, výroba d-ku.
Vz KP. X. 253.
Drasta, y, f. = smeti, .Vést. I. 136.
Drát, u, m. D. trnitý, ostnový (u zahrad).
Rgl.
Dráténka, y, f. = lanová dráha, Draht-
seilbahn ; továrna na drát^ na drátěné hřebíky,
Rgl. — D. = drátěná matrace.
Drátovec, vce, . m. z= . larva kováříka
obilního (škodlivá). Nár. list. 1905. 142. 3.
Dravnieovina, y, f., rostl. Vz VlaSto-
vičník.
Drážkový. D. obloženi stěn. EP. XI. 68.
llražiit, draznit = dráídiH. Jirt »i. bd.
Drbal, drpkati, drholit Krívý člověk, keď
sa veťmi ponáhla, drbolí, drbá, drpká.
Slov. Pbrd. XXIV. 346.
Drdolka, 7. f. = drdol, Brt. SI. 66.
Dreka, y, f. = sUpice. V ziod. ml. Ces. 1.
XV. 46.
Dremla, v, f. = nadávka ospalé ženské.
Slov. Phrd. XXIV. 846.
Břemyno, a, n. = břemeno. Horno-
ostravsky. Lor. Sr. Hnj. Progr. 14.
Dřeň, ě, f. Zánět dřeně kostni, Enochen-
marksentzUndung, osteomyelitis (ohraničený,
circnmscripta, prudký, acuta, úrazový, tran-
matiea, vleklý, chronica). Ett.
Dřefták, n, m., něj. hrnec. Litom. 62.
Dřeni, n. Suché d. = loupání, rheama.
Bgl. .
Dřep, n, m. Sednouti do dřepu. Ces 1.
XIV. 420. Seděti v dřepu. Zl. ťr. XXII.
390.
Dřepmo, mit gebogenen Enien. Rgl.
Dresler Váol., epis.
Dresnek, u, m., vz Lniěka (rostl.).
Dřevák, n, m. = iervoloí. Brt SI. 66.
DřeYcesIavný Idomeueus, Menelaos.
Škod. II*. II. 15., 41., 219.
Dřeyenák, n, m. ^ vůz $ dřevěnou obou,
Mus. bIov. IV. 12.
Dřevěný. Eeď zdřevění psi zaěnú brechať
(keď konope treptt), zaěnú murári kredit
tratit. Hus. slov. VIII. 15.
DřeTO. Vady truhlářského dřeva; Druhy
dřev. Vz EP. XI. 39., 40. D. tesařské a
jeho úprava. Ib. 275. nn.
DřeYohoJný hvozd. Škod. Il«. 211.
DřeToUTno, a, n. = dřevo (strom) oli-
vové? Brt. SI. 66.
Dřevorubač, e, m. = dřevorubař, dřevO'
rubec. Mus. slov. VIII. 24.
DřeTorabčiti = dřeva ^«tí. Hrui. 130.
DřeYOsIavný Menelaos. Škod. 11*. 195.
Drfa, y. f. = ženská nemající žádné
něžnosti, přisprosU. Slov. Phid. XXIV. 346.
Drganec, nce, m. = Muéhanee^ rjpanee.
Brt SI. 67.
Drhaéka, y, f. = iena drhnoucí len v pa^
zdemS. HoS. Pol. L 136.
Drhel, hie, m. = jm. poU, Šumav. Bgl.
Drhetka, y, f. = plachta. Slez. Vlasf. I.
132.
Drhlák, u, m. Len na d-kách z pálek
drhnouti. Haná. Čes. 1. XIV. 439.
Drhlik, u, m. D. na rybí Supiny, Fisch-
abschupfer. Jeřb. 43.
Drhnut sa rečou = zatrhovati v řeči.
Phrd. XXII. 225.
DrhoTačka, y, f., vz Šmejliti.
DrchankoTiťy. D. hlava. Slad. Jindř. 85.
Drchlaňa, ě. f. = Ženská s rozcuchanými
vlasy. Val. Brt. SI. 67.
Dřička, y, f. = iena, která še dře, mnoJio
pracuje. Zvon V, 334.
Drieéik (oplecko) = vrchní iá»f rubáte.
Slov. Nár. sbor. XL 13.
Dřilka, y, f. = která ďf 0, mnoho »e úH,
Zvon IV. 317.
Dřímati jak. Drieme ani (jako) k6ň ve
vrbině. Phrd. XXIV. 343. Dřímal klidně.
jako Donaty nzenar po aobrem oDede.
Jark. 52.
Dřipati = ivanitt. Rgl
Dřípatka, y, f., soldanella, rostl. Sr.
Ott. XXní. 634.
Drislíanka, y. f. = druh eliv. PhlM.
XXIV. 346. — D., y, m. = Mbfi mtis. Ib.
Dříslína, y, f., rostl. Vz Dfíiťál zde.
Dří§t, n, m. Eozí d. Vz Sasanka.
Dtí&f, ě, f., rostl. Vz Uišfál sde.
Dřidťál, u, m.» rostl. D. obecný, berberís
vulgaris: divoké víno, dráě, dřeštěl, dřis-
lina, dřístál, dřístal, dH8(, dryital, drýsa,
chvistaě, kaliník, Erista pána pláč, pivnik,
vančar, vanžar, vlašská kalina. Vz Čes. I.
XIV. 221.
DřÍTe než kočka vejce snese. Bgl.
Dřízek, zkn, m. = hořejSí ČásC másnice,
aby mléko nevystřikovalo. Litom. 63.
Ďříztka, y, f. Husí d. = ivaniL Brt
SI 67
brkati = éhHttitu Hrai. 157.
Drkonitl se zimou = teUUU «e. Vyhl.
Slz. 34.
Drkoty, pl. f. = t^eeení^ deliriam tremens.
Piiák mívá d. Haná. Brt. Si. 67.
Drťaěa, něj. hoMpodářeké náHni. Slov.
Mus. slov. VII. 58.
Drťaga, y, f. = niíemná HB, Brt SI. 67.
Drnčeti. Zakopnut do čehosi tvrdého,
až mu tak t rnkácb drfiklo (otřáslo to
jimi i. Val. Čes. 1. XV. 79.
Dmčivý. D. kolo. Zvon IV. 347.
Drnkací nástroj (harfa, loutna atd.). Vs
Nejed. 121.
Drob. Ako za groS drobóv (je tobo =
málo). Mus. slov. IV. 80.
Drobasko, a, n. = dróbotina^ drobné diH,
Brt. SI. 6&
DrobČiť po dvore = drobný kroben
běhati. Phťd. XXII. 41.
Drobiti = tancovati. Etorá rada ▼ krčme
drobí, ta nerada doma robí. Mna. slov.
VI. 26.
Drob&ačka, y, f. =* jetel drobného Uštt^.
Rgl.
Drobnař, e, m., sabcoccinella, drah stu-
niěek. Vz Ott. XXIV. 317.
Drobnojemný obrázek. Sv. knih. 420., 97.
Drobnokrásný. D. hvězda. Sv. knih.
420., 159.
Drobný jak bobky. Šumav. Bgl. — D.
čeleď = nUadá. 1499. Arch. XXII. 37.
Droboští, n. = drobné véd (ryby, dětí
atd.). Je to jenom samý d. Zvon V. 530. —
Sumav. Bgl.
DroboYka,y,f. = léčivá rostl. Úbočí. Bgl.
Drochnút = padno%ui (jenom o lideeb).
Phrd. XXIV. 346.
DroliTý pocit slabosti. Zvon V. 41.
Dromla, y, f., vz Učeš.
DropoTý. D. barva. BgU
Drotárie, e, f. = země drotarú. Phrd.
XXII. 678.
Drotářina, y, f., drotárstvo, a, n. =
drátenictvi. Vz Ott XXIII. 410.
Drozd, a, m. D si sám sebe zkázn práii
(sere). V z Phfd. XXIV. 484. Zpěv drozda
Vz Vlast I. 108.
Drož — Dormati.
576
Drož Bedř. Dr.. spis. Sr. Mtc. 1904. 484.
Droze Kar., spis.
Drpka, y, f. = malá, láHvá ieMká. PhVá.
XXIV. 346.
DrpkaCy vz Drbat, Drbolif.
DrSéky. Přines dom d. (zmokl). Vlasf.
I. 238.
Drtina, y, f. = ipatná chalupa, Somav.
Drůbež rybí = drobni ryly, 1526. Arch.
XXII. 68.
Drůbežnik, d, m. = miitnott uréená
k chotm drůbá^. Jeho zařízeni vz ▼ KP. IX.
406.
Drůbinek, drůbitek. Litom. 3. Vz
DfAbek.
Druda, y, m. = mluvka, ivanil, Litom. 46.
Dradčák, a, m. = mluvka, ivanil. Litom.
46.
Dmdka, y, f. Tak zpivala d. Zr.
Čech. 73.
DruhátkOy a, n. = kuře. V zlod. ml.
Čes 1. XV. 46.
DmhorodKka, y, f., secandipara, Zweit-
g^ebárende. Ktt.
Druhorozenka, y, f., die Zweit^eborene.
Sterz.
Drohorozenstri, n., die Zweitgebart.
Sterz.
Dmidieký. D. roncho. Zr. Cech. 68.,
69. Sr. Draidský v m. Přisp. 60.
Drusk, u, m. = hhmom^ tvuk, ku př.
při lámáni skály. Phl'd. XXIV. 346.
Drystal, n, m., rostl. Vz DřiSttl zde.
Drýda, e, f., rostl. Vz DřiSfál zde.
Drzáiek, Čka, m. = drsý élovík. Zvon
IV. 133.
Držeti eo: tejnosť rady. 1562. Schnlz
Kom. 130. Na str. 136.: zachovati. — Jak.
Drži ako hluchý dveře, ako pes ježa
(Spatné). Phťd. XXIV. 342. — D. = my-
alUL Držim, Že najdete psáni a Mazáéka.
1596. Mas. 1906. 283.
Družstvo, a, n., v tělocviku, die Riege.
D. zavodni, die VTettríege; cvičeni družstev,
daa Riegentumen. Bgl.
Dubenastý kožuch z= duhehák. Brt SI. 69.
Subiny, pi., f., jm. poli. Hoí. Pol. 1. 136.
ublik, a, m. = diblik. Vz Vlasf I. 60.
Dubniky, pl., m., pole u Závodu na Slov.
Mas. slov. VII. 87.
Dubový. Dakedy i z dubového suda dno
vypadne. Sb. si. Vni. 86.
Dúbrava, y, f., vrch na Slov. mezi Stit-
nickým a ochtinským chotárom. Vz 8b. si.
Vin. 100.
DubroTská Tereza, básn. Zvon III. 614.,
Zl. Pr. 1904.
Duemoeh, a, m. = Uuttf ílovék. Litom. 45.
Dačať = dutkat, nehýbni eediti. Pbfd.
XXIV. 346.
Dudácký nápěv. Nejed. 228.
Dudek, dku, m. = penix. Slepý dudek
som nadol (poipocel som Se = potknul jsem
se o kámen). Slov. Mns. slov. VII. 91.
Dudla, y, f. =: dětský eueák. Snmav.
Rgl.
Dufek J., spis.
Ďugať, dgat, dSgai, dugnút éim: mo-
tykou = jen lehce, povrchni kopati, Liptov.
Sb. si. IX. 44.
Důhon, u, m. Vz Schulz Kom. 133.,
141., 158.
Duhotřpytný. D. péro. Zr. Brand. 38.
Duhozářui. D. opál. Zr. n. Nov. 332.
Ducháček Fr. dr., prof. a spis.
Dúehat := dýchati. Darmo d. do děravého
meoha (měcha, pytle). Sb. si. VII. 129.
Duehlat, duMii^z néco tajiti. Litom. 45.
Duchna. Na mou duchnou. HoS. Pol. I*
136. Sr. Dachna v VI. 160.
Duchomomý. D. smrC Škod. U.* II. 17.
Dukumentně = důJdadni. D. něco na-
psati. Litom. 46.
DuPdat, plgat, oduVdáť ea zr oglgat fa.
Sb. si. IX. 50.
Důlek, Iku, m. Je pořádem na stejným
důlku. Litom. 73.
Důlňáei = Valaši na TěSinsku. Slám.
Put. 347.
Dftm. Vefké domy, velké starosti. Sb. si.
VIII. 86. To je taký dom, že by mu ovea
numero sHzala (malý). Pbld. XXIII. 308.
Dumbier z řec. lat gingiber. Phfd.
XXIL 648.
Dumek Jos., spis. f 14./12. 1903.
Dún, u, m. = na rámě soukennickém
jedno pole od sloupce k sloupci. Brt. SI. 70.
Dunaj §ký. Už ho ani d. voda nezaleje
(o velkém ohni). Mus. slov. IV. 10.
Dundel, u, m. = plný vdiek. Brt. SI. 70.
Dundelee, Ice, m. s chomái. D. peři. HoS.
Pol. I. 136.
Dundýlek, Iku, m. = cop. Litom. 68.
Dundžat = imývaii ee. Sud dundži. Phfd.
XXI v. 346.
Dunivý. D. ozvěna (zvonů). Zl. Pr. XXII.
109.
Dnnsty u, m. = hruhd pieniiná mottka n.
rozmUtý koiktki zoubek (kukuřice obrovská
či americká), dávaný jako přisada do uze-
nářského zboži, do jaternic, uzenek atd.
Niir. list. 1905. 95. 3.
Dnoéastek, stku, m. Má klásti buď pánu
odúmrť neb. sirotkóm jich d. ; Edo se dá na
řemeslo bez vflle panské, propadne pánu
d. svůj. 1540. Arch. IXIL 103., 106.
Dupanina, y, f. ^ udupaná zmni jako
podlaha ve světnici. Rais Koř. 61.
Dupkať si Slovensku =: tancovtíH. Čas.
mu8 V. 23.
Dupkom. Opřela oěi na ňu d.; D. na
niekoho hledef. Phfd. XXIL 490., XXIV.
145. Sr. Dupkem.
Dupla, y, f. = dira. Liika našla duplu.
Slez. Vlast L 58.
Duplák, n m. = dvouhekioUtr. Us. Bgl.
Duplsoldater, tra, m. Plat větdi (než
jindy) má fendrycb, rytmistr, neb i ten d.,
kaprál, forýr . . . Listář 169.
Durament, n, m. = základ. Vek., Brt.
SI. 70.
Duramentně = od základu, nál^títi, Brt.
SI. 70.
Durdik Pav. Dr. Vz Zvon m. 671.
Durmati =: cucati, eedti. 1661. Arch.
XXII 190.
uunia, e, m. = 9pro9ták, niupák. an,
SI. 71.
Durych Fort., mnich ráda pavlánského.
Sr. Bílý Obr. 83.
Dasié, e, m. D. masa, Fleischdlinster.
Jeřb. 32.
DiMik, u, m., vz Ystnk. XIII. 561.,
XIV. 413;
Dusit = trkati. Kráva ho podusila. Litom.
45.
DusiYOSf, i, f. Bolestná d. Nár. list. 1905.
16. 13.
Dusno. Koma je- d., af kaSle. Zvon
IV. 24.
Dusnovac = ctfpcUt nohama, Brt. 81. 71.
DusnoTina, y, f. =: cujm/, ttmnj AZuV.
Brt. SI. 71.
DuSánek Fr. J. Dr., prof., "pis.
Dude. Samotioká jako daie. Samav. Rgl.
DaSa Chodi doň spávať (o choravém). Mas
slov. VI. 111. Sr. Brt. 81. 71., 78. a násl.
DaSička.
Dudek, ika, m. Cfm více dAikov (piti),
tým ménej doSkov. Sb. si. VIII. 86.
Dašelééba, y f . = léěba ehoromyšlnowti^
Psychiatrie.
Dudemorný spor, smrf. Škod. 11.* 11.
143 , 81.
Dušička, y, f. Poďioae d-čka si sobadif
(piti na lačný žaladek). Mas slov. IV. 28.
Na dčka = hra s kaménky. Úboči. Rgl.
Dut =: pUi véUkjm dmtikem. Ten da je ! —
D. = vzdorovati. Dítě doje. — D. Sa = ďur-
dUi te. Brt. SI. 73.
Důtka, y, f. Je to daleko? Je to d.
(blizko). Úboči. Rgl.
• Dutkaf, vz předcház. Dačať.
Dužnina, y, f. Zánét d-ny jamky zabol,
pnlpitís. Ktt.
DTaadTacetiměrný. D. třínožka. Škod.
Il.« II. 116.
DTanáctisvazkoTý. D. dílo. Zvon V.
638.
Dvéře bedněné, dvojnásobné, jedno-
daché, náplňkové, posavné, skládací, ne-
stejně rozdélené s dvojí poklopkoa a opra-
veni jich vz KP. IX. 321., XI. 136., 208 ,
228. s vyobr.
DTÍéka, y, f. = dvojitá, poáUdni hrazda
při oráni. Rgl.
Dvířka, pl., n.: drátová, ke kamnům, ke
sporákům, pecní, plechová, z dírkovaného
železa atd. Rgl.
Dvojaktovka, y, f., vz Dvoaaktovka.
Dvojběžný pilnikzzs dvěma běhy, mit
doppelter Bahn. Vz Běh zde. Rgl.
Dvojcipý. D. chlopefi srdce, valvala bi-
cuspidalis 8. mitralis. Ktt.
Dvojdílný. D. děloha, ateras bipartitus
Ktt
Dvojdomost, i, f. Zvon VI. 85.
Dvojenec, nce, m. = 6len dvojice, einer
vom Rottenpaar. Rgl.
Dvojenka, y, f. =: Hen dvojice (děvče).
Rgl.
Dvojetnost, i, f. = duál. Počet d-sti.
Kle. 67.
Dvojhlasí, n., doppeIttOnende Stimme,
diphthongia. Ktt.
Dvojjeainost, i, f. životni d. zvon VI
86,
Dvojkroéí, n, pas de deax. Rgl.
Dvojniěka, y, f., drah mouky. Rgl.
Dvojpládťový isolator. Ott. XXIII. 221.
Dvojpolný zpěv. Zvon V. 595i
DvoJpHhrádkový, bilocalarís. Ktt.
Dvojroéiak, a. m.zz9idlák^ Gabler. Sb.
si. VIII. 14.
Dvojsíme^, mce, m., ve Krez (rostl.).
Dvojskok, o, m. D. při tanoi. Ces. I
XIV. 488.
Dvojštepový steh. Ott. XXIV. 599.
Dvojtaktí, n. Nejed. 226., 227.
Dvojtaktový pokřik Soapálka (ptáka).
Zvon IV. 606.
Dvojvéží, n. D. chráma. Zvon. V. 795.
Dvojvodič, e, m. D. elektricky. Ott
XXIII. 221.
Dvoj významný. D. slovo (dvoalíené, na
př. valetado). Vstnk. XIII. 705.
Dvojzdvín, a, m. D. na stoapajiei části
křivky tepové. Ktt
Dvojzvuéný. D. blasiee, diftong. 1587.
Ces. 1. XV. 29.
Dvóodník, a, m. =: hmee o dvou uchách
na mléko. Brt. SI. 73.
Dvoi^ák, a, m. Dvořáoi svobodní králov-
ských statků. Svobd. 28., 50. — D. ^n'.,
had. sklad, t 1/5. 1904. 8r. Zl. Př. XXI.
227., 326., 833., 845., XXII. 57., Dolen. Pr
440., Zvon IV. 463., 672. a denni listy z též
doby. — D. Jind.; žnrn. f 15./8. 1904 maje
64 léta. Vb Zl. Pr. XXI. 628. = D. Hud,,
Dr., prof. a spis., nar.- 12./11. 1860. — D.
Vitixtl., spis.
Dvořáková H., spis. Sr. Zvon IV. 251.
Dvorecký Jan Mích , spis.
Dvonběžný pilnik, vz předcház. Dvoj-
běžný.
Dvoubytost, i, f. D. jednim dýSici de-
chem. Zr. Gon. 122.
Dvouhorkový. D. násada ryb od 0*6 až
0-8 kg. v rybniče. Čes. 1. XIV. 94. Sr.
Horko.
Dvonhranný zákop. 1607. Arch. XXn.
513i
Dvonkleéový. D. rachadlo. Nár. liar. 1905.
131.. 22.
Dvoolícnosf, i, f. D. slova = dvojvj'
znamnoet. Vstnk. XIII. 705. Vz Dvojvý-
znamný.
Dvoupodnůžkový mezalán. Litom. 67.
I Dvouposchoďový dům. Vz Dvoupatrový.
Dvournční hladitko zednické, zweihin-
diges Reibebrett Jínd. 96
Dvouiténík, a, m. D. bavlny = 20 pásem
niti. Rgl.
DvÚPetka, y, f. ^ jalovie»\ kobylka dvou-
letá. Han. Brt. SI. 73.
Dvůr: dvořáoký, hamfeitni, kmecí, krá-
lovský, manský,, nápravní, poddatý, po-
plažni, selský, slažebni, svobodnický, svo-
bodný, výsadni. Svobd. 147.
Dyby. 8r. Brt. SI. 74 .
Dydyi = kdyi. Lai. Brt SI. 74.
Dygotat = třáeU te. Spii. Sb. al. IX. 49.
Dýha, y, f., Fonmier. Vz KP. XI. 46—51.
Dýhováni ^ Erben.
677
DyhoTáni, d., das Fournieren. Vz Dýha
zde.
DyhoTaný. Clděni d-nýeh ploch. Vz KP.
XI. 52.
Dyjamant, u, m,=ffyhlauhenf kámen, na
Démž tloée ivec podešvy. Brt. 81. 74.
Dyk Erne»t, Vz Zvon IV. 78. — D. Vikt.,
spis. Sr. Zl. Pr. XXL 84., XXU. 177., 202.,
Máj III. 349.
Dýl — déle^ později Bylo to vo chvilku d.
nei teťka. Hofi. Pol. 11. 186.
Dyle = podlaha v stáj ni z okresaných trá-
mov. Horni Orava. Čes. 1. XIV. 223.
Dým, u, m. Kdyby to nemohlo jinak býti,
i torna bychom u vy kati a pro zimu do dýmn
jíti mnsili. 1609. Listář 92.
Dýměi§ko, a, n., zdrobn. dýmka. Rais.
Lid. 191.
Dymisko, a, n.^dymnik. Sb. si. IX. 11.
Dymnik, a, n. D. ve staveních. Vz KP.
IX. 383.
DymnÍTka, y, f. D. dutá, corydalis cava :
holnbi vole, hnsiéky, pižmo, podražec (bily,
červený, okronhlý), podražice dutá, ronta
(planá, polni), nitka polní, slepičky, sme-
taník, zeměžlač. Vz. Ces. 1. XIV. 223.
Dýmovný Lemnos (vulkanický) Škod.
II » II. 260.
Dýnkářka, dýnkoTaěka, y, í. = dévíe,
které dýnkuje, vkládá dýnka do ikcUtd. Rgl.
Dyse, dysse = když ««. HoS. Po\. 11. 2.
Dysem, dyssem = kdyi jsem. Hoš. Pol.
n. 11., 52.
Dydel = oj\ Deichsel. Spi$. Sb. si. IX. 78.
DzierzonŮY úl. Us.
Džisno, a, n. = ďáino, Opav. Brt. SI. 75.
Dzivák, a, m. = kanec, divoké praie. Nár.
list. 1904. 314. 9.
Džadky =•- haluSky z brambor, SpiS. Sb.
sl. IX. 4t5.
Džachor, n, m. = daefior. Liptov. Sb. sl.
IX. 44.
DžaTulit = Uikati. SpiS. Sb. sl. IX. 49.
Džganee, pl., m. = iúlanr.e z tUe, nimi ta
křmia h»šy. Phld. XXIV. 346. D. = halulíky
ohyf, ze pieniíné kaie potypané tvarohem n.
hrindzou, Mus.^slov. IV. 27.
Digaf, vz Ďogat.
Džiganee, nce, m. = ifouchanec palcem.
Brt. Sl. 75. Sr. Džigaf.
Džopa, y, f. = nadávka ženské. SpiS. Sb.
8l. IX. 48.
Džary, diury, volá se na hoasata. Brt.
Sl. 75.
Džvir, a, m. = zvéř. SpiS. Sb. sl. IX. 52.
Sr. Džver v DL Přisp. 65.
E.
Změny hlásek e, é, íy podřečí polnickém.
Vz HoS. Pol. L 12 nn.
Ebien ^ oéi, V zloděj, ml. Čes. I. XV. i^.
Eckert Jindř., spis., 1833—28.2. 1905.
Sr. Zl. Pr. XXn. 250. s podob.
Eée =jati (v dětské ml.). Phfd. XXIV.
607.
£čer Jos. Dr., spis.
Kott: Přitpěyky k čeako-n^m. sloToiku JD.
Egoln = vůz. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 46.
Elselt Bohům. Dr. Sr. Zl. Pr. XXII. 201.
-ějác konc. komparativu příslovci m. -ěji
(-eji) v- podřečí polnickém: častějác, te-
plejác (tepleji, častěji). Vz HoS. Pol. L 2.,
111., -ěja, -eic, ěiíc, L Přisp. 76.
-ejk příp. ad v.: pořádejk, potomejk,
prvejk, zasej k. HoS. Pol. I. 110.
Ekonomisér, n, m. s útpomj oWvaé
vody lokomotivy napáječi. KP. X. 416.
Eksekuce, e, f. m.: eocekuce. JíhoČ. DSk.
Sr. Hnj. Progr. 16.
Elebor, a, m., rostl. Sr. Čemeřice, Hla-
váček zde.
Elegický. Systémy a strofy básní e-kých
a melických. Vz Král. Metr. L 187.
Elektřina, y, f. Sr. Vstnk. XIIL 435. nn.
Vztahy mezí e-noa, magnetismem a světlem ;
E. a magnetismus. Vz Vstnk. XIV. 600.,
546.
Elektrokinetika, y, f. Sr. Vstnk. IIII.
445. nn., XlV. 619.
Elektrolysa, y, f. Sr. Vstnk. XUI. 452.
Elektrolyt, u, nj. Vedení v e-tech. Vz
Vstnk. Xni. 452. nn.
Elektromagnetický. E. theorie světla.
Vz Vstnk. XHL 765., XIV. 604.
Elektromagnetism-ns, u, m. Sr. Vstnk.
XIII. 467. nn.
Elektrometr, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 612.
Elektrometrie, e, f. Sr. Vstnk. XIIL
441. nn.
Elektron, u, m. = notii kladné elektřiny ^
imi, Phrd. XXIV. 363.
Elektrooptieký. E. resonance. Vz Vstnk.
XIIL 760.
Elektrostatický. Účinky polí e-kých.
Vz Vstnk. XIIL 443.
Elektrostatika, y, f. Sr. Vstnk. XIII.
435., XIV. 607.
Elektrotechniclcý. E. spojení. Vz Vstnk.
XIII 879
ElektroYodný. E. láno. Nár. list. 1905.
195. 2.
Elementárka, y, f. = elementární ikola,
Tk. Pam. L 10.
Elikat = helekat. Brt. Sl. 75.
Elpl Dr., spis. Sr. Máj. III. 266.
Emfatický = důrazný. E. okázalost.
Nár. list. 1904. 353. 2.
Emfyteut, a, m. E-ti = zákupni statkáři,
kteří měli pozemky od některé vrchnosti
zakoupené a za vzájemných závazkfl jich
užívali. Dvoř. Mor. 98.
Encyklopaedista, y, f._Zvon V. 786.
'. Sr.
s podob.
Engel Eman. Dr.
Zl. Pr. XXII. 23.
Engelmůller Kar. a Ferd. Sr. Zl. Pr.
XXI. 250., 624., Zvon IV. 322.
Eni = anú Brt. Sl. 75.
Epidemiologický význam. Nár. list.
1905. 56. 3.
Equin, u, m. =: lék proti vjtoku z nozder
koňských, z lat. equus. Us.
Erb, u, m. Sak s něho e. nespadne =
neubliži si na cti nějakou prací. Brt Sl. 75.
Erben Kar. J. Sr. Dolen. Pr. 559., Tk.
Pam. L 477.
37
plák v H. PFiap. 63.
Ertl Viel., spiB.
Emptivnosf, i, f., z lat. E. amSleoké
povahy. Nár. iisf. 1905. 834. 13,
Eržat, eríit = fehtati. Phtd. XXIV. 346.
Esák, o, m. ^ kotUcovaný íeaiky idlek.
Litom. 68.
Escl = j»tai. Brt SI. 75.
Eskont, n, m E. smíneínÝ. Nár. list.
1905, 71.. 17.
EskontOTini, D. E. faktor. Sii. lisf.
1905. 71,, 17.
Eakaletín, q, m. =. alkahoUcki txtmki
a kůry obi/iejniho katfanu. Nár. lÍBt. 1904.
314. 10,
EsperantoB = doroznmlTacl řeS jako
voluptlk.
Ether, □, m. Vlnirý pohyb íthero, Vz
VBtnk. XllI. 690., 730,, XIV. 492,
Eudonym, a, m,, vs Spáfil.
Evangeliste, y, m. =: pokroliUjti íák
iilajici nedilni a tvdteíat epUtoly a evaagelia,
Pbl'd. XXIV. 429.
Extase, e, f., z řec. = mnlctal, vylňeni
(myBlj), Školská ex. Nár, list. 1905. 16., 13.
Extense, e, f., z lat. Středoíkolská e. =
íířeDi středoíkolakého afeuf do iiriicb
vratev národa. Sr. Víal. 1905, 441. a J.
Spořiielnl ex, Nár, liat. 1905. 15., 17.
Ežli = jutu. Opav. Brt. SI. 75.
HUska f v podře<!i poloickém. Sr, Hol.
Pol. I, 36.
Fabián sv, Sr. VIbbI. I, 212. - F. Vác,
Fábora, y, f. = jm. kraví. Brt. 81. 75.
Fabrykant, a, m. = továml ditnik, Val,
ČeB. I. XIV. 151.
Fabrykantka, y, f. =: tovární dilalc*.
Val. Cea. 1, XIV. 45.
Faronni ielezo. Nár. list. 1906. 30., 17.
Fafaj, e, m. = žtovik neildtý. Bzececko.
CeB. I. XIV. 420,
FiLfai<AVa( xa ^ nfetvafotiali tf. Brt.
r cbvoBte, £lovek v řeči. Um. slov. VI.
Slov. Nár.
111.
FalingiJi, 6, m. = gerlict
Bbor. X). 14.
Famfera, y, m. = Itovik ibrklý. Zl Pr.
XXI. 617.
Fammiřka, y. f, — nevětika. 1587. Hus.
1905. 434.
Fanfárový hlas. Zvon V. 580.
Fánoky, pl., m. — kmpní, moulaé peĚieo.
Farbl&rsky, Bočnlk f. bairen^. Ptild.
1902, 385.
Farsko, a, o. = záduiol les n Pacova.
Čes. 1. XIV. 442.
Farský, ého. m. = fardf. Brt. 81. 76.
FatalÍBtnl názor. Nár. Hat. 1905. 131.. S5.
Fanstovsfcý duch. Nár. lIsL 1905.
98., 13.
Fazniovice, e, f. ■^ faxolovi naf, Brt.
SI. 76-
Fejfar, a, m. Melodii ndeialí pro prosté
zpěváky a fejfary. XVI. etol. U& spol.
1905. lE 35.
F«lebl, a, m. = fMAl Hoi. Pol. 1. 29.
Sr. Hul. Progr. 19.
Femberk z n£m. PhenaÍDc-Werth. Exc.
Fembert, o, m. = fenAerkf F-ty platiti
(zboilm). 1620. Arcb. XXII. 105.
Fena, y, f Až f. slibné kocůra (nikdy).
Mor. Hgl.
Feně, ěte, n, = iUitf. Vyhl. Slz. 73
Fercovat, v z Vrpcovat.
Ferfechta, y, f = penpektiv. Brt
SI. 76
Ferhice, e, f. =: čáaf vota. Hns. slov.
VII. 58.
Feiratin, a, m, = MM preitředek pří
chuiiokrevnošti. Us.
Ferratoaa, y, f. = tikulj /erratin. L"s.
Ferrotypieký. F. deska. Nár. list. 1904.
314,, 10 Sr, Ferrotypio v I. Příap. 82.
Fersan, u, m = Uiivo.
Feritátka. Černá f. (oblek). 1599.
Listár 51.
Feritátový mantllk. 1599. Listář 51. Sr.
FerStát v I. Přisp. 82.
Festival, n, m. První 6ea. hndabnl T. Sr.
Zl Pr. XXI. 288,
Fllfas, a, m. Velkei klobonk jako í.
(z ném.). Hoš. Pol. II. 49.
Filip Dom., prof. a spis.
Filipek, pku, m., rostl. Čes. 1. XIV. 74.
Filipp. NeBtú) tn jako F. a smetany
(hlonpé). Litom. 93.
Filosofie (vědověda, BoavSdectvi) jest
jádrem a květem TŠech jiných věd. List.
fil. 1905. 863.
Filosofiekopaedagogický. Nár.list. 1905.
186., 13.
FÍmale, e, f. = nějaké hospodářské
náčini. 1525. Arch. XXII. 66.
Finid, e, m. = látka pletefiá na stroji, Us.
Finišový. F. spodky. Nár. list. 1905.
71., 13.
Firch, U| m. = llsa k děláni přenosných
ohrad pro ovce^ Pfarcben, Pferchen. Arch.
XXII. 464.
Fischer J. Dr. spis., nar. 1815. Vz Slám.
Put. 178. s podob.
Fistulový kvákot kavek. Rais Lid. 48.
Fišerová O., spis.
Fiffirif, nadávka. Sr. Bzducb.
Fjord, U,. m = úzký hluboký záliv mořsky.
Bouřlivý koncert fjordfl. Zvon V. 100.
Fl*ačit, fláknout, litknouti kobo. Brt.
SI. 77.
Fláěka, y, f. = hedvábná zástěra. Litom.
68.
Flagan, n, m. = veliký kus ; nízká placatá
cepicf.. Brt. SI. 77.
Flákota černá = uzeni maso. V zloděj,
ml. Čes. 1. XV. 46.
Flasovatý. F. oči (nemoc). 1758. Čes. 1.
XIV. 196.
Flastrováni, n. F-uim léčiti. 1527. Čes.
1. XV. 145.
Flaška. Kňazom knižka a mne f. je celá
kázeň. Phi'd. XXIII. 309.
Flaasista, y, m. = kdo dělá flausy. Us.
Rgl.
Fiepen, a, m. — legltimaěni list na cestu.
V zloděj, ml. Čes. 1. XV. 46.
Flieder K., sondni rada, spis.
Flokán, ě, m. = okáň^ mnž velikých oČí.
Slov. Phrd. XXIII. 418.
Flon, n, m. Flony = koéielky a iné roz-
ličné handry. Tam je mnoho flonov navě-
šených. Sb. 8l. VII. 97.
Floriška, y, f., louka u Zabrikové. Mus.
slov. VIL 52.
Flos Fr., spis.
Flucar, vz Plncar.
Fluor, u, m. Vz Vstnk. XIV. 572.
Folgun, u, m. =- volnost^ Folk. Vyhl.
Slz. 40.
Foortball, U, m. = sportovní hra m{(íem.
Foortballista. y, m. Sr. Zl. Pr. XXII
276.
Foortballový. F. lira. Sr. Zl. Pr. XXII.
*7n.
Formánek u vozu. Také : kohoutek. Litom.
63. — F. Jaroši, a Eman. Dr., spi 8.
Forovati = vozUi. Z peněz f. 1640.
Arch. XXII. 125.
Fósaťa, e, m. - vousáč. Bit. SI. 77.
Fosfor, u, m. Vz Vstnk. XIV. 415.
Fosforeskujiei papir baryt
jící). Nár. list. 1904. 314., 10.
Fosforodasik, n, m. Vstn
Fotliak, a, m. = větMi nedc
Spiš. Sb. si. IX. 50.
Fotoelektrický eíTekt. Vi
Fotomechanický. F. rep
list 1905. 186., 15.
Foukanice, e, f. = vitr.
Sir. 265.
Frajiřenka, y, f. = frajer
Francisci Jan (Janko Ríd
bás. a spis., 1822. — 7./3. 19
XXIL 275.
Franta Šumavský. Sr.
478. — F. Zdeněk, spis. Sr.
Fraškovitě komický. Zvo
Frbalka, y, f. =frkalka. 1
je mi7.ga (míza). Slz. Vlasť. I
Fréivý. Koroptev zvedla e
Zl. Pr. XXn. 247.
Frčka, y, f. Horký naSe
nám nohavice svrČke (o tou
vychloubá a nemá Čím). Mus
Frézovací stroj. Vz KP.
obraz.
Frflaňa, ě, f. = brnčivá že
SI. 78.
Frfnivý rr piplavý. Brt. I
Frié Jos. Dr. Sr. Zl. I
262., Tk. Pam. I. 478.
Fridricb R., prof. a spis.
Frkat =: prskati — co.
frkalo. Phrd. XXllI. 602.
Frky, ů, m. = dlouhé via
Brt. SI. 78. Vz násl. Gracky
Frftadit = mamit^ mrhali
418. Sr. Rozfrňadit.
Frncochatý knedlík (ze c
borů.) Zvon IV. 668.
Frndolit = utíkati (dro i
Phfd. XXIV. 348.
Frodla, e, f. = cipek \ i
krku, frky. Brt. SI. 78.
Frsava, Fryiava m.: Vai i
Pol. II 89.
Frunga, funga, y, f. = re i
házeni kamení. Mus. slov- V. !
Frýz, u, m., Fries. Podlí i
frýzů (s vyobraz.). Vz KP.
Fšimožně =i vismožně. E
Ftáéky, rostl. Vz Straékí
Fůéel, zdrob. ftiělik = kus.
XXIV. 418.
Fugo ^ ěpanělský rákos.
Ces. 1. XV. 46.
Fúkavica, e, f. = fujavii ,
Fulin M., spis.
Fuiia, ě, f. =^fu/ňavá iensk
418.
Fundament, u, m. Ten má
Zl. Brt. SI. 79.
Funga, vz předcház. Fro
Funga^, e, m. = prak. J
Fůra, y, f. F. jako stodc
Fiirst Jos. Dr., spis.
Fůsa, y, f ^-- vosa. Po61
f. pod vocas (budeš se n
Litom. 10., 73.
580
Fase — GlakomethylfenylhydrazoD.
Fuse, e, f., z lat fasio, Fasion. F. bank.
Nár. list. 1D04. 356. 17.
Fnsek = hou9er. Opav. Brt. SI. 79.
Futka, y, f.,zdrobn./ti/a. Slov. Nár. sbor.
XL 14.
Futrovaný éim: Je chmelem f. (opilý).
Vlasť I. 237.
G.
Změny hlásky g v podřečí polnickém. Vz
Hofi. Pol. I. 86.
Gabat koho čím. Tím háčkem má (dévčej
galana gabnout. Vyhl. Slz. 54.
Gabor. O Gabore (24/3.) i ottatný (po-
slední) sedliak ore. 8b. si. Vili. 84.
Gace = gati. Slov. Nár. sbor. XI. 4.
Gaika, y, f. = prúvlak v rukávci. Slov.
Nár. sbor. XI. 16.
Gáfor, n, m. = kofr. Potratili se (zmizeli)
ako g. Sb. si. VIII. 104.
Gága, y, f. = hu§a. Gáge pást = tárat
M. Pbrd. XXIV. 344.
Gagor, n, m. = krk. G. je malá dierka,
lei on veVke majetky prefirká. Mas. slov.
VII. 43.
Gáik, a, m. = tyi, na které se nese Ma-
řena. Slez. Slám. Pat. 68.
Gajdaňa, ě, f = zentká rozkaianá, Brt SI.
79.
Gajdy. Zakrútil g. (umlkl). PhFd. XXIH.
309. Verké g. málo dechn (lačná pýcha).
SI. sb. VIII. 85. Podrobný popis gajd vz
Brt SI. 80.
Galaktofenylhydrazon, a, m., v lučbě.
Vz Vstnk. XIV. 196.
Gateftút =^ drenaiUi do zad. Brt. SI. 81.
Galerie, guUerie, Moderní g. amóni
v Praze Sr. ZI. Pr. XXII. 388., Máj UI. b88.
Galles, a, m. Černý postav z g-sa. 1618.
L'siáf 138.
Galúnky = ozdobná lemůvka ženských
střevíců. Val. Brt SI. 81.
GalTanický. G. měření Vstnk. XIII. 456.
Galvanometr, a, m. Vz Vstnk. XIII. 456
nn.
Gámel*a, e, m. — nematara^ hlupák. Brt
SI. 81.
Gance. Vz VI. 246. G. jačmenné v mlieka,
kakuirčné. Mas. slov. V. 100.
Gandžanec, nce, gandžoš, e, m. = Hovek
ranavého Ula. PhTd. XXIV. 418.
Ganč, ě, f. = facka. Brt SI. 81.
Gangat, a, m. — trudovaíka. Brt SI. 81.
Gániť, kániť sa = poloiertovni $e doha-
dovat. Liptov. Sb. si. IX. 43.
Garéok« a, m. = hmee. Brt SI. 81.
Garda národní v Praze. Sr. Tk. Pam. I.
478.
Gargala, y, f. =^ nádoba na vodu. čas.
mas. VI. 86.
Gariéke, Čásf vosu. Mas. slov. VII. 58.
Gamierit, a, m. = ruda niklová. Vz EP.
X. 241.
Gatka, y, f. = hvta. Phld. XXIV. 418.
Gaura, y, f. = vytoká Untká vyhublá, Brt.
SI. 82.
Gazda, y, m. = ho$pod^. Svědčí gazdovi
vetrom páchnuť a gazdinej dymom, Sb. si.
VIII. 83.
Gazdovati Jak : z kyja na palica (hůl =
Spatně) ; NajlepSie je len prí starom chlebe
gazduvaf (s první ženoa). Mas. slov. V. 95.,
IV. 80.
Gebanrová Mar., spis.
Gebolin síťovaný. Vz Ott XXIII. 230.
Gebra, debřa = anola, roklina. Brt. SI. 54.
Gebriť = mazati. Slov. Phrd. XXIV. 4ia
Gebuz, a, m. z= plevel v obili. Pbťd.
XXIV. 754.
Gebuziňa, e, f. = plevel v obilí. V tom
obilí je samá g. Phťd. XXIV. 754.
Geiediňe, mouMjidlo, Čas. mas. V. 100.
Gemliéka =r. mdlá tUta. Val. Brt. SI. 82.
Generální sněmy zemi koraný české. Sr.
Dvoř. Mor. 99.
Genitiv v podřečí polnickém. Vz HoS.
Pol. L 122. Místo genitiva záporného klade
se v podřečí polnickém zpravidla akknsatív.
Nemněli práca doma. Vz Hoi. Pol. I. 122.
Geofysika, y, f Vz Vstnk. XnL 620.
Gerhefta, e, f. = mouHé jídlo. Cas. mas.
V. 100.
Gerlica, e, f. = abratnék (na spodka raba
sukně). Slov. Nár. sbor. XI. 14.
Germanomanie, e, f. Bílý Obr. 117.
Gigrláeký povalovač. Zl. Pr. XXD. 342.
V z násl.
Gigrle, e, n. := htihák, elegán. Sterz.
Girová, é, f. = hora a Jablonkova v Tě-
iÍDska. Vz Slez. poh. 63., 69., 328.
Gisar, a, m. := vesnice. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 46.
Gladský = kladek^. Hrabě g. 1518. Sehals
Kom. 139.
Glagavý = bezvládný. Brt. 81. 83.
Glagoliea, e, f. = písmo sv. Konstantina
a Metoda; kyriliea ^ písmo sv. Klimenta,
jejich žáka, jenž glsgolitina sblížil poněkad
s písmem řeckým. Dvoř. Mor. 15.
Gleják, a, m. = domácí tír z tvarohu, moU
a kniinem promíchaný. Brt SI. 83.
GlejoYitý = klihoviti. Brt SI. 83.
GlembaJ, e, m. = tarbavj ilovik. Phťd.
XXIV. 418.
Glembavý člověk = farhavj. Slov. PhFd.
XXIV. 418.
Glemboký = hluboký. Slez. poh. 69.
Glezeň, zňa, m. Chovajíc ho ako glezĎa.
Slov. Mas. slov. IV. 11.
Glgaf, vz Durdaf.
Glgóč, a, m. = íepák Brt SI. 83.
Gličkaf = klouzati. Spiš. Sb. si. IX. 51.
Něm. glitschen.
Glintita, y, m., glintidto, a, n. = kdo
se přilifi glintí (slinami jako pěnoa potřiaňo-
váti). Brt SI. 83.
Glondať = euchali. Déiť obilí glondá.
Brt SI. 83.
Glong, a, m. ^ Blabotť, zemeUenoef. G.
v nohách. Brt SI. 84.
Glukodifenylhydrazon, a, m. Vstnk.
XIV. 196.
Glukomethylfenylhydrazoni a, m.,
v lačbě. Vstnk. XIV. 196.
erinpaj — najany.
GlupaJ, e, m. i= hlupák. Sb. si. IX. 50.
Spiisky.
Glupták, a, m. = horták, HaMo, Sb. bL
IX. 60.
Glvnouti ^ klvnouti, Brt SI. 84.
GňiaYif = ipalni jUtl FhVá, XXIV. 418.
Godula y, f. = hora v Téšínsku. Vz
Slám. Pat. 221.
Gogolec, Icc, m., ¥z Gogol.
Góla, y, í., Tz Tava (velbloud). Pbrd.
XXIV. 343.
Goloziia, ě, f. =huba, tlama, drika, kuina.
Brt. SI. 84.
Gombičky, rostl. Vz Prysky řnik zde.
Gondola, y, f., sedadlo. Vz KP. XI. za
Btr. 96 (vyobraz.).
Gondoloyý. G. židle. KP. XI. 102.
Golhalinka, y, f. G. dobré želí, bo člo-
věka rozveselí. Slám. Pat 339.
Goryé, a, m. = horýl (hoaba). Brt. SI. 84.
Gotický sloh. Sr. KP. XI. 85.
Gotika, y, f. Ozdoby ranné g*ky. Vz KP.
XI. tab. LXXV.
Gottwald A., spis.
Gourmand, a, m. = lahůdkář, labuinik,
břichopásek. Sterz.
Gracky, pl., f. = dlouhé vUuy t týle, Brt.
SI. 84. Vz předcház. frky.
Grádl, a, m. ^-- kradl, limec a pláště.
HoS. Pol. I. 136.
Grafickoumčlecký ústav. Nár. list. 1905.
64. 13.
Grafolog, a, m., z řec. =- kdo ze p$an{
toudi na charakter pisatele.
Grafologický. G. zkoumáni.
Grafologie, e, f., amění posouditi chara-
kter élovéka z jeho písma.
Graml*a, e, f. == schromlá, pak neobratná
raka n. noha. Brt SI. 84. — G , e, m. ^= ne^
Hka. Ib.
Grbiale = kosti. Len g. 6o na ňom trčia
(o hnbeném). PhlU XXIV. 418.
Greditorky, pl., f. = pentle. Vz Litom.
18.
Grégr £d. Dr. Vz Zl. Pr. XXII. 22.
s podob.
Gremiálni představenstvo. Nár. list 1905.
340. 25. 8r. Greminm.
Grgán, a, m. == přezdivka sedlákům. Val.
Čes. I. XV. 31.
Grgola, y, f., vz Účes.
Grmolec, Ice, m. = pahýl; rozpůrka, na
kterou věší zabité prase. Brt SI. 85.
Grňa, ě, f. = ietiská s velikou hlavou. Slov.
Phrd. XXIV. 418.
Groň, ě, m. = každý vrch. Slz. Slám.
Put 331. Sr. Grůň.
Gronyga, y, f. = kronika. Brt SI. 85.
GroS, e, m. Mistra některého na jeden
groš do svého krámu přijmouti = na spolek.
1478. Zvon V. 294.
Groteskní = podivný, zvlditni, směinj.
G. písmo. Sterz. — Zvon VI. 175.
Gruda Ant, kn. a spis., nar. 1844. Vz
Slám. Put 437. s podob, na str. 441.
Gmle := brambory. Ten hlupy, čo pečené
g. lupl (loupá); aji ten ne s rozumami, čo
jie s lupinami. Mus. slov. VI. 26.
Grunov. Vít Hynek z Gr
Mus. 1905. 299
Griinwald Beneš, bás. a 1
Sr. Zl. Pr. XXII. 192.
Gryndy, pl., f. = sliny
nemluvněti, psu, dobytku. Brt.
GuIkoYaéka, y, f = baret
Nár. sbor. XI. 14.
Guménka, y, f., Gummiba
Gundža. e, f., vz Guňa. I
Či hrča na konci obušku. Mus
Gunka, y, f., vz Gaňa, Gi
Gttsla, pl., n. = kouzla. Mc
Gybza ^ ^ bibza, něco Špatn
Brt SI. 86. Sr. Huj. Progr. :
Gyglotat = zhusta viklati,
Gychtaniea, e, f. ^ ^ Ujavt
Gyometr, a, m. = geometr. 1
Gyzdák, a, m. «= oíkUvec,
87.
Gžié, gži{ se = střeékov
segžily. Laš. Brt. SI. 87. SvČ
krávě se gžít Vlast I. 238.
Gzinec, nce, m. == římsa
Gesimse. Brt SI. 87.
H.
Změny hlásky h v podři
Sr. Hoš. Pol. I. 37.
Ha = a. Domžl. Čes. 1. ^!
Habnouti. Kde hablo, U,
slov. IV. 11. Sr. I. d. 401.
Habr. O původu slova sr.
Habrák, u, m. zi veliký
Rgl.
Hábstvo, a, n. z= íatstva
na sebe. Phfd. XXIV. 44.
Hacapajda, y, f. z= courc.
Čes. 1. XIV. 61.
Hackenschmied Hanuš, i
462.
Haenik, u, m., bracale, Bi i
stol. Zahr. 84.
H&COk = netopýr. Slov. St ,
HáčkoTka, y, f. = druh i
Had. Kdož se mníš v čii
varuj sě tu lítého hada. Flai
Hádanka: číselka, dop i
smyčka, rébus, seřadovačl i
skrývačka, šaráda, záměnka
Vz Mus. slov. V. 97., VI. 11 .
Hadi. Je z hadích vocásl ;
To je člověk hadím ocasen
chytrák. Brt SI. 87. — H. i :
tralá ienská, Litom. 75.
Hadlata, pí., n. = hoře i
jimiž probíhá osnova ve tkadj :
Litom. 63.
Haematogen, u, m., z ře< .
Hafha, y, f. = kořalka. I i
Hafolec, Ice, m. = houf. I
Hafrif = utíkati. Slov. Pl !
Hachlovačka, y, f. = voó I
jid. Šumav. Bgl.
Hachmáry, pl., m. =: ph
Brt. SI. 88.
Hajany. Jíti do Hajan =
Haj dat =: hádati (o cikánkách). Hoš.
Pol. 1. 136.
Hi^duk, slovo tor., do Sloven, přejato
z maďarštiny. Vz Phld. XXH. 767.
Hájek Tad. z Hájku. Vz Dolen. Pr. 383.
8 podob. ^ H. z Libočan Václ. Sr. Tk.
Pam. I. 479. — H. K. B., básn.
HiUinka, y, f., zdrobn. Hájina.
Hajnid F., spis. Sr. Tk. Pam. I. 365.
Hájový. H. oves, pastvina (v báji). 1561.
Arcb. XXII. 191., 19.
Hajtra§it = upalovati, utíkati. Brt. SK 88.
Hakovák, a, m. = dUnik. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 47.
Hákováni, n. = zpUíób vazby tesařské.
Vz KP. XI. 286.
Hakovka, y, f. =: pntrettáai; práce.
v zloděj, mluvě. Čes. 1. XV. 46., 47.
Halaferna, y, f. =z Ubenice, V zlodéj.
mluvě. Ces. 1. XIV. 46.
Halafernovat = poviňti, V zloděj, ml
Ces. 1. XIV. 46.
Halapáš, e, f. ^ veliká avétnice. Cbrud.
Rgl. Sr. Halapaška v III. Přisp. 78.
Halaša A., spis.
Haladkovat = hjřiti. Tři noci h-val.
PblU XXIII. 74*2.
Halbica, e, halbička, y, f. ~ hliněná
nádoba na pálené, ťbfd. XXIV. 418.
Hálek Vii. Sr. Máj. III. 59. s podob.,
Zl. Pr. XXI. 699., XXH. 335.
Halena, y, f. H. na Slov. Sr. Nár. sbor.
XI. 6.
Káleti, discurrere, umlanfen. XV. stol.
Zahr. 30.
Haličskočeský. Nár. list. 1905. 1. 17.
Halik F., prof. a spis.
Halný vitr = $ilnp Slov. Zvon IV. 544.
Halometr, n, m. =: šolné vážky, das
Halometer, Salzgebaltmesser. Jind. 74.
Halopo§ka, y, f. = chalupa. V zloděj,
mluvě. Čes. 1. XV. 46.
Halšpan, u, m., z Halfipan. Arcb. XXII.
201. Sr. Alšpan.
Haluška, y, f. Od HalnSiek a od cbleba,
to sú chlapci, ako třeba. Mus. slov. V. 37.
Hamatný == kdo chce vXecko míti, Bzenecko.
Čes. 1. XIV. 421.
Hambuřák, u, m. = druh zemáků. Brt.
SI. 89
Hamernik, a, m. 1480. Arch. XXII. 38.
Hammerschmied Jan Flor. Sr. Bílý
Obr. 63.
Hamoněni, n. = lakota. Brt. SI. 89.
Hamonica, e, f. = lakotná iena. Brt.
SI. 89.
Hamonit = mnoho ji»ti; lakotiti. Brt.
SI. 89.
Hampejs Kar., hud. sklad., nar. 27./3.
1864. Sr. Zl. Pr. XXI. 360. s podob.
HampeJsoTat v I. 408. polož za: Ham-
pejsnik.
Hamrazi, n. = drobné roždí. Brt SI. 90.
Hamza Fr. dr., spis.
Haná m. hajná. Bylo to původně adj.,
kterým se označovala jednak krajina, jednak
řeka. Vz Mus. fil. 19*04. 415.— 417.
Hanba bolí. Mus. slov. VII. 43. Jest mě
(akkus.) ho hanba. Litom. 40.
Hanbťji = více hanba. Brt. SI. 90.
Hanbiti. Hanbi sa jako pes bez chvosta.
Mus. slov. VI. 111.
Handla = krásti, V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 46.
Handráčif = sbírati handry. Phťd. XXII.
570.
HandrárStVO, a^ n. = obchod s handrami.
Pbřd. XXII. 570.
Handriáeký. H. kapsa (taška) Phld.
XXII. 570.
HandrláctVO, a, n. = obchod s handrami.
H. začíti. Phrd. XXII. 570.
Handrlačka. y, f. H. sbírati handry.
Phrd. XXII. 570.
Handýrka, y, f., zdrobn. handra. Litom. 45.
Hanebnina, y, f. = hanebná věc, Nár.
list. 1905. 238. 2. odp.
Hanina = Anna. Bgl.
Hanila, e, f. = Anežka. 'Rg\.
Haniti. Cbváliť sa nemám čím, a hanif
sa nesmiem. Phl d. XXIII. 308.
Hanka Václ. Sr. Tk. Pam. I. 479., Bílý
Obr. 98.
Hanna pásla barana na zelenej luče,
ztratila papuče; přišla do dom s plaČem,
dostala karbačem. Slez. Vlasí. I. lOH.
Hansgirg Ant. Sr. Tk. Pam. 479.
Hantich J., prof. a spis. Sr. Zl. Pr.
XXII. 93.
Hanuš Ign. dr., prof. a spis. Sr. Tk.
Pam. L 479. — H. Fr. a Vác. spis. — H.,
les u Žimzovic ve Slez. Vz Slez. pofa. 91.
Hanuška, y, f. = odvaSka. Brt. SI. 90.
Hanzičky^ pí., m. = plicník. Lifom. 77.
Hanzlik St. dr., spis. Vstnk. XIII. bSO.
Hapatérky, pK, f. Je na h-kách nz na
mizině. Brt. 81. 90.
Hápati. Ropucha těžce hápajfcí (chodící
hápavé). Slad. Rich. lí. 68. Sr. Hápavý
v lil. Přisp.
Hapkati to tmě = tápati. PhFd. XXIII.
550.
Haplpán, ě, m. = muS vousatý^ starigáň.
Phrd. XXIV. 418.
HarabnrdoTna, y, f. Zvon V. 576. Sr.
Haraburdna.
Harakiri, n. =i rozpárání břicha nožem
(n Japonců a Číňanů obyčejem). Ceh. L
?w. 98.
HarangOTati z fr. = podněcovati, popou-
zeti.
Harant Krist, z Polžic. Sr. Mus. 1905.
135.
Harbula, y, f. := bakulovité dřevo, Hoš.
Pol. I. 136.
Harenčiar, a, m. = hmiíř, Spiš. Sb. si.
IX. 48.
Harhar. Ale tys' pak barbary u^Soiti
směl. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 39l
Harmonika, y, f. Stará h. = t/orlt děvce.
Chrnd. Čes. 1. XIV. 477.
Harnad, a, m. = vAdeef Mus. sloy. VII.
43.
Hartmann Rob., spis.
HartnsiTě zaklel. Zvon VI. 140.
Haruťa, moučné jídlo. čas. mus. V. 100.
Hašen - uzit^. Spiš. Sb. al. IX. 48.
■WB^^r T l»V
Hasnovat = upotřthiti^ uiUi, Spiš. Sb. bL
IX.r48.
HasnoYitý = uziteénj. Spiš. Sb. si. IX.
48.
Hasrmaii, a, m. = hastrman. Dětská bra
na h-na ve Slez. Vz Vlasť. I. 131.
Uastrmánek, Dkiii m., rostl. Vz Leknín
zde.
HastrmanŮT. H-novo kvítí. Vz Leknín
zde.
Hastroš, e, m. Je v tom šatě jako b.
v zelí. Zl. Pr. XXn. 66. Pro groše (peníze)
vezme si b-Se. Čes. 1. XV. 143.
Hasyrman, a, m. = hnttrman, Vybl.
Slz. 40.
Hašek Roman, spis. Zvon IV. 715.
HaŠkovec Prok. M., prof. a spis.
Hašpánek, nkn, m. = drobné kroupky,
Hos. Pol. L 147.
UaŠtrina, y, f. — bóra u Tajova na Slov.
slov. VIL 54.
Háta. Svatá Háto, prosím za to, uedo-
púáčej našemu příbytku, ani našemu dobytka.
Čes. 1. XIV. 342.
Hatat = hatiti. Děti bataly po kolaji
tečůcu vodu. Pbrd. XXIII. 684.
Hafovi, n., das Pascbinenwerk. Jind. 74.
Hattala Martin, Sr. Tk. Pam. I. 479.,
List. fil. 1904.. Zl. Pr. XXI. 95. s podob.,
Zvon IV. 184., Pbrd. 1902. 55., 121.
Havalec, Ice, m. = gavalec, kus. Brt.
SI. 9L
Havel Martin = M. A. Simáiíek,
Havlasa Jan, spis. Sr. Zl. Pr. XXL 562 ,
Zvon IV. 67L
HaTliéek Kar. Sr. Tk. Pam. I. 479.,
Obrz. lit. IIL 17., Dolen. Pr- 453., Zvon IV.
630., — H. Tom., prof., spis.
Havlův. Pře Havlovo žito, Urbanov ovos
Dech gazda popredku ovesí nos. Sb. si.
Vlil. 85. Pro Havlovo žito a pre Urbanov
ovos nemusí gazda stodoly nadstavovať.
Mus. slov. Vni. 15.
Havránek Jos.^ prof. a spis. f 18/12.
1904. Sr. Nár. list. 1904. 350. 3. — H. K K,
8pÍ9.
Havránkovy = skládaný do záhybů. Brt.
SI. 92.
Havrany = varhany. Val. Brt. SI. 92.
Ház, u, m. (háziky u, m.) — obojek (íátek)
na krk. Slov. Nár. sbor. XI. 4.
Hazardnik, a, m. = hazardní herec. Rgl.
Hazartně. Chodí to tam h. (mrhají penězi).
Bais. Sir. 233.
Hazartniee, e, f. Čes. I. XIV. 364. Sr.
Hazardnik.
Hazartnik = hazardnik. Rais. Sir. 183.
Hda = kdy. Nemám na to hda. JiŽ. Č.
Čes. I XIV. 326.
Heblata = domáci nádobí. Litom. 62.
Sr. Hebl.
Hebrejee, jce, m. Učený b. Ghet. 51.
Hed = pry6. Spiš. Sb. si. IX. 51.
Hejda Fr. Kar., spis. Zl. Pr. XXI. 335.,
Zvon IV. 434.
Hejkal, a, m. Sr. HoS. Po). IL 9., 23.,
25., 29., 46., 76., 78., 100., 113., 115., 116 ,
125., 181., 150., 151.
Hejkalka, y, f. = h%i8a. Rais. Lid. 136.
Hejkman = hejtman. Hoš. !
Hejl, a, m. = hlupee. Us.
Hejnic Jos. V., red. t 28./1]
42 léta.
Hejnem. Choděni s bejnom
svatbé. Vz Nár. sbor. XI. 41.
nom' hovoria o Člověku, ktc
napitý vo viac domoch sa p(
klepe a zabaví trochu. Ib. Sr.
Hejsovatl do noci. Zl. Pr.
Heisati.
Hejša. £j h.! (tak se odl
Brt. SI. 92.
Hejtačka, y, f. = žena cho
na besedu, Sumav. Rgl.
Helán, a, m. = bjjk. Záp.
92.
Helcelet Ctib. dr., 27./4.
1904. Sr. Zl. Pr. XXIL 60.
Helena. Len na sv. H-nu
(v květnn). Hum Kal. 1905. (I
Helfert Alex., svob. pán. S
479.
Heli-um, a, n. H. je plyn
Phld. XXIV. 363.
Heller Ferd., bud. sklad.
560.
Heliích Jan. Sr. Zl. Pr. X !
Kar.^ spis.
Helm Jos., spis. Sr. Zvon :
Hemelín, u, m., rostl. Vz I
Hemera, y, f. Lidí jako I
Sum. Rgl.
Hemerky, pl., f. = haem, \
Hemůvka, y, f. = hibka u %
Hemzavosť, i, f., ruminatic
Héné = hajný. Na Hané. !
415.
Henglat = viklati. Brt. SI
Hensemtam mluviti = Z&
Brt. SI. 93.
Herberk, u, m. = ipatný \
tam b.! Brt. Si. 93.
Hercynský les = zemé s i
Německo až k Dunaji. Dvoř. '.
Herčik Ferd., spis. Sr.
275.
Herdy =: krásný. Spiš. S
Sr. Hrdý.
Herec, rce, m., vz Vesnoi i
Herites Fr. Sr. Zl. Pr. X:
Herloš Kar. J., nar. 1.
Zvon IV. 716.
Herman, u, m. z=l kólovrá i
přede příze hrubá na pytle
SI. 93.
Heřman Jan., mal., f 5.^ i
60 let.
lleřmanský Hanuš. Vz S<
Hernat, u, m. = potok na
stol.). Sb. si. Vín. 79.
Herrman G., spis.
Herrmann Ign. Sr. Zl.
ti podob.. Zvon IV. 659.
Hertik £., prof. a spis.
Herynkář, e, m. = obch !
Wtr. Rem. 177. a j.
Heský. Hoch byl přece
Hoš. Pol. IL 141.
584
Hei — Hlistek.
Hed Gust., prof. a spis.
Heverový, WíDden-. Jiod. 75
Hevlotit = dHti 9ů. Brt SI. 94.
Hexametr, o, m. Interpankce h-trn
(oddech, malá přestávka v řeči). Král.
Metr. 53. dd. Svaz h-tra. 69. nn. O druzich,
přednostech a vadách h-tru. 88. nn. Řady
a stopy slovní v h-trtu 93. Poměr rhyth-
mického přizvnka hexametra k přizvnkn
slovnimm 126. nn. Uživáni a vývoj h-tra.
163. nn. Literatura týkající se h-tru. 166. nn.
Hexapodie, e, t, řec. Katalektická h.
neboli k. trímetr. Vz Král. Metr. I. 225. nn.
Heydak Adolf. Sr. Mas. 1905. 387. nn ,
Zvon V. 693. nn., Zl. Pr. XXI. 107.. XXII.
386. s podob., Máj. III. 603., 611., 522.,
527.
Heyšovina, y, f. Tk. Pam. I. 480.
Hezounce = velmi hezky. Zvon VI. 100.
Hidek = ttudené, V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 46.
Hilarius Litoměřický. Sr. Mas. 1906.
170.
Hiller Ferd., tajemn., spis. f 19./3. 1906.
maje 64 léta. Vz Nár. list. 1906. 77. 2. a
jiné listy z též doby.
Himeli, n. = jmeli. Hraš. 157.
Hinberíy platiti. Vz Femberty. Arch
XXII. 278.
HinčaYka, y, f. = koHtka. Mas. slov.
IV. 24.
Hi8torickoarehitektonický. H. bádilní.
Nár. list 1905. 29. 13.
Hi§toriekotopografieký. Nár. list. 1905.
16. 13.
■Istorickoumělecký. H. literatura. Zvon
VL 31
Hlad. Mám hlad, Že bych jedl vostáv-
kovej plot, jen kdyby v něm nebyly saky.
Litom. 73. Přísloví táhnoucí se k h. Vz ve
Vlast. I. 224.
Hladce, kompar. hladčeji. Dle Hoš. lépe:
hladSeji (hladií). (Mas. fil. 1904. 451.).
Hladidlo, a, n. = iehliSka, PhPd. XXII.
435.
Hladík Václ., spis. Sr. Mas. 1904. 445.
Hladina, y, f. = polni řepa §tmi$ková,
Brt. SI. 94.
Hladisko, a, n. = okluzkd terně. Brno.
Rgl.
Hladný = hladocj, Bade sa ti s Čertíkom
snívat, keď ideŠ hladný spát. Mas. slov.
IV. 28. Hladnému se o chlebe snívá a m&si-
arovi o krave. Hladné vtáča smutné kráěa.
Sb. si. VII. 130., vra. 87. Hlanny i chory
chleb chvali. Slez. Vlasť. L 224.
Hladověnka, y, f. = hladimar. Vz Osivka
zde (rostl.).
Hlas. Přišel h. = rotne^lo te. Hoi. Pol. II.
Hlasnořehotný kůtf. Škod. 11*. II. 20?.
Hlasoměrstvi, n. Phonoiuetrie. Ett
Hlava. H. těžká (starostmi) jak třep,
škop, snop. Šum. Rgl. H. jako báň, jako
věrtel (veliká). Čes. 1. XIV. 477. Ma hlavu
jak zavijanku, mrvinku, trnový kopec. Slez.
Vlast. I. 236. Tluč hlavum o stěnu, uěuješ
proměnn, enem na kotrbě. Slez. Vlast. I.
227. Bodaj si vyrástau nad hlavu I Mus.
slov. IV. 28. — H. kola, ve které jest
železná puéka. Mus. slov. IV. 12. — H. I
Jaroši, dr., prof. a spis. Vz Zl. Pr. XXI.
82. s podob.
Hlaváč, e, m., rostl. Vz násI. Hlaváček.
Hlaváček, čku, m., rostl. H. jami^ adonia
vernalis; Černé koření domácí, éiemy koreĎ
(slov.), elebor (český, falešný), hořká tráva,
miláček, ohníček, slepý mák, zlatoui ; h, letKÍ,
a. aestivalis: červánky, hlaváč, hořikvěf,
hořká tráva, kačenky, kominíček, ohníček,
polní kohoutek (růžička), rozstřihaný mák
(mák slepý), slepomák (slov.), voloočko.
Vz Čes. 1. XIV. 134.
Hlavatý = veliký a p. Pokusiti se o něco
lehkýho a jindy i o něco h-týho 1538.
Arch. XXII. 96. — H. doíek = svázaný
po vři šlem v hlavě klasem dolů; zdklasnik
1= svázaný za klasy břichem dolů. Čes. 1.
XV. 35.
Hlavica Fr., mal. Sr. Zl. Pr. XXU 13 >.
Hlavička, y. f. = jidlo velikanoěni. Usekalo
se maso jakékoliv, přimíchalo se do něho
krupice, vajec, trocha pepře a stronžek
česneku a váe se upeklo. Čes. 1. XIV. 111.
Hlavina £., spis.
Hlávka soli. 1618. Listář 136.
Hlavňový, Lauf-. Jind. 77.
Hlavohrudi, u. H. pavouků. Ott XXIII.
660.
Hlavolam, u, m. = hra se skládáním
kaménků. Rgl.
Hlazeni, n. H. dřeva. Vz KP. XI. 54.
Hled, u, m. = vjem, nóMor. Kle. (List
fil. 1905 243.).
Hléďák, a, n. = divák. Brt. SI. 95.
Hledati kde. Nehťadaj tam, kde nic
nejest. Sb. si. VIII. 168.
Hleděný. Je dobře hledénej (pěstován).
Litom. 41.
Hleděti Jak. Hledi jak z hušča (honšti).
z cbabia, jak do buku (= poplašený). Slez.
Vlasf. I. 236. Hledí do řepy a vidi do
mrkvy. Slez. Vlast I. ^37.
Hlenovitě hnisavý, schleimig-eitrig, muco-
purulentus. Ktt.
HlenovitohnifiaTý katarrh cíbelný, schlei*
mig-eitriger HamrOhrenkatarrh, nrethritis
catarrhalis, urethrorrhoea. Ktt.
Hlidačský kožich, Wáchter-. Rais. Lid. 12..
Jind. 78.
Hlídáni, n. = KUdini, H. do běloty.
Litom. 45.
Hlidati = hleděn, dívati te. — nač.
Porad hlídal na ňu; H. se na koho. HoŠ.
Pol. IL 24., I. 136. — odkud. Dyt s toho
už teďkej rozum hlídá. látom. 45.
Hliniea, e, f. = druh ěveetkocého ovoce,
Brt. SI. 96.
Hliník, u, m. == »emi. Onedlho pojdie
do hliníka (umře). Mus. slov. VII. 91. —
H. = aluminium. Dějiny, vlastnosti a upo
třebení ho. Vz KP. X. 246. nn.
Hlinný dech = po hlíně. Zl. Pr. XXn.
123.
Hlinský = hrob. Dostal se do hlinskýbo
= zemřel. Brt SI. 96.
Hlistek řepný, helerodera. Vz Nár. list
1905. 142. 8.
Hlistnatosf, i, f. = červivkat verminatio,
helminthiasiB. Rtt.
Hlistopudný. H. léky, vermifaga, ant-
helminthica, Wurmmittel. Ktt.
Mlivenie, o. = lenoimi. FhVá. XXIV.
169.
Hlíza, y, f. H. kostní, ostitis interna
suppnrativa circumscripta, Knochenabscess,
celková h. rohovková, vortex purulentns,
keratitis nenroparalytica, Totalabscess der
Hornbaiit. Ktt. — H., vrch n Přestic. Rgl.
Hlodek, dku, m. = ohlodaná kott. Brt.
SI 96
Hloupý. Přide taký hlúpy, čo to kúpi.
Phťd. XXIII. 308. H. jako kopyto. Slám.
Pnt 487. Co je blonpymu po rozume, dy
mu ho netřeba ; S tebam mluvit a s beranem
řikat je jedno. Slez. VJasf. I. 233., 238.
Slez. přísloví vz ib. 225.
Hloza, y, f., vz násl. Hluzovina.
Hlozik&rka, y, m. = lakomec, Brt SI.
96. Sr. Hryzikůrka.
Hložek Vít, básn. Zl. Pr. 1904.
Hltan, u, m. Zánět h-nu prudký, pharyn-
gitis acuta. Ktt.
Hltanořez, u, m. H. postranní, pharyngo-
tomia lateralis. Ktt.
Hltba, y. f.=hUáni. H. literami stravy.
Nár. list. 1905. 6. 9.
Hlubáň, ě, f. = voda na lukách, která
málo odtéká. Hoš. Pol. I. 136., II. 113.
HlubiČ, e, m. = IruJdářškj náetroj k ta-
pouStini hřébiků. KP. XI. 9.. 11. — H. =
havif hloubící iaehtu, der Sen ker, Abtenfer.
Jind. 79.
Hlubokojasný oceán. Zr. Fantas, pov.
287.
, Hlubokopásý. H. žena (hluboko opásaná).
Škod. II.' n. 244.
HlučiVosť, i, f. Nár. list. 1905. 131. 13.
Hluehoiui, a, m. = Muchj Hocik. Rgl.
Hluehý. H. si domyslí; Drží, jako h.
dveře (Spatně). Phťd. XXUI. 309., XXIV.
342.
Hluk jako v židovské ikole. Us. Rgl.
H., že není slova slySet. Us.
Hlúposť, i, f. = Moupotť. H. je najdrahSie
mýto. Sb. si. VIII. 88.
Hluzovina, y, f. = hloza, ovoce, Brt
SI. 97.
Hruzovitý strom = hrantoviti. Brt. SI. 97.
Hmatáni, n. = vyíetřování hmatem, palpi-
tatio. Ktt.
Hmirif. Veš mu tam hmíri (čmýrá). Slov.
Mus. slov. VIL 54.
Hmotiti se Jak. Každý do únavy se
hmotil (namáhal). Zr. Fant. pov. 2J7.
Hmoždinka či klín k sesílení únosnosti
trámu. KP. XI. 290.
Hmyz. O Síře!ií-se a působení hmyzu vz
Nár. list. 1905. 219. 1.
HmyzožraTci, insectivora. Vz Ott. XXIII.
1014.
Hnátky = ííáet sání. Litom. 64.
Hnědovláska, y, f. = hnidovlaeá ženská.
Slavě. Příh. 75.
Hnětači, Knet-. Jind.. 80.
Hněv naduři mysli v ňadrech. Škod. II.'
182. Tchoř najhoršie smrdí, h. nsyhorfiie
radí. Hacv za hnevom chodí
86., 88. Hněv ku zlosti tře
ponouká jsa mnohem sladSi e
Il.« n. 128.
Hněvati. By chtěla o vše
1459. List fil. 1904. 439. Net
se h. bez přestání. Škod. II.'
HněvkoTský Seb. Sr. B
115., Mus. 1905. 382.
Hniapat = kákati, Phťd. :
Hnidaček, Čku, m. = prostj
šátek. Litom. 68.
Hnidek Fr. dr., spis.
Hnidod, e, m., rostl. Vz S
^ Hnidoyý. Vem to h-výii
Říká se o ženichu, který spěi
Íbnidovým hřebenem se m
Jtom. 72.
Hniláky, m. = shnili brat
HnlUčka, y, f. Ty jsi ki
(vychytralý). Mus. slov. IV. !
Hnilohíod, a, m., spondylii
Vz Ott. XXUI. 897.
Hnilozubý = kdo má vyÁ
zuby, Brt. SI. 98.
Hnilý ako klada (lenoch).
109.
^ Hniti = spáU. Hnije jak
Čes. 1. XIV. 51.
Hnizdě, ěte, n. = hnízdo.
Hnízditi se Jak. Nehnízi
na vajcooh. Mus. slov. VI. 61
Hnízdo. Malé h. — malý
VIII. 88 — H. n. psousek -.
v některém koutě konírny, v i
spává, není-li v ní barál
(v chlévě). Ces. 1. XV. 44
rostl. Vz Koniklec zde.
Hnizet. Voves hnizí, dyž
žerou. Hoš. Pol. I. 126., II. i
Hniždit = tlouci, Brt SI.
Hnojačka, y, f. = hnojův :
Hnojiště, ě, n. Úprava
IX. 389., 427.
Hnojiti komu co. Skrol i
mu pole hnojo (říkají, když ne i
Slez. Vlasf. I. 211. — ab§.
tam se rodí. Ces. 1. XIV. 2i i
Hnojný. H. pohlednice t
hnůj). Nár. list. 1905. 238. !
Hnouti co. Zapřísahali i i
bez druhého nebudou hýb2 i
v rožku, hýbaj si ndžku. S í
VIII. 84. Keď lajno pohý •
v in. Přisp.
Hnusa, v, f. Nieto váči !
kto do svojho hniezda trúsi
110.
Hoblik: dražník, hladík, i
kář, kocour, macek, oblou
podbradkář, podnožník, po 1
vnik, srovnávač, svodník, ub i
dřeva, výžlabník, zubák, žlál \
dřevené evropské, kovové ai
XI. 2. 7.
Hoblíkový, Hobel-. Jind
Hoblovaci stroj. Vz KP. 1 [
HobloTárna, y, f. zz A
Jind. 81.
( '
586
Hebrtlik — Horovatel.
Hobrtlik, u, m., misto: obrtlfk. Haj.
Progr. 14.
Hodas = iřeha$. Hoďas som já ako myfi
(malý). Mns. slov. IV. 10.
Hodinky = kako9t, rostl. Brt. SI. 98.
Hoditi co jak. Tak fa hodim, iba dva
cóle poletid od Boba. Mus. slov. V. 6.
Hodograf, a, m., Hodograph, z řec.
Jind. 83.
Hodováni, n. Pořekadla vz ve Vlasť. I.
223.
Hodura Quido, spis.
Hodža Mích. Tk. Pam. I. 480.
Hoffer Emil, spis.
Hoffmeister Fr. dr., prof. a spis. ; H K.,
spis.
Hofmann Lad. dr. Sr. Zl. Pr. XXI. 48.,
72.
Hojdati = houpati, Aj kra ve sa boj dá
chvost, a neodpadne jej (netřeba se báti).
Mus. slov. V. 6.
Hojetliček, čkn, m. = rostl, léčivá (na
rány). Šnm. Kgl.
Hojnik, u, m. = ehlapina, sideritís, rostl.
Vz Ott. XXllI. 130.
Hojnobydlený. H. město. Škod II*. 7.
Hojnolupenný. H. hora. Škod. II*. 49.
Hojták, n, m. = kolébka. Rais. Lop. 210.
Holakyskrči, n. = miiíčni $véUo. V zlo-
děj, mluvě. Ces. 1 XV. 46.
Holan, a, m. = iilnj vůl; též nadávka.
Li tom. 75.
Holatý =: nahj. Čas. mus. IV. 49.
Holeček Ant., inžin. a spis.
Holengačka, y, f. = koHaacka ku př.
ohebný konec stromu. Phld. XXIV. 419.
Holengat = koU$at\, opálati. Pbld. XXIV.
419.
Holenka, y, f., vz předcház. HoliSka.
Holevy =: iáiy. Mus. slov. V. 93.
Holička, vz násl. HoliŠka.
Holinka, y, f., vz předcház. HoIiška.
Holiska, y, f. Středně, švestky v květu
zasedlé, zelené šlovou h-ky, holičky, ho-
Unky, holinky. Brt. SI. 100.
Holizeň, zně, holotina, y, f. == holá
p&da, Liptov. Sb. si. IX. 46.
Holkář, e, m. z= dohazovač nevístek.
Zvon IV. 618.
Holman B., prof. a spis.
Hotobrúdky = « holjm břichem, Brt.
SI. 100.
Holomúc. Potahuje H. k Opavě (pomrkuje
očima). Slám. Put. 487. Také: posmrknje.
Holopysk, a, m. Čo len taký h. (nemá
fúzy). Mus. slov. VI, 111.
Holotina, y, f., vz předcház. Holizeň.
Holoubek, bka, m. Dětská hra na h-bka.
Vz Ces. 1. XIV. 421.
Holoude, n. = holoubě. H. v troude na
dylý nýse (holoubě v troubě na bílé míse).
Vz Litom. 14.
Holovat koho = bdi holi. Litom. 45.
HoI'9tra, y, f. "zz vysoká^ neobratná ženská.
Brt SI. 100.
Holub. Mo holuby pod Čapku (je rozumný).
Slez. Vlasf. L 233.
Holúbky, rostl. Vz Oměj zde.
Holubník báňový, věžový. Jeho zařízeni.
Vz KP. IX. 408., XL 383. — H. = pod-
krovní Mvitniika, Zvon IV. 428.
Holubohojný. H. Thisba. Škod. II.' 38.
Holuboplodný. Škod. II.* 40.
Holý. Holému snadno hlavu ohoHŠ. Mus.
slov. VII. 43.
Holýš, e, m. = holáiko ptdfe. Brt SI. 101.
Holzer Rob., maliř.
Hómat, hounuU i= jisti, H. plno hobú.
Brt. SI. 101.
Hoinbat = kolébati. Spiš. Sb. si. IX. 49.
Homiliár, e, m. = kniha obMahujici
homilie. Nejed. 349.
Homkati = houpati. Brt. SI. 101.
Hompálati sa = klátiti »e. Hrubiie konce
(plti) voPne sa hompálajú. Phťd. XXIIL
760.
Hon, u, m. Vfiedni den je n nás bon =
mnolio práce. Rais. Lop. 381.
Honanica, e, f. = ohrada, vě které se na
salaii ovee dojí. Vz Ces. 1. XV. 172.
Honem = rychle; bezmála, téměř, akoro.
Vz HoS. Pol L 132.
Honěnice, e, f. Bývaly tam h. = honéni-u,
dováděni. Rais. Lop. 332.
Honza z boudy = hlupák. Us. Rgl.
Honzit = choditi, itekliti. Vlas mi bonzi
po hrdle. Phrd. XXIV. 419.
I Hopadora, y, m. = neiika. Brt SI. 101.
Hoprdáč. Sr. Huj. Progr. 14.
Hora Ant., probofit, nar. 1824. Sr. Zl. Pr.
XXII. 70. s podob. — H. Fr. A., prof.
a spis., nar. 1838. Sr. Zl. Pr. XXII. 107.,
Máj. in. 407.
Horaé = hořeti, Brt SI. 102.
Horák. Horáci =z obyvatelé jihozápadní
Části LitomyŠlska. Litom. 3. Sr. Čecháci.
— H. Bokusl. dr. a Jiří, spis.
Hořák Argandúv, Bnnzenův, motýlovitý,
okrouhlý, plochý, plynový. Jind. 84.
HořákoTý průmysl. Nár. list 1905. 29. 5.
HoreokOYat = důrazně pobádati, Brt.
SI. 102.
Hořčice, e, f., sinapis. Vz Ott XXIII.
194. H. icmáf melanosinapis commanis; k
zelená, kapusta hořčičná; h. bild^ sinapis
alba: hořčica, penízek polní. Vz Čes. 1.
XIV. 375. H. sedlská, vz Stěničník, Ko-
koška (rostl.).
Hořčičnik, n, m., vz Trýzel (rostl.).
Hořčík, u, m., nerost Dějiny, vlastnosti,
výroba a upotřebení ho. Vz KP. X. 250.
Horečka, y, f. H. hlístová, Warmfieber,
fíévre vermineuse. Ktt
Hořeti. Keď nehoří (netřeba pospíchati).
Phi'd. XXIV. 340. - Ať té ty peníze bořej*
na srdci. Litom. 46.
Horina, y, f. = hora. Brt SI. 102.
HořkoňoTitý. H. rostliny, simarňbaceae.
Vz Ott. XXIIL 179.
Hořkosladký. Tys' pořád h. Rais. Lid. 227.
Hornice, e, f.« der Berg-, Grabenkittei.
Jind. 83.
Horník Job., odb. lesní spis.
Horopácem = horempádem. Brt. SI. 102.
Horosvět. u, m. To sú lieskovce ako h
(pěkné, Žluté). Phl'd XXIV. 419.
Horoyatel, e, m. List. fíl. 1905. 352.
Horský Klim., spis.
Horši stane (vstane), ako Táhne. Sb. si.
VIL 130.
Hosař, e, m. = kluk, Haná. Čes. 1. XIV.
106.
Hospodářskobotanický. H. stanice vý-
zkumná. Nár. list. 1905. 71. 17.
Hospodářství, n. Slezská přislovi o h.
Vz Vlasť. I. 230.
Hospodyně. Slezská přislovi o ni vz ve
VlasC. I. 2-9.
Hospozin (!), a, m. = hostinský. Pohl.
Hostec horečnatý, rhenmatismus febrilís.
Ktt.
Hostečnik, n, m. = hosteČné zelie,
plaminec plotní (rostl.). Čes. 1. XIV. 123.
Hostečný, vz předcház. Hostečnik.
Hostinka, y, f. Po hostinách bývajú
h-nky (po nich schndueŠ). Sb. si. VIII. 84.
Hostinsky někoho přijmouti (pohostinsku).
Tk. Pam. I. 441.
Ho^enský. H. šaty (které nosi hoši).
R^is- Koř. 55.
Hodina, y, f. (od hoch). Vz Běhna.
Ho§tata, potok u Opavy. Vlasf. III. 141.
Hotať = voziti (v dětské řeči). PĎl'd.
XXIV. 607.
Hotový. Když byl s jídlem hotov místo:
když pojedl. Už jsme s čtením hotovi
místo: už jsme dočtli. Vest. XII. 94.
Houba. Domácí h. (velmi škodlivá). Vz
o ní v KP. IX. 446.
Houbolovec, vce, m. = kdo loví (sUrá)
houby, Schwammefíscher. Rgl.
Houbovina, y, f. i= poléoka houbová. Rgl.
Sr. Houbovice.
Houcapky, pl., m. H. z něčeho si dělati
(posměch). Šum. Rgl. Sr. Ouchcapky v II.
450.
Houdek Vlád., spis.
Houfovati = v houfy se shromažďovali.
Špačci honfujice odletovali. Zl. Pr. XXII.
326.
Houkadlo, a, n., vz předcház. Brunčák.
Houkati jak. Kalousek slabo houká.
Hoš. Pol. II. 157. Houká jako na lesích
(silně). Sum. Rgl.
Houkavě něco přikazovati. Zl. Pr. XXI.
207.
Houkavý. Spustit houkavý pláč. Rais.
Lop. 289.
Houně cestovní, hospodářská, koňská,
lázeňská, přikryvaci, vojenská. Us. Rgl.
Houpad, u, m. z= úpad. Do houpadu
pracovati. HruS. 82.
Houpat, u, m. = slota^ nečas. Brt. SI. 103.
Housátka, j, f., rostl. Vz Sasanka zde.
Houser, a, m. Sedí jak nedoříznutý h.
(smutně). Mor. Rgl.
Housková Nora, spis. Zvon IV. 231.
Houško (ouško), a, n. =: hrozen, Brt.
SI. 103.
Houvin, u, m. = houzev (ze dřeva sto-
čená). Obočí, Rgl.
HouvinOTat = pHtahovatif stahovati.
Úbočí. Rgl.
Houžvice , e, f. Sedláři navlačovali h-ce.
Wtr. ftem. Ž50. Sr. Houžev.
Hovado, a, n. Vyšla rada z velkého
hovada (od hlupáka). Vlasf. I. 236.
Hovořiti Jak. Hovoří ako spod zemi,
popod nos (ticho, nesrozumitelně). FhVá.
XXIV. 343. Hovoří přes zub (jen tak, na
piano). Litom. 46.
Hovorka Kar., spis.
Hovorný. Byl zvědavý jako nevěsta
a h. jako tchýně. Zvon V. 729.
Hra. Hrv kostelní (o božím těle, na
květnou neděli, svatojiřské, liturgické, pa-
šijové, svatovítské, vánoční, velikonočni,
žákovské a j.). Vz Nejed. 349. Hry děti
slovenských. Vz Mus. slov. IV. 24. nn.,
V. 18 , Sb. si. VIL 69. nn. Dětské hry na
Bzenecku na Mor. Vz Čes. 1. XIV. 420. nn.
Dětské hry ve Slezsku. Vz Viasť. I. 120. nn.
Hrabati. Eto porad hrabe, nemá kedy
viazat. Sb. si. VIII. 87.
Hrabeovat = seci hrabid, Brt. SI. 103.
Hrabci, n. = chrast habrová. Brt. SI. 103.
Hrábě. Každé h, k sobě hrabou. Smíš.
1905.
^ Hraběnka y, f. =: hraběci cesta (lesní).
Sum. Rgl.
Hrabi, n. = halH. Brt. SI. 104.
Hrabice, e, f. H. má pět rožencú a jeden
sloupek. Hoš. Pol. II. 66. Zevrubný popis
h-ce vz v Brt. SI. 104.
Hrabina, y, f. =: plaminek plotni (rostl.).
Čes. 1. XIV. 123.
Hrabkový. H. kosa = kosa na obili.
Mus. slov. IV. 13.
Hrábni robota. 1525. Arch. XXII. 64.
Hračat = skuhrati, hromSiti. Phrd. XXIV.
754.
Hraď, i, f. =: místnost v přehradě chléva
pro bulika, Čes. 1. XV. 44.
Hradál, u, m. = graduál. Nejed. 65.
Hradčanský J., spis.
Hradil A., spis.
Hradok, dku, m., vrch (Tri kamene) na
Slov. Vz Sb. si. VIII. 103.
Hradský. Nespúštaj sa hradskej (silnice)
pre neistý chodník. Sb. si. VIII. 83. — H.,
ého, m. Zámecký h. Arch. XXII. 59.
Hrách. H. a kroupy, to je hloupý, to
my máme každej den; ale buchty z bílej
mouky jenom jednou za tejden. Us. Já ti
povím, proč se divokej h. na hladovým
stole nepřebírá (zač je toho loket). Litom.
73. Jak nezaseješ hrachu v marca (březnu),
něchystaj naň hrnca; Svil brach = utekl.
Vlasf. I. 212., 231. Sade musí býf, kde sa
dva hraške varia. PhFd. XXIV. 342. Půdě
hlídat hrách (dostane se do kouta). Čes. 1.
XV. 143.
Hrachovec, vce, m. z= Tnaikara ovinutá
hrachovinou. Sum. Rgl.
Hranačka, y, f. = dýmka hranatá. Brt.
SI. 105.
Hranatka, y, f. H-tky = jehly mořské,
syngnothidae, ryby chvostožabré. Vz Ott.
XXIV. 493.
Hránek, nku, m. =: stupeň. Val. Čes. 1.
XV. 31.
Hranice, e, f., rostl. Vz Jaterník.
Hranický. Vz Šturm z Hranic Adam.
Uraničný. H. kopce. Vz Vlasť. I. 186.
588
HranoBtajnik ^ HniSka.
Hranofltajnik, a, m., staaropus, motýl.
Vz Ott XXIV. 35.
HráškoTý. H. barva, erbseDgrtin. Bgl.
Hráti komu kde. Nazdá sa (mysli), že
mu na každom vršku hrajú. Phrd. XXIV.
342.
Hrazděni, n. Zvonice pokrytá dřevěným
li-ním Čee. 1. XIV. 322.
Hrazený Jak. Zvonice jen z prken h-ná.
Čes. 1. XI v^. 322.
HrázoHtní, perinaeoanalis. Ktt.
Hrbáč, e, m. Na hrbáč =z na rvačku.
Brt. SI. 106.
Hrbatý. Chudobní a h-ti nosia vSetek
8 voj majetok na sebe. Mns. slov. Ví. 58.
Hirbet. Sr. Chrbát.
Hřbeták, a, m. = nadávka sedláku,
Chrud. Rgl.
Hrcek, cku, m. Je jako b. (malý). Čes. 1.
XIV. 477.
HrČka, j, f. = hon, iupec. To byla b.
okolo smrčka. Us. Čes. I. XV. 143.
Hrdla, y, f. = hrdliSka. Rais. Lop. 254.
Hrdlička Aleš dr., spis.
Hrdo = nádkwnií. Brf. SI. 106.
Hrdopydno8€, i, f. Mfill. 196.
Hrdošit sa s čim = pyUHi $e. Phrd.
XXIV. 545.
Hrdúsek, skn, m. = use/. Uviaž na h-sky.
Mu<«. slov. IV. 101.
Hrdza, y, f. = diH padajid^ kdyi »viH
$lunr.e. Pbld. XXIV. 419.
Hřebelči, n. strigilia = hřehélce, či kartáM
Wtr. Éem. 152.
Hřebelečnik, a, m. = kdo d&al hřebUee.
Wtr. Éem. 448.
Hřebernik, u, m. = malj nebozez. Brt.
SI. 107.
HřebenČik, u, m. = tamaryiek. Vz Ott.
XXV. 63.
Hřebeny, pl., m. = peíivo. Sr. Pégny
zde.
HřebičkoTý. H. pismo (notové). Nejed.
349.
Hřebinkovitý sval, musculus pectinatus.
Ott. XXIII. 942».
Hřebovnice, e, f., die Nagelform. Jind. 87.
Hrgotat = vrkaH. Brt. SI. 107.
HHbitečko, hHbitko, a, n. = hřibdtko.
Slez. Vlasf. I. 68.
Hřídel rovný, zalomený. EP. X. 286. nn.
Hřích. Nedovede to, kdyby mu pán Bůh
vSecky břichy odpustil. Us. Kgi.
Hřímaly Jaromir, bud. sklad, f 25./6.
1905. Sr. Nár. list. 1905. 177. 2. odp.ajiné
listy z té doby.
Hrintat =: vlaey ufeitUif hlavu upraviti.
Phrd. XXIV. 754.
Hříšný. Hříšným koncem nenapraví se
hříSný život. Zr. Strat 110.
Hrkem = rychle. Vobilí h. zrá. HoS.
Pol. I. 137.
Hrkotina, y, f. Sníh slezl h-nó = rychle,
hrkf^m Brt. SI. 108.
Hrkútanie, n. H. holuba. Phťd. XXIV.
45.
Hrncať botami (těžkými) = nemotorné
v nich jiti. Brt. SI. 108.
Hrnčíř Fr., spis.
Hrnek, nkn, m. Vaří b. v bmkn (málo).
Litom. 73.
Hrob. KopáS družci b., sám se Ten
vložíš, qui fodit foveam, ineidit in eam.
Prov. XXVI. 27.
Hrobaezewský J. dr., prof. Sr. Zl. Pr.
XXI. 357.» 359. s podob.
Hrobka, y, f. := íáet jezu, násyp itěrkn
před prsní (krajní záplavou). Ces. 1. XV.
226.
Hroehot, ehrochot, u, m. =z Mmrxlé bláto.
Mns. slov. V. 42.
Hrom. Kdyby do něho uhodil h., pokazí
i ostří (hrom. O tvrdošíjném človékn); Bije
jako prosečskej h. (od Proseče přicházejí
často bouře) = je silný rváč. Litom. 74.
Keď začtyeS v miyi hrom, zelený je každV
strom. Sb. si. Vlil. 84.
Hromada. Bvlo tam h. lidu. floS. Pol. I.
121. H. jako příslovce vpodřeČi polnickém.
Vz HoS. Pol. I. 109. - H. = zlatý. V aloděj.
mluve. Čes. 1. XV. 46.
Hromadukrát = mnohokrát, éaelo, Litom.
46.
Hromně volati. Zr. Strat. 129.
Hromnice. Na H. vezmi dve kabanice.
Sb. si. Vm. 84.
HromosTod. Vz o něm ▼ KP. IX. 450. nn.
HromOTee, vce, m. = cylindrový m^iécj
klobouk. Slov. Ott XXIII. 414.
Hrotniee, e, f. H. ve krovech. Vz KP.
XI. 359-
Hroutit = bořiti, káceti. H. les. HoS.
Pol. L 137.
HrozaTá, é, f. = tanec etraiák, Brř.
SI. 108.
Hrozná, y, f. = hrozen. Brt SI. 106-
Hroznovka, y, f. = druh okurek, Bgl.
Hrubka, y, f. = ^ka. H. valu meni sa
od 6-10 m., výfika ale od 1-28-2-37 m.
Sb. si. VIII. 102.
Hruboduehý převor. Zvou VL 204.
Hrabovlnny. H. ovce. 1561. Arch.
XXD. 188.
Hrubý. H. dřevo (nezpracované). Čes. I.
XIV. 422. — H. s Jeleni Zikm. Sr. Mna. 1905.
288.; H. Tom. a Vád., spis.
Hruda, y, f. Hroudy mraku (chuchvalce).
Ces. 1. XV. 148.
Hrudiměrstrl, n., thoracometria. Ktt
Hrudka, y. f., zdrobn. hrouda. Hrudka
— budka (hroudy chrání oseni proti simé
a studeným větrům, proto nemá se obilí oa
podzim zaseté váleti). Brt SI. 109.
Hruša R., prof. a spis.
Hrudka. Hruiky na LitomyíUku.- babky,
beránky, cikánky, citronky, cukrové, cver^e,
červinky, hraběnky, jádernice, Jakubky,
iernzalémky, karásky, kravky, křehtice,
křivostopky, máslovky, meduňky, moaé-
nátky, muikatelky, pergamentky, pleakačkj,
podojilky, podzimky, ranničky, amolinky,
stopečnice, fiemendule, iídlenky, trpčíce,
václavky, vladyky, vocáskové a j. Litom.
77. Hruiky » Novej Bani na Slov.: biele,
červeníc, čierne, jadrovky, Jožkohmšky.
karmanky, můčne, nemkine, paoakie, parga-
mutky, planie, pohančenie, prandofky
rohovky, svStojanky, Sajbalky, Semedíelky^
HruSka — HostoSplíchaDý.
tekvičnie, trcnkalky» zadrhlačky, zelienky,
žitnačky. Mas. slov. VIL 71. — Nasbíral
hraSek = byl bit. Slz. Vlasf. L 232. Stála
sama ve syltě, jako b. v Širém poli. Zr.
Mad. 49. — H. truhlářského kolowátku. KP.
XI 11 — H. Jan Fr., prof. a spis.
HrošoT, a, m., obec na Slov. Vs Čas.
mas. IV. 2. nn.
Hrůza. Bylo tam b. lidi (maobo). Hoš.
Pol. I. 121. H. jako příslovce v podřečí
polDickém. Yz floš. Pol. 1. 109.
Hruzeti, mergere, potápěti, tranken.
XV. stol. Zahr. 43.
Hrůzooký. H. Gorgo. Škod. II.' 207.
Hmzoplodn; zrak. Zr. Strat 206.
HrůzoTaný = hrúsouci. To je hrůza
h-Dá! Brt SI. 109.
Hrys Emman. Dr., řed. ústava aditelek.
spis., 1839.— 26./2. 1906. Vz Nár. list. 1906.
85. 2. odp. a jiné listy z též doby.
Hryzel hrabivý, cteniza fodiens, pavonk.
Vz Ott XXin 273.
Hryzeni, n. z= ujimanif DarmgrimmeD,
tormina. Ktt.
HryzoYisko, a, n. = trápeni, křix. To je
h 8 takým ožranom. PhlM. XXIV. 419.
Huba. Chce h. jist, masí race dělat.
Hraš. 129. Je to zrovna n baby (blízko).
Us. Rgl. — H. vzhledem k nUuveni, Když
babo pastí, jede jí jako trakař, až člověk
nestačí říkati amen. Litom. 74.. — H. =
obliěřtj. Pěkná po hábe (bělohabá). Litom 46.
Měl baba jako z mechu. Hod. Pol. II. 24.
Hubáček Gast., vz Stráň Alex.
Hnbáňový trud (troad) = práchno hubkové,
Phrd. XXII. 581.
Hubař, e, m. == eUmák letni. Litom. 76.
Sr. Chlíšt
Hubel* ^ nái na hnojeni kapusty, SpiS.
Sb. si. IX. 48.
Hubert. Na sv. Haberta (3./11.) ide teplo
do čerta. Sb. si. VIII. 85.
Hubik, a, m. = kokotice. Brt. SI. 110.
Hubilen, vz Lniěka (rostl.).
Uupkeperenospera, y, f. = hmyz vy-
Bsavající kořene rév. Vz Pbťd. XXIV. 434.
Hubky := mott^ťee, SchwSmmchen, sto-
matomv<:osis. Ktt.
Hubrovať eo: kapasta (krájeti). Spiš.
Sb. si. IX. 48.
Hubner V., prof. a spis.
HučáČek, ěka, m. z= járeíek (putúČek)
m Ikopce huěiei. Brt. SI. 110.
Hučeni, n. H. v afiích, sasurrus aurium,
Ohrensausen. Ktt.
Hučeti = hubovati. Nebuč Us.
Hučka. Hačka, hačka bač! (odhání se
tak prase). Sam. Kgl. Sr. HaSka.
Hudec Jan, spis.
Hub&aYý. H. řeč, mlava, rhinolali:i,
Dáselnde Sprache. Ktt.
Huk, n, m. Háky robiť (o ^atě nepřilé-
hajícim). Liptov. Sb. si. IX. 44.
Hukač -zz váinici bihati. Orava. Sb. si.
IX. 61.
Hural*a, e, f. s hular, bzinky. Brt. SI. 110.
Huťanie, n., vz Hurat v VI. 389. H. sa
oddati. Slov. Phťd. XXIII. 742.
HÚlaTa, y, f. = pmáA-ý deit
Bznnecko na Mor. Ces. 1. XIV. i
HuleTnik, a, m., sisymbriai
rostl. Vz Ott. XXIII. 220. H. m
s. sopbia: barborka drobná, kře
Zlatý), žofinka (rostl.). Ces. 1. XI
Česnekový, vz Česnáček.
Hůlka Kar., spis. Sr. Zl. Pr.
Hultek, Itkn, m. = hliek, mal^
Slz. 96.
Hultnout = Minouti, Brt. SI.
Humenec, nce, m. = společ
sousedům průchod a průhon n
zahradami oplotěný. Brt SI. 110.
Humflotstvi, n. XVL stol.
1905. D. 31.
Humpara, y, f. = oheiípara, ic
SI. 111.
HumploTat eo: vozy a lichvt
i. e. po Spatné cestě = kaziti).
Huna z střlat. ganna. Phťd. I
Huňařský průmysl. Vyhl. Slz
HuntoTati koho: koně. 15
XXII. 121.
Hupačky = hupky, ryMe, Br
Hupek, pka, m. Jeden záplet
je Jeden h. PhPd. XXIV. 754.
Hupkáni, n. H. šlach, sabsaltuii
crocidismas. Ktt.
Hupytkem běžeti (rychle). \
Hurgat = vrkati. Brt SI. 111.
Huriauk, a. m. = křik. Phl'
429.
Hurk, u, m. Hurkem téci = ^r
Sl. 111.
Hurnok = eevemi vUrf Jak I
Ondřeja h., nebyvo žodne zii
Vlast L 214.
HurtaJ, hurtoš, e, m. = clovl
hlatu a rychle mluvici. FhVÓ. XX
Hus J. Sr. Tk. Pam. I. 481.,
393., Mas. 1905. 130.
Husa, Cbce huson vyhnat beni
73. - U. lifičí či jeskynní. Vz Otl.
Husar, a, m. = houser. Sb. si
Husarka, y, f. = drah dýmky.
Husí patka (oůžka), rostl. Vz :
zde. Huói kvítek = sedmikrása.
I. XV. 50. — H. peří všecko sn
XXin. 308.
Husička, y, f., rostl. Vz 1
Leknín, Sasanka zde.
Husinec, nce, m. = mistnott urh
hus a kachen. Vz KP. IX. 408.
Husíma, y, f. = chUvek na
SI. 111.
Husit =: strahti. Brt SI. 111.
Husitečko, a, u. = housátko, i
1. 68.
Husův. Kritické vydání spisů
Vz Mus. 1906. 161. H. pomník v
Nár. list 1906. 91. 1.
Hustka, y, f. ^ ručník. Čei
krížom pres prsa, nosia hnstky,
viazané. Na hlavě nosia hastky
IV. 4. Sr. Ott XXm. 415.
Husto. Kolem tyče bylo ně
lidí shroirážděno. Zvon VI. 25.
Hustosplichaný holub {krop
690
Hastý — Cbebtota.
Hustý jak: jako les. Us. Rgl.
Huščina, y, f. := houSUaa. HoŠ. Pol.
I. 137.
Hudek B. Dr.» spis.
Hutat Dač: na Ženbu -= pomýHeii. Phfd.
1902. 386.
HutnictTO na Slov. Sr. Pbfd. XXIV.
692. DQ.
HuTatka, y, f. = korba. Brt SI. 112.
Hvaždit = Bekati, řezcUt^ strouhati, — CO:
sečku, dřeva. PbTd. XXIV. 419.
Hvězdárenský, Sternwarte — . Jind. 90.
Hvézdčný éim: závoj b-ný jiskrami. Zr.
Strat. 4. (Zr. Cecb. 66.).
Hvézdllee. Mladé H. splyonly s městečkem
N. Hvězdlice. Vz Mtc. 1906. 380.
Hvězdojasně se třpytiti. Zr. Poes. 126.
Hvězdosvitný. Zr. Zabr. 24.
HviezdosIoTi, n. Pbfd. XXIV. 118.
Hvižď = šviH, Marmeltbier. Sb. si. VIII.
139.
Hviždž, e, m. Byl jako b. = hubený,
Hihlý. Brt. SI. 112.
Hyacinky = hyadnthy. Cbrud. Rgl.
Hyd, a, m. Cigán a Žid je jeden byd.
Pbfd. XXII. 572.
Hydraulik, a, m., der Hydrauliker (od-
borník v bydraulice). Jind. 91.
Hydrazon, a, m., v lačbě. Vstnk. XIV.
196.
Hydrofon, n, m. Hydrophon. Jind. 91.
llydrologický. H. Setření. Nár. list. 1906.
229.
Hydromechanický, bydromechaniscb.
Jind. 91.
Hydrometrie, e, f., z řec. Jind. 91.
Hydropneumatický, bydropuenmatiscb.
Jind. 91.
Hygleniekouméleeký. Nár. list. 1904.
314. 17.
Hygrometrie, e, f Vz Vstnk. XIV. 262.
Hýhura, e, f. = zemka, která m ráda
tmije. Brt. SI. 113.
Hychlit se = chechtati še. Brt. SI. 113.
Hynaisovský. H. jemnomalba. Nár. list.
1904. 314. 17.
Hynek E. V., spis.
Hynten = tenhle. Rgl.
Hýpa. y, f. i= rána^ Hieb ; veliký kus. H.
cbleba. Suin. Bgl. Sr. násl. Ilýpol.
Hyperdidaktika, y, f. Nár. list. 1905.
186. 13.
Hyperidealistieký sen. Zvon VI. 369.
Hypermoderni snaha. Nár. list. 1904.
349. 13.
Hyperromantickofantastický román.
List. lil. 1905. 241.
Hypochlorit, n, m. = chlomatan. Jind. 92.
Hýpol, u, m. = veliký kus. Cbrud. Bgl.
Sr. Hýpa zde.
Hypytkem = hupkeni. LaS. Brt. SI. 113.
Hyryeovat = hluk tropiti (o dětech).
Brt. SI. 113.
HýskoVStví, n. ~ poUnáni gi hejaků. Tk.
Pam. I. 91.
Hysterický. KaSel h-kých, tussis hy-
sterica. Ett.
Hysura, y, m. = h^jsek. Han. Brt. SI.
113.
Ch.
Změny hlásky eh v podřečí polnickém.
Vz HoS. Pol. L 39. — Ch pHkl<mné zdů-
razfinje tázací náměstka jako příklonka =.
Komn-ch Vás nechám. Brt SI. 113. — Ch
předložka místo / (v): ch Praze, eh pan-
ským domně. V podřečí polnickém. Hol
Pol. I. 5.
Chabanee, nce, m., vrcb v Liptovsko na
Slov. Mas. slov. IV. 23.
Chabloň, ě, m. = kdo vieeko schable. Brt
SI. 114.
Chablona, y, f., z fr., vz Šablona.
Chabraf, -bra = nieo nedbale konati, Brt
SI. 114.
Chadrba, y, f. = plevel v obili. Brt SL
114.
Chachala, y, f. Bylo by to ch-ly, když
by bzděli strachy. XVI. stol. Ué. spol. 1905.
II. 42.
Chachar, a, m., nadávka. Slám. Pat IS^.
Ty chachare! Slez. pov. 10.
Chácholit = cklá6holiti. Hoš. Pol. I. 137.
ChalabÚda, y, f. == brambor kulatý^ dr»
patl Brt SI. 114.
Čhalkadlo, a, n. = tiiidlof Dětská ehdla
ve Slez. Vz Viasf. I. 132.
Chalupa Kar., spis., f 1904 maje veko
40 let Vz Zl. Pr. XXI. 408.
Chamajda, y, f. = toleranc (máslo smí-
chané B tvarohem). Pacov. Čes. 1. XIV- 51.
ChámonoSe, spermatophora. Ott. XXní.
801.
Chámotok, n, m., spermatorrhoea. Ott
XXIII. 801.
Champor, n, m. = etará rozmoklá houba
Val. Brt SI. 116.
Chamrat, chamrlf = hapkaii. Phld.
XXIV. 419.
Chamrdit sa = hemOti še (o červech
v mase). Sb. si. IX. 46.
Chamrtit sa = chamrdit $a. Phrd. XXIV.
419.
Chamtivee, vce, m. = akrbUk, Nár. list.
1905. 117. 2.
Chankr, u, m., nlcns (měkký, a. moUe,
t?rdý, n. darům). Ktt
Chápat sa na někoho = sápati se. Val.
Brt. SI. 116.
Chaplivý na něco = zádotiioý ničeho.
Brt SI. 115.
Charabura, y, m. = Skramuxa, clovék
slabil. Brt. SI. 426.
Charamza, e, m. = nedbalee. Val. Brt.
SI. 115.
Chárbit = poetonávati. Litom. 46.
Charmat =: neHikovni ee oblékati, Plild
XXIV. 419.
Charniére (šarnýr), etHejka. Jind. 92.
Charpati, n. = drobné roMi jáaté. Brt.
SI. 115.
Cheankař, e, m., vz Močkař.
Cheankovka, y, f., vz Ohnice rostl.
Chcíplotina, y, f. =: echciplé nrfře; oe-
dochAdée, člověk habený. Šam. R^l.
Cheblota, y, f. =i špataé obilí, zboií
Brt SI. 116.
Checbtalka — Choromynlnoaf.
€hechtalka, y, f. = hrdliika. Rais.
Lop. 240.
Chejeha, y, m. = hlupák. Takový ch.!
Chrud. Rgl.
Chejr, n, m. Ob. obecný, cheirantbnB
cheirí: fijala žlutá, f. zimní, f. obecná, zimní
lak. Čes. 1. XIV. 372.
Cbék, a, m. = čert. Létal jak cb. Brt
SI. 116.
Chelčický. Ch-bo Poatilla. Vz Mus.
1905. 132.
€hem, cbmn, m. = mech. Brt. SI. 116.
Chemickofysický problém. Zl. Pr. XXII.
138.
Chemickomikroskopieký výzkam. Nár.
list. 1905. 131. 17.
Chemie: elementární, pokusná, syntbe-
tická, nžitá. Vz Jind. 93. Anorganická cb.
r. 1903. Vz Vstnk. XIV. 283.
Cherubský. Cb. píseiS. Zr. Krist. 111.
Chirograf, u, m., z řec. Má pěkný cb.
(hezky píše). 1598. Liatář 24.
Chtádčit z= seděti v chládku. Brt.
SI. 116.
Chladěro, a, n. = předsfíí. V zloděj, ml.
Čea. 1. XV. 46.
Chladič, e, m. = zařízeni k ochlazováni
vody: komínový (podzemní), otevřený. KP.
X. 374. nn.
Chladich, a, m. = $klepnik. V zloděj,
ml. Čes. 1. XV. 46.
Chrám, n, m. = chlast. Brt. D. 1^6.
Chlap = sedlák. Maž chlapa lojem, a on
smrdí hnojem. Us. Brt. — €h. = muz silný.
Cb. jako obr, břem. Vlasf. 1. 237.
Chlapec jako prut (štíhlý), jako květ
(hezký). Šum. Rgl.
Chlapina, y, f., rostl. Vz Hoj nik.
Chlapinda, y, m. = ehlapisko. Rgl.
ťhl*ápoYaný šátek (má velké, nepěkné
květy). Brt. SI. 117.
Chťast, u, m. n: prika se snéhem. Brt.
SI. 117.
Chlastat se čemu = smáti se. Ch-li se
svým vtipům. Rgl.
Chlastometr, a, m. = pijáky opilec.
Čes. 1. XIV. 477.
Chléb. Vz Brt. SI. 117. Mnohý chlebem
pohrdal a potom suchou kůrkou za vděk
vzal. Smíš. 1905. Od Panbička vyprosme si
cblebíčka. Sb. si. VIII. 85. Stoj chlebe, ziem
(sním) tebe (o darebáku). PhFd. XXIV. 343.
Nieto (není) chleba bez dierky (všichni
máme vady) ; Za chlieb sa modlíme, nie za
koláče; Už je na svojom chlebe (sám ho-
spodaří). Mus. slov. VI. 111. Jak se ch.
válí (ukazuje se dětem). Vz Vlasf. I. 234.
Chlebařský pochlební k. Vest. 1905. 424.
Chlebice, e, f. = dvě bidla ve srubu
březovými oblouky, spojená na něž na-
kládají bocbníky chleba. Čes. 1. XV. 39.
Chlebíček, ěkn, m. = podluhlj, zluti)
brambor. Brt. SI. 117. Sr. Rohlík.
Chlebík, 11, m., zdrob. chléb. Na každý
cb. najdu sa zuby. Sb. si. VIII. 84.
Chlebný, ého, m. ~- kdo vydával chléb
čeledi. 1566. Arch. XXII. 158.
ChlebOTÍsko, a, n. Borovisko-Chlebo-
visko (je úrodné, poskytuje c
XXII. 584.
ChleboTka, y, f. = koíh
Úboěi. Rgl.
Chlejstat = sUn^. téci. Voc
stala s voěf. Hoš. Pol. I. 137.
Chlemejžď, ě, m. = de
Litom. 76.
Chlemták, a, m. = deffoi
1905. 214. 10.
Chléstanica, e, f. = liják.
Chleistat = chlastati^ piti. Rj
Chlév. Jeho zařízení. VzK
Chlévek, zdrob. chlév. Ch
Vz Svinec zde.
Chlišť, ě, m. = slimák poln
Sr. Hubař.
Chropěna, y, f. = krávj
flek v, je jako pocbrápaná. Ví
Chlor, u, m., vz Vstnk. XI
ChlorofylloTaný. Ch. such
diová. Nár. list. 1904. 314. 1(
Chloroměr, u, m., Chloron
Chloroměmý, chlorometrii
ChloroměríitTi, n.,Chlorom
Chlouba, stran přísloví vz
ChFpicat . intens. k chCpat
118.
Chlnpatina, y, f. = kožich.
318.
Chlupatý. Oděv chlupatýn
šívati (kožešinou). XV. stol. Z
Ch. knedlíky, ^z Knedlík.
Chlupěnka, y, f. = angreíi
Chmejtat nohy = přeúopo
I. 137., II. 8.
Chmelenský Jos. Krasosls
Tk. Pam. I. 138., Lit. II. 720
Chmelí, n, kollek. chmel.
Chmelina, y, f. Rodina,
cb. Sb. si. VIII. 87.
Chmorek, rku, m. = chmfi
Chmouřit. Jak luňák i
chmouří. Zvon VI. 99.
Chmúla, y, m. zz. člověk
chmoulenfj. Brt. SI. 118.
Chmúlat sa ^ otáleti. Brt.
Chmurnochodý. Ch. Erin
II. 143.
Choéa = aspnň. Brt. SI. 11
Choděci a kolový tanec. 2
Choditi Jak: jako když
(jeden po druhém). Rgl. (
konce (skrčený). Vlasť I. 23
SI. 119.
Choeholouš, e, m. = ikvoi
Chochrňák, u, m. =: velik
SI. 119. Sr. Chochrfiál v VII.
Cholvarek, rku, m. = miest
8 kravami a ovcami cez lete
mus. V. 99.
Choriti chybně místo cho
věti. Vést. XIII. 3.
Chorobně, sthenisch. Ktt.
ChorDduchý. Ústav pro cl
779.
Choromyslnost, i, f., psyc
pathia, alienatio mentis, ins
pathia. Ktt.
592
Ghorabek — Cbadobný.
€horabek, bko, m. = ? Slez. Vlasf. I.
194.
Choť, i, f. Kdo muž je rozumný, v lásce
cbová choť svou. Škod. U*. 175. Sr. Man-
želka. — Ch. = aíkoU, aspoň. Vz Brt. SI.
120.
ChoulostiTý = vUdni (ne : háklivý). Li-
tom., 46.
CIiOu§tiiík, a, m., vrch u Soběslave. Vést.
1905. 413.
ChoTanec, nce, m. Chovanici na palici,
chovancovi na kyjů (o délbě). Sb. si. VIL
130.
Ghozák, a, m. =: vandrovnik.
Chrabroroienec, nce, m. Škod. U*. II. 31.
Chramostit se = hrabati M, jUi, Kam
se ch-stiš? Litom. 46.
Chrampáč, e, m. = veliký cřeeh. Šum.
Rgl.
Chrániéky, vaccínae, Impfblattern, Impf-
pooken. Cb. opasové, v. herpetíoae, Kreoz-
pocken, vředovité, v. ulcerosae; očkováni
ch-kami, vaccinatio, inoculatio lympbae vac-
cinae. Ktt.
Chrápati Jak. Chrápe, jako když pilou
řeže, jako o půlnoci. Rgl. Cbrápe, ani (jako)
co by na tri pořezy strůhal. Pbfd. XXII. 43.
Sr. Chrápati.
Chřapěti kde. Cbřapěly v něm kosti
(chřestily). Slez. Vlast I. 90.
Chrapot přijičný, raucitas syphllitlca.
Ktt.
Chraptivosť, i, f , raucitas. Ktt.
Chraslinka, y, f. = trudovaíka, Brt. SI.
120.
€hřastanec, nce, m. zn len na poli vy-
tíhtn^j. Litom. 65.
Chřástař, e, m. = tuláky zdriujiei $e
v ehrdtti, roifák. Brt. SI. 121.
Chrbáty u, m. =: hřbet. Ukázal mu ch. =
odešel; utržil si na ch. = byl bit. Pbfd.
XXIV. 340., 348.
Chrbát = Mpať, $tíFehati. LaS. Val. Brt.
SI. 121.
Chrbátnik, u, m. = řemen koni přes
hřbet. Mus. slov. IV. 50.
Chrčet = spáti. Jdi ch. Šum. Rgl.
Chřen vodni. Vz Potoénice. Cb. luční.
Vz ŘeřiSnice.
Chřest ivančický, zelený. Rgl.
ChřestaTka, y, f. := paetuíi tobolka^ cap-
sala, bursa pastoris. Šum. Rgl.
ChřestoTÍtý. Ch. rostliny, smilaceae. Vz
Přestupovitý, Ott. XXIIL 509.
Chrchel, vz Cbrkel. Ch. hlenovitý, spu-
tum crudum, schleimiger Auswnrf, hlenovitě
hnisavý, s. ooctum, schleimigeiteriger A.,
hnisavě hlenovitý (převážně hnisavý), s.
puriforme, eiterigschleimiger A., smrdutý,
s. putridum s. foetidum, tuberkulosní, s.
tuberculosum, při zánětu plicnim, s. pueu-
monicum. Ktt.
Chniapa, y, m. =: mluvka, Mus. slov. V.
28.
Chriadt, ě, m., WachtelkOnig, pták. Sb.
si. VIII. 140.
Chřipka, y, f. Sr. Scbulz Kom. 21.
Chřisfánek, nka, m. = chřUtek. Nebyl
tam ani ch. zz docela nikdo. Úboči. Rgl.
Christianiam-us, u, m.
Christofle := látka s argentanu vyrobená
a galvanicky poetřibřená. KP. X. 268.
Chrkely vz předoház. Chrchel. Sr. Hoj.
Progr. 16.
Chrmt, u, m. = trudavaXka. Brt SI. 121.
Chrobak, a, m. = taeemniee. Slez. Čes.
1. XV. 50.'
Chróm, u, m. Vz Vstnk. Xni. 578.
Chromatin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XIV. 479.
Chromosoma, v lučbě. Vz Vstnk. XIV.
480 nn.
ChromoTě žlutý. Rgl.
; Chromský. H. duSe (nadávka)! Slám.
Put. 188. Sr. Hromský.
Chromý. Vz Kulhavý. Vybírání na chro-
mého na konci masopustu (ve Slezsku). Vz
Vlaít L 156.
Chropnút = zadřUi. Chroplo mu do
prstu dřevo. Pbld. XXIV. 419.
Chroptěni, n. Ch. průduikové, umírají-
cích, Tracbealrasseln. Ktt.
Chroptivý. Cb. dýchání, rOcbelndes Ath-
men, stertor. Ktt.
Chrostik, a, m. Ch-ci = Hkjnokřidlj hmyz.
Vz Ott XXIV. 608.
Chroumit se = vrtiU ee. Litom. 46.
Chrtánit » kHíeti, řváU. Brt SI. 121.
Sr. Nachrtánit.
Chrtek, tka, m. = krtek. Hoi. PoI. IL
143.
Chrtkia. y, f. = chrtOtg, krtina. Hoš. Pol.
L 137., IL 116.
Chrtidée, chrtišté, ě, n. = krtiStg. HoS.
Pol. L 117., IL 143.
Chrudim. Z Ch-mě. 1598. Listář. 38.
Chrumst, u, m. =: chrupáni. Phld. XXIV.
419.
Chrumsťať = chrupati. Jedl cnkor, až
tak ch-sfalo mu pod zubaml Phld. XXIV.
419.
Chrundi, u. = roidi. Jíti do lesa na
ch. Čes. 1. XV. 143.
Chrupati s chrápati. <- Jak. Chrupal,
jakoby po ořechách jezdil. Vlast I. 53.
Chrupec, pce, m., vz Lníčka zde.
Chrustičko, a, n., pole n Dovalova. Mas.
slov. VIIL 9.
Chféč, e, m. = laskavec Brt SI. 122.
Chudačisko, a, n. = velikf chudák, Brt.
SI 122.
Chudéj, e. m. = chudák. Brt Slov. 123.
Chuděrko, a, n. = uboiátko. Brt SI. 123.
Chudina, chodobinka^ y, f., stenophragtna,
rostl. Vz Ott XXIV. 99. Chudina rolni,
s. thalianum: chudinka, chudobinka (rostl.).
Čes. 1. XIV. 374. Sr. Teesdálka (rostl.).
Chudinka, chudobinka, y, f., vz Oaivka
(rostl.).
Chudoba, y, f. Ch. není břemenem, ale
ani ctnosfou. Mus. slov. VI. 58. Přísloví vz
Vlast I. 224.
Chudobinka, y, f., vz Chudina, Chudinka
zde.
Chudobka, y, f., vz Osívka zimní, Ko-
koSka (rostl.).
Chudobný. Skorej postavíš na nohy opi.
tého, než ch-ného. Mus. slov. VL 58. Ch-
Chudobný — Inženýr.
néma člověka pozdě v hrnci zavře. Sb. b1.
Vni. 86. Čo sa nančiS, to mái; co užiješ,
to vieS; čo ch-mn dáš, to n Boha máš, ale
co po tebe zostane, Čert vie, komu se do-
stáno. Phrd. XXIII. 309.
Chudý = uhohf. Ch., jako ten slonp
u cesty. Zvon IV. 664. — Ch. rytíři = $ma'
zmi hotukff. Sum. Rgl.
Chuť, i, f. Bez chuti málo zjieŠ. Mub.
8)ov. Vili. 15. Z chuti do toho, máš pólo-
vicu hotovo. 8b. 8l. VIII. 87.
Chvála. Přislovi vz ve Vlast I. 221. To
je chvály na tři valy. Slez. Viasť. I. 235.
Chvástavec, vce, m. = kdo te ehváětá.
Zl. Pr. XXII. 327.
Chvatky. Jídlo na ch. (= na chvat) upra-
vené. Ces. i. XIV. 365.
^ Chvilka, y, f. Trvalo to jen půl chvilky.
Ces. 1. XIV. 422.
Chvistaě, e, m., rostl. Vz DřiSťál zde.
Chvistanica, e, f. = Hdki bláto na eeitě.
Brt. SI. 123.
Chvistat = šUní pliti. Hoš. Pol. I. 137.
Chvojinka, y, f. = vétviika chvojová, Ch.
z klasů, vz Brt SI. 123.
Chvor, u, m. ^ ? Tu nemají nágroSníci
(při loveni ryb) chvoróv klásti. 1492. Arch.
XXII. 40.
Chyba. Vz Brt SI. 124.
Chybnouti co kam = hoditi. Ghybol
pnéky do žbera. Vyhl. Slz. 49.
Chybovaný = chybný, vadný. Ch. bram-
bory. Litom. 46.
Chybovati čím: rozumem = bUňniti.
Sb. si. Vn. 110.
Chychtavě se smáti. Rais. Sir. 64.
Chynúf = chybnúi, hoditi. Brt. Si. 124.
Chýr, u, m. Zly ch. rastie ako huby
(houby) po dešti. Mus. slov. IV. 101.
Chýrnik, u, m. = tlach a p. Ta sa stará
viac o ch. ako (než) o osožné věci. Phrd.
XXIII. 678.
Chyry zz iidovaký zpěv her vélikonoíínich.
Nejed. 210.
Chystáni, n., vz Chystati. Brt SI. 125.
Chytaěka, y, f., vz Honička.
Chytáky u, m. Gb. spirálový ku zkypření
půdy pod vývrtem k vybíráni kamenů, hrud.
Vz KP. XI. 298.
Chytanda, y, f. = chytána. Val. Brt 81.
, Chytanka, y, f. Hra na ch-ku. Vz Sb.
8l. vn. 69., Chytána.
Chytavý. Ch. Káča = tanec v TěSínsku.
Vz Slám. Put. 323.
í^ytil A., spis.
tnytrý. Ženská je chytrá, ale žádné
moudro. Chrud. Rgl.
I.
Změny hlásek i, i v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 17. nn.
lambieký. O iambu a řadách i-ckých
vůbec ; i. kola a metra i-cká; i. trimetr,
tvar trimetm i-ckého. Vz Král. Metr. 284.,
Txi?^» ^^6. nn., 328. nn.
líky = nyni. Us. u Kdyně a j. Rgl.
Kott: PHtpivky k 5eiko-ném. sloTníkn m.
Idealisaee, e, f. Már. list. 190^
Z řec.
Idlivý. I. voda ze sněhu. Brt.
Idovat, iter. slovesa jísti. Brt.
lUnsiTnosf, i, f. Nár. list. 19<
Imitace, e, f., z lat. I. leštění
KP. XI. 58 nn.
Imitaěni pud. Nár. list. 1905.
Imperie, e, f., z lat. Světová i
1905, 1. 17.
Importní, z lat. =: dovozný;
Americký i. dům. Nár. list. 190£
Impraegnaéni =: mořld. I. b.
Impressionistický stih. Zvoo
Improvisačni nadání. Zvon \
ImprOTisovati = bez pHprc
přednáieti, z lat. Zvon V. 509.
-in -ina, -ino. Adj. possessíví
obyčejně od jmen osobních. Na Li
říká se také: kravin (roh) a p. ii
se jen ke jménům rodu ženskéh;
děvčetin, poněvadž jest děvče
ského aspoň svým významem. Vz
Indie, e, f. Zadní I. = řif.
Uč. spol. 1905. II. 54.
Indi-um, a, n., v lučbě. Vz V i
398.
Individualistni snaha. Nár.
286. 13.
Infinitiv v podřečí polnickéD
Pol. I. 128.
Informativní staf, účet. Zvo i
Nár. list. 1906. 27. 18.
Inhedky, ecce. I. hnutie zemi i
Pat. Zim. 52*9.
Iniciativní, z lat I. orgán
dávající. Nár. list. 1904. 355. 2.
Inkarnát, u. m., z lat = h i
růžová. — I. = francouzský jetel
Rgl.
Inkoust anthracenový, duběo ;
Inlet, u, m. = aypek; eypkovi
Inovatět, ěl, Ční = jinovai ;
krývali. Brt. SI. 133.
Instančni postup. Nár. list 1 i
Instruktivní staf. Zvon VI. !
Instrumental v podřečí poli
HoS. Pol. I. 125. Jak český i. •
a hyne, o tom napsal Brt. ve s i
str. 59.-66. a ve Vest. XIU. 5
In§aký == inakU. V Hrušo^
Čas. mus. IV. 4.
Intarse, e, f. r= vykládaná p I
barevných prken. Strž., KP. XI. I
Intellekt, u, m., z lat. =
vzděláni. Sterz., Nár. list. 1905.
Interference, e, f., z lat. = i
světla. Sterz.
Interferometr, u, m., z lat.
k měření interference. Vz VstD .
Inu eák, inu cakale zz am
souhlas lhostejný, když to mus i
by's mi vůz? Inu cák, vem i
chceš. Vz Toť, Litom. 37.
Invokačni zpěvy mešní. Ne i
Inženýr báňský, elektrotecJ i
micky, mlýnský, stavební, \ ;
dělský, železniční. Rgl., Zvon
594
Ion — - Jaráiek,
Ion, iontu, m. == nosiiS záporné eUktHny,
Ott. XXIV. 363. Sr. Elektron. Náboj a
hmota ionta. Vstnk. XIV. 34.
lontOTý. L theorie. Vstnk. XIV. 34.
lotisté, analoffistét novomilci = přivrženci
psaní i po c; také po t a 2, když toho žá-
dala analogie (v létech ] 817.— 1830.). Vz
Bílf Obr. 99., 102.
íridi-um, a, n., v Inčbě. Vz Vstnk. XIV.
583.
IskHt sa = jitíriH 96. Roziskřiti ránu.
Brt. SI. 134.
Isochrona, y, f., vz násl. Tantocbrona.
Istemý = ten jisljy tji. SpiS. Sb. si.
IX. 52.
Istnik, a, m. = jedlík, Laš. Brt. SI. 134.
Itrolin, n, m. = zelená akaliee. Litom. 46.
IzboYský. Výměnkář bydli ve světnici,
jeho syn hospodář v izbě, proto nazývá
se syn : izbovský. To sú naši izbovŠčl. Brt.
SI. 134.
Izkat = hledat; izkat = vUkati Mus.
si. V. 93.
Iž, gt. ježa = yeS, jeiek, Laš. Brt. SI. 135.
J.
Změny hlásky j y podřeČi polnickém.
Vz Ho5. Pol. I. 46.
Jabrčko, a, n. Urob mi to, dám ti ja-
brček, keď na vrbě narastú. Mus. slov.
V. 77.
Jablečnik, a, m. = kůň tmavěj fii barvy.
Vz Ott. XXIV. 584.
Jablko. Jména jablek v LitomySlskn:
běličná, boudová, herbávná, hranáče, jaho-
dová, kminová, koSiková, koŽenáČe, kutno-
horská, kuželková, kysaná, mfieňská, ne-
květlá, panenská, panská, pásková, pinku-
sarky (koSiková), pisaná, pižmová, pAl-
liberni, renety, růžová, tvarůžková, tvrdiČná,
vinná, viSňová, zeleničná. Litom. 77.
Jabloň, ě, f. V Novei Baně na Slov.:
bosmanka, drekedla, felČouvka, funtovka,
hozovka, hrkáČ, Jakubka, koláěka, kopovka,
královka, liěnák, medovka, orSulka, va-
linga, vrbovka, zaječi pysk. Mus. slov. VIL
71. S vysokej jabloně hlboko spadneš. Sb.
si. Vni. 86.
Jablovák, u, m. Vz Jabkance v VI. 472.
Jaderní stolice slévačská. Ott. XXIII.
362.
Jademik, n, m. = náiAni elivařtké, Ott.
XXIII 361
Jadivý = evMivj, palHvý. Brt. SI. 126.
Jadlisko, a, n. = driadlo Iziee, Brt SI.
126.
Jadovať = otravowui, Brt. SI. 126.
JádHti co: ryby = z nevodu vybírati.
Čes. 1. XIV. 92.
Jahelničkář, e, m. = kdo d&al jáhel-
nWcy z kůže i ze dřeva. Wtr. Řem. 182.
Jahn MeiK, spis. Zl. Pr. XXI. 250.; J.
Jaroši,^ spis.
Jahoda. Potom to bude, keď budu na
peci jahody (růsti). Mus. slov. VI. 109.
Jachtlik, u, m. = mitovnica, Pbťd. XXIV.
754.
J^en = vino, V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 46.
Jak. Vz Brt SI. 126. nn. Jak = nel. To
byly jinii ěasy, jak teď. Hoi. Pol. I. 132.
Jak ve větách přivlastkových v podřečí
polnickém 1. = jakj. Rozďála prostčradlo,
jak (jaké) mněli na posteli. — « 2. = kde.
Přijeli tule, jak je ten kámen. — 3. = protmt.
PHili do jedné dědiny ivábský, jak UhK
Hkaji ,Svábi< Němcom. — 4. = jeeitíie. Jak
mně nedáS slepicu, tak tě rozsekám. Ho&
Pol. I. 134.
Jakey = ibHi, krucifix. V zloděj, ml
Čes. 1. XV. 46.
Jaklik Fr. Dr.. spis.
Jak mnoho = koliky quantum, wie viel.
XV. stol. Zahr. 50.
Jako = tak říkaje^ jakoby; prý; totis, M
jett, Hoi. Pol. I. 132. Viděl sem to — jako
(totiž) neviděl — ale pojdali (povídali) mně
to. Litom. 46.
Jakorát né (vzdorná odpověď). Litom. 38.
Jakoubek ze Stříbra. Vz Mne. 1905. 130.
Jakr = lee. V zloděj, ml. Čes. 1. XV. 46.
Jakub Sv. Pranostiky slezské yz ve
Vlasť. I. 218. — J. Jan Oth., spis. Hns.
1904. 850.
JaloYČianka, y, f. = potok v Liptovskn
na Slov. Mus. slov. IV. 28.
JalOTČOTÍ, n. = jalovcovj fteř, jalocH,
Rgl.
JaloTíčka, y, f. J-čku chovat pri hrante,
je jako svatého mať na stene. PhFd. XXm.
309.
JalSoYO, a, n. = pole, kde sa nachá-
dzala maital a pri nej bůda. Čas. mus.
IV. 29.
JamkoTati. Dobytek jamknje = hube-
nému dobytku dělaji se y bocích dolíky,
jamky. Šum. Bgl.
JamkoTý email (nalévaná do vydla-
baných jamek). Wtr. Řem. 14.
Jamtora, y, f. = potulná Sena. V zloděj,
ml. Čes. L XY. 46.
Jamito, quo. J. sie schodie, j. gdiechu.
Pat. Zim. 48ft., 16., 5dí>.18.
Jan sv. Křtitel. Vz Vlasť. L 213.
Janáédk Leoš, bud. sklad, a spis. Zl. Pr.
XXI. 442.
Janěa Jan, spis.
Janda Jiří, prof. a spis.
Jandera Jos. L. Sr. Tk. Pam. L 481.
Jandyt VácL, spis. v XVIII. stol. Sr.
Bily Obr. 51.
Jánka, y, f. = járek, do nihoS ee eáxi
n, eeje pHeada. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 421.
Janko Jos. Dr., spis.
Jano střapatý, rostl. Vz Čemucha zde.
Janoušková Fanny, herečka, f 29./ 12.
1904. majíc 75 let. Sr. Zl. Pr. XXIL 130.
s podob, na str. 182.
JanoYskÝ Jul., odb. učit a spis.
Jařabatý == etrakatý ve dvou barvách.
Brt. SI. 130. J. kokot = popelavj. Slez.
Vlasť. I. 205.
Jarabet. Pokroy Šindelový sa j-bel.
Phrd. XXIII. 685. Sr. předcház. Jařabatý.
Jarádek m. raráSek. Val. Sr. Hi^. Progr. 9.
Járek — Jelec.
Járek, rku« m. ŠentyŠ být samý j. (samá
rýha). Val. Čes. 1. XIV. 244.
JaHčné, ého» n. = ttrniáti po jařici, HoS.
Pol. I. 147.
JarUnk. 1545. Čes. 1. XIV. 286.
Jarmakoyý. J. duše! Slám. Min* 141.
Jarmarečně prostý. Nár. list 1904.
349,, 17.
JarmOf a, b. Len vás do jednoho jařma
zapríahnnf 0*^ stejní). Mus. slov. IV. 10.
JarmočllS£, a, m. = jarmareinik, Pbrd.
XXII. 314.
Jarmuz, brassica acepbala: zeli kade-
řavé, kadeřávek, kadeřábek, kadeřák, kade-
řávka, kapasta zimní. Čes. 1. XIV. 375.
Jarně, ěte, n. = jami brambora, TA, Pr.
XXn. 162.
Jarni bída, bellis perennis, rostl. Brt.
SI. 130.
Jarok, z tur., do Slov. z maďarštiny.
Phrd. XXn. 758.
Jarom = jařmo. Slov. Mas. slov. IV. 13.
Jarodek, ika, m. a hai atd. Kdo ho
má, ten vfiecko ví, co jinému jest tajno. Vz
Yyhl. Slz. 40.
Jasel*, sPe, f. = žefrř « ma^tal\ za niji
fe dává dobytíeu piee, jesle, Brt. SI. 130.
Jaška, y, f. = podzenni itavba, Vz Cas.
Mns. IV. 5.
Jasle, í, f. Je na vysokých jaslách (na
Spatné stravě). Sb. si. VII. 110. Sr. Jesle,
Jasel'.
Jásna. 8r. Hul. Progr. 15.
JasněUasý. J. housle. Nár. listi 1905.
359., 17.
Jasnina, y, f. Už idú z hory j-ny = už
se od hor jasní. Brt SI. 130.
Jasnolazurný. J. nebe. Mus. 1904. 252.
Jasnoskvělý. J. hvězda. Bily Obr. 81.
JasnozTuéný Odysseus. Škod. II*. II.
49., 152.
JasoYá, é, f. = louka n Zabrikové.
Mns. slov. Vn. 52.
Jaš, e, m. =z Jan, Orava. Sb. si. IX. 56.
Jašiti se. Kto sa jaSí len za divadlami
(se honí). Phťd. XXIV. 423.
Jadke = kostel, V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 46.
Jaterni bylina. Vz Jaterník zde. J.
skvrna na obličeji, Leberfleck. Zl. Pr.
XXII. 86.
Jaterník, n, m. J. trojlaloČný, hepatica
nobilis: jatrnice, jatemí bylina, podléska,
podlíska, podléika, podleštka, podlíStka,
pndliSka, modráček, plícník, námožník,
srdíčko, sisí, sosí, hranice, polský mák,
kuří fíť. Vz Čes. 1. XIV. 133.
Jatrnik, n, m., rostl. Vz Jaterník, OrlíČek
zde.
JátroTatět (o zvláitní chorobě plicní).
Brt. SI. 131.
Jaz = ai, Orava. Sb. si. IX. 57.
Jazemik, a, m. Eýbo j-ka to vykonán!
PhVd. XXIV. 340. Sr. Zrádník.
Jazyčnatý. J. žena a zlobná. Phrd.
XXII. 43.
Jazyk. Na j-ku mozolů nebývá (snadno
tedy všecko poví). Rais. Koř. 127. Tak jej
ide j. ako mlýn. Mus. slov. VI. 110. Chodí
j. pásf (chodí po klevetách);
z j-ka (řekl totéž, co jsem cht
Phrd. XXIV. 340., 342.
JazykomiloTný = Jilologich
Jazykově jest tento rukop
Uč. spol. 1905. I. 8.
JazykoTěduehoyědný. J. V2
list. 1905. 186. 13.
Ječmen hospodáře devětkrál
devětkrát potěší. Kdyně. Rgl.
Jed, n, m. = dost, Přisf do
hněvati se). Phťd. XXIV. 344.
Jedinečně. Lid žije více j.
lite). Čes. 1. XIV. 403.
Jedinká, y, f. LepŠie ide 'i
ako v páre. 8b. si. VIL 130.
Jednatel, e, m. J. bursovní,
matický, divadelní, konsulárn
plnomocuý, směneční atd. Rgl.
Jednobřišný. J. bratři, leit
Jednodobnost, i, f. Slov i
vlastnosti (jednodobnosti), m
lativnm. Ele. 63.
Jednohorkový. J. násada
0 8—1 kg., poněvadž potřebí i
jen jednoho roku. čes. 1. XIV
Jednonož, einbeinig. V těl*
Jednopaž, einarmig. V těle
JednoposchoďOTý = jedí
dům. Zl. Pr. XXI. 319.
Jednořadý celník (paleční I
nabité palce v jedné řadě. Č(
Jednorožec, žce, m. =: mat
XXIV. 425.
Jednorožka, y, f. = jm.kr
Jednoruč, einarmig. V těl i
Jednosiťový. J. mlátička i
Nár. list 1905. 131., 22.
Jednost, i, f., unum. Aby b
v jednosti. Pat. Zim. 44i>.25.
Jednotvámě zpěvavý hli
816
JednotyčoYý. KP. XI. 26]
Jednovarleti, n., skrytovarl
stranné, jednomondí, monorcl I
JeduTatina, y, f. =: hadi
I. 147.
Jehelee, Ice, m. J. chi i
XXIV. 72.
Jehelničnik, a, m. J. zh<
nicky z kůže a ze dřeva. ^
Jehla strojová (u šicího s
XXIV. 599. — J. = tyé z kujn I
třená na konci táhlou Špičko
konci buď příčnou rukojetí i
něhož se navléká příčné dře
j. otáčí. Jí se zkoumá spoc
KP. XI. 296. — Hladať dači
zorně). Phťd. XXIV. 342.
Jehličnatka, y, f. = ;'<
Rgl.
Jehliště, ě, n. = jehlo
stroje. Ott. XXIV. 601.
Jehnědový, palmárům. J i
Zim. 45b. 12.
Jechtal, a, m. = koktal, i
Jechtati = koktati. Litou I
Jechtavý = koktavý. Lití
Jelec ryba. 1525. Areh. ]
596
Jelínek — Jfzvovký.
Jelínek £d. Sr. Zl. Pr. XXI. 382., Máj.
III. 140. 8 podob.
JelŠový. J. skála = pískovec. Sb. bI.
VIII. 143.
Jemecky = německy. Sr. Hoj. Progr.
13., Jemej.
Jeminátenku ! Výraz podivu. Us.
Jen, jenom místo nei. V seknici ne-
ležely jen děti. Hoš. Pol. I. 132.
Jenč E. A., spis.
Jenewein Felix, 4./8. 1857.-2./1. 1905.,
mal. a prof. Sr. Zl. Pr. XXII. 154., s podob,
na str. 142., Dolen. Pr. 605., Nár. list.
1905. 3. 3.
Jeniček V. V., spis.
Jeništa Dr., spis. Máj. III. 81.
Jenom, vz předcház. Jen.
Jénzek ^ jazyk. Orava. Sb. si. IX. 58.
Jenž na LítomySIska neznají, jen: který.
Vz Litom. 33.
Jeřábek, bku, m. J. InČni. Vz Žlnťach.
Jeřabit se pro něco = jezUi, zlobiti ««;
Pes 86 j-bí zlostí. Litom. 47.
Jeřábový. J. pánev slévačská. Ott XXILI.
363.
Jerlin, n, m., sopkora^ rostl, motýlo-
květá. Vz Ott XXm. 683.
Jeroným mistr. Sr. Tk. Pam. I. 482.,
Dolen. Pr. 197. s podob.
Jeřucha, y, f. místo: řéhuha. HoS. Pol.
II. 28.. Brt D. 11. 248.. Hnj. Progr. 17.
Jeřuška, y, f, vz Ěeřifinice rostl.
Jesetři paštiky. Arcb. XXVII. 327.
JesIiČkový. J. fialmaje. Zvon. V. 70.
Jespa, y, f. V jespě vyklestek si činiti
prokledtěním. 1492. Arch. XXII. 40.
Jestli v podřečí polnickém: esi, esli,
jesi, jesli, nejčastěji: esi. Vz HoŠ. Pol. I.
113.
Jestřebi, n., jm. pole a louky. HoS. Pol.
I. 137.
JešČeřiči, viperarum. J. zárodci. Pat.
Zim. 2a.l6.
Jetela, y, f. = dřevěná nádoba, do níž
se slévá mléko nebo žinčica. Čes. 1. XV.
173.
Jetelka, y, f. = jetel. Čtyř-, pěti-, Sesti-
jetelka. Sum. Rgl.
Jetřich z Dětřicb. Buj. Progr. 15.
Jetýlek, lkn,m. Hledáni j-lků. Vz Ces. 1.
XIV. 394.
Jezdec čili koník u soustruhu. Vz Ott.
XXIII. 737. 8 vyobraz, na str. 739.
Jezdinský Jos., spis.
Jezlin(!) u, m. = talíř. Pohl.
Ježďat = jezditi. Brt. SI. 133.
Ježiš. Na mona (jméno) Ježíšku peci
najblíž. Sb. si. Vlil. 84.
Ježíšenky. V VIL 1283. chybně: Ježí-
senky. Sr. JeŽísmantes v VI. 519.
Ježi$kJÍY.J-kova štědrost. Zvon. VI. 100.
Ježišovat se = zaklínati se Ježíšem.
Litom. 25.
Ježkovat co: klády, které činily stěny
chalupy = zabíjeti do nich klíny, aby se
na nich omítka držela. Brt. SI. 181.
JežkOTiee, e, f. = je$6í káze. Rgl.
Ježnik, a, m., hurá a osada v Opavsku.
Vlasf. III. 141.
Jidáš, e, m. Smrdí Jidášem (falši). Vlasf.
I. 234.
Jidelna, y, f. J. pro městskou villa« Vz
KP. XI. s vyobraz, na tab. LXVIIL
Jihokřestanský. J. kultura. Nár. list
1906. 55.. 13.
Jieha, y, f. = jíxka. Litom. 11.
Jilovnik, a, m. = jHovee^ jUujici rudy.
Wtr. Éem. 10.
Jimel = jilm. HoS. Pol. L 147.
Jindřich Jindř., hnd. sklad., nar. 1&76.
Zl. Pr. XXL 504., XXB. 360.
Jinkovec, několik chalup n Stržanova.
HoS. Pol. L 137.
Jinoslovanský. J. noviny. Tk. Pam.
L 200.
JiránkŮY. Jiránkovy sušenky.
Jirásek AI. Sr. Dolen. Pr. 598. b podob
Jireček Jos. a Herm. Sr. Tk. Pam. I.
482. — J. Komt. Sr. Zl. Pr. XXL 479.
JiH sv. Eorko před Dzurom hřmi, toFko
po Dzure zimy. Mns. slov. IV. 78. Sv. Jnři
homůlkami buři. Vlasf. I. 171. Pranostiky
slezské vz ve Vlast. I. 170., 212. nn. Yz
Jura.
Jiřik J., spis.
Jiskrodédť, ě, m. J. perel. Zr. Poes. 210.
Jisti Jak. Jedl, až odpočíval, jako když
paličkami tluČe (hltavě klapaje zuby), šum.
Rgl. Synonyma: Naprati se, naříznoati se,
naprášiti se. nalupnouti se, natláskat se,
našoustnouti se atd. Rgl.
Jistotit = tvrditi. Nemohu vám to j.
Litom. 25
Jistý. Je to jisté, jak v koSn Toda.
Vlasf. L 239.
Jiti Jak. Ide, ako loď bez vesla. Mas.
slov. VI. 109. Chodil po kobercích, jako
duchové po hřbitově. Jark. 114. Jde, jako
dyž tluče polenem (těžce), jako dyž seká
do jitrnic, mrc, mrc (zdrobna). Chrnd. Čes. 1.
XIV. 477. — kam. Pojďem, ďe ma oči po-
vedu, nohe ponesu, za nosom. PhTd. XXIV.
341. Jde, jako kačena (kolíbavě). Us. Sr.
Choditi, Nésti se, Valiti se, Fičeti, Máanice.
JitřenkoTě červený. Rgl.
Jitřina, y, f. = jitřní mJSe vánoM. Hoš.
Pol. I. 147.
JltřiTOst, i, f. J. národní, vlastenecká.
Zvon V. 615.
Jitřivý. J. povaha, Zl. Pr. XXI. 66.,
patriotismus. Zvon V. 614.
Jitrni louka (od jitro = planina). 1492.
Arch. XXn. 43.
Jitrnice, e, f. = pldtínj vdleíék naditý
pilinami pod kordulku, Litom. 68. Sr. Honzík.
JitřnOSti, pl., f. := vnitřnosti. Hoi. Pol.
I. 137.
Jitro, a, n. = planina. 1496. Aroh. XXn.
42. J. planěné. Ib., 43.
Jizlila(!), y, f. = Venuše. Rosa.
Jizva. Jizvy těhotenství, Sohwanger-
schaftsnarben. Ktt.
JizTivý. J. rosa. 1561. Arcb. XXU. 190.
Jizvovitý. J. pruhy kožní (jizvy kožní),
striae cutis; j. stažení, sevření, narbige
Striktur; odstraněni j-bo stafylomu rohov-
kového, staphylotomia. Ktt
Jměni — EakaJ.
Jmění cirkevni, komorní, královské,
rodové. Svobd. 148.
Jméno, ifistaí jména. Vz Mas. slov. VIL
39. nn., Mtc. 1905. 233. nn. Stadie o jménech
místních od Praská. Vz Mtc. 1905. 41.— 48.
Vývoj složených jmen v češtině. Vz Progr.
nymburské realky na r. 1904., 1905. Místní
jména a) přisvojovací, h) éelední, c) místní
v užším smysla (na Mor.). Vz Mtc. 1906.
1. nn. — Sr. Brt Slov. 196.
Jméno vatnik (!), n, m. = nominativ,
1775. Bily Obr. 76.
Joé = jmouti. Slez. Lor., Brt. SI. 135.
Jod, u, m., v Iněbě. Vz Vstnk. XIV. 575.
Jojka, 7, f. zz bota hez podpatku. Smíš. 19.
Jokl Bartoš, spis. — J- Ferd, Dr., prof.
a spisov. 2./6. 1861.— 8./8. 1905. Sr. Vest.
XIIL 131.
JonášŮT květ, rostl. Čes. 1. XIV. 74.
Josef 8V. Pranostiky vz ve Vlasf ■ I. 212.
Jova y, f. = Eva, Čas. mus. V. 100.
Jožin, a, m. =; Josef. Mor. Rgl.
Judáš = Jidái. Pat. Zim. 65.
Judikát, u, m. = rozhodntUi, z lat. Nár.
list. 1904. 554., 1.
Judikatura, y, f. Akt j-ry. List. fíl.
1904., 354., 1.
Juha, y, f. == kapustnice jako kysla po-
lívka. Spiš. Sb. si. IX. 50.
Juliky a, Jnlinek, nka, m. = Julius,
Rgl.
Julloi, y, f. Popěvek: Napi sa, Julka,
z prázdného sudka. Mus. slov. V. 99.
Juněar, a, m. =: pasák juněoviny (vz
násl.). Brt. SI. 135.
JonČOVina, y, f. = mladý hovězí dobytek,
Brt. 81. 135.
Jungmann Jos. Vz Dolen. Pr. 486.
8 podob.. Bílý Obr. 96. nn., Tk. Pam. L
482. — J. Ant. Tk. Pam. I. 482.
Jara, j, m. = JiH, Dobré bylo Jurovi,
dokel bon mladý ; éil sa neožení, keď 'e pes
starý. Mus. slov. V. 99.
Juráš, e, m. Zbojník J. Vz Vlasf. I.
15. nn.
Justin M. T., římský dějepisec. Přeložil
Fr. Kott. V Praze 1905.
K.
Změny hlásky k v podřečí polnickém.
Vz IIoš. Pol. I. 37.
-ka přÍD. ženských příjmení také v Pol-
DÍcku: Fijalka, Dvořka (Dvořačka) atd. Vz
HoS. Pol. I. 114. - Příp. adverbií: dneska,
hnedka, semka, teďka. Hoš. Pol. I. 109.
Kabáček, Čku, m., zdrobn. kabač.
Kabaňa, ě, f. = dětské Sáty. Mus. slov.
IV. 50.
Kabát. Cihly od k-tu := s povrchu peci,
méně vypálené. Opak: cihly od ohně. Brt.
81. 136. Ma kabátů co liška plaščA. Vlasf.
L 238. K. slovenský. Vz Nár. sbor. XL 5. —
K. = sukně, U Hrušové na Slov. Čas. mus.
IV. 4.
Kabátnik, a, m., nadávka knězi. 1621.
Listář. 154.
Kabelna, y, f. = prkeni, hr:
nebo lati v rybníce před stavid
násada při vytahováni stavidel
neodploula. Čes. 1. XV. 225.
Kabošek, čku, m. = dětský I
SI. 136.
Kacabajka slovenská. Sr.
XI. 20.
Káča Kačo, povec ni ledač
lobo dve: budeš má, lebo i:
(jedna) E., dve Kače, roznáš
Mus. slov. V. 99. Sr. Bárka. —
ženská. Kde mají Káču, nepol
(K. to odštéká). Litom. 74. — ]l
blatouch, rostl. Rgl. — K. holá, \
Pryskyřník (rostL).
Kaéáky u, m. = tanec v Těší
Put 325.
^ Kačena, y. f. Jde jako k.
Čes. 1. XIV. 477.
Kačenky n. kobyliee := vi,
u tkadlcovského stavu, Vz Litom,
Kačiči chod = kolébavý. PhFd
Kačka, y, f., rostl. Vz Strai
Kaěky děvčat = vlasy zpoza u :
skrútené a zapletené a do vrbí
čící; keď o trojné, vtedy: za I
Čas. mus. IV. 4.
Kadaň, ě, f. = kaluž, Litonc,
Kadei m. Karel. Vz Litom. '
Kaděra, y, m. = kdo kadí ( i
Rgl. Sr. násl. Eaďúch.
Kaderábek, kadeřák, kao i
Jarmuz zde.
Kadilnice, e, f., turibulum
XV. stol. Zahr. 58.
Kadlúbek, bku, m. = ikop
v dutém kmeni (korábek); dol
v krajíci chleba vykrojený (na
SI. 136.
Kadmi-um, a, n. Vz Vstnk
Kádner K., spis.
Kaďúch, a, m. = kdo bzdi, h i
XXIV. 419.
Kafáček, Čku, n. =r hrnek % i
VI. 10. Zdrobn. z kafák.
Kafák, u, m. = hmek k
Pacov. Čes. 1. XIV. 51., Rais.
Kaťaty, ýho, n. = káva.
osladím; Navařif si kafatýho.
Kachat se v čem =r maza\
Šum. Rgl.
Kachla, y, f :^ kachel. T]
k. odo dveří. Mus. slov. Vílí."
Kachnář, e, m. = obeléodni
Wtr. Ěem. 320.
Kachní chfize (kolíbavá) 2
Kachrat = hltavě jisti. Brt
Kachtat se = hlasitě se st
se. Hoš Pol. I. 147.
Kachutat = kaělati. Spiš. 2
Kaj and =<= pokuta. Mus. slo
Kajntnik, a, m. = kdo je
jutě. Jark. 41.
Kaká zz lejno, Phťd. XXI\
Káká, y, f. = koláě. Phrd
Kakaj, e, m. Bylo to za K-
husy parochne nosily (když j
starých událostech). Mus. si. ^
598
Kakao — KapaSi.
Kakao, a, n. K. české, dobové, hollandské.
KakaoTnlk, theobroma, rostl. Ott. XXV.
334.
Kako, a. m,=zamazanjf sneíittin/} íílovik.
Phl'd. XXIV. 419.
Kakralente, sr. Eakrahelt. Us.
Kakudka, y, f. K. zlatá (rostl.). Vz
Orlíček zde.
Kalanda, y, f. == ieiaďa, zábava, Čes. 1.
XIV. 29.
Kalášek, les n Pacova. Čes. 1. XIV. 442.
Kalasová O. a M., spis.
Kaleidoskopický. K. proměny. Vlasf.
IV. 6.
Kalendář, e, m. Já ji zDám, mám ji
přečtenou lépe než k. Šnm. Rgl.
Kalhotnik, a, m. == hacnik, krejH kalhoty
kalhotář. Wtr. Řem. 137., 238.
Kalhotky = petrkUě (rostl.). Litom. 77.
KalichoTÍtě. Hlavice k. udobená. RP.
XI. 82.
Kalika, y, m. = Hbal, planee. Phťd.
XXIV. 420.
Kalinik, u, m., rostl. Vz Dřiifál zde.
Kalit = otravovati. V zloděj, ml. Čes.
1. XV. 46.
Kallas Jos., básn. f 10./2. 1905. maje
50 let. Zl. Pr. XXII. 228.
Kalodont, n, m., z řec. = pasta na zuby.
Rgl.
Kalous, u, m. = prottor pod koncwi vy^
énivajici střechy stodolové, Ces. 1. XV. 39.
Kalousek, ska, m. --= holoubě. Litom.
47.. 76.
KalousoT, a, m., hora n Hořiěek. Tk.
Pam. n. 290.
Kalouž, e, f. = kaluiina. Hoš. Pol. I.
147.
Kalus, a, m. = kalousek (pták); emur
z má$laj cmour^ kalová kúie^ kal. Brt. SI. 137.
Kalvoda AI., mal. Zl. Pr. XXI. 12.
Kambálke = hambdlky. Brt SI. 138.
Kamejkoyý. K. barva, cbamois. Bgl.
Kamejský V. T., spis.
Kámen. Kameny = ozdoba stavitelská
pravoúhlá, někdy na jedné straně ohrani-
čená obloukem a končící mírně do výSe
vyčnívající hranou (místo růžic). Vz KP.
XI. 93. — K. = 20 liber. Sr. Wtr. Éem.
112.
Kameňák, a, m., druh holubů, Zl. Pr.
XXII. 222.
Kamének, nku, m. = brousek na brovieni
kosy. Brt. SI. 138.
Kamenice, e, f. = sklep v kopd^ do
něhož vede chodba ze dvora, Litom. 61.
Kamenicek, čku, m. = brusinka, V Dra-
hansku na Mor. Brt. SI. 28.
Kamínek Kar., spis.
Kampellk Cyr. Tk. Pam. L 261.
Kamzíkově žlutý. Rgl.
Kanálka, y, f., zahrada v Kr. Vino-
hradech. Vz Dolen. Pr. 586. Nyní se za-
stavuje.
Kanálkový. K. mlýnek s vnitřním po-
hybem. Nár. list. 1905. 131. 22.
Kanavačový živfltek. Zvon VL 105.
Kaneellářník, a, m. z= úředník, Rais.
Lop. 76.
Kanděravý := kuSeravj, kudmaij. Brt
SI. 138.
Kandidus Sixt, spis. Sr. Mus. 1905. 523.
Kanikule, z lat canis =: psi dni, horké
dni. 1561. Arch. XXIL 193.
Kániť sa s kým » zlobiti, vadiU se. Brt
SI. 138., Phrd. XXIV. 754. Sr. Gániť aa.
Kankovať = tanéiti. Slez. pofa. 53., YlasC.
I. 32.
KantiCka, y, f. = druh puíny^ Mas.
slov. VII. 58.
Kantořina, y, f. = kantorováni. Zvon V.
362.
Kanuávek, vka, m. = vyzvidaé, V sloděj.
ml. Čes. i. XV. 47.
Kanut, i, f., kanutka, y, f. = kapka.
Brt SI. 138.
Kapalec, Ice, m.. rošti. Vz Oměj zde.
Kapalina, y, f. Vnitřní třeni a diffnse
k-lin; Povrchové napjetí k-lin. Vz Vstnk.
XIV. 214., 217.
Kapalniee, e, f., rostl. Vs Pryakyřník
zde.
Kapáni, n, Mesiac je na k. (nbývá ho).
Phrd. XXIV. 420. Sr. Kapati.
^ Kapaninka, y, f. = vino. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 46.
Kapánkový. K. polévka. Us. Bgl.
Kapátko, a, n. K. oční. Rgl.
Kapeťus, u, m. z= klobouk, Orava. Sb.
si. IX. 56. Sr. Kapeluch v II. Přisp. 103.
Kapitalistni řád. Nár. list 1905. 11., 17.
Kapka, y, f. Kapky, kvapky od žalosti,
octové od Páku, od hlavy bolenia atd. Vz
Mus. slov. VI. 7. Jméoa léčivých kapek
v Starej Pazove na Slov. Vz Čas. mas.
VI. 7. — K, jako příslovce v podřečí pol-
nickém. Vz HoS. Pol. I. 109.
Kápla, y, f. ^ Čepec pokrývajief jen
vlasy uší se nedotýkaje a přiléhající těsně
do čela. Slám. Pat 66.
Kaplanovati = hospodařiti pH otcí.
Litom. 25.
Kaplon, a, m. = kapoun. Spii. Sb. si.
IX. 51.
Kaponosec v Gb. SI. chybně m.: čapo-
nosec. V z tam Caponosec. V tomto Slov.
v VII. 1288. také Kaponosec.
Kapouni, pL, m. = vařená řepa (žertem).
Brt 81. 139.
Kapratěti, ěl, ění. Voves k-ti (když je
před sv. Janem pěkný, kadeřavý). HoŠ.
Pol. I. 137., II. 55.
Kaprati, n. = kapradi, Hoi. Pol. 1. 147.
Kaprycl, n. = kapradi, HoS. Pol. I. 147.
Kapsa, y, f. Musíme tak robit, jako nám
k. ukazuje. Mus. slov. VIII. 28. Čas svAj
mrhá, k. se mu trhá. Vlast I. 234. Ve
městě decke kópfŠ, jenom mě (měj) plnu
kapsu. SmíS. 76. — Kapsy babi. Vz Ko-
koška rostl.
Kapsička, y, f., vz Kokoika rostl.
Kapslovaěka, y, f. = přistroj k dOdni
zápalác; přistroj zátkovaci. Rgl.
Kapucínský. K. semeno, rostl. Vz
Stračka zde.
Kapuci = kozel, V zloděj, ml. Čes. I.
XV. 46.
Kapusta — Kdyby.
Kapusta, y, f. K. hořčičná, y% Hořčice.
K. ehfestová, vz Prokolice. K. obecná, yz
Brakev; K. pravá, brasBica sabanda: kél,
I rlaština. Vz Čes. 1. XIV. 875. K. zimni
(vlastni), Tz Jarmnz. K. je dobrá yára, keď
sa mfisa do nej navál^a. Sb. si. VUI. 168.
Od k-sty chlapci tnstí (tlustí). Mas. slov.
IV. 11. Zahrievaf starú k-Btu (odbytých
Téci Yzpominatí). Phíd. XXIV. 435.
KapuS, e, m. z= drah. Brt. 81. 139.
Kar, a, m. O původu slova sr. Phťd.
XXII. 760.
Karafiát, u, m., rostl. Vz Mák vlčí zde.
K. Todni. Vz Stulík žlutý zde.
Karakter, u, m., nadávka. Ty k-rel
Brt SI. 139. *
Karakterisace; e, f. Zvon. V. 511.
Earamáditi s kýím. Us.
Karásek Jar., spÍB. a učit. tčloc.
Karbaň, Č, f. = uvařená tadina pro d<h-
hylék. Litom. 71. — K. = hrnec na vařeni
zaéUny. Litom. 62.
Kurfadka, y, f., něj. tukné. Litom. 67.
Karfiol, u, m., braRsicabotrytis: květák,
květlik, květné zeli. Čes. 1. XIV. 374.
Karban, a, m. = mladik ntvykáranj^
navedený. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 421.
Karlínský Cen., spis.
Karlovy Vary. Do Karlových Varů. Tk.
Pam. I. 385.
z Karlsperka Dan. Kar., spis. v XVII.
stol Sr. Mns. 1905. 523.
Karlštein, a, m. = Karlův Týn. Tk.
Pam. I. 483.
Karlšteinka, y, f. := studánka u Zlíchova
v XV. stol. Tk. Pam. I. 230.
Karlův most v Praze. Sr. Tk. Pam. I.
483.
Karmad. Chce být na vSech k-šách
(Džilý). Slez. Vlast L 235.
Karnas, a, m., kundie, a, m. = kanee.
Spiá. Sb. si. IX. 50.
Kamik Jan, bisn. Máj. III. 304.
KamýskoYý dražnik (hoblík). Vz KP.
XI. 4.
Karolina. Vz Kateřina.
Karolin-nm, a, n. K. v Praze. Sr. Tk.
Pam. I. 483., Dolen. Pr. 379., 384., Rutb.
Károvat Sánočky (sáňky) k. (říditi).
Cas. mus. V. 19.
Karpaty = dřený, hrudovUý. K. cesta.
Spifi. Sb. Bl . IX. 50.
Karputiny, pl., f. = ípatná zem. Lafi.
Brt. SI. 139.
KartáčoTý. K. stroje, škrabadlo. Rgl.
Kaseta (kassetta), y. f. K. stropu = pole.
Vz KP. XI. 252.
KasetoTý strop. Vz KaseU, KP. XI. 252.
Kasta, y, f., vz Tárnik.
Kastřik, u, m. = kousek podložené látky
při vyhvání. Sum. Rgl.
Kadě, e, f. Už je kafia hoře dnom. Sb.
st. VIIL 169. Najísti se horké kaše = itáli
te prudkým. Slám. Miu. 137. — Bramborová
k. herhábnd== zadělaná mlékem; nastauovaná
= s přidanými trhanými krupkami. Čes. 1.
XIV. 145.
Kadel ovčí, Keuchhusten. Val. Brt. SI.
140.
Kasička, y, f. = prvá tHda oht
Kadikový čaj (z kašiku). i
100.
Kašovina, v, f. = látka ka^Si
KaSpárkoTina, y, f. = hra,
Hnný Kaipárek. Bílý. Obr. 139.
KaSůvka, y, f., les. HoS. Pc
Katalogisačni úkol knihoi;
XXn. 336.
Kateřina (n. Karolina) šla d<
mlela muky styry klobuky ; na]
až do neba; za deň ho žedla (s
objedla. Slez. Vlasf. I. 102. J
K., dve K-ny roznášely rozn
slov. V. 99. Ať K-ny nebo
mrzne, t.opte chýže. Smíš. 1905
Kateřinka, y, f. = hihavka, (
pretina rostl., chrysanthemum ;
Kdyně. Rgl.
Katisko =: kat. 1527. Mus. :
Kátla, y, m. := kdo dlouho i
toulá. Phrd. XXIV. 420.
Katonzny, pl., f. = kató. Ši
Katovský =z pohodný. Mor.
111.
Katův. Katova pšenice (ke
kata). Wtr. Min. 43.
Kauders Rich., spis.
Kanfrechtni právo. 1459. An
Kanmacitová briketa.
Kaupilins Jan, kněz v XV
Mus. 1904. 251.
Káva arabská, krupičoá, ml(
sladová, velkozmná, zdravotní,
Špatná vařená: cinda, ficinda. <
XIV. 366.
Kaven, a, m. = dům. V zlodě
XV. 46.
KavenČit = ehuraviti^ trápiti
si. IX. 49.
Kavil, kavyl, u, m., stipa,
rostl. Vz Ott. XXIV. 134.
Kavka, y, f. = kdo záblo
věstných krčem, tam utrácel
o všecky peníze a věci byl <
84. — K. Bohuši., spis.
Kávoměr, u, m. Rgl.
Kávostroj, e, m. = kávová
niikem. Jeřb. 6.
KazatedlnikO), a, m. = X
kázáni. Pohl.
Kazatel nik, a, m. = kazatt
Kázavě mluviti. Rais Lop.
Kazimír, a, m. = hora u Ta
Mus. slov. Vil. 54b
Kazimlnvný hřích. Bílý 01
Kazimluvstvi, n. Bílý Obr
Každod&ový = vHedni. K.
140.
Kbelik, u, m., hydria. Pat.
Kdákot, u, m. K. (kdákáni) f
Rais Sir. 100.
Kdeako =i vUUjak. K. kob
Phrd. XXIV. 41.
Kdink, u, m., z něm. Gedin
denní výplata horníků. Čes. 1.
Kdyby su hladké ryby. ^
227.
600
Keckat — KleSd.
Keekat = trdieU. K. ovoce. Phrd. XXIV.
420.
KeČák, n, m. = něj. domácí nářadí. Mna.
slov. VII 68.
Kedbyeh z= kdybych, Brt SI. 141.
Kedlub, kedluben^ kedlubna. Vz Brukev.
Kefa, y, f. = obldc. Phrd. XXIII. 627.
Kefár, a, m. (řemeslník). Mas. slov. VIII.
23. Sr. Kefa.
-ke] příp. adv.: hnedkej, tetkej. Hoi.
Pol I. 110.
Kejda« y, f. =: Uustá ženaká, Rgl.
Kejdati se = klátiti te, batoliti $6. Rgl.,
Ces. 1. XIV. 61.
Kcjdavý. K. chůze (klátivá). Rgl.
Kejtoň, ě, m. = kdů má tluité ktjty (stehna).
Rgl.
3. Kél. Vz Kapnsta pravá.
Keleráb, a, m., vz Brakev.
Keněza, y, f. = dřevěná nádoba na »mo,
Brt. SI. 142.
Keprovitý, keprový. Sr. Eepr (tkanina).
Rgl.
Keřina, y, f. = křoví. Rgl.
Kerlubeo, bnu, m., vz Brukev, Kedlub.
Kermenit, vz Kermenovat.
Kernička, y, f. = masnička, dbánka.
Liptov. 8b. si. IX. 44.
Kerúci. K. k vám přijdu (někdy). Brt.
81. 142.
Khaporem = umHti. V zloděj, ml. Ces. I.
XV. 47.
Khéres Jan, prof. a spis.
Kchop. a, m. = vůl $ rohy dovnitíF sa-
hnutými, Šam. Rgl.
Kchopka, y, f. = kráva $ rohy dovnitř za-
hnutími. Šum. Rgl.
Kičerka, y, f., hora v TěSfnsku. Vz Slám.
Put. 332., 364.
KilaS, e, f. = váha Mus. slov. Vn. 68.
Kilof, u, m., haoiřeké náěini, Zl. Pr. XXII.
158.
Kinkat = dohoHvati. Svieca kinká. Phrd.
XXIV. 420.
KitÍ*a, jy f. = krátký kabátek. Cas. mus.
IV. 4.
Klabek, bku, m. = itatek. V zloděj, ml.
Ces. 1. XV. 47.
Klabnek, u, m. = $tatek, V zloděj, ml.
Ces. 1. XV. 46.
Klácat se světem := choditi^ toulati te.
Zvon VI. 24.
Klácei Mat. Fr., vz List. fil. 1905. 222. nn.,
Tk. Pam. I. 483.
Klacko, a, n. místo : Kladsko. Litom. 18.
Kladnatá, é, f., vrch v TěSínsku. Slám.
Pat. 233.
Kladnici = posádka. Posádku tvrze (klad-
niky) propustil na svobodu. Vl8sf. III. 53.
KladniČni stolice mlýnská. Ces. 1. XV.
188.
Klagani — něco z mléka jako: sýr, cmour,
tvaroh. Čas. mus. V. 100.
Kli^bas, u, m. i= tužka. Slov. Ces. 1.
XIV. 463. Sr. Plavais.
Klaka, y, f. = tuHn, Opav. Brt. SI. 143.
Klamačnice, e, f. i= klamatelka. Brt SI^
143.
Klamavec, vce, m., nerost. Rgl.
KlamÍTé. Namaloval lva tak k., ie ho
psi měli za živého. Zr. Strat. 277.
Klampa, y, f. = iupra, iamopafné, fig-
lianké dievSe. Phťd. XXIV. 477.
Klapati éim Jak. Klape huboa jako
prase poklopem. Litom. 75.
Klapatýy vz násl. Klepatý.
Klapet. Psu k. na krk přivázati. 1560.
Arch. XXII. 175. K. v I. d. 689. polož před:
Klapěti.
Klarinetový. K. píSfala. Nejed. 120.
Klasavec, vce, m., Draber(Traber). XV. sf.
Zahr. 20.
Klasnovať snopy = po klasech mtátiiK Sb.
si. IX. 45., Phrd. XXIV. 484.
Klasoviy n. = obilni klaay, RaÍ8. Lop.
306.
Kláflt =: myeliti, domnivoH ee. Já ame
kladl, že bude prSet. Hoi. Pol. L 147.
Klášter. A čo sa kláStor založí, horba
vína musí být (mniSi se mají dobře). Mas.
slov. V. 77.
Klát, u, m. Bzuěí ako včela v kláte (mluví
mnoho). Mus. slov. VL 109.
Ktátek, tku, m. =r střenka nože. Brt SI.
144.
Klatovský Jan a jeho Historie klatovská.
Vz Mus. 1906. 158.
Klaudi, spis.
Klazar Otak., spis.
Klebetář, e, m. K. i velká voda beru
zlato i bláto. Slez. Vlast I. 220.
Klči, n. = pařezt. Brt SI. 144.
Klecanda Jan, žurn. a spis., nar. 1855.
Zl. Pr. XXII. 137. s vyobr., Máj III. 423 ,
Nár. list 1905. 64. 2.
Klecáni, n., das Knicken, v télocv. Rgl.
Kleé, e, f. Kleče u chomoutu. Litom. 64.
Klečačky = kleíe. Brt SI. 144.
Klečeti = kleí sekati. Přespolním aby
nedal k. 1749. Mtc. 1905. 390.
Klečky = křivé nohy. Rgl.
Klechtanka, y, f. K. z vody a mnky
Brt SI. 145.
Klekáni, n. Když se zvoní k., popčvuji
děti: Bom, bom, poďte děti dom! Mama varu
mačku dětám na lizačku. Slez. Vlast. 1. 104.
Klekánský. Obec ani chléb k-ský ani po-
snopný mně dáti nechce. 1778. Cea. 1. IIV.
265. (i. e. učiteli za zvonění ku klekání?).
Klekátko, a, n. Úprava k-ka. Vz KP. XL
186.
Klekotit := vésti daremné řeei. Liptov.
Sb. si. IX. 47.
Kiementin-um, a, n. K. v Praze. Tk.
Pam. I. 483., Dolen. Pr., Buth, Ott, S. N.
Klen V., spis.
Klenka, y, f., pole n Paeova. Čea 1. XIV.
440.
Klepátko, a, n. K. telegrafní. Vs Ott
XXIII. 731.
Klepatý = klaptUj. K. kráva, koza =
která má rohy zpH obrácené, Brt SI. 145.
Klepavý. K. hlava ^ třesoucí se. Zvon V.
408.
Klepeto, a, n. = noha. V zlod^. ml.
Ces. 1. XV. 46.
KleSč, e, m. = íkvar. Brt SL 145.
KleHtě — Klumpa.
Klefité. KlieStami třeba z něho slova
tabaf (o málomlavnéiD). Mas. slov. V. 37.
Kleština. K-ny utahuji krokve. KP. XI.
342.
Kléta§y a, m. =z ělovik rady m neoMÍiacť,
iprottj. Phl'd. XXIV. 477.
Kleveta. O přislovieh sr. Vlasf. I. 220.
Klevice, e, f. =? Faust. 36., 81.
Kleviti kapectyi. Frant.
Kllasat = kluati. Spiš. Sb. si. IX. 61.
Klibec, bce, m. = klobouk (žertem). Brt.
SI. 145.
Klibna. Sr. Čes. 1. XV. 200.
Klícek,, ckn, m. = kou$ék. K. lesa. HoS.
Pol. I. 148.
Kliemo, Y tělocv., im Enickstiitz. Rgl.
Klicpera Vád. Sr. Dolen. Pr. 485. s podob.,
Tk. Pam. 1. 483. Rozbor dramat Klicperových.
Yz Obz. lit. III. 65.
Klíě, e, m. Klice k zámkům hl. k. nového
drohn. Vz v KP. XI. 267. nn.
KličkaHti. Vz Mefistofelský.
KličkoTat. Obili kličkuje. Šum. Rgl. Sr.
Klnčkati.
KUb, u, m. Vz o něm v KP. XI. 27., 429.
KliboTý. K. voda. Vz KP. XI. 30.
Klibý v VI. 605. Tam tacbý oprav v: tuhý.
Klika, y, f., clique. Spekulačni k. Nár.
list 1904. 356. 17. — K. = tácek tia pmite.
V zloděj, ml. Čes. I. XV. 46. — K. t* dveří,
oken atd. Vz KP. XI. 271. s vyobraz. — K.
Jos, řed. měif. školy, spis., 1857—24/3.
1906. Vz Nár. list. 1906. 82. 2. odp. a jiné
listy z též doby ; Zl. Pr. XXIH. 299., 297.
Klilcáf, z něm. Glttck auf. K. komu dáti
(pozdrav něm. horníků). Ces. 1. XIV. 451.
KlikOA^ý. K. ložisko parního stroje. Vz
KP. X. 273. K. čep, kotouč. Vz KP. X. 282,
2a5.
Klimatologie, e, f., z řec. Vz Vstnk. Xni.
700.
Klinipkati, kllmprovati na klavíry. Slov.
Phld. XXIV. 153.
KlimSoTat = podřimovati. LUom. 47.
Klin, u, m. Kliu klinom třeba vyhlobiC.
Sl>. si. VIII. 168.
Klinčok, u, m. Musí maf oči na k-ku tej
noci (nesmi spáti, dřímati). Phťd. XXIV.
31t). Sr. Klínek v J. Přisp. 151.
Klínek, nkn, m. Klínky zz vyfiíváni na
opleckn v HrnSově na Slov. Čas. mus. IV.
3. Sr. Pecky.
Klinicky sborník. Zvon V. 569.
KlinkuTý. K. klekání (zvonění). Rais Lid.
233.
Klinkový. K. botky. Rgl.
Klinoéárý. K. květ, karafiát, zbarvení.
Rg-I.
Klfnot<;k, tku, m., zdrob. klenot. 1524.
Arch. XXII. 114
Klinovka, y, f. iz cihla do klenuti. Rgl.
Klk, u, m. = chlp. Klke sa jej robia na
priadzi. Phrd. XXIV. 477.
Klmařií. Preklioačil si majetek z= pre-
hajdákal; Kabát preklmačil za žranicu (za
pálené). Phrd. XXIV. 477. Sr. Vyklmáčit.
Klobouček Jos., prof. a spis.
Klobouk) slovenské. Sr. Nár. sbor. XI. 8.
Klobúéna, y, f. == dlb
Phrd. XXIII. 255.
Kloc, e, m. = jednotliv;
Sáty vůbee jsou : háby. Lito
Klocok, ckD, m. = válco'
padok. Phrd. XXIV. 477.
Kloehtat = » nevoli vaři
IX. 50.
Klokoč, staphylea, Pimp<
Ott. XXIII. 1054.
Kloktadllo, a, n. = človl
Pbfd. XXIV. 477.
Kloktat. Ožraný kloktá, I
mitelně mluví, mumlá). PhIc
Kloktavě mluviti. Rais I
Klonekať. MuSke kloncl
(houfně lítají). Phld. XXIV.
Klonkány, pl., m. = bran
vařeni v »eli. Sum. Rgl. Sr.
Klonkať krávu (zohnouti
leneeh a uvázati). Phfd. XX
Klonkoée, pl., m. == noky
Rgl.
Klop, u, m. = ohrnutá a c
bálu na prsou. Brt SI. 146.
Klopiř, e, m. K. vyráže
z plechů okrouhlé mincoví
Řem. 491.
Klopkář, e, m. K. am
člunkový, vydutý. Vz KP.
obraz.
Klopna, y, f. Kabát s k
kami na před o i Části). Rgl.
Klopný vozík. Nár. list.
Klopýtee, tce, m. = hr
chvba. Nár. list 1905. 275. 1
Klosteuer, u, m. = bem
Priv. II. 907.
Klotka, Klotina = KhtiU
Klonbovat len = vázati
tom 65.
Klouče, ete, n. 1602. Lie
Klourat = vy»vidati, pái
ml. Čes. 1. XV. 47.
Klouzeti v. klouzati. Ho
Klouznáni, n. čásf poe
Litem. 64.
Klovan, ě, f. Měla zut
(dobré). Zl. Pr. XXI. 510.
Klpčif = biti te vespolel
477.
Klttcar, u, m. Vz Plucai
KPúcat = kulhati. Brt I
KFučkat = kum. Bol
XXII. 223.
Klťldit = mámit^ odhá
Phrd. XXIV. 477. Sr. Oklú
Klúdnik, a, m. = mám
Kluka, y, f. = cirkuW
starosta (fojt) sousedům,
do hromady. Kluky byly i
Vlasf. I. 183.
Klukař, e, m. = robitel
238.
Klukovat se = toulati
cích a domích. Zl. Pr. XX
Klumpa, y, f. = hromada
SI. 146.
602
Elnsač — Eoeúry.
Klnsaé, e, m. = jm. lesa a pole. Hoi.
Pol. I. 137., 116.
niisborek = Kracembiirk. HoS. Pol. n.
65.
Kluščaný = velmi auěii. Brt SI. 147.
Klútnont, vz Elatati. Člověk si sotva
klútne. Rais Lid. 218.
Kťzavica, e, f. = ndlůdi. Brt. SI. 147.
Klziar, u, m. = Tad (led), kde sa kťžú.
Liptov. Sb. si. IX. 43.
Kmejtnout se = kmitnout $e. HoS. Pol. I.
148.
KmenosloYi, d. £. v podřeči polnickém,
vz Hofi. Pol. I. 114., T Litomyšlskn, vz Li-
tom. 24.
KmenoslOTiiý. E. odchylka, Litom. 11.,
stránka jazyka, theorie. List. fil. 1905. 154.,
243.
Kmenotrorba, y, f. List. fil. 1905. 350.
Kmenoyěda, y, f., vz Emenosloví.
Kmiíiaiika, y, f. = kminovieůf kminová
polete. Brt. bl. 147.
Kniněňka, y, f. = kmiňanka. Val. Čes.
1. XV. 266.
KminoTÍce, e, f., vz předcház. Emí-
ňanka.
Kmitat = sadániti ; hrnniiH, mihotati. Ně-
kmitaj mi; Emitá sa mi to popřed oči.
Phrd. XXIV. 477.
Kmitel, z něm. Enittel. Val. Sr. Haj.
Progr. 15.
Knačet. Ealousek knači. Hoí. Pol. 1. 137.
Knavatka, y, f. = motyčka. Rgl.
Kneb, n, m. = núi, Eto má chlieb, najde
i k. Mns. slov. VL 26.
Knedličky, rostl. Vz Pantoflfčky.
Knedlík, n, m. E. skleněný, třeSňový,
tvarohový. Rgl. E-ky chinpató = k. z uva-
řených bramborů zadělaných monkoa. Čes. 1.
XIV. 144. — K. ma9tnj, rostl. Vz Blatonch,
Pryskyřnik zde.
Knedlíkový. Je k. (rád jídá knedlíky).
Us.
SJIčhosehovna (!), y, f. =: knihovna.
Pohl.
Kneidl Fr., řed. a spis., nar. 3./10. 1855.
Sr. Zl. Pr. XXHL 120.
SJíejdle = knetUe, knedlíky. Litom. 71.
Kněský = kněžský. Hoš. Pol. II. 35.
Kněz, e, m. Jaký kňaz, také su aj ve*
riaci. Mns. slov. VI. 26. — K. = ploilice
zdobená. Brt. SI. 147.
Kněžík, a, m. = černý bronček na ma-
linách, jahodách, druhnosatce, velmi páchne
a jest veliký jako malá čočka. — K. = holuby
má černá, červená n. sivá křidla. Šum.
Rgl. — K. =: 9yn knixův. Rgl.
Kněžůvka, y, f., druh hruiek. Brt. SI.
147.
Kničkat =: práti medzi rukama. Phfd.
XXIV. 477.
Knifant, a, m. z= člověk úskoíný, chytrák
úskučný. ánm. Rgl.
Kniha, knihavka, knihara, kniharka,
y, f. zz čejka. Šum. Rgl.
Knihničky, pí., f. =z zaniklá ves v Bu-
čovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 379.
Knihomalba, y, f. Staré k-by. Vz Ces. 1.
XIV. 271.
Knihovna, y, f. Úprava k-ny; E. a psaci
stůl s vyobraz.; E. ve slohu Ludvika XVl.
s vyobraz. Vz EP. XL 156., tah. LXIX..
XLIV.
KnihoTniěka zdrobn. knihovna. Us.
Sjlíhovnlk, u, m. = police na knihy.
Liptov. Sb. si. IX. 44.
Knihtiskařstvi, n. Sr. Wtr. Řem. 519. nn.,
806 nn.
Knikot, u, m. = knikánL E. selete. Rais
Sir. 19.
Knižák, a, m. =: evohodaik. Brt. SI. 147.
Kníže Rud., spis.
Knofl*a, y, f. z= iHka. Brt. SI. 147.
KAoukáni, n. E. kočky. Rgl.
Kňoukati. Eočka kňouká. Rgl.
Knůpfer BeneS, mal. Sr. Zl. Pr. XXIL
190.
KnutFOTat = enop knutlmn zavagovati^
(han. róblovat). Brt Si. 147.
Koadjutorstvi, n. E. při úřadě historío-
gráfa. Tk. Pam. I. 245.
Kobalt, u. m. Jeho dějiny, vlastnosti a
výroba. Vz EP. X. 243. nn.
Kohaltoarsenový kyz. EP. X. 244.
Kober Ignác, naklad., nar. 1825. Sr. Tk.
Pam. I. 443.
Koberčík, u, m., zdrobn. koberec. E.
k posteli. Rgl.
Koberec, roe, m. E. anglický, bruselský,
hollandský, korkový, lineolový, lůžkový,
lýkový, nástěnný, perský, salonní, aeiivaný,
smyrenský, stůČkový atd. Rgl.
Koblih, u, m. = kohliSka; podlouhlý ma-
kovnik; koláS na novj rok peSenfi. Brt. SI.
Kobliha Fr., mal. Sr. Zl. Pr. XXII.
178. — E. emaiend. Tam se budou smažit
k-hy (budou krtiny). Litom. 74.
Koboltniea, e, f. rz pomlouvaená kle-
vetnice. Brt. SI. 148.
Kobylí hlavy = drah jablek. Šum. Rgl.
Kobylice, e, f., vz Eačenky zde.
Kobylinda, y, f. = kobylí hlava (ja-
blko). Sum. Rgl.
Kobylka, y, f , potok v Opavsku. Vlasť.
IIL 141.
Kobza, y, f. = vefké diewíe. Tolká stará
k. a nevie sa eStě ani nčesať. Phfd. XXIV.
477.
Kobzák, u, m., druh bramborů. Brt SI.
Kobzolniskový. Rež k-va je slabá. Slez.
Vlast. I. 216.
Koeman, u, koemánek, nku, m. = vy-
výšené místo mezi dvěma kolejemi v hli-
nitém úvoze. Litom. 47.
Kocmanda, y, f. == bramborová kaie.
Brt. SI.
Kocmoeh, u, m. = mouíná kaie. Brt SI.
Kocprd, a, m. Taký k. malý. Mus. slov.
VI. 110. — K., u, m. = kotrmelec. K-dy
vál ať = dělati kotrmelce. Liptov. Sb. si.
IX. 44.
Kocúr, n, m. = mQek na tabák. Smíš.
Kocúrek, rka, m. Dětská hra na k-rka.
Ve Slez. Vz Vlast. L 131.
Kocúry = přepáUni cihly; tehóf (věc
domácím zlodějem ukradená, hl. obilí); pi-^
Minka. Brt. SI.
Kočanina — EolSlř.
Koéanina, y, f. = rosdezU íkroh. Hoš.
Pol. I. 137.
Koéárky, pl., m. = ialamounék (roBtl).
Sum, Egl
Koéi. Je na kočím zamkn (na pekařské
peci) Slez. Vlasf. I. 281.
Koéiéi tanec = mM $ kroupami, Litom.
71. - K. stříbro = slída. Rgl.
Koéléina, y, f. = koíHéi vře»k. Šum. Rgl.
Koéka, y, f. Má ho rád, jako k. vrabce.
Hais. Koř. 122. Sr. Mačka. — K. =: klad^
koti P^f<9tr<ý v lomech, Rgl.
Kočmen. a, m. a* UUka na twchniky.
Rgl. •
Kodat =z tlachati. Brt. SI.
Kodiéklilenta = dej sem sperhák,
V zloděj, ml. Ces. 1. XV. 46.
Kodrbáč, e, m. = kotrbáč. Šum. Rgl.
Eodym FiL Stan. Sr. Tk. Pam. I. 483. -
K. Jot. Stan., spis., f 28./3. 1905. v 77. roce
věkn svého. Sr. Nár. list 1905. 90. 2.
Koferováni, n., maledicta. 1527. Mus
1905. 434.
Kohana, y, f. = Uhotf, ldšk%. Orava.
Sb. si. IX. 57.
Kohanek, nka, m. = kochánek, milenec.
Orava. Sb. si. IX. 56.
Kohétit v VI. 632. oprav v: kohélit.
Brt. SI.
Kohoutek, tkn, m. = formánek u vozu.
Litom. 63. — K. polní, vz Hlaváček. —
K-tky, rostl. Vz Omčj zde.
Kohouti hnízdo (rostl.). Vz Pivoňka zde.
Kohút, n, m. Chodník dělaný na kohůty
(serpentiny). Brt. SI.
Koch J. T., spis.
Kojátky = zaniklá tvrz v BaČovsku na
Mor. Vz Mtc. 1905. 381.
Kokamar =: vim, rozumím. V zloděj,
ml. Ces. 1. XV. 46.
Kokoška, y, f. = pa$iuii tobolka, capsella,
barsa pastoris: babí kapsy, betaSná zelina,
bětnSka, bída, holá káča, hořčice sedlská,
chudá beta, chudobka, kapsička, kopišfátka,
lopatička, lopata, mofina, penízek, port-
monka, slouhovo thé, srdíčka, suchá beta.
Ces. 1. XIV. 373. Sr. Pryskyřnik zde.
Kokrhati. Ten Skubánek nekokrhá (je
málo mastný). Ces. 1. XIV. 144.
Kokrhéli, n., rostl. Vz Mák vlčí zde.
Kok§it 86 = kohoutiti, zlobiti se. Brt. SI.
Koktna, y, f =: koktavá zentká. Rgl.
Koláé, e, m. Keď niet chleba, dohré sú
aj koláče. Sb. si. VII. 130. K. jak pej-
chavka (jen se rozsype). Šum. Rgl.
Koláčový. Je k. = jí rád koláče. Us.
Kol^ = kolej. Chodí jeden za druhé jm
po kolaji (po pořádku za sebou). HoŠ. Pol.
I. 137.
Kolák, a, m. = eyklitta. Us. Sr. Kolo-
jezdec.
Kalamuta, y, f. = nesnáze. Působiti
někomu k-tu. Mor. Rgl.
Kolár Fr, spis. Máj. III. 350.
Kolár, a, m. = kolář. Keď možeS mať
k-ra, nestaraj sa o kolárika. Sb. si. VII!. 84.
Kole = kolem, mimo. Vz Brt. SI.
Kolébka = vánocni hry. Vz Nejed. 213.
Koledav y, f. K. na sv. Tři krále; E.
vánoční asi z r. 1700; E. z
Stará slov. k. Vz Ces. 1. X
142., 138.
Kolendovat = kVaHacky
XXIV. 477.
Kolenee, noe, m., spergula.
Vz Ott. XXIII. 800.
Koler (cholerický) = élovi
pudlivý. Šum. Rgl.
Količko, a, n. = koleSko.
Kolikerasto = nXkolikrát.
tený Brt SI.
Kolikoletni plod (rybí).
XXII. 204.
Kolín. Vz Štěpán z Eolíns
Kolis z koli-si. Tehdy k.,
Gb. Slov.
Kolid, ama (de radicibus).
Qb. Slov.
Kolif = ukládati chycené
přivázané k ladíku. Vz Čas
Sr. Eoríf.
Kolkava, y, f. = koUava.
Kolkovaci povinnost Ni
340. 25.
KoUár Jan. Sr. Phrd.
667 nn. Převezení jeho osta
Vz Zl. Pr. XXI. 358., 371., 3
KoUektář, e, m. =z kní
koUekty. Nejed. 22.
Kolman K. Dr., spis. Sr.
Kolník, u, m., vz Turín, ^
a, m. = kdo vbíjel do řeky h
566.
Kolnohý = imallavi. Brt.
Kolo. Eola za ojí jedou
vůdcem). ZI. Pr. XXI. 251.
Vz Sb. si. VIL 70. — K. «
bočmo, přednožmo, střížmo,
nožmo. Rgl. — K. Eola
Čes. 1. XV. 228.
Kolobotky = polobotky. i
Kolodře, kolore (původn
srv. strč. korozřě (druh
Progr. 7.
Kolojezdéc, dce, m. = b
Sr. Kolák.
Kolok, ryba. Vz Eolek.
Koloklus, u, m., v těloc
lauf. Rgl.
Kolomaz, u, m. Vyžerie
Phl'd. XXIV. 341.
Kolomastný. K. smola. *!
Gb. Slov.
Kolovrat, u, m. Části
Pazovej na Slov.: babka, i
kraják (motúz, šňůrka u d:
lapKa, motovidlo, nožka, p
přeš, ručka, slnčka, Sň&ra, vi
slov. VII. 58. Sr. Kozlík, P
nebere ženu s podseknutýi
je smrti naŠí kolovrat. Rais
Kolovrátek, tku, m.
iímž se v pohyb uvádějí ví
KP. XI. 11. 8 vyobraz. —
rostl, (dle stálého pohybu I
Kolpat, u, m. = klobouk
Kolliř, e, m. == topič
Koblschtirer. Wtr. Řem. 46i
604
Eoltati — Konopá£.
Koltati = kolotati Gb. Slov.
Koltovaný = miny, getrfinmt. Vz Qb.
Slov.
Koltrinka, y, t, zdrob. koltra. Vz Gb.
Slov.
Koltún, n, m. Vz Brt Slov. 152.
Kolúch, a, m. — koUm^.
Kolúehový = kolouehový,
Kolúdka, v, f. = id$t krotny (stavu
tkadlcovského). Mas. slov. VII. 58.
Kolvičinský = kterýkoli, Brt. Slov.
-kom přip. adv.: tetkom. Hofi. Pol. I. 110.
Komár, a, m. Koho ovad poíěipe, ten sa
aj k-ra boji. Phfd. XXIII. 308.
Komára, y, f. = schránka na penixe,
Gb. Slov.
KomároTat nač = dotgrné nahlUetl
Brt Slov.
Kombis, e, f. = kommisse. Brt. Slov.
Komediant, a, m., tanec na Téíínsku.
Slám. Pat. 326.
Komenda, y, f. = komando. Že jest pod
k-doa (pod pantoflem), masi poslouchati.
Us. Bgl.
Komeniee, e, f., drah slepic. Šam. Rgl.
Komenský Jan Amos. Jeho jméno a ro-
diSté. Vz Mtc. 1905. 1.-13., 142, 345. nn.,
Zvon IV. 353., Mas. 1905. 133., 302., Bílý
Obr. 107., 126., Nár. list. 1905. 272. 3.
Kometa, y, f. Vlasatice k. všecky díry
vymetá (posměšek). Zl. Pr. XXII. 390.
Komiekosatirický. K. grimassa. Zvon
VI. 54.
Komínek, nka, m. = kominík, Sam. Rgl.
Kominiček, čka, m., rostl. Vz Hlaváček
zde.
Komínka, y, f., rostl. Vz Zemědým zde.
Kommunalni dlažní úpis. Nár. list 1906.
34. 18.
Komoněcviéni Myrmidonové. Škod. II*.
IL 207.
Komonný = jeMdecký, rytifský, Trist.
377., Gb. Slov.
Komora, y, f. = ryhniiék^ do něhož se
nschovává násada ryb přes zimu. Čes. 1.
XIV. 94.
Komoráš, e, m. K. má o svatbách na
starosti komoru t. j. vydává jídla a ná-
poje. Brt Slov.
Komoří, ího, m., camerarius, který vedle
správy důchodů zemských Časem nabyl
i moci soudní. Dvoř. Mor. 92.
Komorica, e,f., drah pálenky. Čas. mas.
V. 100.
Komořice, e, f. = menXi komora, Brt.
Slov.
Komornieký. K. registra = knihy, do
kterých zaznamenávali komoraíci, kdy
úřední listiny stranám byly dodány. Vz
Mus. 1905. 105.
Komorníček, Čku, m. = kočár bez per,
krytý. Vz Brt Slov.
Komornička, y, f , zdrobn. komornice.
Gb. Slov.
Komorníkovy starosta. Gb. Slov.
KomoroY, a, m. = zaniklá ves v Bn-
čovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 377.
KomosoT, a, m., zaniklá ves v Bu-
čovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 380.
Kompan, a, m. =: mladší učitel, z fr.
compagnion, a to z lat compaganus. PhM.
XXin. 215.
Komplťtoř, e, m. = kompletní modlitba,
Gb. Slov.
Komplexí, 1, letora, Temperament, zla t.
Vz Gb. Slov.
KompotoTý. K. láhov (na kompot). Us.
Komucírovat m. komunicirovat. Vz
Litom. 21.
Kon, u, m. Ten dělá kóny (ten vyvádí
kusy)! Brt Slov.
Kaňacina, y, f. Raduje se tomu, ako
cigán k-ně, bielymu chlebu. Phld. XXIV.
340.
Konček, nečku, m. = ocelové péro, jeho
špice: koněéi^. Brt Slov.
Konéitě. Ryby do rybníka k. dosaditi
(úplně, v plném počtu). 1525. Areb. XXIL
68.
Koněúdek. šku, m., vz předcház. Konček.
Kondensace, e, f., z lat = Mhttiténi. k.
par vstřiková, povrchová. Vz KP. X.
365. nn.
Kondorod, dědina na Slov. Vz Phrd.
XXII. 303.
Kondražka, y, f. i= stikně z raného me-
zulánu, Litom. 67.
Koněbarvíř, e, m. Ghet 67.
Konečně, ě, f., definitio. Vel. — Gb.
Slov.
KonědHč, e, m. = ra». Wtr. Rem. 883.
Koněiitrad, e, m. = konietrai^ nějaký
pták. Prešp. 216. Vz Gb. Slov.
Konfekeionář, e, m., z lat = hotaviui
obleků va eklad. Us. Rgl.
Konfektář, e, m. = kdo robte konfeJUy
z medu, ciJcru a mouky. Wtr. Řem. 416.
Konice, e, f., mě. na Mor. V Konici dne
22./4. 1835.
Koníček, čka, m., rostl. Vz Orliček,
Oměj zde.
Konidráč, e, m. = kdo koni zené. Zl.
Pr. XXI. 27. Na str. 50. tamtéi: káni-
dráé.
Konieřík, a, m., zdrobn. konieř, koniř,
Rosshándler, Pferdeknecht, Reitknecht. Gb.
Slov.
Koník n. jezdec u soustruhu. Vz Ott
XXIII. 739. — K., konUek =: drah há-
danky.
Koniklec luční, pulsatílla pratenaia:
černá zelina, denní sen, fousek, koniklec,
koní kleč, koňský kleč, pomiklec, ptačí
hnízdo, půlzlatník, růžička, aisi, sisí, sobí,
sv. koření, včtraice, větraiČka, větrová by-
lina, vousek, zvonec, zvoneček, zvonek ku-
chyňský. Čes. 1. XIV. 133. Sr. Sasanka
zde.
Konípýř, e, m., nějaká objuda. Predp.
399. Vz Gb. Slov.
Konímosta(!), y, m.z=.podkoni. Pohl.
KoniřstTÍ, n. Hus. Vz Gb. Slov.
Konit se = divoéiti ee. Brt. Slov.
Konitrud, u, m., gratiola ofGc, rostl.
Phrd. XXIV. 482.
Konivoda, y, f., nějaká rostl. Vz 6b.
Slov.
Konopáč, e, m., vz Řeřiinice.
Konopáska — Eorkovačka.
Konopáska, y, f. = slepice barvy ko-
nopné, Brt. Slov.
Konopě. Když sejó k. na Vita, toš řiťó
svitá, dyš na Gervázi Protází, to je na pro-
vazy. Haná. Čes. 1. XIV. 439.
Eonopnice, e, f., rostl. Vz Sasanka zde.
Konrád Jos. T., spis. 8r. Máj. IIÍ. 222.
KonservoYý. K, továrna (na konservy).
^it. list. 1905. 26., 9.
Koňský kleč, rostl. Vz předcház. Ko-
aiklec.
Konsolni stůl (na konsoly). Vz KP. XI.
136
konstantias Jiří, 1617.-1673. Sr. Bílý
Obr. 51.
Konsuino, a, n. =: vykonáváni hostin-
8(?í na místě vrchnosti (od úředníka). Tk.
Pam. I. 61.
Konta ~ zakrúteni vlošy (sen) naxad
hlavy, V z více V Čes. mns. IV. 4.
Kontaktní, z lat. Elektrická dráha
s k-nim vedením; K. nádoha. Nár. list.
1905. 195., 2.
Kontaktový, z lat. K. (doteková) sou-
stava. K. přívod pronda elekrického. Nár.
list. 1905. 195 , 2.
KontráŠ, e, m. := kdo zpivd n. hraje
druhý Mas, Brt. Slov.
Konvekee, e, f., z lat. Vedení a k. tepla.
Vz Vstnk. XIV. 281.
Konvergence, e, f , z lat. K. řad. Vz
Mtc. 1905. 886.
Kopi^na, y, f. místo: kopanina. Sr.
Hnj. Progr. 18.
Kopanina, y, f. K. = pole vzdělané
nejprve kopáním na místech pustých, ze-
jména po vykáceném lese, kde pro kamení
a kořání neoylo možná hned pluhem orati.
Čes. 1. XV. 77.
Kopati. Ať ta kopném, priam odletíi, ěo
pet zlatých ztrovíŠ, kým nazpát prídeš.
Mos. slov. V. 77.
Kopě (?), campia. PreSp. 738. (de frn-
mentis). Vz Gb. Slov.
Kopeeký Mart., spis ve XVIII. stol. Sr.
Mus. 1905. 524. — K. Tom, Dr., spis.
Kopenifitě, ě, n. = kopka sena. Šum.
Rgl.
Kopéř, e, m. = košíkář, Wtirfelspieler.
Vz Gb. Slov.
Kopička, y, f. = mandel (obilí). Čes. 1.
XV. 55.
Kopinnik, a, m. = hotovitel kopl, Wtr.
Ěem. 462.
Kopištátka. Vz Kokoška rostl.
Koplhon v I. Přisp. 160. oprav v : Kopl-
houn. Vz Brt Slov.
Kopliee, e, f. = Hrokd motyka. Úbočí.
Rgl.
Koppova B. J., spis.
KoprekoFý^ = koprový. K. chrastí. Rais.
Sir. 19.
KopHTcié, e, m. zunemanzelský syn. Vz
Gb. Slov.
Kopřivec, vce, m. = nemanželské diti.
Vz Gb. Slov.
Kopytáě, e, m. = kůH. Rgl.
Kopytnieký, ého, m. = obchodník
8 koňmi. V zloděj, ml. Čes. 1. XV. 47.
Kopytnik, a, m. K-ci hlodai
pětiprstí, amblypoda, lichopri
dactyla, sndoprstí, artiodactyl
XXIII. 1013.
Kór, u, m. = hudební náa
dudy?). Vz Nejed. 120.
Korábek, bku, m., vz při
diúbek.
Korálek, Iku, m. Den jasu
Noc jasná jako k. Úbočí. Rgl.
Kořalka, y, f. Na Litom
teleska (podle žida Jajtelesa
braňbora, breberíce, brynda,
stěrka, drát, bafna, kapka, ko<
šedá, Štěkna, fivinda. Litom. 7
Eořavka, Pálenka, Komorica, (
rohu k rohu, Sameček, Sivj
mlieko, Trculka, Žbmda, Kvite
Kořavni dříví i= k plavei
Wtr. feem. 933.
Korban, u, m. ::= tmdovahki
Korbářský, Řemeslo k-ské n
také podstávkářské. Dělali podsi
kostry do vozů a do saní. Wt
Korčátek, zdrobn. korčát. C
Korda, y, f. = provázek, z
Vzaf na kordu. Phrd. XXIII. li
čásf roucha mnUského (pás?). Si
Slov.
Kordon, u, m. Hruiky s
hrade nasbierané. Phrd. XXIL.
Kordovanec, nce, m. =
Gb. Slov.
Kordováni, n. E. se zdržeti
1905. 437.
Korec, rce, m. = malá, dl
hloubená lopatka, kterou se i
vybírá a čerstvou nahrazuje
ryb). Čes. 1. XIV. 93. — K. ==
podymaii, Vz Čas. mus. V. 35.
Koreéek, čku, m. = skUpék i
(mlýnském kole na svrchní vo«
rého voda padá a strkem neli
kolo otáčí. Čes. 1. XV. 228.
Korečkový. K. kolo mlýne i
levný.
Kořemasta, kóřemastna, y, f ,
Gb. Slov.
Kořen, e, m. Pustil tam k:
se nevrací). Mus. slov. VI. 110
Kořeni, n. K. černé, bromoi
řiče. Hlaváček; deváté = i:
(Čes. 1. XIV. 74); pěti bratrů,
sv. koření, vz Koniklec zde.
Kořenice, e, n., zdrobn. z Ji
linu a korenícem se živil. (I
Slov.
Koriandr, u, m. Římský
nucha zde.
Korienok, nku, m. Hra di
koríenky. Vz Čes. 1. XV. 137.
Kořistka Kar. rytíř Dr., ]i
1906. Sr. Nár. list. 1906. 19., !
z též doby, Zl. Pr. XXIL 201.
Koriť == ryby korcem naJi
dika vysypávaf. Čas. mus.
Kolit
Korkovačka, y, f. K přlsť
zátkovačka.
606
Korkovati — Kotel.
KorkoTati ^ korkem ucpati. Us.
KorkoYky, f. = korkové podložky ke
akoku Korkmatratze, v télocv. Bgl.
Korlák, a, m. =r voják od pluku arci-
vévody Karla, Brt. Slov.
Kormút, a, m. z= kdo ee kormoutí, Rokyc.
Misty tam: komut, Vz Gb. Slov.
Kornatět = práchniviti^ trouchnivéti. Brt.
Slov.
Komútka, y, f. = puitovka, Tharmfalke.
Sb. 8l. Vm. 138.
Koróbnik, a, m. =: korouhevnik, Brt.
Slov.
Koromandelský. K. dřevo (pestrý eben).
KP. XI. 43.
Korouhve cechovní. Yz Wtr. Řem. 633 dd.
Korourat, u, m. := kolovrat; malý ko-
lovrat slově kozlik. Litom. 13., 65. Sr. Pa-
vonček.
KoroTlat, n, m. zz kolovrat, Hoš. Pol. I.
137.
Korpa, y, f. ^ nij, domácí nářadí. Mas.
slov. VII. 68.
Korposée, Schnallen, přezky, V zloděj,
ml. Čes. 1. XV. 47.
Korrektiv, n, m., z lat = prostředek
napravojici, polepšujíoi. Sterz., Nár. list.
1906. 229., 2.
Korrupčni dach (z lat.). Nár. list. 1905.
359., 21.
Korša, e, f. z Kohlsaat, vz Řepka.
Kortašaéky před volbami v Uhersku.
Mus. slov. Vn. 90. Sr. Dásl. Krsciny.
Koniba, y, f. = korouhev, Brt. Slov.
Koraženka, y, f. = diviSena. Brt. Slov.
Korvin Jan, spis. f 13./10. 1905. Nár.
list. 1906. 285. 3.
Koryto, a, n. E. řeky = ře^ité. Sb. si.
VII. 97.
Kosa. části : kosa, křivinka, rožeň, sloupek.
Litom. 64. Na Šum.: berle, hra biče, kosa,
kosiř, kosiStě, voblouk. Rgl. UM... bndou
cinkat na kosa (budou krtiny). Litom. 75.
Kosák, U, m. = mljněký kámen, leži-li
dle jeho složeni jeho léta kosou. Čes. 1.
XV. 293.
Kosateéný z= z kosatce. K. vino. Vz
6b. Slov.
Kosen, sna, m. = větev, Brt. Slov.
Koseni, u, m. = patoky. Arch. XXII.
156.
Kosine, ě, f. (k., ěte, n.?) =z peruť,
Fittig = opeřené ptáče? Vz Gb. Slov.
Kosiřik, u, m. Tím a klincem je kosa
připevněna na kosišti. HoS. Pol. II. 56.
Kosm, u, m. = vla», chlup, Haar. PreSp.
429. Vz Gb. Slov.
Kosmat = ífeeati (vlasy). Litom. 47.
Kosňa, ě, f. = prádelník. Brt. Slov.
Kosočtverečně. Lem k. vzorkovaný. Zr.
Gom. 80.
Kosser, u, m. = tmavá noc, V zloděj,
ml. Čes 1. XV. 46.
Kost. Zánět kosti přijičný, hlivatý,
ostitís sypbilitica. Ktt. — K. Hrad K.
u Sobotky. Vz Zl. Pr. XXI. 455. s vyobraz.
Kosteleeký O. S., spis.
Kostelnička, y, f. = žena ohttarávající
úkony kostelní, Rgl.
Kostelník, a, m. = eprávce kostela a zá-
duH, 1621. Listář 149. — K. Bude k teba
vtedy dačo, keď z čerta k. Mns. alov.
V. 77.
Kostelnd, vrch na Slov. Vz Mas. slov.
VIL 18.
KosteloborstTí, n. Josefinské k. Tk.
Pam. L 63.
Kostinový (?) = z rostliny řečené kost
K. olej. Sal. 367. Vz Gb. Slov.
Kostival, u, m., symphytum, Beinwell,
rostl. Vz Ott. XXIV. 490.
Kostkářiéek, čka, m. = herec v kostky.
1527. Mus. 1905. 435.
Kostkářový = kostkářský, K. stav. St
Vz Gb. Slov.
Kostlivý Stanisl. Dr., f 7^10. 1905., spis.
Kostřáb, kostřap, a, m. = ryba (a snad
také pták?). Vz Gb. Slov.
Kostrhún, a, m. r= vysoký a suehj chlap ;
mazaný iibcU; fůUkář, Brt. Slov.
KostHpee, pce, m. == něj. rostl. Preip.
787. Vz (5b. Slov.
Kostrový hrob. Nár. list. 1906. 41., 13.
Kofi, e, m. Děvče na koSi ^ tShoiHé.
Litom. 47. K. : brambnrák, na dřívi, na
ubli, cestovní, pleták, ůhrabák (na on-
hrabky) atd. Égl.
Košatý. K. žena (těhotná). Litom. 47.
Koščálisko, a, n. = zelné pole, Brt
Slov.
KoSčan(!), u, m. Prešp. 820. (de radí-
cibus). Vz Gb. Slov.
Kočičky, jm. louky. HoS. Pol. L 137.
KoSiláeky, rostl, vz Sasanka zde
KoSile, e, f.Hořejfii čásf: Stanka (driek);
dolejší : odolok. Ott. XXIIL 415. K. Mora-
vanek, vz Brt. Slov. 156.— 157. K. barevná,
hladká, Jagrova, Jágrovka, potni, noČni,
Samková, turistická atd. Rgl. — Vz Ko-
sula, Nár. sbor. XI. 4.
Košnař, e, m. = košíkář. Wtr. &em.
146., 455.
Koštéř, e, m. K. vina = měřič sndů a
vyběraČ poplatků k obci n. vrchností. Byl
to tedy finanční zřízenec. Vz Wtr. &em.
171.
KoStištnik, a, m. Tk. Pam. I. 57. Vz
KoštiŠfař.
Košnla =: kohle. Je v dobrej koinli
(veselý). Slám. Put. 487.
Koáulák, a, m. = koiiláě. Gb. Slov.
Košut, u, m. = léčivá rostl. Caa. mns.
VI. 7.
Ko$var(?), tořiiar(?) = něj. zviře. Vz
Gb. Slov.
Kot, a, m. = kohout. Po břehu chodily
slepice s mohutným kotem, pyšným svým
pánem. Zvon VI. 2.
Koťata, pl., n. = tenké třísky na podpa-
lování. Brt. Slov.
Kotci vůz =: s kotcem. — K., m. =
vozka. Vz Gb. Slov.
Kotel parní. Jeho vytápěni. EP. X. 376.
Vz Topeni. Druhy parních kotlů: válcové
(jednoduché, s ohřívačem, s varní kem), ib.
389., 390., plamenové (kornvalské) 391.,
trubkové ležaté 393., stojaté 394., loko-
mobil 396., 406.
Koten — KoSiiák.
Koten, tnu, m. := kulko, hUzno. EnOcbel .
ReS. Vz Gb. Slov.
Kotev, tve, f., kotviika, y, f., katváííek,
čku, m. = vétev, višviéka. Šam. Rgl.
Kotiti se. Koti 86 kočka, fena, zajíc a
jioi drobni ssavci. Brt Slov. 157.
Kotloviny, pl., f. = povidla. Brt. Slov.
Kotrava, y, f. =: ponrava, Litom. 76
Kotrkál, u, m. Každá onačejší panna
masila míti k. čili sukni naditoa a širokou
na obručích, musila býti nafrčená jak staré
Brno. Zvon VI. 61.
Kotrlec, trlce, m. = hrozen. HoS. Pol.
I. 138.
Kotrliček, Čku, m. = hrozniíSek. HoS.
Pol. I. 138. Sr. Kotrolec.
Kotsmich Vojt, zem. Skol. insp., spis.,
15./10. 1836.— 81./3. 1906. Sr. Nár. list. 1906.
90. 3. a jiné listy z též doby; Zl. Pr. XXIII.
296.
Kott Fr. Št. Dodatek k Ottově Slovníku
naučnému XIV. 988.: Mimořád. člen Král.
čes. společnosti nauk, čestný člen Spolku
ku podporování vdov a sirotků po prof.
středních Skol v rak. uher. říši. Přeložil
ještě: Gaja Velleja Paterkula Dějiny římské
až ku konsulatn M. Vinicia. V Praze 1902.
a M. Juniana Justina Yýtah z Dějin Filipp-
ských Pompeia Troga. V Praze 1906. Stran
Slovníku vz Doslov v III. Příspěvku. Sr.
Zl. Pr. XXIII. 164. s podobiz. na btr. 166.
Kotúlit = kotáleti. Brt Slov.
Kotiil*ka, y, f. Kraj síti železnými k-mi
opatřený padá na dno vody. Čas. mus.
V. 84.
Koubek Jan Prav., prof., spis., 4./6.
1806.— 28./12. 1864. Sr. Zl. Pr. XXI. 616.,
XXn. 396., Tk. Pam. I. 483.
Koudel = špatnější zcuchaný len ; lepší :
paČísky. Litom. 66.
Koula Jan, prof., spis., nar. 1866. Sr.
Zl. Pr. XXIL 202, Máj. III. 366.
Kouleniee, e, f. Na slámé bvla pěkná
k. (po ní se to hezky koulelo). Bais.
Sir. 26.
Koupati se jak. Kupa sa, ako žába
v močidle. Pbfd. XXIV. 340.
Koupátko, a, n. K. pro ptáky. Rgl.
Kouleni, n. =: djmka. Máte špatné k.
Brt Slov.
Kouřiti jak. Kouří jak cikán za plotem
(mnoho). Rais Sir. 47. Kouřil, jako když
pýrem zatopí, jako furiant. Rais. Koř. 120.,
133.
Kouřmo, a, n. = mhla^ střfáííha. Hoš.
Pol. I. 138.. Ott. XXIV. 264.
Kout, u, m. Kouty sešívati (choditi
z kouta do kouta). Rais Lid. 191.
Koutuice, e, f. = koutni plachta, tou
bylo odděleno od ostatní seknice místo
(kout), určené obyčejně pro šestinedělku ;
almdrka v koutě na knihy, rychtářské
právo atd. Litom. 62.; wfHvaná plena ienská,
úvodnice. Rgl.
Koutniéek, Čka, m., vz Postelnfček.
Koutyt = koupili, K. si co k jídlu.
Litom. 89.
Kováč, e, m. = nějaká rostl. Prešp.
809. Vz Gb. Slov.
Kovadlný. K. zbroje. Vz
Kovadlo, a, n. Je jako na
dvěma jazyky). Mus. slov. Ví
Kováni, n. K. ku spojoval
váni ; ku pohybování dře
strukcí, k záyěru. Vz KP. XJ
Kovanský V., spis.
Kovárně, ě, i. = kovárna.
Kóvařovié Fr., spis.
Kovářovy = kovdřůkj. Ui
L 14.
Kovatel, e, m. := kdo nSco
K. lží. Vz Gb. Slov.
Kovodělný závod. Nár. li
9. — K. řemeslo. Wtr. Řem.
Kovoliei helm. Škod. II. I
Kovol^ecký. K. dílo. Wi£
Kovotlačitelský. K. v^ro:
Koza, y, f. Má řečí, jal;
(mnoho). Mus. slov. VI í. 90.
krosny (tkadlc. stavu). Mus.
Kozák, a, m. = tanec v
Slám. Put. 322.
Kozbrad (?), ador. Prešp.
i^notis. Ve Vel. ador měl,
Kombrand). Vz Gb. Slov.
Kozel Luděk, bud. skla<
XXn. 384. s vyobraz.
Kozí brada, bradka, pyi '.
StraČka zde.
Kozička, v, f. = dn
Ces. 1. XV. 295.
Kozičky = to cm. dlou i
děná křížem na kalence, ab;
odnesl. Čes. 1. XV. 35.
Kozidrist, u, m. = květ
na jari. Vz Phld. XXIV. 47ř
Kozilek, Iku, m. i= kolot
tenkou^ kolovrátek na přízi
Slov.
KozI*ena, y, f. = kozie i
159.
Kozlička, y, f. = něk (
lidského. Prešp. 1233. (d(
KozlUky = nějaké ovoce. P •
fructibus arborum). Vz Gb. i
Kozlorožec, žce, m. =z I
Slov.
Kozlovky, pl.i f. = noha i
Zl. Pr. XXIL 235.
Kozojedy = zaniklá ves '
Mor. Vz Mtc. 1905. 379.
oKzorodee, dce, m. = n< i
kozího. Vz Gb. Slov.
Kožár(?), u, m. = néj i
Gb. Slov.
Koželusk, u, m., tephr<
Ott. XXV. 225
Koženáč, e, m. = kap
nemá iádnjch Šupin. Čes. 1.
Kožich, u, m. K. buchtič :
ocasatý, rasovňák. Vz tato
Slov. 160. Tam bába už tln i
rodilo se dítě). Litom. 75. ■
XI. 6.
Kožinky = kojenky, kó&i I
Pol. I. 138.
KoiiSák, a, m. = kdo n(
V. 361.
608
Kožka — Eritko&rý.
Eožka, y, f. Běda tvojej koSky (budeš
bit). Phťd. XXIV. 340.
Kožník, a, m. =i ohchodnik » kdemi.
Rgl.
KožokTět, n, m., BtiUingia, rostl. Vz
Ott XXIV. 132.
KožOTé žlutý. Rgl.
Eožuchy = zrno pfi mláceni v ^plevách
potútialé. Brt. Slov.
Kožůšek, Sku, m. Moc ječmeiia se ne-
vymetalo, ostal v kožúSku (v pochvě). Brt
Slov.
Krabidlo. a, n. = stará baba. Brt.
Slov.
Kráč =1 kratíejt. Vz Mus. fil. 1904. 449.
Kraéapin, a, m. = ditě, V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 46.
Krada, y, f. = pr^k^ Fenerzeng, Leuchte.
MY. Gb. Slov.
Eradba, y, f. := kradeni, furtum. Pat.
Zim. dOb. 3.
Krádežný. K. Skoda. 1600. Arcb. XXII.
346.
Kradli n, m. = grádl, Umee u pláMti,
HoS. Pol. I. 138.
Kradlivě = kradmo, 6b. Slov.
KradmoTleklý. K. hodina. Slad. Bich.
II. 24.
Kraf, u, m. = nijaká ííásf zbroje, Haken ;
nijaká iátt nářadí lodního, ' rybářského -,
ifxrústům kfivj ilovik. Gb. Slov.
Krahujčí v I. 478 za Krahulec polož
před toto slovo.
Krabuj eěník, krahtdeiníkj a, m. = kdo
krahujce chová, cvičí. Ezop. — Vz Gb.
Slov.
Krach, u, m. = popraik*^ úpadek. Cu-
kerní k. Nár. list. 1905. 317. 9.
Krig, e, m. = před. Kteráž (múcha)
jest krav potokóv, in eztremo fluminnm.
Pernšt. Isa 7., 18. (Gb. Slov. 124*. ř. sh.
16.). Jest to však akkus.
Krajaéky (krajavice, krajOTiéky) =
vyěoké podkovky u bot. Vz Brt. Slov.
Krajanka, y, f. = křikala (jablko): kra-
jaika, krázelka, iUpanka. Brt. Slov.
Krajčir, a, m., vz Vyžiti.
Krajčovna. y, f. = krejčovna. Prefip.
1408. — Gb. Slov.
Krajik, n, m. = motúz, Híárka u kolo-
vratu. Mus. slov. VIL 58.
Kr^inčan, a, m. = krajinec, domorodec.
Pohl.
Krajinek, nka, m. = krajan. Laet 41<^.
Gb. slov.
Krajiř, e, m. = krajei, Vorschneider.
Vz Gb. Slov.
Krajnica, e, f. = okrajová deska. Phld.
XXIV. 478.
Krajovica, e, f. = krajaiky. Brt. Slov.
Krajovatý. K. kůra. Brt. Slov.
Kraj 8, u, m. = okol, ohrazené mUto pro
soudní šedáni, z něm. Dal. (Gb. Slov.) Sr.
Kráž zde.
Krajstvo, a, n. = krajeistvi, Schneiderei.
PreSp. 1656. (Gb. Slov.).
Krakolec, Ice, m. = dřevěná konsola,
z něm. Kragholz. Vz Gb. Slov.
Krakura = zakřivená hůl. Liptov. Sb.
si. IX. 46.
Král. kyslil, že b^l u krále na obědě,
a nebyl zatim ani na jeho snídani. Kdyně.
Rgl. — K. Jos. dr., prof. 8r. ZJ. Pr. XXI.
106. s podob.
Králica, e, f. = kopretina. Brt. Slov.
Králík, a, m. = nezdařené hou$e, Li-
tom. 76.
Králna, y, f. — královna v laeAu, rexa.
Gb. Slov.
KráloTédvorsko, a, n. Čel. Priv. II.
1225.
Královédvorský ruk. Vz Tk. Pam. 1. 484.
KráloTstvi, n. SvatoduSni hra na k. Vz
Čes. I. XIV. 412. nn., Brt. II. 167.
Králův. Kráfóv stdl, hora na Slov. Vz
Mus. slov. Vn. 20. Králova hole, hora na
Slov. Zl. Pr. XXI. 122.
Krám, u, m. Krámy ve XIV. stol. Sr.
Wtr. Rem. 328. nn.« Krupice na krám
určená = k prodeji. Čes. 1. XV. 189.
Kramerius Vác. Mat. Sr. Bílý. Obr. 167.
Krámovat = diUui krámy, nepořádek.
Krampel, vz Cekán.
Krámský. K. zařízeni. Vz KP. XI. 241.
Kraneěek, Čku, m. = v&ák na hUy. Li-
tom. 62.
Kraneéoik, a, m. = kdo dilá krance,
vinee. Vz Gb. Slov., Wtr. Řem. 248. Sr. Vě-
neěník.
Krápá, y, f. = krůpij, Brt. Slov.
Křápala, y, m. — mluvka Brt. Slov.
Krapnatý. K. rosa (veliké rosné krápěje).
Brt. Slov.
Krapně, pl., f. = mouiné peiivo, fánoky,
Mus. slov. IV. 27.
Krasien (?), aula, nějaká stavba pro do-
bytek. PreSp. 1872. Vz Gb. Slov.
Krasinkované. Sedl by si do hotovýho
pěkně, k-ně (s výrazem něžnosti, bez iro-
nie) Litom. 38.
Kraskovice. V K-cícb, pole a Pacova.
Čes. 1. XIV. 442.
Krásněti, ěl, ění. — čím : smutkem. Zl.
Pr. XXII. 26.
Krásnohřivý kůň. Škod. II'. n. 115.
KrásnomluTec, vce, m. Rhetor. LacL
140«. Vz Gb. Slov.
Krásnořeéeo, čce, m., Rhetor. Vz Gb.
Slov.
Krasonieký. Sborník skladeb bratra
Vine. K-ho z r. 1690. Vz Mus. 1906. 151.
Krásf, i, f., krást, n, m. = Id^áet, chřášL
Krásti netřeba sa báf. Mus. slov. VII 43.
Ze semena vyrostou křás^ (zelí) a ty se
sázejí do pole. Hoi. Pol. II. 56.
Křastat se. Jeěmen se křastá = zbaviiýe
se Špiček a slupek, zůstanou pak kroupy.
Brt. Slov.
Krásti jak. Zblízka sa žeň (ženiti se) a
zďaleka kradni. Phld. XXIII. 308.
Krátce, kompar. kratéeji, dle HoÍ. lépe:
kratěeji (kratfií). Vz Mus. fil. 1904. 451.,
Hoš. Pol. II. 157.
Kratčišče, e, n. =: tupůrko u kratee.
1633. Vz Gb. Slov.
Krátkoěárý. K. karafiát. Rgl
Krátkodlnžka — Eřez.
Krátkodlužka (!), y, f. = iamb. Rosa.
KrátkokrkÝ. Zvon V. 29.
Krátkoumy. K. velkoměštka. Zvon VI.
3d5
krátký. Vidíš, jak si krátký =jak málo
Wl. Ten je na mne krátký =: ten mne ne-
zmůže, nepřekoná. Us. Bgl.
Kratochvil AugMiin, spis. Sr Htc. 1905.
80. — K. Jos,t spis.
Kraťšo = kratíeji. Brt. Slov.
Kraus Jos., spis.
Kráva. Jména krav na LitomyŠlskn:
Bazališka, Bnvolka (bez robů), Cikánka
(černá), Jaboda, Javora, Jednorožka, Jelena
(rohy do zadn), Jetela, Evětka, Lysá, Lyska,
Malena, Málka, Mazlena, Morka (hnědá,
černě Žíhaná), Mučka, Pálenka, Ploska,
Plavka, Ratolka, RAže, Srna, Straka, Šimla,
Veselka, Zeznle atd. Litom. 76. V Novej
Baně na Slov. : Belaňa, Cebra, Citrona, Cho-
vačík, Juna, Kalina,* Lysaňa, Malina, Mi-
nerva, Nedala, Nocaťa, PetnSa, Pondala,
Sivaňa, Soboňa, Smola, Straknla, Svednla,
TaroSa. Mus. slov. VIL 7L
Kravička, y, f , honba, agariens laoti*
flans. Brt. Slov.
Kravina, y, f. = kravský xápach, Brt.
Slov.
Kravský. K. zelina, bryonia alba; kořeni
(břebiěky. stokláska, zázvor a pepř; dává
se kravám, aby měly chutné mléko a žluté
máslo). Brt. Slov. 163.
Kráž, e, m. Pod náboženskoknlturní kráž
obce VeJdic. Sb. si. VIL 109. Sr. předcház.
Krajs.
Krcálek, Iku, m. = potoíSni ndjn (též mlýn
nebeský, vz Nebeský), mlýn malý s malou
nádrží neb i bez ní, obyč. o jednom slo-
žení. Vz Čes. 1. XV. 187.
Krcálnlk, a, m. = mlynář na kredUcu.
Ces. I. XV. 187.
Krča v VII. 1302. Tam při Ž. klem.
chybně m.: kýta. Vz Gb. Slov. II. 136.
Krčel (?), Gesass, Hinterbackeo, nates.
PreSp. 438. Sr. Gb. Slov.
Krčemnik, a, m. = kdo se po krčmách
toulá, Schenkláufer. Rokyc. Vz Gb. Slov.
Krčemný = hospodský, Schenk-. Hus,
Ote. Vz Gb. Slov.
Krěevie, n. = kríovie. Gb. Slov.
Krékaf eo: vlasy = napalovati. Pbfd.
XXIII. 680.
Krčma, y, f. Krčmy berňové, svobodné,
vysazené. Svobd. 148. Planého (Spatného)
kostol nenapraví, a dobrého ani kréma ne-
zhubí. Mus. slov. VL 27. Dobrý gazda je
nž dávno v krčme (posměfiek na pijáka).
Sb. 8l. Vn. 129.
Kréovie, kríevie, n. z=. pařezi, StOcke.
PreSp. 574. Vz Gb. Slov.
Kréovitý kašel iz: křečovitý. Phfd. XXII.
668.
Křebut (řebut?), něj. pták. PreSp. S:34.
"z Gb. Slov.
, Křefe (?), e, f. = liiné u vozu. Nom. 69^.
Vz Gb. Slov.
, Křeéek, čku, m. = křeč, Krampf. Rhas.
187. Sr. Gb. Slov.
Kott: Příspěvky k česko-nim. sloTnikn lU.
Křeéka, y, f. = kfeé, Kra
1678. Sr. Gb. Slov.
Kredene, e, m. Jeho popis ;
vz KP. XL 73., 150., 163.,
LXXIX. a j.
Kredlich, u, m. = povidla.
Křehar, kreehař, vz Eřekař
Křehost, i, f. = křehkosf. Pí
Gb. Slov.
KrechtoTati řepu = do kn
Rgl.
Krejč Roh,j August Dr., Jar,
Krejčí. Slovo to vyskytuje
Xm. stol. Wtr. Řem. 9.
Krcjha. y, f. = kohyli hlav
mlýDské. Čes. 1. XV. 296.
Krejský. Krejské (krajsl
(v kraji, ne v horách). 1661.
101., 191.
Křek, gt keřku, m., zdrobi
Slov.
Křekař, krechař, krehař, e,
Taucher. Prefip. 216. atd. Vz
Krematori-um, a, n. = spa
Ott XXIIL 769.
Křemen s ocílkon jiskry
XXI. 74.
Křemeňák, n, m. Vy jste
(silného zdraví). Zvon VL 10
KřemencoTý. K. ulice v
Poštovská. Tk. Pam. L 109.
Křemenina, y, f. = lopn
Kremla, y, f., vz Kramla.
k-ly (zkřivené). Brt. Slov.
Křemeň, ě, f., Feuerstein
143.
Křen, u, m. K. polní, armor
chreo, chřen, křen, křim, kří
kev. Vz Čes. 1. XIV. 373.
nijaká idsť lidského Ula. Pi
membris). Vz Gb. Slov.
Křenfy = koíiSky velikont
Krenice v I. 812. citer o
Krenkorija, e, f. = ehuravi
Sb. si. iX. 46.
Kreol, a, m. := americký
skýeh rodičů. Sterz.
KreosotoTý olej. Bgl.
Křepeličný. Wachtel- Da
Křepět := vizeti nikde. Kd
Slov.
Křes, u, m., vz Hulevník
Křeslo, a, n. K. divadelní
pací, z ohýbaného dřeva, ski
atd. Rgl.
Křestačka, y, f. nz Itňtim
Rgl.
Křesťana (?). y, í, ■=! I
267, — Vz Gb. Slov.
Křestěnský = křesfanski
Kreščený = křtUý. Gb.
Křet, a, m. z= slcFiet, Gb.
Křétek, tka, m. =: skřitt
Kretka, y, f. Na hlavě m(
Koř. 42.
Sjreutz Rud., spis.
Křez, u, m. K.zední, dip
křezalka, dvojsímec (rostl.).
374.
Krežný '~ kfeiný. Gb. Slov.
Erch P. V., níit. a ipis. f t láff 1900.
1. SloT. Ces. I. XV.
u, y, f. -
y. f. - )
Krchla,
187.
Krehmétl v VI. 731. opnv v. krchmiti
se := lajní níiím tt oUrali,
Krcbovec, vce, m., zdrobo. krchov. Lobk.
188l>. Vz Gb. Slov.
Krisiit, egJcriaiit eo: rukn, pwty = do
rovna natáhnouti. Llptov. Sb. bI. IX. 44.
KřlbíSi, Q. — drobni kfovi. Brt. SloT.
Křičeti Jak. KřliSI Jako na pohodoici,
v pazderné, na pastvé. Bgl. Křlčf ako na
hluohybo. Pbrd. XXIV. 342. — se B kým
= hádati »í. U«.
KHdko, a, n. = kmu<. XV. atol. Zahr. 66.
KHdlnioe, o, f. = trrtWInÍM. Gb. Slo9.
KMdlo Bedf., bnd. iblad. Sr. Zl. Pr.
XXH. 24.
Kriesl, a, m. ^ h-eJÉl. Slov. Nár. sbor.
XI. 16.
Erik, a, a. = tdvihadlo, ze atoSn. Kriec,
HebegerStb, Winde, Haspel. Gb. Slov.
Křikal, a, m., ví Škrabič.
KHklánek, nka, m., zdrob. křikláo.
Krim, a, m. = íh^ V zlodéj. ml. Čea. 1.
XV. 46. Sr. Jordán.
Křim, u, m., vz Křeo.
Eřin, o, m., vz Křen.
Křipěti = ikHpíti. Gb. Slov.
KHpka, r, f- =lcřivonoika (pták: z kHvka)
Hoi. Pol. II. 106.
KHsivý. K. moc, bIoto, zrak. Zvon V.
606., 710., 364.
KHsnouti. KNbIo ji hlavou (projelo).
Zvon Vf. 173,
, KMsta«ka. y, f. = ehřulaika, klapaSka.
Som. Bgl.
Křlst&Dek, nka, m. Vz Cbriztánek, Chřl-
Btek.
Kristův. Kríatovo ofko, foula ooalaa
Chriati, ruatl. Phrd. XXII. 684.
Kristnsový vons. Zvon V. 365,
KHš {?), e, m. = ryba. Nom. 63b. Vz
Qb. Slov.
KřlSeniČko, a, n. = imienllko. To jek.
(eiovik Blabonoký, bledý). Ůbaé. Rgl.
Kriitofbv. Eřiítofova tráva. Vz Samo-
rOBtlik zde.
Křitedlnice, e, f. = krětUedlntce. Gb,
Slov.
KMf«k, tka, m. Jezdi oa kNtka. HoS.
Pol. I. 138. Sr. Lociper.
firitÍckoae§thetieký. E. iinnoat. Zvon
V. 780.
Kritičnost, i, f. Vynikal břitkon k-at(
Zvon Vi. 27.
KHvaí^ e, m. = ImatldA. Brt Slov.
KHvBÍka, v, f. = kulhavka (dobytka).
Brt. Slov.
Kriváň, €, m., vrcb na Slov. Vz Has.
■lov. Vil. 22. nn.
Křivda, y, f. Křivdn každý bani a jej
Ba nechrání. Sb. bI. VIII. 83.
jednáni. Preíp. 1904. — Ví Gb. Slov.
Křivinka, y, f. K. spojuje klika kosy se
aloopkem. Litem. 64.
Kflvka J., BpÍB.
Krivkat = kuUiaf. Phrd. XXIV. 156.
KřiTOhlav, a, m. = kdo má hiam na
mvt. Gb. Slov. Sr. Křivoblávek.
Křlvoleíina, y, f. = kfivolakoif, Kriimme.
St. Vz Gb. Slov.
Křlvonoslce, e, křivonoňlka, j, {. = pták.
Vz Qb. Slov. Sr. KFJvonoaka.
KřiTořeČný = leHvj, rouhwj, Ifigaerisch,
ISaterod. Vz Gb. Slov.
KHvostopka, y, f. = drnb hruiek. Lí-
tom. 77.
KriTOSudie. d., pole a Hriiova na Slov.
Phrd. 1902. 630.
KHvotDlk, a, DB., Verleomder. Ž. kap.
71. 4. — Z. pad.: protivník, Z.vitt: obnz-
nik. Vz Gb. Slov.
KHvoasy, zaniklá ves v Bndiovsko na
Mor. Vz Htc. 1905. 880.
KMvalka, y, m. = napadajíet na nohy.
Brt. Slov.
KHvý Jako InkoC; aí ae spraví, bnde
rovný Jako podkova. Vlast 1. 237.
KHialka, y, f., drnb krav. Vz Brt. Slov.
Křižák, n, m. = nfibmý peait platící
10 korun. HoÍ. Pol. I. 138.
KHžek Vád. Vz Tk. Pam. I. 394.
Kriiko Pav., slov. spis. 1841.-1902. Ví
Hns. slov. T. 29.
Křížkovský Pal.. Sr. Zl. Pr. XXIL
373. — K. Sar., hod. Nar. 1821. Vz Slám.
Pot. 491.
KMžmaHk, a, m., zdrobn. křiimiř.
Cba. - Vz Gb. Slov.
KřiŽDý. K. ceata = mylná. Čaa. miis.
IV. 49.
Křižokyčelnf. Zánět Banchraatu k-ho,
sacrocoxalgia. Ktt
KřižovaJfka, y, f. = Wfiowiíto. Hoš.
Pol. 1. 13&
Křižovánek, nka, m. = jabUiník obeat^.
Brt. Slov.
Křížovka, v, f., pramen na Kr. Vino-
hradecb. — K., náiM luafiki. EP. XI.
278.
Křížový. K. atfecha povatává křiienim
dvou atfech aedlových o atejoé výii. KP.
XI. 334.
Krk, n, m. Há k. jako bolab (tlnat^ř).
jako honae (tenký), jako labuC (dloabý).
Chrnd. Cea. I. XIV. 477.
Krkáček, zdrobn. krktí. Has. — Ts
Gb. Slov.
Kricavnik, n, m., rostl. Vz Vlaitoviínfk
Ěrbavný = krkovnl. Gb. Slov.
Krkllf sa = laychali, tvrdnouti. Liptov.
Sb. bI. IX. 44.
Krkonoše. Sr. Tk. Pam. I. 484.
Krkolka, y, f. ^ Hpa ktrblikond. RgL
eic.
KrkoSkoTltý. E. palice (hAl), brbolco-
vítá. Cea. 1. XV. 220.
Krkovec, vce, m. = la idt( haleny, jet
le vine kolen krku. Brt Slov.
ErleS — Krotedlnice.
611
Krleš, kyne eleison. Vz Nejed. 289.
Krna(?), y, f. = nijaký ku$ abrajé, Vz
Gb. Slov.
Krmliéi, z knnliee. K. pokrm. Yz 6b.
Slov.
Krmonoše, e, m. = krminoU, Speisen-
tráger. 6b. Slov.
Krmujúci = krmid. Vz Gb. Slov.
Krobot, n, m. z= drnh bramborů. Brt.
Slov. — K. =: hranatý, hrubý élovik. Sam.
Rg*]. — K., Q, m. = kamenité pole^ ikrobot.
Krotka, y, f. = vochle o jedné řadě
hřebiků. Litom. 65.
KrodnoTat, krosrnowit někomu něco =:
darovati^ odpu$tiU. Snm. Bgl.
Krohékat =: pošiondvati, Brt. Slov.
Kroj. České kroje v starii době. Vz
Dolen. Pr. 28., 90., 626., 627. Slov. kroje vz
v Ott. XXm. 413.
Krojeěský. K. kotce. Wtr. Řem. 317.
Sr. Kroječ.
Krojik, H, m. = kdo kraji. Gb. slov.
Krok čapí, kajéf, liiči, zkrácený. Rgl.
Krokev, kve, f. K. střechy. Vz KP. XI.
342. nn.
Krokevniky a, m. = kdo d&d krokve,
Vz Gb. Slov.
Krokotúč(?), e, m. misto: kotúč. Vz
Gb. Slov.
Kroky = na křiž sbité lati na střeše.
Mus. slov. IV. 26. — K. (?) = rttfeymř. Gb.
Slov.
Krolmus. Vz Tk. Pam. I. 177., 439.
Kronkati, krunkati s churaviti. Šum.
Rgl.
Kronkavý = ehuravý. Sum. Rgl.
Kropáček Jan Dr., prof., spis.
Krópějka, zdrobn. krópěj. Sr. Gb. Slov.
Kropeni, n. = úkrop pro d<^tek. Brt.
Slov.
Sjropeninný = peetrý. Gb. Slov.
Kropenka, y, f. K. z centrály = db
kropici koleje tramwayové dráhy, Nár. list.
190.5. 223., 3. Sr. Svlažovač.
Kropidlniee, e, f. =z Hm $e kropi^ barvi,
Gb. Slov.
Kropidlný. K. voda. Gb. Slov.
Kropitedíný. = kropici, Gb. Slov.
Kroptek, petkn, m. z=, kropéUk, TrOpf-
chen. Gb. Slov.
Krosienka, y, f. Pleteni na k-kácb čili
na kroBÍencicb. Vz Mas. slov. VII. 3.
Krosna Najprú krosna von (děvče vy-
dati). Mas. slov. IV. 61.
Krosnařeni, n., vz Krosnář VI. d. 747.
Krosnařiti, n., vz Krosnář VI. d. 747.
KrÓSJkať = cihnami drtapdt^ vláíif po
zemi, Phfd. XXIV. 478.
Krošl*avec9 vce, m. = ílovék kroíVavý,
Spiš. Sb. si. IX. 51.
Kroáravý = iaptavý^ kdo má křivé nohy.
Sb. si. IX. 51. Spii.
Króšně, pl., f: =z velké garbianké cHmy,
Phrd. XXIV. 478.
Krét, z něm. gerad = praví, K. na tom
paloučku. Hoi. Pol. II. 135.
Krqupnik, U, m. = mlýn na kroupy,
Wtr. Řem. 415.
Krouský F. Kar., spis. Sr. Máj. III. 367.
Křonstati konin kam. Zuby ji křou-
staly do jablka. Rais. Lid. 137.
Krontil Fr., spis.
Kronzlo, a, d. = kouklo, Hoi. Pol. I.
138.
Kroniek, žku, m. Je jako na kroužku =
bystrý, Rgl.
Kronžici stroj. KP. XL 28. s vvobraz.
Kronžnik, a, m. = kruhař^ rynk». Wtr.
Rem. 484.
KJNiTatý. K. kn^izuL 1^61. Arch. XXH.
191.
Křoviee, zdrobn. křovi.
^ Krozd, u, m. = krejcar, V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 47.
Krozedlnik, a, m. = kouEélnik. HoS.
Pol. I. 138
Krpka, y, f. = drobná iemkd, hlavni
divfe. Phřd. XXIV. 478.
Krseiny. Chlopské k. = kortáMSky před
volbami. Mus. slov. VIL 90.
Krstldlnice, e, f. = l^f-tUelnice, Gb. Slov.
Krstinky, pí., f. = leMny, Gb. Slov.
Krstitedlniee, e, f. = VHitdnice, Gb.
Slov.
Krstitedlný = mici, Tauf-. Gb. Slov.
KrS, e, m. =: nijaký ierv, Gb. Slov.
Kršéenec, nce, m., mandragora. Gb.
Slov.
KrSčenie, n. = kritenie. Pat. Zim. 9\
22. aj.
Krsně, ě, f. = levá ruka. Gb. Slov.
Krštěnec, nce, m. =: kriienee,
Krfák, u, m. == mlýneký kámen z Krt
u Podbořan Čes. 1. XV. 292.
Krteěný. K. kořeni. Gb. Slov.
Krtek, tku, m. = zkroucená nit v přizi.
Sum. Rgl.
Křtěný čím. Je křtěn knedlíkovou
vodou (hloupý). Litom. 74.
Krtica, e, f. = krtek; nadávka, Brt.
Slov.
Krtiěňak, u, m. = krliHnec, Brt. Slov.
Krtičnik, u, m., rostl. Vz Orsej zde.
Krtiny, pl , f. Tam budeu brzo k. (tam
se ěeká rodina). Sr. Kobliha, Kosa, Pásmo.
Kruch, U, m. := dobrá i ipatná povieť,
Gb. Slov.
KrumfeStni z krumfeit.
Krnmpliř, e, m. = vySívač hedvábím,
zlatem a stříbrem. Wtr. Řem. 135.
Krumprovnik, u, m. = nějaké peěivo.
Phrd. XXIII. 523.
Křnpánek, nkn, m. = věc, která křápe
ku př. tučný povrch upečeného vepřového
masa. Rais. Sir. 65.
Krnpec, pce, m. =: hrubec, Gb. Slov.
Sr. násl. Krupý.
Krnpéř, e, m. = kroupnik^ n, m., kmpař.
Wtr. Řem. 415.
Křupka, y, f., rostl. Vz Zemědým zde.
Křupý = hrubý, Gb. Slov. Sr. Erupec
Krnták, u, m. = hřidel u idimadla (na
ždímáni příze na bělidle). Hoi. Pol. 1. 138.
— K. = mlýnský kámen z Krt u Podbořan.
Čes. 1. XV. 292.
Krntedlnice, e, f. = která iaty krouti,
nabirá do záhybů, Gb. Slov.
89*
618
Kratienka — Eúkolik.
Eiratieiika, y, f. = Hrudi. Liptoy. Sb.
bL IX. 46.
Kratina, y, f. = houiev, Litom. 63.
Kružec, žce, m. K. stavu tkadlcovského
8 vyobraz. Vz Brt. SI. 397.
Kmželik, n, m. = kuielele. Brt. Slov.
Kružliky u, m. = některá Čáaf těla do-
bytčího a zbroje. Vz 6b. Slov.
KrraYiiikoYý kořen, vz Vlašfovičnik
zde.
KrvaTiiik, a, m., rostl. K. menif. Vz
Orsej zde.
Krvavný stařeček, vz VlaSťoviČnik zde.
Krvavý. K. dřevo, rhus cotions. PbTd.
XXII. 691.
Krvel, vlu, m. = nějaký kdtnen. 6b.
Slov.
Krviti = krváceti Vz 6b. Slov.
Krroliz, a, m. = kdo Uie krev, 6b.
Slov.
Krvotnik, n, m., rostl. Vz VlaSťoviČnik
zde.
Krvovnik, n, m., rostl. Vz ViaSfoviČník
zde.
KryČky = podrott (dětská nemoo). Brt.
Slov.
Krydba, y, f. = krypta, hrobka. Po-
choval ji v kostele do krydby. HoS. Pol.
II. 148.
Kryehloměr, n. m.
Krychtice, e, f. VAz s k-cemi. 6b. Slov.
Kryjanek. Po k-nku = tajně. Slez.
Ces. 1. XV. 116. Sr. Kryjamek.
Kryle nebeského I (zvoláni). Litom. 47.
Krytina stavby. Vz KP. XI. 862.
Krylo, a, n. =: poklička f slov. Mas. VIL
68.
Krysolit, a, m., vz Chrysolith v I. dile.
Krystall, u, m. Vznik, měření a zobrazo-
váni k-lů. Vz Vstnk. XIV. 540.
Krystallografie, e, f., z řec. Sr. Vstnk.
XIV. 630. K. fysikalni a mineralogie. Ib.
637.
KrystalloYý. K. optika. Vz Vstnk. XiV.
£42.
krytina, y, f. K. stavby. Vz KP. XT.
362.
Krytolebee, bce, m. E-bci, stegocephala,
vymřeli obojživelníci. Vz Ott. XXIV. 69. nn.
Ksiti také dle 6b. Slov. chybné m.:
kSiti.
K§aftoTý list. 6b. Slov.
K^ibes machen =i utéci. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 46.
KŠiČka, y, f. = kytka na hiíi kravařové
z vlastni kkice. Brt. Slov.
K§ir, u, m. = ozdobné zabaleni dltíte.
Litom. 69.
Ksiry na koně, postroj , na Slov. itveme.
Phrd. XXIV. 643. Vz Stroj (v Brt. SI.).
Ku předložky v podřečí polnickém se
neužívá. Hoš. Pol. I. 142.
Kuba, y, f. = dlouhý kabát ze aukna.
Mus. slov. IV. 60. — K. Ludv. Sr. Zl. Pr.
XXI. 616.
Kubáta dal hlavu za blata. Vz Čes. 1.
XIV. 76. nn. Kubátův pomník na Blatech.
Vz Zl. Pr. XXI. 639 s vyobraz, na str. 537.
Kubin Lad., spis.
Kncapaca = váda, rvaíka as. Slov. Nár.
sbor. XI. 34.
Kucinský V., spis.
KnckOTO, a, n. = malá, iSiná místnost.
Phrd. XXIV. 478.
Kuéek, čku, m. =- žvanec, který kráva
vyzouvá. Brt. Slov.
Kuóeřee, řce, m. =: kuiera, IIaarl« cke.
6b. Slov.
KuČina, y, f. = nějaká krmě. 6b. Slov.
Kuéka, y, f. Sou tam kuČky lesa i= U-
siky. HoS. Pol. I. 14S.
Kučumeroyý. K. barva. Brt. Slov.
Kudil, n, m. -= koudel, len. Vyhl. Slz. 35.
Kudlasový. E. polévka. Malé kousky
těsta zavaří se do vody. Vz Čes. I. XIV.
144.
Kudlatý koUůn = spletené vlasy. Brt
Slov. 162.
Kudliti se odkud kam. Z masa kudlí
sa (valí se) para do povály. Phl*d. XXIV. 54.
Kudrna. Jede K., jede do Brna, koupi
tam berana s dloubej ma robama. Zl. I^.
XXIL 390.
KudmoTský Ant, prof. a spis.
Kuffher Jos., spis. Sr. Zl. Pr. XXI. 47.
Kuhotat. Sova kuhoce. Brt Slov.
Kuch, u, m. 1= trosky pozostalé pri ro-
beni oleja z konopného al^o Vanového se*
menea (vnada rybám). Čas. mus. V. 34.
Kucha^ Kar., prof. a spis.
Kuchařovy, Koch-. 6b. Slov.
Kuchati 86 = trkati se. Brt Slov.
Kuchennik, a, m. = kttchař.
Kuchman, a, m. = kdo neumi vařit, Brt
Slov.
KuchmistroTá, é, f. 1678. Rgl. ezc.
Kuchna, y, f. == kuchařka. Rgl.
Kuchyňka Vojt, bud. sklad. Sr. Zl. Pr.
XXI. 192.
Kuchyňský nábytek: kredenc, stolice,
stfll, stojan na nádobí. Vyobr. Vz KP. XI.
tab. XXXVII.
Kuchtié z= kuchtik, 1526. Arch. XIII. 73.
Kujebák, a, m., vz Kujeba.
Kujem, les u Loun. Čel. Priv. II. 223.
aj.
Kukánie, n. = h^Ue kukaěíin, 6b. Slov.
Kukanka, y, f., zdrobn. kukaná. 6b.
Slov.
Kukla, y, f. K. střechy (přístřešek za-
stupující useknutý vrchol lomenice a vy-
bíhající z vrchního šáru) bývá polokužel
n. jehlan se základnou obdélníkovou o.
lichoběžníkovou Šindelem pobitý na 3—5
Sáru. Čes 1. XV. 37. K. (Sup) = přístřešek
na místě useknuté lomenice postavený;
jinde Šup = prkno záklopu. V z PodŠap.
Litom. 60. — K. střechy je zvlaStni druh
vazby. KP. Xí. 334.
Kuklenka, y, f. = idtek dvěma cípy pod
bradou uvázaný, druhé dva cípy splývají
vzadu dolů ; malý Šátek na hlavu. Brt Slov.
Kuklice, e, f., tachina, rod much. Vz Ott
Kuklí k, a, m., vrch u Kutné Hory.
Čes 1. XIV. 440.
Kukol v I. 839. oprav, v: kókol.
Kúkolik, u, m. = dolní krouiek^ jimi
kosa na kosisku jest upevněna. Brt. blov
KúkolDíca — Knfák.
Kúkolnica. e. f. = Htice na oytiváni
koukolů, Brt. Slov.
Kukový = koudelnj, Brt. Slov.
Kukučkino rukávce, ornithogaloo, vtači
bielok (vajca). Vz Phíd. XXII. 691.
^ KukuTÍk, n, m., rostl. Vz Zapaliee zde.
Čes 1. XIV. 174.
Koky = chovdn{-$ef Každý nech si svoje
kukjr vyzůva. Phl'd. XXIII. 308.
Kniák, Uf m., sphaeridium, brouk. Vz
Ott. XXIII. 804.
Kulánek, nku, m., zdrobn. kuláu. —
K. = kulatý klobouk, kulak. Chrud. Rgl.
Kulástra, y, f. -= jedlo vařené z prvého
mlieka krávy po otelení, z mleziva. Vz
Phrd. XXII. 646.
Kulat (?), u, m. = ^ep. Gb. Slov.
Kulatina, y, f. == kulaté, neoiekané dřiví,
Rgl. Sr. Kulánek, Kulan.
Eulčiba, y, f., strychnos, rostl. Vz Ott.
XXIV. 288.
Kulčit s kluiovatit mýtili. Brt. Slov.
Kulda Benefi. Sr. Mus. 1905. 450.
Kuléry e, m. = kdo tesal kult kamenné
k prakům a puškám. Wtr. Řem. 498., Gb.
Slov.
Kulhýňaf = ikaredi kulhati. Brt. Slov.
KuličkoTý. K. lůžko. Nár. list. 1905.
131. 21.
Kulifaj, 6o fujaru zedou (snědl) = o ta-
kém, kdo něco zkazil. Pbrd. XXIV. 478.
Kulíšek, Ska, m. = malé, éiU dité. Us.
Rgl.
Kulomet, u, m., sphaerobolus, rod hub,
Vz Ott. XXIII. 804.
Kumoska, y, f. = kmotra. Orava. Sb. si.
IX. 59.
Kumpánec, nce, m., zdrobn. kumpán.
Gb. Slov.
Kumpost, n, m. = zavařenina. Gb. Slov.
Kůň. Jména koni na Litomyšlsku : Lucka,
Málka, Maněa, Maska, Ploska, Ryzka, Vranka,
Zezule, Žluva atd. Litom. 76. Na Slov.
v Novej Baně: Fukso. Linda, Pejo, Sioko.
Mus. slov. VII. 71. Dobrý kóň dva rázy
tabá. Sb. si. VIII. 68. Starjeho koňa fažko
naučíš tancovat. Mus. slov. IV. 79. O původu
slova srv. List. fil. 1906. 106. ~ K. v tka-
dlcovstvf, vz Valach.
Kundrát F., chemik a spis.
Kunětická Hora. Tk. Pam. I. 485.
Kunétiekohorský statek. 1525. Arch.
XXIL 78.
Kunchár, u, m. K. v koliha = dřevo, na
Jehož rameně visi kotel, v němž se vaří
žiněice. Vz Čes. 1. XV. 172., 265.
KuňoTka, y, f., louka u Pacova. Čes. 1.
XIV. 442.
Kumšt, kunšt, u, m. = chytrost, lesf,
žert, posměch. Vz Gb. Slov.
Kunštér, e, m. = kdo dělá kuníty. Vz
Kumšt, Gb. Slov.
Kun^tik, u, m., zdrobn. kunšt. Gb. Slov.
Kup, u, m. Aby mu kupu a zápisu na
dům příti ráčili. 1622. Listář 162. Tento
kup vložen v knihy. 1517. Arch. XXIL 49*
Kupa = kopka. Děvče musí čekat jako k.
na louce. Čes. 1. XV. 144.
Kupa, y, f. = zákup. Brt. Slov.
Kupadlný z: kupadlo. Si
Gb. Slov.
Kupadlo, a, n. = dárek,
Slov.
KupeoTka, y, f. = kupcová,
114. Vz -ovka.
KupČenie, n., negotiatio. Pai
Kupecký Jan, mal. Sr. Phfd
Máj. IIL 299.
Kupeěský, vz Kupecký. Gl
KupiČka, y, f. = obchodnice
Gb. Slov.
KupletOTé nadhazovaný refí
382.
Kupřok, u, m. = mědSný ;
Slz. 35.
Kupstro, a, n. = kupectvo. '
Kuradlo, a, n. (k zapalov;
věcí). Zr. Strat. 250.
Kuřata, velká otýpka. Brt. Si
Kuřátnik, u, m., něj. houl
Kuráž, ^,í. = hrách. V zlodi
XV. 46.
Kurděj, vz Kurčoch. Brt S
Kuretina, y, f. = ku^ed m
Slov.
Kurevna, y, f. 1609. Listái
Kurialský dům. Vz násl. I
Kurie, e, f. := zemanéký pr
Zl. Pr. XXI. 1.
KuHnka, y, f., spergulari i
Salzmiere, rostl. Vz Ott. XXI
Kůrka, y, f. Ona musí i:
spodní kůrky (lepší čásf). Čeí
KurlaTá, é, f. = evilnice, z
chází okny (komínu v ní neni;
331.
Kur&aTa, y, f. = valiad » i
Phfd. XXIV. 478.
Kuročar, u, m. = iarováni i
Gb. Slov.
Kurodav, a, m. = kdo kt i
Slov.
Kuropka, y, f. = koroptev.
IX. 48.
Kurs, e, m. = předepsané i
stém pořadí. Gb. Slov.
Kuruc, e, m. Člověk ako :
XXIL 571.. 673.
Kus. Veliký kus něčeho:
hýpol, rampál, řezeň, lamák,
v VI. 811. lamfár asi chybně
Má 10 kusů krav místo spraví !
Ale dobře: Má 10 kusů doby I
se neříká: Má 10 dobytků. Vě I
K. = kanón. Neposlechne,
z kusu uhodil. Litom. 73.
Kusosladiti =: lichotiti. G
Kustody, kustoše = sloví
stránky tisku uvádijici stráň] i
Wtr. Řem. 807.
Ku§lt 1= pokouieti. Brt. SI
Kušnier, a, m. = kuiniř.
jdeme) sa u k-ra v ráme (p
slov. Vm. 27.
Ku§trat =: chlpit, střápati
478.
Kufák, a, m. = králik, sa
Kůtkový. Tancovala s S-v^m Janem
(stála v koDte). Brt Slov.
Eatléř, e, m. = jUmilnlk. Qb. Slov.
KŮtnlee, ptaehta zdpaand. Sr. Nár. abor.
XI. 20.
Kntob, i, m. ^ kdo te prací kuce, opm-
dltid. Brt. Slov.
Knvickaf = ttoiwvt, jajkavt plakat. Phld.
XXIV. 478.
KavriroTat, z fran. = do TáhybA tkld-
dáti. Sr. Eoferírovat v I. Přisp. 165., Pltssé.
Kúzdlniee, e, f. = kouttlnice. Qb. Slov.
EůzedlníkoTÍř =: íarodijtký. Gb. Slov.
Kúziice, e, f. = íarodijahe. Ob. Slov.
Kozlový = íarod^tk^. Qb. Slov.
Kfiie, <i, f. Nikomu kůži vydělati = na-
žiti mu. Ub. Rgl.
Kuželkový kril. Hoí. Pol. II. 106.
Kaielnik, u, m. ZaHEenf k-ka. Vi KP.
Knželotárý. K. karafiit £gl.
Kožms Bobnm. dr, spis.
Kvackaf koho za vlasy = loAoti. Hlava
chlapcova kvackala bez Života sem a tam
= kldlxía n. PhM. XXUI. 669.
Kváž, e, m. = kUp, IvaU. Litom. 48.
Kváiat = *a ulatg tahati, kvaakaL Brt.
Slov.
Kváte = kiif»T Byl mokrý jako kvá&.
Ces. 1. XV. 143.
Kvafek, JSkn, kvak, n, m., fcvaka, y,
f. = íttřín.
KviČiacs kostra = ikriok, Hookonkelett
Sb. si. TIII. 33.
Kvaíka, y, f. = iátf krotny (tk&dlcov-
Bkého atavD). Mas. slov. Vn. 60. — K.,
kvaka. Vz Vodnice sde. — - K. ^ noha.
Phl'd. XXIV. 478.
Kvidrovitý. K. skila. Hais. Lid. 175.
Kvaka, y, f. = drnh rapy. Phrd. XXIV.
478. 8r. Kvafiek.
Kvaknůt — boochnooti. Gb. Slov.
Kvakotat =: krdkoratí, ívanitt. Brt. Slov.
Kvaltovat koho = ndtiUta nutiti. Brt.
Slov.
Kvapil Fr. Sr. Zl. Pr. XXII. 201., Háj.
in. 36ti.
EvapilcoyS. Kíco k. orychlití. Zvon YI.
828.
Rvartýr myslivcův = miriIiDnii. Hoj. Pol.
II. 119.
Ktbs, a, m. ^ >t>«c Vi Gb. Slov.
KvasiPna, y, f., vz Spilka.
Kvasiti. Vinný alkohol kvaal při 78*
mlato: kyie. Včat. Xin. 4.
Kvasniika P., prof. a spis.
Kvas&ový. K. bába (prodávala kvaBDioe).
Ces. 1. XIV. 110.
Kvedlik, n, m. = kvedlaika. Ces. 1. XIV.
389.
Kvedrová Žofie, spis.
Kvés, n, m., ■ GefSSB. Gb. Slov.
Kvesta, y, f., s lat ^ thírka no ehadi
ilálttry. Ces. I. XIV. 496.
Květ, n, m. = iátck m krk n. na hlavn.
v ,iaňf:\ ml. Čes. I. XV. 46. — K. Seníků.
roiti. K,eB. I. juv, li. — n. jarosi. vr,
spis.
Kvgtiík, a, m. ^ kvíM leli. Vs KarfioL
Kv«tna, y, f. = ktOttHa. PbVá. XXIV.
438.
KvgtBOTý. K. renta. N&r. list 1906.
326. 21.
Květný. E. cell. Vz předcbáz. Evítlik.
EvÉzo = kliha. Pbl'd. XXIV. 478.
Kvíčala také: borovíiak, trskota. 3b.
81. VIII. 141.
Kvfčerek, iw;«rsi. Dytjedo k-rka jeité
dlouho. Vz Litom. 23.
Kvtda, y, f. = kurva. Gb. Slov.
Kvlnterna, y, f. = kptara. Wtr. ftem.
263.
KTlntemiefl, e, f., zdroba. kviiil«nia.
Ob. Slov.
Kvinternik, a, m. = hoíomUl kytar. Wtr.
Rem. 145.
Kvttanfni kolek. Nir. lisL 1906. S40. 26.
Kvftek, tkn, m. K. pSti bratřík = orltíek
obecni, laDilegia vnlgaria. Cca. I. XIY. 175.
Vz Orlfíek zde.
Kvoílti = lUnutH. Týden sem k-la. Zl.
Pr. XXI. 161.
Kvo£ka, y, f. = ilepUe. Val. Ces. 1. XV.
265. K. veliká a pod kvoiSkou nic. Sb. si.
Vm. 85.
Kvoinice, e, f., zdrobn. kvoSna. Gb.
Slov.
Kvofiovce, pole n Dovalova na Slov. ICns.
slov. VIII. 9.
Kvotrice, e, f. miato : krdcriee Jihoi. Dt.
Kyielnice, c, f. K. cibalková. Vb ReFii-
nioe zde.
Kyika. UdSliti dévncbám pomlázka ky-
Skoa. Sr. DévQcha pokyčkovat. Opav. Slám.
Pat. 480.
Kyčkovanka, v, f. = veHkatmíni koteda.
Brt. Slov.
Kyflice, e, f. = n^. motOni jfdío. Ces
mna. V. 100.
Kyfclatl n8«im == hýbati, viklaii. Kdýoe.
Rel. — se = kejtloH u. Bgl.
Kymle, e, f. ::: tbyUt vfataného údu, der
Btammel. Gb. Slov.
•fcyň: Horavkyú, tfobrotkyň. Hoi. Pol.
1. 118. Hlsto -kyne.
Kynec v VI. 796. Tam ohimns oprav v:
chinins dle Gb. Slov.
Kynoienie, n. E. divej zverí. Mna. alov.
VIII. 21.
KypMÍ, t>, m. Srv. Kypfidlo v VI. 797.
Kypro. Z kyprá ohodit := drobným kro-
kem. Brt. Slov.
Kypts, y, f. = rvka. Phl'd. XXIV. 420.
Eýptlk, u, m. = pra, a kteréh« mico ciy-
buje. Phrd. XXIV. 420.
KyptoS, e, m. = kravý, okýptený Slovek
(zmrzaeeuýcb rnkon). Pbl'd. XXIV. 4S0.
Kyrykatl. Koroptve k-Iy. Bais. Lop. 80.
Kyryllca, e, f., vz Glagolica zde.
Kyselatka, y, f. r= toielá poUtňea. ďoÍ.
Pol. L 117.
KyseliSté. 6, n. = kyieU otroče. Kdyní.
Bgl.
Kyselný = kuieif. Gb. Slov.
KvAlik. n. m. Vz Vatok. XIV. 483.
Kyslo — Láska.
616
Kyslo, a, n. K. ako žívica, iťava, md-
ťovský ocot. Phrd. XXIV. 340.
Kyst, kaia =: ky$ati Brt. Slov.
Kyáulka, y, f. = druh ivettkoviho ovoce.
Brt. Slov.
Kyša, e, f. = éáůť vozu, Mus. slov. VII. 58.
Kýščit sa := Mraziti te, itednouti (o mléce).
Brt. Slov.
Kytrakát, nadávka v MysHovioich na
Hané Nár. vest. I 125.
Kyylati = kjvaU. Gb. Slov.
Kyry =z malá snocadla na odvíjeni pHze
8 předena. Brt. Slov.
Kýže, e. f. = přáni. Pohl.
Kýžiti komu co: dobrou noc =: přáU.
Pohl.
Kzlo, a, n. = nějaké roucho. Yz Gb.
Slov.
Změny hlásky I v podřečí poloickém.
Vz Hoi. Pol. I. 27. — Sr. Gb. a Brt. Slov. —
l'l dissimilnje se v: rl. Vz Huj. Progr. 9.
Laba, y, f. Lize labn ani (jako) meďveď
(má hlad). PhFd. XXIV. 341.
Labaéka, y, f., labaj, e, m. == nepozorné
túpajůci, po něčem Slapajůci. Phťd. XXIV.
478.
Labudek, dka, m.ziz labuť. Bart. Slov.
Lacina Vád., prof. a spis. f 28^12. 1905.
maje 28 let. Sr. Nár. list. 1905. 358. 2.
Lacinář, e, m. =i kramář^ kterj prodává
jen drohné zhoSi malé ceny. Rgl.
Lacno. Co nekúpiS, 1. daj. Mns. slov.
IV. 78.
Lačniti. Dlouho lačnil chybně m. : lačněl.
Vest XIII. 3.
Lačný. Lačné nevediž proti Ilia mládce
achajské, dři v okusit rozkaž jídla a pití,
neboť to dává zmužilosti a sily. Škod. 11*.
n. 146.
Lad, a, m. = kamenec v Takovské stolici
na Slov. Sb. si. Vil. 109.
Ladeo (?), dce, m.. alnum. PreSp. 650.
(de fructibns arborum). Gb. Slov.
Ládik, a, m. = Ladislav. Us.
L^advenice, e, f., vz Plotek zde.
Ladýřka, y, f. L. chmele. Wtr. Řem. 619.
Sr. Ladýř v I. PHsp.
Ladzbat sa = vléci ae bezvládné. Val.
Čas. 1. XIV. 150.
Lágat koho = tlouci dlani po zadnici. Brt.
Slov.
L'aha, y, f. = loie. Phťd. XXIV. 43.
Láhcvník, a, m. zz hotovitel láhvi. Wtr.
Kem. 10.
Lahod, n, m. = zapadni vánek. Gb. Slov.
L*ahota, y, f. := nijaká nizina. Sb. si.
VIII. 67.
Lacha, y, f. zz chudobná, bídná iena. Mus.
slov. V. 42.
Lachna, y, f. = machna, Hustá ienská. Brt.
Slov.
Lachovaé = laiovat, aliditi. Brt. Slov.
Laicko§€, i, f. Nár. list. 1905. 1. 13.
Lajblik, u, m. =: iat chrániči pr$a (drie-
Čnik, bručel, pracnik, vesta, náprsník). Slov.
Ott. XXIIL 414.
Lajka, y, f. = děvče éemé pleti. Mus.
slov. V. 42.
LiOl^OTský, Laien-. Gb. Slov.
Lijnišče, e, n. =: Ujniíié, Mistgrube. Gb.
Slov.
Lakač, e, m., rostl. Vz Leknín zde.
Lakomec, mce, m. Sr. Za krejcar by
tancoval nahej s kozou v louži, nebo by
hnal bos žábu aŽ do Prahy. Litom. 74.
Lakosivý = lakotný. Brt. Slov.
Lakod, e, m. =: paSkrtnik. Liptov. Sb.
si. IX. 45.
Lakováni, u. L. povrchu dřeva. Vz KP.
XI. 65., 434., 418.
Lakovat = lakotiti. Liptov. Sb. si. IX. 45.
Laktosa, y, f. = mléčný eúkr. Bgl.
L'arakaf = kikirikat. Liptov. Sb. si.
IX. 47.
Laloéka, y, f. = druh podpory ve staví-
teUtvi a iruhlářatvi. Vz KP. XL 80.
L'aIokaiL Veď že už tolko nelaloc (říkají
tomu, kdo pořád jen sám chce mluviti).
Mus. slov. VII. 89.
Lámáni, n. L. kolem. Čel. Priv* 11., 21.,
100.
Lamanik, a, m. = hoetina v kudaélnom
dome, V Hrniově na Slov. Čas. mus. IV. 4.
Lámasový. L. kazajka. Rais. Koř. 4.,
Lid 139. Sr. Lámas v VIL 1312.
Lambert Václ., spis.
Lambl Kar. Sr. Tk. Pam. L 223.
Lamfán, u, m. = veliký kua. Sr. Lamfár
v VL 811., Kus zde.
Lámka, y, f. = zimnice. Phld. XXU. 625.
Lamprdonovat := dělati lamprdony =
okolkovatf zdráJuU te, upejpati ae. Litom. 48.
Lancúchovat =: toulati ae. Brt Slov.
L'andvoch, a, m. = finanční atrážnik.
Brt Slov.
Lánek, nku, m. = lyěák^ provaz z lipo-
vého lýka. Čes. 1. XV. 293.
Lanička, y, f.. zdrobn. lanice. Gb. Slov.
Lannik, a, m. = vlaatnik lánu. PreSp.
2458. - Gb. Slov.
Lano, Tau. V tělocviku: hladké, pře-
tahovací, uzlovité. Rgl.
Lanžovák u, m. == mlfnaký kámen z Lan-
žova u Kr. Hradce. Čes. 1. XV. 292.
Lantaš, e, m. =: lajdák. Brt. Slov.
Lantfaréř, e, m., z něm. Landfahrer.
Gb. Slov.
Lapač, e, m. L. písku ze splaSek z= větší
prostora, ve které se zvolněným odtékáním
splašků hrubší písek usazuje a potom rý-
padlem se odstraňuje. Vz Zl. Pr. XXU. 335,
Lapačka, y, f. = loup^. Sb. si. VIIL 104.
Lapák, u, m. = mlýnaké kolo. Vz Polou-
korečkový.
Lapikns, a, m. = irout. Gb. Slov.
Lapka, y, f. == cáat kolovratu. Mus. slov.
Vn 58.
Las(?), nějaká ryba. Gb. Slov.
Latina, y, f. = hořejší drátěné plátno
v žejbrovadle, že bylo z latí zbudováno.
Čes. 1. XV. 295.
Láska. L. je svatý plamen bohům vzatý.
Ženská 1. je jako mhla, vzejde, pomine.
Zvon V. 595., VI. 51. Jest 1. hloubkou
moři podobná, kdo prozkoumal kdy její
616
LáBka — LekniD.
prohlubeň? Zr. Poes. 47. L. žiaden veohef
slámy; L. je sladká, ale len s chlebem.
Mas. slov. V. 27., VI. 68. 2ádná rada ani
rozum nepomůž, když koho věrná 1. a
milosf přemůž. 1599. Mus. 1905. 299. L.
přátel zlých se mění v strach, a strach
v nenávist. Slad. Rich. II. 111. — L. =
oheená práce. Kdo se na lásce potrhá, neni
hoden krchova. Litom. 73. — L. == lasko'
váni, — L. = práce lesní, hlavně sázeni
stromkfi, které konají zadarmo, aby směli
chodit do lesa na roští. Hoš. Pol. 1. 138. —
L. hořící, plamenná, ohnivá. Vz Srdcovka
(rostl.) zde.
Laskaný. L. národnost List. fil. 1905.
442.
Látočka, y, f. =: látáni, Flickerei. Brt.
Slov.
Láteřivý kHk. Slad. Rich. II. 7.
Latina, y, f. =: hořejší drátěným plátnem
opatřené žejbrovadlo, jež bylo z lati zbu-
dováno. Čes. 1. XV. 295.
Látka na oděvy atd. : ěetková, dámská,
jarní, kalhotová, kostkovaná, letní, ná-
bvtková, na draperie, na houně, na vy-
šívání, obleková, praporová, plachtová,
prací, proužkovaná, přikrývková, sámková,
slamniková, svrchníková, sýpková, ubru-
sová, vestová, zaslonová, zimní atd. Rgl.
Laudamus, lat. = veselo. To byl dnes
laudamus v hospodě. Ůbo^í. Rgl.
Lávaný měsíc, vz Holák. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XV. 47.
LaTiee kostelní, obyčejná, Školní. Jejich
úprava s vyobraz. Vz KP. XI. 103. nn. tah.
XXVI.. XXVII.
Lavička, y, f. Previesf koho z 1-ky do
vodičky. Phťd. XXIV. 341.
Lavina, y, f. Sr. také Usyp v III. Přisp.
Lazar, a, m. = hidnj, nemocný ílověk.
Zvon VI. 153.
Lazaronstvo, a, n. = hida. Tam je
mnoho 1-stva. Phfd. XXIV. 423.
Lazba, y, f. = lázeií. Gb. Slov.
Lazbice, e, f., zdrobii. lazba. Gb. Slov.
Lazebka, y, f., zdrobfi. lazba. Gb. Slov.
Lazebniéstvo, a, n. =: lazebnieivo. Gb.
Slov.
Lázeň, zně, f. Lázně jeStě: louhovité,
mravenčí, slatinné, smrkové. Rgl. Staro-
české lázně (vyobraz.). Vz Dolen. Pr. 220.
Stavba říčních lázní. Vz EP. II. 388. nn.
Lazina, lazna, y, f. = nifM. 1477. Arch.
XXII. 24., 596.
Lazir, a, m., holič, z něm. HoŠ. Pol. I.
138.
Lazírovati = holiti, z něm. rasieren.
Hoš. Pol. I. 138.
Lazna, y, f., vz Lazioa.
Láža, e, f. ^ láze, aiio ; žlutý pltíék. Vz
Brt. Slov.
Leandr V., spis.
Lebarbora, y, f., místo: rabarbora. Huj.
Progr. 7.
Lebavět také = pozbývati vI<míů, lyeeti,
Vz Brt. Slov.
Lebedovee, vce, m. =: pastviště u Zá-
vodu na Slov. Mus. slov. Vn. 87.
Leberija, e, f. = rebelUe. Hoš. Pol. 1. 138.
Lebirnik, a, m. := revimilc. Hoš. Pol. I.
138., II., 41.
Lebnice, e, f. = lebka, Gb. Slov.
Leboslovee, e, f. Tk. Pam. I. 152.
Léčba lidová u Opavy. Vz Čes. 1. XV.
49. nn. Lidová léčba a rozličné rady a čary
na Slov. Sr. Sb. si. VIL 116. nn
Lečer = tmavo, V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 47.
Léčivý. L. rostliny na Slov. Vz Mus,
slov. VI. 7.
Léčka, y, f. Léčky na koroptve, zajíce,
ptáky. Cel. Priv. I. 418., 423., 309.
Leda = jen aby, Kto si za mladí robi
leda, tomu starost volá: Běda! Mus. slov.
V. 37.
LedaboL Vzal L. Ledabolku, leda boli
oba v spolku. Phfd. XXm. 308.
LedajaČisko, a, n. Máte mne za 1. (leda-
jakého člověka . Litom. 24.
Ledazdar, u, m. ^ nahodili zdařeni.
List. fil. 1905. 224.
Ledenec, nce, m, tetragonolobus, rostl.
Vz Ott XXV. 300.
Ledina, y, f. = misto, kde led nejdále {ežť.
Čes. 1. XV. 278.
Ledna, y, f. = nějaký kámen, Gb. Slov.
Ledovatěti, ěl, ění. Rais. Lop. 350.
Ledovcový. L. údolí. Zvon VI. 312.
Ledovin, u, m. = nijaký kámen, Gb.
Slov.
Lefliř, e, m. i= Mvec veteSnik, Wtr. Kem.
445.
Léhati kde. To esso n mně líhá (pořád
je dostávám v kartách). Ces. 1. XV. 143.
Ledvénka, y, f., vz Ledvinka.
Lehaviar, a, m., z Lehrhauer. L-ri
v báních cimrujú. Phrd. XXIV. 590.
Lehavý pes. XV. stol. Čes. 1. XIV. 458.
Lehčeni, n. L. mince. Čel. Prív. I. 445.
Lehli vec, vce, m. = lenoch, mrzout, Gb.
Slov.
Lehner Ferd., monsignor, farář na Kr.
Vinohradech. Vz Máj IV. 30.
Lehontký = lehouSký, Zvon VI. 1.
Léchat koho z= tišiti, Brt. Slov.
Leiehem := chléb, V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 47.
Lejnice, e, f, sterculia, Stinkmalve,
Stinkbaum, rostl. Vz Ott. XXIV. 108.
Lejnicovitý. L. rostliny, sterculiaceae.
Ott. XXIV. 108.
Lejtna, y, f., jm. pole. HoS. Pol. I. 138.
Lejtrováni, n. Trouba k lejtrováni ve
vinopalnách (k Čištění) 1523. Zvon V. 294.
Lék. Jména rozličných léků v Starej
Pazove na Slov. Vz Čas. mus. VI. 7.
Lekaci = lékavý. Vz Brt. Slov.
Lékař. Staročeský 1. s vyobraz. Dolen.
Pr. 236.
Lékárna, y, f. Staročeská 1. s vyobraz.
Vz Dolen. Pr. 2S5.
Lékařovy, vz Lékař. Gb. Slov.
Leknin, u, m, nymphaea: bílá taika,
hastrmánek, hastrmanovo kvítí, fauaičky,
kačírky, lakáč, lekni, leknutí, lekata, le-
kutí, opůch, skulík. stulík (bílý), štnlik
(bílý)i tulich, turecká tykvice, vodní (lilium
Leknio — Levo.
617
bílé, tulipán, růže bila), vodnice. Vz Ces. i.
XIV. 221.
Leknuti, n., vz předcház. leknín; 1. žluté
(rostl.), vz Stulik žlutý zde.
L*ekoTarac =: I^iiii. Brt. Slov.
LektvaHce, e» f., vz Lekořice. Gb. Slov.
Lekuta, y, f., vz předcbáz. leknín. L.
žlutá, vz Stulík žlutý zde.
Lemřzováni, n. = vazba v štavitelslvi,
Vz Gb. Slov.
Lemezy, vz ŠUhouny.
Leměž, e, f. = hřada n. pozedM mouMk
(ve mlýně). Vz Ces. ». XV. 231.
Lemiezha, y, f. := trám^ Balken. Gb.
Slov.
Lemovaé, e, m. = pHBiroj u iieiho ttroje.
Ott. XXIV. 604.
Lemovaéka, y, f., vz PentlovaČka.
Lemperky, jm. lesa. Hoš. Pol. I. 138.
Leněti. Čas vhodný cbabne tam, kde
člověk leni. Slad. Jindř. 90.
Lénie, e, n. =: liti, das Giessen. Gb.
Slov.
Lenivý. Střeženého pan Boh střeže a le-
nivého kyjom řeže. Mus. slov. VI. 27. Vz
Dásl.
Lenoch, a, m. Lenoch i pod střechou
zmokne; Lenoch v poli, meste sám si stoji
v cestě. Sb. si. VIII. 83., 86. Ghovaj cez
zimu lefiúcha, budei mať na léto pastúcha.
Mus. slov. IV. 29.
Lenona, y, f. =: kráva plavastá, do
bledá. Brt. Slov.
Lenodka, y, f. L. holičská, houpací, pro
nemocné, skládací, zahradní atd. Rgl.
Lepáček, čku, m. = lipavj karafiát, Rgl.
Lepař Zdeněk, finanční sekr., spis.
Lepavka, y, f., rostl. Rgl.
Lepéejc m. lepSejc od lepcí m. lepSí.
H. g. Pol. II. 157.
Lepenicový. L. zvonice. Ces. I. XIV.
322.
Lepiti ae komu kam. Všecko ze mu
lepí na prsty (krade). Phrd. XXIV. 343.
Lepiti = lepšiti, bessern. Gb. Slov.
Lepivosk, u, m. =: peSetni vosk, Pohl.
Lepivost, i, f. Klih kožní vyniká značnou
l-stí. EP. XI. 29.
L'epka, y, f. .^ knihařský ma*, Brt. Slov.
L'epňa so syrom. (moučné jídlo). Čae.
mus. V. 100.
Lepojilei meč. Škod. li*. II. 170.
Lepokrojený. L. řemení. Škod. 11^. n.
229.
Lepokrovný. L. loď. Škod. 11^. II 30.
Lepoobmbný. L. paveza. Škod. 11^.
II. 93.
Lepopředený. L sukně. Škod. 11^. II.
139.
Lepoproudný. L. řečiště. Škod. Il>. II. 41.
Lepozdobný. L pukla, torba. Škod. II*.
II. 72.. 13.
Lepdie, n., snbst. L. odporuje dobrému.
Sb. si Vlil. 83.
Leptaný. L. okno. Vz KP. XI. tab.
XXII.— XXXV.
Lermo = každým způsobem. Na tom se
ustrnul (pevně ustanovil), Že 1. od sv. Jiří
odstoupiti míní. 1621. Listář 154.
Les = leieni pro muzikanty v hody venku
postavené. Brt Slov. — L. = dřivi. Za-
opatřit se suchým lesem. 1556. Arch. XXII.
159.
Lesa (leska) = druh vrie na jednom
konci plocho rozložené, a na druhém do
trúby svázané. Čas. mus. V. 34. — L. =
plot, Phrd. 1902. 388.
Lesák, a, m. = prodavač dřivi a prken.
Wtr. Éem. 451.
Lesba, y, f. = tíelařeni, Gb. Slov.
LeservDÍ = resenmi L. lajtnant. Us.
Leske, část vozu. Mus. slov. VIL 58.
Lesken, lestken, knu, m. = kov, Metali.
Gb. Slov.
Lesket, ktu, m. = lesk^ Glanz. Gb. Slov.
Lesné, ého, n. nz poplatek těch^ kteři
sbirali v lese suché dřivi, Gb. Slov.
Lésovie, n., Waldung. Gb. Slov.
Lesský, silvestris. L. střed. Pat. Zim.
2». 2.
Lestken, vs předcház. Lesken.
Leš, z něm. L^^schkohle. Hoš. Pol. II. 78.
Lešácký provaz = lesního viíelaře, 1570.
Arch. XXII. 253.
Lesák, a, m. = lesni vMař, 1570. Arch.
XXII. 253.
LeSba, y, f. == Usni véelařstvi, 1570.
Areb. XXII. 253.
LeSčenín, a, m. := kdo bydli v leiíi^
v liskovi. Gb. Slov.
L'e$čica, e, f. =: lis na tvaroh, Vz Brt.
Slov.
Lesčina, y, f., jm. lesa. Hoš. Pol. 1. 139.
LeSčník, a, m., nějaká ryba. Gb. Slov.
Leščný z= z leščie. Gb. Slov.
Lešení, n. L. při stavbách. Vz El\ XI.
379.
Leštěni, n. L. dřeva (polírování). Vz EP.
XI. 55.
Létalé, ého, n. = pták, Gb. Slov.
Létě = v létě. Lokál. Vz Léto, Gb. Slov.
Letěti jak. Letí jako šašok, divok, šar-
kan Phrd. XXIV. 340.
Letná, é, f. L. u Prahy. TK. Pam. I. 485.
Let&ák, a, m. == vijletnik. Vz Luffák zde.
Letné, ěte, n. Letna ta = letni brambory.
Zl. Pr. XXII. 162.
Letnica, e, f. = haluzka. L-cami něco
pokryti. Čas. mus. V. ^2.
Letničnik, U, m. = dar kniiim tia leť
nice, Pfíngstgabe. Gb. Slov. Sr. násl. Letník.
Letník, u, m. := koleda dávaná farářům
(semeno na olej, vejce, obláč, konopíasýr).
Čes. 1. XIV. 165. Sr. předcbáz Letničnik.
Letodnik, rokodnik, u, m. (!) = kalendář.
Pohl.
Letoun, a, m. Letouni, chiroptera. ssavci.
Vz Ott. XXIII. 1015.
Letušky, pl., f., dermoptera, ssavci. Vz
Ott. XXIII. 1015.
Leva (?), jihozápadní vitr. Gb. Slov.
Lévce, e, m. = kdo leje, slévá. Gieser.
Gb. Slov.
Levhartik, a, m. zdrobn. levhart. Gb.
Slov.
Levo. Jde to s ním na levo (s kopce,
špatně). Litom. 48.
618
Levostranný — ListoSeptný.
Levostranný (žilný) vchod komorový
srdce, ostium veoosum s. atrioventriculare
Binistram. Ott. XXIII. 992^.
Lezen =: třibranný sloupek jako pod-
pora při nábytka. EP. XI. 93.
Ležák, n, m. = mljnákj kámen, měl-li
dle svébo složeni léta s vodorovnými vrst-
vami. Čes. 1. XV. 293.
LežákoTý* Podle obyčeje 1-ho (ležáků),
ét. Sr. Gb. Slov.
Ležatý. L. okurky = nakládané, U Čá-
slavě.
Ležeti jak. Leži plackem (jako placek).
Litom 40.
LežiachoT, a, m. Poďme do L-va (ležet).
Mns. slov. IV. 12.
Ležianka, y, f. = mieito, kde štatok (do-
bytek) ulihuje. Phrd. XXIV. 478.
Ležmém. Ty děti byli u nás 1. (pořád,
ustavičně). Hoi. Pol. I. 148.
Lháni, n. Pat. Zim. 30b4.
Lhář, vz Cigán.
LMti na koho. Že na něho lhal (lživě
vypovídal). 1604. Listář 69.
Lhota Ant., mal. f 11./9. 1905. maje 93
léta. 8r. Máj. IV. 29.
Lhotecký J. P., spis.
-li. Sr. Gb. Slov.
Lihezniček, čka, m. = líbezný ílověk.
Zl. Pr. XXII. 207.
Lický = lidský. L. Skoda, žádost. 1538.
Arch. XXn. 99.
Licmburk. Jan z L-ka. Dal. 106. 6.
Lieniee, e, f. =: licni zkrui mlýnekého
kola. Ces. 1. XV. 230.
Lienik, u, m. := licni kolo mlýntké, které
má po straně (na ploSe kruhu, v licni zkrnži)
nabité palce rovnoběžné s hřidelem. Čes. 1.
XV. 229., 230.
Liecvati = paecvati. Lícuje, ako křivý
ku stene. Mns. slov. V. 37.
Liéko, a, n. Čepec skládá se z lička a
z dienka. Slov. Nár. sbor. XI. 19. — L. =
krajní půle sukně. Slov. Nár. sbor. XI. 14.
LičnosIoTO, a, n. =: íislovka, iítlo. Kle. 90.
Ličnost, i, f. Sr. Průpověď.
Lid jízdný, pěSi, zbrojný. Svobd. 148.
Lidé dobří, klášterní, kralovati atd. Vz Cel.
Priv, II. 1232.
LidkoYé = lidi (= lidičky); jinak: lidé.
Vz Brt. Slov.
LidOTědec, dce, m. Bílý Obr. 31.
Liduskář, e, m. = kostkář (hráč); Hovik
zUíný. Brt. Slov.
Liehseher Kar., mal., 1851— 20./4. 1906.
Vz Nár. list. 1906. 109. 2. a jiné listy z též
doby, Zl. Pr. XXIII. 337., 347.
Lience, e. n. L., kterým se úzké rukávy
koiile stahuji. Slov. Nár. Sbor. XI. 4. Sr.
násl.
Lienčok, nečku, m. i= koupený pásek
červené barvy, bíle kvítkovaný, přišitý na
obojku (na límci rukávec). Slov. Nár. sbor.
XL 16.
Lienka, y, f. = svatojanská muika. Phid.
XXIV. 478.
Liepati se kady = lepiti se, léxtu Děti
liepajú sa ustavičné po muroch. Phrd. XXIIl.
30.
Ligre = zadui sloupy tkadlcovakého
stavu. Litom. 66.
Liguša, e, f., jm. kravi. Brt. Siov.
Lih, m. L. terpentinový, kontingentovaný.
Rgl.
Líheň, hně, f. = pf-ÍHroj k líhnnU. L.
rybí, drAbežni. Rgl.
Líhováni, n. L. piva -zz kladení na líhy.
Čel. Priv. lí. 704.
Lichotka, y, m. = lichotivý élovik, Zvou
V. 360.
Liják, u, m. Déšť mírný trvá, 1. přejde
hned Slad. Rich. II. 36.
Likatel (!), e, m. = lékař. Pohl.
Lilek, Iku, m., solannm, rostl. Vz Ott.
XXIII. 622.
LilkoTitý. L. rostliny, solanaceae, Nacht-
schattengewáchse. Vz Ott. XXIII. 631.
Limitovaný = omezený, z lat. L. sazba.
Nár. list. 1906., 68. 9.
LimonadoTOst i, f. Nár. list 1905. 131.
13.
Limonka, y, f., rostl. Vz Statice.
Lin, lnu, m. = len. L. suSiti 1540. Arch.
XXII. 104.
Lin, u, m. = hadi kůie. Brt. Slov.
Linda, jméno kohské. Mas. slov. VII. 71.
LyndišoTý v III. Přisp, za Linda oprav
v: LindySový.
Linial, u, m., z lat linearium. Phrd.
XXII. 649.
Liniovosť, i, f. L. pisma. Nár. list 1905.
18í?. 13.
Link K., had. sklad., nar. 1832. Sr. Zl.
Pr. XXII 48. s podob.
Linkovný = faleiaý. V zloděj. mL Čea.
1. XV. 47.
Linoleový. L. předložky. Rgl.
Liot = liti. Orava. Sb. si. IX. 59.
UVSLy y, f. = pysk stydký. Prefip. Sr. Gb.
Slov.
Lípa. Slovanská Lipa byla r. 1848. Český
politický spolek demokratický v Praze s Čet-
nými pobočkami v Českých krajích. Vz
Vest XU. 99.
Lipen, ryba. 1528. Arch. XXII. 65.
Lipka, y, f. =i rukovéť na noii. ZaStópil
(zapíchl) mu ndž po samu lipku do přs.
Phrd. XXIV. 765.
Lipkavý = lepkatfý. Má dlhé, 1-vé raky
(krade). Mus. slov. VII. 43.
Lipnieký E. H., spis.
Lipový = dvéře. V zloděj, ml. Čea. I.
XV. 47.
Lira, y, f. = nástroj provaznický h Mně-
rování. Rgl.
Lise, ete, n. = liie. Vz Gb. Slov.
Lisec, sce, m. == vrch na Slov. Sb. si.
VII. 115.
Liskanka, y, f. = pálka, palettra. U Bzen-
ce. Ces. 1. XIV. 420.
List erbovní, královský, mocný, ochranný,
přiznávaci, výhostni. Svobd. 148. — Tá. Pa-
vel, spis. Zl. Pr.
Listice, e, lištičko, a, n. zdrobn. listí.
Gb. Slov.
Listoprcli, u, m. miHe listopad. Sr. 6b.
Slov.
Listoéeptný. L. chodba. Zr. Poea. 221.
Listovni — Lopatka.
ListOTni truhlice (do které se nkládají
listiny). 1625. Arch. XXH. 70.
liistTina, y, f. = U$tie. Phrd. XXIV.
484., Sb. 8l. IX. 46.
Lide, liše, ete, d. = Um mládí, Sr. 6b.
Slov.
Lišci hody = preeliky pečené na neděli
družebnon, posypané mákem. Dávaly se
dětem. Vz Ces, 1. XV. 206.
Lišéi, n. zz Hákový keř. Čes. 1. XV. 286.
Lišcjnik, n, m., rostl. Vz Vlašrovičnik.
LišÍYý. Ked je 1-vým znakem národfl.
List. fil. 1905. 436.
Liška, Vie 1., komu řemen ohryzla. Dal.
60. — L. =: druh faemůvky (Subky) při
iizdě na silnici, také hilka. Litom. 63.
Liškafta, ě, f. zz ovce kolem oSl liiéutd,
Brt. Slov.
Liškovy = zlato. V zloděj, mluvě. čes.
1. XV. 47.
' Lištář/ lištéř, lištýř, e, m. = truhlář,
jenž hotovil v pokoj ich táflování zdi a stropů
vykládáni. Wtr. Éem. 161., 460.
Litadlo, a, n. = vlaštovka (hračka z pa-
píru). Čes. 1. XIV. 389.
Litanice, e, f. z= bihání. Rais. Sir. 103.
Literářiti. Zvon V. 491.
Literarněaristokratieký salon. Zvon V.
732.
Literaměhistorický. Zvon V. 748.
Literatstri, n., literae. 1527. Mns. 1905.
434.
Liti, abs. Nelej, lebo vypijem. Mus. slov.
IV. 10.
Litknpnik, a, m. = městský zřízenec,
obchodní znalec přísežný, ročně volený,
prostřed kovatel mezi prodavači domácími
a cizími; jejich svědectví platilo, sabemtor,
Maklér. Vz Wtr. Řem. 104., 338.
Litněnský Jar., vz Štětka.
Litosf, i, f. Každá 1. přichází pozdě. Zl.
Pr. XXII. 374.
Litvin, u. m., druh bramborů. Brt. Slov.
Liza, y, f. R. Vodň. Sr. Li za zářez na
stromě. Vz Gb. Slov.
Lizák, u, m. Bylo vidět (na šatech) celé
1-ky Skvrn. Phťd. XXIV. 430. — L. pn-
stuiitě. u Závodu na Slov. Mas. slov. VIL
87. ^
Lizafta, ě, f. = palestra, liakaHa, liť
kaíka. Brt. Slov.
Lizitaci, n. = licitace. Brt. Slov.
Ližnik, a, m. mor. poHiha^. L., iroiiř
vozil a pouštěl sudy do sklepů po líhách,
odkudž sluli i ližnici. Wtr. Éem. 171.
Lnářsťvi, n. Vz Litom. 65.
Lněničný. L. přadeno (z Iněnice). Vz
Gb. Slov.
Lnice, e, f., rostl. Vz LniČka.
Lniéka , y, f. X. tmrdutá, camellina foe-
tida: hubilen, kazilen, smradlavec, tratilen
(plevel ve lnu); 1. setá, c. sativa: dresnek,
lnice, povázka, předlec, ryzec ; 1. maloplodá^
c. microcarpa: chrupec. Čes. J. XIV. 374.
Lnoueh, u, m. = tratilen, rostl. Litom. 77.
Lobkowiez, Jiří kníže z L. Vz Zl. Pr.
XXn. 249. s vyobraz, na str. 362.. Máj. IIL
253. atd.
Loeuga, J, f. =: nechutný ná
Brt Slov.
Loďan, u, m. = kue. L. chleb
Loďařský podnik. Nár. list. 1
Lodenový kabát, pláSt. Us. ]
Lodlčák, a, m. = mlynář lo
nice. Ces. 1. XV. 187.
Lodinný, Schiffs-. Gb. Slov.
Lodikák, lodnik n. lodni ml;
kompách (hlubokých prámech
pracující na vodě, která beze yI
běhu pod kolo přímo teČe i
jsouc stavidlem. Obyčejně býv!
ňáky na třech kompách. Vz
187.
Lofinať, lopinaf = séditi. Fl
478. Sř. Lofnút v VI. 881.
Logaj, e, logan, a, m. =
XXIV. 478.
Loh, u, m. = eiťf Rybářa i
Gb. Slov.
Lohe, e, f. = ka^iaf, ukrado f
věci, batozie. Phrd. XXIV. 756.
Lohej, e, f. = Hř«. V zlodí i
XV. 47.
Loehman, a, m. = pijan.
XXIV. 478.
Loj, e, m. Pojde, kde loj i
Mus. slov. IV. 10.
Lojik, u, n. =: lojový ku$. '
Lojzina, y, f. = Aloisie. I i
Lokál v podřečí polnickém '
L 126. L. bez předložky. Dyž
čtyrycátým roku; Měl grunt
Tady Škrdlovicích ; Byla se
HoS. Pol. IL 14., 68 , 82., 12i
dělně se předložka t klade. [
Lokat, a, m. = poduíitel. '.
Bukcentor aby se jmenoval sul i
kustoš, třetí lokat. Listář. 21 :
Lokeš, kSe, m. Hra na lok
VIL 70.
Loket ve XIV. stol. Vz W .
Lokomobila, y, f . = s >
v jediný celek spojený atd.
Lokomotiva, y, f. L. vyc
X. 404. nn.
Lokša, e, f. :=,péf'ina. Slo' I
756.
Lolek Jak., spis.
Lom, u, m. L. světla. Vz '
339.
Lomenice, e, f. L. střechj i
dolní bednění až po římsu, [
a kuklu. Čes. 1. XV. 37. L. 1
a chalup s vyobraz, vz v :
XXVIIL— XXX.
Lomná, y, f. = řeka u i
Slez. Slez. Poh. 80.
Lompetat se = třásti ae
Loňajši = loňský. Brt. S
LoniČ =: smáli se. V zlo
XV. 47.
Lonit = lochat^ piti velik
Slov.
Lopatka, lopatiíka, y, {
rostl. L. =: vraní nožka, co i
Čes. 1. XIV. 372.
620
Lopatkový — Lateránský.
LopatkoTý. L. (podlivné) mlýnské kolo
(na spodní vodu). Čes. 1. XV. 228.
LopatOTý čep mlýnský. Čes. 1. XV. 189.
Lopek, pku, m.. scapularia, rostl. I«act
Vz Gb. Slov.
Lopinat, vz Lofiňat.
Loptoš, e, m. Na čertovom kolese vy-
bijaný 1. Hus. slov. IV. 65.
Lopuch, u, m.| lopuíie, n., lappa major,
minor a tomentosa. Ví taj, vitaj, duSa z lo-
púSa, srdco z kalerábu. Pbrd. XXIL 587.
LorberoTa F., spis.
Loreta, y, f. = kárnica. v zloděj, mluvě.
Čes. 1. XV. 47.
Lososnice, e, f. = otvor v jezu vril zahra-
zen/jj do které ae lotos chytá. Vz Čes. 1. XV.
226.
LóŠek. Šku, m. ^ tklípek, zdrob. z loch.
Vz Gb. Slov.
LotHk, a, m., zdrob. lotr = tulák. Vz
Gb. Slov.
Loub, u, m. = podlaha. 1561. Arch.
XXIL 192.
Loubee v Vf. 889. polož před: Loubek.
Loubek, bku, m. = kovový kruh % tepa-
nými růžicemi, jez »e zené vrývaly do tváři,
Litom. 68.
LouČenka, y, f. = malá sekyrka na dřhi
(louč). Úbočí. Rgl.
Loučiti len = drhnouti na drhlenu.
Litom. 65.
LoučkoTý. L. prkno. Zvon Ví. 410.
Loubat = povykovati. Brt. Slov.
Louhot, u, m. =: nádobi; okyd na ttro-
mech. Vz Brt. Slov.
Loupárka, y, f., snillus annulatus, houba.
Brt. Slov.
Lourni m. roumi. Huj. Progr. 7.
Lournik, a, m. =z kdo mél peéovati
o roury. Huj. Progr. 7.
Loutko, a, n. = nástroj pH zatloukání
jehel do půdy. Vz KP. XI. 308.
Loutkový, L. divadlo. Popsal Lad.
Novák 1905. str. 95. s 38 obrázky.
L^OTČe z= éáiť vozu, Mus. slov. VIL 58.
Lověíř, e, m. = lovci. Vz Gb. Slov.
LoYÍsko, a, n. =: zahrada u Jabrikové.
Mus. Slov. Vn. 52.
Ložečko, lóžko, a, n., zdrobn. lože. Vz
Gb. Slov.
Lož&aéka. y, f. = tyf, Brt. Slov.
Lsknatý, lesknatý = lesklý, Vz Gb
Slov.
Lščelivý = lesklý. Vz Gb. Slov.
Lščenie, n. z= lesknuti, Uténi. Vz Gb.
Slov.
Lůbé, ě, lůb, i, f. = louhl, Vz Gb. Slov.
L'ubečkoYý = Ubeikový, LiebstOckel.
Vz Gb. Slov.
L*ubošky. Je jim to na 1-kách (líbí se
jim to). Brt. Slov. Sr. Libosf.
LuboTý. L. oblouk přístavbách; 1. židle.
KP. XI. 70., 97.
Lucie, f. Pověry na Slov. Vz Mus. slov.
vn. 91. nn.,' VIII. 30.
Lucioyý. Ludová vajca (snesená v den
sv. Lucie). Mus. slov. VIII. 30.
Lucka A. N., spis.
Lučček, čečku, m., zdrobn. lučec. Vz Gb.
Slov.
Luéec, čce, m. = hudební nástroj stru"
nový, Vz Gb. Slov.
LuČíto, a, n. ^ dřevo, ktorým sa po-
pravujú hlavně na ohnisku; menší kas
dřeva. Pbrd. XXIV. 478.
L'uduec(?), ence, m., homilie. Vz Gb.
Slov.
L'udotYařec, řce, m. =i kdo má lidskou
tváf. Vz Gb. Slov.
Luft, u, m. = vikýř, HoS. Pol. IL 96.
Luftaéiti =1 lumpovati. Zvon V. 235.
Lufták, a, m. Vz VI. 899. Také: p<Uák,
že chodí do polí; leíiíák, že se stěhuje na
venek jen v létě; sluni^kář, že miluje teplo
a slunce. Vz Nár. list. 1905. 116. 1. odp.
Lucb, u, m. = louh. Hofi. Pol. IL 131.
Lujzek, zka, m. = Alois. Us. Rgl.
Lujzka, y, f. = Aloisie. Us. Hgl.
LukaTský Jos., spis.
LukeS Jan Lud.. bud. sklad, f 24./2.
1906. Vz Zl. Pr. XXL 321. s podob, na str.
322. Sr. Nár. list. 1906. 55. 2. a jiné listy
z též doby.
Lukno, a, n. = polní česnek. Brt Slov.
L'ulka, y, f. = vlčia, ieroíha, atropa
belladonna. PhPd. XXn. 585.
L^ulkár, a, m. = kdo shirá Vulky. PhPd.
XXIL 585.
LuFkyňa, ě, f. =: renská s vfiskaoým
hlasem. Vz Brt. Slov.
Lumberák, u, m. =: veliký knoflik ohyč.
na koiiilch. Litom. 69.
Luminiscence^ e, f., z lať. Vz Vstnk.
XIII. 741.. XIV. 504., 513.
Luminista, y, f . z lat. Nár. list. 1905.,
340, 13.
Lumirovský. L. tradice. Zvon VI. 98.
Lun ^ v loni Brt. Slov.
L^undač = zvanUi. Brt Slov.
Lupáč Prokop. Sr. Mus. 1905. 133.
L'upčianka, y, f. = potok v Liptovská
na Slov. Mus. slov. IV. 23.
Lupenkář, e, m. = kdo lupenkou vyrexává.
Rais Lid. 96.
Luper = hodiny, v zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 47. Sr. Pind.
Lupět = zhusta a h'uéné préeti. Vz Brt.
Slov.
LupskHně, ě, m. = kdo loupí * mkHnf.
Vz Gb. Slov.
Luptik, u, m. Vz Penízek rolni (rostl.).
LuskaČka, y, f. L. =: druh podkovek pod
podpatky čižem. Slov. Nár. sbor. XI. 8.
Lu§pa, y, f., ryba V Pováží. Čas. mas.
V. 36.
LušČinec, luitiner, nce, m., poraa, rostl.
PreSp. Vz Gb. Slov.
Luštitel, e, m. L. hádanek, řeSiteK Bgl.
Luštitelka, y, f. zzřeĚitelka, L. hádanek.
Rgl.
L'utec, tce, n. = litý élovék. Ote, Baw.
atd. Vz Gb. Slov.
LÚteěnik, a, m. = hotovitel loutek ; éprýmaf,
komediant, V^cr. Řem. 396.
Luteránský. L. processi = hroch uva-
řený s lohazou, Mus. slov. IV. 27.
L*utky — Májka.
621
L'utky, pl, f. = lehké n. ttaré kalhoty.
Vz Brr. Slov.
Lútnice, e, f., zdrobn. lúlnat loutna. Vz
Gb. Slov.
Lútnik, a, m.. = kdo dild lúiny, loutny
Vz Gb. Slov.
L^utnosf, i, f. = prudkott, divokoif. Vz
Gb. Slov.
L*atný, := prudkým krutj^ hrozným divoký,
Vz Gb. Slov.
L*atochléb, a, m. = kdo lituje chleba^
skrblík, Vz Gb. Slov.
Lntrejch, u, m. rr ulrejch. Brt. Slov.
I<'úty, pl.. f. = pldtiné, Široké gati, Vz
Brt. Slov.
Lužieká- Srbová Věncesl. Sr. Zl. Pr.
XXIII. 94.
LTátko, a, n. =i Ivlííe. Vz Gb. Slov.
Lvohúbce, e, m., nijaké zvíře. Lact. Vz
Gb. Slov.
liQžaně, sternbergia, rostl. Vz Ott. XXIV.
118.
Lužbetka, y, f. = stadánka n PiSfan.
Sb. 8l. VIL 97.
Lůžkopadový v III. Přisp. 167. za LůŠeň
polož za Ldžko.
Lužnice řeka. Vz Vest. 1905. 413.
Lvonik (lonik), n, m. =z ěátf vozu, Mus.
slov. VJI. 58.
I^ysa* yi f- = lysina. Vz Brt. Slov.
Lysee, sce, m. = kapr, Iterj má málo
supin. Čes. 1. XIV. 94.
LyskoTatét = dostávati iysky. Naf I- ti.
Vz Brt. Slov.
Lysofomiy a, m. = desinfekčni prostředek.
Us.
Lyšéit koho = pleskati, biti. Val. Čes. 1.
XIV. 150.
Lyzit sa = Usati ie? Machala začát sa t
VhI. Čes. 1. XIV. 95.
Lyzka, lýžka, y, m. = kdo se usmívá}
Vz Gb. Slov.
Lyžař, e, m. Zl. Pr. XXII. 180.
Lyžařský klub. Zl. Pr. XXII. 180.
Lyžařstvi, n. Zl. Pr. XXII. 180.
Lýžeti se = lichotiti se, iter. k lyziti.
Vz Gb. Slov.
Lyžka, y, f. Čo cbyžka, to 1. (koTko
domov, toFko obyčajov). Mus. slov. VI. 85.
Lze. O staročeských výrazech jest nelze,
nenie Izě', vz List fil. 1894. 434.
Lžek = lhář. Pat. Zim. 40b. 8.
Lžiuméni, d. Nár. list. 1905. 171. 2. odp.
LžOYý, Ltígeo-. — Pasp.
M.
Zmřny hlásky m v podřečí polnickém.
Vz HoS. Pol. r. 36.
IWaeeehový, Stiefmutter-. Gb. Slov.
Macek, cku, m. = mouíné jídlo. Li tom. 71.
M. =: ipacek, semel. Brt. Slov. — M. zz
hoblik. M. jednodachý, s klopkou (klopkář).
Vz KP. XI. 2., 16. s vyobraz. — Po macku
= nmatem, po tmě. Brt. Slov.
Macka, y, f. = svině. Sb. si. VIII. 138.
Macvejda, y, ro. = neohrahanec Brt. Slov.
Macocha, y, f. =: stojad pružinka, která
melivo pod kamenem vydržuje, aby pod
kámen stejnoměrně vnikalo. Čes. 1. XV.
232., 189.
Maéák) U, m. = hadr pHpevnénj na holi
k zhaiováni ohni v peei; mokřina na poli;
rozpUskané bláto. Litom. 48.
Mačec, čce, m. = polní mák, Brt. Slov.
Máčedlo, a, n. = omastek, do nihoS se
nieo máéíj eáraéka. Šum. Rgl.
Mačka, y, f. = kočka. Ani m. vajce ne-
SDOsie a už to bnde; Tak mačky robia:
svieca zjedia, po tme sedia; M. rada ryby
jie, ale nerada lapá; M. rada teplo, ale
nepriloží. Mus. slov. IV. 11., 79., V. 6.
Máčka, y, f. = modrá sukni. Litom. 68.
Maďal, u, m. = kaitan. PhlU XXIV.
432.
Maďarka, y, f. Zelená m.=druh iepice,
Hoě. Pol. U. 55. Sr. Maděrka v I. Přisp. 196.
Madčránka, y, f. = majoránka. Vz Brt.
Slov.
Mádle Vojt, bud. sklad. Sr. Zl. Pr.
XXII. 190.
Mádlo, a, n. = lenoch stolice. Litom. 61.
MfidOTCC, vce, m. = m&dový koiich. Slov.
Nár. sbor. XI 6.
Magnet, u, m. Trvalé m*ty. Vz Vstnk.
XIV. 679.
Magnetický. M. dvojlom, m. a bi magne-
tická polarisace rotačni. Vstnk. XIII. 762.
M. rotačni polarisace ; Zdroje světelné
v m-kém poli; M. měřeni, indukce, vlast-
nosti hmot. Vz Vstnk XIV. 602., 603.,
682., 684., 687.
Magnetismus a elektromagnetismus. Vz
Vstnk. XIV. 679.
Magnetostrikce, e, f. Vz Vstnk. XIV.
690.
Mahagon, u, m. = dřevo. Vz KP. XI.
43. — M., swietenia, rostl. Vz Ott. XXIV.
466
Máhať = máchatiy kjvati, — čim. Tesar
rukama veťa máha. Spiš. Sb. si. IX. 51.
Mácha Bedř., spí<t.
Macháček Kar. Ším. Tk. Pam. I. 49.
MachaJ dubský = zmatený, pitomý. Vz
Brt. Slov.
Machlovat -- peietíti. V zloděj, ml.
Čes. I. XV. 47.
Machota, y, f. = padrt. Z lenu vostala
m. (kroupy jej rozbily). íloš. Pol. I. 148.
Machula, y, f. -- ovce fl'akovitá. PhPd
XXIV. 481.
Machulina, y, f. Pojedl m-ny (řekl
něco sprostého). Liptov. Sb. si. IX. 45.
Machútka, y, f. = lúka u Jabrikové.
Mu8. slov. Vil. 52.
Máje. Staveni máji na Slov. Vz Phťd.
XXII. 631., XXIII. 125. V TéšÍDsku. Vz
Slám Put. 204.
Ms^álesovat = slaviti majáles. Phťd.
XXIV. 435.
Majka, y, f. = divie, milenka. Má májku.
Klát. Egl.
Májka, y, f. = při průvodech zřizená
stromořadi z březových větviček; han.
ruská. Vz Brt. Slov.
622
Maj&tr — Mantat.
Majstr, a, m. To m. na ryby (prefikaný).
Mas. slov. VI. 85.
Mák 96tí, papaver Bomnifenim : máček,
mák zahradni (snodárný, opojný); m, vVíi,
p. rhoeas : bnkovec, červánky, karafiát, ko-
houtky, kohútky, kokrhel, kokrheli, koko-
hrtí, mačec, makeš, ohníček, panáček, pa-
nenky, pleskanec, polni máček, prcblik, pn-
kavec, sasanka, slepý mák (hlaváček),
tleskanec, talipán, talipánky, vlčí květ Vz
Čes. 1. XIV. 222.
Makabonka, y, f == boholusek, Brt. Slov.
Maki^úci = makaUlný, Vz Gb. Slov.
Makešt kše, m., vz Mák zde.
Makodera, y, m. = kdo déře mák, Vz
Gb. Slov.
MakoTěnka, y, f. =. makovina. Vz Gb.
Slov
Makof, i, makota, y, f. (měkota) = vše
na poli sazené n. seté, po čemž nezůstává
strniska (brambory, zelí, hrách, bob); pole,
s něhož tyto plody byly sklizeny (zemáčnisko,
zelnisko, hrachovnisko, vičnisko atd.). Vz
Brt. Slov.
Makováé, e, m. = makovnik, Vz Brt.
Slov.
Makovice, e, f. = hlava. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 47. — M. na střeh má : dpici,
báň a sedlo. Čes. 1. XV. 38.
Makovický D. Dr., spis.
Máťa, ate, n. == nemlutmi. Vz Brt. Slov.
Malackovat = obalovat {t vyslovovati
jako I*, v). Vz Brt. Slov.
MaVastý — malovaný. Vz Brt. Slov.
Mále, e, f. == malosf, Vz Gb. Slov.
Malec, Ice, m. = malý. Vz Gb. Slov.
Málek Ant, prof. a spis.
Malérioi, y, f. = hospodyni vie v iSistoté
chovající, Vz Brt Slov.
Maličátko, a, n. = malé ditko. Vz Gb.
Slov.
Maličkový. M. chmat, poloha (v tělo-
cvikuj Rfirl
Maíiehernůstka, y, f. Zl. Pr. XXIII. 211.
Malík, u, m. M. kosy, vz Rožeň.
Malirová-Sosková Helena, spis.
Maliřskonmělecký. Nár. list 1905.
340., 13.
Maliřstri, n. M. u nás v polovici XIV.
stol. Vz Wtr. Rem. 287., 789.
Málit sa = krátiti «e, úbjvati. Den sa
mál i. Brt Slov.
Malkus, u, m. = mrskáni. Vz Gb. Slov.
Mal'o = vůl barvy světlé, ne viak sivák.
Vz Brt Slov.
Maloeh Fr., spisov.
Málomajetný člověk. Us.
Maloměstský elegán, Zl. Pr. XXI 242.,
tlach. Zvon VI. 168.
Malomocníce =: malomoenost. Vz Gb.
Slov.
Malomysl, i, f., Kleínmfithigkeit. Vz
Gb. Slov.
Malovodský mlynář = mlynář poď
ryhniho mlýna, dmíáku (mlýna potočního na
svrchní vodě o jednom až dvoa složeních
pod nadýmačem, hnaný vodou drnovou i. e.
vodou z pramenů lučních neb lesních pod
drnem vyvírajících). Ces. 1. XV. 187.
Maloželezářský piiimysl. Nár. list 1905.
29., 4.
Maltářka, y, f. = Ima pHpravujiei maUu.
Zl. Pr. XXIII. 151.
MaltiskOy a, n., zdrobn. malta. Čee. L
XIV. 54.
Maltovna, ě, f. =: nádrika na maltu. Brt
Slov.
Maltzym, n, m. = sUici nápoj ze sladu
vytazen^^. Us.
Maťúčkný = mali&cj. Vz Gb. Slov.
Maťnchný, malichný = maU<3e§. Vz Gb.
Slov.
MaruSlnec, nce, m. = malý, slabý voUk.
Vz Brt Slov.
Malůvka v řeči = onomatopoetika
(z moravského slova pro malované ozdůbky
lidové). Kle. 58.
Maíužianka, y, f., potok v Liptovakn
na Slov. Mns. slov. IV. 23.
Malý. O malém říkají: Ten je jako
camfrňoch, cvrček, dadeČek, dudek, hreek,
kudla, mrňous, paděrek, pazdorek, praseti
pod kolínka, skrček, zákrslík. Čes. 1. XIV.
477. — M. Jakub. Tk. Pam. I. 486. — M.
Jan, spis.
Mam, u, m. = slraHéUo. Brt. Slov.
MamaJ, e, m. = sprostáky Hovék ne-
zkuMený. PhFd. XXIV. 478.
Mámlvě bily. Rgl. M. nádherný. Zvon
VI. 424.
Mamlas s mamlasem = veliký mamlas.
Rgl.
Mamona, y, m. = ielma ílověk. Vz Brt
Slov.
Mámorný = opUjt Phfd. XXUI. 742.
Máňa, ě, f. = Marie, Us.
Maneika, y, f. = slabá, churavá ienská,
hlavní dévie. PhFd. XXIV. 478.
Mančal J., spisov.
Mančlé =i j^emlouvati, mámiti. Brt. Slov.
Mandát, n, m. = okolky. To je m-tů!
Šum. Rgl.
Mandellčka, y* f. = prokApka^ kuře vy-
llhlé přede inimi, Vz Brt. Slov.
Mandlovna, y, f. = bUidlo. Bais
Lid 9.
Mandragora, y. f., lat, rostl. Její popis
z r. 1517. Vz v Čes. 1. XV. 144. - M..
madragon, Sl, m. zz nadáte nemotor AáB«
Hoviku. Li tom 75.
Mánes Jos. Vz Dolen. Pr. 485. (s podob.).
Mangan. 8r. Vstnk. XIV. 677.
Maňkovatý chléb (s kalounkem, bron*
skem). Šum. Rgl. Vz Manka v III. Přisp.
171.
Manna, y, f., rostl. Vz Orsej zde.
Manle (?), = koláí, iemU. Vz Gb. Slov.
Manný jazyk = manu. XVI. atol. Uč
spol. 1905. IIL 20.
Manol, u, m. = australské mýdlo bez
sody. Us.
Mansardová střecha. Vz KP. XL
351. nn.
Mansionář, e, m. = SaUářník, JbOs,
který ěltá v kostele žaltáře^ psaltarísta, man-
sionarius. Cel. Priv. II. 881.
Mantut = másti, modrehaU, M. niti. Brt
Slov.
Mantléř — Matízna.
62d
Mantléř, e, m. = ohajelnik. kdo mantluje.
Vz Gb. Slov.
MantloTati, tadeln, achmfihen. Vz Gb.
Slov.
Manželný » manielský. M. život. Uč.
spol. 1905. I. 14.
Mappa, y, f. Tobo ani na mappě ne-
najdeš. Mo8. slov. v. 38.
Maradasky = kapličky v Blatech v již.
Čechách, jež vystavěl Maradas. Máj. IV. 2.
Mařák Jos. Vz Dolen. Pr. 536. (s podob.).
Marasniéka, y, f. ziz mřinek. Brt. Slov.
Marastit =i zasmeliti, rozbiti. Brt. Slov.
Marci pivo, mařec = vařeni v březnu.
Wtr. Éem. 886.
Marec, rce, m. = březen. Priiiel marec,
pobieraj sa starec. Sb. si. VIL 130., VIII. 86.
Mařec, řce, m., nijaký nápoj (z vina,
meda a jiných věcí). Vz 6b. Slov.
Mařena, y, f., Smrťholka. Vz Čas. mas.
V. 96., Slám. Put. 68., 124. — M. = tlustá
ienfká, Us.
Mařenka (!), y, f. = Diana. Rosa.
Mařenky, pl., f. = ovoee na pólo ueuíené,
Sam. Rgl.
Marianskolázeňský. M. kyselka. Tk.
Pam. I. 122.
Marie. Panenka M. v tmi, rostl. Vz
Cernncba.
Matík Bud., básn. Sr. Máj. III. 190.
Marica, e, f. Marifia, nepozeraj na MiSa ;
Mišo nemá peňazí, ani zlatých reťezi. Mas.
slov. V. 98.
Markaloiis Václ., prof. a spisov., 9./9.
1847.-2./6. 1906. Vz Nár. list. 1905. 152.
4. a jiné listy z též doby.
Markéta ves = Velký Břevnov. Vz Tk.
Faro. I. 487.
Markétky, pl., f. = drah karafiátů. Rgl.
Markrabina, y, f. = markrabino pole, Vz
Ces. 1. XV. 281.
MarkŮTka, y, f., vrch n Stržanova. HoS.
Pol. I. 139.
Marmuriena, y, f. = Mořena, bohyni
»mrti, Mus. slov. VIIL 14.
Marňoch, a, m. == marnotratník, Val.
Čes. 1. XIV. 94.
Mamosť, i, f. VSe jest m-stí na tomto
světě a II ic netrvá. Zr. Strat. 313.
Mamóstka, y, f., z mamosť. Vz 6b
Slov.
Marnotracenie, n. = marnotratnost Srv.
Gb. Slov.
Mamotratnictvi. n. Sb. si. VII. 112.
Marodnice, e, f. = kozeiinová čepice. Li-
tem. 69.
Marokánka, y, f. i= druh bramboj-ú. Brt.
Slov.
Martinek A., prof. a spis.
Martinkové = čeleď o sv. Martine službu
minici. Arch. XXII. 342.
Marty kán, a, m. := marky tán. Sum. Rgl.
M. zn cikán, komediant. Vz Brt. Slov.
Marušač = reptati, huhovati. Brt. Slov.
Maryjánek, nku, m. = major ánka. Brt.
Slov.
Masařská, é, f. = tanec na TéŠinska.
Slám. Pat. 326,.
Masařský o-basnik. Slez. Poh. 101.
Máselnice, e, f. Skleněná m. s dvěma
válci k výrobě čajového másla. Nár. list
1905. 131. 23.
Máselnik, a, m., rostl. Vs Blatouch zde.
Masiarska, lůka a B. Bystrice. Mas. slov.
VIL 42.
Masjaéek, Čka, m. = misiéek, Brt. Slov.
Másleniéky, rostl. Vz Blatouch zde.
Maslica, e, f. = tlouéek v máselnici. Brt.
Slov.
Máslo, a, n. Rozpuštěné máslo je Smalc,
nerozpuštěné bntr. Hoi. Pol. IL 89.
Máslový květ Vz Blatouch zde.
Masné, ého, n. =: mastnota. Brt Slov.
193.
Másnice, e, f. = máselnice. Dyby mu dal
na záda m-ci, stloukl by (dopadá na nohu).
Čes. 1. XIV. 477. — M., mastniee, e, f. =
bili jil. Litom. 48.
Maso, a, n. Lačné maso nechutná po-
liveka. Sb. si. VIIL 84.
Masoéry, a, m., icter, vermis in sepulcris
mortuorum. Preěp. Vz 6b. Slov.
Masově červen;^. Rgl-
Masf, i, f. Masti na Slov. M. od vSi atd.
Vz Čas. mus. VL 6.
Mastička, y, f. = mastnota. UŽ sme
v tej m-čce hluboko (hodně ji z hrnce ubylo).
Phrd. XXIV. 342.
Mastidlnice, e, f. = hotovitelka masti,
mastidel. Mam. Vz 6b. Slov.
Mastignla, y, f. = hoch asi 15letj, kter§
maie stroj při mláeeni, Brt. Slov.
Mastný. M. Káča. Vz Blatouch. Rgl. —
M. kvítí, rostl. Vz Pryskyřník. — M. od
čeho: od špíny. Zvon VI. 72.
Máda, e, f. = Marie.
Madát Jos., spisov.
Mašek Fr., prof. a spisov., 1849.— 10./8.
1905. Vz Nár. list 1905. 222. 2. — M. Boh.
dr., spis.
MaSkařit se = dělati ze sebe maikaru ná-
padným strojením. Vz. Brt. Slov.
Madkrta, y, f. I stará koza ráda slízne
m-tn. Phrd. XXII. 41.
Mašle, e, f. Má vzadu mašli, aby ji hoSi
našli. Litom. 74
Maštal. Vz Řízen a Maták (Mateník;.
Mátnik n. MiSník. Vz Brt Slov.
Mátac = strahti. Brt. Slov.
Maták, u, m. = truhla na míšení sečky
a ovsa. Vz Brt. Slov.
Matěcha F. J., spis.
Matěj. M. Matěj z Janova. Jeho Život,
spisy a učení. Naps. dr. Vastim. Rybal.
V Praze 1905.
Matenik, u, m. = maták.
Materia, e, f. — trus. Vyvážeti m-riu.
Mna. slov. IV. 100.
Materna, y, f. M. změnná, rostl. Vz Ve-
černice. — M. Jos., prof. a spis.
Mateřský, vz Otcovský.
Mathematickopřirodovědný. Nár. list.
1905. 186. 13.
Matice česká. Tk. Pam. I. 487.
Matičkování, n. --- nazýváni přírody
matkou. List. fil. 1905. 367.
Matizna, y, f. =- vríek, srdce rostliny. Vz
Brt Slov.
MatEa. Eto otea, matku nejlncba, necn
cfgiňom mechy (mfichy) ducha. Miu. slov.
VI. 26.
IHatlaBlna, y, f. V ohavné m-né nSco
sepsati. XVI. stol. Uč. spol. 1906. n. S4.
DlatlaBlt — illafovatí, tmllovali. Liptov.
Sb. el. IX. 47.
Mátnik, a, m. = maták tďe.
Matomlna, y, f. = natorti konopi, hla-
mUcy, timtadki/. ťh'd. XXIV. 755.
Matracový cvilink. Bgl.
MatrapasoTý fSrtoch. Lilom. 68.
Matys dr, spis.
Manrský. H. oidoby. Ví EP. XI. tab.
LXXII. nn.
MauSIOTati. Po níiiiiecky m (minviti jako
Židé). Phl'd. XXIV. 482.
Mazák, a, n. = umaxanj llovlk. Phl'<l.
XXIV. 478.
Hazaneíek, Ěíu, m., rostl. Ve Pryskyř-
nlk zde.
Mazanice, e, f. = ipabii p(imo. Rgl.
__ MAzdro, a, n. =: chonlostivec. Vz Brt.
- Jka, y,
tuknict. Sli-z. Slám. Put
Mazoň, d, m. ^ eheuloitivi mul, Vz Brt.
Slov.
fflaznra, y, f. = cJioulonivá Semká. Vs
Brt. Slov.
Mdlý lesk na nábytka. Ve EP. XI. 60.
Meřet = mlleil {han., hor.j. Ve Brt. Slov.
Med. Ten to sni jako med (snadno); to
pl^de jako med (snadné, jako po másle). Us.
Rgl. Čert má veťa modu, kiorým hriechy
eladl. Sb. el. VHI. 85.
Mřd. Vz Vstok. XIV. 586.
Medák, u, m. ^ hrate na medt Litom.
62. — M. = kůň (má vStil, tmavSl mista
v srsti ŽlutohnSdé). Ort. XXIV. 6B4.
Medard. Edyž na sv. Medarda (8.8.)
prif, voda břehy vrSI. Ces. 1. XIV. 343.
Médehojný. H. místo. Škod. IIMI. 129,
MědikoTář, e, m. Wtr. fíem. 153.
MédirytDý otisk. Blý. Obr. 11. Sr. Mědi-
rytinový.
Mediu = hilot medii prsty. Phl'd. XXIV.
478.
Medovina, y. f. M. se diiala z deSfové
vody, medn a chmele. Wtr. ňem, 889,
Medovnikový — pernikovj. M. srdce.
PhlM, XXIII. 681.
Medvédáí, e, m. ■=. hviialá kouteaka. Dr.
Medvezínka, y, f. '=. ottníma. Brt. Slov.
Meflstofelsky kliekafiti. Zvon V. 682.
niegová, i^p {., potok u Klakn na Slov,
Hus, slov, VI. e.
Měch, u. m. Do jednébo mecba s někým
douti (bjti e nfm spolien, stejné s nim
smýšleti). Phrd, XXIII. 747. H. k loveni
ryb. 1492. Arch. XXII. 40.
Mechanickooptický výrobek. Ndr. list.
1905. 131. 23.
Mechanika hmot tuhých, kapalin Vz
Vstnk. XIV. 145., 146, 165.
Mechanisování, n. M. překladfi. List. fil.
1904. 449.
MéeliUí-, e, m., nu. V zloděj, ml. tes. I.
XV. 47.
Měchoarka, y, f. = angreíL Brt Slov.
Meehúr, o, m. = michýř. D« mechúra
hrachem — a z koie vyskočí stncbem. Sb.
Bl. Vlil. 88.
Mejhnont ae =. mihnouti k. Eoí. PoI. I
148,
Mejchat — foukoH. Litom. 48.
HeJBtHk, a, m.= ckatník ovfdekj. 1664.
Ces. I. XIV. 462.
M^tný, vz Mýtný.
Mekavý ^ trocha mlkký Brt. Slov.
Mékotit =: podmttati pole. Brt Slov.
Měkký = zlato. V zlodéj. ml. Č«8. I.
XV 47.
Mél, i, f. U. se aena, trosky. U Edýně.
Melaf, u, m. = (ediina. V zloděj, ml.
Ces. 1. XV. 47.
Melavý = louánh. V sloděj. ml. Ces. I.
XV. 47.
Melieký. H. básnd. Vx Eleglcký zde.
Melo, a, m. ^ nauui/ta. Pbrd. XXIV.
Metodika, y, f. Zvon V. 646.
Menhard E., spis.
Menték, n, m. Ženský m. na Slov. Ví
Nár. sbor. XL 21.
Meravéti, iSl, ínf. Že meravejá jej (ji^
kostí. Caa. mus. IV. 43.
Meranda, y, f. rr jidla na cetlu ■ doma
Míti. Ve Brt, Slov. — M. = í<i"tó»i xdbara
D krKJkh, alt bet Ikraboiek. Tk. Pam. I. 194.
Meresnice, e, f., vs Cereora.
MČH£ v trhu. Wtr. ňem. 339.
Měřlénlk, a, oi. ^ mlfie, menanrator.
M. soli, m. salis; m. bor. Cel. Prív. II. 2a.
481. a j.
Mířiti. Deset rat meraj, a laz růb^. Sb,
si. VIII. 84.
MĚřitko, a, n. H. hůlkové, Stoekmeter,
kmeuové, Banmmass, posnvné, Scbnbiehre.
Ugl, TeiaFskA m.: pásové, posnvné, ewlá-
dacl, tyčové. EP. XI. 279.
Markal, n, m. Koiilo vyiivaji m-lom.
Cas. mas, IV. 8,
Merkovný = poiom^. Brt. Slov.
MerkarammonlnDichlOFld, n, m. Vstok.
XIV. 807.
Meruňkoví růžový. Rgl.
Měsie, e, m. = kalo. V Elodéj, ml. C«s. I
XV. 47. Sr. Míslíek.
Mřsiíek, Čkn, m, M. je v stadánce <m>
kolo). Kaia Lid 1&3. V> Mčeíc. — m. = tÁ
vorka. Proch. N. 7. 1786.
Mřaitenka, y, f. Vz Mésfčnice rostl.
Měsiika, y, f,, vz Řetkev.
MĚsítkovitý obliíej (kulatý). Rais. Sir. 24.
Mésiínice, e, f,, rostl. H. lesnl, luoarís
rediviva: méslčenka, fiois mfsični, poata-
liDR. Vz Ces, 1. XIV. 373
niesjíUky, pl., m. = tpóltl^á £alva tom-
teda při miiíikti kiuand jeditomit ■ nicÁ. Ví
Brt. Slov., P^baba.
Messianistlcký. M. vety kresCanaké. List.
fil. 1905. 364.
Messiáš, e, m. Staebilv překlad Elopf-
stockova H-je. Vz Mtc. 1906. 27 no.
Méšeo — Mladafia.
Médee, šce, m. Plný měšec, prásdoa
falaya — vfiéiia hanba ako sláva. Sb. el.
Vin. 87. M. obecní (fiskus). Cel. Priv. I.
248., 273.
Medtek, Stku, m. = pytef, miUe, Príatel
meátek, roŇdina pán Boh. Mas. sloy. V. 77.,
Phrd. XXn. 44., 668.
Meta, y, f., z lat M. dnčmo, letmo, od-
bočmo, po zpátkn, přednožmo, skrčmo,
skfížmo, 8 obratem, únoŽmo, zánožmo, Vol-
tigiertibang. Hgh
MetátoTÝ dAž. Brt Slov.
Meteorologie. Kosmická, praktická, syn-
optická m. Vz Vstnk. XIII. 691.
Metla, y, f. Prodaj koně, voz, na metle
(koitiSti) sa voz. Mas. slov. IV. 66. Sedám
čo na metle (mám neitěsti). Ib. IV. 27.
Metliůová metla = kóiii. Tou zametiýi
stáie. Mu«. slov. VII. 68. Sr. Cirokový.
Metlisko, a, n. = koiti. Slez. Poh. 92.
Metrik, a, m. M. řecký, římský. Vz Král
Metr. 3.
Mez, e, f. Cák ta (žena) se uživí na mezi
(o pracovité ženě). Litom^ 73.
Mezičas, u, m. =: &>« vedUjil. Kle. 83.
Sr. Mezičasí v I. 1012.
Mezikruii, n. M. železných rour. Ott
XXV. 207.
Meziměstský cecb, když mistři dvon
nebo několika měst sloučí se v jednu orga-
nisaci nebo když dva hotové cechy dvou
měst sloučí se v jeden. Wtr. Řem. 614.
Mezira, mezírka = uliéka mezi domy,
mezi ploty a p. Vz Brt Slov.
Mezižebn, n. = laUto mezi iehry, Ott
XXIIL 992.
Meznický. M. znamení (kde je mez). 1679.
Arch. XXII. 266.
Mezohrabstri, n. = markrahetvi. Pohl.
Mhotit = mSiti, Brt. Slov.
Mielena, y, f. := vlniná, podlouhlá íepiee
na zimu pod klobouk, nimíUca. Brt Slov.
Miemy = mimi, Mieme jedJo, mieme
pitie, to je dlhé živobytie. Sb. si. VIII. 86.
Migat = preJiaU; epihlati tupým nožem;
vrzati na houele; migpnút se = mihnouH ee.
Vz Přemignút Brt Slov.
Miehal. Křtíti Michala = piH. Rais Lid
209. — M. SY. Keď hřmí na Mla, bude
zima stáU. Sb. si. VIII. 84. — M. kněz,
spis. Sr. Mus. 1906. 131.
Michálek Jar., spisov.
Michálky, pole u Pacova. Čes. 1. XIV.
440.
Miehlovka, y, f. = pletená éepice, tnieVena.
Vz Brt Slov.
Mikaný. M. příze, Streichgam. Rgl.
Mikati vlnu. Bgl.
Mikovec Ferd. Tk. Pam. 1. 439.
Mikrofotograf, u, m. Nár. list. 1906.
227. 3.
Mikronsky = málo. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 47.
. MiksloTat = trhati, škubati, dráti (o odě-
vu). Phrd. XXIV. 479.
Mikter, u, m. Zánět m-rn, panereatitis,
BanchspeicbeldrUsenentzttndung. Ktt
. Miknlái. Na den sv. M-Ša už je celá
zima naša. Sb. si. VIII. 83. — M. z Rakov-
Kott: Př(ap«vky k česko-nčm. sloTnika III.
nika, předchůdce Husův, spia
Vz Vstnk. Xffl. 817. nn.
Milá, y, f. = Bohumila. I
Miláéek, čku, m., rostl., vz
Mileh, u, m.z=i9Út. V zlod
XV. 47.
MiliřoTý. M. pec v cihelna
Militaristieký. M. pojím
1906. 71. 13.
Miloniee, zaniklá tvrz v
Mor. Vz Mtc. 1906. 381.
Miloši V m-sti sphn a
pustím, až se probudím. 169
299.
Mílový krok. Us.
Mimoparlamentámé vlád
1906. 119. 1.
Mimouměleeký. M. tend<
1905. 56. 3.
MimoTat = mivati Brt. i
Mince v XIV. stol. Sr. y
Mineralogie fysikální. V
630. no. M chemická. Ib. X'
Minouti eo. Ide, jen co n
(zdlouha). Us.
Minueiosni malba olejová
Zvon VI. 207.
Minnf = minuto. Vz Brt
Minyš, nijaká rýha, ktei
močila. Wtr. ňem. 928.
Mira. Míry ve XIV. stol.
376. nn.
Mimy, vz Mierny.
Misogýnstvi, n., z řec =
Zr. Fant pov. 182.
Mistli! = mUto. Pohl.
Mistné, ého, n. Vz Stáné
Mistni jména. Vz Sb. si
Mtc. 1906. 97. nh., Jméno.
Místnik (!), u, m. = loká
1906. 248.). Sr. Disnik.
Mistoúřednik, a, m. Čel
417.
Mistrant, a, m. =: miniet
Mistrovati = ministrovat
Mišanka, y, f. =: míchat
Rgl.
Mi&ka, y, f. = vymiiko
švini. Brt. Slov.
Midnik, u, m. == maták,
Miti. Vz Brt. Slov. 197.
sa obejde. PhTd. XXIII. 3
vzíti místo: To aby ďas v
96. Jako sa máš? Krom jed
na hodoch. Phťd. XXIII. 30
Mitmamo. Fósa mu rflstó
druhý tam. Brt. Slov.
Mitrenžit = ^m mařiti, zt
8l. IX. 48.
Mizer. Na mizer mi vynfilí
Sb. si. Vn. 110.
Mizgra, y, f. = mázdra;
Mížit = niiiti. Vz Brt. S
Mlackat, mladzgat = ml
jisti. Brt Slov.
Mlačok, čku, m. = néjak
Mus. slov. VII. 68.
Mfadaňa, ě, f. = jméno
626
Mláďátka — Mohovitosť.
Mláďátka, .p]., d. OM-kách i den se omla-
zuje (roste). Sb. si. YIII. 84.
Mládenče, ete, n. = hezký mládeHee, Brt.
Slov.
Mladina, y, f. Lesní m. (paseka). 1566.
Arch. XXII. 233.
Mládky, pl., m. =: mladé vitviiky. Slez.
Ces. 1. XV. 49.
Mladoienich, a, m. Vz Sb. si. VIIL
170. nn.
Mladucha, y, f. Pověry k ni se táhnoucí.
Vz ve Sb. si. VIIL 170.
Mladý. Mladá je, ako treforoČná jahoda.
Sb. si. Vir. 130.
Mladzgáň, ě, m. = €^^6 zákaU$ti. Pbrd.
XXIV. 479.
Mladzgat, vz předcház. Mlackat.
Mláka. y, f. PriSien (přišel) z mláky do
baríny. Mns. slov. V. 95.
Mla§koYÍea, e, f. = chuť, laekominy. Brt.
Slov.
MlateoY, a, m., dědina n Zlína na Mor.,
rodiStě Fr. Bartoie.
Mlatéek, tečku, .m. =: kladivo na kováni
kosy. Mus. slov. IV. 14.
Mlčeli?ee» . vce, m. Nár. list. 1905. 260.
1. odp.
Mlčeti Jak. Mlčí, jako onkropec Sum.
Mléčniee, e, f. = miiůnótt pro ůdéko. Její
zařízeni. Vz KP. IX. 425.
Mlékařeni, n. Ratíonalni m. Nár. list.
1906. 181. 23.
MlekeS, kSe, m. = ilovik neobratný. Mus.
slov. V. 41. Sr. Odroň.
Mléko, vz Mlieko.
Mlékově. M. bílá hlava. Zvon V. 565.
Mléko vka, y, f. = konvice «a mléko. Rgl.
Mlgánek, nku, m. 8r. Oinrg.%ný. Brt
Slov.
Mlg;at= cicati, sedti (jen O dětech). Phrd.
XXIV. 479.
Mlič, e, m. M. hadí, hlohový. Rostl. Vz
VlaSfoviČník zde.
MliČák, u, m. = pampeliika. Litom. 77.
Mličnik, a, m. Kradl v m-ku smetanu.
1600. Arch. XXII. 346.
Mlieko, a, n. VSade cigáňstvo (klam),
iba v mliekn voda. Mns. slov. VII. 90.
Mllti = mluviti, Uachati, Kdyby 's oemlel.
Us. Rgl.
Mlizga, y, f. ^ misa, mUza, Brt. Slov.
Mlouvat se = $mlouv<Ui, nábiMeti ee. Brt.
Slov.
Mlsant. a, m. =: mUoun, Sum. Rgl.
Ml8nik, u, m. = fp^ma. Brt. Slov.
Ml*8t, ml'zu, mVmút z= šedli. Brt Slov.
Mlusknút. M. někoho po pysku = uhoditi.
Vz Brt. Slov.
MluTÍei lampa. Vstnk. XIV. 4.
Mlýn, u, m. Popis jeho ěásti vz v Čes. 1.
XV. 186.— 189., 225.-232. Mlýny v XV. stol.
Sť. Wtr. Řem. 411., 882. Sváděla řeč k svému
mlýnu (ve svfij prospěch). Zvon V. 248.
Mlynář, e, m. Můdry mlynář neřád rozum
derie, míesto jednej dve mýtnice berie. Sb.
si. Vin. 108.
Mlynářsky. M. právo na Slov. Vz Mns.
slor. VIL 24.
Mlynčák, n, m. = mlýnekj kámen. Brt
Slov.
Mlýnek, nko, m. Větrný. m« na přečiíťo-
váni a roztřiďování semen a obilí. Nár. list
1905. 131. 21.
Mrze, mťzu = eeáti. Brt Slov.
Mftakota, y, f. = makota. Brt Slov.
MňanOTat = Jmenovali. Brt Slov«
Mnoho v podřečí polnickóm. Vz Huš.
PoL I. 87. Jak vyjadřují mnoho něčeho
Dětí, jako smetí, jako máku ; Lidi až čemo ;
Masa jako bahna, jako dřiví. Rgl. Je jich
tam jako kafie v hrnci (děti), jak mhly, jako
dní do roka; Je jich tam jako Čečetek; Má
peněz jak inpek; Na poli je mandelů jak
kavek; Má dluhů jak kvítí; Je tu kůro, £e
moie pantokv věSat; Je to tam jak na sva-
tých stupňocb. Brt. Slov. 203.
Mnohohodinný. M. poceni. Slám. Put
539.
Mnohojademý. M. buňky. Smolák.
Mnohopočetnosf, i, f. = plurál. Kle. 80.
MnohopsaTOsť) i, f. Slavč. Příh. 46.
Mnohositaletý. M. spolužití. Slám. Pot
171.
Mňoueka, y. f. = koéka. Rais. Lop. 241.
a j-
Moc branná, královská, politická, soudní,
správní, veřejná, vojenská, vrchnostenská.
Svobd. 149.
Moeee = moc ae. M. chumelilo. HoŠ. Pol.
II. 67.
Moci. Vz Brt. Slov. 204.
Moeniti se = moen&i, eilnijHm ee etávatí.
1561. Arch. XXn. 194.
Moeouei. Moci m. Litom. 39.
Močalina, y, f. = moédl. Brt Slov.
Močálovisko, a, n. = veliký maědl, Zl.
Pr. XXL 3.
Močarinka, y, f., močárnik, u, ul, rostl.
Vz Orsej, Pryakyřník zde. .
Močárka* y, f. = moěár, Brt. Slov.
Močilo, a, n. =: moěidlo. Žába sa m-la
zapovedala (odříkávala), a predsa doňho
skočila. Mus. slov. V. 37.
Močkař, e, m. = kdo sváH moS. Kdyně.
Rgl.
Modelka, e, f. = děvče sloužící za model.
Zvon V. 528
Modliti se. Kto sa modlí, tomu aa aj
dobré vodí. Mus. slov. VL 110.
Modráček, Skn, m., rostl. Vz Jaterník.
Modrokrevec, vce, m. = Slechiic. K^L
ModrokHdlák, a, m. = druh hoUihA, Rgl.
Modronika, y, f. «= plienik. Brt Slov.
Modrooký po celém obličeji (majíoi mo-
dříny po celém obličeji). Rgl.
Modrostřibmý. M. světlo. Zr. Strat. 339.
Modul, n, m. ^ poloměr dolejH e'eti
Mloupu. KP. XI. 80.
Mogať =: mlgat. PhFd. XXIV. 479.
Moh, a, m. Seje na sv. Moha (kdy mfiže).
Litom. 70.
Mohamedánský. M. barbarství. Nár. list
1905. 349. 1.
Mohovito = moSno. To néni m. Vs Brt.
Slov.
MohoTitosť, i, f. = xámeHnoei. Va Brt
Slov.
MochnějŠf — Mrdnonti.
627
Mochnějdi = zánu^nějH. Vz Brt. Slov.
Mochnice, e, í. M. zahradní, bibio hor-
tnlanas, hnbič cbmeloic. Nár. list. 1906.
142. 3.
Moeker J. Vz Dolen. Pr. 619.
Mojin, a, o. Nebudeš mojina (má). Vz
Brt. Slov.
Mokur, Q, m. = mSno. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 47.
Moledo, a, m. = íílin>ik tára^\ menii
ztiře, Deže sa moceS (túláš), ty m.! Phfd.
XXIV. 479.
Mollia, y,.f. = mlha. Spiš. Sb. si IX. 49.
MolhoTka, y, f. = jm. louky. Hoš. Pol.
I. 139.
Mólka, y, f. = sukni mólová. Slov. Nár.
sbor. XI. 14.
]IIol*ú§at = váleti, ipmiti, Brt. Slov.
Momanda, y, f.; momandiak, a, m. málo-
mluvce, nevlidník, sproiták. Phťd. XXIV. 478.
Mombiii, u, m., spoDdias. Mombiopílaame,
rostl. Vz Ott. XXIII. 896.
Momentka, y. f. Vz Ohňostrojový zde.
Moralita, y, f., z lat M. = hra divadelní,
byla-li její látka čerpána z dějin biblických
a měla-li mravoněné pozadí. Blý. Obr. 124.
Moralnčsocialni motiv. Nár. list. 1905.
359. 14.
MoraTa, y, f. Původ jména Morava. Vz
Mq9. fil. 1904. 417. nn. — M., řeka. Když
M. svítá, bude zima bitá (nastane obleva).
Litom. 74.
Morarkyně, ě, f. = Moravanka. Hoš.
Pol. I. 114.
MoraTSkOy a, n. = Morava země. Sb. si.
IX. 63.
Mordeble = mordio. Dmžl. Rgl.
Mordydy = mordio. Zvon VI. 2.
mořeni, n. M. dřeva. Vz KP. XI. 61.,
397., 413. M. tkanin. Vz Vstnk. XIV. 182.
Hloresnýy z lat. = zdvořilý, způtobnj. Brt.
Slov.
Morfologie rostlin n. organografie.
Mořidlo, a, n. Mořidla truhlářská a jich
příprava. Vz KP. XI., 397.. 403., 409. nn.
MoHpiTOTé = vinopaloviy pivopalové. Wtr.
Kem. 4^5.
Mowký, M. oko = pleso v Tatrách. Vz
Mus. slov. IV. 60.
Morstadt V., malíř.
Mortajny = mordié. Chod. Rgl.
Ittoser V. H. Dr., spis.
Mosk, n, m. = mozek. Brt. Slov.
Moskva, y, f. = mokré obili. Stodola plná
moskvy. Mus. slov. IV. 27.
^ Mostieh, a, m. = řeznik. V zloděj, ml.
Ces. J. XV. 47.
Mostník, a, m. M. hotovil ^ spravoval
m<>8ty. Cel. Priv. II. 683., Wtr. Éem. 143.
Mošna, y, f , rostl. Vz Kokoška. — M.
Jindř. Vz Zl. Pr. XXI. 253. s podob.
MošoTka, y, f. = vichetf M-kon sa stoly
Siíchajů. Mus. slov. VII. 58.
MoSt, u, m., z lat mustum. Phťd. XXII.
648.
Motati éim = točiti. Chrud. Rgl.
^ Motejl = psáni. V zloděj, ml. Ces. I. XV.
47. Vz Motýl.
Motej loTat = psdU. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 47. Vz Motýl
Motka, y, f. = nemotorná ienská. PtíVá.
XXIV. 479.
Motocýkliska v III. Přisp. 186. chybně
místo: Motocyklista.
Motoeyklistieký. M. jízda, závod. Us.
Motoch, a, m. = pletkdr. Mas. slpv. V, 94.
Motor, u, m. M. kompensovaný, sériový
Vz Vstnk. XIV. 371.
Motovidlo, a, n. Tancuje jak m. Šam.
Rgl. Vdávalo se m., bralo sobe staré bidlo.
Rgl.
Motyčisko, a, n. -= rukověť motyky. Brt.
Slov.
Motýl', e, f. = motjlice, ověi nemoc V;
Brt Slov.
MotyFa, e, f. = předcház. Motýl*.
MotyFák, a, m =z motýl. Vz Brt. Slov.
Moučnice, e, f. =:: místnost ve mlýně, na
kterou se vysypovala mouka z moučných
truhel, lopatami míchala, do měřic na-
měřovala a do pytlfi vysýpala. Ces. 1. XV
188.
MoaČnik, a, m. = obchodník s moukou.
Wtr. Éem. 906.
Moudrosta, y, m. = mudrák, mudrlant.
Sum. Rgl.
• Moudrý. Duch moudrých je povolný.
Škod. l\\ II. 50.
Moucha. Moachy smělosf do prsou Jeho
seslala (bohyně) velkou, jež třeba od těla
jsouc lidského zaháněna velmi, dychtivá
Jest píchnout, nebo krev jí Člověka chutná.
Škod. U*. II. 118.
Mouchnice, e, f. = zaniklá tvrz v Bu-
ěovsku ns Mor. Vz Mtc. 1905. 382.
Mourek, rku, m. = husí péH pod křídlem.
Litom. 49.
Mouřeniu Tob. v XVI. stol. Vz Mus.
1906. 371.
MouřinOT, a. m. = zaniklá tvrz v Bti-
ěovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 382.
Mozek, zku, m. Nosí m. v patě a ne
v hlavě (hloupý). Zl. Pr. XXI. 68.
MozkoTitý kámen mlýnský, poudtí-li při
mleti větší kusy zvětralého vápence ze
svého jádra. Čes. 1. XV. 292.
Mozorad, u, m. = krádtí. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 47.
Mraěivec, vce, m. = kdo se mraěi. Zvon
V. 861.
Mračna, y, f. == ženská se mraííieí. Brt.
Slov.
Mrákat se = mraziti se. Hoi. Pol. I.
148.
Mrakeš, kSe, m. = clovÍk zamračený. Ces.
1. XV. 279.
Mrančet, el, ení. Kočka mrančí (ňamčí).
Vz Brt. Slov.
MraškuPa = mraiěák. Brt. Slov.
Mrázek Vojt. Dr, spis.
Mražené, ého, n., od mraziti = co zmrzlým
bylo učiněno. Vz Zmrzlina.
Mrcat = pospíchati a nestačiti. Litom. 49.
Mrdnonti čim. Eaěa mrdla (hnula)
plecom a umkla (odešla) do ' izby. Phťď
XXII. 42.
40*
628
Mrcha — Muž.
Mrclia, 7, f. = něco ipatniho. Eto mrcha
psa (zlého hladí, zle bí poradf. Sb. si.
YIII. 84. Žena hlnchá, kosa tupá, tráva
suchá, vSetko mrcha. Ib. VIII. 85. Sr. Brt
Slov. 207.
Mrchovatý. Mrcha m-tá! Rgl.
Mrehúcný. Mrcho mrchúcná, až mrehúcná !
VaK Brt. Slov.
Mřichy a, m Hrát na mřicha = na mřičku.
Brt. Slov.
Mřiehat = miikatK Brt. Slov.
• MrkáikOTat = hjH %a soumraku na &0-
9edi. Brt. Slov.
Mrkos J. A., spis.
Mrkva v, f. Škrabe mrkvu (zemřel).
Phrd XXIV. 841.
Mrirvúfl, u, D. = plevel lieíu a kcřene
mrkvového, Brt Slov.
Mrlina, v, f. = kůSe zvifeU zdeohlého,
Wtr. &em. 859.
Mrmlati si pod nos (hrvěeli^ mwnlaU),
Phrd. XXII. 219.
Mrňa, ě, f. Je mu to mrfion (nelibí ae
mu to). Phrd. XXIV. 348. — M. = tuiené
ovoee, Brt. SI. — M., ě, m. = nimra. Brt.
Slov.
Mrňúchat. Mládenci mrfiAcbajú okolo
panny. PhFd. XXIV. 756.
. Mrskáé = flagellant Sr. Dvoř. Mor.
125. — M, = íatar, iUa na mreka&cv, Brt.
Slov.
Mrskaný (ělahaný) Šátek = červen j kvito-
váni, Vz Brt. Slov.
. Mrsky = nehezkj. Eeď je chlap jen
káštek krajdí (krásnější), od éerta, už je
pěkný, a keď je diovée jen kus mrskejSí
od anjela, už je mrskó. Mus. slov. V. 77.
Mrsčinka, y, f. = hanácké vyUváni tta-
drhovanjm stehem, Vz Brt. Slov. .
Mrdtik Norb. MDr. a spis. f 18/2. 1905.
maje 88 let. Vz Nár. list. 1905. 52., 3.. Máj.
111. 406., Zl. Pr. XXn. 227. — M. Vil,
spis.
Mrtohlayý v. vrtohlavj, Sr. Hnj. Progr. 16.
Mrtvina, y, f. Leželo to fSechno mrtvi-
nama := úhorem. HoS. Pol. I. 148.
Mrtvolně bledý. Zl. Pr. XXD. 50.
Mrtvý. Bože, potei, keď budeme smutní,
a požehnaj, keď budeme mrtví. Sb. si. VII.
129.
Mračny =: beranice (čepice), Litom. 69.
Mrváň, é, m. Este musíš hodné mrváňov
zjest, kým to dokážeí, Čo ja. Mus. slov.
ivr. 11.
Mrveniee, e, f. = polívka z kyeeUho mléka
moukou aaklechtaná. Val. Čes. 1. XV. 266.
Mrviti. Když vidíme, jak už i vnuci
na tom (naŠem) poli se mrví (pracují). Zl.
Pr. XXII. 247. •
Mrzák, u, m. » nežit. Sum. Rgl.
Mržatný z= mrtutj. Brt. Slov.
Mrzena, y, f. = vitH kroupa (zmrzlá).
Brt. Slov.
Mrznta, y, m. = mrzout Sum. Rgl.
Mstivosť, i, f. Zvon V. 715.
Mšice, e, f. M. jabloňová, aphis malí.
Vz Nár. Jist. 1905. 142., 3.
Macek, cka, m. = tele, které šaoje. Litom.
49., 76.
Mačanka, y, f. = biňl mtika. Brt Slov.
Mačíma, y, f. M. v městském museu
v Praze s vyobrar. Vz Dolen. Pr. 522.
MaéitL Co mučí, to učí. Sb. s). VUI. 84.
Mudák, a, m. = haetroi; bublina při
dehi na vodi te ívoHei, Litom. 49.
Mndre, e, m. Jsi ty m., ale taký, 6o
křičí mu, a robi dro (vůl a beran). Mus.
slov. IV. 10.
Mádry, len mu rozum chybí. Phld. XXiV.
848.
Maeha, y^ f. = moucha. Tak mu je
dobré, ako muohe v mlieku. Mus. slov.
Vlil. 15.
Maehazer, u, m. s něj. léika, 1592.
Slám. Put 118.
Muka, y, f. = mouka. Z tej muky ne-
bude chléb (to se nestane, neprovede).
Phťd. XXIV. 148.
Malisák. MaliSák, a, m. O původa
álova srv. Ges. 1. XV. 107.
Molky, pl., f. := mikké, plané třeMni. Brt
Slov.
MúUer Kar., spis.
Mandřik, u, m. = kozí tvarůžek, Val.
Ces. I. XV. 265,
MoJlka, y, f. = angreit-^ etinice; uinl
boltce. Vz Brt Slov.
Múr. u, m. ^ zeď. Ku velkému múru
sů aj drobné, skalky potřebné. Mus. slov.
V. 95. — M. ZZlroškjf štarjeh cihel e maltou;
prach z uhli\ hrahánky jMiH, Vz Brt Slov.
Můr, u, m. = mor, Vz Brt Slov.
Můra, y, f. M. cucká v noci lidem krýv
(krev). Vz o ni v Čes. 1. XIV. 38L nn.
M&H nožka, noha, rostl. Vz Stračka zde.
Mořinkat = rnStikali^ zavříti oči a ne-
hleděti (pH dětských hrách). Brt Slov.
Murmatir, a, m., z něm. Murmelthier.
Chodí jako m. (zádumčivý, nahněvaný).
Mus. slov. VI. 109.
Mnsel (Musil) je vSčší pán ako Nechcel.
Sb. si. VIU. 85.
Mnsenm české. Sr. Tk. Pam. I. 488., Ott
Mnšák, a, m. == A:^ je na bílé srsti po-
sypán malými tečkami černými, hnédými,
iedými. Ott XXIV. 584.
MaSka, y, f. = ovce t bodkavjm pyekem^
Phrd. XXIV. 481. — M. zdrobn. mauéka.
Mušku mdže počuf přeletět (tak je ticho).
Phrd. XXIV. 841. — M. = malii^á litmpa,
Litom. 62.
Muták, u, m. = hmee, do kterého sa
sbiera smetánka na můtenie. Phfd. XXIV.
479.
Matlat. Byla tata babička, mutlal synek
(mluvil maje plnou hubu jídla). Rais. Sir.
214.
Mnťviea, e, f. =: hábarka. 9pifi. Bb. si.
IX. 52.
Mazička, y, f., zdrobn. muzika. Vyhl.
Slz. 26.
Mazikant, a, m. = brouk teeaHk, Brt
Slov. — M. Ukopne-li někdo o kámen,
říkají: Tam je zakopanej (pochovanej) m.
Us. Rgl.
Maž, e, m. Bože, Bože! Cože, doze?
Mužal A či hoeď? ESte dnes! Mus. slov.
VI. 109.
MnŽevraŽedlný ~ Nádiva.
Muževražedlný. M. páže. ékod. II*.
II. 207.
Myčka, y, í, -=. králUi $amiee. Val. Brt
Slov.
Mydláfko, a, n. "=1 muka na mjdlo,
Seifenbebálter. Jeř. 34.
Mýdlo žabi = pomnSnka. Šnm. Rgl.
Mygat, mygnút = makati, M. ocasem.
Brt. Slov.
MynáHti = býti mlynářem. Brt. Slov.
Myrtill, n, m. = borůvkové víno jako
lék proti průjmů a střevnímu katarrbu. Us.
Mysit := mýliti, LitomySl. Vz Huj.
Progr. 18.
Myslbek Jos. Vz Dolen. Pr. 600.» 619.
8 podob.
Myslikova ulice v Praze, dříve: Žitná
Ql. Tk. Pam. I. 168.
Mystérie u nás = provozování živých
obrazfi z umučení Spasitelova. Blý. Obr. 124.
My$i ocásek, myíinka^ myienka, ocátkat
batinka (rostl.). Vz Čes- 1. XIV. 134. —
M. pepř (rostl.). Vz Stračka zde.
Mydina, y, f. := mylfi puch. Brt. Slov.
Mydit sa za dievčencem (blázniti se).
Phld. XXiV. 479.
Mýtnice, e, f. =z ndra obUni. 96 mýtnic
pSenice si nameral (naměřil). Sb. si. VIII.
108. —-111.= truhla na mýto mlýnské. Čes. I.
XV. 189. Sr. Mýto.
Mýtnik, u, m. = míra, která se dává
za mleti z měřice. Hoš. Pol. I. 148. Sr.
Mýto.
Mýtný. M. ptáky pánu odváděti (za
ažívání gruntů). 1519. Arch. XXII. 54., 64.
Mýto mlýnské = výmélné ii rnSHěné,
šestnáctý díl, na lod%ácích (škrtnicích)
étyřiadvacátý díl z korce, mzda za semletí
obili. Vz Čes. 1. XV. 189.
Mžékaná, é, f. = mHika (dětská hra).
Vz Brt. Slov.
Mžouricy = tnXitky. V očích dělají se
mi m. Zvon VI. 25.
N.
Změny hlásek n, íi v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 29.
-na. Místo tétopříponyjenaLitomyšlsku
-ně: kovárny, suiírné, pazderuě, Špižírně,
lénárně atd. Vz Litom. 24.
na-. Slovesa s předponou na- složená
pojí se s genitívem, má-li se označiti celek
způsobený po částech: napíchal tam špen-
dlíků. Nakrájel do polévky chleba. Brt
Vz Vest. XIII. 4. Sr. II. 5«. ř. sh. 26.
Na předloika. Sr. Brt Slov. 211.-214.
ŇabanoTat se = nalUovati fe. Brt Slov.
Sr. BíDovati.
líabechňaf := nabubřeli^ napuchnouti. Brt.
Slov.
líaběráky d, m. N. u tkadlcovského
stavu. N-ky dávají se mezi činky. Litom. 67.
Nábiéka* y, f. = konec biče (tenká
éůůrka). Sum . Bgl.
IfabiJečkA,, y, f. N-kou nadívají se ji-
trnice. \3s.
Kabizat Icoho = pobizeti, Brt Slov.
Náboženskofilosofický. Z^
Nabrat. Nabírala zdrava
k úsměvu veselému. Zvon VI
nohy = utéci. — čeho. Nal
a utekl s penězi. Brt. -^ ko
mu noba = sebrala «e, otekla
Nábřeží, n. Pražská n.: 1
Františkovo, Biegrovo, Rud<
ckého. Sr. Dolen. Pr. 619.
Nabrněti v VI. 1065. se t
naskočila.
Nabyt se kde. Ještě jsem
světě nabyl. Kld. U.'202. I
zima = už je dlouho zima.
Sr. násl. Nabývati.
Nábytek, tku, m. Udobeo
domácího n-tku; Umístění n
nostech obývaných. Vz EP. X
Nábytkový. N. truhlářsť
KP. XI. 96. nn.
Nabývat. Voves nabývá i
Pol. I. 139. Sr. Nabyti.
Nácek. Podložit si Nácka
se najísti. Us. Rgl.
Nacifáný = podnapilý, Brl
Nacilit co: flintu (k cíli i
mus. VI. 2.
Nacionalni rozmach. Zvon
Nacpaný =: najedený. N.
Litom. 90.
Naéert^ata. Te je n. s t
Phrd. XXIV. 342.
Načganý = naplněny ; n :
necko. Ces. 1. XIV. 421.
Naéim = po&'eba^ třeba. I !
ako bolo načim; Abv som si
čo mi nacím. Fhld. XXm. i
Náčin.
Náčino = náHn, nádoba,
želé. Brt Slov.
Načpak = k éemu, proi.
dělal? Os. Rgl.
Nad předložka. Vz Brt SI i
Nadaremnikovat se = d •
nadělati. Mas. slov. V. 37.
Nadávačný = hio &i»tt
člověk. Slad. Jindř. 94.
Nadávky: děvka hnojná, :
ský koryto, nádyma, neci i
Nána. pleva, praŠivina, pn !
vobžerák. Čes. 1. XIV. 477.
myíUku: cabach, candoň, c .
drchotina, hadí panenka, bob i
kutchán, mandragora, nekul
statek, prevít, řásná hu i
spratek, šílenej, šimral, Šm i
valnoba. Vz tato slova. Litoi
Naddůlni, ího, m. N* v ( i
XXIL 157.
Naddvibat = nadtviKovat
Naděje, e, f. Nádeia u či
u Boba. Sb. si. VIII. 84. 1
v srdci Člověka, dokad je m i
je stáří tak smutné. Že už d< i
Nadchoditi = bliHti «e, i
večer. Val. Vz Brt. Slov.
Nadíti co čím: pluh S 1
Arch. XXII. 19.
Nádiva, y, m. = hlupák, '. \
630
Nadivajna — Namnělný.
KadiVfdna, nadivajnina, y, f. = babla-
nina s ovocem kromě se Švestkami a střeS-
Děmi, ta slove bublanina. Litom. 71.
Nadjinosť, i, f. superlativ. Kle, 67.
Nadl^aeha, y, f. = mouiíné jidlo. Čas.
mu8. V. 100.
Nadlidé. Zvon V. 207.
Ifadobariť = nadobudniU (len o cho-
robě ka pr. n. kašel, nátku). Pbrd. XXIV.
479.
Hádobnik, a, m. N. robil nádobi po
hrnčiřsku i ze dřeva. Wtr. Řem. 495.
Nadouti se komu. Dlouhá sukně letni
86 mu nadouvá jako šperloch vozu forma-
nova. Zvon Ví. 71.
NadouTnoati lépe: nadouti. Vest. XIII. 3.
Nadouvnutý přelud. Vz VI. 78. Lépe:
nadutý. Sr. předcbáz. Nadouvnouti.
NadplátkB, y, f. = přidaná horní deska
k deskovému vozu, má-li se více naložiti.
Brt. Slov.
Nadřlaf := natruuat, nckdhazovati na
M dieťjfom. Nadřla hn na kolenách. PhFd.
XXIV. 479.
Nadrosfek, stku, m. = to, eo zbylo, naď
niiHlo Můf nadrotťlo. Brt. Slov:
Ifadrsnělý hlas. Zvon V. 70.
Ifadržený. N. řeč (kterou někdo ne-
mohl pronésti). Us.
Xadskakovati někomu = vyhledávati
fio. Vlč. Gol. 60.
Ifaddený. N. maso (již zavánějící). Brt.
Sl(»v.
Nodtruditi v VI. 1077. za Nadtříti oprav
V: Nadtruditi.
llíadtyranský. N. vláda Vrch.
Nadubiť komu = natloud, Brt. Slov. 216.
Ňaduemaný = tluitý. Litom. 45.
Nadul. Dy idě měsíček n. (když ho
ubývá). Slez. Čes. 1. XV. 49.
Nadurdělý ton. Zvon V. 678.
Nad víc. To je nad víc = nadbjvd, Brt.
Slov.
Nádyma, y, f. = nadávka. Ces. 1. XIV.
477.
' Nadžebři, n. = náiebH^ řeminek gpoju-
jicl zvrHnu s chomoutem, Vz Brt. Slov.
Nafiknouti se k muzice. Hais Lop. 311.
NagroSnik, a, m. N. při loveni ryb.
N-ci nemají chvorov klásti.- 1492. Arch.
XXU. 40.
Nahádit se = nah'aH, Brt. Slov. Sr.
Hadit.
Nahál, u, m., rostl. Vz Jasienkai Tees-
dálka.
' Nahamžit ěeho = nalakoHti. Brt Slov.
Nahlechlý = nahluchly. Sum. Rgl.
' Nachňápat se čeho = nacpati šejidlem,
Vz Brt Slov.
Náhnětek, tkn, m. N. na patě =: bolák
povstalý chůzí, otlačenina. Us. Bgl«
Nahoprutý. Vz Teesdálka (rostl.).
Nahoustlf. N. tma. Zl. Pr. XXII. 157.
Náhrabnik, a, m. =: kdo seno ahrabuje,
1618. Arch. XXIL 552.
Nahřáti někoho =: rozhněvati, dopáliti.
Us. Rgl.
Nahrčeti se. HosfA se nahrčala plná
síň. Brt. Slov.
Nachlebný mlýn (nájemný). 1561. Arch.
XXII. 201.
NaehoYati koho čím = ěatíovati (kola-
cemi). Sb. si. VIIL 109.
NachoTč. Ouška jí n. hořela. Zvon VI.
116. Barva n. třešňová. Bgl.
Naehrtánit co = naSkrtiti, mozolně na-
hospodařiti. Brt Slov. 122.
Nechtiti se komu éeho. Mně se toho
nechce. VIČ. Gol. 58.
NajdoYať =: nalézati. Vz Brt Slov.
Najednati co Jak. Pán Bfth rač to k do-
brému n. Zvon VI. 299.
Nl^ednúc = najednou, nenadále, Brt
Slov.
N^emka, y, f. = najímáni do práce, Brt
Slov. Chodí po n-kách = hledá práce. Val.
Ces. 1. XIV. 151.
N4iemnický. N. osada. Nár. list. 1906.
27., 13.
Nájezdnik, U, m. = kámen u eUmce, aby
vůz fiCěpadl 9 eeety. Úboči. Rgl. Sr. Ná-
rožník.
Najisti se. Kdo se nenajedl, ten se ne-
naliže. Mor. Rgl.
NajiziiTělý = drobet jízlivý. N. ůaměv.
Zvou V. 620.
Nakárka, y, f. = káráni. Rais. Sir. 258.
Nakely klu, m. = oeada, ve které stáiy
chalupy ve vodě na koJích. Mas. slov.
Vlil. 24.
Nakelský Fr., spis.
Náklad u sekyry = navařovaná eáet, Rgl.
Nakládek, dku, m. = nástavek trámu
krátkého. Čes. 1. XV. 34.
Nákladní sud (ku kvašeni). Us. Rg:l.
Nakotený == napVj, Brt Slov.
Nakoupit co: láhve vina, doutníky
chybné místo čeho. Vést. XIIL 4. Vs Na-.
Nakřapený = praskly a proto tíFapici.
Vz Brt. Slov.
Nákrčník, U, m. = éátť zbraje rytířzké.
Dvoř. Mor. 2.
Nakrianit sa = naAtioií/»M? PhlU XXII.
322.
NakTadeně něco rozbírati. Zvon Ví. 243.
Nalabati se = napiti ee do eyta. Us. Rgl.
NáladotYomý. N. krása. Nár list 1906.
48., 13.
Nálevný. N. (korečkové) mlýnské kolo
(na svrchoí vodu). Čes. 1. XV. 228.
Nálezový. N. regpistra Či výpovědi obsa-
hují výpovědi sondu komorního nad stra-
nami se soudícími. N. registra Černá aksa-
mitová, tenká aksamitová, fijalová, červená,
^emá, židovská, popelavá, žlutá, bílá, ne-
beské barvy, - pomerančová, karafiátová
(podle barvy desek nebo ozdoby na nich
namalované). Vz Schnls Kom. 160. — 174
Nálistník, n, m. = pokrm s rázných
zelných listů prosnon kaŠi posypaných,
hotovený na rendlíku. Val. Čes. 1. XV. 267.
Namanit se k nééemu = iMekytnomtiMc.
Vz Brt. Slov.
Náměstka, y, f. N-tky v podřečí pol-
nickém osobní, přivlastňovací, vztažné. Vz
HoS. Pol. I. 127.
NámětkoTý. N. vyšívání. Us. Eg\.
Namněiný = nám^lnj, Us.
Namnéřiti — Nárnžitý.
681
Namnětíti = namiHti. — na koho. Hoi.
Pol. 11. 112.
Namosit. Kdo moe k tomu namosi (do-
nntf)? Bart. Slov.
Namoučněný. N. maska. Nár. list. 1905.
98. 13.
N ámožnik, a, m , rostl. Vz Jaterník zde.
Namrzele hlavou pohoditi, odpověděti.
Zl. Pr. XXI. 500. Vz násl.
Namrzeně = mrzutí, Pbťd. XXII. 34.
Namyslit §i něeo = umíniti «t. Vz Brt
Slov.
Nanejskor&i = nejdéle. Vz Brt. Slov.
Nankinově žlutý. Us. Bgl.
Nánosniky u, m. N. u helmice. ZL Pr.
XXI. 62.
Naobalkovat. Dost sa n-val = darem-
nosti nadHoL Mns. sIov. V. 37.
Naobrati. To se mi len na zuby na-
oberalo (bylo toho málo). Hus. slov. IV. 28.
Naopravdu = opravdu. Brt. Slov.
Naosivat ^ navybirat Vz Brt Slov.
Napáekaf 0a zz nahrom<idki se. To vSetko
n-io sa tak. Phťd. 1902. 57.
Nápad. Má dobrý n. lépe: dobrou my-
Slienkn. Vz PhlU XXIV. 810.
Napadat sa na někoho =: podobati m
mu. Brt Slov.
Napadnut. Jméno mi napadá: Co vám
napadá!; Ani mi nenapadá. Na Slov.: Ne-
rozpomínám sa na jméno; Co sa nazdá-
vate? Co sa vám robi? Príilo mi na um
(napadlo mi) tam jiti atd. Vz Phťd. XXIV.
81' ».
Nápadný. To je n-dné, lépe: neoby-
čejné, podivné a p. Phrd. XXIV. 810.
Napajodený =: nahnivanj. Phld. XXIV.
479.
NapastoTaf = dré&nif. Spiš. 8b. si.
IX. 50.
Napeřený. Kolo mlýnské lopatkami n-né.
Čes. I. XV. 229. Sr. Napeřiti.
Napinaé, e, m. = náčiní tesařské k na-
víjeni Sňflry. KP. XI. 277.
Napinaéka, y, f. =z hróká pila. Us. Rgl.
Napirat se eeho = domáhati se. Již za
nebožky toho dluhu se napiral. 1656. Mus.
1905. 439.
Napiti se Jak. Napijem se jako ka-
nouni. Litom. 91.
Napliskati. Mohl bych mnoho toho n.
co svini T koryto. XVI. stol. Uč. spol.
1905. II. 33.
NapFuskat = naházeti na něco bláta;
zaétti pluškati. Vz Brt Slov.
Na poea. Kůň na poca zapražený (pod-
aedni, sedlový). Brt Slov.
Nápoéně = nápoky^ šehvalni. Brt Slov.
Nápoéný. N. obuv (objednaná). Slov.
Nár. sbor. XL 8.
Napomnět = napomenouti. Brt Slov.
Naponatřásati se před kým. Zvon V.
360.
NapoTÍdavěněco načrtnouti Zvon V. 710.
NapraoTať =/aUíova^ť. N. vino. Brt. Slov.
Naprášiti Ten toho do sebe n-Sil (snědl)!
Slez. pob. 39.
Nápravnik, a, m. = kdo dilal nápravy.
Wtr. Kem. 452. Sr. Kolář.
Náprem = najprem^ nejprv. Brt. Slov.
NapHčiniti se. Us. Rgl.
NapřidkOy napHOco, napořidko.. N. chodit =
choditi na stravu dům od domu (o chudých).
Vz HoS. Pol. I. 110., 139.
Naprliti se kde. Vela sa n-liu (n-lil)
na tej robote. Slov. Phťd. XXIV. 482. Sr.
Prliti.
NaproeifoTati. Mnoho se n-ji. Zvon V.
214.
Naprostřed s lokálem. N. silnici ležel
ktiň. vedle toho: prostřed s lokálem. Hoš.
Pol. I. 112.
Naprplaf sa kde: na robote = na-
pracovati Phrd. XXIV. 482. Sr. Prpiat
Náprstek Vojt Vz Dolen. Pr. 400.
s poaob.
NaprSený. N. voda. Bals. Lop. 331.
Napytlovat koma » natlouct. Brt Slov.
Narafičit koho = namluviti mu. Slov.
Narásit sukni = nasbiratí, dáti do faldú.
Slov. Nár. sbor. XI. 7., 14. Sr. Éasa.
Nárazidte, é, n. z= mistnoety odkud ee
ruda nakládá k vytaieni m dolu. Čes. 1.
XIV. 451.
Naraziti éeho. Že dluhů do Šest set kop
naraženo (učiněno) jest 1623. Listář 166.
Nái'betek, tku, m. = řemen na hřbetě
koni. Brt. Slov.
Nářeénice, e, f. N. u lodních mlýnů (vz
Lodůák) hradba z foi^n na kolich; na-
háněla vodu pod kola vodní. Čes. 1. XV. 227.
Na rcjtharsky. Jel tam n. (na konij.
HoS. Pol. I. 110.
Nářez, u, m. Studený n., kalter Auf-
schnitt, jídlo masité. Us. RgL
Narezavělý drát Zvon V. 337.
NatíkálelL, Ika, m. = kdo etáU naříká.
Us. Kgl.
Narikosa, y, t Sr.: Také měl-li kdo se
dáti řezati anebo připalovati na některém
miestě, aby nečil, má prve v nápoji to
přijieti (mandragoru k tomu připravenou).
Kořeny (mandragory) vložiti do vína aneb
kuoru dáti píti, co by tři haléři vážily,
tomu, kohož by měli řezati aneb připalovati
horkým železem, a nebude Čiti pro hlu-
boký sen. Více přijal-liby, ělak by ho po-
razil 1517. Čes. I. XV. 145.
Nářkuplný zápas. Škod. 11. II. 81.
Narobený = od roboty přemoSený. Brt
Slov.
Nároěité v VI. 1112. Tam slavně oprav
v: schválně.
Nároéky něco dělati = schválně. PhFd.
XXII. 35.
Národ. Přežili dva národy — dvě po-
kolení. 8b. si. VIL 129.
Naroditi se kde. Narodil se na mezi
a mez zorali (o člověku, o kterém se neví,
odkud je). Litom. 74.
Národněpolitieký. Nár. list 1905. 359., 13.
Nárožní spojování dřev. EP. XI. 70.
Nartoun, a, m. N. ryfiavoruký čili pří-
šerný. Vz Ott XXV. 106.
Na mca, na roc. Kůň n« zapražený =
náruční. Brt. Slov.
Nárnžitý ^ náruSivp, Liptov. Sb. si.
IX. 44
68S
Násada — Nebora.
Násada dlátová, do kladiv, do seker, do
motyk, hlazená, na řezáky, na vrtáky, na
kladiva, na oSkrdy, pilníková, topArková
atd. Rgl.
Násadka, y, f. = 9llaěenina . na hockniku
chleba povstalá 9 peci dotykem hochnikn s boeh'
nikam. Sam. Bgl..
líasatoniti se = nazlohUi $e, Rais Sír. 75.
Ňashonobit eo. Jejich majetok je leda-
ako nashonobený. Slov. Phrd. XXIV. 46.
Nasládle se usmívati. Zvon V. S9.
Následkovati eo z čeho. Z toho sme
nli {soudili), Cas. mas. IV. 32.
Nasl'epcoTati se éim. Vz Srepcovatí.
Nasmntnělý. N. daie. Zvon V. 519.
Nástavky ve mlýně. Vz Čes. 1. XV. 293.
Nástěnný. N. skřínka s vyobraz. Vz
KP. XT 167.
Nastevřiti co: dvéře =pootevHti. UboČ.
Rgl.
Nastoupiti. N-pil na cesta. Tk. Pam. II.
219.
NastranďaC = nepořádně postaviti^ rot-
házHi. Vz Brt. Slov.
Nastrmačený Jak. Divným krojem n-ný.
Zl. Pr. XXII. 51. Sr. násl.
Nastrmačit == narafigit, Brt. Slov.
Nastrmaný. N. dětelina = suchá tak ulo-
ienát ie je naiechraná, Brt. Slov. Sr. Strmati
zde.
Nastuzelosť, i, - f. Jsem samá n. Mas.
1905. 355. Ner.
Nasupené = nazlobeně, Phťd. XXIV. 721.
Nasýchat komu. Nasýchá ma = má
strach. Brt Slov.
Nasýpaei koS (ve mlýně). Ces. 1. XV.
231.
Násypek, pka, m. = obili^ kolik se ho na-
jednou nasype na koě nUjnskj, Vz Brt. Slov.
Násypný. N. kamna. Us.
Našciplý = naitiplj, natrienj, N. lopata.
Brt. Slov.
Nádčiva, y, f. = návětěva. HoS. Pol. I.
148.
NaŠčiTit = navtílviH. Hoi. Pol. I. 148.
Naškrobený. Složil jsem něco aéeného
a velmi n-ného (gratalaci). Tk. Pam. I. 128.
Našlapati. To by se n-pal, než by tam
doSel! Brt. SI. 428.
Našvadroniti čeho = napovídati. Ten
toho n-ní (hlavně o dítěti). Zvon V. 360.
Natahák, a, m. = babka na zapínáni ka
př. rakávú na koiili haklíkem. Čes. 1. XIV.
464.
Natahovati se Jak. Natahuje se, jako
has na pazdeří. Us. — Mas. slov. VI. 85.
Natíráni, n. N. povrcha dřeva. Vz KP.
XI. 65.
Natisie, e, m. = zeměiluě. Slov. Čas. mas.
VL 8.
Nátisko, a, n. = ndton. Vz Brt. Slov.
224.
Natlapovati = naělapovati. Zvon V. 565.
Natočiti čeho kam: piva do džbána. Us.
Natřásati ai eo. Natřásal si reverenda.
Zvon VJ. 183.
Natrpklý čim : smatkem. Nár. list 1905.
112. 13.
Natržiti eo komu. Mnoho peněz někomu
n. (trhem, prodejem zjednati). 1594. Mus.
1905. 281.
Nátumý = náturlivj. Brt. Slov.
Natuťukaf komu co = napoMati. Veď
som sa ma až dosť n-kal, a eSte to nevie.
Mus. slov. IV. 11.
Natvrdo — naěisto, úplně. Mněli ho až n.
mrtvolou. Hoš. Pol. II. 18.
Natýt == natuěnUi, Vz Brt. Slov.
Naubližovati komu. Dost se ma n-val.
Zvon V. 864.
Naučný. N. slovník. Sr. Tk. Pam. I. 488.
Naupřimky, naupHnky = přimým smě-
rem^ centou necestou ku př. přes louky a pole.
HoS. Pol. I. 111., 139. Šla naapřímky. Hofi.
Pol. n. 13., 36. Sr. Haj. Progr. 14.
Náušnice. Dievěabez nauSnic, ako kráva
bez zvonca. Mus. slov. ÍV. 51. Sr. Záašnice.
Nautýrat sa = nautráeeti se. Spiš. Sb. 8l.
IX. 51.
Nava, y, f. == příbytek pro dobré doše.
Vz Sb. si. VII. 23.
Navečer, u, m. Slunečný n. říj nory. Zvon
V. 685.
Navetiť se = dlouho se zotavovati. Brt.
Slov.
Návidliči, n. = kolik se najednou na-
bere na vidličky. Brt Slov.
NávoJČOky čku, m. = ěási krosny (stavu
tkadlcovského). Mus. slov. VII. 58.
NaYo&avkoTaný Voneš. Zl. Pr. XXL
242.
Návrat V. dr., lék., spis.
Navrátil Sarkandr, spis.
Navrazelý = newlj, nemocny. Brt. Slov.
Navrety = napuchlý, N. ruka. Phl'd.
XXIV. 479.
Navroubiti. Na vruby n. 1556. Arch.
XXII. 159.
Navrzlý = nabrzglý, Brt. Slov.
Navyehioubat se. Rgl. Vz Vychlou-
bati se.
Navyijézat = navyřezovati. Brt. Slov.
^ Navystrkovat se čeho = chlubiti ee ěSm.
Sum. Bgl.
Nazebři, vz Nadžebři.
Názevnik, u, m. := nominativ. Kle. 69.
NaznaČivé. StniČné a n. vSeho si vSimaii.
List. fil. 1905. 475.
Nažcjbrovati se na čem. Tolik let jsem
se na itom n-val, tak aspoň viecko vidím.
Zvon VI. 10.
Nažlklý = fiail<nuij. N. tvář. Phl'd. XXIL
555.
Ne. Vz Brt. Slov. 226.-228.
Nebe, e, n. Ten je za živa v nebi (má
se dobře). Mus. slov. VI. 110.
Nebekojný. N. rosa sv. církve. List fil.
1905. 441.
Nebeský N. mlýn = krcálek. Ces. 1. XV.
187. - N. V. Sr. Tk. Pam. I. 48a
Nebesový. N. dekorace (k nebesům u po-
stele). Bgl.
Nebezplozený. N. řeka. Škod. II.' If. lOi.
Nebílený. N. příze, plátno = rétné. Rgl
Nebora. Na Nebora (jarni hra dívéf). Brt.
Slov.
Nebozizovy — Nepořádný.
IfebozizoTý. N. zima (když. yitr točí na-
braným sočhem). Brt Slov.
Nebožko. Kotě je nž n. (mrtvo). Brt.
Slov.
Nebýti. Vz Brt. Slov.
Ifecamoiiz, a, m., nadávka. Takový
knížecí n.! Máj. IV. 82.
Neeáp, a, m. = neétMtá^ nepořádná ientká.
Litom. 75. iSr. Necáb v U. 104.
Necesta, y. f. = ípatná eetta, 1598. Li-
8tář 31. Šli cestou necestoo. Us.
Necítit se zlosti nebo od zlosti. Brt
Slov.
Neekáir, e, m. = kdo délá ,necky» 1604.
Arch. XXII. 493.
Neendák, a, m., nadávka. Ces. 1. XIV.
477. Sr. Necada v II. 105.
Necúrky, pl., f. = malinteky. Brt. Slov.
Neeůvky, pl., f • = ntcky\ kocábka, Brt.
Slov.
Nečásek Ant., spis.- — N. Fr. Tk. Pam.
I 329.
Neéin = nel^ébnoět, naniéhodno$f. Děti
robia n., keď robia abon. PhlU XXIV. 755.
NediiJ. (Viděl to), ale n. na Franek& za-
volat (Bůh nohovej^ aby byl zavolal). Brt.
Slov.
Nědajbože. Slúbi hory, doly, a keď třeba
daf, nědajbože! FhVá. XXIV. 339.
Nedajsa = ide. Už s ním bylo n. Brt.
Slov.
Nedlial Oskar, had. sklad.
Nedil, n, m. = nedilnosť rodová. Svobd.
7., 11., 60.
Z nedobaěky = znenadání, Spiš. Sb. s).
IX. 53.
NedobřeC) e, m. = nedobrý ilovik. Brt.
Slov.
Nedopomáliáiii k právn. Sr. Cel. Priv. I.
460., II. 1244.
NedopoYédéný. N. věta. Zvon V. 413.
Nedoraz, n, m. N-zy = fpatné kraje plátna,
Litom. 67.
Nedorazený. N. plátno (má řídkou pod-
dělávkn). Úbočí. Rgl.
Nedospalý. Byl jeStě n. (nevyspal se
dosti). Zl. Pr. XXL 128.
Nedostavený. N. plátno (má řídkoa osno-
va). Úboči. Rgl.
Nedůležitosť času a cest = nepHhodnoět,
1598. Listář. 31.
Nehanblivee, vce, m. Phl'd. XXIV. 157.
Nehanblivlca. e, f. Phťd. XXIII. 31.
Nehet, hto, m. Sachý n. Vz Keřicha
polní.
Nehodně, male. N. ji dna nuzí. Pat. Zim.
12bl6.
Nechápavý člověk. Sr. Zvon V. 735.
Neehat se. Masím se n. doma (zůstati).
Brt. Slov.
Neehticanaschvál. Udělati něcon. (říká
že nechtěl, ale adělal to naschvál). Brt.
Slov.
Nechval. Von byl n. rád = capoň rád.
N. se chyt voza = «o<«a, tiézi, Hoí. Pol. I.
139 . II. 8.
Nechvilni čas = neďo<a^dle &i«u. XVI.
stol. Uč. spol. 1905. n. 35.
Nejč, e, m. = nůá ktňéluzšl
634.
Nejednotnost, i, f. N. sta^
511.
Ncjesyt, neeyt, a, m., tanta
Ott. XXV. 81.
Neklúdnik, a, m. = neporia
Pbrd. XXIV. 479. Sr. Neklidt
Několik v podřečí polnicli
Pol. L 87.
Několikahodinný. N. bki
Pat. 196.
NekrSěa, ate, n. = nékřtiíííl
Některosf, i, f., vz Průpov
Nekvétlá, drah jablek m,
Litom 77.
Nelibozvnký. N. slovo. \
Nemalebnosť, i, f. N. 1
1905. 413.
Nemastnosť,. i, f. N. zp:
XXIL 194.
Němcová Božena. Vz Dol< i
Němec. Kdy se Němci p< i
v Čechách a na Moravě, a }i \
Vz Dvoř. Mor. 95. — N. Jot
Nemodlena, y, f. = etrai :
děti, jiot $e nerady modli, Brt. i
Nemleha, y, f. = vyvrhel
479.
Nemoc jest hořký host. Z i
Nemocnice, e, f. N. praž I
tínek, dětská, milosrdných i
zemská. Vz Dolen. Pr. 619.
Nemocný = »labý. U nás :
pánům nemocné (ne-mocné'
Min. 79.
Nemotice, zaniklá tvrz
Mor Vz Mte. 1905. 382.
Nemožný nač: na nohy ]
Rais. Koř 69.
Nemyslivý. N. lidé. Zl. 1 .
Nenabytý. Takoví k Sk
1540. Arch. XXIL 122.
Nenadána = nenadáni. B
Neobalený. N. slova. R^
Neobratný. Vz Odrod, ^ I
Neofonyny. N. bota (která i I
Brt. Slov.
Neoěatica, e, m. = hezo* j
si. IX. 44.
Neodpovědnosl, i, f. > i
Pam. II. 19.
NeodsýpatL Neodsejpáo
mi to, Litom. 50.
Neokalený dom (neolíče
43.
Neodúpaný česnak. Mne I
Nepálivý. Podzimní n-
VL 330.
Nepeněžitý vklad. Rgl.
Nepernša snkňa = kter; i
(soukenná, hedvábná). Brt. >
Nepeť, i, f. ^z.elota Sat
IX. 47.
Nepoéuvnik, a, m. = í :
XXIV. 481.
NepoJrádný. N. ženská: 1
cachtalka. Cee. L XIV. 47'
634
Nepořida — Ničivost
. Nepořida, y, m. = kdo nic nepořidi, Brt.
Slov.
Nepragmatieký. N. ličeni. Sr. Zvon VI. 14.
NepřeJiTý = nepřejiei. Zl. Pr. XXUL 79.
líepreirit, a, m. = ěramot, hluk, V domě
ddlati n. (o skotačivých dětech). Hofi. Pol. I.
139.
Nepřímý. N. řeě v podřečí polnickém
V z Hoá. Pol. I. 132.
Nepřísladnik, a. m. N. domácnosti (kdo
k ni nepřísluší). Čes. 1. XIV. 297.
Neředěný. N. víno. Us. Rgl.
Nerost, n, m. Umělé napodobeni nerostů
(barveni jich); Výskyt a vznik n-stá v pří
rodě. Vz Vstnk. XV. 40. nn.. 43., 46.
Nerozpojný. N. pouto. Škod. II*. II. 12.
Nerozpnklý květ dětstvi. Mas. 1905. 350.
Neruda Jan. Vz Mas. 1905. 337. nn.,
Dolen. Pr. 223. s podob.
Nerrosné potřásal hlavou. Phfd. XXII. 70.
Nervový. Straktura nervové soustavy. Vz
Vstnk. XV. 51.
Nervga, y, f. = nemotora. Brt. Slov.
Nesák, u, m. N. sliepky = xadek, řU. Mas.
slov. VII. 9.
Nesem =: neS jtem, N. přiíel domů. HoS.
Pol. 11. 131.
Neskrádený. N. moře. Škod. II*. II. 260.
Neslinky = přesídlená ves v Buéovsku
na Mor. Nová ves slula Přenesovice a z toho
vzniklo Nesovice. Vz Mtc. 1905. 380.
Neslunečni pastvina. 1561. Arch. XXII.
191.
Nesmělý Jak: jako zmoklá slepice. Šum.
Rgl.
Nesoudný = neiUtotnj^ntůhUdný. Brt Slov.
234*.
Nesovice, vz Neslinky.
Nesprava, y, m. '= ilovik nesprávný, Brt.
Slov.
Nesse = neř te. N. vyjde na póla. HoS.
Pol. II. 49.
Nestavný. Jakási n-ná síla stále ji tla-
čila ku předu (nestavící se.) Zl. Pr. XXI.
127.
Nésti se jak. Nese se jako nudle, Jen
plove, jak na drátkách (zlehka). Chrud. Čes.
I XIV. 477. Sr. Jíti, Valiti se, Fičeti.
Nestydácký. Šum. Kgl.
Nestyda6ka, y, f. Šum. Rgl.
Nestydák, a, m. Sum. Rgl.
Nešitedlný, inconsutilis. N. sukně. Pat.
Zim. 50b35. Sr. Šíti.
Neškolenosť, i, £. Vědecká n. List. fil.
1905. 371.
• Nedkudmý = umaxani, neííHý, Brt Slov.
Neštěstí, n. Tráva a neSCastie vo dne
v noci rastie; NeStastie nevyhne sa nikomu.
Sb. si. VIII. 86.
Nedtovice. Od n-vic podubaný : Pámbu si
ho poznamenal a čert. na něm tlouk hrách;
Podrápaný; Poškrábaný. Chrud. Čel. 1. XIV.
477. — N., o, f. = dobrá vůle; N-cu mívá
ovce na váčku (vymenoi). Val. Brt Slov.
Nesudá, e, m. = Ipťnavec. Brt. Slov.
Netojka, y. f., vz Tařice (rostl.).
Netopýr. Na Slov.: nedopier, hastopier
hScok. Sb. si. VIII. 14L
Netrefa, y, m. = nOikcL Brt Slov.
Netrefily. Maž k ženě n. (nehodici se).
XV. stol. Ces. 1. XIV. 466.
Netrpělivý jako: jako na tmí. Rgl.
Netúz, a. m. = nedbalee. Brt Slov.
Netýkavý. N. křehkost Nár. list 1905.
112. 16.
Neuctivý na koho: na žida. Vyhl. Slz.
72.
Neúčastně. Řekla studeně a n. Zl. Pr.
XXU. 50.
Neudatstvo, a, n., improbitas. Pat Zim.
59b. 6.
Neuměni, n. Z n. zle hospodařiti. X540.
Arch. XXIL 129.
Něuroda, y, m. = nepodařenee. Y% Brt.
Slov.
Neuáetřeně = neietrni. N. mluviti. 1617.
Listář 182.
Neužíváni, n. N. práv. Čel. Priv. I.
LXXXII.
NeváSnivost, i, f. Klid. n-sti. Zvon V.
516.
Nevážený. N. mtL»o = kradeni. Brt Slov.
Nevěetlý. Čtenář ▼ Klacela n. List. fil.
1905. 227.
Nevečeřal Čeněk, spis.
Nevel'o = neitelmi. Brt Slov.
Nevěro jatný. Zvon VI. 430. Sr. Věro-
jatný.
Nevěsta. Keď si vezmei do domu n-sca.
mái hotového nepriatefa ; vezmeS zeCa, akó
by si vzal anjela. Sb. si. VIII. 168. O po-
věrách k n-stám se táhnoucím vz Sb. si.
VIII. 170. nn. Sr. Ženich.
Nevidno. Teraz n. ho (nebylo ho viděti).
Phrd. XXIV. 51.
Nevinný Jak. N. ako božie slniečko.
Phrd. XXIV. 342.
Nevlivně = bůz vlivu. Jeho dílo n. za-
niklo. List fil. 1905. 443.
Nevraživý. N. mysL Škoď. II*. H. 185.
NevyběračnósC, i, f. List fil. 1905. 376.
Nevyhnutě = neífyhnutelní. PhM. XXI I.
311.
Nezaobaleně něco říci. Zl. Pr. XXI. 127.
Nezapomenutelně krásný. Zvon VI. 210.
Nezbližný = iemu néUe 96 hl&iti. N*. paže.
Škod. II.* IL 76.
Nezcizitelnost, i, f. N. statkii. Cel. Prív.
I. 676.
Nezmornost, i, f. Zvon. VI. 420., 392.
Nezužitkovati ěelio. Nár. list 1905.
359. 17.
Nežensa, y, m. = kdo te nechce ieniti.
Takový n! Brt Slov.
Nic. Až dosavad niěehěhoŽ sobě apravití
nemohl. 1622. Listář 157. Vs Brt Slov. 236.
Nieák, u, m. = nickam-nek. Brt Slov.
Nicci = nic n. N. to nerozmeJŠlej. Hoš.
Pol. IL 21.
Ničem == nic «em. N. nedostal. HoS. PoL
I. 128.
Nič = nic. To mi neškodi nič. Slov. Hus.
slov. VL 26.
Niěibyl, a, m. = kdo nerad • lidmi ob-
cuje, Liptov. Sb. si. IX. 45.
Ničivosť, i, f. Sladká iu vášně. Zvon Y.
595.
Niéknra - Občáhnúf.
Hičkara == tlepice 9 víneSkem ckmjřt na
krku. Brt. Slov.
líidrloiit, n, m. Opilý na n. (zcela, na
dobro).
líiepiliiiti = nedbáti. Eyjom toho, čo
niepilňoje Bvojeho. Mas. slov. VI. 26.
Ňlež&, u, m. = r/ima. Čas. mus. V. 19.
Vz Rýma. Také Da Mor. Brt.
Nikdoá, 6, m. = kdo neni niiim. Ty níkdoš !
Pbfd. XXní. 743.
Nikl, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 681.
Ninčra, y, f. Vona ta dělá niněry, já ji
znám (přetvařuje se, liehoti a p.). Sam. Bgl.
Hinitko, a, n. - malá vie. Máj. IV. 372.
Hit. Hněvám Še, aňi ma nit (ani neviem
od jedu, kde som). Mus. slov. VII. 91.
NiteTniee, e, f. =: iáti tkadleovškého
itatju. M08. slov. Vn. 58.
Hizopásý. N. žena. Jinde : nizkopásá.
poněvadž se pásaly ne pod prsy, nýbrž
kolem kyélí. Škod. 11*. II. 124.
Nižbiurk, Misenbark, castrum misenbar-
gense. Cel. Priv. II. 15., 48., 228.
Noc má svojn moc. Phrd. XXIV. 531.
Noénl stolek s vyobraz. Vz KP. XI.
167.
Ifogare, nijaké domáci nářadí. Mas. slov.
VII. 58.
Noha. Dostalo to nohy (ateklo to, akradli
to); Bodaj si malá nohy až po zem! Mus.
slov. VIII. 27., IV. 28. Nohavice na Slov.
Sr. Nár. sbor. XI. 5.
Nohet, hta, m. = dobyta nemoc, keď má
statok páfa, makký jazyk, nemóže stať
na nohách a je zdař^ (nadmatý). Mas. slov.
VIL 54.
Nopiřka, v VI. 1204. Tam cestička oprav
v: čistička.
Nopovačka, y, f., das Noppeisen. Bgl.
— N. = iena atíd.
- Normalistý exemplár rostliny. Phfd.
XXII. 589.
Nos. Za nosem vodif koho (mat ho za
blázna). Phld. XXIV. 340. Utřete si nos
(jste ještě mladý a nerozumný). Slám. Put.
334.
Nosačka, y, f., ryba v Pováži. Cas. mus.
V. 36.
Nosatec, tce, m. N. libečkový, SkAdce
chmelnic. Vz Nár. list. 1905. 142. 3.
NosOsIotÍ, n. = nauka o nemocieh nomiek,
rbinologie. Nár. list. 1906. 62. 13.
Nourala, y, m. = kdo vfude úourá, slidi.
Brt. Slov.
Ňourati = 9Udit%. Vz předcház.
Nouze, rostl. Vz Osivka. — N. = ne-
doitatek. Nouzi trpěti od ryb (nemíti jich).
1525. Arch. XXII. 72.
Nováček Kar., spis.
Novák J. V., vlastník velké gallerie. Vz
Zl. Pr. XXII. 371. s podob.
• Novesnik, u, m. = «e*. V zloděj, mluvě.
Ces. 1. XV. 47.
Novinářský. N. bur.^a jest sběračem
místních adádosti. Máj. IV. 93.
Novinnik, a, m. — novHnik^ novidlnik.
Wtr. Rem. 444.
Novisko, a, n. = novina, LaS. Brt Slov.
Novofoarokni architekt Nái
27. 13.
Novohradka, ře. u Ghrad. ]
Novokafoátnik, a, m. = kr^
nové kabáty, Wtr. Rem. 575. a ,
Novokj^estonský. N. mali
list 1906. 55. 13.
Novomileeký. N. stanoviskc
fíl. 1905. 226.).
Novomnéský = novomisUkí.
116.
Novořecký. N. řeč, stát. Us
Novorenaissanéni tradice. I^
354. 13.
Novoromantika, y, f. Liter i
VI. 54.
Novoseholastika, y, f. List I
Novotný. Našel n-ný (nov;
1566. Arch. XXII. 266.
Novotvarový infinitiv poí 1
xm. 3.
Novotvorba slova počnouti. '
Novotvořenina, y, f. =
8l>vo. List til. 1905. 257.
Nožátko, a, n. = nožiSka. 1
NožgH, n. = nozdry. Brt S 1
Nožidelnik, a, m. = hotovU :
nieich. Wtr. Řem. 9.
N6Žke = železná trojnozka,
Mus. slov. vn. 58.
Nuckati koho k čemu =
Pol. I. 140.
Nofla, y, f., nuflo, a, m. = c 1
nota. Phrd. XXIV. 479.
Nuchnička, y. f. Skomíi 1
pořád ňuchná). Rais. Sir. 41.
Nunvička, y, f. = jeptiá
nunvice.
Nutno, nutný často lépe:
On je tam potífebný. Nutn^
velká, nevyhnutelná potřeb;
(třeba) hleděti na historii. Sic \
třebnj nejsou totožné poch( 1
XXIV. 811.
Nútrák, a, m. = muž, 1
k ženským. Brt SloV.
Ňútrica, e, f. = ienská^ 1
k muittcým, Brt. Siov. 238.
ííy^ky, ni&ey, ntniiky, ny
nynčkym = nyni. Záp. Mor.
Nymbuik, jeho jména. V
1246.
Nyny = hezké (v dčtské
Šum. Rgl.
O.
Změny hlásky o v pod)
Vz HoS. Pol. I. 20. nn. -
Děláme vo zeli (kroužime 2
senách (sečeme je). Bude I
poledne. Hoi. Pol. L 133. -
239.— 240.
Obapolý = ohapolnij, hň I
Zim. 50b. 15.
Obarasiť = udeřit do po \
ochmalit. Mus. slov. V. 93.
Občáhnúf •= obsáhnouti.
636
Obéankať — Obraznfk.
Obéankaf koho = přemluviti, okUmati,
Phrd. XXIII. 630.
ObéeratTOima, y, f. Nár. list. 1905. 184.
2. odp.
ObdiTný. Když svitne o^im o-ným. Slad.
Jindř. 85.
Obdnbčiti koho = obehrdH, odřlH. Ale
ta o-Čia, ako Simo psa. Mas. slov. IV. 66.
Oběd. Kdo při obědě zpívá, dostane
blázni voa ženn. Kdyně. Rgl.
Obédnik, a, m. = hrnek $ tfrchnim uehem,
v nimi «8 noši oběd, poliveěnik, uěnik. Šum.
Bgl.
Obehnae koho « ohetlati. Vz Brt Slov.
Obcjatý čím. Celá cesta trnim o-tá. Rgl.
ObeildaI'a ^ Uovik ramenát. Brt Slov.
Občraéka, y, f. Tvrdé kopačky — ťabké
oberaěky (na vinnici). Sb. si. VIII. 87.
Obéselec, Ice, m. = oiteZec. Vybl. Slz. 14.
Obesti, n. = véai needlašt, Brt. Slov.
Obestřely = tahalený, tattřeli. O. vědomí.
Rgl.
Obětní kameny na Slov. Vz Mas. slov.
VIL 17.
ObezdnSlt koho = xanraidiH. Brf. Slov.
Obezzabět = pozbyti xubú. Brt Slov.
Obhajdes, a, m. = tulák, pobihUk. Phrd
XXIV. 479.
Obháněti co kde = sháněti. Pořád někde
něco o-ní. Rais. Lid. 177.
Obhtobné, bní, pl., f. = obruba u etudny,
Vz Brt Slov.
Obchádzaný člověk == nevěimanj, Pbfd.
XXIII. 679.
Obehendovati = dvoHH se děvěeiL Pbfd.
XXIV. 480.
Obchod, a, m. Dějiny řemesel a o-du
v Čechách ve XIV. a XV. stol. Sepsal
Z. Winter. V Praze 1906. — O. - perioda.
1587. Čes. 1. XV. 29.
Obchodněpolitický. Nár. list 1905. 326.
21.
Obchodní ces^ a cla v Cechách ve XIV.
a XV. stol. Vz Wtr. Rem. 99., 100., 101.,
351., 368.
Obchodník, a, m. O. lesů = kdo chodí
na obchoze, kdo les obchází, aby ho střáh).
1566. Arch. XXII. 257. - O. v dHvi
(z= s dřívím). Tk. Pam. II. 280.
Obida, y, ť=. ikoda. To' znamená ikoda
anebo obida. Phťd. 1902. 388.
Obilnatý. O. pole. Rais. Lop. 332.
Obilník. Aby býval (písař) na obilnici
a k o-ka aby přihlédal. 1525. Arch. XXII.
82.
ObiflC, e, m. = dom. V Hrněově na Slov.
Čas. mas. IV. 4.
Objedek, dka, m. 0-ky =: sbytky h-ádla
dobytčího. Arch. XXII. 192.
Objéraěka, y, f. = ěena obirajid zeli na
strouháni. Brt. Slov.
Objeza. e, objedza, y, f. = lah&dka.
Val. Brt Slov.
Objezky, pl., m. = objediny. Brt. Slov.
Obkeckat co: jablka (ty&cou sráSefi). Slov.
Phrd. XXIV. 420.
Obkládání stěn dřevem. Vz KP. XL 242.
Obkliesnít co: palici (hůl) = oklestiti.
Sb. si. Vm 105.
Obklnsati co: kápy sena (obihnomiij.
Rais. Lop. 235.
Obkopf n, m. ::z pohostenie po vykopávensie
zemáků. Phrd. XXIV. 755.
Oblačně vysoko něco měřiti, Zl. Pr.
XXII. in.
Oblamóvka, y, f. = ptuSka UmovaH. Slov.
Nár. sbor. XI. 8.
Obref = obliti, polití. Brt Slov.
Oblíevka. y, f. = glasara hrnce a j.
Mas slov. IV. 24.
Oblík, a, m., vrch na Slov. Mas. slov.
VII. 18.
. Objoha, y, f. = obUj^eni, Gamienmg.
Maso s oblohoa, lépe: obložené Čím. Rgl.
Oblouéné se točiti (ve vzdacha). Škod.
IP. II. 234.
Oblonk, a,m. Spojování dřev obloukem.
Vz KP. XL 69.
Oblonn, o, m. O. stlačený, vyložený =
druh podpory v stavitelství a trnhlářstvi.
KP. XI. 80.
Oblonzcnosf , i, f. = obhmaenL Rgl.
Oblonznití koho. Zvon V. 299.
Obložení, n. O. stěny ve veřejných
mí ctnostech s vyobraz, vz KP. XI. tab.
XXXL, XLI., XLin. - O. ^táoorka: ( ),
[ ]. 1587. Čes. 1. XV. 30.
Obložený. O. stěna deStěnim b řlmsoo
atd. Vz KP. XI. tab. LHL, LIV.
Obložiti co: kolo =: dáti nové loakotě.
HoS. Pol. II. 149.
OblnbkoTat koho = lichotiti se k němu,
hladUi ho. Brt. Slov.
Obmavaé koho = pomhmmíti. Brt Slov.
Obmyk, a, m.. v tělocvika. Rgl.
Obnitka, y, f. = obnitkovi steh, Ott
XXIV. 71.
ObnitkoTý steh. Vz předcház. Obnitka.
Ott. XXIV. 71.
Obnoha, y, f. =: koUno potoka. Mna. slov.
V. 93.
ObnoTOvání městských rad. V^ Čel.
Při v. II. 1247.
Obojeénik, a, m., utrakvista. Brt. Slov.
Obolec, Ice, m. O. kárový (motýlek).
9gl.
Obelený čím. Člověk o-ný životem.
Zvon VI. 85.
Obráběč, e, m. O. bednářský. Rgl.
Obrábění, n. O. dřeva. Vz KP. XL 12.
Obraceti se Jak. Obraoá sa allo jalito
v hrnci. Phl'd. XXm. 808.
Obracovací plah. Nár. list. 1905. 131., 21.
ObracoTadlo, a, n. Americké vidileové
o. sena. Nár. list 1905. 181. 21.
Obracovák, a, m., hospod, nářadí. Nár.
list. 1905. 131., 22.
Obřadný. O. chladnost Zvon. VI. 846.
Obrám, a, m. = otevřený dAl, otevřená
šachta. Rgl.
Obratlík, n, m, Plah s o-ky. Nár. list.
1905. 131. 22.
Obratník, a, m., strophosomas, rod ne-
satců. Vz Ott. XXIV. 274.
Obrázdít někoho = Mamati. Sb. si.
VIII. 169.
Obrazník, a, m. == ře»hář. Wtr. Žem. 145
Obrganfic — Odbroaknonti.
• ObrganěCf ňce, m. = kuš dřeva, haluz^
hiU, Phrd. XXIV. 480.
Obrg^it koho = oiebraéiH. Phfd. XXIV.
480.
Obriíka, ě, f. = ohrifni. Sb. bI. VII. 32.
Sr. II. 26.
ObHt. Udeřil ho v pravý o. (a měchýře).
Škod. Il> U. 21. Sr. Obřitek ▼ m. Přisp.
219.
Obrojee, jce, m. SS. 9. Sr. Brt Slov.
Obrtlik, Q, ni. O-ky a dveří. Vz KP.
XI. 259.
ObroukatL Obronknonti se na koho =
otopiti 90. Rais Sir. 192.
Obmbář, e, m. = přistroi n Sicíbo stroje.
Ott. XXIV. 604.
Obraé, e, f. Tistň o. ťažko ohneS (o vý-
chovS dětí). Sb. si. VIII. 88.
Obručný les (dřiví na obraée). Wtr.
Řem. 849.
ObmSy n, m. = iáték na krk atd. Slov.
Nár. sbor. XL 19.
Obryzgnút eo = obo&^Uaiouti, Phrd. XXIV.
344.
dbsihnút = oboáhuouti. Vz Brt. Slov.
Obsilač, e, m. =i$lúha ^indifjiei obHlku.
Vz Brt. Slov.
Obstárek, rka, m. = starý pacholek. Brt.
Slov.
Obstavni právo. 1618. Arch. XXII. 532.
ObstHti co éim = obeemH, pokryti. Sr.
Has. 1905. 282.
Obslyskovati komu éim. Tím se chu-
dému lidu obstyskuje (ubližuje). Listář 15.
Obsueha, y, f. O. (oejpka, omelka). Za
Inbem (ve mlýně) do výSe spodku na-
sypána jest o. ; V áalandé byly místo slam-
níků pytle o-chou nebo otrubami naplněné.
Čes. 1. XV. 188., 232.. 189.
Obfiěahrat = okorati. Vz Brt. Slov. 24Q.
Obdkvrkati, ohSkvrknouti. — komu. Ob-
Skvrkly mu vlasy = obhol^efy, opálily ee mu.
PWd. XXIV. 543.
Obšlehnouti koho čím: bičem. Us. —
Zvon VI. 141.
Obdmietat sa' okolo koho = obekakovati
koho. Phrd. XXn. 40., XXIV. 480., Sb. si.
Vin. 104.
Obšmrdat, obfimrtkáTat koho = miii
se okolo koho, obimieUU 9a, Phfd. XXIV. 480.
Obšonda, y, f. = zlá, bocijaká ženská.
Phrd. XXIV. 480.
Obštrléz = oitrVéjz.
Obdtrlézoyat = oštrťéjzovat
Obtahovačka, y, f. = nástroj truhlářský
k obtahováni hoblovaných dýhovaných
nebo pilovaných ploch, k hlazeni dřeva.
Vz KP. XI. 9., 52.
Obtahováni povrchu dřeva. Vz KP. XI
52. 8r. předcház.
Obta^i, ího, m. = pohodný. Brt. Slov.
266.
Obtížiti §i do koho. Do pána svého bí
obtěžovati = stUovati. 1515. Arch. XXII. 52.
Obtopiti koho = opatřiti ho topivem.
Brt Slov.
Ohtnhlec, helce^ m. = kavU, spartum,
rostl. Vz Justin XLIV. k. I. pozn. 5.
{překlad).
Obtúťavý = druh tance. Br
Obuškář, e, m. = kdo noel
Jindř. 35.
Obúvat koho = dávati mi
Slov.
Obyčej. Pověry Tndn a obj
nooe a Stedrý veoer v Aěakerti
Niektoré Tndové o-je a spevy
na Slov.; Pověry a o-je v í
na Slov. Vz Cas. mus. V.- 64.,
v Tekovskej stolici na Slov
VIL 110. nn. L*udové o-je z ]
Sova na Slov. Vz Phťd. 190!i
XXní. 178. nn. L'udové zvy
Slov. Sr. Hus. slov. IV. 50.
Pověry, Zvyky.
Obydlenoflt, i, f. Statistika
jíeh. Vstnk. XIV. 527.
Obýždát = olji^diti. Brt. SI
Obzí^tovat koho = obekakox I
Obzut koho = ohehráH^ o I
Brt. Slov.
ObzyySni dobytek (vySší p( i
Arch. XXU. 188.
Ocas. PnstiMi se hřívv, z;i
Máj. IV. 217. — O. květoVý =
od nixkého hoku. Rgl. — O. = =
Nár. sbor. XL 11.
Ocáska, y, f. = pUa o iii :
s jedinou rukojetí a sesilei <
Vz KP. XI. 10.
Oeasmaný = nejapně ohU \
přetiiený. Brt. Slov. 247.
Oeasnik, u, m. = červené •< t
se přivazovalo koňům na
uřknutí. Brt Slov.
Oeébi€ sa na někoho = < ■
Slov.
Ocel. Vlastnosti o-le. Vz I I
Ocielka, y, f. O. křemeň,
(dívka a mládenec; dva tvr< í
slov. V. 80.
Oco, a, m. = otee. Mus. sh t
Oéáhnouti, vz Čáhnouti.
Očamovat = wvlovati. Brt
Očápit co : ruce = roztáhm ;
OéepýŤený. O. proužka (b
Rais Lop. 238.
Oéervenati. 0-nal jak n ;
VII. 43.
Očim, a, m. = oUim. Brt.
O^istomok = na oko. L ]
hnevať. Liptov. Sb. si. IX.
stomky v II. d.
Ocitat komu co = epoSU i
V. 19.
Oékaňa, ě, f. = ovce, kte
černé proužky. Val. Brt Sic .
Oětověéit koho = oceniti, :
Očurený = evadlý, ovitlýt i
XXIV. 813. Vz násl.
OČureť <== zvráekevatit, ova( i
Phl'd. XXIV. 813. Sr. násl. i
Od předložka. Sr. Brt. ^ >
Odbakat sa =» ho nijako i
0-val sa s robotou. Phrd. Ji
Odbarvováni tkanin. Vz \
Odbrouknouti komu ^ rr, i
Máj. IV. 23.
638
Odbytí — Odzgaň.
Odbyti někomu něco = fn-odatL 1515.
Arch. XXII. 52.
Odbytnosf dobytka. 1561. Arcb. XXII. 188.
Odeecaný. £šte len o. = mladíc Mus.
slov. V. 6.
Odcirkevniti se. List fil. 1905. ^354.
Odcapati = di^obnim krokům oději t. Rais.
Lop. 221., Máj. IV. 114.
Odčechnůt = odHUpiti (balaz so stromu).
Pbťd. XXIV. 480.
OddaTky, pl., m. Krtové, oddavkové
í AMMra. 1611. Listář 100.
Oddělili. Udělati někomu něco ua o. =^-
aby za to p^yoohl pH některé práci. Sr.
Brt. Slov.
Odeehnutý. Oblofti^ bílou parou o-tá.
Zvon V. 572.
Odemkýnat == odmykati. IMyoě. Bgl.
Odfatkovat práci = Udahylo odk^i. Brt.
Slov.
Odfrknoati komu. Klobúk mu o-kl -«
uletěl. Phrd. XXIII. 608.
Odhájiti eo: soud. 1540. Arch. XXII. 118
Odhasnouti kde. V životě jejim mnoho
ochladlo, mnoho odbaslo. Zvon. V. 155.
Odherediti se = odMtikovati «e. Už se
Qli. C^s. 1. XV. 143.
Odhlásiti se od náboženství katolického.
Řez. — Mus. 1905. 404.
Odhliadnuť od nieěoho, von etwas ab-
sehen, Špatně m.: neblediac na to. Phrd.
XXIV. 811.
OdhněYati se komu. Aby se jí o-val.
XV. stol. Čes. 1. XIV. 457.
OdhoTOF) u, m. Po dlouhém hovoru a
od hovoru. Zl. Pr. XXI. 14.
Odhup, u, m., Abschwung, v tělocv. Rgl.
Odehlap, U, m. ^ přUtřái kolem srubu.
Čes. 1. XV. 81.
Odchlebnik, u, m. = koldí z chlebového
téěia. Brt. Slov.
Odchliplý. O. uSi. Zvon V. 476.
Odchlipnouti trocha s vrchu = upiti.
Phfd. XXIV. 54.
Odit, a, m. = ílov&c, V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 47.
Odkládač, e, m. Ruční o. k žacimu
stroji na trávu. Nár. list. 1905. 131., 22.
Odkládavý. O. odpověď. Arcb. XXII. 538.
Odkliapnutý = odrosaý. O. děti. Phld.
XXIV. 813
Odkolisáný = odkolébani. Sb. si. VIL 99.
OdkT&čiť koho = sundatif Sb. si. VII. 27.
Odkvindovat se = odtjiti. Brt. Slov.
Odkydnouf někomu = surové odpovédétí.
Mus. slov. V. 28.
Odlibati něco = tíbdnim znaui. Slad.
Rich. II. 111.
Odlidňovánl, n. O. zemědělských okresů.
Nár* list. 1905. 131., 21.
OdlitoTačka, y, f. =z hebká jupka tak
šitá, ie odletuje od téla. Brt. Slov.
Odliv zlata do ciziny. Nár. list. 1906.
20.. 17.
Odložiti samohlásku :=z odeouti. Kle. 71.
Odmitavosť, i, f. Politika o-sti. Nár.
list. 1906. 20, 17.
Odmrdok, dku, m. := odstréenu. Phld.
XXIV. 480.
Odnoha, y, f. = panoha. Phl'd. XXIV. 484.
Odnožit, den Fuss seitwárts spreizen,
v tělocv. Rgl.
Odotedy. Dávno je o. = oď té doby,
Phrd. XXIV. 437..
Odpapraf něco = odstraniti Čas. mus.
V. 19.
Odpeekovati ovoce = pecky z něho od-
straniti. Rgl.
Odpleskati, odpUsknouU. Trepky její
zase odpleskaly (odešla). Rais Sir. 219. Od-
plesknuv víko brašny. Rais Lid. 213.
Odpor, u, m. = negatre. Kd. 102.
Odposlouehat co kde jak. Co na
ňadrech přírody se žhavosti milence o-chal
Zvon V. 628.
Odpověď, i, f. Od hlúpeho nečakaj
múdrej odpovede. Sb. si. Vili. 168.
Odpůldne, e. n. O. někomu věnovati. Us.
Odpustiti komu. Odpusťme si* co jsme
Ék udělali. Us. Děti před zpovědi říkají: Co
sme ii^ to sme si. Šum. Rgl
Odr8% u. m. O. světla. Vz Vstnk. XIV.
339.
Odrážka, y, m. = uprchlík. V zloděj,
ml. Ces. I. XV. 47.
Odreveněe = odřevé^^ ztmouti Men.
Brt. Slov.
Odřibok, a, m. = oírhanee. Bii, Slov.
Odriekaěka, y, f. Oky pfí hrMk na
Slov. Vz Mus. slov. Vn. 55.
Odmdati se. Až se trochu vodmdá,
vokřástá (okoukne), bude smělejSf. Ces. 1.
XV. 143.
Odruznúť haluz = odUmiti. PhlM. XXIV.
346.
Odrúžit koho: nevěstu, děvče, křiž
atd. = ovinéiti.
Odseděti. Nemám kdy ani o. (vymlouvá
se host, když musí odejíti hned po jídle).
Mus. slov. IV. 28.
Odskočiti. Aby dicTča o-lo = sa vy-
dalo. Phťd. 1902. 630.
Odstrašováni, n. Cel. Priv. I. 15.
Odstrčiti koho odkud. 0-čil ho jako
kotě od mlěka. Us. Rgl.
Odstřešniee, e, f. = trám na Btraoě
Štítně u chalupy, na kterěm leží odcblap.
Slov. Ces. 1. XV. 82.
Odščeřópený. O. deska = odloupnutá.
Brt Slov.
Odšebeliti eo = ledabyle udilaii. Us.
místy.
OdŠIapek, pku, m. = bláto, které odpadá
od obuvi. Brt Slov. — O. Venkov stává se
o-pkem měst. Čes. 1. XIV. 260.
Odtisnutý = odtisknuti, odstrěůný. Kamei
z otvoru o-^. Sb. si. VIII. 102.
Odtrkati. Berani jehňata od ovsa oOi.
1561. Arch. XXII. 190.
Odty = odtud. Odebrali se z tam o. Brt.
Slov.
OdTážný čeho. Osoba hrdla o-ná. Slad.
Rich. II. 19.
Odýmat = odjímat. Btato se odýmá (od
země, chytá se obuvi). Brt Slov.
Odzgaň, chybně místo od^on (v VIL
74.). PhFd. XXIV. 813.
Odžgan ^ Okrnžlína.
Odžgan. Q, m. = veliká, ňlnd hŮl. Bii.
Slov.
Offieir, a, m. OfBciři = nejpřednčjši
osoby mužské i ženské ve službě Sleohticú,
kteří konali službu u samých osob rodiny
Šlechtické. Sr. Tk. Pam. I. 150.
Ogaréa, ate, n., ogarSek^ rečka, m. =
klouěěk. Vz Brt Slov.
OgrmáTat = urá£eti, oUaukati, 0. strom
z o&peňkfl. firt Slov.
Ogon, u, m. = ohon^ ehvo»i. Spii. Sb.
8l. IX. 61.
Ogý&af sa = okoun&i. Vz Brt. Slov.
Oháneéuik, a, m. O. strojil ženským
ohánky (Facher, fochéře) z peír a jiných
látek. Wtr. Žem. 147., 448.
Ohař, e, m. Bystrý, éervený, udýchaný,
uhnaný jako o. Sum. Bgl.
OhlaTOk, vkn, m. = rěmen na konci
cfíjdka a drínaka; obídvoje sp&ja hůžva.
Phrd. XXIV. 480. Sr. Ohlavek u cepu.
Ohrednúť = vřkn^uU, uhranouti, Vz
Brt Slov.
Ohrúpnůt = Mhlámiíi M. Val. Brt Slov.
Ohlupovna, y, f. = tl»tet>, kde děH
hloufmou. Nár. list 1905. 260., 2. odp.
Ohmatatelný. Zl. Pr. XXII. 138.
Ohnice, e, f., raphanus raphanistmm :
chcankoVka (Záryba), ohnivá, ohnivice,
plevel, ředkev ohnivá, řepka (Šanov u Ra-
kovníka), rupec (n Ces. Brodu), sranda,
vohnice, žlutíce. Vz Čes. 1. XIV. 875.
OlmičkOYý. O. žára (od ohnička). Brt
Slov.
Ohnivý. O. pila = pami. Brt Slov.
Ohňostrojový. O. momentka. Nár. list
1905 359. 17
Ohomrať = 9kuhrati. Phťd. XXIV. 483.
Ohořalý. O. světlo. Slad. Rich. II. 27.
Ohrablo, a, n. Být komu oblom (po-
mocníkem). PhlM. XXIV. 813.
Ohračaný člověk =" znevážený, zne-
vténý; o. chlieb = ohomraný. Phťd. XXIV.
764.
Ohrada, y, f. = mUto. V zloděj, ml.
Čes. L XV. 47.
Ohradina, y, f. = ohrazené pole, Brt. Slov.
Ohrozné = hrozně, náramně. Brt. Slov.
Ohúlit koho = zahanhitif řeěi por<uiti,
Phrd. XXIV. 813.
Ohume koho zakriaknnt Phrd. XXIV.
813. Vz násled.
Ohumý hlas = okHkujiei. Phťd. XXIV.
813.
Ohýhátko, a, n. = pmanj^ ohyhný ná-
sadek u djmiey^ na trotibéli. Sam. Rgl.
Oehknút = vzdychnouti och I Vz Brt. Slov.
Ochlář, e, m. = pHstroj na ěiitini lna a
ktynopi z drobného pazdéH, Vz Brt. SlOv.
Oehremesta, y, m. = poMébnik, Brt.
Slov.
Oehremestný = póMehnj, Brt. Slov.
Ochle]^ a» nw » olraltc. Phrd. XXIV.
480.
Oehleptanec, nce, m. = oiralec. Phrd.
XXIV. 480.
Ochťovaf len na ochli. Brt. Slov.
Oehlovnik, u, m = ochlár, Brt Slov.
Oehmalit, vz Obarasit
Ochoboeený. Prsty od a
otekli. Ůb«ái. Rgl.
Ochrana Luchr., £hu na Of
Put 487.
Ochraňharhorka, y, f. =
ěetmá, skrblá. Brt. Slov.
Ochndek, dku, m. = kulatá
Jem herár^im. Vz Brt. Slov.
Ochvév, u, m. O. hrAzy. í
Ochýhaf 9a — oháněti $e. Bi
Ojeienýéím. Trávník o-ný
koly opatřen5) Rais. Lid. 6.
Okáň, é, m. = mui veliký
XXIV. 418. Sr. Flokáň.
Okaňa, d, f. » iena veliki
XXIV. 45.
Okap, n, m. Okapy u střec
334.
Okapek, pku, m. = eo okape
Slov.
Okážka, y, f. Letos je pěfa
se pěkné okazuje. Sum. RgL
Okenice^ e, f. Úprava o-ni
206. nn.
Oklamáni* n. V kupováni,
stři haj sa oklamáni. Mus. sloi
Oklamati koho. I to ta o
úst nesieš. Mus. slov. V. 6.
Okl*apét = ochabnouti ; eoac
Slov.
Oklinda, y, m. = opilec Br
Okl'nčc, ňce, m. = prokla\
Oklóky u, m. =' oUouk, n
Brt Slov.
Oklúdiť izbu == uklidUl, %
XXIV. 477.
Okťuk, u, m. = oklika ceety ;
Brt. Slov.
Okněžit se =: knězem ee ett
Okno. Úprava oken ; o. dvo
sklopné, vykládané s vyobraz
196. nn , 201.— 205. Vytluče
(ohlíží se po vSech oknech, I
na ni) Čes. 1. XV. 143.
Oko. Má oči jako braml
Zvon V. 539. Měl pěkné o. (d<
bral). Slám. Put. 487. Do o^
aniel. (dobrý) a krom oČí a
Phrd XXIV. 342.
Okoř Jiří, spis.
Okoáimo ^ kosmo. Něco o
Slov.
Okřáky,'pl., m. = vodní roi
náeh neb mokrých mi&tech. Vz ]
Okřástat se. Vz předcház.
Okřeh, u, m.zznasazenina^
Úboéí. Rgl.
OkiridU po obou stranách '
Čes. 1. XV. 226.
Okrkat == olcráeti. O. koh
Slov.
Okrouhlice, e, f. = rotunda.
Okrovákovitý. O. rostlin]
258.
Okmtový. O. mlýn. Vz Lo
Okmžka, y, f., vz násl. 01
OkrúžPat co = oJoupati, B
Okružlina, y, f. = elupka
jablka^ okruzka, kruziika. Brt
640
OkraSovaci — Oprávky.
Okražovaci stroj na řepn. Nár. list ld05.
131. 21.
Okrúitek, Stkn, m. = krajic. fUstie
ako o. v hrsti (naopak, ubývá ho]. Mas.
slov. V. 6.
Okúňavý = hanhlit^. Pbfd. XXIV. 480.
— O. = zdUmhavj. O. krok. Phid. XXIV. 61.
Sr. Okúňať sa.
Okurkářka, y, f. = itna prodávajM
okurky. (Js.
Okyit, n, m., okvítka, y, f. Pálený o. (ná-
poj). Mus. slov IV. 49.
Okyklati něco = oviklati^ viklánfm uvol-
nUi. Kdyné. Bgl.
OlamoYaé, e, m. O. jeéných osin. Nár.
list 1905. 131. 21.
Olej. Jména léčivých o-jů v Starej Pa-
zove na Slov. Vz Čas. mas. VI. 7.
Olejář, e, m. = prodavai oUje, Brt. Slov.
Oleilna, y, f. Arch. XXII. 568.
Olejné, ého, n* = dávka ze složeného
oleje. Vz Čel. Priv. I. CXLVL
Olejniee, e, f., yi Éepka olejna
Olépat koho = ahruha ottí^lhaii. Brt. Slov.
Olepený. Byl ji jako o-ný (mél ji pořád
na krku, nemohl seji zbýti), uboéí. Rgl.
Olička, y, f. = třiska, loué. Ces. 1. XV.
143.
Oliva Ferd., Jan, spis.
Olomone. Sr. Dvoř. Mor. 96.
Olovněti, 61, éni. Když nebesa olovnéji
(dostávají barvn olova). Zvon V. 647.
Olovo. Vz Vetnk. XIV. 412.
Oldan, a. m. Vz Bak zde.
Olšový. O ruce míti = neohrabané. Úbočí.
Egl.
Oltářnietvi, n. O. neboli kaplanství. Arch.
XXII 218.
Omájda, y, f. = řldki bláto. Brt. Slov.
Omámit se nač =? Jak jej poznal, omá-
mil se naň. Zl. Pr. XXI. 62.
Omamně co činiti. Zvon VI. 187.
Oman. Nemá omanu zbytknov v úpasku
«vém (nemá peněz). 1561. Arch. XXII. 187.
Omarený =: 9vadlý pálou šlunee (o rost-
linách) ; oulabenj (též horůcnostou, o lidech),
řhťd. XXIV. 813.
Omáret. Evet o-rel (svadí). Phťd. XXIV.
484. Vz předch. Očaref.
Omárit = svadlým uSintU ; oilabiti. Slnnce
květ o-lo. Phrd. XXIV. 484.
Omastnota, y, f. = moilnota, Brt. Slov.
Oipaf, i (ě), omata, y, f. Chodi jako bez
omaty = bez smyslu, bez rozumn. Vz Brt.
Slov.
Omazeň, znd, f, taberna montana, rostl.
Ott XXV. 7.
Omazivka, y, f. = mazadlo, klina na
$óohy. PhlU XXIV. 159.
Omelka, y. f. Sr. předcház. Obsncha.
Ometati se komu kde jak. Jazyk se
mu mrStně v hlavě ometá (pohybuje). Slad.
Rich. n. 40.
Onijadzic =: omediti, medem potHH. Vz
Brt. Slov.
Omlouvavý hlas. Zvon V. 69.
Omlsnút, omítnul = ochutnali. Phťd. XXIV.
480.
Omrazok, zku, m. = pUOUvi ditě. Phl'd.
XXIV. 480.
Omzený = 9věta zkuiený. Brt Slov.
Ondráček A., básn.
Ondrák P., děkan, spis. Tk. Pam. I. 227.
Ondřcjnik, a, m., hora na Těšínská. Slám.
Pot. 235., Slez. poh. 63.
Onen. Tohoto z^m. v nářečích mor. není,
bývá za ně: tam tem. Brt. Slov.
Onevládnút = eeelábnotai. Brt Slov.
Opáekaf co blátem = obhodiH - Liptov.
Sb. si. IX. 46.
Opaiiti koho. Střelci vlka o-li (zpozo-
rovali) Čas. mas. IV. 81., PhlU XXIV. 481.
Opakovat koho z= napomínati; ee nae:
na zadní kolečka i= pamatovati, Vz Brt
Slov.
Opantaný v éem. Nohy o-né v hadráeh
(ovinuté). Val. Čes. 1. XV. 30. — za kým.
Je za ní o. = blázní se po ní. Phťd. XXIV.
480.-
Oparžič = hnaríf. Sb. si. IX. 43.
Opěkalka, y, f. = zápeika. Brt. Slov.
Opeliehad, e, m. =■ lenivý obcházeč. Brt
Slov.
OpepFalý = naífeni, poU^en^. Vz Brt
Slov.
Opěreic, rku, m. = omydUk. Brt Slov.
Opeřený. Mladík na bradě jii dosti o-ný.
Zvon VI. 41.
Opiee, e, f, simia. Vz Ott. XXIIL 1015.
Opilee. Sr. : ohiastometr, pijandriata. vo
ehlastlajtaant, vochmela. Chrnd. Čes. I. XIV.
477.
Opinka, y, f. = náiehH. Brt Slov.
Opisovat se. Hde se včil' opisiýei (kde
bydlíé)? Vz Brt Slov.
Opiti se Jak. Do němoty se o. Slad.
Rich. ]L 40.
Opitý ělovek — hotová opica. Mna. alov.
V. 77. — Jak: ako snop. Sb si. VIII. 168.
Opláknnt sa = MamaU ee. Phld. XXIV.
481.
Optátněný = Mámini. Vz Brt Slov.
Oplééniea, e. f. = ientká koHU. Brt
Slov.
Oplet, i, f. = plot % pndA epletemý. Brt
Slov. Sr. násl. Opletek.
Opteť sa komn = vyrvati ee komu^ zba-
viti se koho. Vz Brt Slov.
Opletá, y, f. Tahati se s někým po ta-
rasech a opletách. Zl. Pr. XXI. 8.
Opletek, tkn, m. = plot » vrh^vék^
proutí. Ces. 1. XV. 33. Sr. Opleť nafaofě.
Oploštěný kužel. Ott. XXIU. 992.
Opiový, oplutevni. O. dříví (dobové t.
Wtr. Éem. 933.
Opťnsk, u, m. = okap. BrU Slov.
OpPnskati = ohoditi blátem^ meUton. Vz
Brt. Slov.
Oplutevni, vz Opiový.
Opočenský Gust R., básn.
Opolský Jan, básn.
Opřásf někoho = obrati, oUditL Brt.
Slov.
Opradovadlo, a. n. Sr. Oprašovák.
Oprávky, pl., f. = druhá koHinm
tebni, týden po svatbě. Vz Brt Slov.
Opravný — Osudovost
OpraTný. O. dobytče =: které se dobro
opravuje. Brt. Slov.
OprotÍ¥neoý = kdo mděi mnoho pro-
tivenství. Liptov. Sb. si. IX. 46.
Op^nda, y, f. = pobéklic^ Phrd. XXIV.
481.
Optika geometrická. Vz Vstnk. XIV.
337. nn.
Opadténý Jak: jako kůl v plotě, jako
palec, jako prst. Šom. Rgl.
Opylovini, n. = přenáiení pylu. Sr.
Spraáováni.
Orati jak: do sklada a do rozhona.
Ces. I. UW. 422.
OraTin, vz Tomala.
Ořeslavný (oři). O. Troia. Škod. II*. II. 86.
OHna, y, f. = koňská kůU. Rgl
Oříškový. O. barva, oéi. Zvon V. 520.,
711.
Orkestrálni průvod. Zvon V. 767.
Ořklivee, vce, m. = oSklivec. Vz Brt.
Slov.
OřkliTý =z oikUoj. Brt. Slov.
Orlik zámek. Vz Vést. 1905. 412. —
O. poněkud vétSi ležatý celník (palečni
kolo mlýnské) Vz Čes. J. XV. 230.
Orliko, a, n. = část sáni. Mas. slov.
IV. 13.
Orloj, e, m. Pražský o. s vyobraz. Vz
Dolen. Prah. 628.
Omátnik, a, m O. dělal ornáty. Wtr.
íiem. 439.
Orní robota, 1525., orné pole. 1380.
Arch. XXII. 64., 5.
Omice, e, f. = pAda, poU. Míti peníze
na domu a gruntu neb na vornicícb. 1680.
Arch. XXII. 274.
Orputný = urputnj. Brt. Slov.
Ortútno, a, n., luka u Jabrikové. Mas.
slov. VII. 52.
Oruží, n. = naHiU tesařské, hasUtki a p.
Brt Slov.
Osada, y, f. =: dědina v Liptove. Vz
Mas. slo^. Vm. 16.
Osadzelina, y, f. = inovát. Ked v zimě
o. je na stromech a tráve, bude mnoho
ovocia toho roka, zrno bude mať verké
klasy. Mus. slov. VII. 91.
Osalbiarif = oklamati, oMáliti. Pbld
XXIV. 481.
Osapnout se na koho = osopiti #«. Zl.
Pr. XXI. 519.
Oscillator, u, m. Vz Vstnk. XIV. 591.
Oséndlat co čím = otiřihati. Mor Rgl.
Osee, sce, m., carex acuta, rostl. Brt.
Slov.
Oseéanský Jar. V., spis.
Osekanee, nce, m. =z palice (hůl) na
kořeni uřÍMnutá. Phfd. XXIV. 813.
Osel. Osel oslovská ! Toje vosel s voslem
= veliký osel. Us. Rgl.
Oselacka, y, f. = ucho. Užovka má dvě
o éky. Vyhl. Slz. 42.
Osidelník, a, m., strangalia, rod tesa-
říků. Vz Ott. XXIV. 194.
OsiTka, y, f. O.jaml, draba věrna: bída,
bídaéka, hladimor, hladověnka, chudinka,
chudobinka, nouze, pumpa, pumpička, vej-
Rott: Příspěvky k 6esko-niin. slornika íll.
horka; o. wimni, draba diz<
Čes. 1. XIV. 373.
Oskřípati si nohu = oi
I. 133.
Osleply nač: na obě oči.
Oslice, ete, n., puUus asi
oslici a o. Pat. Zim. 1*. 4.
OslníYOsf, i, f. Slohová o
Osměleně se ptáti. Zl. ]
Osmělosf, i, f. = 9milo9t
té o-sti . . . Rais Koř. 5.
Osmiaf dakoho = vyem
Sb. si. ÍX. 50.
Osmipáni =: osm starSi
soudili mezi sousedy (nákl
do vniky, tovaryii i mládky
a fienkéři atd. Vz Wtr. Řeo
OsmitřídoTý. O. unifo
(úředníka osmé diaetní tříd;
Osmi-um, a, n. Vz Vstnl
Osmochtat eo = oiucha
Sb. si. IX. 49.
Osmýkati co: jablka =
Had se o-kB\ ::z tvlekl eešébt
— komu co: vousy (oholi
287.
Osobni slovo = substani
vedle slovo podstatné 62., sl«
Osrdeěnik, u, m. Vz Ot
Osf* i, f. = skalní itěna,
euje. Ces. 1. XIV. 460. —
konci dlhej žrde připravené s
vánými prstami. Jím se tj
do íadíka házejí. Vz Čas. o
OstaS, e, m., hora u Poli
489.
Ostatek, tkn, m. Kto srn
směje sa najlepšie. Sb. si. }
příslovce v podřečí polnii
Pol. I. 109.
Ostí, n. Zahradnické o.
(rostl.).
OstiTý. O. žito, pSenice,
opak holioa. Brt. Slov.
OstnoTý drát (skroucený
Ostranek, nku, m., ttroj
Slov.
Ostříbřený čím. Důl sla
VI. 83.
Ostřih, u, m. = íep nárc
Vz KP. XL 288.
Ostroumný. O. porekadU
189.
Ostrov. Pražské ostrovy
Benátky (velké, malé), CU
lemský. Rampa, Papírnicl
v Rybářích, Střelecký. Štv
Židovský, Žofín. Vz Dolen.
Ostrož, e, m., ryba v Po
V. 36.
Ostrpěe, pce, m., onopo
rostl. Brt. Slov.
Ostruha, y, f. = keř o
Brt. Slov.
Ostraháček, motýl. Sr.
Ostyléř, e, m. = ohiSilí\
OsudoTOst, i, f. Hlas
752.
642
Osách — Ovce.
Osuch, n, m. =: sprostý koláČ z režné
mouky na povrchu hodně solený a kmínem
posypaný Val. Čes. 1. XV. 266.
Osvědoměnost, i, f. Stav o-sti. List. fil.
1905 366.
OsTětoTý svaz (spolek založený r. 1906).
Nár. list. 1905. 353. 2.
Osýpka, y, f. Sr. předcbáz. Obsncha.
Osypy, pl., m. = osjpky. Brt Slov.
O&čadayo V III. Přisp. 236 chybně:
oiěádano.
Odčehlat si co oč : krk o strom = odrati.
Vz Brr. Slov.
Ošéipek, pkn, m. = odpadek pH těkáni
dHvi. Vz Brt. Slov.
Ošéuhrat := vy»chnouli^ okorati. Vz Brt
Slov.
Ošiditi koho. Napáliti. Olejti koho, Po-
saditi na vítr, Vy tři ti někomu zrak atd.
Oškrébený. O. dvéře = otevřené; liuba
na pláč o. Brt. Slov.
Ošliador, a, m. = iulák. Pbfd. XXIV. 481.
OSmera, y, m. = tuUk, pohuda. Brt. Slov.
Ošmigat co : vlasy := oitřihati na krátko
a ledajak. Brt. Slov.
OŠoplsta, y, m. i= ilovik nepořádný, oíu-
mélj. Brt, Slov.
Odoprstať = odHti % chlupů. Vz Brt.
Slov.
Odpalok, Ika, m. = otrhanj élovik. Pbfd.
XXIV. 481.
OSpeněk, ňku, m. i= šuehá, z chvoji
oprielá vilev. Vz Brt. Slov.
Oápihlaf co = néumilef n^ohratni ořezati.
Brt. Slov. Vz Špihlati.
Odplichati, oěpliehnouti CO = drobet
umyti. — se Čim: vodou. Rais Lid 45.,
Sir. 8.
Odrotke, pl., m. zz plevy z ohilit omleté.
Phťd. XXIV. 813.
Oštěchtaný. Ječmen od husí o-ný. Vz
násl. Je jako o. = ipatně ostřihán jt schodovitě.
Ofitěcntati co. Husy ječmen o-Iy =
okousaly.
OŠtěpna, y, f. = 8chrá*ka na oftSpy.
Škod. 11*. II. 153.
OŠtibraný = okou»anj. O-ná uzenina.
ZI. Pr. XXI. 486.
Odtibrati co = okoutati. Vz předcház.
Oiti braný.
Oštidavost, i, f. = ottjchavo9f. Zl. Pr.
XXin. 210.
. 0§upánek, nka, m. Je jako o. = otrhaný.
Šum. Rgl.
Odvinglovaný = ovroubenjf O. okraj
krieslu. Slov. Nár. sbor. XI. 16.
Otahel (odfahel), hla, m. = darebák,
6lovék práci te vyhjbajiri. PhPd. XXIV. 480.
Ot^jať = odtáti. Brt. Slov.
Otázka. L'abfiia o. ako odpoved. Sb. si.
VIII. 87.
Otčina, y, f. Neníť nesla vno vojínu za
otčinu rodnou umřít. Škod. II'. II. 59.
Oteklý jak. Nohy o-klé jako konve,
jako Špalky. Zvon V. 540.
Otepliti se kde = obeznámiti »e. Brt.
Slov.
Otfaklif si co: prst = uřimoutí. Phfd.
XXIV. 346.
Ot^hriatnút = odhovořUi. Phťd. XXIV.
480.
Otkemreéiť := odomret, odyebnút. O. od
pitia. Phrd. XXIV. 480.
Otkliapnúť = oďcAooatí. PhPd. XXIV. 480.
Otklúdif koho = vyhnati z domu. FhVá.
XXIV. 477.
Otkundes, a, m. =: ílnvek zkade mko^
zkade noha. Phťd. XXIV. 480.
Otpásť = ztratit. — CO zaé. KoSnla by
otpásou za pálenku (prodal). PhTd. XXIV.
480.
Otpelať =: promarniti, mámif, ztratiti;
zkantriť O. diefa zo sveU. Phrd. XXIV. 480.
OtrasoTý pohyb látky. Phťd. XXIV. 368,
Otřep, a, m = Bpro§ták. Phrd. XXIV.
481.
Otřesný dojem. Zvon V. 93., 761.
Otřeščit = otřásti. O. si mozg. — O. =z
řeH obalamutiti. Brt Slov.
Otrhaný jak : jako lípa. Us. Rgl.
OtHpky, pl., m. = opletáni O. s něčím
míti. Brt. Slov.
Otročné. O. pýtaf pri svatbo. Slov.
Nár. sbor. XI. 34.
Otrousiti co kde. Ten list tam někde
o-sil = podstréil. Slám. Put 77.
Otrubnička, y, f., druh hrušek. Brt Slov.
Otta M., spis.
Oudolinný. O. seno (nasekané v oudoli).
1561. Arch. XXII. 191.
Oudolný. O. iena =: která každého udolá,
překoná. Us. Kgl.
Ouhel, ouhela. Sr. Mus. fil. 1904. 441.
O úhořiti, ouhorovati. Duch trochu on ho-
ruje. Ner. — Vz Mus. 1905. 344.
Ouhrabečný kofi. Baís Lid. 283.
Oukradně utéci. 1561. Arch. XXII. 189.
Oupadlik, a, m. =: padlik, dolina. Ho$.
Pol. I. 148.
Onpředkem někoho nechat běžeti (kus
napřed). Rais Sir. 113.
Ouředniček £d., spis.
Ouřezek, zku, m. 0-zky ^ panti^e
z vřezanjch bot. Šum. Rgl.
Oudkrahky si z něčeho dělati zz: po-
smivati se. Us. Rg).
Outrata, y, f. := hospoda. V zloděj, ml.
Cee. 1. XV. 46.
OutratskeJ, ého, m. = hospodský. V zlo-
děj, ml. Čes. 1. XV. 46.
Onvařlivý hrách = který se dobře t>afi.
HoS. Pol. I. 120.
Ouvehla, y, f. = úhor. Hoš. Po'. L 144.
Oužitek, tku, m. DržeMiby kdo panské
ou-tky. 1540. Arch. XXII. 103.
Onžlabik, u. m.. zdrobn. oužlab. Ho3.
Pol. I. 115.
Ovakovaný dom := ovrhnutý. Pbld.
XXIV. 43.
Oválek, Iku, m. = oválová nádoba^ R^].
Ovce. Jména ovci z Novej Baně na Slov.:
Bajúca, Belica, Cikánka, Jahoda, Lajka,
Makovica, Mrzola, Okaja, Uhrina. Mna. slov.
VII. 71. Pre jednu ovca koiiar neshynie.
Mus. slov. V. 77. Ověiéky mtiitL slaté no-
Ovoe — Pálka.
žicky. Sb. 8l. VIII. 86. -- O. = 9<mkennik.
V zlodéj. ml. Čes. 1. XV. 47.
Ovčaéka, y, f. 1681. Mus. 1906. 426.
Oves. Koné son ti v ovse (fikají dříma-
jícímu). Pbld. XXIV. 343.
0?esný. Ka pSeničoéma chlebu třeba
mádlo a ku o-némn bftd. Mus. slov. VIL 90.
OTisky = malé rybičky. Úbočí. Rgl.
OTOusatělý čím. Stromy lišejníky blé.
Zvon V. 461.
Ovršnik, u, m. = ienšM iiMek. Sb. si.
VIL 113.
OzdraTěti co: své poměry. Chybně m.:
ozdraviti. Vést. XIII. 4.
Ozembueh, a, m. = Ivrdohlavec, nepo-
ěuimik^ Mováě^ šebevoVnik, zanovilnik. Pbfd.
XXIV. 481.
Označit Sa = otvidiití, vyjádřiti še. Brt.
SJov.
Oznamky, m. =»vatebni ohldíky. RgL
Ozor, u, m., ozorky, pL, m. Na o-rky
ísť za dakym = pozorovat ho. PhVá. XXIV.
484. - Ozor = lizák, jazyk. Spifi. Sb. si.
IX. 50.
Ozrutně := náramni. Kameň o-tne ve-
liký Sb. si. VIL 30.
Ožaba y, m. = malý vypinavec, iabant.
Brt. Slov.
Ožanka, teuerium, rostl. Srv. Ott. XXV.
305.
Oždarek, rka, m. =: kdo vU v domě vy-
mete, proitourá. Brt. Slov.
Ožehlý obliéej = opálený. Rais Sir. 186.
Ožeho, a, n. = nemotora. Brt. Slov.
Ožera, y, f. ^ ozralee. Us.
OŽinice, ei f. O. = ozinové maliny, ottru-
Ziny. Brt. Slov.
Óživéle se tázati. Zvon VI. 24.
Oživěti, él, ění. — čím. Hřbitov ruchem
nového klíéení o-vél. Zvon V. 661.
Oživiti. Zájem na tom zase oživil chybně
mfsto : oživěl. Vést. XIII. 3.
Ožlknntý čim. Prsty tabákem o-klé.
Phrd. XXIII. 649. Sr. VIL d. 168.
Ožraly večer (kdy někdo již večer jest
ožraly). 1538. Arch. XXII. 97.
Ožredlo, a, o., ostium. O. hrobu. Pat.
Zim. 62b. 11.
Změny hlásky p v podřečí polnickém,
vz Hofi. Pol. L 36.
Páeem jen ve spojeni s hoře. Ležá} hoře
pácem = nohama vzhůru. Brt. SI.
Packa, yy f. = nádoba na barvu tru-
hlářskou. Slov. Mus. slov. IV. 60.
Pačať. Nohavice p-ly na lýtkoch =
byly napjaty. Brt. SI.
Paéieska, vz Pačíska. Mus. slov. VIL 58.
PaČkanice, e, f. zz podmáslová polévka.
Val. Čes. 1. XV. 266.
Paélivý kůň = který »e páiť. Brt. SI
Padák, u, m. P. z ocelové cívky, jejíž
hlavice opatřena jest konickým Čepem, na
němž jest vyříznut závit. Užívá se ho při
hloubeni půdy. Vz KP. XI. 299.
Padél'ko, a, n. = něco těsného (kabát).
Brt. SI.
Padělky. V P-kách = pí
cova. Čes. 1. XIV. 443.
Pádem, příslovce =z náJUi
néj vytáhl nůž. HoS. Pol. I. 6
Sr. Pád.
Paděrek, rku, m. Je jako
Chrud. Čes. 1. XIV. 477.
Padérkář, e, m. = kdo j
Rgl.
Pádie = tiiko táhnouti. Vz
Padka, y, f. Dvéře závin
n. padkou dřevěnou n. železn<
zavěšenou. Čes. I. XV. 189.
Padlina, y, f. = malá doli
L 116.
Paedagogiekodldaktický.
69.. 13.
Pagačica, e, f. = pánbové
tvarůžky, lualva silvestris. Vz
686.
Pahrbina, y, f. = pahrb
L 116.
Pahreb, u, m. Zemiaky na
Čas. mus. V. 21.
Pacholek Šroubový, truhl
Vz KP. XI. 12. 8 vyobraz.
Psjedovaf = hnSvati. SpU
IX. 60.
Paj kovat. Kráva pajkuje,
žrát žiadný krm, ale Čaká na
Sbor. slov. IX. 43.
Paj§aii, a, m., z fr. := zlod
PaJ začíná, y, f. = klukovťt
Paknecht, a, m., z něm.
Wtr. Řem. 666.
Pakosta, y, m. = kazií. B
Pakotit, pikotiC z= dopodr
Mus. slov. V. 93.
Pákrát m. párkrát. Huj. Pr
Pakrlitc, u, m. P. utahuje
ských čepů. Vz Čes. 1. XV. 2
Palacký Fr. a Jan. Sr. Tk.
Dolen. Pr. 489., 620.
Palaeograf, a, m., z řec. N
69., 13.
PaYacha, y, f. = paVaeh. I
Palanda, y, f. = tabák. V
Ces. I. XV. 47.
Palánk, U, m. = ohrada
dřeva. Mus. slov. VII. 66.
Palánka, y. f., Pfahlwerk zui
Mus. slov. VIL 66.
Páravo. Je tam p = palč
vítr. Brt. SI.
Palec, Ice, m. Za to nebude
na nohe kývaf. Mus. slov. IV.
Páření, n. = záha. Brt SI.
Palesák, u, m. = plot pri <
Sb. si. IX. 46.
Palička, y, f. = hůlka f I
veni ryb) na paličku vzdéli a
věti. 1492. Arch. XXIL 40.
Paliren, rně, f. = paUriio
1. 11.
Palisandrový. P. dřevo (bw
Palisek, sku, m. = kožic
ml. Čes. 1. XV. 47.
Pálka, y, f. m plánka, rozi
Mas. slov. VIL 65.
644
PalláX - Patridky.
Pallái, e, m. Po večeři uložili mladých
(novosnonbenců) na p. PhlU 1902. 386.
Palouna v VIL 181. oprav v : palovoa.
Pámbiékův chléb = paliíky luSni. Rgl.
V Úboči.
Pamelnik, a, m., Schneeholder, rostl.
Vz Ott XXIV. 488.
Pán. Kdeže pdjdeS 8 prázdnou mkon
medzi pánov. Has. slov. IV. 78. Páoi má-
vajá deravú památ Sb. s). VIII. 85.
PanacoeoYý. P. dřevo. KP. XI. 44.
Panakrlata, pl. n. = xvléítaí druh táni
na Bzenecku. Vz Čes. I. XIV. 420.
Pánbeličkář, e, m. = eiitel PamhaUka,
boha dle představy ducha nevyspělého.
List. fil. 1905. 429.
Pánbožko, a, m. Nazdá ea (mysli), že
mu je p. strýkem. Mus. slov. VI. 110.
PánbožkŮT cblebik = ělnové timí. PhFd.
XAIV. 481.
Pancer, u, m. = ura&ená vitev 9 ooocem.
Brt. SI.
Pancíř, e, m. P. v kolibě — věchet
útoče nj" z tenkých železných řefázkd, jimž
se čisti kotel. Čes. 1 XV. 173.
Pančava, y, f. Už je v P-vě (v úzkých).
Sum. Rgl.
Panenka jako majolenka. Sum. Rgl.
PanendČák, u, m. =z paneiuki jablko.
Brt. SI.
Panhnmanistieký sen. List. fil. 1905.
266.
Pankal, u, m. P. ve staveni. Čes. 1.
XV. 42.
Panna. Nočni panny = $vlaíSee. DomaŽl.
Rgl.
Pantaňa, ě, f. = Uda ívadlena, Brt. SI.
Panýr Jos., spis.
Papačka, y, f. Na Papačce, pole n Fa-
cova. Čes. 1 . XIV. 440.
PapaJ. SlúŽil u Papaj regimentu (o jed-
líku). Mus. slov. IV. 28.
Papečina, y, f. = tenké, prútnati dřevo
na palivo. Phrd. XXIV. 481.
Pápeřice, e, f. = papemiee. Spi-li če-
ledín v hnizdě n. v pouSku, přikrývá se
v komině p-oi. Čes. 1. XV. 44.
Pápeřif se = táhati ee, namáhati «e. Vz
Brt SI.
Papírna. Prvni p. v Čechách. Vz Wtr.
Řem. 440.
Papratina, y, f. = paprad. Vz Brt. SI.
Paprčí nožka, delphinium rostl. Brt. SI.
Paprky, pl., m. P. od šuniek (Šunek)
eSte neodiúčené. Phťd. XXII. 41.
Paprocký Bartol. Vz Mus. 1905. 299.
Papuška, y, f., vz Máňa.
Pár, u, m. Voral s párem koňma (spo-
doba pádů). Hoi. Pol. 1. 126.
Paračína, y, f. = kapradi, Sb. si. VIII.
102.
Parafrasista, y, m. Dramatický p. Zvon
VI. 256.
Parametr, u, m. == parlamentár, Hoš. Pol.
IL 15.
Párat. Tisíc okovaných striel sa do teba
páralo! Phfd. XXIV. 340.
Parazon, U, paraMonek^ nku, m. = paraeol,
šluneínik. Rais. Sir. 242.
Pardeble, z fr. par dien. Us. Rgl.
Páreň, rně, f. = pema. Pacov. Čes. 1.
XV. 252.
Pařeziny, jm. lesa. HoŠ. Pol. I. 140.
Parha, y, f. = priHvoet. Spiš. Sb. si.
IX. 51.
Pariieta, y, f. P. čtyřkamínknvá, patentní
s vyobraz. Vz KP. XI. tab. LV. Sr. Parket
v Vn. 195.
Parlamentně. Nár. list. 1905. 326. 21.
Pamassísta, y, f. = hátnik. Zvon VI.
122.
Pamatý vzduch. Zvon V. 93.
^ Paroh, a, m. = zuřivý divoch. Bzenecko.
Čes. I. XIV. 421.
ParoustcT, štve, f. = podhouMtě, ryba.
Rgl.
Part, u. m. = Vio modellu ve stavitel-
ství truhlářském. KP. XI. 80.
Parteeednle, e^ f. ^ úmrtni lístek. Zasláoa
mi p. Tk. Pam. II. 477.
Partéka z it. partita. Sr. Huj. Progr. 15.
Partičky. Šelma p-cká (nadávka). 1605.
Listář 74.
Parubka, y, f. = paruka. Brt. SI.
Paružné. ébo, n. = dar eluSee, prtfdďli
M kráva, Ges. 1. XV. 144. Sr. Parožné,
Ocasné.
Parvodka. Biela p. (slez). Čas. mns.
VI. 7.
Pás k iatflm na Slov. Sr. Nár. sbor.
XI. 15.
Pasečitý. P. dřevo. 1594. Arch. XXII.
339.
Pásit = páHi, HoS. Pol. I. 119.
Páskojazyčný. P. plžové, taemo^loaeae.
Vz Ott. XXV. 24. Sr. Deskojazyčný'.
Paskřáň, ě, m. = nezbedný kluk. Brt SI.
Pásnik, a, m. = paeiř. Mus. slov. VTII. 24.
PasoHtka, y, f. z= huea. Rais. Lid. 135.
Pastevci právo z= křížek na bičiska vy-
řezaný. Vz Brt. SI.
Pastevka, y, f. = idiflla. Čes. 1. XV.
273.
Pastorek, rka, m. Na synka volajú. na
pastorka hvizd^uú. Sb. si. VIII. 85.
Pastýreft, mč, f. = paetuika. Cea. 1. XIV.
304.
Pasvit, n, m. = foeforeteenee. Rgl.
Padienok, nku, m. =: pastviHé, Phfd.
XXIII. 625.
Padkvil, u, m. 1598. Listář 39.
Pata, vz Peta (násl ).
Patéhat = klopitati. Brt SI. 2M^.
Patejdl V., spis.
PatelatkoYý réteS (z biele tekvice). Cas.
mus. V. 100.
Páter, z lat. Vem té pan páter! Us. Rgl.
Patlocha, y, m. = neíika. Brt SI.
Patech, n, m. misto íeehel, z nétn Bad«
tuch. 1587. Čes. I. XV. 27.
Patoky = odvar piva nový po v^ree sta-
rého a bilého piva pořízený, pivo mladé.
Wtr. Rem. 251.
Pátrati kde. Chytala tím pohledem každé
jej i slovo a pátrala Yjeji tváři. Zvon V. 539.
Pátričky, pátriky. z pater noster = réie-
nee. Phld. XXIIL 205. Dřlvéjli pattíéky
oprav v: pátriéky.
Patron — Péro.
Patron, a, m. Kto nemá p-na, ani do
oeba nepride. Mas. »\ov. Vni. 15.
Patset = padesát v II. 512. a ▼ I. Přisp.
271. oprav v = pět set Sr. Pat. Zim. 42^31. :
qaiDgenti.
PauéicoTý. P. rukavice. 1595. Mas. 1905.
281.
Paukner Jos., had. sklad. t2./2. 1906.
maje 59 let Vz Nár. list 1906. 32. 2. odp.
a jiné listy z též doby.
Pávénka, y, f. = kúra pdvL Vz Brt SI.
Pávík, a, m. = druh holubů, Rgl.
Pavlovice, zaniklá tvrz v Buéovskn na
Mor. Vz Mtc. 1905. 382.
Pavlo vnik, n, m. = mal^ koldé peéenj na
n. Pavla. PWd. 1902. 389.
Pavouk, a, m. Chovajú ho ako pavůka
(dobře, nedají ma robif). Phfd. XXIV. 341.
P. v lidovém podáni. Vz Čes. 1. XV. 57. -
P mlýnský ku zvedáni hřídele. Čes. 1. XV.
188.
PávoTitý holub. Rgl.
Pavači, n. =: pavuéina. Mor. Rgl.
Pazdero, a, n. = prottiradlo. V zloděj.
ml Čes. I. XV. 47. Sr. Plátno.
Paznohetnik, a, m. F. prodává paznehty.
Wtr. ňem. 129.
Pazonr, n, m. Vzala sem na p-ry = lekla
sem se. Ho8. P0I..J. 140.
Pažaře. Na P-řích = pole travou hluboko
prorostlé. Čes. 1. XV. 279.
Paže = pema v štodoU. Brt. SI. 400.
Péola, y, f. = véela, SpiS. Sb. si. IX. 49.
Pec, i, f, Čo by si ty vedeu, keď si na
peci sedeu, keď si nahý pr Siou na svět
Mus. slov. IV. 11.
PeckoTitý mlýnský kámen, má-li vjádře
svóm mnoho křeminků. Čes. 1. XV. 293.
Peeky, pL, f. = vySíváni na oplecku na
Kolčovo-Dlnhém na Slov. Vz Čas. mus. IV.
3. Sr. Klínky.
Peenik, u, m. = pecen (chleba). 1525.
Arch. XXII 64.
Fečeně, ě, f. Spadla pečefia do popela
(nezdařilo se). Sb. si. VJII. 84.
Pečenvo, a, n. = peíené máto, čas. mus.
V. 100., Mns. slov. 100.
Peéešiny, pole a luka vedle sebe. Čes. 1.
XV. 279.
Peéeť, i f Sr. Čel. Priv. II. 1251. nn.
Peéirka Jos., dr. Sr. Tk. Pam. I. 147.,
201.
Pečivo lehké jak peří. Us Rgl.
Pechlička, J, f. =: nádobka na nápoje
z něm. Becher. Úbočí. Rgl.
Pejo, a, m. = jm, koňtké. Mus. slov. VII.
71.
Pejirka, y, f. Hřeben střechy dělaný
z pejřky. Čes. 1. XV. 35.
Pekař boH pekl hostie do kostela. Wtr.
Řem. 416.
Pekáren, mě, f. = pekárna. Hoš. Pol.
I. 11.
Pekařova é, f. = vrch v Blatnických
horách. Mns. slov. VIII. 16.
Peklisko, a, n = luky v SAriši na Slov.
Mus. slov. VII. 21.
Peklo, a, n. Tam nebylo nikdy pekla
(pohoriení). Us. Čes. 1. XV. 141.
Peklůvek, vku, m. V P-^
cova. Čes. 1. XIV. 442.
Pekunko, pekuSko, pek
pikni, Brt SI.
Pelentka, y, f. = k!epna
Peleotnice.
Pelik, a, m. = blázen, V z
XV. 47.
Pelišče. e, n. z= pelech.
Hod. Pol. I. 140.
Pemzováni, n. P. dřeva.
Pene, e, pencík, u, m. =
mluvě. Phrd. XXIV. 607.
Peníze. Lepší Člověk b(
peniaze bez Člověka (boháč
Sb. si. VIII. 88. Peněz jako
Us. Má peněz, jako žába chl
Bgl.
Penízek, zku, m. P. rolní,
holubí vole. kokofiky, luptíl
nízký, penízek, penížka, raž, 1
VzČes.l. XIV. 372. Sr. Ster
Pěnka, y, f. = pinkava.
Pentametr, u, m. P. dakt;
Metr. I. 171. Jeho řady a sli
stavení slov v p-tru; Jeho 1
zvuky a příkrasy; Vznik a
178., 183.
Pentapodie, e, f. Dakt;
Metr. I. 5.« 8.
Pěny, pl., f. = čmár. Brt
Pepičátko, a, u. = Pepik
Pepřenka, y, f. = druh
Rgl
Peprno. P. to musiS zapla
slov. Ví. 85.
Pepuda, e, f. = Pepiika.
Pera, y, f. = py^k. Hýbá
rami. Phťd. XXII. 67.
Perace, Část vozu. Mus. s
Peratéti, ěl, ění. Kačka k
Wtr. Řem. 929.
Perdynamin, u, m., léčiv
Pereniea, e, f. z= nádoba
Mus. slov. V. 42.
Perg^amenik, a, m. P. ho
do oken mázdry a strouhal
Wtr. Řem. 142., 447.
PeH jako karty (krásné).
Perkař, e, m., Federbobe
Perkást, a, m., z něm. Bi
XIV. 449.
Perkavý. Šátek je p-vý
pérka (peří). Brt. SI.
Perlovitě zasvítiti. Zvon
Permonik, a, m. = mužík,
perkástAv, z něm. Bergmani
451. Sr. Permoníček v DI. I
Pernica, e, f. = mieka z )
na které se dává ptům irádl
140.
Pemik. Slečna jest z ]
a p.). Zl. Pr. XXII. 3.
Péro, a, n. Čeho meČe c
péra (diplomaté) nekazí. Slá
P., péra = trámce pod jezei
dlahy okenic položené, ab^
předkem svým při proplonv
do dna řečiště. Vz Čes. 1. '.
646
Peronospora — Pímáma.
Peronospora, y, f. = houba ékodnd rioám,
Phťd. XXIV. 438.
Peroutky = ofi§tini stoakp. Čes. 1. XV.
352.
Pérovaný = kvitováni. P. plátno. Slov.
Nár. sbor. XI. 15.
PéroTnik, v, m.. Btmthiopteris, rod kapra-
din Ott. XXIV. 285.
Personalita, y, f. = o«o6noff. Umělecká p.
ZvoD VI. 207.
Perdena, y, f. = kráva periavé barvy,
Brt. SI.
Per^monér, a, m. = homi aprávce. Ces. 1
XIV. 450.
PeruťOYý. P. kolo povětrného mlýna.
Ces. 1. XV. 187.
Peryersnf, z lat. P. chtič. Zvon V. 510.
Perwolf prof. Sr. Tk. Pam. I. 300.. 461.
Peryta, y, f., jm.pole, z Berghtltte. Hofi.
Pol. I. 14(>.
Pe§. Dan (dal) mn, 5o pes nekce (ne-
chce) = bili. Phrd. XXIV. 340. Daj psu
pokoj, dá i pes tebe. Mns. slov. VI. 27.
Každý p. je v svojom dvore smělý. Ib. VIII.
15. Svoji se psi hryzte, cizí nepřistapujte
(nemíchej se do cizích věcí). FlaS.
PeshriTko^ a, m. z= fvrdohlavec.
Pestři vý. P. nádhera barev, žeň. Zvon V.
646., Nár. list. 1905. 98 13.
Pestrokřidlý. • P. pěnkava. RaisLop. 198.
PestTár, a, m. = kdo trpi peHvo. Brt. SI.
Pěšáry = péiáky. Brt. SI.
PeSek Job. dr., spis.
Pěsi. Ide kns pefií a kus na nohách. Mas.
slov. V. 6. — P. nebo béhací mlýn. Vz
Čoř. I. XV. 188.
Pěšina kanovník Sr. Tk. Pam. I. 490.
Peška Job , vz Kar. Šipka.
Vét, Sebral to viema pětima. Zvon VI.
141.
Peta, y, f. = pata. Vystrčil mu pety
(utekl); Den ten tak na petách roznosí (ne-
dělá nic). Phťd. XXIV. 340.
Petaka, v, f , druh mdu. Mus. slov. VIL 5S.
Pětbolesti = macoika, Brt. SI.
Peter A., dr. Vz Slám. Put. 248. (s po-
dobiz.). — Peter veter Šísky sméteu (smietol),
kapustu polefau (pohltal) a s massom utekau.
Mus. slov. V. 99.
Pětíjetelka, y, f. = jetel piiilištj. Čes. 1.
XIV. a84.
Pětilodní chrám (mající pět lodí). Wtr.
Řem. 88.
Pěti prsty, vz Kopy tni k.
Pětistopí, n., vz Pentapodie.
Petr Ant., řed. učit. ústavu a spis. Vz
Slám. Put. 573.
Petřín, a, m., hora v Praze. Tk. Pam. I.
72. Jinak hora-S^íon. Sr. Čel. Priv. L.— XCII ,
124., 167., 332.
Petřina prof. Vz Tk. Pam. I. 490.
Petřínský. P. zeď malostranská (v Praze).
Wtr. Řem. 119.
Petřívek, vka, m. z= letřívek, HoS. — Sr.
Huj. Progr. 15.
Petrolej, petrolena, petrolina, petrotiut pe
trol^ petrolka Us. Sr. Zňavota.
Petrova Skála u Opavy. Vz Slám. Put.
532.
PetroTO kvítí, primula veris, rostl. Brt.
Slov.
Pctrýn, a, m. =: kněz Bvilthj. Brt SI.
Petržela, y, f. = petrísd. HoS. Pol. I. 140.
Pevnoodénee, nce, m. Škod. II'. 11. 65
Pevnoskladný Stit Škod. II'. II. 140.
Pflegař, e, m. = správce hradu, Pfieger.
Čel. Priv. II. 1253.
Phylloxera, y, f. = hmyz hubici révy,
Phťd. XXIV. 434.
Piatok =: pátek. Verky p. daždivý zna-
mená rok žíznivý. Sb. si. VIU. 84.
Picek red. Tk. Pam. I. 370., Mob. 1906.
270.
Pleník, a, m. = obéhodnik » pid. Wtr.
Řem. 320.
Piénrka, y, f., druh hub jedljch. Phťd.
XXIV. 813.
Pidlikaf, pidlikovat = piliť bex poriadku.
Phrd. XXrV. 481.
Piest, u, m. P., ktorým fiaty peru (krátký) ;
d!ouhý, ktorým fiaty maudliijú. Phrd. XXIV.
438. Vz Píst. — F., a, m., ryba. v Pováží.
Cas. mus. V. 36.
Pigetka, y, f. = suknS pigetovd. Nár.
sbor. XI. 14.
Pihoviny, pl., f., jm. louky. HoÍ. Pol. I.
140.
Pihúr, a, m. = maliíki ílověk. Phťd.
XXIV. 813.
Píchal, a, m. = krejSi. Rais. Koř. 12.
Pichlati. Děti se s jehnětem p-ly (ta-
haly, machlaly). 1561. Arch. XXII. 194.
Píchnouti. To se na tě píchne (poví) ve
fikole. Zl. Pr. XXII. 390.
Pijan: bumbarista, logaj, logan, loch-
man, pijandrista.
Pikat, pinkať = piti v dětské mluvě.
PhlU XXIV. 607.
Pikotit, vz předcház. Pakotíl
Pikvajs puma = dětská hra. Čes. 1. IV.
352.
Pila: vypínacka, pásová, k řezu přímo-
ěárnému, k vykružování, k řezu podélnému,
příčnému, ůkosnému, k uařezávání drážek,
Čepů, rozpor, k hotovení vložek atd. Vx
KP. XI. 9.— 13. 8 vyobraz.
Pila, něm. POlisch, obec na Slov. u Veť-
kého Pole. Vz Sb. si. IX. 19. nn.
Pilastr, u, m. = podpěra v dřevených
zábradlích. Okrouhlý p. u nábytku. Vz KP.
XI. 93.
Pilatka, y, f, tenthredo, rod vot. Vz Ott.
XXV. 320.
Pilinovitý sníh. Rais. Lid. 65.
Pilinový. P. cihly. Rgl.
Piller, a, m. := peš. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV, 47.
Pilnost. Z p 8ti se Štěstí rodí. Máj. IV.
264
Pilnota, y, f. Neměla jsem p-to = na
pilnu, mnoho prače. Šum. Rgl.
Pilonosný kotouč. KP. XI. 12.
Pilový. P. střecha sestává z řady ne-
stej nestranných, sedlových, nízkých střech,
jichž jedna strana bývá opatřena zasklením.
KP. XI. 334., 356.
Pímáma, y, f. = pani máma. Domi. Rgl.
Pinoal - PiSéelnik.
Pinoal, u, m. = provaz na vláčeni dřev
v báních. Phrd. XXIV. 690.
Pind, n, m. = hodiny. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 47. Sr. Liiper.
Piniéndzy = peníze. Orava. Sb. si. IX. 58.
Pinkas, a, m. = Od. Cbrnd. Rgl.
Pinkať, vz předcház. Pikat
PiňOYatka, y, f., jm. louky. HoS. Pol
I. 140.
Piutéh e, m. = heévář. Wtr. Řem. 452.
Pintlice. pole n Pacova. Čes. I. XIV. 440.
Pintňa. Ženský kabát s pintňon. Slov.
Nár. sbor. XI. 6.
Pipě, 6te, n. = ípatni dobylíe. Úboč. Rgl.
PipiSka, y, f. = křepelka. Kača běhala
ani páko) p. PhFd. XXII. 89.
Pipka, y, f. = ědef kolovratu. Mas. slov.
VD. 58.
Pipna, y, f. = rozmazlendf domjilivá
ženská, Sam. Rgl.
Pipoun v VIL d. 238. polož před:
Pippich.
Pirát, a, m. = mořský loapežník.
Pirátský. P. kratosf. Zvon VI. 158.
Pircliaut, les a Pacova. Čes. 1. XIV. 442.
Pirometri u, m. = barometr. Brt. SI.
Pirodek, fiká, m. = straiidlo. Vz Brt SI.
Pisaný. P. jablko = zihani Kgl.
Písař. Sr. Čel. Priv. I. 1253. nn.
Pisemlía, y, f. = pisemni práce. Zvon
V. 363.
Píseň. Ukvalská lidová poesie v pisních.
Vyd. Leoš Janáček. 1905. Dětské p. na
Slov. Vz Sb. si. VIL 71. Písně lopašovské
v Nitranshó stolici na Slov. s nápěvy. Vz
Nár. sbor. XI. 57. nn. Sbírání lidových
písní. Vz Mas. slov. IV. 73. Niektoré zá
hady v národnej piesni slovenskej. Vz
Phl'd. XXIIL 41. nn.
Pískor, U, m. = roura, z které voda
stHká. Liptov. Sb. si. IX. 44. — P. = frk;
cá»f dud. Brt. SI.
Písmenáček, Čka, m. == zdk uHd se
čisti. Mor. Kle. (List fil. 1905. 256.).
Písmenkaření, n. = obirani-se písmeny.
Vě8t. XII. 1^84.
Písmenkový. P. (hadi, tygří, muikátové)
dřevo. KP. XI. 43.
Pismeno. Velké p. na začátku slova v Tk
Pam. /., //. U pěti koran 1?8., hospoda
a černého orla 7., kostel Pražský 47., ná-
městí Staroměstské 38., Vídeňská silnice
46., silnice k Českému Brodu 46., Šli přes
Svatojanský kopeček 48., do Kanalské za-
hrady 48., prázdniny Svatojanské 48., do
celetné nlice 75., podkrajský Novoměstský
76., hostinec a zlatého orla 77., a pěti
Korun 84 , od zlaté husy na Koňském trhu
87., dostavník Příbramský 114., poštovský
Poličky Bráner 132., války Husitské 137.,
čítali t)m VšeobecDé noviny AugŠpurské
138, universita Vídeňská 139., sál Kon-
viktský 139.. Škola Malostranská 147., hrad
Děčínský 148., dostavník u zeleného vola,
n císaře rakouského 148., silnice Lito-
měřická 149., brána Poříčská 149., voda
Labská 153., ulice řečená růžová 154., ho-
spůdka na zeleném trhu 177 , LiduŠka Po-
lička (z Police) 177., Častoval je Mělnickým
vinem 178., magistrát C
ákola Polička 180., dům u
184., Benediktin Broumovs
u tří koran 217., znal Lov
hostinec n Lípy, a Hvězdi
koně 223., děkan Chrudimi
hostinec u černého kon(
u Bílého beránka 229.. 1
229., soused Mýtský 235.,
249., v železné ulici 258.,
lip 258, parlament Fra
svátky Svatodušní 285 , <
nickou a Štěpánskou 2£
brauská 288., na cestě Ce
události Červnové 299., k(
292., Otec Slavisty Perwol
u červeného ježka 302.,
Štěpánské 808., táhli přes
barrikada v Pekařské ulic;
bářská 312., jel jsem s I
317., sněm Kroměřížský S
dušní 323., povstalci Dráže
Chebský 326., hostinec n
327., krajina Chebská 32
Chebské Němce 328., kláš
329, hostinec u zlaté hus]
tosti Berlínské, Mrámoro
monstrát Strahovský 346.,
350., ústava Kroměřížská
dějepisu Římského a řecfa
tému lvu (hostinec) 391.,
ského práva 414., nlice je
městí Malostranské 434.,
movský 437., panství Blai
stinec u černého koně 44S
nému koni; spravedlivá I
majitel domů Pražských
zdecká, mjrslivna Bezděko
se činnosti musea, Matic<
nosti 98., syn Vídeňskél
ba vy u Koně 94., něk<
farář 99., schůze u Cer
v neděli Svatodušní 115.,
moravští Němci 122., se
lečnosti, sboru Matičníh(
u lva 143, ústava Pros
Matici a Museu 182., při i
platnéřská, ostrov střelecl
u zlaté hvězdy 245., pc
pagnským 252., hořelo vl
byt v Černé ulici 298., té
319., hostinec u hvězdy,
325., 421., ubytoval se ^
446., sbor Matiční 450.,
besedy 482. atd. Ruch 1
uhelného trhu *. Proti Uheli
kove ulici; Do jesuitsk
Karlova, Průjezd Konsk
Perlové ulice a Uhelné
XXIU. 146., 163., 170., 1'
(hospoda); U Zlaté hus]
žiSka; Restaurace U Flefa
28., 29.
Pistence = ostence. Bi
Pi§čat, piščet m piitéi
P. zz téci. Krev mu z
Brt. SI.
Piščelnik, u, m. = čá
ského. Vz Brt. SI. 397. s
648
PiSčka — Plkatý.
PlŠČka, y, f. s dlouhá, hubená Seniká,
Brt. SI.
Pisfala. OtionkáDÍ píSfaly: Otloukej se
kozopyskn, dám ti meda plnou misku; ne-
budeS-li se otloukati, bcda na tě žalovati
cisaři pánu, žes mi ukrad krávu; kráva se
ti otelila, tři telata porodila, jedno husí,
druhé kusý, třeti sotva ocas nosí. Támhle
ta skála, na té skále vrána, až ta vrána
slítne, píSťala se svlikne. Nár. list. 1906.
Pištělnik dělal pištaly. Wtr. Řem. 145.
Pita, y, f. =z moučné jídlo, Cas. mus. V.
100.
Piti do aleluja, jako dudek; pili, až od-
p(»čivali. Rgl.
Pitnik, u, m. = pijatika. Liptov. Sb. si.
IX. 47.
Pinopal, a, m. Wtr. Rem. 425.
Pivo. Kdo pije pivo, muzice plati,
Vezmou ho do nebe andělé svatí.
Já pivo pívali muziku platil,
Když jsem Šel do nebe, Petr mne
vrátil.
Máj. IV. 399.
Pizgřiti. Rána se pizgři (jitří). Bze-
necko. Čes. 1. XIV. 422.
Pkelnik, a, m. = tmolař. Wtr. Řem. 11.
Pláč. Žádný prospěch nepochází z nářku
a pláče. dkod. 11*. U. 253.
Plačéivý, plorans. P. židé. Pat. Zim.
38b 36.
Plaček Přemysl Otak., spis. — P. Václ. dr.,
spis.
PlačiStě, ě. n., pole a les u Pacova.
Čes. I. XIV. 441.. 442.
Plahoéenice, e, f. = plahoíeai. Zvon
V. 337.
Plahotka^ y, f. =? Chyčhotaf sa s kým
do p-ky. Phrd. XXIV. 48.
Placnota, y, f. Třísky, taková p., ne-
dajů tepla. Brt. SI.
Pláchota, y, f. =i velká prostora, UboČí.
Rg).
Plachta, y, f. P. záponná = kútnice.
Nár. sbor. XI. 20. Pán Boh ho řiedkou
plachtou přikryl (keď sa dakto zle oženil).
Mus. slov. VIII. 16.
Plachtu v bok — rovný krok (obratný
rozsievaě). Sb. si. Vlil. 87.
Plakač v VII. d. 248. vynech znamení
otázky.
PlamenorouroTý kotel. Nár. list. 1905.
354.. 14.
Plamenozraký. P. dívka. Slad. Jindř
104.
Plaminko, a, n. := tfice méně rudá
skvrna na tile, Vz Brt. SI.
Piána, y, f. = polána. Phrd. XXIV. 481.
Planý = daremný. Spatný. Od planého
člověka aj pán Boh odatúpi. Mus. slov.
IV. 79.
Pl'askura, y, f. =: dmh bramborů pU"
skatíieh, Brt. Si.
Prasnúf koho po chrbte (udeřiti, plesk-
nouti). Phl'd. XXII. 33.
Plísta, y, f., favus. P. strdi. Pat Zim.
54a. 28. Sr. Plást.
Plastickoomamentálni výzdoba. Nár.
list. 1906. 41. 13.
PlastOTat se = namáhati »e, Brt. Si.
^ Pladek, iku, m. = etrach. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 47.
Pládtnik, a, m. P. iil pláStě. Wtr. &em.
137.
PládfoYý ěi pultový. P. střecha (kryje-li
stavení jen jedna šikmá plocha). fiP.
XI. 333.
Pláténky, pí., f. = Utni hUg z plátna.
Mus. slov. IV. 50.
Platina. Vz Vstnk. XIV. 583.
Platiti abs. Kdo pije a platí, ten kredit
neztratí. Mus. slov. IV. 29. Vz Pivo zde.
Platnéř, e, m. P. dělal pláty n. plechy
na prsa, nohy a ruce, thorifex. Wtr. Řem. 150.
Plátno, a. n. Sr. Wtr. 6em. 874
PlaziYOsť, i, f. Není to poníženost ano
až p.? Phrd. XXII. 437.
Plazo, a, m. = kdo má koHli na hrdle
rozhalenou. Phťd. XXIV. 481.
Pleca, e, f. = chléb režný, v němi za-
pečena jest dobrá bravovina, vepřovina.
Opava. Slám. Put. 479. Sr. Plec v I. Pfiap.
Plech, u, m. =: evitlá eiuzka n. krajka
u iukni. Slov. Nár. sbor. XI. 14.
Plechtať sa = ve vodě sa máchá f^ Šlapala f.
Phrd. XXIV. 481.
PPejaěka, y, f. = ienská, která pleje.
Brt. Slov.
PPekaňa, ě, f. = kojná. Brt. SI.
Plemenáč, e, m. =z beran. 1561. Arch.
XXII. 189.
Plenárka, y, f. = plenami schůze. Vest.
XIII. 352.
Plenienec, nce, m. = komůrka na plevy.
Slov. Nár. vést. I. 68.
Plesavost, i, f. Nár. list. 1905. 359. 17.
Plesniváček, éku, m. Vz Tařice rostl.
Pleso, a, n. = rybnik. Vyhl. Slz. 47.
Ple&ivec, vce, m. P-ci a dohUMteli k ry-
báHm. 1604. Arch. XXII. 490.
Ple§iTÍna, y, f. Ty p-no (nadávka)!
Slám. Min. 168.
Pledivý! Plešivjému chytro hlavu smyješ.
Mus. slov. IV. 101. — P. kopec z=z holé.
Phl'd. XXII. 688.
Pletačka, y, f. P. punčoch. Rgl.
Pletka, y, f. P. je sak, a sak samá
dierka. Mus. slov. VI. 110.
Plevat = pUti. P. len. Brt. SI.
Plevel, vz Ohnice rostl.
Plevnik, a, m. := slepice, která neenáMi
vajec (není ani slepice, a^i kohout). Rg\. —
P., u, m.: prévňa, podpažnik, špaleta, při-
stodůlek. Brt. SI. 400.
Plihnožka, y, f., Geissfuss, rostl. Rgl.
Pliehéř, plochéř, e, m. = puchýř. Brt. SI.
Plichtaěka, y, f., z něm. Brieftaache.
Brt. SI.
Pliškář, e, m., lamellator, dělal plíšky
Wtr. feem. 1.57.
Plitkostřelecký ples. Klát. Rgl. Sr.
Plitkostřelec.
Pťkačka, y, f. = fUoupá řeé. Vz Brt SI.
Plkatý. P. gatě = široké (plky). Brt.
Slov.
Plkota5ka — Podkoleoice.
Plkotaéks, 7, f. ==: $kákdni do fOi, Oach.
tes. I XV. 70.
Plkotnica, e, f. = pVkna, Brt Slov.
PlTcy, vz Pl'katý.
Plnomlééný. P. dojačka. Škod. II*.
11.88.
Plnotmbačský knrnSt Slám. Pat. 804.
Piombovaéka, 7, f. = pHštroj pUmho-
vad, R^l.
Ploska, 7, f.» vrch y Tekovska na Slov.
Sb. 8l. Vn. 115.
Plot, n, m. Bolo mu, ani HAo) plotn
bez kola (zle). Phrd. XXII. 33. O p. sr.
KP. XI, 878.
Plotek, tka, m. P. b7la do dna vod7
zahloQbená, ale z ní V7énivaifcí lesa, na
zpAaob ladvenio zkroncená afebo na roz
liénó trojhranv složená s klinkovitým úzkým
otvorem na vjaréenf r7b. Čas. mns. V. 34.
Plotnář, e, m. P. lil asi tlusté plech7.
Wtr. Ěem. 148.
Pioučnice, e, f., říčka padající n Dě-
čína do Labe. Tk. Pam. I. 153.
Plonchy =z viely. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 47.
Piovoun, a, m. Z p-nů stávali se plazi.
Zvon VI. 313.
Plstvený = pUtUi. Mus. slov. VII 33.
Plstvina, 7, f. = pUtiná laika. Mus.
slov. VII. 33.
PFtat = po vodě hiieti HodíS-li ploský
kameň po vodě, prce. Brt. Si.
Pluh. Popis s v7obraz. Vz v Brt. SI. 296.
PluhactTO, a, n. = plazovi, Brt. SI.
Plvátko, a, n. = pUvátko. Rgl.
Pnikat. Pták pniká = žalostně tiká.
Brt. S«.
Po. Vz Brt SI. 298.-299.
Pobabriť sa h kým, koho = poskvrniti.
Pbřd. XXIV. 818
Pobida, 7, f. = poUz. Brt. SI.
Pobidněný = poněkud Hdaj. Brt. SI.
Poblam v III. Přisp. 264. oprav v:
Poblan. 8r. Brt. SI.
Pobliskati = ubmUi. Slov. Čes. 1. XV.
137.
Pobřežní (pozemský) mlýn = pořťěni na
břehu řekjf vystavěny. Čes. I. XV. 187.
Pobřežniei (pavouci). Vz Ott. XXV. 300.
Pobučik = klobúčik. V dětské mluvě.
Phrd. XXIV. 607.
Pobúchať = pomldtiťf navnivei obrátif,
PhIU XXIII. 309. Hu8i po chrbte p. = po-
klepati, Pbl'd. 1902. 389.
Pocelý r: skoro celý. Brt. SI.
Poeesičko. a, n. =r potéUiko, potéieni. Vz
Brt. SI.
Focinka, 7, f = podsinka. Haná, Čes. 1.
XV. 70
Pocofkaf sa = odslApit. Mus. slov.
V. 93.
FoctiTOSc, i, f. Nedostali p. = nepo-
núkli jich jedlom a nápojom. Mus. slov.
VIL 90. S Bohem a pocti vosťou najďalej
zajdeš. Sb. si. VIII. 85.
Pocutkc = tenké zrno pres rieiicu pre-
prlané. FhVd. XXIV. 813.
Foéec, Čce, m. = kosul. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 47.
Poéepné, ébo, n. = pop
Arch. XXII. 151.
Fočerstvená, é. f. PřiSel
na p-nou. Čes. 1. XV. 219.
vdaná, kterou cestou ode
kmotr. Brt. SI.
Poéetnářstvi, n. = arítfa
Mus. 1905. 434
Počivka, 7, f. On je dyck
počátek poborSení. Brt SI.
Počkáni, n. P. dluhu. Čel
Počlapkovat sa po, vod;
Phl'd. XXIV. 436. Sr. Člankí
Poéamovati někde. Máj. 1
Pod. Vz Brt. SI. 301.— 30S
Podařilý rok. Listář 20.
Podat koho = vroditi.
Čes. 1. XV. 47.
Podbarvený. Lidsk7 p.
V. 782.
Podběh, n., druh mouk7. 1
Sr. Podběl.
Podber, u, m. =: podbirá
plástů, z ÚLŮ. Brt. SI.
Podbradák, u, m., Hohlk<
Podbrušina, 7, f. = fei
břicho. Mus. slov. IV. 50. S
v I. Přisp. 287.
Poddaný. P-ní: kláSterní,
loví, privilegováni, propuštěn
stavovStí, svobodni Čti, zemfit
Poddeněk, ňku, m. = prl
korečníku, které tvoří dno k
XV. 228.
Poddymnik, u, m. = mola
burhetka. Čes. 1. XV. 267.
Podělek, Iku, m. Nepoví
p-lk7. 1515. Arch. XXO. 53.
PodelSi = drobet dlouhý.
V. 338.
Podešák, u, m. = tlustý
na němž Valaši své misk7 a
Čes. 1. XV. 172.
Podešár, n, m. = tlustý
na němž Valaši své mi8k7 a \
Ceí». 1. XV. 172.
Podeševkraječ, e, m. Wt
Podežaf = podpálUi. Brt.
Podhesli, n. ?.: Víra a
1905. 36.
Podhlóbi, D. = podloubí.
Podhod, u, m P. ve hře
Podhouště, ě, n. = paroui
Podhradba, y, f. podí
ml. Čes. I. XV. 47.
Podhráz, u, m., tnssilago
Podchytavý. P. otázka. PÍ
Podiva, 7, m. = podivin. Z
Podivous, a, m. zi: pod
349.
Podjavor, 11, m. = gru
Mus. slov. VIII. 9.
Podjízek, zku. m. = ka
naházené, aby voda jezu n'
Čes. I. XV. 226.
Podkladkový. P. kňže (
Wtr. Éem. 245.
Podkolenice, e, í.=zpu/
ml. Čes. 1. XV. 47.
650
Podkoli — Pohrobnik.
Podkoli mlýDskó =3 prostor hlnboký
níže mlýoíce, kde se paleóoi kola otáčejí.
Čes. I. XV., 188., 231.
Podkotecký obchodník z= který sedal
pod kotci. Wcr. Řem. 925. Sr. Podkotečný.
Podkotelni dříví. 1561. Arch. XXII. 208.
Podkova, y, f. Už mu idú p-vy střhaf
(už umírá). Mus. slov. V. 37.
PodkoTňák, u, m. = podkovdk. firt. SI.
PodkrOT, U, m. = podložka pod ilabý
trám. Čt-S. I. XV. 34.
Podkuřlc =z podkouHU^ podpáliti. Brt. SI.
Podkutý ve védách (zběhlý). Phíd. XXII.
G72.
Podlaha, y, f. P. prkénková či vlysová,
lodní. KP. XI. 194. Úprava p-hy ve sta-
veni. Vz ib, 190. nn., 364.
Podlážka, y, f., vz Splávek.
Podlažni (remlikový) podval pod pod-
lahou uilýnice. Ces. 1. XV. 231.
Podlednik, n, m. Také zimním Časem
rybáři žáduých odlomků dělati nemají, ani
p-ky loviti. Sr. Arch. XXII. 40.
Podléno, a, n., sQbfendnm 1= léno va-
sallem dále (třetí osobě, podvasallovi)
udělené. Vz Ott. XXIV. 318.
Podlesák, a, m. 1540. Arch. XXII 109.
Podliačka, y, f. = podlá zena, Phrd.
XXII. 69.
PodliČátko, a, n. = zakmílé kuře, house.
Us. Rgl.
Podiivný. P. mlýnské kolo. Vz Lo-
patkový.
Podloženi, u. = podložka, P. opatku.
Slov. Nár. sbor. XL 7.
Podlupovati co: stromy. 1566 Arch.
XXII. 2:^3.
Podlážka, y, f. P. na voze 1:1: ž<ibka,
Brt. SI.
Podlý. P. sukně = obnoHená. Slov. Nár.
sbor. Xl. 14.
Podnožka, y, f. Sr. KP. XI. 184. P. =
strm^-ň, kterým se nohavice k chodidlu
přitahují. Slov. Nár. sbor. XI. 5.
Podobizna, y. f. P. v řeči. Kle. 68. Sr.
Malůvkji.
Podolni pastvina (v dolině). 1561. Arch.
XXII. 191.
Podpeéka, y, f. = lavice u peci. Slov.
Ces. 1. XV. 137.
Podpopolnik, u, m. Mus. slov. VIII. 22.
Sr. Pod popelník v II. d. 654.
Podprdna, y, f. = nízká přeslice. Vz
Brt. SI.
Podprostředni malost. Zvon VI. 323.,
431
Podpurkpabě. 1540. Arch. XXII. 127.
Podpust, n, m. = íáif boty nad patou.
Slov. Nár. sbor. XL 7.
Podpúska, y, f. = Sfáoa z peieni vy-
pečená, Vz Brt. SI.
Podrapit = podrápati. Brt. SI
Podrážka ve mlýně =^ odrážka. Brt. SI.
Podřepmo, hockend, v tělocv. Rgl.
Podriežnať -- porúhať $a. Mus. slov
V. 93.
Podronit = podraziti. P. nohy. Liptov.
Sb. 8l. IX. 47.
Podrúnit =»= vlnou zarůsti, Brt. SI.
Podrybni mlýn = pod větěím rybníkem
o dvojím až Čtverým složením. Čes. I. XV.
187.
Podstánek, nkn, m., podfstančí, n. =
dřevénj barák přede dveřmi, Brt. Si.
Podstatný. P. jméno. Vz Substantiv
v Ott. XXIV. 319. Slovo p-né osoby nomen
proprium. Kle. 63.
Podstavec, vce, m. P-vce na soSky,
lampy atd. Vz KP. XI. 176.
Podstávkářský. Vz v předcház. Kor-
bářský.
Podstčn, u, m. Vyšla na podsten domu.
Phfd. XXIV. 43. Sr. Podstěna.
Podsudničiti = bjti podsudnikem. Kár.
list. 1905. 225. 3.
^ Podširad, n, m = pytel, V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 47.
Podtitul, u. m. Knižní p. Zvon V. 574.,
VI. 334.
Podúřený = rozhněvaný. Vz Brt SK
PoduskoTý. P. židle, poduikovaná židle.
KP. XI. 99., 100.
Podvalek, Iku, m. = vypnutý oblouk
v stavitelství. Vi KP. XI. 80.
PodymaČ, e, m. F. — tenči čtverhranné
pletivo z niU « meniimi oky^ nes je md 9Íf.
Vz Čas. mus. V. 34.
Podymačový rybář (který ryby chytá
podymaéem). Čas. mus. V. 35.
Podymelc, mku, m. = peiivo upečené před
pečením chleba. Mus. slov. IV. 27. Sr. Pod>
plameník.
Podzirati koho. Páni mne podziraji, že
prý kradu. Zvon VI. 103.
PodŽat = podzihatiy rozz{hati světlo^ pod-
palovati oheň. Brt. SI.
Podžberné, ého, n., poplatek. Arch.
XXII. 433.
Poesie, e, f., z řec. Kapitoly o české
poesii národní. Naps. Fr. P58l. Progr. g^ymn.
J. Hrad. na r. 1905.
Pofiklá, é, f., vz Běhna.
Poglintit co = slinami potrÍMniti Brt. S'.
Pogródka, y, f. = zed nad oknem. Orava.
Sb. Bl. IX. 54.
Polianský Yrcli v hontianskej atol. na
Slov. Vz Čas. mus. IV. 73.
Pohár, u, m. Jaký pohár komu naléval,
taky sa mu vraca. Mus. slov. VI. 26.
Pohavránkovať=i?o#©oéfiťt7 Phfd. XXIV.
153.
Pohladkovanie, n. = tkadUoveký mUK
Slov. Nár. sbor. XI. 17.
Pohlázknúf = pohladiti. Vz Brt. SI.
Pohodli, n. = zábava. Ty tady mnély p.
HoS. Pol. II. 64.
Pohonek, nka, m. Pacholci a p*ci. 1566.
Arch. XXII. 222.
Pohovka, y, f. P. kombinovaná se schni-
námi na knihy s vyobraz. Ví KP. XI. 107.
tah. XXXVI.
Pohrabnik, a, m. = úiaetnik pohřbu. Sb.
8l. VII. 112.
Pohřbený ráj. Zvon VI. 101.
Pohřbíváni, n. Čel. Priv. I. 592. P. židů.
Ib. 7.. 167.
Pohrebnik, n, m. = hoetina po pohřbi.
Liptov. Sb. si. IX. 47.
Pobnlákat — PolVark.
Pohulákat si. Sb. si. Vn. 30. 8r. Hu-
lákati.
PohúŽTený. Vz Bovlan v III. Přfsp. 22.
PohTáraf = ohovárat SpiS. Sb. b1. IX. 49.
Pohýňat Proti Bobu nepohýňaj nohu.
Sb. si. VIII. 83. Vie rozamom p. (přemýSlot).
Phfd. XXIV. 342.
^oehabět = oaldbnouH. Vz Brt 81.
Poebabica, e, f. = 9amopainiee. Phfd.
XXIV. 482.
Poch&arý = potmiSilj, Brt. SI.
Pochodováni, n. = záchod, secessas. Pat.
Zim. ďOa33.
Pochovaný. Flaška je p-ná = rozbitá.
Brt. SI.
Pochrouti se = prohnouti^ natáhncuti te.
Kai8. Lop. 383.
PochrumkáTaf si na čem: na hlůbocb
(koifálícb) = pochutnávati ti. Čas. mns. V. 20.
Pochublat = pokríiti. P. fiaty. Brt. SI.
Pojarčiti eo. Voda p-la pole = nadělala
járků. Brt. SI.
Pojazyčit Bi= poklepati, pohovořiti. PhVá.
XXI «. 3«.
Pojezdný, ébo, m. 1525. Arch. XXII. 60.
Pojezeni, n. Najedno p. snědl celu bas;
Byl na dobrém p. = chutnalo mu. Brt. SI.
Pojidat = povídati. Brt SI.
Pojinúe = jindy Brt. SI.
Pojištěni, n. P. na život, na dožití, proti
pohromám živelním, na úmrtí. Bgl.
Pokaliéenie, n. Vz Obarasit, Pokaličiti
v d. VII.
Pokial na váfl je, so vSetkvmi Tuďmi
pokoj majte. Phl'd. XXIV. 426. *
Poklep, n, m. P. chodidly, patami. Rgl.
Poklonči, íbo, m. Poddaného vybaviti
z moci pána buď p-éím anebo listem. 1479.
Arch. XXII. 30.
Pokrnckávať = podřimovati. Na roh
štola p. Pbrd. XXII. 42.
Poklus, u. m., Lauf. P. zrychlený, Schnell-
lauf, trvalý, Dauerlauf. Rgl.
Pokoj. Dom za sto a p. za tisíc. Mus.
slov. VL 109.
Pokosty éi fermeže. Vz KP. XI. 439.
Pokošinový. P. peřina. Wtr. Ěem. 869.
Sr. Pokofiin v I. Přisp.
Pokouši vý pocit. Rgl.
Pokrať = po-, rozkrájeti. Sb. sl. IX. 51.
Vz násl
Pokratý = po-, rozkrájený. Spiš. Sb. sl.
IX. 51.
Pokruta, y, f. Pokroutky jitrocelové,
mentholové, salmiakové, sladové. Us.
Pokrývka, y, f. P-ky hlavy na Slov. Vz
Nár. sbor. XI. 17.
Pokvikovati. Vítr p-val. ZI. Pr. XXIII.
99. Vz Pokvičeti v II. díle.
Pokyčkovati koho: děvncbu. Opava.
Slám. Put. 480. Vz Kyčka.
PoFáhoba, y, f. ^ polehčeni. Cítila p-bu.
Phld. XXIII. 752.
Polák, a, m., druh slepice. Rgl. — P. Mil.
Zdirad. Sr. Zl. Pr. XXIII. 2i)6. - P., u,
m., druh uzenice. Rgl.
Polakov^c, vce, m. = pastvisko u Zá-
vodu na Slov. Mus. slov. VII. 87.
Polata, y, m. = vagahu
Ces. 1. XV. 30.
Polěiar, u, m., ribes grosi
beere. Sb. sl. VIII. 134.
Pole, e, n. Láska k poli I
Sb. sl. VIII. 87.
Polednisko, a, n. = miet
pa$tvi poledňuje. Brt Sl.
Poleniee, e, f. = okno :
země k osvětlováni síně, 120
60—70 cm vysoké. Čes. 1. X
Pólhar, u, m. = pohár,
IX. 59.
Poiiovka, y, f. = poUvka
si koleno umyl (Spatná). Mi
Polirováni, n. P. (leštění
XI. 65.
Politnra, y, f. = lefitění.
430. nn., 433.
Polívka, y, f. P. v KoSti
drobky, kapusnica, mrvanc
zance, rajbanice, trhance. V:
26. — P. Frant, spis.
Polívkový. Je p. = ji rá
Polkýnaf = polykati. Rgi
Poloallegorieký. P. zahal
Polobotky. Zvon V. 12.
Poloéarý karafiát (zbarve
Polodrážnik, u, m., Falz
Polohlupáček, čka, m. *
VI. 78.
Polokladné. polotázavě i
225.
Polokmen, e, m. Rgl.
Pololiterárni forma. Zve
Poloministr, a, m. Nár.
13.
Poloparlamentni systém.
359., 13.
Polopočestný. P. dáma. !
Poloprovazy = úzká roli
279.
Polostrojni stav tkadlc
XXIV. 57.
Polotázavě, vz předcház
Poloukorečkový. P. kole
jehož poloukoreČky h kru
krni (žlabe) ponořené voda
kem podlívně tlaČi. Čes. 1.
Poloukožich, u, m. Us.
Poloumělecký. P. formi
Polounáliviiý P. kolo
XV. 228.
Poloutruhla, y, f. Wtr.
Pólo uzavřený. To jest i
knihou (málo známo). Mull.
Polovážný. P. vyjádřer
Poloviěníkový. P. peli
179.
Polozbankrotilý. Červ.
Polozbaslý. P. oči. Phl'
Položertovný. P. odpoi
310.
Polskočeský spolek. SI;
PoltiAka, y, f., vz Děli
Poluovka, y, f. Vypil
truňkťm. 1027. Mus. 1905.
Poťvark, u, m. =: k\
Brt. Sl.
652
Pomliaždit — Postřebovaoi.
Pomliaždit co = paiapaH} Phl'd. XXII.
670.
Pomizi, pomytci, pomyjci, ablntores ve-
fitiam, mužské prý pradleny. Wtr. Řem. 8.
Pomněnkově modrý. Zvon V. 777.
Pomněnkový. P. obloha (modrá). Zvon
VI. 11.
Pomoklina, y, f. Arch. XXII. 190.
Pomyjci, pomytci, vz předcbáz. Pomízí.
Ponad vrhnouti co : 1656. Mas. 1905. 438.
PonadvýS = dále vjh Seděti p. Vz
Brt. S).
Ponaruzno ovce pásti. 1561. Arch. XXII.
189.
Ponemocný = trochu nemocný. Vz Brt SI.
Ponižilek, Ika, m. = poniiený élovik, pato-
lízal. Us. Rgl.
Ponižni. P. haluzky = při $podu. Brt. SI.
Ponumerovat nieěo = tpoéUati. Phld.
XXII. 571.
Poodprávať co : postel (odestýlati^ FhVá.
XXII. 227.
Poódstrěiti. Us. Kgl.
Popel. Kdybyste nás jako na popele a
v posméchu nechati chtěli. 1598. Listnř 34.
Popelavě šedý, aschgraa. Us. Rgl
Popellvý. P. tvář. Zvon VI. 298.
Popeněžné, ého, n. Aby kantorovi na
každťj tejden 3 gr. p-ného dáváno bylo.
1596. Listář 12.
Popěvek, vka, m. P-vky na Bzenecku.
VzCes. 1. XIV. 421.
Popěvkář, e, m. = tkladatel p^pěokú.
Phťd. XXIII. 279.. Máj. IV. 348.
Popěvkovo-^ť, i, f. ZTon VI 98.
Popchnúť koňa = podúrít Phld. XXIV.
482.
Popinák, u, m. = řemen opánek. Brt. SI.
Fopinok, nko, m. = ohrganec Phrd. XXIV.
482.
Poplet, n, m. = pramének, P. vlasá. Slov.
Nár. sbor. XI 11. Sr. Popletek v II. Přisp.
Popletavý = němotomij^ neiikovnj. P.
ženská. Phrd. XXIV. 479
Popolude, e, f. = popelice^ plachta na zele-
ninu. Slov. Nár. sbor. XI. 20. Sr. Trako-
vica.
Poposledni. Kostým p. mody. Zvon VI
415.
PopOUŠtěě, e, m. = nástroj k nendhlému
popouiténi tyče při hloubeni pomoci padáku,
Vz KP. XI. 299.
Popraviti co : dobytek = obetarati, Us.
Poprávka, y, f. P. dobyfka v chlévě. Us.
Rgl. Vz předcház.
Popravový. P. putna := popruhová^ $ po-
pruhy, ae iandanii. Vz Brt. SI.
Poprázdnějši dobytek = pohuhenUj. Rgl.
Poprciti koho. Kozel kozu poprČÍ (ob-
řeží) Mor. Rgl.
Popřichoditi. Od strachu sotva p-li do-
mov. Sb. si. VIII. 101.
Poprysk, U, m. := rozrytá zemi^ púda^ roz-
praskaná xemS. Č.
Popůlnoěni polovačka. Zvon VI. 95.
Pořad = málem, skoro. Já bych se byla p.
dala do smíchu. Úboči. Kgl.
Porada. Dobrá p. — domu obrana. Sb.
si. Vm. 83.
Pořádeéky =: pořád. Brt. SI.
Pořádek, dku, m. Nehodzen sem 8 tob&
prisc na porÁdek (nemóžem s tebon vyjsf).
Mns. slov. VII. 90.
Pořádník, a, m. = po^adately vykontnfoiel
(vedle rychtáře). Rgl. — P. = Šenkýř pro-
dávající po pořádce (střídavě po jiném). Vz
Wtr. Řem. 916.
Poraj, e, m. = por, Sb. si. VIÍL 136.
Pořbetnik, n, m. = póhřbetnik = řemen,
kterj jde koni přes záda. Hoš. Pol. II. 150.
Porcelánově bílý. Zvon VI. 210.
Porcelánovka, y, f. =: dýmka z poreer
Unn. Čes. 1. XV. 341.
Pořezník, u, m., Schabhobel. R^l.
Pořízení, n. Poslední p. Vz Testament.
Poříznutý. P. vydání knihy. Mns. 1905
349.
Porostenstvo, a, n. = por^tánL To je
čas na p. obilí (že porůstá), Vz Brt 81.
Porouběí, n., vz Roubka. Brt SI.
Porozprávění, n. Vydal se k p. s vo-
liči. Tk. Pam. II. 70.
Portmonka, y, f., vz Kokofika rostl.
Porukomství, n. =■ poruSenstvl. Brt. SI.
Poruozno, vz Porůzno.
Porúz. Jenom ve rčení: na porúzi = na
ráni, pohotoví Je to na p. Vz Brt. Si.
Porůzno. Byby na poruozno prodávati
(po jedné, ne na džbery). 1525. Arch.
XXII. 69.
Pósa. Duellant zaujímá pevnou pósn. Zl.
Pr. XXm. 87. a j.
Posádka, y, f. = klee. Wtr. Řem. 84a
Posedá, y, f. = posezeni, Vz Brt. SI.
Posekán VO, a, n. = rozsekané maso. Cas.
mus. V. 100.
Poser, a, m., z fr. Naivnosf našich p-r6.
Máj. IV. 14.
Poshledat něco zajedno po druhém shfe^
datl. Us.
Poskoéitý. Zahraj p tú =: do poskokn.
Brt. SI.
Poskonina, y, f. = poskonné konopS, prvé
v kvetu. Phrd. 5CXIV. 613.
Poskřípit se = pnikorpiti se. Brt SI.
Pósl Fr., spis. Sr. Poesie (předchází).
Posledn^ši. Kovář porazil krejčího, prv-
nější byl silnější, poslednější slabší — místo :
Kovář byl silnější, krejčí slabší. Vest. Xlfl. 3.
Poslužitelný. Aby uměním svým také
této obci p-ným byl. 1613. Listář 110.
Posměšek, šku, m. P-šky na Slov. Vz
Čas. mns. V. 26. nn.
Posnídávka, y, f Lákavá p. (posnídaníl.
Máj. IV. 87.
Pospolierka, y, f. Slov. Nár. sbor. XI. 6.
Pospolina, y, f. = smiska. Brt. SI.
Fosprostši člověk. Zvon V. 410.
Posteklej pes = vztektý. Brt. SI.
Postel, e, f. P. anglická, kuchyňská, sklá-
dací, skříňová, 8 plnými železnými stěnami.
Rgl. Její popis a vyobrazení vz v KP. XI.
170. nn.
Postihač, e, m , vz předcbáz. Ližník.
Postoj, e, m. P. značí postavení, hledíc
spolu k určitému držení těla. P. vzpřímený,
sehnutý, úpolnický. Rgl.
Pťstřehovací bystrost. Zvon V. 301.
PoBtřibřovánl — Povsinka.
Po§tiibřOTáni, o. P. v ohni, roztiránim,
namáčenim, pUtovánim, galvanické. Vz Ott.
XXIV. 241.
Po8třižeiiý. P. snkno. Wtr. Řem. 72.
Postupný. P. zkouška (na postoapenon,
ve Školách). Vést XIII. 356.
Posvačený prstének = mtibnj. Slov. Nár.
sbor. XI 21 .
Posvétový. P. stolice = na řezáni po-
svétA (draček). Brt. SI.
Posvršky, m. = 9vríky, háby. Rais. Lid.
27.
Pošáblý = chatrný, P. oblek. Brt. SI.
PoSepný, éeský geolog. Zl. Pr. XXIII.
321. 8 podobz.
Pošiváni, n. P. Sň&rkami, Aufnfih-
arbiiit. Kgl.
Poškárat sténn = pofkrdbati, Brt. SI.
^23.
Poškrabanée, e, n. i= po$iruhnik z po-
ikrábaniho ee$ta (těsta), ťhťd. XXIV. 482.
Pošpatný. Je p. (špatně vypadá, bídný)
Brt. SI.
PoStárka, y, f. = poiímUirová. ?hVá.
XXII. 355.
Poštekliť. Srieň (sníh) padal mu i na
siju poStekliac ho studenosfou. Phrd. XXIIl.
602.
Poštiřikati = pozpivati. Ptáček p-ká.
Rais. Lid. 45. Sr. Stiřikati.
Pošturehať = poplehcuú — koho čím :
kohůta ožehom. Phl'd. 1902. 388.
Poduchaněe, ňce,m =p^/a^.Phrd.XXIV.
482.
PoSuchrať dlaně (dlaně) Čas. mus. V. 19.
PoSústeka, y, f. := moučné jídlo. Čas.
rons. V. 24.
Potackaf = targat «a. Phťd. XXIV. 544.
Pofar^enie, n. = poUzenf, iSzkoěf. Cas.
mns. VI. 4.
Fotaznik, a, m. = kdo geitran něéeho v obci
86 $(m$edy potazoval, Vz Brt. SI.
Po té = potom. Po té se vrat. Škod.
IP. IL 71.
Potiti se Jak: jak mezek. Šum. Rgl.
Potitko, a, n., Schweissblatt • lappen.
Us. Rgl.
Potikaný, contextns (od tkáti). P. snkně
(tkaná). Pat. Zim. 50b. 35.
Potkúrtf = zakúrif, Phrd. XXIV. 481.
Potmitat se == povalovati «e. Brt. S).
Potočnlee, e, f. P. lékařská, nastnrtinm
officinale: jeřicha, křezice, řeficba vodní
(potoční), rakev, vodní cbřen. Vz Čes. 1.
XIV. 373.
Potomnosf, i, f., novissimam. Pat Zim.
28b. 10.
Fotos = poet §em. Vz Brt. SI.
PotraTínář, e, m. = obchodník » po-
travmomi, Wtr. Éem. 397., 907.
Potřeba, y, f. Potřeba zákon rnSí. Phfd.
XXnL 59b.
Potrhati, potrhovati. — čim: kupcem
(tahati ho a tak mu koupi vnucovati). XV.
stol. Zvon V. 274.
Potrusky » otruHny z krmUy které
statku (dobytku) vypadávajú z pysků na
zem. Phrd. XXIV. 813.
Potuhnouti. P-hla krokc
kroku, Brt. 81.
Potupaný. Od much p. ]
PotvarohoTati co == tvo
Brt. SI.
Potvopstvo, a. n. = hbc
Potyk, u, m. = ttyk. Ná
p-ka 80 sásedmi. Phrd. XX
Potýkaná, é, f. Jíti s k:
zápatit. Brt. SI.
Poúéat = pouHti. Brt. S
Pouček, čkn, m. = blá
narodilo v póčko (v košnli
Brt SI.
Ponch, u, m. P. ve mlýn
310.
Pouchový. P. sloup stav
Vz Čes. 1. XV. 227.
Poukavka, y, f. = bouc)
Poupa, y, f. =z kroupa
Taky jez ponpy (a ne jeno
Pol. IL 110.
Poupouštěti, ěl, ění. <
někdy se poupouštěl (ji za
Listář 76. Vz Poupustiti.
Pouzdrnik, a, m. —
Kem. 142.
Poval, u, m. Stavěti cha
(od základA) aneb na kamei
Čes. 1. XV. 34.
Povázka, y, f., vz Lničk
Povéra, y, f. Pověry ^
Tndn zvolenskotekovského ;
na Slov. Vz Čas. mus. IV.
23. nu., VI. 8. nn. Sr. Čáry,
je stínem víry. Zvon V. 45
PoTěžný, ého, m. =
z věže. 1525. Arch. XXII. í
PoYlečka, y, f. P. na
Jindř. 57.
Povídati. Myslil, že je z
(marná naděje, nezazenou):
PoTidla: vařené trnky,
smažené slivky, lekvar, koti
krédlich. Vz Brt. SI.
Povinnost, i, f. P. b
korunní potahová (s potahi
svobodnická, veřejná, ve
Svobd. 149.
Povodí v VIL d. 395
vodění.
PoYodnik, u, m. z= m
na spodní vodě, jehož cel
vodě snížen, při velké
býval, tak že při každé
pracovati. Ces. 1. XV. 187
Povodňový. P. vlny.
72., 2.
PovoPé, povorá = I
Brt. SI.
Povozný, ého, m. = k
Čes. 1. XV. 47.
PoVPChli, n. := výiina
Brt. SI.
Povřislo, a, n Krátké ]
snop. Sb. sl. Vni. 87.
Povsinka, y, f. =: kdt
tulák. Brt Sl.
664
Povychodit — Předědo.
Povy chodit, povi/jiti. Po vy choditi z izby
za svojou robotou. Phťd. XXI [. 214.
Povykrúcať koho = tančiti » nlvi. Sb.
si. VIII. 109. Sr. Povykroutiti.
Povyrábaný -=: vyhraný. Ty baně sů už
p-né. Sb. 8l. VIII. 101.
FozadoYáděti si (s někým). Máj IV. 150.
Pozakarpatský. P. vlast Sb. si. VIII. 67.
Pozamkýnaf = poxamykatú — co :
kasne. PhPd. XXII. 218.
Pozbaveni, n. P. cti. Čel. Priv. I. 342.
PozbihnOUti = pozdvihnouti — co:
křidličky. HoS. Pol. II. 104.
Pozdějac m pozdfjc, později. HoS. Pol.
II. 6.
Pozděkvětka, y. f., druh jahlek. Brt. SI.
Pozedný, ého, m. = kdo pečuje o zdi.
1525. Arcb. XXII. 69.
Pozemský mlýn. Vz Pobřežní zde.
PozleVČit =: nadzdvihnouti co. Brt. Si.
Pozniknouti. Když křásty (zeli) po-
žni knou (poodroston). Hofi. Pol II. 66
Pozobýžďat zz poxohjfáditi. Vz Po-
břežní zde.
Pozopijati se. Vz Brt. SI.
Požární telegrafie. Ott. XXV. 182.
Požertovati se na Čem : na mysli = po-
mánti. 1561. Arch. XXII. 193.
Požižřat = půjčiti. Brt. SI.
PracoTný. P. ústroji mlýnského slo-
žení (koš nasýpaeí, vřeteno s mlýnskými
kameny). Vz Čes. 1. XV. 231.
Prádelník, u, m. P. s vyobrazením. Vz
KP. XI 160.
Prádlo, a, n. Strojidlo nebo prádlo
v mlýnské lednici = místnost za vodnín i
koly, kde snětivá pšenice v kádi byla vy-
pírána. Ces. 1. XV. 188.
Praelatura, y, f. Byli jsme při obědě
(s opatem) y praelatuře, jiní pak v re-
fektáři (8 převorem). Tk. Pam. II. 866.
Prahanebnč někomu na cti utrhati. Slad.
Jiodř. 96.
Prahlonpoučký. P. hloupost. Rais
Lid 44.
Prachař, e, m. zz aanitmik. Slov. čes. 1.
XIV. 488.
PrachoT, a, m. Na Prachově = louky a
pastviny u Pacova. Čes. 1. XIV. 440., 443.
Prajalový. P. debata. Nár. list. 1906.
349. 2.
Praještěr, a, m. Vz Zl. Pr. XXIII. 117.
Prajzčák, u, m., druh bramborů. Brt. SI.
Prakař, e, m. P. hotovil praky. Wtr
Kem. 146.
Pranázor, u, m. List. fíl. 1905. 365.
Prapor, u, m. Prapory cechovní. V z Wtr.
Kem. 633. nn.
Práporaf m. plápolat Mor. Sr. Huj.
Progr. 10.
Prasátka, pí., n. == podzemní hlízy
ocúou. Brt. SI.
Prásek Vine, nar. 1843., řed. gymn. a
spis. Sr. Slám. Put. 436. s podob, na str.
440.
Pťaseodym, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XIV. 411.
Praskavě. Oheň p. plápolal. Zl. Pr.
XXIII. 194.
Praskavka, y, f. r= mohutný balvan
z boků skalních pojednou odskoéivií s ve-
likým hřmotem. Čes. I. XIV. 450.
Praskavý = ein. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 47.
Praslovo, a, n. := náměstka. Kle. 94.
Prasnút = puknoufi ; hodUí. Phťd. XXIV.
482.
PraSčence, e, n. = prasátko. Brt. SI.
Prášek, Sku, m. Jména léčivých práSků
v Starej Pazove na Slov. Vz Čas. mus.
VI. 7.
Práditi. Tehdy prášilo zz chumelilo se.
Hoš. Pol II. 90.
Prašivka, y, f. = hora na TěSinsku.
Vz Slám. Pat. 221.
Praštěnky. To maso je tuhé jako staré
p. Máj. IV. 329.
Pratať. Pes a kočka nančia gazdinú
p. Sb. 8l. Vin 169.
Pravda, y, f. Není pravdy nebo pravdou,
že jsem o tom věděl, chybně místo: Deoí
pravda. Vést. Xlll. 6. To je p. jako atará
hradba (ironicky). Šum. Rgi. Bnď kdo-
kol vek, nedbiy na to, ak má pravdu, přijmi
za to. Sb. si. VIII. 83. Je zapotřebí mnoho
lží, aby se zaclonila p. Máj. IV. 293 — P.
Frant. (V. Hlinka). Vz Mus. 1906. 374.
(dokonč.), Zvon V. 209.-210. — Pravda
Ant, prof. a spis., nar. 30./2. 1816. Vz Zl.
Pr. XXIII. 261. 8 podobz.
Právněplatný zpjisob drženi Moravy.
Dvoř. Mor. 107.
Právo. Sr. Čel. Priv. I. 781.. II. 1260.
Pravomoc, i, f. P. komory nad svo-
bjdniky, krajská, panská, patrimoniální,
rychtářská, vrchnostenská. Svobd. 149.
Pravovareénictvi, n. Arch. XXII. 165.
Prázdný. Lesu v myslivosti práaMini
buďte. 1640. Arch. XXII. 106.
Prázno = prázdno. Jel 8 prázoem
(s prázdným vozem). Hoi. Pol. 1. 120 pozn.
Prazřidlo, a. n. Škod. 11*. II. 33.
Pražec, žce, m. P. u tkadlcovského stavu.
Brt. SI.
Prcka, y, f. z= tele. Prcka, na! Phrd.
XXIV. 482. — P. = iveitkové ovoce. Brt. 81.
PrděFka, y, f. = něco malého (Šátek,
sukně). Brt. SI.
Přebiračka^ y. f. To s tím máte p-ku
(práci). Čes. 1. XV. 143.
Přeblknout = přeběhnouti^ rychle pře-
čísti. Brt. SI.
Přebolený. P. hoře (které již přestalo
bolet). Zvon V. 413.
Preclík, u, m. Vz Wtr. Řem. 881.
PřeČiahnuf niečo =: obemknouti. PbTd.
XXII. 35.
Prečištovaci káď. Nár. list 1905.
354., 14.
Přečumit něco. PřeČumil sem celon noc
(přečkal). Ůboěi. Rgl.
Prečút sa = přeslechnouti $e, Brt SI.
Před. Vz Brt SK
Předečně = předktm, předevě'vu Vz
Brt. SI.
PředeČnik, a, m. =: primář, kdo hraje
na prvni housle. Brt. SI.
Předědo, a, m. s praděd. Brt SI.
Předéaný - Přidrsniti.
Předésný. P. válka. Škod. 1\\ 11. 20.
Předjarní. Zvod VI. 99.
Předky o mlýna = stavidla. Čas. 1.
XV. 226.
Předmir, a, m., hora Da TěSinskn. Slám.
Par. 233.
Přednorouný. P. vlna. 1561. Areb.
XXII. 1«9.
Předpražský venkov. Rais Lid. 87.
Předřiti. Volal, div hrdlo se mu ne-
předřelo. Zvon Ví. 114.
Předrucha, y, f. z=? Plot kdož by měl
plésti soused od soaseda soumezni, rajčím
aby neobracel na souseda ani na obec, a
předrnch aby nedělal na souseda ani na
obec. 1749. Mtc. 1905. 389.
Předsebevzitý = hrdý, Brt. SI.
Předsedání, n. P. soudu. Čel. Priv.
II. 773.
Přednpredit si = přispUUi *í. Vz
Brt. SI.
Prefalošný. P. f.iloSnicel PbM. XXII. 44.
Prťíjétat se = «em tam choditi. Brt. SI.
Přegazda, y, m. = xámoinj Jioapodář.
Brt. .-^J.
Pregér, e, m P. vybíjel obsah a nápis
oa minci. Wtr. Éem. 491.
Prehárčavý = ikádlivý, dr(fádioj. 01-
povie svojim prehárěavým způsobom. PhFd.
XXIV. 164.
PrehebelkoTat se = proUoiiei «e. Vz
Brt. SI.
Přehlučný. P. píseň. Škod. 11^. II. 136.
Přehrada, y, f. = mistnoiť v clUévi pro
odUiívéafa. Čes. 1. XIV. 44.
Přehradní Vodní stavba p. Nár. list.
1906. 72., 2.
Přechátrati. Seno to ptá (zhorSí se).
1561. Arch. XXII. 191.
Přejatek, tku. m. P. z filosofických sy-
Btémfi. List. fil. 1905. 352.
Překop, u , m. = chodba jalovou skalou,
Qaerschlag. Čes. 1. XIV. 452.
Překupnictví, n. P. v obilí. Arch.
XXII. 487.
Prelatura. Vz Praelatura.
Přeleda = pfeledva. Brt. SI.
Přéloh, u, m. = příloh, úhor. 1477. Arch.
XXII. 24.
Přemadrčit něco = řeH překroutiti.
Brt SI.
Přcměřování, n. P. lánů. Cel. Priv. II.
189.
Premínat sa v sedisku (sedadle) ^
vrtiti se. Phrd. XXIII. 278.
Přemítnut se = vystHdati t». Vz
Brt. SI.
Přemysl, a, m. = pitmák. Červ. I. 9.
Prenéř, vz Prennéř v I. Přisp.
Frenný = predni. Slov. Nár. sbor.
XI. 161.
PrepajOŠit = promrhati. PBPd. XXIV.
482.
Přcpeéky, pl.. f. = záptííky. Brt. SI.
Přepestřování, n. P. děje. Zvon VI. 156.
Přepcstrý zvyk. Zvon VI. 294.
Přcpltovat = prositi. Vz Brt. SI.
Přeplaniti co: lesy. 1540., 1560. Arch.
XXII. 109.
Přeplátování, n. P. tesařsk
286.
Přeporoditi. Ty Slováky
porodila (udělala z nich Něc
Gas. mus. IV. 32.
Prerúbaf sa == prosekati
IV. 48.
Přerubeň, bně, f. = dira
Brt. SI.
Přes. Sr. Brt. SI.
Fřesaděný čím : děcky
mnoho dětí. Sr. Brt Si.
Přesahati komu. Kto by ch
přetahoval ho, za zboží na n(
než chtíti má. 1749. Mtc. 190
Přeset. Zima ho přeseje
Brt. SI.
Přeáilenina, y, f. Čemei
Slez. Čes. 1. XV. 49. Vz násl
Přesilený = namozený. P
XXIV. 428.
Presjépky, pl., f. = í>ř«*í
Vz Brt. 81.
Přeskeřák, a, m. = sedmi
Přeslastný. P. vědomi. Zs
PřesPehovat se ^ trhati
se v prstech p-biye. Vz Brt.
Přeslice = pHika u pěii
Ces. 1. XV. 188.
Přestávající na čem = s
iim. Brt. SI.
Přestěr, n, m. P. hřídeh
ského = tlouštka. Čes. 1. X\
Přestěra = xásfiia. Val. C
Přestrkování, n. Zmrzačil
jakým p-nim. Tk. Fam. II. 3
Přesuzovati koho %
lidi. 1607. Arch. XXII. 507.
Přetáčený. Krupice na sil
XV. 189.
Přetek. Tvůj p. dobra v
Slad. Rich. 11. 122.
Přetykl, u, m. P. u plul
Brt. SI.
Přetým = před tim, P. U
Hofi. Pol. II. 116.
Převalený = prohnutý.
buku. Slov. Nár. sbor. XI. 9.
PřevaloTati co kde. P-^
pěkné ty řeči ve své hlavě.
Převlačitý sak k chytá
1905. 385.
Preživeněc, ňce, m. =
duzivé dit*. Brt. SI.
Prchlý = sypký. Brt. SI.
Prchnouti. Lépe, kdo
bědám, než zhouba ho stil
11. 30.
Přibrakovat někomu =
Brt -1.
Příbramský. Vz Skoda .
Přibrznút koho = přisv
Přičinlivec, vce, m. Zvoi
PřiČiskaČ = vyslovovati ó,
Ott. SI.
Příčka, y, f. z= rozepře.
Příčný. P. stodola = ob'
SI. 400.
Přidrsnlti něco. Slad. B
666
Priednovek — Proeme.
Prlednovek, vku, m. =? P-vka nemu-
Bila by se báť. Phld. XXII. 35.
Priechod, u, m. Zkade (odkud) si?
Z ť-da, kam Čerti na vohrady chodia. Vz
Sbor. slov. Vni. 105.
Prieteke = předbíháni o advod, Phtd.
XXIV. 482.
Priezračistý = namaitSnj, P. papier.
Čas. mus. V. 64.
Prig&avit = udldvif, Mus. slov. V. 93.
Prihorený = pHpeklj. P. kaia. PhFd.
XXIII. 742.
Přihrádek, dkn, m. Čeleď, která leži
dole (v zámku) na p-dku. 1525. Arcb.
XXII. 68.
Příhrdliti = néeo iHkého přinésti.
Brt SI.
PHhrůžat = prsUm hotUi, Brt. SI.
PřichOTa, y, f. i= přichovani dobytče.
Brt. SI.
Přichvéti. Přichvivala se v mé objeti.
Zvon VL 371.
Přijemnosť, i,f. Krása bez p-sti nepHvábí
mnoho hosti. Máj. IV. 312.
Přijíti, pHU, přU, přiUf, pHn$é. Vz Brt.
SI.
Příjmový. P. registra, 1525. Arch. XXII.
63.. zdroj. Nár. list. 19u5. 359., 22.
Přiklekavá = druh tance. Brt. SI.
Přikliditi co kam. Dřívi (klády) do
údoli p. = dopravili. Slám. Put. 358.
Přikluckati = přiklusaii ? čas. mus.
IV. 63.
Příkopy v Praze. Zvon V. 483. Na
Přikope. Tk. Pam. II. 150.
Příloh, u, m. = příloh, úhor. Arch.
XXII. 24.
Přiložka, y, f = naMtdvka dřeva hra-
néného. K^'. XI. 285.
Primitivně idyllický, z lat Zvon VI.
137.
Přimrznouti kde kam. Af jazyk mAj
v ústech k patru přimrzne! Slad. Rich.
II. 120.
Přimučování, n. Bez p. něco činiti.
1540. Arch. XXII. 118.
Prímus, n, m. = nueent) přistup do špoUcu,
Znnftzwang. Vz Wtr. Řem. 51.
Přinucení, n. Mračil se jako nevěsta z p.
Máj. IV. 217.
Přiopravíti komu éeho : o\Čákn služby =
přiUpiiti. 1561. Arch. XXII. 189.
Příostřele mluviti. Zvon V. 200.
Přiostřelý nůž. Us. P. rys tváře. Zl. Pr-
XXIII. 134.
PřioSatit koho čím. Us.
Případnosf, i, f. =z přijem. Ale v to
také mé p-sti přitronSenyjsou. 1622 Listář
157.
Připadnutý čím. Stromy sněhem p-té
(přikryté). Phřd XXIV. 721.
Případný. P. voda =i náhlá povodeň.
1525. Arch. XXII. 68.
Připáliti koho. Trošičku plil červa
(napil se kořalky). Čes. 1. XV. 144.
Připecek, cka, m. = peenář. Wtr. Řem.
881.
Přípecný chléb = pecnářškj. Wtr. Éem.
924.
Přiramkový. P. skmž kola mlýnakébo.
Čes. 1. XV. 230. Sr. Přiramek.
Přísahaný. P-nou povinoosf zanedbati.
Slad. Kich. II. 11.
Přísivek, vkn, m. i= »eti na tvém poli
cizímu. 1525. Arch. XXII. 22., 71., 86. Sr.
Brt SI.
Prisknouti. Vz Vycvrkať.
Přislípati komu. Že jim ,tronpi* p-li.
1608. Liscář 81.
Přisloužiti. Kamenu (mlýnskému) p.
(mdl-ii drobněji mlftí). Čes. I. XV. 294.
Příslup, a, m, bóra v Téiinsku. Slám.
Pat. 358.
Přísmydlenstvi, n, parabola. Pat. Zim.
26b. 23.
Přísnět, n, m. = piřUit. Brt. SI.
Přistáti. Ona by mne ani reprístala =
nechtěla za muže. Phfd. XXII. 37.
Přistáti někde = do eluiby vtoupitl
1499. Arch. XXII. 35. Vz násl.
Přistaviti někde = do eliáby vstoupiti
1499. Arch. XXII. 56. Sr. Přistáti.
Přístřeiný. P. prkno. Čes. 1. XV. 35.
Přisuč, suj a = přieypatiy přidali. V z
Brt. SI.
Přidčiknúti koho kde: na loskách =
dopadnouti, Brt. SI-
Přideřenosf, i, f. P. barev. Zvon V. 694.
PříSemosť, i, f. Hřbitovní p. Zvon
VI. 66.
PřiSikovnit Sa = hkovné te nastrojili.
Brt. SI.
Přišotořif se = přiloudati se. Vz Brt 81.
Přišprtati se kam odkud. P-tal se tam
z Uher = pHiel. Čes. 1. XV. 219.
Přifolópit se, přítalúpit se = pH^
jíti z nenadáni.
Přitřásknouti dveřmi. Zl. Pr. XXIIL 14.
Přitrckat = drobným krok&m přibihtumti.
Brt. SI.
Přitrpkle mluviti. Zvon V. 540.
Přítruhlík, n, m. P. a stavo tkadlcov-
ského. Vz Brt. SI. 397.
Přívalní voda 1563. Arcb. XXII. 87.
PMvČaS. Bylo to p. = t» pravý čas.
Phfd. XXII. 38.
Prividno. Bylo jeStě p. (světlo). Phfd.
XXIV. 51.
Privilegi-um, a, n. = vjeada. P-gia
měst pražských a jiných. Vyd. Dr. Jar. CeU-
kovský.
Přívozný. P. pivo = dováiené, 1489.
Privileg. mě. Blatné.
Přízný. PřÍMné, n. := daň za zpraeováni
lou a konopí na plátno. Vz Brt SI.
Príživkár^ a, m. = kdo ee přizitmje^
pařant. PhlM. XXIV. 433. a i.
Přižrat se = zvyknouti sofrtt. Vz Brt. SI.
Prkenný. B. poklona. Zvon VL 359.
Prkotina, y, f. = prk, priina = kozi
zápach, Brt. SI.
Prlení n., vz předcház. Kabelna.
Prlíč, e, m., gentigna, rostl. Brt SL
Přebarvený čím. Mlnva p-ná krkonoš-
ským podřečím. Zvon VI. 95.
Proeme = proSjsme. P. ntekli. Hoi. Fol.
11. 86.
ProdarebaČit — Prftvěrectyi.
I Prodareliaéit něco = promarnili. Brt.
Sl07.
L Prodřahnit cesta == dráha na ni
opraviti. Vz Brt. SI
f Progéeat majetek == prohospodařiti.
i firt Si.
PrommmoTý. P. piseň. Zvon VI. 86.
Prohližka» y, f. = prohlidka, Yz
Brt. SI.
Prohnětený = prohUt^, Brt SI.
Prohvězděný večer. Máj. IV. 198.
Proehvělý. Hovoří p-loa mluvoa. Nár
list 1906. 34., 13.
Projemnělý. Zvon V. 605.
Projetí, n. P cla. Cel. Prív. II. 1262.
^Projimaé, e, m. =: náHni koldřiké. Wtr.
Rem. 850.
ProletarisoTati se. Dneiní haviř se
rychle p-saje. Čes. 1. XIV. 449.
Prolhaný jak : od kořene. Slad. Rtoh.
II. 94.
Prolizavý. P. jeskyně = kterou Ute pro-
léxati. Brt. SI.
Prolna = druh bramborů krahatjeh.
Brt. SI.
Proměněe, ete, n. = podhodek. Brt. SI.
Prominut sa = pominouti «e. Vz Brt. SI.
PromlaTeni> n. Tam jsem došel k p.
8 nim. Tk. Pam. II. 485.
Promyselný = moudrj^ roOa/hi. Vz
Brt SI.
PromOn^outi co : pivovár = vermiethen,
ale chybně ve smysl a miethen, najmouti.
Vést XIII. 4.
„ Propad. Na P-dě = pole a Pacova.
Čes. 1. XIV. 440.
Propadnuti, n. Tam se mi přihodilo p.
postele. Tk. Pam. II. 290.
Proposlouehati koho kde. Lékař p-ohal
nemocného na zádech. Máj. IV. 538.
Proraméica, e, f. = koHU žeruká.
Brt. SI.
Prořidlosť, i, f. Byla tam p. lidí (způ-
sobená válkami). Dvoř. Mor. 287.
ProHzoTati se, vz Proříditi se v n.
Přisp.
Frombati = protékati, V zimě mají
rybníky prorubovati. 1646. Arch. XXII. 137.
^ Proskova, y, f. = kůlna. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 47.
Prosluněný čim. Dáše p-ná radostí.
Zvon V. 412.
Prosperita, y, f., z lat. = zdar^ prospěch.
Finanční p. Nár. list 1905. 229., 2.
Prosi^ek, dkn, m. =^ prostředek. Pat.
Zim. 71.
Prostěradlo a postele = záclona. HoS.
Pol. n. 62.
Prostodušně jimavá řeč. Zvon VI. 30.
Vz ProstodnSe v III. Přisp.
Prostořeký hovorem. Škod. 11*. n. 223.
Prostředek, dku, m. Vyslali k němu
oaobr z p-dkn svého (ze sebe). 1618. Arch.
XXIL 320.
Prostřlkaný čim. Rosa p-ná zlatými
kvítky. Zvon VI. 10.
ProsTlčat koho = pifesvUiovati. Brt. SI.
Prodloufilý = pro zrazen jy přékaiený, P.
krádež. V zloděj, ml. Čes. 1. XV. 47.
Kott: Přispivky k Sesko-něm. slovnika ÍU.
ProSluftiout co: moz
překaziti krádež. V zh
XV. 47.
Froštipovati eo: jfi
Zvon V. 377.
Protektionářstvi, n.
229. 1.
Protemniti eo. Smutel
očí. Zvon V. 686.
Proteplený čim : vzdnc
Zvon V. 12.
Protibožský vzdor. Zv
Protiha, y, f., tecom^
XXV. 142.
Provanuti, n. Umělec
1905. 354. 13.
Provést^ něco, lépe : i
vykonati, vyplniti, zavřSif.
811.
Provět, provSjat = provo
Proviknouti eo. Blát(
Spatně místo: provlhčí. Vi
PrOTOloVat = provolávc
Provroucnělosf, i, f. S
nésti. Zvon V. 701.
Provrouenělý pohled. í
Prozápasit co. P-sil svi
o formu. Zvon VI. 821.
Prožehnuti, n. Uměleck
Prožihnouti. Od šlapek
až k hlavě prožíhlo ji závn
VI. 186.
Prožitosf, i, f. Črta, z j
hlásila se p. a dýchal hlat
Zvon V. 711.
Prplati = prpliti. Phťd.
Prplavý. P. robota = v
nosť a trpělivost. PhPd. XI
Prskati. Janči prskali (^
raticami. PhPd. XXIIL 595.
jíce prsknoati = stí^eliti. Us.
Prdačka, y, f. = druh i
Brt. SI.
Prdčit = prsknouti. Vz I
Prta, prtiak, a, m. = m
i práce ženské^ práce sebe n
XXIV. 482.
Průbni řeč (docenta). T
Prudčeji, lépe: pradSeji
Pol. II. 167.
Pruha, y, f. = pruh. Brt.
Průkles, a, m. = alej v
Brt. SI.
Prula, y, f. = druh bra
Brt. SI.
Průlinka, y, f. Vyplňoval
ve dřevě. Vz KP. XI. 417.
Průmyslový. P. učitelk
337. Na str. 440.: industriál
Průpišnice, e, f. = mat
desce Hciho stroje. Ott. XXI
Pruska, y, f. = prusská
Řem. 927.
Pruskofrancouzský. P.
VI. 121.
Průvcrec, rce, m. zz p
Brt. SI.
Průvěrectvi, n. = po v
658
Prfižeha — R&konskosrbský.
Prilžeha, y, f. = mihotáni vzduchu sa 2e^.
íUho vedra. 6rt. SI.
Prvek = prve, prvka, Brt. SI.
Prvinový večer = premiéro^ prvotina.
Prvnějši, vz předcház. PoslednějSi.
PrvoněskSy j, f., vz Prvdska.
Prvotina, vz Prvinový.
Prvoplodba, y, f. Stadium p-by diva-
delní. Nár. list 1906. 41 1.
Prvotisky. Vz Wtr. Éem. 524.
Prvotřídní. P. pole = pole prvé třídy
(úrodné). Phrd. XXII. 673.
Pryskyřice, e, f. : asfalt, benzol, damara,
dráči krev, gumma arabská, gammígutta,
jantar, kančak, kolofoninm, kopal, maatix,
sandarak, fielak. EP. XI. 424. nn.
Prydčina, y, f. = mišto, odkud se voda
pr^HL Brt SI.
Psací st&l 8 vyobraz. Vz KP. XI. 164.
Psátko, a, n. = pejsek, itini, Brt SI.
Pseudogenialní přítěž. Zvon V. 682.
Pseudomodemost i, f. Sroabovaná p.
Zvon V. 797.
Psí, sr. Brt SI.
Psia mu mat (nadávka)! Phi'd. XXin.
747.
Psica, e, f. = tráva, která ee ipatni koai,
Pbrd. XXIV. 482.
Psota, y, f. Štrnáct remesiel a patnáctá p.
Phrd. XXIV. 342.
Pstružák, a, m. =:= kHii, má na hiU srsti
malé teXky ilutohnidi, Ott XXIV. 584.
Psychofysiolog, a, m. Zvon V. 797.
Psychoromantísm-ns» n, m. Zvon VI.
137.
Pdokavka v I. Přisp. 328. oprav v *. pSo-
bavka a sr. Brt. SI.
PStrikavý. P. tvář = pehavá. Slov. Phrd.
XXIV. 482
Publikační činnost Nár. list 1905. 340.
13.
Paceň, cně, f. P. je těleso nenrčité formy,
tedy ne plocha. Phl'd. XXIV. 589.
Pucov, a, m., ves v oravské stolici na
Slov. Vz Sb. si. Vm. 45.
Pnčálník, a, m., straHdlo. Vz Brt. SI.
Půdina, v, f. = haluzi v pHstodiUku pod
snopy nakládané, aby obili vysychalo. Brt. SI.
Půdnět =: tuchnouti a plesnivěti. Obili na
sýpce pftdní. Vz Brt SI.
Pafan, n, m. = převzdívka Přerovanům.
Brt SI.
Pnchavice, e, f. = vie napouchlá, Vz
Brt. SI.
Púchov, a, m. Je v P-ve (v tísni). Phrd.
XXIV. 482.
Pnchr, vz násl. TmdovaČka.
Pachýřnatky, třásnénky, thysanoptera,
hmyz. Vz Ott XXV. 409.
Fúlať == házeti (kameny, gal'u do kol-
kov).
Půlcent, Ui m. = púl centu. HoS. Pol. II.
168.
Pnlec, Ice, m. = kuiová střela, Phťd. XXIV.
482.
Půlenka, y, f., targiona, rod mechů. Vz
Ott XXV. 96.
Puléř, e, m. P. leštil zbraně, zbroj a
drahé kameny. Wtr. Rem. 160., 464.
Pnltový. P. střecha, vz předcház. Plá-
šťový.
Půlvážka, y, f. = váha u vozu na jednoho
koni něho vola, HoS. Pol. II. 150.
Pumpel, pumlik, a, m. = dieťa vdSíiého
brucha. Phrd. XXIV. 482.
Pampeliee, e, f. =: pampetUka. Brt SI.
Pont, n, m. =z rozparek kotíle. Slov. Nár.
sbor. XI. 4.
Pupek, pkn, m. Račej badem bore pupkom
ležaf (kto nechce za malou plácá robíf).
Phrd. XXIV. 340.
Pupénko, a, n. = pupineíek. Vz Brt. SI.
Purkrabí. Vz Cel, Priv. IL 1265.
Působiti nač. Tk. Pam. II. 16.
Púšéat = pouítiti, táti, Brt SI.
PuSčica, e, f. = krabice. Brt Si.
Pušéum, n, m. =: klam. V zloděj, ml.
Ces. 1. XV. 47
Puška, v, f = tndOice. Zamčitá p. 1525.
Arch. XXii. 70.
Putera, y, f. = putna; malá, tlustá divá.
Phrd. XXIV. 482.
Putina, y, f. = kol V zloděj, ml. Če& 1.
XV. 47.
Putlák, a, m. = pyHák. Brt SI.
Pýcha, y, f. Lačná p. (pyšní se a nemá
čím). Phfd. XXIV. 341.
Pyrt. Sr. také Pyrta.
Pysula, y, f = jméno kravi. Brt SI.
Q.
Quis Ladislav. Sr. Zl. Pr. XXIII. 204.,
Máj. IV. 821. s podobiz.
Suodlibetár, a, m. = kdo uH viemu. PhFd.
V. 421.
R. Ř.
Rabéíkovati = pytlaHH. Těšínsko. Z něm.
Slám. Pat 278. Sr. Banbčík.
Rabutí, n., dematis, rostl. Brt SI.
Raéín, a, m., pole aPacova. Čes. 1. XIV.
442.
Raěiny. V Račinách, pole a Pacova. Čes. i.
XIV. 440.
Rada, y, f. Dobrá r. stoji groš. Phrd.
XXIII. 678.
Řádek, dkn, m. zz cech, Wtr. Řem. 594.
Radenství, n. Přípitek na vládní r. (že
byl jmenován vládním radon). Tk. Pam. U.
207.
Radiace, e, f., z lat. R. elektrická. Vz
Vstnk. XIV. 590. nn.
Radioaktivita, y, f., z lat Vz Vstnk.
XIV. 545., Phrd. XXIV. 361.
Radiový. R. hodiny. Vz Zl. Pr. XXní.
333.
Radium, a. n. Sr. Vstnk. XV. 216. nn.
Radlo. Popis a obraz v Brt SI.
Rajféř, rejfiř saken, jenž vySknbával
zvláštním nástrojem uzly ze soken pří tkaní
povstalé, drah postřihace. Wtr. Éem. 133.
Rak : &tffmiff (krátký, plavý), olšan (černý).
Brt. SI.
Rakouskoněmecký spolek. Us.
Rakouskosrbský spor. Us.
Ramice — Rohovat.
Ramice, e, f. R. (stranice) = dlouhá $lrana
i^brovadla. Óes. 1. XV. 296.
Rampouch, n, m. Sr. Žangel, ZvoDgel.
Rampnláky vz Rampalik ▼ in. Přisp.
Randávý. Dom vjzerá ako y r-voin oděve
žena. Pohrd. XXIV. 43.
Ranivosf, i, f. Vědí, co r-sti jest v tom
pohledo. Zvon V. 156.
RaniTý. R. jednáni. Zvon V. 180.
Rannosť, i, f. R. podleti. 1561. Arch.
XXII. 192.
Rapaika, j, f. = hrkavka. Brt. SI.
RapouchoTatét = írudovatět, Karlátky.
zwouchovatěly. Brt. SI.
Řás, e. f. = táře. HoS. Pol. II. 60.
Řasenice, e, f. = Utniee. Brt. SI.
Řasit = řamým Hnili. Brt. Si.
Rastoka, y, f. = malý Umí potúíek, Val.
Ces. 1. XV. 266.
RaSa, e, f. ^^ raSma, střapatá Sen»Jcá, FhVá.
XXIV. 483.
RatiStnik, a ,m. R. vyřezával zdobná ra-
tišté (tyče) k praporům a kopím. Wtr. Řem.
144.
Ranbéik, a, m. = pytlák, % něm. Raub-
Bchatz. Slám. Put 278. Sr. násl. RaaSik.
Ranrmigstr, a, m., vz Růrmajstr v II.
Přisp.
Raniik, a, m. = rauhHk. Slov. Nár. sbor.
XI. 8., Brt SI.
Ravat. Žába rave = rcnihatá, Brt. SI.
Ráz. Sr. Brt. SI.
Řazaniee, e, f. = lať. Čes. 1. XV. 37.
Rážat = por(fáeti. Brt SI.
Raždička, y, f. = roidi. Čas. mns. V.
21.
Rebont, a, m. = rebenténi, Brt. SI.
Rebošit, = rtbentit. Brt SI.
Rebrovati =z iebravati. Ten dobytek re-
bruje = viděti mu žebra. Brt SI.
Rebalantsky. R zpupnost. Zvon VI. 175
ňeé, i, f. Do řeči někomu skákati. Vz
Skákati násl.
Řečiee, e, f. = Hdki šito na vinnid. Arch.
XXII. 314.
Řečnik, n, m., veronica, rostl. Brt. SI.
Réda, y, f. := serpentina eetty, Brt. SI.
Refakce, e, f., z lat. i= sleva dráhy za
dovoz zboží, nakládá-li někdo ročně na
větSí počet vaggonA. Us.
Reíléř, e, m. = ívec vete^nii, Wtr. Řem.
446.
Regály (police) na spisy. Vz EP. XI.
183.
Registra pť&honná a obsélaci, Schulz Reg
14. 1 r. svědomí 30., nálezová a vejpovědni
36., vejpovědni mezni 46., zápisná 48., r.
milostidáni a relaci 51., r. deposici 65., nka-
zováni ke přem 67., r. registrováni jistot a
půl léta věděni dání 58., r. napomenuti 63.,
r. roku přidáni 65., r. postaveni se do za-
tčeni 66., r. zapsáni vězňů 67., r. komor-
nická 69., r. zvodu a odhadů statků 72.,
podací protokoly 73.
Rehtadlo, a, n. = ienský smiXek, Brt SI.
Řehtit se =: řehtati, smáti ae, Brt. SI.
Reebtovej = řetěz u zámku, V zloděj,
ml. Ces. 1. XV. 47.
Rejfiř, rejféř, e, m., vz předcház. Rajféř.
Re)lik, u, m. R. mlýnskj
holec) otřásal dnem koSe. Cc
293.
Rejný poskok rz toii06. SI
Sr. Rej.
Sekatolisaěni tažba. Lisí
emeslo. Dějiny r-sel
XIV. a XV. atol. Sepsal Z. y
1906.
Remle, pl., f. = dřtoi n.
Máj. IV. 198.
Remlik, u, m. R. = vyhr
prii ilahu mlín$kiho nesoucí
nich ve zhlavich (lůžkách če
XV. 188.. 227.
BemlikoTý podval. Vz V
RémoTitý = kdo snadnc
Brt. 81.
Řepěik, u, m. = hřehiěek.
Repetaěka, y, f. R. {drk
(náčiní, které tluče). Ces. 1.
RepiSka = rěpeíka. Brt I
Repraesentativni mistno
Řeřavý éim: kvapem (<
Rich. U. 68.
Řešitel, e, m., vz LuStitel
Řešitelka, y, f., iena řeH
Revoltni sila. Zvon V. 7i
Řezací stolice. Obraz a i
401.
ňezáé = řeMbář. Wtr. Re
Jltezan, u, m., vz Osoka (
Rezka Lhota, zaniklá v(
na Mor. Vz Mtc. 1906. 379.
Řezník, a, m. Slovo to i
stol. Wtr. Řem. 8.
ňezúgat = skřípavou pil
Slov.
Reža, e, f. = rii. Brt S
Režlayý v I. Přisp. 339. ]
nica.
Rheostat, u, m. Vz Vstn!
Rhodi-um, a, n. Vz Vstn
ňídčeji lépe: řídieji od :
II. 157.
ňídkorouný. R. ovce. 15<
188.
Rieger Fr. dr., baron.
247. nn.
Říkadlo, a, n. R-dla c
z Bukovan. Vz Čes. 1. XIV.
Rolouvina = mali poliíH
278.
Římsa, y, f. Lomeni řia
140. nn.
Rinkéř, e, m. = přetkář.
Roba. Sr. Brt SI.
Robský. R. stolice v ke
ské). Val. Ces. 1. XV. 141.
Rodiče. Jejich pojmenovs
tatíček atd.). Vz Brt SI.
Roháč, e, m. = vůl, V zl
XV. 47.
Rohatina mlýnská na i
pytlíků moučných n. špicov
188.
Rohatý = ěert. Us.
Rohovat ::=: trtetati hoU, i
ml. Čes. 1. XV. 47.
660
Roofanái' — Boztopnost
Rochnár, a, m. = ilovik tltA$tf a iUnj.
Vz. Brt. 81.
Rochotnatý. R. cesta (na niž bláto
zmrzlo). Brt SI.
Rojéiť za kým. Tá r-Ia za Edmondom
(byla jeho milou). PMi. XXIV. U7.
RoJtoSka, y, f. = velká iatka na Mavu,
Slov. Nár. sbor. XI. 19.
Rolencberk = Lanrenciberg, Petřin
v Praze. HoS. Pol. 11. 114.
Rolni, iho, m. = vyietřooatél polních íkod.
Vz Brt 81.
Rolniékář, e, m. R dělal rolničky. Wtr.
Kem 152.
ROntgenŮT. R-vy paprsky, ktoré přejdu
í Čez předměty nepriezračné (neprůhledné).
Phrd. XXIV. 860. 8r. Roentgenův.
Ropotiti. Cihly r-ly v rakách dělníků.
Z). Pr. XXIU. 74.
Ropncha: žábadnbová, chrastavá, rach-
natá, rapnatá, rapavá, tnido^atá, chrastaňa,
trndka. Brt 81.
Rosa, y, f. Slabá r. proti mrazn. Sbor
slov. Vni. 86.
RofllJetliti se = roM9věUiti $e. DyS ráno
se r-lo. HoS. Pol. II. 12. Rosjestlit se v III.
Přisp. 336. oprav v: Rosjetliti se.
Rosf, i, f. = raiea, kmin. Sb. sl. VII.
110.
Rotaéka, y, f., stroj. Telefon, r-čky v ti-
skárně. Máj. IV. 92.
Roubenica, e, f. i= chalupa ze dřeva érou-
hena. Brt 81.
Rovný statek = throvnj, 1467. Arch.
•XXII. 21.
Rozbechftalý = hodni nabubřenj. Brt Sl.
Rozbechtany = rogtísrani. Brt. Sl.
RozbiraTý. Rozam chladně rvý. Zvon
VI. 322.
Rozblbaný = pHlU razw^en^ na měkko,
Vz Brt 81.
Rozblouzněný zrak. Zvon VI. 424.
Rozblýskaný. R. oči. Zvon VI. 199.
ROzbradúcat = rozviklati Brt Sl.
Rozbrakovati = roztHditi, Brt. Sl.
Rozcambaný = roztrhané, Bzenecko. Čes
1. XIV. 422.
Rozcébený = rozplakané, Bzenecko. Ces.
1. XIV. 421.
Rozéitadlo, a, n. Dětská r-dla na Slov.
Vz Sb. sl. VII. B8.
Rozéontky, zaniklá ves v Buěovska na
Mor. Vz Mtc. 1905. 378.
Rozděliyý madrlant = který by rád
všecko dělil. Máj. IV. 280.
Rozdrchauý. R staveničko. Zvon VI.
102.
Rozeehliplý. R. tlama. Zvon VI. 316.
8r. Rozchliplý v VIL 604.
RozeŠTÍtořiti se = rozpovídati ««. Zl. Pr.
XXIII. 13.
RozezpíTaný. Dopis plný r-ně lásky.
Zvon V. 761.
Rozezvučelý pláč. Zl. Pr. XXUI. 31.
Rozezvučeti se. Us.
Rozftrčeti se. Nos se r-čel. Slád. Jindř. 20.
Rozfrknouti se. Voda r-kla se na všecky
strany = rozetříkla se. Phfd. XXIV. 157.
Rozháika, y, f. Nemám peněz na r-ko.
Brt. 81.
Rozhérovat zvon i= rozhoupalL Brt. 81.
Rozhledna, y, f. Její zařízeni. Vz KP.
XI. 393.
Rozhledný. Pohoří r-dné do dálky. Škod.
D«. II. 6.
Rozhromady == od $ebe. Brt Sl.
Rozhulákati se na někoho = rozkři-
éeti M. Zl. Pr. XXUI. 195.
Rozhvčzděný. R. nebe. Zvon V. 300.
Rozhyh&ati se = rozezmáti ze. Máj. IV. 57.
Roijařabit se = roziepjHtí ze. Brt Sl.
Ro^ásaný. Akkordy plně r-ně písně. Zvon
VI. 286. V lU. 340. polož před : Rosjatře-
nosC.
Ro^^asnénly n. R. doše. Zvon V. 72ó.
Roiječett se = rozplakati ze. Děvče se
r-lo. Zl. Pr. XXIII. 31.
Ro^eřábit se nač =z rozzlobiti. Brt SI.
Roa^evený = rozpuztUý, Brt. Si.
Roaiitřeni, n. DnSevni r. Zvon VL 140.
Rozkáceně. Naběhl r. na nůl Nár. list
1905. 349. 1.
Rozkadlaný radostí. Zvon VI. 860.
RozkloubenÝ. R. paže. Zvon V. 451.
RozkoMzaný = ztřapatj, rozcuchaný.
Brt Sl.
Rozkousati. Dobře r. je polovina práce
žalndkn vykonána. Nár. list 1905. 249. 9.
RozkHpee, pce, m. = Uadka. Brt Sl.
Rozkuckati se do vousů = rozezmáU ze.
Zvon V. 409.
Rozkverkovániy n. R. tálů v dole obec-
ním. 1600. Listiiř 58.
Roztakosit koho = dodati mu chuti, ale
nenazytiti, Brt. 81.
Rozloinoha, y, f. == poodzka ozimá.
Brt. Sl.
Roznumě. Láska r. pěj íoí. Zvon V. 736.
Rozmiksat = roztrhati, Brt. Sl.
Rozmohutnčlý život Zvon VI. 335.
Rozněžněný. Zvon VI. 415.
Rozpažený kabát = roztriené. Val. Čea. 1.
XV. 30.
Rozpékný = velmi pSknf. Brt 81.
Rozperutěný. R-ni ptáci veslovali široce.
Zvon VI. 173.
Rozpočetni kommisse. Tk. Pam. II. 84.
Rozpořipat == roztřapatiti. Brt SL
Rozpěrka, y, f. R. (tvé krátká) upev-
ňuje lopatky kola mlýnskěho jednu k druhě.
Čes. 1. XV. 229.
Rozprdtěný. Příbytkově po horách r-ni
(roztroušení). Čes. 1. XV. 257.
Rozpustnost, i, f. R. kovů v tavimách.
Vz Vstnk. XIV. 627.
Rozrvvně. Hudba zněla r. Zvon VL 129.
Rozstirka, y, f. = rozeztření^ zOam. Vz
Brt. 81.
Rozdčipec, pce, m. = dHviko rozitípnuU,
Brt 81.
Rozšklebeni, n. Sirokě r. úst Zvon VL
315.
Rozštastněný čím: svým úspěchem.
Zvon VI. 145.
Roztopáčný = proztopáinj, Brt Sl.
Roztopnosť, i, f. R. v taveninách. Vz
Vstnk. XIV. 687.
Bozfonkat — Sbihnont
Roztoukat se = rozMýfUti m. Brt SI.
Roztřesklý. Vypálil r-lon ráDii. Zvon VI.
172.
RoztMStoTáni, n. Neklidné r. mysli. Nár.
ii8t. 1905. 826. 18.
Roztroškovat — po troškách promarniti.
Brt SI.
Rozum, u, m. Ten má r., že by jim dva
podělil; Ten má r., že by jim ani hovno
neomastil. Us. Má ten r., ako dva páry
volov (o hlonpém). Sb. si. VIL 180.
Rozuméti čema. VerSAm r-mdl, jako
kráva varbanAm. Zvon VÍ. 26.
Rozamnik, a, m. Spor mezi r-ky a
srdeéoíky (= kdo se řídi a) rozamem,
b) citem). List. fil. 1905. 868.
Rozumsky něco hledati List fil. 1905.
432.
RoZTaS, e, m. =i farář, mnich. V zloděj,
ml. Ces. 1. XV. 47.
RozTiiJiYý. B. a blahoplodná ěinnosf.
Zvon VL 128.
RozTzIykati §e. Srdce se jí r-lo. Máj.
IV. 179. Sr. Vzlykati.
BozYoroTý zámek. EP. XL 271.
BozTrhoYaéka, y, f. = teiařšká pila pro
dva muie. Ott. XXV. 276.
Bubáč, e, m. R. na Slov. Sr. Nár. sbor.
XL 13. nn. Tam Žena nosi gace a chlap r.
(tam vládne žena). Slov. Nár. sbor. XI. 18.
Ručejnik, n, m., telestes, kaprovitá ryba.
Vz Ott. XXV. 194.
Bnéiěni prach = štřelnj. Brt. SI.
Bnčni mlÝn = malý stroj, jejž člověk
rukojeti otáčí. Vz Ces. 1. XV. 187.
Baénik, n, m. [= iátek na Matm. Slov.
Vz Nár. sbor. XI. 18.
Budník, n, m. c= tetafšká nádoba, v nii
te iňAra při omáSeni protahuje. KP. XL 277.
Bukopisy královédvorský a zeleno-
horský. Vz List fil. 1906. 109. nn.
BnmluTaf kladivem do desek = klepati.
Mor. Čes. L XV. 54.
Bumpat = biti. Brt. SI.
Bú&at sa "=, honiti 96 po muiských. Brt. SI.
Banatnice, e, f. Wtr. Řem. 714. Vz
Ranatice v L Přisp.
Búrmifltr, a, m., vz Bůrmajstr. Wtr.
Řem. 498.
BnsIOy a, n. Krnhné r. = okrouhlý zlah
mlinškf. Čes. 1. XV. 228.
BůStka, y, f. = proutek. 1560. Arch.
XXII. 255.
Butharee, rce, m. R svatojanský ^
kopretina. Brt. SI.
Butheni-nm, a, n. Vz Vstnk. XIV. 582.
B&žOToprstý. R. Zora. Škod. 11* IL 211.
Bybal Vlastimil Dr., spis.
Bybárna, y, f. 1588. Arch. XXIL 811.
Bybina, y, f. = rybi zápach. Brt. SI.
Bybni prodej, písař, rej stra. 1525. Arch.
XXIL 68., 70.
Bybiiikát§ký. R. dílo (práce). 1499.
Arch. XXII. 85.
Býchanec, nce, m. = velkj prudký liják.
Brt. SI.
BychloboJoYný mládenec. Škod. U*.
IL 54.
Byehlojizda. Dvoř. Mor. 452.
Bychloperntný. B. slov
n. 4.
ByehloTŮz, vozn, m. Dvo
BychtáK Sr. Cel. Priv. L
Bynkéř, e, m. = krouSíni
Bern. 484. Sr. Binkéř.
Bypný. B. zemina (kteroi
rýčem nebo lopatou). Vz KI
Kopný, Střílitelný.
Byšavoruký. Vz předchá
Bydlavý. B. ovce (r. han
XXIL 189.
Bytiřskosť, i, f. Slad. Bi
Bytiřskodpanélský. L.
VI. 122.
s.
Sad, u, m. S. (náboj) pak
palce Y celníka (v mlýnskén
XV. 230.
Sadita, y, m. = domj
Brt SI.
SádloTni =: tuhij. S. hus
XV. 6.
SádroTicoTý strop (s d
vými). Ott XXIV. 271.
Ságaťa, e, m. zzUuetj, ne<
Brt. 81.
Sahati čeho. Sahaj ho (ví
Vz Brt SI.
Si^raJ. Zl. Pr. XXIIL
v VIL díle.
Sakramentovati = kim
XXIL 504.
SalakoT, u, m., pole n F
XIV. 441.
Salafiák, a, m. = ealainik
171., 258.
Salát luční, vz fieřiinice
Sám. Sr. Brt SI.
SametoTě měkká vlna. 19
359., 17.
Samodnf, rostl. Sr. Ott >
Samochtěný. S. výmeze
1905. 340. 13.
SamomstiTý. S. středa (p
Vz Brt SI.
Samotižný. S. mlýny (ru(
pací Či stupni, běhací Či pČ
XV. 187. nn.
SamozTaneeký krok (sam*
Rich. 11. 68.
SamSik, u, m. = podUmhl
aotor. Brt SI.
Sandarák, n, m. = druh
XL 427.
Saně. Popis jich s vyobr
81.
Sanitrář, e, m. =z 9aniti*n
XIV. 488.
Saskomdohorský. Nár. \u
Saub, u, m. = zlatý. V z
XV. 48.
Saverka, y, f. = íepice,
Čes. 1. XV. 48.
Sbihnout se = zdvihnou
IL 97.
662
Sbiječka - Skládka.
SbiJečka, y, f. = bdlka, jíž se na stavě
Btojatém niti sbijeji; později užívali Člnnka.
Škod. II". II. 204.
Sdřepiti kolena. Zvon VÍ. 201.
Se. Od sloves zvratných tvoři se pod-
statná jména bez náměstky se. Na ženěni
máS časn dost. Shledání naše bylo radostné.
Brt. ve Vest. XIII. 1. Sr. Brt. SI.
Sebezapomenuti, n. Šfastné s. Zvon
VI. 255.
Sebraný = tešéknutj. Trám na konci
s-ný. Čes. 1. XV. 84.
Secesse, style nonveau. £f., eeceuni, te-
ees9ni. 8r. Čes. 1. XV. 113.
Seč chybně místo co při superlativu. To
směřuje k tomu, aby do vojska seě nej-
nejméně českých důstojníků vcházelo (co
nejméně). Brt ve Vest. XIII. 2.
Sečený. S. robota (na které se seklo).
Brt SI
Sečný. S. robota. 1525. Arch. XXII. 64.
Sedla, y, f. = $elka, Brt. SI.
Sedláček Jos. Vojt. Vz Mus. 1906.
297. nn.
Sedlovat = iedlati. Brt. SI.
Sedlový S. střecha, kryjí-li stavení dvě
roviny šikmé, které se kloní na zevní
strany. Vz KP. XI. 883.
Sedmikročka, y, f. = druh tance.
Brt. SI.
Seiehel, ehlu, m. = rozum, V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 48.
Sekerné, ého, n., vz Pařezné.
Sekernický. Zvon VI. 176.
Sekobota, y, f. =: rybářské néŽM kchy'
táni ryb. Mto. 1905. 384.
Selen, u, m., v Inčbě. Vz Vstnk. XIV.
470.
Serafieký. S. Čistota. Zvon VI. 855.
Servitka, y, f. = jemnij óbrúsek (iátek)
na hlatm. Slov. Nár. sbor. XI. 18.
Sestehovaný = «el>Vý. Ubrousky k sobě
s-né. Slad. Jindř. 107.
SesurovčlosC mravů. Dvoř. Mor. 287.
SevSednélý zjev. Slad. Jindř. 86.
Seťa, pl., n. = doba seti, Brt. 81.
Seťák, u, m. := druh velikých bramborů.
Brt. SI.
Setidlo, a, n. = světidlo, draíka. Brt. SI.
Sezdatněti, ěl, ční = tdatnjm se státi.
Umělecky s. Nár. list. 1906. 20., 13.
Seznamový. S. práce. Nár. list. 1905.
319., 13.
Sezubatěti, ěl, ění = zubatým se státi.
Meé mu s-těl. Slad. Jindř. 54.
Sežebračelý. Slad. Jindř. 108.
Sfandrholiti se = zblázniti se. Když se
holka 8-li. Čes. 1. XV. 143.
Shánělka, y, f., vz Běhna.
Shnojiti se čím. Ubrusy se více shnojí
znečišťováním než užíváním. Arch. XXII.
158.
Schabrať něco =z pomalu posbirati, ne-
dbale snésti^ spojiti. Brt. SI.
Scházeti. Oves už schází místo: vzchází,
kliěí. Hoš. Pol. 11. 55.
Schladiti něco = tajní vžiti, ukrásti.
Brt. SI.
Scblapčilosť, i, f. Sr. Zvon VI. 411.
Sehlapdtéloaf, i, f. Hrdý majestát
uvedl jsem v s. Slad. Rich. II. 103.
Scheyer Jan, fin. úřed. a spis. f 16./1.
1905.
SchFonplý = scUipený, Brt SI.
Schody. Sr. KP. XI. 369.
Sehozek, zku, m. z= siiiený konec pole.
Brt. SI.
Schrtiť eo = pro sebe sebrati jako chrt,
Brt. SI.
Sehublat = pokriiti, zmotoH. Brt SI.
Sehnlzová Anežka, spis. t 4./I1. 1905.
Vz Zl. Pr. XXIII. 60., Uij. IV. 141.
Sehvátiti koho. Zvon VI. 101.
Sehwarz Fr., spis. Sr. Zl. Pr. XXin.
153. s podobiz. na str. 165. — S. Fr, Vend.
t 21.a2. 1905. mige 57 let, spis. Vs Nár.
list 1905. 351., 2. — S. FranL» řed. kance-
láře okresního zastupitelstva, spis., 8./5.
1840.— 7./5. 1906. Vz Nár. list 1906. 125.,
2. a jiné listy z též doby ; Máj. IV. 557.
Sehyatati něco. 1525. Arch. XXH. 71.
Sikač = střikati. Brt. SI.
Sikora z= policajt. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 48.
Sikovee, vce, m. (místo : Osikovee),
rybník osykový. HoS. Pol. II. 131.
Silnice, e, f. Sr. Čel. Priv. II. 1271.
Silnodechý Zefyr. Škod. 11'. U. 214.
Silnokrký kůň. Škod. U". II. 111.
Silnoplátý pancíř. Škod. II'. n. 152.
Sinobarvý kov. Škod. II*. n. 216.
Šinutý = ztrápený. Brt SI.
Sión hora. Vz Petfín.
Sipkat = kostel. V zloděj, ml. Čes. I.
XV. 48.
Sira. Sr. Vstnk. XIV. 464.
Sirečnica, e, f. = schránka na airky.
Brt SI.
Siroba, y, f. S-by den rovné odnímá
dítěti družstvo. Vz více ve Škod. 11*. U.
205. v. 490.
Sivastý = sivý. Brt SI.
Sivosiný. S. hladina rybníka. Máj.
IV. 25 .
Sizogtit = koupUi. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 48.
SJednocenosf síly dodává. Škod. 11*.
n. 8.
SJednocovatel, e, m. Nár. list 1905.
359., 21.
Skákati. Povstavšího sluií poslouchati
a v řeč jemu skákat slnšno není, neboť
jest to také cvičenému na obtíž. Při hluku
ohromném jak můž poslouchati někdo neb
řečnit? Řečník se mší sebe víc třeba
hlasný. Škod. Il«. II. 143.
Skalit = otráviti, V zloděj, ml. Čes. 1.
XY. 48.
Skázati. Má svému pánu úroky zaručiti,
anebo na svého soukupa s. (převésti). 1460.
Arch. XXII. 14.
Skej§, e, f. =z obili. Sr. SkejSka, Stopka,
Skorný. V zloděj, ml. Čes. I XV. 48.
Sklad, u, m. Nucený s. zboží, depositio,
Niederla^e. Vz Wtr. Bern. 340. Vz násl.
Skládka, v, f. Nucená s. zboží. Sr. Wtr.
Řem. 936., Sklad.
Sklenný — Sotolář.
663
Sklenný čím. Oko sklenné slsami. Slid.
Bich. n. 49.
Sklikatiti se. Pramen (vor) se roilomi
a B-tf. Máj. IV. 204.
Sklo, a, n. Sr. KP. IX. 274.
Sklomený =: sehnuty, Brt SI.
Sklonnosf, i, f. Potřásal mn nika se
B-tí vzneienoa. Zvon. VI. 51.
Sklopka n nočniho stolku. KP. XI. 271.
Sklonhnout = $klou9nouii. Ve Brt SI.
Skokanstri, n. Politické b. (neBtálosť).
Nár. list. 1905. 299., 1.
Skopéi. Obličej jeho nabyl a-5iho vze-
zřeni. Zvon VI. 242.
Skorný = obití. Vz SkejS, Stopka.
Skorpy = My, V zloděj, ml. ČoB. 1.
XV. 48.
Skoufky =1 tlHvUe, V zloděj, ml. Čea. 1.
XV. 48.
Skrček, ěka, m. Pohřebiitě skrěků. Nár.
list. 1906. 41., 13. Sr. Skrčený.
SkHpéice, drob houšU. Val. Čob. 1. XV.
262.
Skřii, e, f. = Bkrýi. Vz Brt. SI.
SkHtek vyobrazený. Vz Čes. 1. XV. 128.
Sknhýňat, inten. alovesa skuhnět, Bko-
hrat. Brt SI.
Skumelit = šktU^tL Vz Brt SI.
SkuHt 86 = vUci, sniise^'. Brt SI.
Slabý Jak. S. jako pěnice. Šam. Bgl.
Sl'aált naé = nedo&cavi po néietn ehU-
vjm wrakem poM&eti. Vz Brt SI.
Sládek Job. V. Vz ZL Pr. XXUI. 25.
8 podobz. a •^. nn.. Má). IV. 97. nn.
Sladkavý = med. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 47.
Sladoven, vně, f. Aby na jich B-vnich
jim slady dělali. 1538. Arch. XXIÍ. 91.
Srepcovati se s éim = po nodeh do
alepoty iiti. Brt. SI.
Srépéi = BlepiH. Brt SI.
Slepiee = voják, V zloděj, ml. Čob. 1.
XV. 48. Sr. Balbachara.
Slévaé, e, m. = Malehlý, zalily nďjnškj
kámen = pHlii huMtj. Ces. 1. XV. 292.
Sleváč v III. dile oprav v: Slévač.
Srévala, y, m. = oiralee. Brt. 81.
Slivié, n. = tlivkové etromovi, Vz Brt. SI.
Slivka, y, f. = hora v Těfiinskn. Slám.
Pat 352.
Sloupec, pce, m. S. zdiva. Vz KP. XI.
330.
Slovo. A kteraké pronesei, takové bIovo
zas na to slechnei. Škod. 11*. 163.
Složiti koho. Sůd bozi každého zlo-
činca Bloži (dostihne). Sb. si. VIII. 85,
Stupek, pkn, m. = Hiblo. Vz Brt SI.
Slulno. Že jest b., expedit Pat. Zim.
48». 28.
Smáti se Jak : jak Filip na jelita. Ub.
Rgl.
Smazné, ého, n. Po každém úroče má
dáti peniez s-ného. 1460. Arch. XXII. 16.
Smeclidte, n. =z tmůtíité. Slov. Nár. sbor.
XI. 15.
Sméjenkat se = emáti »e (v dětské
řeči). Brt. Slov.
Smelka, y, f. S. spodního mlýnského
kamene. Čes. I. XV. 294.
Směseie se = emXHnati še, Brt SI.
Směstný = kdo «6 viude eměHif $ kaid^
te irovná, Brt SI.
Smetana Bedřich. Sr. Vstnk. XV. 283. nn.
Smetanka, y, f., taraxaenm, rostl. Vz
Ott. XXV. 90.
Smetipraeh, a, m. 1588. Arch. XXII. 309.
Smiehlý = Němee. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 48.
Smilováni, n. Čeká na to jako na s.
Us. Bgl.
Smitat ve vinohradě = vjpUvky zulamo-
voli. Brt SI.
Smit se = itnáti še. Vz Brt SI.
Smldinec, nce, m., tamns, rostl. Vz Ott.
XXV. 68.
Smoehlivý ěas = daUvp. Brt. SI.
Smotlaeha, y, f. = ohnieěf rostl. Brt. 51.
434.
Smrda, y, m. i f. = darebák, darebniee.
Brt SI.
Smrdlonský. S. tělo. Ces. 1. XV. 349.
Smreéany, ves v liptovské stolici na
Slov. Vz Sb. sL VIII. 47.
Smrečianka, y, f., potok v Liptovská
na Slov. Mns. slov. IV. 23.
Smrf. S. zlo jest nejhorší a chce svůj
den. Slad. Rich. 11. 72. Ůmomík ho chytil
(nmírá). Mas. slov. V. 42. — Onedlho
pojdze do hliníka (nmře). Mus. slov. VII.
91. — Pdjde, kde loj kopů (nmře). Mas.
slov. IV. 10. — Dostal se do hlinskýho
(zemřel). Brt. Slov. 96. Pasie morke; Škrábe
mrkvu; Mrkvu ikrabe, zem hryzie (zemřel,
je pochován). Phld. XXIV. 341.
Smúh, n, m. íemi pruh na bUim, Brt SI.
Snádelivý. Byl k jinověrcům s. Dvoř.
Mor. 191.
Sněgoň, a, m. = elivoň, Brt. SI.
Sněhale = brambory. Čes. 1. XV. 143.
Sncjna. y, f. = eira. V zloděj, ml.
Ces. 1. XV. 48.
Snimanka, y, f. = enimaná peíeni, Us
Snísti eo jak. Snědl vSe, jen to luplo.
Us. Rffl.
Snobistický. S. rafinovanost Zvon VI.
159. Sr. Snob v III. Přisp.
Snopkář, e, m. Škod. IP. II. 138.
Snovadlice, e, f. S. tkadlcovského stavu
8 vyobraz. Vz Brt 81. 397.
Snovadlo vyobraz. Vz Brt SI. 397.
Snovař, e, m. zztkadleo, Wtr. 6em. 434.
Snovati se. Sem tam se s. zz přecházeti.
Brc. SI.
Sobiti == eázeti; plemenití, S. vinohrad;
králíky. Vz Brt SI. 388.
Sociálně U nás nejen s., ale i národ-
nostně mrazí. Zvon VI. 120.
Solava, y, f. = tolniee, Wtr. Bem. 917.
Šolisko, a, n. = místo, kam se ovcím
sypala sůl k lízání. Čes. 1. XV. 172.
Solňák, a, m. = kdo prodává aúl. Brt SI.
Sólokapr, a, m. = eenšaini zpráva v né'
kterých novinách, která neni v jiných. Máj.
IV. 93.
Soscinkovaf eo čim : rubáě bílými
nitěmi. Slov. Nár. sbor. XI. 13.
Sotolář, e, m. = podomní obchodná, V
Brt SI.
664
Sotorefi — Stávka.
Sotoreňy rně, f. =i nepohoda, kdyi te
mih váli a vitr fuéi, Brt. SI.
SotoHt 86 == néáiné óbcká»eti. Brt. SloT.
Soubřestky, zaniklá ves y BuČovskn na
Mor. Vz Ktc. 1905. 379.
Souček St, spis.
Soud. Sr. Čel. Priv. I. 791. nn., II. 1273. nn.
Soudobosf, i, f. Má). IV. 40.
Soudružné. Vz Žena (zde).
SonkeneJ = provát, V zlodSj. ml.
Čes. 1. XV. 48.
SouYědeotrl, d. Vz Filosofie.
SouTědný. Dospěti k s-mn . poznání.
List. fíl. 1905. 362.
SouTédoucnosf, i, f. List. fil. 1905. 434.
SouTerainni moc. Zvon. Ví. 239.
Spáč. e, m. Předčasný s. (mrtvý). Slad.
Ricb. U. 134.
Spaděrkovať = $pazerkovaf, Brt. SI.
Špadnik, a, m. = dědie. V zloděj, ml.
Ces. 1. XV. 48.
Spajznout =: vkrd$ti, Brt. SI.
Spanile^, Ice, m. = tpanili ^v&c. Zl.
Pr. XXIII. 174.
Spantat = tplisti, Vz Brt Slov.
Spaáé, spadu = spadnouii. Brt. SI.
Spatrečer. V sobotu půl druhé hodiny
před večerem měli míti s. (undrlačnikovi
pacholci). Wtr. Řem. 928.
Spiažerkovati =: šnUti mastné nenuutni,
Brt. SI.
Spělad, e, m. =: p%vovar$kf pomahai?
Wtr. Řem. 399.
Speltit = prodati, V zloděj, ml. Ces. 1.
XV. 48.
. Spilka, y, f. = ipejl Vz Brt SI.
Spiritistický. S. okouzleni. Zvon VI. 256.
Spisovničeki čka, m., zdrobn. tpitovnik,
Mtc. 1905. 403.
Spišédko = dřivějíko. Vz Brt SI.
Spladky stokové. Nár. list 1905. 359., 29.
Splávek, vku, m S. u mlýna = jízek
8 podlážkou a záplavou, bez sta\idel.
Čes. 1. XV. 226.
Splaviti co : dřivi. 1457. Arch. XXII. 12.
Splendidll0§ť, i, f. = tkvělosť, ikvoHnost^
nddhernoiť. Nár. list 1906. 27., 13. Z lat
Spletenice, e, f. = řeě spletená » mnohjeh
jinifch řeíi. 1687. Ces. 1. XV. 28.
Sploščilý = pleskatý, Brt SI.
S podkovy mlýnský kámen =z spodni.
Čes. 1. XV. 294.
Spojovací ústroji mlýnského složení.
Vz Ces. 1. XV. 229.
Spokojenost nedává roditi myšlénkám.
Máj. IV. 282.
Spolehlivý. Muž povahou svou ne pří-
liš s. Dvoř. Mor. 145.
Spolkařstvi, n. = spolkařeni. Máj. IV.
517.
Spolucech, u, m. S. měl v sobě dvě, tři
i více řemesel. Wtr. Ěem. 609.
Spolusoudni osoba. .1607. Arch. XXIf.
.521.
Spolustrannik, a, m. Zvon VI. 405.
SpoluzvuČný. S. Čtena = konsonant. 1587
Čes. 1. JÍV. 28.
Sporý. Sr. Brt SI.
Správa. Sr. Brt SI.
Spravovna, administrace.
Spředenosf, i, f. S. linií, barev atd. Nár.
list 1905. 826. 13.
Spřekládaný éim: huzlama (uzly) = kdo
S8 jich mnoho nenanosil. Vz Brt. 81.
Spřihat se = spřáhati •«, spoUíSné 9 ni-
kým dobytek do spřežení dávati. Va Brt SI.
Sprndnik, u, m. = spoM. Brt SI.
Sprysk, u, m. = voda na eeftíí nel>o na poli
rozlitá, Vz Brt Slov.
Spulee, Ice, m., druh vrabce, passer mon-
tanus. Brt SI.
Spustily = zpusaj, S. grand. 1540. Arch.
XXll. 115.
Srb. Jos. S. Debrnov, bud. sklad. Sr. Zl.
Pr. XXr. 550. 8 podob.
Sropek, pku, m. i= mira, V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 48.
Sroule, e, m. = pán, V zloděj, ml.
XV. 48.
Srsteni, n., srstoň, sratenlk, srdéák
= srstkový keř. Brt. SI.
Srščák, u, m., vz předoház. Srsteni.
Srub, u, m. = erubeni, oploieň ve etodole,
Brt SI. 400.
Srubeni, n., vz předcház. Srub.
Srubina, y, f. = itipa z polena, Vz Brt SI.
Srubový. S. stěna z kmenů neoteaaných
nebo dvoustranně otesaných nebo z hrané-
ných trámfi. KP. XI. 327.
Sstupné, ého, n. Prodá-li dům v městečku,
má dáti s-ho 9 haléřů ; kdo koupi, dá a-bo
9 hal. 1489. Prívil. města Blatné.
Ssutý orloj = z něhož písek zvolna se
SBuje, ukazoval čas. Wtr. Žem. 825.
Stádni dvofíště = ovHn, Škod. II«. 11.
238.
Stahovina, y. f. = le»ni mjtína. 1588.
Arch. XXII. 306.
Stamcjk, a, m. = zatajoval, V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 47.
Stanoví, n. = přistí^eii, Pavalečům žádného
s. nedávali. 1540. Arch. XXII. 109.
Stanový. S. střecha povstává sbíháním -
se střešních ploch ve společném vrchola. Vz
KP. XI. 334., 357.
Stář. Charav tím, že s. Slad. RIch. II. 38.
Starat = hledati, V zloděj, ml. Ces. 1.
XV. 48.
Stařina, y, f. = stará tráva. Arch. XXII.
472
Staronizozemský. S. škola. Nár. liat
1906. 69. 13.
Starosvět. Tvrdý s. (konservatívni Člo-
věk). Wtr. Řem. 117.
Starovlastenčeni, n. Spuchřelé s. Zvon
VI. 29.
Statek. Sr. Čel. Priv. I. 794., II. 1276.
Stativa =: stojaté sloupy mexi ndjnskými
ilaby. Čes. 1. XV. 227.
Stav tkadlcovský. Vz popis a obraz jeho
v Brt. SI. 396.
Stavidla (předky) slouží k zaráženi nebo
k tažení vody na kola. Čes. 1. XV. 227.
Stavitelství, n. S. ve XIV. a XV. stol.
Sr. Wtr. ftem. 265, nn.
Stávka, y, f. = správa starostů na okrese.
Slez. Brt. SI. — S. Stávky tovaryšů ▼ XV.
stol. Vz Wtr. ňem. 752.
Stávkový — Strop.
Stávkový. S. hnnti. Nár. list. 1905. 326.
21. Vz Stávka.
Stavnik, a, m. S. robil stavy. Wtr. £em.
144.
Steinnuinii Vil., řed. a spis. Vz Vest.
XIII 389
Sti^noiodni sál. Nár. list. 1906. 69. 13.
Stcjnorozenka, y, f. Škod. II V II. 14.
Stétaf = Hláti. Vz Brt SI.
Stčlesnéni, n. Nár. list. 1906. 34. 13.
S telko = t tolik. Brt. SI.
SteFnice, e, f. = stdni kráwi. Brt SI.
Sténá, y, f. S. staveni cihlová, dřevená,
kamenná. Vz KP. XI. 327. nn.
Stkvěiofititý Deifobos. Škod. 11*. II. 199.
StkvělozáToJný. S. Cbarís. Škod. II*. II.
132.
Stlaékyi pl., m. = iitnd $láma štriend
v timi do bot. Slov. Nár. sbor. XI. 8.
Stlúkačka, j, f. = mdtelniee, Brt. SI.
StmaTélý. S. oči. Máj. IV. 500.
Stodola, y, f. Její popis vz v Brt. SI.
Stoják, o, m. S. mlýnský = $tojatj Mdel,
Ces. 1. XV. 230. S. u Šlapacího kola. 188 —
S. = mlýnský kámen, měl-li léta prosto-
pidná. Ib. 293.
Stojan, M, m. S. při vrtání půdy. Vz EP
XI. 301.
Stojka, y, m. = poHavaí!, lenoch. Brt. SI.
Stojkat = ětdti (v dětské řeči). Brt. SI.
Stolek, Ikn, m. Konsolový s. s vyobraz.
Vz KP. XI. tab. L.
Stolice, e, f. Stojatá s. střechy. Vz KP.
XI. 340.
Stoliěnik, a, m. S. dělal stolice. Wtr.
fiem. 143.
Stolovni pes. Škod. 11*. II. 213.
Stonek, nka, m. (stánek) = opUiko, Brt.
SI. 167.
Stoniei, langnens. Pat. Zim. 37l>9.
Stopečné, ého, n., drnh jablek. Brt. Si.
Stopka, y, f. = ohiU. V zloděj ml. Čes. 1.
XV. 48. Sr. SkejS.
StopoTeJ = Bchovaný. V zloděj, ml. čes. 1.
XV. 47.
Stoveselní loď. Škod. II*. 11. 163.
Strachotky (Strachotka, pL, n.?) VS-kách
= pole n Pacova. Čes. 1. XIV. 441.
Strakalistý =- strakatý. Brt. SI.
Strana. Aby mi peníze neSIy stranou
(marně se nevydávaly). 1525. Arch. XXII.
81. Sr. Brt SI. 402.
Stránečka Fr., 1839.— 1888. Vz Ott.
Stráněnský Jan. Vz Ott.
Stranice, e, f. = oploteň, Brt. SI. 400. —
S., vz Kamice.
Stranovina, y. f. = stránka, ostranovaná
otep obilí. Brt. SI. 403.
Strašidlo, a, n. Sr. floš. Pol. n. 3., 48.,
54., 66., 70., 75., 89., 96., 107., 109., 121.
Stradlďupa, y, m. = strašpytel. Brt. SI.
Stravovat -= straíivati. Brt. SI.
Strategie. Sr. Ott.
Sti^ed^k, a, m. =& prostředni jezdec v prv-
ním pořade. Mittelmann. Ott. XXIV. 213
Stired-olabi, n. = krajina při střednim Labi.
Ub.
Sti^edoTský Jan Jiří. 1673.— 1713. Vz
Ott.
Střehnout = krdsU. V
XV. 47.
Střehovat =£ •<Het, tfyhl
Střecha, y, f. Stavba s
mansardová, pilová, pult
sedlová, stanová, valbová,
XL 333. Sr. Brt. SI. Z:
střech krytinou, sněhem
větrem atd. Vz KP. XI. i
Streit Frt., paedag. a i
Vz Ott.
Střelec, Ice, m. = kuia
StřeloTý. Vz Poloukor
Střemen = bid ndstroj
do něhož se bilo tyěinkon
Střemdini, n. » štHn. I
Střen s onSky ve mlýně.
StřepoTitý mlýnský k
pakliny. Čes. 1. XV. 292.
Střešftačka, y, f., druh
Střední nkno. Vz EP. :
Strevholez = mostnia
571.. 573.
Střevle, ryba. 1525. Ar
- Strhaný nač: na nohy.
Stříbro. Sr. Vstnk.^XH
Stříbronýtý meč. Škod
Stříbrostkvouci sluj. i
Stříbrský Mat. (Benáts
Střídmost, i, f. Spolky
Stříkati. Potom trochu
válo. Tk. Pam. II. 343.
Střílitelný. Zemina s.,
juje látkami výbušnými. I
Rypný, Kopný.
StřízliTOučký. Zvon V:
Střiž, e, f. = mistOf k
skruH mlýnského kola setkdt
230.
Strmat. Jen v úsloví:
lina = nadrchaná. Brt. SI.
Strmél, mla, m. := pohýl
Strmiščica, e, f. = jet
vzrostlá. Brt. SI.
Strnadit co = ddvati i
stupné misi o. Vz Brt SI.
Strnidčena, y, f. = f
stmiiti zaseíd. Brt. SI.
Strobaeh Ant. dr. práv.
1856. ; S. Zdeněky spis., nar
Strofa, y, f. Vz Ott,
Strofoida, y, f., druh ro
Ott.
Stroj, e,m., vz Ott. — S
Vz Brt. SI. 406. s vyobraz
Stroj ba ženské hlavy. ^
Strojidlo, a, n. Vz Prád
Strojniče, e, f. S. ve
dlouhé truhly ku strojeni t. j
Ces. 1. XV. 188.
Stromrač, e, m. = diu
stavit na nohy. Brt. Si.
StrontianH xi, ^í netv^s
Stronti-^iYn' *i ^'^ ^^^' ^
Strop, u J^' S ^'o^^^^^^t »^
duchy, oV^J^« .n^, ^N^\oN^
Štukový, T> ^er!< tiv^^^^^^H
veršový ^ T>^1^.^^^5^\\
Úprava '^^^^^J^^^^ ^
666
Stropnice — Synoy^h.
Stropniee, e, f. Na trámy stropní klade
se 8. (knlatá dřeva, blaňky), jež nad zá-
hrobní zovou se záklopy. Ces. 1. XV. 85.
S. = stropní trám. Vz KP. XI. 318.
Stropnický Leop., operní pěvec, nar.
1846. Vz Ott.
Strossmayer Job. Vz Ott.
Strouhal Čeněk dr., nar. 8./11. 1850. Vz Ott.
Stroupežnická Mar., básn., 1809.— 1883.
Vz Ott.
Stroapežnický Lad. 1850.— 1892. Vz Ott.
Stručný. S. (summárnf) soadní řízení.
Vz Ott.
Struha, y, f. S. obilí = Hupitia, Ces. 1.
XV. 188
Struhadlnik, a, m. S. dělal bílé dílo
plechové. Wtr. ňem. 458.
Struchnét = ztruehlivéti, Brt SI.
Struna, y, f. Vz Ott.
StrunoTee, vce, m., JdUta. Vz Ott.
StruTit, n, m. = krystallisovaný fosfo-
rečnan hořeČnatoammonatý. Vz Ott
Struiicat, -ca = ledajak itrauhati, Brt. SI.
, Stružkař, e, m. = kdo ge $tará o strouhy.
Škod. Iis. II. 179.
Strváni, n. Měj s. = pošeikqj trochu. Vz
Brt. SI.
Strychnin, n, m. Vz Ott.
Stržinek, nku, =^ kopeček. Vz Brt. SI.
Studna. Hloubení staden. Vz KP. XI.
312.
Stumpf = zahnaný. V zloděj, ml. Ces. 1.
XV. 47.
Stupni n. ilapad mlýn byl pohybován
zvířaty nebo lidmi Šlapáním po lifitách na
prkenném stojáku. Vz Čes. 1. XV. 188.
Sturař, e, m. = stolíř pracující po domech
a doma kradmo na zakázku, nebyl v cechn.
Vz Wtr. Éem. 667.
Styděti se jak. Stydí se jako skopovej
lůj (nestydí se). Šum. Rgl.
Stynouti = eetliti. Vz Brt. SI.
Súcí. Sr. Brt. SI.
Sudinka, y, f, druh hruiek. Bit. SI.
SudoTina, y, f. = dřiví na tudy. 1588.
Arch. XXII. 314.
SúhoZi u, m. V s. = dohromady. Brt. S).
Suchý jako trupel. Čes. 1. XV. 143. S.
jako lupeno. Šam. Rgl. — S. rána = po-
hlavek, Brt. SI.
Suk Ant., offic, hud. sklad, f 2./1. 1906.
maje 52 léta. Vz Nár. list. 1906. 2. 2. odp.
Šuknář, e, m. = sovkennik. Wtr. Řem. 70.
Suknářský = eoukenickj, Wtr. Řem. 132.,
71.
Sukně na Slov. Sr. Nár. sbor. XL 14. nu.
Sukni si podkasat = silně pracovati. Ib. 14.
Sukno. Sr. Wtr. Ěem. 870.
Súnoš, e, m. = mandel^ když se skládají
snopy jen přes klasí. Brt. SI.
Supiti se nač. Zrak viech se nafi supil.
Slad. Rich. II. 114.
SupoTsky =: husy. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 48.
SupploTaěka, y, f. = eupplováni. Máj
IV. 280.
SuroĎ, a, m. = surovec. Brt. SI.
Súseki u, m. = pema ve etodole, Brt. SI.
Sušil Frt. Od dra Vychodila. V Brně
1898.— 1904.
Sufiire& = 9uélma. Us.
Sulka, y, f., vz Násypka.
SÚTOZ, u, m. = hluboká ceita. Brt. SI.
SvačeÁ = švaiina. K snídaní a k svaěni.
1525. Arch. XXII. 64.
Svádat = 96Uati vinu na někoho, Vs
Brt. SI.
Svadba v LopaSově na Slov. v Nitranské
stolici. Vz Nár. sbor. XI. 25 nn.
STadlivý = haiteřiví. 1525. Aroh. XXII.
84.
Svaliti se jako snop == upadnouti S. je-
lena =: zastřeliti. Brt. SI.
Svárěivý. S. věc. 1540. Arch. XXU. 105
Svatba u Vamberka. Vz Ces. I. XV
314 nu.
Svatořečeni, n. S. Anežky. Tk. Pam. II.
239.
Svazový (kartelovaný). S. doprava, tarify
vozba. Nár. list. 1906. 27. 17.
Svěcena, v, f. » eira. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 48. 8r. Suejna.
Svěcének, nku, m. = kropenka. Brt SI.
Svědomí. Jazykem lidi odbudeš, ale a. ne-
pozbudei. Máj. IV. 343.
STémoe, i, f. Arch. XXn. 224., 280. a j.
Svésti. Byla-li některá krčma svedena
(zruSena). 1546. Arch. XXII. 140.
Svět Sr. Brt SI.
Svétapán, a, m. Nár. list. 1905. 349. 1.
Světelný. S. radiace, aether. Vs VatQk.
XIV. 504., 627.
Světiti. Mlýn světí = nepracuje. 1516.
Arch. XXn. 161.
Světliny, evity lesní. Arch. IXII. 833.
Sviěka. Ve dne svíčku pálit (mamou věc
konati). Máj. IV. 195.
Sviják a, m. S. u stavu tkadlc. Vz Brt
SI. 397. s vyobraz.
Sviludka. Vz Ott. XXV. 301.
Sviňáče, ete, n. 1525. Arch. XXII. 73.
Sviůčuk, a, m. = evilí^^. Brt Si. V VIL
825. chybně: sviňčuch.
Svi8el*nice, e, f. == deska (prkno) na
svisle. Brt. SI.
Svity, vz předcház. Světliny.
Svlek, u, m. = eypek, spodní dcha. Brt.
SI. 36.
Svobodnik, a, m. Sr. Brt. SI.
Svogruda, e, f. = tchyni, Brt SI.
Svolovaci list k službě. Arch. XXII. 135.
Svor, u, m. S. kamenný =: hrad^ Slad.
Rich. JI. 78.
Svud, u, m. =: evudnica. Sr. Brázda.
Brt SI.
Svůj. Sr. Brt. SI. Budu svým éaaem
čekat na zprávu. Picek. Mus. 1906. 2S7.
I ty kostely navStěvoval jsem Časem svým.
Tk. Pam. 11. 139. Vrchní rada svého čaau
v septimě propadl. Máj. IV. 283.
Syěat Dalo sa s. = drobni prtěti,
Brt SI.
Syehrotat se = třásti se. — ěimproč:
zimou. Brt SI.
Sylvestrovský. S. ivanda. Zvon VÍ. 335.
Synovrah, a, m. := vrah syna. Škod.
Il«. II. 252.
Sýpka — Škrobit
667
Sýpka, 7, f. Její zařízeni. Vz KP. XI.
385.
SyroTiť = býti syrovým, rozpnstilým.
Vz Brt. SI.
Š.
Šáehoři, n. = rákoH, Brt. SI.
Saj blik, a, m = drah jahlék, Brt. SI.
laJgaTý = kdo «e íajdze, Brt SI. 416.
fl^gurena, y, f. z= tajgavá kráva,
fak. Sr. Brt. SI.
lantaftai 6, f. := iantavá Sen$ká n. kráva.
Brt. SI.
|a$iroYat b hfltků = ohániU te. Brt SI.
Sádovať co : loKnou (Mitim) xdobili,
Brt SI.
Šatník, a, m. = dohlížíte! k sešívačům
oblekn a k skladfim materiáln k šatům.
Wtr. Rem. 11.
^ Saule, pl., f. = kUy. V zloděj, ml.
Čee. I. XV. 48.
Šanm, u, m, = Uš. V zlodéj. ml. Ces. 1.
XV. 48.
Šauž, e, f. = iaty. V zlodéj. ml. Čes. 1.
XV. 48.
Šavnioeli, n, m., drah vina. Čel. Priv.
II. 926.
Sčedroň, a, m. = itědrý (ironicky).
Brt SI.
|éekýňať =: ikaredi hhiieti, Brt SI.
Sčerbač, e, m. = ilovikf jemuž chyhi ni-
kiertí přední mth^ Brt SI.
áéeřička, y, f. = druh sladkých jahlék.
Brt. SI.
Sčeřit odkud: ze stodoly ven = trSeii,
Brt. SI.
SčéHt Sa := otvírati huhu\ emáti ee,
Brt. SI.
Sěeták, n, m. =z vriák^ utatý vrch etromu.
Brt SI.
|četit se = durditi $e. Brt SI.
SČibal, n, m. = obuv^ . ětřevíe Ithký na
léto, z aestivale, fr. éstival. Wtr. ňem. 121.,
250.
Séibalnik, a, m. S. hotovil ščibaly. Wtr.
Řera. 141.
Sčikotant, a, m. = etrakopud pták.
Brt SI.
Sčórat. Pole iČórá = po vrcha schne a
paká. Brt SI.
áčrk, n, m. zz kamenec. Brt SI.
Sčrkoyaéka, y, f. = písemná zemi.
Brt SI.
|čukýcat = fkaredi Hukati, Brt. SI.
Seďák, u, m. = druh bramborů. Brt. SI.
Seiker, kra, m. = Uz. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 48.
Selak, u, m. =z druh pryskyHce, Vz EP.
XI 427.
Šelma, y, f, = divoké zvíře. Sr. Ott. —
§. = (tverák : S. nabíjaná, opráskaná, Špico-
vaná, S. od kosti. Brt SL
Sembera Jot., rytec, 1794.— 1868. — Š. Ál
21./3. 1807.— 1882.; S. Frt., histor. a spis.,
1842.-1898.; Š. VratieL Vz Ott
Semberk, n, m. = eúl veliká, nejlepil
druh. Wtr. Éem. 942.
demberoTá Ant., spis. f 1856. Vz Ott
demik, a, m. = káií, jeni má z velké
éáHi chlupy hUl Ott
lenkéř, e, m. Sr. Wtr. Řem. 325. no.
leps Ant, spis., 1835.-1872. Vz Ott
iercl Čen. Sr. Ott
icnn, n, m., iermovéní, n. Sr. Ott
lesták Job., publicista, 1827.— 1902. Vz
Ott..
Sesterák, a, m. = etéhlik wuíiíel v ocaee
ie$t kapek. Brt. SI. 398.
Šetek ÁnL, řed. a spis., nar. 1850.; d.
Jar., malíř, nar. 1881. Sr. Ott.
Setká, y, f. = drah sladkých hnJek, Sr.
Brt. SI.
Šibenatro, a, n. z^ darebáctvo. Brt SI.
Sibe§, = utéei. y zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 48.
Sidler zz opili. V zloděj, ml. Čes. 1.
XV. 48.
§ije, e, f. = oblá iSáiť mlýnského vřetene
ve ityřhranném otvoru spodního kamene.
Čes. 1. XV. 231.
Sik, u, m. Š. : klínovitý, obranný, útočný,
válečný, vozový (vozová hradba) atd. Vz
Ott.
dikl Herm., právn. a spis., nar. 1859.
Sr. Ott
Sikola Jos., math. spis., nar. 1837. Vz
Ott.
ŠikoloTá Nepom. (A. Erasoslava), spis.
1794.— 1854. Vz Ott
Šilháni, n. Sr. Ott
lilhavý Frt, spis., nar. 1863. Vz Ott
iimák Bedř., 1826.-1886. Vz Ott.
imanko Václ., spis., 1844.— 1897. Vz
Ott.
imeéek Bedř., spis , nar. 1854. Vz Ott
iimko Vil., spis., 1791.— 1875. Vz Ott
imroTatět =: iediviti. Brt SI.
Simon z Tišnova, mistr, stoupenec
HnsAv; S. Fr., malii ; S. Jan, spis., 1820.r-
1902.; á. Jot., spis., nar. 1862. Vz Ott
Šimpanz. Vz Ott
Sipa, y, f. = dva epojené prameny vorové.
Máj IV. 205.
Sipochranný toulec. Škod. 11*. II. 58.
|ipoTý. S. jedy. Vz Ott
SipuPa, e, f. := kráva barvy iípinkové,
Brt SI.
Sirokúcný = velmi íirokj. Brt SI.
§ironožka, y, f., rhacophoras. Vz Ott
Sidarda, y, f , ze Schiessscharte ? Vodník
nakukoval prý S-don. Máj IV. 205.
Šistek Vojt, bud. sklad., nar. 1864.
Vz Ott
f Táti se v III. Přisp, oprav v : ŠÍTati se.
Skabřice z= taika. Lýková š. Val.
Ces. 1. XV. 261.
f^kárat = ikrabati. Brt. SI.
Škarda Jak. Dr., advok., spis. 11. /3.
1828.-31./12. 1894.; Š. Václ. Dr., adv.,
spis., nar. 28./5. 1861.; Š. Vlád. Dr., adv.,
spis., nar. 1863.; Š. Ctibor Dr., adv., spis.,
nar. 1876. Vz Ott
Šklab, a, m. = otrok, Hovik týraný. Vz
Brt SI.
Škrébif čim: světlem =: elali evíiUi.
Brt SI.
668
Šklíba •— ŠpaeoTač.
Šklíba, y, m. z= po^mívdiek, Čes. 1. XV.
144.
Škoda, 7, f. Škodou i blond chyba (svor)
pozná. dkod. II". II. 161. -*- S. Jot. Dr.,
lék., ryt; Š. Jan Kar. (PřibramBký), prof.,
spis.; Š. Jak.j řed. a spis., nar. 1839.; S.
Emil, ryt. průmysl, 1839.— 1900. Vz Ott
Škola Jan, spis., nar. 1857. Vz Ott
Ž korba, y, f. = ikalhina, fkuUna, Brt. SI.
koleni, n. Vědecké S. List fil. 1905.
876.
Škopiček, čkn, m. = dtíka k dojeni,
Brt SJ.
Škor, a, m. = ikvar. Brt SI.
Škorně byly v holinkách Sirii než boty
a rády se shrnovaly. Wtr. Řem. 249.
Škorpik Frt (Zborsk^). Vz Ott
Škorpil Vlád,, arcbaeol., spis., nar. 1853 ;
Š. Hermeng.f spis. nar. 1858.; Š. Kar., spis.,
nar. 1859.; Š. FH„ spis., nar. 1866. Vz
Ott.
Škorpion, a, m., z lat scorpio = itir.
ŠkrabaTa = milké pole. Čes. 1. XV. 279.
Škraboch, a, m. = ehrohákf brouk,
Brt SI.
Škramnža, e, m. = tlabf Hovik, Brt, S\.
Skrčka, y, f. = ekHpoť^ hádka. Vz
Brt SI.
ikreéný. S. kúra = kvoíSna. Brt SI.
Ikréta Kar. Vz Ott
fkrkayka, y, f. Vz Ott
ikrobniea, e, f. = ikrohená zátiira. Slov.
Nár. sbor. XI. 16.
Škrobot, a, m., vz Erobot Šum. Rgl.
Skrofta, ě, f. ^ kdo ikroni. Brt SI. Vz
náAl.
Škronět, ěl, ěni = iklehili fe, natahovati
tnolddnky. Brt SI.
Škroup Frt Jan, bud. sklad. 1801.—
1862.; Š. Jan, bud. sklad. 1811.-1865.
Vz Ott
Škrták, n, m., dkrtnice, e, f. = mlýnec
na dvou lodích, mezi nimi otáčí se ÍeoIo,
ne jedné (menSi) je lůžko pro hřídel kola,
na druhé větSi jest druhý a mlýnice. Wtr.
Řem. 126.
Škrúbka, y, f. = Hačend, iereená etuha,
Vz Brt SI.
Škrutala, y, m. := umounénec. Brt. SI.
Škrutina, y, f. = íkhif^ drobet. Vz
Brt SI.
Šknbenda, y, f. = líkvháni. — Š-, y,
m. = trhan. Brt SI.
Škultéty Aug. Horislav; Š. Jos, žum. a
novellista. Vz Ott
Škvíra dveřní (skulina). Zl. Pr. XXIII.
331.
ŠkTiřička, y, f. Tenké š-ky očí jeho
Široce se naň rozemkly; Lékař rozevřel
š-čku oka nebožtíkova. Zl. Pr. XXIIL,
66., 182.
skytáni, n. Vz Ott.
Šrahaěnik, a, m. = kdo chodi po iVa-
haiee. Vz Brt SI.
^abaný Šátek. Vz Mrskaný.
llaboTíny = úxká pole. Čes. 1. XV. 279.
Ilapaci mlýn, vz předcbáz. Stupni.
ŠFapkat = pomalu jiti. Brt SI..
Šlarafie, e, f., z něm. Schlaraffenland =
vymyšlená země směšné dokonalosti, kde
dostává se člověku beze vši práce všech
hmotných požitků. Ott
Šlegl Adolf, spis., nar. 1855. Vz 0:t
Šlechta Jan (Křivoklátský), spis., nar.
1853.; Š. Jan Emil, spis., nar. 1859.; Š. u
Vkehrd Jan, spis. 1466.-1525. Vz Ott
Šlifre, pi.f f. = ieneké atřevice m teletínif.
Domžl. Čes. 1. XV. 841.
ŠlichtOTice, e, f. = ruiniee. V zloděj,
ml. Ces. 1. XV. 47.
Šloněek, ěkn, m. = nálevka, /<š ee na-
divaji jitmiee, nabijeSka.
Šmarhola, nadávka. Krušný, to je S.
M^ IV. 585.
Šmatatka, y, f., thunbergia, rostl. Vz
Ott. XXV. 395.
Šmelcnik, a, m. S. chystal zlatnikům ze
skla email nebo Šmelc. Wtr. Řem. 161.
Šmíd Ant., spis., nar. 1838.; Š. Joe,,
spis., nar. 1862. Vz Ott.
Šmidek, Kar. 1818.-1878.; Š. Kar,,
spis., nar. 1834.; Š. Vlád., práv. a spis.,
nar. 1869. Vz Ott
Šmidrkal Fr., lék., spis., nar. 1860. Vz
Ott
Šmigolit, zdrob. od šmigat Brt SI.
ŠmihOYaČ svinu = ki&i etahovaU ee eviní,
Brt SI.
Šmikajda, y, m. =: kapeáf, taSk».
Brt. SI.
mikl^avý == kluzki. Š. chodník. Brt SI.
mirgUSt, U, m. = hnigruet. Brt SI.
morygat, inteus. k. Smúraf, špiniti.
Brt. SI.
Šnek, u, m. = vodni Mroub při vybirání
velice znečištěné vody. Vz KP. XI. 305.
ŠnéroTaéka, y, f. Vz Ott
Šněrováky, pl., m. = inirovaci etfevíce,
Zl. Pr. XXIIÍ. 51.
Šftóra, y, f. Co robíš, šňdro pedelská?
Zvon VI 153.
Šňnpaéka, y, f. = iabaUrka, Slov. Nár.
sbor. XI. 10.
Šň&ředlnice, e. f. Š. dělala Sňáry. Wtr.
Řem. 403.
^ Š&ůředlnik, a, m. Š. dělal šňůry. Wtr.
Řem. 403.
Šňůrkařy e, m. = pHetroj u iiciho etroje.
Vz Ott
Šnyk, u, m. Š. u lodních mlýnů jehla
do řečiště zaražená. Čes. I. XV. 227.
Šolc Vád.' Š. Jindř., Dr., ad v., apis^
nar. 1841.; Š. Lev, spis., nar. 1861.; Š. VáeL,
básn., nar. 1862. Vz Ott
Sólistka, y, f. = drehni eakmUé ovoce,
Vz Brt SI.
Šolta Ant, spis., 1855.— 1899. Vz Ott
Šosovné, ého, n., vz Šos (poplatek).
Šotek Stanisl., kartograf, nar. 1862. Vz
Ott
Sonlánky, pl., f. = eeety, p&iny letni
Vz„ Ott
ioumati se = bourati ee. Slad. Jindř. 36.
ionpálek, Ika, m., pták. Vz Ott
iourek Ant, ě. math. a spis., nar. 1857
Vz Ott
Špacovaé =: ipáeovati. Brt. SI.
I I
Šptehti - Štimí
.i n e. ntt I Štáb vojewkf = wlitelítv
ř S /ÍM- V. í^í Ottk Fhdm., Mm. » .p*. ;«:
a. = A&/.í^ irj/ďa /<w. / "j*;;^ y^ ^ i xj. 135, ,
/., M/, Mí 1869. Ví Ott 1^ gjj^,^ y^ fj J15. „„ ;
ir /!« a Tibort. Vi ib. 13«. m S '
/ itehn Ondř., hiak. bratr., i
^^^ tfl/ío r,A^77.; A Vdci, kn. pod obojí, i
0pj8., Bár, 1852. y^ h02O. Vx Ott - S. Áugutitn,
atol 8r. Mtts. 1905. 52S.
Areb, XXIL 79. / ů(^f^ Jíb, uč.aBpis., nar.
pJecbei djckj Jak I §^^j^ y^cl, řed. a BpiB.,
L XV. 392. Q^t
lar. 1855. Vx Ott ^téehoYskf BoboaJ., řed.
z: fylieňoii, ^(^ is58. Vz Ott.
' ...> ,,u!. / Štein-Táborskf Vojt, spi
nejp0/ ^M' Ví Ott.
/ Žteicar, ap/fl. '^\^«- ,
?//: Bit 8L / Štelmařskt, vz předchiř.
í 5/ / Stembera Jindř., apis., r
Sll.-mS.ijMat., Bpi8., 180e.'1879. \z(
^1883. Vz štendéř, e, m. Od aJož
/ Wofií štendéfh od každého í
ť?A(?í// BV. bBÍéři. Čel. Prív. 11. 942.
mi, zdali Štěpán. Svitek av. S-na t
ČBB. L XV. 16.
dravce Štěpánek Jan, 1783.— 1
zovýcb Bpi8. a bÁsn. 1824.-1899.; I
vrata gpiB„ nar. 1842.; 8. Fr., apit
Š. Oldř,, BpiBy nar. 1876.;
nar. 1863.: 8. Jot. Dr., Bpi
SL Vz Ott
^^ Štěpnička Fr. Vz Ott.
ď Štěpování, D. Křížové b.
KP. XI. 285. -
Štěree, rce, w. = itirk, C
Štěstí, B. Choděni ne ščest
Vz Čea. L XV. 116.
Štětina Kar., prof. a fljí
'íy Ott.
ŠtětkB Jojt. Jar^ BpiB. ;
-, JSSó. Vz Ott.
tětovniee, e, f, vss p
ice. ^
^tový. S. stěna při
vá z Jebel, kleští a
f Jehel). Vz KP. XL
r rStyr) Mat. Vz Oti
, >, f., ryba. Vz Ot
* A,nt, spis., nar. J
ec, nce, ntm Veza
i S-Dce. 1561. Ai
Ttt. S. mořský =
ploutvá, OOttUB
corpio. Vz Ott.
\, m. S. knibo
670
Stírka — Svieat
Itirka, y, f., vz předcház. Štír.
Itirský (Stirský) Leop., spis., nar 1836.
Vz Ott.
Stit, u, m. Š. Achillův, řecký, římský,
v heraldice. — Š. =. lomeniee. Vz Ott.
Štitař, e, m., thanatophillus, t zool. Vz
Ott.
átitek, tku, m. Štítky ke dveřím a
oknům. Vz KP. XI. 267.
StitkoTee, vce, m. Š-vcí, diaspines,
červi. Vz Ott.
Štítný ze Štítného Tom., asi 1331.— asi
1401. Vz Ott.
Štitokožci, vymřelé ryby, ostracodermi,
placodermi. Vz Ott.
Štolba Fr,, chem. a spis., nar. 1839.; d.
Jb«., notář a spis. nar. 1846. V VII. díle
jsou léta obrácené zaznamenána. Máj. IV.
479., 613. s podob , 624., Zl. Pr. XXIII. 369.
Vz Ott.
Štole Ant., přírodovědec a spis., nar.
1863. Vz Ott
átoll FloryS, práv. a spis., nar. 1864.
Vz Ott.
ŠtoIOTBký £d., prof. a spis., nar. 1866.
Vz Ott.
Storeh Kar. Vz Otf.
Stráfek, fku, m. = vůz povomickj. Máj
IV, 10. Sr. Valník v dod.
ftrauch Ant. Vz Ott.
ftraybl Fr., mal., nar. 1863. Vz Ott
itrébl AI., had. sklad., nar. 1837. Vz
Ott t 2./3. 1906. Vz Nár. list. 1906. «. 61.,
2. odp.
Štrobach Jan, hnd. sklad, v XVII. stol.
Vz„ Ott
ftros Jan, lék. a spis. f 1900. V% Ott
itriikat = Hourati, Brt. SI.
ftulc Vád., prob. a spis. Vz Ott.
stulit 8 (lín zz mrMH] do koho =
9trHti. Brt SI.
Štumfař, e, m. Š. lonhoval a hotovil
kůže, ale nesměl jich pro lesk mazati tuky.
Wtr. Rem. 139.
Štumpf Jos., spis., nar. 1844. Vz Ott.
Stúr Kar. a Ludevít. Vz Ott, Zl. Pr.
XXIII. 204.
Šturm Václ, spis.; Š. Bemh., básn. asi
1660.— 1682. — S. z Hranic (Hranický) Adam,
spis. okolo 1500.— 1666. Vz Ott.
Sturmovák, n, m. = %von^ kterým te
Tíwnilo k ttw-mu. Wtr. Řem. 838.
Štvanié, e, m. = největSÍ myslivecký
pes, canis familiaris molosus. Vz Ott.
Štrerák, a, m. = stMik majiei na ocate
XtyH kapky, Brt. SI. 398. Sr. Sesterák. —
Š. n, m. rz itortý roj'^ úl te ítverjmi vie-
lami, Brt. SI.
átvrfák, n, m. = ětvrtzlatnOe, Val.
Čes. 1. XV. 140.
Stvrtnik Ad., říd. ně. a spis., nar. 1847.
Vz Ott
Štynko, a, n. = Henik. Brt SI. 433.
Ityrsa Jiřík v I. pol. XVI. stol. Vz Ott
Itys Ad., inž. a spis., nar. 1866. Vz Ott
lúb n, m. =: zUná sláma uríená na dóíky,
Nár. vést I. 68.
Subar Valent, kn. a spis. asi v pol.
XVL stol. Vz Ott
Šubert Vád.^ spis., 1826.— 1885.; Š. Ad,,
spis., nar. 1849. Vz Ott
Šúbiti střecha = kriti doiky. Slov. Nár.
vest I. 68.
Sabrt Jan, had. sklad., 1807.— 1859.;
8. Frť. (F. Téchonický), spis, 1845.-1898.
Vz Ott.
ohačka, y, f. = houpačka, Brt SI.
ueh, a, m. = hadra. Brt SI.
viUchomaC, i. f. =: neěisté obili za-
rostlé travoa, ohnicí atd. Vz Brt SI.
Žujan Fr., spis., nar. 1869. Vs Ott.
ala Jan, archit, spis., nar. 1861.; S.
Javotl, inž., spis., nar. 1865. Vz Ott
Šulc Pav„ spis. 1828.— 1892.; & Jan,
spis.» prof.y nar. 1864.; Š. Otak.^ doc a
spis.. 1869.— 1902. Vz Ott
Šumitat se =: potáceti <e. Vz Brt SI.
Sumtaný v I. Přisp. 417 oprav v: Šam-
tavÝ. Sr. Brt SI. 435.
Šupáky a, m. = kapr oheenj, — Š., a, m.
Dvéře domovní zavírají se na Snpák, voko
ěi závlaěkn neb na kolík. Čes. L XV. 40.
Na noc dvéře zavříti otáěecím Sapákem n.
závorou. Ib.
upec, pce, m., vz Erčka.
upinušky, f., thysanura, hmyz. Vz Ott
uplitat se v I. Přisp, oprav v: Šnpl-
stat Sr. Brt SI. 436. Sr. násl.
Šuplstat se po zemi = ioustavě te po^
Mouvati, Brt SI.
ŠupOTÍea, e, f. = vyiokd ximni íepice.
Brt SI.
Šurafta, ě, m. =z Milhavee. Brt SI.
Šurt, n, m. Šel najisto Sartem hmataje
po hladké zdi. Zl. Pr. XXIU. 7.
Šus = hlazen,
Šusosměťy i, f. = daremné, neíteté obili,
Vz Brt 81.
Šusta Jos., spis., nar. 1835.; Š. Jom, Dr.,
spi^., nar. 1874. Vz Ott.
*^ušky =: ieptem, Vz Brt. SI.
udnár, 6u6niTál' = JMSetí, Vz Brt. SI.
utěnka, y, f. = osamělá ženská. Brt
SI.
Šváb, a, m., hmyz. Vz Otf.
Švabinský Max, mal., nar. 1873. Vz
Ott
Švadlenka Jan, říd. ač., spis., 1839.—
1901. Vz Ott
Tadliřstvi, n. Máj. IV. 382.
vácha Václ., spis., nar. 1872. Vz Ott.
•vigcnót = HznouU, Vz Brt SI.
iTi^éé := svadnonti. Brt. SI.
vakroYsťvi, af&nitas. Vz Ott
vambera Václ., spis., nar. 1866. Vs Ott.
Ivarc Václ., spis., nar. 1863. Vz Ott.
varcer Aagastin, spis., nar. 1833. Vz
Švec. Sr. Wtr. Rem. 867. — S. Pr., spis.,
nar. 1871. Vz Ott.
Švehla Kar., lék., spis., nat. 1866. Vz
Ott
Švejstill AI., spis., 1827.-1897. Ott. Sr.
v vn. d. Svěj styl.
Švenda Fr. Sr. Ott.
Švestka, y, f., ovoce. Vz Ott — Š. Joa,
spis., 1816.— 1882. Vz Ott
ŠYÍcat z= Utkati. Vz Brt SL
Svidrafia ~ TaŽDý.
671
ŠYidraíka, ě, f. = Mdratáienfkd. Brt. SI.
I^Tidroha v VIL 882. oprav v: Svidr-
noha. Sr. Brt. SI.
§¥ihlik Ant. Vz Ott.
ŠTitera, y, f. = MtoHei (taitovénka).
Vz Brt. SI.
Í^Titerati v Vil 882. opravy: švitorati.
Sr. Brt SI.
Švorc Jan. Vz Ott.
Svréini, n. = šmrH, narkovj háj. Brt SI.
Šyrhol, a, m., pták, fringilla serinns.
Brt SI.
T. Ť.
O t vz v Ott XXV. 1. — O přiklonném €
vz Brt SI. — Škod. v WK piše: chnf 10.,
chot 14., 86., 47., 174., smrt 17., 55., nit
22., hojnost 31., bolest 70., část 70., zvěst
74., plášf 75., dest 76., kost 78., bolest 85.,
zef 247. atd. — Slad. v Rich. II.: pouf
112., chof 108., prst 84., jinak: strast 110.,
část 101., zvěst 88., ratolest 91., smrt 92.,
čest 94., soustrast 103. atd.
Tabachy n, m. = tahák. Brt. SI.
Tabák, n, m. Sr. Ott. SI.
Tablie Bob. Sr. Ott SI.
Táborský Jan (Jan Vílimek), č. bratr,
spis., t 1495. ; T. s KlokoUké hory, spis ,
1500.— 1572.; T. ChryaoH., spis.; T. JFV.,
básn., spis., nar. 1858. Vz Ott SI.
Tabouret (taboré) z= nistkd štoliéka. Ott
Tabulový. T. maliřstvi. Wtr. &em.
291. nn.
Taeitnmua, spis. Sr. Ott
Tacitns Comel., dějepisec římský. Vz
Ott. XXV. 19.
Tadra Ferd , spis., nar. 1844. Vz Ott
Taenit, n, m. Vz Ott.
Táflováni, n. Vz Ott
Taftl Em., prof. a spis., nar. 1842. Vz
Ott.
Tabák, a, m. = OodSj. Zl. Pr. XXIII.
127.
TáhlokoYý. T. sekera. Škod.Il^. II. 211.
Tahlolýký dřin. Škod. li^. II. 91.
V d. VIL táhlolyký oprav v: tahlolýký.
Tacheci Jan, spis., 1763.— 1828. Vz Ott
Tachograf, n, m. z řec. = přistroj na
měřeni ryehlo9ti, poetu obratů $trojův, Vz Ott
Tachymetr, n, m., z řec. = meHcký
pHstroj, Vz Ott. s vyobraz.
Taehymetrie, e, f., z řec. = ryMo-
měrštvi. Vz Ott
Tajat = táti. Sr. Brt. SL
Tajnosniibný. T. rostliny. Vz Ott XXV.
43.-45.
T^ný. T. společnosť. Vz Ott XXV.
40. nn.
Tak. Sr. Brt SI.
Takej = také. Brt. SI
Takt, n, m., z lat T. v hudbě. Vz Ott
Taktika, y, f. Vz Ott
Tál'a = iá»t. Brt SI.
Talíř. Šlapací t. a Šlapaciho kola mlýn-
akého. Vz Čes. 1. XV. 188. — T. Matonfi,
prof., spis., 20./9. 1835.-30.8. 1902. Vz
Ott, Osv. 1902. 928. nn.
TalmoTina, y, f. = talmové zlato, sli-
tina 907« mědi a lO""; zinku. Vz Ott
Talmud. Vz Ott.
Tálniky a. m. = nějaký nádennik mezi
pilaři. Wtr. Ěem. 566.
Ťalský Jos., prof. a spis., nar. 1839. Vz
Ott.
Tamarind, u, m. Sr. Ott
Tampon, n, m. {tamponováni, n ) = po*
míLcka k itaveni krve, Vz Ott
Tamzded^i člověk =z tamijH. Brt. SI.
Tandariaš, e, m. Sr. Ott
Tandem (tendem) = dvoukolovj koiárék,
do něhož zapraženi json dva koně jeden
za druhým; velocipéd dvou- n. trojkolý
malici sedadlo za sedadlem. Ott.
Tandler Jos. Jak. Vz Ott
Tandléř, e, m. T-ři prodávali na lan-
dlétě staré zboží řemeslnické. Wtr. Řem.
332.
Tandlét, n, m. = tarmark, trh na veteí.
Wtr. Ěem. 331.
Tandlmark, n, m =z židovský tarmark.
Čel. Priv. I. 461. a j.
Tanec, nce, m. Sr. Ott
Tanner Jan, jes. a spis., 1623.— 1694. —
T. Mat., jes. a spis., 1630.-1692. Vz Ott
Tannin, n, m. = k^telina třišlová. Vz Ott.
Tantal, a, m. T. a jeho sloučeniny. V z
Ott
Tantalit, a, m. Vz Ott
Tantalový. T. žárovka. Vz Ott.
Tanula, y, f. = taneuVa^ děvie rádo
tandtjici. Brt. SI.
Tannšek, šku, m. = taneíítk. Brt. SI.
Tapir, a, m., ssavec. Vz Ott.
Taránek Kar. Dr., zoolog a spis., 1855.—
1888. Vz Ott.
Taras s vyobraz. Vz Ott
Tarbik, a, m., dipus, ssavec. Vz Ott
Tarifotechnieký důvod. Nár. list 1906.
27. 17.
Tarmarkář, e, m = prodavaé v tarmarku.
Máj. IV. 429.
Taroky, hra v karty. Vz Ott
TároTánl, n. z= »púsoh váženi. Vz Ott.
TarygOYat =: běhati, litati. Brt. SI.
Tasemnice, e, f., cestodes, řád hliitů
plochých. Vz Ott
Taška, y, f. T. z hlíny udělaná a pálená.
Vz Ott.
TaŠTičnik, a, m. T. dělal tašvice. Wtr.
ňem. 446.
Tatry na Slov. Vz Ott
Taubenek Kar., spis , nar. 1847. Vz Ott.
Taner Fr., spis., 1836.— 1897. Vz Ott
Taufer Jos., spis., nar. 1869. Vz Ott
Tauffer z Rovin Pav., spis. v XVII.
stol. Vz Ott
Taveni, n. T. kovů. Vz Ott
Taxa, y, f. Sr. Ott Pojem taxy a původ
tax, Talíř, Taxovnictví 8; taxy soudní a
mimosoudní 33 nn.
Taxovni a kolkový patent z r. 1840. Vz
TaxoTnicťvi, n. Rakouské t. Naps. dr.
prof. M. Talíř. V Praze 1906.
Talíř, Taxovnictví 128 nn.
Tažný mlýn, který uváděli v běh tahouni
(zvířata: koně, oslové, voli; koňský, osličí,
672
Tažný - Tchoř.
volský mlýn), nebo lidé vampolami. Vz
Čes. I. XV. 188.
Tě přiklonné. Vz Brt. SI.
Tečna, y, f. =: tangenta. Vz Ott
TéhotenstYÍ, n. Vz Ott.
Technika, y, f. Vz Ott.
Technologie, e, f. Vz Ott.
Těchonický F. J., tz Sabrt Fr.
Těchydárný. T. slova. Slad. Ríoh. U. 76.
Teige Kar., had. spis., 1869.-1896.; T.
«/o«., histor. a spis., nar. 1862. Vz Ott
Teichel Jan, kndz a spis. 1761.— 1830.
Vz Ott.
Teirich Fer., inž., 1826.— 1899. Vz Ott.
Teissler Qaido, spis., 1846.— 1900. Vz Ott.
Tejček Mart., mal., okolo 1780.-1847.
Vz Ott.
Teka. 8r. Ott.
Tekly Vilém, spis., nar. 1848. Vz Ott.
Telantograf, u, m., z řec. Vz Ott
. Teleharometr, n, m., z řec, druh tiako-
měru. Vz Ott
. Teleelektroskop, n, m., z řec. Sr. Ott.
Telefon, n, m., z řec. Sr. Ott
Telefonie, e, f., z řec. 8r. Ott
Telefonní automat, můstek, stanice. Vz
Ott
Telefonograf, u, m., z řec. Vz Ott
Telefotograf, n, m., z řec. Vz Ott.
Telefotografie, e, f., z řec. Vz Ott.
Telegoniometr. n, m., z řec. Vz Ott
Telegrafie, e, /., z řec. Vz Ott
Telegrafon. n, m. {telefonograf) = přistroj,
jimž se magneticky zaznamenává telefonická
zpráva atd. Vz Ott.
Telegramm. Vz Ott
Teleskop, n, m., z řec. T. elektrický.
Vz Ott
Tellnr, a, m. Vz Vstnk. XIV. 472. T. a
jeho sloučeniny. Vz Ott
Tellnrit, u. m. Vz Ott
Tělocvik. Vz Ott
Temroch, a, m. = ilepee. Brt. SI.
Temnitko, a, n. = barevné tArío, Já před"
mity temni, Blende, Blendglas.
Temnokadeřný Poseidon. Škod. 11^. II-
18. Sr. Temnokadeřavý v III. Přisp.
Temováni, n. = těsněni mezery mezi
dvěma do sebe zasahiyicimi konci rour oby-
čejně vodorovných. Vz Ott.
Temovák, n, m. = železné dláto, kterým
při temování se zatěsni roury do jiných
rour zastrčené. Sr. Ott.
Templáři. Sr. Ott.
Ten. Vz Brt. SI. 442.-443.
TeněJ kompar. adv. tenko = tenčeji.
Brt. SI.
Tenetnlk, a, m. = kdo chytá Mviř tenaty.
1618. Arch. XXII. 664.
Ten — který vz Který v Gb. SI. n. 169.
Tenora Jan, spis., nar. 1863. Vz Ott.
Ten samý misto týž. Styky s nimi zů-
stávaly ty samy. Tk. Pam. II. 86., Zr. Ploj-
har. II. 14.
Tep, u, m., puleus, puls. Vz Ott
Tepáni, n. (úprava kovů). Vz Ott
Teplice, e, f. Vz Ott
Teplickomostecký. Us.
Teplo atomové, chemické, molekulové,
rozpouátěcí, sknpenské, spalné, specifické.
Vz Ott Nauka o teple, thermica. Vz Ott.
XXV. 346.
Teploměr, o, m. Sr. Ott
Teplota, y. f. Sr. Ott
Tepna, y, f. Sr. Ott
Terbi-nm, a, n. T. a jeho sloučeniny.
Vz Ott
Tereba Rud., archit, 1851.-1904. Vz Ott
Terpen, n, m., uhlovodík. Vz Ott
Terrain. Vz Ott.
Terrakotta. Vz Ott
Tesák kamene = kamennik upravující
kámen k potřebě stavební. Wtr. Řem.498. —
T. Jiří. Sr. Ott
TesánekJan, č. math., spis., 1728.-1788.
Vz Ott
Tesař Fr. (Dubský), učit a spis., 1818.
až 1886.; T. Fr., lékař, spis., 1818.-1892.;
T. Bedř., archit^ 1836.— 1890.; T. V. J.,
spis., nar. 1842.; T./ot., spis., 1849.— 1903.;
T. LadUl, spis., nar. 1869. Vz Ott
Tesařik, brouk. Sr. Ott
Tesařova Ludm., spis., nar. 1874. V« Ott.
Tesařský. T. nástroje. Vz KP. XI. 276 nn.
Tesařství, n. Vz KP. XI. 276 nn., Ott
Těsnopis, u, m. Vz Ott.
Těsnoůstka, y, f, stenostoma, v sool.
Vz Ott
Testament, u, m. Sr. Ott
Těfiik Jos., spis., 1813.-1880. Sr. Ott
Tetanie, tetanns. Vz Ott
Tetováni, n. Sr. Ott
Tetrametr, u, m. Sr. Ott.
Tctrapodie, e, f., z řec. Vz Dimetr xde.
Tetřev, tetřivek. Vz Ott
Thadaeus Jan, kněz bratr., spis. t 1662.
Vz Ott
Thalli-um, a, n. T. a jeho sloučeniny.
Vz Ott
Thám Kar, VátU spis., 1763.— 1916.; T
Vád. Jo$., spis.. 1766.— okolo 1816. V a Ott
Thematioký seznam. Zvon VL 275.
Theodolit s vyobraz. Vz Ott
Théovnik {Sajovnik), u, m., thea, rostl.
Vz Ott XXV. 826.
Thermodynamika, y, f. =: mechanická
theorie tepla. Vz Ott.
Thermochemie, e, f. T. obírá se vzá-
jemnými vztahy energie chemické a tepelné.
Vz Ott
Thermoskop, u, m. Sr. Ott
Thermostat, u, m« Vz Ott.
Thille Jos., spis., 1818.— 21.;'3. 1900. Vz
Ott
Thomayer Ja. dr., prof. a spis., nar.
23./3. 1863.; T. Fr., odb. spis., nar. 1866.
Vz Ott
Thon Kar., zool. a spis., nar. 1879. Vz
Ott.
Thoř Čeněk, žum., 1844.— 1894. Va Ott
Thori-um, a, n. Sr. Ott.
Thuma AI., spis., nar. 1838. — T. Kar^
illustrator, nar. 1868. Vz Ott.
Thuringit, u, m., silikát železa. Vs Ott.
Thymian, tymián, vz Tbymua v Ott.
Tchoř, .putorius foetidus, ielma knnovitá.
Vz Ott
Tieftrank — Trímetr.
673
Tieftrank Kare). Vs Ott.
Ti^iee, e, f., tígrídia, rostl. Vz Ott.
XXV. 430.
Ticho. Bylo tam ticho jako v moři pod
rovníkem. Máj. IV. 17.
Tichost. Ne bolí přes kosti, ale duchem
tichosti (působ Y děti). Máj. IV. 283.
Tichý Jan, spis , 1831.— 1875. ; T, Jaro$l, zz
Fr. Rypáček. Vz Ott.
Tille Jan, řed., spis., 1833.— 1898. ; T. Ant.,
zem. škol. inspektor, spis., 1835.— 1896.;
T. Vdcl., spis , nar. 1867. Vz Ott.
Tilsch Em., spis., nar. 1866. Vz Ott.
TilschoTá Anna, spis., nar. 1873. Vz Ott.
Tilšer Fr., prof., spis., nar. 1826. ; T. JiH,
spis., nar. 1859. Vz Ott.
Tingl Fr., spis., 1809.— 1869. Vz Ott.
Tipmann Kar., prof., spis., nar. 1848.
Vz Ott.
Tiray Jan, Skol. řed, spis., nar. 1858.
Vz Ott.
Tlseher Fr., spis., nar. 1831.; T. Fr.,
spis., nar. 1872. Vz Ott.
Tis, n, m., taxns, rostl. Vz Ott
Tiskový. T. právo. Vz Ott.
TisoTec, vce, m., taxodinm, rostl. Vz Ott.
TisoYský T. T. (Tobiáš Eliáš), spis., nar.
1863. Vz Ott.
Titanit, n, m., nerost. Vz Ott.
Titl Ant, bud. sklad , 1809.— 1882. Vz
Ott.
Tiže. Vz Ott.
Tižnice, e, f., vz Svislice v Ott
Tkáé Ignác, prof., spis., nar. 1839. Vz Ott.
Titadlcovský stav. Obraz a popis jeho vz
v Brt SI.
Tkadlcovstvi, vz Ott
Tkadleček, spis. Vz Ott
Tkanina. Vz Ott
Tlak. Vz Ott.
Tlať, traja = tlUi, doutnati. Brt. SI.
Tlesky va, y, f., teleas, rod drohnjih vos,
Vz Ott.
Tlonštkoměr tesařský. Ott XXV. 277.
Tluchoř Vác, řed., spis., nar. 1858. Vz
Ott.
Tlustonosec, attelabas. Vz Ott
Tmářstvi, obaknrantismns. Vz Ott
Tmavec, vce, m., v zool. Vz Ott.
Tmavoskvrnáé, e, m., v zool. Vz Ott
TměJ kompar. k tma. Brt. SI.
Tmel. Vz Ott
Tobolka Zdeněk, spis., nar. 1874. Vz Ott.
Točenice, e, f. = inekovUé schody. Vz Ott
XXV. 500.
Tolet se k někomu = tulUi m. Brt SI.
Tolman Liberio, učit, spis., 1810.— 1881.
Vz Ott
Toman Rar, básn. — T. Hngo f 19./3.
1898. Vz Ott
Tomášek VácK, bud. sklad., 1774.— 1850.
Vz Ott
Tomášik Samo, kněz a slov. spis., 1813.
až 1887. Vz Ott
Tomek F. V., 31./5. 1818.— 12./6. 1905.
Vz Ott XXV. 527. -547. — T. Mikul, spis.,
1791.— 1871. — T. Ferd., básn. a spis., nar.
1860. — T. Vratisl. Václ., spis., nar. 1868.
Vz Ott.
Kott: Pfisp5vky k 6esko-n6m. Blovnfka III.
Tomeš Jar., spis., 1861.-1891. Vz Ott
Tomiéek Jan Slavom., spis. 1806.— 1866.
Vz Ott — T. Kar., spis., 1814—1903. Vz Ott.
Tomsa Fr. Jan, spis., 1753.-1814.; T.
Fr. Bohům., spis., 1793.— 1857. Vz Ott
Tón, n, m. Sr Ott
Tonalit křemitý, diorit Vz Ott
Tonder Ferd., bud., nar. 1852.; T. (%n.,
spis., nar. 1859. Vz Ott
Tónina, y, f. Vz Ott.
Tonner Aug., spis., 1823.— 1890. ;T. Eman.^
řed. a spis., 25./12. 1829.— 5./4. 1900. Vz Ott.
Topinka, y, f. =z prkno k bednini $třeeh,
Vz KP. XI. 278.
Tot Vz Brt. SI.
To tak :=zto hy tak bylo. Dnes bude pršet
To tak! Brt SI.
Touha. Každá t je nepřítelem štěstí. Máj.
IV. 282.
Toulečnik, a, m. = toufah Wtr. Rem. 447.
Tovaryš, e, m. Organisace t-ŠA v XV.
stol. Vz Wtr. Éem. 749.
Tovaryšovati. Wtr. Éem. 747. Sr. Tova-
rySiti v III. Přisp.
Tráček, čku, m. = úzká ile přivázaná na
koncích trávnice. Brt. SI.
Trag^at, U, m. = tragaé. Brt SI.
Tragra, e, f. =r kozlik u vozu. Brt SI.
Trákař, e, m. =: no$iě, z něm. Tr&ger.
Wtr. Éem. 566.
Trám, u, m. Spojování, ukládání trámů
v stavbácb. Vz KP. XI. 287 nn., 313 nn.
Třásněnka, y, f. Vz Pucbýřnatky.
Transversa, y,f., z lat T-sy vstavbjích.
Vz KP. XI. 315 nn.
Trafmistr, a, m. T. při železničních dra*
bácb, Bahnmeister. Us.
Trávec, vce, m. = rod mandelinek. Ott
XXV. 447.
Trávník, u, m. n pastviny u Lenešic.
Čel. Priv. II. 225.
Travný jed (otravující). Škod. II*. II. 193.
Trčat, a, m. 1= trča^ kdo vSude trii, $e
zdrii. Brt SI.
Třepeničko, a. n. T-ka = listy mnoho-
dílné. Čes. I. XV. 362.
Trepkář, e, m. T. hotovil dřevěné a ko-
žené podpatky pod obuv dlouhou, nosatou.
Wtr. Éem. 141.
Třeskúci =: třeskufý. T. zima. Brt. SI.
Tersovitý v III. Přisp. 449. za Třesolka
oprav v: Třesovitý.
Trestnici episoda. Nár. list 1905. 353. 2.
Třetinový. T. děleni trámu. KP. XI. 288.
Trh. Trhy ve XIV. stol. T. týdenní, vý-
roční ; dobytčí, dřevný, koňský, kůrní, masný,
obilní, ovocný, svinský atd. Vz Wtr. Kem.
329 nn. Sr. Čel. Priv. 1. 798., II. 1282.
Trhovka, y, f. = taika do trhu. Zl. Pr.
XXIII 51.
Trhovo. Práce na t -zzjarmarecni. Brt. SI.
Triga, y, f., lat. •= trojspft^eni. Trigy na
nár. divadle v Praze. Vz Máj. IV. 496.
THkrátmilostný. T. královna. Slad. Ricb.
II. 49.
Trimetr, u, m. Sr. Hexapodie zde. T.
iambický; Tvar t-tru iambického. Vz Král.
Metr. I. 306., 328 nn.
43
674
TřlmilIionoYý - UHk.
Třimillionový jazyk = vorové pHštavihi
na Smichovi (stálo prý 3,000.000 zl.).
Tříska. Má peněz jako třisek. Máj. IV.
242.
Trmati. Příklad uvedený v IV. d. jest z:
Arch. XXII. 71. (z r. 1626.).
Třmenky, pl., m. = tahouny na botách.
Vz Brt. SI.
Troehejský. Ěady t-ské; O trocheji a
kolech trochejských vůbec. Vz Král. Metr. I.
26 nn. T-ské systémy a strofy; Jednotlivá
kola a metra t-ská. vz Král. Metr. I. 276.,
267 nn.
Troky, m. = necky, T. na ryby. Čel. Priv.
I. 672.
Troškar, a> m. =: pasák , který pase svou
troňkn (své stádečko) ; opos. pastýř obecního
Btáda. Brt SI.
Trouchel, chle, f. = troucheíi. Máj. IV.
211.
Trpaslík, a, m. Vz Čes. 1. XV. 131. nn
Trubaé, e, m. T. robil trouby hudební.
Wtr. Řem. 484.
Trudovačka, y, f. Když trnky (švestky)
jeitě zelené přejde ruda, sežloutnou, naduří
se do Široka, potom opadají. Takovým strou-
dovatelým Švestkám říká se: dlažky, ffágory,
gatgaay, gangale, grmany, hósery, husary,
chrastínky, kocary, kocury, kokáSe, kor-
bany, korbele, kostrbale, kozáky, lusky,
macúrky, pi porce, pipory, rópe, rumpy, rupy,
toSky. Vz Brt. SI. Sr. Puchr.
TrudozTučný. T. bitva. Škod. 11^. II. 17.
v 11. Přisp.: Trudnozvučný.
Truhlář Jos. Vz Zl. Pr. XXIII. 71. s po-
dobiz.
Truhlici. Truhla t (s truhličkami). Wtr.
Rem. 846.
Truhličník, a, m. T. dělal truhlice. Wtr.
Rem. 460.
. Třúkraťka, y, f. = zima tříkrálová. Brt.
Slov.
Trusňák, vz Trusňok v III. Přisp. 463.
Trutovnik, u, m. = trtakavec. Brt. 81.
Trysk, u, m. = hih. Kdo náhle v t. se
vydává, schvátí se. Slad. Rich. II. 36.
Tržní řády v XIV. a XV. stol. Vz Wtr.
Rem. 921. nn.
Tuhota, y, f. = silné pálené, Vz Brt. SI.
Tuky. Vz KP. XI. 42 i'.
Tulaé, e, m. = tulák, 1603. Arch. XXII.
366.
Tunchéř, e, m., vz Tynchéř. T-ři (dyn-
ehéři) lepili zdi a obmítsli je. Wtr. Řem.
169.
Tunný. T. ryby: sledí, slanečci, ryby jiné
slané, uzené, snSené. Wtr Řem. 329.
Tupý čím. Byl t. bolestí. Zr. Plojhar I.
123.
Turenka, y, f. = angreíi. Brt. SI.
Tušový. T. kresba. Nár. list. 1906. 364 13.
Íuyk, a, m. = tuhýk. Brt SI.
uýkaf r: piska'% jako ťujk. Brt. SI.
TužeJ komp. ad v. tuho. Brt. SI.
Tvář. Hned se vydá tváří, co se v srdci
vaH. Máj. IV. 217.
Tvořídlník, a, m. T. hotovil dřevěná
pouzdra (tvořídka). Wtr. Řem. 144.
Tvrdý jak. T. jako koSťál. Č^s. I. XV.
143.
Tyl J. K. Vz Nár. list 1906. 126. 2.
Tymián, u, m., vz Thjrmian.
Typografie, e, f., z řec. Vz Wtr. Řem. 620.
Tyran. To je t. tyranská. Máj. IV. 294.
Tysanee, nce, m. = »ota rukou do hfbeta.
Brt SI.
U.
Ůbilí, n. = óhlU 1640. Arch. XXII. 105.
Ubrvat někoho = vkHistí. Brt SI.
IJbohosf, i, f. U. člověka. Us.
Ubožáeký služebník. Us.
Ubrychati v IV. d. 266 Dle Brt SI.:
Ubrychtati.
Úbytě (vysychání míchy), tabes dorsalis.
Vz Ott XXV. 7.
Ucerák, u, m. = utérák. Slov. Nár. sbor.
XI. 20.
Ueloumaný medvěd. Slad. Jindř. 12.
UevekoTat = upéchooatí. Brt SI.
Učení-se. Zůstala u nás za příčinou
uéení-se v Šití. Tk. Pam. II. 280.
Učitel. Bitím řezník získá, ne n. Máj.
IV 283
Učiti. Učil děti na lístcích. Zvon VI 410.
Učňák, a, m. = mladj volek, který se uíi
tahat. Brt SI.
Údivně. Housle hrály ú. Zl. Pr. XXin. 91.
Udýchati se čím: spěchem Us.
Ufajnosf, i, f. = naděje, Vz Brt Si.
Ufhukanee, nce, m. = kdo stále /huká.
Brt. SI.
Uglintěný = slinami^ pinou potřísněný.
Brt. SI.
Uhachati se z= udříti se. Člověk se tak
neuhachá. Čes. 1. XV. 143.
Uhlásít koho = překřiěeti. Brt. SI.
Úhlavý strom (dub) hraniční, komolý,
jemuž koruna bjla osečena. Vs více v Brt. SI.
Úhorník, a, m. = zmije jtdovatá. Brt. SI.
Uhry v III. Přisp. 441. za Uherský polož
až za: Uhrovec.
Uchosloví, n., otologia, nauka o choro-
bách uSních. Nár. list 1906. 62. 13.
Uchubrať co = pokréUi. Brt SI.
Újemníca, e, f. = ěarodějniee, Brt SI.
Ukáčkaný = neubraný, Brt. SI.
Úkaz, u, m. = podioaná. Ovoce na ů.
Brt. SI.
Úkolní rej stra. 1525. Arch. XXII 72.
Ůkolník, a, m. =1 kdo pracuje na úkol,
152.5. Arch. XXII. 58.. 82.
Úkolnitý. Ů. práce = na úkol Brt. SI.
Ukopnuti, n. Bylo tam toho na u. = po
kousku na každodenní potřebu (v zahxadě).
Brř. 81.
Ukrotlý. NoD ohn se vychloubati tak
u-tlou trpělivosti. Slad. Rich. II. 7.
Ukrutník Ty u-če ukmtánská. M^j. IV.
294.
Ukúpiti, vz Ukoupiti.
Ulebeznit se = uvelebiti se. Brt SI.
Uléchat koho = uUiUi. Brt SI. 180.
Ulik (bulík, holek), U, m. = úzká prostora ;
otevřená kůlna dřevěná s hasičským nářa-
dím. Brt SI.
uliv - Valchéř.
675
ŮliY, Q, m. = úUje, nlnj liják. Brt. SI.
UlizoTat. Větr Qlizi^*e == opaliýe. Brt.
SI. — se k někomu = lichotíU te. Brt SI.
, Úloha, y, f. Ů. skal =: uloieni, vrttva;
Ů. od Boha = tdoieni, omd. Brt. SI.
UmělůstkoT&ný. U. strojenosf. Zvon VL
315.
Umčstováiiiy D. = 9tdni. Neměla nikde a.
Brt. SI.
Úmezek, zkn, m. =: vrck meze, kde roete
tráva, kHbi. Brt SI.
Úmorka, y, f. = drah hrvXék kulatých,
zelených. Brt. SI.
Umprumák, a, m. = abeolvent umUeeko-
průmjfMloei Vtoly (am. prflm.). M^* IV. 242.
Umršit = zaUU, U. krtka. Brt 81.
Ungelt Q, m. Sr. Cel. Priv. I. 800., II.
1284.
Upadený. Jsem q. = v hidě, « timi, Brt
Slov.
Upadzgal == upcuikat, ledajak udilati,
Brt. SI.
Ůpaseky skn, m. i= apaeek, 1561. Arch.
XXIl. 187.
Uplšéený = kdo mnoho piŠČi (ku př.
kuře) Brt SI.
Upret se komu = vymluviti ««. Brt SI.
Upratati. Viecko bylo pěkně npratané
= uspořádáno. Val. Ces. 1. XV. 141. Sr.
Pratat.
Ůpraya, y, f. Bnde-li čeládka míti svou
onpravu, může se ji volněji rozkazovati (své
potfeby). 1540. Arch. XX 1 1. 125.
Úpravnosť, i, f. Ů. pramenů. List fil.
1905. 432.
UpHlišnčně sebevědomý. Zvon VI. 322.
Úřad, u, m. Sr. Čel. Priv. I. 800 nn.
Uran, u, m. Vz Vstnk. XIV. 478.
Urážeé, e, m. Zpupný n. Slad. Rich. II. 103.
Urda (Jbrúda) z=: ověi máelo ze Hniiee vyva^
řené, Val. Čes. 1. XV. 266.
Úředník, a, m. Sr. Čel. Priv. I. 801., II.
1284 nn.
? řítiti se T boji. Slad. Jindř. 125.
ročník, a, m. Úročníci seděli na stat-
cich vrehnostenských a platili z nich úrok,
a mimo to byli povinni robotou. Dvoř. Mor.
210.
Úrok, u, m. Sr. Čel. Priv. II. 1284.
Uronit = eraziti. U. jablko. Brt SI.
Vrostený = uroitlý. Brt SI.
Urúbanína, y, f. == rána eeknutim. Brt. SI.
Usedlo, a, n. = etavehni prostora. Brt. SI.
Usedlo§f, i, f. Vtělil mu na u. = dal
mu na chrám Páně, sbil ho. Brt SI.
Úskrta, y, f., átkrtí, n. ^ kúze krájená.
Wtr. fiem. 859.
Usténati §e nad čím. Věky budoucí se
nnaji nad tou podlosti. Slad. Rich. II. 98.
Ustopčíí = etopu po eohi zanechati,
Brt SI.
Ústreeh, u, m. =: epodni doíek klasy
nahoru poloienj. Slov. Nár. vest I. 68.
Ústřední dřevo s nejepodnijH eilná lat
ve Mtřeie, Slov. Nár. vest I. 68. Sr. ÚstřeSi
v VIL d.
Udčuhraný, nSéoraný. U. peří hus =:
ucourané, tUámané, — U* chléb =:= okoralý.
Brt SI.
UfiparlnkoTati = mezery mezi trámy
(stěnami) deštičkami z jedlového dříví vy-
plniti. Slov. Čes. 1. XV. 81.
Utáganý = unavený, utahaný, Brt SI.
Utéci. Sr. Prchnouti.
Uteřetý = zUřelý. Brt SI.
Utirna, ě, f. zz utireií ve IV. d.
Utlaěovatelský bič. Zvon VI. 424.
Útlum, u, m. = tlumení, ubývání ampli-
tudy pohybu kyvadlového. Vz Ott XXV.
493a.
Utočiti co z Čeho = toSenim uíinitt.
Brt SI.
Utráeat sa s někým = dělati ň veliké
útraty, Brt SI.
Utratiti. Neutrácej víc, než získái, sic
na hlavu se potřískáS. Máj. IV. 291.
UtrhlÝ =: utriený, Brt 81.
Utrmácenec, nce, m. = utrmácený Slovik.
Zl. Pr. XXIII. 255.
ÚtroTa, y, f. = útrata. Brt SI.
Utnhlý vojín = mrtvý. Slad. Jindř. 130.
Uvádzka, y, f. = úvod, Brt. SI.
Úvazba, y, f. Ú. u vozu. Škod. II. 245.
Úvěr, u, m. Zboží dávané na úvěr (ve
XIV. a XV. stol.). Vz Wtr. Éem. 366.
UzgříTý člověk = škrhlik. Brt SI.
Uziznút. Voty do teho zbožja Fen uzi-
zty = jen na chvilku vefily a trochu si
ubryzli. Brt SI.
Úzká, y, f. = tííúrka. Brt SI.
Užaslý. Y srdci u. Škod. Il«. II. 136.
Užaté, ého, n. = rána od uSati. Brt. SI.
Uželit slzy = uroniti. Brt. SI.
Ůživý. Jej i tíseň byla tak úiivá (tísnící).
Zl. Pr. XXIII. 338.
Užmanný. U. povříslo = upotřebeni.
Slov. Nár. sbor. XI. 8.
Užralec. Ice, m = oSralec. Zvon VI. 184.
Užndlaný = uipininý. Brt SI.
Užvalkovat = mech v mezerách mezi
trámy (stěnami) Minou upěchovati, Ces. 1.
XV. 81.
V,
V. Vz Brt SI. 471.-472.
Vacek P., děkan. Sr. Tk. Pam. II. 386.,
449.
Vahan, u, vahánek, nku, m. = ktdaté
necky 9 dvěma uchy, v nichí se zadělává na
kolái^e. Brt. SI.
Vajco, a, n. = vrkoě v týle niti svázaný.
Slov. Nár. abor. XI. 11.
Vigka, pí., n. = varlata zviřeei. Brt SI.
VakoTlk, a. m. V. psohlavý, thylacinus
cynocephalus, ssavee vaČnatý. Vz Ott
XXV. 407.
Valach, a, m. z= lavice v mlýnské ěalandě
k posezeni i spáni tlouHci. Ces. 1. XV. 189. —
V. desetkrát spíše se obrátí nežli Hanák
jednou. Ces. 1. XV. 257.
Valbový. V. střecha vzniká ze střechy
sedlové nahrazením StítA nakloněnou ro-
vinou tříhrannou (valbon). Vz KP. XI. 333.,
348.
Válec, Ice, m. =: hrozen. Brt. SI.
Valchéř, e, m. = valchář. Cel. Priv*
II. 564.
43*
676
Vampola — Vlivnosť.
Yampola, v. f. V. n taSného mlýna.
Čes. J. XV. 188. Vz TaŽDý, Vampnla v 11.
Přisp.
Tanadi-um, a, d. Vz Ystnk. XIV. 460.
Vaněk Ftrd., Kar,, FranL Oldřichy BpÍ8.
Vz Ott
Vantroky, vaUroky, vatroky. Dle Ces. 1.
XV. 225., lépe: vodni postel. Sr. Wtr.
Řem. 882.
Vařačaik, n, m. Vz Vařečnik v I. Přisp.
Vargal, a, m. = člověk tlustý, zavalitý.
Brt. SI.
Varieté, n., drob divadla.
Varietni mistnosť (ve varieté). Máj.
IV. 261.
Vartko, vrtko z= rychU, Brt. SI.
Váyra, y, m. Sedl ma v. na hřbetě =
lenivý, Brt SI.
Vazba knih v XV. stol. Vz Wtr. Řem.
263. nn.
Vazniee, e, f. V. střech okapová,
vrcholni atd. Vz KP. XI. 841 , 829.
Váinik, a, m. V. dělal váhy. Wtr. Řem.
148.
Včirdek = viiV^flek, Brt. SI.
Včleniti co kam. List. fil. 1905. 443.
Včelek, Ika. m. =: věugélka, Brt. SI.
Vdékoprázdný maž. Slad. Jíndř. 24.
Vdoláň, a, m. = veliký vdolek nadívaný,
posypaný postronhaným chlebem. Brt. SI.
Vebřésf = vybřUii. Brt. SI.
Věc. Sr. Brt. 81.
Vécdil = viai dil, Čes. 1. XV. 258.
Vejce. Barvení vajec. Vz Ces. 1. XV.
375.
Vejdovy = poU vydřená. Čes. 1, XV. 278.
Vejec, jce, m., Časopis (Klácelův). Vz
List. fil. 1905. 448.
Vejhled, n, m. = vyhUdka. Ces. lit. XV.
144.
Vejkružnik, vz Výkruiník.
VejHtka, druh vot, Vz Ott. XXV. 168.
Vejtah, u. m. Rybník na trdlo a v.
1561. Arch. XXII. 204.
Vejtažni plod rybí. 1525. Arch. XXII. 68.
Veko, a, n. = Slie^ rozparek u nohavUj
poklopec. Slov. Nár. sbor. XV. 5.
Velehustý kosatec. Škod. Il>. U. 38.
Velestrmný. V. Ida. Škod. Il«. lí. 36.
VelezTučný pták. Škod. 11^. II. 36.
Velflik Albert V., prof. a spis. Vz Zl.
Pr. XXIII. 323. s podobiz. na str. 321.
Velimka, y, f. := druh jahUk, Brt SI.
Veťkavý = doeti veliký. Brt. SI.
Velkobanka, y, f. Nár. list. 1905.
359. 21.
Velkoobchodní stav. Nár. list. 1905.
359. 22.
VelkoprůmysloTý stav. Nár. list. 1905.
359. 22.
Velkovodský mlynář = jenž měl mlýn
pobřežní, na břehu řeky vystavěný. Čes. 1.
XV. 187.
VelkozloděJ, e. m. Zvon VL 334.
Vendyš K. Dr., spis.
Věnohojný. V. panny. Škod. II^. II. 139.
Verbovat = flámovati, hýřiti v hošpodi.
Brt SI.
Verrni Štětec. Nár. list 1905. 326., 18.
Veselí, n. Vysoké V. v Bydžovsku.
Veselica, e, f. = tvatha. Brt SI.
Veserunko = pikni veeelo. Brt SI.
Vesní = jarní, Brt SI.
Vespust křičeti = neemimi. V. mluviti =
blouzniti. Vz Brt. SI.
Ve6 prosí : Vař mě, pař mě, jen mě ne-
tlnč. Us.
Vědadlo, a. n. V-dla při stavbách střech.
Vz KP. XL 316., 353.
Vědák, a, m., druh Irámu, Vz KP. XI.
316.
VěSČC, ete, n. =neilvámi dUi, promfníe,
podvrienie, Vz Brt. SI.
VěšČica, e, f. == divůíena. Brt SI.
Vě§utý zámek =: vinUý. Brt SI.
Větrní mlýn, povitmi mlýn, vitrák^ vélro-
vet., Sr. Čes. 1. XV. 187.
Vetrůvka, y, f. » ovoce eraxeni vUrem.
Brt SI.
VetuPka, y, f. = kozU ; jaloniXka. Brt SI.
Věznění, n. Vz Cel. Priv. II. 1288.
VéznictYÍ, n. System v. Nár. list. 1906.
34., 13.
Věžní krovy. Vz KP. XI. 358.
Vícepočetnosť, i, f. Počet v-sti i= plttral.
Kle 67.
Vičnatět. Čnčka (čočka) čtvrtého roku
^setá) v-tí = svrhtge se a viku. Brt. SI.
497.
Viďa T oči z= v&aihledg. Vz Brt. SI.
Vldličkář, e, n. = ikvor, Brt SI.
Vicherný = znamenitý. Brt. SI.
Vichláé, Tichtař, e, m. = pUtick&.
Brt. SI.
VikTina, y, f. 1561. Arch. XXII. 192.
Vikýř, e, m. Stavba v-řů. Vz KP. XI.
362.
Viléčka, pl., n. i= puníoehy bez $top, \%
Brt. SI.
Vinopaliě, e, m. = vtuopaL Wtr. Ucm.
425.
VinoTaný = vinný, vinen. Brt. SI.
Visenec, nce, m. = vieeler^ oběSenec
Brt Slov.
Višolky, pl., f. = višeOea, rostl. Brt. SI.
Visotory = předměty v jizbi: kamna
atd. Vz Brt SI.
Viták Konst, učit a spis. f 6/3. 1906.
maje 71 léto.
Vizmut, u, m. Vz Vstnk. XIV. 458.
Vižgřit oči = třiti, Vz Brt SI.
Vkrvit co kam. V. ty ideje v českou
krev. Zvon VI. 353.
Vláčebný. V. robota. 1525 Arch. XXO.
64. Sr. Vláčební.
Vláěenik, a, m. = kdo vláH hranami.
Brt SI.
Vláčitá v VIL d. za Vláčenice polož
za: Vláčeti.
Vláčják, a, m. = vůl elabý, ibíerým Ise
jen vlď^eti^^ ne orati, Brt. SI.
Vias. Úprava vlasfl na Slov. Va Nár.
sbor. XI. 10. nn.
Vlasák, a, m , druh iervú. Brt SI.
Vlasenský zz vlastni. Vz Brt SI.
Vlasniti si = přivlastňovati ei, Brt SL
Vlivnosť, i, f. V. jeho mySIének, List
fil. 1905. 443.
Vlkodlak — Výhon.
677
Vlkodlak, a, m. Sr. Čes. 1. XV. 238.
Vnimaei ústroji mlýnské = na které
BÍIa elementární (vody, yétm) nebo i ani-
málni tvora (tvora) bezprostředně působí
(t j. kola). Vz Čes. 1. XV. 227.
Vňut, vniáFdk, a, m. = vhutr v I. Přisp.,
Brt. SI. 565.
Voděrky, ů, m. V. mlýnské. Arch. XXII.
201. 8r. Voděry ve IV. d.
Vodotečina, y, f. 1525. Arch. XXII. 68.
Sr. VodotoČina.
Vodoteéný. V. struha. 1525. Arch.
XXII. 70.
Vodotisk, n, m. V. v papíře. Mas. 1906.
284.
VodoYOZ, a, m. z= rotvázeé vody, Wtr.
íiem. 564.
VoitloTá Bož., spis.
Voj (oj). Vyhazuje za voj (z kopýtka).
Má) IV. 396.
Vokřastaný. Ten je jož trocho v. =
okřesaný, poněkad již zjemněl. Brt SI.
162. Sr. Křastat.
Vokrdi, n. = pruh mezi záhony na poli
nezoraný Čes. 1. XV. 278.
Volař, e, m. = kdo pracuje • voly, 1556.
Arch. XXU. 161.
Volesek, rybník v Blatech. M^ IV. 2.
VolSoYec, vce, m., Lungenworzel, rostl.
Čes. 1. XV. 349.
Yonichléb, a, m. = 9mrdirohota\ kdo
rád ji, ale nerad pracuje, Brt. SI.
Vopilka, y, m. = oMee. Ces. 1. XV. 144.
Vopsclý = mUnj, Ces. 1. XV. 143.
Vop&lnik, n, jn. = muitký koHeh po pás
(do půli) dlouhj, Brt. SI.
Yosičina, y, f. = misto, kde roetou osyky,
Ces. 1. XV. 279.
Voskováni nábytku. Vz KP. XI. 433.
Vostrov, a, m. = loupež. V zloděj, ml.
Čes. 1. XV. 48.
Votec, tce, m. = oí6c.*1492. Arch. XXII. 41.
Yozacko, a, n. = klouzačka na ledě.
Brt. SI.
Yozák, a, m. V. dělal celý vůz (kolář).
Wtr. Éem. 146.
Vozek, zka, m. = vozka evaiebni, Vz
Brt. SI.
Voznik, u, m. = kálna na vůz. Vz Brt. SI.
Yrabeéniee, e, f, thymelaea, rostl. Vz
Ott. XXV. 48.
Vrablina, y, f. = tamiee vrahíi. Brt. SI.
Tracazas (vrať sa zas) = báječná bylina,
Vz Brt. SI.
Vrána, y, f. VSeco sebere, jen co v.
vocasem schodí (každou snítku). Čes. 1.
XV. 143. Seděl jako v. na úhoře (tifie).
Máj IV. 263.
Vrata. Úprava vrat. Vz KP. Xí. 376.
V. jezová. Vz Ces. 1. XV. 226.
VratiČ, e, m., tanacetum, rostl. Vz Ott.
XXV. 69.
Vraždět = naléhavě prositi. Vz Brt SI.
Třed, u, m. Sr. Brt. SI.
Vrhovat = vrhem bčzeti. Vz Brt. SI.
Vreh, u, m. Sr. Brt. SI. Za vrch někoho
uhoditi (do hlavy). 1538. Arch. XXII. 96. -
V. = vazba alřecky. Slov. Nár. vest I. 68.
Vrchářka, y, f. Sr. Vrohář. Čes. 1. XV
259.
Vrcholák, u, m., terminalia, rostl. Ott
XXV. 255.
Vrkoé, e, m. V. na střechách z dofikA
upletený, kryje hřeben střechy. Slov. Nár.
vest I. 68.
Vrňuehat, inten. slov. vrnět Vz Brt. SI.
Vrták, u, m. = nebozez ku zkoumáni
spodku pAf/y. V. talířový, lžičkový, torbový.
KP. XI. 296.» 298.
Vrtik, u, m. ^ dfevo, v němi ee iep vrat
n, dveH otáél, Brt. SI.
Vrzigat = vrzati, Vz Brt SI.
Vi^znit na koho = newaiiti, láti. Vz
Brt SI.
Vrzngý&at = ikaredé vrzati Brt. SI.
Vrž, e, f. ^ vržanina, vrhntUé, zoraná
pole. Brt SI.
Vdekazi, termití, hmyz. Vz Ott. XXV.
256.
Všina, y. f. = viénl Brt 81.
Vtěšití se. Jen dobře se v to nové
jaro v. Slad. Rich. II. 115.
VtlraTě k někomu se připojití. Máj
IV. 126.
Vůle. Sr. Brt. SI. Poslední v. Sr. Te-
stament
Vůneěek, éku, m. Vz Brt. SI.
Viiz. Podrobný popis s vyobrazením vz
v Brt SI.
Vyběráky u, m. V. k vybírání kalu
z úpatí vývrta. KP. XI. 299.
Vybývati. Vybývá 5 gr. = zbývá, Brt. SI.
Vyciziti co odkud. (Nevhodné) ovce ze
stáda v. (prodatí). 1561. Arch. XXII. 189.
Vycvekovat i= cvekama {cvočky) vybiti.
Brt SI.
Vyčápat eo. DéSf cestu v-pal (yyhlodal).
Sr. Brt SI.
Vyčapět někde = vyeediti nečinní.
Brt. SI.
Vyéiehrati eo: sudy zz včíniti, aby vy-
čichly. 1588. Arch. XXII. 313. Sr. Vy-
ěichrovati ve IV. d.
Vyéiňovat == obdělávat. Brt. SI.
Vyétlý = vyčtený. Už to mám vyčtié.
Brt SI.
Vydavajka, y, f. =: zemka, která by »e
ráda vdala. Brt SI.
Výděrka, y, f. = vjběrka, kue houně na
vytiráni prachu ze šrati koííúm. Vz Brt. SI.
Výdoba, y, f. = obraz vzoru evému zcela
podobný List fil. 1905. 365.
Vydryanec, nce. m. = podmáuU, Val.
Ces. 1. XV. 266.
' Vygťajdaný = rotviklany. Vz Brt SI.
Vyhampasovat = pracně dobyti. Vz
Brt SI.
Vyhledati jak. Vyhlíží jako dej mu kus
chleba (vyhublý, nuzný). Máj IV. 263.
Výhled či = Udé^ kteH jdou něeo pro-
hlednouti na komiěs, Brt. SI.
Vyhloubit! eo čím. Vli si hrob slzí
záplavou. Slad. Rich. II. 84.
Vyhnanecký svět = dzi^ v němž kdo
žije jako vyhnanee. Slád, Rich. 11. 24.
Výhon, u, m. Ovčí v. (vyhánění na pastvu).
1561. Arch. XXII. 190.
678
Vychovaný — Wolfram.
VycboTaný čeho. Te défčata bele domá-
ciho pořádko dobře v-ny. Brt SI.
Vyjalovjévac. Kráva bude v. = bude
méné a méué dojit a zůstane jalová. Brt. SI.
VyJmluTiiik, a, m. = vjminkář. Chod.
Ces. 1. XV. 77.
Výklestek, stku, m. Sr. Jespa zde.
Vykoukanec, oce, m. Starý v. Nár. list.
ins^r. Sr. Vykoukaný.
Vykouti co = vynalézH. Slad. Rich. 11.
126.
Vykřáhnouti komu. Vykřáblo mu = vy-
mrzl. Čes. I. XV. 143.
Vykrámit se = vypraviti te. Brt. 81.
Vykřámit se. Nůž se vykrámit = vylomil
z okladiny. Vz Brt. SI.
Vykrásti se odkud = tajné odejUi. 1491.
Arch. XXn. 32.
Vykřemesliť co = pracně^ umile zhotO'
vUi. Brt. SI.
VýkruŽnik n, dvojkruinikt dvikruznik, u,
m. = druh kola spodákn (na spodni vodě
na vAtfiich řekách). Vz Čes. 1 XV. 229.
VykružoTadlo, a, n. = vykmiovaci nď
ttroj. Vz KP. XI. 300 nn.
Vykundat se = vypraviti te nikam. Vz
Brt. SI.
Vykypnúť odkud = vyttHknauti. Vz
Brt. SI.
Vylágat někomu = vybiti. Brt 81. 176.
Sr. Lágat.
Vyléčitelný. V. nemoc. Nár. list. 1906.
34. 13.
Vyťevit v práci = polevili, někdy i:
ustati. Vz Brt. SI.
Výlezek, zku, m. = přélizek (v plotě). Čes.
1. XV. 44.
Vyíítostit se = lUo$ii zhjti. Vz Brt. SI.
Vylízlý = vylízáni^ ihittj a iervenj. Brt. SI.
Výmelné, ého, n. Arcb. XXII. 161. Sr.
Mýto.
Výmitka y, f. Vorhand ve hře v karty.
Edu je na v-tce? Brt. SI.
Vynaháčiť koho = obrati do nahá. Brt. SI.
Vyničat ťo = hájiti. Vz Brt. SI.
Výnosný = bohatý; pyínj. Vz Brt. SI.
Vyopichaný v práci = zběhlý^ zkuienj.
Brt. SI.
Vypáliti odkud = rychle odjeti, utéci,
Brt. SI.
V3rparátit == nenadále néco nemístného vy'
konati. Liptov. Sb. si. IX. 47.
Vypěnkovat co = pěnkou (pozlátkem)
polepiti. Vz Brt. SI.
Vypletkovat co = vypůjčiti ši $ úmytlem
nevrátiti tiie. Vz Brt. SI.
Vyplsat na srom = vyléxti. Brt. SI.
Vypřezděti (vypřevzděti) komu = vy-
nadati. Máj. IV. 328.
Vypřlkopovat les = nadělati v ném pří-
kopy. Brt. SI.
VyrcTanif se = vypraviti te « domu.
Brt. SI.
VyrukoTánl, n. V. židů z vězeni. Čel.
Priv. I. 519., 687.
Vysokavý = ne hrulé vytoký. Brt. SI.
Vystižnosť, i, f. Zvon VI. 382.
Vystrák, vz Výstrojník (násl.)
Výstřelky = ryby, AusscbQssling. Arch.
XXII. 426.
VystříFat komu = vybiti. Brt SI.
Vystrojniky vyttrák, dvéttrojnik u, m. =
mlýnské úttrqji, tlozeni t dvojími koly. Vi
Čes. 1. XV. 230.
Výstpuhový =/aícooaný. V. dvéře. Brt. SI.
Výstupniky a, m. == ilovék jednající proti
právu. 1580. Arob. XXII. 271.
VydčagOTat vodu. Brt. SI. Vz Vyšdakati.
Vyséechpaný = vyprázdněný. V. z peněL
Brt. 81.
Vyšejizdný Zeus (vysoko ve yzdncha
jezdici). Škod. II.' IL 126.
VydenkoTati Příchozího tovaryše v. =
na dalii eetíu podporou vypraviti, Wtr. Řem.
766.
VydidaH<i co. Máj. IV. 189.
VydiTáni v XIV. a XV. stol. Vz Wtr.
ňem. 299 nn., 818. Sr. Čes. I. XV. 319 nn.
353. - 374., Nár. vest I. 103.
Vy šťouchati co ěim: jez kamením (vy-
plniti). 1588. Arch. XXII. 310.
Vyšupanka y, f. = vymrtkani pole, Ces.
1 XV 278
Vytiehnouti = vytáhnouti. 1432. Arch.
XXU. 40.
Výtonnik, a, m. = mýtný u výtonu (vý-
toni). Wtr. &em 932.
Vytrvalec, Ice, m. Máj. IV. 188.
Vyučiti. Je vyučen řemeslem kominář-
ským.
Vyvádět o něčem =: vypravovati. Hor.
Ces. 1. XV. 392.
Vývinozpytný. V. věda. Zl. Pr. XXIiL 66.
Vývoz, u, m. Obchodní vývoz z Cech
v XV. stol. Vz Wtr. Éem. 940.
VyzdHpolo = vyierpole. Brt. 81.
Vyzieliť ~ vymataH. V. viks, Brt. 81.
Vyzobkládat komu čim: obuSkem =
natlouci. Brt SI.
Vyzpytovat komu = vyzvěděti, eo
mysli; čemu =: dohádati te. Vz Brt. SI.
Vyztuženi, n V. či zavětrováni stec
věžních; V. stolice střešní. Vz KP. XL
359 , 441.
Vzácnota, y, f. = vzáenotf. Vz Brt SI.
Vzatek, tku, m. = úroda na ttojaU. Ví
Brt SI,
Všedný = zlottný. Vz. Brt 81.
Vznicenost i, f. Horečná v. Zvon VI.
332.
Vznosivost ii f. Nár. list 1906. 34. la
Vzpěra, y, f. Vzpěry při stavbAch. Vi
KP. XI. 317.
Vzpěradlo, a, n. V-dla při stavbách střech.
Vz KP. XI. 323 nn.
Vzpruha, y, f. Nár. list. 1906. 20. 17.
Vzúpélý. Vykřikla vz-lým hlasem. ZL Pr.
XXIII. 242.
w.
Woldřich J. N. Dr., prof. a apla. 15^*6.
1834.--3./2. 1906 Vz Nár. list 1906. 34. 2.
a jiné listy z též doby; Zl. Pr. XXIU. 215.
Wolfram, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 476.
Zarúoii
679
Z.
Z. Vz Brt SI.
Za. Vz. Brt SI. 515-617.
Zabaehlat = zaobalUi. Vz Brt. SI.
Zabaraéený = Maltňenf^ pohozený, Brt. SI.
Žabié = zábtti, Vz Brt. SI.
Zabohatit koho = ohohaUU, Brt. SI.
Zabouditi se = zamrailti $e, To 86 z-lo.
Oes. 1. XV. 143.
Zabrcaf nééim = zach^lzeti. Brt. SI.
Zabřednouti. Kdo se nestřeže, snadno
zabředne. Máj. IV. 341.
ZabHňat. Macha z-la = z<iěuméla. Brt. SI.
Zabřtit = zavHli, zavrhU. Vz Brt. SI.
Zabulat =z zaohaliíi, Vz Brt. SI.
Záčinok, nka, m. = otv^r v stodole^ jimž
se podává obili do dvon záděni. Nár. Vést.
I. €8.
Zaděti. Zadély ne éstn (zaoděly). Vz
Brt. SI.
ZadialogisoTat si. Máj. IV. 29.
Zadlužitelnost, i, f. Nár. list 1906. 68. 9.
Zádrhliea, e, f. = zadrhnuti. Uzet zavá-
zaný na z-cu. Vz Brt SI.
ZadrÚŽit se = ovinHi te jako druika.
Vz Brt. SI.
Zaďžnúf =z zahaliti. Brt. SI.
Zagarazdit v VII. d. 1105. za Zagat polož
před toto slovo.
Zaglinténý = slinami^ pínami potřisninj,
Vz Brt SI.
Zahaeeni, n., thrombosa = sráženi — se
krve za živa do dutin srdečních nebo kde-
koli v cévstvu. Vz Ott. XXV. 389.
Zahájka, y, f. = zahájtni paUviško, Vz
Brt SI.
Záhradi, n. Pobyli jsme u něho v z. Tk.
Pam. II. 407.
Zabradina, y, f. =: menH ušťilo9t, Brt SI.
Zahradník, a, m. = majetnik menH med-
loBti. Brt. SI. 521.
Zabradnik-Brodský, spis.
ZahránkoYý. Z. muzika (kdy se jenom
braje, ale netanéi). Vz Brt SI.
Zachmulený. Dfim sněhem z. Zl. Pr.
XXIII. 43.
Záebtivý = mUnj, haznj, Brt SI.
Záchytka, y, f., přistroj. Vnitřek roury
korunového vrtáku diamantového opatřuje
se z-kou k pojištěni jádra vývrtu (pfldy).
KP. XI. 301. Z. = přistroj k zachycováni
oblých Části tyči při vrtáni půdy poškoze-
ných. Ib. 303.
Zaječí. Celnik (paleČni kolo mlýnské) na
z. skok má palce nabité ob palec. Vz Čes.
1. XV. 230.
Z^est = zajUd. Vz Brt SI.
Z^ikiý. Řekl z-klým hlasem. Zl. Pr.
XXIII. 174.
ZiOi™^^ proč. Misto pro vyhlídku z-vé.
Tk. Faro. II. 235.
Zakaliti = vymazati, Čelesnik z. Slov.
Nár. vest I. 67.
Zákaznice, e, f. Máj. IV. 242. Srv. Zá-
kazník.
Zákažný = krásný jako na zakázku,
Brt. SI.
Základ, u, m. Z-dy stavby. Vz KP. XI.
308 nn.
Záktadka, y, f. = »ázka. Brt. SI.
Zaklínáni na Pačlavsku u Kroměříže.
Vz Čes. 1. XV. 379.
Záklop (záklopa). Na trámy stropní
kladou se stropnice, jež nad záhrobní zovon
se záklopy. Čes. 1. XV. 35. Sr. Stropnice.
Zakrnčitý = Hikalý, Vz Brt SI.
Zakřonpaný = umazaný, Brt SI.
Zakružený štít Skod. II.' II. 6, 97.
Zaknť koiia •= vraziti hřebík mimo roh.
Brt. SI.
Zaledněný. Z. končina. Zvon VL 312.
Zaleklý mlýnský kámen. Sr. Slévač, Za-
litý.
Zalehnuti, n Léčil mne pro z. ucha. Tk.
Pam. 11. 108.
Záliba, y, f. Pouchový sloup stavidel se
z-hami. Vz Ces. 1. XV. 227.
Zalitý mlýnský kámen. Vz Zalehlý,
Slévač.
Zalomoziti čim kde. Z-zil klíčem ve
dveřích. Máj. IV. 23.
ZátupOTitý = majici zálupy, odstávajid
třiteiky, Z. podlaha. Vz Brt SI.
Zarútit si = za$teiknouti ti. Vz Brt. SI.
Zaměstnavatel, e, m. 1499. Arch. XXII.
215.
ZámiSkoTÝ. Z. střevíce. Vz Brt. SI.
Zamitnouti. Žádný z žákĎ nebyl zamítnut
=: reprobován. Tk. Pam. II. 143.
Zamoblý i= zámohiý. Brt SI.
Zamrazgtý = zamraimý, zaražený. Vz
Brt. SI.
Zamrsknouti co. Ihned dvéře zamrfitila.
Zvon VI. 373.
Zamnrisaný = zakňouraný. Brt SI.
ZamúHt oči = zamhouřiti. Brt SI.
Zanebezdit == zaneííittiti. Vz Brt. SI.
Zanný = zadni. Slov. Nár. sbor. XI. 16.
Zaopasek, sku, m. = zápat, potyika, Vz
Brt SI.
Západčivý Jiná mandragora roste v z vých
roiestech, 1517. Ces. 1. XV. 145.
Záparestivý = náhlý, zlobivý. Vz Brt SI.
Zápaly, m. = červánky, Vz Brt SI.
Zápeci, n. = zákamni, Brf. SI.
Zapchlý = zapíchnutý. Vz Brt SI.
Záplava y, f., vz Splávek.
Zapomenuti, n. Z. jest bezděčné odpu-
štěni. Máj. IV. 427.
Záponný, vz předcház. Plachta.
ZápoTědni ryby lapati. Arch. XXU. 65.
ZapoTidaci tabulka u cesty (že se tudy
nemá choditi, jezditi). Tk. Pam. II. 106.
Zápřednik, a, m , pavouk, Vz Ott. XXV.
345.
ZapHhlý = zapřaiený, Vz Brt. SI.
Zapustiti pole =: necf at zpu^nouti. 1525.
Arch. XXII. 61.
Zápusf ok, Stkn, m. = ttódolni patro. Slov.
Nár. vést. I. 68.
Zapytlačiti si y lese, na polích. Us.,
Máj. IV. 204.
Zářeni, n. Tlak z. Vstnk. XIV. 517.
Zármutek, tku, m. Z-tkem pole neoseješ.
Mái. rv. 193.
Zarúnit se = bahiem $6 zanésti. Vz Brt SI.
680
Zařvati — Zkrváeeni.
Zafrati oč. Já nepoiln je (zajaté), kdyby
o né zařval ďábel sám. Stád. Jindř. 34.
Zasmoligat sa == tatmolitiy uípiniti, Brt. SI.
Zásobák, a, m. Výprava z-ků. Zvon VI.
299.
Zástěra, y, f. Z-ry slovenské. Vz Nár.
sbor. XI. 14 nn.
Zástrai, e, f. = detkovj stav ve vodi (aby
se opraly ovce před střihánfm). Vz Brt SI.
Zasttísněný. Je z-né = na vodě éhytá te
Itd. Vz Brt. hl.
Zastróhnót olflvko i= ořezati tvSku. Brt. SI.
Zastůt = xdstoVé. Vz Brt. SI.
Zásyp, u, m. Z. při vodnich stavbách. Vz
KP. XI. 307.
Zafičoglať = tatdhnouU. Z. za kločku. Vz
Brt. SI.
ZaSeřelý. Z. stezka. Máj. IV. 198.
Záškleba, y, f. ^ rudfi prútvil mest mraíny
od zapadajícího tlunee, Ces. 1. XV. 148.
Zašklebiti se nač. Máj. IV. 42.
Zádkodnice, e, f. — zámecká koni? na,
1556. Arch. XXII. 159., 160.
Zaškrený = tvrd^ náMjm oechnuHm. Z.
půda. Vz Brt. SI.
Zašúbit = pokryti doiky, Ronbeni stodoly
z. Slov. Nár. Věsf. I. 68.
Zátesek, sku, m. Mlýnská kladnice z-sky
nkllnovaná. Vz Čes. 1. XV. 231., 189.
Zatracený kam. Jsi v peklo z-cen. Slad.
Ricb. II. 94.
Zátucha, y, f. Máčený nejrůznějifmi z-
chami. Máj. IV. 181.
Zatnchnouti v čem. Edo v pověrách
zatuchl, tomu se vždy balnchy libějí. Ces. 1.
XV. 223.
Závěrné, ého, n. Z. měst královských,
(nějaká daň). Dvoř. Mor. 372.
Zavěsitý = visaei, Z. zámek. Brt SI.
Závěf. Vz Testament.
Zavětrováni stěn věžnich. Vz Vyztuženi
zde.
Závitnik, n, m. Sr. Ott. XXIV. 755b.
Závlačka ti dv^i, Vz Padka zde.
Závodný = vábivý^ vábný. Z. děvče.
Brt: SI.
Zavrtaný. Z-ná v máji = děvče, které
se při stavění máji nevyplatilo. Vz Čes. 1.
397.
Zažehnáváni psotniku, nátky, ouročkfl.
Vz Čes. I. XV. 202.
Zážitný. Z. travina = 9travná. 1561. Arch.
XXTI. 191.
Zbahněti. Jednáni o tu věc z-lo = pro-
dlužuje se do nekonečna, nemůže pokročiti.
Us.
Zbandóchat = pokaziti Vz Brt. SI.
ZbilkOi a, n. = »téblo. Vz Brt SI. a II.
Přisp.
Zbranice = iesliee, trámce 2—4 sáhy
před stavidly do země zaražené, na střevíc
od sebe vzdálené, aby záškodné předměty
n nich se zastavovaly a kol mlýnských ne-
porušovaly. Vz Čes. 1. XV. 226.
Zbroji, n. = zbroj Vz Brt SI.
Zbyknouti eo = imytliti. Vz Brt SI.
Zeelenosf, i, f. Z. smyšlenková. Zvon VI.
382.
Zdaňovaný = na zdáváni. Z. iaty =
svatební. Brt. SI.
Zdavkový prsten = švatehni, Vz Brt. SI.
Zdětilý = kdo. měl mnoho díti^ zkuienj,
Čes. I. XV. 143.
Zdobivosť a zdobnosť tvarové osnovy.
Nár. list 1906. 62., 13.
Zdoupnělý společenský řád. Zvon VI.
4>2.
Zdravý jak: jako výlnpek, Insk, stmk.
Brt SI.
Zdrženi, n. Na cestě bylo z. v Přerově.
Tk. Pam. II. 389.
Zdučno = udatně. Val. Brt. SI.
Zduševněni, n. Nár. list 1906. 55. 13.
Zdýlný. Z. stodola nízké zdi má vrata
z předa a ze zadu ve svislích. Brt SI. 399.
Z^itá, é, ť. = ichůze. Vz Brt. SI.
Zejitý. Z. střecha = teilá. — Z. z hábů
= na kom háby seSly, se sedraly. Brt Si.
Zelenka O., hud. sklad. Zl. Pr. XXm.
336. s podobiz.
Zeli. n. Jde, jako dy šlape zeli =i po-
malu. Čes. 1. XV. 143.
Zelinka, y, f. = ro^iěka. Brt Si.
Zelnuška, y, f. =: zOnaěka. Brt. SI.
Zelový. Jsem z = jím rád zelí. Brt. SI.
Zemanová. Humpalová-Zemanová, spis.,
1870.-1906. Vz listy z doby 24.;4. 1906.
a násl.
Zeměkrálovna, y, f. = královna zemi.
Máj. IV. 38.
Zemčloženec, nce, m. Škod. II.' II. 76.
(Ilias XVI. 235). Sr. Zeměložec v VII. d.,
Zeměložný v m. Přisp.
Zeminný průmysl. Wtr. Řem. 851.
Zerav, u, m., thuja, rostl. Vz Ott XXV.
392.
Zeus bleskomilovný, Čemomraký, mrako-
sběratel, Stítovládný atd. Škod. II.* II. YI.
Zezmět, ěl, ění. — kde. Chlapec na
službě zněl a zjadrněl, zesilněl. Brt. SI.
Zežvaehtat ěaty = pokrěiti. Brt SI.
Zgohrat = skuhrati. Brt SI.
Zgómať =z zkoumati. Brt SI.
Zgmatět := ztrouchnivěti. Brt SI.
Zgúmaf co = zamjileti. Brt SI.
Zgnmy = vjzkumy, vjzvědy. Brt SI.
Zhazovati se z= ehodovati, Brovnávati se.
Brt SI.
Zhodky, pí., m. = $toěky. Brt SI.
Zhonity. Tlouk ke konci trochn a. =
tenči. Brt. SI.
Zhoštěni- se města. Cel. Priv. I. 810.
Zhóvěřený = zdúvěfilý. Brt. SI.
Zhrúbka, y, f. = velikotť. Vz Brt SI.
Zimnějc. Tam je z. než tady. Čes. 1. XV.
143. 8r. Zimějc. v I. Přisp
Zimostrázný. Z. jařmo. Škod. II.' II 245.
Zipét, ěl, ění = chraptěti, tipěiL Vz
Brt SI.
Zipkat = wipaii, 9labě diehati. Ví Brt SI.
Zkgjiti koho čim. Žlučí ho matka zká-
jela. Skod. 11.' 11. 79.
Zkoušenee, nce, m. Bylo 28 ikonieneft
(maturantů). Tk. Pam. II. 142.
Zkřeékovat = ttřeěkovati. Vz Brt 81.
Zkrváeeni, n. Utrpěl velké z. Tk. Pam.
II 192.
Ztakomit — ŽádoHt.
681
Zlakomit se éemu n. nač = zhlédnout
Be. Vz Brt. 81.
ZlášéoTat=sv2<flf<»oaf. NěkomnnSco z. =
něco zvláStnibo (k jidln) délati. Vz Brt. SI.
Zlato. Sr. Vstnk. XIV. 589.
Zlatoliči, n. = vrbové proutí. Brt. SI.
Zlatolijee, e, m.. anrifasor. Z. rozpouštěl
kovy. Wtr. Bern. 165., 491.
Zlátolisko, a, D. = thlali, důl^ zmola.
Brr. SI.
Zlezonee, nee, m. s= pH$tihovalee nikam
pHfezljj, Brt SI.
ZiidOTěnl, n- Z. parlamenta. Nár. list.
1906. f)5. 17.
Zliddtěni, d. Zvon YI. 481.
Ziodjy. Ochrana před zloději. Vz Čes. 1.
XV. 394.
Zlúený = tlottni, Vz Brt SI.
Zmalomyslněti na duSi. Mns. 1906. 284.
Zmargonif koho = pomásti. Vz Brt. SI.,
Zmargotit v VII. d.
ZmaterialisoTati vidiny. Máj. IV. 216.
Zmatkuplný. Z. novota v Slad. Jindr.
120.
Změdnatélý. Z. mnmie. Nár. list. 1906.
55., 13.
Změreky rkn, m. = étrifek homi. Sr. Cel.
Priv. II. 29., 71.
Zminek, nkn, m. = otlaéiško, mUto obuvi
otlačené, Brt. Si.
Zmitražit co = zmaHH. Vz Brt. SI.
Zmizyat = zmizeti. Vz Brt. SI.
Zmotoškat sa = zmotat «e. Vz Brt. SI.
Zmrhánek, nka. m. =: soumrak. Vz Brt. Si.
Zmrťo, ete, n. Hasí z. = tlabd, z^iknlá
hu8a. Sr Brt. SI.
Zmrfiéek, Sčkn, m. = březové bičisko.
Brt SI.
Zmrzlieký. Má zkon dnSi (zbabělou).
Slad Jindř. 42.
Zmygnút = rychle utéei. Brt. SI.
Znalec, tce, m. Nelze ve viechněch dílech
znalcem každému se státi. Škod. II.' II.
228.
Znáti co. Lépe něco z., než mnoho miti.
Máj. IV. 325.
ZňaTota, y, f. = petrolej. Vz Brt SI.
ZneSfastniti koho. Slad. Rich. II 65.
Znezdobiti co. Slad. Rich. II. 81.
Znčžnčlosť, i, f. Nasládlá z. výrazů. Zvon
VI. 98.
Zniknút se = itáti ee, strhnouti ee. Vz
Brt. SI.
ZnoToztvrzeni, n. Slavné z. (zemských
práv). Tk, Pam. H. 12.
Zobák, u, m. Z. byl střevíc prodloužený
do špice. Wtr. Éem. 250.
ZobákoTitý střevíc. Wtr. Řem. 120. Sr.
předcbáz. Zobák.
Zobnúť sa do čela = uhoditi se o néco
ostré. Brt SI.
ZodborftoTaci tendence. Nár. list. 1906.
69. 13.
ZodTdád = odeviad. Brt SI.
ZoIoTatěti. Šlapky jí z-ly. Zvon VI. 173.
Vz Zolověti.
ZpaděrkoTat = utíkati. Brt. SI.
Zpantit = spantat, splésti, smotati. Vz
Bet Si.
Zpapčit se do éeho = zamilovati se. Vz
Brt Si.
Zpáteční (= divoké) žínky na Domažl.
Vz Ccs. 1. XV. 396.
ZpitOTať koho = zkouíeti, vyzvídati na
kom. Vz Brt SI.
Zpopelnatčt = v popel se obrátiti. Brt SI.
ZpranýřOTati Zvon VI. 382.
ZpiHTOTatel, e, m. = zpravodaj. Měl
poslední slovo co z. Tk. Pam. II. 111.
Zprnchnatět = zpuehřeti. Vz Brt. SI.
552.
ZpastOTať = zkaziti. Vz Brt SI. 156.
Zrada, j, f. Zradě věří se jak liice jen
(nevěří se). Slad. Jindř. 124.
Zralý. Vždy nejdřív padá nejzralejší plod
(nejstarší nejdřív umírá). Slad. Rich. II. 41.
Zmiči, n. = drobné semeno plevele, se-
mjii. Brt SI.
Zrnulinko, a, n. = malé zmiéko. Brt
Slov.
Zrumprovat. Ovce viecko zrumpTujů =
sperou. Brt SI.
Ztapiť, ztapnút = natrefiti. Brt SI.
Ztetelený vzduch. Zvon VI. 333.
Ztratiti se Jak. Ztratil se jako sfil ve
vodě. Máj. IV. 217.
ZupuTidio, a, n. = divoch. Brt Si.
Zvědy, pl , m. = chytrosti, nápady. Vz
Brt SI.
Zvěi^če, ete, n. = díti viHky. Vz Brt SI.
ZTěščka, y. f. =: diviiena. Vz Brt. SI.
Zvihlý = zdviženi. Brt SI.
Zviřetnice, e, f. = prodavačka zviHny,
Wtr. Éem. 929.
'ZTiřetnik, a, m. = zviřinář. Wtr. Rem.
320., 929.
Zvréatét, ěl| ění = státi se divokjm jako
vVc. Brt. SI.
Zvodeň, dně, zTodňa, ě, zvodonč, e,
f. z= brázda na přig polem , kterou se svádí
voda s pole. Brt SI.
ZtoIící. Byla s tím s. = »volila k tomu.
Brt 81.
ZTon, u, m. = tulák. LaS. Brt. SI.
Zvonek, nku, zvoneček, ěku, m. = dítij
které pořád bi?íá za matkou, Brt. SI.
Zvoneénik, a, m. Z. dělal malé zvonce.
Wtr. Éem. 162.
Zvoněný. Přišel o z-ném poledni =
když se zvonilo. Brt. SI.
Zvonnat = zvodňatt zvodnit, roztátí, Vz
Brt SI. 534a.
Zvratitý. Z. cesta = majici zmoly a
vývraty. Vz Brt SI.
Zvrglý mlíko = sraiené. Brt SI.
Zvřzka, y, f. = zvrhování pole, podmítka,
Vz Brt SI.
Zvýška, y, f. = vysikost. To je z. stromu.
Vz Brt SI.
Zvýtézit = vyzUkati. Vz Brt SI.
Ž.
Ž příklonné. Sr. Brt SI.
Žádnýkrát nic nenašel. Brt Si.
Žádolit n. zágolit = žadoniti Brt SI.
682
Žaj — ŽTichaf.
ŽaJ, e. m. = ioH. Vz Brt. 81.
Žamrat, vz násl. Žemrat.
Žbélek, Iku, m. = dihán na vodu, Brt. SI.
Žbluchnout do vody == skočiti. Vz
Brt. Si.
Žblunit, vz Žblouit v I. Přisp — Brt. 81.
Žbrýňat = mrskati $ebou. Vz Brt. SI.
Že. Vz Brr. SI. 657.-558.
Žebraná, ě, m. = nezbedný žebrák. Brt.
SI.
ŽebroniYč. Zvon VI. 415.
ŽebroTý. Ž. klenba. Nár. list 1906.
69y 13.
Železnice, e, f. Ž. mljneká = záaohni
komora v podkroví, kde skládali pytle,
oteskv nábojů, palcĎ, cevi, pružinek, klínců
atd. Ges. ). XV. 189.
Železničák, a, m. = ielezniěni s^zenee.
Ve.
Železniéácký. Ž. krev. Zvon VI. 300.
Sr. Železniéák.
Železniční telegrafie. Ott XXV. 184.
felTa, y, f. Vz Ott. XXV. 285 nu.
emenka, y, f. = href lnu n, konopi.
Brt. 81.
Žemrat, Žemořit = iebroniU, Samrat.
Brt SI.
Žena. Věrnosť a ne bohatství při ženě
si žádej. Máj IV. 291.
Ženiéka, f = iemenka. Brt. 81.
Ženieb. Když nevěsta se rodí, ž. na kůň
sedej (ž. budiž o několik let starší než ne*
věFta). Máj IV. 282.
Ženišek Fr. Sr. Máj. IV. 431.
Ženiti se. Kdo se ženíi, hledej sobě
roven, nerovná spřež nerada spolu táhne.
Máj. IV. 341.
Ženská je chytrá, ale žádné moudro.
Ghrud. Rgl.
Žernicai e, f. =: mouka mletá iemovem.
Brt. SI.
Žernovník, a, m. Ž. robil mlýnské žer-
novy. Wtr. Řem. 498.
Žgarýcat = nehorázní bodati. Sr. Žgárat.
Brt 81.
Žgi^andž^, a. m. = dicko uhreiené;
kdo mluvi nošem. Brt. Si.
Židé v XIV. a XV. stol. Sr. Wtr. Éem.
387., 957., Cel. Priv. I. 811.
Židle pletené, skládané, točité a mřežo-
váné objevují se u větším poctu teprve od
konce XV. etol. Wtr. Řem. 816.
Žigýenút inten. slov. žignáC Brt. 81.
Žihavo. Do žíbava něco rozpáliti. Brt. 81.
Žila, y, f. Jen táhněte, žíly, doknd jste
živy (pracuj ustavičně). Máj IV. 264.
Žínání, n. = eáaté vrehni liety bujného
obili; eeiináni lietá. Vz Brt. 81.
Žingor, a, m. = malý hubený ělo9&c.
Brt. 81.
Živnostenskoprávni kompetence. Wtr.
Ěeni. 56.
Živobytí, n. Z. je vlastně nepřetržitou
otročinou. Máj IV. 205.
Žíznivět, Žižlivět = ihavjm, řeřavým
býti. Vz Brt. 81.
ŽižkŮT. Žižkova kuchyně. Vs Čea. 1.
XV. 896.
Žlutucha, y, f., thalictrum, rostl. Vz
Ott. XXV. 317.
Žtnťunký. iiuťuninkj = pěkně zluij. Vs
Brt. 81.
Žour. Také v Čech.
Žncblačka, y, f. Te jeho ž-čke nesto-
jijó za nic = třeiky pleeky. Brt. Slov.
Žuk, a, m. = chroust na niti uvázartý.
Bude viset jako ž. Brt. Slov.
Žvandrat = ivaniU. Brt. Slov.
Žviehat = žvýkati. Brt Slov.
Seznam
nových pramenů, z nichž látka tohoto Příspévku jest sebrána.**)
*Adm Conf. — Confessio geDeralis fratris
Alberti dicti Vojtěch de Psář v rkp.
kláštera admontSKého Č. 524. z druhé
polovice XIV. Btol. Otiiténo v List. fíl.
1888. 37.- 41.
Alm. — Almaoach české akademie cisaře
Frantíika Josefa I. pro vědy, slovesnosť
a uměni.
Arch. XIX. Registra sondu komomiho
1502.— 1508., 1511.— 1519. Knížky nálezů
soudu zemského a komomiho z první
polovice XVI. věku. — XX. Dopisy
pp. z Perniteina 1509.— 1548. Str. 1. -
276. — Listiny pp. z PernSteina z roku
1491.-1548. Str. 277.-540. - Tři pro-
jevy z let 1467-1469. Str. 541 -562. —
XXI Listy do Kouřimě zaslané. 1518.—
1525 Listy do Budějovic zaslané. 1405.—
1526 — Dodavek k dopisům rosen-
berskym 1409.-1531. - MikuláSe Sle-
pičky z NaŽic závěť. 1512. — Mikuláie
Petrfíka nadání a závěť. 1508. — Ryb-
niěná registra panství krumlovského.
1450.-1524. - XXn. Spisy z XV. a
XVI. stol. — XXVIL Dopisy Karla
staršího z Žerotína. 1591.— 1610.
*Afl. Fr. — Vz Asn. v VII. díle (v se-
známu).
Bab. — Babel a bible. Přeložil z něm. Dr.
Aut. Klouda. V Praze 1903.
Baw. — Sborník hrab. Baworowského
Přepsal Jan LoriS. V Praze 1903. —
Baw. B. = Bruncvík. Str. 25.— 51. —
Baw. E. = Ezop. Str. 52.-145 —
Baw. Ar. = Arnošt. Str. 146.— 300. —
Baw. T. = Tandariáš. Str. 301.-352. —
Baw. J. = Jetřich. Str. 353—406. —
Baw. Ap. = Appolon. 407.-429. —
Pozn. Baw. Ar., vz Arn. v VII. díle
v seznamu pramenů str. VII. ; Baw. £.,
vz Ezp. tamtéž na str. X.
*Bech. — J. Bechynka. XVL stol.
*BěI. — Listiny a zápisy města Bělé pod
Bezdězem z let 1345.— 1708. V Roz-
pravách Učené společnosti VII. ř. sv. 3.
Vyd Jos. Kalousek. V Praze. 1889
*Bhm. hex. — Bohemaríus major; Bhm.
lex. = Slovníček v Bhm. hex mezi
hezametry 268.-269. Vz List. íil. XV.
456., XIX. 381. (Bhm. Fl. v VIL d.
str. VIIL).
*B. olom. Vz BO. v Vlí. díle str. Vílí.
(v seznamu pramenů).
Bílý Obr. — Od kolébky našeho obrození.
Naps. Fr. Bílý. V Praze 1904.
Brt. Čít. — Domácí čítanka. Vybr. Fr.
Bartoš V Brně 1900. — Brt. SI.
(Slov.) = Dialektický slovník morav-
ský. Šest. Fr. Bartoš. V Praze 1905. a
1906.
*Comest. — Comestoris Historia schola-
stica od r. 1404.
Czam. SlOY. — Slováci a ich reč. Naps.
Dr. Samo Czambel. V Budapešti 1903.
Čad. — Hynovo DuSesloví. Naps. Dr. Fr.
Čada. V Praze 1902.
Čapk. — Herondovy Mimiamby. PřeL Jan
Lad. Čapek. V Praze 1900. — Čapk.
Most. == T. M. Planta Mostellaria. Přel.
J. L. Čapek. V Praze 1904.
Čas. mor. mus. ~ Časopis moravského
musea.
Čeč. — Monografie okresu královéměst-
ského. Uprav. Fr. Jos. ČeČetka. V Praze.
1896.
Čel. PríT. — Privilegia měst pražských.
I. díl. — Privilegia král. měst venkov-
ských z let 1225.-1419. II. díl. Vyd.
Dr. Jarom. Čelakovský. V Praze 1886.
a 1895.
Čch. Kv. — Druhý květ Naps. Svat. Čech.
V Praze 1899. — Čch. IL Pot. =
**) Zkratky zde neuvedené viz v dřívějších dvou seznamech pramenů (na konci
VII. dílu a I. a IL Příspěvku). Stran Dodatků sr. str. 465. druhého Příspěvku
z r. 1901. Pod čarou.
Z pramenů označených hvězdičkou čerpal prof. Ign. Mašek. Z některých vy-
bráno jen málo slov. — Sr. Doslov.
684
Druhá kniha povídek a črt. V Praze
1902.
♦Čtver. — Čverohranáč Z. XV. stol.
*Dal. L. — Dalemilova Kronika v knihovné
lobkovické v Praze č. 333. z XV. Btol. —
Dal. P. = Rukopis pelcelovský v tbn-
novské knihovně na DěČině. — Dal V. =
Rukopis videňský z konce XIV. stol.
*De8. U. — Počátek Desatera ve verších.
V Mus. 1893. 246.-247.
*Dět. Jež. — Dětství Ježí&ovo. Vz Mus.
1889. 455.— 459. Ze XIV. stol.
Dolen. Pr. — Praha ve své slávě i utrpení.
Naps. Oolenský.
*Dop. — Legenda o Dorotě.
Dost. Pot. — Alois Dostál Dějepisné po-
vídky, obrazy a črty. Ve Vel. Meziříčí
1887.
Ddk. Km. — Emenosloví nářečí jiho-
českých. Pod. Vavř. Jos DuSek. V Praze
1903.
Dvoř. Mor. — Dějiny markrabství mo-
ravského. Naps. Rud. Dvořák. V Brně
1905.
♦E. J. - Vz Ev. v VIL díle str. X.
(v seznamu pramenů).
Emin. — Emin pasa a vzpoura v Aequa-
torii. Naps. A. J. Mounteney Jephsen.
Přel. G. DGrfei, El. Krásnohorská a Pr.
Sobotka V Praze 1891. Sr. Stan.
*£r. — Sto povídek od K. Erbena.
*£v. Mar. zl. — Staročeský zlomek evan-
gelia sv. Marka ze XIV. stol. OtiSt.
v List. fíl. 1891. 93. nn.
Et. olom. — Evangeliář olomoucký. Vyd.
Fr. Černý. V Praze 1902.
*£xod. zl. — Zlomek exodu z XV. stol.
OtiSr. v Listech fíl. 1880. 129 nn.
^Fagif. — Reineri Fagifacetns s čes. glos-
sami z poč. XV. stol. Otišt. v Jagičově
Archivu XIV. 13. nn.
Faust. — Historia o životu Dra Jana
Fausta. Vyd. Dr. Čen. Zíbrt V Praze
1903.
Fel. ~ Rozebrání Obrany Sam. Martínia.
Od E. Jana Felina. Vz Kom. Ces
(násl.).
Frant. — Frantova práva. 1518. Vyd. Dr.
Čen. Zibrt. V Praze 1904.
Friedr. — Zakládací listina kapitoly lito-
měřické. Vyd. Gust. Friedrich. V Praze
190L
Gb. SIoT. - K slovu ,Mat.* inkl. Vz
Seznam zkratku v IL Přisp.
^Gest. B. — Gesta Romanornm v rkp.
březDickém. Vyd. Dr. J. V. Novák.
Ghet. — Pražské ghetto. Společnou prací
Ig. Herrmanna, Dra Jos. Teige a Dra
Z. Wintra. V Praze 1902.
*GIoss. hymn. vid. — Hymny glossované
v rkp. evangelia vídeňského. — Gloss.
ol. = Glossy k bibli (»ov. zákona).
Rkp. v knihovně olomoucké — Gloss.
roudn. = Glossy v rkp, roudnickém.
XV. stol.
GP. — Výbor sestavený od Grima a Peli-
kána. Sr. Pel., Výb. Pel.
Grm. — Výbor z literatury české. Doba
střední. Uprav. J. Grim. 3. vyd. V Praze
1899.
Guth. Caus. — Canserie z cest Naps. Dr.
Jiří Guth. V Praze 189L
*Hád. - Hádání Pravdy se Lží. Od Ctib.
TovaČovskébo.
Halí. — V zapomenuté pevnůstce. Naps.
N. Danienko. Přel. Fr. Halla. V Praze
1901. (V Matici lidu XXXV. 1., 2.).
Hamz. — Zálesí. Poznámky povahopisné.
Naps. Dr. Fr. Hamza. V Praze 1902.
Hauer. — Příspěvky k dialektu na Opavsku.
Naps Vád. Hauer. V progr. gymnasia
opav. na r. 1902.
Hav. Chamr. — Zhs zápisků filos. stud.
Filippa Kořínka. IIL Chamradí na. Pro-
zrazuje Mart Havel. V Praze 1895. Sr.
násl. Kořnk.
Havl. — Jan Havlasa (Klecanda). Tatran-
ské povídky. 1891. Str. 1.— 43.
*Hlas nár. — Hlas národa (časopis).
Z let osmdesátých.
Hlavn. — O zvuěnosti jazyka Českého.
Naps. Alois Hlavinka. V Brně 1902.
Hlk. — Vítězsl. Hálek. I.-XI.
Hoch. — Hanácké obrázky. Nakreslil Jan
Hoch. V Olom. 1903.
*Hol. Met. — Sedm let v jiiní Africe.
Naps. Dr. Emil Holub. Přel. J. Metelka.
V Praze 1880*— 1881.
*Hom. Op. — Staročeské glossy v Homi-
liáH opatovickém. V Museu 1880.
114. nn.
Hoš. Pol. — Podřečí polnické. Naps. Ig
Hošek. V Praze 1905.
'*'Hrlš. Hus. — Mistr Jan Hus od Herloěe.
Hrubý. — České postilly. Naps. Hyn.
Hrubý. V Praze 1901.
Hruš. — V záblescích staré chodské slávy.
Naps. Jan F. Hruška,
Hš. Pis. — Píseň písní. Uspoř. Dr. Ig.
Hanuš. V Praze 1869.
Huj. Progr. — Hujer. Programm akad.
gymnasia v Praze na rok 1905.
Chč. S. — P. Cbelčického Postilla. Díl IL
Vyd. Em. Smetánka. V Praze 1903.
Má-li arabská Číslice u sebe a n. 6,
znamená kapitolu, jinak stránku I. dílu.
Chek. — Chek ve vědě a v zákonodárství.
Naps. Dr. Ant Pavlíček. V Praze 1902.
Chyt. — O junkéřích pražských. Naps. Dr.
Kar. Chytil. V Praze 1903.
Jakb. Mar. — Ant. Marek. Podává Dr.
Jan Jakubec. V Praze 1896.
Jark. — Střepiny a skořepiny. Naps. St.
Jarkovský. V Praze 1904?
*Jeř. Rom. básn. — Stará doba roman-
tického básnictví. Naps. Dr. V. Je-
řábek. V Praze 1883.
Jind. ~ Slovník technický. Šest. prof.
Jaroši. Jindra. V Praze 1903. a násl.
Do hesla: Chodbový.
*Jir. H. SI. pr. — Dr. Hermen. Jireček.
Slovanské právo v Čech. a na Mo-
ravě. — Jir. H. Mýto.
Jir. H. Pro ve. — Prove. Historický slovar
slovanského práva. Šest. Dr. Herm. Ji-
reček. V Praze 1904.
685
Jlnk. Jas. — Jasem i stínem. Čásf I.
Naps. Ed. Jelínek. V Praze 1891.
♦Jo§. Fr. — Život yosefáv. Vz Krok 1887.
280. a 1888. a Jos. v VII díle str. XII.
(▼ seznamu pramenů).
Jrsk. — Spisy Jiráskovy I. atd. — Jrsk.
Pot. = Staré povésti české. Naps. A.
Jirásek.
Juda. — Václ. Kosmák. Naps. K. Jnda.
Progr. realky v Nov. Mésté na Mor. za
r. 1900.-1901.
Kad. — Jazykové jevy v logice. Naps.
Dr. Otak. Eadner. V Progr. kolin.
gymn. na r. 1902.
Kál. Slov. — Na krásném Slovensku.
Naps. Kar. Kálal. V Praze.
*Kat. bm. — Zlomek legendy o sv. Ka-
teřiné nalezený r. 1886. v bibliotéce
kostela sv. Jakoba v firně. Mos. 1887.
212.-222.
Kbrt. Džl. — XXX. výroční zpráva gymn.
domažlického za r. 1900.-1901. Gram-
matické zvláštnosti mlavy domažlické.
Podává Vojt. Keberle.
Kká. Sión. — Rob. Hamerling. Král
siónský. L, II. díl. Přeložila £1. Krásno-
horská. V Praze 1901. a 1902.
Klást. Maz. — Lord liyron: Mazeppa.
Přel. Ant. Klášterský. V Praze 1902. —
Klást. Ep. = Epické básně 1902.
Kol. Her. — Českomoravská heraldika.
Naps. Mart Kolář. V Praze 1902.
Kom. — Spisy J. A. Komenského. Č. 6.
Vyd. Česká akademie r. 1902. — a) Ges.
Cesta pokoje. Vyd. J. A. Komenský.
Str. 187.-221. — 6) Připojeno a) Fel. =
K. Jana Felina Rozebrání Obrany Sam.
Martinia. Str. 4.— 183 — /9ilnd. = Iadu-
ciae Martinianae od Sam. Martinia. Str.
223. do konce. Na začátku této knihy
uvádí vydavatel její dr. Jos. Mfiller na
str. VI.— XV. předmluvu J. Martinia do
jeho Obrany (Mart. S. Před.). — Kom.
Did. =1 J. Am. Komenského Didaktika.
Vyd. dr. J. V. Novák. V Praze 1902.
*Koré. — Nový zákon napsaný r. 1425.
od Mar. Korečka. Sr. List. fíl. VIL
126. nn.
Ker. Kom. — Korrespondence J. Am. Ko-
menského II. Vyd. dr. Jan KvaČala 1902.
Kornk. — Ze zápisků phil. stud. Filippa
Kořínka. Prozrazuje Mart. Havel. V Praze
1893. Sr. Hay. Chamr.
Kos. ŽÍT. — Život starého kantora. Auto-
biografická líceií. Podává Jan Ev. Ko-
sina. V Olom. 1899.
KoSť. Poh. — Ze světa pohádek a bájí.
Seps. Jos. Košťál. V Praze 1903. Sr.
Kšť. Lid.
KP. — Kronika práce do 163. sešitu inkl.
(do XI. 426.).
•ál.
Král. Men. ^ Tita Maccia Plauta Menaech-
mové. Přelož, dr. Jos. Král. V Praze
1890. — Král. Metr. = Éecká a římská
metrika. V Praze 1905.» 1906.
Kree. — Čes. literatura logická. Naps. dr.
Ant. Krecar. V Progr. slánského gymn.
na r. 1892.
Krs. Ten. III. — Alfreda lorda Tenny-
sona Vybrané básně III. Přel. dr. F.
Krsek. V Praze 1901.
*Kroml. •— Rkps. codex dříve krumlov-
ský, uyní v Českém museu. Sr. List. fil.
1884. 254., 1887. 363.
KSt Lid. — Lidová mluva naBydiovsku.
Naps. J. Košfál. V Progr. gymn. na
Nov. Městě v Praze na r. 1901.— 1902.
Sr. KoSť. Poh.
Kubl. — G. Suetonia Tranquilla Životopisy
12 císařft římských. Přelož. V. Kubelka.
V Praze 1903.
*Kanh. pí§. — Píseň Kunhuty. V Mus.
1882. 116. Sr. List. fil. XVIL 142.
Kun. Id. — Idyllky od B. Vikové-Kaně-
tické. V Praze 1894.
Krap. Lib. — Liber aarens. Naps. Jaroši.
Kvapil. V Praze 1894.
'^Lact. — Lactifer Jana Vodňanského
z r. 1511.
Lbk. — Jana HasiStejnského z Lobkovic
Putování k sv. hrobu. Vyd. Ferd. Strejček.
V Praze 1902.
♦Leg. Dop. — Legenda o sv. Dorotě. Vz
Dop.
*Lék. A. — - Sbírka rozprav lékařských
z r. 1440. (V universitní knihovně XI.
C. 2.) — Rostl. G. Sr. Výb. II. 445.
nn. — Lék. B. = Sbírka atd. (V univ.
knihovně pražské XVIL B. 18.). = Ma§.
Rttk. (Vz II. Přisp. 466.).
*LeYŠt. — Levšteinova veršována sv. Marie
s nebes chvála. XIV. stol. Vz Mus. 1884.
514.— 524.
Listář. — Listář k dějinám Školství kutno-
horského. Doplňky z let 1594.— 1623.
Vypsal prof. Otok. Hejnic. V Praze 1906.
•List. J. Hrad. — Listiny jindřichohra-
decké z let 1384. a 1388. Otišt. v Progr.
gymn. jindřichohradeckého na r. 1886.
Iiit. — Literatura Česká XIX. stol. Naps.
dr. J. Hanuš, dr. J. Jakubec, dr. J. Má-
chal, dr. £. Smetánka a dr. J. Vlček.
Dli L V Praze 1902. — Díl IL napsali
J. Hanuš, J. Jakubec, Jar. Eamper, J.
Máchal, L. Niederle, Jar. Vlček. V Praze
1903.
Lit. list. — Literami listy. Ve Velkém
Meziříčí. XlIL— XVL
Litom. — Nářečí litomyšlské. Naps. Qaido
Hodura. V Litomyšli 1904.
Luc. — Staročeský lucidář. Text rukopisu
ftirstenberského a prvotisku z r. 1498.
Vyd. dr. Cen. Zíbrt. V Praze 1903.
Luž. Kv. — Květiny a ženy. Povídky,
obrazy a črty. Naps. Věncesl. Lužická. I.
Ve Vel. Meziříčí 1887.
Máj, týdenník.
*llam. A. — Mammotrekt univ. knihovny
pražské (XI. E. 6.) z XV. stol. Vz List.
fil. 1893. 218.— 234., 290.-312. — Mam.
F. = Mammotrekt tamtéž (VIII. G. 28.
z XV. stol. — Mammotrekt dvorní
knihovny vídeňské č. 4302. z pol. XV.
stol. Vz Jagičův Archiv V. 98.— 112.
Mart. S. Před. — Předmluva k Obraně
Sam. Martinia — Ind. = Induciae Mar-
tinianae. Vz Kom. Ind.
686
*Ma8ar. Stud. — O stadia dSl básnických.
Naps. T. G. Masaryk. V Praze 1884.
*Mat. Lyr. — Výklady MatoaSe z Lyry
Da evangel. sv. Matoaie.
Milí. 8 čísly znamená Marka Pavlova z Be-
nátek Milí ion vydaný od dra Just. PráŠka.
V Praze 1902.
Mod. kn. — Modrá knihovna. Obrázky ze
Slovácka (od Bzence). Naps. Kar. L. Je-
línek. 1898.
Mr§t. Obrz. — Obrázky. Naps. V. MrStik.
V Praze 1894.
Mfln. IL — Homerova Ilias. Přelož. Hynek
Mejsnar. V Praze I. d. 1878., II. d. 1881.
Msn. Od. — Homerova Odysseja. Přeložil
Hyn. Mejsnar. V Praze 1876. — Msn.
Hym. = Homerovy Hymny, Epigrammy,
žabi a myiší válka. V Praze 1881.
Bld. SloY. — Bakopisný slovník (hl. sta-
ročeský) prof. Ign. MaSka uložený
v knihovně Čes. masea. Vz Doslov.
Mtc. 1. 1897. Obrz. - Matice lida. Obrázky
kaltumi a zvykoslovné. PíŠe J. V. Vy-
koukal.
Můll. — Xenofontovy Drobné spisy. Přel.
dr. Kar. Mttller. V Praze 1904.
Hus. sloT. ' Museum slovenské VIL
1.-6., VIII. 1. 2.
Nár. list. — Národní listy (časopis).
*TSÁr. pol. — Národní politika (časopis).
fíár. sbor. — Národní sborník 1904.
Nár. vést. — Národní věstník českoslo-
vanský. V Praze 1906.
Nejed. — Dějinv předhistorického zpěvu
v Čechách. Naps. Zdeněk Nejedlý.
V Praze 1904.
*Iíeveé. — Výpisky z Liber memorabi-
lium — pamětní knihy fary knířovské
založené od P. K. Nevečeřela r. 1763.
až 1793.
♦Wom. — Nomenclator. Vz VII. díl str. XV.
(v seznamu pramenů).
•Obr. Pikh. Han. — Obrana viery proti
Pikhartóm 1401. Dle ukázek Hankových
v Rozboru 1846. 43.— 50.
Obz. lit. — Obzor literární a umělecký.
Red. Jaroši. Vlček.
♦Ote. A. — Životy a řeči Otců aegypt-
ských z XV. stol.
Ott. — Ottův Slovník naučný do XXV.
512. inkl.
Ott. &iz. — Soustavný úvod ve studium
řízení soudního. Pod. prof. dr. Emil
Ott. 3 díly. V Praze 1900. a 1901. (Ci-
táty z I. a n. dílu jsou uloženy v III.
Příspěvku).
Ott. Kal. — Velký slovanský kalendář na
r. 1904. Vyd. Jan Otto.
Pal. Záp. — Fr. Palackého Korrespondence
a zápisky. Díl II. Sr. II. Příspěvek 466.
♦Paš. drk. - Vz Drk. v VIL díle IX.
(v seznamu pramenů).
Pat. Jer. — O sv. Jeronýmovi knihy troje.
Vyd. Ad. Patera. V Praze 1903. — Pat.
Zim. = Čtenie zimnieho času. Z ruk.
XIV. stol. Uprav. Ad. Patera. V Praze
1905.
Pel. — Výbor z literatury České. Doba
stará. Upr.iv. Jan Pelikán. 2. vyd.
V Praze 1893.
Pitt. - U Buřilú. Vyd. Vlasta Pittnerova
(Ludmila L 64.).
*Plk. N. zák. - Palkovičův Nový zákon.
*Pokr. -- Pokrok (časopis). Z let osmde-
sátých.
PoL — Mil. Zd. Polák.
''Popr. rožmb. — Popravčí kniha pinft
z Rožmberka. Vyd. Fr. Marei. Sr. Kn.
rožm. v VIL díle str. XIL (v seznamu
pramenů).
Po§t. Hrab. — České postilly. Naps. Hy-
nek Hrubý. V Praze 1901. Vz Hrubý
(zde).
*Post. mr. — Postavy a mravy lidské.
XV. stol. Mus. 1827. IIL 9., Výb. L
957 nn.
Proch. Hrad. — Hradčanské písničky. Vyd.
Fr. Procházka. 1903.
♦Pror. ol. — České gloBsy v lat Prorocích
knihovny olomoucké. Z XV. stol.
*Palk. Klem. — Kronika Pulkavova. Rkp.
v univers, knihovně pražské. Vyl. Pro-
cházka. — Pulk. Lobk. = V lobko-
vické knihovně pražské XV. stol. Z opisu
Ad. Paterý. Sr. Pulk. v VIL díle str.
XVI. (v seznamu pramenů).
Rais Lep. — Na lepším. Naps. Kar. Rais.
V Praze 1902. — Rais Vlast. = Za-
padli vlastenci. — Rais Domov. Ve
Zvonu ni. — Rais Sir. = Sirotek. —
Rais Koř. zr Hořké kořeny 1892. -
Rais Lop. = Lopota. Podhorské obrázky.
1895. — Rais Lid. = Mezi lidem. V Praze
1898.
*Řeč kmet. — Řeč kmete starého. V rkp.
lobkovického Pulkavy. — &eč. PHbr.
Han. =: Řeči mistra Jana z Příbramě.
Vyd. Hanka v Rozboru 1845. 51.— 57.
*Rhas E. — Rhasezovo Ranné lékařství.
Vz Ras. v VIL díle str. XVII (v se-
znamu pramenů).
Rok. — Za Krislem. Od J. Rokyty (Čer-
ného). V Praze 1903.
Rizn. — Príslovia. pořekadla a éslovie.
Sebral K. V. Rizner. Vz Sbor. slov. 19C0.
62 nn.
'Rostl. D. — Rostlinář. Slovníček bota-
nický v univers, knihovně pražské. —
Rostl. F. 1= Slovář lat. český z XV.
stol. Jagiéflv Archiv XIV. 10. (30?) nn. -
Rostl. G. = Lék. B. v MS. Ruk. -
Rostl. olom. = Nejstarší český slovník
rostlinářský v Mus. 1877. 391.-393.
Z bibl. kapitoly olomoucké.
*R. otc. — Rada otce k synu. Mus. 1892.
395 nn.
•Rozb. II. v lét. 1843.-1844. Vz Rozb.
v VIL díle str. XVII. (v seznamu pra-
menů).
*Rozk. P. — Vz PreSp. v VIL díle str.
XVII. (v seznamu pramenů). — Rozk.
R. =: Rukop. slovníku staročeského lat.
čes. známého pod jménem ,Klen Rozko-
chaný' v bibl. Františkánů v Brně. Z Ban-
kový sbírky.
*Rozm. = Muč. Rozm. v VB. dile str. XIV.
(v seznamu pramenů).
687
Rozp. fil. — Rozpravy filologické vSno-
▼ané Jana Gebaarovi. V Praze 1898.
*Růi. — Rfižová zahrada. Z XIV. stol. Mas.
1881. 469.-477.
*Ryt. — Legenda o 10.000 rytířích.
Sá. XX. d. — Romanetta z JeStSda n. Vy-
pravování staré žebrácky. Od K. Světlé.
— Sá. Upom. = Upomínky. V Praze
1901. — Sá. Prost. = Prostá mysl. —
Sá. Pr. m. = Sá. Prost. — Sá. Jitř. =
Jitřenka. 1886.
Sbor. ées. — Sborník československý. Od
Šnmavy k Tatrám. Yyd. K. Salva a K.
Kálal. V Rflžomberka 1898.
Sbor. §IoT. — Sborník museálnej sloven-
skej spoloénosti. Turč. 8v. Martin. V. 2.,
VI. 1. 2., VIÍ. 1. 2., IX. 1. Sr. I. Přisp.
Btr. 582., IL Přisp. str. 467., Sb. si.
Sb. fll. = Sbor. slov.
Schulz. — Příspěvky k dějinám mora v ze-
mích českých z let 1531.— 1746. Pod.
Václ. Schulz. V Praze 1902. — Schulz.
Kom. =: Příspěvky k dějinám sondu
komorního království Českého z let
1526.— 1627. Pod. Václ Schulz. V Praze
1904. — Schulz. Reg. = Soupis re-
gister sondu nejvyŠSího purkrabí praž-
ského. 1906.
Slad. Rich. — Král Richard II. Shake-
spearův. Přel. J. V. Sládek. V Praze
1902. — Slad. Cor. = Shakespearův
Ooríolanus. Přel. Sládek. 1902. — Slad.
ál. z= Sh. Dvé Šfechticfl veronských.
1901. — Slad. Rieh. II. = Sb. Král
Richard II. - Slad. Jindi*. = Sb. Král
Jindřich IV. díl I. - Slad. Jan. = Sb.
Král Jan. — Slad. THk. = Sh. Večer
tříkrálový. — Slad. Ant. = Sh. Anto-
DÍus a Kleopatra.
Slám. Min. — Z naši minulosti. Naps. dr.
Fr. Sláma. V Opavě 1906. — Slám.
Put. = Vlastenecké putování po Slezsku.
8eps. dr. Fr. Sláma. V Praze. Sr. Slez.
poh.
Slav. Fříh. — Příhody a myšlenky. Naps.
J. M. Slavičínský (Misárek). Na Kr.
Vinohradech. 3. vyd. 1902.
Slez. poh. — Slezské pohádky dra Fr.
Slámy. V Opavě. Sr. Slám. Pat.
*Slov. B. — Slovník dvorské knihovny ví-
deňské č. 61.54. Vyd. F. MenČík v Rozm. I.
6. — 7. — Slov- klem. zz Rps. univers,
knihovny pražské XVII. F. 31. — Slov.
třeb. =: Slovník archivu třeboňského
A. 7. z XV. stol. Otiskl Menčík v Rozm.
11.— 15.
^Smll. Př. — Smila Flašky z Pardubic
Sbíčka přísloví. Výb. I. 841.-848. Sr.
Výb. v VII. díle str. XX. (v seznamu
pramenů).
Smíš. — Smíšek. Humoristický kalendář na
r. 1905.
*Smrt Při Pulk. Lobk. na listech 434 nn.
Sr. Výb. Pel. 74.-75.
Souk. — Staročeské výroční obyčeje, slav-
nosti, pověry, čáry a zábavy prosto-
národní ve spisech Tomáše ze Štítného.
Naps. Jan Soukup. V Progr. plzeňské
realky za 1. 1902. a 1903. I
Stan. — V nejtemnější Africe nebo: Hle-
dání, zachránění a ústup Emina, guver-
néra Aequatorie. Seps. Henry M. Stanlej.
Přel. G. Ddrfel, Elis. Erásnohorská a
Primus Sobotka. V Praze 190J. — Sr.
Emin.
Stieb. — K vývoji správy. Vliv českých
živlA na správu v Dolních a Horních
Rakonsích. Naps. dr. Miloši. Stieber.
V Praze 1901.
Strh. Akust. — Akustika. Seps. dr. Čeněk
Strouhal. V Praze 1902. — Strh. Meeh. =
Mechanika. Od téhož. V Praze 1901.
Stru. Poh. — Z pohoří moravského. Od
Fr. Stránecké. Ve Vel. Meziříčí 1886.
*SYár. Opat. mus. — Svár vody s vínem
z rkpsu OT)atoviokomttsejního. XV. stol.
Vz List. fil. 1892. 268.— 280.
Svobd. « Svobodníci. Pokus o monografii
ze sociálních dějin českých XV. a XVI.
stol. Naps. Václ. Milller. V Praze 1905.
Škod. F.^— P. Ovidia Nasona Fasti. Přel.
Ant. Skoda. V Prase 1901. — Škod.
Od. = Homerova Odyssea I. Od téhož.
1902. — Škod. U. = Homerova Ilias.
I. d. 1904., II. d. 1905. 2. vyd.
*Sni^d. Int. I. — Intimní listy. Básně Ant
^ Snajdaufa. V Praze 1882.
Spaé. — ^V podhabřinském mlýně. Naps.
Vác. Špaček. V Praze 1892.
*St. opat. — Spisfl Štitného Sborník opato-
vický z XV. stol. V Českém museu. —
$t. Ué. = St. Ku. d.
Tk. Pam. — Paměti V. V. rytíře Tomka.
V Praze. I. díl. r. 1904., II. d. r. 1905. —
Tk. M. r. = Základy starého místopisu
pražského. Šest V. V. Tomek. V Praze
1866.
Xkč. Č. poT. — České povídky. Naps. Jan
Tykač. V Praze 1882.
Tbz. (Třbz.) — V. Beneš-Třebízský. I.— XV.
díl.
Tob. — Česká bibliografie. II. sv. Šest dr.
Zdeněk V. Tobolka.
*Tůl. — Toulec sv. Bonaventury. Vyd. Jos.
Truhlář. V Mus. 1879. 576.-580.
Učen. spol. — Věstník, král. české společ-
nosti nauk. Třída filosofickohistoricko-
jazykozpytná. 1903.— 1905.
♦Umuč. rajh. — Umučeni rajhradské. XIV.
stol. Mus. 1886. 589.-603. ~ Umuč.
roudn. = Pravn. v VII. díle str. XVI.
(v seznamu pramenA).
Vek. Vset. — Dějiny města Vsetína a
okresu vsackého. Naps. Mat Václavek.
II vyd. 1901.
Vin. — Karla AI. Vínařického Korrespon-
dence a spisy pamětní. Vyd. Vác. Ot.
Slavík. I. d. 1820.-1833. V Praze 1903.
*Vít. = Sv. ruk. v VIL díle str. XIX. (v se-
znamu pramenA).
Vlasť. — Vlastivěda slezská. Díl I.— IV.
Vyd. V. Prásek.
Vlč. Lit. — Dějiny České literatury. Naps.
Jar. Vlček. Str. 289.-328. Dokončení
stol. XVIII. Dílu IL část druhá: Století
XIX. 1.— 104. Sr. Vlč. Lit. v L Přisp.
583».
688
Vlč. Gol. — Golgota i Tábor. Naps. Váel.
Vléek. V Praze 1904.
*yoe. gr. klem. — Vokabulář lat. český
gram matický z XV. stol. V aoiverBitni
knihovno pražské (Jg. Hist. III. 9. a). —
Yoe. Zdik. = Vokabalář z r. 1424. ve
dvorni knihovně mnichovské č. 14310.
Sť. Mas. 1885. 269.— 270.
Tot. — Chemie fysikálná. Z franc. přeložil
Emil Votoček. V Praze 1902.
Vrch. IS. střepy. — Nové barevné střepy.
Od J. Vrchlického. V Praze 1892. —
Sud = Kniha Sadiček. 1895. — Dojm. ==
Dojmy a rozmary. — Ekl. = Eklogy a
písně. — Hl. = Z hiabin. — Pout. =
Pontí k Eidorada. — Živ. = Co život
dal. — Mu6. = Tfí mafiketýři. Naps.
A. Dnmas. Přel. Vrchlický.
♦Výb. PeL — Výbor z literatury české.
Doba stará. Vyd. J. Grim a J. Pelikán.
Drnhé vyd. od Pelikána 1893. — Sr.
Pel.
Vyhl. — Maie Slezsko. Od Jana Vyhlidala.
V Praze 1891. II. d. 1903. — Slz. =
Kresby ze Slezska. V Brně.
Vykl. Obrz. — Z časů dávných i naiich
Obrázky zvykoslovné. Naps. F. V. Vy-
koakal. 1893.
Yz^. — Československá vzájemnost (časo-
pis). V Olom. 1903.
Wtr. Str. — Staré listy. Od Zikm. Wintra. —
Min. = Miniatury. — Řem. = Dějiny ře-
mesel a obchodu v Cechách ve XIV. a
XV. stol. V Praze 1906.
Zahrad. -- Slovník latinskoněmeckočeský
pro Ladislava Pohrobka z XV. stol. Vyd.
dr. Isidor Theod. Zahradník. V Praze
1904.
Zach. Test. — Rajmund Lullins Praktika
testamentu (str. 54.-142). 1500. Vyd.
Otakar Zacbar. V Praze 1904. Na str.
13.— 53. jest volný překlad lat rkpsn
pořízený od O. Zachara.
Zbrasl. — Listy kláštera zbraslavského.
Vyd. Ferd. Tadra. V Praze 1901.
Zedn. — Ferd. Zedniček, soudce y Úpici.
Zlod. — Pnchmsgerův Slovník řeči zloděj-
ské z r. 1821. Sr. Čes. 1. XI. 172 nn.,
XV. 46.-48.
ZL Pr. — Zlatá Praha (týdenník).
Zr. Cer. — Ondřej Černyěev. Napa. Jnlias
Zeyer. V Praze 1902. — Kom = Tři
komedie. 1894. ^ Lcg. = Tři legendy.
1895. — Let. = Z letopisů lásky. Kada
L-IV. 1889.— 1891. — líekL = Neklaň.
Tragoedie. — Nov. = Novelly. 1902.
I. U. — Čech. = Cechflv příchod. 1902. -
Mad. = Dobrodružství Madrány. 1902. —
Rok. = Rokoko. Sestra Paskalina. 1903.
— Brand. = Kronika o sv. Brandano.
1903. — Krist. = Kristina zázračná a
jiné práce. 1903. — Gom. = Gompačí
a KomurasakL 1903. — Fant. poT. =
FanUstické povídky. 1903. — Strat. =
Stratonika a jiné povídky. 1903. —
Poes. = Poesie. 1903.
Zub. Mág. — Kalidás : Méghadůt čili Oblak
poslem lásky. Přel. Jos. Zubatý a Jar. Bo*
řecký. V Praze 1902,
Zvon, týdenník.
♦Ž. brn. — Žaltář brněnský XIV. stol.
List. fil. VIII. 302 nn. — Ž. gloss. =
Žaltář glossovaný z XIII. stol. Hus. 1879.
405 nn. — Ž. mus. = Mnsejní zbytky
staročeského žaltáře z XIV. stol. Mus.
1886. 133 nn. — Ž. tom. = Zlomek žal-
táře svatotomáSský XIV. stol. Mus. 1881.
125 nn.
*Živ. Jos. = Jos. v VII. díle str. XII. (v se-
znamu pramenůV
"Žiž. Fr. — Kronika o J. Žížkovi. Rkp.
v gymn. knihovně v saském Freibnrce.
Vyd. Jsi. Goll. V Praie 1878. (Učen.
spol.).
NĚKTERÉ OPRAVY.
Str. 10b. fiíd. 81. 8h. b šky oprav v: b-iky.
ldi>. „ 6. zd. 816. oprav v: 846.
29^. „ 26. 8h. Bzdoch a oprav v: Bsdocba.
30*. „ 27. zd. ee oprav v: -ce.
80l>. „ 2 „ Hehe polož za Hedvábový.
1281>. . 28. „ Komitozářoý oprav v: Kmitozářný.
18BK „ 16. . za IX. 46. polož: , X. 403.
163*. „ 13. „ LyndyŠový oprav v: LindySovÝ.
186>>. „ 20. Bh. MotocyklÍBka oprav v: Motocyklista.
193>>. „ 3. „ Nadovnntý oprav v: Nadonvnntý.
246*. „ 33. zd. aramagnetísmus oprav, v: ParamagDetiBrnas.
280b. , 37. Bh. opizdřit oprav v: Popizdřit
289*. « 34. „ Hanili ovdach oprav v: HanaSovciacb.
293*. „ 23. zd. ánoXv(itá7je oprav v: ÁTcoXvfjtáxrjg.
832*. „ 26. „ Pord oprav v: Phfd.
833b. ^ 21. „ XII. 136. oprav v: VII. 130.
341*. „ 36. „ rozmačknotí, n. oprav v: rozmaČknntí, d.,
346*. „ 4. Bh. 665 oprav v: 660.
380b. ^ 80. „ SmyslnoBt i oprav v: SmyBlnoBf, i.
430b. ^ 20. „ Ces. oprav v: ČeB.
„ 449». „ 31. „ Teřsovitý oprav v: Třesovitý.
f»
Mimo Rozpravy lil. třídou vydaná díla:
Dr. V, Mourek, Kronika Dalimilova Cena 2 K 80 h.
Dr. 7. Vondrák. Glagolita Cloruv, : ^^ 6 „ — „
Josef Truhlář, lůstáJt Bohuslaya Hasišteinakého z Lobkovic. Sbírka pra-
menův ku poznáni literárního života v OeohAch, na Moravě a v Slezska.
(Skupinall. Číslo 1.) 4 „ 40 „
Jan Urban Jarník. Dvě verse starofranoouzské legendy o sv. Kateřině Ale-
xandrinské.-- „ 10 „ — „
Dr. Juft, V. Práéek. M. Kabátníka cesta z Cech do Jerusalema a Kaira roku
1491-92. Sbírka pramenů v etc.(Skup. I. Řada 2. Č^. 1 „ ^ „ 80 „
Adolf Patera. Vzájemné dopisy Josefa Dobrovského a Fortunata Duricha
z let 1778— 1800. Da I. Sbírka pramenův etc. (Skupina 11. Clslo2.) „ 6 „ 80 ,.
Dr. Jan V. Novák. Staročeská gesta Romanorum. Sbírka pramenův eto.
(Skupina I. ftada 2. Číslo 2.) 4 60 „
Ůenik Ztbrt. Bibliografický přehled českých národních písní. Sbírka pra-
menův etc. (Skupina ITL Číslo 1.) „ 6 ,, 80
Dr. Václav Vondrák. Frisinské památky „ 3 „ 00
Franiiiek St Kott. Příspěvky k česko-německému slovníku zvláště gramma-
ticko-fraseologickému. Archiv pro lexikografii a dialektografíL Číslo 1. „ 11 „ 60
Dr. J. Hanuš. Život a spisy Václava Bolemíra Nebeského „ 1 „ 20
Josef Truhlář. Dva listáře humanistické. I. Dra. Racka-Doubravského. II. M.
Václava Píseckého. S doplokem listáře Jana Šlechty ze Vsehrd. Sbírka
pramenův etc. (Skup. II. Číslo 3.) „ 2 „ —
Martin Hattala. Besední řeči Tomáše ze Štítného. Sbírka pramenův etc. (Sku-
pina I. Řada I. Číslo 1.) „ 2 „ 40
Dr. V. Flajihans. Podrobný seznam slov rukopisu Králodvorského. (Archiv
pro lexikografii a dialektologii — Číslo 2.) „ 1 „ 80
Dr. Jan Kvaiala. Korrespondence Jana Amosa Komenského. (Listy Komen-
ského a vrstevníků jeho.) Nová sbírka. — [Spisy Jana Amosia Komen-
ského. Číslo 1.] „ 3 „ —
Adolf Petr Záturecký. Slovenská přísloví, pořekadla a ůslo\i , 6 „ 80
Dr. Jan V. Novák a Adolf Patera. J. A. Komenského Theatrum universitatis
renim. [Spisy J. A. Komenského Číslo 2.] „ 1 „ 20
Dr. V. FlajéJians. Ejiihy české v knihovnách švédských a ruských. Sbírka
pramenův etc. (Skupina III. Číslo 2.) ^^ 1 20
Dr. Jos. MvUer, J. A. Komenského na spis proti Jednotě Bratrské od Sam.
Martinia z Dražova sepsaný Ohlášení. Připojen spis Samuele Martinia
z Dražova Třicet pět důvodňv. [Spisy J. A. Komenského. Číslo 3.] „ 3 „ —
Dr. V. J. Novářek. Františka Palackého korrespondence a zápisky. I. Auto-
biografie a zápisky do r. 1 863. (Sbírka pramenův. Skupina II. Číslo 4.) „ 2 „ 80
Dr. Jan Kvačala. Korrespondence Jana Amosa Komenského. — Svazek II.
(Spisy J. A. Komenského. Číslo 1.) „ 3 „ 60
Adolf Patera. Žaltář Poděbradsky. (Sbírka pramenův etc. Skupina I. Řada I.
Číslo 2.) r „ 4 „ 60
Frant. Bartoš. Národní písně moravské nově nasbírané. (Díl I.) ... . „ 7 „ 30
Dr. V. Flajihans. Literární činnost M. Jana Husi. (Sbírka pramenův. Sku-
pina III. Číslo 3.) „ 2 „ 50
Ant. TrvMář. Jana Albína Ezopovy fabule a Brantovy rozprávky. (Sbírka
pramenův. Skupina I. Řada 2. Číslo 3.) „ 5 „ 60
Jan V. Novák. Jana Amosa Komenského : Maudrost starých Cechů, za
zrcadlo V5r8tavená potomkům. (Spisy J. A. Komenského. Číslo 4.) . „ 1 „ 70
Frani, Bartoš. Národní písně moravské nově nasbírané. Díl II „ 14 „ 80
František St. Kott. Druhý příspěvek k česko-německému slovníku. (Archiv
pro lexikografii a dialektologii. — Číslo 3.) „ 6 „ 20
Dr. Justin V. Prášek. Marka Pavlova z Benátek Milion. (Sbírka pramenův.
Skupina I. Řada I. Cis. 3.) „ 4 „ 20
Dr. Jan KvaČala. Korrespondence Jana Amosa Komenského. listy Komen-
ského a vrstevníků jeho. II. — Svazek 3. — (Spisy J. A. Komenského.
Číslo 5.) „ 6
»»»>
f»
tt «* » •»
Ferdinand Strejček. Jana Hasistejnského z Lobkovic putováni k svatému
hrobu. (Sbírka prám. etc. Skup. I. Řada II. Čís. 4.) Cena 1 K 60 h.
Dr. F. J, Nováček. Františka Palackého korrespondenoe a zápisky. II. Koř-
respondencB z let 1812 — 1826. (Sbírka pramenův. Skupina II. Cis. 5.) . „ 3 „ 10 ,,
František Černý. Evangeliář Olomoucký. (Sbírka pramenův etc. Skupina I.
Řada I. Číslo 4.) , 3 „ 50 ,.
Dr. Josef Th. Miiller. Jana Felina Rozebrání obrany Sam. Martinia. — Jana
Amosa Komenského Cesta pokoje. — Induciae Martinianae „ 3 „ 80 „
Homerova Odysseia. Přeložil Antonín Skoda. Díl první. Bibliotéka klassiků
řeckých a římských. Číslo 5 „ 2 ., — „
G. Suetonia Tranquilla Životopisy XII císařů římských. Přeložil O. Kubdka,
Bibliotéka klassiků řeckých a římských. Číslo 6 „ 4 „ — ,,
Gaja Velleja Paterkula Dějiny římské až ku konsulátu M. Vinicia. Přeložil
Frant. St. Kott. Bibliotéka klassiků řeckých a římských. Číslo 7. . . „ 2 „ — ,,
Dr. Ceník Zibrt. Staročeský lucidář. Text rukopisu Fiirstenberského a prvo-
tisku z roku 1498. (Sbírka pramenů. Skupina I. Řada II. Číslo 5.) „ 1 ,, — ,,
Adolf Patera. O sv. Jeronýmovi knihy troje. (Sbírka pramenů. Skup. I.
Řada 1. Číslo 5.) „ 2 „ 30 „
Vádav Oták. Slavík. Karla Aloisa Vinařického korrespondence a spisy pa-
mětní, I. Korrespondence od roku 1820 — 1833. (Sbírka pramenů. Sku-
pina II. Číslo 6.) „ 4 „ — „
Dr. Josef Karásek. Kollárova dobrozdání a nástin životopisný z roku 1849.
(Sbírka pramenů. Skupina II. Číslo 7.) . „ I „ 80 ,,
Dr. Zdenek V. Tobolka. Česká bibliografie. Svazek I. Za rok 1902 ... „ 4 „ 20 ,
Jan Loriš. Sborník hraběte Baworo^^3kého. (Sbírka pramenů. Skupina I.
Řada 1. Číslo 6.) 5 „ 60 „
T. Maccia Plauta Mostellaria. Přeložil Jan Lad. Čapek. Bibliotéka klassiků
řeckých a římských. Číslo 8 1 „ 80 ,,
Dr. Čeněk Zibrt. Frantova práva. (Sbírka pramenů. iSkupina I. Rada 11. Ď. 6.) „ 2 „ — ,,
Homerova Ilias. Přeložil Antonín Skoda. Díl I. Bibliotéka klassiků řeckých
a římských. Číslo 9 „ 1 „ 80 „
Xonofontovy drobné spisy. Proložil Dr. Kard Miiller. Bibliotéka klassiků
řeckých a římských. Číslo 10 „ 3 „ 40 ,,
Ph. Dr. Isidor Theod. Zahradník. Slovník latinsko-němeoko-český pro Ladi-
slava Pohrobka (Archiv pro loxikografii a dialektologii. — Číslo 5.) . „ 2 „ 2) „
Dr. Zdenek Tobolka. Česká bibliografie. Svazek II. Za rok 1903. (Sbírka pra-
menů. Skupina III. Číslo 5.) . „ 5 „ 50 ,,
Adolf Patera. Čtenie zinmieho času. (Sbírka pramenů. Skupina 1. Hada I.
Číslo 7.) „ 2 ., 32 ,.
Frant. Bartoš. Dialektický slovník moravský. I. Část I. (Archiv pro lexiko-
grafii. Číslo 6.) „ 5 „ 30 ,,
M. Juniana Justina Výtah z dějin filipt>ských Pompeja Troga. Přeložil Fran-
tišek St. Kott. Bibliotéka klassiků řeckých a římských. Číslo 11. . . „ .3 „ 80 „
Dr. Maxmilián Krepinský. O poměra předlohy Hartmannova Qregorla k sta-
rofrancoTizákým legendám o sv. Řehoři „ 2 „ 20 „
Homerova Ilias. Díl II. Přeložil Antonín Skoda. Bibliotéka klassiků řeckých
a římských. Číslo 12 „ 2 „ .50 „
Frant. Bartoš. Dialektický slovník moravský. II. (Archiv pro lexikograňi.
Číslo 6.) „ 5 „ 80 ,.
Tiskem Aloisa Wiesnera v Praze, knihtiskaře České Akademie císaře Frandika Jo«eCa
pro vědy, slovesnost a uměni.
Live Music Archive
Librivox Free Audio
Metropolitan Museum
Cleveland Museum of Art
Internet Arcade
Console Living Room
Books to Borrow
Open Library
TV News
Understanding 9/11