(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Children's Library | Biodiversity Heritage Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "Bibliografie ceské historie"

^.i,- 








wmm 




/ 



• 




i 



m 



v. 






^ 




m 




ji 



(J/f/ 



BIBUOCrRAFIE 



ČESKÉ HISTORIE, 



SESTAVIL 



ČENĚK ZIBRT 



DÍL PRVNÍ. 



I. KNIHOVEDA A CAST VŠEOBECNÁ. 
II. POMOCNÉ VÉD V. 



V PRAZE. 

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE ERANTIŠKA JOSEFA 
PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 



iQOO. - 



Í(/V 



Tiskl Alois Wiesner v Praze. 



O/U. 9^31 

v, / 



u^ 




UVOĎ. 

Bylo by docela zbytečné, aby podepsaný dlouze a široce vykládal 
o potřebě soustavného a, pokud možná, úplného přehledu všech prací, 
samostatných i článků roztroušených, z oboru české historie. Každý, kdo 
se obírá kteroukoli stránkou české minulosti, jistě přisvědčí, že není posud 
pomůcky podobné, všestranné, která by okamžitě poučila, co a kde všude 
ylo již pojednáno o kterém zjevu české historie v literatuře české i v lite- 
raturách cizích. Znalec našich prací dějepisných mimo to znova a znova 
-5^se bohužel přesvědčuje, že bylo o téže věci psáno častokráte, když druh 
.-^o druhu nevěděl. Tak se vysvětlí, proč táž věc jest otištěna několikráte 
^a proč často starší práce o některém předmětu jest důkladnější nežli práce 
">-nová i nejnovější, jejíž spisovatel o svých předchůdcích nevěděl a při roz- 
^troušenosti článků po časopisech, nedosti známých a přístupných, věděti 
t^ani nemohl. Mohl bych uvésti několik drastických i výstražných ukázek 
tohoto druhu. 

Potřeba tato byla uznávána po delší dobu. Před 25 lety dal podnět ku 
-^ přípravným pracím na vydání » Bibliografie české historie* f prof. Dr. J. Emler. 
■^ Schéma tenkráte načrtnul prof. Dr. J. Kalousek. Výpisky z časopisů po- 
ví^ řizovali mimo jiné pp. Dr. Ant. Rezek, nynější c. a k. skutečný tajný rada, 
sekční chef v ministerstvu vyučování, a Dr. V. Řezníček. Byly excerpovány 
Památky Archaeologické, publikace Král. České Společnosti Nauk, Mikovcův 
Lumír a jiné časopisy. 

Rozumí se, měla-li příprava k vydání postupovati rjchleji ku předu, 

-5 že tu nestačila uznání hodná ochota jednotlivcova. O minulosti české bylo 

^tolik a tak často psáno v knihách českých i cizích, v časopisech domá- 

7" cích i zahraničných, že by to byla holá nemožnost, aby snad jednotlivec 

]^ chtěl obsáhnouti výsledkem vlastní práce veškerý obrovský materiál a chtěl 

g*sám postačiti při vypisování a sbírání hlavně článků časopiseckých. 

C^ Zásluhou p. archiváře prof. Dra jar. Čelakovského ujal se výbor 

Historického Spolku s p. vládním radou W. W. ryt. Tomkem v čele koneč- 

^ ného rozřešení otázky, jak možná rychle docíliti, aby přípravy žádoucí 

■byly brzy vykonány a očekávaná bibliografie české historie aby konečně 



III 



úvod. 

mohla býti vydána tiskem. Sluší podle pravdy tu vzpomenouti také horlivé 
péče p. jednatele Historického Spolku Dra. Vojt. Nováčka. 

Výbor Historického Spolku vyrozuměl, že je nezbytná potřeba přede- 
vším jednotného řízení přípravných prací podle určitého, základního sché- 
matu. K urychlení svěřil řízení přípravných prací výbor Historického 
Spolku podepsanému a na uhrazení honoráře za práci pro sběratele 
opatřil r. 1896 200 zl. ze spolkové pokladny a mimo to 200 zl. dostalo 
se Historickému Spolku od I. a III. třídy si. České Akademie k témuž 
účelu (na bibUografii). V r. 1897, kdy věnovala si. Česká Akademie 300 zl. 
a Spolek historický tolikéž na honorování sběratelů, postupovaly přípravné 
práce ještě rychleji. Soustavně a stejnoměrně řízená tato činnost byla od- 
měněna rychlým v-irůstem chystaného materiálu. 

Nebudiž mi v\-kládáno za neskromnost, nazývám-li posud nashromá- 
žděný materiál ohromným. Kdo si představí, že po čtyři léta sbíralo 
výpisky přes padesát sběratelů, určitým vedením pročítali kde jaký časopis, 
vydávaný v Cechách, na Moravě a ve Slezsku, a pak v cizině, pokud bylo 
potřeba, snadno pak uvěří, co se vykoná silami takto spojenými, s jejichž 
výsledky jednotlivec, třebas vynikal výbornou podrobnou znalostí literatury 
pro některou dobu a z některého oboru historického, nemohl by se nijak 
měřiti. Sebrání tohoto materiálu od jednotlivce samotného vyžadovalo by 
několik věků lidských. To jest samozřejmé. Tím větší zásluha přísluší vý- 
boru Historického Spolku, že se účinně ujal zahájení prací přípravných 
a opatřil jednak z vlastních prostředků, jednak štědrou podporou České 
Akademie peněžité prostředky sběratelům látky, aby se mohlo s přípra- 
vami rychle pokračovati. 

Materiál vzrůstal a vzrůstá. Šlo o to, aby rozvrh příští Bibliografie 
české historie byl v hlavních rysech vypracován. Podepsaný prostudoval 
nejdříve všecky práce, jež se týkají theoreticky i prakticky Bibliografie histo- 
rické. Ze všech těchto prací tanulo podepsanému především na mysli vzorné 
uspořádání výborné knihy Dahlmannovy, doplněné od Waitze, (Quellenkunde 
der deutschen Geschichte). Vyličovati přednosti tohoto vzoru před ostatními 
pracemi příbuznými bylo by od místa. Také Finklova bibliografie historie 
polské a roztřídění v známé Jastrovově publikaci »Jahresberichted. Geschichts- 
vvissenschaft« a v ní zejména Horčičkovy a Groligovy přehledy historické 
literatury poskytovaly vítané poučení, jakož i přišla znamenitě vhod pro 
celkové roztřiďování nashromážděné látky, zejména pro oddělení X. (Dějiny 
právní) a XI. (Státní vědy), pečlivě a přehledně sestavená kniha » Schéma 
des Realkatalogs der Koniglichen Universitáts-Bibliothek zu Halle«, 
Leipzig 1888, doporučená podepsanému od p. skriptora Dra. J. Peiskra 
v St. Hradci. 

Dlužno však hned předem a s důrazem vytknouti, že česká historie 
nedá se prostě a násilně narážeti na brdo cizích vzorů. Vzory cizí poslou- 
žily jen v otázkách všeobecných. Ostatek bylo nutno docela samostatně 
promysliti a organisovati podle svérázného vývoje historie české. 



IV 



Úvod. 

SIo v první řadě o to, aby chystaná biblioi^raíie nepozbyla vědeckého 
rázu, ale pak také o to, aby byla knihou praktickou, kde by každý hned 
a přesně našel, čeho hledá. Kniha s přeučenou, tajemnou spekulací a něja- 
kými záhadnými theoriemi obtížená málo by posloužila vytčenému cíli a 
obmezila by se jen na úzký kruh zasvěcenců. Snaha vylíčená tedy byla 
vodítkem při chystané práci. Z této snahy pak zcela přirozeně vysvitlo, 
že bylo nutno ustálenou, smím-li říci,' školskou představu o historii české 
značně i snad u nás neobvykle rozšířiti z úzkých mezí tak, aby kterýkoli 
zjev z minulosti českého národa měl v tomto schématu, v této bibliografii 
svoje místo náležité, spojené logickým, samozřejmým svazem s předcháze- 
jícím i následujícím členem v celek zorganisované soustavy. Slo o to, aby 
každý, kdo zběžně prohlédne a porozumí základní osnově, hned věděl si 
rady pro jednotlivosti. 

To byla práce nanejvýš nesnadná a nelze očekávati, že práce ta prese 
všecku opatrnou rozvahu a dlouhé přemítání skoro o každičkém číslu bude 
každému k libosti. Vyskytovala se přečasto věc, předmět, který se týkal 
několika oddílů a který by zařaďoval jeden historik sem a jiný docela 
stejným právem úplně jinam, podle toho totiž, jak by odůvodnil svoje sub- 
jektivní rozhodnutí. Nesnáze toho druhu snažil se podepsaný překonávati, 
často se odvolávaje na jiná a jiná místa, aby ten, kdo by hledal poučení 
na místě některém, byl ihned veden odkazem tam, kde by přímo nabyl 
náležitého poznatku o věci. Proto také při jednotlivých případech spor- 
ných měl podepsaný vždy poradu s osvědčenými autoritami v české vědě 
historické. Hojně pokynuv udělil p. archivář prof. Dr. Jar. Celakovský. 
Jiných se mně dostávalo přečasto, kdy jsem byl v pochybnostech, od 
p. prof. Dra. Jos. Kalouska. P. prof. Dr. Jaroslav GoU zapůjčil laskavě 
podepsanému mimo jiné svoje dva exempláře Dahlmanna-Waitze s četnými 
svými přípisky a poznámkami. Vzdávám všem díky nejvděčnější. 

Ve zvláštní schůzi Historického Spolku a pak v třídní schůzi Král. 
České Společnosti Nauk předložil podepsaný úplně vypracovaný program 
celého chystaného díla. Účastnili se rozhovoru o něm mimo jiné pp. vládní rada 
W. W. ryt. Tomek, prof. Dr. Jar. Celakovský, prof. Dr. J. Kalousek, Mon- 
signore Ferd. Lehncr a mnoho podstatných i praktických pokynů přiči- 
nili ke zdokonalení přednesené osnovy. 

Pokud se týče ohraničení, snažil se podepsaný vyčerpati látku až do 
konce r. 1899. Ovšem v prvních arších, když tisk značně se prodlužoval, 
ledaco dlužno doplniti (viz Dodatky a opravy na konci I. svazkuj. V Ge- 
nealogii přestal podepsaný tam, kde Schimon, Meraviglia, Kadich a Blažek 
údaje zakončili. Do doby nejnovější zajíti a přibírati výčet šlechtictví, v po- 
sledních letech uděleného, na ten čas nebylo možno. Za laskavou pomoc 
tu děkuji p. archiváři Fr. Dvorskému. 

Schéma základní podávám v dalším v hlavních rysech. Bude se pa- 
trně ještě mnoho a mnoho podle potřeby měniti. Uveřejněním tohoto 
schématu bude jen vysvětleno, co dílo celkem bude obsahovati. Seznal 



V 



Úvod. 

totiž podepsaný častokráte, že i historikům věci znalým není jasno, co 
vlastně jest úkolem této práce. Alespoň to prozrazovaly otázky a názory: 
»Bude to chronologicky pořádáno.?* — »Až do nové doby to půjde ?« — 
»To bude jen politická historie .^« — » Nejlepší pořádek v takové knize byl 
by abecední podle autorů « atd, atd. Jaksi školský, ustálený pojem o úkolu 
historické vědy nepřipouštěl dalších představ^, že dlužno pojem ten docela 
rozšířiti, má-li kniha vyhověti potřebě praktické, t. j., býti zdrojem poučení 
o minulosti české po jakékoli stránce historického vývoje. 

Již při začátku přípravných prací bylo nezbytno míti před sebou 
celkový obraz úplného díla, určitý rozvrh, jak by se ohromná zásoba 
lístků a výpisků mohla hned rozdělovati a stejné k stejnému seskupovati 
v hlavni oddíly i potom v jednotlivé skupiny další, jež i)ak svým časem 
snadno již bude možná přemístiti a podle potřeby snad jinak a jinak se- 
staviti. Jisto je, že do soustavy tu uvedené vtěsnal se veškeren materiál 
nasbíraný a že nebylo snad ani jediného zjevu v minulosti české, kterého 
by se všestranné schéma tu uvedené nedotýkalo. 

Celkové schéma chystané bibliografie bylo tedy schváleno. V podrob- 
nostech formálních bylo nutno říditi se všemi požadavky nynějšího .stano- 
viska bibliografického, aby na př. udáváno bylo, pokud možná, vždy místo 
a rok vydám', formát a počet stránek, aby byly uvedeny závažnější kritiky, 
aby byl naznačován obsah tam, kde titul jest nejasný, ab}- se postupovalo 
od všeobecného k zvláštním oddílům, aby byl zvolen prakticky tisk, roz- 
lišující rozmanitým písmem jednotlivé údaje atd. 

Původně si podepsaný v rukopise u všech starších tisků vesměs 
zaznamenal, v které knihovně tisk se chová a pod. Poněvadž b}" to však 
objem I. svazku, bez toho již z míry veliký, ještě více rozmnožilo, upustil 
se schválením Kommisse Historické od toho a údaje ty jsou ponechány jen 
u tisků vzácnějších a hlavně při unikátech. 

Ze stejných důvodů bylo nutno vypustiti až na nezbytné výjimky při 
jednotlivých knihách a statích delší snad poznámky o obsahu a jeho ceně. 
Aspoň o čtvrtinu kniha byla by vzrostla. Přestávám tedy na uvedení kritik 
závažnějších, obsah vystihujících, nepouštěje se do dalších výkladů. Každý, 
kdo bude hledati bibliografii o tom neb onom předmětu v I, svazku, 
snadno již podle jednotlivých hesel vyhledá, co o tom bylo psáno, a podle 
potřeby si vybéře, co za dobré uzná. Tu bibliograf není povinen, chce-li 
úplnosti dosáhnouti, doporučovati neb upravovati výběr jakýkoli z knih 
a článků. Při díle tak rozsáhlém byla by to vlastně také holá nemožnost. 
To jest pak úkolem těch, kdož z údajů, snesených do díla, chtějí těžiti podle 
jednotlivých potřeb nejrozmanitějších. 

Místy podává totiž tato kniha podle osnovy schválené mnohem 
a mnohem více, nežli se rozumí ustáleným pojmem » bibliografie «. Dělo se 
to se svolením Historické Kommisse. Nestačilo na př. uvésti pouhý titul 
knihy, když obsah nekryje se s názvem. Často v obsahu jsou věci, jichž by 
se nikdo z názvu nedomyslil, nedovtípil. Proto u takových knih rozepisuji 



VI 



Úvod. 

obsah šíře a pak na místech vhodných k jednotlivým částem jeho se 
odvolávám. 

Nejlépe tu poučuje oddělení v genealogii, kde jest abecední výčet 
šlechtických rodin z Čech, Moravy a ze Slezska. Nešlo o pouhé rozrody 
slavných jen některých rodů šlechtických. Nešlo o výpisy a přetisky 
z Wurzbachova biografického slovníku a z cizích slovníkův i děl genea- 
logických. Není tu možná odděliti zdánlivě nedůležité rody od domněle dů- 
ležitých. Z toho a onoho rodu hráli ti a jiní vynikající úlohy v politických, 
církevních a kulturních dějinách českých. Bylo nezbytno místo libovolného 
výběru zahájiti hlavně z výsledku domácích badatelů, z novějších českých 
prací i ze staré literatury české, rozsáhlou i napínavou práci o šlechtických 
rodech v zemích českých v tak širokých rozměrech, aby zprávy o rozrodu 
šlechty v českých zemích, jakož i spisy, týkající se vůbec dějin rodů šlech- 
tických, byl}^ shrnuty u nás poprvé v celek, v přehled, v soustavu ve formě 
abecedního ukazatele, snadno pak přístupnou každému, kdo by hledal 
cokoliv o šlechtě v zemích českých. Podává tu kniha tedy opět více, než 
by pouhá »bibliograíie literatury genealogické« předpisovala. Všímá si pode- 
psaný na př. i nepatrných zdánlivě skladeb příležitostných u jednotlivých 
členů šlechtického rodu, spisů jim věnovaných, poněvadž bývá v dedikaci 
a předmluvě často řeč o rodokmenu, o činnosti toho kterého šlechtice, 
bývá jeho vyobrazení i znak rodový s výkladem připojen. Při tom uvedeny 
jsou u těchto spisův a skladeb příležitostných z titule dlouhého zmínky 
o hodnostech a majetkových poměrech i ponechány jsou charakteristické 
formy slohové pro zajímavost kulturně-historickou. Z uvedených důvodů 
zejména snažil se podepsaný sebrati literaturu o sporech fideikomisních 
a dědických, kdež nad jiné pečlivěji snesena bývají data o rozrodech šlech- 
tických při jednotlivých důkazech ve sporné věci. Uváží-li se, že tyto všecky 
příležitostné tisky byly tištěny jen v skrovném počtu a že byly určeny jen 
pro chvilkovou potřebu nebo pro omezený počet osob zúčastněných, že 
tedy dnes mnohé z nich jsou tisky skutečně vzácné a odjinud neznámé, 
bude podepsaný omluven, proč jim tolik péče věnoval a tak skoro až 
úzkostlivě při jednotlivých rodech je zaznamenával. V české literatuře 
nenaskytne se tak brzy příležitost, aby mohly býti v této úplnosti (a to 
nejen české, nýbrž také i latinské, německé, francouzské, vlašské a pod.) 
zregistrovány. 

Rovněž tím značně se rozšířil rozsah přítomného díla, že v přirozený 
a nedílný celek jsou tu zahrnuty Cechy, Morava, Slezsko i částečně Lu- 
žice, jejich minulost po jakékoliv stránce, pokud kde o ní bylo co tištěno. 
Rukopisy jen výjimkou jsou uvozovány. Bylo nesnadno ovšem, zejména 
Lužici vyloučiti z tohoto celku (viz archivy, cestopisy, příslušná období 
minulosti české, kde souvislost jest naprosto nerozlučitelná). 

Rozsah dále také tím povážlivě vzrůstal, že podle přání Historického 
Spolku přihlíželo se pilně k článkům časopiseckým. Obyčejně se soudívá, 
že články ty, na př. roztroušené po našich venkovských časopisech, jsou 



VII 



Úvod. 

bezobsažné a bezvýznamné. Úsudek ten snad bývá často pravdivý, ale ne 
vždycky. Zbytečné a bezcenné pro naši práci jsou výtahy ze známých, jinde 
již tištěných spisův a rozprav. Přesvědčil se však podepsaný, že leckterý 
článek časopisecký v zapadlém časopise krajinském, sestavený na základě 
archiválií, nezřídka před tím od jiného nepoužitých, pro hi.storika v otázkách, 
jichž se týče, jest mnohem důležitější, nežli mnohá silná kniha, kompilace 
z několika známých knih předchozích. O tom již tento první svazek ne- 
jednou poučí a ještě jasněji to vynikne při svazcích, bohdá, dalších. 

Způsob citace podle výslovného přání Historické Kommisse při České 
Akademii liší se od obvyklého, moderního nyní způsobu, užívati zkratek 
úsečných, jimiž se sice ušetří místa, ale také znechutí hledání, kdyby se 
zkratky při tak hojném počtu s několika záhadnými písmeny hemžily a bylo 
by nesnadno i také nepohodlno v paměti stále podržeti, co která skupina 
písmen značí. Proto jsou zkratky srozumitelně naznačeny, nejsou zkomoleny 
k nepochopení. Beze všech oklik a odkazů snadno ihned každý uhodne,, 
kde co nalezne. 

Rejstřík osobní, místní a věcný marně bude čtoucí na konci tohoto- 
svazku hledati. Celé dílo rozvrženo jest podle schváleného programu na 
několik svazků. Nebylo by praktické, aby k celému dílu bylo tolik rej- 
stříků, kolik svazků, aby v tolika rejstřících se hledalo jedno a totéž heslo. 
Odborníci ve výboru Historického Spolku i ve schůzi Král. České Společ- 
nosti Nauk po delší úvaze souhlasili a Historická Kommisse při I. třídě- 
České Akademie schválila, že se lépe vyhoví praktickému používání celé 
knihy, když bude k ní sestaven rejstřík ve svazku jednom, pohromadě- 
Pokud dílo celé nebude vydáno, způsobí to ovšem nemalé nesnáze i způ- 
sobí snad nesouhlas a výčitky, proč kniha tak objemná vydána byla bez; 
rejstříku, ale až bude celé dílo, bohdá, vydáno úplně, pominou dočasné ne- 
snáze a osvědčí se praktičnost a zároveň také oprávněnost rejstříku jednot- 
ného. Zatím rejstřík nahradí se poněkud rozvrhem prvního svazku při 
praktickém hledání. 

O tom každý jest přesvědčen fa nejlépe podepsaný sám), že dílo- 
tohoto druhu nikdy není a nemůže také býti nikdy ukončeno, nevyčerpá 
veškerou látku. Při práci tohoto druhu prese všecku snahu po úplnosti,, 
pokud jen možná, dosažitelné vždy se naskytne každému příležitost, v jed- 
notlivých oddílech přičiňovati opravy a doplňky. Kdo uváží nepředpojatě,. 
jak ohromné množství lístků a výpisků, nachystaných pro celé dílo,, 
podepsaný musí ovládati, jakou spoustu číslic a písmen dlužno kontrollo- 
vati, připustí snad blahovolně, že se neubrání a nezamezí při nejbedlivější 
kontrolle a při nejopatrnějším roztřidování, aby sem tam mimo vůU pode- 
psaného nevznikala nedopatření. Žádá tedy podepsaný za shovívavé po- 
suzování knihy a s díkem rád přijme i v seznamu přispěvatelů potom 
uvede, kdo mu platné opravy a věcné doplňky i pokyny prospěšné zašle. 

Povděčen bude zvláště za odůvodněné pokyny a opravy od odbor- 
níků, kteří pěstují po řadu let výhradně některé jen odvětví, zastoupené 



VIII 



Uwd. 

v tomto I. svazku. Arciť se snažil podepsaný v každém skoro odvětví do- 
ptati se u zkušených pracovníků, čeho bylo potřeba. Samojediný nikdo 
nemůže tak vyčerpati podrobnosti iátk}', jako ten, kdo všeho jiného pomíjeje, 
obírá se jedině a výhradně bádáním určitě omezeného odvětví historické práce. 

Dovoluje si podepsaný však také předem připomenouti, že celková 
osnova chystané bibliografie vyžadovala toho, aby mnoho a mnoho údajů, 
kterých by čtoucí hledal v I. díle, bylo odloženo na vhodnější místa do 
dílů dalších, do pramenů, do historie politické, církevní, právní, kulturní 
atd., jakž to nezřídka odvoláním bylo již v tomto I. dílu naznačováno. To 
výslovně tuto budiž uvedeno, aby se předešlo nedorozuměním snad proto 
vzniklým. 

Jména všech p. t., kdož v archivech a v bibliothekách veřejných a sou- 
kromých pomáhali a laskaví byli, jména všech přispěvatelů, kteří buď 
ochotně sbírali materiál a odpovídali na jednotlivé dotazy, zejména tam, 
kde v pražských knihovnách jsou tak často mezery, nebo kteří za peně- 
žitou remuneraci, vzájemně smluvenou, sbíraný nebo již nasbíraný mate- 
riál určitého druhu dodávali do zásoby pro chystanou bibliografii, budou 
uveřejněna na konci díla, aby řada všech spolupracovníků byla pohro- 
madě sestavena, když, zatím co ustupují starší, se hlásí stále noví a noví 
spolupracovníci. (Jde tu zejména o posluchače filosofie, kterým povolání 
životní pak nedovolovalo dále se účastniti prací přípravných). Ze všech 
těchto spolupracovníků pro zvláštní zásluhy o tento I. díl a za uznání 
hodnou horlivost již na tomto místě zasluhují zmínky a díků p. Dr. Fr. 
Hýbl a p. Eduard Sebesta. Zvláště pak díky vzdávám p. Zdeňkovi Ne- 
jedlému, assistentu archivu iNlusea království českého, jenž od začátku 
s příkladnou svědomitostí ujal se s jinými přípravných prací a vytrval ne- 
únavně, když řady spolupracovníků několikráte potom již se vystřídaly 
a seřídly, až do ukončení tohoto svazku. 

Na konec zbývá Ještě několik slov pro domo na vysvětlenou. Byv 
znova a znova vyzýván k sestavení této bibliografie, uvázal se podepsaný 
v tuto práci, při níž mohl vydatně těžiti též ze svých materiálů a chy- 
staných spisů kulturně-historických, vzniklých za účelem universitních před- 
nášek. Srv. na př. stať o cestopisech, o knihtiskařství atd. Mimo jiné též 
pro kulturní historii českou bylo konečně nutno práci v tomto rozsahu 
obstarati. Ujal se tedy podepsaný práce v přesvědčení, podaří-li se mu 
ji dokončiti, že bude tu vykonáno dílo, které nelze poříditi prostě mechanicky 
a bezmyšlenkovitě, jak by se snad někdo věci neznalý domýšlel, prohlížeje 
letmo výsledky této práce v hotové již knize. 

Důvěra, s jakou si. I. třída České Akademie podle návrhu Historické 
Kommisse, v čele se zasloužilým a ctihodným Nestorem mezi dějepisci 
českými, p. vládním radou W. W. ryt. Tomkem, svěřila podepsanému úkol 
tak veliký a takové zodpovědnosti vyžadující, potěšila mne ze začátku. 
Čím dále jsem se do práce dával, tím více se mi zdávalo, že k vykonání 
tohoto úkolu měl býti zvolen pracovník zkušenější. Byly skutečně chvíle 



IX 



Úvod. 

kdy jsem se vůbec chtěl vzdáti tak rozsáhlé a namáhavé práce. Důvěra však 
znova a znova projevovaná, osvědčená mimo jiné schválením předložené 
osnovy celkové, posilovala a tak doufám, dá-li Bůh zdraví, že snad Biblio- 
grafie české historie dojde konečného uskutečnění, pokud ovšem síly mé 
a odměřený čas vystačí k úkolu tak složitému a tak zodpovědnému, vyža- 
dujícímu ještě po řadu let soustavné a vytrvalé práce. 

Slavné Historické Kommissi při I. třídě České Akademie, v níž 
zasedali pp. vl. rada W. W. ryt. Tomek (předseda), prof. Dr. Jar. Čela- 
kovský jednatel, f prof. Dr. Jos. Emler, odb. přednosta Dr. Herm. ryt. 
Jireček, prof. Dr. Jos. Kalousek, dv. rada prof. Dr. Emil Ott, vzdávám 
nelíčené díky za to, že umožnila doporučujícím návrhem vydání této objemné 
a nákladné knihy. Děkuji zároveň p. prof. Drovi Albínovi Bráfovi za laskavé 
odborné pokyny, jež zdokonalily chystaný rozvrh se stanoviska moderní vědy. 

V Kostelci 71 Vorlúu-i 15. srpna 1899. 

Č. Zíbrt. 



X 



Rozvrh "bibliografie české historie.*) 

I. 

Kniliovťda a čásť všeobecná. 

I. Bibliografie: 

A. Literární historie. 

B. Bibliografické pomůcky. 

II. Knihtiskařství a knihkupectví: 

A. Knihtiskařství. 

1. Vynalezení knihtiskařství (Guttenberg). 

2. Celkové dějiny knihtiskařství. 

3. Prvotisky. 

4. Rozmanitosti. (Tisk ve vSIezsku a v Lužici, Příruční 
kniha pro tiskárny, Výstavy, Časopisy.) 

5. Dějiny knihtiskáren jednotlivých a významnějších 
knihtiskařů. 

6. Tiskové zákony, censura, seznamy knih zapověděných. 

7. Dějiny časopisectví. 

B. Dějiny knihktipecivi. 

lil. Dějiny věd: 

A. Védy v jednotlivých obdobích a odvětvích. 

B. Dějiny učencův a spisovatelův. 

1. Cásť všeobecná. 

2. V zemích českých. 

3. V Cechách. 

4. Na Moravě. 

5. Ve Slezsku a v Lužici. 

IV. Dějiny a publikace vědeckých společnosti: 

A. Cechy. 

B. Morava. 

C. Slessko a Lužice. 

V. Naučné slovníky. 



*) v tomto I. svazku otištěn jest dil I. a II., jejichž rozvrh vytištěn zde větším 
písmem. Obraz obsahu budoucích svazků naznačen jest tiskem drobným zde na str. 
-XV-XVI. Podrobný přehled obsahu bude pak při jednotlivých svazcích. 



XI 



Rozvrh bibliogralie české historie. 
II. 

Pomocné věcl}^ 

I. Geografie: 

A. Geografie fysikalni: 

I. Spisy všeobecné. 

1. Zpracování celkové. 

2. Horopis. 

3. Vodopis. 
II. Jednotlivé zjevy. 

1. Zemětřesení. 

2. Poča.sí, povodeň, sucha. 

3. Komety, zatmění, duha. 

4. Podivné úkazy přírodní, domnělé zázraky 
a pod. 

5. Nerosty. 

6. Rostlinstvo. 

7. Zvířena. 

8. Mor, epidemie, hlad (Přídavek). 

B. Geografie historická a politická. 

I. Spisy všeobecné a vlastivědy. 

1. Spisy o českých zemích vůbec a o Cechách. 

2. Morava a Slezsko. 

3. Lužice. 

II. Historická geografie (Z dob nejstarších do XV. stol.). 

III. Místní názvy. 

1. Jména zemí (národů): Čechy, Morava, Slezsko^ 
Lužice. 

2. Jména krajin a míst. 

a) Cásť všeobecná. 

b) Místní jména v Cechách, na Moravě 
a ve Slezsku. 

c) Místní jména v Lužicích. 

d) Výklad některých jmen místních. 

e) Hříčky s místními jmény. 

IV. Stezky., stráže a brány zemské. 
V. Hranice zemí českých. 

C. Kartografie. 

I. Část všeobecná. 

II. Cechy. 

III. Morava. 

IV. Slezsko. , 
V. Lužice. 



XII 



Rozvrh bibliografie české historie. 



'!-> 



D. Cestopisy, správy cizincův o českých zentich. 

I. Arabské zprávy o středověku slovanskcm. 
lí. Zprávy ze století X. — XI]'. 

III. Zprávy ze století XV.—XVIU. 

IV. Zprávy ze století XIX. 

II. Paiaeografie a Diplomatika: 

A. Všeobecná čásť. 

B. Pismo 

C. Kritika dokumentů. 

D. Kanceláře a písaři 

E. Formy, notule a tituláře. 

F. Jazyk. 

I. Ihyiny české řeči. 
II. Slovníky. 

G. yména křestní a příjmení. 

I. Jména československá. 

II. Jména nČmeckd. 

III. Jména ve Slezskn. 

IV. Jména v Lužicích. 
V. Jména židovská. 

.111. Archivy, bibliotheky a bádání v nich: 

A. Všeobecná část. 

B. Archivy a bibliotheky v Cechách. 

I. Čásť všeobecná. 
II. Are Jávy šlechtické. 

III. Archivy a bibliotheky místní. 

C. Archivy a bibliotheky na Moravě a ve Slezsku. 

I. Lást všeobecná. 

II. Archivy a bibliotheky místní na Moravě. 
III. Archivy a bibliotheky místní ve Slezsku. 

D. Archivy a bibliotheky cizí. 

I. Cásť všeobecná. 

II. Bohcmica v cizích archivech a bibliothekách jednot- 
livých. 

IV. Chronologie: 

A. Všeobecná čásť. 

B. Kalendářstvi české. 

I. Historie kalendáře vubec. 
II. Rozmanité příspěvky k historii kalendářstvi českého. 

III. Kalendáře historické. 

IV. Kalendáře bájeslovné a zvykoslovné. 

V. Heraldika a sfragistika : 

A. Heraldika. 



XIII 



Rozvrh bibliografie české historie. 

I. Všeobecná část. 
II. Země koruny české. 
III. Drobné příspěvky. 

B. Sfragistika. 

C. Znaky sem i koruny České. 

I. Cechy. 
II. Morava. 

III. Slezsko. 

IV. LiLŽice. 

D. Erboinií pověsti české'. 

E. Hesla. 

F. O městských znacích. 

G. O duchovenských snacich. 
H. Řády. 

I. Rytířský řád sv. Václava. 
II. Zprávy o někícrýcJi rytířských řádech. 
Ch. Abecední seunam šlechtických snaků z Cech, Moravy 
a Slezska. 

VI. Genealogie a dějiny rodů. 

v 

A. Část všeobecná. 

B. Šlechta a šlechtictvi v českých nemích. 

C. Souborná díla a rozpravy o genealogii české a rodech 

v Cechách, na Moravě, ve Slezsku a v Lužici. 

I. Cechy. 
II. Morava. 

III. Slezsko. 

IV. Lužice. 

D. Abecední seznam šlechtických rodin z Cech. Moravy 

a ze Slezska. 

Vil. Nunnisnaatika, míry a váhy: 

A. Mince. 

I. Všeobecná část. 
II. Souborná díla a celkové studie o mincích českých. 

III. Drobné příspěvky k dějinám mincovní ctví českého .. 

IV. Mince jednotlivých panovníkíi českých. 

V. Mince a mincovnictví na Moravě. 

VI. Mince a mincovnictví ve Slezsku (a v Lužici^, 
VII. Mince privátní. 

1. Vůbec. 

2. Mince rodů šlechtických. 
VIII. Cizí mince v českých zemích. 

B. Míry a váhy. 



XIV 



Rozvrh bibliografie české historie. 

(OlDsali riílů dalě;ícli.) 
III. Prameny. 

I. všeobecné sbírky. 
II. Letopisci, kroniky. 

III. Listiny. 

IV. Právní prameny. 

V. Písné, pověsti, přísloví historické důležitosti. 
\ I. Archaeologie, epigrafika. 

IV. Zpracování. 

I. Dějiny historiografie české. 
II. Časopisy historické. 

III. Slovníky historické. 

IV. Politické dějiny: I. Celkové: A) Země koruny české. B) Čechy. C) Morava. 

D) Slezsko. E) Lužice. F) Země na čas příslušné. — II. Zpracování české 
historie politické po jednotlivých obdobích. 

V. Historie vojenství, dějiny válečné. 

VI. Kulturní historie česká: I. Anthropologie. — II. Kulturní historie česká cel- 
ková. — III. Zpracování: A) Jednotlivých období. B) Jednotlivých zjevů. 
C) Bájesloví, lidové podání, národopis. 

VII. Církevní dějiny: I. Prameny (srv. Církevní právo). — II. Časopisy. — III. Vše- 

obecné celkové zpracování. — IV. Církev katolická. — V. Husitismus. — 
VI. Reformace, protestante. — VII. Čeští bratří. — VIII. Sekty, blouznivci. 

VIII. Dějiny školství ; I. Všeobecná část. — II. Slovníky paedag.-historické. — 

III. Dějiny školství vůbec. — IV. Školství v jednotlivých obdobích : A) Nižší. 

B) Vyšší. — V. University: A) Dějiny universitní. B) Studentský života poměry. 
IX. Dějiny umění: I. Všeobecná čásť: A) Časopisy. B) Sborníky prací jednotlivých 

nebo rozmanitých spisovatelů. C) Slovníky. D) Sbírky, výstavy. — II. Jednotlivá 
umění: A) Stavitelství. B) Plastika. C) Malířství. D) Hudba. E) Mimika. 
X. Dějiny právní: I. Bibliografie dějin právních. — II. Prameny: A) Vůbec. B) Jednot- 
livých zemí: 1. Právní prameny zemské. 2. Městské. 3. Selské (vesnické). — 
III. Časopisy. — IV. Slovníky právní. — V. Kultura a právo u vzájemném 
poměru: A) Vůbec. B) Právní symbolika. C) Poměr právnictví k ostatním 
vědám a kulturním oborům. — VI. Celkové zpracování českých dějin právních. 
— VII. Sborníky prací jednotlivých nebo několika spisovatelů. — VIII. Částečné 
zpracování české historie právní: A) Státní ýrávo : I. Prameny (revokace). 
II. Historie : a) celková, b) Jednotlivé části. B) Právo inanskc a dvorské. 

C) Právo soukromé : 1. Literárně-historická, bibliografická čásť. 2. Právní pří- 
sloví. 3. Sborníky prací rozmanitého obsahu. 4. Soustavná zpracování. 5. Spisy 
o jednotlivých odvětvích českého práva soukromého: a) Díl všeobecný, b) Věcné 
právo, c) Obligační právo, d) Rodinné právo, e) Dědičné právo, f) Zvláštní 
práva jednotlivých stavů. (1. Právo šlechty. 2. Zemědělské, hospodářské. 3. Vodní 
právo. 4. Horní právo. 5. Lesní, lovecké, rybářské a včelařské (brtnické) právo. 
6. Řemeslnické, průmyslové právo. 7. Obchodní a směnečné právo.) D) Civilní 
řád soudní : I. Bibliografie a prameny. II. Recepce cizích práv. III. Podrobnosti 
procesu na př. soudní řízení, soudce, svědkové, přísahy, rozsudky. E) Hniohié 
právo trestní: I. Všeobecná čásť, (Prameny). II. Zpracování (celek, části). 
F) Tresžní řízení: I. Všeobecná čásť, (Prameny). II. Zpracování: na př. ordalie, 
tortura... G) Církevní právo : I. Prameny: a) Concilia a synody, b) Bully, 



XV 



Rozvrh bibliografie české historie. 

dekretalia, breve. c) Poenitentiáře a pod. d) Sbírky ostatní. II. Zpracování. 
H) Meziiiárod}ii právo. 
XI. Státní a společenské vědy : A) Vscohecná část' (Literatura, prameny, sborníky.) 

B) Sociologie, sociabii veda : I. Všeobecná část'. II. Sborníky prací rozmanitých. 

C) Statistika : I. Literární historie, bibliografie. II. Dějiny statistiky. III. Stati- 
stika obyvatelská: A) Všeobecná čásť (sčítání obyvatelstva...) B) Jednotlivé 
otázky z oboru statistiky obyvatelské. D) Národní hospodářství : 1. Sborníky, 
časopisy. 2. Dějiny vědy národohosp. a jednotlivých systemíi. 3. Systematické 
zpracování národního hospodáí^ství. 4. Monografie: a) Základní pojmy (ceny, 
jmění, bohatství a chudoba, práce...) b) Zvláštní oddíl (majetek, úvěr, kapitál, 
záložny, úroky a lichva, luxus, řády proti němu a pod.) E) Politika, národo- 
hospodářská : I. Všeobecná čásť. II. Zemědělství a lesnictví. A) Zemědělství 
vůbec. B) Jednotlivá odvětví. 1. Chov dobytka. 2. Rybářství. 3. Včelařství. 
4. Hedbávnictví. 5. Pěstování tabáku atd. C) Monografie (velkostatek až 
k selskému statku, robota, osvobození . . .) D) Lesnictví. Ilí. Výroba průmy- 
slová: A) Dějiny průmyslu vůbec. B) Dějiny jednotlivých odvětví, řemesel 
a pod. IV. Obchod. A) Dějiny obchodu vůbec, obchodní geografie a stati- 
stika. B) Monografie: 1. Jednctlivé druhy obchodu. 2. Obchod jednotlivých 
zemí (Čech, Moravy, Slezska). V. Hornictví a hutnictví: A) Vůbec. B) Jednotlivá 
odvětví. C) Důležitější místa. VI. Doprava : A) Doprava vůbec. B) Staré zaří- 
zení a upravení prostředků dopravních, (hatě . . .) C) Poštovnictví. D) Železnice, 
telegraf, telefon. E) Plavba. F) Finanční včda : I. Všeobecná čásť (Literatura, 
bibliografie, dějiny peněžnictví vůbec.) II. Jednotlivá období, části. III. Monografie : 

A) Finanční hospodářství v .zemích, v obvodech, krajích, městech, osadách. 

B) Dějiny bernictví, daní, dávek, cel a mýt, řády akcizní atd. G) Sociatní politika : 
Sociální otázky. Spisy o sociální otázce : A) Všeobecné. B) Otázka dělného lidu, 

C) Spisy o chudinství, žebráctví ... D) Spisy a studie o zvýšení blahobytu 
(zušlechtění jednotlivých vrstev společenských po stránce fysické a morální). 
a) Dobročinné a vzdělavatelské ústavy, chudobince, nemocnice a pod. b^ Studie 
o zjednávání blaha osobám slabým nedospělostí nebo stářím : 1. Nalezince, 
sirotčince. 2. Ženy, emancipace. 3. Starci a stařeny, špitály, chorobince. 
c) Osoby morálně kleslé: 1. Opilství, alkoholismus, spolky střídmosti. 2. Prosti- 
tuce. 3. Káznice, polepšovny . . . H) Politika : I. Starší literatura (politika-věda). 
II. Spisy o zemském zřízení a o ústavách. III. Rozmanité monografie. 
I) Policejní řády : I. Všeobecná čásť. II. Studie o nařízeních, řádech, pa- 
tentech bezpečnostních, požárních, zdravotních . . . 

XII. Dějiny židů v českých zemích : A) Vůbec, Prameny. B) V jednotlivých zemích. 

C) V jednotlivých obdobích. D) Práva a povinnosti židů. E) Varia. 
XIIí. Topografie : A) Všeobecná čásť. B) Čechy. (Abecední seznam míst s výčtem, 
co kde o nich bylo psáno.) C) Morava. D) Slezsko. E) Lužice. 

V. Rejstřík. 



.w 1 



I. 



Knihověda a čásť všeobecná. 



I. Bibliografie. 



A. Literární historie. 



C. 1-10. 



1. Krek Gregor. Einleitung in die sla- 
vische Literaturgeschichte, Graz, 1874, 8", 
VIII, 336. — 2. vyd. (Zweite vollig neu 
bearbeitcte und erweiterte Auflage) Graz, 
1887, XII, 887. 

2. Pastrnck Fr., Ribliographische Uber- 
sicht uber die slavische Philologie 1876-91. 
Zugleich Generalregister zu Archiv fúr 
slavische Philologie, Band I-XIII, Berlin, 
1892, VIII, 415. 

3. UbiuuHo A. H. 11 CnacoeuMú B. ^., IIctu- 
piíc c.aaBflHOKiixx JinTcpaTypx. Ilaflanie BTopoo 
BHOBi nepeiiaóoraHHoe u jnnojiHCHHoe, C. IleTcp- 
Áypr-L I. 1879, 8", VIII. 447. II. 1881, XXV., 
1129, XIX. II. 5 kap. ^ieiucKoe n.iiMii. První 
vydání pod názvem : Oóaopx iicropiii ciaBííH- 
CKDXi) .rnTe..'Typ'i., C. IIcTeiiúypr-L 1865. — 
PypÍ7i A. N. a Spasovíc V. D., Historie 
literatur slovanských. Podle druhého zcela 
přepracovaného a doplněného vydání z ru- 
štiny přeložil Antonín Kotík. Díl II. v Praze 
1882, 8°, 550. Část V.: Plémě české str. 
267-488. — * Jak ruský literární historik 
A. N. Pypin píše o novější krásné literatuře 
české. Obranným úvodem opatřil * ^ * 
(Kalas), v Praze 1891, str. 23. 

4. Pypin-Spasowicz, Geschichte der sla- 
vischen Literaturen. Nach der 2. Auflage aus 
dem Russischen iibertragen^ von Traugott 
Pech, II. 2. Leipzig, 1884: Čechoslovaken. 

5. Bachovský Fr., Úvod k dějinám písem- 
nictví vůbec a českého zvláště. Komenský 
XI, 1883, str. 257, 277. 

6. Siahina) Á'., O pseudonymech v litera- 
tuře české (seznam od XVI. stol.), Květy 
VI, 1871, str 254. — Seydler K. V., Věstník 
bibliogr. (č. 104), III. Í871, 168, 191, 213. 
Srv. ibid. 147. 

7. Voígt Adauctí/s, Acta litteraria Bohe- 
miae et Moraviae, Pragae, 1775, 8", I. str. 
XIV, 470, Index. II. 1783, 461, Index. 



8. Suppeditata ad historiam litterariam 
Moraviae. Edidit Joscphus IVratislaus 
Moiisc, Olomucii Moravorum, 1777, 8", A-D. 
Obsah : Joannis Georgii Strzedovsky 
Pawlovicii supra fiuvium Beczwam Pa- 
rochi. Scriptores et eruditi Moraviae. — 
Mantissa. — Superstites Moravi, consortes 
aut de litteris Moravicis bene meriti, in 
Lexico Eruditorum Austriae partim iam 
laudati et laudandi, qui scriptis innotue- 
runt. — Apographa Moravica. Sivé copiae 
variarum litterarum, tum sacrarum, tum 
profanarum, legum, praeceptorum, privile- 
giorum, iurium, immunitatum, litium, feu- 
dorum, contractuum, foederum, testamen- 
torum, fundationum, legatorum, aliarumque 
rerum ad inclytum Marchionatum Moraviae 
spectantium, pluribus voluminibus compre- 
hensae. (Omnia haec in nominata volumina 
Historici Florilegii gratia, e diversis manu- 
scriptis, partim originalibus, partim apo- 
graphis laboriose et impendiose collata a 
Joanne Georgio Ign. Strzedovsky, Pavlo- 
vicii supra fiuvium Beczwam parocho ab 
anno 1709). — Brevis appendicula manu- 
scriptorum Moraviam concernentium, addi- 
tis eorum possessoribus, ex indice Pelze- 
liano desumpta. 

9 Svechiii de Patimberg Gabriel, Epi- 
grammata nonnulla cum animadversionibus 
quibusdam historiam Bohemiae litterariam 
illustrantibus, Pragae, 1780, 8°, str. 16. 

10. de Hartjiug Joamiís Baptistac (autor 
piarista Gottli. Liluiic, Hartung příjmení 
tehdejšího piar. ševče), De hodierna Pra- 
gensi Viennensique litteratura ad Ouintium 
patricium Pragensem, nunc civěni Sulmo- 
nensem, Pragae, 1782, 8", 16 str. Díl 2. 
ironicky vydán od prof. J. Sch?icldra, 
Pragae, 1782, 8", 14. Obrana Lihnicova: 
Vertheidigung des Verfassers sammt der 



3 — 



I. Knihověda. I. Bibliografie. 



C 11-24. 



Abfertigung seiner Gegner, vornehmlich 
Prof. J." Schneider. Prag, 8", 69 str. — de 
fíartung Joan. Bapi. De hodierna .... 
čivem Sulmonensem, sermonestiuatuor. Re- 
censuit, praefatus et commentatus est J. 
C. R., Pragae Bohemorum 1782, 8°, 100 (IJ. 
(Spis s textem -Hartungovým«, ale s citáty 
jinými, opačného smyslu.) Srv. Hanslik, 
Gesch Univ. Bibl. str^ 587. 

11. Haiikc Joh. Alois von Ilankenstein 
(pseudon. český: Jan z Kohútovic), Versuch 
eines Plans, uber die leichteste und nútz- 
lichste Lehrart der bóhmischen Sprache 
und Litteratur. Fúr cinen akademischen 
Kurs von 10 Monaten, Brunn, 1782, 8^* (S) 
67. Jiný název : Empfehlung der bóhmischen 
Sprache und Literatur, OlmiJz, S^, 67 str. 

12. Procliázka Frant. Fausiin, Uber die 
Broschúren unserer Zeit, Eine Wochen- 
schrift, Prag, 1782. Vzácné. 

13. Procházka Frant. Faust/n Miscella- 
neen der bóhmischen und máhrischen 
Literatur, seltener Werke und verschie- 
dener Handschriften, Prag 1784-85, 8", I 
1. (8), 144. I. 2. 145-304. I 3. 305-450. Reg. 

14. Schimek Maxim., Handbuch fur einen 
Lehrer der Bóhmischen Litteratur, Wien, 
1785, 8°. — * Autorem jest Jos. Val. 
Zlobický (Kopitar, Kleine Schriften 1857, 
58; Dobrovský, Liter. Magazin 1787, 3. 
Stúck, 180; Hanuš, Ouellenkunde, 94), jenž 
r. 1777 sestavil spis »Einleitung zur Literar- 
notiz der vornehmsten bóhmischen und 
máhrischen Geschichtsschreiber , kterýž 
Šimek pod svým jménem vydal. 

15. Dobrovský Jos., Geschichte der bóhmi- 
schen Sprache. Neuere Abhandl. Bohm. Ges. 
Wiss. L B., 311-64. — 2. vyd. Geschichtc 
der Bóhmischen Sprache und Litteratur, 
Prag, 1792, 8", 219 (do r. 1792). — * Leipz. 
Gel. Z. 1792, 533; Jena. Allg. Lit. Z., 1794, 
B. L 857-40; N. A. D. Bibl B. XII. 330. — 
3. vyd. Geschichte der bóhmischen Sprache 
und álteren Literatur, Ganz umgearbeit. 
Aufgabe, Prag, 1818, 408 (jen do r. 1526). 

16. Jungmann Josef, Historie literatury 
české, aneb soustavný přehled spisů če- 
ských s krátkou historií národu, osvícení 
a jazyka, v Praze. 1825, str. IV. (8), 703 
(1). _ 2. vyd. v Praze 1849, str. VI, 771 
(s předmluvou V. V. Tomka). — * Haniis 
J. J., Dodavky a doplňky k Jungmannově 
Historii literatury české. I. První a druhé 
oddělení literatury české, v Praze 1869, 
str. IV, 34. — II. 'Třetí oddělení (neúplné 
é. 1-601). Z pozůstalosti Dra J. J. H. vyd. 
Aug. Řehoř, v Praze 1871, XI. 72. — 
Boií>ri)ig Jí?//;/, History of Bohemian Litera- 
tuře by Jos. Jungmann, The Foreign Qua- 
terly Review, London 1825, N. III, str. 30. 
Srv. č. 97, 101. 

17. Doucha a Hanka, Přehled literatury 
české dle 2. vydání Historie literatury 
české Jos. Jungmanna, Pro školy i dům 
v Čechách, v Moravě a na Slovensku, 
v Praze 1852, 8", str. 36. 



18. Schaffarik Patel. Jos., Geschichte 
der slavischen Sprache und Literatur, nach 
allen Mundarten, Ofen, 1826, 8", XII, 524. 
(jeschichte der bóhmischen Sprache und 
Literatur, str. 289-369. 

19. Bowring John, Výbor z básnictví 
českého, Cheskian anthology: being a hi- 
story of the poetical literatuře of Bohemia, 
with translated specimens by J. B., London, 
1832, 16", VIII, 270, IV. Připojena historie 
literatury české. — Srv. Schulz Ferd., 
Vzpomínka na Johna Bowringa, Osvěta 
1873, III. 299-313. 

20. T{eresie) A{lhcrtina) L[uisd) V\^o)l\ 
Jiakobs), Historical View of the Slavic 
language in its various dialects, From 
the Biblical Repository conducted by 
Edward Robinson, D. D. (manžel autorky), 
Andover, 1834, 8". History of the Bohemian 
Language and Literatuře (str. 89-135). 
Language and Literatuře of the Slovaks 
(str.^ 136-43). Kniha tato vydána pak roz- 
množena pod názvem: Historical View of 
the Language and Literatuře of the Slavic 
Nations, with a Sketch of their popular 
poetry, by Talvj, With a preface by Edward 
Robinson, author of » Biblical Researches 
in Palestinec etc, New-York, 1850, 8". 
Czekho-Slovakian Branch. History of the 
Czekhish or Bohemian Language and Lite- 
ratuře (str. 147-211.). Language and Lite- 
ratur of the Slovaks (str. 212-21) — 
Německý překlad : Uebersichtliches Hand- 
buch einer Geschichte der Slavischen 
Sprachen und Literatur. Nebst einer Skizze 
ihrer Volks-Poesie, Von Talvj. Mit einer 
Vorrede von Edward Robinson, Deutsche 
.'\usgabe, úbcrtragen und bevorwortet von 
B. K. Brtihl, Leipzig, 1852, 8°. Der Cze- 
chisch-slovakische Stamm: Geschichte der 
czechischen oder bóhmischen Sprache und 
Literatur (str. 123-78). Sprache und Lite- 
ratur der Slovaken (178-85). — Srv. Smrž 
Aug., Paní Talvj o české literatuře, Mikeš, 
Beseda, II. 1865, str. 95 a d. 

21. v. 0{lbrach) E., Geschichtliche Ueber- 
sicht der Slavischen Sprache in ihren ver- 
schiedenen Mundarten und der slavischen 
Literatur, tur das deutsche Publicum be- 
arbeitet und herausgegeben, Leipzig, 1837, 
8", XII, 257. Geschichte der bóhmischen 
Sprache und Literatur str. 109-67. (Podle 
Šafaříka č. 18. a pí. Talvj č. 20 ). 

22. Jireček Josef, O stavu literatury 
české v letech 1815-20, CCMus. 1878 
230-42. Srv. Pokrok, 1878, č. 130. 

23. Sartori Fr., Historisch-ethnographi- 
sche Ůbersicht der wissenschaftlichen Cul- 
tur, Geistesthátigkeit und Literatur des 
ósterreich. Kaisenhums nach seinen mannig- 
faltigen Sprachen, I. 1830, Wien. Str. 16-32 
týká se Čech. 

' 24. Uber Bóhmens und Máhrens Lite- 
ratur, Hormayr, Archiv XXII. 1831, str. 
470, 543, 548. Srv. č. 68. 



— 4 — 



A. Literární historie. 



C. 25-48. 



25. Wiuarický K., ITeber den ge^'en\var- 
tigen Zustand der bohmischen Literatur, 
Prag 1831, 23 str. (Otisk z Jahrbiích. Bořím. 
Mus. II. 4). — Franc, překlad : Dc Tétat 
préscnt de la littérature Bohéme, Carro, 
Almanach de Carlsbad, Prague, 1831, I. 
201-32. — Winarzyckiego Karla O stanie 
obecným literatury czeskiej, Zniemieckiego 
prželožyl Jos. Muczkowski, Kraków, 1834, 
8", 35 str. (Stručný přehled lit. hist. české). 
— Srv. Vinařickv K., Coup ďoeil sur la 
literatuře Bohénie 1836-40, Prague, 1841. 
Srv. Úbersicht der biJhmischen Literatur 
(1836-40), Ost und West, 1842, 109. 

26. Eichhoff F. G., Histoire de la langue 
et de la littérature des Slaves, Russes, 
Serbes, Bohěmes, Polonais et Lettons, con- 
sidérées dans leur origine indienne, leurs 
anciens monuments et leur état présent, 
Paris-Geněve, 1839, 8". III. 3. Littérature 
bohémienne (str. 219-29). 

27. Wocei J. E., Ueber den gegenwár- 
tigen Zustand der czechischen Literatur, 
Oesterreich. Zeitschr. fiir Gesch., (pokrač. 
Hormayr. Arch.) (Beiblatt), Wien, 1835, 124 
a d. (s přehledem histor.). 

28. Tlnin Graf Leo, Ueber den gegen- 
wártigen Stand der bohmischen Literatur 
und die Bedeutung derselben, Prag, 1842, 
8", Vlil. 91. 

29. Wenzíg Jos., Ein Wort uber das 
Streben der bohmischen Literatur, Prag, 
1848, 8", 72 str. Srv. téhož, Úvahy o českých 
spisech a spisovatelích, Sebrané spisy, Nár. 
bibl. č. 19, 1874, II. sv., .str. 237 — 404. 

30. Tenca C, Revista Europea, Milano 
1848, I. 205 (o české literatuře a její historii). 

31. Mickiewicz Adam, Kurs drugoletni 
(1841-2) literatury slawiaňskiéj, wykladanéj 
w kollegium francuzkiém, Paryž, 1842, 
XII, 276. — 2. vyd. Poznaň, 1850. — 
Mickiewicz Adam, Vorlesungen uber sla- 
vische Literatur und Zustánde, Gehalten 
im CoUége de France in den Jahren von 
1840-2, Deutsche mit einer Vorrede des 
Verfassers versehene Ausgabe (Překladatel 
Gustav Siegfried), Leipzig und Paris, 8", 
I. 1843, str. XXX, 651 (1). II. 1844, str. 
XIV, 447 (3). III 1844, str. XXVII, 357 
(1). IV. 1845, str. XIV, 229 (3). — 2. vyd. 
od F. Wrotnowského, v Poznani, 1865. — 
Srv. Smrž Aug., Mickiewicz o české litera- 
tuře, Mikeš, Beseda II. 1865, str. 141 a d. 

32. Čupr Frant., Krátký přehled historie 
literatury české a z části rozbor básně 
Záboj a Slavoj, v Praze 1851. (Otisk 
z Progr. Akad. Gymn.) str. 25. 

33. Smrž Aug., Dr. Joh. Scherr (AUgem. 
Gesch. d. Literatur 1851) o české literatuře, 
Mikeš, Beseda II. 1865, str. 181 a d. 

34. JVeuz/g- Jos., Blicke iiber das bóhmi- 
sche Volk, seine Geschichte und Literatur, 
mit einer reichen Auswahl von Literatur- 
proben, Leipzig, 1855, 8°, 176 str. Srv. 
Wenzig J., Literaturbild v. Bohmen (1853-4), 



Prag, 1858. Hanuš, Kriti.sche Blátter II. 
1858, 2, str. 127. 

35. Vávra Hastalský V., Krátký obrys 
literatury české, v Praze, 1856. Srv. Kalen- 
dář Pokladnice 1857, str. 49. 

36. Semhera AI. F!, Dějiny řeči a litera- 
tury československé, Věk starší, ve Vídni 
1858; 2. vyd. 1859; 3. vyd. 1868; 4. vyd. 
1878. — Věk novější 1861; 2. vyd 1868; 
vyd 3. 1869. 

37. De Reiiisberg - Dúringsfeld Otho7i 
Baron, La littérature tchěque de nos jours, 
Bruxelles, 1858, 8", str. 20. 

38. Sabitia Kar., Dějepis literatury české, 
v Praze (1860-66 1, 1866, 8«, str. (12), 948, 
(do r. 1620.) 

39. Zelený V., Přehled dějin literatury 
české. Naučný Slovník 1862, II. 432. -- 
Srv. ^huctAOiii, li. 11 AiiTe>ii>CB'L, Oósopi, 
ueiii''Kiiii .TiiTcpaTypbi, 15(iiHiH(",in., 1866. 

40. Ninger Karel, Krátký přehled historie 
literatury české, v Praze, 1862, 8", str. 176. 
— 2. vyd. pod názvem: Historie literaturv 
české, v Praze, 1873, str. (4), 212, vydal 
Koudela Petr. 

41. .Smrž Aug., Slč. Fosterova o české 
literatuře, Mikeš, Beseda II. 1865, str. 107 
(angl. historie literatur evr.) 

42. Urbánek Frant. Aug., Obraz činnosti 
v literatuře národu českého a slovenského 
v roce 1869, v Praze, 1870. 

43. Přecechtél Jos. Rupert Maria, Přehled 
dějin českoslovanské literatury, v Praze, 
1872. 

44. Jirecek Jos., Rukověť k dějinám litera- 
tury české do konce XVIII. věku. Ve spů- 
sobě slovníka životopisného a knihoslov- 
ného. (Druhý název : Dějiny literatury české 

I. díl. Slovník životopisný a knihoslovný), 
v Praze, 1874-6. I. A.-L. str. VIII, 489. — 

II. M.-Ž str. 392. Srv. téhož: 1. Anthologie 
ze staré literatury, v Praze 1860; 2. A. ze 
středního věku, 1858; 3. A. z nové litera- 
tury, 1861, 2. vyd. 1865. — Radlinský Miloš 
(Prásek V.), Dodatky spisovatelů slez- 
ských, Komenský 1875. 11. str. 345. — Bayer 
Fr., Dodatky a doplňky k Jirečkově Ruko- 
věti k dějinám literatury české, Komenský 
V. 1877, str 269-70. — Viz Doplňky ČČMus. 
1877 a d. 

45. Tieftrunk Kar., Historie literatury 
české, v Praze 1874-6, str. 202 (2). — 2. vyd. 
1880, str. 205 (2). — 3. vyd. 1885, str. 
225 (3). 

46. Kirkor A. H., O literaturze pobra- 
tymczych narodów slowiaňskich, w Krako- 
wie, 1874, 8°, Xtl, 356 (1). Literatura czesko- 
morawska (str. 265-315). 

47. Vesnický Jan [Bartoš Fr.), Stručný 
přehled dějin literatury české doby staré 
a střední kterýž pro žáky škol středních 
sestavil, v Praze, 1874, str. 80. — 2. vyd. 
1882, 78. 

48. Víiek Jan, Rukověť české literatury 
a básnictví, s přídavkem o krasořečnění, 
v Táboře, 1875, 8", 62 (2). 



~ 5 



I. Knihověda. I. Bibliografie. 



C. 49-78. 



49. Rosina A., Stručný přehled dějin li- 
teratury české, Beseda Učit. v Praze, 1876, 
str. 17, 53, 77, 164. 

50. Bachovský Fraui,, Stručný přehled 
dějin literatury české doby nové, kterýž 
pro žáky škol středních pokračováním 
doby staré a střední od Jana Vesnického, 
sestavil F. B., v Praze, 1879, 77. — R. 1882 
vydal: »Doplňky a opravy.* — 2. vyd. 
1894, 140 i\). 

51. Bayer Frant., Stručné dějiny litera- 
tury české, v Olomouci, 1878, str. 279 (16). 

52. Oó3op-L (MaBíiHeKiiX'L .iiiToparypT), Apk- 
uiii B. riiiirnpdBiiua, 3aniieaiii>i ciymarcicMT, 

ITli A. CMlIpHOBI.IMT), EoplUlC/KT), 1880, 8", 

str. 52 Otisk <I>iijto.iorini. 3an. 1879. 

53. Wratíslatc A. H , The Native Lite- 
ratuře of Bohemia in the fourteenth 
Century, Four Lectures delivered before 
the University of Oxford on the Ilche.ster 
Foundation, London, 1878, m. 8", VIII., 
165. Týká se XIV. století se zřetelem 
k dějinám literatury české vůbec. 

54. Morfiu JF. R., Slavonic Literatuře 
(The Dawn of European Literatuře), 
London, 1883, 8". VIII, 264. 

55. BocKpeoeHciclu Fp., CiaBHHCKaa XpiiCTn- 
Maria, Cóo]iiiiiiai no cjiaBaHCKiiMt HapiqiflM^, 
JJMnycKi. III. L íl-ihu:n iiemcidň ii c.-iOBaiiKiil, 
.MocKBa, 1884, 8", 218. 

56. Vlček Jar., Přehled dějin literatury 
české, sešit první (doba stará), v Brně, 
1885, 8°, 76 str. (více nevyšlo). 

57. (heaoauHó A , O^icpiCT. iicTnpiii 'ioiu'i,'uíi 
.iiiTcpaTypLi, KicBT, 1886, 8", str. XlII, 336. 
llpiijiO/Keniíi I. KpaiKÍů OMopRt pasBinisi bt, 

^ICXill MaTeMaTlIKIl II C<íTeCTBuBt,Tl;ilÍfl. 

58. Czajewski IV/kíor, Historya literatury 
czeskiej od czasów odrodzenia do chwili 
biežacej, Warszawa, 1886, 8", IV., 358. 

59. Éačkovský Frant., Zevrubné dějiny 
českého písemnictví dobv nové, v Praze 
1884-7. I. IL Str. XXXI., 767, 768-933 (2). 
Srov Bačkovský Frant., A jen se řežme. 
Rozprava o několika omylech v pracích 
z dějin písemnictví novočeského příspěvkem 
k naší kritice, v Praze 1888, str. 8. 

60. Bačkovský Frant., Přehled dějin pí- 
semnictví českého doby nejnovější, v Praze, 
1887, 8", str. 187. 

61. IVellner Ma\\ Příspěvek ku statistice 
osvětové českého lidu, obsahující: adressy 
2369 žijících spisovatelů českých, zprávy 
o 106 politických spolcích českých, zprávy 
o 139 spolcích důležitějších, zprávy o 107 
spolcích českých, mimo Prahu, hlavně lite- 
rárních, summární přehled 11.500 odbě- 
ratelů knih, adressy 205 žijících knihkupců 
českých, zprávy o 82 novinách českých a 
jiných, v Praze, 1893, m. 8", 138. 

62. Vlček Jaroslav, Dějiny české litera- 
tury. Prvního dílu část' prvá: Od nejstar- 
ších dob až po »věk zlatý«, v Praze, 1897 
Í1893-7), 8", str. 428. Druhého dílu čásť 1 : 
Století osmnácté, 1898-9. 



63. Liítzow Francis Count, Ancient Bohe- 
mian Poetry, The New Revievv, Edited by 
W. E. Henley, London, 1897, No. 93. Se 
stručným nástinem literární historie české. 
— * Zíbrt, ČČMus. 1897, str. 577-8. 

64. Liiizow Fra-iicis Count, Bohemian Li- 
teratuře, London, 1899. (Short Histories 
of the Literatures of the World, ^edited 
by Edmund Gosse). — * Zíbrt, ČČMus. 
1898, str. 192; Světozor 1898 str. 608. 

65. Pelikán J., Výbor z literatury české, 
Doba stará. Grim J., Doba střední. Truh- 
lář Ant., Výbor z literatury české. Doba 
nová, Vyd. 3., v Praze, 1898. Učebnice 
s údaji a přehledy literárně-historickými. 

66. Bačkovský Frant., Přehled dějin pí- 
semnictví českého z let 1848-98, v Praze, 
8", 226 (1). - Prvé doplňky a opravy ku 
Přehledu . . . ., v Praze, 1899. 

67. Flajshans Václav, Písemnictví české 
slovem i obrazem od nejdávnějších dob až 
po naše časy, v Praze, 1899 8", I. díl: 
Doba stará (do r. 1526), II. díl : Doba nová 
(1526-1896). 

68. Ricíiter F. X., Zut Geschichte der 
Máhrischen Litteratur, Hormayr, Archiv 
XXII., 1831, 169-71. Srv. ibid. 470-1, 543-4, 
548. Č. 24. 

69. D' Elvert ChrisL, Historische Lite- 
ratur-Geschichte von Máhren und Oester- 
reichisch-Schlesien, Brůnn, 1850, 8", 518. — 
* Wolný Ř., S.Ber.Wien.Akad 1851, 1. 26-44. 

70. Smidek Rar., Literární ruch na Mo- 
ravě v novější době, Č. Mat. Mor. II. 1870, 
1-17, 65-76, 97-111, 168-86. 

71. Outrata F. ]'., Přehled písemnictví 
českého na Moravě v polovici našeho sto- 
letí, v Prostějově, 1898, 8", 55. 



72. Martin Ernsf, Die deutsche Litera- 
tur Bohmens im Mittelalter (1200-XV. stol.), 
Prag, 1877. Srv. Mitth. Gesch. Deutsch. 
Bohm. XVI. 20-33. 

73. Neubauer J., Die deutsche Literatur 
in Bohmen bis zum XVIII. Jht., Progr., 
Elbogen, 1876. 

74. Neubauer J., Die deutsche Literatur 
in Bohmen im XVIII. und XIX. Jht. Progr., 
Elbogen, 1877. 

75. Wolkan R., Bohmens Antheil an der 
deutschen Litteratur desXVI. Jahrhunderts, 
Prag. I. 1890 : Bibliographie, sir. Vlil., 136. — 
II. 1891: Ausgewáhlte Texte. — III. 1894: 
Geschichte der Litteratur. — * Mourek, 
ČČMus. 1896, 153-66, 326-38. — J. Truhlář, 
Athén. VIII. — Kraus, Č. Čas. Hist. I. 260. 

76. Mourek V. E., O stycích české a ně- 
mecké literatury^ od počátku do XVI. sto- 
letí. Almanach České Akademie, VI. 1896, 
str. 00. 97-136. 

77. Strzemcha Paul, Deutsche Literatur 
in Máhren von der Mitte des XVIII. Jhts. 
bis 1848, N. Blatt 1891, No 12. 

78. Rahlert, Schlesiens Antheil an 
deutscher Poesie, Breslau 1835. 



A. Literární historie. 



C. 79-100. 



79. FiUdener Joh. Jac, Bio- et Biblio- 
graphia Silesiaca d i. Schlesische Bi- 
bliothec- und Búcher-Historie, Laubau und 
Breslau, 4", 1729, 716; 2. vyd. 1731. 

80. Thomas Joh. Georg, Handbuch der 
Litteraturgeschichte von Schlesien, Hirsch- 
berg, 1824, 372. 



81. Muka E., Frenceliana. I. Serbske 
pěsnje Frencl. swójby. Čas Mač. Serbsk. 
XXXIII., 36-44. II. Abraham Frencel jako 
serbski rěčnicař, ibid. XXXIV., 69-78. III. A. 
F. jako serbski topograf. ibid. 117-121. 
IV. Powješce A. F. wo serbskich wašnjach 
a naložkach, ibid XXXV. 22-40. V. A. F. 
jako serbski historiograf, ibid. 40-7. VI. A. 
F. Historia naturalis Lusatiae Superioris, 
ibid^., 47-52. VII. Rěčespytne doškrabanki 
ze Žitawskich foHantow A. F., ibid., XLIII. 
97-8. VIII A. F. žiwjenje a spisy, ibid., 
99-111. 

82. Aíutscliink Joh. Tr., Die litterarischen 
Bestrebungen der Wenden in der sách- 
sischen und preussischen Lausitz, Gebirgs- 
freund, VII. 1895, No. 14, str. 157 ad. 

83. Peschek C. Á. Geschichte der Poesie 
in der Lausitz, Gorlitz, 1836, 8°. 

84. (^ ite:iHe&cKÍu I., jr(noiiiiijocKÍn oiiejii.t 
ceiJÓo.i3'/KimKoii .iHTcpaTj-pi.i, iKyjjH. ]\1iih. Hap. 
ll])ocB. 1844, iiaii, str. '26-36. 

85. Jenč K. A, Stawizny serbskeje rěče 
a narodnosče. Čas. Mač. Serbsk. II.-III. 
61-83, 117-38. IV-V. 49-81. VI-VII. 76-111. 



86. I-foniik ,1/, Řeč a písemnictví lu- 
žických Srbův, ČČMus. 1856 Srv. Mutschink, 
Geschichte der wendischen Sprache und 
Nationalitat, Gebirgsfreund VI. 1894, str. 182. 

87. Diičmaji B. Přehlad pismowstwa ka- 
tholskich Serbow, Čas. Mač. Serbsk. XX. 
543-86. Týž.Pismowstvo katholskich Serbow, 
ibid., XXVI. 105-30. XXVII. 18-44. XLII. 
3-36. 

88. Máchal H., O znovuzrození národ- 
nosti a písemnictví lužických Srbův, Ko- 
leda, Olomouc, 1880, str. 260, 280, 295. 

89. Pypin A. N. Das serbisch-wendische 
Schriftthum in der Ober- und Niederlausitz, 
Aus dem Russischen iibertragen sowie mit 
Berichtigungen und Ergánzungen versehen 
von Traugott Pech, Leipzig 1884, 8", 64. 
(Otisk z Pypin-Spasowicz, Gesch. der slav. 
Liter., Leipzig, 1884, č. 4.). Tam literatura! 

90. Černý Ad., Literatura lužická po 
válce sedmileté, Lístek z dějin lužické li- 
teratury, Slov. Sborník V. J886, 510-19. 

91. Vlček .Jar., Literatura na Slovensku, 
její vznik, rozvoj, význam a úspěchy (R. 
Pokorného Knihovny československé sv. II.), 
v Praze, 1881, 16°. str. 254. Ruský překlad, 
dle nového zpracování : Bo.iuei.T. ilpoc.iaiit, 
IIcTopi,'! c.iuBauKdii .iHTcpaTyiiM, lleiieBoat A. 
Un'i>epMaHa, ct iipojiicioBJCMt npo<i'. T. ^Jio- 
]iiiHCKaro, liicB-B, 1889, 8°, XII, 202. ÍHsaaHie 
KioBCKaro C.iaBflHCKaro ójraroTBop. o6mecTBa). 

92. ]'lček Jar., Dějiny literatury sloven- 
skej, vTurč. Sv. Martině, 1890, 8", str. 280. 



B. Bibliografické pomůcky. 



93. Dějiny české a slovanské bibliografie 
viz J. Hovorka Nár. Listy 1894, č. 101, 109, 
122, 132. — Truhlář J., Památník Č. 
Akad. 1898. 

94. Allgemeines Búcherjournal von Wien. 
Herausgegeben von Johann Ferdinand 
Edlen von Schonfeld von Prag, und wo- 
chentlich zu haben in wiener und prager 
Officin, 1782 

95. Rulík J., Věnec pocty ku poctivosti 
učených, výborných a statečných Čechů, 
v Praze, 1795, 8°, Str. 20-5 : Poznamenání 
knih českých, kteréž od 1. 1782 mimo ji- 
ných spisů až do nynějšího času, jakž se 
zběžně shledalo, na světlo vyšly. 

96. Rulík J., Vesnického faráře roz- 
mlouvání se svými osadníky, v Praze, 1804, 
8°. 48. {1. O osvícení. 2. O svobodnosti a 
stejnosti městské. 3. O knihách českých. 
Str. 41-7. Poznamenání kněh českých, kte- 
réž od 1. 1796 až do 1804 opět na světlo 
vyšly). — Nové vyd. v Čáslavi 1848, str. 31. 

97. Michl {Michal) Jos. V. Justin, 
Ouplný literaturní letopis, čili Obraz sloves- 
nosti Slovanův nářečí českého v Čechách, 



na Moravě, v Uhřích atd. od léta 1825 až 
do léta 1837 74- Připojen k tomu i Přehled 
jeho literatury od nejdávnějších věkův na 
imp. archu co výtah a pokračování »Historie 
literatury české* od Jos. Jungmanna. Ku 
prospěchu všech Slovanův, t. Čechův, Po- 
lákův, Ilirův. a všech milovníkův slovan- 
štiny. Sepsal a na své útraty vydal . . . 
IIo.iHaH .íiiTopaTYpiiaíi .liTonin-i., ii.iii oópasi. 
e.iOBeciiocTU c.iaiinHX Hapiiia lOCKaro b'b 
^lexaxT. (Bt EorcMiii), iia MopaBÍ, bx BeHrpiii 
II npoi. OTT, 1825 ao 1837 '/^ roja. Coy. I. 
B. I. ^^Iiix.ioMi,, v Praze, 1839, 8", VI, 
353. 

98. TTansgírg Ant., Katalog českých knih 
od 1. 1774 až do konce r. 1839, v Praze, 
1840, 8", str 72. 

99. Steinich Karel, Obzor, Seznam článků 
v paedagogických časopisech českých od 
I. 1848-80. uveřejněných (Bibl. paedag. 
sv. 89., Spisů Matice Komenského č. 9.), 
v Praze 1882, 8°, str. 140. 

100. Rozum J. V., Seznam českých knih, 
obrazů a hudeb, výtvorů, které posud na 
skladě jsou. Knihkupcům, knihovníkům a 



I. Knihověda. I. Hibliotrraťie. 



C. 101-9. 



vůbec milovníkům literatury české sestavil 
R., v Praze, 1854, str. 240. 

101. Doucha Frant., Knihopisn^' slovník 
česko-slovenský aneb seznam knih, drob- 
ných spisův, map, obrazn\'ch a hudebn5'ch 
věcí, vyšlých v jazyku národu česko-slo- 
venského od roku 1774 až do nejnovější 
doby. Co rukověť přátelům literatury, zá- 
roveň co dodatek k Jungmannově » Historii 
literatury české* vydal D., přispěním Jos. 
AI. Dundra a Frant. Aug. Urbánka, v Praze, 
1863, v. 8-, str. VI, 320. — * Pravda 1863, 
str. 339; Kritická příloha k Národním Li- 
stům 1863, č. 1. 

102. Hamis J. /, Quellenkunde und 
Bibliographie der bóhmisch-slovenischen 
Literaturgeschichte vom J. 1348-1868, Prag, 
1868, 8", str. 256. 

103. Urbánek Fr. A., Obraz činnosti 
v literatuře národu českého a slovenského 
v r. 1869, ročník I. v Praze 1870, XVI, 92. 

104. Věstník bibliografický. Časopis pro 
literaturu, hudbu a umění Ročník I. (č. 1-6), 
v Praze 1869-70, str. VIII, 64. — II. (č. 1-12), 
1870, str. 210. — III. 1871-2, (č. 1-12), VIII, 
230. — IV. 1872-3, (č. 1-12), X, 276. — 
V Věstník kritický a bibliografický, red. 
Dr. Ot. Hostinský, bibliografickou část po- 
řádá Fr. A. Urbánek 1873. 

105. Urbánkův Věstník bibliografický. 
Měsíčník pro rozhled v literatuře, hudbě 
a umění. Majetník a redaktor Fr. A. Urbánek, 
v Praze, I. 1880, str. XVI, 292. — II. 1881, 
str. XV, 324. — III. 1882, XXT, 378. - IV. 
1883, XVI, 322. 

106. Slovanský katalog bibliografický za 
rok 1877, redakcí A. Michálka a Jar. Kloučka 
vydal Spolek českoslovansk^xh knihkupe- 
ckých účetních v Praze. Ročník I. Catalogue 
Slavě Bibliografique pour 1877 souš la ré- 
daction de A. Michálek et Jar. Klouček, 
publié par La Societě de collaborateurs 
libraires bohěmes á Prague. I. Année . . Cásťl. 
Bibiiografia česká. Sestavil G. Franci, str. 
XII, 67. — Za rok 1878, II. Bibliografie 
česká, str. X, 69. — Za rok 1879, III. redakcí 
Jos. M. Hovorky a Jar. Kloučka. Biblio- 
grafie česká, Sestavil G. Franci, str. XIV, 
71. — Za rok 1880, IV, redakcí Jos. M. 
Hovorky a Jos. Záruby. Bibliografie česká, 



Sestavil G. Franci, str. XVII, 88. — Za rok 
1881, V, redakcí Jos. M. Hovorky. Biblio- 
grafie česká. Sestavil G. Franci, str. XX, 113. 

107. Česká bibliografie za r. 1889, Sesta- 
vili L. K. Ziíka a Bohuslav Foit, v Praze 
1890, str. XXIX, 188. — Za rok 1890, Se- 
stavili Bohus/av Foit a Josef Springet , 
v Praze 1891, str. XXVIII, 185. (3). — Za 
rok 1891. Nové řady ročník III., Sestavili 
Jos. Sprinter a Jos. Jirma7i, v Praze, 1892, 
XXVIII, 201 (1). — Za rok 1892. Nové 
řady ročník IV., Sestavili Jos. Springcr 
a Jos. Jirfnan, v Praze, 1893, XXXII, 
228 (1 . — Za rok 1893, N. ř. r. V., Se- 
stavil J. Spriíiger, v Praze, 1894, XXXI, 
226 (1). Za rok 1894. N. ř. r. VI — Za 
rok 1895. N. ř. r. VII. Prací Bibliografického 
odboru spolku českoslovanských knihku- 
peckých účetních v Praze, v Praze, 1897, 
XXXVI, 252. — Za rok 1896 a 1897, 
v Praze, 1899. 

108. Sl{Tille V.), Česká bibliografie, Nár. 
Listy 1898, č. 186 (plán její). 

109. Szabd Károiy, Az 1531-1711. meg- 
jelent magyar nyomtatványok kónyvészeti 
kézikonyve, I. Budapest 1879, 8", XIV, 751. 
— II. Az 1473-tól 1711-ig megjelent nem 
magyar nyelvú kazai nyomtatványok kóny- 
vészeti kézikonyve.. 1885, XI, 754 (ij. 
III. 1. Magyar szerzoktol kulfoldón 1480-tóI 
1711-ig megjelent nem magyar nyelvú ny- 
omtatvánvoknak kónyvészeti kézikonyve, 
1896, Vílí, 800. - * Viz JirečekJ., ČČMus. 
1885, 421-5. (Důležitá bibliografická po- 
můcka.) — Maittaire Mich., Annales typo- 
graphici ab artis inventae origine ad annum 
MD., Hagae Comitum, 4». I. 1719 II. Ab 
anno MD. ad annum MDXXXVI. continuati 
1. 2., 1722. III. 1. 2. (... ad annum 1557 
continuati), Hagae Comitum 1725. — An- 
nales typographici ab artis inventae ori- 
gine, ad annum MDCLXIV., Editio nova, 
auctior et emendatior, 4", Amstelodami 
1733 ad. — Denis, Annalium typogr. 
Maittairii Supplementum, Viennae. — Paii- 
zer, Annales typographici Norimbergae, 
1793-1803, 4", I-XI. sv. — Hain, Reper- 
torium bibliographicum, Stuttgart, 1826-38. 
C. Burger, Register, Leipzig 1891. — Co- 
pinger, Supplement to Hains R. b., London 
1895 a j. v. (Obsahují též české tisky.) 



— 8 



II. Knihtiskařství a knihkupectví. 



A. Knihtiskařství. 



1. Vynalezení knihtiskařství (Guttenberg). 



C. 110-2S. 



110. Langlians Krist., Křesťanských dítek 
ruční a domovní postilla, přeložená od 
Peška Krist., v Žitavě 1712, 1734, 1738. 
Přídavek: Oznámení o vynalezení umění 
impressorského a o vydání postili a kázání 
v jazyku českém, též o shromaždování 
slavných bibliothek . . . (Dobrovského po- 
známka v Indexu mus. bibl.) 

111. Maiý J. B., Krátká zpráva^ p vy- 
nalezení umění knihtiskařského, CCMus. 
1837, 183. 

112. Vrťdtko J. A., Historicko-kritická 
úvaha, týkající se vynálezce umění knih- 
tiskařského, Vlastimil, v Praze, 1840, I. 2., 
str. 182-200 (při stati: Jan Šťastn5^ Upomínky 
na věk XV.). 

113. Jan Guttenberg, Noviny z ob. liter., 
um. a věd., Příl. ku Květům, 1840, VII. 
str. 25; 

114. Pešice J. J., Zpráva o slavení SOOleté 
památky knihtisku v Praze r. 1740 konaném, 
a opět nová svědectví o českém původu 

J. G (viz č. 127 ), ibidem, str. 

45, 49. 

115. Pešice J. J. Nové svědectví o českém 
původu J. G., ibidem, str. 152. 

116. K záležitosti Gutenberské, Květy 
1841, VIII, Příloha^č. XIV, str. 56. 

117. B{ačkor)a .S'., Zase něco o G., ibid., 
str. 166. 

118. Vinařický K., Jan Gutenberg (nar. 
v Hoře Kutné r. 1412, bakalářem svob. 
umění učiněn v Praze 18. list. 1445, první 
knihtiskař v Mohuči 1450), Květy 1845, 
XII., str. 529, 543-4, 551-2, 574-5, 582-3, 
591-2, 598-9, 606-7, 614-5, 622-3, 630-1. 

119. Tomek W. W., O Janu Gutenbergovi, 
ibid., str. 542-3. (Proti č. 118.) Srv. č. 152. 



120. Vinařický Cli., Jean Gutenberg, né 
en 1412 a Kuttenberg en Bohéme, bachelier- 
ěs-arts a Tuniversité de Prague, promu le 
18 novembre 1445, inventeur de Timpri- 
merie a Mayence en 1450. Essai historique 
et critique . . , traduit du manuscript alle- 
mand par J. Carro, Bru.xelles, 1847, 8" 
(týká se nejstarších tisků v Cechách). 

121. Vinařický Cli., Le Mineur de Kutten- 
berg dans les armoiries de la famille de 
ťinventeur de Timprimerie, Carro, Alman. 
de Carisbad 1848, 165-208, 235-6. 

122. O původu vynálezce kněhtiskařství 
(zpráva Jesuity Kořínka z r. 1675), Česká 
koruna, 1873, č. 67. — Srv. výklady k obrazu 
Fr. Čermáka, J. Gutenberg, Světozor III. 
1869, 256.; k obrazu K. Svobody, Světozor 
XI. 1877, 94. 

123. Guttenberg pro vraždu stíhán (r. 1420 
vystěhoval prý se z Kutné Hory), Besídka 
pro záb. a pouč. 1875, č. 81. 

124. L'abbé Rcqiiin, L'imprimerie a Avig- 
non en 1444, Paris, 1890, 8". str. 20. — 
L. Duchamel, Les origines de Timprimerie 
á Avignon, Notě sur les documents décou- 
verts par M. labbé Requin, Avignon, 1890, 
8°, str. 15. 

125. Tiige J., ČČMus. 1892, 144-7 (O Pro- 
kopovi Waldvoglovi z Prahy). 

1^26. Truhlář J., Počátky humanismu 
v Čechách, 1892, 44-5. 

127. Třístaletá památka vynalezení kniho- 
tisku (v Praze), Besídka pro záb. a pouč. 
1894, č. 63. 

128. Apollo olim Admeti regis tutela, 
inter Thessaliae armenta novennio exiguus, 
obscurus, inglorius, hodie inter nigellas 
Cadmi pecudes, nempe inter literarum, ty- 
pique elemento magnus, illustris, immor- 



C 129-36. 



I. Knihovčda . II. Knihtiskařství a knihkupectví. 



talis, sivé artium liberalium, scientiarumque 
studium artis typographae beneficio, tertio 
iam saeculo ubique terrarum, ac imprimis 
in Bohemiae magno Athenaeo fiorentissi- 
mum, in laudem et commendationem 
praefatae artis, DVM ILLa anno sVo 
IVbíLaeo gratos sVperIs eXoLYIt ho- 
nores, panegyri celebratum, coram se- 
nátu, populoque academico antiquissinnae 
ac celeberrimae universitatis Carolo-Fer- 
dinandeae Pragensis, sub rectoratu P. 
Georgii Peter S. J., oratoře D. Joanne 
Wenc. Dworzak de Boor, Pragae Bohe- 
morum, 1740. 

129. Ďas Gutthátige und Danckbare Ábela 
der Christ-gelehrten Welt in Teutschland. 
Oder die dem Kirchen- und Welt-Staat so 
nutzbare, als Dienst-befliessene Buch- 
druckerei-Kunst. Unter der Glorw úrdigsten 
Regierung Friderici dieses Nahmens des 
III. aus dem Ertz-Hertzoglichen Haus 
Oesterreich wailand CXVII. Romischen 
Kaisers, im Jahr nach der Gnadenreichen 
Geburt unsers Seeligmachers Jesu Christi 
IMCCCCXL. in der Chur-Fiirstlichen Re- 
sidentz- und Reichs-Stadt Maintz erfunden, 
und aufgerichtet von Joanne Guttenberg, 
ersten Ertz- und Stammen- Vatter der 
Kunstreichen, Welbtbeliebten und Hoch- 
Privilegirten lín. Buchdruckern, an dem 
dreimahl herrlichen Druck- und Freuden- 
Fest des dritten Jubel Jahrs. Dem A und 
SI Aller Weissheit zu einem Unvergessli- 
chen Danck-Opfter PHicht- schuldigst úber- 
reichet von denen in den drei kím. Prager 
Stadten des Konigreichs Boheřms sich be- 
findlichen eilfachen Loblichen Buchdrucke- 
reien, als nehmiich: Arnoltischen, Rosen- 
múllerischen, Suchischen, Gerzabekischen, 
Fitzkischen, Hrabischen , Labaunischen, 
Kaudeikischen, Gerzabekischen, kaiserl. 
Přivil. Clementinischen S. J., Kónigsho- 
fischen den 30. Tag Wintermonaths des 
dritten Jahr-hundcrts 1740 in dem auf der 
Alten Haupt-Stadt Prag Salvátor genanten 
Academischen Gottes-Haus, Vorgetragen 
von P. Frider. Kaiisclike S. j., Prag 
(1740). 

loO. Das Dritte Jubilaeum einer loblichen 
Buchdrucker-Kunst wolte bei denen anno 
MDCCXL den 30. Novembris in der kon. 
Haubt-Stadt Prag angestellten Festivitáten 
mit nachgesetzter Ode beehren Johanu 



Gottlob Anton Ncpomucenm Fiehiger, Ge- 
druckt im Konigshof (Prag, 174o). 

131. Die Denckmahle der Gútte Gottes 
verwunderten bei dem Feierlichen Jubel- 
Feste, so wegen der vor dreihundert 
Jahren erfundenen Buchdrucker-Kunst, in 
der kon. Boheimischen Haubt-Stadt Prag 
anno MDCCXL. den 30. Novembris cele- 
briret wurde, die siimmtlichen allhiesigen 
Buchdrucker Gcdruckt im Konigshof bei 
Joh. Norb. Fitzky (1740 . 

132. Expressa librorum impressio, coro- 
nataque anno iubilaeo tertio Pragae Bohe- 
morum celebrato. Das isť Die Edle- Kunst 
der Buchdruckerei, gecront mit Dritten- 
hundert-jáhrigen, und mehr, als drei 
Hundert Reim gebundenen (was sag ich) 
vielmehr froh und freien Jubel-Geschrei, 
wie solches Jubel-Fest in Prag ward cele- 
briret, hat dieses Freud- Formát (unform 
zwar formiret, mit wenig Nachdruck auch) 
in Druck gegeben aus Jos. Franc. Ant. 
Kraus., Nat. Bohem. (p. t.) Jun. Com. Praef., 
Gedruckt in der kíjn. Alten-Stadt Prag, 
('1740). 

133. Lingua triům saeculorum ... to je«t 
Vejřečný trojího věku jazyk, nimžto ne- 
toliko obnoven jest okršlek světa, nýbrž 
i umění jak duchovní, tak světské, zna- 
menitě osvíceno, na nejvyšší grád, neb 
stupeň pozdviženo, kunst, nad jiné kunsty, 
typographia, jinak kniho-tiskárna, při ve- 
řejné saeculární, třistaletý slavnosti, když 
totižto po šťastně proběhlých třích set let 
od vynalezení svobodného kunstu typo- 
graphického, které se stalo Léta Páně 1440. 
snažností a schopností Jana Kuttenbergia, 
rodiče a vlastence Kuttnohorského . . . 
slovutní pp. impressoři slavných měst 
Pražských tri-saeculum, trojvěk, pospolu 
nábožně slavili v chrámu Páně S. Salvá- 
tora v chvalořeči představený od P. Bene- 
dikta Jos Pretlika, vytištěno v Praze, 1740. 

134. [Burg Joh. F), Breslauisches Jubel- 
gedáchtniss der vor 300 Jahren erfunde- 
nen Buchdruckerkunst; in einer vollstán- 
digen Sammlung alles dessen, wodurch in 
J. 1740 bei der íjffentlich dariiber ange- 
stellten Freudenbezeugung der in Breslau 
uber 200 Jahre schon bluhenden Bauman- 
nischen Buchdruckerei das dankbare An- 
denken dieser edlen Erfindung erneuert 
worden, Breslau, 1840, 4", 96, 112, 60. 



2. Celkové dějiny knihtiskařství. 

(Chronologicky.) 



135. Historická mapa vývinu knihtiskař- 
ství v Cechách od prvopočátku až do roku 
1895. Navrhl a redigoval D. Sluníčko za 
spolupůsobení A. Kučery a A. Schillera. 
Kresbu provedl Frant. Urban. (Něm. název. 
Historische Kartě der Entwicklung der 



Anfángen bis zum Jahre 1895). Viz Katalog 
odborné výstavy knihtiskařské v Praze, 
1895, str. 64. 

136. Vo/gi Ad., Beitráge zur Geschichte 
der Buchdruckerkunst in Bohmen, »Neue 
Litteraturs Prag, 1772, I Stuck 9., str. 



Buchdruckerkunst in Bohmen von ihren 129-35 ; Fortsetzung der Beitráge 



ibid. 



— 10 — 



A. Knihtiskařství. 1. Vynalezení jeho. 



C. 137-68. 



St. 14., str. 209-13; Zweite Fortsetzung . . , 
St. 18, str 273-79. — Beitrage zur Ge- 
schichte der Buchdruckerkunst in Miihren, 
»NeueLitteraturs Prag, 1772, I. Stúck 22, 
átr. 337-43. 

137. Rosenthal, Nachrichten von einigen 
alten Búchern des in Boheim eingefúhrten 
ersten Druckes. Srv. Dobrovský, Bohm. 
u máhr. Liter. 1780, 3. Stúck, str. 160. 

138. Dobrovský Jos., Ueber die Einfúh- 
rung und Verbreitung der Buchdrucker- 
kunst in Bohmen, Abh. Privatges. Prag, 
1782, V. 228-262. — Týž, Beitrage zur Ge- 
schichte der Buchdruckerkunst in Bohmen 
und Máhren, Litterar. Magazin III. 3-16. 
— Neuer Beitrag zur Gesch. der Buch- 
druckerkunst in Bohmen u. Mahren, ibid. 
III. 79-81 (Plzeň). - Týž. Bibliothekarische 
Schátze: Kronika Trojánská (rok a místo 
vydání). Bohm. Literatur auf d. J 1779 
i. 1. Prag 1779, 45-53. 

139. Ungar Raph., Neue Beitrage zur 
alten Geschichte der Buchdruckerkunst 
in Bohmen, Mit einer vollstandigen Ueber- 
sicht aller dazu gehorigen Daten aus dem 
XV. Jhte., Prag, 1795 (též: Neuere Abhandl. 
Bohm. Ges. Wiss. 1798, II. F. 2 Bd., 2. Abth , 
195-229). — * Jena. A. L. Z. 1796, III 791. 

140. Haiiser Jos., Zur Geschichte der 
Buchdruckerkunst in Bohmen, Bohm. Mus. 
Monatschr. III. 1829, !., 436-8. 

141. A/etz, Geschichte des Buchhandels 
und der Buchdruckerkunst. Darmstadt 
1834 (týká se Čech). 

142. Dtidík P. A. Chronologische Ge- 
schichte der Verbreitung der Buchdrucker- 
kunst, Wiener Jahrb. d. Liter. LXXXIII. 
1838. Anz Bl. 26-28: Bohmen und Máhren. 

143. Schmitt Ad., Bohmens Buchdrucker- 
kunst in ihrer Thátigkeit vom J. 1475 bis 
1620, čas. Guttenberg, Wien II. 1856, No. 
6, str. 41, No. 7 , sir. 49, No. 8., str. 56. 

144. Richter, Wiegengeschichte der má- 
hrischen Buchdruckerkunst, A. Schmidl, 
Oesterreich. Blátter fiir Liter, und Kunst, 
Wien, 1844, i. No. 5., Beilage. 

145. Schmitt A., Einfiihrung der Buch- 
druckerkunst in Máhren, čas. Guttenberg, 
Wien, II. 1856, No. 10, str. 72. 

146. D' Eivert., Geschichte des Búcher- 
und Steindruckes, des Buchhandels, der 
Biicher-Censur und der periodischen Lite- 
ratur, sowie Nachtráge zur Geschichte der 
historischen Literatur in Máhren und 
Oesterr. - Schlesien, Schriften 1854, VI. 
1-232. — Srov. Kolik spisů od vynalezení 
tiskařství až do bitvy bělohorské bylo ti- 
štěno na Moravě v knížetství Opavském 
(Dle spisu ď Elvertova), Koleda, Olomouc, 
1877, str 44 Srv. č. 180-1. 

147. Knihtiskárny české v XVI. stol., 
Boleslavan 1861, č 17. 

148. Jahfi '}'., Kněhtlačitelství, v Praze, 
1867 (Otisk z Kobrovy Kroniky práce). — 
Stať Jos Mikuláše Boleslavského. 



149. K historii české typografie, Český 
Lev 1870 č. 4, 

150. České knihkupectví a knihtiskárna 
v Americe. Tábor 1871. č. 13. 

151. Knihtiskárnv v Čechách (v XVI. 
stol.), Besedy, Přil. Hl. ze Siona 1873, str. 24. 

152. /{eidíer) A., Bohmen und die álteste 
Buchdruckerkunst, Mitth. Gesch. D Bohm. 
IV. 1866, 65-71, 97-105, 129-37, Otisk, 
Zeidler A., Bohmen und die Paláotypie, 
Eme kulturhistorische Skizze, (S-A. Mitth. 
Gesch. D. Bohm), Prag 1866, 8", 31. 

153. Dudik B., Zur Geschichte der máhri 
schen Buchdruckerei, Mitth. des k. k Mu- 
seums f. Kunst. und Industrie, Wien, 1873. 

154. Dtidik B., Dějiny knihtiskařství na 
Moravu od vzniku jeho až do r. 1621, 
v Brně 1875 8", 30. (Otisk z ČMMor. VII. 
103-38 Srv. č. 159. 

155. Hausma)UL Joh. Seb., Máhrens Buch- 
druckerei, In chronologischer Uebersicht 
mit historisch kritischen Bemerkungen, 
Moravia 1877-8, 115-22, 188-97, 256-63, 
406-11, 538-46; 1878-9, 170-74, 237-40. 

156. Hallioich, Zur Geschichte der Buch- 
druckerei und des Buchhandels in Bohmen, 
Bohemia 1877, 74, 75 

157. Tadra Ferd., K dějinám českého 
knihtiskařství a knihkupectví, ČČMus. 1877, 
175-81. 

158. Knihtiskárny na českém venkově 
koncem minulého století, Slavia, v Praze, 
1877, str. 276. 

159. Budík B., Geschichtliche Entwicke- 
lung des Buchdruckesin Máhren vom Jahre 
1486-1621, Brúnn, 1879,8". Srv. č. 154. (Otisk 
Stud. u. Mitth. Ben. u. Cist. 1880, II. 206.) 

160. Koráb Julius, Vývoj knihtiskařství 
a české prvotisky, Ku čtyrsetletému jubileu 
české typografie napsal, S ukázkami prvo- 
tisků plzeňských (Publikace spolku přát. 
vědy a lit. české v Plzni č. III.), v Plzni, 
1880, 8°, (IV), 79. Srv. č. 173. 

161. Gans JoJl, Ueber Buchdruck, Buch- 
handel und periodische Literatur in den 
Sudeten und Beitrage zur historischen Lite- 
ratur dieses Landstriches.^NBlatt 1880, N. 6. 

162. Knihtiskařství v Čechách, Besídka 
pro záb. a pouč. 1880, č. 90. 

163. Alenčik F., K dějinám knihtiskařství 
v Čechách, Ruch V. 1883, 560. (r. 1528-31). 

164. Sláva těm prvním (knihtiskařství), 
Nár. Listy 1884, č. 3. 

165. Jubileum tiskařství moravského, Be- 
sídka pro záb. a pouč. 1886, č. 80. Srv. 
Slavnost brněnských knihtiskařů, novinář- 
ství vůbec a moravské zvláště. Mor. No- 
viny, 1864, č. 50. 

166. Pamětní spis vydaný ku slavnosti 
400letého trvání knihtisku na Moravě, 1886. 

167. Zur Geschichte des Buchdrucks und 
der Censur in Bohmen, Bohemia 1892, 9 B., 
16 B., 34 B., 64 B 

168. Schiller Aut., Stručný nástin dějin 
umění knihtlačitelského v Čechách, Beseda 
Učit. 1891, č. 326. 



— 11 



I. Knihověda. II. Knihtiskařství a knihkupectví. 



C 169-88. 



3. Prvotisky. 



169. Elsner Joii. TheopJi., Versuch einer 
bohmischen Bibel-Geschichte nebst einem 
historischen Anhange von verschiedenen 
absonderlich gedruckten bohmischen Neuen 
Testamenten, Halle, 1765, 8", 116. 

170. W/igar R F., Allgemeine bóhmische 
Bibliothek, gesammelt und herausgege- 
ben . ., Prag, 1786, 8". (V úvodě: Unter 
dem Titel einer aligemeinen bohmischen 
Bibliothek liefere ich eine systematische 
Verzeichniss aller in bohmischer Sprache 
bisher gedruckten Búcher.) I. Classe, Theo- 
logie. I. Abtheilung, Hierographie, I. Bibeln. 
— Srv. též Rosenthaler, Nachrichten uber 
alte bohm. Bibelúbersetzungen. Dobrovský, 
Bohm. u. máhr. Liter. 1780, 3. Stúck, str. 
211-218). 

171. Novotný Fr. -z Luze, Bibliotheka če- 
ských biblí od XIII. věku až do 1. 1810, 
v Praze, CXLI. 

172. XpoH0.5oriniecKa>i pocnucL ncpBone- 
lariiMMij cioiiCHCKiiMt KHiiraMt (1475-1500), 
KenncHT. (Koppen), Marepia-iti a^iíi iicropiii 
npocLÍmcHÍH BT. Piicciu, No. II. EiiO.iiorpa-Mi- 
lecKie ^iiiCTbi 1825 roía. C. IleTcpOypn, 1826. 
No 1. str. 9-12; No 6. (1500-29), str. 76-84. 
Viz dále No. 11, 26 ad. 

173. Hanka V., Prvotisk český a prvo- 
tisk polský, ČČMus. 1840, 77-94. — Týž, 



České prvotisky, ibid. 1852, III. 109. — Týž, 
Ueber die ersten bohmischen Drucke, 
SBer. Bóhm. Ges. Wiss. 1852, 45 (Abhandl. 
V. F. 7. Bd.) — Týž, Bibliografie prvo- 
tiskův českých od r. 1468 až do 1526 léta 
(5 litogr. tab.), v Praze, 1853, 8", 65 str. — 
Otisk "z ČČMus. 1852, III. 109-126, IV. 
62-111. Srv. České prvotisky do r. 1526, 
Mor. Nár. List 1852 str. 78. — Das erste 
deutsche Buch in Bohmen 1525, »Prag« 
1843, 695. 

174. Patera Ad., Prvotisky české z let 
1468-1526, chované v bibliothece Musea 
království českého. Věstník Č. Akad. III. 
1894. č. 4., str. 203-15. 

175. Flajshans í'., Knihy české v knihov- 
nách švédských a ruských, v Praze, 1S97, 
str. 56-58 

176. Die Incunabeln des Franzens-Mu- 
seums. Annales Mus. Franc. Brunae 1895, 
150. 

177. Scliuhert Ani., Die beiden áltesten 
vollstándigen Biblia bohemica-Inkunabeln, 
Centralblatt f. Biblioth. XIV 1897, 104-109. 

178. Weisse Jos., Die Inkunabeln Máhrens 
auf dem gebiete der hebráischen Typo- 
praphie, N. Blatt, 1856, No. 8 str. 61-63. 

179. Prvotisky prvních knihtiskařů v Brně 
(1486-99.), Hlas", 1886, č. 44, 45. 



4. Rozmanitosti. 

(Tisk ve Slezsku n v Lužici. Příruční kniha pro tiskárny. Výstav)*. Časopisy.) 



180. Oelsner Joh. IVilh., Ueber die 
ersten in Schlesien gedruckten Biicher, 
Schles Prov. Bl. XIC, 1834, 527-534. 

181. Bauch G., Bibliographie der schle- 
sischen Rennaisance (1475-1521), Silesiaca, 
Festschrift des Vereins fiir Gesch. und 
Alterth. Schles. zum 70. Geburtstage C. 
Grúnhagen, Breslau, 1898 (latinské a ně- 
mecké prvotisky). Srv. č. 146, 234. 

182. Pescheck Christ. Laus. Notizen in 
Beziehung auf das Jubil, der Buchdrucker- 
kunst, N. Laus. Magazín XV. 1837, 204. 

183. Pescheck Christ., Verzeichniss der 
bohmischen Drucke. K/iatitli, Annales 
typogr. Lusatiae Superioris, Lauban, 1740, 
4", str. 75 ad. Srv. Pescheck, Bohm. Exul. 
in Sachsen, 1857, 112. 

184. Kohler G., Zur Geschichte der 
Buchdruckerei in Gorlitz, Gorlitz, 1840, 
4°, 23. — Nové vyd. Zur Geschite der 
Buchdruckerei in Gorlitz. N. Laus .Magazín 
XXXV., 1859, 34-56, 227-36. 

185. Rosenthaler Jos., Opella in septem 
capita distincta, quibus errorum, qui in 
Bohemica scriptione, tum in typo fiunt, 
caussae expenduntnr et per lectas de 
ortographia et etymologia bohemica obser- 
vationes recta ratio bohemice scribendi. 



et libros imprimendi exhibitur communi 
normalium scholarum professorum utilitati 
composita. Pragae, 1779, 8'^. — * Dobrov- 
ský, Bohm. Literatur aus d. J. 1779. 
Rosenthaler bránil se proti D. ve spisu : 
> Hvězdička písaře k dobrému psaní če- 
skému vedoucí ku prospěchu škol českých, 
vydaná prací a nákladem Jos. Rozenthá- 
lera.« V Praze, 1781, 8", 43 (9). pod ná- 
zvem: Apologia, qua preesentis opusculi 
auctor Jos. Rosenthaler presb. eccl. 
exponit caussas doctrinae in Opella sua 
datae, respondetque super cavillationibus 
suae Opellae a R. D. Jos. Dobrovský, 
diacono, in sua Bohem, litteratura A. 1779 
Pragae impressa factis. (Posudek Dobrov- 
ského, Literar. Magazín I. Prag, 1781, 
93-104). 

186. Výbor pro světovou výstavu časo- 
pisů a rukopisů v Praze. Zvěsti Slovanské 
I. Vídeň 1876, č. 4., str. 6. 

187. Výstava časopisů a rukopisů v míst- 
nostech » Měšťanské Besedy* , Pokrok 1877, 
č. 135 ad. 

188. Zeitungen und Handschriften-Aus- 
stellung des tvpographischen Fortbildungs- 
Vereines in Prag 1877, PoHtik 1877 č 144 
a d. 



12 



A. Knihtiskarstvi. 



C. 189-210- 



1S9. Katalog der Zeitungen- und Hand- 
čchriftenAusstelIung des Typographen- 
Fortbildungs-Vereins in Prag, Prag, 1877. 

190. Toiiiiinský J. J., První v^-stava če- 
ských knih a časopisů (v Praze 1878 za 
rok 1848-78) Nár. Listy 1878 č. 119, 122. 

191. Ausstellung von bohmischen Bii- 
chern und Zeitungen, Politik 1878, č. 99. 

192. Zpráva o výstavě knih a časopisu, 
uspořádané od pražských knihkupců na 
Střeleckém ostrově, Světozor XII. 1878, 279. 

193. Výstava kněhkupecká v Praze, Be- 
sídka pro záb. a pouč. 1S7S, č. 68. 

194. Schiller Aiit., Odborná výstava knih- 
tiskařská, Světozor XXIX. Í895, 371-2. 

195. České knihkupectví na výstavě, 
Praha (čas.) 1891, č. 11. 



196. Katalog odborné výstavy knih- 
tiskařské v Praze (Catalog der crsten gra- 
phischen Ausstellung in Prag). Pořadatel 
Klub Stará Garda (v Praze), 1895, 8", 
str. 65. 

197. Veleslavín, Časopis pro umění kněh- 
tlačitelské, v Praze I. 1863, II 1864-5, 
III. 1865-6. Redaktor Jos. Mikuláš-Boleslav- 
ský. — Nová řada od r. 1873. — Sborník 
Typografický, věnovaný knihtiskařským a 
příbuzným odvětvím I-II. 1882-3, redaktor 
Jan Stolař. — Typografia od r. 1888. — 
Typografické Listy od r. 1889. — Nové 
Typografické Listy od r. 1897. Tyto časo- 
pisy obsahují četné drobné zprávy k dě- 
jinám knihtiskařství a jednotlivých knih- 
tiskáren v českých zemích. 



5. Dějiny knihtiskáren jednotlivých a významnějších knihtiskařů. 

(Abecedně.) 



198. Dlabač G. J., Kurzgefasste Nach- 
richt von der noch unbekannten Buch- 
druckerei zu Altenberg in Bohmen, Neuere 
Abhandl. Bohm Ges. Wiss. 1797, II. F. 
3. Bd., 2 Abth., 140-60. 

199. Boleslav Mladá (Mons Carmeli), bratr, 
knihtisk., Besedy, příl. Hl. ze Siona. 1873, 
str. 24. — O první tiskárně mladoboleslav- 
ské, Boleslavan, I. 1860, č. 95. - Mik. 
Klaudian (Kulhavý), prvý knihtlačitel v Ml. 
Bol., ibid. 161. — Knihtiskaři v Boleslavi, 
ibid. I. 1861, č. 19. — Bol. prvotisky, ibid. 
č. 11. — Knihtiskárny staré, ibid. č. 17. — 
Zonhek Fr. J, Václav Oustecký, tiskař 
Boleslavský, Pam. Arch. IX., 1874, 553-4. 

200. Hora Kutná utraquist, tisk. v XVI. 
stol.), Besed v ipříl. HI. ze Siona), 1873, 
str. 24. 

201. IVildmaini Fr.., O probuzení ná- 
roda českého v jihovýchodních Čechách a 
jakých zásluh získala si v té příčině knih- 
tiskárna Landfrasova v HradciJindřichově, 
Vlast V. 1888-9, 708-11, 771-5, 856-60. 

202. Hradec Králové, (Tiskárna Alžběty 
Tybellové), Knihtiskárny na českém ven- 
kově koncem minulého století, Stud. Listy 
IV. 1884, str. 246. — Citové v den víta'- 
ných jmenovin Jana Host. Pospíšila, 
oučinkujícího ouda českého národního 
Museum, a ředitele Solovské impressí 
v Praze, biskup, impressora v Hradci Krá- 
lové. V Praze 1828. 4", str. 4. — Slova 
radosti ke dni zlatého zasnoubení óOletého 
manželství p. Jana Host. Pospíšila a paní 
Kateřiny Pcspí.šiIové, v Praze, 1858. — 
Srv. Herrmann Ign., Když si náš dědeček 
babičku bral. Světozor, 1892, 6 ad. — 
Nár. Listy 1868, č. 84. 

203. Stará knihtiskárna (v Chebu), Be- 
sídka pro záb. a pouč. 1888, č. 81. 

204. Schviid G., Egerer Volkslieder aus 
dem XVI. Jahrh., Ein Beitrag zur heimatli- 
chen Literatur- und Buchdruckergeschichte, 



Egervirellen 1874, II. 309-311 (seznam, 
z konce XVI. stol.). 

205. Llleč (Mons Liliorum), bratrská 
knihtisk., Besedy (příl. Hl ze Siona), 1873, 
str. 24. 

206. Sedláček Aug., Tiskárna a impres- 
sorové v Litomyšli, Pam. Arch. IX. 1874, 
39-43. — Štěpánek Jos., Knihtiskárna lito- 
myšlská do r. 1863 a spisy české v ní 
tištěné, v Litomyšli. (Progr. reál.) 1878. — 
Litomyšl (Mons Oliveti), bratrská knihtisk., 
Besedy (příl. Hl. ze Siona), 1873, str. 24. — 
Dobrovský, Literar. Magazín III. 1787, 74-8. 

— Rybička A., ČČMus. 1865, 127,^pozn. 

207. Lysá. Hrabě Frant. Ant. Šperk a 
jeho domácí knihtiskárna, Nové Typograf. 
Listy, v Praze, 1898, 11. č. 5. str. 32. Srv. 
geneal. s. v. Špork a č. 259. 

208. Ostrov (Mons Engadi), bratrská 
knihtisk.. Besedy (příl. Hl. ze Siona) 1873, 
str. 24. 

209. Plzeňská tiskárna viz Koráb č. 160. 
Srv. Strnad J., Knihtiskaři plzeňští v XV. 
a XVI. stol. (Mikuláš Bakalář, Jan Pekk 
a Jan Mantuan, příjmím Fencl), Pam. Arch. 
XIV. 1888, 289-94. — Strnad J., Některé 
zprávy o prvních knihtiskařích plzeňských 
v XV. a XVI. stol. Plzeňské Listy 1887, 
č. 112. — Srv. Dobrovským Liter. Magazín 
III. 79-81. — Dobrovský, Bóhm. Liter, auf 
d. J. 1779, L 3. 1779,' str. 243. — Kato- 
lická knihtiskárna v Plzni (XVI stol.). Be- 
sedy (příl. Hlasů ze Siona) 1873, str. 24. 

— Srv č. 138. 

210. Praha. Dudik P. A., Chronolo- 
gische Geschichte der Verbreitung der 
Buchdruckerkunst. Wiener jahrb. der 
Liter. LXXXIII. 1838, Anz. 'B1. 26-27 : 
Bohmen und Máhren, Prag. — • První kněh- 
tiskárna v Praze (»u bílého lva« u radnice 
starom., J. Pytlíka, Sev. Kramáře, J. od 
Čápův a Matěje od Bílého lva 1488), Květy 
VI. 1S71, str. 176. — První knihtiskárna 



13 



C. 211-4. 



I. Knihcvěda. II. Knihtiskařství a knihkupectví. 



v Praze, Vlasten. Poutník, Kal., v Praze, 
18S5, XVII. str. 72. — První knihtiskárna 
v Praze, Besídka pro záb. a pouč. 1894, 
č. 61. — Hebrejské tiskárny a knihovny 
v Praze, Pam. Arch. IX., 1874, 964-5. — 
S/ari J/., Hebráische Buchdruckereien 
und Bibhotheken in Prag, Bohemia 1873, 
310, 311. 

211. Alt-Prager Typen II. Buchhand- 
lungen und Buchdruckereien. PoHtik 1877, 
č. 52 ad. — In der Liebe des Náchstens 
und Barmherzigkeit begriindete \'erbin- 
dung derer Buchdrucker-Kunst-Yerwand- 
then der Konigl.-Haubt-Stadt Prag im Kónig- 
reiche Bohmen, s. 1. et a. (1766), 8", 41 str. 
Na str. 36 ad. : Verzeichnuss der Buch- 
druckerkunst-Officinen nach denen Namen 
ihrer Principalen und \'orstehern in aipha- 
betischer Ordnung, mit allen dazumalen 
bei Errichtung der S. Michaelis-Mess A. 
1765. daseibst in Arbeit gestandenen und 
vorgebendes Institutům unterschriebenen 
Kunstverwandten, dann derenselben Ehe- 
Consortinnen, wie auch ijbrigen in die 
Confoederation aufgenommenen Mitglie- 
dern. — In der Liebe ... II. Theil, be- 
stehend aus dem gleich von Anbeginn der 
eingefiihrten Bundsgenossenschaft errichte- 
ten Protokoll und desseiben Anhang. Alt- 
stadt Prag 1768, 8", 86, (16). Str. 67-8: 
Alphabetisches Verzeichniss derjenigen 
Bundsgenossen, welche nach Errichtung 
der Stiftungsurkunde, folglich vom Jahre 
1766 bis zuř Látaremesse 1769 in die 
Bundsgenossenschaft an- und aufgenommen 
worden. — Mikjiláš - Boleslavský J., Před 
sto lety. Schematismus pro Cechv z r. 1790 
(knihtiskárny), Nár. Listy 1891. 'č. 106. 

212. Proxeni Sim., Elogia de nuptiis Geor- 
gii Melantrichii, civis et typographi Pra- 
gensis et Annae sponsae eius, Pragae, 1556, 
4". — Georgius Melantrich, Balbiii, Boh. 
docta, ed. Candidus, 1777, I. 191-2; ed. 
Ungar, 1778, II, 292-3 — J. Dobrovský, 
Bóhm. Liter. auf. d. J 1779, I. 3., Prag, 
1779, str. 243 lo jménu Melantrich). — 
Rybička Ant., Jiří .st. Melantrich z Aventina 
a tiskárna jeho, Světozor I\'. 1870, 94 ad. 
— Týž, Melantrichové z Av. a tiskárna 
jejich. Pomůcka k dějepisu literatury a tv- 
pografie domácí, ČČMus. 1865, 123-42, 
209-21. — Malý Jakub, Život a píisobení 
Jiř. Mel. z Aventina, Na oslavu třístaleté 
památky jeho úmrtí, v Praze, 1880, 8", 
str. 30. — Jiří Mel., z Av., Besídka pro 
záb. a pouč. 1880. č. 88. — Pokrok 1880. 
č. 220. — Slavnost Mel. v Rožďalovicích, 
České Noy. 1880, č. 220. - Slavnost Mel. 
v Praze, České Nov., 1880, č. 280. — Me- 
lantrich-Feíer in Prag, Politik 1880, č. 239, 
253, 257, 260, 302, 315, 320, 323. — 
Winter Z, Dluhy Mel., ČČMus. 1890, 
279-81. — Jiří Meí. z Av., (s vyobr. rod- 
ného domku a Rožďalovic). Viz Melantrich, 
Upomínka na velikolepou zábavu »Melan- 
tricha«, spolku pro vystavění domu pro 



typografy-rekonvalescenty v Praze, 1896. 
I. č. 1. str. 7-8. - Herain J., Slovo o bou- 
rání Melantrichovy tiskárnv v Praze, Svě- 
tozor XXVII., 1892, 195-8. - Srv. Das 
Melantrich sche Haus in der Prager Alt- 
stadt, Mitth. C. Com. N F. XIX. 1893, 
str. 256. - Wiehl A. Fund bei Demolirung 
des Prager Hauses No. 471-1, (»U Melan- 
trichů«), ibid., N. F. XX. 1894, str. 178 

213. Řehák J. ./., Jakub řezbář z Nym- 
burka, děd Daniela Adama z Veleslavína, 
na základě pramenu kutnohorských a praž- 
sk\'ch. Srv. Kutnohoran, 1879, č. 19. — 
In honorem nuptiarum doctissimi viri Do- 
mini Magistři Danielis Adami Pragensis, 
in academia patria professoris, sponsi et 
pudicissimae virginis Annae Melantrichae, 
clarissimi viri Domini Georgii Melantrichi 
ab Aventino filiae, sponsae, Carmina boni 
ominis ergo ab amicis scripta, Pragae, 
1576. — Lugubria in obitum Dan. Ad. a 
Velesl. patriciiet architypographi Pragensis. 
Pragae, 1599. — Campanus, Carmen in 
obitum M. Dan. Ad. a Velesl., Pragae, 
1599. — Dan. Ad. Vel., Balbín, Bohemia 
docta, ed. Candidus 1777,1. 13-6; ed. Ungar 
1778, II. 52-5. — Život Dan. Ad. z Vel., 
Hlasatel Český, v Praze 1806, I. díl II , 
str. 161. — Legis-Glúckselíg, Leben und 
Bildniss des gelehrten Bohm. Typographen 
Mag. Dan. Ad. v. Vel, Illustr. Chron. v. 
Bohm., Prag, B. II. 11-2, 1854, str. 640. — 
Fiala Fra?it., Dan. Ad. z Vel., Zlomek ži- 
votopisný (česky psáno y něm^ progr. st. 
realkv), v Brně, 1852. — Čupr, Životopis D. 
Ad. Vel., Roz7m, M. D. A. V. Práce 
původní, Staroč. bibl. Roz. díl II., v Praze 

1853. Nové nezm. vyd., v Praze 1881. 
(Staroč. bibl. vyd. J. V. R., seš. 1-5.) — D. 
A. z V. (s vyobr.) Zlaté Klasy, v Praze I. 

1854, str. 109. — Vinohorský J., Jádro 
z jednání o působení A. D. z Vel., Progr. 
gymn., v Hradci Králové 1855. — D. A 
z V. čas. Libuše I. 1863.. str. 83. - D. A. 
z V. Illustr. Evangel. Věstník, v Praze, I. 
1865-6, str. 130. — Život D. A. z V., Vídeň- 
ský Věstník, Vídeň, 1868, I. str. 18 ad. — 
SI. Fr., D. A. z V., Zl. Praha, v Praze,^ 1868. 
II. str. 322. — Veleslavínův dům u »Červe- 
ného srdce « v Praze, Květy III. 1868, str. 78 
a d., 95 (s vyobr.) — Rybička Ant., Něco o ti- 
skárně Veleslavínově, Pam. Arch. I. 185.'>, 

v 

255-7. Přídavek od Zapa ibid. — Život D 
A. z V., Obrazv Života, 1875, III , str. 47. 
— Bayer Fr., Ď. A. z V., Komenský 1882, 
X. str. 619. — IViníer Z , Nový příspěvek 
k dějinám tiskárny Velesl., jakož i některá 
zpráva o jeho osobě a rodině, ČČMus. 1886, 
139-42. — Srv. též D. A. z V., Mat. dítek, 
Viz Pěstoun r. 1886, v Chrudimi 1887, III. 
str. 41. — Světozor IV. 1870, 94. — Stručný 
životopis D. A. z V. v Praze, 1887. — 
ČČMus. 1865, 123. 

214. P. B., Potomek D. A. z V., Pokrok. 
1872, č. 283. — Rybička Ant., Něco o Sa- 
muelovi Adamovi z Veleslavína, Pam. Arch. 



14 



A. Knihtiskařství. 



C. 215-30. 



XIV. 1889, 145-6. — Menčik Ferd.. Samuel 
Adam z V., ČČMus. 1894, 151-2. 

215. Catalogus librorum, qui apud Ca- 
sparum Zachariam Wussin Pragae venales 
praestant, Pragae, 1697. Catalogus II. libro- 
rum iuridicorum . . . Catalogus III. librorum 
medico-chymicorum . . . Catal. IV. librorum 
historico-politico-philosophico- scholastico- 
mathematico-musicorum. Continuatio Cata- 
logi . (s. a.j — Catalogus oder Verzeichniss 
aller Búcher, welche zu Prag in dem Buch- 
laden im Paradeyss um billigen Preis zu 
haben sein, bei Joh. P"riedr. RUdiger Kays. 
kon. přivil. Buchhándler 1748 532 str. 

216. Catalogus librorum oder Ver- 
zeichnuss derer Biicher, welche bei Ul- 
rich Grobl in grossen Collegio Carolino 
nebst vielen anderen in billigen Preiss zu 
haben seind Prag, s. a., A-D^. 

217. Rosenmúller K., Abdruck derer la- 
teinischen, deutschen, bohmischen Schriften 
in der RosenmiJller'schen Buchdruckerei, 
Prag, 1789, 4". 

218. Die bei dem Vermáhlungsfest des 
wohledlen und kunsterfahrnen Herrn Franz 
Karl Anger der konigi. Hofbuchdruckerei 
bestmerirten Factoris mit der Ehr- und 
Tugendsamen Jungfrauen Veronica Zweig- 
lein mit ihren benannten Gliedern frohlock- 
ende konigi. Hofbuchdruckerei, Prag, 1764. 

219. Specimen characterum latinorum 
existentium in Pragensi typorum fusura 
apud Wencesl. Joan. Crabat v. Martiča, 
1761, Abdruck der Teutschen Schriften in 
der Prager Schriftgiesserei, Abdruck von 
Zierathen. 

220. Die Prager Buchdrucker contra Jo- 
hann Ferdinand Schónfeid, Ein Acten- 
stuck mit Beilagen, (Prag) 1786, 8", str. 36. 

221. Andreas Haase, Edler von Wranau, 
(dvorní knihtiskař, f 1864), MitthGesch. 
Deutsch. B5hm. III. 19. — Jaroslav Pospíšil, 
Světozor XV. 1881, 166. — City upřímně 
náchylných srdcí k svému veleváženému 
řediteli a zvelebiteli umění knihtlačitelského 
Václav. Spinkovi k Jeho radostn^^m jme- 
ninám ode všeho podřízeného společen- 
stva, projevené r. 1835, 4", 2 1. 

222 O Skorinově slovanské tiskárně 
v Praze na zač. XVI. stol. viz : Eaparaeeó. 
XpuHo.ioriiucCKaa pocniici., 0. Ilcxejiój-jjrx, 
1861, č. 11, str. 3 ; H. O. roAoeaUiKiu, Hí- 

CKO.ILK-O C.ildBT, O EhÓJIÍII CKOJiIlHbl II O pyKO- 

nucHOii jjyccKoň óii6.iiiii iisx XVI. croAtriíi, 
o6pÍT;uomeíicfi bt. 6ií6.iíotcuí MOHacTtipa Cb. 
OHy.i.pin Bo .Ii.BOBÍ, .It.bopi,, 1865 (Otisk 
z HayK. CúopH. IV.) ; Buktuimgt,, BaMhua- 

TCILHOe OTKpI>ITÍe B-b Al)eBHe-pyCCICOM'B KHII-/K- 

HOM-B Mipt, MocKua, 1867; A. BnxHHHun-j, 
O aoKTOjit 'řpaHuiicKy CKopiini ii ero .juto- 
paTypHOii jLHTe.iBHOcTii, .Ibboiíx, 1879 ; B.ia- 
óuMiipoe-,. /loKTiipi. <I>pnHmiCK-L ('ivopiiHa, Ero 
ncpeBoati, iU'iiaTHi.m iisjaHÍn ii íislik-l, (.'.- 
IleTepfiyiiri, ; Zihrt, Zobrazování Trojice 
skupinou tří hlav za středověku i v lido- 
vém umění nynějším. Věstník Král. České 



spol. nauk, třída fil. histor. jazykozpytná, 
1894, v Praze, 1895, č. VII., str.' 10-4.' 

223. Knihtiskaři v Praze v XVI. století: 
Jan Kantor ^542-72). Jan Had (Coluber, 
1546-69). Bartoš Netolický 1542-52). Jan 
Kosořský z Kosoře (1546-56). Jan Kantor 
(1558-64). Jan Kozel (Caper 1559-64). Še- 
bestian Oks z Kolpvsi (1563-77). Jan Jičín- 
ský (1565-9). Jiří Černý (Nigrin, 1570). Jan 
Taubmann (^1572). Jan Had Kantor (1572). 
Jiří Jacobides Ďačický (1570-98). Michal 
Peterle (1576-88j. Burian Valda (1580). Sa- 
muel Impressor, žid (1580). Viz Rybička A., 
ČČMus. 1865, 127, pozn. 

224. Příspěvky k novější historii tiskáren 
a tiskařů pražských podávají příležitostné 
spisy: Vondruška J. E., Stručný přehled 
činnosti ústředního spolku Typografická 
Beseda v Praze od r. 1862 až do r. 1887. 
V Praze 1887. 8", str. (4), 199. — Moser 
Rich., Památník vydaný na oslavu deseti- 
letého trvání spolku faktorů knihtiskáren 
a písmolijen pražských, 18S7-97, v Praze, 
1897, 8", (4), 44. 

225. Vimberk (2 prvotisky české), Mor. 
Nár. List 1852, str. 78. 



226. Prvotisky prvních knihtiskařů v Brně 
(1486-99), Hlas, v Brně, 1886, č. 44, 45. Wien. 
Jahrb. Lit. LXXXIII. 1838, Anz. Bl. 26. 
— Neuer Beitrag zur Gesch. der Buch- 
druckenkunst in Bóhmen und Máhren 
(Brno, 16. stol), Dobrovský, Liter. Magazín 
III. 1787, 78 str. — Erinnerungsblátter an 
das lOOjáhrige Jubiláum der Buch- und 
Steindruckerei von Rud. M. Rohrer ni 
Brunn am 17. April 1887, Brunn 1887. Srv. 
životopisy Rohrer., Moravia 1840, No. 74-5 
(od Ohérala); Mahr. Wanderer, 1841, str. 
360. — Pápstliche Buchdruckerei des 
Stiftes Raigern, Stud, u Mitth. Ben. u. 
Cist. 1884, I. 285; 1885, 11.476.; 1886, III. 
515, 523. 

227. RicJder, Zur máhrischen Gesch. u. 
Liter., Hormayr, Archiv, XXI. 7-8. (3. Která 
kniha byla v Brně první tištěna?) 

228. Mezeřlči Vel., Rybička A., ČČMus. 
1865, 127, pozn. 

229. Mikovec Ferd., Matěj z Dvořišť, 
knihtlačitel samouk na Moravě, Paběrky 
dějepisné a starožitné, Lumír 1855, V. díl 
II. str. 1051, I. (Náměšť.) 

230. Prásek Vine, Spory Olomuckých 
tiskařů od r. 1614-8, Z Acla quotidiana 
městské rady Olom., Náš Domov 1897, 
VI. č. 11. — Fejfalik Jtil., Buchdrucker- 
privilegium fůr Nicolaus Hradetzkv in 01- 
můtz 1631, NBlatt 1859, No. 8. — Catalogus 
librorum ad facultates quaslibet spectan 
tium, oder Verzeichnuss aller Bůcher, samt 
leichsten Preisen, doch ohne Band, wie 
solche dermalen in der KónigI. Haupt- 
Stadt Ollmůtz neben den Neuen Thurn in 
dem Buchladen zu bekommen seind, bei 
Melchior Heinrich Windhaiier, Burgerl- 



15 — 



C. 231-54. 



I Knihovčda. II. Knihtiskařství a knihkupectví. 



Buchhandler 1757, Olimutz, 8", A-T^. — 
Matěj z Olomouce prvním tiskařem v Ja- 
nově, Koleda, Olomouc, 1877, str. 61. — 
Valentin z Olom., tiskař a spisovatel portugal- 
ský, ibid. str. 61. — Srv. Rybička A., ČČMus. 
1865, 127, pozn. — Trmitenberge?-, Jahrb. 
Gesellsch. f. Gesch. d. Protest, in Oester- 
reich, 1880. 

231. Prostějov, tiskařství (16. stol.), J. 
Dobrovský, Bohm. Liter, auf d. J., 1779, 
Prag, I. 3, str. 243. fRevision, P. Denis, 
Biicherkunde.) — Rybička A., ČČMus. 1865, 
127, pozn. — Srv. Trauie/iberger, č. 230. 



232. Kladsko. Denkschrift am 400. Jubel- 
Jahres-Tage der Erfindung der Buch- 
druckerkunst und dem 50. der Glátzer 
Officin in der Familie Pompejus, Glatz, 
1840, 8 str, 15 1. 

233. Piraseks K, Opavské tiskopisy české 
do r. 1800. Věstník Mat. Op. 1895, 3'4-6. — 
Zpráva o tiskárně J. V. Šindlera v Opavě 
(spisy wd. r. 1734, díiležité pro dějinv 
Opavy), 'Op. Týd. X. č. 51. 

234. Vratislav. Scheibel J. E, Gesch. 
d. Breslauer Stadtbuchdruckerei, Breslau 
1804. Viz č. 180, 181. — Dziatzko A'., 
Caspar Elyan, Breslaus erster Drucker, 
Breslau, 1879, 32. (Otisk Zeitschr. Gesch. 
Schles. XV. 1881, 1-32. Dodatky: ibid. XVI. 
1882, 290-7 ; XIX. 1885, 386-94. — Schultz 
A., Eine Breslauer Incunabel, Zeitschr. Gesch. 
Schles. XIV. 242. — Scheibel Joh. Ephraún, 
Geschichte der seit 300 Jahren in Breslau 
befindlichen Stadtbuchdruckerei, als ein 



Beitrag zuř allgemeinen Geschichte der 
Buchdruckerkunst, Breslau, 1804, 4", 2. 
Abth. Geschichte der ersten Bresl. Buch- 
druckerei 1-72 str. Beitráge zur Geschichte 
der úbrigen Buchdruckereien in Schlesien, 
1863, 73-86. — Friedrich Adolph und Caři, 
Fortsetzung der Geschichte der seit 358 
Jahren in Breslau befindlichen Stadtbuch- 
druckerei (1804-62), Breslau, 1863, 4°, str. 
87-102. — Brauji J/., Die Hunsfelder 
Druckerei, Breslau, s. a. 10. — Buch- 
druckerei, Buchhandlung und Censur, Ein 
Beitrag zur Geschichte und Beschreibung 
der Stadt Breslau, Schles. Prov. Bl. XXXIV. 
1801, 311-37. Srv. Beil. XXXVIII. 1803, 283. 



235. Benátky Vlašské (3 české prvotisky 
do 1526), Mor. Nár. List 1852, 78. 

236. Bauch G., Drucke von Frankfurt 
a. O. (1502-30), Centralblatt fur Bibliotheks- 
wesen 1898, 241. 

237. Vídeň (český prvotisk). Mor. Nár. 
List 1852, 78. — 'Český tisk ve Vídni, 
Památník Pokroku, ve Vídni, 1888, str. 11. 

238. Schmirrer Ch. Fr., Slavischer Buch- 
druck in Wurtemberg im XVI. Jahrhundert, 
Tiibingen, 1799, 8°. — Jdger A'., Slavischer 
Biicherdruck in Wurtemberg, Studien der 
evangel. Geistlichkeit Wúrtembergs, 1830, 
II. H. 1., 150-72. (Zur vaterlándischen Kir- 
chen- und Religionsgeschichte 1.) — Schnei- 
der Eug., Zur Geschichte des slavischen 
Biicherdrucks in W., Besondere Literar. 
Beilage des Staatsanzeigers fúr Wiirtem- 
berg, 1882, 365 a d. 



6. Tiskové zákon}', seznamj^ knih zapověděn3^ch, censura. 



239. Nejstarší zákon o tisku (Ferdin. I. 
r. 1528), Mor. Noviny 1858, č. 38. 

240. Nařízení král. impressorům r. 1567, 
Jungm. Hist. Lit. IV. č. 943. 

241. Lechner K., Verzeichniss der in der 
Markgrafschaft Máhren im Jahre 1567 zum 
Druck und Verkauf erlaubten Biicher, 
Centralbl. f. Bibliothekswesen 1896, 154. 

242. Akta léta 1571 v Praze v příčině 
zapovězených knihu knihkupců. (Ze starého 
rukopisu), ČČMus. VII. 1833, IV. 375-80. 

243. Tiskový soud v XVII. století, Pražský 
List Prostonár. 1851, č. 4, 6. 

244. Ein Pressprocess in Prag vor 265 
Jahren, Slav. Correspondenz, Prag 1867, 
I. č. 52. 

245. Kruiierí Kar., Obmezování a pro- 
následování knihtisku ve století 16, 17 a 18., 
čas. Typografia 1891. 

246. Schu/z V., Jak se zakázané knihy 
zabavovaly (r. 1602 postilla Zámrského 
v Hoře Kutné), C. Lid Vlil. 1899, 176. 

247. Kadlec K., Počátky práva autor- 
ského. Studie o vzájemných poměrech 
tiskařů a spisovatelů v minulých stoletích, 



ČČMus. 1893, 105, 341, 560. Otisk v Praze, 
1894, 8", str. 94. 

248. Meiičik F., Proti »talmudu«. Úryvek 
z dějin censurv (v Praze 1693), Nár. Listy 
1891, č. 313. 



249. Reichliard El. Casý., (Diss.) Indicum 
librorum prohibitorum et expurgandorum 
historia, Brunswigiae, 1746, 4". 

250. Reusch Fr. H., Der Index der ver- 
botenen Búcher, Ein Beitrag zur Kirchen- 
und Literaturgeschichte, Bonn, I. 1883, 8°, 
IV. 624; II. 1885, 8", XI, 1266. 

251. Petit L , Llndex, son histoire, ses 
lois, sa force obligatoire, Paris, 1889. 

252. Index librorum prohibitorum cum 
regulis confectis per patres a Tridentino 
synodo dilectos, Pragae 1596, 1603. (Coloniae 
1568, Antv. 1570, Colon. 1621, 1627.) 

253. Synodus archidioecesana Pragensis 
habita a Sbigneo Berka, Pragae, 1605. 

254. Index librorum prohibitorum Inno- 
centii XI. P. IM. iussis editus usque ad 
annum 1681. Eidem acceditin fine Appendix 



16 — 



A. Knihtiskařství. (Koniás, Fr. hr. Špork). 



C. 255-9. 



usque ad mensem Junii 1704, Appendix 
usque ad mensem Martii 1716, Pragae 1726. 

255. Patent proti kacířům a knihám 
kacířským v Čechách z r. 1726 a soudy 
s kacíři, Svoboda 1870, IV. 107-10, 126-9. 
Siv. Pošt. Noviny, v Praze, 1726. 

256. O pálení českých knih po bitvě 
bělohorské viz Hlas, 1866, str. 1145 podle 
spisu Jiřího Holíka, Pábstliche Geissel d. i. 
kurze, aber betriibte und traurige Er- 
záhlung der erbármlichcn Plagen, mit 
Avelchen das Konigreich Bohrnen, nun von 
vielen Jahren her, gedriickt und gegeisselt 
worden, Wittenberg, 1673. 

257. {Koniás Aut.), Clavis haeresim clau- 
dens et aperiens, Klíč kacířské bludy 
k rozeznání otvírající, k vykořenění zami- 
kající, aneb registřík některých bludných, 
pohoršlivých, podezřelých neb zapově- 
děných kněh, s předcházejícími oučinlivými 
prostředky, s kterými pohoršlivé a škodlivé 
knihy vyskoumati a vykořeniti se mohou. 
Na světlo vydaný s dovolením duchovní 
vrchnosti, v Hradci Králové, 1729, (9 1.), 
XCIV, 200 str. — 2. vyd. ibid. 1749, (12 1.), 
XCVI, 420. — 3. vyd. Index Bohemicorum 
librorum prohibitorum et corrigendorum 
•ordinc alphabeti digestus, reverendissimi, 
celsissimi S. R. I. principis domini Antonii 
Petři (com. Przichovsky) Archi-episcopi 
Pragensis iussu coUectus atque editus, Ve- 
tero-Pragae(1770?s 8°, (80), 316. Appendix: 
De lo'iolis et pagellis abolendis, tum manu- 
•scriptis, tum typis datis. Přetisk ČLid Vlil. 
118-9. • — A' úvodě kromě církevních zapo- 
vědí: Suae Caesareae Maiestatis Caroli VI. 
Imperatoris et regis Boemiae sanctio et 
conslitutio pcenarum in eos, qui libros 
haereticos conservant, vendunt vel disper- 
gunt (r. 1726). — Eadem sanctio a Sua 
Caesarea Maiestatě Maria Theresia con- 
firmata 1749, et rursum anno 1770 publicata. 
— Clausula religionis, kterouíto všichni 
vrchnostliví správcové při složení vrchno- 
stem přísahy k jich povinnostem hospo- 
dářským, spolu také přísahati mají. — 
Clausula religionis, kteroužto práva, neb 
soudcové, a přísežní ve všech poddacích 
neb vrchnostlivých městech, městečkách 
a vesnicích v království českém, kdykoliv 
by renovirováni a na obyčejnou právní 
přísahu bráni byli, tolikéž a bezelstně přísa- 
hati a k tomu od vrchnosti konečně při 
držáni býti mají. 

* Jesuita Koniás a Řehoř, Koleda (kal.) 
v Praze, 1851, 197-8. — Hanuš J. I., Ueber 
die culturgeschichtliche und literarische 
Wirksamkeit des Jesuiten Antonius Koniás, 
SBer. Bohm. Ges.Wiss. 1862, II. 84. Doplňky 
ibid. 1864, I. 47. Srv. Rodinná Kronika, 
1864, IV. 228. — Týž, O působení Jesu- 
ity^ Ant. Koniáše v literatuře české, 
•CCMus. 1863, 77-90, 194-210. — Srv. Mor. 
Noviny 1863, č. 3 Jezovita Koniás. — Emler 
Jos., P. Ant. Koniás, Pam. Arch VII. 1868 
227-8. — Oas. katol. duch. 1866, 551. — 



L. Leger, Un jesuite bibliographe, Revue 
des cours littéraires de la France et de 
Ictranger, Paris 1869, No.^28. 12. juine, 
str. 447-8. — Svoboda J., Čas. kat. duch. 
1876, 245-8. — Podlaha Ant, Sborník histor. 
kroužku družstva Vlast, v Praze, 1893, II. 
str. 3-48. — Kozák Fr., A. Koniás, čas. 
»Hus«, 1896, str. 151. — Srv. č. 298. 

258. Stobcr B., Index Bohemicorum 
librorum prohibitorum et corrigendorum, 
\'indobonae 1767 (r) 

259. Verschiedene hin und wieder durch 
Correspondentz und gute Freunde zu Hán- 
den bekommene Nachrichten, von dem den 
26. Juli 1729 in Bóheinib, und zwar in 
dem sogenanten Kuckus-Baad, mit Zuzie- 
hung der Kayserl. Miliz beschehenen Ein- 
fall und vorgenommener Búcher-lnquisi- 
tion, worinn dessen Ursprung und eigent- 
liche Ursach, nebst allem, was sich dabei 
zugetragen und darauf erfolgt ist, umstánd- 
lich zu ersehen, dem neubegierigen Leser 
zu Gefallen in Ordnung gestellt durch ein 
Warheit-liebenden Gesellschaft Mitglied. 
1720, 4", s. 1., A-I.,. Srv. Genealogie, Spork 
Frant. A. a č. 20"7. 

Obsah: Die zu Vertheidigung Sr. Excell. 
des Herrn F. A. G. v. S. gerechter 
Sache in moglichster Kiirtze in Druck ge- 
gfcbene Umstánde, wegen des Vi-Contractus 
Schurtzer-Seits zu bauen unterlassenen 
Calvari-Bergs, nebst beigefiigter Christlich- 
und treumeinender Warnigung an dieje- 
nigen, welche hieran und an deroselben 
fortsetzenden Verfolgungen Theil haben. — 
Schreiben eines Bade-Gastes aus Kuckus- 
Bad, an Einen seiner Correspondcnten den 
13. Aug. Anno 1729. — Kurtz.-verfasster 
Begriff S. E. des H. F. A. G. v. S. so wohl 
in Rechts-, als andern Sachen erlittener 
Verfolrrungen und Gev.altthátigkeiten. — 
Beschreibung iiber dasjenige, was in dem 
sogenanten Bade-Gasts-Brief enthalten, in 
Sr. Excell. v. Sporcks Biicher-Inquisitions- 
Wesen sich ferner zugetragen. — Die in 
einem Extract verfasste, und mit S. H. G. 
E. dem H. G. v. S. sich zugetragene so 
wohl Herkommann- als Cleromannische 
harte Proceduren. — Memoriál an Ihro 
Kayserl. Majest. allerunterthánigste Vor- 
stellung Frantz Antoni, Graffens v. Spork, 
in puncto der Ihme militariter beschehenen 
Haussuch- und gewaltthátiger Hinwegneh- 
mung 36. Vorschláge voliér Búcher, mit 
angeheffteter allergehorsamster Bitte, pro 
restitutione et satisfactione condigna. — 
Memoriál an das Konigliche Gouverno zu 
Prag den 6. November 1729. — Zusammen- 
getragene Briefe, welche von Sr. Excell. 
Herrn Graffen v. Sporck, Occas. der Biicher- 
Inquisition an Dero Correspondenten ge- 
schrieben worden. — Unpartheyische Ge- 
dancken iiber die dem Hoch- und Wohl- 
gebohrnen Herrn, Herrn Frantz Anton des 
H. Rom. Reichs Grafenvon Sporck etc. etc. 
erst kúrtzlich von neuem zugestossene Her- 



Zíbrt, Bibliografie I. 



— 17 — 



C. 260-300. 



I. Knihoveda. II. Knihtiskařství a knihkupectví. 



kommannische Rechts-Kránkungen, ent- 
worffen von G. B. H. 

260. Riegger, Beispiel einer Búcherinquisi- 
tion des Konigt^ratzer bischoflichen Ordi- 
nariats vom fahre 1729, Materialien Stát. 
Bohm. X. 1790, Misz. 37-42. 



261. Censura a revisí knih, Michl, č. 97, 
11-5. Srv. č. 248. 

262. Ein Opfer dem guten Geschmak 
einiger heutigen Schriftsteller, und nur ein 
kleiner Beweis, was es auswárts fúr Neid 
envecke, dass die Absicht der Pressfrei- 
heit einen so giánzenden Anschein gewinne, 
Prag und Wien, 1781, 8°. 

263. {Opiz Joh. Ferd.), Die Bucherfreiheií, 
Brunn, 1784, 8", 40. 

264. Nicolai FriedricJi, Erklárung an das 
deutsche Publikum betreffend das Verbot 
der allgem. Deutschen Bibliothek und vieler 
sonst allgemein erlaubten Búcher in den 
k. k. Erblanden, Berlin, 1780, str. 30 (týká 
se také bohemik). 

265. Kritische Nachricht von den bis- 
herigen Producten der Pressfreiheit in 
Bohmen, Procházka, Miscell. d. bohm. Liter. 
II. 1785, str. 234-60. 

266. Kurze Belehrung fúr das Publikum 
in Ansehung der allergnádigst festgestellten 
k. k. Búcher-Revision, Archiv.denkwúrdiger 
Ereignisse auf d. J. J782, Prag, 1782, I. 
str. 58-72. 

267. Unsere Pressfreiheit vor hundert 
Jahren, Politik 1885, ř. 226. 

"268. Riegger, Mater. Stát. Bohm. 1787, 
IV. Misz. 846-8.: Verzeichniss der im Jahre 
1786 von der k. Zensur verbot. Búcher. 

269. Týž, Verz. der im J. 1787-8. verbot. 
Búcher, ibid. X. 1790 33-7. 

270. Cerrotii J. P., Nachricht uber die 
Búcher-Censur und das Búcher-Revisions- 
amt in Máhren (do r. 1792), Rukopis v zem- 
ském archive mor. 

271. Řezníček V., Gubernialní nařízení 
z r. 1795 číslo 32148, Příspěvek k historii 
ničení českých knih, Nár. Listy 1889 č. 211. 

272. Schaller Jar., Kurzgefasste Geschi- 
chte der k. k.Búcherzensurund Revisionim 
Konigreiche Bohmen, Prag, 1796, 8°, 15 str. 

273. Buchdruckerei, Buchhandlung und 
Censur, Ein Beitrag zur Geschichte und 
Beschreibung der Stadt Breslau, Prov.-Bl. 
XXXIV. 1801, 311-37. Srv. Beil. XXXVIII. 
1803, 283. 

274. Bsrghofer Amand, Ueber Rezen- 
senten-Unfug, Prag, 1804, 8°, str. 22. — Srv. 
Hoffmann, Geschichte der Búcher-Censur, 
Berlin 1819. 

275. Uíesner, Denkwúrdigkeiten der 
ósterreich. Censur vom Zeitalter der Refor- 
mation bis auf die Gegenwart, Stuttgart 
1847, XVI, 436. 

276. Rakouská knhovní censura před 
r. 1848, Nár. Listy 1874, č 233. 



277. Porota v záležitostech tiskových 
(svoboda tisku). Pražský Več. List 1848, 
č. 44, str. 187. — Srv. Svoboda tisku, ibid. 
1849, č. 3, str. 9 a d. 

278. Berger J. N., Bedenken gegen das 
Pressgesetz vom 31. Márz 1848, Wien, 
1848, 8", 16. 

279. Neumann J. G., Ueber Pressfrei- 
heit und Pressgesetz fúr Oesterreich, Wien, 
1848. 

280. Jak se dostala svoboda tisku do 
Brna (1848), Mor. Orlice 1868, č. 76. 

281. Die Censur in Bohmen, Bohemia 
1848, XXI. 66. 

282. Svoboda tisku tedy snížena jest 
k trestnímu ústavu. Noviny Lípy Slovan. 
I. 1849, 289. 

283. D'Elveri, Geschichte der Censur 
in Máhren und Schlesien, Schriften, VI. 
1854, 1-232. Srv. č. 146. 

284. Bývalá censura, Svoboda 1869, III. 
75-8, 115 8. 

285. D'Elvert, Búchercensur in Olmútz, 
NBlatt 1875, No. 6. 

286. J. M., Búchercensur in Bohmen, 
Politik 1883, č. 162. 

287. Bačkovský Fr., Jak častovala české 
spisovatele censura, Nár. Listy 1886, č. 192. 

288. Týž Z upomínek na censuru, Nár. 
Listy 1888, č. 6. 

289. Censura kněh v Čechách, Besídka 
pro záb. a pouč. 1879, č. 25. 

290. O censuře v Č., ibid., č. 50. 

291. Censura v Praze (od Ferd. I. do 
Josefa II.), ibid 1880, č. 94. 

292. Pečená bible (ukrytá v chlebu při 
prohlídce, majetek amer. Čecha Šebolda), 
Besídka pro záb. a pouč. 1871, č. 77. 

293. D' Elvert, Kalendercensurirung, N. 
Blatt 1875, No. 9. 

294. T?-uhlář J., Z martyrologia českých 
knih, Lumír, 1879, Vil. Srv. téhož, K ďéji- 
nám vandalismu v Čechách, Světozor 1868 
str. 132-4, 173-4, (na základě rukopisu univ. 
bibl. : Beitráge zur Geschichte des bohmi- 
schen Vandalismus neuerer Zeit). 

295. Aííenčík) F., Z mystérií censurv 
v Čechách, Nár. Listy, 1888, č. 161. 

296. Menčik Ferd., Censura v Čechách 
a na Moravě, Věstník Kr. Uč. Spol. 1888, 
V., 85-136. 

297. Zur Geschichte des Buchdrucks 
und der Censur in Bohmen, Bohemia 1892, 
9 B., 16 B., 34 B., 64 B. 

298. Podlaha Ant., Kolik a jakých knih 
bvlo v Čechách ničeno a zapovídáno, Vlast, 
VI. 1889-90, 481-90. Srv. č. 257. 

299. D'EÍvert, Druckpťlichtexemplare, 
viz NBlatt 1878, No. 5. 

300. Riifjer Adalbert, Winke, wie Búcher 
zu brauchen sind, um frei von dem ver- 
derblichen Einflusse des jeweiligen Zeit- 
geistes, mittelst derselben sich wahre 
Bildung und grúndliche Wissenschaft an- 
zueignen und bei andern zu befordern, 
Prag, 1852, 73 str. 



18 



A. Knihtiskařství. 7. Dějiny časopisectví. 



C. 301-39. 



301. Rošt Aid., Rede uber das Lesen Mitgliedern des Johanneischen Vereines, 

schlechter Bucher (auf Grundlage einer Prag, 1859, 55 str. Č. 300 a 301 zajímavá 

Homilie fúr den 7. Sonntag nach Pfingsten) pro srovnání se staršími, příbuznými zákazy 

mit einem Jahresberichte gewidmet den knih nedovolených. 



7. Dějiny časopisectví. 



302. Dlabacz Joh. Gottfr., Nachricht von 
den in bohmischer Sprache verfassten und 
herausgegebenen Zeitungen, Prag, 1802, 8°, 
31 str. (Otisk: Abhandl. B5hm. Ges. Wis. 
1803, 1. Abth. 2. 3. St.). — České vyd. : O po- 
čátku českých vlastens kých novin, v Praze, 
1814. — Srv. Schwarz ÍK, Von dem Ur- 
sprunge der Zeitungen und ihrem Fortgange, 
Prag, Zum neuen Jahre 1812. 

303. Beitrag zur Kunde des Journal- 
wesens, Jurende, Redlicher Yerkiindiger 
1813. 

304. Zur Gesch. des schles. Zeitungswesens 
vom J. 1668-1820, Schles. Prov. BI., 71 sv., 
1820, str. 33-44. — Aus Akten des schles. 
Provinzialarchives (AUgem. Landessachen, 
Priv. liber Zeitungsverlag) geschopft. 

305. Palkovič J., Tatranka III. 3. v Preš- 
purku, 1845, 88-90 (o starých novinách 
slovensk5'ch.) 

306. Ceiakovský F. L., České noviny 
v XVI. stol., Č. Včela, 1835, 93, 99, 282. 

307. Helbliiig von Hirzeitfeld., Ueber- 
sicht der in Bohmen bisher erschienenen 
Zeitschriften, Monatschrift Ges. Mus. Prag 
I. 1827, Sept. 14. 

308. Wocel J. .£.,^ Historický přehled če- 
ského časopisectví, CČMus. 1846, 338-55. — 
Historischer Ůberblick der bohm. Journa- 
listik, Jordán, Jahrbúcher slav. Lit., Leipzig, 
1846, iV. str. 355. (Nach Bohm? von Wocel j. 

309. Něco z dějepisu novinářství českého 
a »Pražskvch Novin« zvláště. Pražské No- 
viny 1855,' č. 300-2. 

310. Nejstarší česko -slovanské Noviny 
(r. 1597), Lichard, Časník, Vídeň, 1857, 
str. 188. 

311. Die nationale Journalistik in Bohmen 
(od r. 1719), Hanuš, Kritische Blátter I. 
1857, str. 14, 41. 

312. Časopisectví české od r. 1515-1800, 
čas. Jasoň, vyd. Sojka, v Praze, 1859 č. 7, 
str. 181.^ 

313. Čas. č. v XIX. stol., ibid. č. 8. 

314. Obraz českého novinářství a časo- 
pisectví, Posel z Prahy 1860, IV. str. 132. 

315. Rybička Ani., K dějepisu novinář- 
ství slovenského. Světozor, Vídeíi, 1861, 
257-9. O časopisech r. 1861, ibid., 206, 
214, 253. 

316. Politické noviny české z minulého 
století. Příspěvky k historii českého novi- 
nářství (Schonfeldovské c. k. Pr. noviny 
r. 1786, 1787.), Nár. Listv, 1864, č. 233, 242. 

317. Výstavy časopisů českých viz č. 
186-93. 



318. Příspěvky k historii českého časo- 
pisectví. Liter. Listy, (Liter. příl. Nár. L.) 
v Praze, 1865, č. 6. 

319. Počátky vydávání českých novin, 
Vid. Věstník 1868, I. str. 58. 

320. Dvorský Fr., Nejstarší noviny české 
z r. 1495, Květy, 1869, IV. č. 13. str. 99 
až 102. Srv. Pam. Arch. IX. 1874, 156. 

321. Rezek Ant., O staročeském novinář- 
ství, Lumír VII. 1879, 374. 

322. První české noviny, Našinec, Olo- 
mouc, 1876, č. 63. 

323. Jireček J., Zfjomínky na časopi- 
sectvo české před půl stoletím. Světozor 
XIII. 1879, str. 291-4, 303-6, 315-6, 327-8, 
339-41, 354-5, 367-9. Viz též H. B. Choltický, 
Pražský český Shromažditel nad Vltavou, 
Dodatek k p. Jirečkovým Zpomínkám . . ., 
ČČMus. 1880, 359-61. (Barvíř J.) 

324. První noviny české (r. 1597), Stud. 
Listy II. 1882, str. 182. 

325. Alt-Prager Typen II: Zeitschriften, 
Politik 1877, č. 52. 

326. Měla Paříž či Praha první noviny.^ 
Nár. Listy 1883, odpol. č. 253. Otištěno 
pak časj:ěji. 

.''27. Časopisy jinde a u nás, Všeob. Věst- 
ník, Praha, I. 1883, str. 53. 

328. Sláva těm prvním! (novinářství), 
Nár. Listy 1884. č. 3. 

329. První české noviny (r. 1515), Nár. 
Listy 1SS6, č. 1. 

330. Nejstarší noviny české. Besídka pro 
záb. a pouč. 1887, ^č. 8. 

331. Hiirt F., České noviny před sto- 
padesáti lety, Nár. Listy 1888, č. 235. 

332. Bachovský Fr., O začátcích českého 
novinářství (od r. 1495), Nár. Listy 1888, 
č. 282. 

333. B. S., První české noviny v XVIII. 
stol., Ruch, X. 1888, str. 377. 

334. Wolkan, Die áltesten deutschen 
'■Zeitungen* Prags, Bohemia 1888, 326 B. 

335. Nejprvnější vydavatelé českých no- 
vin v Praze, Obč. Vel. Kalendář Koruny 
svatovácl., Praha, 1889, str. 130. 

336. ]\'olkan, Die áltesten Zeitungen 
uber Deutsch-Bohmen, Bohemia 1889, 9 B. 

337. První české noviny. Besídka pro 
záb. a pouč. 1891, č. 59. 

338. Weigelt C, 150 Jahre, Schlesische 
Zeitung 1742-1892, Ein Beitrag zur vater- 
lándischen Kulturgeschichte, Breslau, 1892, 
4', XI, 316, 8 Facsim. ^ 

339. Hcjda F. K., Český časopis před 
sto lety ("kramer. Vlast. nov. 1791), Nár. 
Listy 1895, č. 285. 



19 — 



2* 



C. 340-85. 



I. Knihověda. II. Knihtiskařství a knihkupectví. 



340. K dějinám českého časopisectví 
(Dle Svatka, J. Srba, J. M. Hovorky a j.). 
Hlasy z Hané 1896, č. 14 ad. 



341. Hromádko J. Nep.., Provolání o^ dra- 
hotě potřeb novinářských r. 1816. České 
Listy I. 1887, 56. 

342. Bohmische Journalistik im Jahre 
1822, Hormayr, Archiv XIV, 1822, 236. 

343. Palacký Fr., Časopisové čeští r. 1834. 
ČČMus. 1834, 460. Radhost I, 1871, 63. — 
Naše časopisectví, Květy 1835, 149-52. 

344. Malý J. Přehled časopisů českých, 
ČČMus.^ 1838, str. 124-7. 

345. Časopisectví na Moravř, Česká Včela, 
1841, VIII. str. 15 a d. — Č. 71, str. 24. 

346. Uber die Presse in Oesterreich, 
Revue ósterr. Zustánde, Leipzig 1843, II, 
23-45. (týká se Čech). 

347. Čechische Zeitschriften im |. 1845, 
Prag, Beibl. zu »Ost u.West«. 1845, 2"l8, 231. 

348. Čechische Journalistik, »Ost und 
West«, 1846, 295. Die westslawische Jour- 
nalistik.^ibid. 1848, 87, 91. 

349. Štorch K., Časopisectví v Rakouském 
mocnářsJLví, Květy 1848, str. 106-7. 

350. České noviny v Prešpurku (1812). 
Č. Včela 1848, č. 10, 39. 

351. Ze zápisek starého vlastence (no- 
viny r. 1848), Nový Boleslavan 1885, III. 
č. 28, 14. dubna. 

352. Jireček J. Přehledy českého časo- 
pisectva r. 1848 a 1849. ČČMus. 1849, II. 
128-37, 

353. Die Čechische Journalistik. Slavische 
Central-Blátter 1849. č. 5. 

354. SJovanské časopisectvo Rakouské r. 
1852, I. Česko-moravsko-slovcnské, Pražské 
Nov. 1852, č. 8. 

355. Česko -moravsko-slovenské časo- 
pisectvo. Pražské Noviny 1853, č. 59. 

356. Česko-slovenské časopisectví r. 1855. 
Lichard, Časník 1856, 257 a d. 

357. Slovanské časopisectvo v říši ra- 
kouské r. 1856. Pražské Noviny 1856, č. 56. 

358. Seznam časopisů československých 
r. 1859. vycházejících. Mor. Noviny 1859. č. 23. 

359. Obraz českého, polského a maďar- 
ského novinářství a časopisectví. Posel 
z Prahy JV. 1860, 132. 

360. Časopisy r. 1861. v Čechách. Bole- 
slavan 1861, č. 19. 

361. Časopisectví a novinářství české. 
Čas 1862, č. 287, 291, 293. 



362. Statistik der bohmischen Zeit- 
schriften, Politik, 1863, II. č. 2. 

363. Časopisectví v Čechách, Lada, Praha 
11. 1862, str. 118. 

364. Novinářství českoslovanské, Posel 
z Prahy^ (týdenník), 1863, I. str. 2. 

365. České časopisectvo r. 1866, Česká 
Včela 186j5, 1. str. 73 — České časopisectvo 
r. 1867,, Česká Včela 1867, II. str. 1. 

366. Časopisectví v Praze v březnu 1870, 
Nár. Listy 1870, č. 129. 

367. Seydler K. V., Seznam článků a 
pojednání obsahem svým podobných k ob- 
sahu ČČMusea a nalézajících se v roz- 
ličných časopisech českých od r. 1860 až 
po nynější dobu, ČČMus. 1867, 204-10, 
307-13, 438-46. 

368. Urbánek F. A, Časopisectvo česko- 
slovenské zač. r. 1871, Nár. Listy 1871, 
č. 6. — Časopisectvo česko-slovanské 
r. 1871, ^Učit. Kal., v Praze, 1872, str. 86. 

369. České časopisy na Moravě a ve 
Slezsku r. 1871. »Tábor*, 1871, č. 8. 

370. Die Zíhl aller bohmischen Zeit- 
sch iften, Politik, 1872, č. 81. — Zeitschriften 
in Prag, ibid. č. 18, 

371. Kodym F. V., Rozhled po časopi- 
sectvu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 
r. 1876, Komenský V. 1877, 350, 364. 

372. Naše noviny (r. 1876), Komenský 
V. 1877, str. 717-8. (Op. Týd.) Srv. č. 376. 

373. Pravda Jer., Naše noviny a jejich 
cena vychovatelská. Komenský V. 1877, 
380, 461. 

374. Prager Zeitungsvvesen im Jahre 
1876, Politik, 1878, č. 33. 

375. Die Bohmische Journalistik im Jahre 
1876, Politik, 1876, č. 360 

376. 25 let českého politického časopi- 
sectva ve Slezsku, Opavský Týd. XVII. č. 
77, 78, 81, 

377. Zpráva o prvním časopise českém 
ve Slezsku '>Holubici«, vydané r. 1846 
(vydával C. Lelek), Opavský Týd. XVII. 
č. 38. Srv. ibid. č. 77. 

378. IVagner J., Zámořské klepy, v Praze 
1898, 142-9. (č. nov. v Amer.) 

379. Navrátil Mích., České noviny v ci- 
zině, Vlast, v Berlíně, 1895, XIX. č. 4, str. 2. 

380. Sládek J. V., Ze života amerických 
Čechů: Novinářství, Nár. Listy 1871, č. 38. 

381. Grassazier, Generalkatalog der peri- 
odischen Druckschriften, Wien, 1898. 

382. Přehled novějších časopisů českých 
viz č. 104-7. 



B. Dějiny knihkupectví. 



383. První kněhkupec byl Čech (Theob. 
Feger z Budějovic r. 1486), Lumír VIII. 
1858, díl I. str. 282. Srv. První knihkupec. 
Stud. Listy I. 1881, str. 37. — Sláva těm 
prvním ! (knihkupectví), Nár. Listy 1884, č. 3. 



384. Slavik F. A., Z doby před naším 
vzkříšením. Osvěta IV. 1874, 601-15 (vy- 
dávání knih českých v cizině, Kleych, 
Pešek a pod.) 

385. Mikuláš-Boleslavský J., Před sto 



— 20 



B. Dějiny knihkupectví. 



C. 385-405. 



lety, Schematismus pro Cechy z r. 1790 
(knihkupectví v Praze), Nár. Listy 1891, 

č. 106. 

386. K dějinám českého knihkupectví, 
Č. 97., str. 17-20. 

387. Aletz, Geschichte des Buchhandeis 
und der Buchdruckerkunst, Darmstadt 
1834, (týká se Čech). 

388. Vydávání kněh v Cechách. Lumír 
IX. 1859. II. 836. 

389. Schmied V. J., Verzeichniss der 
Buch-, Kunst- und Musikalien-Handlungen 
in Bohmen, Prag, 1862. 

390. Městský Fr. Činnost nakladatelstva 
českých kněh nynější doby. Slav. Alma- 
nach Učit, v Brně 1863, 247. fUrbánek). 

391. České knihkupectví a knihtiskárna 
v Americe. ^Tábor* 1871, č. 13. 

392. Archiv fiir Geschichte des Deutschen 
Buchhandeis, vydávaný v Lipsku, podává 
též příspěvky k dějinám knihkupectví 
v zemích českých. Srv. též Die Buch- 
handlung Schmaler und Pech in Leipzig 
(frúher in Bautzen). Ihre Wirksamkeit 
und Stellung im slavischen Buchhandel, 
sowie die Bedingungen ihres ferneren Ge- 
deihens, Leipzig, 1873. 

393. Knihkupectví v Čechách, Besídka 
pro záb. a pouč. 1877, č. 27. 

394. Tadra F., K dějinárn českého 
knihtiskařství a knihkupectví, ČČMus. 1877, 
175-81. 

395. Hovorka J. AI., Naše knihkupectví 
a jeho poměr k české produkci (též histor.), 
Nár. Listy 1885, č. 206, 213. 



396. České knihkupectví na výstavě. 
j>Praha« 1891, č. 11. 

397. Pospíšil J. H., Slovo o kněhku- 
pectví na Moravě, Čechoslav 1831, VI. 64. 



398. K. V., Náklad předků našich na 
knihy, Květy 1847, XIV. str. 482-3. (Jan 
z Rabštejna r. 1416, smlouva o bibli. Obec 
Slaný za gradual r. 1453.) 

399. F. K. 7., Zlomky ze starých pamětí 
I. Knihy u našich předků, Blahověst 1851, 
str. 321-2 (podle inventářů m. Ivančic). 

400. Největší knihv české (staré i nové 
dobyj, Mor. Nár. List 1853, str. 179. 

401. Palacký Fr., Náklad na vydání 
kosmografie české 1. 1554, (Zběrky ze 
starožitnosti českoslovanskéj, ČČMus. 1831, 
IV. 438-40. (z archivu Jindřichohradeckého) 

402. Zoubek Fr., Po čem prodávali če- 
skou kosmografii, Pam. Arch. VII. 1868, 74. 

403. Rapidtiý Lad.. O předřazování če- 
ských knih. Komenský VII. 1879, 383, 
398. 

404. Vprána Fr. M., Kubínek (rozšiřo- 
vatel knih na Moravě, nar. 1801, vydal 
též tiskem : Děje Kubínkovy, Denník Ku- 
bínkův). Komenský VII. 1879,517. — O čin- 
nosti Kašp. Fejérpalakyho (Těšín, Slovensko) 
viz autobiografii v č. 16. str. 551. Srv. 
Ř{ezmček), Nár. Listy 1894, č. 245, odpol. 

405. Řezníček I'., Mizící knihy. Národní 
Listy 1894, č. 145. 



- 21 



III. Dějiny věd. 



A. Védy v jednotlivých obdobích a odvětvích. 



C. 406-24. 



406. Guiidling N. //., Historie der Gelehr- 
samkeit, I- V. B., herausgeg. v. Rapp, Frank- 
furt und Leipzig, 1734, 4". 

407. Monathliche Auszuge alt- und neuer 
Gelehrten Sachen. Olmútz und Frankfurt, 
1745-7, 8". 

408. Voigt Adaiíctus a S. Germano, Histo- 
ria litteraria Bohemiae et Moraviae: De 
scientiarum artiumque in Bohemia (et Mora- 
via) progressu et fatis, úvod knihy Effigies 
virorum eruditorum č. 477. Srv. č. 515. 

409. Voigt Adauctus a S. Germano, Acta 
litteraria Bohemiae et Moraviae, Pragae, 
1775, 8", I. str. XIV, 470. — II, 1783, (4), 
461. Č. 7. 

410. Prochaska Frani. Fausťin, De sae- 
cularibus liberalium artium in Bohemia et 
Moravia fatis commentarius, Pragae, 1782, 
8", (12), 420. — 2. vyd. ibid. 1788, 8". — 
* Allg. Deutsche Bibl. B. 98, 226-33. 

411. Niemetsckek Franz, Zúge aus der 
Geschichte der Wissenschaften und Ge- 
schmackes in Bóhmen, Geschrieben im 
Jahre 1794, Meinert, Libussa, 1804, 18-58. 



412. Wydra Stanislaiis, Historia mathe- 
seos in Bohemia et Moravia cultae, Pragae, 
1778, 8". 

413. Prochaska Fausi., Mathematica sae- 
culo XV., De saecular. liber, artium fatis 
(č. 410.) 1782, 218. 

414. Smolík J., Mathematikové v Če- 
chách (od založení university pražské až 
do počátku tohoto století). Živa, XII. 1864, 
str. Í3-27, 140-71, 193-225, 308-43. (Též 
Otisk.) — Srv. Pokorný M., Stručný nástin 
české práce vědecké v mathematice, fysice 
a astronomii, v Praze, 1882. 



415. Studnička F. J., O rozvoji naší 
literatury fysikální za posledních padesáte 
let, ČČMus. 1876, 35-46. 

416. Lavička V., Historie deskriptivní 
geometrie, Hora Kutná 1878, 8°, 52. 

417. Vaněček J. P., O dějinách geometrie, 
Pardubice, 1882, 8". 

418. Studnička F. J., O mathematickém 
učení na universitě pražské od jejího za- 
ložení až do počátku našeho století a 
o vlasteneckém tu působení prof. Stan. 
Vydry, v Praze, 1888, 8", 20. Srv. č. 464. 



419. Smolík Jos., Dějepis hvězdářství 
se zvláštním ohledem na hvězdáře v Ce- 
chách, Živa, X, 1862, 289-308. 

420. Banuš J. /, Písemnictvo české 
hvězdoslovné XVI. století v cis. knih. 
Pražské, ČČMus. 1862, 231-98. Srv. Chrono- 
logie, Kalendáře; č. 414. 



421. Sazyma Franc, Dissertatio inaugu- 
ralis medica sistens tentamen historiae 
medicinae, speciali respectu habito ad 
artem obstetriciam, Pragae, 1814, 8°, 56. 

422. Flaui/i J. /, O české literatuře 
zdravovědy v XVI. stol., ČČMus. 1863, 
294-305, 346-51. 

423. v. Hasner J., Uber die áltere Ge- 
schichte der bohm. Medicín im allgemeinen 
und iiber Magister Albicus von Uřinoy 
insbcs., SBer. B5hm. Ges. Wiss. 1865, II. 37. 
Studii o Albíkovi chystá O. Schrutz. 

424. Počátkové pitvy v Praze, Lumír 
1851, I. 1., sir. 620. — • Počátkové pitvy 
v Praze, Č. Politika 1898, č. 237. — Zpráva 
z r. 1600 o sekcí v Praze vykonávané, Čas. 
lék. českých, 1867, str. 336. Viz č. 425. 



— 22 - 



A. Včdy v jednotlivých obdobích a odvětvích. 



C. 425-59. 



425. Špott Jan, Příspěvky k staré lé- 
kařské literatuře v Čechách, Čas. lékařů 
českých, 1882, str. 574, 589, 605, 622, 637, 
654, 671, 703, 718, 733, 750, 781. Srv. ibid. 
od téhož : Statuta fakulty lékařské v Praze 
r. 1695, str. 79. Vystupování franské ne- 
moci v XIV. a XV. stol. v Čechách, str. 
407. Příspěvky k dějepisu pitvy v Čechách, 
str. 339,^419. 

426. Špott J., Lékařství za doby pohan- 
ské v Čechách, Čas. lékařů českých 1883, 
str. 110. 126, 143, 159, 175, 189. 

427. Týž, Lékařství za doby particulare 
studium v Čechách, ibid., 254, 287, 302, 
319, 334. 

428. Týi,, Lékařství za doby Karla a 
Václava, ibid., 351. 

429. Týž, Lékařové a lékařství za krále 
Zikmunda a válek husitských, ibid. 494, 510. 

430. Týž, Lékařství a lékařové od r. 
1438-1500, ibid. 526, 543. 

431. Týž, Jiní lékařové z doby Karla a 
Václava, ibid., 558. 

432. T<iž, K literatuře století XV., ibid., 
560, 574," 589. 

433. Ti'ž, Lékařství a lékařové XVI. stol., 
ibid., 608, 623, 638, 678, 703, 751, 767, 782, 
789, 815, 831. 

434. Příspěvky k dějinám lékařství v Če- 
chách v 16. a 17. stol., Čas. lékařů českých 
1865, str. 255-6. 

435. Spott^ J., Příspěvky k dějepisu ran- 
lékařství v Čechách, Čas. lékařův českých 
1885, str. 655, 671, 703, 720, 735, 751, 767, 
783, 799, 815, 824. 

436. Dvorský Fr., Příspěvky k dějinám 
lékařství českého, Čas. lékařů českých 1880, 
str. 95, 111, 159, 174, 190, 206, 270, 286, 
406, 423, 440, 450. Srv. ibid. od téhož. 
Zprávy lékařské /, pamětí Mik. Dačického, 
str. 221, 238, 254. 

437. Zbk (Zoubek Fr.), Pravidla zdravotní 
z r. 1520, Čas. lék. českých 1886., str. 
79-80. Srv. týž, Jak se lékařům někdy pla- 
tívalo, ibid. 1864, str. 192. 

438. Opatrný V., Prostředky Staročechů 
proti moru a nemocem, 1886, str. 191-2. 

439. IVeíss Vil., Dějiny chirurgie v Če- 
chách, v Praze, 1891, 8" lex., 164 str. 

440. ]Vinter Z., Staročeští medikové 
v kuchyni. Osvěta, XVII. 1887, 891-900. 

441. Winter Z., Doktor Okulista, Obrá- 
zek starodávného lékařství. Světozor XXIV., 
1889, 206. 

442. Winicr Z., Příspěvek k dějinám 
lékařským (z arch. Rakovn.), Lumír XI, 
1883, 265-7, 284-5, 297-9, 310-5, 327-30, 
344-5, 360-2. 

443. Rybička Ant., Slavní lékaři bratrští, 
Pam. Arch. XV. 1892, 302-3. 

444. Albert Ei., In memoriam, Osvěta 
XX. 1890, 395-401 (z hist. lék., Čechové 
na univ. Vídeňské.) 

445. Xcchvile Fr., Lékařství v Čechách 
v XV. věku. Světozor V. 1871, 219. 



Viz též Mor, epidemie (II. Geografie 
fysik.) 

446. Erinnerungen an' berůhmte Árzte 
Schlesiens aus dem XVI. Jht., Corresp. d. 
schles. Ges f. vat. Cult. B. I. l820, 320-38. 

447. Vorláufige Nachricht iiber die hand- 
schriftlichen Schátze Schlesiens aus dem 
Mittelalter im Gebiete der medicinischen 
Literatur, Uebers. Arb. Schles. Ges. f. vat. 
Cult. 1830, 91 str. 

448. Henschel Aug. II'., latrologiae Sile- 
siae specimen primům, exhibens brevis- 
simam medicorum saeculi XIII. ad XVÍ. 
notitiam, cui catalogus medicorum Silesiae 
recentiorum eorumque celebrium adiectus 
est, prodromus, Vratislaviae 1837, 4", 32. 

449. Henschel Aug. IV., Zur Geschichte 
der Medicín in Schlesien, I. Heft. Die vor- 
literarischen Anfánge, Breslau, 1837, 216. 

450. Hoischel Aug. IV., Catalogus codicum 
medii aevi medicorum ac physicorum, qui 
manuscripti in bibliothecis Vratislaviensibus 
asservantur, Vratislaviae, I. 1847, 4", 56; 
II. 1847,' 4", 59. 

451. Henschel Aug. W., Schlesiens wissen- 
schaftliche Zustánde im XIV. Jht., Ein 
Beitrag insbesondere zur Geschichte der 
Medicin, Breslau, 1850, 104. 

452. Grdtzer J., Lebensbilder hervorra- 
gcnder schlesischer Aerzte aus den letzten 
vier Jahrhunderten, Breslau, 18S9, 222. 



453. D' Elvert, Zur Geschichte der Pflege 
der Naturwlssenschaften in Máhren und 
Schlesien, insbesondere der Naturkunde 
dieser Lánder mit Růcksicht auf Bóhmen 
und Oesterreich, Schriften, XVIII. B., 1868, 
2. Theil (též otisk). 

454. Vejdovský Fr., Akademie a spole- 
čnosti přírodovědecké, K dějinám české 
vědy. Osvěta X. 1880, 65-79. Srv. č. 599. 

455. Pražák J. P., Uber die Vergangen- 
heit und Gegenwart der Ornithologie in 
Eohmen, nebst einer Bibliographia orni- 
thologica Bohemica, Ein Beitrag zur Ge- 
schichte der Zoologie in Bohmen, Gera- 
Untermhaus, 1897, 8^ 86 (1). 

456. Sternberg Graf Kašpar, Abhandlung 
iiber Pflanzenkunde in Bohmen (Abhand- 
lung uber den Zustand der Pflanzenkunde 
in Bohmen von dem Zeitpunkt des Wieder- 
auflebens der Wissenschaften in Europa 
bis zu Ende des XVI. Jahrhunderts), Prag 
1817, Abhandl. Bohm. Ges. Wis. 168 .str. — 
Zweite Abhandlung, Prag 1818, ibid. 128, 
XLVI (2). — Sternberg Kašpar hrabě. Po- 
jednání o bylinářství v Čechách, přel. Ant. 
Puchmajerem, v Praze, 1819, 8°, 152. 

457. Sachs Jul., Geschichte der Botanik 
vom XVI. Jahrh. bis 1860, Munchen, 1875 

týká se botaniku Čechů). 

458. Pluskal, Zur Geschichte der Pllan- 
zenkunde in Máhren, NBlatt 1857, str. 9-13 

459. Henschel A., Zur Geschichte der 
botanischen Gárten und der Botanik ůber- 



23 



Č. 459-74. 



I. Knihověda. III. Dějiny věd. 



haupt in Schlesien im XV. uiid XVI. 
lahrhundert, Berlin, 1837, 42. Otisk: 
Otto Dietrich, Allgem. Gartenzeitunj.^ V. 
1837, 61. Srv. XXlX. Jahresber. Schles. 
Ges 1851, 137-41. XLII. Jahresber. 1864, 
176-85. 

4e0. JTrauý Adaib., Die Pflege der Mine- 
ralogie in Bóhmen, Ein Bcitrag zur vater- 
lándischen Geschich'e der Wissenschaften, 
Prag, 1896, 8^ VI. 421, VII-VIII. Srv. Krok 
X. 1896, 63-5, 94-6, 137-40. — Nejdi V., 
Vesmír 1896, č. 8 ad. 

461. Hoff/natm Rehihold, Georgius Agri- 
cola aus Glauchau, der Vater der Minera- 
logie, Glauchau, 1898, SMV, 84. Srv. Jacůbi\ 
Der Mineralog G. A. und sein Verhaltniss 
zur Wissenschaft seiner Zeit, 1889. 

462. Z/)5/í;, Ueber den Einťluss der mine- 
ralogischen Wissenschaíten auf Kijnste und 
Gewerlje und ihren frúheren und gegen- 
wiirtigen Zustand in Bohmen, Monat- 



schrift d. Ges. vaterl. Mus. Prag, 1828., 
Juli, 3. 

463. Procházka V. J., Repertorium lite- 
ratury geologicko-mineralogické království 
českého, markrabství moravského a vévod- 
ství slezského, od roku 1526-1896, v Praze, 
1898, 8". 



464. Památník na oslavu padesátiletého 
panovnického jubilea Jeho Veličenstva cí- 
saře a krále Franti.ška Josefa I. Vědecký 
a umělecký rozvoj v národě českém 1848-98. 
Vydala Česká Akademie, v Praze, 18'^8, 4". 

465. Ubersicht iiber die Leistungen der 
Deutschen Bohmens auf dem Gebiete der 
Wissenschaft, Kunst und Literatur im Jahre 
1893, Prag, 1895 a d. Poučuje o vědeckých 
pracích, jisaných od učenců německých, 
z nichž mnohé týkají se též české historie 
a vlastivědy. Vydává společnost č. 621. 



B. Dějiny učencův a spisovatelův. 



1. Čásť všeobecná. 



466. Freher P., Theatrum virorum erudi- 
tione clarorum, Norimbergae 1688. 

467. Jocher Christian Gottlicb., Compendi- 
oses < ;clehrten-Lexicon,darinnedie Gelehr- 
tenallerStándesowohlmánn-als weiblichen 
Geschlechts, welche vom Anfang der Welt 
bis auf jetzige Zeit gelebt, und sich der 
gelehrten Welt bekannt gemacht, nach 
ihrcr Geburt, Absterben, Schrifften, Leben 
und merckwiirdigen Geschichten, aus de- 
nen glaubwiirdigsten Scribenten, nach dem 
Entwurff des sel. D. Joh. Burckh. Men- 
cke/is in alphnbetischer Ordnung beschrie- 
ben werden. in zwei Theilen. Die dritte Auf- 
lage herausgegeben . . . Leipzig 1733, I. (32 
str.) 1888 (sloupců), A-L. — Gelehrten- 
Lexicon Anderer Theil (M-Z) 2102 si. — 
Jocher Christian Gottlieh, Allgemeines Ge- 
lehrten-Lexicon, darinne die Gelehrten 
aller Stánde sowohl mánn- als weiblichen 
Geschlechts, welche vom Anfange der Welt 
bis auf jetzige Zeit gelebt, und sich der 
gelehrten Welt bekannt gemacht, nach 
ihrer Geburt, Leben, merckwiirdigen Ge- 
schichten, Absterben und Schriffcen aus 
den glaubwiirdigsten Scribenten in alpha- 
betischer Ordnung beschrieben werden. 
Leipzig: I. Theil A-C, 1750, 2284 (sloupců). 
II. Theil D-L, 1750, 2636. III. Theil M-R, 
1751,2338. IV. Theil, S-Z. 1751,2250.— Vyd. 
Diinkel 1755-60. — Adelung JoJiann Chri- 
sloph, Fortsetzung und Ergánzungen zu 
Christian Gottlieb Jocliers allgemeinem 
Gelehrten-Lexico, worin die Schriftsteller 
aller Stánde nach ihren vornehmsten Le- 



bensumstánden und Schriften beschrieben 
werden. Leipzig 1784-7. — Koiermiind, 
Břemen 1810-22, I-VI. B. (další doplňky). 

A6?,. Kautz FranzConst. 27.,Versuch einer 
Geschichte der ósterreichischen Gelehrten, 
Frankfurt und Leipzig, 1755, 8", 1 B. 

469. Lucca Ig. dc, Das gelehrte Oesterrcich 
oder Verzeichnis aller jetzt lebenden óster- 
reichischen Schriftsteller und Kiinstler, 
Ein Versuch, Band I. 1-2 Stiick (více ne- 
bylo vydáno, týká se Čechů), Wien und 
Linz, 1776-8, 8". Srv. Oesterreichische An- 
zeigen, Linz, 1779 (s chybami, pokud se 
týče českých věcí). 

470. Meusel Joh. Georg, Das gelehrte 
Deutschland. Lexicon der jetzt lebenden 
deutschen Schriftsteller, Lemgo. 1783-4, 
I.-IV. Nachtráge, ibid. 1786-1806. 

4/1. Kitnitsch Mich., Biographien merk- 
wiirdiger Mánner der ósterreichischen Mon- 
archie, Gratz, 1805 6, 8°, I.-V. 

472. Hormayr J., Oesterreichischer 
Plutarch, Wien, 1807-12, 8°. 20 dílů, 76 vy- 
obrazení. 

473. Bermann Moj:, Oesterreichisches 
biographisches Lexicon, Wien, 1851 ad. — 
Srv. Bergmann /ííj'., Medaillenauf beriihmte 
und ausgezeichnete Mánner dc5 Ósterrei- 
chischen Kaiserstaates, Wien, 1858 (obsa- 
huje též životopisy Čechů). 

474. v. ]Vicrzhach- Const , Biographisches 
Lexicon des Kaiserthums Oesterreich, ent- 
haltend die Lebensskizzen der denkwiir- 
disisten Personen, welche seit 1750 in den 



24 — 



B. Dějiny spisovatelův a učencův. 



C 474 82. 



oster. KronUlndern geboren wurden oder 475. Allgemeine Deutsche Biographie, též 

darin "elebt und gewirkt haben, Band obsahuje četné životopisy českých učen- 
I.-LVII*^ Wien, 1856-88. cův a spisovatelů. 



2. V zemích česk3'ch. 



476. de Clary et Aidringen Leopoldtis, Plut- 
archus Redivivus, Pragac, 1755, fol. (14), 
167. Obsahuje: Piutarchi Redivivi Ru- 
dolphus I. Habsburgicus et M. Ulpius Tra- 
janus. — 2. vyd. Plutarchus Redivivus 
seu comparatio virorum illustrium Piut- 
archi methodo scripta d. i. Wiederleben- 
der Piutarch oder Lebensbeschreibung be- 
rúhmter Mánner auf Plutarchs Art. Editio 
secunda priore multo auctior, ac emen- 
datior, novaque inedita versione Germa- 
nica ipsius authoris ornata, Pragae, 1765, 
fol., (13), 257, Index. (Týká se Přemysla 
Otakara II., jiných životopisů mimo titul 
neobsahuje, ač bývá uváděn mezi pomů- 
ckami biografickými patrně podle názvu). 

477. Voigt Adaiíchís a S. Ger/iiano, Effi- 
gies virorum eruditorum atque artificum 
Bohemiae et Moraviae una cum brevi vitae 
operumque ipsorum enarratione, Pars I. 
Pragae. 1773, (48), 111 (1) str. Pars II. 
1774, str. XXXIV, 163 (1). — Něm. vydal 
Pelzel Fraiiz Martin, Abbildungen Boh- 
mischer und máhrischer Gelehrten und 
l\únst!er, nebst kurzen Nachrichten von 
ihrcn Leben und Werken, I. 1773, II. 
1774 a přidal k Voigtovu dílu: III. Theil, 
Prag, 1777, (8), XXX, 191 (1). IV. Theil, 
Prag, 1782, XV, i\\ 192. (Vyobrazení ne- 
spolehlivá.! — * Gatterer Histor. Journ. Th. 
m. 186-192, Th. VI. 270-80. Gott. Gel. 
Anz. 1774, 6 a d. Allg. D. Bibl. B. 28, 545 
a d. Weber, Litter. str. 464, č. 750. 

478. Balzer J ^ Abbildungen bohmischer 
und máhrischer Gelehrten und Kúnstler, 
Prag, 1773. 87 I. (s krátkými životopisnými 
vysvětlivkami na 19 str.) Otisk vyobrazení 
Voigt č. 477. 

479. Sacri et Canonici Ordinis Praemon- 
stratensis Regiae Ecclesiae Montis Sión 
Canonicorum Regularium saeculo XIX. 
superstitum Catalogus et imagines sciagra- 
phicae saeculi eiusdcm itemque regiminis 
auspicatissimi Adolphi Jos. Schramek 
Strahov, et Milovic, abbatis Ordinisque per 
terras caesareas praesidis etc. anno primo. 
Accedunt imagines ([uorundam, qui sae- 
culo superiore occubuerint. Tit. list 
occiorytina, s vyobrazením kláštera stra- 
hovského, s. 1. et a. (Pragae), 12". — Listy 
se silhouettami členů kláštera strahov- 
ského a životopisnými údaji (důležitá vy- 
obrazení celé řady spisovatelů českých, 
se stručnými zprávami životopisnými i. 

480. Balbini Bolí., Bohemia docta, Opus 
posthumum, editum, notisque illustratum 
ab Raph. Ungar, Pragae, 8", Pars I. 1776, 
(20), 148. P. II. 1778, (28), 430, Index. 



P. III. 1 780, s vyobrazením B. Balbina a 
pohledem z univ. bibl. pražské (Bibliotheca 
academica Pragensis), (21) 230 (až do r. 
1689). Dílo toto je vlastně Liber IX. 
Decadis I. Balbín. Miscellanea. — Boh. 
Balbini, Rerum Bohemicarum scriptcris 
inclyti Bohemia docta, seu virorum omni- 
gera eiuditione et doctrina clarorum Bo- 
hemiae, Moraviae et Silesiae, nomina elo- 
gia et litteraria monumenta. Opus posthu- 
mum pro historia litteraria Bohéma rite 
intelligenda systematicum, quod notis et 
animadversionibuscriticis acpraevia disser- 
tatlone de fatis, censuris ac recensione 
operum Balbini illustratum edidit P. Caii- 
didus a S. Theresia Bohemus Henrico- 
Hradecensis. Tractatus I. Pragae 1777, 8° 
(s vyobr. B. Balbina), (20), 284, Index. — 
Boh. Balbini, Bohemiae doctae tractatus, 
in quo bibliothecae veteres et plurium ad 
historiam patriam illustrandam mss. libro- 
rum tituli recensentur, Opus posthumum ex 
manuscriptis authoris collectum, quod notis 
et praefatione de fatis bibliothecarum Bo- 
hemiae illustratum edidit . ., Adiectum est 
praefationi Chronicon Monasterii Zarensis, 
ibid., í22) 116 (2). 

* Rec. Meusel, Neueste Litt. der Gesch. 
Kunde Th. V. 302-7. Týž, Hist. Litt. 1782, 
B. II. 164-8 Henke, Comm. de reb. nov. 
litter. 1778, Fasc. III. 625-7. Frankfurt. Gel. 
Anz. 1778, 580. Auserles. Bibl: XIII. 296. 
G5tt. Gel. Anz. 1782. Zug. 392-6. Allg. D. 
Bibl. Anh. zu B. 25-36, str. 1649, Anh. zu 
B. 37-52, str. 663. Weber, Litteratur, 463, 
č. 749. 

* Proti vydání Ungarovu Jos. Dobrovský, 
Bohraische Litteratur 1779; Corrigenda in 
Bohemia docta Balbini iuxta editionem P. 
Raph. Ungar, Prag, 1779, 8", 43 str. Ungar 
se hájil : Revision der Bohmischen Litte- 
ratur auf das Jahr 1779 in Briefen, H. 1-3, 
Prag, 1779 80. Dobrovský odpověděl: 
Antwort auf die Revision der Bohmischen 
Litteratur. s. 1. et a. (Anhang, I. B. Stůck 
4. Bohmische Litteratur auf das J. 1779, 
Prag, 1779.) — Beitrag zur Bohemia docta, 
ÍFríese Fr. X.), Jahrb. Bphm. Mus. Prag, 
1831, II. B., I. H., 94.— Šimrk Jos. Balbín 
a jeho Bohemia docta, ČCMus 1887, 
259 71, 520-4. 

481. Kalender ohne Heiligen auf d. J. 
1782 oder kritisches Autoren- und Brochii- 
renverzeichniss, Prag und Wien, 17S2, 8". 
(Bezcenné, žert.) 

482. Pelzel Franz Mart., Bohmische, 
Máhrische und Schlesische Gelehrte und 
Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten, 



25 



C. 482-508. 



I. Knihověda. III. Dějiny věd. 



vom Anfang der Gesellschaťt bis auf gegen- 
wárlige Zeit, Prag, 1786, 8", VI, 295. — 
* Jena. Allg. Lit. Z. 1786. B. I. 133-5. — 
Scriptores Provinciae Austriacae Societati.s 
Jesu, Vindobonae 1855. 

483. {Dehrois Joh.), Bohmens Geistlich- 
keit und Litterairverfassung im J. 1791, 
Almanach auf d. Jahr 1791, fúr Geistl. u. 
Litteraturfreunde, Prag. 

484. Rulík J., Věnec pocty, Učená Čechia 
viz č. 95, 513, 515. 

485. Procházka JSIat., Činnost Jesuitů ve 
vědách. Obzor, v Brně, IX. 1886,str. 333-48. 

486. Schaller Jaroši., Kurze Biogra- 
phien verstorbener gelehrter Mánner ans 
dem Orden der Frommen Schulen, Prag, 
1799. — Srv. Alter Fr. C, Beitrag zu Jar. 
Schalleis verstorbenen Gelehrten aus dem 
Orden der Frommen Schulen, Allgem. 
Litter. Anzeiger, 1798, Dec. No. 92, str. 1918. 

487. Gautsch IJ'. E., Die Gelehrten und 
Kúnstler Bohmens und Máhrens, welche 
in der Decade von 1800-10 gestorben sind, 
Biographische Skizzen in alphabetischer 
Ordnung, Monatschrift Ges. Mus. Prag 1828 
II. 1., str. 78-89, 150-8. 

488. Síinvamberger Leop.^ Kurze Lebens- 
beschreibungen der sammtlichen bohmi- 
schen und mahrischen Gelehrten, sammt 
der Anzeige ihrer Werke, Srv. D'Elvert, 
Hist. Lit. Gesch. (č. 69) 132. 

489. Životopisy v časopisech česk^xh 
1774-1846, Jungmann, Historie liter. VI. č. 
1067. 

490. D[otíclia F.), Slovo o spisovatelství 
vlastenek, Vlastimil v Praze, I. 1842, str. 
245-55. 

491. Sojka Jan Er., Naši mužové. Bio- 
grafie a charakteristiky mužův slovanských, 
v Praze, 1862, 16", 9 svazečků, str. 859. 

492. Slavín (Pantheon), Sbírka podobizen, 
autografů a životopisů předních mužů česko- 
slovenských I. Text napsal a uspořádal 
Frant. Jar. Peřina., v Praze, s. a., 8", 260. 
II. Pořádali Fr. J. Peřina a Coel. Fric, 
284 str. III. 1885. Pořádali Coel. Fric a Jan 
Hudec, 389 str. IV. Pořádá Jan Vit. Krecar. 

^9Z.PřececktělJ.R7/J>. AI., Českoslovanští 
výtečníci, Skupení první — sedmé, v Pešti, 
1862-3. (Každé skupení po 15. podobiznách.) 
Přídavek k tomu Životopisné nástiny, jež se- 
stavil R. Přecechtěla Karel Adámek, v Lito- 
myšli, 1863, 8", XÍX, 104 (8). — Přecechtél 
Rup- ^I., Rozbor českoslovanské literatury 
a životopisy českoslovanských výtečníkův, 
11. oprav, a rozmnož, vyd. v Pešti 1870, 8°. 

494. Přecechtcl Rup. M., Českoslovanský 
Flutarch I. (s 60 podobizn.), v Kroměříži 
1872, str. (49), 132. 

495. Spisovatelé čeští a jich slovutnost 
i zásluhy o vzdělání národa českého (se- 
znam), Mor. Orlice, 1869, č. 32. 

496. Slavní mužové národa českoslovan- 
ského od XIV. do XIX. století, Illustr. 
Evang. Věstník, v Praze, II. 1866-67, str. 354. 



497. Censký Ferd., Z dob našeho probu- 
zení, v Praze, 1875, 12", (XVD, 304. Sbírka 
přátelských dopisů některých spisovatelů 
a vlastenců našich. 

498. Bachovský Frant., Zajímavé črty ze 
života našich slavných mužův a žen XIX. 
století. Král. Vinohrady, 1884, 8° str. 77 (1). 
(Studentské Listy 1884, IV. str. 22. ad.) 

499. Rybička Ani., Přední křisitelé národa 
českého. Boje a usilování o právo jazyka 
českého začátkem přítomného století, Pra- 
ha, 1885, I. n. 8", str. 420. 

500. Pospisil Jar., Z dob vlasteneckých. 
Výňatky z dopisů zasloužilých spisovatelů, 
v Praze, 1885, 8", str. 64, rejstřík. 

501. Slavní mužové národa českoslovan- 
skčho, »Z1. Prahas v Praze, 1867, I. 302 str. 

502. Nejstarší nynější spisovatelé čeští, 
Komenský III. 1875, sv. I. str. 156. 

503. Sembera A. V., Spisovatelé čeští a 
jich slovutnost i zásluhy o vzdělání národa 
českého. Koruna, 1869, č. 102. 

504. Baycr Fr., Stručné životopisy spiso- 
vatelů v U.-VIII. čítance obsažených, 2. 
vyd.. Velké Meziříčí 1887. 

505. Nováková Ter., Slavín žen českých, 
I. Od nejstarších dob do znovuzrození 
národa českého, (Libuše, Matice zábavy a 
vědění XXIV. č. 4-6.), v Praze 1894, 8", 
510 (1). Populární (k dějinám polit, a kult.) 

Obsah: 1. Proslov. 2. Z dob bájeslovných. 

3. Za prvních dob křesťanství v Čechách. 

4. Božena, Hilburga, Svatava polská a 
vrstevnice jejich. 5. Zbožné ženy z časů 
Vladislava krále a jeho nástupců. 6. Dcery 
krále Přemysla Otakara I. 7. Králová Kun- 
huta a dcery její. 8. Poslední kněžny z rodu 
Přemyslova. 9. Alžběta královna Hradecká 
či Rejčka. 10. Z časů Otce vlasti. 11. Krá- 
lovna Johana a Žofie. 12. V bouřích za 
víru a volnost. 13. Koruna česká údělem 
rodu Poděbradského. 14. Z Jednoty Bratr- 
ské. 15. Perchta z Rožmberka a pověsti 
o Bílé Paní. 16. Anna Jagajlovna. 17. Staré 
české korrespondentky. 18. Staré dob'odi- 
telky a zakladatelky. 19. Ze zlatého věku. 
20. Sestry Smiřické. 21. České exulantky 
a trpitelky. 22. Polyxena Lobkovská z Pern- 
štejna. 23. Zeny české y protireformaci 
katolické. 24. Paní Zuzana Černínova z Chu- 
denic. 25. České bludičky. 26. Ve spánku 
smrtelném. 

506. Hrubý Tinwthej, Studentské album. 
Stručné životopisy spisovatelů, zastoupe- 
ných v čítankách pro české střední školy, 
v Praze 1895 (1894), str. VII, 99. 

507. České Album, Sbírka podobizen 
předních spisovatelů a spisovatelek če- 
ských, učenců, mužů i žen práce, kteří 
život svůj zasvětili povznesení národa 
svého, Pořádá K. V. Rais, v Praze. 

508. Studnička F. J., Bohatýrové ducha, 
Životopisné obrazy, jež při různých příleži- 
tostech jubilejních nastínil, v Praze, 1898, 



26 



B. Dějiny spisovatelův a učencíiv. 



C. 509-21. 



str. 262 (z domácích: Marcus Marci, J. E. 
Purkyně, St. Vydra). 

509. Národní Album, Sbírka podobizen 
a životopisů mužů i žen o národní život 
náš zasloužilých, v Praze, 1898-99 (se 
stručnými údaji životopisnými). 



510. Dodatky a opravy k biografiím 
starších spisovatelů českých a k starší 
české bibliogralii, v CCMus. pravidelně 
skoro v každém ročníku. Přehled viz 
u Sc/iu/ze, Ukazatel (č. 607.), 1877. Pak 
vždy po 10 letech Rejstříky, 1886, 1896. 



3. V Čechách. 



511. II ~okauii 1 'ctcrRitter v on Wokaunius, 
Chronologisches Verzeichniss der berúhm- 
testen Mánner Bohmens aus der Mitte der 
hochloblichen Stánde besagtenKonigreichs, 
als eine Ankúndigung des náchstens dar- 
auf folgenden Werks, in welchem die 
Gedáchtniss dieser wiirdigen Patrioten 
umstándlich der Nachwelt úberschrieben 
werden wird, Prag, 1771, v. 8°, 67 (1) str. 
— Znova otištěno: Chronologisches Ver- 
zeichniss der berůhmtesten Mánner Boh- 
mens, sowohl geistlichen, als weltlichen 
Standes vom Anfange des X. Jahrhunderts 
bis auf unsere Zeiten, Neue Chronik von 
Bóhmen 530-1780, Prag, 1780, přídavek. 

512. Eckari F. und Wolf J. H., Kurze 
Lebensbeschreibungen beriihmter Mánner 
Bohmens, Prag, 1783-1786, 8°, I. sv. v 6 seš. 

513. Rulík Jan., Věnec pocty ku pocti- 
vosti učených, výborných a statečných 
Čechů, v Praze, 1795, 8°, 32. (Krátké histo- 
rické vypsání o učenosti české. Jména 
učených, výborných a znamenitých Cechů 
XVIII. století. Jména horlivých vlastenců 
a spisovatelů českých výborných.) 

514. Scliiffner Jos., Gallerie der interes- 
santesten und merkwúrdigsten Personen 
Bohmens nebst der Beschreibung merk- 
wůrdiger bóhmischen Landesseltenheiten 
alter und neuer Zeiten, aus den besten 
und bewáhrtesten bóhmischen Geschicht- 
schreibern historisch-chronologisch abge- 
fasst . . ., Prag, 1802-1804, 8^ I, (4 ), 238 (2). II. 
287 (1). III 380 (1). IV. 318 íl). V. 358(1). — 
Schiffiiei', Gallerie aneb vyobrazenosť a vy- 
psání nejslovutnějších a nejznamenitějších 
osob a věcí země české. Přeložil J. Rulík, 
v Praze, 8", I, 1803, 231 str.; II, 1804, 297, 
III, 1806, 310; IV. 1809, 263. V. (v rukopise.) 

515. Rulík Jan, Učená Cechya, Léta 
Páně 1807 v Praze, 4°, 26. (Pojednání o při- 
jetí,^ prospěchu a osudu umění a učenosti 
v Cechách. Srv. Voigt č. 408. — Jména 
vysoce učených, urozených, důstojných, 
vznešených a slovutných mužů českých, 
kteří se jednak výbornými prácemi, učením, 
výmluvností, jednak jednáním, příklady a 
poctivostí českou za našich časů vyzname- 
nali a pod jménem Učená Cechie potom- 
nímu věku tuto se pozůstavují.)  — L. P. 
1808, Navržení druhé, 4°, 24. (Pojednání 
o umění a učenosti pánův českých, rodem 
a statečností vznešených i slavných. Do- 
plněk jmen . . ). — L. P. 1808, Navržení třetí. 



4", 27. (Pojednání o mužích učených, do 
stavu panského povýšených. O jejich skut- 
cích a místném narození. Doplněk jmen . . . 
Polní píseň: Kdož jste Boží Bojovníci.; 

516. Kalina von Játhenstein Aíatliías, 
Nachrichten iiber bohmische Schriftsteller 
und Gelehrte, deren Lebensbeschreibungen 
bisher nicht beaibeitet sind. Als Materia- 
lien fůr ein Lexikon bohmischer Schrift- 
steller und Gelehrten, I. (fůr die Abhandl. 
d. k. bohm. Ges. d. Wissensch.). Prag, 1818, 
8°, 59 (3); II. 1819, 60 (3); III. 1827, 109 
(2). V úvodě zmínky o rozmanitých ruko- 
pisných sbírkách životopisných. 

Obsah: I. Joh. Schentigar von Chote- 
rina. Seb. Aerichalcus. Sim. Proxenus a 
Sudetis. Georg Polenta a Sudetis. Joh 
Mathias a Sudetis. — II. Nachtráge uber 
Familie Sudetis. Sim. Fagellus. Veit Fa- 
gellus. Prokop Lupatz. Mart. Lupatz. Jos. 
Ritter v. Azzoni. Fr. Azzoni. Peter Azzoni. 
Dom. Azzoni. — III. Ergánzungen zum I. 
Heft: J. Schentigar, .Seb. Aerichalcus, Sim. 
Proxenus, Georg. Polenta a Sudetis, Joh. 
Matth. a Sudetis, Daniel Matth. a Sudetis. 
Joh. Schindel. Georg Handsch. Petrus 
Codicillus. Jakob Codicillus- Johann Codi- 
cillus. Matháus Gregor Codicill. Benjamin 
Codicill. Trojan Nigell. v. Oskorzin. Christ. 
Kyblin von Waffenburg. Daniel Franz 
Kyblin v. Waffenburg. Ignaz Christ. Kyblin 
v. Waffenburg. 

517. Kom Jos., Gothe ve styku s českými 
učenci a básníky, Květy IV. 1882, 11. str. 
99-102. Srv. Hlawaček Ed., Goethe in 
Karlsbad, 2. vyd. V. Russ, Karlsbad 1883. 

518. JohnAL, Goethe in Deutschbohmen, 
Eger, 1889, 8°, 17. — v. Biedermann, Zu G. 
in Bohmen, John, Liter. Jahrbuch, ^Eger, 
III. 96. — Kraus Ant., Goethe a Čechy, 
v Praze, 1896, 8°, (4) 214. 

519. Voigt Ad., Ňachricht von merkwůr- 
digen bóhmischen Mácenaten und einigen 
ihnen, sowohl von einheimischen, als aus- 
wártigenSchriftstellern dedicirten Búchern, 
Abhandl. Priv. Ges. Prag, 1784, VI. 325. 

520. Sdíerschnick Leop. Joh., De doctis 
Reginohradecensibus commentarius, Pra- 
gae 1775, 8". 

521. SpicssB. V , Slavín královéhradecký: 
Čeští spisovatelé v Hradci Kr. narození 
před r. 1800, Polabské Nov. 1881, č. 10-12. 
Týž, Čeští spisovatelé v Hr. Kr. druhdy 
bydlící a působící, ibid., č. 16, 18, 20. 



— 27 



C. 522-42. 



I. Knihověda. III. Dějiny \čd. 



522. Klein Joliann Gottlieb, Lebensge- 
málde 50 merkwúrdiger Bohmen, Der Nach- 
kommenschaft zum Beispiel entworfen 
von . . . des teinitzer Bezirks bischoťlicher 
Vikar, Prag, im Mangoldschen Verlage, 
1797 (Bibl. Musea král. č. 63 D 20 sign. 
Kniha nebyla dotištěna, jen do str. 112. 
Exemplář musejní z pozůstalosti Dobrov- 
ského, vložen list Kleinův. Životopisy ro- 
dáků Horšova Týna). Ostatek rukopisu 



uložen v téže bibliothece pod názvem : 
Klein Joh. Godlieb, Lebensgemáldefúnftzig 
merkwúrdigen Biirger aus dem Schosse 
der bohmischen Municipalstadt Horschow- 
Teinitz im Klattauer Kreise der Nach- 
kommenschaft zum Beispiel entworfen, 
1799, fol., 121 1. Nynější signatura: VII 
A 10. 

523. Dobicer Fr.Jýos., Památky a muži 
památní z Loun. ČČMus. 1847, 11. 323-9. 



4. Na Moravě. 



524. Scriptores et eruditi Moraviae, viz 
Moiise, Suppeditata ad historiam littera 
riam Moraviae 1777, č. 8. 

525. Můiise Jos. IVrat., Infulae doctae 
Moraviae, Brunae, 1779, 8'\ XVI, 206. 
(Učenci na Moravě a rovněž moravští 
učenci v cizině, infulovaní.) — * Dobrovský 
J., Bohm. Literatur auf d. J. 1779, I. 4, 
1779, 323-5. 

526. Czikanu Jok. Jac, Die lebenden 
Schriftsteller Máhrens, Brúnn, 1812, 8". 

527. Gelehrte Frauen in Máhren, Ost 
und West, Prag, 1846, 323. (hist.) 

528. Slavín Moravský, Koleda, v Olo- 
mouci, 1877. 

529. Heller Hcrmiann, INIáhrens Mánner 
der Gegenwart, Biographisches Lexicon, 



Brunn, 1888-92. III. B. Wissenschaft. V. 
B. Dichter, Schriftsteller, Journalisten, 
Kiinstler. 

530. Wohiý Greg., Gelehrte Mitglieder 
der Benedictiner-Abtci Raygern in Máhren, 
Ein Beitrag zur Literaturgeschichte Máh- 
rens, Hormayr, Archiv XIII. 1822, 291-3, 
308-12. Srv. Ziegelha7íer, Rei litterariae 
Ord. S. Benedicti conspectus, Ratisponae, 
1739. 

531. Czvittinger Dom., Specimen Hunga- 
riae literatae virorum eruditione clarorum 
natione Hungarorum, Dalmatarum, Croa- 
torum, Slavorum atque Transsylvanorum 
vitas, scripta, exhibens, Francofordii, 1711. 
(týká se též československých spisova- 
telů). 



5. Ve Slezsku a v Lužicích. 



532. Pantke Adam et Schindler J. Ph., 
Dissertatio de nobilitate Vratislaviensi eru- 
dita, Lipsiae, 1697, 4". 

533. Haukiiis [Hajické) Alart., Vratisla- 
vienses eruditionis propagatores, id est, 
Vratislaviensium scholarum praesides, in- 
spectores, rectores, professores, praecep- 
tores, tabulis chronologicis comprehensi 
ab anno 1525 ad 1700, Lipsiae 1701, 
fol. 79. 

534. Hancke Mart., De Silesiis indigenis 
eruditis post literarum culturam cum Chri- 
stianismi studiis anno 965 susceptam ab 
anno 1165 ad 1550 liber singularis, De 
Silesiis alienigenis eruditis ab anno 1170 
ad 1550 liber singularis, Lipsiae, 1707, 4", 
312. (Podle Partsche I. 1. rukopisné po- 
kračování k roku 1660 v městské bibl. 
Vratisl.j 

5 55. Elberti Joh. C, .Schlesiens gelehr- 
tes Frauenzimmer, Breslau 1727, 8". 

536. Ada/li Ernst Daniel, De eruditis 
Landeshutta oriundis oder das gelehrte 
Landeshut in Schlesien, Breslau und Leip- 
zig, 1753, 8". 

537. JVol/ J. Dav., Das gelehrte Schle- 
sien, Breslau und Leipzig, 1764, 4". 



538. Kundmaun Joh. Chri.^^t., Silesii in 
nummis, oder bcriihmte Schlesier in Mún- 
tzen, so durch grosseHelden-Thaten, durch 
hohe und wichtige Amts-Wúrden, oder 
durch Gelehrsamkeit und Schriften, ihren 
Nahmen unvergesslich gemacht, Dem Druck 
nebst vielen Kupfern úberlassen, Breslau 
und Leipzig, 1738, 4", (12), 480, Reg., tab. 
37. Srv. Kundmann, Von einer zu ediren- 
den Historie der Gelehrten in Múntzen. 
Přídavek: Heimsuchungen Gottes, Leipzig, 
1742, 

539. Cunradus Joh. Henr. (vyd. Schind- 
ler). Silesia togata sivé Silesiorum doctrini 
et virtutibus clarissimorum elogia, Lipsiae, 
1706, 8", 344. Srv, Leuschner Joh, Chr., 
Ad Cunradi Silesiam togatam specilegia 
XLVIII, Progr. Gymn. Hirschberg, 4°, 
1752-62, Progr. Magdalenáum, Breslau 
1763-84. 

540. Meis7ier Ch., Equites Silesii honoribus 
academicis fulgentes, Vittemb. 1706, 4". 

541. Střet K. K., Alphabetisches Ver- 
zeichniss aller im Jahr 1774 in Schlesien 
lebender Schriftsteller, Breslau, 1776, 8°, 
(12., 183. 

542. {Peuker J. G.), Kurze biographische 
Nachrichten der vornehmsten schlesischen 



28 -- 



B. Dějiny spisovatelův a učencův. 



C. 542-64 



Gelehrten, die vor dam IS. Jahrhundert 
geboren wurden, nebst einer Anzeige 
ihrer Schriften, Grottkau, 8", 1788, 160. 

543. Sclmmmcl Joli. G., Breslauer Alma- 
nach fůr den Anfang des 19. Jahrhunderts, 
I. Breslau, 1801, 364 (abecední se7nam 
spisovatelů A-Lessing). 

544. SclLerschnick Leop. Joli., Nachricht 
von Schriftstellern und Kůnstlern aus dem 
Teschner Fúrstenthume, Teschen, 1810, 8°, 
218 (2). — * Czikann Joh. Leop., Joh. 
Scherschnicks Ehrengedachtniss, Brúnn, 
1815. 

545. Paritius Chr. Fr., Commentatio ex 
historia literaria, de quibusdani Siiesiis 
eruditis in Polonia muneribus functis, Cra- 
coviae, 1816. 

546. Holfmann Hcinr., Schlesiens Schrift- 
steller in den Jahren 1827-29, (Abegg- 
Gutsche), Mon. Schr. von und fůr Schles. 
1829, 113-42, 269-86, 532-40, 593-623. 

547. Nowack K. G., Schlesisches Schrift- 
steller-Lexicon, Breslau, I-VL, Breslau, 
1836-43. 

548. Galerie Slezských krajanův, Opav- 
ský Týdeník, VI. č. 24, 25, 26. 

549. Prásek F., Rodáci z Opavska a 
Frýdecka, v Opavě 1885, 92 (1). Otisk z Op. 
Týd. Vlastivědy Slezská čásť přípravná, 
díl I. 

550. Prásek V., Rodáci z Opavska a Tě- 
šínská, Opava 1885, 4", str. 94. (Otisk). 

551. Prásek K, Mužové o Slezsko za- 
sloužilí a jiné příspěvky životopisné o ro- 
dácích slezských, viz Věstník Mat. Op. 
č. 639. 

552. Volkmer und Hohajis, Denkwůrdige 
Mánner aus und in der Grafschaft Glatz, 
Glatzer Viertelj. Schr. VI. 1886-7, 1-13, 
89-105, 227-40. — VII. 1887-8, 48-55, 174-9, 
269-73. — VIII. 1888-9, 165-74, 224-37, 
243-47. 

553. Stóckhardt E., Lausitzer u. Schlesier, 
die der kais. Leopoldino-Carolinischen 
Deutschen Akademie der Naturforscher an- 
gehort haben oder angehoren, N. Laus. 
Mag. LXX, 1894, 48. 



554. Krause Tlieod., Literáti Svidnicenses 
oder Historische Nachrichten von Ge- 
lehrten Schweidnitzern I , Leipzig und 
Schweidnitz, 1732, 4", 94. 



555. Diičman H., Katholscy serb.scy spi- 
sowarjo, Čas. Mač. Serbsk. XXVII. 18-44. 
XLII. 3-36. 

556. JeiičK. ^-J.jSpisowarjohornjolužiskich 
evangelskich Serbow, wot 1567 hač 1800., 
Čas. Mač. Serbsk. XXVIII 3-42. 

557. Je7ič K. A., Spisowarjo serbskich 
rukopisow mjez hornjolužiskimi ^evangel- 
skimi Serbami hač do léta 1800, Čas. Mač. 
Serbsk. XXVIII. 82-88. 

558. Je7ič K. A., Spisowarjo hornjolužiskich 
evangelskich Serbow, kiž su w druhich 
ryčach před lětom 1800 wo Serbach pisali. 
Čas. Mač. Serbsk. XXVIII. 89-98. 

559. Jenč K. A., Pismowstwo a spiso- 
warjo delnjofužiskich Serbow. Wot (1548) 
1574-1880, Čas Mač. Serbsk. XXXIII. 
73-154. 

560. Olto G. F., Lexikon der seit dem 
XV. Jht. verstorbenen und jetzt lebenden 
Oberlaus. Schriftstellern und Kůnstlern, 
Górlitz 1800-3, 8", 7 svazků. — Schulze J. Z>., 
Supplementband, Górlitz 1824. Srv. Otto 
G. F, Nachrichten von einigen oberlausi- 
zischen Schriftstellern, die sich durch ihre 
Schriften theils Verantwortung, theils Ver- 
driesslichkeiten zugezogen haben, N. Laus. 
Monatschr. 1801, 11. str. 4. 

561. Peschcck M., Nachricht von bisher 
unbekannten gelehrten Lausitzern, N. Laus. 
Magazin, XII. 1834, 93; XIII. 1835, 61-3. 

562. Lusatia literáta aus den Jahren 1703, 
N. Laus. Magazin XIX. 217. 

563. Pescheck, Ohtň?i\\s,. Gelehrte, deren 
Schriften ůbersetzt worden, N. Laus Ma- 
gazin XVII. 299. 

564. Knothe Herm , Die Oberlausitzer 
auf Universitátcn wáhrend des Mittelalters 
und bis zum Jahre 1550. N. Laus. Magazin 
LXXI. (1895), 133-174. (na str. 140-6: II. 
Prag). 



— 29 — 



IV. Dějiny a publikace učených společností/') 



C. 565-78. 



A. Čech)^ 



565. Procliaska F., Abhandlung von der 
gelehrten Gesellschaft an der Donau, 
Miscell. d. bohm. Literatur, Pra", 1784, I. 
1., str. 1-67. (Učené společnosti v Cechách 
a na Moravě od XV. stol.). — Srv. Saliger, 
Die geiehrte Donauge^ellschaft, Olmútz 
(Progr.) 1876. (S literaturou"). — G. List, 
Literaria sodalitas Danubiana, Oest. Ung. 
Revue 1893, XIV. 304-22. 

566. Geschichte der kón. Bóhmischen 
Gesellschaft der Wissenschaften viz Ab- 

handl. č. 580. ad. (úvodní stati). 

567. Kalina vnn Jiithensteiii Math. Rit- 
ter v., Geschichtlicher Ůberblick des 50- 
jáhrigen Wirkens der kon. bohm. Ges. d. 
Wiss, Prag, 1837, 8". 

568. Král. Česká Spol. Nauk, Pražské 
Noviny, 1849, č. 65. 

569. Notice historique sur la Société 
Royale Bohčme des Sciences, Carro, Al- 
manach de Carlsbad, 1854, str. 78-81. 

570. Wocel J. Er., Geschichte d. kón. 
bohm. Ges. der Wiss., Prag, 18c8, 4° (Abh. 
VI. F. 1. B.). 

v 

571. Kalousek jos., Děje Král. České 
Společnosti Nauk, spolu s kritickým pře- 
hledem publikací jejich z oboru filosofie, 
historie a jazykovědy. Ke stoletému jubi- 
laeu této společnosti 1884 z uložení jejího 
sepsal, v Praze, 1885 VII, 256. — * Čas. 
kat. duch. VIII. 1885, 500; Goll, Revue 
histor. XXVIII. 154 a d.; Rezek, Osvěta 
XV, 1885. 763; Athenaeum III. 1886, 121. 
— Kalousek Jos., Geschichte der kon. 
bóhmischen Gesellschaft der Wissenschaf- 



ten, sammt einer kritischen Uebersicht 
ihrer Publicationen aus dem Bereiche der 
Philosophie, Geschichte und Philologie, 
Aus Anlass des hundertjáhrigen Jubelfestes 
der Gesellschaft 1884 in ihrem Auftrage 
verfasst, Prag, 1885, VII, 303. — * Mitth. 
Gesch. Deutsch. Bohm. (Laube) XXIV. 10, 94. 

572. Kalousek J., O počátcích Pražské 
Společnosti Nauk, Osvětí 1884, XIV, 
957-69. 

573. Kalousek Jos., Die Kon. boh. 
Ges. d. Wiss. und ihr Verháltniss zur 
Freimaurerei, Politik, 1884, č. 176 ad. 
Výňatek z č. 571. 

574. Kalousek J.,^ O král. České Spol. 
Nauk, Kalendář Ústř. Matice Školské, 
v Praze, 1885, I. 54. 

5-75. Feier des einhundertjáhrigen Bestan- 
des der Kon. Bohm. Ges. der Wiss. in 
Prag, Prag, 1884, č. 331. Srv. ibid č. 333, 
335. Nár. Listy 1884, č. 339. 

576. Kalousek Jos., Die konigl. bohm. 
Ges. d. Wiss. (1770-1889), Oest. Ungar. 
Revue, Wien, N. F. VII 1889, 59 64. 

577. Prager Geiehrte Nachrichten, III., 
Prag, 1771-2. Srv, Tkim Jos., Untersuchung,. 
ob die Verfasser der Prager Gelehrten 
Nachrichten in ihren Wochenbláttern Wis- 
senschaft, Redlichkeit und Sittsamkeit 
geáussert haben.? Berlin (Prag), 1773, 16", 
str. 128. 

578. Abhandlungen einer Privatgesell- 
schaft in Bohmen zur Aufnahme der 
Mathematik, vaterlándischen Geschichte u. 
der Naturgeschichte, zum Druck befordert 



"*) Připomeiniii. Spolky jen historické a jejich publikace budcu uvedeny zvláště 
v oddílu IV. č. II. Tu jde o společnosti, jejichž činnost přímo nebo nepřímo a čá- 
stečně týkala se anebo mohla by se týkati bádání o dějepisu zemí českých. 



30 



A. Čechy. 



C. 578-605. 



von Ignaz Edien v. Born, Prag, 1775-84, 
I-VI. 13. 

579. Abhandlungen der bohmischen Ge- 
sellschaft der Wissenschaften, Prag (Prag 
und Dresden), 1785-9, 4", I-IV. B. (1. řada). 

580. Ncuere Abhandlungen der konigl. 
bohm. Gesellschaft der Wissenschaften, 
\\'ien und Prag, 1791 S, 4", I-III. B. 
(2. řada). 

581. Abhandlungen der konigl. bohm. 
Gesell.schaft der Wissenschaften"(lS02-2?.), 
Prag, 1808-24, 8", I-YIII. B. (3. řada). 

582. Abhandlungen der kónigi. bohm. 
Gesellschafc der Wissenschaften (1824-36), 
Prag, 1827-37, 8", I-V. B. Neue (t j. 4.) 
Folge. 

583. Abhandlungen der kónigi. bohm. 
Gesellschafc der Wisssenschaften (1837-66), 
Prag, 1844-66, 4", I-XIV. B., V. Foige. 

584. Abhandlungen der koni"l. bohm 
Gesellschaft der Wissenschaften vom Jahre 
1867-83, Prag, 186S-S4, 4", I-XII. B., VI. 
Folge. XI. svazek a d. označován také 
česk}-: Pojednáni královské české spo- 
lečnosti nauk z roku 1881 a 1882... 

585. Abhandlungen der Classe fúr Philo- 
sophie, Geschichte und Philologie der 
koniglich bohmischen Gesellschaft der 
Wissenschaften von den Jahren (1885-91) 
Prag, 1886-92, 4", I-IV. B. VII. Folge 
(na levé straně titul). Rozpravy třídy pro 
filosofii, dějepis a filologii Královské Če- 
ské Společnosti Nauk, VII. řady svazek 
I-IV., v Praze. 

586. Berichte der wissenschaftlichen 
Sectionen (Berichte uber die Sectionsver- 
sammlungen) 1S40-58 před Pojednáními 
V. řady. 

587. Sitzungsberichte der kon. bohmi- 
schen Gesellschaft der Wissenschaften in 
Prag, 1859-85. Od roku 1873 také český 
titul : Zprávy o zasedání Královské české 
společnosti nauk v Praze. Od r. 1886 český 
titui vedle německého změněn: Věstník 
Král České Společnosti Nauk. 

588. Millauer J/., Ubersicht sámmtlicher 
in den bisherigen Bánden von Abhand- 
lungen der Konigl. bohm. Gesellschaft 
der Wiss. vorkommcnden Aufsátze, Prag 
1823, 8". 

589.//au7ešIgfi. J., Systematisch undchro- 
nologisrh geordnetes Verzeichniss sámmt- 
licher Werke und Abhandlungen der Ko- 
nigl. bohm. Gesellschaft der Wissenschaf- 
ten, Prag, 1854, 8", (IV.), 73, (VIL). 

590. IVeite/iifeber IV. /?., Repertorium 
sámmtlicher Schriften der Kónigi. bohm. 
Gesellschaft der Wissenschaften vom J. 
1769 bis 1868, Prag, 1869, 8", VIII., 119. 

591. JTeg/zer JirU Obecný rejstřík ke 
spisům Král. české si)olečnosti nauk 1784 
až 1884, Gencralregister zu den Schriften 
der Konigl. bohm. Gesellschaft der Wissen- 
schaften 1784-1884, v Praze, 1884, 8", XVI . 
str. 159 (1). 



592. Nebeský Václav., Dějiny Musea krá- 
lovství českého, v Praze, 1868, 8", 207 
(2). — Geschichte des Museums des Kó- 
nigreiches Bóhmen, Prag, 1868, 8", IV., 
254. 

593. Černý J. J/., Museum království 
českého, Stručná zpráva historická i sta- 
tistická, v Praze, 1884, 74 (21 

594. Millatier M., Nationalmuseum des 
Konigreiches Bohmcn, Ilormayr, Archiv, 
IX. 1818, ."94-5. Srv. P.óhmisches Landes- 
musáum in Prag, ibid X. 1819, 201-6; XII. 
1821, 242-3. 

595. Die Gesellschaft des vaterlándischen 
Museums in Bohmen, Hormayr, Archiv 
XIV. 1823, 42-3. 

^ 596. Historie českého národního museum, 
CČMus. I. 1827, str. 113-22. 

597. Das bóhmische Xational-lNIuseum in 
Prag, Ergánzungsbog. zu Streits Schles. 
Provinzialbláttern, 1827, November, IX. 
Stuck, str. 323-7. 

598. Die Grúndung des bohmischen Mu- 
seums in Prag, Jordán, Jahrb. f. slav. Liter., 
Kunst u. Wissensch. Leipzig 1847, V. str. 
202. — Světozor, Vídeň, 18^1, 261. 

599. Purkyně Jan E., O zřízení České 
národní Akademie vědecké ve^ spojení 
s Českým národním Museem, Živa XI. 
1863, 126-37. - Srv. Purkxně J. E., Aka- 
demia, Živa 1861, 97-103, 218-27. 

600. Slavnost založení Českého Musea, 
Nár. Listy, 1868, č. 121. — České Národní 
Museum v Pi-aze, Světozor 1868, II. 240. 

— Die Griindungsfeier des bohmischen 
Museums, Politik, 1868, VII. č. 162. — 
Kón. bóhmisches Museum, Slav. Corres- 
pondenz, Prag, 1868, II. č. 128. 

601. Palacký Er., Vorschlag zur Gríin- 
dung von bohmischen Museumszeit- 
schriften, Gedenkblátter, 1874, 47-67. 

602. K sedmdesátému výročí Časopisu 
Českého Musea, Nár. Li,sty 1897, č. 145. 

603. Monatsrhrift der Gesellschaft des 
vaterlándischen Museums. Red. Fr. Pala- 
cký, I. (1-2 Heft.), II. (1-7 Heft), III. (1-2 
Heft, Prag, 1827-9, 8". -- Vycházel pak 
čtvrtletně, pod názvem: Jahrbiicher des 
bohmischen Museums fúr Nátur-, Lánder- 
kunde, Geschichte, Kunst und Literatur. 
Red. Fr. Palacký, I.-II , Prag, 1830-1, 8", 
str. 510, 496, 3 tab. 

604. Jednání společnosti vlastenského 
museum, v Praze, 1823-46, 8^ — Jednání če- 
ského museum, v Praze, 1847-54. — Jednání 
musea království Českého, v Praze, 1855-6. 

— Přednesení jednatele ve valném shro- 
máždění společnosti musea království Če- 
ského, v Praze. 1861-84, 8". - Zpráva 
jednatele ve valném shrom.áždění společ- 
nosti musea království Českého, v Praze 
1885-99, 8. 

605. Verhandlungen der Gesellschaft des 
vaterlándischen Museums in Bóhmen zu 
Prag, Prag, Jahrg. 1823-46, 8". —Verhand- 
lungen des bohmischen Museums, Prag, 



31 



C 605-24. 



I. Knihoveda. IV. Dějiny a publikace učených společností. 



Jahrg. 1S47-54, 8". — Verhandlungen des 
Museums des Konigreiches Bohmen, Prag, 
Jahrg. 1855-6. — Vortrag des Gescháfts- 
iciters in der General-Versammlung der 
Gesellschaft des Museums des Konigrei- 
ches Bohmen, Prag, Jahrg 1861-84, 8". — 
Bericht des Gescháftsleiters in der Gene- 
ral-\'ersammlung der Gesellschaft des Mu- 
seums des Konigreiches Bohmen, Prag, 
1885-99, 8". 

606. Časopis společnosti vlastenského 
Museum v Čechách, v Praze, I. 1827-30. 
— Od r. 1831 pod názvem : Časopis 
Českého Museum 1831-45. Redigovali od 
15. května 1826 do února 1838 Fraiit. 
Falackx. Od 8 března 1838 do konce r. 
1842 P. J. Šafařík. Od r. 1843 do dubna 
1850 J. E. Vocel (druhý díl 1848 J. Ji- 
reček). Od r. 1846 na titulním listě: Re- 
daktor, Jan Erazim Voccl. — R. 1850 
(XXIV.j titulní list bez jmenování redak- 
tora (od 2. svazku 1850 V. Nebeský re- 
digoval). — Od sv. XXV,, 1851 na tit. 
listě: Redaktor Václav Nebeský. — Od r, 
1854 (XXVIII) titul: Časopis Českého 
"Musea, redaktor Václav Nebeský. — Od 
r. 1855 (XXIX.): Časopis Musea království 
Českého (týž redaktor). — Od r. 1861 
(XXXVI) redaktor: A. Jaroši. Vrťátko. - 
R. 1865 (XXXIX.): Redaktorové J. Leýař, 
J. Krejčí, V. Šafařík. — Od r. 18C6 (XL ) 
redaktor: Jan Leýař. — Od r. 1871-90 
(XLV-LXIV.) redaktor: Josef Emler. — 
Od r. 1891 redaktor: Antonín Tri/Iilář. — 
Od roku 1899. : Ant. Truhlář, V. Schiilz, 
Č. Zibri. 

607.^ Ukazatel k prvním padesáti roční- 
kům Časopisu Musea království Českého, 
1827-76. Sestavil Václav Scln/lz, v Praze, 
1877. — Všeobecné rejstnky na deset roč- 
níků Čas. Musea král Č. od r. 1877 až 
do roku 1886 (při ročníku ČČMus. 1886 
str. 617-670). — Všeobecné rejstříky... 
od r. 1887 až do r. 1896 (při ČČMus. 
1896, str. 607-666), 



^ 608. Tíef/runk Karel, Dějiny Matice 
České, Z uložení Užšího sboru musejního 
,pro řeč a literaturu českou (Spisů musej- 
ních číslo CLIV, Novočeská bibliotheka, 
vydávaná nákladem Musea království Če- 
ského, číslo XXIV. ), v Praze, 1881, 8", 



(2), 304. — * Kalousek, Osvěta XIII , 1883, 
372; Klika, Komenský. X. 1882, 606. 

609. Ticftnink K., O vynikajících mo- 
mentech dějin Matice České. Přednesl ve 
valném shromáždění musejním dne 25. 
června 18S1, ČČMus. 18S1, 353-66. 

610. Zum fiinfzigjáhrigen Jubiláum der 
Matice Česká, Politik 1881, č. 174. 

611. Palacký Fr., Zuř Entstehung der 
Matice Česká (1830), Gedenkblátter, 83-93. 

612. Die Mat. Č., O.st u. West 1845, 
303 str. 

613. Maiíma ^leccKu, JcTOiuie iMar. Cpncicc 
XXX. sv. 72, 1846, 139. — Tatranka I. 2., 
1832, 98-103. 

614. Č. M., Slovan, v Kutné Hoře 1850, 
III. 1935; Něco o Matici, Slovan 1851, 
str. 385. 

615. Lumír IV. 1854 II. 1055. (o činnosti 
Č. M.). — Spor o Matici (Útok Lumíru na 
M.), Obzor 1855, str. 128-34. 

616. M. Č. (historie do 1855), Lichard, 
Časník 1856, 242-4. 

617. Několik slov o M. Č. t. j. pokladnici 
na vydávání dobrých českých kněh, Posel 
z Prahy 1860. IV. 173, 263. 

618. Slovo o M. Č., jičínský Obzor 1861, 
č. 2. 

619. Řezníček V., M. Č., Nár. Listy 1894, 
č. 342. 



620. Česká Akademie císaře Františka 
Josefa pro vědy, slovesnost a umění 
v Praze. K otevření Č. Akad. Světozor 
XXV. 1891, 313-4. — Zahájení Č. Akad. 
protektorem arcivévodou Karlem Ludví- 
kem, Světozor XXV. 1891, 335. — Zl. Praha 
VIII. 1891, 318-9. — Zakládací listina Č. 
Akad., Zlatá Praha X. 1893, 431-2.— Stanovy 
České Akademie, v Praze, 1891, 24. — 
O publikační činnosti poučuje každoročně 
s^e všemi podrobnostmi vydávaný Almanach 
České Akademie, v Praze, í. . ., 1891 .. . — 
Srv. Jireček Konst., Akademie ^naučné, 
Osvěta 1889, 1-14. Chodounský, Čas. Če- 
ských lék. 1888, 385-7. Srv. č. 599. 

621. Die Gesellschaft zur Fórderung 
deutscher Wissenschaft, Kunst und Lite- 
ratur in Bohmen. O činnosti, pokud se 
týká historie a vlastivědy, viz ve zprávách 
výročních: Rechenschafts-Bericht iiber die 
Ihátigkeit . . . 



B. Morava. 



622. D'Elveri, Die gelehrten Gesell- 
schaften in Máhren und Oesterreichisch- 
Schlesien, Schriften V. 102-36. 

623. Societas eruditorunn incognito- 

rum in terris austriacis v Olomouci. 



Společnost vydala: Noctua Moravo-Au- 
striaca, Ch. Hanthaler, Crembsii 1751. 

624. Nachricht von der neuen Gelehrten 
Gesellschaft, welchc a. 1746 zu Olmutz in 
Máhren gestifcet worden, Ncuer Bíichersaal 



— 32 



C. Slezsko a Lužice. 



C. 624-46. 



der schonen Wissenschafc, Leipzig 1747 
B. IV. str. 84 ad. 

625. D' Elvert, Die Gesellschaftcn der 
Unbekannten in den osterreichischen Ltln- 
dern zu Olmútz, Die gelehrten Gesell- 
schaften in M. u. Sch. č. 622., Schriften 
V. 115 8. 

626. DElveri, Die gelehrte Gcsellschaft 
in Olmútz, NBlatt 1859, str. 68-71. 

627. Schram JF., Zut Geschichte der 
olmútzer gelehrten Gesellschaft, NBlatt 
1888, Nr. 9. 

628. Schram 11'., Josef Freiherr von 
Petrasch und die »Gelehrte Gesellschaft 
der Unbekannten« zu Olmútz, NBlatt 1894. 
No. 10 a 11. 

629. Prásek I'., Vzpomínka na učenou 
společnost neznámých (Societas incogni- 
torum) v Olomouci, první v zemích ra- 
kouskýdi, založenou před 150 lety, totiž 
r. 1747, Čas. Ol. Musea 1897, č. 53, str. 
1 ad. 

630. D'ELvert, Geschichte der k. k. máhr. 
schles. Gesellschaft zuř Beforderung des 
Ackerbaues, der Nátur und Landeskunde, 
mit Rucksicht auf die bezúglichen Cultur- 
Verhaltnisse Máhrens und Oesterr, Schle- 
siens (IV. Band, Beitráge zur Cultur-Ge- 
schichte Mahr. u. Schles.), Brunn, 1870 
(Schriften XX.), v. 8", 384 str. 

631. Schram Wilh., General-Reperto- 
rium zu den Publicationen der hist.-stat. 



Section der k. k. máhr.-schl. Gesellschaft 
zur Beforderung des Ackerbaues, der 
Nátur- und Landeskunde von 1851 bis 
Ende, Brunn 1889 (str. III. -VII. : Skizze 
der Geschichte der histor.-stat. Section*, 
str. 40. 

632. D'Elvert, Chronologisch geordnete 
Uebersichten uber alle in den Veroffent 
lichungen der histor. statist. Section be- 
handelten Hauptzweige der Landeskunde 
Máhrens und Oesterr.-Schles., NBlatt 1891, 
No. 1. 

633. Moravská Národní Jednota (mění 
se v ,, Matici Moravskou"), Mor. Nár. List 
1853, str. 76. Srv. Pražské Noviny 1853, 
č. 54. — Matice Mor., Pražské Nov. 1856, 
č. 45. — M. M., Lichard, Časník (kal.) 
1856, str. 246-7. — Mat. Mor., Mor. Orlice 
1865, č. 106. - M. M., Našinec II. v Olo- 
mouci 1870, 12. — S/avik Er. A., Mat. Mor. 
(hist.). Mor. Orlice, 1889. 

634. Časopis Matice Moravské, v Brn5 
I. 1869- VII. 1875, red. V. Koyt. VII (. 
1876- XIV. 1882. — XV. 1891- XXII. 1897. 
Redaktoři : Vine. Brandl, Er. Bartoš. Hlavní 
spolupracovníci: Erani. A. Slavik. Eraiit. 
Kameniček. — XXIII. 1898. Hlavní redak- 
toři: V. Brandl, Er. Bartoš. Odpovědný 
redaktor: Er. Kameniček. Hlavní spolu- 
pracovníci: Er. A. Slavik., Er. J. Rypáček. 
— Slavik Fr. A., Úkol Čas. Mat. Mor., 
ČMMor. 1891, str. I-IV. 



C. Slezsko a Lužice. 



635. Kahlert Ai/g., Die patriotische Ge- 
sellschaft in Schlesien (1772-91), Ůbers. 
liber die Arbeiten der Schles. Ges. 1848. 4". 
219-32. 

636. Kahlert A7/g., Geschichte der Schles. 
Gesellschaft fur vaterlándische Cultur, 
Denkschrift zur Feier des SOjáhr. Beste- 
hens der Schles. Ges., Breslau, 1853, 4", 
1-46. 

637. JSIarkgraf H., Der Verein fiir Ge- 
schichte und Alterthum Schesiens in den 
ersten 50 Jahren seines Bestehens mit den 
Bildern der 5 Prásiden in Radirung von 
H. Wolff, Breslau, 1896, 4", 52. 

638. Eriedensburg E., Die Beziehungen 
Schlesiens zur Fruchtbringenden Gesell- 
schaft, Zeitschr. Gesch. Schles. XXVII. 
1893, 117. 

639. Věstník Matice Opavské, ročník I. 
v Opavě, 1878 (obsahuje dějiny Matice 
Opavské). — Číslo 2. Ročník 1 892. — Čís. 
3. 1893. — Č. 4. 1894. — Č. 5. 1895. — 
Č. 6. 1896. Č. 7. V každém čísle zpráva 
o čmnosti M. O. 



640. Horník Mich., Entstehung und bis. 
herige Thátigkeit der Maóica Serbska, N- 
Laus. Magazín XXXIX. 392-400. — Srv. 
týž, CiřiBíiucKÍn có(Ji)HiiKt II. 1877, 85-99. 

641. Černý Ad., Matice Srbská v Budv- 
šíně, Slov. Sborník IV. 1885, 198-204, 
243-53. 

642. Mutschink, Die wendische littera- 
rische Gesellschaft Mačica zu Bautzen, Ge- 
birgsfreund IX. str. 85. 

643. Muka E., Zapiski Maéicy Serbskeje 
w Budyšinje (1847-97). Při skladnošci jeje 
50lětneho jubilejskeho swjedženja 21. ha- 
pryla 1897, Budyšin, 1897, 8°, 94. 

644. <I>paHii,eeo B. A., Maxinui Cepó<'Kaa 
BT, ByamimirJ; (1847-97), O. IIcTepÓyprx, 1897, 
8". (Otisk z >KyiiH. :Muh. Hap. IIpoCB.) 

645. <J>A()i>i(Hcic!u T. ]{., Eo-iBiiioil iipasjíiiiKT. 
y ca.Maro Majiaro o.íaBaHCKaro napoja, Kii'in,, 
1898, 8°, str. 17. — Muka E., Zloty jubilej 
Mačicv Serbskeje, Čas. Mač. Serb.skejc, 
1898, 'LI., seš. 1. (98 č.), str. 13-52. 

646. Časopis Mačicy Serbskeje, Bu- 
dyšin, 1848-98. Viz Muka E., Registrik 
abo nadrobny zapiš wobsaha Ičtnikow 



Zíbrt, BiWiosrrafie I. 



33 



C. 646-7. 



]. Knihověda. IV. Dějiny a publikace učen^xh společností. 



I.-L. (Zešivvkow 1-97), Přidavvk k 2. zešiw- 
kej 50. lětnika fCyíeho rjada čiblo 97.), 
Budyšin, 1898, 8", 48. 

647. Die Oberlausitzische Gesellschaft 
zur Beforderung der Nátur- und Ge- 
schichtskunde: 

1. Arbeiten einer vereinigten Gesell- 
schaft in der Oberlausitz zu der Ge- 
schichte und der Gelehrtheit uberhaupt 



gehorend. I. -IV. Leipzig und Lauban, 
1750-3, 80. 

2.Lausitzische Monatschrift, 1793-1808, 
Gorlitz, 8". 

3. Neues lausitzische Magaiin, I.-LXX., 
Gorhtz, 1822-98, 8". 

4. Anzeigen der oberlaus. Gesellschaft, 
herausgegeben von Haupt, Neue Folge, 
I.-VII., Gorlitz, 1833-40, 8". 



— 34 



v. Naučné slovníky. 



C 648-53. 



648. Rittersbcrk L., Kape.sní slovníček 
novinářský a konversační, v Praze, 1850. 

649. Slovník Naučný, v Praze, I. A- 
Bžeduchové, 1860. 11. C-Ezzelino. 1862. 
Red. Frant. L. Rieger. III. F-Chyžice. 
1863. Spoluredaktor J. Malý od III. dílu. 
IV. J-Lžidimitrij. 1865. V. M-Ožice. 1866. 
VI. P-Quousque tandem. 1867. Vil. R-Ržew. 
1868. VIII. S-Szyttler. 1870. IX. 1872. 
Š-Vzývání svatých. X. W-Ž. 1873. Doplňky. 
A-Ž. XI. Obach-Ristič (3. doplněk). 1874. 
XII. Doplňky a opravy {Fr. Bačkovský). 
A-Gythonové. 1890. — — Názorný atlas 
k Slovníku Naučnému. Redaktorové : F. 
L. Rieger a V. Zelený. Čásť I. Výtvarné 
umění, 48 tabulek v oceli rytých, s vý- 
kladem Jana B. Aliillera, v Praze 1865. 
Č. II. Národo- a dějepis, 48 tabulek v o- 
celi ryt5'ch, s výkladem Jak. Malého ]866. 
C. III. Válečnictví polné a vojenství, 29 ta- 
bulek v oceli rytých. S výkladem Em. si. 
Jfiřoliorskeho, Mír. Tyrše a Karla Pro- 
cházky 1868. Č. IV. Průmysl, 35 tabulek 
v oceli rytých, s výkladem J. V. Jahna, 
M. Pokorného, F. Spatného. J. B. Lambla, 
a J. Siblíka, 1875. 

650. Malý Jaktih, Stručný všeobecný 



Slovník věcný (Malý Slovník Naučný). I. 
A-B, v Praze 1874. II. C-E. 1875. III. 
F-Ch., 1877. IV. J-M., 1879. V. N-P. 1880. 
VI. R-S. 1881. VIT. Š-Ž. 1882. VIII. Do- 
plňky, A-Ž. 1884. IX. Abecední seznam 
článků 1885. 

651. Rank Jos., Příručný slovník vše- 
obecných vědomostí, I. A-J, v Praze 1882. 

II. K-Ž. 1887. 

652. Rank Jos., Kapesní slovník svě- 
tový (Lorenzův illustrovaný slovník svě- 
tový), v Třebíči a v Praze, s. a. — Kramář 
J., Poučný slovník domácí, v Olomouci, 
1885. 

653. Ottův Slovník Naučný. Illustrovaná 
encyklopaedie obecných vědomostí. I. 
A-Alpy. 1888. II. Alquerie-Ažušak. 1889. 

III. D-Bianchi. 1890. IV. Bianchi-Giovini- 
Bžunda 1891. V. C-Čechůvky. 1892. VI. 
Čechy-Danseur. 1893. (Článek Čechy 
vyšel ve zvláštním otisku. Podruhé 1898 
red. J. J. Korána, viz II. č. II.) VII. Dánsko- 
Dřevec. 1893. VIII. Dřevěné stavby -Fal- 
šování. 1894. IX. Falšování potravin a po- 
chutin-Genrista 1895. X. Gens-Hedwigia. 
1896 XI. Hédypathie-Hýždě 1897. XII. 
Ch Sv. Jan 1897. XIII. 1898. 



35 — 



3* 



II. 



Pomocné věclv. 



I. Geografie. 



A. G e o g r a fi e f y s i k á I n i. 



I. Spisy všeobecné. 



1. Zpracování celkové. 



Č. 654. 



654. Balhin Bohuslaus, Miscellanea histo- 
rica kegnt iJohcmiae, Dccadis I. liber 1., qui 
hiitoriam naturalcm complectitur, Vx7i'y*<- 
J679 (viz III. díl: Prameny). — Rit; 
1<js. Balbín uber dic Laj^e Bohmens mjt 
Zusiitzen und Verbesscrungen. Materiál. 
.*^tat. Bóhm.. I H. 1 787. 7. cap. 143. — Srv. 
.\d R. P. Dominům Boh. Balbinum S. J. Mi.s- 
scellaneorum historicorum Rcgni Bohemiae 
aictorem celcberrimum, ob benigně tran?:- 
n i-^sum primi Libri exemplár data et gra- 
^l',a!Junda acciamatio Christiani Weisii, 
i 1 gymnasio Zittaviensi rectoris, 16* 
Mich. Hartrnanni. — Srv. .Stecker a , ., 
ský, Vesmír IV. 1875. 62. 104, 261 ; ibid. 
XXII. 189:j. 19.x 

Obsah je tak rozmanitý a důležitý, že 
dlužno asjxiň co nejstručněji podle jedno- 
tlivých kapitol jej uvésti. Název knihy 
nijak ho nevystihuje. Cap. 1 Situs Bohe- 
miae ad longiludinem et latitudinem coeli 
rclatus. cui f>cculiariter .signo coelesti sub- 
&it. Quae telluris nostrae figura? umbilici, 
monii: - ror']is citharae, ovi, rosae, araphi- 
leatri : i,>'irá i^rorum Bohcmiam ab ho- 
stibus utcuníjue defendi. 2. An liohemia tri- 
duiit:-"  -,3sitf>ercurri,aduersusSilvium.' 
an (} hi et historici magnitudincm 

rcijionis C.X ambitu recte colligant. 3, De 
.Silva Gabrcta. De Hercynia, eius tractus 
et magnitudo. Cur Bohemia Hercynia appel- 
Icturř quae fucrit Hercyna Virgoř Roma- 
nis fato ncgatum .Mbim transirc. Dc in- 
cendiis Hercyniae Silvac. Silva Lunae. De 
montibus Giganteis et Sudetis. Authores 
in his variant. Adversus eos, qui Bohe- 
miam, quod montosa sit, vituperant. 4. Dc 



altitudine Bohemiae argumcnto fluviorum 
in ea nascentium, quibus iter est per uni- 
versam Germaniam in Septentrionem. Ori- 
ntem, Meridiem et Occidentem. Egra 
unicus fluviorum Bohcmiam ingrcditur. An 
Danubius in Bohemiam deduci possit, quod 
tcntasse dicitur Carolus imperatorř .5. Sa- 
lubritas ačris et dulcedo aquarum in Bo- 
hemia et unde probctur.' Tycho Brahc 
jm Bohemicum commendat. 6. Dc 
.•;^.'.tibus Gigantům, quos Germani Risen- 
Gcbůrgc vocant. a Bohemis deducta a 
Graecis vocc {viíí-/.itv'>a<í<.ni ogm . Krkonošský 
Hory appellantur. 7. De celebrioribus Bo- 
hemiae Montibus et quae in iis reperiantur 
memoratu digna Montes limitanei Bohemiae. 
Mons mediterrancus Zrzit vel Zrzip. Mons 
Petrinus. Mons Albus. Montes originar i 
haereticorum. 8 Praealtus mons Milcssow. 
.\b eo rustici significationes temporum 
accipiunt. De monte Geltz. Ridiculum 
quiddam de canibus vinum haurientibus, 
quod in eo monte accidit. Scopuli ac py- 
ramidcs cif s Trosky appeilatas. 9. 

Dc monte i -i. quae mira contineat. 

Mons Louoss et Dicweczky. Mons Rado- 
beyl ad Litomericium. Refcllitur origo no- 
minis Litomericze et dc Posloloprty. Mon- 
tes eodem tempore aestivi et hiberni. 10 
Blanik mons; Podhora post Teplám; Ges*- 
stcra ad Dubam. De monte Prachaticensí 
Itcm de Valle longissima Lauczka nomine. 
II. De antris et cavcrnis mcraorabilibu» 
in Bohemia; Antrum S. Iwani; antra Carl- 
stcirensia. Liticensia; itcrum s. Iwani duo; 
Memorabiics subterranci specus ad -Skali- 
cium. 12. An sále careat Bohemia ř 13. Dc 



— 39 - 



C. 654. 



IT. Pomocné vědy. I. Geografie. 



auri copia apud veteres Bohemos. 14. 
Consignantur quidam Bohemiae amnes 
auriferi et rivuli a ramentis et arenis 
aureis in antiquitate notati. De auro albo. 
15. De fodinis metallorum in Bohemia, 
quas Libussa Princeps vaticinando prima 
patefecit. Przibramensium, Giloviensium, 
Krupnensium, Cuttnensiumque montium 
divitiae. Bohemiae populus olim in ara- 
tores et fossores divisus De automate ad 
Przibramum. Aurum Giloviense miraculo 
repertum et stannum Crupnense. Bohemiae 
reges habuere semper lura fodinarum. 
Fodinarum desertio quam noxia Regno 
Bohemiae acciderit. 16. De eodem fodi- 
narum argumente ; de Montanis urbibus. 
De iure asyli in fodinis ; nomen a sanctis 
trahunt. De montanis daemonibus. De 
fabrellis in parietibus domorum; aurum et 
argentum saepissime in animantis alicuius 
liguram nátura conformat: equusargenteus, 
virgae argenteae, culmi aurei, lila aurea 
et argentea. 17. Iterum de fodinis argenti; 
quaedam Cuttenbergensia. Cura fodinarum 
in vetere Bohemia. Wladislai regis ex 
Cuttenberga divitiae. De Jochmstalensibus 
fodinis, earumque commodis. Fodinae Fla- 
nenses; quaedam mortiferae. Przisezni- 
censes, Rudolphinae ad Budwicium et 
Bergreichensteinenses. 18. FaeHcitas fodi- 
narum Crumloviensium in Bohemia. Fo- 
dinae quaedam desertae. De Misa argen- 
tea urbe. Liberitas Rosensium in pauperes 
et nosocomia. Codices officii monetarii. 
Ratiborienses in Bohemia fodinae; tum 
Teplenses et Dobrzikowicenses. Index fo- 
dinarum auri et argenti. Regni totius 
exinde gloria. Fossores Bohemici in Bel- 
gie apud AI. Farnesium. De mortuis me- 
tallis. 19. Stannum Krupnense et Stanko- 
wiense, quod argento miscetur ; de cu- 
mulis metallorum antiquitus effossis. De 
ferri, cupri, plumbi et aeris fodinis. De 
alumine. Telluris varietates in Bohemia. 
20. Argenti vivi seu mercurii copia. Nitrům, 
sulphur. Carbones. Officinae nitrati pul- 
veris. Calx Pragensis optima; de ea pro- 
verbium Italorum. Latomiae Bohemicae. 
Marmor Bohemicum omnis generis. La- 
pides igniarii. Molares. Arenae Bohemi- 
corum fluviorum. Pragensis urbs omnia 
habet in promptu et ad manum, aedifi- 
cationis auxilia. De calce marmorea. 21. De 
officiis vitriariis in Bohemia, quae sint prae- 
cipuae. De quodam pulvere, aut cinere 
ad vitrum conticiendum necessario, quam 
ingeniosa sit vitri flandi inventio. 22. Char- 
tariae officinae apud nos enumerantur. 
Mylii error de origine Chartae. Multitudo 
officinarum huiusmodi. Chartae Hollandi- 
cae materiam suppeditat. Charta Joachi- 
mica. Molitorum artes in Bohemia. De 
opere figlino. Ridiculum quiddam de Wen- 
ceslao rege et caesare, deque auriga ollas 
Pragam vehente. 23. Fluvii Bohemiae. Albis 
unicus nostros omneš fluvios devorat. 



Cerevisiae e.x aquis apud nos discrimina. 
24. Thermae Teplicenses et Carolinae. 25. 
Origo Dessnensis balnei ac vires medicae. 
De Acidulis Egrensibus et Teplensibus. 
Novum balnearium in Bohemňa 26. De 
Acidulis et medicatis fontibus in ditione 
celeberrimi Coenobii Teplensis. 27. Fontes 
medici, tum alia quaedam fontium mira- 
cula brevissime percensentur. De S. Wen- 
ceslai fonte in Urbe Nova Pragensi. 28. 
Idem fontium argumentům. 29. De gemmis 
et pretiosis lapidibus Bohemiae. 30. De 
pretiosis lapidibus Bohemiae: Amethystus, 
Crystallus, Adamas, Topazius, Sapphirus, 
Hyacinthus. 31. De eodem argumente: 
Smaragdus, Prasius, Chrysoprasus, Sardius> 
Chrysolitus, Rubinus, Granatus, Beryllus, 
Calcedonius, Turcus. 32. Rursus de gem- 
mis : Levcachates, Achates, Jaspis, Helie- 
tropius, Lapis Nephriticus, Gemma albina, 
Lapis Armenius, Lapis anguium.. 33. Re- 
liqua lapidum singularium genera  Lithan- 
thrax. Vesuvius parvus Bohemiae. Haema- 
tites. Lapis renum. Aetites. Schistus. Am- 
mochrysus. Magnes et marmora. 34. De 
lapidibus stillatitiis, ex iis medicinae, arbo- 
res in saxum conversae. Lapis in humano 
hepate natus, et in vesica fellis. De car- 
bunculo mirabili. Laudata curiositas in 
gemmis. 35. Rudolphi II. caesaris divitiae 
ex gemmis. 36. Per hano opportunitatem 
adferuntur quaedam de veterum Bohemiae 
regum ingenti magnificentia. 37. Aliqua de 
privatorum opibus et potentia, saeculo 
superiore. Wilheimi de Rosis divitiae in- 
gentes et suppar magnificentia. 38. Funus 
Wilheimi Rosensis magnifice procuratum 
describitur. 39. De querundam Bohemiae 
procerum opibus saeculo priore. 40. De 
floribus Bohemiae sponte aut cultu nascen- 
tibus. De croci Bohemici bonitate ex Ma- 
thiolo. Zinziber. Flores plerique Bohemice 
exprimi possunt. Maiorum cura in noscen- 
dis herbis et plantis. De tulipis, quando 
Pragam allatae. Jasminum. Montes super 
Branik a raritate herbářům commendati. 
41. De hortis Bohemiae. Rudolphi II. Wil- 
heimi Rosensis; Saxonis Lawenburgici ; 
Waldsteinii principis; Coloredi et alierum. 
Tiliae Jičinenses. 42. De elaeagno et 
eleastro; de pomis et fructibus caeteris. 
De castaneis. Poma Misniaca Romam missa. 
Unde haec illis appellatio. De pomis cu- 
mulatim crescentibus. Przemysli ducis co- 
ryletum. Rubrae nuces. Sorborum genera 
duo ignota. 43. Humulus Bohemicus notae 
probitatis. Ouae cerevisiae in Bohemia 
commendatae. Aenigma de cerevisia : de- 
teriores šunt factae cerevisiae in Germania. 
Origo Brúhani. 44. Vini Bohemici aliqua 
defensio. Vinum Bohemicum pro austriace, 
caesari suppositum. Quaedam Bohemorum 
proverbia. De lapide scissili in vineis ; 
qui etiam ad tecta turrium et ecclesiarum 
utiliter adhibentur. Generatim de agricul- 
tura Bohemiae. Equi Bohemici in antiqui- 



— 40 



A. Geografie fysikální. I. Spisy všeobecné, Balbín. 



C. 654-5. 



tata agris colendis destinati. Faecunditas 
Bohemicae telluris Ubi sit prima messis. 
45. Coccus et rubia, oliin apud Bohemos 
magnopere colebantur. De peponibus Bohe- 
micis. Austriacis principibus melones saepe 
íatales fuere. Pruna Bohemica šumme ex- 
petuntur. De fragis. Nasturtium. Raphanus. 
Rapa. 46. De medicis herbis ac stirpibus 
praecipuae virtutis et cfticacitatis in medi- 
cina, quae laetissime, vivacissime ac sponte 
in Bohémo soIo proveniunt. De scurczo- 
nera Bohemica. 47. Bulbus maialis herba 
uni Bohemiae propria; eius vis admirabilis. 
Item de rorella Bohemica ex Mathiolo, et 
de ptarmica. 48. De manna Bohemico seu 
meHca. De myrtillo ex Mathiolo. 49. Alia 
mira et rara naturae, quae in Bohemia 
reperiuntur: tuber seu fungus cervinus; 
muramia ; terra sigillata ; monocerotum cor- 
nua; saxea ossa gigantům; ollae fossiles; 
vitrum fissile. 50. Succinum in Bohemia 
repertum. Myrrha item apud Moravos. 
Ossa animalium fossilia. Lapides instar 
ossium et instar limacum. Zinziber in Pro- 
vincia Podbrdensi. Lapides cavi. Via cum 
vestiigiis saxeis. Pluvia saxea. Lapis Be- 
chinensis. 51. De conchis saxeis. Limaces 
et cochleae saxeae. Ctenites lapis. Ossa 
humana in saxum versa. Antimonium 
ad Teplám effossum. Plumbago Bohemica. 
Cos et lima ad usus aurifabrorum ubi 
eruantur. Cotes ex alno. 52. De piscibus 
Bohemiae. Yarietas apud nos piscium mira. 
De salmonum a mari adventu, et iteneri- 
bus per íiuvios Bohemiae. De salmunculis, 
ubi nascantur. Carpio Nimburgensis lauda- 
tissimus. Sturiones, lampetrae minores, 
typhlae. Barbones quando in Bohemiam 
advenerint. Pisces quidam in Bohemia vo- 
cales. 53. Piscium^ qui in ťluvios Bohemiae 
maiores, vel e.x mari, vel ex minoribus 
Huviis ingrediantur, enumeratio. 54. Au- 
ratarum et thymallorum in fluviis Bohe- 
miae multitudo. Enumerantur pisces, qui 
vivunt in Albi, praecipuaeque viginti spe- 
cies. 55. De piscinis Bohemiae. Vetitum 
nliquando excitare piscinas. Quae amplis- 
simae in Bohemia. Ouid sint et qua ratione 
exstruantur. Quam utiles dominis. 66, De 
eodem argumento piscinarum : piscinae pro 
foetu carpionum. Pisces, qui piscinas amant. 
Origo luciorum. De piscinis Rosensium. 
De lacubus Bohemiae. INIirum de lacu limi- 
taneo ad Bavariam. Fossae altitudinis infi- 
nitae et hiatus ad Msseno. 57. De prac- 
cipuis in Bohemia, aprorum, cervorum, 
capreolarum, damularum ct minorum gen- 
tium, ut cuniculorum, leporumque vivariis. 
Raritas animalium et studium ea in re 
caesaris Rudolphi II. Leones duodecim in 
Bohemia nutriebantur. Leo summus burgra- 
vius. Leo ante Rudolphum caesarem ve- 
nabulo occisus. 58. Venationes ferarum in 
Bohemia u.sitatae percensentur : aprorum, 
cervorum, damularum, leporum ctc. Lupi 
artificio unum in Iccum e.xtracti. Monstrose 



duo lepores coniuncti a nátura in unum 
corpus, capti šunt. Capreolus candidus 
venatione captus. Lepores cornuti. Corni- 
culum in cruribus caprae. Vacca tripes 
nata. 59. Varietas et multitudo ferarum in 
nostris silvis. Quaedam enumerantur. De 
uro, qui est in clypeo Persteiniorum ; de 
ursis; narratio dc equite Bohémo, qui cu- 
bile ursae spoliarat. Ridiculum de simio, 
quem rustici malum esse daemonum rati 
occiderant. Chejna bláznivá, id est villa 
stultorum, quo merito appelletur. 60. Canis 
leporem fugiens. Vulpis astutia. 6L De 
eodem ferarum argumento. Ouibus feris 
careat Bohemia. De silvestribus hominibus 
in Hercynia silva captis. Castores, lutrae, 
fibri, erinacei. Capreoli et feles silvestres. 
Červi. Oves. Sues. Boves. Equi. Tragelaphi. 
Alce et bonafus an in Hercyniis silvis 
habitent.^ Lynces in Bohemia passim. Ali- 
quid de sciuris et taxis. De pantheris et 
ibycibus. Ouibus arboribus silvae nostrae 
constent, Strzemcha quid sit. 62. Canum 
brevis commendatio; mira in iis naturae 
varietas. Venatici canes in Bohemia lauda- 
tissimi, eorum in venatione societas et 
astutia. 63. De lassicio et múre pontico. 
Mures nucilegi. Mus araneus quid sit. 
Mustelarum varia genera. De mařte vel 
martalo ; martali ingenio quam benesciverit 
uti quidam oeconomus. 64. De salamandra, 
et quibusdam inscctis. Scorpiones in Bo- 
hemia reperiri; item serpentes coronatos. 
Aliquando et draconem apud nos repertum. 
Cicindelae. 65. Ingressusinhistoriam avium. 
Aquilarum captura in monte Zrzit; qua 
ratione peragatur. Falcones Bohemici ge- 
nerosi. Trappi seu Otides in Bohemia 
capiuntur. 66. De ligurinorum seu luteo- 
larum migrationibus per Bohemiam. De 
ticedulis ac turdis et de ciuodam alio avi- 
cularum genere, quod intra triennium, et 
septennium Bohemiam invisit. De migra- 
tionibus nostrarurn avium generatim et 
universe. 67. De alaudarum apud nos cap- 
tura. Octingentas et nongentas etiam alau- 
das capi posse uno tractu et indagine. 
Eadem de perdicibus ratio. 68. Albi passeres, 
alaudae, hirundines, monedulae. De avibus 
quibusdam peregrinis. Pumila ciconia visa 
apud nos. Corvi aquatici. 69. Avium, quae 
apud nos nascuntur aut vivunt, enumera- 
tio. 70. Aliqua de phasianis et phasia- 
notrophiis per Bohemiam. Phasianorum 
insignis stupor et tetrai et urogalli, a 
quibus phasiani saepe ducuntur. De ca- 
nibus ad perdices et phasianos. Canes, 
qui sponte venantur. 71. De avi Bohemica, 
quam Germani Beharle, vel Behmrle, 
Gesnerus Garrulum Bohemicum, nos brko- 
slav appellamus. 72. Enumerantur singulari 
diligentia aves Bohemiae. 

655. Ai Almeslo Fra)ic. Dominicus, L. 
B. de Tappe, Silesius Jaurovicensis resp., 
sub rect. Wenc. Neumann de Buch- 
holtz, Curiosa naturae arcana inclyti regni 



41 — 



II. Pomocné vědv. I. Geografie. 



C. 655-8. 



Bohemiae et appertinentium provinciarum 
Moraviae et Silesiae, dissertationibus et 
quaestionibus philosophicis indagata, ad- 
mixtis thesibus ex universa Aristotelis 
philosophia, quam in alma caesarea regia- 
que Universitate Carolo-Ferdinandea Pra- 
gensi publice defendendam suscepit. ., Ve- 
tero-Pragae, 1724, fol. (10) 185. 

Kniha b^^vá někdy citována s autorem 
(praes.) J. Klatcsalem. Titulem nijak není 
vystižen obsah, týkající se nejrozmanitějších 
stránek historie české, s výklady nezřídka 
novými a zajímavými: 

Cap. I. De hominibus. (Dissert. I. Festi- 
nata maturitas, raro diuturna, exemplo 
Ludivici Boemiae regis, demonstratur. 
Dissert. II. Ouomodo in humano pectore 
belluina rabies nasci possit.^ Quaestio 
philos.-naturalis I. Unde in imperfectissimo 
sensu, virtus sentiendi perfectissima ? Quae- 
stio II. Quae vis, non tantum noctambulos, 
sed etiam diambulos agat, ut miros ef- 
fectus, licet dormientes, patrent.' Quaestio 
artiíícialis philosophica. Qua magia se It- 
cite sapiens oblectare possit } Quaestio 
ethico-historica. An Cingari, nullius regni 
cives, iure ab omnibus exilio damnentur.M 
Cap. II. De funeribus. (Dissert. I. Incor- 
rupta DiviNepomuceni lingua potius sancti- 
tatis iudicium, quam si totum corpus in- 
corruptum fuisset. Dissert. II. Funus ani- 
matum, seu ex Coturnicis cadavere pro- 
gnatus Bufo. Dissert. III. De causis por- 
tentorum mortem imminentem significan- 
tium. Quaestio philos. naturalis. Qua de 
causa humanum cadaver, non solum in 
conspectu occisoris, sed etiam subinde in 
praesentia innocentis, sanguinem fundat.' 
Quaestio philos. -artiíícialis. Qua ratione 
aut celer patrefactio, aut mixti incorruptio 
procurari possit? Quaestio ethico-philolo- 
gica. An semper incorruptio corporis in- 
iallibile virtutis proemium sit censenda.!^) 
Cap. III. De brutis animalibus. (Dissert. I. 
Discutitur relatio Janssonii de nátura et 
proprietatibus uri. Dissert. II. De nátura 
et ortu salmonum (losos). Dissert. III. De 
risu et fletu brutorum. Quaestio philos. - 
naturalis I. An ex ovo galii gallinacei ge- 
neretur basiliscus? Quaestio philos. -nat 

II. Cui usui bruta nummos furenturř 
Quaestio artific. Quis modus optimus ani- 
malia capiendi decipiendique.^ Questio 
ethica. Quae nobilior fortitudo, an illa 
quae efferatas belluas, an quae indomitas 
animi passiones sub iugum mittit.^) Cap. 
IV. De montibus et fontibus. Dissert. I. 
Muti tempestatum prognostes: Montes Gi- 
gantei Zottensis et Milessov. Dissert. II. 
Maius in Decembri, seu montes contermini 
partim vere, partim hieme obsiti. Di.ssert. 

III. De fontibus et thermis. Quaestio phi- 
los.-naturalis. An fontes prodigiosi, Wodo- 
l-inka, et Straziowiensis, coelestium plu- 
viarum scaturigines dicendi sint.^ Quaestio 
philos. -artific. Utrum ars Maium in De- 



cembri, i. e. flores et fructus quovis anni 
tempore producere possit.' Quaestio philo- 
logica. Cur pictores nostrates divo Vito, 
Regni Boemiae patrono pomum imperiále 
appingere soleant.') Cap. V. De meteoris. 
De metallis et fossilibus. (Dissert. I. Au- 
rea messis in aetate aurea, seu aureac 
spicae vetustis temporibus coUectae. Dis- 
sert. II. Sterilitas opulentiae baiula, seu 
aréna fluminum aurifera. Dissert. III. De 
fossilibus nostrarum regionům : Quaestio I. 
Unde in regionibus nostris cornu mono- 
ceratis subinde effodiatur? Quaestio II. 
An vera ossa, calvariae, denlíes etc. gi- 
gantům aliquando apud nos effossa fue- 
rint? Quaestio III. Unde subinde conchae 
lapideae, aut arbores, aut animalia saxea 
etc. effodiantur.- Dissert. IV. Felicitas Ara- 
biae peregrina, i. e. aut myrrha aut mu- 
mia in partibus nostris genita. Problema 
philos. Tellus, quae sa!e caret, sterilisne 
an fertilis dicenda sit.' Quaestio philos. - 
nátur. I. Ubi et quomodo generetur pre- 
tiosum naturae fossile: succinum? Quaestio 
phil.-nat. II. An simile vero sit pretiosum 
naturae supplementum: Dens aureus ossei 
loco excrescens.' Quaestio philos.-artific. 
I. Utrum ars argenteas arbores, aut au- 
reas, seu efflorescentias progerminare 
possit? Quaestio II. An et quo módo fos- 
silia i. e. marmor, saxa, iaspides etc. arte 
produci possint? Disquisitio politico-histo- 
rica. Quem ritům in sepulturis suorum 
maiores nostri observaverint?) Cap. VI. 
De gemmis et lapidibus raris. (Dissert. I. 
Lux perpetua, seu carbunculus eximii splen- 
doris. Dissert. II. Saxeum puerperium, seu 
lapis altero incluso praegnans, calefactus 
cum ingenti strepitu dissiliens. Quaestio 
pliilos. -nátur. Cur regiones nostrae haud 
producant margaritas orientalibus aesti- 
matione paras? Quaestio philos. -artif. Qua 
ratione ars margaritas, aut emendet aut 
lingatr) 

656. Bůlidč J. B. (1724-68), Flora, fauna 
et historia regni lapidei Bohemiae (rukopis 
v dvorní bibl. vídeňské). Wraný, Pflege 
(č. 460.) str. 37. 

657. Parízek AL, Kurzgefasste Natur- 
geschichte B5hmens, Zum Gebrauche der 
Jugend, Prag, 1784, (4 1.), 150 (1). — Srv. 
týž, O přirozené povaze zemč české. Hro- 
mádko, Prvotiny pěkných umění, 1813 
str. 45. 

658. v. Sandberg Karl, Versuch eincr 
Beantwortung der ven der bohmischen 
gelehrten Privatgesellschaft auf das Jahr 
1784 aufgegebenen, die Naturgeschichte 
Bohmens betreffenden Preis-Aufgabe, Ab- 
handl. Bóhm. Ges. Wiss. 1785, I. 1. str. 
1-42. (První cena). — Voígt Ad. (druhá 
cena), Abhandlung uber die Naturgeschichte 
Bohmens, Prag, 1785. Abh. Bohm. Ges. 
Wiss. (č. 579.) 1785, 43-104. Znova otištěno: 
Physikal. i\rbeiten d. eintrácht. Freunde 
in Wien II. 1. 1789, 85 str. ad. 



— 42 — 



A. Geografie fysikální. 1. Spisy všeobecné. 



C. 659-79 



659. Stoutz L. F., Beitiáge zur Natur- 
geschichte v Bohmen und insbesondere 
zur Geschichte des Basalts. Abhandl. 
Bohm. Ges. Wiss. 1788, I\^ 171. 

660. Sammlurg physikalischer Aufsatze, 
besonders die Bohmische Naturgeschichte 
betreffend, von einer Gesellschaft Boh- 
mischer Naturlbrscher, herausgegeben von 
Joh. Mayer, Dresden, 8", 1791-8, I.- V. — 
Srv. Hermann B. Fr., Abriss der physikal. 
Beschaffenheit der osterr. Staaten, Leipzig, 
1782, 8", 193-226. 

661. Dlask Laur. Albert, Versuch einer 
allgemeinen Darstellung der Naturbeschaf- 
fenheit Bohmens, Fúr Freunde der Vater- 
landskunde, Prag, 1822, 8". Druhý titul: 
Versuch einer Naturgeschichte Bohmens 
mit besonderer Rúcksicht auf Technologie, 
I. Geognosie Bohmens (Versuch einer allge- 
meinen Ůbersicht der Naturbeschaffenheit 
Bohmens). Prag, 1822, XXII., 579, Re- 
gister. 

662. Bemerkungen alter Schriftsteller 
uber die Gestalt Bohmens, Panorama des 
Universums II. 1835, No. 6. 

663. Amerlíng K. S., Přírodněna česká, 
Popsání všech hornin, kamenů, rostlin a 
živočichii českou zem obývajících. K uží- 
vání všem učitelům národních škol při 
rovnání přírodoven a na vycházkách, 
v Praze, 1851, 8°. 

664. Přírodní poměry Moravy, viz Vlasti- 
věda moravská. I. Země a lid (red. uvede- 
ného oddílu Fr. Dvorský a J. Hladík), 
v Brně 1897 ad. Tam zároveň u jedno- 
tlivých statí uvedena příslušná literatura. 



665. Oc{lsner T/i.), Schlesiens natůrliche 
und geschichtliche Weltstellung, Schles. 
Prov. Bl. N. F. I. 1860, 84-98. 

666. PartscJi Jos., Uber die Weltlage 
Schleoiens, Jahresber. Schles. Ges. LVI., 
1878, 323-6. — Týý, Schlesien 1896 I. 21-31. 
— Koschmieder J., Weltgeschichtliche Be- 
deutung Schlesiens, Bunte Bilder 1898, 17-22. 

667. Finkenstcin /ť., "Schlesiens Natur- 
beschaffenheit, Schles. Prov. BI. N. F. I. 
1862, 37-44. 

668. NaUirfretind, Beitráge zur schle- 
sischen Naturgeschichte, Herausgeg. End- 
ler und Scholz, I.-XI., 1809-24. 

669. Sciiicieiickfeld Casp., Stirpium et fos- 
silium Silesiae catalogus, Lipsiae, 1601, 
4°, 407 (týká se přírodních poměrů slez- 
ských). 

670. Kuiidmann Joh. Christ. : Rariora 
naturae et artis, item in re medica : oder 
Seltenheiten der Nátur und Kunst des 
Kundmannischen Naturalien-Cabinets, wie 
auch sonderbare Anmerckungen in der 
Artznei - Wissenschaft. — Breslauische 
Sammlung von Nátur und Medizin, wie 
auch hierzu gehórigen Kunst- und Lite- 
ratur-Geschichten. — Memorabilia Naturae 
et Artis. — Observationes medicae singu- 



lares. Viz zevrubný obsah těchto přírodo- 
zpytných publikací, Kundmann, Heimsu- 
chungen Gottcs in Muntzen, Historie der 
Gelehrten in Miintzen 1742, str. 50-63. 

671. Fr(ey/ag), Von der \'erbesserung 
der Geographie in Schlesien, Oekon.Nachr., 
Breslau, I. 1773, 218, 219, 225-7. III. 1775, 
369-71. 

672. Steffens Ilenr., Was kann fur Schle- 
siens Naturgeschichte durch die Einwohner 
geschehen .^ Corr. Schles. Ges. I. Schriften, 
Alt und neu, Breslau, 1821, 247-75. 

673. Bruchstiicke einer physikalischen 
Geographie von Schlesien, Schles. Prov. 
Bl. 1788, VII. 97-115. 



674. Kohler A. C, Bausteine zu einem 
Ehrentempel der Lausitzer Naturforschung : 
Joachim Burscher (geb. zu Kamenz 12. Juli 
1594). Bautzener Nachrichten 1854, No. 19. 
Srv. No. 24 (oprava, narozen 1614). 

675. Frencel Abraham, Historia naturali ; 
Lusatiae Superioris d. i. Physikalische 
Nachrichten von dem Markgrafthum Ober- 
Lausitz, 1692. Viz Muka E., Frenceliana 
VI. Čas. Mač. Serbsk. 1882 XXXY. 47-52. 

676. Taiite Gust., Die Naturbedingungen 
in ihrer Bedeutung fiir den Verkehr der 
Oberlausitz, Ein Beitrag zur Anthropc- 
geographie Deutschlands, Dissert., Leipzig, 
1896, 8", 115. Částečně sem patří. 



677. Archiv pro přírodovědecké pro- 
zkoumání Cech vydávaný od obou komi- 
tétů pro výskům zemský. Redakce : I.-V. 
K. Kořistka a J. Krejčí; VI. a d. K. Ko- 
řistka a A. Fric. V Praze I. 1870; II. 1. 
1877; II. 2. 1873; III. 1884; IV. 1880-85; 
V. 1885-91; VI. 1886-90; VII. 1888-90: 
VIII. 1891-95. IX. 1896 ... — Archiv fúr 
die naturwisscnschaftliche Landesdurchfor- 
schung von Bóhmen, herausgegeben von 
den beiden Comités fiir die Landesdurch- 
forschung unter der Redaction : Bd. I.-V. 
Kořistka K. und Krejčí J. Bd. VI. u. f. 
Kořistka K. und Fric Ant. I. 1869; II. 1. 
1877; II. 2. 1873; III. 1874-84; IV. 1878-82; 
V. 1882-6; VI. 1887-91; VIL 1889-93; VIII. 
1891-3; IX. 1894 ... 

678. Zeměpisný Sborník, red. J. Ře- 
žábek, F. Augustin v Praze I.-III., 1886-9. 
— Časopis Českých Turistů, v Praze 
I.-VI. 1889-94, red. V. Kurz, VII.-VIII. 
1895-6, red. V. Pasovský a J. Hrdina, IX. 
1897 ad. red. Jiří Guth. — Sborník České 
Společnosti Zeměvědné, v Praze, I -II'. 
1895-7, red. J. Frejlach a Jindř. Metelka. 
IV. 1898 a d., red. Jindř. Metelka. Obsa- 
hují rozmanité příspěvky k zeměpisu zemí 
koruny české vůbec. Časopisy ty zazname- 
návají novinky z oborů, jež pěstují. 

679. O novější geografické literatuře 
týkající se zemí koruny české, podává tCi 
pravidelné zprávy Geographischer Jahres- 



43 — 



C. 679-706. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



bericht uber Oesterreich. Mit Unterstutzung 
(les hohen k. k. Ministeriums fúr Cultus 
ind Unterricht herausgegeben von F. v. 
Czerny, O. Lenz, F. Lowl, J. Palacky', A. 
Penck, A. Rehmann, E. Richter, W. To- 
mascheck und F. v. Wieser, Redigirt von 
Robert Sieger, I. Jahrgang, 1894, Wien, 
1897. Bohmen (str. 163-nO). Mahren und 
Schlesien (str. 171-3). Z Čechů jsou spolu- 
pracovníky: K. Buňat, F. Nerad, L. Nie- 



derle, V. Švambera, Č. Zíbrt. — Pečlivé 
systematické přehledy geografické litera- 
tury o zemích českých .sestavuje Otto 
Baschin, Bibliotheca geographica. Herau- 
gegeben von der Gesellschaft fúr Erd- 
kunde zu Berlin, 8", Band I. Jahrgang 
1891-2, XVI., 506. B. II. Jahrg. 1893, XVI., 
;!83. B. III. Jahrg. 1894, XVI., 402. B. IV. 
Jahrg. 189.'), ^1898, XVL, 411. Spolupracov- 
níkem pro Cechy V. Švambera. 



2. Horopis. 



680. Polanský Juan. Nep , De origine 
montium, Olomucii 1755. 

681. Gcelliausen, Von brennenden Bergen 
in Bóhmen, Comment. litter. Norimberg. 
1733, Norimberg, 4". 

682. Borovička, České hory, Květy 1836, 
str. 70. Doplněk Světozora 1835. 

683. K?-eJčí Jan., Horopis české země, 
ČČMus. 1847. I. 365-82, 457-78. 



684. Halwinger A., Uber den lateinischen 
Namen des Riesengebirges (Asciburgius 
mons), Riesengeb. Wort Bild, VI. 1886, 
No. 19, str. 13-5. 

685. Králiček An/., Hercynia, Fergunna, 
Krkonoše. Kremsier (Progr ) 1890. 

686. Regell P., Der Name des Riesen- 
gebirges, Schlesische Zeitung, 1894, No. 
756. 

687. Beck S , Namensveránderungen im 
Riesengebirge, Riesengeb. Wort Bild, XIV. 
str. 8-12, 57-60. 

688. Scholz P., Ein etymologischer Spa- 
ziergang im Riesengebirge, Wanderer im 
Riesengeb. IV. 1890, str. 2-8; VI. 1892, 
str. 1-3. 

689. Regell P., Die álteste Nachricht von 
Riesengebirgsreisen, Wanderer im Riesen- 
geb. 1892, 14-7. 

690. Peiper R., Wanderungen im Riesen- 
und Isergebirge bis Ende des XVII. Jhts, 
Wanderer im Riesengeb. 1881, III., 6-8; 
1882, V. 3-5. 

691. Kreřschmer B. Th., Mineralogia Mon- 
tis gigantei, Wittenberg 1662, 4", 573 archu 

692. Becmaiin J. C, Historia orbis ter- 
rarum geographica et civilis, de variis ne- 
gotiis nostri potissimum et superioris sae- 
culi . . ., Editio VI. correctior, Francofurti 
et Lipsiae. 1. vyd. 1673. — 2. vyd. 1707, 
4^ 773. V něm str. 283-93: Oratio de 
Monte Giganteo, habita a Frider. Becmano, 
Francof. Marchico, Francof. ad Oderam, a. 
d. Februar. anno 1679. 

693. FecJmcr Joh., Giganteus montium 
Sudetorum in Silesia caput charactere 
poetico descriptus, Vratislaviae, s. a , 4", 
8. — Něm. vyd. Lindner Casp. Gottl., Von 
der Vortrefflichkeit des Schles. Riesenge- 
birges, Hirschberg, 1737, 16 1. 



694. Reise ins Riesengebirge, Die fiir 
sich und ihre Sohne sorgenden Vater, 
1734. Partsch, Liter. Schles str. 53. 

695. Die wundervolle Schneekoppe, oder 
Beschreibung des schlesischen Riesenge- 
birges, aus denen Nachrichten Einiger, 
welche diesen hohen Berg seibst iiber- 
stiegen haben, zusammen getragen von 
einem bekannten Schlesier, Leipzig, 1736. 
152. 

696. Vergniigte und unvergnúgte Reisen 
auf das schlesische Riesengebirge von 
1696-1737. Hirschberg, 1736, 4", 350. 

697. Sommer, Beschreibung des Riesen- 
gebirges, Anzeiger von der Leipziger eko- 
nom. Societát in der Ostermesse 1771, 
Dresden 1771, 8". 

698. ]'olkmar Joh. Tol>., Ein Wegweiser 
zur Beschauung der Naturseltenheiten im 
schlesischen Riesengebirge, Oekon. Nachr. 
d. schles. Ges. IV. 1776, 217-22; V. 1777, 
150-2, 241-8. 

699. 7vi, Reisen nach dem Riesenge- 
burge, Bunzlau 1777. 8", 160. 

700. Hilttig F., Reise nach dem Riesen- 
gebiirge, Fabri, Geogr. Magazín II. 1783, 
51 9. 

701. Buquoi E. F., Beschreibung meiner 
Reise durch einen Theil des schlesischen 
Gebirges in Briefen, Bunzl. Mon. Schr. 
Beil. 1783, 56. 1784, 39. 1785, 83. 

702. Briefe auf einer kleinen Streiferei 
durch das Gebirge (1785), Schles. Prov. 
BI. 1789, IX. 398-410, X. 24-31, 219-29. 

703. Assi?ia?i>i Christ. Godefr., De itinere 
per Montes Sudetos facto, Vitebergae, 
1789, 4", 24. Srv. č. 711. 

704. ^S'., Topographische Beschreibung 
des Riesengebúrges, l\í;ihrisches Magazín, 
I. B. 3. H, Brunn, 1789, Jun. str. 336-43. 

705. Fliichtige Briefe eines Oberschle- 
siers an seinen Frcund in Sachsen auf 
einer Reise durch das schlesische Ge- 
birge, Schles. Analecten. Breslau, 1790, 
95-103. 

706. Fiiss Franz, Versuch einer topo- 
graphischen Beschreibung des Riesenge- 
birges mit physikalischen Anmerkungen, 
Bohm. Ges. Wiss. gewidmet, Dresden, 1791, 
4", 69. 



44 



A. Geografie fysikální. I. Spisy všeobecné. Horopis. 



C. 707-38. 



707. Jirásek Joh., Hmike Ihad., Gruber 
A. U7id Gerstner Fr., Beobachtungen auf 
Reisen nach dem Riesengebirge, Veran- 
staltet und herausgeg. von der Kón. Bohm. 
Ges. Wiss., Dresden, 1791, 4", 309. 

708. Wegweiser duch das Riesengebirge, 
Bediner Alm. zum Vergnúgen 1796, 1-63. 

709. Reise in das Riesengebirge und in die 
umliegenden Gegenden Bóhmens und Schle- 
siens im J. 1796, Gotha 1799, 278. 

710. Fischer, Taschenbuch fúr Freunde 
des Riesengebirges, Hirschberg 1797, 12", 
270. 

711. Assniajin Christ. Godefr., Reise ins 
Riesengebirge, Ein geologischer Versuch, 
Leipzig, 1798, 364. Srv. č. 703. 

712. Tralles B. L., Versuch eines Ge- 
dichts liber das schlesische Riesengebirge, 
Leipzig und Breslau, 1750, 112. — Bár, 
Wanderer im Riesengeb. IV. 1889, 133-8. 
Partsch, Liter. Schles. 52. 

713. v. Gersdorf Ad. Traug., Bruchstúck 
aus meinem Tagebuche iiber meine letzte 
Riesengebirgsreise (September 1800), N. 
Laus. Mon. Schr. 1801, I. 168-80. 

714. Wegweiser in und durch das schle- 
sische Gebirge, Schles. Prov. Bl. 1802, 
XXXV., 397-426. XXXVI. 9-35. 

715. Hoser J. K. E., Anleitung das Rie- 
sengebirge auf die zweckmássigste Art zu 
bereisen, nebst einer Litteratur des Riesen- 
gebirges. Wien und Triest s. a. (Druhý 
titul: Das Riesengebirge in einer stati- 
stisch-topographischen und pittoresken 
Úbersicht mit erláuternden Anmerkungen 
und einer Anleitung dieses Gebirge auf 
die zweckmássigste Art zu bereisen.) I. B., 
s. 1. et a., 8°, XXVIII., 208. 142. II. B., 
Wien, Baden, Triest, 1804, 310 str. Srv. 
č. 740. 

716. Meissner J. G., Reisebuch fur die- 
jenigen, welche das Risengebirge und die 
Grafschaft Glatz besuchen wollen, Breslau, 
1804, 276. 

717. Schiffner Jos., Das Riesengebirge 
und sein vorgeblicher Bewohner Rieben- 
zahl, Prag, 1805, 112. 

718. Nathe, Malerische Wanderung durch 
das Riesengebirge. Weimar 1806, XII, 84. 

719. Abenteuer auf einer Gebirgs-Fuss- 
reise (im Riesengebirge', Schles. Prov. Bl. 
XLVIL, 1808, 100-10. 

720. Das Riesengebirge, Schles. Prov. 
Bl. LI. 1810, 526-34. 

721. Berndt J., Uber das bohmische 
Riesengebirge und die Bewohner desselben, 
Vaterl. Blátter II. 1810, 288 ad. 

722. Martiny Fricdr. Wilh., Handbuch 
fiir Reisende nach dem schlesischen Rie- 
sengebirge und der Grafschaft Glatz, 
Breslau, 1812, 453. — 2. vyd. Breslau 
1818, 518. — 3. vyd. Breslau und Leipzig 
1827, 8°, VI. (1), 467. 

723. Handbuch fúr Reisende nach dem 
Riesengebirge und der Grafschaft Glatz, 
Breslau 1814. 



724. J. IV. F., Vier Erholungswochen, 
oder Reise nach dem Riesengebirge, Magde- 
burg 1816, 251. 

725. Frisch J. //., Taschenbuch fiir 
Reisende in's Riesengebirge, Leipzig, 1816, 
12°, X., 396 ^2), mapa. 

726. ScJunidt IV. L., Das Riesengebirge, 
Ein Taschenbuch fur Reisende und Badc- 



gáste, Hirschberg, 1817, 332. 



Schmidt 



IV. L., Das Schnee- oder Riesengebirge, 
Hirschberg, 1826, 12", 72. 

727. Kruše, Vorlesung uber die choro- 
graphisch-topographischen Arbeiten des 
Herrn v. Gersdorf, das schlesische und 
angrenzende bohmische Gebirge betreffend, 
Corresp. Schles. Ges. I. 1820, 277-314. 

728. Titlel Friedr. Aug. und Maítis 
Caři, Wanderung im Riesen-Gebúrge, ma- 
lerisch erláutert und durch 27 in Contour 
radirte Kupfer abbildend dargestellt, nebst 
einer Hauptansicht des Riesengebúrges, 
mit Erklárung versehen, Landeshut, 1821, 
4°, 35, 27 tab. 

729. Wegweiser fúr Reisende durch's 
Riesengebirge, Glogau und Lissa, 1821, 
16°, 26, 1 mapa. — 2. vyd. 1828, 12", 47. 

730. LjidviJc, Putování po horách Krko- 
nošských, Čechoslav 1824 č. 27-30. 

731. Schmidt IV. H., Neuester Wegweiser 
fúr Reisende auf dem bohmisch-schle- 
sischen Riesengebirge, Wien 1825. 

732. Múller Karl A., Wegweiser 
oder Taschenbuch fúr Reisende durch 
das schlesisch-bohmische Riesengebirge, 
Glogau, 1837, 3. vyd., 12", 122. — 4. vyd. 
1842, 12", 135, 1 m.apa. Srv. č. 737. 

733. Menzel G., Der September, Ein 
Herbst-Gemálde fúr Freunde und Bewun- 
derer des Riesengebirges, mit Ansichten 
nach der Nátur, Hirschberg, 1827, 8", IV., 
100, (1), s pohledy. 

734. Maltis Caři M., Das Riescn-Gebirge 
und dessen merkwúrdigsten Parthieen der 
Reihe-Folge nach in 22 Ansichten dai- 
gestellt, und mit einer Gcbirgs-Charte be- 
gleitet, beschrieben von . . ., s. a. (Hirsch- 
berg 1827), 4", 23. — 2. verbes.s. Ausgabe, 
s. a. 24 str., 22 tab. — 3. vyd. s. a. 28, 
22 obr. — 4. vyd. 1844, 31, 25 obr., 1 mapa. 

735. Habcl, Reise ins Riesengebirge, 
Hormayr, Archiv, XX. 1828, No 55. 

736 Gerle W. A., Der Reisegefáhrte in 
Adersbach und in das Riesengebirge, Prag, 

1833. — 2. vyd. 1838, 12", 99. 

737. Miiller Karl Aviaiid, Wegweiser 
oder neues Taschenbuch fúr Reisende 
durch das schlesisch-bohmische Riesen- 
gebirge, G'ogau, s. a., 135. Srv. od téhož 
autora č. 732. 

738. Prtidio, Bergaussichten oder Was 
sieht man von den verschiedenen Bergen 
des schlesischen und Glá?.cr Gebirges.- 
Ein Handbuch fúr Freunde schoner Aus- 
sichten, namentlich fúr Reisende, Badegáste 
und fúr angehende Pfianzensucher, Breslau, 

1834, 8", 236. 



45 — 



C. 739-73. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



739. v. Watterich F. C, Album fúr Kunst- 
tmd wissenschaftliche Wanderungen im 
Riesengebirge. Ein Taschenbuch der wiss- 
begierigen reifen Jugend gewidmet, Prag- 
Leitmeritz-Teplilž, 1839, 8, 46, 12 tab. 
Anhang: Ein Blick auf die Sandsteinfelsen 
bei Adersbach. 

740. Hoser J. K. E., Das Riesengebirge 
und seine Bewohner. Herausgeg. von der 
Ges. des vaterl. Mus. in Bohmen, Prag, 
1841, 292, XXXIV. Srv. č. 715. 

741. Die Sudeten und ihre Verzwei- 
gungen in ihren malerischesten und an- 
ziehendsten Steilen dargestellt. I. Riesen- 
und Isergebirge, Hirschberg, 1841, 4", 8, 6 
vyobr. 

742. Mosch K. Fr., Wanderungen durch 
das Riesen- und Isergebirge, Warmbrunn 
1846. — Umgearbeitet von ]. G. Kutzner, 
Warmbrunn, 1864, VIL, 143". 

743. Herlossohíi H., Wanderungen durch 
das Riesengebirge und die Grafschaft 
Glatz, Leipzig, s. a., 244 (2), 30 obr. - 
2. vyd. Leipzig, 1847. — 3. vyd. 1849. — 
4. vyd. pod názvem : Wíllkom^n Er/ist, 
Hanďbuch fúr Reisende durch das Riesen- 
gebirge, nebst Ausflug nach Prag, Leipzig, 
1853, 166, 28 vyobr. 

744. MúUer Edw. {Hottenroíh K. Nap.), 
Das Riesengebirge (in der Brusttasche), 
Leipzig, 1850, 12". — 7. vyd. Berlin 1869, 
16°, 191, 2 mapy. — 10. 'vyd. 1888, X., 
163, 1 mapa, 18 mapek. 

745. Krebs JuL, Der Fúhrer durch das 
Riesen- und Isergebirge (Sudetenfúhrer II.), 
Breslau, 1852, 74. Srv. č. 804. 

745. Durchflug durch das Riesengebirge, 
Ein Album fúr diejenigen, welche das 
Riesengebirge bereisen wollen, Leipzig, 
1852, 8^ 20 vyobr. 

747. Erinnerung an das Riesengebirge, 
Neun Ansicbten in Stahlstich, Breslau, 
1852, 8°, 24. 

748. L. A., Wegweiser im Riesengebirge 
und Schilderung der JNIerkwúrdigkeiten 
dieses Gebirges úberhaupt, Ein Taschen- 
buch fúr Reisende durch das bohmisch- 
schlesische und schlesisch-bohmische Rie- 
sengebirge, Trautenau, 1852, 16^ 167. 

749. Wanderung durch das Riesenge- 
birge, Leipzig, 1856, 20 vyobr. 

750. Mosch K. Fr., Das Riesengebirge, 
seine Tháler, Vorberge und das Isergebirge, 
Leipzig, 1858, 4", 372. — * Hanuš, Krit. 
Bliitter II. 3. 1858, str. 320. 

751. Purkyné Em., Cesta^ do hor Krko- 
nošskvch v srpnu r. 1860, Živa 1861, 7-14. 
1862, 'l-6. 

752. Jokely JoIí., Erláuternde orogra- 
phische Skizze zur Hohenschichtenkarte 
des bohmischen Riesengebirges, Mitth.Wien. 
Geogr. Ges. VI. 1S62, 247-52. 

753. Reisehandbuch fúr das Riesenge- 
birge, Trautenau, 1868. 



754. Kutzner J. G., Wegweiser durch das 
Riesen-, Iser-, Waldenburger Gebirge, Glo- 
gau, 2. vyd. 1869, IV., 60. 

755. Leízner David, Riesengebirge und 
Grafschaft Glatz, (Mever's Reisebúcher), 
Hildburghausen, 1869, "l2», IX., 252. — 5. 
vvd. Leipzig, 1883, 284.-6. vyd. Leipzig 
1ŠS7, XII., 242. Srv. č 760. 

756. Oe/stier Tli., In das Riesengebirge. 
Schles. Prov. Bl. N. F. IX. 1870, 219-23. 
275-9. 342-6. 383-6. 4S8-9. X. 1871, 270-4. 
340-7. 381-9. 458-62. 570-1. XI. 1872, 238-42. 
281-5. 343-7, 408-15. 455-60. 

757. Kramář Jos., Vycházka do Krko- 
nošských hor a okolí, Komenský 1874, II. 
č. 41, 42, 43, 44, 47, 48, 50. — 1875, 
I. č. 4, 7, 9, 26. II. č. 31, 32-3, 34-5, 36. 

758. Kořistka Kar., O Krkonoších (před- 
náška), ČČMus. 1876, 593-604. 

759. Kodvm Fr. V/., Průvodce po Krko- 
noších, v Praze, 1878, 12", str. 80. 

760. Lctzner />., Riesengebirge und die 
Grafschaft Glatz, Leipzig und Wien, 1878, 
8", XII., 267 str. Srv. č. 755 

761. Partsch Jos., Eine Aufgabe der 
Kartographie im Riese- gebirge, Wanderer 
im Riesengebirge III. 1887, 101-8. ' 

762. Ebcrt JuL, Das Riesengebirge nebst 
dem Iser- und Lausitzer Gebirge, in Ver- 
bindung mit dem Glatzer und Walden- 
burger Gebirge (Grieben's Reisebibliothek 
No.' 18), Berlin, 11. vyd., 1888, 214. 

763. Petrák Ed. R., Illustrierter Fúhrer 
durch das Riesengebirge, Wien (1891), 
348, 70 illustr., 5 map. 

764. Regell Paul, Das Riesengebirge, 
Eine Wanderung in Bildern, Berlin, 1892, 
4", 20 tab. 

765. B(í2!?<'A'\ Krkonoše, Světozor XXII., 
1881, 535 a d. 

766. D{oiiat) Th., Kahls Modell des Rie- 
sengeb., \\'anderer im Riesengeb. I. 1882, 
12, 3, 4. — Seydel, ibid., V. 1890, 8-10. 

767. Bokm J., Zur Topographie des Rie- 
sengebirges, Riesengeb. Wort Bild 1881, 
č. 1, str. 6 ; 1882, č. 3, str. 25. 

768. Neuestes Wanderbuch fúr das Rie- 
sengebirge, W"armbrunn, 6. vyd. 1883. 133. 
— 7. vyd. 1885, 138. — Lex F. A., Schlesi- 
scher Touristenfreund, Ratiboř 1893, 12'\ 58. 

769. v. Waldheim R., Illustrirter Fúhrer 
in das Riesengebirge, mit Beitrágen von 
S. Kapper, O.^ MúUer, F. Weller, Wien, 
s. a., 195. 

770. Patschovsky und Kírsch, Das Riesen- 
gebirge, Iser- unď Lausitzer Gebirge in 
praktischen Touren, Schweidnitz 1892, 450. 

771. Belza Stan., W Górach Olbrzymich, 
Kraków, 1895. — 2. vvd. Kraków, 189S, 
8°, 188 str. 

772. Kafka Jos., Krkonoše a Jizerské 
Horv, Praha, 1898, 1 2", 91 (4). Přír. knížka 
cest" Týž, Vesmír XIV. 1884, č. 1. ad. 

773. Eckcrt J., Krkonoše (Das Riesen- 
gebirge), 30 fotogr. snímků, v Praze, s. a. 



— 46 — 



A. Geografie fysikální. I. Spisy všeobecné. Horopis. 



C. 774-800. 



774. Cogho, Die Walen oder Wenediger 
im Riesengebirge, IMitteil. Schles. Ges. 
Voikskunde, Breslau 1898, V. 1. str. 1-7. 

775. Das Riesengebirge in Wort und 
Bild, Fachbiatt fiir die Gesammtkunde des 
Riesengebirges und der angrenzenden Ge- 
biete. Herausgeg. vom osterr. Riesenbergs- 
Verein, Marschcndorf, od r. 1881. Obsa- 
huje četné příspěvky o Krkonoších. 

776. Rozmanité příspěvky jsou mimo 
uvedené články roztroušeny v těchto časo- 
pisech : Der Wanderer im Riesengebirge, 
Organ d. d. u. ung.-iJsterr. Riesengebirgs- 
vereins, Erdmannsdorf (od r. 1881). — 
Altvater, Organ des máhrisch-schlesischen 
Sudetengebirgsvereins, Freiwaldau (od r. 
1885). — Jahresbericht des Gebirgsvereins 
der Grafschaft Giatz, Glatz (oď r. 1882). 

— Mittheilungen des nordbohmischen Ex- 
cursions-CIubs, Leipa (od r. 1878). — Nord- 
bóhmische Touristenzeitung, Aussig I. -V. 
1886-90, Od VI. ročníku 18^91 název: Aus 
deutschen Bergen, Blátter fiir Geschichte 
und Heimatskunde. — Jahrbuch des Erz- 
und Riesengebirges, Prag I. -III. 1857-69. 

— Oywina, Blátter fúr Ťopographie und 
Touristik des siidlausitzer Gebirges, Oybin 
bei Zittau od r. 1880. Od r. 1885 název: 
Lusatia. 

777. Lai/ghaiiss Goítfried, Das im Ko- 
nigreich Bóhmen und dessen Koniggrátzer 
Creise gelegene verwundernswúrdige A- 
dersbachische Stein-Gebirge, in einer 
kurtzen Beschreibung desselben und einem 
Kupfer-Blatte. Allen Liebhabern der Bege- 
benheiten in der Nátur, ingleichen allen 
Reisenden zur Nachricht und Vergnúgen 
ans Licht gestellet, Breslau, 1739, 4°, 32 
str., 1 tab. 

778. Gerle IV. A., Der Reisegefáhrte in 
Adersbach, Prag, 1833. — 2. vyd. 1838. 
A7//rf/ J., Průvodčí na cestách po Aders- 
bachu 1882. 

779. Langer Eduard, Aus dem Adler- 
gebirge. Erinnerungen und Bilder aus 
ostiichem Deutsch-Bóhmen, Prag, 1891 (bez- 
cenné). 

780. Hory Orlické, viz Ottovo dílo 
Čechy V. KrejCi J.,, Osvěta 1885, 194 ad. 

781. Kalajidra Čeněk, Krajina Orlická, 
v Praze, nákl. Č. Turistů, v Praze, 1895, 8". 

782. Húbler F., Uber die Bedeutung der 
Namen Jeschken und Iser, Mitth. Jeschken 
und Isergeb. 1887, str 100-3. 

783. Diirych V., Z českého ráje, v Hradci 
Král. 1886, 8°, 320. — Týz, Průvodce po 
Turnově a okolí, v Praze, 1889, 68. — 
Srv. /Vy/, Čas. Č. Tur. V., 19, 164. 

784. Pohl A., Vergessene Ortsbezeich- 
nungen im Isergebirge, Jahrbuch Gebirgs- 
ver. Jeschken- und Isergeb. III. 1893, str. 
47-9. — Volksthumliche Ortsbezeichnungen 
im Isergebirge, ibid., IV. 1894, str. 50-6. 

785. Noser J. C. E., Bemerkungen auf 
einer Reise nach dem Isergebirge und 



einigen andern Gebirgsgegenden des Bunz- 
lauer Kreises im J. 1794 (J. Mayer's Samm- 
lung physikalischer Aufsátze), Dresden 
1794 (IV. B.). 

786. v. Kořistka K., Das Iser- und Rie- 
sengebirge mit ihren súdlichen und ost- 
lichen Vorlagen, Archiv Landesforsch. 
Buhm. II. 1. Prag 1877, IX, 212. 

787. Bóhm J., Eine Reise nach und in 
dem Isergebirge, Riesengeb. Wort Bild 
1881, II., str. 53 ad. 

788. Adam, Wanderungen durch's Iser- 
gebirge, Wanderer im Riesengebirge 1.1881, 
i, 5. 2, 4. 3, 3. 4. 

789. Schoiz Paul, Das Riesengebirge 
und das Isergebirge, das Waldenburger 
Gebirge und die Grafschaft Glatz, mit 
einem Anhang : Nenhvig G., Kurzer Fůhrer 
durch die Sudeten, Stádtebilder und Land- 
schaften, 73, 74, Zúrich, s. a. 128, 65 ill., 
2 mapy. 

790. Nei/gebauer Her»L, Das Isergebirge 
und insbesondere der Kurort Flinsberg in 
demselben, 2. vyd. Gorlitz 1884, 93. — 3. 
vyd. 1887, 120. — 5. vyd. 1896, V, 142. 

791. Mittheilungen des deutschen Ge- 
birgsvereines fúr das Jeschken- und Iser- 
gebirge, Reichenberg 1885-90. Od r. 1891 
název: Jahrbuch des deutschen Gebirgs- 
vereines fúr das Jeschken- und Iserge- 
birge. Obsahuje mimo jiné příspěvky sem 
příslušné. 

792. Malende Eug., Uber Benennung 
und Eintheiluiig der Sudeten in frúheren 
Zeiten, Progr., Breslau, 1888, 38. — 2. 
vyd. (Dissert.). Halle, 1891, 8°, 85 str. 

793. Felsmann Chr., Disscrtatio de mon- 
tibus ut et speciali partis Silesiae deliciis, 
Francofurti, 1654, 4°, 17. 

794. Held-Ritt, Die Sudeten, Oest. Zeit- 
schr. f. Geschk. 1835, No. 61-7. 

795. v. Vilike, Uber die vom Verein fúr 
Sudetenkunde angenommenen Benennun- 
gen der einzelnen Glieder des Sudeten- 
sebirses, Úbers. d. Arb. Schles. Ges. 1836, 
64-7. 

796. Lutz, Bericht uber Reisen im Su- 
detenlande, Ůbers. d. Arb. Schles. Ges. 
1838, 95-122. 

797. Altmann Jul, De Sudetis cum per 
se ipsis, tum ratione continuorum maximě 
Europaeorum montium tractus conside- 
ratis, Berolini, 1838, 8°, 63 (Dissert). 

798. Schweítzer C, Reisehandbuch fúr 
die Sudeten, Berlin, 1846, 294. 

799. Scharenherg W., Handbuch fúr 
Sudetenreisende, mit besonderer Berúck- 
sichtigung fúr Freunde der Naturwissen- 
schaften, Breslau, 1846. — 2. vyd. 1850. 
— 3. vyd. {IVimmer), 1862, 299. 

800. v. Gottschall Rud., Das schlesische 
Gebirge. Leipzig, 1857, 145. — Jak povstaly 
Slezské hory (pověst). Rod. Kronika II. 
1863, 501. 



47 



C. 801-26. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



801. Doring R., Die Sudeten nach ihrer 
Gliederunrf und Gruppirung geschildert, 
(Progr.), Brieg, 1863, 18. 

802. v. Sydoii' E , Das Sudeteniand, Eine 
orographische Skizze, Geogr. Jahrb. 11. 
Gotha 1868, 140-67. 

803. Berndt Joh. Clirist. Goíth., Weg- 
weiser durch das Sudeten-Gebirge, Breslau, 
1828, VIII., 712. - * Hormayr, Archiv XIX. 
1827, 577-80. (Albin Heinrich). 

804. Krebs jul., Der Sudeten fúhrer, 
Taschenbuch fúr Lust- und Badreisende, 
Reiseskizzen aus dem schlesischen Gebirge 
in dessen ganzer Ausdehnung, Breslau, 

1839, 8", XII, (2), 366, 1 mapa'. - 2. vyd. 
1852, VIII, 200. Srv. č. 745. 

805. Krebs JuL, Der Gebirgswanderer 
oder vierzehn Tage im schlesischen Ge- 
birge. Ein praktischer Wegweiser fúr alle, 
welche die Sudeten besuchen, Breslau, 

1840, 77. — 2. vyd. 1844, X., 77. 

806. Neustádt Benih., Sudetenvvanderer, 
Breslau 1843. — 2. vyd. 1850. — 3. vyd 
1854. — 4. vyd. (J. Peter) I, 1866. — Srv. 
Neustádt Bernh., Der Reisende im Su- 
detengebirge, Breslau, 1843. 

807. Schli! eitzer C. S., Reisehandbuch 
fúr die Sudeten, Ein Fúhrer durch das 
Riesengebirge, das Schweidnitzer-, Glatzer- 
und Máhrisch- Schlesische Gebirge. Als 
Anhang: Kurze Skizze einer Reise durch 
die Sáchsische Schweiz, Berlin, 1846, 8", 
294, (1), 1 mapa. — 2 vyd. 1852, Vílí., 
200. 

808. Alikiisch Gíistav, Wegweiser in den 
Sudeten mit besonderer Berúcksichtigung 
des Thess-, Merta- und oberen Marchthales, 
Brúnn, 1885, 8". 

809. Miiller Wiiibald, Fúhrer durch die 
máhrisch -schlesischen Sudeten, Freivval- 
dau, 1885. 

810. Berger Kar., Die Ost- Sudeten, 
Progr., Jágerndorf (Krnov), I. 1894. II. 
1895. 

811. Matzura Jos , Illustrierter Fúhrer 
durch die Beskiden und die angrenzenden 
Landschaften, Teschen, 1891. 



812. Riige S.^ Uber den Ursprung des 
Namens: Sáchsische Schweiz, Uber Berg 
und Thal, Dresden 1879, II. No 6., str. 
122. 

813. Riige .S'., Die sáchsische Schweiz 
am Ende des XVI Jhts., Jahrb. d. Geb. 
Ver. f. d. sáchs -bohm. Schweiz 1882, I. 
1-24. 

814. Korschelt G., Fúhrer durch Zittau u. 
Umgebung und das sáchsisch-bohmische 
Grenzgebirge, Zittau, 1893. 12", Ví., 111. 
— 2. vyd 1894. 

815. Gottschalck FríedricJi, Die sáchsisch- 
bohmische Schweiz, 10. Aufl., Dresden, 
1863, 16", 118, 1 mapa. 

816. Steinhrilck P. O., In 8 Tagen durch 
die sáchsisch-bohmische Schweiz, 12", IV., 



189, 1 mapa. — Vollstándiger illustrierter 
Fremdenfúhrer durch Dresilen mit Umge- 
bungen und die sáchsisch - bóhmische 
Schweiz, Dresden, s. a. — Der treue 
Fúhrer zur Bohmisch-Sáchsischen Schweiz, 
oder Darstellung des Weges von Teplitz 
bis Dresden durch die schonsten Parthieen 
der ostliclien und westlichen Bohmisch- 
Sáchsischen Schweiz, nebst einer Beschrei- 
bung der verschiedenen Wege uber Peters 
walde, so wie uber Graupen, Altenburg, 
Lauenstein und Kreischa nach Dresden 
und uber Ebersdorf, Dohna und Wessen- 
.stein etc. eben dorthin. Dargestellt von 
einem Teplitzer Cur-Gaste, Leiímeritz. 

817. Dietricli Ewald Victoriii, Der treue 
Fúhrer in der Bohmisch - Sáchsischen 
Schweiz, oder Reisetouren durch da'j 
Elbehochland von Teplitz bis Dresden, 
Prag-Leitmeritz-Teplitz, 1839. — Schuldes^ 
Die bóhmische Sciiweiz. 

818. Kafka Jos., Cesko-saské Švýcarsko. 
Praha, 1898, 12°, 85 (3). 

819. Jahrbuch des Gebirgsvereines fúr 
die sáchsisch-bohmische Schweiz, Dres- 
den, od r. 1884. Obsahuje příspěvky k se- 
znání česko-saského Švýcarska. 



820. IV. E., Beschreibung einer Reise 
uber das Erzgebirge im Jahre 1 593, Glúckauf, 
Organ des Erzgebirgsvereins, XVII. 1897, 
str. 6 ad. 

821. Eine Reise in Erzgebirge im J. 
1794, Bohemia, 1894, No. 265. Beil, 272 
Beil. 

822. Lehmani! Ckrist. JM., Ausfúhrlichc 
Beschreibung des Meissnischen Ober-Erz- 
geburges, nach seiner Lage, Gestalt, Ber- 
gen, Thálern, Felsen, Flússen, Brunnen, 
warmen Bádern, Wáldern, Lands-Art, 
Frúchten, Wildbahne, wie auch nnge- 
merckten Zustande der Elemer.te, Himmels- 
Zeichen, Witterung und allerhand curiosen 
Begebenheiten gefertiget, auch mit schó- 
nen Kupfern und nothigen Figuren ge- 
zieret von Einem Freunde des Ertzgebúrges. 
Leipzig. 1747, 4", (26), 1005, Register. — 
Vyd. 1699 tamtéž s názvem: Historischer 
Schauplatz derer natúrlichen Merkwúrdig- 
keiten in dem Meissnischen Obererzge- 
birge, Leipzig, 1699, 4". 

823. Wanderungen durch das Erzge- 
birge. Ein Wegweiser in das obere, mittlere 
und niedere Gebirge, Grimma 1840, 8 vy- 
obraz, litogr. 

824. Slainm F, Das Erzgebirge, Ein 
culturgeschichtliches Gemálde, Bohemia 
1877, No. 156. 

825. v. Hansgirg K., Im Erzgebirge, Erz- 
geb. Zeit I. 1880, 81-102. 

826. Bíirgkkardt Joh., Das Erzgebirge, 
eine orometrisch-anthropogeogr. Studie, 
Forsch. zur deutsch. Landes- und Volks' 
kunde, herausgeg. v. A. Kirchhoff, B. lil. 
3., Stuttgart. 1888. 



— 48 — 



A. Geografie fysikální. I. Spisy všeobecné. Horopis. 



C. 827-47. 



827. Ressel C, Das Erzgebirge in Sage 
und Geschichte, I.-II., Teplitz, 1893-5. 

828. v. Sussmilch M. {Hornig), Das Erz- 
gebirge in Vorzeit, Vergangenheit und 
Gegenwart, Annabeig, 1889. 

829. Laubc G., Land und Leute im boh- 
mischen Erzgebirge, Mittli. Gesch. Deutsch. 
Bóhm. XXI , 1883, 1-26. 

830. Krušné Hory viz Ottovy Čechy IX. 

831. Erzgebirgs-Zeitung, herausgeg. vom 
nordwestbohmischen Gebirgsvereins-Ver- 
•band, Komotau, Teplitz, od r. 1880. Obsa- 
huje též články sem příslušné. — Srv. též 
Gliickaur, Organ des sáchsischen Erzge- 
birgsvereines, Schneeberg, od r. 1881. 



832. O činnosti Kašpara Bnischia, jenž 
psal o Smrčinách, podrobnosti viz Schle- 
singer L., Kašpar Bruschs Biographie, 6. 
Progr. d. k. k. d. Ober-Realschule, Prag, 
1867, 8", 1-28 str. — Horawitz Adalbert, 
Caspar Bruschius, Ein Beitrag zur Ge- 
schichte des Humanismus und der Refor- 
mation, Prag und Wien 1874, 8°. — Srv. 
Wolkan R., Bohm. Antheil a. d. d. Lite- 
ratur III. Prag 1894, str. 141-150. — Název : 
Tabula descriptionum Montis Piniferi et 
quatuor ex eodem nascentium fluviorum 
originem explicans, Ulmae . . . 

833. Gaspari Bruschii Redivivi Grúnd- 
iiche Beschreibung Des Fichtelbergs, aus 
welchem vier Schiffreiche Wasser, der 
Meyn, die Eger, die Nab, vnd Saal ent- 
springen, Darinnen viel alter Historien 
erkleret werden. Item eine klare Beschrei- 
bung des Flusses Eger, und aller inflies- 
senden Wasser und an.stossenden Flecken, 
Besonders auch des Schlackenwalderischen 
Zienbergkvvercks, welches die Hueb ge- 
nennet wird, wie dasselbe jtziger Zeit zu- 
finden. Neben Vermeldung, was der Schwa- 
den sey, so die Bergkleute ersticket. Auff 
ein newes vbersehen und mit einem nijtz- 
Hchen Register vermehret. Durch M. 
Zachariam Theobaldum Juniorem. Wittem- 
bergk, Tm Jahr 1612. 4", VIII. 86. — Núrn- 
berg 1683," 4", (6), 100, Reg. 

834. [Hirsch G.), Ausfuhrliche Beschrei- 
bung des Fichtel-Berges, in Norgau liegend, 
in dreien Theilen abgefasset, deren der 
Erste handelt von dem berufenen Fichtel- 
See, von denen Fiússen und Wassern des 
Fichtel-Berges, dann vom Gebúrge selbsten 
und was vor Mineralien, Vegetabilien und 
Animaiien alda anzutrefen, samt mancher- 
lei Geschichten so sich daselbst zugetragen 
haben. Der andere Theil handelt von 
etwas entferneten, jedoch ehe dessen auch 
zu den Fichtel-Bergischen Grántzen ge- 
rechneten Orten, als Eger, EUenbogen, 
Schlackenwald und Carls-Bad. Der dritte 
Theil handelt von denen Nachrichten der- 
jenigen fúndigen Oerter auf- an- und um 
den Fichtelberg etc. etč Nebst einer Land- 
Carte, auch einigen in Kupfer gestochenen 



accuraten Abbildungen etlicher Seltenhei- 
ten am Fichtel-Berge, coUigiret von einem 
Liebhaber Gottlicher und Natúrlicher Wun- 
der-Werckc, Leipzig, 1716, 4", 328, Re- 
gister. 

835. Ifelfrccht J. Tk. B., Versuch einer 
geograph'sch - naturhistorischen Beschrei- 
bung des Fichteigebirges mit Zeichnungen 
und Charten. Mit einer grossen Chartě, 
sechs Kupfern und einer gemahlten Pflanze, 
Hof, 1800, 12", (14), 280 (2), 5 obr., 1 
mapa. 

836. v. Pldnckiier J., Piniferus, Taschen- 
buch fúr Reisende in das Fichtelgebirge, 
Hof, 1839, m. 8", 375, mit 4 Ansichten 
des Gebirges. 

837. Gradl H., Die Ortsnamen am Fichtel- 
gebirge und in dessen Vorlanden I. Deutsche 
Namen (Arch. fúr Gesch. u. Alterthums- 
kunde v. Oberfranken, XVIII.). Otisk, Eger, 
1891, 8", 177. II. Slavische Namen (ibid.), 
Otisk, Eger, 1892, 8", 99 str. 



838. Pf-eissler, Lindacker und Hoser, 
Beobachtungen uber Gegenstánde der Ná- 
tur auf einer Reise durch den Bohmer- 
wald, (J. Mayer's Sammlung physikalischer 
Aufsátze), Dresden 1791 (III. B.). 

839. Sieniberg Caspar Graf, Botanische 
Wanderung in den Bohmer-Wald, mit bei- 
gefiigten Tabellen, Niirnberg 1806, 8^ 

840. v. Weyhrother Kl. R., Eine Reise 
durch den Bohmerwald, Panorama d. 
Univers., XVI. 1849, str. 369-74, 401-11, 
445-56. 

841. Hochstetter Ferd., Aus dem Bohmer- 
walde, Allgem. Augsburger Zeitung 1855, 
Beilage No. 167, 175, 182, 197, 219, 220, 
241, 247, 252. 

842. Kutzen J., Der Bohmerwald in 
seiner geographischen Eigenthúmlichkeit 
und historischen Bedeutung, verglichen 
mit den Sudeten, besonders dem Riesen- 
gebirge, Abh. Schles. Ges. f. vaterl. Cultur, 
Phil.-hist. Abth. 1866, 1-18. 

843. JVenzig Jos. und Krejčí Jo/i., Der 
Bohmerwald, Nátur und Mensch, Mit einem 
Vorwort von Carl Ritter in Berlin, mit 
25 Holzschnitten nach Ed. Herold, Prag, 
1860. 8°, str VI. 354, 4. — Nové vyd. 1882. 

844. Česká Kalifornie, (Šumava), Nový 
Kalendář Hospodářský, v Praze 1863, 
str. 89. 

845. Kapper Siegfried, Das Bohmerwald, 
Wanderungen und Ansichten von .... 
und Wilh. Kandler, Prag, Der Nordvvest. 
1865, v. 8", 384 (1), 36 rytin. 

846. IVillkomtn il/.. Der Bohmerwald 
und seine Umgebungen, Ein Handbuch 
fiir Reisende, Prag, 1878, 8", 328. — 
Cimhrhaiizl T., Průvodce po Šumavě, 
v Plzni, 1878. — Fráňa A., Vycházka do 
Šumavy, v Praze, 1874. 

847. Bayberger Fr., Geographisch-geolo- 
gische Studien aus dem Bohmerwalde (Er- 



Zibrt, Bililiotirafie I. 



— 49 — 



C. 847-65. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



garz. H. 81. Peterni.Mitth.)Gotha 1886. Srv. 
Penck-Bohm-Rodler, Zeitschr. D. Geol. Ges. 
1887. 

848. F. Hollrigl, Aus dem Bohmervvald, 
Einedeutsch-bohmische Fahrt, Wien, 18S4. 

849. Fuhrer durch den Bohmerwald 
und das deutsche Siidliohmen. Herausgeg. 
vom deutschen Rohmerwaldbunde, Bi*d- 
weis 1888. 

850. Bcrnaii F., Der Bohmerwald, Pra^^, 
s. a. (1892), fol. 288, 209 illustr. 

851. Zeithammer Leof., Land und Leute 
des Bohmerwaldes, Winterberc; 1896, 168 str. 

852. Jlagner P., Die Seen des Bohmer- 
waldes, Leipzig 1897. 

853. Chudoba, Průvodce po ^. Šumavě, 
v Praze, 1897. — Kafka Jos., Šumava a 
Pošumaví, Praha, 1898, 12". Přír. knížka cest. 

854. Šumava viz Ottovo dílo Čechy I. 

855. Věstník Národní Jednoty Pošu- 



mavské, v Praze. Obsahuje kromě jinchO' 
též rozmanité příspěvky k seznání Šu- 
mavy. 

856. Mittheilungen des deutschen Boh- 
merwaldbundes, Budweis, od r. 1884. Ob- 
sahuje též články o Šumavě. 



857. Reise auf dem Mittelgebirge und 
Erzgebirge, Hormayr, Taschenbuch, N. F. 
1833, IV. 266. 

858. Krondorfer IVíili., Das bohmische 
Mittelgebirge, Erzgebirgszeitung 1 840, No. 4. 

859. Středohoři viz Ottovo dílo Čechy 
VII. — Krejčí J., Železné hory, Osvěta 
1879, 364. 

860. Krejčí Jan, Brda, Pohoří středo- 
české, Květy VI. 1884, II. str. 141, .'iOl, 
433, 532, 633. 1885, I. 568. — Lego J., Čas. 
Č. Tur. I. 33, 53. - Č.Lid VIL 227.*) 



2. Vodopis. 



861. Allgemeines Lexicon aller Strome 
und Fliisse Deutschlands, Frankfurt 1748, 
(též o zemích českých). 

862. Troilus Nic. Hag/ochoranus, Nauta 
naufragus, ad navalis ordinis sub rupibus 
(Podskalyi seniores, carmen hexaiiietrum 
elegans, in quo omneš Bohemiae ťluvii 
venuste inducuntur, Pragae, 1624, 4". 

863. Peithner Joh. Tliad. voii LicJilenfels, 
Beschreibung aller bohmischen Flusse nach 
ihrem Ursprunge und Laufe bis zum Aus- 
tritte in fremde Lán der, mit besonderen 
Anmerkungen iiber die metallischen Ge- 
-schiebe, Edeisteine und andere Selten- 
heiten, welche an ihren Ufern gefunden 
werden, Prag, 1771. Srv. č. další. 

864. Beitráge zur Wassergeschichte von 
Bohmen. I. Band, Leipzig und Prag, 1770, 
(26), 191. 

Obsah : Einleitung zur Wassergeschichte 
von Bohmen. I. Christian Friedrich Pór- 
ners Nachricht von dem Gesundbrunnen 
zu Steknitz. II. Von dem Gesundbrunnen 
bei Tátschen nach der Beschreibung des 
Herrn D. J. H. Bauers. III. Qeber die 
Tepler Gesundbrunnen nach dem Herrn 
Doktor Zauschner. IV. Von dem Dobrit- 
schauer Bade nach der Beschreibung des 
Ilerrn Doktor 0'Reilly. V. Von dem 
Gráflich - Sternbergischen Bechiner Bade, 
nach der Beschreibung des Herrn Doktor 
und Professor Johann Jacob Geelhausscn. 
VI. Von dem Theodor- oder Chuchelbade 
bei Prag, nach der Beschreibung des Herrn 
Professor Scrinci. VII. Von dem Podoler 
oder St. Wenceslaibade, nach der Beschrei- 
bung des Herrn Doktor Veith. VIII. Von 



dem Kukusbade oder dem Gradlitzer Ge- 
sundbrunnen, nach der Beschreibung des 
Herrn Doktor Kirchmeiers von Keichtciíz. 
IX. Von dem Egerischen Sauerbrunnen 
nach der Beschreibung des Herrn Doktor 
Eschweiíer. X. Von dem Nicolai Bade nach 
der Beschreibung des Herrn Doktor Ferd. 
Tschiaska von Siernsteifi. — II. Band. 1772, 
(16), 156 (2). Obsah: I. Jos. 7had. Ani. 
Peithncrs Beschreibung der bohmischen 
Fliisse, nach ihrem Ursprung und Laufe 
bis zum Austritt in fremde Lánder, mit 
besonderen Anmerkungen iiber die mcttal- 
reichen Geschiibe, Edeigesteine und an- 
dere Seltenheiten, welche an ihren Ufern 
gefunden werden, mit einer Chartě er- 
láutert. II. Von den bohmischen Bitter- 
wasser nach der Beschreibung des Herrn 
Dr. Ad. Goritz. III. Von der Ziegerquelle, 
oder dem Kranzwasser, na Věnečku, auf 
einem dem Wischehrader Schloss gegen- 
úber liegenden Berg vor Prag. Nach der 
Beschreibung des Herrn Doktor Joh. Bapt. 
Jos. Zauschner. Srv. č. další. 

865. Peithner Joh. Thad. Ant. Edler von 
Lichtenfels, Yersuch iiber die natiirliche 
und politische Geschichte der bohmischen 
und máhrischen Bergwerke, Wien, 1780. 
I. Theil, str. XX., 1-212: Von der Lage, 
den Gránzen und der Eintheilung des Kó- 
nigreichs Bohmen in Absicht auf seine 
Gebiirge und derselben mineralische Ei- 
genschaften. Von den Gebiirgen, Berg- 
werken und Bergórtern des Konigreichs 
Bohmen, nach der innern Eintheilung in 
Kreise. Beschreibung der bohmischen 
Fliisse, nach ihrem Ursprung und Laufe 



*) Hojně prací sem a k vodopisu příslušných otištěno je v publikacích říšského 
geolog, ústavu ve Vídni. 



— 50 — 



A. Geografie fysikální. I. Spisy všeobecné. Vodopis. 



C. 865-77. 



Í3is zum Austritt in fremde Lánder, mit 
mineraloi^ischen Anmerkungen. II. Theil. 
str. 213-464, Register: Von der Lage, den 
Griinzen und der Eintheilung des Mark- 
grafthums Máhren in Absicht auf seine 
Gebiirge und derselben mineralische Ei- 
genscliaften. Beiiagen zu dem Versuch 
uber die natúrliche und politische Ge- 
schichte der Máhrischen Bergwerke (lus 
municipaie et montanum Iglaviense; Consti- 
tutiones iuris metallici Wenceslai II., regi.s 
Boemiae ; Kaiser Rudolphs 11. Befehl, wie 
es mit der Berg- und Stadt-Jurisdiktion 
bei Iglau gehalten werden solle ; Kčinig 
Ferdinands des I. Bergwerksordnung in 
der Herrschaft Hangenstein in Máhren ; 
Johann des Aelteren von Wiirben Berg- 
freiheit tur die Bergstadt Engelsburg; 
Kaiser Rudolphs II. Bergwerksordnung und 
Freiheiten in Schlesien ; Weitere kaiserlich- 
Rudolphinische Bestátigung und Erláute- 
rung der vorstehenden Bergwerksordnung 
und Freiheiten.) 

866. Bohmens Gewásser, Panorama d. 
Univ. II. 1835, No. 10. 
^ 867. Vrťátko A. Jar., Vodopis království 
Českého, ku prospěchu mládeže česko- 
slovenské sepsal , v Praze, 1861. Bylo 

dvoje vydání : Jedno pro učitele, s úvo- 
dem, str. 20; druhé pro žáky bez úvodu, 
str. 16. (Rýmovačka pro snazší zapamato- 
vání ! ) 

868. Zelinka Fraut , Vodstvo království 
Českého, Národní Škola l868, VI. 330. — 
Krupka V., Studie vodopisné z vých. Čech, 
Zlatá Praha I. 1884, 130 ad.^ 

869. Pech íVcr^y.,' Vodopis Čech, v Praze, 
1892, 8°, str. 53. (Otisk z Ottova Slovníku 
Naučného.) 

870. Ritvarac V. u. Penck Albr., Die 
Abttuss- und Niederschlagsverháltnisse von 
Bohmen nebst Untersuchungen uber Ver- 
dunstung und Abtluss von grusseren Land- 
fláchen, Wien 1896, 8". 

871. Held Ritt., Darstellung der Flússe, 
Teiche, Súmpfe und Mineralquellen in 
Oest.- Schlesien, Kaltenbáck, Oest. Zeit- 
schr. Geschk. 1836, No. 69-71, 76. 



872. Richter K., Der Name des Elbstro- 
mes, Jahrb. Gebirgsver. sáchs. bóhm. 
Schweiz, Dresden ÍII. 1886, 47-57. 

873. J. X. J., Vorbericht zum Elbstrom 
(hist.), Riesengeb. Wort Bild, 1889, č. 34, 
str. 114 ad. 

874. Schebeck F., Die Einweihung der 
Elbquelle durch Johann Fried. Talemberg, 
Bischof zu Koniggrátz, am 13. September 
1684 (list dat. 15. Oct. 1684), Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bohm. XVIII. 68. Otisk, Prag, 
1880, str. 7. — Posvěcení labského pra- 
mene r. 1684, Besídka pro záb. a pouč. 
1879, č. 50. — Petrák E. R., Eine Ein- 
weihung der Elbequelle im Jahre 1684, 
Riusen«rcbirue Wort Bild 18S1, H. str. 60 



ad. — Eine Einweihung der Elbequelle, 
ibid., 1882, No. 5, 6, str. 99. — Jubileum 
vysvěcení prám. 1., Besídka pro záb. a 
pouč., 1884, č. 86. — Die Gedáchtnissfeier 
an der Elbequelle am 19. Sept. 1884, Rie- 
sengeb. Wort Bild, 1884, č. 13, 14, str. 68 
ad. — Feuilleton : J. G. dle Petráka. 
Pražské Večerní Noviny, 1896, č. 14. - 
V. Pauhis, Dějinv města Chrasti, v Chru- 
dimi, 1897, II. 115. 

875. Fechncr jt'//.,Clarissimorum amnium, 
AI bis, Viadri et Vistulae, nec non Ther- 
marum (fontes), qui in Silesiae montanis 
emergunt, Vratislaviae, 1669, 4°, 6. 

876. Ausfúhrliche und Grundwichtige 
Beschreibung des ganzen Elb - Stromes, 
darinnen klárlich enthalten, wo, wie und 
welcher Gesta It selbiger entspringe, was 
vor einen LautT er eigentlich beobachte, 
was vor andere Flússe da und dort sich 
in denselben ergiessen, wie und wo er 
sich verliere, was sich nicht allein in denen 
umliegenden Stádten, Schlossern und Ve- 
stungen, sondern auch in den GránzOer- 
tern, so sich um und bei demselben be- 
finden, vor merkwúrdige Sachen, ihre Er- 
bauung, Aufnahm, Fortification, Belagerung 
etc. betreffend, so wol ehedessen, als 
erst vor etlichen Jahren zugetragen. Alles 
durch BeihúlíTe bewáhrter Scribenten, dem 
Geschichtlicbenden Lcser zu Gefallen, mit 
sondcrbaren Fleiss vorgestellet, und mit 
einer bewáhrten Land-Karten wie auch 
andern Kupfern zum Druck befordert, 
Núrnberg, 1687, 16", (9), 1045. 

877. J. H. D., Denkwúrdiger und nútz- 
licher Antiquarius des Elb-Stroms, welchen 
die wichtigsten und angenehmsten geo- 
graph- histor- und politischen Merkwúr- 
digkeiten, von dessen Ursprunge an, bis 
er sich in die Ost See ergiesst, darstellet; 
Anbei eine genaue und ausfúhrliche Er- 
záhlung von aller Stádte, Schlosser, Fe- 
stunCTen, Kloster, Flecken, Dorfer etc. etc. 
die an und um demselben liegen, Ursprunge, 
alten und neuen Benennungen, Festungs- 
werken, fúhrnehmsten Gebáuden, Wappen, 
Messen, Márkter, Lagen und von dem, 
was sich sonst denkwúrdiges an Belager- 
Bombardier-Eroberungen etc. etc. bis in 
das Jahr 1740 damit zugetragen, deutlich 
vor Ausen leget, wie solches alles zum 
Nutzen der Reisenden und anderer Lieb- 
haber seltener uud sehenswúrdiger Sachen, 
so man an jedem Ort zu bemerken hat, 
nunmehro als ein dritter Band des Rhei- 
nischen Antiquarii gesammlet, und nebst 
einem Anhang von der Insel Heiligenland, 
Mit histor-geograph- und politischen An- 
merkungen, wie auch mit genauen Land- 
karten, darzu gehorigen Kupfern- und 
Registern versehen worden. Von dem 
Nachforscher in Historischen Dingen, Frank- 
furt a. M., 1741. 822, Reg. — Potzchen C. 
G., Chronologische Geschichte des Elbe- 
stromes, 1734. Srv. č. 1134. 



— 51 — 



i^tvjLnóiiY OF tti4kUÉŽ 



'-'BWI(^ 



II. Pomocné vědv. I. Geogratie. 



C. 878-911. 



878. Sclileinitz Max. Rud., Ad Albim 
sivé Albeam Bohemiae fluvium, amoenam 
et fertilem Litomericensis urbis regionem 
interluentem, Memorabilium Romanorum 
exornatorum poetice centurio una sivé 
Curae remissiores Maxim. Rud. Schleni- 
censis, Litomer. in Bohemia primi epi- 
bcopi, Pragae 1672, Epigramm. 1. n. — Srv. 
Neue Litteratur, Prag, 1772, I. 6. Stúck, 
str. 81-5. 

879. v. Ledebour Leop., Ueber die ural- 
ten Wallinien zuischen Elbe iind Weichsel, 
v. Ledebours Archiv XI. 1833, 347-54. 

880. Hoser Johann, Der Elbestrom, pitto- 
resk-topographisch geschildert von Melnik 
bis Meissen. Mít einem Anhange uber die 
Lage und Umgebung von Prag, mit einer 
Wasserreise von da bis Melnik, einer Ver- 
gleichung der Elbegegenden mit den Rhein- 
gegenden und einer Skizze liber die Schif- 
fahrt und Tragfáhigkeit der Elbe, Prag, 
1841, 8", (4), IV., 148. 

881. H(ose)r J., Die Sommerfahrten der 
bohmischen Dampfschiffe oder der male- 
rische Charakter des Elbe-Thals von Ob- 
řiství bis Meissen, Prag, 1847. 

882. Dietrich E. V., Das Elbethal oder 
Panorama der Elbe und ihrer Ufer von 
Obřiství bei Melnik in Bóhmcn bis Meis- 
sen in Sachsen, Historisch, statistisch und 
pittoresk beschrieben, 2. vyd. Prag-Leit- 
meritz-Teplitz, 1843. — 5. vyd., Leitmeritz, 
1854, 12", XII., 125. 

883. Die Elbe (histor.), Aussiger Anzeiger, 
1866, č. 48. 

884. Sonneivend F., Sagen von der Elbe, 
Prag, Leitmeritz und Teplitz, 1842, 8", 
408 str. 

885. Ressel G., Elbefúhrer zwischen Leit- 
meritz und Dresden, Aussig, s. a. * Hieke 
W., Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm XXVII., 
1889, 35. 

886. Změněný tok Labe, Besídka pro 
záb. a pouč. 1875, č. 82. • 

887. Vaclismantt V., Severní Polabí od 
Litoměřic až k Hřensku, v Praze, 1888. 
— Ottovy Čechy IV. Polabí. 

888. Hilhlcr F., Uber die Bedeutung 
•der Namen Jeschken und Iser, Mitth. 
Jeschken und Isergeb. 1887, str. 100-3. 

889. Khun Joli. Rostislav, Uber den 
Iserfluss (Jizera) und dessen natúrliche 
Merkwúrdigkeiten des Steinreiches, Abh. 
Bohm. Ges. Wiss. I. 4. 1788, str. 111-20. 

890. Focke, Eine geschichtlichc Durch- 
forschung des Elbe- und Eulauthales sammt 
Umgebung von frúhester Zeit bis auf Ge- 
genwart, \Vien 1879. 

891. Zollcr JF., Die Bedeutung der Elbe 
fiir den mittelalterlichen Handel Sachs., 
Progr. Chemnitz, 1896, 4", 25 str. 

892. Der Moldau Unsprung, '>Prag«, 1842, 
103. — Síepii/ig Jos., Calor Moldavae ex- 
pl oratus, Miscellanea philosophica, 1759, 
4*'- VizHallaschka, Versuch einer geschicht- 



iichen Darstellung der Experimentalphy.sik, 
Prag, 1818, str. 33, pozn. c 

893. Svatojanské proudy ve Vltavě, Be- 
sídka pro záb. a pouč. 1880, č. 83. — Ottovy 
Čechy. II. Vltava. 

894. Ambrož .Šumavský [t.J. Dr. '}. A. Ga- 
briel', Otava, Poutník od Otavy, v Písku, 
1858, I. str. 4, 11. 

895. Strnad Jas., Mže či Berounka, 
Sborník Zeměvědné Spol., IV. 1898, str. 
72-7, 102-7. 

896. Zmizelé jezero v Čechách (v Litomě- 
řicku, ještě ve stol. XIII.) Besídka pro 
záb. a pouč. 1871, č. 79. 



897. Mikusch Gustav, Die Hauptfliisse 
Máhrens nach ihrer physikalischen und 
geschichtlichen Bedeutung, Mahr. Schul- 
blatt 18:9, č. 21, 22^. 

898. Brandl V., Řeka Morava, Hvězda, 
Olomouc, 1860, II. 552. ad. 

899. v. Li)ik IVenzel, Kartě iiber den 
Marchfluss, 1719. D'Elvert, Schriften V. 97. 

900. Havelka J., Řeka Punkva, Komen- 
ský II. 1S74, str. 298 ad., 345 ad. 

901. Af. H. N., Idyllion de fluminibus 
Silesiae, s. 1. et a., 4", 3 1. (1560-70). 

902. Polius Xic, Historia incendiorum . . . 
Mit angehengtem Bericht von der Oder 
undanderer Schlesischer Wasser Ursprung, 
Breslau, 1629, str. 211-26. 

903. Fechner Joh., Viadrus charactere 
poetico descriptus, Vratislaviae 1649, 4", 
16. — Něm. vyd. Lindner Casp. G., Von 
dem weitberúhmten Oderstrome, Hirsch- 
berg, 1738, 24 1. 

904. .Schneider Casp., Griindlich und ge- 
nau durchsuchter Oderstrom. Núrnberg 
1689, 12"*, 387. — Frankfurt 1695. — Pod 
názvem: Geographisch-historische Beschrei- 
bung des Oderstroms, Frankfurt und Leip- 
zig, 1742, 8°, 344. 

905. Dc Schertz C. Ferd., Laconismus 
philologicus de genuino fontis Oderae loco 
situque, Vratislaviae, 1715, 32. 

906. Die Oder in Schlesien, Der fcr- 
schende Schlesier 1758, 57-64. 

907. Neuwerz Joh. Heinr., Beschreibung 
der Oder nebst den drei Grenzfliissen 
Oppa. Ostrawitza und Olsa, N. okon. 
Nachr. IV. Breslau, 1783, 4», 134-54. 

908. Freihold Christoph. Die Oder und 
der Rhein, Eine kosmopolitische Ansicht 
ohne Lorgnette, 1802, 8^ XIV., 386. (týká 
se Slezska). 

909. Sadeheck AI., Schlesien aus der 
Vogelschau I. Der Lauf der Oder, Schles. 
Prov. Bl. N. F. I. 1862, 129-33. 

910. Becker C, Die Oder und ihre Ge- 
bietsfláche, Berlin, 1864, 8°, 166. — Camer- 
lander, Quellgebiet der Oder, Mitth. Geogr. 
Ges. Wien 1892, I. 

911. Čer?)idk Klini., Řeka Odra^(o prvot- 
ním sídle Slovanů na Moravě), Čas. Mus. 
Ol. III. 1886, str. 38. 



— 52 — 



A. Geografie fysikální. I. Spisy všeobecné. Vodopis. 



C. 912-47. 



912. Biitlner Rud., Das untere Fluss- 
gebiet der Glatzer Neisse, Eine natur- 
wissenschaftliche Lokalstudie, Breslau, 
1871, 4°, 56. 

913. AUegorische Schilderung des Gan- 
ges der Neisse durch die Grafschaft Glatz. 
Glatzer Mon. Schr. I. 1799, 25-32. 

914. Thilo Godefr., Cattus, amnis Sile- 
šiae exiguus quidem, clarissimus tamen, 
1675, 4", 7. 



915. Díetl /^, Dissertatio de austriaci 
imperii aquis mineratis*) lírisgojae, Ca- 
rinthiae, Carnioliae, Styriae et nonnullis 
aliis, Viennae 1772, 8". 

916. v. Grant z H. J., Die Gesundheits- 
brunnen der osterreichischen Monarchie, 
Wien, 1775, 8°. — Týž, Synopsis fontiumAu- 
striae provinciarumque subditarum, Vien- 
nae, 1778, 4. 

917. Kůh)i J. G., Systematische Be- 
schreibung der Gesundbrunnen und Báder 
Deutschlands, Breslau, 1789, 8". Týká se 
lázní českomoravskoslezských. 

918. Sartori P , Beschreibung der be- 
suchtesten Badeorter und Gesundbrunnen 
des osterreichischen Kaiserstaates, Brúnn, 
1821. 

919. Jmigmann Ant.., České vody mine- 
rální a lázně, ČČMus. V. 1831, I. sv., 
80-115. — Zibrt, Lumír, 1888, 284. 

920. Hohen der Bohmischen Heilquellen, 
Panorama des Universums I. Prag, 1834, 
No. 30. 

921. Koch E. 7., Abhandlung uber Mi- 
neralquellen und Beschreibung aller in der 
osterreichischen Monarchie bekannter Bii- 
dcr und Gesundbrunnen, Wien, 1834. 

922. Hille A'., Die Heilquellen Bohmens 
und Máhrens, Leipzig, 1837. 

923. Uber bohmische und deutsche bal- 
neographische Literatur, Ost und West 
1846, str. 99. 

924. Melion Jos., Geschichte der Mine- 
ralquellen des osterreichischen Kaiser- 
thums, Prag, 1847. 

925. Melion J. V., Eine Parallele zwischen 
den bohmischen und máhrischen liádern. 
Lotos V. Prag, 1855, str. 231. 

926. Kapper Sicgfried, Die bohmischen 
Báder, Leipzig, 1857. 

927. Hárdtl Ant., Heilquellen und Cur- 
orte des osterreichischen Kaiserstaates, 
Wien, 1862, 8°. 

928. v. Heidlcr C, Bohmische Curorte, 
Prag, 1864, 8". — Herbet L., Bohmische 
Báder 1878. 

929. Kisch, Die Heilquellen und Curorte 
Bohmens in historischer, topographisch- 
physikalischer und medizinischer Hinsicht, 
Wien, 1879, 8". 



930. Melion, ťber die baineographische 
Literatur Máhrens, D'Elvert, Schriften IX. 
1-66, 425-38. Srv. Zur máhrisch-schlesischen 
Balneographie. NBlatt 1857, str. 35 ad 

931. Literatura o léčivých vodách na 
Moravě viz NBlatt 1859, str. 11-5, 17-20. 

932. Jordíin :: Klauznbj/rkti Tomáš, Kniha 
o přirozených vodách hojitedlných neb 
teplicech moravských. Slavným čtyřem 
stavuom markrabství Moravského připsaná, 
v Holomúci, 1580, 4", A-Z, Aa-Oq = 293 1. 
Překlad č. 9J3 od A. Zbonskéh )r Srv. CČ- 
Mus. 1829, III. 81-91. 

933. Jordán von Klausenbiirg Thomas, 
De aquis medicatis Moraviae, Francofordi 
1586, 8". 

934. Jurende, Máhrens Heilbádcr und 
Mineralquellcn, Moravia 1815, No. 11, 13. 

935. Rinkollini Ernst C , Máhrens Heil- 
báder und Gesundbrunnen nach den neue- 
ren Untersuchungen und Erfahrungen, 
Moravia, ibid. No. 73-5. 

936. Helzelet Joann., Conspectus aqua- 
rum medicatarum Moraviae, Vindobonae, 
1840, 8". 

937. Siebenschein, Dissertatio, tractans 
de aquis medicatis Moraviae, Vindobonae 
1S45. 

938. Phiskal Franz, Die baineographische 
Literatur Máhrens, Moravia, 1847, No. 7. 

939. Fluskal Franz, Zeitgemásse Erin- 
nerung die máhrisch-schlesischen Mineral- 
wásser betreffend. Moravia, 1847, No. 40. 

940. Fluskal Franz, Zur Kunde der 
sámmtlichen bisher bekannt gewordenen 
Mineral-wássern Máhrens, mit Rúcksicht 
auf ihre geognostischen Verháltnisse, Oe- 
sterr. mediz. Jahrbuch 1847-8, I. 79, 197, 
335. II. 59, 191, 331 

941. Melion Jos., Einige Bemerkungen 
zur Balneographie Máhrens und Schlesiens, 
Moravia, 1847, No. 92-3. 

942. Melion Jos., Uber die Verseuchung 
máhrischer Minerjluásser, ( )3terreichischer 
Kalender, 1855. 

943. Melion Jos., Zur Mineralquellen- 
kunde des máhr.-schles. Gesenkes, NBlatt 
1862, str. 89-93. 

944. Rzehak Ant. Beitráge zur Balneo- 
logie Máhrens, Brúnn 1881. 

945. Melion Jos., Beitráge zur Geschichte 
der Mincrallquellcn Oesterrcichs mit be- 
sonderer Berúcksichtigung Máhrens und 
k. k. Schlesiens, NBlatt, 1887, No. 1-4. Srv. 
téhož, NBlatt 1886, No. 12. 

946. Šujan Fr., Léčivé prameny na Mo- 
ravě, Obzor 1896, XIX. str. 4 ad. 



947. Michaelis Adolphi Christ., Tracta- 
tus de fontibus quibusdam soteriis, Lipsiae- 
Vratislaviae, 1733. 



*j O jednotlivých lázních a léčebných místech bude literatura uvedena na místech 
])říslušných v oddílu: Topografie. 



— 53 



11. Pomocné vědv. I. Geografie. 



C. 948 81. 



948. (IJartmann), Fontes Silesiae utrius- 
que medicati generatim, Francofurti, 1774. 

949. Graiipner G., De fontibus Silesiae 
alcalinis medicatis, Francofurti a. V., 1775. 

950. Alberti AL, Fontes Silesiae medi- 
cati martiales simplices, Francofurti, 1777, 
4°, 27. 

951. Bdrner Imm. K. H., Von den mi- 
neralischen Wássern, Oekon. Nachr., Bre- 
slau, VII. 1779, 289-304, 331-6, 341-4 

952. Gíesche, Fontes alcalino-martiales 
Silesiaci, Franc, 1780. 

953. Neugebauer, De acidulis alcalino- 
martialibus Silesiacis, Vratisiaviae, 1780. 

954. Neubcck Val. IFílh., Die Gesund- 
brunnen, Leipzig 1798 (báseň!'. 

955. Aíogalla, Beitrag zu einem Ver- 
zeichniss der in Schlesien und der Graf- 
schaft Glatz bcfindlichen Mineralquellen, 
Schles. Prov. BL, Litter. Beil. 1797, 323-34. 

956. JMogalla, Die Mineralquellen in 
Schlesien und Glatz, Breslau, 1802, 102. 

957. Alogalla, Uber die Sechohen der 
Mineral-Ouellen in hiesiger Provinz, mit 
Vergieichung der Hohen von Carlsbad, 
Eger, Alexanderbad, Teplitz und Baden 
běi Wien, Schles. Prov. Bl. LXIII., 1816, 
327-35. 

958. Mogalla, Bemerkungen iibcr die 
beliebtcren untcr Schlesiens Mineral-Ouel- 
len, Schles. Prov. Bl. LXVII., 1818, 32'8-49. 

959. Mogalla, Nur einige Worte iiber 
den gegenwíirtigen Zustand der in hiesiger 
Provinz besuchten Heilanstalten bei clen 
Mineral-Ouellen, Schles Prov. Bl. LXXI. 
1820, 42f-34. 

960. Aíosch Fr., Die Heilquellen Schle- 
siens und der Grafschaft Glatz, Breslau 
und Leipzig, 1821, .372. 

961. So/ir IFll/i., Uber die Brunnen- und 
Bade-Anstalten Schlesiens, Schles. Prov. 
Bl. XCI. 1830, 438-51. 



962. Miiller Karl Amand, Beschreibung 
sammtlicher Bilder Schlesiens in topo- 
graphischer, (■)konom. und medicin. Be- 
ziehung, Breslau, 1832, 12", 20. 

963. Miiller K. A., Taschenbuch fiir 
Schlesische Bade und Brunnengaste, oder 
kurze Beschreibung ailer in Schlesien, der 
Grafschaft Glatz und dem Preuss. Antheil 
der Lausitz befindlichen Mineralbrunnen 
und Badeanstalten, Breslau, 1835. 

964. Friidlo, Die natúrlichen Mineral- 
brunnen in Schlesien und der Grafschaft 
Glatz am Ende d. J. 1834, Schles. Prov. 
Bl. CL, 1835, 47-53, 131-7, 221-9. Dodatky: 
404, 499-500, 501-2, 604-6, Cil. 263. 345 9, 
422-6. 

965. Hillc K. Chr., Die Biider und Heil- 
quellen Schlesiens und der Grafschaft Glatz, 
(Die Heikjuellen Deutschlands III. 1.). 
Leipzig, 18 í8. 

966. Ruklandt Ed., Die von jnsern Vor- 
fahren benutzten Heilquellen Schlesiens, 
Album fúr Schlesien, I. 1856, 167-75. 

967. HoHiiicke J. A., Die Minerakiuellen 
der Provinz Schlesien in physikalischer, 
chemischer, geognost. und medizin. prakti- 
scher Beziehung, Wohlau, 1857, 166. 

968. Biefel R., Vergleichende Bemer- 
kungen uber die Badcr Schlesiens und 
die Taunusbáder, 47. Jahresber. Schl. Ges. 
1869, 204-7. Abhandl. Schles. Ges. Abtheil. 
f. Naturwiss. u. Medizin. 1869-70, 111-35. 

969. Deutsch Karl, Schlesiens Heilquellen 
und Kurorte, Zugleich ein Fiihrer durch 
das Schlesische Gebúrge, Breslau 1873, 
202. 

970. JFehse, Die Báder Schlesiens in 
ihrem therapeut. Werthe und in ihren Indi- 
cationen, Breslau, 1885, 91. 

971. Die schlesischen Kurorte. Griebens 
Reise-Bibl. XXXIX. Berlin, 1888, 12'\ IV., 44. 



II. Jednotlivé zjevy. 



1. Zemětřesení. 



972. Sciímidt J., Uber die Abfassung 976. 
einer Chronik der Erdbeben in der ost. (od r. 1 
Monarchie, SBer. Wien Akad. IX. 401-2. 977. 

973. Kdhler Fel., Discursus de terrae derer, 
motus causa, occasione motuum similium 978. 
anni superioris et labentis MDCCLVI. až na 
XXX Martii in conventu literario philoso- V. 263. 
phico lectus, Pragae, 30 str. ^ 979, 

974. Teplického Vdcslava Stefana, De in den 
meteoris, de terrae motu. Knížka, v níž Zeitsch 
se kratičce o úkazích a rozličnjxh hnutích Srv. č. 
v povětří ukazuje a z písma sv. vysvětluje, 980. 
v Praze, u Dan. Sedlčanského 1604, 8". postní 

975. Slovaciusa Pavla, Traktát o země- 9S1. 
třesení 1600, 4^' Index). sení na 



Ankert IL, Die Erdbeben Bohmens 
000-1883) Mitth. Exc. Cl. XVIII. 1895. 
Chronik der Erdbeben, Mahr. Wan- 
18?9, str. 59-69. 

Zemětřesení na Moravě (od r. 998 
naše doby) Mor. Nár. List, 1855, 

Jeitteles, Geschichte der Erdbeben 
Karpathen- und Sudeten-Lándern, 
r. D. Geol. Ges. XII. 1860, 287-349. 
1010. 

Kázání o třesení země v 1. nedtli 
na Horách Kutnách, 1580, 4". 
Dasvpa Václava Píseň o zemětře- 
Moravě. Jungmann, Hist. lit. IV. 168 



54 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. Zemětřesení. 



C. 982-1018. 



982. Zpráva na základě Paměti Mikuláše 
Dačickčlio z Heslová, že zemětřesení ne- 
bývalo v Čechách úkazem naprosto ne- 
známým. Světozor X\', 1881, 59. 

983. Calagius Aiidr. Vratisl, Terrae 
motus passim in Silesia 15. Sept. anno 
1590. media nocte, ter, citra incommodum : 
alibi vero gentium frequentius et longius, 
non sine ingenti damno animadversus. Se- 
culo huic secLiro et profano utcunque in- 
culcatus, Gorlicii, 1596, 4", 6 1. 

984. Žilostné vypsání ohně a od země- 
třesení na Horách Kutnách zbořených 
domův, v Praze, Dan. Sedlčanský, 1591. 

985. jahodka -\[aíéj, Chnuiimský, z Tu- 
rové, Fragarius, Žalostné sepsání o novém 
zemětřesení hrozném a .strašlivém, kteréž 
se 1. 1590 v sobotu po památce sv. Kříže 
v tomto království udalo, v Praze, 1590, 8". 

986. Teplický Václav Štefan, Libellus 
de meteoris, de terrae motu, v Praze, 1604, 
S". Srv. č. 974. 

987. Piizschmaiin G., Eine heil.same Be- 
trachtung der Erdbeben, Lauban, 1691, 
4'\ 63. 

988. Bruncvik Václav Mildinský, Kázání 
o zemětřesení, kteréž se stalo léta dobíha- 
jícího 1606 ve čtvrtek na ochtáb sv. Ondřeje 
(6. pros.), v Litomyšli 1607, 8". (Ded. 
Rychtáři, purgmistru a senátorům města 
Vysokého Mýta). 

989. Jakeš Vit, Knížka o povětří země 
české na áan 18. prosince 1612, v Praze, 

1613. 

990. Bruncvik Z, Kázání o hrozném země- 
třesení 1615 v kraji Prachenském a jinde 
stalém, v Praze 1615. 

991. Bruncvik Z., Kázání o hrozném země- 
ti-esenívkraji Bechynském,v Praze, 1615, 8". 

992. Prokopius Litoméi-ický Jan, Kázárií 
napomenutedlné o třesení země v kraji 
Hradeckém, (De motu terrae et coeli terri- 
torii Hradecensis), v Hradci Král. 1620^ 

993. Kázání o třesení neb pohnutí země 
a podivném v oblacích hučení, 1620, 8". 
(Index.) 

994. Kázání de terrae motu, o země 
třesení a rozjímání pobožné, 8'^ (IndexV 

995. Alitis Aug., Kázání o povětří, kteréž 
1. 1619 na den sv. Jana Křtitele na mnoha 
místech bylo, v Hradci n. L., 1619. 

996. Znamení na nebi i na zemi,^jaká se 
v letech od r. 1610 do 1630 v Cechách 
objevila, Besídka pro záb. a pouč. 1876, č. 
144, 145. 

997. Stcpling Jůs., De terrae motibus 
quaesita, quibus adnexa cst meditatio de 
cau.ssa mutationis Thermarum Teplicensium 
facta prima Novembris a. 1755., Pragae, 

1763, 4". 

998. Stepling Jos., Discursus de terrae 
motus caussa 1756, a 15. Februarii usque 
ad 19. institutae observationes metereo^- 
logicae, Miscellanea philosophica, 1763, 4". 

999. Zeno Franc, Untersuchung des bei 
Wessele und Reindlitz unweit Aussig in 



Bóhmen zu Anfange des gegenwártigen 
1770. Jahres sich ereigneten, entstandenen 
heftigen Erdbebens, Prag, 1770. 

1000. Campanus Joh., De terrae motu 
Pragae, 1615. 

100 >. Symptome des Erdbebens vom 
1. Fov. 1755 in Teplitz, »Prag«, 1841,640. 

1002. Zeplichal, Erderschiitterung(24 Jan. 
1775.) Oekon. Nachr. patriot. Ges. Schles. 
III, 1775, 2.3-7. 

1003. Erderschútterung zu Tiefhart- 
mannsdorf (10. Mai 1778), Oekon. Nachr. 
VI. 1778, 180. 

1004. Stcpling Jos., z lat. přel. Strnad), 
Gedanken ilber das Erdbeben, Abli. Priv. 
Ges. Prag Ví. 1784. 

1005. Nachricht von dem in Oberschlesien 
am 27 Febr. d. J. gevvesenen Erdbeben, 
Schles. Prov. Bl. III, 1786, 200 a d., 262 73. 

1006. Erdbeben in Schlesien (3 Dez. 1 786), 
N. Bunzl. Mon. Schr. IV. 1787, IV. 29, 30. 

1007. Uber das Erdbeben vom 11. De- 
cember 1799, Glátzer Mon. Schr. I. 1799, 

580-6. 

1008. v. IJndener, L. v. Bucit, Grouau, 
Nachrichten von dem Erdbeben in Schle- 
sien (11. Dez. 1799), Neue Schriften der 
Ges. Naturf Freunde Berlin III. 1801, 180-97. 

1009. Nachrichten von der Erderschút- 
terung am 11. Dec, Schle.s. Prov. Bl. XXX. 
1799, 558-61; XXXI. 1800, 67. 

1010. Jeitteics L., Versuch einer Ge- 
schichte des Erdbebens in den Sudeten 
und Karpathenlándern bis Ende des XVIII. 
Jhts., SBer. Wien. Ak. XXXVIII. 377. S-v. 
č. 9:9. , . , 

1011. v. Gcrsdorf A. T, Nachncht von 
einem am 11. Dez. 1799 an einigen Orten 
des Oueiskreises verspúrten Erdbeben, N. 
LausrMon. Sch. 1800, I. 25-39. 

1012. I^resl S, Příčina zemětřesení, dle 
Biota, Krok 1831, str. 136. 

1013. Neumann, Ueber emen Erdstoss 
am 28 Eebruar 1835, Uebers. der Arb. 
Schl. Ges. 1835, 51; 1836, 63. 

1014. D^Elvert, Erdbeben in Mahren, 
NBlatt 1855, No 2. str. 14 ad. 

1015. Sadebeck B. A. M., Das Erdbeben 
vom 15. Jan. 1858, mit besonderer Beruck- 
sichtigung seiner Ausbreitung in der Provmz 
Schlesien, 35. lahresber. Schl. Ges. 1857, 
303-38. Sadebeck, Ueber die in Schlesien 
am 15. Jan. 1858 wahrgenommene Erder- 
schútterung, 36. Jahresber. Schles. Ges. 

1858, 18. ^ , 

1016. Das Erdbeben in Buhmen vom 
22. Aug. Bohemia, 1846-7, XV. 107. 

1017. Drahotíiszky Franz, Das Erdbeben 
im Jánner 1858 in Mahren und Schlesien, 
NBlatt 1859, No. 4. ., , • j 

1018. Jeillelcs L., Das Erdbeben in den 
Sudeten und Karpathen (15. Jan. l858), 
in seinen Beziehungen zur Atmosphare, 
Mitth. rieogr. Ges. Wien III. 18a9, Jy?. 



- 55 



C 1019-50. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



iai9. Týz, Mitth. Mahr. Schles. Acker- 
bauges. 1858, č. 14; týz, SBer. Wien Akad. 
XXXV. 511-92. 

1020. Richter A., Erdbeben in der sud- 
lichen Grafschaft Glatz, am 26. Nov. 1878, 
Klein, Wochenschr. f. Astron. Met. u. Geogr. 
Halle, 1878, 415. 

1021. Richter A., Erdbeben in der siid- 
lichen Grafschaft Glatz am 26. Nov. 1878, 
Zeitschr. ósterr. Ges. f. Meteor. XIV. 65. 

1022. Volkmer, Erdbeben in der Graf- 
schaft, Glatzer Viertelj. Schr., 1882 83, II. 
270-1. 

1023. Ktinisch Herm., Das schlesisch- 
bohmische Erdbeben vom 31. Jan. 1883, 
Jahresber. Schl. Ges. 1882, LX, 318-44. 

1024. Laitbe Gust.., Das Erdbeben von 



Trautenau am 31. Jan. 1883, Jahrb. GeoL 
R. A. 1883, XXIII. 331-72. 

1025. Zemětřesení v Krkonoších, Besídka 
[iro záh. a pouč. 1883, č. 5. 

1026. Petrák E. /ť., Das júngste Erd- 
beben im Riesengebirge (1883), Riesengeb. 
Wort Bild 1883, No. 7-8, str. 31 ad. ^ 

1027. O zemětřesení v Olomouci, České 
Nov. 1883, č. 245. 

1028. Frech, Das mittelschlesische Erd- 
beben vom 1 1. Juni 1895, SchlesischeZeitung. 
1895, No. 415 (s přehledem posavadních 
zemětřesení ve Slezsku). — Procházka^ 
Věstník Č.Akad. 1899, 37-40 (novější lite- 
ratura). 

1029. Ankert H., Die Erdbeben Bohmens,. 
Mitth. ExcCl. XVIII. 297-302, XX. 278-81.. 



2. Počasí, povodeň, sucha. 



1030. Bydzioviniís a F/orentino Marci/s, 
Tabulae causae efficientis et materialis 
meteororum, in gratiam studiosae iuven- 
tutis in alma academia Pragensi, Pragae, 
1582, fol., 1 tab. 

1031. Franckenberí^ Franc, Metereologia 
seu mixtorum imperfectorum in sublimi 
ortorum ratio, ex praeclaris peripateticis 
coUecta, ut plurimum ad mentem Aristo- 
telis explanata. Cum annexis thesibus ex 
universa Philosophia, quas in Universitate 
Pragensi praeside Franc. Franckenberg 
suscepit defendendas Jos. Schonfeld Lip- 
pensis, Pragae 1747, 8", (6) 181, (9). 

1032. Flaschner Joh., De elemento aeris 
tractatus physico experimentalis, in ciuo 
nátura, proprietas et effectus eiusdem de- 
menti rationum et experimentorum série 
demonstrantur. Intercidens ph3'sico-mathe- 
maticum expiicat structuram novae anthiae 
pneumaticae in Musaeo Societatis Jesu 
Vctero- Pragae íactae anno 17-iS. Pragae, 
1748, 8". 

1033. Bolí Ant , Dissertatio de proprie- 
tatibus aiiris, Pragae, 1762, 4°. 

1034. De Roy, Dissertatio de elevatione 
et suspensione aquae in aero, latinitate 
donata (přel. Chládek Petr), Pragae 1774, 
8". Pars II. dc rore, Pragae, 1775, 8". 

1035. Strnadi Aut., Chronologisches Ver- 
zeichniss der Naturbegebenhciten im Ko- 
nigreiche Bohmen vom Jahre Christi 633 
bis 1700 mit einigen okonomischen Auf- 
sátzen sammt der periodischen Wittcrung 
auf das Jahr 1790, Prag, 1790 

1036. Die káltesten Winter seit XIV. 
Jahrh., Mahr. Wanderer, 1814, 95-100. 

1037. Tomek V. V., Kronika pražských 
povodní. Česká Včela, 1845, str. 107, 110, 
115. 

1038. Krolmus Václav, Kronika čili dě- 
jepis všech povodní posloupných let, su- 
chých a mokrých, ourodných a neourod- 



ných na obilí, ovoce a vína, hladu, ^ morůr 
a jiných pohrom v království Českém. 
Od příchodu našich pradědu Českoslo- 
vanských, až do letošní povodně hrůzné 
s výstrahami poučlivými a pravidly opatr- 
nosti pro hospodáře, duchovní, učitele, 
ouředníky, lékaře, řemeslníky, mlynáře a 
obchodníky z letopisu vybrána, v Praze 
1845, 80, 253 (8). 

1039. Chronik der Ueberschwemmungcn, 
Mahr. Wanderer 1829, str. 48-53. 

1040. Jaký byl rok 49tý v přešlých sto- 
letích (povětrnost od r. 1149), Mor. Nár. 
Noviny, I. 1850, str. 58. 

1041. Něco o nejhlavnějších povodních 
v Praze, Lumír 1862, XII. I. 139. 

1042. Die strengsten Winter in Bohmen,. 
»Prag« (Beil. zu Ost und West\ 1845, 
str. 202-3, 208. 

1043. Katzerowský IV., Periodicitát der 
Ůberschwemmungen (Tabelle der Ůber- 
schwem. auf Grund der Elbehochwasser 
782-1886), Mitth. Gesch. Deutsch. Bóhm. 
XXV. 1887, 156-71. 

1044. Studnička F. J., Dějiny deštopisu 
v Čechách, ČČMusea 1881, 177-87. 

1045. Povodně v Čechách (od r. 1118), 
Květy VII. 1872, str. 190 ad. 

1046. Kalendářík větších povodní v Če- 
chách (od r. 1118), Nár. Listy 1872, č. 150. 

1047. Petrák E. R., Beitráge zur Klimato- 
logie des Riesengebirges (od r. 1011 do 
nové doby), Riesengeb. Wort Bild, 1882. 
H. 5-8, 12,' 14. 

1048. Historie suchých let. Nový Bole- 
slavan, III, 1885, č. 50, 4. července. 

1049. Z kroniky pohrom, jež stíhaly vlast 
naši v dobách minulých. Dle Krolmusa a 
jiných. Rolník (kalendář), 1886, str. 143. 

1050. Dlouhý, O povodních na českých 
řekách, Nár. Listy 1899, č. 56. Hlas Národa, 
1899, č. 57. 



56 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. Počasí. 



C. 1031-8. 



1051. Jaká bývala v Cechách neúroda a 
drahota, Občanský vel. kalendář kor. svato- 
václ. 1889, str. 136. 

1052. Sucho v Čechách, Besídka pro 
záb. a pouč. 1893, č. 31. 

1053. Augustin Fr., Sucha v Čechách 
v době od r. 962-1893, Na základě starých 
zpráv a dlouholetého měření deště, v Praze, 
1894, 4°, 27. 

1054. Něco k meteorografii domácí, Pam. 
Arch. XVI. 1896, 326. 

1055. Boriier J?nm. K. Ileinr., Bcitráge 
zur Geschichte der Witterung und merk- 
wúrdiger Naturbegebenheiten in Schlesien 
vom 10. Jhrh. bis 1650. N. r)kon. Nachr. 
IV. 1783, 4", 3-32. 

1056. Volkmer F., Geschichte der be- 
dcutendsten Ueberschwemmungen in der 
Grafschaft Glatz, Glatzer VierteIj.-.Schr. 
IV. 1884-5, 123-35. 

1057. Rock Heínriius, Neuč Laussnitz- 
Bohm.- und Schlesische Chronica, oder 
allerhand Denck- und Merckwiirdiger Un- 
gliicks- und Trauer-Fálie, so sich in dem 
Marggrafthum Lausitz, dessen angrántzer- 
den benachbarten Konigreiche Bohmen, 
und Fiirstenthiimern Schlesien in den 
nechsten dreihundert und sechs und acht- 
zig Jahren begeben und zugetragcn, thcils 
aus gelehrter Leute Schriften, theils aus 
guter Freunde communicirten Manuscriptis, 
theils auch aus eigenen Collectaneis, in 
eine richtige, jahrgángige I.andschaftsord- 
nunggebrachtundaufgesetzet. Leipzig, 1687, 
8", (22), 522 24). Obsah: I. Allerlei denck- 
wúrdige Geschichte des Kónigreichs Boh- 
men (str. 1-120). lí. Denckwúrdige Ge- 
schichte der FiirstenthiimeY Schlesien (121 
až 354). III. Denckwiirdige Geschichte des 
Marggrafthums Lausitz. 

1058. Kuiidmann Joh. Clirist., Die Heim- 
suchungen Gottes in Zorn und Gnade 
uber das Hertzogthum Schlesien in Mún- 
tzen. Nebst einer Abhandlung derer Me- 
daillen, welche auf den Todes-Fall Ihro 
Kaiserl. Majestát Karl VI. und den bald 
darauf erfolgten Krieg in Schlesien; denn 
aber, nach Behauptung Nieder-Schlesiens, 
Sr. Konigl. Majestát in Preussen geleisteten 
Erb-Huldigung und neuen Landes-Ein- 
richtungen, zum Vorschein kommen; denen 
beigefúget ein Verzeichniss und Nachricht, 
von einer zu edirenden Historie der Ge- 
lehrcen in Miintzen : VVie auch von denen 
aliereit herausgekommenen und noch fol- 
genden Schriften des Autoris. Mit nothigen 
Kupfern dem Druck uberlassen von . . . , 
Leipzig, 1742, 4", 656, ICO, 70. 

Obsah : I. Die Heimsuchungen .... in 

Zorn Von den grossen Cometen 

anno 1618 und anno 1680 und darauf in 
Schlesien verfertigten Miintzen. Der dreissig- 
jáhrige Krieg im Hertzogthum Schlesien 
in Miintzen. Von der theuren Zeit anno 
1693 und der wohlfeilcn anno 1694 und 



den darauf inventirten Muntzen; wie auch 
was von alten Zeiten vor Theurung in 
Schlesien gewescn, und wie man dieser 
meist abzuhelfen sich bemuhet. Von dem 
anno 1736 in Schlesien lang anhaltenden 
Regen, darauferfolgter starcker Ergussung 
der Fliisse, nach diesen sich ereigneter 
Theurung, und das Jahr darauf grossen 
Sterben unter Menschen und Viehe, dess- 
wegen aber geprágten Gedáchtsnuss-Mun- 
tzen. Ke str. 102 tabulka : Was bei denen 
Grántz- Accis- Aemtern, vom 1. octobris 
anno 1736 bis inclusive Septembr. anno 
1737 an, nach specificirten Getreide-Sorten 
in das Hertzogthum Schlesien, aus dem 
Konigreich Hungarn, Boheim, dann der 
Marek Brandeburg, Lausnitz, und noch 
weiter her, vermoge eingesendeter Con- 
signation eingefúhret und veraccisiret wor- 
den. Von der erschrecklichen Menschen- 
Pestilentz anno 1630 und darauf geprágten 
Múntze. Historia von der erschrecklichen 
Menschen-Pestilentz, wie sie vom Anfange 
dieses Seculi bis auf das Jahr 1715 von 
Orient aus, durch die Pohinische, Unga- 
rische, Teutsche, Schwedische und Dá- 
nische Reiche von Jahren zu Jahren, von 
Ort zu Ort, aufs íieftigste gewútet, aus- 
gedruckten, wie auch schriftlichen und 
gerichtlichen Nachrichten gesammelt, mit 
denen hierauf in Schlesien geprágten Me- 
daillen. Heuschrecken in Miintzen so anno 
1693 Schlesien grossen Schaden gethan. 
Grosses Donner- und Hagel-Wetter in Schle- 
sien anno 1693 und darauf geprágte Miin- 
tzen. Ausserordentlichcr kalter Winter 
anno 1740 und darauf geprágte Miintze 
in Breslau, wie auch von dessen Wiir- 
ckungen und Folgcrungen allhier in Schle- 
sien, und andern Lándern. — II. Die Heim- 
suchungen . . . in Gnade . . . : Das Schle- 
sische Kinder-Beten anno 1707 und 1708 
in Miintzen. Miintzen auf die Wiedererstat- 
tung der Evangelisch-Lutherischen Kirchen 
in Schlesien. Consignation derer in dem 
Fiirstenthum Liegnitz an die Augsbur- 
gischen Confessions - Verwandte Stánde,, 
vermoge der Alt-Ranstádtischen Conven- 
tion retradirten Kirchen. - Anhang derer 
Medaillen so auf den betriibniss-vollen 
Todes-Fall Ihro Kaiserl. Majestát Karl VL 
in Germanien, Hispanien, Hungarn und 
Boheim etc. Kónigs, und den bald darauf 
erfolgten blutigen Krieg in Schlesien, dar- 
auf aber Sr. Kónigl Majest. in Preussen.. ., 
nunmehro Obersten Hertzog in Nieder- 
Schlesien, geleisteten Erb-Huldigung dieser 
Herzogthiimer, zum Vorschein kommen. 
— Na konci : Verzeichniiss derer Gelehr- 
ten in Miintzen, wie solche in Originalen, 
und denenselben gleichenden Abgiissen 
besitze. — Srv. Soinmer, Dle bctenden 
Kinder in Schlesien, Zeitschr. Gesch. Schles. 
XI. 18. Srv. ibid. X. 342. 



— 57 — 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



C. 1059-81. 



1059. Rybička .J., K meteorografii vla- 
stenské, Řod. Kronika V. 1864, 131 ad. 
(R. 1556, 1588, 1590, 1628 9, 1783.) 

1060. Matitiška AL, O povodních a ži- 
velních pohromách v Čechách počátkem 
XIV. stol, (Z kroniky Petra opata klást. 
Zbrasl.j, Česká Politika 1886, č. 85. 

1061. Berger A., Zur Leidensgeschichte 
des Bohmervvaldes, Mitlh. Gesch. Deutsch. 
Bohm. XIX. 89 (klimatickť- poměry, živelní 
pohromy, požáry a pod.l. 

1062. Rybička Ant., Živelní nehody fna 
Moravě t. j. v Prostějově, Ivančicích, v Tře- 
bíči), Pam. Arch. XV. 1892 477. 

1063. Riegger, Noch etwas iiber Klima 
in Bohmen," Materiál. Stát. Bohm. 1788, 
V. 25.; 1788, VIII. 214. 

1064. Veliká povodeň v Praze r. 1501, 
Česká Politika 1894, č. 69. 

1065. Witterung im Oktober 1512 in 
Prag, »Prag«, 1842, 754. 

1066. Warhafftige newe zeyttung von 
schrecklichen ungewittern, so sich im 
nechst vergangenem Jar in der Slesien 
beceben haben, wunderbarlich zulesen. Mit 
einer Vorrede Doctor Martini Luthers. Na 
konci: Gedriickt zu Niirnberg, durch Hanns 
Guldenmundt 1536, 4", 12 ). 

1067. Moibanus Ambr., Der 29. Psalm 
Davids von der gewalt der stimme Gottes 
oen den liifften, sampt etlichen schreck- 
fichen ungewittern, so sich im negst vor- 
gegmgenen Jaré gen der Slesien begeben 
habcn, Wittenberg, 1536, 4". 

1068. Mírná zima roku 1537 (dle staré 
cvikavské kroniky). Besídka pro záb. a 
pouč. 1882, č. 55. 

1069. Ka/zermvsky ř/'., Die meteorolo- 
"ischen Anízeichnungcn der Leitmeritzer 
Stadtschreiber aus den Jahren 1564-607, 
Prag, 1886-7, 8". Otisk z Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bohm. 

1070. Povodeň (roku 1570, v Mladé 
Boleslavi), Boleslavan 1860, str. 5. 

1071. Newe Zeitung, und waihaíTtige Er- 
schreckliche Geschicht, von dem grawsa- 
men Wasserguss, so geschehcn ist inn dem 
Land zu Meissen unnd Bohemen ... in 
disem 73. Jar ... Inn Gesangs weiss ge- 
stellet . . . "Schweinfurt, bei Valentin Kro- 
ner, s a. (1573 , 8", 4 1. 

1072. Warhafftige Zeittung, von d. grau- 
simen Ungestiimme d. erschrocklichen 
Wetters, so zu Kemnitz im Land zu Bě- 
hem sich nider gelassen hat, was grossen 
Schaden es gethan, auch wie es hat Blut 
geregnet, etc. geschehen d. 22. Julii dieses 
.74. Im Thon, Hilff Gott, dass mir gelinge, 
der Edler Schopfer mein, Getruckt zu 
Niu-nberg bei Chr. Weigel, 1574, 12°, 4 1. 

1073. Noviny strašlivé o žalostivé a hrozné 
záhubě a škodě skr/.e povětří u města 
Opavy v Slezské zemi z dopuštění Božího 
v pátek po Božím Těle 1578, v Praze 
1579. 



1074. Ueberschwemmungen der Thaya 
seit 1578, Znaimer Wochenblatt 1851, č. 50, 
52. 1852, č. 4, 6, 9. 

1 075. Eine wahrhafftige und erbermliche 
newe Zeitung, von dem newlichen Fevver 
und Blutzeichen, so den 6. Martii in vielen 
Landen nahé und wtit, am Himel ist ge- 
sehcn worden. Auch von dem von schreck- 
lichen Wasserguss, und Wolckenbruch, 
welcher gefallen ist auf Keyser Carles 
Bad, in diesem 82. Jahr, darinnen es mehr 
den 30. Heuser weggerissen, auch vber 
lOOMenschen, ertrencket, sampt 2. klcine 
Kinder in Wiegen, da es dann das eine 
gefiihret hat 8. grosse Meil weges biss an 
das Dorff Libitzen, cin vierlel Meile vber 
Sotz, Allen frommen und Gottseligen Chri- 
stcn zu einer trcvven crinncrung in Druck 
verfertiget. In ein Lied verfasset, Im Thon : 
leh stund an eincm Morgen etc. (Prag) 
Gedruckt im Jahr 1582, s. i , 8", 4 1. 

1076. Slcphaiii Klem., Erbármliche unnd 
Erschrockliche Newe zeitung, der vor 
unerhorte jámerlichcn Wassers noth, so 
sich dises 1582 Jar. den 9. May, in Keiscr 
Carls Bad und in den umbligenden Státten 
und Flecken, im Land zu Behaim zuge- 
tragen, mit gewissem grunde der warheit 
beschrieben. Durch Ciementcm Stephani 
Burgern in Eger S. 1E82. Na konci: Ge- 
druckt zu Nurnberg, durch Katharinam 
Gerlachin, und Johanns vom Berg Erben 
1582, 4°, 7 1. — jiné vydání: Nachgedruckt 
zu Regenspurg, durch Tohann Burger, 4°, 

6 1. 

1077. Von Keiser Carls Bad Unerhorte 
zuvor Wassernoth im Landt zu Boheim, 
Nurnberg, 158?. Srv. Wolkan, Bohm. An- 
theil an d. d Liter. I. Bibliogr. 1890, str. 
97, č. 283. — Newe Zeitung etc. der er- 
schrocklichen Wassernot etc. inn der Stadt 
Keyser Carolsbadt, Augspurg, 1582. Srv. 
ibid. č. 286. 

1078. Karisbads grosse Úberschwemmung 
im J. 1582, Nach einer gleichzeitigcn . . . 
Flugschrift, Halle, 1863, 8^ 12 str. 

1079. Povodeň v Karlových Varech roku 
1582, Besídka pro záb. a pouč. 1882, 
č. 68. 

1080. .Síelcar Jan Zeletavský, Kniha du- 
chovní o velikých skutcích Pána Boha 
Všemohoucího, v níž se oljsahuje vysvě- 
tlení, mohou-li čarodějníci a čarodějnice 
sami od sebe povětří, kroupy, bouře, hro- 
mobití vzbuditi a vyvésti, v Praze, 1588. 
Též pod názvem: První a druhá stránka 
knížky o čarodějnicích, o hromobití.^ (Stel- 
car uvádí podrobně z vlastní zkušenosti 
a podle tehdejších pamětníku s přesnými 
údaji o místech postižených případy po- 
hrom, krupobití, vichrů, bouří, povodní a 
podivných úkazu přírodních v Cechách). 

1081. Tempestates praecedentis et Votum 
secundorum auspiciorum ineuntis anni, ad 
amplissimos et clarissimos viros, D. Ven- 
ceslaum seniorem Crocinum á Drahobeylo, 



58 



A. Geografie fvsikální. II. Jednotlivé zjevy. Počasí. 



C. 1081-107. 



primátem, et D. Meichiorem Ilaldium 
á Ncunpergko, senátorem, in Antiqua Urbe 
Pragensi, patronos reipub. literariae obser- 
vandos: Scriptum a M. Adamo Rosacio. 
Anno Domini ineunte 1591, 4", 6 1. (báseň 
o úkazech přírodních toho roku). 

1082. Frcnceliiis a Friedcnthal Sal.^ Ura- 
nia de exundationibus Jun. ct Jul. men- 
sibus anno 1593 factis, Nissae, 1593. 

1083. Caro/ides a Carlspcr;^a IJeorgň/s, 
Elegia de memorabili exundatione Wltavae 
aliorumque Bohemiae fluviorum anno 1598 
bis dcpiorata, Scripta ad nobil. ct ampl. 
virům Dominům Wenceslaum a Kaiisstie 
et Ottersfeid, Pragae, 4". 

1084. Mclissaeiis Jakub neb Kr/ský Jan, 
O povodni škodlivé, v neděli třináctou po 
sv. Trojici v noci na pondělí léta tohoto 
1598 na rozličných místech stalé, kázání 
troje před pohřbem, při pohřbu, po pohřbu 
těl lidí ztopených činěné na Horách Kut- 
ných, v Praze' 1598, 8". 

1085. Weindrichiiis Mart , Commentati- 
uncula physica de inundationum in natuia 
causis, occasione inundationis anno 1599 
factae, Lipsiae, 1599, 4", 44 (týká se če- 
ských zemí . 

1086. Witterungsgeschichte der letzten 
Jahrhunderte, seit 1600-1829, Mahr. Wan- 
derer, Brunn, 1829, str. 130-46, 

1087. Lindner Casp., Wasscrprcdigt, da 
den 2. Juni 1608 durch dic Ergiessung 
der Gewásser grosser Schaden an Men- 
schen und Vieh geschehen, s. 1., 4". 

1088. Namsler Dav., Ausfiihrlicher Be- 
richt von Wassern und Wasserfluthen und 
insonderheit von der zuvor unerhorten 
Ergiessung der Katzbach (2. Juni 1608), 
Lignitz, 1608, 4", 164. Srv. č. 1091. 

1089. Vediner Dan., De insolita et inau- 
dita eluvione Catti Silesiorum, quae fuit 
IV. Non. Junii 1608 oratio, Lignitii, 1608, 
4". 46. — Něm. překlad 4°, 76' str. Srv. č. 
1129 (Bayer). 

1090. Feigius Joli., Diluviu n Goldber- 
gense (2. Juni 1608), Ligniti, 1608, 1 1. 

1091. Xaius/er Dav., Diluvium Goldbcr- 
gense oder Goldberg'sche Wasserbuch von 
Ergiessung der Katzbach (2. Juni 1608), 
Liegnitz, 1608, 4". Srv. č. 1088. 

1092. Pau!U)ius Bened., Catti Silesiae 
amnis inundatio. Epištola ad Joann. a 
Bibran, Gorlici 1610, 4", 17. 

1093. Jakeš Vit Přerovský, Knížka o po- 
větří země české, na den 18. prosince 1612, 
v Praze 1613, 8^ A-E. 

1094. Blažeje Borovského z Borová, Knížka 
o povětří země české, v Praze 1613. 

1095. Tesák Mosovský Jiří, Tonitrua 
€t tempestates. Spis o strašlivém povětří, 
1613, 8^ (Index.) 

1096. Jake.i Vit Přerovský, \\kzk\\\^vo]&\ 
první z kněh třetích královských z kapi- 
toly sedmnácté a osmnácté. Druhé: z knihy 
a proroctví Jocle proroka Božího kapitoly 
první, v kterýchž se obsahuje a vypravuje 



o přepuštení a uvedení náramného sucha, 
hladu, hmyzně škodlivé směsice na zemi 
Judskou a Izraelskou roku tohoto pří- 
tomného 1615 jedno v neděli 12. a druhé 
y neděli i;;. učiněné, od kazatele Slova Bo- 
žího v Tuklatech zříteného, v Praze, u Da- 
niele Karla z Karlšpergka, 1615, 8". 

1097. Jakeš l'/t Přerovský, Kázání o za- 
držování a vyvozování neb vylévání dešťúv 
na zemi, v Pra/c, 1615, 8". 

1098. Herynk Jan, O zlém a škodlivém 
povětří 1615, 8". (Index.) 

1099. Petrozelina Knnštatskélio Jakuba, 
O bouřkách tělesných i duchovních, v Praze, 
1616, 8". 

1100. O hrozném a velikém suchu, za- 
držení dešťů a odtud následujícím nedo- 
statku vody, jakéhož sucha žádný z lidí 
nynějších, ode sta let i vyseji starých, ne- 
pamatuje. Kázání učiněné v kostele Do- 
mažclitském. Nyní pak k vůli pobožných 
křesťanů, k probuzení lidu Božího, k horli- 
vému pokání a modlitbám svatým vůbec 
vydané ode mne kněze Daniele Staršího 
Philomatesa. Vytištěné v Holomouci u Ji- 
říka Handle, 1616, A-C. 

1101. Střibrský Jeroným, Kázání o metle 
sucha. Index. 

1102. Žalanský Havel, Traktátů sedm 
o sedmi ranách Božích, v Praze, 1620: 
1. O hřímání a hromobití. 2. O povodních. 
3. O země třesení. 4. O bouřlivém po- 
větří. 5. O suchu. 6. O dráhu a hladu. 
7. O válce, metle Boží nejtěžší a smutném 
nepohodlí jejím. 

1103. Polius Nic, Historia nivalis oder 
Denckvvůrdiger Schnee .... Brieg, 1624, 
12", 144. Srv. č. 1117. 

1104. JSIaior Elias, Actus saecularis de 
temiiestatibus, Vratislaviae, 1636, 4**. (.^) 

1105. Annus Christi 1670 cum suis ali- 
([uot circumstantiis physicis, historicis, 
politicis, stylo piano, temporibus subsecivis 
descriptus, et benevoio lectori in strenam 
anni 1671 humili mentě praesentatus a 
Joamie Christoflioro Piletio, Presbytero 
Fridlandensi Bohémo, Ex-Theologo juris 
Canonici Studioso. Anno VctVLo MortVo, 
noVcLLo hoDle nato. Viennac Austriae, 
4", 4 listy. 

1106. Ňeue Zeitungen von dcnen Grau- 
.'■amen und Schrocklichen Ungewittcrn, so 
sich in Franckreich, Holland und Deutsch- 
land an unterschiedlichen Orthcn begeben 
haben. Im Anfang des Monaths Augusti 
dieses 1674 Jahres, Bresslau, 4", 4 1. 

1107. Klíč od déštč aneb nová píseň 
v čas sucha, prosba a klíč od deště, též 
za odvrácení hladu, moru, vojny i jiné 
]jotřeby celého křesťanstva, ke cti Pánu 
Bohu Hospodáři Nebeskému, jejž on v své 
moci má, též Dešťové Nejsvatější Panně 
Marii, Matce Boží Vyšehradské, a svatým 
patronům českým, na den sv. Václava, 
léta 1678, když" po velikém suchu spadla 
s nebe i)unej])rve vděčná vláha, na po- 



— 59 



C. 1107-30. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



děkování toho i posavad trvajícího Božího 
dobrodiní, od Václava Sťastiijho Fraiitiška 
Rambeka, měštěnína N. M. Pr. k zpívání 
i)řihotovcný. Již podruhé vytištěný v Star. 
M. Pražském "l. 1679, 8", 4 1. 

1108. Herrmaitn Clir., Gottliche Wasser- 
strafe bei der in den Monaten Márz mul 
April 1698 schádhchen Ergiessung dcs 
Oderstromes und anderer Fiússe, Breslau, 
1698, 4". 

1109. Som/ner Casý., Donner vom Donncr 
oder Predigt uber zwei Donnervvetter in 
den Jahren 1699 und 1702, .Schlichtings- 
heim 1706, 4", 98. 

1110. Sommer Casý., Gott in den Winden, 
Eine Predigt bci Gclegenheit des den 16. 
Dec. 1703 zu Nacht stiirmenden Windes 
Dabei ein historischcr Anhang von grossen 
Sturmwinden, Schlichtingsheim 1704, 4", 76. 

1111. Langer Clir. G., Das Rútznische 
Reminiscere und Herrnlaurschútzer Jubi- 
late. Zwei Predigten bei der Ergiessung 
des Oderstromes i. J. 1709. Nebst einem 
historischen Anhange. Breslau und Liegnitz, 
1711, 4", 56. 

1112. W{ínkier) C, Kurtze Nachricht von 
denen in letzt verstrichenen Jahren son- 
derlich um Breslau entstandenen Wasser- 
fluthen und Eissfahrten, Breslau, 1711, 
12", 35. 

1113. Scharf G. B., Die gottlichen Fuss- 
stapfen im Schnee, durch Ycranlassung des 
(8. Febr. 1718) unvermuthet gefailenen 
sehr grossen Schnecs, wobei ein kleiner 
Anhang: Grosscr Schnee in Schlesien 
(891-1705), Jaucr, 1718, 8°, 24. 

1114. Ausfiihriiche Nachricht von dem 
Hochwasser in Breslau, Miscell. phys. med. 
math. 1729, 253-7. 

1115. Gomolckc Dan., Historia nivalis, 
Denkwúrdiger grosser Schnee, nicht allein 
hier in Schlesien, sondern auch in andren 
Lándern gefallen, 1733, 16. Srv. Polius 
č. 1103. 

1116. Gomolcke Dan., Kurtze Beschrei- 
bung von grossen Eissfahrten und Wasscr- 
fluthen bei Breslau, s. 1., 1734, 14. 

1117. Gomolcke Dan., Ausfiihriiche Be- 
schreibung derer grossen Schnee, Eiss- 
Fahrtenunddavon entstandenen erschrock- 
lichen Wasserflutten, und dem an Wiesen, 
Acckern, Támmen, Miihlcn und Brúcken 
geschehenen grossen Schaden inn und um 
die Kais. und Konigl. Stadt Bressiau, in 
Schlesien, von deren Beschreibung an, 
biss auf das 1736ste Jahr aus Nicolai 
PohliigeschriebenenAnnalibus, auchandern 
alten und neuen wahrhaften Nachrichten 
mit Fleiss zusammentragen von D. G. .., 
Bressiau s. 1. 12", 48 str. — Fortsetzung 
der Wasser-Historie, nemlich was dicdieses 
1736. Jahr im Junii und Julio gewesene 
Wasser-Fluthen in Ober- und Nieder-Schle- 
sien vor Schaden verursachet, nebst einem 
ausfúhrlichen Bericht, aller in Schlesien 
entspringenden Fliisse und Báche, sambt 



deren Eintluss in die Oder, Bressiau, 1736,, 
12", 54 (1). Srv. č. 1103. 

1118. Sammlung von vielen glaubwúr- 
digen Nachrichten der im Monath Junii unď 
julii dieses 1736. Jahres geschehenen gros- 
sen Wasser-Fluthen, Regen, Wolckenbru- 
chen und Wasserscháden in vielen Lán- 
dern und Orten Teutschlands, Leipzig, 
1736, 4", I. 14, II. 14. 

1119. Kjindmann Joh. Chr., Einige phy- 
sikal. Anmerkungen bei dem grossen Wasser 
dieses Jahres und was dabei sonst zum 
Vorschein kommen. Rariora, 1737, 547-50. 
Medic. Siles. Satyrae I. 3, 38-45. 

1120. Kíuidmann Joh. Chr., De singulari 
eluvione et inundationc, quae anno 1736 
magnam partem Ducatus Silesiae adflixit. 
Act. Ac. Nat. Cur. V. 1740, 362-73. 

1121. Kuji dma nn Joh. Chr., Von demi 
a. 1736 in Schlesien lang anhaltenden Regen 
und darauf erfolgter Ergussung der Fiússe, 
Hcimsuchungcn (viz č. 1058.), 39-102. 

1122. Ausfúhrlichc Nachricht von der 
grossen Wassertluth in Ober- und Nieder- 
Schlesien, wie auch in Pohlen, s. 1., 1736, 6. 

1123. Žalostné divadlo neb píseň o ve- 
likém rozvodnění v Cechách a ve Slezsku. 
1736, v Kutné Hoře (u Jiř. Vojt. Kincla), 
1736. 

1124. Pfeiffer Chr., Wasserpredigt, Dabei- 
eine histor. Nachricht von Schlesischen 
Wasserfluthen, Schweidnitz, 1736. 

1125. v. Langenaii L. W., Das in Thránen- 
des Jammers sich badende und mit Fluthen 
derNoth geánstigte Schlesien (Elegie), Jena, 
1736, 4", 76. 

1126. Betrachtung iiber die 1736 in Schle- 
sien fast allgemeine Ergiessung des Oder- 
stromes (básně), Schlcs. Sammlung, I. 1754, 
285, 305. 

1127. Rybička Ant., Drahota před 100 lety, 
Květy X. 1843, str. 111. — Hlad v Praze 
r. 1742, čas. Pravda 1863, 198. — {Svátek J.) 
O krušném^ hladu a strašlivé nouzi Fran- 
couzů v Čechách r. 1742, Besídka pro 
záb. a pouč. 1895, č. 116. 

1128. Gruntovní správa neslýchaných 
škod, které město Vratislav skrz strašlivé 
])Ovětří zakusilo, s písně každý lepej vy- 
rozumí, v Praze, 1749, 2 I. 

1129. Bayer Joh. Georg., Die starke Hand 
Gottes uber, auf und in der Erde, theils 
im Jahr 1708 am 2. Junius durch Uber- 
strómung der Katzbach in Schlesien (wie 
solche Daniel Fechner in seiner gehaltenen 
lateinischen Rede beschreibet), theils im 
Jahr 1755 durch den ausserordentlich kal- 
ten Winter, fúrchterlichen Sommer und 
erschrecklichen Herbst, Ersteres Deutsch 
úbersetzet, das zweite in gebundener 
Schreibart abgefasset, Hirschberg, 1757, 4". 

1130. Adarn Ernst Dan., Diluvia urbis 
Landeshutanae memorabilia, Landeshut, 
1755, 4". — Srv. týz, Incendia urbis 
Landeshutanae memorabilia, oder Landes- 
hut in l-^euer, Landeshut 1754, 4". 



60 — 



A. Geografie fysikální. fl. Jednotlivé zjevy. Počasí. 



C. 1131 6;?. 



1131. Neúroda v Čechách lúta 1770 a 
1771, Ze zápiskův současného pamětníka 
Lumír 1861, 1. 326. Srv. Mor k témuž roku. 

1132. Velmi hrozná a strašlivá píseň 
•o hrozném, velkým povodni, který se tento 
rok tisící sedmistý sedmdesátý pátý i)0 
celým uherským, moravským a českým 
království, obzvláštně v městu Pestu, kdež 
devět set domů v zkázu přišlo i některé 
do gruntu od velkých přívalů vzaté byli, 
kdež patnáctého února v naci okolo jede- 
nácti hodin přenáramný ledy, vody přišli, 
že téměř celý město Pěst z vodou poto- 
peno bylo, přespívajíc jeden tuto píseň 
lepej vyrozuměti mocti bude. Vytištěná 
v Litomvšii u Antonína Kamenického 1775, 
■8", 4 listy. 

1133. Instruction, nach welcher der Wirt- 
schaftsbeamte und Contributionsvorsteher 
•die vorfallende Feuer-, Wetter- und Wasser- 
schaden im Konigrciche Bohcim, aufzu- 
nehmen und zu liquidircn haben wird, 
Prag, 1780, fol. 

1134. Poizckciis C. G., Chronologische 
Geschichte der grosscn Wasserfluthen des 
Elbstroms seit tausend und mehr Jahren. 
Dresden, 1784, 8". Č. 876-7. Týká se povodně 
r. 1784. 

1135. Truchlivá novina o letošním pa- 
mětihodném povodní, které mezi 27. a 28. 
dnem měsíce února v Čechách a nejvíce 
v Pražských městech se přitrefilo. Vytištěná 
na Malé Straně (1784), 16", 4 1. 

1136. Velká povodeň v Praze r. 1784, 
K lOOleté upomínce. Besídka pro záb. a 
pouč. 1884, č. 55-62. 

1137. Ninger Jos. a Zelinka Fr., Po- 
vodně v Berouně od r. 1784-1872, v Be- 
rouně, 1872, 8". 

1138. Wachter, Wetterschaden 1785, 
Zeitschr. Gesch. Schles. XV. 1880, 253. 

1139. Tuhá zima v Čechách r. 1785, Be- 
sídka pro záb. a- pouč. 1886, č. 61. 

1140. Wahre nachrichten von den Ueber- 
schwemmungen der Oder 1785. 

1141. Wasserscháden bei Breslau, Schles. 
Prov. Bl. I. 1785, 377-82. 

1142. Bůrde, Einige Nachrichten und 
Bemerkungen uber die Ueberschwemmung 
im Monat April aus der Gegend von Brieg, 
Schles. Prov. Bl. 1785, 520-48. 

1143. Ehrhardt, Von der grossen schle- 
sischen Wasserúberstromung, Journ. von 
und fur Deutschland, 1785, II. 56-7. 

1144. v. Wallenberg C, Bericht uber die 
-grosse Ueberschwemmung der Oder im 
April 1785, Zeitschr. Gesch. Schles. XXI. 
1887, 398-9. 

1145. Ueberschwemmung vom J. 1804 
verglichen mit der von 1464 und den Er- 
giessungen der Gebirgsstrome in Schweden 
i. J. 1800, Schlesien ehedem und jetzt, 
1806, 200-5. 

1146. Die Wasserfluth des Jahres 1804, 
^-erglichen mit der von 1702, Tiede, Merk- 
■Avúrdigkeiten Schlesiens 1804, 144-54. 



1147.Ubersch\vemmung in P.rúnn, Patriot. 
T;igeblatt 1805, str. 225. 

1148. P. 7., Povodeň v Písku dne 
19. února 1810, Poutník od Otavv, 1859, 

I. str. 77. 

1149. Jungnitz, Angaben uber Hoch- 
wasser, Aug 1813, Schles. Prov. Bl. LVIII., 
1813, 288-93. 

1150. Danksagung fur die gesegnete 
Aerndte im Jahre 1817, Leitmeritz, 16", 
8 .str. — Modlitby na poděkování za po- 
žehnanou ourodu zemskou roku 1817, v Li- 
toměřicích, 16". 

1151. Dankopfer, ein Psalm zur Lobe des 
Ewigen fur die gesegnete Aerndte im 
Sommer 181". Zum Gebrauche an den am 

II. Sept. d. J. eintretenden jud. Buss- und 
Bettagen, verfasst vom Gemeindevorsteher 
Juda Jeitteles, Uebersetzung des angeháng- 
ten hebráischen Originales, Prag, 1817. 

1152. Sclilaffer J. C, Bemerkungen uber 
die vom 30. November 1821 bis Ende 
Márz 1822 in der Herrschaft Raitzer und 
Blansker Wáldern durch heftige Stúrme 
verursachten Windbrúche, Mitth. Ges. 
Ackerb. Brúnn 1822, III. 289. 

1153. Der Eisgang der Oder im Jahre 
1827. Schles. Prov. Bl. LXXXV. 1827, 
26C-70, 

1154. Notizen uber Wasserscháden der 
Oder um Breslau, Mai 1829, Schles. Prov. 
Bl. LXXXIX, 1829, 480-3. 

1155. Sohr W. ujid Stejfens H., Dar- 
stellung der durch das Anschvvellen der 
Strome, Flůsse und Báche der Provinz 
Schlesien im Juni d. J. entstandenen Ver- 
wústungen. Schles. Prov. Bl. XC, 1829, 
33-57, 126-50 (též otisk, 53 str.}. 

1156. Beschreibung der Unglúcksfálle 
und Verwústungen, welche durch das An- 
schvvellen der Strome, Fiusse und Báche 
in der Provinz Schlesien im Juni 1829 
entstanden sind, Schweidnitz 1829, 24. 

1157. Notizen uber Wasserscháden, Frúh- 
jahr 1830, Schles. Prov. Bl. XCI. 1830, 
279-83. 

1158. [Kramerius R^, Žertovný zpěv o Paní 
Zimě, jenž se letošního roku v naší milé 
vlasti a na mnoha jiných místech pevně 
zahnízdila a co všecko semotam po světě 
natropila. Od Chladimíra Zimohřivce, 
v Praze, 1830, 8", 7 1. 

1159. Drei Tage in Wassernoth, Eine 
poet. Schilderung, Glogau, 1838, 16. 

1160. Růckblicke in Schlesiens Vergan- 
genheit (úroda a neúroda\ Schles. Prov. 
Bl. 107, 1838, 30-3. 

1161. Masek Fr., Hlavní příčiny, proč 
nyní víre suchých, než mokrých let mí- 
váme, Vlastimil 1840, II. 249. 

1162. Die Ueberschwemmung der Elbe 
und Moldau, »Prags 1841, 197, 201. 

1163. Masek Fr.^Yxvcxci-^ panujícího sucha, 
Květy 1842, č. 64. 



61 — 



C. 1164-200. 



II. Pomocné včd3^ I. Geogratie. 



1164. Gewitter und Hagelscbláge in 
Bohmen, Panorama d. Universums X. 1843, 
221-2. 

1165. Prags Ueberschwemmung am 29. 
Márz 1845, »Prag«, 1845, 206-7, 210-11, 
214-5, 222-3. Srv. č. další. 

1166. Kalina Jar., Zpěv o po/odni 
(v Praze, 1845). 

1167. Hrdina povodně z r. 1845, Hlas 
Národa 1890, č. 249. 

1168. Helfcrt Jos. AI. v., Aus den Auf- 
zeichnungen eines alten Pragers : Die grossc 
Úberschwemmung, Márz 1845, Wiener Zei- 
íung 1890, č. 213-4. 

1169. Gedrángte Schilderung der grossen 
Úberschwemmung der Moldauufer und 
eines Theils Prags am 29. Márz 1845, Prag, 
1845, 4", 12 1. 

1170. Die Úberschwemmung Prags am 
28., 29. und 30. Márz 1845, Prag, 1845, 8", 
16 str. 

1171. Album zum Besten der durch die 
Úberschwemmungen im Frúhjahre 1845 
in Bohmen Verungliickten, Wien, 1845, 
VI., 442. 

1172. Povodeň v Praze r. 1845, Besídka 
pro záb. a pouč., 1875, č. 61-3. 

1173. G-'?^;;//[!!?ií, Blankenburg, Middeldorpf, 
Wittwer, Die Oderúberschwemmung von 
1854 und ihre Folgen fíir die schles. For- 
sten, Verhandl. Schles. Forstver. 1855, 
117-39. 

1174. Hilbner Aug., Die Uiberschwem- 
mung vom 1. und 2. Aug. 1858 im nord- 
óstlichen Bohmen, in ihrer Entstehung und 
ihren verheerenden Folgen, mit Angab- 
der betr. Flússe, Báche und sonstigen Gc- 
wásser, deren Ursprung, Lauf und des 
durch dieselben verursar.hten Schadens, 
sowie der den hierbei Verungliickten zu 
Theil gewordenen Unterstútzungen, Rei- 
chenberg. 1858, 12", 48 str. 

1175. Die Úberschwemmung in Friedland 
am 1. und 2. Aug. 1858, Nordbohm. Ge- 
birgsbote 1858. No. 31. 

1176. Ueberschwemmungsberichte aus 
Bohmen, Bohemia, 1858, 208-11. 

1177. Truchlivá píseň o veliké povodni, 
která byla od 1 -3. února v r. 1862 v Praze 
a po celém českém království, v Jičíně, 
1862, 8^ 2 1., 14 slok. 

1178. Verzeichniss derKunstgegenstánde, 
welche zum Besten der durch Hochwasser 
verungliickten Bewohner Máhrens in der 
k. k. Oberrealschule ausgestellt sind, Brunn, 
1862. 

1179. Zhoubná povodeň v Čechách, Pozor, 
Olomouc, 1872, I. 320. 

1180. O povodni, Procházky v okolí be- 
rounském. Světozor 1872. VI. 293 ad. Srv. 
Zhoubná povodeň v Čechách, S vyobraz. 
F. Chalupy, E. Herolda, A. Gareise, F. 
Zelinky, v Praze 187^2, 4°, 141. 

1181. Povodně v Čechách r. 1S72, Nár. 
Listv, 1872, č. 144-62. 



1182. Hrůzná povodeň v Čechách, na 
den Nejsvčtčjší Trojice Boží, to jest, dne 
25. a 26. května 1872, Vypravování straš- 
ných událostí dle zpráv nejčelnějších ča- 
sopisů, v Praze (1872), 32 str. 

1183. Nový a souvislý popis strašných 
průtrží mračen a hrůzné povodni dne 25. 
a 26. května 1872, Praha, 8- malá, str. 16. 

— Povodeň v Čechách dne 25. a 26. května 
1872, v Praze, m. 8", 47. • 

1184. Vogei und Půrky nč, Die Kata- 
strophe des im westlichcn Bohmen am 
25. Mai 1872 erfolgten Wolkenbruches vom 
forstlichen Standpunkte bcleuchtet, Prag, 
1872. 

1185. DomluvilE., Ueberschwemmungen 
im Gebiete der Bečva, NBlatt 1881, No 1. 

1186. Velká povodeň na Moravě a ve 
Slezsku, České Noviny 1882, č. 188. 

1187. O škodách na obilí v letošním 
roce způsobených. České Noviny 1 882, č. 258. 

1188. D'Elvert, Die Flussverháltnisse, 
die Ueberschwemmungen in und bei Brunn, 
NBlatt 1884, No. 8, 9. 

1189. Povodně, Nár. Listy^ 1888, č. 21. 

1190. Povodně a bouře v Čechách a na 
Moravě, Č. Politika 1888, č. 217. Povodně 
na Kutnohorsku, ibid., č. 2_16. 

1191. Pohromv živelní v Čechách r. 1888, 
Čech, 1888. č. 179-80. 

1192. (Valenta V.), Píseň o velké po- 
vodni, která dne 3. srpna t. r. (1888) v se- 
verních Čechách zuřila, v Praze, s. a. 
(1888), 8"^, 4 1., 16 si. 

1193. Živelní pohromv v Čechách, Č. 
Politika 1889, č. 139. 

1194. (Chládek y.\ Truchlivá píseň o vel- 
kém neštěstí (povodni), které Bůh dopustil 
v Čechách za naše hříchy r. 1889, v Praze, 
(1889), 8°, 2 1. 13 si. 

1195. {Zvikl Jos.), Truchlivá píseň o vel- 
kém neštěstí (jako č. 1194.), v Mladé Bole- 
slavi, 1889, 8", 2 1. 13 sl.- 

1196. Augustin Fr., Povodeň v Čechách 
roku 1890, Progr., v Praze, 1891. 

1197. Povodeň v Čechách, Nár. Listy 
(odpol.) JI 890, č. 243 ad. — Povodně v Če- 
chách, Čech 1890, č. 202-11. 

1198. Světozor XXIV. 1890, 506 ad. — 
Zlatá Praha VII. 1890, 511 ad. — Čas. Č. 
turistů 1890, č. 10, str. 153. ; 

1199. Povodeň v Čechách, 1890, v Praze, 
1890, 64 str. — Něm. vyd. Die Úberschwem- 
mung in BTíhmen, 1890 Prag, 48 (nakl. 
J. Otto). 

1200. Karlův most zbořen : .Šlecht a-Křivo- 
klátský. Děj ny a popis Karlova kamenného 
mostu v Praze, 1890. 1 1. - Stan. Jar. 
Ruzoleský, Upomínka na velkou živelní 
pohromu v měsíci září r. 1890, v Praze, 
8", 4. — Sřícenv Karlův most. Otisk z Hlasu 
Nár. 1890, č. 247. — Kvapil Jar., Nad zříce- 
ninou Karlova mostu, v Praze, 1890, 14. 

— Freuttd Ad., Nová píseň, Zbořený Karlův 
most, 2 1. — Karlsbrucke, Prag-Smíchov 
1890, 1 1. 



62 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. Komety. 



1201. Chládek J., Popis o velké povodni, 
která dne 3. a 4. září roku 1890 v Čechách 
zuřila, v Praze, 1890. 

1202. Benesovský Veselý J., Velká po- 
vodeň v Cechách ve dnech 2.-5. září 1890, 
v Praze, 1890, str. 52. 

1203. (Chládek J.), Píseň o velké po- 
vodni, která dne 3. a 4. září 1890 



C. 1201-20- 



V Čechách zuřila, v Praze, s. a. (1890), 
8", 2 1. 

1204. Král Jos. F., O té velké zimě, 
Ze starých pamětí vambercckých. Posel 
z Podhoří, v Rychnově, 1893, 29. ledna. 

1205. Knisclnoilz, Vom Ilagel . . . and 
seincm Auftretcn in der Oberlausiiz seit 
400 Jahren, Gel)ir^fsfreund II. 232, 262. 



3. Komety, zatmění, duha. 



1206. Staré kroniky o kometách v Če- 
chách, Besídka pro záb. a pouč. 1881, 
č. 26-7. 

1207. Glogoviensis Johannes, Conclu.sio 
primi articuli de eciipsi lunae totali Ven- 
tura anno 1504, Cracoviac, 1504, 4°. 

1208. Pranostyka krakovská o vyzname- 
nání komety, hvězdy s ocasem, kteráž se 
jest okazovala dnův července měsíce, léta 
1533, skrze mistra Micliala Vislice s pil- 
ností sepsaná, v Star. M Pražském, 1533. 
16", 8 1., u Pavla Severýna. 

1209. Grill Rakovnichý z Grillova Matěj, 
O kometách, kdy a kterejch let jsou se 
ukazovaly a jaké účinky a proměny v světě 
s sebou přinášely, z rozličných historií 
sebráno. Vytištěno v Starém Městě Praž- 
ském u Jiříka Jakoba Dačického 1578, 8", 
54 listy. 

1210. Vypsání a vj znamenání jedné 
i druhé komety, kteréž vidiny byly března 
a dubna měsícuov, léta tohoto 1556 od 
mistra Thadeáše Hájka v\dané, 4", 13 1. 
Na konci: Jiřík Melantrich Rožďalovský. 

1211. Noviny odeslané z Constantinopole 
do Benátek urozeným pánům Fukaruom, 
kteréž v sobě zavírají a vypravují veliké 
zázraky a strašlivá znamení, kteráž jsou 
vidina bývala v Constantinopoli i v jiných 
okolních krajinách. Též o dvou kometách 
s ohnivými velikými ocasy a znamenitě 
velikém povětří, a jak s nebe padaly ve- 
liké ohnivé střely, v Praze u Jana Kantora 
1556, 4". 

1212. Traktát o nové hvězdě v Kassio- 
p'iji od Bavora Rodovskéhu ml. z Hustiran 
(Jungmann Hist. lit. IV. č. 758). 

1213. O kometě od Tomáše Petrkovskcho 
(dovoleno 1567 prodávat v Olomouci), 
Jungm. ibid. 759. 

1214. Codicilla Petra z Tiilechova: 
O hrozné podivné kometě, v Praze 1572. 

1215. Hagecii Thaddaei ab F/ayck, Aulae 
Caesareae Medici, Responsia aď virulen- 
tum et maledicum Hannibalis Raymundi, 
Veronae, sub monte Baldo, nati, scriptum : 
quo iterum confirmare nititur, Stellám, 
cjuae anno 1572 et 1573 supra sesquimil- 
lesium fulsit, non novám, sed veteremfuisse. 
Admafi^nificos, nobiles, clarissimosque viros, 
Dom. Franciscum et Dominicum Venerios 
fratres, Alovsiuni Moccenicum, Alovsium 



Grandenicum, Livium Sannutum, Patricios 
Venetos, eximios doctores, et caeteros 
arbitros, electos, rogatos et vocatos ab 
Hannibale Raymundo ad arbitrandum et 
cognoscendum, ([uae scripsisset contra Dia- 
lexin Thadaei ab Hayck, de nova stella. 
Pragae 1576, 4", 24 listíj. Srv. č. 1220. 

1216. 7>r//6'/-;/j'i5rí?;/!^, Astronomiaeinstau- 
ratae progymnasmata, quorum prima pars 
de restitutione motuum solis et lunae 
stellarumque inerrantium tractat et prae- 
terea de admiranda nova stella anno 1572 
cxorta luculenter agit. Typis inchoata 
Uraniburgi Daniae, absoluta Pragae Bo- 
hemiae 1602,4", 822 (12). — Srv. téhož : Ty- 
chonis Brahc Dani, De nova et nullius 
aevi memoria prius visa stella, iam pridem 
anno a nato Christo 1572 mense Novembri 
primům conspecta, contemplatio mathe- 
matica. Cui in-ňeter exactam eclipsis lu- 
naris huius anni pragmatiam, et elegantem 
in Uraniam elegiam, e])is*ola quoque dc- 
dicatoria accessit, in qua nova et erudita 
conscribendi diaria melheorologia metho- 
tlus, utriusquc astrologiae studiosis, eodem 
autore proponitur, Hafniae, 1573, 4", A-L6. 

1217. Zelotin JSI. Vácslav z Krásné' Hory, 
Kalendář hvězdářský k psaní ku položení 
slavné země české, v Praze u Tom. Taub- 
manna 1572, 4". 

1218. Týi, Křesťanské, potřebné a po- 
božné napomenutí a uvažování nové té a 
zázračné hvězdy, kteráž pod hvězdnatostí 
Kassiopie se okazovala, v Praze u Michala 
Petrlc 1572, fol. 

1219. Bavor ml. Rodovský z Hitstiran, 
Krátké sepsání o divné a božskou m.ocí 
na obloze nebeské osvícené světlosti jedné 
hvězdy z hvězd, jenž šlovou Fixae atd., 
vytištěno v Star. městě Pražském od Jiř. 
Černého 1574, 20. měs. února, 4". 

1220. Hájek z Hájkit Tad., Dialexis de 
novae et prius incognitae stellae inusita- 
tae magnitudinis et splendidissimi luminis 
apparitione ct de eiusdem stellae vero 
loco constituendae. Adducta est ibidem 
ratio investigandae paralla.xeos cuiuscun- 
((ue Phaenomeni, eiusque a ccntro terrae 
distantia mcteorologicam doctrinam speci- 
fice illustrans. Nunc primům conscripta et 
edita per Thaddaeiim Hagecium ab Hayck,. 
Francofurti ad Moenum, 1574, 4", 176. 



63 



C. 1221-37. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



1221. Cometae anno humanitatis 1577, 
a 10. Novembri per Decembrem in 13. Ja- 
nuarii sequentis anni, continuis LX. et V. 
D. in sublunari regione adparentis de- 
icriptio. De illius motu visibili et vero 
adiectio cognita disquisicionibus calculi, 
tabularum et demonstrationum ocularium 
fundamentis. Dcnique de huius meteoricae 
impressionis significatione ex ]>raemissa 
■descriptione concepta authore Bartol. Sctil- 
teto Hiilomatlic, Gorlicii, 1578, 4". A-N^. 

1222. Descriptio cometae, cjui apparuit 
anno domini 1577 a 9. die Novembris usque 
ad 13. diem Januarii. Anni etc. 1578. 
Adiecta esí Spongia contra rimosas et fa- 
tuas cucurbitulas Hannibalis Raymundi . . . 
Autore Thaddaeo Hagecio ab Hayck, Pragae 
1578, 4". 34 str. — Srv. Thaddaei Hagecii 
ab Hayck Spongia, contra rimosas et fa- 
tuas cucurbitulas Hannibalis Raymundi, in 
larva Zanini Petoloti a monte Tonali, 4", 
18 str. — Thaddaei Hagecii ab Hayck, Ad 
secundas insanas cucurbitulas Hannibalis 
Raymundi . . . Spongia secunda . . . Pra- 
gae 1579, 4", 7 listů. 

1223. Hájek z Hájku Tad., Epištola ad 
Mart. Mylium de cometa anni 1577, Pra- 
gae, 1580, 4". 

1224. O hrozné a předivné kometě, kte- 
ráž spatřena jest na obloze nebeské v ou- 
terý po památce sv. Martina I. 1577 (J/. 
Peirus Codicil/us, s vyobrazením, jak se 
v noci zvědaví dívají na kometu a malíř 
kreslí. Strah.). 

1225. Tychonis Brake Dani, De mundi 
aetherei recentioribus phaenomenis liber 
secundus, Excudi primům coeptus Urani- 
burgi Daniae, est Pragae Bohemiae abso- 
lutus, Prostat Francofurti apud Godefri- 
dum Tamparhium 1610, 4", (8), 465 (2). 
(De observationibus cometae anni 1577.) 

1226. Bavor ml. Rodovský z Histi)-an, 
Nové praktiky dvě: první od léta 1580 
až do 1. 1600, druhá od 1. 1580 až do I. 
1588, v nichž se dokonale a jistotně ozna- 
muje, co se v těch létech státi a vykonati 
rná, skrze Jiřího Ursina Plavenského, 
mathematického umění milovníka sepsané, 
a ode mne — v jazyk český uvedené a před- 
mluvou křesťanskou ozdobené (v Praze) 
u Jiřího Černého 1580, 4". A-F. (Oznamuje 
zatmění slunce, měsíce, hvězd, počasí, mor.) 

1227. Hájek z Hájku Tad., Beschreibung 
€ines Cometen, der im J. 1580 erschien, 
Prag, 1580, 4". 

1228. Thaddaei Hagecii ab Hayek Apo- 
dixis physica et mathematica de cometis 
tum in genere, tum in primis de eo, qui 
proxime elapso anno 1580 in confinio fere 
Mercurii et Veneris effulsit et plus minus 
76 dies duravit. Ad generosum et amplis- 
simum virům Dn. Andreám Duditium Cae- 
saris Consiliarium, Gorlicii 1581, 4", A-Fj. 

1229. Zpráva o kometě, o moru v Če- 
chách r. 1581. O utonutí v Moldavě ne- 
šťastných lidí toho roku, s rytinou. 



1230. Spis o kometě vlasaté, v Praze, 
u Bur. Valdy, 1582. 

1231. Nové předpovědění o milostné 
hvězdě, kteráž v Hořej.ších Uhřích měsíce 
srpna spatřována byla. O jednom děťátku, 
o třech křížích, v Praze u Daniele Sedlčan- 
ského 1594, 4". 

1232. Dobricius joa/wes, Deo triuni 
sacrum %oovniLrjvvxo; d. i. Zeiterinner, in 
welchem durch anleitung einer astrolo- 
gischen der nechst voUnbrachten sieben- 
fáchtigen grossen Coniunction der oberen 
zweien Planeten, und des darauf erfolgten 
neuen Sternes zugleich, dann aber auch 
insonderheit einer Mystischen und mit den 
Zahlen heiliger Schrift vergliechenen Con- 
templation kíirtzlichen erkleret und ange- 
zeigt vvird. In was vor einer zeit wie 
jetzo sein und was nur mehr unfehlbar der 
Welt und uns schierkiinftig zugewarten, 
Lignitz, 1612, 4°, (8) 54 (1). (Týká se nové, 
podivné hvězdy r. 1604.) 

1233. Ad rerum coelestium amatores 
universos, Hispaniae potissimum Citerioris 
et Galliae Ulterioris, insularumque Corsicae 
et Siciliae incolas, de solis deliquio, quod 
hoc anno 1605 mense Octobri contigit, 
Epištola Joanis Keýleri S. C. M. Mathe- 
matici, Pragae, 1605, 4^ 4 1. 

1234. Keppleri Joannis, Soc. Caes. Majest. 
Mathematici, De stella nova in pede Serpen- 
tarii et qui sub eius exortum de novo 
iniit, trigono igneo libellus astronomicu-^, 
physicis, metaphysicis, metereologicis et 
astrologicis disputationibus ěvSu^ol; e: 
7rr<;o«ó"o|of.? plenus. Accesserunt: I. De Stella 
incognitaCygni, narratioastronomica. II. De 
Jesu Christi .Servatoris vero anno natalitio 
consideratio novissimae sententiae Laur. 
Suslygae Poloni quatuor annos in usitata 
epocha dcsiderantis. Pragae, 1606, 4" (12), 
168. Viz č. další. 

1235. Keýpleri Joannis, De stella nova 
in pede serpentarii et qui sub eius exor- 
tum de novo iniit, trigono igneo. Libellus 
astronomicis, physicis, metaphysicis, me- 
tereologicis et astrologicis disputationibus, 
évSó^oig et iiaQciSú'^01 s plenus, Acesserunt: 
I. De Stella incognita Cygni narratio astro- 
nomica. II. De Jesu Čhristi Servatoris 
vero anno natalitio consideratio novissi- 
mae sententiae Laurentii Suslygae Poloni 
quatuor annos in usitata Epocha dcside- 
rantis. — De Stella nova in pede serpen- 
tarii, pars altera, quae in significationibus 
cccupatur, cjuaijuc temporum difficultate 
et argustia circumventa, Pragae continuari 
non potuit, Francofurti Anno 1606, 4", str. 
212. 

1236. Tesák Jir-i Mošovský, Stella nova 
et cometae. Kázání o kometách, t. j. kře- 
sťanské vysvětlení, co hrozného všechny 
komety a jacíkoli úkazové předzvěstují, 
v Hradci Král. kázané, 1607, (s. 1.), 8". 

1237. Keppler Johannes, Ausfuhrlirher 
Bericht von dem newlich im Monat Sep- 



— 64 — 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. Komety. 



C. 12J7-50. 



tembri und Octobri diss 1607. Jahrs crschie- 
nen Haarstern, oder Cometen und .seinen 
Bedeutungen. Sampt vorgehenden gantz 
newem und seltzamen, aber vvolgegrún- 
detem Discurs, was eigentlich die Cometen 
seien, woher sie kommen, durch wen 
ihre Bewegung geregieret werden, und 
welcher gestallt sie dem menschlichen 
Geschlecht etwas anzudeuten haben. Halí 
in Sachsen, 1608, 4", 18 i. 

1238. Antwort Joannis Keppleri S. C. 
M. Mathematici Auf Helisaei Roslini Me- 
■dici et Philoscphi Discurs von heutiger 
Zeit beschaffenheit und wie es ins kiinfftig 
ergehen werde. Belangend sonderlich etli- 
che puncten, so D. Róslin auss Kepleri 
Buch De Stella anni 1604 angezogen. Allen 
Liebhabern der wahren Philosophia, son- 
•derlich aber auch denen, wolche kunfftige 
Sachen gern wissen woltcn, zu sonderm 
Nutz und underricht, worauff sie sich 
entlich zuverlassen haben, Prag, 1609, 4", 
A-H,. 

1239. Zpráva krátká o kometě neb hvězdě 
s ocasem, kteráž roku tohoto 1607 měsíce 
září ponejprve pod prsy větší medvědice 
spatřena byla. Z něm. Theodora Mája na 
česko přeloženo, v Praze u Daniele Sedl- 
čanského 1608, 4°. 

1240. Kratičký vejtah o kometě, kteráž 
se léta minulého 1618. 21. dne měsíce listo- 
padu na obloze nebeské ukázala, a až do 
15. dne měsíce prosince, téhož léta trvala, 
vybraný ze spisu Mistra Davida Origaiia, 
mathematika a professora universitatis 
v Franckfurtu nad Oderou. Nyní z něme- 
ckého jazyku do češtiny přeložený, a na 
světlo vydaný, v Novém Městě Pražském 
1619, 4°, 14 str. Třetí: Také-li co zemím 
německým a té započaté nevoli v krá- 
lovství českém s sebou nového přináší. 

1241. Gartkii Hclvici, Pragerische Co- 
metenpredigt, (1618), Prag, 1618, 4". 

1242. ludicium astrologicum von dem 
Newen Cometa, welcher den 1. Decemb. 
1618 am Morgen vor und nach 6. Uhren 
zu Augspurg und andern Orten von vielen 
Personen gesehen worden. Gestellt von 
M. Eli a Ehingero, Augspurg 1618, 4", 6 1. 

1243. Prodromus und enster Vortrab 
oder kurtze und einfeltige Erklerung dess 
■Cometen oder Geschwánzten Sterns, so 
sich im Novembcr dess 1618 Jahres hat 
sehen lassen, zum anfang auf vielfeltiges 
anlangen gestellet, durch D. Davidem fíer- 
licium, medicum zu Stargard in Pommern, 
Núrnberg, 1618, 4°, 5 1. 

1244. Cometen Fragstuck auss der rei- 
nen Philosophia, bei Anschawung dess in 
diesem 1618. Jahr, in dem Obern Lufft 
.schwebenden Cometen erláutcrt und 
auf etlicher Gelehrten und Ungelehrten 
Begehren an Tag gegeben, durch 1/. Johan. 
Bapt. Hcbenstreiit, Ulm, 1618, 4", 18 str. 

1245. Soud hvězdářský přirozený o straš- 
livé s ocasem kometě, kteráž se po ve- 



likém proti sobě patření Slunce s Hlado- 
letem 28. dne měsíce listoiiadu na zna- 
mení Váhy, v létu tomto bouřlivém a 
zkormouceném 1618. vyskytla, jakého by 
ta zi)ůsobu a přirození byla a co by bu- 
doucně vyznamenávala, pro výstrahu a 
nabídnutí ku pokání s bedlivostí sepsaný, 
od Daniele Baziiia z Deutschenhergku, 
v právích doktora a v učení Pražském 
hvězdářského umění professora, vytištěno 
v Praze, u Jana Stříbrského, 1618, 4°. 

1246. De asterisco comato magico-theo- 
sophica consideratio. Cum praefatione ad- 
monitoria de absurdis cuiusdam immaturi 
astrophobaei, quae de cometa ad diem 4. 
Novemb. anni 1618. apparenti, conscripserat, 
et magico politico quodam Bohémi Leonis 
nivei sub finem annexo consilio. Currenti 
calamo depicta per H. F. C. M A D. C. 
R. H., Anno 1619, 4°, A-P,. Věnováno: 
Christiano principi Anhaltino, Regni Boe 
miae caeterarumque regionům incorpora- 
tarum exercitus duci generali etc. (politické). 

1247. Tractatus Cometographicus. O dvou 
nových hvězdách aneb kometách, které 
se spatřovaly na konci roku 1618. Item 
o jejich a zatmění měsíce oučincích, které 
se povlekou až do Léta 1624, co by v sobě 
více obsahoval tento traktát, najdeš na 
druhé straně. Sepsaný a vydaný od Magi- 
stra Simeona Partlicia Miadšiho Třesí- 
skcho, v Hradci nad Labem, v impressí 
Martina Kleinwechtera, A-0,. 

Index toho, co se v tomto traktátu 
nachází : I. Předmluva o hodnosti, staro- 
žitnosti a užitku hvězdářského umění a 
příčinách, proč mnozí těchto let sobě to 
umění za smích kladou. II. Praecognita 
generalia, o meteořích a ukazích v povětří : 
1. O nových hvězdách a kometách. 2. 
O dvouch kometách nových, na konci 
léta 1618 spatříných. 3. O první kometě, 
29 Novemb. okoio hodiny 13 spatříné a 
jeho oučincích. 4 O druhé nové hvězdě 
neobyčejné, 5. Decemb. okolo hodiny deváté 
spatříné a její oučincích. 5. O oučincích 
těch nových hvězd in genere. 6. O za- 
tměních světel nebeských až do léta 1624. 
7. O příčinách bíd a těžkostí na světě. 8. 
O Antikristu, Gogu a Magogu, Item o tu- 
reckého tyranství počátku, vzrostu a skon- 
čení. 9. De coniecturis, z nichž se může 
souditi, že světa skončení daleko býti 
nemůže. Ad calcem adiecimus : Harmoniam 
macrocosmi et microcosmi, hoc est, con- 
centum hominis cum sideribus coeli. — 
Srv. 1248. 

1248. Partlici?is Si/)/., ludicium astro- 
logicum neb soud hvězdářský, o nových 
domnělých hvězdách měsíce března spa- 
třených, v Hradci nad Labem 1619, 4", 
vyt. I. Arnolt, 4 listy. 

1249. Konečný M , Divadlo Boží, v Praze, 
1616. Srv. č. 1248. 

1250. Newe Zeittung und bericht von 
der Stadt Pilscn . . . Beinel^en ein bericht 



Zíbit, r,ililiop.rafie I. 



— 65 — 



C. 1250-69. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



des Newen Cometstern, was derselbige 
auss Gotts verhángnús, der Menschen 
Súnden halber, mit .sich bringen, und be- 
deuten werde. Allen Christen, zu einer 
Trewherzigen Warnung, und Busspredig, 
in Druck verferttiget bei Georg Iloffman 
zu Freyberg in Meissen den o. januarii anno' 
1619, 4", 4'l. List 3b: Ncwe "Zeitung vom 
Stern. 

1251. Warhafftige Zeitung aus ^\'ien . . . 
Endiichen wiederComet mit seinem langen 
fewrigen schwantz uber Prag geschw ebet. 
1619, 4". 4 1. 

1252. Ricliler Clirlsfoýlion/y Gorhce/tsis, 
Berichtendcs Send-Schreiben vom Co- 
meten, so im Christmonat des 1664. Christen- 
Jahres ist erschienen : darinnen derselbige 
astronomice, physice, astrologice, theolo- 
gice betrachtet und erklárct wird, Leipzig, 
1665, 4", 12 1. 

1253. Sclilayer Benja/iini, Observatio co- 
metae 1664 aP. Sslayer, Matheseos profe- 
ssore Pragae, factae, Pragae, 1664. 

12Ó4. Abmerkung zvveier Cometen, so 
sich bei ablaufenden 1664 Jahre in December 
erstmals erzeiget haben, auch derletzte 
noch imantretenden 1665 Jahre im Januario 
so sich man mit dem Gesichte erreichen 
konnen. noch am 24. Januarii ist gesehen 
worden sub elevatione aequatoris 37 gr. 
44 min., s. 1. et a., 4", 4 1. 

1255. Cometa anni 1680 et Sl.Observatus 
est hic Pragae, primům, ipso Christi Nas- 
centis die, seu 25. Decembris anni proxime 
lapsi 80. post occasum solis, alibi citius 
illuxit: Libeschitzii (loco sex leucis Praga, 
et duabus Litomericio dissito) in vigilia S. 
Thomae videri coepit ac deinceps, prout 
ex subiecta epištola patebit. Altům saně 
ac satis universalem eum esse oportet, cum 
non solum in Bohemia, Moravia, Silesia et 
Austria, verum etiam Herbipoli, Coloniae. 
immo et Romae (quod certum habemus) 
et quidem sub idem ferme tempus, con- 
spiciatur, Cursum illius, prout Pragae ob- 
servavimus, exhibet tabella frontispicialis, 
observationem vero illius Libeschitzicensem 
colligere licet ex sequente epištola. Literně 
R. P. Sígismziiidi Hartmaii, S. J., ad R. P. 
Rectorem CoUegii Vetero-Pragensis, Dis- 
cursus de hoc novo cometa, Pragae, 1681, 
4°, A-B,. 

1256. Cometen- Predigt, gehalten in Prag 
bei Sanct Veit 1681, Prag,' 1681. 

1257. Staiisel Vaient., Legatus uranicus 
ex orbě novo in veterem, hoc est: Obser- 
vationes Americanae cometarum iactae, 
conscriptae ac in Europam missae a V. S., 
quondam Pragae ac Olomucii mathematum 
professore.nunc apostolicoinlndiis missio- 
nario, et a INIathesi Pragensi in CoUegio 
Soc. Jesu ad S. Clementem cum auctuario 
observationum Evropearum astrophilorum 
bono maiorique lumini in lucem datae, 
Pragae, 1683, 4" (týká se komet r. 1664, 
1665.), str. 167. Observationes cometarum 



Romae, Venetiis, Florentiae, Gedani, Pari- 
siis, Viennae, Madriti, Ingolstadii, Pragae, 
Wratislawiac, Znoymae, Olomucii. Na str. 
142-67: Observationes patrům provinciae 
Bohemiae. Srv. Acta Erud. Lipsiae 1683, 
Aug. 350. 

1258. Pleyer Jos., Erotema philosophi- 
cum de cometarum diversitate et genesi, 
Pragae 1749, 8". 

1259. Bcrgmann J., Dissertatio de ortu 
ac phaenomenis caudae cometicae recitata 
in consessu literario, cum praecedente 
actu publico, in quo 46 . . . philosophiae 
laureae promotore Joanne Junglingo con- 
(lecorati šunt, Pragae, 1760, 8^'. 

1260. Bittner, Kurze geschichtliche Dar- 
stellung der Cometenastronomie, Abh. 
Bohm. Ges. Wiss. IV. 1. 1827, 10. 

1261. O kometách. Večerní Vyražení 
1831 I. 57. 

1262. IV. v. JF., Uber den Kometen des 
Jahres 1835, Prag 1835. 

1263. Krásné a ponaučné jednání o tvo- 
ření aneb povstání světotěles (stálic, oběž- 
nic a hřevulí t. j. sluncí, planet, měsíců) 
a zvláště komet, o rozličných úkazech na 
nebi, o vlastnostech a působení vlasatic 
na ostatní svčtotělesa a živočichy zemské 
a vyšetřování, zdaliž země naše rozkotání 
kometou se co obávat má. V Praze, 1857, 
S-, str. 21. 



1264. Fabri de Budeweiss lVenccsL,0^\i%- 
culum tabularum utile vcrarum solis et 
lunae coniunctionum, per medicinae doc- 
torem quondam editum, anno quoque 
Christi 1499 ab eodem renovatum, (Lipsiae), 
4", 9 1. * Leichius, Annal. Typogr. Lips. 76; 
Goetz, Merkwiirdigk. Dresdner Bibl. II. č. 
448; Abh. Bohm. Ges. Wiss. V. 2., 1841, 32. 

1265. Temporale o přirozeném vlévání 
hvězd mistra Jana Kyjiígsficrgera, v Olo- 
mouci u Jana Gúnthera 1558, 8°. 

1266. Vyznamenání o zjevení pravého 
vlévání nebeského totiž zatmění, kteréž 
v těchto 7 létech zběhnouti se mají, od 
mistra Mikiil. Caesarea Leitkoýeira, v Olo- 
mouci u (ana Gúnthera 1559, 4"; v Praze 
1563, 4". ' 

1267. [Codicillus Petrus), Carmen de 
eclipsi lunae, quae futura est anno Dom. 
1577, die 11. Aprilis, H. 8. M. 4., in inclyta 
urbe Pragensi in gr. 22. ad 23., Pragae, 
1577, fol, 1 1. 

1268. Codicillus Petru s, Carmen de ec- 
lipsi lunae, (juac futura est hodie XXVI. 
Septembris, hora noctis ab occasu solis 
7. M. 47. Pragae. Verum post medium 
noctis 1. H. 3. M. in 13. Gr. 14. M. T ad 
íi, Anno Domini 1577, s. 1. (Pragae), fol., 1 1. 

1269. Codicillus Petru s, Carmen de ec- 
lipsi lunae, quae futura est hodie XV. 
Septemb. H. VII. M. XXXII. N. S. in 3. 
g. 5. M. r ad íl in meridiano inclytae 
urbis Pragensis. Anno 1578, Pragae, fol. 1 1. 



66 — 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. Komety. 



C. 1270-96. 



1270. Codicilhis Petnis, Carmen de ec- 
lipsi lunae, quae futura est hodie po- 
strema die Januarii H. V. 1579 nocte sequ. 
in 21. g. 37. M. ií ad o in Meridiano in- 
clytae urbis Pragensis, anno 1580, s. I. 
(Pragae), s. a. (1580), lol., 1 1. 

1271. Radeschiniis Albae(/ue/tsis Samuel., 
De ecclipsi solis, quae incidit in annum 
ab incarnationc Filli Dei Jesu Christi 1588. 
Men. Febr. 26. d. sub initium novi Martii, 
initi, ho. 17. Med. 19. f. circiter 20., Scrip- 
tum ad D. Vencesiiaum Radnyczky a Zaz- 
horze, Pragae, 1588, fol., 1 1. 

1272. Tesák Jiri Mošovský, Tenebrae 
Christo patiente factae, O zatmění slunce, 
1614, 8° (Index). 

1273. Šinidk J. F., Kterak páni báli se 
zatmění r. 1653, Čas. Sp. Ph Star. III. 1895, 
75. — Srv. Rod. Kronika IV. 1864, 47, 59. 

1274. Ecclipsis lunaris A. C. 1690. die 24. 
Martii S. N. hor: p. m. 10. 48', 16". T. 
Corr. Futura. Ratione et Trigonometria 
duce, sine tabuliis ullis, evitata etiam omni 
multiplicatione et divisione practice (theoria 
interim reservata) solideque et vere ab 
admodum reverendo nobili ac doctiss. dom. 
Joaiine Ljidovíco Knhiii, Boemo Neostadi- 
ensi . . expedita. Cum Licentia Superiorům. 
Vetero-Pragae 1690. Die 19, Martii. 4", 8 1. 

1275. Stefil/tig Jos., Eclipsis lunae totalis 
Pragae a. 1748 observata, Pragae, 1748. 

1276. Scheibel Joli. Epliraim, Schreiben 
an Herrn Reccard von der den 26. August 
1765 bevorstehenden Sonnenfinsterniss, 
1765, 4°. Srv. /fí, Beitrag zu den deut- 
schen Schriften vom Cometen 1769, 1770, 4". 

1277. Strnadi J., Beobachtung der Son- 
nenfinsterniss an der Prager Sternwarte 
am 15. Brachmon. 1787, Abh. Bohm. Ges. 
Wiss. I. 3., 1788, 174-80. 

1278. Strnadt J., Beobachtung der Son- 
nenfinsterniss am 4. Junius 1788, ibid., I. 4. 
1788, 123-4. 

1279. Gerst/icr Fran:z J., Beobachtung 
der Sonnenfinsterniss am 4. Junius 1788, 



auf der k. Sternwarte in Prag, ibid. 1788, 
I. 4. str. 125-7 (Otisk, Prag und Dresden, 
1788, 4".'> 

1280. (krstner, Eine leichte und genaue 
Methode fiir die Berechnung der geogra- 
phischen Lilnge aus Sonnenfinsternissen, 
Prag und Dresden, 1788, 4°. 

1281. Hallaschka Cassian, Elementa ec- 
lipsium, quas patitur tellus, luna eam inter 
et sólem versante ab a. 1816 usque ad. a. 
1860, Pragae, 1816, 4". 

1282. Zatmění slunce (28. července, po- 
věry při tom). Mor. Nár. List 1851, str. 730. 

1283. /'., Die Sonnenfinsterniss am 
Aschermittwoch, den 6. Marz 1867, Aussiger 
Anzeiger 1867, No. 9. (názory a v5'klady.) 



1284. Eíelikr Greg., Kurtze Beschreibung 
des Náchtlichen Regenbogens, Górlitz, 
1603, 4'>. 

1285. Mareus Marci^ Thaumantias sivé 
liber de areu coelesti (duha) deque co- 
lorum apparentium nátura et causis, in 
quo pellucidi opticae fontes a sua scatu- 
rigine, ab his vero colorigeni rivi dedu- 
cuntur, ducibus geometria et physica her- 
metico-peripatetica. Pragae 1648, 4", 71 1. 
Týká se také českých názorův a pověstí 
o duze. — Srv. Studnička Fr., Živa 1896, 
161. 

1286. Baltlt. i 'oiirad/ S. '}'., Propositiones 
physicomathematicae de nátura iridis, 
Holomucii, 1649. Proti tomu spisu: Marcus 
Marei, Dissertatio in propositiones physico- 
mathematicas de nátura iridis R. P. Balth. 
Conradi S. J., Pragae 1650, 12". Mara/s 
Marei, Anatomia demonstrationis habitae 
in promotione academica die 30. maii per 
R. P. Conradum S. J. matheseos professorem 
de angulo, quo iris continetur, Pragae, 
1650. 

1287. Polanský J. A'., Dissertatio physica 
de primariae et secundariae iridis ortu et 
nátura dissertationes duae, Pragae, 1761. 



4. Podivné úkazy přírodní, domnělé zázraky a pod. 



1288. Klticziniccniis Martinus B., Theses 
de meteoris, quas sub praesidio Petři Fra- 
delii in Collegio Caroli IV. ad ventilandum 
proponit, Pragae, 1618. 

1289. StepHng Jos., De pluvia iapidea 
anni 1753. ad Strkow, pagum Bohemiae, et 
eius cau.sis meditatio lecta in consensu 
philosophico mense Augusto eodem anno 
et approbata, Pragae, 1754, 8". 

1290. Joh.Mayer, Beitragezur Geschichte 
der meteorischen Steine in Bohmen, Dre- 
sden, 1805 8", str. 44. 

1291. Sarlorl, Uher den Steinregen in 
und um Stannern, Naturu-under d. osterr. 
Kaiserthums, Wien 1809, III. 101-10. 



1292. Melion, Meteorsteinfálle in Máhren, 
Beitráge zur Meteoritenkunde Máhrens, 
N.Blatt 1886, No. 6 ad. 

1293. Mellon, Nachrichten zur Meteo- 
ritenkunde in Máhren, N.Blatt 1895, No. 8. 

] 294. Vrba K., O meteoritech. Řeč, kterou 
proslovil při nastolení svém jako rektor 
české university dne 24. listopadu 1895, 
v Praze, 1895. Týž, Sbírka meteoritů Musea 
král. Č., v Praze, 1897, 8". (Obojí též histor.). 

1295. v. Seherer '}'., Bemerkungen uber 
die máhr. Meteorsteine, Annal. d. Physik. 
XXXI. 1809, 1-22. 

1296. Neumann J. (i.. Der verwúnschte 
Graf, ein Meteorolith in Elbogen, Gilberťs 



67 



II, Pomocné včdv. I. 



C. 1296-317. 



Geografie. 



Annal. d. Phys. Band XLII. 1812, 208; 
Hesperus 1812, č. 55.; zvláštní brožura 
s týmž názvem, Carlsbad, 1834 (Radig, 
Neumann, Klaproth). Viz též Vrba č. 1294. 

1297. Neutnann Joh. G., Žebraker Meteo- 
ritenfall, Neue Prager Zeitung 1824, č. 172. 

1298. Xeiimanti K A., Ein neuer Meteor- 
-steinfall in Róhmen, Prag, 1824, fol., 1 1. 

1299 v. Rcichenbaái, Uber den ]\Ieteo- 
ritenfall bei Blansko i. J. 1S33, Mitgetheilt 
v. Wankel, Lotos, XVIÍ. 1867, 73-7, 103-9. 

1300. Beiiiert C, Uber den Meteoriten- 
fall am 14. Juli dies. Jahres zu Braunau 
in Bohmen, Ůbersicht d. Arb. und Verand, 
di schles. Ges. ť. vaterl. Cult. 1847,LXXII 

1847, 170-2. — Týž, Der Meteorit von 
Braunau, Aktenmasšige Darstellung. Be- 
schreibung und Analyse nebst Ansichten 
uber die Nátur der JNIeteoriten, Breslau, 

1848, 3 tab. 



1301. Brachmann Joh., De quaestione, an 
cruentae pluviarum guttae naturales, Li- 
gnicii, 1619. 4". 

1302. Marci Aíarcus, De causis natu- 
ralibus pluviae purpureae Bruxellensis ad 
reverendissimum Caramuelem de Lobko- 
witz, abbatem Montis Serrati Pragae et 
suffraganeum Moguntium, Pragae, 1647, 8". 

1303. Hermann Leonh. Dav., Blutregen, 
Bresl. Samml. IX. 1719, 94. Srv. XII. 1720, 
657-60. 

1304. Div veliký od Pána Boha ukázaný, 
kterýž se stal v knížetství slezském při 
městech těchto jmenovanjxh, totiž: Lem- 
berku, Hiršperku a při městě Lubinu, 
kterážto města náležejí k koruně české. 
Při kterýchžto městech pršelo obilí všelijaké, 
a na pohledění velmi divné, z kteréhož 
obilí J. INI. Cis. s některými pány a raddami 
svými ráčil jest jísti chléb, a to se stalo 
1. 1571, vytištěno s povolením J. M. pana 
arcibiskupa Pražského v Praze ('1571) v 4". 

1305. Gůppcrt H., Ueber die sogenannten 
Getreide- und Schvvefel-Regen, Schles. 
Prov. Bl., XCIII, 1831, 11-35, 127-33. 

1306. Henschel A., Der Fruchtregen ini 
Lowenberger Kreise, Schles. Prov. Bl. 
LXXXVI. 1827, 32-6. 



1307. Gar Wunderbarliche Nevve zeytung 
und geschicht, so im Wisenthal erschinen 
sind am himel, nahent bey S. Joachims 
thall, den Vierdten Junii des 1543. Jars., 
s. 1. et. a. (Regensburg, Hans Kohl, 1543), 
4", 3 1. — Jiné vydání: Gar Wunderbar- 
liche erschreckliche Newe zeittung und 
gesicht, so ira Wisenthal erschinnen seind 
am Himel, nahent bey S. Joachimsthal den 
4. Juni des 1543. Jars, s. i. et. a. ('1543), 
4", 4 1. 

1308. Nebeská ohnivá znamení ve vsi 
Rychnově 1560. Praha. Srv Dudík, Schwe- 
den, 78. 



1309. Kuten Jiřík, \'ýklad na ten div 
a zázrak nad Horou Kutnou na obloze 
nebeské od Pána Boha ukázaný, v noci 
na ochtáb Tří králuov tohoto Jéta 1570, 
s. 1. et. a., (v Praze, 1570) 4", 15 1. (A-D3). 

13 '0. Erschreckliche Zeytunge von zve- 
yen Mordern . . . Andere Žeitung. Ein un- 
gevonlich, sehr erschrecklich Wunderzei- 
chen, welches in der Bergstadt Kuttenberg 
im Land zu Během und an andern viel 
umbligenden Orten hcrumb, in den Wol- 
cken ist gesehen worden. Menniglich zu 
gut aus dem Behemischen ins Deudsch 
gebracht. s. ]., 1570, 4", 1 arch. 

1311. Newe Zeittung. Ein gar Grausam 
und erschrocklich Gesicht, welches inn der 
Ilauptstadt der Kron Během, zu Prag, bei 
Xechtlicher weil, gesehen ist worden, Ge- 
schehen den 29. Jul.i, dieses jetzigen 1571. 
Jars, Gedruckt zu Prag in der Alt Stát, 
durch Georgen Schwartz, s. a. (1571), 4°, 4 1. 

1312. Ein gar grausam und erschrecklich 
gesicht, welches gesehen ist worden in 
der Hauptstadt Prag, in der Kron Bohem, 
den 29. Hurmonat, Prag, 1571. 

1313. Warhafttiger tSericht und Newe 
Zeitung. \'on zweien trefflichen Wunder- 
zeichen, deren eins hieniden bei uns Men- 
schen auft" Erden geschehen, Freytags vor 
Septuagesima, den 24 Januarii etc. Be- 
schrieben durch Laurentium Dresserum 
Gircaniensem Seniorem der Christlichen 
Gemein, In der k. Stád Budissin, im Marg- 
graffthumb ober Lausitz, Euangelischen 
Prediger, Budissin, durch Michael Wolrab, 
1578, "s. 4", 14 1. 

1314. Vor wunderbarlichen Weintrauben 
mit Haren oder langen Bárten etc. bei 
Prag in dem Weingarten des Ersamen H. 
Georgen Benatcky, Burger unnd Tuch- 
hándler der Alten Stadt Prag, gedruckt 
zu Núrnberg, 15S0 

1315. Wunderzeichen und seltsame Ge- 
schicht, so am Himel zu Alten Knin, vier 
Meil von Prag gele^jen, in diesem 1580 
Jar ... ist gesehen worden, Prag 1580. 

1316. Dreierlei, Denckwíirdige und war- 
hafftige, doch schrockliche und erbármliche 
Zeytung auss Prag, vom 16. Januarii, und 
17. Februarii 1581. Von den inn Lúfíten 
fliegenden unnd schwachheit halben herab 
im Schnee fallenden Raben. Von des Pan- 
therthiers und Lowen grausamen und er- 
schrocklichen, an etlichen Menschen be- 
wisenen grim und schaden, den sie gethan 
haben. Von dem gehorten Donnerklopff 
und darauff volgenden gehorten Wehe- 
klagen, ob der Statt und Schloss Prag 
1581, Prag, 4^ 4 1. 

1317. Unerhorte greuliche underschrock- 
liche Newe Zeyttung und gesiecht, so im 
Bhómerlandt in der Statt Tachen, in des 
Wolgebornen Herren, Chriitoťfen Popcls 
gebiet Anno 1586 an Simon Judas tag, 
von villen Hundert Personen, gesehen wor- 
den ist. Dardurch sie ain solliche forcht 



— 68 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. Úkazy přírodní. 



C. 1317-30. 



ist an kumcn das sie nit anderst vcrmeindt 
haben, der Júngste tag sei vorhanden oder 
einbrochen, derwegen sie an die Kirchen 
gelaufíen und Gott, umb abucndung dise.s 
gesichts mit Fasten und beten ersuchet 
und geflehet haben, wie er sie dan auch 
gnedig erhoret hat. Augspurg, bei Kanns 
Schultes, Brieffmaler und Formschneider 
under dem Eisenberg, s. a. (1587), fol. 1 1. 
s dřevořezbou (2 koně a lev na nebi). 
Srv. » Hrůzná novina o zázračné události, 
jak se stala v zemi české 1. P. 1586«, Be- 
sídka pro záb. a pouč. 1S77, č. 11, 12. 

1318. Warhaffcige Newe Zeytung, von 
einer grossen unnd zuvor, weil die Welt 
steht, nit erhorter Wunderthat: Wie Gott 
der Allmechtige einem armen Menáchen, 
wohnhafít inn der Statt Kourschim, im 
Konigreich Bóheim, 5 Meil von Prag ge- 
legen, da er seiner Kinder hungers halben, 
bei einer Strassen in der Erde Leim graben 
wolte, gar ein schones Mehl erzeiget hat, 
Darauss vil Leuth das Brot gebacken, die 
Knodl und Brey den Kindern gekocht 
haben, in disem jetz lauftenden 1590. Jar., 
den 22. tag Maii. Na konci : Zu Augspurg, 
bei Bartholme Káppeler Brieffmaler, im 
kleinen Sachssen gesslin, s. a. (1590), fol. 
1 1., dřevořezba. 

1319. Warhafftige Newe Zeittung von 
einer grossen und zuvor, weil die Welt 
gestanden, nicht erhórten Wunderthat : Wie 
Gott der Allmechtige einem armen Mann 
wohnhafft in der Stadt Kaurschim im Konig- 
reich Boheimb, 5. Meyien von Praggelegen, 
da er seiner kinder hungers halben, bei 
einer Strassen an der Erden, Leym graben 
wollen, gar ein schones Mehl erzeiget hat, 
daraus viel Leut Brode gebacken . . . den 
22. Alai 1590., s. 1. et a., 4, 2 dřevor. Srv. 
Podivná mouka (r. 1590 u KouiMmě země 
jedlá), Lumír, 11. 1852, I. 331. 

1^320. Veliký zázrak, kterýž Pán Bůh 
v Cechách ve vsi Chrtěnici při jednom 
chudém člověku učinil, nebo když manželka 
jeho chleba napekla, třetího dne, když jej 
krájela, krev se z něho vyrazila, též léta toho 
1592, v Praze, u Daniele Sedlčanského, 4*^. 

1321. Pravdivé a kratičké vypsání o zá- 
zračném, podivném skutku Páně, kterýž 
se stal blíž Vysokého Mýta léta Páně 1595 
dne 23. prosince, v Praze, u Dan. Sedlčan- 
ského, 1596, 4". 

1322. Zwo Warhafltige Newe Zeitung, 
Die erst, von einem Morder, der sein 
Ehelich Weib unnd Sechs Kinder ermordert 
hat, geschehen inn der . . . Statt Průsseln, 



in der Schlessien gelegen ... In diesem 
99. Jahr, Im Thon: Wie man den Linden- 
schmidt Singt. Die andcr Zeitung: Von 
einem Reichen Bawren, welcher vil Kom 
hatt aussgesehet . . . Drei Leib Brodt auss 
der Erden gepUuget . . . zu Bilsscn ihm 
Bohmerland . . . Im Thon: Wie man den 
Konig Lassia Singt. Gedruckt im lahr 1599, 
s. 1., 8", 4 1. 

1323. Novina o zázraku, který se stal 
v dědině Vodravci, nedaleko Nového města, 
na gruntech pana Viléma Dubského z Třebo- 
myslic 11. června_1619. Od Šebest. Antonína 
Zclecliovskclio z Zelcchova, úředníka panství 
Novomě.stského v Moravě, vytištěno v Lito- 
myšli u Adama Graudence. 

1324. Einc Newe Diania Astronomica 
oder gewisser Beweiss, was zu halte n 
sei von den schrecklichen Gottlichen Wun- 
derwerck, so diss jetzige 1629 Jahr Christi 
an der Sonnen ist gesehen worden etc. 
Jedermániglichen zu Nutz und Warnung 
mit sonderlichem Fleiss gestellet und be- 
schrieben durch M. Martiniim Horký von 
Lochoicilz, Mathematicum et Medicum, s. 1., 
1629, 7 1. 

1325. Soli Deo gloria. O divném skutku 
a zázraku Božském, kterýž se stal na 
gruntech urozeného a statečného rytíře 
pana Viléma Rutha z Dirného na Nové Čer- 
vené Lhotě a Deštným, hejtmana kraje 
Bechynského etc, kdežto po témž zázraku 
tři pramenové vody se vyprejštili a ti až 
posavad lidem nestatečným k zdraví jejich 
velmi prospívají, nebo tu vodu na mnoho 
mil odtud sobě vezou a nesou, v Starém 
Městě Pražském, u D. Sedlčanského. 

1326. M. Horký Mariin/ a Lochoioitz, 
mathematici et medici. Talentům astro- 
manticum oder Natíirliche Weissagung und 
Verkůndigung auss dess Himmels Lauíf 
vom Zustand und Beschaffenheit dess 
Schald Jahrs nach Christi Geburt 1632, 
Von schrecklichen Krieg und Blutvergies-. 
sungen zwischen den protestirenden Evan- 
gelischen rechtglaubigen Christen und Li- 
gisten, wie es dies Jahr wunderseltzam 
zwischen beiden Parten zugehen wird. 
Alles auffs Heissigste gestellet und zum 
Druck verfertiget, s. 1., 1632, A-F,. 

1327. Kněíoveský V., Popsání severní 
záře ze 16. stol. (v Slaném r. 1583), Krok, 
1865, str. 358. 

1328. Stcpling Jos., Betrachtungen einiger 
Fragen uber die Nordlichter, Prag, 1760. 

1329. Die Fáta Morgana in Bohmen i. J. 
1825, čas. >Prag«, 1841, 549. 



5. Nerost}'.*) 

1330. Boctius de Boof A7tsel7nus, G&mm?L- viae) edidit Anselmus Boětius de Boot, 
rum et lapidum historia, quam olim (Hano- Brugensis, Rudolphi II. medicus. Nunc vero 



*) Srv. oddělení: Hornictví a hutnictví. 



69 



C. 1330-60. 



II. Pomocné vědy. L Geografie. 



recensuit, a mendis repurgavit, commen- 
tariis et pluribus melioribusque figuris 
illustravit Adrianus TolL Lugd. Bat. 1636, 
8". — 1. vyd. Hanoviae 1609. — 3. vyd. 
Lugd. Batav. 1647. 

1331. Trebici Daniel i s Tábořeni, Dispu- 
tatio de fossilibus, Pragae, 1616, 4". 

1332. Passetzky Jos. praes., Kisliiig Joli., 
Compendium Physicae experimentalis de 
corporibus mixtis rnineralibus generatim 
et de admirandis regni Bohemiae metallis 
et lapidibus et succis fossilibus in specie, 
ex cogitationibus profano-sacris, theorico- 
moralibus mixtum, atque in exsculpta 
icone theatri mineralis in omni genere 
rariorum metallorum mirabili artificio ni- 
tide constructi et in Musaeo mathematico 
Coilegii academici S. J. Pragae ad S. Cle- 
mentem erecti, nec non historica relatione 
cum annotationibus quibusdam et reflexio- 
nibus illustrati, ex parte adumbratum, 
Pragae, 1747, 4". 

1333. Volkinaiin Georg. Ani., Silesia sub- 
terranea oder Schlesien mit seinen unter- 
irdischen Schátzen, Seltsamkeiten. Leip- 
zig, 1720, 4", 344. 

1334. Zeplichal Ant., Einleitung zu der 
bergmann. Kenntniss des Erdballs, I. Unter- 
irdische Geographie, 1774 (týká se zemí 
českých). 

1335. Ferber J. F., Beitráge zu der 
Mineral-Geschichte von Bohmen, Berlin 
1774, 8". Dodatky téhož: Neue Beitráge 
zur Mineralgeschichte verschiedener Lán- 
der, Mietau, 1778, 8". 

1336. Reuss F. A., Mineralogische Geo- 
graphie von Bohmen, Mit einer petro- 
graphischen Kartě und Kupfern, Dresden, 
1793-97, 4^ MI. 

1337. Reiiss F. A., Die Grenzen zwischen 
Oberlausitz und Bohmen in mineralogischer 
Rucksicht betrachtet, Laus. Monatschrift 
1795, II. 202. 

1338. Reu.ss F. A., Sammlung natur- 
historischer Aufsátze mit vorzúglicher Hin- 
sicht auf die Mineral-Geschichte Bohmens, 
Prag, 1796, 8«. 

1339. Eichler Andreas Ch., Bohmen vor 
Entdeckung Amerika's ein kleines Peru, 
als Aufmunterung zum Bergbau und mit 
einem besondern Blick auf das Niklas- 
berger und Moldauer Erzreviere, Prag, 
1820, 8" (6), 62. 

1340. Toulá Frant., Čechy, předhisto- 
rická Kalifornie, Pražské Nov. 1896, č. 24. 

1341. Klvaha Jos., Nerosty království 
českého, v Uh. Hradišti, 1886, 8". — Srv. 
Katzer B.. Příspěvky k minerálnímu země- 
pisu Cech, Vesmír 1887, 90 ad. 



1342. Volkelt 7. G., Von den Edelsteinen, 
die in Schlesien gefunden werden, Lieg- 
nitz, 1774. 

1343. Drahokamy krkonošské (v XVI. 
stol.). Besídka pro záb. a pouč. 1871, 
č. 98. 

1344. Drahokamy české (v XVI. stol. 
proslulé v Evropě), ibid. 1874, č. 48. 

1345. České drahokamy (k r. 1606j, Be- 
sídka pro záb. a pouč. 1890, č. 2. 

1346. Diahé kameny v Čechách, ibid., 
1892, č. 134. 

1347. Gerhard K. Abr., Disquisitio phy- 
sico-chemica granatorum Silesiae atque 
Bohemiae, Franckf. 1760, 4-, 44. 

1348. České granáty (k r. 1600), Besídka 
pro záb. a pouč. 1890, č. 28.*) 

1349. A'. /!/., Český diamant, Pam. Arch. 
IX. 1874,^str. 240. 

1350. Šafařík V., Nález diamantu v Če- 
chách, Pokrok 1870, č. 15. 

1351. České démanty. Besídka pro záb. 
a pouč. 1880, č. 60. 

1352. Vzácnv diamant (k r. 1601), ibid. 
1890, č. 1. 

1353. Rybička A., Jantar čili buřín v Če- 
chách a na Moravě, Rod. Kron. V. 1864, 107. 



1354. Barvil'- Jindř. L., O výskytu zlata 
na některých důležitějších naleziskách če- 
ských se stanoviska petrograficko-geolo- 
gickéhp, v Praze 1896 (Otisk z Věstníka 
Král. Č. Spol. Nauk.l Srv. lýi, O výskytu 
zlata na některých naleziskách českých se 
stanoviska petrografického. Živa 1897, l.'?8. 

1355. Nejdi V., O zlatu. Vesmír 1898, č. 4. 



1356. Petroleum v XVI. stol.. Krok 1865, 
I. str. 358. 

1357. Srv. Procházka V. j., Repertorium 
literatury geologicko-mineralogické (č. 463.) 
— Srv. též Zippc, Uber den Einfluss der 
mineralogischen Wissenschaften auf Kúnste 
und Gewerbc ič. 462.); Wraný, Pflege der 
Mineralogie in Bohmen (č. 460.). 

1358. Glocker E. F., Litteratur der schle- 
sischen Mineralogie, Beitrag zur mineralo- 
gischen Kenntniss der Sudeten, Breslau, 
1827, I. 97-147. 

1359. Glocker E. F., Versuch einer 
Charakteristik der schlesischen mineralo- 
gischen Litteratur bis zum Ende des 18. 
Jhts., Breslau, 1827, 4°, str. 44. 

1360. Glocker E. F., Versuch einer 
Charakteristik der schlesisch-mineralogi- 
schen Litteratur, von 1800-32, ÍProgr.), 
Breslau, 1832, 4", str. 64. 



*) O zpracování drahokamů, broušení atd. viz v oddělení: Prumvsl. 



— 70 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. 



C. 1361-85. 



6. Rostlinstvo.*) 



1361. Kisliiig Joh., Tractatus physicus dc 
plantis et de planetis generatim, in peculiari 
vero de quibusdam rarioribus regni Bohe- 
miae vegetabilibus, quorum exquisitae spe- 
cies in Musaeo mathematico S. j. Pragae ad 
S. elementem visendae asservantur, Pragae 
1748, 4". (Lesy, vinice, zahrady). 

\2.62.Bohadsch Joh., Beschreibungeiniger 
in der Haushaltung und Fárbekunst nutz- 
baren Kráutern, die er in seinem durch 
drei Jahre unternommenen Reiscn im Ko- 
nigreich Boheim endtdecket hat, Altstadt 
Prag, 1755, 8", 138, 3 tab. — Přehled starší 
české literatury botanické viz u Kasp. hra/). 
Síernberga, č. 456. 

1363. v. Helferl Jos. AI., Reste mittel- 
europáischen Urwaldes in der Šumava, 
Mitth. d. k. k. Geogr. Gesellsch. Wien 1869, 
385-410. 

1364. CJiadl {.Sevétinský) Ja/i, Český 
prales, čas. Sumavan 1882, str. 563. — Týž, 
Průvodce do pralesa a na Boubín, 1883, 
s 2 mapkami. Srv. týž, Ottův Slovník 
IV. 474. 

1365. Staré stromoví v Cechách, Besídka 
pro záb. a pouč. 1880, č. 96. 

1366. Obrovské stromy v Cechách, ibid. 
1881, č. 2. 

1367. Nejstarší stromy v Cechách, ibid., 
1891, č. 94. 

1368. Hrase J. K., Z našich lesův v XVI. 
XVII. stol., Světozor IV. 1870, 187. 

1369. Stamni Ferd., Zur Geschichte der 
bóhm. Wálder, Bohemia 1873, 298. 

1370. Stamin Ferd., Zur Geschichte d. 
bohm. Wálder, Bohemia 1874, 13. 



\2,1\. ^Cliadt {.Ševcíinský) Jan, Dějiny 
lesů v Cechách, Na základě historických 
pramenů tištěných i rukopisných, v Písku, 
1896. * Zíbrt, ČLid VI. 204. Politik 1897, 
č. 246. — ^ Srv Chadl {.Ševétinský) Jan, 
Z dějin lesů. Spolkový časopis pro lesnictví, 
myslivost a přírodovědu 1890-1, seš. 167, 
str. 37. Sr. Kal. Strakonický Dudák, 1895, 
str.^ 146. — Povšechný nástin dějin lesů 
v Cechách v dobách hospodářství libovol- 
ného, bez zařízení, Nár. Listy 1893, č. 284. 
— Přehled dějin lesů v Čechách v dobách 
historických, Spolkový časopis, 1893-4, seš. 
18.5, str. 21. — Příspěvek k dějinám lesů 
v Cechách, čas. Rolník, 1894, str. 28. — 
Naše lesy, K dějinám českého lesnictví, 

Háj XXXV., str, 1. Týž, Nejstarší 

měření lesů v Čechách, Lesnické Listy 
1896 II. str. 121. — Staré, památné a histo- 
rické stromy v zemích československých, 
Nár. Politika 1898, č. 8. 

1372. Slavik F. A., Pralesy na Moravě 
v polovici XVIII. stol., ČMatMor. 1893, 157. 
Lesy na Moravě r. 1760 a nyní. Koleda, 
Olomouc, 1877, str. 62. 

1373. Rybička A., Obrovská lípa na Mo- 
ravě (Bzenec), Rod. Kron. V. 1864, 107. 

1374. Hermann Leonh. Dav., Von alten 
Eich- und anderen Báumen, Bresl. naturg. 
und mediz. Samml. VIII. 1720, 699-702. 

1375. Goppert H. R., Skizzen zur Kennt- 
niss der Urwálder Schlesiens und Bóhmens, 
Nova Acta Acad. Leop. Car. XXXIV. 1868, 
58, 9 tab. 

1376. Oelsner Tli., Grosse Báume in 
Schlesien, Schles. Prov. Bl. N. F. VIII. 
Breslau, 1869, 106-11, 169, 172-4, 461-2, 
560. XIII, 1874, 427-8, 613-4. 



7. Zvířena. **) 



1377. Schwenckfeid Casp., Theriotro- 
pheum Silesiae, in quo animalium nátura, 
vis et usus sex libris perstringuntur, Lig- 
nicii 1603. 4", 563. 

1378. Neues Thier-Buch oder Merkwúr- 
dige Beschreibung der Thieren und Vogeln, 
Sambt allerhand Historien und Exem- 
peln, Artzneimitteln . . ., I-II. Theil, Prag, 
1718, 4°, VI, 216. (s českým názvo- 
slovím). 

1379. Hojnost divé a dravé zvěře v Če- 
chách za starých časů, Lumír 1851, I. 1 díl, 
str. 259. 

1380. Wildreichthum Bohmens, Bohemia 



1857, XXX. 12, 19, 140, 141; 1858, 43, 99, 
118, 137, 138 (statistika novější). 

1381. Mnoho-li bývalo zvěře na Křivo- 
klátská v 1. 1693, Slavia 1878, str. 288. 

1382. Dravá zvěř v Čechách v XVII. 
stol.. Besídka pro záb. a^pouč. 1889, č. 124. 

1383. Dravá zvěř v Čechách za starší 
doby, ibid. 1889, č. 127. 

1384. Musil-Dankovský E., O bohatosti 
zvěře v Čechách, Lovecká Besídka IV. 
1897, str. 140. 

1385. Slavili F. A., Divoká zvěř v okolí 
Brněnském v první polovici XVIII. .století, 
ČMMor. 1893, 63-6. 



*) Viz oddíly: Zemědělství a lesnictví, Průmysl. 
**"* O zvířatech, uměle a pro zábavu chovaných, z ciziny dovážených a pod., bude 



uvedena ještě literatura na příslušných místech. 



71 — 



C. 1386-416. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



1386. Ševétinský {Chadť) Jan, Divoký 
zlý jelen, Lesnické Listy 1896, II. 97. — 
Divoký 7lý jelen (r. 1582), Besídka pro 
záb. a pouč. 1896, č. 167. 

1387. Zpráva o jednom potvorném srnci, 
kterémuž s malými růžky peří narostlo, 
v Praze, u Jiř. Dačického, 1581, fol., 1 1., 
s vyobr. 



1406. Spatný Fr., Poslední medvěd na 
Cerchově u Chodova nedaleko Domažlic, 
Zábavy myslivecké, 1858, sv. III. 



1388. Vlci u nás, Komenský 1874, II. 
.str. 809. 

1389. Berger Ant., Vlci a jich starodávní 
společníci v Cechách, čas. Myslivna 1875, 
str. 163. 

1390. Vlci v Šumavě (u Vlach. Březí, 
1875), Komenský 1875, III. sv. 1., str. 14. 

1391. Vlci v Čechách (v XVII. stol.). 
Besídka pro záb. a pouč. 1877, č. 2. 

1392. Ševétinský {Ckadt) Jan, Poslední 
vlk. Lesnické Listy II. 1896, str. 70. 

1393. Rozmara J. V^., Vlci v Čechách, 
Listy Lesnické II. 1896, str. 211. 



1394. Biber (bobrové) in Bohmen (hist.;, 
čas. »Praa« 1842, 524. 

1395. Špatný /'', Medvědi a bobrové 
v Čechách, Živa, 1855, 126. 

\'i'^b. ^Spatný Fr., Bobrové, medvědi a 
vlci v Čechách, Zábavy myslivecké 1860, 
I. sv. 2. 

1397. Princ Vojt., Bobři v jižních Ce- 
chách, Progr. gymn., v Třeboni 1887 (na 
základě archivních pramenů). 

1398. Cliadt {Sevéťinsliý) Jan, Bobři 
v jižních Čechách, čas. Lověna, 1889, 
str. 57. 

1399. Ševétinský ^ {Cíiadt) Jan, Bobrov- 
nictví v jižních Čechách, čas. Lovecká 
Besídka 1895, II. č. 10, str. 374. 



1400. Spatný Fr., Medvěd na Smečně, 
Zábavy myslivecké 1863, II. sv, str. 48. 

1401. Držení medvědů v Čechách (ve 
Smečně r. 1746), Besídka pro záb. a pouč. 
1875, č. 85. 

1402. Medvědi v lesích píseckých (v XV. 
stol.), ibid. 1876, č. 110. 

1403. Medvědi v Čechách v XVII. stol., 
ibid., 1880, č. 86. 

1404. Medvědi v Čechách v XVII. a 
XVIII. stol., ibid., 1881, č. 45. 

KOS. Spatný Fr., Poslední medvěd v kníž. 
Schwarzenbergských pralesích na bývalém 
panství Krumlovském, Zábavy myslivecké, 
1857, II. 



1407. Galii Georg., Aves bohemicae^ 
Pragae 1614 (báseň). — Viz č. 654, 1378. 

1408. Noviny pravdivé a prvé nikdá ne- 
slýchané o sovách, které do Sedlec ne- 
daleko Prahy kvapné a v množství při- 
letěly, v Praze, u Buriana Valdy, 1598, 4". 



1409. Kobylky v Cechách (r. 1338\ České. 
Listy 1887, I. str. 12. 

1410. Kobylky v Čechách, Nár. Politika 
1885, č. 67. (odpol.) 

1411. Warhafftige und erschrokliche 
Newe zeytung inn Schlessien geschehen 
inn diesem 1542. Jar. Von unerhórten Hew- 
schrecken, wie vil der gewesen und was 
sie schaden gethan haben. Gedruckt zu 
Breslau, 1542, 4". — Přetisky: Warhaftige 
und erschrokenliche Newe zeyttung, inn 
Schlessien geschehen inn disem 1542. Jar,, 
am tag der Hymelfart Marie. Von uner- 
hórten Hewschrecken, wie vil der gewesen 
unnd was sie schaden gethan haben. Werdt 
ihr hierinn u-arhaftig begrifťen finden. 1542 
den 15. Augusti (dřevoryt kobvlky), s. 1., 
4", 3 I. — Jiné vydání. Podepsán: Antonius 
Rurscheyt der Elter, s. 1., 1542, 4", 3 1.— 
Jiné vydání: .. Werdt jr hierinn w-ar- 
haťftig begriíTen finden, 1542, s. 1., 4", 3 1.— 
Jiné vydání: Warhaftige un. erschrockliche 
Newe zeytung in Schlesien . . . schaden 
gethan haben, 1542 ihm 15. Augusti, s. 1. 
et a. (1542), 4", 3 1. — Warhaffdge unnd 
erschrockliche Newe Zeytung in Schlesien 
geschehen in disem 42. Jar, am tag Egidii,, 
von unerhórten Hewschrecken, was sie fúr 
schaden gethan haben und noch thun. 1542 
am 15. Augusti, 4", arch. Na konci: Datum 
Sonenabents zu nacht nach Nativitatis 
Marie, 1542, Budissin oder Bautzen. — Viz 
též č. 1058. 

1412. Jakeš J7t, Kázání o kobylkách,. 
1613 (?). 

1413. lyElvcrl. Die Heuschrecken in 
Máhren 1748, NBIatt 1859. No. 7. 

1414. Píseň truchlivá o kobylkách, které 
Léta Páně 1748. do Moravy a Uher [iři- 
letěly, skrze Matěje Markovitze složená. 

1415. Palliardi A., Die Wanderhcu- 
schrecke im Egerlande und die Verhee- 
rungen derselben, Egerer Anzeiger 1850, 
No. 21, 23; Egerer Jahrb. 1872, .str. 159. 

1416. Diesbacit Joanu , Exegesis ento- 
mologica de Ephemerarum apparitione 
Pragae Bohemorum observata, Pragae, 1765» 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. Mor. 



C. 1417-37. 



8. Mor, epidemie, hlad. 



(Přídavek.*) 



1417. Mor V (.'echách a v Praze. (K hi- 
storii jeho od r. 1016), Besídka pro záb. 
a pouč. 1892, č. 146 ad. 

1418. v. R/egger Jas., Verzeichniss der 
Pesten und anderer merkwúrdigern Volks- 
krankheiten in Bóhmen, Materiál. Stát. 
Bohm., X. 1790, Misz. 204-9. — Nachtrag, 
ibid. XII. 1792, 299. 

1419. Šýotí J., Příspěvky k literatuře 
morové. Časopis lékařů českj^ch, 1881, str. 
271-2, 352. 



1420. Hcckcr J. A, Der schwarze Tod 
iin 14. Jht., nach den Ouellen bearbeitet, 
Berlin, 1832. Srv. č. 1426. 

1421. Document zur Gesch. des schwar- 
zen Todes im XIV. Jht., Uebers. d. Arb. 
d. Schles. Ges. 1833, str. 87. — Henschel, 
ilňd., 1841, 31, 32. Srv. Haser, Archiv tur 
die gesammte Medicín II. 1841, 26-59 
(otištěno znova). 

1422. Die Schwarze Pěst im 14. Jht., 
Mahr. Wanderer, 1838, 251. 

1423. De Miissis Gabriel, De morbo seu 
mortilitate, qui fuit anno Domini 1348, 
Henschel, Archiv f. d. gesammte Medicín, 
1842. 

1424. (k/iiieý, De mořte nigra pandemia 
saeculi XIV. Dissert. Lugd. Batav. 1846. 

1425. PliUiýpe, Histoire de !a peste noire 
(1346-50), D'aprěs des documents inédits, 
Paris, 1853. 

1426. llirsch A., Die grossen Volks- 
krankheiten des Mittelalters, Historisch- 
pathologische Untersuchungen von J. F. 
C. Hecker, Berlin 1865. 

1427. Dějiny »černč smrti« (v Cechách), 
Besídka pro záb. a pouč., 1879, č. 7. 

1428. fíoniger, Der schwarze Tod in 
Deutschland (1348-51), Berlin 1881 (týká 
se českj^ch zemí). — * Athén. I. 1884, 16, 
115. Heidemann, Histor. Zeitchrift L (N. 
F. 14.) 1883, str. 342-5. 

1429. Lechner A'., Das grosse Sterben 
in Deutschland in den J. 1348-51 und die 
folgenden Pestepidemien bis zum Schluss 
des XIV. |hts. (Progr. gvmn.) Mitterburg 
ílstrien) 1882-3. Vyd. Innsbruck 1884, str. 
32, 42. 

1430. IwuHepó C, 3aiiaAna,i (iiot;o-.t;iti;h- 
iM;an) MOji.iuiHa, i'iiiiBepeuT. Ilsr.r.exi;!, Kípbl, 
1897, č. 6. str. 504-10 (^lepHan eMepri,). 



1431. Knoblicli A., Kin Pestrecept des 
XV. Jhts., Zeitsch. Gesch. Schles. VIII. 
1867, 465. 



1432. Kalilert J., Einige Nachrichten 
liber die Pěst in Schlesien im 16, 17 und 
18. Jht., Corresp.Bl. Schles. Ges. V. 1814, 
I. 14-28. 

1433. Calmacher PltiL, Regimen zu 
deutsch Magistři Philippi Culmachers vom 
Eger wider diegrausamen erschrecklichenn 
totlichen pestelentz, von vil grossen mei- 
stern gesamlet, aussgetzogen, do durch 
sich ein mensch tzu pestelentz zeit nicht 
allein enthaltend, sunder auch wol gefreyen 
kann (asi r. 1500). Wolkan, Bohm. Anth. 
an d. d. Lit. I. 1890, Bibliogr., str. 1., č. 3. 

1434. Dvorský Fr., Nakažlivá nemoc 
v Cechách r. 1500, Časopis lékařů českých 
1866, str. 136. 

1435. Mistra Jana Černého spis o nemo- 
cech morních : 1. Spis o nemocech morních, 
kterak se mají lidé chovati před tím i po 
tom času, v Litomyšli. Skrze mě Pavla 
z Meziříčí 1506, 16", A-H^. — Vyd. 2. Lékař- 
ství užitečné a výborné spravování proti 
nakaženému povětří a moru, Na konci : 
Tobě k libosti 12. 9. 18. 19. 16. 23. 5. — 
7. 9. 17. 14. Tvůj 12. ]. 13. 19. 20. 1. 13. 
na pospěch tlačiti kázal J. M. 1518. S. M. 
E. A. Číslice = Mistrze Jiro Tvůj Mantuan. 
— 3. Spis . . . Černého výborného lékaře mistra 
Jana, v Starém Městě Pražském, 1530, 16°, 
40 1. — 4. v Prostějově u Jana Gúnthera, 
1544. — 5. V Prostějově u Kašpara Aorga, 
1556. — 6 v Praze u Jiř. Černého, 1582. 
Viz Jos. Ruda, Mistr Jan Černý a jeho 
herbář z r. 1517. Živa, Sborník věd. Musea 
král. Č., IX. v Praze 1872, str. 14-5. 

1436. Líkařství výborné a správa, kterak 
se člověk před novou ranou a nemocí, jistě 
od Boha na nás seslanou, jménem Anjel- 
ský pot, opatřiti a bude li kdo s tou po- 
stižen, kterak se zachovati má, skrze ^//rz- 
ciuin Lordům v lékařství doctora a profes- 
sora ku potěšení chudým lidem sepsáno 
v Marpurce. V řeč českou s pilností vyloženo 
v Prachaticích, let. 1529, Na konci znaky 
dva s podpisem : Václava písaře městského, 
16", 12 listů. 

1437. Zpráva, kterak jse každý zachovati 
má v té nové Engliczské pocené nemoci. 
V Starém Městě v Pražském, 1529, 16°, 6 str. 



*) Zařaďuji sem tento oddíl, ačkoli vím, že systematicky hodil by se na místa různá 
v dalších svazcích, do demografie, do statistiky, do národního hospodářství a pod. 
Činím tak z praktického účelu, řídě se tu vzory osvědčenými. Zprávy pouze lokál- 
ního významu odkládám k místům, jichž se týče, do Topografie. 



73 



II. Pomocné vědv. I. Geo"rafie. 



C. 1438-58. 



1438. Mistra Jana z Cliocné učenie praž- 
ského Kniežky o morních příčinách, zna- 
meních, o nemocech i lékařství složené, 
a vuobec k tomuto času vytištěné, také 
bohatým i chudým ku potřebě vydané 
1531, Oliveccns s, 16". 

1439. Spis, že člověk může před morem 
ujíti, složený od Voldí-icha- Velenské/io 
z Mnichova 1531, Vytištěno v slavném Městě 
Pražském, skrze mne Severina Mladšího 
1538, 12", A-H3. 

1440. O krvi pouštění žilami i baňkami, 
spis z mnohých učiteluov vybraný, a kaž- 
dému, kdož miluje své zdraví, těchto časuov 
nastávajících ku potřebě velmi užitečný, 
léta 1538, 12°, Vvtištěno v Star. Městě 
Pražském skrze Jana Hada, A-B.j. 

1441. Koýý z RatiDictithalu Jan, Knížka 
o nakažení morním, v Starém Městě Praž- 
ském, 1542, 12", A-O^. První díl knížky 
této, kterak by jse zdraví lidé jměli chovati, 
aby morními bolestmi nakaženi nebyli. 
Druhý díl knih těchto, když by již člověk 
byl nakažen, kterak by se zhojiti měl. 

1442. Vočechovský yir?// ve Znojmě, Krátkej 
Spis o morové nemoci, která nyní v marg- 
krabství moravském a v krajinách okolních 
panuje od . . . vydanej, v Prostějově, 1552., 
12", A-G3. — Woczehowský Joh., Ein kurtzer 
BegreifToder Regimen wider diese sterbliche 
Krankhait der Pestilentz, Prag, 1553, 12". 

1443. Rosimis Joannes, Ouerela urbis 
Zatecenae, continens Epicedion de mořte 
Nicolaii Artemisi . . . , vita functi 14. febr. 
1556, quo tempore ibidem pestis grassari 
desiit, Pragae. 

1444. Lékařství přednější a zkušená proti 
mornímu nakažení, z najstarších lékařuov, 
od Jana Gesslera Angelipolitanského, umění 
svobodného a lékařství doktora, s velikou 
pilností sebraná. A osvícenému a vysoce 
urozenému knížeti a pánu, panu Arnoštovi 
falckrabí u Rejna, knížeti Horních i Dolních 
Bavor, pánu a držiteli Hrabství Glatského 
Jeho Milosti, v jazyku latinském oddaná. 
Nyní pak v jazyk český od Ja?ia Litturga 
z Tiirska přeložená. 1557., v Starém Městě 
Pražském, Jiřík Melantrich Rožďalovský, 
8", 1. 42. 

1445. Liturgia sacra. Lékařství duchovní, 
tohoto času morního potřebné s písničkami 
a modlitbami pobožnými, i s jistými důvody 
Písma Svatého i jiných mužův učených 
vvbrané a složené: ke jménu urozeného 
a statečného rytíře pana Michala Španov- 
ského z Lisova a na Pacově, císaře řím- 
ského Jeho Milosti raddy a nejvyššího 
písaře království českého. Od Jana Lii- 
Uirga písaře při soudu komorním v témž 
království českém, na žádost mnohých 
pobožných lidí vydané. Vytištěno v Starém 
Městě Pražském u Jiříka Dačického 1582, 
18 listů. Na 1. 14 b : Lékařství světské tohoto 
času morního k opatrování těla (však před- 
něji duše) potřebné z nejstarších lékařův 
vybrané a ode mne Jana Littiirga z Ttir- 



ska z jazyka latinského v český kratičce 
přeložené. Neb prvé obšírněji jest ode 
mne vydané. 

1446. Krátký výpis o nemocech morních, 
od Šehest. Oksa sepsaný a vydaný 1562. 

1447. Mor v Praze r. 1562, Besídka pro 
záb. a pouč. 1892, č. 132. 

1448. Sibylic?n Pe/ri^gr:s.ndLG reipublicae 
physici, de Peste liber absolutissimus, in 
quo essentia seu nátura, causae, differentiae 
et signa tantae luis accuratissime propo- 
nuntur, nec non vera preservandi et cu- 
randi methodus docetur, insertis multorum 
excellentium huius saeculi medicorum 
singularibus, novis ac certo usu compro- 
batis remediis, Pragae, Ex officina Georgii 
Melantrichiiab Aventino, 1564, 4", 10 listů, 7 1. 

1449. Garcaei Joann. Tractatus de peste, 
Addita M. Albici Epištola de eodem argu- 
mento, s. 1., 1568. — Garcea Jana, O naka- 
žení povětří neb moru kniha meteoro- 
logitská, přeložená od Zelotína Václ. Praž- 
skýho, v Praze, 1568, 8". 

1450. Zařízení proti moru v Kutné Hoře 
r. 1568, Pražské Nov. 1856, č. 198, 200, 
201, 203.^ 

1451. Si7)iek Jos., Paměť o moru léta 
1568 (t. j. v kutné Hoře), Pam. Arch. 
XV. 1892, 29-34. 

1452. Adámek K. V., Pijáckv mor (1572), 
Pam. Arch XIV. 1889, 328. 

1453. Cervus Matthaeus Joachimiciis, 
Regimen praeservativum contra pěstem, 
succincta methodo scriptum . . . in gratiam 
amplissimi senatus ac inclytae reipublicae 
Zatecensis, Pragae, 1576, 4", lil-, 

1454. Simek Jos., Chřipka v Cechách 
r. 1580, Pam. Arch. XV. 477. 

1455. Bautschner Ezechiel, Breve con- 
silium in pestilentiae tempore, Olom.ucii, 
1580, 8". — B. E., Krátká rada, kterak 
by se sprostý člověk a chudí lidé v čas 
morové rány zachovati měli, v Holomouci, 
1580, 8". 

1456. Jordanus lliomas, Luis novae in 
Moravia exortae descriptio, Francofurti, 
1580. — Rittmann, Neue und alte Krank- 
heiten im XVI. Jhte nach Thomas Jordanus, 
ersten Land-Physikus von Máhren, NBlatt 
1869, No. 7. 

1457. Sporischins ab Ottenbachav Joan- 
nes, Idea medici : cum tractato de sym- 
ptomatibus crudelissimis, quae scarificationi 
et cucurbitularum usui Brunae incolis in 
Marchionatu Moraviae supervenerunt, et 
de febre epidemia anni ab incarnatione 
Servatoris nostri 1580, Francofurti, 1582, 8". 

1458. Newe Zeittung, von dreien Gebrii- 
dern, welliche zu Newhauss in ein Wirts- 
hauss sein komen und sich angezeigt, wie 
sie seind die Theurung, Krieg und Peste- 
lentz. Im Thon: Kompt her zu mir, Eger, 
durch Hans Burger, s. a. (1573), 8", 4 1. — 
Jiné vydání : Newe Zeittung : und wahr- 
haffte Geschicht von dreien Jungfrawen, 
welche zu Commataw im Land zu Během, 



— 74 — 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. Mor. 



C. 1458-79. 



in ein Wirtshauss seind kommen und an- 
gezeigt, Krieg, Pestilentz, Teurung, auch 
vil andere laster mehr, in Gesangsweis 
gestelt, wie ihr hernách hořen werdet. 
Im Thon : Kompt her zu mir spricht Gottes 
Son etc. Na konci: Ersthch druckt zum 
Ilof, nachgedruckt durch Valtin Kroner, 
s. a. (Schweinfurt 1574), 8°, 4 1. — Přetisk, 
Wolkan, Bohm. Anth. a. d. d. Liter. II. 
Prag 1891, str. 62-4. 



1459. Veliký mor v Cechách 1582, Besídka 
pro záb. a pouč. 1883, č. '_'. 

1460. Pestin Bohmen im 1. 1582, »Prag :, 
1841, 847. 

1461. Matliiades Hradisloius Adamtis 
{Zahizanský^, De peste Bohemiae, quae 
grassabatur anno 1582. libri III., Pragae, 
1582, 4". 

1462. Selinius Zatecenus Joannes, De- 
scriptio pestilentiae, quae Pragae aliisque 
in locis anno hoc 1582 grassabatur, Pragae, 
1582, 4^ 

1463. Rosini Joaiuiis Lacrymae, concep- 
tae supra Zatecio, peste una circumadia- 
centibus aliquot civitatibus affiicto, addita 
consolatione anno 1582, in quo eo luis 
málo graviter concussa est universa fere 
Bohemia, Pragae, 1582. 

1464. Krátké naučení, kterak se lidé 
pobožní v čas moru chovati mají : buďto 
že by z nakaženého povětří ujíti aneb 
s jinými v něm zuostati chtěli. K tomu 
přidány jsou některé pěkné a nábožné 
modlitby, lidem zdravým, nemocným, 
i umírajícím, tohoto nebezpečného času 
velmi potřebné. Též i dvě písničky nové, 
jedna na žalm sv. Davida 91., druhá o moru. 
V Starém Městě Pražském, M. Daniel Adam 
vytiskl, Letha Páně 1582, 16", 23 1. 

1465. Civilius Jan Lomnický, (kantor 
Mělnický), Písničky Scio cui credidi, staré 
i v nově složené k času rány Boží, v Praze, 
1582 (Index). 

1466. Smrt a člověk, První smrti pro- 
cházka času morního. Druhá , Třetí 

, Jiřík Dačický vytlačil, v Praze (1582;, 

1. A-D (písničky). 

1467. GolL Jar., Stará píseň morní, 
(Otisk z rukopisu král. knih. Berlínské), CC- 
Mus. 1873, 448-50. 

1468. Dialogus Medici et Rustici de peste 
anno 1582, Pragae, authore Joanne Parocko 
in civitate Bakotc. — Česky : Jan Bakovský, 
Sedlák povycvičený maje rozmlouvání 
s doktorem lékařským, že od morových 
bolestí žádného nakažení není, dovozuje, 
v Praze u Jiř. Černého 1582, 8°. (Ukázka 
v Tomsově Chrestomathii, 1805. 170). 

1469. Rozmlouvání o moru: Jest-Ii mor 
neduh nakažující, s předmluvou Jana 
Kocina z Kocinetii, v Praze u Daniele 
Adama z Veleslavína 1582, 8". 

1470. Letania o vzývání Jména Pána 
Boha živýho etc, které se spívají tohoto 



času nebezpečnýho od kněžstva pod obojí, 
v Praze, 1582, Š" (Index). 

1471. Ljuin Pavel {Helikoniades z Heli- 
konič), Vejklad na Agnus Dei, spolu hádání 
člověka hříšného s pokušením, a o moru 
zpráva, 1583, 8" (Index). 



1472. Nařízení strany moru 1. P. 1585, 
Časopis lék. českých 1879, str. 56, 64, 87 
(z pam. knihy Staroměstské). 

1473. Ordnung der Praeservation, wie 
man sich zur Zeit der Infection verwahren, 
auch bericht, wie die rechte Pestilentia 
erkandt und curirt werden sol : mit einer 
lere, von dem versorg der Geschwieren. 
Durch Johanncm ( 'raionem von Crafftluim. 
Der Kaiserlichen Stadt Breslau im Jar 
1553 zu nutz und sonderlichen ehren ge- 
stellet, jetzo iiber ales mit fíeiss auft"'s neu 
libersehen und corrigiert. NiJrmberg, 1585, 
4", A-K,. 

1474. HeidcnrciclL Esaias, Gebeth und 
Dancksagun" der Bresslauischen Kirchen 
vor die gnadenreiche Erledigung det 
Pestilentz, Bresslau, 1586, 8". 

1475. Slovacius Pavel, Kázání troje 

drahotě a hladu přeložené, od Ludvíka 
Lavatera učiněné, 1591 (Index). 

1476. Cri/iitus Zikmund Sfř-ibrský, Amu- 
letům Christianům, (proti moru) 1595. 

1 Index). 

1477. Pěst in Pilsen (1596, »Prag«, 
1843, 58. 

1478. Rni>ii:;í'r Johan, Ordnung zur Prae- 
servation unci Vorsorg itziger hin und 
wider schwebenden Sterbens-leufften. Vor 
gemeine Stadt und Land des Kraiss Egers, 
und vor derselben Benachtbarten, gestellet 
durch Doctorn . . . ordinarium physicum. 
Gedruckt zam Hofi; 1598, 4", 22 listy. 

1479. Písničky k času mornímu velmi 
potřebné, v nichž se oznamuje, co by bylo 
zlé povětří, a naučení dává, které a jaké 
lékařství proti tomu zlému povětří jest 
nejužitečnější. Vytištěné v Starém Městě 
Pražském, v impressí Jiříka Jakubea Dači- 
ckého, s. a., 12", A-B,. — Obsah náboženský 
a mravokárný: Tato píseň složená jest 
v mor léta 1554. Jiná píseň taková, též 
v mor léta 1562 složená. Tyto tři verše 
při pohřbu mrtvých, aneb, kdy chceš, 
zpívaj J. T(áborský). Písnička Media vita, 
vzatá z patnáctera Kázání o mrtvých, 
z němčiny vyložená, ale v češtině roz- 
množená. J. T(áborský). Písnička k chvále 
vší Trojici svaté. Tato píseň složená jest 
v mor léta 1568, J. T(áborský). Tito veršové 
na způsob Carminis Saphici složeni jsou 
na pamět smrti kněze Jana Mystopola 
administrátora etc. Tyto pak verše Jan 
Táborský složil a sepsal na pamět smrti 
své, nechystaje se již dlouho živ býti, tak 
jakoby to již poslední píseň jeho byla. Jiná 
píseň též o smrti. O blízkosti dne soud- 



— /.i — 



II. Pomocné věclv. I. Geografie. 



C. 1479-503. 



ného. Z latinské vyložená od Jana Sabina 
Slánského. 

1480. Svalb z Jis/c G orlický Bar tel.. Na- 
řízení a správa, jak by se tohoto nebez- 
pečného času morního lidé zdraví i ne- 
mocní chovati měli, v St. M. Pražském, 
1598, 4". 

1481. Sclrixjalb voii Gisitz Bartlio!. Gorli- 
censis, Nothwendige Ordnung der Praeser- 
vation und Curation dieser grausamen an- 
gehenden Pestilentz, wass sich gesunde 
und krancke, auch die, so dieselben curiren 
und warten sollen, jetzo und kúníTtig zu 
verhalten haben. Den Einwohnern dieses 
Kónigreichs Během, ja allen Menschen zu 
Trest, Nutz, Woifart und Nachrichtung 
geschrieben, durch . . . der Ertzneien Doc- 
torem. Und auf anmutten und sonderbares 
begeren eines Hochweisen Raths und 
Obrigkeit der Alten Statt Prag in Druck 
verfertiget. Pragae, Typis M. Danielis 
Adami a Weleslavina, anno 1598, 4°, 32 listy. 

1482. ]\Ior v Mladé Boleslavi (1599), Bole- 
slavan 1860, str. 5. 

1483. Repatiský JSIartiii z Chocně^ Knížka 
o moru, 1599, 12". (Index.) 

\^'í>^.Paeo1dus Prokop Světnovský, Lékař 
ství v čas rány morové, duši i tělu užitečné, 
z apatéky Písem Svatých vybrané, a ve 
čtyřech otázkách složené a v nově vydané: 
1. Sluši-li před morem utíkati.? 2 Takéli 
a kterak hřeší ti, kteří před morem utí- 
kají. 3. Co činiti mají, ježto před morem 
utíkají.- 4. Co činiti mají, kteří v moru 
s jinými zůstávají, v Praze 1614, 8", A-Cg. 
— (í. vyd. ibid. 1599.) 

1485. Slovacíiis Páve/, Traktát o moru, 
1600, 4" (Index.) 

1486. Spirituále Regni Bohemiae iubilum, 
hoc est selectae, devotae et maximě hoc 
periculosissimo pestis tempeře salutares ct 
necessariae precationes, ad praecipuos Bo- 
haemiae patronos, quibus brevissime cuius- 
libet eorum vita comprehenditur, nunc 
demum ad multorum Christi fidelium in- 
stantiam in hanc formám redactae, auctore 
Georgio Bartholdo Pont ano a Braitenherg, 
Pragae, Excudebat G. Nigrinus, 1599, 8", 
(12 1, 60. — Duchovní obveselení korunv 
české, to jest pěkné a nábožné, zvláště pak 
v tyto nebezpečné morní časy, velmi po- 
třebné a spasitedlné modlitby, k předním 
svatým dědicuom, v nichžto co nejkratčeji 
jejich životové se obsahují. Nyní teprva 
k žádosti mnohých věrných křesťanův 
v tento spůsob uvedeny od Jiřího Bartolda 
Poutaná z Braitenberkn, 1599 (14) 78, 
Vytištěno v Starém Městě Pražském u Jiříka 
Nygrina. ^ 

1487. Řádění moru v Cechách ku konci 
XVI. století, Besídka pro záb. a poučení, 
1887, č. 7. 

1488. E.xercitatio de anni praeteriti 1599 
hiemis praesertim intarsissimae et frigidi- 
ssimmae constitutione, qui qualcstiue morbi 



posteam hoc anno 1600 metuendi. Breviter 
exercitii gratia conscripta ab Andrea Breni- 
hacliio Jatrophiio, 1600, Pragae, 16". 

1489. Jesseniiis a Jessen Joh., De ca.- 
venda tollerandaque peste ad patronos et 
amicos consilium, Pragae 1606, 4", A-D. 

1490. Briincvik Zach., LimodisEpidemica, 
Kázání o morové ráně, v Praze, 1606. 

1491. Denhartt Jerem. Skytořínský, Ange- 
lika mornímu neduhu odpírající, Vejklad 
na Žalm 91., v Praze, 1607, 8". 

1492. Jakeš Vit Pr-erovský, Kázání troje 
léta šestistého osmého činěné, jedno v čas 
nastávajícího zlého, druhé uprostřed roz- 
mohlého se zlého v zemi, třetí po sprošténí 
od téhož zhoubného zlého země této i oby- 
vatelův její, v Praze, 1608, 8". 

1493. Muskulus Voidí-ich, Radda neb- 
naučení, má-Ii kdo utíkati před morem 
(Index). 

1494. v. Teutschenberg Daniel BasiliuSy. 
Theses de pestilentia, quas defendit sub 
praes. jM. Jacobi Zaboniia Wissetina.scholae 
S. Henrici rectore, Pragae, 1610, 4". 

1495. Závis Jan, Rozjímání o jednom 
škodlivém pokušení v čas moru, 1613, 8"' 
(Index.) 

1496. Brasidinus Jac. Cuttenns, Carmina 
exequialia anno salutis Christianae 1613 á 
10. mens. Augusti ad 11. Novembris Pragae 
peste sublatis . . . scripta . . . , Pragae, 1613. 
4", 6 1. 

1497. Dikastes Jiři Miřkovský, Duchovní 
proti moru paveza, v Praze, s. a., 4". 

1498. Trajan Adam, O příčinách rány 
morové, 4" (Index). 

1499. Poematum de peste J/. Andreae 
Rochotii a Rochiczerperga P. L. C. et. Not. 
publ. Imperialis. Accesserunt eiusdem et 
amicorum carmina consolatoria ad illustr. 
Bar. Dn. Carolum a Zierotina, in Rositz 
etc. dominům, super obitu generi : Baronis 
a Wrben, ítem D. M. Baronis a Zastrzissel, 
B. a Smirzicz, pie in ipso floře iuventutis 
denatorum, Pragae, 1614, 4°, A-C„. 

1500. Knížka o ráně Boží morové, v níž 
se podle pravidla Slova Božího ukazuje, 
co bychom měli o té ráně smysliti, a jak 
se tehdáž k sobě samým i k spolublížním 
našim chovati, s některými jinými platnými 
a znáti potřebnými věcmi. Vydaná od 
kněze Cipriana Pěšina Zateckéíio, služeb- 
níka církevního na Horách Kuttnách u Ná- 
měti, v Praze, u Matěje Pardubského, léta 
1614, 8". 

1501. Zvláštní prostředek k zamezení 
moru v Kolíně r. 1614, Besídka pro záb. 
a pouč. 1878, č. 68. 

1502. Herynka Jana, O zlém a škodlivém 
povětří 1615, 8". 

1503. Kampaň Jan Kutnohorský (far. 
Vlastibořický), O ráně morové paterá zpráva 

upřímná k životu věčnému každému kře- 
sťanu věřícímu prospěšná. V Praze u Jana 
Stříbrského 1617, 4". 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. i\Ior. 



C. 1504-528. 



1504. Janda MatéJ Cechiický, Contagium 
Pestilentiale, Angelus pestilentialis, Posel 
Boží o moru, v Praze, 1626. 

1505. Kundniaiiii J. Ck., Voii der er- 
schrecklichen Menschen-Pe.stilentz anno 
1630, Heimsuchungen(č. 1058.) 1742, 103-19. 

1506. Zpráva kratičká o morním na- 
kažení z příčin zvláštních v čas přínioří 
v Lešne Polském od církve české u vy- 
hnanství učiněná, 1632, 12". 

1507. Sckolz Fr., Ilias maiorum Suidni- 
censium oder Noth- und Trauerstand der 
Stadt Schweidnitz, so dieselbe vornehmlich 
1633 getroťťen, Breslau 1719, 4", 36 (báseň i. 

1508. Die Pěst in Schlesien 1633, Hor- 
mayr, Archiv II. 1810, 112. 

1509. Pabst, Volksfreund, Prag, ISn, 
-324 ad. 

1510. Eder Jali., Darstellung der im J. 
1645 im Bereiche der Herrschaft Seelowitz 
ausgebrochenen Pěst, NBIatt 1856, No. 7. 

1511. JVebera Ja?ia, apatykáře Prešov- 
ského. Zpráva o moru v Levoči 1645, 8°. 

1512. Zkušené lékařství proti morovému 
nakažení aneb obzvláštní pobožnost ku 
Pánu Bohu všemohoucímu, v Praze 1649. 
2. vyd. v Plzni 1832. 

1513. Wahrhaftige und erbármliche, newe 
Zeittung von der grossen und unerhorten 
Thewrung, Sterben und Hungersnoth, so 
in Oesterreich, Máhrn, Schlesien und in 
Bohmerland wegen des grossin Kriegs . . . 
Viz D'Elvert, Zur Geschichte des 30jáhri- 
gen Krieges XIII , NBIatt 1868, No. 5. 

1514. Pestordnung fúr Bohmen v. d. 

1649, Prag, 1649. 

1515. Historická upomínka na mor 
v Praze, Besídka pro záb. a pouč. 1883, 
č. 36. 

1516. Kirchmayer Joanii. Car. VaJent. 
■de Reichtoítz, Theses de peste, Pragae, 

1650, 80. 

1517. Neúroda a mor v Čechách r. 1668, 
viz Z farních pamětí Kamýckých, Lumír 
XV. 1865, str. 734. 

1518. Hertodt a Todtenfeld Joan. Ferd., 
Tartareo-Mastix Moraviae, per quem rari- 
ora et admiranda a nátura in faecundo 
huius regionis gremio effusa, cum primis 
tartarus, illiusque efíectus morbosi curiose 
examinantur et cura tam therapeutica, 
quam prophylactica proponitur, Viennae, 
1669, 8". 

1519. Ardcnsbachde Ardeiisdoff IVeiicesl. 
Maxim., Tartaro Clypeus, excipiens Tar- 
taro-Mastigem Hertodianum, in quo prae- 
ter sententiarum ab authore prolata- 
Tum discussionem et examen, nova et 
rara do coelo, igne, acre, sole, grandine. 
pluvia, calore, frigore, nitro, vitriole, auro, 
crystallo et gemmis, lapidibus, calce etc 
capitibus subsecivis imperguntur, Objec- 
tus a . . . Cui accessit discursus in Opus 
mirificum VI. diei D. Hertod. Item animad- 
versio in Crocologiara Hertodianum, Pra- 
gae 1671, 8". — Srv. D'Elvert, Hertodt v. 



Todtenfeld, m. Land- und kais. Leihmed., 
NBIatt 1883. No. 2. — DElvert, I)r. Ardens- 
bach von Ardensdorf, ibid. 



1520. Duchovní i tělesná apatika, to jest 
k Pánu Bohu všemohoucímu, nejsvětější 
Mariji Panně Matce jeho a milým Božím 
svatým, o zapuzení rány morové, skroušené, 
horlivé modlitby. A při tom pro bohaté 
i chudé v čas nakažení morního a peste 
lencí k zachování života a zdraví, pro- 
středky a léky tělesné, velmi užitečné a pro- 
spěšné, v Praze, Z německé řeči do češtiny 
přeložil a vytlačil Jan Arnolt, 1679, 8", 115. 

1521. Rozliční dobří pi-ostředkové, kteříž 
se v čas morové rány užívati mohou. 
Vytažení z spisů a zdání rozličných učených 
lékařů a tuto pospolu sebráni, k užitku a 
službě jak bohatých, tak chudých křesťanů. 
Nejprve v německém jazyku vypsáni a 
nyní v nově na česko přeloženi Léta Páně 
1679, Vytištění v Praze od Jiřího Černochn, 
12", 85 (3). 

1522. Dohrzeiiski de Nigro Ponte Jac. 
Joann. IVeitces/., Praeservativum univer- 
sale naturale, Augustissimo Rom. Imp. 
Leopoldo I humillime oblátům, sine pretio 
pretiosissimum, sine labore facillimum, 
contra omnem in aura serpentem contagi- 
onem, maximorum occasionem morborum, 
nátura stimulante, sensu obsequente, ex- 
perientia observante, ratione confirmante, 
m artem deductum, et pro bono publico 
patefactum, Pragae, Anno qVo patrlos 
affLIcta \Tenna penates. VIDerat InVIso 
pestis ab Igne Morl., 1679, ^8°, 2. — Do- 
břenský Jakub Vácslav z Ceruelio Mostu, 
Veřejná a přirozená před nemocmi obrana. 
V Praze u Jana Arnolta 1679, 8". 

1523. Ardensbaiii z Ardensdorfu Václav 
Maxim., Armamentarium antiloimicum, to 
jest zbrojnice proti moru připravená, v které 
se rozliční váleční nástrojové k záhubě 
ukrutného nepřítele lidského pokolení, jenž 
jest mor, a k v astnímu proti němu chrá- 
nění chovají. Celému slavnému margrabství 
moravskému, jak slavným pánům, pánům 
stavům, tak i jejich poddaným k obhájení 
a pomoci vvstavená, v Holomouci, léta 
1679, 16", (6), 196. Srv. č. 1519. 

1524. Mor v Slaném r. 1680, Světlo XXI. 
1898, č. 18. 

1525. O cestě cis. Leopolda I. do Chru- 
dimě k zázračnému obrazu za příčinou 
moru r. 1680 viz Svátek J., Habsburkové 
a jazyk český, Osvěta, 1885, str. 768. 

1526. Mareš Frant , Veliký mor v 1. 1679 
a 1680, Sborník histor. I. 1883, 397-419. 

1527. {Svátek J<?j'.), Veliký mor v Cechách 
r. 1680, Besídka pro záb. a pouč. 1893, 
č. 45; 1894, č. 61. 

1528. Heinrich Wenzci, Erinncrung an 
die Pěst 1680 in Leifia und Umgebung, 
das Gelúbde und Jubilaeum, Bóhm-Leipacr 
Wochenbl. 1858, č. 46. 



II. Pomocné vědv. I. Geografie. 



C. 1529-52. 



1529. Stoletní památka velikého moru 

1680 r., kterouž si. magibtrát Starého hlav- 
ního Města Pražského s celou obcí 17. září 
r. 1780 na svatém poli ve Volsanech slavně 
obnovil, v Praze, 1780. 

1530. Lahiuer Roh., Grenzverkehr wah- 
rend der Pestzeit 1680, Mittheil. Nord- 
bóhm. ExcCl. XVII. 1894, str. 63 ad. 

1531. Mor r. 1680, Jizeran 1882,111. č. 27. 

1532. Pragerische Pest-Predigt gehalten 
in der hohen Dohm-Kirchen S. Viti anno 

1681 nach der Pe.st, viz Pfoltz, Theatrum 
gioriae, Prag, 1691, 482. 

1533. N. ^N., V Praze léta Páně 1680. 
(mor a průvod císařský), Nár. Listy 1890, 
Č. 4. 

1534. Neue Infections-Ordnung der Her- 
rcn, Filrsten und Stánde im Herzogthum 
Ober- und Nieder-Schlesien, Bresslau, 1680. 

1535. Lei;er K., Mor v Kolíně 1. P. 1680, 
Báseň (viz'pozn. 1.), Osvěta XXVIII. 1898, 
I. 116-28. 

1536. Ue contagione Viennensi Experi- 
mentům medicum doctoris Joannis B. 
Alýruni, augustissimae imperatricis Eleo- 
norae Aulae Medici et destinati ab excelso 
regimine pro pestiferorum cura, dicatum 
excellentissimo viro D. Marco Aurelio Gis- 
goní eiusdem augustissimae imperatricis 
proto -medico dignissimo, Pragae, 1680, 
12°, 8 1. 

1537. Kurtzer Bericht oder Extract, wie 
sich in dem Konigl. Erb. Fiirstenthumb 
Glogau bei ietzo aller Orten gefáhrlichen 
Zeiten, sowohlen vor- als in- und nach der 
Pěst zu verhalten, Im Jahr Christi 1680, 
4", 16 1. 

1538. Motesický Kašpar, Sufťitus spin- 
tualis. Kadění duchovní v čas moru, mod- 
litbv i písničkv, v Žitavě, 1681, 12^'. 

1539. Redlich Paul. Rochus, Spiegel dess 
Prágerischen Elends, darin kurtzlich vor- 
gebildet, wie der Gerechte Gott seinen 
iang-gefasten Zorn uber die gewaltige Stadt 
Prag im Jahr 1680. aussgeschuttet, uns 
wegen der grossen Siinden mit der grau- 
samen Ruthen der Pestilentz Vátterlich 
gezúchtiget, davon erbármlich iiber sechs 
und zwantzig tausend Menschen todtes ver- 
bleiben, der vielleicht dankbahrer Nach- 
Welt zu einer Wohlmeinender Erinnerung, 
ihr Leben besser anzustellen, theils durch 
die heilige Schrift, theils durch wenige 
Sin- und Schluss-Reime vorgestellet, Prag, 
1681, 4", (4) 74. 



1540. D'Elvert, Vorkehrungen gegen die 
Pěst 1690, N.Blatt 1859, No. 6, str. 47. 

1541. Hampel Chrisíůph. Fr. Alecíus a 
Stalliiperg, Pilsnensis, Thesis medica de 
cholera, Pragae 1692. 

1542. Kiindmanii J. Ch., Von der theuren 
Zeit in Schlesien a. 1693 und der wohl- 
feilen a. 1694, Heimsuchungen Gottes (č. 
1058.) 28-38. 



1543. Hůrky, Mťihrens Peste vor dem 
1 8. Jht., Brúnner Wochenblatt 1824, č. 28-35. 

1544. De Grehiier Dav., Animadversiones 
in historiam morborum, qui anno 1699-1701 
Vratislaviae grassati šunt, Tract. philolog. 
med. Vratislaviae 1710, 4^ II. 176. 

1545. rrElvert, Die Pesten im 18. Jhte 
um Brúnn, N.Blatt 1864, No. 1. str. 2-5. 

1546. Zur Geschichte der Pesten in 
Briinn, ibid. 1869, No. 12. 

1547. Kiindmann J. Ch., Historia von der 
erschrecklichen Menschen-Pestilentz (1704- 
1715) mit denen hierauť in Schlesien ge- 
prágten Medaillen, Rariora Naturaeet Artis, 
Breslau. 1737, 1085-248; Heimsuchungen 
(č. 1058.) 1742, 120-220. 

1548. Polentzi, Krátká, však gruntovná 
správa a naučení o moru, v které jak 
podstata i spůsob, znamení i příčiny jeho 
se vypisují, v Praze, 1708, 4". 

1549. Kana Id Joaii., Sendschreiben von 
Anno 1708 in Preussen und Anno 1709 . . . 
grassirten Pestilentz, Breslau, (s. a.), 4". 

1550. .4otuoy(Jt<(/;ť«, seu historia pestis, 
quae ab anno 1708 ad 1713 inclusive, 
Transylvaniam, Hungariam, Austriam, Pra- 
gam et Ratisbonam aliasque conterminas 
provincias et urbes jirogrediendo, depo- 
pulabatur, per epistolas ex autopsia et 
experientia propria medice exaratas primo 
a Joa/ine Bapt. IVcrloschiiig a Pcrenberg, 
Physico Weisensi, cum praeliminaribus 
exťerorum dd. medicorum epistolis et 
relationibus enucleate adumbrata, deinde 
vero ab Ant. Loigk, ab ovo reassumpta 
et solidis medicinae fundamentis super- 
structa, Styrae, 1716, 12", 13 1. Nový titul: 
Historia pestis, quae anno 1713 Pragam, 
Ratisbonam et Welsium eiíjue vicinos pagos 
oppidaiiue depopulabatur, una cum eius 
ortu, progressu, causa, praecautione, cura- 
tioneque legitima cum Ant. Loigk . . . per 
epistolas in posterorum bonům clare et 
cordate communicata, a Joanne Bapt. 
Werlo.Kcbnig de et in Peniberg, cui acce- 
dunt observationes practicae de Weisensi 
peste, Styrae, s. a. (1716), (8 I.), 497. 

1551. Schamsky Ate.w Ig>i., De pestilentia, 
Pragae, 1709. — Tý.i, Unterricht, wie jeder 
bei^jetzt grassirenďer Seuche sein eigener 
Medicus sein solle, Prag, 8". 

1552. Einiger Medicorum Sendschreiben 
von der a. 1708 in Preussen und a. 1709 
in Dantzig grassireten Pestilentz, Item: 
Von der wahren Beschaffenheit des Bre- 
chens und des Schweisses; insonderheit 
dass die Beulen und Schwilre in der Pest- 
Seuche die wahre, wesentliche und nutz- 
lichste Excretion sein, Nebst einem An- 
hange: Von der a. 1708 zu Rosenberg in 
Schlesien und a. 1709 zu Fraustadt in 
Pohlen erlittenen Pestilentz, angefertiget 
und mit einem Supplement vermehret von 
Joh. Kanold, 1711 2. vyd. Breslau 1713, 
4", 96. Srv. č. 1549. 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. Mor. 



C. 1553-81. 



1553. Lori user C. J., Die letzte Pěst in 
Schlesien 1708-712, Die Pěst des Orients, 
Berlin, 1837, Beil. 437-61. 

1554. Kurtze Erzáhlung, welcher gestait 
Pestilentz Schlesien zu funť mahlen binnen 
vier Jahren mit dem Úbel heimgesucht 
worden, s. I., 1711, 4, 14. 

1555. Hundertjáhriges Andenken an die 
Pěst zu Óls, 1710, Schles. Prov. Bl. LIV. 
1811, 485-502; LV. 1812, 13-33. 

1556. Graetzer S., Die Pest-Epidemieen 
Breslaus, Breslau, 1882, 18. 

1557. Lechncr C, Die Pěst im J. 1715 
in Kremsier, NBlatt 1890, No. 9. 

1558. Jesu benedicente! Apatečka du- 
chovní i domovní zdržující v sobě výborná 
lékařství pro zachování duše i těla, v čas 
obecné pokuty a rány morové (t. r. 1715 
v Trenčíně), poučující, kterak se v takovém 
zarmouceném stavu k Bohu, k sobě i k bliž- 
nímu chovati sluší . . . k tomu ještě ně- 
kterými modlitbami, nábožnými písničkami, 
též gruntovním potěšením D, J. G. (doktora 
Jana Gerliarda) opatřená 1739 (v Pouchově) 
od Jana Blaziusa, v nichž 9 písní od něho 
se nachází. 

1559. Pragerische Infections- Ordnung, 
oder kurtzer und nothwendiger Bericht, 
darinnen I. Zu Versorgung der Seelen und 
Abwendung dieser gefáhrlichen Krankheit, 
geistliche sonderbare und andáchtige Ge- 
better zu Gott dem Allmáchtigen, U. L. 
Frauen und anderen Heiligen Gottes. II. 
Bewehrte Praeservativ- oder Verwahrungs- 
Mitteln. III. Die benothigte Curativ- oder 
Hiilfs-Rettungs-Artzeneien, Wider die in 
umbliegenden Provincien und Lándern ein- 
schleichende Seuch, wie sich die Adeliche 
und Gemeine Leuth, so wohl in der Stadt, 
als auf dem Land verhalten sollen. Auf 
Befehl Ihro Excellenz und Gnaden der 
Hochlobl. Konigl. Stadthalterei von der 
Medicinischen Facultát zu Prag vorgestellet 
worden. Prag, 1713, 12", 48, 40, 47. — 
Z německého originálu české vydání: Praž- 
ské nakaženosti řád v Praze, 1713, 

8°, 112. 

1560. Mor v Praze r. 1713 a 1714, Lumír 
II. 1852, I. str. 621. 

1561. Die Pěst in Prag im J. 1713-4, 
Bohemia, 1879, No. 34, Beil. 

1562. Mor v Čechách r. 1713 a 1714, 
Besídka pro záb. a pouč. 1896, č. 151-60. 

1563. Vor die dieses 1713. Jahr in Kónig- 
reich Boheimb eingeschlichene Seuche be- 
wáhrte Praeservativ- oder Verwahrungs- 
mittel auf Befehl eines hochlobl. Magistrats 
der Stadt Eger durch das Egerische Physi- 
kat vorgestellet, Eger, 1713. 

1564. D' Elvert, Pesten in Máhren und 
Schlesien, Schriften XV. 78-96. Srv. NBlatt 
1873, str. 89. 

1565. {Crabath Fra?iz Aloys), Das erste 
Jahrhundert von der letzten Pěst in Prag, 
Prag, 1814, fol , 4. 



1566. Weiteinoeher, Mittheilungen iibcr 
die Pěst zu Prag in den Jahren 1713-4. 
Ein Beitrag zur medicinischen Geschichte 
Bohm. Prag 1852, 4", 38. (Otisk z Abh. 
Bohm. Ges.) 

1567. Hejnic Otokar, Mor r. 1713 v Kutné 
Hoře a Boží Muka, v Kutné Hoře Progr.) 
1898. Otisk, 8", str. 23. Str. 16-23: Instrukce 
zdravotní hr. Bertholda z Valdštýna, daná 
Čáslavským krajským hejtmanům (otisk 
něm. originálu). 

1568. Ansteckender Seuche, welche dieses 
1713. Jahr in das Ertz-Hertzogthum Nieder- 
Oesterreich eingeschlichen, griindlich und 
ausfúhrliche Nachricht, sonderbar auf das 
Land, sambt benothigter Iliilffs-Rettungs- 
und Verwahrungs-Mittlen. Auss dem Nie- 
der- Oesterreichischen Gesundheits -Rath. 
Gedruckt zu Briinn, bei Johann Frantz 
Swoboda, 4", 50 str. — 2. vyd. Niirnberg 8". 

1569. Pechtl //., Die letzte Pěst in Prag 
i. J. 1713, Politik 1887, č. 125. 

1570. Maubeiige Joan., Pěst- Ordnung 
fur Olmútz, Directorium antipestilentiale, 
Olomucii, 1713, 8". 

157 L Instrukzion, wie sich bei gegen- 
wártiger Kontagionszeit sowohl an den 
Gránzen, als auch im ganzen Lande wegen 
der Reisenden und eingehenden Waaren 
zu verhalten sei, Dresden, 1715, fol. i,týká 
se Čech). 

1572. Freude Henr., De salubritate Sile- 
siae, Dissert, Lipsiae 1719, 4", 36. 

1573. Joepserhis Jos., Libellus de S. 
Paulina ex voto tempore pestiferae luis in 
Moravia grassantis, Olmucii, 172L 

1574. Halin Joh. Godof., Febrium conti- 
nuarum, quae a. 1729 Vratislaviae popu- 
lariter grassatae šunt, recensio I. Vrati- 
slaviae et Lipsiae, 1731, 77. 

1575. Hahn Joh. God., Epidemische 
Fieber in Breslau, Mise. phys. med.-math. 
1729, 763-7. 

1576. Scrinci Joh. Ant., Geschichte der 
Kriebelkrankheit (k moru r. 1736)., Haller, 
Sam-mlung. 

1577. kozameri Joan. Mích., Dissertatio 
de peste, Vratislaviae, 8°. 

1578. Gomolke, Historische Beschreibung 
derer grossen Theuerungen, Hunger- und 
Kummer-Jahre, welche nicht allein die k. 
und k. Stadt Breslau, sondern auch das 
ganze Land Schlesien, bis auf das 1737 
jahr betroffen haben, Breslau, (1737), 12", 
64 str. 

1579. Kiindmann J. Ch., Die grosse 
Sterblichkeit des Jahres 1737, Heimsuchun- 
gen (č. 1058.), 1742, 59-88. 

1580. //ahn Joh. Godof., Epidemia věrna, 
quae Vratislaviam a. 1737 gravissime af- 
Hixit, s. 1. et a., 4". 

1581. Krátké navržení k poznání a za- 
hlazení nyní obávaného morního nakažení, 
které na vysoké poručení od Jeho římské, 
císařské a královské katolické milosti v^vě- 
cech zdraví zřízené dvorské commissí všem 



79 



II. Pomocné včdv. I. Geo"rafie. 



C. 1581-613. 



strany odvrácení moru péči majícím v 1738 
roce na ruku dáno, a v jazyku něm. od 
Jana Petra z- Glieleii císařského, dvorského 
impressora ve Vídni vytlačeno, nyní ale na 
vysoce milostivé poručení Jich excellenci 
a milostí (titul.) královských pánů místo- 
držících v království českém přítomného 
1739 roku od Karla Frant. Rosenmiillera 
v češtinu uvedeno, v díistatečném počtu 
k celé země žádoucí potřebě naloženo a 
přetlačeno, V královském Starém Mčstě 
Pražském, 8", 20 listů. 

1582. D'Elvert, Vorkehrungen ge^jen die 
Pěst in Máhren 1739 (Patent des k. máhr. 
Tribunals vom 9. Juli 1739), NBlatt 1858, 
No. 12, str. 102. 

1583. LiiidiLCr Casf. C, Beschreibung 
der Krankheit, so sich im Schlesischen 
Gebirge und besonders in der Stadt Schonau 
als Flussfieber ereignet, 1744, 4S. 

1584. Haní Joh. Fr., Historia febris in 
genere, Pragae, 1748, 4". Částečně sem patří. 

1585. Adam Ernst. Dan., Landeshuta 
pestis contagione olim adfecta, oder das 
mit Pěst von Gott heimgesuchte Landes- 
hut, Hirschberg, 1756, 4°. 

1586. Pest-Amulet wider die Contagions- 
Krankheiten, Znaim, 1758, 8". 

1587. Neúroda r. 1770-1771, Lumír XI. 
1861, I. 326. 

1588. Drahota v Čechách r. 1772, Besídka 
pro záb. a pouč. 1876, č. 129. 

1589. Člověk a kůň. Obrázek z nouze 
r. 1771-72 v Čechách, ibid., 1885, č. 36. 

1590. Sagar M , Historia morbi epidemici 
in circulo Iglaviensi et adiacentibus pagis 
a. 1771, 1772, Lipsiae 1773, 8". 

1591. Mor v Čechách r. 1772, Pražský 
Kalendář, 1866, 100. 

1592. Miskovský Jos., Z let hladových, 
Z pamětí Vavákovvch, Naše Hlasy 1886, 
č. 23. 

1593. Lungtoitz Flerni., Die Teuerung 
■und Hungersnot im Erzgebirge in den 
Jahrenl771 und 1772, Annaberger Wochen- 
blatt 1892, No. 236. 

1594. D' Elvert, Die Hungersnoth in 
Bóhmen und Máhren 1770-1772, NBlatt 
1859, No. 3., str. 21-4. 

1595. Kramer Michael, Rede uber die 
Giite Gottes in allgemeinen Trúbsalen bei 
dem feierlichen Dankfeste, welches von 
einem Lóbl. Senáte, und der ganzen Bůr- 
gerschaft der konigl. Kleinem Stadt Prag, 
wegen gnádigst abgewendter Seuche und 
Hungernoth, den 8 Herbstmonats 1772, 
theils in der Professhauskirche der G. J. 
zu St. Niklas, theils bei der práchtig er- 
neuerten Ehrensaiile der heiligsten Drei- 
faltigkeit am wálschen Platze gehalten 
wurde, Altstadt Prag, 1772, fol. 9 I. 

1596. 3 kráftige Gebete in allen allge- 
meinen Nothen, besonders um Abwendung 
dess Misswachses, der Theurung und des 
Hungers, wie auch verschiedener anste- 
ckenden Krankheiten, Prag, 1772, fol. 4 1. 



1591. ^Maře/iů{Dolensky) Jaroslav, O hla- 
du v Čechách v letech 1770 až 1772 a 
jeho následcích, Příspěvek k českým ději- 
nám v XVIII. stol., Čech, 1883, XV. č. 104, 
105 (7. a 8. května). 

1598. Langswert V. J., Historia morbi 
epidemici sivé febris putridae ab. a. 1771-2, 
Pragae, 1775, 8".^ 

1599. Mor v Čechách r. 1772 (Vyňato 
z pam. knihy městečka Sedlce, Sděluje 
Pr. Ch), Pražské Noviny, 1852, č. 299. 

1600. Pobožnost k Bohu za odvrácení 
moru, hladu, ve Vídni, 1774. 12°, (12). 

1601. Gallenfiebcr im Sommer 1775, 
Ókon. Nachr Breslau, IV. 1776, 122-5. 

1602. Untersuchung verschiedener Ursa- 
chen der gegenwártig grassirenden Schnup- 
pcn- und Katharrfieber, nebst Mitteln, 
welche die hiesige medizinische Fakultát 
dawider anzuordnen fůr gut befunden hat, 
Prag, 1782. 

1603. Kausch, Wie viel ist von der durch 
die Russischen Gefangenen nach Schlesien 
gebrachten Faulfieber-Epidemie zu fůrch- 
ten, Schles. Prov. Bl. LVU 1813, 49-61; 
Moga/la, ibid., 138-65. Sry. 345-7, 385-8. 

1604. Hlad a drahota v Čechách (histcr. 
přehled), Vlastenský Zvěstovatel 1823, str. 
189. 

1605. Kozdera, Historia pestium regni 
Bohemiae, Vindobonae 1825, 8°. 

1606. Tomsa, Dějepisný důkaz, že tyfus 
ode dávna v Praze panoval, Výňatek z diser- 
tačního spisu zesnuléhojana Riegla (r. 1828. 
promovaného) o tyfu, Cas. lékařů českých 
1872, str. 80, 88, 96. 



1607. Presl J. S., O příčinách moru a 
o prostředcích k jeho vyplemenění. Krok 
1836, str. 89-109. 

1608. Poučení proti nákaze asiatské ne- 
moci, tak nazvané cholery, vydané a sta- 
novené od c. k. české zemské zdravotní 
komise pro obyvatele země české v Praze, 
1831. 

1609. Provolání Čecha k svým krajanům 
v čas hrozícího nebezpečenství asiatské 
vrhavé ouplavice (česky a něm.) u ryt. 
z Šenfelda. Srv. Rozl. Pražských Novin 
1831, 96. 

1610. Gottstein IV., Beitrag zur Ge- 
schichte der Cholera im Riesengebirge, 
Riesengeb. Wort Bild, 1884, č. 13-4, .str. 
65-6. — Zur Geschichtc d. Chol. i. R. 
(r. 1831), ibid. IX, 1889, č. 33, str. 105. 

1611. Zpráva o morové nakažlině, na- 
zvané cholera (vrhavá ouplavice), jež nyní 
v Ruské i Polské zemi veliký počet lidí 
umrtvuje, v Písku 1831, 4°, 6 1. Přídavek: 
Beschreibung uber die Cholera morbus, 

1612. Cholera na Moravě r. 1831-2, Mor. 
Orlice, 1865, č. 194. 

1613. Cholera morbus čili krátké popsání 
průvodu a běhu indické nakažlivé dávivé 



— SO — 



A. Geografie fysikální. II. Jednotlivé zjevy. Mor. 



C. 1613-50. 



ouplavice a poučení, jak by se jí mčl každý 
vystříhati, v Jičínu 1S31. 

1614. Nábožná píseň v čas nebezpečné 
nemoce nazvánu a^iatské červené i cholera 
morbus) ke cti Boží složená od P. It^naciusa 
B. Kai/aclia, učitele ve Vorasicích, b. r. 
(1831), 4 str. 

1615. Rvha Jos., O nemoci choleře ori- 
entální, ČČMusea 1832 I. 82. Srv. Kromb- 
holz, ibid. 1837, 119. 

1616. Le cholera á Praj^uc en 1832, Carro, 
Mémoires, 1855, 84. 

1617. Palliardi A. J., Uber den Gesund- 
heitszustand, besonders Cholera und In- 
fluenza von Franzensbad und Eger seit 
dem Herbste 1836, Clarus, Médi z. Zeit- 
schrift, Leipzig, 1837, str. 230-3. 

1618. IVclleba \V. F., Pestseuche in 
Bohmen, »Prag«, 1841, 556. 

1619. Javornický J., Katechismus o cho- 
leře, čili dávivé ouplavici. V pateru po- 
chvílích. Pro milé krajany české, zvláště 
pro mládež školní, v Praze 1831, 1832, 
12", 27. 

1620. Mikeš JI/., Naučné přednášení, jak 
se na choleru nemocný ošetřovati a hlídati 
má, v Praze 1831, 8^ 120. 

1621. Dávivá úplavice nebo cholera r. 
1832 (ze zápisníku Frant. Vetešníka), Čas. 
lékařů českých, 1878, str. 344. 

1622. Zpráva o morové, nakažlivé, na- 
zvané nemoci cholera. Večerní Vyražení 
1831, 285 (též otisk). 

1623. K historii influency v Čechách, 
Čas. č. lék. 1890, str. 20-1, 39-42, 59-61 
(r. 1831-33). 

1624. Cholera v Slaném (r. 1832), Slánský 
Obzor, 1893, str. 90. 

1625. Kurzer Unterricht die epidemische 
Brechruhr zu erkennen, Olmútz, 1832 
(něm. čcs.) 

1626. Choral-Gesánge zur Gedáchtniss- 
feier der durch die Cholera hingeschiede- 
nen Mitglieder der Hohen Orts bestátigten 
BriJderschaft fiir Krankenpflege, Abge- 
halten nach dem gewohnlichen Gottes- 
dienste am 25 December 1832, Prag, 1832, 
8", 16 str. (hebrejskv). 

1627. Sk'/z/g F. Á., Geschichtlich-stati- 
stische Darstellung der Cholera, Prag, 
1833. 8". 

1628. (Fi/íýek), O moru, Květy 1838, 214. 

1629. HeidlerČarl. Jos., Uber die Schutz- 
mittel gegen die Cholera und darunter 
insbesondere uber das kohlensaure Gas 
zum áusserlichen und innerlichen Ge- 
brauche, Pr3g, 1831, 8". (8), 98. 

1630. Bouček Bok., Cholera na Poděbrad- 
sku, Epidemiologická .studie, S plány měst 
Poděbrad, Sadské, Pecky a 38 obcí okresu 
Poděbradského, v Poděbradech 1894, v. 8", 
52 str., 4 tab. — Něm. vyd. : Die Cholera 
im Poděbrader Bezirke, Eine epidemiolo- 
gische Studie, Aus dem Bohmisch. ijber- 
setzt von K. Maade, Mit Plilncn der Stadt 
Poděbrad, Sadska, Pecky und 38 Gemein- 



den des Poděbrad. Bezirkes, Múnchen und 
Leipzig, 1894, 8", 48 str., 4 tab. 

1631. Cholera na Moravě (r. 1849', Z kro- 
niky m. Podivína, Náš Domov, Olomouc, 
I. 1892, 336. 

1632. Bccr Leop., Die Cholera in Briinn 
i. J. 1849, Briinn, 1S50, 8". 

1633. Předsudek nevzdělaných lidí o cho- 
leře a jejich některých pověrách. Mor. Nár. 
Nov. I. 1850, str. 395. 

1^634. Hlad a mor v dřívějších dobách 
v Čechách a na Moravě, Mor. Nár. List 
V. 1855, str. 107. 

1635. Becr Leop., Riickblicke auf die 
Brechruhr-Epidemie in Briinn, i. J. 1855, 
Briinn, 1856. 

1636. D'Elvert, Zur Geschichte der 
letzten Pěst in Máhren, N.BIatt 1858, No. 12. 

1637. Cholera na Moravě (v 19. stol.), 
Koleda, Olomouc, 1878, str. 440. 

1638. Mor a hlad u nás. Op. Týd. VII. č. 8. 

1639. Prof. Janovský o epidemiích jindy 
a nyní, Č. Politika 1887, č.^3T6. 

1640. Drahota a láce v Čechách (hist.). 
Pozor, v Olomouci 1887, 118-20. 

1641. Jak v Cechách mory řádilv. Cech, 
1888, č. 163, 164, 165. 

1642. Politik, 1898, č. 294. 

1643. Influenza, Aus der Chronik der 
Schule in Altenbuch ^Epidemie v Krko- 
noších, histor.), Riesengeb. Wort Bild, 
1891, No. 39-40, str. 37. 

1644. Helbig Julius, Die Pěst in der 
Herrschaft Friedland, Reichenberger Zei- 
tung 1897. No. 32, 199-200. 

1645. S{plt)a Ant., Středověké recepty 
proti moru, Nár. Listy, odpol. vyd., 1898, 
č. 303. 

1646. Clialnpa K., Mory v Praze (u našich 
předků), Ned. Listv Hlasu Národa 1898, 
č. 299. 



164 7. Pesin Cyprian Žatecký, Knížka 
o moru dobytka, v níž se podle pravidla 
Slova Božího ukazuje, jak se v něm cho- 
vati a čeho by měli všickni pobožní, tím 
křížem od Pána Boha navštívení, když by 
jemu poslušnost a trpělivost zachovali, 
očekávati, s. 1. (v Praze,) 1616, 8", (16) 125. 

1648. O dobytčím moru r. 1644, Besídka 
pro záb. a pouč. 1877, č. 11. 

1649. z Aíeiersbacliu Jan Hynek, Pod- 
statné vyšetření příčin, prostředků a lékař- 
ství při všeobecným pádu hovězího dobytka 
v království českém, na vysoké poručení 
vys. si. gubernium . . . , v Praze, 1749, 4", 
91 str., rejstřík. 

1650. Wolstein J. B., Připamatování 
strany neduhu dobytka v Rakousích, jakož 
i nějaké jednání proti zabíjení dobytka 
v čas neduhů, Z něm. jazyku do českého 
přeložená skrze Hvnka Rutha, v Praze, 
1783, 8^ 151, 2 tab! (chybný překlad). — 
O pádu dobytka kniha pro sedláky, pře. 
od Frant. Kašpara Třebického, v Praze, 



Zíbrt, Bililiofjr.Tfie I. 



— 81 — 



C. 1650-59. 



JI. Pomocné vědy. I. Geografie. 



1784, 8", 40. — Knížka o nakažení dobytka, 
v Prešpurku, 1785, S". — PoJ>J> Jos. Aloisii 
[z PopenJieimu), Opera veterinaria ex prae- 
lectionibus doctoris et professoris Volstein 
sedule congesta in boh. versa, totiž Kniha 
o nakažení dobytčím v čas rány morové, 
pro lid polní sediský, v kteréžto lidu 
obecnímu oné znamení, jenž se při hovadách 
nemocných spatřují, a na proti ku zacho- 
vání oného se dilkladně vykládají, dáleji 
pak k uvarování snětí škodlivého v pšenici 
i v jinším obilí, a vyhubení mušek obilných, 
jinače ráčkův niz váných, prostředky sku- 
šené, v Brně, 1786, 8", str. 177. Srv. V. 
Prásek, Komenský, 1875, 11. 345. — Kniha 
o pádech a nakažlivých nemocech hovězího, 
ovčího a svinského dobytka, pro hospodáře, 
Složená od J. B. Wolsteina, z něm. v český 
jazyk pí-eložená, v Brně, (1797), 8°, str. 112. 

1651. Prostředky, jichž hospodářové proti 
pádu hovězího a ovčího dobytka užívati 
mají, přel. Boh. Dlabač, v Praze, 1797. 

1652. Právní nařízení o diiležitosti do- 
bytčích pádů, obzvláštně ale pravého pádu 
hovězího, pro království české, v Praze, 
1804, %\ 72. — Srv. Wekebrod Fr., Sam- 
mlung sámtlicher v. J. 1729-92 zur Ab- 



wendung der Viehseuche ergangenen 
Gesetze, Prag u. Leipzig, 1799, 8°. 

1653. Pěšiny J. y., Ponaučení k hojení 
morového pádu hovězího dobytka železo- 
vatou solní kyselinou, ve Vídni, 1805. 

1654. Jogl Aíarí. Alb., Rada a prostředky 
proti neduhům a pádu, jenž v letošní zimě 
a v budoucím jaře (od 1821 na 1822) 
domácímu dobytku hrozí. Vydala c. k. vla- 
stensko-hospodářská společnost v králov- 
ství českém, v Praze, 1821, 8°, 15. 

1655. Rozkazní předpisy a pravidla, jak 
nakažení a rozmáhání dobytčího moru 
(spekliny knih) předejíti, vypuklý již dle 
možnosti obmeziti a zničením nakažliviny 
jeho navrácení nemožným učiniti. Pro 
poučení rolníků podle navedení pro pan- 
ství zvláště vypracování a rozdání od c. k. 
vlastenské hospodářské společnosti v krá- 
lovství českém, v Praze, 1829, 8°, 23 (pře- 
ložil Ludvík?). 

1656. UElvert, Zur Geschichte der 
Rinderseuche in Máhren, Schlesien und 
denangránzendenLándern (Zur Geschichte 
der Landwirtschaft in Máhren und Schle- 
sien 11.3, N.Blatt 1864, No. 9. 



B. Geografie historická a politiclíá.*) 



I. Spisy všeobecné a vlastivědy. 
1. Spisy o českých zemích vůbec a o Cechách. 



1657. Balbi Hieroti., Liber continens 
Bohemiae et proccrum eius laudes, Pragae, 
1560, 8°, A-D. - Otisk, Balbín, Miscellanea 
(č. 1687.) Dec. L lib. III. ^str. 296-7. — Srv. 
Vinařický Karel, Obraz Cech 1. 1500. Z listu 
Jer. Balba k Bohuši. Hasist. z Lobkovic, Č. 
Včela 1834, č. 36, str. 281-3. 

1658. Aubani Boemi Joaniiis, Omnium 
gentium mores, leges, ritus, Lugduni Bata- 
vorum 1520, 1535, 1538, 1540, 1548, 1595. 
Franc. vyd. 1552. — České vyd.: Obyčeje, 
práva, řády anebo zvyklosti všech národuo. 
Skrze Jana Aubána, příjmím Čecha, sic 
Němce, z mnohých nejvznešenějších scriben- 
tuo neb vypisovateluo takových věcí v hro- 
madu sebrané, každému upřímnému čtenáři 
v tom oblíbení majícímu k čítání netoliko 
potřebné, ale také velmi užitečné a po- 
těšitedlné. Z latinské řeči v českou pře- 
ložené skrze Jana Mirotického v Kroměříži, 



Vytištěno v Holomúci u Jana Olivetského, 
15*79, fol. III. díl,^kapit. 11.: O zemi české 
a o obyčejích Čechuov. Kdež i o zemi 
moravské také se^ vypisuje. 

1659. MiíHster Šeb. (f 1552), Kozmograíia 
česká, to jest vypsání o položení krajin neb 
zemí i obyčejích národuov všeho světa, a 
historijí podlé počtu leth na něm zběhlých, 
prvé nikdá tak pospolu v žádném jazyku ne- 
vídaná, přelož. Jan (a Zigmund ml.) z Pu- 
chová, v Praze, 1554, fol., 1. 460-77.: O zemi 
české (s mapou). O Praze. O Chbu Bruxius 
poeta takto píše. O zemi foigtlandské. Kdy 
jest země česká v království vyzdvižena. 
Rod knížat a králův českých. Ferdinand 
král český etc. devatenáctý. O zemi mo- 
ravské. Země slezská. Vratislav. — Mapu 
Čech z Kosmograíie znova vydal za pří- 
lohu čas. Sběratel V. Kocura, v Praze 
1898. Též ve zvi. otisku pod názvem: 



*) Srv. v IV. oddělení, IV. část', kde bývají v jednotlivých historiích zemí koruny 
české ze starší doby též popisy zemí, výklady topografické a pod. — Kde potřeba, 
rozepisuji obsah, výčet měst, o nichž je psáno, aby se pak v oddílu Topografie místo 
dlouhých citátů pouze číslem mohlo odkázati ke spisům, jichž se týče. 



82 — 



B. Geografie historická a politická. 1. Spisy všeobecné. Paprocký. 



C. 1659-68. 



Zikmunda z Puchová Mapa král. Českého, 
vydaná v Múnsterově Kosmografii a vy- 
tištěná Janem Kosořským z Kosoře, v Praze, 
J554. Nové vyd. od V. Kocury, red. 
Sběratele, 1898. — Srv. Palacký Fr., Ná- 
klad na vydávání kosmografie české 1. 1554, 
ČČMus. 1831, IV. 43. — Z(oubek) Fr., Po 
čem prodávali českou kosmografii, Pam. 
Arch. VIL, 1868, 74. — Listy filol. XX. 444. 

1660. Popis Čech, Moravy a Slezska z 1. 
1563, Světozor X. 1876, '9-12 (z relací 
Benátčana Giac. Soranza r. 1563). 

1661. Crinitiis ab Hlawaczo^va Dav., Fun- 
dationes et origines praecipuarum regni 
Bohcmiae urbium, Pragae, 1575, 4". Lat. 
báseň, bezv5fznamná. Č. 1687, str. 66. 

1662. Geogi-aphisches Curiosum i Jobsi, 
Auszug aller Chroniken von Erbauung 
aller Stádte, 1575), »Prag«, Příl. čas. Ost 
u. West, 1844, 834 (týká se Cech, Prahy). 

1663. Cosmographia sivé descriptio uni- 
versi Orbis, Peti-i Aýiaui et Gemmae Frisii, 
mathematicorum insignium, iam demum 
integntati suae restituta, Antverpiae, 1584, 
4". Str. 91 : Bohemiae regni civitates. Str. 
94 : Moraviae provinciae Ibid. Silesiae pro- 
vinciae. — Píiv. vydání. Antverpiae 1524. 
Viz Gunther Siegmund, Peter und Philipp 
Apian, zwei deutsche Mathematiker und 
Kartographen, Ein Beitrag zur Gelehrten- 
Geschichte des XVI. Jhts. (Abhandl. Bohm. 
Ges. Wiss. VL F. 11. B.), Prag 1882, 4^ 136. 

1664. Braunius [Bniin) Georgius, Urbium 
praecipuarum mundi theatrum, I-V. Colo- 
niae 15^93-4, fol. I. 29, Praga, Egra (s po- 
pisem Čech). T. V. 49. Praga 50. Svibusium 
i,S\vybuschin in Nider-Schlesien). 

1665. Adrianus Romaiius, Parvum the- 
atrum urbium sivé urbium praecipuarum 
totius orbis brevis et methodica descriptio, 
Francoforti 1595, 4°. Str. 175-6: Bohemiae 
regnum, Praga is vyobr.) Eger (Cheb). Str. 
177: Moravia. Brin, Olomontium. — Adri- 
amis Romainis, Urbium praecipuarum totius 
orbis descriptio generalis, Wurceburgi, 1595, 
4". Str. 175-7: Bohemiae regnum. Moravia 
(s vyobraz. Prahy). Str. 138-40: Silesia. 

1666. Europae totius, terrarum orbis par- 
tis praestantissimae, generalis ac particu- 
laris descriptio, tabulis novem et sexaginta 
expressa, per Alatthiam Qíiadnm Cltalco- 
grafliiim, Čoloniae, 1596, 4". V. Bohemia. 
VII. Moravia. VIII. Silesia .;s mapami.) 

1667. Botero Giovanni, Le relationi 
universali, 1596, 4° (týká se Čech). Srv. 
6. a 7. stať v díle : Ens Caspar, Thesaurus 
politicus, instructiones aliosque ad plenám 
regnorum cognitionem tractatus complec- 
tens, Ex italico latinus factus opera Č. E., 
Coloniac, 1613, 8". 

1668. Paprocký Bartoloměj z Glogol az Pa- 
procké Viile, Diadochos id est successio, 
jinak posloupnost knížat a králův českých, 
biskupův i arcibiskupův Pražských, a všech 
třech stavův slavného království českého, 
to jest panského, rytířského a městského, 



v Starém Tílěstě Pražském 1602, fol. (Viz 
v Genealogii I.). Vlastivědy české týká se 
stať: O počátku a dávnosti měst v krá- 
lovství českém knihy páté: Praha (str. 
5-160, s vyobr.) Na str. 24-8: znaky praž- 
ských pořádků řemeslnických. Plzeň (str. 
162-77, s vyobr.). Kouřím (str. 177-82, 
s vyobr.). Zatec (str. 182-92, s vyobr.). 
Chrudim (str. 193-4, s vyobr.). Hradec 
(Králové) (str. 194-8, s vyobr.). Čáslav 
(str. 198-200, s vyobr.). Boleslav Mladá 
(str. 200-1, s vyobr.) Prachatice (str. 201, 
s vyobr.). Sedlčany (str. 202, s vyobr.). 
Beroun (str. 202-4, s vyobr.). Litoměřice 
(str. 204-5, s vyobr.). Slané (str. 205-7, 
s vyobr.). Rakovník (str. 207, s vyobr.). 
Bechyně (str. 207-8, s vyobr.). — Austí 
nad Labem, nad Orlicí, u Tábora. Auštěk. 
Brandejs. Brod Český. Budyně (s vyobr. 
str. 211). Brod Německý. Benešov (u Prahy). 
Benešov u Kaplice. Březnice. Bor. Budějo- 
vice. Bílina. Bydžov. Blatná. Benátky. Bole- 
slav Starý. Bělá. Bohdaneč. Chomutov. 
Cheb. Chlumec. Chotěboř. Cerekvice Le- 
skovcová. Nová. Chýše. Černovice. Čech- 
tice. Domažlice. Dub. Dvůr Královy. Dob- 
ruška. Domašín. Dobrovice. Dokza. Deštný. 
Gerlice (Zhořelec). Jitčín. Hora Gutná. 
Hory Pergkreichnštajn. Habr. Hořice. Ho- 
raždbvice. Hořovice. Hradec Jindřichuov. 
Humpolec. Hostinná. Hrob Klášterský. Hra- 
diště. Hořepník. Hostouně. Hostomnice. 
Hošťka. Jochmstál. Jaroměř. Klatovy. Ka- 
daně. Kladsko. Kamenice. Kasejovice. Ko- 
stelec nad Labem. Kiivsoudov. Krumlov 
Český. Kolín. Kaplice. Krupka. Kopidlno. 
Královice. Louny. Líppa. Litomyšle. Lom- 
nice. Ledeč. Lomnice. Lysá. Lukavec. Mýto 
Vysoké. Mělník. Most. Mileřsko. Miličín. Mi- 
moně. Mšeno. Maršovice. Městec Heřma- 
nuov. Náchod. Nymburgk. Nové Město Hra- 
diště nad Methují. Nová Kdyně. Načeradec. 
Netolice. Neveklov. Ostrov. Otice. Pardu- 
bice. Písek. Příbram. Poděbrady. Polička. 
Peldřimov. Polná. Počátky. Planá. Roud- 
nice. Řečice Stará, Červená. Řečice Karda- 
šová. Rokycany. Rychnov. Rožďalovice. 
Runšpergk. Stříbro. Sušice (Sutice). Strako- 
nice. Světlá. Solnice. Skuce. Soběslav. Sla- 
vonice. Střebochovice. Sobctka. Tejn Hor- 
šovský (Dobrohostov). Tejn nad Vltavou. 
Teplice. Teplá. Turnov. Třeště. Třeboně. 
Tábor. Tachov. Třebová Česká. Vodňany. 
Unhoště. Velvary. Vlašině. Volině. Zlutice. 
Žebrák. Zíželice. — Charvatice. Ctiňoves. 
Tursko. Chejnov. Krokovec. Chyřin. Zde- 
chovice. Budeč. Přerov. Řadič. Psary hrad. 
Slup ves. Libice. Kašín hrad. Tetín hrad. 
Liběhrad. Radlice. Stříbro. Pražský Hrad. 
Klecany. Libec dvuor. Libeň. Sedlo dvuor. 
Přemyšlen hrad. Štěnice. Ronov (Rodov). 
Vršovke. Okoř. Košťálův Hrad. Třebe- 
nice. Říčanský Dvůr. Nedvědič ves. Hrad 
Sedišín. Hažmburgk. Příbram. Rodouň. Po- 
kratec dvuor. Leštno. Heskov. Nižbor. 
Dobřenice a Libčany. Stříhov. Lichnice 



— 83 — 



6* 



C. 1668-73. 



II. Pomocné věd}'. I. Geografie. 



(Lichtenbur^k;. Oheb. Řepice. Štěken. Stře- 
kov. Bczděchov (Bezděkov). Svadov. Ku- 
nákův Dvůr. Radostín. Vlastislav. Pacov. 
Kukla. Milešov Hrad. Klapaj a Hospozín. 
Přimda. Nový Hrad (Podle Hájka výpisky). 

1 669. Beaíí/s Georghís, Beheimische Chiro- 
nica, das ist: Ordentliciie und gantz nútz- 
liche, jedoch kurtze Beschreibung aller 
und jeder dess weltberiihrnten Kónigreichs 
Beheimen, Fúrsten, Hertzogen und Koni- 
gen, irer Ankunft, Geschilecht, Leben und 
Regierung, Schlachten, Siege und Victorien, 
auch was deren jader zu Erweiterung 
dessen Kónigreichs Wúrden und Hochheit, 
;',u Kriegs und Friedens Zeiren, Anheimisch, 
und in frembden Landen, Lobwiirdiges 
begangen, was Todts auch jeder verfahren 
und gestorben, von Hertzog Cechio, dem 
ersten Anfánger tiieses Kónigreichs an, 
biss auf den ailerdurchleichtigsten, un- 
uberwindlichsten etc. Herrn Rudolffen, den 
Andern, Romischen Keyser etc. und ge- 
kronten in Beheimen, vollnfúhret. Dess- 
gleichen aucli eigentliche Verzeichnuss, 
aller und jeder Kóniglicher, Herren und 
gemeiner Státten, Schlosser, Veslungen, 
Márckte und Dórffer, auch dess Ertz- 
bischoffthumbs, der Bischoffthummen, K15- 
ster, Pfarrkirchen und Ordens-Stiíten, vvie 
auch Bergckwerken unnd Wasseríliissen 
gemeldtes Kónigreichs. Alles auss bewáhr- 
ten vvarhaftigen Historien zusammen ge- 
tragen und kúrtzlich beschrieben durch 
G. B., der Freien Kúnste Magi.strum und 
Burgern zu Franckfurt, Franckfurt 1604, 
fol., str. 107. 

Obsah: Aeneas Sylvius von Gelegenheit. 
Státten, Vestungen, Wasserflússen unnd 
Sitten der Einwohner dess weitberúhmten 
Kónigreichs Beheim. Von Ursprung und 
Herkommen, der Beheimischen Nation. 
Ordentliche Beschreibung aller Fiirsten 
und Hertzogen in Beheim, so von Anfang 
dessen Fúrstenthumbs, biss auff jetzige 
unsere Zeit dasselbige regieret haben. Ver- 
zeichnuss aller und jeder Státte, Schlooser, 
Vestungen, IMárckte, Dorfer, auch Ertz- 
Bisthumb, Bislumben, Stifft und Closter 
dess Kónigreichs Beheimen. Verzeichniss 
der Kirchen im Konigreich Bóhmen' unnd 
Ertzbischofttumb Prag, so mit den Cano- 
nicis bestelt gewesen. Von der Statt Eger, 
am Beheimer Wald gelegen. 

2. vyd. Leiptzig 1616, fol., str. 82. Otisk 
nezměněný. 1. i 2. vydání tvoří dodatek 
k oběma vydáním knihy : Beheimische Land- 
Ordnung, Auss der Beheimischen Sprach . . . 
in die Teutsche Sprache uberset/.et durch 
Pefnim Síurba, Burgern zu Cadan, Franck- 
furt a. M. 1604; 2 vyd. Leiptzig 1617. 

1670. Lebeda z Bedrštorfu VácL, Knížka 
obsahující v sobě kratičké poznamenání 
zámkuv, hraduv, tvrzí a jiných sídel, 
v tomto slavném království českém ležících, 
v kteréžto se najde, v kterém kraji a kolik 
mil které sídlo od hlavního města Prahy 



vzdálí jest, po zprávě poslův přísežných 
a v tomto království českém dobře pově- 
domých. V Praze, vyd. 161U, 1613, 1622. — 
1681 s názvem: Knížka obsahující . . . 
Předešle léta 1622 od neb. Vád. Lebedy 
z Bederštorfu sepsaná, nyní pak v nově 
od společních komorníkův při královských 
dskách zemsk5'ch v témž království českém 
... v lepší a snadnější spůsob uvedená a na 
jich společní náklad na světlo vydaná od 
Matěje Steyra. — Vyd. 1687 s názvem: Po- 
znamcníiní měst, městeček, zámků, hradů 
a jiných sídel v slavném království českém 
ležících, s oznámením, v kterém kraji a 
kolik mil každé sídlo v dálí jest od hlav- 
ního města Prahy, již po druhé s roz- 
množením mnohých míst tlačeno, které 
urozený a statečný vladyka Fidelis Weibl, 
vládyka a spoluouřadní Nového Města 
Pražského, tlačiti dal v Praze, 1687. Vyd. 
1692, 8". — Vyd. 1706 12". Srv. dále č. 
1722. Jos. Táborský. 

1671. Theobaldus ZacJiarias Jtui., Gcnea- 
logica et chronologica iudicum, ducum et 
regum Bohemiae series, topographica ei- 
usdem regni, non magis inclyti, quam 
Christiani, iuxta veteres et recentiores 
descriptio paucis plane plene tradita, 
Wittebergae, 1612, 4°, A-L„. 

Obsrih: De colonis Bohemiae primis 
deque nomine regionis usitato. De origine 
Bohemorum, qui cum Czecho venerunt, 
linguamque Henetam introduxerunt in 
terram hanc. Tabula generalis iudicum, 
ducum et regum. (Reges, interreges et 
duces Bohemiae etMoraviae.) Topographica 
regni Bohemici descriptio. 1. De šitu pro- 
vinciae. 2. De montibus Bohemicis. 3. De 
fluminibus. 4. De distinctione Bohemiae. 
5. De urbibus Bohemiae celebrioribus: 
Praha. Kauřzim. Budecium, Budeč. Zate- 
cium, Satz. Berona. Slanej. Melnikum. 
Příbram. Pisca (Bohatý Písek). Bilina. Te- 
plicze. Bydzow. Vicem.ilovium, Schwein- 
furth. Dobroslavia, Hradec Králové. Sušice. 
Německý Brod. Broda Bohemica. Czaslavv. 
Cadan. Ústí. Luna. Boleslavia antiqua. 
Belv^r iVelvary). Domažlice. Plzna, Pilsen. 
Tábor. Glattovia. Bruxia. Tachovia. Chomo- 
tavia. Rakona. Raudnicium. Kosteletz. 
Parduwicium. Chrudima. Piigramum. No\a 
Domus. Budowicium. Prachaticium. Stra- 
konitz. Elenbogna. Schlaccenverda (Vo- 
strova). 6. De urbibus metallicis : Stechowiz. 
Suticium, Schittenhoff. Braezovaeum (Przi- 
bram). Gilovianum, Eul. Cuthna, Gutteberga. 
Grupa. Beron. Lipnicenses (non procul a 
Broda Germanica). Stříbro. Vallis Joachi- 
mica. Schlaccowalda. 7. De qualitate regionis. 

1672. D. V. T. Y. {D'Av/ty), Les ^Etats, 
Empires et Principautés du Monde, Paris 
1616, A". — 1645, fol. —^1660, fol. — 1665 
fol. (Několik zmínek o Cechách). 

1673. Bláic/ Johanu und Wilh., Atlas 
Amstelodami 1630. — 1649. — 1665, fol. 
Zmínka o českých zemích. 



— 84 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1674-80. 



1674. St/-d)iský Pavel, Respublica liohe- 
miae, (bojema a — descripta), Lugd. Bata 
vorům, 1634 (Elzevir), 12°, 507. — Obsah: 
í De šitu cjualitatibusíiue Bojemiae. II. De 
Bojemiae districtibus, opidisque et locis 
potioribus. III. De státu Bojemiae. IV. De 
incolis Bojemiíe et eorum moribus. V. De 
regimine politice, in Bojemia. VI. De reli- 
gionis mutationibus et regiminc ecclesia- 
slico in Bojemia. VII. De provinciis coronae 
unitis. VIII. De princibus reg busque Boje- 
miae. IX. De princibus reginiscjue Boje- 
miae. X. De regum Bojemorum liberis. 
XI. De ordinibus regni Bojemiae. XII. De 
Bojemorum comitiis. XIII. De muneribus 
seu officiis publicis in Bojemia. XIV. Dc 
consilio seu consistorio regio. XV. De 
tribunalibus iuri dicundo in Bojemia con- 
stitutis. XVI. De opulentia et potentia 
regni Bojemiae. XVII. De re numaria et 
compitandi ratione. XVIII. De regiis 
reditibus. 

Další vydání jsou: Lugd. Batav. 1643, 
S". — Lugd. Batav. 1648, \2\ 328. — Am- 
stelaed. 1713, 12" (s předmluvou Frider. 
Roth-Scholtze). — U Goldasta, De regno 
Boh. 1719. — Francofor., Schmink, 1719, fol. 
— Cornova Ign., P. Stránský 's Staat von 
Bohmen, úbersetzt, berichtigt und ergánzt, 
Prag 1792-803, 7 Bde, 8". — Mistra Pavla 
Stránského ze Zapskč Stránky poopravené 
i^ rozmnožené Vypsání vší obce království 
Českého (Respublica Bojema). Z latiny pře- 
ložil, životopisem Stránského a mnohýn i 
poznámkami opatřil Emanuel Tonner, 
V Praze 1893, v. 8", Lil a 299. S podo- 
biznou Stránského a titulním ^listem Elze- 
virského vydání z r. 1643. — *ČČMus. 1S94, 
174. — Pavel Stránský a jeho spis o českém 
státě, Hlas Národa 1893, č. 85. — P. S. 
spis »0 státu českém «, Česká Politika 
1893, 85. — P. S. spis »Respublica Bojema«, 
Česká Politika^l893, č. 119. 

1675. P. S., Životopis, Vlast. Zvěstovatel 
1821, 246. — Legis - Gluckselig, Staats- 
und Privat-Recht, 1847, str. 30, 31. — 
Hraše J. K., M. P. S. ze Zapské Stránky, 
Světozor II, 1868, č. 43-8, str. 412 ad. — 
P. S. und sein »Staat v. B.«, Bohemia 1877, 
N. 10 ad. — Tonner E., P. S. (1583 657) 
a jeho spis »Respubl:ca Bohemiae«, Zlatá 
1'raha VII, 1890, 555 ad. — Šimek J,, P. S. 
'Respublica Bojema«, Sborník hist. IV, 
1886, 93. — Vančura Jindř., Čas 1894, č. 36. 

1676. Hollar IVenc. Bohei?u/s, Amoenissi- 
mae (Amoenissimi) aliquot locorum in di- 
versis provinciis iacentium effigies (pro- 
.^pectus; 1635, 1643, 1644. Viz Paríhev, 
Wenzel Hollar, Berlin, 1853. Vlastivědy 
české týkají se č. 696. Bey Prag. 697. Zu 
Prag. 727. Mons S. Laurentii Pragae vulgo 
Lorentzberg. 734. Molda fl. apud Pragam. 
748. Pons Pragensis. 776. Zu Prag, Molda 
Fluvius. 782. Prag. 785. Prag. 796. Cshaslaw, 
Czaslaw. 797. Carlsbad, Wary. 798 Koni- 
gingrátz. Hradec Králové. 799. Commutau, 



Chomutov. 800. Guttenberg, Horaguttna. 
SOI. Prachatitz, Prachatice. 802. Seltschan, 
Sedlczany. 803. Kolin. 804. Tábor. 805. 
Lciittmeritz, Litomierzice. 806. Laun, Lou- 
ny. 807. Beraun. 808 Poln, Polná. 809. 
Crudim, Chrudim. 810. Schlan, Slanej. 811. 
Eger, Cheb. 812. Pilzen, Plzeň. 813. Saatz, 
Ziatec 814. Bechin, Bechinie. 815. Racko- 
nickh, Rakovník. 816. Purgiitz, Krziwoklat. 
817. Kaurschim, Kaurzim. 818. Schlacco- 
werdt. 819. Jungbuntzl, Boleslaw. 879. Zu 
Prag. — Srv. též Borov.ský F. A., Václav 
Hollar, Doplňky ku G. Partheyovu popi- 
snému seznamu jeh^ rytin, Praha, 1898, 
25-6: Pohledy z Prahy a okolí. 

1677. Sciographica Cosmica, d. i. Newes 
emblematisches Búchlein, darinnen in acht 
Centuriis die vornebmsten Statt, Vestung, 
Schlosser etc. der ganzen Welt, gleichsamb 
adumbrirt und in K' pfer gestochen, mit 
schunen lateinischen und teutschen Versi- 
culn und des orths proprietet betreffent, 
ad vivum abgebildet werden, Sehr anmuthig 
und niitzlich zubetrachten und in diese 
Ordnung gebracht. Pars prima, Núrnberg 
1637-38. Na titulním listě rnimo jiné pohled 
na Prahu s vinicemi. — Českých zemí se 
týká Libellus novus politicus emblematicus 
civitatum pars tertia oder Newen Politi- 
schen Statt und Emblematabiichs dritter 
Theil, darinnen dasdritte 100 Statt, Vestung, 
Schlosser und ílecken, so da iigen in 
Steyrmarck, Oesterreich, Máhrn, Bohmen, 
Elssas und Schweitzerlandt etc. Littera C. 
Bautzen II. 42 Breslau II. 37. Briin III. 7, 
Laun III. 16. Comotau III. 17 Eger IIÍ. 18. 
Liegnitz II. 39. Oelse in Schlesien II. 40. 
Prag III. 12. Pilsen III. 14. Pian in Bohmen 
III. 13. Reichenberg VI. 44. Slaň III. 15. 
Teschen II. 38. Tábor III. 10. Znaim III. 16. 
Zašla (Čáslav) III. 9. 

1678. Xeliel MelchiavůJi ÍF/Vj/íj://, Chrono- 
graphia decennalis, von 1631-41, darinn ab- 
sonderlich eine chronologische Beschreib- 
ung der Lánder, in welchen dieser -Krieg 
verfúhrt, m.ehren1heils aus eigener Erfahr- 
ungundeingenommenen Augenschein, 1642, 
12", 287. Zmínka o Čechách (->Exegesis 
Bohemiae«), nedůležitá. 

1679. liageigans J. //, Chorographischen 
Versuchserste Vorstellung d. i. kurzgefasste 
Beschreibung der zu Teutschland gehorigen 
kaiserl. Erblánder, Kobuig, 1644, 12". 

1680. Zeiler Martin, Topographia Bo- 
hemiae, Moraviae et Silesiae, das ist Be- 
schreibung und eigentliche Abbildung der 
vornehmsten unii bekandtisten .Státte u. 
Plátze in dem Konigreich Boheim und ein- 
verleibten Landern, Máhren u. Schlesien. 
An Tag gegeben und verlegt durch Alat- 
ihaeiim Meriaii zu Franckfurt a ]\I. 1650. 
fol Cum mappa Bohemiae, Moraviae, Sile- 
siae, Str. 192. — I. Boheim .str. 1-86., II. 
Máhren 87-116., III. Schlesien 117-92. — 
Srv. Godefredus L., \ ermehrte Archonto- 
logia cosmica, d. i. Beschreibung aller 



— 8.: 



C. 1680. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



Kaiserthúmer, Konigreiche und Republi- 
quen der Welt. Durch M. Merians sel 
Erben, Franckfurt a. M. 1695. 

I. Boheim (s mapou) 3-9. Altsattel. 
Aussig. Austi (Sesemi). Bechin (Bechinie, 
Bechinum, Vechin). Bělin. Beneschau (Be- 
nessou). Beraun ( Verona, Weroun.) Betsche. 
Beurath. Biela. Bilkow. Bistriz (Bistrzicz). 
Brandei.s (s piánem švédského obležení 1640). 
Braunau. Bresnitz. Brix (Brúx). Brod (Broda). 
Budin. Budweiss (Budovecium). Buntzlau 
(Buntzel, Boleslavia.) Cadan (Cadcn). Carls- 
bad (s vyobr.) Carístein. Chemnitz iKem- 
nitz). Chetischau (Chotissau, Chotischau). 
Chlumetz (Clumetz, s vyobr.) Chotiebortz. 
Chrudim (Krudim). Clingenberg (Klingen- 
berg). ClosterGrab (Hroby). Closterlein. 
Colin (Kolín, s plánem). Commotau (Co- 
mutau, Comethau, Commoda, s vyobr.) 
Cromau (Crumau, Cromena). Czaslaw 
(s vyobr.) Eger (s plánem). Eiche (Dub\ 
Elbogen (Elnbogen, Loket, Cubitus, El- 
boga). Eule (Eyle). Falkenau. Frauenberg 
(Pržimda, Pržinda). Fridland. Gabel. Genis- 
sowitz. Gitschin. Glatau. Glatz (s vyobr.) 
Gomnitz. Gottesgabe. Grátz (Králové, s plá- 
nem). Gressel. Habr. Havelsvi-erd. Herten- 
berg. Heyd. Horaždowitz. Hostinná. Jaromír. 
Joachimsthal. Kaplitz. Kaurschim (Kaurzim, 
Kauřim). Kladra. Konigsberg. Konigs-Saal. 
Konigswerth. Konopischt. Konradícze. Ko- 
steletz (Kostelecz). Kopvdlno Kost. Kutten- 
berg. Landeck. LandsCron. Landstein. Laun 
(Launii, s vyobr.) Ledecz(Ledetsch). Leippe, 
Leutmeritz (s plánem). Leutomyssl (Litomísl, 
Lytomysl). Lewin (Levin'. Líben. Líchten- 
statt. Líessa. Lomnitz (Lompnicz). Ludítz. 
Malin. Maut (Vys.). Melnick. Mies (Mísa, 
Strzíbro". Miestetz. Milczín. Náchod. Na- 
dlítz. Nepomuck. Neuhaus (Hradetz). Nym- 
burg. Opatowitz. Orlík (Worlík). Parduwítz. 
Petschau. Pílgram. Pílsen (Pelsina, Pelzína, 
s plánem). Píseck. Pian. Plat (Plattau. 
Podjebrat. Polítz (Polízka). Polna (s vyobr.) 
Postelberg (Postoloprty). Prag (s plánem 
a 2 vyobr.). Pragatíni. Pragatícz (Prachatícz). 
Przelautzí. Przicze. Przibram Rábítz. Radis- 
furt. Rakovvnícz (Rakonick). Raudnitz.Rein- 
hertz. Risenberg. Rockiczan. RonsberCT. 
Rosenberg. Rosenthal. Rziczan. Satz (Zia- 
tecz). Schierowítz. Schlackenwald. Schlack- 
envverd (Wostrow, s plánem). Schlukenau. 
Schmirschitz (Smírschítz). Schonfeld. Schút- 
tenhofen (SuschitzV Schwanberg. SchwíhoíT 
Slaň (Slaní, Schlan, Slaná, s vyobr.\ So- 
bieslau. Sternberg. Strackonitz. Straschítz. 
Tachau. Taus (Domazlíza). Tein (Tina, 
Theína). Teinítz (Teíntz). Tetschen. Teu- 
sing (Deusing). Thabor (s plánem). Tóplitz 
(Teplice). Tornau (Turnau). Trautenau. 
Trebnítz. Underhcíd. Welschin. Welwaríí 
(Wehvern). Wesely (Wesele). Winterberg. 
Wíttígenau (Wittingau, Trzcbon). Wodnian 
(Wodían, Wodnaníí). Wolin (Wolynie). 
Wotícz. Beschluss vom Bohmerlanď str. 
9-86. 



II. Máhren (s mapou) 87 91. Auspítz 
(Hustopetz . Austerlitz (Slavkow . Brínn 
(Brno, Bruna, s plánem). Brod (Hunnobroda). 
Buchio\vítz.Bud\veiss(13udejo\více).Bytetsch 
(Bytesch). Cremsii (Kremsíer, Kroměříž). 
Crumau (Krumlow). Eulenburg (Eylenberg). 
Eyssgrub (Lednice). Eywanschítz (Ewan- 
czítz). Frating (Wratení). Freyberg (Příbor). 
Fridland. Fulneck. Gewicz. Goding (Ho- 
donín). Hausiat (Zabrech). Hoff (Dworcej. 
Iloleschau. Hosterlítz (Hosteradicel. Hra- 
disch (Hradíscht, Hradistie). Hulín. Jamnítz. 
Iglau (Gihlawa, s plánem). Ingerwítz (Gí- 
mramow). Kamenítz. Kaunítz. Kojetín. Leip- 
nick (Lipnick). Lundenburg Luntenburg). 
Meseritsch (Meserícz). Mírau (Mirow). Mu- 
glítz. Neustatt (Unícow, s piánem). Níkls- 
purg (Nícolaíburgum). Olmíitz (Olomutíum, 
s plánem). Ostrá. Polna. Prerow (Prerovía). 
Proslnitz (Prostégow). Prostomerítz (Pross- 
meritz). Scharstein. Schauenberg. Selowitz. 
Sternberg. Strasítz (Strasnitz, Strasícíum, 
Straznícium, Strasnícza). Teltsch. Tísnow. 
Títscheín (Gitčín). Tobitschau. Trebítz 
(Trebícz). Tríbau (Tribow). Weisskirch (Hra- 
níce). Weselí Westernítz (Wísternítz). Wí- 
scha (Wisko). Zblanítz (Slawonícei. Znaím 
(Znoymo s vyobr.) Beschluss vom Máhren- 
land 91-115. 

III. Schlesíen(s mapou) 117-123. Aurís. 
Bendschin. Bernstat. Beuthen (Bethania). 
Bíelítz (Bylitz). Boberau. Bobersperg. Bo- 
leslau (Buntzel). Bolkowítz (Polckwítz). 
Bralín. Bresslau. (Vratíslavía, Wratislavía, 
s plánem a vyobr.). Brig (Briegk). Cant 
(Kant, Canthena). Cossia (Cosla, Kosel, 
Kossel). Creutzberg (Creutzburg). Crossen. 
Dobradin. Falckenberg. Festenberg. Fran- 
ckenstein. Freudenthal. Freyberg. Freyhan 
(Freyhain). Freystat (Freystátleínj. Frey- 
waldau. Frídberg. Frideck. Fridland. Gleí- 
bítz. Glogau (s plánem). Goldberg. Gorzowa. 
Gottsberg. Greíffenberg. Grossmúck. Grotka 
(Grotkau). Grúnberg. Guhr (Guhra, Guhrau). 
Hain (Hayn). Hermstat. Hírschberg. Hold- 
schin. Hotzeplotz. Hundesfeld (Hundsfeld). 
Jablonke (Jabluncka). Jágerndorff (Carno- 
vía). Jauer. Johannesberg. Koben. Krano- 
witz. Krappítz. Kúnsberg. Kunstatt. Láhn 
(Láhen). Landshut. Lasslau (Lasla). Lem- 
berg (Lewenberg). Leschnítz (Lessnitz). 
Leubus. Liebenthal (Liibethal). Lissau 
(Lyssa). Lignitz 's vyobr.) Loben (Lowen'. 
Lúben. Lublinitz. Liibschútz. Mosebohr. 
Michelau. Militsch. Míslowítz. Monsterberg 
(Miinsterberg). Nambslau. Naumburg. Neisse 
(Níssa, s vyobr.). Neukírch. Neumarckt. 
Neustat (Neustátleín). Nícklasstat (Níklstatt). 
Nímptsch. Nístkow (Nistko). Oder. Oder- 
berg. Ohlau (Olau). Olss (s vyobr.). Oppeln 
(s piánem). Ottomachau (Otmachau, Ott- 
mochau). Oyest (Oyziest). Parchwítz. Patsch- 
kau. Peísskrotschamb. Pílhovvítz (Pilzowítz). 
Pítschen. Ples (Pless, Psczína). Polckenhayn. 
Prausnítz. Prebus (Pribus, Prebs . Primmí- 
kau (Primnickau). Ratiboř. Rauden. Rei- 



— 86 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. Balbín. 



C. 16S0-7. 



chenbach. Reichenstein. Ribenik. Ritschen 
(Ritzschen). Rosenberg. Sagan. Schlava 
(Schlawa). Schimideberg. Schonau. Schúr- 
gast. Schwartzwasser. Schvveidnitz (s plá- 
nem a vyobr.) Schweibússen (Schwibus). 
Silberberg. Skotzaw (Sckozau). Sommer- 
feld. Sora (Soraw). Spitzberg. Sprottau. 
Steinau. Strehlen. Strelitz. Strigau. Strop- 
pen. Strummen. Tarnowitz. Teschen (Tes- 
sin, s vyobr.) Tost. Trachenberg (s plánem). 
Troppau (Opawa, Oppavia). Wagstatt. 
Waldberg (Waldenbergj. Walstat. Wansen. 
Warta Wartenberg. Weida (Weidau). Wig- 
stadt (Wigstáttl). Wintzig. Wolau. Zauditz. 
Ziegenhals. Zobten. Zuckmantel. Zulauff. 
Zúlch (ZúUúchau). Beschluss von Schlesien. 
124-192. 

1681. Coiringii Henna)mi Examen rerum 
publicarum totius orbis (přednáška statist. 
z r. 1660), Braunschwig, 1730 fol., Čechy 
str. 312-320. Srv. Andreas Oldenburgo; 
Thesaurus rerum publicarum, Genevac, 
1675, 4". 

1682. Register an die Bohmische Land- 
Carten des Konigreich Boheim gehorig. 
Registrum k mappě království českého 
náležející, Niirnberg, 1666, 12". Na konci: 
Genealogia und Succession der 34. Regen- 
ten und 26. Konige in Bóhmen. — Niirn- 
berg 1681, 12". 

1683. L'Europe vivante, ou Relation hi- 
storique et politique de touš ses etats, 
leur etendue, qualitě, commerce, forces, 
gouvernement, Paris 1667, 4". — Vyd. něm. 
Frankfurt, 1760, 8". 

1684. Popping J. Fr., Orbis illustratus, 
Ražeb. 1668, 12°, (jen o poměru království 
českého k říši německé). 

1685. Fiigger Joh. Jac, Spiegel der Ehren 
des Ertzhauses Oesterreich, vyd. Sigmund 
von Birken, Núrnberg 1668, fol. IV. Cap. 11. 
484-6: Das Konigreich Boheim. Cap. 12. 
Regenten und Konige in Boheim. 

1686. Lciiiholf von Fraiikenberg Friedr., 
Der jetzt regierenden Welt grosse Schau- 
biihne, Niirnberg, 1675, 8". — Nové vydání: 
Europáischer Herold, oder zuverlássige 
Beschreibung der europ. christl. Kaiser- 
thums, Konigreiche . . . nach ihrem natúr- 
Hchen und politischen Zustande, Kriegs- 
und Friedens-, Religions- und weltlichen 
Verfassungen, Frankfurt, 1689, Leipzigl705. 
I. 221 ad. II. 421 ad. 'hlavně politické po- 
měry). 

1687. Balbin Boh., Miscellaneorum histo- 
ricorum Regni Bohemiae liber lil. De- 
cadis I., topographicus et chorographicus, 
qui fines et terminos totius Bohemiae, tum 
ipsorum districtuum figuras, arces, oppida 
■et urbes (addita etiam Regii comitatus 
Glacensis et Silesiae, brevi, sed accurata 
descriptione) continet ac complectitur ; tum 
opera publica Bohemiae, pontes, basilicas 
et templa celebriora, palatia, coenobia,' 
aedificationes sumtuosas, verbo: quidquid 
memorabile Bohemicae telluri inhaeret arte 



et labore hominum perfectum, deinde 
subterraneas moles et per eam caussam 
spectrorum, thesaurorum, vaticiniorum, 
praestigiarum etc. exempla pertractat. Enu- 
merantur centům septuaginta septem prae- 
lia, quibus Bohemiae .solum contigit cruen- 
tari. Ad extrémům Melchioris Goldasti Cal- 
viniani calumniae adversus gentem Bohé- 
mám refelluntur, earumque loco testimonia 
magnorum virorum pro Bohemia recitantur. 
Pragae, 1681, fol. (2), 299 (38). 

Obsah knihy opět nekryje se zcela 
s názvem a proto dlužno aspoň záhlaví 
uvésti, na něž bude pak potřeba v dalším 
již jen stručně se odvolávati: Cap. 1. An 
Bohemia Germaniae et imperii Germanici 
provincia et pars sit et an ad impérium 
Germanicum referaturr Bohemiae ordines 
olim ad imperii comitia vocari solitos; 
eosdem posse in imperio bona emere et 
possidere. 2. De Bohemiae veteris finibus. 
Misniae et Lusatiae partem aliquam olim 
in Bohemia censam fuisse: nominatim 
Zittaviam et Gorlicium. Bohemiae fines 
ultra Comitatum Glacensem usque Wartam 
et Camencium quondam extensi. Itern pro- 
cul in Austriam et in Palatinatum usque 
Noribergam et in Bavariam. Marchia Bran- 
deburgica nunquam fuit pars Bohemiae. 
De Prussia Crucigerorum. 3. De regioni- 
bus seu, ut nunc vocant, districtibus Bohe- 
miae; fines et termini singulorum; oppida, 
civitates et arces; tum qua dote commen- 
dentur, ac tandem qua figura quisque 
eorum chorographice delineari possit. 4. 
Idem argumentům pertractatur. 5. De Comi- 
tatu Glacensi brevissima tractatio. 6. De 
Silesia Regni Bohemiae provincia. Histo- 
rici Silesiae scriptores; unde Silesiae no- 
men ; de principibus Silesiae ac principa- 
tibus; de nobilitate Silesiae; de opibus et 
terrae genio; de civitatibus ; migrationes 
Germanorum in Silesiam; quaedam de 
Vratislaviensi episcopatu, de coenobiis et 
templis; qua ratione Silesiae duces ad 
coronam Bohemiae accesserint; de nummo 
S. Petři; de privilegiis Silesiae, praesertim 
ducum Brigensium. Transactio Kolowra- 
tiana 7. De calamitatibus urbium et oppi- 
dorum Bohemiae; quantam populi Bohe- 
mici stragem proxima bella edidcrint; de 
multitudine populi ante bellům haeretico- 
rum; de vetustis urbibus Bojemiae apud 
Ptolemaeum ; origines urbium Bohemicarum 
per indicem, iuxta Chronologiam Hagecii 
Annalir.m Bohemiae scriptoris, tum oppida, 
aliaque huc spectantia. 8. De arcibus Bohe- 
miae. 9. Aliquid de Castro S. Wenceslai, 
seu Arce Regia Pragensi. 10. De aliis qui- 
busdam sumtuosis et operosis maiorum 
nostrorum aedificationibus. PonsPragensis; 
Basilica S. Barbarae; tum aliae celebriores 
per Bohemiam ecclesiae; campanae; Co- 
rona Wissehradensis; domus magnificae; 
coenobia et coliegia exaedirtcata; moles 
turritae et turres memoratu dignae. 11. Plu- 



— 87 — 



C. 1687-96. 



11. Pomocné vědy. 1. Geografie. 



res eiusmcdi operum raritates in Bohemia. 
Ambiius in Aíonasterio Aulaercgiensi. Sed- 
lecense coemiterium. Subterraneae quaedam 
^ellae et viac procul sub terram ducentes. 
12. Admirandum et rarum opus, Horolo- 
gium Curiae Antitiuae Urbis Pragensis, 
historice et mechanice descriptum. 13. De 
magnifico Veneris templo, cum pulcerrima 
deae statua, quam rex Merovius Branae 
condidisse et iabricasse scribitur; de sa- 
cellis quibusdam sumtuosis; tam de auto- 
matis duobus fodinarum argenti. 14. Ali- 
quid de thesauris iatentibus Bohemiae. 
15. De spectris quibusdam in variis Bohe- 
miae locis apparentibus, ac primům de 
Alba Domina in ditionibus Rosenbergi- 
corum et Novodomensium procerum, quae- 
nam sit.- quae rei origo? quas praebeat 
significationes apparens? 16. Albas Domi- 
nas in j^luribus Bohemiae locis apparuissc 
et apparere. Virgineum Spectrum Peren- 
steinii. De spectris quibusdam, lemuribus 
et larunculis; equcs Bechinius male ab 
his acceptus. Daemonunum volatus Cuttnae 
et exercitus obsidet Zatecium. Caroli IV. 
nocturnis Pragae terror. 17. Ex occasione 
spectrorum et praestigiarum, quas mali 
genii mortalium oculis obiiciunt ; de ma- 
gicis ariibus veterum Bohemorum rariora 
adducuntur exempla. 18. Exempla apud nos 
mortuorum, quorum corpora hodie incor- 
rupta in tumulis perseverant. Ouaedam mi- 
rae narrationes, hominum exsepulchro, vel 
ex media mořte surgentium. Item quaedam 
alia de morbis vel mortibus rara. 19. De 
ominibus, praesagiis, vaticiniis rem pri- 
vatam et publicam Bohemiae attingentibus. 
20. De habitu veterum Bohemorum, deque 
vestium et caetero corporis cultu ; non- 
nulla item de linguae suae conservandae 
studio, quod adhibuere maiores. 21. Bohe- 
micam tellurem plurimo hominum san- 
guine omni aevo maduisse; index centům 
et septuaginta septem praeliorum in Bohe- 
mia gestorům. Civitates quaedam, villae 
et pagi in praeliorum area, seu campo, 
aut per occasionem praeliorum cxcitati. 
Ouae caussae in Bohemia tot belloruni. 
22. De malignitate Goldasti in Bohemiam, 
eius errores et mendacia quam plurima 
proferuntur et apertissime summa brevi- 
tate refelluntur. 23. Ouaedam eruditorum 
et clarorum virorum de vetere Bohemia 
testimonia adseruntur. 

168S. Milller Gcorg Gottlieb, Das welt- 
berúhmte Erzhaus Oesterreich nach dessen 
Lándern, Stadten in Germanien, Nurnberg, 
12°. Království české str. 318 ad. Srv. Bláw 
č. 1673 a Fugger č. 1685. 

1689. Seyfried Joh. Heinr., Poliologla 
oder Beschreibung aller vornehmsten Stádte 
in der Weit, Sultzbach, 1633, 8°, I. LX., 
414, tab. 9. Appendix, 60. II. 391. Týká se 
měst českých: Bautzen (str. 49'. Bresslaw 
(72-3). Brieg (74). Brinn (74). Crossen Schles. 
(112). Eger (132). Eybanschitz (146). Frank- 



furt a. O (154 5). Frauenstadt Schles. (156-7). 
Glatz (176). Gorlitz (178-9). Grodtkau (188). 
Jágerndorf (216). Jauer (216-7). Iglau 218). 
Joachimsthal (222) Lignitz (241-2). Olmútz 
(298). Oppeln (299). Pilsen (215^. Prag 
(319-20). Schlackenworth (346j. Schweinitz 
(349-50). Tábor (264-5). Znaim (408). — 
Appendix : Guben (28-91 Neisse '43-4). Sagan 
(47). Teschen (52-3). Troppau (55). 

1690. MiU,'cr Joh. Ulr., Geographia to- 
tius orbis compendiaria, Ulmae, 1692, 8°. 
(Vždy mapa a stručný popis). Tab. XXX. 
Silesia (nad popisem však mapa Moravy !j. 
Tab. XXXI. Lusatia (nad popisem mapa 
Cech!). Tab. XXXII. Moravia (nad popisem 
mapa Slezska!). Tab. XXXIII. Bohemia 
I nad popisem mapa Lužice!) 

1691. Pinxeri Andreae Apodemia per 
Moraviam, Bohemiam suscepta, in qua ur- 
bium status, situs, ecclesiae facies depin- 
gitur, inquilinorum mores et alia, quae 
historiam sacram et profanam attinent, 
1694, 12". 

1692. De Purgstall Venc. Carolus (Ca- 
rolus Graiielliis), Germania Austriaca seu 
Topographia omnium Germaniae Provinci- 
arum, Augustissimae Domui Austriacae 
iure haereditario subiectarum, praeside 
Ign. Reiffenstuelt, Viennae 1701, fol., Pars II. 
Topographia regoi Bohemiae (s mapou, 
str. 1-48). Topographia ducatus Silesiae 
(s mapou, str. 49-66). Topographia mar- 
chionatus Moraviae (str. 67-79). — Vyd. 2. 
Viennae, 1759. Bývá citováno se jménem 
Reiffoistuhl. 

1693. Líidovici Pet>'í Giovaiuii {Joh. 
Petrus de L^tdewíg), Germania princeps, 
Halae 1702-711. Ulmae 1752, 8", ,str. 167-83. 

1694. Finsterwald D. H. (Ch. Fried. Hem- 
pel), Eriáuterte Giovanni . . . Germania 
princeps, Frankfurt und Leipzig, 1741-9, 4°. 

1695. [Gude He>ir. Ludw.), Staat von 
Bohmen, Halle (1707), 8°. 354. 

Obsah: 1. Von dem uhralten Zustande 
des Bóhmerlandes und dessen Einwohnern. 

2. Von den Hertzogen in Bóhmen biss auf 
den ersten Kónig von anno 315 bis 935 

3. Von denen Regenten desBohmer-Landes. 
so bald Kóniglichen, bald Hertzoglichen, 
Titul gefúhret. 4. Vierdter Periodus vor- 
stellend lauter Konige von Bohmen, doch 
von verschiedenen Familien. 5. Die Bóhmi- 
schen Kónige aus dem Ertzhause Oester- 
reicii, von anno 1526 bis itzo vorstellend. 
6. Von des Konigreichs Bohmen Praeroga- 
tiven, Hoheiten, Wapen, Kriegs-Macht, 
Einkúnftcn etc. 7. Von Religion, Kirchen- 
Staat und studiis. 8. Von Praetensionen 
und Controversien des Konigreichs Bohmen 
9. Geographische Beschreibung des Konig- 
reichs Bohmen. 10. Von einigen besondern 
Seltsamkeiten desBohmer-Landes. (Opsáno 
a vypsáno z Balbína). 

1696. Čechy a Praha na začátku XVIII. 
století. Posel z Prahy, Kalendář 1873, XIT. 



88 - 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. Vogt. 



C. 1697. 



1697. Fogí Mauriéiics, Das jetzlebende 
Konigreich Eohmen in einer historisch- 
ind gecgraphischen Beschreibung vorge- 
stellet, wie solches sowohl an Stádten, 
ClĎstern, Schlossern, Herrschaffcen, und 
heilsamen Gesund-Brunnen etc. anjetzo 
zu sehen ist, nebst einer kurtzen Lebens- 
Beschreibung aller bohmischen Herzoge 
und KíJnige, biss auf jetzt-regierende 
Romische kayserliche Majestát Carolum 
VI. Ingleichen mit vielen Kupffern und 
einer accuraten Land- Chartě gezieret (ně- 
které exempláře bez autora). Frankfurt 
und Leipzig 1712, 4", (6i 143.' (Titulní vy- 
obr. : Praga). 

Obsah: Der erste Theil : von dem Boh- 
mer-Land selbsten, dessen Hertzogen und 
Kónigen biss jetzige Zeit 1-32. Austheilung 
des gantzen Kónigreichs (Bisthúmmer. Creis) 
o2-S. Beschreibung derer Hoch-Gráfl. Spor- 
ckischen Herrschafften Liessa, Gradlitz und 
Konojed nebst zugehorigen Kupffern (vy- 
obr. : Herrschafft Lyssa. Kloster oderSpithl. 
Prospect des heilsamen Bad Kuckus. Ku- 
ckus Brun. Das Heilsame Kuckus-Baad. 
Konogedt. Allgersdorff.) 39-52. Historische 
Vorstellung der im Konigreich Boheimb 
belec^enen Herrschafft Tátschen, dem Hoch- 
und Wohlgebohrnen Herrn, Herrn Joann 
Ernst, des H. R. Reichs Grafen von Thun 
;ť. :c. als Erb-Herrn zugehorig. Nebst des 
Gráfl. Schlosses und Stádtleins Tátschen 
Abriss, in Kupffer gestochen (vyobr: Tát- 
schen), 53-70. — Der andere Theil handelt 
von denen Stádten, Márcken, Schlossern 
und Kloitern, von denen Stádten seynd 
gegenwártige Carmina zu lesen : Altbuntzel 
(Boleslavia vetus). Altenburg (Starý Hradi). 
Arnau. Auscht. Aussig (Austa). Barau 
(Bavarow). Baumgarten. Bechin. Beczau. 
Benadky. Beneschau. Beneschau (Bensen.) 
Bencschau. Beraun. Berg-Reichen-Stein. 
Berzkowitz. Bezen (Bezděz, Schloss Běsen 
oder Tieffenbach, s vyobr.) Běla. Bilin. 
Birckstein ís vyobr.\ Birglitz (Krziwokladt). 
Bistra íWeistra, Bitrzitz). Bistrzitz. Blatno. 
Bley-Stadt. Bohdanec. Bohmisch Brodt. Boh- 
misch Budweiss (s vyobr.) Bohmisch Crumau 
(Krumlov). Bohmisch Kámnitz. Bohmisch 
Leippa (s vyobr.) Bohmisch Trzebo oder 
Wittingenau (Trebona). Borowany oder 
Farbas. Brandeis (Brundusium, s vyobr.) 
Brauna (Brounow). Prix (Pontům, Most). 
Brzesnitz. Brzesniz. Buchau. Budin. Bydziow. 
Caden (Cadana). Carlsbad (Thermae Caro- 
linae, Vary, s vyobr.) Carlsberg (Carlsber- 
sky Hori>. Carlstein. Cerkwiz. Chanowitz. 
Chisch. Chlumetz (s vyobr. i Chotieborz. 
Chotieschow. Crast. Chrudim (s vyobr.) 
Cladta. Cladrau. Closterle (Monasterium, 
Klasteretz). Colin (Colonia, s vyobr.) Commo- 
thau (Commotovium, Helcipolis, s vyobr.) 
Culm. Czaslau s vyobr.) Deschna. Do- 
bruška. Doberziz. Doxan. Drahenitz. Dub. 
Duchs. Eger (s vyobr. a plánem). Eysen- 
berg. Elbogen (Čubitum, Loket, Stein- 



Elbogen, s vyobr.). Eltschowitz. Engelhaus 
(Andielska Hora). Enzowan. Eúle (Gylow). 
Falkenau. Frauenberg (Hluboká'. Frauen- 
berg (Prinda). Frauenthal. Fribus. Fridland. 
Gaabel (Jablona). Giczin. Giechnitz (Jesse- 
nitz). Glattau Pattovia, s vyobr. i Glatz 
(Glacium, s vyobr.) Gottesgab. Grab oder 
Closter- Grab. Grabstein. Grasslitz. Grátzen 
(Neo castrum, Nowi Hrady). Grúnberg 
(Nepomucum, Nepomuk oder Zelena Hora, 
s vyobr ) Gulden Cron (Sancta Corona). 
Haagendorff. Haberwerth. Hammer-Státtl 
(Hamry) Havde (Bor). Hirschberg (Dona). 
Hohe Elb (Albipolis, Wrch Laby). Hohe 
Mauth (AltaMauta). Hohenfurth ( Altovatum). 
Hompolecz. Horazdowitz. Hoři. Hostau. 
Hrádek. Hradisstie iMúnchengratz). Hus- 
sinetz. Jankau. Jaromirz (Jaromirium). Je- 
nikau. Joachimsthaal. Jorkau (Poreca, 
Boreck). Kassowitz. Kaurschim. Kátzerhoff 
(s vyobr.) Klenov. Klingenberg (Zwikow). 
Kein. Konietetzka Hora. Konigs-Saal (Aula 
Regia, Zbraslavi Konigsberg (Mons Regius). 
Kónig-Grátz (Regina Graecium, Hradec 
Kralownu, s vyobr.). Konigshoff Konigs- 
warth. Kosmonosi. Kosteletz n. O. Ko- 
steletz am Schwartzwaid. Kosteletz an der 
Elb. Kralowitz. Kraschow. Kraupen (Grup- 
na). Krzimitz. Krulich. Kuttenberg (Kutná 
Hora). Kutten-Plan. Landek. Landscron. 
Landstein. Laun (Luna, Launy, s vyobr.) 
Lauterbach. Ledecz. Leopold-Stadt. Leuth- 
meritz (Ludomirium Litoměrzicze, s vyobr.) 
Leutomischel. Lewen. Libanek. Libitz 
(Lybus'.Libocho\van Libochowitz.Lichten- 
stadt. Liczka. Lipnitz. Lissa. Luditz (Zlutitz '. 
Majerhoffen. INIanetin. Melnik. Mileschow. 
Misa (Strzibro). Msseno. Mittelwaldt. Mni- 
scheck. Múhlhausen Náchod. Nalziow. 
Netolitz. Neudek. Neuhaus (Novadomus, 
Hradec). Neuhoff. Neumarck (Neoforum). 
New-Rode. Neu Schloss (Litom.) Neu Schloss 
(u Loun). Neustadt. Neustáttl. Nikelsberg. 
Nimburg (Limburg). Opalka. Opatowitz. 
Opoczna. Órlik. Osseg (s vyobr ) Pardubitz. 
Peringen. Petersburg. Pilgram. Pilnikow. 
Pilsen (s vyobr. a plánem). Pilsensko (Alt- 
Pilsen). Pisek. Pisseli. Pironka (Stokau). 
Pian (Plana'. Plass (Plassium, s vyobr.) 
Platten (Plat, Lok.) Platten íŽat.) Poczatek. 
Podiebrad. Policz. Policzkn. Polno. Postel- 
berg (Porta Apostoloruml 71-117. — Der 
dritte Theil von Prag und andern .Stádten, 
Schlossern, Márcken und Clostern : Prag 
(s vyobr. a plánem). Protiwin Przelaucz. 
Przibislaw. Przibram. Rabstein (s vyobr ) 
Raby. Radicz. Radnitz. Radomi.si. Rakonitz. 
Raudnitz (s vyobr. í Reichenberg. Reich 
.Stadt. Reinecz. Richnow iRichnovia Nova). 
Richnovia Pannosa 'Richnow). Roczow. 
Rokizan. Rosenberg (s vyobr.) Rosenthal. 
Roth Schloss (Kralowetz.^ Rozmital. Ru- 
dúlph-Stadt. Rumburg. Saar (Zaara, Zdiar.) 
Saatz (Patecium, Luca, Ziarec). S. Benigna 
(S. Dobrotiwai. S. Joannes am Felsen (S. 
Joannesad rupem). S. Jórgen-Stadt. Schla- 



89 



lí. Pomocné vědv. I. Geografie. 



C. 1697-710. 



cken Wald. Schlackenwerth Ts vyobr.) Schlan 
(Slanna s vyobr.) Schlússelberg (Lnarz). 
Schonfeld. Schúítenhofen (Suticium, Sušice). 
Schvvambcrg.Sedlitz(s vyobr.) Selau (Siloa). 
Senftenberg Ziamberg). Skala. Skaly. Skrzi- 
necz. Smeczno. Smirzitz. Sobieslau. Star- 
ckenbach (Gilemnitz). Starckstell. Stern. 
Sternberg. Stockna. Strakonitz (Stracona 
s vyobr.) Strassitz. Swietla. Swihau. Statz 
(Stoditz). Tábor (s vyobr.) Tachau. Tausch 
(Tusta, Domazlicze). Teczen. Tein (Tina). 
Teinitz Teinitzl. Tepel. Teplitz. Tetin. 
Teusing. Teutsch Brod. Tinie (Neugeding). 
Tloskow. Tocznik Túrnpist. Trója. Trau- 
tenau (Trutnovia). Turnau. Trzebienitz. 
Walcz. Waller. Wamberg. Welwar. Weseli. 
Widim. Wilhelm-Stadt. Winterberg (Wim- 
berg, s vyobr.) Wodnian. Wolin. Wora- 
zenitz. VVcceszan. Wotitz. Wúnschelburg. 
Zablat. Zasmuck. Zazava (S. Prokop). Zbiroh. 
Ziambach. Ziebrak (Mendicium). Zitolib. 
Zlonitz. 118-43. 

1698. Atlas portatilis, oder Compendieuse 
Vorstellung der gantzen Welt, in einer 
kleinen Cosmographie, der Gruenenden 
Jugend zum Besten in XXX. saubern Land- 
Charten, mit einer kurtzen Erláuterung 
heraus gegeben. Núrnberg, 1718, XIV. Ca- 
pital : Von dem Konigreiche Bohmen, dem 
Marggrafthum Máhren und Hertzogthum 
Schlesien. — Zum andermal herausgegeben, 
Núrnberg, s. a, cap. XIV. 

1699. Der allerneueste Staat von Oester- 
reich und von den k. erzeherz. Landen, 
Wien, 1723, 8". 

1700. PůckÍL J. J., Politisch-katholischer 
Passagier durchreisend alle hohe Hofe, aus 
den neuesten politicis, geographicis und 
andern wohifundirt geschriebenen Búchern 
zusammengetragen, 2. vydání, Augsburg 
1724, 8°. I. 180 ad. 

1701. Noblot, Geographie universelle, hi- 
storique et chronologique, ancienne et 
moderně II., Paris, 1725. Str. 457-60: Le 
royaume de Bohesme. Str. 460-63 : La 
Bohesme propre. Str. 463-64 : La Lusace. 
Str. 464-466: La Silesie. Str. 466-67: La 
Moravie. 

1702. /seli JI, Histor. geograph. Lexikon, 
Basel 1726 ad. 

1703. Rudimenta geographica sivé brevi.s, 
facilisque methodus iuventutem Ortho- 
doxam notitia geographica imbuendi, pro 
gymnasiis Societatis Jesu, auctore einsdem 
Societatis Sacerdote Opusculum V. Pragae, 
1730, str. 54-5 : Bohemiae regnum. Moraviae 
marchionatus. Silesiae ducatus. 

1704. Kilchelbecker J. B., Allerneueste 
Nachricht vom rom. kais. Hofe, Hannover 
1730, 8". Str. 80-95. 

1705. Berger Theodoi\ Die durchlauchtige 
Welt, 1730, 1739. I. 293-308. 

1706. Giindliu'^ Xik. Hier., Diskurs iiber 
den vormaligen und Itzigen Zustand der 
teutschen Kuhrfúrstenstaaten. Frankfurt 
und Leipzig 1746-7, 4". Srv. téhož, Aus- 



fúhrlicher Diskurs uber den itzigen Zustand 
der europáischen Staaten, Frankfurt und 
Leipzig, 1733, 4°. 

1707. Bohmische Merkwúrdigkeiten oder 
kurze geographische Beschreibung von dem 
Konigreiche Bóhmen, dem Markgrafthum 
Mahren und den Herzog- und Fúrsten- 
thúmern Ober- und Niederschlesien, wie 
auch unterschiedlicher freier Herrschaften 
daselbst, Dem beig. 1. Beschreibung aller 
Flússe und Gebirge. 2. Der fúrnemsten 
Stádte. 3. Verzeichniss aller Stadte, Fle- 
cken etc. 4. Aller Rittersitzen und Schlos- 
ser, welche sich in Ober- und Nieder- 
schlesien befinden, Frankfurt und Leipzig, 
1741, 8", 102. 

1708. Rochezangvo/i Iscceni (Joli. Elirenfr. 
Zschakwiz], Historische und Geographische 
Beschreibung des Konigreiches Boheim, in 
sich haltend dcssen alte Einwohner, Hert- 
zoge und Konige, in den alten und neuen 
Zeiten, Lage, Beschaffenheit, Handel, Grán- 
zen, Gevvássern, Gebiirge, Provintzien, 
Religion, Abgótterei und Bekehrung, Re- 
girungsform, Geschichtsschreibern u. a. m. 
Nebst einer grúndlichen und mit den vor- 
nehmsten actis publicis bestárckten Nach- 
richt, was mit der wichtigen Streitigkeit 
wegen der Bóhmischen Chur-Stimme vor- 
gegangen, und was bel der jetzigen Ver- 
ánderung in Boheim anmerkenswúrdiges 
passiret. Alles und jedeš aus den besten 
Nachrichten, Diplomatibus und andern 
Urkundcn zusammengezogen, von vielen 
Irrthúmern gesáubert, und mit einer ac- 
curatcn Land-Charte versehen von . ., 
Freiberg^l742, 4", (3), 196. — Zweiter Theil, 
worin die neuesten Begebenheiten des 
Koniggreichs, von dem Tode des Kaisers 
Carls VI. an bis auf den heutigen Tag 
grúndlich und unpartheisch vorgetragen, 
Frankfurt und Leipzig, 1746, 4°, (3), 200. — 
Druh}' díl byl vydán též pod názvem: Be- 
schreibung und allerneueste Geschichte 
des Konigreichs Boheim von dem Tode 
K. Karjs VI. bis auf den heutigen Tag. 
— =*• Gótt. Gel. Z. 1742, 558. — O kon- 
fiskaci a pálení této knihy R/egger, Mater. 
Stát. Bóhm. I. 1787, 558. — Za autora byl 
pokládán také Joh. Jac. Mose/ . Srv. Weber, 
Litteratur der Deutschen Staatengcschichte, 
I. str. 364, č. 88. 

1709. Neue Europáische Staats- und 
Reise-Geographie, worinnen kúrzlich alles, 
was zur geographischen, physikalischen, 
politischen, historischen und topographi- 
schen Kenntniss eines jeden Staats gehoret, 
nach und nach vorgestellet und mit nothi- 
gen Land-Karten, auch andern zur Historie 
Kupfern versehen, I. Konigreich Bohmen, 
Leipzig und Gorlitz, 1750, 8", Str. 332. 

1710. ScJiatzeii Joh. Jac, Atlas Homan- 
nianus illustratus, das ist: gegraphische, 
physikalische, moralische, politische und 
historische Erklárung der nach des seligen 
Herrn Toh. Hiibners Methode illuminirter 



90 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1710-1. 



IIomannischenUniversal-Charten,4.Auťlage, 
Leipzig und Eisenach 1753 I. Lužice, 
Slezsko, Čech3% Morava (str. 131-8j. 

1711. Země dobrá to jest Země česká, 
do které semeno z dobroty Božské hojné 
vsáté učinilo užitek stý (Luk. v 8. kap.) 
Takového užitku krátké představení, ke 
cti chvále Pána Boha v.semohoucího, též 
blahoslavené Rodičky Boží Marie Panny 
vždycky neposkvrněné, i svatých dědičných 
patronův českých. Předně : odkud a z jakého 
národu má počátek národ český a kterak 
se v této zemi osadili, též o začátku s. 
katolické a nikdy v české zemi nepře- 
možené Kristové víry a stálé horlivosti, 
též o jiných chvalitebných činech a skutcích, 
též o klenotech, bohatství, vojnách a če- 
ského národu udatnosti. Item o mnohých 
nešťastných příhodách a kacířstvu v české 
zemi. Všechno z hodnověrných spisova- 
telův a kněh sebrané a k potěšení slav- 
ného národu a k zvelebení jazyka českého 
od upřímného vlastence sebrané a sepsané 
A. 1754., Nákladem ak dostání v Jaroměři 
u Václava Vítka. Vytištěna v Hradci Krá- 
lové u Jana Klim. Tybély, 1754, s rytinou, 
vvobrazující patrony české, 12°, (27), 467, 
rejstřík. 

Zajímavá kniha tato bývá již pravi- 
delně uváděna mezi spisy, jež jednají o zemi 
české po stránce zeměpisné a přírodopisné. 
Kniha dotýká se obou těchto stránek, pře- 
vládá však v ní stránka dějepisná, jak vy- 
svítá z následujícího obsahu: I. díl, kap. 
1. O zmatení řeči neb jazykův při stavení 
věže Babel. 2. O Mozochu a jeho pokolení, 
kterak do mnohých zemí a krajin se roz- 
šířili, též mnozí národové, i také^Slaváci 
a Charváti, a ze Slavákův zase Cechové 
pošli. 3. O předešlých obyvatelích v této 
zemi. 4. O příjezdu knížete Čecha do této 
Bojemské země. 5. O kněžně Libuši. 6. 
Kterak Bořivoj kníže k křesťanské víře 
byl přiveden, též jak ta katolická sv. víra 
v této zemi české se rozmnožila. 7. Kterak 
veliké tyranství Drahomíra proti křesťanům 
provozovala. 8. O náboženství a chva- 
litebných činech a dobrých skutcích národu 
českého, knížat a králův českých. 9. O hor- 
livosti, též o jiných slavných a svatých 
činech a milosrdných skutcích biskupův 
a arcibiskupův pražských a Čechův roze- 
ných. 10. O veliké vznešenosti a vážnosti 
národu českého. 11. Jak sv. Václav hned 
po svém mučedlnictví byl od samého 
Krista Pána za svatého vyhlášen a mno- 
hými zázraky oslaven, též jeho nepřátelé, 
kterak zahambeni a potupeni byli.^ Koste- 
lové sv. Václava. 12. Kterak Čechové 
skrze pomoc sv. Václava a jiných sv. 
patronů českých slavné vítězství nad ne- 
přátely obdrželi. 13. Jak některé knížata 
česká od nešťastných příhod i od smrti, 
též císař Karel IV. skrze ochranu svatých 
vysvobozeni byli. 14. Kterak mnozí z čes- 
kého národu napomenutím svatých patro- 



nův českých k nábožnému životu přivedeni 
byli. 15. O válkách a udatnosti národu 
českého. 16. O vítězství Čechův nad císaři 
římskými i nad knížaty říšskými. 17. O ve- 
likém nepřátelství Polákův proti Čechům. 
18. Kterak tělo sv. Vojtěcha i jiných svatých 
z Polska do Prahy přenesené byly. 19. 
O vítězství Čechův nad Uhry. 20. O zahy- 
nutí Přemysla III. a pátýho krále českého, 
pro jehožto zahynutí česká země mnoho 
zlého zakusila. 21. O Václavovi IV. a V., 
v kterém zahynul slavný rod Přemysla a 
Libuše, též o Rudolfovi, Jindřichovi a Ja- 
novi, králích českých a mnoh^^ch příhodách 
české země. 22. O stříbrných a zlatých 
rudách v české zemi nalezených. 23. O krá- 
lovské české koruně a jiných klenotech. 
O bohatství obyvatelův v české zemi. 
Města Pražská v lidu mocni a bohatí. 24. 
O slávě a pobožnosti v české zemi za 
císaře Karla IV. krále českého, též i za 
jiných předkův. 25. Jak mnohé zlé příhody 
od Boha lidu Izrahelskému, též také to 
hrozné Wiklefovo kacířstvo a zkáza české 
země, některým Bohu milým a svatým 
mužům předoznámená a zjevená byla. 26. 
Jak kacířstvo Wiklefovo z země englické 
do Čech přinesené v české zemi veliké 
škody a zkázu spůsobilo. 27. O klášteru 
Sedleckém. 28. Kterak Čechové horliví a 
dobří katolíci zmužile a mocně bludařům 
odporovali a proti nim válčili. 29. Kterak 
k Husitovčmu bludu zase na novo blud 
Martina Luthera v Čechách veliké bouření 
a zhoubu spůsobil, když stavové evange- 
licští král. pány místodržící na Hradě 
Pražském z okna vyházeli, též Ferdinanda 
II. krále zavrhli a Fridricha Falckrabě od 
Rejnu za krále českého vyvolili a kanov- 
níky i všechno duchovenstvo z kostela sv. 
Víta vypověděli. 30. korunování Fridricha 
nepořádného krále a kterak v kostele sv. 
Víta často zázračně světla viděné i spěvy 
slyšené byly, též jakou ohavnost v něm 
kalvíni páchali a jej hanebně obloupili. 3L 
Kterak potupníci a zhoubcové hrobu sv. 
Víta a sv. Jana Nepomuckého i také sva- 
tých ostatkův přísně od Boha trestáni byli. 
32. O Ferdinandovi II. 33. O bitvě a šťast- 
ném vítězství na Bílé Hoře, kterak Města 
Pražská se vzdaly a kostel sv. Víta po- 
svěcen a odbojní páni český stínáni byli. 
34. Kterak po vzdání Měst Pražských sas- 
kému kurfistovi katolíkové mnoho zlého 
trpěti musili. 35. Proč a z jakých příčin 
země česká do tak veliké zhouby a k po- 
tlačení přišla, z písma sv. se vypodobňuje, 
též o chvále a vznešenosti řeči a jazyka 
českého. 36. Král Baltazar že k zlému 
nádob z chrámu Jeruzalémského vzatých, 
užívaje, byl od Boha těžce trestán, též 
Heliodor chtěje týž chrám obloupiti, od 
anjelů zmrskán, nápodobně i Fridrich kníže 
české od sv. Petra zmrskán, Jan král 
český pro obloupení kostela sv. Víta sle- 
potou poražen, též o neuctivosti v kostelích 



91 



c. 1711-2: 



II. Pomccné védy. I. Geografie. 



provozované ... 37. O pomlouvačích a 
utrhačích národu českého. 38. Země česká 
připodobňuje se zemi zaslíbené, též svatí 
patronové česk\' svat^^m cchráncům Hdu 
židovského, a o slávc vznešenosti kostela 
sv. Víta na Hradě Pražkem, též i o jiných 
dobrodiní Božských k zemi a národu če- 
skému udělených. Jména knížat a králův 
českých. Závěrek. 

1712 Piitter Joh. Si., Histor. poht. Hand- 
buch von den besonderen teutschcn Staa- 
tcn, I. Gottingen, 1758, 8". 

1713. Búscliiiig A. Fried., Neue Erdbc- 
schreibung, Hamburg 1757 ad, 8". III díl 
(1779), str. 112-209. Srv. č. 1744. 

1714. Seyfarth Joh. Fr., Entvvurf einer 
allerneuesten Beschreibungdes Konigreichs 
Bohmen von dessen geographischen, physi- 
kalischen, politischen, historischen, auch 
topographischen Beschaffenheit, Franckfurt 
und Leipzig, 1757. * Gótt. Gel. Zeit. 1757, 
117-20. 

1715. Lottc/; Geographische Uebersicht 
von Bohmen, Máhren und Schlesien, 1758, 
3 tab. {}) 

1716. (Bartciisteiii Christ.), Mémoires pour 
servir á la connaissance géographique, hi- 
storique et politiciue du royaume de Bo- 
héme, V^ienne, 1758. Spis upravený pro 
Josefa (II.) arcivévodu. 

1717. Stránečka F.; Učenost minulého 
století. Hiíbncra J. Úplný zeměpis, (Voll- 
stándige Geographie) ve Frankobrodě a 
Lipsku 1758 (o Čechách). Viz Komenský X. 
1882, str. 47, 62. 

1718. Erber Beniard/nus, Notitiae illustris 
regni Bohemiae volumen primům, collectum 
a B. E. S. J., Francisci Rom. Imp. Aug. 
I druhý exemplář: Mariae Theresiae) hono- 
ribus dicatum a Joann. Nep. Bertholde 
comite de Schaffgotsche (druhý exemplář: 
a Francisco ....), dum idem in regio 
Theresiano collegio tentamen publicum ex 
disciplinis philosophicis, historicis et ma- 
thematicis subibat, Vindobonae, 1760, fol , 
XIV., 146, map 15. — Též pod názvem: 
Notitia regni Bohemiae scriptorum, geo- 
graphica et chorographica, ibid., (VI), 146, 
tab. 15. 

Obsahuje: I. Notitia scriptorum regni 
Bohemiae. II. De notitia geographica regni 
Bohemiae (1. De nomine, figura, limitibus 
et amplitudine Bohemiae. 2. De mappis 
geographicis adhuc editis. 3 De mappis 
geographicis Boh., huic operi adnexis. 

4. De priore et hodierna Boh. divisione. 

5. De praecipuis Boh. fluviis. 6. De con- 
stitutione et fertilitate soli Bohemicij. 

III. De notitia chorographica regni Boh. 

IV. De notitia topographica regni Boh. 

1719. Introductio ad sacram historiam 
Bohemiae, adornata a Carolo Krziz. Annexa 
quoque notitia de eodem illustri regno. 
Vetero-Pragae 1764, 8", (16), CCLIV., 60. 

Pars I Notitiae Regni Bohemiae, colle- 
ctae a Guíl/íeimo Etzweiler, Nunc ex 



autograi)ho auctoris in lucem edita, notis 
aucta et illustrata a Carolo Krziz. (1. De 
šitu et qualitatibus Regni Bohemiae. 2. De 
districlibus et incolis Bohemiae. 3. Series 
iudicum, ducum ct regum Bohemiae. 4. Con- 
signatio procerum regni Bohemiae. 5. De 
státu religionis in Regno Bohemiae.) — 
Introductio ad sacram historiam Bohemiae 
adornata opera et studio Car. Krziz. Pars I. 
De superstitiosa Bojorum religione. 

1720. (Jaiiseníiís), Nieuwe Beschryving 
von Bohemen, Moravien en Silesien. Waar 
in alle de Steden, Vestingen, Sterkten, en 
mindere Plaatsen dier aanzienlyke Land- 
schappen, en derzelver Gelegenheid, oude 
en hedendaagsche Gesteldheid, en aan- 
merkelyke Byzonderheden, die in de Ge- 
schiedenis der vorige en tegenwoordige 
Eeuwe van zulk eene uitnemend gewigt 
zyn, niet alieen naauwkeuriger, dan ooit 
voorheen, beschouwd, maar ook de Lotge- 
vallen en Staatkundige Belangen, inzonder- 
heid ten opzigte van Bohemen, kort, doch 
zaakelyk, verhandeld en ondezogt worden, 
Te Amsteldam, 1766, 8", VIII., 490. 

1721. Riegel Chr/st., Nach dem jezigen 
Staat eingerichtete und vermehrte Bilder. 
Geographie, 2. Auflage. Núrnberg, 1773, 8** 
Bohmen (443-51). Máhren (451-4). Schlesien 
(456 ad.\ 

1722. Táborský Jos. od sv. Víta, řádu 
poustevníků Bosáků sv. Augustina. Krátké 
vypsání země české aneb známost všech 
míst, městců, hradů a zámků a jiných pa- 
mětných míst, jak bývalých, tak nynějších 
v českém království, v krajině chebské a 
v hrabství kladském se vynacházejících. 
S povolením královského kněh uvážení, 
v Praze, 1778, 8", 288. Srv. č. 1670. — 
* Dobrovský, Bohm. Liter, auf d. J. 
1779, I. 2. str. 161. — Riegger, Mater. Stát. 
Bohm. I. 1787, 51. 

1723. v. Biencnberg K. Jos., Versuch uber 
einige merkwůrdige Alterthůmer im Konig- 
reiche Bohmen, I. Koniggrátz 1778, (8) 192, 
tab. 5; II. ibid. 1779, (4 1 232, lab. 6; Ilí. 
1785, 219, tab. 3. 

Obsah: I. Hoch-Aujesd (Králohradecký 
kraj). Braunau. Chwalkowitz. Dohalička. 
Gradlitz (sonst Hradiště, Hradisko, Heř- 
mann-Chustnik). Klášttrec (Klosterle). Ku- 
nětická Hora. Litice (Littitz). Metličan. 
Pottenstein. Schonau. Zales. Žampach. 
Zwol. — II. Aderspach. Altenbuch. Bran- 
deis. Chlumek. Czuczlau. Dobřenic. Konig- 
grátz. Náchod. Nedějischt. Oppotschna. Tře- 
bešov. Wřestiow. Ziželowes. — III. Uralter- 
thúmer, welche theils als Werkzeuge zu 
gottesdienstlichen Handlungen, und theils 
als Angriefswaffen im Kriege und Streit 
ůblich waren. Czeslitz, sonst Sesslicz auch 
Ssestlicz. Drasebitz. Jaroměř. Kosteletz an 
der Elbe. Schwartz-Kosteletz. Lobkowitz. 
Miletin-Mukařzow. Udassyn. (Udassin, Altas- 
sin, Aldassin. \VaIdessin\ Witicz. Wlassym. 



— 92 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1724-35. 



1724. Neue Kronik von Bohmen vom 
Jahre 530 bis 1780, Nebst einer geographi- 
schen Beschreibung aller Stádte, Márkte, 
Schlosser und anderer merkwiirdigen Orte, 
Prag, 4°, 1780, gedruckt und veriegt bei 
Johann Ferd. Edlen von Schonfcld. 

Knihu tuto sestavilo někoUk spisovatelia. 
Nikde však nejsou uvedeni. Historii do 
r. 1526 (str. 220) upravil podle Hájka 
Rosenhag. Od Ferdinanda I. otištěna Pe/z- 
lova historie česká, 2. vydání, (do str. 419j. 
Register. Stať Beschreibung der kón. 
Haupt- und Residenzstadt Prag 1781 (str. 92) 
upravil podle prof. EJimaiita Elsenwan- 
gerisch. Titular- und Familienkalender Jos. 
Schiffner. Geograijhische Beschreibung aller 
im Konigreich Bohcim befindlichen Stádte 
und anderer Merkwiirdigkeiten (str. 93-183) 
je přeloženo z Jos. Táborského. >^ Krátké vy- 
psání země české (č. 1722.) Chronologisches 
Verzeichniss der beriihmtesten Mánner 
Bóhmens, sowohl geistlichen als weltlichen 
Standes vom Anfange des X. Jahrhunderts 
bis auf unsere Zeiten (str. 184-212) jest 
otisk z práce Petra Vokoíiiia ryt Vokotmia, 
vydané r. 1777 (srv. č. 511). Toto sdělil 
Frant. Brožovskému z Pravoslavu J. Schiff- 
ner r. 1812. Viz přípisek v exempláři 
z knihovny jmenovaného v mus. bibl. 
sign. 63 B 15. — Podle Webra, Litter. d. 
d. Staatsgesch. I., str. 350 byl zvlášť otištěn 
oddíl : Histor.-geogr. Beschreibung vom 
Konigreich Bohmen, dem Markgrafthum 
Máhren und den Herzogthúmern Schle- 
sien, Frankf. und Leipzig, 1781, 4°. 

1725. Parízek Alex. Versuch eirer Ge- 
schichte Bóhmens fiir den Búrger, Nebst 
angehángter historischen Erdbeschreibung 
dieses Landes zum Gebrauche der Jugend, 
Prag, 1781, 8°, 247. — 2. vyd. 1782, 8°, 253, 
1 mapa, — * Dobrovský, Magazín, I, 68 
až 70, II. 98. ~ * Bóhm u. 'Mahr. Lit. 
III. 68-70. 

1726. Erdbeschreibung zum Gebrauch 
der studierenden Jugend in den k. k. 
Staaten, Wien, 1780, 8". II. 287-320. — 
Srv. Erdbeschreibung zum Gebrauch der 
teutschen Schulen in den k. k. Staaten, 
Wien, 1781, 8". 

1727. {von Sciímidthiirg G. R. Fre/h.), 
Statistische Tabellen der merkwúrd. europ. 
Staaten, Prag 1781. — 3. vyd. 1785-6. 

1728. iRosler), Beitráge zur Statistik und 
Geographie, vorziiglich von Teutschland, 
aus der neuesten Literatur, Tubingen, 
1781-2, 8". II. Stúck, 13-8. 

1729. Geographisch-historische Beschrei- 
bung aller im Konigreich Bóheim befind- 
lichen Stádte und anderer Merkuurdig- 
keiten, Prag, 1781. Nové vyd. z knihy : Neue 
Kronik von Bohmen (530-178U), č. 1724. 

1730. Neue Sammlung geographisch-histo- 
risch-statistischer Schriften, Weissenb. im 
Nordgau 17S4, 8", II. Bohmen. — * Kom- 
pilace z Bíischinga, Schlózra atd. Jena. 



Allg. Lit. Zcit. 1 7a5 VI. 253 ; Weber, Litter. 
Staatengesch. I. 350, č. 15. 

1731. Europa, ein geographisch-histo- 
risches Lesebuch von A'. Ilainmerdorfer 
undC. T. Rosche, Leipzig, 1784-5, II. 127-32. 

1732. Nůrmann (i. P. //., Geographisch- 
und historisches Ilandbuch der Lánder-, 
Vólker- und Staatenkunde, Hamburg 1785, 
8^ I. 223-76: Bohmen. 

1733. Schaller Jaroslatis a S. Josepho, 
Topographie des Kónigreichs Bohmen, 
darinn alle Stádte, Flecken, Herrschatten, 
Schlósser, Landgúter, Edclsitze, Klóster, 
Dórfer, wie auch verfallene Schlósser und 
Stádte unter den ehemaligen und jetzigen 
Benennungen samt ihren Merkwiirdig- 
keiten beschrieben werden. 

I. Rakonitzer Kreis, Prag, 1785,(6), 236, 
Register. — 11. Ellbogner Kreis, Prag 17S5, 
(12), 248. — III. Prachiner Kreis, Prag 
und Wien, 1790, (8), 267. — IV. Bunz- 
lauer Kreis, Prag und Wien, 1790, (6), 
320. — V. Leitmeritzer Kreis, Prag und 
Wien, 1787, (8) 308. — VI. Czaslauer Kreis, 
Prag und Wien, 1787, (6), 238. — VII. 
Saatzer Kreis, Prag und Wien, 1787, (8), 
224. — VIII. Berauner Kreis, Prag und 
Wien, 1788, (8), 223. — IX. Pilsner Kreis, 
Prag und Wien, 1790, 228. - X. Kouřimer 
Kreis, Prag und Wien, 1788, (8) 373. - 
XI. Chrudimer Kreis, Prag und Wien, 1790, 
195. — XIÍ. Klattauer Kreis, Prag und 
Wien, 1790, (4), 162. - XIII. Budweiser 
Kreis, Prag und Wien 1797, (10), 203. — 
XIV. Taborer Kreis, Prag und Wien, 1790, 
156. — XV. Koniggrátzer Kreis, Prag und 
Wien, 1790, 250. -" XVI. Bidschower Kreis, 
Prag und Wien, 1790, 156. — Díl I-IV. 
v novém vyd. 1790 a 1791, 8". - * Allgem. 
D. Bibl. LXXV, 533-43, LXXXÍII. 167-73. 
Anhang zum Bd. LIII-LXXXVI, 871-6, 
LXXXVII, 538 ad; LXXXVIII, 148-51, 
XCI, 496-505, XCVIII, 202-7, CIV, 255 ad. 
Jena. Allg. Lit. Zeit. 1785, I, 262. III, 150; 
1787, II, 21-3, III, 173; Gótt. Gelehr. Anz. 

1785, 818; 1786, 826. Meusel, Hist. Litt. 

1786, III, 226. A. Litt. des Kathol. D. B. 
I, 68. — Einige Berichtigungen zu Schal- 
lers topographischer Beschreibung Bóh- 
mens, in besonderer Riicksicht auf Statistik, 
v. Riegger, Archiv, 1792, díl I, 433-41. 
(Chrudimer, Rakonitzer, Saatzer Kreis). 

1734. Schaller Jaroši. Universalregister 
zu den sechszehn Theilen der Topogra- 

Topographisches Uni- 

Kónigreichs Bohmen, 

Stádte, Flecken, Land- 

Dórfer, als auch die 

liisse, Teiche, Báche, 



phie von Bohmen, 
versalregister des 
darinn sowohl alle 
giiter, Edelsitze, 
merkvvúrdigcn F 
Wálder und Berge, mit ihrer vormaligen 
und heutigen Kreislage angezeigt sind, 
Prag, 1791, (8),688. *Allg. D. Bibl. CX. 498-9. 
1735. Aphorismen zurallgemeinen Kundc 
der kaiserl. Staaten, Teutsches Musáum 
1786, 8", VIII. Stúck. 



93 



C. 1736-51. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



1736. De Luca Ign., Oesterr. Staatskunde 
im Grundrisse, Wien, 1-111,1786-9.8". — De 
Luca Igii., Geographisches Handbuch von 
d. Oestr. Staate III. Boheim, Miihren u. 
Schlesien, Wien. 1791, 8", 694. 

1737. Ausfúhrliche Beschreibung sammt- 
tlicher 16. Kreise Bohmens, I-VII. lí., 
Prag, 1794, 8". 

1738. Kurzgefasste Beschreibung der 16. 
Kreise Bohmens., 1-16. ses. Prag 1794, 8". 

1739. v. Iv/cgger jos Ant., Skizze einer 
statistischen Landeskunde Bohmens, Leip- 
zig und Prag, 1794-5, I-III. Heftchen, 8", 
106, Beilagen. — Obsah: Gránzen, Grosse 
und Eintheilung Bohmens. Natíirliche Be- 
schaffenheit Bohmens. Natúrliche Beschaf- 
fenheit Bohmens in Rúcksicht auf Gebirge 
und Gewasser. Einwohner und Bevolkerung. 
S[)rache, Kleidertracht, Volksbelu.stigun- 
gen. Beilagen. (I. Heftchen: 1. Nutz- 
barer Flacheninhalt Bohmens nach Ver- 
schiedenheit der Besitzer. 2. . . . nach den 
Dominikal- und Rustikalbesitzungen 1793. 
3. Marktpreise in Bóhmen. II. Heftchen. 
1. Etvvas úbe.- die Schiffbarmachung der 
bóhmischen Flil.sse. 2. Von dem Holz- 
schwemmungskana! auf der fúrstl. schvvar- 
zenbergischen Herrschaft Krumau in 
Bohmen l)is nach Wien. 3. Nachricht von 
der auf der Herrschaft Gratzen im Kónig- 
reiche Bohmen errichteten obrigkeitlichen 
Holzflóssung und Holzschwemmung. 4. 
Hofdekret vom 13. Dezemb. 1787. wegen 
Reguiirung der Teiche in Bohmen mit 
den nothigen Erláuterungen. III. Heftchen. 
1. BevĎlkerungsHsten in Bohmen. 2. Haupt- 
tabelle uber Getraute, Geborne und Ge- 
storbene in Bóhmen 3. Summarische Ta- 
belie. 4. Hauptausweis uber den ganzen 
Populazionsstand im Konigreich Bohmen 
mit den egerschen und ascher Bezirken, 
fur dasjahr 1790. 5. . . . fiir dasjahrl791. 
6. . . . 1792. 7. ... 1793. 8-11. Haupt-Ausweis 
iiber die Getrauten, Gebornen und Gestor- 
benen in Bohmen 1790-3. 12. \'ergleichung 



und 



Berichtigung uber den ausgemessenen 



Aligemeines 



nutzbaren Flacheninhalt Bohmens.) 

1740. Diez Franz Max. 
Postbuch von Teutschland und emigen 
angránzenden Lándern, Frankfurt a. M. 
1795, 500 str., mapa. 

1741. De Cramer Ant.., Status Bojemiae 
veteris et nostrae, synoptice delineatus, 
Viennae Austriae, 1796, 8'\ Vílí, 109. 

1742. Diunoulin Alanus (presbyter Ec- 
clesiasticus Gallus, Parochus in Grand 
Ergué . . ., nunc vero reHgionis causa exul, 
Pragae Bohemorum), Encomium regni 
Bohemiae genti Bohemicae dedicatum, sub 
auspiciis celeberrimorum, nec non nobiUs- 
simorum regni statuum, Pragae, 1797, 
8", 37 (báseň). 

1743. Bihching Ant. bVid., Erdbeschrei- 
bung, 7. Auťl. Hamburg 1798. V. Das Konig- 
reich Boheim nebst Máhren und der Lausitz, 
welche Lánder nicht zu den Kreisen des 



deutschcn Reichs gehoren (str. 111-316.). 
— 1. vyd. 1754. 

1744. Crusius Clirist., Topographisches 
Post-Lexicon allcr Ortschaften der k. k. 
Erblánder. Des ersten Theils, welcher 
Bohmen, IMiihren und Schlesien in sich 
enthalt, erster Band, von A bis M., Mit 
hochster Bewilligung des k. k. obersten 
Generaldirectoriums und der obersten 
Finanz-Hofstelle herausgegeben, Wien 1798 
8". II. Band von 1\I bis Z, Wien, 1798. 

1745. Aíeissner A. (7., Historisch-male- 
rische Darstellungen aus Bohmen, nebst 
XIV illuminirten Kupfertafeln nach Zeich- 
nungen von F. C. Wolf, Prag, 1798, 4", 
IX, (5), 267. 

Obsah: 1. Karlstein. 2. Krakow. 3. Jen- 
stein. 4. Búrglitz. 5. Kunietizka Hora. 6. 
Raby. 7. Richemburg. 8. Sternberg. 9. Fried- 
land. 10 Rothenhaus. 11. Reichenau. 12. 
Trosky. 13 Habichtstein. Kokorzin (titulní 
vignetta). 

1746. Bartolontaeides Ladislav, Geografia 
aneb vypsání okršlku zemského, v Budíne, 
1798, 8", 112 str., 6 map Uéž o zemích 
česk5'ch). 

1747. Síegjnayer Michael und Schwab 
Joh., Geographisch-alphabetisches Ver- 
zeichniss zu derim Jahre 1799 neu erschie- 
nenen dcutsch- und bóhmischen Landkarte 
des Konigreichs Bóhmen, in welchem alle 
in dieser Kartě befindlichen Ortschaften, 
Berge, Fliisse etc. nach ihrer deutsch- und 
bóhmischen Benennung, mit der Anzeige 
des Karakters, Kreises, Herrschaft, Lage 
und Entfernung, zu derselben geschwinden 
und leichten Aufsuchung enthalten sind. 
Zum Nutzen eines die Geschichte und Geo- 
graphie Studirenden, so wie úberhaupt zu 
eines jeden Diensten, der von dem Kónig- 
reiche Bóhmen eine genauere und richtige 
Kenntniss sich zu ervverben wúnscht, 
zweckmássig verfasst, Prag 1799, 8", (8), 
67 (1). 

1748. Topographische Aufsátze iiber 
Bóhmen, Prag."^ I-III. B. 1801. 

1749. Cours de cosmographie et géo- 
graphie, /.ť Mentcl/c, Paris 1801. Srv. Geo- 
graphische Notizen uber Bóhmen, Fáhn- 
rich, Pallas Athene lil. Leitmeritz, Prag, 
Jitschin, 1842, str. 12-3. 

1750. Staatswirtschaftliche Aufsátze, mit 
besonderer Rúcksicht auf Bóhmen, Gottin- 
gen 1802, 8". 

1751. ScJialler Jar., Neu verfertigtes 
Catastrum deí Konigreichs Bóhmen, darinn 
alle Herrschaften, Gúter und Hófe, die 
zu der kónigl. Land- und LehntafeI, wie 
auch zu dem kónigl. Fiskalamte gehóren, 
sammt ihren dermaligen Besitzern, dann 
die sámmtlichen Stádte und Marktflecken, 
wie auch die sámmtlichen Po.ststazionen, 
Postpferd-Unterlegungen und Post-Brief- 
Sammlungen, wie selbe dermal in dem 
Kónigreiche Bóhmen bestehen, vorkom- 
men; nebst einer verbesserten Postkarte 



94 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1751-59. 



fiir das Kónigreich Bohmcn, Ausgefertigt 
nach der k. Land- und Lehntafel, nach 
dem k. Fiskalamte und dem k. Rectifica- 
torio, Prag, 4", 1802, (8), 188, tab. 3, Post- 
Charte. 

1752. Aligemeine merkantilische Erd- 
beschreibung, Leipzig, 1802 (týká se zemí 
českých). 

1753. Deinian J. A., Darstellung der 
ósterreichischen Monarchie nach den neue- 
sten statistischen Beziehungen (vo)iLieihten- 
s(eni). I. Band, welcher Bohmen, Máhren 
und ďas osterreichische Schlesicn enthált, 
Wien 1804, XXX, 323, 191. Srv. č. 1757. 

1754. Rohrer JuL, Versuch iiber die 
slavischen Bewohner der ósterreichischen 
Monarchie, Wien, 1804, 8°, I. str. Vlil, 
168.; II. 166 (2). 

1755. Můllner J. N., Versuch einer 
statistischen Geographie von Bohmen, 
Prag, 1805, 8", (12), 385. 

Obsah: I. Geschichte der Volkszáhlung 
(Konskripzion). Drei denkwúrdige Verord- 
nungen hiezu v. d. J. 1754 u. 1770. Ver- 
zeichniss : a) der sámmtlichen Stádte, Márkte, 
Dórfer, Háuser. b) der Volksmenge bei- 
derlei Geschlechts in jedem Kreise. Volks- 
verháltnisse nach dem Geschlechte, Stande, 
Alter und Gevverbe zur ganzen Bevól- 
kerung, — eines jeden Kreises einzeln. 
Verháltniss der angrenzenden Lánder mit 
Bohmen, nach ihrer Grosse und Bevol- 
kerung. Verzeichniss sámmtlicher Provinzen 
Teutschlands, nach der Lándergrosse und 
Volkszahl. Uber Bevolkerung, Geburten 
und Sterblichkeit, Verzeichniss der Ge- 
burten und Sterbelisten v. d. J. 1791 his 
1800. Resultate der jáhrlichen Volksmeh- 
rung. Verháltniss der Geistlichen zum gan- 
zen mánnlichen Geschlechte. Verháltnisse 
dc:r Trauungen, Geburten und Sterblich- 
keit. Gedanken uber die Vermehrung oder 
Verminderung eines Volkes, — uber dessen 
Landeskultur, — Industrie, — Handlung, 
— natúrliche Eigenschaften. Von dem 
Erzeugnisse der Grundprodukte und dem 
Verháltnisse derselben zur ganzen Bevol- 
kerung, Landeseintheilung, Grosse oder 
Flácheninhalt eines jeden Kreises in geo- 
graphischen Quadratmeiien. Verháltniss 
jedeš einzelnen zum ganzen Lande. Bevol- 
kerung eines jeden Kreises nach den 
Quadratmeiien. Von den alten und den 
brauchbarsten neuen Landkarten Boh- 
mens. — II. Von dem Endzwecke der 
Stádte in Bezug auf Kúnste, Handwerke, 
Manufakturen, Industrie, Handlung und 
Ackerbau. Von dem Unterschiede der 
Stádte. Von der Landtafelfáhigkeit, Sitz 
und Stimme in den Landtagen. Der St. 
Wenzelsvertrag als Geschichte betrachtet. 
Verzeichniss der vorzúglicheren Stádte: 
a) k. privilegirte Stádte. b) k. Kammer- 
Stádte. c) k. Leibgeding Stádte. d) k. Berg- 
stádte. e) befreite Bergstádte fj andere 
Bergstádte. g) Munizipalstádte. Territorial- 



gúter und derselben Unterschied : a) Vom 
Aliode. b) Vom Fideikommisse. Verzeich- 
niss der Fideikommisse: c) Von der Em- 
phiteuse. d; Von den Lehen. e) Freisassen 
und Freibauern. Verzeichnisse der Lehn- 
gúter, Lehenshofe etc. Karlsteiner Lehen. 
Alphabetisches Hauptverzeichniss sámmt- 
licher im Konigreiche Bohmen befmdlichen 
Herrschaften, Gúter. Lehenschaften, Hófe, 
Stádte, Stádtchen und Márkte. Vom Ur- 
sprunge des Weinbaues in Bohmen, unter 
dem Herzoge Wenzcl, Boleslaw, Konig 
OttokarlI. und Kaiser Karl IV. Vorzúgeund 
Rechte der Winzer, Abgaben, Landmass 
der Weinberge und Weingárten unter dem 
K. Karl IV. Verzeichniss der weinberg- 
ámtlichen Jurisdikzionen mit allen um Prag 
liegenden Weingárten und sonstigen Grún- 
den. — III. Entstehung des prager Bis- 
thums und Erzbisthums. Entstehung der 
Bisthúmer zu Leitmeritz, Kóniggrátz und 
Budweis. Geistlichkeit (katholische\ der 
erste Stand des Konigreichs. Von Veráu- 
sserung der geistlichen Gúter. Rangord- 
nung in den Landtagen. Eintheilung Boh- 
mens in Diozesen, Vikariate, Dechanteien, 
Pfarreien etc. Úbersicht der Diozesen, 
Kreise, Vikariate, Probsteien, Dechanteien, 
Pfarreien etc. Geistlichkeit fúr das k. k. Mili- 
tár. Chronologisches Verzeichniss sámmt- 
licher Bischófe und Erzbischófe des Prager 
Domstifts. Aufgehobene und beibehaltene 
Kloster. Verzeichniss der neuen Pfarreien 
und Lokalien, welche unter K. Joseph II. 
errichtet worden sind. Akatholische Geist- 
lichkeit. Religionslehrer bei den Israeliten. 
Allgemeines Verzeichniss sámtlicher im 
Konigreiche Bohmen befindlichen Pfrún- 
den, mit der Bemerkung, zu welcher Diózes 
und zu welchem Kreise sie gehóren. Ver- 
zeichniss der Stádte, Stádtchen und 
Márkte Bohmens. 

1756. Rzinii Karl Georg, Geographisch- 
statistisches Worterbuch des ósterreichi- 
schen Kaiserstaates, oder alphabetische Dar- 
stellung der Provinzen, Stádte, merkwúr- 
digen Flecken, Durfer, Schlosser, Berge, 
Flússe, Seen, Ouellen u. s. w. des óster- 
reichischen Kaiserthumes, Mit moglichst 
genauer Angabe ihrer Lage, Grosse, Be- 
volkerung, Produkte, Fabriken, Gewerbe, 
Handel, Bildungsanstalten u. s. w. Wien, 
1809, XII., 452. (Pečlivě všímá si zemí 
koruny české.) 

1757. v. Lichtenstern Jos. Marx, Umriss 
einer geographisch- statistischen Schilde- 
rung des Konigreichs Bohmen nach seinem 
gegenwártigen Zustande dargestellt, Wien, 
1812, 8°, 110, 1 mapa. — Breslau und 
Leipzig, 2.vyd. 1822, XVI, 409.— 3. vyd. 1824. 

1758. Polt J., Handbuch der Geographie 
von Bohmen, Prag, 1813, 8", (8), 178 (2). 

1759. Bildergeographie. Eine Darstellung 
aller Lánder und Volker der Erde, IV, 
Band, Europa, Leipzig 1814. Str. 216-20, 



95 — 



II. Pomocnú vědv. I. 



C. 1759-73. 



Geografie. 



247-52 : Bohmen ; str. 220-2, 252-4 : Mahren ; 
str. 222-3: Oesterreichisch Schlesien. 

1760. SchiJ/ner Jos., Historischc Nach- 
richten von verschiedenen seltenen Denk- 
wiirdigkeiten des Konigreichs Bohmen, 
meist statistischen Inhalts. Worin die rich- 
tigsten Thatsachen der Nationalgeschichte 
angefuhrt und im Zusammenhange dar- 
gestellt werden, Prag, 1S16, 12", (4) 123 (1). 

Obsah : I. Von der Lage Bohmen.s, dessen 
Grosse, Gránzen und Klima. II. Landes- 
bewohner. Fremde Ansiedler. Bevolkerung. 
Charakter und Sitten der Eingebohrnen. 
Vcrschiedenheit des Charakters der Boh- 
men mit den im Konigreich sich angesie- 
delten Deutschen. III. Ueber das alte Finanz- 
wesen in Bohmen. IV. Stánde und beson- 
dere Klassen der Bewohner Bohmens. V. 
Epochen der Geschichtc BíJhmens und 
merkwúrdige Revolutionen. 

1761. v. Licliteiisterií Jos. Marx, Hand- 
buch der neuesten Geographie des oster- 
reichischen Kaiserstaates, II. Theil, Wien 
1817: Das Konigreich Bohmen (691-922); 
Das Margrafthum Mahren (923-1049). 

1762. Re/sser Frauz de Paula Mich., 
Allgemeine Erdbcschreibung, I. Wien 1818. 
Das Konigreich Bohmen (str. 112-32). Die 
Markgrafschaft Mahren (str. 132-41). Das 
Herzogthum Schlesien (str. 141-5). 

1763. Dlabač B. J., Krátké vypsání če- 
ského království pro pouze českou mládež, 
Vyhotovené od, v Praze, 181S, 8", 516, 
1 mapa. 

1764. {Ko/nareck J. X.), Versuch einer 
gedrángten Geographie von Bohmen, Ein 
Handbíichlein fúr Schúler d. d. Schulen, 
Prag, 1819, m. 8°, 48. 

1765. Vypsání krajů v Cechách, Čecho- 
slav, vyd, Kramerius, I. v Praze 1820, str. 
1, 13, 17, 26, 34, 66, 73, 8i, 89, 97, 113, 
121, 129, 137, 146, 154, 161. 170, 177, 185, 
194, 201, 209, 220, 225, 233, 257, 266, 273. 

1766. Raiiiold C, Verzeichniss aller im 
Konigreich Bohmen befindlichen Ortschaf 
ten, in Kreise abgetheilt und alphabetisch 
geordnet, Als Beilage zur Zeitschrift Hyllos, 
Redigirt und herausgegeben vom . . ., Prag, 
1820, s mapkami. Srv! Hýbl, Hyllos 1820, 
Dobrozvěst 1819. 

1767. De Serres Marcel, L'Autriche, ou 
moeurs, usages et costumes des habitans 
de cet empire, suivi d'un Voyage en Ba- 
viěre et au Tyrol, ouvrage orné de qua- 
rante-huit gravures representant plus de 
cent vingt personnages difterens. IV. V. 
Paris, 1821. Týká se zemí koruny české, 
hlavně V. svazek, kap. XVI : Considérations 
générales etc. costumes de la Bohéme, 
(str. 1-77.^ 

1768. Kilnigl K. H. Graf, Frcíherr v. 
EJirenb7irg 7uid Waríh, Bohemia, oder 
Gedáchtnissbeiheilfe fúr die Liebhaber der 
bohmischen Geschichte durch ein Verzeich- 
niss derjenigen Orte B<ihmens, \vo sich 
eine merkwiirdige Begebenheit seit den 



áltesten Zeiten bis Ende 1818 zugetragen 
hat, mit einer historischen Kartě, Prag, 
1821, 8", IV, 5-166 (2). — Zweite Auflage 
1821. 

Obsah: Bohmen íiberhaupt (5-10). Prag, 
Praha (10-76.) Nun will ich die Orte nach 
alphabetischer Ordnung hersetzcn, wo sich 
eUvas fur Bohmen historisch merkwiirdiges 
zugetragen hat, wozu die beiliegende Kartě 
Bíjhmens dient, welche nur die gedachten 
Orte enthiilt (76166.) 

1769. Kihiigl K. H. Graf . . ., Geographie 
von Bohmen und den iibrigcn Landern 
der oster. Monarchie . . . und den vorzúg- 
lichen Momenten der Geschichte einer 
jeden Provina, Prag, 1821. 

1770. Duiidcr Jos. AI., Průvodce po 
Cechách neb poznamenání měst, městeček 
a městisu v království českém, s připo- 
jením starožitných zastaralých českých, 
též obvyklých německých a latinských 
jmen ; s udáním, v kterém kraji leží, a kolik 
mil od Prahy jsou, kde český neb německý 
jazyk a kde magistrát a kde rychtái^ství 
sídlem jest, k zvláštnímu prospěchu a po- 
třebě všem putujícím (vandrovním) řeme- 
slníkům, v Praze, 1822, 12°, 46 (2). 

1771. Sddek Karel, Všeobecný zeměpis 
neb geografia ve třech dílech s velikou 
rytinou a dvěma mapama, zvláště pro uči- 
tele i čekance školní a m.ládež vlastenskou, 
II. díl, v Hradci Králové 1822. Králov- 
ství české (29-133.') Markrabství moravské 
1133-47). Vévodství slezské (148-51.) 

1772. Fonfikel Jos. Ed., Vollstándiger 
Umriss einer statistischen Topographie 
des Konigreiches Bohmen, Prag 8". I, 1822, 
(8), 548 str. II. 1827, 463 str. (Bohmen 
uberhaupt.) — III. 1828 (Druhý titul 3. 
svazku : Slreiiiz IV., Vollstándiger Umriss 
einer Topographie des berauner Kreises 
im Konigreiche Bohmen), XVI, 623 str. 
— IV. 1828 (Druhý titul 4. svazku : Dlasi: 
Laur. Albert und Musslk F. A., Vollstán- 
diger Umriss einer Topographie des Saazer 
Kreises im Konigreiche Bohmen, bearbeitetj 
Ví, 768 (2). 

1773. Dunder Jos. Ale.x., Zeměpis krá- 
lovství českého, v němž se nachází: jak 
toto království zrostlo, jeho znak, vláda, 
poloha, hranice, velikost, způsoba, povrch- 
nost, hcry, chlumy, kopce, přívrší, roviny, 
jeskyně, rozsedliny, ostrovy, řeky, říčky, 
tokové, potokové, rybníci, jezera, jakost 
přirozená, p)řírodní zplodniny (živočišstvo, 
rostlinstvo, prejštěninstvo, soustavně srov- 
náni), promiysl, živnost městská, obchod, 
hlavní silnice od Prahy, pošty, vinice, míry 
a váhy, obyvatelově, bydlišťata, řeč, kroj, 
národní obveselení, vzdělanost, cviční ústa- 
vové, společnosti k přis[)ívání vědomostem 
a umění, přehled původních i jiných map, 
též knih letopisných země české atd., jej? 
spořádal a sepsal D., v Praze, 1823, 8'', 
(8) 165 (3. 



— 96 — 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1774-85. 



1774. z\ Jcniiy Ritdolpli C, Handbuch 
fiir Reisende in dem osterreichischen 
Kaiser.staale mit mehreren I lau[itrouten 
der angránzenden Lánder. Nach den neu- 
esten Lánder- Orts- und Reisebeschrei- 
bungen, vielen handschriftiichen Ouellen 
undeigenen Reisebemerkungen, Wicn 1823, 
II. Abtheilung (týká se českých zemí). Srv. 
vyd. 1836, č. 1788. — * Beitráge zur Er- 
gánzung und Berichtigung der zweiten 
Abtheilung des Handbuches . . . Wien 1823. 
Insbesondere Bohmen betreffend. Hormayr, 
Archiv XV. 1823, 333-40, 443-4, 489-92, 
603-4, 665-7, 691-2, 705 8, 722-4, 736-9. 

1775. Ger/e, Miniaturgemálde aus der 
Lánder- und Vólkerkunde, von den Sitten, 
Gebráuchen, der Lebensart und den Ko- 
fcliimen der verschiedenen Volkerschaften 
aller Welttheile, mit Landschafts- und 
Stádteprospecten, Ansichten von Palásten 
und Abbildungen anderer álteren und neue 
ren Baukunst úberhaupt, 32-4. Bándchen- 
Bóhmen, Pěst und Leipzig, 1823, 12°. I. 214: 
II. 218, III, 228. 

Obsah : I. Historische Einleitung. Allge- 
meine Úbersicht des Landes. Der Elbogner 
Kreis sammt dem Egerschen Bezirk und 
dem Kronlehen Asch. Vyobrazení: 1. An- 
sicht von Karlsbad. 2 Sturz der Moldau 
durch die Teufelsmauer. 3. Landleute aus 
dem Bunzlauer Kreise. 4 — aus dem Cza- 
slauer Kreise. (Srv. Č.Lid VII. 242.) 5. — 
aus der Gegend von Eger. 6. Ansicht von 
Franzensbrunn. — II. Der Elbogner Kreis. 
Der Saatzer Kreis. Der Leitmeritzer Kreis. 
Der Bunzlauer Kreis. Der Bidschower 
Kreis. Der Koniggrátzer Kreis. Der Chru- 
dimer Kreis. Der Czaslauer Kreis. Der 
Taborer Kreis. Der Budweiser Kreis. 
Der Prachiner Kreis. Der Klattauer Kreis. 
Der Pilsner Kreis. Vyobrazení: 7. Ansicht 
der Stadt Leitmeritz. 8. Schloss Rothen- 
haus. 9. Landleute aus dem Leitmeritzer 
Kreise. 10. Ruinen des Teplitzer Schlosses. 
11. Habichtstein. 12. Schloss Friedland. 
13. Doppel-Ruine von Trosky. 14. Stadt 
und Schloss Reichenau. 15. Ansicht des 
Zuckerhuti in Adersbach. 16. Die Stadt 
Bechin. 17 Schloss Rosenberg. 18. Schloss 
Worlik. 19. Ruině von Klinoenberg. 20. 
Ansicht von Marienbad. — III. Der Rako- 
nitzer Kreis. Der Kaurzimer Kreis. Der 
Berauner Kreis. Die Hauptstadt Prag und 
ihre Umgebungen. Vyobrazení: 21. Ansicht 
der Haupts'adt Prag. 22. Ruině des Schlosses 
Karlstein. 23. Bergveste Wissehrad bei 
Prag. 24. Ansicht der Metropolitankirche 
zu St. Veit in Prag. 25. Der Baumgarten. 
— Rytina na obálce: Ruině von Jenstein, 
Denksáule des Siegs bei Culm, 

1776. J. K. H., Geographisch-tnpogra- 
phischer Wegweiser durch die ganze Óster- 
reichische IMonarchie. Nebst beigefiigter 
Postkarte und unumgánglich nothigen 
Bemerkungen fúr Reisende, Kaschau, 1824. 



Konigreich Bohmen (str. 34-66). Máhren 
und Schlesicn (67-83). 

1777. Rosicli Ant., Compendium totius 
orbis geographicum secundum novissi- 
marum provinciarum divisionem, I. Vien- 
nae, 1825, §. 4. Regnum Bohemiae. §. 5. 
Marchionatus Moraviae. §. 6. Ducatus Sile- 
siae Austriacae. 

1778. Schnabel G., Statistische Daistel- 
lung von Bohmen, Prag 1826, 8°, (6), 148. 

1779. Ehrmaini, Neueste Lánder- und 
Vólkerkunde. Ein geographisches Lese- 
buch liir alle Stánde, -XIX. Band. Des 
Oesterreichischen Kaiserthums II. Band, 
Prag, 1827, 8". Str. 129-624: Das Konigreich 
Bohmen (s četnými vyobrazeními . 

1780. Raffelsptrger Franz, Der Reise- 
Secretár, Ein geographisches Posthand- 
buch, Wien, 1829-30. I-III. Důležité pro 
topografii a souvéké poměry zemí českých. 
— II. díl., stať XX. Miinzen. XXI. Gewicht. 
XXII. Fussmass. XXIII. EUenmass. XXIV. 
Meilen. XXV. Wagengeleise. XXVI. Hohl- 
masse. XXVII. Heilquelien, Seebáder und 
Gesundbrunnen. 

1781. Blumeiiback IV. C, Neuestes Ge- 
málde der Oesterreichischen Monarchie 
(Schíitz's Allgemeine Erdkunde oder Be- 
schreibung aller Lánder der fiinf Welt- 
theile XIX. Band), Wien. 1832, II. Die 
bohmischen Lánder : Das Konigreich Boh- 
men (str. ?85-480j. — 1833, III. Die Mark- 
grafschaft Máhren und der osterreichische 
Antheil am Herzogthume Oberschlesien 
(str. 1-82.) Srv. téhož autora stať v AUgem. 
Kalender, Wien 1828-9. 

1782. Das Konigreich Bohmen und Schle- 
sicn, Gerrálde seiner jetzigen Lage, Cultur 
und Sitten, Hamburg, s. a., 8°. 

1783. Norriiaiui Hans, Oesterreich wie 
es ist. I. Abtheil. Die osterreichischen Lán- 
der und Volker, lí. Theil, Leipzig und 
Lowenberg 1833, 8". Bohmen (str. 51-81). 
Máhren und Schlesien (str. 82-8.) 

1784. Sommer Joh. Gůttffied, Das Konig- 
reich Bohmen, statistisch-topographisch 
dargestellt, Prag 8". 

I. Leitmeritzer Kreis, 1833, XL, 408. — 
II. Bunzlauer Kreis, 1834, X, 417. — III. 
Bidschower Kreis 1835, VII, 318. — IV. 
Koniggrátzer Kreis. 1836, XL, 392. — 
V. Chrudimer Kreis 1837, XXXIV, 286 
(2). — VI. Pilsner Kreis 1838, XXVI, 387 
(1). — VII. Klattauer Kreis, 1839, XXVIII, 
284 (4). — VIII. Prachiner Kreis, 1840, 
XLIV, 446 (2). — IX. Budweiser Kreis, 

1841, XXXV, 297 (1). — X. Taborer Kreis 

1842, XXVIII, 313 (1'. — XI. Časlauer 
Kreis, 1843, XXXII, 416 (I). — XII. Kauři- 
mer Kreis 1844, XXXIV, 380 (2). — XIII. 
Rakonitzer Kreis, 1845, XXXVI, 303 (1) — 

XIV. Saazer Kreis 1846, X.WXVIII, 317. — 

XV. Elbogner Kreis 1847, LIV, 382 (1). — 

XVI. Berauner Kreis 1849, LXIII, 346. 

1785. Raiiioki C, Reise-Taschen-Lexicon 
fúr Bohmen. Es enthált alle in diesetn 



Zíbrt, Biblioiírafíc I. 



97 — 



II. Pomocné vědv. I. Geo"rafie. 



C. 1785-97. 



Kunigreiche befindlichen Stiidte, Márkte, 
Dorfer, einzein stehende, jedoch eigene 
Namen habende Wohngebiiude, Gebirge 
und FIússe. Mit mehreren lithographirten 
Ansichten von Stádten, Ruinen, alten Bur- 
gen, mcrkwúrdigen Naturgegenstánden etc, 
nebst einer nach den neuesten Bestimmun- 
gen entworfenen Postkarte von Bóhmen. 
Prag, 1835, 12", 682 (6), mapa. — Nové 
vyd. (2) viz Watterich č. 1801. 

1786. Oesterreichische National -Ency- 
klopádie, oder alphabetische Darlegung 
der wissenswúrdigsten Eigenthúmlichkeiten 
des ósterreichischen Kaiserthumes, in Riick- 
sicht auf Nátur, Leben und Institutionen, 
Industrie und Commerz, offentliche und 
Privat-Anstalten Bildung und Wissen- 
schaft, Literatur und Kunst, Geographie 
und Statistik, Geschichte, Genealogie und 
lUographie, so wie auf alle Hauptgegen- 
stánde seiner Civilisations- Verháitnisse, 
(Vorzúglich der neuern und neuesten Zeit). 
Im Geiste der Unbefangenheit bearbeitet. 
Redaktoři a vydavatelé: J. J. H. Czíkaitn, 
F. Graffcr. Wien I. A-D. 1835. II. E-II, 
1835. líI. J-M 1835. IV. NSedria. 1836. 
V. Seeauer-V. 1836. VI.,W-Z, Supplement. 
1837. Pro země koruny České důležité pro 
údaje topograťicko-geografické. 

1787. Moidelssohn G. />'., Das germa- 
nische Europa, Zur geschichtlichen Erd- 
kunde. Berlin, 1836, 8". H. 4. str. 236: 
Bohmen und Mahren. 

1788. Schinid/, Reisehandbuch durch das 
Kónigreich Bóhmen, Mahren, Schlesien, 
Galizien, die Bukowina und nach Jassy, 
Wien, 1836, 8^ X, 324. {Rudolph von Jen- 
ny's Handbuch fur Reisende in dem óster- 
reichischen Kaiserstaate, III. Bandi. Srv. 
vyd. 1823 č. 1774. 

1789. Malerisch-romantischcs Denkbuch 
des Oesterreichischen Kaiserstaates, Mit 
Stahlstichen von den vorzúgiichsten en- 
glischen und deutschen Kúnstlern nach 
eigends zu diesem Werke aiifgenommenen 
Originalzeichnungen, Pesth und Leipzig 
1838: V. Munchengrátz, Schloss und Stadt 
in Bóhmen; VIII. Waldstein, Ruině, Kónig- 
reich Bóhmen; XXXII. Teplitz, Badeort 
in Bóhmen; XXXIV. Karlstein, Bergschloss 
in Bóhmen. Srv. č. 1790. 

1790. Panorama der Oesterreichischen 
Monarchie oder malerisch romantisches 
Denkbuch der schónsten und merkwúr- 
digsten Gegenden derselben, der Gletscher, 
Hochgebirge, Alpenseen und Wasserfálle, 
bedeutender Stádte mit ihren Kathedralen, 
Pallásten und alterthúmlichen Bauwerken, 
berúhmter Badeórter, Schlósser, Burgen 
und Ruinen, sowie der interessantesten 
Donau-Ansichten, Mit Stahlstichen von der 
vorzúgiichsten englischen und deutschen 
Kúnstlern nach eigends zu diesem Werke 
aufgenommcnen Originaizeichungen. I. 
Band, Pesth und Leipzig, 1839 : \. Mun- 
chengrátz, Schloss und Stadt in Bóhmen. 



VIII. Waldstein, Ruině, Kónigreich Bóhmen. 

XXXII. Karlstein, Bergschloss in Bóhmen, 
— II. Band: XII. Ellbogen, Kónigiche 
Kreisstadt in Bóhmen. XV. Tctschen, 
Municipalstadt und Schloss in Bóhmen. 

XXXIII. Die Capelle St. Cosmas und Da- 
mian in der Collegiatkirche zu Alt.-Bunzlau 
in Bóhmen. XXXIV- V: Kónigswart, Stadt 
und Schloss in Bóhmen. XXXVII. Die 
Domkirche zu St. Veit in Prag. XXXVIII. 
Das Grabmal des heil. Joh. von Nepomuk 
in der Domkirche zu St. Veit in Prag. — 
III. Band 1840. VII. Brunn, Stadt in Mahren. 
XI. Ossegg in Bóhmen. XV. Boskowitz, 
Stadt und Schloss in Mahren. XXII. XXIII. 
Prag. XXVI. Bilin. XXXI. Teschen, Kreis- 
Hauptstadt in Schlesien. 

1791. Kohatitk Wenc, Compendium uni- 
versae geographiae, Cassoviae 1840. §. 64. 
Regnum Bohemiae. S- 65. Marchionatus 
Moraviae et ducatus Silesiae. 

1792. Michcl J. A , Das Kónigreich Br.h- 
men, Ein historisch-statistisch-topogra- 
phisches Handbuch, Prag 1840, I-III. B. 

1793. L'Univers, Hi.stoire ct déscription 
de touš les peuples: Etats de la confédé- 
ration germanique pour faire suitě á 
ťhistoire generále de TAHemagne, par 
M. Th. Lc Bas, Paris, 1842. Europe, 28. sv. : 
Bohéme, str. 1-80, s illustracemi: 28. Eglise 
Domkirche á Prague ; 29. La Tour du 
Pont de la vieille Ville á Prague; 30. La 
Tour des Poudres á Prague; 31. Le Pont 
St. Nepomuck a Prague. 

1794. Gerle, Bilder aus Bóhmens Vorzeit, 
Burgvesten und Ritterschlósser in Original- 
Ansichten dargestellt, Gezeichnet von 
Carl Wúrbs, auf Stáhl gestochen von den 
vorzúgiichsten deutschen und englischen 
Kúnstlern, Prag, 1842, 8°, IV, 464 (1). 
Obsah: 1. Friedland. 2. Sternberg. 3. Ko- 
korzin. 4. Habichtstein. 5. Trosky. 6. Dou- 
bravska Hora (die Ruině des Teplitzer 
Schlossberges). 7. Klingenberg (bóhmisch 
Zvíkov). 8. Schreckenstein. 9. Búrglitz. 10. 
Pósig. 11. Raby. 12. Karlstein. 13. Das alte 
Schloss zu Prag. 14. Engelhaus. 15. Vorlík. 
16. Elbogen. 17. Eger. 18. Graupcn. 19. 
Žebrák. 20. Točník. 

1795. Kohl J., Kreisein Bóhmen, Dresden, 
1842, 8". 

1796. Topographisches Lexikon von 
Bóhmen. Ein Alphabetisches Verzeichniss 
sámtlicher Ortschaften des Landes, mit 
Angabe der Einwohnerzahl, der ehemaligen 
und gegenwártigen behórdlichen, so wie 
der kirchlichen Zustándigkeit, der Denk- 
wúrdigkeiten u. s. w., Prag, 1842, 8", 490 (8). 
Srv. č. 1812. 

1797. Síiuiud/ A. A., Das Kónigreich 
Bóhmen (Das Kaiserthum Oesterreich, II. 
Band 7: Die Sudeten- und Karpathen- 
Lánder), Stuttgart 1843, 8", (», 188. Ocelo- 
rytiny : Eger, Die Schneekoppe, Prag 
(Hradschin, AltstádterRing, Dom St. \'eith}, 
Aupafall, Teufeismauer, Karlsbad, Frai;- 



— 98 — 



B. Geografie historická a politická. 1. Spisy všeobecné. 



C. 1797-9. 



zensbrunn, Ellbogen, Marienbad, Saaz, 
Bilin, Teplitz, Prag tKreutzherrnpIatz), 
Wyssehrad, Bubentsch, Karlstein, Brandeis, 
Raudnitz, Koniggrátz, Kuttenberg, Trach- 
ten (Bunzlauer, Egerer, Czaslauer, Leit- 
meritzer), Reichstadt, Troska, Gitschin, 
íungbunzlau, Leitmeritz, Tetschen, Reichen- 
berg, Friedland, Pilsen, Kladrau, Budweis, 
Bechiň, Klingenberg. Winterberg, Aders- 
bach (der Zuckerhut), Eibefall, Dreisessel- 
berg, Adersbach (der Eingang), Biirgstein, 
liabichtstein, Hohenfurt, Krummau. — Srv. 
Povaha, mraw a obvčeje národu českého 
ÍZe Šmidlovv'knihv)' Květy 1844, XI. str. 
427, 431, 435, 439.' 

1798. Schmidl Adolf A., Handbuch fur 
Reisende im Kaiserthume Oesterreich, 
Wien, 1844, 8". Líčení historicko topo- 
grafické. Cech, Moravy a Slezska týkají 
se oddíly 57-86. 

1799. Heber Franz AI., Bohmens Burgen, 
Vesten und Bergschlosser, Prag I. 1844, 
Pilsner und Klattauer Kreis 242, (3). II. 
1844, Bidžower^ und Koeniggrátzer, 240 
l2.) III. 1845, Časlauer und Chrudimer, 
244 (2). IV. 1Í46, Leitmeritzer und Bunz- 
lauer Kreis, 264 (2). V. 1847, Rakonitzer, 
Kauřimer und Berauner Kreis, 267 (2). 
YI 1848, Elbogner und Saazer, 294. VIL 
1849, 268. General-Inuex. — * Bernau F., 
Franz AI. Heber, JMitth. Gesch. Deutsch. 
Bohm. XVII. 1879, 214-20. — (faš). Če- 
ské hrady, Slovo k Heberovým »Bóh- 
mens Burgen«, Pokrok 1878, č. 114. — 
Tischer Fr. iun., Frant. Alexander Heber, 
první popisovatel hradíi a zámkia českých. 
Ohlas od Nežárky 1892, č. 33-5. — Heb- 
rovo dílo se zdařilými mapkami podává 
více, než slibuje titulem. Prese všecku roz- 
tříštěnost a nepřehlednost tvoří základ ku 
vlastivědě české. Proto obsah aspoň stručně 
naznačuji. 

Obsah: I. 1. Karlstein. 2. Stará Duba 
bei Kammerburg. 3. Michalowic bei Jung- 
bunzlau. 4. Kostelec an der Sazavva. 5. 
JNIellechow bei Ledetsch. 6. Zbirow. 7. 
Dražic. 8. Kokořin. 9. Hrádek bei Auscha. 
10. Teyřow. 11. Friedland. 12. Pottenstein. 
13. Doubrawská Hora bei Teplitz. 14. 
Silberstein bei Wildschiitz. 15. Alt-Perstein 
bei Dauba. 16. Podiebrad. 17. Scharfen- 
stein bei Bensen. 18^ Radina bei Stiahlau. 
17. Hasenburg. 20. Řičan. 21. Tollenstein. 
22. Hauska. 23. Richenburg. 24. Herstein 
bei Stcckau. 25. Karlsberg. 26. Chotek bei 
Steinkirchen. 27. Lewý Hradec. 28. Pře- 
mislin. 29. Podiessin bei Schlan. 30. Trz 
bei Busstiehrad. 31. Makotřas. 32. Dubec 
bei Auřinoves. 33. Kralowice. 34. Lipan. 
35. Hostiwec bei Hostiwař. 36. Lowin bei 
Saaz. 37. Hrádek bei Burgholz. 38. Hra- 
dišť, daselbst. 39. Kličovv bei Melnik. 40. 
Čejtic bei Jungbunzlau. 41. Romanow bei 
Mscheno. 42. Widim bei Oberwidim. 43. 
Ratsch bei Sackschen. 44. Falkensstein bei 
Dietersbach. 45. Raubschloss bei Hohen- 



leipa. 46. Schonbach bei Schonlinde. 47. 
Tauschim bei Brandeis. 48. Midlowar- 49. 
Kleisberg bei Haida. 50. ř"riedrichsburg 
bei Jágerdorfel. 51. Hrad bei Wostředek. 
52. Syslow bei Sow inka. 53. Tschap)pkeule 
bei Pawlička. 54. Aubienic bei Bistřic. 55. 
Bestahow. 56. Hiwna bei Biirglitz. 57. 
Klutschken bei Hirschberg. 58. Máusel- 
schloss. 59. ('hwaletitz bei Elbeteinitz. 60. 
Telčic. 61. Humprecht bei Unter-Rokitan. 
62. Wolanowic bei Walla. 63. Lastibořic. 
64. Kunrersdorf. 65. Baiereck bei Neuern. 
66. Wittoses bei Postelberg. 67. Werzen 
bei Pomeissel. 68. Pole bei Blattna. 
69. Bezděkow bei Chanowic. 70. Kadow. 
71. Zaboří. 72. Hradisko bei Chlumec. 
73. Zahornic bei Konigstadtel. 74. Kossik. 
75. Čečelice. 76. Brenn bei Reichstadt. 
77. Kwětnic bei Auwal. 78. Skara. 79. Hostin. 
80. Angerbach bei Kožlan. 81. Homole. 
82. Schebikow. 83. Hamaus. 84. Bruck 
bei Pian. 85. Choceň. 86. Ctislawa bei 
Brandeis. 87. Zlámaniny bei Neu-Paka. 
88. Hcřmanic. 89. Wostrowec bei Radel- 
stein. 90. Hradisst, daselbst. 91. Kosmačow 
bei Klattau. 92. Třemšin bei Rožmital. 93. 
Hengst, daselbst. 94. Ginčow bei Piirglitz. 
95. Heskow. 96. Sperlingstein bei Tetschen. 
97. Seeberg bei Eisenberg. 98. Hausberg, 
daselbst. 99. Warnsdorf bei Rumburg. 
100. Sternberg bei Zeidler. — II. 101. 
Pecka. 102. Nawarow. 103. Konopisst. 104. 
Ronburg bei Drum. 105. Okoř. 106. Gans 
bei Sablat. 107. Gradlitz bei Koniginhof. 
108. Gross-Skal. 109. Landsberg beiWilden- 
schwert. 110-1: Kamenitz und Kukla bei 
Bóhmisch-Kamnitz. 112. Krumau. 113. 
Žampach. 114. Klingenberg. 115. Liebstein. 
116. Felixburg. 117. Burgstadtler Berg bei 
Welchau. 118. Rodisburg. 119. Thebes. 
120. Hassburg bei Pressnitz. 121. Hutburg. 
122. Altes Schloss bei Brandau. 123. Mi- 
chelsdorf. 124. Flohau. 125. NepomissI. 
126. Růst. 127. Lihna bei Waltsch. 128. 
Schatzberg bei Stocken. 129. Chlum bei 
Goltsch-Jenikau. 130. Chlum bei Neu- 
Bydžow. 131. Libeň. 132. Zachrasstian. 
133. Mlikosrb bei Chlumec. 134. Lausek 
bei Kaplitz. 135. Hřeben bei Nettrowitz. 
136. Buskow. 137.^Landstein bei Ledenic. 
138. Machow bei Čejkowic. 139. Rudolph- 
stadt bei Budweis. 140. Ahornburg bei 
Tachau. 141. Wranowa bei Mies. 142. 
Polssic. 143. Altes Schloss bei Pottin. 144. 
Klabawa. 145. Chrast bei Deyssina. 146. 
Petersburg bei Jechnitz. 147. Čimelic. 148. 
Hrad bei Busic. 149. Leskowic. 150. Ře- 
sanic bei Woselec. 151. Kotaun. 152. Au- 
jezdec bei Nezdassow. 153. Stražisst bei 
Březnic. 154. Wisseniowic bei Prelauč. 
155. Gestřepec. 156. Swogssic. 157. Kikels- 
burg. 158. Pihl. 159. Hlawačow. 160. Kunz- 
warte. 161. Strassic bei Mauth. 162. Hláska 
bei Ctyrkoly. — III. 163. Přimda. 164. 
fenstein bei Brandeis. 165. Maidstein. 166. 
"Kinsberg. 167. Freudcnstein bei Joachims- 



99 — 



C. 1799. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. (Hober). 



thal. 168-9. Hammerstein und Reitstein 
bei Reichenberg. 170. Engelhaus. 171-3. 
Wlastislavv, Skalka und Koštial bei Třebnic. 
174-5. Bradlec und Kumburg bei Gitschin. 
176. Frúmburg bei Neu-Hradek. 177. Blatná. 
178. Schellenberg. 179. Egerberg. 180-1. 
Oheb und Wigstein bei Seč. 182. Krassow. 
183-4. Žebrák und Točník. 185-6. Rohozec 
und Zbiroha. 187. Wožice. 188. Witanowic. 
189. Wlksitz bei Múhlhausen. 190. Weirec. 
191. Klokot. 192. Drahou-. 193. Kreuzberg. 
194. Jitkau bei Biela. 195. Okřesanec bei 
Žleb. 196. Drobowic. 197. Haderburg bei 
Deutschbrod. 198. Schrittens bei Stocken. 
199. Wiklantic. 200. Lautkow. 201.Březyna. 
202. Radelstein. 203. Hrobčic. 204. Lužic. 
205. Řehiowic. 206. Wietruš. 207. Min c. 
208. Ploscha. 209. Neustein. 210. Kirch- 
burg. 211. Přehořow. 212. Chlumčan bei 
Přeštic. 213 Řeneč. 214. Seč 215. Netonic. 
216. Bilenic. 217. Uzeniček. 218. Swučic. 
219. Lukowa. 220. Křiwsoudow. 221. Keb- 
low. 222. Gross-Bor. 223. Frimburg. 224. 
Žihobec. 225. Woltýřow. 226. Kašberg. 227. 
Rauchenberg. 228. Netřeb. 229, Horssow. 
230. Tasslowic. 231. Berg bei Muttersdorť. 
232. Semlowic. 233. Alt-Lippen. 234. Wsse- 
rub. 235. Wrabina. 236. Lewin. 237. Litaiš. 
238. Altes Haus bei Bleiswedel. 239. Blum- 
stein. 240. Žižkenschloss bei Hohlan. 241. 
Chudý Hrádek. 2 42. Ko.stelec bei Náchod. 
243. Altbtadt bei Náchod. 244. Skalic. 245. 
Bolehost. 246. Weselic. 247. Chabor. 248. 
Auřinowic. 249. Geiersbcrg. 250. Senften- 
berg. 251. Popluží. 252. Traundorf. 253. 
Zagečic. 254. Mrač. 255. Netwořic. 256. 
Teletin. 257. Schónberg bei Hoch-Chlumec. 
258. Sluha bei Elbe-Kostelec. 259. Gezero 
bei Jemnisst. 260. Kostelec bei Heřman- 
městec. 261. Stolan. 262. Morassic. 263. 
Humberg. 264. Tržek. 265. Zamrsk. 266. 
Uhersko. 267. Wostřetín. 268. Michelsberg. 
269. Punau. 270. Hohenberg. 271. Lisskowý 
Hrad. 272. Stará Hora. 273. Liběhrad. 
274. Chvatěrub. 275. Alt-Bydžow. 276. Neu- 
Bydžow. 277. Zlunic. 278. Lopuc bei Koza- 
dírek unfern Liban. 279. Slatin. 280. 
Sadowa. 281.Dohalic 282.LipabeiHořenio- 
wes. 283. Busstěhrad. 284. Weitmuhle. 
285. Krabice. 286. Kolowrat. 287. Křenic. 
288. Koloděj. 289. Tuklat. 290. Žembera. 
291. Skalic. 292. Wyssehořewic. 293. Škwo- 
retic. 294. Teutsch-Schiitzendorf. 295. 
Friedenau. 296. Lhotic. 297. Msseno. 298. 
Brozan. 299. Gehaag bei Eger. 300. Stein, 
daselbst. — IV. 301. Bosig. 302 Himmel- 
stein bei Warth. 303. Ruppau. 304. Trosky. 
305-7. Eger, Wenzelsburg und Friesslburg. 
308. Skala bei Přesstic. 309. Lichtenburg. 
310. Schwamberg. 311. Zwiřetic. 312-3. 
Riesenberg und Herrnstein bei Neugedein. 
314. Kamaik bei Gross-Cernosek. 315. 
Hrádek, daselbst. 316. Friedland bei Neu- 
schloss. 317. Rybnow. 318. Milčian. 319. 
Karlstein bei Kreibitz. 320. Ober-Karlstein 
bei Khaa. 321. Slatinian. 322. Zubří. 323. 



Rabsteinek. 324. Kozly bei Beneschau. 325. 
Břežan. 326. Mstibin bei Dawle 327. Muhl- 
stein. 328. Roimund bei Grasenstein. 329. 
Stohanek bei Schwabitz. 330. Litic. 331. 
Kygow bei Malešic. 332. Drsstka. 333. 
Lopata. 334. Krwomleyn. 335. Wiidthal 
bei Pauschnitz. 336. Žerotin. 337. Kelch 
bei Triebsch. 338. Woparna. 339. Woltařik. 
340. Divvic. 34 L Gross-Horka. 342. Kře- 
nowic bei Ledeč. 343. Březyna bei Rokycan. 
344 Wřeskowic. 345. Zawlekow. 346. Kasso- 
wic. 347. Kralowic bei Auřinowes. 348. 
Dubec. 349. Chodow bei Kundratic. — V. 
350. Elbogen. 351. Smečno. .'i52. Schrecken- 
stein. 353. Chaustník. 354. Strkow bei Pian. 
355. Kozyhrad. 356. Gross-Příběnic, 357. 
Klein-Pííběnic. 358. Siepotic bei Dassic. 
359. Bukowka bei Bohdaneč. 360. Jilowka 
ib. 36". Bohdaneč. 362. Blatnik bei Par- 
dubic. 363. Krchleb ib. 364. Gejevic ib. 
365. Jezbořic ib. 366. Nemossic ib. 367. 
Mietic ib 368. Tuněchod. 369. Habrow. 
370. Chrudim. 371. Kozojed. 372. Kočičí 
Hrádek. 373. Ostromeč. 374. Kozíhřbet bei 
Řadič. 375. Řadič. 376. Wosečan. 377. 
Křepenic. 378. Hradišt bei Sedlčan. 379. 
Neweklow. 380. Martinic bei Wotic. 381. 
Kaut ib. 382. Borotín. 383. Roth-Řečic 
384. Poressin. 38^5. Wildstein bei Blowic. 
386. Triebel bei Černossin. 387. Schonthal 
ib. 388. Altes Schlossel ib. 389. Wčžka ib. 
390. Goldvvag ib. 391. Wolfstein ib. 392. 
Přim. 393. Radikovvic. 394. Přibislau. 395 
Ronow bei Deutschbrod. 396. Polna. 397. 
Blankenstein. 398. Schonstein bei Peters- 
walde. 399. Busstěhrad. 400. Obřístvvy. 
401. Hrussow bei Brodec. 402. Tuchoraz. 
403. Maleschau. 404. Prawda bei Citolib. 
405. Geiersberg bei Teplic. 406. Wrapic 
bei Busstěhrad. 407. Močidlan ib. 408. 
Brasskow ib. 409. Buhdař ib. 410. Libiš 
bei Obřistwy. 411. Chrast bei Tuchoraz. 
412. Mokrovvaus. 413. Bahynko bei Male- 
schau. 414. Persteinec bei Kuttenberg. 415. 
Tuchotic bei Maleschau. 416. Aumonin ib. 
417. Křesetic ib. 418. Bíkanec ib. 419. 
Březowa ib. 420. Netluk bei Citolib. 421. 
Soběchleb bei Teplitz. — VI. 422. Xeuhaus. 
423. Landstein bei Neu-Bistřic. 424. Par- 
dubic und Kunětická Hora. 426. Klenau. 
427. Welhartic. 428. Prachin. 429. Kamen 
bei Pacow. 430. Roth-Hradek bei Sedlčan. 
431. Rattai. 43 2. Pirkstein. 433. Talmberg. 
434. Teinic an der Sazawa. 435. Brandeis 
an der Elbe. 436. Alt-Prerau. 437. Cerhenic. 
438. Elbe-Teinic. 439. Wranow bei Klein- 
Skal. 440. Friedstein. 441. Bohmisch-Aicha. 
442. Kostenblat bei Teplic. 443. Borssen- 
griin. 444. Konigswart bei Sandau. 445. 
Buben bei Weiss- Tuschkau. 446. Lieben- 
stein bei Eger. 447. Seeberg ib. 448. Semin 
bei Pardubic. 449. Bláto ib. 450. Žižin ib. 
451. Holic. 452. Dassic. 453. Morawan. 454. 
Komarov. 455. Hečan ib. 456. Turow ib. 
457. Žaravvic ib. 458. Rohoznic ib. 459. 
Raudnic ib. 460. Choltic ib. 461. Poběžowic 



— 100 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1799-1808. 



ib. 462. Rado.stic ib. 463. Lhotka bei Ja- 
nowic. 464. Bezděkov ib. 465. Teinitzei ib. 
4' 6. Opalka ib. 467. V/iten ib. 468. Dworec 
íb. 469. Cachrau bei Welhartic. 4 70. Ko- 
Hnec ib. 471. Hrádek ib. 472. Čejkow ib. 
473. Mokrosuk ib. 474. Nemeikau ib. 475. 
Wobořisst bei Dobřiš. 476. Chlum bei 
Sedlčan. 477. Nalžowic. 478. Sukdol. 479. 
Častoboř ib. 480. Smilowic ib. 481. Pod- 
hay ib. 482. Hodětic ib. 483. Amschelberg 
ib. 484. Wojkau ib. 485. Lowčic ib. 486. 
Podwek bei Rattai. 487. Rinic bei Kono- 
pisst. 488. Ledeč ib. 489. Hoch-Lhota ib. 
490. Widlakowa Lhota ib. 491. Kozmic ib. 
492. Chwojenec ib. 493. Welemysslowes 
bei Postelbergib. 494. Konotopbei Brandeis. 
495. Tuřic ib. 496. Hlawanec ib. 497. Wrab 
ib. 493. Dřew čic ib. 499. Zap ib. 500. Zepře 
ib. 501. Brazdvm ib. 502. Giřic ib. 503. 
Budeč ib. 504.' Kozel ib. 505. Klein-Skal. 
506. Drábská Skála. 507. Kowan bei Jung- 
bunzlau. 508. Katusic ib. 509. Milkowic. 
510. Aussowic bei Marienbad. 511. Plessnic 
bei Weiss-Tuschkau. 512. Uhlic ib. — Nach- 
tráge- Richenburg str. 160. Wostřetin 163. 
Wyssenowic 195. Kosrelec an der Sazawa 
239. Rohozec 258. Hláska 239. Jenstein 247. 
— VII. 513. Biirglitz. 514. Ilassenstein. 
Wyssehrad. — Řisut. Wostrow. Martinic. 
Sobin. Stochow. Libošin. Hradec. Weiss- 
Aujezdec. Gross-Kwic. Studeniovvcs Hum- 
niště. Malikovvic. Bysen. Dřinow. Hradiště 
bei Dřinow. Trpoměch. Blahotic. Jenč. 
Litowic. Hostiwic. Hradišt bei Hostiwic. 
Roth-Aujezd Hcřelic. Tachlowic. Chru- 
stenic. Kišic. Dobra. Doges. Přitočna. 
Swarow. Brzwe. Nučic. Gross - Dobra. 
Řebeč. Permesgriin. Šnakow. Dorttik. 
Krušowic. Lana. VVšetat. Třtic. Nyžmburg. 
Hradišt bei Nyžmburg. Podmokl bei Biirg- 
litz. Skřiwan bei Biirglitz. Skřivvan bei 
Neu-Bydžow. Wolešna. Pusta Dobra. Kačic. 
Tuřan. Štědrá. Mazanec. Žlutíce. Newděk. 
Ludočic. Hrádek Pohořský. Taužim. Kaa- 
den. Uhoštiany. Kralup. Běšice. Drahonic. 
Weinberg. Novvé Sedlo. Sedčic. Kněžic. 
Mory. Neprobylic. Hlubany. Buškowic. 
Schónhof. Zlowědice. Pčtipsy. Brusy. Po- 
láky. Hořenice. Libauš. Wiiimow. Win- 
tiřow. Háj. Wojnin. — Nachtrag: Mako- 
ti-as. — Uiber Entstehung, Bauart, Zer- 
stórung und Erhaltung der vaterlándischen 
Burgen str. 260-8. 

180J. Dií/ider j. .4., Království české 
stati(sti)cky-polohopisně popsané, I díl, 
Polohopis kraje Plzeňského, v Praze, 1845, 
8", (16;, 333. 

1801. Watterich von ll^aílendisburg F. 
C Handworterbuch der Landeskunde des 
Konigreiches Bohmen. Mít einer Special- 
karte von Bohmen, Zweite, gánzlich um- 
gearbeitete, verbesserte uncí bedeutend 
vermehrte Auťlage von C. F. Raiiiolďs 
Reisetaschenlexikon (č. 1785), Prag 1S45-7, 
8°, XVI, 1264. Mapy: 1. Flugriss der k. k. 
Staatseiscnbahn in Bohmen. Die im Au"ust 



1845 eroffnete »Aerarial-Wien - l'rager- 
Bahn«, Strecke von Prag nach Brunn und 
Olmutz. 2. Specialkarte des Konigreiches 
Bohmen zum Handwórterbuch der Landes- 
kunde von F. C. von Watterich. — Prag- 
Leitnieritz, Neue wohlfeile Ausgabe, 1845-7. 
(Vydání obálkové ) 

1802. Neumann P., Stručný dějepis 
český s krátkým přehledem zeměpisu 
Českého a Moravského pro mládež a pě- 
stouny, v Praze, 1846, 12". Str. 79—107: 
Stručný zeměpis Čech a Moravy. — Vyd 
2. 1848, str. 128. - Vyd. 3. 1850. - 
Vyd. 4. v Hradci Král. 1849, str. 19S. — 
Vyd. 5. 1853, str. 110. — Vyd 7. 1863. — 
Vyd. 9. 1870. Srv. č. 1811. 

1803. Chojecki E., Czechja i Czechowie, 
Berlin, I. 1847. Srv. Das Čechenland und 
die Čechcn von Chojecki, Jordán, Jahr- 
biicher f. slav. Lit., Kunst u. Wissensch. 
Leipzig 1847, V. 230 str. Kniha bývá omylem 
citována jako spis čistě geografického 
obsahu. Její obsah: 1. Wstep (úvod poli- 
tického rázu). 2. Rzut oka na dzieje ná- 
rodu czeskiego. 3. Dzieje pišmiennictwa 
czeskiego. 8", 246 str. 

1804. Palacký tr., Popis království če- 
ského čili podrobné poznamen:!ni všech 
dosavadních krajů, panství, statků, měst, 
městeček a vesnic, někdejších hradů a 
tvrzí, též samot a zpustlých osad mnohých 
v zemi české, s udáním jejich obyvatel- 
stva dle popisu r. 1843 vykonaného, V ja- 
zyku če.skčm i německém zhotovil a vydal, 
v Praze, 1848. 12^ (8), 608.— *ČČMus.l849, 
n 164. Opraw a dodatky (J. K. Rojek), 
ČČMus. 1850. 150. — D(vorský) F., Do- 
plňky k Palackého »Popisu království če- 
ského*, Pam. Arch. IX. 889-92. — Ibid. 
XII. 278. 

1805. Polehradský Ř(ezáč) J. F., Obraz 
země české čili Pohled na vlast Čechů, 
s mapou, Praha, 1848, str. 177, 1 list, 
tab. 1. — Vyd. 2.: Obraz nový zemí česko- 
slovanských, čili Pohled na vlast Čechů, 
Moravanů a Slezanů, s mapkou, Praha, 
1849, str. 184, 1 mapa, 1. tab. - Vyd. 3.: 
Nový obraz zemí . . ., Praha, 1850, str. 142, 
1 list. Přehlední tabule 2. 

1806. Zap K. F"., Zeměpis Čech, Moravy 
a Slezska, Pro školy sepsaj, v Praze, 1849, 
8°, 181(2), se 2 mapami (Čechy, Morava a 
Slezsko). — 16. vyd. 1873. 

1807. Vollstándiges statistisch-topogra- 
phisches Compendium der neuen politi- 
schen und gerichtlichen Eintheilung des 
Kimigreichs Bohmen, Prag, 1850. 

1 808 Meyriert Herm., Neueste Geographie 
und Staatskunde des Kaiserthums Oester- 
reich, nach der gegenwártigen Verfassung 
und nunmehrigen politisch - gerichtlichen 
Eintheilung, nebst einer Geschichtsskizze 
sovvohl der Monarchie ůberhaupt, als jedeš 
einzelnen Kronlandcs, Wicn 1851, 8", VI. 
Das KíHiigreich Bohmen. VII. Die Mark- 



101 



C. 1808-22. 



II. Pomocné védy. I. Geografie. 



graischaft Máhren. VIII. Das Herzogthum 
Ober- und Niederschlesien. 

1809. Mc?'klas IV., Heimatskunde zur 
Wiirdiguriiií und genaueren Kenntniss des 
Kronlandes Bohmen, Geschichtlich-geo- 
graphischer Leitfaden fúr Schule und 
Haus. Prag, 1851. — 1857. Viz dále č. 1816, 
1819. 

1810. Miiller Joh., Geographie von 
Bohmen, Nach den bestcn Hilfsquellen 
und der neuen Kreiseintheilung gemjiss 
bearbeitet fiir Schule und Haus, Mit dem 
Verzeichnisse aller Ortschaften Bohmens 
nach der neuen Bezirks Eintheilung ge- 
ordnet, Prag und Leitmeritz, 1851, 8", (4) 
332 (1). I. Abtheil.: Bohmen úberhaupt. 
II. Abtheil.: Die sieben Kreise Bohmens. 
(Die Hauptstadt Prag. i Alphabetisches Ver- 
zeichniss aller 210 Bezirksgcrichte nebst 
Steueramtern mit der Zuweisung der 43. 
Bezirkstrafgerichte, 13 Landesgerichte, 
7 Kreisregierungen und 80 Bezirkshaupt- 
mannschaften nebst exponirten Kommis- 
sarien. Adeliche Familien in Bohmen. Al- 
phabetisches Verzeichniss der Stadte, 
Stádtchen und MarktHecken mit Angabe 
ihrer Entfernung von Prag und der Flússe, 
an welchen sie gelcgen. Die Prager Stadt- 
hauptmannschaft. Landkarten von Br)hmen. 
Weinbau in Bohmen. Besondere Natur- 
begebenheiten und Vorfalle in Bohmen. 
Wohifeiligkeit in Bohmen. Kleidertracht in 
Bohmen. 

1811. Kurzgedrángte Geographie von 
Bohmen, Máhren und Schlesien, Zum Ge- 
brauche der Schuljugend. Nach dem Boh- 
mischen des P. Néumajin Mit einer Kartě 
nach der neuen Kreiseintheilung, Prag, 

1851, 12", 119 str. (1). Srv. č. 1802. 

1812. Topographisches Lexikon von 
Bohmen. Ein alphabetisches Verzeichniss 
sámmtlicher Ortschaften des Landes mit 
Angabe der Einwohner, Žahl der ehema- 
ligen und gegenvvártigen behordlichen, 
sovvie der kirchlichen Zustándigkeit, der 
Denkwúrdigkeiten u. s. w., Prag, 1852, 
v 80, 498. Srv. č. 1796. 

1813. Zap K. Jl\, Zeměpis Mocnářství 
Rakouského s dějepisním přídavkem. Dle 
nejnovějších pramenů vzdělal, v Praze, 

1852, 8", f4), 231 (3). IX. Království České. 

X. Markhrabství Moravské. XI. Vévodství 
Slezské. — Něm. vyd. : Erdbeschreibung 
des Kaiserthums Oesterreich mit einem 
historischen Anhange, Mit Rúcksicht auf 
die gegenwártigen Einrichtungen, Prag, 

1852, 8', 291 (3). IX. Das Konigreich 
Bohmen. X. Die Markgrafschaft Máhren. 

XI. Herzogthum Schlesien — Výňatek 
z tohoto spisu : Kratičk\' Zeměpis Čech, 
Moravy a Slezska, Vyňato ze »Zeměpisu 
mocnářství Rakouského-, od vys. mini- 
sterstva k veřejnému vyučování připuště- 
ného, v Praze, 1853, 12°, 40. — 2. vvd. 

1853, 44. — 9. vvd. 1862, 44. — 10. vyd. 



1863, 44. — 11. vyd. 1864, 44. — 16. vvd. 
1873, 48 atd. 

1814.^ ZaýJ K. V/., Nový prostonárodní 
popis Čech, Moravy a Slezska podle po- 
sledního politického a soudního rozdělení, 
s přídavkem o uherském Slovensku, 
v Praze, 1854 (s 1 mapkou), 12°, 218 (2i, 

1815. Miiller Joh., Geographie von 
Bohmen mit besonderer Beriicksichtigung 
dsr Geschichte, Technologie, Industrie, 
der Kiinste, des Handels und der Ge- 
werbe, Prag, 1856, 8".^ 

1816. Merklas V., Čechy s nov\mn roz- 
dělením na 13 krajů, v Praze, 1855. ČČMus. 
1855, 283. Srv. č. 1809. 

1817. Jaroš J, Topographisches Uni- 
versal-Lexikon des osterreichischen Kaiser- 
staates . . ., In alphabetischer Ordnung nach 
den besten und verlásslichen Ouellen be- 
arbeitet, Olmůtz, 1857, v. 8". 

1818. JVarhaiiek V. F., Das Kaiserthum 
Oesterreich, geographisch, statistisch, topo- 
graphisch, mit alphabetischem Ortslexikon 
Nach den neuesten Daten und ámtlichen 
Ouellen, begonnen von A. Schmidl, fort- 
gesetzt von — , Wien, 1857, 8". 

1819. Heimatskunde zur Wůrdigung und 
"enauern Kenntniss des Kronlandes Boh- 
men. Geschichtlich - geographischer Leit- 
faden fúr Schule und Haus, unter Leitung 
des Herrn Ferd. Bachmann bearbeitet 
von K. Jelínek, 'Dritte, ganz umgearbeitete 
Auflage der von W. Merklas, 1851, ver- 
fassten Geographie von Bohmen, Prag, 
1860, 8", 121, mapa. Srv. č. 1809. 

1820. Kleine Heimatskunde von Bohmen, 
Im Verlage der Graslitzer Volksschule, s. 1. 
et a., 8°, 8 str. 

1821. .Steinhard S., Oesterreich und sein 
Volk in Bildern und Skizzen, Ein Lese- 
und Hausbuch fiir Jung und Alt zur Fór- 
derung und Belebung vaterlándischen 
Sinnes und Wissens (Volksbibliothek der 
Lánder- und Volkerkunde oder Geogra- 
phische Haus- und Lesebúcher fúr Jung 
und Alt, IV. Band}, Leipzig-Olmútz, 1860. 
I. II. Pilně všímá si zemí koruny české. 
Viz zejména II díl: Die Slaven (str. 247 
ad.): Die Czechen (Tschechen), Die C^e- 
chen in Máhren ; die Horaken oder Pod- 
horaken; Die Ilannaken, Blatniaken und 
Zabetschaken; Die Slowaken 'Slawaken). 

1822. Mikovec Ferd. B., Starožitnosti a 
Památky země České, Nákresy od Jos. 
Hellicha a Vil. Kandlera, Popisuje . . ., 
Díl I. v Praze, s. a. (1860) str. (7j, 209, 
36 rytin. Díl II. Popisují Ferd. B. Mikovec 
a Karel Vlád. Zap, v Praze, s. a. (1860-5), 
219, 34 rytin. — Mikovec Ferd. B.. Alter- 
thúmer und Denkwúrdigkeiten Bohmens, 
Mit Zeichnungen von Jos. Heliích und 
Wilh. Kandler I. Band, Prag, s. a 1. (1860 
str. (7), 210, 36 xyX.\n. II. Band. Beschrieben 
von Ferd. B. Mikovec und A'. IV. Zap, 
Prag, s. a. (1S65), str. 231, 34 rytin. — 



102 - 



B. Geografie historická a politická. I. Spisv všeobecné. 



C. 1822-30. 



Vyd. 2. ]8f.9. — * Bohemia 1858, Nr. 290, 
333. Pam. Arch. VIIL 560. 

Obsah : I. Hrob krále Přemysla Otakara IL 
Zříceniny Kokořína. Kostel sv. Stepána 
v Praze. Socha Panny Marie v Plzni. Stará 
radnice Litoměřická. Křížová chodba v klá- 
šteře dominikánú v Budějovicích Českých. 
Socha sv. Václava v Pernštcinské kapli 
chrámu svatovítského v Praze. Zříceniny 
hradu Jenšteina Hlavní chrám a bývalá 
Pražská brána v Slaném. Žatecká brána 
v Lounech. Mariánský obraz v hlavním 
kostele Vyšehradském. Pieta v chrámě 
Matky Boží před Týnem. Zříceniny Kosto- 
mlaty v kraji Litoměřickém. Sv. Kateřina, 
obraz v hlavním chrámě Mostském. Zámek 
Orlík. Zříceniny Selmberka. Vok z Rožm- 
berka. Kostel klášterní v Teplé. Kateřina 
z Lokšan. Hradní kaple na Bezdězu. Po- 
prsí arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Zámek 
Fridland v kraji Boleslavském. Slibní 
obraz arcib. Jana Očka. Vchod do Staré 
židovské Školy v Praze. Chlumec či Kyš- 
perk (Supí Hora), Kamenný dům v Kutné 
Hoře. Kašna v královské zahradě Pražské. 
Libočanská branka v Žatci. Kaple Podvi- 
necká. Hlavní obraz v chrámu sv. Víta 
v Praze. Krakovec čili Červený zámek. 
Brány a bašty král. města Berouna. Nela- 
hozeves na \'ltavč. Zámek Mělnický. — 
11. Poprsí Karla IV. v triforiu metropolitan- 
ského chrámu Pražského. Hrad Hasištein. 
Pražská brána v Táboře. Hrad Okoř. 
Biskupská věž v Praze. Král Václav IV. 
dle současné řezby. Hrádek Křivoklát. 
Jízdecká socha sv. Jiří na Hradě Pražském. 
Mramorová kašna na Staroměstském ná- 
městí v Praze. Zámek Brandýs nad Labem. 
Kostel sv. Jakuba v Nepomuku. Václav 
z Radce, a jeho poprsí v metropolitánském 
chrámu Pražském. Vnitřek Staré židovské 
Školy v Praze. Kostel Matky Boží před 
Týnem. Stará radnice v Chomoutově. 
Saska brána v Plzni. Zříceniny Kamejka. 
Hasenburk. Prašná věž v Praze. Klášter 
sv. Anežky v Praze. Hrad Krasikov čili 
Svamberk. Hrob sv. Ludmily u sv. Jiří na 
Hradě Pražském. Hrob knížete Vratislava I. 
u sv. Jiří na Hradě Pražském. Hrad Sloup 
čili Pirkštein. Chrám sv. Barbory v Kutné 
Hoře. Staroměstská radnice a stará radní 
síň v Praze. Bílá Hora u Prahy. Jáchymov, 
král. horní město. Střekov. Smečno. Roud- 
nice. Děčín. Poprsí Matiáše z Arrasu a Petra 
Parléře, stavitelův hlavního chrámu u sv. 
Víta ra Hradě Pražském. 

1823. Mikovec F. />'., Malerisch - histo- 
rische Skizzen aus Bóhmen, Als Beglei- 
tender Text zu dem Album von Bóhmen, 
Herausoegeben von Ed. Holzel, Wien und 
Olmútz (1859) 1860, 4", str. (4), 461 (2). 
— 2. vyd. 1869. — * Pam. Arch. III. 288. 

Obsah: Schloss Friedland. Die Barbara- 
kirche zu Kuttenberg. BCjsig. Die Burgruine 
.Schreckenstein. Raudnic. Klingenberg. 
Žebrák und Točník. Reichstadt. Búrglitz. 



Sternberg an der Sazawa. Neuhaus. Schloss 
Blatná, Zleb,Rosenberg, Tetschen. Reichen- 
berg. Karlstein. Elbogen. Tábor. Stift 
Hohenfurt. Die Burg Eger. Die Riesenburg. 
Eisenberg. Kost. Schonau bei Teplitz. Die 
k(")n. Stadt Budvveis. Karlsbad. Die Marien- 
kirche zu Sedlec. Die kčin. Burg auf dem 
Hradčín. Kloster Osek. Marienbad. Schloss 
Krumau. Trosky. Náchod. Pilsen. Die 
Burgruine Raby. Jičín. Das Benedictiner- 
Stift Braunau. Welhartic. Burgstein. Richen- 
burg. Wyšehrad, Prachatic. Worlik. Plocken- 
steiner See. Prag. 

1824. KlwL F. V., Das Kaiserthum 
Oesterreich, Geographisch - statistischer 
Abriss nach dem ncuesten Standpunkte, 
Wien, 1861, str. 44-9 : Das Konigreich 
Bóhmen ; str. 50-2 : Die Markgrafschaft 
Máhren; str. 52-4: Das Herzogthum Schle- 
sien. 

1825. Herold Ed., Malebné cesty po Če- 
chách, v Praze, 1861, 8", str. 104, s čet- 
nými illustracemi. — * Pam. Arch. V. 94-5Í 

1826.^ Stručný popis všech na »Visec. 
mapě Čech, Moravy a Slezska« (od J. Ed, 
Wagneia) se nacházejících míst, v Praze. 
v Jičíně, v Kutné Hoře, 1862, 8°, str. 29. 

1827. Bačkora Štěp., Praktické učení 
zeměpisu Čech, v Praze, 1863, 8°, 111, 
2 mapky. * Nár. Listy, 1863, 123. — 2. vyd., 
s 12 dřevorytinami, 2 půdorysy a geolo- 
gickou mapou Čech, Urbánkova Bibliotéka 
paedagogická, svazek 40. (Spisy »Matice 
Komenského*), v Praze,^1878, 8", (8), 118. 

1828. Rieger Fr. L., Čechy, země i ná- 
rod, Obraz statisticko-historický, jejž s po- 
mocí jiných spisovatelů vzdělal. Vyňato 
ze Slovníka Naučného č. 649, Praha, 1863, 
8^ VIII., 607. »Nové laciné vydání« (1869). 
— Něm. vydání : Bóhmen, Land und Volk, 
Geschildert von mehreren Fachgelehrten, 
Mit einer die Sprachgránzen bezeichnen- 
den Kartě von Bóhmen, Prag, 1864, 8", 
(11), 729, 1 mapa. 

1 829. ScJieiiipJlug Bernard, Kleine Landes- 
kunde von Bóhmen, fúr den Schul- und 
Privat-Unterricht, Prag, 1864. 

1830. Kappcr S., Das Bóhmerland, Wan- 
derungen uni Ansichten von Siegfried 
Kapper und iruhel/ií Kandler, Der Nord- 
vvest, Prag, 1865, 8", 384. I Von Prag an 
die Elbe. 11. Von Mělník Elbabwárts. III. 
Von der Elbe an die Eger. IV. Die Eger auf- 
wárts. V. Durch das Mies-BeraungeUinde 
nach Prag. VI. Prag. — Illustrace : Šárka 
(str. 13). Okoř (27). Das alte Prager Thor 
und die Stadtkirche zu Schlan (34). Smečna 
(40). Miihlhausen (Nelahozeves, 51). Das 
Schloss Mělník (57). Schloss Raudnitz (75). 
Das alte Rathhaus zu Leitmeritz (88). 
Ruině Kamaik (99). Schreckenstein (106). 
Tetschen (117). Geyersberg (134\ Burg 
Graupen (138). Teplitz (142). Kostenblatt 
(165). Die Hasenburg (171). Das Saazer 
Thor zu Laun (178). "Das Libočaner Thor 
zu Saaz (184). Das alte Schlossthor zu 



103 



C. 1830-40. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



Komotau (195). Die Burgruine Hassenstein 
(207) Joachimsthal (226) Das Militarbade- 
hospital zu Karlsbad (233). Kirche des 
Stiftes Tepl (273). Burg Schwamberg 
(281). Das Sachsenthor zu Pilsen ;300). 
Burglitz (319, 320). Die alten Basteien zu 
Beraun (325). Das Prager Thor zu Beraun 
(326). Der Weisse Berg (341). Prag : Der 
Pulverthurm (378). Die Marienkirche zum 
Thein (360 . Die St. Stephanskirche in der 
Neustadt (374). Das Agneskloster (368). 
Das Altstádter Rathhaus' (352). Die Alt- 
Neuschule (368). 

1831. Francouzské album o Čechácli a 
národu českém, JMor. Orlice 1836, č. 273, 
Viz č. 1832. 

1832. La Bohéme historiciue, pitto- 
resque et littéraire, souš la direction de 
MM. Jos. Fricz et Louis Leger, avec la 
collaboration de MM. Massieu de Clerval, 
AI. Chodzko, Dr. S. Kapper, gén. Miero- 
slawski, Paul de Saint-Victor, S. Podlipska, 
A. Renaux, Ch. Sabina, Dr. Zéft etc, illustré 
de 21 gravures ďapn-s Barvicius, Czermak, 
Meixner, Pinkas, Svoboda, Trenkwald, 
Paris, 1867, 8°, IV, 472, mapa, 8 1. 

Obsah: I partie. La Bohéme historique. 
De Clerval Massieu, Apergu de Thistoire 
de la Bohéme jusqua la bataiile de la 
Montagne-Blanche (1620). Brzozowski L., 
Persécution des Bohémes en 1621 ďaprés 
la chronique publiée á Amsterdam en 1648. 
Leger L., La Bohéme et les Habsbourgs. 
Zéfy, Droits historiques de la couronne de 
Bohéme. MieroslavskiL., L'insurrection des 
Hussites en Bohéme. Leger L., Documents 
relatifs á Jean Žižka. De TAmbra A., 
Pierre de Chelczic. Brzozowski L., Jean 
Amos Komenský. Podlipska S., Les ruines 
de la Bohéme. Čieszynski Th., L'Hótel de 
Ville et le Grand-Ring de Prague. Fricz 
J., Le congrés slavě de 'Prague en 1848. 
Sabina Ch., Slavisme et panslavisme. — 
II. La Bohéme littéraire. Leger L., La 
langue et la littérature bohémes. Leger L., 
Chants bohémes du moyen íige. Leger L., 
La chronique de Dalimil. Chodzko A., La 
renaissance littéraire en Bohéme. Fricz J., 
L'idée nationale dans la poesie et la tra- 
dition bohéme. Brzozowski L , Dalibor, 
legendě du XV sičcle. Chodzko A., Contes 
populaires tchéques. Kapper S., Szwanda, 
le joueur de cornemuse. De Saint-Victor 
Paul, Les chansons populaires de la Bo- 
héme. Renaux Ad., Ďescription de la Bo- 
héme, de la Moravie, de la Silésie. Fricz 
J., Liste des hommes les plus remarquables 
de la Bohéme. Table chronologique de 
rhistoire de Bohéme. Leger L., Chansons 
populaires bohémes. — Vyobrazení: í. Vue 
du Hradschin et de la cathédrale de Pra- 
gue. 2. Mort du roi Jean de Bohéme a la 
bataiile de Crécy. 3. [ean Huss. 4. Ru- 
dolphe n signant les Lettres de Majesté, 
12 juillet 1609. 5. Joach. Szlik, comte de 
Bazan, marchant au supplice. 6. Venceslaus 



B. Báro a Budova. 7. Znak král. Č. 8. .Mort 
de Tobias a la diéte de Prague (30 juillet 
1307). 9. Défaite des Taborites á Lipan. 
10. Johannes Zizka a Caiice. 11. Mort de 
Jean Zizka a Przybislava. 12. Pierre de 
Chelczic. 13. J. Amos Komenský. 14. Défe- 
nestration de Prague. 15. Election de 
GeorgePodiebrad. 16. Kroumlov. 17.L'hotcl 
de ville et le grand ring de Prague. 18. 
Exécution des patriotes bohémes (I62l\ 
Daprěs une ancienne gravure. 19. Eglise 
de Tyn. 20. Les livres bohémes confisqués 
dans la cabane ďun paysan, aprěs la ba- 
taiile de Bílá Hora. 21. Église de Králové 
Dvoř. 22. (Pohledy z Prahy). 23. Na mapě 
vyobrazení Karlšteina 

1833. Poklop Jan F., Zeměpis pro mládež 
národních škol, v Praze, 1867, 12°. Krá- 
lovství české (7-36). Markrabství moravské 
(37-43). Vojvodství slezské (113-5). — 2.vyd. 
Zeměpis pro vlasteneckou mládež v Ce- 
chách, v Praze, 1868, 12". Království české 
(6-37). Markrabství moravské (38-44). Voj- 
vodství slezské (4.'i-7). — 5. vyd. v Praze, 
1869. Oddíl I. : Země koruny české, .str. 
63 (1). a j. v. 

1834. Poustka Václav a Rojický Jan, 
Zeměpis Čech, Moravy a Slezska pro třetí 
třídu obecných škol, 1868. — 2. vyd. 
V Praze 1872, 12°, 37. 

1835. Tichý Jan, Zeměpis království Če- 
ského, Pro školu i dům, zvláště pro školy 
průmyslné, řemeslnické a reálné, v Praze, 
1868, 8", (8), 127. 

1836. Orth Jan a Sládek Frant., Topo- 
graficko-statistický slovník Čech, čili po- 
drobný popis vlech měst, městysů; vesnic, 
zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a po- 
dobných o samotě ležících stavení, jakož 
i všech spustlých hradů a zanikKxh osad 
království Českého, v Praze, 187Ó, 8°, \b'), 
1048. 

1837. Defert Henry, Tchéques (Confé- 
rence Tocqueville, Études sur les peuples 
slaves et TEurope oriental XI.), Paris, s. 
a. (1870), str. X, 181. Obsah: Introduction. 
Histoire de la Bohéme. Renseignements com- 
plémentaires statistiques. I. Géographie du 
pays tchéque, Bohéme et Moravie. Tableau 
chronologique des souverains de la Bo- 
héme. Liste des membres tchéques avanl 
fait an faisant partie de la diéte depuis 
1867. Liste des hommes célěbres de la 
Bohéme et de la Moravie depuis le com- 
mencement du siécle. 

1838. Kovář M. R., Obraz vlasti české. 
Země a dějepisné vypravování vlastenecké 
mládeži škol národních, v Olomúci, 1870. 

1839. Kleine Heimatskunde von Boh- 
men, Im Verlage der Graslitzer \'olks- 
schule, Prag (s. a.). 

1840. Marscluier Franz, Kurzgefasste 
Gcschichte und Géographie des Konig- 
reiches Bohmen, Leipzig, 1872, 8°, 32. — 
Marschner Franz, Heimatskunde zurWúr- 
digunií und "enauer Kenntniss des Kron- 



— 104 



B. Geografie historická a politická. I. S[)isy všeobecné. 



C. 1840-54. 



iandes Bohmen, 5. Aufl., Prag, 1871, 8", 
82 str. 

1841. 'k'xi;i II .Mo)i,ir,i;i, lIs^aHlc CkaBaii- 
iMwiro ó.TariiTDiipii rcituai-d icnMiiTora, ('. 11 o- 
•rcpÓypr-L, 1871, 8", str. VIII., 208, (3), 

I mapa. Srv. č. 1828. (Budilovič). 
Obsah: A. Hexi.a ii Hexii. I. Ectootbohhliíi 

nriiiuiieiiin : Fcorpa^MiuecKoc no.io'/KeHÍc. Opo- 
PlKM-iji II rco.iorÍ!i. IIaporiia<i>iii. Kiiniari.. 
'kiopa. <I>ayiia. — II. CTariicniKa : Hace.iCHic. 

■/IvIlTO.III. Ofipa6oTKa nCTeCTBOHHtlXt iipoii3Be- 

.U'niíi. ITpoMi.ie.íbi. Ilyrii i^oi óiuchí;i. TuprocTn. 
lI''pKOi!i.. IIIko.ii.i. /ICypHa.iiii-Tiiioa. VupeHí^nc- 
iiiíi oúmocniciindii óciioriacHOcTii, ó.iaroTBOpii- 
TO.iLHi.iíi, Me,iiuuiiiCKÍ)r, cTpaxoDbia a loiiejiix- 
iii.in. 3eMCKuc yiipiB.ioiiic. 'řmiaHCM. Scmckíh 

BMÓOpT.. lůjHCTUTyniíI. UCHOBHLie 3aK0HbI 11 

r.iaBHLie iioToiiHiiKii nyójiuiiiiaro npaBa ^loxiii 

II je.Me.ar. hoiiu"koíí ko]>ohli. rocyAapcTBCHHHc 
joroBopi,! KacarciLno Ucxiii. ^lemcKie Kopoii- 
111,10 .1CULI u B^ia^tni,-!. Focyiapi,. Tepói. ueiu- 
1'icaro KopojiCBCTBa. Bbiciuia scMCKia .lOjivKaocTii 
II OT.iiuiiii. — III. Jlcrupiíi: IIcTOpi!! niLiiiTii- 
uecKaji. Bnyrpcuui;! u bhLiuhí;! iiTHOmenÍ!i 
"Icxiii B-B pas.iuiiiiLin Jiiuxii : a) iioercneiiiiLiň 
pOí^TX iieiucKaro roi'y,iapoťcaŤ ó) pas.at.ieHic 
iiemcKOii SPM.TH ; r) othoiuciiío qeiucKoii KopoHbi 
Kj. rc]iMaiiiíi ; /i) HcmcKoe npaBO. HoTopiíi 
uepKOBiiaíi. IIcTopiii ;i3i,iKa. Ilcropia .iiirepa- 
rypbi. lIcTopi;! oópasoEaTe.ibiibixii iiei^yccTB-t. 
]Ii-TopÍ!i ueiu -boii MyabiKii. Ilcrdpiii leuifKaru 
ropiiosanojcTua. II ropin acM.KMt.ii.T : a) najio- 
]'.o.ílL-'n;a ; ú) orop(i,i,uii>iec-TBa ; b) BiiHoxt-iiji ; 

r) XMCJIJip. Tlia. JIcTOpifl nUiMOBuJrTBa. IICTO- 

pÍ3 iiiciKOBojc-Tua. IIcTopiu pbiúiiant npo- 
Mbif.ia. IL-Topiu .líí-OBO^iCTBa n oxoTbi. II ro- 
piíi pcMcr-.íi'b 11 npojibiaiOB-L. IIcTopia ncm- 
c-KOii ToprOB.iii. — — B) MopaBiíi ii ^lopa- 
Banc: rpamiuM, iiporrrpaiiCTBO, ropbi, iif-Kii 
11 osepa. lvJiiiMaT'b, npoii3i5eAOiii;i ropHbin ii 
ccibeKOxosníicTBeHUbin. IIpoMbie.ibi. /Kurejiii . 
1 IcTopiíi MopaBÍii. roc3',íi,apOTBeHHne yi-rpoííCTBO 
MopaBÍii. (.'oexoniiio MOpaBCKOii oópaa^Baii- 
HOiTii. — — Tulí rpa^muďi.iíi iiasBaHin i-.ia- 
BHHCin;! II iitMcmcia. 

\%^2. Steinhaiiser Anton, Geographie von 
Oesterreich-Ungarn, Prag, 1872. Bohmen 
(§S 339-93). Máhren (§§ 394-418). Schlesien 
(§Š 419-437). 

1843. Seznam míst v království Českém. 
Vydalo c. k. místodržitelství české (uží- 
vajíc při tom výsledků sčítání lidu ode 
dne 3J. pros. 1869). — (Něm. tit. : Orts- 
repertorium des Konigreiches Bohmen, 
herausgegeben von der bohm. k. k. Statthal- 
terei). V Praze, 1872. Srv. č. 1850. 

1844. Jarkovský Karel, Slavoj, t. j. sbírka 
míst koruny české historicky neb literárně 
pamětných, v Olomouci, _ 1874, 12°, 64. 
Seznam míst abecedně. Čechy, str. 5-33. 
Morava str. 34-56. Slezsko str. 57-64. 

1845. Kohl J. G , Die geographische 
Lage der Hauptstádte Europas, Leipzig, 
1874, 8". XIII. Prag: 1. Prag's Bauplatz 
und náchste Umgebung. 2. Prag und die 



FIússe Bohmens. 3. Prag und die Berg- 
thore Bohmens. 

1846. Fodisch J, Heimatskunde fur 
deutsche Volksschulcn in líohmen, Leipzig, 
1875. 1. čásť: Die Heimatskunde des Ko- 
nigreiches Bohmen. 

1847. Umlauft Friedr., Die Oester- 
reichisch-Ungarische Monarchie, Geojra- 
phisch-statistisches Kandbuch mit heson- 
derer Riicksicht auf politische und Cultur- 
geschichte fiir Leser aller Stánde, Wien 
und Pěst, 1876, 8". Konigreich Bohmen 
(697-722). Markgrafschaít Máhren (7^23-36). 
Herzogthum. Schlesien (737-42). Die Čechen 
in Bohmen und Máhren (420-22). Srv. č. 1853. 

1848. Fehrijiger Micli., Topographisches 
Postlexion des Konigreiches Bohmen. Im 
Auftrage des k. k. Handelsministeriums 
bearbeitet, Wien, 1877, v. 8", XX, 781. 

1849. Nejedlý Rom., Zeměpis Čech v otáz- 
kách a odpověděch, Komenský, VI. 18 78, 
str. 391-6, 420-5, 459-62, 489-92, 562-6, 592-6, 
639-42. Otisk ve 3 vyd. 

1850. Seznam míst v království Českém, 
k rozkazu vys. c. k. místodržitelství českého 
na základě úředního udání sestavený, 
v Praze, 1878, lex. 8°, 521. Srv. č. 1843. 

1851. Rank Jos., Čechy, Krátký popis 
země, obyvatelstva, jeho života a výroby, 
dějin, jazyka a literatury, v Praze, 1880, 
8°, str. 32 (Otisk z » Příručního slovníku 
všeob. vědomostí*, s mapou Čech). 

1852. v. Ruthner Ani., Das Konigreich 
Bohmen, die Markgrafschaft Máhren und 
das Herzogthum Schlesien in malerischen 
Ansichten, Wien, 1880. 

1853. Latighans Victor, Das Konigreich 
Bohmen (Die Lánder Oesterreich-Ungarns 
in Wort und Bild, herausgegeben von F. 
Umlauft VII. B.), W^ien 1881, 8°, 192. 
* Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm. XX. 1882, 
7. Srv. č. 1847. 

1854. Bcrnau F., Album der Burgen und 
Schlosser im Konigreiche Bohmen (1-20 
ses.), Saaz, 1878-81, (X), 488 str. * Kalousek]., 
O.-ívěta IX. 1879, str. 337, 1882, str. 80-1; 
CČMus. 1879, 598; S. L.. Miith. Gesch. 
Deutsch. Bohm., XVII, 1879, 7 ; ČČMus. 
1882, 319. 

Obsah: Hartenberg (Hertenberk). Roli 
(Ralsko). Konopischt (Konopiště). Wald- 
stein. Maschau (Maštov). Habichtstein 
(Jestřebí). Blatná. Radina. Schworetz (Škvo- 
recj. Hrádek bei Zamost (Hrádek nad Zá- 
mostím). Ronburg (Ronov). Průhonic (Prů- 
honice). Rabenstein (Rabstein). Kiósterle 
(Klášterec). Tuchoraz. Helfenberg (Hrádek 
bei Auscha). Dražic (Dražíce). Markhausen. 
Schwarz-Kosteletz (Kostelec nad Černými 
Lesy). Miihlstein. Roth-Hradek (Červený 
Hrádek). Borschengriin. Egerberg. Weseritz 
(Bezdružice). (Str. 211 : Stammtafel der 
Bezdružicky von Kolowrat). Helfenburg 
bei Barau. Teusing (Toužím). Hals. Hoch- 
Chlumec (Vysoký Chlumec). Oberkunreut 
im Egerlande. Winterberg (Vimberk). 



105 



II. Pomocné včdv. I. Geografie. 



C. 1854-65. 



Schonhof. Hauenstein bei Brúx. Swojanow 
(Fúrstenberg). Krchleb (Krchleby). Win- 
teritz bei Saaz. Rabi. (Str. 371. Stammtafel 
der Czastolar von Langendorf. Str. 374. 
Stammtafel der Chanowsky von Langen- 
dorfj. Neuschonburg (Schonburg, Schum 
burg.) (Str. 383 : Stammtafel der Herren 
von Vitzthum.) Lischna (Leštno). Schwihau 
(Švihov). Str. 413: Stammtafel der Herren 
von Skala-Schwihau . Kiingenberg (Zví- 
kov). — Berichtigungen undZusíitze: Har- 
tcnberg. Konofjischt. Waldstein. Maschau. 
(Str. 464 : Herren von Kolowrat au f Maschau). 
Habichtstein. Blatná. Radina. Hrádek bei 
Zamost. Ronburg. Rabenstein. Helfenburg. 
Dražic. (Str. 467 : Stammtafel der Herren 
von Dražic>. Schwarz-Kostelec. Miihlstein. 
Borschengrún. Egerberg. Weseritz. Helfen- 
burg. Hoch-Chlumec. Ober-Kunreut. Win- 
terberg. Schonhof. Hauenstein. Swojanow. 
Krchleb. Rabi. Xeu.schímburg. Lischna. 
Schwihau. 

1855. Sedláček Atigust, Hrady, zámky 

a tvrze království Českého. Popisuje , 

illustruje Karel V. Liebscher. I. Chru- 
dimsko (ses. l-15j, v Praze 1882, v. 4", 
X. 260, 24 kartony, 1 mapa. — II. Hra- 
decko (seš. 16-34), v Praze 1883, 282, 
32 kartony, 1 mapa, (ill. též A. Liebscher). 
— III. Budějovsko (seš. 32-49), v Praze 
1884, 308, 26 kartoníi, 1 mapa. — IV. 
Jindricho-Hradecko a Táborsko (vyso- 
čina Táborská), (ill. též V. Král z Dobré- 
vody), (seš. 50-69, 71), v Praze 1885, 
42 kartony, 1 mapa, 378. — V. Podkrko- 
noší (ill. Liebscherové, V. Brechler a B. 
Kutina), (seš. 70, 72-92), v Praze 1887, 368, 
41 kartonů, 1 mapa. — VI. Podbrdsko 
(ill. tížj, (seš. 93-109), v Praze 1889, 280, 

32 kartony, 1 mapa. — VII. Písecko (ill. 
Liebscherové, B. Kutina a V. Král z Dobré- 
vody), (seš. 110-28), v Praze 1890, 308, 

33 kartony, 1 mapa. — VIII Rakovnicko 
a Slánsko (i.l. Liebscherové a V. Král 
z Dobrévody), (seš. 129-47), v Praze 1891, 
318, 33 kartony, 1 mapa — IX. Do- 
mažlicko a Klatovsko (ill. tíž), (seš. 148-64), 
v Praze 189^^ 280, 32 kartony. — X. Bo- 
leslavsko (ill. tíž a J. Prousek), (seš. 165-88), 
v Praze 1895, 422, 38 kartonů. — XI. Prá- 
chensko (seš. ^189-206), 1898, 294, 27 
kartonu.^ XII. Čáslavsko (vychází právě). 

1856. Cechy. Společnou prací spisova- 
telův a umělců českých vede Fr. A. Šubert. 
Obrazovou čásť ^pořádá Karel Liebscher, 
fol. V Praze. I. Šumava, 268, 1 1 obraz, 
příl — II. Vltava. Spoluredaktor F. A. Bo- 
rovský 228, 12 obraz, příloh. — III. 
Praha. Část I.: Hrad královský a Hrad- 
čany, 336, 10 obraz. příl. Část II. Malá 
Strana, Kamenný most. Staré město, Jo- 
sefov, Nové Město, Vyšehrad, Holešovice- 
Bubny, Předměstí, Okolí Pražské, 506, 
36 obraz. příl. — IV. Polabí, 286, 18 obraz, 
příloh. — \'. Hory Orlické. Stěny. 266, 
10 obraz, příloh. - \ I. V jihovýchodních 



Cechách. 1. Novohradecko. 2. Pláň Tře- 
boňská. 3. Úděl Zlaté Růže, 234, 14 obr. 
příl. — VII. Středohoří. Red. F. A. Bo- 
rovský, 1892, 260, 8 obraz, přilch. — 
VI I. Táborsko, 1892, 288, 24 obraz. příl. 
— IX. Red. A/. Jirásek, Západní Cechy, 
.")2 4, 30 obraz, příloh. — X. Krušné Hory 
a Poohří, 1896, 361,24 obraz, příloh. — 

XI. Rakovnicko, Slánsko a Středočeské 
Meziříčí. XII. Severní Cechy (pravé vy- 
chází]. 

1857. Ř/vnáčňv Průvodce po království 
Českém, v Praze 1882, 8'', str. XXVI, 619, 
12 map a plánů. * J. Kalousek, Osvěta 

XII. 1882, 179. 

1858. Riviiáč s Reisehandbuch fůr das 
Konigreich Bohmen, Prag, 1882. ^-^ Mitth. 
Gesch. Deutsch. Bohm. XXII. 1884, 36-40. 

1859. Die Čecho-SIaven (Die Volker 
Oesterreich-Ungarns, Ethnographische und 
culturhistorische Schilderungen, VIII.Band), 
Wien und Teschen, 1883, 8^ (6), 450 (1). 

Obsah : V/ach Jaroslav, Geographisches 
Gepráge des Wohngebietes. Einwanderung 
und Ansiedlung des Volksstammes; sein 
Culturzustand. Kirchengeschichte. Die so 
ciale und staatliche Entvvickelung. Volks- 
wirtschaftliche Enlwickelung. Die neue 
Zeit. Gegenvvártiger Stand. Stellung in- 
mittender anderen Volksstámme. — v. Hel- 
fert J. A. Freih., Volkslied und Tanz. 
Das Wiederaufleben der bohmischen Spra- 
che und Literatur, Mit besonderem Hin- 
blick auf die neu eingerichtete bohmisclie 
Hochschule in Prag. Die áltesten Denk- 
male bohmischen Schriftthums und der 
Streit uber deren Achtheit. 

1860. Spezial-Ortsrepertorium von Boh- 
men, Podrobný seznam míst v Čechách, 
Herausgegeben von der k. k. statistischen 
Central-Commission, Wicn 1885. Seznam 
míst v království českém, vydalo c. k. 
místodržitelství české, v Praze, 1886. Srv. 
č. 1843, 1850. 

1861. jalni Jar. J., Úsudky o národu 
českém z několika velikých zeměpisu 
francouzských. Zeměpisný Sborník I. 1886, 
310-22. 

1862. Rabeí Jos., Illustrierter Fiihrer 
durch Bohmen, Wien, 1887. 

1863. Szipaii -i., Die Sudctenlánder, 
Lánderkunde von Europa, Herausgeg. v. 
Alfred Kirchhoff, Prag und Leipzig, I. 2. 
I V- V I. 

1864. Paroitbek Ol. G., Zevrubný popis 
království Českého, číslo běžné i. Číslo 
řádné 69. Okresní hejtmanství Slánské, 
Zeměpisný, statisticky', historický a místo- 
pisný nástin. Sestavili Hvšman Fil. a Pa- 
roubek Ot. G., v Praze,' 1887, 8", XIV, 
128 (2). 2. Mizera Fr., Okresní hejtmanství 
Semilské, v Praze, 1888. 3. Renner Jos. a 
Paroubek Ot. G., Popis okresního hejtman- 
ství píseckého, v Praze, 1889. 

1865. De Vreegt, Boliemen en de Cze- 
chische Volksstam, Brusscl-Norrd, 1S8S, 



106 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 18Ďf-72. 



S", 182. — Obsah: I. Het Vaderiand van 
den Czecho-Slavischcn vStam. 2. Het Ver- 
ieden van den Czechischcn Stam. 3. Het 
Herleven der Czechische Letteren. 4. De 
Matice Czeska. 5. De Schoolstrijd. 6. De 
Taalverordenin<r van 1880. 7. De Staat- 
kundige Partijen in Bohemen. 8. Vlaanderen 
en Bohemen. 

1866. G. Mari)iclli, I.a Terra, Trattato 
popolare di geografia universale, Milano 
1891, II, Jex. 8". Týká se zemí českých. 
Viz V. Švambera, Český Lid II. 1893, 
str. 104. ^ 

1867. SýeciJigfjova Klára, Seznam článků 
z vlastivědy Cech, Moravy a Slezska, 
obsažených v časopisech českých od r. 
1801-1885, Vyňato ze Zeměpisného Sbor- 
níku, v Praze, 1891, 8°, 105 str. 

1868. Procházka J., Topograph.-stat. 
Schematismus des Grossgrundbesitzes im 
Konigreiche Bohmen, Piag, 1891. Srv. 
Tittl J., Schematismus velkostatků v králov- 
ství Českém, Zižkov, 1894. 

1869. Podrobný seznam míst v království 

v 

Českém, zpracovaný na základě sčítání 
lidu ze dne 31. prosince 1S90, Vídeň, 1893. 

1870. Seznam míst v království Českém, 
k rozkazu místodržitelství království Čes- 
kého, v Praze, 1893, 

1871. Die osterreichisch-ungarische Mo- 
narchie in Wort und Bild. Bohmen I. Ab- 
theilung, Wien 1894, 4", 618. II. Abtheil 
Wien 1896. 4", XVIII. 680. 

Obsah. I. Abtheilung. Landschaftliche 
Schilderung : Einleitung von Gtislav C. 
Laiibc, Nordvvestbóhmen [týž), Nordost- 
bohmen von A. Patcdler, Súdwestbohmen 
von J/. ll'inko7?iiii, Siidostbohmen von 
Ai/g. Sedláček. Die alte Konigstadt Prag 
von Jos. AI. Frcih. v. Helfert. Zuř Vor- 
geschichtcBohmensvon Joh.Nep. JVo/dřich. 
Die Landesgeschichtc Bohmens: Vorzeit 
und Zeitalter der Přemysliden von Her- 
iiicnegild v. Jíreček, Bohmen unter den Lu- 
-xemburgern (1306-14371 von E?n/I U^en/i/- 
sky, Geschichte Bohmens vom J. 1438-1526 
von Anton Rezek, Geschichte v. J. 1526-1612 
von Theodor Tiipetz, Geschichte v. J. 
1612-1648 von Aul. Uindely, Geschichte v. 
J. 1648-1848 von Ad. Bachmaiui, Volkskunde 
Bohmens: Die physische Beschaffenheit 
der Bevolkerung von Ed. Albert und L. 
Xicdcrlc. Charakter, .Sagen, Trachten, 
< )rtsanlagen un<l Wohnungen der Slaven 
von AI. Jirásek. Feste und Bráuche der 
.Slaven von Pri/iuis Sobotka. Das slavische 
Volksschauspiel von Fcrd. Meiičik. Volks- 
lied und Tanz der Slaven von Jos. AI. 
Frh. v. Helfert und Oliokar Hostinský. 
Die slavischen Dialekte von L. Dušek. 



Volksleben der Deutschen in West-, Nord- 
und Ostbohmen von Ant. Aug. Xaajj\ 
Volksleben der Deutschen im Bohmerwald 
von J. Rank, Die Dialekte der Deutschen 
von // Gradl. — II. Abtheil. Musik in 
Bohmen von Ott. Hoslinský. Litteratur 
und Theaier: Slavische Litteratur von 
Ant. Tritlilář, Die deutsche Literatur bis 
zum Ende des dreissigjáhrigen Krieges von 
Wcnd. Toischcr, Die deutsche Literatur 
seit dem drfcissigjáhrigen Krieg von A. 
Klaar, Die Theater Prags von O. Teuber. 
Bildende Kunst (unter Mitwirkung Jos. 
Alockers) : Romanische Architektur von 
Ferd. J. Leíincr. Gothische Architektur 
von Jos. Nenwirih. Architektur der Renais- 
šance- und Neuzeit von K. Chytil. Burgen, 
Schlosser und Vesten von Atig. Sedláček. 
Malerei und Plastik im Mittelalter von 
Jos. Neiiwirlh. Malerei und Plastik der 
Renaissance, der Barock- und Rococozeit 
von K. Chytil. Malerei und Plastik der 
Neuzeit von V. Barvitiiis. Die Kunst- 
industrie von K. Chytil. Volkswirtschaft- 
liches Leben (redigirt von K. Menger) : 
Landwirtschaft von J. B. Lambl, Forst- 
wirtschaft und Jagd von A". Heyrotcský. 
Bergbau und Húttenwesen von Jos. 
Hrabák. Das Můnzvvesen von Jos. S7nolik. 
Das Verkehrswesen von Jos. Ulbrich. 
Industrie und Handel von Herm. Hallwick. 
Gesundbrunnen und Báder von Gust. C. 
Latibe und Pliil. Knoll. 

1872. Hipinan Charles, La Nation Tchě- 
que,*) Sa mission et son role en Europe, 
Revue publiée avec la collaboration des 
principaux artistes et écrivains tchěques, 
Prague 1895, lex. 8", (8), 71 (1), s illustr. 
Obsah : Dušek V. J., Souvenirs historiques. 
Eim Gust., Le peuple tchéque et la qué- 
stion tchčí-iue. Albert Ed., La poesie 
tchéque. Kadlec Ch , Le Théátre Tché- 
que. L'exposilion ethnographique tchéco- 
slave de Prague en 1895. Fred. Sme- 
tana. — Tome 2. Prague, 1896, lex. 8", 
72-145, s illustr. Obsah: Krejčí F. V., Le 
mouvement moderně dans la littérature 
tchéque. Bráf Albín, L'état économique et 
sociál du peuple tchéque. Leger Louis, 
Jean Kollar et la poesie panslaviste au 
XIXe siécle. Jakubec J., Le musée ethno- 
graphique tchéquo slavě. Hipman Ch., Le 
voyage ďun seigneur de Bohéme á travers 
la France au XVe siécle (t. j. cestopis Lva 
z Rožmitála). Tyršova R., Joseph Mánes. 
Schmidt-Beauchez, Institutions et associa- 
tions nationales en Bohéme. 1. Ústřední 
Matice .Školská (La ligue des écoles tché- 
ques). — Vol. III. Prague et les Tché- 
ques, Genéve 1897, lex. 8", (4), 71, (25). 



'■') Publikace tato má za účel seznamovati cizinu kromě jiného také s vlastivědou 
československou. Proto ji sem zařaďujeme, na jiných místech k tomuto číslu se odvo- 
lávajíce. Rozmanitý, pestrý obsah její působí při roztřidbvání nesnáze. Proto raději 
tuto obsah všecek uvádíme, aby pak stačilo jen číslem k němu se odvolati. 



lo: 



C. 1872-82. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



Obsah : de Vogúe E. M. et Leger Louis, 
Prague Pittoresque (s illustr.) Tyršova R., 
L"art; tchěque á Prague (VioUeť-le-Duc á 
Prague eri 1854. L'art officiel du vieux 
Prague. L'arc et le patriotisme; le théatre 
national. Diverses tendances dans la pein- 
ture moderně. Renouveau de ia renais- 
sancc tchčque. La sculpture décorative 
tchčíiuc.) Ritter William, Mikuláš Aleš. Ne- 
ruda Jan, La légendc des cloches de Lo- 
rette. Hejda řV. K., Causerie théatrale. 
Hanslick Ed., La musique tchěquc ďaprčs 
une cri ique Allemande, Fragments du 
livre »Fúnf Jahre Musik«. Le nouvel édi- 
fice de la »Caisse ďépargne de la ville de 
Prague* (Městská spořitelna pražská, i Plzeň 
(Pilsen). 

1873. Kotyška V., Úplný místopisný slov- 
ník království Českého. Na základě nej- 
novějších dat sebral a uspořádal, v Praze, 
189.3-5, 8", (10). 1701 (1). Část topograťicko- 
statistická. 

1S74. Aníoszka (pseud.), O Czechach, ich 
krajů i žyciu, Warszawa 1895. 

1875. Bareš Fr., Zeměpis pro školy prů- 
myslové, v Praze, 2. vyd. 1895 (s obšír- 
nějším článkem o království Českém). 

1876. Hmiffoi Adolf, Einfiihrung in die 
deutsch-bohmische Volkskunde nebst einer 
Bibliographie, Beitráge zur deutschen 
Volkskunde (vydává společnost č. 621.). 
Geleitet von Ad. Hauffen, I. B. 1. H., Prag, 

1896, 8°, 224. Obsahuje mimo jiné bohatou 
bibliografii vlastivědnou, sestavenou z ně- 
meckých knih a časopisů, j^okud se týkají 
Němců a jejich historie v Cechách, podle 
tohoto systému: 1. Deutsch-Bóhmen im 
Ganzen. II. Die Bayern im siidwestlichen 
Bohmen. III. Die Oberpfálzer (Nordgaui- 
schen) in Westbohmen. IV. Die Ober- 
sachsen im mittleren Nordbohmen. V. Die 
Schlesier in Ostbóhmen. 

1877. Sedláček Ai/g., Historicko-topogra- 
fický slovník království Českého, v Praze, 
1896-9 (vychází). 

1878. [Kořán J. J. r^í/.). Království České, 
Povšechný obraz zeměpisný, národohos- 
yjodářský, literární, umělecký a histo- 
ricko-kulturní, Zvláštní otisk z Ottova 
Slovníku Naučného, s dodatkem o po- 
měrech nejnovějších, v Praze, 1897, 8", 
684 str. 

1879. Bo')i)(iu.!Otí(i E., \\AK'h .iiojii Ha ót- 

.lOM-B ( EÍTÍ VKllByťL. ^IcXll, llo.líIKH, PyCIlIltl, 

C. Uerepóyiin., 1897. Nezdařený pokus 
o vlastivědu českou. ' Zíbrt, Český Lid VI. 

1897, 385-7. 

1880. nyii,hiKOGuiiz h. h , IIjt, iiaiio;ioui;iL- 



iiiii. ^loxii. Htohíc ,i.iíi iiap'!;!:!. ('. Ueioiióviin, 
1887. * Zíbrt, Český Lid VII. 1898, Litera- 
tura č. 391. 

1881. Soupis památek ^historických a 
uměleckých v království Českém oď pra- 
věku do počátku XIX. století. Vydává 
Archaeologická kommisse při České Aka- 
demii řízením svého předsedy Jas. Hlávky, 
v Praze: I. Politický okres Kolínský. 
Napsal Karel B. Mádl, 1897, 8". Str. 118 
se 7 tab., 133 vyobr. a 29 značkami v textu. 
II. Politický okres Lounský. Napsal Bo- 
humil Matějka. 1897. Str. 96 se 3 světlo- 
tisk, tab. a 88 vyobr. v textu. III. Poli- 
tický okres Sedlčanský. Napsali Ant. Po- 
dlaha a Ed. Šittler. 1898. Str. 142 se 4 
tab., 141 vyobr. a 22 značkami v textu. 

IV. Politický okres Roudnický. (Díl I.) 
Napsal Bohumil Matějka. 1898'. Str. 200 
s 9 tab., 141 vyobr. a 11 značkami v textu. 

V. Politický okres Milevský. Napsali A. Po- 
dlaha a Ed. Šittler. 1898. Str. 148 se 
187 vyobr. (z nichž jest 5 tab. světlotisk., 
2 tabul. barvotiskové a 3 zinkograf.) a 
8 značkami. Ve vydávání se pokračuje. — 
Vydává se též německy. 

1882. Letem Českým Světem, Půl tisíce 
fotogr. pohledů z Čech, Moravy, Slezska 
a Slovenska, v Praze, 1898, velký 4", napříč, 
nakl. I. R. Vilímek. — Text historicko- 
topografický psali 82 spisovatelé, mezi nimi 
přední historikové čeští. Celé dílo ve 42 
sešitech. Dvoje vydání: 1. s tiskem obou- 
stranným; 2. s tiskem jednostranným^*) — 
3. vyd. s barvotisky: Panorama Čech, 
Moravy, Slezska a Slovenska, K pjotřebě 
českých škol na základě čítanek sestaveno, 
(texťpíše J. Dolenský), v Praze 1899. 

Obsah: Cechy. Abršpach 176, Jesuitská 
ulice 326, Purkmistr 2-14. Bečov 437. Be- 
chyně 24. Benátkv, chalupa 76. Bezděz 45. 
Bělá, zámek 167. Bělohrad 348. Bílina 41. 
Blaník 114. Blatná, zámek 141. Boleslav 
Mladá 433. Boleslav Stará, kostel 115. Bo- 
rotín 131. Borová, rodný dům Karla Ha- 
vlíčka 180. Brandýs nad Labem 33. Bran- 
dýs nad Orlicí 471. Brod Německý 347. 
Brod Vyšší 264. Brod Železný 106. 'Brou- 
mov .370. Brůdek 102. Budeč 322. Budějo- 
vice České 57. Bydžov Nový 413. Čáslav 
312, Žižkův pomník 134. Červená, most 468. 
Dar Boží 377. Děčín 29. Dobronice 390. 
Dokezský rybník 282. Doksany 441. Do- 
mažlice 71. Doubrava, údolí 387. Dvůr 
Král. n. Labem 346. Dvůr Král. u Be- 
rouna 427. Eisenstein 424. Františkovy 
Lázně 46, Kolmarská třída 173. Frýdlant 
125. Frydštejn 45 !. Grunt, sv. Kryštofa 457. 



*) K vyobrazením i k textům čísla 1882 bude potřeba v této bibliografii častéji od- 
kazovati, hlavně v oddílu historie politické a topografie. Citace bude tím na jednotli- 
vých místech ukrácena, kdvž se dovoláme stručně pouze tohoto čísla místo opětovného 
a opětovného otiskování názvu, pozměněného třeba ve zkratku. Bude tím ušetřeno 
místa. Řada vyobrazení těchto jest původní a mnohé pohledy nikde posud nebyly 
uveřejněny. 



IdS — 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1882. 



Grunt Horní 129. Hajda24t. Hasištejn 365. 
Heilingovy skály 85. Helfenburk 320. Ilelf- 
stýn 83. Hluboká 93. Hora Bílá 159. Hora 
Černá 344. Hora Doubravská 116. Hora 
Kunětická 200. Hora Kutná 231, Havlíčkův 
pomník 26, dva chrámy 363, chrám sv. 
Barbory 494, Kamenný dům 194, Vlašský 
dvůr 479. Hora Svatá 266. Horažďovice 247. 
Hořice 490, lom 113, husitská mohyla 499. 
Hradec jindř. 150, nádvoří zámku 13. Hra- 
dec Králové 220, hl chrám 456. Hradec 
Levý 218. Hrádek Červený 276. Hrádek 
u Ouštčku 472. Hrádek Vítkův 440. Hrady 
Nové 478. Hřensko 138. Hudlice, rodný 
domek Jos. Jungmanna 6. Husinec, Husův 
r. dum 463. Cheb, městský dům 64, zříce- 
niny Hohenštaufské Falce 166. Chlumec, 
rus. pomník 302. Chlumec Vysoký 400. 
Choceň 366. Chomutov, radnice 335. Chru- 
dim 380, dům Mydlářovský 97. Ivan sv. 
pod Skalou 151. Jáchymov 299. Jenštýn 
142. Jestřebí 342. Ještěd 103. Jetřichovice 
196. Jičín 80. Jilemnice 441. Kačerov, ná- 
dvoří 120. Kalich 464. Kámen Dívčí 152. 
Kamenice Česká 442. Kamenická Lípa 65. 
Karlín 447, farní chrám 254. Karlovy Vary 8. 
Jelení skok 184, Mlýnská kolonáda 72, 
pravoslav. chrám 229, rozhledna 482, Vřídlo 
136. Karlštejn 351, kaple sv. Kříže l87. 
Kašperk 96. Keilberk, rozhledna 425. 
Kladno 74. Kladruby 491. Klapý 446. Kla- 
tovy 22. Klokoty 161. Kočí u Chrudimi 
210. Kokořín 206. Kokořínský důl 232. 
Kolín 290, náměstí 401. Konopiště 14. Ko- 
runa Zlatá 130, mausoleum krále Ota- 
kara II. 110. Kost 35. Kostelec n. Č. Lesy 
420. Kouřím, zbytky hradeb 146. Krakovec 
286. Krasikov 414. Krašov 160. Krkonoše: 
Červená Bystřice 132. Dívčí Kameny 140. 
Kozí Hřbet 21. Labský vodopád 92. Mu- 
mlava, vodopád 39. Obří důl 56. Partie 
475. Petrova boud i 486. Sněžka 77. Krumlov 
51, redutní sál 259, nádvoří hradu 403. 
Křivoklát 223. Kysibl 68. Landštejn 63. 
Ledeč 90. Lhota Červená 104. Liberec 149. 
Liběchov, Klácelka 203. Lipany, mohyla 
Prokopova 34. Lipnice, kaple 172. Litice 
261. Litoměřice 392, velké náměstí 36. Li- 
tomyšl, zámek 55, rodný dům Smetanův 
185. Lobkovice, hrobka Fr. Palackého 88. 
Loket 58. Louny 202, cukrovar 487. Maděr 
399. Mariánské Lázně 82, kolonáda 28. 
Měděnec 316. Mělník 195. Město Nové 
nad Met. 252. Michalovice 107. Milešovka 
190. Most 495. Mýto Vysoké 273. Náchod 
271. Nelahozeves 81. Nepomuky a Zelená 
Hora 350. Nymburk 242. Obříství, domek 
Svatopluka Čecha 357. Okoř 300. Orlice 
Divoká, partie 60. Orlík 246. Osek, síň 
kapitulní 268. Páka Nová 296. Pardubice, 
zámek 473. Pecka 352. Pekelské údolí 337. 
Písek 458. Ploskovice, zámek 319. Plzeň 
315, náměstí 207, pivovar měšťan. 182, 
sokolovna 170. Poděbrady 31. Polná 332. 
Potštýn 226. Praha :^ Belvedere 285. Čer- 
nínské kasárnv 228. Čertovka 253. Faustův 



dům 461. Fontána v královské zahradě 361. 
Helmový mlýny 391. Hradčany 1. Hradní 
příkop 193. Hybernská ulice k Prašné 
věži 43. Chrám sv. Mikuláše 9. Chrám na 
Slovanech 243. Kamenný most a část Sta- 
rého Města 52. Kancelář královská na 
hradě Pražském 145. Kaple sv. Kříže 301. 
Kaple sv. Václava 171. Karlov 86, vnitřek 
481. Karlovo náměstí 67. Karlův most 233. 
Klementinum 62. Kostel sv. Karla Boro- 
mejského 205. Kostel sv. Salvátora 411. 
Loreta 158. Loretánský poklad 230. Ma- 
lostr. most. věže 353. Malostranské nám. 
467. Malý ryneček 297. Mausoleum u sv. 
Víta 163. Museum král. Česk. 211, scho- 
diště 75. Národní divadlo 89, hlediště 443. 
Nerudova ulice 497. Obora Král., partie 
343, letohrad 108. Orloj staroměstský 183. 
Palackého most 419. Pohled ze zahrady 
Schonbornovské 423. Příkopv 493. Rudol- 
finum 112. Ruský kostel sv. Mikuláše 325. 
Sála Terrina ve Valdštýnském paláci 49. 
Sněmovna 128. Staré Město 19. Staroměst. 
radnice, velká zasedací síň 197, stará síň 
281. Staroměst. most. věž 255. Staroměstské 
nám. 38. Strahov, menší sál knihovny 368, 
velký sál knihovny 369. Strakovská aka- 
demie 186. Španělský sál 94. Svarcen- 
berský palác 333. Týnský dvůr 321. Uni- 
versitní knihovna, velký sál 178. Václav- 
ské náměstí 327. Valdštýnské nám. 4;>9. 
Vilímkova tiskárna, strojovna 500. Vjezd 
do král. hradu 477. Vladislavský sál 147. 
Volšanské hřbitovy 449. Výstavní palác 
310. Vyšehrad 181,' hřbitov 483. Zbrojnice 
429. Zemská banka 143. Zemská jizba 123. 
Židovská radnice 265. Zidov. hřbitov starý 
379. Prachatice, brána 367, chrám sv. Ja- 
kuba 133. Prachovské skály 215. Prasko- 
vice, údolí labské 405. Průhonice 236. 
Příbram 25. Přibvslav, pomník Žižkův 177. 
Rábí 5. Rabštejn 469. Radyně 4 09. Ra- 
kovník, náměstí 38 1, Vysoká brána 292. 
Ralsko 406. Rataje Hrazené 245. Ratibo- 
řice, Staré »Bělidlo« 407. Rohozec Hrubý 
465. Rotštejn 23. Roudnice, zámek 389. 
Rožmberk 277, rybník o rybolovu 313. 
Rychmburk 421. Řeřuřec 39J. Říčany 37. 
Říp 289. Sázava, klášter 238. Sedlec 109, 
kostnice 385. Semily 489. Skála Hrubá 445. 
Skalka 208. Slaný 225. Sloup 99. Smíchov, 
basilika 339. Stadice, pomník 422. Strako- 
nice, zámek 434. Střekov. 48. Stříbro 404. 
Sušice 418. Svojanqv 175. Sychrov 50, 
Šárka u Prahy 455. Šejnov 311. Šternberk 
Český 198. Šumava: Bílá strž 2. Čerchov 
248. Černé jezero 70. Čertovo jezero 16. 
Jedle Velká 53. Kamenné moře 30. Pleken- 
štýnské jezejo 340. Prales 329. Švihov 488. 
Švýcarsko České, Přebíčská brána 73. Tá- 
bor 139, náměstí 17. Teplá 356. Teplice, 
amphitheatr 305, Martinská stěna 396. Te- 
plice, německé reál. gymnasium 165. Tisá 
87. Tismická basilika' 84. Tolštejn 213. 
Trocnov 364. Trója, schodiště 303. Trosky 
54. Trutnov 257, Svatojanský vršek 179. 



109 — 



II. Pomocné věJy. I. 



Geografie. 



C. 1832-7. 



Tuchoraz 156. Turnov 162, skála »Hlava- 
tice« 12. Třebenice 460. Újezd u Domažlic, 
pomník Jana Sladkého 306. Ú.stí, Labské 
přístavy 10. Václav sv. (Schnirch) 3. Vald- 
štejn 111. Valečov 154. Vamberk 119. Vel- 
hartice 79 Vimperk 360. Vinohrady ^Kr., 
chrám 98. Vltava, pramen 291, pod Čert. 
stěnou 317, Svatojan. proudy 47. Volary 
376. Vožice 388. Vrabinec 169. Vydra 221 
Vysoké nad Jizerou 454. Zámek Nový 250. 
Zbraslav 168. Zlenice nad Sázavou 330. 
Zruč 267. Zvíkov, nádvoří 42, zříceniny 
214. Zvířetice 188. Zatec 359. Žebráky a 
Točník 382. Želiv 381. Žernoseky 331. Ži- 
rovnický zámek 118. Žleby 20, nádvoří 192. 
— Morava. Bítov 378. Bozkovice 240, 
hradní brána 148. Brno 383, Besední dům 
124, museum 44, Staré 283, Špilberk 4, 
Zelný trh 278, Zemský dům 95. Brod 
Uherský 328. Brtnice, zámek 234. Breclava, 
zámek 191. Bučovický zámek 32. Buchlov 
239. Buchlovice 294. Bzenec, lípa 272. 
Corštýn 280. Device, hrad 349. Frenštát 
308, náměstí 470. Fulnek 354. Hodslavice, 
rodný dům Fr. Palackého 426. Hostýn 492. 
Hrádek Sirotčí 430. Hradisko u Olomouce 
69. Hradiště Uherské 314. Hukvaldy 323. 
Ivančice 431, železniční most 122. Jevišo- 
vice, zámek 358. Jihlava 189. Karlovice, 
fojtství 371. Kopeček Svatý 251. Kounice, 
zřícenina 338. Kroměříž 9Í, kolonáda 15. 
Kroměříž, velký sál v arcib. zámku 157, 
zámek 224. Krumlov Moravský 216. Kun- 
štát 476. Lednice 174, partie z parku 235. 
Letovice 155. Lipník, náměstí 144. Lomnice 
222. Louka 462 Luhavičovice 258. Ma- 
cocha 27. Meziříčí Val. 438. Meziříčí Vel. 
395, zámek 212. Mikulov 279, hrad 375, 
Mikulov, průčelí býv. kostela sv. Anny 459. 
Mírov 295. Náměšť nad Oslavou 201. Olo- 
mouc, kapitulní děkanství 7, Horní ná- 
mě.stí 105, chrám sv. Václava 135. Osla- 
vany 204. Pernštýn 219, partie 18. Plumlov 
466. Prostějov 450 Přerov, pomník Ko- 
menského 410. Rokštýn 260. Rožnov 428 
Reznovice 256. Slavíkovice, pomník císaře 
Josefa II. 61. Slavkov 40. Sloup 209. Sloup- 
ské jeskyně 287. Sovinec 284. Světlov 
Nový 274. Štramberk 101. Telč 304, ná- 
městí 498. Templstýn 270. Tišnov, Před- 
klášteří 66. Tovačov 362. Třebíč 78, krypta 
436. Uherčice 408. Úsov 394. Veveří 121. 
Velehrad, pouť 262. Vítkovice 496. Vlárský 
prusmyk 318. Vranov 416. Vsetín 451. 
Zámek Žďár 474. Znojmo 448. — Slezsko. 



Bílovec 397. Frýdek 324. Fryštát 373. 
Gráfenberk 417. Hora Lysá 452. Hradec 
u Opavv 11. Kamenice u Bílska, kostelík 
307. Krnov 480. Lipová a Praděd 435. 
Opava, městská věž 127, chrám sv. Jiří 59. 
Ráj, zámek 298. Těšín 269, zámek 336. 

1883. Naše mocnářství, Rakouské země 
korunní, v době oslavy 50letého panování 
Jeho Veličenstva Františka Josefa I., Vydává 
Julius Laurenčič, Red. Arnošt Keiter, Vídeň, 
1898. Českou čásť řídí Jiri Giith. Čech 
se týkají: (Seš. 1.) Celkový pohled na 
Prahu. Národní divadlo. Svatovítský chrám. 
Kostel Týnský. Rudolfinum. Nové německé 
divadlo. České zemské museum. Starý ži- 
dovský hřbitov a Synagoga. Staroměstská 
radnice s orlojem. Pomník 



Radeckého. Prašná Brána a 



Karla IV. a 

Mostecká věž. 

Albrechtovv. 



Most Palackého a kasárny 
Most Františka Josefa a kostel sv. Ludmily 
na Vinohradech. Hradčany. Letenská stráň. 
.Stará zasedací síň zemského sněmu a Vla- 
dislavův sál. — (Seš. 2.) Karlovy Vary. 
Celkový pohled na Kysibel-Puchštýn. 
Hanuš Heiling. Lázně Kónigswartské. Fran- 
tiskový Lázně. Cheb. Mariánské Lázně. 
Pohledy z TepHckých Lázní. — (Seš.^ 3 ) 
Černé Jezero. Špičák. Děčín. České Švý- 
carsko. Náchod. Konopišť. Sychrov. Karlův 
T5'n. Tábor. Plzeň. Jindřichův Hradec. 
Křivoklát. Ploskovice. Hluboká. Krumlov. 
Poděbrady. Budějovice. Jablonec. Litomě- 
řice. Liberec. Ústí n. Labem. Hrubá Skála. 
Trosky. Krkonoše (Abršpach, Teplice, Obří 
důl se Sněžkou, Janské Lázně, Labský 
vodovod j. Kutná Hora. Chrudim. Pardubice. 
Příbram. Text je německý, český, polský 
a italský. 

1884. Ofgelbranda S. Encyklopedja 
Powszechna, Warszawa, IV. 1898. Mapka 
zemí koruny české v seš. 70., s popisem 
geograficko-historickým. 

1885. André, Geographisch -statistische 
Beschreibung von Bóhmen, pak dodatky, 
Ersch-Gruber, Encyklopádie, XI 1823 zaslu- 
huje z podobných statí o Čechách v cizích 
encyklopaediích pozornosti. — Jinak 
bývají geografie zemí českých v cizích 
naučných slovnících a v cizích dílech 
encyklopaedických psány nespolehlivě, 
s neznalostí věci, někdy též s tendencí proti- 
českou. Všech těchto popisu, mimo již 
uvedené, důležitější, tuto pomíjíme. 



2. Morava a Slezsko. *") 



1886. Obraz Moravy ze XVI století. 
Mor. Noviny 1858, č. 75. (popis z r. 1576). 
Srv. Auban-Mirotick\', č. 1658. 



1887. Paprocký Bartol., Zrcadlo mar- 
krabství moravského, 1593. (viz Genealogie 
I. oddíl): O počátku a dávnosti měst, a za 



*) Srv. oddíl předchozí, kdež některé knihy a články týkají se všech zemí koruny 
České, tedy také Moravy a Slezska. 



110 — 



li. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1887-96. 



kterou p)říčinou Pán Bůh jim dobrořečiti 
a zase [troč je opouštěti a v nivec obraceti 
ráčí :c. Při čemž se pojednou dávnost 
a vzácnost některých pi-edních měst tohoto 
slavného margkrabství Moravského pokáze. 
Knihy Civrté : Olomouc. Brno. Znojmo. ]i- 
h'ava. Hradi.^tč (l'herskéi. Kroměříž (vždy 
s vyobrazením). — Knížetství Opavského 
krátké se[)sání: Opava fs vyobr.). — * Tří- 
staietá památka » Vlastivědy moravské*, 
Našinec 1896, č. 2-3. Vlastivědou mor. 
nazývá spisovatel *-r-« (Prásek.^) Papro- 
ckého Zrcadlo moravské. 

ISSS. Zeiler Martin, Máhren, Frankfurt 
1650. Viz č. 1680. 

1889. Peiina z Ccchorodu Tomáš Ja/i, 
Prodromus Moravographiae, ta jest: -Před- 
chůdce Moravopisu, obsahující summovní 
vejtah všeho toho, co v týmž Moravopisu, 
kterýž na světlo se hotoví, obšírně položeno 
bude. Zatím napřed vy- laný od svého 
authora, děkana Litomyšlského. V Lito- 
myšli, 1663, 12", a-c,. A- Z. 

Obsah: Kniha 1. 1. kap. O počátku 
národu Slavanského, od kteréhož Moravané 
a Cechové mají pojití své. 2. O položení 
země moravské, o řekách, lovích, ourodě, 
vodách hojitedlných a jiných vlastnostech. 

3. O starých země moravské obyvatelích. 

4. Kdy a jak lidé národu Slavanského 
Markomanii opanovali, jak království vy- 
zdvihli a kteří byli králové jejich, r-t. 
O spúsobu země moravské po pádu Svato- 
boje posledního krále, dříve nežli v marg- 
krabství vyzdvižená byla. Kniha II. Po- 
sloupnost margkrabat moravských a věci 
některé paměti hodné, jenž se za panování 
jich zběhly. Kap. 1. Od Vratislava, prvního 
krále českého, prvního též margrabí mo- 
ravského až do Přemysla Ottagara toho 
jména Prvního. 2. 3. 4. 5. Pořádek posloup- 
nosti králův českých a margkrabat morav- 
ských. Kniha III. O náboženství Moravanův, 
kap. 4. Posloupnost arcibiskupův a biskupův 
moravských. 5. O církvích kollegiátních, 
opatstvích, kollejích a klášteřích v marg- 
krabství moravském. Kniha IV. O krajích, 
městech, zámcích a městečkách margkrab- 
ství moravského (1. Kraj Olomoucký. 2. 
Kraj Brněnský. 3. Kraj Znojemský. 4. Kraj 
Hradišťský. 5. Kraj Jihlavský). Kniha V. 
jen titule). O správě politické margrabství 
moravského. Appendix : O knížetství Opav- 
ském. — Prásek V., T. Pěšina z Čecho- 
rodu, Předchůdci Moravopisu (rukopis 
v Napajedlích), Komenský VIII. 1880, str. 
10. — Životopis viz Genealogie s. v. 

1890. S/rzcdovský Joaii. Georg., Mercurius 
Moraviae memorabilium, sivé Supplex 
caduceator salvum ingredere proditurae 
de iniuriosa adiectione in lucem Moravo- 
gloriae apud populares officiose postulans, 
emissus a . . . , Olomucii 1705, 12", (30) 
111. — Obsah: Propositio I. De primis, 
posterioribus ac ultimis Moraviae incolis 
Slavo-Moravis. II. De lingua slavonica 



ciusque praerogativis. lil. De regibus 
^loraviae, qui translata Wespririo legia 
sede, Velehradii resederunt. IV. Ouae 
malá, distracta Moravorum potentia acci- 
derint toti Evropaer et de vetusta Mora- 
vorum metropoli Velehradio. V. Dcductio 
originis urbis Olomucensis, nunc Marchio- 
natus Moraviae metropolis. VI. Elenchus 
Magnorum Moraviae pracsulum. 

1891. íGiiíic Hcinr. Liuhv.), Staat von 
Máhren, Halle, s. a. (1708), 8", 86. Obsah: 

1. Von dem uhralten Zustande des Máhrer 
Landes, wie es die Marcománner bewohnet. 

2. Das Kónigreich Máhren in Hánden der 
Slavischen Nation vorstellend. 3. Das 
Marckgrafthum Máhren. 4. Von Praeroga- 
tiven, Hoheiten, Wappen, Ehrenstellen und 
vornehmen Geschlechtern des Máhrer Lan- 
des. 5. Von Controversien und Streitig- 
keiten. 6. Von Religion und Studiis. 
7. Geographische Beschreibung von Máh- 
ren. 

1892. Ziírner Adam Friedr., Kurze geo- 

' es 

graphische Nachricht von dem Markgraf- 
thum Máhren und den diessfálligen MiiHer- 
schen Charten, Dresden, 1742, 8", 136. — 
Forgesetztegeogr.Nachr., Dresden, 1742,8". 

1893. Verzeichniss der Kreise und der 
darinn gelegenen Herrschaften und Gúter 
des Markgrafthums Máhren vom Jahre 
1754 und resp. 1756, s. 1. et a. Franc. 
Mus. 

1894. Erdbeschreibung von Máhren, Prag, 
Brunn und Olmůtz, 1780, 8", 148. * Do- 
brovský, Bohm. u. ■Mahr. Liter, auf d. J. 
1780, Prag, 1780, II. 1., str. 54-5. 

1895. .S*** {Schu^oy Franz Jos.), Topo- 
graphische Schilderungen des Markgraf- 
thums Máhren, Prag und Leif)zig, 1786, 
v. 8°, I. (16), 334, (2), II. str. 512, mapa 1. 
— Obsah: I. Namen des Landes. Lage 
und Grosse. Flůsse. Natůrliche Beschaf- 
fenheit des Landes. Karakter der Nation. 
Die Religion des Landes. Landesgeschichte. 
Herrschaft des Landes. Politische Ver- 
fassung des Landes. Stánde des Landes. 
Des Landes Macht. Bevólkerung oder 
Volksmenge. Eintheilung des Landes. Der 
Ollmůtzer Kreis. Der Prerauer Kreis. Der 
Hradischer Kreis. — II. Der Brúnner Kreis. 
Der Znaymer Kreis. Der Iglauer Kreis. 
Zusátze und Verbesserungen zur Topo- 
graphie des Markgrafthum Máhren. Na 
mapě nápis: Das Markgraftum Máhren mit 
der aelteren und im Jahr 1783 abgeán- 
derten Eintheilung der Kreisen, auch Be- 
zeichnung der Olmůtz Dioeces in Schle- 
sien, genau gezeichnet im Jahr 1784. 

1896. Schuioy Franz Jas., Topographie 
vom Markgrafthum Máhren, Wien, 1793, 
8°. I. (14) 524, s vyobraz. Frant. hrab. 
Dietrichsteina. — Der Topographie von 
Máhren I. Band, enthált die allgemeine 
Einleitung und den OUmiitzer-Kreis. An- 
zeige der Biicher und anderen Ouellen, 
die^bei Ausarbeitung dieses Werkes vor- 



— 111 



C. 1896-1909. 



II. Pomocné včely. I. Geografie. 



nehmlich gebraucht vvorden sind. Ein- 
leitung : I. Nahmen des Landes. Lage und 
Grosse. II. Landes Wappen. III. Flússe. 

IV. Natúrliche Beschaffenheit des Landes. 

V. Charakter der Nation. VI. Religiun des 
Lardes. (Bischófe zu Wellehrad. Bischofe 
zu Poleschowitz. Bischofe zu Ollmútz. Ver- 
zeichniss aller in Máhren noch jetzt be- 
stehender, zu unseren Zeiten aufgehobener, 
und in álteren Zeiten eingegangener Kol- 
lesiat- und Regular - Ordensiiíter und 
Kloster.) VII. Geschichte und llerrschaft 
des Landes. VIII. Poiitische Verfassung 
des Landes. IX. Stánde des Landes. 
X. Wissenschaften und Schulen XI. Manu- 
fakturen, Kommerz und gebaute Strassen. 
XII. Ertrágniss an Landes-Steuern und 
Abgaben. XIII. Žahl der Ortschaften und 
Bevolkerung. XIV. Kriegsmacht im Lande. 

XV. Obrigkeiten, Freisassen, Unterthanen. 

XVI. Unterthánige Lahnen, und obrigkeit- 
liche Schátzung. XVII. Aussmass und 
Ertrag sámmtiicher nutzbarer Grúnde des 
Landes. XVIII. Einige vorláufige Erklá- 
rungen und Bemerkungen (výklad měr, 
peněz, odborných názvů v listmách XIV. 
a XV. století). XIX. Eintheilung des Lan- 
des. — Ollmútzer Kreis. — II. Band ent- 
hált den Brúnner und Hradischer Kreis, 
1793, 688 (7). — III. Band enthált den 
Prerauer, Znaimer und Iglauer Kreis, ferner 
den Anfang unbekannter Ortschaften, auch 
Nachtráge und Zusa^ze, 1794, 631 (5) 

1897. * Gercken, AFgem. Deutsche Bibl. 
B. 76, 190-4, B. 78, 169-70. — jena. Allg. 
Liter. Zeit. 1786, B. V. 8. 467 ad. — 
Geogr. statist. Berichtigungen von Schwoy, 
Patriot. Tagebl. Brunn, 1802, 150, 291, 
311; ibid. 1804, 148, 166, 187, 534, 766, 
814, 1055. — Berichtigungen zur Schwoy- 
ischen Topographie von Máhren, Hesperus, 
1812, 377-9. — Horký, Marginalien zu 
Schwoy's Topographie, Brúnner Wochen- 
blatť 1826, č. 29-58. — Zlobický J , Do- 
davky k topografii Schwoyově v mor. mu- 
seum, viz Šembera, Páni z Boskovic, 1870, 
167. — Industrielle u. andere Notizen 
(z údajů, jež. posílaly Schwovovi úřady v 1. 
1792-3 pro jeho topografii)' NBIatt 1858, 
str. 21 ad. - Srv. Mora via, herausgeg. 
von Jurende, 1815. Nr. 7 a 9. — Annalen 
der Literatur und Kunst (Wien 4") 1804. 
Intellig. Bl. Nr. 7. Sp. 43. Beitráge zum 
gelehrten Oesterreich. — Neue Annalen 
(Wien 4°) I 1817, Intellig. Bl. April. Sp. 
162. - D'Elvert, Historische Literatur- 
geschichte, str. 257. — Hawlik, Taschen- 
buch fur Máhren, Brúnn 1808. — Erneuerte 
Vaterl. Blátter fur den ósterr. Kaiserstaat 
(Wien 4") 1818, str. 387 (oprava str. 404). 

1898. Von dem an Oberschlesien grán- 
zenden Districtc von Máhren, Fabri Geogr. 
Magazín B. I. H. 3 str. 290 ad. 

1899. {Hanke J. A. v. Hankenstein), 
Bibliothek der Máhrischen Staatskunde 
B. I. Wien 1786, 8°, str. (lOj, 348. Obsah: 



1. Schilderung der Einwohner von Máhren. 

2. Stand der máhrischen Gúterbesitzer 
jicbst der Beschreibung der Herrschaften, 
Gúter und Rittersitze, In alphabetischer 
Ordnung. 3. Vcrzeichniss der Herrschaften 
und Gůter in Markgrafthuin Máhren, Nach 
der Alphabetischen Ordnung. 4. Abhand- 
lung von dem Robothaboiizionssystem, in 
Beziehung auf Máhren, Ein Gesprách zwi- 
schen zween máhrschen Oekonomen Han 
und Post. 5. Vcrzeichniss der im Marg- 
grafthum JMáhren und Antheil von Schle- 
sien in das Robothabolizionssystem bereifs 
versetz'en Gúter. 6. Verzeichniss der neuen 
Kolonien und Dórfer, welchc vom Jahr 
1781 bis 1785 angelegt worden sind. — 
* Jena. Allg. Lit. Zeit. 1787, B. II. 51-3; 
Allg. Deutsche Bibl. 23, str. 193. — Srv. 
Houdek J'., Které osady moravské zalo- 
ženy jsou r. 1785, tedy právě před jedním 
stoletím .> Čas. 01. Mus. II. 1885, str. 123. 
Týž, Osady moravské, založené před 100 
lety, t. j. r. 1786, Čas. Ol. Mus. IV. 1887. 
str. 39. 

1900. Das Markgrafthum Máhren, Aus 
d. Patriot. Tageblatt alígedruckt, Brúnn, 
1800, 4". 

190 L André, Das Markgrafthum Máhren, 
Patriot. Tageblatt, Brunn, 1805. No. 99, 
str. 389. 

1902. Nátur-, Kunst- und AUerthums- 
■wúrdigkeiten IMáhrens, Mahr. Wanderer, 
1809. 

1903. Mehoffer T^itaz Edier von Seliti l- 
mauji, Erdkunde der Markgrafschaft Máh- 
ren, mit vorzúglicher Rúcksicht auf Natur- 
und Kunsterzeugnisse als Húlfsbuch fúr 
Lehrer und Schulen des Vaterlandes mit 
einer Vorrede und der Selbstbiographie 
des Verfassers, nach dem gegenwártigen 
Zustande berecht gt und vermehrt, heraus- 
gegeben von J. J. H. Czikann, Brúnn, 1814, 
8°, (8) 46. 

1904. Merkwúrdigkeiten in Máhren, Mora- 
via, 1815, No. 1, 3, 19, 25, 27, 67, 139. 

1905. Bayer Jos., Topographisches Hand- 
buch vom Máhrisch Schlesischen Gouver- 
nement zum nútzlichen Gebrauche fúr Ge- 
scháftsmánner und Privatpersonen, Brúnn- 
Olmútz, 1817, 8", I, mit einer Abbildung 
der Adamsthaler Hohle, 1 95. II. (s illustrací : 
Die Mazocha) 247. 

1906. Máhrens und Schlesiens Grosse, 
Hesperus, 1817, str. 565. 

1907. Uber d. Flácheninhalt von Máhren 
und Schlesien, Mitth. d. k. k. máhr. schles. 
Gesellsch. z. Beforder. des Ackerbaues, 
Brúnn 1S22, str. 1, 11, 21. — Máhren und 
Schlesien, NBIatt 1867. No. 2. 

1908. Schrciner, Beitráge zur Beforderung 
der Landeskunde von Máhren und Schle- 
sien, Hormayr, Archiv XX. 1828, No. 10. 

1909. Woiný Gregor, Die Markgrafschaft 
Máhren, topographisch, statistisch und histo- 
risch geschildert, Brunn. — I. Prerauer 
Kreis, 1835, LVIII. 486. — II. Brúnner 



li: 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1909-23. 



Kreis, 1. Abtheil., 1836, Ylf, 587, (4). 2. Ab- 
iheil. 1837, LV, 434.— III. Znaimer Kreis, 
1837, XXXV, 36-581, Nachtrácre zum II. 
B.. zum III. B (2), (2). — IV Hradi-scher 
Kreis, 1838, 32, XXXIX, 40-552, (4). — 
V. Olmutzer Kreis, 18.^9, LVU, 67-912 
(4). — \'I. I^lauer Kreis und máhrische 
Enklavuren, 1842. (10), XXI, 710. Nachtráge 
zu dem ganzen Werke 711-70. Verzeichniss 
sámtlicher Dominien und Ortschaften, LVIII 
(4}. — Zweite Ausgabe vermehrt mit 6 kolo- 
rirten Kreiskarten von Dr. Conr. Schenkl, 
Briinn 1846, 8°. 

1910. Ifo/ný Gregor, Kirchliche Topo- 
graphie von Máhren, meist nach Urkunden 
und Handschriften, Brúnn, v. 8". 

I. Abtheilung Ohnútzer Erzdiocese. I. B., 
1855^ XI, Statistische Uebensicht der Ol- 
mutzer erzbischóflichen Diocese (1-23). 
Reihefolge der máhrischen Bischofe und 
seit 1777 der Olmutzer Erzbischofe, Histo- 
rische Skizze (25-120). Geschichtliche Ueber- 
sicht jener geistlichen Orden, deren Kloster 
oder Kollegien in Máhren ehemals bestan- 
den, oder jetzt noch beslehen, Nach dem 
Alter ihrer Stiftung (121-50. Topografie 
151-454 (1). — II. B. 1857, V, 484 (l). — 
III. B. 1859, IX, 480. — IV. B. 1862, VIII, 
398. — V. B. 1863, XX, 365, Ortsregister 
fúr die Olmutzer Erzdiocese. 

II. Abtheilung. Brúnner Diocese. I. B. 
1856, VII, Reihefolge der Brunner Herren 
Bischofe (1-9). Topografie (10-470) (1). — 
11. B. 1858, XVIII, 436. - III. B. 1860, 
XI, 512. — IV. B. 1861, VII. Jos. Wlad. 
Beck, Abriss einer Kirchenstatistik der 
Brunner Diocese 1861 (I-LXX). 362, Orts- 
register fúr die ganze I3rúnner Diocese. — 
General-Index, Brunn, 1866, 8°, IV, 64. — 
* Pam. Arch. II. 1857, 192, 288. — Brandl 
V., Analecta topografica, ČMMor. XII. 1880. 
162-90. Obsah: Hradiska u Brna. Zábrdo- 
vice. Obrany. Ronov. Nový Hrad. Certtiv 
Hrádek. Adamov. Ponikev. Polomí. Blansko. 
Holštejnsko. Holenstein (Rodokmen pánů 
z Holšteina na str. 183. ». Veveří. 

1911. O Éek. Volném viz: * Z Brna (P. 
Volný poslal nový seznam listin pro dějiny 
české, moravské a uherské). Mor. Nár. List 
1852, str. 217. — SBer. Wien. Akad. LXVIII. 
131. (Úmrtí). D'Elvert, Schriften XX. 
Band, Gesch. d. k. k. m. schl. Ges., 1870, 
II. Abth. 342. — Gregor Volný, Politik V. 
1871, Abendblatt, No. 124. — Mor. Orlice 
1871, č. 106. — Navrátil Sark., Čech 1871. 
— Srv. Smídek K., Výpisky z korres- 
pondence Dra Ř. V., ČMMor. 1872, IV. 
43-79. — Scriptores O. S. Benedicti, qui 
1720-1880 fuerunt in imperio austriaco- 
hungarico, Vindobonae 1881, 518-23. — 
Ulehla Jos., P. Ř. V. český dějepisec. Zlatá 
Praha, XI. 1894, 543. (s vyobr.) — Rypáček 
Fr. J., Stoleté památce Ř. V., Vlast' X, 
1894, 332-4. — Slavík F. A., O literární 
činnosti Ř. V., ČMMor. 1893, IV., 277-86. — 
Kinter M., Enthiillung d. Volný-Denkmales, 



Vaterland, XXXV. 1894, č. 266. — Pomník 
Ř. V. v Příbore, Method 1894, str. 118. — 
Ocsteneichischer Volksfreund 1868 č. 212. 
(Feuill. Ein gelehrter Priester). — Die 
feierliche Sitzung der kaiserl. Akademie 
der Wissenschaften am 30. Mai 1871. Wien, 
str. 31. — Histor. Literaturgesch. Máhrens 
1850, str. 333, 339, 345, 351-5, 489. — Týž, 
Geschichte des Biicher- und Steindruckes 
in Máhren 1854, str. 306. — Oester. National- 
Encyklopádie (Gráffer und Czikann) VI. 
186. — Gratzer Volksblatt 1868 č. 100. — 
Přecechtěl R. M., Rozhled dějin českoslo- 
vanské literatury a životopisy českoslovan- 
ských výtečníkův 1872, str. 343. — Podo- 
bizna : Gregor Wolny, Professor der Welt- 
geschichte in Briinn. Nach der Nátur ge- 
zeichnet von L. Buckart. In Stáhl gest. von 
Franz Xav. Eissner in Wien. 8". — Wurz- 
bach LVIII. sub voce: Wolný. 

1912. Provinzial-Handbuch fúr Máhren 
und Schlesien, Brúnn 1844-48, 8*. 

1913. Heber Fr. A., Máhrens Burgen und 
ihre Sagen, Prag, 1848. 

1914. Alphabetisches Verzeichniss sámmt- 
licher im Markgrafthume Máhren befind- 
lichen Ortschaften sammt Zuweisung zu 
den betreffenden Gerichts- und politischen 
Behorden, Brúnn, 1849, 1850, 1855, 4", 74. 

1915. Sterly, Kurzgefasste Landesbe- 
schreibung von Máhren, fúr Volksschulen, 
Iglau, 1850. 

1916. Milller Joh., Geographie von Máh- 
ren. Nach der neuen politischen Einthei- 
lung und den besten Quellen bearbeitet 
fúr Schule und Haus, Prag u. Leitmeritz, 
1852, 8", 122 (1). I. Abtheil: Máhren úber- 
haupt (Brúnner Kreis). II. Abth. Der Ol- 
mutzer Kreis. 

1917. Hírth, Uber die Nothwendigkeit 
einer histor.-ókonom. Topographie, Mitthei. 
Ges. z. Beforder. d. Ackerb. 1852, No. 18. 

1918. Hirsch Joh. N., Schematismus fúr 
das Kronland Máhren, Nach ámtlichen 
Quellen herausgegeben, Brúnn, 1855, 8". 

1919. K poznání vlasti (topografie Moravy, 
abecední seznam míst), Mor. Noviny 1859 
XI. č. 4-6, 10, 14, 16, 18, 20, 22, 24, 26-8, 
30, 44, 48 a d. 

1920. Brandl Vine, Handbuch der 
máhrischen Vaterlandskunde, Brúnn, 1860, 
8". Srv. č. 1925. 

1921. ŠiDianič Jiří (nd. Vsetíně), Obrazy 
z Moravy, s obzvláštním ohledem na staro- 
žitnosti a památky, jako: hrady, zámky, 
kostely, léčící místa atd., v Olomouci 1860, 
4". — Též německy: Ansichten aus Máhren, 
Olmútz, 1860, 4". 

1922. Holzel Ed., Malerisch-historisches 
Album von Máhren und Schlesien, Text: 
Malerisch-historische Skizzen aus Máhren 
und Schlesien, Olmútz und Wien, 1860, 
fol., 1-2. B. 

1923. Koristka A'., Die Margkrafschaft 
Máhren und das Herzogthum Schlesien in 



Zibrl, Bibliogiafie I. 



113 



C. 1923-48. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



ihren geographischen Verháltnissen, Wien 
iind Olmutz, 1861, 8°, 512, 4 mapy. 

1924. Va7iék Fr., Stručná vlastivěda 
Moravy a Slezska, v Olomouci, 1863, 18", 
95 str. — 2. vyd. 1867. — 3. vyd., ve Vídni 
1871, 8", 90 str. — Něm. vyd. Vaterlands- 
kunde von Máhren und Schlesien, 3. AuH. 
Wien, 1871, 8", 100 str. — Wien, 1877. - 
6. Aufl. Wien 1883. 

1925. Brandl Vine, Kniha pro každého 
Moravana, v Brně, 1863, 8°, str. 335. — 

* Pam. Arch. V. 240. — Druhé rozmnož, 
vyd., v Brně, 1892, v. 8", str. 414. _ 

* ČČMus. 1892, 155; Rypáček Fr., Hlídka 
liter. IX. 1892, str. 189; Komenský XX. 
1892, 13. 

Obsah: Poloha. Hranice. Velikost země. 
Hory a roviny. Vodstvo. Podnebí. Plodiny. 
Hospodářství. Dobytkářství. Včelařství a 
hedbávnictví. Priímysl a živnostnictví. Látky 
vlněné. Plátenictví. Bavlnictví. Koželužství. 
Papírnictví. Fabriky na tabák. Pivovary. 
Sladovny. Lihovary. Octárny. Cukrovary. 
Sklářství. Hliněné zboží. Průmysl ve dřevě. 
Sirkárny^ Knihtiskárny. Hornictví. Obchod. 
Silnice. Železnice. Pošty. Telegrafy. Tele- 
fony. .Školství. Vychovací ústavy. Spolky. 
Nemocnice. Robotárny. Politická správa 
země. Soudnictví. Správa finanční. Vojenství. 
Správa zemská. Výbor zemský. Poměry 
markrabství Moravského ke koruně české. 
Znak čili erb zemský.^ Jméno země. Oby- 
vatelstvo. Národnost'. Čechoslované. Němci. 
Náboženství obyvatelstva. Církevní správa. 
Stav vzdělanosti. Mravy a spůsoby Mora- 
vanů. Národní naše písně. Starožitnosti 
moravské. Přehled dějin moravských (str. 
98-256). Místopis čili topografie. O stáří 
a významu osadních jmen. Popis důleži- 
tějších míst str. 276-410. 

1926. Brandl V., Stručný přehled vlasti- 
vědy moravské, v Praze, 1865, 8", str. 68 
(Otisk z Riegrova Naučn. Slovníku). — * 
Lukšič, Slav. Blátter 1865, str. 676. 

1927. Alte Beschreibungen Máhrens, 
NBhtt 1866, No. 3, 4, str. 22-4, 31. 

1928. Schwippel K., Skizze einer Boden- 
kunde Máhrens und Schlesiens, Brůnn, 
1868. 

1929. Kučera Fr. Jos., Stručný dějepis 
a zeměpis Moravy pro národní školy, 
v Olomouci 1869, — 3. vyd. 1870. 

1930. Vollstándiges Orts-Verzeichniss 
des Markgrafenthums Máhren, Auf Grund- 
lage der Volkszáhlung vom 31. December 
1869 bearbeitet von der k. k. statist-Cen- 
tral-Commision. Mit einem alphabetischen 
Index aller Ortschaften, mit deutscher 
und bohmischer und bóhmischer und 
deutscher Benennung. Briinn, 1872, 8", 
170 str. 

1931. Bartensteiti, Beschreibung Máhrens 
und Schlesiens, NBIatt 1873, str. 65 ad. 

1932. Míkusch Gust., Kurzgefasste An- 
leitung zur Behandlung der Htimatkunde 



in der Volksschule, Brúnn 1875. — 2. 
Aufl., 1880. 

1933. Tre?npler Rich., Heimatkundc der 
Markgrafschaft Máhren, Zum Gebrauche 
in Lehrer- und Lehrerinnen-Bildungs- 
anstalten und fiir Volksschullehrer, Wien, 
1877, 8", — * Kritisch beleuchtet von V. 
Brandl, Brúnn, 1878, 8°, 32 str. 

1934. v. Fehr/nger Aíich., Topographi- 
sches Post-Lexicon der Markgrafschaft 
Máhren und des Herzogthums Ober- und 
Nieder-Schlesien, Wien, 1879. 

1935. Smolle L., Die Markgrafschaft 
Máhren, Wien, 1881, 8", 156 (Die Lánder 
Ost.-Ung. in Wort und Bild, heiausgeg. 
v. Friedr. Uinlauft I.) 

1936. Václavek Aíato7iš\ Markrabství 
moravské v Praze, I. 1882. II. 1885. (Nové 
knihovny pro mládež řada II. sv. 44.) 

* Procházka M., Obzor 1882, str. 191, 206. 
Hlídka Liter. II. 1885, str. 134. 

1937. Filifovský K., Vlastivěda mar- 
krabství Moravského, v Brně, 1882, v. 8\ 
XV. 193 str. * Prásek V., Světozor XVI. 
1882, str. 563-4. 

1938. Prásek V., Úvahy o moravských 
místopisech, Komenský, X. 1882, str. 2 0,. 
28, 45, 109, 139, 236, 237, 286, 348, 701, 719. 

1939. Speciál -Orts-Repertorium von 
Máhren, herausgegeben von der k. k. 
statist. Central-Commission, Wien, 1885. 

* Čas. Ol. Mus. II. 1885, str. 187. 

1940. Topographisches deutsch-bohmi- 
sches Orts-Lexikon der Markgrafschaft 
Máhren und des Herzogthums Ober- und 
Nieder-Schlesien, Brúnn, 1885. 

1941. David Kl, Rozloha a velikost 
Moravy, Komenský XVI. 1888, str. 294 
- 8 (methodický článek!). 

1942. Prokop A., Burgen und Schlosser 
Máhrens, Herausgegeben unter Leitung 
v. A. P., Brúnn, l889, Gewerbe-Museum^ 
fol., 31 listů, 237 tab., 25 listů textu. 

1943. D'Elvert ClirisL, Beitráge zur 
Landeskunde Máhrens und Oesterr.-Schle- 
siens im Deutschen Volkskalender, NBIatt 
1892, No. 5. 

1944. Proskoiuetz Max de, La Moravic, 
Extrait du Bulletin de la Société de géo- 
graphie de Lyon, Lyon, 1892. 

1945. Topographisches Post-Lexicon der 
Markgrafschaft Máhren und des Herzog- 
thumes Ober- und Niederschlesien, Wien, 
1892. 

1946. Václavek J/., Úvod do zeměpisu 
markrabství Moravského, Meziříčí nad 
Bečvou, 1894. 2. vyd., 1896, 12°, 32. 

1947. Václavek Matouš, Kratičký země- 
pis markrabství Moravského (Cásť topo- 
grafická). Pro žáky obecných a měšťan- 
ských škol, Meziříčí nad Bečvou 1895, 12". 

1948. Vlastivěda moravská. Redakce: 
Frant. A. Slavík, hlavní redaktor, Vydávání 
spoluřídí: Dr. Frant. Dvorský, Jos. Hladík. 
Odborní redaktoři: Frant. Bartoš, Vít. 
Houdek, Dr. Frant. Kameníček, B. Popelka^ 



114 — 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1948-55. 



P. Jos. Vyvlečka. I. Země a lid. II. Místopis, 
v Brně, 1897 ad. (Pokračuje se ve vydá- 
vání.) Srv. Vlastivěda Moravská, Našinec 
1890, č. 85-7. Moravská Vlastivěda, Nár. 
Listy 1892, č. 225. — Pozor, 1891, 82. — 
Slavík F. A., Vlastivěda Mor., ČMMor. 
1893, 63. — Osvěta 1897, 1018. 

1949. Die osterreichisch-ungarische Mon- 
archie in Wort und Bild. Máhren und 
Schlesien. Wien 1897, 4", XIV, 730. 

Obsah: Máhren. Landschaftliche Schil- 
derung von Heinrich Soniieck. Vorge- 
schichle und Geschichte : Zuř Vorge- 
schichte von Alexander Makovsky. Ge- 
schichte bis 1526 von Vincenz Brandl. 
Geschichte bis zur Gegenwart von Franz 
Ritter Krones von Aíarchland. Volkskunde: 
Physische Beschaffenheit der Bevolkerung 
von Emanuel Ritter Kiisývon L> ubrav. Volks- 
leben der Deutschen von Fatd Strzem- 
cha. Die Sagen der Deutschen von 
Moriz Trapy . Dialecte der Deutschen von 
Gustav IVaniek. Volksleben der Slaven 
von Franz Bartoš. Die Tracht der máhri- 
schen Slaven von Jos. Klvaňa. Ortsanlagen, 
Wohnungen, Sagen und Márchen der .Sla- 
ven, von Victor Houdek. Musik, von Cliri- 
stian Ritter ď Elvert. Literatur und Thea- 
ter : Deutsche Literatur und deutsches 
Theater, von Leo Smolte. Slavische Lite- 
ratur von Franz Bílý. Bildende Kunst: 
Architectur und Plastik von Augíist Prokop. 
Malerei von IVilli. Schram. Kunstindustrie 
von Karl Scliirek. Volkswirtschaftliches 
Leben (redigirt von Kari Menger) : Lanď 
vvirtschaft, Weinbau und Viehzucht von 
Max Ritter von Froskowetz. Forstwirtschaft 
von JoJi. Homma. Jagd und Fischerei, von 
Victor Heeger. Bergbau und Húttenwesen, 
von Richard Krepler. Gevverbe, Industrie 
und Verkehr, von Otto Lecher und Alax 
Hoenig. — — Schlesien. Landschaftliche 
Schilderung, von Anton Peter. Vorge- 
schichte und Geschichte: Vorgeschichte, 
von Ricliard Kulka nnd Alexander Ma- 
kowsky. Zur Geschichte. von G. Biennann. 
Volkskunde : Physische Beschaffenheit der 
Bevolkerung, von Emanuel Ritter Kusý 
von Dúbrav. Das Volksleben der Deutschen, 
von Gzísiav IVaniek. Slavisches Volksleben, 
von Franz Sláma. Die Musik, von Eduard 
Afestenhauser. Literatur : Deutsche Lite- 
ratur, von Gustav IVaniek. Czechische 
Sprache und Literatur, von Vincenz Prásek. 
Polnische Literatur, von Armand Karell. 
Bildende Kunst, von Albert Rille. Volks- 
wirtschaftliches Leben (redigirt von Karl 
Menger) : Landvvirtschaft und Viehzucht, 
von Rudolf Ritter von Walchcr und G. 
Micklitz. Forstwirtschaft, von Karl St> ženi- 
cha. Jagd und Fischerei, von Victor Heeger. 
Das Húttenwesen, von Theodor Kutscha 
Ritter von Lissberg. Die Curorte, von 
Julius Mat tem. Gewerbe, Industrie, Handel 
und Verkehr, von Jul Mattcrji. 



1950. Naše mocnářství (viz č. 1883. \ ve 
Vídni, 1898. Morava: Brno, Adamov, Krtiny, 
Vranov, Macocha, Olcmúf", Jihlava, Vel. 
Losin, Kolštýn, Šumberk, Šternberk, Nový 
Jičín, Štramberg, Mor. Hranice, Helfšt)^, 
Mor. Ostrava, Znojmo, Vranov (Frain), 
Mikulov, Device, Kroměříž, Uh. Hradiště, 
Velehrad, Lednice. — Slezsko: Opava, 
Bílsko, Ustroň, Údolí Visly, Jablunkov, 
Údolí Olše, Těšín, Frýdek, Frýdland, Lysá 
Hora, Ostrava, Karvín, Odrava, Vítkov, 
Johannesbrunn, Klimkovice, Bílovec, Brun- 
tál, Andělská Hora, Benešov, Krnov, Kar- 
lovy Lázně, Praděd, Frývaldov, Cukmantl, 
Javorník. 



1951. Corvinus Laurentius, Silesiae de- 
scriptio compendiosa, Cosmographia, Basi- 
leae 1496. Nově tištěno: Marius Niger, 
Commentarii geographiae, ed. Wolfgang 
Wissenburg, Basel 1557, 623-4. — Srv. G. 
Bauch, Laur. Corvinus, der Breslauer Stadt- 
schreiber und Humanist, Sein Leben und 
seiiie Schriften, Zeitschr. Gesch. Schles. 
XXII., 1883, 230-302. 

1952. Stehnus {Steinj Bartli., Descriptio 
Silesiae, imprimis Vratislaviae, e codice 
Romano (1512), ed. J. Theoph. Kunisch, 
Progr. Breslau, 1836, 4", 20. Srv. též 1. 
vydání Fr. W. Sommer, Regnum Vannia- 
num, Breslau, 1722, 4°, 137-204. — 2. vyd., 
Kunisch J. G. Progr. 1832. Srv. týž, Abriss 
Schlesiens vom Jahre 1500, Schles. Prov. 
Bl. 1836, sv. 103, 248-54. — Bandtkie und 
Kunisch, Uber B. Stein, Schles. Prov. Bl. 
1833, Breslauer Zeitschr. f. kathol. Theo- 
logie 1832. — Kunisch, Úbersetzung des 
Hauptabschnittes uber Breslau aus d. 
Descriptio Barth. Stěno saec. XVI. initio 
exarata, Hoffmanns Monatschrift von und 
liber Schlesien, 1829. 



19" 3. Pancratius Vtiliurinus, Slesia. 
Bresla. etc. Totius Slesie : primi in generali : 
deinde urbis Uratislauien: Suidnicen: 
Stregoniensis: ceterarumque vrbium et 
opidor. in circuitu adiacentium pulcherrima 
et singularis descriptio. (Fol. 1. b. : Pane- 
gyricus Sksiacus: fratris Pancracii Uul- 
turini Eremite de monte Ceruino: quem 
ipse olim in Italia studendi causa Padue 
agens: edidit: anno scilicet domini 1506 
etc, s. 1., 1521, 4". Viz Bauch G., Sile- 
siaca, Festschrift d. Ver. f. Gesch. u. 
Alterth. Schles., Breslau, 1898, str. 185, 
č. 155. 

1954. Curetis Joach., Gentis Silesiae 
Annales, Wittebergae, 1571, fol. 393. — 
Vyd. něm.: 

1955. Schlesische General Chronica, 
darinnen warhafte eigentliche und kurzte 
Beschreibung des Landes Ober und Nieder 
Schlesien, Ankunft, Namen, Herkommen, 
deren Hertzogen, Fiirstenthummern, Sted- 



115 



8* 



C. 1955-63. 



II. Pomocné věd}'. I. Geografie. 



ten, Schiossern, Sitzen, derselben Ver- 
mehrungcp, Reisen und Verwáchslungen, 
insonderheit der weitberúhmbten herr- 
lichen Stadt Bresslaw und Fúrstenthumhs 
Glogaw etc. Aus alten und newen Schriff- 
ten und Chronicken zusammengezofien. 
Auch was sich mit den umbliegenden 
Lendern und Vólckern, als Bchemen, 
Polen, Moschowitern, Littawern, Tattern, 
Túrcken biss zu Kunig Ludwicrs zu Un- 
gern Untergang und nach demselben biss 
auf diese jetzige zeit begeben und zuge- 
tragen hat. Erstlich durch den Hoch- 
gelarten Herrn Joacíiinnim Ciir-eiim Frei- 
stadiensem in Lateinischer Sprach be- 
schrieben, jetz undt aber dem gemeinen 
Vaterlandt zu gut verdeutscht durch den 
Wolgelarten und Weisen Herrn Heinrich 
Rotteln zu Sagan. 1585, 4", (8), 466, Re- 
gister (11). — Des Landes Schlesien war- 
hafte eigentliche und kurtze Beschreibung, 
darinnen zu finden ein ailgemeine General- 
verzeichnis der Gelegenheit des Landes 
Schlesien, und des gemeinen Zustandts, 
auch was sich besonders bei der weit- 
beriimpten Stád Bresslaw, und dann 
auch im Fúrstenthumb (ilogaw, begeben 
und zugetragen hat. Wittenberg, 1585. 4", 
195, Register. — Wittenberg 1587, 426. — 
Leipzig, 1601, 1607, 591 (pokračovatelé 
Laur. Peccenstein a Laur. MúUer). Srv. č. 
1958. — Nové vyd. : 

1956. Neu vermehrte schlesiche Chro- 
nica und Landesbeschreibung, darinnen. 
Weyland H. Joach. Curaeus der Artzney 
D. Einen Grund gelegt, bis an das 1619 
Jahr, da sich dero Oestereichischen Wiene 
rischen Linien Regierung ansendet. Mit 
sehr vielen nothwendigen Sachen ver- 
mehret und gebessert. Auch in vier unter- 
schiedliche Bíicher abgetheilet, von Jacobo 
Schíckfusio J.U.D. Róm : Kai : auch zu 
Hungern und Boheimb kónigl. May. Rath- 
Kammerfiscaln in Ober-Schlesien, auch 
fúrstl. Liegnitschen Rath mit sonderbah- 
ren Róm. Kaiserlich und churfúrstl. Sách- 
sische privilegiis. Leipzig. In Verlegung 
Zachar Schúrers und Matth. Gotzens Buch- 
hándler 1625, A", 266, 150, 594, 324 a in- 
dex. I. Von Ankunft, Vermehrung Reisen 
und Sitzveránderung der alten Schlesier 
auch Erzáhlung der Kónige und Ober- 
Regenten uber das Land Schlesien, sowohl 
etlicher fúrnehmen Geschichten bis auf 
des Keisers Ferdinandi II. Keiserliche 
Election. Str. 266. — II. Von den vvelt- 
lichen regierenden Fúrsten im Lande 
Schlesien. Str. 151. — III. Von geistlichen 
Landes und Justitz Sachen. Str. 594. — 
IV. Insgemein und insonderheit von den 
fúrnehmsten Stádten in Schlesien. Str. 324. 

1957. Kockritz (Faber) Franz, Sabothus 
sivé Silesia, Basileae 1592 (Nic. Reus- 
ner, Itinerarium totius orbis.) — 2. vyd. 
G. Tilgner, Primitiae Silesiacae, Lipsiae 
1715, 57. 



1958. Peccensteinius Laur., Poliographia 
und historische Erzehlung etzlicher vor- 
nehmster Stádte in Ober- und Nieder- 
Schlesien, Leipzig, 1606, fol. 142. 

1959. (Ťrisheciiis S/m., Isagoge Silesiae, 
etvmon, originem, situm brevis elegiis 
repetens, Franckofurti 1613, 4". Znova 
otištěno Krause, Miscell. Siles. I. 

1960. Hendius Nic. ab Hemiefeld, Sile- 
siographia, h. e. Silesiae delineatio brevis 
et succincta: in qua non módo regionis 
rationem, náturám, cultum et proventum, 
verum etiam ingenia, mores et instituta 
habitantium formamque reipublicae tam- 
quam in tabula contemplari dicet. Franco- 
furti 1633, 4" 143. — Srv. téhož: Breslo- 
Graphia, h. e. Vratislaviae Silesiorum 
metropoleos nobilissimae delineatio brevis- 
sima, Francofurti, 1633. — * H. Mark- 
graf. Nik. Henďs von Hennenfeld Leben 
und Schriften, Zeitsch. Gesch. Schles. 
1891, XXV. 1-41. 

1961. Heiielii Nicolai ab Hennenfeld (vyd. 
Fibiger Mich.Jos.), Siiesiographia renovata, 
necessariis scholiis, observationibus et in- 
dice aucta, Vratislaviae et Lipsiae, 1704, 
4°. Pars prior (32) 768. Pars altera. 1283, 
index. 

Obsah : Cap. I. Silesiae incolae. Nomen. 
Etymon. II. Silesiae situs. Populi. Finitimi. 
Partitio. III. Silesiae ubertas, qua fructuum 
terra nascentium, qua mineralium. IV. Si- 
lesiae animalia, fera et domestica. Res 
pecuaria. Volatilia. V. Praecipua Silesiae 
ťlumina. Lacus. Piscinae. Piscium genera. 
Thermae. VI. Ingenia et mores Silesiorum. 
Corporum habitudo. Educatio. Studia. 
Scholae. Rei familiaris cura. Victus item- 
que vestitus ratio. Hospitalitas. Mercimonia. 
Idioma. VII. Urbes. Opida. Arces. Mona- 
steria et pagi Silesiae. VIII. Status homi- 
num, sivé genera et ordines, quibus Sile- 
siarum incolae inter se distinguuntur. 
IX. Magistratus Silesiae Superior. X. Ma- 
gistratus Silesiae subordinati. XI. Indices 
ac iura Silesiae. XII. De comitiis Silesiae, 
nec non curia fiscali. 

1962. FecJiner Joii., Elysiae sylvae seu 
deliciae montium, agrorum, nemorum, ťlu- 
viorum, oppidorum aliorumque locorum 
quorundam amoeniorum, quibus Elysia 
sivé Silesia Inferior gaudet, charactere 
poético adumbratae. Brigae 1675, 92. — 
Něm. vyd.: Lateinische Gedichte vom 
Schlesischen Riesengebirge, vom Zobten- 
berge, vom Lehner Spitzberge und Grártz- 
berge und vorn Boberflusse, mit deutscher 
tibersetzung herausgeg. von K. G. Lindner, 
Hirschberg, fol. 71. Srv. č. 693. 

1963. Poliiis Nic, Historia incendiorum, 
Historischer Brand- und Feuerspiegel oder 
ordentliche Erzehlunge vieler schádlicher 
Fewersbrúnste im Lande Schlesien, sampt 
kurzer Beschreibung des Landes, der 
Stádte und Órter, Mit angehengtem Bericht 
von der Oder und anderer Schlesischer 



— 116 — 



B. Geografie histoiická a iiolitická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1963-67. 



vVasser Ursprung, Breslau, 1629, 4", 230. 
Popis str. 101-210. 

1964. Kittcl Abr., Encomium Silesiae, 
publica oratione expressům ac recitatum, 
Wittebergae 1661, 4'\ — Lignicii et Lip- 
siae 1722, 8". Otištěno Krause, Miscell. 
Sile.s. I. 

1965. Nasů Ephr. Ií;/!., Discursus poli- 
ticus seu familiaris Prodromus novorum 
chronicorum ducatus Silesiae, Vratislaviae, 
1665, 4°, 50. 

1966. Liichteiistern) Fried. [t.j. Lzicae), 
Schlesische Fúrstenkrone oder eigentlich 
und wahrhafte Beschreibung Ober- und 
Nieder-Schlesiens, sowohl von seinen Gren- 
zen, Benamungen, Ober-Regenten, Reli- 
gionsbeschaffenheiten . . ., Frankfurt a. M., 
1685, 8°, 832. — Srv. Curiosi Silesii (Caspar 
Sommer), Animadversioncs und Anmer- 
kungen uber Fr. Lichtensterns Schlesiche 
Fúrstenkrone, Weissenfels, 1687, 8°, 296. 

1967. Schlesiens curieuse Denckwúrdig- 
keiten, oder vollkommene Chronica von 
Ober- und Nieder-Schlcsien, welche in 
sieben Haupt-Theilen vorstellet alle Fiir- 
stentliúmer und Herrschafften, mit ihren 
Ober-Regenten, Landes-Fiirsten, Hofhal- 
tungen, Stammregistern, Verwandtschafften, 
Herren- und adelischen Geschlechtern, 
Tituln, Wappen, Beschaffenheiten, Gren- 
tzen, Religionen, Schulen, Fruchtbarkeiten, 
Stróhmen, Bergen, Sitten, Manieren, Ge- 
werben und Maximen der alten und heu- 
tigen Inwohner : Sovvol auch Deren Ver- 
fassungen, Regierungs-Arten, Staats- und 
Justiz - Wesen, Rechthúmer, Regalien, 
Kriegs- und Friedens-Hándel. \'eránde 
rungen, Privilegien, Vertráge, Búndnússe, 
edicta und dergleichen etc. Ausgefertigt 
von Friederico Lucae. Fi anckfurt am Mayn. 
1689. ns str.) 2240 str. a register. 

Obsah: Erster Theil : I. Von den Gren- 
tzen des Landes Schlesien 1; U. Von 
denen alten Inwohnern und der Benamung 
dess Landes Schlesien 20. (Die Ouaden 22. 
Die Manimi 28. Die Lygier 28?) III. \'on 
denen Ober-Regenten und obersten Her- 
tzogen, und zwar von Piasto, Anno 842 
an bis auf Vladislaum Locticum Anno 1327 
des Landes Schlesien 38. (Piastus 39. Se- 
movitus 40. Lesco IV. 41. Semislaus 41. 
Mieslaus I. 42. Boleslaus I. 44. Mieslaus II. 
48. Casimirus I. 50. Boleslaus II. 52. Vla- 
dislaus I. 55. Boleslaus III. 57. Vladislaus 
II. 63. Boleslaus IV. 66. Mieslaus III. 70 Ca- 
simirus II. 70. Lesco Albus 72. Boleslaus 
V. 73. Lesco Niger 74. Henricus Probus 76. 
Primislaus II. 78. Wenceslaus 79. Vladi- 
slaus Locticus 80.) IV. Von denen Motiven 
und Bedingungen, be^reffende die ange- 
nommene konigliche bohmische Protection 
unter dem bóhmischen Kónig Johanne, 
Hertzoge zu Lútzelburg, Anno 1327 derer 
Fúrsten des Landes Schlesien 81. V. Von 
denen Ober-Regenten und obersten Her 
tzogen vom Kaiser und Konig Carolo IV. 



Anno 13 46 an bis auf unsern jetzt regie- 
renden Kaiser und Konig Leopoldům I. 
des Landes Schlesien 94. íCarolus IV. 94. 
Wenceslaus 101. Sigismundus 104. Al- 
bertus 108. Ladislaus Posthumus 111. 
George Podiebrath 116. Matthias Hun- 
niades 122, Vladislaus 130. Ludovicus 134. 
Ferdinandus I. 138 Maximilianus II. 142. 
Rudolphus II. 146. Matthias II. 149. Ferdi- 
nandus II. 172. Fridericus V. 174. Ferdi- 
nandus III 183. Leopoldus I. 190). — 
II. Theil: 1. Von der Bckchrung aus dem 
Heiden- zum Christenthum wie auch von 
dem Ursprung der Romisch-Catholischen 
Religion von dem ersten Bischoff Godefrido 
an bis auf Bischoff Johannem V. in Schle- 
sien 211. 2 Von denen áltesten und fúr- 
nehmsten Kirchen und Kló.stern, samt ihren 
Stifftern und eigentlichen Zeiten oder 
Jahren ihrer Fundation 280. 3. Von dem 
Wachsthum der Romisch-Catholischen Kir- 
chen, wie auch von dem Anfang und Fort- 
gang der Lutherischen Religion unter dem 
Bischof Jacobo. bis auf den Hochwiir- 
digsten Durchláuchtigsten Fúrsten und 
Herren, Herren Franz Ludwig, Pfaltz- 
Grafen bei Rhein, Bischoffen 291-486. 

4. Von dem Auffwachs und Abnehmen 
der Reformirten Religion im Hertzog- 
thum Ober- und Nieder-Schlesien 486-545. 

5. Von denen Gymnasiis und Schulen in 
Schlesien 546-627. 6. Von denen Schle- 
sischen Bibliolheken 627-56. — III. Theil : 
1. Von Ober Schlesien. Teschnisches Fúr- 
stenthum 657-84. 2. Von dem Fúrstenthum 
Ratiboř 684-8. 3. Von dem Fúrstenthum 
Oppeln 689-719. 4. Von dem Fúrstenthum 
Troppau 719-44. 5. Von dem Fúrstenthum 
Jágerndorf 744-66. 6. Von dem Fúrsten- 
thum Neisse 766-97. 7. Von der freien 
Standes-Herrschaft Pless in Ober-Schle- 
sien 798-811. — IV. Theil. Von Nieder- 
Schlesien. 1. Vom Bresslauischen Fúrsten- 
thum 812-911. 2. Von dem Fúrstenthum 
Schweidnitz 912-48. 3 Von dem Fúrsten- 
thum Jauer 9-18-76. 4. Von dem Múnster- 
bergischen Fúrstenthum 977-1000. 5. Von 
dem Glogauischen Fúrstenthum 1000-72. 

6. Von dem Saganischen Fúrstenthum 
1072-106. 7. Von dem Oelsnischen Fúrsten- 
thum 1106-60. 8. Von dem Wohlauischen 
Fúrstenthum 1160-95. 9. Von dem Lignitii- 
schen Fúrstenthum 1195-352. 10. Von 
dem Briegischen Fúrstenthum 1352-542 
(1 1 kap. chybí). 12. Von d. Crossnischen Fúr- 
stenthum 1542-9!. 13. Von dem Schwibu- 
sischcn Fúrstenthum 1591-609. 11. Von 
denen dreien Freien Standes-Herrschaften, 
Wartenberg, Mielitsch und Drachenberg 
in Nieder-Schlesien 1610-56. — \'. Theil. 

1. Von der Schlesischen Hertzoge Hoheit, 
Regalien und Heuraths-Alliantzen 1657-706. 

2. Von denen hohen Prálaten, Aebten und 
St. Johannis Ritter-Orden in Schlesien 
1707-13. 3. Von denen Hochgráflichen und 
Freiherrlichen Geschlechten in Schlesien 



— 117 — 



C. 1967-85. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



sammt deren Wappen und Stammhausern 
1713-46. 4. Von dem Adel, seinen Ge- 
schlechten, Stamm-Háusern, Wappen, samt 
denen fúrtrefflichsten und sich um das 
Vatterland hochverdient-gemachten Edel- 
leuten 1747-866. — VI. Theil. 1. Von 
Schlesiens Ober - Hauptmannschafft und 
Regiment-Wesen 1867-929. 2. Von dem 
Policei-Wesen in Schlesien 1929-86. 3. Von 
dem Schlesischen Kriegs-Estaat 1987-2046. 

4. Von denen Fúrstentagen, samt dem 
General - Steuer - Ampt der Schlesischen 
Stande 2046-86. 5. Von dem Schlesischen 
Cammer-Wesen 2086-100. 6. Von dem 
Schlesischen Múntz-Wesen 2: 01-34 — 
VII. Theil. 1. Von denen Bergen 2135-46. 

2. Von dem Geholtze und Wáldern 2147-54. 

3. Von denen Strohmen und andern 
Wassern 2154-77. 4. Von Schlesiens Frucht- 
barkeit und Kaufmannschaft 2177-99. 

5. Von allerhand traurigen und erschro- 
ckenden Begegnússen, welche sich in Schle- 
sien zugetragen 2200-40. — Register. 

1968. {Gude Heiiir. Ltcdw.), Staat von 
Schlesien, s. 1. et a , (Halle 1708), 8" (5', 
868. Obsah: 1. Von denen ersten Ein- 
wohnern und alten Zustande Schlesiens, 
bis auf den Polnischen Hertzog Piastus. 

2. Von denen Polnisch- und Schlesischen 
Regenten, von Piasto an, bis zu der Lan- 
des Trennung von Pohlen, anno 1159. 

3. Von Schlesiens Ober-Regenten, nach- 
dem es sich mit Bohmen vereiniget, bis 
auf Ferdinandům I. 4. Special-Historia der 
Schlesischen Fúrstenthúmer eines jeden 
insonderheit, als 1. Teschen. 2 Ratiboř. 
3. Troppau. 4. Jágerndorf. 5. Oppeln, 

6. Neisse. 7. Múnsterberg. 8. Brieg. 9. Oels. 
10. Breslavv, II. Schvveidnitz. 12. Jawer. 
13. Lignitz. 14. Wohlaw 15. Glogaw. 
16. Sagan. 17. Crossen. — 5. Von Praero- 
gativen, Regalien und Hoheiten der Schle- 
sischen Hertzoge. 6. Vom Schlesischen Re- 
giment - Wesen, Administration der Ju- 
stitz. Gerichten, Gesetzen, Welt-und Geistl. 
Obrigkeit, Landes-Stánden etc. 7. Von Kó- 
nigl. Einkúnften in Schlesien, denen Steu- 
ren, Fúrsten und Landtogen, Generai- 
Steuer-Ambt- und Kon. St hlesischer-Cam- 
mer. 8. Von dem Schlesischen Kriegs- 
Estat. 9. Von dem Staat der Religion und 
Studien in Schlesien. 10. Geographische 
Beschreibung von Schlesien. 

1969. Gomolcke Dan., Wegweiser durch 
gantz Ober- und Niederschlesien, Oels, 
1735, 8", 40. — 2. vyd. (1738), 36. 

1970. Schlesisches Historisches Laby 
rinth, oder kurtzgefasste Sammlung von 
hundert Historien allerhand denkwúrdiger 
Namen, Oerter, Personen. Gebráuche, So- 
lennitaten und Begebenheiten in Schlesien, 
Breslau, Leipzig, 1737. 

1971. {KoklerJ. Dav.), Schlesische Kern- 
Chronike oder Geographisch-, Historisch- 
und Politische Nachricht von dem Iler- 
zogthum Schlesien, I. Niirnberg, 1710. II. 



Frankfurt und Leipzig 1715 — Nové vyd. 

1, II. Niirnberg, Frankfurt, Leipzig, 1741, 
520, 878. 

1972. Zúrner A. Fr., Kurze geographische 
Nachricht von dem Herzogthum Schlesien, 
174L 

1973. Historische und geographische 
Beschreibung des Herzogthums Schlesien.s, 
mit einer accuraten Land-Charte versehen, 
Von einem Schlesier, Freistadt, 1741, 4", 
132. — Jiné vyd. Frankiurt, 1741, 8". — 
Freiberg, 1741, 4". — Přeloženo : Histo- 
rische en Geografische Beschryving, van 
het hertogdom Silesien nit het Hoogduits 
vertaald dooř H. Zweerts, Amsterdam, 
1745, 336. 

1974. Schlesischer Palmbaum, d. i. kurze 
Nachricht von Schlesien, Frankfurt, 1742, 
8°, 60. 

1975. Schlosser und Festungen Schlesiens, 
Der forschende Schlesier, 1758, 169-208, 
217-24, 233-40. 

1976. Rosel G. S., Auszug einer geogra- 
fischen und historischen Beschreibung des 
Herzogthums Schlesiens, Breslau, 1782, 79. 

1977. Zímmcrmaiui Fr. ^//^.,^Beitráge zur 
Beschreibung von Schlesien, Č. 1-13, Brieg 
1783-96: 1. Brieg (Furstenth.) 406. — 2. 
3. Oberschlesien, 380, 399. — 4. F. Mun- 
sterberg-Oels 399. — 5. F. Schweidnitz, 
544. — 6. F. Jauer, 400. — 7. F. Sagan. 
Kr. Wartenberg. F. Wohlau. Kr. Militsch, 
432. ~ 8. F. Liegnitz, 392. — 9. Grafsch. 
Glatz, 384. — 10. F Glogau, 560. — 11. 
Stadt Breslau, 722. — 12. F. Breslau. — 
13. Register, Nachtráge : Ober-Glogau, Neu- 
Schlesien. 334. 

1978. Topographie des Bohmischen An- 
theils von Schlesien, Búsching, Magazín, 
Th. XIII. str. 325-40. 

1979. (v. Kiober), Von Schlesien vor 
und seit dem J. 1740, Freiburg, 1785, 
336, 543. — Nové vyd. 1788, 432, 638. 

1980. ÍVeigang J., Schlesien und die 
Grafschaft Glatz, geographisch-poetisch be- 
schrieben, Breslau und Leipzig, 1792, 32. 

1981. Nitsche K. G., Kurz gefasstes Lehr- 
buch einer historisch-statistischen Geo- 
graphie von Schlesien, Halle, 1794, 106. 

1982. Zimniennanii F., Einige allgemeine 
Nachrichten von Schlesien, Brieg, 1795, 
8", 88. 

1983. Meíssner Joh. G., Kurze Beschrei- 
bung von Schlesien, Liegnitz, 1795. 

2. vyd. 1797, 335 —3. vycí. Bunzlau 1805. 

1984. Meissjíer Joli. G., Beschreibung 
von Schlesien, Liegnitz, 1798, 72. — 2. vyd. 
1805 (stručný výtah z č. 19S3.). 

1985. IFeig-el Joh. Ad. Val., Geographi- 
sche, naturhist. und technol. Beschre bung 
des souverainen Herzogthums Schlesien, 
Berlin. I. Th. Das Fúrstenthum Schveidnitz, 
1800, str. Vin, 184. II. Th. Das Fúrsten- 
thum Jauer, 1800, VIII, 234 (2). III. Th. 
Die Fúrstenthúmer Múnsterberg, 1801, VIII 
215. IV. Th. Die Grafschaft Glatz, 1801. 



— 118 — 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 1985-2012. 



VIII, 268. V. Th. Die Furstenthumer 
Liegnitz, Wohlau und Glogau, 1802, VIII, 
394. VI. Th. Die Furstenthumer Sagan 
und breslau, 1802, VIII, 215. VII. Th. Die 
Furstenthumer Oels, Trachenberg, Neisse 
und Ratiboř, 1803, VIII, 196. VIII. Th. 
Die Fúrstenthiimer Pless, Opi)eIn, der 
Leobschútzer Kreis und die freie íitandes- 
herrschaft Beuthcn, 1804, Vili, 271. IX. 
Th. Die Standesherrschaften Wartenberg, 
Goschútz, ;\Iilitsch; die Minderherrschaften 
Sulau, Neuschloss, Freibahn, Losiau, Oder- 
berg etc. 1805, 20S. X. Th. Verzeichniss 
der bisher entdeckten, in Schlesien leben- 
den Thiere, 1806, VIII, 388. 

1986. Biich, Geographische Beschreibung 
von Schlesien, 1802. 

1987. Shiapius Joh. C/ir., Schlesien in 
merkantilischer, geographischer und stati- 
stischer Hinsicht, Eine Quartalschrift, Sorau 
und Leipzig, 1803-9, I.~232, II. 187. 

1988. Kiieifčl Rcginald, Topographie des 
k. k. Antheils von Schlesien, Brúnn 1804-6, 
v. 8°, I-IV. 

1989. StcDiagel J. G., Geographisch-sta- 
tistische Beschreibung des Herzogthums 
Schlesiens und der Grafschaft Glatz, Breslau, 
1805, 175 (histor.). 

1990. {ť. Colln F.), Schlesien, wie es ist, 
Von einem Oesterreicher, Berlin 1806, I. 
392, II. 343, lir. 320. 

1991. Worbs Tli., Historische Nachrich- 
ten von den áltesten Burgen Schlesien^, 
Archiv von und fúr Schlesien, 1812, 65-6, 
73-5, 82-4, 87-8. Srv. č. 1998. — Srv. též 
Schlosser und Festungen Schlesiens, Der 
forschende Schlesier 1785, 169-208, 217-24, 
233-40. 

1992. Bildergeographie, Eine Darstellung 
aller Lánder und Vólker der Erde, IV. 
Leipzig 1814, 222-3: Oesterreichisch-Schle- 
sien. 216-22: Bohmen, Mahren. 

1993. Beyer Fr., Geographie oder Erd- 
beschreibung vom Herzogthum Schlesien 
und der Grafschaft Glatz fúr Kinder, 
Breslau, 1816 (vyd. 5.). 

1994. Fischer Christ. Friedr. Eman., 
Geographisch-statistisches Handbuch uber 
Schlesien und die Grafschaft Glatz, Breslau 
und Jauer 1817, 8", I. B. Naturbeschaffen- 
heit des Landes und dessen Erzeugnisse, 
XV, 444. II. B. 1818. Beschreibung der 
Stádte, Marktflecken, Dorfer und Kolonien 
im k. k. Oestreichischen und kgl. Preus- 
sischen Landes-Antheile, 460, Register. 

1995. Fisclier Chr. Fr. Em. und Stuckart 
C. F., Zeitgeschichtc der Stádte Schlesiens 
I. Schweidnitz 1819, 4", 187, 29 vyobr. 

1996. Harnisch W., Schlesien, Ein Húlfs- 
buch fúr Lehrer in der Kunde dieses 
Landes, Breslau, 1820. — 4. vyd. A. Kelch, 
Breslau 1827, 16S. 

1997. Hscher Chr. Fr. Em. und Si7i- 
ckart C. Fr., Geschichte und Beschreibung 
der ehcmaligen Burgvesten und Ritter- 



schlósser der Preuss. Monarchie, Schweid- 
nitz, 1821, I-II, 306; III. 288. 

1998. IVorbs Th., Beitráge zur Geschichte 
der schlesischen Burgen, Schles. Prov. Bl. 
1821, 73, str. 507-25; 74. 293-304, 532-40. 
1823, 77. 1-26. Srv. č. 1991. 

1999. Bonunann J. G., Kurzer Inbegriff 
des Wissenswúrdigsten von der Provinz 
Schlesien fúr Schule und Haus, Jauer, 
1823, 4" (též histor. geogr.). 

2000. Treitler Ani., Beitráge zur Topo- 
graphie von Schlesien k. k. Antheils, Geist 
der Zeit, 1825, 218. Srv. A/Azu Heinrich, 
Ist Schlesien wirklich eine terra incognita, 
Hormayr, Archiv XVIII. 1826, 633-6. 

2091. Roh r Car I, Geographie von Schle- 
sien, Jauer, 1826, 32. — 2. vyd. 1827. - 
4. vyd. Schweidnitz 1845. 

2002. Heinrich, Briefe aus und uber 
Schlesien, Wolný, Taschenbuch f. Gesch. 
Mahr. u. Schles. II. 1827, 189-248. 

2003. ITiesncr, Kurzgefasste Beschrei- 
bung von Schlesien, Breslau 1827 (text 
k mapě, od autora vydané). 

2004. Scholz Chr. G., Schlesien, Ein 
Búchlein fúr Elementarschúler, Breslau 
1835. — Scholz J. Chr. Fr., Húlfsbuch fúr 
den Unterricht in der Geographie von 
Schlesien, Breslau, 2. vyd. 1843. — 3. vyd. 
1847. — 4. vyd. 1852. 

2005. Held Ritt., Oesterreichisch-Schle- 
sien, in seiner politischen, kirchlichen und 
militarischen Verfassung dargestellt, Kal- 
tenback, Oesterr. Zeitschr. f Geschk. 1836, 
246 ad. 

2006. Milller Karl A., Vaterlándische 
Bilder in einer Geschichte und Beschrei- 
bung der alten Burgen und Ritterschlosser 
Preussens, Glogau I. Die Burgfesten und 
Ritterschlosser Schlesiens, 1837, 8", 551, 
12 vyobr. 

2007. Geschichte der Stádte Schlesiens, 
der Grafschaft Glatz und der preuss. 
Markgrafschaft Oberlausitz, I. 1838, 4", 
10 », 12 vyobraz. 

2008. Das Land Schlesien, Silesia, Mu- 
seum fúr schles. Vaterlandskunde mit In- 
begriff der Lausitz, Glogau, I. 1841, str. 1, 
17, 78, 113. 

2009. Lelek Cyprian, Opis Slezska, v Ra- 
tibor^i, 1846, 12", str. 45, s 1 mapou. 

2010. Lepkowski J., Wiadomošci o Szlaz- 
sku. Bibliotéka Warszawska 1849, III. 319. 
— Lompa, Krótki rys geografii Szlazka, 
z mappa, u Lubliiícu, 1843. 

2011. Alilller Joh., Geographie von Schle- 
sien, Nach der neuen politischen Einthei- 
lung und den besten Quellen bearbeitet, 
Prag und Leitmeritz, 1852, 8°, (4), 88 (1). 
I. Abtheil. (všeobecná část). II. Abtheil.: 
Troppau, Oderau, Freiwaldau, Jágerndorf, 
Freudenthal, Wúrbenthal, Teschen, Ja- 
blůnka Friedek, Bielitz, Allerei aus Schle- 
sien : Maienlieder, Abstammung, Sprache. 

2012. Bartkietcňcz, Górny Szlask, Ty- 
godnik IlIu.strowany, 1866, XIV. "112 ad. 



— 119 



C. 2012 21. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



Srv. Frilz j. J/., Rzut oka na Szlask, 
ibid., 1866, XIII. 24Ó. 

2013. Ortsrepertorium de.s Herzogthum 
Ober- und Nieder-Schlesien. Auf Grund- 
lage der Volkszahlung v. 31. Dez. 1869 
bearbeitet v. d. k. k. statist. Central-Com- 
mission, Wien, 1872, 8", 40 str. 

2014. Bumbke Otto, Schlesien, Geogra- 
phie und Geschichte fiir den Elementar- 
Unterricht. Breslau 1876. — 3 vyd. 1883, 31. 

2015. Peter Ant., Burgen und Schlosser 
im Herzogthume Schlesien, Mit Bezug- 
nahme auf Orts-, Adels- und Landesge- 
schichte, Teschen, 1879 ad. 

2016. Schirmci JK, Heimatkunde des 
Herzogthums Schlesien, Bielitz, 1880, 8", 
59 str. — ibid. 1882. 

2017. Peier Ant., Heimatkunde des Her- 
zogthums Schlesien, Teschen, 1880, 8°, 
str. 104. 

2018. Maschka Hans, Aus Oesterrei- 
chisch-Schlesien, Teschen, 1881, 8", (04 .str. 

2019. VoUstándiges Ortschaften - Ver- 
zeichniss der im Reichsrathe vertretenen 
Konigreiche urd Lánder nach den Ergeb- 
nissen der Volkszahlung vom 31. Decem.- 
ber 1880, herausgegeben von der k. k. 
Stát. Central-Commission in Wien. 2. Auf- 
lagc, 1882. Str. 305: Schlesien. 

2020. Kurschner Gottlicb, Das Herzog- 
thum Schlesien, (Die Lander Ósterreich- 
Ung. in Wort und Bild, herausgeg. v. 
Friedr. Umlauft, I. 9.) Wien-Teschen, 1884. 
Viz č. 2015. 

2021. Sláma Frant., Vlastenecké puto- 
vání po Slezsku, Obrazy národopisné, hi- 
storické a kulturní z rakouského i pru- 
ského Slezska (Z našich a cizích vlastí, 
lUustrovaná bibliotéka novel a cestopisův 
V ), v Praze, 1886, 8", 584. * Kalousek J., 
Osvěta XV. 1886, 856. 

Obsah velice rozmanitý s důležitými 
zprávami geografickými, historickými, to- 
pografickými: I. Vratislav: 1. Na pahorku 
bratří Liebichův, Historické upomínky. 

2. Na ulicích, Na hlavním náměstí. Sochy 
Fridricha Velikého a Fridricha III., Radnice. 

3. Ve svídnickém sklepě. 4. Pověst o krá- 
lovském hradu. Universitní budova. Aula 
Leopoldina, tív. Jan Nepomucký. 5. Škol- 
stvo, Pomník vítězný, Dóm, Arcibiskupství 
vratislavské, Jošt z Rožmberka, Popská 
válka. 6. Chrám sv. Kříže, Na Písku, Uni- 
versitní knihovna, Na náměstí rytířském. 
Jadrná kronika (o knížeti vratisl. Jindři- 
chovi r. 1293). 7. Poláci ve Vratislavi, 
Chrám sv. Michala, Evangelické kostely 
sv. Alžběty a sv. Máří Magdaleny, Městská 
knihovna, Karel ze Žerotína. 8. Musea, 
Divadla, Chrám sv. Vojtěcha. 9. Obchod, 
Synagoga, Bursa stará a nová. Náměstí 
Tauentziena, Náměstí Blúcherovo. 10. Král. 
archiv. Znak vratislavský, Břeh. — V O- 
polsku: 11. Na dědině. Kroj žen. Ty daně!. 
Mařena, Kroj tabulky. Zázračný groš. 12. 
O knížatech opolských. 13. Město Opole. 



Hrad Piastovský, Radnice a její věž. 14. Sv. 
Vojtěch, Dominikáni opolští. Gymnasium, 
Farní kostel katolický. Evangelický kostel, 
Václav Hájek (pražský měšťan r. 1621), Cí- 
sařští a Švédové. 15. Smutek zapovězen 
(od Fridricha Velkého), O jak mnoho vody 
a málo zrn (roku 1736 povodeň a hlad). 
Řezníci opolští. Zemské právo, Němectvo 
v Opoli, Selská svatlia. 16. Znak opolský 
a kozelský. Pevnost Kozel, Karel INIiarka 
a jiní buditelé l.du. 17. Dřevěné kostely, 
Kněz a učitel, Židé a goralka. Tanec 
»cigan« a polévání vodou pro štěstí, Plťaři. 
— Z Ratibořská; 18. Historické upomínky, 
Zámek ratibořský a kaple sv. Hrobu, Kostel 
katolický. Nádražní ulice. Zemský soud a 
trestnice. Obyvatelstvo, Gymnabium. 19. 
Písně české v polských obcích. Poměry 
v pohraničných obcích čcskopolských, Ve 
Tvorkově. — VTčšín-^ku: 20 U studánky 
bratrské v Těšíně, Hrad těšínský, Ze ži- 
vota těšínských knížat Piastů a osudy hradu, 
Kaple tv. Václava, Nový zámek těšínský. 
21. Pohled na Těšín, Farní kostel Matky 
Boží, Ze života knížete Adama Václava, 
Na náměstí těšínském, Krajský soud. Rovno- 
právnost. 22. Černá kněžna (kněžna Kate- 
řina Zdenka), JCostel sv. Trojice, Osud 
františkánův, Šlechetný jesuita (Leop. 
Šeršník, jeho knihovna v Těšíně), Popěvky 
na slezská města a místa ze starého ruko- 
pisu (z knih. Šeršnikovy). 23. Trestnice tě- 
šínská. Školství na Těšínsku, Nová školní 
budova v Těšíně, Evangelický kostel, 
Václav Otík z Dobřan (misionář r. 1663), 
Pomník M. Hodžy, Kaplička za městem, 
Zámeček blogotický, 24. »Wasserpoláci«, 
»Po našemu*, Polské nářečí na Slezsku. 
25. O některých mužích o povznesení ná- 
rodnosti slovanské zasloužilých (Pav. Stal- 
mach, O. Cinciala, Jos. Fischer). 26. Kroj 
Valachů na Těšínsku, Babka a děvucha, 
Valaši, Lasi, Gorale a »po frýdecku«, 
Chlopi, Dědek a Ďadkula v den sňatku, 
Sudičství. 27. Rozlehlost slezské vesnice. 
Dědina valašská Hažlach, Budovy na dě- 
dině. Komorník, Závitka, Jak pozdravují 
katolíci a jak protestanti, Babky jdou od 
křtu. 28. Pověst' o Čantorii íhoi-e). Tři 
hrušky. Lázeňská a průmyslová dědina 
Ustráň, Goral a jeho kroj, Život na sa- 
laších, Goralky a způsob mluvy. Májové 
stromky. 29. U zřídla Visly, Dědina Visla, 
Svatbana Visle, Pověst' o Čantorii. 30. Město 
Jablunkov, Jackové a jich kroj, Nářečí 
jablunkovské , Zbojníci Pročpak a Janošík, 
»Sance« (u Jablunkova). 31. Z Jablunkova 
do Třince, Lihotka, Pověst o ^zlatohlavci, 
o Godule, Zulovu a Prašivce, České písně 
u polského lidu. 32. Na rozhraní jazykovém. 
Spory o češtinu, Kostel polský a škola 
česká. Statistika české národnosti v Těšín- 
sku, Historické upomínky na oblíbenost 
češtiny^u Poláků, Slezáci jako prostředníci 
mezi Čechy a Poláky. 33. V českém 
Těšínsku, Kroj ^po Frýdecku«, V Doma- 



120 



B. Geografie historická a politická. I. Spisy všeobecné. 



C. 2021-22. 



slovicích, Řeka Ostravice, Pohled na zámek 
Frýdecký, Lysá Hora. Gigula, Z minulosti 
panství Frýdeckého, Příslušnost arci- 
vévodské komory těšínské, 34. Frýdek, 
Lipina (hutě). 35. Frýdek v národním 
ohledu, A. Peter a V. Vantuch, Kotek, 
Boje národní a zastoupení ve sněme. 
Zbojník Ondrášek. 36. V lázních Jarkov- 
.ských, V kraji Lachú. 37. Zámek Ráj, 
Město F^ryštát a zámek. Zámek a vesnice 
Karvín, Doly uhelné. 38. V Dombrově, 
Život horníků, Kostelíček v Orlové, Jiří 
Třanovský. 39. Bílsko. 40. K Bílému kříži. 
41. Polská Ostrava, Odřivous (erb), Páni 
Sedlničtí, Rozlehlost Polské a Moravské 
Ostravy 42 Zdoby knížete Václa\ a (1545-79, 
na Těšínském hradě). Práva a zřízení 
zemské. Knihy zámkové (u krajského soudu 
v Těšíně). 43. Z městských knih těšínských. 
44. Z dějin Jablunkí va (o goralech). 45. 
Prijmysl jablunkovský, »Sance«, Národní 
tance. 46. (Goral Gomola', Podivná skála 
nad údolím Lomné. 47. Na salaši. 48. Voj- 
vodové valaští. Původ pojmenování Valach 
(9 goralechK 49. Švabenburg, Dědina Visla, 
Úkryty protestantiav. Kostelíčky v Nýdku 
a Bystřici. 50. Město Skočov, Groděc, 
Pogoř, Javoří, Starý dřevěný kostel v Ka- 
menici, Starožitný obraz oltářní v Dolním 
Mezeříčí. 51. Struměn, Bohumín, Landek, 
Mundloch. — Opavsko: 52. Slezsko či Mo- 
rava.', 53. V Prudkém Opavsku, V městě 
Hlučíně, Bohumír Bílovský. 54. Zámek a 
kostelík Benešovský, Boj proti češtině a 
názory o ní. Rolnictví a výrazy některé 
rolnické, Cyprian Lelek. 55. Stará a nová 
Opava. 56. 'Opava), Zemský dům. Museum, 
Opavská Matice, Čeština v Opavě jindy 
a nyní 57. Kostel sv. Václava, Doba ger- 
i-^anisační, Někteří přední mužové na 
Opavsku: Ant. Vašek, J. Zacpal, Vine. 
Prásek, J. Zukal, Ant. Gruda. 58. V Kate- 
řinkách, Klá.štery v Opavě sv. Kláry a 
jMinoritův, Zemské právo a dřívější zří- 
zení soudní v Opavsku, Chrám sv. Jana. 
59, Z dějin Hradce. 60. Enklávy, V Šta- 
blovicích a Zivoticích, Lázně Svatojanské, 
Hrad Vikštejn. 61. V Bílovci, Páni z Kravař, 
Fulnek a Odry. 62. Klimkcvice, Kaz. 
Tomášek, Zámky Hrabvně, Stítina a Radúň, 
Z lidu. 63.Jaktař, L. Ochrana. 64. V Hola- 
sovicích, K. Křížkovský, Hrad Cvilín, 65. 
Krnov. 66. Jazyk český v knižetství krnov- 
ském kdysi a nyní 67, Hlubšice a Hlub- 
šicko, Rosswald, hrabě Vojičch z Hodic, 
Osoblaha, F"ůllštejn. 68. Bruntál, Hynek 
z Vrbna, Pověst o bílé paní, Vrbno, Karls- 
brunn. 69. Praděd, Petrova Skála, Fuhr- 
manstein, Koldštejn. 70. Vinc.^ Priessnitz 
a Gráfenberk, Dolní Lípová a .Šrot, Město 
Frývaldov. 71. Česká Ves a Sandhůbl. 72. 
Město Cukmantl, Hrad Edelstein, F"rýde- 
berk, Kaltstein 73 i\Iěsto Javorník a zámek 
Johannisberg, Ant. Peter, Pačkov a Ot- 
machov, Nisa. 74. Hora Sobotka, Původ 
jména a pojmu »Slezsko«, Petr Vlast, 



Hrad Němčí, Husitské posádky ve Slezsku, 
České kolonie v pruském Slezsku. 

2022. Sláma /7-a;^c,0esterreichisch Schle- 
sien, Lardschafts-, Geschichts- und Cultur- 
bilder. Unter Mitvvirkung A. Peter, J. Ma- 
tzura, K. Radda, F\ Schmied u. A., Prag 
1887, 8", VIII, 504. Dílo toto není doslovný 
překlad čísla předchozího (2021. ^ jak se 
v literatuře české i cizí stále již chybné 
uvádí. — Obsah: 1. .Sláma, Griindungs- 
sage von Tc schen, Landschaftlicher Uber- 
blick vom Schlossberge aus. 2. Sláma, Das 
Herzogthum Teschcn unter der Herrschaft 
der Piasten. 3. C. Radda, Aus der nach- 
piastischen Zeit. 4. Wanderungen durch 
die Stadt Teschen. 5. Sláma, Land- und 
Stadtrecht im Herzogthum Teschen, Aus 
der Gesellschaft, Das Rathhaus. 6. Sláma, 
Die Schwarze Fůrstin, Die Dreifaltigkeits- 
kirche, Barmherzige Briider und Franzis- 
kaner, Die Synagoge, Scherschniks Mu- 
seum, Unterrichtsanstalten, Das Blogotitzer 
Schlosschen, Das dritte Wehr. 7. Sláma, 
Volkstypen und \'olkstrachten aus Te- 
schens Umgebung. 8. Sláma, Eine Fahrt 
durch ein schlesisches Dorf. 9. Sláma, 
Trzynietz, Hohenegger, Cameral-Ellgoth, 
Eigenthúmlichkeiten des schlesisch-polni- 
schen Dialekts, Ursprung des Namens 
i>Walachen«. 19. Sláma, Friedeker Tracht, 
Ostrawitzathal, Lysá Hora, Ondraschek 
und Juraschek, Friedeker Schloss, Mathias 
Kasperlik, Altfriedeker Tracht, Die Marien- 
kirche, Stadt FViedek Baschka und Carls- 
hiitte. 11. Sláma, Polnisch - Ostrau, Das 
Schloss, Odrovvaus, Die Herren von Sedl- 
nicky, Die Kohlenbergwerke. 12. Sláma, 
Das Leben der Bergleute Die Orlau-Dom- 
brau-Karwiner Reviere, Orlau, Georg Třa- 
novský, Dombrau. 13. Sláma, Karvvin, 
SchlosiSalza,Freistadt Die GrafenLarisch, 
Monnisch, Schloss Roy, Curort Darkau, 
14. Schroder, Thiergarten, Die Lage von 
Alt-Teschen, Bistritz und Niedek, Glucho- 
wathal. 15. Sláma, Der jiingste Tag, Ja- 
blunkau, Die Jazkcn, Wie sich der Gorale 
unterschreibt. 16. Sláma, Hochzeit. 17. Slá- 
ma, Die Goralen. 18. Sláma, Der Jablunka- 
Pass und Schanzen, Nationaltánze. 19. Slá- 
ma, Was der Goral Gomola erzáhlt, Zum 
Lomnathal. 20. Sláma, Zum weissen Kreutze. 
21. Sláma und Matzura, Istebna, Koniakau, 
Ochodzita. 22. Matzura, Die Kubalonka, 
Dorf Weichsel, Die Barania und die Wei- 
chselquellcn. 23. Matzura, Ustroň. Von 
Ustroú nach Bielitz. 24. ]\Iatzura, Bielitz 
und die deutschen Dorfer seiner Umge- 
bung, 25. Matzura, Ernsdorf, Grodzietz, 
Skotschkau. 26. Sláma, Oderberg, Landeck. 
27. Žitný, Das Herzogthum Troppau unter 
den Přemysliden. 28. Zukal, Vom Trop- 
pauer Schóppenstuhl, Der Freimann, Eine 
Hochzeitsrenovation. 29. Zukal, Reformi- 
tion und Gegenreformation in Troppau, 
Aussere Schicksalc des Protestantismus, 
Inneres Kirchcnleben, Klostcr, Schultn, Die 



— 121 



C. 2022-36. 



II. Pomocné védy. I. Geografie. 



Polane von Polansdorf. 30. Zukal, Aus der 
alten Landstube, Das Landrecht, Die Land- 
tage. 31. Sláma, Der Troppauer Stadtthurm, 
Aus den Ungliicksjahren, Ober- und Un- 
terring, Landhaus, Museum. 32. Sláma, 
Der Liigenchronist, Katharein, Wie das 
Herzogthum Troppau schlesisch wurde, 
Jaktar, Aus den Zeiten der Rob .t, Volks- 
thúmliches, Schónstein und die alte Schanze. 
Kettner; 34. Die Herren von Krawarz, 
Burgruine Wiegstein, Wagstadt, Odrau, 
Konigsberg, Hrabin, Radaun, Kreuzendorf. 
35. Lobenstein und Burgberg. 36. Herzog- 
thum und Stadt Jágerndorf. 37. In der 
Hotzenplotzer Enclave, Olbersdorf. 38. Frei- 
waldau, B. Priesnitz, Gráfenberg. 39. Kettner, 
Vineta. Schmied : 40. Nieder Lindenvviese, 
Johann Schroth, Charakteristik des Haupt- 
kammes des hohen Gesenkes, Goldenstein. 
41. Carlsbrunn 42. Peterstein, Hohe Heide, 
Altvater. 43. Freudenthal, Wúrbenthal, 
Zuckmantel, Friedeberg, Kaltenstein, Jauer- 
nig und Johannesberg, A. Peter. 

2023. {Prásek V.), Vlastivěda Slezská, 
Na oslavu 40!etého jubilea J. V. Císaře 
Pána počato, v Opavě, m. 8". I. kniha. 
Prásek V., Podání lidu, 1888-94, str. 240. 
II, kn. Prásek V., Historická topografie 
země Opavské A-K., 1889, IV, 551. III. kn. 

I. část. Prásek V., Dějiny kraje Holasov- 
ského čili Opavského (do r. 1318) 1891, 
str. 196. IV. kn. č. 1. Prásek V, Dějiny 
knížetství Těšínského ído r. 1433), 1894, 
220. Rozvrh Vlastivědy Slezské: V. kn. 
Dějiny Opavska od r. 1318-1464. VI. kn. 
Historická topografie země Opavské, L-O. 

VII. kn. Dějiny Těšínská od r. 1434-1742. 

VIII. kn. Dějiny Opavska od r. 1464-1742. 

IX. kn. Historická topografie země Tě- 
šínské A-Ž. X. Historická topografie země 
Opavské, O-Ž. 

2024. Schroller Ft:, Schlesien. Eine Schil- 
derung des Schlesierlandes, Glogau, 1889. 

2025. PartscJi J., Schlesien, Eine Lan- 
deskunde fiir das deutsche Volk, auf 
wissenschaftlicher Grundlage bearb. I. B. 
Das ganze Land, Breslau 1896, XII, 420. 

II. B. 1899. 

2025. Lange Tli., Land und Leute in 
Ober-Schlesien, Politik, 1897, č. 188. 

2027. Ge\er A., Geschichte und Sage 
der Stádte und Dórfer, Burgen und Berge, 
Kirchen und Klóster des alten Schlesier- 
landes, Leipzig, 1897, 8". 

2028. Zieliúski Wlad., Szl^sk austryacki, 
slowem i olówkiem, Warszava, 1888. — 
Týi,, Szlask pruski, slowem i olówkiem, 
Warszawa 1889. 



1835, VIII. 200 (1). — II Band, Geschichte 
der Stadt Troppau, Mit einem Anhange : 
Die Entstehung und den gegenwártigen 
Bestánd des vaterlándischen Museums ent- 
haltend, Wien, 1835, 216. — III. Band, 
Beschreibung des Oppalandes und seiner 
Bewohner im Allgemeinen und die Orts- 
beschreibung des Fiirstenthums Troppau 
im Besonderen, Wien, 1835, VII, 334. — 
IV. Band, Ortsbeschreibungen der Fiirsten- 
thíimer Jágerndorf und Neisse osterrei- 
chischen Antheils und der Máhrischen 
Enclaven im Troppauer Kreise, Wien 1837, 
XIV, 334. 



2030. Nigr/nus Joiias, Ducatus Teschi- 
nensis, Mapa specialis conatu, opera et 
sumptibus ]. N., Hung. collegae scholae 
Teschinensis Ev. fedulo delineata, scuipta 
et excusa, candideque publicata, Teschin 
1724 (s krátkým textem >. 

2031. Richard Anton, Historisch-geo- 
graphische Beschreibung vom Fiirstenthum 
Teschen in elf Abschnitten, Teschen 
1780, 8". 

2032. Nechay A., Topographische Be- 
schreibung des Fiirstenthums Teschen, 
Jurende, Redlicher Verkiindiger I813. 

2033. Heinrich Albin, Der Teschner 
Kreis im Herzogthume Schlesien, Wien, 
1843, 4" (Otisk: Das pittoreske Oesterreich), 
1 mapa, 5 vyobr. 

2034. Sziíkiewicz W., Szlask cieszyňski, 
Lwów, 1893, 8", 49 (hlavně o politicko-spo- 
lečenských poměrech). 

2035. Harioot Jerzv, Cieszyn i ziemia 
cieszyiíska, pod wzgledem geograficzno- 
statystycznym, Progr. gvmn. Przemyšl 1893, 
8", 65 str. 



2029. Ens Fanstin, Das Oppaland oder 
der Troppauer Kreis, nach seinen ge- 
schichtlichen, naturgeschichtlichen, búrger- 
lichen und urtlichen EiCTenthúmlichkeiten, 
8 . I. Band, Geschichte des Herzogthums 
Troppau, zumersten Malebearbeitet, Wien, 



2036. Aelurins Georgius Francos/enensis, 
Silesius (/. J. Katschker Georg), Glacio- 
graphia, oder Glátzische Chronica, das ist 
griindliche historische Beschreibung der 
beriimbten und vornemen Stadt, ja gantzen 
Grafschaft Glatz, nach allenvornemsten 
Stúcken. Auch von was vor hoher Obrig- 
keit, Kaisern, Konigen, Fiirsten, Grafen, 
Herren und Hauptleuten sich von anfang 
her sei belierrschet und regieret worden. 
Dessgleichen was fiir Kriege, wunderbare 
Verenderung, und denckwiirdige Sachen 
sich darin allenthalben bis auf unsere Zeit 
zugetragen haben. Dabei auch die Be- 
schreibung des Múnsterbergischen Fiirsten- 
thumbs in Schlesien, neben einem auss- 
fúhrlichen Stammregister der loblichen 
Miinsterbergischen und Oelsnischen Hcr- 
tzogen angetroffen uird. Alles aus glaub- 
wiirdigen alten und newen Monumenten, 
Biichern und Relationen, thcils auch eigener 
Erfahrung, ordentlich zusammer.getragen, 
in drei Búcher verfasset, und jetzo zum 
ersten mahl, neben etlichenKupferstiicken, 



122 



R. Geogratie historická a politická. I. Spisy všeobtcnč. 



C. 2036-54. 



nemblich einer Landtafei der Grafschaft 
und einem Abriss der Belagerung der 
Stadt Glatz, in Druck verfertiget durch . . 
Leipzig, 1625, 4", (20), 544, s 1 mapou a 
vyobr. Kladska. — * Baldrich, 15. Jahresber 
Glátz. Geb.-Ver. 1896, 4", 55-64. 

2037. Kahlo Joh. Goit/., Denkwurdig- 
keiten der kon. preuss. Grafschaft Glatz 
von ihrem ersten Ursprunge auf gegen- 
wártige Zeiten, Berlin und Leipzig, 1757 
4", VI, 222. 

2038. Verzeichniss aller Órter der Graf- 
schaft Olatz, Bijsching, Magazín 1780, XV. 
199-208. 

2039. Die eingegangenen festen Schlosser 
der Grafschaft Glatz. Glátzer Monatschr. 
I. 1799, 1-24. 

2040. Kogler Jůs. (1 765-81 7. \ Chronicken 
der Grafschaft Glatz, herausgeg. von Fr. 
Aug. Pompejus, Glatz, 1841, S". Obsah: 

1. 1) Historische Nachrichtcn von den 
ehemaligen Regenten der Grafschaft (1-154 •. 

2. Historische Nachrichten von allen feind- 
lichen Anfállen, Blockaden und Belagerun- 
gen der Stadt und Festung Glatz (155-87.) 
3.) Von den eingegangenen festen Schlos- 
sern der Grafschaft Glatz (189-204). 4) 
Verzeichniss der ehemal Landeshauptleute 
(205-25.) 5) Verzeichniss der ehemal. Archi- 
diakonen und Dcchanten (227 45.) 6) Do- 
kumentirte histo-ische Beschreibung des 
Ursprungs der Kirchen, Klóster und Ka- 
pellen der Stadt Glatz mit ihren IMerk- 
wúrdigkeiten (24 7-360). 7) Brúcken, Háuser, 
denkwúrdige Vorfálie der Stadt Glatz 
{36l-94\ — II. Si Histor. Beschreibung der 
Immediatstadt Mitteiwaide (3'95-414j. <■') 
Histor. Beschreibung der kon. Stadt Lewin 
(415-46.) 10) Histor. Beschreibung der 
Mediatstadt und Pfarrei Wíinschelburg 
(447-89). 11) Dokumentirte Geschichte 
und Beschreibung der Mediatstadt und 
Pfarrei Neurode (491-531). 12) Nachrichten 
liber die Herrschaften A. Gabersdorf 
(533-6). Beilage: Sammlung der áltesten 
und merkwúrdigsten Briefe und Urkunden, 
den politischen Zustand der Grafsch. betr. 
(1-112.) — Doplňky: Volkmer, Glatzer 



Viertelj.-Schr. X. 1890-1, 315-44. — * Volk- 
mer, Jos. Kogler, Biographie, ibid. I. 1881-2, 
314-22. 

2041. Kurze Cbersicht der Geographie 
und Geschichte der Grafschaft Glatz, 
zunáchst fiir den Elementar-Unterricht, 
Glatz 1850. 

2042. Wedekind Ed. Lnd., Geschichte 
der Grafschaft Glatz, Chronik der Stádte, 
Flecken, Dorfer, Neurode 1855-7, 812. 

2043. Hauk, Hrabství Kladské, Blahověst 
1856, I. 125. 

2044. Kurze geschichtliche Nachrichten 
zum Album der Grafschaft Glatz, Eine 
zwanglose Darstellung des Merkwúrdig- 
sten zu den Abbildungen der Stádte, 
Kirchen, Schlosser und Burgen, Glatz, 1862, 
4", 136. — Album der Grafsch. Glatz, 
herausgeg. v. Fr. Aug. Pompejus, Glatz, 
33 tab 

2045. FriedericÍLs Ed., Die Grafschaft 
Glatz, Unser Vaterland, herausgeg. von 
H. Prohle, II. Berlin 1862, 537-.^0. 

2046. Geschichtlicher Einfluss der geo- 
graphischen Gestaltung der Grafschaft 
Glatz, Jahresber. d. Schles. Ges. f. vaterl. 
Cultur 1862, 40, 117. 

2047. Kutzen J., Die Grafschaft Glatz, 
Ihre Nátur und Geschichte in wechsel- 
seitigen Beziehungen wáhrend des Mittel- 
alters und der neueren Zeit, Zeitschr. 
preuss. Gesch. VII. 1870, 295-310. 

2048. Kutzen J, Die Grafschaft Glatz, 
ihre Nátur und Geschichte, Glogau, 1873, 
230, 1 mapa. 

2049. v. Wiese H., Geschichtlich denk- 
wúrdige Orte der Grafschaft Glatz, Jahres- 
ber. Glatzer Geb. Ver. IV. 1885, 22-6. 

2050. Volkmer F., Verzeichniss der 
Stádte, Dorfer und wichtigsten Kclonieen 
der Grafschaft Glatz unter Angabe der 
Grúndungszeit, bezw. deren ersten urkund- 
lichen Erwáhnungen, Glatzer Viertelj.- 
Schr. IX. 1889-90, 206-33. 

2051. Ludwig Franz, Die Grafschaft 
Glatz in Wort und Bild, lUustriertes Pracht- 
werk, Glatz, 1896, fol. 



3. Lužice. 



2052. Pescheck Clu. Ad., Pian zu einem 
geordneten Repertorium der gesammten 
die Oberlausitz betreffenden Litteratur, 
N. Laus. Mag. VI. 1827, 395-401. — Richter 
Paul E»n'l, Litteratur der Landes- und 
Volkskunde des Konigreichs Sachsen, Dres- 
den 1882, VI. 308 a dodatky k tomuto dílu.*) 

2053. Sclieltz P., Beschreibung der haupt- 



sáchlichsten lausitzischen und der Lausitz 
benachbarten Stádte (1530, Monachus Pir- 
nensis), N. Laus. Mag. XX. 1842, 291-357. 
(Gorlitz, Hoyerswerda, Lauban, Reichen- 
bach, Ruhland.) 

2054. Bechmann Joh. Barth. praes., Cra- 
mer Petr Em. resp., Disputatio choro- 
graphica de Lusatia, Jenae 1651, 4°, 76. 



*) Uvedeny jsou v dalším i novější vlastivědné, historicko-geografické práce o Lužici^ch, 
poněvadž jsou v nich příslušné části věnovány mimo jiné osobám, dobám a místům, 
důležitým pro studium českých dějin. 



123 — 



C. 2055-74. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



2055. {GriiHwald Mart.), Richtige Be- 
schreibung der betden Marggraffthúmer 
Ober- und N.ederlausitz, Von einem Lieb- 
haber des Vaterlandes, Górlitz, 1696, 8", 
90, 64. 

2006. {Hubiier Joh.), Kurtze Fragen aus 
der Alten und Neueri Geographie auf die 
beide Marggrafenthúmer Obtr- und Nieder- 
Lausitz, 1696. — Týz, Grúndliche Verthei- 
digung der Kurtzen Fragen wider M. Martin 
Grúnwalden, Leipzig 1696. 

2057. Grosser Sam., Lausitzische Merck- 
wúrdigkeiten, Leipzig 1714, I- V. Fol. I. 
Historische Merckwurdigkeiten, str. 336. 
II. Kirchengeschichte, str. 95. III-IV. Poli- 
tische Merckwurdigkeiten str. 1-103. Lite- 
ratur und Schulverfassung, str. 104-8U. 
V. Physikalisch-okonomisch-mechanischer 
Theil. str. 34. 

2058. Neue europáische Staats- und Reise- 
geographie, Leipzig und Gorlitz 1750, I. 
857-1196: Von den Markgraftumern Ober- 
und Nieder-Lausitz. 

2059. .Schilmberg Chr. Goitli., Das zur 
Zeit des Regierungsantritts Friedrich Au- 
gust III. lebende Maggrafthum dberlausitz, 
nebst einer Landcharte, Budissin, 1760. — 
Nové vyd.: (Monse George Gotthold\ Das 
jetzt lebende Oberlausitz, oder gegenwár- 
tiger Zustand des Marggrafthums Ober- 
lausitz in einer topographischen Angabe 
der Stádte und Dórfer dieser Provinz und 
aller hohen und niederen Officianten, Herr- 
schaften, Stadtráthe, Gelehrten, Kaufleute, 
Budissin 1789, 340, Reg. 

2060. Pescheck Chr. Aug., Beitráge zur 
natúriichen, okonomischen und politischen 
Geschichte der Ober- und Nieder-Lausitz, 
Zittau, I- VI, 1790 92, 4". 

206L {Lesée Nath. Goíth), Oberlau- 
sitzische Merkvviirdigkeiten, den Frcu.nden 
der Nátur, Oekonomie und Lánderkunde 
gewidmet, Leipzig 1794, 4", 84, £5 vyobr. 



2062. Geographisch-statistisch-topogra- 
phisches Lexicon von Obersachsen und 
der Ober- und Niederlausitz, Ulm, Stetten, 
1800-7, I-VIII. B. 

2063. E/igelliardtCarl Aug., Erdbeschrei- 
bungder MarkgrafthúmerOber- und Nieder- 
lausitz, fiir dic erwachsene [ugend, Meist 
nach handschriftlichen Nachrichten bcar- 
beitet. I lí, Dresden und Leipzig 1800. — 
Srv. Merkel D J., Erdbeschreibung von 
Kursachsen und den jetzt dazu gehorenden 
Lándern, 3. Aufl. bearb. von K. A. Engel- 
hardt, Dresden, 1804-8, V. (Lausitz). 

2064. Fischer Ed., Wegweiser durch die 
vorzúglichsten Gegenden der Oberlausitz 
in Hinsicht der Naturschónheiten und 
Alterthúmer, Pirna 1805, 12". 

2065. Leonhardi Fr. Gottlob, Erdbe- 
schreibung der churfúrstlichen und hcrzogl. 
siichs. Lande VI. Die Markgrafschaft Ober- 
lausitz, Leipzig, 1806, str. 344. 

2066. Sintenis M. Joh. Gottfr., Die 
Oberlausitz, Ein belehrendes und unter- 
haltendes Lesebuch, Zittau, 1812, 8^ I-II B. 

2067. Jakub. Serbske Horné Lužicy, 
Bydyšín, 1848. 

2068. Berghaus Heinr., Serb und Sersk, 
die letzten ihres Stammes oder Land und 
Volk der Wenden in der Lusitz, Heinr. 
Berghaus, Zeitschr. f. Erdkunde X. Mag- 
deburg 1850, 1-32, 81-97. 161-210, 278-99. 

2069. Riihlandt Ed., Taschenbuch fúr 
die Lausitz, Gorlitz I. 1855, 112. lí. 1856, 
160. 

2070. Kóhler Joh. Aug., Bilder aus der 
Oberlausitz, als ein Beitrag zur Vaterlands- 
kunde, Bautzen 1855. 

2071. Moschkau Alfr., Die Oberlausitz, 
Fúhrer durch die Stádte Bautzen, Bischofs- 
werda, Cameur, Lóbau, Herrnhut, Gorlitz, 
Lauban, Zittau und deren Umgebungen, 
Dresden. 2. vyd. 1873, 16", 76, mapa. 



II. Historická geografie. 

(Z dob nejstarších do XV stol.) 



2072. Dobrovský Jos., Uber das erste 
Datum zur slawischen Geschichte und 
Geographie, Neuere Abhandl. Bóhm. Ges. 
Wiss. I. 1791, str. 365-70 (III.). Týká se : 
Pomponius Mela, De šitu orbis III. 4 kap. 

2073. .Šafařík P. J., Slovanské staro- 
žitnosti. K vydání upravil Jos. Jireček, I. 
v Praze, 1862, II. v Praze 1863. Jsou tu 
sneseny zprávy, důležité pro nejstarší geo- 
grafii mimo jiné též čcsk^^ch zemí. Viz 
zejména VIII. O Slovanech česk5'ch. § 40. 1. 
Jména Čechův. 2. Jednotliví v Cechách kme- 
nové. 3. Místní názvy. IX. O Moravanech 
a Slovácích. § 42. Rozsáhlost a jméno Mo- 
ravy. 2. Jednotliví kmenové fžupy). 3. Jedno- 
tlivá místa. Přílohy (str. 671-734) obsahují 



otisky rozmanit^xh svědectví o starých 
Slovanech, mezi nimi zprávy o zeměpisných 
poměrech zemí českých. — 1. vyd. 1837. 
2074. Vocel Jan Er., Pravěk země české, 
v Praze, 1868, 8». Oddělení 11.^ Článek 3. 
Nejstarší historické zprávy Čechův se 
týkající . . . Plemena v Čechách a na Mo- 
ravě osazená se nejen jmény, nýbrž i ja- 
zykem od sebe rozeznávala. Osady od 
rodův založené a dle těchto jmény sou- 
bornými nazvané. Pojmenování osad dle 
povahy místní, dle zaneprázdnění, mravů, 
způsobů atd. ^obyvatelův. Srovnalost mí.'^'"- 
ních jmen v Čechách a na Moravě s míše- 
ními jmény jiných národů slovanských. 
Spůsob a forma staročeských vesnic. Člá- 



124 — 



B. Geografie historická a politická. II. Historická geografie. 



C. 2074-86. 



nek 4. Obraz země České za pohanské 
doby . . . Souborná, od prvotních rodů od- 
vozená jména osad nalézají se v krajinách 
k orbě s;.ůsobilých. Osad takových .se 
v hornatých pomezních končinách a ne- 
úrodných i močálovitých krajinách pohře- 
šuje. Co z povahy půdy a významu míst- 
ních jmen českých na jevo vychází, stvrzeno 
svědectvím památek písemných. Pomezní 
hvozdy, brány a stráže zemské. Stezky 
pomezními hvozdy vedoucí . . . Význam 
místních jmen českých vůbec. — Pam. 
Arch. VIII. 78 80. — Srv. J'oce/, Uber die 
Topographie Bóhmens in der heidnischen 
Periodě, SBer. Bohm. Ges. Wiss. 1868, I. 46. 

2075. Sembera AI. Vojt., Západní Slo- 
vané v pravěku, ve Vídni 1858, 8". O sta- 
novisko, jaké v knize té zaujímá spisovatel, 
tuto nejde. Na str. XVIII-XXIV: Spisy, 
kterýchž spisovatel užil (mezi nimi o nej- 
starší geografii zemí českých). Na str. 257 
ad. » Doklady* (mezi nimi výpisy ze spi- 
sovatelů římských a řeckých i ze spiso- 
vatelů středověkých a novodobých o če- 
ských zemích). — * Brandl V., Rozpravy 
o .S^. spisu.... Mor. Orlice 1868, č. 21, 22', 
24-7, 29-32. (lé.1 otisk). 

2076. v. Helfcft J. AL, Ein geographi- 
sches Bild vom áltesten Bóhmen, Mitth. 
Geogr. Ges. Wien X. 1., 1867, 1-6. (Též 
Otisk.) 

2077. Siiajdr L., Počátkové předhistori- 
ckého místopisu země české a některé 
úvahy odtud vycházející, Pardubice, 1891, 
8", 107. * Čas. 01. Mus. 1891, VIII. 41; 
Pam. Arch. XV. 351; ČČMus. 1890, 593. 

2078. Literaturu všeobecnou, jež se týká 
nejstarší geografie zemí českých, a roz- 
manité podrobnosti a mapy, viz : 1. Pieko- 
siúski Fr., Karta rozsiedlenia sie pokoíeň 
slowiaňskich miedzy Odra a Laba i Sóla, 
Rozpravy i Sprawozd. Akad. Krak. 1883. 

— 2. Bogi/slawski IV., Dzieje Slowiaú- 
szczyzny pólnocno-zachodniej do polowy 
XIII. w., Tom I. Poznaň 1887, str. 249-88. 
Srv. ibid. 66-95 llí. Ludy Morawo-Czeskie 
a v Tomu II. 1889: Lužyczanie (str. 57-62); 
Serby (str. 62-71); Czechi (71-82); Mora- 
wianie (82-90). (Kritika vytýká tomuto dílu 
podstatné chyby. Tím však nepozbývaji 
ceny zprávy a doklady geografické, se- 
brané z nejrozmanitějších pramenův o če- 
ských zemích), — 3. Dziediiszycki JV., 
Wiadomošci Starožytnych o geografii ziem 
Polskich, Rozprawy wydzialu histor.-filozof. 
Akad. Um., XIX, \v Krakowie 1887, 141-404. 

— 4. Píč J. L., Čechy předhistorické 
(Starožitnosti země české. I., 1.), v Praze 
1899, Úvod (str. 1-56), kdež jest uvedena 
literatura, částečně také sem příslušná. — 
5. Viz též bibliografii a literaturu u Er-. 
Majewského, Swiatovvit, Rocznik pošwie- 
cony archeologii przeddziejowéj, I. War- 
szawa 1899. 



2079. Jireček Hermenegild, Unser Reich 
vor zweitausend Jahren, Eine Studie zum 
Historischen Atlas der Oesterreichisch- 
Ungarischen Monarchie. Mit einer Kartě, 
Wien, 1893, 8". Obsah: Sagen aus der 
hellenischenHeroenzeit; Pontosund Adrias; 
Istros; Gebirgsziige (Haemos, Herkyni- 
sches Waldgebirge, AÍpen) : Die Volker- 
schaften Herodots; Die Verkehrsvvege; 
Anhang: Eridanos und Bernstein. * Che- 
valier, Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm. XXXII. 
47. Mitth. Inst. Ó. Gesch. XV. 37 4. 

2080. Jireček Herm., Unser Reich zur 
Zeit der Geburt Christi. Zweite Studie zum 
Historischen Atlas. Mit einer KartCj Wien, 
1896, 8", 16. Obsah: Einleitung. A. Die 
Sůd-Danubische Region. B. Die Nord-Da- 
nubische Region. Č. Vólkerbewegungen. 

2081. Jireček Hermen., Slovanské právo 
v Čechách a na Moravě, v Praze, 1863. 
Doba nejstar íí : 1. Obor a hranice země 
české. 2. Pomezní les český. 3. Přechody 
přes pomezí české. 4. Povrch země české. 
5. Obor a hranice Moravy. 6. Přechody 
přes pomezí moravské. 7. Povrch země 
moravské. 8. Nitransko. 9. Země sou- 
sední. 

2082. Jireček J-řcr/nen., Zeměpisný obraz 
dávných Čech, ČČMus. 1876, 719-32 (do 
XIII. stol.) : Hory, Řeky, Vrchy v kraji, 
Lesy v kraji, Roviny a jiné zvláštnosti. 

2083. Jireček Hermeii., Výtěžek místo- 
pisný ze starých urbářů českých, Pam. 
Arch. XII. 1884, 318-9. (Z Emlerova vydání 
Deseti urbářů z doby před válkami husit- 
skými 1881.) 

2084. Jireček Her>nen., Místopis Čech 
v kronice Kosmově, ČČMus. 1892, 267-81. 

2085. Jireček Hermen., Morava do roku 
1200. Vypsání místopisné. Parn. Arch. III. 
1858^18. Župa Olomúcká 20. Úsobrněnská 
63. Úsovská 64. Holešická, Hradecká, Pře- 
rovská 65. Pustiměřská 66. Velehradsko- 
Spytihněvská. 102. Hodonínská, Břecslav- 
ská, Podivínská 104. Strachotínská 105. 
Brněnská 152. Pravlovská, Rokytenská, 
Znojemská 153. Bétovská, Jamnická 154. 
Jihlavská 155. 

2086. Jireček Hermen., Antiquae Boemiae 
usque ad exitům saeculi XII. togographia 
historica, Auxiliante Reg. Societate bohe- 
mica, Pragae, 1893, 8°, XXVIII, 194. — 
Obsah : Pars prima : I. Excerpta ex aucto- 
ribus graecis et romanis. II. Excerpta ex 
annalibus saec. Vllmi. III. Excerpta ex 
annalibus Francorum saec. IX. IV. Notitiae 
saeculi Xmi. — Pars altera : Series alpha- 
betica locorum saec. XI. et XII. — Ap- 
pendix: I. Nomina locorum onomata cel- 
ticae originis resonantia. II. Nomina lo- 
corum řadičem litvanicam indicantia. III. 
Nomina locorum patronymica, quae ab 
exordio erant nomina familiarum eadem 
loca inhabitantium. IV. Nomina locorum 
characterem inhabitantium indicantia. V. 
Nomina locorum characterem reg.onis, 



125 — 



C. 2086-2106. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie 



ubi ea ab origine šita erant, indicantia. VI. 
Nemina locorum operarios indicantia. Ne- 
mina fluviorum et rivulorum in locos super 
eis exstructis translata, Exeuntia a) in-ina, 
b) in -ava, c) in-ice, d) in -ná, e) in -nice, 
f) iriegularia. — * ČČMus. 1893, 311; 
Mitth. Gesch. Deutsch. Bóhm. XXXII. 33. 



2087. Balbin Bok., Epitome historica 
Rerum Bohemicarum, Pragae, 1677, str. 
194-5 : Ptolemaeus plurimas urbes in Boio- 
hemo enumerat, quae hodie nusquam šunt. 
— Týz, č. 1687, cap. 7. 

2088. De Jordán Joan. CkrisL, De ori- 
ginibus slavicis opus chronologico-geogra- 
phico-historicum, Pars III. Vindobonae 
1745, fol. Sectio XV. Generalia ad Ptole- 
maei Geographiam. (Schéma VIII. str. 15-6: 
Arcus transdanubianus Bohemiam et Mo- 
raviam complectens. IX. str. 16: Arcus 
transdanubianus, Hungariam hodiernam a 
Mora via, Siiesia et Polonia separans.) Sectio 
XVI. Generalia ad Itineraria Romanorum. 
Sectio LI. Generalia quaedam Slavicas ori- 
gines illustrantia. 

2089. Sedláček Aug., Klaudia Ptolomaia 
zprávy o Cechách a zemích sousedních. 
Progr., v Táboře, 1880. Otisk, 8", 23. 
* Jagič, Arch. slav. Phil. V. 177-8. — Srv. 
Brandl, Obzor 1885, 65-7. 

2090. Sieniawski, Rzut oka na stosunki 
geographiczne i polityczne krajów niegdy.š 
zachodniopólnocnych Slowian, Poglad na 
dzieje Slowian zachodnio-polnocnych, Gnie- 
zno 1881, III. str. 68-71. 

2091. Czech Jok., Kelemancia, Hormayr, 
Archiv XIX. 1827, 355-7. (Vykládají za 
Olomouc, Czech soudí, že K. Komárno.) Srv. 
Prásek V., Kelemancia-Olomouc, ČMMor. 
1896, 196;206. 

2092. Sir, O jménech vycházejících na 
-durum, -dunum, -budum, -rigum. Krok 
1831, str. 42 ad. 

2093. Barvir J. L., O významu ^starých 
názvů Eburodunum a Eburum, Čas. Ol. 
Mus. XIV. 1897, 81-3 (Brno?). 

2094. Barvir J. L., O poloze starého 
Ebura na Moravě, Sborník Spol. Zeměv. 
IV. 1898, 231-5. (Zároveň výklad, že^Ptole- 
maiův název Luna značí povýšeninu Česko- 
moravskou.) 

2095. Barvir J. L., O poloze měst Ka- 
surgis, Marobudum a Luppie dle Ptole- 
maia, ibid. V. 1899, 74-81 (Kasurgis, Kladsko, 
INIarobudum v západním okolí pražském, 
Luppie Lipsko). 

2096. Králiček Ant., Die Donauvólker 
Alt-Germaniens, Nach Cornelius Tacitus 
und Claudius Ptolomaeus, Progr., Briinn 
1897. 

2097. lýz, Die sarmatischen Berge, der 
Berg Peuite und Karpathes des Claudius 
Ptolomaeus, Progr., Kremsier, I, 1894, str. 
27; II. 1895. str. 34. 



2098. lýz, Hercynia, Fergunna, Krkonoše, 
Ein Beitrag zur Geschichte der Volker- 
wanderung, Progr., Kremsier, 1890. 



2099. Irzaskowski B., Nazwy rzek slo- 
wiaúskich,. Bibl. Ossoliiískich, Lwów, 1868, 
X. Srv. Lohmayer, Beitráge zur Etymologie 
deutscher Flussnamen, 1881. Bogmiawski 
E., Skice lito-windyjske I. Kraków 1889. 

2100. Kopem icki IVaiery, Rzeki i jeziora 
dawnej Slowiaňszczyzny, (Kraków 1883 
(mapa s textem objasňujícím). 



2101. Die alíen Handelsstrassen von der 
Donau nach den Miindungen der Oder 
und Weichsel, Ann. der Erdk. VIII, 1833, 
321-4. 

2102. Sadowski J. N., Drogi handlowe 
greckie i rzymskie przez porzécza Odry, 
Wisly, Dniepru i Niemna do wybrzežy 
morza Baltyckiego,zmapp:i. (OtiskzPamiet- 
niku Akad. Umiejetnošci. Wydzialy filolog, 
i histor.-filozof. III.j w Krakowie Í876, 4", 
88 tab. V. Něm. vyd.: v. Sadowski J. N., 
Die Handelsstrassen der Gricchen und 
Rómer durch das Flussgebiet der Oder, 
Weichsel, des Dnjepr, Njemen an die Gestade 
des Baltischen Meeres, aus dem Polnischen 
von Albin Kohn, Jena, 1877. Srv. Kayser, 
Die geographischen Arbeiten des Ptolo- 
máus mit besonderer Beziehung auf deren 
Anwendung in dem Werke v. Sadowski, 
Corresp. Bl. Ges. Anthrop. 1880, Berlin, 
51-5. 

2103. Červinka Lad., O římských cestách 
obchodních na Moravě, ČMMor. XIX. 29 
ad. Srv. »Vysvětlení« F/or. Kojídeiky, ibid. 
368. Viz též' Numismatika, oddíl A', VIII. 



2104. Geograplius Bavarus, Descriptio 
civitatum et regionům ad septentrionalem 
plagam Danubii 866-890. Hormayr a J. Do- 
brovský, Archiv XIX. 1827, No. 49, 93. — 
Zeuss, Deutschen u. Nachbarstámme, Miin- 
chen, 1837. — Boček, Cod. Dipl. Mor. I. 
67. — Bielowski, Mon. Pol. Hist. I. 10. — 
Šafařík, Slov. Starož. II. Příloha č. XIX, 
str. 711- 4. — Lelewel, Polska, Dzieje i rzeczy 
jéj, II. 1856. — Týž, Géographie du moyen 
age, Bruxelles, III, 1852. — Králiček Ant, 
Der s. g. bairische Geograph und Máhren, 
Zeitschr. Gesch. Mahr. II. 1898, 216, 340. 

2105. Jacobs Alfr., Géographie de Frédč- 
gaire, de ses Continuateurs et des Gesta 
Francorum. Paris, 1859. — Týž, Géographie 
de Grégoire de Tours et de Frédégaire, 
Paris, 1861. 



2106. Kruše F. C. H., Budorgis oder 
Etwas iiber das alte Schlesien vor Ein- 
fiihrung der christlichen Religion zu den 



126 — 



B. Geografie historická a politická. III. Místní náivy. 



C. 2106-15. 



Zeiten der Romer, nach gefundenen Alter- 
thúmern und den Angaben der Alten. Bú- 
schings Wochentl. Nachrichten fúr Freunde 
der Gesch. IV, Leipzig 1819. Ofisk ibid. 
XII, 179. 

2107. Kruše D. Fr., Blicke auf die óst- 
lichen Vólker Germaniers von der Donau 
bis zur Ostsee, besonders auf die Sitze 
der Lygier in Schlesien und den benach- 
barten Gegenden der Lausitz, Polens und 



der Mark, Archiv fúr alte Geographie, 
Geschichte und Alterthumer, insonderheit 
der germanischen Volkerstámme, Heft I., 
Breslau, 1S21, 8", XXMI, 144. 

2108. Kopietz, Die geographischen Yer- 
haltnisse Schlesiens im Alterthum, Fran- 
kenstein, 1890 (Progr.), 4", 15. 

2109. Rodenbcck, Beitrag zur alten Ge- 
schichte und Geographie der Niederlausitz, 
Laus. Mag. VII. 1828, str. 75, 179. 



III. Místní názvv 



v 

1. Jména zemí (národů): Cechy, Morava, Slezsko, Lužice. 



2110. a Siidctis Joaniics Matli. Bohe- 
rnorum nationem non e Slavis, sed ex 
Russia seu Roxolania originem habere, 1614. 
De origine Bohemorum et Slavorum sub- 
seciva, Lipsiae, 1615, 4°, 11 archu. — Proti 
tomu polemika: 

2111. Sermo Xicolaí Troili Hagioclioraiii, 
pro tempore Facultatis philosophicae in 
Academia Pragensi decani, De Bojemia 
pia contra Roxolanos, nempe de origine 
Bohemorum et de státu ecclesiae in Bo- 
hemia, in solemni promotione Magistrorum 
et Baccalaureorum, ad hospites omnium 
ordinum invitatos, Pragae, 1615, 4°, 5 archii. 

2112. a Sudctis J. J/., Ouestiones třes, 
an Bohémi a Slavis ex Croatis originem 
trahant.\ Pragae, 1615, 4°. (Záporná od- 
pověď.) 

2113. Rectoris Acad. Prag. intimatio, 
qua sine scitu eius quaestiones a. J. M. 
a Sudetis publicatae reprobantur, Pragae, 
1614, A\ 

2114. Antiroxolania M. Xic. Třoili Hagio- 
chorani adversus Joan. Math. a Sudetis 
scriptum, cui titulus , Quaestiones třes', 
Pragae, 1616, 4". — Facultatis philoso- 
phicae in academia Pragensi spongia ad 
Júh. Matth. a Sudetis adspergines, Pragae, 
1616, 4". — * Voigt Ad., Acta litter. (č. 
7.) T. I. P. lII. 3., str. 194-212, P. IV. 
300-5. Kalina (č. 516.) I. 54. Winter Z., 
O životě na vysokých školách pražských 
knihy dvoje, 1899, str. 417. Srv. nepECiM-x, 
Criopi) o irpoiiCXOHcaeHiii 'lexoiii) bt> iipaHc- 
CKOMT) yHiincpoiiTeTÍ lil) naqa.it XVII. BÍKa, 
('.lauaiic II IJapiiiana, 1888, str. 43-5. 



2115. Balbin Bok., Miscellaneorum Regni 
Bohemiae Decadis I. liber II. popularis, 
qui de Bohemiae populo et veteribus ac 
novis incolis, solide et nervose, sed in 
summa brevitate disputat, de Boiis, Her- 
munduris, Marcomannis et Czechis, quo- 
modo et unde in has oras Czechus et Lechus 
fratres advenerint, tum de Wandalis, ad- 
versus scriptorem novitium, Bohemos 



Czechos a Wandalis ortos affirmantem, 
Pragae, 1680, fol. 100, (6). 

Obsah knihy týká se nejvíce řešení 
otázky o původu jména Bohemia a Čech, 
jakož i místních a obyvatelských jmen 
československých vůbec. Obsahu ostatního, 
tuto celkové uvedeného, bude pak potřeba 
dovolávati se na místech vhodných. Cap. 
1. Unde Bohemiae nomen? habitatam et 
notám fuisse antiquissimis hominibus 
Bohemiam. Boii, Galliae populus, in has 
oras advenit ; eorum quaedam illustria 
facinora. Boii in Bavariam recedunt. De 
Tolistoboiis. An Tacitus nomine Hermun- 
durorum Bojcs vel Bojohemos intellexerit." 
quaedam errata Noví Scriptoris. 2. Maro- 
budus Bojohemiam invaďit et occupat. 
Marcomanni gens Svevica. De regia Maro- 
bodui in Bohemia. Marcomanni in Bohe- 
mia habitarunt. Paprocii errores chrono- 
logici. 3. Marcomannorum praecipua gesta 
post Marobodui fugám ad Romanos. 
(O Markomanech). 4. Maroboduus Svevus 
et Marcomanni Svevica gens fuerunt. Idem 
asseritur de Ouadis. Obiectiones solvuntur. 
Attilae temporibus plurimae gentes extinc- 
tae, ut Ouadi. 5. Defensio maiorum no- 
strorum Slavicae gentis originem a turri 
Babel petentium adversus Silvium; idem 
fecisse olim et farere alias omneš nati- 
ones . . . Putidum commentum Curaei et 
Schickfusii. An Sciavi, aut Slavi dicendum.^ 
Slavos a Moscovitica urbe Sklow appella- 
tionem non habere. Slavorum nomen post 
A. C. 500 primům in historiis legi. 6. Sla- 
vorum populi ex Sarmatia Asiatica et 
Evropaea in Evropám intei iorem ascendunt. 
Bulgari, Sorabi, Roxolani, Mosci, Venedi. 
Venedorum in has oras multae et variae 
immigrationes, praecipuae třes: maxima 
circa Attilae tempora. Ouam latě olim 
Slavi, seu Venedi dominati sint. 7. Ulterior 
migrationum Slavicarum. probatio. Vele- 
slavíni de his migrationibus et de Czechi 
adventu prima sententia prioribus congru- 
ens. Attila Slavorum nationi peramicus. 
Svatoplucus Moraviam obtinet. 8. Petři 
Codicilli sententia de Aureolo tyranno, a 



127 



C 2115. 



II. PcmociTJ vědy. I. Geografie. (Balbín). 



Czecho et Lecho apud Illyrios interfecto 
proponitur et refellitur. Veleslavíni Codi- 
cillo ccnsentientis secunda sententia. Alex 
Gvagn'ni imprubabilis opinio. Piasecii 
coniectura, quam nec probamus, nec reii- 
cimus. 9 Accumulantur authores de aetate 
Czechi. Pauli Diaconi authoritas diligenter 
attendenda, quae csse debet pro Cynosura. 
Sabini de retota sententia adducitur. Nestra 
coniectura, in quam plerique authores in- 
clinant. Grande aliquod meritum Czechi 
et Lechi in has gentes. Aeneas Silvius 
refellitur. 10. Vandalorum migraliones 
brevissinr.e perccnsentur. Vandalorum gesta 
Czechorum genti nulla ratione possunt 
adscribi. Vandali nunquam habitarunt in 
Bohemia. Eorum sedes, quas postea Sla- 
vorum populi occuparunt. 11. Gravissimis 
authorum maximorum testimoniis particu- 
latim ostenditur: Vandalos Germanicam 
gentem fulsse et Germanica usos lingva. 
12. Ex colonia Vandalorum in Burgun- 
diam deducta prohatur: V. slavíce non esse 
locutos, ac proinde Bohemis originem non 
dedisse. Novítii scriptoris in Vandalorum 
historia plurimi errores brevissime refu- 
tantur. Venetiae non šunt a Vandalis 
conditae, sed a Venetis, vel Henetis, ncque 
Vindelici a Vandalis prodiere, cum ipsis 
Vandalis sint antiquiores. Vandali Christi 
fidem amplexi, longe antc quam Bohémi 
Czechitae. Plura alia argumenta. ex quibus 
clare evincitur Vandalos nihíl ad Bohemos 
pertinere. Piasecíus pro nobis, non adver- 
sus nos facit. Linguae multum tempore 
immutantur. 13. Caussae, cur Venedis, 
Slavorum populo, ab aliquibus Vandalorum 
nomen sít impositum. Wenden non šunt 
Wandali, sed Venedi, vel Wendi. Crantzíi 
grandis error de lingua Slavica. Item Fa- 
bricii et Blondi. Vohburgii et Trithemii 
invicta authoritate, nostra sententia stabi- 
litur. 14. Paradoxa vel potius, ut ita dicam, 
pravidoxa historiae Bohemicae novi scri- 
ptoris brevissime refelluntur; quae si vera 
forent, universam annalium nostrorum 
oeconomiam et omnium veterum scriptorum 
authoritatem everterent. 15. Rursus alia 
eiusdem scriptoris paradoxa proponuntur, 
ac refutantur; praecipue, quae ex detortis 
in Slavicam linguam nominibus conficta 
šunt . . . De Silesiis, de Osis et Ouadis. 
16. De duabus Dalmatiis, nulla fuit Mis- 
nica; nec Dalmatia, sed Daleminzia, vel 
Dalamantia. Male Croatia et Dalmatia con- 
funduntur. jNIisniae nomen non esse im- 
provide aut per errorem impositum. Cran- 
tzius refellitur. INIisnia et Bohemia nun- 
quam fuit una provincia; neque Austa 
civitas Bohemiae unquam pars Misniae 
fuit. Berkarum íUustrissima stirps ncn 
habet ortům ex Misnia, neque Perensteinii. 
(Rosenbergica familia.) Sanctus Adalbertus 
in Bohemia natus, non in Misnia. 17. Cze- 
chorum Bohemorum a Czecho denominatio 
brevissime defenditur. Adferuntur novae 



novi scriptoris de originc nostrae gentis 
sententiae: Czechum tt Lechům imagi- 
narios et fabulosos esse; si veri šunt, vi- 
xisse circa A. C. 814. Neklanum. ducem 
Bohemiae, ipsum fuisse Czechum; Prze- 
myslum Stadxensem, Líbus^ae maritum, 
Odoacrem Herulorum regem fuisse, qui 
Romam occuparit; Stadicium esse arcem 
Statz in Austria, eundem Przemyslum ex 
stirpe Rosenbergensi Misniaca ortům et 
omneš Bohemiae reges ex IMisnia et stirpe 
Rosenii descendisse et rosám gestasse in 
clypeis; aliaque huiusmodi pronunciata 
contra omníjm omnino scriptorum torren- 
tem. 18 Czechus non fuit Neklaň princeps 
Bohemiae, ncque esse potuit; quod Pauli 
Diaconi (qui ante Neklanum vixit) invicto 
testimonio probatur. Czechi iam anno C. 
520. magna gens, Romani Imperii provin- 
cias ac nominatim Iilyricum fatigant bellis. 
Slavi e Sarmat ia primům effusi in Dalma- 
tiam (non Daleminziamj exinde Bojohe- 
miam tenuerunt. Crantzíi et Blondi nulla 
esse debet in rébus Bohemorum percen- 
sendis authoritas. 19. Hagecii Annalium 
Bohemiae conditoris multiplex et iusta 
defensio. Hagecius sibi Czechum et Lechům 
non confinxit. Falso Hagecio affingi plu- 
rima, quae tantum abest ipse docuerit, ut 
etiam prorsus contraria tradiderit. Vinum 
tarde in Germaniam et Bohemiam allatum. 
Accusatío Hagecii in accusatorem retor- 
quetur. Chronologiae cura maxima histo- 
rico esse debet. In migrationibus gentium 
nostrarum tria maxima tempore observanda 
ei, qui historiae Bohemorum prima fun- 
damenta nosse cupít; Venedi in septen- 
trione quando et quibus fraudibus deleti. 
Geronis marchionis maleficia et iniuria in 
Slavos. 20. Ouidam historici errores iterum 
decussi. Fundatur regnum Slavicum Dal- 
matarum. Somniant, qui Czechi et Lechi 
nomina ob oppidis duobus Graeciae 
Cenchreis et Lecheísdeducunt. Expenditur 
nomen It?icescorum. Svatava Witikindí 
coniux Lechi principis íilia. Series veterum 
Bohemiae principům. Piasecii anhistorisia. 
21. Przemvslum Stadicensem non fuisse 
dynastam Misniae. Misniae urbis breves et 
summariae alienationes et donationes prin- 
cípibus Bohemiae factae. Heruli non fuere 
Slavorum populi. Odoacer Herulorum rex, 
qui Romam čepit, non fuit Bohemiae 
princeps Przemyslus, Libussae maritus. 
Principes et reges Bohemiae non šunt orti 
ex Misniacis, multoque mínus e Rosensi 
Misniaca stirpe. 22. Summa et quoddam 
totius Libri II. corollarium, in quo, quid 
nobis de Czechi et Lechi fratrum in has 
oras adventu verisímillimum videatur, ex- 
ponimus. 23. Dissertatio pereruditi e so- 
cietate nostra scriptoris (Andreae Stre- 
donii), in qua de Czechi et Lechi fratrum 
in has terras adventu; unde orti fuerínt; 
an ex Vandalis, Henetis, an Aeoliis, na- 
tionis nostrae primordia petenda sint; tum 



— 128 



B. Geografie historická a politická. III. Místní názvy. 



C. 2115-25. 



alia quaedam ad hanc quaestionem perti- 
nentia, brevissime, sed ex fundamente cum 
veterum scriptorum authoritate tractantur. 



2116. Hajek IVeiiceslai a Lihoczan, An- 
nales Eohemorum e Bohemica editione 
latine řediti et notis illustrali a P. Victo- 
rino a S. Cruce e scholiis piis, Nunc plu- 
rimis aiiimadversionibus historico-chrono- 
logico-criticis nec non diplomatibus, literis 
publicis, re genealogica, nummaria, varii- 
que generis antiquis aeri incisis monu- 
mentis aucti a P. Gelasio a S. Cathariiia, 
eiusdem instituti sacerdote. Pars T. seu 
Prodromus, quo Hagecii proemium de ori- 
gine gentis Bohemicae pertractatur. Pra- 
gae, 1761, 192, tab. 6. (Dohiícr). 

2117. Lucifer lucens non urens, lustrans 
ac illustrans ommissa et commissa in Pro- 
dromo Annalium Hayekianorum e Bohe- 
mica editione latine redditorum a R. P. 
Victorino a S. Cruce, plurimis animadver- 
sionibus subinde auctorum a Cl. P. Ge- 
lasio a S. Catharinautroque instituti Piarum 
scholarum regulari clerico, admissa. Rá- 
dius primus, in quo Zigi, Zingi, Sinchi, 
Zichi, Zecchi, a Cl. Gelasio adserti, ad 
libellam verae critices exacti, reiiciuntur, 
primus vero Czechorum, seu Boemorum 
dux ex iisdem critices receptis regulis, 
tum regum, imperatorum diplomatibus, 
inclytorum patriae patrům sensis, regiarum 
tabularum auctoritate, vetustissimis, ac an- 
tea nunquam visi?, incorruptisque, saeculo 
dccimo quarto longe anterioribus docu- 
mentis, tam et unigena universorum scri- 
ptorum slavicarum nationum sententia, 
una cum dedicatione etprivilegio caesareo, 
praetermissis Hayko restituitur Czechius. 
Lucubrante Wenceslao Frocopio Duchoic- 
ský, Pragae, 1765, (18), 165, (8). 

2118. Gclasii Dobtier a S. Catharina 
Epištola apologetica adversus Luciferům 
urentem, non lucentem, qua gentis czechi- 
cae origo a veteribus Zechis Asiae populis, 
et Ponti Euxini Maeotydisque accolis vin- 
dicatur. Seu appendix et elucidatio Pro- 
dromi Annaiium Hagecianorum, Pragae 
1767, (12), 335 (1). 

2119. Disquisitio historico-chronologico- 
critica, quare et quando Bohemia fuerit 
appellata Czechia eiusque incolae Czechir, 
in qua referuntur et repelluntur duae sen- 
tentiae ac deinde tertia tanquam proba- 
bilior statuitur, nempe Slávo -Bohemos 
coepisse appellari Czechos ab archi-officio 
pincernatus, quod imperator Fridericus 
Barbarossa saeculo XII. iure haereditario 
annexuit Bohemiae, labore et studio P. Atha- 
nasii a S. Joseýho, Ord. Ff. Eremit. Discal- 
ceatorum S. P. Augustini, Vetero-Pragae, 
(1767), 4", 35. 

2120. Ilistůriůphili i Dobncri) examen 
criticum disquisitionis super a R. P. Atha- 
nasio a S. Josephi Ord. ff. Eremit. S. P. 



Augustini in lucem editae. Quo ostenditur 
nomen Czechiae et Czechorum ab archi- 
pincernatu iure hereditario Bohemiae an- 
nexo petitům nec verae chronologiae, nec 
historiae, nec crisi respondere, contra vero- 
simillimam esse sententiam, quae ori- 
ginem nominis et gentis Czechorum a ve- 
teribus Zecchis seu Zichis Asiae repetit, 
Pragae, 1769, 4", 48 str. 

2121. Breves animadversiones ad exa- 
men criticum Historiophili, quibus osten- 
ditur, sententiam, quae originem nominis 
et gentis Czechorum a veteribu? Zichis 
seu Zechis Asiae repetit, non esse verosi- 
millimam, contra autem probabiliorem, 
quae nomen Czechiae et Czechorum ab 
archipincernatu, iure haereditario Bohe- 
miae annexo deducit, eamque tum verae 
chronologiae, tum historiae et sanae crisi 
respondere. Labore et studio P. Atkanasii 
a S. Josepho, Vetero-Pragae, 1769, 4°, 32. 

2122. Hisioriophili {Dobneri) examen cri- 
ticum alterum, quo expenduntur et profli- 
gantur dubia nuper adversus originem 
Czechorum a Zechis, Zichisve Asiae pe- 
titam ab eximio P. Francisco Pubitschka 
S. J. in série sua chronologica rerum 
slavo-bohemicarum, quae secundis curis 
Viennensibus prodiit, Pragae, 1770, 4", 47. 



2123. Josephi Alexandři de Vindis Prus- 
siis et Sacr. Roni. Jinp.principis Jablonowski, 
Lechi et Czechi adversus scriptor. recen- 
tissimum vindiciae, Pars I. et II. Lipsiae 
1771, 4», (10), 238. — 2. vyd. 1775, 4". 

2124. ScJiloezeri Augusti Lndovici Disser- 
tatio de Lecho, praemio Jablonowiano ad- 
fecta d. XV. maii 1770, Accessit de aucto- 
ritate traditionis in historia commentatio 
extemporalis Caroli Andreae Belii. Item : 
Georgií Henrici Ayreri ad historiam Lechi 
animadversiones. Nec non Stan. Xa/ecz 
Moszczeňski in Dobneri de Lecho senten- 
tiam stricturae. Pars III. Lipsiae 1771, 4", 
(4) 68. 

2125. Acta Societatis Jablonovianae de 
Slavis, Lecho Czechoque, item de veris 
Zichis anni 1771, Lipsiae, 1772, 4", (8) 
272. Obsah : Ode dedicata serenissimo 
principi Jablonovio, cum vindicias Czechi 
et Lechi edidisset, a P. Carolo Steiner S. J. 
— Ad celsissimum S. R. I. principem 
Jablonovium etc. de vindiciis Czechi et 
Lechi, Springsguth. —  Semler Joan. Sa- 
lomon, Animadversionum ad antiquiores 
scriptores rerum Polonicarum specimen 
illustratur et illa quaestio nupera de Czecho 
et Lecho ^str. 1-62.) Venc. Duchowski, 
Apocrisis ad quaestiones propositas de 
Lecho (str. 63-130). Joan. Theophil. Scger, 
De Slavis et Lecho (str. 131-82). Dissertatio 
de Lecho et Slavorum origine (str. 183-202). 
Jolí. Dom. Ritteri De Polonorum maioribus 
sivé quo tempore Slavi in Poloniam ho- 
diernam ingressi sint, ad Jos. AI. Jablono- 



Zíbrt, Bibliografie I. 



129 



C. 2125-59. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



viiim epištola (str. 203-32). Eugeiiius Bul- 
gari, Graecus natione, sacrarum litterarum 
doctor et bibliothecariu.s in Aula Petro- 
politana, Schediasma de Zichis ad Czechos 
designandos extorsis, tum de erroribus 
a P. Dobnero in lingua graeca commissis 
(str. 233-72). 

2126. De Lecho et Czecho, Pafanek, 
Historia gentis Slavae, ( )uiniiue-Ecclesiis 
17S0, cap. XIV. 



2127. Dobrovský Jos., Uber den Ursprung 
des Namens Tschech (Czechen), Prag und 
Wien, 1782, 8", 16 str. Otištěno úvodem: 
Pelzel, Gcschichte von Bohmen, 3. vyd. 
Prag 1782. 4 vyd. 1817. — Srv. Dobrovský, 
Geschichte^ der bohm. Liter. 1818, 65^ Týž, 
Čecli neb Cechové odkud tak slují, ČČMus. 
I. 1827, sv. II. 3-9. — * Meusel, Histor. 
Litter. 1783, Stuck VII. 56-8. 

2128. Rohrer, Versuch uber die slav. 
Bewohner (č. 1754.) 1804 I. 30: Die Ent- 
stehung des Wortes Czech. 

2129. Mone Fr. Jos., Geschichte des 
Heidenthums im nórdlichen Europa I. 
Leipzig und Darmstadt 1822, §. 36, str. 160. 

2130. Král Jos. M., Slávové, praotcové 
Cechů a bytedlná sídla jejich, v Hradci 
Králové, 1825,8°, str. 22-3 (Čechové, Slezy, 
Slezané). Srv. Joh. Ferd. Ritter v. Schwa- 
benau, Die áltesten bekannten Slawen, 
und ihre Wohnsitze, Hesperus, Prag, 1819, 
(cituje Král na str. 60 podrobně). 

2131. Kolldr Jan, Rozpravy o jmenách, 
počátkách i starožitnostech národu slav- 
ského i jeho kmenů, v Budíne 1830. Roz- 
prava IV. o jméno Čech, Těch (str. 
287-348). 

2132. Franta V., ^O původu a jménu 
Bojů, Moravanů a Čechů, čas. Čech, Zá- 
bavný a poučující spis, vyd. od V. Franty 
a S. Tomíčka, v Praze a v Hradci Králové 
1832, str. 23-32. 

2133. Jungmaiin Jos., Slovník I. 1835, 
str. 268. 

2134. Doíícha Fr. Slovo o cizojazyčném 
pojmenování Čechů, Vlastimil, v Praze, 
1840, III. 3., str. 250-6. 

2135. IVIá-Ii se psáti »Češi« čili »Če- 
chové*, Květy X. 1843, Noviny, Příloha 
č. XII., str. 48. (O správnosti starých Čechů 
v řeči r. 1602.) 

2136. Šafařík P. J., Slovanské staro- 
žitnosti II. 1863, §, 40, 1. Jména Čechův, 
str. 455-60. 

2137. Boem, Bohéme a »Tschekkes Hlas, 
v Brně, 1863, č. 7 ad. 

2138. Jirecek Herm., Slovanské právo 
v Čechách a na Moravě, v Praze, 1863, 
str. 37-9. 

2139. Brandl Vine, Booi, Baimoi, Če- 
chové, Mor. Orlice 1868^, č. 31. 

2\A^._^ Koniát ek Em., Čech (pův. forma 
slova Čech), Mělničan 1871, č. 6 a 7. 



2141. {Svátek J.), Odkud pocházejí Če- 
chové, Besídka pro záb. a pouč. 1876, 
č. 101 (podle čas. Vaterland). 

2\A2. Máchal H., O nejnovějším výkladě 
jména Čech, Škola a Život 1882, 157. 

2143. Teigc Jos., Jak se vykládalo jméno 
Čech, Krakonoš, 1883, str. 181. 

2144. Petwolf J., Slavische Volkernamen, 
Arch. Slav. Phil. VII. 1884, 590-628; VIII. 
1885, 1-35. 

2145. Sasínek Fr., Parlamentár, Wien. 
Viz ČČMus. 1890, 570. 

v 

2146. Priisik Fr. A'., Původ jména Cech, 
Praha 1885, 8", 7 str. (Otisk ze Zpráv Král. 
České Spol. Nauk.) 

2147. Boguslawski IVilh., Dzieje Slo- 
wiaňszczyzny pólnocno-zachodniej do po- 
íowy XII w., II. Poznaň 1889, 79-81. 

2148. Slavik Fr. A., O významu jména 
Čech, ČČMus. 1890, 568-74. 

2149. Hošek Ign., O význame jmen Če- 
chové, Moravané, Slované, CMMor. XV. 
1891, 215-24. 

2150. Jirecek Herm., Prvotní jméno země 
české. Viz Studie ke kronice Kosmově, 
ČČMus. 1892, 253. 

2151. JlyuhiiKo 11. II., O npoHCxO/KaeHÍH 
iiMěHT. ^lexT,. .íoxi,, Pvot II C.;iaBflHe, KasaHi. 
1890, 8°, 15 str. Otisk z Y-icilih SanncKii 
Kas. yHiiBepciiTcra. 

2152. Viz též č. 1671, 1674, 1718. 



2153. Jirecek Herm., Slovanské právo 
v Čechách a na Moravě, v Praze 1863, 
str. 39. Viz též č. 2073. 

2154. Markomani, Moravan!, Mor. Orlice 
1868, č. 19, 20 (podle Šembery, č. 2075.). 

2155. Dudik Běda, Dějiny Moravy I. 
1871, 56-7. 

2156. Koller Oswald, Studie uber den 
Namen >l\Iorava«, Progr., Kremsier 1878, 
8", 19 str. 

2157. Kovář Fr. S., Etymologický pří- 
spěvek ku jménu Morava, České Museum 
Filolog. III, 1897, 329-34. 

2158. Týž, Ještě slovo k etymologii jména 
»Morava«, ibid., 459-61. Srv. G. Burghauser, 
Uber eine Gruppe deutscher Ortsnamen, 
Zeitschr. Ósterr. Gymnas. 1897. 



2159. Haiikii Martini De Silesiorum 
nominibus antiquitates. Additi šunt třes 
indices. Lipsiae, 1702, 4°, (8). 74, Index. 
Srv. č. 1955, 1961, 1967, 2021. 

Obsah: 1. Nominum, quibus Silesii de- 
notantur, recensio. 2. Origo prima Sile- 
siorum nominis a Silesiae šitu, latina, po- 
lonica, germanica. 3. Origo secunda Siles. 
nominis, a Silesiae sólo, polonica. 4. Origo 
tertia Siles. nominis, a Silesiae fluviae 
Sleso, slavica. 5. Origo quarta Siles. no- 
minis, a Silesiae monte Sabatho, latina et 
germanica. 6. Origo quinta Siles. nominis, 
a Silesiae convenis, polonica. 7. Origo 



-._ 130 — 



B. Geografie historická a politická. III. IMístní názvj'. 



C. 2159-86. 



sexta Siles. nominis, a Silesiae convenis, 
bohemica. 8. Origo septima Siles. nominis, 
a Silesiae populo (Juadis, slavica. 9. Origo 
octava Siles. nominis, a Silesiae populo 
Lygiis, germanica. 10. Origo nona Siles. 
nominis, a Silesiae populo, Elysiis, germa- 
nica. 11. Ouando sit ortům nomen Sile- 
siorum. 

2160. Schindler, Ueber den Nahmen 
Schlesien und die wahrscheinlich áltesten 
Benennungen des Zobtenberges, Schles. 
Prov. Bl. IX, 1789, 414-9. 

2161. Schlesiens Nahme, historisch nicht 
etymologisch erklárt, von G. S. Baiidtke, 
ibid. Liter. Beil. 1801, 257-74. 

2162. Worhs J. G., Noch ein Versuch, 
den Namen Schlesiens historisch zu er- 
kláren, ibid. XC, 1829, 313-21. 

2163. Ueber Schlesien's Namen vom Prá- 
sidenten, Freiherrn von Liltiwitz auf Gor- 
kau, ibid. XC, 1829, 517 9. 

2164. Bandtkc, Aus Elysia konnen die 
Slawen niemals Silesia gemacht haben, 
ibid. Xí^I, 1830, 101-12, 101-12, 205-13. 

2165. Tmsieg Ign., Zufállige Gedanken 
eines alten Schulmannes uber die Ablei- 
tung des Namens : Schlesien, ibid. XCII, 
1830, 16-22. 

2166. Liíthvitz, Ueber den Namen Schle- 
sien, ibid. XCII, 1830, 244-7. 

2167. Worbs, Ueber die Ableitung des 
Namens Schlesien, als Antwort an Herrn 
S , ibid. XCIII, 1831, 101-5. 

2168. Gaupp E. Th., Ueber den Namen 
Schlesien (dle Palackého), ibid. CV, 1837, 
47-50. 

2169. Schneider, Schles. Prov. Bl. N. F. 
IV. 1865, 10-3. Loinýa, ibid. I. 1862. 

2170. Markgraf H., Zur Etymologie des 
Namens Schlesien, Zeitschr. Gesch. Schles. 
XXII. 1888, 327 (doklady z r. 1203, 1360). 
— Cassel P., Schlesien und sein Name, 



Zeitschr. D. Kulturgesch. I. 1890, Breslau, 
147-60. 

2171. Opavský Besedník I. 1861, č. 18, 
str. 140. Srv. Leýař Boh., Původ a význam 
názvu Slezska, Historické hovory o našem 
Slezsku, v Praze 1881. 

2172. Jméno a nejstarší dějiny Slezska, 
Opavský Týdenník III. č. 20. 

2173. Kůhiiel P, Der Name Schlesien, 
Jahreshefte der Gesellschaft fiir Anthrop. 
und Urgeschichte d. Oberlausitz II. Leipzig 
1892, 75. 

2174. Prásek Vine, Slezsko, Šl^sk a 
Szlask, Věstn. Mat. Opavské IV. 1894, 
45-6. 



2175. Kohler Gust., Uber den Namen 
Ober- und Nieder Lausitz, N-Laus. Ma- 
gazin XX. 1842, 49-52, 391-402. 

2176. Haupt A', Wie sich die Deutschen 
und Sorben gegenseitig nennen, N-Laus. 
Mag. XL, 1863, 273. 

2177. Knothe Herm., Die verschiedenen 
Benennungen des jetzigen Markgrafenthums 
Oberlausitz, Archiv f. sáchs. Gesch. N. F. 
I. 1875, 63-75. Znova uveřejnil Knothe, 
Urkundliche Grundlagen zu einer Rechts- 
geschichte der Oberlausitz von áltester 
Zeit bis Mitte des XVI. Jhts., N-Laus. Mag. 
LIII. 1877, 278-80. 

2178. Pfííhl, Lausitzisch-wendische Stu- 
dien (jméno »Lausitz«), Bautzener Nach- 
richten 1883, Sonntags - Extrabeil. No. 
28-30. 

2179. Bogiisimvski IVíili., Dzieje SIo- 
wiaňszczyzny póínocno-zachodniej do po- 
lowy XIII w., II. Poznaň 1889, 57, 81. 

2180. Lippert Wald., Die Anwendung 
des Namens Lausitz auf die Oberlausitz 
im XIV. Jht., Archiv f. sáchs. Gesch. N. 
F. XV. 1894, 41-62. * N-Laus. Mag. LXX. 
1894, 273. 



2. Jména krajin a míst. 
a) Cásť všeobecná. 



2181. Aliklosich Fr., Die Bildung der 
Ortsnamen aus Personennamen im Sla- 
vischen, Wien 1S65, 4°, str. 75. íOtisk 
z Denkschr. Wien. Akad. XIV.) 

2182. Týž, Die slavischen Ortsnamen 
aus Apellativen I-II. Wien 1872-4, 4». (Též 
Otisk z Denkschr. Wien. Akad. XXI. 
75-106; XXIII. 141-272.) 

2183. Erben Jos., Uber slavische topo- 
graphische Benennungen, Centralblatt fiir 
slav. Literatur und Bibliographie 1868, 
No. 3. — JLfaMaHcKiíi) B. II., ;_^)UMtTKa o cji-a- 
BaHCKiixtTonorpa^MiiiecKiixxHasBaiiiax-LjTpyat 
L Epóeua, CT. npiiMiuaHi^Mii B. H. JI. žKyp- 
iiajx Miiu. Kap. Jlpocii. 1867, okt., 243-61. 

2184. ScJiulte J. Wilh., Ueber slavische 



Ortsnamen, welche aus einem Personen- 
namen mit der Práposition gebildet sind, 
Arch. Slav. Phil. XVI. 1894, 450-8. 



2185. Pil/skal F. S. Moravičanský, Základ 
dějovědy světové a venetoslávské zvláště, 
Porovnávací etymologicko- historické po- 
jednání, Uh. Hradiště, 1865, 8". — 7ji, 
Das slavische Altgermanien, Historisch- 
etymologische Abhandlung, Brúnn, 1882, 
8°, 125 str. (Nekritické.) 

2186. Bogusfawski Wilh., Dzieje SIo- 
wiaúszczyzny póínocno-zachodniej do po- 
íowy XIII w'., II. Poznaň 1889, str. 154-71 : 
Przeglad topograficzny. a) Nazwy rzek 



131 — 



C. 2186-201. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



zakoiíczone na aha, ovva, awa, ba, da, ga, 
la, ma, na, ra, sa, ta, ica, icha, ina, ca, za- 
koňczenia mezkiego rodzaju. h) Nazwy 

gór. 

2187. Boguslawski Ediaard, Skice lito- 
windyjske, I. Lito-windyjske i windyjske 
nazwy gór, řek, jezior i osad w Europie, 
Kraków, 8", 1889, 1-38. II. Teorvja nazwisk 
na awa, Kraków, 1891, 8°, str. 39-226. Srv. 
týž, Historya Stowan, Kraków 1888, 8°, 
532. Proti zamítavé kritice Dra. Briicknera 
hájil svého stanoviska o místních jménech 
slovanských, vyloženého obšírně v č. 2187. 
Bogustawski: 1. Obrona mojej Historyi 
Síowan, Kraków, 1S89. 2. Ješče slówko do 
p. Brúcknera, Kraków, 1S89. 3. Historyja 
Slowan před sadem w Berlině, Kraków 
1889. Podobně znova hájí autor ještě proti 
jin\'m kritikům svého stanoviska na konci 
uvedené knihy Skice, str. 208-19. Tuto jde 
jen o \ vklady názvů místních. 



2188. Zaraúski S.*) Geograficzne imiona 
slowiaňskie, zestawone alfabetycznie we- 
dlug nazw ich niemieckich, wloskich, ru- 
muáskich, wegierskich i tureckich, z do- 
daniem niektórych lotyskich i innych za- 
granicznych spolszczonych, W Krakowie 
1878, 8", X (1) 264. — * Jireček J.. ČČMus. 
1878, 305-6. 

2189. ro.ioeaVjKtu íIk., rťOrpiťuiqecKiíi c.io- 
liapt sanaaHoc.aaBííHCKiiX'!) u lo^KHni-.iaBaucKiixx 
3eMe.lL. Hii.iBiia, 1884, 8", XXXIT, 371. — 
* Jagič V., Arch. Slav. Phil. VIII. 151-2; 
Hii.it líoiior.T,, Ki Bonpocy o ciaBííHCiciiXT, 
reorpa-i-uuecKiixi. HasBaiiiflxt, IIsbíctí;! C. llc- 
'repOyjircKaro C.iaB. BjaroTBuji. (Jďiucctiíu 1887, 
íiHBapi. 18-30; A. Evjn.ioBiiin,, '/Kypiia.i-L Miih. 
Hap. UpocB. 1884, 234, str. 298-312. 

2190. Sulimierski Filip, Bronislaw Chle- 
bowski, JViadys^aic IValetaski (redaktoři). 
Slownik geograficzny królestwa Polskiego 
i innvch krajów slowiaňskich. Warszawa 
I. 188'o. Aa-Dereneczna. II. 1881. Derenek- 
Gžack.IlI. 1882. Haag-Kepy. lY. 1883, Kes- 
Kutno. V. 1884, Kutowa Wola-Malczvče. 
VI. 1885. Malczyce-Netreba. VII. 1886. Ne- 
trebka-Perepiat. VIII. 1887. Perepiatycha- 
Požajšcie. IX. 1888. Požajšcie Ruksze. X. 
1889. Rukszenice-Sochaczew. XI. 1890. So- 
chaczew- Szlubowska Wola. XII. 1892. 
Szlurpiszki-Warlynka. XIII. 1893. Warm 
brun-Worowo. XIV. (red. též Krzywicki 
Jdzef) 1895. Worowo-Žyžyn. (Místní názvy 
přesně slovanské. Spolehlivá sbírka země- 
pisných názvů též z českých zemí, hlavně 
ze Slezska a z Lužice, kde tolik původních 
slovanských jmen místních již jest pokaženo 
a poněmčeno. Slovník tento jest založen 
na nejnovějším vědeckém bádání histo- 



rickém a bude proto vždy vítaným a bez- 
pečným rádcem také při studiu česk5'ch 
dějin, pokud se týče místních, zeměpisných 
jmen). 

2191. Muka E., Serbski zemjepisny síow- 
niček, Dospolny alfabetiski serbsko němski 
a němsko-serbsifi zapisk serbskich městnych 
mjenow. Čas. Mač. Serbsk. XXXIX. 204-41. 



Druhi rozmnoženy a porjedženy wu- 
i-k, ibid., XLYII. 131-50; XLVIII. 33-51. 



daw 



2192. EgH J. J., Geschichte der geo- 
graphischen Namenkunde, Leipzig 1886. 

2193. Mayer Th., Fluss- und Ortsnamen, 
Ein wichtiger Zweig des Gcschichtsstu- 
diums, Progr., Wien, 1856 



2194. v. Koch Siern/cid J. C, Etymo- 
logisch-topographisch-historische Glossen, 
Beitráge zur teutschen Lánder , Volker-, 
Sitten- und Staaten Kundc, I. Passau 1825. 
Týká se českých místních názvu (.str. 
281-330) 

2195. Foersfemaiin Ernst, Altdeutsches 
Namenbuch I. B. Personennamen. II. B. 
Ortsnamen, Nordhausen, 1859, 4". 

2196. Obermiilier Wilh., Deutsch-kel- 
tisches geschichtli-h geographisches Wor- 
terbuch, Lepzig, 1888. 

2197. J\[ensinger Carlo (^Membro della 
Matica Česká di Praga«), Vocabolario poli- 
glotto di geographia, contenente i nomi 
propri degli imperi, regni. republiche, princi- 
pati, ducati, province, circoli, distretti, 
cittá, borghi e villaggi ďEuropa, Con pre- 
fazione di B. E. Maineri, Milano, 1870, 
8", XV, 515 (1). Místní názvy českoslo- 
venské. 

2198. Umlauft Fcrd., Geographisches 
Namenbuch von Oesterreich Ungarn, Wien 
1885. * Čas. Ol. Mus. 11. 1885, str. 188. 

2199. Egli J. J , Nomina geographica, 
Sprach- und Sacherklárung von 42000 
geographischen Namen aller Erdráume, 
2. vyd. Leipzig 1892. — 1. vyd. Leipzig 

1872 (mělo jen 17.000 jmen). Srv. téhož 
referátv o zeměpisném názvosloví, Geo- 
graph. 'jahrbuch sv. IX-XVIII, 188.1-95. 

2200. Havass R., Bibliotheca geographica 
Hungarica (Magyar Fóldrajzi Konyvtar), 
Budapest 1893, 8°, 532 (důležité pro místní 
názvy slovanské). 

2201. Zeměpisné slovníky pro země ko- 
runy české viz č. 1734, 1744, 1747, 1756, 
1766, 1796, 1801. 1804 (Palacký, Popis), 
1812, 1836 (Orth-Sládek), 1843, 1850, 1869-70, 

1873 (Kotyška), 1877 (Sedláček). - 1909-10 
(Wolnv), 1914, 19.'Í0, 1934, 1939-40, 1945. 
— 2013, 2019. 



*) V tomto oddílu uvedeny jsou snúšky, sbírky zemějňsných, místních jmen slovan- 
ských (také z českých zemí). Bývají v nich též etymologické výklad}', objasnění pů- 
vodních názvů místo pozdějších poněmčilých a pod. 



132 — 



B. Geografie historická a politická. III. Místní názvy. 



C. 2202-37. 



b) Místní jména v ("echách, na Moravě a ve Slezsku. 



2202. Phiioiiom Aíatotii (Benešovi ký], 
Knížka slov českých, vyložených, odkud 
svůj pcčátek mají, totiž jaký jejich jest 
rozum, v Starém Městě Pražském, 1587. 
Kromě jiného: Jména řek českých. 

2203. Kalina Matlhias von Jathensíein, 
Bemerkungen uber die in Bohmen so 
háufig vorkommende Verschiedenheit der 
Ortsnamen, in deatscher und čechischer 
Sprache, Abh. Bohm. Ges. Wiss. IV. F. 1. 
B., 1827, str. 8 

2204. Sclion J., Geographische Seltsam- 
keiten in Bohmen, Bohemia 1828, No. 16-7 
(o místních názvech). 

2205. Pelikán V., O pojmenování osad 
českoslovanských, ČČMus. 1830, III. 309-23. 

2206. Sláma Fr., O jménech místních 
v zemi české a moravské I. Pokus o vy- 
světlení českých jmen místních slabikami 
•ice a -vice se ukončujících^ a jen ve 
množném počtu užívaných, CCMus. 1834, 
IV. 394-404. 

2207. Palacký Fr., O jménech místních 
v zemi české a moravské II. Rozbor ety- 
mologický místních jmen českoslovanských, 
ČČMus 1834, IV. 404-19. — Otištěno 
Radhošt 1871, I. 128-44. 

2208. Cíiniela Jos., O tvoření jmen obv- 
vatelskvch, ČČMus. 1835, III. 327-31. 

2209.' Šafař-ik P. J., Přehled národních 
jmen v jazyku slovanském, ČCMus. 1835, 
367 98: 1. Jména zemí, krajin a okolí. 
2. Jména kmenu, národíi a rodin. 

2210. Zaý K. VI., Jak psáti máme jména 
místní, Květy 1836, Příloha, 9-11. 

2211. Uber UbersetzungderEigennahmen 
der Personen und der Orte in Bohmen, 
čas. »Prag«, Beil. Ost u. West, 1841, 581. 

2212. Die Verunglimpfung bohm. Namen, 
Fáhnrich, Pallas Athene, Jitschin, III. 1842, 
66-7. 

2213. Palacký Fr., Ohlídka ve staro- 
českém místopisu, zvláště krajíi již poněm 
čilých, ČČMus. 1846, 53-83 (jde o staro- 
česká místní jména v kraji Žateckém a 
Litoměřickém). — Otištěno Radhošt 1871, 
I. 144 75. 

2214. Jacobi Victor, Die Bedeutung der 
bóhmischen Dorfnamen fiir Sprach- und 
Weltgeschichte, Leipzig, 1856, 8", X, 252. 
— * Ninger Kar., Viktor Jakobi o jménech 
českých vesnic. Pražské Noviny 1856, č. 
272-3 (nepříznivě). 



2215. Peiters Ignaz, Uber die Ortsnamen 
Bohmens (Gymn. Progr), I. Písek 1855. 
4", 26 str. II Leitmeritz 1858. 

2216. 7ýz, Uber die deutschen Orts- 
namen Bohmens, Oesterr. Blátt. f. Liter, 
u. Kunst, Wien, 1855, 171. 

2217. Týž, Zur slavischen Ortsnamenfor- 
schung, ibid. 1856, 398, 405. 



2218. 'Jýz, Neues zur slavischen Orts- 
namen forschung, ibid. 1857, 284. Srv. Mone, 
Keltische Forschungen, No. 13, H, 16. 

2219. Týž, Beitrag zur slavischen Orts- 
namenforschung. Archiv fur Studium der 
neueren Sprachen und Literát. 1859, B. 26. 

2220. Týž, A als secundáres Suffix in 
slavischen und griechischen Ortsnamen, 
Beitráge, Berlin 1860, II. 393. 

2221. Týž, Andeutungen zur StoíTsamm- 
lung in den deutschen Mundarten Bohmens, 
Prag, 1864. 

2222. Týž, Uber die deutschen Orts- 
namen in Bohmen, I, Mitth. Gesch. Deutsch. 
Bohm. VII. 1869, 1-12. 



2223. Spiess B. V., Zrnka etymologická, 
sebraná na půdě kraje Píseckého I-V., 
Poutník od Otavy, v Písku, I. 1859, č. 14. 
18, 22, 26, II. č. 14. 

2224. Týž, Zapomenuté názvy některých 
potoků v Písecku, ibid. 1859, II. č. 18' 

2225. lýž, Tukleky a Kluky v Písecku, 
odkudž mají svá jména, ibid. 1862, č. 6. 

2226. Týž, Etymologie lidu a kronikářů, 
Otavan, v Písku 1863, č. 3. 

2227. Týž, Pelikán a Sláma a pokroky 
jejich v onomatologii, ibid., 1863, č. 4. Viz 
č. 2205-6. 

2228. Týž, Palackého zásluhy o jmeno- 
sloví místné, ibid., č. 6. Viz č. 2207 a č. 2213. 

2229. Týž, Jmenosloví míst po roce 1834, 
ibid., č. 7-8. 

2230. lýž, H. Jireček co jmenoslovec, 
ibid. č. 11. Viz č. 2235. 

2231. Týž, Studia z oboru místních jmen 
českoslovanských, Beseda 1864, č. 11-4. 

2232. Týž, Jazykozpytný rozbor staro- 
českých místních jmen na -ici zakončených, 
Otavan 1864, II. č. 5-9, str. 72, 83, 105, 
118, 133. 

2233. Týž, Rozprava o staročeských 
místních jménech příponou -iani tvořených, 
čas. Tábor, v Táboře 1865, č. 33, 34, 37. 

2234. Týž, Staročeská místní jména s pří- 
ponou -ov, Progr. realky. Králové Hradec 
1883, str. 24-30. 



2235. Jircčck Herm., Místní jména v Če- 
chách, Pam. Arch. III. 1859, 277-9: Stránka 
geografická, hydrografická, filologická, hi- 
storiografická. — Otištěno Sebrané spisy 
(Nár. bibl. č. 53), II. 1878, 249-54. — Srv. 
týž, Pam. Arch. II. 1857, 363-5. 

2236. Týž, O původu osad u nás. Svě- 
tozor, Vídeň, 1860, 1-2, 11-3, 37-8. — 
Otištěno Sebr. spisy II. 1878, 255-68. — 
Srv. týž, Sebr. spisy II. 237-48 : Běh kolo- 
nisace české. 

2237. Týž, Naše pomístně názvy, Pam. 
Arch. IV.^ 1860, 91 (z listiny klást. Hra- 



133 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



C. 2237-71. 



dištského. XIII. sto!., z listiny Únětické 
r. 1132, z knih městských Vys. Mýta 
XV. stol). 

2238. Týz, Slovanské právo v Cechách 
a na Moravě, v Praze, 1863, §• 14 : Ro- 
dové a jich osady (str. 63-6). 

2239. Týž, Místní jména polská a česká, 
Pam. Arch. IX. 1874, str. 595. 

2240. Týz, Pluralisování místních jmen. 
O tvoření jmen osadních. Místní názvy 
s koncovkou -ey při horách Kladských. 
Osadní jména s koncovkou -ice. Paměti 
Vysokomýtské, Vys. Mýto, 1896 ad. 

2241. 7>'i, Antiquae Bohemiae topo- 
graphia, č. 2086. 



2242. Důvtipné výklady některých jmen 
(místních), Rod. Kronika V. 1864, 83 (Re- 
benka u Skalice, Doksany). 

2243. Beseda 1863, 87. — Vocel č. 2074. 

2244. Petera Fr., Místní jména (I. V Hra- 
decku. II. Chrudimsko. III. Čáslavsko. IV. 
Jičínsko), Pam. Arch. VII. 1868, 597-9. 

2245. Bóhmische Ortsnamen in Máhren 
nach Mu'ler's Kartě, NBlatt 1868, No. 2, 
str. 14 ad. 

2246. Jména osad v Čechách, Světozor 
IV. 1870, 179, Příl. č. 48. (O názvech osady 
podle polohy v přírodě.) 

2247. Keltická jména místní v Čechách, 
Mor. Orlice 1870, č. 35 

2248. Gochlert V., Boiokeltische Orts- 
namen in Bohmen, Mitth. Geogr. Ges. 
Wien, 1870. 

2249. Palacký Fr., Zlomky staročeského 
místopisu, Radhošt 1872, II. 374-413: A. 
Počátek slovníka topograficko-historického. 
B. Církevní topografie archidiakonatu Bi- 
línskčho (místní názvy). 

2250. Petera Fr. Rokoznický, íména polí, 
luk, lesů, Pam. Arch. IX. 1874," 150-2. 

2251. Malý Jak., O jménech zeměpisných, 
SBer. Bohm. Ges. Wiss. 1876, 236-41. 

2252. Vašek Ant., O povahopisných jmé- 
nech osad staročeských, ČMMor. 1876, 
25-35. 

2253. Prásek Vine, Jména polí, lesů, 
rybníků, luk a j. (zvláště z M.iravy), Ko- 
menský 1877, str. 264, 378, 615, 698, 731, 
781, 809. Výklad na jména..., str. 819-22. 

2254. Hrašc J. K., Původ a význam 
místních jmen z kořenu »treb« a »mog», 
Komenský 1877, 325-8. 

2255. Hruschka A., Uber deutsche Orts- 
namen, Sammlung gemeinnůtz. Vortráge 
No. 56, Prag, 1880, 8°. 

2256. K)iaus, Erklárung tschechoslavi- 
scher geographischen Namen, Zeitschriťt 
f. Schulgeographie 111. IV. 

2257. Prásek V., Záhadv místopisné, Ko- 
menský IX. 1881. II. str '88: Místek, jeho 
původ, osudy a jméno. III. str. 154: Místní 
jména v -sko a -ské. IV. str. 311 : Naše 
> Stará Města*. V. str. 385: Naše osady 
řečené » Staré*. VI. str. 420: Že jméno 



osady jedné přechází na jinou. VII. str. 
475: Osady, jejichž dvojí jméno ukazuje 
ke dvěma obcem, v jedno splynuvším. 
VIII. str. 543, 557: Na kterých pravidlech 
děje se proměna místních jmen českých 
na německé. IX. str. 617, 643: Osady, 
jejichž jména mají přívlastek národopisný. 

2258. .Stránečka Fr., O názvech pozemků, 
Komenský, IX. 1881, 341-3. 

2259. Peisker J., Místopisná studie, Sbor- 
ník Histor. Klubu v Praze 1883, 28-37: 

1. Nejstarší hranice vyšňobrodského pan- 
ství. 2. Strašidelnik (Teufelsmauer) a Svaroh 
(Tvarožné). ^3 Lutovník a Hostiboh (Ho- 
stibejk). 4. Černík a Bělboh (Černikovice 
a Bělbožice). 5. Třeštiboh (Třeštibok). Do- 
kazuje duaíistický názor při pojmenování 
místním. 

2260. Hraše J. K., O tvoření jmen 
místních, Nárcd a Škola, Val. Meziříčí 
1883, č. 17. 

2261. Sedláček A//g., O některých místních 
názvech v jižních Čechách, Pam. Arch. 
XII. 1884, 277-82: 1. Panství Rožmberské. 

2. Panství Novohradské. 

2262. Kdmiiiel O., Die slavischen Orts- 
namen im nordostlichen Theile Nieder- 
osterreichs. Arch. Slav. Phil. VII. 1884, 
256-81 (týká se hlavně jižní Moravy). * Mitth. 
Inst. Óst.,Gesch. IV. 618. 

2263. Čížek P., Jak si dobrovolně a 
samochtě krásná místní jména germanisu- 
jeme, Komenský XII. 1884, 168. 

2264. Historicko - ctymologický důkaz 

počeštění původně ryze německých osad 
dajčpémlontu v Čechách, Čech 1884, č. 186 

1 humoristické). 

226 í. Prásek V., Zdrobněliny místních 
jmen v -ek, -ka, -ko, -ky, co znamenají, 
Komenský^ XII. 1884, 199-201, 231-3, 260-3. 

2266. Původ jmen českých obcí, Svob. 
Občan, ve Slaném, VI. č. 3. 

2267. Brandl Vine, Rozpravy o jménech 
topických, Obzor, v Brně 1885, č. 4 ad., 
str. 49-51, 65-7, 81-4, 97 100, 113-5, 129-33, 
145 8, 161-5. — * Loserth, Zeitschr. osterr. 
Gymn. 42 svaz., 562. — IVisnar Jiil., 
Untersuchungen zur geographischen Na- 
menkunde auf Grundlage von V. Brandls 
Erklárung topographischer Eigennamen, 
Znaim, 1891, 8", 72 str. 

2268. Prásek V., O potřebě filologické 
methody u výkladu místních jmen, Sborn. 
Histor. 'IV. 1886, 251 4. 

2269. Hraše J. K., Původ některých 
místních jmen českých Komenský XIV. 
1886, str. 26, 41,^57, 120, 642, 6ͻ2,' 755. 

2270. Dušan .Štěpán, Naše jména místní 
(jich poněmčováníi, Nár. Listy 1886, č. 182. 

2271. K?-cli H., Drobnosti místopisné, 
Čas. 01. Mus. III. 1886, str. 24 ad. I. Cerekev, 
Cerekvice, Církvice (str. 25-6^ II. Popo- 
vice Popice, Popovický (str. 73-4). Ilf. Dakov 
čili Ďakovo (str. 74). IV. Jména dní jmény 
místními (str. 74 5). — Houdek V, Dodatek^ 
ibid. III. 1886, str. 180. 



— 134 — 



R. Geografie historická a politická. III. lMí.stní názvy 



C. 2272-309. 



2272. Prásek V., Zrodněliny a druhotiny 
místních jmen, Komenský XV, 1887, str. 
68, 90, 120. 

2273. Lippert J, Deutsche Namengebung 
im alten Bóhmen, Bohemia 1888, No. 64, 
66. Beil. Srv. iýž, Nothvvendige General - 
revision, ibid. 1891. No. 15. (O počešťo- 
vání jmen německých.) — Dodatek Zí7//^ér, 
Zur Verčechung deutscher Ortsnamen im 
ostlichen Bóhmen, ibid., 1891, No. 18. 

2274. Slavik Fr. A., O skracování^ staro- 
dávných jmen osobních a místních, CCMus. 
1889, 158 69. 

2275. Kurz Vil., Zvířectvo v místních 
jménech českých, Zlatá Praha VI. 1889, 
135-8, 147, 163-4. — Botanické paběrky 
z místopisu Čech, ibid. V. 666. 

2276. Kíirz Vil., Jak naši předkové vy- 
bírali svoje sídla, Velký Slovanský Ka- 
lendář, v Praze, 1SS9. 

2277. Kurz Vil., Místní jména a povaha 
našich předků. Česká Politika 1890, č 75, 76. 

227'^. Bacliniaun Ad., Uber deutsche 
Ortsnamen in Bóhmen im XV. |ht., Mitth. 
Exc.-Cl. XIII. 1890, 105. 

2279. Beruau F., Bohmens deutsche Burg- 
namen, Mitth. Exc.-Cl. XIV. 1891, 34. 



2280. Chadt (Ševěti)isky)^ Jan, Jména 
místní, upomínající na les, Čas. Rožmberk 
1891, č. 24. 

2281. Týz, Spolkový časopis pro lesnictví, 
myslivost a přírodovědu 1891-2, seš. 176, 
str. 49; 1892-3, seš. 178, str. 13. 

2282. Týz, čas. Háj 1893, str. 69. 

2283. Týz, Jména místní upomínající na 
myslivost, čas. Lověna 1894, str. 60. 



2284. Jelínek Bi-et., Památky slovanského 
pravěku v místních názvech se zvláštním 
ohledem ^na Čechy, v Praze, 1893, 8°. Zvi. 
Otisk z Českého Lidu. III. Nekritické. Srv. 
týž, Schutz- und Wehrbauten, Prag 1885. 

2285. Vlastní jména místní, viz Černý J., 
Příspěvky k české etymologii lidové 
(Knihovna Českého Lidu III.), v Praze, 
1894, str. 28-39. 

2286. Peck Ed., O důležitosti místních 
jmen pro vlastivědu, Čas. Ol. Mus. XI. 
1894, 31. 

2287. Rosiilek Fr., Topografická^ jména 
'česká). Věstník Národop. Výst. Českosl. 
II. str 18. 

2288. K/iies J., Zajímavá topická jména, 
fna Kroměřížsku), Čas. Ol. Mus. IX. 1892, 
105. 

2289. Slovák Jindř., Památné místní 
názvy (na Moravě), Čas. 01. Mus. XI. 
1894, str. 66. 

2290. Dvorský Fr., Jména osad morav- 
ských na -any, Čas. Ol. Mus. XII. 1895, 
98-105 — Srv. Fivwtz-tz/ /v-., O staročeském 
lokále Topolás, Komenský VII. 1879, str. 
471. 



2291. Červinka J. L., Zajímavá místní 
jména na Moravě. Věstník Čásl. I. 1896, 
55, 72, 84. Bartoš, Hlídka lit. 1896, 181. 

2292. Prásek V„ Kelemancia- Olomouc. 
Rozprava o místních jménech, ČMMor. 
1896, 196-206. Srv. č. 2091. Viz též Prásek, 
Komenský 1886, 343. 

2293. IVisnar Jul., Die Ortsnamen der 
Znaimer Bezirkshauptmannschaft Kin to- 
ponymischer Versuch, Progr. Znaim, I. 
1895, II. 1896. 

2294. Vykoukal Fr. V., Z názvosloví 
našich osad, Květy 1897, II. 230-40 (po- 
jmenování osad a míst podle lesů a stromů 
lesních i zahradních). 



229b. Paudler A., Alte und neue Namen, 
Rumburger Zeit., 1884, 24. October. 

2296. Týž, Uber die deutsch bóhmischen 
Ortsnamen, Mitth. Exc. Cl. (č. 776) X. 1887, 
str. 129-34. 

2297. Týž, Zur Ortsnamenkunde, ibid., 
XIII. 1890, 223-8; XV. 1892, 147 58; XVI. 
1893, 242-7; XVII. 1894, 50-61, 355-9. 

2298. Týž. Einige alte Ortsnamen im 
Vereinsgebicte, ibid. XVIÍ. 40 2. 

2299. Týž, Zur Ortsnamenschreibung, 
ibid. XIII. 1890, 296 302; XIX. 1896, 49-52, 
264-9. 



2300. Sedláček Aug., Verschollene Namen, 
Mitth. Exc. Cl. IX. 1886, 105 9. 

2301. ScJiolz P., Ein etymologischer Spa- 
ziergang im Riesengebirge, Wanderer im 
Riesengeb. (č. 776.) 1890, IV, 2 8; 1892, 
VI. 1-3. 

2302. Beck S., Namensveránderungen im 
Riesengeb , Riesengeb. Wort Bild (č. 775.) 
XIV. 1894, 8-12, 57-60. 

2303. Just J., Einige alte Ortsnamen 
im Vereinsgebicte, Mitth. Exc. Cl. XVIL 
1894, 40-2. 

2304. Hell>ig J., Die Ortsnamen im Fried- 
lánder Bezirke, Beitráge zur Geschichte 
der Stadt und des Bezirkes Friedland II. 
Friedland 1894, 4°. 207 52. 

2305. Regell P., Etymologische Sagen 
aus dem Riesengebirge, Germanist. Ab- 
handl., Breslau, 1896, XII. 13151. 

2306. Haioelka E., Die deutsche Besied- 
lung und die Namen des Braunauer Lánd- 
chens in Bóhmen, Globus LXV. 1895, 
67 ad. 

2307. Pohl Adalb., Vergessene Ortsbe- 
zeichnungen im Isergebirge, Jahrb. d. 
deutsch. Gebírgsver. i. d. Jeschken- und 
Isergeb. (č. 791.) III. 1893, 47 9. 

2308. Pohl Ad., Volksthumliche Ortsbe- 
zcichnungen im Isergebirge, ibid. IV. 1894, 
50 6. 

2309. Hill}ler F., Uber die Bedeutung 
der Namen Jeschken und Iser, Mitth. f. 
d. Jeschken- und Isergeb. (č. 791.), 1887, 
100 3. 



— 135 — 



C. 2310-45. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



2310. Něco o původu místopisných jmen 
v okolí Turnovském, Hlasy Pojizerskč 
1888, č. 3-4. 

2311. Posselt F. J., Uber die Entstehung 
von Ortsnamen im Isergebirge, Nordbohm. 
Touristenzeitung, Aussig, 1890, V. str. 7; 
1891, VI. -str. 5 ad 

2312. Nekola Fr., Topica v Boleslavštč, 
Progr., ÍNIl. Boleslav, 1891-2. Otisk, 1892, 8", 
39 str. 

2313. Vanék V., O jménech osad a míst 
v okolí mladoboleslavském, Jizeran 1885, 
VI. č. 85-9. 

2314. Immisch, Die slavischen Ortsnamen 
im Erzgebirge, Progr. Anraberg, 1866, 4'. 

2315. Stamm K. Die Stádtenamen im 
Erzgebirge, Jahrb. des Erz- und Riesengeb. 
(č. 776.) 1869, str. 511 4. 

2316. Bolím j., Eine etymologische Ex- 
cursion (Ortsnamen), Erzgeb. Zeitung 1887, 
str. 68-72. (Eger, Konigsberg, Falkenau. 
Karlsbad). 

2317. Gopfert E., Uber Erzgehirgische 
Local- und Ortsnamen, Glúckauf VIL 1889, 
str. 2-9. (č. 831.) 

2318. WeiiihoUi E., Flurnamen aus dem 
(sáchsischen) Erzgebirge, Das Erzgebirge, 
Chemnitz, Band II. H. 2., 1894, 29-49; 
1896, 21-61, 107 32. 



2319. Ortsnamen, Egervvellen, Eger, 1883, 
I. 485, 503, 512, 519, 533, 545. 

2320. Ciiterforscher Aug., Nachtráge und 
Berichti^ungen zur - slavischen Namen- 
forschung«, Eger (Progr. Gymn ) 1889-90. 

2321. Gradl H., Die Ortsnamen am 
Fichtelgebirge und in dessen Vorlanden: 

I. Deutsche Namen, Eger, 1891, 8", 177. 

II. Slavische Namen, 1892, 99. (Otisk z Arch. 
f. Gesch. u. Altherthumskunde v. Ober 
franken Band XVIII.: 

2322. Resch, Beitrag zur Charakteristik 
der Ortsnamen aus der slavischen Ur- 
periode, mit besonderer Rúcksicht auf das 
Voigtland, Jahresber. des Voigtlánd. Alter- 
thums-Vereins, XVII. 1 ad. 



2323. v. Keltscli-Siein K, Keltische Ko- 
nigshófe in Schlesien, Eine etymologische 
Studie, Oels, s. a , 24 str. 

2324. Buschí/ig J. G., Die schlesischen 
Dorfer und ihre Namen, Corresp. Schles. 
Ges. I. 1820, 67-8. 

2325. Thomas J. G., Einige Bemerkun- 
gen liber die Namen schlesischer Dórfer 
und Stádte, ibid. 141-2. — Srv. ibid. 567-8: 
Die schlesischen Dórfer und ihre Namen. 

2326. Slavische Reste in deutschen, vor- 
mals slavischen Landern, besonders in 
Ortsnamen, Schles. Prov. Bl. 77 sv., 1823, 
487-96. 

2327. Die Ortsnamen in Schlesien, Jahrb. 
Slav. Lit. V. 1847, 121. 



2328. Arv//ž iOelsner Th.), Schlesiens 
Orts und Familien-Namen, Schles. Prov. 
Bl. N. F. II. 1863, 641-50. 

2329. Kíndler, Deutsch-polnische Orts- 
namen, Schles. Prov. Bl. N. F. X. 1871, 
72-3. Bi\ersdorff\ Slavische Stádtenamen 
in Schlesien, Schles. Prov. Bl. N. F. XI. 
1872, 400 6, 461-5. 

2330. Vašek Ant, Výklad slovanských 
místních jmen na Opavsku (Progr. něm. 
gymn.) Opava, 1872. 

2331. StarořJtnický K. J., Některé pa- 
mátky Slezské (Lhoty, Stráže, Těšín, výklad 
jmenj, Opavský Týdenník XVI. č. 32, 46, 
XVII. č. 7, 9, 30. 

2332. Jména osad německá nebo polo- 
německá (v Opavsku). Viz Prásek V-, Děj. 
kraje Opavsk. 144 ad. 

2333. Česká jména osad, ibid., 140. 

2334. r (Prásek .-;, Rozprávka o některých 
místních jménech na Těšínsku, Opavský 
Týdenník XIX. č. 63. 

2335. Jména osad na Těšínsku zaniklých 
neb zapomenutá, \'ěstn. Mat. Op. V. 1895. 
65-6. 

2336. Xeliring IV/., Schlesische Orts 
naraenforschung. Arch. Slav. Phil. XI 
143 8. 

2337. Hasák, Ueber die Ortsnamen der 
Grafschaft Glatz, Glatzer Viertelj.-Schr. I. 
1881-2, str. 357-64. 

2338. Klemcnz, Die Ortsnamen der Graf- 
schaft Glatz, ibid. VI. 1886-7, str. 207-21, 
291-99; Jahresber. Glatzer Geb. Ver. VIII. 
1889, 46-86. 

2339. Nehriitg 117., Schlesische Orts- 
namen auf -witz, und -itz, Schles. Vorz. 

IV. 1885, 485-93. 

2340. (Firla Joz.), Nazwy slowiaiískie 
\v ziemi cieszvňskiej, Gwiazdka Cieszyňska 
1895, č. 1-4, 6, 8, 10. Srv. .5'/. E/jasz-Radzi- 
kowski, Lud, we Lwowie III. 1897, 381 ; 

V. 1899, 88-9. 

2341. Adamy Hein., Die schlesischen Orts- 
namen, ihre Entstehung und Bedeutung, 
Ein Bild aus Vorzeit, Breslau, 1887 ; 2. Aufl. 
1889. 

2342. IVeinhold K., Zur Entwickelungs- 
Geschichte der Ortsnamen im Deutschen 
Schlesien, Zeitschr. Gesch. Schles. XXI. 
1887, 239-96. 

2343. Schulte ý. JV., Die angeblichen 
schlesischen Ortsnamen imCividale, Zeitsch. 
Gesch. Schles. XXV. 1891, 353-5. 

2344. Damroth K., Die álteren Orts- 
namen Schlesiens, ihre Entstehung und 
Bedeutung, Mit einem Anhange iiber die 
schles. -polnischen Personennamen, Beitráge 
zur schles. Geschichte und Volkskunde, 
Beuthen O. S., 1896. 

2345. Draidžyúsk? Stati., Die Slavischen 
Ortsnamen Schlesiens, I. Kreis Leobschiitz, 
(Progr.) Leobschútz, 1896. — Týž, SIo- 
wianskie nazwy miejscowoáci na Szlasku 
pruskim, Wisfa, Warszawa X. 1896, str. 
630 ad. 



— 136 



B. Geografie historická a politická. III. Místní názvy. 



C. 2346-76. 



c) Místní jména v Lužicích. 



2346. S)noici- J. E., Wo slowjanskich 
městnych mjenach vv Hornej Lužicy a wo 
jich wuznamje. Swjedžeiísko pismo k třista- 
lětnemu jubileju budyskeho gymnasija. Die 
slavischen Ortsnamen in der Oberlausitz 
und ihre Bedeutung. Festschrift zum drei- 
hundertjahrigen Jubilaum des Gymnasiums 
zu Budissin. Budyšin-Bautzen 1867, 4", 16 str. 

2347. ITórnik A/., Ležownostne mjena 
\v Serbach, ' Čas. Mac. Serbsk. XVIII. 
336-44. 

2348. Muka E., Abraham Frencel jako 
serbski topograf (Frenceliana III., Lusatiae 
utriusque nomenclator, místní názvy ze 
zač. XVUI. stol.), Čas. Mač. Serbsk. XXXIV. 
117-21. 

2349. Muka E., Ležownostne mjena, Sta- 
tistika delnjo- a hornjolužickich Serbow, 
Čas. Mač. Serbsk. XXXVII. 3-110, 125-59. 
XXXVIII. 3-120. XXXIX. 3-224. IXL. 
36-53. 

2350. Eosíok M., Ležownostne mjena, 
Čas. Mač. Serbsk. XL. 3-50. 

2351. Muka E., Dodawk k ležownostnym 
a wjesnym mjenam, Čas. Mač. Serbsk. 
XL. 54-6. 

2352. Rostok ^M., Dodawk k ležownost- 
nym mjenam, Čas. Mač. Serbsk. XL. 136-8. 
— Týž, Druhi dodawk k ležownostnym 
mjenam, ibid., XLI 32-3. 

2353. Hóniik M., Wjesne mjena z 1. 1534. 
Čas. Mač. Serbsk. XLV. 58 62. 

2354. Muka E., Staroserbske slowa (též 
místní názvy) we lačanskej lisčinje z 1. 
1241, Čas. Mač. Serbsk. XLVII. 127-30. 



Mag. LXVI. 1890, 209; LXVII. 1891, 43; 
LXIX. 1893, 1, 257; LXX. 1894, 57; 
LXXI. 1895, 241. (Zvi. otisk 1897.) Re 
gister, ibid., LXXIV. 1898, 193-271. — 
Jakob Georg, Uber slavische Orts- und 
Flurnamen in der Oberlausitz, Bautzener 
Nachrichten 1892, Sonntags-Extra-Beilage, 
No. 40 (výtah z Kúhnelovy práce). 

2352. Knotlic //., Zur Ortographie deut- 
scher, vvie wendischer Ortsnamen, Leipzi- 
ger Zeitung 1891, No. 9, Beilage. 

2363. Roitsch M, Zur Erklárung Lau- 
sitzer Ortsnamen, Gebirgsfreund, V. 1893, 
No. 8, str. 85-7; VI. 1894, str. 99, 111, 
124, 134, 149. 

2364. Richter B., Slavische Ortsnamen 
Sachsens, Uber Berg und Thal, XX. 1897, 
str. 353, 361. 

2365. Mucke E. (Muka A.), Die sla- 
vischen Ortsnamen der Neumark, (Otisk 
Mitth. Ver. f. Gesch. d. Neumark), Lands- 
berg a. W., 1898, 8", str. 141. — .srv. 
Brúckner, Kwart. Histor. 1899, 87-9. 



2366. B(růnisdt) W., Einiges iiber die 
Etymologie wendischerOrtsnamen,N.Laus. 
Mag. XVIJ, 57-73. 

2367. Týi,, Uber die mannigfaltigen For- 
men und den sprachlichen V/erth wen- 
discher Ortsnamen, ibid. XX. 53-96. — 
Srv. ibid. XXVII. 67. 

2368. Týž, Die Akrisie in den Bildungen 
Lausitzischer Ortsnamen, ibid., XXXIII. 
1857, 258-77. 



2355. Preusker, Álteter und neuerer Ur- 
sprung der Ortschaťten und Ortsnamen, 
N. Laus. Magazín X. 1832, 486-500; XI. 
1833, 521-5. 

2356. Buttmaun AL, Die deutschen Orts- 
namen mit besonderer Beriicksichtigung 
der ursprúnglich wendischen in der 
Mittelmark und der Niederlausitz, Berlin, 
1850. — Viz Bronisch, N.Laus.Mag. 1869, 
171-208. 

2357. Immísch, Die slavischen Ortsnamen 
in der súdlichen Oberlausitz, Progr., Zittau 
1874, 4". 

2358. Hey G., Die slavischen Ortsnamen 
des Konigreichs Sachsen I., Dobeln (Progr.), 
1883, 4", 55. 

2359. Týž, Die slavischen Siedelungen 
im Konigreich Sachsen, mit Erklárung 
ihrer Namen, Dresden, 1893, 8", V. 355. 
— Opravy a doplííky viz v rec. A. Muky, 
Archiv f. sáchs. Gesch. N. F. XVI. 1895, 
str. 141-5. 

2360. Týž, Die slavischen Ortsnamen von 
Lauenburg, Dobeln, 1888, 8", 36 str. 

2361. Kiihnel P., Die slavischen Orts- 
und Flurnamen der Oberlausitz, N. Laus. 



2369. Krolmus 11'., Erklárung der Orts- 
namen in der Gránz-Bestimmungs-Urkunde 
(1215), N. Laus. Mag. XVI, 1838, 155. 

2370. Sihsmilch, Verzeichniss mehrerer 
Lánder, Stádte und Dorfer von verschie- 
denen Namen in der deutschen und wen- 
dischen Sprache, N. Laus. Mag. VIII. 1830, 
493-508. 

2371. Busch, Etymolog. Untersuchungen 
uber die Gaunamen der Niederlausitz, N. 
Laus. Mag XIII. 1835, 164. 

2372. Gíir///^.s-,. Versuch einer Erklárung 
verschiedener Stádte- und Ortsnamen in 
der Niederlausitz, Nieder-Lausitz. Beitr. II. 
1838> 157. 

2373. Schulz, Niederlausitzer Flurnamen, 
Niederlaus. Mitteil. IV. 427. 

2374. Leo H., Wendische Localbezeich- 
nungen in Ilalle, Ilallisches Tagblatt 1857, 
28. Juni. 

2375. Ender, Die Ortsnamen in der G5r- 
litzer Haide und Umgegend, N. Laus. Mag. 
XLVIIt. 1871, 332-62; XLIX. 1872, 213-5. 

2376. Dchmel, Mat Diehsa Slaven oder 
Deutschen seinen Ursprung zu danken.^ 



— 137 



C. 2376-412. 



JI. Pomocné vědy. I. Geojfrafie. 



N. Laus. :Mag. XIV. 1836. 150. Srv. Kalina, 
Bemerkungen, ibid XVI. 1838 27. 

2377. Dehmel, Die Bedeutung des Namens 
Diehsa betreffend. N. Laus. Mag. XVIII. 
1840, 52. 

2378. ITorós, Woher mag der kleine 
oberlausitzische Kreis, der »Eigen« ge- 
naniit, den Namen haben ?, N. Laus. Mag. 
IX. 1831, 357. Srv. Lausitz. N. Monatschr. 
1805, II. 210. 

2379. Ho/sc/ier, Veher den Namen des in 
der Oberlausitz belegenen sog. Eigenschen 
Kreises, N. Laus. INIag. XXVI. 2., 1849, 161. 



2380. Růdenbeck, Ueber den Namen und 
die Lage des*Ortes Scitiani, N. Laus. Mag. 
IV. 1824, 342. 

2351. Kohler G., Der Dorfname !>Moy3«, 
N. Laus. Mag XX. 1848, 108. 

2352. Múschner, Die Ortsnamen Niemisch 
und Sackrau, Verh. Berl. Anthrop. Ges. 

1888, 76, 77. 

2383. Feyerabend, Uber die álteste Be- 
siedelung des Neissethales in der Gegend 
von Gorlitz (Ortsnamen), Niederlaus. Mit- 
theil. IV. 1895, 230 ad. 



d) Výklad některých jmen místních (abecední pořádek). 



2384. P. V , Rozprava o jménech Sla- 
vošov, Bern, Beroun, Kvčty 1S34, 107. — 
Více viz v Topografii s. v. Beroun. 

2385. Rranii J.-Priiyik Fr., ,..Brod" 
v místních jménech. Krok V. 1891, 441. 

2386. Krch H., Drobnosti místopisné. 
Čas. 01. Mus I. 24: Cerekev, Cerekvice, 
Církvice. 

2387. Urban J\/., Die ,,Grun" und >^Reuth« 
im ehemahgen Egerer Kreise, Erzgeb. 
Zeitung 1890, str. 194-7. 

2388. Bolíme O., Die Ortsnamen auf 
-gríin in Bohmen, Mitth. Gesch. Deutsch. 
Bohm. XXXIX 1891, 307-21. 

2389. Peci Ed., Jaký význam mají jména 
polních tratí „Jámy" a »na Jamách*, Čas. 
01. Mus. VIII. 1891, str. 162 (starý způsob 
sýpek). 

2390. Palacký Frant., Nesnáze starého 

^ 'v v v 

místopisu a Kostelcové v Cechách, CCMus. 
1851, II. sv. 3-17. — Přetisk Radhošt 1872 
II. 357-73. 

2391 Sedláček Aug., O Kostelcích v Če- 
chách, Method V., 1879, 49-52. 

2392. Ludvík J., Oujezd, Lhota, Poutník 
slovanský, v Praze 1826, IV. 105. 

2393. J/reček Herm., Lhota íprvní v li- 
stinách), Pam. Arch. II. 1857, 31. 

4394.' Radlinský M. (Prásek V.), Lhoty, 
Komenský IV. 1876, str. 717 (nejsou na 
statcích arcib. olom.>. 

2395. Václavek, Lhota, Posel z Budce, 
1879, str. 27. 

2396. Srv. článek Elgut (Lgota, Lhota), 
Bedeutung und Verbreitung des Namens, 



Verhandl. Berl. Anthrop. Ges. 1882, 160-L 
495-6, 559; 1883, 266-7. 

2397. Schulte J. W., Ujazd und Lgota, 
Ein Beitrag zur schlesischen Ortsnamen- 
forschung, Zeitschr. Gesch. Schles. XXV. 
1891, 211-35 Srv^ č. 2402, 2331. 

2398. Lhotv v Čechách, Besídka pro záb. 
a pouč. 1891,' č 62. 

2399. Lhoty a jiná místní jména v Če- 
chách a na Moravě ("nejoblíbenější jména 
vesnic s varianty), Náš Domov, Olomouc, 
I. 1892, 160. 

2400. A/itl Tlieod., Doplňky, k heslu 
»Lhota« v Popisu Palackého, Čas. Spol. 
Přát. Star. 1897, 138. 

2401. Kníes J.. Názvy Moráň, na moráni, 
Čas. Ol. Mus. XI. 1894, str. 30. 

2402. Jungiiitz, Ueber die Ortsnamen 
Uyazd, Zeitschr. Gesch. Schles. XIV. 1879, 
570 1. Srv. č. 2392, 2397. 

2403. Houdek Vit., O staroslovanskx^xrh 
hradech (o názvu ..Staré Město" po Če- 
chách a Moravě), Čas. Ol. Mus. IV. 1887. 
110. — Srv. Prásek V., Naše «. Stará Města* , 
Komenský IX., 1881, str. 311, 385 (č. 2257.). 

2404. Poznamenání k rozpravě o Dudí- 
kově dílu stran jména „Žďár", Mor. Orlice 
1866, č. 5. 

2405. Orth J., K etymologii jména Žďár, 
Listy til. V. 1878, 217-8. 

2406. Gcbauer J., Etymologie von Žďár, 
Arch. Slav. Phil. III. 1878, 76-8.^ 

2407. Týž, O původu jména Žďár. Pam. 
Arch. XI. 89-91. 



e) Hříčky s místními jmény. 



2408. Vi)iarický Kar., Topografická mo- 
rálka, po česku provolání bytu po krá- 
lovství českém, ČČMus. 1828, II. 124. Srv. 
č. další. 

2Wi.{Viiiařicky), Místní morálka, Česká 
Včela 1835, 5-6. 

2410. Šumavský A., Topografická mo- 
rálka aneb provolání bytů po kraji Pí- 



seckém (Topograf. a filolog, žert dle jmen 
skutečných). Poutník od Otavy I. 1858, 
sv. II. str. 92. 

2411. Humor v našich názvech míst a 
osob, Světozor, Vídeň, 1861, str. 227. 

2412. Sobotka Primus, Kratochvilná hi- 
storie měst a míst v zemích koruny svato- 
václavské, v Praze, 8", 303. Obsahuje 



— 138 



B. Geografie historická a politická. IV. Stezky, stráže 
a brány zemské. 



C. 2412-29. 



kromě jiného žertovné výklady místních 
názvů. 

2413. Řezníček V., Hříčka s místními 
jmény v království českém, Český Lid III. 
1894,' 228-30. 



2414. Branky F., Úbernamen aus dem 
Egerland, Urquell, N. F. 1898, 36-9. Po- 
směšky, žertovné názvy osad chebských. 
Srv. //. Wulfhardt (J. fíofmann), Eger- 
iánder Histórchen, Karisbad 1889; Jos. 
Hofmanu, Lausa Dinga, Karisbad, 1892. 



IV. Stezky, stráže a brány zemské. 



2415. Tomek \V. W., Něco o pomezí 
země české"^) za nejstarších ^časů až do 
prostředka XIII. století, ČČMus. 1855, 
461-75. 

2416. Ji?-cček H., O starých cestách 
z (lech a z Moravy do zemí sousedních, 
ČČMus. 1856, 11.^ 114-29: Vnější strana 
pomezního les^a Českého; Přechody přes 
pomezní les Český ; Cesty z Moravy do 
zemí sousedních. 

2417. Jirečck II , Stezky přes pomezí 
české a moravské v ohledu válečném a 
obchodním, ČČMus. 1856, III. 90-107: Hra- 
zení stezek; Brány zemské; Hrady po- 
mezní; Stráže na pomezí, Chodové; Ob- 
chod a kupectví, zboží a tržiště. 

2418. Zur Geschichte des Waldhwozd in 
Bohmen, Salomon, Austria, Wien, 1858, 22. 

2419. v. Hcllert J. A., Die ehemalige 
Waldveste Bóhmen, Ein Beitrag zur ge- 
schichtlichen Lánderkunde, mit beson- 
derem Hinblick auf den sudlichen Theil 
des Bóhmerwaldes, Mitth. Geogr. Ges. Wien, 
1870, 489-518. (Otisk) Siv. týž, 1867, 
(Geogr. Bild v. alt Bóhmen). 

2^420. Jireček Herm., Slovanské právo 
v Čechách a na Moravě, v Praze, 1863. 
§. 3. Přechody přes pomezí české (str. 9-16) : 
Cesta Chebská. Přechod Tachovský. Pře- 
chod Přímdský. Stezka Domažlická. Cesta 
Yintířova nebo-li Březnická. Stezka Pa- 
sovská, také Prachatická, Zlatá. Stezka Li- 
necká. Stezka Vitorazská, Česká. Stezka 
Jihlavsko - haberská Přechod Liběčský. 
Stezka Trstenická. Stezka kladská nebo-li 
polská. Cesta Záhoštská. Řeka Labe. 
Stezka Chlumecká, Srbská. Stezka Kopist- 
ská, Mostecká. Stezka Kralupská. Stezka Se- 
dlecká. Stezka Holotylská. — §. 6. Pře- 
chody přes pomezí moravské: Stezka Ska- 
lická. Stezka Brodská neboli Uherská. 
Stezka polská, Hradecká. Cesta Opavská. 
Cesta Krnovská. — Srv. Jireček Herm., 
Pam. Arch. II. 1857, 66-7 : Stezka Li^.ěčská, 
Stezka Habrská, Stará cesta od Prahy 
k Želivu (cesta Humpolecká), Stráže, Stezka 
Vitorazská, Stezka česká. 

2421. Gabriel J. A., Der konigliche Wald 
Hvvozd, oder das Gebiet der konigl. Frei- 
bauern im Bohmerwalde. Historisch, poli- 
tisch und statistisch dargestellt, Prag, 1864, 



8", 40 str. (zmínky o hvozdu pomezním a 
stezkách). * Pam. Arch. VL 1865, 79. 

2422. Woccl J. E., O hradištích a bra- 
nách zemských, Pam. Arch. Vílí. 1870, 
321-30. Srv. Nár. Listy 1869, č. 165, 166 
(výtah z přednášky). 

2423. Kolář M., Stráže uvnitř Čech, 
Příspěvek k župnímu rozdělení, Pam. Arch. 
IX. 1874, 187-96 

2424. Ortk J., Příspěvek ke Strážím, 
Pam. Arch. IX. 816-7. 

2425. Kalousek, Příspěvek ke Strážím 
(v Čechách), Pam. Arch. IX 962-4. Srv. 
Pokrok 1872, č. 321. 

2426. Erben y^^j-.. Staré pomezní cesty 
a brány zemské v Čechách. Dle očitého 
seznáni popisuje, Květy III. 1868, str. 307-10, 
315-8, 323-6, 331-4,339-42,347-50. Obsah: 
I. Pomezní cesty do Moravy: 1.- Stará 
cesta trstenická. 2. Pomezní cesta Líběčská. 

3. Cesta Habrská, pozdější cesta Humpo- 
lecká. II. Přímé spojení Prahy a středních 
Čech se severozápadním koutem Dolních 
Rakous: 1. Pomezní cesta >Stráž«. 2. Cesta 
Vitorazská nebo i Záhorská. 3. Cesta Li- 
necká. 4. Stezka Prachatická. IIL Přechod 
z Bavor do Čech: 1. Cesta Březnická čili 
Hartmanická. 2. Kotlina Domažlická. 3. Zem- 
ská brána »Přimda«. 4. Cesta Tachovská. 
5. Soutěska Kynžvartská. IV. Krušnohoří: 

1. Stezka Chodovská nebo Loketská. 2. 
Brána zemská u Kralup. 3. Cesta Kopistská. 

4. Cesta Chlumecká. 5. Do sousední Míšně 
vedla kromě cest horských ovšem i dráha 
vodní po řece Labi. V. O cestách do Lu- 
žice. VI. Přes Krkonoše a Jizerské hory. 
Vli. Přechod do Pruska. 

2427. Loscrth J., Der Grenzwald Boh- 
mens: 1. Die alte Umgrenzung Bóhmens, 

2. Die Landesthore. 3. Die Bóhmischen 
Strassen und Sáumwege. 4. Die Choden, 
Mitth. Gesch. Deutsch. Bóhm. XXI. 1883, 
177-201. 

2428. Hraic J. K, Stráže, Strážnice, 
Varty a brány zemské, Národ a Škola 
1883, č. 1. 

2429. Stezky zemské u Tábora, Český 
Jih XI. 1883, č. 14-5: Stezka Habrsko-Ji- 
hlavská, Liběčská, Gmundenská, Vitoraz- 
ská, též Česká zvaná, Linecká. 



*) O kolonisaci pomezného hrozdu bude literatura uvedena na místě vhodném. 



139 — 



II. Pomocné včdv. I. Georrrafie 



C. 2430-55. 



2430. Jircček Herm., Vzdělání a osazení 
pomezního hvozdu českého, Jub. svazek 
Pojednání Král. Č. Spol. Nauk, VI. 12., 
č. 3., 1884, 4", 36 str. * Kalousek J., Osvěta 
XV. 756. 

2431. Knipka V., Bojiště a české brány, 
Zlatá Prahl I. 1884, 250-1. 

2432. Hraše J. A'., Starobvlé cestv zemské, 
Jarý Věk 1884, 22-3, 51-3, 106-7, 161-3, 
s mapou. 

2433. Jelínek Břet , Ueber Schutz- und 
Wehrbauten aus der vorgeschichtlichen 
und álteren geschichtliďen Zeit, mit be- 
sonderer Riicksicht aul" Bóhmen, Prag, 
1885, 8^ 89-92; Die Warten. 

2434. Hrase J.^K., Zemské stezky, stráž- 
nice a brány v Čechách, v Novém Městě 
nad Metují, 1885, 8", 183 (1), 1 mapa. - 

Obsah: Zemské stezky. I. Zemská stezka 
Kladsko-Polská. II. Stezka Bystřička (Ha- 
belschwert). III. Stezka Trstěnická. IV. 
Stezka Habrsko-Jihlavská V. Stezka Li- 
běčská. VI. Stezka Gmundská. VII. Stezka 
Vitorazská, též Česká. VIII. Stezka Li- 
necká. IX. Stezka Pasovská, jinak Pracha- 
tická, též stezka Zlatá. X. Stezka Vintí- 
řova, jinak Březnická. XI. Stezka Doma- 
žHcká.XlI. Stezka Přimdská. XIII. Stezka 
Tachovská, XIV. Stezka Chebská. XV. 
Stezka Sedlecká čili Erfurtská. XVI. Stezka 
Kralupská. XVII. Stezka Kopistská neboli 
Mostecká. XVIII. Stezka Chlumecká čili 
Srbská. XIX. Dráhy vodní po Labi a 
Vltavě. XX. Stezka Žáhoštská čili Vartm- 
berská. XXI. Stezka Semilská. XXII. Stezlca 
Trutnovská. — Strážnice a brány zemské. 
— Rejstřík jmen. — * Kalousek Osvěta, 
XV. 757. L. Domečka, Ohlas od Nežárky, 
Jindř. Hradec, 1884, č. 43-5, 49; Čas. 0'l. 
Mus. I. 172; Kodym J. V., Komenský 1884, 
XII. 43; Peisker č. následující. 

2435. Peisker Jan, Pomezný hvozd a 
nejnovější spisy o něm. Sborn. Histor III. 
1885, 9-16, llí-9, 169-77. Recense č. 2430. 
a 2434.: Krajina stezky Linecké, Končina 
stezky Prachatické, Končina stezky Vito- 
razské. 

2436. Ricfi/ý Jindř., Příspěvky ku po- 
znání prvotního osídlení jihovýchodní části 
hvozdu pomezního v Čechách, v Jindř. 
Hradci, 1892. Na konci stať o ^stezce ji- 
hlavsko-habrské a vitorazské. * Český Lid 
II. 525. 

2437. Domečka Liid., Osídlení krajiny 
jindřicho-hradecké a novobystřické, v Jindř. 
Hradci, 1894, 12", 154. (1). (Týká se po- 
mezního hvozdu, stezek a stráží). * Český 
Lid III. 50. 

2438. Lippcrt JuL, Socialgeschichte Boh- 
mens in vorhussitischer Zeit I. Prag, Wien, 
Leipzig, 1896, str. 60 89: 3. Die Handels- 
wege. 



entwickelung bis zum Jahre 1500, Stutt- 
gart 1892, 8°, 99 str., 1 mapa (Forschungen 
zur deutschen Landes- und Volkskunde, 
herausgeg. von A. Kirchhoft", Bd. VII. H. 2.) 
Týká se stezek českých. 

2440. Šimák J. V., Stopy starých stezek 
zemských na severu českém, Český Lid 
VIII. 1-7. Stezka žáhoštská, semilská (krko- 
nošská). 

2441. Bouška, Staré zemské stezky a 
strážnice, Českodubský okres 1894, str. 

15-9. 

2442. Heibig J., Die Lage vom Trauer- 
steg in geschichtlicher Beleuchtung, Rei- 
chenberger Zeitung 1896, No. 304. 

2443. fíraše J. K., Zemská stezka kiad- 
sko-polská a strážná branka u Náchoda, 
Pam. Arch. VIII. 1870, 443-50. — * Dobe- 
ninskv. Strážná branka u Dobeniny, Pam. 
Arch.' Vlil. 541-4. 

2444. Hrase J. A'., Průsmyk náchodský. 
Studie arch -hist, Pokrok 1871, č. 298-300. 

2445. Hrase J. K, Brána zemská čili 
Branka, Zemská stezka kladsko-polská, 
Dějiny Náchoda, v Náchodě, 1895, str. 
10-4, 25-8. Srv. ČČMus. 1845, 55-61. 

2446. Branka u Náchoda, Pernštýn, v Par- 
dubicích, 1883, č. 9. 11, 13. 

2447. Branka v Hradecku, Pam. Arch. 
VII, 598. 

244 8. Adámek K. V.. O starodávných 
cestách krajinou Hlineckou, Chrudimskou 
a Poličskou, I. výr. zpráva Spol. Přát. Star. 
Č. 1889, 29-38 (cesta Poličská, Mýtsko- 
Skutečská a Chrudimsko -Hlinecká). Srv. 
Adámek A'., Chrudimsko, 1878, str. 5. 

2449. Hovorka A'., Na stopách stezky 
chrudimsko-letovické (s mapkou), Čas. 
Spol. Přát. Star. III. 1S95, str. 50-3. 

2450. Adámek K. V., Od Letovic vedla 
stezka k Mýtu a nikoli k Chrudimi, Čas. 
Spol. Přát. Star. III, 1895, str. 84-5. 

2451. Šimek Jas., O stezce Trstenické, 
Progr. gymn. v Litomyšli, 1884, 8'\ 11 str. 
(šla lesem pohraničným z Litomyšle k Svi- 
tavám na Moravě). 

2452. Trstěnická stezka v Táborsku, 
Český Jih, v Táboře, Xí. 1883, č. 14-5. 

2453. Stezka Trstěnická: Traýp J/., 
NBIatt 1856, No. 11. Hrašc, č. 2434, str. 35. 

Vocel, Pravěk, 299. Šembera, Vysoké Mýto, 
32 str. Diidik, Dějiny Moravy I. 261. IV. 
134. VIII. 27 Adámek K. J'., ČČMus. 1892, 452. 

2454. Stezka Liběčská: Pam Arch. VI. 
66, IX. 454, X. 668. Adámek A'.. Chrudimsko, 
5; čas. Pravda X. 1891 č. 36; Adámek A'. 

V., ČČMus. 1892, 446 



2439. Simon A., Die Verkehrstrassen in 
Sachsen und ihr Einfluss auf die Stádte- 



2455. SVáma F. B., Zlatá stezka, Pří- 
spěvek k dějinám českého obchodu v minu- 
losti, ČČMus. 1837, 152-68. Srv. Lenz 
Jos., Historisch-topographische Beschrei- 
bung der k. baier. Kreisstadt Passau, Passau 
1818, I. 67. 



140 



B Geografie historická a politická. IV. Stezky zemské. 

V. Hranice zemí českých. Č. 2456-85. 



2456. Der baierische Wald (Bohmerwald), 
Iliustrirt und beschrieben von Bcr/ili. Grue- 
ber und Ad. MiiUcr, Regensburg 1846. 

2457. Wcnzig Jos., Der Goldene Steig, 
Wenzig und Krejčí, Bohmerwald, 1860, 
č. 843, str. 244-60, IX. Kuschwarta und 
der goldene Steig. 

2458. {Lausecker /O, Der Goldene Steig, 
Skizzen aus dem Bóhmervvalde VI., Mitth. 
Gesch. Deutsch. Bohm. VI. 1868, 26-33. 

2459. J. F. S., Zlatá Stezka v Šumavě, 
Šumavan, Klatovy IV. 1871, č. 10-12. 

2460. Pasovská stezka, Pam. Arch. IX. 
1874, 594. 

2461. Zlatá Stezka u Prachatic na Šu- 
mavě, Besídka pro záb. a pouč. 1879, 
č. 24-9. Srv. č. 2419, str. 506. 

2462. Zlatá stezka v Domažl., Posel od 
Čerchova 1881, č. 40. 

2463. Zlatá stezka, Posel ze Sušice, 1885, 
126, 136, 149, 161, 173, 184, 197. 

2464. Messiicr '}'., Prachatitz, Ein Stádte- 
bild, Prachatitz, 1885 (též o Zlaté stezce). 

2465. Wallern und der Goldene Steig, 
Bohemia 1889, 181 B. 

2466. Hyid/nann F/ aut., Priismyk Vše- 
rubský v Šumavě, (s hlediska histor.). Náš 
Domov, Olomouc, II 1893, č. 18-20. 



2467. Schurtz Heiiir., Die Pásse des 
Erzgebirges, Leipzig, 1891, 8", 64, 1 mapa. 
* Podstatné opravy a doplňky podal E. O. 



Sciuilze, N. Archiv fúr sáchs. Gesch., Dres- 
den XIII. 1892, str. 163-7. 

2468. Níemaini, Die alten Verkehrs- 
strassen des Erzgebirges, Archiv fúr Post 
und Telegraphie, 1897, No. 18, str. 569-74. 
Otištěno Leipziger Tagblatt 1897, No. 515, 
str. 7447 ad. 

2469. Mosihkau, Der Gabler Pass bei 
Zittau, Gcbirgsfreund I. str. 65. 

2470. Halhcicli, Zur Geschichte der Gor- 
litzer- Reichenberger Strasse, Reichen- 
berg, 1871. * Mitth. Gesch. Deutsch. Bóhm. 
IX. 1871, 57-8 

2471. Feistner IV., Zur Geschichte der Zit- 
tau Prager Strasse, Mitth. Gesch. Deutsch. 
Bóhm. XVIII. 1880, 146-54. 



2472. Frašek V, Východní hranice ke 
Slezsku a zemské brány u Mor. Ostravy 
a Místku (Záhady místopisné I.\ Komenský 
1881, IX. 5, str. 68-9. 

2473. (Zoubek), Přeseka Slezská, Pam. 
Arch. VII. 1868, 74-6. 

2474. Meitzen Aug., Ueber die schle- 
sische Preseka und andere Grenzverhaue 
des Mittelalters, Verb. Berl. Anthr. Ges. 
1873. 12-8, 1874, 25. 

2475. GriuiÍLagen Colmar, Der schlesische 
Grenzwald (preseca), 51. Jahresber. Schles. 
Ges. Breslau. 1873, 193; Zeitschr. Gesch. 
Schles. XII. Breslau, 1874, 1-1 S. 

2476. Schulte J. IV., Die Preseca, Cod. 
Dipl. Sil. XIV. 1889, Einleit., str. XXX až 
XXXIII. 



v. Hranice zemí českých. *) 



2477. Brůuec Emanuel, Historie territoria 
království Českého, Komenský, VIII, 1880, 
str. 41-3, 56-7, 103-5, 150-2, 180-3, 265-6, 
282-3, 405-9. 



2478. Prockl V., Eger und Egerland**), 
Historisch, statistisch und topographisch 
dargestellt, I-II B., Prag und Eger 1845. 
— 2. vyd. Falkenau, 1 svazek. 

2479. Kůrscliner F , Eger und Bohmen, 
Die staatsrechtlichen Verháltnisse in ihrer 
historischen Entwicklung, Grosstentheils 
nach handschriftlichen Ouellen, Wien, 1870, 
VI, 206, XXVII. 

2480. Dri-ook I'., Altere Geschichte der 
deutschen Reichsstadt Eger und des Reichs- 
gebietes Egerland, In ihren Wechselbezie- 



hungen zu den nachbarlichen Deutschen 
Landen und zu Bohmen, Leipzig, 1872. 

2481. Gradl H., Das alte Egerland, 
Egerer Jahrbuch, XI. 1881, lOS-23, s mapou 
z r. 1315 a seznam starých jmen místních. 

2482. Gradl fí., Waldsassener Gebiet in 
Bohmen, Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm. 
XX. 1882, 260-5. 

2483. Gradl H., Geschichte des Nord- 
gaues und der Regio Egere (1000-1322), 
ibid. XXII. 1884. 

2484. Gradl B., Zur áltesten Geschichte 
der Regio Egere, ibid. XXIV. 1886, 1-33, 
205-33. 

2485. Gradl H., Monumenta Egrana, 
I. B. Eger, 1886, s mapou (o hranicích 
Chebska). 



*) O hranicích zemí českých za jednotlivých vladaříc (na př. za Boleslava II., Břeti- 
slava I., Přemysla Otakara II. atd.) bude literatura uvedena při těchto panovnících. 
Tu jde o studie celkové, týkající se vzájemných poměrů českých zemí a pak zemí 
sousedních. 

**) V knihách a studiích č. 2478-86. jsou podrobnosti o změnách a ustálení hranic 
mezi Chebskem a Cechy. .Srv. další oddíl C. Kartografie, Chebsko č. 2531. 



— 141 



C. 2486-509. 



II. Pomocné vědv. I. Geografie. 



2486. Celakovský Jar., Cheb a Chebsko. 
v Praze, 1897, 8". (Otisk z Ottova Slovníku 
Naučného) str. 19. 



2487. Braiinmuller B., Eeitráge zuř Ge- 
schichte des ostlichen Donaugaues und 
der Grafen von Bogen, Progr. d. Stift- 
gymn. MV, Melk, 1871-5, 

2488. Prockl F., Das bohmische Weitra- 
Gebiet, seine Germanisirung und seine 
weitere Geschichte, Mitth. Gesch. Deutsch. 
Bohm. XIV. 1876, 77-94. Srv. Domečka 
č. 2437. 

2489. Sed/dčet Aui:,., Jak se měnilv a 
ustábly meze Cech a Rakous Dolních, 
(Progr.), Tábor, 187 7. Otisk, 8". 16 str. 
* Horcička, INIitth. Gesch. Deutsch. Bohm. 
XVI, 1879, 8. 



2490. Adámek K. ]'.. O rozloze a hra- 
nicích někdejšího Vratislavská se zřetelem 
k Cáslavsku, Chrudimsku, Hradecku a 
sousední Moravě, ČČMus. 1892, 442-57. 

2491. Boczek A., Grenzstreitigkeiten zwi- 
schen Ungarn und Máhren, NBlatt 1862, 
str. 27-30, 37-44, 52-6. 

2492. Tomek IV. JV, Paměti Újezdu Po- 
lického čili nynějších panství Broumov- 
ského a PoHckého z časů před válkou 
Husitskou. Pain. Arch. 11. 1S57. Č. 1. Popis 
krajiny, str. 200-4. Něm. vyd. Aelteste 
Nachrichten iiber die Herrschaften Brau- 
nau und Politz bis zur Zeit des Hussiten- 
krieges, Prag, 1857, 8°, 91. 



2'\93. Kejrzyúski Wojciech, Granice Polski 
w X. wieku (z mapa , Rozprawv wydzialu 
histor. filoz. Akad. Umiej. Kraków, 1892, 
str. 1-32 Též Otisk. * Lewicki A., Kwart. 
histor. 1893, VII. 529-33. Kalousek Jos., 
CCHistor. I. 1895, 75 (nepříznivě). 

2494. {Hellmaim), Die sudwestliche 
Grenze des Bisthums Breslau im XIII. Jht, 
Schles. Kirchen. Bl. 1867, 423 (o hranicích 
českoslezských). 

2495. Rozgraniczenie Polski i Sziaska 
wr. 1531, Lech 1823. Viz Finkel, Bibliogr. 
II. 1. č. 10804. 

2496. Xeígebauer, Die álteste Grenzur- 
kunde zwischen Polen und dem Militscher 
Kreise (1531), Ledebur, Archiv V. 1S31, 
62-7. 

2497. Dittmann Bom., Die álteste unge- 
druckte Urkunde uber die Grenzverhált- 
nisse zwischen Schlesien und Polen, Le- 
debur, Archiv II. 1830, 357 60 (Grenze bei 
Lubschau, Kreis Lublinitzl 



2498. Daniel, L'ber die Grenzstreitig- 
keiten zwischen Schlesien und Polen, Schles. 
Prov. Bl , XCVIII. 1833, 244 9. 

2499. Die Grenze zwischen Schlesien 
und Polen, Schles. P.ov. Bl. N. F. III 
1864, 134-7. 

2500. Nachricht von einer Grenzstreitig- 
keit zwischen Lauban und Berthelsdorff 
éhedem "ewesenen, welche zucleich die 
wahre Landesgrenze betrifit, ( )berlaus. Arb. 
III. 1752, 202-11. 



2501. IVor/is. Erláuterung der Ober- 
Lausitzischen Grenzurkunde von 1213, 
Neues Archiv fiir Gesch. Schlesiens und 
der Lausitz, Glogau, II. 1824, 319-57. Srv. 
N. Laus Magazín XIL 1834, 449-72. 

2502. Schiff-ner Alb., Die zwischen der 
Krone Bohmen und dem bischoťi. iMeiss- 
nischen Stuhle in der ersten Hálfte des 

XIII. Jhrhts. aufgerichtete, vorziiglich die 
Ober - Lausitz betreíTende Grenzbestim- 
mungsurkunde, Beleuchtet von ihrer geo- 
graphischen und topographischen Seite, 
N. Laus. Mag. XII. 1834, 42-69, 195-226, 
320-55. * Worbs (polemika), ibid. XII. 
449-72. Schiffner (obrana) ibid. XIII. 1835. 
224-32, 276-82. Dodatek 283-95: Nachtrag 
zu dem in den 3 ersten Heften des N. 
Laus. Magazins 1834 enthaltenen Aufsatze 
liber diejenige Urkunde von 1241, welche 
die Abgránzung der bischoflich-meissni- 
schen von den konigl. bóhmischen Gíitern 
in den Gauen Zagost und Budesin betriíTt. 
Srv. Brantl XIV. 1836, 208. 

2503. Kalina von Jdthenstein Matili , 
Noch Einiges iiber die Ober-Lausitzische 
Gránzurkunde von 1213. N. Laus. Mag. 

XIV. 1836, 289-302. 

2504. Krohnus WeiizeL Erklárung der 
altslavischen Ortsnamen in der die Ober- 
lausitz betreffenden Gránzbestimmungsur- 
kunde, N. Laus. Mag. XVI. 1838, 155-70. 

2505. Kohlei- G., Oberlausitzische Grenz- 
urkunde v J. 1241, N. Laus. Mag. 1850, 
249-59. 

2ó0(). Schonwá/der, Die drei ersten Ab- 
schnitte der bischófl. Meissnischen Grenz- 
urkunde von 1241, N. Laus. Mag. LV. 
1879, 366-73. Srv. ibid. 18S1, 38.5-401. 

2507. Schonwálder, Uber die Grenzen 
des Gaues Zagost, N. Laus. Mag. LIV., 
1878, 294-304. 

2508. Pretisker, Der Bischoflich-Meissni- 
sche Sprengel in Bezug auf die Ober-Lausitz, 
N. Laus. Mag. XII. 1834, 382-6. 

2oQ9. ^Sed/áček Aug., O ustálení hranic 
mezi Čechami a Lužicí, ČČMus. 1892, 
239-52. 



— 142 — 



C. Kartogratie. I. Část všeobecná. II Čechy. 



C. 2510-32. 



C. Kartografie. 



I. Čásť všeobecná. 



2510. Hauber Eherhard David, Versuch 
einer umstándlichen Historie der Land- 
karten, Ulm, 1724 (obsahuje též dějiny 
kartografie v zemích českých). 

2511. Woltersdorf E. G , Repertorium 
der Land- und Seekarten, so wie der vor- 
zuglichsten Grundrisse und topographi- 
schen Ansichten der merkwúrdigsten 
Stádte, Wien, 1813, 8". 

2512. Hiihner, Museum geographicum, 
Kritischer Wegweiser im Gebiete der Land- 
kartenkunde, Berlin 1825. 

2513. Leleivcll Joacíum, Géographie du 
moyen áge, :-IV. Bruxelles, 1852. 



2514. Wolkenhauer, Leitfaden zur Ge- 
schichte der Kartographie, Breslau 1895. 

2515. Roskiewicz J, Die Kartographie 
in Oesterreich v. J. 1750 bis z. J. 1873. 
(Otisk z Beitráge zur Geschichte der Ge- 
werbe und Erímdungen Oesterreichs von 
der Mitte des XVIII. Jhts. bis zur Gegen- 
wart, II. Reihe), Wien, 1875, 8", (4), 54. 

25 16. Szafnocha JV., Kartografia \v Au- 
stryi. Gazeta Iwowska 1883, No. 28. 

2517. Arbeiten des ósterreichischen Mili- 
tárgeographischen Instituts, Wien, 1864 ad. 

2518. Rastaw/ecki Edic. baron, Mappo- 
grafia dawnej Polski, Warszawa 1846, 8°, 
XIV, 161. 



II. Cechv 



2519. ScJimitt Ant., Archaeologická mapa 
království Českého, v Praze, 1856. * Pam. 
Arch. II. 143-4. 

2520. v. Rie;^i;er Jos., Verzeichniss eini- 
ger allgemeinen Landkarter von Bohmen, 
Mater. Stát. Bóhm. I. 1787, str. 59-78. 

2521. Týž, Beitrag zur náheren Unter- 
suchung uber die álteren Landkarten von 
Bohmen, ibid. I. str. 189-230: Erste Ori- 
ginalkarte. Zweite Originalkarte von Boh- 
men. — Fortsetzung des Beitrages . . ., 
ibid. III. 1787, str. 613-22: Die dritte Origi- 
nalcharte. 

2522. Nachricht von den in Holz oder 
Kupfer bisher gestochenen Landcharten 
von Bohmen, A. ]'oigts Einige literarische 
Briefe, v. Riegger Jos., Archiv Stát. Bohm. 
1792, I. 400. (Chystaná práce). 

2523. Landcharten von Bohmen, Miillner, 
1805, č. 1755, str. 68-78. 

2524. Erben Jos., Historický přehled 
kartografie země české, Pam. Arch. IV. 
2., 1S61, 136-40. Týž, Čechy, č. 1828, str. 8. 
Dvorský, Sborn. Hist. II 1884, 321. 

2525. {Svátek Jos.), Staré mapy Čech, 
Besídka pro záb. a p^ouč. 1871, č. 94. 

2526. První mapa Čech, Koleda, v Olo- 
mouci, 1877, str. 299. Přetiskováno pak 
častěji. 

2527. Poříčský L. M., Nejstarší mapy 
Čech, Nár. Listy 1897, č. 348 (r. 1518, 
1570, 1619). 



2528. Kalotisek Jos., De regni Bohemiae 
mappa historica commentarius, Ex Actis 
Regiae Scientiarum Societatis Bohemicae, 
série VI. tomo 8, Pragae, 1876, p. 39, 4". 
(Addita 1 mappa.) České vyd. : Výklad k hi- 



storické mapě Čech, Pam. Arch. X. 409-24 
(přiložena mapa). Srv. J. K. R., Mapa histo- 
rická Čech, Opravy a dodatky, Pam. Arch. 
X. 823;5. — Vyd. '2. Výklad" k historické 
mapě Čech, v Praze 1894, nákladem Král. 
Č. Spol. Nauk, mapa, 23 str.: Úvod, O fa- 
rách, O archidiakonátech a děkanátech, 
O klášteřích, O hradech ^a tvrzích, O mě- 
stech a městečkách. * ČČHistor. I. 395-7; 
Lehner, Method, 1894, 138. 

2529. Kalousek Jos, Tři historické mapy 
k dějinám českým^ v Praze, 1885 (K Tom- 
kovým Dějinám Českým). * GoU, Revue 
historique, Paris XXXIII, 382. 

2530. Milbauer Em. F/., Historická mapa 
vývoje koruny české do r. 1526, v Praze, 
65 X 51 cm. 



2531. Sclunid Georg, Die Landkarten des 
Egerlandes, Kartographischer Beitrag zur 
Kunde des Egerlandes, Egerer Jahrbuch 
1874, 133. Eger. Jahrb. 1875, 125. Srv. též 
Luiz H., Zur Geschichte der Kartographie 
in Bayern, fahrBer. Geogr. Gesellsch. 
Múnchen 1886, XI. 74. 

2532. O mapách P. Krist. Blodka viz 
Věstník Mat. Op. IV. 1896, str. 31. Jsou to 
mapy : 1. Politicko-církevní mapa Čech ve 
4 listech, ve třech vydáních : české zvlášť, 
německé zvlášť a českoněmecké zvlášť. 
2. Politicko - církevní mapa arcidiecése 
Pražské. 3. Politicko-církevní mapa diecése 
Budějovické. 4. Politicko - církevní mapa 
diecése Králové-Hradecké. 5. Politicko- 
církevní mapa diecése Litoměřické. 6. Po- 
liticko-církevní mapa Moravy a Slezska. 
Vydání pouze české. 7. Politicko-církevní 
mapa arcidiecése Olomúcké, vydání české 



— 143 - 



C. 2532-53. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



zvlášť a českoněmecké zvlášť. 8. Politicko- 
církevní mapa biskupství Brněnského, trojí 
vydání: české zvlášť, německé zvlášť a 



českoněmecké též zvlášť. 9. Politicko-cír- 
kevní mapa Vévodství Slezského, pouze 
ve vydání českém. 



III. Morava. 



2533. Landcharten von Máhren, Erdbe- 
schreibung von Máhren (č. 1894.), 1780, 13-4. 

2534. D' Elvert Clinst, (leschichte der 
Landkarten von Máhren und Oesterrei- 
chisch-Schlesien, Schriften V. 18.53, 79-97, 
267-8. 

2535. KaDieničck F/-., O mapách Moravy, 
Vlastivěda moravská (č. 1948.) I. 1 1897, 
8-16. Uvozuje rukopis Zemského Archivu 
v Brně č 81: Cerroni, Nachricht von den 
Landkarten des Mnrkgrafthum Máhren. 

2536. Matzitra Jos., Die áltesien und 
álteren Landkarten ven Máhren (Die Moll'- 
sche SaTimlung des Franzens-Museums in 
Briinnj, Museum Francisceum, Annales 
1896 (vyd. 1897), s!r. 265-324. 



2537. Jireček Herm., Mappa staré Mo- 
ravy: 1. s názvy patronymickými, 2. s ná- 
pisy historickými do konce XII. stol. Viz 
Přídavek k Dudíkovým Dějinám Moravy 

1864. 

2538. Kameniček Fr., Fabriciova mapa 
Moravy (z r. 1585), ČMMor. XX. 1896, 
56-7. Dodatek k ČMMor. 1892, 144. 

2539. Komenského mspa Moravy z r. 



1624. D' Elvert, Schriften V, 83-4. — David 
A'., J. A. Komenský původcem první řádné 
mapy Moravy, Komenský XVIII. 189^, č. 31. 
str. 481 Bjrneman K., (nach Prcf. J.Šmaha), 
Comenius als Kartograph seines Vater- 
landes. Nach der bohmischen Abhandlung 
von Josef Šmaha, mit einem Neudruck der 
Carte des Comenius, Znaim, 1892. — Me- 
teika J., O mapě Moravy (s reprodukcí 
téže mapy), v Praze, 1892, 8", 70 str. (Otisk 
z ČČMus. 1892, 168-238). — Kameniček 
Fr., J. A. K. mapa Moravy, ČMMor. XVI. 
1892, 144-51. 

2540. Zilrner Adam Friedricli, Kurze 
geographische Nachricht von dem Mark- 
grafthum Máhren und den diessfálligen 
Múller'schen Charten, Dresden 1742, 16. 

2541. Bohmische Ortsnamen in Máhren 
nach Miillers Kartě, NBlatt 1868, str. 14-16, 
23. Srv. Patriot. Tagbl. 1801, 1126; Brunner 
Zeitung 1852, No. 150; D'Elvert, Schriften 
V. 81-3. 

2542. Béiia J/., Některé zkomoleniny a 
nedostatky topických názvů našeho okolí, 
vyskytující se na mapě vojenského ústavu, 
Čas.OI.Mus. V. 1888, 40 ad. 

2543. Jak kresliti mapu Moravv, Posel 
z Budce 1879, 579. 



IV. Slezsko. 



2544. Schtdie \V., Die álteste kartogra- 
phische Darstellung Schlesiens auf der 
Ebstorfer mappa mundi, Mit dem Facsi- 
mile des betreffenden Abschnitts aus der 
Kartě, Zeitschr. Gesch. Schles. XXVI. 
1892, 287-94. * Kvvart. Histor. 1893, 98. 

2545. Helwig Mart., Erklárung der Schle- 
sischen Mappen, wozu und wie dieselben 
nútzlich zu gebrauchen, nebst einem voU- 
kommenen Register, Breslau, 1564. 

2546. Stief, Von schlesichen Landkarten, 
Schles. Labyrinth 1737, 105-11. 

2547. Á'., Erláuterungen zu den vier 
Hauptkarten des Schlesischen Atlas, welche 
den 16 Fúrstenthumskarten beigefůgt sind. 
Breslau und Leipzig, 1763-4. 

2548. Sclieibel Joli. EpJir., Ueber eine 
kritische Landkarte Schlesiens, Oekon. 
Nachr. Breslau, V. 1777, 305-8. 

2549. ScJieibel Joli. Epiir., Beitráge zur 
Topographie von Schlesien, von den Land- 



karten, álteren Topographien, der politi- 
schen und geographischen Eintheilung, 
Lage, Grosse, Grenzen und dem Klima, 
Neue Ókon. Nachr. IV. 1783, 155-233. — 
Zusátze zu meinen Beitrágen zur Topo- 
graphie von Schlesien, Progr. Elisab. Gymn. 
1800-2, 4", 15, 17. 

2550. Hcycr A., Die erste staatliche 
Vermessung Schlesiens unter Karl VI. 
(1720 52). Zeitschr. Gesch. Schles. XXIII. 
1889, 305-55. 

2551. Ihyer A., Die kartographischen 
Darstellungen Schlesiens bis zum Jahre 
1720, ibid. XXIV. 1890, 177-240. 

2552. Heyer A., Geschichte der Karto- 
graphie Schlesiens bis zur preussischen Be- 
sitzergreifung, Dissert. Breslau, 1891, 115 
(Otisk obou prací předchozích.) 

2553. Starožitný atlas Slezska (majetek 
A. Grudy v Kateřinkách), Světozor IX. 
1874, 539. 



144 — 



D. Cestopisy, zprávy cizincův o českých zemích. I. Arabské 

zprávy o středověku slovanském. Č. 2554-73. 



V. Lužice. 



2554. Adelung J. Chr., Kritisches Ver- 
zeichniss der Landkarten und vornehmsten 
topographischen Blátter der chur- und 
fúrstlich-sáchsischen Lande, Meissen, 1796, 
8", 310, 5 1. 

2555. Kohler G., Lausitzische Land- 
karten, N. Laus. Mag. XXXII. 1855, 115-7. 
— Srv. Hofmaim, Script. Rer. Lusat. 
I. 442; Singul. Lusat. IX. 235; Griln- 
lijald. Kurze Beschreibung der Lausitz 
(č. 2055.), § 12; Grosser, Laus. Merkw. 
I. 213. 

2556. Pei-Jioldt J., Katalog der von 
Seiner Maj. dem Konig Friedr. Aug. v. 



Sachsen nachgelassenen Kartensammlung, 
Dresden, 1860 (týká se Lužic). 

2557. Ri/gc S., Zur Geschichte der šách- 
sischen Kartographie im XVI. Jahrhundert, 
Kettler, Zeitschr. f. wissenschaftl. Geogr. 
I. 89-94, II. 1881, 225-7 (o Barth. Scultetovij. 

2558. Janckc J. C. O., Barth. Sculteti 
Lusatische Reisen und seine Mappa Lusa- 
tica, N. Laus. Mag. XXXVIII. 1861, 280-5. 
Srv. ibid. XLIV. 1868, 267-73. 

2559. Baii-mgartel, Die álteste Kartě von 
Oberlausitz von Scultetus (r. 1596), N. Laus. 
Mag. LXVIl. 1891, 247-50. 



D. Cestopisy, zprávy cizincův o česlíých zemícii. 
I. Arabské zprávy o střeclovělvu slovanském. 



2560. Fráíui M., Ibn-Foszlan und anderer 
Araber Berichte uber d;e Russen alterer 
Zeit, Petersburg 1823. 

2561. Channoy, Relation de Massoudy 
et ďautres auteurs musulmans sur les 
Anciens Slaves, Mémoires St. Pétersb. Acad. 
VI série, Sciences polit. -histor. phil. Tome 
II. 1834, 297-408. 

2562. Šembera A. V., Staroturecké po- 
psání Slovanův a Rusův i jejich zemí 
(všeobecné). ČČMusea 1841, 332-6 (podle 
knihy Menasirul-avalim, Pohled na svět 
od Aaschika Mohammeda, f 1596, rukopis 
ve dvorní knih. vid.). 

2563. Fraehn Ck. ví/., Indications biblio- 
graphiques relatives pour la plupart a la 
littérature historico-géographique des Ara- 
bes, des Persans et des Turcs, spéciale- 
ment destinées á nos employés et voya- 
geurs en Asie, St. Pétersbourg, 1845, č. 164. 

2564. Killb Ph. Hedio., Lánder- und 
Vólkerkunde in Biographien, I. Berlin 1846. 

2565. Géographie ďAboulféda, traduite 
par Reinaud, I. Introduction, Paris, 1848, 
str. Ol 41-3. (AI- Bekri, srv. č. 2571.). 

2566. MaKjjmeiio B., LKasaHiíi luioexpaHiier/t 
o óbirt II HpaBaxT. c.iaBiiHi., C. Ucxepóypr-b, 
1861, 8°, IV, 178, XI. Obsah: ^laexi, I. 
I. BiioaHTÍHm,i. II. oanaaiiMt' .Tln-riiiiicuw. III. 
Apaóti. — HacTi. II. 1. Pejiuria. II. Oópnst 
HC113HU. III. Etiri. (CMerniLiíi ii oóiucCTiieiiHMii. 
IV. HpaiiLi. 

2567. Xau.ihcoHu ^I,., líaBieriji o Xuaapjixt, 
EypTaC'ax'B, Eo.irapaxx, Maj.Líiiiaxx, C.iaBHiiaxT. 
11 Pyccaxt Aóy-A.iii AxMCAa Een-L U.Mapt 
Hónt-JIacTa, iiiicaTC.Ta X. r,., C. ITeTcpóypn,, 
1869. 



2568. rtqiiííKsa A., CKasania Mycy.itMaii- 
CKiiXT) niieaTe.icň o C.iauflHaxT. PycCKiixt 
CL no.ioiuiiiLi VII. 15. ^o Koima X. b., (A 
IlcrepOypr-t 1870. Doplněk vyd. 1871. Srv. 
ČČMus. 1874, 196. 



2569. Zieliúski F., Nowe wiadomoáci 
o Slowianach i Rusach ze žródel arabskich, 
Bibliotéka Warszavvska 1871, 11. 505. 

2570. F. M. S., Nowe žródlo historyczne 
arabskie o Polsce, Tygodnik Illustrowanv 
1871, VII. 

2571. .IÍ3BÍCTÍa A.zi-BeKpa ÍAI- Bekri) 
u jpynixT, aBTopoBt o Pyen u C.iaBHHa.xx, 
''^lacTB 1. CTaTBii II pasBicKaHiíi A. Kywnia 
II OapoHa -B. Poaena, IIpiiji02íeHÍe kx XXXII 
TOjiy SaniicoKx H. AKafleMiii HavKx, No. 2. 
('. neiepOyprL 1878, 8°, VI, 191. Obbah: 
1. lIsBiexiH A.i-EcKpii o c.TaBHHaxt ii iix'b 
oocŤ-aíix-L, lIsj.a.iT) II nepeBeji-i. óapoHX B. Po- 
seuó (str. 1-64). 2. O npcMeHii, bt. i;oxopOM'i> 
ýKH.iT. iispaii.ii.xaHiiux IIópariiMt IIún-JlKyó-B, 
Il3e.íiíj,0Banie A. EijHUKa (str. 65-117). Na 
str. 88-90: EBiiciaB-b, Bpue.iact (Břetislav), 
Kii,i3B qemcKiii. 

2572. Jireček J., Zprávy Arabův o středo- 
věku slovanském, ČČMus. 1878, 509-26. 
Srv. Arch. Pam. XI. IfSl, 185-91; Španěl- 
ského žida Ibrahima ben-Jakuba zpráva 
o Slovanech z X. věku, Světozor Xllf. 
1879, 87; Arab Al-Bekri o Slovanech, 
Zíbrt, Dějiny kroje I. 34-6. 

2573. C{elichoioski)^Z., Nowe žródlo dzie- 
jów slowiaňskich, Čas. Lech ÍI. Poznaň, 
1879, str. 90-1. 



Zíbrl, Biblio.^iufie I. 



— 145 



10 



C. 2574-91. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



2574. Sasinek, Arabská zpráva o Slo- 
vanech, Slovenský Letopis V. Uh. Skalice, 
1881, str. 102-8. 

2575. Merczyng //., \Viadomo.šci o Slo 
wianach, zawarte w dziele geografa arab- 
skiego Al-Bekri i nowo odnaiezione notáty 
Ibrahima -ibn- Jakoba, o slowianszczyznie 
\v X-tym wieku naszéj ery, Klosy, Warsza- 
wa, 1879, I. str. 150, 167-70, 178-9. Srv. 
Gazeta Lwowska 1879, č. 312; Niwa, 1879. 

2576. De Goejc M. J., Een belangrijk 
arabisch bericht over de Slawische Volken 
omstreeks 965 n. ("h., Amsterdam, 1880, 
8". (Otisk ze sborníku učené společnosti 
amsterodamské: Verslagen en Medeede- 
lingen der koningklijke Akademie von 
Wetenschappen, Aťdeeling Leterkunde, 2 
Rechs. Deel IX. Amsterdam 1880.) Srv. 
Jirecck J., Zpjávy Arabův o středověku 
slovanském, ČČMus. 1880, 29J-300. 

2577. Wigger F, Jahrb. des Vereins f. 
Meklenburgische Geschichte XLV. Jahrg. 
Schwerin 1880, 3-20: Bericht des Ibrahim 
ibn Jakub íiber die Slaven aus dem Jahre 
973." 

2578. Haag G., Baltische Studien der Ge- 
sellsch. f. Pommersche Geschichte XXXI, 
Stettin, 1881, 71-80: Ueber den Bericht 
des Ibrahim Ibn Jakub von den Slaven 
aus dem Jahre 973. 

2579. Grewingk, SBer. der gelehrten est- 
nischen Gesellschaft in Dorpat, 1881, 145. 

2580. Handelinann, Verhandl. Ges. An- 
throp. Berlin 1881, Febr. 19. 

2581. Lebiňski IV/., Co Al-Bekri opo- 
wiedzial o Slawianech i ich sasiadach. 
Roczniki Tow. Przyj. Nauk, Poznaň, XV. 



1887, 165-87. Též Otisk, 8°. * Wojciechowski, 
Kwartalnik Histor. I 1887, str. 502-3. 

2582. Schulte IVilh., Ibrahim Ibn Jaqůbs 
Reiselinie durch die heutige Provinz Sach- 
sen nach Bohmen, Archiv túr Landes- und 
Volkskunde der Provinz Sachsen, II. 1892, 
71-83. 

2583. Schulte Wilh., Eine Reise durch 
Sachsen vor neunhundert Jahren, Wissen- 
schaftliche Beilage der Leipz. Zeitung 1892, 
No. 14, str. 53.6. 

25S4. Abraham Jacobsens Bericht uber 
die Slavenlande vom Jahre 973, Geschicht- 
schreiber der deutschen Vorzeit, 2. Ge- 
sammtausgabe. Band XXXIII. 138-47. 

2585. Westberg, Ibráhim-ibn-Ja'kCib's Be- 
richt uber die Slaven aus dem Jahre 965 

Viz h'llHUKo, JIsBiCTÍfl JÍMne]). ÁRaacMiii 
llayi.T. V. C. lleTepCA-pr-B, 18^6, No. 5, str. 
86. 3aniiC'Kii VlII. 3, No. 4, 1898. 

2586. Půtkaňski Kar.^ Krakóvv przed 
Piastami, w Krakowie, 1897, 8". (Otisk 
z XXXV. tomu Rozprawy wydzialu histor. 
filol. Akad. Umiejetnošci, w Krakowie, 
1897. j — V novém zpracování od téhož 
s týmž názvem Rocznik Krakovvski, I. 
\v Krakowie 1898, str. 287-325 (též Otisk), 
AI Bekri na í>tr. 318 ad. Srv. Ketrzyňski, 
Sprawozdania Akad. Um. 1898, Styczeň. 

2587. F. PůHs Boigues, Ensayo bio-biblio- 
gráfico sobre los historiadores y geógrafos 
arábigos espaňoles, Madrid 1898, fol. 514, s. v. 

2588. Sedláček Jar., AI- Kitabu, Mluv- 
nice arabského jazyka, v Praze, 1898, str. 
134-7, cvičení 10: Al-Bekri o Slovanech 
a o Praze v X. století (originál a po- 
známky). 



II. Zprávy ze století X.-XIV. 



2589. Griinwald M., Staročeské glossy 
z X.-XIII. století. Věstník České Akademie 
II 1893, 343-50. Obsah: X. stol Josef bcn 
Aharon král Chazarů — XI. stol. V A- 
ruchu r. Nashana ben Jechiela z Říma. 
Rabi Salomon Jirchaki, Rasi zvaný. — 
XII. stol. Rabi Josef Simon Kára. Rabi 
Benjamin z Tudely. — XIII. stol. Z knihy 
(r. 1234) Arugath habbosem Abraham a 
ben Usiel. Rabi Meir z Rothenburka. Lite- 
raturu příslušnou o jednotlivých těchto 
pramenech hebrejských viz tamtéž. Srv. 
A, A. raj_)i{(i(ív, Tpyj,M DOCTOUHaro OTAi.ieniíi 
Hiinep. PycoKaro AiiXGO.ioruueeKaro (lómecTca, 
C. IlcrepCyiirx, 1866. Pod názvem: Die 
Juden und die slavischen Sprachen v. Alb. 
Harkawy, Wilna 1867, 8", 134. 

2590. Karajau, Der Leumund der Óster- 
reicher, Bóhmen und Unger in den hei- 
mischen Ouellen des Mittelalters, SBer. 
Wien. Akad. XLIL, 1863, 447-531. b) Von 
den Bohmen (473-90). Mimo jiné posudky 
o národu českém : Ant. Bonfini, Aeneas 



Sylvius, Thomas Ebendorfer von Haselbach 
(r. 1422), Ottacker's Reimchronik a j. v. 

2591. Kraus Arnošt, Jan z Michalovic, 
Německá báseň XIII. věku, v Praze, 1888, 
8°. Kromě jiného pečlivě sestavená sbírka 
zmínek o českých a slovanských zemích 
v literatuře německé: A) V literatuře 
umělé: 4. Der Wiener merwart asi z r. 
1270 a Gesammtabenteuer (»Práge <, Praha). 
5. Seifrid Helbling asi z r. 1280 (»Práge«). 
7. Roland asi z r. 1130 (»Béheim«). 8. Car- 
mina Burana XIII. stol. (»Boemi«). 9. Konrád 
von Wúrzburg, Engelhard asi z r. 1250 
(»Běheim«). 10. Titurel asi z r. 1270 
(»Líaschiz«}. 11. Tanhúser asi z r. 1240 
(»Béheim«, xBrHge bi der Wuoltach«). 
12. Boppe asi z r. 1280 (»Béhein«). 13. Ne- 
známý meistersánger ze XIV. stol. (»Mer- 
hern O. 14. Heinrich der Glichesaere, Rein- 
hart Fuchs po r. 1180 (»Běheim«, s na- 
rážkou na poměry po Vladislavovi II.). 
17. Uolrich von Liechtenstein, Frowen 
dienst r. 1255 ("Běheim*, mezi rytířstvem ; 



146 



D. Cestopis3^ zprávy cizincův o českých zemích. III. Zprávy 
'ze století XV.-XVIII. 



C. 2591-604. 



von Dobrach, Dobra; von Valkenstein her 
Zlavvat, Slavata). IS. Frauenlob asi z r. 
(1300 Běheim«j. 19. Reinmar von Zvveterasi 
z r. 124O(»B0heim«). 20. Wernher der Garte- 
naere, Meier Helmbrecht asi z r. 1240 
(»Běheim«, pozdrav > Dobraytra ).21. Seifrid 
Helbling, srv. č. 5 (Behcim«, glossy »to- 
broytra«, i>vitaj pan poppomuz*, »nie roz- 
mie pan«, o mode české u Rakušanů, 
»Tseciien«, krzno české, »ein Merhaere«). 
22. Stricker, Der kúndige Knecht asi z r. 
1240 (»bochniz<<, »bochenz«, :>masanze><, 
»giseiitze«). 23. Liedcrbuch der Ciara Hátz- 
lerin z r. 1470 (»ein haubt von Behmer- 
lantx). — B. V povésti národní I. Cechové 
(str. 74-8). - C. Zmínky historické. — 
Jednotlivé zmínky a narážky též v II a 
ill. stati : Jan z Michalovic a Čeští [láni, 



kteří podporovali německé básníky: Vá- 
clav 1. Přemysl II. Václav II. Remunt 
z Lichtenburku. Boreš z Oseku. Rudolf I. 
Jan Lucemburský. Karel IV. Václav IV. 
— Srv. též Kraus Arn. Slované v literatuře 
stirončmecké do r. 1500, Zmínky o jazyku, 
výrobcích, zvycích a vlivu Slovanů, Slo- 
vanský Sborník V. 1886, 225-30; ^Slované 
v národní povésti německé, I. Čechové, 
ibid. VI. 1887, str. 305-9. 

2592. Jireček Konst., Guillaume de Ma- 
chaut, sekretář krále Jana Lucemburského 
(t 1377 ve věku 92 let), ČČMus. 1878, 
str. 78-93. Líčí cesty a pobyt v Čechách, 
na Moravě a ve Slezsku. (Popis Prahy, 
dvůr Karla IV., jeho setkání s králem cyper- 
ským Petrem v Praze, bohatá sbírka hudeb- 
ních nástrojů na král. Hradě Pražském). 



III. Zprávy ze století XV.-XVIII. 



2593. Čermák Klem., Cesta faráře řádu 
německých rytířů z Gdaňská do Čech r. 1402, 
Věstník Archaeol. Čásl. III. 1S98, č. 1., str. 
7-8. Z knihy »Das Marienburger Tressler- 
buch der Jahre 1 399-409* , herausgegeben 
von Archivrath Dr. joachim, Konigsberg 
1S96. * Jar. GoU, ČČHistor. III.1S97, 380 i. 

2594. Loserth J., Ein Gesandschafts- 
bericht aus Prag v. J. 1454, Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bohm. XVIII. 1880. 299-306 (o če- 
ských poměrech, s otiskem bully Bonifáce 
IX. klášteru Zderazskému r. 1390, originál 
v klášteře v Melku). 

2595. llaMíiTHiiKii Aiin.iOMaTiniecKiiXT, cho- 
mciiiíi jpcnncii Pocciii ct> acpHxanaMii niio- 
•íTpanuMMu, L'. UcTcpóyprx, I. 1851 ad. 
Obsahují ve zprávách, zasílaných na Rus 
od diplomatů a vyslanců, četné, zajímavé 
zmínky o českých zemích. Srv. Eaijep^ó B., 
('hoiuchííi Piicciu et rep:MaHCKinni iiMncpaTO- 
jiaMii Bx KOHut XV II Haiiajii XVI cto.3ítíií, 
'/Kvpii. ^IiiH. IIa]i. JIpocB., C. IIcTeiióypn. 
1870, č. 148, ]MaprL, str. 55-93. 

2596. Nováček F. J., Jana Butzbacha 
zpráva o národě Českém, zvláště o lidu 
venkovském z r. 1506, Č. Lid VI. 1897, 
269-75 Srv. Schmicit Val., Schicksale 
eines fahrenden Schiilers« in Bohmen 
(um 1488-94), Prager Zeitung 1896, č. 90, 
93. - Butzbach vylíčil svoje dojmy v knize 
Hodoporicon (1506). Německé vydání: 
J. Becker, Chronica eines fahrenden Schii- 

lers oder Wanderbúchlein des Johannes 
Butzbach, Regensburg 1869. * L. Š., Mitth. 
Gesch. Deutsch. Bohm. IX. 1871, 3-5. 

259/. Aeinylms Georgňís (t. j. G. Oemler), 
Propempticon scriptum ad Melch. Acon- 
tium et Christoph. Pannonium, abeuntes 
in Silesiam, Witebergae 1537, 4", 30. 

2598. Relace Benátčana iGiac. Soranza) 
z r. 1563 o zemích českých. Světozor X. 
1876, 9-12. Viz č. 1660. 



2599. Celen A., Topographische Beschrei- 
bung und Kartě von Bohmen aus dem 
XVI. Jahrhunderte, Panor. d. Univers., 
Prag IV, 1837, str. 248. 

2600. Reise der Erzherzogin Anna zu 
ihrer Vermáhlung mit dem polnischen 
Konige Sigmund 1591, Znaimer Wochen- 
blatťl852, No. 37. 

2601. IV. E., Beschreibung einer Reise 
íiber das Erzgebirge im J. 1593, Gliickauf, 
Organ des Erzgebirgsvereins, XVII. 1897, 
str. 6 ad. 

2602. Sciímídt B., Reisecrinnerungen 
Heinrichs Reuss Posthumus aus der Zeit 
1593 616, Schleiz, 1890, S". Mitth. Gesch. 
Deut.sch. Bohm. XXIX. 1891, 15 

2603. Botero Giovanní, Le Relationi uni- 
versali, 1596. (Některé zprávy osouvěkých 
poměrech v zemích českých.) 

2604. Chytraens Nath., Variorum in Eu- 
ropa itinerum deliciae, seu ex \ariis ma- 
nuscriptis selectiora tantum inscriptionum 
maximě recentium monumenta, quibus 
passim in Italia et Germania, Heluetia et 
Bohemia, Dania et Cimbria, Belgia et Gallia, 
Anglia et Polonia etc. templa, arae, scho- 
lae, bibliothecae, musela, arces, palatia, 
tribunalia, portae, arcus triumphales, obe- 
lisci, pyramides, nosodochia, armaraentaria, 
propugnacula, portus, aedes, coenacula, 
horologia, pontcs, limites, horti, villae, 
apiaria, thermae, fontes, monetae, statuae, 
tabulae, emblemata, cippi, facella, sepulchra 
etc. conspicua šunt. Praemissis in cla- 
riores urbes epigrammatibus Julii Caes. 
Scaligeri. Omnia nuper collecta et hoc mode 
digesta a . . ., Herbornae Nassauiorum 1594, 
12^ (20), 845. (Str. 402-27: Vratislaviana. 
Budissina. Gorlicensia. Lignicii. Str. 574-8 : 
Bohemia, Pragensia. Czaslaviae in Bohc 
mia, Hussus et Czyska). — Editio secunda, 
apud Christ. Corvinum., 1599, 12', (16) 



— \-\\ 



10* 



C. 2604-15. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



654. (Sír. 443-8: Bohemica. Str. 312-28: 
Vratislaviana etc.) 

2605. Schueinichcn Hans (ý 1616). H. 
Schvv. Leben Herzog Heinrichs XI. von 
Liegnitz, vyd. Stenzel, Script. Rer. Siles. 
IV. Breslau 1850. Vyd. polské: Kraszewski 
J. J., Bibliotéka pamietników i podróžy 
po dawnej Polsce, Drezno, II. 1870. Srv. 
Godebski, Pamietniki H. Schw., Paryž, 
1847; Przyj. Ludu, Leszno 1847, XIV. 

2606. Tectander G., Kurtze und warhaf- 
tige Beschreibung der Reisz von Prag aus 
durch Schlesien, Polen, Moscaw, Tarta- 
reyen, bis an den Koniglichen Hof in Per- 
sien, so von Georgio Tectandro von der 
Jabel, mit verleihung Góttlicher Húlfe 
anno 1605 durch Glúck und Unglúck ver- 
richlet vvorden ist. Leipzig, 1608, 16°, 80, 
(1). — Iter persicum. Kurtze, doch auss- 
fúhrliche und warhaftige Beschreibung 
der Persianischen Reisz: welche auf der 
Rom. Kay. May. allergnedig. Befelch im 
Jahr Christi 1602, von dem Edlen Herrn 
Stephano Kakasch von Zalonkemeny . . . 
angefangen . . . Von seinem Reiszbefeherten 
Georgio Tectandro von der Jabel vollends 
continuiret und verrichtet worden . . . Wie 
solches durch obgemelten Herrn Georgen 
Tectander von der Jabel zu seiner nach 
Prag wiederkunfft auffs Papier gebracht 
und hochstgedachter ihrer Kays. May. 
anno 1605 den 8. Jan. unterthenigst ist 
iibergeben worden. Altenburg in Meissen, 
1609. — Přetisk Hormayr, Archiv 1819, 
No. 11, 12, 27, 29, 37, 39-41. — Srv. v. 
AdelungFriedr., Krit.-literárische Obersicht 
der Reisenden im Russland bis 1700, Pe- 
ter.sburg-Leipzig, 1846, II. 127-36. — Iter 
persicum ou description du voyage en 
Perse, entrepris en 1602, par Etienne Ka- 
kasch de Zalonkemeny envoyé comme 
ambassadeur par Fempereur Rodolph II., 
á la cour du grand-duc de Moscovie et 
á celle de Chah Abbas, roi de Perse. Re- 
lation redigée en allemand et présentée 
á Fempereur par George Tectander von 
der Jabel. Traduction publié et annotée 
par Ch. Schefer, Paris, 1877. — Vyd. 
Wolkan R., Georg Tectanders Reise nach 
Persien, Reichenberg, 1889. — CxanKcisiiiri, 
A. n., KaKaniL ii TcKTaiuepi), IlyTemecTcic 
lil. IlepeJH) Mepesi, Mockbíio 1602-3 rr., IIc- 
pcBojt ť.i, HÍMeiiKarii, ^Itchíji bl IImíicji. Oó- 
mecTBÍ HcTopiii II TpeBiiocTeň PoceifiCKiixt, 
MocKBa, 1896, kh. 2. 

2607. Danielis Eremitae Belgae, Iter 
Germanicum, sivé Epištola ad Camillum 
Guidium Equitem, scripta de legatione 
Magni Hetruriae Ducis ad Rudolphum II. 
Caesarem Augustům et aliquot Germaniae 
principes et respublicas, anno 1609. E men- 
doso apographo quam potuit emendatis- 
sime expressa. Viz Status particularis re- 
giminis S. C. Maiestatis Ferdinandi II., 
Elezevir.,^ 1637, str. 297-365. Týká se po- 
bytu v Cechách. (O Praze na str. 311-2.) 



2608. Hahcrer von Brettoi, Aegyptiaca 
servitus d. i. Wahrhafte Beschreibung seiner 
dreijáhrigen Dienstbarkeit und nachherigen 
Reisen in Bohmen, Pohlen, Schweden, Dá- 
nemark und náchstliegende Fúrstenthúmer 
und Seestádte, Heidelberg, 1610, 4°, s vy- 
obraz. — 2. vyd. pod názvem; Des pfál- 
zischen Robinsons und Creuzbruder He- 
berers Reisen, Frankfurt 1747, 8". 

2609. Vávra Jos., Z cestopisu pana li- 
říka z Oppersdorfu 1609-11, Vlasť XlV. 
1898, str. 1160-6 (Slezsko, Morava). 

2610. Hentzneri Pauli Itinerarium Ger- 
maniae, Galliae, Norimbergae 1620, 8° (str. 
600 ad. t5'ká se Čech, Prahy). 

2611. Dyaryusz legacyi Jerzego Ossoliú- 
skiego posla polskiego na sejm rzysze nie- 
mieckiej w Ratyzbonie w r. 1636 (Biblio- 
téka Ossoliňskich, Zbiór materyalów do 
historyi polskiej, zeszyt IV.>, Wydal AI. 
Hirschberg, \ve Lwowie 1877, 8", VI., 
str. 92. — Vyd. 1777 ve Varšavě a podle 
něho vyd. Mostowski, Warszawa, 1805 a 
»Biblioteka Polska«, Kraków, 1860. Zemí 
česk5'ch týká se str. 7-24. Jsou jmenována 
města: Kozel, Nisa, »Glac« (Kladsko), 
Opočno (»grafa Tyrcki«), ;>Kinikgrac< (Král. 
Hradec), Pogiebradv* (Poděbrady), Bran- 
dýs, Lysá, Přerov (u Českého Brodu), Praha 
(popis), sBemislaw" (Benešov), Votice, Tá- 
bor, Hluboká, : \Vezel« (Veselý), >Buyd- 
\vays< (Budějovice), Kaplice. 

2612. Zeillcr Martin, Itinerarium Ger- 
maniae Nov-Antiquae. Teutsches Reiszbuch 
durch Hoch- und Nieder-Teutschland, auch 
angrántzende, und benachbarte Kónigreich, 
Fúrstenthumb und Lande, als Ungarn, 
Siebenhúrgen, Polen, Schweden, Denne- 
mark etc, so vor alters zu Teutschland 
gerechnet worden sein : darinn neben 
vielen unterschiedlichen Raisen und Ver- 
zeichnussen der Meilen, die vergleichung 
dess alten und jetzigen Teutschlands, Item 
ein kurtze, aber doch aigentliche Benenn- 
und Beschreibung desselben vornembsttn 
Lánder, Státte, Bisthumb, Closter, Vestun- 
gen, SchlĎsser, Marktflecken, und Dor- 

fer , Strassburg 1632 fol. Týká se 

často geografie a historie českjxh zemí, 
zejména souvěkých poměrů. — Vyd. 1660. 

2613. D' Elvert Reise der Erzherz. Caeci- 
lie Renata, Schwester Kaiser Ferdinand III., 
Braut des polnischen Konigs Vladislav, 
1637 durch Máhren, NBlatt 1863, No. 6. 

2614. Ein Tourist in Oesterreich wáhrend 
der Schwedenzeit. Aus den Papieren des 
Pater Reginhald Mohner, Benedictiners von 
St. Ulrich in Augsburg, Herausgegeben 
von Albin Czeruý, Linz 1874. (P. Regin- 
haldi Mohneri huius loci professi Itine- 
rarium per Bavariam, Austriam, Moraviam, 
Silesiam, Belgii provincias, Cliviam, Hanno- 
uiam, Artesiam). 

2615. T(adra) F., Von Linz nach Prag 
im Jahre 1646, Politik 1887, No. 171 (kar- 
dinál Harrach, zajímavý cestopis.) 



— 148 



D Cestopisy, zprávy cizincův o českých zemích. III. Zprávy 
ze století XV.-XVIII. 



C. 2616-28. 



2616. Míkovec F. B., Cestující Francouz 
v Praze v XVII. století (^Misccllanca VIII.^ 
Lumír L 1862, str. 132-4. Svátek J., Fran- 
couz o Čechách r. 1672, Besídka pro záb. a 
pouč. 1876, č.130-1. — Z knihy : Pat/ ji Chariťs, 
Ouatre relations historiques, Basel 1673. 
Vyd. Lyon 1674. Jiné vydání: Relations 
historiques et curieuses de voyages en 
AUemagne, Angleterre, HoUande, Bohéme, 
Suisse, Amsterdam 1695, 8". Str. 32-4: La 
Bohéme. Str. 21 7-8 : La Bohéme. Str. 218-25 : 
Prague. 

2617. Broicn Edi^ard, A brief account 

of some travels in Hungaria, Servia, Bul- 

garia, Macedonia, Thessaly, Austria, Styria, 

Carinthia, Carniola and Friuli as also some 

observations on the gold, silver, copper, 

quick-silver mineš, baths and minerál 

waters in those parts with the figures of 

some habits andremarcableplaces, London, 

1673, 4°, str. 144. — Franc, vyd.: Relation 

de plusieurs voyages, faits en Hongrie, 

Servie, Bulgarie, iMacedonie, Thessalie, 

Autriche, Styrie, Carinthie, Carniole et 

Friuli, enrichie de plusieurs observations, 

tant sur les mineš ďor, ďargent, de cuivre 

et de vif argent, que des baii*s et eaux 

mineralles qui sont dans ces pais, avec les 

figures de quelques habits et des places 

les plus considérables, Paris, 1674, 4°. — 

Něm. vyd. : Auf genehmgehaltencs Gut- 

achten und Yeranlassung der Kón. Engell. 

Medicinischen GesellschaftinLonden durch 

Niederland, Teutschland, Hungarn, Servien, 

Bulgarien, Macedonien, Thessalien, Oester- 

reich, Steirmarck, Kárnthen, Carniolen, 

Friaul etc. gethane gantz sonderbare Rei- 

sen, . . . Anfangs in Englischer, nachge- 

hends in Hollándischer Sprach beschrieben, 

nunmehr aber aus der letzern in die Hoch- 

Teutschc úbersetzet, Núrnberg, 1686, 4". 

Str, 270-81 : Reise von Wien in Oesterreich 

nach Hamburg, so dass Andere Theil des 

Dritten Buchs, Das I. Capitel. Der Herr 

Brown reiset ab von Wien. Die Briicke 

von Wien . . . Znaim. Crembs. Beschrei- 

bung von Znaim. Was Máhren vor ein 

Land ist. Das Riesengebirge. Gespenste in 

den Bergwercken. Das Grab von einem 

berúhmten Feld-Herrn. Silber-Bergwerck. 

Der Coat-Berg oder Reck-Berg. Silber- 

und Kupfer-Bergwerck. Weissagung einer 

Zauberin (Libussa). (Znaim, Iglau, Ste- 

cken, Deutsch - Brod, Habern, Jenikau, 

Čáslav, Kuttenberg.) Das II. Cap. Ab- 

reise von Cottenberg. Weitláufftige Be- 

schreibung von Prage . . III. Cap. Die 

Abreise von Prag . .  Die Bohmen sind 

ein tapfer VolckT Hoflichkeit des Adels. — 

Niirnberg 1711, str. 270-81. 

2618. Prag und Bohmen vor 200 Jahren, 
Bohemia 1877, No. 276-S. 

2619. Beajeu, Mémoires du Chevalier B., 
contenant ses voyages en Pologne, en AUe- 
m?:gne, en Hongrie (1679-83), Paris 1698 
Amsterdam 1700. Srv. Kraushar, Pamict- 



niki do czasów Jana III., vyd. Markowski 
Wl., Serya I. tom 1., Kraków, 1883. 

2620. Conriftgii Hermanní, (f 1681), Exa- 
men rerum publicarum totius orbis, Braun- 
schweig, 1730. O Čechách str. 312-20 (po- 
měry politické). 

2621. II Buraltino veridico, o vero in- 
struzzione generále per chi viaggia con la 
Descrizzione dell' Europa, e distintione de' 
Regni, Prouincie, e Cittá, e con un' esatta 
cognitione delle monetě piíi utili, e cor- 
renti in detti luoghi, et in Italia con la 
Notizia ďalcune parole piii necessarie in 
varie parti ďEuropa espresse nelle lingue, 
Italiana, Francesse, Spagnuola, Tedesca, 
Polacca, e Turchesca. Con la Tauola delle 
Poste nelle vie piíi regolate, che al presente 
si trouano, et Indice de' Capitoli, e Titoli. 
Data alla Luče da Giuseppc Miselli corňe^e 
detto Buratíiiio da Castel nuovo di Porto. 
Róma 1684, 12". Německo .str. 54-65, 231-2, 
243, 251 (týká se též zemí českých). 
Čechy str. 473-4. 

2622.' Pdcicliello J. B., Historia itinerum 
per Europam I.-IV., Neapoli, 1685. 

2623. Auszug einer Reisebeschreibung 
eines Schweden im Jahre 1688, (v. Riegger), 
Fúr Bohmen III. Lief., Prag, 1793-4, str. 73 
(o král. českém). 

2624. Piiixeri A?idr., Apodemia per Mo- 
raviam et Bohemiam suscepta 1694, 12". 
Viz č. 1691. 

2625. Vergniigte und Unvergniigte Reisen 
auf das Weítberuffene Schlesische Riesen- 
Gebirge, welche von 1695 bis 1737, theils 
daselbst den AUerhóchsten zupreisen, theils 
die erstaunenden Wunder der Nátur zu be- 
trachten, theils sich eine Gemiithsvergnii- 
CTung oder Leibesbewegung zu machen, 
theils den beruffenen Kiebenzahl auszu- 
kundschaften, von allerhand Liebhabern 
angestellet worden sind, die sich denn zu 
einem bestándigen Andenken in die da- 
sellbst befindlichen SchneekoppenBucher 
namentlich und meistens mit beifálligen 
merkviirdigen Gedanken in gebundener 
und ungebundener Rede eingeschrieben 
haben. Nebst einer Vorrede : \'on den 
Wundern, Schonheiten, Vortrefťlichkeiten 
und der natiirlichen Beschaffenheit dieser 
Gebirge, Hirschberg, 1736, 4", a-e„ 362. 

2626. Voiages historiques de l'Europe, 
tome VI qui comprend tout ce qu'il y a 
de plas curieux dans TEmpire ďAllc- 
macfne, Paris, Chez Nicolas Gras, 1696. 
Chap. XV. De la Bulle ďOr, str. 205 ad. 
ArL \'III. De Tlmmunité du Roi de Bo- 
héme et des Habitans du dit Roiaume, 
271-6. 

2627.Mosko\vitische Gesandschaft (1698), 
Znaimer Wochenblatt 1852, No. 30. 

2628. Pc/ýer, Wanderungen im Riesen- 
und Isergebirge, zum Ende des 17. J[ahr 
hunderts, Wanderer im Riesengebirge, 
5 Nov. 1881. 



149 



C. 2629-42. 



n. Pomocné vědy. I. Geografie. 



2629. Cogho, Die Walcn oder Venediger 
im Riesengebirge, Mitteil. Schles. Ges. 
Volkskunde, Breslau, 1898, V. 1. str. 1-7. 

2630. Voígt O., Die Wettiner im Te- 
plitzer Bade bis zum Ende des XVII. Jhts, 
Neues Archiv Sachs. Gesch. XX. Dresden 
1899, 105-10. Dopisy, archiváhií i ti.stěné 
zprávy o ^pobytu členů saslcé panovnické 
rodiny v Cechách, v TepHcích. 

2631. Remarques historiques et criticiues, 
faites dans un Voyagc ďltalie en Hollande 
dans TAnnée 1704. Contenant les Moeurs, 
Interčts et Religion de la Carniole, Carin- 
thie, Baviere, Autriche, Bohéme, Saxe et 
des Electorats du Rhin, A Cologne, 1705, 
16", IV. Lettre (str. 127-45): De Vienne 
á Prague (Praha, Kutná Hora, Znojmo, 
Cheb). V. Lettre (str. 146 ad. : De Prague 
á Dresden. 

2632. Aus einer Beschreibung von Bohmen 
v. J. 1712, »Prags Beil. Ost und West, 
1843, 552 (není udáno, odkud). 

2633. Biliitiiig o Čechách r. 1712, Rod- 
Kronika III. 1863, 274 (Výrobky v Čechách). 

2634. Lelters of the right honourable 
Lady M-y W{ortle)y M(ontagu)e, written 
during her Travels in Europe, Asia and 
Africa, to persons of distinction, men of 
letters etc. in different parts of Europe, 
which contain, among other curious rela- 
tions, accounts of the policy and manners 
of the Turks, Drawn from sources that 
háve been inaccessible to rther travellers. 
Berlin, 1781, 8". Letter XIV, str. 53 5: 
Prague, (17. Nov. 1716.). — Letters of the 
right honourable Lady M-y \V-y M-e, 
written during her travels in Europe, Asia 
and Africa, to which are added poems by 
the somc author, Stereotype edition, Paris, 
s. a., Letter XIV. Prague, (str. 34-5.) — 
Lettres de A/de IVoriltley Montague, 
ecrites pendant ses voyages en Europe, en 
Asie et en Afrique etc, Traduites de 
TAnglais, Troisiěme édition, revue sur Tori- 
ginal, et augmentée ďune quatriéme partie 
de Lettres par Villaume, Berlin, 1793. 8", 
Lettre XIV. Prague 17 Nov. 1716 (str. 44.) 
— Dva úsudky o Praze a o Čechách : 1. 
Spisovatelka paní Wortley-Montagueova 
r. 1716, Obzor, v Praze, 1855, str. 317. 

2635. Amphiteatrum, worinnen alle Nati- 
onen angefiihrt sind. I. Theil, Europa, 
Erfuhrt, 1723. 

2636. Pockh J. J., Politisch-katholischer 
Passagier, Augsburg, 1724, 8". Viz č. 1700. 

2637. Kraushar AL, Frank i Frankišci 
Polscy, 1726-1816, II. Kraków 1895. č. V. 
1. Przez Tropaw§ do Brna, Przyjazd do 
Obrowitz. Dwór Franka w Brnie moraw- 
skim. 2. Powrót Franka do Brna. 3. We- 
drowka do Prossnitz ... 7. Wyjazd úo 
Znaim. Frank z dworem opuszcza Brno 
Morawskie. (Na základě archiválií, též mo- 
ravských, záznamu a dopisů židovského 
tohoto proroka a »]Messiáše«). 



2638. Voyage du Sr. A?íhiy de la Motlraxe 
cn Europe, Asie et Afrique, oii Ion trouve 
une grande varieté de recherches geo- 
graphiques, historiques et politiques, sur 
ritalie, la Grece, la Turquie, la Tartarie, 
Crimee et Nogaye, la Circassie, la Suéde, 
la Laponie etr. avec des remarques in- 
structives sur les moeurs, costumes, opi- 
nions etc. des peuples et des pais oii 
lauters a voyagé, A la Haye, 1728, fol. 

— Chap. IX. Résolution que prend le Roi 
de Suéde de quiter la Turquie Sun départ. 
Remarques sur la Valaquie, la Transilvanie, 
la Hongrie, la Bohéme ... (o Praze str. 221.) 

— Něm. vyd. 1783. 

2639. Keysslers Joh Georg, Mitglied der 
Konigl. Gross Britann. Societát Neueste 
Reise (1730) durch Teutschland, Bóhmen, 
Ungarn, die Schweitz, Italien und Lo- 
thrmgen,worinderZustandund das merck- 
wurdigste dieser Lánder bcschrieben und 
vermittelst der Naturl, Gelehrten und Poli- 
tischcn Geschichte, der Mechanick, IMahler- 
Bau- und Bildhauer-Kunst, IMuntzen und 
Alterthiimer erláutert wird, mit Kupfern, 
Hannover, 1740. Fortsetzung . . ., 1741. 
LXXXV."-* Schreiben : Reise von Wien 
nach Prag nebst der Beschreibung dieser 
Stadt, str. 1034-51. Neue Auflage, Han- 
nover 1751. Herausgegeben von Gottfried 
Schutze. — Hannover 1776. — Keysslers 
Reisen ... im Auszuge, an einigen Orten 
nach Angabe Ant. F. Buschings berichtiget, 
Delitzsch, 1779. Hannover, 1780. — Srv. 
Neue Sammiung interessanter Reisebe- 
schreibungen, Ťubingen 1796. — Vyd. 
hollandské Amsterdam 1753. 4". — An- 
glické vyd. London 1 756-7. — Srv. F. Klíma, 
Nár. Listy 1S94. č. 14. — Emil Hoffer, 
Ce^ký Lid VIII 1899, str. 207-9, 247-51, 

2610. Lettres et Mémoires de Charles 
Louis Baron de PoUiiitz, contenant les 
observations qu'il a faites dans les vo- 
yages et le caracteres des personnes qui 
composent les principales cours de lEu- 
ropc I-H , Liťge, 1734. Nouveaux mémoires 
du baron de Poellnitz, contenant Thistoire 
de sa vie et la rclation de ses premiers 
voyages, Amsterdam I-II., 1737, 8°. — Oti- 
štěna znova obě vyd. London 1747, I-V. 

— Něm. vyd. pod názvem Neue Nachrich- 
ten, Frankfurt 1739. II. 387-402 (Čechy, 
Karlovy Vary, Praha). 

2641. Geyer Joh. Dan., Mussiger Reise- 
stunden gute Gedanken vom Karlsbade, 
Dresden, 1735 (též o Čechách vůbec). 

2642. Burgharti Goihfr. Henr., Iter Sabo- 
thicum d. i. Ausfuhrliche Beschreibung 
einiger ann. 1733. und die folgenden Jahre 
auf den Zothen-Berg gethanen Reisen, 
wodurch sowohl die natůrliche, als histo- 
rische Beschaffenheit dieses in Schlesien 
so bekanntcn und beriihmten Berges der 
Welt vor Augen geleget wird. Mit Kupfern. 
Breslau und Leipzig 1736, 8°, (18), 176. 



150 



D. Cestopisy, zprávy cizincův o českých zemích. III. Zprávy 

z XV.-XVIII. století. 



C. 2643-62. 



2643. Die Wunder-volle Schnee-Koppe 
oderBeschreibungdcs Schlesischen Riesen- 
Gebirges, aus denen Nachrichten einiger 
řersonen, welche diesen hohen Berg selbst 
úberstiegen haben, Zusammen getragen 
von einem Bekannten Schlesier. Leipzig 
1736, 8", 152 str. 

2644. Loewe, Bemerkungen auf einer 
Reise auf die Schneekoppe, Abhandl. der 
Naturforschenden Gesellschaft zu Halle, 
I. Band. 

2645. Reisen auf das Wellberufene 
Schlesische Riesen-Gebúrge, Hirschberg 
1736, 4°. 

2646. Lííhieňski (V/., Swiat \ve wszystkich 
czQsciach w Europie, Azyi, Afryce i Ame- 
ryce okrešlony, Wroclaw 1740. 

264 7. Voiage historique et politique de 
Suisse, ďltalie et TAUemagne, III. Franco- 
fort 1743, 16". Breslau, Moravic, Prague, 
Carlsbad (str. 127-30). 

2648. Der neuvermehrte curieuse Anti- 
quarius, das ist allerhnnd auserlesene, 
geograghische und historische i\Ierk\vurdig- 
keiten, so in denen Europáischen Lándern 
zu finden, aus berúhmter Mánner Reisen 
zusammengetragen, und zum achten mahl 
mitneuen Sachenund Anmerkungen durch- 
gehends vermehrt und verbessert, Ham- 
burg, 1746, (lýká se česV ých zemí). 

2649. {Dieťmaini Kari Goitlob^, Neue 
Europáische Staats- und Reisegeographie, 
Band I., Leipzig und Gorliz, 1750: Bóhmen, 
JMáhren, Schlesien, Glaz und Lausnitz (se 
zřetelem k cestování a na základě zkuše- 
ností cestovatelských). 

2650. GriiNdíg, Beschreibung seiner im 
Jahre 1751. in das Karlsbad gethanenen 
Reise, .Schneeberg, 1754. 

2651. Sieben-jáhrige Wanderschaťt d. i. 
Kurtze und warhaffste Beschreibung der 
Sieben-Jáhrigen Visitations-Reiss Reveren- 
dissimi P. Hartmanni Brixinensis des 
gantzen Capuciner Ordens weiland gewesten 

.ministři generalis, durch Spanien, Franck- 
reich, Niederland, Teutsch- und Welschland, 
worinnen nebst denen vornehmsten Stádten 
und Landschaften in Europa, vil rare 
Merckwúrdigkeiten und seltsame Zufáll, 
wie auch die Gewohnheiten verschiedener 
Nationen enthalten seind, Verfasset und 
zusamm. getragen von erwehntem R. P 
Generalis gewesenen Socio und Teutsch- 
Secretario, R. P. Emerico Halensi, Tyrol, 
prov. definitore, Nun aber zu gemeiner 
Bequemlichkeit und nutzbaren, auch er- 
gotzlichen Zeitvertreibung auf vilfáltig- 
und sehnliches Anverlangen in offentlichen 
Druck hervorgegeben, Inssbrugg, 1753, 
str. 190-6: Vi.itatio XXVII. provinciae 
Boemicae. 

2652. Die vornehmsten Europ;lischen 
Reisen, wie solche durch Deutschland, 
Frankreich, Italien, Iloll- und Engeland, 
Schweden, Dánntmark und vcrmittelst 
der dazu verfertigten Reise-Charten, nach 



den bequemsten Post-Wegen anzustellen, 
und was auf solchen Curieuses ;',u 
bemcrcken, wobei die Nebcn-Wege, Un- 
kosten, Múnzen und Logis mit angewiesen 
werden. Welchen auch beigefiiget acht 
und funfzig accurate Post- und Boten- 
Charten von den vornehmsten Stádten in 
Europa. Die XI. verbesserte Ausfertigung. 
Hamburg. 1755, 16", 591. Týká se zemí 
českých (geografické poznámky o jedno- 
tlivých městech). Srv. č. 2695. 

2653. IVillcbrandt J. P., Historische 
Berichte und praktisqhe Anmerkungen auf 
Reisen in Deutschland, Frankreich, England, 
Dánemark, Bohmen, Ungarn, Hamburg, 
1758. 

2654. Kohlcr J. A. E., Traugott von Gers- 
dorffs Reise durch das Erzgebirge im Jahre 
1765, Nach dem dabei gefúhrten Tagebuche 
bearbeitet, Glúckauf, Organ des Erzgc- 
birgsvereines, XVI. 1896, str. 33-40, 49-57, 
65-71, 81-6, 105-9, 124-6, 137-9, 148-51. 

2655. Gí/lirai/er, Eine Reise in Schlesien, 
von Bernhardin de St Pierre 1765, Schles. 
Prov. Bl. CXXV., 1847, 406-22. 

2656. Marshall J. (Hill), Travels in 
the years 1768 70, London 1772, 1792. — 
Vyd. franc. Voyage dans la partie septen- 
trionale de TEurope, traduit par Pigneron, 
Paris 1776. — Něm. vyd. Reisen durch 
Holland, Flanderu, Teutschland, Aus dem 
Engl., Danzig, 8", 1773, III. B. 327-37 
Čechy. Vyd. 1774, 1776, 1778. 

2657. Gtíglia El/gen, Reisende in Bohmen 
im Zeitalter Joseph II. und Franz II., 
Oesterr. Ungar. Revue, Wien 1888 V. 338-44. 

2658. ScJireber D. G., Reise nach Carlsbad, 
Leipzig, 1772, 8". 

2659. Schreiben an einen Freund bei 
Gelegenheit einer Reise uber Karlsbad, 
Deutscher Zuschauer, XVI. Heft. 

2660. Journal ďun voyage en AUemagne, 
fait en 1773, par G. A. H. Guibert, de 
Tancienne Academie frangaise, auteur de 
TEssai général de Tactique, Ouvrage post- 
hume, public par sa veuve, et précédé 
ďune Notice historique sur la vie de 
TAuteur, par F. E. Toiilageon, I. Paris, 
An XI. (1S03), str. 248-75 týká se českých 
zemí, zejména Prahy a tehdejších poli- 
tických událostí. 

2661. Biinicy Ch., The present statě of 
Music in Germania, London, 1773. — 
Franc' vyd. Ch. Brack, TEtat de la Mu- 
sique en AUemagne et en Bohéme, Gěnes, 
1809-10, I-III, 8"- — Něm. vyd. Ricrney 
Carl der Musik Doctors Tagebuch seiner 
Musikalischen Reisen. III Band, Durch 
Bóhmen, Sachsen, Brandeburg, Hamburg 
und Holland, Aus dem Englischen úber- 
setzt, Hamburg, 1773, (6), 314. — Srv. 
Klíma Fr., Nár. Listy, 1894, č. 26. 

2662. Aloore D., Abriss des gesellschaft- 
lichen Lebcns und der Sitten in Frankreich, 
Schueiz und Teutschland, Aus d.em Engl. 
2. vyd. 1779 (r. 1776 cestoval po Cechách) 



151 



C. 2663-89. 



II. Pomocné vědy. I. Geor;rafie. 



2663. Diciens, Itineraire des routes les 
plus fréquentées ou Journal dun voyage 
aux viiles principales de TEurope, Paris, 

1777, str. 98-9: De Vienne á Prague; str. 
100-1: De Prague á Leipzig (s poznám- 
kami historickými a statistickými). 

2664. Volmark J., Reisen nach Riesen- 
gebirge, Bunzlau, 1777. 

2665. F. C. RG. zu L. {Graf Ly/iar), 
Journal einer Lustrcise in die Óberlausitz 
im Jahr 1777, v. Bernouilli, Sammhnig 
kurzor Reisebeschreib. I. 6, Berlin 1781, 
159 96. 

2666. Nachrichten uber die Stadt Prag, 
die dortige Litteratur und das Theater, 
Deutsches Museum 1778, Miirz, str. 273. 

2667. Reise nach dem Adersbacher Ge- 
birge und dem Kloster Griissau, Fabri, 
Geograph. Magaz. \'I1. str. 340-55. 

2668. Uber die Óberlausitz, Im Jahr 

1778, Neue Reisebeschr. in und uber 
Deutsch., V. B. 173-92. 

2669. RiiUel, Journal von der Reise 
durch Míihren. Schlesien, Bohmen, das 
Innviertel und Ober Oesterreich im Jahre 

1779, Mitth. Exc. Cl. 1883. 

2670. Ber/ioui/li Joh., Lustreise nach der 
Niederlausitz, Im .Sommer 1779, Bernouillis 
Samm!. kurzer Reisebeschr., I. B. str. 
199-258. 

2671. Fragment einer Reisebeschreibung 
nach Herrnhuth und Nicsky, Aus den un- 
gedruckten Briefen eines Reisenden im 
jahre 1779, Neue Miscell. histor. polit, und 
moral. Inhalts, V. Stiick, 581-98. 

2672. Reise eines auswártigen Arztes von 
Prag nach Karlsbad, Leipzig, 1779, 8", 

2673. Memorabilia Europae oder Denck- 
wúrdige Sachen, welche ein Reisender in 
den fúrnehmsten Stádtcn Europae heu- 
tiges Tages zu observiren und in Acht zu 
nehmen hat. Nunmehro aber, zum vierdten 
mal, an vielen Orten vermehret und ver- 
bessert, Ulm, s. 1., str. 309-11, Prag (s ma- 
po a Cech). 

2674. ijj/rich J. H. F.), Bemerkungen 
eines Reisenden durch die Kónigl. preuss. 
Staaten in Briefen, I-III., Altenburg 1779-81, 
Slezska a [)Omezí českého týká se III. 
111-224. 

2675. Briefe eines reisenden Englánders 
uber Schlesien, Deutsches Museum 1780, 
I. 76-97, 148-65, 212-27. 

2676. S., Wirtschaftliche Bemerkungen 
bei einer Reise ins Neissesche Vorge- 
búrge um die Gegend von Ziegenhals, 
Neue Ókonom. Nachricht., Breslau, I. 1780, 
171-8. 

2677. Willchrand Joh. Pel., Brunncnreise 
nach Karlsbad, Leipzig, 1780. 

2678. Ncues Mand- und Reiseliuch zur 
Andacht und l'nter\veisung in allcrhand 
nothig- und niitzlichen Kenntnissen, insbe- 
sondere fúr reisendc und in der Fremde 
sich auíhaltendc Pcrsonen brauchbar einge- 



richtet, Nordlingen, 1780, str. 357-8: Čechy, 
Morava a Slezsko. 

2679. Beschreibung von Schlesien, Deu- 
tsches Museum 1780, Jan. str. 82, Mař;: 
.str. 213. 

2680. Von Breslau, Briefe eines Reisen- 
den, Breslau, 1780, S". 

2681. Angulo I'rancisco de, Viajes por 
Bohemia, Moravia, Austria, Hungaria, Esti- 
ria, Salzburgo y Auvernia en los afíos 1780 
y 1781. Ilinerarios, escritos por D. — , Pu- 
blicatos (por vez primera) Gabriel Puig 
y Larraz, Socied. Geogr. Madrid, 1894, 
XXXVI., str. 177-92, 240-66, 327-51. 

2682. {Beck), Briefe eines Reisenden 
von * an seinen guten Freund zu * uber 
verschiedene Gegenstíinde der Naturlehre 
und Mathematik, Salzburg, 1781, 8". Kromě 
jiného cesta z Drážďan přes Prahu do 
Vídně. 

2683. {Risheck Gaspard), Lettres dun 
voyageur frangais sur FAUemagne, Zurich, 
1783. — Paris 1788, 1790. — Něm. vyd. 
Briefe eines reisenden Franzosen iiber 
Deutschland an seinen Bruder zu Paris, 
Úbersetzt von K. N., 1781. — Zweite, be- 
tráchtlich verbesserte Ausgabe, Zurich, 
1789. I. Brief (38-40): Čechy. — Srv. Fran- 
couzský turista o Čechách před sto lety. 
Čas. Č. Tur. 1892, č. 11, str. 283; Klíma 
Fr., Nár. Listy 1894, č. 37. — Srv. č. 2879. 

2684. [Kosler), Beitráge zur Statistik und 
Geographie, vorziiglich von Teutschland, 
aus der neuesten Literatur, Túbingen, II. 
Stiick 1781, 8", 13-8 (Čechy). 

2685. Lustreise durch Oestreich von 
Máhren nach Briinn 1782, Aus der Hand- 
schrift, Bernouilli, Samml. kurzer Reise- 
beschr. XII. B. 1783. — Reise von Wien 
iiber Prag nach Sachsen, ibid. 

2686. Kleine Reise in die Nieder- und 
Óberlausitz, Im Sommer 1782, Bernouilli, 
Samml. kurzer Reisebeschr. XIII. B., str. 
375-425; XIV. 361-407 ; XV. 355-411 ; XVI. 
367-81. 

2687. Túrkische Briefe iiber Prag, (Prag), 

1782. Viz Dobrovský, Literar. Magazín 
II. Prag 1786, str. 122, č. XLIl. 

2688. Peregriu Stillwassers geistliche 
Reisen durch Bohmen, Des ersten Bánd- 
chens erster und zweiter Thcil, Nimburg 

1783, 12", (8) 127, 131. Obsah knihy, tak 
často uváděné omylem mezi cestopisy, 
udán je na listě titulním takto: Oder Ka- 
pitol iibers Monchsvvesen, und Beitráge 
zur Geschichte des Colibats, der Taxa 
Stolá. wie auch der nothigen Seel- und 
Lcibessorge. Samt allerlei andern kuriosen 
und abentheuerlichcn Pastorál und Liebs- 
affáren, item hie und da ein paar Ziige 
der geistlichen Lcibeigenschaft. 

2689. Becker (>. /r., Reise von Dresden 
nach Teplitz in Bohmen, An den geheimen 
Kriegsrath Miilicr in Leipzig, Gotting. Ma- 
gazín 1783, III. 4. 



— 152 — 



D. Cestopisy, zprávy cizincův o českých zemích. III. Zprávy 

z XV.-XVIir. století. 



C. 2690-719. 



2690. Biester J. E.. Bemerkungcn auf 
einer Reise in Schlesien, Berliner Mcn. 
Schr. 17S3, I. 236-60, 521-62; ÍI. 309-21. 

2691. A'., Bemerkungen auf ciner Reise 
durch dic Lausitz und Sachser.; Berliner 
IMonatschrift 1873, Februar, I. 115-53. — 

2692. {Frietzschc Joh. Ehrenfrieď^, Fabri, 
Geogr. Magazín II. 1783, 229 38. 

2693. {T. Troschel J. Q, Reise von 
Berlin uber Breslau nach dem schlesischen 
Gebiirge im Sommer 1783, Berlin, 1784, 8". 

2694. Hiltti^, Reisen nach dem Schle- 
sischen Riesengebiirge, Fabri, Geogr. Ma- 
gazín, 2., 4., 5. Heft. 

2695. Krebel Goítloh' Friedr.^ Die vor- 
nehmsten Europáischen Reisen, wie solche 
durch Deutschlad, die Schweiz . . . und 
Russland auf eine nútzliche und bequeme 
Weise anzustellen sind, mit Anvvt isung 
der gewóhnlichsten Post- und Reise- 
Routen, der merkwúrdigsten Oerter, deren 
Lebenswiirdigkeiten, besten Logis, gang- 
barsten Múnzsorten, Reisckosten etc, Ham- 
burg, 1783. Neuč verbessert ' Autlage, 
Vyd. r. 1767 nemá oddil s následujícím 
titulem: II. Reise von Hamburg nach 
Leipzig und von da liber Regensburg oder 
Prag nach Wien, Grátz, Triest. Srv vydán j 
r. 1755, č. 2652. 

2696. Bemerkungen eines preussischen 
Werboffiziers iiber einigc Reichsstádte im 
Jahr 1784, Xeue Reiseb. in und uber 
Deutsch. Y. 196-234. 

2697. Fragmente einer getreuen Schil- 
dcrung Schlesiens, Deutscher Zuschauer, 
14-17 Heft. 

2698. Reise eines Fremden aus Pohlen 
nach Schlesien im August 1784, Journ. von 
und fúr Deutschland 17S6, III. Jahr. V. 
Stuck, str. 427-35. 

2699. {Mad. Schwarz), Briefe einer JCur- 
lánderin, Berlin 1784 (I. díl týká se Cech, 
Karlových Varů atd.). 

2700. Reise von Wien uber Prag, Dres- 
den und durch einen Theil der Lausitz 
nach Berlin und Potsdam, Leipzig, 1787, 
8" (10), 134. Cesta r. 1784. 

2701. Briefe uber die Niederliusitz und 
Dresden, .\r\ den Kaufmann D. geschrieben 
im Jahr 1785, Litter. und Volkerkunde 
1786, Mai, str. 1015-24. Julius str. 77-89. 

2702. {Leske Nath. Goii/r.), Reise durch 
Sach.sen, in Rúcksicht der Naturgeschichte 
und Ókonomie unternommen undbcschrie- 
ben, Leipzig 1785, 4". Týká se historie a 
topografie lužické. (Herrnhut 538-481. S vy- 
obraz. 

2703. Briickmann F. H., Bemerkungen 
auf einer Reise nach dem Karlsbade, 
Braunschweig, 1785,8" (o Cechách vúljec). 

2704. Freie Bemerkungen uber Berlin, 
Leipzig und Prag, Leipzig, 1785, 8". 

2705. Fabri, Geographischc Beitráge in 
Briefen, Fabri, Geogr. Magazín I\'. 1785, 
48-78. Neues Geogr. Mag. I. 1785, 337-65. 



2706. Produkte, Fabriken und Ilandel 
in Bohmcn, Deutsches Museum 1786, Aug., 
str. 99. 

2707. Industrie \,u Elibogner Kreis in 
Bohmen, Deutsches Museum 1786, Aug., 
str. 119. 

2708. Literarische Reise durch Deutsch- 
land, Wien, 1786, 1-4 Heft. Z Drážďan přes 
Prahu do Vídně. 

2709. Beobachtungen in und iiber Prag, 
von einem reisenden Auslánder, Prag, 
1787, 8°. I. 185. II 196. Týká se mimo 
Prahu souvěkých poměrů českých vůbec. 

2710. Uber die Fruchtbarkeit des Kí)- 
nigreichs Bohmen und Armuth der Ein- 
wohner, Deutsches Museum 1787, Jul. str. 
53. Srv. ibid. Aug., str. 160. 

2711. Geographisch - Historische Nach- 
richten uber Máhren, Deutsches Museum, 
1787, September, str. 252. — Viz též Er- 
zeugnisse, Fabriken und Manufakturen in 
Máhren, Deutsches Museum 1786, Aug., 
str. 99, 111. 

2712. Hammard C. F E. {Aug. F. Ephr. 
ÍTammer'), Reise durch Oberschlesien zur 
russisch - kaiserlichen j\rmee nach der 
Ukraine, Gotha 1787, 262. 

2713. Briefe des wandernden Hypochon- 
dristen aus B(")hmen, Máhren, Oesterreich 
und Ungarn, Deutsches Museum 1787, 
1788. 

2714. v. Backnitz Jos. Fr., Briefe uber 
das Karlsbad und die Naturproducte der dor- 
tigen Gegend, Dresden und Leipzig, 1788. 

2715. Zittau in der Oberlausitz und 
Herrnhut, An Herrn D. H. in W., Neue 
Reiseb. in und iiber Deutschland, IV. B. 
247-320. V. B. 1-86. 

2716. {Schmidt Ck. Gfr.^, Briefe uber 
Herrnhuth und andere Oerter der Ober- 
lausitz, Winterthur, 1788, 8". 

2717. (Tjz), Briefe uber die Nieder- 
lausitz, Vom Verfasser der Briefe uber 
Herrnhut, Winterthur, 1789, 8". 

2718. Assmauu Christ. Godefr., De itinere 
per Montes Sudetos facto, Wittebergae 
1789, 4", 24 str. Srv. č. 703. 

2719. Einige neuere Nachrichten und 
Bemerkungen uber Bohmen im Jahr 1789. 
Die Reisendtn fůr Lánder- und Volker- 
kunde von zweien Gelehrten herausge- 
geben, Nůrnberg, III. 216-76, IV. 1-108. 
Srv. poznámku Versuch einer Litteratur 
deutscher Reisebeschreibungen, sowohl 
Originále, als Obersetzungen, Prag, 1793, 
str. 67-8: »Wir hoffen, dass dieser Aufsatz, 
der aus áchten Ouellen mit der grossten 
Genauigkeit vcrfertigt ist, unsern Lesern, 
in mannigfaltiger Ríicksicht, sehr schátzl:)ar 
sein werde, zumal da es cín Land betrifft, 
weiches in den neuesten Zeiten grosse 
und wichtige Veránderungen crlitten, die 
den Statistiker und Menschenbeobachtcr 
zur Aufmerksamkeit rcizcn mussten. Dass 
uir (loch den Namen unser Schriftstellers 



— 153 — 



C. 2719-39. 



II. Pomocné védy. I. Geof,'rafie. 



neiinen dúrften! Er wiirde diesen Nach- 
richtcn, die zwar ohnehin alle Kcnnzeichen 
der Wahrheit an sich haben, doch noch 
mehr Empfehlung sein.« 



2720. Goethe uber Bóhmen, Paralipomena 
zur Purkyně-Fcier, Politik 1887, č. 229.— 
Falx, <i. und Bohmen, ibid. 1893, č. 220 
ad. — Russ, G. in Karlsbad, 2. Aiifl. 1883. 
* Lohr, Mitth. Gcsch. Deutsch. Bohm. 
XXII. 8. — Lambd H , Goethe - Reliquien 
aus Bohmen, Mitth. Gesch Deutsch. Bohm. 
XIX. 1881, 161-78; XXVIH. 1889, 303-8. 
(Korrespondencc obsahu přírodovéde- 
ckéhO; týkající se Čech.) — Procházka 
Vlád. Jos., O geologické sbírce J. \V. G. 
z okolí Karlových Varů v museu království 
Českého, Vesmír X.KIV. 1895, str. 122, 
13.1, 146. — Viz též č. 517-8. 

2721. Goethe' s Notitzbuch von der Schíe- 
sischen Reise im Jahre 1790, herausgeg. 
von Fr. Zarncke, Zur Bcgrússung der 
deutsch-romanischen Section der 37. Verš. 
deutscher Philologen in Dessau, Leipzig 
1884, 4", 32, 1 tab. — v. Iloitei Karl, G. 
in Breslau, Ausziige aus des Freiherrn von 
Schuckmann Briefen an Kapellmeister Rei- 
chardt, Westerm. Illustr. deutsche Monats- 
hcfte XVII. 1864, 76. — Wentzel H., G. 
in Schlesien 17s;0, Ein Beitrag zur G.- 
Litteratur, Progr., Oppeln, 1867, 4°, 26. 
Vyd. 2. 1869, 8», 80. — Grunhagen C, 
Die Reichenbacher Abkunft 1790 und 
Goethe's schlesischc Reise, Schles. Zeitung 
1892, No. 265. 268. — Hoffmann Adalb., 
Deutsche Dichter im schlesischcn Gebirge 
(Goethe, Giinther, Th. Korner), Warni- 
brunn 1897, IV. 136. — Týž, G. in Breslau 
und Oberschlesien, Oppeln, Leipzig 1898, 
64, 2 tab., 1 facsim., 1 mapa. — Pnrtsch, 
LiUeratur 1898, H. 6, str. 443. 



2722. f Wagencr Sam. Chr.), Briefe eines 
l-cldpredigers, geschrieben auf dem iNIarsche 
nach und in Schle?ien im J. 1790, Stendal, 
1791, 8°, str. 164. 

2723. Jirásek J. luid Haenkc Th., Mi- 
ncralogische und botanische Bemerkungen 
auf einer Reise nach dem Riesengebirge, 
Dresden, 1790, 4", I-IV. Th. Srv. č. 707. 

2724. ( iiissel Joh. Mích. von Sicherseutli), 
Unser Taschenbuch oder Bemerkungen 
und Erfahrungen eines Hofmeisters und 
seiner Zoglinge durch einen grossen Theil 
des fiánkischen Kreises nach Karlsbad 
und durch Baiern nach Linz, I-III. Th., 
Erlangen 1791 (;i787j. 

2725. Zúllncr Joh. Friedr., Briefe uber 
Schlesien, Krakau, Wieliczka und die 
Grafschaft Giatz, auf einer Reise i. J. 1791 
geschrieben, I. Berlin. 1792, 8°, IV., 450; 
II. 1793. VII., 426, 3 tab. 

2726. Sihummel }. (j., Reise durch Schle- 
sien im Juli und August 1791, Breslau, 1792, 
8", 116), 381. 



2727. Pliiinickc C. -I/., Briefe auf einer 
Reise durch Deutschland im J. 1791, zur 
Beforderung der National-Industrie und 
des Nahrungszustandes, Liegnitz, 1793, I. 
str. XVI., 336, 108; II. str. XIV., 391, 
136 (týká se poměru slezských^. 

2728. Reise von Pressburg durch Máh- 
ren, beide Schlesien und Ungarn nach 
-Siebenbiirgen und von da zurúck nach 
Pressburg, Frankfurt und Leipz'g 1793, 8". 

2729. {Fischer Joh. Wi/h.), Bemerkungen 
auf einer Reise durch einen Theil des 
Schlesischen Gebirges und der Grafschaft 
Glatz, Breslau 1793, 8", 184. 

2730. Bozenhani E., Bemerkungen auf 
einer Reise von Kopenhagen nach Wien im 
Jahre 1793. Hamburg, 1795. — Srv. Klíma 
F., Nár. Listy 1894, č. 99. 

2731. {Gráf Lehndor(f-Bandels\ Porte- 
feuille fiir Reisende durch Schlesien, Aus 
den Papiercn eines deutschcn Grafen, 
Berlin, 1794, 8", 29.>. 

2732. {Kausch D. v. Mielitsch), Ausfiih-- 
liche Nachrichten iiber Bohmen, Grátz, 
1794, 8", XIII., 280, iX). Vom Verfasscr der 
Nachrichten iiber Pohlen. Srv. č. další. 

2733. [Kausch), Ausfiihrliche Nachrichten 
iiber Schlesien, Vom Verfasser der Nach- 
richten uber Pohlen und Bohmen, Salz- 
burg, 1794, 8", (12 , 512. — Kausch' s Erste 
Fortsetiung seiner Nachrichten iiber Schle- 
sien, B()hmcn und das vormalige Polen, 
Breshu, 1796, 8", XUI., 236, (1).' 

2734. Meermann J. Freih. v. Daie/n, 
Reise durch Preussen, Oesterreich, Sicilien 
und in einige an jene Monarchien grán- 
zende Lánder, Aus dem hollándischen 
úbersetzt von Prof. A. F. Lueder, I-II., 
Braunschweig 1791 (týká se ČechK — 
Franc. vyd. Relations sur les monarchies 
de Prusse, ďAutriche et de Sicile, La 
Haye, 1793-4. 

2735. Stolberg Friedr. Lecp. Graf, Reise 
in Deutschland, der Schweiz, Itatien und 
Sizilien, IV. Kijnigsberg und Leipzig, 1794, 
List 107. týká se Čech. 

2736. Potocki Jean, Voyage dans quel- 
(jues parties de la Basse-Saxe pour le re- 
cherchc des antiquités Slaves ou Vendes, 
fait en 1794, Hamburg, 1795, 4". 

2737. Schulz J. Ch. F., Reise eines Lief- 
lánders von Riga nach Warschiu, durch 
SiJdpreussen, iiber Breslau, Dresden, Karls- 
bad, Bayrcuth, Núrnberg, Regensburg, 
Miinchen, Salzburg, Linz. Wien und Kla- 
gcnfurt, nach Botzen in Tirol (1795-7), 
Berlin 1797, 8". ČI. IV. V. týká se zemí 
českých. 

2738. (Feyerabend K. B.), Kosmopolitische 
Wanderungen durch Preussen, Lieťland, 
Litthauen, Wolhynien, Podolien, Galizien 
und Schlesien in den Jahren 1795-7, In 
Hriefcn an řeincn Frcund I. Abtheil. 1-4. 
Bándchcn, Germanien (Danzig), 1798-1803. 

2739. Reuss Fr., Mineralogische Bemer- 
kungen auf einer Reise nach Karlsbad, 



— 154 



D. Cestopisy, zprávy cizincův o českých zemích. IV. Zprávy 



ze stol. XIX.' 



C. 2739-57. 



Abh. Ges. naturforsch. Freunde, Berlin, 
1795, I. No. 15. 

2740. Ifciss Clífis/., VVanderunrren in 
Sachsen, Schlcsicn, Glatz und Bohmen, I. 
Leipzig, 1796, v. 8", VIII, 271, (1); II. 1797, 
8°, VIII, 346, Reg. — Nové vyd. MI, 1807. 

2741. Hiibter F., Mitthcilungen uber eine 
Reise in das Isergcbirge im Jahre 1796, 
nach einem 1798 erschienencn Reiscnhand- 
buche, Jahrbuch d. deutschen Gebirgsver. 
f. d. Jeschken- und Isergebirge, 1891. 

2742. Kiittitcr C. G., Reisc durch Deutsch- 
land, Danemark, Schwcdcn, Norwegen und 
einen Theil von Itaiien in den Jahren 
1797-9, Leipzig, 1801, III. díl se týká Čech. 

2743. Ou/eu Joíiaini, Travels in to dif- 
ferent parts of Europe, London 1796, I-II, 
8°. — Něm vyd. Reisen durch verschiedene 
Lánder und Gcgenden von Europa in den 
jetzt verttossenen Jahren, mit vertrauli~hen 
Bemerkungen iiber Orte, Menschen und 
Sitten, zugieich in Hinsicht auf die jetzigen 



Zeit-Umstánde, aus dem Englischen, Leipzig 
1797, str. 557-69 (pobyt v Čechách, hlavně 
v Praze). 

2744. Reise nach Karlsbad, Eger, Teplit/, 
im Jahre 1797 (In Briefen), Leipzig. 1798. 

2745. Meixner Gottfr. Benj., GemáKle 
der Ober-Lausitz, gesammeit auf einer 
kleinen Fussreise, Leipzig, 1798. — 2. vyd. 
1800, 1802, in. 8". 

2746. Viz též č. 690, 694, 699, 700-2, 
705. 709, 713, 820-1. 

2747. Hetíms^ Ernst, Reisc in Schlesien 
und Sachsen, In Briefen, Konigsberg 1799, 
8", 138. 

2748. {Guisimi/h), Meine Reise im 
deutschen Vaterlande, aus Thuringcn ins 
Riesengebúrge zu den Elbquellen und 
durch Bohmen ins Erzgebúrge, uber Erfurt, 
Leipzig, Dresden, Bautzen, Gorlitz, Bunzlau, 
Warmbrunn, Hirschberg, Arnau, Turnau, 
Prag und T()i)litz i)is I'~reibcrg, 1799, Breslau, 
Hirschberg und Lissa in Súdprcussen 1799, 
8", (8), 260. 



IV. Zprávy ze stol. XIX. 



2749. Adams John Qiiiiicw Lelters on 
Silesia (1800;, London, 1S04, 8", 387. — 
Něm. vyd. Briefe uber Schlesien, ge- 
schrieben auf einer im Jahre 1800 durch 
dieses Land unterncmmcncn Reise, Aus 
dem Englischen von F. G. Friese und mit 
berichtigenden Anmerkungen versehen von 
F. Alb. Zimmermann, Breslau 1805, 8", 
XXVI, 399, mapa. 

2750. Reise durch Schlesien im Jahre 
1801, I. Th., Berlin, 1802, 8". — Franc. vyd. 
Lettres sur la Silésie écrites en 1800 et 
1801, traduites par Dupuy, ornées ďune 
nouvelic carte dressée par Lapie, Paris, 
1807, 8", 421. 

2751. Fischer Jos. Il^/ad., Reisen durch 
Oesterreich, Ungarn, Stcyermark, Venedig, 
Bohmen und INIáhren in den Jahren 1801 
und 1802, Wien 1803, 8", I-lII. — Pirna 
1806 (III. Th). 

2752. {Bejikoxoitz K. /'!), Reise von Glogau 
nach Sorrent, uber Breslau, Wien, Triest, 
\'enedig, Bologna, Florerz und Neapel, 
Berlin, 1803, 8", I-III. 

2753. {Herrmaitn Fr.), Reise von Thú- 
ringen durch Sachsen, die siichsische 
Schweiz und r\c Oberlausitz. uber den 
Oybin und jNIeffersdorf in das schlesische 
Riesengebirge Leipzig, 1804, 8". I. str. VI, 
249, II. str. 215, IV. ' 

2754. Meissiier J. G., Reisebuch fur 
diejen gen, welche das Riesengebirge in 
Schlesien und das Gcbirgc in der Grafschaft 
Glatz besuchen, oder es auch nur von 
ferne sehen und kennen lernen wollen, 
Breslau, 1804, 8", 276. Srv. č. 713, 718. 



2755. Kohrer Jos., Bemerkungen auf 
einer Reise von der Túrkischen Gránze 
uber die Bukowina durch Ost-und West- 
gali^ien, Schlesien und Máhren nach Wien. 
Wien, 1801, 8", VI, 307,(7). 17. Brief. (str. 
251-60.) Meine Zusammenkunft im Wirths- 
hause zu Bielitz mit Siovaken aus Ungarn 
und Johannesthalern. Gegenwártiger Zu- 
stand der Protcstanten im k. k. Schlesien. 
Bemerkungen uber die in einigen Schle- 
sischen Gegenden herrschende Garnspin- 
nerei. — 18. Brief (str. 261-73^. Ueber die 
Verfcrtigunfr der Rusche in Múglitz und 
Losstitz im Olmútzer Kreise. Ueber die 
Schonberger INIanchester-Fabrik. Uber die 
Habanen in Máhren. — 19. Brief (274-80;. 
Ueber die fúrstlich Dietrichsteinische 
Herrschaft und Gránzstadt Nikolsburg 
in Máhren, die dort gewóhnlichen Er- 
werbszweige und herrschende Lebens- 
weise. 

2756. Maass J., Bemerkungen auf einer 
Reise von Wittenberg aus durch einen 
Theil des Wittcnbergischen Kreises, die 
Niedcr- und Oberlausitz . . . im Jahre 1S06, 
die Sitten, Gewohnhelten den Nahrungs- 
zweig, Handel und Industrie der Bewohner 
betreffend, Wittenberg, 1808, 8", XI.III, 
366. Srv. A'i, Meine Fussreise im Jahre 
1?09 zur Zeit des Osterreichischen Kricges, 
Wittenberg, 1811, 8". 

2757. Campe Joacltini Steinich, Reise von 
Braunschweig nach Karlsbad und durch 
Bohmen in Briefen von Eduard und Karl, 
Braunschweig 1806. (Neue Sammlung merk- 
uúrdiecr Reisebeschreibungcn fur die 



155 — 



C. 2757-84. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



Jugend VII. Theil), (Karlsbad, Prag, Leit- 
meritz, Teschcn). 

275S. JVefss M. Clirist., Wanderungen 
in Sachsen, íichiesien, Gla z und Bohmen., 
Leipzig, ML, 1807. Vyd. 1. 1796 č. 2740. 

2759. Z'. Uklanski E. T, Briefe iiher 
Tolen, Oesterreich, Sachsen. Baicrn, Ita- 
lien, Etrurien . . ., geschrieben auf einer 
Reise voní 807-8, Nurnberg, 1808, I-II. Tb. 

2760. Hillcr Gottlieb, Reise durch eincn 
Theil von Sachsen, Bohmen, Oesterreich 
und Ungarn, Als zweiter Theil seiner Ge- 
dichte und Selbstbiographie, Kothen, 1808, 
VII. Brief, str. 152-73 týká se Čech, ze- 
jména Prahy. 

2761. Madcr J. Ed., Reise von Bohmisch- 
Krumau durch das Oberensische Salz- 
kammergut nach Salzburg und Berchtes- 
gaden, im Herbste 1807, Prag, 1809, S", 
VI., 381 (1). 1. stať: Von Krumau nach 
Linz (Rosenberg, Hohenfurt, Teufelsmauer, 
Haseigraben). 

2762. Vues des rives de TElbe depuis 
Dresde jusqu'en Bohéme ou Voyage au 
wallon inconnu 1807, par Ernest Er., 
Dresde, s. a. 12°, 115. 

2763. Erhard Ernst, Voyage de Dresde 
a Prague, Dresde. 1808. Srv. Fr. Doucha, 
Svědectví cizozemce o vlasti naší, v Praze, 
1839, 8°, str. 10. (Otisk z Čas. kat. duch. 
XII. 1839, sv. 3.). Srv. ČČMus 1854, 645. 

2764. Reichardt Joh. Friedrich, Ver- 
traute Briefe geschrieben auf einer Reise 
nach Wien und den Oesterreichischen 
Staaten zu Ende des Jahres 1808 und zu 
Anfang 1809. II. Band, Amsterdam 1810. 
40. Brief (str. 193-205). 41. Brief (str. 
206-24). 42. Brief (str. 225-9) týkají se 
Prahy a českých poměrů. 

2765. De Serres Marceli, Auszug einer 
Reise durch Oesterreich in den fahren 
1809 und 1810, Paris, 1814, I-IV. 

2766. Voyage en Autriche, en Moravic 
et en Bavičre. Fait a la suitě de larmée 
frangaise, pendant la campagne de 1809, 
i>ar le Chevalier C. L. Cadet de Gassicourt 
(Avec une cartc du théatre de la guerre 
de 1809 en Autriche et des plans de ba- 
taille ďEssIing et de Wagram), Paris 1S18, 
8", VIII., 458. 

2767. Salfeld C, Malerische Reisen durch 
Schiesien, Berlin 1810, 1-2. Heft. Též fran- 
couz.ský text. 

2768. Biischiu'^ J. G., Bruchstiicke aus 
einer Geschiiftsrcise durch Schiesien, un- 
ternommen in den Jahren 1810-12, Breslau 
I. 1813, v. 8°, (8), 533, (3). 

2769. Dc Stacl-Holstciii La barotuic, De 
lAlemagne, 1. Paris 1810(réimprimé, Londres 
1813, Berlin 1814). Cap. VI. De lAu- 
triche. 

2770. Reise durch Schiesien im Friihjahr 
1810, Meisncr S. G., Handlungsreisen, II. 
Berlin 1811, 133-228. Viz č. 724, 728. 



2771. Tagcbuch einer Reise durch Boh- 
men, Baicrn, Oesterreich, Stciermark, 
Karnten und Mahren, geschrieben in einer 
Reihe von Briefen in den Jahren 1811 bis 
1816, Vaterlíindische Bliitter 1817. 

2772. Sartori F., Neuestc Reise durch 
Oesterreich, Salzburg, Berchtesgaden, Karn- 
ten und Steiermark, in statistischer, geo- 
graphischer, naturhistorischer Hinsicht, 
Wien. 1811. I-III. - * v. Ulm Fr., Be- 
leuchtung von F. Sartori's Reise . . ., Kla- 
genfurt, 1812. 

2773. Hahn K., Meine Reisen durch Ga- 
lizien, Schiesien, Mahren, Bohmen, Sachsen, 
. . . Mecklenburg 1812-1817. 

2774. v. Dz[iembowsky) A., Malerische 
Wanderungen durch Sachsen und BíJh- 
men, Dresden 1815, 8", 8 pohledů. 

2775. Ditlrick J. J., Schiesien und seine 
Nachbarlánder, Ein Gemiilde gezeichn. auf 
verschicdcnen Reisen : I. Bemerkungen auf 
einer Reise durch Niederschlesiens schunste 
Gegenden, Schweidnitz, 1815, 8", 224. II. 
Bemerkungen auf einer Reise durch die 
Grafschaft Glatz und das angrenzende 
Schiesien, Breslau, 1816, 8', 287. 

2776. {Aíaass Joh), Wanderungen uber 
die vcrodcten Gefilde Sachsens und der 
Oberiausitz. Dresden und Leipzig, 1815. 

2777. (v. Colln Friedr), Wanderungen 
im Geist der Zeit durch einen Theil von 
Schiesien und Sachsen. Berlin, 1816, m. 
8», X., 198. 

2778. Hoppc H. u)id Hornschuch A, Ta- 
gebuch einer Reise nach den Kůsten des 
adriatischen Meers und den Gebirgen von 
Krain, Karnthen, Baicrn und Bohmen, vor- 
zijglich in botanischer und entomologi- 
scher Hinsicht, Regensburg 1818, 8". 

2779. v. Holtei Karl, Reise ins Riesen- 
gebirge (1818), Herausgeg. von H. Xentwig, 
Warmbrunn, 1898, VII. 32. Otisk Schles. 
Volkszeitung 1898, Januar. — Srv. Hoff- 
mann Ad., K. v. Holteis 1I8I8) und E. T. 
Hoflfmanns (1 798) Bergreise, Oppeln, Leipzig, 
1S98, 63. 

2780. voti der Hagcn Friedrich Heinrich, 
Briefe in die Heimat aus Deutschland, 
der Schweiz und Italien, Breslau, 1818, 
I. Band, 1. Brief, 1-20: Čechy (Praha. 
Karlovy Vary). 2. Brief: Roudnice, Cheb. 

2781. v. Charpentier Toussainí, Bemer- 
kungen auf einer Reise von Breslau uber 
Salzburg durch Tyrol, die Schweiz, nach 
Rom, Neapel und Palástina, (1818). Leipzig. 
1820, str. Vin., 300, VIII., 272. 

2782. ////•/ A., Kunstbemerkungen auf 
einer Reise uber Wittenberg und Meissen 
nach Dresden und Prag, Berlin, 1830, 8", 
(VI), 197 (5). Str. 175 97: Prag im Sommer 
1819. 

2783. Xiemce-wicz J. U., Podnjž do Wiel- 
kopolski i Szlaska \v r. 1821, Poznaň 1872. 

2784. Laborde Alex., Voyage pittoresque 
en Autriche, Paris 1821, I-II. 



156 



D. Cestopisy, zprávy cizincův o českých zemích. IV. Zprávy 

ze stol. XIX. Č. 2785-806. 



2785. Elsner J. G., Landu-irtschaftliche 
Reisen durch Schlesien, Brandeburg und 
5achsen, Breslau, 1821-2. 

2786. v. Schadcn Adolph, Kritischer Hock- 
sprung ven Dresden nach Prag, Kin neues 
Capriccio als Gegenstúck des Katersprun- 
ges, Schneeberg, 1822, m. 8", VI., 242. 

2787. v. Schadcn Ado//>h, Meister Fuchs 
oder humoristischer Spatziergang von Prag 
uber Wien und Linz nach Passau, Aller- 
neuestes Capriccio, als drittes Tableau in 
die Gallerie der Kater- und Bocksspriinge. 
Dessau, s. a., VIII., 352. 

2788. v. Reichenbach, Geologische, geo- 
gnostische, statistische und topographische 
Bemerkungen wáhrend ciner Reise in Schle- 
sien im August und September (1822), 
Berlin, 1822. 

2789. Biuhoff W. F., Reise durch die 
Konigreiche Sachsen und Bohmen in den 
Jahrcn 1822 und 1823, Leipzig, 1825. 

2790. De La Motte Fotiquc Frícdi icli und 
Caroline, geb. voh Biiest, Reise-Erinnerun- 
gen, Dresden, 1823. I. Str. 229 ad. Pobyt 
v Čechách (Teplice, Duchcov, Osek atd.). 
II. č. 11. Prag (líčení historicko-topogra- 
fické). Str. 50. Elisabcthinerinnen zu Prag 
(báseň). 12. Abschied ven Prag und Reise 
nach Carlsbad. 13. Die Umgegend. 14. Das 
l--rzgebirge. Str. 121-34: Prag, Lieder in 
bohmischen Maasscn, an die Herren Pro- 
fessoren Wenzel Hanka und Wenzel 
Svoboda von Nawarow, Von F. L. M. 
Fouqué. 

2791. Hallmann C, Briefe uber die Graf- 
schaft Glatz, Von Reisenden als Wegweiser 
zu gebrauchen, Mit Vorwort von (Th. Fr.) 
Tiede, Reichenbach 1824, 8". 

2792. Holhinder C. F., Tagebuch einer 
metallurgisch-technologischen Reise durch 
Máhren, Bohmen, einen Theil von Deutsch- 
land und der Niederiande, Niirnberg, 1824, 
v. 8", s 28 litograf. příl. 

2793. Weber C. J., Deutschland oder 
Briefe eines in Deutschland reisenden 
Deutschen, I-IV, Stuttgart, 8", 182fS-8. Srv. 
V. G(abler?), Z listů německého spisovatele 
o Čechách na počátku našeho století. Hlas 
Národa, Ned. Listy 1896, č. 81. — 2. Auťl. 
Stuttgart, 1834. — 3. /íutl.. Nach den 
neuesten Zustánden abgeándert und als 
Rcisehandbuch eingerichtet, III. B., Stutt- 
gart, 1843. 3. Brief: B5hmen (str. 36-52). 
4., 5. Brief: Prag (str. 52-79.) 6. Brief: 
Prags Umgebungcn (str. 79-88). 7. Brief: 
Bohmen, Máhren und das osterreichische 
Schlesien (str. 88-106). 8. Brief: Die Báder 
Bóhmens (str. 107-37). 

2794. Stimmcn des In- und Auslandes 
liber Prag und Bohmen, Monatschrift d. 
vaterlánd. IMus. Prag I. November, 1827, 
49-59. I. /K A. Gerle, Prague, Theatre 
Bohemien, Revue encyclopedique Paris, 
1827. Mai II. Anton Miillcr: 1. Die Briefe 
eines Reisenden uber Prag, Zeitung fiir 
Theater, Literatur, Kunst- und Weltleben, 



1827. 2. Brandrakten, gevvorfen aus Prag, 
Hamburger Originalien 1827, No. 111-2. 
3. llermione, 1827, No. 29. 

2795. Stcin Christian Gottfr. Dan., Reisen 
nach den vorziigiichsten Hauptstádten 
von Mittel-Eurof-a, Eine Schilderung der 
Lander und Stádte, ihrer Bewohner, Natur- 
schunheitcn, Sehenswiirdigkcitcn, 1-7. Bánd- 
chen, Leipzig, 1827-9, 8". 3. Bándchen, 1828: 
Reise durch Sachsen, Bohmen, Máhren nach 
Wien und Schlesien, sowie die Donaureise 
von Ulm bis Pressburg, s rytinou na obálce 
a s mapou Rakouska. 

2796. Taschenbibliothek der Lustreisen 
in Deutschland, Berlin, 1828, 16". I. Bánd- 
chen : 3. Lieferung. Toplitz. — 4. Lieferung. 
Carlsbad. Die Reise von Berlin nach Dres- 
den, der Sáchsischen Schweiz, (}.q\\ Boh- 
mischen Bádern und Prag. 

2797. Tobisch J. K., Poetische Beschrei- 
bung einiger Wanderungen in der Graf- 
schaft Glatz, In Gespráchsform, Breslau, 
1829, 8". 

2798. {Haak) Bemerkungen auf einer 
Reise durch Schlesien, Bohmen und einen 
Theil von Oestreich nach Saltzburg, von 
einem Ostpreussen, Gumbinnen (Konigs- 
berg) 1829, 8", 328. 

2799. Viz č. 735, 742, 788, 796, 840, 857. 

2800. Schii/ing, Lustreise in der Graf- 
schaft Glaz, Ein Wegweiser fiir Schau- 
lustige und Taschenbuch fiir Bade- und 
Brunnengáste des Glázischen Hochlandes, 
Breslau 18:^0, 12°. 

2801 . Dcinliardslein [foh. Litdic. Ferd-, 
Skizzen einer Reise von Wien iiber Prag, 
Teplitz, Dresden, Berlin, Leipzig, Weimar, 
Frankfurt am Main, Darmstadt, Heidelberg, 
Mannheim, Karlsruhe, Stuttgardt, Munchen, 
Salzburg, Linz und von dort nach Wien 

o' 

zuriick, In Briefen an einen Freund, 1831, 
8", 192. — I. Brief: Darstellungsart. Ab- 
reise. Prag. Neue Anlagen. Graf Caspar 
Sternberg. Miinzsammlung. Theater. Veit- 
kirche, Museum. Koniginhofer Handschrift. 
Wissehrad. Judenkirchhof. II. Brief. Te- 
plitz . . . 

2802. Ilorn IV., Reise durch Deutsch- 
land, Ungarn, Holland, Italien. Frankreich, 
Grossbritannien^ und Irland, Berlin, 1831 
(I. díl týká se Čech). 

2803. Jaekel Em., Wanderungen der 
Familie Waller durch die schonsten und 
merkwůrdigsten Gegenden Schlesiens, Ein 
Lesebuch und Wegweiser, Berlin (1831), 
16°, s 8 rytinami. 

2804. A/enzel IVolfg., Reise nach Oester- 
reich im Sommer 1831, Stuttgart 1832,8". 

2805. Humoristische Reisebilder, ent- 
worfen auf einer Wanderung durch Berlin, 
Dresden, der Sáchsischen Schweiz, Teplitz, 
Prag, und heimwárts durch Weimar, Got- 
tingen und Hannover (autor Gottlob Heinr. 
Ad. Wax^ner), Meissen, 1831, 8". 

2806. ' Krickel Ad. Jos., Wanderungen 
durch einen grossen Theil von INIáhren. 



— 157 — 



II. Pomocné vědy. I- Geo"raťic. 



C. 2806-31. 



Preussisch Schicsien, fast ganz Bohmen 
und einen klcinen Theil von Oesttrreich 
Ob und Unter der Enns, Unternommen 
im Jahre. 1832 und geschildert in wisscn- 
schaftlirher und gemeinnútzigcr Hinsicht, 
Wicn (Leipzig) 1S34, v. 8", (VI), 210. 

2807. v. Behr Aug., Meine Reise durch 
Schlesien, Galicien, Podolien naclí Odessa, 
der Krimm, KonstantinopcI und zuriick 
uber Moskau, Petersburg durch Finnland 
und die Insel Riigcn im Sommer 1832, 
MI., Leipzig, J834, 8". 

280S. Ellrich August, Genre-Bilder aus 
Oestrcich und den verwandten Landern, 
Berlin, 1833. Str. 236-62: Morava. Str. 
263-85: Das Land der Czechen. 

2S09. Improvisací na pochvalu Čech (od 
Poláka Ad. ( íorrzx ňskelto, or\g\r\:í\ a překlad), 
Č. Včela 1834, č. 35. 

2810. 11 a /s/l Le ÍVr^w/f*. Voyageá Prague 
et á Léoben, ou Correspondance entre un 
pere et son fil.s en septembre 1833, 2. édi- 
tion, Paris, 1834. (Zvláštní titul: Voyage 
politique et pittoresque á Prague, en sep- 
tembre 1833), Paris, 1834, 8", (6), 298. 

2811. Blumeiibach \V. C. X., Neuestes 
Gemálde der Lánder Ungarn, Polen, Máhren 
und Schlesien, Wien 1834. 

2812. Stimmen des Auslandes uber Boh- 
men, Musée des Familles, Paris 1834: 
Erinnerungen an Prag, Panorama des 
Universums I. 1834, No. 2. — No. 34. 
(»Z díla v Lipsku vyšlého r. If34.«.-) 

2813. Tschischka Franz, Der Gefáhrte 
auf Reisen in dem osterreichischen Kaiser- 
staate. Wien, 1834, m. 8", LVI., 681. Hi- 
storicko- topografické údaje o českých 
zemích. 

2814. Sketches of Germany and the Ger- 
man, with a glance at Poland, Hungary 
and Switzerland in 1834, 1835 and 1836, 
By an Englishman resident in Germany, 
London, 1836. íČcch se týká I. vol.j 

2815. Empfindsame Reise eines expa- 
triirten Schvvármers durch Teutschland, 
Bohmen, Oesterreich, Italien, Ungarn, die 
Túrkei etc. in die elisáischen Felder, 
Herausgeg. von seincm Erben (Von A. 
J. Gross-Hofhngerj, Leipzig, 1835, 8°. 

2816. IIi:ci.Ma ux iL II. IIorii,iiiiiy "Sx 
<,JiaiifluCKiixx 3CMP.1K (1835-61), Cx iipojii- 
OJiOiíicMX II ii]HiMli<ianl;iMii Hii.ia IldiiOBa, 
:M(.ci.i.:i 1879-80, 8°, XVIII , 744. (Též listy 
učenců slovanských z českých zemí). 

2817. Stimmen des Auslandes iiber Boh- 
men (Edgar Ouinet), Panorama des Uni- 
versums II. 1835, No. 5. 

2818. Clemcns Brent a)io iiber Bohmen 
und Prag, Panorama des Universums II. 
1835, No. 27. Srv. č. 2850. 

2319. Aus den Papieren eines reisenden 
Norddeutschen, Panorama des Universums 
II. 1835. No. 42. 

2820. Sch/esiiií^er S-gm., Máhrische Wan- 
derbriefe, Leipzig, 1835, 8", 136 str. 



2821. Geistcs-Mukkcn auf einer Stegreif- 
Partití von Wandsbeck bis vor — ! Nebst 
činem politisch - diplomatisch - militairisch- 
humoristisch - geniúthlichen Coup ďoeil 
auf — , und cinicen noth\vcndi"en Abste- 
chern nach Teplitz, Prag und Fischbach. 
Im Anhange Geistcs-Mukken-Nachkommen- 
schaft, die auch noch mitsprcchcn \vi!l, 
Von JNIort, Esqu. Hamburg, 1S36. Teplitz 
(18291); Prag (191-211) 

2822. lultolasso' s Wandcrungcn durch 
Deutschland, Polen, Ungarn und (iriechen- 
land im Jahre 1836, Stuttgart, 1839. Str. 
31-44: Das schlesische Gebiryc 

2823. Heinse Friedrich, Reise- und Le- 
bens-Skizzen nebst dramaturgischen Blát- 
tern, I. Theil Bohmen, Leipzig 1837, 
str. 310. 

2824. Taschenbil)liothek der Lustrei>cn 
in Deutschland, herausgegeben von F. 11 '. 
IVolý, Berlin, 1836, 2. B.: Die Reise von 
Berlin rach Dresden, der Sáchsischen 
Schweiz, den Bohmiíchen Badern und Prag. 
— 3. B. Dic Reise von Berlin iiber Breslau 
nach dem Riesengcbirge, den vorzuglich- 
sten Schlesichcn Badern und dem Glátzer 
Gebirge, 1837. — 2. vyd. Grimma, 1844, 
2. B. Taschcnbuch fiir Lustreisende in 
das Risengebirge und die schlesischen 
Báder 

2825. Mayer Friedr., Wanderleben in 
Bayern.Ober- und Untcrosterreich, Ungarn, 
Máhren und Bóhmcn, Niirnberg, 1837, v. 
12", I-II. B. 

2826 Miiller K. A , Wegwciser fiir Rei- 
sende durch die Grafschaft Glatz und ihre 
ráchs^^en Umgcbungen, Glogau, 12°. — 
4. vyd. pod názvem: Wegvveiscr oder 
neues Taschenbuch fiir Reiscnde durch 
das Schlesisch-Bohmische Riesengcbirge, 
Glogau 1842, 12°. 

2827. Kiieyssl Matli., Der schnelle Wan- 
derer durch Europa, Iglau, 183 8, 8°, 145. 
Týká se zemí českých. 

2828. Noggerath J., Ausflug nach Boh- 
men und die Versammlung der deutschen 
Naturforscher und Aerztc in Prag iin Jahre 
1837, Aus dem Leben und der VVissen- 
schaft, Bonn, 1838, 8", 480 str. 

2829. Arneth Alf. Ritter v., Joh. Freiherr 
von Wesscnberg, Ein Ďsterreichischer Staats- 
mann des XIX. Jhts., I-II., Wien-Leipzig, 
1898 (pobyt v Čech.ich r. 1839). 

2830. Pescheck, Literarische Reisen in's 
Innere von Bohmen, N. Laus. Mag. XIV. 
1836, 327. XV. 1837, 1. XVL 1838, 319. 
XVIII. 1840, 147, 307. 

2831. IIii.i.Ma n. H. Hpeuca M. C. Ky- 
T jirt, II. 11. CposHCBCKOMy, II. o. llla'i.a- 
luiKy, Kypmary ii Apyr. (1836-46), žKiiBan 
CTaiuma, C. IIcTei.fiyn, 1891, III. str. 1-22 
(listy z Prahy). Viz též listy další z Vídně 
(ibid. str. 22 ad.). Srv. Naše literatura a 
život literární v letech čtyřicátých (Z kor- 
respondcncc Petra Preise), Čas 1891, sti. 
458. — Prusík Fr. X , Kterak soudil ruský 



158 — 



D. Cestopisy, zprávy cizincův o českýcii zemích. IV. Zprávy 

ze stol. XIX.' Č. 2831-53. 



učenec o pražském živote před 50 letv, 
Nár. Listy 1893, č. 121 ad. 

2832. IlyreBLia iiiiCLMa //. II. (Jpe-meacKaiu 
K'L M;iTO]iii oro K.iohT. JlnaHOiurl; ('iieanoBCK-níi 
(1839-42), <-i. ui.iiMťiaiiiííMii lío. II. Cpcaiieu- 
OKaro, >Kiii!an (_'Ta])iiiia, 0. Ilorepóyprb, 1892, 

II. str. 62, č. XVI. ad. (dopisy z Prahy a 
z Cech počínajíc ;6. únorem 1840). Vyd. 
zvláštní: CpcaiieBOKiii II. II.. IlyTfiii.iM niici.Ma 
iiji) ij.iaBnuoKiiXb ;iCMe.ir. (1839-42), C. IIc- 
TopOyprt 1895, 8". — Srv. íZíbrtj, Dojmy 
I. I. Srezněvského při pobytu v Praze 
r. 1840, Nár. Listy 1892, odpol. č. 325, 
331, 332. 

2833. Revue du Nord, Paris 1837, No. 
7-8. Str. 29-38: Mích. Czaykowsk!, Sur la 
littérature national de la Bohéme (též 
o historii a kulturních poměrech českých). 
— Ibid. 1838, No. 1., str. 145-6: Correspon- 
dence (Bohéme). 

2834. Die Kunst wohifeil zu reisen, tur 
Reiseiustige, dargestellt durch Schilderung 
einer Reise aus Sachsen nach Thúringen, 
Baiern, Baden, Frankreich, Oberitalien, der 
Schvveiz, Tyrol, Salzburg, Ober- und Unter- 
ostreich und zurúck durch Máhren, Boh- 
men und Sachsen, Meissen, 1839, 12". 

2835. KrJger j. C, Reise durch Sachsen 
nach Bohmen und Oesterreich, mit beson- 
derer Beziehung auf das niedere und ho- 
here Unterrichtswesen, Altona, 1840, II. Th. 
Bohmen. 

2836. P/c-/í/ Boj., Pomněnky o Čechách, 
Z denníku cestujícího cizince, Vlastimil, 
v Praze 1840, I. str. 75-80; 1841, II. 
str. 78. 

2837. Allgemeiaes Bad- und Gasthofs- 
lexicon fiir Deutschland und die angrán- 
zenden Lánder, namentlich Oeštreich, 
Schweiz, Niederlande etc. Stuttgart 1841, 
8", IV. 291 (týká se českých zemí). 

2838. TiiDibull Petei- Eva)i., Oesterreich, 
I. Reise durch die Oesterreichischen Staaten, 
Aus dem Englischen von E. A. Moriarty, 
Leipzig, 1841, 8**. Čech týkají se kap. I-V. 

2839. Glaser' R., Cnriosa uber Bohmen, 
»Prag«, 1841, str. 282-3. Z knih: 1. Go- 
ckelius, De maiestatico S. R. Germ. Imp. 
Sueviae et Franconiae circulorum comi- 
tiorum iure, Lindaviae 16SS. 2. Lehmann, 
Beschreibung der Stadt Magdeburg. 3. Vogt 
(č. 1697). 4. Lenglet du Tresnoy, Methode 
pour étudier la géographie, Paris 1768, 

III. díl. 

2840. Mariens Tagebuch, Reisebilder aus 
demSchwarzwalde, vom Bodensee, Vorarl- 
berg, Tyrol, aus Salzburg, Wien, Máhren, 
Polen und Russiand, Von M. v. F., I-II. B., 
Pforzheim 1841. 

2841. Ida Gráfm Halin- Halin, Reise- 
briefe. Berlin 1841, I. 1. Brief: Reise von 
Prag liber Linz . . . 

2842. Ilarnisch IVílIi., Briefe an seine 
Tochter, auf einer Reise durch B()hmen, 
Oesterreich, Tyrol und die Lombardei, 
wie durch die Šchweiz, einige Rhein- und 



Mainiánder geschrieben, Eřsen, 1841, 12". 

2843. AIa)iki.scli Hciur. Ed., Die Sáchsi- 
sche und Bohmische Schweiz, Leipzig, 
1841. 

2844. IVcllau (',., Erinnerung an die 
Sáchsische und Bohmische Schweiz, Leipzig 

1841. Viz č. 816. 

2845. Kohl J. G., Hundert Tage auf 
Reisen in den ostcrreichischen Staaten, 
I. Theil : Reise in Bohmen. Dresden und 
Leipzig, 1842: Teplitz. Von Teplitž nach 
Prag. Der Wissehrad. Die Metropolitan- 
kirche auf dem Hradschin. Ocffentliche 
Institute und Kloster. Die Judenstadt. 
Volksleben in Prag. Bohmische Patrioten. 
Das Lebcnsbuch an der Mcidau. Von 
Prag nach Budweiss. Die Schwarzenber- 
gischen Schlosser und Besitzungen. Von 
Budweis nach Linz. 

2846 Letvald Aiig.^ Malerisches Reise- 
handbuch durch Deutschland und die an- 
gránzenden Gegenden. Nach eigener An- 
schauung und nach den besten und be- 
wáhrtesten Ouellen, I. Theil, Stuttgart, 

1842. XIV. ÍCap. Von Wien nach Prag. 
XV. Kap. Von Prag in die bohmischen 
Báder bis Dresden. XVIII. Kap. Die Rnu- 
ten von Breslau nach Wien, Prag, Dresden. 

2847. Krebs Julius, Winterliche Reise- 
briefe uber Bohmen, »Prag«, 1842, 97, 
103, 107, 111, 121. 

2848. Slawcn, Russen und Germanen, 
Leir>zig 1843, 8", str. 8-30: 2. Die Czechen 
(o poměrech politických, literárních, kul- 
turních). 

2849. IVeidemann Fr., Oberschlesische 
Zustánde in freien Rasirspiegel - Scencn, 
Leipzig, 1843, m. 8", str. 220.' 

2S50. Clemens Brentano iiber Prag und 
sein dramatisches Gedicht »Die Griindung 
Prag's*, »Prag«, 1843, 205 ad. (Týká se 
české historie a českých poměrů vůbec.) 
Srv. č. 2818 

2851. Pcrlz, Reise nach Bohmen, Oester- 
reich, Salzburg und Máhren, im September 

1843. Archiv d. Ges. f. áltere deutsche 
Geschichtskunde, Hannover, 1847, IX. B., 
463 ad. (týká se bibliothek a archivů). 

2%b2. Kahkr I Aug. J., Reiseschilderungen 
aus Deutschland und der Schweiz. Ent- 
worfen auf einer Reise im Sommer 1843 
durch Bohmen, Baiern, die Schweiz, den 
Elsass, die Rheingegenden, Thůringcn und 
Sachsen, Breslau, 1845, 8". 

2853. Griihc A. JT., Skizzen bohmischer 
Culturbilder, Leipzig 1844, 8". Srv. č. 2861. 

2854. Kaiyús/:/ iriktor, Notatki z podróžy 
muzykalnej po Niemczech, odbytej w r. 
1844', Petersburg 1845 (týká se dech). 

2855. Holland Albert, Tagebuch iiber 
eine mit besonderer Beziehung auf Land- 
wirtschaft unternommene Reise durch 
Bayern, Sachsen - Altenburg, Konigreich 
Sachsen, Bohmen, Máhren und Oeštreich, 
Reutlingen, 1845, 12", 33 příl. litogr. 



— 159 



C. 2856-78. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



2856. Pol IViiic, Listy z wycieczki, 
Bibliotéka Naukowego Zakladu Imienia 
Ossolinskich, II., \ve Lwowie, 1847, 545, 
632. I. 1848, 95 (týká .se poměrů slez- 
ských). 

2857. Kell Juitiis, Wanderbuch durch 
( )esterreich, Prag, Linz, Wien, Gratz . . ., 
Altes und Neues uber Lind und Volk, 
Zwickau, 1S47, 8". 

2S58. Laforgite j., Tableau ou Itiné- 
raire descriptif et pittorestiue de la Suisse 
Saxonne avec la partie comprisc dans la 
Bohěme, Avec 25 vues pittoresques et 
1 carte sphčriquc et topographitiue de la 
Suisse .Saxonne, Dresde et Lipsic, 1847, 
16". Srv. Taschenbuch fúr den Besuch der 
sáchsischen Schweiz und der angriinzen- 
den Gegenden Bohmens, herausgeg. v. 
//'. A. Liiidau und J. G. IViedemanii, 
Dresden und Leipzig, 1834, 12", 253. 

2859. .\us Bohmen nach Italien, Márz 

1848, p-rankfurt a. M., Prag, Wien. Týká 
se historie r. 1848 (I. Der eilftc M;irz in 
Prag). 

2860. Riisseggcr jos„ Reisen in Europ)a, 
Asien und Afrika mit besonderer Rúck- 
sicht auf die naturwissenschaftlichen Ver- 
háltnisse der betreftenden Lánder, unter- 
nommen in den Jahren 1835-41, Stuttgart 

1849, 8", XV. díl, str. 736-49 Čechy (Já- 
chymov, Stříbro, Příbram). 

2861. Grube A. IV., Geographische Cha- 
rakterbilder in abgerundeten Gemalden 
aus der Lánder- und Yolkerkunde, Leipzig, 

1850, L str. 87-99: Bóhmisches Land und 
Volk. — Zweite Auťlage Leipzig 1851, 
str. 90-102: Bóhmisches Land und Volk. 
— Dritte Auflage, Leipzig, 1858. — Srv. 
též č. 2853. 

2862. O. W., Durch Oberschlesien nach 
Teschen, Aus allen Weltteiien VII. 262-8. 

2863. Klipstein Aug., Geognostische Be- 
merkungen auf ciner Reise durch Sachsen 
und t;()hmen, Ein Schreiben an Herrn v. 
Lconhard, Darmstadt, 1850, v. 8". 

2864. Erinnerungen aus der Bohmischen 
Schweiz, Wien, 1851, 8" (4 Stahistiche 
mit 44 Ansichten in Miniatur, grosstentheils 
nach Original-Zeichnungen des Herrn P. 
J. Preis, in Stáhl gestochen von J. W. 
Zinke). 

2865. Dva anglické úsudky o Praze a 
o Čechách, 2. Čas. The Illustrated London 
News, Obzor, v Praze 1855, str. 317. 

2866. Agatlion, Praha před 40 lety. Dle 
soudobého podání německého turisty. Hlas 
Národa 1897, č. 94. T. j. F. Gustav 'k'ůh/ic, 
Prag (Bohmisch, Deutsch und Czechisch), 
Leipzig 1857. 

2867. Boucher J., Voyage en Russie, 
retour par la Lithuanie, la Pologne, la 
Silésie . . ., Paris, 1859. 

2868. IlIiujH Jlauo.iPuii Miqioc.iaeiiň, 'Ipre 
ii:ít> iipoiujocTii HcuiKc, iliuumn, .liiex 3a aa- 
Oav.y II KHii/Kei!HOi T, lÍMaj"^ li. Ilitnociiň. 
y HOBOMC Ca.iy, I. 1860, str. 525, 542, 556, 



580, 608, 627. — II. 1861, str. 11, 28, 39, 54, 
71 (historie a vlastivěda). 

2869. . /"ti7'i"f/i-//V JI. A., IIoL^aKU uo i;iiy- 
riiOHiiiiiii' 'Iixiii liCCHum 1860 rOA:», yrpo, .Iii- 
rcpaTypiiun ii iictutuiockíú c6ojiuiikt>, iisja- 
iiaoMi.iit M. Ilnro.;iiiii.iMT., MooKna, 1868, str. 
93, 246. 

2870. lUavolctto., Prag und Bohmen in hu- 
moristischen Skizzen, Prag, 1861, 16", 252. 
Obsah : Prager Nebelbilder. Ein Prager Ea- 
schingsroman. Wie man zu einer Erau 
kommt, Ein Roman aus dem Prager Leben. 
ICine bohmische Landstadt ur.d ihre Gestal- 
ten. Auf derReichenbcrg-Pardubitzer Bahn. 
Aus den bohmischen Bádern. Das musi- 
kalische Prag. 

2871. Across the Carpathians, Cam- 
bridge, 1862, 8", Vlil., 299. Částečně sem 
patří. 

2872. Čechy a Praha před 80 lety, Z do- 
pisu jednoho cestovatele. Čas, 1862, č. 185. 

2873. Briefe iiber Bohmen, Globus, IV. 
1863, 1, str. 25 ad. 

2874. riiocy.ió-To.ifToit //., 'loxii, 0.icceKÍn 
litniiiiin, 1864, No. 99, 101, 102. 

2875. Praha (a Čechy) ve francouzském 
feuilletonu, Nár. Listy 1864, č. 3 43 {DAr- 
noult, čas. Siěcie, chybně). 

2876. C.ianííHCKafl Bapn, ŽKypHa.ix nocBa- 
mťHHMÍl CÓlu.-c.iaiinHCKIlMT. UHrcpcoaM t, I^tHa 

1867-8. Českých zemí týkají se zprávy: 
C. 6. Ibi, IIiicCKa, BT, MexaxT) (str. 174-5). 
Č. 8. 1I3T, Kpn.TOBe-l>uua (str. 240,1). Č. 10. 
rr.iT, Ilor.aro Ei.i.TSvOBa (str. 308). Č. 12. Ihx 
MemoKiixi. EvAtoBími. (str. 366-7). Č. 14. 
Ibb IIii.ii.3Ha" (str. 433-4). 

2877. Revue des deux Mondes o Če- 
chách, Pokrok 1869, č. 101. 

2878. Shiart Mood\ A., A visit to the 
land of Huss, London 1870, 8", 58. Obsah: 
I. Our unpaid debt to Bohemia. Record 
of Huss in Edinburgh. Protest of the 
Bohemian nobles. Medical missionary sent 
from Prague to St. Andrews. His martyr- 
dom. II. A survey of the Grosser Ring 
in Prague. The Grosser Ring. The forty- 
seven martyrs. Baron Budowa. Provocation 
to good vvorks. Roman Catholic preaching 
and hearing. III. The Book and the Cup. 
The Cup the Protestant symbol every- 
where. Čup dug up from an ancient battle- 
field. John Huss. John Nepomuk. Hussi- 
tism. Dying for the Cup. IV. The power 
of the priesthood shaken. How priests 
interpret laws. Libertv to become Pro- 
testant without appearing before the priest. 
Ereedom from the whip. The Sabbath 
much, but Money more. V. Lamps needed 
in a dark land. Friends in Britain inter- 
csted in Bohemia. W^ant of a Theologica' 
College. Preaching among the tombs. 
Churches only in the villages, none in the 
towns. Silver mineš the martyrs' graves. 
VI. Light dawning through the darkness. 
Through three tongues yet heart touching 
heart. Two hundred Roman Catholic 



— 160 



D. Cestopisy, zprávy cizincův o českých zemích. IV. ZpiHvy 



ze stol. XIX. 



C. 2878-902. 



children offered for instruction. The \)\t- 
men of Bohemia. VII. The jews in Bohemia. 
VIII. The Bur^'omaster's (of Leitmeritz in 
1421) daunhter. IX. Our last day in the 
Land of IIuss. The JNIushroom Ilill. The 
famine of the Word. Messengers for the 
gospei. Congregation of Roman Cathoiics. 

2879. Á>., Ein Franzosischer Tourist aus 
dem Jahre 1780. iibcr ]'>ohmcn, Politik 
1893, č. 52. (t. j. Briefe eincs reisenden 
Franzosen, č. 2683.) 

2880. L'Autriche-Hongrie, ses inslitutions 
et ses nationahtés, Paris 1871. Týká se 
též zemí českých. 

2881. Am/rcc Richard, Tschechische 
Gánge, Bohmische Wanderungen und 
Studien, Biclefeld und Leipzig, 1872, 8". 

2882. Aiuiree Rich., Slavischc Gánge 
durch die Lausitz, Unsere Zeit, N. F. VIII. 

1872, 1. 307-28, 479-95. — Srv. týž, Wen- 
dische Wanderstudien, Zur Kunde der 
Lausitz und der Sorbenwenden, Stuttgart 

1873, VIII, 191, ethnogr.mapa. — M. Hórnik, 
Slov. Sborník V 18Š6, str. 135. 

2883. Smorczewski A., Listy z Czech, 
Warszawa, 1873, m. 8^ 299. Obsah: I-VI. 
Dějepisný a vlastivědný náčrtek, se.stavený 
hlavně podle č 1828. VI Jízda z Prahy 
do Plznč, Plzeň, Horažďovice, Prácheň 
zříceniny. Rábí, Sušice, Kašperk, Vimberk. 
VII. Historicko-geografický náčrtek jiho- 
západních Čech, se zřetelem ku panství 
Schwarzenbergskému. Třeboň, archiv ta- 
mější. Hluboká, Budějovice, biskup Jirsík. 

2884. Leger Lou/s, Le monde slavě, 
Paris, 1873, 8". VI. De Paris á Prague. 
— 2. vyd. rozmnožené, Paris. * J. |. Tou- 
žimský,' Osvěta 1898, 85-8. 

2885. Lcger Louis, Etudes Slaves, Voy- 
ages et littérature. Paris, 1875, m. 8". Cap. 

XII. Une page ďhistoire contemporaine. 
La Bohéme et TAutriche en 1871. Cap. 

XIII. La Bohéme et le panslavisme. Srv. 
' Politik 1875, č. 249 ad. 

2886. LijóuJioauHz A. (J., Hí;i,'ku.;ii>kij Aa- 
iiiii.ixi. II ;iaMťi;unii iist, nCjiaCTU oómeCXHenHOii 

II ;iKnll(>MlUieCKOM CTaTlICTIIKII ^CXÍlI, ^lopaiilu 

II aiiCTi)iňCKnfi Cii.iC3Íii 3a noc.itAHic rojH, 
('.laniiHCKÍň CóopHiiKT., ('■ IleTepCypr'!. 1875, 
I. 208-318. 

2887. Bohmische Wanderungen, Beilage 
zur Allgemein. Zeitung, Miinchen 1875, 
No. 20-1. 

2888. {Gundling J.), Bilder aus Eohmen, 
Leipzig, 1876. * Mitth. Gesch. Deutsch. 
Bohm. XV. 23. 

2889. Cyriile (pseudonym), Voyage sen- 
timental dans les pays slaves, ^Paris 1876, 
8°, 307. Též dojmy z'Čech. * ČCMus. 1876, 
373, _ Polské vydání: Slowianie pod tu- 
reckiem i austryackiem panowaniem, Za- 
rysy i upomnienia z podróžy przez Cjryla, 
Ťlo'maczenie z francuzkiego, w Poznaniu 
1877, 12". Str. 219-65: Czechy : 1. Wysze- 
hrad. 2. Hradczyn. 3. Przed posagiem 
Karola Luksemburgskiego. 4. Zlota Bulla. 



5. Uniwcrsytet. 6. Kmaus. 7. Z przyczyny 
Husytów. S'. Mile spotkanie. 9. Rozmyšlanie 
na zámku šu. Waclawa. 

2890. ^íiklísch (Ji/siav, Wanderungen 
durch Máhren, Wien, 1877, 8". 

2891. Ohoni Anton, Wanderungen in 
Bohmen, (Aus dendeutsch-osterreichischen 
Kronlándern), Chemnitz, 1879. * L'aube), 
Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm. XIX. 1881, 
6 (nepříznivě) 

2892. Leger Louis, Nouvelles étudcs 
slaves, Histoire et littérature, Paris, 1880, 
m. 8". V. Jean Hu.';. VI. Quelques docu- 
ments tchéques relatifs á Henri IV. VII. 
L'historien national de la Bohéme, Fr. 
Palacký. 

2893. Marbeaii Ědouard, Slaves et Teu- 
tons, Notes et impressions de voyage Paris, 
1882, 8". Stať V. Les Tchéques et les 
Allcmands en Bohéme. VI. L'Université 
de Prague. VII. La Presse de Prague. VTII. 
Les explorateurs tchéques. IX. Situation 
respective des Allemands et des Tchéques 
dans la Diéte de Bohéme. X. Forces du 
parti slavě au Parlement de Vicnne. XI. 
Politique de la cour de Vienne en Bohéme. 
XV. Les Tchéques vis-á-vis des Polonais. 

2894. Kiiaus R., Co vypravuje Francouz 
Elisée Reclus o Čechoslovanech, Komenský 
X. 1882, str. 367-83. Viz č. 1861. 

2895. Kwbukowski Sž., Ze Szlaska au- 
stryackiego. Gazeta Polska 1882, No, 228, 
229, 231. 232. 

2896. CTeiioaiiHó A., Wi-h not;!,i,Kii hb Me- 
xiio, IIsutCTÍfl C. neTepóyprCKarii C.ian. E.ia- 
roTiíOp. OómeCTisa I. 1884, r-oHraCpi. str. 12-4 •, 
Hoaópi, str. 13-6; AOKaópi. str. 31-4. 1885. 
ii(t.n,-ar.rvcri,. 353-8 (scať I-V. o Praze; 
VL Kutná Hora; VII. Poděbrady). — 1885, 
niniiópL, str. 437-41 (VIII. Národní Mu- 
seum v Praze). 

2897. lIoTUwetíó, l\i\, líijani, ibid., 1884, 
;iiii!api, Str. 23-5, iionópi, str. 26 7. — lís-fc 
lll)arii, ibid. 1S85, íimia])!. 18-21. 

2898. lI{oTameeó) H., Otí, lipani ,w Btm.i, 
ibid., 1885, Maii-iioin, str. 284-290. Obsah: 
buMi iio CTopoHaxT. ,aoi)orii. ropoji. Taónp-L 
JI oro c.iaBiiaíi iicxopiio. EyAoéBíiiu.i, ciiiiCKont 
HpCHKt II UCIUCKÍ}! lUKO.lhl \ hciiickíií K-Jiyói.. 
IlomyMaHiKOCdCmeCTBd. IIpuó.ni/KeiiioKi.BiHi. 

2899. y., IIiictMO II3-I. lipani, ibid., 1SS5 
ÍKi.n.-ai!ryCT't 359-60. — ibid. eenTnópi. 401-2, 

— iioí!Ópi.-,iCKaópi. 513-5. 

2900. Bu.inininň, Ibi, lipani, ibid., 1886, 
aiipí;.ii.-Maíi, 214-9. — iiiai.-ar.ryc-rb, 349-53. 

— Ibid. 359-60: Mexii ii .lyvKiniCKic cepGi.i 
(prdle čas. Parlamentár 1886, č. 25., 
o vlivu Čechů na Lužické Srby). — Hoíió])r> 
531-40. 

2901. Grlovič Afilan, Šetnja Zlatnim 
Pragom, Vienac, u Zagrebu 1885, str. 329, 
347, 360, 376, 392, 410, 440. 

2902. Txršová Ren., Hlas francouzský 
o Praze (á Čechách) ( Viollet-le Duc), Nár. 
Listy 1885, č. 9. 



Zibrt, Bibliografie I. 



161 — 



11 



C. 2903-26. 



II. Pomocné vědy. I. Geografie. 



2903. TrstcHjak Aut., Spomenik slo- 
vanské uzajcmnosti. v Ljubljani 1886, 8", 
XII, 276. I. Slovencev in Hrvatov popo- 
tovanje v zlato mater Prago: Uved. Iz 
Ljubljane do Dunaja. Na Dunaji. V Brnu. 
Od Brna do Prage. K Pragi. V Zláti Pragi. 

II. Slovenci in Hrvati na Vclegradu. V. 
Nekoj listov iz češke knige: František 
Palacký . . . 

2904. ]'aka/ í VXvjA/e', Jugoslovani v zláti 
Pragi in slavném Velegradu, Potopisne 
črtice, v Mariboru 1886, 8", 128. Obsah. 
1. Z domovině do Dunaja. II. Na Dunaji. 

III. V Brnu. IV. V zlato Prago. V. V zláti 
Pragi. VI. Iz zlaté Prage do Vclegrada. 
VII. Na slavném Velegradu. VIII. V do 
movino. 

2905. Pciitol Kiniíc, (Juinze ans souš le 
Cercle Polaire, Mackenzie, Anderson, 
Youkon, Paris, 1889, str. 101. Viz V. 
Švambera, Český Lid I. 1892, str. 428. 

2906. Anioszka, Jak žyja w Czechach, 
Zwyczaje i powiastki czeskie, Warszawa 
1889. 8°, 48, titulní vyobrazení: Widok 
Pragi Czeskiéj, s 1 mapkou. Obsah • 
O Czechach. Zwvczajc czeskie. I. Obrzcdy 
weselne. Napisala Božena Niemcowa. II. 
Jak sic odbywa pogrzeb na wsi. Napisala 
Božena Niemcowa III Odpust. Napisala 
Antoszka. Vyobrazení : Uczta po odpušcie 
na wsi w Czechach. Podlug obrazu Dwo- 
rzaka. IV. Dluga noc. Napisala Božena 
Niemcowa. Hanna i Tomek. Powiastka, 
napisala Božena Niem.cowa Co može zrobié 
dobry nauczyciel, napisal Franc. Pravvda. 

2907. Iui,.ioiic7, M., 7 Mieu I!T> 'lexaxx, 3a- 
lUiCKii ii;!T) ii<i,T.i)|iii".Kii na ioóh.ioíihv BLiCťanicy 
in. Ilpari 1891, Ko.ti.mliíi 1891, 'S", 79 (l). 
Obsah: 3t> Kíliommu ao Honoro ťoHua. oi. Ho- 
nora (.'oHua Jo K"|ia.iboiioro r|iaaua (Vyobra- 
zení : llaMJiTinu^t u.-n. iio.iKa iitx. 'i. 12 
B't Macioniiit, str. 22. Kjpa.ii,eBi,u1 rpajcm> 
str. 2.5.) 3-b K|ja.ii.eii(ini rpajua x» lliiani. 
]ÍT> IIpHjt. Ha ui.icranL. (Vyobrazení str 42. 
Ila-iara iipoMMC.inr.a. Str. 47. HapoAiie ^T,ii- 
BaaJio. Coiipyiii Haiipcri.i:. K|ia.ii.oiiCKoe 3cm(:-ko 
My3cyMT>.) 3ara.ibHi.ui nor.ijiab na 'loxii 
II na iiXT> Kopo.irnCKiii nijMijb ll])ary. 

2908. Lc^er Louis, Russes et Slaves, 
Paris. 1891,' 8". 

2909. Cltociszeicsk! J., Krotka wiadomošč 
o Czechach. Podrecznik geografii ojczystéj, 
Poznaň 1892, str. 241-74 (s vyobrazením 
korunovačních klenotů českých). 

2910. Schubova Anežka, J//V Brandes 
o Praze (a o Čechách r. 1892), Květy XV. 
1893, I. 246. 

2911. >r>ii.ie8uuT, Jí., 'Icxiíi II He\u, ll3b 
iiyirnbixb ifaMlniKT., ('.lanauci.oc 06o3])t.HÍe. 
C. lleroi-óviir:., 1892, III. kmi. 11, 12, str. 
365-97. * "j. Š., Slovenské Pohlady 1893, 
str. 220-9. 

2912. Bcha S/au., W Górach Olbrzymich 
(Cestovní dojmv z Krkonoš a krajin okol- 
ních.1 1. vyd. 'lS93. 2. vyd. 189S. Viz 
č. 771. 



2913. Baker James, Pictures from Bo- 
hemia, drawn with pen and pencil, London, 
s. a., S", 192, 108 illustr. — J. B., Obrazy 
z Čech, \'yňatky v překladu M. Horké, 
Čas, Belleťr. příloha, 1899, č. 8. ad. — 
Srv /ýž, Mark Tillotson. London, 1893: 
Bohemian life (str. 46), St John's Day in 
Prague (.str. 396). * Zibrt, Český Lid II. 
1893, 740. 

2914. Klima Fraut , Cestovatelé po 
Cechách v minulém století, Nár. Listy 1894, 
č. 14 {Keyssler\ č. 26 (Burney), 'č. 37 
(Risbeck), č 60 íMcermanm. č. 81 (Kúttncr), 
č. 99 (Bozenhard). 

2915. Szukiacirz /K, Górne Szlasko, 
Szkic z chwili biežacej, Kraków, 1894, 8", 
str. 55. 

2916. Braudes iiber Prag. Politik 1894, 
č. 254. 

2917. Auloszka, O Czechach 1895. Viz 
č. 1874 a 2906. 

2918. De Vogiie V., Souvenirs et Visions, 
Paris, 1896 (mimo jiné: Prague et les Bo- 
hčmiens). 

2919. Leger Louis, En Bohéme. Notes 
de voyage, Russes et Slaves. 2. série, 
Paris, 1896. (Budějovice, Tábor, Sázava, 
Praha). 

2920. ITasi/e-iCski Leon, Z niw slowiaú- 
skich, Tydzieií, Dodatek literacki Kurjera 
Lwowskiego, Lwów, 1896, str. 4, 63, 72, 
166 I týká se českých poměrů soudobých.) 

292Í. Bour/ier J., Les Tchčques et la 
Bohéme contemporaine, Paris, 1897, 8". 
* ČČHistor. IV. 1&98, 67; Nár. Listy 1897, 
č. 197; Hlas Nár. 1897, č 149, 

2922. Badeni J., Notatki o .šlasku cie- 
szyňskim, Przeg'ad powszechny, Kraków, 
1897. sierp. 

2923. Beudlewicz S., Z podróžy wielko- 
polskiego przemyslowca, w Poznaniu, 1897, 
12", str. 46-53: Z Norymbergi przez Ba- 
warya i Czeskie Lesy do Pragi. Z Pragi 
przez Wroclaw do Ksiestwa Poznaúskiego. 

2924. UJe.niHuunlt Cmta. Kpn;; iManiMii-Kc 
3(>M.ic, y 3ajpy, 1897. Týkají se Čech tyto 
stati : ( )a Ee«ia ao KapjicOaAa. KapjcGaj. Uku- 
.luna ICap.icóa.ia. Oa Kap.icCaja jo 3.iaTHor 
Ilpara. 'louiKa iipoiu.ioeT, CiaBCHCKa (•rapiiua. 
'loiuica npoiu.iocT, Hapojiia jiiHacTiija. HjepcKii 
pa3A0|i y 'lecKOJ. Jonau Xyc. Jonan }lvii/KKa. 
IIiic.iojuii c.ianHH jaHii y ueCKoJ. Hobo joóa 
y "loCKoj Tpii HunJeKa. Oj rojiiHO 1848 jo 
janaC. Topp jo.ie iio Ilpary. Ha XpauiiHV. 
IL'3."ipaB Ilpary. IIo.ihtiihkii pasronop y Ilpary. 
(íj lipar.i jii DyjiiHiioiuTf 

2925. Holuby J. L'., Letkom z Tren- 
čianska do Prahy, Turč. Sv. Martin 1897, 
Otisk ze Slov. Pohladu č. 3. * Zíbrt, Český 
Lid VI. 1897, 487. 

2926. Jiři Brandes o Praze a Češích, 
Nár. Politika, 1898, č. 255. (Z knihy téhož 
»Disolwing Views*, Charakterzeichnungen 
von Land und Leuten, aus Nátur und 
Kunst, Deutsch von A. v. d. Linden, Leipzig, 
1898, str. 152-80 věnovány pobytu v Praze 



— 162 — 



D. Cestopisy, zprávy cizincův o českých zemích. IV. Zprávv 

ze stol. XIX. 



a v Čechách). — Srv. Maurus, Brandes in 
Prag, Politik, 1S98, ISo. 261. 

2927. Barthel A'., Eine Wanderung im 
Wendenlaiide, Bunte Bilder aus dem 
Schlesierlande 1898, 60-6, 3 vyobr. 

2928. -I.'. -I. Mu r puti II 11, ("a B.TraiiC Ha 
lliiiiiany, óaxa\>, 1898, 8", 169 str. IIi)cinTaM- 
iiauo ii:t CpiíCKor F.iaca. I. díl o Cechách, 
o Praze, o slavnostech Fr. Palackého : I. 
JlOo.iarmír Iljiara. II. o.iaiiiii Ilpai-. III. IjOi)i'ia 
3a (MOúo,xy (Hus, doba husitská, Jiří z Po- 
děbrad, r. 1618.) IV. Hapojiiii iiiiciioiJO.iii.-i.iu 
(F. Palacký). V. Hapojna saxBa.inocT. (Slav- 
nosti Pal.) VI. Il03,iiiar. Iljiary. 

2929. Wyspa slowiaňska po.šrúd niemie- 
ckiego morza, Kraj, St. Pctersburg 1899 
(olužick ých Srbech, též o pobytu v Cechách). 

2930. Laíssy A., France et Bohéme, Le 
Journal, Paris, 1899. Srv. Ode dne ke dni, 
Nár. Listy 1899, č. 78. 

2931. Lcger Louis, Russes et Slaves, 
Études Politiques et Littéraires, 3. série, 
Paris, 1899, 8". Na konci stať: La littéra- 



C. 2926-38. 



V. E. 



ture Tchéque contemporaine. 
Mourek, ČČMus 1899, 190-3. 

2932. Szah/owski 7!, Z ojczyzny pobra- 
tvmców, Tygodnik Illustrowany, Warszawa 
1899, č. 2., str. 34 ad. 



2933. Ludvik, V jaké pověsti jest Čech 
a vlasť jeho po cizině, ČČMus. 1833, 55. 

2934 Jak se znali cizinci v zeměpisu 
a dějepisu Čech.- Besídka, v Brně, 1866, 
V. str. 153. 

2935. Německé prijpovědi o Čechách, 
Pam. Arch. IX. 1874, 659. 1. O králi českém 
jakožto volenci německém. 2. O válce 
české (SOleté) podle : Phil. Andr. Burgol- 
densis, Discursus 1669. 

2936. Jak ^v starých dobách smýšleli 
v Polsku o Češích, Slavia 1875, str. 644. 

2937. Zihrt C, Cizí rozprávky o Češích 
za starodávna, Nár. Li.sty 1890, č. 40. 

293S. Čcniý Ad., Čechy a Čechové v lu- 
žickém podání, Nár. Listy 1892, č. 250. 



— 163 — 



11^ 



II. Palaeografie a diplomatika. 



A. \ šeobecná část. 



C. 2939-40. 



'_'939. Lc^!f,'jiiiiis Ouvcr/us, De archivo 
in ordinem redigendo et diplomatům cri- 
terio Dissertationes philolog. - bibliogra- 
phicae, 1746. Viz III. Archivy A. Všeobecná 
část. 

2940. Dicshach, De re diplomatica Boemiae. 
Viz Pelzel, Jesuiten 1786 (č. 482), str. 263. 

2941. I Assenbaum Kajeian), Theoretisch- 
praktische Anieitung zur Rcgistraturs- und 
Archivseinrichtung, Wien. 1799. Viz III. 
Archivy, A. Všeobecná část. 

2942. Aitcr Franz Carl, Beitrag zur 
praktischen Diplomatik fúr Slaven, vor- 
ziiglich fur Bohmen, Wien, 1801, 8°, XL, 
178 (3). Obsah: Vorbericht. Praktischer 
Unterricht uber die kirchlichen und geist- 
lichen Zeitangaben in den Slavischen Ur- 
kunden. I. Anzeige der beweglichcn Fest- 
tage. II. Unbewegliche Festtage. III. Ver- 
gltichung der bohmischen Bencnnungen 
der Feste mit den Slavischen Bencnnungen 
in dem Glagolitischcn Missale des Leva- 
covich und Caramani. IV. Slavische Bencn- 
nungen des Jahres und der Jahrszeiten. 
V. Verzeichniss eigener Namcn, Bohmisch 
und Teutsch. VI. Verzeichniss der Sonntáge 
und Festtage. Dritter Nachtrag zum Ver- 
zeichnisse der von Franz C. Altcr heraus- 
gegebenen Werke und verschiedcner Auf- 
sátze und Anmerkunoen. 



294S. CpeaiieecKiu JI. II., C)ó3(i))x M;iTC]iia- 
.loBt ,i.'i>i iisyiioiiiíi c.iauííHo-iiyoci.oíi na.ic'«>- 
ri),i<i>iii. I. O na.ieoriia-ťiii ii na.TCorija-MPiecKiix-L 
IKióoraxt Booóme . . . IV. IIajieiiriia<i'U>ieCKÍc 
])a5oTi)i y 3ana;ini.ixi> iAAníiwh. ýKvi»H. Mnu. 
Haij. Ilpiicii. e. 133. Otisk, 8", str" 40. 

2944. IVitíek Joscph von Salzberg, Entwurf 
eines Wórterbuches fur Praktiker zur Er- 
klárung deutscher Urkunden aus dem 
Mittelalter in einem Handbuchc, (Bei dessen 
Beforderung zur Doktorswiirde der Rechte 
auf der Universitát zu Prag im Jahr 1796 
den 11. Márz), Prag, 8°, 74 str. 

2945. fíraiid/ V., Glossarium illustrans 
bohemico-moravicae historiae ťontes. Ent- 
haltend : Die Erklarung 1. der in den 
bohmisch - máhrischcn Geschichtsquellen 
gebráuchlichen bohmischen diplomatischen 
Ausdriicke, 2. jener lateinischen und 3. 
jener deutschen Worte, welche in diesen 
Ouellen speciell vorkommen, Briinn, 1876 
lěx. 8°, XVI, {2), 470, (6). — * Jar. Čela- 
kovský. Právník XV. 1876, 174-6, 208-12, 
243-8; Jos. Kajousek, Pokrok 1876, č. 47; 
Jos. Emlcr, ČČMus. 1876, 154.; Radlinský 
Milo.š (Prásek V.), Komenský IV. 1876', 
č. 44, str. 699, č. 45, str. 717, (též doplňky); 
Mitth. Gesch. Deutsch. Bóhm. XV. 13; 
Archiv Slav. Phil. I. 1876, 515; Koller 
Pol., NBlatt 1877, č. 34. 



n. Písmo. 



2946. Voi);t Adauct, Untcrsuchung uber 
die Einfúhrung, den Gebrauch und die 
Abánderung der Buchstaben und des 
Schreibens in Bohmen, Abh. Priv. Ges. 
Prag I 1778, 164-99. 

2947. //a/ius I. J., O vynalezení písma 



vůbec a slovanského zvlášť. Koleda (ka- 
lendář), v Olomouci, 1858, str. 29. 

2948. ^. V. Č, Myšlénky o vzniku písma 
a písemnictví. Hvězda, v Olomouci 18-^9, 
č. 23, str. 219-21. 

2949. Hanuš J. J., Das Schriítwesen 



— 164 — 



B. Písmo. C. Kritika dokumentů. 



C 2949-6S. 



und SchrifUhum der buhmisch- slovc- 
nischen Volkerstamme in der Zeit des 
Uberganges aus dem Heidcnthume in das 
Christent"hum, Prag, 1867, 8", 114, (2). Srv, 
SBer. Bóhm. Ges. Wiss. 1866 I, 62. * Mitth. 
Gesch. Deutsch. Bohm. VI. 14. 

2950. Emlei- Jos., O písemnictví střed- 
níiio věku. Pam. Arch. IX. 1874, 287-310, 
615-38. Obsah: I. O látkách, na nichž se 
psávalo. II. O tvaru knih a listin. III. O ná- 
činí psacím a jak se ho užívalo. IV. Co 
se dělalo ještě s rukopisy, když byly na- 
psány. (1. O kritice a srovnávání rukopisíi. 
2. Ó malbách v rukopisech. 3. O vazbě 
knih. 4. O padělání písemností.) V O pí- 
sařích. VI. O obchodu s knihami. VII. 
O bibliothekách a archivech. (Na základě 
Wattenbachova díla, Schriftwesen im 
Mittelalter.) 

2951. Rublič Alois, Písmo a psaní (shistor. 
podkladem"), VI. výr. zpráva c. k. odb. 
školy v Hořicích, í 888/9. 

2952. Tejí;e Jos., O původu a dějinách 
našeho písma, Světozor^ XXX. 1896, str. 
27, 42-3, 50-1, 67, 75-6. Čech týká se závěr 
tohoto článku (na str. i 3, č. 11. Ukázka 
z listiny Vratislava I. klášteru Opatovickému 
r. 1073, facsimile). 

2953. Friedrich Gustav, Učebná kniha 
palaeograíie latinské, (Bibliotheka historická 
č. 1.), v Praze, 1898, 8°, XVI. 230. 

2954. flu/akovský Joan. M., Abbrevia- 
turae vocabulorum, usitatae in scripturis 
praecipue latinis medii aevi, tum etiam 



slavicis et gcrmanicis collectae, et ad i)0- 
tiorcm usům archivariorum, diplomatorum, 
bibliothecariorum, aliorumque vetustatis 
indagatorum editae. (Zkrácení slov, užívaná 
v rukopisech a listinách zvláště latinských 
středního věku, pak i českých a staro 
slovanských, jak kyryiicí, tak glagolitou 
psaných, anobrž i německých, sebraná a ku 
prospěchu diplomatů, archivářů, kniho- 
vníků a jiných milovníků písemných staro- 
žitností vydaná. — Abkiirzung von Wórtern, 
wie sie vorziiglich in lateinischen Hand- 
schriften des Mittelalters vorkommen, mit 
beigefíigten slawischen und deutschen 
dergleichen Schriftziigen, gesammelt und 
zum Gebrauche von Diplomaten, Archivs- 
beamten, Bibliothekaren und Archáologen 
herausgegeben.) Pragae, 1852,^ 4". XVI 
a 78. — I. Pars latina. II. Cásť česká 
a staroslovanská. III. Deutscher Theil. 



2955. Papírnictví viz Michl, Liter, letopis 
1839 (č. 97.) 16-7. 

2956. Voříšek J., O papírnictví a kni- 
hařství (o vynalezení a rozšíření, též 
v Čechách), Stud. Listy 1883, III. str. 61 ad. 

2957. Nejstarší papír český (z r. 1390 
v archivu Třeboňském), Besídka pro záb. 
a pouč. 1875' č. 69. 

2958. České papíry na sklonku minulého 
století, čas. Slavia, v Praze, 1877, str. 276. 

2959. Cena papíru ve středověku (zvláště 
v Čechách), Besídka pro záb. a pouč. 
1892, č. 104. 



C. Kritika (lokiímentu. 



2960. Do'->rovský J., Wie man die alten 
Urkunden in Riicksicht auf verschiedene 
Zweige der vaterlándischen Geschichte 
beniitzen soli, Ein Versuch iiber den 
Břewnover Stiftungsbrief v. J. 993. Abh. 
d. bohm. Ges. Wiss. 1785, I. 175-200. Du- 
blům Pubitschka, Chron. Gesch. Bohm. 
III. 373; hájil Dobner, Abh. Priv. Ges. 
I. 359-86. 

2961. v. Rieg^cr Jos., Beitrag zur Diplo- 
matik von Bohmen (Stiftung.sbrief des 
Klosters Plass), Archiv Gesch. u. Statistik, 
Dresden, I. 1792, 668-75. 

2962. Palacký Frant., Kritická úvaha 
i výklad základních listin koilegiátního 
chrámu Litoměřického Pomůcka k diplo- 
matice české, ČČMus. 1836, 323. — Otisk 
Radhost II. 188. — Srv. týz, Die áltesten 
Denkmáler der bohm. Sprache 1840, str. 
199. 

2963. Wocel J. Er., Slovo o starých 
listinách českých, ČČMus 1847, II. 94-7 
(o důležitosti listin). 

2964. Jirečck /., Kriteria jazykoslovná 



k ustanovení věku staročeských památek , 
ČČMus. 1861, 187-98. 

2965. Strnad J., O listinách, Plz. Listv 
1879, č. 7-9. 

2966. Trest na falšování podpisů a listin 
v Čechách za dob starých. Besídka pro 
záb. a pouč. 1882, č. 87. 

2967. Nováček V. J , Prameny zakládací 
listiny university Pražské, vydané Karlem 
IV. dne 7. dubna 1348, Jako^ příspěvek 
k poznání kanceláře Karlovy, ČČMus. 1890, 
226-38. 

2968. Teige Jos., Úmluva, příspěvek 
k diplomatice zápisů desk zemských krá- 
lovství českého, v Praze, 1893. 8^'str. 204, 
(2j. Obsah : Dějiny^ slova monitio (úmluva) 
v středověku. I. Úmluva pro nedosti uči- 
nění. II. Úmluva správní. III. Zápis úmluvy 
v deskách zemských. IV. Relace. 1. Soudu 
kornorního. 2. Soudu purkrabství pražského. 
3. Úřadu kraje hradeckého. 4. Soudu hejt- 
manského. V. Příloha. Tři protokoly 
soudní. 1. Rozepře před soudem dvorským 
r. 1384 (evikce). 2. Rozepře před soudem 
purkrabství pražského r. 1616 (úmluva >, 



— 165 — 



C. 2968-74. 



II. Pomocné védy. II. Palaeografie a diplomatika. 



3. Rozepře před týmž soudem r. 1624 
(zastoupení). Seznam jmen, osob a míst. 
Seznam důležitějších včcí právních. 



2969. Teige Jos., Příspěvky k diplomatice 
reskriptů papežských 1., v Praze 1896, 8", 
122, XC, (1). 



I). Kanceláře a písaři. 



2970. Friedrich Gusíav, O kanceláři a 
1 stinách markrabí moravských Vladi- 
slava a Přemysla (119S-1239), Příspěvek 
k české diplomatice, Věstník Král. Č. Spol. 
Nauk 1S96, č. IX, S». str. 43. Obsah : I. Dě- 
jiny kanceláře. II. Počet listin a jich roz- 
třídění. 111. Postup při zlistinění (vyhoto- 
vení listiny). IV. Znaky zevnější. \'. Znaky 
vnitřní. VI. Svědkové a datování. 

2971. Tadra Fcrd., Kanceláře a písaři 
v zemích českých za králů z rodu lucem- 
burského Jana, Karla IV. a Václava IV. 
(13101420). Příspěvek k diplomatice české 
(Rozpravy České Akademie, Ročník I. 
Tř. I. č. 2.), v Praze, 1892, 293, (2). 

Obsah: Úvod. I. Kancelář královská. 
A. Kancléřové království českého (pro- 
boštové Vyšehradští). \^. Kancelář krále 
Jana. C. Kancelář císaře Karla IV. D. Kan- 
celář krále Václava IV. II. Listy královské. 
III. Registra a formuláře kanceláře krá- 
lovské. IV. Kancelář královen českých. 
V. Kancelář markrabí moravských a 
knížat slezských. VI. Kancelář a písaři 
desk zemských (i dvorskvch). A. V Če- 
chách. E. Na Moravě a ve Slezsku. VII. 
Kanceláře a písaři jiných úřadů dvorských 
a zemských. VIII. Kanceláře duchovenské 
A. Biskupa (arcibiskupa) Pražského. B. 
Úřadů biskupských (arcibisk.). 1. Kapitoly 
Pražské. 2. Generálních vikářů a konsistoře 
j)ražské. C. Biskupů, kapitol, klášteru, uni- 
versity Pražské atd. IX. Kanceláře panské 
a písaři jich. X. Kanceláře městské. A. 
i\Iěsta Pražská. B. Knihy městské. C. Pí- 
saři měst českých, moravských a slezských. 
D. Písaři rodů měšťanských. XI. Listy pri- 
vátní. Náležitosti jich. XII. Listy padělané. 
XIII. Uschovávání listin. Archivy. XIV. Pí- 
saři knih. Knihovny. XV. Písaři čeští ve 
službách cizích. XVI. Písaři čili notáři ve- 
řejní. Přílohy: 1. Supliky císaře Karla IV. 
k papeži za úředníky kanceláře král. 2. 
Ustanovení registrátora listu českých (Ka- 
rel IV.). 3. Plat 6 kop týhodně z urbury 
Kutnohorské Václ. Králíkovi z Buřenic 
(c. 1406). 4. Prohlášení neplatnosti zápisu 
ve dsky zemské z přinucení učiněného 
(14031 5. Plat nejvyššímu písaři zemskému 
z prebendy kostela Pražského ve \"rbicích 
vycházející vzat (1385). 6. Jmenovárí Václ, 
Králíka z Buřenic nejvyšším písařem zem- 
ským (1400). 7. Opatření jiísaře Star. JMěsta 
Pražského. 8. Polepšení písaři Staroměst- 
skému (1362). 9. Prcpuštění písaře Novo- 
městského pro nesprávnost (1391). 10. »Slo- 



žen písař, že vzal penieze přes zuostání 
obce«. 11. Vysvědčení písaři Staroměst- 
skému Janovi z Weilburka (14121 12. Písař 
městský v Žatci. 13. Soudní akta konsi- 
stoře Pražské před r. 1367. 14. Seznam 
listin českého archivu státního c 1356. 

15. Archiv kláštera Břevnovského (c. 1390). 

16. Archiv Star. Města Pražského (c. 1394). 
17., 18. Smlouva o napsání bible (1398, 
1416). 19. Odkaz knih Jana biskupa Olo- 
mouckého a kancléře Karla IV. klášteru 
sv. Tomáše na Malé Straně ''r. 1368). 
20. Knihovna kazatele českého v Krum- 
lově. (1380). 21. Notář veřejný potvrzen. 

2972. Celakůvský "Jaromír, De vernaculis 
et extraneis registris, praecipue de his, 
quae ad Bohemicam et alias Austriacas 
aulicas cancellarias pertinent, O domácích 
a cizích registrech, zvláště o registrech 
české a jiných rakousk\'ch dvorských 
kanceláří (Rozpravy král. české společnosti 
nauk, VII. řada, 3. svazek. Třída pro filo- 
sofii, filologii a dějepis č. 6.), v Praze, 1890, 
4", 142 (2). — Přílohy: I. Výpisky z če- 
ských knih registraturních za krále Vladi- 
slava učiněné o statcích manských, Z ru- 
kopisu c. k. dvorního a státního archivu 
ve Vídni. IT. Výpisy z českých knih re- 
gistraturních za krále Vladislava učiněné 
o statcích zádušních. III. Rcíiistrum regis 
-Sigismundi ab annis 1436 et 1437, Orig. 
v knížecím Lobkovickém archivu v Roud- 
nici. IV. Seznam knih registraturních, cho- 
vaných v c. k. šlechtickém archivu ve 
Vídni, jakož i starších knih úřadních, ulo- 
žených v archivu c. k. místodržitelství 
v Praze. — (V poznámkách uvedena pří- 
slušná, bohatá literatura.) 



2973. Bihchin^itis Joh. Gust. Theophilus, 
De signis seu signetis notariorum veterum 
in Silesiacis tabulis, Praemissa brevi com- 
[íaratione tabularum Silesiacarum cum ger- 
manicis, \'ratislaviae 1820, 4", IV, 45, VII 
tab. se značkami. Obsah : Aphorismi e.x 
arte diplomatica speciali Silesiaca. De signis 
seu signetis notariorum veterum in tabulis 
Silesiacis. 

2974. Jak byji v Čechách před časy pí- 
saři vzácni. Česká Včela 1846, str. 199 
(smlouva s přepisovačem r. 1398). — Srv. 
Zač opisovali bibli (r. 1398), Pam. Arch. 
VIII. 471-2; Tadra F., Kanceláře (č. 2971.), 
Příloha XVII. 



— 166 



D. Kanceláře a písaři. E. Formy, notule a tituláře. 



C. 2975-86. 



2975. Einler Jos., Smlouva o napsání 
Dible českč z r. 1416, ČČMus. 1882, 538-9. 
Taiira K, Kanceláře ič. ^971.), Příloha 

XVIII. 

2976. Malúch A. Van., Roziuštt^ní chiffro- 
vaného písmu v češtině, Lumír Vlil. 1858, 
I, str. 205. 

2977. Schriftproben dcs IX-XVl. Jhts. 
(aus der Schcbek's Sammlung). Anj.fereiht 
der Initialen • Ausstel!un<j in der perma- 
nenten kunst^'e\verblichen Ausstellung in 
Prag, erláutert durch .1/. Paugerl, Prag, 
1878. 

2978. Orth Jan, Příspěvek k dějinám 
krasopiscův českých, Světozor X. 1876, 



294 (památky, psané dovedně od Jana 
Jaroslava Ctibora z Lewenweltu z jiol. 
XVII. stol.; 

2979. Památky krasopisné, vyňaté z ru- 
kopisů knihoven českých. Vydal F. SkrcJ- 
sovský, kreslil Jos. -Schciicl. Te.xt od J. 
Er. Wúcela, 1., v Praze 1869. Monuments 
calligraphiques tirés des manuscrits des 
bibliothčuues de la Bohřme : Evangeliář 
\'yšchradský. Str. 19, V. tab. — ťl. (se 
změnou na tit. listu: Vydal Fr. Skrejšovský, 
kreslil Jox. Sclieňi/l), v Praze 1873, tab. 
VI-XI (z kode.xu Vyšehradského, z ruko- 
pisu Životy sv. Otců v univ. knih. pražské 
a ze Štítného tamtéž). 



E. Forinv, notule a tituIáre.*) 



298U. Brikci z Licka, Titulové stavu 
duchovního a světského, totiž papeže, císaře, 
králuov, knížat, hrabat, kardinálův, kur- 
ťirštuov, arcibiskupuov, biskujmov, opatů, 
proboštů, administrátorů etc, [lánuov, ry- 
tířuov, vládyk, měst některých, kde jse 
jak a odkud píší v království českém, 
v markrabství moravském, v knížetství 
slezském, a což jse jich shledati odj nud 
z jiných přísedících zemí na tento čas 
mohlo. Tuto pořád po abecedě najdeš, 
v Praze, 15:i4, 4", str. 168. — Liber titularis 
Regni Bohemiac ann. 1534, Balbín. Bohe- 
mia docta, ed. Ungar III. 1780, 189. Si v. 
Paprockv, Diadochus II. 2., 369-92. 

2951. Sixt z Ottersdorfu, Formy a no- 
tule obecné Hstuov všelijakých, jichž .sta- 
vové v tomto království Českém požívají, 
vydané od S. z O., v Praze, u Ondřeje 
Kubeše, 1547, 8", 1. 86. 

2952. .Šúd ze Semaníiia MikuUíš, Formy 
a Notule listův všelijakých, jichž stavové 
v tomto království českém vůbec požívají. 
Při tom také jest vytištěn: Tituiář stavuv 
duchovního, světského. To obé od mistra 
M. Š. z S., podle Privilegium od jeho mi- 
losti královské jemu daného vydané a 
nyní v nově pořádně zpravené. Vytištěno 
v Starém Městě Pražském u Jiříka Me- 
lantrycha Roždalovského, 1556, 8". Notu- 
láře listů 86., tituláře 1. 84 

2983. Jitčinský Jan, Formy a titule 
listuov všelijakých, jichž jcdenkaždý v po- 
třebách svých rozličných platné potřebo- 
vati muže, při tom také jest tituiář sta- 
vuov, duchovního i svět.ského v nově ^e- 
braný a vytištěný, v Starém Městě Praž- 
ském, ode mně J. J., vedle privilegium 
od Jeho Milosti Císařské mně na to ila- 
ného, aby žádný v tomto království ani 
v jiných zemích k němu příslušejících pod 



pokutou v témž privilegium vyměix-nou 
1)0 mně ho netlačil, 1567, 8", (16), A-Z. 

2984. Černý Jiřík, Formy a notule listův 
všelijakých, jichž jedenkaždý v potřebách 
svých rozličných platně potřebovati muž. 
Při tom také jest i Tituiář stavuov, du- 
chovního i světského v nově sebraný a 
vytištěný v Starém městě pražském od 
J. C. v impresí dědicův doiíré paměti 
J. Jitčínského, vedle Privilegium od Jeho 
Milosti císařské týmž dědicům na to da- 
ného, aby žádný v tomto království ani 
v jiných zemích k němu přináležejících, 
pod pokutou v témž privilegium vymě- 
řenou toho tituláře netiskl. 1572. 8". Srv. 
Paprocký, Diadochus II. 2., str. 392-8. 

2985. 'FúMknar .Sebesiian z Faiikoi stejná, 
Tytulář obsahující v sobě v jazyku českém 
předně: formy 1'stův všelijakých v po- 
třcl)ách lidských : a titule stavův duchov- 
ních a světských, potom i jiné některé při- 
dané věci v českém i německém jazyku, 
totiž : o soudech zemských království če- 
ského, ( ) pokutách všelijakých vedle zří- 
zení zemského, o sčítání úrokuv z jistin, 
vedle nařízení nového, obnovený a vy- 
daný a ode mne .S'. F. z F., písaře při 
.soudu komorním království českého, dle 
privilegium J. M. C, na to daného, aby 
žádný tohoto, ani jiného tituláře do smrti 
mé nevydával ani netiskl. Vytištěný u Jana 
Šumaná, v Starém Městě Pražském léta 
1589, 8". — Srv. Paprocký, Diadochus 
II. 2., str. 398-429. 

2986. Fayl Ant. Em. Drázkovický (v Mi- 
rovicích na soudu 1. P. 1833), Právní se- 
kretář čili navedení, jak by se listy 
trhovní, nájemní, dlužní a postoupní, pak 
smlouvy svatební, kvitancí a kšafty podlé 
nejvyšších zákonu a práv zdělati a sepsati 
měly. Věnováno všem a každému, kdož 



*) Publikace formulářů od Fr. Palackého, Jos. Emlera F. Tadry a jiných s příslušnou 
literaturou viz v oddělení III. Prameny a pak při jednotlivých panovnících. 



167 — 



Č. 2986-3009. 



II. Pomocnó vědy. II. Palaeografie a diplomatika. 



se o povahách nadřečených li.stin poučiti a 
s kurialním slohem českým oznámiti chce, 
v Praze, 1S3S, 8", XVI, 332. V textu oti- 
štěna je řada staročeských smluv, formulí, 
návodů ku psaní listu veřejných i soukro- 
mých (spisovateli radil při tom Fr. Pa- 
lackvl 



2987. Formy listu rozličných, podle No- 
tule Kanceláře IMars^krabství moravskčho. 
Vvtistěno v Hrne, .skrze Hartholoméje Al- 
brechta F., s. a.. 12', 1. 80. 

2988. Tišuovský Jan z P., Přípisové a 
formy listův rozličných podle notule kan- 
celáří markrabství moravského. V Olo- 
mouci u Jana Giintera. 15.^8, 12°. 

29S9. Karel ze Žerotína Hynkovi z Vrbna 
o nčmeckvch formách ve slohu kancelář 
ském, Lumír. XI. 1861, II, .str. 1241. 



2990. Prásek V., Couvcrt, adressa (staro- 
české listy a tituly), Komenský IX. 1881, 
str. 608-11. 

2991. X -p v, O českých titulaturách, 
ČČMus. 1841,' 438-50. 

2992. Titulové kněžští. Čas. kat. duch. 
1841, 744-51. Srv. ibid. 1843, 141. 

2993. Zoubek Fr. J., Význam tituiii 
v XVI. věku, Pam. Arch. VIL 1868, 24-36 
Srv. Budivoj III. 1867, č. 85 ad. 



2994. Jak předkové naši psali (formule 
listin). Posel z Prahv III. 1859, 2., str. 
197 ad. 

2995. I7ček Jůs., Jak fjsávali v XV. stol. 
zápisy, narovnání a podobné záležitosti, 
Jizcrán, v Ml. Bolesl., 1896, č. 76, 77, 80. 

2996. Kámmcrer, Die Ausfertigungsfor- 
meln in den áltesten schlesischen Urkun- 
den, Zeitschr. Gesch. Schles. X, 1870, 
379-83. 



F. |azvk. 



I. Dějiny české řeči.*) 



2997. Thaiii K. j., Uiber den Karakter 
der Slaven, dann uber den Ursprung, die 
Schicksalc. Vollkommenheiten, die Niitz- 
lichkeit und Wichtigkeit der bóhmischen 
Sprache, Vorgelesen den 31. Mai 1803. im 
Horsaale der Poetik am k. k. Prager Alt- 
stádter Akademischen Gvmnasium, Prag, 
1803, 4", str. 38. 

2998. Šafarik P. J., Počátkové staro- 
české mluvnice, v Praze 1845 (úvod 
k I. dílu Výboru z literatury české). 

2999. Kvěí Fr., Staročeská mluvnice, 
v Praze 1860; 2. vyd. 1864; 3. vyd. 1869. 

3000. jircčck j.. Nákres mluvnice staro- 
české, v Praze, 1870. (Otisk z Poj. Král. 
Č. Spol. Nauk). 

3001. Gebauer Jan. Historická mluvnice 
jazyka českého I. Hláskosloví, v Praze a 
ve Vídni, 1894, v. 8", XII, 702. III. Tvaro- 
sloví. 1. Skloňování, 1897, 8°, II, 638. 
2. Časování 1898, 8*, XVI. 508. 

3002. 'P.iuiniHPKtk TtiMooaii, .loKuiii iio 
c.ianíniCKiiMy nswKoaHauiio, II. CiBCpo-aaiiaji- 



Hhio Í13LIICII, C. IleTciJÓyiprx, JiiiT.x, 1897, str. 
34-55: ťv.íi>''i'i uecKarii ;i3tn;a. 



3003. Jfa/ý Jíř/ř., Stručný přehled osudů 
jazyka českého, ČČMus. 1846, 149. 

3004. Osudy našeho jazyka, Hvězda, 
v Olomouci 1860, II. str. 429. 

3005. Aofdk J. í'., O vývoji českého 
jazyka spisovného, (Progr.) v Praze 1886. 

3006. Vy/iiazal fr., Kdy vznikla nynější 
spisovná čeština (XVI. stol.', Komenský 
XVI. 1888, str. 641 ad. 



3007. Jirciek Jí).!-., O zvláštnostech češtiny 
ve starých rukopisech moravských. Pří- 
spěvek k dějinám jazyka českého (Roz- 
pravy Kr. Č. Spol. Nauk \'II. ř. 3. sv.), 
v Praze, 1888, 4", 84 str. 

3008. Prásek V., Čeština v Opavsku, 
Rozprava historicko-grammatická, v Olo- 
mouci 1877, 8", 31 str. 



lí. Slovníky. 



3009. Hanka I'., Zbírka nejdávnějších 
slovníků latinsko-českých, s obsahem ne- 
známých slov v abecedním {lořádku česko- 
latinským, (Vetustissima vocabularia latino- 



boemica), v Praze, 1833. Nespolehlivé. — 
Správný otisk pravých gloss v Mater Ver- 
borum ód Ad. Paterý, ČČMus. 1877, 372-90. 
Ruský překlad s doplňky /. /. Srezněv- 



■*) Viz Dobrovský (č. 15.), Jungmann (č. 16.), Sembera (č. 36.). 



— 168 



F. Jazyk. II. Slovníky. 



C. 30U9-1S. 



skélio, lIiuiJioiKciiie (No. 4.) kt. XXXI. ni.My 
3ariii"i'KT. IImiioj). ÁKafleMÍii Ilayíct, (. . Ilnvii- 
Oyiiri,, 1878. 

3010. Flajšhans. Bohemář, Listy Filolog. 
XV. 1888. 453-8; XIX. 1892, 381. 476. ~ 
Bohemář menší, ibid. XXI. 1894, 365. — 
Mammotrekt Klementinský, ibid XX. 1893, 
216. 290. Srv. Meiuik J-cni., Arch. Slav. 
Phil. V. 95. 

3011. Meiicik Ferd , Prešpurský slovník. 
Vocabuiarium latino-bohemicum Posoni- 
ense i Rozmanitosti, Příspěvky k dějinám 
starší české literatury, II.) v Praze 1892. — 
Srv. Priisik Fr.. Prešpurský slovník latin- 
sko-český i poměr jeho k Bohemariu a 
k Nomenclatoru, v Praze. 1893, 8". 13 str. 
(Otisk z Věstníku Král. Č. Spol. Nauk.) 

3012. Dielfenbacli /.ťz-íV/:, iMittclIateinisch- 
hochdeutsch-bohmisches\Vorterbuch,Nach 
einer Handschrift vom Jahre 1470 zum 
ersten Male herausgegeben und mit erláu- 
ternden Zusátzen versehen, Frankfurt a. 
M. 1846, m. 8", VIII, 288. 

3013. Vocabuiarium, cui nomen Lacti- 
fer. — Začátek místo názvu : Nullis ferme 
vocabulis '<iuae ad pernoscendas autorům 
sententias idonea viderentur) praetermi.ssis 
Reverendus pater frater Johannes Aquen- 
sis, Ordinis minorum de observantia Voca- 
buiarium (cui nomen Lactifer) muitorum 
etiam excellentissimorum virorum rogatu 
ex uberibus latinitatis studiose emulgens, 
rlostrae maternae Boemicae impartitus est 
linguae. Incipit fauste. Tento vokabuiář 
Lactifer dáním Božím vyšel jest mezi lidi 
od toho znamenitého otce bratra Jaiia 
Bosáka z Vodňan, abv Cechové i tudiež 
Slováci iatmské učitele k vzdělání a ku 
upevnění viery čísti mohli, chtíc vyroz- 
uměti, rozumějíc potom nn učení choditi . . . 
Na konci: Dominica in conductu Paschae 
Anno terminatum est hoc opus. Juxta 
Horaždiovvic degit Jan, qui ista dědit, ge- 
nuit Acjuensis civis, hune dans artibus 
divis. Tištěno v Novém (jenž jest město, 
také i v dalekých zemích široce slovutné) 
Plzni, skrze Mikuláše Bakaláře, 1511, 4". 

3014. Resel Tomáš Hradecký, Dictiona- 
rium latinobohemicum in usům et gratiam 
studicsae iuventutis Bohemicae, ex Petři 
Dasypodii Dictionario, eiusdemque reco- 
gnitione postrema, concinnatum. Acces- 
serunt ex eodem et nomina locorum et 
animalium in Germania et alia (juacdam, 
ut sequens pagina indicabit. Praeterea e.K 
eodem adiecta šunt et forensia, ac reorsim 
sub unum locum redacta. Authore Reschelio. 
parocho Jeroschouiense. Olomucii 1560. 
4". Tituli nomenclaturae rerum : Urbium, 
regionům ac populorum, necnon aliis (jul- 
busdam locis, nomina. Fluviorum nomina 
in Germania, ([uoruma Latinis scriittoribus 
fit mentio. Plantarum, maximě (juac Ger- 
manis cognitae šunt, nomenclatura. Arbo- 
rum ac fruticum. Herbářům. Frumentorum 
et leguminum nomina. Animalium qua- 



drupedum nomina. Reptilium seu vermium 
et insectorum nomina. Aquatilium seu 
[liscium. Partium domus nomenclatura. 
Itcnsilium sivé instrumentorum domesti- 
corum et variae supellectilis nomenclatura. 
Instrumentorum ad otTicinas pertinentium 
et niachinarum nomina. Armorum belli- 
corum nomina. Rusticorum instrumentorum 
appellationes. Mensurarum Romanarum et 
por.derum nomina, Bohemice, quantum 
lieri potuit, explicata. Li<iuidorum. Ari- 
dorum. Geodeticarum mensurarum nomina. 
Ponderum. Numismatum et summarum rei 
numariae nomina. Partium hominis nomen- 
clatura. Habitudinum cor[)oris nomencla- 
tura. Vestium nomina. Ciborum sivé edu- 
liorum nomina. Potuš nomina. Morborum 
nomina. Partium temporis explicatio gcr- 
manice. Forensium verborum et loquendi 
generum interpretatio. 

3015. Rcšel Tomáš, Dictionarium Bohe- 
micolatinum, in usům et gratiam Bohemicae 
pubis iuxta Dictionarium Petři Dasypodii, 
summa diligentia interpretatum. Authore 
Thoma Reschelio, Parocho Jeroschoviensi, 
Olomucii 1562, 4". Viz Zíbrt, Tomáš Rešel 
Hradecký. Sborník Histor. IV. 234. 

3016. ř Veleslaviti), Dictionarium linguae 
latinae, ex Magno Basilii Fabri Thesauro 
collectum atque concinnatum. Opus varium 
et tam docentibus, quam discentibus utile. 
In quo praeter instructissimam supeliecti- 
lem verborum, locutionum et sententiarum, 
interpretatio etiam omnium Bohemica, nota, 
usitata et perspicua addita est. Nunc 
primům in gratiam studiosae iuventutis 
Bohemicae editum, studio et opera M. 
Danieiis Adami Pragcui, Pragae, 1579, 4". 

3017. {Veleslavili), Sylva quadrilinguis 
vocabulorum et phrasium Bohemicae, La- 
tinae, Graecae et Germanicae linguae: in 
usům studiosae iuventutis scholasticae, 
naturali methodo alphabeti Bohemici in 
ordinem disposita et poeticarum phrasium 
copiosa supellectili locupletata. Ad calcem 
Sylvae adiectus est locuplctissimus index 
omnium vocum et locutionum Germani- 
carum, quibus Bohemica, Latina et Graeca 
synonymice explicantur: in gratiam eorum, 
qui ex Germanicis Latina et Bohemica 
discere cupiunt, contextus. Haec omnia 
nunc primům eduntur studio, opera et 
impensis .1/. Danielis Adami a Weíeslavina, 
Pragae, 1598, 4", (12), 1916 idvojsloupcověi, 
Index. — Vyd. v Praze 1683. 

3ul8. (Veleslavín), Nomenclator (]uadri- 
linguis Boemico-latino-graeco-germanicus. 
Continens omnium ferme rerum, quae in 
probatis omnium doctrinarum autoribus 
inveniuntur, apellationes. In quatuor classes 
distinctus, ([uarum prima est de Deo. 
secunda de Nátura, tertia de Homine. 
quarta de Artibus. In usům studiosae iu- 
ventutis editus, studio, opera et sumptibus 
Aí. Danielis Adami a Weleslavina, In hne 
additi šunt duo Indices copiosissimi, Bo- 



— 169 — 



C. 3018-25. 



II. Pomocné vědy. II. Palaeografie a diplomatika. 



hemicus et Latinus, Pragae, 1598, 4», (12) 
61S. Přídavek (str. 619-58): Appendix No- 
menclatoris Boemico latino-graeco-germa- 
nici, continens propria nomina marium, 
fluviorum et iacuum, regionům, insuiarum, 
montium ct .';iivarum, populorum et oppido- 
rum. * Novák j. V., O slovnikáiských pra- 
cích Daniela Adama z Veleslavína, ČČMus. 
1885, 333-46, 556-63. 

3019. IťitssiJi Casfar Zacharias, Lexicon 
tripartitum, oder teutsch-lateinisch- und 
hohmisches WorterBuch, in welchem nicht 
allein die aligemeine Wórter zu Hnden, 
.^ondern auch allerhnnd Liindcr, Konig- 
rciche und .Stiidtc, untcrschiedlichc Krauler, 
Baume und Blumen, wie auch bei Gericht 
iibliche Reden mit eingefúhrct .seind. Alles 
richtig in einem Aiphabet auss unterschie- 
dlichen Biichern und Lexicis, samt ihrer 
Art und Genere fleissiger massen zusam- 
men getragen, Dritte Aullag, Prag, I 
1742, 4", str. 268., nčmecko-Iatinsko-český 
II. 1746, latinsko-němccko-český III. 447, 
(1), česko latinsko-nčmecký. — První a 
druhé vydání pod názvem: Dictionarium 
von dreien Sprachen, teutsch, lateinisch 
und bohmi.sch, in welchem nicht ailein 
die aligemeine Wort zu findcn, sondern 
auch aílerhand Lánder, Konigreiche und 
Stádte, unierschiedliche Kráutcr und Blu- 
men, wie auch bei Gericht iibliche Rcden 
mit eingefiihret sein. Alles richtig in einem 
Aiphabet aus unterschiedlichen Búchern 
und Dictionarien, sambt ihrer Art und 
Genere fleissiger massen zusammen getra- 
gen und verlegt, von Caspar Wusin, Búrger 
und Buchfúhrer der Kónigl. Altcn Stadt 
Prag, Prag. 1. wd. 1700-6 - 2. wd. I. 
1722. II. III 1729. 

3020. Kropf Frnnc. Xav., Index locuples 
latinarum dictionum pro germanicis et 
bohemicis vocibus delectarum de omni 
rerum genere, ad comparandam copiam 
bonae, probataeque latinitatis. Collectus in 
usuni iuventutis germanicae, Pragae, 1753, 
4". I. Dictiones primo proponendae tiro- 
nibus. II. Mundus. III. Homo. IV. Res- 
publica. V. Rcs familiaris sivé oeconomia. 
VI. Artes. 

3021. Universae phraseologiae latinae 
corpus, concestum P. Fraiícisco Wag/zcr, 
Soc. Jesu Sacerdote, secundis curis a quo- 
piam eiusdem Societatis Sallustiana, Caesa- 
reana, Liviana, Corneliana etc. phraseo- 
logiis ac denique indice verborum, quae 
in foro militari, civili sacroque obtincnt, 
locupletatum, Pragae, 1762, 8", (8) 1249, 
Indices. (1. vyd. Tyrnaviae 1750; pak 1755, 
1775.). 

3022. {Rohlík, Nomcnclator to jest Jmeno- 
vatel, aneb rozličných jmen jak v české, 
latinské, tak i v německé řeči oznamitel, 
vše věci na zemi od Boha stvořené a dle 
abecedy .spořádané vypravující. Díl první, 
v Praze, 1764, 4°, 186'. Register. — Rohu 
Joauncs Carolus, Nomenclator, t. j. Jmeno- 



vatel v trojí, totižto české, latinské a 
německé řeči, jenž jedná o člověku, o tělu 
lidském, a rozoudnění jeho. O případcích 
těla zevnitřních. O spusobu těla a ntdo- 
.statcích jeho. O nemocech a smrti. O duši 
člověka, ačiních jeho přirozených Okrmích 
a nápoji. ( ) hostí ])řijímání. O oděvu jak 
duchovním, tak světským. O krevnosti a 
příbuzenství, Díl II., v' Praze, 1765, 220, 
Register. — Nomcnclator oeconomus, miles 
et geographu s, jmenovatel trojí, totižto 
české, latinské a německé řeči, jenž jedná 
o vorbě a těch věcech, které s ní spojené 
jsou. O všelikém obilí a vaření. O dělání 
vinic. O chování dobytka a drůbeži. O ry- 
bářství. O čižbě. O myslivectví. O boji a 
pokoj: Posledně vypravuje vlastní jména 
měst, městcuv, zámkův, vrchuv, řek aneb 
l)Otokův, jezer a znamenitějších rybníkův 
v království Českém, Díl třetí, v Praze 
1766, 309, Register. — Nomcnclator artifex 
et mechanicus, t. j. jmenovatel v trojí řeči, 
kterýž terminos technicos, vocabula tech- 
nica, t. j. každému urr.ční a řemeslu vlastní 
a obzvláštní slova, o kterých ačkoliv pří- 
čina, co by znamenali, dáti se kolikrát 
nemůže, předce, pončvač tak přijatá jsou, 
a se od starodávna k."iždému pořádku 
líbili, mají i budoucně zachovaná býti, též 
podobně umělých mistru a řeme.'='lníkův 
dílo, nástroje, nádoby, zboží a kde možné 
bylo, začátky všelijakých umění a řemesel 
v sobě obsahuje, Dii čtvrtý a poslední, 



v Praze 1768, 4", 416, Register. 



Obál- 



kové vydání ]. Schonfelda v Praze r. 1780 
s názvem novým na titulním listě (ostatní 
archy staré, fjůvodní): Johann Karl Rohns 
classificirtes Wórterbuch der bóhmischen, 
deutschen und lateinischen Sprache. 

3023. TItain Karl, Deutsch-buhmisches 
Nationallexikon, Mit einer Vorrede beglei- 
tet von J. C. Adelung, kuriurstlich sáchsi- 
schen Hofrathe und Oberbibliothekar, Prag 
und Wien 1788, 8", (48), 796 (38). 

3024. Tliams Karl Jgiiaz, Neues aus- 
ťiihrliches und vollstándiges deutsch- 
bohmisches Nazionallexikon oder Wórter- 
buch, Mit einer Vorrede begleitet von 
J. C. Adelung. Zweite, sehr vermchrte und 
verbesserte Auflage in zvvei Theilen A-K, 
Prag, 1799, 8". I. (24), 576. L-Z, II. 729. 

3025. Thaiiis Karl fgiiaz, Neucstes aus— 
fúhrliches und vollstándiges deutsch-bohmi- 
sches synonymisch-phraseologisches Natio- 
nallexikon oder Wórterbuch nebst einem 
besonderen nothwendigen Suplement oder 
Ergánzungsanhang von allen eigenen Na- 
mcn der Lánder, Provinzen, Gegenden, 
Stádte, Stádtchen, Marktťlecken, Dorfschaf- 
ten, Meere, Seen, FUisse, Inseln, Berge, 
Wálder, Festen, Schlosser, Edelsitze, Nazi- 
onen (Volker), Erden, Sekten, Gestirne, 
heidnischen Gottheiten, Mánner, Weiber 
und dergl. Mit einer Vorrede begleitet 
von J. Ch. Adelung, I. Theil, Dritte, sehr 
vermehrte und verbesserte Auflage. Prag, 



— 170 — 



F. Jazyk. II. Slovníky. 



Č. 3025-38. 



1814, 8°, (26), 616, A-K. Přídavek: K. I. 
rham's neues deutsch-bohinischcs topo- 
graphisches Wortcrbuch oder Zeitun5.:j.s- 
iexikon, enthaltend die cigcne Namen der 
Lánder, Provinzen, (Jeycnden . . ., Prag, 
1800, str. 20. — II. 674, L-Z. — »Zeitungs- 
le.xikon* (přídavek) vznikl z přídavku při 
grammatice Thamově : H(>hmische Gramma- 
tik zum Gebrauche der Deutschen . . ., nebst 
verschiedenen bóhmisch -deutschen Ge- 
.spráchcn, auserlesenen Hi.stórchcn, Erziih- 
lungen, Fabeln, dann eigenen Namen der 
Lander, Stádte, Flíisse, \'olker, Orden, 
Sekten, Miinner, Weiber und der heidni- 
schen Gottheiten, Prag, 1798. str. 265. — 
Znova vydáno: K. I Thanis neuester 
moglichst ausfúhrlicher und voilstiindiger 
deutsch-bohmischer geographisch- topo- 
graphisch-mythologischerTaschen-Nomen- 
ciator, oder Nenner eigener Namen, ent- 
haltend: alle eigenen Namen der Lánder, 
Provinzen (Landschaftcn), Gegenden, Ge- 
biete, Umgebungen, Stádte, Stádtchen, 
jNIarktflecken, Dorfschaťten oder Dorťer, 
Meere, Seen, Flússe, Inseln, Gebirge, Ber- 
ge, Wálder, Festcn, Festungen, Burgen, 
Schlosser, Edelsitze, Nazionen oder \'olker, 
Volkcrschaften, Colonien, geistlicher und 
wcltiicher Orden, Stifte, Sekten, (Gestirne, 
heidnischer fabelhafter Gottheiten), der 
Mánner, Weiber u. d. gl., die im jíohmi- 
schen als im Deutschen klingen, und in 
ihrer genuinen, achten Bedeutung erkiárt 
und ausgedriickt sind. Zugleich ein un- 
entbehrliches Supplement zu allen dcutsch- 
bohmischen Worterbúchern, lur die Be- 
sitzer und Abnehmer derselben, Prag 1815, 
16", VII, 64. 

3026. Tliam K. I., Neues kleines deutsch- 
bohmisches Worterbuch oder auserlesene 
Sammiung der zum Bohmisch-sprechen 
nothigsten Worter mit genauer Angabe 
des Geschlechtes, dann der iiblichsten 
Redensarten und Sprichworter, zum Be- 
hufe der Deutschen, Prag, 1804, 16", (4) 
143 (1). ~ 1. vyd. 1709, 1802. — Neuestes 
vollstándiges bohmisch-deutsches Worter- 
buch, oder zweckmássige Auswahl der 
zum Bóhmisch- und Dcutsch-sprechen 
nóthiosten und gewohnlichsten Worter, 
námlich der Benenungen urd Bedeutung 
aller Dinge oder Gegenstánde, mit genauer 
Angabe des Geschlechtes. Zum niitzlichen 
Gebrauche der Deutschen, sowohl als der 
Bohmischen, nach W^eleslawins Nomen- 
clator (juadrilinguiseingerichtetund heraus- 
gegeben..., II. Prag, isos, 16", 108. 

3027. Iharn K. L, Neuestes ausfiihrliches 
und vollstándiges bohmisch-deutsches, sy- 
nonymisch-phraseologisches Nazionallexi- 
kon oder Worterbuch, in welchem die 
gebráuchlichsten Wcjrter und gangbarsten 
Bedeutungen derselben genau, deutlich 
und bestimmt angegeben, die sinnverwand- 
ten (Synonyma) zugleich beigesetzt, dann 
die vorziiglichsten Redensarten angefiihrt 



und richtig erkláret sind. Nach Welcsla- 
wins .Sylva quadrilinguis bearbeitet und 

herausgegeben von , Prag, 1805, 

I , str. LXII, 340. A-0. — Zweiter Thcil 
bearbeitet von Fr. Tomsa, Prag, 1807, 
341-781. P Ž. 

3028. Palkovič Jiří, Bohmisch-deutsch- 
lateinisches Worterbuch, mit Beifiigung der 
den Slovaken und Máhren eigenen Aus- 
driicke und Redensarten, zunáchst fúr 
Schulen durchaus neubearbeitet, auch mit 
einem vollstándigen deutschen Wortregi- 
ster ver.schen, Prag, 1820, 8", I. .\-N, str. 
XIV, 1182. Pressburg 1821, II. 0-Ž, str. 

6) 1183-2913 (CXXXVIj. 

3029. Dohrovský Jos., Deutschb()hmi- 
sches Worterbuch, Prag 1821, 4". I. 344, 
A-K; II. (4), 482, L-Z. 

3030. Palacký) Fr.. Příspěvky ku glossá- 
rium české řeči, ČČMus. 1827. I. 68-79. 
Otisk Radhost I. 1871, 176 88. 

3031. Chmcla Jos., Lateinisch Bohmisch- 
Deutsches Worterbuch nach J. J G. Schel- 
Icrs Etymologi«chen Grundlage, Konigin- 
gráz, 1830, 8". VIII. 790, — Seznam slov 
a průpovědí če.ských ve Slovníku latinsko- 
česko-nemeckém od J. Chmely, v Hradci 
Králové 1834, 8", 335. Wortregister als 
Anhang zu dem lat. -bohm. deutschen Wor- 
terbuche, 1834, S", 216. 

3032. Jungmanu Jos., Slovník česko- 
německý, v Praze, T. 1835, AJ; II. 1836, 
K-O; III. 1837, PR; IV. 1838, S-U; V. 
1839, W-Z. — Cclakovský /•". /... Dodavky 
do Slovníka J. Jungmanna, v Praze, 1851, 
4", (6), 66. ^ 

3033. Franía .Šumavský Jos.. Česko- ně- 
mecký slovník v Praze. 1851, II, 1296 str. 

3034. Německo-český slovník vědeckého 
názvosloví pro gymnasia a reálné školy, 
Od komise k ustanovení vědeckého názvo- 
sloví pro gymnasia a reálné .školy, Deutsch- 
bohmische wissenschaftliche Terminologie, 
v Praze 1853, 8°, XVII, 342 (1). 

3035. Vysoký Aru., Materiál k slovníku 
technologickému, v Litomyšli, 1861, str. 
406. Něm. český slovník str. 407-512. 

3036. Maizenaiier Ant., Cizí slova ve 
slovanských řečech, v Brně 1870, 8°, VII, 
422. — Miklosich Fr., Die FremdwíJrtcr 
in den slavischen Sprachen^, Wien, 186 

3037. Kott Frant. .Št., Česko-německý 
slovník, zvláště grammaticko-fraseologický, 
v Praze, I. 1878, A-M. XII. (2), 1097. — 
II. 1880, N-P, 1269, (2). — II. 1882, O-Š, 
991, (1). — IV. 1884, T-Y, i2, 1255.~' — 
V. 1887, Z-Č, 882. Dodatky a některé 
opravy (str. 883-1233), A-Č. — VI. 1890, 
Dodatky, D-N. — VII. 1893, O Ž. A-Ž. 
1401, XXI. — Příspěvky k česko-něme- 
ckému slovníku, zvláště grammaticko fra- 
seologickému, v Praze, 1896 i Archiv pro 
lexikogralii a dialektologii. Vydává III. třída 
České Akademie č. 1.), (6), '583. 

3038. Gebauer J., Slovník staročeský 
(chystá se). 



171 — 



Č. :!039-63. 



II. Pomocné vědy. H. Palacografie a diplomatika. 

G. Jména křestní a iinjmciií. 

(^Přídavek.) 



I. lm<-na československá. 



3u:!9. KoUár Jan, Jmenoslov čili slovník 
osobných jmen rozličných kmenu a náreci 
národu slavenského sebraný od Jana Pa- 
čiče, rozmnožený, soustavený, latmským 
písmem a poznamenáními opatřený od 
J. K., Vydaný los. Milovukem, v Budíne, 
1828.\ Druhý' titul: IImocimhi. ii.im iií.hhukx 
IIIHHM IIMOHa l)i»3HM HiipoAa ojiaiteHCKii. iKy- 
",,io JuaiiHt IIami>n„ a vmhcikío. -•• .wtíhckomi. 
oi.rurpa.řiOMX ii3i.a:iio, ii riiJiiMt.uauia .V'íI:h. 
Jr.aHHb Ko.i.iap^. II;viaO JociLLt '""-'OPy^^"''- 
Namenlexicon der Slaven, y By,aiiMy. 1828), 

8", (14u 113, (1). . „.,, A 

3040. .mé/osňh Fr.. Die Biklung der 
slavischenPersonennamen,Denkschr. \\ len 
Akad. 1860, B. X. 4», str. 215-330, (1). Téz 
Otisk. 

3041. MoiWllIKVHZ M., C.iaBHllCKlll IIMCHO- 

.•iui!T> 11.111 coópaHie ojaBflHCKiixi. Jiimnbixi. 
HMriťi. r.T. a-Ti-aniMHoMT. iiOit;i,iKt.. Onomasticon 
Slavicum seu collectio personalium slavi- 
corum nominum, < '. IleTeijOypri. 1867, lex. 8 ', 

108 213 

3042. Karicwicz J., O imionach wlasnych 
polskiČh miejsc i ludzi, Pamictnik fizyjo- 
graficznv V. Warszawa 1888, Dzial IV. 
Antropologija, str. 15-74. Též Otisk. (Týká 

se jmen českých). , , • u 

3043. Karlowicz 7.,Imiona\vlasnepolskich 
miejšč i ludzi od zatrudnieň, ibid. VI. 1886. 
Dzial IV. Antrop.: str. 49-79. Též Otisk, 
1887, str. 31. (Týká se jmen českých.) 

3044. Medek Jos., Jak vznikla příjmem 
a jich důležitost. Niva, v Brně, 1891. 



3045. Jména vlastní mužův, Ženská jména. 
Viz Mathouš Philonom ( Benešov ský),Ys.míV.'^ 
slov českvch vyložených, odkud svůj po- 
čátek maj'í, toťiž jaký jejich jest rozum, 
v Starém Městě Pražském, 1587. 

3046. Palacký Fra?it., Popis staročeských 
osobních a křéstnvch jmen, CC:\Ius. 1832, 
Yi. 1., 60-9. — Radhošt I. 1871, 115-28. 
(Otisk rozmnožený.) 

3047. Šafařík P. J., Přehled národních 
jmen v jazyku slovanském, CCMus. 1835, 
IV. 367-98. Sebr. Spisy, III. 1865, 415-45. 

3048. Bíihmische Eigennamen, čas.»Prag<, 

1843, 182. 

3049. Etymologies de plusieurs noms de 
baptóme slaves, Carro, Alman. de Carlsbad 
1849, str. 205-11. 

3050. lllnanckx Cli., Etymologies des 
noms propres bohěmes, ibid. 1850, str. 
212-24. (Traduit du manuscrit allemand.) 



3051. S., Česká jména, Lumír I. 1851, 
str. 70 (jména od ptačích názvů). 

3052. Petters Igu.. Cbcr die Bildung der 
deutschen und bohmischen Personennamen 
iProgr. gymn.), Písek, 1856. Srv. Pražské 
Nov." 1856, č. 243. 

3053. Hulákovský J. M-, O původu a 
proměnách jmen rodních. CCMus. 1860, 
str. 146-61, 297-312, 420-33. 

3054. Humor v našich názvech míst a 
osob, Světozor, Vídeň 1861, str. 227. 

3055. Česká rodová jména mezi mě- 
šťany, Rod. Kronika IV. 1864, str. 288 
(týká se Kostelce n. Orlicí i. 

3056. Prásek V., O jménech rodinných, 
Komenský, 1874, str. 148-50, 167-9, 202-3: 
1. Jména 'rodinná, která povstalaze jfnen 
místních. 2. Jména rodinná, která vznikla 
ze jmen křestných. 3. Která původ vzala 
od jmen národuv. 4. Vzata od řemesel a 
úřadův. 5. Od zvířat. 6. Od bylin. 7. Od 
vlastnosti tělesných a duševních. 8. Od 
různých věcí. 

3057. v {Prásek ru Křestná jména našich 
urozených pánův (Upomínka na minulé 
časy), Opavský Týdenník VI. č. 48-50. 

3058. Jména našich předkův, Obzor I. 
1878, str. 207. . 

3059. Hrašc J. A'., Starobylá jména 
našich předkův, Česká Škola V. 1883, 
str. 144-6, 173-5, 193-5, 224-5, 256, 286-8, 

320-1. v , . . 

3060. //raše J. A'., Prajména českých 
žen. Ženské Listy 1883, č. 4., str. 49 02. 

3061. Prásek V., Naše jména rodinná, 
po stránce historické, kulturní a mluvnické, 
Komenský 1883, č. 19., str. 289-93. č. 20., 
str. 308-11, Č. 22., str. 342-5, č. 23., str. 
256-9, č. 24., str. 373-5. Obsah: 1. Zdrobně- 
linam'i označuje se stupeň příbuzenský. 
2. Přemnohá jména rodinná vznikla z křest- 
ných. 3. Jména rodinná dle země a rod- 
ného místa. 4. Jména od řemesel, živností, 
stavů, zaměstnání. 5. Od vlastností těles- 
ných. 6. Od vlastností duševných. 7. Pře- 
zdívky. S. K topografii místní. 9. Složeniny 
rodinných jmen, hledíc k formě mluv- 
nické. ' 10. Jména židovská. 11. Proměny 
na rodinných jménech. 

3062. Prásek V., Křestní jména česká 
a německá v Opavsku, Děj. kraje Opav- 
ského, 1891, str. 142 ad. 

3063. Slavik F. A.. O skracování, staro- 
dávných jmen osobních a místních, CCMus. 
1SS9,' 15S-69. 



— 172 — 



G. Jména křestní a příjmení. I. Jména československá. 
II. Jména německá. III. Jména ve Slezsku. 



C. 3064-88. 



3064. Kcbrlc Vojtech, Příjmení česká 
vzniklá ze jmen křestních, v Praze, Progr. 
iíym. ve Spál. ul. 1888/9, 1889. — Tý'z, 
Příjmení česká podle tvaru a původu, 
v Domažlicích, Progr. gymn. 1892. 

3065. Frusik Fr., O jménech osobních 
a [)úvodu příjmení česk5'ch, Krok III. 
1889, 57. 

3066. Wintcr Zikm., O jménech měšťan- 
ských. Kult. obraz českých mést I. 1890, 

I. kniha, kap. 4., str. 76-94. 

3067. Václavek Matouš, Jména osobní 
na moravském Valašsku, Valašské Hlasy, 

1893, č. 33. 

3068. Černý J., Vlastní jména osobní. 
Příspěvky ^ k české etymologii lidové, 
Knihovna Českého Lidu III., v Praze 1894, 
S", •_M-8. 

3069. Pittnerová V/., O jménech (křest- 
ních), Nár. Listy 1894, odpol., č. 233. 

3070. Koííi Ant., Naše příjmení, v Praze, 

1894, 8", 288, (2). Obsah: Úvod. I. Příjmení 
vzniklá ze jmen osobních čili křestních. 

II. P. naznačující vlastnosti lidí. III. P. 
znamenající konání a chování lidí. IV. P. 
znamenající živnost, úřad, důstojenství. 



V. P naznačující rod, původ, bydliště. 

VI. P. vzniklá z názvů tvorů živých i ne- 
živých a věcí. VII. P. složitá. VIII. P. 
znamenající nadávky. IX. P. cizorodá v rouše 
počeštilém. — * Hd (Hodáň) J., Naše pří- 
jmení, Nár. Listy 1895, č. 187; Zíbrt, Český 
Lid IV. 1895, 347. 

3071. Bartoš Fraiit., O našich jménech 
vlastních. S hlediska hlavně vlasteneckého 
uvažuje, 1 llídka Liter. 1896, str. 32-8, 103-15, 
181-8. Obsah: I. O jménech křestních. 
II. O příjmeních. III. O jménech místních. 



3072. Sujatiský /^, Osobné a rodné 
mená slovenské, v Ružomberku, 1893, 12", 
32 str. — Hohihy J. L.\ O rodinných 
měnách z Bošáckej Doliny. Slov. Pohlady, 
Turč. Sv. Martin, XIX. 1899, str. 190-204. 
Též Otisk. 



3073. Černý J., Nadávky a přezdívky, 
Příspěvky k české etvmol. lidové 1894 
■'viz č. 3068.), str. 81-5.' Srv. Votidrák V., 
ÍJber die personiichen Schimpfworter im 
Bohmischen, Arch. Slav. Phil. XII. 44-77. 



II. Jména německá. 



3074. \'ilmar, Deutsches Namenbůchlein, 
Die Entstehung und Bedeutung der deut- 
schen Familiennamen, Marburg, 1898. — 
Srv. Forsteinann, Aitdeutsches Namen- 
buch L Personennamen, Nordhausen, 1856. 
— Neue Bearb. 1871, 4". — Heintze .1/., 
Die deutschen Familiennamen, Halle, 1882. 
Steinliansen G., Die Namenarmut im aus- 
gehenden Mittelalter, Zeitschr. f. d. d. 
Unterricht VII 616. — Tille Arniin, Wei- 
bliche Vornamen im Mittelalter, Zeitschr. 
f. Kulturgesch. N. F. V. Weimar 1898, 
173-7. — Hrnschka A., Die deutschen Per- 
sonen- und Familiennamen, Sammlung ge- 
meinnůtz. Vortr., Prag, No, 50. 

3075. Hei^er E., Taut-, Haus- und Spitz- 
namenim Erzgebirge. Erzgeb. Zeitungl880, 
120-5. 

3076. Rose?iberg, Familiennamen im Rie- 
sengebirge, Riesengeb. Wort Bild VIII. 
1S88, č. 30, str. 114-6. 



3077. Lippert Ju/., Bohemia, 1S8S, No. 
64, 66. 

3078. Marki/x '}., Ein Beitrag zur Ent- 
stehung deutscher Familiennamen, Mitth. d. 
d. Bohmerwaldbundes, Budvveis, 1888, 163. 

3079. Bliimer J., Die Familiennamen 
von Leitmeritz und Umgebung, I. II., Progr. 
Gymn., Leitmeritz 1895-6. 



3080. Gradl H., Beitráge zu einem Eger- 
lánder Namenbůchlein, Egerer Jahrbuch 
VI. 1876, 132-7. 

3081. Ci radí 11., Geschlechtsnamen, Eger- 
wellen I. 1883, 465, 482. 

3082. Frotscher J., Die áltesten Egerer 
Familiennamen, Progr. Gymn., Eger, 1883, 
8", 17 str. ' 

3083. Neubauer J., Uber EgerUinder 
Tauf- und Heiligen-Namen, Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bóhm. XXXIII. 1895, I. 108-17. 



Ilí. Jména ve Slezsku. 



3084. Dainroth K., Die alt. Ortsnamen 
Schlesiens, Beuthen 1896 (č. 2344.) Mit 
einem Anhange uber die schles. - poln. 
Personennamen. 

3085. J/anke .\fart., De Silesiorum nomi- 
nibus antiquitates, Vratislaviae, 1702; Li- 
psiae 1702, 4", 74 (č. 2159.). 



3086. Ueber die schlesischen Personen- 
namen, Schles Prov. Bl. L, 1809, 492-505. 

3087. IVcrnicke Eia., Vor- und Zunammen 
aus mittelalterlichen Dichtungen in schie- 
si.schen Urkunden, Anz. 1. Kunde Deutscher 
Vorzeit, 1881, 78-9. 

3088. Hoffmann von Fallersleben, Bre- 



173 — 



C. 3088-102. 



II. Pomocné védy. II Palaeografie a diplomatika. 



slauer Namcnbiichlein d. i. Kinwohncr- 
Namen der llaiipt- und Residenz-Stadt 
Bresiau nach Stand- und Wiirden und 
sonstigen Eigenschaften geordnet, fiir Lieb- 
haber der deutschen Sprachc, Leipzig 
1843, m. 8", 32. 



3089. // V/V/Z/tVí/Á'., Ueber niederdeutsche 
Familiennamen in Schiesien, Forschurgen 
zur Deutschen Landes- und Volkskunde 
II. 211, 212. 

3090. Viz l'rasek č. 3056-7, 3062. 



I\ . Juicjiia V Lužicích. 



3091. Muka E., Serbske swójbne a 
křčenske nijena: Statistika delnjo a hornjo- 
hižiskich Serbow, Čas. Mac. Serbsk. 
X.XXVII. 3-110, 125 59. XXXVIII. 3-120. 
XX.XIX. 3-224. IXL. 36-53. 

3092. Muka E., Dodawk k s\vójl)nym 
mjenam, Las IMač. Serbsk. XL. 51-4. 

3093. Radyserh-Wjelc J., Zbčrka swój- 
bnych mjen, Čas. Mač. Serbsk. XLV. 141-7. 

3094. Hóniik M., Swójbne mjena z I. 
1534, Čas. Mač. Serbsk. XLV. 58-62. 

3095. Jordán H., Delnjolužiske swójbne 
mjena. Čas. Mač. Serbsk. XLV 1893, 138-43. 

3096. Wjelc Jan, Dodawk hornjoserb- 
skich suójbnych mjen. Čas. Mač. Serbsk. 
XLVI. 47-50. — Týž, Dalši dodawk serb- 
skich swójbnych mjen, ibid. XLVII. 50-2. 

3097. Pilk JuriJ, Burské mjena hornjo- 



lužiskich Serbow ze 14-16 iétstotka, Čas 
Mač. Serbsk. XLVIII. 3-8, 88-91. 

3098. Lorenz A. M., Ursprurig und Be- 
dcutiing slavischer Eigcnnamen in der 
sáchsischen Oberlausitz, Bautzener Nach- 
richten 1882, Sonntags Extrabeil. No. 28-30. 

3099 Broniscli E., Die slavischen Fami- 
liennamen in der Lausitz, Bautzen, 1867. 

3100. Knotltc Ilcrni., Die lintstehung und 
Bildung búrgerHcher Familiennamen in 
der Sechsstíidten der Oberlausitz bis gegen 
Mitte des XIV. Jhts, Neues Archiv ť. Sachs. 
Gesch. XIV. 1893, 312 23. 

3101. Jecht, Beitráge zur Gorlitzer Na- 
menskunde, N. Laus. Mag. LXVIlI. 1892, 
1 ad. I. ilber Gorl. Personen- und Fami- 
Hennamen im XIA'. Jahrh. II-III. Statistische 
und tabcilenmassige Auf.stellung uber Gorl. 
mánnliche Vornamen von ca. 1300-705. 



V. Jména židovská. 



3102. Alphabetisches Verzeichniss der- 
jenigen Mánner-und Weibernamen, welche 
zum Gebrauch der júdischen Nazion vom 
ersten Jenner 17SS. nur blos nach der deut- 
schen oder christlichen Aussprache zu 
fúhren gestattet sind, Nebst einem An- 
hange jener Namen, welche fúr die Zukunft 



gánzlich zu unterbleiben haben, Prag, in 
der von Schónťeldschen Handlung 1787, 
12*, 60. 

Obsah : Mánnernamen (str. 7-41.) Weiber- 
namen (str. 41-57.) Verbotene Mánner- 
namen (str. 58.). Verbotene Weibernamen 
(str. 58-60.). Srv. č. 3061, 



— 174 — 



III. Archivy, bibliotheky a bádání v nich. 



A. Všeobecná čásť. 



c. 310:: 



3103. Lc'^ipoiitii Olivcrii, Coenobitae 
Benedictini, Dissertationes philologico-bi- 
bliographicac, in quibus de adornanda et 
ornanda bibliotheca, nec non de manu- 
scriptis, libris rarioribus, et praestantiori- 
bus, ac etiam de archivo in ordinem re- 
digendo, veterumque diplomatům criterio, 
deque rei nummariae, ac musices studio 
et aliis potissimum ad elegantiores literas 
spectantibus rébus disseritur. In usům 
bibliothecariorum et philobiblorum publi- 
cae luci commissae, Norimbergae, Impensis 
Pauli Lochncri ct Mayeri, 1746, 4", (5), 
327. Knihu svou včnoval Matějovi Stehlí- 
kovi z Čeňkova : Reverendissimo, perillustri 
ac amplissimo djmino Matthaeo Stehlik 
de Czenkau et Freistadt, sacri ordinis Be- 
nedictini, antiquissimi, liberi et exempti 
monasterii Rayhradensis prope Brunam 
Moravorum praeposito infulato, protono- 
tario apostolico, sacrae regiae llungaricae 
et Bohemicae Maiestatis consiliario, Mar- 
chionatus Moraviae prelato dignissimo etc, 
domino ťavitori suo ac maccenati gratiosi- 
ssimo hoc qualecumque devoti animi mo- 
numentům dicat et consecrat P. O. L. 
Věnování je zakončeno : Ita vovebam Ray- 
hradii die XI. Cal. Octobris S. Matthaeo 
sacra, anno 1745. — Obsah a ráz knihy 
vysvitne z přehledu nadpisu jednotlivých 
statí: Dissertatio I. de adornanda et or- 
nanda bibliotheca: 1. De bibliothecarum 
origine earumcjue erigendarum apud ve- 
teres studio. 2. De rei bibliothecariae 
praestantia, utilitate et cultu. 3. De modis, 
mediis et adminiculis erigendarum biblio- 
thecarum. 4. De comparandorum librorum 
examine, selectu. numero et (lualitate. 
5. De l)ibliothecarum ornamentis et in- 
scriptionibus. 6. De rei lihrariae disposi- 
tione et oeconomia, iuxta variorum syste- 



mata. 7. De generali ac spcciali librorum 
partitione et repositorium ordine. S. De 
armariis, forulis et libris pro faciliori in- 
ventione signandis. 9. De condendo libro 
rum catalogo. 10. De bibliothecae prae- 
fecto et fructu. usuque rei bibliothecariae. 
— Dissertatio II. De manuscriptis, librisque 
rarioribus et praestantioribus. 2 De scripto- 
ribus ad rarioruni librorum notitiam facien- 
tibus. 2. Ouinam libri sint rarioribus accen- 
sendi.- 3. De materia et forma veterum 
libroram. 4. De instrumentis, liquoribus, 
characteribus, aliisque ad scriptionem usur- 
patis. 5 De manuscriptorum cura, usu, 
dispositione eorumque indice conficiendo. 
6. De librorum typis excusorum raritate et 
artis cusoriae origine. 7. De reliquis rario- 
bus libris, eorumciue raritatis causis. 8. De 
praestantioribus libris et signis eorum 
diagnosticis. Dissertatio III. De archivo in 
ordinem redigendo et diplomatům criterio. 
1. Dc cura et ordinatione archivi, eiusque 
indice conficiendo. 2. De veterum diplo- 
matům cri.si serio instituenda. 3. De criterio 
dii)lomatum quoad contextum. 4. De exa- 
mine chronotaxeos diplomaticae et reliquis 
huc spectantibus. 5. De veterum diplo- 
matům exscriptione, et condenda ex iis 
historia. 6. Factum nefandum aecjuis rerum 
censoribus ad cautelam propositum. — 
* O Olivierovi Lcgipontovi Pelzel, Abbil- 
dungen bóhmischer und máhrischer Ge- 
lehrten und Kiinstler, Prag, IV. 117-23; 
Dlabacz, Allgemeines historisches Kúnstler- 
Lexicon, Prag. 1815, lí. 189; Ziegelbauer, 
Historia litteraria Ordinis Sancti Benedicti, 
Pars II. 347; Pars I\'. 31S; Francois Jean 
Dom., Bibliothéque generále des ecrivains 
de rOrdre de S. Benoit, contenant une 
notice exacte des ouvrages dc tout genrc 
composés par les religieux de měmc 



— 175 



Č. 3103-0: 



II. Pomocné včdy. I!I. Archivy, bibliutheky a bádáni v nich. 



ordrc . . . Buuillon, 1777, U. tome. Viz 
Wurzbach, Biograph. Lexikon s. v. XI\'. 
svazek. Riegrův Slovník Naučný s. v. 

3104. {Asscnbaum Kajetán), TÍieoretisch- 
practische Anleitung zuř Registratur.s- und 
Archivseinrichtung der Gutsbesitzer und 
GeistHchcn, zum Gel:rauche der Beaniten 
und Seelsorger in allen k. k. Erb.staaten, 
vorzúgHch in Bohmen und Máhren, Mit 
einer rein gestochenen, vollstándigen \Va- 
pentafel und 19 diplomatischen Hulfsta- 
bellen. Wien 1799, S", 154 (se zřetelem 
k českým archivům). — Obsah: Theore- 
tischer Theil : I. Kurze Geschichte des 
Archivswcsens in alten und unsern Zeiten. 
II. Erhaltung der Papiere, Pergamente, 
Schriften und Siegel. III. Schicksale der 
bóhmischen Sprache. (1. Einzug des Czech 
bis zur Kintuhrung des Christenthums. 
2. Christiiche Lehrer in Bohmen. 3. Unter 
Johann von Luxenburg. 4. Unter Johann 
Huss. 5. Die Buchdruckerei in Bohmen. 
6. Búcherbrand, Verfali der Sprache, ihr 
Zustand in unsern Zeiten : Egid. Chládek, 
E. F. Procházka, G. J. Dlabač, Jos. Do- 
browský, Er. Tomsa, W. Kramerius, Ge- 
briuler Dahm t. j. Tham.) IV. Berechnung 
und Bestimmung der Daten in alten Ur- 
kunden. Abtheilung des Jahrs, Monathe 
und Tage V. Beurtheiiung und Unter- 
scheidung der Urkunden. (Pergament. Pa- 
pier. Schreib-Instrumente. Tinte. Schrift. 
Von den Siegeln, Sigillen. Eorm der Siegel. 
Materien der Siegel. Earbe der Siegel. 
Umschriften der Siegel. Regeln bei den 
l^mschriften. Auszierung der Siegel. Bán- 
der an den Siegeln. Von den Gegensiegeln. 
Von der Unterschrift der Parteien, Nota- 
rien und Zeugen. Vom Styl, der Schreib- 
art. Von Chrismen.) VI. Von der Heraldik 
oder \Vai)enkunde. (Der Stellung nach 
werden die Schilde genannt. Von Neben- 
stiicken eines Wapens. Pabstliche Krone. 
Grossherzoglich Elorenzischc Krone. Grá- 
Hiche Kronen. Ereiherrliche Kronen. Car- 
dinals 11 Cite. Erzbischófliche, bischoHiche, 
pirotonotarische Húte. Prachtstúcke. Schild- 
halter. Vom Entwerfen und Blasoniren 
der Wapen. Blasoniren. Ein Beispiel 
hiervon sei die Blasonirung des furstl. 
Schwarzenbergischen Eamilien\vapens.)VIl. 
Von den Eigenschaften eines Archivars 
und der Structur des Archivs — Practi- 
scher Theil : I. Pian zur Bearbeituiig 
der Registraturen und Archive. (1. Ea- 
milien- und Haussachen. 2. Aquisitionen, 
Alicnationen, Lehensachen. 3. Trerechtsame 
der Herrschaft. 4. Jurisdictionalia 5. Kir- 
chen- und Schuisachen. 6. OelTentliche 
Landesanliegenhciten. 7. Oekonomie und 
Kamcralsachen. 8. Verwaltungsstand. Ilerr- 
schaftliche Dienerschaft. 9. Registratur 
und Archiv.) Departements, Hauptabthei- 
lungen. Was als lirkunde oder Archivs- 
stúck anzusehen sei.- Repertorium. Nach- 
weisregistratur. Signaturen-Gleichheit der 



Eascikel. Elenchus. 11. Kassirung unniitzer 
Schriften. III. Verfassung historischer An- 
merkungen, Aipiisitions-Geschichten. IV. 
Practische Geschafte bei \'erfassung eines 
Stammbaums. V. Patenten - Registratur. 
VI. Actenausfolgung. Actenliquidation. \'II. 
Buchhaitung der Geistlichkeit. VIII. Sup- 
plemeni des Gesagten, aus praktischěr 
Erfahrung. Commissionen. — Historisch- 
chronologische Eriáuterung. — Přílohy : 
I. Series der Pápste, Von Leo III. bis auf 
unsere Zeit. II. Series der Kaiser von Carl 
dem Grossen bis auf unsere Zeit. III. Se- 
ries der bóhmischen Herzoge und Konige, 
mit Zeiten des Kaiser Carl des Grossen 
anťangend. IV. Series der Beherrscher 
Ósterreichs seit dessen Erblichvverdung 
aus dem gráflich babenbergischen Hause. 
V. Tabelle, worin vom Jahr 800 bis 1582 
die Cyclen oder Umláufe der Mondes- 
Zirkeln oder goldenen Žahl des Sonnen- 
zirkels und der romischen Indiction oder 
Zinszahl, dann der Sonntagsbuchstaben 
und Monds-Epacten zu ersehen sind. VI. 
Vor J. 1582 oder d. Corrections- Jahr. 
Nach dem Gregorianischen Reťormations- 
Jahre von Anno 1583 bis 1700. VII. Ta- 
belle der verschiedenen Jahrsanfánge und 
diplomatischen Datirungen, dann des Ge- 
Inauchs der Regierungs Jahrzahl und der 
Indictionen. Vílí. Calendarium Romano- 
rum. IX. Rómischer v. 10. bis ISten Jahr- 
hundert gebráuchlicher Kalender. X. Ka- 
iender der unl)e\veglichen Fe.sttage. XI. 
Tabelle des Intervvalli mincri.s. XI. Ta- 
belle der beweglichen Eeste. XIII. Kalen- 
der duf das 15S2te oder so genannte Cor- 
rections- oder Reformations-Jahr. XIV. 
Eriiheste Ostern am 22ten Márz im ge- 
meinen Jahr. XV. . . . im Schaltjahr. XVI. 
Spateste Ostern am .25ten Aprill im ge- 
meinen Jahr. XVII. Osterkanon. XVIII. 
Verschiedene Benennungen alter, beweg- 
und unbeweglicher Eeste. XIX. Tabelle 
der Sonntagsbenennungen nach den Mess- 
eingángen und Evangelien. XX. I leraldische 
Wapfientalel. XXI. Muster eines Archivs- 
Reperloriums. XXII. — eines Regi.-itraturs- 
Repertoriums. XXIII. Actenti-( )uidation. 
XXIV. Taufbuch. Matrik. Traubuch Ster- 
bebuch. 



3105. Kúdym Frant. F/., Rady a pokynutí 
o zařizování a správě knihoven, v Praze, 
1881, 12". 48. (Týká se knihoven hlavně 
žákovských a lidových.) 

3106. Ccnndk Bohuslav, Základové kni- 
hovnictví, v Praze, 1893, 12", s 5 obrazci, 
(8), 72, (2), V. . 

3107. Zihrt Čeněk, Příspěvky ke studiu 
bibliothečních soustav a zařízení, Zápisky 
P. J. Šafaříka o pracích bibliothečních 
a pomůckách bibliothečního úřednictva, 
S litograťickou [iřílohou, Roz.šířený otisk 
z čas.' Sběratel III. č. .5-6, v Praze, 1898, 



176 — 



A. Všeobecná část. B. Archivy a bibliotheky v Cechách. 



C. 3107-40 



8*', 15, 55 str. Srv. íýi, Z bibliothekářské 
činnosti P. J. Šafaříka, ČČMu.s. 1899, str 164. 



3108. Knihovny čili bibliotéky, Miclil 
(č. 97.) 20-4. Viz též č. 398 ad. 

3109. Vocel J. £., O knihovnách obec- 
ních, ČČMus. 1845, 455-71. 

3110. Slovo o našich knihovnách, Nár. 
Listy 1873, č. 96, 103, 109, 110, 124, 126. 

3111. Kodyiii F. ]'., O sbírkách podpisů 
a rukopisů. Komenský VII, 1879, 613-5. 

.•^112. Wňitcr Z., Méšťanské iibráře 
v XV. a XVI. věku, ČČMus. 1892, 65-79, 
281-92. 

3113. Vocei J E., Slovo o starých listi- 
nách českých, ČČMus. 1847, II, 94-7. 

3114. Tief trunk A'., O městských ar- 
chivech, Boieslavan 1860, č.,4. str. 30. 

3115. Archivy starší v Čechách, Nár. 
Listy 1864, č. 8"4. 

3116. \'zorná péče o zachování privilegií. 
Rod. Kronika V, 1864, 24. ív Kostelci 
nad Orlicí I. 

3117. Archivy městské v Čechách, Rod. 
Kronika VI, 1864, 90, 112. 129. 

3118. Tischer Fr. jun.. Slovo o místní 
historii, památkách jejích listinných a s nimi 
nakládání v časech dřívějších, Ohlas od 
Nežárky 1891, č. 32. 

3119. České archivy a paměti místní, 
Besídka pro záb. a pouč. 1895, č. 103-7. 

3120. Několik slov k orf^anisaci českých 
archivů, Čas 1894, str. 613. 

3121. Karásek J., Slovo o našich archi- 
vech, Pr. Nov. 1896, č. 18. 

3122. Jeníček Václ. 17., O uspořádání 
venkovských archivů, Věstník Arch. Čásl. 
II, 1896, 87. 

3123. Svoboda Alois, V nedostatku ar- 
chivu, ibid. II. str. 2-4. 

3124. Aufbewahrung der wichtigen Ur- 
kunden in írúheren Zeiten, Prag, Beil. zu 
Ost u. West 1842, 14. 

3125. Jak se se starými rukopisy v Če- 
chách zacházelo, Besídka pro záb. a pouč. 
1883, č. 6. Srv. Bačkovského Všeob. Věstník 
L 1883, 28. 

3126. Nejstarší listiny české, ibid. 1886, 
č. 55; 1892, č. 114. 

3127. Uschovávání listin, Archivy, Tadra, 
Kanceláře 194-9. 



3128. Altbóhmische Stadtbiichcr, Slav. 
Correspondenz II 1868, č. 36. 

3129. Zoubek F. J., O knihách městských, 
Pam. Arch. VII 1868, 513-6. 

3130. .ŠVa/dk J., O městských a grun- 
tovních knihách, Plz. Listy 1884, č. 90-4. 

3131. Tadra F, Úřední knihy, archivy 
a kanceláře v Čechách, Hlas Ňár. (Ned. 
Listy) 1890, 170, 177, 184. . 

3132. Klementič Kl. i Čermák), Úřední 
knihy v musejích venkovských. Věstník 
Archeol. Čásl. II, .str. 145. 

3133. Nejstarší matriky v Čechách, Be- 
sídka pro záb. a pouč. i 890, č. 5. 

3134. Welzl Hans, Uber máhrische 
Pfarrmatriken, Zeits.hr. Gesch. i\I;ihr. III. 
2, 1899, str. 225-30. 

3135. Eine Verordnung die buhmischen 
Bibliotheken betreftend, Rothe, VolLstán- 
diger Auszug aller im Konigreich Bohmen 
am Ende des XVIII. Jhts. bestehender 
Gesetze, VII. 394-5. 

3136. Verordnungen Josephs II., die 
Bibliotheken Oestreichs betreftend, lland- 
buch aller unter der Regierung des Kaisers 
Josephs II. fúr die kais. k. Erblánder er- 
sangenen Verordnungen und Gesetze in 
ciner systematischen Verbindung, Wien, 
1785, 8", B. I. 532. VI. 427. B. VIII. 512, 
532-4. Srv. Kropatschek Jos., Oestreichs 
Staatsverfassung, Wien, s. a., 8", III. 9, 
544-6, 550-1. 

3137. Verordnungen Leoýo/ds II., die 
Bibl. Oestr. betrelTcnd, Sammlung der Ge- 
setze, vvelche unter der Regierung des 
Kaisers Leopold II. in den sámmtlichen 
k. k. Erblanden erschienen sind, in einer 
chronologischen Ordnung, Wien, s. a., 8", 
III. B., 61-2. 

3138. Verordnungen Kaiser Franz II. 
die ostreichischcn BíIjI. betreffend, S. Maj. 
Franz II. poiitische Gesetze und Verord- 
nungen fúr die Oestreichischen, BiJhmischen 
und Gaiizischen Erblilnder, Wien, s. a., 8°, 
B. I. 47, 289. B. XXVIII. 67-8. B. XXIX. 
37-8. B. XXXVI. 84. B. XLIII. 2, 328, 353. 
B. X. LIV. 157-61, 323-4, 345-50. 

3139 v. Riegger Jos., Consignation uber 
die ganz unbrauchbaren und zur Vertil- 
gung geeigneten Aktenstiicke bei den k. k. 
bohm. politischen Stellen in den 1 787-9 J., Ar- 
chiv Gesch. Stát., Dresden, 1795,111337-41. 



B. .\rchi\ V a bihliothekv v Cechíkli. 



I. Část všeobecná. 



3140. Balbini fíohuslai, Bohemiac doctae 
(viz č. 480.) Tractatus II., in quo biblio- 
thecae veteres et plunum ad historiam 



patriam illustrandam manuscriptorum lib- 
rorum tituli recensentur. Opus posthumum, 
Edidit P. Candidus a S. Theresia, Pragae 



Zibn, Bibl iofirafic I. 



— 177 — 



12 



C. 3140-66. 



II. Pomocné vědy. III. Archivy, bil)liothcky a bádání v nich. 



1777, 1-13. — Balbini Bohemiae doctac III. 
Dc bibhothecis et manuscriptis codicibus 
in Bohemia, ed. Raphael Ungar, Pragae, 
1780, 8", (241, 230. Str. 1-47. De vetustis 
in Bohemia bibliothecis praesertim manu- 
scriptorum librorum generatim. 

3141. Prochaska F., Miscellanea der bíih- 
mischen und máhri.schen Literatur seltener 
Werke und verschiedener Handschriťte, 
Prag, 1785, č 13. 

3142. Ciii^ttr A\ Versuch eincr Ge- 
schichte der liibliothekcn in Bohmen, Abh. 
Bóhm. Ges. Wiss. I. F. 1. B., 2. Abth. 1785, 
234-71. I. Alxschnitt: Von dem Zustande 
der Bibliotheken von den áitestcn Zeilen 
bis zur Einfiihrung der Jesuiten in Bohmen. 

3143. Ilirscliiiii; Frieiir. Kari Gottloh, 
Versuch einer Beschreibung .sehensw úrdi- 
ger Bibliotheken Teuíschlands nach alpha- 
betischer Ordnung der Ocrter, Erlangen 
1786-90 (týká se českých bibiiothek), I-IÍI, 8". 

3144. H. A. Mcrfe/is, Etwas wider Hir- 
schings Versuch etc , Journal von und fúr 
Dsutschland 1788, St. VII, str. 48-51. 
Replika Ilirschingova ibid. St. XII. str. 
508-10. 

3143. Meynerž, Nachrichten von Sciten- 
heiten bohmischer und miihrischer Biblio- 
theken, Wiener Jahrb. Liter., 1819, B. V , 
Anzbi. 28-31. 

3146. !'',!,'"<■/ Rriisi Gustav, Literatur 
friiherer und noch bestehender europái- 
scher óffentlicher und Corporations-Biblio- 
theken, Leipzig, 1840, XVÍ, 548. 

3147. Legis-Gliíckselig, Histor. Aehren- 
lese aus bohmischen Archiven und Biblio- 
theken, Oesterr. Bláttcr 1846, č. 120-5. 

3148. Přehled znamenitých knihoven 
v r. 1845 v rakouském mocnářství, Květy, 
1846, 426-7. 

3149. Fertz, Rcise nach Bohmen, Oester- 
reich, Salzburg und Máhrcn im September 
1843, Arch. der Ges. fúr -altere deutsche 
Geschichtskunde, Hannover, 1847, IX. P>. 
463. — Wattenbach, Reise nach Oester- 
reich 1847-9. 

3150. Vocel Jan F'-, Bericht uber die 
im August und September 1851 unter- 
nomenne kunstarchaeologische Bereisung 
hinhmcns, II. Miniaturhandschriften, Sitz. 
Ber Wien. Ak. Wiss. Bd. VIII. 1852. 

3151. Chmel jos., Bericht uber zwei 
literarische Reisen, eine kleine im Iniande, 
eine grosse im Auslande, Wien 1851. 8". 

3152. CuGo.ihWiiiKonT, li., U630])x óojitiiiiixi. 
riiió.iioTtMn. Kr.jionu in. ii.nun.if. 1859 rOfl;i, 



( . ]I.'re|.f.yiM-L, 1860, 8", 89. \Uu ilvvim.i.Ki 
.Mim. lI:!))." IIiH.cii. 1859 r. No. 10 ii 11. 

3153. Gindely A., Forschungen in fremden 
und einhcimischen Archiven, Wien 1862, 8". 

3154. Tlaiius J. j., Alte Búcherverzeich- 
nisse, Beschreibungen von slavischen Klo- 
ster-Bibliotheken im In- und Auslande als 
Quellen bohm.-slovenischer Literaturge- 
schichte, Ouellenkunde und Bibliographie 
(č. 102.). 1^68, 17-19. 

3155. Osudy starých knihoven v Čechách, 
Besídka pro záb. a pouč. 1884, č. 74. 
(Zatec, bibliotheka Vřesovcova srv. č. 3190.) 

3156. Cclakovský Jarondrs. Rezek Antoniu, 
Konvalinka Bcdr. a Fmlcr Jos , Výzkum 
v archivech země české, Pam. Arch. X, 
493-514, 777-806. 

3157. Neiiwirth Jos., Datirte Bilderhand- 
schrifte osterreichischer Klosterbibliothe- 
ken, Sitz. Ber. Wien Ak. Wi.ss. CIX., .563, 
571-630, Wien 1885. 

3158. Ce/akoT-ský Jar.. O domácích a 
cizích registrech, zvláště o registrech české 
a jiných rakouských dvorských kanceláří, 
(č. 2972.) 1890. * Právník XXIX, 566-7; 
Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm. XXIX, 20. — 
Týž, O starších úředních knihách, jmeno- 
vitě o registrech. Právník XXIX, 153-60, 
297-304, 233-43. 

3159. Sedláček Ang., Listy ze ztracených 
archivu panských, které se v Paprockého 
Diadochu připomínají, na pravý čas ^a 
pravé udání svedené, Otisk z Věstn. Král. C. 
Spol. Nauk, v Praze, 1892. 

3160. Klosteri)ibliotheken in B()hmen im 
10-14 Jahrhundert, Ifolkan R., Bohmens 
Antheil an d. deut. Liter. III. Prag 1894, 54. 

3161. Die aitbohmischen Cancionale, 
Politik, 1894, č. 290. (Králové Hradec, 
Žlutíce, Litoměřice, Třebenice, Ml. Bole- 
slav, Chrudim, Litomyšl, Louny, Kutná 
Hora, Klatovy, Lomnice n. P., Sedlčany, 
Rakovník, Jaroměř, Příbram, Roudnice, 
Něm Brod, Mělník, Duchcov, Ústí, Zásmuky, 
Stěpanice, Prachatice). 

3162. Viz Výroční zprávy Zemského 
archivu o archivalních výzkumech, vy- 
konaných za každý jednotlivý rok. 

3163. KoMi-eoHiiKodó II. ^1., Oó30pii aijxii- 
iioBi, il]iyfriii, CaBapiii ii ABcxpiii. ,tpcKHOCTii, 
Tjiy.Ti.i ai)XC(iriia<nmecKoň kommiiccíh Mmii. 
^Icici;. AiixofMiiniu. Oňin. I. 1.2, NÍO''Ki!a 
1898. Archivy rakouské (mezi nimi české) 
str. 214-30. * Zíbrt, ČČMus. 1898, č. 6., 
str. 584. 



II. Archivy šlechtické. 



3164. z Častolovic pánu archiv, viz 
Sed/áček, Die altbohm. Bcstánde d. Oelser 
Archiv, Sitz. -Ber. Bohm. (ies. Wiss. 1887, 
str. 56-7. 



3165. Černínský archiv viz Jindr. 
Hradec. 

;!166. z Bergowa viz Sedláček, č. 3164, 
Olešnice. 



— 178 — 



B. Archivy a hibliothekv v Cechách. II. Arcliivy šlechtické. 

III. Archivy a bibliotheky místní. Č. 3167-9S 



3167. Čouch ze Zásady, viz Sed/áiek, 
Oelser Archiv, Sitz.-Bcr. l!()hm. Ges. Wiss. 
1887, 58. 

3168. Fúrstenberský archiv viz Křivoklát. 
Srv. Dr. S. Kiezlcr, Das Fiir.stenbcri,'. Ur- 
kundenbuch. 

3169. Harant vi/ Polžice. 

3170. Hartig vi/ Mimoň. 

3171. Bibliotheca Hazmburgica, Balbin. 
Boh. docta, Candidus; 11. 3. lUnj^ar') III. 10. 

3172. Griinkagen, Das Hatzfelďsche 
Archiv zu Trachcnberg, Zeitschr. Gesch. 
Schies. XIII 1876, 'J69-70. 

3173. Bibliotheca Joannis Senioris ab 
Hodiegova, Balbiu, Boh. docta (Candidus) 
II. 8-1 j; (lingarj, III. 40-7. — Farraymes, 
Pragae II. 264. 

3174. Kinský'sche.s Archiv (v Praze), Bo- 
hemia, 1858, No. 217, 240. — Několik 
svazků rukopisu k poznání zemč české 
v prvních dvou třetinách minulého století 
(bibl. Ferd. Kinského ze Vchynic v Praze), 
Lumír VI. 2., 1856, str. 1224. Srv. Praha. 
— Bibliotheka Kinských viz Kronika 1864, 
VI. 46. — Ordnung des herrschaťtlichen 
Archivs (Graf Kinsky) zu Freistadt, Mitth. 
CCom. NF XX, .1894, 105. - 

3175. Kolovratská knihovna v Rychnově, 
ČVčela 1835. II. 375. Viz Rychnov. 

3176. z Kunštátu viz Sedláček, Oelser 
Archiv, Sitz.-Ber. B<">hm. Ges. Wiss. 1887, 
61-2, 64-70. 

3177. P. VI, Knihovna z pozůstalosti 
Ferdin. Leop Kustoše ze Zubří (f 1695), 
Pam. Arch. X. 382-3. 

3178. z Lichtenburka viz Sedláček, Oelser 
Archiv, Sitz.-Ber. Bíihm. Ges. Wiss. 1887, 
57-8. 

3179. Lichtenšteinská bibliotéka viz Mor. 
Šternberk. 

3180. Bibliotheca Lobkoviciana, Bal/>í/i, 
Boh. docta (Candidus) II. 1-3; (Ungar) III 
1-10. Viz Praha, Lobk. bibl.; Roudnice, 
Lobk. bibl. — Srv. též Generosi baronis 
poetae oratorisque excellentis D. Bohuslai 
Hassistenii a Lobkovicz Appendi.x Poe- 
matum edit. a Tlioma Mlže Nymburgeiisi. 
Addita šunt elegia plurimorum in D. Bo- 
huslaum uno cum Indice librorum biblio- 



thecae Hasisteinianae, Pragae, 1570, 8". 
Viz Chomutov. 

3181. Sihu/n, Mittheilungen uber die 
túrstlich Metternichische Bibliothek auť 
Schloss Konigsuart in Bohmen, Han- 
nover 1880. 8", 557-65. 

.".182. Oppersdorfský archiv viz Hlohov 
Horní (Slezsko. 

3183. Rožmberská knihovna a archiv, 
Krumlov, Třeboň. 

3181. Bibliotéka pánu z Říčan viz Ho- 
řovice. 

^ 3185. l)il)liotheca Schafgotschiana viz 
Cechy: Praha; Slezsko (Hernsdorf). — 
Xenlwlg, Millheilungen aus dum Rcichs- 
gráliich Schnllgotschen Archive. Warm- 
brunn I. 1896. II. 1898. 

3186. Compo^itio et dispositio facta circa 
bibliothccam Sternbergicam 1724, Balbín, 
Boh. docta (Ungar) III. 74-8, — Srv. Se- 
dláček, Oelser Archiv č. 3164. Sitz. Ber. 
Bohm. Ges. Wiss. 1887, 63-4. 

3187. Die Archive des fiirstlichen Hau- 
ses Schwarzenberg a. L., Beitrage zur 
Geschichte und Statistik derselben, Wien, 
1873, 8", VI, 162, 2 tab. * Fr. jlwof, Mitth. 
aus d. hist. Liter. Berlin. III. 121. — Meyer 
Fr., Die Sch\varzenberg'schcn Archiven, 
Bohemia 1876, 222. — Viz Krumlov, Orlík, 
Třeboň. 

3 '88. Knihovna pánů z Tovačova viz 
Tovačov. 

3189. Zahn Jos., Das funstlich Win- 
dischgrátzische Archiv zu Tachau, Bei- 
trage zur Kunde steierm. Gesch. Ouellen. 
X. 142-4. 

3190. Bibliotheca Wrzesoveczior, Balbin, 
Bohemia docta (Candidus) II. 3; (Ungar) 
III. 11-9. — Knihovna rytíře Václava 
z Vřesovic, Lumír III. 1853, II. 1027. — 
Rk, Pořízení o bibliotéce Vácslava Vře- 
sovce z Vřesovic r. 1579, Pam. Arch. X. 
627. — Besídka pro záb. a pouč. 1884, 
č. 74. — Viz Praha, univ. bibl. 

3191. Verzcichniss uber die Freiherrlich 
v.Wunschwitz'.'-.cheBiichersammIung, 1'rag, 
1837. Viz bibliotheka Musea král. če- 
ského, archiv zemský. 



III. Archivy a bibliothek)- místní. 



3192. Einler '}., Výzkum v archivech: 
Bavorov, Pam. Arch.X. 1878, 804. 

3193. Ncdůina Jan, Nový archiv v Če- 
chách (v Bechyni\ Sb. Hi.st. III. 1885, 
369-73. 

3194. St. Benigna viz Ostrov. 

3195. Bergreichenstein viz Hory Ka- 
šperské. 

3196. Bělá. Kalousek Jos., Listiny a zá- 
pisv B. o věcech městských i sedlskvch 
z fct 1345-708, v Praze, 1889. 4", XI. 



154. Otisk z Rozprav Kr. Č. Spol. Nauk 
VII., 3. Srv. Krok III. 1899, 290-1. — 
Z archivu B., Jizeran, v Ml. Boleslavi 1890, 
č. 57, 63, 72. 

3197. Benátky Nové. Z kněh města N. 
B., Události v Boleslavsku 1740-3, Jizeran 
1882, č. 73 ad. 

3198. Beroun. Vávra Jos., Z pozůsta- 
losti B. knihy svědomí. Český Lid I. 1892, 
64-7. Tví, Ž B. knih svědomí, ibid. !. 
589-90. 'Týž, Z B. knihy kšaftů III. 1894, 



— 179 



12* 



C. 3198-209. 



II. Pomocné vědy. III. Archivy, bibliothcky a bádání v nich. 



321-3. Privilegia viz Cclakovský, Sbírka 
pramenil práva městského král. č. II. 189.") 
Č. 76, 136, 137, 140, 199, 298, 334, 362, 
399, 467, 492, 579, 701, 765. 

3199. Bezno. Vaněk V., Drobty z ar- 
chivu B. a Sovínského, Ze starých zlatých 
dob. Pokrok 1873, č. 182. Týž, Z pamětní 
knihv B., jizeran, 1888, č. 3. 

3200. Bischofteinitz viz Týn Horšův. 

3201. Blovice. Z archivu B., Nár. .Skula 
1868. — Z pamětní knihv města B., Lumír 
1865, 599 (Bě/c/i/aí/.yi-ý V. M). 

3202. Bohm. Leipa viz Lípa Česká. 

3203. Boleslav Mladá. ll\ni,/cr Rittcr 
von Grihncald Jos., Beschreibung eines 
merkwiirdigen b(')hmischen (iesangbuches 
der Bunzlauer-BriJdcr aus dem X\'I. Jht.. 
v. Rieggcr, Archiv Gesch. Stát. I. 1792, 
642-61, s vvobraz. - IVoccl, SBer. Wien. 
Akad. Vílí. 1852, 16-7. — IVocel, Das 
hohmische Cancion. von Junqbunzlau, Mitth. 
C. Comm. Xli. 1867, str. LXXIV-VI. — 
IVoce/, Pam. Arch. III. 1859, 245-7 (kan- 
cionál). — Hager. Bohm. Cancionale, n;i- 
mentlich iiber die Jungbunzlau, N. Laus. 
Magazín 1860, 2.")1. Kancionály, Boleslavan 
I 1861, č. M. — Schinidi A. F., Das latein. 
Cancion. zu Juni^bunzlau, Mitth. C. Comm. 
XIII. 1868, str. XLVIIÍ-L. - Politik 1894, 
No. 290. — Bareš /•>., Mladoboleslavské 
kancionály, Pam. Arch. XIV. 1889, 611-20. 
— Týž, Nejstarší matrika mladoboleslavská, 
ibid., XVI. 1896, 89-92. — Týž, Zápisy 
českobratrské v M. B., ibid. XVII. 1897, 
2ft4-6. — Nejstarší listina archivu B. (1334 r., 
lešek z IMichalovic založil m. na vrchu), 
Boleslavan I. 1860, č. 7., str. 60. — Privi- 
legia města M. B., ibid. VI. (11.) 1888, č. 
82-101. — Privilegia viz Celakovský, Sbírka 
pramenů práva městského král. č. 11. 1895, 
č. 66, 169, 196, 643, 872. — Srv. též Konrád, 
Dějiny posvátného zpěvu staroč. od XV. 
věku I. 1893. str. V, 174, 176, 184, 187, 
188, 194, 198, 199, 231-9, 244, 245, 257, 
414, 415 (kancionály)- 

3204. Boleslav Stará. Die Bibliothck bei 
der Ccllegiatkirche St. Wenzel zur Alt- 
bunzlau, Dobrovský, Bohm. Literatur auf 
d. J. 1779, I. 2, 132-8. — Hirsckiiig, Bi- 
bliothcken II, 230. — Z pamětní knihy 
r. 1742-808. Blahověst 1883, 216, 266, 280, 
324, 340. — Xcdoma V., Bolesjavský Codex 
z doby husitské, Včst. Kr. Č. Spol. Nauk 
1891, 25-.")0. Srv. Ein neuer Codex aus 
der Hussitenzeit, Politik 1886, č. 352 
a 353. 

3205. Borovany. Indiculus manuscripto- 
rum codicum coenobii (August.) Borova- 
nensis, Balhin, Bohemia docta II. 'Candi- 
dus) 61-3; III, (Ungarj 149-51. — Schwar- 
zenb. archiv. Archive d. f. Haus. Schw. 
1873 (Č. 3187.), str. Sl-2. 

3206. Brandýs n. Orl. Peška Bedr., Kněží 
bratrští v knihách města B. n. O., Pam. 
Arch. IX. 1874. 887-90. 



3207. Brod Český. Privilegia viz Cela- 
kovský, Sbírka pramenů jiráva městského 
král. Č. II. 1895, č. 74, 75, 384, 440, 804 
pozn. — Srv. Miškovský Jas,, Revise privi- 
legií Č. Br. (r. 1547), Naše Hlasy 1884, 
č. 18-20. - Pamětní kniha, Zličan, 1882, 
c. 19. — Pam. Arch. III. 18.59, 284. - 
Kancionály, Konrád A'., Dějiny posvátného 
zpévu staroč. od XV. v., 1. 1893, V, 27, 127, 
128, 191. 194, 196, 226, 234, 235, 310, 
456. 

3208. Brod Ném. So/ař Jer., N. B. 
Gradual, Pam. Arch. 111. 18.59, 188-9. — 
Politik 1S94, No. 290. — Lat. listina Hynka 
z Lichtenburka v městském archivu, Pam. 
Arch. IV. 1870, 58-60. — Privilegia viz 
Celakovský, Sbírka pramenů práva měst- 
ského král. č. II. 1895, č. 10, 15, 18, 23, 
31, 42, 90, 91, 96, 112, 166, 218, 244, 397, 
402, 419, 433, 461, 532, 562, 606, 607, 685. 
Srv. ibid. str. XXVllI. — O kancionálech 
viz též Konrád K., Dějinv posv. zpěvu 
staroč. od XV. věku 1. 1893, V, 120, 138, 
192, 194, 231, 232, 239. 

3209. Brod Vyšší. Milatier, Fragmente 
aus d. Necrologe des Stifts Hohenfurt, 
Prag, 1819. - Uber die im Archive des 
Cistercienserstiftes Hohenfurt vorhandenen 
Materialien, SBer. Wien. Akad. I. 104. — 
Schmidt Val., Urbar des Cistercienser- 
Stiftes Hohenfurt aus dem Jahre 1530, Bre- 
genz 1S96, 72. * Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm. 
XXXV. 7.-;. — Gradual z r. 1410, Konrád K., 
Dějiny posv. zpěvu staroč. od XV. věku 
I. 1893, V, 6, 8, 94, 97-9, 105, 116, 241-3. 
Wattcnlnuh, Handschriften des Klosters 
II., mitgetheilt von Herrn Vix. Rossler o.m% 
Wien, .\rchiv fůr áltere deutsche Ge- 
schichtsk. X. 1851, 670. - Mikovec Ferd., 
Das Cistercienserstift H. in Bohmen, Wien. 
Olmiitz \%^%,'í>\— Pangerl M, Urkiinden- 
buch des Cistercienserstiftes 11. in Boh- 
men, Wien 1865 (Fontes rer. Austr. XXIII.) 
— Gruchcr />'., Kunst des Mitlelalt. in 
Bohmen^ ímissale), Mitth. C.Comm. XVII. 
1872, str. XXX.; ibidem XVIII. 1873, 104. 
Síiienr /í'., Ilohenfurter Benedictinerregel, 
Zeitschrift fiir deutsches Alterthum 1873, 
XVI. 224 -79. — Pavel Raph., Handschriften- 
katalog der Hohenfurther Stiltsbibliothek, 
SBer. Wien. Akad. XCV 873. — Srv. týž, 
l'"iihrer durch die schenswerthen Ráum- 
iichkeiten des Stiftcs H., Graz, 1882, ru- 
kopisy na str. 93-8 — Viz též Pilkoein, 
.\briss (1. Gesch. d. Cistercienserstifts H., 
Óoterr. Archiv 1833, č. 123 ad — Ji- 
reček J., Z rukopisův kláštera Vyšnobrod- 
ského, ČČMus. 1885, 563-72. — Dreves 
C. A/., Cantiones bohemicae. Leiche, Lie- 
der und Rufe des XIII., XIV. und XV. 
Jahrhunderts nach Handschriften aus Prag, 
jistebnitz, Wittingau, Hohenfurt und Te- 
gernsee, Leipzig, 1886. — Bdiimkcr IV., 
Fin deutsches geistliches Liederbuch mit 
Melodien aus dem XV. Jht. nach einer 
Handschrift des Stiftes II. Leipzig, 1895. 



— 180 



il Archivy a iMbliolheky v Čechách. III. Archivy 
a bibliothekv mí.stní. 



Č. 3209-27. 



— l^o/kan Rud., Hohenfurter Mariense- 
quenz, Milth. Gcsch. Dcutsch. Bohm XXX. 
1895, 395-9. — ^ihmidt I'., Einige bi.shcr 
unbekannte Urkunden (5 Urkundeii aus 
Hohenfurth 12S2-1488). Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bohm. XXVII. i8S9, 326-34. 

3210. Wifiěk I'.. Obrázky z farních 
matrik Brodeckých, Jizcran 1887, VII. 
č. 70, 71, 7.'). 

.S211. ir/uícra /'., Archiv města Brou 
mova, ČČHist. 189S. IV. 189-93. Srv. Břev- 
nov. — Rezek A., Výzkum archivu: Brou- 
mov, Pam. Arch. X.', 1876, 511-4. Win- 
feiíi í'., Zwei Schiesier im J. 1593 vor 
dem Braunauer Stadtgerichte (Z archivu 
B.\ Zeitsrh. Gesch. Schles. 1896, 325. 

321'J. Břevnov. Zťegel/uii/fr .1/., Epitome 
hist. Monasterii Brewnoviensis, vulyo S. 
Margarethae, Coloniae 174U, ťoi. 161-3. — 
7vi, Historia rei literariae Ordinis Bene- 
dicti. I.. 457-S. — Hirschiug, Bibliotheken 
III. 296-314. — Dobncr Gel., Beweis, das 
die Urkunde Boleslavs II., welche in 
dem Archive des Klosters B. bei Prag 
autbewahret wird. ácht sei, Prag 1775. 
Srv. č. 2960. - Die Bibliothek des 
Klosters B. Wo/kari, Bohm. Anthcil an 
d. d. Liter. III., 62. — Archiv klá.štera 
Břevnovského XIV. stol., Tadra, Kance- 
láře str. 197, příloha XV. str. 268-9. 
Scliramni Roniuald, Regesten zur Ge- 
schichte der Benedictiner-Abtei Břevnov- 
Braunau, Benedictincr Studien und i\Iit- 
theilungen, Brunn, II. 1882, 66-83, 292-309; 
II!. 1882, 82-95, 312-22; I\'. 1883, 30-41, 
250-4. — Doplněk od V. Wintery, ibid., 
XI. 1891, 432-47. — Týb, Eincultur- 
historischer Fund aus d. XIV. Jht. (zlomek 
z inventáře břevn. z r. 1393), ibid. XI. 
92-7. 

3213. Pokorný Frarit., \'ýr'iatky z pa- 
mětní knihy obce Břišťan (u Hořic). Oběž- 
ník hospod, jednoty v Hořicích 1881, 
c. 1. 

3214. Budějovice. Krejčí Ani., Alte Li- 
teraturdenkmáler im Archiv der Budwei- 
scr-Dechantei, Bohemia 1841, XIV., č. 71. 

— Archiv Budějovický viz Archiv Český 
VII., 401 ad. — Srv." ČČMus. 1831, III., 
284 (protokol v archivu budějovském). — 
A'i'// A'., Stádtisches Museum zu Budweis, 
Buihvciser Kreisblatt feuilletony. Otisk, 
Budweis, 8", 143. Srv. Bndweiser Zeitung 
1S77. — Kopl K., Falsch datirte Budweiser 
Urkunden (v m. archivu B.i, Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bohm. XXII. 1884, 264-70. — 
České Budějovice byly i před dvě stě a 
padesáti léty české. ( Listina česká z_ r. 1 615 ', 
Budivoj II.. 1866, č. 39. — .Širer Cnhošlský 
Jos. Vlast., Listv královské do Budějovic, 
jež sebral a spolku historickému daroval, 
Pam. Arch. IX. 1874, 65-8. — Privilegia 
viz Celakovskx, Sbírka pramenu práva 
městského král. č. II. 1895, č. 64, 105, 148, 
158, 173, 177, 199, 207, 208,220, 221, 225, 
235, 248, 304, 310, 312, 370, 381,396,411, 



412, 456, 468, 493, 530, 545, 54*^, 573, 592, 
597, 627, 634, 637, 638, 655, 656, 658, 663, 
665, 672, 682, 689, 701, 726, 730, 750, 761, 
772, 799, 810, 811, 812, 823, 838, 857, 873, 
877. 

3215. O archivu města Budyné, Lumír 

XIII. 1S63, I. 166. 

3216 Bunzlau viz Boleslav. 

3217. Bydžov Nový. Kmlcr 7os\, O nej- 
starších knihách městských v Čechách, 
zejména o knize Bvdžovské od r. 1311, 
SBer. Bohni. Ges. \Viss. 1873, 54. — Pro- 
chaska V., Uber die Entstehung und Ent- 
wicklung der áltesten Stadtbúcher in Bíjh- 
men, Neubvdschow 1311, IMitth. Gcsch. 
Deutsch. Bohm. XXII. 1884, 56. — .Štem- 
bcrg \'avr., Bvdžovská kniha zápisův z r. 
1311, Právník XXVK. 1888, 253-62 — 
Privilegia viz Celakovský, Sbírka pramenů 
práva městského král. č. II. 1895, č. 78, 
94, 820, 832, 861. 

3218. Michl J. V., Z památní knihy 
farního chrámu v Bystrém, ČČMus. 1847, 
I. 540. 

32)9. Bzi. Schwarzenb. archiv. Archive 
d. f. Haus. Schw. 1873 (č. 3187.), str. 80. 

3220. Citoliby. Schwarzenb. archiv. Ar- 
chive d. f. Haus. Schw. 1873 (č. 3187.;i, 
str. 107-S. 

3221. Čáslav. Rybička A., Kancionál Čá- 
slavský (nvní ve dv. knih. ve Vídni), Pam. 
Arch. VI. 1865, 52-6^. Srv. Mikovec F. B., 
Verše a prosy z Č. kancionálu, Lumír 
XII. 1862, I. 202. — ,Něco ze zapadlého 
archivu král. města Č., Pravda, 1894, č. 
27 ad. -- Xováček V. J, Matrika kůru 
liter, v Č. 1539-659, Věstník Král. Č. Spol. 
Nauk 1897, č. XXI. Otisk, 8^ str. 25. — 
Privilegia viz Celakovský, Sbírka pramenů 
práva městského král. č. II. 1S95, č. 5, 
26, 29, 84, 154, 196, 200, 202, 232, 262. 
304, 385, 386, 398, 469, 494, 590, 611,661, 
701, 708, 711, 771, 785, 829. 

3222. Procházka F., Kancionál Čechti- 
cký, Čes. Včela 1846, 359. 

3223. Děčín. Dávní práva i rozepře no- 
vého a starého měst Pražských, ze sta- 
rého rukopisu bibliotheky Děčínské, ČČMus. 
1836, 299-322. Bucherei im Tetschner 
Schlosse, Mitth. Exc. Cl. XIX. 278. 

3224. Deštná viz Kolár M., Příspěvky 
archivní, Pam. Arch. VIII. 1870, 627. 

3225. Sv. Dobrotivá viz Ostrov. 

3226. Dobřichovice, Farní bibliotheka. 
Koláf- Jos.. O hlaholských zlomcích D. 

XIV. a XV. stol. (nvní 'v Praze, v bibl. 
Musea Král. Č.), ČČMus. 1870, 391-9. — 
fíernau />., Tři staré listv Dobřichovské, 
Naše Hlasy 1896, č. 4. 

3227. Domažlice. Ihijck A'., Něco z ar- 
chivu D., Lumír JX. 1859, str. 1001, 1242. 
— Viz Archiv Český VI. 451. — Z ar- 
chivu D., Nár. Škola 'l863. — Heydtik Fr., 
Něco z archivu král. města D., Posel od 
Čerchova 1879, č. 4. Ibid. 1883, XII. č. 
9-11. — Týž, ještě něco z archivu král. 



— ISl 



Č. 3227-48. 



II. Pomocné védy. III. Archivy, bibliotheky ^ liádání v nich. 



mčsta D.. ibid., č. 48-9. Dvé listin z ar- 
chivu, ibid., 1884, č. 48-9. — Janda jahib, 
Po 25 letech, Z městského archivu, pa- 
mětní knihy gymnasialni, z výročních 
pro<.;ramů a katalogu vybral, Progr., Do- 
mažlice, 1896, 8", str. 2-40. — Privilegia 
viz \Cclakovsk\\ Sbírisa itrameníi práva 
městského král. c. II. 1895 č. 13, 54, 119, 
129, 157, 16J, 199, 213, 234, 258, 259, 260, 
237, 290, 291, 341, 382, 399, 407, 423, 441, 
457, 470, 495, 519, 579, 587, 588, 599, 670, 
701, 754, 824. 

3228 Duchcoy. Fahcr, Schlossbibliothek 
/uDux, Eljerts Uberliefcrungen zur Gesch., 
Liter, und Kunst, Dresden, 1827, II. 1., 
str. 19. — Wocel, Evangeliarium zu Dux, 
Mitth. C. Comm. IV. 1859, 97. — Kancionál. 
Politik, 1894, No. 290. 

3229. Dux viz Duchcov. 

3. '30. Dvůr Králové. Sclimtti A. P., Vý- 
pisky z pamětních kněh města Dvoru nad 
Labem, Lumír 1865, str. 536, 552, 569, 
583. — Konvalinka B., Výzkum archivů, 
Pam. Arch. X. 1878, 801-3. — Privilegia 
viz Čelakovskv, Sbírka pramenů práva 
městského král. č. II. 1895, č. 99, 216, 253, 
289, 301, 420, 430, 713, 714, 718, 854. — 
O kancionálech srv. Konrád K., Dějiny 
posv. zpěvu staroč. od XV. věku I. 1893, 
str. 134. 

323'. Elbogen viz Loket. 

3232.Falknov (^Falkenau). krc\\\\,Sc/imitt, 
Mitth. C. Comm. VIII. 1863. 323. — Bnrk- 
liardí, Hand- und Adressbuch d. d. Archive, 
Leipzig 1875, str. 43, č. 107.— Rietsch K /•>-., 
Das Stadtbuch von Falkenau 1483-1528, 
Kin Beitrag zur Geschichte des deutschen 
Stadtrechtes in Bohmen, Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bobm. XXXIII. 243. Otisk, Prag, 
1895, 8". 

3233. Frauenberg viz Hluboká. 

3234. Friedland, Ilojlcr 6'., Die diploma- 
tische Correspondenz des Grafen Johann 
Wenzel Gallas, Nach den in Prag und in 
Kriedland aufgefundenen Archivalia zu- 
sammengestellt, Wicn 1869, v 8", 21. 

3235. Gabel viz Jablonné. 

3236. Gastorf viz Hoštka. 

3237. Goldenkron viz Koruna Zlatá. 

3238. Hammerstadt viz Královice Dolni. 

3239. Hluboká Schwarzenb. archiv. Ar- 
chive d. f Hnus. Schw. íč. 3187.^ 1873, 82-4. 

3240. Hohenfurt viz Brod Vyšší. 

3241. Holohlavý viz Konvalinka B., 
Vvzkum archivu, Pam. Arch. X., 1878, 
SOO-1. 

3242. Hora Kunětická. Kuněticer Ur- 
kunden. Sedláček, Die aitbuhm. Bestánde 
d. Oelser Archivs 1887, (č. 3164.) str. 59-60. 

3243. Hora Kutná, Vesejský P. .]/., 
Z archivu Kutnohorského, ČČMus. 1847, 
II, 422 (Žaloby měst na pány a rytířstvo). 
— ČČMusea 1847, II. 492 (Výpověď krále 
Vladislava\ — Listy z archivu Kutnoh., 
ČČMusea 1848, I, 63Ó-7. — Týž, Lumír IX 



18.^9, II, 686 íSjezd v Čáslavi 1519). — 
1'esclský P. .1/., Některé zprávy o měst- 
ském archivu v H. K., Kutnohoran ( Příl. 
Koruny České), 1879, č. 18, 20. Srv. /ýz, 
Dvě mešní knihy latinské z XV. věku 
v archivu městském H. K., Pam. Arch. XI. 
1881, 261-6. — Materta Ant., Zpráva 
o horním archivu »z Vlašského Dvora< 
v H. K, Tam. Arch. XIV, 1889, 29-36. — 
Viz Archiv Český VI. 217. — Řehák J. J., 
Z protokolů konsistoře kutnohorské. Sbor. 
Kl. Hist. 1883, 38. — Týž, Kutnohorské 
diarium biskupa Filipa Villanuovy, Zpr. 
Zas. Kr. Čes. Spol. Nauk, Oti^k, v Praze 
1879. — Registra ortelů horního soudu 
v II. K. z I. 1511-4, Archiv Český XIV. ^— 
Xováček V. J., Příspěvky k životopisům 
českých spisovatelův a k dějinám litera- 
tury české, V archive kutnohorském sebral, 
ČČMus. 1893, 264. — Týz, Listář k dějinám 
školství kutnohorskéhod520-l623), v Praze, 
1894 (Historický Archiv České Akademie 
č. 5.), XX, 174. — Šimek Jos., Zpráva 
o Kaiíkovském graduale, Pam. Arch. XV 
1892, 461-4. — Rybička Ant., Kancionál 
Kutnohorský, ibid. VI 1865, 17-23 (nyní 
ve dvorní bibl. ve Vídni i. Srv. Politik 1894, 
No. 290. — Privilegia viz Čelakovský, Sbírka 
pramenů práva městského král. č. II. 1895, 
č. 5, 36, 70, 88, 146, 147, 153, 241. 242, 
247, 262, 339, 353, 366, 404, 4i 8, 409, 438, 
449, 519, 608, 641, 654, 661, 687, 688, 731. 
738, 739, 74 J, 755, 828, 840, 858. Srv. ibid. 
str. XXVI. — O kancionálech srv. Konrád 
K.. Dějiny posv. zpěvu .'•taroč. od XV. 
věku I. 1893, 119-20, 134, 174, 183, 189, 
239, 307. 454 6. 

3244. Hory Kašperské, //ansgir^ V., 
Ueher 2 iiterarische Funde des XVI. Jahr- 
hunderts in Bergreichenstein. Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bohm. III. 1865, 151-7. (1. Die 
Rudoilinischen .Stadtrechte aus dem Jahre 
1579. 2. Kammerwesen im Konigreich 
Bohmen aus dem Jahre 1576). 

3245. Hořovice. Bibliotheca Horzovi- 
censis baronům a Kziczan, Balbi>i, Bohemia 
docta II. (Candidus), 5; III. (Ungar) 27-31. 
— Landtáflicher Ouatern Extrakt (ze shoř. 
desk) ibid. (UngarT III. 1780, 30. — Sedmero 
psaní pana Karla z Žerotína z r. 1628-31, 
Z původního rukopisu ve knihovně Hořov- 
s-cé, ČČMus. 1831, 393-407. — Patnáctero 
psaní pana Karla z Žcro.ína z roku 1628-31, 
Z původního rukopisu ve knihovně Ho- 
řovské, ČČMus. 1836, 123-44. Nyní v Blu- 
dově na Moravě. 

3246. Hoštka. Richter C. Buch der Eide 
in Gastorf. Mitth. Exc.-Cl. XVIII 189.3. 

3247. Hrad Nový (Neuschloss). Schwar- 
zenb. archiv. Archive d f. Haus. Schw. 
1873 (č. :5187,' str '>.'>. 

3248. Hradec Jindřichův. 1. Rezek Ant., 
Jindřichohradecký (Černínský) archiv po 
30 letech, ČČHistor. II. 1896, 184-6. — 
Friedmanns Zeitschrift í. 61. Srv. Bitrk- 
hardt, Hand- und Adressbuch d. d. Archive 



182 — 



B. Archivy a bibliotheky v Čechách. 111. Archivy 
a bibliothekv místní. 



C. :rj48-53. 



1875, 66. — v. //i/igi://nu, Aus clem Archive 
des Schlosses Neuhaus in Bohmen, Oester- 
rcich. Bl. 1845, No. 119. — Z J. lir. archivu, 
Lumír V. 1855, I. 549. — Světozor 1856, 
19 flleíman Černín). — Jircček J., Některé 
listy Vil. hr. Slavaty z archivu hr. Čerň., 
Rozpravy ve Vídni, 1860, 80-5 — Dvorský 
Fr., Kvcty 1867, 11. 218. — Srv. Praha, 
Desky zemské, Dvorský a Einlcr. — H'o/uý 
(irci;., Mittheilunr;en iiber die in den 
Archiven von Neuhaus, Pirnitz und Jaro- 
meritz betindlichen Urkunden und histo- 
rischen Documenten, SBer. Wien. .Akad. 1. 
186. — Šf libert I F. A., Z hlubin J. Hrad. 
archivu, Pokrok 1880, č. 290 ad. — Kaňka 
j., O -staročeských listinách z konce XIV. 
stol. v archivu J. Hr., Pro^r. yymn , v Jindř. 
Hradci, 1886. — Xcdoma J., Z archivu 
J. Hr., Výpisy z urbáře. Pam. Arch. XIV. 
■_'55-7. Drobnosti z archivu T- Hr., ibid. 
XV. 57-8. Srv. ibid. XI. 162. "Čech, 1891, 
21. března. — Tischcr Fr., Dopisy Stan. 
Pavlovského, biskupa olom., v archivu J. 
H., Čas. 01. Mus. X. 1893. 164. Týz, Li- 
stiny Jindřichohradecké z let 1388-1529, 
Archiv Český XI. Srv. Archiv Český IX. 
24 L Týž, Sigmund Myslík von Hirschow, 
Gesammelt aus den Urkunden des gráťiich 
Cerninschen Archiws zu Neuhaus, s. a. 90. 

— Řada ostatních větších publikací z ar- 
chivu Čerň. bude uvedena na místech, kam 
podle látky dlužno je zařaditi. — ^2. Indi- 
culus manuscriptorum librorum in líibiio- 
theca domus professae Soc. Jesu Pragac 
et Novae Domi in CoUegio Soc. Jesu, 
Balbíii, Bohemia docta (Candidus) II. 50-3 ; 

(Ungar) III. 126-37. 3. Wiiitc.r Z, 

Z knih města Hr. Jindř , Zlatá Praha V. 
1888, 732 ad. 

3249. Hradec Králové. VVocel, SBer. 
Wien. Akad., VIII 1852, 18-20 (kancionál). 

— Lússiier J/., Nalezené staré rukopisy 
v Králové Hradci, Lumír IV., 1854, I. 69. 

— Rybička Ani., České kancionály Kralo- 
hradecké, Pam. Arch. II. 1857, 182-4. 
Wocel, Lat. kancionál, ibid. III. 1859, 
244-5. — Lijissncr) M., Sbírka starých 
zpěvníku a jiných starožitností v hisk. 
chrámě kralohradeckém, ibid. II. 184-5. 
Srv. ibid. X. 777, 798. — Eiselí, Der Li- 
tcratenverein und die Cantionale in Ko- 
niggrátz. Prag 1861, 8", 8. — Matouš Ra- 
duuš, malíř č-eský a graduale v král. věn. 
městě v Hradci Králové, Světozor 1. 1867, 
233. — Kiili)ta B., Kancionál v Králové 
Hradci, ibid. XX., 318. — Erben Ed. % 
Hradecko-Kuklenský kancionál a graduál, 
Cyrill 1885, str. 74. — Koiirťui A'., Krá- 
lové-llradccké kancionály, ibid. 1891, str. 
54. — ^Polijik 1894, No. 290. — Výzkum 
archivů: Cc/akovský J., Hradec Králové, 
Tam. Arch. X., 1878, 111-%'. Konvalinka B , 
ibid. 79S-800. — Privilegia viz Celakovský, 
Sbírka pramenů práva městského král. č. 
II. 1895, č. 1, 44, 55, 67, 83, 87, 103, 120, 
1L.'6, 200, 206, 211, 2.50, 323, 325, 368, 374, 



399, 406, 410, 455, 476, 502, 524, 525, 548, 
549, 5.50, 581, 582, 594, 671, 676, 678, 
690, 753, 854. Srv. ibiil. str. XXVI. — 
O rukopisech a obřadních knihách viz 
Konrád A'., Dějiny posv. zpěvu staroč. od 
XV. stol. 1. 1893, V, VI., 7, 52, 115, 119, 
174, 184, 187-8 196-7, 213. 218, 230-3, 
238, 240-3, l'4íJ-57, 320, 455, 456. 

32.50. Hrádek (u Nového Města n. M.) 
srv. Celakovský J., Výzkum archivů, Pam. 
Arch. X.. 1878, 507. 

3251. Hradiště. U'ni;nr, Gesch. d. Bibl. 
236. 

3252. Chcebuz. Kouba J., Příspěvek 
k staročeskému místopisu (registra purk- 
rechtní statku Radujenského a Počeplic 
v Chccbuzi v Litoměřicku), ČČMus. 1848, 
I. 638-41. 

3253. Cheb. Archiv Crucigerorum Egrae, 
Rie^gcr, Mater. Stát. Bóhm. X. 1790, 46. 

— Griiner J. .V., Beitráge zur Gesch. des 
Egerschen Gebiets, Aus Urkunden, Prag 
1843. — ll'olf J-, Aus dem Archiv der 
Stadt Eger (XV. Jht.}, Eger (Progr.) 1867. 

— Berichte iiber ďas Stadt. -Egerer Archiv, 
Neue Freie Presse 1868, 5. Sept. — Deut- 
sche Volkszeitung 1868, č. 36. — Srv. Bo- 
hemia 1868, .".. Sept. — Kiirscluier Fr., 
Das Archiv der Stadt Eger, Ein Bericht, 
SBer. Wien. Akad. Wiss. LX., 481 ; Arch. 
(■)st. Gesch. Otisk Wien 1869, 8°, 39. 
* Sybcl Hi.vtor. Zeitschr. 1870, 217; Mitth. 
Gesch. Deutsch. Bohm. IX., 34; Pam. 
Arch. IX. 80. — Týz, Aus dem Archive 
der Stadt Eger (Ňachrichten iiber die 
Vorgánge in bchlesien unter den Konigen 
Georg und Mathias), Zeitschr. Gesch. 
Schles. VIII. 1868, 403.— Týz, Correspon- 
denz zwischen Eger und Breslau (1368-528), 
Aus dem Archiv der Stadt Eger, Zeitschr. 
Gesch. Schles. VIII. 1868, 414, IX., 1869, 
106-16. — Týž, Jobst von Einsiedel und 
seine Correspondenz mit der Stadt Eger 
1450-73, Arch. Óst. Gesch. XXXIX , 247. 

— Biirkhardt, Hand- und Adressbuch d. 
d. Archive, Leipzig 1875, 42-3. — Eger 
und sein Archiv, Bohemia 1876, č. 35. — 
Arch. Ost. Gesch. 1878. Mayer Mart. 
Franz, Uber die VerordnungsbiJcher der 
Stadt Eger 1332-482, Wien 1878. -^ Mitth. 
Gesch. Deutsch. Bohm XIX., 45. — Kittel E., 
Kulturgeschichlliches aus Eger, Aus den 
Proclama-Búchern des Archivs 1608-700 
cntnommen, Mitth. Gesch. Deutsch. Bíihm. 
XVII., 17, 284. — Týž, Originalcorrespon- 
denz des Zach. Rossenberger mit Eger 
1603-26, Arch. Ó.st. Gesch! L., 521. — 
Gradl //., Die Privilegien der Stadt Eger, 
Eger, 1879. — Týž, Das Buch der Ge 
brechen am Egerer ScholTengericht, Arch. 
t". OberiVanken und Bayreuth 1882 — 
Nejstar.^í úmrtní lístek z XV. stol. (v ar- 
chivu chebském). Besídka pro záb. a pouč. 
1880, č. 77. - Gradl H., Eger und Heinrich 
von Planěn 1451-4, Auf Grund von Akten 
des Egerers Archivs, Mitth. Gesch. Deutsch. 



183 — 



C. 3253-65. 



II. Pomocné vědy. III. Archivy, bibliotheky a bádání v nich. 



BíJhm. XIX. 198. — Týž, Aus dem Egcrer 
Archive, Mitth. Gesch. Deutsch. Bohin, 
XXVIII. 180, 384; XXIX, 73, 376; XXX. 
74 ; XXXI. 42. — Týž, Kgerer Achtbúcher. 
Egerer Jahrb. 1883, 118-37. — Gcschafts- 
stúcke uber die tíbcrnahine und Auslie- 
ferung Karisbader Urkunden seitcns des 
Raths von Egcr 1589-1612, Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bohm. XXXI. 221. — Noviiček 
J^. J., \'emeschriťten aus dcm Egerer 
Archiv, SBer Bohm. Ges. Wiss. 1893, 
\. 35. * Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm. 
XXXII. 7. - Kliu/l Ferd., Die .Stadtge- 
sctze von Egcr aus den Jahren 1352-460, 
Jahresber. Staat^gymn. 1S81 Též Otisk. — 
Privilegia viz Cciakovský, Sbírka pramenů 
práva městského král. č. II. 1895, č. 2, 7, 
17, 19, 32, 33, 61, 77, 79, 81, 82, 95, 97. 
102, 118, 123, 124, 155, 174, 175, 217, 226, 
238, 239, 245, 254, 255, 256, 257, 266, 267, 
283, 284, 285, 301, 302, 308, 309, 313, 340, 
343, 344, 345, 346, 347, 348, 349, 350, 351, 
352, 354, 357, 365, 369, 383, 421, 424, 432, 
434, 442, 450, 531, 544, 556, 557, 612, 613, 
628, 632, 640, 644, 650, 673, 674, 675, 677, 
684, 695, 698, 700, 705, 712, 719, 72S, 757, 
851, 855, 870. 

3254. Z listáře bývalého archivu Chlu- 
meckého, Čes. Jih XI. 1883, č. 2. 

3255. Chomutov. Mitis Th., Catalogus 
Hasisteniae bibliothecae post circiter LX.X. 
voluminum conllagrationem in arce Cho- 
motoviensi, Pragae, 1570 — Přetisk: Balbi7i, 
Bohemia doctalll. (Ungar) 210-29: Biblio- 
thecae Hasisteniae catalogus postremus 
librorum residuorum post miserabilem 
illam circiter LXX. voluminum conflagra- 
tionem in arce Chomutovicnsi. — Mc/ičik 
Ferd.. Knihovna Hasištejnská a její osud. 
Ruch, 1883, V. 511-2. Srv ibid. 1882, 
279. — Gorner K., Eine handschriftliche 
Chronik von Komotau 'nyní v Roudnici, 
v Lobkov. bibl.), Mitth. Gesch. Deutsch. 
Bohm. XXIII. 1885, 246-64. 

3256. Chotikov (u Plzně). Menčík /., 
Nekrolog ťarv Chotikovské, Zpr. Zas. Kr. 
Č. Spol." Nauk 1883, I. 18. 

3257. Chrudim. Aus Liber Contractuum 
in Chrudim, Prag«, Beil. zu Ost und 
West 1844, 413. Rybuka-Skidečský Ant., 
Výpisky z archivu Chr., ČČMus. 1845. 
357-7U. — Jakuba Střechovecia báseň 
o vpádu švédského vojska do Chrudimě, 
Z knihv památní m. Chr. r. 1620 založené, 
Lumir'll. 1852, II. 1017-8. — Z archivu 
Chr., Nár. Škola 1863. — Woce/, SBer. 
Wien. Akad. \'I1I. 1852, 17-8. - Scydler, 
O viničném právu v Chrudimi, Pernštýn 
1877-8, též otisk. — Rshička Ant., Chru- 
dimské kancionály, Květy 1843. Příloha, 
str 95, 99. Ťýž, O starožitnostech a 
umělcích chrudimských, CČMus. 1848, I. 
418. — Wocel, Latinský kancionál lite- 
rátův Chr., Pam. Arch. III. 1859, 247. - 
Chytil A'., Chrudimské kancionály, Český 



Východ, 1878, č. 54, 57. — Politik 1894, 
No. 290. — Chytit K., Český graduál lite- 
rátů chrudimských z doby kol r. 1570, 
v Chrudimi (Publikací Musea Chrudim- 
ského č. Vlij, 1898. Viz též Chrudimský 
malíř Jos. Ceregetti, Lumír X. 1860 II. 
sir. 1049. — Rybička A , O starožitnostech 
a umělcích Chrudimských, ČČMus. 1848, 
499. — Tohotka Z. T, J. Cergettiho Hi- 
storia Chrudimská, ČČHist. 1S98, IV. 60-1 
(rukopis v arch. Musea Chrud.). — Privi- 
legia viz Cciakovský, Sbírka pramenů práva 
městského král. č.' II. 1895, č. 24, 83, 87, 
200, 228, 270, 277, 326, 356, 377, 398, 406, 
471, 496, 671, 854. — O kancionálech Ch. 
%x\. Konrád K., Dějiny posv. zpěvu staroč. 
I. 1893, V., VII., 42, 44, 131-2, 174, 184, 
U9, 194, 217-8. 233-4, 238-9, 258, 294, 
414-5, 418. — Z knihy pamětné m. Ch. 
od r. 1628, Koruna čas.) 1868, č. 69. 

3258. Jablonné. Die Bibliothek des Klo- 
sters zu Gabel (XIV. stol.), Wolkan, Bohm. 
Antheil a. d. d. Lit. 1894, III. 62. — All- 
gem. Literar. Anzeiger 1797, No. 24, str. 
256. — Vogel, Liter, europ. Bibi. 133. 

3250. Jáchymov. Locsche G.. Die Bi- 
bliothek der Lateinschule zur loachims- 
thal in Bóhmen, Berlin lí>92. * Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bohm. XXXI. 1893, 165. Mitth. 
Ges. f. deutsche Erziehungs- und Schul- 
gesch. Berlin 1892, 207-46. 

3260. Jaroměř. Petera Ir., (Kancionál 
v }.), Pam. Arch. III. 1859, 284-5. — Politik 
1894, No. 290 (kancionál). Srv. též Konrád K., 
Dějiny posv. zpěvu staroč. I., 1893, 132, 332, 
451. — Výzkum archivu: Cciakovský Jar., 
Pam. Arch. X. 1878, 790-2; Konvalinka B., 
ibid., 800. — Padr I'., Výpis z pamětní 
knihy Jaroměřské z r. 1791, Věstník, Ar- 
chaeol. Čásl. III. č. 4. — Privilegia Ceia- 
kovský. Sbírka pramenů práva městského 
král. č. II. 1895, č. 83, 87, 200, 236, 296, 
497, 522, 671, 854. Srv. ibid. str. XXV. 

3261. Jičín. Menčík F, Soudní kniha 
města J., Liber iudicii civitatis Jičinensis, 
od r. 1362-407, v Jičíně 1898, 8", VIII., 
389. * Čas 1898, 246.; Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bohm. XXXVII. 1898, 29-30. - 
Z knihy smluv m. J. od r. 1540, Jičínský 
Obzor 1895, č. 2(i. 

3262. Jinonice. Schwarzenberský archiv, 
Archive d. ťiirstl. Haus. Schw. 1873 (č. 3187.), 
str. 84-5. 

3263. Jistebnice viz Brod Vyšší. Kan- 
cionály viz Kotár Mart., Pam. Arch. IX. 
825; Konrád K., Dějiny posvátného zpěvu 
staroč. I 1881, str. 15. (Nyní v Praze, 
v bibliothece Musea král. č.) Srv. týž, Dě- 
jiny posv. zpěvu staroč. od XV. věku I. 
1893, V, 39, 65-8, 83, 97, 99, 102, 105, 
116, 365. 

3264. Joachimsthal viz Jáchymov. 

3265. Chřešťovice, Schwarzenberský ar- 
chiv. Archive d. f. Haus. Schw. 1873, 
(č. 3187.) str. 86. 



184 



li. Archivy a bibliothcky v Čechách. III. Archivy 
a bibliothcky místní. 



Č. 3266-86. 



3266. Chvaliny. Pokůrný Fratti., Z pa- 
mětní knihv obce Chvaliny (u Hořic), 
Včstnik hoh 1883, 7-8. 

3267. Chýnov, Schwarzenberský archiv, 
Archive li. f. Haus. Schw. 1873 (č. 3187.), 
str. 80-1. 

3268. Kadaň. Búchersammiung auf der 
Dcchantci zu Kaaden, Der bohm. \Vander.s- 
niann I. 1801, č. 7. — ■ScIi/esíHger A., Das 
Kandner Copialbuch, Mitth. Gesch Deutsch. 
Bohm. XI. 1*^3. — Privilegia viz Celakovský, 
Sbírka pramenu práva městského král. 
Č. II. 1895. č. 45, 46, 111, 156, 201, 304, 
332, 422, 424, 426, 427, 429, 443, 458, 472, 
498, 523, 529, 551, 598, 647, 701, 709, 710, 
722, 723, 732, 733, 751, 773, 789, 790, 794. 
800, 819, 836, 837. Srv. ibib. č. XXV. 

3269. Kamýk n. Vit. Z farních pamětí 
Kamýckých, Lumír, 1865, 734. — Václavik 
Aut., Ze zbytku archivu Kamýka nad 
\'ltavou (Z minulosti českého městečka), 
Č. Politika, 1884, č. 230, 232. 

3270. Kank. Gradual viz Konrád A'., 
Dějiny posv. zpěvu staroč. I. 1893, 133. — 
viz Hora Kutná. 

3271. .SiJiidček J., Výtažky z knih perk- 
misterských uložených v Karlině v úiadě 
listovním, s. a. s. 1. 

3272. Karlštejn. Consiynatio omnium 
litterarum publicarum, quae sub Wiadislao 
II servabantur in Archivio regio et demum 
in Carlstein repositae šunt, B albín, Boh. 
docta (Ungarj III, 1780, 30. - Balhin, 
Rcgister iiber das Karlsteiner Archiv. 
Miittkaens von Ch/innczan, Repertorium 
uber das Archiv in Karlstein 1501, Riegger, 
Mater. Stát. Bíihm. III. 1787, cap. 8. str. 
601-7. — Srv. Matouše z Chlumcan před- 
mluva na^ zřiezení privilegií koruny a krá- 
lovstvie Českého, Registrum, Výbor z liter, 
české II. 1868, 1099-110. — 'Archiv na 
Karlšteinč v XIV. stol., Tadra, Kanceláře 
195. — Karlšteinský archiv. Viz Jircček 
Henu., Korunní archiv český, Sbírka stát- 
ních listin koruny české z doby cd r. 1306 
do r. 1378, v Praze, 1896, 8", VIII, 616 
Po bitvě Bělohorské archiv z Karlšteina 
přenesen do sklepení kostela Svatovítského 
vedle kaple sv. Václava, odkud název 
>Archivum S. Wenceslai*. Z nařízení Marie 
Teresie214 list. přeneseno dotajnéhoarchivu 
dvorského ve Vídni; ostatní jsou v Praze, 
v archivu zemském. * Rybička Ant., ČČMus. 
1897, 158-9; Rypáček F. J., Č.M.Mor. XXI 
1897, 180-2; Bretholz, Zeitschr. Gesch. Mahr. 
I. 2. 1896, 73-4; Politik 1896, č. 352. 

3273. Siblik jos., Z knih Kasejovických, 
Čas. Spol. Přát. Star. 1897, str. 23. Srv. 
ibid. 101. 

3274. Kladruby. A/ave/ II'., Kin aiter 
Foliant im Kladrauer .Stadtarchive, Mitth. 
Gesch. Deutsch. Bohm. XXXIII. 1895, 
172-80. — Týž, Eine unechte Urkunde im 
Kl. Stadtarchive, ibid., XXXI 1893, 53-63. 



— T\'i, Stadt Kladrauer Urkundcn, ibid., 
XXXIV. 

327.J. Klatovy. Křižek I'., Český kancio- 
nál v Kl., Pam. Arch. I. 1854, 188-9. Srv. 
Bratrský kancionál král. města K., Šu- 
mavan, v Klatovech, 1870, III. č. 35; Po- 
litik 1S94, No. 290; Konrád K., Dějiny posv. 
zpěvu staroč. I. 1893, V, 133, 191-2, 194, 
197, 319, 45.5. — Hostai A'„ Starý kopiář 
dopisu kanceláře kr. města K., Šumavan, 
1880, XIII. str. 90. — Týž, Museum král. 
m. K., Druhá Zpráva Spol. Přát. Star. Č. 
1890, str. 67. — ^ Týz, Pamětní zápisy Kla- 
tovské rodiny Sebestovy, Šumavan 1895, 
XXVIII. str. 272. — Privilegia kr. m. K.. 
Šumavan 1875, č. 52. Viz více Ce/akovský, 
Sbírka pramenu práva městského král. č. 
II. 1895, č. 30, 41, 47, 58, 186, 199, 209, 
224, 263, 264, 304, 307, 352, 423, 437, 459, 
473. 499, 520, 526, 555, 574, 579, 600, 615, 
624, 681, 701, 752, 774, 842. 

r;27fi. l-'i\vulcrka Jos. V., Histor. obrázky 
Kněžmostské, Na základě městské knihy 
purkrechtní, Jizeran, v Ml. Boleslavi 1895, 
č. 4 ad. 

3277. Konigsaal viz Zbraslav. 

3278. Kónigswart viz Kunžwart. 

3279. Kolín. Privilegia viz Čclakovxký, 
Sbírka pramenů práva městského král. č. 
II. 1895, č. 5, 25, 36, 48, 57, 92, 93, 144, 
160, 178, 200, 262. 304, 314, 328, 388, 392, 
399, 404, 413, 414, 447, 448, 460, 474, 500, 
521, 527, 572, 603, 617, 645, 667, 668, 701, 
742, 743, 747, 770, 771, 775, 796, 825, 835. 
Srv. ibid. str. XXVI. — Kancionály viz 
Konrád K., Dějiny posv. zpěvu staroč I. 
189Ó, 315, 406, 454. 

3280. Komotau viz Chomutov. 

3281. Dvořák Max ///;/. .llrabata Šiikové 
a jich archiv v Kopidlně, ČČHistor. I 1895, 
298-307. 

3282. Kornhaus viz Mšec. 

3283. Koruna Zlatá. Die Klosterbiblio- 
thek in Goldenkron, U^olkan, Bohm. An- 
theil an d. d. Liter. III. 62. — Pangerl 
M., Urkundenbuch dcs ehemaligen Cister- 
zienser-Stiťtes (joidenkron in Bohmen, 
SBer. Wien Akad. LXXI. 311. Fontes rer. 
austr. XXXVII, Wien 1872, XIV, 692, 1 m. 

— Tadra Ford.. Regesten zur Gcschichte des 
Cistercienserstiftes Goldenkron 1560-1660, 
Benedictiner- Studien und Mittheilungen, 
XIII, Bríinn 1892, 13-23, 237-44, 368-78. 

3284. Kostelec Labský. Zarchivu Labsko- 
Kosteleckého, Nár. Škola, 1863. Kancio- 
nály viz Konrád K , Dějiny posv. zpěvu 
staroč. od XV. věku I. 1893, 313, 4.56. 

3285. Kostelec n. Orlicí. Po[)is archivu, 
Lašek, Místíjp. vyijs. Kost. n. O. 1878, 38. 
Zoubek /'!, Kancionál v Kostelci n. Orl. 
Pam. Arch. VIII. 1870, 231-2. Srv. Konrád K., 
Dějiny posv. zpěvu staroč. od XV. věku, 
I. 1893, 133. 

32,S6. Snůška listův poselacích z archivu 
Košumberského z let 1552-643), Sedláček 



185 



C. 32S6-304. 



II. Pomocné vědy. III. Archivy, bibliotheky a bádání v nich. 



Hrady I. 1SS2, 103-9. (Nyní v archivu 
Jindř. Hrad.) 

3287. Archiv Kouřimský viz Pořad práva 
hrdelního, Z knih městských archivu K., 
CČMus. 1S48 I. 73-5. ~ PVivilegia viz Če- 
íakovský. Sbírka pramenů práva městského 
král. č. II. 189.Í, č. 68, 73, 80, 143, 167, 
168, 194, 198, 200, 204, 243, 286, 304, 305, 
311, 333, 372. 399. 475. 501. 633,669, 701, 
746. 767, 776, 809, 826. Srv. ibid. str. XXVI 
— Kancionály viz A'iv//-(/ť/ A'., Dějiny posv. 
zpěvu staroč. od XV. věku I. 1893, 133, 
314, 456. 

3288. Královice Dolni a Horní. \'al- 
cháf- J., Seznam listin a obecních jjcčetí 
míst okresu Dolnokralovického íHammer- 
."-tadt-X^Iastějovice, Horní Královice a Křiv- 
soudov), Věstník Archaeol. Čásl., II. č. 1. 
str. 4. 

3289. Vatiék !'., Archiv Krnský (liý- 
valá vrchnost a grunty poddaných), Ji- 
zeran, 1896. ř. 39. 

3290. Krumlov. Indiculus manuscripto- 
rum ecclesiae Crumloviensis, Balbín, Bo- 
hemia docta II. (Candidus) 64-72; IIÍ. 
(Ungar), 152-62. — Libri manuscripti in 
bibliotheca Crumloviensi Collegii S. J., 
ibidem, II. 73-9; IIÍ. 57-69, 163-71. — 
^lanuscripti quidam codices Bohemici in 
eadem bibliotheca C. S. J., ibid., II. 80-5; 
III. 172-8. — Libri rariores Bohemici, 
typis olim editi, et in bibliotheca C. S. J. 
a^sservati, ibid. 86-93; III. 179-91. — Archiv 
na Krumlově v XIV. stol., Tadra, Kance- 
láře, 198. — Knihovna kostela Krumlov- 
ského, ibid. 214. — Tamtéž str. 273-4 
příloha XX. Knihovna kazatele českého 
v Krumlově r. 1380 (listina Anežky z Rožm- 
berka). — Em/er, Věstník Král. Č. Spol. 
Nauk 1887, 198. - Krumlov, kaplanská 
knihovna u sv. Víta, Minoritský klášter, 
Klicniaii, Zpráva o cestě po knih , Věstník 
Č. Akad. II. č. 2, str. 63. — Schwarzen- 
berský archiv. Archive d. fiirstl. Haus. 
Schw. 1873 (č. 3187) 86-91. - Urkunden- 
regesten zur Gesch. des Minoritenklosters 
und des Frauenklosters St Clara aus dem 
Schloss- und Stadtarchive zu Krummau, 
NBlatt f. Kunde óst. Geschichtsquel. II. 
353 ad. Aus dem Schlossarchive ibid. 
(Gesch. d. Eremitencongreg. in Bohmen) 
ib. 232. — Balbi Adrieit, Essai statistique 
sur les bibliothěíiues de Vienne, Vicnne 
1835, 107. 

3291. Křemešnického kostela pamětní 
kniha viz Doiitii Pcllirimovský, Křcme.sník , 
v Jindř. Hradci, str. 12. 

3202. Křivoklát. Zellcr Pel.. Die Incu- 
nabel-Druckc der ťurstl. Eiirstenbergschen 
Bibliothek zu Piirglitz, Stuttgart, 1885. 
* Lohr, Mitth. Gesch. Deutsch. Bóhm. 
XXV. 1SS7. 17. 

3293. Křivsoudov viz Královice Dolní 
(Valchář). 



3294. Ktiš iTisch, u Krumlova) viz 
Zeitschr. t". deutsche Alterth. XXVIII. 1884, 
139-42. 

3295. Kunětický kancionál viz Šolta 
Ant., Hla.s Národa, Ned. Listy 1897, 19. 
září, č. 260. 

3296. Kunžvart. Gcrhert .1/., Iter Aleman- 
nicum, 2. vyd. San Blas. 1773. 222-9. (Bibl. 
von Ochsenhauscni. — Sclutm IV., Mitthei- 
lungen iiber die Fiirstlich i\Ietternisch'sche 
Bibliothek auf Schloss Konigswart in Boh- 
men, N. Archiv fiir áltcre deutsche Ge- 
schicht., Hannover V. 1880, 45 7-65, 651. 
Otisk Hannover 1880. — fíalbi Adrien, 
Essai statistique sur les bibliothčques de 
Vienne, Vienne, 1835, 99-100. 

3297. Sedlaček Au<^., Seznam listin ar- 
chivu Ledeckého (r402-73S), Věstník Ar- 
chaeol. Čásl. I. 1895-6. 12, 14. 

3298. Leitmeritz viz Litoměřice. 

3299. Lenešice, Schwarzenb. archiv. 
Archive d. furstl. Haus. Schw. 1875 (č. 3187.) 
str. 92. 

3300. Leštany (na Plzeňsku), Z domá- 
cího archivu starého, Škola a Život X., 
1864, 128. 

3301. Libějice, Schwarzenb. archiv. Ar- 
chive d. furstl. Haus. Schw. 1873 (č. 3187.), 
-str. 92-3. 

3302. Lípa Česká. .Milnzherger, Aus dem 
Bohm. Leipaer Stadt-Archive I., (Nach- 
richten zur Geschichte Leipas von Wal- 
lensteins Tode bis zum Vergleiche mit 
der Obrigkeit i. J. 1660), 17. Jahresber. 
Obcrrealschule, Bohm. Leipa, 1880, str. 24. 
II. (Nachrichten zur Geschichte Leipas 
vom J. 1660 bis zum Beginne des 18. Jhts.) 
20. Jahresber. Oberrealschulc, Bohm. Leipa 
]S85, str. 33. * INIitth. Gesch. Deutsch. 
Bohm. XIX. 1881, 23; XXV. 1885, 62. — 
IValter A. H., Aus dem Leipaer Kloster- 
Archive (1574-823), Mitth. Exc. Cl. XVIIL 
1895. — Holzel F., Geschichte der Ent- 
stehung der Gymn. Bibliothek in Bohm. 
Leipa, Progr. Gymn., B. Leipa, 1880. 
* Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm. XIX. 
1881, 24. 

3303. Lipno. Schwarzenberský archiv. 
Archiv d. furstl. Haus. Schw. 1873 fč. 3187.), 
str. 84. 

3304. Litoměřice, Celakovskýjar.. O práv- 
ních rukopisech města L., ČČMus. 1879, 
143-53; 1880, 542-58. — Prochaska V., 
('ber die Entstehung und Entwicklung 
der áltesten Stadtbiichern in Bohmen 
(Leitmeritz 1340), Mitth. Gesch. Deutsch. 
Bohm. XXII. 1884, 56. — Katzeroicsky IV., 
Die Mcmorabilienbiicher der Stadt L., 
Mitth. Exc. Cl. XVII. 1894. - 7vi, Ein 
Leitmeritzer Stadtbuch aus dem XIV. Jht. 
Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm.XXXlH. 1895, 
100-7. — Týž, ^leteorologische Nachrichten 
ausden Archiven d. Stadt Leitmeritz, Progr. 
Gymn. 1 895, 32 str. — Biskupská bibliotheka 
L., viz ČČMus 1834, 239 (Apologie Karla St. 
Žerotínal — IVocel, SBer. \Vicn. Akad. 



— 186 



B. Archivy a hibliotheky v Čechách. III. Archivy 
a bibliotheky místní. 



Č. 3304-18. 



\ II. 1N.')J, l'-'-4, 20 (kancionalyV Srv. Tam. 
Arch. III. 242. — Politik 1894, No. 290 
'kancion.). Srv. o kancionálech Konrád Á'., 
Dějiny posv. zpčvu staroč. od XV veku 
I. 1893, V, 134-5, 174, 184, 186-8, ;]29. — 
Gehaucr J., Básnč připsané při kronice 
Pulkavovč v rkp. Litoměřickém, napsané 
r. 1466, Listy Filol. XI. 1884, 292-8. — 
Privilegia viz Cciakovský, Sbírka pramenů 
práva městského král. č. II. 1895. č. 3, 4, 
6, 8, 11, 12, 20, 49, 50, 51, 60, 69, 85, 
104, 108, 109, 110, 125, 138, 139, Ifjl, 170, 
195, 201, 229, 230, 251, 265, 271, 275, 276, 
282, 304, 306, 315, 322, 329, 330, 331, 352, 
358, 367, 376, 454, 477, 503, 517, 534, 539, 
559, 571, 593, 595, 609, 619, 635, 642, 666, 
696, 697, 701, 702, 736, 777, 787, 797, 831. 
Srv, ibid. XXVII. 

.'Í305. Z archivu Litomyšiského, Nár. 



Škola, 1863. — Rybička Ani., Ccský kanci- 
(.nál Litomyšlský, Pam. Arch. XI., 59-64, do- 
datky 191-2. — Štěpánek Jos., Gradual 
litomyšlský, v Litomyšli (Progr.) 1887. — 
Politik 1894, No. 290 (kancionalK — Srv. 
o kancionálech Konrád K, Dějinv posv. 
zpěvu staroč. I. 1893, V, 27, 119, 136-7, 175, 
182, 19(1, 191, 194 232, 235,238, 245, 299, 
454-5. — Šíě/ánck Jos., Archiv města Lit. 
Program gymn., v Litomyšli, 1889. — To- 
iničck Ant., Něco z archivu musea litom. 
Český Východ 1897, č. 31, 31. července. 
il. Litom. jména z doby Postupické; 2 Jak 
se soudilo o Litom. r. 1456.) --^ Tomiick 
Ant., Z archivu litomyšiského. Čas. Spol. 
Přát. Star. Č. 1897, 139-40. — .š'ť(//áčo'k A., 
Dvoje rodinné paměti (1. Zápisky Jiříka 
Naymana, 2. Zápisky Jana Hosia Ňymbur 
ského), Z knihovny gymnasia litomvš" 
ského, Pam. Arch. IX. 1874, 893 5. — 'To- 
iniček, Urbář z r. 1557, Obnovení úřadu 
konšelského v městě L., Český Východ 
1898, č. 46, 

3306. Loket (archiv), Schniitt, Mitth.C. 
Com. VIII. 1863, 324. — Rod. Kronika 
VI. 1865, 129. — Schlesinger L., Die Chro- 
nik der Stadt Elbogen (1471-504), Prag 
1879, 8", XVI. a 202..* ČČMus. 1880. 
591. — Privilegia viz Celakovský, Sbírka 
pramenu práva městského král. č. II. 1895, 
č. S, 201, 222, 295, 332, 337, 357, 424, 583, 
622, 807, 851, 853. 

3307. Lomnice nad Popelkou. Orili J., 
Archiv města L. n. P., Pam. Arch. IX. 
1874, 897-900. Lhota Jan N., Lomnické 
kancionály na Vrchlabí, Pam. Arch. IV., 
2, 1861, 74-8. — Politik 1894, No. 290 
(kancionál). Srv. Konrád A'., Dějiny posv. 
zpčvu staroč. od XV. věku I., 1893, l.">7, 
193. 

3308. Louny. Bernkopf Ant., Lounská 
práva svolená, Z knihy soudní a právní 
král. m. L., Právník XXIX. 1890, 881-4. 
— Wocel, SBer. Wicn. Akad. VIII. 1852, 
20 (kancionaH. Srv. Pam. Arch. III. 247. 
Srw Konrád K, Déjiny posv. zpěvu staroč. 
od XV. věku I, 1893. V, 137, 174, 185, 



191, 194, 232, 234, 239, 368, 455. — Politik 
1894, No. 290 (kancionál . — ll^intcr Z, 
Ze smolné čili černé knihy lounské ( Kterak 
scdláci prali pány). Hlas Nár. 1888 (Ned. 
hstyi č. 146. — /Jnšek V. J., Archiv král. 
města Loun, Věstník Král. Čes. Sfiol. 
Nauk J898, č. XIII. str. 1-92. — Privilegia 
viz Ci^/akovský, Sbírka pramenu práva 
městského král. č. II. 1895, č. 63, 101, 
121, 134, 135, 164, 183, 189, 191, 197, 201, 
210, 223, 2.33, 240, 278, 292, 300, 304, 318, 
320, 355, 360, 398, 417, 422, 424, 429, 478, 
504, 518, 529, 534, 535, .539, 540, 551, 575, 
629, 630, 657, 699, 701, 706, 707, 722, 723, 
729, 778. 784, 788, 794, 798, 819, 822, 850, 
869. Srv. il.id. XX\'II. 

3309. Lovosice, archiv viz IJilbsch, Ur- 
sprung des Stádtchens Lobositz, Aus dem 
oortigen Archiv, >Prag«, Beil. zu Ost u. 
West, 1844, 667. — Schwarzenb. archiv, 
Die Archive d. fiirstl. Haus. Schw. 1873, 
(č. 3187. \ str. 93. 

3310. Luditz viz Žlutíce. 

3311. Jeníček V. ,V., Z archivu města 
Luze. Pam. Arch. XV. 1892, 773-8. 

3312. Mělník. Čermák Bok., Inventář 
pergamenových listin archivu král. věn. 
města :M., Věstník Archeol. Čásl. I. 69, 86, 
104, 138. — Zoubek, Desky zemské Mél- 
nickč, Pam. Arch. VII. 1868. 589-91. - 
Čermák Klini., Mšál mělnický ze XIV. 
věku, Pam. Arch. XI. 1881, 636-8. — Ši- 
máčck Jo.í., Důležitější listiny a zápisky 
bývalého poctivého pořádku vinařského 
král. věn. města Mělníka od r. 1606 až do 
r. 1850, Zprávy o schůzích vinařského 
spolku okolí ;\Iělníka, za r. 1874-6, v Praze 

1- 1877. Srv. Mélničan 1876, č. 12. - Z ar- 
chivu města iNIěiníka, Pšovan 1878, č. 12. 
— Kancionál, Politik 1894, No. 290. — 
Srv, Konrád K., Dějiny posv. zpčvu staroč. 
od XV. věku I. 1893, 137, 191. - Privi- 
legia viz Ce/akovský, Sbírka pramenů práva 
městského král. č.' II. 1895, č 22, 43, 113, 
128, 201, 268, 274, 299, 321, 322, 814, 834, 
845, 854, S.^.h, S7."). Srv. ibid. XXVII. 

3313. Mésto Nové n. M., Výzkum ar- 
chivů, Celakovský J., Pam. Arch. X. 1878, 
506-7, 794-8; Kotivalinka R ., ib. 796-8. 
Kancionál viz Konrád A', Dějiny posv. 
zpěvu staroč. od XV. veku I. 1893, V, 
138-9, 194, ]<)7. 324. 

3314. Mezimostí (u Veselí n. L.l, Staré 
knihy trhové, Č. Jih VII. 1878, č. 21. — 
Z regi.ster rychterních, ibid., VIII. 1879, 
č. 35. 

3315. Mikulovice u Aše viz Niklasberg. 

3316. Mimoň. Hantsiiiel,YÁx\*i Erinncrung 
an die gráfl. Ilartigschc Bibliothek in Nie- 
mes, iMitth. Kxc. Cl. 1883. 

3317. Mníšek. Aíczileský J. -V., Něco 
z památních kněh městečka M , Lumír III. 
1853, II. S()6-8, 976-80. — Wivra Jos., 
Historické paměti panství Mníšeckého, 
v Praze. 1S''»0 (o archivu). 

3318 Mohr viz Morv. 



— 187 — 



II. Pomocné vědy. III. Archivy, bibliothekv a bádání v nich. 



C. 3319 36. 



3319. Mory (Mohri. Schuarzenberský 
archiv. Archive d. fiirstl. Haus, Schw. 
(č. 3187.), 93-4. 

3320. Most. Sch[esi)iger L.. Stadtbuch 
von Brúx bis z. J 1526, Stádtc- und l'r- 
kundenbúcher aus Bóhmen li. I., Prag, 
1S76, 8°, VIII., 236. * Lcitmeritzer Zeitun^' 
1876, No. 3. Nachtrag, Mitth. Gcsch. Deutscli. 
Bohm. XX. 1882,211. Srv. ibid. Biedermann, 

XIV. 37. - Privilci^ia viz Celakovský, 
Sbírka pramenu pravá městského král. 
č. II. 189Ó, č. 8, 21, 52, 59, 98, 116, 117, 
U2, 172, 193, 201, 215, 227. 237,261,327, 
375, 391, 394, 398, 399, 422, 428. 429, 431, 
4/i5, 44.5, 446. 4.52, 480, 505. 518, 529, 533, 
534, 536, 539. 541, 551, 605, 625,679, 701, 
722, 723, 740, 745, 779, 781, 794, 819, 833, 
841, 843. 844. 846, 847, 864, 865. Srv. 
ibid. XXVIII. 

3.^21. Mšec. 'Kornhaus). Schuarzenber- 
ský archiv, Archive d. fiirstl. Haus. Schw. 
1873 fč. 3187.), str. 85-6. 

3322. Mýto Vysoké. Privilegia viz Cela- 
kovski'. .Shirka pramenů práva městského 
král. "č. II. 1895, č. 27, 53, 83, 87, 200, 
252. 304, 3,56. 361, 395, 399, 405, 406, 489, 
512, 578, 671, 680, 854. — Kancionály viz 
Kcjiráíi A'., Dějiny posv. z[)čvu staroč. od 

XV. věku I. 1893, 121. 297, 454. 

3323. Náchod, Archiv městský a zá- 
mecký, Ce/akoz'skv J., Výzkum archivů, 
Pam. 'Arch. X. 1878, 495-505; Rezek Ant , 
ibid.. 507-10. — Dle listů v archivu města 
N. (Praha zproštěna Prusův 1744), C. 
Včela IX. 1S42, 23 ad. — Hraše J. K., 
Dle archivních pramenů (Uvítání p. Petra 
Antonia markýza z Ouadiani v N. r. 1679), 
Světozor XXVI. 189~2, 426-7.— Týž, Z ar- 
chivu m. N. (Smlouvy o vraždu), ibid, 
XXVII. 1893, 27-30 — Týž, Z archivu m. 
N.. ibid., XXX. 1896, 467, 468 504. — 
Srv. týž, Dějiny Náchoda I , v Náchodě, 
1S95. — Kancionály viz Konrád K., Dě- 
jiny posv. zpěvu staroč. od XV. věku I. 
1S93, 324, 454, 455. 

3324. Zdráhal Fr., List z farního archivu 
v Nebužehch, Sborník hist. kroužku Viasť, 
1893, II. 107. 

3325. Nepomuk. Voříšek R., Archiv bý- 
valého kláštera Nepomuku, Lumír, 1859, 
IX. díl 1., str. 374. — Gross Jan, Výpis 
z knihy Nepomuckú r. 1540, Právník X , 
1871, 22S-:!it, 265-9, 303-8, 664-75. 

3326. Netolice. Borovský F. A., Zpráva 
o mřstském archivu v Ňetolicích, Pam. 
Arch. X. 1S7S, 377-9. — Schwarzenb. 
archiv. Archive d. fůrstl. Haus. Schw. 1873 
(č. 3187. , str 04. 

3327. Neuhaus viz Hradec Jindřichův. 
;i328. Neuschloss viz Hrad Nový. 

3329. Niemes viz Mimoň. 

3330. Archiv parochiae in Niklasberg 
íMikulovicei bci Asch, ?•. Rieg^er, Archiv 
Gesch. Statistik I. 1792, 386-8.^ 

3331. Nymburk. Privilegia viz Ceiakcv- 
ský, Sbírka pramenů práva městského král. 



č. II. 1S95, č. 37, 38, 39, 40, 62. 149, 180, 
200, 203, 249, 279, 393, 399, 481, 591, 701, 
748, 782, 852, 867. Srv. ibid. XXVIII. 

33;!2. Ópatovlce. Knihovna kláštera Opa- 
tovickčho, lúiira. Kanceláře, 212. Srv. 
Ungar, Gesch. d Bibl. 240. - Prochaska, 
De saecul. artium in Boh. fatis, 1.23. — 
Stárek j.. Rukopis Opatovický (.štítný), 
ČČMus. 1841, :!17-33 (O původu rukopisu 
v pozn. str. 321). — Sihniid ]'ai.. Eine 
bisher unbekannt gebliebene Oppatowitzer 
Urkuntle aus der Zeit des Abtes und Ge- 
schichtschreihers Neplach, Bencdictiner 
Studien u. Mittheil. XI 11. Briin. 1895, 
534-5. 

3333. Opočno. Z jjamětní knihy školy 
O., Opočno, Progr. ob. školy, 1880, str. 
a-10. 

3334 Orhk. Archiv Schwarzenberský 
viz Archiv Český I. 227; Kalousek J., 
Listiny Zvíkovské a Orlické 1357-459, 
ibid. XV. 

3 535. Osek. Balhin, Bohemia docta, II. 
(Candidus) 100-108: Libri mss. in coenobio 
Ossecensi s. ord. Cisterc. ; III. (Ungar) 
198-209, 208-9: In alio coenobio eiusdem 
loci servantur quaedam mss., sed recen- 
tia. — Faber, Eherťs Ueberlieferungen 
der Vor- und Mitwelt zur Geschichte, 
Literatur und Kunst. Dresden, 1827, Th. 
II. Heft 1., str. 7-9. — Neue Reisebemer- 
kungen in und uber Deutschland, I. 184. 
Zeitung fůr die elegante Welt, 1810, 
No. 157, str. 1245. — Neueste Geschichte 
und Beschreibung der merkwúrdigsten 
Goítesháuser . . in der osterreich. Monar- 
chie, Brunn, 1821, II. 250-1. —Palacký, Das 
Formelbuch des Stifies Osek, Abhandl 
d. bohm. Ges. Wiss. 5. Folge, Bd. II. 
(1843), 238-47. — ScheinýfJu,s: B., Die Ur- 
kunden im Kloster- Archive zu Osseg, 
Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm. VII. 185, 
VIII. 34. — Knihovna kláštera Oseckého 
v Čechách. Čech, 1891, č. 295. 

3336. Ostrov (Schlackenwerth^ v. IVolfs- 
kron A. R., Die Bilder der Hedwigslegende, 
Nach ciner Handschrift vom J. 135.". in 
der Bibliothek der P. P. Piaristen in Schla- 
ckenwerth, Wien, 1846, S". — Stronczyíi- 
ski A'., Legenda obrazowa o .šwictéj Jad- 
widzc. ksicžnie szlazkiéj wedlug rckopisu 
z r. 1353 przedstawiona i z póžniejszemi 
téjže trešci obrazami porównana, v Krako- 
vvie, 1880, lex., VII, 261, facsim. — Archiv, 
Schmitt. Mitth. C.Comm. VIII. 1863, 320. 
— Privilegia viz Čelakovský. Sbírka pra- 
menů práva městského král. č. II. 1895, 
č. 201, 3,32, 424, 620, 621, 715. Srv. ibid. 
str. XXIX. 

Ostrov (klášter sv. Dobrotivé). St. 
Benigna in Insula íbibliothcka kláštera 
August. Poustevníků. XV. st"l.) i 'ni::ar, 
Abhandl. Bohm. Ges. Wiss. 1785, I. F. 
1. B. 2. Abth. 257. — Wolkan R., Buhm. 
Antheil an d. d. Liter. III., 1894, 62. - 
Horačka A., Eine Handschrift des Klosters 



18S — 



H. Archivy a bibliotheky v Čechách. 111, Archivy 
a bibliotheky místni. 



C. 33J6-47. 



Ostrou, Mitth. Gesch. Deutsch. Bóhm. 

xxxvii. is'»M, :u)S-24. 

oli37. Pacov. Kancionál viz Konrád K., 
Déjiny posv. zpěvu staroč. od XV. věku 

I. 1893, V, 120, i:?<), 233, 238, 355. 

3338. Pardubice. Wieger) j., Archiv 
Městskťho musea (kancionaH, Světozor 
XXI 1887, 319, 32U (kancionál). — Diplo- 
matář pana Viléma z Pernštejna, Archiv 
Český VI., 495 ad. X\'I. (celý svazek). — 
Pana Vojtěcha z Pern.štejna zřízení panství 
Potenšteinského, Ze starého přepisu v ar- 
chivu Pardubském, ČČMus. 1835, 262. - 
Přehled privilegii městských. Posel z Vých. 
Čech 1875, č. 5, 6. — O kancionálu viz též 
Konrád A'., Dějiny posv. zpěvu staroč. 
od XV. věku, I. 189.Í, 139, 183, 301. — 

ll'eí;er J., O poctivém řádu a cechu sou- 
kenickém a kroječském v m. P. nad Labem. 
Dle pramenu archivu měst. musea par- 
dubského, v Parduliicích 1887, v. 8°, 3-25, 

3339. Pelhřimov. Celakovský Jar., Pich- 
mannovské paměti z roku 1691, Pam. Arch. 
XV. 1892, 227-42. — Petru I'., Chronolo- 
gický přehled privilegií m. P., Pelhřimov 
(Progr.) 1873. — Privilegia viz Celakovský, 
Sbírka pramenů práva městského král. č. 

II. 1895, č. 528, 560, 616, 804, 871. — Kan- 
cionály, Konrád A'., Dějiny posv. zpěvu 
staroč. od XV. věku I. 1893, 366, 454, 

3340. Písek. P. B., Děkanská bibliotheka 
města P., »Písek« 1868, I. č. 11. — »u« 
í Ziknntnd V.), Dvě listiny z pamětních 
kněh píseckých, Poutník od Otavy 1858 
I., 221. — 7'vi, Náčrtky z knihy svědomí 
od r. 1490-518 (městské), Poutník od Otavy 
18.59 I. str. 41 ad. — /)'.:, Městská 
knihovna v P., ibid. 1858, str. 142. — Ma- 
tzner J., Privilegia, obdarování, milosti 
atd. a jiné důležité listiny týkající se m. 
P.. Písek (Progr. reáiky). 1883', l-5o; 1884, 
1-33. — Privilegia, Celakovský, Sbírka pra- 
menij práva městského král. č. II. 1895, 
č. 86, 145, 165, 199, 273, 316, 336, 398, 
462, 482, 506, 653, 701, 704, 726, 769, 783, 
815, 816, 821, 830, 839, 849, 876. Srv. ibid. 
XXIX. — Kancionály viz Konrád A'., Dě- 
jiny posv. zpěvu staroč. od XV. věku I. 
1893, 140. 

3341. Pyšely. Aus den Pfarr- und 
Kirchenbiichern der Kirche zu Pischely, 
Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm. XXIV. 419. 

3342. Urhan M., Aus einem Planer 
Stadtgerichtsbuche, Egerwellen I. 1883, 
98-100. 

3343. Plasy. Inventarium Archivii mo- 
nasterii Ordinis Cisterciensis, v. Rie\;ger, 
Archiv Stát. Gesch. II. 1793, 662. Balbin, 
Hohemiadocta ÍUngar) III. 197.— Schicbl J., 
Z archivu kláštera f)lasského (I Listina 
o rozvoji majetku klást, a jeho historii. 
II. O selském povstání r. 1680. III. Kult. 
obrázek z dobv před povstáním selským). 
Čas. Spol. Přát.' Star. Č. III. 189, 86, 12Í. — 
Knihy na silnici ÍR. 1785 po zrušení klá- 
štera pl.), Besídka pro záb. a pouč. 1875, 



č. 56. — Teíge Jos., Eine Urkunde tles 
Klosters Plass in Hohmen, Benedictiner 
Studien u. Mittheil., Brúnn, 1S92, 532-3. 

3344. Plzeň. Archiv města P. v XIV. 
stol., Tadra, Kanceláře, 199. — Z bývalého 
archivu P., Plzeňské Noviny I. 1865, č. 42. 

— ir/s/ock/, Der PilsnerCodex der Magdeb. 
Entscheid., Bibliogr. Berichte Krak. Akad. 
1876, V. 31. — Hruška Martin, Kniha pa- 
mětní král. krajského města Plzně od roku 
775 až 1S70, v Plzni 1881, v. 8", 128. 
* Mitth. Gesch. Deutsch. Bohm. XXH, 
87. — Městský archivář plzeňský Martin 
Hruška, Tábor 1871, č. 13. — Strnad Jos., 
Regesta listin královských městu Plzni 
udělených, v Plzni (Progr. gymn.; 1880, 
v. 8°, 23. — lýí, Regesta listin duchovních 
města Plzně se týkajících, v Plzni (Progr. 
gymn.) 1881, v. 8", 6. — Manul Oswald, 
Aus dem Manuále des Pilsner Biirger- 
meistcramtes v. 1604-10, Mit Ergánzungen 
aus Tanners Chronik von Pilsen, Progr. 
Obergymn. Pilsen, 1881. — Strnad J., 
Regesta listin šlechtických na Plzeňsku 
z XI V- XV I. století chovaných v Museu 
plzeňském. Sborník histor. II., 1884, 9-17. 

— /Vi, Lista ř královského města Plzně 
a druhdy poddaných osad, v Plzni 1891, 
8", XXIV. a 480. * Mareš, Mitth. Inst. (Jst. 
Gesch. XIII. 53 -^ — 'lýž, Fabián Stehlík 
z Čeňkova a z Treustádtu a jeho rukopisy, 
ČČMus. 1889, 421-38. Srv. Schiebl Jos., 
NPIz. Noviny 1890, č. 34, 35. — Týž, M. 
Šimon Plachý z Třebnice a jeho paměti 
o Plzni, ČČMus. 1882, 437. Týž, M. .Ši- 
mona Plachého z Třebnice Paměti Plzeň- 
ské, v Plzni 1883, 8", XXI. a 240. * ČČMus. 
1884, 148. — Prusik, Rukopis Husovy 
Postilly, Věstník Kr. Č. Spol. Nauk 1887. 
117. — Česká knihovna na plzeňském 
gymnasium, Piz. Noviny I. 1865, č. 34. — 
Privilegia viz Celakovský, Sbírka pramenů 
práva městského král. č. II. 1895 č. 89, 
106, 114, 150, 159, 199, 205, 231, 246, 304, 
389, 398, 399, 403, 466, 491, 514, 520, 570. 
580, 587, 596, 623, 636, 649, 659, 701, 724, 
771, 780, 784, 792, 793, 808, 842, 859, 860. 

3345. Archiv Poděbradský v XIV. stol., 
viz Tadra, Kanceláře str. 198. — Sed- 
láček, Die altbohm. Bestánde des Oelser 
Archiv (č. 3164\ 64-7. - Z pamětní knihy P., 
Hlasy z Poděbrad. I. 1882, č. 3. - Gra- 
dual viz Konrád A'., Dějiny posv. zpěvu 
staroč. od XV. věku I. 1893 287. 

33.46. Police nad Metují. Výzkum ar- 
chivů: Celakovský J., Pam. Arch. X. 505-6; 
Kczek A., ibid., 510-1. 

3347. Polička. Michl J., Zachovací listy 
z knih pamětných města P. 1525-667, 
ČČMus. 1847, I, 421. — Týž, Pamětní li- 
stiny z archivu král. věn. m. P. a z knihy 
památní farního chrámu Bysterského, ČČ- 
Mus. 1847, I. 540. — Týz, Výjimky 
z archivu města P. ^(r. 1474-630), Polička, 
1848, 8", 38. — Čermák KL, Kancionál 
kůru literáckého ve věn. m. P., Pam. Aich. 



— 189 — 



C 3347-66. 



II. Pomocné vědy. III. Archivy, bibliotheky a bádání v nich. 



IX. 811-2. Srv. Konrád K , Déjiny posv. 
zpěvu staroč. od XV. věku I. 1893, 142, 
304. — Z manuálu purkmistrského P., 
Jitřenka X. 1891, IMístní oznam č. 1. ad. 
— Památky cechu řeznického, Kniha pa- 
mětní cechu řeznického města P , letha 
1664 svůj počátek mající, ibid. XI. 1892, 
Místní oznam. č. 11. — //. M., Z knihy 
zápisia poličského purkmistrovského úřadu 
od r. ]432, ibid. XII. 18-);{, Místní oznam., 
č. 18-21. — Ze starých protokoluv o schů- 
zích rady města P., ibid. XIV. 1895, Místní 
oznam. č. 2. — Městská knihovna v Po- 
ličce, Upomínka na r. 1848, ibid., 1. 1882, 



č. 12. — Privilegia viz Cc/akovský, Sbírka 
pramenů práva městského král. č. II. 1895 
č. 14, 35, 83, 87, 122, 200, 387, 398, 399, 
651, 671, 854. 

3348. Polná. Sedhiiek, Die altbohm. 
Bestándcd.( )elscr Archivs, (č. 3164), str. 60. 

3349. Polžice u Beztlružic, archiv. Posel 
ze Sušice, 1885, 333, 345. 

3350. Postoloprty iPorta Apostolorum, 
Postelbcry). llibl. benedikt. klást., Pro- 
í7/í7j--ří7, Desaecul.artium liber, fatis (č. 410), 
196-7. — Cngar, Gesch. d. Bibl. 255. - 
Schwarzenb. archiv, Die Archive d. 1. 
Hau.s. Schw. 1873 (č. 3187.), str. 95-6. 



Praha.*) 



1. Všeobecná čásf. 



3351. Nachrichten von Bibliotheken und 
Kunstkabineten, welche in Prag befindlich 
sind, íNeue Littcratur, Prag 1772, I. Stůck 
23., str. 356-63. 

3352. Boleslavský Mikuláš ýos., Před 
sto letv (knihovny v Praze r. 1790), Nár. 
Listy Í891, č. 106. 

3353. h'eiiiicnú, oaiiiicKa n HyremocTBiii im 
CJiaBOHCKiiMi) scM.iJiMt II apxiiimML (iipoeKTx), 
MaTopia.ibia.T;! iicrojiiii iipt.cnl.iuoHÍa in.Poceiii, 
C. Uercpóypn. 1825, No. 35-4. CopÓCKe .it- 
Toniieii 3a r>u. 1828, y Ey,iiiMy, I. 124. 

3354. IVattendacli, Reise nach Oester- 
reich (č. 3149.), Prag, str. 657. 

3355. Komárek Em.. Právnické rukopisy 
v knihovnách pražských, Pam. Arch. VII. 
1868. 606-8. 

3356. IhjcKicííT, a., HaMtTKii ii3'i. iicTOinii 
'louicKoň •,Kiii;(iiiii(Mi, Pyociníi F.ícthiik-t., T. 
XLIX. str. 548-72 (též Otisk). Líčí pobyt 
v Cechách, studie v bibliothckách pražských. 
Zejména obšírné líčení rukopisných pa- 
mátek: I. .Iimoita;! Ciiú.iia Lobkovická 
bibl.). II. .Icreiija cr.. liau.iaisa (Wolfenbút- 
telská, kopie v bibl. kapit. a v Museu). 
III. ]5i:iih'i-|ia.ieKÍii kci.tckoi. (l^niv. Bibl.). IV. 
Mater Verborum (Bibl. Musea Král. Č.). 



V. iIjMjMii]iCKa,T iiiiaic Lp/KOSHiiuKaa Ijuó.iia 
(ibid.). VI. IIa(>í'ii)Ha.iii. aóóaTiici-i.i Kyiirvn.i 
(Bibl. Univ.). VII. Liber viaticus' jBibl. 
Musea Král. Č.). VIII. Rukopisy: Štítný 
(Bibl. Univ.) Pontifikál arcib. Šternberka 
(Bibl. Strahov.). IX. O Husovi a jiné pa- 
běrky v bibl. univ. 

3357. Kelle, Die klassischen Handschrif- 
ten bis herauf zum XIV. Jht. in Prager 
Bibliotheken, Abhandl. Bohm. Ges. Wiss. 

VI. F. 5. B. 1872. Srv. týž Serapeum 
(rozepsáno v dalším při jednotlivých 
knihovnách pražských). 

335S. Stark M., Hebraische Buchdrucke- 
reien und Bibliotheken in Prag, Bohemia 
1873, 310-1. Srv. Hebrejské tiskárny a 
knihovny v Praze, Pam. Arch. IX. 1874, 
964-5. 

3359. Kodym A í', O sbírkách podpisu 
a rukopisů, Komenský VII. 1870, 613-5. 

3360. Chytil K., Vývoj miniaturního ma- 
lířství v době králů rodu Lucemburského, 
Pam. Arch. XIII. 1886, 1, 79, 151, 207, 
311, 361. 

3361. Chytil K., Vývoj miniaturního ma- 
lířství českého za doby králů rodu Jagel- 
lonského, v Praze, 1896, fol. 



2. Jednotlivé archivy a bibliotheky pražské. 



3362. Kancionál literátský u sv. ApoU 
iinariše na Větrově (nyní v univ. bibl. 
pr.), Konrád, Dějiny posv. zpěvu staroč. 
od XV. věku I. 1893, 275. 



Arcibiskupská bibliotheka. 

3363. Nirsckňii;, Bibliotheken III. 1. 
288-90, 295-6. — Schaller, Prag I. 484-6. 
— Germania III. 360-7. 



Archiv městský. 

3364. Hirsching, Bibliotheken III. Zu- 
sátze 443.. 

3365. Celakovský Pr. L., Z knih v zá- 
pisuv městských Nového Města Pražského 
od r. 1446-53', CČMus. 1839, str. 226, 440; 
1840, 63, 162. 

3366. Tomek JT. li:. Kniha Starého 
Města Pražského od r. 1310, ČČMus. 1844, 
IV. .566-8S. 



*"; Viz též v dalším: Dějiny umění. 



— 190 



11. Archivy a bibliotheky v Cechách. III, Archivy 
a bibliotheky místní : Praha. 



C. 3367-402. 



3367. Eniler Jos., Ueber die bohmischen 
Stadtrechte mit besonderer 13erucksichti- 
gunjT des Altprager Stadtrechtes, SBcr. 
Bohm. Ges. Wiss. 1867 II. 5S. 

3368. Enilc'- Jos., O nejstarších knihách 
městskýcli v Čechách, zejména o knize 
Staroměstské od r. 1310 a Bvdžovské od 
r. 1311, ibid. 1873, 54. 

3369. Prochaska V., Ueber die Ent- 
stehung und Entwicklung der áltestcn 
Stadtbiicher in Bohmen, Mit besonderer 
Rucksicht auf Prag-AItstadt 1310, Neu- 
bydschov 1311. Leitmeritz 1340, Mitth. 
Gesch. Deutsch. Bohm. XXII. 56. 

3370. Archiv měst Pražských, \'esna, 
Vídeň, 1851, č. 127. 

3371. Archiv měst Pražských, Pr. Nov. 
1852, č. 13. 

3372. Erben K. J., Z Liber testimonio- 
rum v Archive Pražském, Obzor 1855, 
str. 123. 

;;373. Kniha > bílá na puohony k svě- 
domím , ČČMus. 1861, 3í;7 ad. Výpisky 
z ní ČČmus. 1862, 90 ad. 

3374. Z knihy nálezů Starého města 
Pražského, Právník II. 82 4, 126-30, 163-5, 
218-21, 315-20. — Z kněh pamětních Sta- 
rého města Pražského, ibid. II, 170 6. 

3375. Peška B., Výpisky z třetí knihy 
Svědomí St. m. ?., ibid. V., 11-20. 

3376. Z městské knihy: Chaos rcrum 
memorabilium v archivu m. Prahy, ibid. 
X., 341-5, 413-7. 

3377. Kancionál m. archivu, Ko/inid. 
Dějinv posv. zpěvu staroč. od XV. věku 
I. 1893, V, 230, 239, 240, 242. 

3378. Kc/le j., Altdeutsche Handschrif- 
ten aus Prager Bibl. V. Archiv des Rath- 
hauses, Serapeum, 1868, 225-40. 

3379. Výbor z liter. Če.ské II. 1868. 
Str. 347'9: Zápisy Star. M. Pražského. 
Str. 1264-82: Z kněh pamětních archivu 
městského v Praze. 

3380. IIí[iGu.n,<f)T., Oru" TL <> nay4Hbixi. 
SMHariflXt 3a rpaHimeio, 1883, str. 70-4. 

3381. Nováček V. J., Výpisy z knih vi- 
ničných, z let 1358-576, Arch. Čes. XV. 

3382. Archiv m Prahy v XIV. stol., 
Tadra. Kanceláře, 198 a příloha XVI. .str. 
269-71 ("soupis). - Obecní knihovna Sta- 
rého města Pražského v 14. stol., Tadra, 
Kanceláře 214. 

Archiv mistodržitelský. 

3383. Kopl A'., Urkundcn, Akten und 
Rege.sten aus dem k. k. Statthaiterei-Archiv 
in Prag, Jahrbuch kunsthist. Samml. d. 
allerhochsten Kaiserhauses. Wien X. 317 
čísel z let 1509-64, 1650-783. XII. 408 čísel 
z let 1529-600. 

3384. Ubersicht der im bohm Statthal- 
tcrei-Archiv zu Prag befindlichen Acten 
und Urkunden, NBIatt 1873, str. 89 ad. 



3385. Xi/>rl Č..' ČČMus. 1897, 533. 

3386. Katalog uber die mit Ende des 
Jahres 1S74 und ISSI in der Amtsbiblio- 
thek der k. k. bohm. Statthalterei befindli- 
chen Werkc, Prag, 1875, I-II. 

Archiv zemský. 

3387. Archiv Zemský Nár. Listy, 1864, 
č. 70. Srv. ibid. č. 84. o zachování pa- 
mátek archivních f 'Archivy^). 

3388. Zpráva komise o upravení českého 
archivu zemského a návrhy, jak by se 
rozmnožoval, Národ, 1864. č. 143 ad. Srv. 
Politik III., 1861, č. 143. Das híjhm. Lan- 
desarchiv.* 

3389. Přejmutí men.šího stavovského ar- 
chivu, Nár. Listy 1869, č 336. 

3390. Příspěvky k dějinám českého prů- 
myslu a obchodu uloženy v archivu zem- 
ském, Svoboda VI. 1872, 163-6, 295-8. 

3391. Gindeiy Ant., Zemský archiv český 
od 1862-74. Pokrok, 1875, č. 110-1. 

3392. l[f'pm.ii,iJ)o, OthctTí i> nayiHi.ixi. iw- 
Híiriíixt ;!a rpanimcKi 1883, Str. 74-7. 

3393. O činnosti archivu zemského viz 
výroční zprávy, přikládané ke zprávám 
sněmu královstvj českého. 

3394. Sněmy České od léta 1526 až i)o 
naši dobu, Vydává Král. Českv Archiv 
Zemský I. 1877. IX. 1897. Viz Pra- 
meny. 

3395. Bretfeld Chlumčanský, bil^liotheka 
viz Balbi Adrien. Essai statistique sur les 
bibliothéques de Vienne, Vienne, 1835, 101-2. 

Desky zemské a dvorské. 

3396. Nové zřízení o vyzdvižení desk 
zemských pohořalých království českého 
léta Páně 1541, v Praze, 1542, 8". Srv. 
Právník X. 1872, 452-6, 488-93. 

3397. RainUofský, Kurtzer, jedoch griin- 
dlich und ausfúhriicher Bencht vom Ur- 
sprung, Aufkommen und Zuťállen der 
preiswiirdigen Bohmischen Landtafel, als 
des kostbarsten Kleinods des hochstbe- 
riihmten Kónigreichs Bohmen, Aus verschie- 
dencn bewáhrten Manuscriptis in ihreni 
Inhalt und andern grúndlichen Urkunden 
geschopťet und in Druck gegeben s. I. 
1755, 8" (8 , 64 (1). 

3398 Landtafel viz Feigelv. Feíg'/eld Jos. 
Joh., Vorlesungen iiber die Stadtrechte . . . 
Prag, 1770, III. odděl. 

3399. Bibliotheca Ilorzovicensis, Land- 
táflicher Ouatern Extrakt (ze shoř. desk), 
H albín, Boh. docta (Ungar) III, 1780, 30. 

3400. Zdislai B. XLV, fragmenta Tabu- 
larum regni Bohemiac, ibid. 196. 

3401 Ba/bin, De tabulis regni Bohemiae, 
Riegger, Materiál. Stát. Bohm. V. 1788, 9-16. 

3402. Ríei:;i^er, Beitrag zur Kenntniss der 
alten Landtafeln in Bohmen, Materiál. Stát. 



— 191 



C. 3402-31 



II. Pomocné vědy. III. Archivy, bibliotheky a bádání v nich. 



Bohm. VI. 17SS. Mis;-.. 8, 203-6. Srv. ibid. 
II. a Archiv Gesch. Stát. III. 

3403. LehentáHichcs Verzeichniss aller 
jentr Schlosser, Rittcrsitze, Stadtchcn, 
Dorfer und Hofe, welche 1513-58 sich 
mit d. kón. Hoflehentafel gerichtet haben, 
bisher aber in solcher nicht abgeschriebcn 
und geloscht worden sind, Auersperg, 
Gerichtshófe in Bohmcn, Prag 1812, str. 
29P-312. — Landtatliches Verzeichniss jener 
bohm. Kroniehen, welche sich mit d. kím. 
Hoflehentafel 15141617 richteten, worauť 
aber die Besitzer weder die .schuldi<,'e 
Lehensptlicht gcleistet, noch die Entlassung 
dieser Lehen von dem Lehcnsbande bei 
d. konigl Landtaťel ausgewiesen haben, 
ibid. str. 312-32. 

3404. Ifasncr J., Handbuch des land- 
táflichen Vertahrens im Konigreich BíJhmen 
mit Verbindung mit einer chronologischen 
Geschichte der kon. bohm. LandtafeI, Prag 
1824, 8". 

3405. Musí/ Ant., Nadpisy starobylé v ně- 
kterých deskách zemských království če- 
ského, ČČMus. 1842, 611-5. 

3406. Výpisy ze starých desk dvorských 
království českého od r. 1384 do 1656. I. 
Archiv Čes. I. 390. — Výpisy ze starých 
desk zemských 1391-456, I, Archiv Čes. II, 
47; II, ibid.'lll. 307; III, ibid. IV, 526. 

3407. Palacký Fr., O historické důleži- 
tosti starých desk zemských r. 1541 poho- 
řelých a o potřebě a^ spůsobu obnoviti je, 
l)okud možná, zase, CČlMus. 1863, III, 184-93. 
Též Radhost II, 1872, 424. Srv. Nár. Listv 
1S63, č. 131. 

3408. Jireček fícr»i., O obnovení desk 
zemských r. 1541 shořalých, ČČMus. 1864, 
255-61. Srv. čas. Pravda, v Ml. Boleslavi 
1863, str. 329. 

3409. Emler Jos., O zbytcích desk zem- 
ských v r. 1541 pohořelých. Pojedn. Král. 
čes. Spol. Nauk, VI ř., sv. 1. Otisk v Praze 
1867, 4", 31. 

3410. Dvorský Fr. a Emlcr 'Jos., Reli- 
quiac tabularum terrae, citalionum vetus- 
ti.^-simae, Nejstarší zbytky desk půhonných, 
Dle originálu pergamenového, jenž se chová 
v hraběcím archivu Černínském v Hradci 
Jindř., Abhandl. VI. Folge, I Bd. 1868. Srv. 
Go//, Revue historique VI, 432-3 (o deskách 
vubec). * Go//, ibid. VI, 433. 

3411. Em/cr Jos., Reliquiae tabularum 
terrae regni Bohemiae anno 1541 igne 
consumf)tarum. Pozu.statky desk zemských 
král. českého r. 1541 pohořelých. Sumj)tibus 
excellentissimi domini Henrici Jaroslai 
comitis de Clam Martinic, gubernatoris do- 
mus Smečnensis. Tomus 1, v Praze 1871 
(vol. I 1869- V 1871) 4°. Tomus II v Praze 
1878 (vol. I-V), 4", 530. Rejstřík sestavil 
Th. Antl, v Praze, 1899. * Goll, Revue 
historique VII, VI, 434 ; Kalousek, Lumír 
304; Právník IX, 1870, 249-51; Pam. Arch. 
IX, 77-78; Naše Listy 1869 č. 61. (vznik 



a účel desk) ; Nár. Listy (Národní klenot) 
1870. č. 89. 

3412. Em/cr Jos., O zřízení starých desk 
zemských a o sp>ůsobu nvnějšího vydání jich, 
ČČMus. 1870, 174-85. 

3413. Tví, Něco o dskách dvorských, 
Právník IX, 1870, 616 26. 

3414. Randa Atit., Přehled vzniku a vý- 
vinu desk čili knih veřejných, hlavně 
v Čechách a na .Moravě, v Praze 1870, 
v. 8", 46. * Právník IX, 1870, 610. 

3415. Branci/ V., f) deskách zemských 
a jiných veřejných zápisech chovaných 
při právě zemském v Cechách a na Moravě, 
ČMMor. II, 187'J, 77-90, 111-7. 

3416. jecli/ Jo/l., Statistische Nachwei- 
sungen iiber den land- und lehentáflichen 
Grundbesitz im Kunigreichc Bohmen, Prag 
1870, v. 8°. XXXII a 119. 

3417. Fáček Fr., Objevený zápis z desk 
zemských léta 1541 pohořelých, Právník 
XI. 1872, 188-90. 

3418. VOJI Maasbtírg Friedrich .)/., Die 
Entwicklung des Institutes der oíTentlichen 
Búcher in Bóhmen, Eine rechtsgeschicht- 
liche Studie, Prag 1877, 8". * Právník XVI, 
569. 

3419. Dvorský Fr., Zpráva o deskách 
zemských z r. 1671, Z archivu Jindřicho- 
Hradeckého, Sborník hist. I 1883, 290-2. 

3420. Jltptíu.iu/íó, Orucn. o H:ivniiMX i. aanH- 
riflXT. 1882, 78-82. 

3421. Pand/er A., Aus der alíen Land- 
tafeI, Mitth. E.xc. Cl. 1883. 

3422. Teige Jos., Process dle^DZM 122, 
B 13-5 (Markéta Penzvková ze Stampachu 
1590), České Listy I, 1887, 40. — Tý'~, Dle 
výpisů z desk zemských (Spor Adama 
z Valdštýna s obcí Čáblavskou), Výr. zpr. 
» Včely Čásl.". 1887, 33-9. 

3423. Týž, Zu den Ehevertrágen aus 
der k. bohm. LandtafeI, Monatsbl. der k. 
k. herald. Geseilsch. Adler, Wien 1892, 
133, 143. 

3424. 7vi, Úmluva, Příspěvek k diplo- 
matice zápisů desk zemských království 
českého, v Praze, 1893, 8", '204 str. 

3425. Zpráva o spáleništi v deskách 
zemských, Pam. Arch. XV, 1892, 254. 

3426. yováček V. J., Drobné zprávy 
historické z kalendářů při deskách zem- 
ských chovaných, Pam. Arch. XVI 1896, 
47-52, 99-108, 159-64, 323-4, 499-506, 801-10. 

3427. Kancelář a písaři desk zemský ch : 
A) V Čechách, Tadra, Kanceláře str. 88-106. 

3428. Jireček Ilerin., První místopísaři 
desk zemských, Pam. Arch. IX. 1874, 550-3. 

3429. Čclakovský Jaromír, O deskách 
krajských a zemských v zemích českých. 
Zvi. otisk z Nauč. SI. Ottova, v Praze 
1893, v. 8°, 21. (s bohatou literaturou.) 

3430. Jireček H., Dsky zemské. KJechové 
a civilisace č. 6.) Osvě'ta XXVIII 1898, I, 
385-97. 

3431. Stará síii desk zemských na zámku 
Pražském, Čechy III, 1, str. 130. — Skříň 



— 192 



B. Archivy a bibliothcky v Čechách. III. Archivy 
a bibliotheky' místní: Praha. 



starožitná v bývalých místnostech zemských 
desk na zámku rražském, ibid. 144. — 
Kování zámku na dveřích k bývalým míst- 
nostem zemských dcsk, ibid. l.'?3. ~ Kla- 
padlo na dveřích, jimiž chodilo se z ná- 
městí Jiřského k zemským deskám, ibid. 
131. 

3432. Snímek ze starého rukopisu zemské 
desky, Květy III, 1868, str. 344. 

3433. Desky zemské viz Mělník. 

Knihovna v klášteře v Emauzich. 

3434. Ve stol. XIV. Viz Tailra, Kanceláře 
str. 213. 

Bibliotheka krále Ferdinanda 
Dobrotivého. 

3435. Kiaar F. A., Die Bibliolhek und 
Kunstsammlungen Kaiser Ferdinand I. zu 
Prag, Libussa XII. 1853, Só-l-TS, 

3436. Cis. Ferdinanda knihovna odvezena 
do Prahy, Mor. Noviny 1851, str. 1183. 

Fúrstenberská bibliotheka. 

3437. Von der fiirstlich Fúrstenbergischen 
Majorats-Bibliothek, Hirschňii;, Bibliotheken 
III. 1., Zusátze, Prag, č. 12., str. 295-371. 

3438. Die fiirstlich von Furstenbergische 
Bibliothek, Scliot/ky, Prag II. 1832, 423-5. 

3439. Zimtnermaini R., Bericht iiber ein 
bisher unbekantes rechtsphilosoph. Ms. 
eines osterr. Verfassers, Abh. Bohm. Ges. 
Wiss. 1854-6, V. F., 9. B., 1857. 

3440. Kelle, Altdeutsche Handschriften 
aus Prager Bibl. 11. Furstenbergische Bi- 
Ijliothek, Serapeum 1868, 11.3-22, 129-40. 

3441. Týz, Zu den Gestis Romanorum, 
ibid, 1868, 97-100. 

3442. Kancionál literátský od sv. Haštala 
(nyní v Kroměříži v arcib. knih.), Konrád, 
Dějiny posv. zpěvu staroč. od XVI. věku 
I, 1893, 125, 158, 272, 456. 

3443. Kancionál literátský od sv. Havla 
(nvní v univ. bibl. pr.), ibid., str. 125, 192, 
272-3. 

Bibliotheka na Hradě Pražském. 

3444. Catalogus seu consignatio librorum, 
qui in bibliotheca serenissimi et potentis- 
simi regis Bohemiae in arce Pragensi 
reperiuntur anno 1636, v. Ricgger, Arch. 
Gesch. .Statist. III. 1795, 214-30. 

Bibliotheka Jednoty ku povzbuzení 
průmyslu. 

3445. Katalog Jednoty ku povzbuzení 
průmyslu v Čechách. Katalog der Biblio- 
thek "dcs Vereins zur Ermunterung des 



Gcwerbegcistes in Bóhmen, Prag, 1804, 8°. 
I. Doplněk. Nachtrag, 1879, 8". — Šedesát 
let veřejné knihovny Jednoty průmyslové 
v Praze, Besídka pro záb. a pouč. 1895, 
č. 134, 135. 

Městská statistická kancelář. 

3440. Katalog knihovny statistické kance- 
láře král. hl. města Prahy dle .stavu ze dne 
31. prosince 1897. K rozkazu městské stati- 
stické komniisse uveřejiiuje městská stati- 
stická kancelář (titul těž něm. a franc j 
v Praze 1898, XVI, 340. 

Kapitulní archiv a knihovna. 

3447. Halbiii, Bohemia docta II. (Can- 
didus) 6-8 : Bibliotheca Metropolitanae Ecc- 
lesiae Pragensis ; III. (Ungar) 32-9, 60. 

3448. nirschiiig, Bibliotheken III. B. 
1. Abth. 192-211, Zusátze, 439-43. 

3449. Meiiiert, Nachricht von Selten- 
heiten bohm. u. miihr. Bibl., Wiener Jahr- 
bucher d. Liter. 1819, V. Anz. Bl. 28-31. 

3450. Schailer, Prag I 293-5. 

3451. Die Domkapitel-Bibliothek, Schottky, 
Prag II. 1832, 419-21. 

3452. Handschrift der Summa cancella- 
riae Caroli IV. im Archiv d. Prag. Dom- 
capitels. N. Laus. Magazín 1837, XV. 172. 

3453. Dokončení z českého žaltáře v kapit. 
archivu chovaného. Čas. kat. duch. 1839, 
str. 171. 

3454. Perlz, Aus d. Handschriftenver- 
zeichnisse des Domcapitels zum h. Veit 
in Prag, Archiv f. alt. deutsche Geschichts- 
kunde, 1847, IX. 472-6 (ib. III. 667). 

345."). Lappcnberg, Historia de fundatione 
monasterii Rostedensis und Chronicon 
Rostedense, ibid. VI. 741. 

3456. Palacký Fr., Uber Formelbúcher, 
VII. Formelbuch des Prag. Domcapitels, 
Abh. Bohm. Ges. Wiss. 1848, V 5. Bd., 4-9. 

3457. Wocel J. E., .Staročeské miniatury 
[y kapit. knih.), Praž. Noviny 1850, č. 294', 
295. 

3458. IVocel J. £., Ueber die Miniatur- 
gemálde des áltesten Evar.geliariums, das 
sich im Schatze der Prager Domkirche 
befindet, sowie iiber die Handschrift dieses 
merkwúrdigen Werkes, Sections Ber. bohm. 
Ges. Wiss. 1852, 47, Abhandl. V. Folge, 
7. Bd. 

3459. Messbuch in der Bibliothek des 
Prager Domcapitels, Illuminator Petr Brzu- 
chatý, ll^occl, Alterthumskunde 132. Srv. 
č. 3527. 

3460. Hlaholské zlomky kapitolní knihovny 
Pražské, Lumír V, 1855. II, 1196-7. 

3461. fío/Icr u. Šafařii:, Glagolitische 
Fragmente, Abh. Bohm. Ges. Wiss. V. F. 
10. B. 1857. 

3462. Latinský kancionál hl. chrámu sv. 
Víta v Praze, Pam. Arch. III. 18.39, 371. 
Srv. ibid., 247. 



ZibrI, Bibliogiatle I. 



— 193 — 



13 



C. 3463-9S. 



II. Pomocné vědy. III. Archivy, bibliotheky a bádání v nich. 



3463. Codiccs des Domcapitels zu Prag, 
Bohemia^ 18."}8, č. 299. 

3464. Čas. kat. duch. 1S38, 525. Památný 
rukopis. (Z postillv sv. Remigia u sv. \'ítai, 
Budivoj III, 1S67". č. 65. 

346.J. Schulte I'.. Uber drei in Pragcr Iland- 
schriťten cnthaitcne Canonensammlungen, 
SBer. Wien. Ak. 1868, LVU. 221-30. 

3466. Schulte /'"., Die canonischen Iland- 
schriften der Bibliotheken : 4. des Mctro- 
politankapitels von St. Veit , Abh. Bóhm. 
Ges. Wiss. VI. F. 2. Bd. 69-115. 

3467. Kellc J., Altdeulschc Ilandschriften 
aus Prager Bibl. III. Bibliothek des Dom- 
capitcis, Serapeum, 1868, 161-73. 

3465. fíock Fr.. Evangeiienl)uch aus dem 
IX. Jht. im Prager Domschatz, Mitth. C.Com. 
XVI. 1871, 97. 

3469. Týž. Evangelium-Code.x mit vielen 
kostbaren Miniaturen und Initialen im Pra- 
ger Domschatzc, ibid. XVII. 1872, str. 
LXXXVIII-CXI. 

3470. C.nielcr, Die Kunst des Mittel- 
alters in Bohmen, Miniaturen des Prager 
Domschatzes. ibid, XVII. 1872, str. XXXII. 

3471. J/Jí//, Pam. Arch. XIV. 1889, 120-1. 

3472. Ma/cjkú B, Album Spol. Přátel 
Slarož. Č. I. 1890, 5-6 

3473. Kancionály a rukopisy kapit. knih., 
Kojirád, Dějiny posv. zpěvu staroč. od XV. 
věku I. 1893, 43, 232. 

3474. Fri/id A., Scriptum super apocaiy- 
psimcum imaginibus (Wenceslai Doctoris), 
Codex bibliothecae Capituli semper fidelis 
metropolitani Pragensis. Pragae, 1874 (Pho- 
tolith>. * Mitth. "Gesch. Deutsch. Bohm. 
XII, 3. — Srv. Mitth. C. Com. XIX. 1S74, 
161. — Vocei, Alterthumskunde 133. 

3475. Die Bibliothek des Prager Dom- 
capitels (XV. Jht.), Wolkan, Bohm. Anth. 
an d. d. Liter. II . 1894, 57. 

3476 Archiv v sakristii kostela Praž- 
ského (14. stol.), Tadra, Kanceláře 196. 

Karlovská knihovna. 

3477. Indiculus quorundam manuscrip- 
torum codicum histcriam B(jjemam iliu- 
strantium Bibliothecae Convenius S. Wen- 
ceslai Érem. discalc. S. P. Augustini Prasae 
ríovae, Biílbiii, Boh. docta iCandidus) H. 
109-14. (Additamenta editoris I.i 

3478. Codices manuscripti Bibliothecae 
S. P Augustinianorum discalceatorum Pra- 
gensium ad S. Wenceslaum, v. Rie^gcr, 
Archiv (iesch. Stát. II. 1793, 650-61. 

3479. Herschel, Das Karlskloster in Prag 
(seznam knih z r. 138ii), Serapeum 1S54, 
XV. 329-31. 

3480. Knihovna kláštera na Karlově 
v Praze, Besídka pro záb. a pouč. 1877, 
č. 22. 

3481. Die Bibliothek des Karlsklosters 
in Prag (XIV., XV. stol.), Wolkan, Bohm. 
Antheil an d. d. Lit III. 62. 



3-i6_'. Scváček V. J., Knihovna řeholních 
kanovníků sv. Augustina na Karlově na 
Novém městě Pražském, ČČMus. 1886, 130. 

Kinských a Klebelsbergova bibliotheka. 

3483. Kinských bibliotheka. Halhi Adrien, 
Essai staiistlipie sur les i)ibliothěciues de 
\'ienne, \'ienne, 1835, 107. — Cclakovský 
F. /.. .sestavil zevrubný Katalog knihovny 
K. (v rukopise ibid.) 

3484. Klebelsbergova bibliotheka (nyní 
v Museu klál. č.). Falbi Adrien. Essai 
statistique sur les bibliothěqucs de Vienne, 
Vienne, 1835, 107. 

Korunní archiv. 

3485. v. /yieí^í^er Jjs., Verzeichniss der 
aus dem Konigl. Bohmischcn Cron-Archiv 
zu Prag erhobenen und ausgefolgten, das 
konigl. Haus und die Cron Bóheimb be- 
treffcnden geheimen Originál Schriften nach 
Ordnung des dariiber verfast gewcsenen 
Inventarii, Archiv Gesch. Stát. Bohm. III. 
1795. str. 254-337. 

3486. Seznam listin českého archivu 
státního c. 1356, Tadrn, Kanceláře, příl. 
XIV., str 264-8. 

3487. Viz Jireček Herm., Korunní Archiv 
Český, Karl.štein, č. 3272. a Svatováclavský 
archiv (č. 3590.V 

3488. Kancionál literátský u sv. Kříže 
Většího, »rybářovskv«, (nvní ve Vídni, ve 
dv. knih.', Rybička. Pam. Arch VI. 1865, 84. 

Ki=-ižovnická bibliotheka. 

3489. Hirsching. Bibliotheken III. 324-51 ; 
Abth. II. Zusátze, 266-7. 

3490. Die Bibliothek des Kieuzherrn- 
stiftes, Schotlky, Prag. I. 1831, 2S1. 

3491. Za/> K. I'., Miniatury v breviáři 
křižovníkův s červenou hvězdou v Praze 
z let 1351-6, Pam. Arch. IV., odd. 2, 1861, 
35-8. 

3492. Konrád K . Kancionál Křižovnickv, 
Method IV. 1878, 139-45. 

Lobkovická bibliotheka. 

3493. Hir.<!chifig, Ber^chr. Bibl. Teuschl. 
III. B. 2. Abth. 371-411 (Zusátze*. 

3494. Die fúrstlich Lobkovitzische Bi- 
bliothek, Scholtky, Prag, II. 1832, 62, 422. 

3495. fíalbi Adrien, Essai statistique sur 
les bibliothčques, Vienne. 1835, 106. 

3496. Hoffinann, Prager Glossen, Zeitschr. 
f. deutsches Alterthuni, 1843, III. 383, 468. 

3497. Pert::. Handschriften der Furstl. 
Lobko\vitz'schen Bibliothek zu Prag, Archiv 
f. alt. deutsche Geschichtsk. 1847, IX. 
478-81. 

3498. Miniatury v knihovně LobkoviciJ 
Pražské Noviny 1851, č. 76, 78, 81. 



194 



B. Archivy a bibliotheky v Čechách. III. Archivy 
a bibliothekv místní: Praha. 



C. 3499-531. 



3499. Felix Valois fíeutel R. v. Latlen- 
/>er-^, Die furstl. Lobkowiczschc Fidei- 
commiss-Bibliothek 7U Prag. Libussa, Prag, 
1853, 369-475. 

3500. Viz Buslajev, č 3356. 

3501. Áť//c, Aitdeutsche Ilandschriften 
aus Prager Blbi. I. Lobkowitzsche Biblio- 
thek, Serapeum, 1867, 305-17, 321-6 

3r)02. Siltti/tc, Uber drei in Prager Hand- 
schriften enthaltene Canonen-Sammiungen, 
SBcr. Wicn. Akad. 1868, I, V II 1S6S, 
171-4. 

3503. Siliiilte, Die canonist. Ilandschrif- 
ten, Abhandi. Bohm. Gcs. Wiss. 1868, 6. 
F. 2. Bd., 1869, 63-9. 

3504. Wcccl J E.. Wclislav's Bildťrbibel 
au.s dem XIII. Jht. in der Bibl. d. Fúr.-ten 
Georg Lobkovic in Prag, Abhandi. Bohm. 
Ges. \Vi.s. 6. F., 4. Bd. 1871 (Též otisk;, 
mit 30 Bildcrtafeln. — Týž, Velislavova 
bible v obrazich ze 13. stol. v knihovně 
J. J. kn. Jiřího z Lobkovic v Praze, Pam. 
Arch. IX., 1874, 161-78; X., 1878, 93-10 K 
Otisk, v Praze, 4°. 

3505. Griiehcr, Kunst d. Mittelalters in 
B<')hmen, Bilderbibcl in d Fiirstl. Lobko- 
wicschcn Bibliothek, Mitth.C Ccm. 1872, 
XVII., str. XXXI. 

3506. Gchaner J., Básně připsané při 
kronice Pulkavově v rukopisu Lobkovi- 
ckém z 1. pol. XV. stol., Listy filol. XI., 
292-302. 

3507. Chytil K., Vývoj miniaturního mal. 
českého za Jag. v Praze, 1896, V. Misrr 
kancionálu lobkovického a Pavel Mělnický. 
str. 29-36. 

3508. Maltezská bibhotheka. Hirsching, 
Bibliotheken III. 314-24. 



Bibliotheka Františkánská u 
Sněžné. 



Marie 



3509. Hirsching, Bibliotheken Ilf. 363-77. 

3510. Schaller, Prag III. 151-2. 

Martinická bibliotheka, 

3511. Von der Majoratsbibliothek des 
Reichs-Grafen von Martinitz in Prag auf 
dcm Hradschin, /íirsclti?ti^, Bibliotheken 
III. Zusiitze, č. 14, 411-34. 

3512. Balhi Adrien, Essai statistique sur 
les bibliothéques de Vienne, Vienne 1835, 
-str. 106-7. 

3513. Kancionál literátský u sv. Michala 
(nyní v bib!. Musea kiál. Č.j, Konrád, Dě- 
jiny posv. zpěvu staroč. od XV. věku L 
1893, 273. 

Bibliotheka u sv. Mikuláše. 

3514. Tadra I''erd., Aus dem chemaligen 
Klosterachiv der Benedictiner zum heil. 
Nicolaus in Prag, Benedictiner Studien 
und Mitthcil., Briinn 1890, 78-92, 244-66. 



3,jló Bibliotheka chrámu sv. Mikuláše 
na Malé .Straně viz bibliotheka \'řesovcova 
(č. 31i)o.\ část j<jí v univ bibl. pražské. 

Museum království českého. 

1. P.ibliotheka 

3516. Viz č. 592-606. 

3517. yjhrt Č., Bibliotheka Musea krá- 
lovství českého, Věstník Č. Akad. III. 
1894, č. 2., str. 58-63. 

3518. Patera A., Prvotisky české z I. 
146S-526 (v mus. bibl.) ibiď. č. 4., str. 
203-15. 

o519. Pcrtz, Aus dem Handschriftenver- 
zeichniss des Bohm. Museums zu Prag, 
Archiv der Ges. fiir íiltere deutsche Gc- 
schichtskunde, Hannover, 1847, IX. 477-8. 

3520. Peíters, Deutsche Ilandschriften 
in Prag, Anzeiger ť. Kundc \'orzeit IL 
lSr)5, 30-2, 140-1, 165 7. 

3521. Kellc, Aitdeutsche Handschriften 
aus Prager Bibliothek. VII. Bibliothek des 
Mus d. Konigreichcs Bohmen, Serapeum 
1868, £05-1/, 321-9. — Zeitschr. f. deutsches 
Alterthum X71II. 309. 

3522. Schulte, Die canonistischen Hand- 
schriften des Bohm. INIuseums, Abh. Bohm. 
Ges. Wiss, 1868, VIII. F. 2. B. 1869, 
51-63. 

3523 IVocel J. E.. Miniatury musejního 
rukopisu »Mater Verborum , Pam. Arch. 
I., 1854, 186. 

3524. Týz, Miniaturen aus Bohmen II. 
Mater Verborum, Mitth. C.Com. 1860, V., 
33-9. 

3525. JHanui I. '}'., Mater Verborum či na- 
učný slovník biskupa Kostnického Salo- 
mona ze začátku 14 století v Museum. 
Krok (Dastich) 1866, 46, 105 

3526. Grueber, Kunst des Mittelalters in 
Bohmen : Das Glossarium Mater Verborum, 
Mitth. C.Com. 1872, XVI. str. XXIX. — 
Die Jaroměřer Bibel im bohm. Museum, 
ibid., str. XXXI. 

3527. Ba2im A. a Patera Ad., České 
glossy a miniatury v^ »Mater verborum*, 
Mater Verborum ČČMus. 1877, 120-49. 
(Srv. č. 3009.) A. Baums Urtheil uber die 
Fálschungen in einigen M jseums-Hand- 
schriften. Politik 1878, No. 56 ad. 

3528. Xeuwirth ,/., Die Fálschungen der 
Kúnstlernamen in den Handschriften des 
bohmischen Musecms in Prag, Mitth. Gesch. 
Deutsch. Bohm. XXIX., 297. 

3529. iroltmann. Zur Geschichte der 
bohm. Miniaturmalerei, Repertorium fiir 
Kunstwissenschaft II. 1879, 1-25. — , Wolt- 
mannův spis o starých rukopisech v Českém 
Museu, Světozor XII. 1878, 26. 

3530. Das Gebetbuch des Ernst von 
Pardubic, mit Miniaturen des Zbyšck von 
Trotina. 1 1 'ocel, Alterthumskunde 132. 

3531. Liber viaticus 1). Joannis Lutomy- 
slensis episcopi ibid. 132. Viz č. 3360. 



— 195 



13' 



C. 3532-61. 



II. Pomocné vědy. lil. Archivy, bibliotheky a bádání v nich. 



3532. O iniciálce O, z Liber viaticus d. 
Johannis, Lut. episcopi, Světozor VI, 1872, 
14. 

3533. Březnicer Bibel, IVocei, Alterlhuins- 
kunde 132. Srv. č. 3356. 

3534. Wocel '}. £., Staročeské miniatury 
fv museum), Praž. Noviny 1850, č. 284, 303; 
1851, č. 1. 

3535. Z/7^r/ C, Zápisky Jana Jeníka 
z Bratřic v bibliotéce Musea král. Českého, 
ČČMus. 1897, 305-23, 442-62, 525-36. 

3536. Kancionály musejní knihovny, Kon- 
ráti, Dějiny posv. zpěvu staroč. od XV. 
věku I. 1893, V, 49. 

35.'!7. Knihovna v Novém Museu, Česká 
Politika 1893, č. 159. 

3538. O knihovně Musea království če- 
ského, Nár. Listy, 1893, č. 291. 

3539. Buch-2>eceitciciii V., CjiaB/iiiei.iíi pyKO- 
niit-ii B'1. j;ir]>aiiii'inMX'b úiiOjiioici.ax'!., COo}i- 
iiiiK'i> Ot.tIí.iouÍ}! i)ycci:arii anhiica ii CjHHscc- 
II..CT11 XXXI., ť. ilcrepóyiin., 1883, 16-30 
(Bibl. Mus.). 

3540. Jelínek Ed , Dzial polski \v bibljo- 
teče czeskiej (v iMuseu), Kraj, Petersburg 

1896. Srv. Tydzieií, Dodatek literacki Kur- 
jera Lwowskiego, 1896, str. 74. 

3541. Szablowski leod., Dzial polski 
w bibliotéce Muzeum Królestwa Cze- 
skiego, Tygognik Iliustrowanv, Warszawa, 
1898, 785 str. 

3542. [fipaHu,ee^ B. A., Ijiió.iinTeKa Myaea 
KoiiiMciiinua UemcKaro \vh Ilpark, HautCTiji 
KHir,KHi.ix'i. Mara3iiH0Bx i\ najmuiocTBa ^I. (). 
Ho.it-ia, C. Ileropóvin-i.. -Mucicna, I. 1898, 
No. 7, str. 149-55. " 

3543. Bu.iKoez H. B., (TaTiiCTiiuecKin <'nt- 
.tLhíít 11 rOX|iaiiin!iiiiiXi.';i jj)OiiHepyccKHX't i.uii- 
raxj, XI-XIV. lihKoirj. ii iixx vKaaaTe.it, ITa- 

MíITHIIKII ApOUHeíi IIliCBMeUHOCTU, CXXIII. 

1897, str. 96 (týká se staroslovanských 
knih v mus. bibl.). 

3544. Knihovna Šafaříkova, Hlas, 1863, 
e. 90. — Bibiiothek Šafank's, Politik 1863, 
II No. 90, 217. 

3545. Catalogus librorum, incunabulorum, 
codicum manuscriptorum, chartarum geo- 
grapbicarum, quae olim ad bibliothecam 
P. J. Šafařík pertinebant, Vindobonae, 1862, 
8°, str. 116. 

3546. Die Bibiiothek des Slawisten .Šafařík. 
Oester. Wochenschrift f. Wissenschaft, 
Kunst und ófTentl. Leben, Beilage zur 
Kais. Wiener Zeitung, No. 13. 28. Márz 1863. 
Srv. Serapeum 1863, 188-91. 

3547. CuejiaMCKiu M. H , PyKoiiiicii Ilais.ia 
J(ii;ii.i.a Illa'i'apiii;a (hi.iiiI; Myae/i Kdpo.TeiiCTiia 
uoiiifi.ani) III. II])art, 'IrcHin in, IImii. (Jóm. 
IIcTopiii 11 flpeBiioCTcň PoccirtcKiiXT. iipH ;Mock. 
yiiiin., Miii^Kna 1894, km. 1. 8°, str. X., (1), 
106. Též Otisk. 

3548. Knihovny Fr. Palackého a P. J. 
Šafaříka ve středu bibliotheky Musea krá- 
lovství Českého v Praze, Pražský Illustr. 
Kurvr 1896, č. 107 (vyobr.). 



3549. Krček Franc, Z papierów po Szafa- 
rzyku, Pamietnik Tow. lit. im. Ad. INIickie- 
wicza, VI. Lwów 1898. Též otisk. 

3550. Zápisky P. J. Šafaříka o pracích 
bibliothečních, viz Zíhrl, Příspěvky ke 
studiu bibliothečních soustav a zařízení 
(č. 3107.) 1898. Srv. týž, ČČMus. 1899, 
164-72. — Toholka, Hlas Národa, Ned. 
Listv 1899, č. 78. 

3551. Die Bibiiothek Palackvs, Politik 
1886, No. 360. 

2. Archiv. 

3552. Křížek \ '., Zpráva o archivu českého 
Musea, v Praze, 1855, 8", 32. Pr. Nov. 1855, 
č. 245. 

3553. Zpráva o soudních knihách býva- 
lého královského zemského soudu, nyní 
Museu království českého odevzdaných, 
Pam. Arch. III 1859, 325-9. 

3554. JlaAMutío II., UrqoTi. n uayiiii.ix i. 
:iaii,Triflxi. :!a rjiaiinucíi (týká se též archivů 
pražských, hlavně musejní bibliotheky), 
/liyjiHa.ii. :)a(rl;AanÍM i/ontxa C. IIó. ,J,yx. Aha,!. 
;!a 1883-4 yi. voxh, C llcrepOypri., 1884; 
3.1 1884-5. C. IIcTeiióyprt, 1895. 

3555. HepeoAwfn, J. I., OxieTi) o iiay4HLixi. 
;;aHnTÍ)iX'i. í;\. rpauinicio et 20. Ma>i iio 20. 
Cq.w\íi()\>íi 1888 rr., Bajnuana, 1883, (Otisk 
Bapui. Vhiii:.^ IbuLcriíi, mimo jiné o archivu 
Musea kr. Č. na str. 48-70). 

3556 Teíge Jos , Drobné příspěvky k če- 
skému listáři, v Praze, 1887, 12", 38 str. 
(z Register Kom. soudu v arch. mus.) 

3557. Řezníček I'., Registra soudu ko- 
morního (ref. o Čes. Arch. XV.) Nár. Listy 
1895, č. 32. 

355S. Z^kněh Svědomí 149 v bibliothece 
musejní, ČČMus. 1863, 404. 

3559. O stavu bibliotheky a archivu 
musejního poučují pravidelné zprávy o pří- 
růstcích sbírek musejních v ČČMus. 

3560. Knihovna Průmyslového Musea 
Náprstkova obsahuje mimojinésvéno druhu 
jedinou sbírku tisku česko-americkvch, 
starší české časopisy (z pražských bibii- 
othek nejúplnější), soustavně pořádané vý- 
střižky z novin o všech důležitých zjevech. 
Šlechta F., Vojta Náprstek's Library. I. 
Catalogue of books in the Bohemian lan- 
guage et Bohemica in generál. Knihovna 
V. Náprstka I Knihy české Bohemica, 
v Praze, 1872, 8", (18), 87, XI, 18, (7). Srv. 
Kotner J. L., Průvodce sbírkami Náprstkova 
českého průmyslového musea v Praze, 
v Praze, 1899, 12". 

3561. Knihovna Umélecko-prumyslo- 
vého Musea obchodní a živnostenské ko- 
mory I Rudolfinum}. Pokud se týče spisův 
o dějinách umění a z oboru kulturně-histo- 
rického, nejbohatější knihovna v Praze. 
O stavu bibliotheky výroční »Zprávy ku- 
ratoria zasprávní rok. . .«,vPraze: Knihovna. 



— 196 



B. Archivy a bibliotheky v Čechách. III. Archivy 
a bibliothekv místní: Praha. 



Č. 3562-90. 



Nostická bibliotheka. 

;?562. Hirschini;, Handschriften-Verzei- 
chni.ss der grattich Noslitzischen Hibliothek. 
Bibliothckeii III, 1, 461-7J; Zusatze ibid. 
268, 272-5. 

3563. Ueschreihunj,' der Residenzstadt 
Pra" II. Prag und Wicn 1787, 101-2 

3564. Hornunr, Archiv 1822, 672. 

3565. Sc/ioltky, Pra<r I. 1831, 269; II. 
1832, 64. 

3566. Ke/le, Altdeutsche Handschritten 
aus Prager Bibl. VI. Erwein Nostitzischc 
Bibl., .Serapeum 1868, 241-51. 

.3567. SvětuzorVII. 1873, 77-8 (Jhirdik J. 
Pražský rukopis Koperníkův: De revolu- 
tionibus orbium coelcstium). 

3568. Kancionály u sv. Petra na Ponči 
(»Rorate<;, nyní v bibl. Musea král. C.), 
Konrád, Dějinv posv. zpěvu staroč. od 
XV. věku I 1Š93, 274. 

3569. Katalog knihovny Rady zeměděl- 
sko pro království české. Katalog der 
Bibliothek des Landcskulturrathes fiir das 
Kónigrcich Kohmen, Prag, 1882, 8". 

r',.j70. /liar Jindřich S., Historie semi- 
nářské knihovny v Praze (Příspěvek ku 
.^krdiůvým >Zásluhám českého duchoven- 
stva o zakládání knihoven* , Vlast' IX. 
1892-3, 839-44, 888 92. 

Strahovská bibliotheka. 

3571. I/irs(liifig A., Bibliothekcn III. B. 
1. Ablh. 261 88: Von der Bibliothek der 
Prámon-stratenser Chorherren des kon. 
Stifts Strahov zu Prag 

3572. Beobachtungen in und iiber Prag 
von einem reisenden Auslánder, Prag II. 
1787, 48-50. 

3573. Vollstándige Beschreibung der Re- 
sidenzstadt Prag II. Prag und Wien. 
1787, 99. 

3574. Historische Beschreibung vom A. 
Maulhertsch am Bibliothekgewólbe der 
kon. Prámonstratenserordens-Kanonic am 
Berge Sión zu Prag im Jahre 1794 in 
einem zusammenhangenden Platfond in 
Fresko dargestellten Kalkmalerei unter 
\V. Jos. Mayer, Prag, 1797, 4°, (14), 26, 
tab. 2. — Historico-philosophica descriptio 
picturae novae bibliothecae fornici inductae 
in Canonia Strahovicnsi Canonicorum Prae- 
monstratensium Pragae in monte Sión ab 
Ant. Maulbírlsch cura et impendiis W. Jos. 
Mayer. Pragae, 1797, 4", (10), 34, tab. 2. 

3575. Die Bibliothek des Stiftes Strahow, 
Schottky, Prag lí. 1832, 421. 

3576. Weyrauch E., Cieschichte und Be- 
schreibung der kíJn. Stitt Strahower Biblio- 
thek, Prag, 1858, 8", 41. 

;'.577. Weyrauch Krvin, Bericht íiber die 
in der Bibliothek des Praemonstratenscr- 



Stiftes Strahov in Prag aufbewahrten 
Ilandschriften des Wenzel Franz Kozma 
nccius, ciiies noch uenig bekannten boh 
mischen(jeschichtsschreibers und Dichters 
in der Mitte des 17. Jahrhundertes, Sitz. 
Ber. Kon. Bohm. Ges. Wiss. 1860, I. 58. — 
Podlaha A., Český Lid Vil Vlil 

3578. Kellc Joh., Bibliothek des Prámon- 
stratenserstiftes .Strahow, .Serapeum 1868, 
177-90. 

3579. Codcx Strahoviensis, Enthált den 
Bericht des sogcnannten Ansbert iiber den 
Kreuzzug Kaiser Friedrichs I. und die 
('hroniken des Domherrn Vincentius von 
Prag und des Abtes Gerlach von Miihl- 
hausen, Herausgegeben von ////. Taii- 
schinsk/ und Malhias Pangerl, Font. Rer. 
Austr. 1863, I. Abth. 5. str. XXXVI. 1-212, 
též otisk. Srv. Jager Alb., Uber den Codcx 
Strahoviensis, Sitz. Ber. Wien. Akad. Wiss. 
XXXVl., 192-4. — Wichiier J., Ein altes 
('hronikenbuch, Bcitráge zur Kundc steier- 
márk. Gesch. 1883. XIX. 74-91. 

3580. Klause A., Der sámtlichc Adel 
im Konigreiche Bóheim, Originál v biblio- 
thece Strahovské, vyd. /V/ť?/, Materialien 
dipl. Geneal. I., 1-61. 

3581. Xeuivirlh J., Datierte Bilderhand- 
schriften in óst. Klosterbibl., Das Pontifi- 
cale Alberts von Sternberg und die Schel- 
lenberg'sche Bibel, SBer. Wien.Ak. 1886, 
CIX. 595-615. — Srv. Chy/i7, č. 3360, 3356. 

3582. Ein Besuch in Kloster Strahov, 
Bohemia 1888, 149 15. 

3583. Netiwirth j., Ein Evangeliář aus 
der Carolingerzeit im Stifte Strahov zu 
Prag, Mitth. C. Com. N. F. XIV. 1888, 88. 

3584. Matuška AI., Knihovna kláštera 
Strahovského, Osvěta XVII 1887, 282. 
Uvozuje tyto rukopisné monografie: Histo- 
rische unď Bibliographische Beschreibung 
der Stiftsbibliothek in Strahow, Mcrkwúr- 
digkeiten Strahóver Jíibliothek, 1786. Srv. 
Čas, 1887, 220. 

3585. Matuška A/., ^Filosofický sáU 
knihovny strahovského kláštera. V upo- 
mínku na stoleté jeho založení. Světozor 
XVI. 1882, 252. 

3586. Wieitemceberj V., Z misálu kněze 
Benedikta r. 1483 v knihovně kláštera 
Strahovského, Zlatá Praha VII. 1880, 
71, 84. 

3587. Kancionály, Konrád, Dějiny posv. 
zpěvu staroč. od XV. věku, I. 1893, V, 82. 

35S8. Die Strahover Stiftsbibliothek, Po- 
litik 1898, č. 236. Viz č. 1882, 368-9. 

3589. Knihovna Král. České Společnosti 
Nauk viz č. 566. 

3590. Svatováclavský Archiv, liesídka 
pro záb. a pouč. 1884, č. 58. Viz 1. Vídeň, 
říšský archiv; 2. Praha, Zemský archiv 
Srv. č. 3272. (Karlštein) a č. 3485. (korunní 
archivi. 



— 197 — 



C. 3591 617. 



II. Pomocné vědy, III. Archivy, bibliotheky a bádání v nich. 



.".591 . ("atalo^'US deren in dem GráHich- 
Schaffgotschischen in der Kónigl. Neu- 
Stadt Pray in der Herren-Gassen situirten 
Ilauss bctindlichen Búchcrn, welche den 
L'7ten IMonatsTag Maji Nachmilta^ um 3. Uhr 
anfangend und also durch nachfolgende 
Tage continuirend, nebst andercn Mobilien, 
und Fahrnussen, als: Wágen, Pferd-Gc- 
schirr, KupřTer, Blech- und Ei.scnwerck, 
urd andcre Gerátschaften denen Meist- 
Bietenden zu verkaufen scin werden, 
Prag, 1748, S", 65 str. 

3592. Knihovna Umělecko- průmyslové 

školy (v budovtj na Rudolf, nábie/.i) c bsa- 
huje bohatou sbírku nákladných dči o dě- 
jinách umční. 

3593. Kancionály u sv. Štěpána na Nov. 
Městě Pr. (nyní v univ. l)ibl. pr.}, Konrád. 
Dějiny posv. zpěvu starec, od XV. věku 

I. 1893, 124, 271. 

3594. Die Klassiker-Sammlung des Herrn 
Professor Schuster, Schottkx, Prag II. 
1832, 422 3. 

3595. Schwarzenberský archiv, Die Ar- 
chive d. ťurstl. Haus. Schw. 1873 (č. 3187). 
str. 97-8. 

3596. Katalog knihovny c. k. vysokých 
škol technických v Praze, rokem 1893 za- 
končen, v Praze, 1898, v. 8^', Vlil., 700.— 
Katalog knihovny polytechnických ústavů 
zemských království Českého. Katalog der 
Bibliothek der polytechnischen Lar des- 
institute des Konigreichcs Bohnicn, Prag, 
1868, 8". S dodatky do r. 1884. 

Knihovna kláštera u sv. Tomáše. 

3597. Hirschiii^, Beschreib. Bibl. Teutschl. 
111. B. 1. Abth.' 377-421, III. B. 2. Abth., 
Zusátze, 267. 

3598. A'ťe.s:ger, Mater. Stát. Bohm., 1787, 

II. 420 (Codex Thomaeus). 

3599. Iloniiavr, Archiv,' 1822, 7t8. 

3600. Schottkv, Prag II. 1832, 77. 

3601. Wie ďie St. Thomas Bibliothek 
auf der Kleinseite dem Vaterkindc crhalten 
l)licb, »Prag«, 1843, 483. 

3602. Skrejšovský Fr., Liber Thomaeus 
und die Tapeten in der St. Thomas Kirche 
zu Prag im XIV. und XV. Jhte, Mitth. 
C. Com. N. 1-. IV. 1878, 24. 

3603. Nenwírth Jos., Die Búcherver- 
ztrichnisse des Prager Thomas-Kiosters vor 
den Hussiten Kricgen, Centralblatt fiir Bi- 
bliothekswesen, X. B. 1893, 153. (Též otisk.) 
* Horačka, i\Iitth. Gesch. Deutsch. Bohm. 
XXXI. 63. 

3604. Knihovna sv. Tomáše v Praze, Be- 
sídka pro záb. a poučení, 1890, č. 26. 

3605. Odkaz knih Jana biskupa Olomou- 
ckého, kancléře Karla IV., klášteru sv. 



Tomáše na Malé Straně r. 1368., F. Tadra, 
Kanceláře, 272-3. 

3606. Die Bibliothek des Prager Thomas- 
klostcrs (XIV-XV. stol.), Wolkan R., Bohm. 
Anthcil an d. d. Lit. III. 1894, 6L 

3607. Kancionály u Panny iNIarie před 
Týnem, Konrád, Dějiny posv. zpěvu staroč. 
od XV. věku I. 1893, V, 185-6, 269, 455. 
(Gradual Týnského bratrstva nyní v kři- 
žovnické knih. pražské. Mšál v zádušním 
úřadě pr.) — .Srv. Hoicš, Pam. Arch. IX. 
1874, 397. 

Universitní (klementinská) bibliotheka. 

360S. iin;ar, Gesch. d. Liblicth. 242-55, 
259-62. 

3609. Hirsching, 'Bibliotheken, III. 1., 
211-61; III. 2. 264 5. Zusátze 439. 

3610. Spirk Ant., Geschichte und Be- 
schreibung d. k. k. Universitátsbibliothek zu 
Prag, Oesterreichischc Blátter fúr Liter, 
und Kunst, A. Schmidl, Wien 1844, I. Beibl. 
No. 1-5. Otisk, Wien, 1844, 109, (1\ 1 tab. 

3611. Hanslik Jos. A., Geschichte und 
Beschreibung der Prager Universitátsbi- 
bliothek, Prag, 1851, 8". ^6 , 633. — Hanuš 

I. jf., Zusátze und Inhaltsverzeichnisse zu 
Hanslik's Geschichte, Prag, 1863, 8", VIII, 92. 

3612. (*), Veřejná zemská a universitní 
bibliotheka v řVaze. I. Starší knihovna 
koleje Karlovy (od r. 1348). li. Knihovna 
klementinská (od roku 1560). III. JMladší 
knihovna koleje Karlovy (od r. 1622). 
IV. Nynější bibliotheka universitní (od r. 
1777, 'její vzrůst). Květy 1870, 198, 206. 

3613. 'Irulildř Jos., C. k. univ. bibl. 
pražská, Nár. Listy 1877, č. 29 (historie). 

3614. Truhlář Jos., Dějiny bibliotheky 
Klementinské, Osvěta XII., 1882, 656-63, 
696-708, 813-25. Obsah : I. Starší bibliotheka 
Karolinská a knihovny ostatních kollejí. 

II. Bibliotheky jezovitské v Klementině. 

III. Novější bibliotheka Karolinská. IV. Ny- 
nější bibliotheka Klementinská (C.k. knihov- 
na universitní a veřejná. Bibliothekářové: 
Kar. Raf. Ungar. F. Procházka. Fr. Posselt. 
P. J. .Šafařík. J. J. Hanuš. A. Zeidler.) — 
Srv. Bibliothekářové c. k knihovny v Praze, 
od založení jejího, Lumír XI. 1861, 2., 
665 str. I. J. Hanuš, Vzpomínka na jeho 
působení o rozvoj c. k. univ. knih. pražské, 
-Sbčraiel III. 1898, 61-4. O působení P. J. 
Safaříka viz č 3550. 

3615. Dobrovský Jos., Von der offcntli- 
chen Universitátsbibliothek auf der Alt- 
stadt Prag im Klemcntinischen Kollegio, 
Bohmische Literatur auf d. Jahr 1779, I. 
1. 42-66, 139-f.O. 

3616. Týž, Liter. Magazín von Bíjhmen 
und Máhren, 1. Prng, 1781, 33-5, II. 1786, 
28-9, III. 44-7. 

3617. Bcobachlungen in und uber Prag 
von einem rei.senden Auslándcr, lí. 1787^ 
40 8. 



19S 



b. Archivy a bibliothcky v^ Čechách. 111. Archivy 
a bibliotheky místní: Praha. 



C. 3618-42. 



3618. VoIIstandi<í(j Beschreibung der Re- 
sidenzstadt Pra^ II. Prafj und Wien 1787, 
9J-8, 317-8. 

3619. Prags gegenwártiger Zustand, 1792, 

14-5. 

36'iO. Utigar R., Neuere Abh. il. k. buhm. 
Ges. d. \V., Prag, 17')5, 11. Míst. lit. Theil, 
195-229. Sr/. Ungar R., Heschrcibung der 
auf der Prager Bibliothck ."-ich belinden- 
dcn Seltenheiten, Prag, 1786. — Abhandl. 
Hohm. Ges. Wiss. 111. F. 11. B.. 1807, 43. 

3621. Sclialler, Beschreibung v. Prag, 
1796, III 58-64, 279 80. 

3622. Krombholz, Tcpographisches Ta- 
Fchenbuch v. Prag, 1837, 339-50. 

3623. Cricscl, Neuestes Geiv.álde v. Prag, 
1823, 94-6. 

3624. (urlc, Prag, 1841, 114-8. 

3625. .SVA/Vj-j/tv, Prag, 1812, I. 160, 11. 
.^í5-7. 

3626. Die k. k Universit;itsbibliothck zu 
Prag, Prag*, Beil. zu 0.st und West, 
1.S42. 305. 

3627. Ekkard Fricdr., Litcrari.^chcs Haiul- 
buch von allen bisher bekannten hohern 
Lehr-.\nstalten in und ausser Teutschland, 
11. Erlangen 1782. 206-7. 

3628. Klemin Gustav, Zur Gcschichte 
der Sammiungen fur Wissen.schaft und 
Kiinst in Deut.schand, 2. Autl., Zerbst 1838, 
44-5 

3629. Archiv University Pražské. Archi- 
viim Collegii seu Bursac seu domus Re- 
ginae Hedui^is, .seu domus Hierusalem 
cujus alumni Reginitae dicebantur, Balbňi, 
Boh. docta (L'ngdri I., 1776, 2\-l. — Ar- 
chivům Collegii Regis Wenceslai seu Cae- 
sarei, ibid. 27-8. — Archivům Collegii Na- 
tionis Bohemicac seu S. Wenceslai, ib. 
28-32. — Archivům Collegii Nazarethani 
seu domus Nazareth, ib. 34-5. — Archivům 
Collegii Apostolorum seu Laudae, ib. 36. 
— De litcris diversis in Archivo Universi- 
tatis Carolinae, ib. 39-40. — Inde.x manu- 
scriptorum et seiectiorum codicum in bi- 
bliotheca Clementina Soc. Jesu Pragae, 
ib. III. 70-125. — Indiculus manuscriptorum 
librorum in bibliotheca domus professae 
.Soc. Je.su Pragae tt Novae Domi in col- 
legio S. J. ibid. (L'ngar III.) 126-37. — 
Srv. ibidem II. (Candidus) 21-49. 

3630. Knihovna univ. pražské XIV stol.), 
Tadra. Kanceláře 212. 

36.31. Wolkaii, Die Bibliothek der Prager 
Universitát (XIV., XV. stol.)., Bohm. Anth. 
a. d. cl. Liter. III. 1894, 58. Srv. ibid., Die 
Bibliothek des Collegs der b()hm. Nation 
(XIV. XV. stol.j, str. 60. 

3632. Registrum librorum (pergamenový 
list v bibl. mus.). Hanka V , Alter Catalog 
der Prager Universitats-Bii)Iiothek, Ver- 
handl. vaterl. Mus., Prag, 1840, 56 76. — 
Serapeum XI. 1850. Intelligenzblatt 58, 
72. — Ifanslik, Gesch. Prager Univ. Bibl. 
18. — Hanuš, Alte Biicher-Cataloge der 
Universitats-Collegien in Prag, (Jucllen- 



kunde, 1868, 19-21. — Gottlicb, Uber mit- 
telaiterliche Bibliotheken, Lcipzig, 1890, 
No. 156. — Biirdack Konrád, Zuř Kenntniss 
altJeutscher llandschriften, Centralbl. f. 
Bibliothekswcsen VIII. 1891, str. 334-5. 
Loscrth, Der álteste Katalog der Prajger 
Universitiits- Bibliothek, iNIitth. Inst. r)st. 
Gesch. XI. 301. - llibtor. Ze tschr. LUI. 
159. 

3633. Přísný trest za neodevzdané knihy 
(r. 1461 při univ. knih. pr. i, Besídka pro 
záb. a pouč. 1893. č. 42. 

3634. Winícr Z., Dčje vysokých škol 
pražských od secessí cizích národů po 
dobu bitvy bělohorské 1 1409-622), v Praze, 
1897, passim. 

3635. Schcrschnik Leop. JjIi , Ueber den 
Urs[)rung und die Aufnahme der Bibliothek 
am Clementinischcn Collegium zu Prag, 
Abhandl. Priv. Ges., Prag, 1776, 258. 

3636. O prvopočátečním zřízení velké 
knihovny Jesuitu v Pra/.e, Lumír I. 1851, 
1, str. 499. 

363 7. Stoletá i)amátka c. kr.uni v. knihovny 
v Praze, Besídka pro záb. a pouč. 1877, 
č. 40-2. Srv. Politik 1882, No. 291. 

3638. Rauin) A., Vandalismus kommis- 
sařú v Klementině Pražském, Pani. Arch. 
IX. 1874, 484. 

3639. Catalngi librorum, quorum publica 
auctio fuit in caes. reg. bibliotheca Uni- 
versitatis Pragensis 2. ianuarii 1789, 14, 
Februarii 1791 Pragae, 8°. 

3640. Srv. též v. Riegger, Archiv Gesch. 
Stát. III. 1795, 337-41. 

3641. Kodex Vyšehradský. IVoccl, Alter- 
'.humskunde, 131. — Týž, Miniaturen aus 
Buhmen : 1. Wvšehrader Codex, Mitth. C. 
Comm. V. 1860, 10-21. — fýz, Missál 
Vyšehradský, Pražské Nov. 1851, č. 100, 
102, 103. — Gnicbcr B., Kunst des Mittel- 
alters in Buhmen, Vyšehr. Codex, Mitth. 
C. Comm. XVII. 1872, str. XXVIII. — 
Matějka B., Album Spol. Přát. Star., v Praze, 

1890. — Xcwioirth J., Gesch. d. christl. 
Kunst in Bohmen, Prag, 1888. 45 ad. — 
Bcissel, Des heil. Bernward Evangelien- 
b'ich im Dome zu Ilildesheim mit Hand- 
schriften des X. und XI. Jhts verglichen, 

1891, str. 16. — Sůkolůivski Maryan, 
Rzežba z košci sloniowej XI. wieku i naj- 
starsze ksíažki liturgiczne \v Polsce (Otisk 
z V. t. Sprawozdaií Komisyi do bad. hist. 
sztuki w Polsce, IV. str. CIV-CXII.), 
w Krakowie 1896, str. 28-9 Srv. č 3356. 
— Kacsimilované vydání chystá Ferd. 
Lchiicr. 

3642. Passional Kunhutin. Wocel J. E., 
Das Passional der Abtissin Cunigunde, 
Alterthumskunde 132. — Týž, Staročeské 
miniatury (v univ. bibl.). Pražské Nov. 1850, 
č. 286. — Týz, Miniatury passionálu aba- 
tyše Kunhuty z r. 1312,' Pam. Arch. IV, 
1860, 97-108. — Týz, Miniaturen aus Boh 
men: Pa.ssicnale der Aebtissin Kunigunde, 



— 199 — 



C. 3642-60. 



II. Pomocné vědy. III. Archivy, bibliotheky a bádání v nich. 



Mitth. C. Com. 1S60, 75-84. - Hiiniii 
I. y., Kritische und skeptische Bemer- 
kungen zu den bisherigen Auflassungen 
dcs Textes und der Miniaturen des sog. 
Passionales der Abtissiii Kunigunde, der 
Tochter des Konigs Otakar II., Sitz.Ber. 
Bohm. Gescll. Wi.ss. 1863. II, 26, 36. — 
Wocci J. Er., Entgegnung anf Herm Dr. 
Hanuš's Kritische und skeptische Bemer- 
kungen zu den bisherigen Auflassungen 
des Textes und der Miniaturen des sog. 
íPassionaTs* der Acbtissin Kunigunde, der 
Tochter des Konigs (^lokar's II. Sitz.Ber. 
Bíjhm. Geseli. Wiss. 1864, I, 81. - Hanuš 
I. A, Kritické poznámky k dosavadním 
náhlediim o textu a miniaturách tak zv. 
»passionahi Kunhuty , dcerv Otakara II. 
od r. 1312, Krok (Dastich) ÍS65, str. 101, 
180, 227. — Wocel J. E., Odpověď na 
> Kritické* poznámky I. J. Hanuše k dosa- 
vadním náhlediim o textu a miniaturách 
tak zv. >-passionalu Kunhutv, dcery Ota- 
kara II, od r. 1312, ibid. 'l865, 297. — 
Neirwirth J., Zur Geschichte der Minialur- 
malerei in Rohmen, I. Die erklárenden 
Beischriften im Passionale der Aebtissin 
Kunigunde von S. Georg auf dem Hrad- 
schin, Mitth. C Com. N.F. XI, 1885, 17-33. 

— Cliyt/7 č. 3360: č. 3356. 

3643. BauDi A., Život sv. Otcův, kteří 
obvvaU na poušti. Rukopis Univ. Bibl. Pr. 
(skvěle illustr.), Pam. Arch. Vlil. 1868, 
337-48. — írocel, Alterthumskunde, 133. — 
Hanuš f. y., Hlídka rukopisů vzácných: 
Spisy Řehoře Hrubéh<i z Jelení. Krok 
(Dastich) 1865, 38 ad. 

3644. Pesc/ieci, N. Laus. Mag. lil. B. H. 
4., 1839, 327-31. 

3645. Pertz, Aus dem Handschr.-Ver- 
zeichniss der k. k. Univ. Blbl., Archiv, der 
Ges. f. áltere deutsche Gesch. IX, Hannover 
1847, 469-72. 

3646. ]Vatteiibach, Handschr. der k. k. 
Univ. Bibl. in Prag, ibid. X. 1851, 657-70. 

3647. Kellc J., Die altdeutschen Handschr. 
der k. k. ofT. u. Universitátsbibliothek in 
Prag, Serapeum, 1859, 33-47, 49-59, 65-75, 
1861, 353-59, 369-76, 1868, 338-43, 353-7. 

— Týz, i^ber eine unbekannte, in der 
Prager Univ -Bibl. aufgefundenc Rechts- 
handschrift, Zeitschr. f. deutsches Recht, 
XIX., Tiibingen, 1859, 140-60. — /Vi, Die 
kiassischen Ilandschriften bis herauf zum 
XI\'. Jht. in Prager Bibliotheken, I. Univ. 
Bibl., Abh. Hohm. Ges Wiss. V. F. 5. B. 
1871-2. 

3648. Hanuš I. y., Ueber die neuen 
literarischen Funde aus dem altbuhmischen 
und altdeutschen Schriftthume, die in der 
ersten IlálUe des Jahres 1861 in der k. k. 
Universitáts- Bibiiothek zu Prag gemacht 
werden, SBer. Bohm. Ges. Wiss. 1861, I. 
71; II. 3, 16. 1862, I. 24, 44. 

3649. Heili^, Homiiiar des Bischoťs von 
Prag, 1863 (Beitráge zur Geschichte B()h- 



mens, Abth. I. Bd. 1., Einleitung v. P. 
.Schulte). — Týž, Uber drei in Prager Hand- 
schrift enthaltene Canonensammiungen, 
SBer. Wien. Akad. 1868. LVU, 175-221. — 
Týz, Die canonistischen Handschriften der 
Bibl. der k. k. Universitát, Abh. Bohm. 
(ies. Wiss. 1868. VI. F., 2. B. 1869,25-51. 

3650. Emlcr yos., Výpisy z českých pů- 
vodních listin c. k. veř. knihovny pražské, 
Archiv Český VII. 605-79; VITÍ. 481-566. 
Srv. ibid. III.' 181. 

3651. Kli eman /,., Zpráva o cestě po 
knihovnách v Rakousku, (Praha, Univ. 
bibl.\ Věstník Č. Akad. II. 2., 63 str. 

3652. Konrád K.. Historické výpisky 
z prastarých kalendářů českých, Method 
VIII. 29. 

3653. 'I ruhláf- yos., Paběrky z rukojjisů 
Klementinských, Věstník Č. Akad. VII. 
1897. VIII., 1898. IX. 1899., — Viz týí. 
Listy filolog. 1899. — Týž, České drobty 
z latinských rukopisů Klementinských, Roz- 
pravy filolog, věnované Janu Gebauerovi, 
v Praze, 1898. — /}•;:, Kapitola o stnrých 
deskách, Lumír 1880, str. 254-5. 

3654. Kancionály univ. bibl., Konrád, 
Dějinv posv. zpěvu staroč. od XV. věku, 
I. 1893, V, 39, 43, 44, 47-50, 52-5, 58-9, 
61-3, 82, 239, 245-8. 

3655. Bennger y., O českých miniaturách, 
Z literární pozůstalosti An/. fíauma, Pam. 
Arch. XV. 1892 I. Miniatury v pr. univ. 
bibl. 19-22, 85-94, 145-8. 

3656. Viz č. 1882, 178. 

3657. Oratio ad monumentům a Maria 
Theresia Aug. Jos. .Stcpltng in bibliotheca 
Clementina erectum rituque solemni dedi- 
catum anno 1780. mense Julio, habita coram 
inclyti Bohcmiae regni optimatibus a Stan. 
Wydra, Pragae, 1780, 8", 46. — Franc, 
comes de Wiežnik, Adhortatio ad senátům 
populumque academicum, dum augusta 
josephi II. et Mariae Theresiae muniticentia 
Jos. Steplingo monumentům erigeretur. 
8°, 8. str. 

3658. Jandcra Lad., Rede zur Gedácht- 
nissfeier des hochwůrdigen Herrn Stan. 
JTydra, bei Gelegenheit der Aufstellung 
seines Brustbildes in der k. k. Bibliothek 
verfasst und am 20. Juli 1816 vorgetragen, 
Prag, 1816. 

3659. {lilie V. i, C. k. veř. a univ. knihovna 
v Praze, Světozor 1897, str. 346, 396 (s vy- 
obrazením na str. 341, 393, 395). 

3660. Kukula R., Amts-Instruction fůr 
die Ausarbeitung des Zettelkataloges der 
k. k. offentlichen und Universitáts- Biblio- 
thek in Prag, Prag 1897, 8", 6.3. VII, Bei- 
lage I. Mustercopien II. Verzeichniss von 
Worterbúchern. * Meyer J., Die Amtsin- 
struction fůr die k. k. Óffentliche und 
Universitáts-Bibliothek in Prag besprochen, 
Wien, 1898, 8", 58 str. — Milkau F., Cen- 
tralblatt fůr Bibliotheksuesen XV. 1898 
203-7. 



— 200 — 



B. Archivy a bibliotheky v Čechách. III. Archivy 

a bibliothekv místní. C. 3661-81. 



3661. Verzeichniss der in dem Lese- 
zimmer der k. k. ófTentlichin und Univer- 
sitiits-Biljhothck in Pra^j autijestellten H;uid- 
bibliothek. Ah Manuscrii.t zu iimtlich. 
Gebiauche gedruckt. Pra<r (1898\ 8". 36. 

3662. Seznam knih příruční knihovny 
v c. k. veřejné a universitní knihovně 
v Praze. V Praze 18QS. 8". Tišténo jako 
rukopis. 

36^,3 Verein fiir Geschichte der Deu- 
tschen in Bóhmen. Archiv .siiolkový oIj- 
sahuje Hstiny a regesta mč.st v království 
českém, zachráněný archiv budějovický, 
Pra^'ensia, genea logica atd. Viz Burckhardt, 
Hand- und .'Xdressbuch d. d. Archive 1875, 
701. — Saurer Aug., Kinige Bemerkungen 
zu einer im Besitze des Vereines befind- 
lichen .Autographensammlung, Mitth. Gesch. 
Deutsch. Hohm. XX.MII 292. 

3664. Kancionály metropol, kostela u sv. 
Vita. ll''oie/, Pam'. Arch. III. 1859, 248; 
Konrád, Dčjinv posv. spévu staroč. od XV. 
věku I. 1893. 'V, 184-5, 239. 

3665. Seznam děl a spisu, obsažených 
koncem června 18^8 v knihovně zemského 
výboru království Českého Realkatalog 
uber die mit Ende des Monates Junii 1898 
in der Bibliothek des Landesausschusses 
des Konigreiches Bohmen enthaltenen 
VVerke und Schriften. V Praze 1898 Prag, 
8", VIII, 308 (3;. 

3666. Archiv Vyšehradský viz Pozna- 
menání spisů Jana Flor. Hameršmida (od 
Vojt. Rufera\ ČČMus 1834. 204-11. — 
Vyšehr. kapit. knih.. Obzor ITI. 1880, str. 
244 (starý rukopis českýj. 

3667. v. Riegi^er Jos., Chronologisches 
Inventarium uber die in dem d. d. 27. 
August iibernommenen Archive der in Prag 
aufgehobenen Zderaser Kanonie der Chor- 
herrn des Heiligen Grabes zu Jerusalem 
vorgefundenc Lrkunden und Diplomen, 
Archiv. Gesch. Stát. Biihm. III., 1795, 230-54. 



3668. Prachatice. Schwarzenb. archiv, Die 
Archive d. fiirstl. Haus. Schw. 1873 (č. 
3187) str. 96. — Konrád K., Prachatický 
missál ze XIV. století, Method V., 524. Srv. 
/v:, Dčjinv posv. zpěvu staroč. od XV. 
věku I, 1893, V, 143, 174. — Politik 1894, 
č. 290 (kancionál). — Sláma F. a Tiišer F., 
Poutník od Otavy 1861, str. 20 ad. — 
Emler >., Výzkum archivů, Pam. Arch. X., 
1878, 804-5. — Výsady města, Č. Včela 
1843, 182-3, 188, 1^:1, Í95, 199. — Privi- 
legia viz Celakovsk\\ Sbírka ])ramenů práva 
městského král. č. II. 1895 č. 127, 436. 
563. 584, 014, 662, 734, 74'», 760. Srv. ibid. 
XXIX. 



36()9. Protivín. Schwarzenberský archiv. 
Die Archive d. lúrstl. Haus. Schw. 1873 
(č. 3187) str. 98-9. 

3670. Přečinov ( Přetschin). Schwarzenb. 
archiv, Die Archive d. fúrstl. Haus. Schwar- 
zcnberg 1873 (č. 3187.) str. 98. 

3671. Přerov Starý. Kafka Jos., Ně- 
které piíbčhv z dob v Napoleona I- (Z knihy 
St. Přerova).' Naše Hlasy 1885. č. 12. — 
Týž, Výpisky z knihy St. Přerova o Napo- 
leonu, ibid. 1885, č. 45. 

3672. Příbram. Emler Jos., Zprávy o ar- 
chivech. Pam. Arch. X. 1878, 805. — Kan- 
cionál Příbramský, Sedláček, Hrady VI. 
128, 130. Srv. Konrád K, Dějiny posv. 
zpěvu staroč. od XV, věku I. 1893. 144, 
192. Politik 1894, č. 290. — Gutwirtlt, 
Z černé knihy příbramské, Příbr. Listy. 

3673. Řezníček V., O ^ přibyslavských 
knihách purkrechtních, ČCMus. 1895, 614. 

3674. Piirglitz viz Křivoklát. 

3675. Privilcje města Rábí, Šumavan 
VlII. 1875 č. 16, 28, 39. 

3676. Rakovník. IV/nter Z., Co povídá 
nejstarší kniha rakovnická, Lumír XII. 
1884, 458, 468. — Archiv, Pam. .^rch. \I. 
1865, 238. — Privilegia viz Cclakovský, 
Sbírka pramenů práva mě^tského král. č. 
II. 1895. č. 107, .568, 813. - Kancionál, 
Politik 1894, č. 290. — irocel, SBer. Wien. 



Akad. VII. 18.-, 



20. 



3677. Ratibořice. Schwarzenb. archiv. 
Archive d. farí.tl. II. Schw. 1873 (č. 3187.) 
79-80. 

3678. Matějka B., Gradual kláštera v Ro- 
čově, Čas. Spol. Přát. Star. Č., IL 1894, 
str. 105. Srv. /vi, Soupis památek (č. 1881.) 
II. str. 69. 

3679. Rokycany. Von einer alten Kloster- 
bibliothek (kláštera august. v Rok.) Do- 
brovský, Rohm. Literatur a. d. J. 1779, I. 
4, 279-90. — Uni;ar, Gesch. d. Biblioth. 
256. — Die klosterbibliothek in R. 
(XIV. stol.), Wolkan, Bohm. Anth. a. d. d. 
Liter. III. 62. — Z archivu rok., Rod. Kro- 
nika V. 1864, 23 — Z archivu rok. (z doby 
Marie Terezie), Besídka pro záh. a pouč. 
1876, č. 130. — Privilegia viz Celakovský, 
Sbírka pramenů práva městského král. č. 
II. 1895. č. 400, 579, 720, 804, 805. 

3680. Čermák A'., Nejstarší listiny archivu 
města Ronova nad Doubravou, Pam .\rch. 
XVI. 18"(,, Sl>». 

3681. Roudnice. Bibliotheka klášterní. 
ťngar, Gesch. der Biblioth. 242. — Pertz, 
.Arch. d. Ges. f áltere deutsche Gesch. III. 
1821, 667. — Bal/>i Adrien, Essai statistique 
sur les biblioihěques de Vienne, Vienne, 
1835, str. 105-6. — Die furstlich Lobko- 
witzsche Bibliothek zu R., -Prag. 1 842, 
732. — Dvořák y. 7., Merkwurdigkeiten 
der Furstlich von Lobkowitzischen Schloss- 
bibliothck zu R. an der Elbe, Serapeum 
1843, IV. 1-11. — Die Bibliothek zu R.. 
Bohemia 184^), XXII. 252-4, 256. — Kan- 
cionály v chrámu prob., Cas. kat. duch. 



201 — 



Č. 3681-7U3. 



II. Pomocné vědy. 111. Archivy, bibliotheky a bádáni v nich. 



■i85U, 196. Srv. Politik 1894, č. 290.— Hc- 
ringer J., Miniatury v knih. R., Z literární 
pozůstalosti A. Bauina, Pam. .\rch X\'. 
1892, 275-9. — Dvorak .1/., Roudnický 
rukopis knih distinkčních práva Saského, 
ČČMus. 1879, 138. — Priisik F.. Českč glossy 
v Roudnickém rukopise z XV. stol., Progr. 
Akad. Gvmn., Praha, 1886, str. 26. Srv. 
Krok, iť. 1888, 346 ad.; Krok 1. 1887, 
111. — Patera Ad , Rukopis kníž. Lobko- 
vické knih. v Roudnici iVI. Fg. 60, »o od- 
souzení a upálení m. Jana Husi«). Srv. re- 
ferát Krok II 1SS8. 287. — Archiv R. viz 
-Archiv Český I. 6«i. — Gónier A'., Eine 
handschriftl. Chronik von Komotau, Mitth. 
Gcsch. Deutsch, Bohm. XXIII. 246-64. — 
líladký }'., Z archivu Roudnického, Posel 
z Budce, 1873, 1877. — Rukopisy knih. 
Roudnické, Pam. Arch. I.\. 1874, 141-4 - 
Pčtlcrs }., Deutsche Ilandschr. zu R., 
Anz. f. Kunde d. d. Vorzeit, 1857, 68, str. 
77-9. — CsoHtai }., Magyar Konyv-szemle, 
1879, 189-207 (o mad". rúk. tam.). — Dvo- 
řák .]/., Styriaca des furstlich Lobkowi- 
tzischen Archives zu R., Beitráge zur 
Kunde steiermárkischer Geschichtsquellen 
VI. 41. Arch. Óst. Gcsch. LXXX, 459. 

36S2. Rovensko. Maíoušck P., Z knih 
rovenskvch, Listv Pojizer. IX. 1895, č. 1. 
ad.; X. 'lS96, č. 'ó. Šimák J. V., Z ar- 
chivu města R. pod Kamenicí, Čas. Spol. 
Přát. Star. Č. 1897, 64. 

3683. Rožmitál. Příspěvek k staročeskému 
právnictvi z mcstskvch kněh R., Lumír 
IX. 1859, II. 1243. — VřeštcvskýF. Jenje, 
Výtah práv v pamětní krize města R 
ibid.. Xll. 1862, II. 856. — Týž, Z pamětní 
knihy města R. z počátku XV. stol., ibid. 
1000. 

3684. Zástěra A'., Z archivu panství 
Rychmburského, Český Vvchod 1895, č. 
Jl ad. 

3685. Rychnovská knihovna hrab. Ko- 
lovrata, Č. Včela 1835, II. 375. — fía/dí 
Adrien, Essai statistique sur les biblio- 
thěques de Vienne, Vienne 1835, str. 104-5. 
— Spirk Ant., Ueber cin altes Fragment 
einer Handschrift des Lucasevangeliums, 
Serapeum 1842, 172-6 (hr. Kolovrata, daro- 
váno univ. bibliothece pražské). — Sedláček, 
Die altbdhm. Bestánde d. Olser Archivs 
1887 fč. 31'4.i. str. 60-1. - Kancionály viz 
Konrád A'., Dějiny posv. zpěvu staroč. od 
XV. věku 1. 1893, 326-7, 454. 

3686. Saaz viz Zatec. 

3687. Archiv Sadský Obrázek ze XVII. 
stol.) viz Svoboda W 1871, 529-33. 

3688. Sázava, klášterní bibliotheka, Pro- 
chaska, De saecul. liber, artium in Boh. et 
Mor. fatis 1782. »■''. 

".689. Schlackenwerth viz Ostrov. 

3690. Zarchivu Sebranického. Nár.Škola, 
1863. 

3691. Sedlčany. Kancionál viz Konrád, 
Dějiny posv. zpěvu staroč. od XV. věku 
I. 189'3, 146, 221-6. - Podlaha a Šitiler, 



Soupis památek (č. 1881.) III. Okres Sedl- 
čanský, 1898, str. 100. 

3^'»1'. Kalousek J., Listiny klášteru Se- 
dleckého a Skalického z let 1357-541. 
Arch. Čes. XIV., 1895. — Fulgentius P., 
Verzeichniss des aufgehobenen Archivs 
im Kloster zu Sedletz im J. 1767, v. R/egger 
Jos., Archiv Gesch. Stát. III. 17'»5, 361-419. 

.;6''^. D{vorsk\), Z městských kněh Se- 
dleckých, »Tábor- 1865. I., "č. 33. 

3694. Skalice viz Sedlec. 

3695. Skuteč. Adámek K. V., Ze žluté 
knihy skutečské, Hlasy z Chrudimská 1891, 
č. 49-51 ; 1892, č. 38. — Konečný B. F., 
Ze žluté knihv skut., Čas. Spol. Přát. Star. 
Č. III. 1895, str. 16. — Týž, Pamětní kniha 
děkanství skutečského, Chrudimské Listy 
1893, č. 20. — Týž, O starých matrikách 
skut, Český Východ 1894, č. 50. — Týž, 
Ze skut. matrik, ibid, 1895, č. 11. — Žd- 
stěra K, Z archivu m. Sk., ibid., 1895, 
č. 1-12. — Týž, Jak skut. magistrát úřa- 
doval, Z archivu m. Sk., ibid., 1895, č. 
37 ad. 

3696. Slaný. Mikovec F. A'., Pamětní 
kniha v Slaném, Květy XIV. 1847, 423. — 
Peters J., Český Lid VL 570. — Privilegia 
viz Čelakovský, Sbírka pramenů práva 
městského král. č. II. 1895, č. 188, 201, 
416, 424, 463, 483, 507, 534, 537, 539, 543, 
552, 553, 554, 683, 686, 701, 703, 784, 788, 
827, 866. Srv. ibid. XXX. — ^ Kancionál 
literátský nyní v Museu král. Č., Konrád, 
Dějiny posv. zpěvu staroč. od XV. věku 
I 189.-^, 3.52. 

3697. Slavoňov. Čelakovský J., Výzkum 
archivů, Pam. Arch. X. 1878, 507. 

3598. Smečno. Hirsching, Bibliotheken 
IV. 430-3. - Kelle,^ Serapeum, 1868, 330. 

3699. Smiřice. Čelakovský '}'., Výzkum 
archivů, Pam. Arch. X. 1878, 788-90. 

3700. Soběslav. fí.jlhin. Bohemia docta 
(Ungar) III., 20-6 - Kamenieký,^ Výjimky 
z pamětní knihy sob. (1587), Čes. Včela 
1^834, 268, 364. '— Z nejstarších knih S., 
Č. Včela 1845, č. 9.'?. — Z archivu Sobě- 
slavského, Škola a Život 1855. — Viz 
Kolář Mart., Archiv Soběslavský, Pam. 
Arch. VIII. 1870, 157-9. - Černý J.^ V., 
Z městských knih soběslavských '^Zidé 
jindy a nyní). Pokrok 1875, č. 9. — Z ar- 
( hivu škol Soběslavských, Bes. Učit. XI., 
1879, 545 ad. — LÍnter J., Příspěvek 
k dějinám města Soběslave z 1600-26. Dle 
archivu Soběslavského. Sbor. Hist. kr. 
Vlast V., 1806, 97 107. 

3701. Sobotka. Graduál sobotecký (1582). 
Boleslavan 1861, č. 7. 

.'57